CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN› OBZOR 6 2001 RO»NÕK LXXVIII

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov·, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), KvÏtoslava Voglov·, Ing. Miluöe Zemanov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1 (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: 004217 4445 3711, fax: 004217 4437 3311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 21. 5. 2001 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

OBSAH Role Svazu pr˘myslu a dopravy »R p¯i posilov·nÌ ekonomiky (Eva Trojanov·) ............ 3 Kontinu·lnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ nezbytn˝ p¯edpoklad ˙spÏchu Ëesk˝ch pojistitel˘ ñ 2. Ë·st (Jaroslav Dostal, CSc., Ing. Petr PavlÌk) ............................................................................. 4 Z†nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 5 Nehodovost na mal˝ch okruûnÌch k¯iûovatk·ch (ZbynÏk Laube) ...................................... 5 Anketa o Pojiöùovnu r. 2000 (Ing. Ivan äpirakus) ................................................................ 7 Vozidlo a pojiötÏnÌ: Pr·vo pojiöùoven na p¯Ìstup k evidencÌm (JUDr. Pavel Buöta) ............. 8 Cesty do zahraniËÌ a pojiötÏnÌ (Mgr. Marie Nezvalov·) ..................................................... 10 Elektrick· poû·rnÌ signalizace z pohledu pr·vnÌch p¯edpis˘ a Ëesk˝ch technick˝ch norem (Ing. Pavel Ryb·¯) .......................................................... 11 Evropsk˝ trh pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel (k·) .............................................................. 13 R˘znÈ n·zory EvropskÈ Komise a Francie na z·konem stanoven˝ systÈm bonus˘ (ËÌû) ... 14 Rhodos 2001 ñ ceny za nejlepöÌ firemnÌ image roku (eva) ............................................... 14 Jak vyuûÌvat genetickÈ inûen˝rstvÌ v pojiöùovnictvÌ? (jk) ................................................ 14 Zajiöùov·nÌ po internetu: rozöÌ¯enÌ moûnostÌ pro cel˝ svÏt (Michal äkorpil) .................. 15 CertifikaËnÌ institut »AP (Ing. ZdenÏk Veiner) .................................................................. 16 PojistnÈ podvody: P¯Ìpad pojiötÏnÈ p¯epravy (JUDr. Aleö »erm·k) .................................. 17 Telegraficky .......................................................................................................................... 17 Pod¯izujete se snadno? (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) .............................................. 18 PojiöùovacÌ domy vypr·vÏjÌ ñ ZLAT› ANDÃL (Josef Hrubeö) ....................................... 19

CONTENTS The role of the Industry and Transport Federation of the Czech Republic in strengthening the economy (Eva Trojanov·) Continuous education ñ necessary condition of Czech insurersÇ success 2nd part (Jaroslav Dostal, CSc., Ing. Petr PavlÌk) From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) Accident frequency on small roundabout crossings (ZbynÏk Laube) The insurance company of the year 2000 (Ing. Ivan äpirakus) The vehicle and insurance: Insurance companiesÇ right to have access to information (JUDr. Pavel Buöta) Travel abroad and insurance (Mgr. Marie Nezvalov·) Electric fire alarm system from the point of view of legal provision and Czech technical standards (Ing. Pavel Ryb·¯) New publication in the »AP library: the European motor vehicle insurance market (k·) Differing opinions of the European Commission and France on the mandatory bonus system (ËÌû) Rhodos 2001 ñ prizes for the best company image of the year (eva) Possibilities of using genetic engineering in insurance (k·) Reinsurance on the Internet: wider possibilities for the whole world (Michal äkorpil) »AP Certification institute (Ing. ZdenÏk Veiner ) Insurance fraud: The case of insured carriage (JUDr. Aleö »erm·k) By telegraph Advertisement Do you subordinate yourself easily? (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) The insurance companiesí buildings tell their stories: ZLAT› ANDÃL (building of ING Nationale-Nederlanden insurance company head office)

CALLING TO YOUR ATTENTION This issue opens with an interview entitled The role of the Industry and Transport Federation of the Czech Republic in strengthening the economy. The director general speaks of the origin, history, significance and aims of this organization which represents employers. Its members are both individual companies and professional associations, such as car manufacturers, chemical works, mining concerns and ñ last but not least ñ the Czech Insurance Association. The Federation is a partner to the government, the unions, the legislative bodies and similar organizations on the international level. The General Assembly held in April discussed the strategy for the next three years in the areas of economic and employment policy, environment and legislation that shapes the business environment. POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

P

osl·nÌm Svazu pr˘myslu a dopravy »R je reprezentace, podpora a prosazov·nÌ opr·vnÏn˝ch a spoleËn˝ch z·jm˘ sv˝ch Ëlen˘ z ¯ad subjekt˘ sdruûujÌcÌch zamÏstnavatele nebo podnikatele ve vöech oblastech pr˘myslu a dopravy na z·kladÏ odvÏtvov˝ch, profesnÌch Ëi region·lnÌch z·jm˘, s cÌlem vytv·¯et vhodnÈ podnikatelskÈ a zamÏstnavatelskÈ prost¯edÌ, kterÈ p¯i respektov·nÌ etick˝ch z·sad podnik·nÌ vede k dlouhodobÈ prosperitÏ spoleËnosti. Na valnÈ hromadÏ SP »R 26. dubna t.r. byl zvolen nov˝ prezident SP »R (stal se jÌm gener·lnÌ ¯editel ZVVZ a.s. Milevsko Ing. Stanislav K·zeck˝, CSc.), d·le doölo k ˙pravÏ struktury a poËtu org·n˘ i Ëlen˘ svazu. D˘leûit˝m n·mÏtem k posouzenÌ

Curriculum vitae: Ing. ZdenÏk Liöka, 50 let, absolvent VäE, ûenat˝, 2 dÏti, ve SP »R pracuje jeden·ct˝m rokem, poslednÌ 2 roky ve funkci gener·lnÌho ¯editele Svazu pr˘myslu a dopravy »R.

Role Svazu pr˘myslu a dopravy »R p¯i posilov·nÌ ekonomiky Eva Trojanov· a diskuzi se stal materi·l nazvan˝ Strategie SP »R do roku 2004 (podrobnÏji takÈ viz www.spcr.cz). O koment·¯ redakce PojistnÈho obzoru po¯·dala gener·lnÌho ¯editele SP »R Ing. ZdeÚka Liöku. Ve Svazu pr˘myslu a dopravy »R pracujete od jeho poË·tku. M˘ûete naöim Ëten·¯˘m blÌûe p¯edstavit okolnosti vzniku, v˝znam a cÌle tÈto organizace? Tento svaz vznikl v roce 1990 s tÌm, ûe nav·zal na tradici prvorepublikovÈho Svazu pr˘myslnÌk˘, kter˝ vznikl na poË·tku 20. let minulÈho stoletÌ. Za zmÌnku urËitÏ stojÌ, ûe se jednalo o v·ûenou a d˘leûitou organizaci, jejÌchû akcÌ se z˙ËastÚoval i prezident Masaryk. Na zaË·tku POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

2. svÏtovÈ v·lky byl nucen, obdobnÏ jako mnoho dalöÌch Ëesk˝ch institucÌ, ukonËit svoji Ëinnost. Po v·lce byla snaha jej opÏt oûivit, ale po politick˝ch zmÏn·ch v roce 1948 uû to zase nep¯ich·zelo v ˙vahu. DalöÌ pokus o vzk¯ÌöenÌ tÈto organizace se odehr·l v letech 1968ñ9, ale opravdu se to poda¯ilo aû v kvÏtnu 1990. Tento svaz zaloûilo 153 st·tnÌch firem jako dobrovolnou podnikatelskou organizaci, jejÌmû smyslem bylo h·jit spoleËnÈ z·jmy zamÏstnavatel˘ a b˝t partnery vl·dÏ, odbor˘m, parlamentu a sen·tu. Smyslem SP »R je vytv·¯et vhodnÈ podnikatelskÈ prost¯edÌ tak, aby zamÏstnavatelÈ mÏli vÏtöÌ moûnost obrany Jako p¯Ìklad spoleËn˝ch z·jm˘ m˘ûeme mj. uvÈst z·jem o dobrÈ, jas-

nÏ formulovanÈ a efektivnÏ vymahatelnÈ pr·vo, o bezchybnÈ a rychlÈ fungov·nÌ naöeho soudnictvÌ i policie. SpoleËn˝m z·jmem je t¯eba i to, aby dluûnÌk nebyl zv˝hodÚov·n p¯ed vÏ¯itelem, aby st·tnÌ spr·va fungovala rychle a efektivnÏ v souladu se z·kony, aby z·kony nevytv·¯ely zbyteËnÈ bariÈry, kterÈ sniûujÌ konkurenceschopnost naöÌ ekonomiky. Pot¯ebujeme modernÌ pracovnÌ pr·vo. Respektujeme vyv·ûen˝ vztah k ûivotnÌmu prost¯edÌ. Zcela jistÏ nechceme zakl·dat svÈ konkurenËnÌ v˝hody na devastaci ûivotnÌho prost¯edÌ. Na druhÈ stranÏ nevidÌme d˘vod, proË by v »R mÏly b˝t p¯ijÌm·ny standardy a procedury nad ˙roveÚ, obvyklou v zemÌch EU, kterÈ ve sv˝ch d˘sledcÌch sniûujÌ naöi konkurenceschopnost. Aby ve svÈ roli SP »R obst·l, musÌ b˝t nanejv˝ö d˘vÏryhodn˝ a nez·visl˝, finanËnÏ zdrav˝ a v˝konn˝. D˘vÏryhodn˝ musÌ b˝t p¯edevöÌm ve vztahu ke sv˝m Ëlen˘m, ale takÈ ke sv˝m soci·lnÌm partner˘m, vl·dÏ, parlamentu, samospr·vÏ, ve¯ejnosti i zahraniËnÌm partner˘m. Tato d˘vÏryhodnost je prim·rnÏ zaloûena na transparentnosti fungov·nÌ, komunikaËnÌ otev¯enosti a partnerskÈ spolehlivosti. Nejsme jedin˝m svazem zamÏstnavatel˘, ale jsme jakousi st¯eönÌ organizacÌ, sdruûujÌcÌ jak individu·lnÌ Ëleny, tak i 33 odvÏtvov˝ch svaz˘ (automobilov˝, chemick˝, hutnick˝, celou ök·lu asociacÌ ñ vËetnÏ »AP, atd). Dnes zastupujeme podniky s p¯ibliûnÏ 1 milionem zamÏstnanc˘, coû uû je v˝znamn˝ poËet. Pokud jde o vytv·¯enÌ podÌlu na pr˘myslov˝ch produkcÌch, jedn· se zhruba o 80 % pr˘myslovÈ produkce. NaöÌm cÌlem je zÌsk·vat dalöÌ svazy pod n·ö svaz, aby ölo o ucelen˝ celek, jak je to obvyklÈ v zahraniËÌch svazech. JakÈ je spoleËenskÈ postavenÌ SP »R? Svaz m˘ûe pomoci sv˝m Ëlen˘m ke zv˝öenÌ prestiûe v obchodnÌm svÏtÏ i na ve¯ejnosti. »lenstvÌ ve Svazu pr˘myslu a dopravy »R d·v· sv˝m Ëlen˘m moûnost participovat na utv·¯enÌ pozitivnÌho podnikatelskÈho prost¯edÌ v »R. »lenovÈ oËek·vajÌ, ûe sv˝m ËlenstvÌm zÌskajÌ jak˝si exkluzivnÌ nebo vÌce neû standardnÌ p¯Ìstup k informacÌm a kontakt˘m, nejenom vnitrosvazov˝m, mezi sebou navz·jem, ale i ke kontakt˘m externÌm, aù uû je to smÏrem

k parlamentu, vl·dÏ a dalöÌm vlivn˝m osobnostem a institucÌm. Svaz pr˘myslu si postupnÏ vytvo¯il dosti v˝znamnÈ jmÈno i na mezin·rodnÌ ˙rovni. Je Ëlenem svÏtovÈ organizace zamÏstnavatel˘ IOE (International Organization of Employers) se sÌdlem v éenevÏ, kde zastupuje vöechny zamÏstnavatele a vöechny zamÏstnavatelskÈ svazy z »R, i kdyû t¯eba nejsou naöimi Ëleny. »lenem totiû m˘ûe b˝t pouze jedna zamÏstnavatelsk· organizace z danÈ zemÏ. D·le jsme Ëleny organizacÌ: UNICE (Union of Industrial and Employersí Confederations of Europe ñ Unie pr˘myslov˝ch a zamÏstnavatelsk˝ch svaz˘ Evropy) se sÌdlem v Bruselu a BIAC (Business and Industry Advisory Committee to the OECD ñ PoradnÌ v˝bor pro obchod a pr˘mysl p¯i Organizaci pro ekonomickou spolupr·ci a rozvoj), kter˝ sÌdlÌ v Pa¯Ìûi. Takov· ËlenstvÌ jsou uû sama o sobÏ uzn·nÌm. Jsme hrdÌ na to, ûe jsme byli vybr·ni pr·vÏ my, abychom zastupovali ostatnÌ organizace. Kdo jsou ËlenovÈ SP »R a jakÈ majÌ spoleËnÈ z·jmy? Jsme dobrovolnou z·jmovou organizacÌ. »lenstvÌ ve svazu je ¯·dnÈ nebo ËestnÈ. ÿ·dn˝mi Ëleny SP »R mohou b˝t subjekty sdruûujÌcÌ zamÏstnavatele nebo podnikatele ve vöech oblastech pr˘myslu a dopravy na z·kladÏ odvÏtvov˝ch, profesnÌch Ëi region·lnÌch z·jm˘, d·le podnikatelskÈ subjekty zapsanÈ v obchodnÌm rejst¯Ìku. Jak hodnotÌte spolupr·ci s asociacemi, respektive Ëleny z nev˝robnÌch sfÈr? Jak uû jsem naznaËil, chceme vybudovat svaz obdobn˝ zahraniËnÌm svaz˘m. A to se net˝k· jenom pr˘myslovÈ zÛny, ale i vöech, kte¯Ì majÌ na nÏ vazbu a majÌ z·jem o spolupr·ci, aù uû jde o leasingovÈ spoleËnosti, penzijnÌ fondy nebo pojiöùovny. KoneËn˝ uûitek z toho majÌ vöichni. NicmÈnÏ chceme naöi Ëinnost posunout d·l, coû pr·vÏ bylo i z·mÏrem jiû v˝öe zmÌnÏnÈ poslednÌ valnÈ hromady. S »eskou asociacÌ pojiöùoven m·me opravdu dob¯e fungujÌcÌ spolupr·ci. A nejenom s asociacÌ, takÈ s nÏkter˝mi pojiöùovnami, se kter˝mi spolupracujeme p¯Ìmo. V dubnu se konala valn· hromada SP »R ñ s jak˝mi v˝sledky?

3

Projedn·van˝ dokument ÑStrategie SP »R do roku 2004ì klade d˘raz zejmÈna na Ëty¯i konkrÈtnÌ smÏry, kterÈ jsou stÏûejnÌ pro dalöÌ Ëinnost SP »R. Jedn· se o oblasti: hospod·¯skÈ a zamÏstnavatelskÈ politiky, environment·lnÌ a oblast legislativy z·sadnÏ ovlivÚujÌcÌ podnikatelskÈ prost¯edÌ. KonkrÈtnÌ ustanovenÌ budou zpracov·na do jednotliv˝ch program˘ (zmÏna organizace, zv˝öenÌ v˝konnosti a vybavenÌ sekretari·tu svazu a servis, Ëlensk· z·kladna, integrace »R do EU, posÌlenÌ vlivu svazu, spolupr·ce v regionech, konkurenceschopnost a celkovÈ posilov·nÌ vlivu SP »R). ZlomovÈ je, ûe po 10 letech Ëinnosti svazu, kdy se pracovalo urËit˝m stylem pr·ce, se musÌ s ohledem na v˝voj zaËÌt tento styl v˝raznÏ mÏnit. P˘jde o intenzivnÏjöÌ spolupr·ci, lobbing na ministerskÈ, vl·dnÌ a parlamentnÌ ˙rovni. I proto s nÏkter˝mi resorty dojedn·v·me smlouvy o spolupr·ci tak, aby i naöe Ëlensk· z·kladna mohla na ˙rovni resort˘ lÈpe spolupracovat na jednotliv˝ch ˙secÌch. Sekretari·t SP »R m· 30 zamÏstnanc˘, vËetnÏ hospod·¯skÈ spr·vy budovy, obsluhy atd., a nem˘ûe ani p¯i nejlepöÌ v˘li obs·hnout celou materii, kterou produkujÌ tisÌce lidÌ na ministerstvech. Proto bude nutnÈ vyuûÌvat ˙zkÈ spolupr·ce s odbornÌky ËlenskÈ z·kladny, aù uû ve svazech, firm·ch nebo t¯eba pojiöùovn·ch, aby se vÌce podÌleli na stanoviscÌch, n·mÏtech, na n·vrzÌch z·kon˘ Ëi novel. TakÈ se poda¯ilo, ûe tato valn· hromada rozhodla o snÌûenÌ p¯edstavenstva na menöÌ poËet Ëlen˘ tak, aby bylo opravdu dÏlnÈ, aby kaûd˝ Ëlen p¯edstavenstva mÏl odpovÏdnost za urËit˝ v˝sek Ëinnosti. Pokud jde o ty svazy, kterÈ nemajÌ svÈ z·stupce v p¯edstavenstvu, budou mÌt svÈ z·stupce v kolegiÌch, p¯ÌpadnÏ budou pak na dalöÌch niûöÌch ˙rovnÌch pr·vÏ pro p¯Ìpad p¯Ìpravy stanovisek, aù pro jedn·nÌ tripartity, nebo p¯i p¯ÌpravÏ novel a z·kon˘. J· se domnÌv·m, ûe tÌm budeme akceschopnÏjöÌ, protoûe i pracovnÌ t˝my, kterÈ m·me a r·di bychom doplnili o dalöÌ odbornÌky, by nemÏly b˝t p¯Ìliö velkÈ. SpÌö by bylo vhodnÏjöÌ, aby mÏly r˘znÈ specializovanÈ pracovnÌ sekce a podsekce. Zkr·tka, aby se uû nest·valo, ûe se sejde 50 lidÌ a problÈm by zajÌm· t¯eba jen desetinu z nich. VÏ¯Ìm, ûe v˝sledky prospÏjÌ vöem.

4

NOV… FORMY A METODY VZDÃL¡V¡NÕ I forem a metod a subjekt˘ vzdÏl·v·nÌ, kterÈ se dnes v pojiöùovnictvÌ buÔ jiû vyuûÌvajÌ nebo se zaËÌnajÌ postupnÏ uplatÚovat, je cel· ¯ada. Soudob˝mi nosn˝mi formami vzdÏl·v·nÌ jsou kromÏ tradiËnÌch semin·¯˘ zejmÈna trÈninky, kouËink a workshopy, kterÈ vyûadujÌ vysokou aktivitu ˙ËastnÌk˘ a podporujÌ tak interaktivnÌ dimenzi vzdÏl·v·nÌ. D˘leûitou souË·stÌ v˝chovy, kter· se st·le vÌce orientuje na praktickou aplikaci zÌskan˝ch znalostÌ, jsou p¯ÌpadovÈ studie a kontrolnÌ testy osvojen˝ch znalostÌ a dovednostÌ. VzdÏl·v·nÌ vöak musÌ plnit i svou zpÏtnovazebnÌ funkci, tj. umoûnit moderovanou v˝mÏnu zkuöenostÌ a generovat zobecnÏnÈ n·mÏty na nutnÈ

v·nÌm, a to nejen uzav¯en˝ch profesnÌch skupin, ale i jednotlivc˘. Jak jiû bylo ¯eËeno v souvislosti se zaËleÚov·nÌm »R do EU, stojÌ na poli vzdÏl·v·nÌ p¯ed Ëesk˝mi pojistiteli ˙kol mimo¯·dnÈ d˘leûitosti. V org·nech »AP jiû byla zah·jena diskuse o ot·zk·ch akreditace ucelenÈho systÈmu certifikace vzdÏl·vacÌch program˘. NynÌ je t¯eba se soust¯edit zejmÈna na do¯eöenÌ institucion·lnÌ podpory tohoto z·mÏru, na v˝bÏr prioritnÌch cÌlov˝ch skupin certifikace a na p¯Ìpravu studijnÌch program˘, text˘ i kontrolnÌch test˘. P¯ivÌtali bychom, kdybychom se sjednotili na myölence zaloûenÌ vlastnÌho autorizovanÈho certifikaËnÌho mÌsta, a to jako neziskov· organizace pod »AP. Ta by pak kromÏ monitoringu relevantnÌ legislativy a vöech administrativ-

Kontinu·lnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ nezbytn˝ p¯edpoklad ˙spÏchu Ëesk˝ch pojistitel˘ 2. Ë·st Jaroslav Dostal, CSc., ¯editel person·lnÌho ˙seku a Ing. Petr PavlÌk, vedoucÌ odboru vzdÏl·v·nÌ, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. inovace. ÿadu zcela nov˝ch dimenzÌ a funkcionalit p¯in·öÌ e-learning. Touto technologiÌ se neumocÚuje pouze proces zefektivnÏnÌ vzdÏl·v·nÌ vlastnÌch zamÏstnanc˘, ale i proces zvyöov·nÌ informovanosti klient˘ a ostatnÌch obchodnÌch partner˘, coû m˘ûe p¯in·öet i velmi kvalitnÌ zpÏtnou vazbu. St·le ËastÏji jsou ve vzdÏl·v·nÌ uplatÚov·ny metody zamÏ¯enÈ na n·hradu tradiËnÌho ploönÈho cÌlen˝m individu·lnÌm vzdÏl·-

nÌch ˙kon˘ s certifikacÌ spojen˝ch, zabezpeËovala i v˝chovu a p¯Ìpravu lektorskÈho a certifikaËnÌho hodnotitelskÈho sboru. S cÌlem zv˝öit celkovou efektivnost vzdÏl·v·nÌ se zaËÌnajÌ uplatÚovat i metody identifikujÌcÌ zcela konkrÈtnÌ rozvojovÈ pot¯eby jednotlivc˘ a homogennÌch profesnÌch skupin. Jednou z takov˝ch cest je i tzv. rozvojovÈ assessment centrum, p¯i kterÈm doch·zÌ k diagnos-

tikov·nÌ rozvojov˝ch pot¯eb jednotliv˝ch zamÏstnanc˘ jako rozdÌlu mezi jejich st·vajÌcÌ a û·doucÌ zp˘sobilostÌ. Metoda tedy pracuje s profily jednotliv˝ch funkcÌ, kterÈ jsou transformov·ny do ¯ady hodnotÌcÌch kritÈriÌ obsahujÌcÌch klÌËovÈ kompetence pro kaûdou pracovnÌ pozici. V˝sledkem je pak nejen stanovenÌ obsahu a rozsahu cÌlenÏ zamÏ¯en˝ch vzdÏl·vacÌch akcÌ, a to jak pro profesnÌ skupiny, tak i pro jednotlivce, ale i zÌsk·nÌ ucelenÈho pohledu na jejich silnÈ a slabÈ str·nky. KromÏ n·hrady dosavadnÌho ploönÈho vzdÏl·v·nÌ individu·lnÏ zamÏ¯enou v˝chovou plnÌ rozvojov˝ assessment i velmi podstatnou rolÌ, kterou je vysok· motivace jeho ˙ËastnÌk˘ k dalöÌmu vzdÏl·v·nÌ a profesnÌmu r˘stu. Z·vÏr ModernÌ spoleËnosti si uvÏdomujÌ, ûe systematick˝ rozvoj lidsk˝ch zdroj˘ je prost¯edkem pro trvale udrûitelnou konkurenËnÌ v˝hodu. Ustupuje v nich p˘vodnÌ v˝znam organizace jako instituce a nastupuje v˝znam vzdÏlanÈho, vÏci znalÈho, aktivnÌho, tvo¯ivÈho, loaj·lnÌho zamÏstnance. M·-li st·le menöÌ poËet zamÏstnanc˘ realizovat st·le vyööÌ oËek·v·nÌ a v˝kony, pot¯ebuje kaûd˝ z n·s neust·le zÌsk·vat novÈ znalosti, rozhled, praktickÈ dovednosti, musÌ tedy po celou dobu svÈ kariÈry mÌt moûnost celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ, kterÈ vöemi prost¯edky podporuje vlastnÌ funkËnÌ gramotnost. CÌlem je ˙spÏch, protoûe ˙spÏönÈ spoleËnosti, kter˝mi pojiöùovny v »R nepochybnÏ jsou, se liöÌ od pr˘mÏrn˝ch pr·vÏ rozvojem person·lu. PÈËÌ o lidsk˝ kapit·l pom·hajÌ sv˝m zamÏstnanc˘m k vyööÌ produktivitÏ jejich pr·ce. D·vajÌ prostor pro vlastnÌ odpovÏdnost, samostatnost v rozhodov·nÌ, d˘vÏru. DbajÌ o komunikaci, styl ¯ÌzenÌ, sdÌlenÌ hodnot, apod. VÏdÌ, ûe inovace a kreativita jsou st·le d˘leûitÏjöÌ pro budov·nÌ konkurenËnÌch v˝hod. V˝znam naplnÏnÌ cÌl˘ celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ pak spoËÌv· zejmÈna v naplnÏnÌ spokojenosti klient˘, coû je jednÌm ze spoleËn˝ch cÌl˘ Ëlensk˝ch pojiöùoven sdruûen˝ch v »AP.

SchÈma projektu rozvojovÈho assessment centra (RAC) definice z·mÏru RAC z cÌl. skupina z kriteria z metody z organizace

realizace RAC z pozorov·nÌ ˙ËastnÌk˘ z hodnocenÌ ˙ËastnÌk˘

v˝sledky RAC z skupinovÈ hodnocenÌ z individu·lnÌ hodnocenÌ

vzdÏl·vacÌ akce dle RAC z skupinovÈ semin·¯e z individu·lnÌ semin·¯e

ovÏ¯enÌ v˝sledk˘ z RAC zamÏ¯en˝ na posun znalostÌ z novÈ pot¯eby

POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Pod Ë. 127/2001 Sb. byl zve¯ejnÏn n·lez ⁄stavnÌho soudu ze dne 20. 2. 2001, kter˝m byl zamÌtnut n·vrh na zruöenÌ ß 250a trestnÌho z·kona (pojistn˝ podvod). 2. Z·kon Ë. 143/2001 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe) ñ ˙Ëinnost 1. 7. 2001. Z·kon nahradil dosavadnÌ z·kon Ë. 63/1991 Sb. ve znÏnÌ z·kona Ë. 495/1992 Sb. Pro ˙Ëely tohoto z·kona se Ëist˝m obratem pojiöùoven rozumÌ souËet p¯edepsanÈho pojistnÈho podle vöech uzav¯en˝ch pojistn˝ch smluv. 3. Vyhl·öka NB⁄ Ë. 136/2001 Sb., o zajiötÏnÌ kryptografickÈ ochrany utajovan˝ch skuteËnostÌ, prov·dÏnÌ certifikace kryptografick˝ch prost¯edk˘ a n·leûitostech certifik·tu (˙Ëinnost 24. 4. 2001). 4. Z·kon Ë. 137/2001 Sb., o zvl·ötnÌ ochranÏ svÏdka a dalöÌch osob v souvislosti s trestnÌm ¯ÌzenÌm a o zmÏnÏ z·kona Ë. 99/ 1963 Sb., obËansk˝ soudnÌ ¯·d, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 7. 2001). 5. Z·kon Ë. 138/2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 592/2001 Sb., o pojistnÈm na vöeobecnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 7. 2001). 6. Z·kon Ë. 139/2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 140/1961 Sb., trestnÌ z·kon, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. S ˙ËinnostÌ od 1. 7. 2001 je trestn˝m Ëinem poökozov·nÌ cizÌ vÏci tÌm, ûe ji pachatel post¯Ìk·, pomaluje Ëi popÌöe barvou nebo jinou l·tkou. 7. Z·kon Ë. 140/2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc˘ na ˙zemÌ »eskÈ republiky a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 7. 2001). POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

Z

bynÏk Laube je studentem 5. roËnÌku DopravnÌ fakulty »VUT v Praze, oboru dopravnÌ infrastruktura se zamÏ¯enÌm na bezpeËnost silniËnÌho provozu na ve¯ejn˝ch komunikacÌch. Jeho p¯ÌspÏvek se zab˝v· poznatky ze sledov·nÌ v˝voje nehodovosti na nÏkolika novÏ vybudovan˝ch okruûnÌch k¯iûovatk·ch v Praze z hlediska vznikl˝ch ökod na majetku a zdravÌ ˙ËastnÌk˘ dopravnÌch nehod. V˝stavba mal˝ch okruûnÌch k¯iûovatek (MOK) pat¯Ì v souËasnosti mezi jedno z nej˙ËinnÏjöÌch dopravnÏ-inûen˝rsk˝ch opat¯enÌ p¯ispÌvajÌcÌch ke snÌûenÌ poËtu a z·vaûnosti

8. Z·kon Ë. 141/2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 587/1992 Sb., o spot¯ebnÌch danÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony (˙Ëinnost Ë·st 26. 4., 1. 7., 1. 8.). 9. Z·kon Ë. 142/2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 199/1994 Sb., o zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 26. 4. 2001). 10. Z·kon Ë. 145/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 131/2000 Sb., o hlavnÌm mÏstÏ Praze (˙Ëinnost 27. 4. 2001). 11. Z·kon Ë. 148/2001 Sb., kter˝m se zruöuje z·kon Ë. 304/1999 Sb., o opat¯enÌch ve vztahu ke SvazovÈ republice Jugosl·vii (˙Ëinnost 27. 4. 2001). 12. Pod Ë. 31/2001 Sb. mezin·rodnÌch smluv byla zve¯ejnÏna Smlouva mezi »eskou republikou a MaÔarskou republikou o spolupr·ci a vz·jemnÈ pomoci p¯i katastrof·ch a z·vaûn˝ch hav·riÌch (platnost 21. 3. 2001). 13. Pod Ë. 33/2001 Sb. mezin·rodnÌch smluv byla zve¯ejnÏna Dohoda mezi vl·dou »eskÈ republiky a vl·dou SlovenskÈ republiky o vz·jemnÈm uzn·v·nÌ rovnocennosti doklad˘ o vzdÏl·nÌ vyd·van˝ch v »eskÈ republice a ve SlovenskÈ republice (platnost 23. 3. 2001).

ËenÌ kapacity velkÈ okruûnÌ k¯iûovatky. Naopak ze zkuöenostÌ rakousk˝ch a öv˝carsk˝ch odbornÌk˘ vych·zÌ doporuËenÌ pro urËov·nÌ kapacity mal˝ch okruûnÌch k¯iûovatek (MOK). Pr·vÏ MOK jsou dnes jednoduch˝m a p¯itom relativnÏ levn˝m ¯eöenÌm dopravnÌ situace v mÌstech vykazujÌcÌch vysok˝ poËet dopravnÌch nehod. MOK jsou skupinou kruhov˝ch objezd˘, jeû lze charakterizovat vÏtöinou jednopruhov˝mi vjezdy, okruûnÌm p·sem o öÌ¯ce jednoho jÌzdnÌho pruhu a vnÏjöÌm polomÏrem okruhu v rozmezÌ 28 ñ 40 m. Z dopravnÏ-inûen˝rskÈho hlediska jsou MOK zvl·ötÏ v˝hodnÈ pro svou vyööÌ bezpeËnost a niûöÌ z·-

Nehodovost na mal˝ch okruûnÌch k¯iûovatk·ch ZbynÏk Laube dopravnÌch nehod a z·roveÚ zvyöujÌcÌch plynulost silniËnÌho provozu. Toto, v z·padnÌ EvropÏ jiû nÏkolik desetiletÌ pouûÌvanÈ, opat¯enÌ si dnes zÌsk·v· st·le vÏtöÌ oblibu i na naöich silnicÌch. Mezi zemÏ s nejdelöÌ tradicÌ v˝stavby okruûnÌch k¯iûovatek lze za¯adit Velkou Brit·nii, Francii a NÏmecko. DlouholetÈ zkuöenosti s pouûÌv·nÌm okruûnÌch k¯iûovatek v tÏchto zemÌch vedly odbornÌky k vypracov·nÌ podrobn˝ch doporuËenÌ, t˝kajÌcÌch se projektov·nÌ, organizace provozu a z·roveÚ i prevence vzniku dopravnÌch nehod. Nap¯Ìklad z v˝zkum˘ britskÈ TRL (Transport Research Laboratory) vych·zÌ v »SN 736102 pro projektov·nÌ k¯iûovatek doporuËenÌ k ur-

vaûnost dopravnÌch nehod (vzhledem k ne¯Ìzen˝m k¯iûovatk·m). Toto je zp˘sobeno nejen geometrick˝m uspo¯·d·nÌm a organizacÌ provozu, ale z·roveÚ i nÌzk˝mi rychlostmi vozidel projÌûdÏjÌcÌch MOK. V p¯ÌpadÏ vzniku dopravnÌch nehod pak doch·zÌ hlavnÏ ke st¯etu vozidel zezadu na vjezdov˝ch ramenech, k n·razu vozidel do dopravnÌch znaËek, pop¯. ned·nÌ p¯ednosti v jÌzdÏ vozidl˘m jedoucÌm po okruhu. N·sledky takov˝chto dopravnÌch nehod se ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ obejdou bez zranÏnÌ nebo jsou to zranÏnÌ pouze lehkÈho charakteru. Z hlediska plynulosti lze konstatovat, ûe MOK majÌ vÏtöÌ kapa-

5

Tabulka 2 ñ PoËet nehod a zranÏnÌ p¯ed a po p¯estavbÏ z pr˘seËn˝ch na kruhovÈ k¯iûovatky

citu ñ v˝konnost neû k¯iûovatky ne¯ÌzenÈ p¯i stejn˝ch intenzit·ch dopravnÌho proudu. Co se t˝k· provoznÌch n·klad˘, ty jsou oproti ne¯Ìzen˝m k¯iûovatk·m takÈ niûöÌ, neboù provoz na MOK je plynulejöÌ a nedoch·zÌ p¯i nÏm ke zdrûenÌ vozidel. StavebnÌ n·klady na p¯estavbu jednÈ pr˘seËnÈ ñ ne¯ÌzenÈ k¯iûovatky na MOK se v Praze pohybujÌ v rozmezÌ 1,5 ñ 2,0 mil. korun, coû z hlediska n·vratnosti (vyj·d¯enÈ v hmotn˝ch ökod·ch a ökod·ch na zdravÌ v letech p¯ed a po p¯estavbÏ) na nÏkter˝ch, zvl·ötÏ nehodov˝ch, k¯iûovatk·ch p¯edstavuje dobu 1 roku. MOK jsou vhodn˝m ¯eöenÌm nejen nehodov˝ch ne¯Ìzen˝ch k¯iûovatek, ale lze je s ˙spÏchem aplikovat i na vjezdech do obytn˝ch ˙tvar˘. P¯ispÌvajÌ tak k celkovÈmu zklidnÏnÌ dopravy v p¯ilehlÈm ˙seku a z·roveÚ jako fyzick· p¯ek·ûka na vjezdu do oblasti sniûujÌ rychlost vozidel ˙ËastnÌk˘ silniËnÌho provozu. Nelze opomenout ani p¯Ìnos urbanistick˝, neboù MOK se podÌlÌ sv˝m provoznÌm uspo¯·d·nÌm na dotv·¯enÌ p¯ilehlÈho prostoru (mal· n·mÏstÌ, obytnÈ zÛny apod.). Vnit¯nÌ ostr˘vek k¯iûovatky lze n·slednÏ vyuûÌt pro umÌstÏnÌ okrasnÈ zelenÏ, umÏleck˝ch dÏl nebo v krajnÌm p¯ÌpadÏ i reklamnÌch poutaË˘. Po v˝Ëtu klad˘, kterÈ v˝stavba MOK p¯in·öÌ je spravedlivÈ uvÈst i faktory omezujÌcÌ aplikaci v˝stavby MOK jako dopravnÏ-bezpeËnostnÌho prvku. PatrnÏ nejd˘leûitÏjöÌ je kapacitnÌ omezenÌ. Na z·kladÏ v˝zkum˘ prov·dÏn˝ch p¯ev·ûnÏ v zemÌch z·padnÌ Evropy bylo potvrzeno, ûe meznÌ intenzita, p¯i kterÈ je provoz na MOK jeötÏ plynul˝, se pohybuje v rozmezÌ 2000 ñ 2500 voz./hod. V p¯ÌpadÏ vyööÌch intenzit pak doch·zÌ ke vzniku front vozidel na vjezdech, coû m· za n·sledek zv˝öenÌ rizika vzniku do-

1996 N HornomÏcholupsk· x Mil·nsk·

1997

1998

1999

Z

N

Z

N

Z

2000

N

Z

N

Z

7

2

11

1

l

l

4

0

5

3

»s. exilu x Lhoteck·

26

10

23

2

l

l

4

0

4

0

T¸rkova x MÌrovÈho hnutÌ

19

2

19

3

l

l

3

0

3

0

VÌdeÚsk· x Kunratick· spojka

49

21

l

l

22

2

14

1

14

4

Na jelen·ch x Roztylsk·

34*

26*

2

6

0

4

0

9

1

7

* ñ stav do 14. 10. 1996, kdy byla k¯iûovatka p¯ebudov·na kruhov˝ objezd l ñ rok, kdy doölo k p¯estavbÏ na kruhov˝ objezd

pravnÌ nehody, neboù ¯idiËi ve snaze zkr·tit sv· zdrûenÌ riskujÌ vjezd do k¯iûovatky i v p¯Ìpadech, kdy se po okruhu blÌûÌ jin· vozidla. V˝stavba MOK se nedoporuËuje ani v mÌstech k¯ÌûenÌ pozemnÌch komunikacÌ s kolejovou MHD, v mÌstech s vysok˝mi intenzitami pÏöÌ a cyklistickÈ dopravy nebo v historick˝ch centrech mÏst (hlavnÏ z prostorov˝ch d˘vod˘). Ani v p¯ÌpadÏ, ûe p¯ilehlÈ k¯iûovatky jsou ¯Ìzeny svÏtelnou signalizacÌ nenÌ vhodnÈ navrhovat MOK (riziko vzniku n·razovÈho p¯etÌûenÌ k¯iûovatky v d˘sledku zelenÈ f·ze na p¯ilehlÈ k¯iûovatce). AlarmujÌcÌ situace ve v˝voji nehodovosti v 90. letech v Praze, kter˝ v˝raznÏ p¯ekraËoval r˘st dopravnÌch v˝kon˘, vedla p¯edstavitele Magistr·tu hl. mÏsta Prahy k rozhodnutÌ p¯ebudovat vybranÈ ne¯ÌzenÈ a vysoce nehodovÈ k¯iûovatky na malÈ okruûnÌ k¯iûovatky (MOK). Celkem bylo do roku 2000 p¯ebudov·no 8 ne¯Ìzen˝ch k¯iûovatek na MOK. V p¯iloûenÈ tabulce lze sledovat jak meziroËnÌ v˝voj poËtu dopravnÌch nehod a zranÏnÌ ˙ËastnÌk˘, tak z·roveÚ v˝voj ökod vznikl˝ch na majetku a zdravÌ ˙ËastnÌk˘ dopravnÌch nehod na jednotliv˝ch MOK. Lze konstatovat, ûe na vÏtöinÏ k¯iûovatek (7 z 8 ñ Novodvorsk· x Durychova v Praze 4 nikoliv) doölo k vÌce

N ñ nehody Z ñ zranÏnÌ

neû 50% poklesu poËtu dopravnÌch nehod (tento trend byl n·sledov·n obdobn˝m v˝vojem i u hmotn˝ch ökod). Jak poklesl poËet nehod absolutnÏ, tak jeötÏ ve vyööÌ mÌ¯e klesl poËet nehod se zranÏnÌm. Na 4 k¯iûovatk·ch byl meziroËnÏ pokles poËtu zranÏn˝ch absolutnÌ. V p¯ÌpadÏ, ûe doölo ke zranÏnÌ ˙ËastnÌk˘, pak z·vaûnost zranÏnÌ byla v naprostÈ vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ klasifikov·na jako lehk· (kromÏ jednoho p¯Ìpadu tÏûkÈho zranÏnÌ). JeötÏ bych se vr·til k p¯Ìpadu k¯iûovatky Novodvorsk· x Durychova v Praze 4, kde sice doölo ke snÌûenÌ poËtu nehod se zranÏnÌm ˙ËastnÌk˘, nicmÈnÏ absolutnÏ se poËet nehod meziroËnÏ nesnÌûil. Naopak se zv˝öil. P¯i podrobnÏjöÌ anal˝ze (podle ⁄stavu dopravnÌho inûen˝rstvÌ hl. mÏsta Prahy) bylo zjiötÏno, ûe p¯ÌËinou nebyla mokr· vozovka (0 DN za mokra) ani öpatn· viditelnost za tmy (za tmy pouze 1 DN). Naopak k cca 65 % vöech dopravnÌch nehod doölo na vjezdu z ulice NovodvorskÈ, coû je p¯iËÌt·no skuteËnosti, ûe tato ulice byla p˘vodnÏ hlavnÌ. ÿidiËi pravdÏpodobnÏ po v˝stavbÏ MOK nerespektovali zmÏnu p¯ednosti v jÌzdÏ a d·le jezdili tzv. Ñpo pamÏtiì. K tomu, aby se takov·to situace jiû neopakovala, by mÏlo p¯ispÏt jednoznaËnÈ dopravnÌ znaËenÌ ob-

sahujÌcÌ nejen smÏrovou p¯edvÏst, ale novÏ dle z·kona Ë.361/2000 Sb., o provozu na pozemnÌch komunikacÌch a jeho prov·dÏcÌ vyhl·öky i novou v˝straûnou znaËku ÑK¯iûovatka s kruhov˝m objezdemì, kter· upozorÚuje na blÌûÌcÌ se k¯iûovatku s kruhov˝m objezdem. DalöÌ k¯iûovatkou, kter· se Ë·steËnÏ vymyk· pr˘mÏru, je k¯iûovatka Tupolevova x Libereck· na Praze 9. Ta byla p¯ebudov·na na MOK v roce 1999. V tomto p¯ÌpadÏ doölo k poklesu jak poËtu nehod absolutnÏ, tak i se zranÏnÌm, ale Ñpouzeì o 50 %. Pouze je v uvozovk·ch z toho d˘vodu, ûe pokles na vÏtöinÏ ostatnÌch k¯iûovatek byl o vÌce neû 75 %. Podle mÈho n·zoru se na tÈto skuteËnosti podepsalo otev¯enÌ n·kupnÌho centra Tesco LetÚany na konci roku 1999, kterÈ zhoröilo celkovou dopravnÌ situaci v oblasti. DalöÌ k¯iûovatkou, o nÌû bych se r·d zmÌnil, je k¯iûovatka VÌdeÚsk· x Kunratick· spojka na Praze 4. Tato k¯iûovatka byla p¯estavÏna v kvÏtnu roku 1997. Pokles poËtu dopravnÌch nehod byl o vÌce neû 55 % (1998) a v letech 1999 a 2000 dokonce o 70 % (vzhledem k roku 1996). Pokles poËtu nehod se zranÏnÌm je o 80 % vzhledem k roku 1996 (p¯ed p¯estavbou). Navzdory tomu tato k¯iûovatka je dnes jiû na hranici svÈ kapaci-

Tabulka 1 ñ PoËet nehod a suma hmotn˝ch ökod p¯ed a po p¯estavbÏ z pr˘seËn˝ch na kruhovÈ k¯iûovatky 1996 N HornomÏcholupsk· x Mil·nsk·

1997 H

N

1998 H

1999

N

H

N

H

N

2000 H

Intenzity 1998 vozidel/ den 12 600

7

287 000

11

806 000

l

l

4

215 000

5

248 000

»s. exilu x Lhoteck·

26

2 356 000

23

1 367 000

l

l

4

253 000

4

85 000

23 200

T¸rkova x MÌrovÈho hnutÌ

19

653 000

19

841 000

l

l

3

105 000

3

110 000

18 700

VÌdeÚsk· x Kunratick· spojka

49

2 084 000

Na jelen·ch x Roztylsk·

34*

2 339 500

l

7

l

330 000

* ñ stav do 14. 10. 1996, kdy byla k¯iûovatka p¯ebudov·na kruhov˝ objezd l ñ rok, kdy doölo k p¯estavbÏ na kruhov˝ objezd

6

22

733 100

14

501 000

14

595 000

31 300

6

360 000

4

161 000

9

417 000

23 900

N ñ nehody H ñ hmotnÈ ztr·ty


ty a intenzity v p·teËnÌ öpiËkovÈ hodinÏ p¯esahujÌ hodnotu 2500 vozidel. Na vjezdov˝ch ramenech se vytv·¯Ì fronty vozidel a prodluûuje se pr˘mÏrnÈ zdrûenÌ. ÿeöenÌm vzniklÈ situace bude patrnÏ rozs·hlejöÌ investice, kter· povede buÔ ke zvÏtöenÌ rozmÏr˘ k¯iûovatky za ˙Ëelem vytvo¯enÌ velkÈ okruûnÌ k¯iûovatky s vÌcepruhov˝mi vjezdy, nebo zruöenÌ MOK a zavedenÌ svÏtelnÈ signalizace. Z pohledu ökod na zdravÌ a majetku ˙ËastnÌk˘ dopravnÌch nehod byl nejvÏtöÌ meziroËnÌ rozdÌl v hmotn˝ch ökod·ch zaznamen·n na k¯iûovatk·ch ulic Na Jelen·ch x Roztylsk·: 2 009 500 KË Na Jelen·ch x K HrnËÌ¯˘m: 1 979 500 KË VÌdeÚsk· x Kunratick· spojka: 1 350 000 KË. Na ostatnÌch k¯iûovatk·ch doölo v pr˘mÏru k poklesu hmotn˝ch ökod o vÌce neû 500 000 KË. Tyto sumy vych·zejÌ ze statistick˝ch ˙daj˘ dopravnÌho inspektor·tu, jak je odhadli policistÈ vyöet¯ujÌcÌ jednotlivÈ dopravnÌ nehody. Bylo by zajÌmavÈ porovnat tyto sumy se skuteËn˝m pojistn˝m plnÏnÌm, kterÈ vzniklo pojiöùovn·m. Vedle hmotn˝ch ökod jsem sledoval i v˝voj poËtu nehod se zranÏnÌm, z·vaûnost zranÏnÌ a pokusil jsem se vyj·d¯it je z hlediska finanËnÌch prost¯edk˘ vynaloûen˝ch na lÈËenÌ zranÏn˝ch. Tyto Ë·stky lze vyj·d¯it pouze orientaËnÏ, neboù konkrÈtnÌ Ë·stky nejsou v ofici·lnÌch statistik·ch sledov·ny. Studie odbornÈho ˙stavu Centrum dopravnÌho v˝zkumu v BrnÏ, zab˝vajÌcÌ se eliminacÌ p¯ÌËin dopravnÌch nehod z hlediska pozemnÌch komunikacÌ, uv·dÌ, ûe lehkÈ zranÏnÌ p¯edstavuje v pr˘mÏru 138 000 KË tÏûkÈ zranÏnÌ 2 125 000KË a v p¯Ì-

padÏ ˙mrtÌ nÏkterÈho z ˙ËastnÌk˘ dopravnÌ nehody lze uvaûovat o Ë·stce 6 500 000 KË. V tabulce 2 uv·dÌm, ûe k nejvÏtöÌmu poklesu poËtu nehod se zranÏnÌm doölo meziroËnÏ na k¯iûovatk·ch Na Jelen·ch x Roztylsk·: p¯ed: 24 LZ + 2 TZ / po: 2 LZ VÌdeÚsk· x Kunratick· spojka: p¯ed: 20 LZ + 1 TZ / po: 1 LZ + 1 TZ Na Jelen·ch x K HrnËÌ¯˘m: p¯ed: 9 aû 12 LZ / po: 5 LZ Jak jsem jiû v˝öe uvedl, na û·dnÈ k¯iûovatce nebyl zaznamen·n n·r˘st poËtu nebo zv˝öenÌ z·vaûnosti dopravnÌch nehod. Naopak na Ëty¯ech k¯iûovatk·ch byl pokles poËtu dopravnÌch nehod se zranÏnÌm absolutnÌ. V˝stavba mal˝ch okruûnÌch k¯iûovatek (MOK) v Praze tedy zatÌm potvrzuje zahraniËnÌ zkuöenosti s v˝stavbou podobn˝ch dopravnÏ-bezpeËnostnÌch opat¯enÌ. V˝voj nehodovosti na vöech dosud p¯ebudovan˝ch k¯iûovatk·ch pokraËoval i v dalöÌch letech po p¯estavbÏ v trendu poklesu sledovan˝ch parametr˘. Navzdory nespornÈmu p¯Ìnosu takov˝chto opat¯enÌ dosud neexistuje ani v Praze ani v dalöÌch velk˝ch mÏstech »R cÌlen˝ program vytipov·v·nÌ k¯iûovatek vhodn˝ch pro p¯estavbu na MOK. Naopak dosud se jednalo spÌöe o n·hodn˝ proces, kter˝ ¯eöÌ pouze lok·lnÌ kritickÈ k¯iûovatky, coû znamen·, ûe nikoliv prevence, ale aû ¯eöenÌ vzniklÈ kritickÈ situace je dosud nejËastÏjöÌm podnÏtem k ˙vah·m pro vybudov·nÌ MOK. PouûitÈ materi·ly a informaËnÌ zdroje: DopravnÌ inspektor·t hl. mÏsta Prahy, ⁄stav dopravnÌho inûen˝rstvÌ hl. mÏsta Prahy.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ

Generali Po tom, kdy zaË·tkem roku p¯evzala italskou pojiöùovnu Istituto Nazionale delle Assicurazioni, pojiöùovna Generali zvaûuje dalöÌ moûnosti rozöÌ¯enÌ. M· vöeobecnÏ z·jem o posÌlenÌ sv˝ch ËinnostÌ jak v oblasti pojiöùovnictvÌ, tak i ve spr·vÏ aktiv a pl·nuje v˝voj produkt˘ typu soci·lnÌho zabezpeËenÌ ñ soubÏûnÏ s ûivotnÌm pojiötÏnÌm. Z ˙zemnÌho hlediska se Generali d·le zajÌm· o Latinskou Ameriku, z·padnÌ i v˝chodnÌ Evropu a Asii. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 12/2000 POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

Anketa o Pojiöùovnu r. 2000 Komora pojiöùovacÌch maklÈ¯˘ jako profesnÌ organizace profesion·lnÌch zprost¯edkovatel˘ pojiötÏnÌ uspo¯·dala mezi vöemi registrovan˝mi pojiöùovacÌmi maklÈ¯i anketu o Pojiöùovnu roku. CÌlem ankety je posouzenÌ sluûeb pojiöùoven na ËeskÈm trhu z pohledu profesion·l˘ ñ nez·visl˝ch zprost¯edkovatel˘ pojiötÏnÌ. Z 250 osloven˝ch maklÈ¯˘ odpovÏdÏlo na anketu 81 firem, coû znamen· 32,4 % vöech maklÈ¯sk˝ch spoleËnostÌ. Komora pojiöùovacÌch maklÈ¯˘ proto povaûuje dosaûenÈ v˝sledky za reprezentativnÌ n·zor maklÈ¯skÈho trhu. HodnocenÌ probÌhalo v 6 kategoriÌch a kaûd· maklÈ¯sk· firma mÏla pro hodnocenÌ k dispozici celkem 10 bod˘ v kaûdÈ kategorii, p¯iËemû minim·lnÏ bylo t¯eba v kaûdÈ kategorii ohodnotit 3 pojiöùovny. SlavnostnÌ vyhl·öenÌ v˝sledk˘ probÏhlo ve Ëtvrtek 17. 5. 2001 v p¯edn·ökovÈm s·le pal·ce KOVO, Jankovcova 2, Praha 7. V˝sledky ankety Pojiöùovna roku 2000: A) kategorie: éivotnÌ a ˙razovÈ pojiötÏnÌ 1. »S-éivnostensk· pojiöùovna, a.s. 2. »esk· pojiöùovna a.s. 3. Kooperativa, pojiöùovna, a.s. 4. Allianz pojiöùovna, a.s. 5. IPB Pojiöùovna, a.s.

poËet bod˘ 128 114 93 81 65

B) kategorie: PojiötÏnÌ obËan˘ 1. Kooperativa, pojiöùovna, a.s. 2. »esk· pojiöùovna a.s. 3. »S-éivnostensk· pojiöùovna, a.s. 4. Allianz pojiöùovna, a.s. 5. Generali Pojiöùovna a.s.

poËet bod˘ 215 145 126 68 39

C) kategorie: PojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel 1. »esk· pojiöùovna a.s. 2. Kooperativa, pojiöùovna, a.s. 3. Allianz pojiöùovna, a.s. 4. »S-éivnostensk· pojiöùovna, a.s. 5. Z¸rich Pojiöùovna

poËet bod˘ 201 185 140 75 35

D) kategorie: PojiötÏnÌ pr˘myslu a podnikatel˘ 1. Kooperativa, pojiöùovna, a.s. 2. »esk· pojiöùovna a.s. 3. »S-éivnostensk· pojiöùovna, a.s. 4. Allianz pojiöùovna, a.s. 5. IPB Pojiöùovna, a.s.

poËet bod˘ 183 150 119 73 55

E) kategorie: Spolupr·ce s maklÈ¯i 1. Kooperativa, pojiöùovna, a.s. 2. »S-éivnostensk· pojiöùovna, a.s. 3. »esk· pojiöùovna a.s. 4. Generali Pojiöùovna a.s. 5. Allianz pojiöùovna, a.s.

poËet bod˘ 164 126 105 65 60

F) 1. 2. 3. 4. 5.

poËet bod˘ 172 131 89 72 43

HlavnÌ kategorie Kooperativa, pojiöùovna, a.s. »esk· pojiöùovna a.s. »S-éivnostensk· pojiöùovna, a.s. Allianz pojiöùovna, a.s. IPB Pojiöùovna, a.s.

JednoznaËn˝m vÌtÏzem ankety o Pojiöùovnu roku 2000 mezi pojiöùovacÌmi maklÈ¯i je tedy Kooperativa, pojiöùovna, a.s., kter· zvÌtÏzila jak v hlavnÌ kategorii, tak ve t¯ech dÌlËÌch kategoriÌch. Komora pojiöùovacÌch maklÈ¯˘ vÏ¯Ì, ûe se touto akcÌ poda¯Ì zaloûit tradici podobnou hodnocenÌ pojiöùoven na vyspÏl˝ch trzÌch, a ûe v p¯ÌötÌm roce budou v˝sledky sestaveny z jeötÏ vyööÌho poËtu maklÈ¯sk˝ch firem. Ing. Ivan äpirakus, mÌstop¯edseda p¯edstavenstva Komory pojiöùovacÌch maklÈ¯˘

7

P

ro öet¯enÌ nutnÈ ke zjiötÏnÌ rozsahu povinnosti pojiöùovny poskytnout pojistnÈ plnÏnÌ z pojistnÈ ud·losti jsou Ëasto v˝znamn˝m zdrojem informacÌ ˙daje a z·znamy vedenÈ v r·mci r˘zn˝ch evidencÌ a registr˘ Policie »R, pop¯ÌpadÏ jin˝ch org·n˘. Proto je pro pojiöùovny d˘leûit· moûnost jejich p¯Ìstupu k takto shromaûÔovan˝m ˙daj˘m. P¯ipomeÚme si tedy, jakÈ p¯edpoklady k tomu vytv·¯Ì n·ö pr·vnÌ ¯·d. Pojiöùovny versus evidence policie Podle ß 2 odst. 1 pÌsm. l) z·kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii »eskÈ republiky, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, Policie »R vede eviden-

na p¯i öet¯enÌ pojistnÈ ud·losti postavenÌ dalöÌho st·tnÌho org·nu nebo organizace podle uvedenÈho ß 45a z·kona o Policii »R. P¯Ìstup k ˙daj˘m z registru ¯idiË˘ Podle ß 119 z·kona Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, registr ¯idiË˘, novÏ veden˝ okresnÌmi ˙¯ady, obsahuje a) osobnÌ ˙daje o ¯idiËi uvedenÈ v ¯idiËskÈm pr˘kazu a v mezin·rodnÌm ¯idiËskÈm pr˘kazu, b) evidenci vydan˝ch ¯idiËsk˝ch pr˘kaz˘, c) evidenci skupin a podskupin udÏlen˝ch ¯idiËsk˝ch opr·vnÏnÌ, d) evidenci vydan˝ch mezin·rodnÌch ¯idiËsk˝ch pr˘kaz˘,

Pr·vo pojiöùoven na p¯Ìstup k evidencÌm

i) ˙daje o z·kazech Ëinnosti spoËÌvajÌcÌch v z·kazu ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel uloûen˝ch soudem za sp·chanÈ trestnÈ Ëiny nebo spr·vnÌm org·nem za sp·chanÈ p¯estupky, j) evidenci vydan˝ch ¯idiËsk˝ch pr˘kaz˘ za pr˘kazy ztracenÈ, zniËenÈ nebo neupot¯ebitelnÈ. Podle ß 121 z·kona Ë. 361/2000 Sb. je p¯Ìsluön˝ okresnÌ ˙¯ad opr·vnÏn poskytnout ˙daje z registru ¯idiË˘ na z·kladÏ pÌsemnÈ û·dosti pouze a) org·n˘m st·tnÌ spr·vy v rozsahu pot¯ebnÈm k plnÏnÌ jejich ˙kol˘, b) soud˘m vöech stupÚ˘, st·tnÌmu zastupitelstvÌ vöech stupÚ˘,

V˝pis ˙daj˘ z registru ¯idiË˘ se ¯ÌdÌ, pokud nenÌ v tomto z·konÏ stanoveno jinak, zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisem, kter˝m je z·kon Ë. 106/1999 Sb. Zp˘sob vedenÌ z·znam˘ v registru ¯idiË˘, podrobnosti o ˙dajÌch veden˝ch v registru ¯idiË˘ a zp˘sob p¯ed·v·nÌ podklad˘ do centr·lnÌho registru ¯idiË˘ upravuje vyhl·öka Ë. 31/2001 Sb. V˝dej ˙daj˘ z evidence dopravnÌch nehod Podle ß 123 z·kona Ë. 361/2000 Sb. evidenci dopravnÌch nehod vede Policie »R. Evidence dopravnÌch nehod se t˝k· ˙daj˘ o dopravnÌch nehod·ch nahl·öen˝ch Policii »R.

lo Ì d i z Vo jiötÏn o p a

JUDr. Pavel Buöta, tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel »AP ci a statistiky pot¯ebnÈ pro plnÏnÌ sv˝ch ˙kol˘. Podle ß 45a cit. z·kona informace z tÏchto evidencÌ se poskytujÌ sluûb·m, kterÈ p˘sobÌ v Policii »R, Ministerstvu vnitra, BezpeËnostnÌ informaËnÌ sluûbÏ, VojenskÈmu obrannÈmu zpravodajstvÌ a VojenskÈ policii; dalöÌm st·tnÌm org·n˘m a organizacÌm, jen je-li to nezbytnÈ pro plnÏnÌ jejich ˙kol˘ podle z·kona. V n·vaznosti na toto ustanovenÌ je v˝znamn· ˙prava podle ß 39 odst. 6 z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, podle nÏhoû p¯i provozov·nÌ neûivotnÌch pojiötÏnÌ, u kter˝ch je povinnost uzav¯Ìt pojistnou smlouvu stanovena z·konem, m· pojiöùov-

8

e) evidenci ¯idiËsk˝ch pr˘kaz˘ vydan˝ch v˝mÏnou za ¯idiËsk˝ pr˘kaz vydan˝ cizÌm st·tem nebo ¯idiËsk˝ pr˘kaz Evropsk˝ch spoleËenstvÌ, f) evidenci odevzdan˝ch ¯idiËsk˝ch pr˘kaz˘ a mezin·rodnÌch ¯idiËsk˝ch pr˘kaz˘, g) evidenci sp·chan˝ch p¯estupk˘ proti bezpeËnosti provozu na pozemnÌch komunikacÌch, za kterÈ byla uloûena pokuta vyööÌ neû 2 000 KË, a to po dobu t¯Ì let od jejÌho sp·ch·nÌ, h) ˙daje o odnÏtÌ ¯idiËsk˝ch opr·vnÏnÌ pro ztr·tu zdravotnÌ nebo odbornÈ zp˘sobilosti k ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel a jejich navr·cenÌ,

c) org·n˘m a organizacÌm, kterÈ jsou povÏ¯eny zvl·ötnÌmi p¯edpisy k pr·ci s tÏmito ˙daji, nap¯Ìklad pojiöùovnÏ ke zjiötÏnÌ ˙daj˘ o ¯idiËi, kter˝ byl ˙ËastnÌkem dopravnÌ nehody nebo takovou nehodu zavinil, d) org·n˘m Ëinn˝m v trestnÌm ¯ÌzenÌ, e) obcÌm v rozsahu pot¯ebnÈm pro jejich Ëinnost, f) fyzick˝m osob·m, pokud jde o ˙daje o nich vedenÈ, g) jin˝m fyzick˝m nebo pr·vnick˝m osob·m na z·kladÏ pÌsemnÈho souhlasu osoby, o jejÌû ˙daje fyzick· nebo pr·vnick· osoba û·d·, ovÏ¯enÈho p¯Ìsluön˝m org·nem.

Evidence dopravnÌch nehod obsahuje a) ˙daje o ˙ËastnÌcÌch dopravnÌ nehody, b) ˙daje o vozidlech, kter· mÏla ˙Ëast na dopravnÌ nehodÏ, c) ˙daje o mÌstu a dobÏ dopravnÌ nehody, d) ˙daje o p¯ÌËin·ch dopravnÌ nehody. Centr·lnÌ evidenci dopravnÌch nehod vede Ministerstvo vnitra. Policie »R p¯ed·v· aktualizovanÈ podklady do centr·lnÌ evidence dopravnÌch nehod. Pro v˝dej ˙daj˘ z evidence dopravnÌch nehod platÌ obdobnÏ v˝öe uvedenÈ ustanovenÌ ß 121 z·kona Ë. 361/2000 Sb. POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

Zp˘sob vedenÌ z·znam˘ v evidenci dopravnÌch nehod, podrobnosti o ˙dajÌch veden˝ch v evidenci dopravnÌch nehod a zp˘sob p¯ed·v·nÌ podklad˘ do centr·lnÌ evidence dopravnÌch nehod upravuje vyhl·öka Ë. 32/2001 Sb. Podle tÈto pr·vnÌ ˙pravy se pro ˙Ëely vedenÌ z·znam˘ v evidenci dopravnÌch nehod povaûuje a) za ˙ËastnÌka dopravnÌ nehody kaûd˝, kdo se v Ëase a mÌstÏ dopravnÌ nehody p¯Ìm˝m zp˘sobem ˙Ëastnil dopravnÌ nehody, b) za usmrcenou osobu osoba, kter· zem¯ela p¯i dopravnÌ nehodÏ nebo na n·sledky zp˘sobenÈ dopravnÌ nehodou, nejpozdÏji vöak do 30 dn˘ po dopravnÌ nehodÏ, c) za tÏûkÈ zranÏnÌ tÏûk· ˙jma na zdravÌ podle trestnÌho z·kona, d) za lehkÈ zranÏnÌ jinÈ neû tÏûkÈ zranÏnÌ, a to i tehdy, nedojde-li k pracovnÌ neschopnosti, e) za ökodu ˙jma vznikl· na vozidle nebo na jinÈm majetku p¯i dopravnÌ nehodÏ nebo v souvislosti s nÌ, jejÌû v˝öi stanovÌ odhadem p¯ÌsluönÌk Policie »eskÈ republiky, kter˝ dopravnÌ nehodu objasÚuje. O ˙ËastnÌku dopravnÌ nehody se v evidenci dopravnÌch nehod eviduje a) stav a chov·nÌ ˙ËastnÌka v dobÏ dopravnÌ nehody, vËetnÏ p¯ÌpadnÈho ovlivnÏnÌ alkoholem nebo jinou n·vykovou l·tkou, b) umÌstÏnÌ ˙ËastnÌka ve vozidle v dobÏ dopravnÌ nehody, c) uûitÌ bezpeËnostnÌch pom˘cek a z·drûnÈho systÈmu, d) n·sledky dopravnÌ nehody na ûivotÏ a zdravÌ ˙ËastnÌka, e) poskytnutÌ prvnÌ pomoci, f) zp˘sob vyproötÏnÌ z vozidla po dopravnÌ nehodÏ. O ¯idiËi, kter˝ se ˙Ëastnil dopravnÌ nehody, se v evidenci dopravnÌch nehod evidujÌ kromÏ uveden˝ch ˙daj˘ jeötÏ tyto ˙daje: a) ¯idiËsk· opr·vnÏnÌ zapsan· v jeho ¯idiËskÈm pr˘kazu, b) datum prvÈho udÏlenÌ ¯idiËskÈho opr·vnÏnÌ, c) nejvyööÌ ukonËenÈ vzdÏl·nÌ, d) stav ¯idiËe a vnÏjöÌ okolnosti majÌcÌ bezprost¯ednÌ vliv na POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

chov·nÌ ¯idiËe v dobÏ dopravnÌ nehody. O vozidle, kterÈ mÏlo ˙Ëast na dopravnÌ nehodÏ, se v evidenci dopravnÌch nehod vûdy eviduje a) druh vozidla, b) st·t, ve kterÈm je vozidlo evidov·no, c) tov·rnÌ znaËka, typ a rok v˝roby vozidla, d) ˙daje o zp˘sobu a druhu vyuûÌv·nÌ vozidla, e) up¯esÚujÌcÌ ˙daje o vozidle, nap¯Ìklad celkov· hmotnost a obsaditelnost, f) doplÚujÌcÌ ˙daje o vozidle, nap¯Ìklad p¯eprava nebezpeËnÈho nebo nadmÏrnÈho n·kladu a jÌzda s pr·vem p¯ednostnÌ jÌzdy, g) postavenÌ vozidla na pozemnÌ komunikaci v dobÏ dopravnÌ nehody, vËetnÏ ˙daje o p¯ÌpadnÈm smyku vozidla, h) n·sledky dopravnÌ nehody na vozidle a n·kladu a odhad ökody. O pozemnÌ komunikaci v mÌstÏ dopravnÌ nehody se eviduje a) kategorie, t¯Ìda, ËÌselnÈ oznaËenÌ pozemnÌ komunikace a poËet jÌzdnÌch pruh˘ na pozemnÌ komunikaci, b) dalöÌ up¯esÚujÌcÌ ˙daje o mÌstu dopravnÌ nehody, nap¯Ìklad oznaËenÌ k¯iûovatky, kilometru pozemnÌ komunikace, zÛny s omezenÌm provozu, c) stavebnÌ a dopravnÏ technick˝ stav pozemnÌ komunikace, d) druh a stav povrchu vozovky, e) situov·nÌ dopravnÌ nehody na pozemnÌ komunikaci, f) pevn· p¯ek·ûka. O dopravnÌ nehodÏ se vûdy eviduje a) ˙zemnÌ celek, datum a Ëas dopravnÌ nehody, b) druh dopravnÌ nehody, sr·ûka s jedoucÌm vozidlem, zaparkovan˝m vozidlem, pevnou p¯ek·ûkou, chodcem, cyklistou nebo se zvÌ¯etem, c) druh sr·ûky jedoucÌch vozidel, nap¯Ìklad ËelnÌ, boËnÌ, zezadu, d) zavinÏnÌ dopravnÌ nehody, e) hlavnÌ p¯ÌËiny dopravnÌ nehody, kter˝mi jsou nap¯Ìklad nep¯imÏ¯en· rychlost jÌzdy, nespr·vnÈ p¯edjÌûdÏnÌ, ned·nÌ p¯ednosti v jÌzdÏ, nespr·vn˝ zp˘sob jÌz-

dy nebo technick· z·vada vozidla, f) povÏtrnostnÌ podmÌnky v mÌstÏ dopravnÌ nehody, g) viditelnost a rozhledovÈ pomÏry v mÌstÏ dopravnÌ nehody, h) ¯ÌzenÌ provozu na pozemnÌ komunikaci, i) specifick· mÌsta a objekty v mÌstÏ dopravnÌ nehody. Evidence dopravnÌch nehod se vede v elektronickÈ podobÏ. ZÌskanÈ ˙daje se p¯ed·vajÌ pr˘bÏûnÏ ke zpracov·nÌ do centr·lnÌ evidence dopravnÌch nehod. Informace z registru vozidel Do registru silniËnÌch vozidel, od 1. Ëervence t.r. vedenÈho okresnÌmi ˙¯ady, pak m· pr·vo nahlÌûet a od okresnÌho ˙¯adu poûadovat opis nebo v˝pis zapsan˝ch ˙daj˘ ten, kdo prok·ûe pr·vnÌ z·jem (ß 4 z·kona Ë. 56/2001 Sb., o podmÌnk·ch provozu vozidel na pozemnÌch komunikacÌch a o zmÏnÏ z·kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏ-

nÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ z·kona Ë. 307/1999 Sb). Pr·vo na informace podle z·kona Ë. 168/1999 Sb. KoneËnÏ v p¯ÌpadÏ ökodnÈ ud·losti podle z·kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, nenÌ-li ohroûeno ¯ÌzenÌ podle trestnÌho ¯·du nebo projedn·v·nÌ p¯estupku, sdÏluje na z·kladÏ û·dosti org·n Ëinn˝ v trestnÌm ¯ÌzenÌ nebo org·n projedn·vajÌcÌ p¯estupek pojiöùovnÏ nebo »eskÈ kancel·¯i pojistitel˘ ˙daje pot¯ebnÈ pro öet¯enÌ ökodnÈ ud·losti, pop¯ÌpadÏ jim umoûnÌ nahlÌûet do spisu a po¯izovat z nÏho v˝pisy ve vÏci, t˝kajÌcÌ se ökodnÈ ud·losti. SouhrnÏ lze konstatovat, ûe p¯es r˘znorodost pr·vnÌ ˙pravy se moûnosti pojiöùoven zÌsk·vat informace pot¯ebnÈ pro öet¯enÌ ökodn˝ch ud·lostÌ postupnÏ zlepöujÌ.


V pojiötÏnÌ odpovÏdnosti se r˝sujÌ novÈ problÈmy Podle spot¯ebitelsk˝ch zpr·v z USA jsou kaûdoroËnÏ staûeny s trhu stovky velk˝ch i mal˝ch v˝robk˘, p¯edevöÌm automobilov˝ch souË·stek, hraËek, v˝robk˘ pro dom·cnost, potravin a lÈk˘, potÈ, kdy se u nich projevÌ vady nebo bezpeËnostnÌ rizika. PravdÏpodobnÏ historicky nejzn·mÏjöÌ p¯Ìpad se odehr·l v r. 1982, kdy byl staûen Tylenol; ten vöak byl v r. 2000 zastÌnÏn staûenÌm pneumatik Firestone z trhu. N·klady na staûenÌ v˝robk˘ z trhu nejsou pojiöùov·ny û·dnou standardnÌ odpovÏdnostnÌ smlouvou, jejich krytÌ je naopak z tÏchto smluv v˝slovnÏ vylouËeno. PojiötÏnÌ staûenÌ v˝robk˘ z trhu je specifick˝m produktem nabÌzen˝m v r·mci velmi malÈho trhu, kde pojistnÈ je z evidentnÌch d˘vod˘ velice vysokÈ, a proto zn·mÈ p¯Ìpady staûen˝ch v˝robk˘ nemajÌ na provoz vÏtöiny pojiöùoven prakticky û·dn˝ vliv. Zato problÈm odpovÏdnosti za v˝robek, tj. prok·z·nÌ, ûe urËit˝ v˝robek je vadn˝ nebo nÏjak˝m zp˘sobem nebezpeËn˝, m˘ûe mÌt velk˝ dopad na celÈ pojiöùovnictvÌ. St·v· se, ûe vada nebo nebezpeËÌ nejsou identifikov·ny ihned, ale aû po dvaceti nebo i vÌce letech, kdy se u lidÌ objevÌ rakovina, jak tomu bylo nap¯. u azbestu, kter˝ je dnes hlavnÌ p¯ÌËinou spor˘ souvisejÌcÌch s odpovÏdnostÌ za v˝robek. R˘znÈ zdroje dnes naznaËujÌ, ûe dalöÌ p¯ÌËinou podobnÈ sÈrie spor˘ by mohly b˝t plÌsnÏ. Mikrobi·lnÌ houby, plÌsnÏ a r˘znÈ prvky zneËiötÏnÌ vzduchu se bÏûnÏ vyskytujÌ v budov·ch, kterÈ majÌ problÈmy s vlhkostÌ. Jelikoû ve vÏtöinÏ ûalob souvisejÌcÌch s mikrobiologick˝mi faktory se poûaduje mimo n·hrady majetkov˝ch ökod a n·pravy vadn˝ch podmÌnek tÈû odökodnÏnÌ ökod na zdravÌ, jsou ze Spojen˝ch st·t˘ americk˝ch ËÌm d·l tÌm ËastÏji hl·öeny vysokÈ Ë·stky p¯isouzenÈ rozhodnutÌm soudu nebo dohodnutÈ v mimosoudnÌm jedn·nÌ. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 12/200

9

n PojiötÏnÌ pro p¯Ìpad ˙padku

cestovnÌ kancel·¯e Velice aktu·lnÌm a Ëasto diskutovan˝m tÈmatem se v letoönÌm roce stalo tzv. pojiötÏnÌ insolvence cestovnÌch kancel·¯Ì, spr·vnÏ ¯eËeno pojiötÏnÌ z·ruky pro p¯Ìpad ˙padku cestovnÌ kancel·¯e. Toto pojiötÏnÌ je nezbytn˝m p¯edpokladem pro zÌsk·nÌ koncese k provozov·nÌ cestovnÌ kancel·¯e, o kterou musely subjekty nabÌzejÌcÌ a prod·vajÌcÌ z·jezdy podle novÈ pr·vnÌ ˙pravy poû·dat. Pojiöùovny si od poË·tku uvÏdomovaly, jak velkÈ je riziko spojenÈ s tÌmto doposud nevyzkouöen˝m pojiötÏnÌm, a proto se rozhodly sdruûit svÈ sÌly. ⁄¯adem pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe byla povolena v˝jimka ze z·kona o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe, kter· umoûnila devÌti v˝znamn˝m pojiöùovn·m, Ëlen˘m »eskÈ asociace pojiöùoven, sdruûit se v pool pro pojiötÏnÌ z·ruky pro p¯Ìpad ˙padku cestovnÌ kancel·¯e. Dne 16. ledna 2001 podepsali smlouvu o sdruûenÌ z·stupci Generali Pojiöùovny a.s., Allianz pojiöùovny, a. s., »eskÈ podnikatelskÈ pojiöùovny, a. s., »eskÈ pojiöùovny a. s., »esko-rakouskÈ pojiöùovny, a.s., »S-éivnostenskÈ pojiöùovny, a.s., IPB Pojiöùovny, a.s., KomerËnÌ pojiöùovny, a. s., a Kooperativy, pojiöùovny, a.s. V˝hody poolu spat¯ujÌ pojiöùovny zejmÈna v rozloûenÌ, a tudÌû minimalizaci p¯ijatÈho rizika, v zÌsk·nÌ kvalitnÌho zajiötÏnÌ v zahraniËÌ, ve snÌûenÌ spr·vnÌch n·klad˘ a v neposlednÌ ¯adÏ v posÌlenÌ pr·vnÌ a finanËnÌ jistoty z·kaznÌk˘ cestovnÌ kancel·¯e. VedoucÌm pojistitelem poolu je Generali Pojiöùovna a. s.; spr·vou pojiötÏnÌ a likvidacÌ p¯Ìpadn˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ (tzn. zabezpeËenÌm repatriacÌ a v˝platou finanËnÌch n·hrad) byla povÏ¯ena Evropsk· CestovnÌ Pojiöùovna a.s. (tzv. Ñkancel·¯ pooluì). AËkoliv na pojistnÈm trhu existujÌ i dalöÌ pojiöùovny provozujÌcÌ p¯edmÏtnÈ pojiötÏnÌ (Z¸rich Pojiöùovna a CestovnÌ pojiöùovna ADRIA Way, druûstvo), obr·tilo se nejvÌce cestovnÌch kancel·¯Ì pr·vÏ na pool. Pro ilustraci uv·dÌme nÏkolik ˙daj˘: ñ pool obdrûel k 15. 5. 1240 û·dostÌ cestovnÌch kancel·¯Ì o sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, ñ bylo uzav¯eno 970 pojistn˝ch smluv, ñ p¯Ìmo odmÌtnuto bylo cca 15 û·dostÌ cestovnÌch kancel·¯Ì (öpatn· finanËnÌ situace), ñ s tÈmÏ¯ sto CK vöak nebyly uza-

10

Cesty do zahraniËÌ a pojiötÏnÌ Mgr. Marie Nezvalov·, »esk· asociace pojiöùoven, legislativnÌ sekce Evropsk· cestovnÌ pojiöùovna, a.s. v¯eny smlouvy (nap¯. z d˘vodu vysokÈho pojistnÈho stanovenÈho pro p¯Ìsluönou CK pro jejÌ rizikovost, p¯Ìp. pro v˝öi spolu˙Ëasti, event. pro dalöÌ nez·jem CK o pojiötÏnÌ Ëi p¯echod ke konkurenci), ñ dalöÌ û·dosti CK pr˘bÏûnÏ doch·zejÌ, ñ co do poËtu CK tvo¯Ì nejvÏtöÌ skupinu (41 %) malÈ CK s velice nÌzk˝m obratem (pr˘mÏrnÈ roËnÌ trûby z prodeje z·jezd˘ u tÏchto CK ËinÌ cca 350 tis. KË), ñ 33 % tvo¯Ì CK s pr˘mÏrn˝mi trûbami z prodeje z·jezd˘ cca 2,3 mil. KË, ñ 11 % tvo¯Ì st¯ednÌ CK s pr˘mÏrn˝mi trûbami z prodeje z·jezd˘ cca 7 mil. KË, ñ 14 % tvo¯Ì vÏtöÌ CK s pr˘mÏrn˝mi trûbami z prodeje z·jezd˘ cca 22,5 mil. KË, ñ 1 % tvo¯Ì velkÈ CK s pr˘mÏrn˝mi trûbami z prodeje z·jezd˘ cca 516 mil. KË. UvedenÈ trûby jsou pr˘mÏrem roËnÌch trûeb z prodeje z·jezd˘ (pl·novan˝ch na tento rok, nebo skuteËn˝ch za loÚsk˝ rok ñ podle toho, kterÈ jsou vyööÌ), z nichû byly stanoveny v souladu se z·konem Ë. 159/1999 Sb. pojistnÈ Ë·stky, a to vöech CK za¯azen˝ch do p¯ÌsluönÈ skupiny. Jak vypl˝v· z tÏchto ˙daj˘, poolu se poda¯ilo bÏhem velice kr·tkÈ doby uzav¯Ìt velk˝ poËet pojistn˝ch smluv (je t¯eba si uvÏdomit, ûe proces sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ v p¯ÌpadÏ pojiötÏnÌ z·ruky pro p¯Ìpad ˙padku nenÌ jednoduch˝, je nutno ovÏ¯ovat a vyhodnocovat finanËnÌ situaci kaûdÈho subjektu atd.). HektickÈ obdobÌ nastalo koncem mÏsÌce b¯ezna, neboù CK musely p¯edloûit û·dost o koncesi vËetnÏ pojistnÈ smlouvy na p¯Ìsluön˝ ûivnostensk˝ ˙¯ad do 1. dubna; mnohÈ z nich poû·daly o uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy aû na poslednÌ chvÌli; podklady, kterÈ jsme vyûadovali, byly mnohdy ne˙plnÈ a nep¯esnÈ atd. Pro ˙plnost uv·dÌme, ûe aËko-

liv jsou pojistnÈ smlouvy uzav¯eny (tj. jsou platnÈ), pojiötÏnÌ poËÌn· aû dnem, kdy rozhodnutÌ ûivnostenskÈho ˙¯adu o udÏlenÌ koncese na provozov·nÌ cestovnÌ kancel·¯e nabude pr·vnÌ moci. n Co mohou klienti cestovnÌch

kancel·¯Ì od tohoto pojiötÏnÌ oËek·vat? Podle z·kona Ë. 159/1999 Sb., o nÏkter˝ch podmÌnk·ch podnik·nÌ v oblasti cestovnÌho ruchu, je kaûd· cestovnÌ kancel·¯ povinna sjednat pojiötÏnÌ, z nÏhoû vypl˝v· osob·m, kterÈ si u nÌ zakoupili z·jezd, pr·vo na pojistnÈ plnÏnÌ, pokud cestovnÌ kancel·¯ z d˘vodu svÈho ˙padku neposkytne z·kaznÌkovi dopravu z mÌsta pobytu v zahraniËÌ do »eskÈ republiky, pokud je tato doprava souË·stÌ z·jezdu, nevr·tÌ mu zaplacenou z·lohu nebo cenu z·jezdu v p¯ÌpadÏ, ûe se z·jezd neuskuteËnil, nebo nevr·tÌ rozdÌl mezi zaplacenou cenou z·jezdu a cenou Ë·steËnÏ poskytnutÈho z·jezdu v p¯ÌpadÏ, ûe se z·jezd uskuteËnil pouze z Ë·sti. Je vöak t¯eba si uvÏdomit, ûe se pojiötÏnÌ vztahuje pouze na z·jezdy. Co je a nenÌ z·jezdem, stanovÌ p¯esnÏ shora uveden˝ z·kon. Z·jezdem nap¯Ìklad nenÌ, pokud cestovnÌ kancel·¯ zajistÌ z·kaznÌkovi pouze ubytov·nÌ a ten si s·m zabezpeËÌ dopravu a stravov·nÌ, nebo pokud cestovnÌ kancel·¯ sestavÌ sluûby aû na z·kladÏ individu·lnÌho poûadavku klienta. Na oba uvedenÈ p¯Ìklady se tedy pojiötÏnÌ vztahovat nebude. UrËit˝m vodÌtkem by mohlo b˝t, ûe na poskytnutÌ z·jezdu musÌ cestovnÌ kancel·¯ uzav¯Ìt tzv. cestovnÌ smlouvu. Pro z·kladnÌ orientaci by vöak bylo lepöÌ, kdyby cestovnÌ kancel·¯e v budoucnu ve sv˝ch katalozÌch jednoznaËnÏ oddÏlily z·jezdy, na kterÈ se pojiötÏnÌ vztahuje, a sluûby, kterÈ pojiötÏny nejsou. ZatÌm nezb˝v· nic jinÈho, neû se v cestovnÌ kancel·¯i podrobnÏ informovat. DalöÌ d˘leûitou informacÌ je, ûe cestovnÌ kancel·¯ je povinna p¯edat sv˝m z·kaznÌk˘m spolu s ces-

tovnÌ smlouvou doklad (certifik·t), kter˝ jednak stvrzuje, ûe cestovnÌ kancel·¯ sjednala pojiötÏnÌ insolvence podle z·kona, ale zejmÈna obsahuje d˘leûitÈ informace o postupu p¯i pojistnÈ ud·losti. Klienti by si tedy mÏli tento doklad pozornÏ p¯eËÌst a vzÌt s sebou na cestu. n CestovnÌ pojiötÏnÌ

V souvislosti s p¯edchozÌmi informacemi je d˘leûitÈ si p¯ipomenout, ûe pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad ˙padku nenÌ totoûnÈ s cestovnÌm pojiötÏnÌm a ûe klient vybaven˝ certifik·tem nenÌ automaticky pojiötÏn i proti dalöÌm rizik˘m, kter· ho bÏhem pobytu v cizinÏ mohou potkat. Podle novÈho z·kona o cestovnÌm ruchu m· sice cestovnÌ kancel·¯ povinnost upozornit klienty na moûnost sjedn·nÌ individu·lnÌho pojiötÏnÌ pro cesty a pobyt, ale o tuto nezbytnou souË·st p¯Ìprav na zahraniËnÌ cestu by se mÏl postarat kaûd˝ s·m. Nejd˘leûitÏjöÌ souË·stÌ cestovnÌho pojiötÏnÌ je samoz¯ejmÏ pojiötÏnÌ lÈËebn˝ch v˝loh, z nÏhoû pojiöùovna uhradÌ v p¯ÌpadÏ n·hlÈho onemocnÏnÌ nebo ˙razu oöet¯enÌ, lÈËenÌ, v˝lohy za lÈky, nezbytnÈ p¯evozy vËetnÏ repatriace nemocnÈho zpÏt do vlasti atd.; jeho souË·stÌ je vÏtöinou i p¯evoz tÏlesn˝ch ostatk˘ v p¯ÌpadÏ ˙mrtÌ pojiötÏnÈho. »astou souË·stÌ cestovnÌho pojiötÏnÌ b˝v· rovnÏû pojiötÏnÌ ˙razu, z nÏhoû vznik· n·rok na pojistnÈ plnÏnÌ, pokud ˙raz zp˘sobÌ pojiötÏnÈ osobÏ trvalÈ n·sledky nebo smrt. D˘leûitÈ je rovnÏû sjedn·nÌ pojiötÏnÌ zavazadel pro p¯Ìpad jejich poökozenÌ Ëi ztr·ty a pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu, kterou n·ö obËan m˘ûe v zahraniËÌ zp˘sobit dalöÌ osobÏ na zdravÌ Ëi majetku. Vzhledem k tomu, ûe v˝öe ökody se posuzuje podle pr·vnÌch p¯edpis˘ zemÏ, kde k nÌ doölo, je t¯eba br·t v ˙vahu ökodu dosahujÌcÌ mnohdy velmi vysok˝ch Ë·stek. Pojiöùovny samoz¯ejmÏ v r·mci cestovnÌho pojiötÏnÌ poskytujÌ Ëasto mnohem öiröÌ pojistnou ochranu (nap¯. pojiötÏnÌ opatrovnÌka, pojiötÏnÌ storna z·jezdu, zruöenÌ Ëi zmeök·nÌ cesty a dokonce i kompenzaci nevyuûitÈ dovolenÈ). S ohledem na cÌl a z·mÏr cesty (aktivnÌ dovolen· s provozov·nÌm rizikov˝ch sport˘, sluûebnÌ cesta do USA apod.) je proto vûdy dobrÈ se informovat o nejvhodnÏjöÌm rozsahu pojiötÏnÌ pr·vÏ pro naöi cestu a sezn·mit se s pojistn˝mi podmÌnkami. POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

S

pr·vn˝ n·vrh elektrickÈ poû·rnÌ signalizace p¯edpokl·d· kromÏ jinÈho dobrou znalost p¯Ìsluön˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ a Ëesk˝ch technick˝ch norem, t˝kajÌcÌch se tohoto poû·rnÏ bezpeËnostnÌho za¯ÌzenÌ. Vzhledem k pr˘bÏûn˝m zmÏn·m v tÈto oblasti nenÌ od vÏci udÏlat malou inventuru platn˝ch dokument˘, kterÈ stanovujÌ poûadavky na provedenÌ, zkouöenÌ, projektov·nÌ, opravy, kontroly a revize elektrickÈ poû·rnÌ signalizace. Z·kon »NR Ë. 133/1985 Sb., o poû·rnÌ ochranÏ ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ ñ novela s ˙ËinnostÌ od 1. ledna 2001. V ß 5, odst. 1 se pod pÌsm. a) ukl·d· pr·vnick˝m a podnikajÌcÌm

Vyhl·öka MV Ë. 21/1996 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona »eskÈ n·rodnÌ rady o poû·rnÌ ochranÏ.1) V ß 2 jsou uvedeny poûadavky upravujÌcÌ projektov·nÌ, mont·û, opravy a revize EPS, jakoû i ostatnÌch vyjmenovan˝ch poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ. Tyto Ëinnosti mohou prov·dÏt pouze Ñopr·vnÏnÈì osoby na z·kladÏ proökolenÌ v˝robcem, coû musÌ b˝t dokladov·no pÌsemnÏ. Revize za¯ÌzenÌ se prov·dÏjÌ pravidelnÏ v jednoroËnÌch lh˘t·ch, pokud v˝robce nestanovil lh˘tu kratöÌ. U EPS jsou kromÏ toho p¯edepsanÈ zkouöky ˙st¯eden a doplÚu-

Z·kon Ë. 22/1997 Sb., o technick˝ch poûadavcÌch na v˝robky ve znÏnÌ z·kona Ë. 71/2000Sb., a souvisejÌcÌ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 178/1977 ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon Ë. 22/1997 Sb., je z·kladnÌm z·konem v »R, kter˝m se zav·dÏjÌ principy evropskÈho spoleËenstvÌ v regulovanÈ oblasti v˝robk˘, kterÈ mohou ohrozit zdravÌ a bezpeËnost osob a majetku nebo p¯ÌrodnÌho prost¯edÌ. Podle citovanÈho na¯ÌzenÌ vl·dy pat¯Ì mezi stanovenÈ v˝robky k posouzenÌ shody i EPS, kter· je ve skupinÏ v˝robk˘ s nejvyööÌ mÌrou ohroûenÌ ve¯ejnÈho z·jmu. StanovenÈ v˝robky, tedy i EPS, mohou v˝robci nebo dovozci uvÈst na trh jenom po po-

Elektrick· poû·rnÌ signalizace z pohledu pr·vnÌch p¯edpis˘ a Ëesk˝ch technick˝ch norem Ing. Pavel Ryb·¯, Kooperativa, pojiöùovna, a. s., p¯edseda st·lÈ pracovnÌ skupiny Poû·rnÌ ochrana »AP fyzick˝m osob·m povinnost obstar·vat a zabezpeËovat v pot¯ebnÈm mnoûstvÌ a druzÌch poû·rnÏ bezpeËnostnÌ za¯ÌzenÌ (elektrickou poû·rnÌ signalizaci, stabilnÌ hasicÌ za¯ÌzenÌ a za¯ÌzenÌ odvÏtr·nÌ kou¯e a tepla) se z¯etelem na poû·rnÌ nebezpeËÌ provozovanÈ Ëinnosti a udrûovat je v provozuschopnÈm stavu. U vyhrazen˝ch poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ, kam podle ß 4 d·le citovanÈ vyhl·öky pat¯Ì i elektrick· poû·rnÌ signalizace (d·le jen EPS), se musÌ pouûÌvat pouze schv·lenÈ typy, pokud se nejedn· o v˝robky stanovenÈ zvl·ötnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy, coû je p¯Ìpad EPS. Institut schv·lenÌ je u tohoto v˝robku nahrazen certifikov·nÌm (viz d·le). POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

jÌcÌch za¯ÌzenÌ ñ jedenkr·t mÏsÌËnÏ a zkouöky hl·siË˘ poû·ru a za¯ÌzenÌ ovl·dan˝ch EPS v termÌnu jedenkr·t za p˘l roku. O provedenÈ kontrole, opravÏ nebo ˙drûbÏ se vystavuje doklad, jehoû obsahovou n·plÚ definuje odst. 7, ß 2. Pokud je poû·rnÏ bezpeËnostnÌ za¯ÌzenÌ shled·no nezp˘sobil˝m plnit svoji funkci, musÌ se to z¯etelnÏ na za¯ÌzenÌ vyznaËit s tÌm, ûe provozovatel musÌ zabezpeËit poû·rnÌ ochranu jin˝m dostateËn˝m zp˘sobem, nap¯. zavedenÌm pravideln˝ch poch˘zek. 1

souzenÌ shody jejich vlastnostÌ s poûadavky na bezpeËnost v˝robk˘. P¯ed uvedenÌm na trh musÌ v˝robce nebo dovozce vydat pÌsemnÈ prohl·öenÌ o shodÏ v˝robku s technick˝mi p¯edpisy a o dodrûenÌ stanovenÈho postupu posouzenÌ shody. TÌm je u EPS certifikace v˝robku autorizovanou osobou zahrnujÌcÌ i posouzenÌ systÈmu jakosti. Nutno upozornit, ûe v˝robcem je podle citovanÈho z·kona osoba, kter· vyr·bÌ, nebo i jen navrhla, v˝robek, za kter˝ odpovÌd· podle citovanÈho z·kona a kter˝ hodl· uvÈst na trh pod sv˝m jmÈnem.

) V dobÏ zpracov·nÌ tohoto p¯ÌspÏvku probÌh· rezortnÌ p¯ipomÌnkovÈ ¯ÌzenÌ novely p¯edmÏtnÈ vyhl·öky, kter· je v Ë·sti t˝kajÌcÌ se vyhrazen˝ch poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ zamÏ¯ena na zv˝öenÌ provozuschopnosti.

Po dokonËenÌ a n·slednÈm zavedenÌ harmonizovan˝ch norem v oboru EPS budou p¯edmÏtnÈ v˝robky (komponenty a soubory komponent˘) oznaËovanÈ znaËkou CE, ËÌmû odpadne jejich n·slednÈ p¯ezkuöov·nÌ v jednotliv˝ch zemÌch EU. Vytvo¯enÌ tohoto stavu se p¯edpokl·d· u EPS v r. 2003 aû 2005. »SN 73 0802 poû·rnÌ bezpeËnost staveb ñ Nev˝robnÌ objekty (vyd·nÌ ñ prosinec 2000). Elektrick· poû·rnÌ signalizace je jednÌm z poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ, kterÈ m· v˝znamn˝ vliv na zv˝öenÌ poû·rnÌ bezpeËnosti objekt˘. ⁄Ëinnost EPS se vyjad¯uje souËinitelem c1 , kter˝ lze vyuûÌt ke zvÏtöenÌ meznÌch rozmÏr˘ poû·rnÌho ˙seku a ke zvÏtöenÌ meznÌch dÈlek nechr·nÏn˝ch ˙nikov˝ch cest v tomto ˙seku. Samoz¯ejmÏ, ûe tato ˙leva je podmÌnÏn· splnÏnÌm urËit˝ch p¯edpoklad˘: ñ Poû·rnÌ ˙sek musÌ b˝t vybaven samoËinn˝mi hl·siËi poû·ru ve vöech mÌstnostech oddÏlen˝ch stavebnÌmi konstrukcemi, kromÏ mÌstnostÌ bez poû·rnÌho rizika. ñ Hl·siËe musÌ b˝t zapojeny nep¯etrûitÏ a systÈm musÌ mÌt samostatn˝ zdroj elektrickÈho proudu. V p¯ÌpadÏ vypnutÌ proudu nesmÌ b˝t vy¯azeny z Ëinnosti, coû ¯eöÌ nap¯. nap·jenÌ z akumul·tor˘. ñ Hl·siËe musÌ b˝t napojeny na automatickou ˙st¯ednu EPS umÌstÏnou v ohlaöovnÏ poû·ru se st·lou sluûbou.V ohlaöovnÏ musÌ b˝t telefonickÈ spojenÌ pro p¯ivol·nÌ jednotky PO. Tam, kde nenÌ moûnÈ splnit podmÌnku st·lÈ sluûby, je t¯eba instalovat za¯ÌzenÌ d·lkovÈho p¯enosu, kterÈ zajistÌ samoËinnÏ p¯enos poplachu na jednotku PO. ñ V objektu musÌ b˝t instalov·no za¯ÌzenÌ pro vyhl·öenÌ akustickÈho poplachu v n·vaznosti na zjiötÏnÌ vzniku poû·ru EPS. D·le je t¯eba zajistit samoËinnÏ n·slednÈ Ëinnosti, jako je uzav¯enÌ poû·rnÌch dve¯Ì, aktivov·nÌ poû·rnÌch klapek, zastavenÌ dopravnÌk˘ a vypnutÌ proudu, aktivov·nÌ odvÏtr·vacÌch klapek, spuötÏnÌ nucenÈho vÏtr·nÌ nebo odblokov·nÌ, resp. aktivov·nÌ hasicÌho za¯ÌzenÌ.

11

P¯edmÏtn· »SN v Ël. 6.6.9 stanovuje, kterÈ objekty musÌ b˝t vybaveny EPS. a) Objekty s v˝ökou vyööÌ neû 22,5 m, pokud v Ë·sti objektu je v poû·rnÌm ˙seku ve v˝öce nad 22,5 m vÌce neû 300 osob (podle »SN 73 0818). b) Objekty s v˝ökou vyööÌ neû 45 m, kromÏ budov pro bydlenÌ skupiny OB 2, tj. bytovÈ domy. c) U kter˝ch je EPS poûadovan· jin˝mi normami a p¯edpisy, nap¯. »SN 73 0833 Budovy pro bydlenÌ a ubytov·nÌ, »SN 73 0831 ShromaûÔovacÌ prostory apod. V Ël. 6.6.12 je uveden poûadavek z·sadnÌ d˘leûitosti, podle kterÈho poû·rnÏ bezpeËnostnÌ za¯ÌzenÌ musÌ b˝t ¯eöena komplexnÏ, vËetnÏ n·vaznostÌ na podmÌnky evakuace a Ëinnost jin˝ch za¯ÌzenÌ, jako je vzduchotechnika. Problematika systÈmovÈ integrity poû·rnÏ bezpeËnostnÌch a technologick˝ch za¯ÌzenÌ musÌ b˝t ¯eöena v poû·rnÏ bezpeËnostnÌm ¯eöenÌ stavby. Zp˘sob aktivov·nÌ jednotliv˝ch poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ, kde mnohdy integrujÌcÌ roli sehr·v· pr·vÏ EPS, musÌ b˝t do¯eöen jednotliv˝mi dodavateli tak, aby byla zajiötÏna bezz·vadov· funkce vöech instalovan˝ch za¯ÌzenÌ, bez vz·jemnÈho negativnÌho ovlivÚov·nÌ. BliûöÌ podrobnosti, t˝kajÌcÌ se tÈto problematiky, jsou uvedeny v technick˝ch podmÌnk·ch »eskÈ asociace pojiöùoven »AP CEA 4020 10/00 (01). SystÈmov· integrita se t˝k· i p¯Ìpad˘ plynov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ, kdy EPS, kter· se pouûÌv· pro jejich aktivov·nÌ, je dodan· jin˝m dodavatelem neû hasicÌ Ë·st. V tÈto souvislosti lze odk·zat na technickÈ podmÌnky »AP VdS 2496 07/ 99(01) TechnickÈ poûadavky a aktivov·nÌ a ¯ÌzenÌ samoËinn˝ch a nesamoËinn˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ. »SN 73 0802 stanovuje v Ël. 12.9 i poûadavky na dod·vku elektrickÈ energie. U za¯ÌzenÌ slouûÌcÌch k protipoû·rnÌmu zabezpeËenÌ stavebnÌch objekt˘, tedy i EPS, musÌ b˝t dod·vka zajiötÏna ze dvou na sobÏ nez·visl˝ch nap·jecÌch zdroj˘. Porucha na za¯ÌzenÌ pro z·sobov·nÌ energiÌ se musÌ signalizovat na mÌsto se st·lou obsluhou. Jako druh˝ zdroj elektrickÈ energie lze pouûÌt nap¯. samostat-

12

Tabulka 1 ñ EN 54: SystÈmy elektrickÈ poû·rnÌ signalizace Vyd·no jako »SN EN (p¯edpokl·danÈ vyd·nÌ)

»·st N·zev 1 2

⁄vod ⁄st¯edny elektrickÈ poû·rnÌ signalizace

1997 1999

3 4

AkustickÈ poplachovÈ za¯ÌzenÌ Nap·jecÌ za¯ÌzenÌ

(2002) 1999

5 6

Hl·siËe teplot bodovÈ Hl·siËe kou¯e bodovÈ vyuûÌvajÌcÌ rozpt˝lenÈho svÏtla,

(2002)

7

vysÌlanÈho svÏtla nebo ionizace neobsazeno

(2002) ñ

8 9

neobsazeno neobsazeno

ñ ñ

10 11

Hl·siËe plamene Hl·siËe tlaËÌtkovÈ

(2003) (2004)

12 13

Hl·siËe kou¯e line·rnÌ Poûadavky na systÈm

(2004) (2004)

14 15

SmÏrnice pro pl·nov·nÌ, n·vrh, instalaci, schvalov·nÌ, pouûÌv·nÌ a ˙drûbu Hl·siËe multisenzorovÈ

(2004) ?

n˝ gener·tor, akumul·torovÈ baterie apod. P¯ipojenÌ na distribuËnÌ sÌù smyËkou nebo p¯ipojenÌm na m¯Ìûovou sÌù je omezeno ¯adou podmÌnek. Za v˝padek zdroje se povaûuje jeho odstavenÌ na dobu delöÌ neû 120 s. Poûadavky na provedenÌ kabel˘ pro p¯ipojenÌ elektrick˝ch za¯ÌzenÌ pro protipoû·rnÌ zabezpeËenÌ stavebnÌch objekt˘ jsou stanoveny v Ël. 12.9.2. Vûdy musÌ b˝t tato za¯ÌzenÌ p¯ipojena samostatn˝m vedenÌm z p¯ÌpojkovÈ sk¯ÌnÏ nebo hlavnÌho rozvadÏËe, a to tak, aby z˘stala funkËnÌ i p¯i odpojenÌ ostatnÌch elektrick˝ch za¯ÌzenÌ v objektu. VodiËe a kabely mohou b˝t volnÏ vedeny prostory s poû·rnÌm rizikem, pokud vyhovujÌ stanoven˝m norm·m. V opaËnÈm p¯ÌpadÏ musÌ b˝t vedeny prostory bez poû·rnÌho rizika, nebo b˝t uloûeny a chr·nÏny tak, aby nedoölo k poruöenÌ jejich funkËnosti. »SN 73 0804 Poû·rnÌ bezpeËnost staveb ñ V˝robnÌ objekty. ObdobnÏ jako u p¯edch·zejÌcÌ »SN i v tomto p¯ÌpadÏ se vyjad¯uje vliv poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ souËinitelem Ñcì, nicmÈnÏ instalace EPS se p¯Ìmo tÌmto souËinitelem nezohledÚuje. EPS je jednou z podmÌnek akceptace jednotky PO, jejÌû p¯Ìnos vyjad¯uje souËinitel c1.

SamoËinnÈ hl·siËe se musejÌ umÌstit v potenci·lnÌch mÌstech vzniku poû·ru, nap¯. nad v˝robnÌ linkou, v blÌzkosti technologick˝ch za¯ÌzenÌ, u hnacÌch motor˘ dopravnÌk˘ apod. Hl·siËe musÌ st¯eûit min. 50 % p˘dorysnÈ plochy poû·rnÌho ˙seku a tato plocha musÌ zahrnovat vöechny provozy a prostory, v nichû je instalace EPS poûadovan· jin˝mi normami nebo p¯edpisy. Podle konkrÈtnÌch podmÌnek se doporuËuje doplnit EPS dalöÌmi signalizaËnÌmi systÈmy, jako je plynov· signalizace apod. Problematiku dod·vky elektrickÈ energie ¯eöÌ Ël. 12.10 s tÌm, ûe uvedenÈ poûadavky odpovÌdajÌ dobÏ jejÌho vyd·nÌ, tj. r. 1995. V tÈto souvislosti lze odk·zat na zmÌnÏn˝ Ël. 12.9 »SN 73 0802. SouËasnÏ je t¯eba upozornit, ûe dalöÌ poûadavky na z·sobov·nÌ elektrickou energiÌ, konkrÈtnÏ pro EPS, stanovuje »SN EN 54-4 Nap·jecÌ zdroje.

EN 54 Elektrick· poû·rnÌ signalizace. KlÌËov˝ v˝znam pro obor EPS m· soubor norem »SN EN 54, kter˝ definuje n·zvoslovÌ v tomto oboru, stanovuje technickÈ poûadavky na zkuöebnÌ metody a kritÈria provedenÌ jednotliv˝ch komponent˘, jakoû i technickÈ podmÌnky pro zavedenÌ a pouûÌv·nÌ systÈm˘ EPS. Soubor norem »SN EN 54 obsahuje celkem 15 dÌlËÌch norem, kterÈ se postupnÏ p¯ev·dÏjÌ do soustavy Ëesk˝ch technick˝ch norem s p¯edpokl·dan˝m ukonËenÌm v r. 2003. S netrpÏlivostÌ se oËek·v· vyd·nÌ Ë·sti 14, coû by vytvo¯ilo podmÌnky pro zruöenÌ st·vajÌcÌch »SN 34 2710 a »SN 73 0875, jejichû rok vyd·nÌ je 1979, resp. 1992. To je d˘vodem v·ûn˝ch v˝hrad k tÏmto normativnÌm dokument˘m, kterÈ jiû dostateËnÏ nereflektujÌ technick˝, a v p¯ÌpadÏ »SN 73 0875, ani spoleËensk˝ v˝voj v danÈm oboru a spoleËnosti.


Winterthur v »ÌnÏ äv˝carsk· pojiöùovna Winterthur je prvnÌ zahraniËnÌ pojiöùovnou, kter· vstoupila do strategickÈho spojenectvÌ s ËÌnskou pojiöùovnou (Tai Kang Life Insurance) tÌm, ûe v nÌ zÌskala majetkov˝ podÌl. V˝öe tohoto podÌlu ani jeho cena nebyly zatÌm zve¯ejnÏny. OstatnÏ je t¯eba tÈû dodat, ûe Winterthur byla prvnÌ evropskou pojiöùovnou, kterÈ bylo v r. 1997 udÏleno povolenÌ k podnik·nÌ v »ÌnÏ a dnes m· v äanghaji jiû zavedenou vlastnÌ poboËku. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 12/2000 POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

Evropsk˝ trh pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel V

prosinci roku 2000 vydal Evropsk˝ pojiöùovacÌ v˝bor (CEA) v ediËnÌ ¯adÏ CEA ECO No. 13 podrobnÈ statistiky o v˝voji pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel v Ëlensk˝ch st·tech CEA a jeho stavu k roku 1999. NÌûe p¯in·öÌme v˝bÏr nÏkter˝ch zajÌmav˝ch ˙daj˘ z tÈto publikace, kter· je k dispozici v knihovnÏ »AP. JednÌm ze z·kladnÌch ukazatel˘ postavenÌ pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel (havarijnÌ pojiötÏnÌ + pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla) na pojistnÈm trhu je jeho podÌl na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm respektive na p¯edepsanÈm pojistnÈm v neûivotnÌm pojiötÏnÌ. NÌûe uveden˝ graf vypovÌd· o signifikantnÌ z·vislosti v˝öe tohoto podÌlu na stupni ekonomickÈho rozvoje a rozvoje pojistnÈho trhu jednotliv˝ch st·t˘ ñ tranzitnÌ ekonomiky st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy vykazujÌ shodnÏ velmi vysok˝ podÌl pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v neûivotnÌm pojiötÏnÌ, p¯evyöujÌcÌm 50 %. V p¯ÌpadÏ »R to bylo ve sledovanÈm roce 49,8 %, zatÌmco pr˘mÏr CEA Ëinil 35,2 % (nutno p¯ipomenout, ûe v pr˘mÏru zemÌ CEA jsou zapoËÌt·ny i v˝sledky zemÌ v˝chodnÌ a st¯ednÌ Evropy). ObdobnÏ je tomu i u podÌlu pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm ñ v »R 34, 0 % a v CEA 13,5 %. Z prostorov˝ch d˘vod˘ jsou v tabulk·ch uv·dÏny jen vybranÈ st·ty. ZemÏ Polsko Turecko Slovensko MaÔarsko »esk· republika ÿecko It·lie äpanÏlsko Rakousko NÏmecko CEA Francie Nizozemsko Velk· Brit·nie

zkratka CEA

podÌl na celkovÈm podÌl na p¯edepsanÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm pojistnÈm v neûivotnÌm v% pojiötÏnÌ v %

PL TR SK HU CZ GR IT ES AT DE FR NL GB

42,7 40,5 34,9 34,3 34,0 29,0 25,6 20,4 18,5 15,2 13,5 12,4 10,1 7,7

68,3 49,4 54,6 57,5 49,8 65,2 60,4 43,8 33,0 27,8 35,2 35,9 24,4 30,0

Na dokreslenÌ uv·dÌme u vybran˝ch st·t˘ i jejich podÌl na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm zemÌ CEA. Jin˝mi slovy, v jakÈm vz·jemnÈm pomÏru k sobÏ jsou, pokud se t˝k· velikosti n·rodnÌch trh˘ pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. ZemÏ NÏmecko It·lie Velk· Britanie Francie äpanÏlsko Nizozemsko Rakousko Polsko ÿecko Turecko »esk· republika MaÔarsko Slovensko CEA


podÌl na celkovÈm trhu pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel zemÌ CEA v % 21,0 16,8 15,5 15,0 7,0 4,1 2,1 2,0 0,8 0,8 0,6 0,4 0,2 100,0

ZajÌmavÈ je i porovn·nÌ jednotliv˝ch st·t˘ podle pomÏru, v jakÈm je u nich p¯edepsanÈ pojistnÈ v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla k p¯edepsanÈmu pojistnÈmu v havarijnÌm pojiötÏnÌ: ÿecko 84,4

15,6

pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla v %

It·lie 83,5

16,5

havarijnÌ pojiötÏnÌ v %

Rakousko 65,5 NÏmecko 61,5

34,5 38,5

CEA 60,9

39,1

äpanÏlsko 59,8

40,2

MaÔarsko 57,5

42,5

Nizozemsko 55,8

44,2

Polsko 54,1

45,9

»R 50,6

49,4

Francie 44,6

55,4

Slovensko 33,8

66,2 70,8

Turecko 29,2 0

20

40

60

80

100

Zpracoval PhDr. Jan K·brt


P¯edpovÏÔ poËasÌ na rok 2001 Nep¯ÌmÈ n·sledky hurik·n˘, p¯edevöÌm tÏch, kterÈ se vytvo¯Ì bÏhem letnÌch mÏsÌc˘ nad severnÌm Atlantick˝m oce·nem, jsou pociùov·ny i v Ëesk˝ch zemÌch ñ nejde vöak o vlivy na poËasÌ, ale o ceny zajiötÏnÌ. AtlantickÈ hurik·ny totiû obËas zas·hnou Floridu, kde pojiötÏnÈ ökody pak dos·hnou miliardy dolar˘. Je tomu sotva deset let, co hurik·ny Andrew a Hugo m·lem zniËily ˙ctyhodnou instituci, kter· bÏhem t¯Ì set let svÈ existence Ëelila mnoh˝m katastrof·m, totiû lond˝nsk˝ trh Lloydís. V˝voj meteorologick˝ch podmÌnek nad Atlantick˝m oce·nem je proto sledovan˝ z obou b¯eh˘ tohoto oce·nu; na letoönÌ rok se vöak vÏdci ve sv˝ch p¯edpovÏdÌch liöÌ. Skupina britsk˝ch meteorolog˘ z University College v Lond˝nÏ oËek·v· zv˝öenÌ poËtu hurik·n˘, kterÈ postihnou SpojenÈ st·ty, a to o 20 % nad pr˘mÏr. P¯edpovÌd·, ûe poËet hurik·n˘ vysokÈ intenzity, kterÈ dorazÌ k americk˝m b¯eh˘m, bude 0,8 ve srovn·nÌ s pr˘mÏrem 0,6 od r. 1950. P¯edpovÏÔ pro hurik·ny st¯ednÌ sÌly je 1,8 v porovn·nÌ s pades·tilet˝m pr˘mÏrem 1,5 a pro tropickÈ bou¯e je 3,3, o 10 % nad pr˘mÏrem. Pro celou severoatlantickou oblast p¯edpovÌdajÌ vÏdci 3,4 hurik·ny vysokÈ intenzity, 6,9 pr˘mÏrn˝ch hurik·n˘ a 10,6 tropick˝ch bou¯Ì. Ve vöech kategoriÌch jde o v˝znamnÏ nadpr˘mÏrnÈ hodnoty v porovn·nÌ s odpovÌdajÌcÌmi pr˘mÏry 2,5, 5,9 a 9,5. V˝zkumnÌci vöak podot˝kajÌ, ûe zv˝öen· hurik·nov· aktivita oËek·van· na r. 2001 nesouvisÌ s glob·lnÌm oteplov·nÌm, protoûe bÏhem devades·t˝ch let, coû bylo podle z·znam˘ v˘bec nejteplejöÌ desetiletÌ, poËet hurik·n˘ na severnÌ polokouli klesl o 15 %. AmeriËtÌ specialistÈ z Colorado State University se naopak domnÌvajÌ, ûe r. 2001 bude z hlediska hurik·n˘ spÌöe podpr˘mÏrn˝, avöak varujÌ, ûe pravdÏpodobnost, ûe nÏkter˝ z nich zas·hne americkÈ pob¯eûÌ je vyööÌ neû jindy. P¯edpovÌdajÌ v˝skyt devÌti bou¯Ì, kterÈ budou poctÏny vlastnÌm jmÈnem, a pÏti hurik·n˘, z nichû dva vyööÌ intenzity, coû je ponÏkud pod dlouhodob˝m pr˘mÏrem. Tento t˝m vöak odhaduje na 63 % pravdÏpodobnost, ûe jeden nebo vÌce z tÏchto hurik·n˘ zamÌ¯Ì na pob¯eûÌ Spojen˝ch st·t˘, ve srovn·nÌ s pr˘mÏrem 52 % za celÈ minulÈ stoletÌ. V p¯ÌpadÏ v˝chodnÌho pob¯eûÌ a floridskÈho poloostrova je pr˘mÏr pravdÏpodobnosti hurik·nu v r. 2001 vyööÌ neû pro Mexick˝ z·liv. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 12/2000

13

R˘znÈ n·zory EvropskÈ Komise a Francie na z·konem stanoven˝ systÈm bonus˘

E

vropsk· komise se rozhodla poû·dat Francii, aby p¯estala uplatÚovat systÈm bonus˘ p¯i bezeökodnÌm pr˘bÏhu u pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorovÈho vozidla. Podle n·zoru Komise systÈm, v nÏmû ˙prava pojistnÈho nenÌ stanovov·na svobodnÏ, ale musÌ splÚovat z·konem dan· detailnÌ kriteria, musÌ b˝t povaûov·n za systÈm, kter˝ je v rozporu se svobodou, zakotvenou ve t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnici (Pozn.: SmÏrnice 92/49/EHS o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ ohlednÏ p¯ÌmÈho jinÈho neû ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterou se mÏnÌ smÏrnice 73/239/EHS a 88/357/ EHS ñ nabyla ˙Ëinnosti 1. Ëervence 1994). Tato smÏrnice poskytuje pojiöùovn·m moûnost, aby si samy stanovily sazby pojistnÈho. Form·lnÌ û·dost Komise bude mÌt podobu Ñzd˘vodnÏnÈho n·zoruì a dalöÌm krokem, kter˝ by mÏl n·sledovat, by bylo form·lnÌ nalÈhavÈ ¯ÌzenÌ o poruöenÌ smÏrnice podle Ël·nku 226 Smlouvy. Pokud Francie od˘vodnÏnÈmu stanovisku nevyhovÌ do dvou mÏsÌc˘ od doby, kdy je obdrûÌ, m˘ûe Komise rozhodnout o p¯edloûenÌ celÈ z·leûitosti EvropskÈmu soudnÌmu dvoru. Komisa¯ pro vnit¯nÌ trh Frits Bolkestein uvedl, ûe ÑKomise je p¯esvÏdËena, ûe by pojiöùovny mÏly mÌt p¯i urËov·nÌ sazeb pojistnÈho ˙plnou svobodu, a to jak ve Francii, tak i v ostatnÌch Ëlensk˝ch st·tech, aby mÏli ¯idiËi moûnost vybrat si tu nejv˝hodnÏjöÌ nabÌdku. NaöÌm z·mÏrem nenÌ zruöit systÈm bonus˘ pro rozliöov·nÌ mezi dobr˝mi a öpatn˝mi ¯idiËi, ale nechat na svobodnÈm rozhodnutÌ pojiöùoven v˝bÏr zp˘sobu, podle nÏhoû budou odmÏÚovat dobrÈ ¯idiËe niûöÌm pojistn˝m.ì Ve Francii z·kon stanovÌ1), ûe

1)

pojistnÈ hrazenÈ pojistnÌkem m· b˝t vypoËteno jako souËin referenËnÌho pojistnÈho a koeficientu (sleva/p¯ir·ûka). PoË·teËnÌ hodnota koeficientu se rovn· 1. Jestliûe v pr˘bÏhu kaûd˝ch n·sledujÌcÌch dvan·cti mÏsÌc˘ nevznikne ökoda, je koeficient sniûov·n o 5 % aû do v˝öe koeficientu 0,5. Jak·koliv ökoda vznikl· v pr˘bÏhu dvan·cti mÏsÌc˘ trv·nÌ pojiötÏnÌ zvyöuje koeficient o 25 %; ke zv˝öenÌ koeficientu nedoch·zÌ v p¯ÌpadÏ prvnÌ ökody, vzniklÈ v dobÏ n·sledujÌcÌ po t¯ÌletÈm obdobÌ v jehoû celÈm pr˘bÏhu mÏl koeficient hodnotu 0,5. T¯etÌ neûivotnÌ smÏrnice d·v· pojiöùovn·m svobodu si urËovat ñ i u pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel ñ sazby pojistnÈho a zruöuje povinnost p¯edbÏûnÈho a soustavnÈho schvalov·nÌ sazeb. TÌmto opat¯enÌm se sleduje dosaûenÌ koneËnÈho cÌle ñ vytvo¯enÌ vnit¯nÌho pojistnÈho trhu. Komise nezpochybÚuje ani pr·vo Ëlensk˝ch st·t˘ pouûÌvat sazby zohledÚujÌcÌ ökody zp˘sobenÈ pojistnÌky, ani systÈm bonus˘ p¯i bezeökodnÌm pr˘bÏhu. Zast·v· vöak stanovisko, ûe jelikoû z·konem dan˝ systÈm bonus˘ p¯i bezeökodnÌm pr˘bÏhu Ñstanovuje sazbyì, je v rozporu se t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnicÌ. PojistitelÈ p˘sobÌcÌ na francouzskÈm pojistnÈm trhu nemajÌ moûnost urËit si kritÈria zohledÚujÌcÌ Ñrejst¯Ìk ökodì pojistnÌk˘ z minulosti, a podle nÏho zvyöovat nebo sniûovat pojistnÈ. Komise jiû informovala p¯ÌsluönÈ francouzskÈ ˙¯ady o jin˝ch existujÌcÌch systÈmech, zohledÚujÌcÌch historii v˝skytu ökod pojistnÌk˘ a neobsahujÌcÌch prvky urËov·nÌ sazeb. ExistujÌ nap¯. systÈmy, u nichû nenÌ pouûÌv·n z·konem dan˝ koeficient sle-

»l·nek A 121ñ1 (ÑPojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel ñ doloûka o slev·ch/p¯ir·ûk·ch) francouzskÈho z·kona o pojiöùovnictvÌ.

14

va/p¯ir·ûka, ale u nichû majÌ pojistitelÈ svobodnou volbu se rozhodnout jak stanovit pojistnÈ (tj. zohledÚujÌcÌ v·ûnost ökody nebo poËet trestn˝ch bod˘ a ne pouze poËet nehod). Kaûd· pojiöùovna by mÏla mÌt moûnost urËit si svoji cenovou politiku a jednotlivÈ sloûky pojistnÈho v souladu s touto politikou a nikoli na z·kladÏ z·kona. Z·mÏrem Komise nenÌ br·nit

Ëlensk˝m st·t˘m ve zvyöov·nÌ bezpeËnosti provozu na silnicÌch a br·nit jim v p¯ijÌm·nÌ r˘zn˝ch preventivnÌch opat¯enÌ. Tyto ˙koly a cÌle vöak musÌ b˝t plnÏny v souladu s poûadavky ¯·dnÈho fungov·nÌ vnit¯nÌho trhu a v souladu se svobodou nabÌzet pojistnÈ produkty v EU v n·vaznosti na t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnici. (Podle informace EvropskÈ komise ze dne 28. b¯ezna 2001 zpracoval ËÌû).

Rhodos 2001 ñ ceny za nejlepöÌ firemnÌ image roku 17. kvÏtna se konalo jiû pop·tÈ vyhl·öenÌ cen soutÏûe Rhodos za nejlepöÌ firemnÌ image roku, jehoû vyhlaöovatelem a po¯adatelem jsou spoleËnosti Economia, GfK Praha, Kairos a Ogilvy CID. Letos byla vyhl·öena v 19 odvÏtvov˝ch kategoriÌch (banky, benzinovÈ a ËerpacÌ stanice, cestovnÌ kancel·¯e, hypermarkety/supermarkety, pojiöùovny, stavebnÌ spo¯itelny, v˝robci destil·t˘ a likÈr˘, v˝robci miner·lnÌch vod, mobilnÌch telefon˘, nealkoholick˝ch n·poj˘, osobnÌch automobil˘, parfÈm˘ a toaletnÌch vod, sportovnÌho obleËenÌ, spot¯ebnÌ elektroniky a v˝poËetnÌ techniky). SamostatnÈ a nestandardnÌ soutÏûnÌ oblasti p¯edstavujÌ kategorie mÏsta »R a st·ty. CÌlem soutÏûe je stanovenÌ prestiûnÌho ûeb¯ÌËku t¯Ì spoleËnostÌ stejnÈho odvÏtvÌ, jejichû image je vnÌm·na jako nejlepöÌ a dosahuje nejvyööÌho hodnocenÌ. V˝zkum probÌh· ve dvou f·zÌch ñ pilotnÌ v˝zkum (osobnÌ dotazov·nÌ odbornÌk˘) a testem image (oslovenÌ 500 manager˘ z celÈ republiky). PrvenstvÌ v oblasti pojiöùovnictvÌ zÌskala jiû podruhÈ ING Nationale-Nederlanden. KritÈrii, kter· rozhodla o umÌstÏnÌ pojiöùoven ING Nationale-Nederlanden (1), Allianz pojiöùovna, a.s. (2.), Generali Pojiöùovna a.s. (3) byla spolehlivost, seriÛznost, d˘vÏryhodnost, p¯Ìstup ke klient˘m a kvalifikovanost reprezentant˘. (eva)

Jak vyuûÌvat genetickÈ inûen˝rstvÌ v pojiöùovnictvÌ? KvÏtnovÈ vyd·nÌ News Release BritskÈ asociace pojistitel˘ (ABI) informuje o dopise gener·lnÌ ¯editelky ABI Mary Francis, adresovanÈmu p¯edsedkyni Komise pro hum·nnÌ genetiku. SdÏluje se v nÏm, ûe britsk˝ pojiöùovacÌ pr˘mysl si s plnou v·ûnostÌ uvÏdomuje obavy ve¯ejnosti z vyuûitÌ genetick˝ch informacÌ v ûivotÏ spoleËnosti. Z tohoto d˘vodu takÈ rozöi¯uje doposud platnÈ moratorium na vyuûitÌ v˝sledk˘ genetick˝ch test˘ p¯i uzavÌr·nÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ v·zanÈho na hypotÈËnÌ ˙vÏry aû do v˝öe pojistnÈ Ë·stky 100 000 GBP, kterÈ jiû d¯Ìve uzav¯el. Po zv·ûenÌ vöech okolnostÌ novÏ navrhuje rozöÌ¯it toto moratorium na vöechny druhy pojiötÏnÌ do v˝öe 300 000 GBP. To znamen·, ûe v˝sledky genetick˝ch test˘ budou br·ny v ˙vahu pouze p¯i upisov·nÌ velmi malÈho poËtu vysok˝ch pojistek. Moratorium se vyhlaöuje na dvouletÈ obdobÌ, jeû by mÏlo poskytnout dostatek Ëasu na systÈmovÏjöÌ vy¯eöenÌ tohoto citlivÈho problÈmu. SouËasnÏ vöak ABI trv· na tom, ûe v z·jmu zachov·nÌ z·kladnÌch princip˘ pojiöùovnictvÌ musÌ b˝t zabezpeËena rovnost podmÌnek pro spoleËenstvÌ pojiötÏn˝ch, jin˝mi slovy, nem˘ûe b˝t a priori d·no, ûe jedna skupina pojiötÏn˝ch vstupuje p¯i stejnÈm pojistnÈm do pojiötÏnÌ s vÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ v˝skytu pojistnÈ ud·losti neû druh·. (k·)


Zajiöùov·nÌ po internetu: rozöÌ¯enÌ moûnostÌ pro cel˝ svÏt

N

Ïmeck· zajiöùovna Gothaer R¸ckversicherung AG zaloûila v srpnu 2000 v KolÌnÏ nad R˝nem svoji stoprocentnÏ vlastnÏnou dce¯inou spoleËnost Reway GmbH, jeû zah·jila svou obchodnÌ Ëinnost v lednu 2001. V souËasnÈ dobÏ zamÏstn·v· 4 pracovnÌky, do konce t.r. se poËÌt· s jejich zdvojn·sobenÌm. Z·kladnÌ jmÏnÌ spoleËnosti ËinÌ 5 milion˘ eur, obrat pl·novan˝ na tento rok je stanoven na 500 ñ 750 tisÌc eur. Reway spolupracuje se t¯emi dodavatelsk˝mi spoleËnostmi: Living System AG z Donaueschlingenu, jeû pro ni obstar·v· v˝voj informaËnÌch technologiÌ, SNT International B.V. z nizozemskÈho Zoetermeeru, kter· jÌ slouûÌ jako call centrum, a UU.net Deutschland GmbH jakoûto providerem internetovÈ sÌtÏ. ProË se pr·vÏ zajiöùovna Gothaer R¸ck rozhodla zhostit se organizov·nÌ zajiöùovacÌch obchod˘ po internetu? Jedn· se o st¯ednÏ velikou zajiöùovnu s dlouhodobou zkuöenostÌ v oboru. Proto jejÌ management usoudil, ûe pr·vÏ takov· zajiöùovna m˘ûe velmi spolehlivÏ a p¯esvÏdËivÏ p˘sobit jako inici·tor neutr·lnÌ trûnÌ internetovÈ platformy, na nÌû jak pojiöùovny, tak i zajiöùovny mohou uzavÌrat svÈ obchody lÈpe neû dosud. V r·mci posÌlenÌ d˘vÏryhodnosti hodl· Gothaer R¸ck v dohlednÈ dobÏ odprodat Ë·st svÈho podÌlu v Reway dalöÌm z·jemc˘m o tento obor. Internet nemÏnÌ z·kladnÌ p¯edpoklady pro vz·jemnÈ obchodnÌ vztahy pojiöùoven a zajiöùoven. Doch·zÌ vöak k modifikaci jednotliv˝ch f·zÌ obchodnÌho procesu, coû p¯in·öÌ v˝hody vöem ˙ËastnÌk˘m tÏchto obchod˘: komunikace mezi pojiöùovnami a zajiöùovnami se zrychluje, sniûujÌ se jejÌ n·klady a vzr˘st· podstatnÏ jejÌ efektivita. P¯Ìstup na aukËnÌ platformu funguje velmi jednoduöe: ˙ËastnÌk


obchod˘ se registruje tÌm, ûe zapÌöe svÈ obchodnÌ ˙daje do poskytnutÈ matrice. Po jejich automatickÈm provÏ¯enÌ obdrûÌ identifikaci a heslo. Od tohoto okamûiku se m˘ûe ˙Ëastnit vöech aukËnÌch internetov˝ch obchod˘. Vyps·nÌ rizika a ˙Ëast na inverznÌ aukci jsou z·sadnÏ bezplatnÈ. Teprve ty zajiöùovny, jeû obdrûÌ p¯Ìklep na urËit˝ obchod, odv·dÏjÌ provozovateli platformy transakËnÌ poplatek mezi 0,5 % aû 2,5 % z dohodnutÈho zajistnÈho. Jak probÌh· inverznÌ aukce u spoleËnosti Reway? Kaûd· p¯ihl·öen· pojiöùovna si m˘ûe vybrat z rozs·hlÈho seznamu ty zajiöùovny, jeû pozve na aukci. Informuje je prost¯ednictvÌm e-mailu a zajiöùovny si mohou p¯eËÌst nebo st·hnout nabÌdku uve¯ejnÏnou na platformÏ. BÏhem lh˘ty stanovenÈ pojiöùovnou odpovÌdajÌ zajiöùovny na p¯edloûenou nabÌdku. Pojiöùovna m˘ûe kdykoli v pr˘bÏhu aukce jejich nabÌdky p¯ijmout, odmÌtnout nebo upravit svou cenovou p¯edstavu. Pr·vnÏ z·vazn˝m se elektronicky proveden˝ obchod st·v· systÈmovou zpr·vou, kterou pojiöùovna poöle. P¯Ìsluön· zajiöùovna je tak automaticky informov·na o tom, ûe pojiöùovna jejÌ nabÌdku z·vaznÏ p¯ijala. Zajiöùovny i pojiöùovny majÌ k dispozici p¯i uzavÌr·nÌ obchod˘ na platformÏ Reway tzv. ticker, funkci na zp˘sob burzovnÌho telegrafu, kter· kontinu·lnÏ ud·v· aktu·lnÌ pozici vöech nabÌdek od ˙ËastnÌk˘ aukce pro jednotliv· rizika v popt·vacÌ f·zi obchodu. To jim umoûÚuje okamûitÏ pruûnÏ reagovat na pohyb cenov˝ch nabÌdek vöech ˙ËastnÌk˘ inverznÌ aukce a optimalizovat tak koneËn˝ v˝sledek. JednotlivÈ zajiöùovny mohou reagovat pouze na konkrÈtnÌ nabÌdky rizik od pojiöùoven, kterÈ je p¯izvaly na aukci, nemajÌ vöak p¯Ìstup k cenov˝m nabÌdk·m ostatnÌch z˙ËastnÏn˝ch zajiöùoven. Po-

jiöùovn·m ticker ukazuje stav rozpisu, jakÈ nabÌdky zajiöùoven jsou k dispozici, pop¯ÌpadÏ dalöÌ s tÌm spojenÈ informace. V praxi m· funkce ticker podobu okÈnka Ëi prouûku v hornÌ Ë·sti poËÌtaËovÈ obrazovky, kde se pr˘bÏûnÏ pojiöùovn·m ukazujÌ nabÌdky zajistitel˘ na popt·van· rizika a naopak, zajiöùovn·m je pr˘bÏûnÏ k dispozici informace, je-li ˙roveÚ jejich nabÌdky pod cenou, v cenÏ nebo nad nÌ. Ticker z˘st·v· aktivnÌ i v p¯ÌpadÏ, kdy pracovnÌci pojiöùovny Ëi zajiöùovny opustÌ internet, nap¯Ìklad za ˙Ëelem naps·nÌ obchodnÌho dopisu, pokud vöak nep¯estanou b˝t napojeni online na sÌù Reway.

SpoleËnost Reway zaruËuje obÏma ˙ËastnÌk˘m inverznÌch aukcÌ maxim·lnÌ komfort v podobÏ jednoduchÈho menu a formul·¯e optim·lnÏ navrûenÈho pro smluvnÌ typy zajiöùovacÌch obchod˘. Platforma zajiöùuje bezpeËnost obchod˘ na nejvyööÌm toho Ëasu dosaûitelnÈm standardu. Data jsou chr·nÏna ¯adou vz·jemnÏ se doplÚujÌcÌch prvk˘. SouËasn˝m cÌlov˝m trhem spoleËnosti Reway je Evropa. DalöÌm krokem pak m· b˝t otev¯enÌ tÈto platformy pro celosvÏtovÈ zajiöùovacÌ obchody, a to jeötÏ v z·vÏru tohoto roku. Michal äkorpil

Crede Experto Praha

zvou metodiky pojiöùoven a penzijnÌch fond˘

na odborn˝ semin·¯

GLOB¡LNÕ ÿEäENÕ PRO POJIäçOVACÕ OBCHODY dne 12. Ëervna 2001 od 9.30 hod. do Club Hotelu Praha v Pr˘honicÌch Z programu: l oËek·vanÈ legislativnÌ ˙pravy v†pojiöùovnictvÌ l komplexnÌ informaËnÌ systÈm BIS l praxe v†pojiöùovnictvÌ EvropskÈ unie ⁄Ëast na semin·¯i je bezplatn·.

P¯ihl·öky a dalöÌ informace: Crede Experto Praha, s.r.o. Nad Kazankou 57, CZ 171 00 Praha 7 tel. +420 (2) 8310 1711, fax +420 (2) 83101799 e-mail: [email protected] 15

CertifikaËnÌ institut »eskÈ asociace pojiöùoven Ing. ZdenÏk Veiner

C

ertifikaËnÌ institut »AP (d·le jen institut) p˘sobÌ v oblasti prevence odcizenÌ a zpracov·v· pro »AP poûadovanÈ smÏrnice. O jednÈ z nich chceme podrobnÏji informovat, protoûe tvo¯Ì pomÏrnÏ ucelen˝ materi·l. PoË·tkem kvÏtna 2001 byla vyd·na nov· smÏrnice »AP P2333 k problematice zabezpeËenÌ majetku. Tato smÏrnice s n·zvem PojistnÈ t¯Ìdy m· poskytnout p¯ehled o minim·lnÌch poûadavcÌch na mechanickÈ z·brannÈ systÈmy a elektrickÈ zabezpeËovacÌ systÈmy, kterÈ by mÏly v jednotliv˝ch stavebnÌch konstrukcÌch zabezpeËovat majetek proti odcizenÌ. Tento materi·l podrobnÏ rozebÌr·, jak majÌ vypadat jednotlivÈ Ë·sti stavby, kterÈ ohraniËujÌ pojiötÏnÈ prostory. Stanovuje optim·lnÌ ¯eöenÌ nap¯. stÏn, strop˘, podlah a st¯ech. Pokud nelze splnit tyto poûadavky, uv·dÌ jinÈ varianty ¯eöenÌ. V p¯Ìpadech, kdy nelze stavebnÏ zajistit minim·lnÌ poûadavky na konstrukci, je zde uvedeno doporuËenÌ na zabezpeËenÌ v kombinaci mechanick˝ch z·bran a elektrickÈho zabezpeËovacÌho systÈmu. JednotlivÈ rozhodujÌcÌ stavebnÌ Ë·sti, jako jsou dve¯e, okna, uz·vÏry a jejich souË·sti (k¯Ìdlo, z·vÏs, z·rubeÚ, r·m, uzamykacÌ systÈm, kov·nÌ, m¯Ìûe atd.), jsou hodnoceny podle poûadavk˘ normy »SN P ENV 1627 na odolnost proti n·silnÈmu vniknutÌ. N·roËnost elektrickÈho zabezpeËovacÌho systÈmu se ¯ÌdÌ podle »SN EN 50131-1 a jeho mont·û musÌ b˝t provedena podle AplikaËnÌ smÏrnice »AP P 131-7. Poûadavek na zabezpeËenÌ je odstupÚov·n na öest pojistn˝ch t¯Ìd. Aby nedoch·zelo k z·mÏnÏ s t¯Ìdami bezpeËnosti a stupni zabezpeËenÌ, jsou pojistnÈ t¯Ìdy znaËeny pÌsmeny A, B, ... aû F. NejjednoduööÌ zabezpeËenÌ je v pojistnÈ t¯ÌdÏ A a nejn·roËnÏjöÌ v t¯ÌdÏ F. SouË·stÌ tÈto smÏrnice je p¯Ìloha, ve kterÈ je seznam nejËastÏjöÌch druh˘ provozoven, kterÈ se vyskytujÌ na naöem trhu. Podle tohoto seznamu je moûnÈ odvodit i p¯ÌbuznÈ obory podnik·nÌ, resp. provozovny. Uveden˝ zp˘sob zabezpeËenÌ je stanoven jako minim·lnÌ. P¯i posuzov·nÌ zabezpeËenÌ objektu bude hr·t svoji roli i v˝öe Ë·stky, na jakou si bude klient p¯·t pojistit. Tato smÏrnice zapad· do mozaiky ËinnostÌ, kter˝mi se zab˝v· institut. Lze ji zakoupit nebo objednat na dobÌrku v knihovnÏ »AP. Pro oznaËov·nÌ komponent˘ mechanick˝ch z·brann˝ch systÈm˘ byl spuötÏn projekt Pyramidy bezpeËnosti, kter˝ jednoduch˝m barevn˝m rozliöenÌm oznaËuje bezpeËnostnÌ t¯Ìdy mechanick˝ch z·bran, vyûadovan˝ch ve smÏrnici PojistnÈ t¯Ìdy. Institut d·le certifikuje komponenty elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ a registruje mont·ûnÌ firmy, kterÈ tyto systÈmy instalujÌ podle pravidel »AP. DalöÌm z·mÏrem pro zlepöov·nÌ systÈmu kvality v poskytov·nÌ sluûeb p¯i ochranÏ osob a majetku, s cÌlem snÌûit ökody zp˘sobenÈ p¯i pojistn˝ch ud·lostech, je stanovit poûadavky na soukromÈ bezpeËnostnÌ sluûby. ⁄roveÚ tÏchto sluûeb, zejmÈna provozov·nÌ pult˘ centralizovanÈ ochrany, m· vliv na rozsah ökod n·sledkem vloup·nÌ. Institut p¯ipravuje mechanizmus hodnocenÌ a registrace tÏchto sluûeb. V˝Ëet aktivit institutu nenÌ ˙pln˝. P¯ipravuje dalöÌ projekty v oblasti prevence odcizenÌ, kterÈ pozitivnÏ ovlivnÌ sniûov·nÌ ökod zp˘soben˝ch kr·deûemi vloup·nÌm.

16

JUDr. Aleö »erm·k, CZ Expert, s.r.o.

P¯Ìpad pojiötÏnÈ p¯epravy

P

ojiötÏnÌ p¯epravovanÈho zboûÌ je Ëast˝m objektem Ñaktivitì nepoctiv˝ch klient˘. Vidina nÏkolika milionovÈho zisku byla d˘vodem trojn·sobnÈho nav˝öenÌ pojistnÈ Ë·stky proti p¯edchozÌmu obdobÌ, kterÈ si v r·mci pojiötÏnÌ p¯epravy dohodl podnikatel, majitel n·kladnÌho vozidla IVECO. Do dvou dn˘ se majitel a ¯idiË vozidla v jednÈ osobÏ vydal s n·kladem hracÌch automat˘ na cestu do Polska. JeötÏ p¯ed p¯Ìjezdem na hraniËnÌ p¯echod se ¯idiË rozhodl zastavit na obËerstvenÌ u jednÈ z benzinov˝ch pump. Po p˘l hodinÏ, kdy se vr·til zpÏt ke svÈmu vozidlu jej vöak uû nenaöel. Automobil zmizel i s n·kladem hracÌch automat˘ za Ëty¯i a p˘l milionu korun. MÌstnÌ policie, kterÈ bylo odcizenÌ nahl·öeno, provedla dobr˝ kus pr·ce a v kr·tkÈ dobÏ se jÌ v˘z poda¯ilo nalÈzt. St·l na nep¯Ìliö vzd·lenÈm parkoviöti, vyuûÌvanÈm k odpoËinku ¯idiËi kamion˘. NepojiötÏn˝ v˘z byl v po¯·dku, po n·kladu se vöak slehla zem. Hned p¯i prvotnÌm öet¯enÌ policie bylo zaznamen·no nÏkolik rozpor˘ u okolnostÌ, p¯i kter˝ch mÏlo k odcizenÌ dojÌt. Jeden z ¯idiË˘ odpoËÌvajÌcÌch na odstavnÈm parkoviöti uvedl dobu, kdy zde byl nalezen˝ n·kladnÌ automobil zaparkov·n. To vöak p¯Ìliö nesouhlasilo s Ëasem uv·dÏn˝m ¯idiËem odcizenÈho vozidla. ZlodÏji by mÏli na kr·deû kamionu, vyloûenÌ n·kladu a p¯evezenÌ vozidla na mÌsto jeho nalezenÌ vzd·lenÈ osm kilometr˘ necel˝ch deset minut Ëasu. Na nalezenÈm kamionu p¯itom nebyly zjiötÏny û·dnÈ stopy po n·silnÈm vniknutÌ, ani u z·mk˘ dve¯Ì, ani na spÌnacÌ sk¯ÌÚce. Plachta byla vöude zajiötÏna ¯emeny, zajiöùovacÌ öÚ˘ra peËlivÏ smot·na ve vozidle. äkodu zp˘sobenou na p¯epravovan˝ch vÏcech uplatnila u pojiö-

ùovny mlad· podnikatelka z Prahy, p¯itom doloûila zajiötÏnÌ odbÏru p¯ev·ûen˝ch hracÌch automat˘ jednou polskou firmou. Pojiöùovna v tu dobu jiû mÏla k dispozici informaci policie o podez¯el˝ch okolnostech odcizenÌ, proto od poË·tku vÏnovala ökodnÌ ud·losti zvl·ötnÌ pozornost. P¯i konzultacÌch v pojiöùovnÏ, kdy byly probÌr·ny vöechny moûnosti ¯eöenÌ n·rokovanÈ ökody, byla specialisty na problematiku pojistnÈho podvodu zd˘razÚov·na pot¯eba dokumentovat veökerÈ rozpory, kterÈ z öet¯enÌ pojiöùovny Ëi policie vyplynou. Nespokojit se tedy se st·vajÌcÌmi informacemi, jeû byly ze strany policie k dispozici, ale do celÈho procesu aktivnÏ vstoupit. Tento postup se pozdÏji s ohledem na dalöÌ pr˘bÏh policejnÌho vyöet¯ov·nÌ uk·zal jako velice d˘leûit˝. KonkrÈtnÌ aktivity p¯i öet¯enÌ prov·dÏnÈm pojiöùovnou byly vûdy p¯edem konzultov·ny s pracovnÌky policie, kte¯Ì p¯Ìpad vyöet¯ovali. V pr˘bÏhu dvou mÏsÌc˘ se specialist˘m na problematiku pojistnÈho podvodu poda¯ilo zÌskat ¯adu informacÌ, kterÈ postupnÏ p¯ed·vali vyöet¯ujÌcÌm policist˘m. Tak byl zÌsk·n kontakt na polskou firmu, kter· mÏla hracÌ automaty odebrat, kde majitel firmy tento z·mÏr zcela pop¯el. D·le byla provedena ¯ada konzultacÌ k nakl·d·nÌ s hracÌmi automaty, jejich registraci a podmÌnk·ch provozov·nÌ. P¯edpoklad, ûe by mohly b˝t st·le provozov·ny v »eskÈ republice, se uk·zal jako spr·vn˝. Dva kusy se po rozs·hl˝ch aktivit·ch v mÌstech, kde panÌ podnikatelka provozovala svÈ herny, poda¯ilo nalÈzt. Nebyla tak hloup·, aby je mÏla ve sv˝ch provozovn·ch, ale nechala je odvÈzt k repasov·nÌ. SouËasnÏ s tÏmito aktivitami se prov·dÏlo i porovn·v·nÌ loûnÈ plochy kamionu POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

s rozmÏry ˙dajnÏ odcizen˝ch automat˘. Pro sestavov·nÌ moûn˝ch variant uloûenÌ Ëlenit˝ch hracÌch automat˘ byly vyrobeny papÌrovÈ öablony a ty pozdÏji pouûity i p¯i vyöet¯ovacÌm pokusu za p¯Ìtomnosti policist˘. Druh· strana, majitel vozidla a panÌ podnikatelka, vöak takÈ nez˘st·vala neËinn·. Na policii se s nimi a advok·tem dostavil osobnÏ polsk˝ podnikatel, kter˝ do protokolu prohl·sil, ûe hracÌ automaty hodlal odebrat a jejich doprava byla ¯·dnÏ domluvena. Pravdou je, ûe na policisty ve svÈm ÑsecondhandovÈmì obleËenÌ nep˘sobil p¯Ìliö vÏrohodnÏ, kdyû uv·dÏl svoji verzi o p¯ipravovanÈm obchodu za nÏkolik milion˘. SouËasnÏ doölo ke zmÏnÏ v˝povÏdi samotnÈho ¯idiËe odcizenÈho kamionu, p¯i kterÈ se snaûil posunout dobu ˙dajnÈho odcizenÌ tak, aby nebyla v p¯ÌkrÈm rozporu se zjiötÏn˝mi fakty. Ke dvÏma nalezen˝m automat˘m podnikatelka po poradÏ s pr·vnÌkem uvedla omluvu, ûe se do soupisu dostaly jejich v˝robnÌ ËÌsla omylem. Odcizeny byly jinÈ dva automaty. Vyöet¯ovatel policie se ve svÏtle st·le nov˝ch v˝povÏdÌ rozhodl

provÈst vyöet¯ovacÌ pokus k umÌstÏnÌ hracÌch automat˘ na loûnÈ ploöe, kter˝ by mu potvrdil Ëi vyvr·til zjiötÏn· podez¯enÌ. Majitelka hracÌch automat˘ s ¯idiËem p¯i tÈto prezentaci s lehkostÌ vysvÏtlovali z˙ËastnÏn˝m, jak se dajÌ hracÌ automaty skl·dat na sebe a tÌm p¯ev·ûet jejich nep¯ebernÈ mnoûstvÌ. Aû za pomoci papÌrov˝ch öablon p¯esnÏ kopÌrujÌcÌch tvary automat˘ se poda¯ilo jasnÏ prok·zat, ûe je vylouËenÈ p¯ev·ûet hracÌ automaty p¯edv·dÏn˝m zp˘sobem. Cel· v·ha tÏch, kterÈ mÏly b˝t naskl·d·ny naho¯e by leûela za jÌzdy na sklenÏn˝ch ploch·ch automat˘ spodnÌch a v d˘sledku jejich v·hy by muselo dojÌt k vz·jemnÈmu poökozenÌ. DeklarovanÈ mnoûstvÌ hracÌch automat˘ nemohlo b˝t v odcizenÈm vozidle uloûeno. SpoleËn˝ postup policie a pojiöùovny, kter˝m se poda¯ilo z·sadnÌm zp˘sobem zpochybnit podez¯elou ökodnÌ ud·lost a zjiötÏnÈ rozpory prezentovat z vÌce stran, n·slednÏ umoûnil nevyplatit podvodnÏ n·rokovanÈ pojistnÈ plnÏnÌ. Mlad· podnikatelka a ¯idiË kamionu se po nÏjakÈ dobÏ doËkali nepodmÌnÏn˝ch trest˘.

programu, kter˝ byl pro hosty p¯ipraven, byl takÈ p˘ldennÌ semin·¯, kter˝ organizaËnÏ i person·lnÏ zabezpeËila Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Na semin·¯, jehoû cÌlem byla vz·jemn· v˝mÏna informacÌ o situaci na pojistn˝ch trzÌch obou zemÌ, byli pozv·ni i z·stupci »AP. Gener·lnÌ tajemnÌk asociace Ing. Jaroslav MesrömÌd referoval o hlavnÌch rysech desetiletÈho novodobÈho v˝voje pojiöùovnictvÌ v »R a o ˙loze, kterou v nÏm sehr·la »esk· asociace pojiöùoven. Od balk·nsk˝ch host˘ se ËeötÌ partne¯i naopak dozvÏdÏli vÌce o obtÌûn˝ch pov·leËn˝ch podmÌnk·ch, v jak˝ch operuje celkem 18 pojistitel˘ v BosnÏ a HercegovinÏ. RoËenka St·tnÌho dozoru nad pojiöùovnictvÌm Federace Bosny a Hercegoviny ÑInsurance and Reinsurance Companies in Federation of BIH 2000ì je k dispozici v knihovnÏ »AP, stejnÏ jako v˝roËnÌ zpr·va nejvÏtöÌho tamnÌho pojistitele (cca 30 % trhu) Sarajevo ñ Osiguranije d.d. (k·)

* PoprvÈ pod nov˝m logem se letos seöli zamÏstnanci »SOB Pojiöùovny, a.s. PracovnÌ i spoleËenskÈ dvoudennÌ setk·nÌ vÌce neû t¯Ì set reprezentant˘ pojiöùovny s vedenÌm a z·stupci obou akcion·¯˘ probÏhlo jiû tradiËnÏ ve sportovnÌm are·lu v Nymburku ve dnech 27. a 28. dubna. PracovnÌ Ë·st setk·nÌ umoûnila spoleËnÈ vyhodnocenÌ v˝sledk˘ a vyvolala ûivou diskusi nad dalöÌ strategiÌ spoleËnosti. V souvislosti s v˝razn˝m posÌlenÌm pozice majoritnÌho vlastnÌka ñ belgickÈ KBC v pojiöùovnictvÌ i bankovnictvÌ v »R obsahuje strategie n·roËnÈ a z·roveÚ vysoce perspektivnÌ ˙koly pro celou spoleËnost. (hm)

Telegraficky * Dne 23. 4. t.r. p¯ivÌtala »AP ve sv˝ch prostor·ch gener·lnÌho ¯editele rakouskÈho Kuratoria pro prevenci a bezpeËnost (KuSS) pana Othmara Thanna a jeho z·stupce pro vnÏjöÌ vztahy pana Klause Rosina. Toto Kuratorium je tvo¯eno t¯emi subjekty; jeden se zab˝v· bezpeËnostÌ silniËnÌho provozu, druh˝ prevencÌ ˙raz˘ a t¯etÌ prevencÌ poû·ru. JednodennÌ n·vötÏva zmÌnÏn˝ch odbornÌk˘ v »AP byla jednÌm z v˝sledk˘ jedn·nÌ delegace naöÌ asociace s delegacÌ Svazu pojiöùoven Rakouska (VVO) ve dnech 18. ñ 19. 10. 2000. Na dopolednÌm setk·nÌ vybran˝ch pracovnÌk˘ sekretari·tu »AP a p¯edsedy sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel s hosty probÏhla v˝mÏna z·kladnÌch informacÌ o charakteru a Ëinnosti obou institucÌ a o oblastech moûnÈ p¯ÌmÈ spolupr·ce. V odpolednÌch hodin·ch se uskuteËnil pracovnÌ semin·¯, kterÈho se z˙Ëastnili zejmÈna ËlenovÈ sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. V jeho prvnÌ Ë·sti sezn·mil pan Thann p¯ÌtomnÈ s rakousk˝m modelem prevence ökod, v nÏmû hraje KuSS klÌËovou roli a d·le s vymezenÌm vazeb tÈto instituce na VVO, pojiöùovny, st·t, policii i mÈdia. V druhÈ Ë·sti semin·¯e pan Thann prezentoval v˝sledky Ëinnosti Kuratoria pro bezpeËnost silniËnÌho provozu. Materi·ly poskytujÌcÌ podrobnÈ informace o Kuratoriu pro prevenci a bezpeËnost jsou uloûeny v knihovnÏ »AP.

* Pod patronacÌ akciovÈ spoleËnosti BMS Harris & Dixon Praha, navötÌvila v t˝dnu od 17. 4. 2001 »eskou republiku skupina reprezentant˘ pojiöùoven a zajiöùoven Federace Bosny a Hercegoviny. SouË·stÌ POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

K nosnÈmu tÈmatu setk·nÌ pat¯ily informace a prvnÌ v˝sledky projektu budov·nÌ modernÌ distribuËnÌ sÌtÏ »SOBP, odpovÌdajÌcÌ p¯edstav·m KBC.

* Na dovolenou se z·jezdy cestovnÌch kancel·¯Ì by turistÈ od dubna letoönÌho roku mÏli cestovat bez vÏtöÌch rizik z krachu po¯·dajÌcÌch organizacÌ. V roce 1997 jich zkrachovalo pÏtadvacet, tÏmito ˙padky bylo postiûeno kolem 20 000 lidÌ, zp˘sobenÈ ökody byly vyËÌsleny na 270 milion˘ korun. Nespokojenost ve¯ejnosti vedla z·konod·rnÈ org·ny k vÏtöÌ p¯Ìsnosti v˘Ëi cestovnÌm kancel·¯Ìm. Z·konem bylo stanoveno, ûe nejpozdÏji do 1. dubna letoönÌho roku musÌ vöechny tyto kancel·¯e poû·dat o koncesi k provozov·nÌ svÈ Ëinnosti. JejÌ udÏlenÌ p¯edpokl·d· sjedn·nÌ pojiötÏnÌ z·ruky pro p¯Ìpad ˙padku cestovnÌ kancel·¯e, informaci o jejÌm podnikatelskÈm z·mÏru a prohl·öenÌ, ûe podnikateli nebylo v poslednÌch pÏti letech zruöeno ûivnostenskÈ opr·vnÏnÌ. Na tiskovÈ konferenci vedoucÌho pojistitele poolu pro p¯edmÏtnÈ pojiötÏnÌ, Generali Pojiöùovny a. s., informovala novin·¯e Ëlenka p¯edstavenstva Ing. Anna Petikov·, ûe k 3. kvÏtnu bylo sjedn·no z vÌce neû tisÌce doöl˝ch û·dostÌ 924 pojistn˝ch smluv. Kolem stovky cestovnÌch kancel·¯Ì vöak z r˘zn˝ch d˘vod˘, zvl·ötÏ vöak pro nedostateËnÈ hospod·¯skÈ v˝kazy, pojiötÏnÌ dosud sjedn·no nemÏlo. Pojiöùovny sdruûenÈ v poolu p¯evzaly celkovÈ riziko ve v˝öi tÈmÏ¯ 4,327 miliardy KË. (eva)

17

K

aûd· organizovan· pr·ce vyûaduje, aby nÏkdo na¯izoval a jinÌ se pod¯izovali. Do kategorie nad¯Ìzen˝ch pat¯Ì menöÌ Ë·st pracovnÌk˘, naproti tomu vöichni pracovnÌci bez v˝jimky jsou nÏkomu pod¯ÌzenÌ. Pod¯Ìzenost neznamen· pod¯azenost, stejnÏ jako nad¯Ìzenost nenÌ nad¯azenÌ. Nad¯Ìzen˝ m· pr·va a povinnosti v˘Ëi pod¯ÌzenÈmu, pr·vÏ tak jako pod¯Ìzen˝ v˘Ëi nad¯ÌzenÈmu. V tom je jejich vztah ekvivalentnÌ. Pod¯Ìdit se znamen· uznat svou z·vislost, podrobit se. Na pracoviöti se vûdy najdou lidÈ, kter˝m to nenÌ zatÏûko, zatÌmco jinÌ se pod¯izujÌ jen velmi neradi. P¯Ìstup k pod¯Ìzenosti je poznamen·n

v·nÌ, dosaûenÌ poËÌtaËovÈ gramotnosti, ovl·dnutÌ svÏtov˝ch jazyk˘; l pot¯ebu zn·t dlouhodobÏjöÌ perspektivu v profesi Ëi organizaci, moûnost dalöÌho uplatnÏnÌ, svou kariÈru. ÿÌdÌcÌ proces jako mezilidsk˝ vztah m· podobu vz·jemnÈho p˘sobenÌ mezi nad¯Ìzen˝m a pod¯Ìzen˝m. P¯evaûujÌcÌ vliv nad¯ÌzenÈho je do znaËnÈ mÌry urËen nejen cÌli a pot¯ebami ¯ÌdÌcÌ Ëinnosti, ale takÈ p¯edstavou ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka, jak m· pod¯Ìzen˝ jednat a pracovat. Vztah nad¯Ìzenosti a pod¯Ìzenosti... ... je form·lnÏ dan˝ organizaËnÏpr·vnÌ vztah, ovlivÚovan˝ dal-

Pod¯izujete se snadno?

doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc. mentalitou, postoji, pot¯ebami a z·jmy lidÌ naöÌ souËasnosti. ObecnÏ ho lze charakterizovat jako: l pokles ochoty ke slepÈ posluönosti a bezv˝hradnÈmu pod¯izov·nÌ se autorit·m opÌrajÌcÌm se jen o form·lnÌ moc; l nechuù plnit striktnÌ p¯Ìkazy bez moûnosti vlastnÌho posouzenÌ ˙Ëelu a smyslu vykon·vat Ëinnosti; l snahu prok·zat a uplatnit svÈ vzdÏl·nÌ, schopnosti a iniciativu; l v˝raznou citlivost na rozpor slov a Ëin˘, na neopodstatnÏnÈ preference v systÈmu hodnocenÌ lidÌ, na sniûov·nÌ osobnÌ d˘stojnosti; l zv˝öen˝ z·jem o dalöÌ vzdÏl·-

18

öÌmi, p¯edevöÌm bohatou spletÌ neform·lnÌch vztah˘, kterÈ p¯i jeho realizaci vznikajÌ, ... m· direktivnÏ-v˝konn˝ charakter, jeho upevÚov·nÌm, rozvÌjenÌm a sbliûov·nÌm doch·zÌ ke shodÏ mezi subjektem a objektem ¯ÌzenÌ, ... je sloûit˝, dynamick˝ a nezbytn˝, i kdyû s·m nevytv·¯Ì û·dnÈ materi·lnÌ ani duchovnÌ hodnoty, ... m· trvalou platnost vöude tam, kde existuje organizovan· Ëinnost lidÌ, vyûadujÌ ¯ÌzenÌ. JakÈ jsou zkuöenosti z v˝voje vztahu nad¯Ìzen˝-pod¯Ìzen˝? Co ¯ÌkajÌ v˝sledky sociologick˝ch v˝zkum˘? Potvrzuje ¯ÌdÌcÌ praxe vöechny poznatky teorie? V Ëem

jsou rozdÌlnÈ p¯Ìstupy pracovnÌk˘ ke vztahu pod¯Ìzenosti? n VÏtöina lidÌ vÌ, ûe v ûivotÏ je t¯eba pod¯izovat se nÏkter˝m autorit·m. To vöak jeötÏ neznamen·, ûe je uzn·vajÌ. Snadno se pod¯izujÌ a nenÌ jim zatÏûko bez rept·nÌ se podrobit vöem na¯ÌzenÌm. Nad¯ÌzenÈho povaûujÌ za svÈho ochr·nce, kter˝ odpovÌd· za uspokojov·nÌ jejich pot¯eb. ÑPod¯ÌzenÌì se pod¯Ìzenosti je ËinÌ svobodn˝mi. P¯ednosti vidÌ p¯edevöÌm v tom, ûe je nÏkdo jin˝ zbavuje tÌhy rozhodnutÌ a odpovÏdnosti. Autoritu uzn·vajÌ i tehdy, kdyû jim pr·vÏ nad¯Ìzen˝ ÑnesedÌì, m˘ûe dojÌt k lehk˝m odchylk·m. Ale to nic nemÏnÌ na jejich z·sadnÌm postoji. Respektov·nÌ pod¯Ìzenosti je vede k tv˘rËÌmu a iniciativnÌmu plnÏnÌ stanoven˝ch povinnostÌ a svÏ¯en˝ch ˙kol˘. n O nÏkter˝ch se ned· ¯Ìct, ûe se neradi pod¯izujÌ. Z·leûÌ v˝hradnÏ na osobÏ, kter· jim je nad¯Ìzena. Je-li kompetentnÌ, p¯ijmou ji, v opaËnÈm p¯ÌpadÏ ji odmÌtajÌ. Uzn·vajÌ-li jejÌ osobnÌ a odbornÈ kvality, ochotnÏ hrajÌ druhÈ housle. Uposlechnou i Ñrozumn·ì na¯ÌzenÌ, o jejichû smyslu pochybujÌ. Pokud jsou v opozici, zdr·hajÌ se pod¯Ìdit. Doch·zÌ u nich ke ztr·tÏ z·jmu o pr·ci, coû vyvol·v· nespokojenost nad¯ÌzenÈho a zp˘sobuje neshody mezi spolupracovnÌky. Jen ve v˝jimeËn˝ch p¯Ìpadech vystupÚujÌ situaci do krajnosti. n Jsou pracovnÌci, kte¯Ì ch·pou pod¯Ìzenost jako nucenou a vnucenou pozici zvenËÌ. Podrobit se je pro nÏ neobyËejnÏ tÏûkÈ. MajÌ siln˝ sklon k nez·vislosti, v nÏkter˝ch p¯Ìpadech je lze oznaËit za svÈr·znÈ jedince ñ individuality. Nemohou se smÌ¯it se skuteËnostÌ, ûe jsou na nad¯ÌzenÈm vÌce z·vislÌ neû oni na nich. Pot¯eba nez·vislosti je u mnoh˝ch tak siln·, ûe jen s obtÌûemi akceptujÌ i vÏËnÏ zd˘vodnÏnou autoritu. P¯i pod¯izov·nÌ se svÈmu nad¯ÌzenÈmu, kterÈho potajmu a nÏkdy i ve¯ejnÏ kritizujÌ, musejÌ p¯ekon·vat znaËn˝ vnit¯nÌ odpor. Jsou liknavÌ p¯i plnÏnÌ pracovnÌch povinnostÌ, neplnÌ ˙koly ve stanoven˝ch termÌnech a v poûadovanÈ kvalitÏ. Od p¯ÌmÈho nad¯ÌzenÈho chtÏjÌ, aby je

uzn·val jako svobodnÏ jednajÌcÌ partnery zbavenÈ svazujÌcÌ pod¯Ìzenosti. Vzhledem k jejich m·lo odpovÏdnÈmu p¯Ìstupu k pr·ci, o kterÈm nechtÏjÌ ani slyöet, je pro ¯ÌdicÌho pracovnÌka takovÈ uzn·nÌ nep¯ijatelnÈ. SouË·st pod¯Ìzenosti je vykon·vat p¯Ìkazy nad¯Ìzen˝ch. Podle postoje k uloûen˝m ˙kol˘m a jejich plnÏnÌ lze usuzovat na vztah pracovnÌka k pod¯izov·nÌ se. 1. Akceptov·nÌ ˙kolu ñ p¯ijetÌ, podpora, spolupr·ce, aktivnÌ souËinnost p¯i jeho plnÏnÌ. 2. Lhostejnost k ˙kolu ñ vzetÌ na vÏdomÌ, ÑdÏl·m, co dostanuì, pozice z·jmu: apatie. 3. PasivnÌ odpor ñ Ëinnost pod ˙rovnÌ vlastnÌch moûnostÌ. 4. AktivnÌ odpor ñ nesouhlas, Ñtak tohle dÏlat nebudu!ì Respektovat pod¯Ìzenost nespoËÌv· jen v ochotÏ plnit p¯Ìkazy, pat¯Ì vöak k jejÌm z·kladnÌm p¯edpoklad˘m. PracovnÌk p¯ispÌv· k bezkonfliktnÌ pod¯Ìzenosti: ñ odpovÏdn˝m plnÏnÌm zadan˝ch ˙kol˘ v poûadovan˝ch termÌnech, ñ sebekontrolou p¯i v˝konu Ëinnosti, ñ dodrûov·nÌm pracovnÌch postup˘, ñ vst¯Ìcnou spolupracÌ s ostatnÌmi, ñ dodrûov·nÌm bezpeËnostnÌch p¯edpis˘, hygienick˝ch pravidel, ñ plnÏnÌm ustanovenÌ organizaËnÌch norem, ñ zachov·nÌm zvyklostÌ bÏûn˝ch na pracoviöti. Nad¯Ìzen˝ ovlivÚuje kvalitu oboustrannÈho vztahu: ñ p¯Ìstupem k pod¯Ìzen˝m pracovnÌk˘m, ñ zp˘sobem jedn·nÌ s nimi, ñ stylem ¯ÌdÌcÌ pr·ce, ñ v˝konem kontroly, ñ umÏnÌm komunikovat s pod¯Ìzen˝mi, ñ vytv·¯enÌm podmÌnek pro plnÏnÌ jejich povinnostÌ, ñ respektov·nÌm pr·v pracovnÌk˘. Pod¯Ìzenost pracovnÌka je st·l·, nemÏnÌ se zmÏnou jeho za¯azenÌ. Nad¯Ìzenost je doËasn·, trv· jen pro dobu v˝konu vedoucÌ funkce. Kaûd˝ pod¯Ìzen˝ je potenci·lnÌm ¯ÌdicÌm pracovnÌkem ñ m˘ûe se st·t nad¯Ìzen˝m. Z nad¯ÌzenÈho, po zbavenÌ ¯ÌdÌcÌ funkce, z˘st·v· pod¯Ìzen˝. Tuto skuteËnost by si mÏl kaûd˝ uvÏdomit a podle toho se chovat a jednat s ostatnÌmi. POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

P O J I ä ç O VA C Õ DOMY V Y P R ¡V Ã J Õ

V

˝znamn˝m administrativnÌm a obchodnÌm centrem, a to i z celopraûskÈho hlediska, se stal ZLAT› ANDÃL, nov˝ komplex vytvo¯en˝ modernÌ architekturou z dÌlny francouzskÈho architekta Jeana Nouvela, pat¯ÌcÌho v souËasnosti mezi desÌtku nejv˝znamnÏjöÌch svÏtov˝ch architekt˘. VzpomeÚme vöak nejd¯Ìve alespoÚ ve struËnosti na minulost tohoto mÌsta. Koncem prvnÌ poloviny 19. stoletÌ si tady, na k¯iûovatce tehdejöÌ ävarcenberskÈ a PlzeÚskÈ silnice, postavil d˘m praûsk˝ sl·dek Josef Preisler. Rozs·hlÈ, klasicistnÌ, jednopatrovÈ dvouk¯ÌdlÈ stavenÌ dostalo Ëp. 222 a n·zev U ZlatÈho andÏla. To proto, ûe v typmanonu jeho v˝chodnÌho k¯Ìdla se jako domovnÌ znamenÌ objevila freska letÌcÌho andÏla ve zlatoûlutÈm vlajÌcÌm rouchu s palmovou ratolestÌ mÌru. V objektu byl pivovar se sladovnou a samoz¯ejmÏ i hostinec. VzpomÌnan˝ sl·dek Josef Preisler vlastnil jeötÏ dalöÌ d˘m U T¯Ì kominÌk˘ na druhÈ stranÏ PlzeÚskÈ silnice, jak se tenkr·t ulici ¯Ìkalo, kde byla slavn· hospoda, s prostorn˝m taneËnÌm s·lem, vyzdoben˝m znaky zemÌ Koruny ËeskÈ, tedy »ech, Moravy a Slezska. Podnikav˝ sl·dek tak mÏl dokonale polÌËeno na ûÌznivÈ pocestnÈ, aù öli po kterÈkoliv stranÏ silnice. Domu U ZlatÈho andÏla Ëp. 222 zaËala zvonit hrana koncem sedmdes·t˝ch let 20. stoletÌ v n·vaznosti na v˝stavbu trasy B praûskÈho metra. Spolu s dalöÌmi sedmi domy mezi PlzeÚskou t¯Ìdou a BozdÏchovou ulicÌ a s nÏkolika dvornÌmi objekty byl v sobotu 16. ˙nora 1980 odst¯elen. Co do plochy i poËtu ran to byla v tÈ dobÏ nejvÏtöÌ destrukce v Praze. Domy byly vesmÏs jednopatrovÈ, v parteru slouûily drobn˝m obchod˘m, byla tady i restaurace a bufet. JeötÏ p¯edtÌm, dÌky pochopenÌ Metrostavu, bylo k tympanonu domu U ZlatÈho andÏla p¯istaveno leöenÌ a doölo k odbornÈmu sejmutÌ fresky. Ta mÏ¯ila i s drapÈriemi Ëty¯i a p˘l metru, p¯i v˝öce jeden a p˘l metru a byla sejmuta bez nejmenöÌho poökozenÌ. Po n·slednÈm obrouöenÌ p¯ebyteËnÈ malty byla freska oboustrannÏ impregnov·na a p¯elepena g·zou. V tomto stavu byla p¯ed·na do pÈËe Muzea hl. m. Prahy a uloûena v depozit·¯i v DolnÌch Chabrech. P¯edpokl·dalo se, ûe bude vr·cena do novÈho are·lu. K tomu takÈ skuteËnÏ doölo, ale aû v roce 2000, kdy byla freska restaurov·na v restaur·torskÈ ökole v Litomyöli a POJISTNÝ OBZOR • 6/2001

ZLAT› ANDÃL umÌstÏna na ËestnÈm mÌstÏ uvnit¯ novÈho komplexu. V mÌstÏ vybudovan· stanice metra je raûen·, trojlodnÌ unifikovan· pilÌ¯ovÈho typu, v hloubce 37,4 m pod ˙rovnÌ terÈnu. DÈlka prostoru n·stupiötÏ se sedmadvaceti p·ry pr˘chod˘ dosahuje 105 m. Z obou Ëel st¯ednÌ lodi vych·zejÌ eskal·torovÈ tunely; do jiûnÌho vestibulu v dÈlce 51 m, do severnÌho v dÈlce 55 m. JiûnÌ vestibul s rozmÏrnou pas·ûÌ p¯i OstrovskÈho ulici slouûÌ p¯edevöÌm k p¯estup˘m z Ëetn˝ch autobusov˝ch linek z rozs·hlÈho ˙zemÌ jihoz·padnÌho sektoru Prahy. SevernÌ vestibul je orientov·n p¯edevöÌm k tramvajovÈ dopravÏ. Stanice byla nazvan· Moskevsk· a mÏla tÌm p¯ipomÌnat rozs·hlou spolupr·ci se SovÏtsk˝m svazem ve vöech oblastech v˝stavby a provozu praûskÈho metra. Proto byla na celÈ z·padnÌ stÏnÏ severnÌho vestibulu osazena monument·lnÌ mozaika symbolizujÌcÌ dominanty Moskvy, kolektivnÌ dÌlo sovÏtsk˝ch v˝tvarnÌk˘. TÈmatiku boje za mÌr vyjad¯ovalo osm rozmÏrn˝ch bronzo-

v˝ch reliÈf˘ na obou stÏn·ch n·stupiötÏ. Trasa metra B mezitÌm pokroËila aû na samou z·padnÌ hranici Prahy a n·zev stanice Moskevsk· byl po roce 1990 nahrazen n·zvem AndÏl. Z·jem o pozemek poblÌû k¯iûovatky AndÏl projevila nizozemsk· spoleËnost ING Real Estate (tehdy Nationale-Nederlanden nemovitosti) jiû poË·tkem roku 1990. PrvnÌ koncept budoucÌho komplexu ZLAT› ANDÃL od arch. Jeana Nouvela vznikl koncem roku 1994. V polovinÏ roku 1996 bylo rozhodnuto o prodeji pozemku spoleËnosti ING Real Estate. Tak zde mohl v p¯ÌötÌch letech (stavba byla zah·jena v lednu 1999) vyr˘st nov˝ obchodnÏ administrativnÌ komplex ZLAT› ANDÃL na pozemku o rozloze 7600 m2, n·kladem cca 1 miliardy KË. NabÌzÌ p¯es 13 000 m2 kancel·¯sk˝ch a 7000 m2 prodejnÌch ploch, souË·stÌ are·lu bude i restaurace. Velkou Ë·st obchodnÌ plochy tvo¯Ì supermarket, skryt˝ v ˙trob·ch budovy a p¯Ìstupn˝ z pas·ûe. TÈmÏ¯ polovina vöech

kancel·¯sk˝ch ploch byla pronajata pojiöùovnÏ Nationale-Nederlanden a ING PenzijnÌmu fondu. Ve dvoupodlaûnÌch gar·ûÌch je k dispozici 224 parkovacÌch mÌst. Projekt tvo¯en˝ Ëty¯mi samostatn˝mi, funkËnÏ nez·visl˝mi, administrativnÌmi budovami dotv·¯Ì z urbanistickÈho hlediska chybÏjÌcÌ z·stavbu v tÈto Ë·sti mÏsta. SpoleËnÏ s cel˝m komplexem vznikla prvnÌ Ë·st pÏöÌ zÛny. Jde o spoleËnou investici MÏstskÈ Ë·sti Praha 5 a nÏkter˝ch dalöÌch investor˘ z tÈto oblasti. Jednou z nejsloûitÏjöÌch a nejviditelnÏjöÌch Ë·stÌ stavby byla realizace fas·dnÌho pl·ötÏ. Na t¯ech budov·ch, vyjma hlavnÌ rohovÈ budovy, probÌhajÌ konstrukce ve vodorovn˝ch p·sech. Na severnÌ celosklenÏnÈ fas·dÏ se mÏly objevit tzv. zborcenÈ (zak¯ivenÈ) plochy a bylo tedy t¯eba pouûÌt speci·lnÌ skla. Technologie v˝roby a mont·ûe tak byla nesmÌrnÏ n·roËn·. Realizace fas·dnÌho pl·ötÏ ZlatÈho andÏla podle n·vrhu arch. Jeana Nouvela se z mnoha d˘vod˘ dostala na hranici souËasn˝ch technologick˝ch moûnostÌ. HlavnÌm a souËasnÏ zcela origin·lnÌm motivem je postava andÏla na ËelnÌ fas·dÏ budovy. Jeho umÌstÏnÌ symbolizuje zrozenÌ novÈho domu na mÌstÏ historickÈho p¯edch˘dce. Jedn· se o fotografii, techniku typickou pro druhou polovinu dvac·tÈho stoletÌ. Z fotografie shlÌûÌ na k¯iûovatku AndÏl, osmn·ct metr˘ vysok˝ Damiel, ËlovÏkñandÏl z filmu Nebe nad BerlÌnem. TÈma andÏla se objevuje takÈ formou kompozice z verö˘ napsan˝ch na fas·dÏ tak, aby byly ËitelnÈ i p¯i pohledu z ulice. Jde o fragmenty b·snÌ Konstantina Biebla, Rainera Marii Rilkeho, Franze Kafky, Ji¯Ìho Ortena, Gustava Meyrinka a Guillaume Apollinaria. VÌce neû slavnostnÌ otev¯enÌ komplexu ZLAT› ANDÃL za mnoh˝ch filmov˝ch, akustick˝ch a svÏteln˝ch efekt˘ se uskuteËnilo ve Ëtvrtek 2. listopadu 2000. Vedle ofici·lnÌch host˘ p¯ihlÌûely, na praûskÈ pomÏry nevÌdanÈ show, i tisÌce div·k˘. Z·vÏrem autor Ël·nku dÏkuje pracovnÌk˘m pojiöùovny NationaleNederlanden, tiskovÈ mluvËÌ panÌ Lence Lib·nskÈ a vedoucÌmu technickÈho oddÏlenÌ panu Karlu HercÌkovi, nejen za poskytnutÈ tiskovÈ materi·ly, ale i za moûnost podrobnÈho sezn·menÌ se s cel˝m objektem, vËetnÏ detailnÌho v˝kladu. Josef Hrubeö

19

CALLING TO YOUR ATTENTION

Recommend Documents