CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN› OBZOR 5

OBSAH

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ.

CONTENTS

2002 RO»NÕK LXXIX

RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, Dr. Ivo HavlÌk, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov·, Martina Kurfirstov·, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Kate¯ina Piro, Ing. Eva Rojkov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 84 81 07 98, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: 004212 4445 3711, fax: 004217 4437 3311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 18. 4. 2002 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

Zn·me se uû patn·ct rok˘ (Eva Trojanov·) ........................................................................... 3 POJISTN› OBZOR LXXX (Josef Kobra KuËera) ................................................................ 4 SlavnostnÌ setk·nÌ k osmdes·tin·m PojistnÈho obzoru (eva) ............................................ 14 OhlÈdnutÌ JUDr. Vlastimila Uzla, ËestnÈho prezidenta »AP, v·ûenÈho autora a pamÏtnÌka nÏkolika desÌtek roËnÌk˘ PojistnÈho obzoru ............................................. 15 Pojistn˝ obzor a »AP (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) ......................................................... 16 RedakËnÌ rada PojistnÈho obzoru ....................................................................................... 17 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 18 PojiöùovacÌ domy vypr·vÏjÌ: SÌdlo Union pojiöùovny, a.s. (Josef Hrubeö) ............................ 19

Weíve known each other already for fifteen years (Eva Trojanov·) Insurance Review LXXX (Josef Kobra KuËera) Insurance Reviewís 80th anniversary celebration (eva) Looking back by Dr. Vlastimil Uzel, Czech Insurance Association Honourable President, respected author and Insurance Reviewís several decades witness Pojistn˝ obzor and »AP (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) From the new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) The insurance companiesÇ buildings tell their stories: The seat of Union pojiöùovna a.s.

CALLING TO YOUR ATTENTION Recalling memories to those who can remember or mentioning facts to the junior ones, the main article of this issue, Insurance Review LXXX, covers a story of eight decades of Insurance Review. Starting with the very beginning of insurance business in Lloydís cafÈ and first, not always successful, attemps to publish a Czech written professional insurance periodical, getting through different times and political establishments, the author of the article, Mr. Josef Kobra KuËera, emphasizes the existence of Insurance Review as ìfilling a gapî with ìjust providing space for publishing professional articlesî. Insurance Review was the first and only periodical covering all issues concerning insurance business in the Czech Republic, bringing information from foreign experience (significantly thanks to the fact that Insurance Review became a member of†the†association of†European professional publishers Presse International des Assurances in 1987) and in†some times even providing such service as, for instance, helping new insurance companies coming into existence in the 90ís. The first issue was published May 1st 1922 and since then it has been there, with a small pause from September 1944 to September 1946, for eighty years. All this time it has been published in Czech being among the few published in the national language even in the times of the Protectorate of†Bohemia and Moravia. At all times, based on the tradition set up by its founder Dr. Josef David, Insurance Review has always been a useful source of information and a room for contribution to†the†professional discussion.

OZN¡MENÕ S velk˝m p¯ekvapenÌm a lÌtostÌ jsme obdrûeli zpr·vu, ûe jen p·r dn˘ p¯ed sv˝mi öestaöedes·tinami dne 10. dubna t.r. n·hle zem¯ela blÌzk· spolupracovnice naöÌ redakce panÌ Marie Kov·rnov·, kter· se po dlouhÈm pobytu v zahraniËÌ vr·tila v roce 1990 zpÏt do vlasti a mÏla odvahu po nÏkolik·tÈ v ûivotÏ zaËÌt znovu. Dvan·ct rok˘ kvalitnÏ a spolehlivÏ spolupracovala s redakcÌ PojistnÈho obzoru a Pojistn˝ch rozprav. Bude n·m chybÏt.

POJISTNÝ OBZOR • 5/2002

Zn·me se uû patn·ct rok˘ L

etos uplyne 15 let od naöeho sezn·menÌ. Uû nÏjakou dobu p¯edtÌm jsem ho sledovala a Ëekala na vhodnou p¯Ìleûitost k nÏmu blÌûe proniknout. Aû se to koneËnÏ stalo ñ zaËala jsem s nÌm pracovat. I p¯es pomÏrnÏ velk˝ vÏkov˝ rozdÌl (t¯icet let) mÏ st·le nenech·v· v klidu, nÏkdy mÏ pÏknÏ vytoËÌ, ale vÏtöinou jsem jÌm nadöen·. SplÚoval mnohÈ z p¯edstav, jakÈ majÌ ûeny. Nech·val sebou doslova Ñmanipulovatì, a p¯esto nebyl nikdy takov˝m tÌm baËkorov˝m typem. Nejr˘znÏjöÌ manipulace a ˙pravy s klidem a rozvahou p¯ijÌmal. Ohromoval sv˝mi zkuöenostmi, je doslova chodÌcÌ encyklopediÌ. M· pochopenÌ pro pot¯eby svoje i moje, spojuje n·s totiû i spoleËnÈ astr·lnÌ znamenÌ. Vûdycky se mi na nÏm lÌbilo, ûe je sv˘j a nesnaûÌ se b˝t za kaûdou cenu vtipn˝ a podlÈzav˝, ve vöÌ skromnosti na odiv stavÌ spÌöe svÈ znalosti. Moûn· pr·vÏ proto nem· tolik p¯·tel a obdivovatel˘, kolik by si zaslouûil a kolika by mohl b˝t prospÏön˝. Je mi ho proto lÌto, mnÏ osobnÏ totiû provokuje snad jen jedinou vlastnostÌ ñ svojÌ neot¯esitelnou z·libou v modrÈ barvÏ. Vöechny moje pokusy o zmÏnu tÈto barvy se mu poda¯ilo vûdy hned v z·rodku s klidem odrazit. Jinak si nemohu stÏûovat, protoûe i p¯es seriÛznÌ image je naklonÏn sn·öet sem tam i lehËÌ tÈmatiku. A to nemluvÌm o mnoûstvÌ nÏkdy aû prazvl·ötnÌch n·pad˘ na jeho Ñvylepöov·nÌì, kterÈ bez velkÈho vzruöenÌ vyslechne... Zn·m mnohÈ a mnohem mladöÌ neû je on, a proti nÏmu jsou to Ñsucha¯iì. ObÏma se n·m p¯iblÌûilo ûivotnÌ jubileum, a takÈ si povaûujeme tÏch 15 let vz·jemnÈ spolupr·ce, a tak jsme zavzpomÌnali na jeho zaË·tky. Ano 1. kvÏtna 1922 se narodil ON a podle zvyklostÌ hned dostal jmÈno a p¯ÌjmenÌ ñ POJISTN› OBZOR. K naöemu posezenÌ jsme si pozvali hosta, b˝valÈho dlouholetÈho zamÏstnance propagace gener·lnÌho ¯editelstvÌ »eskÈ st·tnÌ pojiöùovny, publicistu a karikaturistu Josefa Kobru KuËeru. ZavzpomÌnali jsme spoleËnÏ na tu ¯adu lidÌ, kte¯Ì se v pr˘bÏhu 8 desÌtek rok˘ podÌleli na vzniku a dalöÌm zd·rnÈm r˘stu tohoto nezamÏnitelnÈho mÏsÌËnÌku. Aù uû jde o redakËnÌ, autorskÈ anebo dalöÌ pr·ce, nap¯Ìklad tiska¯skÈ, bez kter˝ch by sotva spat¯il svÏtlo svÏta.


VzpomÌnali jsme na to, ûe dÌky PojistnÈmu obzoru jsme poznali bezpoËet zajÌmav˝ch a nadan˝ch lidÌ z cel˝ch »ech, Moravy, Slovenska i mnoha dalöÌch evropsk˝ch zemÌ. A t¯eba i na to, ûe jsme mÏli tu v˝jimeËnou moûnost, kter· se mimochodem poötÏstila jen m·lokomu, b˝t p¯Ìm˝mi svÏdky zrodu (v nÏkter˝ch p¯Ìpadech i konce) nÏkolika desÌtek pojiöùoven v novodob˝ch dÏjin·ch. Pojistn˝ obzor jen moud¯e pokyvoval a pak jen tiöe pronesl: ÑJ· uû ponÏkolik·tÈ, ale nikdy to nenÌ stejnÈ ...ì A takÈ zavzpomÌnal na Ëasy za jeho ml·dÌ, kdy se odbornÌci na jeho str·nk·ch dovedli o v˝klad odborn˝ch termÌn˘ tak zh·dat, aû skonËili u soudu pro ur·ûku na cti. ÑKampak se na nÏ ti dneönÌ hrabouì , broukl nakonec jen s ˙smÏvem. NÏkdo chytr˝ kdysi pronesl, ûe chceö-li se vyvarovat chyb a usnadnit si ûivot v budoucnosti, obraù se do nejprve do minulosti. P¯i studiu obsah˘ staröÌch roËnÌk˘ PojistnÈho obzoru jsme zjistili, ûe v p¯ÌpadÏ oboru pojiöùovnickÈho to platÌ stoprocentnÏ. Dnes se m˘ûe zd·t aû neuvÏ¯itelnÈ, ûe nap¯Ìklad uû na poË·tku 30. let (tj. p¯ed 70 lety!) se tu objevovaly konkrÈtnÌ ˙vahy o vzniku leteckÈho poolu pojiöùoven, vysoce odbornÈ diskuze k pojistn˝m smlouv·m, problematika pojiöùov·nÌ skel (nejen tÏch automobilov˝ch), o v˝znamu modernÌch statistick˝ch metod, oceÚov·nÌ cenn˝ch papÌr˘ atd. atd. RadÌme, najdÏte si Ëas na studium historie pojiöùovnictvÌ, nebudete litovat. Ch·peme vöak chronick˝ nedostatek Ëasu, kter˝ pron·sleduje dnes snad kaûdÈho, kdo se snaûÌ br·t vÏci v·ûnÏ a do hloubky, a tak si dovoluji jmÈnem sv˝m i jmÈnem autora stÏûejnÌho Ël·nku Josefa K. KuËery, v·s pozvat na struËnou exkurzi osmdes·ti roky pojiöùovnictvÌ na str·nk·ch tohoto ËÌsla PojistnÈho obzoru. VÏ¯Ìm, ûe i nad·le bude obsah PojistnÈho obzoru pro pravidelnÈ Ëten·¯e natolik p¯itaûliv˝, ûe si ho nenechajÌ jen pro sebe v öuplÌku (jak Ëasto sl˝ch·me stesky zamÏstnanc˘ pojiöùoven na svÈ nad¯ÌzenÈ!), a ûe budou n·pomocni p¯i öÌ¯enÌ odborn˝ch Ël·nk˘ pojiöùovnictvÌ a dalöÌch souvisejÌcÌch oblastÌ. Eva Trojanov· öÈfredaktorka PojistnÈho obzoru

3

POJISTN› OBZOR LXXX (v˝roËnÌ esej) Poetick˝ ˙vod I. ÑJe pozdnÌ veËer ñ prvnÌ m·j ñ veËernÌ m·j ñ je l·sky Ëas.ì M˘ûete mÏ podez¯Ìvat (pr·vem), ûe jsem zneuûil K. H. M·chu k tomu, abych p¯ipomnÏl, ûe prvnÌ ËÌslo Ëasopisu Pojistn˝ obzor vyölo 1. kvÏtna, pravda aû v roce 1922. P¯i troöe demagogie ale m˘ûeme konstatovat, ûe M·cha mÏl s pojiötÏnÌm nÏco spoleËnÈho. Pokouöel se hasit poû·r a prvnÌ Ëesk· pojiöùovna byla z¯Ìzena pod n·zvem ÑCÌs. kr·l. privil. Ëesk˝ spoleËn˝ n·hradu ökody ohnÏm svedenÈ pojiöùujÌcÌ ˙stavì. Za jeho ûivota uû existovala, protoûe vznikla v roce 1827 a M·cha zem¯el roku 1836. Je tu i dalöÌ spojitost s Pojistn˝m obzorem. M·chova podoba se nezachovala a j· takÈ marnÏ p·tral po fotografii zakladatele a prvnÌho vydavatele PojistnÈho obzoru JUDr. Josefa Davida. Mimo to jeden z nejËeötÏjöÌch b·snÌk˘ napsal polovinu svÈho dÌla nÏmecky. DvojjazyËnost byla tehdy norm·lnÌ, a proto tehdejöÌ pracovnÌci pojiöùoven Ëetli odbornÈ publikace a Ëasopisy i v nÏmËinÏ.

Poetick˝ ˙vod II. Obzor je to, co je p¯ed n·mi ñ budoucnost. Pojistn˝ obzor je proto velice pat¯iËn˝ n·zev Ëasopisu, protoûe pojiöùovny pracujÌ v dlouh˝ch Ëasov˝ch ˙secÌch a prov·zejÌ lidi, jejichû d˘vÏru zÌskaly, od kolÈbky po d˘chod. Tentokr·t ale nenÌ naöÌm ˙kolem hledÏt dop¯edu, n˝brû se ohlÈdnout zpÏt o 80 let.

HistorickÈ souvislosti PojiöùovnictvÌ musÌme v historick˝ch souvislostech ch·pat jako Ëinnost mezin·rodnÌ, kosmopolitnÌ, nejen v Rakousku-Uhersku, ale v celÈ EvropÏ tÈ doby. U zrodu naöÌ prvnÌ ËeskÈ pojiöùovny st·l panslavismus, vlastenectvÌ, snaha ËeskÈho kapit·lu prosadit se proti c.k. byrokracii. TehdejöÌ p¯edmonopolnÌ kapitalismus ñ voln· konkurence (zjednoduöenÏ) 1848ñ1918 umoûÚoval rozvoj hospod·¯stvÌ (pr˘myslu i zemÏdÏlstvÌ), n·r˘st ûivotnÌ ˙rovnÏ a p¯ipravil tak moûnosti rozvoje pojiöùovnictvÌ. PojiöùovacÌ trh byl v dobÏ zaloûenÌ prvnÌ ËeskÈ pojiöùovny velmi rozdroben˝. VelkÈ nÏmeckÈ, rakouskÈ, ale i italskÈ a anglickÈ pojiöùovny se snaûily obsadit vöechny perspektivnÌ regiony, tehdejöÌ z·konod·rstvÌ umoûÚovalo vznik takovÈ konkurence. V˝Ëet pojiöùoven p˘sobÌcÌch v novÏ vzniklÈm »eskoslovensku by byl ˙ctyhodn˝ (jednalo by se o nÏkolik set n·zv˘).

Cesta ke vzniku PojistnÈho obzoru TehdejöÌ odborn· pojistn· literatura byla vÏtöinou nÏmeck·, vych·zela v Lipsku, VÌdni, Dr·ûÔanech nebo Curychu, a pro pracovnÌky pojiöùoven v »ech·ch, na MoravÏ a ve Slezsku byla nÏmËina samoz¯ejm˝m druh˝m dorozumÌvacÌm jazykem. Pokusy o vyd·v·nÌ tÏchto publikacÌ v ËeötinÏ, z nichû prvnÌm byla Vz·jemnost (Ëasopis pro n·rodnÌ hospod·¯stvÌ a veökerÈ pojiöùov·nÌ), kter˝ v letech 1867ñ1869 vyd·val J. Horyna, byl Ëeskou variantou Ëasopisu Wechselsitigkeit ñ Zeitschrift f¸r Volks-Wirtschaft und das gesamte Versicherungswesen, a snad i proto se na trhu neudr-

4

ûel. PracovnÌci pojiöùoven totiû znali vöechny informace uû z nÏmeckÈho origin·lu. InternÌ obÏûnÌky r˘znÈ odbornÈ ˙rovnÏ a lok·lnÌ specializace byly ojedinÏl˝mi pokusy, nad kterÈ se vypracoval Ëasopis vÏnovan˝ z·jm˘m pojiöùovnictvÌ a hasiËstvÌ Jistota. Jeho vydavatelem byl pojiöùovacÌ praktik a publicista VilÈm Foustek, ale nesehnal dostatek odbÏratel˘, a tak nedokonËil ani vyd·v·nÌ prvnÌho roËnÌku, a dokonce se nezachovalo û·dnÈ ËÌslo tohoto Ëasopisu. Po dlouhÈ dobÏ, aû v roce 1909, zaËal dr. Sl·deËek vyd·vat Ëtrn·ctidenÌk »esk˝ ekonomista, kter˝ se vöak mÌsto problÈm˘ pojistnÈ teorie a praxe vÏnoval vy¯izov·nÌ osobnÌch ˙Ët˘ s vrchnÌm ¯editelem a vedenÌm pojiöùovacÌ banky Slavie, takûe jeho z·nik po dvou letech nikoho nep¯ekvapil, ani nerozlÌtostnil. Koncem roku 1909 zaËal Frantiöek KrejËÌ, ˙¯ednÌk pojiöùovny Praha, vyd·vat mÏsÌËnÌk »eskoslovanskÈ pojiöùovnictvÌ. Vedle vysokÈ odbornÈ ˙rovnÏ se vöak zast·val i panslavismu, a tak rakouskÈ ˙¯ady vyuûily mimo¯·dnÈ situace p¯i vyhl·öenÌ v·lky roku 1914 k jeho zastavenÌ (zatÌmco nÏmeckÈ odbornÈ Ëasopisy vych·zely po celou v·lku). V Ël·nku redaktorky Evy TrojanovÈ v PojistnÈm obzoru Ë. 4 z r. 1997 je dalöÌ v˝Ëet p¯edch˘dc˘ PojistnÈho obzoru, kterÈ vöak mÏly vÏtöinou jen charakter pokus˘ o vyd·v·nÌ opravdu fundovanÈho ËeskÈho odbornÈho pojiöùovacÌho Ëasopisu. V˝jimkou jsou, dodnes ke studijnÌm pot¯eb·m doporuËovanÈ, roËenky, kterÈ sestavoval Eduard Kr·l: 1. »eskoslovenskÈ soukromÈ pojiöùovnictvÌ v des·tÈm roce republiky (vyd. 1928) 2. »eskoslovenskÈ soukromÈ pojiöùovnictvÌ v letech 1928 aû 1930 (1931) 3. »eskoslovenskÈ soukromÈ pojiöùovnictvÌ v letech 1931ñ1933 (1934) 4. »eskoslovenskÈ soukromÈ pojiöùovnictvÌ v letech 1934ñ1936 (1937) 5. »eskomoravskÈ soukromÈ pojiöùovnictvÌ v letech 1937ñ1939 (1940)

NemÏlo by se zapomenout ani na dalöÌ Ëasopisy a literaturu Esej si neklade takovÈ n·roky na ˙plnost faktografie jako historiografick· studie. Ale pro ˙plnost je t¯eba ¯Ìci: nem˘ûeme tvrdit, ûe by odbornÈ literatury byl nedostatek. V DÏjin·ch pojiöùovnictvÌ v »eskoslovensku najdete v rejst¯Ìku oznaËenÈm jako literatura, Ëasopisy a archivnÌ fondy 251 odkaz˘ v 1. dÌlu z roku 1989 (i kdyû se tu kromÏ Taxace krupobitnÌch ökod objevuje i Engels B., K dÏjin·m Svazu komunist˘), 276 odkaz˘ ve 2. dÌlu a 258 ve 3. dÌlu. UveÔme si nejv˝znamnÏjöÌ periodika tÈ doby. Na Slovensku to byl Slovensk˝ poisùovnik (1920ñ21), AssekuraËn˝ Podjavorinsk˝ Zpravodaj (1922ñ25), Poisùovacie listy, pozdÏji p¯ejmenovanÈ na HasiËskÈ poisùovacie listy (1923ñ32). V »ech·ch »eskoslovanskÈ pojiöùovnictvÌ (1908ñ14). »esk˝ ekonomista (1909ñ11). »eskoslovenskÈ assekuraËnÌ listy (od 1922) mÏly vysokou kvalitu, ale byly zamÏ¯eny jen na jednu skupinu pracovnÌk˘ ËeskoslovenskÈho pojiöùovnictvÌ, totiû na jednatele pojiöùoven. Ve vöech uveden˝ch publikacÌch nÏco chybÏlo. Tu ot·zky pojistnÈ matematiky, pojistnÈ techniky, tam zase ohlasy z praxe, ot·zky pojistnÈho POJISTNÝ OBZOR • 5/2002

pr·va, vyuûÌv·nÌ lÈka¯sk˝ch vÏd v pojiöùovnictvÌ n·vaznosti na n·rodohospod·¯skÈ problÈmy a krytÌ rizik, rychle se rozvÌjejÌcÌ problematika ûivotnÌho pojiötÏnÌ atp. »asopis Aktu·rskÈ vÏdy vych·zejÌcÌ od poloviny roku 1929 nekonkuroval PojistnÈmu obzoru, protoûe se zamÏ¯il na teoretickÈ ot·zky, p¯edevöÌm matematickÈ str·nky problÈmu ûivotnÌho a soci·lnÌho pojiötÏnÌ, byl vÌcejazyËn˝ a urËen˝ svÏtovÈ odbornÈ ve¯ejnosti. Vych·zelo i nÏkolik publikacÌ z·jmov˝ch organizacÌ zamÏstnanc˘ pojiöùoven, jako t¯eba Rozpravy Jednoty pro vÏdy pojistnÈ a Instrukt·ûnÌ obÏûnÌk, kter˝ vyd·vala pro svÈ jednatele pojiöùovna Slavia (1924ñ29).

Vöe zaËalo obÏûnÌkem 24. dubna 1922 bylo ÑpojistnÈ ˙¯ednictvoì informov·no obÏûnÌkem, v jehoû ˙vodu st·lo: PoË·tkem kvÏtna vyjde 1. ËÌslo odbornÈ revue Pojistn˝ obzor obzor. VöeobecnÏ pociùovan˝ nedostatek odbornÈho listu vÏnovanÈho ot·zk·m vÏdy pojistnÈ, jenû nestojÌ ve sluûb·ch û·dnÈ z·jmovÈ skupiny nebo smÏru, bude tÌm odstranÏn. Iniciativa k vyd·v·nÌ listu vyöla svÈho Ëasu ze Spolku pojistn˝ch technik˘ a Jednoty pro vÏdy pojistnÈ a veöke¯Ì ËelnÌ ËinitelÈ obou uveden˝ch korporacÌ urËitÏ p¯islÌbili svoji souËinnost. Redakce tudÌû douf·, ûe list bude reprezentovati odbornou ˙roveÚ naöeho pojiöùovnictvÌ.ì

Pojistn˝ obzor Vyöel 1. kvÏtna 1922, a proto byly roËnÌky ËÌslov·ny neobvykle od 1. 5. 1922 do 30. 4. 1923 atd. Revue mÏla form·t A5 a rozsah 16 stran. Aû do poloviny roku 1939 vych·zel celoroËnÌ obsah vûdy takÈ ve francouzskÈm jazyce. Obsahov· anal˝za prvnÌho ËÌsla ukazuje, ûe koncepce byla dob¯e p¯ipravena i naplnÏna. Vedle öpiËkovÈho odbornÌka na pojistnÈ pr·vo JUDr. Karla Hermanna-OtavskÈho tu publikoval ¯editel ZemskÈ ûivotnÌ pojiöùovny markrabstvÌ moravskÈho JUDr. Frantiöek KubÌËek a p¯ednosta reviznÌ komise Ministerstva financÌ Karel M·lek. »Ìslo d·le obsahovalo ¯adu zajÌmav˝ch informacÌ z domova i ze zahraniËÌ, t˝kajÌcÌch se mÏny, nez·konnÈho pronik·nÌ cizÌch pojiöùoven do ËeskÈho regionu, na¯ÌzenÌ ËeskoslovenskÈ vl·dy, ale takÈ programovÈ prohl·öenÌ, kterÈ sv˝m obsahem urËovalo z·sady, kterÈ v podstatÏ platÌ dodnes: ÑPot¯eba ËeskÈho odbornÈho tisku byla tak nalÈhavÏ pociùov·na, ûe nenÌ dom˝ölivosti, ¯ekneme-li, ûe vyplÚujeme citelnou mezeru jiû tÌm, ûe prostÏ opat¯ujeme tribunu, kde moûno otisknouti odbornÈ Ël·nky. KromÏ otiskov·nÌ vÏdeck˝ch statÌ, chceme ËeskoslovenskÈ asekuraËnÌ ve¯ejnosti pod·vati co moûno vÏrn˝ a objektivnÌ obraz pomÏr˘ pojiöùovnictvÌ dom·cÌho i cizÌho, coû n·m umoûnÏno bude tÌm, ûe m·me p¯islÌbeno spolupracovnictvÌ naöich nejp¯ednÏjöÌch odbornÌk˘, p˘sobÌcÌch v pojiöùovacÌ praxi i mimo ni. ñ Aby bylo Ëeleno nÏkter˝m nespr·vn˝m domnÏnk·m, jeû o vzniku naöeho listu kolovaly, prohlaöujeme, ûe nejsme mluvËÌmi û·dnÈ skupiny a û·dnÈho z·jmovÈho smÏru a ûe û·dn˝m zp˘sobem nejsme v·z·ni. Klademe d˘raz na to, ûe jsme listem neodvisl˝m, jemuû jde v prvnÌ ¯adÏ o vöeobecn˝ z·jem pojiöùovnictvÌ a jeho zdravÈho v˝voje, p¯i Ëemû pokl·d·me za samoz¯ejmÈ, ûe z·jem dom·cÌho pojiöùovnictvÌ v nejöiröÌm slovy smyslu je n·m ovöem bliûöÌm, neû jakÈkoli z·jmy protich˘dnÈ. ñ Chceme, aby hlavnÏ naöe odborn· ve¯ejnost, jeû nem· moûnosti nebo p¯Ìleûitosti sledovati cizojazyËnou publicistiku pojistnou, mÏla urËitÈho st·lÈho inform·tora a zpraPOJISTNÝ OBZOR • 5/2002

vodaje, jehoû sledov·nÌ ji aspoÚ ponÏkud umoûnÌ pot¯ebn˝ rozhled, jehoû se, bohuûel, ke ökodÏ vÏci dnes tak mnoh˝m asekuraËnÌm st·le nedost·v·. SmÌme zajistÈ doufati, ûe vöichni, kter˝m skuteËnÏ zaleûÌ na dobru vÏci, budou n·s v naöem snaûenÌ podporovati.ì V tÈ dobÏ vl·dla ÑpojiöùovacÌ horeËkaì, coû noticky o jednotliv˝ch pojiöùovacÌch ˙stavech potvrzujÌ. Jak uû jsme se zmÌnili, ve dvac·t˝ch letech bylo hodnÏ pojiöùoven. TakÈ v˝bÏr pojistn˝ch produkt˘ byl jiû zaË·tkem dvac·tÈho stoletÌ velice öirok˝ a sofistikovan˝. Nap¯Ìklad jiû v letech 1924ñ25 se p¯ipravovalo pojiötÏnÌ leteck˝ch rizik, a to ÑprozatÌm alespoÚ ˙razu a odpovÏdnosti, jelikoû pojiötÏnÌ kaska pro svou riskantnost vyûaduje zv˝öenÈ opatrnostiì. ParalelnÏ k souËasnosti se ¯eöila daÚov· problematika (nap¯. daÚ z obohacenÌ z ûivotnÌch pojistek) a p¯ipravoval se z·kon o pojistnÈ smlouvÏ. Trh se pot˝kal se zav·dÏnÌm a ruöenÌm nejr˘znÏjöÌch monopol˘. Nap¯Ìklad v roce 1923 podaly italskÈ i francouzskÈ vl·dy u ËeskÈho Ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ ÑprotestnÌ demarche proti zavedenÌ monopolizace krupobitnÌho pojiötÏnÌ.ì Jinak ale »esk· republika mÏla velmi dobrou mezin·rodnÌ image, coû potvrzuje i zpr·va z roku 1922: ÑPokles valut veöker˝ch sousednÌch st·t˘ zp˘sobil, ûe naöe republika, jako ostrov pevnÈ valuty, je st·le vÌce oblÈhan· zahraniËnÌmi pojiöùovnami a jejich akvizitÈry, kter˝m pojistnÈ provize v KË jsou pochopitelnÏ nejvÌtanÏjöÌ poloûkou jejich p¯Ìjmu.ì

O terminologii Dnes, kdyû uû odborn· terminologie v oblasti pojiöùovnictvÌ m· pomÏrnÏ p¯esnÏ vymezenÈ hranice, je dobrÈ p¯ipomenout, ûe pr·vÏ prost¯ednictvÌm PojistnÈho obzoru profesor JUDr. Karel Hermann-Otavsk˝ zav·dÏl pojmy (pouûÌvanÈ i ve znÏnÌ z·kon˘), jako je ÑpojiöùovacÌ doktrÌnaì, Ñjednatelì, ÑodvÏtvÌì, Ñpojistn˝ z·jemì, Ñpojistn· dobaì; diskuse se takÈ vedla t¯eba i o pouûÌv·nÌ pojm˘ Ñpojistn˝ì a ÑpojiöùovacÌì. Doc. JUDr. Emil Schoenbaum prosazoval prost¯ednictvÌm PojistnÈho obzoru d˘slednÈ uplatÚov·nÌ pojmu Ñpojistn˝ matematikì proti z nÏmËiny Ñotrockyì p¯eloûenÈmu termÌnu Ñpojistn˝ technikì. NenÌ podstatnÈ, jakÈ n·zory nakonec zvÌtÏzily, ale to, ûe Pojistn˝ obzor otevÌral prostor pro diskusi a hodnocenÌ jednotliv˝ch argument˘. NÏkterÈ pr·ce publikovanÈ v PojistnÈm obzoru mÏly evropskou ˙roveÚ. »eötÌ a slovenötÌ teoretiËtÌ i praktiËtÌ pracovnÌci si vymÏÚovali n·zory a Ëasto ost¯e polemizovali s uzn·van˝mi pojistn˝mi matematiky a znalci pojistnÈho pr·va z NÏmecka, Rakouska, Francie i jin˝ch st·t˘ s vyspÏl˝m pojiöùovnictvÌm. V PojistnÈm obzoru publikovali svÈ n·zory a vÏdeckÈ poznatky i zahraniËnÌ odbornÌci jako nap¯. Ernst Blaschke, Albert Ehrenzweig, Walter Rohrbeck a jinÌ.

Osm k¯Ìûk˘ Nejen pojistnÌ matematici pochopÌ, ûe se nejedn· o k¯Ìûky nad nÏËÌm, ale k¯Ìû ond¯ejsk˝, tedy X, kter˝m ÿÌmanÈ oznaËovali desÌtku. Historie by se tedy mohla zaËÌt slovy, jiû sta¯Ì ÿÌmanÈ, ale buÔme skromnÏjöÌ ñ jiû sta¯Ì SlovanÈ, protoûe vÏtöÌ Ë·st historie PojistnÈho obzoru je Ëeskoslovensk·, pozdÏji Ëesk· a slovensk·, a teprve od ned·vna Ëesk·.

PRVNÕ X ñ 1922ñ1932 ÑPOJISTN› OBZORì, roËnÌk I. ËÌslo 1, v Praze 1. kvÏtna 1922, vydavatel Dr. Josef David, redakci ¯Ìdil Karel M·lek ñ tak to zaËalo.

5

O tom, ûe chce b˝t Pojistn˝ obzor opravdu Ëasopisem odborn˝m, p¯esvÏdËil hned rozvrûenÌm prvnÌho ËÌsla. Na titulnÌ stranÏ je Ël·nek ÑPr·vnÌ pojem a obsah pojiötÏnÌ odpovÏdnostnÌho (povinnÈ ruËenÌ) podle z·kona o smlouvÏ pojiöùovacÌ.ì Prof. Dr. K. Hermann-Otavsk˝ tu p¯edkl·d· mimo d˘slednÈho rozboru i p¯Ìklady aplikace pojm˘, poukazuje na to, ûe nÏkterÈ Ñterminus technikusì p¯ejatÈ doslovnÏ z nÏmËiny nebo francouzötiny mohou mÌt v ËeötinÏ klamav˝ v˝znam. (Bude trvat dlouho, neû se pr·vnÌ pojem a obsah natolik sjednotÌ, aby byl vylouËen r˘zn˝ v˝klad, ale toto tÈma ˙plnÏ prvnÌho Ël·nku PojistnÈho obzoru bude proch·zet jako Ëerven· niù vöemi osmdes·ti roËnÌky.) V Ël·nku vÏnovanÈm pojistnÈ matematice se v tabulk·ch objevujÌ znaËky, kterÈ vych·zejÌ ze övabachovÈho pÌsma star˝ch tisk·ren, ale nenajdete je v poËÌtaËi. P¯esto je v˝klad k nettomethodÏ a rezerv·m i dnes tomu, kdo se v z·kladnÌch pojmech pojiötÏnÌ orientuje, srozumiteln˝. Jako perliËku si ale ze statÏ vyjmÏme toto: ÑJednou z hlavnÌch p¯ÌËin ohromnÈho rozmachu pojiöùovnictvÌ anglickÈho, nÏmeckÈho, americkÈho, öv˝carskÈho atd., jest ta, ûe ve st·tech tÏchto jest investov·n do pojiöùovnictvÌ velik˝ kapit·l duöevnÌ. duöevnÌ.ì V 6. ËÌsle prvnÌho roËnÌku naleznete obs·hl˝ Ël·nek od JUDr. Karla Schoenbauma ÑéivotnÌ pojiöùov·nÌ a znehodnocenÌ mÏnyì ñ tÈma provûdy aktu·lnÌ. V 7. ËÌsle MUDr. JaromÌr NeËas st., b˝v. lÈk. censor banky Slavie, v pravidelnÈ rubrice LÈka¯skÈ kapitoly ze ûivotnÌho pojiöùov·nÌ uv·dÌ staù ÑB¯ichoì a promine n·m, ûe jeho zasvÏcen˝ text n·m p¯in·öÌ ˙smÏvnÈ kouzlo humoru nechtÏnÈho: ÑKruËenÌ (borborygmi, gargouillement) jest bez v˝znamu. Nach·zÌme-li öpl˝ch·nÌ ûaludku nÏkolik hodin po p¯ijetÌ potravy v okolÌ pupku v podb¯iöku (clapotement, Schwappen), soudÌme na dilataci ûaludku. Chronick˝ katarh ûaludku jest Ëastou p¯ÌËinou jeho rozöÌ¯enÌ a budÌ podez¯enÌ na poËÌnajÌcÌ novotvar, v¯ed, alkoholismus.ì V ËÌsle 8. Pravideln· rubrika R˘znÈ zpr·vy p¯in·öÌ Slovo do vlastnÌch ¯ad. V nÏm se hovo¯Ì o tom, jakÈ m·me kvalitnÌ specialisty, kolik m·me ÑodbornÏ vzdÏlan˝ch jednotlivc˘ ve vÏdÏ aktu·rskÈì a jak se p¯i tom neumÌme prodat na mezin·rodnÌm fÛru. Mlad˝ st·t (1922) pot¯ebuje propagandu obzvl·ötÏ, kdyû m· osobnosti, kterÈ n·s mohou Ñrepresentovatì!

Lloydís of London Obs·hl˝ Ël·nek v ËÌsle 9. byl naps·n ¯editelem akciovÈ spoleËnosti Anglo-elementar ve VÌdni Gustavem Ullmannem p¯Ìmo pro Pojistn˝ obzor. V tehdejöÌm form·tu A5 zabral osm a p˘l strany zajÌmavÈho ËtenÌ, kterÈ nic neztratilo na aktu·lnosti. Dobov˝ pravopis spÌöe potÏöÌ, neû odradÌ. ÑAnglie, klassick· zemÏ sportu, je tÈû domovem pojiöùovnictvÌ. PokouöÌme-li se vrhnout trochu svÏtla do temn˝ch dÏjin pojiöùovnictvÌ, shled·me v Anglii n·bÏhy v v˝voji pojiöùovnictvÌ tÈmÏ¯ o dvÏ stÏ let d¯Ìve, neû v jin˝ch zemÌch. Jiû za vl·dy kr·lovny AlûbÏty roku 1601, tedy tÈmÏ¯ dvacet let p¯ed bitvou na BÌlÈ ho¯e, nalÈz·me v anglickÈm z·konÌku n·sledujÌcÌ naznaËenÌ z·kladnÌ myölenky n·mo¯nÌho pojiötÏnÌ: ªN·sledkem pojiöùovacÌ listiny se st·v·, ûe ztr·ta nebo z·nik lodi nezp˘sobÌ zk·zu jednotlivcovu, neboù ztr·ta jest mnoh˝mi spÌöe snesitelna, kdeûto by tÏûce postihla nemnohÈ.´

6

PoË·tkem 17. stoletÌ byl pojiöùovacÌ obchod v ruk·ch v Lond˝nÏ usedl˝ch lombardsk˝ch penÏzomÏnc˘ a kupc˘ hansovnÌho spolku. PojiötÏnÌ byla p¯ejÌm·na ponejvÌce bankÈ¯i, kupci nebo p˘jËovateli penÏz a jimi vystavov·ny spoleËnÈ pojistky, na nichû kaûd˝ pojistitel potvrzoval p¯evzetÌ svÈho podÌlu na pojiötÏnÌ. JeötÏ dnes u Lloyd˘ jest peËlivÏ uloûena pojistka z roku 1680, jenû znÌ n·sledovnÏ: ªJ·, John Berry, jsem spokojen s tÌmto pojiötÏnÌm, jeû B˘h opatruj, za 100 liber öterlink˘, dvac·tÈho ledna öestn·ct set osmdes·t.´ Kaûd˝ pojistitel psal toto prohl·öenÌ i se zboûn˝m p¯·nÌm vlastnoruËnÏ.ì Autor tu pak rozebÌr· vznik anglickÈ pojiöùovacÌ terminologie, jejÌ v˝voj i to, jak ji p¯ejÌmaly ostatnÌ st·ty. Anglie byla n·mo¯nÌ velmoc, a tak se pojiötÏnÌ po t¯i sta let t˝kalo zejmÈna lodÌ a jejich n·kladu. Teprve v 19. stoletÌ se objevujÌ zmÌnky o pojiötÏnÌ poû·rnÌm a daleko pozdÏji majetkovÈm. P¯edstava, ûe Lloyd byl zaË·tkem modernÌho pojiöùovnictvÌ se sice traduje, ale autor spr·vnÏ uv·dÌ, ûe zmÌnka o tomto jmÈnu poch·zÌ aû z roku 1688, v poslednÌm roce vl·dy Jakuba II., kdy... ÑEdward Lloyd byl majitelem bezn·roËnÈ kav·rny v Tower-Streetu, odkud p¯esÌdlil po Ëty¯ech letech na Lombard-Street. Tato kav·rna byla ponejvÌce navötÏvov·na kupci a mal˝ Ëasopis ªLloydís News´, jenû poprvÈ vyöel roku 1696 ukazuje, ûe tato kav·rna byla kolÈbkou pojiöùovnictvÌ... PozdÏji, poË·tkem 18. stoletÌ, utvo¯ili n·vötÏvnÌci kav·rny uzav¯enÈ spoleËenstvÌ, jeû obdrûelo n·zev ªLloydís of London´.ì (Pozn.: D·vn˝ p¯edch˘dce ªPojistnÈho obzoru´ by letos slavil 306 let trv·nÌ, ale Ëasem, v roce 1726, vznikl na jeho z·kladÏ ªLloydís List´, nejstaröÌ Ëasopis svÏta s v˝jimkou ªLondon Gazette´, jak cituje ¯editel Ullmann.) V˝Ëet celebrit, kterÈ se zaslouûily o rozvoj Lloydís of London, spojenÌ n·mo¯nÌch pojiöùoven ve sto let trvajÌcÌ monopol (do roku 1824), kter˝ proûil nejvÏtöÌ rozvoj bÏhem v·lky, kter· byla vÌtÏznÏ ukonËena u Waterloo, vznik desÌtek pojiöùoven, kterÈ ovöem mÏly jepiËÌ trv·nÌ a zkouöku Ëasem z nich vydrûelo jen asi tucet, vliv na zmÏny z·kon˘ ñ to vöe je souË·stÌ obs·hlÈ studie. NechybÌ tu ovöem zmÌnka o sbÌrce obraz˘ prezidenta Lloydís Julia Angersteina, kter· byla po jeho smrti odkoupena anglick˝m n·rodem a stala se z·kladem dneönÌ N·rodnÌ galerie v Lond˝nÏ. Komplikovan˝ systÈm pojistitel˘, zaruËovatel˘ a podpisovaË˘ spolu s tÌm, ûe jednotlivÌ ËlenovÈ neruËili solid·rnÏ, ale jen za svÈ ˙vazky, zaruËoval naprostou solidnost firmy, protoûe uloûen˝ depot obn·öel 7 milion˘ liber öterlink˘. P¯ijatÈ pojistnÈ v roce 1920 bylo 30 milion˘ liber öterlink˘, ze zisku byly uvolÚov·ny mimo¯·dnÏ vysokÈ Ë·stky na uölechtilÈ ˙Ëely a Lloydís dokonce udÏlovala st¯Ìbrnou a zlatou medaili za z·chranu ûivota na mo¯i a za z·sluhy p¯i z·chranÏ lodi. Tyto medaile byly d˘stojnÌky i muûstvem anglickÈho obchodnÌho loÔstva vysoce cenÏny. P¯i anglofrancouzskÈ rivalitÏ tÈ doby je trochu humornÈ, ûe dalöÌ Ël·nek PojistnÈho obzoru se zaobÌr· umo¯ov·nÌm v˝loh ve stati ÑO nÏkter˝ch ustanovenÌch novÈho pojistnÈho regulativu francouzskÈhoì. DoËtete se tu i o novÈm polskÈm odbornÈm Ëasopise Przeglad Ubezpieceniowy, i o p¯esunech sÌdel evropsk˝ch pojiöùoven, vzhledem ke zmÏn·m na mapÏ Evropy po I. svÏtovÈ v·lce. Pojiöùovna Legie, akciov· spoleËnost v Praze zavedla vedle vÏcnÈho i ûivotnÌ pojiötÏnÌ a Ñ...SovÏtsk· vl·da p¯emÏnila st·tnÌ pojiöùovnu Gosstrach na samostatn˝ podnik, zachovavöÌ ovöem POJISTNÝ OBZOR • 5/2002

st·tnÌ monopol pojiöùovacÌ.ì ÑV NorvÈûsku m· b˝ti z¯Ìzena st·tnÌ pojiöùovna dopravnÌ...ì

DRUH› X ñ 1932ñ1942 Vydavatel Dr. Josef David, redakce: JUDr. Julius »apek, Ing. V·clav KeclÌk a MUDr. Ji¯Ì ÿÌha. V ËÌsle 126. v rubrice Pr·vnÌ hlÌdka jsou vysvÏtlov·ny soudnÌ precedence v komplikovan˝ch p¯Ìpadech, ale navÌc je tu podrobnÏ rozebÌr·n i mor·lnÌ apel na pracovnÌky pojiöùovny, kte¯Ì nemajÌ mÌt starost jen o zisk pojistnÈho domu (a sv˘j), ale garantovat pojiötÏnci jeho jasnÏ ve smlouvÏ vymezenÈ jistoty. ProblÈm dvojËat ñ je statÌ, kter· je kompilacÌ tehdy zn·m˝ch vÏdecky ovÏ¯en˝ch fakt˘ a apelem, ûe by tyto poznatky mohly slouûit p¯i uzavÌr·nÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ. K souhrnu literatury z celÈho svÏta, kde jsou vysvÏtlov·ny ot·zky praxe, m˘ûeme p¯ipojit teoretickou staù, kter· se jmenuje P¯ÌspÏvky k definici pojmu pojiötÏnÌ. Jak z hlediska pr·vnickÈho, tak filozofickÈho je tu rozliöeno pojiötÏnÌ na ökodnÌ a ûivotnÌ, podle svÈ funkce buÔ reparatornÌ nebo zajiötÏnÌ libovolnÏ stanovenÈ jistiny. Jsme v hlubokÈ historii, ale myslÌte, ûe by v·s nezajÌmaly obs·hlÈ zpr·vy s titulky? PosuÔte sami: ObligatornÌ automobilovÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti nebo Pokus o statistiku podvod˘ sp·chan˝ch ke ökodÏ pojiöùoven. Thema (abych pouûil dobov˝ pravopis) PovinnÈ pojiöùov·nÌ motorov˝ch vozidel je ve vztahu k dneönÌmu automobilismu archaickÈ, ale fundovan˝ text v tÈ dobÏ slouûil jako lobbismus v˘Ëi vl·dÏ p¯epracov·vajÌcÌ dosud platÌcÌ c.k. z·kony. PojistÌte si letoönÌ dovolenou proti deöti? To je p˘vabn˝ titulek ˙vodnÌho Ël·nku ËÌsla 129. Cituji: ÑByly to zejmÈna spolky, korporace, kde z·jem byl nejvÏtöÌ a kde uzav¯enÌ pojistky proti deöti neËinilo û·dn˝ch potÌûÌ. NicmÈnÏ seznalo se z·hy, ûe i ËetnÈ ty slavnosti, divadla, z·vody, kterÈ pod öir˝m nebem po¯·d·ny, p¯Ìmo z·visely od p¯ÌznÏ poËasÌ, nepostaËujÌ pro sluön˝ obchod pojiöùovacÌ. Cel· ¯ada korporacÌ seûene reûijnÌ poloûky sv˝ch slavnostÌ ochotou a obÏtavostÌ sv˝ch p¯Ìznivc˘ zdarma a pojistnÈ sumy jsou zcela minim·lnÌ. Od korporacÌ p¯eölo se k jednotlivc˘m. Sestaveny byly pojistky pro sezÛnnÌ podniky l·zeÚskÈ, restauraËnÌ, hotelovÈ apod. Z·jem tÏchto obchodnÌch podnik˘ o pojiötÏnÌ byl znaËn˝.ì Ve volnÈm p¯etlumoËenÌ pak ¯editel J. »Ìûek uv·dÌ, ûe pro toto pojiötÏnÌ na naöem malÈm ˙zemÌ, kde je vÏtöinou poËasÌ pod psa, se jevÌ produkt jako neziskov˝, ale dÌky poolu evropsk˝ch, jihoamerick˝ch, australsk˝ch a africk˝ch pojiöùoven se toto pojiötÏnÌ dostalo na ökodnÌ procento 69,44 %. V PojistnÈm obzoru t¯ic·t˝ch let najdete i Ël·nky, o kter˝ch byste klidnÏ usoudili, ûe byly naps·ny dneska (nap¯. Vliv kou¯enÌ na lidskÈ zdravÌ). V rubrice LÈka¯sk· hlÌdka pak: ÑJe p¯Ìjice na ˙stupu?ì V Ëasopise se objevujÌ (a nad·le vytrvajÌ) jmenov·nÌ do funkcÌ, ˙mrtÌ, ocenÏnÌ a jinÈ osobnÌ zpr·vy, signalizujÌcÌ, ûe Ëasopis chce oslovit nejen skupinu odbornÌk˘ ve vedoucÌch funkcÌch, ale co nejöiröÌ sfÈru, ve kterÈ se pohybujÌ pracovnÌci pojiöùoven. ZajÌmav˝m obohacenÌm nÏkolika roËnÌk˘, poËÌnaje roËnÌkem z roku 1933ñ34, a vynikajÌcÌ pom˘ckou pro zamÏstnance pojiöùoven byly p¯Ìlohy tiötÏnÈ na barevnÈm kartonu, kterÈ se daly rozst¯Ìhat na kartiËky form·tu A6 a tematicky se¯adit. OboustrannÏ potiötÏn· kartiËka obsahovala p¯Ìklady ¯eöenÌ sporn˝ch ot·zek z r˘zn˝ch oblastÌ pojiöùovnictvÌ a rozhodnutÌ nejvyööÌho soudu. Pro n·zornost: tuËn˝m pÌsmem byla na kartiËce uvedena oblast, kterÈ se spor t˝kal (nap¯. Poû·r), vedle byl uveden z·koPOJISTNÝ OBZOR • 5/2002

nÌk a paragraf, kterÈho se to t˝k· (nap¯. Z·k. o sml. poj. ß 3), nÌûe byl titulkem uveden konkrÈtnÌ problÈm, kterÈho se kauza t˝kala (nap¯. Nespr·vnÈ ˙daje pojistnÌkovy). D·le n·sledoval text, ve kterÈm byl pops·n problÈm a jeho konkrÈtnÌ vy¯eöenÌ ñ rozhodnutÌ nejv. soudu (ze dne a Ë. j.). Tyto kauzy umoûÚovaly pojiöùovn·m, ale i klient˘m, rychlejöÌ orientaci v nejasn˝ch p¯Ìpadech. ZajÌmavÈ ËtenÌ i po tolika letech. NÏkdy m· ËlovÏk dojem, ûe se Ëasem aû tak nezmÏnilo... Pro ilustraci uv·dÌm jeötÏ nÏkolik tÈmat z kartiËek: K pojmu podbÌzenÌ, »asovÈ omezenÌ n·roku, P¯Ìsluönost pro spory o plnÏnÌ pojistitelovo, N·hrada ökody povstalÈ jisk¯enÌm lokomotivy, Z·stupce jako soutÏûitel, Odpad z·jmu na pojiötÏnÌ, ⁄myslnÈ p¯eh·nÏnÌ ökod, Vznik n·roku na provisi, Pr·vo na prÈmii p¯i zruöenÌ smlouvy, N·rok na dobovou slevu, PromlËenÌ pojistnÈho n·roku a podobnÏ. ZhoröujÌcÌ se situace na mezin·rodnÌ politickÈ scÈnÏ se koncem 30. let odr·ûela ve v˝bÏru tÈmat v zahraniËnÌch rubrik·ch PojistnÈho obzoru, po roce 1939 i v dom·cÌch. Jako jedno z prvnÌch opat¯enÌ protektor·tnÌ vl·dy bylo prohl·öenÌ Ñz·kazu pojiötÏnÌ v cizÌ mÏnÏì. V dubnu 1939 bylo vyhl·öeno na¯ÌzenÌ o ûidovskÈm majetku a ûidovskÈ pojistce. Definice ûida a ûidovskÈho podniku byla vyd·na aû v Ëervnu tÈhoû roku. Auto¯i PojistnÈho obzoru v tÏchto letech svÈ politickÈ n·zory jeötÏ nezve¯ejÚovali, ale jejich rozpaky nad rasistick˝mi na¯ÌzenÌmi jsou z¯ejmÈ i z n·sledujÌcÌho textu: ÑNenÌ pochyby o tom, ûe pojiöùovny ve styku s ûidovsk˝mi pojistnÌky musÌ se ¯Ìdit p¯edpisy na¯ÌzenÌ ¯ÌöskÈho protektora... (ale) je z¯ejmÈ, ûe v pojistnÈm provozu jest prakticky neproveditelnÈ, kdyby nÏkdo od pojiöùoven oËek·val p¯esnÈ provedenÌ tÏchto p¯edpis˘ do vöech d˘sledk˘.ì Lidskost Ëi praktiËnost vyznÏla i v tÈto vÏtÏ: ÑZnamenalo by to nesmÌrnÈ pr˘tahy v likvidaËnÌm procesu, a to vöem bez rozdÌlu, zda jsou ·rijci Ëi ne.ì V roce 1941 pak byl zve¯ejnÏn Ël·nek, respektive V˝nos Ministerstva financÌ z 27. 3. 1941 éidovskÈ pojistky v p¯edpisech o zajiötÏnÌ ûidovskÈho majetku v jazyce ËeskÈm a nÏmeckÈm...

TÿETÕ X ñ 1942ñ1951 Vydavatel Dr. Josef David, redakce: Dr. Julius »apek a MUDr. Ji¯Ì ÿÌha. Od roku 1947 je vydavatelem PojiöùovacÌ rada v Praze, odpovÏdn˝m z·stupcem listu JUDr. Josef David. Od roku 1950 je vydavatelem »eskoslovensk· st·tnÌ pojiöùovna n.p., vedoucÌm redaktorem Ing. Josef Herout. Jestliûe m· ˙vodnÌ Ël·nek PojistnÈho obzoru Ë. 246, roËnÌk XXI., kter˝ vyöel v Praze dne 15. Ëervna 1942 titulek Rozum do hrsti!, podeps·n je Dr. Josef David, nenÌ k tomu moc co dodat. Je to nekrolog za ÑzastupujÌcÌho ¯ÌöskÈho protektoraì odsuzujÌcÌ atent·t a v Ël·nku jsem napoËÌtal 38kr·t slovnÌ spojenÌ ÑVelkonÏmeck· ¯Ìöeì, kupodivu ani jednou jmÈno Heydrich. Na poslednÌ stranÏ m· pak inzer·t ÑBezvadnÏ fundovan· LÕPA, akciov· pojiöùovna poslouûÌ V·m nejlÈpeì. Vcelku pochopiteln˝ slovansk˝ (Ëesk˝) alibistick˝ projev pro mne po letech p˘sobÌ jako (jen pro »echy srozumitelnÈ) ozn·menÌ, ûe bude zle, dejte si pozor. Takûe inzer·t pojiöùovny, kter· se hl·sÌ ke slovanskÈmu stromu, mi p¯ipad· jako p˘vabn˝ humor nechtÏnÈho, kter˝ zaûÌv·me po celÈ naöe dÏjiny. Ve stejnÈm ËÌsle ale, kromÏ p¯ÌsnÏ odbornÈ a pro cenzuru z¯ejmÏ ˙plnÏ nesrozumitelnÈ stati, najdeme podrobnÈ informace o pojiöùovnictvÌ v Lucembursku, Bulharsku, D·nsku, It·lii, ävÈdsku, MaÔarsku, Japonsku, Rumunsku, Chorvatsku, Nizozemsku, Belgii... »Ìslo 245 p¯edch·zejÌcÌ atent·t na Heydricha p¯in·öÌ v rubrice R˘znÈ

7

zpr·vy obs·hl˝ Ël·nek univ. prof. Dr. Quido Vettera ÑK stoletÈmu v˝roËÌ narozenÌ Karla Vetteraì a ÑPovinnÈ pojiötÏnÌ jateËnÈho dobytkaì. V roce 1943, kdyû vyölo vl·dnÌ na¯ÌzenÌ o pojiötÏnÌ podnik˘, jejichû provoz byl nucenÏ zastaven, se smÏrnice, upravujÌcÌ na¯Ìzen˝ postup, komentovala takto: ÑPostup musÌ b˝t blahovoln˝ a je nutno vyvarovat se zbyteËn˝ch tvrdostÌ.ì Diskuse o zp˘sobu zjiötÏnÌ ûidovskÈho p˘vodu pojistnÌk˘ p¯ipomÌn· souËasnou diskusi o citliv˝ch ˙dajÌch klient˘. Navrhoval se tenkr·t dopis, kter˝ mÏl vypadat takto: Ñ...se z¯etelem na na¯ÌzenÌ ¯ÌöskÈho protektora prohlaöuji na svojÌ Ëest a svÏdomÌ, ûe nejsem ûid.ì Zda pojiöùovny takovÈto dopisy nakonec vyûadovaly, se z PojistnÈho obzoru nedozvÌme. Od roku 1940 se ¯eöilo i tÈma v·leËn˝ch rizik, nap¯Ìklad p¯i plnÏnÌ z ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Vl·da si byla vÏdoma zv˝öenÈ ˙mrtnosti za v·lky, ale neomezovala nav˝öenÌ pojistn˝ch sazeb. Vl·dnÌ rozhodnutÌ z 29. 8. 1940 o ruËenÌ za v·leËn· nebezpeËÌ a o ˙hradÏ n·klad˘ vznikajÌcÌch na¯Ìdilo, ûe se za ˙mrtÌ ve spojitosti s v·lkou vypl·celo plnÏnÌ do max. v˝öe 200 000 KË, a to jenom v p¯ÌpadÏ, ûe pojiötÏn˝ nebyl ˙ËastnÌkem v·lky za stranu nep¯·tel T¯etÌ ¯Ìöe. »·st neuhrazenou z pojistnÈho plnÏnÌ nad 200 000 KË mÏly pojiöùovny vyplatit po skonËenÌ v·lky. VÏtöina text˘ se ale v·lkou nezab˝vala. éivot v pojiöùovn·ch pokraËoval d·l. ÿeöily se problÈmy pojiötÏnÌ poû·ru ve ml˝nech, penzijnÌ novela, soukromÈ pojiötÏnÌ a boj proti srdeËnÌm chorob·m, povinnÈ ruËenÌ p¯i provozu vozidla apod. V roce 1942 probÏhla novelizace ˙razovÈho pojiötÏnÌ dÏlnickÈho a oblast risk managementu se zab˝vala v˝buchy prachu v tov·rn·ch. I zahraniËnÌ rubriky se vÏnovaly civilnÌm tÈmat˘m. NÏkolik Ël·nk˘ bylo zpracov·no o propagaci ûivotnÌho pojiötÏnÌ ve Spojen˝ch st·tech. Slogany byly p¯ekvapivÏ obdobnÈ dneönÌm reklam·m na ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Nap¯. ÑDvojn·sobnÈ dolaryì, ÑJednoduch· a logick· abecedaì, ale takÈ ÑKolik rok˘ budu jeötÏ ûiv?ì A pak to p¯iölo ñ v ËÌsle 271 PojistnÈho obzoru, kterÈ vyölo 1. z·¯Ì roku 1944, kromÏ bÏûnÈho textu vyölo ozn·menÌ tohoto znÏnÌ: ÑV˝nosem TiskovÈho odboru ministerstva lidovÈ osvÏty ze dne 28. VIII. 1944, Ë.j. 30.731/44 bylo dalöÌ vyd·v·nÌ Ëasopisu ªPojistn˝ Obzor´ podle vl·dnÌho na¯ÌzenÌ ze dne 22. VIII. 1944, Sb. Ë. 177/44, o zmocnÏnÌ ministr˘ k mimo¯·dn˝m opat¯enÌm k provedenÌ tot·lnÌho v·leËnÈho nasazenÌ doËasnÏ zastaveno. TÌmto ËÌslem konËÌ tudÌû p¯echodnÈ dalöÌ vych·zenÌ naöeho Ëasopisu.ì Nic vÌc, nic mÌÚ... Dekret prezidenta republiky o zn·rodnÏnÌ soukrom˝ch pojiöùoven vyöel jiû 24. 10. 1945. Pojistn˝ obzor, kter˝ v roce 1945 nevych·zel, se o rok pozdÏji (p¯esnÏ 1. z·¯Ì 1946) vracÌ jako ÑmÏsÌËnÌk ËeskoslovenskÈho zn·rodnÏnÈho pojiöùovnictvÌ,ì nynÌ ve form·tu A4, jako ËÌslo 1, roËnÌk 1. MÏl za ˙kol nahradit vöechny odbornÈ Ëasopisy, jeû do tÈ doby vych·zely. Podle ˙vodnÌku bylo posl·nÌm Ëasopisu nynÌ nejenom informovat, ale i Ñvychov·vatì. K tomuto ˙Ëelu se v˝raznÏ mÏnÌ i obsah Ëasopisu ñ nechybÌ dopisy Ëten·¯˘, b·sniËky Ëi povÌdky a zahraniËnÌ rubrika kritizujÌcÌ z·pad a chv·lÌcÌ v˝chod. Politika vstupuje do pop¯edÌ, poËÌnaje citov·nÌm vysoce postaven˝ch osobnostÌ. Nap¯Ìklad na celÈ p˘lstranÏ prvnÌho ËÌsla je uveden cit·t n·mÏstka ministerskÈho p¯edsedy ZdeÚka Fierlingera z projevu o pl·novanÈm hospod·¯stvÌ: ÑPojiöùovny jsou nesmÌrnÏ d˘leûit˝m reservo·rem ˙spor a kapit·lu. Zn·rodnÏnÌ naöich pojiöùoven umoûÚuje lepöÌ a ˙spÏönÏjöÌ finanËnÌ hospod·¯stvÌ st·tu a lacin˝m ˙vÏrem usnadnÌme plnÈ rozvinutÌ v˝roby.ì

8

Odborn· informace se stala druhotnou a bylo ji vÏnov·no mÈnÏ prostoru. Bohuûel i Pojistn˝ obzor ve prvnÌch pov·leËn˝ch letech do jistÈ mÌry promÏnil v n·stroj socialistickÈ propagandy.

»TVRT› X ñ 1951ñ1962 Vydavatelem je »eskoslovensk· st·tnÌ pojiöùovna n. p., vedoucÌ redaktor: Ing. Josef Herout. Od roku 1953 je vydavatelem St·tnÌ pojiöùovna hlavnÌ spr·va, vedoucÌ redaktor: JUDr. Ferdinand Kadlec. V minulÈm desetiletÌ jsme Ñpoh¯bili Heydrichaì, v˝bÏr z let pades·t˝ch nem˘ûeme zaËÌt jinak neû ˙vodnÌkem z 15. listopadu 1951, nazvan˝m »eskoslovensko-sovÏtsk· druûba. V ˙litbovÈm ÑdruûebnÌmì Ël·nku o l·sce k velkÈmu bratru, vdÏËnosti atp. nepadne ani slovo o pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ. Tento Pojistn˝ obzor je uveden jako ËÌslo 3. ñ roËnÌk VI. ñ m· form·t A4. Ale v r·mci zachov·nÌ jistÈ objektivnosti, p¯eskoËÌmeli ˙vodnÌky, m·me tu, bez ohledu na novou dataci roËnÌk˘, st·le Ëasopis odborn˝. V prvnÌm ËÌsle roËnÌku jsou velmi d˘leûitÈ materi·ly, a tak na pochvalu Ñstranyì nÏjak nezbylo vÌce mÌsta. Je ovöem pravda, ûe to, co vytv·¯elo tehdejöÌ z·konod·rstvÌ, mÏlo charakter natolik propagandistick˝, ûe podstatnÈ a odbornÈ si ËlovÏk musel v textu peËlivÏ vyhledat. Z·sadnÌ materi·l Statut »eskoslovenskÈ pojiöùovny, n.p. ñ charta Ës. pojiöùovnictvÌ a jeho gener·lnÌ linie m· tak dvÏ Ë·sti. V prvnÌ, z·konod·rci zvykl˝mi na v˝robu plak·t˘ o cestÏ ke komunismu, se objevujÌ tak d˘leûitÈ informace, jako je: ÑNov˝ spoleËensk˝ ¯·d vÌtÏzÌ nad star˝m jen tehdy, dovede-li spoleËnosti opat¯it vÌce lepöÌch a lacinÏjöÌch v˝robk˘, neû ¯·d star˝ì. Proto je tu ch·p·no ûivotnÌ pojiötÏnÌ jako Ñv˝robekì s jasnou funkcÌ v socialistickÈm hospod·¯stvÌ. Na tuto Ë·st pak navazuje JUDr. Ferdinand KrejËÌ obs·hl˝m vysvÏtlujÌcÌm materi·lem, kter˝ mezi fr·zemi, kterÈ musÌ uûÌvat, aby nevyvracel normotvorn˝ materi·l, vysvÏtluje, ûe odbornÌ pracovnÌci pojiöùovny majÌ pracovat tak jako d¯Ìve, s tou zmÏnou, ûe jejich podÌly na zisku prostÏ nebudou. V dalöÌm obsahu: Nov˝ z·kon o odpovÏdnosti za ökody zp˘sobenÈ dopravnÌmi prost¯edky, Regresy ze z·kona o n·rodnÌm pojiötÏnÌ a Pr·vnÌ ˙pravy poû·rnÌ ochrany se uû ideologie neprojevuje. DozvÌme se O pojiöùovnictvÌ v Mexiku a o zv˝öenÌ tarif˘ v pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel v cizinÏ a odpoËinkov˝m Ël·nkem, kter˝ stojÌ za to citovat:

Jubileum plnicÌho pera Letos je tomu sedmdes·t let od vyn·lezu plnicÌho pera. S pojiöùovnictvÌm souvisÌ toto jubileum (nehledÏ k pouûÌv·nÌ plnicÌho pera v pojiöùovacÌ administrativÏ i v obchodnÌ Ëinnosti, p¯i akvisici i p¯i likvidaci ökod) potud, ûe vyn·lezcem stal se tu pojiöùovacÌ z·stupce. NÏkdy v kvÏtnu 1881 navötÌvil z·stupce ûivotnÌ pojiöùovny Metropolitan jednoho stavitele na staveniöti, aby s nÌm uzav¯el ûivotnÌ pojistku. Na bednÏ sepsali n·vrh. Ale kdyû mÏlo dojÌt k podpisu, neslo se na nÏ rameno je¯·bu. Oba museli uskoËit a p¯i tom se na formul·¯ n·vrhu vylila lahviËka inkoustu. ÑNechme toho pro dneöek,ì ¯ekl stavitel, Ñp¯ijÔte radÏji zÌtra ke mnÏ do bytu.ì Ale p¯i n·vötÏvÏ v bytÏ shledal z·stupce, ûe na p¯·nÌ stavitelovy ûeny bylo pojiötÏnÌ zatÌm uzav¯eno jinde. To ho roztrpËilo; proklÌnal neöùastnou lahviËku s inkoustem. MÏl z d¯ÌvÏjöka öpatnÈ zkuöenosti i s inkoustovou tuûkou. A tak se mu stalo fixnÌ ideou, jak lahviËky s inkoustem nebo p¯enosnÈ kalam·¯e nahradit nÏËÌm POJISTNÝ OBZOR • 5/2002

lepöÌm. V˝sledkem po ¯adÏ pokus˘ bylo patentov·nÌ prvnÌho plnicÌho pera. TÌmto vyn·lezcem nebyl nikdo jin˝ neû pozdÏjöÌ proslul˝ Louis E. Waterman, nÏkdejöÌ kolega vöech asekuraËnÌk˘.

P¡T› X ñ 1962ñ1972 Vydavatelem je St·tnÌ pojiöùovna, hlavnÌ spr·va, redakce: JUDr. Ferdinand Kadlec a Karel äafa¯Ìk. Od roku 1963 redakce: JUDr. VladimÌra »elouda, na mÌstÏ redaktorskÈm se poprvÈ ocitla ûena ñ Marie FuËÌkov· Od roku 1969 je vydavatelem PojistnÈho obzoru »esk· st·tnÌ pojiöùovna, gener·lnÌ ¯editelstvÌ, a Slovensk· öt·tna poisùovÚa, gener·lne riaditeæstvo. V öedes·t˝ch letech se Pojistn˝ obzor vr·til k form·tu A5 a p¯ihl·sil se opÏt k tradici, takûe v 1. ËÌsle z ledna 1962 m·me uvedeno roËnÌk XVI. (XXXIX). Byl proveden p¯esun ve znaËenÌ roËnÌk˘ z kvÏtna na leden. Tak teÔ zaËÌn·me Nov˝m rokem a ideologick· frazeologie se objevuje jen tu a tam, kdyû je pot¯eba zd˘vodnit nÏkterÈ logickÈ kroky, kterÈ jsou v z·jmu pojiöùovnictvÌ. NechtÏn˝ Ñhumorì se n·m v tomto desetiletÌ vytr·cÌ a Ëasopis ¯eöÌ nap¯Ìklad: ⁄koly pojiötÏnÌ osob v »SSR (sta¯Ì pojiöùov·ci potvrdÌ, ûe teprve v tÈto dobÏ se pojiöùovna zaËala pomalu vzpamatov·vat ze z·sahu st·tu do ûivotnÌho pojiötÏnÌ p¯i mÏnÏ v roce 1953 a pomalu si znovu zÌsk·vala d˘vÏru), PerspektÌva pr·ce v likvid·cii zodpovednostn˝ch ökÙd, O propagaci pojiötÏnÌ v roce 1961 (tady bych si dovolil p¯ipomenout, ûe aû do poloviny 80 let nesmÏlo b˝t pouûÌv·no slovo reklama. O propagaci mÏli, obzvl·ötÏ pracovnÌci obchodnÌ sluûby, p¯edstavu, ûe ji tvo¯Ì p¯edmÏty p¯ipomÌnkovÈ pot¯eby ñ od propisovaËek, po brouöenÈ sklo, kterÈ ovöem rozd·vali ¯editelÈ...), takûe dalöÌ Ël·nek ProvÏrka efektivnosti v propagaci byl o tom, jestli je propagaËnÌm p¯edmÏtem vysavaË nebo televizor. Ani texty s ˙dÏsn˝m n·zvem Kolektivy vzornÈ pr·ce a z·brana ökod nebyly kupodivu tlach·nÌm, protoûe se v nich hodnotila forma systematickÈ pr·ce. V prosincovÈm ËÌsle roku 1962 jsou na titulnÌ str·nce vyjmenovanÌ pracovnÌci St·tnÌ pojiöùovny, kte¯Ì obdrûeli Ëestn˝ odznak nebo vyznamen·nÌ. To, ûe se v hodnocenÌ hovo¯Ì Ño pracovnÌch ˙spÏöÌch a vynikajÌcÌch v˝sledcÌch dosaûen˝ch v rozvoji socialistickÈ iniciativyì, nic nemÏnÌ na tom, ûe aû na nÏkterÈ v˝jimky, byli ocenÏni lidÈ, kte¯Ì opravdu dÏlali svoji pr·ci dob¯e, ba nejlÈpe. Jestliûe se v PojistnÈm obzoru öedes·t˝ch let sleduje problÈm zavedenÌ poËÌtaË˘ ve svÏtov˝ch pojiöùovn·ch (byù t¯eba pod ˙smÏvn˝m titulkem ElektronkovÈ stroje v pojiöùovnictvÌ), je tu opÏt odborn˝ Ëasopis, tak jak tomu m· b˝t, krok p¯ed vlastnÌ realizacÌ novÈ techniky.

äEST› X ñ 1972ñ1982 Vydavatelem je »esk· st·tnÌ pojiöùovna, gener·lnÌ ¯editelstvÌ, a Slovensk· öt·tna poisùovÚa, gener·lne riaditeæstvo. VedoucÌ redaktor: JUDr. VladimÌr »eloud, od roku 1976 JUDr. Emil VlËek, od r. 1980 Ing. Ladislav Roubal. V r. 1975 do redakce nastoupila takÈ Marie Dubovsk·. 4. ËÌslo 49. roËnÌku vyölo v dubnu 1972 s ˙vodnÌkem K pades·tÈmu v˝roËÌ PojistnÈho obzoru. Ale uû v prvnÌm, lednovÈm ËÌsle, vytÏûila redaktorka Marie Dubovsk· z n·vötÏvy v oblastnÌm z·vodÏ Brno Ël·nek K naöim Ëasopis˘m. Byly v tÈ dobÏ dva. Pojistn˝ obzor pot¯eboval, aby pracovnÌci z·vod˘ i poboËek »SP i SäP byly nejen pasivnÌmi odbÏrateli, ale p¯in·öeli do tohoto Ëasopisu i svÈ n·zory a zkuöenosti. »asopis Z·brana POJISTNÝ OBZOR • 5/2002

ökod ¯eöil stejn˝ problÈm, ale vzhledem k jeho urËenÌ ñ pro pracovnÌky podnik˘ a zemÏdÏlsk˝ch organizacÌ ñ ölo o jeho atraktivitu i formu distribuce. Pojistn˝ obzor se ani v obdobÌ normalizace nestal jenom zbyteËnÏ potiötÏn˝m papÌrem, i kdyû se samoz¯ejmÏ naöly i v˝jimky. Jednou z nich byl hlavnÌ Ël·nek (1/1972), zve¯ejnÏn˝ pod hlaviËkou ÑZahraniËnÌ zkuöenostiì a titulkem 50 let st·tnÌho pojiötÏnÌ v SSSR. V. Kulikov, n·ËelnÌk hlavnÌ spr·vy st·tnÌho pojiötÏnÌ SSSR, Ñpohovo¯ilì o LeninovÏ dekretu Rady lidov˝ch komisa¯˘ O st·tnÌm majetkovÈm pojiötÏnÌ. V celÈ obs·hlÈ stati je zajÌmav˝ snad jenom tiska¯sk˝ öotek kter˝ zp˘sobil, ûe: ÑUû v roce 1971 napsal ve svÈ pr·ci ªHrozÌcÌ katastrofa a jak s nÌ bojovat´ V. I. Lenin...ì, n·sledujÌcÌ fr·ze uû nejsou tak zajÌmavÈ, jako uveden˝ letopoËet. V tÈto souvislosti mi p¯ipad· hrdinstvÌm, ûe v report·ûi o svÏtovÈm jedn·nÌ o ÑZelen˝ch kart·chì, je uvedeno, ûe k jednotnÈ dohodÏ se nep¯ipojili SovÏtsk˝ svaz, Bulharsko a NDR. VÏcn˝ch informacÌ se normalizace nedotkla. Pojistn˝ obzor i nad·le obs·hle tiskl o v˝voji pojiöùovnictvÌ ve äv˝carsku, n·mo¯nÌm pojiötÏnÌ v USA, autopojiötÏnÌ na FloridÏ, ÿecko, Lloydís, BrazÌlie, It·lie, NSR atp., ale 5. ËÌslo p¯in·öÌ jako hlavnÌ materi·l Celopodnikov· konference k ot·zk·m komplexnÌ socialistickÈ racionalizace. (Jako pamÏtnÌk bych si tady dovolil dodat, ûe tato pracovnÌ porada, nazvan· tenkr·t mÛdnÌm a vyûadovan˝m termÌnem, byla vÏcn· a Pojistn˝ obzor, s drobn˝mi ideologick˝mi vsuvkami, ji tak i popsal.) P¯i dneönÌch moûnostech tisku se Ëten·¯˘m bude zd·t zcela neuvÏ¯itelnÈ sdÏlenÌ v prvnÌm ËÌsle roku 1973: Naöim Ëten·¯˘m »esk˝ ˙¯ad pro tisk a informace vyhovÏl naöÌ û·dosti, aby byl od 1. 1. 1973 Ëasopis vyd·v·n ve vÏtöÌm form·tu a p¯idÏlil takÈ hodnotnÏjöÌ druh papÌru jak pro text, tak pro ob·lku. ProdejnÌ cenu vydavatelÈ nezvyöujÌ (Pozn. red.: 1,50 KË!). Jsme p¯esvÏdËeni, ûe Ëten·¯i novou ˙pravu a zlepöenÌ uvÌtajÌ. RedakËnÌ rada

SEDM› X ñ 1982ñ1992 Vydavatelem je »esk· st·tnÌ pojiöùovna, gener·lnÌ ¯editelstvÌ, a Slovensk· öt·tna poisùovÚa, gener·lne riaditeæstvo. VedoucÌm redaktorkou je Marie Dubovsk·, od roku 1987 Eva Trojanov·. Form·t Ëasopisu se v osmdes·t˝ch lÈtech opÏt zvÏtöil na velikost A4 a grafickÈ znaËky, vlastnÏ piktogramy, oznaËovaly, ûe zemÏkoule ve ËtvereËku pat¯Ì ke zpr·v·m ze svÏta, on a ona, drûÌcÌ se za ruce, pat¯Ì k ûivotnÌmu pojiötÏnÌ, chalupa s autem nebo automobil v plamenech nenÌ pot¯eba vysvÏtlovat, znaËka s pÏticÌpou hvÏzdou a lipov˝mi listy se mohla p¯idat zrovna tak k Ël·nku o slovanskÈ socialistickÈ vz·jemnosti, jako k blahop¯·nÌ k narozenin·m, zatÌmco dvÏ p¯ekr˝vajÌcÌ se legitimace, jedna s hvÏzdou a druh· s ROH se dob¯e vyjÌmaly u informacÌ z jedn·nÌ vÌce masovÈ i mÈnÏ masovÈ organizace, ale i u v˝sledk˘ sportovnÌch her pojiöùovny. V 7. ËÌsle roËnÌku 59 je hlavnÌm materi·lem XXI. porada pojiöùoven socialistick˝ch zemÌ, kter· se konala v Ul·nb·taru. Z Ël·nku vypl˝v·, ûe to bylo jedn·nÌ velmi podnÏtnÈ, ale nezvÌme se z nÏho v Ëem... Takov˝ materi·l byl ale spÌöe v˝jimkou, protoûe faktografick˝ch statÌ, od komplexnÌho hodnocenÌ, jako byly t¯eba Fakta a ˙vahy o havarijnÌm pojiötÏnÌ aû po detailnÌ informace z ˙zce specializovan˝ch oblastÌ a rozbory, t˝kajÌcÌ se jednotliv˝ch produkt˘, v celÈm desetiletÌ p¯evaûovaly. Vedle pravideln˝ch p¯ispÏvatel˘ z ËeskÈho i slovenskÈho gener·lnÌho ¯editelstvÌ se tu st·le ËastÏji objevujÌ faktickÈ p¯ipomÌnky z praxe na z·vodech a poboËk·ch od pracovnÌk˘ v terÈnu.

9

Pojistn˝ obzor, aby byl naplnÏn obsah titulu, v mnoha p¯Ìpadech otevÌral vöem, kte¯Ì povaûovali pojiöùovnictvÌ nejen za svÈ zamÏstn·nÌ, ale i posl·nÌ, novÈ obzory. Funkce ˙st¯ednÌho archiv·¯e St·tnÌ pojiöùovny byla z¯Ìzena usnesenÌm vl·dy »SR uû v roce 1953. Ale aû o mnoho let pozdÏji, v Ël·nku PÈËe o ˙st¯ednÌ archiv »SP a jeho vyuûÌv·nÌ od archiv·¯e Josefa ChaloupeckÈho, se ale dozvÌd·me o jeho struktu¯e, zp˘sobu uloûenÌ fond˘, o dosahu aû k p¯edch˘dc˘m Ëesk˝ch pojiöùoven a formÏ, jak je moûno z archivu Ëerpat pro teoretickou i praktickou pr·ci. Ke konci osmdes·t˝ch let zaËalo ËeskoslovenskÈ pojiöùovnictvÌ opÏt Ñpokukovatì za z·padnÌ hranice. A da¯ilo se. »esk· st·tnÌ pojiöùovna byla Ëlenem Kancel·¯e zelen˝ch karet, pracovnÌci oddÏlenÌ zahraniËnÌho pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ byli v korektnÌch vztazÌch se zahraniËnÌmi pojiöùovnami a zajiöùovnami. Pojistn˝ obzor se v tÈ dobÏ stal (22. kvÏtna 1986) Ëlenem mezin·rodnÌho sdruûenÌ vydavatel˘ evropskÈho odbornÈho pojiöùovacÌho tisku (Presse Internationale des Assurances ñ PIA), dÌky Ëemuû pro svÈ Ëten·¯e zÌskal bohat˝ zdroj informacÌ o svÏtovÈm a zejmÈna evropskÈm pojiöùovnictvÌ. Konec 80. a poË·tek 90. let 20. stoletÌ byl na stran·ch PojistnÈho obzoru z·konitÏ ovlivnÏn zmÏnou politickÈho systÈmu. Avöak jen m·lo autor˘ mÏlo pot¯ebu nÏjak˝ch vÏtöÌch politick˝ch Ñv˝lev˘ì, intenzÌvnÏ byla hled·na cesta ke komerËnÌmu a konkurenceschopnÈmu uspo¯·d·nÌ pojiöùovnictvÌ. Viz nap¯Ìklad titulky Ël·nk˘ z let 1990 a 1991: Dok·ûeme sami zruöit sv˘j monopol?, Nep¯ipusùme odklon od evropskÈho standardu, »eskoslovenskÈ pojiöùovnictvÌ vykroËilo k trûnÌm podmÌnk·m, NovÈ vztahy mezi pojiöùovnami... a podobnÏ.

OSM› X ñ 1992ñ2002 Vydavatelem je »esk· st·tnÌ pojiöùovna, gener·lnÌ ¯editelstvÌ, a Slovensk· öt·tna poisùovÚa, gener·lne riaditeæstvo, od roku 1993 »esko-slovensk· asoci·cia poisùovnÌ, od roku 1995 »esk· asociace pojiöùoven. äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov·. Co znamenala devades·t· lÈta pro pojiöùovnictvÌ je pr·ce pro historiky ñ ¯eknÏme si, ûe se jednalo o Ñ¯ÌzenÈ zemÏt¯esenÌì. Pojistn˝ obzor, Ëasopis ËeskÈho a slovenskÈho pojiöùovnictvÌ, jak je jeötÏ uvedeno ve 4. ËÌsle 69. roËnÌku, se st·v· Ëasopisem ËeskÈho komerËnÌho pojiöùovnictvÌ. P¯i zachov·nÌ form·tu A4 se zmÏnila grafick· ˙prava a p¯i zachov·nÌ odbornÈho obsahu se Pojistn˝ obzor stal tiskov˝m mÈdiem, kterÈ svou dobrou internÌ sluûbu pracovnÌk˘m pojiöùoven doplnilo o funkci public relations. Ve sledu desetiletÌ jsme zaËÌnali v roce 1922 Ël·nkem o Lloydís of London. V osmÈm a dev·tÈm ËÌsle PojistnÈho obzoru v roce 1992 se Ing. Josef äam·nek v Ël·nku Lloyd a ti druzÌ vÏnuje tomu, jak vypad· praxe v nejvÏtöÌch pojiöùovacÌch ˙stavech v dobÏ, kdy konËÌ tisÌciletÌ. MyslÌm, ûe i to pÏknÏ vypovÌd· o kontinuitÏ Ëasopisu. Dovolte mi osobnÌ nostalgickou vzpomÌnku. Aù se politika vyvÌjela jakkoli, vûdycky, kdyû jsem proch·zel prvnÌm patrem budovy gener·lnÌho ¯editelstvÌ »eskÈ st·tnÌ pojiöùovny ve Sp·lenÈ ulici a vidÏl tam viset dva erby ñ Ëtverce, kterÈ prezentovaly ÑLloydísì a ÑInstitute of London Underwritersì, byl jsem hrd˝ na to, ûe jsem pojiöùov·k. Po prostudov·nÌ PojistnÈho obzoru si dokonce dovolÌm p¯irovnat poslednÏ uv·dÏnÈ desetiletÌ, co se t˝k· odbornÈho obsahu a p¯Ìnosu pro Ëten·¯e, k roËnÌk˘m, vyd·van˝m v letech 1922ñ1939, na jejichû stran·ch nebylo mÌsto pro nÏjakÈ k¯Ìûence pojiöùovnictvÌ a politick˝ch jinotaj˘, ale ölo o rozvoj pojiöùovnictvÌ jako takovÈho. Snad by mohlo b˝t v novodobÏjöÌch vyd·nÌch vÌce diskusÌ v·öniv˝ch odbornÌk˘. P¯Ìklad m·me v n·ruûiv˝ch

10

autorech PojistnÈho obzoru z 30. let, z nichû nÏkte¯Ì zaöli tak daleko, ûe skonËili u soudu pro nactiutrh·nÌ... Ale to uv·dÌm spÌöe jako perliËku. Seri·l doc. Ing. Miroslava Marvana, CSc., k 70. let˘m PojistnÈho obzoru je vz·cn˝m hodnocenÌm toho, ûe se Pojistn˝ obzor za celou dobu svÈ existence nezpronevÏ¯il z·sad·m svÈho zakladatele vydavatele JUDr. Josefa Davida (o nÏmû je v archivnÌch materi·lech bohuûel velmi m·lo informacÌ, stejnÏ jako o vÏtöinÏ dalöÌch redaktor˘. Pozn. red.: Podle informacÌ z druhÈho dÌlu DÏjin pojiöùovnictvÌ v »eskoslovensku Dr. David byl ve 30. letech tajemnÌkem Svazu Ëeskoslovensk˝ch pojiöùoven), vyhl·öen˝ch v prvnÌm ËÌsle. Vedle informacÌ o pojistnÈ politice Ëesk˝ch a slovensk˝ch pojiöùoven vyvolaly velkou pozornost teoretickÈ Ël·nky, nap¯. Ël·nek doc. Ing. Jaroslava DaÚhela, CSc., a JUDr. VÏry äkopovÈ Nov· pr·vnÌ ˙prava pojiöùovnictvÌ v »eskÈ republice a ¯ada dalöÌch. Margin·lnÌ materi·ly (prosÌm, nepovaûujte to za odsudek psavc˘, kte¯Ì chtÏli svojÌ, byù drobnou zkuöenostÌ, p¯ispÏt k lepöÌmu chodu naöeho pojiöùovnictvÌ) vyst¯Ìdaly v devades·t˝ch letech ˙vahy o konkrÈtnÌch ¯eöenÌch novÏ vznikajÌcÌch pot¯eb pojiötÏnÌ. Ochrana umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ pomocÌ prost¯edk˘ informaËnÌ techniky slouûÌ pojiöùovn·m (ËÌslo 4/1992), to je p¯Ìklad pohledu do svÏta, kde nÏkterÈ problÈmy ¯eöili uû v dobÏ, kdy my jsme je prostÏ jeötÏ nemÏli. Problematika cÌrkevnÌho majetku je ¯eöena v p·tÈm ËÌsle, ve kterÈm je i nap¯Ìklad ˙vaha o EXPOí92 v Seville. V PojistnÈm obzoru byly postupnÏ, tak jak vznikaly, p¯edstavov·ny novÈ pojiöùovny na ËeskÈm pojistnÈm trhu. Pojistn˝ obzor, s p¯evahou odbornÏ specializovan˝ch informacÌ, nem· mÌt charakter skript. Nask˝t· se ot·zka: Je moûnÈ takovÈ texty uËÌst? Redakce vyuûila zkuöenosti rÈtor˘, kte¯Ì vÏdÌ, ûe po kaûdÈ tÏûkÈ pas·ûi musÌ odlehËit ¯eË vtipem nebo bonmotem, a tak Ël·nky jednu dobu uv·dÏla mottem. AlespoÚ dvÏ (pro naöe odlehËenÌ) si dovolÌm zacitovat: ÑVöechny velkÈ myölenky dozr·vajÌ bez znÏnÌ trub a nadmÏrnÈ chv·ly.ì ÑLh·¯ musÌ mÌt dobrou pamÏù.ì DÌky p¯esunu ËÌslov·nÌ PojistnÈho obzoru z termÌn˘ kvÏten aû duben na leden aû prosinec ponese m·jovÈ ËÌslo oznaËenÌ roËnÌk 79, ale spory o to, zda novÈ tisÌciletÌ zaËalo 1. 1. 2000 nebo 1. 1. 2001 nejsou pro n·s takÈ podstatnÈ*), protoûe Pojistn˝ obzor oslavÌ 80 let od svÈho vzniku v roce 2002. A to 1. kvÏtna ñ ale poezii jsme si uû odbyli v ˙vodu. Vraùme se proto do literatury. Samoz¯ejmÏ, ûe pokud chceme statisticky zd˘vodnit v˝voj nÏkterÈho pojiöùovacÌho produktu, nem˘ûeme si dovolit fabulovat, pracovat s metaforou a b˝t vtipnÌ. Ale v celÈm öirokÈm sortimentu ËinnostÌ, kterÈ je zaötÌtÏno slovem pojiöùovnictvÌ, je moûnÈ navz·jem komunikovat laskavÏ, vtipnÏ a p¯i tom ¯eöit odbornÈ ot·zky. Vedle PojistnÈho obzoru vych·zely (a vych·zejÌ) i PojistnÈ rozpravy, pojistnÏ teoretick˝ bulletin, vyd·van˝ »eskou (st·tnÌ) pojiöùovnou, a od roku 1995 pak »eskou asociacÌ pojiöùoven.

Vöechno je jinak RozdÏlenÌ na desetiletÌ, kde z kaûdÈho p¯ineseme uk·zku najednou prolnutÌm devades·t˝ch let a rok˘ s vroËenÌm zaËÌnajÌcÌm dvojkou, ztratilo *) Pojistn˝ matematik by n·m vysvÏtlil, ûe nemohl existovat rok nula, ûe vöechna poËÌt·nÌ v naöem kalend·¯i byla uËinÏna zpÏtnÏ a nÏkolikr·t, buÔ drobnÏ nebo z·sadnÏ, upravena a v relacÌch velk˝ch ËÌsel m· pravdÏpodobnost hodnotu konstanty.


ponÏkud smysl. ProË? Jestliûe v ËÌsle 3/2001 uv·dÌ prezident »AP Ing. VladimÌr Mr·z »eskÈ pojiöùovnictvÌ 1991ñ2001: Znovu v trûnÌch podmÌnk·ch, platÌ to i pro Ëasopis Pojistn˝ obzor. Z˘st·v· p¯evaha odborn˝ch a teoretick˝ch statÌ, ale mÏnÌ se jejich charakter. »l·nky s modernÌ grafickou ˙pravou a ËlenÏnÈ mezititulky zÌsk·vajÌ na Ëtivosti, objevujÌ se tu z·vaûnÈ rozhovory s v˝znamn˝mi osobnostmi, jako je nap¯Ìklad Kodex spr·vy a ¯ÌzenÌ spoleËnostÌ zaloûen˝ na Principech OECD (rozhovor s Ing. Tom·öem Jeûkem), K pojiöùovnictvÌ m·m blÌzko uû d·vno (rozhovor s n·mÏstkem ministra financÌ Ing. Jaroslavem äulcem) a dalöÌ, kterÈ Ëten·¯e uv·dÏjÌ do problÈmu popul·rnÌ formou. Takto zpracovanÈ materi·ly jsou souËasnÏ aktualitou i informacÌ Ñpro futurumì. NovoroËnÌ ankety se öpiËkov˝mi (a velmi vytÌûen˝mi) p¯edstaviteli u n·s podnikajÌcÌch pojiöùoven jsou pracÌ mravenËÌ, ale ve v˝sledku skl·dajÌ jedineËn˝ obraz n·zor˘ na nejsouËasnÏjöÌ situaci. Statistiky a zpr·vy o pojistnÈm trhu v »R, kterÈ jsou soust¯eÔov·ny v »eskÈ asociaci pojiöùoven, a objevujÌ i na str·nk·ch PojistnÈho obzoru, doplnÏnÈ jednou roËnÏ p¯Ìlohou o pojiöùovnami nabÌzen˝ch produktech, majÌ velkou informaËnÌ hodnotu nejen pro samotnÈ pojiöùov·ky, ale pro vöechny souvisejÌcÌ obory i ve¯ejnost. Za pozornost stojÌ kvalitnÌ sÈrie Ël·nk˘ k povinnÈmu ruËenÌ a k ûivotnÌmu pojiötÏnÌ v letech 1998ñ2001, kter· nepochybnÏ napomohla k lepöÌmu pochopenÌ souvisejÌcÌch odborn˝ch problÈm˘ jak zamÏstnanc˘m pojiöùoven, tak t¯eba i z·konod·rc˘m,osvÏtÏ mÈdiÌ, respektive ve¯ejnosti. DostateËnÏ frekventov·ny jsou i r˘znÈ dalöÌ novodobÈ trendy, jako je nap¯Ìklad e-business, aplikovanÈ na sfÈru pojiöùovnictvÌ. Aktu·lnÌ za¯azov·nÌ materi·l˘ s hluböÌm analytick˝m zamÏ¯enÌm, jako byla d·le problematika povodnÌ, ¯eöenÌ aktu·rsk˝ch ot·zek, diskuze k n·vrh˘m z·kon˘ a novel, t˝kajÌcÌch se pojiöùovnictvÌ, ale t¯eba i seri·ly: k architektu¯e (vych·zel nÏkolik let pod n·zvem PojiöùovacÌ domy vypr·vÏjÌ), k pojistn˝m podvod˘m a problematice motorismu, pravideln˝ v˝bÏr z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, jakoû i odraz spoleËenskÈho dÏnÌ v pojiöùovn·ch v rubrice Telegraficky a dalöÌ, to vöe dÏl· z osmdes·tiletÈho sta¯eËka PojistnÈho obzoru mladÏ dravÈ mÈdium.

Aktu·lnost Terorismus je od napadenÌ New Yorku problÈmem, k jehoû ¯eöenÌ se vyj·d¯ili i evropötÌ pojistitelÈ. Pojistn˝ obzor otiskl jak tiskovÈ prohl·öenÌ CEA, tak i projevy solidarity profesnÌch asociacÌ, obËansk˝ch sdruûenÌ i nevl·dnÌch organizacÌ. »AP se zaËala zab˝vat rovnÏû dopadem teroristick˝ch akcÌ na vlastnÌ Ëinnost pojiöùoven. Pojistn˝ obzor na to okamûitÏ reagoval Ël·nkem Ing. Marka VÌcha Pojistn˝ svÏt ËekajÌ po ˙tocÌch v USA velkÈ zmÏny. Neuv·dÌm ho jenom proto, ûe je vlastnÏ aktualitou, ale zejmÈna je uk·zkou, ûe v dneönÌ dobÏ nenÌ moûnÈ ps·t o pojistn˝ch problÈmech odtrûenÏ od hospod·¯skÈ situace u n·s i ve svÏtÏ a politick˝ch reflex˘. Z pojiöùovacÌ specializace se tu pak dozvÌd·me, ûe jedn·nÌ se zajistiteli zmÏnÌ sv˘j zaveden˝ charakter, kter˝ mÏl nÏjak· standardnÌ pravidla bez ohledu na to, jak˝ reûim u n·s panoval. Autor poukazuje i na to, ûe medi·lnÌ sfÈra bude muset zd˘vodnit n·r˘st nÏkter˝ch sazeb majetkov˝ch pojiötÏnÌ, ke kter˝m by stejnÏ muselo dojÌt. Jestliûe pÌöe, ûe ÑVelmi d˘leûitÈ ovöem bude, aby laick· i odborn· ve¯ejnost byla kvalitnÏ informov·na o p¯ÌËin·ch a vlivech na pojistn˝ trh.ì Je to v podstatÏ oslovenÌ PojistnÈho obzoru, kter˝ se v uplynul˝ch deseti letech postupnÏ vypracoPOJISTNÝ OBZOR • 5/2002

val z d˘leûitÈho internÌho Ëasopisu na v˝znamnÈ mÈdium, zajiöùujÌcÌ pojiöùovn·m Public relations v hromadn˝ch sdÏlovacÌch prost¯edcÌch.

Konzervatismus Pojistn˝ obzor slavÌ svÈ 80. narozeniny i tÌm, ûe se prezentuje na k¯ÌdovÈm papÌ¯e, m· kvalitnÌ fotografie, dobrou grafickou ˙pravu a navÌc vytrvale bazÌruje na kontextu s tradicÌ. Proto tu vedle osmdes·tiletÈho n·vratu k informacÌm o Lloydís najdete i sloupek Pojistn˝ podvod v cestovnÌm pojiötÏnÌ, tÈma, kterÈ jsme p¯ipomnÏli v PojistnÈm obzoru minulÈho stoletÌ. SkuteËnÏ historick· studie, vÏnujÌcÌ se vöem odbornostem, kterÈ Pojistn˝ obzor p¯in·öel, historick˝m souvislostem a rozborem pozitivnÌho a negativnÌho, by vydala na obs·hlou mnohastr·nkovou publikaci. OdbornÈ a specializovanÈ Ëasopisy majÌ jednu velikou nev˝hodu. Jak se obor, kterÈmu se vÏnujÌ, rozvÌjÌ, tak se nejen informace, ale i cel˝ systÈm technologie st·v· zastaral˝m. PojiöùovnictvÌ tÌm, ûe je proponov·no v dlouh˝ch Ëasov˝ch ˙secÌch, pracuje s variantou mnoûin velk˝ch statistick˝ch ËÌsel, m˘ûe trvale tÏûit ze zkuöenostÌ, v˝her a omyl˘ minul˝ch let. Osmdes·t roËnÌk˘ Ëasopisu Pojistn˝ obzor je tak trvalou kvalitou pro studijnÌ pr·ce kaûdÈho, kdo se chce vÏnovat problematice naöeho, ale i svÏtovÈho pojiöùovnictvÌ, protoûe je zde vÏcnou a p¯ehlednou formou zachycena pojistn· vÏda i pojistnÈ pr·vo.

Trocha vlastenectvÌ v oboru, kter˝ byl glob·lnÌ d¯Ìve, neû se to slovo stalo mÛdou Co vöechno musel Pojistn˝ obzor proûÌt? Pom·hat odbornou radou vzniku ¯ady Ëesk˝ch a slovensk˝ch pojiöùoven. Rejst¯Ìk pojiöùoven p˘sobÌcÌch na naöem ˙zemÌ zabÌr· patn·ct sloupc˘ v knize tak velkÈho form·tu jakou jsou DÏjiny pojiöùovnictvÌ v »eskoslovensku. Samoz¯ejmÏ, ûe i pojiöùovna se sÌdlem v »eskÈ LÌpÏ (Agraria) mohla b˝t nÏmeck·. Takov· firma, jako Allianz se k n·m po odeznÏnÌ komunismu Ñjenom vr·tilaì. MnohÈ ËeskÈ pojiöùovny si v tÈ dobÏ d·valy exotick· jmÈna jako Atlas nebo Merkur, ale vlastenectvÌ (rozliöujme od nacionalismu) p¯evl·dalo, Ëemuû odpovÌdaly i jejich n·zvy jako nap¯Ìklad Beskyd, Domov, Domov a Slov·kia, Koruna, Kvas, Labe Legie, LÌpa, Moravsk· dobytËÌ, N·rodnÌ, PÈËe, Praha, Republik·nsk·, Slavia, Tatra, Vlasteneck· a Zemsk· ûivotnÌ pojiöùovna markrabstvÌ moravskÈho. Vedle desÌtek zamÏstnanc˘ pojiöùovacÌch dom˘, kterÈ mÏly v n·zvu »esk·, Moravsk· nebo »eskoslovensk·, tvo¯ily Ëten·¯skou obec PojistnÈho obzoru nejlepöÌ odbornÌci, kte¯Ì byli i p¯ispÏvateli. Bez jakÈhokoliv nacion·lnÌho öovinismu tvrdÌm, ûe vysoce kvalifikovanÈ texty odbornÌk˘ prezentovanÈ v ËeötinÏ a slovenötinÏ, kterÈ nahradily nÏmËinu a maÔarötinu, pomohly vychovat ¯adu specialist˘ a (¯eËeno dneönÌm slovnÌkem) manaûer˘.

Kroky pro budoucnost ñ a ˙kroky Pojistn˝ obzor si udrûel vysokou kvalitu i v dobÏ protektor·tu. I prosperitu, takûe v tÈto dvojjazyËnÈ dobÏ nad·le d·vali pracovnÌci Ëesk˝ch pojiöùoven p¯ednost Ëasopisu vys·zenÈm v rodnÈ ¯eËi. Pak se stal odborn˝m Ëasopisem pro pÏt zn·rodnÏn˝ch pojiöùoven ñ a v˝voj pracoval k totalitnÌmu monopolu: St·tnÌ pojiöùovnÏ, chvÌli jedinÈ, chvÌli feder·lnÌ... a v˘bec, je to za n·mi.

11

»asopis se ale udrûel v politick˝ch systÈmech od z·konn˝ch forem, kterÈ »eskoslovensko p¯ebralo od c.k. feudalismu, p¯es demokracii a kapitalismus prvnÌ republiky, protektor·t a socialismus, aû se kruh opÏt uzav¯el v demokracii a kapitalismu, v konkurenËnÌm prost¯edÌ. U Ëasopisu, kter˝ trv· 80 let, bychom mohli p¯edpokl·dat urËit˝ konzervatismus, ale opak je pravdou. »asopis se vyvÌjÌ jak obsahovÏ, tak graficky. Ne tedy kontinu·lnÏ, protoûe v urËit˝ch obdobÌch vypadal jenom jako odborn˝ ˙¯ednÌ vÏstnÌk k neuËtenÌ a navÌc nepohledn˝. Dneska m· mezi odborn˝mi Ëasopisy velice dobrÈ postavenÌ. PomÏrnÏ dlouh· doba, kdy byl vlastnÏ Pojistn˝ obzor Ëasopisem jednÈ pojiöùovny, nebo lÈpe ¯eËeno dvojjedinÈ (»esk· st·tnÌ pojiöùovna a Slovensk· öt·tn· poisùovÚa) odborn˝ obsah negativnÏ nepoznamenala. A ta Ë·st obsahu, kter· nemÏla s pojiöùÏnÌm nic spoleËnÈho? ObËasnÈ v˝lety do politiky byly p¯Ìmo ˙mÏrnÈ tomu, co si doba vyûadovala. A tak se psalo o leninsk˝ch v˝roËÌch v PojistnÈm obzoru zrovna tak, jako se v tÈto dobÏ vÏnoval Leninovu ryba¯enÌ na Sibi¯i odborn˝ Ëasopis Ryb·¯.

denÈ pojiöùovacÌ ˙stav´. Rozvoj od poû·rnÌho pojiötÏnÌ p¯es pojiötÏnÌ tov·ren, proti vloup·nÌ, pojiötÏnÌ skel (v˝loh), ˙razovÈ pojiötÏnÌ dÏlnÌk˘ v tov·rn·ch, krupobitÌ, pojiötÏnÌ hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at, dopravnÌ pojiötÏnÌ aû k ûivotnÌmu pojiötÏnÌ byl dlouh˝. Dneska, kdy uû jde pojistit stavba jeötÏ p¯ed poloûenÌm z·kladnÌho kamene, a nebo stehna zn·mÈ hereËky, si neuvÏdomujeme, jak postupnÏ krok po kroku nar˘staly jednotlivÈ produkty. V dobÏ zaloûenÌ PojistnÈho obzoru byl rozvoj pojiöùovnictvÌ na pochodu.

Kaöp·rek a Dvouletka

V konkurenËnÌm boji v†z·vÏru dvac·t˝ch let se zaËaly vyuûÌvat r˘znÈ formy reklamy, od loutkovÈho divadla, kde Kaöp·rek vystupuje v roli obratnÈho pojiöùovacÌho agenta, po rozhlasovÈ relace a filmovou produkci, kdy obzvl·ötÏ film V blouznÏnÌ lÌËÌ katastrofick˝m zp˘sobem muka mladÈho ˙¯ednÌka d¯eva¯skÈho z·vodu v PodkrkonoöÌ, kter˝ si po zranÏnÌ a v horeËnÈm blouznÏnÌ vyËÌt·, ûe spr·vnÏ nezajistil rodinu. Je to v podstatÏ Ñvesel· epizodaì z dÏjin pojiöùovacÌ reklamy, ale mÛdnÌ trendy prezentace reklamy Ëasopis Pojistn˝ obzor mÌjely. Zachov·val si vysokou odPoplivejme se bornost a korektnost. KladnÈ kritiky na reklamy sovÏtskÈ pojiöPojistn˝ obzor se pochopitelnÏ musel podV˝voj prodejnÌ ceny ùovny Gosstrach, p¯estoûe odbornÌci se ¯izovat historickÈ situaci. A tak v r·mci v˝voPojistnÈho obzoru up¯ÌmnÏ na vysÌl·nÌ reklamnÌch öot˘ bavili je obchodnÌ sluûby (n·boru) a reklamy byl kouzlem nechtÏnÈho, nebyly specialitou PokonkurenËnÌ boj vyhl·öen za nÏco nep¯Ìpad1922ñ1923 8,50 KË jistnÈho obzoru, protoûe tehdejöÌ reklamnÌ odnÈho ñ ostatnÏ v p¯ÌpadÏ, ûe vöechny pojiö1923ñ1924 5 KË bornÌci psali oslavnÈ paj·ny i v norm·lnÌm ùovny byly zn·rodnÏny a tyto n·rodnÌ podnitisku, nebo t¯eba v tiskovin·ch tehdy nejvÏtky sdruûov·ny, to bylo zd·nlivÏ logickÈ. 1925ñ1944 7,50 KË öÌ reklamnÌ agentury Merkur. Ovöem jeötÏ v dobÏ, kter· p¯edstÌrala, ûe je 1947ñ1952 12 KË Vedle takov˝chto Ñ˙letov˝chì materi·l˘ podnik·nÌ moûnÈ, v dobÏ ÑDvouletkyì, pÌöe 1953ñ1960 2,40 KËs mÏl ale st·le Pojistn˝ obzor velice öirok˝ rozPojistn˝ obzor: sah konkrÈtnÌch a odborn˝ch Ël·nk˘, t˝kajÌÑK tomu, co musÌ b˝t nezbytnÏ nadobro 1961ñ1990 1,50 KËs cÌch se produkt˘, u kter˝ch probÌhaly aktuvyko¯enÏno, pat¯Ì neËist˝ zp˘sob vedenÌ akvi1991ñ1993 2 KËs ·lnÌ zmÏny, nebo se vyskytly nestandardnÌ siËnÌho rozhovoru; myslÌme tÌm pomluvy, 1994ñ1995 5 KË (6 Sk) problÈmy. UmoûÚoval vÏdeck˝m pracovnÌöpinÏnÌ, zlehËov·nÌ, zesmÏöÚov·nÌ, ur·ûenÌ, k˘m prezentaci jejich teoriÌ a umoûnil jim tÌm poko¯ov·nÌ a ostouzenÌ konkurence. P¯ede1996ñ1999 15 KË (17 Sk) zÌskat zpÏtnou vazbu ñ oponenturu. vöÌm bychom mÏli p¯ipomenout tÏm prosto2000ñ> 25 KË (30 Sk) M·lokter˝ obor byl tak ovlivÚov·n politimysln˝m z·stupc˘m, kte¯Ì na svÈ metodÏ kou jako pojiöùovnictvÌ (vedle bankovnictvÌ), oproti minulosti nic nezmÏnili a kte¯Ì pravPozn·mka: Pojistn˝ obzor od poË·tk˘ svÈho vyd·v·nÌ vûdy vych·zel dÌky finanËnÌ podpo¯e a p¯esto, nebo navzdory tomu, si udrûelo dÏpodobnÏ povaûujÌ za spolehlivou cestu vydavatel˘, za coû jim pat¯Ì dÌk. kontinuitu a vysokou odbornost, i kdyû po k uz·vÏru p¯edevöÌm pomlouv·nÌ konkurenmÏnovÈ reformÏ se vöechny formy ûivotnÌch ce, ûe jejich öÈfovÈ, jejich ¯editelÈ a p¯ednospojiötÏnÌ staly c·rem papÌru a ztr·ta d˘vÏry obyvatelstva musela b˝t po tovÈ se pravidelnÏ sch·zejÌ v ¯adÏ v˝bor˘ PojiöùovacÌ rady, a spolupracujÌ dlouh· lÈta mravenËÌ pracÌ napravov·na. s ¯editeli a p¯ednosty tÈ pomlouvanÈ konkurence, spolupracujÌ co nej˙ûe Je pochopitelnÈ, ûe pojiöùovny fungovaly i v letech p¯ed zn·rodnÏnÌm a co nejpoctivÏji a ñ t¯eba dodat ñ takÈ co nejsluönÏji, jak v civilizovanÈ na principu solidarity, ale to se t˝kalo pojiötÏnc˘ a ne konkurence. V jed- spoleËnosti ani nem˘ûe b˝t jinak. Co tomu ¯eknou ti ze z·stupc˘, kte¯Ì o nom ale byly tyto penÏûnÌ ˙stavy po 80 let solid·rnÌ; totiû v tom, ûe vöichni svÈ pojiöùovnÏ tvrdÌ, ûe jen ona je ta nej... zatÌmco ta pomlouvan· je nej... pot¯ebujÌ sv˘j odborn˝ Ëasopis. Pr·vÏ kvalifikace zajiöùovala ˙¯ednÌk˘m v z·pornÈm smyslu? Jak jde dohromady jejich bl·hovÈ poËÌn·nÌ s faktem pojiöùoven, ne sice mimo¯·dnÈ, ale p¯esto jen vyööÌ mzdy, urËitou jistotu ËastÈ, plodnÈ a uûiteËnÈ spolupr·ce jejich öÈf˘ se öÈfy konkurence? a spoleËenskou v·ûnost. V dobÏ, kdy se tato spoleËensk· v·ûnost vytratiZd· se b˝t neuvÏ¯iteln˝m zjevem, ûe z·stupci zn·rodnÏn˝ch pojiöùoven la, pom·hal entuziast˘m pr·vÏ Pojistn˝ obzor ve svÈ spoleËenskÈ rubrice se vesele (jsou p¯i tom opravdu veselÌ?) pomlouvajÌ; ûe pomlouvajÌ druhÈ a v poukazov·nÌ na jedineËnou pr·ci s lidmi k obh·jenÌ jejich z·jmu a podniky pojiöùovacÌ. Jak tomu rozumÏt? majetku, k zÌsk·nÌ hrdosti na svoje povol·nÌ. Margin·lnÌ Ël·nky o VelkoVysvÏtlenÌ lze hledat jen v pouËce, ûe se zmÏnou institucÌ se jeötÏ nenÏmeckÈ ¯Ìöi a n·vötÏv·ch nÏkter˝ch (peËlivÏ) vybran˝ch pracovnÌk˘ mÏnÌ lidÈ; ûe instituce lze zejmÈna po revoluci zmÏnit p¯es noc, ale lidi je u SovÏtskÈ arm·dy v MilovicÌch na tom nic nemÏnÌ. t¯eba vychov·vat. Je t¯eba jim neust·le p¯ipomÌnat zmÏnu hospod·¯stvÌ i v politice, aby na jejich pozadÌ lÈpe pochopili nutnost zmÏnit i jistÈ n·zory, a bezpodmÌneËnou nutnost opustit vûitÈ ÑpracovnÌì zp˘soby; co jim Na obzoru plachta bÌl·... trpÏla minul· doba tzv. liberalismu, nem˘ûe a nesmÌ strpÏt spoleËnost, PojiötÏnÌ u Lloydís of London se po dlouh· lÈta t˝kalo jenom lodÌ a vÌce Ëi mÈnÏ odhodlan· Ëinit kaûdÈho podÌlnÌkem na vöem, zejmÈna na jejich n·klad˘ ñ bylo to o vodÏ. U n·s suchozemc˘ to bylo naopak. älo spoleËnÈm ötÏstÌ, a tu nem˘ûe b˝t nikomu dovoleno je kalit a sniûovat, o oheÚ. PrvnÌ Ëesk· pojiöùovna, kter· letos (po mnohÈm p¯ejmenov·nÌ) ohroûovat a znehodnocovat.ì oslavÌ 175 let od svÈho zaloûenÌ, se p¯ece v roce 1827 jmenovala ªCÌsa¯Mimo takovouto politickou mas·û, ve kterÈ je dob¯e si vöimnout, ûe sko kr·lovsk˝ privilegovan˝ Ëesk˝ spoleËn˝ n·hradu ökody ohnÏm sve- doba minul· je naz˝v·na tzv. liberalismem, p¯in·öel Pojistn˝ obzor zkuöe-

12


nosti ze zahraniËnÌch pojiöùoven, p¯edevöÌm z USA, kde byla reklama, obzvl·ötÏ na ûivotnÌ pojiötÏnÌ, na mimo¯·dnÏ vysokÈ ˙rovni.

Pojiöùov·ci to nikdy nemÏli lehkÈ... V prvnÌch letech po prvnÌ svÏtovÈ v·lce let 1914ñ1918 se hodnÏ diskutovalo o mÌstu a v˝znamu jednotliv˝ch povol·nÌ (profesÌ) v novÈm st·tnÌm z¯ÌzenÌ ñ »eskoslovenskÈ republice. PochopitelnÏ i Pojistn˝ obzor zd˘razÚoval v˝znam profese pojiöùovacÌho pracovnÌka. O to kuriÛznÏjöÌ byla situace, k nÌû doölo koncem roku 1924. Tehdy se p¯ipravoval nov˝ z·kon o omezenÌ tul·ctvÌ a zah·lËivÈho ûivota. V tÈto souvislosti otiskl dne 29. 11. 1924 org·n agr·rnÌ (republik·nskÈ) strany Venkov Ël·nek svÈho spolupracovnÌka, vysokÈho ˙¯ednÌka ministerstva vnitra, v nÏmû se navrhovalo, aby pod pojem Ñpotuln˝ ûivotì byli za¯azeni Ñcik·ni, koËovnÌ ûivnostnÌci, trhovci, kolovr·tk·¯i, provazolezci, drota¯i, myöka¯i... a pojiöùovacÌ agenti agentiì. Pojistn˝ obzor se proti tomuto Ël·nku ost¯e ohradil a bez ohledu na moûnÈ soudnÌ stÌh·nÌ pro ur·ûku na cti autora oznaËil za ÑdokonalÈho hlup·kaì (Pojistn˝ obzor Ë. 33/1925, Praha, 9. leden 1925). V p¯edch·zejÌcÌm ËÌsle (Pojistn˝ obzor Ë. 32/1924 Praha, 5. prosince 1924) se autorovi n·vrhu z·kona z ÑVenkovaì vyt˝kalo, ûe se mu Ñp¯i posuzov·nÌ celÈ tÈto vÏci zatmÏlo v hlavÏì a pak n·sledovala plamenn· obhajoba profese pracovnÌka pojiöùovny: ÑStav z·stupc˘ a jednatel˘ pojiöùoven poûÌv· zaslouûenÈ v·ûnosti v celÈm civilizovanÈm svÏtÏ, p¯ÌsluönÌci tohoto stavu ve svÈ daleko p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ jsou muûovÈ ¯·dnÌ, svÏdomitÌ otcovÈ rodin, kte¯Ì vychovali n·rodu zdatnÈ syny a dcery, muûovÈ, kte¯Ì pro svoji inteligenci a vzdÏl·nÌ, namnoze vlastnÌ pÌlÌ a tuhou ökolou ûivota nabytÈ, zast·vajÌ v Ëetn˝ch p¯Ìpadech vz·cnÈ funkce obËanskÈ (nevyjÌmaje ani funkce poslaneckÈ strany republik·nskÈ) v naöÌ republice. Jsou to neumdlÈvajÌcÌ pr˘kopnÌci hospod·¯skÈho a soci·lnÌho pokroku ve sv˝ch prost¯edcÌch...ì Cel· afÈra, kter· znaËnÏ pobou¯ila pracovnÌky vöech pojiöùoven, skonËila tÌm, ûe ÑVenkovì otiskl prohl·öenÌ, v nÏmû se redakce z¯ekla n·zor˘ svÈho Ñp¯ÌleûitostnÈho spoluautoraì.

Jak rozmÏlnit d˘vÏru Z dneönÌho hlediska je v pades·t˝ch letech Pojistn˝ obzor v mnohÈm zdrojem z·bavy, protoûe Ël·nky oslavujÌcÌ SovÏtsk˝ svaz a sovÏtskÈ pojiöùovnictvÌ, vÏnujÌcÌ se kultu vedoucÌch sovÏtsk˝ch stranick˝ch a st·tnÌch p¯edstavitel˘ a KomunistickÈ stranÏ SovÏtskÈho svazu svojÌ servilitou a jednoduchostÌ, vytv·¯ejÌ zd·nÌ parodie. Ovöem v dobÏ, kdy na hlavnÌm n·draûÌ v Praze byla v˝stava ÑSovÏtötÌ nevidomÌ n·ö vzorì to asi nikoho nep¯ekvapilo a Ëten·¯i se vÏnovali odborn˝m Ël·nk˘m tÌm spÌöe, ûe na nÏ dÌky politice zb˝valo m·lo mÌsta. Zato si v b¯eznu 1953 mohli Ëten·¯i PojistnÈho obzoru p¯eËÌst ˙vodnÌk Za Stalinem ñ za Gottwaldem jehoû z·vÏr tvo¯ila pam·tn· slova: ÑNesmrteln· postava velkÈho Stalina je n·m vzorem velikosti a nep¯emoûitelnosti idejÌ komunismu. V l·sce a ˙ctÏ k dÌlu Gottwaldovu budou tÌm vÌce pronikat do myslÌ n·s vöech ideje marxismu-leninismu, kterÈ v n·s budou podnÏcovat st·le vÏtöÌ a nezdolnÏjöÌ sÌlu v boji za demokracii, socialismus a svÏtov˝ mÌr!ì V tÈ dobÏ dostalo pojiöùovnictvÌ tÏûkou r·nu v podobÏ mÏny v roce 1953, p¯i kterÈ p¯iöly statisÌce lidÌ o celoûivotnÌ ˙spory z ûivotnÌho pojiötÏPOJISTNÝ OBZOR • 5/2002

nÌ a d˘vÏra v pojiöùovnu jako instituci byla na dlouh· lÈta ot¯esena. VÌce neû jedno desetiletÌ trvalo, neû v˝pady proti agresivnÌmu imperialismu USA a oslavy cesty ke komunismu nahradily Ël·nky o odbornÈ pojiöùovacÌ tÈmatice. Ne vöak na dlouho.

Z·brann· Ëinnost nezabr·nila okupaci Snaha postihnout k Ëemu vöemu byl Pojistn˝ obzor p¯Ìnosem sv·dÌ k tomu lÌËit v˝voj produkt˘, n·stup nov˝ch a rozvÌjenÌ systematiky pojiöùovnictvÌ. V kaûdÈ oblasti by se naöel p¯Ìklad, ale zmiÚme se alespoÚ o tom, ûe Pojistn˝ obzor se vÏnoval i z·brannÈ Ëinnosti, a tak v ˙noru 1968, u p¯Ìleûitosti udÏlenÌ vyznamen·nÌ ministra zemÏdÏlstvÌ pracovnÌkovi gener·lnÌho ¯editelstvÌ St·tnÌ pojiöùovny V·clavu Famfulovi vÏnoval jeho pr·ci z·sadnÌ Ël·nek. Oblast z·brany ökod ale byla v dalöÌ dobÏ z PojistnÈho obzoru vyËlenÏna a d·le zpracov·v·na v samostatnÈm Ëasopise Z·brana ökod. InformativnÌ Ëasopis pro hospod·¯skÈ a spoleËenskÈ organizace, st·tnÌ org·ny a n·rodnÌ v˝bory vych·zel uû od roku 1952 a Ëasem se vypracoval na barevnou revui. Zanikl v roce 1993. Ve federativnÏ uspo¯·danÈm »eskoslovensku z˘stal i po roce 1968 vedoucÌm redaktorem JUDr. VladimÌr »eloud se z·stupkynÌ MariÌ FuËÌkovou. RedakËnÌ rada se Ëlenila na redakËnÌ radu »eskÈ st·tnÌ pojiöùovny a redakËnÌ radu SlovenskÈ st·tnÌ pojiöùovny. V dobÏ Ñnormalizaceì musel i Pojistn˝ obzor opÏt, stejnÏ jako vöechny ostatnÌ odbornÈ Ëasopisy, mÌt v kaûdÈm ËÌsle nÏjak˝ Ñideologizovan˝ì materi·l, ale vÏtöinou se tato povinnost omezila na ˙vodnÌky.

Z·vÏreËnÌk Pojistn˝ obzor je ve svÈ dneönÌ podobÏ p¯edevöÌm odborn· revue. Co ve svÈ 80letÈ historii dok·zal? Vedle vÏcÌ urËen˝ch opravdu jenom pro zasvÏcenÈ, jako je nap¯Ìklad oblast pojistnÈ matematiky, vûdy slouûil k popularizaci vÏdeck˝ch poznatk˘, kterÈ zasahujÌ do oblasti pojiöùovnictvÌ, v˝kladu z·kon˘, podrobnÈmu rozboru pojistn˝ch smluv, praxi v obchodu i likvidaci ökod, pr·ci se statistikou, problematice prevence a v neposlednÌ ¯adÏ zav·dÏnÌ v˝poËetnÌ techniky do pr·ce pojiöùoven. Najdeme zde popsanÈ ökodnÌ pr˘bÏhy, stavy kmen˘ ûivotnÌho pojiötÏnÌ, ˙mrtnostnÌ tabulky, hodnocenÌ region˘ nebo lokalit se specifick˝m pr˘bÏhem nÏkter˝ch ökod (nap¯. z·plavy), ale i spoleËenskÈ aktivity zamÏstnanc˘ pojiöùoven. Jeho prost¯ednictvÌm vydavatel, jÌmû je nynÌ »esk· asociace pojiöùoven, poskytuje cennÈ informace o Ëinnosti pojiöùoven na trhu.

Pouûit· literatura: DÏjiny pojiöùovnictvÌ v »eskoslovensku 1ñ3 Pojistn˝ obzor: roËnÌky I ñ LXXX

PodÏkov·nÌ Za pomoc p¯i p¯ÌpravÏ tohoto Ël·nku autor dÏkuje öÈfredaktor ce PojistöÈfredaktorce rojanovÈ, knihovnici »eskÈ pojiöùovny a.s. Lence Mgr.. EvÏ TTrojanovÈ, nÈho obzoru Mgr VavruökovÈ a Ëlence redakËnÌ rady PojistnÈho obzoru a vedoucÌ odboru P. R. Allianz pojiöùovny pojiöùovny,, a.s., Katerine Piro. Josef Kobra KuËera

13

SlavnostnÌ setk·nÌ k osmdes·tin·m PojistnÈho obzoru

10.

dubna t.r. se na slavnostnÌm setk·nÌ v hotelu Tristar Olympik v Praze, konanÈm p¯i p¯Ìleûitosti osmdes·tin PojistnÈho obzoru seöli vz·cnÌ hostÈ, spolupracovnÌci a p¯Ìznivci PojistnÈho obzoru, aby zavzpomÌnali na historii Ëasopisu, jehoû posl·nÌm od poË·tku jeho vyd·v·nÌ byla popularizace pojistnÈ teorie a praxe v »eskoslovensku, poslÈze v Ëesk˝ch zemÌch. Pozv·nÌ p¯ijali takÈ z·stupci vydavatele ñ ËlenovÈ prezidia v Ëele s prezidentem »AP Ing. VladimÌrem Mr·zem, kter˝ se ve svÈm kr·tkÈm vystoupenÌ vyznal laskav˝m slovem dlouholetÈho Ëten·¯e ke svÈmu vztahu k tomuto Ëasopisu, k autor˘m i tv˘rc˘m. Z pozice vydavatele vyj·d¯il p¯esvÏdËenÌ, ûe pojiöùovny budou i nad·le podporovat vyd·v·nÌ svÈho Ëasopisu, k Ëemuû je ostatnÏ dnes historie uû tak¯ka zavazuje. äÈfredaktorka Eva Trojanov· podÏkovala vöem za pomoc, bez kterÈ by Pojistn˝ obzor vych·zet prostÏ nemohl. V prvnÌ ¯adÏ podÏkov·nÌ pat¯Ì vydavateli, protoûe jenom dÌky nadöenÌ redaktor˘, autor˘ a p¯Ìzni Ëten·¯skÈ obce (Ëasto ovöem vrtkavÈ, snadnÏjöÌ je kritizovat neû tvo¯it...), byù jde o podstatnou souË·st jeho ˙spÏönÈho vyd·v·nÌ, dlouho by asi bez finanËnÌch prost¯edk˘ Ëasopis vych·zet nemohl.

PodÏkov·nÌ pat¯Ì takÈ tÏm, kte¯Ì nejsou tak ÑvidÏtì ñ Ëlenk·m a Ëlen˘m redakËnÌ rady v Ëele s jejÌm p¯edsedou ing. MesrömÌdem, kte¯Ì se pravidelnÏ sch·zejÌ a p¯ipravujÌ obsahov· zamÏ¯enÌ ËÌsel. Pojistn˝ obzor vypad· dob¯e takÈ dÌky kvalitnÌ pr·ci studia, ve kterÈm je Ëasopis p¯ipravov·n po technickÈ a v˝tvarnÈ str·nce, a dobrÈ pr·ci tisk·rny. Mil· slova uzn·nÌ tomuto Ëasopisu zaznÏla i z vystoupenÌ dalöÌch ¯eËnÌk˘ ñ ËestnÈho prezidenta »AP a dlouholetÈho pracovnÌka v pojiöùovnictvÌ JUDr. Vlastimila Uzla, gener·lnÌho tajemnÌka SlovenskÈ asociace pojiöùoven Ing. VladimÌra RanËÌka. PÏknou teËkou za projevy byla neform·lnÌ promluva autora hlavnÌho Ël·nku o historii PO v tomto ËÌsle zkuöenÈho publicisty a b˝valÈho dlouholetÈho zamÏstnance propagace »eskÈ st·tnÌ pojiöùovny Josefa KuËery, jenû se s posluchaËi podÏlil o poznatky zÌskanÈ p¯i zpracov·v·nÌ historie PO. VÏ¯Ìm, ûe setk·nÌ, kterÈ hostÈ hodnotili jako pÏknÈ a neform·lnÌ, naöe spolupracovnÌky povzbudilo do pr·ce a ûe se s jejich autorsk˝mi p¯ÌspÏvky brzy setk·me jak na str·nk·ch PojistnÈho obzoru, tak i v internÌch Ëasopisech pojiöùoven. Eva Trojanov·

Prezidium »AP (zleva): Ing. Milan Odehnal, Ing. Tom·ö Nidetzk˝, JUDr. Vlastimil Uzel, JUDr. VladimÌr KrajÌËek, Ing. Marek Venuta, Ing. VladimÌr Mr·z a tajemnÌk SAP Ing. VladimÌr RanËÌk.

Publicista Josef Kobra KuËera.

14

Ing. VladimÌr Mr·z, prezident »AP.

ÑPardubick· delegaceì (zprava): Mgr. ä. Dr·bkov·, Ing. V. Zik·n, A. Kubcov·.

Gener·lnÌ tajemnÌk SAP Ing. VladimÌr RanËÌk.


OhlÈdnutÌ JUDr. Vlastimila Uzla, ËestnÈho prezidenta »AP, v·ûenÈho autora a pamÏtnÌka nÏkolika desÌtek roËnÌk˘ PojistnÈho obzoru

N

ejenom lidÈ a ûivÈ organismy majÌ svÈ ûivoty a osudy. SvÏdectvÌm toho m˘ûe b˝t i dneönÌ naöe setk·nÌ p¯i p¯Ìleûitosti 80. v˝roËÌ existence odbornÈho profesnÌho periodika ÑPojistnÈho obzoruì. MluvÌme-li u lidÌ a ûivoËich˘ o st¯ednÌ dÈlce ûivota a pouûijeme-li paralelu pro p¯ÌmÏr v oblasti publicistiky, musÌme p¯iznat, ûe v Ëeskoslovensk˝ch a Ëesk˝ch pomÏrech n·ö Pojistn˝ obzor je hodnÏ daleko za hranicÌ st¯ednÌ dÈlky ûivota, navÌc se zd·, ûe nest·rne a dokonce lze p¯iznat, ûe v poslednÌm desetiletÌ v˝raznÏ oml·dl. A je to pochopitelnÈ. Periodika mohou ñ za jist˝ch okolnostÌ ñ na rozdÌl od lidÌ ûÌt vÌce ûivot˘, ûÌt ûivoty generacÌ pracovnÌk˘, kte¯Ì cÌlevÏdomÏ a nebo i n·hodnÏ nalezli v urËitÈm oboru podnik·nÌ svÈ uplatnÏnÌ a obûivu a poslÈze odpovÌdajÌcÌ stupeÚ odborn˝ch znalostÌ, kter˝ jim umoûÚuje seberealizovat svÈ ambice ¯eöenÌm sloûit˝ch problÈm˘ tohoto oboru, p¯ed·v·nÌm sv˝ch zkuöenostÌ a ˙spÏch˘ spolupracovnÌk˘m a koleg˘m. Pat¯Ìm ke generaci, kter· si zvolila pojiöùovnictvÌ jako svÈ povol·nÌ a nalezla v nÏm prvky vysoce hum·nnÌch pot¯eb s n·roky nejvyööÌch mor·lnÌch hodnot. Jeden z m˝ch zesnul˝ch koleg˘ a nejbliûöÌch p¯·tel mi vötÌpil krÈdo: pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ je obchod kr·lovskÈho kupce, v nÏmû se prod·v· slib, z·vazek finanËnÌho plnÏnÌ p¯i splnÏnÌ urËit˝ch podmÌnek. V nÏm se nelicituje, nesmlouv·, v nÏm se na prvnÌm mÌstÏ hledÌ na poctivost a d˘vÏru ñ z obou stran. Mor·lka, poctivost a d˘vÏryhodnost ale nejsou abstraktnÌmi pojmy. Pr·vÏ naopak, jsou zcela konkrÈtnÌm typem jedn·nÌ a chov·nÌ a jejich kvalita je d·na obecn˝mi pomÏry ve spoleËnosti. PojiöùovnictvÌ jako profese pro ty, kte¯Ì se chtÏjÌ vzdÏl·vat, zn·t a nÏco dok·zat je obor nesmÌrnÏ öirok˝ s moûnostmi nabÌzet svÈ sluûby, a tÌm i zasahovat tÈmÏ¯ do vöech obor˘ lidskÈ Ëinnosti: dot˝k· se obËan˘, organizacÌ, jejich ûivot˘, majetku i odpovÏdnosti, pr˘myslu, v˝zkumu i zemÏdÏlstvÌ, aut, lodÌ, letadel i satelit˘, p¯ÌrodnÌch ûivl˘, poËasÌ, lidÌ v produktivnÌm, p¯edproduktivnÌm i postproduktivnÌm vÏku, jejich nemocÌ i zdravÌ. M· svÈ parametry tuzemskÈ i zahraniËnÌ, tÏûÌ ze zkuöenostÌ vlastnÌch, st·tu, v nÏmû p˘sobÌ, ale i ze zkuöenostÌ vöech, kte¯Ì jsou poskytovateli obdobn˝ch sluûeb. Kter˝ jin˝ obor se m˘ûe pyönit tak öirokou ök·lou svÈho z·bÏru? To vöe je pochopitelnÏ ûivn· p˘da, kter· pracovnÌky k tomuto oboru p¯itahuje a p˘sobÌ jako pozitivnÌ droga, byla a je to takÈ ûivn· p˘da a zdroj, kter˝ dod·v· sÌlu a podnÏty k udrûenÌ a rozvoji odbornÈho Ëasopisu Pojistn˝ obzor. Tak jako kaûdÈ st·tem povolenÈ periodikum i Pojistn˝ obzor byl poplat-


n˝ svÈ dobÏ. Proch·zÌme-li jeho jednotliv˝mi roËnÌky, zpÏtnÏ si ñ my staröÌ ñ p¯edevöÌm z ˙vodnÌk˘ vybavujeme dobu, v nÌû jsme ûili. Ani Pojistn˝ obzor se nemohl tÈto poplatnosti vyhnout v kterÈkoli periodÏ svÈ existence. Pod touto slupkou Ñaktu·lnostiì vymezenÈ silou st·tnÌ moci, p¯edevöÌm za v·lky, ale i dlouho po nÌ, to vöak byl p¯edevöÌm odborn˝ Ëasopis o pojiötÏnÌ a pro pojiöùov·ky, kter˝ Ëerpal nejen z dom·cÌch zdroj˘, ale p¯en·öel i cennÈ informace ze zahraniËÌ, coû bylo cenÏno zejmÈna v obdobÌ, kdy tyto zdroje byly omezeny a p¯eruöeny. OsobnÏ jsem mÏl po vÌce neû Ëty¯icet let moûnost a p¯Ìleûitost b˝t Ëten·¯em PojistnÈho obzoru a sledovat jeho v˝voj. ÿekl bych, ûe i v pov·leËnÈm obdobÌ monopolnÌho v˝voje v pojiöùovnictvÌ v Ël·ncÌch PojistnÈho obzoru p¯eûÌvala genov· souvislost s v˝vojem a vysok˝m standardem pojiöùovnictvÌ z doby PrvnÌ republiky. Bylo dob¯e, ûe se v tÈto sloûitÈ dobÏ poda¯ilo zachovat kontinuitu a vazby se zahraniËÌm alespoÚ v oblasti zahraniËnÌho pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ, coû umoûnilo od poË·tku devades·t˝ch let rychl˝ rozvoj legislativy a pojistnÈho trhu bez v˝znamn˝ch zakolÌs·nÌ. Deset uplynul˝ch let v podstatÏ staËilo k tomu, aby ËeskÈ pojiöùovnictvÌ mohlo znovu bez obav aspirovat na to b˝t souË·stÌ evropskÈho pojiöùovnictvÌ. A jak˝ to m· vztah k PojistnÈmu obzoru. Velmi blÌzk˝. Lze bez nads·zky ¯Ìci, ûe Pojistn˝ obzor byl vûdy u toho, kdyû se realizovaly zmÏny, kdyû se ¯eöily problÈmy. Proch·zet star˝mi v˝tisky PojistnÈho obzoru je pouËnÈ i pro dneönÌ mladou generaci pojiöùov·k˘. D· se z nich zjistit, ûe mnohÈ souËasnÈ problÈmy existovaly i d¯Ìve, ûe mnohÈ ÑnovÈ produktyì mÏly svÈ p¯edch˘dce p¯ed desÌtkami let a ûe v nich lze nalÈzt nejen pouËenÌ, ale Ëasto i n·vod k ¯eöenÌ problÈm˘ souËasn˝ch. Co bychom mÏli p¯·t PojistnÈmu obzoru do dalöÌch let? A j· bych r·d i tuto ot·zku rozöÌ¯il: co bychom si my, pracovnÌci v pojiöùovnictvÌ, mÏli p¯·t od PojistnÈho obzoru? * Aby to byl odborn˝ Ëasopis, kter˝ m· dostatek vysoce kvalifikovan˝ch p¯ispÏvatel˘. * Aby informoval o dÏnÌ na ËeskÈm pojistnÈm trhu. * Aby p¯in·öel z·sadnÌ informace o v˝voji na svÏtov˝ch pojistn˝ch a zajistn˝ch trzÌch. * Aby poskytoval kritickÈ pohledy na nejz·vaûnÏjöÌ problÈmy souËasnosti, dot˝kajÌcÌ se pojiöùoven, zprost¯edkovatel˘ a klient˘. Zkr·tka, aby to byl Ëasopis, kter˝ je obrazem ËeskÈho pojiöùovnictvÌ svÈ doby.

15

Pojistn˝ obzor a »AP O

smdes·t let je jiû ˙ctyhodn˝ vÏk a doûije-li se ho Ëasopis, je to z·leûitost mimo¯·dn·. V tÈto souvislosti je t¯eba ocenit nejen odborn˝ p¯Ìnos PojistnÈho obzoru, ale zmÌnit se p¯edevöÌm o tom, ûe dÌky vydavatel˘m, kvalitnÌm a nadöen˝m redaktor˘m, fundovan˝m autor˘m a samoz¯ejmÏ Ëten·¯˘m takovou dobu vytrval. Studium jednotliv˝ch roËnÌk˘ p¯i n·vratu nap¯Ìklad do dvac·t˝ch a t¯ic·t˝ch let p¯in·öÌ osobnÌ obohacenÌ, poznatky a zjiötÏnÌ, ûe jiû p¯ed n·mi se ¯eöily mnohÈ problÈmy na vysokÈ odbornÈ ˙rovni a ûe doba se v mnohÈm opakuje. P¯ehled o v˝voji Ëasopisu v jednotliv˝ch dek·d·ch byl p¯ipraven pr·vÏ pro toto ËÌslo. OsobnÏ jsem mÏl moûnost spÌöe jen nahlÈdnout do nÏkter˝ch roËnÌk˘, postupoval jsem cÌlenÏ, zajÌmala mÏ nap¯Ìklad pojistn· smlouva, tedy n·vrh z·kona p¯ipravovan˝ na poË·tku t¯ic·t˝ch let. Zaujala mÏ pozoruhodn· diskuse o nÏkter˝ch pojmech, popis projedn·v·nÌ p¯edlohy z·kona v ParlamentÏ a dalöÌ skuteËnosti, jeû mohou b˝t podnÏtnÈ i v souËasnÈ dobÏ. »·st historie PojistnÈho obzoru je spojena s »eskou asociacÌ pojiöùoven, kter· tento Ëasopis p¯evzala od »eskÈ pojiöùovny k 1. 1. 1995. Bylo to p¯evzetÌ p¯·telskÈ s pokraËujÌcÌ podporou »eskÈ pojiöùovny v prvotnÌm obdobÌ, p¯evzetÌ, kterÈ bylo podpo¯eno jednotn˝m n·zorem Ëlen˘ »AP, ûe rozvoj znalostÌ a kvalifikace nenÌ moûn˝ bez oborovÈho Ëasopisu. V tÈto souvislosti je vhodnÈ p¯ipomenout ˙koly, kterÈ stanovilo prezidium »AP z hlediska obsahu Ëasopisu pro prvnÌ rok, tj. rok 1995: * zajiöùovat, aby se Pojistn˝ obzor stal aktivnÌm n·strojem »AP s tÌm, ûe znaËn· Ë·st obsahu se bude t˝kat v˝sledk˘ Ëinnosti »AP a jejÌch org·n˘, v˝mÏny praktick˝ch i odborn˝ch zkuöenostÌ Ëlensk˝ch pojiöùoven, zahraniËnÌch styk˘ asociace, * vÏnovat zv˝öenou pozornost v˝bÏru ˙vodnÌch a nosn˝ch Ël·nk˘ ñ nap¯. z·kladnÌ stanoviska »AP k v˝voji pojistnÈho trhu a pojiöùovnictvÌ v »R, charakteristika a stanoviska k nov˝m legislativnÌm ˙prav·m, v˝znamnÈ novinky v pojiöùovnictvÌ apod., * kromÏ komerËnÌch pojiöùoven zajistit informovanost a publicitu o aktivit·ch jin˝ch subjekt˘, nap¯. penzijnÌch fond˘ a zdravotnÌch pojiöùoven, * pokraËovat v nÏkter˝ch dosavadnÌch ˙spÏön˝ch aktivit·ch,nap¯. ve vyd·v·nÌ seznam˘ pojistn˝ch produkt˘, p¯edstavov·nÌ nov˝ch pojiöùoven apod., * za¯azovat Ël·nky a materi·ly o v˝voji pojistnÈho trhu v EvropÏ, zejmÈna v zemÌch EU a o legislativnÌm v˝voji v EU. D˘raz byl poloûen i na zve¯ejÚov·nÌ statistik o svÏtovÈm, evropskÈm a ËeskÈm pojiöùovnictvÌ, * publikovat p¯edn·öky a p¯ÌspÏvky z konferencÌ a semin·¯˘, d·t v Ëasopise vÏtöÌ prostor pojistnÈ teorii, zÌskat vÌce p¯ednÌch odbornÌk˘ z pojiöùovnictvÌ pro pravidelnÈ publikov·nÌ v PojistnÈm obzoru, * podporovat Ël·nky interdisciplin·rnÌho charakteru a autory, kte¯Ì se za-

16

b˝vajÌ ˙lohou pojiöùovnictvÌ v n·rodnÌm hospod·¯stvÌ a hodnocenÌm vlivu n·rodohospod·¯sk˝ch podmÌnek na v˝voj pojiöùovnictvÌ, * d·t Ëasopisu stabilnÌ strukturu, zavÈst rubriky. »ten·¯i Ëasopisu si mohou sami odpovÏdÏt na ot·zku, jak se da¯Ì v˝öe uvedenÈ cÌle naplÚovat. Je pochopitelnÈ, ûe toto zad·nÌ prezidia asociace se pr˘bÏûnÏ aktualizovalo. Do Ëasopisu je pravidelnÏ za¯azov·na v ËÌsle 1 anketa gener·lnÌch ¯editel˘, ËÌslo t¯i bylo nÏkolik let vÏnov·no vzdÏl·v·nÌ, pokroËilo se s rubrikami ñ p¯ehled pr·vnÌch p¯edpis˘, pojistn˝ podvod, pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel ñ trval˝mi Ëi alespoÚ roËnÌho trv·nÌ. V Ëasopise dost·vali slovo p¯edstavitelÈ asociace a v˝znamnÈ osobnosti z finanËnÌ sfÈry, bezpeËnostnÌho pr˘myslu, ökolstvÌ apod. Jednotliv˝mi ËÌsly prolÌnala legislativa, poznatky z org·n˘ CEA, struËnÈ informace o aktu·lnÌm dÏnÌ v pojiöùovn·ch. RedakËnÌ rada se pravidelnÏ sch·zela a l·mala si hlavu nad obsahem Ëasopisu, nad aktu·lnostÌ Ël·nk˘, nad tÌm, jak zv˝öit poËet Ëten·¯˘, doplnit Ëasopis zajÌmav˝mi informacemi. MÏla p¯itom oporu v org·nech »AP. Sekce PRI pravidelnÏ hodnotila obsah Ëasopisu a p¯ich·zela s ¯adou impuls˘. DÌky jedn·nÌm v »AP bylo moûnÈ spr·vnÏ pojmenovat jednotlivÈ odbornÈ problÈmy, vymezit z·jmy pojiöùoven. Existence sekce vzdÏl·v·nÌ a publikaËnÌ Ëinnosti umoûnila hloubÏji se vÏnovat ot·zk·m vzdÏl·v·nÌ v pojiöùovnictvÌ, otev¯Ìt prostor pro teoretickÈ Ël·nky apod. »asopisu prospÏlo ËlenstvÌ v ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA). Byla publikov·na ¯ada Ël·nk˘ p¯edstavitel˘ CEA a takÈ poznatky naöich autor˘ opÌrajÌcÌ se o v˝stupy CEA a diskuse v jeho org·nech. Na str·nk·ch Ëasopisu dostali prostor takÈ odbornÌci nÏkter˝ch partnersk˝ch asociacÌ pojiöùoven, nap¯Ìklad z NÏmecka, Rakouska a ze Slovenska. Pr·vÏ spolupr·ce se Slovenskou asociacÌ pojiöùoven m· zvl·ötnÌ charakter. KaûdoroËnÏ se setk·vajÌ redakËnÌ rady, vymÏÚujÌ si zkuöenosti, hodnotÌ grafickou ˙pravu Ëasopis˘ a diskutujÌ na vybran· tÈmata. Nelze nezmÌnit rovnÏû PIA (Mezin·rodnÌ sdruûenÌ pojiöùovacÌho tisku), jehoû je Pojistn˝ obzor Ëlenem od roku 1986. Nejde jen o ˙Ëast na jeho v˝roËnÌch zased·nÌch, ale rovnÏû je p¯Ìnosn· samotn· v˝mÏna Ëlensk˝ch Ëasopis˘, kter· umoûÚuje minim·lnÏ porovn·nÌ charakteru a obsahu Ëasopis˘ i grafiky. Bylo by dobrÈ si takÈ ¯Ìci, co a jak d·l. Pojistn˝ obzor se bude rozvÌjet. ObsahovÈ zamÏ¯enÌ je a bude p¯edmÏtem jedn·nÌ redakËnÌ rady. Z osobnÌho pohledu bych r·d zd˘raznil, ûe Pojistn˝ obzor m· svÈ vÏrnÈ Ëten·¯e, ale dalöÌ by mÏl zÌskat. Jak na to, je ot·zka pro vöechny denÌky a Ëasopisy. Moûn· bude ˙ËelnÈ se vÏnovat nÏkter˝m dalöÌm pojistn˝m odvÏtvÌm a produkt˘m, zapojit do p¯Ìpravy Ëasopisu novÈ partnery asociace, rozöÌ¯it okruh autor˘ teoretick˝ch statÌ, zÌskat nÏkterÈ pojiöùovacÌ agenty, aby se vÌce psalo o prodeji, pot¯eb·ch klient˘, vÏnovat se takÈ zdravotnictvÌ, rozvoji lidsk˝ch zdroj˘ apod. Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., p¯edseda redakËnÌ rady a gener·lnÌ tajemnÌk »AP POJISTNÝ OBZOR • 5/2002

RedakËnÌ rada PojistnÈho obzoru (stav k dubnu 2002) P¯edseda redakËnÌ rady

MÌstop¯edseda redakËnÌ rady

Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (*1950) VzdÏl·nÌ: Vysok· ökola ekonomick· v Praze Praxe: ekonom ñ st·tnÌ spr·va, analytik v bance, ¯editel marketingu v pojiöùovnÏ, gener·lnÌ tajemnÌk »AP od ledna 1995

doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (*1943) VzdÏl·nÌ: Vysok· ökola ekonomick· v Praze Praxe: do roku 1996 (34 let) v »eskÈ (st·tnÌ) pojiöùovnÏ, od tÈ doby na VäE, nynÌ jako vedoucÌ katedry bankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌ, spolupr·ce s PO a red. radou PO 30 let (!)

»lenovÈ redakËnÌ rady


Otokar Cudlman (*1955) VzdÏl·nÌ: odbornÈ st¯edoökolskÈ, 4 roËnÌky vysokÈ ökoly Praxe: odborn˝ referent, likvid·tor a disponent ökod v »eskÈ pojiöùovnÏ, od r. 1992 v Gothaer Versicherungen Praha, od r. 1993 jako ¯editel poboËky tÈto nÏmeckÈ pojiöùovny pro »eskou republiku

RNDr. Marcela Havlov· (*1965) VzdÏl·nÌ: P¯ÌrodovÏdeck· falkulta Univerzity Karlovy Praxe: odborn· referentka zahraniËnÌho obchodu, od r. 1995 jako asistentka a od r. 1999 jako referentka public relations v ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnosti, a.s.

Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc. (*1949) VzdÏl·nÌ: Vysok· ökola zemÏdÏlsk· Praxe: vÏdeck˝ pracovnÌk, pr·ce ve st·tnÌ spr·vÏ, od r. 1993 v »eskorakouskÈ pojiöùovnÏ, a.s., nynÌ ¯editel person·lnÌho odboru v UNIQA pojiöùovnÏ, a.s. KromÏ red. rady PO je od r. 1994 takÈ Ëlenem sekce vzdÏl·v·nÌ a publikaËnÌ Ëinnosti p¯i »AP.

Mgr. Miroslav Langhammer (*1951) VzdÏl·nÌ: Matematicko-fyzik·lnÌ fakulta Univerzity Karlovy, Vysok· ökola ekonomick· (postgradu·lnÌ studium pojiötÏnÌ) Praxe: ZVT, gen. ¯editelstvÌ »eskÈ (st·tnÌ) pojiöùovny, ¯editel org. ˙seku »P Direct pojiöùovny, a.s., od 2001 ¯editel ˙seku organizace a ¯ÌzenÌ Union pojiöùovny, a.s.

Dr. Ivo HavlÌk (*1947) VzdÏl·nÌ: Vä teorie kultury a umÏnÌ Praxe: novin·¯ v NovÈ svobodÏ, öÈfredaktor t˝denÌku Ostravskokarvinsk˝ hornÌk, öÈfredaktor Security magazÌnu, od r. 1999 vedoucÌ redaktor HasiËsk· a z·chran·¯sk· Alarm revue a rediguje Garanci (internÌ Ëasopis HasiËskÈ vz·jemnÈ pojiöùovny, a.s.)

PhDr. Jan K·brt (*1951) VzdÏl·nÌ: Univerzita Karlova, obor sociologie, pedagogick· psychologie Praxe: vÏdeck˝ pracovnÌk, podnikov˝ sociolog, vedoucÌ ˙seku marketingu v pojiöùovnÏ, od r. 1995 tajemnÌk »eskÈ asociace pojiöùoven

17

Richard Koksch (*1966) VzdÏl·nÌ: Studium anglickÈho a nÏmeckÈho jazyka v USA a v NÏmecku Praxe: marketingov˝ a obchodnÌ manaûer v r˘zn˝ch firm·ch v USA, NÏmecku a »R, od Ëervence roku 2001 zamÏstn·n v KomerËnÌ pojiöùovnÏ, a.s., jako vedoucÌ oddÏlenÌ komunikace (propagace, reklama, public relations) Andrea Kubcov· (*1972) VzdÏl·nÌ: gymn·zium + n·stavbovÈ studium AHS, kurzy: marketingovÈ ¯ÌzenÌ a reklama Univerzita Pardubice a dalöÌ Praxe: specialista P.R. »S-éivnostensk· pojiöùovna (Pojiöùovna»eskÈ spo¯itelny, a.s.), od 2001 manaûer marketingu a reklamy v »SOB PojiöùovnÏ a.s.

Martina Kurfirstov· (*1972) VzdÏl·nÌ: st¯ednÌ odbornÈ Praxe: key account manager, Ëty¯i roky v public relations a medi·lnÌ agentu¯e, od r. 2001 tiskov· mluvËÌ Generali Pojiöùovny a.s.

Katerina Piro, M.A. (*1973) VzdÏl·nÌ: medi·lnÌ studia na univerzit·ch ve Francii a v NÏmecku Praxe: »innost v komunikaËnÌch oddÏlenÌch v neziskovÈm sektoru. U Allianz pojiöùovny, a.s., jako vedoucÌ oddÏlenÌ komunikace od dubna 2001.

Ing. Eva Rojkov· (*1977) VzdÏl·nÌ: VäB-TU, fakulta ekonomick·, obor marketing ñ obchod. Praxe: uËitelka odborn˝ch ekonomick˝ch p¯edmÏt˘ na SOUT, z·kaznickÈ oddÏlenÌ GECL, od kvÏtna 2001 odborn· redaktorka ˙seku PR a vnit¯nÌ komunikace »eskÈ pojiöùovny a.s. a vedoucÌ redaktorka zamÏstnaneckÈho Ëasopisu »esk· INFO.

18

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Z·kon Ë. 86/2002 Sb., o ochranÏ ovzduöÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch dalöÌch z·kon˘ (z·kon o ochranÏ ovzduöÌ) ñ ˙Ëinnost 1. 6. 2002, Ë·st 1. 1. 2003. Z·kon nahrazuje dosavadnÌ z·kon Ë. 309/1991 Sb. StanovÌ pr·va a povinnosti osob a ˙¯ad˘ p¯i ochranÏ vnÏjöÌho ovzduöÌ a ozonovÈ vrstvy ZemÏ p¯ed vn·öenÌm zneËiöùujÌcÌch l·tek lidskou ËinnostÌ s v˝jimkou vn·öenÌ radionuklid˘ do ûivotnÌho prost¯edÌ, kterÈ je upraveno atomov˝m z·konem. 2. Vyhl·öka Ë. 88/2002 Sb., k provedenÌ z·kona Ë. 257/2001 Sb., o knihovn·ch a podmÌnk·ch provozov·nÌ ve¯ejn˝ch knihovnick˝ch a informaËnÌch sluûeb (knihovnÌ z·kon) ñ ˙Ëinnost 13. 3. 2002. 3. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 97/2002 Sb., o pouûitÌ prost¯edk˘ St·tnÌho fondu rozvoje bydlenÌ formou ˙vÏru na ˙hradu Ë·sti n·klad˘ spojen˝ch s v˝stavbou bytu osobami mladöÌmi 36 let (˙Ëinnost 15. 4. 2002). ⁄vÏr lze poskytnout do v˝öe 200 000 KË s 3% ˙rokem p. a. a splatnostÌ 10 let. 4. Vyhl·öka Ë. 101/2002 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 134/1998 Sb., kterou se vyd·v· seznam zdravotnÌch v˝kon˘ s bodov˝mi hodnotami (˙Ëinnost 1. 4. 2002). 5. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 102/2002 Sb., o vyplacenÌ jednor·zovÈ finanËnÌ n·hrady ke zmÌrnÏnÌ nÏkter˝ch k¯ivd zp˘soben˝ch komunistick˝m reûimem osob·m za¯azen˝m do vojensk˝ch t·bor˘ nucen˝ch pracÌ (˙Ëinnost 29. 3. 2002). N·hrada ËinÌ 625 KË za kaûd˝ mÏsÌc str·ven˝ ve vojensk˝ch t·borech nucen˝ch pracÌ. 6. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 103/2002 Sb., o hmotnÈ podpo¯e na vytv·¯enÌ nov˝ch pracovnÌch mÌst a rekvalifikaci zamÏstnanc˘ v r·mci investiËnÌch pobÌdek (˙Ëinnost 29. 3. 2002). V˝öe hmotnÈ podpory zamÏstnavateli na vytv·¯enÌ nov˝ch pracovnÌch mÌst ËinÌ 80 000 aû 200 000 KË s 10% zv˝öenÌm, jde-li o osoby se zmÏnÏnou pracovnÌ schopnostÌ. 7. Vyhl·öka Ë. 104/2002 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 37/1992

Sb., o jednacÌm ¯·du pro okresnÌ a krajskÈ soudy, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 29. 3. 2002). Novela se t˝k· specializace soudnÌch oddÏlenÌ v trestnÌch i obËanskopr·vnÌch vÏcech a v˝konu trestu obecnÏ prospÏön˝ch pracÌ. 8. Vyhl·öka Ë. 105/2002 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 221/ 1995 Sb., o znaleck˝ch komisÌch (˙Ëinnost 29. 3. 2002). Znaleck· komise jako poradnÌ org·n ministra zdravotnictvÌ nebo org·nu kraje posuzuje jednotlivÈ p¯Ìpady, u nichû vznikla pochybnost, zda byl p¯i v˝konu zdravotnÌ pÈËe dodrûen spr·vn˝ postup, pop¯ÌpadÏ zda bylo ublÌûeno na zdravÌ. 9. Z·kon Ë. 107/2002 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 140/1996 Sb., o zp¯ÌstupnÏnÌ svazk˘ vznikl˝ch ËinnostÌ b˝valÈ St·tnÌ bezpeËnosti, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony (˙Ëinnost 20. 3. 2002, Ë·st o rok pozdÏji). P¯edmÏtem zp¯ÌstupnÏnÌ a zve¯ejnÏnÌ jsou zachovanÈ nebo rekonstruovanÈ dokumenty vzniklÈ ËinnostÌ bezpeËnostnÌch sloûek v obdobÌ od 25. 2. 1948 do 15. 2. 1990, evidovanÈ v dobov˝ch registrech. 10. Z·kon Ë. 109/2002 Sb., o v˝konu ˙stavnÌ v˝chovy nebo ochrannÈ v˝chovy ve ökolsk˝ch za¯ÌzenÌch a o preventivnÏ v˝chovnÈ pÈËi ve ökolsk˝ch za¯ÌzenÌch a o zmÏnÏ dalöÌch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 7. 2002). Za¯ÌzenÌ nebo st¯edisko m˘ûe uzav¯Ìt pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad svÈ odpovÏdnosti za ökodu vzniklou na vÏcech, ûivotÏ a zdravÌ dÏtÌ a sv˝ch zamÏstnanc˘. POJISTNÝ OBZOR • 5/2002

P O J I ä ç O VA C Õ DOMY V Y P R ¡V Ã J Õ

P

o roce 1900, ale p¯edevöÌm v obdobÌ mezi obÏma svÏtov˝mi v·lkami, si tuzemskÈ i zahraniËnÌ pojiöùovny vystavÏly na ˙zemÌ mÏsta Prahy mnoho v˝znaËn˝ch pal·c˘ a dom˘. VÏtöina z nich je i dnes, vzhledem ke svÈ architektu¯e, chloubou stovÏûatÈho mÏsta nad Vltavou. Za vöechny jmenujme alespoÚ secesnÌ d˘m pojiöùovny Praha Ëp. 1011 na N·rodnÌ t¯ÌdÏ, novobaroknÌ d˘m MÏstskÈ pojiöùovny Ëp. 932 na StaromÏstskÈm n·mÏstÌ, pal·c Adria Ëp. 36, vystavÏn˝ v takzvanÈm n·rodnÌm slohu pojiöùovnou Riunione Adriatica di Sicurta na n·roûÌ N·rodnÌ t¯Ìdy a Jungmannovy ulice, nebo d˘m pojiöùovny Merkur Ëp. 767, kter˝ vyrostl v letech 1934ñ 1935 ve stylu klasicizujÌcÌho funkcionalizmu na n·roûÌ staromÏstsk˝ch ulic RevoluËnÌ, HradebnÌ a ÿ·snovka. Jejich osudy mohli Ëten·¯i PojistnÈho obzoru ¯adu mÏsÌc˘ sledovat ve volnÈm seri·lu PojiöùovacÌ domy vypr·vÏjÌ. DalöÌ v ¯adÏ pojiöùoven, kterÈ si za svÈ sÌdlo zvolily hlavnÌ mÏsto Prahu, a to od poloviny roku 2001, je Union pojiöùovna, a.s. K volbÏ svÈho sÌdla si m˘ûe jen gratulovat, neboù d˘m Ëp. 1682 ovl·dajÌcÌ n·roûÌ ulic HavlÌËkova a Na Po¯ÌËÌ na NovÈm MÏstÏ praûskÈm leûÌ v samÈm centru Prahy a je, jak se ¯Ìk·, Ñdobrou adresouì. Vstup do objektu je z HavlÌËkovy ulice a reprezentujÌ ho dvouk¯Ìdl· vrata pobit· plechem s ozdobn˝mi tepan˝mi kosoËtvercov˝mi detaily s nadsvÏtlÌkem, kryt˝m kovanou m¯ÌûÌ. DneönÌ HavlÌËkova ulice, pat¯ÌcÌ mezi nejstaröÌ v Praze, se ve 14. stoletÌ naz˝vala SlamÏn·. Tehdy a jeötÏ dlouho potÈ nebylo zvykem pojmenov·vat ulice a n·mÏstÌ po v˝znaËn˝ch osobnostech, a tak byl jejÌ n·zev odvozen od toho, ûe se zde prod·vala sl·ma. A to pr·vÏ v mÌstech dneönÌho domu Ëp. 1682. P¯i deötivÈm poËasÌ tady b˝valo dost bl·ta, a tak StaropraûanÈ v osmn·ctÈm stoletÌ p¯ÌhodnÏ p¯ejmenovali ulici SlamÏnou na Bl·tivou. Ulice nebo spÌöe cesta byla nejen bl·tiv·, ale po stran·ch musely b˝t jeötÏ nÏjakÈ malÈ t˘Úky, neboù, jak se uv·dÌ v archivnÌch pramenech, se v˝bornÏ osvÏdËily p¯i haöenÌ zde vypuklÈho poû·ru. Aû do poloviny 19. stoletÌ byla ulice m·lo zastavÏna a do uliËnÌ Ë·ry


SÌdlo Union pojiöùovny, a. s. se obracely p¯edevöÌm zahrady. V tÏch byly z¯izov·ny zahradnÌ hostince s hudbou a tancem, a jelikoû se tu hojnÏ Ëepovalo pivo i vÌno, b˝valo tady velice veselo. P¯ich·zeli sem dÏlnÌci a hlavnÏ voj·ci z blÌzk˝ch kas·ren a jak uv·dÌ kronik·¯, o rvaËky nebyla nouze. K jejich utiöenÌ musela b˝t obËas povol·na vojensk· hlÌdka. V letech 1839ñ1896 nesla ulice n·zev Jezdeck·, neboù tady byla kas·rna jÌzdy, vËetnÏ prostoru pro v˝cvik. KoneËnÏ v roce 1896 se objevilo dneönÌ pojmenov·nÌ HavlÌËkova, kterÈ s p¯eruöenÌm v dobÏ nacistickÈ okupace, kdy se vr·til zpÏt n·zev Jezdeck·, platÌ dodnes. Stalo se tak k poctÏ v˝znaËnÈho ËeskÈho vlastence, b·snÌka, novin·¯e a politika Karla HavlÌËka BorovskÈho (1821ñ1856), jenû v tÈto uli-

ci v domÏ Ëp. 1029 i zem¯el. V tom smyslu je na tomto domÏ umÌstÏna pamÏtnÌ deska. RozhodujÌcÌ skuteËnostÌ, kdy se zdejöÌ pozemky doËkaly svÈho velkÈho zhodnocenÌ, byla v˝stavba prvnÌho praûskÈho ûelezniËnÌho n·draûÌ, dneönÌho Masarykova. PrvnÌ slavnostnÌ vlak vypraven˝ do Prahy z Olomouce sem, za st¯elby z hmoûdÌ¯˘ a vyzv·nÏnÌ zvon˘ z praûsk˝ch kostel˘, p¯ijel jiû 20. srpna 1845. MÌsta na n·draûÌ byla pouze pro zvanÈ, a tak koleje p¯ed mÏstsk˝mi hradbami byly doslova obleûeny zvÏdavci, kte¯Ì chtÏli na vlastnÌ oËi poprvÈ v ûivotÏ spat¯it ÑocelovÈho o¯eì. SlavnostnÌ vlak postupnÏ nabÌral velkÈ zpoûdÏnÌ, neboù vöude po cestÏ byla p¯ipravena vlajkosl·va, slavobr·ny, kapely, v pozoru st·ly ËestnÈ oddÌly a p¯i pr˘jezdu vÏtöÌmi

mÏsty zaznÏly kromÏ Ëestn˝ch salv i nezbytnÈ projevy. V okolÌ n·draûÌ, kterÈ se doËkalo dalöÌch postupn˝ch stavebnÌch ˙prav, zavl·dl Ëil˝ dopravnÌ, obchodnÌ, ale i spoleËensk˝ ruch. PlnÏ vyuûÌv·na byla hotelov· kapacita jak v HybernskÈ ulici, kde st·ly vyhl·öenÈ hotely U mÏsta VÌdnÏ, Centr·l a Sask˝ dv˘r, nebo p¯Ìmo v HavlÌËkovÏ ulici hotel Royal. K nejhonosnÏjöÌm pat¯il hotel U anglickÈho dvora (dnes Atlantik) v ulici Na Po¯ÌËÌ, stojÌcÌ v sousedstvÌ domu Ëp. 1682, kter˝ je ve st¯edu z·jmu tÈto kapitoly. NovorenesanËnÌ n·jemnÌ d˘m Ëp. 1682, dnes sÌdlo Union pojiöùovny, a.s., byl postaven na Ë·sti pozemku zbouran˝ch jezdeck˝ch kas·ren. Stalo se tak v roce 1886 podle projektu architekt˘ AntonÌna Wiehla a Karla Gemperleho. N·roûnÌ Ëty¯patrov˝ d˘m p˘dorysu L je vËetnÏ dvora podsklepen, v obou k¯Ìdlech dvoutraktov˝, s podkovovit˝m schodiötÏm p¯i malÈm dvorku. N·roûnÌ rizalit je dnes otev¯en pr˘chodem a kryje ho jehlancovit· vÏûiËka, zË·sti zakryta volutov˝m ötÌtem. Pod korunnÌ ¯Ìmsou obÌh· sgrafitov˝ vlis. ObÏ pr˘ËelÌ jsou devÌtios·, se shodn˝m architektonick˝m ¯eöenÌm, kterÈ je do HavlÌËkovy ulice poruöeno port·lem vchodu. P¯i vstupu do interiÈru domu n·vötÏvnÌka p¯ekvapÌ mnoho dochovan˝ch p˘vodnÌch umÏlecko¯emesln˝ch detail˘. Vestibul je obloûen umÏl˝m mramorem, zachovaly se i vestibulovÈ dve¯e, jsou zde ötuky, malovan˝ strop, litinovÈ z·bradlÌ schodiötÏ, na podest·ch zbytky leptan˝ch skel a vitr·ûÌ. Pr·vÏ do tohoto domu p¯enesla z Ostravy svÈ sÌdlo Union pojiöùovna, a.s., Ëlen finanËnÌ skupiny Union Group, a. s. Doölo k tomu v souvislosti se z·sadnÌ zmÏnou strategie a koncepce pojiöùovny, kdyû dosavadnÌ vÌcemÈnÏ region·lnÌ p˘sobenÌ se zmÏnilo na celost·tnÌ. Pojiöùovna zatÌm sÌdlÌ v prvnÌm a Ë·steËnÏ i ve ËtvrtÈm pat¯e objektu. StavebnÌ ˙pravy tu probÏhly v letnÌch mÏsÌcÌch roku 2001. V dubnu 2002 skonËily rekonstrukËnÌ pr·ce v p¯ÌzemÌ a pr˘jezdu. Union pojiöùovna tak mÏla moûnost otev¯Ìt v p¯ÌzemnÌch prostor·ch svÈ dalöÌ provoznÌ mÌstnosti, vËetnÏ p¯ep·ûky pro klienty. Josef Hrubeö

19

CALLING TO YOUR ATTENTION

Recommend Documents