Trh práce
Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní LR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni
Příjmové veličiny na trhu VF
Příjem z mezního produktu VF (MRPVF): říká o kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy. Průměrný příjem z produktu VF (ARPVF): zjistíme kolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF. Tento počet vynásobíme cenou, za který je statek prodáván. MRPVF i ARPVF zpravidla nejprve rostou a potom klesají. Důvod nejprve totiž roste mezní produkt i průměrný produkt z VF, později mezní produkt i průměrný produkt klesají. Nejprve tedy dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka – projevuje se dělba práce, specializace apod., později začne platit, že dodatečná jednotka VF vyprodukuje méně než předcházející jednotka – začne platit zákon klesajících mezních výnosů. V nedokonalé konkurenci klesá MRPVF i ARPVF rychleji než v konkurenci dokonalé – důvodem je skutečnost, že firma v NEDoko snižuje cenu všech jednotek svých produktů (nejenom dodatečně vyprodukované jednotky produktu) – pozn.: v DoKO je cena všech vyprodukovaných jednotek stejná.
Příjmové veličiny na trhu VF Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP ARPL
ARPL
MRPL
MRPL
ARPL ARPL L MRPL DoKo. trh produkce – MR=AR=P=konst.
L MRPL NedoKo. trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce → funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku
Nákladové veličiny na trhu VF
MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF Pozn.: v prezentaci trhVFobecne.ppt jsou MFC značeny MCVF AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) K = kapitál (počt jednotek kapitálu), L = práce (počet jednotek práce) AFCK = TC/K = r.K/K = r AFCL = TC/L = w.L/L = w r = nájemné, w = mzda
Nákladové veličiny na trhu VF průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů
AFC
AFC
MFC
MFC
MFC
AFC=w
MFC= AFC=w
L DoKo. Trh = všechny jednotky VF jsou stejné, tj. zaměnitelné, tj. stejně produktivní V praxi velmi vyjímečný případ.
L NedoKo. Trh = různé jednotky VF jsou různě produktivní Nejprve zaměstnáváme/používáme ty nejvíce produktivní jednotky, mezní náklady spojené s těmito produktivními jednotkami budou nízké, když zaměstnáváme další jednotky, které nejsou tak produktivní a
Volba optimálního množství najímaných VF
takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk TR(K,L) – TC(K,L) = π(K,L) max. Pozn.: ekonomický zisk značíme buď symbolem π nebo EP.
Poptávka po práci na DoKo. trhu práce DOKO. TRH PRÁCE: velký počet firem poptávajících práci cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě, tj. kolik práce nabízejí lidé jedné firmě) je horizontální. Tuto křivku značíme sL. MFCL=AFCL=w=sL
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce DoKo. trh práce – viz předchozí DoKo. trh produkce – MR=AR=P Pokud je trh práce dokonalý, cena práce (mzda) se ustálí na trhu interakcí křivek tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci, firma je příjemcem této ceny
CZK/L
w
SL
w* MFCL= AFCL=w=sL DL L
Firma
L*
Trh práce
L
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR modifikované zlaté pravidlo max. zisku: MRPL=MFCL (což lze vyjádřit MR.MPL=MFCL nebo P.MPL=w) CZK/L MFCL= AFCL=w=sL4 MFCL= AFCL=w=sL3 MFCL= AFCL=w=sL2
ARPL
MFCL= AFCL=w=sL1 L MRPL v červeně vyznačených bodech platí podmínka maximalizace zisku, mzda je rovna příjmu z mezního produktu práce
tvoří všechny tyto body křivku poptávky po práci?
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR Firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady: TR ≥ VC Celkové příjmy musí být vyšší jak variabilní náklady Přičemž platí: TR = ARPL*L Příjem z průměrného produktu zaměstnance*počet zaměstnanců VC = w*L mzda*počet zaměstnanců Rovnici TR ≥ VC tak můžeme vyjádřit: ARPL.L ≥ w.L ARPL ≥ w
Křivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRPL shora ohraničenou maximem ARPL
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR CZK/L
bod ukončení činnosti firmy v SR
ARPL DL L MRPL
Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce. Vysvětlení: viz výše a prezentace trhyVFobecne.ppt
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR
v LR je firma schopna měnit množství práce i kapitálu při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu mění--li se objem práce i kapitálu, mění se mění efektivnost práce → posun MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční (SE), produkční (nákladový, PE)
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR K
SE: při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MPL A C B
Q2 Q1
PE: pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit objem práce i kapitálu, takže může více vyrábět – posun z B do C → zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL L
SE
PE
TE
Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzrůst MPL
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR MRPL2
CZK/L MRPL1 w1
MFCL= AFCL=w=sL1
E1 E2
w2
MFCL= AFCL=w=sL2 DL(LR)
L1
L2
L
Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je vzrůst MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci
Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci 1.
Změna ceny práce (mzdové sazby) - způsobuje posun po DL (křivky poptávky po práci). Pokud cena práce roste, poptávka po práci klesá.
2.
Ostatní faktory – D po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé DL
Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem. Platí následující závislosti: ↓w → ↑ poptávaného množ množství práce kaž každé firmy → ↑ poptávaného množ množství práce na trhu → ↑ tr tržžní DL jako horizontální souč součet indiv. DL, ale: ↓w → ↓ MC kaž každé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P (cena statků) a zároveň ↓ MR (pokles ceny způsobuje, že firmám klesá MR)→ MR)→ ↓MRPL a dochází k ↓DL (snížení poptávky firem po práci)→ práci)→ DL ka kažždé firmy bude strmě strmější a tím bude strmější i křivka trž tržní DL
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR
Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce
MR je klesající – MRPL a tím i DL bude strmější než když firma prodává výstup na DoKo. Trhu. Na trhu NeDoko musí firma snížit cenu, aby prodala více statků – MR firmy musí být klesající.
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR ARPL
ARPL
MRPL
MRPL
ARPL DL L MRPL Firma na DoKo. trhu finální produkce
DL
ARPL
MRPL Firma na NedoKo. trhu finální produkce
L
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR
Vedle SE (substitučního efektu) a PE (produkčního efektu) se prosazuje ještě tzv.
„příjmový efekt“:
Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny statků (aby firma mohla prodat více, musí snížit cenu statků) a tedy i poklesu MR (pokles ceny statků snižuje i MR firmy) MRPL se tudíž neposune dolů v takovém rozměru jako v případě DoKo. firmy
Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR CZK/L MRPL2 w1
MRPL1
MFCL= AFCL=w=sL1
E1 E2
w2
MFCL= AFCL=w=sL2 DL(LR)
L1
L2
L
Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL v případě, že by firma fungovala na DoKo.trhu finální produkce Princip formování tržní poptávky je pak stejný jako u DoKo. firmy – viz předchozí výklad
Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce nastává v bodě průniku křivky tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci. Nabídka práce – zaměstnanci Poptávka po práci – zaměstnavatelé (firmy).
Křivka nabídky práce
Nabídka práce se nejdříve chová jako běžná nabídková křivka - čím vyšší mzda (w (w), tím je větší nabídka, tj. ochota déle pracovat. Křivka nabídky práce bude rostoucí – čím vyšší je mzda, tím mají lidé méně obětovaných příležitostí, jak se živit jinak než prací a získávat příjem jinak než v podobě mzdy. Od určitého momentu v horní části vykazuje křivka nabídky práce určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z volného času. Možná jednodušeji řečeno - při určité výši mzdy si člověk začne vážit více volného času než peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu může být zaměstnáno menší množství členů domácnosti (babička, která je ještě v produktivním věku, nemusí chodit do práce, ale může se věnovat dětem a domácím pracím, z čehož domácnosti plynou nepeněžní výnosy).
Křivka nabídky práce – zpětné zakřivení
Jedním z nákladů obětované příležitosti osob, kteří pracují, je volný čas, respektive cena volného času. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt – zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé budou substituovat volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též důchod pracujících, a mohou si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval. Od určité, relativně vysoké úrovně mezd, působí tedy na nabídku práce důchodový efekt, tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně. Důchodový efekt se týká jak individuální nabídkové křivky, tak tržní nabídkové křivky.
Minimální mzda = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky zvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanosti
Dopady minimální mzdy Trh práce w nedobrovolně nezaměstnaní
SL
wmin2
wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná UNE
w* wmin1 DL L* dobrovolně nezaměstnaní
L
(I)Racionalita minimální mzdy
je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné jemzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou je--li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne je nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou
MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYSL
Minimální mzda v ČR Minimální hrubá měsíční mzda v ČR v letech 1992-2006 (nejnižší mzdový tarifní stupeň) 9000
7955
8000 7000
5700
6000
7185
5000
5000 4000
6200
6700
4000
2650 3000 2200 2200 2200 2200 2500 2500
3250
2000 1000 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Minimální mzda v Kč/měsíc
Zdroj: http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/prace/mzda/
