Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz. Blesk pro ženy. byznys.ihned.cz ČT 1. domazlicky.denik

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 13.1.2016 - 20.1.2016 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Exportovat živý skot čii maso? 15.1.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Potraviná

ČSCHMS Odbornice: Červené ervené maso je důležitou dů částí výživy, nutná je míra 19.1.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Potraviná

1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP 2 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

FinančníNoviny.cz níNoviny.cz

Blesk pro ženy DOKONALÉ ROLÁDY 18.1.2016

Blesk pro ženy str. 44

3 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

byznys.ihned.cz Senát zpřísnil ísnil zákon na ochranu dodavatel dodavatelů před řetězci. zci. Ty ale tvrdí, že v důsledku dů mohou 4 potraviny zdražit Český svaz zpracovatelů zpracovatel 13.1.2016 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - TOP ČTK, jsf

ČT 1 Jak nejlépe a zdravě zhubnout 14.1.2016

ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo


domazlicky.denik.cz Čtenář zakoupil páchnoucí maso, následná kontrola na prodejně prodejn nezjistila chyby 6 Český svaz zpracovatelů zpracovatel 14.1.2016 domazlicky.denik.cz str. 0 Moje Domažlicko masa - TOP

DVTV Rozhovor s Miroslavem Kobernou z Potravinářské Potraviná komory ČR 15.1.2016

DVTV str. 1 17:00 Drtinová Veselovský - Rozhovor


e15.cz Potravinářská ská komora spouští projekt cechovních norem 13.1.2016

e15.cz str. 0 Obchod a služby


Haló noviny Alternativní strava 19.1.2016

Haló noviny str. 9 Téma

9 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Jan STERN

Liberecký deník Pořádek v ledničce šetří peníze, stačí mít systém 19.1.2016

Liberecký deník str. 6 u nás doma


(ew)

novinky.cz Jak se jí v Česku košer 13.1.2016

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví


Zuzana Musálková

parlamentnilisty.cz Veleba (SPO): Zarazilo mě, že venkovu chybí prodejny. A víte, kdo je zničil? 12 Český svaz zpracovatelů 13.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - TOP PV Senátor Veleba: Kdo v potravinové vertikále velí, nejsou potravináři, ale zahraniční 13 obchodní řetězce Český svaz zpracovatelů 14.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - TOP PV

Plzeňský deník Řezník: Zabijačka? Podle mě je tím nejzdravějším jídlem 18.1.2016

Plzeňský deník str. 3 Plzeňsko


DANA VESELÁ

Právo Portál českých cechovních norem 16.1.2016

Právo str. 21 Firma

Dana Večeřová Jíme třikrát víc masa, než je bezpečné 18.1.2016

Právo str. 8 Zpravodajství

15 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 16 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Stáňa Seďová

Profit ROSTE ZÁJEM OBCHODNÍKŮ O CERTIFIKÁTY BEZPEČNÝCH POTRAVIN 17 Český svaz zpracovatelů 18.1.2016 Profit str. 48 OF Certifikace masa - TOP BusinessInfo.cz

tn.cz TEST SALÁMŮ VYSOČINA: Jsou teď kvalitnější, než v 90. letech? 13.1.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


Zemědělec Cechovní normy startují 18.1.2016

Zemědělec str. 4 Publicistika

Zuzana Fialová Odrazí se chov králíků ode dna? 18.1.2016

Zemědělec str. 33 Živočišná výroba

19 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 20 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Martin Jedlička

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 13. 1. 2016 14.1.2016

agris.cz str. 0 Souhrny

Agris Ceny potravin v ČR meziročně klesly, zdražily ale brambory 15.1.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství

FinančníNoviny.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 14. 1. 2016 15.1.2016


Agris Kontroly vánočních kaprů zjistily závadu u pěti procent prodejců 19.1.2016

agris.cz str. 0 Podnikání

SVS ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 18.1. 2016 19.1.2016


21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Agris V ČR byla po více než roce potvrzena Aujeszkyho choroba u loveckého psa 26 Český svaz zpracovatelů 19.1.2016 agris.cz str. 0 Venkov masa - Ostatní SVS ČR

Aha! pro ženy Zhubněte a pročistěte tělo od všeho nezdravého, co jste snědli nejen během svátků 27 OČISTNÁ DIETA DODÁ ENERGII Český svaz zpracovatelů 19.1.2016 Aha! pro ženy str. 10 Pro zdravý život masa - Ostatní Monika BRABCOVÁ

aktualne.cz Rok v české peněžence. Projděte si, co loni nejvíce zdražilo a co zlevnilo 28 Český svaz zpracovatelů 13.1.2016 aktualne.cz str. 0 Nakupování masa - Ostatní Senát zpřísnil zákon na ochranu dodavatelů před řetězci. Budou nakupovat v zahraničí, varuje opozice

29

13.1.2016

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

Původ potravin je rozhodující pro tři čtvrtiny Čechů, ukázal průzkum 18.1.2016

aktualne.cz str. 0 Nakupování

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

blesk.cz Český protest proti palmovému oleji. Tisíce lidí zahltí firmám maily 13.1.2016

blesk.cz str. 0 Události

31 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Brněnský deník Chovatelé psů neměli na maso 14.1.2016

Brněnský deník str. 5 Jižní Morava

(bar) Chia. Zdravá výživa má mnoho podob Brněnský deník str. 54 Příloha - Moje peníze - Můj 18.1.2016 podnik MARTIN MOKRAN

32 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 33 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Bruntálský a krnovský deník U pump ceny klesají, zlevní také některé služby či zboží? 16.1.2016

Bruntálský a krnovský deník str. 1 Titulní strana


BŘETISLAV LAPISZ

budejckadrbna.cz Tradiční zabíjačka v Masných krámech začne v pátek 19.1.2016

budejckadrbna.cz str. 0 Gastronomie


ct24.cz Počet českých potravin s chráněným označením EU stagnuje, potravináři si stěžují na 36 potíže při registraci Český svaz zpracovatelů 13.1.2016 ct24.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní ginterovam Více ochrany pro dodavatele před řetězci schválil i Senát 37 Český svaz zpracovatelů 13.1.2016 ct24.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní fialaa

Českobudějovický deník K nejbohatším řemeslníkům patřili kramáři Českobudějovický deník str. 53 Příloha - Řemeslo žije 14.1.2016 - Optik


ČRo - radiozurnal.cz Plýtvání se slevou. „Naše společnost málo vyspělá,“ říká odborník o slevových akcích

39

13.1.2016

ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / plytvak

Evelyna Kulíšková „Sněz mě jako první“. Speciální přihrádka prý ušetří až 2500,- měsíčně 18.1.2016

ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / plytvak

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 40 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Evelyna Kulíšková

ČRo Plus Senát chce víc chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců 41 Český svaz zpracovatelů 13.1.2016 ČRo Plus str. 2 19:00 Zprávy masa - Ostatní

ČRo Region, Středočeský kraj Jaká doporučení nám poslala Světová zdravotnická organizace ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte 14.1.2016 zdravě s Kateřinou Cajthamlovou


ČT 24 Zákon o významné tržní síle 13.1.2016

ČT 24 str. 10 21:00 Ekonomika

Potraviny v tuzemsku zlevnily 15.1.2016



dama.cz 5 triků na snížení krevního tlaku 14.1.2016

dama.cz str. 0 Zdraví

Josef Kraus Oblíbené ingredience na zahřátí 15.1.2016

dama.cz str. 0


F.O.O.D.

denik.cz Potravináři: falšování máku a česneku je na vzestupu 14.1.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika


Začal veletrh Grüne Woche. Česká republika proti loňsku zdvojnásobila účast 48 Český svaz zpracovatelů 15.1.2016 denik.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní Soutěž Regionální potravina začíná 19.1.2016

denik.cz str. 0 Ústecký kraj

Domažlický deník


AD Čtenář zakoupil páchnoucí maso... 16.1.2016

Domažlický deník str. 3 Domažlicko


Jitka Kupilíková

Dotyk BYZNYS Brífink 18.1.2016

Dotyk BYZNYS str. 0 Brífink


e15.cz Boj o Pražskou šunku jde do finále 13.1.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Dušan Kütner Levná ropa vyšponovala ceny potravin, Azerové vyšli do ulic 13.1.2016

e15.cz str. 0 Zahraniční události


echo24.cz Návrat 50. let. Chystá se nařízení, komu máte prodat pole 13.1.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage


Filip Nachtmann

ekonomika.iDNES.cz Invaze českých býků míří do Turecka. Za skot se tam platí víc 13.1.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika


MF DNES, Jan Brož

Haló noviny Chráněných označení potravin by mohlo být více 14.1.2016

Haló noviny str. 3 Z domova

(ng) Potravináři se vracejí k normám 14.1.2016

Haló noviny str. 3 Z domova


(ng)

homerlive.cz V Ústeckém kraji startují dvě tradiční regionální soutěže 13.1.2016

homerlive.cz str. 0


Chomutovský deník Přihlaste se do konce února do soutěže o nejlepší regionální potravinářský výrobek 59 Český svaz zpracovatelů 16.1.2016 Chomutovský deník str. 2 Chomutovsko masa - Ostatní (čtk, r)

chrudimskenoviny.cz

Středečním trhům na Resselově náměstí by podle kupujících prospěla větší rozmanitost a 60 více lokálních produktů Český svaz zpracovatelů 19.1.2016 chrudimskenoviny.cz str. 0 Zprávy masa - Ostatní Jakub Valenta

idnes.cz - blog Z mrazáku kamarád aneb jak se zbavit zoufalství a typických mražených problémů 61 (bruckner) Český svaz zpracovatelů 13.1.2016 idnes.cz - blog str. 0 masa - Ostatní Lucie Bruckner Zákon o významné tržní síle je úlitbou významné vládní síle (ivovalenta) 62 Český svaz zpracovatelů 14.1.2016 idnes.cz - blog str. 0 masa - Ostatní Pohádka o jedné zahradní slavnosti a zvýšení daní z nemovitosti. (jaroslavnovotny1) 63 Český svaz zpracovatelů 19.1.2016 idnes.cz - blog str. 0 masa - Ostatní Jaroslav Novotný

Instinkt Josef Maiín HLAVOU PROTI ZDI 14.1.2016

Instinkt str. 54 Téma


Tomáš Čechtický

Jihlavský deník Obyvatelé vísek si i přes velké mrazy šli ráno pro čerstvé pečivo 20.1.2016

Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství


DENISA ŠIMANOVÁ

Katka Z jednoho hrnce 14.1.2016

Katka str. 29 Naše dobroty


Ladislava Protivanská

kolinsky.denik.cz Zuzana Víznerová: Člověk by měl mít čas sám na sebe 14.1.2016

kolinsky.denik.cz str. 0 Moje Kolínsko


Kuchyně.CZ 24 hodin v Alta Badii 14.1.2016

Kuchyně.CZ str. 84 Na cestách


kurzy.cz USA: Maloobchodní tržby, Index Fedu NY, PPI 15.1.2016

kurzy.cz str. 0 Měny-forex


ČR - indexy cen výrobců a ve službách v prosinci klesly 18.1.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika


UK - inflace v prosinci překvapila a rostla o 0,2%, jádrová složka akcelerovala na 1,4% 71 Český svaz zpracovatelů 19.1.2016 kurzy.cz str. 0 Makroekonomika masa - Ostatní

Lidové noviny Pokyn školám: vepřové jen čtyřikrát měsíčně 16.1.2016

Lidové noviny str. 1 Titulní strana

MICHAELA KABÁTOVÁ Konzumace masa ohrožuje Zemi 18.1.2016

Lidové noviny str. 11 Názory


JAKUB ŠIŠKA

lidovky.cz Palmový olej není kvalitní potravina, vyhnout se mu ale příliš nedá, říkají experti 74 Český svaz zpracovatelů 19.1.2016 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Zdraví masa - Ostatní Lidovky.cz, Kateřina Golasovská

Literární noviny Opožděná chvála zemědělství 14.1.2016

Literární noviny str. 22 Historie


Josef Šmajs

Mladá fronta DNES Miliardy zachránily selata 18.1.2016

Mladá fronta DNES str. 8 Ekonomika

Jan Brož Veterináři: Labradora nakazil smrtelnou nemocí divočák 18.1.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Olomoucký kraj


Martina Čermáková

Moravskoslezský deník Lidé z periferií řeší problém: kde nakupovat? 18.1.2016

Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana


PETR JIŘÍČEK

Naše rodina Mraznička volá po inventuře 19.1.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny


(toj)

Ona DNES Kdy bude v módě ZDRAVÝ ROZUM?

80

18.1.2016

Ona DNES str. 16 Téma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

KRISTINA KOMŮRKOVÁ

parlamentnilisty.cz Český statistický úřad: Spotřebitelské ceny ve třetím čtvrtletí klesly, meziročně ovšem 81 vzrostly Český svaz zpracovatelů 13.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva Dnes v Senátu vyhrál Agrofert, stěžuje si senátor Valenta. Spotřebitelé prý brzo zapláčou 82 Český svaz zpracovatelů 14.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor masa - Ostatní vam Ministr Jurečka: Podnikáme řadu kroků na podporu zemědělského exportu 83 Český svaz zpracovatelů 15.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Český statistický úřad: Jaký byl vývoj indexů cen výrobců ve 4. čtvrtletí 2015 a v celém 84 roce? Český svaz zpracovatelů 19.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva

plzensky.denik.cz Řezník: Zabijačka? Podle mě je tím nejzdravějším jídlem 18.1.2016

plzensky.denik.cz str. 0 Moje Plzeňsko


Právo Oceněné inovativní potravinářské výrobky z Vysočiny 16.1.2016



Prima Poptávka po pštrosím mase stoupá 13.1.2016

Prima str. 6 18:55 Zprávy FTV Prima


prvnizpravy.cz Němečtí zemědělci přicházejí kvůli sankcím o miliardu eur ročně! 13.1.2016

prvnizpravy.cz str. 0 byznys


Rakovnický deník Člověk by měl mít čas sám na sebe 16.1.2016

Rakovnický deník str. 2 Rakovnicko


LUCIE MAŠÍNOVÁ

reflex.cz Putin dál bezostyšně lže. Čísla dokazují, že Rusko je v hluboké krizi

90

13.1.2016

reflex.cz str. 0 Analýza

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Svitavský deník Škola v Poličce ukázala zákulisí gastronomie 16.1.2016

Svitavský deník str. 3 Svitavsko


(tz)

svitavsky.denik.cz Učni v Poličce ukázali zákulisí gastronomie 17.1.2016

svitavsky.denik.cz str. 0 Moje Svitavsko


Tina Dobroty, nebo blafy?Chutnají vám? 20.1.2016

Tina str. 16 Wellness pro vás


tnbiz.cz ŠKOLNÍ JÍDELNY: Tohle by měly vaše děti dostávat! PŘEHLED 16.1.2016

tnbiz.cz str. 0


vbo TN.cz

tyden.cz Myslíte si, že po zdravém jídle nepřiberete? Omyl! 16.1.2016

tyden.cz str. 0 Dieta a krása


ČTK

vitalia.cz Ztužené tuky nelze házet do jednoho pytle 13.1.2016

vitalia.cz str. 0

Petr Havel Nechci na bezlepkové dietě vydělávat, říká restauratér 14.1.2016

vitalia.cz str. 0


Kateřina Čepelíková

Zemědělec Kontrolovali med a ryby 18.1.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství

Oldřich Přibík Počet značení stagnuje 18.1.2016


Zuzana Fialová Úspěšný boj 18.1.2016 Zemědělec str. 3 Zpravodajství

98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 99 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 100 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní Zuzana Fialová Ceny potravin loni už čtvrtým rokem klesaly 18.1.2016

Zemědělec str. 8 Evropská unie

(opr, čtk) Dobrá smlouva chrání půdu 18.1.2016

Zemědělec str. 10 Publicistika

Ing. Jan Vopravil, Ph. D. Kateřina Čapounová Podpora skladování 18.1.2016

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace

Jan Doležal Jurečka? Vše pro velké! 18.1.2016

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace

Libuše Frantová Podpora spotřeby řepkového oleje 18.1.2016

Zemědělec str. 29 Rostlinná výroba

101 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 102 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 103 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 104 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 105 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.

Zemědělec (newsletter) Počet českých potravin s chráněným označením v Evropě stagnuje 13.1.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0


Eva Seifertová

zena-in.cz Zapečená rajčata - tipy na skvělé náplně 18.1.2016

zena-in.cz str. 0 Zelenina


elly

zpravy.iDNES.cz Jak nakupovat a vařit, když jste singl 14.1.2016

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Domov


Hobby.cz, Marek Burza

zpravy.rozhlas.cz Senátoři zpřísnili zákon na ochranu dodavatelů před řetězci 13.1.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika


ČRo,Lenka Jansová, ČTK

Plné znění zpráv 13.1.2016 - 20.1.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz

Exportovat živý skot či maso? 15.1.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství ČSCHMS Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Přetrvávající ruské embargo nutí evropské státy hledat nové destinace pro dodávky zemědělských produktů, hovězí maso nevyjímaje. Díky tomu, že je o tuto komoditu ve světě zájem, neboť jí je na rozdíl od mléčných výrobků nedostatek, nejsou s odbytem zásadní problémy. Dobrá situace však nemusí trvat věčně, a proto jsou mnohé evropské státy aktivní v hledání nových trhů. Vzorem pro všechny může být v tomto ohledu Irsko, které před pár dny oznámilo, že právě dokončuje certifikační proces pro vývoz hovězího masa do Číny a Egypta. Přetrvávající ruské embargo nutí evropské státy hledat nové destinace pro dodávky zemědělských produktů, hovězí maso nevyjímaje. Díky tomu, že je o tuto komoditu ve světě zájem, neboť jí je na rozdíl od mléčných výrobků nedostatek, nejsou s odbytem zásadní problémy. Dobrá situace však nemusí trvat věčně, a proto jsou mnohé evropské státy aktivní v hledání nových trhů. Vzorem pro všechny může být v tomto ohledu Irsko, které před pár dny oznámilo, že právě dokončuje certifikační proces pro vývoz hovězího masa do Číny a Egypta. Irsko bylo také první (a zatím stále i jedinou) zemí z Evropské unie, která úspěšně dokončila složitý proces certifikace nutný k exportům hovězího masa do Spojených států amerických. Ačkoliv hodnota irských vývozů do USA zůstala v loňském roce za očekáváním, sám irský ministr zemědělství Simon Coveney se tehdy vypravil do New Yorku, kde na podporu tohoto úspěšného kroku pózoval fotografům s irským hovězím masem (na obrázku).Narůstající exporty živého skotu z České republiky jsou častým terčem kritiky, a proto náš svaz začal aktivně jednat se zástupci Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy o možnosti většího zapojení české státní správy do hledání nových trhů a postupného nahrazování části exportů v živém dodávkami hovězího masa. Již dnes je jatečný skot, který je z České republiky v živém vyvážen a následně porážen v Rakousku či Německu, ve velkém množství dále exportován do třetích zemí, tak proč bychom nemohli tyto obchody s masem realizovat do těchto destinací napřímo? Zpracovatelské kapacity na potřebné úrovni u nás máme, takže jistě existuje prostor, abychom do budoucna zvýšili podíl vykrmovaného skotu a poráželi ho doma a následně exportovali zpracované maso s vyšší přidanou hodnotou. Změna trendu samozřejmě bude nějakou dobu trvat, a vyžádá si ještě mnoho úsilí a zapojení nejenom státní správy, ale zejména samotných zpracovatelů, ale věříme, že toto je cesta do budoucna, jak pomoci zajistit rozvoj chovu skotu u nás. Rentabilita masného skotu je zatím postavena na exportu živých zástavových telat, neboť čeští zpracovatelé nejsou ochotni ve větší míře nabídnout za kvalitní surovinu lepší ceny, ale pokud by se podařilo hovězí maso uplatnit na dalších trzích, tak by se tento stav mohl začít postupně měnit. Když to funguje v jiných zemích, tak není zásadní důvod, proč by to nemohlo jít i u nás. Certifikační procedura pro dodávky hovězího masa do třetích zemí světa je velmi zdlouhavý a složitý proces (mnohdy i na roky), a proto pokud chceme postupně současný stav měnit, není moc prostor ztrácet čas.Pro export do některých zemí jsou již některé zpracovatelské podniky certifikovány (např. Kanada), ale neprobíhá prakticky žádný obchod. Jako perspektivní se naopak jeví východní trhy zejména pak Libanon, Saudská Arábie, Hong Kong, Čína, Jižní Korea, Japonsko, ale i africké země Egypt a Libye. I nadále bude významným zákazníkem Turecko, které nakupuje velká množství hovězího jak v živém, tak v mase nejen pro svou potřebu, ale i pro další exporty do dalších východních zemí (Irán, Irák). Je na nás, jestli dokážeme tento trend využít.

URL| http://www.agris.cz/clanek/190888

Odbornice: Červené maso je důležitou částí výživy, nutná je míra 19.1.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Červené maso je podle nutriční terapeutky Kateřiny Šimkové důležitou součástí výživy a do zdravého jídelníčku patří. V Česku sní podle statistiků každý v průměru 50 kilogramů červeného masa ročně, nejvíc muži od 18 do 59 let. Světová zdravotnická organizace doporučila jíst červené maso jen dvakrát týdně, poukazuje na zdravotní rizika nadměrné konzumace. Červené maso je podle nutriční terapeutky Kateřiny Šimkové důležitou součástí výživy a do zdravého jídelníčku patří. V Česku sní podle statistiků každý v průměru 50 kilogramů červeného masa ročně, nejvíc muži od 18 do 59 let. Světová zdravotnická organizace doporučila jíst červené maso jen dvakrát týdně, poukazuje na zdravotní rizika nadměrné konzumace. Červené maso řadí do skupiny tzv. lehčích rakovinotvorných látek. "Pokud budeme předcházet rizikům plynoucím ze špatné manipulace, nešetrné úpravy a budeme jíst doporučené množství, nemusíme se červeného masa bát. Jídelníček zdravého životního stylu musí být pestrý a vyřazení takto hodnotné potraviny je velká škoda," řekla ČTK Šimková, odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Červeným masem se myslí vepřové, hovězí, skopové, telecí a jehněčí. Energetická hodnota 100 gramů svaloviny je zhruba 450 kilojoulů, tukové tkáně 3500 kilojoulů. Vepřové maso obsahuje méně bílkovin a více tuku, proto bývá hůř stravitelné. "Vysoký příjem tuků je jedním z rizikových faktorů vzniku nemocí srdce a cév, obezity a některých typů rakoviny. Do jídelníčku bychom proto měli zařazovat pouze maso libové a před kuchyňskou úpravou přebytečný tuk odstranit," doporučila odbornice. Syrové červené maso obsahuje 20 až 24 gramů bílkovin na 100 gramů. "Bílkoviny jsou stavebními kameny organismu, jsou součástí svalové bílkoviny, ale také enzymů, hormonů či protilátek. Bílkoviny přijímáme, abychom nahradili jejich ztráty, protože tělesné tkáně se neustále obměňují," vysvětlila Šimková. V červeném mase jsou nenasycené mastné kyseliny snižující riziko nemocí srdce a cév, železo, které je lépe využitelné než z rostlinné stravy, zinek podporující imunitu a vitamín B12 pro silné nervy a duševní zdraví. V průměru sní každý v Česku 140 gramů červeného masa denně, muži od 18 do 59 let 232 gramů, to ale včetně drůbeže a ryb, průměr pro muže celkem vychází na 50 gramů za den, pro ženy na 30 gramů. K tomu snědí muži v průměru denně 100 gramů masných výrobků, ženy polovinu. "Do jídelníčku bychom měli zařazovat různé zdroje bílkovin. Vedle masa červeného i maso bílé a především ryby. Z ostatních zdrojů bychom se měli zaměřit na luštěniny, obiloviny a ořechy," uvedla odbornice za zdravou výživu. Doporučila naopak z jídelníčku zcela vyřadit masné výrobky, protože v nich je hodně tuku, soli a přídatných látek. Autor: ČTK http://www.ctk.cz


Blesk pro ženy DOKONALÉ ROLÁDY 18.1.2016

Blesk pro ženy str. 44

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Je úplně jedno, jestli se vám do ruky dostane vepřová panenka nebo ramínko, hovězí, telecí či kuřecí

plátky, nebo dokonce mleté maso. HLAVNÍ JE, CO DO NĚJ SCHOVÁTE. VEPŘOVÉ RAMÍNKO S BYLINKAMI Zjemněte jednoduchou chuť vepřového elegantními bylinkami. POTŘEBUJETE (na 4-6 porcí): * 1 kg vepřového ramínka * sůl, pepř * 3 jarní cibulky * 8 lžic čerstvých sekaných bylinek (tymián, šalvěj, petržel, estragon) * 2-3 stroužky česneku * 3 lžíce másla * 500 ml vývaru POSTUP: Maso upravte na obdélník. Osolte ho, opepřete a potřete z obou stran utřeným česnekem. Jarní cibulku nasekejte na tenká kolečka, smíchejte s bylinkami a máslem a vložte doprostřed obdélníku. Maso zatočte, omotejte ho potravinářským provázkem a vložte do trouby rozpálené na 220 °C. Hned stáhněte na 160 °C a pečte hodinu. Pak teplotu zvyšte na 200 °C a pečte dalších 20 až 30 minut. Po celou dobu pečení polévejte maso výpekem, případně pár lžícemi vývaru. Hnědou omáčku připravíte TIP: tak, že maso vyjmete z pekáče, seškrábete připečené strany, zaprášíte dvěma lžícemi hladké mouky, zalijete vývarem a necháte vařit 10 minut. Pak omáčku přecedíte, na závěr můžete zjemnit lžící studeného másla. DOBA PŘÍPRAVY: 20 minut DOBA PEČENÍ: 1,5 hodiny HOVĚZÍ S ROZINKAMI Velmi nezvyklé chutě budou vaše děti milovat. POTŘEBUJETE (na 4 porce): * 800 g hovězího roštěnce * 8 plátků sušené šunky * 100 g lučiny * 100 g čerstvého kozího sýra * 1 hrst rozinek * 1 hrst piniových nebo slunečnicových semínek * 1/2 lžičky drceného rozmarýnu * sůl, pepř, olej * 1 cibuli * 500 ml vývaru POSTUP: Maso naklepejte mezi dvěma fóliemi dotenka. Pak ho rozdělte na 8 malých obdélníků. Oba sýry smíchejte s rozinkami, semínky, rozmarýnem, solí a pepřem. Maso jemně osolte a opepřete. Každý plátek položte na sušenou šunku, přidejte sýrovou náplň, srolujte závitky a zajistěte je párátkem. Na oleji opečte nadrobno nakrájenou cibuli a závitky na ní opečte ze všech stran. Podlijte je třetinou vývaru a nezakryté pečte při 200 °C asi 20 minut. Až jejich povrch zezlátne a zatáhne se, podlijte je dalším vývarem a pečte asi 40 minut, nebo dokud nebudou měkké. VEPŘOVÁ S VEJCI A OŘÍŠKY Krásně křupavý obal skrývá vnitřek s jemnou chutí oříšků a vajec. POTŘEBUJETE (na 6-8 porcí): * 750 g mletého vepřového masa * 6 krajíců toustového chleba bez kůrky * 100 ml mléka * 2 + 4 vejce * 1 velkou cibuli * 2 stroužky česneku * 1 lžíci ostré hořčice * 1 lžíci oregana * 1 lžíci worcestrové omáčky * špetku mletého muškátu * sůl, pepř, strouhanku podle potřeby * 60 g vyloupaných pistácií * 200 g anglické slaniny na plátky POSTUP:

Toustový chléb namočte v mléce a 2 vejcích. 4 vejce uvařte natvrdo. Po půlhodině dejte do robotu namočený toustový chléb i s tekutinou, na kusy nakrájenou cibuli, česnek, hořčici, worcester i koření a rozmixujte. Pak rukama zpracujte s mletým masem, solí a pepřem na kompaktní hmotu, podle potřeby přidejte strouhanku. Položte ji na potravinovou fólii, rozválejte na obdélník. Poklaďte pistáciemi, vařenými vejci a pevně sbalte. Pekáček vyložte slaninovými proužky, na ně dejte válec masa a překlopte převislou slaninou. Pečte při 180 °C asi hodinu. Místo pistácií klidně použijte jiné ořechy TIP: nebo mandle, pokaždé dodají roládě jinou chuť. Trochu ořechů můžete nasekat a přidat rovnou do masové směsi. TELECÍ SE ŠPENÁTEM Dopřejte si jemné maso, které na rozdíl od hovězího nepotřebuje tak dlouho vařit. POTŘEBUJETE (na 4 porce): * 800 g telecí kýty * 150 g mraženého listového špenátu * 1 cibuli * 2 lžíce oleje * 2 stroužky česneku * 1 žlutou papriku * 100 g sýra Feta * 100 g šunky * sůl, pepř, muškátový květ * 250 ml vývaru POSTUP: Na oleji opečte na kostičky nakrájenou cibuli, přidejte nadrobno nasekaný česnek, na kostičky nakrájenou papriku a pak rozmražený a dokonale odkapaný špenát. Osolte, opepřete a dochuťte muškátem. Maso rozřízněte tak, aby se otevřelo jako kniha. Jemně přes fólii ho naklepejte, aby se lépe rolovalo. Osolte ho, poklaďte plátky šunky, špenátem, rozdrobeným sýrem, zabalte a svažte provázkem. Krátce ze všech stran ho opečte v pekáčku, podlijte vývarem a pečte téměř hodinu. DRŮBEŽÍ ZÁVITKY SE ŠUNKOU A CHŘESTEM Jemné rolky s holandskou omáčkou tvoří perfektní slavnostní oběd. POTŘEBUJETE (na 4 porce): * 4 kuřecí prsní řízky * 4 plátky schwarzwaldské šunky * 12 stonků zeleného chřestu * sůl, pepř, máslo NA OMÁČKU: * 3 žloutky * 120 g másla * 2 lžíce citronové šťávy* sůl, kajenský pepř POSTUP: Z chřestu oloupejte spodní třetinu, v osolené vodě ho vařte 3 minuty a pak ho vhoďte do ledové vody, aby si zachoval pěknou barvu. Prsní řízky naklepejte, osolte, opepřete, poklaďte šunkou a vždy třemi stonky chřestu. Rolky svažte provázkem a na másle je opečte ze všech stran. Podlijte troškou vody, přiklopte a duste 30 minut. Mezitím si připravte holandskou omáčku. Do misky, kterou pak lehce posadíte na hrnec s horkou vodou, dejte žloutky a 3 lžičky vody. Dno misky se nesmí dotýkat hladiny vroucí vody! Žloutky prošlehejte s vodou, vodu ve spodním hrnci zahřejte a pořád usilovně šlehejte, až hmota zhoustne. Po kouskách vmíchejte měkké máslo a citronovou šťávu, dolaďte solí a kajenským pepřem. Omáčku podávejte hned, aby neztuhla. MLETÁ S MRKVÍ Pokud máte poblíž dobrý obchod s drůbeží, dejte si kuřecí nebo krůtí mleté. POTŘEBUJETE (na 6-8 porcí): * 2 lžíce másla * 1 pórek * 3 mrkve * 1 hrnek strouhaného sýra * 1 svazek pažitky * 3 housky * 100 ml vývaru * 3 vejce * 700 g mletého drůbežího masa * 2 lžíce plnotučné hořčice * 1 lžíci kečupu * mletý kmín, sůl, pepř, tymián * 200 g šunky nebo slaniny

POSTUP: Na másle opečte najemno nakrájenou mrkev a pórek. Nechte je vychladnout a pak do nich vmíchejte nastrouhaný sýr a třetinu nasekané pažitky. Náplň by měla být díky sýru dost slaná, ale podle chuti ji ještě dosolte. Housky nakrájejte na kostičky, zvlhčete je vývarem a žloutky. Po půlhodině smíchejte houskovou směs s chladným masem, hořčicí, kečupem, kořením a solí. Z bílků vyšlehejte sníh a ten přidejte k masu spolu se zbylou pažitkou. Na plech položte slaninu nebo šunku, na ni dejte do obdélníku vytvarovanou fáš, poklaďte náplní, zaviňte a obalte šunkou. Roládu pečte při 180 °C asi hodinu a podlévejte vypečeným tukem nebo vodou. Podávejte s dýní dušenou TIP: na másle a tymiánu a se šťouchanými bramborami, do kterých vmíchejte podušenou jarní cibulku, pórek nebo čerstvou pažitku. VEPŘOVÉ ROLKY S HOUBOVOU OMÁČKOU Dotenka vyklepané plátky zavinuté se salámem budou výtečně chutnat i vypadat. POTŘEBUJETE (na 8 porcí): * 800 g libovějšího vepřového * 8 plátků dobrého suchého salámu * hrst sušených hub * 2 šalotky nebo malé bílé cibule * 3 lžíce hořčice * 2 lžíce másla * 4 lžíce suchého bílého vína * 250 g žampionů * 1 lžičku tymiánu * sůl, bílý pepř * 2 lžíce hladké mouky * 100 ml smetany ke šlehání POSTUP: Sušené houby namočte na hodinu do 100 ml vody. Pak vodu z hub přeceďte, ale nevylévejte ji. Cibuli a sušené houby nasekejte nadrobno a smíchejte je s tymiánem. Maso naklepejte, osolte, opepřete a potřete hořčicí. Každou ze čtyř roládek poklaďte salámem a houbovou náplní, sviňte je a zlehka obalte v mouce, tu přebytečnou oklepejte. Pak na másle opečte na plátky pokrájené žampiony a ze všech stran i rolky. Zalijte je vínem a vodou z hub, přidejte asi 400 ml vody, dochuťte a přiklopené duste v troubě vyhřáté na 180 °C 50 minut. Pak rolky vyjměte, přilijte smetanu a podle potřeby ještě vodu. Až se omáčka provaří a spojí, vložte do ní zpět rolky, aby se ohřály. TELECÍ S RAJČATY A MOZZARELLOU Jednoduchá, leč skvělá kombinace, kterou si zamilují hlavně děti. POTŘEBUJETE (na 4 porce): * 800 g telecí kýty * 6 sušených rajčat v oleji * 1 mozzarellu * 4 lžíce bazalkového pesta * 1 konzervu krájených rajčat * 1 cibuli * 1 lžíci protlaku * sůl, pepř, olej, bazalku, cukr POSTUP: Maso naklepejte dotenka, nejlépe mezi dvěma fóliemi, aby se nepotrhalo. Jemně ho osolte a nakrájejte na plátky. Mozzarellu natrhejte na kousky, sušená rajčata pokrájejte na malé kousky. Plátky masa potřete pestem, poklaďte je sušenými rajčaty a mozzarellou a srolujte. Závitky spíchněte párátkem nebo svažte provázkem. V hrnci zahřejte olej, přidejte nadrobno nasekanou cibuli, a až zezlátne, vložte závitky. Přidejte rajčata z konzervy a protlak, osolte, opepřete, přidejte bazalku a duste pod pokličkou doměkka, což bude trvat asi 40 minut. Podle chuti můžete do omáčky přidat ještě špetku cukru. Závitky před podáváním TIP: přepulte šikmým řezem. Vypadá to působivě a navíc všichni rovnou uvidí, jak lahodnou mají závitky náplň.

KUŘECÍ SE SUŠENÝMI RAJČATY Nebojte se pustit do experimentu se semínky a zrníčky. POTŘEBUJETE (na 6-8 porcí): * 1 kuře připravené na roládu * 1 hrnek quinoy * 3 lžíce piniových nebo slunečnicových semínek * 4-5 sušených rajčat * 1/2 hrnku rozinek * 1/2 svazku petrželky * sůl, pepř, špetku skořice, zázvoru a mletého koriandru * 100 g anglické slaniny nebo sušené šunky POSTUP: Na pánvi nasucho opražte semínka. Kuře trochu naklepejte, aby bylo na všech místech přibližně stejně silné. Quinou několikrát propláchněte horkou vodou, pak ji zalijte dvěma hrnky vody a vařte asi 15 minut. Pod pokličkou ji nechte ještě 5 minut stát. Pak ji osolte, opepřete, smíchejte s rozinkami, pokrájenými sušenými rajčaty, posekanou petrželkou, rozinkami, opraženými semínky a kořením. Maso zamotejte, svažte potravinářským provázkem a dejte do zapékací formy. Pečte hodinu při 180 °C, občas ji obraťte a podle potřeby podlijte vodou. Pokud se nechcete pouštět TIP: do quinoy, vyměňte ji v receptu za kuskus nebo rýži. Pro plnější chuť můžete quinou vařit v masovém či zeleninovém vývaru. Foto popis|

byznys.ihned.cz Senát zpřísnil zákon na ochranu dodavatelů před řetězci. Ty ale tvrdí, že v důsledku mohou potraviny zdražit 13.1.2016

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, jsf Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Nový zákon schválený senátem bude lépe chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Podle kritiků budou prodejci dávat přednost zahraničním dodavatelům. Zastánci zákona tvrdí, že se jedná o klíčový zákon pro české zemědělce. Senát ve středu schválil novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Obchodní řetězce namítají, že novela může v konečném důsledku zdražit potraviny. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to už dříve odmítl. Zákon nyní míří k podpisu prezidenta. Schválená novela mimo jiné zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Postihy řetězců za nátlak na dodavatele se zpřísní - čtěte ZDE Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově také provádění auditu nebo kontroly

dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin. Stejně jako předtím ve sněmovně tak i ve středu v Senátu novelu kritizovala pravice. Pavel Eybert (ODS) například poukazoval na to, že obchodníci budou raději dávat přednost dodavatelům ze zahraničí, aby se jich zákon netýkal. Jeho straničtí kolegové chtěli návrh zamítnout. "Vy ochraňujete tak dlouho, až nezůstane kámen na kameni," prohlásil Jaroslav Kubera (ODS). Zákon je podle něj nejen špatný, ale i špatně napsaný. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka rozhodnutí horní komory uvítal, zákon podle něj ochrání zemědělce a výrobce potravin a narovná nevyvážené tržní prostředí. "Nová úprava legislativně ošetřuje praktické problémy, které se v minulosti objevily v souvislosti se zneužitím dominantního postavení velkých řetězců. Jde o splnění důležitého vládního závazku a významnou změnu v oblasti prodeje potravin," uvedl v tiskovém prohlášení Sobotka. Sněmovna zpřísnila zákon na ochranu dodavatelů před velkými řetězci. Ty namítají, že novela zdraží potraviny - čtěte ZDE Ivo Valenta (za Stranu soukromníků) řekl, že zákon míjí svůj cíl a ještě více poškodí malé české dodavatele. Vláda podle něho poslušně vyšla vstříc zájmům ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jeho skupiny Agrofert, která je významným výrobcem potravin. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Zákona se zastával především Jan Veleba (SPO). "Tento zákon je pro české zemědělce a zpracovatele zákonem naprosto klíčovým," prohlásil. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) řekl, že monopolní prodejci v potravinářství se v tuzemsku chovají jinak než ve svých domovských zemích. Řekl, že "oni nás někteří ti prodejci mají za blbý". "My chceme aby se tu chovali solidně," dodal. Svaz obchodu a cestovního ruchu v tiskové zprávě v reakci na schválení novely uvedl, že změna zákona může zdražit potraviny v obchodech, omezit vývoz tuzemských výrobků a snížit podíl českých potravin v obchodech. Podle svazu také umožňuje šikanovat odběratele a brání běžnému obchodnímu vyjednávání. Podle prezidentky svazu Marty Novákové bude mít zákon negativní dopady na domácí ekonomiku.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65088450-sen...-ma-je-chranit-pred-nekalymi-praktikami

ČT 1 Jak nejlépe a zdravě zhubnout 14.1.2016

ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Češi jsou nejtlustší národ v Evropě. Každý třetí se potýká s nadváhou, každý pátý trpí obezitou. Proč je tak těžké zhubnout a udržet si váhu? Určitě si říkáte, přece musí existovat nějaký způsob, jak zhubnout, aby vás to nebolelo, abyste se netrápili. Byl už konečně vynalezen nějaký způsob, prostředek, nalezena nějaká rostlina, která by nám pomohla zhubnout nadbytečná kila? A vyplatí se platit tisíce korun výživovým poradcům a kupovat si potravinové doplňky? O tom diskutovat budou. Předseda České společnosti tělovýchovného lékařství, známý obezitolog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který radí, když začínáte

hubnout, nepouštějte se do příliš drastických, přísných diet ani do příliš intenzivního cvičení. Dobrý večer. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Po takzvaně zaručených dietách v časopise, po dietách slavných osobností na vás zaručeně čeká jojo efekt. Varuje prezident Asociace výživových poradců. Dobrý večer. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Člověk je všežravec. Není dobré podléhat módním trendům ohledně výživy. To je rada renomovaného gastroenterologa, vedoucího metabolické jednotky intenzivní péče v Thomayerově nemocnici. Dobrý večer. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Emoční hubnutí a detoxikaci právě ke štíhlé linii doporučuje výživový kouč a specialista. Dobrý večer. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Krásný večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Za 3 měsíce zhubl 15 kilogramů takzvanou paleo dietou poradce na hubnutí. Dobrý večer. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A za vás veřejnost zpěvák, bývalý člen skupiny Maxim Turbulenc, který shodil neuvěřitelných 80 kilogramů a říká, diety, zázračné pilulky, rady výživových poradců mi nepomohly. Musel jsem si přeprogramovat mozek. Dobrý večer. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Škábo, začneme, vůbec to je teď velký hit totiž posledních let, detoxikace organismu, ano? A pane Škábo, vy vysloveně říkáte, že ta detoxikace krom jiného snižuje tukovou tkáň, navíc se zbavíme parazitů, virů, bakterií, plísní, toxických látek. To prosím máme tedy všichni v sobě ty parazity, viry, toxické látky?

Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Tak jde o to, já jsem profesí výživový poradce a učím lidi v prvé řadě jíst. A jde o to si na začátek říci, co si představíme pod slovem detoxikace, protože pánové si představí něco, něco si představím já a támhle dámy a pánové také něco. Abysme si to řekli, protože učíme principy. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne, tak podívejte se, podívejte se, pane Škábo, já teď nejsem klient. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Který vám bude s nadějí naslouchat. Já chci přímo vaši odpověď, ano? Vy to máte na internetových stránkách, tak kdybyste mi mohl říct, ty parazity, viry, to tedy v sobě máme, proto se toho máme zbavit? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Určitě jsem zastáncem toho, že stravou a tím, jakou máme nerovnováhu v těle, se určité takovéhle organismy tam můžou vyskytovat. Teďka samozřejmě můžeme polemizovat o tom, v jaký míře, co je. Můžeme se bavit o střevním traktu, jestli tam máme nějakou bakterii zdravou, jestli tam máme nějakou nezdravou a podobně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale tak třeba ty parazity. Takže my máme parazity v sobě? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Já jsem zastáncem toho, že tím, že propaguju alternativní medicínu, tak jsem zastáncem, že v určité míře tam mohou být. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale vy to tady jako říkáte. Já si za to u vás zaplatím a vy mi tady, že mi odstraníte parazity, viry, bakterie, toxický látky. Tak máme je nebo je nemáme? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu - výživový kouč -------------------Jasně. Akorát že taky se tam dočtete... No jasně. Ano. Takhle se to obecně nedá říci. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak proč to říkáte těm klientům? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu - výživový kouč -------------------Ale já to neříkám obecně. Říkám, že učím stravou, aby se ta /nesrozumitelné/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. Vy to máte na internetových stránkách. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu - výživový kouč --------------------

To je pravda. To je pravda. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak jste schopen přiznat to, co si píšete na internetové stránky? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu - výživový kouč -------------------To jsem schopen přiznat určitě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak prosím vás, máme tam ty parazity, viry a bakterie? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu - výživový kouč -------------------Někdo je tam může mít, někdo ne. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak. Pane docente, kdybyste reagoval. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ne, tak ono je to nádherný. Já pokud potřebujete se pobavit, tak na stránky pana inženýra Škáby je to úžasný. Já jsem si říkal, že v příštím životě, pokud budu pohádkář, tak budu dělat to samý co pan inženýr Škába. To znamená, snesu ze všech možných publikací, ať je to, co je to, veškerý věci, které tam najdu, dám to do jednoho dortu a pak to budu za velké peníze nabízet. To znamená, to dělá pan inženýr Škába. Neví o medicíně, neví o fyziologii, neví o té stravě vůbec nic a radí tam lidem. Je to neuvěřitelné. V podstatě bylo by to téměř na to zažalovat vás pro nekalou soutěž. To znamená, to, co tam je, čím se toho zbavíte? Zbavíte se toho přepuštěným máslem, kdybyste nevěděla. To je z ájurvédy /nesrozumitelné/, takže tím se zbavíte toho. Kyselina laurová, která je v kokosovém tuku, podle pana inženýra vám udělá zdravá střeva. Naprostá snůška nesmyslů, se kterými neumí pracovat a je tam jeden krásný vrchol. My jsme s panem doktorem se o tom bavili. A to znamená, pan inženýr Škába si asi spletl oxytocin s nějakým jiným hormonem, protože oxytocin, to je to, co vám stahuje dělohu, to, co vám dělá laktaci a tohleto pan inženýr Škába v podstatě doporučuje, aby ten oxytocin, když tam je, tak vám pomůže zhubnout. Já nevím, jestli odstraní ty bakterie nebo jestli odstraní nebo vás naladí do emoční stability. Já bych se toho obával, že fakt ne, pane inženýre. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale to je v pořádku, vždyť já jsem očekával, když jsem sem šel, že samozřejmě já vycházím z toho, jak jsem se dlouhou dobu léčil a já samozřejmě uznávám plně klasickou medicínu, když už jste takhle jakoby na mě nastoupil, a za to jsem moc rád. Protože samozřejmě když jsem se ze začátku začal léčit, tak mně udělali všechny rozbory a byl jsem naprosto zdráv. To je super. Ale přitom jsem měl fleky na těle, přitom jsem byl atopický ekzém, měl jsem prostě hluboké akné a klasická medicína mi řekla, super jako, vy jste zdravej. Já říkám, a vypadám takhle zdravej? Takže já jsem si prostě procházel tím, že jsem navštěvoval různé lékaře, kteří se zabývaj třeba ájurvédou, čínskou medicínou a podobně a zkouším to na sobě. Já nikdy taky netvrdím, že to, co říkám já, že to je svaté, to vůbec ne. To je můj průzor. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------No ale berete za to peníze, že jo. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Tak ano. Jde o to, že...

Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Jasný. No, tak jako neříkám, že to je svaté, beru za to peníze a nemám za to žádnou zodpovědnost. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale jde o to za co, že jo. Jestliže s někým jdu do supermarketu a učím ho, jestli si mám dát sladkost nebo si mám vybrat takovýhle pečivo, tak si myslím, že samozřejmě to stojí zato. Na rovinu zase, když už takhle jedeme na tvrdo, což já nemám problém, tak někomu říct jenom a dát mu prášek a tím se to vyřešilo, tak to taky si nemyslím, že to je jakoby úplně nejlepší, když můžu jako říci. Aspoň za mnou choděj klienti. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak vážení, já bych se držela tedy té detoxikace, protože ta se line těmi doporučeními a opravdu mezi lidmi to je, pojďme se po Vánocích detoxikovat. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Určitě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Na jaře. Ano. Tak pane doktore, prosím, máme se tedy od čeho detoxikovat? Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------No za předpokladu, že vememe, že tuk, že může, může mít, může být zánětlivý v těle a může způsobovat spoustu nemocí, tak toho tuku bysme se zbavit měli. Ale já se přiznám, že nevím úplně, jak se ho zbavit, kam se ztratí ta energie, protože tu byste museli buď vyzářit v teplo nebo ji zpracovat v práci svalu a teplo. Ale neumím si představit ty postupy, tu detoxikaci, kterou vy nabízíte, tak říkáte, že nefunguje u všech nebo že to není pro každýho. Tak zkuste mi říct konkrétní věc, ten postup detoxikace, čeho se zbavím, pro koho to je? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Určitě. Tam jde o to, že já netvrdím na svým webu, že detoxikací zhubnete. Já jsem jenom říkal to, že učím a vytvářím to, že někomu řeknu, aby si dal pickles nebo kvašenou zeleninu, tak to říkám proto, nebo když řeším /nesrozumitelné/ lepku, když mu řeknu /nesrozumitelné/ mléčných výrobků, když mu sahám do jídelníčku, tak to dělám proto, aby to tělo se prostě, ta homeostáza, ta schopnost toho organismu, aby se zlepšovala. Jestliže mi někdo, přijde za mnou klient a řekne, že jí třikrát denně lepek, tak já už si pod pojmem detoxikace můžu představit to, a takhle to já vnímám... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Pane inženýre, nikdo nejí lepek třikrát denně. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Aha. Tak dobře. /Nesrozumitelné/. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Toho blázna, toho blázna, který by si vzal lepek, který nějakým způsobem dostane z toho obilí, koncentruje ho do té hmoty a jí ho třikrát denně, přiveďte mi ho, já mu řeknu, že to není dobré. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Pane docente, já myslím, že slovíčkaříte.

Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Neslovíčkařím. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Nejdřív jste se pustil do webových stránek místo do detoxikace a nyní se pouštíte... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ale já se nemám do čeho pustit. Pan inženýr nic neřek, co je detoxikace. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. Ale tady bych vám jenom chtěla říct, protože skutečně my se bavíme o tom, protože nám jde o diváky, o občany, kteří chtějí zhubnout a nechceme, aby zbytečně utráceli peníze. A takže samozřejmě to, co inzeruje pan inženýr Škába, že, za několik tisíc korun, no tak nás zajímá, vždyť pan Škába nám to může vysvětlit. Já se, ať nás přesvědčí, ty plísně a podobně. Takže... Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ne. Já jenom reaguju na pana docenta, který říkal, že nikdo nejí třikrát denně lepek. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ale vždyť to říkal pan inženýr. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Samozřejmě, že ho jíme vícekrát, protože se dokonce přidává jako známé aditivum do masných výrobků, aby se zvýšila jejich nutriční hodnota, aby tam bylo víc bílkovin. Ale samozřejmě nejvíc ho jíme v cereáliích, které jsou samozřejmě na základně té nádherné pyramidy, kterou všichni jsme uznávali 20 let, jezte 60 % energie zejména z cereálií, pokud možno celozrnných. Takže pokud se někdo tohoto obecného výživového doporučení drží a má skrytou nesnášenlivost nebo manifestovanou, viditelnou nesnášenlivost na lepek, tak se v podstatě intoxikuje. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------To máte naprostou pravdu. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------A detoxikace je o tom, abychom se zbavovali látek, kterými jsme intoxikováni. Proto jsem si dovolil říct, že kritizujeme webové stránky. Musíme nejdřív vědět, čeho chceme toho klienta zbavit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Já to tady poslouchám, tuhletu debatu, mě by zajímalo, čím se teda detoxikovat, jo. Každej to máme asi trošku jináč. Já třeba když jsem se detoxikoval a hubnul jsem, tak jsem se detoxikoval normální klasickou vodou, kterou si nemůžu ublížit a v podstatě jsem nepoužíval k tomu nic jinýho. Je na mně vidět, že jsem zhubnul 80 kilo, takže to asi nějakým způsobem zabralo. A pro mě detoxikace si dovedu představit, že čistou klasickou vodou, ničím jiným. Nepotřebuju k tomu vůbec nic jinýho. Ono totiž zhubnout začíná u toho, že si to musím srovnat v hlavě. To už tady bylo řečeno.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A to probereme. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------A že si musím vyléčit mozek. nejmenovaná osoba -------------------Určitě. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Potom jakým způsobem, jestli dělená strava nebo nedělená strava, to už samozřejmě záleží na každým, co přijímá nebo nepřijímá a jakým způsobem s tím pracuje. Já jsem si o vás něco tak nějak přečet. Každej říká trošičku něco jinýho, každej na to má trošičku jinej úhel pohledu. Neříkám, že, že ne, protože samozřejmě s tím nemám zkušenosti, ale mám zkušenosti, že třeba při mým hubnutí jsem jedl naprosto všechno, pil jsem pouze jenom vodu, ale upravil jsem si jídelníček tak, aby prostě mně vyhovoval. Což znamená, řeknu to v krátkosti, čtyřikrát denně, to, co se mi vejde do dlaně, víc nic a v tu pravou hodinu. Protože když jsem se bavil s člověkem, což byl psycholog, kterej mně nastavil nějakej způsob toho hubnutí a řek mně, jak se sebou mám pracovat a jak si mám vyléčit mozek, protože všechno vychází z hlavy, veškerý nemoce a samozřejmě tloušťka je nemoc, co si budeme povídat, jako cokoliv jinýho. Jako kouření, závislost na kouření, na drogách a na všom. Tak já jsem tohleto začal dělat a v podstatě to vyšlo a můžu říct, že bez jakýhokoliv, abych tady bral nějaký podpůrný prášky, který jsem á propos taky zkusil a myslím si, že to je jeden velikánskej fejk brát nějaký podpůrný prášky od různejch firem, který tvrděj, že tohleto sním a zhubnu. Tak jako nezlobte se na mě, ale pokaď to nemám srovnaný v hlavě... Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Například /nesrozumitelné/ od farmaceutických firem. To jsou léky na hubnutí. nejmenovaná soba -------------------To máte pravdu. Ale žádnej doktor je nenapíše, jo. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Dneska už ne. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Pokavaď nemám srovnaný v hlavě, že tyto věci mně nepomůžou, tak... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak vážení, my se k té hlavě, to je velmi důležitý bod, dostaneme. Ale prosím, skutečně ta detoxikace, ano, to teď každý se chce pomalu, jo, když to poslouchá, detoxikovat, ano? Tak kdybyste mi, pánové, tedy mohli vysvětlit, ano, já bych teda ještě u pana Škáby, protože vy máte návod, vy jste ho dokonce veřejně uved na Blesk.cz, ano. Já bych prosím ráda věděla. Tak ráno si mám vyčistit jazyk škrabkou na jazyk. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Jasně. Jasně. Jasně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------

Ano. A poté mám převalovat v puse olej. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------No jasně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Který navazuje bacily. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------To je nějak... A pak ho tedy vyplivnu. Ano. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ano. Ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Protože má v sobě podle vás ty bacily. To je prosím nějak vědecky dokázáno, že olej chytá tedy ty bacily. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Tak ono totiž to je krásný, že tady máme svět vědeckej a potom máme tady svět tenhleten. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak mi to vysvětlete. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale nemáme na všechno studie. Jo. Jde o to, že prostě na všechno chtěj lidi studie, ale kdo tu studii bude platit? Kdo bude dělat tu metaanalýzu? No ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Páne Škábo, tak ale jako když to dopo... Tak jako jak jste přišel na to, že olej v puse... Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Já čerpám, čerpám od lékařů, kteří jsou třeba indičtí lékaři, jsou to ájurvédští lékaři, čínští lékaři a prostě toto jsem přijal do svého života a pomáhá mi to. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vy jste to přijal. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ano. Ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------

Ale vy za to, pane Škábo, já vám váš názor neberu. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------No jasně. No jasně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím, jak tomu říkáte, kousejte si olej každé ráno. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Určitě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já vám to přeji. Mně jde o to, že vy za to berete peníze. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Proč ne? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak ale já chci vědět, kde jste přišel na to, že je to funkční? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale to není o tom. To je stejný, jako když někdo támhle, když od pana doktora dostanu nějaký informace. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak prosím vás, je nějak funkční škrabka na jazyk, olej bere tedy z úst bacily? Pánové. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Každopádně ne. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne? Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------To znamená, jako z jakého důvodu bych to dělal? Jako v ústech samozřejmě je mikroflóra, která nebo mikrobiom, který tam má být. Pokud jíme větší množství cukru, ten se může změnit a kazí nám to zuby. Ale provádět takovýto, takovýto nesmysl, pardon, je naprosto zbytečné a zvlášť to radit lidem a brát si za to peníze. To znamená, převálím olej v puse, možná mě přejde chuť na jídlo, tak možná tolik nejím. To možná bude takhle vědecky prokázáno. To bych panu inženýrovi věřil. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Pane docente, vy jste gastoenterolog, trávicí trubice začíná v ústech. Velmi dobře, víte velmi dobře, co to je... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Věřte mi, že to vím. Opravdu to vím velmi dobře.

Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Super. Víte, co to je dysbióza nejenom ve střevech, ale co to je dysbióza i v ústech. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ano. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Víte, jakou roli tam hrajou antioxidanty z olivového oleje. Který se převaluje, jakým způsobem mohou tu dysbiózu, na to jsou studie, které pan inženýr nemá po ruce. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne, tak nám to řekněte, ale pane inženýre, ale tak, ale proč... Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ale vy jako gastroenterolog, kde začíná trávicí trubice? Vy jste ty studie měl mít po ruce. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže kdybyste nám, protože to je zajímavé, to je jednoduché, to můžeme hned zítra ráno všichni začít aplikovat. Ano. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Určitě bych doporučoval u osob, kterým páchne z úst, kteří mají problémy s takzvanou vědecky popsanou dysbiózou v ústech, podívat se po metodách, jakými by tento problém mohli vyřešit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale my mluvíme o tom oleji tady. My mluvíme o oleji. Tak je to nějak vědecky. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Já jsem k tomu přidal olivový olej, panenský s obsahem antioxidantů. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A to pomáhá tedy. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Za chviličku přidám koenzym Q10, který se používá proti zánětům v ústní dutině. Jako doplněk stravy. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale já beru proti bacilům. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------V některých zemích jako léčivo, čili lék. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------

Já beru jako proti bacilům a aby člověk byl štíhlejší. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ano. Ta mikroflóra v ústech si sama pomůže proti bacilům. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Řekněte mi, jak je tohleto vědecky podložený. Mně to připadá, jak když vařila myšička kašičku, jo. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Připadá? Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Jako že někdo něco vymyslí, pak si za tím stojí... Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Máte takový dojem. Ale my máme ty pojmy, bohužel, ve studiích. Ty mají gastroenterologové k dispozici. /Souzvuk hlasů/. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------A vy zpochybňujete teda tradiční čínskou medicínu, ájurvédu, prostě protože nemáte studie. To znamená, že vy jste řekl teďka... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ne, já to nezpochybňuju, já jenom říkám, vy tomu nerozumíte, jste to někde přečetl a použijete, protože za to berete peníze. To je ten váš problém. Nic jinýho. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Jakej problém, když to dávám na web zadarmo? Když si to tam přečtete, co za to chci peníze? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vždyť to není pravda. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Jak to že, je to tam napsaný, tak jste si to přečetla a nic jste neplatila. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale vy... A co potom doporučujete... No já jsem to opravdu neplatila. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------No vidíte. No vidíte. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale vy tam máte různé rady. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč --------------------

Asi jste to nedočetla, že třeba chodím do supermarketu a provádím někoho určit si potraviny, že jo. No. Ale to jste nezmínila, že jo. No jasně. Chápu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale já jsem si přečetla, že váš program... Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale to je v pořádku. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Pane inženýre, já z vás mám strach teda, jo. Já si opravdu nedokážu představit, že s někým vy teda konkrétně s vašima znalostma půjdete do supermarketu. Já toho člověka fakt lituju v tuhletu chviličku, jo. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale to je v pořádku, to je v pořádku. Vždyť jako to já znám... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------To znamená, prostě takovouhle snůškou, já od toho, možná, že se brzo objeví v mojí gastroenterologický poradně. Už se na to těším. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Určitě. To je v pořádku. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Pane doktore, choďte vy jako lékaři vybírat, pomáhat vybírat lidem potraviny. Nevědí nic. Proto existují takovéhle hloupé pomůcky, v uvozovkách. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale jde o to, počkejte, ale víte co, že třeba /souzvuk hlasů/. Vážení, dobře. Přejděme tedy k tomu, ano, jakou mají kvalifikaci ti výživoví poradci, že? Protože tady třeba pan inženýr, když já bych se u vás přihlásila na tříměsíční kurz za 4990 korun, tak vy mi tedy, půjdete se mnou do toho supermarketu, také mě zdravotně vyřešíte, tedy vyšetříte. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------To nemůžu. To nesmím. Já totiž posílám právě... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No to můžete. To můžete. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------To nemůžu. To nemůžu. Já musím poslat... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A vždyť to tam máte na těch stránkách. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN

-------------------Ne. Já tam mám napsáno, že si musíte dojít jakoby na krevní rozbory, jo. To znamená, že to je věc. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------A vy posuzujete ty krevní rozbory. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Cože? Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------A vy pak se na ně díváte nebo vy je interpretujete, ty rozbory? Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------A proč bych nemoch říct, že má vysokej cholesterol, má HDL vysokej, LDL, tak můžu /nesrozumitelné/. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Vy víte, co to znamená? Ne. Mě by to strašně zajímalo, protože to je neuvěřitelná další věc, kdy člověk absolutně bez vzdělání pošle pacienta na rozbor, nechá si za to zaplatit těžký peníze, ideálně mu doporučte do Německa, aby šel, do těch německých laboratoří, které jsou podle těchto pseudovědeckých lidí akreditované a proto to jenom jde a on za to zaplatí 50 tisíc a vy si tam všimnete, kde máte hvězdičku nebo červenýho a řeknete, že to je špatně. Je to opravdu obrovský podvod na lidi a je to potřeba říct. Pane inženýre, vy konkrétně, předseda Asociace výživových poradců. nejmenovaná osoba -------------------Aliance. Já se omlouvám, předseda Aliance výživových poradců, pokud je toto jediné, to, co jsem řekl špatně, tak se za to omlouvám. Vy byste naopak se měl snažit, aby ti výživoví poradci byli co nejvzdělanější, aby výživoví poradci, kteří by nám, lékařům a nutričním terapeutům měli pomoct, aby to nebyli v podstatě lidi, kteří hlásají takový bludy jako pan inženýr Škába. Tyhlety lidi byste se měli snažit ze svého, ze svého středu nebo ze své skupiny nějakým způsobem dostat pryč, aby a třeba vy byste měl být první, který bude stát o to, aby výživoví poradci měli koncesi. Jenom pro ty, co to nevíte, výživovým poradcem se můžete stát, pokud vás to dneska napadne. Budete jeden den zametat na ulici a řeknete si, dobrej byznys je výživový poradce. Druhý den můžete přijít a pokud na okresním úřadě nebude dost výživových poradců, můžete se tím stát, bez vzdělání, bez odpovědnosti a budete brát velký peníze, aniž tomu rozumíte. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Na to by mohl zareagovat pan inženýr Mach. Prosím. Na tu kvalifikaci výživových poradců. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ano. Ano. Je to tím, že státní akreditační komise rozhodly těsně po revoluci, že výživové poradenství bude živnost volná, tedy nepodléhající licenci. Čili nám nevyčítejte, že nemáme licenci schválenou státem. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Já to vím. Já vám to nevyčítám. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců --------------------

Vyčítáte. Velice, velice podpásově. Čili my za to nemůžeme. Naopak vy, pane docente, moc dobře víte, že já jsem se na vás obracel xkrát, přednášel jste na mé půdě ještě v nějaké době. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Vyčítám to... To není vůbec podpásově. A nic pro to neděláte. Já si myslím, že to bylo ještě, když jste byl u firmy, že jo. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Kupoval jsem vaše knížky k edukaci našich výživových poradců. Vy jste se zajímali o náš program na sestavování jídelníčku, to samé s panem doktorem Matoulkem. Když jsme volali po tom, byl jsem na jednání ve společnosti o výživu, aby vaši odborníci, a ve Fóru zdravé výživy, koneckonců pan doktor Suchánek u nás přednášel léta. Čili... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Ale pane inženýre, prosím, abysme se věcně pro diváky, ano. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------My voláme samozřejmě po spolupráci. Vy nám nasazujete psí hlavu, že nemáme státní licenci jako lékař, který dostane diplom. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale pane inženýre, ne, počkejte, pan docent, moment, ať se dostaneme, jde o kvalifikaci, ano? Tak řekněme si, že vaše Asociace výživových poradců, vy pořádáte jakési kurzy, že. Různé druhy kurzů. Třeba šestidenní je základní kurz. Ten stojí 16 tisíc a něco. Je pravda, že je tam ubytování a tenisový kurz. No a teď jde o to, za těch 6 dnů domníváte se, že potom, když tedy člověk půjde k tomuto výživovému poradci za ty tisíce korun, že dostane tedy tu kvalifikovanou radu? O to jde. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Aliance výživových poradců žádné kurzy nepořádá. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak vaše firma, že. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Nejenom moje firma. Těch firem poté, co já jsem byl první, kdo začal učit výživové poradce, do té doby je tady nikdo neučil, tak těch firem je celá řada. A je mezi námi přirozená konkurence. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, je hodně. A já mluvím třeba o té vaší, ten šestidenní základní kurz. Protože je hezké, že vy aspoň se věnujete 6 dnů. Jsou také za víkend, prosím. To vy neděláte, vy děláte 6 dnů. Tak mně jde o tu kompetentnost, ano? Kdybyste mohl odpovědět. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ne. Vám jde o délku kurzu, jestli jsem tomu dobře rozuměl. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. Ano. Jestli za 6 dnů se stanu kvalifikovaným výživovým poradcem, abych za to brala tisíce korun.

Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Získáte certifikát o absolvování kurzu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Tak jako na konci vysoké školy dostanete diplom o absolvování vysoké školy. Pak teprve čekáte... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Pane inženýre, je to malinkej problém, jo, vy jste asi byl na vysoké škole, ví, že musí udělat nějakou zkoušku. Tady nemusí udělat nic ten výživový poradce. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Co je to to nic? To je test? To je zkouška? To je práce seminární, která se oponuje? Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Za 6 dní udělá seminární práci? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Podívejte se, těch 6 dní vzniklo v roce 2004, kdy já první jsem akreditoval svůj kurz na ministerstvu školství. To byla časová dotace, která tehdy platila. V roce 2008 Evropská unie prohlásila, že všechny takzvané rekvalifikační kurzy, to znamená pro nezaměstnané, musí mít minimální časovou dotaci 120 hodin. Já jsem se vzepřel. Já nejsem ani kurz hrobníků ani kurz opravářů, aby plošně někdo mi nařizoval, že... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale pane inženýre, ale můžete odpovědět tedy, zda za těch 6 dnů je někdo kompetentní? Vždyť ta otázka je prostá. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Kompetentní není. Zdaleka není kompetentní. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale on pak za to bere peníze. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Získává tu kompetenci zkušeností, praxí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale vy mu, ale on za to bere pak těch tisíc korun. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Z mých zkušeností, nikdo se po absolvování našich kurzů ani kurzů kolegů nestává výživovým poradcem. Já odhaduji podle počtu členů v alianci, že 5 % absolventů kurzů se věnuje klientům. /Souzvuk hlasů/.

Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Ale teď mně řekněte jednu věc, tady radíte... Tady radíte, nějakým způsobem radíte a co když těma radama poškodíte těm obyčejnejm lidem zdraví? /Souzvuk hlasů/. Jako aby mně někdo řek, že když budu převalovat olej v puse, tak že mi to nějakým způsobem pomůže, no maximálně pomůže, že budu rychlejš na záchodě. To vám řeknu otevřeně. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale proč ne? Proč ne? To je super. A proč byste třeba, nevím, jak choděj k vám, ale zácpu, že ke mně choděj klientky, který choděj, má třikrát za týden, dvakrát za týden stolici a berou to jako, že to je v pohodě, jo. /Souzvuk hlasů/. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Já jenom říkám, dávejte velký pozor, co říkáte. Teďka tohleto je záležitost už na soudní jednání. Vy nemáte co léčit, vy nemáte žádnou erudici k léčení. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------A vždyť já taky neléčím. Já učím stravy. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Říkáte, radím klientkám, co maj dělat se zácpou. Vy vůbec si nedokážete uvědomit, co zácpa může být, co za ní může být za chorobu. A přesně podle stylu svého webu takovýmhle způsobem lidem dáváte nějakou naději a kvůli takovejm lidem, jako jste vy, choděj k lékařům lidi pozdě a mohou prostě, mohou mít nějakou chorobu, kterou vy svým diletantstvím můžete poškodit. Stejně tak s tou bezlepkovou dietou. Je to úplně stejná hloupost. To znamená, vy tímhletím diletantským přístupem, že někomu poradíte, že nemá jíst lepek, člověka, který má celiakii, tak ho můžete připravit o život, protože on přestane jíst lepek, ale nedrží žádnou přísnou bezlepkovou dietu. To znamená, že ten člověk může být poškozený při té celiakii lepkem, který má v té vaší fušerské dietě. Jenomže mu to takhle poradíte, my ji nemusíme diagnostikovat a právě kvůli vám. A vy se tady na mě blbě usmíváte a prostě jste naprosto v pohodě, protože nemáte žádnou odpovědnost. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Jsem. Ne, já jsem totiž... Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Pane docente, on se proto usmívá, protože stejného černého Petra bohužel mají i gastroenterologové, obezitologové. Mnohé znám, kteří nevyhodnocují aterosklerotický index a předepisují /nesrozumitelné/ léky na cholesterol. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------A vy můžete? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane doktore, kdybyste na to reagoval. /Souzvuk hlasů/. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------A dokonce znám jednoho gastroenterologa, který si dovolil mému klientovi, který za gastroenterologem přišel s totálními problémy, takzvaným /nesrozumitelné/ trávicími potížemi. Tenhle pojem jste mě naučil vy kdysi. A ten slovutný gastroenterolog mu předepsal, držte se, antidepresiva.

Pravděpodobně proto, tak mi to ten klient interpretoval, že se domníval ten gastroenterolog, že ten pán je na hlavu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane doktore, kdybyste na toto mohl zareagovat a přešli bychom dále, ano? Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Pan inženýr řekl úžasnou věc. Tady se setkávají dva světy, vědecký a nevědecký medicíny. Medicína založená na důkazech a na příkladech, jo. Na příkladu svým prostě to dáváte všem. Každou službu, každou službu, kterou nabízí medicína, by měla splňovat kritéria /nesrozumitelné/, to znamená v 95 a více procentech má prokázaný výsledky, /nesrozumitelné/ studii. Vy ty výsledky nemáte a na jednom příkladu nabízíte detoxikaci něčeho pod rouškou. A reklamovat se to dá nebo nedá u vás ty služby? Asi nedá, protože ty lidi jsou z toho špatný, že zhubnou /souzvuk hlasů/. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Doplňků stravy, které vy sami doporučujte. Například chrom na podporu, na vyrovnání glukózové tolerance. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------To je hlubokej omyl, že bysme chrom doporučovali na vyrovnání glukózové tolerance /nesrozumitelné/. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Pan doktor Sucharda to tady na té půdě před osmi lety bohužel přiznal. /Souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím, já bych přešla. Další módní hit je teď paleo dieta. Ano. Takže pane Turno, kdybyste nám vysvětlil, to vlastně jde o to, že máme jíst jako lidé v době kamenné. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Inspirovat se tím přinejmenším. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------A z mýho pohledu jsou určitě některý potraviny, který jsou pro člověka rizikový a je to třeba tady zmíněnej lepek, o kterým už padlo něco. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No. A pojďme k té paleo dietě, ano? Vy jste také poradce na hubnutí, tak rozumíte, že, stravě. Ale kdybychom přešli, jo, k té dietě z doby kamenné. Takže vlastně ona vylučuje vše, co se potom objevilo v době, v období toho rozvinu zemědělství, že, chovu domácích zvířat. Takže vlastně nesmíme vejce, mléko je riziková skupina. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Zrovna třeba vejce určitě se doporučujou.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak co nedoporučujete. Řekněte. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Nedoporučuju mlíčný výrobky, nedoporučuju třeba luštěniny a zmíněnej lepek, což jsou v podstatě v dnešní době hodně rizikový potraviny, na který, když vezmeme třeba lepek, tak je u dejme tomu 15 % populace nějaká intolerance, nesnášenlivost a právě to může vést... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Pane Turno, prosím, proč říkáte tyhle věci? Jako když to budete říkat klientovi, abyste ho přesvědčil, budete ho mást, není to pravda, co říkáte teďka. Je to hloupost, jo. To znamená, není to pravda, co říkáte. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Abych to upřesnil, 15 % populace má intoleranci, odhaduje se. Ví se zhruba o 3 %. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A jak to poznáte. Jak to poznáte? Já k vám přijdu, že chci držet... Ano. Ale pane Turno, jde zase o to, tak já třeba k vám přijdu, chci držet tedy tu paleo dietu. Jak poznáte, jestli tedy jsem tolerantní nebo nejsem na lepek? Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------V dnešní době na to jsou zcela v podstatě za pár stovek, možná tisícikorunu testy, který vám zjistí, jestli náhodou nemáte... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A to mi řeknete, abych si to koupila nebo...? Ne. Já k vám přijdu, že jo, vy zas máte taxu 790 korun. Tak jak zjistíte, jestli teda...? Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Vy si to zjistíte buď sama na základě tady toho testu anebo si to můžete zjistit takovým způsobem, že třeba máte podezření na nějakou potravinu. Takže třeba spousta lidí se na mě obrací už s tím, že nějakým způsobem se po dvou třech dnech, což jsou, docela běžně se objeví ty příznaky intolerance, takže třeba mají nějaký zažívací potíže nebo třeba... nejmenovaná osoba -------------------To přerušte prosím. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Já bych jenom prosím, je tohleto možný nepouštět do televize? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. My tady máme svobodu názorů. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Já z toho mám strašnej strach jako z tohodle, jo. Jeho se zastat?

Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Jsme v televizi, tak pojďme diskutovat. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Já z toho mám strašlivej strach. Já z toho mám strašlivej strach. /Souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte. Nechte teď mluvit pana docenta. Prosím. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------On si vzal slovo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já jsem mu ho dala. Ano. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Já jsem si vzal slovo. Děkuju mockrát. Já díky těmto, a já to opravdu, já když řeknu, že kvůli neznalcům, je to opravdu to nejjmenější slovo, který dokážu pojmout, kvůli takovýmhle lidem nám, nejsme schopný diagnostikovat celiakii. Takový blázen jako vy doporučí bezlepkovou dietu a ten pacient má celiakii. Vy mu dáte bezlepkovou dietu a my už to nezdiagnostikujem. Přijďte, já vám rád přijdu říct, jak se diagnostikuje celiakie. Máme podezření. Já to vím. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------My to víme. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------To vůbec není pravda. Vy jste blázen. To znamená v době, kdy ten člověk konzumuje lepek. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Naši klienti mi to říkají. První, co jim dáte, je lepek, abyste mohli zjistit, že je celiak. Jemu se udělá špatně a pak říkáte, že je celiak. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ježiši Kriste, to jako vůbec není pravda. To znamená, člověk, který konzumuje normální dietu, tak by měl přijít a při pozitivitě těch markerů, který vy doporučujete, ani asi nebudete vědět, jak se jmenujou, ale to nevadí, tak se musí udělat odběr sliznice tenkého střeva. Bez toho diagnóza celiakie neexistuje. Když takový člověk jako vy doporučí člověku, ať drží bezlepkovou dietu, já už tu diagnózu neudělám v ten okamžik. A právě ten lepek se doporučuje kvůli takovýmhle bláznům, který to doporučej dříve, než je ta diagnóza. A ten problém je, že nedoporučí přísnou bezlepkovou dietu, že nemají zodpovědnost za příbuzné, které díky tomu mohou potratit, protože nevědí, že tu celiakii mají. Toto já těm pacientům doporučím. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Nebo naopak otěhotnět, když trpí nějakou poruchou plodnosti. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------To je šílený. To je opravdu, to je strašný. To je šílený. Šílený.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pojďme k té paleo dietě, ano? Pane Turno, pojďme, protože to teď hodně lidí o tom mluví, tak my máme jíst hlavně tedy, když budeme držet tuto dietu, nasycené tuky. Tak to je máslo, sádlo, kokosový olej, co ještě? Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Například třeba tady si myslím, že, nebo přepuštěné máslo tady předtím padlo. To je v podstatě, to jsou tuky, se kterejma si člověk může vystačit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A na co si to sádlo mám dát, když nemůžu ty obiloviny? Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Můžete ho použít třeba při některým, při vaření, můžete ho používat jako extra dávku, extra porci třeba nějakýho tuku. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ne. Já jenom ale přemýšlím, jestli ztloukali máslo v tý době kamenný. Když vlastně nemůžou to mlíko, tak jak mohli ztlouct to máslo? nejmenovaná osoba -------------------Ještě neměli margaríny. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ztloukali máslo a nemohli mlíko. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, pane docente. Bude. Bude. Ještě jde o to. Takže vlastně je to o tom, aby člověk jedl hodně masa. Ano? Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Určitě je tady potřeba pro pana docenta zmínit to, pro kohokoliv /souzvuk hlasů/. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Třeba dna zase, když už se o tom budeme bavit. Tu jsem taky zažil. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------To není pravda. To není pravda. Dna je způsobená... Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Když jsem měl 189 kilo, tak vás můžu upozornit, že jsem držel takovou tu dietu, a pardon, už jsem si to nalil do klína, aby tady bylo trošku veselo. To jsem se nepočůral. Já jsem takovej trošku roztěkanej, ale to k tomu patří, protože tuhletu dietu, ta mi byla taky porazená. Jez maso a jenom zeleninu. No tak jsem se dohnal k tomu, že jsem normálně dostal dnu. Že jsem potom nemohl chodit a musel jsem to řešit teda lékama, což Miliurit, jo. A musel jsem to řešit Miluritem. To jsou naprosto, naprosto nesmyslný věci. Nezlobte se na mě.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak počkejte, pan Turna chce reagovat. Prosím. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------No, ukazuje se to, že to není vůbec o tom mase a třeba o tý bílkovině, ale právě o fruktóze, která se vyskytuje, což v podstatě pro lidi, pro diváky je to... Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------V masu. Takže prostě mám vyndat jako nebo jak to mám udělat? Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Vyskytuje se ve fruktóze. Nebo díky fruktóze se právě způsobuje tady to onemocnění dna. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ale to pak by nemohl ovoce. Tam je fruktóza. Víte to? A to vy doporučujete. Pane Turno, vy říkáte takový hlouposti. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Fruktózového sirupu přidávána do potravin. A protože toho tam přidávají tolik, tak nám začíná škodit. V ovoci těm paleolitickým a našim... Nikoliv. O fruktóze. /Souzvuk hlasů/. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Fruktóza způsobí dnu? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Nikoliv. Nikoliv. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------A vždyť to teďka řekl. Tak to řekněte jemu, že nemá pravdu. Ne mně. On to říká. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Fruktóza bývá příčinou častých intolerancí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím, abychom, tak pane doktore, kdybyste nám mohl, prosím, abychom uzavřeli tuto dietu. Pane doktore, co znamenají ty diety pro organismus, tedy z vašeho lékařského hlediska, když se tedy vyloučí ty sacharidy a tedy jsou to hlavně, já nevím, jako je Atkinsonova dieta, ketonová dieta, jo, nebo tady paleo dieta. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Tak já myslím, že bezsacharidový diety, ketodiety, mají jeden úžasnej efekt, že spotřebujeme glykogen. To je první věc. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A co to znamená? Abychom tomu rozuměli.

Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------To je zásobní cukr, kterej prostě spotřebujeme jako první zdroj energie, kterej váže vodu a my trošku oplaskneme a cejtíme se o něco líp. A zavoláme svýmu kamarádovi, podívej se, tohle funguje a pojď taky na tuhle dietu, protože to je přesně to, co potřebujem. V okamžiku, kdy mi dojde gylkogen, já nemám sílu na pohyb, protože ten sval potřebuje prostě sacharid k tomu pohybu. I tuk se pálí v ohni sacharidů. To vědí, většina těch výživovejch poradců to ví, takže ty bezsacharidový diety úplně nedělá. To se asi shodneme. Navíc prosím vás... Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Jsou to nízkosacharidové, říkáme, redukční, také děláte vy, redukční diety, nízkosacharidové. Dáváte obézním na lůžku pít oslazený čaj. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Děláme /nesrozumitelné/ diety ve velmi specifických případech, nikoli na veliko, protože to není pro každého. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Jasně. Jasně. Když zkolabuje, tak mu dáváte 14 dní pít, byl jsem u vás na metabolické jednotce. Tam jste mi to ukazoval. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Vážení, já bych ale opravdu chtěla vědět, zda... Pane inženýre, nebo jestli vy mi, co se stane, když budu jíst nadmíru červeného masa, živočišných tuků, jo. Protože lékaři říkají, že tam pak hrozí onemocnění srdce, karcinom. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Selhání ledvin a tak dál. Ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vy říkáte co? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ta nadmíra je u každého jiná. Jestliže já jsem dělal kulturistiku a kolegové chodí do posilovny, já jsem měl velkou poptávku po bílkovinách, mohl jsem si bez jakéhokoli rizika dny dovolit se futrovat masem, tvarohem a tak dále. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale bez sacharidů mluvíme. Bez sacharidů. Mluvíme o těch dietách, chápete? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Tak. Mluvme o nízkosacharidových dietách. Samozřejmě pan doktor hovoří o první fázi, kdy dojde k vyčerpání glykogenu. Ale v rámci flexibility metabolismu, o kterou se mi nestaráme, je člověk schopen, protože je na to geneticky přizpůsoben, bohužel tedy z paleolitu, je schopen přepnout svůj metabolismus částečně na tuky, v přítomnosti kyslíku, které se začnou ve prospěch té energie, která přestává chybět tělu, které se začnou spalovat. A ten člověk v uvozovkách, vy se budete smát, začíná... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN

-------------------Já se směju pořád, protože jinak bych musel brečet, jo. Já bych fakt musel brečet z vás. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Já se taky směju, protože vy se smějete, protože se smějeme navzájem. Čili možná jste slyšel tu flexibilitu a bylo to pro zasmání. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Já se nesměju teda. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Ale to, co je za ní, to je, že člověk je schopen přijímat energii z tuků. Což neumí ti, kteří necvičí, kteří se nesytí kyslíkem a tak dále. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, takže prosím, pane docente, já bych ráda uzavřela právě ty ketonové diety, ano, ty jsou velmi populární. Pane docente, co to tedy dělá? Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Určitě. Já bych strašlivě varoval před tím, aby někdo vůbec toto doporučil. To znamená, ta dieta by měla být vyvážená. My tam můžeme navýšit podíl, podíl bílkoviny. Určitě ho můžeme navýšit. Ale někomu poradit, že nemá jíst sacharidy a že klidně může říct... nejmenovaná osoba -------------------Ale vždyť to nikdo neříká. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Teďka jste to řekl. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Ne. Já jsem neřekl, že nemá jíst sacharidy. Je to omezení oproti běžný dietě, která může x stovek sacharidů denně. Tedy to je jenom snížení. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Stovek čeho? Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Prosím? Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Stovek čeho? Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Stovek gramů za den. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN --------------------

Jasný. To znamená, běžná dieta, to, co vy říkáte, samozřejmě, je to populární, navýší se množství bílkovin, ty sytí a pokud to ten člověk neodhadne, tak se opravdu stane to, co říkal pan Vohnout, to znamená, z červeného masa jsou tam puriny a ty v podstatě způsobí dnu úplně v klidu, pokud ten člověk nemá dostatek tekutin. Je to velmi nebezpečný. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Ale tam jde o kyselinu močovou ve dně. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------To se právě přesně tak, ta se vyrábí z purinů. Ale vy tím nejste zatížený, tou vědou. Vy to nevíte. Takže to je úplně perfektní. /Souzvuk hlasů/. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Máte pravdu. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Já to vím. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Pokud ten člověk nepoužívá pohyb k tomu zhubnutí, protože... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ale to on, to pan Turna neradí. On radí, nedávejte sacharidy. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak necháme, prosím, nechme, pan Vohout. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Hubnutí bez pohybu nemá smysl a nejde. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane inženýre, pan Vohnout chtěl reagovat. Ano. A pak psycholog půjde. Ano. Prosím. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Pak vás nechám mluvit. Jenom řeknu, jak jsem to udělal já, protože nějaké zkušenosti samozřejmě s tím hubnutím mám. 80 kilo jsem zhubnul, cejtím se naprosto zdravej. Samozřejmě vysokej tlak jsem měl, na dnu jsem trpěl a na tyhlety nemoce, který jsou spojený s obezitou. Mimochodem támhle kamaráda "Panču", kterej má teďka 167 kilo a radím mu a pokouším se mu přeprogramovat mozek, tak jak byl přeprogramovanej mně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. A možná byste nám tedy mohl říct, protože bude hovořit psycholog, jak jste tedy si přeprogramoval ten mozek? Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Je to naprosto jednoduchý.

Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------A máte na to studie? Pozor, taky bych se chtěl zeptat teda potom. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. Já vám řeknu, pan Vohnout má svoji vlastní zkušenost na sobě. A pozor. Víte, jaký je rozdíl mezi vámi a panem Vohnoutem? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------A říká to do televize. Kolik ovlivní lidí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. On mluví o své zkušenosti. On za to nechce... /Souzvuk hlasů/. Ano, ale pánové, vy na tom vyděláváte, ano? Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale taky píšu, proč ne, že jo, když to je moje zkušenost. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale vyděláváte na tom, pane Škábo. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------A proč bych jim nedal 14 let zkušeností. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Já zopakuji tříměsíční kurz 4990 korun. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ano. Jasně. Určitě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Jsem ráda, že jste na to pyšný. Ano. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------No jsem. Určitě. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Já to tady dám zadarmo. Já za to nechci platit, jo. To, co řeknu, tak to řeknu zadarmo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane Vohnoute, kdybyste mohl. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Je to naprosto jednoduchý. Člověk žije v nějaký symbióze 40, 50 let. Já jsem s tím začal v 50 letech. Cpal jsem se různejma věcma. To tělo je na to naprosto normálně zvyklý. Co když uděláte tu věc, že vezmete, začnete jíst jenom zeleninu vařenou, tak co, tak se z toho zblázníte, protože to můžete

vydržet tak maximálně měsíc a pak uděláte "mašigeri" na lednici takzvaně, jak se říká, že jo, protože to psychicky nevydržíte. Takhle mi to bylo řečeno mojí dietoložkou, která teda žije v Kanadě a která mně řekla, hele, úplně se na všechno vybodni, jez na to, na co je tělo zvyklý, pokračuj v tom, jak si pokračoval, akorát udělej jednu zásadní věc. Pij hodně vody, ať se detoxikuješ, protože je potřeba se detoxikovat. Nejlepší na detoxikaci je voda. Nic jinýho. Samozřejmě k tomu ber nějaké vitamíny. Já jsem hledal, jaké vitamíny k tomu mám brát, a minerály, protože ty samozřejmě s tím hubnutím ztrácíte. A zakázala, zakázala mně cvičit. To bylo první, co mně řekla, protože když budete cvičit... nejmenovaná osoba -------------------A vy jste předtím cvičil? Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Ano. Já jsem zkoušel metodu cvičení, pak přišla fáze, kdy jsem zhubnul 40 kilo, ale přišla další fáze, jojo efekt, když jsem přestal cvičit. Takže pochopil jsem, že toto je pravda a začal jsem si upravovat jídelní lístek. Ale zároveň s upravováním jídelního lístku jsem se začal přeprogramovávat. Když jsem koukal na americký filmy, kde seděj blázni, který třeba pijou alkohol a mluvěj tam na sebe, tak jsem si myslel, jestli to není šílenství a když jsem já stál před tím zrcadlem a přemlouval jsem se k tomu, abych si upravil jídelní lístek, vzal jsem si do ruky notýsek, všechno jsem si zapisoval, kolik vážím ráno, kolik vážím večer, co jsem toho sněd a pak jsem se do těhletěch papírů koukal, tím jsem se přesvědčoval k tomu, že to má význam. Dneska mám o 80 kilo míň. Mohl bych mluvit o tom tady 2 hodiny. Ale dal bych radši přednost psychologovi než vám. To řeknu rovnou. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Poprosím tedy paní doktorku Málkovou. Iva MÁLKOVÁ, psycholožka, STOP obezitě -------------------Já si myslím, že doteďka se tady mluvilo hlavně o zdravotních rizicích a že opravdu je potřeba vzít v úvahu i tu psychickou újmu. A vy jste dělal něco, co vám je vlastní a proto jste to vydržel. Protože není problém zhubnout tak velký, jako je problém si udržet tu váhu. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Ano. Máte pravdu. Iva MÁLKOVÁ, psycholožka, STOP obezitě -------------------A jedině si ji udržím tehdy, když si zvolím cestu, která je mi milá. Ale pokud, vy jste se tady bavili o takových nuancích a nebrali jste v úvahu toho člověka, co jemu vyhovuje. A pokud já jako klient půjdu k vám a vy mi řeknete, že můžu jíst maso, ale že nemůžu jíst luštěniny a že nemůžu jíst mlíčný produkty a já je mám třeba ráda, tak to vydržím týden, 14 dnů, budu se trápit, protože tam nebudou potraviny, které chci. A pak si vemu nějakou maličkost, kterou to poruším, může to být klidně i třeba ta luštěnina zdravá, ale mně naskočí takzvaný negativní myšlenky, jsem k ničemu, nemá to smysl a budu zase v depresi a budu zase trpět, takže já vlastně prohubnu život. Držím dietu, někdo zvenku mi řekne, ne, co mně je vlastní, jako jste to dělal vy, tak já dělám to, co je ta daná teorie a pak ji poruším a přejídám se do doby, než zase začnu a zase trpím, protože jsou tam pocity viny. Pak půjdu k panu Škábovi a ten mi řekne, no, vy tu máte moc masa, radši nahraďte živočišný bílkoviny rostlinejma, musíte jíst luštěniny, jo. A popře to, co jste řekl vy. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Ale samozřejmě vy máte možnost navštívit buď mě nebo kohokoliv jinýho na základě vašeho svobodnýho rozhodnutí a vy si vlastně třeba tím, že já píšu blog, tak lidem dávám jasně najevo, jakým směrem se ta moje doporučení ubíraj. Takže pokud vy si přečtete můj blog, tak z toho jednoznačně dokážete určitě posoudit, jakou tu cestu já doporučuju a pokud budete mít zájem o ty mý služby, tak jich využijete, pokud se vám to nebude líbit, tak je nevyužijete.

Iva MÁLKOVÁ, psycholožka, STOP obezitě -------------------No, k nám se dostanou lidi, ještě bych dokončila myšlenku, k nám se dostanou lidi, který opravdu prohubnou život, protože oni, pro ně je jednodušší, vy jste si zvládl to upravit tak, jak vám to bylo vlastní, ale pro lidi je jednodušší se řídit něčím, co je jim nabízeno. A bohužel to, co jim je nabízeno, jedno popírá druhé a oni vlastně celý život chodí takhle od těch poradců, kdy jim každý řekne něco jiného. Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------Ale oni si musejí vybrat tu svojí cestu. Oni mají tu svobodnou, svobodnou volbu. Iva MÁLKOVÁ, psycholožka, STOP obezitě -------------------Ale oni si ji vybírají celý život. A nemají radost ze života, protože hubnou, trpí... Michal TURNA, propagátor paleo diety – poradce pro hubnutí -------------------A tak ať si vyberou tu jednu svoji správnou cestu a je to vyřešený v podstatě. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Já jsem chtěl jenom říct, jestli můžu, já pana Vohnouta chci pochválit za to, že jste řekl, že to je v tý hlavě, protože já na svým webu, to jste samozřejmě nečetli, protože to není medicínskej obor. A já tam prostě propaguju, protože když jsem se sám léčil, tak mně hrozně pomohla pracovat s psychikou i s tím tělem. Jo, samozřejmě je jasný, že klasická medicína na to bude mít pohled, ale když vy na mě útočíte, tak já jsem moc rád a proto se usmívám, protože jsem moc rád a vděčnej za to, čím si procházím v životě. Ale to už prostě každej nevidí. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Ale pozor, to já jsem si to o vás přečet a v tom s váma souhlasím. Já jsem začal u tý hlavy a pak jsem začal hubnout. /Souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. A jak prosím tu psychosomatiku. Paní doktorko, vy jste, jak se díváte, ano? Iva MÁLKOVÁ, psycholožka, STOP obezitě -------------------Já jsem se dívala na vaše stránky. Teda je mi líto, že takhle na vás negativně trošku působíme. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------To není. To není, to je konstruktivní. To je v pořádku. Ne, to je úplně v pohodě. nejmenovaná osoba -------------------Mně to líto není, protože to je škvár, jo. Iva MÁLKOVÁ, psycholožka, STOP obezitě -------------------Tak psychologům to je, protože chtějí, aby byli lidi spokojeni. Ale my děláme kognitivně behaviorální psychoterapii, to znamená, že mění myšlení a chování. A já, když vy jste tam měl, že pracujete s emocema a s myšlenkama, tak jsem zajásala, protože to opravdu jako kromě obezitologů dělá málokdo. No ale když jsem se pak podívala na vaše stránky, tak tam v podstatě moc toho nebylo. Byl tam odkaz na paní Ajastu. Takže jsem se podívala na ní. Možná vybírám něco jako úplně ne třeba všechno to podstatné, ale to, co mě tam zaujalo, bylo, jak ona pracuje s emocema. Ona tam má

krystaly, kterými synchronizuje čakry a ještě tam má psaný, že tím lépe se jim hovoří s archanděly. Má tam myšlenky, tak jsem si říkala, dobrý, práce s myšlenkama, která je nejdůležitější, dle mě, při hubnutí. Tak tam má, že myšlenky vytvářejí nějaká energetická pole a že ta pole může jaksi zlepšit tím, že si budete klepat na meridiány. Jako každýmu zase je něco vlastní a já tady, když teď pan, když pan Kohout je teď rozčílen a začal by si klepat na brzlík, tak ho to neuklidní. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Ale to je v pořádku. Vždyť já jsem to říkal. Víte co, to je jasný. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Máte naprostou pravdu. Ale víte co, ono paní doktorko, to vůbec není důvod, aby to tam pan inženýr Škába neměl, protože na to zase přitáhne další klienty. A to je účel. Není účel těm lidem pomoct, ale účel je vydělat peníze. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Aha. Tak to je super, že jsme se dostali do toho, když teďka musíte, když na mě útočíte, tak to musím, protože jsem velice pokornej ke svýmu vývoji a jde o to k tomu, že tyhlety lidi tady existujou, protože to je o tom srovnání. Vy oddělujete jako lékaři, když už takhle na sebe útočíme, děláte jenom mysl, teda pardon, jenom tělo. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Neděláme. To byste se velmi mýlil. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------No, hodně lidí... Aha. Dobře. Tak jo. Když si to teďka vezmu na tu stravu, když furt říkáte, že já nic neumím a my děláme tady výživoví poradci strašný věci... Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Ne. Vy umíte naopak všechno. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------Počkeje. Jak to, že když jdu do nemocnice, operujou někoho z mých předků a prostě dostane po operaci kyčle, tam dostane prostě jenom rejži, nějaký maso a prostě takovýhle věci. Co to je? Buchtičky se šodó, když už takhle na sebe útočíme, jo. Tak ať se trošku ty diváci taky zamyslej, jo. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------No oni určitě se zamyslej. Já v to doufám. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Víte, proč to je? Protože se ze života stal pouze jenom byznys a vy ho podporujete svejma myšlenkama. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak já bych poprosila, vážení, my tady máme ještě pana Hojdu. Tak, pane Hojdo, vy zase, pojďme k tématu, jojo efekti, viďte. Vy jste vlastně fitness trenér, umíte zhubnout, no a pak vždycky, viďte... Martin HOJDA, propaguje vibrační kruhy, trenér fitness -------------------Umím i nabrat.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No. A jak si to vysvětlujete, viďte? Rozumíte tak, cvičíte, určitě jste denně v tělocvičně, ne? Martin HOJDA, propaguje vibrační kruhy, trenér fitness -------------------Ano. Pohybu mám dostatek. Je to samozřejmě o nějaký disciplíně, jo. Já nemám problém v podstatě za 3 měsíce zhubnout 14 kilogramů, pak dva tři roky to udržím a ta váha postupně se nějakým způsobem vrátí, jo. Je to v podstatě o tom mít nějakou motivaci. Já třeba běhám půmlaratony, maratony, takže když se přihlásím na nějakej závod, vím, že potřebuju tu hmotnost zredukovat, mám cíl, mám motivaci, pak to dokážu opravdu během krátké doby, jo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale proč si myslíte, protože vlastně vy máte pohyb, že jo, i určitě máte nastudováno to jídlo, že člověk to nevydrží, že nastane jojo efekt? Martin HOJDA, propaguje vibrační kruhy, trenér fitness -------------------Já si myslím, že to je hodně i genetický předpoklady po předcích, takže s tím se těžko bojuje. Někdo s tím bojuje celý život a myslím si, že je dobrý to udržet v nějakejch mantinelech a nestresovat se kvůli tomu. Bejt prostě v pohodě. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Říkáte z hlavy. Já myslím, že je zásadní, že opravdu máme k tomu vlohy. Někdo k tomu má vlohy větší, někdo menší. Redukovat se dá za ideálních podmínek. Za ideálních podmínek, když se nám daří hejbat se, držet dietu trošičku a všechno funguje. Jakmile přestaneme, tak ten náš metabolismus funguje pořád stejně, my se vracíme, tak jak jste správně řek, vy jste rizikový, jo. Vy, když se vrátíte zpátky do svýho režimu, do těch svých zvyků, tak okamžitě přiberete. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Samozřejmě já doufám, že se nevrátím, doufám, že už jsem to přeprogramoval v tý hlavě. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------To znamená, když půjde všechno kolem a není to natrvalo, tak se okamžitě hmotnost bude vracet. A jediný, co vlastně dneska platí a pořád je, zákon zachování energie. Ten prostě je nezpochybnitelnej a analýza toho, co dneska děláme, a samozřejmě pochopení toho, že třeba stres může vyvolávat chuť na sladký. A pak teda je tam role těch psychologů vůbec odhalit, co vede k tomu, že 90 % lidí ví, který potraviny jsou dobře nebo špatně, ale co vede k tomu, že si zvolím tu jinou cestu. A to bez psychologů prostě my nezvládneme. My to můžeme odhadnout, protože těch motivací je hodně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Já bych teď dala prostor publiku. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Tak dobrý den. Já jsem taky navštívila dietologa. Ten mi doporučil nízkoenergetickou dietu. Ale neřekl mi k tomu, že do toho se, neřekl mi k tomu vůbec nic, jako že by se do toho mělo cvičit. Ani se nezajímal o to, jako jestli jsem nějak vytížená, jestli vůbec z nižší příjmu energie, z těch potravin to můžu zvládnout. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------To byl lékařský dietolog prosím?

nejmenovaná osoba -------------------To byl dietolog... Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Dietologie je obor lékařský. nejmenovaná osoba -------------------S certifikátem. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Se kterým výživoví poradci nemají nic společného. nejmenovaná osoba -------------------Výživový poradce. Pardon. /Souzvuk hlasů/. Ale to byla chyba, to jsem se přeřekla. Omlouvám se. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte. Ale teď nám to slečna říká. Prosím. Může to tedy, ano, můžete to panu inženýru Machovi říct, u koho jste tedy byla? nejmenovaná osoba -------------------Byla jsem teda u výživového poradce. A ten mi doporučil nízkoenergetickou dietu. Ale nikdo se nezajímal o to, jestli, jako jestli to vůbec jako může moje tělo zvládnout, když jako, jestli jako... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A co vám doporučil? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Jistě jste se o to zajímala vy při tom pohovoru. Protože vy jste to musela udělat. Podle jeho doporučení. To je vaše zodpovědnost. Nikoliv výživového poradce. Ani dietologa. nejmenovaná osoba -------------------No já jsem tam jdu poučit... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte. Nechme zde... Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------To ví psycholog, proč pacient nebo klient má mít zodpovědnost za to, jak vypadá a za jak jí. Přesně jak to dokázal pan Vohnout. On byl zodpovědný za své zdraví. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vážení, nechme slečnu hovořit, ano? Pane inženýre, můžete nechat, můžete nechat mluvit slečnu? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců --------------------

Jistě. Já jenom reaguju na pana docenta Kohouta. nejmenovaná osoba -------------------Já očekávám, že když se jdu k němu poučit, tak že mi to řekne, protože ten člověk je na to certifikovaný a dá se to od něj očekávat a že já se o to přece, on mi to má říct jako a zajímat se o můj zdravotní stav. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------A co? Vždyť jste to ani sama nedefinovala. nejmenovaná osoba -------------------zal za to peníze? nejmenovaná osoba -------------------No vzal za to peníze. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A kolik? nejmenovaná osoba -------------------Určitě se to pohybovalo okolo tisíc korun, ale byla to jako jedna ta návštěva. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Takže vy nevíte, za co jste zaplatila. Nezodpovědně jste vytáhla tisíc korun jenom proto, že jste šla za dietologem. Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Ne nezodpovědně ale v zoufalosti v tom, že chce paní zhubnout. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vážení, ale mně toto přijde opravdu nekorektní. Já si vážím každého občana, který tady chce promluvit. Tady máte občana z praxe, ano. Tak ho nechte hovořit. A slyšeli jsme, že musela zaplatit tisíc korun. Ale něco vám řeknu, pro lidi je to hodně peněz. Jestli pro vás ne, tak pro občany ano. Takže kdybyste nám mohla říct, co jste za těch tisíc korun se dozvěděla. nejmenovaná osoba -------------------Já jsem dostala jakýsi týdenní jídelníček a vlastně nic se mi jako, byl to prostě jídelníček, že mám jíst jako moc navečer, že nemám jíst moc zeleniny, což je obecně známý, teda že mám jíst hodně zeleniny, což je obecně známý. Takže on mi prakticky nic jako neporadil. A teď já se ptám jako, jak může bejt takhle člověk za to brát ty peníze, když vlastně jenom má nějakej certifikát, jak jste říkal, jenom šestidenní školení. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------On nebere peníze za šestidenní školení ani za certifikát. On nebere ani peníze za to, že někomu podváže žaludek nebo mu nabídne léky na hubnutí a dá mu po absolvování nějaké kůry nějaký návod, aby jedl hlavně celozrnné pečivo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka

-------------------Ano. Tak za co tedy bere ty peníze? A za co je bere, pane inženýre? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Bere pečivo za radu. Za radu. S tím, že výživový poradce skutečně nemá zodpovědnost za to, jak se bude chovat klient podle jeho rad. To je chyba bohužel mnohých dietologů a medicíny, že si bere na sebe zodpovědnost, my máme tu studii klinickou, která když budete dělat to a to a to, tak to bude fungovat. Ale ta klinická studie funguje jenom na nějakém... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak pojďme. Ale vy jste tady za ty výživové poradce, ano? Jde o to, že vaše asociace doporučuje, aby ti výživoví poradci nešli pod cenu, že? Vy máte třeba, no to tam máte na těch stránkách asociace. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------To jste si přečetla v iDnes, to tam naspal někdo. Nevím kdo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte to na stránkách a jde o to, že doporučujete za vstupní konzultace 2 hodiny tisíc korun, sestavení jídelníčku, což trvá 2 hodiny, tisíc korun. A teď jde o to, a doporučujete, aby ti výživoví poradci po těch kurzech, že, nešli pod tu cenu, tak jestli to má hodnotu těch tisíc korun. Aspoň to odpovězme divákům. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Zase říkáme neadresně to. Rada, když funguje, má obrovskou hodnotu, my edukujeme, radíme. Pavel KOHOUT, vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky Centra výživy TN -------------------Mně se to strašně líbí tenhle závěr, jo. To znamená, my vám poradíme, vezmeme si za to peníze a nechceme za to žádnou zodpovědnost. To jsme výživoví poradci. To se mi líbí, tenhle závěr, kterej pan inženýr řekl. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Pane kolego, odbornou zodpovědnost samozřejmě máme, ale nemůžeme mít zodpovědnost za chování klienta. Ani medicína si nemůže brát zodpovědnost za pacienty, který nedodržují předepsaný postup, který nedodržujou doporučení. Ale přesto tu zodpovědnost máte, protože pracujete v rámci zákona o zdravotnických službách. My nejsme zdravotnická služba. My nemáme zodpovědnost systému. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já jenom, já jenom, pane inženýre, závěrem, stavíte, ne, prosím, stavíte na jedno, stavíte, pane docente, pane inženýre, stavíte na jednu úroveň tedy výživový poradce a lékař? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------To je úplně rozdílná profese. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne, tak to totiž vypadá, víte? Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců

-------------------My jsme takzvaná pomáhající profese. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale za peníze. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Toto jsou zdravotnické profese. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, ale za peníze, že. Ivan MACH, prezident Asociace výživových poradců -------------------Také za peníze. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan Vohnout a... Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Ta vaše práce, tak jako když přijdu k někomu, kdo vykládá karty. Je tady tisíce lidí, který vykládaj karty, vidíme to v televizi, berou za to peníze. Já na tyhlety věci nevěřím, protože jednou jsem si jenom tak pro legraci nechal vyložit karty a nestalo se vůbec nic. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já, musíme končit, ano? Pavel VOHNOUT KYKLOP, zhubl 80 kg, zpěvák, bývalý člen Maxim Turbulenc -------------------Takže to je to samý. Ano. Ale já jsem chtěl říct na závěr jednu věc. Já bych spíš lidem, obyčejným lidem doporučil, ať zajdou k psychologovi, nechaj si to srovnat v hlavě a pak teprv začnou s nějakou dietou. Tím nechci mluvit o tom, pánové, že vy jako lékaři nemáte pravdu, protože já jsem využil samozřejmě lékařskejch rad, využil jsem gastrologie a věřím daleko víc vám než těmto šarlatánům. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Úplně závěrem, pane doktore. Zazněl tady ten pohyb. Jenom stručně. Doporučujete ho tedy? Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Jednoznačně. Pohyb zabraňuje adaptaci na ty nízkoenergetický diety a udrží i tu mírnou dietu dlouhodobě účinnou. Pokud budeme pohyb vylučovat, přizpůsobíme se a hubnout nebudeme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. A vy máte rád chůzi, že. Tak i tato. Ale já chci skočit jednou věcí, protože to se mi líbí, víte, to by mohlo potěšit mnohé diváky. Vy jste prohlásil, že samotná nadváha nebo mírná obezita můžou být v určitém věku i výhodou. Že jaksi lidé baculatější mají lepší prognózu dožití. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Ne, já myslím, že to je super, protože se to jednoznačně ukazuje, nejenom že studie...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------/Nesrozumitelné/. Prosím vás, pane Škábo, mohl byste, občany toto zajímá. Martin ŠKÁBA, doporučuje detoxikaci organismu – výživový kouč -------------------No jasně. Vždyť já čekám. Martin MATOULEK, obezitolog VFN Praha, předseda ČSTL -------------------Pokud máte nadváhu a nemáte k tomu žádný onemocnění, vysokej krevní tlak, zvýšenou hladinu cukru, cholesterol, což vy zjistíte tou interpretací těch rozborů, který vám někdo přinese, to je úžasný, tak pokud jste zdraví a máte nadváhu jenom a jste fyzicky zdatní, tak máte lepší prognózu zvláště ve věku nad 60 let než ti štíhlí šedesátníci, kteří se snažej stále redukovat do ideální hmotnosti BMI pod nebo kolem, pod 25. To znamená, ale nesmí tam přirůst nemoci, což vy nezjistíte. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Vážení, tak a důležitý je ten pohyb. V každém věku mít ty svaly. No, tak milí diváci, příští týden. Bude velká zima, budou mrazy a vy budete co doma? Topit. A máme aktuální téma. Stát se chystá kontrolovat, pokud to projde, čím doma topíte. To znamená, může k vám do domu vstoupit kontrola, podívat se do vašich kamen, jo, kotlů, čím topíte. Dojde podle vás k porušení domovní svobody? Čím mají lidé topit, když nemají peníze, aby to bylo ekologické. A jsou kotlíkové dotace dostatečné? Přijďte diskutovat přímo s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Přihlašte se na telefonu 216 13 77 66 nebo na e-mailu máteslovo@českátelevize. Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy už víte, že ve čtvrtek Máte slovo. Na shledanou.

domazlicky.denik.cz Čtenář zakoupil páchnoucí maso, následná kontrola na prodejně nezjistila chyby 14.1.2016

domazlicky.denik.cz str. 0 Moje Domažlicko

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Domažlicko – Senior z našeho regionu si přivezl domů z prodejny zapáchající maso, kontrola o dva dny později na prodejně nenašla závady. " Se svým nákupem, při němž měl zakoupit v úterý 5. ledna nekvalitní maso, se nám svěřil senior Josef Halada z Úboče. „V masně u hořejšího Penny v Domažlicích jsme utratili přes osm set a všechno musíme vyhodit. Tlačenky, huspeniny, klobásy, párky – všechno smrdí," telefonoval nám 7. ledna do redakce 73letý muž a pokračoval: „Maso jsem rozřezal na sulc, měl jsem je naložené v octovém nálevu, aby to vytáhl. Teď to vařím, koštoval jsem to a je to jedna hrůza, ani pes to nebude žrát. Bylo by třeba poslat inspekci, to nebude jen našich pár kousků…" Se čtenářem, který nevěděl, na koho se obrátit, jsme se dohodli, že jeho zkušenost oznámíme na patřičná místa. V případě masa je kontrolami pověřená Státní veterinární správa (SVS). Od ní jsme následně obdrželi tuto odpověď. „Na základě Vašeho podnětu provedla Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Plzeňský kraj cílenou kontrolu v domažlické prodejně Zeman maso – uzeniny, Švabinského 618, Domažlice, zaměřenou zejména na druhy potravin, které uvedl pan Halada při telefonickém kontaktu

s naším inspektorem. Kontrolou, provedenou dne 7. 1. 2015 v odpoledních hodinách, bylo zjištěno, že veškeré aktuálně skladované a prodávané čerstvé maso i masné výrobky smyslově zcela splňují hygienické požadavky, mají znaky čerstvosti a byl vyloučen zápach. Naměřené teploty potravin ve skladech i v prodejních pultech splňovaly požadované limity, byly předloženy nabývací doklady k jednotlivým položkám a na jejich základě ověřeno i dodržení doby použitelnosti potravin. V prodejně bylo čisto a manipulace s potravinami nevybočovala z hygienických pravidel," napsala Daniela Machatá, ředitelka odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví z Krajské veterinární správy SVS pro Plzeňský kraj. Kontrola prověřovala i četnost zásobování. „Dále bylo ověřeno, že prodejna je denně zavážena čerstvými potravinami živočišného původu s krátkou dobou použitelnosti v množství, které prodejna zhruba prodá nejpozději do 2 dnů, nejčastěji však do druhého dne, takže předpoklad jejich zdržení v prodejně nad dobu použitelnosti není pravděpodobný. Prodejna k poslednímu dni roku disponovala podle sdělení vedoucí nulovým stavem čerstvých potravin, takže prvním zásobovaným dnem bylo pondělí 4. 1. 2016, i v tomto světle se jeví skladování zkažených potravin jako nepravděpodobné, protože prodejna objednává zboží aktuálně podle poptávky. Rozhodně netvrdím, že pan Josef Halada neměl pravdu, když Vám podnět předával, nicméně kontrola jeho zjištění nepotvrdila," doplnila MVDr. Machatá. Krajská veterinární správa se případu věnovala, i když nedostala jinou stížnost. „Současně mohu potvrdit, že jsme neobdrželi žádný další podnět od zákazníků k této prodejně, což je v případě prodeje více druhů zapáchajících potravin a s přihlédnutím k množství zákazníků na této prodejně dost neobvyklé, podle sdělení prodejce ani prodejna neřešila žádnou stížnost zákazníků. Mohu Vám i panu Josefu Haladovi garantovat, že se nadále inspektor KVSP bude hygieně prodeje v tomto zařízení věnovat se zvýšenou intenzitou. Za Váš podnět Vám děkujeme," zakončila svůj dopis oznamující výsledek kontroly ředitelka odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví. „Dostal jsem důchod, po nákupu mám o 800 míň, nemám z toho nic," smutně nám řekl senior, jehož oznámení jsme nechali prověřit."

URL| http://domazlicky.denik.cz/zpravy_regi...prodejne-nezjistila-chyby-20160114.html

DVTV Rozhovor s Miroslavem Kobernou z Potravinářské komory ČR 15.1.2016

DVTV str. 1 17:00 Drtinová Veselovský - Rozhovor Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Od loňského září platí zákonný zákaz prodeje nezdravých potravin ve školách. Chyběla ale potřebná vyhláška. Ta by měla spatřit světlo světa v únoru. Potravinářská komora s ní nesouhlasí. Proč? Zeptám se Miroslava Koberny z komory, dobrý den. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Dobrý den. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Co vám na vyhlášce vadí? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR

-------------------No, nám vadí vůbec ten princip jako takový, protože dle našeho názoru zdravé a nezdravé potraviny neexistují. To je výmysl v podstatě určitých skupin takzvaných "výživářů". Já jim spíš říkám "nutriteroristů", než "výživářů", protože všechny potraviny jsou zdravé, všechno je přeci jenom o míře konzumace a způsobu konzumace. Kdyby byly nezdravé, tak by byly pravděpodobně zakázány. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte to vážně? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------To myslím. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Přeci nejnovější poznatky přesně stanovují, které potraviny nebo nápoje nesplňují parametry zdravé výživy, které jsou nezdravé, zvláště v té míře, v níž se dnes konzumují. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Víte, tak to jsme u toho. O míře, v které se konzumují. Ale jako nezlobte se, já za svůj život už jsem zažil tolik zdravých a nezdravých potravin a tolik zdravých a nezdravých, řekněme, návyků, které byly potom zase za pár let změněny, protože samozřejmě většina těch, takzvaných, řekněme, návyků podléhá určitým lobbistickým a jiným zájmům. Takže já jsem velice skeptický na tohle rozdělování na zdravé a nezdravé. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane Koberno, chcete říct, že jsou zdravé potraviny, které obsahují aditiva, umělá sladidla aspartam? To jsou potraviny, kterými jsou nacpány školní automaty. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------To se omlouvám, to jdem trošku, to jdem trošku, to jdem trošku někam jinam, jako jo. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ne, přece jde o to, co všechno je, nebo není v těch školních automatech a tam je 90 % balených cukrovinek a čokotyčinek, které jsou přecpány cukrem, nezdravým tukem, aspartamy, umělými sladidly, aditivy. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Jasně, jasně, ale to padáme už někam jinam, protože to základní členění, o kterém se bavíme, na to zdravé a nezdravé, tak je vnímáno tak, že zdravé je v podstatě jakási skupinka potravin, které, otázka je, jak vůbec jsou poživatelné, poněvadž pokud neobsahují cukr, tuk, škrob, sůl a tak dále, tak já myslím, že většina z nich ani moc poživatelná není. A ten zbytek, který je nezdravý. Samozřejmě nebavíme se o potravinách, které jsou skutečně třeba v nadměrné míře třeba vybaveny aditivy. Tam my také nesouhlasíme s tím používáním. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ale bavíme se přece o tom, co přesně je v těch školních automatech. A tam podle České školní inspekce je 90 % těch, které obsahují přemíru cukru, tuků, ale hlavně jsou tam přesně i ta aditiva, aspartamy, umělá sladidla i kofein. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR --------------------

Jasně, umělá sladidla jsou všude dneska téměř, čili tam jako to je problém jako obecně výroby, ale myslím si, že máme dost širokou nabídku prostě nápojů, poněvadž ty umělá sladidla budou vesměs v nápojích, které neobsahují umělá sladidla, čili je to spíš o volbě toho, co v té škole má být. Co se týče ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ono je to volba toho, co v té škole je, a tam je to, o čem se teď bavíme, alespoň podle České školní inspekce. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------My jsme navrhovali jakési doporučené skupiny výrobků, které by v té škole měly být. Ministerstvo šlo opačným směrem, zakazuje, co tam být nesmí. A s tím my jsme byli hrubě nespokojeni, protože ona jedna věc je vyhláška, kde napíšu, kolik výrobky smí obsahovat tuku, cukru a tak dál. Ale potom, já musím tu vyhlášku přece vzít a promítnout si ji do reality, které výrobky tyhle parametry splňují, a pak vlastně zjistíte, že je nesplňují skoro žádné. To znamená, že tam vlastně nemůže být nic, když půjdu tím extrémistickým prostě nějakým pohledem. Čili my jsme pro to, aby se udělal samozřejmě selekce, aby se dávaly dětem potraviny, které neobsahují zbytečná aditiva, které neobsahují umělá sladidla. Takových potravin je tu dost i nápojů. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No, je otázka, jestli jsou v těch školních automatech. To, o čem mluvíte vy, že některé ty výrobky skutečně nesplňují ty parametry, tak to se třeba týká programu Mléko do škol, protože v množství přidaného cukru nesplňují nově předepsané limity mnohé výrobky, které tam teď jsou. Nebudu konkrétně jmenovat. Ale podle výživářky, podle Margit Slimákové z iniciativy Skutečně zdravá škola, je dost mléčných výrobků, které naopak ty parametry splňují. Takže nestane se to, že tam to mléko ve školách nebude. Je otázka přece toho výběru! Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Nesouhlasím, navíc paní Slimákovou už jsem měl možnost diskutovat. Řekl jsem jasně, že cesta do pekla je drážděna dobrými úmysly a paní Slimáková je výborný dlaždič jako ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------V čem? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------V tom, jak nastavuje prostě to, co by mělo a nemělo být. To nemá s realitou nic společného. Prosím vás, "Mléko do škol" dneska navíc teda bylo vyjmuto z platnosti této vyhlášky, takže mléčné výrobky ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------V tom připomínkovém řízení? Pardon. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ano, takže mléčné výrobky do toho zahrnuty nebudou, které spadají pod "Mléko do škol". Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Takže bude dál tedy v těch školách v automatech, tam budou ty výrobky, které tam jsou dodnes a které obsahují nadmíru přidaného cukru? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR

-------------------Ale já ..., co je nadmíra přidaného cukru? Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No, tak existují nějaké limity, nějaké parametry, které zkrátka stanovují úřady a ty by měly být dodržovány. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Dobře, nadmíra ..., většina těch mléčných výrobků prostě ty parametry splňuje, akorát tak, jak byly do té vyhlášky nastavovány, by je nesplnilo prakticky nic. A to je ten problém. Proto jsme řekli: Proboha, přece nechcete, aby, když všude doporučujeme, že děti mají jíst mléčné výrobky, tak my jim řekneme, že vlastně jsou nezdravé, aby je jedly? A tam by spadl ten ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale dá se to dělat, to, co vlastně říkáte vy, právě na úkor toho, že tam je příliš mnoho cukru? Tedy říkat: Je důležité konzumovat mléko a vůbec nevadí, že tam je nadmíru přidaného cukru, který podle nejnovějších poznatků škodí? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Žijme v reálném světě. Mléko jako takové, které v podstatě jediné by bylo tam prošlo, děti nepijí a pít ho prostě nebudou jako, jo, protože ta spotřeba jde trvale dolů a půjde dolů. Děti naopak mají rády zakysané produkty, mají rády, řekněme, tvarohové dezerty, prostě mléčné dezerty a ty už se do těch limitů nevešly samozřejmě. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Některé ne, ale některé ano. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------No, já myslím, že se tam nevešly prakticky všechny. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já vím o třech výrobcích, nechci je jmenovat. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Víte ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ale určitě je jich dost třeba od jiných firem, které ty limity splňují. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Dobře, určitě budou dva nebo tři na trhu. Ale není to trošku málo? Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale neměla by škola být normotvorná v tom, co do dětí nějakým způsobem, co jim umožňuje, aby do sebe dávaly? Přece, když to není nutné, aby ty děti do sebe ve školách cpaly nadbytek cukru a tuku, tak proč jít tou cestou, aby to umožněno bylo, když to nutné není? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR

-------------------Ale přece nikdo, paní kolegyně, nikdo přece nechce, aby se do dětí cpalo nadbytek cukru, nadbytek tuku. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Když to v tom školním automatu je? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ale dobře, to je otázka, co tam je. Čili my ..., jako druhý nebo třetí rok hejkáme: Prosím vás, pojďte se bavit, co tam má být, ale pojďte to řešit tak, abysme nedošli k tomu, že tam nebude nic, což některé země zkusily. Je to ta nejhorší cesta, protože pak ty děti si to koupí samozřejmě mimo školu a přinesou si to, co jim chutná nejvíc. Takže pak ten jakýsi výchovný aspekt padá úplně jako a to si třeba Angličani dokonale vyzkoušeli, jako jo. Takže my říkáme: Ano, pojďte dodávat ve školách, pojďte se bavit o skupinách, které tam budou, ale proboha, neomezujte to tak, abysme nezjistili, že tam vlastně nemůže být nic. A k tomu ta vyhláška směřovala v podstatě. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No a k té novince, ano? Prosím. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Čili nabídněme dětem prostě výrobky, které, řekněme, nějakým způsobem splňují jakési aspekty zdravé výživy, ale, proboha, nenuťme je do něčeho, co je teda extra zdravé, protože my jako výživáři si myslíme, že to je to nejlepší, a už jsem takových nápadů skutečně zažil za ta léta mnoho, protože když jim nabídneme ve školách luštěninové saláty výhradně, kolik dětí je bude jíst? No, nikdo je nebude jíst. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Záleží na úpravě. Děti většinou jedí to, co jim nabídnete, to, jakým způsobem je vychováváte ... Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ale nezáleží ..., to, ano ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A pokud to jídlo je upravené tak, že je dobré, tak je úplně jedno, že je z luštěniny. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Tak je stejně jíst nebudou, protože je nikde nejí. Nejí je ani doma, nejí je nikde, takže ani ve škole je jíst nebudou. My jsme je taky nejedli jako děti. Proč by je současné děti měly jíst? Takže musíme jim přece nabídnout ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Sice to nejde ze dne na den, ale skutečně je to výchovou, je to tím, jakým způsobem potraviny upravujete, co jim nabízíte a přeci není nutné tedy tomu dítěti apriori nabízet přeslazený, přetučnělý výrobek, když můžete zkusit nabízet jim něco, co je zdravé a ty nejnovější poznatky a zdravý rozum ... Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Souhlas.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------... vlastně nabádá k tomu, že opravdu některé potraviny jsou zdravější a některé méně. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------No a to je to, co nikdo nechce. My to chceme zlomit opět legislativou ze dne na den, čili ... a to přece není zlomitelné. Já jsem měl možnost ochutnávat výrobky se sníženým obsahem soli, cukru. Ty firmy to zkoušely. Je to neprodejné, nikdo to prostě nechce. A my todle si myslíme, že počátkem školního roku se děti změní? Jejich návyky? Čili vy jste to řekla správně, děti je třeba vychovávat, ale to se bavíme o létech a létech prostě systematické práce, ale tu nikdo evidentně nechce dělat. My chceme vydat vyhlášku a hotovo. Prostě, teď to odškrtneme, vydali jsme vyhlášku, dětí jí zdravě. Že nám budou tloustnout dál, za to my nemůžeme, my jsme udělali vyhlášku. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------V rámci té novinky toho připomínkového řízení, které proběhlo dneska, co teda ještě dál v té vyhlášce nebude, co tam původně být mělo směrem k právě tomu zdravějšímu sortimentu ve školních automatech. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Já vám neumím říct ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Mlíko, mléko tam nebude, tak vypadl z toho ten projekt "Mléko do škol". Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Mléko tam asi, projekt "Mléko do škol" vypadne, my se hodně bavíme o nápojích a o dalších věcech. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jaké připomínky jste tedy měli vy, Potravinářská komora, které úřady akceptovaly? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Víte, já vám je neřeknu z hlavy, protože jsme je měli čtyři stránky k tomu. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Hm, tak nějaké zásadní? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ale většinou se to točilo kolem těch limitů. Točilo se to kolem toho, že třeba tam byly započítávány přirozeně obsažené cukry nebo přirozeně obsažené tuky, takže když to prostě do třeba ořechových výrobků započtu i ten tuk, který je v těch ořechách, tak se dostanu k tomu, že to vlastně ty limity nesplňuje žádný výrobek jako, jo. Čili spíš jsme chtěli, aby to bylo bráno, navíc mezi námi, ta vyhláška byla v rozporu i s radou jinejch legislativních prostě aktů, které tu existují, jako co se týče značení, co se týče prostě definování vůbec těch parametrů. Takže já myslím, že teď jsme na začátku nějakého procesu, kdy my chceme, aby samozřejmě se děti stravovaly zdravě, navíc my máme jako komora řadu projektů, třeba "Hravě žij zdravě", který běží prostě už šestý rok, sedmý rok, zkusili jsme teď projekt pro střední školy, takže my se pro to snažíme něco vymejšlet, ale všechno jsou to edukativní prostě kurzy. Není to prostě to lámání přes koleno, takhle to bude. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka --------------------

Praskne to tedy jako bublina, celá ta kauza? Ta vyhláška nepřinese podle vás žádnou výraznější změnu a ve školních automatech zůstane to, co tam je doteď? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Takhle, určitě přinese změnu a to, co tam je dnes, s tím já souhlasím, že by tam být nemělo, ale říkám, my opakovaně navrhujeme, pojďte se dohodnout na sortimentu, ale ten sortiment, ten musí trošku korespondovat s tím, co je na trhu. Ten nemůžeme přece si napsat nejdřív vyhlášku a pak hledat, jestli nějaký výrobek vůbec to splňuje. Čili my bysme radši, kdyby se vzaly skupiny výrobků, které, řekněme, splní takové ty základní, jako představy těch našich extrémních výživářů nesplní nikdy žádný výrobek, možná voda a i to je jako s otázkou. Čili ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Opravdu záleží na tom, jak s tou potravinou zacházíte, jak ji upravíte. Já nejsem také příliš zastánce nějakých extrémů, ale skutečně byla jsem přítomná na nejrůznějších workshopech, kde se připravovalo jídlo, které by vám normálně dítě, ani okem by o něj nezavadilo, ale když jej připravíte dobře, tak to dítě je sní a je zdravé. Přece tudy by cesta vést mohla. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------No, proč ne? Ale to je edukace školních jídelen. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A nevím, jestli je namístě to, že to na to rezignujeme a že necháme 90 % cukrovinek ve školních automatech. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Takhle rezignovat na to určitě nechceme asi nikdo, ale říkám znovu, musí to mít nějaký selský rozum. Nemůže to být prostě, že chytáme extrémní názory a ty se pak snažíme propasovat někam do legislativy. Čili určitě chceme, aby se změnil sortiment, aby ten sortiment odpovídal, řekněme, současným požadavkům, ale znovu opakuji, musí to být sortiment, který je vůbec jako dosažitelný na tom trhu. Nemůžou to být prostě definice, kde pak zjistíme, že to splňuje jediný výrobek na trhu nebo dva výrobky a ty ještě třeba zrovna nejsou pro ty děti ty nejchutnější, o které by stály. Takže spíš nám vadí tohle, že prostě se nejdřív mělo bavit o tom, co těm dětem vlastně chceme nabídnout, jaké sortimenty a ty se pak mohly upravit prostě, aby to bylo někde podchyceno. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Na druhou stranu, jestli ten systém tedy není špatný od základů. Vám jako představiteli Potravinářské komory tedy nevadí, že na trhu jsou výrobky našlapané cukrem a že nemůžete nakonec vybrat z nich ani takové, které by splňovaly některé celkem normální limity toho, co se tedy má dostat do školních automatů? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ale my umíme vybrat. Já zase znovu ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Řekl jste, že jich je málo, těch, které nejsou našlapané cukrem. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Já znovu se, já znovu se vracím, jestliže nastavím limity, které jdou třeba až za limity doporučení WHO a tam takovýhle limity jsou nastaveny, tak takové výrobky prostě nejsou, takže to není o tom, co je na trhu. Tam jde o to, jestli nastavím limity, které v podstatě většina výrobků nesplňuje, a to není

normální. Čili já musím přeci najít nějaký kompromis, musím z toho vytlačit ty výrobky, které tam nechci, a já souhlasím, že jsou tam výrobky, které by tam být neměly, ale současně musím teda otevřít nějaký prostor pro, řekněme, přiměřenou škálu výrobků, které se na tu školu můžou dostat. Protože, říkám znovu, když tam nebudou, tak, ty děti si to koupí někde jinde a koupí si to úplně mimo tuto kontrolu. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste řekl, že děti budou i tak dál tloustnout. Podle vás není příčinou dětské obezity pokrm nebo nápoj, ale absolutní nehybnost dětí. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Tak. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Řekl jste to Radiožurnálu. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ano. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Copak po cukru a tuku, když je jíte v nadměrné míře, tak se netloustne? Když, znovu opakuju, ten argument České školní inspekce, její poznatek, že tam je 90 % balených cukrovinek a čokotyčinek? Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ale to je věc, co si tam škola dá. Vždyť jsou dodavatelé do automatů a to neděláme my jako výrobci. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------O tom mluvíme. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------To zásobují ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Když to zakáže vyhláška, nebude to tam. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------No, nebude, takže, proto říkám, tak si to děti budou kupovat jinde. Pokavad nebudou edukovány současně, proč by to dělat neměly, a tam si myslím, že moc nejsou, tak to budou kupovat jinde. Čili to se točíme v bludným kruhu. Já jsem jenom řekl tomu Radiožurnálu, že my řešíme důsledky a ne příčiny. A příčiny nikdo evidentně řešit nechce, protože ty se řeší špatně. To je o tom, že děti nemají žádný pohyb, že prostě sedí doma a ten příjem, to je až to sekundární. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale nemůžete říct, že se zdravotním stavem dětí nesouvisí to, co jedí. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------No, souvisí, ale souvisí to především s tím, že nemají výdej žádný. Čili my se bavíme furt o příjmu,

ale, vážená, ten příjem za posledních sto let, se říká, že klesl na polovinu. Čili my ... energeticky, ale ten výdej, ta aktivita klesá na 20 %. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No, pokud to tak je, pak to rozhodně nevylepšíme tím, že necháme v automatech 90 % cukrovinek a čokotyčinek. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------No, dobře, ale ani to tím, ani to tím nespasíme, protože, dobře, děti to budou jíst jinde, navíc jako takový ty názory, že odnaučíme děti sladké chuti, ať se na mě nikdo nezlobí, já jsem mnohokrát na lékařských těch ... slyšel, že prostě pro dítě je cukr naprosto zásadní, jeho dostatečný příjem, protože vytváří prostě mozkové vazby a prostě vůbec ten systém jako mozku. To znamená, nebude-li mít dítě dostatek cukru, tak patrně z něj vyroste, řekněme, ne úplně mentálně zaostalý tvor, ale bude to na něj, na jeho duševní vývoj mít ... rozvoj, možná, že to je žádoucí, aby to tak bylo, já nevím, neumím dohlédnout všechny souvislosti, nicméně je zřejmý ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak je rozdíl mezi cukrem přírodním, který máte třeba v ovoci, je rozdíl mezi cukrem, který je vytvořený uměle. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------To je, ten cukr, ten cukr je úplně ... jako a co je cukr uměle vytvořený ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak podle nejnovějších poznatků, o kterých jsme hovořili, tak třeba rafinovaný cukr je skutečně daleko méně zdravý, než ten, který najdete v jablku nebo broskvi. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ale to jsou naprosto, to jsou jenom studie pro studie. Já jsem četl opačný studie. To je prostě o ničem, jako. Cukr je cukr prostě. Samozřejmě, jestli je to poměr nějaký glukózy, fruktózy, jedno je, řekněme, příznivější, druhý méně, ale je to jenom o poměru a jestli je to cukr řepný, takový, onaký, ovocný, jsou to pořád přece cukry! Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Českému rozhlasu řekla Margit Slimáková ze Skutečně zdravé školy: "I kdyby se děti hýbaly od rána do večera, což nemohou, tak to nevyřeší nezdravé jezení. Omezení konzumace zdraví neprospěšných potravin, které z výživového hlediska nejsou potřeba, aby děti konzumovaly, je naprosto nezbytné. Je to celosvětový trend." Někde se začít musí. Proč potom říkáte, že vlastně tito lidé dláždí špatnými ..., cesta do pekel je dlážděna špatnými úmysly? Tyto úmysly jsou přece dobré. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------No, ano, protože to je, no, začíná se přesně s tím ..., no, protože se začíná, ano, jsou, ale nic neřeší, protože my začínáme prostě důsledky. My neřešíme ty příčiny. A jak chcete vyřešit ..., budete, dobře, tak omezíte příjem tohodle, tohodle, tohodle. Nic se nestane samozřejmě, takže jak skončíte? Necháte děti zavřené, aby byly o hladu v nějakém sběrném táboře, nebo ...? Já si to nedovedu totiž technicky představit. Pokud těm dětem prostě nevnutíme aktivitu nějakou, aby měly přiměřené výdaje, tak přece je nemůžeme postupně jenom omezovat, co budou jíst? Vždyť přece musí dostat nějaký vyvážený poměr živin prostě a dalšího toho ... a jaký ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka --------------------

No, právě. To platí i opačně. I když se budou hýbat, ale budou hýbat, ale budou jíst nezdravé potraviny, tak prostě zdravé asi podle všeho nebudou. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Jsme pořád u těchhle nešťastnejch, nezdravejch potravin. Heleďte, já jsem vyrůstal na vesnici. Vyrůstal jsem na chlebu se sádlem, občas s máslem, na škvarkách a bůčku. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------To dneska, jak nejnovější poznatky říkají, není vůbec nezdravé. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------No, vidíte, ale my říkáme ústy, ústy tady ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Nebo v nadměrné míře ano. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Ústy tady na červených limonádách přeslazených, poněvadž tehdy nic jiného nebylo, na rozpustných nápojích s cukrem, ale nemyslím si, že to na mě zanechalo nějaké zdravotní důsledky. Ale samozřejmě, já jsem strávil dvě, tři hodiny denně pohybem, prostě v zimě lyžováním, sáňkováním, bruslením, v létě na kole, plaváním. Kolik pak asi hodin denně dneska děti stráví? Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jak které. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Čili tam je ten zakopanej pes. A my, místo, abysme řešili, že prostě, já nevím, jsou americký školy, který mají dvanáct, čtrnáct hodin tělocviku týdně. Proč my máme dvě hodiny, nebo kolik máme dneska? Podle mě je to naprosto nedostatečný, čili pokud nenajdeme způsob, jak děti prostě rozpohybovat, tak tímhle přece nevyřešíme jako rostoucí obezitu, protože ty děti, když to nedostanou ve škole, tak se docpou doma. Takže do toho přece musí být zapojená rodina nějakým způsobem. O tom se vůbec nemluví, to se nikde neřeší zapojení rodiny. A přitom třeba Němci dělali veliké studie, kde zjistili, že prostě ve škole se může vykládat, co chce. Pokud rodina na tom nespolupracuje, tak to nemá vůbec žádný efekt. Takže my tady prostě děláme skutečně bublinu, že ve škole něco vyřešíme. Ve škole bysme mohli vyřešit ten pohyb, protože tam ty děti jsou a když jim prostě naordinujeme ty dvě hodiny denně, tak ony to nějak budou muset nějak jako se s tím vypořádat. My místo toho jim tam naordinujeme hladovku, kterou oni potom doma doženou. Proto mi to tak, celý ten princip vadí, proto říkám, že řešíme důsledky a neřešíme příčiny. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------Na shledanou.

e15.cz Potravinářská komora spouští projekt cechovních norem

13.1.2016

e15.cz str. 0 Obchod a služby

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Potravinářská komora odstartovala projekt takzvaných cechovních norem, tedy označování nadstandardně kvalitních českých výrobků. Norem, jež by měly spojit kvalitu s původem výrobku v ČR, je nyní 120. Výrobků, které jsou podle nich vyrobeny, je zatím 112. Další stovky potravinářských produktů by měly brzy přibýt. Uvedl to ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. „Systém se rozjíždí. Od prosince jsme v takovém ostrém startu. Každá norma bude (na webu) minimálně 14 dnů viset k veřejné diskusi na začátku. Každý se k ní může vyjádřit,“ uvedl Koberna. Ministerstvo zemědělství tento záměr podporuje. Cechovní normy Potravinářská komora zavádí podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na 30 tisíc produktů. V Česku komora projekt připravovala dva roky. Logo, kterým budou potraviny označené, by mělo v budoucnu rozšířit a spojit se se značkou Český výrobek. Server E15.cz psal o tématu v dubnu: Potravináři budou mít cechovní normy, chtějí garantovat vyšší kvalitu V Česku je mnoho značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i méně známá označení, například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Systém norem ideově vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky oproti srovnatelným výrobkům na trhu. Ministerstvo zemědělství také v novele zákona o potravinách, kterou schválila na konci loňského roku vláda, zakazuje používání log s českým lvem či trikolorou a například nápisy „český“ na potravinách, které z ČR nejsou. Počet českých potravin s chráněným označením EU se nezvyšuje Počet českých potravin, které mají chráněné označení na celoevropské úrovni, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství. „My jsme pořád hledali, v čem je problém, a ukazuje se, že problém je v tomto úřadu jednoznačně,“ uvedl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Za poslední dva roky se podle komory počet chráněných označení nezvýšil. V rámci EU mají označení „Zaručená tradiční specialita“, „Chráněné zeměpisné označení“ či „Chráněné označení původu“ stovky výrobků, v ČR je jich více než 30. Přečtěte si: Zájem českých potravinářů o chráněná označení EU slábne kvůli papírování Žádost o zápis do seznamu vedeného Evropskou komisí se podává právě na Úřad průmyslového vlastnictví, v případě označení „Zaručená tradiční specialita“ pak na ministerstvo zemědělství. „Přístup Úřadu průmyslového vlastnictví je natolik nevstřícný k firmám, že v podstatě všichni, kdo tam byli s žádostí, řekli, že už tam nikdy nepůjdou,“ dodal Koberna. Vedoucí kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák uvedl, že neví o tom, že by se komora s nespokojeností na práci úřadu na ÚPV obrátila. „K případným přihlašovatelům (nejen označení původu) se chováme vždy velmi vstřícně. Jasné je, že počet registrací závisí na počtu přihlášek a těch je u nás málo, těžko za to může úřad, a to i když přihlašovatele spíše láká,“ dodal Dvornák. Letos je podle Koberny již podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro „Český mák“ a bude následovat „Český česnek“. „Falšování českého máku způsobuje pěstitelům velké problémy,“ dodal

ředitel. V Bruselu také například leží žádost o registraci Pražské šunky. Čtěte také. Potravinářská komora: Potraviny jsou v Česku dražší než v Německu Kvalitu potravin ovlivňují výrobci

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-s...pousti-projekt-cechovnich-norem-1261835

Haló noviny Alternativní strava 19.1.2016

Haló noviny str. 9 Téma Jan STERN Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Většina náboženství si v minulosti vypracovala přísná stravovací pravidla. U muslimů se například nazývají halal. V judaismu košer. Své předpisy má i hinduismus a jiné směry. Křesťanství však v tomto ohledu zůstalo poměrně laxní. Paradoxem je, že jakmile v západním světě křesťanství ustoupilo do pozadí, jeho obyvatelé se nadchli pro různá pravidla vlastní. Alternativních stravovacích systémů jsou dnes již desítky. Někdy jde o modifikace výše uvedených náboženských tradic, jindy je zdrojem zdravotnická věda, jindy redukční diety (nezřídka pochybné) a někdy vznikají odrůdy i zcela kuriózní. Na nejobvyklejší alternativní způsoby dlouhodobého stravování se dnes podíváme. Laktoovovegetariánství – nejobvyklejší typ vegetariánství, který bývá obvykle s pojmem vegetariánství ztotožňován. Takovýto vegetarián nejí maso, ale jí vejce, pije mléko a konzumuje i jiné mléčné výrobky. Na rozdíl od jiných směrů alternativního stravování, které vznikly většinou celkem nedávno, vegetariánství má dlouhou tradici. Mezi vědci byli v minulosti vegetariány Leonardo da Vinci, Isaac Newton, Thomas Edison, Nikola Tesla, Albert Einstein či zakladatel kybernetiky Norbert Wiener. Mezi spisovateli Aldous Huxley, Franz Kafka, George Bernard Shaw, Percy Bysshe Shelley, Lev Tolstoj, William Shakespeare, Romain Rolland nebo Mark Twain. Z hudebních skladatelů Gustav Mahler či Richard Wagner. Mezi malíři například náš František Kupka či ruský malíř Ilja Repin. Masu se vyhýbala i tanečnice Isadora Duncanová či architekt Antoni Gaudí. Vegetariány byla řada filozofů: Buddha, Konfucius, Pythagoras, Platón, Sokrates ale i Voltaire. Mezi sportovci jsou nejslavnějšími vegetariány Martina Navrátilová, její velká soupeřka Chris Evertová či legendární finský běžec Paavo Nurmi. Laktovegetariánství – laktovegetariáni nejedí těla živočichů, ale krom toho odmítají jíst také vejce. Pijí však mléko a pojídají i výrobky z něho, včetně sýrů. Tento typ vegetariánství je velmi rozšířen v Indii. Ovovegetariánství – ovovegetariáni se krom masa vyhýbají ještě mléku a mléčným výrobkům, nevyhýbají se však vejcím a výrobkům, které je obsahují. Nejde o příliš častý typ, většinou se k němu uchylují vegetariáni s alergií na laktózu, která je v populaci poměrně dost rozšířená, ač o tom mnozí lidé – včetně takto nemocných – nevědí. Veganství – vegani sami sebe označují za »nejčistší« vegetariány, neboť ze svého jídelníčku vyřazují kromě masa i všechny další živočišné produkty, včetně mléka a vajec. Zároveň si ale dávají pozor, aby nekupovali ani další produkty, k jejichž výrobě se užívají části zvířat – kožené boty či bundy, ale dokonce i vlnu, kašmír, angoru nebo včelí vosk. Veganství se stalo v západním světě velmi módní zhruba od 90. let 20. století. Vegany byli a jsou bývalý americký prezident Bill Clinton, herec Woody Harrelson, zakladatel společnosti Apple Steve Jobs, herci Michelle Pfeifferová, Brad Pitt či Ben Stiller, tenisové sestry Serena a Venus Williamsová, ba i boxer Mike Tyson. Stravovací veganství – omezený veganský styl, kdy se důraz klade na to, aby veganská byla strava, ale ostatní výrobky s příměsí živočišných látek jsou povoleny – například výše zmíněný včelí vosk. Frutariánství – přísná forma veganství, která ve stravě povoluje pouze tepelně neupravené části rostlin, které byly rostlině odebrány »bez toho, aby byla zraněna«. Frutariáni tak mají dosti omezeny možnosti konzumace – do úvahy přichází vlastně jen ovoce spadlé ze stromu či keře, ořechy, některé druhy zeleniny (rajčata, okurky, lilek apod.) a někdy i obiloviny. Frutariáni však striktně odmítají

listovou zeleninu (například zelí nebo špenát), košťálovou zeleninu (například brokolici), kořenovou zeleninu (například brambory, mrkev nebo zázvor) a cibulovou zeleninu (cibuli nebo česnek). Vitariánství – strava založená na syrových bezmasých potravinách, maximálně ohřátých na 42-45 stupňů Celsia. V posledních letech zažívá velký boom, podobný jako veganství v letech předcházejících. Vitariáni tvrdí, že tepelnou úpravou se ze zeleniny ztrácí ty nejcennější látky. Raw strava – někdy se pojem používá jako synonymum vitariánství, ale v přesném slova smyslu pojem označuje jen dietu založenou na požívání syrové stravy, a to včetně masa (např. suši, tedy syrové ryby, oblíbená potrava v Japonsku). Su vegetariánství – zvláštní verze vegetariánství, pramenící původně z některých východních duchovních směrů. Ze stravy je vyloučeno nejen maso, ale také tzv. »páchnoucí zelenina« (česnek, pór, cibule, šalotka apod.) Někteří vegetariáni tohoto druhu se také vyhýbají intenzivně vonícím kořením či silně kořeněnému jídlu. To je typické například pro vyznavače hnutí Haré Krišna, jejichž restaurace jsou i u nás hojně rozšířené. Jejich strava se od tradiční indické vegetariánské kuchyně ovšem často liší nábožensky motivovanými pravidly užití koření. Semivegetariánství je způsob stravování, v němž převládá bezmasá strava, ale maso se občas jí, například jednou týdně. Odborníci právě tuto stravu často doporučují jako nejvyváženější a nejprospěšnější pro zdraví. Pojem splývá s občas užívaným termínem lessetariánství. Vegetariáni ovšem většinou odmítají tento směr považovat za součást vegetariánství, neboť by pak za vegetariána mohl být označen úplně každý – ve chvíli, kdy zrovna nejí maso. Džinistické vegetariánství -zvláštní verze vegetariánství pramenící z hinduistických stravovacích pravidel. Tito vegetariáni se nevyhýbají mléku, ale vyhýbají se vejcím, medu a také kořenové zelenině. Makrobiotika – strava založená na nemletých obilovinách (minimálně z 50 procent). Doplňována je zeleninou (okolo 30 procent), v menší míře rybami, ovocem a luštěninami. Dle makrobiotiků se nejcennější látky ze stravy ztrácejí zejména mletím obilných zrn na mouku. Pescetariánství – nejí se maso savců a ptáků, ale jedí se ryby a jiné »mořské plody«. Pollotariánství – nejí se maso savců, jí se ale drůbež a jiní ptáci. Pollo-pescetariánství – nejí se vepřové a hovězí maso, jí se však drůbež, ryby či jakékoli jiné »bílé maso«. Kangatarianství – strava velmi oblíbená dnes v Austrálii, která je převzata ze životního stylu původních obyvatel. Spočívá ve stravě vegetariánské doplňované jediným druhem masa – klokaního. Freeganství – freegani jedí pouze ty potraviny, které někdo vyhodil – často vybírají kontejnery u supermarketů, kde se vyhazuje zboží s porušeným obalem nebo prošlou záruční lhůtou. Souběžně s tím kritizují celý ekonomický systém založený na plýtvání na straně jedné a hladovění značné části světa na straně druhé. Podle mnohých studií se skutečně v průmyslově vyspělých zemích vyhodí až 50 procent vyprodukovaných potravin. Freegani takto z odpadu vybírají i další věci - nábytek, oblečení a jiné předměty denní potřeby a snaží se je znovu používat. Flexitariánství – flexitariáni maso jedí, ale nikoli ze zvířat chovaných továrním způsobem. Jedí tedy jakékoli maso zvířat buď ulovených ve volné přírodě, anebo zabitých v ekologických chovech. Biostrava – kromě masa z biochovů se klade důraz i na to, aby z ekologického zemědělství pocházely i potraviny rostlinného původu. Dělená strava – Vychází z předpokladů, že bílkoviny vyžadují v žaludku prostředí kyselé, kdežto sacharidy zásadité. Proto se v jídle nemají vyskytovat bílkoviny se sacharidy dohromady, aby tak nedocházelo k neutralizaci trávicích šťáv a tedy ke zpomalení trávicího procesu. Někteří zastánci dělené stravy dokonce tvrdí, že při nedělené stravě se nemohou rozkládat dobře tuky ani bílkoviny, takže pak v trávicím ústrojí kvasí a hnijí, načež se do těla uvolňují jedovaté látky. Bezlepková strava – dieta spočívající ve snaze po eliminaci konzumace potravin obsahujících lepek (neboli gluten) Původně byla určena osobám nemocným celiakií, alergií na lepek či tzv. Duhringovou nemocí. Celkem nedávno se z bezlepkové stravy stala móda a uchylují se k ní, kvůli údajným blahodárným účinkům na zdraví, i lidé netrpící uvedenými nemocemi. Ti pak konzumují buď potraviny přirozeně bezlepkové nebo potraviny obsahující lepek jen v minimální koncentraci (deglutenizované). V praxi jde o to vyhnout se potravinám vyrobeným z ječmene, pšenice, žita a ovsa, které jsou na lepek bohaté, a nahradit je výrobky z prosa, rýže, brambor či kukuřice. Paleolitická strava – dietní režim, při němž člověk zakládá svou stravu na předpokládaném stravování člověka v období paleolitu. V tomto období člověk neznal zemědělství a živil se tedy lovem a sběrem. Zastánci tohoto stravovacího režimu předpokládají, že lidské trávení není ještě evolučně přizpůsobené na produkty zemědělství (obilí a mléčné výrobky). Lidé dodržující tuto dietu tedy vyřazují ze svého jídelníčku obiloviny, luštěniny, pečivo, mléko, sýry, zpracovávané potraviny atp. Jídelníček se pak skládá zejména z masa, ryb, zeleniny, ovoce, hub a vajec.

Superstrava – zařazuje se do stravování velké množství potravin, které jsou vyzdvihovány pro množství vitamínů, minerálů, vlákniny, antioxidantů nebo živin rostlinného původu. Za »superpotraviny« bývá označována červená řepa, borůvky, chia semínka, mladý ječmen, nepražené kakaové boby, citrusy, některé ryby, ořechy, konopná, lněná, slunečnicové a dýňová semena, fazole, čočka, sója, avokádo, granátové jablko, mango, kiwi, řasy, rakytník, quinoa či kustovnice čínská. Stravování podle krevních skupin – dietetický režim, který se stal nesmírně populární v nedávné době. Jeho zastánci tvrdí, že pro lidi s různými krevními skupinami je vhodná různá strava. Lidé s krevní skupinou 0 se například vyhýbají kukuřici, fazolím, čočce, růžičkové kapustě, květáku a hořčici. Lidé s »áčkem« zase mléku a masu apod. Nízký glykemický index – Další z nedávných módních vln založená na relativně vědeckém přístupu (tedy měření rychlosti vstřebávání sacharidů do krve u různých typů stravy). Ta tvrdí, že potraviny se dělí na ty s vysokým glykemickým indexem a ty s nízkým. Ty první jsou špatné, neboť zasytí jen na krátkou dobu - zastánci směru jim říkají »hladové« - ač jsou třeba energeticky náročné. Ty správné potraviny působí zcela opačně – zasytí na delší dobu, neboť cukry se vstřebávají do krve postupně. K hitům takové stravy patří pohanková mouka, žitný chléb či tmavá rýže. Locavore či též lokální nakupování – strava založená na předpokladu, že je přirozené jíst jen ty potraviny, které byly vypěstovány v místě výskytu člověka. Jedni kladou důraz na to, že není přirozené jíst potraviny exotické a naše trávicí ústrojí na ně není adaptováno, druzí kladou důraz na aspekt ekologický. Ti nakupují zejména u místních producentů, aby potraviny nemusely být převáženy automobily a nenabalovaly tak na sebe »uhlíkový stín«. Strava podle ročních období – snaha jíst ty potraviny, jejichž konzumace je v daném období a místě dlouhodobě obvyklá – tedy se například nejí ovoce v zimě, neboť to naši předci také nemohli činit. Někteří mají vypracovaný přesný kalendář, kdy který druh ovoce a zeleniny přesně dozrává a jen v tu chvíli ho jedí. Foto popis| Vegetariánský sendvič vypadá dobře. Chutná stejně dobře? Foto popis| Na tomto lososovi by si vegetarián nepochutnal, pescetarián, makrobiotik či semivegetarián však Foto popis| Chia semínka jsou prý »superpotravina«. Foto autor| FOTO – Pixabay.com

Liberecký deník Pořádek v ledničce šetří peníze, stačí mít systém 19.1.2016

Liberecký deník str. 6 u nás doma (ew) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Přehledná lednička ušetří nejen mnoho času a nervů, ale i peněz. Když na potraviny dobře vidíte a bezpečně víte, kde co najdete, rozhodně je nenecháte zkazit. Průměrný Čech totiž vyhodí každý rok 170 kg potravin, což se dá změnit. Každé místo lednice je kvůli rozdílné teplotě určeno pro odlišný typ potravin, a proto je pro jejich skladování vhodné mít správný systém. „Teplota uvnitř chladničky se na různých místech liší. I proto velmi záleží, kde jsou jednotlivé potraviny uloženy. Nejchladněji bývá vespodu. Směrem vzhůru teplota roste s každým patrem o jeden stupeň. Tyto teplotní rozdíly mají vliv na čerstvost potravin,“ vysvětluje výživová poradkyně Mgr. Zuzana Douchová. Jste ten typ člověka, který potraviny skládá podle toho, kde je volné místo, anebo má pro uskladňování vlastní pořádek? Ať tak či tak, poradíme vám, jak si udělat ve své ledničce ten správný systém. Spodní část patří masu a zelenině Boxy vespodu ledničky jsou určeny pro zeleninu, jako je například ledový salát, květák, brokolice, kapusta, mrkev, celer, petržel, řepa nebo tuřín. Zeleninu před uložením nemyjte. Spodní přihrádka nad boxy se svými 2 – 4 °C dobře poslouží syrovému masu, drůbeži a rybám, které zde vydrží maximálně 3 dny. Maso je vhodné uchovávat v celofánu anebo v dobře uzavřených nádobách.

Do středu uzeniny a mléčné produkty Střední část ledničky má 4 – 6 °C. Hodí se proto pro otevřené paštiky, uvařené maso, šunku, uzeniny, máslo, margaríny, plátkové a tavené sýry, jogurty a mléko. Masné a mléčné výrobky pečlivě oddělujte. Máteli menší lednici, určitě oceníte melánže, tedy směs rostlinného oleje a másla. V Západní Evropě je tato novinka velmi populární, u nás je to napříkladRamas máslem. Nahoru uvařené jídlo ke konzumaci Pro uskladnění hotových jídel je nejvhodnější horní část ledničky, ve které je 7 – 8 °C. Patří sem například omáčky, guláše, polévky, pudingy, dorty, zákusky anebo například chlebíčky. Nezapomeňte dávat do lednice již vychladlá jídla. A spotřebujte je do dvou dnů. Ve dveřích se daří nápojům a vejcím Nejteplejším místem lednice s 10 – 11 °C jsou její dvířka. Větší dolní část přímo vybízí k uskladňování nápojů jako mléko, džusy, minerálky, pivo anebo otevřené lahve bílého vína. Prostřední část je jako dělaná na vajíčka. A nezapomeňte – správně uskladněná vejce jsou špičkou dolů, protože na tupém konci se nacházejí póry, kterými vejce přijímá kyslík. Horní část dvířek může být alternativním místem pro uložení másla, margarínů či již zmiňované melánže. Hodí se sem ale i konzervy, plechovky a otevřené marmelády. Pokud má vaše lednice mrazák Mrazák je ideálním místem pro potraviny, které budete potřebovat za dobu delší než 2 – 3 dny. Může se jednat kupříkladu o maso ale i o rohlíky nebo třeba chléb. V mrazáku umístěné věci doporučujeme dobře zabalit a popsat. Štítek by měl obsahovat nejen popis uložené potraviny, ale i datum zamrazení. Maso vydrží v mrazáku až 10 měsíců, bylinky, mořské ryby a plody, ovoce a zelenina, houby a zmrzliny až 12 měsíců. Sladkovodní ryby a vnitřnosti nechte uložené v mrazu maximálně 3 měsíce, tučné uzeniny dokonce jen 1 měsíc. Pro libovější uzeniny, omáčky a pyré je doba skladování pouze 2 měsíce. Pokud si zamrazíte pečivo, nezapomeňte ho do 6 měsíců spotřebovat. TIPY, JAK PEČOVAT O LEDNICI · Nepřeplňujte ledničku potravinami a umísťujte je rovnoměrně – když mezi nimi neproudí vzduch, kazí se; když jsou nalepené na stěně, plýtváte energií; navíc přeplněná lednička málo chladí. · Odstraňujte pravidelně led a námrazu ze stěn ledničky teplou vodou s octem – námraza snižuje výkonnost, ocet naopak desinfikuje. · Minimálně jednou za měsíc vyndejte všechny potraviny a lednici ukliďte – nechte ji vyvětrat, umístěte do ní pohlcovač pachu. · Přebalujte potraviny z originálních obalů – dávejte je do krabiček či igelitových sáčků; sýrům měňte obal obden, salámy můžete vyskládat na talíř a přikrýt alobalem. · Ve všech návodech varují, že vlažné nebo dokonce horké potraviny do lednice nepatří – řiďte se touto radou, ušetříte elektřinu na potřebné chlazení a nezvýšíte vlhkost, tudíž vaše zelenina nezačne rychle plesnivět. CO DO LEDNIČKY NEPATŘÍ? · brambory · cibule · česnek · ovoce · rajčata · káva · čokoláda · neotevřené paštiky a plechovky, marmelády a džemy · med · kečup a hořčice

· červené víno · alkohol · chilli omáčka Foto popis| Region| Severní Čechy

novinky.cz Jak se jí v Česku košer 13.1.2016

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví Zuzana Musálková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět „Nedávno jsme tady měli ortodoxní židovskou skupinu z Mexika, a když od nás odjížděli, tak si kromě balíčků s obědem vzali i plnou krabici jídla,“ chlubí se šéfkuchař pražského košer hotelu King David Maxim Semenchukov. „Byli velmi milí a příjemní, ale kvůli svému vyznání potřebovali nejvyšší úroveň košer. Tu poskytují jen na velmi málo místech.“ Šéfkuchař sám je pravoslavného vyznání. K přípravě pokrmů podle přísných židovských pravidel se dostal před osmi lety. „Pracoval jsem v pražském hotelu, jehož majitelé jsou židé, a tak se tam dělaly košer akce. A jelikož jsem člověk zvědavý, řekl jsem si, proč nevyzkoušet něco nového.“ Za nějakou dobu se v Praze otevřela Ješiva, škola pro rabíny a mašgiachy – kontrolory košer kvality. „Chodil jsem pomáhat a nakonec jsem tam každý pátek vařil. No a pak mi nabídli pozici šéfkuchaře v King Davidu,“ vzpomíná Semenchukov, který se do Prahy přistěhoval z Kazachstánu. Provoz jeho kuchyně podléhá kašrutu, což je judaistický soubor pravidel pro rituální způsobilost. Patří do něj i pravidla pro košer jídlo – zákaz vepřového masa, nařízení nemíchat mléčné a masové výrobky, nesmí se konzumovat hmyz, a proto je nutné pečlivě očistit například salát. Povolení jsou naopak přežvykující sudokopytníci, drůbež a ryby. Zelenina je bez omezení. Vařit by však měl žid. Šéfkuchař košer kuchyně v hotelu King David Maxim Semenchukov k nám přijel z Kazachstánu a přivezl si sebou pravoslavnou víru. FOTO: Petr Horník, PrávoMůžu jenom míchat „Máme tady několik kuchařů z Izraele a v kuchyni je vždycky přítomen někdo židovského původu, máme tu i rituální dozor – mašgiacha.“ Max dodává, že v kuchyni hlavně dozoruje. „Ale řekněme, že bych chtěl připravit guláš. Nejdřív mi buď mašgiach, nebo přítomný žid zapálí sporák, dá na něj hrnec, do něj olej s cibulí. Já můžu míchat a dochucovat.“ Šéfkuchař ale nemůže ochucené maso sám vložit do hrnce. To ale samozřejmě nejsou jediná specifika. „Červená část kuchyně je masná, modrá mléčná a pak máme ještě neutrální pekárnu a cukrárnu. Z červené a modré části se nemůže pomíchat ani nádobí,“ vysvětluje Max a rozpovídá se o tom, jak se provoz kuchyně změní vždycky na začátku víkendu. Šabat začíná v pátek večer. „Na sobotu máme všechno navařeno už hodinu před západem slunce. Máme tady hotboxy s automatickým zapínáním, ve kterých můžeme připravené porce ohřát. Kuchař do nich musí vložit jídlo půl hodiny před zapnutím,“ vyjmenovává třicetiletý šéfkuchař. I když některé supermarkety a prodejny nabízejí košer produkty, management hotelu dováží všechno ze zahraničí. „Například maso bereme z Německa, i když jatka firmy jsou v Polsku. Dodávají nám glatt košer maso.“ Zvíře bylo poraženo rituálním způsobem, a navíc mělo nepoškozené plíce. U nás se rituální porážka šchita také provádí. Zvíře je při vědomí. Rituální řezník mu přeřízne hrdlo

jedním ostrým řezem, tak aby do minuty vykrvácelo. Podobná je i muslimská dhabíba. Jenže podle naší legislativy se zvíře musí před zabitím omráčit. Rituální porážky proto mají ze zákona výjimku. Ministr zemědělství Marián Jurečka letos na jaře o jejich legitimitě diskutoval s židovskou a muslimskou obcí. Během jednání se nechal slyšet, že způsob, jakým je zvíře zabito, není v rozporu s evropským právem. Ochránci práv zvířat se jednoznačně neshodnou na tom, jestli jsou rituální porážky krutější než ty předepsané Evropskou unií. Zakázané jsou jen v pár zemích Unie. V Polsku přestali rituálně porážet na začátku roku 2012, i když zisky z vývozu košer a halal masa byly 250 až 300 miliónů eur (sedm až osm miliard korun). O dva roky později byly porážky obnoveny a předešlé rozhodnutí označené za protiústavní.Rabín garantuje „Další potraviny dovážíme z Belgie, Francie nebo Anglie. Sehnat něco specifického je pro mě často velká výzva,“ říká šéfkuchař k tomu, že všechny potraviny musí mít ty správné certifikáty. „Nedávno se mi podařilo sehnat rýžový chléb. Když ho dovezli, bylo nutné jej jako všechny ostatní potraviny dát na rampu a mašgiach zkontroloval, jestli vše odpovídá.“ Pečlivý přístup a garance košer je to, co návštěvníci hotelu nejvíc vyžadují. „Na rozdíl od jiných hostů, se kterými jsem se během své kariéry setkal, nejsou tak nároční na obsluhu nebo prezentaci jídla. Něco jiného je to o šábesu, kdy by večeře měla být slavností.“ „Garanci kvality nám zaštiťuje rabín Eliyahu Rotenberg a jeho vyslanci mašgiachové kontrolují, jestli je vše v pořádku. Jeden je v hotelu přítomen čtyřiadvacet hodin denně,“ vysvětluje sales manažerka hotelu King David Hana Stoličková, s tím, že vést podnik tohoto typu se prodraží. „Proti běžnému hotelu na podobné úrovni jsou to násobky nákladů.“ Servis samozřejmě nekončí u jídla. „Máme tady služby pro ortodoxní skupiny. Myslím, že není běžné, aby v hotelu byla synagoga s oddělenou mužskou a ženskou částí. Pokud se modlíte několikrát denně, zajišťuje to určité pohodlí.“ V České republice je obchodů s košer potravinami pomálu. Tento se dá najít na Starém Městě v Praze. FOTO: ČTK Součástí je i šabatový výtah, který funguje, aniž by se někdo musel dotýkat tlačítek, protože práce není o šabatu dovolena. Součástí vybavení jsou i mikve. To je posvátná lázeň. Židé po vykoupání získají zpět svoji rituální čistotu. „Původně jsem vystudovala hotelovou školu a našla si zaměstnání. Tři roky jsem pracovala pro židovské majitele, ale než se zhruba před rokem otevřel King David, nic podobného u nás nebylo,“ dodává s tím, že při tak specifickém zaměření hotelu se pořád učí něco nového. „Začala jsem i s hebrejštinou, což je samozřejmě benefit pro moji práci, a nejen kvůli vyjednávání byznysu. Na druhou stranu ne vždycky můžu všechno domlouvat sama. Když uvedu hypotetický příklad, tak s rabínem bych neměla jednat já, ale ředitel nebo majitel hotelu. Rabínovi bych taky neměla podávat ruku.“Kohn s Novákem ve Slavii David Altprager na částečný úvazek pracuje pro Židovské muzeum, v Praze se v tomto prostředí vyzná dokonale. „Nejsme ortodoxní rodina, pocházíme z tradičního pražského židovského prostředí stejně jako například Franz Kafka. V českých zemích byla už od dob reforem Josefa II. vysoká úroveň asimilace a mezikulturního soužití, takže všechna pravidla se nedodržovala vždy striktně,“ vysvětluje třicátník, jehož předek byl žákem slavného rabiho Löwa. „Před válkou to tu bylo většinou tak, že Roubíček s Novákem se sešli ve Slávii a oba byli prostě Pražáci, akorát Roubíček doma slavil chanuku nebo pesach a Novák Vánoce,“ vysvětluje David a dodává, že po druhé světové válce k nám v rámci Svobodovy armády přišlo hodně československých židů z Podkarpatské Ukrajiny. „Dneska už se rozdíly samozřejmě stírají, ale jsou to spíš oni, kdo přinesli zpět původní tradice.“

Pro Davida znamená kašrut jen jednu z mnoha hodnot. „Člověk může svoji identitu definovat na základě náboženství nebo kultury,“ uvažuje, když míříme na Pražskou židovskou obec. Nejdřív se podíváme do masité jídelny, kde v rohu sedí u oběda nejstarší generace. Přeživší holocaust spolu klábosí. Hned vedle je skupina středního věku a pár zástupců mladé generace. „Vlastně jsem se teprve nedávno dozvěděl, že moje rodina už od devatenáctého století vedla košer obchod, restauraci i řeznictví v Teplicích.“ David je prý ten z rodiny, kdo rituální pravidla dodržuje nejvíc. „U nás doma se mluvilo o tom, z jaké tradice pocházíme, a nikdy jsme své židovství neskrývali. Vždycky jsme taky dodržovali základy košer.“ David pokračuje s tím, že hodně mladých lidí z jeho komunity začalo tyto kořeny znovuobjevovat až po roce 1989. „Za války byla komunita téměř vyvražděna a zbytek skoro dorazili komunisti. Hodně lidí se bálo přiznat, že jsou židé, a tak zmizela spousta tradic.“Certifikát kvality „Těsně po revoluci mě oslovil bývalý pražský rabín Sidon, jestli bych nechtěl dovážet košer potraviny,“ vzpomíná Aaron Günsberger, majitel restaurace King Solomon na Starém Městě v Praze. Aaron také poskytuje certifikáty košer kvality. „Jeli jsme do Belgie, zašli do košer obchodu a zjistili, že tradiční židovská houska stojí osmdesát korun, balení párků zase dvě stě padesát. To bylo v době, kdy jste si koupili rohlík za dvě koruny.“ Finančně snesitelnější bylo vyrábět potraviny přímo u nás. „Za nějakou dobu nás lidi začali tlačit, abychom dělali i cateringy, pak abychom si otevřeli restauraci a vrcholem všeho měl být hotel – ten jsme zamítli.“ Pokud chcete provozovat košer hotel, musíte získat potřebné certifikáty. Podle manažerky Hany Stoličkové pak stojí hodně úsilí udržet předepsaný standard. FOTO: Petr Horník, Právo Zákazníci restaurace King Solomon jsou hlavně cizinci. „Za tu dobu, co podnikám, v Praze zkrachovalo čtrnáct nebo patnáct podobných podniků, ale my jsme se udrželi,“ říká Aaron s tím, že pražští židé chodí na obědy spíš přímo na Židovskou obec. „Je to pro ně hlavně sociální zážitek. Místo, kde se potkává komunita. Moje babička jedla ve stáří jako vrabec. Spíš tam chodila šmůzovat s kamarádkami z lágru.“ Češi, kteří nepatří do židovské komunity, nezajdou do restaurace často. „Chodí sem hlavně byznysmeni, kteří obchodují s židovskými firmami. Berou sem klienty.“Lokální produkty Většina nabídky, kterou si v King Solomonu můžete objednat, je z lokálních produktů. „Nedovážíme skoro nic, ze zahraničí beru například víno. Těžko bychom mohli konkurovat kvalitě izraelského nebo chilského. Gros je ale od nás. My si tu všechno vypěstujeme, zabijeme a sníme,“ směje se Aaron, který dělá i rituální porážky zvířat. Masové výrobky jsou určené pro restauraci, ale ne pro komerční prodej. „Když sem přijde někdo z kamarádů nebo z obce, tak mu maso samozřejmě prodáme, ale jinak s ním neobchodujeme.“ Restaurace není jediným podnikáním Aarona Günsbergera. „Časem jsem přišel na to, že jen navazuji na tradici, kterou moji předci už dávno vykonávali,“ upozorňuje na předválečné rodinné podnikání. „Snažím se restaurovat nějakou tu zašlou slávu. Po revoluci jsem pracoval pro Rudolfa Jelínka a spolupracoval třeba s Tonakem. Staral jsem se o klobouky pro ortodoxní židy.“ Ptám se, jestli se dá u nás dodržovat košer bez problémů. „Jsem jeden z mála židů v Praze, kteří to dodržují, ale mě nemůžete vzít jako bernou minci,“ myslí si majitel restaurace. „Na druhou stranu se v Evropě dá žít podle pravidel košer bez problémů.“Víra a hygiena Židovské autority odmítají vysvětlovat pravidla kašrut pouze jako soubor zdravotních a hygienických

norem. Liberální židé zase rádi poukazují na to, že košer má mnoho prokázaných výhod pro udržení zdraví. Vepřové maso se v teplém podnebí rychle kazí, následně se do něj dostanou parazité a konzument může onemocnět trichinózou, což je právě parazitická nemoc. Maso a mléko trávíme pomocí jiných enzymů. Tělo vynaloží na zpracování více typů bílkovin více energie. K trávení je tím pádem potřeba víc krve, to způsobí pokles krevního tlaku a my se pak cítíme unavení. Zakázaní hlodavci a hmyz jsou zase známí přenašeči nemocí. Na druhou stranu nejsou popsány zdravotní problémy, které by vznikly po konzumaci králičího nebo velbloudího masa, a to také není košer.

URL| http://www.novinky.cz/zena/zdravi/390972-jak-se-ji-v-cesku-koser.html

parlamentnilisty.cz Veleba (SPO): Zarazilo mě, že venkovu chybí prodejny. A víte, kdo je zničil? 13.1.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Projev na 18. schůzi Senátu 13. 1. 2016 k zákonu o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití: Aniž bych to chtěl všechno zlehčovat, tak v jedné písničce se zpívá: "Nechtěla jsem, musela jsem." Já zkrátka musím vystoupit, i když jsem to gró v tom svém prvním vystoupení řekl. Já musím reagovat. Ten zákon řeší zejména způsob a podmínky uzavírání smluv mezi obchodníkem a dodavatelem, přičemž zákon nerozlišuje, jestli je to dodavatel český, nebo dodavatel zahraniční. To znamená, že tak, jak se smlouva podle tohoto zákona uzavře, tak bude muset být dodržována. Zaprvé. Zadruhé. Obchodníci dovezou argument, že to bude znamenat zvýšení dovozu potravin ze zahraničí. Obchodní řetězce budou prodávat takové zboží, které chtějí zákazníci. A tlak na české zboží, české potraviny roste. A dokonce to je už tak daleko - a neřeknu tady vůbec žádnou novinu, že z jedné země potraviny, o kterých já si nemyslím, že jsou nějaké špatné, ale měli tam pár skandálů, tak si myslím, že zákazníci velmi pečlivě zvažují, prohlížení etikety, a pokud jsou potraviny z této země, tak je zkrátka nekupují. Takže ten obchodník není úplně svobodný v rozhodování, on se musí řídit tím, co chce občan, co chce spotřebitel. A spotřebitel chce - a ta nálada je stále větší a větší, a také jsme pro to něco udělali v minulosti, Agrární a potravinářská komora a čeští zemědělci a čeští potravináři, chce české potraviny. Kaufland, znáte jeho billboardy "Z lásky k Česku", tak nevím, jestli to tam píší úplně jen tak mimo. Ale dělají to proto, že chtějí vzbudit dojem, že v jejich obchodním řetězci dbají, aby tam byl určitý podíl českých potravin. Mimochodem, je to čtyři pět let, co jsme udělali akci před jedním brněnským Lidlem. Byla nás parta pěti lidí; chlapů, vzali jsme velké košíky a od každého zboží z mléčného sortimentu jsme jeden kousek do toho košíku dali. Ten nákup stál asi 6000. Všechno, co tam měli, tak od každého jsme tam dali. Sýry, mléko, máslo, já nevím co všechno, nebo 5000 to stálo. A zaplatili jsme a před Lidlem jsme vzali další košíky a roztřiďovali jsme to na české a zahraniční. Pak jsme to spočítali a Lidl měl asi jenom 36 % českých mléčných výrobků. A dělali jsme to proto, že v sousedním Rakousku ten poměr byl úplně opačný, myslím, že ještě větší ve prospěch rakouského zboží. A pak přijela policie, ale mezitím my jsme odjeli. Tak to jenom takovou epizodku, abyste pochopili, nebo abych doložil, že tady o tom něco vím.

Pokud se týká těch řetězců, může mi někdo možná... Já jsem byl i ten, který s nimi občas bojoval, ale třeba jsme měli vynikající vztahy s obchodním řetězcem Billa, Agrární komora. A zejména s jeho generálním ředitelem Jaroslavem Cipkou, který je tak dobrý, že se kdysi přestěhoval z Vídně sem. Naučil se česky, bydlí tady někde v Praze, nebo u Prahy, a velí Bille v České republice a na Slovensku. A komunikovali jsme s ním proto, že jsme tam jasně viděli, že má zájem na tom, aby se prodávalo co nejvíc českého zboží v jeho obchodním řetězci, kterému velel. Prostě českého zboží. A měl jednoduchou zásadu - že tam má být hlavně to zboží, ty potraviny, které jsou vyrobeny v té zemi, v které ten obchod je. A to nejenom, že vykládal, ale i dělal. Příklad. Skončil s nákupem bio jogurtů z Rakouska a začal nakupovat bio jogurty z Valašského Meziříčí. Myslím, že tam dodnes jsou. Loni začal do řetězce umisťovat české regionální potraviny. Takže je naprostý nesmysl, že obchodní řetězce budou reagovat tímto způsobem. To je zkrátka hrubá neznalost. A nebo je to hrubá spekulace nebo hypotéza. Bude to tak, jak to budou chtít zákazníci. Dávám tady příklad, jak se obchodní řetězce chovají a jak tedy je potřeba tento zákon, který zejména míří na tu část právních vztahů, která je vyjádřena v obchodní smlouvě. Pekaři. Do většiny obchodních řetězců pekaři musí ráno v příslušnou hodinu dovézt příslušné množství příslušného sortimentu pekárenského zboží. Dovezou to na rampu, z té rampy je to jednoduchým způsobem dáno do regálů. A to, co se neprodá, tak večer musí pekař přijet, to zboží si sám naložit a odvézt. To je první věc. Marže u pekárenského zboží je v průměru 38 %. Ten den je to prodané, ten den je to tržba, to, co není tržba, tak si ten den pekař odveze a peníze jsou za 30 dní. Tak já nechápu, proč tady toto bychom měli chránit? Argument, že největší řetězec má jenom 10 % trhu, to absolutně není relevantní argument. Protože těch řetězců je jenom osm, nebo těch skupin, a ten jejich zájem je jeden. Každého - co nejlevněji nakoupit, za rozumnou cenu prodat a mít co největší zisk. Takže je úplně jedno, jestli 10, 20, nebo 5 %, ale ta obchodní politika, ta je u všech naprosto stejná. A tím, že jich je 8, že ovládají 80 % maloobchodního trhu potravin, tak ten výsledek je jasný, v jakém postavení jsou ti dodavatelé. Dále pivovary. Ano, Prazdroj, který je v majetku teď myslím, že Američanů, po jižní Africe, tak je pravda, že se neobejde žádný obchodník bez této značky. Ale také je pravda, že malé pivovary, což je obrovský boom a stále minipivovary nekončí, už mají 7 % trhu. Takže není to tak, že zkrátka a dobře jenom ten Prazdroj. Pokud se týká těch smluv, ano, těch smluv je velké množství. Ale, přátelé, já si myslím, že žijeme v nějaké době, že žijeme v nějakém systému organizace obchodu, jejímž základem jsou počítače, a že to je především záležitost softwaru a k tomu nutné úřednické práce. Já takový odborník nejsem, já to nedovedu odhadnout, ale myslím si, že ta doba, která tam je, že je dostatečná. Pokud se týká prodejny na venkově, velmi dobře to znám. Mám dokonale projetý, tak jako předpokládám všichni z vás, svůj senátní volební obvod. Loni jsem to objížděl všechno znovu, tak jako ve volební kampani, dědinu od dědiny atd. A zarazilo mě, mluvím teď o okresu Chrudim, zarazilo mě, nepočítal jsem to, ale odhaduji, že venkovu chybí prodejny. Ano, je to tak. Odhaduji, že prodejna na venkově tam v té oblasti je v každé čtvrté dědině, možná v každé páté, víc ne. A víte, kdo ty prodejny nechci říct zničil? Ale víte, proč ty prodejny skončily? No kvůli obchodním řetězcům. Vždyť to přece všichni víme, tak neargumentujme tady, proboha svatého, že tento zákon bude ničit venkovské prodejny. To tak zkrátka není. A pokud se týká slovenské politiky k obchodním řetězcům, já ji znám. A já dokonce znám i in natura názory premiéra Fica na tuto politiku. A myslím si, že jsou to hrubé spekulace, když to řeknu velmi slušně, že Slováci to budou nějak měnit. A pokud to budou měnit tak, že to prostě přitáhnou. Vždyť víte, co se děje na Slovensku. Stlačují se tam ceny hlavních výrobků, např. pekárenských, myslím, že masa a nevím, co všechno, mléčných atd. Snížilo se DPH na 10 %. A jsou tam jakési komise, které chodí po obchodnících a kontrolují, jestli obchodníci na to reagovali s cenou směrem dolů nebo ne. Čili Slovensko bych vůbec v této souvislosti jaksi nebral. Závěrem znovu tady zopakuji, to moje vystoupení nemá být, nejsem ani rozčilený, ale protože tu věc

znám velmi důkladně a léta jsme tady za to narovnání vztahů a spravedlnost určitou bojovali, víte, ono se to dobře říká, ale vrátím se k tomu číslu a pak hned budu končit. 80 % maloobchodního trhu potravin mají velké obchodní řetězce. A ty potraviny, které vyrábějí zpracovatelé a prodávají jim je, ta, podívejte, oni to dostanou nadiktováno. Většina těch obchodů je podle mého názoru elektronických, oni vysadí cenu a ten zpracovatel potravinář má dvě možnosti. Buď se do té ceny vleze a fabrika mu jede dál, nebo se do té ceny nevleze a může tu fabriku zavřít. Nebo si tedy najít rychle nějakou hypotetickou prodejní síť. Takže já to tady takhle vykládám proto, že do té věci jsem podrobně zasvěcen, že znám jak pozici prvovýrobců, tak pozici zpracovatelů. Ale znám i díky dlouholetým korektním vztahům s generálním ředitelem Billy i pozici obchodníků, tak zkrátka a dobře to nějakým svým způsobem mohu posoudit. Čili, znovu opakuji, že to podpořím, znovu opakuji, že ten zákon je klíčový a že je potřeba ho podpořit. Samozřejmě není dokonalý a myslím si, že po nějaké době je třeba se vrátit k některým věcem, které se týkají malých českých výrobců. S tím souhlasím.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=417067

Senátor Veleba: Kdo v potravinové vertikále velí, nejsou potravináři, ale zahraniční obchodní řetězce 14.1.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Josef Lux: „hlavním problémem českého zemědělství bude boom obchodních řetězců“ aneb dopracovali jsme to tak, že už 40% potravin dovážíme. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře a kolego senátore, vážené paní kolegyně, kolegové. Tento zákon je pro české zemědělce a české zpracovatele zákonem naprosto klíčovým. Tyto dva segmenty čekaly zhruba 8 let, než se k něčemu v legislativním procesu zkrátka vláda dopracuje. Ten zákon se nerodil lehce. A já bych tady na úvod vzpomenul to, co jsem včera vzpomenul na našem výboru. Psal se rok 1994, ministrem zemědělství byl Josef Lux, bylo to někdy na podzim ve Větrném Jeníkově. Byla tam velká zemědělská sešlost. Větrný Jeníkov je místo, kde se pravidelně několikrát ročně konají významné zemědělské akce. Když to skončilo, tak si nás asi 15 vzal do salonku k diskusi. A položil nám otázku, co si myslíme, že bude největší problém velkého resortu v zemědělství v budoucnosti. Všichni jsme mu odpovídali, každým to viděl nějakým jiným způsobem. On nás vyslechl a řekl nám přibližně toto: “Pánové, máte v mnohém pravdu, ale já to vidím trochu jinak. Podle mého názoru" - a psal se rok 1994 - “podle mého názoru hlavní problém českého zemědělství bude boom potravinových obchodních řetězců." Je škoda, že Josefa Luxe potkal osud, který ho potkal, protože tady na této epizodě nebo příhodě, která je opravdu pravdivá, se ukazuje, že ten člověk měl vizi a že zkrátka a dobře uměl. Já bych tady chtěl doplnit, mluvilo se tady o osmi obchodních skupinách a desetitisících zpracovatelů jejich dodavatelů, to znamená, obecně řečeno, potravinářů. To je jenom část potravinové vertikály. Ta základna, kde se vyrábějí suroviny pro zpracovatele, to znamená pro potravináře, oni z toho dělají potraviny, které prodávají obchodníkům, tak ta základna čítá zhruba třicet tisíc výrobních subjektů, od naprosto malých až po takové giganty, jako je třeba Agrofert. Ale není tady v republice jenom Agrofert. Čili ta potravinová vertikála je tak postavena, že v čele na té špičce je 8 korporací, pod nimi je 10 tisíc potravinářů a tu základnu tvoří asi 30 tisíc subjektů. Nemusíme být ani žádnými velkými znalci ekonomy a nemusíme kolem toho mít podrobné znalosti, abychom už tady z tohoto poznali, kdo má

asi tak v té vertikále rozhodující roli. Stoprocentně to nejsou potravináři, jak tady řekl předřečník, i když souhlasím s tím, že zájmy prvovýrobců a zájmy potravinářů jsou v mnohém protikladné. Ale ten, kdo v potravinové vertikále velí, to nejsou potravináři, ale to jsou obchodní řetězce. A obchodní řetězce... Nejsou to tedy potravináři, ale jsou to obchodní řetězce. A přitom jsou to ty obchodní řetězce, kde hlavní roli, myslím si, že tak z 90 %, kdyby se to finančně spočítalo, jsou obchodní řetězce, které jsou v majetku zahraničního kapitálu. Čili kdyby se udělal nějaký příměr, tak obchodní řetězce pro mě - a znám tu situaci, byl jsem v tom - tak ty obchodní řetězce, to byly jednosměrné potravinové dálnice ze zahraničí do České republiky. Včera jsem se díval na ČT24, a jedna kolegyně mě zaujala větou, vyvozuje z tohoto zákona, bude-li přijat, že tyto zahraniční řetězce nebudou riskovat a nebudou kupovat české potraviny od českých zpracovatelů. Já vás můžu ubezpečit, že čeští zemědělci a čeští potravináři už 20 let za toto riskování bojují, aby to od nich kupovali. Ale ta koncovka je taková, že když se vezme finančně prodej potravin - a ještě jsem nedodal, že ty řetězce ovládají 80 % maloobchodního trhu potravin v ČR a těch 20 % zbývá na to množství těch malých obchodů atd. -, tak ty obchodní řetězce plně využívají tuhle svou sílu. A nemůže to být tak... Ale chtěl jsem říct to, že asi 40 % potravin ve finančním vyjádření už dovážíme. A ten podíl stále roste. A kdyby se to převedlo na nějaké komodity, tak třeba u vepřového masa, což já pokládám za naši ostudu, tak u vepřového masa už se dováží přes 50 %. A vepřové maso je jeden ze základů našeho jídelníčku z živočišné produkce. Chci říct, že výsledek této politiky, i politika obchodních řetězců, já vidím výsledky následující - ta jejich obchodní politika je následující. Zaprvé je to stlačení cen a dost často to bylo stlačení nákupních cen pod výrobní náklady, tzn. stlačení cen směrem k potravinářům, ke zpracovatelům. A ti potravináři, ti zpracovatelé neudělali nic jiného, než že to přenesli na zemědělce, na toho prvovýrobce. Ten už to neměl kam dál přenést a ten se s tím musel nějakým způsobem vyrovnat. Tato politika, která byla volná, neregulovaná, řekl jsem, že 8 let jsme bojovali za tento zákon, dopadlo to tak, že se dramatickým způsobem - ti zemědělci se přizpůsobili, nic jiného dělat nemohli - dramatickým způsobem jsme snížili stavy chovaných hospodářských zvířat. Tam začíná potravinová soběstačnost, tam začíná základ agrární soustavy, kde pokud dobytek je, tak na polích jsou jiné plodiny než je obilí, řepka a kukuřice, tam začíná zaměstnanost na venkově, tam začíná zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu atd. A ty stavy hospodářských zvířat - a neříkám, že to je jediný důvod, ale je to jeden z hlavních důvodů poklesly na stavy pod 50 % toho, co se tady chovalo dřív. Ale přitom neříkám, že to, co se tady chovalo dřív, že ta vysoká výroba a to vysoké zatížení mělo zůstat. To byl extrém. Ale toto je prostě druhý extrém. Čili výsledek byl, že se prudce snížila domácí produkce živočišné výroby, zaměstnanost v prvovýrobě a zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu. Nepřímo to mělo vliv na krajinu, na pole, protože zmizelo třeba s redukcí stavu hovězího dobytka na 44 % - 550 tisíc hektarů zelených ploch z českých polí, to znamená krmných pícnin. Dřív byl každý třetí hektar zelený, teď je každý šestý hektar zelený. Začala mizet potravinová soběstačnost a dováží se, jak jsem řekl ve finančním vyjádření, už 40 % naší spotřeby. Toto je vývoj u nás. Toto je vývoj v přistoupivších zemích, s výjimkou Polska a s výjimkou Slovinska. Polsko hraje jinou politiku, zejména k obchodním řetězcům. Kdo tam jezdíte, nebo kdo máte informace, tak to musíte potvrdit. Polsko je zatím soběstačné v potravinách a Slovinsko - to je malá země, která svou produkcí zkrátka je nevýznamná. Ve všech ostatních zemích - to, co jsem tady popsal, ten proces - to šlo všechno jako přes kopírák. Slovensko, Maďarsko, atd. Naproti tomu ve starých zemích EU si výrobu podrželi. Německo například zvýšilo - už tak exponovanou výrobu vepřového masa podrželi. Do toho obchodního prostoru prostě my ty potraviny zkrátka dovážíme. Už jsem to tady jednou říkal. Zopakuji. V ČR nemůže nastat, ať je rok jakkoliv neúrodný, tak nemůže nastat nedostatek obilí. Podle úrody, je úplně jedno, jaký je rok, jsme v situacích po žních rok co rok, že musíme vyvézt 2 - 3,5 milionu tun obilí, protože to tady nemá užití, nemá to spotřebitele. Vyvezeme to zejména do Německa a do Polska. Mluvím o krmném obilí. Tam z tohoto obilí z větší části, nebo z rozhodující části tohoto obilí

vykrmí, řeknu to laicky, vykrmí prasata, vykrmí drůbež, vyrobí vajíčka, zaměstnají lidi, zůstane tam přidaná hodnota a pak se to vozí sem. Proto vozíme přes 50 % vepřového masa. Já tady nechci stavět obchodní řetězce jako absolutní strašáky, ale jeden z rozhodujících důvodů, proč tento stav je, že stát si nevšímal potravinové politiky, že prostě tomu nechal naprosto volný průchod. Já ten zákon chápu tak, že není proti obchodním řetězcům, ale ten zákon má narovnat obchodní vztahy v té potravinové vertikále a má ochraňovat trošku zkrátka ty slabší. Poslední poznámka - vztah k zemědělci a potravináři. Já sám jsem jednou vedl demonstraci zemědělců, chovatelů prasat. Láďa Steinhauser se jednoho dne zimního probudil a ráno měl před fabrikou 500 rozzuřených chovatelů prasat. Takže mě nikdo nemůže podezírat z toho, že prostě tu situaci neznám. Ale ty vztahy se postupně nějakým způsobem konsolidují, protože český zemědělec nemůže být bez českého zpracovatele, musí to zboží někam prodat - a všechno neprodá do zahraničí. Může prodat obilí, ale těžko prodá všechno. A český zpracovatel obráceně nemůže postavit prostě svůj výrobní program, kde není žádný český zemědělec. To nejde. Už ti zemědělci a zpracovatelé ušli kus cesty - a toto už tak úplně neplatí. Důkazem je, že prezident Agrární komory, když jsem skončil já, tak nově zvolený prezident Agrární komory, Ing. Toman, je současně prezident Potravinářské komory. Kdyby to tak bylo, kdyby ten vztah byl tak vyhrocený, tak ti zemědělci by toho Mirka Tomana před 2 lety, v březnu to budou 2 léta, nezvolili. Sečteno, podtrženo - tento zákon je klíčový pro české zemědělce, pro české potravináře. Nepřímo je klíčový pro narovnání agrární soustavy, to znamená trošku pozvednutí živočišné výroby, která by přinesla pozvednutí pracovních příležitostí. Celé by to přineslo změnu v naší krajině, znovu by se tam vracely plodiny, které odsud zmizely. Čili tento zákon je klíčový nejenom pro zemědělce, ale i pro celou společnost. A nemyslím si, že dovozy potravin, že by tak závisely na zahraničních potravinách v této době, nemyslím si, že to je ta pravá politika. Já to takhle vidím. Není to jenom pro zemědělce, není to jenom pro potravináře, má to i daleko širší souvislosti. Čili ten zákon samozřejmě podporuji. A prosím všechny, kteří toto zváží, aby to podpořili taky. Děkuji.


Plzeňský deník Řezník: Zabijačka? Podle mě je tím nejzdravějším jídlem 18.1.2016

Plzeňský deník str. 3 Plzeňsko DANA VESELÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Začíná čas zabijačkových dobrot, v Manětíně o víkendu porazili tři prasata Plzeň – Ovar, jitrnice, jelita, škvarky, tlačenka, uzené, černá polévka zvaná prdelačka. S lednem začíná čas zabijaček a vepřových pochoutek. Někdo na ně nedá dopustit, jiný se s ošklivostí odvrací a tvrdí, že to by nepozřel. Nejzdravější jídlo Manětínský řezník Vladislav Jirgl ale tvrdí, že zabijačkové speciality jsou prý nejzdravějším jídlem. „Je naprosto bez éček, jen s přírodním kořením a obyčejnou solí. Že je to tučné? No je, ale tučné jsou přece i špekáčky a další věci ze supermarketu. Tvrdím, že zabijačka je nejlepší a nejzdravější jídlo,“ usmívá se Vladislav Jirgl. V kostkovaném řeznickém mundúru a s čepicí na hlavě soustředěně odkrajuje na obrovském dřevěném vále ovarové maso z kostí. Vedle něj se ohřívá horká voda v brutaru, kousek dál žhne polní kuchyně. Přesto není 6. ročník sobotní manětínské zabijačky pravou zabijačkou. „Dneska už je

zakázané dělat to přímo na místě. Takže prasata se zabijí jinde a my tady pak už zpracováváme jednotlivé produkty,“ krčí rameny řezník. Jako první se prý dělají jitrnice, pak tlačenky a ovar a poslední je černá polévka s kroupami. Bandasky a plátky Ve stánku, kde se právě vyrobené potraviny prodávají, je rušno. Manětínští přicházejí s bandaskami pro polévku, která vře v obrovském kotli. „K tomu tak tři plátky tlačenky,“ přeje si muž, který nejprve všechny vystavené kusy pečlivě obejde a prohlédne. Obsluhující žena mu přeje. Plátky tlačenky jsou silné snad na tři prsty, zákazník je spokojen. Vedle si může dát točené pivo a v mrazivém sobotním ránu se zahřát i něčím ostřejším. Řezník a kadeřník má být jeden Řezník je spokojen. Zatímco dříve prý mnozí nad zabijačkami ohrnovali nos a vůbec se spíš vrhali na levné uzeniny a maso ´v akcích´ z marketů, teď už znovu dokáží poctivého řezníka a jeho výrobky ocenit. „Ato je dobře, že se vracejí. Jako mají svého kadeřníka, měli by mít i svého řezníka, ne?“ míní Jirgl. Mladí chtějí hamburgery Přiznává ale, že mladým lidem zabijačky už nic neříkají ańechtějítojíst´. „Jsou zvyklí na ty své McDonald´s. Záleží na rodině a na tom, co byla zvyklá jíst, jak se tam stravovali,“ dodává řezník. Říká, že i dnes ale lidé na vesnicích chovají prasata a pak si zvou řezníka na zabijačku. Vykrmit prase trvá prý minimálně půlrok, potřebuje obilí, šrot, kopřivy, brambory a podobně. Čtyřčlenná rodina ho jí asi půl roku. Řezník nebo bakalář? Já bych mladým doporučil, aby šli na řezníka. Je nás strašně málo a je to těžká a opomíjená práce. Musíte k tomu mít sílu i určité vlohy,“ dodává Jirgl. Když se ale řezník ´povede´, jde na dračku a i si slušně vydělá. „Mně pomáhá ale hlavně starší generace. Ti mladí mají všichni střední školy nebo jsou bakaláři,“ směje se živnostník. Foto popis| CO SI DÁTE? Každá ze zabijačkových specialit potřebuje to své, aby pak vypadala na stole lákavě a k nakousnutí. Tady je proces teprve na začátku a jedlíci musejí u hřiště v Manětíně zatím počkat, než bude hotovo. více snímků na plzensky.denik.cz/zabijacka Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 03 ID| 4920b6ae-d283-481e-b681-c53578aa04de

Právo Portál českých cechovních norem 16.1.2016 Právo str. 21 Firma Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Koncem roku 2015 spustily Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny po více než roce přípravných prací zcela nový systém českých cechovních norem pro kvalitní potraviny. Systém českých cechovních norem (ČCN) je odpovědí výrobců potravin a nápojů a subjektů, v nichž se sdružují, na dlouhodobé připomínky odborné i spotřebitelské veřejnosti k neexistenci

standardů kvality. Po zrušení závaznosti československých státních norem vzniklo faktické legislativní vakuum – tedy i prostor pro nepoctivé výrobce a zejména dovozce, nebo prostě jen pro ty, kteří nevydrželi trvalý tlak obchodních řetězců na nesmyslné snižování ceny a začali pomalu měnit složení potravin tak, že nakonec zdevastovali pojem kvality potravin v naší zemi. Zavedení systému cechovních norem by tedy mohlo poskyt -nout řešení, které by opět pozvedlo kvalitu českých potravin a vrátilo jim jejich historické renomé i u spotřebitelů. Celý systém českých cechovních norem vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem (ČSN) pro potravinářské výrobky a platných vyhlášek pro jednotlivé komodity. V porovnání s původními normami jsou ale české cechovní normy přizpůsobeny současné úrovni výroby a modernímu složení produktů, pomíjejí podrobné popisy výrobních postupů a soustřeďují se daleko více na výrobek samotný. Základem je jednoduchost a srozumitelnost nejen pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Česká cechovní norma má být základní normou, která stanoví kvalitativní parametry potraviny, pro niž byla zpracována a z níž vyplývají nadstandardní parametry, kterými se daná potravina liší od jiných srovnatelných potravin uváděných na trh. Česká cechovní norma může být zpracována buď pro skupinu potravin vyráběných několika výrobci na území ČR, nebo i pro jednu konkrétní potravinu vyráběnou jedním konkrétním výrobcem, a to bez ohledu na velikost trhu, na který je potravina uváděna. České cechovní normy jsou vytvářeny ve spolupráci výrobců, zájmových nebo profesních sdružení, úřadů státní správy a vědeckovýzkumných institucí. Správcem českých cechovních norem je Potravinářská komora ČR. České cechovní normy jsou veřejně dostupné na oficiálních webových stránkách. Systém cechovních norem je pro spotřebitele zajímavý i tím, že umožňuje právě zapojení nejširší veřejnosti do procesu přípravy, ve kterém se bude hodnotitelská komise i správce norem zabývat všemi oprávněnými připomínkami, náměty a doporučeními a jejich vypořádání bude možné na webových stránkách ze strany spotřebitelů sledovat. Jaké jsou procesní stavy norem Každá cechovní norma při svém vzniku a před schválením může mít několik procesních stavů. Nová norma Jedná se o normu, kterou na webové stránky vkládá navrhovatel. Tato norma je viditelná pouze pro navrhovatele normy, systémového administrátora a členy hodnoticí komise. Je to tedy stav po odeslání formuláře pro návrh nové cechovní normy. Normy v tomto stavu je třeba zkontrolovat administrátorem a členy hodnoticí komise, zda splňují všechny náležitosti k postupu do dalšího stavu. Je-li vše v pořádku, procesní stav normy je změněn na připomínkovanou normu a tuto akci může provést pouze administrátor. Je-li třeba doplnit údaje, pak je procesní stav změněn na stav norma doplňována a do komentáře je napsáno, co musí navrhovatel doplnit. Norma doplňována Norma v tomto procesním stavu je viditelná pro navrhovatele normy, systémového administrátora a členy hodnoticí komise. Jedná se o stav, ve kterém navrhovatel normy doplňuje potřebná data. Ve chvíli, kdy je vše kompletní, může pouze navrhovatel normy a systémový administrátor označit normu jako doplněnou. Norma tak přejde do stavu norma doplněna. Norma doplněna Tato norma je viditelná pro navrhovatele normy, systémového administrátora a členy hodnoticí komise. Jedná se o stav, ve kterém administrátor a členové hodnoticí komise kontrolují správnost doplněných dat. Chybíli něco, mohou opět admi nistrátor a členové hodnoticí komise vrátit normu k doplnění. Je-li vše v pořádku, mohou administrátor nebo člen hodnoticí komise změnit procesní stav normy na procesní stav připomínkovaná. Připomínkovaná norma

Norma v tomto procesním stavu je viditelná pro všechny uživatele mimo nepřihlášeného internetového uživatele. Jedná se o stav, ve kterém se právě může veřejnost po přihlášení vyjádřit ke konkrétní normě. Sám navrhovatel normy nemůže normu v tomto stavu editovat. Ve stavu připomínkování se norma nachází 14 dní. Po uplynutí této doby se norma automaticky dostane do dalšího stavu, v revizi. Připomínkování lze ukončit i manuálně. Ukončit připomínkování může jen systémový administrátor nebo člen hodnoticí komise. V době, kdy je norma připomínkovaná, je také zaslána na posouzení a přezkoumání příslušným odborným sekcím PK ČR a profesním svazům. Stanoviska sekcí a svazů jsou posuzována v průběhu jednání hodnoticí komise. Norma v revizi Norma v tomto procesním stavu je viditelná pro všechny uživatele kromě nepřihlášeného internetového uživatele. Jedná se o stav, ve kterém hodnoticí komise projednává danou normu a rozhoduje o jejím schválení na základě připomínek. Po projednání připomínek je norma schválena. Schválená norma Norma v tomto procesním stavu je viditelná pro všechny uživatele webových stránek. Jde tedy o finální stav, ve kterém normu vidí celá veřejnost. Normu v tomto stavu již nelze upravovat. Pouze administrátor nebo navrhovatel normy mohou normu smazat. Prvních 100 norem V průběhu listopadu a prosince 2015 byly do systému administrátorem a navrhovateli vloženy návrhy na české cechovní normy na potraviny z komodit: lahůdky, mléko a mléčné výroby, maso a masné výrobky, vejce a výrobky z nich. Jako zatím poslední norma byla vložena norma na první pekařský výrobek – český chléb kvasový. Po schválení českých cechovních norem byly do systému vloženy už přímo žádosti o zařazení konkrétního výrobku (potraviny) do systému. Zde se jedná především o výrobky z komoditní skupiny lahůdky a vejce a výrobky z nich. Na těchto výrobcích byla a je ověřována funkčnost systému – propojení vlastní normy s přiřazeným výrobkem, doplňování nutričních hodnot a jejich pořadí dle legislativy, zadávání číselných hodnot a jednotek, vkládání fotografií, složení výrobku a správné zobrazení všech položek v detailu, který je určen pro běžného uživatele. V současné době je na webových stránkách 100 českých cechovních norem. Většina z nich je v procesním stavu „schválená“. Jako příklad lze uvést normy pro komodity mléko a mléčné výrobky (smetanový krém termizovaný a netermizovaný, dvouplísňový sýr, sýr s bílou plísní na povrchu, blaťácké zlato), lahůdkářské výrobky (bramborový salát, pochoutkový salát, pařížský salát, budapešťská pomazánka, rybí salát, matjesové řezy), masné výrobky (jemný párek, lahůdkový párek, český salám) a normy na vejce a výrobky z nich (tekutá vaječná melanž a sušená vaječná melanž). Mezi cechovními normami, které jsou doplňovány nebo připomínkovány, jsou další normy na masné a mléčné výrobky. Pekařské výrobky mají vloženo pět českých cechovních norem (například veka tuková, český chléb kvasový). Tyto normy jsou zatím v procesním stavu „nová“. Česká cechovní norma má být základní normou, která stanoví kvalitativní parametry potraviny, pro niž byla zpracována Systém cechovních norem je zajímavý i tím, že umožňuje zapojení nejširší veřejnosti Foto popis|

Jíme třikrát víc masa, než je bezpečné 18.1.2016

Právo str. 8 Zpravodajství

Stáňa Seďová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět S šokujícím oznámením, že konzumace uzenin prokazatelně zvyšuje riziko rakoviny, se dostalo trochu nechtěně na pranýř i červené maso. Nyní odborníci ujišťují, že se jíst má, ale s mírou. Jenomže to Češi neumějí. Ročně sní každý obyvatel naší republiky 50 kilogramů červeného masa, především vepřového. Už v letech 2003–2004 ze studie Státního zdravotního ústavu, která se zaměřila na individuální spotřebu, vyplynulo, že muži starší patnácti let snědí denně 150 gramů červeného masa a uzenin, přitom nebezpečných je už 50 gramů. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) už 50 gramů masných výrobků denně prokazatelně zvyšuje riziko rakoviny trávicího traktu o 18 procent. Masnými výrobky neboli zpracovaným masem myslí agentura uzeniny a jakékoli masné výrobky, kde maso prošlo konzervací, uzením nebo solením. „Mám-li mluvit o zdravém stravování, uzeniny by se měly zcela vyřadit. Doporučila bych snad jen vysokoprocentní šunku. Nicméně červené maso je něco jiného. Pro většinu české populace je základní potravinou. Nesmíme o něj ochudit svůj jídelníček, je to významná nutriční potravina. Problém ovšem je, jaké červené maso a v jakém množství ho Češi konzumují,“ řekla nutriční specialistka Kateřina Šimková. Kromě šunky žádné uzeniny Podle Českého statistického úřadu se v České republice v posledních letech spotřeba červeného masa, tedy masa před zpracováním, drží těsně pod 50 kilogramů na osobu a rok. Z toho však představuje 40 kilogramů maso vepřové a jen osm kilo hovězí, které je zdravější a hodnotnější. „Aby se dalo spočítat, jaká reálná zdravotní rizika Čechům při takové spotřebě hrozí, bylo by zapotřebí provést studii individuální spotřeby. Tu naposledy provedl Státní zdravotní ústav v letech 2003 a 2004,“ upozornila na problém uzenin a vysoké spotřeby červeného masa Šimková, která je odbornou garantkou společnosti Zdravé stravování. „Studie zjistila, že u mužů starších 15 let průměrná denní spotřeba masných výrobků je 100 gramů a červeného masa 50 gramů. U stejně starých žen je to 50 gramů masných výrobků a 30 gramů červeného masa na den. Nyní je otázka, zda se to nějak proměnilo. Lze předpokládat, že výrazně ne, a to je alarmující vzhledem k nebezpečí při padesátigramové hranici denně,“ sdělila. Světová zdravotnická organizace po posledních zjištěních uvedla, že bezpečné a zdravé je jíst červené maso dvakrát týdně, a to v porci 100 až 150 gramů. Bez masa budete unaveni Čeští odborníci se snaží mírnit boj proti uzeninám a červenému masu, který se ve světě spustil na konci minulého roku. A připomínají, jak nenahraditelnou součástí našeho jídelníčku maso hovězí, skopové, telecí, jehněčí a s přivřenýma očima i vepřové je. Obsahuje plnohodnotné bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny, železo, zinek a v červeném mase nejdůležitější z vitamínů B12. „Ten příznivě působí na nervový systém, snižuje únavu a vyčerpání. Jeho nízká hladina je problémem především u veganů a dětí, u vegetariánů, kteří jedí alespoň mléčné výrobky, to není tak hrozné. Říká se, že zásoba B12 nám dojde po dvou letech. Důsledky nedostatku tohoto vitamínu pak můžeme pozorovat právě u dětí, které nejedí maso, a u veganů. Mohou být často unavení a vynervovaní,“ varovala nutriční specialistka. *** Bezpečné a zdravé je jíst červené maso dvakrát týdně, v porcích o váze 100 nebo 150 gramů Foto autor| Ilustrační foto Roman Mašín

Profit ROSTE ZÁJEM OBCHODNÍKŮ O CERTIFIKÁTY BEZPEČNÝCH POTRAVIN

18.1.2016

Profit str. 48 OF Certifikace BusinessInfo.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V Česku, Polsku a dalších středoevropských zemích výrazně roste zájem o mezinárodní certifikáty IF S Food, kterými obchodníci, výrobci i dodavatelé garantují bezpečnost potravin. Zvýšenou poptávku po certifikátech podporují četné kauzy s nekvalitními potravinami, které vedou prodejce k větší obezřetnosti. Vyplývá to ze zjištění certifikační a inspekční společnosti Bureau Veritas, světového lídra v daném segmentu. „Rostoucí zájem o certifikát souvisí s řadou potravinářských afér v posledních letech. Můžeme vzpomenout například na nebezpečné dioxiny v německém mase nebo přítomnost nedeklarovaného koňského masa v různých masných výrobcích. Obchodní řetězce začínají být v tomto kontextu stále přísnější a vyžadují certifikaci i po svých dodavatelích, potažmo výrobcích. Subjektů, kteří potřebují certifikát tedy přibývá. Vedle standardních rozborů řetězce požadují i rozbory se specifickými parametry, které prokazují falšování či klamání,“ říká Martina Jurčová, vedoucí auditorka Bureau Veritas. NEJVĚTŠÍ ZÁJEM O CERTIFIKÁTY JE POLSKU Největší nárůst poptávky po certifikátu se eviduje v Polsku, odkud pocházela značná část problematických potravin určených pro český trh. Za poslední čtyři roky zájem vyskočil o 66 procent. Na druhém místě je Maďarsko se Slovenskem, kde se poptávka mezi lety 2010 až 2014 zvýšila zhruba o 40 procent. Česko s nárůstem 28 procent skončilo na třetím místě. I přes přísnější kontroly a obezřetnější zájem o kvalitu potravin se stále najdou výrobci, kteří zákazníky cíleně klamou. Na tuzemském trhu se nedávno objevily medy obsahující antibiotika, jak dokládají výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy. Med obsahoval například zakázaná antibiotická léčiva chloramfenikol a nitrofurany, které jsou v Evropské unii i v řadě dalších vyspělých zemí zakázány podávat zvířatům, jejichž produkty jsou určeny pro lidskou spotřebu. Některá antibiotika patří k vysoce rizikovým látkám, které by se neměly v potravinách objevovat. Foto autor| Foto: tomáš turek Foto popis| Přísnost. Obchodní řetězce stále častěji po svých dodavatelích vyžadují certifikaci.

tn.cz TEST SALÁMŮ VYSOČINA: Jsou teď kvalitnější, než v 90. letech? 13.1.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Oblíbený salám Vysočina se začal vyrábět v 60. letech minulého století v menší obci na Vysočině. Po revoluci se na trhu vyrojilo velké množství salámů pod tímto názvem, jejich kvalita však byla všelijaká. My jsme se rozhodli zjistit, jak se od té doby Vysočina změnila a současné salámy jsme naservírovali k otestování kulináři Petru Stupkovi. Vysočina je vlastně takovou vyuzenou verzí maďarského uheráku. Kulináře proto v první řadě zajímalo, jak jednotlivé salámy voní. Kromě vůně, ale v prvním kole testování také zkoumal texturu a barvu naservírovaných salámů. Následně Stupka Vysočiny dlouze ochutnával, ke vzorkům se i opakovaně vracel a přesouváním talířků postupně utvářel konečné pořadí. Třináct vzorků, zakoupených v českých supermarketech, dalo našemu kulináři opravdu zabrat. "Tolik salámu jsem už dlouho nesnědl," svěřil se nám Stupka během testování. Ale teď už k hodnocení. Poslední tři vzorky by Petr Stupka prý ani nenazval Vysočinou. Červený a tuhý vzorek č. 7 (Vysočina

Made z Globusu) nakonec skončil na posledním místě, předposlední místo bere podobně tuhá Vysočina FIT značky Kmotr a třetí od konce se umístila Vysočina značky Krásno, která je konzistencí poněkud řidší. TEST VÍDEŇSKÝCH PÁRKŮ: Který "vídeňák" chutná nejlépe? Zbylých deset salámů v testu obstálo. "Je věcí individuální chuti, jestli vám vyhovuje víc pepřený nebo tučnější salám," vysvětluje Stupka. Desáté místo bere tučnější Vysočina Natur od výrobce Krahulík, podobně je na tom i devátá Vysočina značky Bivoj. "Toho tuku je tam opravdu víc, než by mělo," hodnotí kulinář. Vzorky č. 4 (Vysočina Schneider) a č. 2 (Vysočina Pikok) jsou dobré, ale nesplňují Stupkovu představu o tom, jak by měla správná Vysočina chutnat, a tak končí uprostřed našeho výsledkového žebříčku. Na 6. místě se umístil vzorek číslo 12, tedy Vysočina značky Prantl, která již představy o dobré Vysočině splňuje. Stejně na tom je i Vysočina značky Řezníkův talíř (5. místo) a Vysočina Albert (4. místo). VELKÝ TEST PLÁTKOVÝCH SÝRŮ: Který eidam je nejlepší? Na bronzovou pozici dosáhla Vysočina Clever. "Kdyby výrobce nepřidal do tohoto salámu tolik pepře, tak by podle mého názoru mohla být klidně první," chválí salám Stupka. Druhá se jen těsně umístila Vysočina Tesco a vítězství v našem testu si vysloužila Vysočina značky Vocílka, která byla schovaná pod testovacím číslem pět. "Ta pětka mi víc voní, jinak jsou oba nejlepší salámy jemné a silné chuti, prostě splňují opravdu všechny předpoklady," vysvětluje konečný verdikt známý jihočeský kulinář. NEPŘEHLÉDNĚTE: Láska prochází žaludkem: Kondom ve stylu salámové pizzy. Dáte si? PŘI PLACENÍ SE ZHROUTILA. Objednala si 6 cheesburgerů. Neuvěříte, jak ji za to obsluha zneuctila Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jan2016/1824238.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/test-salamu-v...ta-lepsi-nez-v-devadesatych-letech.html

Zemědělec Cechovní normy startují 18.1.2016

Zemědělec str. 4 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Potravinářská komora ČR odstartovala projekt takzvaných cechovních norem, tedy označování nadstandardně kvalitních českých výrobků. Tyto normy by měly spojit kvalitu s původem výrobku v České republice. Systém se podle zástupců Potravinářské komor y ČR rozjíždí od prosince. Bližší informace o těchto normách sdělil prezident Potravinářské komory ČR a Agrární komory ČR Miroslav Toman. * V jaké fázi přípravy je v současnosti systém cechovních norem? V současné fázi jsou připraveny cechovní normy, jejichž správcem je Potravinářská komora ČR, na masné výrobky, mlékárenské produkty, pekárenské a lahůdkářské výrobky. Nyní máme zaregistrováno asi sto výrobců a řádově kolem tisíce výrobků, rozložených rovnoměrně v těchto oblastech. Počítáme, že se jejich počet rozšíří. České cechovní normy budou veřejně dostupné na webových stránkách a umožní zapojení širší veřejnosti do procesu přípravy. V něm se bude hodnotitelská komise i správce norem všemi oprávněnými připomínkami, náměty a doporučeními

zabývat. * Z čeho vycházejí tyto normy? Cechovní normy vycházejí z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu. Systém českých cechovních norem je odpovědí výrobců potravin a nápojů a subjektů na dlouhodobé připomínky odborné i spotřebitelské veřejnosti k neexistenci standardů kvality. Po zrušení závaznosti československých státních norem vzniklo totiž faktické legislativní vakuum – tedy i prostor pro nepoctivé výrobce a zejména dovozce nebo i pro ty, kteří nevydrželi trvalý tlak obchodních řetězců na snižování ceny a začali pomalu měnit složení potravin tak, že nakonec zdevastovali pojem kvality potravin. České cechovní normy by mohly poskytnout řešení, které by opět pozvedlo kvalitu českých potravin. Jsou totiž zaměřeny primárně na složení výrobků, ne na jejich technologický postup. Česká cechovní norma může být zpracována buď pro skupinu potravin vyráběných několika výrobci na území ČR, nebo i pro jednu konkrétní potravinu vyráběnou jedním konkrétním výrobcem, a to bez ohledu na velikost trhu, na který je potravina uváděna. * Jaká je situace v oblasti přijímání žádostí? České cechovní normy jsou vytvářeny právě ve spolupráci s výrobci, se zájmovými nebo profesními sdruženími, úřady státní správy a vědecko-výzkumnými institucemi. Odborná komise je schválí, a pak si o ně mohou požádat výrobci. Komise teď v prvé řadě prověřovala normy a následně posuzovala žádosti. Myslím si, že všechny podané žádosti nepřijala. Pokud producenti dostanou cechovní normu na určité výrobky, produkty jsou pak kontrolovány. Povolení užívání značky o cechovní normě stojí výrobce na jeden výrobek tisíc korun ročně. Chtěl bych ještě připomenout, že hodnoticí komise se podle přijatých pravidel skládá po jednom ze zástupců Státní veterinární správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Vysoké školy chemicko-technologické, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Mendelovy univerzity v Brně, Výzkumného ústavu potravinářského Praha, v. v. i., a správce, který je zároveň předsedou hodnoticí komise. *** Tři otázky pro ... ... Miroslava Tomana, prezidenta Potravinářské komory ČR a Agrární komory ČR Foto popis|

Odrazí se chov králíků ode dna? 18.1.2016

Zemědělec str. 33 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Zatímco ještě před patnácti roky se o intenzivním chovu brojlerových králíků psalo jako o perspektivním odvětí, posledních pět let je situace zcela opačná. V porovnání s rokem 1999, kdy se asi ve 40 faremních chovech evidovalo 16,8 milionu králíků, se aktuálně ve 14 farmách chová okolo 5,4 milionu kusů. Již potřinácté se v aule České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole sešli zájemci o chov králíků. Na akademické půdě se hovořilo nejen o aktuální situaci v tuzemských intenzivních a zájmových chovech, ale také o úrovni chovu brojlerových králíků u našich sousedů na Slovensku. Podpory do chovu králíků Aktuální situaci v chovech brojlerových králíků se ve svém vystoupení věnoval ředitel akciové společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. Podle jeho mínění je důvodem

poklesu počtu faremních chovů brojlerových králíků v České republice absence podpor, které jsou v rámci zemědělského sektoru směrovány především na plochu. „V posledních třech letech se ročně porazilo něco mezi 500 až 700 tisíci králíky. Varováním je, že podstatnou část tohoto objemu představují dovezení živí králíci ze zahraničí, respektive ze Slovenska, Polska a Maďarska. Z celkových 640 tisíc králíků poražených na našich jatkách jich slabá čtvrtina, respektive 170 tisíc, bylo z tuzemska, přitom bezmála polovina z tohoto množství pocházela z našeho chovu. Chov brojlerových králíků v České republice je na kolenou. Od loňského roku Ministerstvem zemědělství stanovená kritéria pro podporu investic do chovu králíků dávají alespoň jakousi naději na lepší časy,“ konstatoval Ing. Jandejsek. Stanovená kritéria pro podporu investic do chovu králíků zahrnují dotaci na pořízení technologie ve výši do 20 % výdajů, dále minimálně 50% dotaci na technologii zajišťující denní odkliz výkalů u vykrmovaných králíků a konečně dotaci podporující chov a výkrm brojlerových hybridních králíků (také v minimální výši do 50 % vynaložených nákladů). „Při výpočtu přijatelných nákladů se počítá normativ 6850 Kč na technologii pro samici a s ní související výkrm králíků. Stavební náklady jsou kalkulovány jak při rekonstrukci, tak novostavbě na úrovni 2950 Kč na samici a s ní související výkrm králíků. Bylo by dobré, kdyby se podařilo uvedené podpory z Programu rozvoje venkova zachovat i do budoucna. Vzhledem k náročnosti chovu a v neposlední řadě i vynikající nutriční hodnotě králičího masa bychom se měli pokusit, aby se intenzivní chov brolerových králíků zařadil mezi citlivé komodity,“ řekl na závěr své prezentace ředitel akciové společnosti Rabbit Trhový Štěpánov. Komoditní studie Propad produkce králičího masa v České republice potvrzuje také komoditní studie Ministerstva zemědělství. Vyplývá z ní, že od roku 2008 do roku 2015 poklesla o 57,9 %. Rozdíl mezi poptávkou po králičím mase na domácím trhu a produkcí je kompenzována dovozem jednak živých zvířat, která jsou u nás porážena, jednak dovozem masa a finalizovaných výrobků. Převážně z cenových důvodů klesá zájem domácích spotřebitelů o králičí maso. Zatímco ještě v roce 2015 byla spotřeba na obyvatele a rok na úrovni tří kilogramů, poslední tři roky se pohybuje okolo jednoho kilogramu s tím, že její převážná část je zajišťována samozásobením z drobných chovů. Od roku 2012 se k nám doveze více králičího masa, než jsme schopni exportovat z důvodu nedostatečné tuzemské produkce. S tím souvisí i zvyšující se dovozy živých jatečných králíků a jejich porážení na domácích jatkách. Od roku 2009 se k nám dováží přibližně půl milionu kusů o průměrné porážkové hmotnosti převyšující 2,5 kg. Od vstupu České republiky do Evropské unie až do roku 2014 byly největšími dovozci králičího masa Čína, Slovensko, Německo a Španělsko. V loňském roce se o objem importovaného králičího masa dělila Čína se Španělskem a Francií. Výhradními dovozci jatečných králíků se stalo Polsko se Slovenskem. Zbývá dodat, že domácí produkce králičího masa, ale i živých jatečných zvířat směřuje zejména do Německa. Zatímco loni (leden až srpen) se k nám dováželo králičí maso za 97,18 Kč/kg, realizovaný export domácí produkce byl na úrovni 74,11 Kč/kg. U živých zvířat tomu bylo naopak, a to z důvodu, že importovaná zvířata byla určená k jatečnému využití, zatímco do zahraničí se vyváželi chovní králíci. Stav u našich východních sousedů Historie intenzivního chovu brojlerových králíků na Slovensku se začala psát již od počátku 80. let minulého století, kdy společný zemědělský podnik Branko Nitra vybudoval farmu s ustájením pro šest tisíc samic, jejímž cílem byla jednak produkce jatečných zvířat, jednak podpora drobných chovatelů v podobě rodičovských zvířat. Během devadesátých let se podařilo vybudovat dobře fungující síť faremních chovů, které se staly základem malého, ale prosperujícího odvětví živočišné výroby. Boomu se dosáhlo v roce 2003, kdy ve 13 chovech bylo třináct tisíc chovných samic a ročně se produkovalo okolo 450 tisíc jatečných zvířat. Současně se vybudovala porážka specializovaná na jatečné zpracování králíků. Od roku 2004 však došlo k opačnému trendu. V současné době se stavy brojlerových králíků ve zbylých pěti farmových chovech odhadují na 7500 králic. A to i přesto, že Ministerstvo pôdohospodárstva SR má v rámci finančních podpor tituly, které by chovatelům dopomohly pozvednout ekonomiku chovu. „Příčiny tohoto stavu lze spatřovat jednak v nízké efektivitě farmových chovů, jednak v existenci drobnochovatelského sektoru a jeho významné samozásobitelské funkce. O dotační podpory se chovatelé nezajímají také z důvodu požadovaných administrativních postupů. V zájmových chovech

na Slovensku se chová asi 400 tisíc samic, od nichž se ročně vyprodukuje okolo 4,5 až 5 milionů králíků, z nichž většina se zpracuje a skončí na talíři u samotných chovatelů. Převážná část králičího masa v tržní síti pochází ze zahraničí. Domácí produkce ze dvou specializovaných jatečných provozů je na úrovni okolo jedné tuny a na trh se dodává většinou v podobě mraženého králičího masa. Stejně jako v minulosti trvá zájem o biotechnologické využití králíků. Většinou se jedná o požadavky na produkci buněk a biologicky aktivních látek, které mají široké využití v základním i aplikovaném výzkumu i v komerční sféře. Legislativně jsou podmínky chovu králíků k experimentálním účelům upravené v nařízení vlády SR č. 377/2012 a vyhláškou Ministerstvo pôdohospodárstva SR č. 436/2012. Oba předpisy vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/63/EÚ o ochraně zvířat využívaných pro vědecké účely,“ konstatoval doc. RNDr. Ján Rafay, Ph. D., z Výskumného ústavu živočíšnej výroby v Nitře. *** Klíčové informace Tradiční seminář nazvaný Nové směry v intenzivních a zájmových chovech králíků pro chovatele připravila Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., Českou akademií zemědělských věd, Českým svazem chovatelů a Zemědělskou společností při ČZU. V rámci čtyř tematických okruhů (perspektivy, zdraví a reprodukce, výživa a kvalita masa a chov tradičních plemen) bylo prezentováno dvacet příspěvků, z toho čtvrtinu přednesli slovenští odborníci z Výskumného ústavu živočíšnej výroby v Nitře a Ústavu fyziológie hospodářských zvierat SAV v Košicích. Foto popis| Zdeněk Jandejsek Foto popis| Evropský hybrid moderního typu Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Inseminace je v chovu brojlerových králíků základní metodou reprodukce Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Současné kombinace brojlerových králíků mohou být i barevné Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Ján Rafay

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 13. 1. 2016 14.1.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ovoci a zelenině se daří najít cestu k dětem do škol. Ministerstvo zemědělství úspěšně čerpá evropskou dotaci. Jurečka: Evropská komise chce po ČR vrátit 810 milionů korun. Počet českých potravin s chráněným označením EU se nezvyšuje. ČR součástí kontrolního plánu EU pro med a ryby. Ovoci a zelenině se daří najít cestu k dětem do škol. Ministerstvo zemědělství úspěšně čerpá evropskou dotaci Ministerstvu zemědělství se úspěšně daří čerpat evropskou dotaci do projektu Ovoce a zelenina do škol. Může totiž využívat i peníze určené původně jiným členským státům, které je vyčerpat nedokázaly.

Jurečka: Evropská komise chce po ČR vrátit 810 milionů korun Evropská komise požaduje po Česku vrácení 810 milionů korun kvůli nedostatečné kontrole dodržování dotačních pravidel mezi roky 2010 a 2013. Ministerstvo zemědělství se chystá právně bránit, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Peníze už byly vyplaceny zemědělcům, podle ministra je ale nebudou muset vracet. Počet českých potravin s chráněným označením EU se nezvyšuje Počet českých potravin, které mají chráněné označení na celoevropské úrovni, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví, uvedla dnes na tiskové konferenci Potravinářská komora. Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství. ČR součástí kontrolního plánu EU pro med a ryby Odběr a laboratorní analýzu celkem devadesáti vzorků medu a sto šedesáti tří vzorků ryb v ČR v r. 2015 spolufinancovala Evropská unie. Kontrola se uskutečnila v rámci koordinovaného kontrolního plánu (KKP) EU pro uvedené komodity. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Ceny potravin v ČR meziročně klesly, zdražily ale brambory 15.1.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ceny potravin v obchodech, které do svého šetření zahrnují statistici, loni v ČR meziročně klesly v souhrnu o více než procento. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Nejvíc zlevnily cukr a sýr, jež se prodávají téměř o pětinu levněji. Loni se propadly také ceny mléka, z něhož se sýr vyrábí. Naopak meziročně nejvíce zdražily brambory a mrkev. Snižují se i ceny potravin ve světě. Ceny potravin v obchodech, které do svého šetření zahrnují statistici, loni v ČR meziročně klesly v souhrnu o více než procento. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Nejvíc zlevnily cukr a sýr, jež se prodávají téměř o pětinu levněji. Loni se propadly také ceny mléka, z něhož se sýr vyrábí. Naopak meziročně nejvíce zdražily brambory a mrkev. Snižují se i ceny potravin ve světě. Kilogram eidamu v tuzemsku se nyní v průměru prodává za 106 korun, před rokem ještě stál téměř 129 korun. Průměrná cena mléka od výrobců podle nejnovějších údajů zveřejněných ministerstvem zemědělství klesla loni o 18 procent. Na padající ceny mléka v průběhu celého loňského roku poukazovala Agrární komora či Zemědělský svaz ČR. Mléka je na trhu přebytek, proto jeho cena klesala. Na vině bylo ruské embargo na dovoz potravin, zrušení evropských mléčných kvót i snižující se poptávka v Číně. I přes celkové zlevnění potravin u některých cena vzrostla. Například u brambor se meziročně zvýšila o 46 procent. Na začátku roku 2015 se dal kilogram na pultech sehnat za necelých 11 korun, v současnosti stojí podle ČSÚ téměř 16 korun. Loňská úroda brambor byla v ČR ovlivněná suchem. Dovážejí se tak dražší brambory ze zahraničí. "Za sezonu, která končí po jaru a začíná v létě, to vypadá, že by se letos mohlo dovést 200.000 tun.

Kolem 65 procent na trhu by bylo z domácí produkce a 35 procent z dovozu," odhadnul dnes předseda Ústředního bramborářského svazu ČR Miloslav Chlan. Běžně se podle něj přiveze do ČR kolem 150.000 tun brambor. I tak podle něj většinu ceny tvoří obchodníci, nikoliv zemědělci. "Ti z toho mají dvě až tři koruny za kilogram, obchod třeba deset," uzavřel předseda. Mírně se v ČR loni snížily i spotřebitelské ceny kuřecího a vepřového masa a také například chleba. Ceny potraviny klesají i ve světě. Loni se snížily již čtvrtým rokem za sebou. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství ceny tlačily dolů vysoké zásoby a rovněž pomalý hospodářský růst. Nejvíce se loni snížily ceny mléčných produktů, a to o 28,5 procenta, na nejnižší hodnotou od roku 2009. Cenový index pro obilniny klesl o 15,4 procenta a cukru o 21 procent. Rostlinné oleje zlevnily o 19 procent a index se ocitl nejníže od roku 2009. Cenový index masa se proti roku 2014 snížil o 15,1 procenta. Autor: ČTK http://www.ctk.cz


Souhrn událostí uplynulého dne – 14. 1. 2016 15.1.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ODS kritizuje záměr zavést předkupní právo při prodeji půdy. Zákon proti švindlům obchodních řetězců prošel Senátem. Míří k Zemanovi. Bionafta končí. Nová daň a levná ropa ji bleskově vytlačily z trhu. SZIF vydává upřesněný harmo nogram administrace opatření z Jednotné žádosti. ODS kritizuje záměr zavést předkupní právo při prodeji půdy Občanští demokraté odmítají záměr, se kterým přišla Agrární komora ČR, aby vlastníci zemědělské půdy museli při jejím prodeji přednostně nabídnout půdu zemědělcům, kteří na ní hospodaří. ODS to označuje za návrat do 50. let minulého století. Zákon proti švindlům obchodních řetězců prošel Senátem. Míří k Zemanovi Senát ve středu schválil novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Ty namítají, že novela může v konečném důsledku zdražit potraviny, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to ale už dříve odmítl. Zákon nyní míří k podpisu prezidenta. Bionafta končí. Nová daň a levná ropa ji bleskově vytlačily z trhu Přelom roku znamenal konec pro prodej bionafty – nikdo ji nechce, protože vyjde o čtyři až pět korun dráž než motorová nafta. Může za to vyšší daň na biopaliva od začátku roku a rekordně levná ropa. S klesajícím prodejem vysoce koncentrovaných biopaliv hrozí, že Česko nesplní cíle snižování emisí. SZIF vydává upřesněný harmo nogram administrace opatření z Jednotné žádosti Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) informuje, že u některých podpor, o které zemědělci žádají prostřednictvím Jednotné žádosti, dojde k posunu zahájení vydávání rozhodnutí oproti předpokládanému harmonogramu. Nová Společná zemědělská politika (SZP) přinesla řadu změn a nových podmínek, které se promítly také do zpracování žádostí ze strany platební agentury SZIF.

Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Kontroly vánočních kaprů zjistily závadu u pěti procent prodejců 19.1.2016

agris.cz str. 0 Podnikání SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podobně jako v předchozích letech, i v závěru loňského roku kontrolovali úřední veterinární lékaři Státní veterinární správy (SVS) prodejce kaprů v ulicích. Zkontrolováno bylo více než 700 prodejních míst. Zhruba v pěti procentech případů byla zjištěna nějaká závada. Podobně jako v předchozích letech, i v závěru loňského roku kontrolovali úřední veterinární lékaři Státní veterinární správy (SVS) prodejce kaprů v ulicích. Zkontrolováno bylo více než 700 prodejních míst. Zhruba v pěti procentech případů byla zjištěna nějaká závada. Nejčastěji se jednalo o nedostatky v dodržování čistoty a pořádku v místě prodeje, nesplnění povinnosti nahlásit předem zahájení prodeje krajské veterinární správě či chybějící doklady o původu zboží. Byly navrženy pokuty v úhrnné výši několika desítek tisíc korun. Celkem bylo provedeno 714 kontrol, z toho ve 38 případech našli veterinární inspektoři alespoň jednu závadu. Při jedné kontrole může být zjištěno i několik různých nedostatků. Celkový počet závad tak dosáhl 59. Kromě výše jmenovaných nejčastějších prohřešků se jednalo také o nedostatečné vybavení stánku předepsanými pracovními pomůckami, nesprávné zacházení s živočišným odpadem a odpadní vodou. V několika případech byly na prodávaných rybách zjištěny smyslové změny, jinými slovy, prodávané maso nevypadalo čerstvě či zapáchalo. I letos se objevilo také několik případů neoprávněného užívání chráněných označení. Například v Jihlavě prodával obchodník ryby označené Chráněným zeměpisným označením „Třeboňský kapr“. Z dokladů, které prodejce kontrole předložil, však vyplynulo, že dodavatelem ryb byly sádky z kraje Vysočina. Klamavým označením se dotyčný dopustil porušení zákona o ochraně spotřebitele. Prodejci živých ryb musí splňovat řadu povinností, mimo jiné alespoň sedm dní před zahájením prodeje nahlásit, kde a kdy hodlají prodávat. Před loňskými Vánoci mohli hlášení poprvé provést také prostřednictvím online formuláře na internetových stránkách SVS. Celkově bylo pro Vánoce 2015 nahlášeno Státní veterinární správě za celou Českou republiku více než 2 500 prodejních míst. Samostatné prodejní místo musí být umístěno a vybaveno tak, aby zacházení s rybami odpovídalo zásadám ochrany zdraví zvířat a požadavkům na jejich pohodu a aby veškeré činnosti spojené s prodejem ryb byly prováděny v odpovídajících hygienických podmínkách. V kádích musí být stále čerstvá protékající (okysličující) voda a nádrže nesmějí být přeplněny. Jestliže prodejci ryby také zabíjejí, kuchají a porcují, či jinak upravují, musí tak činit na čistitelné a dezinfikovatelné pracovní desce. Povinnou součástí výbavy jsou nože, palička na omračování ryb a stěrky. Povinný je také dostatečný přívod pitné vody k omývání pracovního pultu a odvod odpadní vody do kanalizace. Pevné vedlejší živočišné produkty, tedy například vnitřnosti či žábry z kuchaných kaprů, musí být schraňovány v nepropustných, uzavíratelných a označených nádobách a následně předány osobě, která je krajskou veterinární správou schválena k zacházení s takovými odpady. V souladu s příslušnou legislativou, zejména zákonem na ochranu zvířat proti týrání, musí probíhat i usmrcování ryb. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS


Souhrn událostí uplynulého dne – 18.1. 2016 19.1.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stát letos chce nakoupit potraviny za 300 milionů korun. Česko láká konec íránských sankcí. Zetor dodá zemi traktory za více než sto milionů.ODS kritizuje záměr Agrární komory zavést předkupní právo při prodeji zemědělské půdy. Chráněná krajinná oblast Brdy: Veřejnosti se otevírá unikátní krajina s rozmanitou přírodou. Stát letos chce nakoupit potraviny za 300 milionů korun Správa státních hmotných rezerv (SSHR) plánuje letos podepsat smlouvy na nákup potravin v hodnotě více než 300 milionů korun. Největší má být tendr na sušené mléko za 220 milionů korun, řekl v rozhovoru pro ČTK předseda SSHR Pavel Švagr. Česko láká konec íránských sankcí. Zetor dodá zemi traktory za více než sto milionů Íránská firma Tondak Tiz uzavřela v neděli smlouvu s českým výrobcem traktorů Zetor.Firma má do Íránu dodat 250 traktorů za více než sto milionů korun.Do Íránu se chystá vyvážet také výrobce nákladních automobilů Tatra. ODS kritizuje záměr Agrární komory zavést předkupní právo při prodeji zemědělské půdy Občanští demokraté vystoupili proti záměru Agrární komory ČR, aby vlastníci zemědělské půdy museli při jejím prodeji přednostně nabídnout půdu zemědělcům, kteří na ní hospodaří. ODS to označuje za návrat do 50. let minulého století. Chráněná krajinná oblast Brdy: Veřejnosti se otevírá unikátní krajina s rozmanitou přírodou Ministr životního prostředí R. Brabec spolu s ministrem obrany M. Stropnickým dnes symbolicky otevřeli chráněnou krajinnou oblast Brdy, která jako česká 26. CHKO vznikla počátkem letošního roku převážně na místě bývalého vojenského újezdu Brdy. Předání vojenského újezdu Brdy pod správu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se zúčastnili mimo jiné náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Josef Bečvář a ředitel AOPK ČR František Pelc. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


V ČR byla po více než roce potvrzena Aujeszkyho choroba u loveckého psa 19.1.2016

agris.cz str. 0 Venkov SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V České republice byl po více než roce potvrzen případ nebezpečné nákazy Aujeszkyho choroby u psa. Vyšetření provedené ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci potvrdilo výskyt viru u

uhynulého labradorského retrívra. V tuzemských chovech domácích prasat se nebezpečná nákaza nevyskytuje a ČR si díky tomu udržuje status „země prosté“ této nákazy. Tisková zpráva – V České republice byl po více než roce potvrzen případ nebezpečné nákazy Aujeszkyho choroby u psa. Vyšetření provedené ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci potvrdilo výskyt viru u uhynulého labradorského retrívra. V tuzemských chovech domácích prasat se nebezpečná nákaza nevyskytuje a ČR si díky tomu udržuje status „země prosté“ této nákazy. U divokých prasat je však onemocnění poměrně rozšířené. Státní veterinární správa (SVS) proto znovu upozorňuje myslivce, aby se snažili zabránit svým psům v přímém kontaktu s divočáky a rozhodně je nekrmili jejich syrovým masem či vnitřnostmi. Pro člověka není nemoc nebezpečná. Aujeszkyho choroba (ACH), nebo též Pseudorabies (pseudovzteklina) je infekční virové onemocnění, které poprvé popsal v roce 1902 profesor Aujeszky v Maďarsku u skotu. Choroba je rozšířena prakticky po celém světě. Rezervoárem nákazy jsou dospělá prasata, neboť jako jediná tuto nákazu přežívají. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Nákaza je přenosná také na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky, stejně tak na volně žijící živočichy. Přenáší se nejčastěji přímým kontaktem, ale také slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa. Onemocnění není léčitelné a pro nakažené psy je proto smrtelné. V tomto konkrétním případě zažádal o laboratorní vyšetření uhynulého psa, které následně nákazu v minulém týdnu prokázalo, veterinární lékař. Zvíře majitele z Bohuňovic na Olomoucku bylo utraceno pro nezvladatelné nervové příznaky typické pro Aujeszkyho chorobu. Dle vyjádření majitele se pes v závěru loňského roku dostal do kontaktu s divokými prasaty. Poslední případ Aujeszkyho choroby u domácích prasat v ČR se vyskytl v malochovu v Nové Vsi v okrese Benešov v březnu 2004. Jednalo se o přenos nákazy z uloveného divočáka na domácí prasata. Všechna prasata v chovu byla tehdy vyšetřena, tři pozitivní kusy byly utraceny. V roce 2013 byl v ČR ukončen několikaletý monitoring výskytu protilátek proti viru Aujeszkyho choroby v populaci divokých prasat. Z výsledků vyplynulo, že pozitivní je napříč regiony v průměru zhruba třetina divokých prasat. To znamená, že v průměru každý třetí divočák přišel do styku s virem a má proti viru protilátky. Pro herpesvirové nákazy je charakteristická možností latence a je proto velmi obtížné definovat množství skutečných vylučovatelů viru. V roce 2014 byly potvrzeny dva případy výskytu Aujeszkyho choroby u psů, loni nebyl hlášen žádný podobný případ. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS


Aha! pro ženy Zhubněte a pročistěte tělo od všeho nezdravého, co jste snědli nejen během svátků OČISTNÁ DIETA DODÁ ENERGII 19.1.2016

Aha! pro ženy str. 10 Pro zdravý život Monika BRABCOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět CHCETE NEJEN ZHUBNOUT, ALE TAKÉ ZBAVIT TĚLO NASTŘÁDANÝCH ŠKODLIVIN A DOPLNIT POTŘEBNÉ VITAMINY A MINERÁLY, O KTERÉ ORGANISMUS PŘIŠEL TŘEBA BĚHEM VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ? PAK JE TU PRO VÁS SPECIÁLNÍ DIETA, KTERÁ ZARUČENĚ POMŮŽE. DÍKY 3. POKRAČOVÁNÍ NAŠEHO HUBNOUCÍHO SERIÁLU SE VÁM PODAŘÍ SHODIT NĚJAKÉ

TO KILO, ALE BUDETE SE TAKÉ CÍTIT LÉPE A PLNÁ ENERGIE. Speciální očistnou dietu přímo čtenářkám Aha! pro ženy sestavila nutriční specialistka Světa zdraví 4Life Kristýna Báčová, DiS. V týdenním jídelníčku jsou záměrně zařazeny potraviny, které pročišťují organismus. Zároveň je ale bohatý na vitaminy a minerály, aby bylo doplněno to, o co tělo přišlo vlivem zpracovávání většího množství cukru a alkoholu během vánočních svátků a oslav. Mezi specialistkou doporučené vhodné potraviny patří česnek, cibule, zázvor, koriandr, listová zelenina, zelená zelenina celkově, řepa, jablka, hrušky, grep a ananas. Naopak hříchy v podobě nezdravého, smaženého, kalorického, sladkého, konzervovaného, instantního a celkově nevhodného bychom měli zařadit co nejméně. Stačí pár menších změn a záhy se můžete cítit lépe. 3 tipy, čím také podpoříte hubnutí MaxiVita Premium Super Linie, obsahuje přírodní extrakty z garnicie kambodžské, známé schopností snižovat ukládání tuků, divoký pomeranč, který hojně používá čínská medicína, a extrakty ze zeleného čaje. Obsažený vitamin C a chrom přispívají k normálnímu metabolismu bílkovin, sacharidů a tuků, Vitar, 96,90 Kč. Erborian Yuza Sorbet Body Milk, vhodné při hubnutí ke zpevnění pokožky a proti celulitidě. Formule 2 v 1 vyrobená podle znalostí tradiční korejské medicíny: kofein s asijským zeleným čajem štěpí tukové buňky, čímž vyvolává lipolýzu. Celulitida ustupuje, kůže je plnější, mladší a pružnější, Marionnaud, 684 Kč. Fytofontana Hoodia slimming serum, zeštíhlující tělové sérum s účinkem proti celulitidě, podporuje uvolňování nahromaděných tuků, zdokonaluje siluetu a zanechává pokožku pevnější a pružnější, 315 Kč JAK JÍST ZELENINA Základem by na každém talíři měla být zelenina. Čím více pestré zeleniny, tím lépe. Zeleninu si dopřejte syrovou, ale i upravenou na různé způsoby. Čerstvé ovoce by mělo být zařazováno do jídelníčku každý den. Vhodné jsou spíše sezonní druhy. Naopak se vyvarujte kompotů a jiných slazených úprav, jako je kandované ovoce. Nejezte jen jeden druh, ale kupujte si více druhů a barev, ať vaše strava není jednotvárná. Bílkoviny a tuky zařazujte podle potřeb vašeho organismu. Především bílkovin musí být dostatek. Ryby, masa, vejce, luštěniny, ořechy, semínka a zakysané mléčné produkty. Z hlediska tuku je vhodné i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje. Příloha Omezujte bílou mouku a potraviny z ní vyráběné, jak jen bude ve vašich silách. Ze staromódní stravy plné bílého pečiva, brambor a těstovin sáhněte i po jáhlech, pohance, ovesných vločkách, divoké rýži a třeba žitném kváskovém chlebu. Dbejte i na nerozvařování potravin, aby byl glykemický index nižší ODBORNICE RADÍ, JAK NA KALORIE Kristýna Báčová, DiS., nutriční specialistka Světa zdraví 4Life (http://www.svet-zdravi.cz) * Žena v dospělosti by měla přijímat přibližně 8 240 kJ za den. * Muž v dospělosti by měl přijímat přibližně 10 080 kJ za den. * Jestli jste aktivní sportovci, energii můžete navyšovat. Jestli máte opačný problém, dbejte na navýšení výdeje pohybovou aktivitou a upravte stravu, snižte energetický příjem jídlem o cca 2000 kJ na den. To znamená redukční příjem pro ŽENY 5 000 až 7 000 kJ. U muže je to cca 8 000 až 9 000 kJ. Je to pouze obecné tvrzení, souvisí s tím mnoho faktorů. * Naše strava se skládá ze základních živin – sacharidů, tuků a bílkovin a dále pak z minerálních látek, stopových prvků a vlákniny. Obecné doporučení v příjmu energie z jednotlivých živin je následující: * Sacharidy by měly tvořit maximálně 50 % celkového energetického příjmu, což je přibližně 3 g na kg hmotnosti za den. * Tuky by měly tvořit nanejvýš 30 % celkového energetického příjmu, měl by být cca 1 g na kg hmotnosti za den i méně. * Bílkoviny by měly tvořit přibližně 15 % celkového energetického příjmu, minimální množství ale je 0,8 g na kg hmotnosti.

TIP NA SPRÁVNÝ POHYB Ergometr E3, moderní ergometr nabízí efektivní a rozmanitý trénink zaměřený na hubnutí či zvyšování kondice s využitím chytrého telefonu. Samotný trenažér je vybaven nejrůznějšími vychytávkami pro pohodlí při sportování. Komfort zaručují široké sedlo, nastavitelná řídítka a hluboký nástup, díky kterému je stroj vhodný i pro rehabilitační trénink. Ergometr je navíc vybaven systémem přesného měření E-SYS, který uživatelům přináší maximální kontrolu při sportování. 14 990 Kč, KETTLER, více na www. kettler.cz. Jídelníček na celý týden PONDĚLÍ SNÍDANĚ 1 plátek žitného chleba se 2 lžícemi sýrové pomazánky, zelenina na plátky – mrkev a celer, 1 lžička chia semínek SVAČINA 1 pomeranč OBĚD 300 ml boršče s kuřecím masem SVAČINA 250 ml kefíru VEČEŘE 1 kelímek sýra Cottage, salát polníček s 5 sušenými rajčaty a hrstí oříšků, 1 rýžový chlebíček CELKEM ZA DEN: 5405 kJ/1292 kcal, bílkoviny 59 g, sacharidy 132 g, tuky 56 g, vláknina 30 g Sváhy. TIP NA NÁKUP: Kuřecí řízky prsní, kvalitní maso pouze z českých uzavřených chovů, DZ Klatovy, 129 Kč/kg. ÚTERÝ SNÍDANĚ jáhlová kaše (Nomina) zalitá horkou vodou, 4 sušené švestky, 1 lžíce jogurtu, chia semínka a med SVAČINA 1 kiwi, 1 mandarinka OBĚD 150 g vařených celozrnných těstovin, krůtí steak na zelenině SVAČINA okurka nastrouhaná, zalitá kefírem, troška soli VEČEŘE 2 míchaná vejce s jarní cibulkou, 1 kukuřice CELKEM ZA DEN: 6481 kJ/1549 kcal, bílkoviny 87 g, sacharidy 223 g, tuky 55 g, vláknina 30 g TIP NA NÁKUP: Bio česká švestka sušená, v raw kvalitě, to nejlepší z českých sadů, sladké a šťavnaté, Lifefood, 52 Kč/80 g. Středa SNÍDANĚ 1 plátek žitného chleba, 2 lžíce ricotty, 1 okurky SVAČINA 1 avokáda s tuňákem OBĚD 80 g rýžových nudlí se 100 g zeleniny a 80 g hovězího nebo vepřového masa SVAČINA 200 g mrkvového salátu (150 g mrkve, 50 g pomeranče, citronová šťáva, 1 lžička medu) VEČEŘE salát s červenou čočkou (listová zelenina, mrkev, oříšky, kopeček čočky, troška sýra) CELKEM ZA DEN: 6496 kJ/1552 kcal, bílkoviny 65 g, sacharidy 231 g, tuky 67 g, vláknina 27 g TIP NA NÁKUP: Tuňák ve vlastní šťávě Sun&Sea, rodinné balení 3x 80 g, bohatý zdroj Omega 3 mastných kyselin, od 89 Kč. Čtvrtek SNÍDANĚ 1 plátek proteinového chleba, 50 g křenové pomazánky se sezamem, 50 g okurky SVAČINA 300 ml fresh juice jablko OBĚD 150 g tofu na kari s květákem, hráškem, mrkví, 2 kopečky rýže SVAČINA 1 kolečko kozího sýra s 2 rajčaty VEČEŘE 200 g dušené cukety se 150 g krevet a 60 g rýžových nudlí, chilli CELKEM ZA DEN: 5363 kJ/1281 kcal, bílkoviny 96 g, sacharidy 197 g, tuky 27 g, vláknina 26 g TIP NA NÁKUP: Kozí sýr Président 6 Pétits Chevres s bazalkou, praktické balení nakrájené na 6 koleček, od 49,90 Kč. Pátek SNÍDANĚ 1 plátek žitného pečiva se 2 plátky drůbeží šunky, 1 celé červené papriky SVAČINA toast se šunkou a rukolou OBĚD zapečená rýže na indický způsob, 200 g zeleninové oblohy SVAČINA 300 g ananasu, hrst oříšků VEČEŘE 1 balení mozzarelly, 200 g zeleniny, 1 rýžový chlebíček CELKEM ZA DEN: 5576 kJ/1332 kcal, bílkoviny 58 g, sacharidy 125 g, tuky 48 g, vláknina 34 g TIP NA NÁKUP: Update1 Dr. Schwarz krájený chléb s žitnou moukou, krájený chléb s žitnou a lněnou moukou obsahuje pouze 20 g sacharidů ve 100 g, k dostání v Update1 Lowcarb Shop & Cafe, CČM, 55 Kč/280 g. Sobota SNÍDANĚ 150 ml bílého jogurtu, 50 g celozrnných cornflakes, 50 g kiwi SVAČINA 300 g ovocného salátu s 10 g ořechů nebo semen OBĚD 150 g brambor ve slupce, krůtí roláda s čerstvým sýrem, 200 g zeleninového salátu SVAČINA 1 kozí jogurt s 1 jablka VEČEŘE chilli con carne s bramborou ve slupce CELKEM ZA DEN: 6209 kJ/1484 kcal, bílkoviny 65 g, sacharidy 164 g, tuky 37 g, vláknina 17 g TIP NA NÁKUP: Selský jogurt Kunín bílý 200 g, obsahuje pouze plnotučné mléko a živé jogurtové kultury, 16,90 Kč. Neděle SNÍDANĚ 1 kousek tvarohového koláče, zázvorový čaj s medem SVAČINA 1 hruška, hrst kešu OBĚD těstoviny s brokolicí a koriandrem SVAČINA 1 proteinová tyčinka NatBar VEČEŘE 250 g salátu z červené řepy s ořechy, česnekem a 80 g kozího sýra CELKEM ZA DEN: 5106 kJ/1220 kcal, bílkoviny 61 g, sacharidy 205 g, tuky 31 g, vláknina 23 g TIP NA NÁKUP Čaj Megafyt Pharma Zázvor, z kolekce kvalitních čajů Bylinková lékárna, k dostání v lékárnách za 39 Kč

OČIMA ODBORNÍKA Pavel Holeček, vedoucí řeznictví a uzenářství hypermarketů Globus Jak správně skladovat maso? „Maso poté, co ho přinesete domů od řezníka, vždy vybalte z papíru či transportní fólie, ve které je nabízeno např. v samoobslužných pultech řeznictví. Maso neomývejte, ale hned ho uložte do ledničky či jiné chladné místnosti. Záleží na místě, kde jej budete uchovávat. Pokud se jedná třeba o velice chladný sklep či spíž, tak je ideální vlhká utěrka, do ledničky se asi lépe hodí uzavíratelná nádoba, ať již plastová, skleněná nebo z porcelánu. Maso takto můžete nechat pár dní »dozrát«, ale vždy ho musíme senzoricky hlídat, aby nám nedozrálo příliš.“ Foto autor| Foto Shutterstock, ara, archiv firem

aktualne.cz Rok v české peněžence. Projděte si, co loni nejvíce zdražilo a co zlevnilo 13.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dražší jsou hlavně zelí, brambory, bydlení a zájezdy k moři. Výrazně méně stojí například melouny, květák, pohonné hmoty, ale i mobily. Praha - Za uplynulý rok Praha - Za uplynulý rok v Česku nejvíce zdražily brambory a bílé zelí - o více než polovinu. Naopak melouny zlevnily o 40 procent, o více než čtvrtinu klesly i ceny květáků a Coca-Coly. Ukazuje to porovnání online deníku Aktuálně.cz, které vychází z údajů Českého statistického úřadu o průměrných cenách v prosinci 2015 a stejném období roku 2014. Zařazeno je několik set položek základního zboží a služeb. Celkově přitom meziroční inflace dosáhla jen 0,1 procenta. Nejvyšší meziroční růst cen: Položka Zdražení Cena 12/2015 Zelí hlávkové bílé (kg) 79,1 % 15,4 Kč Konzumní brambory (kg) 51,8 % 15 Kč Poštovné za cenný balík v tuzemsku 33,7 % 107 Kč Pánská bunda zimní 31,1 % 2 340 Kč Pepř černý mletý (100 g) 30,1 % 86,4 Kč

Největší meziroční pokles cen: Položka Pokles Cena 12/2015 Vodní meloun červený (kg) 40 % 32,5 Kč Květák bílý celý (ks) 29,6 % 32,4 Kč Coca-Cola (litr) 25,3 % 15 Kč Cukr moučkový (kg) 21,4 % 18 Kč Mléko polotučné trvanlivé (litr) 21,1 % 15,7 Kč Výrazný pokles cen melounů na první pohled překvapí. Zatímco loni stálo kilo zhruba 52 korun, letos je to jen 32,5 koruny. Po očištění, které statistici při výpočtu inflace provádějí, byla letošní cena nižší o 40 procent. Důvodem je hlavně vysoká nabídka, která stlačila ceny dolů. "Produkce melounů v Maďarsku v roce 2015 byla mimořádně vysoká. Vysoká byla úroda i v Turecku, které je po Číně a Iránu třetím největším producentem na světě," vysvětluje Boris Tomčiak, analytik společnosti Finlord. Úroda květáků pak byla letos podle něj o téměř desetinu vyšší. S cenami hýbou sankce i počasí Zdražování či zlevňování potravin má obecně několik příčin. Velkou roli hraje počasí a s ním spojená úroda, stejně tak politika výrobců a prodejců, kteří přizpůsobují ceny mezinárodní konkurenci. Od léta 2014 se navíc na cenách některých potravin projevují i sankce, které Rusko uvalilo na dovoz ovoce, zeleniny, masa, mléka a mléčných výrobků z Evropské unie. Typickým příkladem je právě mléko. Kvůli sankcím a zároveň zrušení kvót pro produkci v jednotlivých členských státech je Evropská unie "zaplavená" přebytečným mlékem, což logicky tlačí ceny dolů. Největší meziroční pokles cen u potravin: Položka Pokles Cena 12/2015 Vodní meloun červený (kg) 40 % 32,5 Kč Květák bílý celý (ks) 29,6 % 32,4 Kč Cukr moučkový (kg)

21,4 % 18 Kč Mléko polotučné trvanlivé (litr) 21,1 % 15,7 Kč Broskve, nektarinky (kg) 20,4 % 38,3 Kč Smetanový jogurt ovocný (150 g) 19,2 % 9,7 Kč Mléko odstředěné trvanlivé (litr) 18,8 % 14,5 Kč Eidamská cihla (kg) 17,9 % 107,5 Kč Cukr krystal (kg) 17,5 % 15,7 Kč Pšeničná mouka hrubá (kg) 16,8 % 11,4 Kč Většina zeleniny loni naopak zdražila kvůli suchému létu a s tím spojené slabé úrodě. Například brambor se podle odhadů ČSÚ loni sklidilo o 30 procent méně než v předchozím roce, což bylo nejméně od roku 1920. Úroda zelí se podle Zemědělského družstva vlastníků Nošovice, které v tuzemsku patří k jeho největším producentům, snížila až o 80 procent. Kvůli nedostatečné nabídce tak kilogram bílého zelí stál v prosinci o 79 procent více než před rokem. Totéž se týká brambor - na konci loňského roku se prodávaly za 15 korun, čili o polovinu dráž než v prosinci 2014. "Nejen u nás, ale i v Evropě se loňská úroda konzumních brambor moc nevyvedla, takže očekávám postupně ještě vyšší nárůst cen," dodává přitom agrární analytik Petr Havel. Nejvyšší meziroční růst cen u potravin: Položka Zdražení Cena 12/2015 Zelí hlávkové bílé (kg) 79,1 % 15,4 Kč Konzumní brambory (kg) 51,8 % 15 Kč Pepř černý mletý (100 g) 30,1 % 86,4 Kč

Mrkev (kg) 29,8 % 18,3 Kč Citrony (kg) 27,6 % 46,7 Kč Cibule suchá (kg) 26 % 15,2 Kč Celer (kg) 22,4 % 23 Kč Olivový olej (litr) 14,1 % 293,2 Kč Jablka konzumní (kg) 13 % 30,3 Kč Pomeranče (kg) 12 % 29,4 Kč Dále se zvýšily například ceny česneku (meziročně o 10,8 procenta), čočky (o 9,1 procenta), zrnkové pražené kávy (o 8,4 procenta), lososových filetů (o 7,9 procenta), bramborových lupínků, slepovaných nemáčených sušenek (shodně o 6,8 procenta) nebo nakládaného zelí (o 6,6 procenta). Podívali jsme se i na vývoj cen alkoholu. Podle údajů ČSÚ zdražila většina alkoholických nápojů s výjimkou vína a brandy. Cena piva v porovnání s prosincem 2014 stoupla o 0,9 procenta, lihovin souhrnně o 4,9 procenta. Největší meziroční zdražení u alkoholu: Položka Zdražení Cena 12/2015 Vodka jemná (litr) 17,8 % 276,9 Kč Pravá skotská whisky (litr) 10,1 % 480,3 Kč Ovocný likér (litr) 7,2 % 242,1 Kč Vaječný likér (litr) 6,8 % 204,4 Kč Pravý italský Vermut (litr)

4,9 % 214,9 Kč Řidiči výrazně ušetřili K téměř nulové celkové inflaci výrazně přispěl hlavně pokles cen pohonných hmot. Za rok zlevnily koncové ceny u čerpacích stanic o 15,1 procenta. Zatímco před dvěma lety se cena ropy pohybovala okolo 112 dolarů za barel, loni v lednu to bylo 50 dolarů a nyní se blíží k 30 dolarům za barel. Jak zlevnily pohonné hmoty: Položka Pokles Cena 12/2015 Plyn LPG (litr) 20 % 13,6 Kč Motorová nafta (litr) 16,6 % 28,1 Kč Benzin Natural 95 (litr) 14,6 % 29 Kč Benzin Super Plus 98 (litr) 11,6 % 32,4 Kč Dražší bydlení i oděvy Domácnosti si oproti předchozímu roku musely připlatit za bydlení. Dražší bylo hlavně vodné - na konci roku 2015 stál kubík vody v průměru 44,7 koruny, což je o 3,4 procenta více než před rokem. Stočné zdražilo o 2,8 procenta, teplo pro otop a na přípravu teplé vody o 2,4 procenta, čisté nájemné o 1,3 procenta a služby spojené s užíváním družstevního bytu o 1,5 procenta. Levnější byla naopak elektřina - v průměru o 0,6 procenta. Bytové vybavení a zařízení domácností zdražilo celkově o 0,4 procenta. Nejvýraznější změny cen v této kategorii ukazují následující tabulky. Bytové vybavení, které nejvíce zdražilo: Položka zdražení Cena 12/2015 Tablety do myčky nádobí (10 ks) 10,1 % 65 Kč Vařečka 9,5 % 19 Kč Kuchyňský nůž 8,8 % 84 Kč

Hrnec kuchyňský nerezový 8,7 % 844 Kč Jídelní příbor (6 ks) 5,9 % 838 Kč Bytové vybavení, které nejvíce zlevnilo: Položka Pokles Cena 12/2015 Elektrická sekačka na trávu (strunová) 7,9 % 1 580 Kč Saponátový prací prostředek (10 dávek) 6,5 % 64 Kč Elektrický vysavač podlahový 3,5 % 3 018 Kč Univerzální čisticí prostředek (litr) 3,5 % 56 Kč Čisticí prostředek na WC (litr) 3,3 % 58 Kč Oděvy a obuv souhrnně zdražily o 2,7 procenta. Více než před rokem stála hlavně pánská zimní bunda - o 31,1 procenta. Rostly i ceny bund pro dámy (o 16,8 procenta) a děti (o 20,2 procenta). Levnější byla například dívčí sukně (o 11,4 procenta) nebo dámská halenka (o 9,6 procenta). Výrazně zlevnily mobilní telefony - meziročně téměř o 10 procent. Z elektroniky stály méně i barevné stolní televizory s LCD obrazovkou, jejichž cena podle statistiků klesla o 3,6 procenta na průměrných 12 450 korun. MP3 i MP4 přehrávače v prosinci zdražily, v kamenných prodejnách o 1,6 procenta a na e-shopech o 4,7 procenta, v těch jsou ale přesto v průměru o 123 korun levnější než v kamenných prodejnách. Meziročně zdražily i všechny zájezdy do zahraničí, u nichž statistici sledují průměrné ceny. Nejvíce rostly ceny za zájezdy do Alp a do Turecka (v obou případech o 11,1 procenta). První vyšel v průměru na 15 037 korun, druhý na 23 435 korun. Navzdory útokům extremistů stály více i pobyty v Egyptě - o 5,4 procenta. Hlouběji do peněženky sáhnou i všichni, kteří jedou do Řecka. Na zdražení dovolené o 8,7 procenta mohlo mít vliv zvýšení tamní daně z přidané hodnoty, které se projevilo v cenách restaurací i ubytování. V oblasti zdraví klesla cena laserové operace oka o 10,2 procenta na průměrných 14 958 korun. O desetiny procenta zlevnila i obinadla a digitální měřiče krevního tlaku. Naopak dražší jsou hlavně autolékárničky (o 7,6 procenta) a ošetření zubního kazu. To vyjde v průměru na 747 korun, tedy o 4,3 procenta více než loni.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...o-a/r~ccb37a58b91611e59772002590604f2e/

Senát zpřísnil zákon na ochranu dodavatelů před řetězci. Budou nakupovat v zahraničí, varuje opozice 13.1.2016

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Senát dnes schválil novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců . Obchodní Praha - Senát dnes schválil novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Obchodní řetězce namítají, že novela může v konečném důsledku zdražit potraviny, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to už dříve odmítl. Zákon nyní míří k podpisu prezidenta. Stejně jako předtím ve Sněmovně tak i v Senátu novelu kritizovala pravice. Pavel Eybert (ODS) například poukazoval na to, že obchodníci budou raději dávat přednost dodavatelům ze zahraničí, aby se jich zákon netýkal. Jeho straničtí kolegové chtěli návrh zamítnout. "Vy ochraňujete tak dlouho, až nezůstane kámen na kameni," prohlásil Jaroslav Kubera (ODS). Zákon je podle něj nejen špatný, ale i špatně napsaný. Ivo Valenta (za Stranu soukromníků) řekl, že zákon míjí svůj cíl a ještě více poškodí malé české dodavatele. Vláda podle něho poslušně vyšla vstříc zájmům ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jeho skupiny Agrofert, která je významným výrobcem potravin. Zákona se zastával především Jan Veleba (SPO). "Tento zákon je pro české zemědělce a zpracovatele zákonem naprosto klíčovým," prohlásil. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) řekl, že monopolní prodejci v potravinářství se v tuzemsku chovají jinak než ve svých domovských zemích. Řekl, že "oni nás někteří ti prodejci mají za blbý". "My chceme aby se tu chovali solidně," dodal. Schválená novela mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití nebo zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Podle zákona se bude posuzovat i zneužití významné tržní síly, které nastalo v cizině, ale pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky. Významná tržní síla je podle novely takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově také provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/se...zci/r~64d92c3cba1211e5ae64002590604f2e/

Původ potravin je rozhodující pro tři čtvrtiny Čechů, ukázal průzkum 18.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Necelá čtvrtina lidí nesleduje původ potravin vůbec - většinou jde o zákazníky s nižším vzděláním a horší finanční situací. Praha - Původ potravin je při nákupu

Praha - Původ potravin je při nákupu jedním z rozhodujících faktorů pro tři čtvrtiny českých zákazníků (77 procent). Nejvíce je zajímá původ u ovoce a zeleniny, masa a mléčných výrobků. Čeští spotřebitelé se přitom nejvíce vyhýbají polským výrobkům, běžně je nekupuje 37 procent z nich. Vyplývá to z průzkumu společnosti MasterCard. Lidí, kteří nesledují původ potravin vůbec, je necelá čtvrtina (23 procent). Většinou jde o zákazníky s nižším vzděláním a horší finanční situací. Výsledky průzkumu ukázaly, že Čechy nejvíce zajímá původ čerstvého zboží. Na původ trvanlivých výrobků naopak bere zřetel málokdo. Nejčastěji sledovaný původ je u ovoce a zeleniny (ten zajímá 54 procent nakupujících), dále u masa a masných výrobků (42 procent), třetinu lidí (32 procent) také zajímá původ mléka a mléčných výrobků. Naopak na etikety trvanlivých potravin se dívá jen šest procent nakupujících. Nejvíce se lidé vyhýbají polskému sortimentu, podle průzkumu jej běžně nekupuje 37 procent Čechů. Důvodem jsou zřejmě loňské problémy například s kuřecím masem, které obsahovalo bakterie salmonely. Nižší oblibu u českých spotřebitelů mají také výrobky z Ukrajiny, ty by si nekoupilo 14 procent zákazníků. Méně lidé kupují i potraviny z Ruska (osm procent). Pětina Čechů (19 procent) se při nákupu nevyhýbá potravinám s určitou konkrétní zemí původu. České potraviny preferuje podle výsledků průzkumu 36 procent spotřebitelů.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...zal/r~0e153598bde711e59c4a002590604f2e/

blesk.cz Český protest proti palmovému oleji. Tisíce lidí zahltí firmám maily 13.1.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Poté, co se do médií dostaly snímky hořících lesů, které musí ustupovat plantážím s palmou olejnou, se začala o téma palmového oleje zajímat i řada Čechů. Vznikla Koalice proti palmovému oleji a nyní se na Facebooku lidé šikují, aby dali firmám najevo, že nechtějí jejich výrobky z této plodiny. Už 19 tisíc jich plánuje poslat 1. února výrobcům mail, kde dají najevo svůj názor. „Pojďme napsat (nejen) tento den firmám e-mail, že budeme bojkotovat jejich výrobky s palmovým olejem. Pojďme jim napsat, že nejsme spokojeni s jejich kvalitou. Výrobci musí jasně vědět, že nám to není jedno,“ vyzývá Roman Munzar v události na Facebooku. Každý den počet lidí, kteří hodlají firmám napsat e-mail, rapidně roste. Ve středu ráno jich bylo přes 19 tisíc. Každý má psát sám za sebe, žádný univerzální vzor neexistuje. Těžko ale říct, zdali všichni, kteří se k protestu připojí, už nikdy palmový olej nepoužijí. Nachází se totiž téměř všude. Nejen v potravinách, jako jsou másla, čokolády a sušenky, kakaa, bonbony, cereálie, brambůrky, rýžové chlebíčky nebo pytlíkové polévky, ale například i v mýdlech, šamponech, rtěnkách nebo biopalivech. Koalice proti palmovému oleji výrobky podrobně mapuje. Olej musí být uveden ve složení výrobku Problém je i v tom, že obsah palmového oleje ve výrobcích nikdo nereguluje. „Legislativní limity na obsah palmového tuku v potravinách nejsou,“ sdělila Blesk.cz mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Zároveň dodala, že Evropská unie si je vědoma, že se jedná o diskutované téma, a proto se do nových pravidel o označování potravin dostala povinnost uvádět v seznamu složek u olejů nebo tuků dovětek, zda jde o plně nebo částečně ztužený tuk nebo olej.

„Protože toto je informace, podle které by se měl spotřebitel primárně orientovat. Z hlediska vlivu na zdraví populace je naprosto žádoucí z potravinového řetězce odstranit částečně ztužené tuky a tím významně snížit konzumaci transmastných kyselin,“ doplnila Večeřová. Ne vždy je ale na výrobku přímo napsáno palmový olej. Ten se schovává například pod výrazy CBE, palm stearine nebo například vegetable oil (rostlinný olej). Jde to i bez oleje Některé firmy ale už začaly palmový tuk nahrazovat jinou surovinou. Například Biopekárna Zemanka místo něj používá tuk na bázi kakaového másla a slunečnicového oleje. Bramborárna Zykmund smaží brambůrky na řepkovém oleji. A používat palmový olej přestala i výrobna pomazánek Meridian.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/366914/cesk...u-oleji-tisice-lidi-zahlti-firmam-maily

Brněnský deník Chovatelé psů neměli na maso 14.1.2016

Brněnský deník str. 5 Jižní Morava (bar) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jižní Morava – Před pětadvaceti lety se na brněnském výstavišti konala první moravskoslezská výstava společenských plemen psů. Redaktorka tehdejší Rovnosti oslovila organizátory i majitele s otázkou, odkud berou při stoupajících cenách pro psy maso. Organizátoři výstavy žádnou zvýhodněnou cenu masa chovatelům nenabídli. „Zatím jsme se tímto nezabývali. V poslední době je skutečně nesmírně obtížné sehnat cenově dostupné maso. Dříve jsme nakupovali drůbeží krky nebo vnitřnosti, ty však už dnes na pultech nenajdete,“ uvedl organizátor Miroslav Blaha. Redaktorka zjišťovala, jak tedy chovatelé velkých psů maso shánějí. „Nevím, jak tyto ceny zvládnu. Část nákladů snad pokryji prodejem štěňat, ale mám obavy, aby o dalmatina nebo ridgebacka při stávající ekonomické situaci někdo stál,“ uvedla majitelka tří psů Ruďka Krajčovičová ze Zlínska. Chovatelka uvedla, že maso sháněla na černo na jatkách. Pro psy ho potřebovala více než kilo denně. Na jatkách kupovala vhodné odpadní maso. Podle redaktorky mnozí mysleli, že tak budou postupovat i další chovatelé kvůli nízkému odbytu drahého masa na pultech a chtěli, aby jatka řádně prodávala. Foto popis| Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Vyškovský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Břeclavský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Blanenský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Hodonínský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Znojemský deník; Jižní Morava; 05 ID| d3cc7019-ec33-4e93-aa5d-33dce75ab244

Chia. Zdravá výživa má mnoho podob 18.1.2016

Brněnský deník str. 54 Příloha - Moje peníze - Můj podnik MARTIN MOKRAN

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZEMĚDĚLSTVÍ Trend zdravého stravování a kvalitních potravin nabírá v tuzemsku na obrátkách. Potvrzují to i údaje o odbytu některých méně používaných luštěnin, především semínek rostliny chia. Celosvětové poptávce pomáhá, že cena suroviny se v průběhu jednoho roku dostala na čtyřicetiprocentní úroveň, beremeli za základ hladinu v prosinci 2014. Upozorňuje na to napajedelská společnost La Food, která do České republiky dováží cizokrajné luštěniny, rýži a těstoviny. Platidlo Aztéků Mezi populární plodiny poslední doby patří například amarant, quinoa a chia, která se v České republice zapisuje do statistiky prodeje nejvýrazněji. Je zdrojem aminokyselin, vitamínů a minerálů. Vhodná je zejména pro sportovce, ale oblibu si našla i u vyznavačů zdravého stravování. „Objem produkce této potraviny vzrostl natolik, že cena semínek pro spotřebitele se mimořádně snížila. Taková poptávka v krátkém časovém intervalu nebývá u potravin častá,“ řekl k vývoji na trhu Libor Márton, jednatel uvedené společnosti. Plodinu znali již Aztékové, u nichž tvořila spolu s jinými plodinami základ jídelníčku. Semínka rostliny měla takovou hodnotu, že se někdy používala i jako platidlo. Z jazyka Aztéku, dřívějších obyvatel dnešního Mexika, pochází také název, chia znamená olejnatý či mastný. Podle slov Libora Mártona se chia stává produktem, který si už může dovolit většina obyvatel. Ještě před rokem šlo spíše o novinku na pultech obchodů, o kterou mnoho řetězců nemělo příliš velký zájem, protože cena dosahovala asi 150 korun za balení o váze 250 gramů. V současnosti však lze stejné množství koupit ve velkých samoobsluhách i za třetinu. Zdroj energie Použití plodiny je různorodé, ať už jde o vaření, pečení nebo přípravu rychlých pokrmů. Nejčastěji se však používá ve formě jednoduchého nápoje konzumovaného přibližně 30–60 minut před sportovním výkonem nebo před náročnou částí dne. Jedna až dvě čajové lžičky semínek se zalijí vodou s trochou citronové šťávy a po několika minutách po ustátí lze nápoj pít. Plodina redukuje také chuť na jídlo, proto se hodí i pro lidi, kteří mají zájem o snížení tělesné váhy, případně kteří drží dietu, ať už z těch nebo oněch důvodů. Přestože potraviny, o nichž píšeme na začátku, se v Česku staly až fenoménem roku 2015, zájem o ně roste na celém světě již několik let. Největšími pěstiteli jsou země Jižní a Střední Ameriky. Například bolívijští rolníci vypěstovali v roce 2014 třicet tisíc tun chie stejně jako paraguajští. Argentina vykázala úrodu čtyřicet tisíc tun, Mexiko pětadvacet tisíc, Peru pět tisíc. Tyto údaje zveřejnilo Ministerstvo zahraničních věcí Bolívijské republiky. Firma La Food dovezla v roce 2015 75 tun chie. Letos to bude podle předpokladů 150 – 200 tun, tedy minimálně dvakrát více. *** vývoj ceny Prosinec 2014 3300 USD Duben 2015 2200 USD Červenec 2015 1800 USD Září 2015 1700 USD Listopad 2015 1400 USD Jde o jednu tunu chie. Uvedeny jsou hrubé ceny suroviny v zemi původu bez dopravy, balného a distribuce. Zdroj: La Food Foto popis| ZDRAVÁ VÝŽIVA. Semínka chie obsahují 3x více železa než špenát, 2x více draslíku než banány a 5x více vápníku než mléko.

Foto autor| Foto: Thinkstock Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Příloha - Moje peníze - Můj podnik; 54 Publikováno| Vyškovský deník; Příloha - Moje peníze - Můj podnik; 54 Publikováno| Břeclavský deník; Příloha - Moje peníze - Můj podnik; 54 Publikováno| Blanenský deník; Příloha - Moje peníze - Můj podnik; 54 Publikováno| Hodonínský deník; Příloha - Moje peníze - Můj podnik; 54 Publikováno| Znojemský deník; Příloha - Moje peníze - Můj podnik; 54 ID| 72d84f88-859e-4e4e-8140-2aa18c7a7391

Bruntálský a krnovský deník U pump ceny klesají, zlevní také některé služby či zboží? 16.1.2016

Bruntálský a krnovský deník str. 1 Titulní strana BŘETISLAV LAPISZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V porovnání s červnem roku 2015 platí nyní motoristé u pump za litr naturalu i nafty o pět až šest korun méně Ostrava – Deník zjišťoval u přepravních společností, cestovních kanceláří, potravinářů i dalších, jestli neplánují zlevnění svých služeb či konečných výrobků. Zlevnění ceny jízdenek už mohli na některých linkách zaznamenat například pasažéři autobusů Student Agency. „Ceny jízdného jsme zlevňovali už v průběhu loňského roku. A to na klíčových mezinárodních autobusových trasách do Berlína nebo Vídně. Toto zlevnění v případě některých cen dosáhlo až 50 procent a využilo,polštář', který poskytl vývoj cen pohonných hmot. Na vybraných vnitrostátních linkách jsme nabídli levnější cestování v sedlových časech,“ upřesnila ředitelka autobusové dopravy Student Agency a RegioJet Ivana Kašická. Zároveň vysvětlila, že na druhé straně dochází k růstu dalších nákladů. „Zejména pak mzdových nákladů, kde i s ohledem na nedostatek řidičů autobusů na trhu práce jsme navýšili mzdové náklady a lze očekávat jejich další zvyšování,“ doplnila Ivana Kašická. Další růst nákladů se pak podle ní projevuje v oblasti nasazování nových modernějších vozidel do provozu. Marketingový manažer DHL Express (Czech Republic) Tomáš Zdražil odpověděl, že změny cen paliv mají za následek měnící se celkové náklady na expresní přepravu. „To vede k nutnosti zavádět proměnlivý palivový příplatek, který může podle pohybu cen paliv růst, ale také klesat. Tento flexibilní palivový příplatek stanovuje DHL každý měsíc pro expresní mezinárodní i vnitrostátní přepravu,“ sdělil Tomáš Zdražil. V závislosti na vývoji cen pohonných hmot (kerosinové letecké palivo, respektive dieselové palivo) se podle něj mění palivový příplatek, což má za následek i proměnlivou konečnou cenu přepravy pro klienty. Pokračování na straně 5 U pump ceny klesají, zlevní... Pokračováníze strany 1 „Pokud bude pohyb cen pohonných hmot pokračovat v současném trendu, pak se díky měnícímu se palivovému příplatku projeví pokles jejich cen i na celkové ceně mezinárodní expresní přepravy pro naše klienty. Ve výsledku tak půjde odhadem o jednotky procent,“ uvedl marketingový manažer DHL Express. Podle vyjádření oslovených cestovních kanceláří neexistuje přímá úměra mezi klesající cenou ropy a cenou zájezdů. „Cenu dovolených ovlivňuje celá řada dalších faktorů. Například kurzové změny, daňové novinky v destinaci a podobně. Velký vliv hraje také zajištění jednotlivých leteckých společností a cestovních kanceláří proti výkyvům cen leteckého paliva. Každá společnost má jiné smlouvy, a proto může různě reagovat na změny na světovém trhu s ropou,“ uvedl mluvčí jedné z cestovních kanceláří, který nechtěl být jmenován. Mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová sdělila, že vliv cen pohonných hmot na celkové náklady není tak významný,aby se v cenách potravin projevil. „Navíc místní rozvoz dnes není obvyklý a dodávky do centrálních skladů jsou v jiném režimu. Cenu pro spotřebitele navíc určuje obchodník a při stoprocentní obchodní přirážce nemá na koncovou cenu případné snížení ceny

průmyslového výrobce o jednotky procent žádný vliv. Platí to i u pekařů, i v jejich případě mají daleko větší vliv jiné energie, jako například plyn nebo elektřina,“ doplnila mluvčí Potravinářské komory ČR. *** Natural pod 27, nafta za méně než 25 korun Pohonné hmoty v Moravskoslezském kraji dál zlevňují. Průměrná cena nejpoužívanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 28 korun za litr, za uplynulý týden se snížila o 25 haléřů na 27,79 koruny. Cena nafty klesla o 33 haléřů na 26,36 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje. Proti celostátnímu průměru je cena benzinu v Moravskoslezském kraji nižší o 31 haléřů a cena nafty o 28 haléřů na litr. Deník včera zjišťoval ceny u deseti ostravských benzinek. Ceny naturalu se pohybovaly od 26,40 do 28,20 koruny. U 7 z 10 porovnávaných čerpacích stanic prodávali natural za méně než 27 korun. Naftu včera prodávali ostravští pumpaři v cenách od 24,40 do 26,90 korun. (lap+čtk) Region| Severní Morava

budejckadrbna.cz Tradiční zabíjačka v Masných krámech začne v pátek 19.1.2016

budejckadrbna.cz str. 0 Gastronomie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Šéfkuchař restaurace Masné krámy připravuje pro hosty tradiční jihočeskou zabíjačku spojenou s Vepřovými hody. V pátek 22. ledna ve 14:00 začne šéfkuchař Luděk Hauser ve spolupráci s řeznickým mistrem Kamilem Taiblem zpracovávat maso z pěti vepřů. Přímo před zraky chodců v Krajinské ulici se čerstvé maso začne proměňovat v klasické delikatesy - jitrnice, jelítka, tmavou tlačenku a jiné dobroty. Zabíjačkové speciality se vzápětí objeví na stolech hostů v Masných krámech. S prodejem „přes ulici“ organizátoři nepočítají. Vepřové hody budou probíhat až do 31. ledna Zabíjačka a Vepřové hody patří v Masných krámech mezi nejúspěšnější gastronomické akce. Letos se uskuteční již sedmý ročník. “Zájem veřejnosti bývá obrovský i díky tomu, že část řeznické práce probíhá přímo na ulici. I na vesnici dnes mají lidé stále méně příležitostí podívat se na zpracování masa, vaření ovaru v klasickém ‚brutaru‘, ruční nabíjení jitrnic a jelítek nebo krájení sádla na škvarky,“ říká Luděk Hauser, šéfkuchař restaurace Masné krámy. Masné krámy chystají i letos řadu tematicky zaměřených gastronomických akcí. Nejbližší gastroakce - Dny slovenské kuchyně - proběhne ve druhé polovině února. Restaurace nabízí hostům klasickou staročeskou kuchyni a především dokonale ošetřené čepované pivo, zejména kroužkovaný ležák Budweiser Budvar. Masné krámy jsou jedinou restaurací na světě, ve které se kroužkovaný ležák Budweiser Budvar čepuje z pivních tanků. Kapacita restaurace je 200 míst. Podrobné informace o Masných krámech najdete na http://www.masne-kramy.cz.

URL| http://www.budejckadrbna.cz/zivot-a-st...ka-v-masnych-kramech-zacne-v-patek.html

ct24.cz Počet českých potravin s chráněným označením EU stagnuje, potravináři si stěžují na potíže při registraci 13.1.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika ginterovam Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Počet českých potravin, které mají chráněné označení na celoevropské úrovni, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), uvedla Potravinářská komora. Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství. Úřad se už proti kritice ohradil. „My jsme pořád hledali, v čem je problém, a ukazuje se, že problém je jednoznačně v Úřadu průmyslového vlastnictví,“ uvedl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Za poslední dva roky se podle komory počet chráněných označení nezvýšil. V rámci EU mají označení „Zaručená tradiční specialita“, „Chráněné zeměpisné označení“ či „Chráněné označení původu“ stovky výrobků, v Česku je jich více než 30. Žádost o zápis do seznamu vedeného Evropskou komisí se podává právě na Úřad průmyslového vlastnictví, v případě označení „Zaručená tradiční specialita“ pak na ministerstvo zemědělství. „Přístup Úřadu průmyslového vlastnictví je natolik nevstřícný k firmám, že v podstatě všichni, kdo tam byli s žádostí, řekli, že už tam nikdy nepůjdou.“ Miroslav Koberna ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Vedoucí kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák uvedl, že neví o tom, že by se komora s nespokojeností na práci úřadu na ÚPV obrátila. „K případným přihlašovatelům (nejen označení původu) se chováme vždy velmi vstřícně. Jasné je, že počet registrací závisí na počtu přihlášek, těch je u nás málo, těžko za to může úřad, a to i když přihlašovatele spíše láká,“ dodal Dvornák. Žádosti podle něj Evropská komise posuzuje přísně a pro úspěch žadatelů je důležitá také odborná pomoc a spolupráce. „Úřad proto poskytuje především komplexní informace,“ prohlásil. Úřad má nabízet pomoc na helpdesku nebo formou osobních či telefonických konzultací. Konají se odborné schůzky k jednotlivým případům, a to i ve fázi přecházející podání žádosti. Letos je podle Koberny již podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro „Český mák“ a bude následovat „Český česnek“. „Falšování českého máku způsobuje pěstitelům velké problémy,“ dodal ředitel. V Bruselu také například leží žádost o registraci Pražské šunky.Označení původu chrání názvy potravin vůči třetím zemím Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra. Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. Česko má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...m-eu-stagnuje-potravinari-si-stezuji-na

Více ochrany pro dodavatele před řetězci schválil i Senát 13.1.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Senát schválil novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců, které však namítají, že změna může v konečném důsledku zdražit potraviny. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže takový vývoj už dříve odmítl. Senátoři také podpořili nová pravidla výkupu pozemků kvůli stavbě silnic nebo dálnic. Schválená novela zpřesňuje definici významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Zneužití se může projevit například jako uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane i provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Prohřeškem má také být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin. Zavádí se také pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Podle zákona se bude posuzovat i zneužití významné tržní síly, které nastalo v cizině, ale pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky. Zákon nyní míří k podpisu prezidenta.Pravice: Přednost dostanou zahraniční dodavatelé Novelu kritizovala tak jako ve sněmovně pravice. Pavel Eybert (ODS) například poukazoval na to, že obchodníci budou raději dávat přednost dodavatelům ze zahraničí, aby se jich zákon netýkal. Jeho straničtí kolegové chtěli návrh zamítnout. „Vy ochraňujete tak dlouho, až nezůstane kámen na kameni,“ prohlásil Jaroslav Kubera (ODS). Zákon je podle něj nejen špatný, ale i špatně napsaný. Ivo Valenta (za Stranu soukromníků) míní, že zákon míjí svůj cíl a ještě více poškodí malé české dodavatele. Vláda podle něho poslušně vyšla vstříc zájmům ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jeho skupiny Agrofert, která je významným výrobcem potravin. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: ČTK Autor: Ramík Drahoslav Štěch: Chceme, aby se tu prodejci chovali solidně Zákon našel zastání u Jana Veleby (SPO). „Tento zákon je pro české zemědělce a zpracovatele zákonem naprosto klíčovým,“ prohlásil. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) řekl, že monopolní prodejci v potravinářství se v tuzemsku chovají jinak než ve svých domovských zemích. „Chceme aby se tu chovali solidně,“ prohlásil. Svaz obchodu a cestovního ruchu v reakci na schválení novely uvedl, že změna zákona může zdražit potraviny v obchodech, omezit vývoz tuzemských výrobků a snížit podíl českých potravin v obchodech. Podle svazu také umožňuje šikanovat odběratele a brání běžnému obchodnímu vyjednávání. Podle prezidentky svazu Marty Novákové bude mít zákon negativní dopady na domácí ekonomiku.Při výkupu pozemků pro stavbu silnic se mají zavést pevné ceny Senátoři podpořili také novelu, která mění pravidla výkupu pozemků kvůli stavbě silnic nebo dálnic. Přináší pevné ceny místo maximálních limitů. Cílem novely je urychlit přípravu dopravních staveb, které brzdí snaha majitelů pozemků domoci se co nejvýhodnější ceny. Podle zastánců novely by pro ně měli platit stejné podmínky a stát by měl v porovnání se současným stavem ušetřit. U jiných než stavebních pozemků, tedy u polí nebo lesů, se sníží koeficient z dosavadních 16 na polovinu. Jejich cena se tedy stanoví tak, že se odhadní cena vynásobí osmi, řekl za předkladatele poslanec ANO Martin Kolovratník. Zvětšit obrázek

Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: ČTK Autor: Taneček David Senátorka Jitka Seitlová (za SZ) však měla pochybnosti o tom, zda je koeficient stanoven řádně a zda stát příliš nezvýhodňuje. Uvedla také, že koeficient se nebude vztahovat na pozemky, které stát bude chtít koupit pro směnu za půdu, na níž bude chtít stavět. U stavebních pozemků se má odhadní cena vynásobit koeficientem 1,15 a bude to rovněž pevná cena místo dosavadního maximálního limitu. Současná řízení by se nicméně měla dokončit podle nynější legislativní úpravy.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...odavatele-pred-retezci-schvalil-i-senat

Českobudějovický deník K nejbohatším řemeslníkům patřili kramáři 14.1.2016

Českobudějovický deník str. 53 Příloha - Řemeslo žije - Optik Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Po založení královského města České Budějovice v roce 1265 sem s prvními obyvateli přicházeli i řemeslníci. Postupně vzrůstal jejich počet i specializace. Jejích dílny byly rozmístěny tak, jak je měšťané zakoupili. Jen některá řemesla se z praktických důvodů, například kvůli vysoké spotřebě vody, náročnosti na prostor, hlučnost či nebezpečí požáru, soustřeďovala do určité části města nebo do jedné ulice. Rozvinutá řemeslná výroba stačila krýt běžné požadavky místního obyvatelstva a v některých oborech umožňovala i prodej výrobků mimo město. Řemesla lze rozdělit na potravinářská, oděvní a obuvnická, textilní, kovodělná, dřevozpracující, kožedělná, stavební a další různé profese včetně lazeben a mlýnů nebo kupeckých (obchodních) živností. Nejpočetněji byla v Českých Budějovicích zastoupena potravinářská řemesla (140 mistrů). Co do počtu i zámožnosti mezi nimi jednoznačně převládali sladovníci (58 mistrů) spolu s řezníky (55 mistrů). Dosahované zisky jim umožňovaly vytvářet i rozsáhlý pozemkový majetek. Nejméně byla zastoupena řemesla stavební (3 až 10 mistrů) a dřevozpracující (14 až 16 mistrů). Mezi kupeckými (obchodními) živnostmi byli nejpočetnější a současně i nejchudší hokynáři (56 mistrů). K nejbohatším patřili kramáři (45 až 49 mistrů) a slanaři, provozující obchod solí (42 mistrů). Pro většinu drobných řemeslníků bylo typické, že jejich obydlí bylo současně i dílnou, kde kromě mistra pracoval 1, nanejvýš 3 tovaryši nebo učni. Příslušníci téhož řemesla a příbuzných odvětví se zprvu spojovali v náboženská bratrstva, z nichž se pak vytvářela sdružení s vlastní samosprávou tak zvané cechy. Byly určeny k ochraně práv členů a zajištění jejich prosperity. K tomu sloužilo omezení počtu mistrů na přiměřený stav, vytvoření stejných odbytových podmínek včetně kontroly kvality a množství, odstranění konkurence cizích řemeslníků. Prosazení různých práv usnadňovala účast členů cechů v městské radě a uplatňování vlivu na její rozhodování. Napomáhala tomu také panovníky udělovaná městská privilegia. První byly ve městě ustaveny cechy krejčích, řezníků a soukeníků, doložené již ve 14. století výsadami českých králů. Postupně k nim přibývaly další, sdružující řemeslníky příbuzných oborů, které se při zvýšení počtu mistrů oddělovaly v samostatné cechy. Představitelé jen málo zastoupených řemesel se sdružovali ve společném, tzv. velkém cechu (rajcech). V letech 1396 až 1416 bylo ve městě evidováno 73 druhů řemesel, kterými se zabývalo 360 až 374 mistrů z řad měšťanstva i podruhů, sdružených v cechy. Roku 1514 bylo v Českých Budějovicích 43 řemesel a živností s 253 mistry. Nejpočetnější byli řezníci (44), sladovníci a sládci (30), krejčí a soukeníci (po 15), ševci (13), koželuzi a rybáři (po 11). Naopak barvíři, soustružníci, řemenáři, mečíři, hodináři, pasíři, provazníci a malíři byli zastoupeni jen jediným mistrem. Konkrétní data vzniku cechů většinou

nejsou známa, jen u zlatníků a malířů je jisté ustavení 1496. Nejvyššího rozvoje dosáhly v průběhu 16. století. V oboru výroby potravin existovaly cechy řezníků, pekařů, mlynářů, sladovníků a rybářů. Textilní výrobou a odíváním se zabývaly cechy krejčích, tkalců, soukeníků, barvířů. Zpracovávání kůže se věnovaly cechy kožešníků, kloboučníků, měšečníků, koželuhů a sedlářů spolu s řemenáři. Zpracovatelé kovů vytvořili cechy mědikovců, kovářů s koláři a zámečníků. Společný cech měli zedníci a kameníci. Další řemesla sdružovaly cechy malířů, zlatníků a řezbářů, k nimž se připojili také sklenáři, mydláři a svíčkaři, voskaři, hřebenáři a cech kramářů, kupců a obchodníků. Až po 1600 jsou doloženy samostatné cechy punčochářů, sedlářů, tesařů a hrnčířů; ještě později vznikly cechy rukavičkářů a knihařů spojených s knihtiskaři. Na významu nabyla řemesla zejm. v 16. století, kdy České Budějovice získaly výrazně řemeslnický ráz.. Převahu si nadále udržovala řemesla potravinářská (88 mistrů) v čele se sladovníky a sládky (44 mistrů). Následovala řemesla oděvní (42 mistrů) a textilní (42 mistrů). V 17. století byl rozvoj řemesel ochromen, obyvatelé trpěli častými průtahy vojsk během třicetileté války, katastrofické důsledky měl požár v roce 1641. Podle berní ruly z 1653 řada profesí zůstávala ve městě nezastoupena anebo je vykonával nedostatečný počet řemeslníků. Pozvolné zlepšování ekonomické situace je doložitelné až prostřednictvím přiznávací fase tereziánského katastru 1748. Podle něj vykonávalo řemeslnické profese 63% měšťanů. Některé řemeslnické obory postupem času zanikly, neboť ztratily svůj význam (např. mečíři či helméři). Místo nich postupně vznikaly další profese, vyvolané mj. novou barokní módou: prýmkaři, šňůrkaři, hřebenáři, knoflíkáři, cvočkaři, usnaři aj. Obnovu stavební činnosti ve městě potvrzovalo působení 3 zednických mistrů, kteří zaměstnávali ještě dalších 55 osob z příbuzných profesí. Pro řemeslníky byly typické zvyklosti a pověry ve vztahu k zajištění zdaru práce. Mnohé se udržovaly ještě ve 20. století. Bylo např. běžné, že první zákazník nebo osoba, která se dostala do kontaktu s hotovým výrobkem, určovala štěstí či nezdar řemeslníkova úsilí. Mladá dívka přinášela štěstí a stařena smůlu. Každé řemeslo mělo svého světce – patrona, ke kterému se řemeslníci uchylovali s prosbou o ochranu. Jeho svátek světil vždy příslušný cech: kováři uctívali svatého Floriána, zedníci a kameníci svatou Barboru, ševci svatého Bartoloměje apod. Blízké lidovému prostředí byly také zvyklosti související se zakládáním staveb, např. vkládání obětin do základů nebo vztyčení tzv. glajchy při vyzdvižení krovu. Každý z cechů měl svou samosprávu v čele s cechmistrem, členy byli mistři, tovaryši a učedníci, patřila k nim také bratrstva sdružující vdovy a nejbližší příbuzné zemřelých mistrů. Jen některé cechy přijímaly také členy z širšího okolí. Činnost se řídila psaným pořádkem (artikuly), potvrzeným městskou radou nebo panovníkem a podle potřeby vylepšovaným. Na cechovních hromadách byly projednávány aktuální záležitosti, přijímáni noví členové a vystavovány výuční a mistrovské listy. Kagendě patřily cechovní knihy, seznamy členů s datem přijetí a rejstříky příjmů a vydání. Každý cech měl svou cechovní truhlici k úschově artikulů, privilegií a písemností, pečetidla a hotovosti z poplatků a pokut. Členové se povinně účastnili mší a pohřbů svých členů. Cechy se od sebe odlišovaly počtem a zámožností svých členů. Odrazem vážnosti jednotlivých cechů bylo jejich ustálené pořadí při slavnostních církevních průvodech. Zahajovali je řezníci s cechovní korouhví, následovala další řemesla podle pořadí dodržovaného cechu v Praze. Poslední byli kramáři, ačkoli spolu s kupci patřili k nejbohatším měšťanům. Některé bohaté cechy, řezníci, soukeníci, krejčí, kováři a koláři, měly ve farním nebo klášterním kostele vlastní oltáře, které samy vydržovaly z odkazů a příspěvků svých členů. V dalších stoletích se cechy svou uzavřeností a obavou z konkurence postupně stávaly brzdou rychlejšího zvyšování výroby. Stát v zájmu rozvoje hospodářství začal zasahovat do jejich organizace. Od 1708 bylo potvrzování cechovních stanov vyhrazeno jen panovníkovi, 1739 došlo k vydání generálních, pro všechna cechovní společenstva závazných artikulů. Roku 1859 byly cechy zrušeny; nahradila je živnostenská společenstva, která se udržela až do poloviny 20. století. Po 1949 byly řemeslné a živnostenské podniky soukromých majitelů vyvlastněny a násilně zařazovány do nově vytvářených komunálních podniků a družstev, jejichž součástí zůstaly do 1990. Se změnou politických poměrů a rozsáhlou privatizací byly vytvořeny nové podmínky pro rozvoj živnostenského podnikání. K 1995 bylo registrováno 12179 soukromých podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona se sídlem v Českých Budějovicích, k 2005 jejich počet dosáhl čísla 17 580. Text autorů Josefa Grulicha, Františka Krejči, Karla Pletzera a Václava Vondry byl převzat z internetové Encyklopedie Českých Budějovic (encyklopedie.cbudejovice.cz) Foto popis| PRVNÍ OPTIKA. Optické přístroje prodávali na počátku 20. století v Českých Budějovicích i mechanici. Například Josef Novotný v Divadelní ulici, dnes v ulici Dr. Stejskala, kterou zachycuje

historický snímek. Foto autor| Foto: archiv Jana Schinka Foto popis| RENESANČNÍDŮMs novější nevzhlednou šedou fasádou v českobudějovické ulici Karla IV., zlikvidován v roce 1988. Stál mezi dnešní spořitelnou a ČSOB. Vlevo byl průchod na dvorní trakt, kde byl fotoateliér družstva Fotografia, vpravo obchod Oční optika. Foto autor| Foto: archiv Jana Schinka Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Příloha - Řemeslo žije - Optik; 53 Publikováno| Českokrumlovský deník; Příloha - Řemeslo žije - Optik; 53 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Příloha - Řemeslo žije - Optik; 53 Publikováno| Písecký deník; Příloha - Řemeslo žije - Optik; 53 Publikováno| Prachatický deník; Příloha - Řemeslo žije - Optik; 53 Publikováno| Strakonický deník; Příloha - Řemeslo žije - Optik; 53 Publikováno| Táborský deník; Příloha - Řemeslo žije - Optik; 53 ID| 379fd6fc-b151-4127-9371-3d656021aa3b

ČRo - radiozurnal.cz Plýtvání se slevou. „Naše společnost málo vyspělá,“ říká odborník o slevových akcích ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / plytvak Evelyna Kulíšková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.1.2016

zpět Trápí vás vyhazování jídla? Pak vězte, že podle expertů je jedna věc, která Čechy velmi podporuje ve zbytečném plýtvání. Ano, hádáte správně – jsou to slevové akce. A tak jsme se vypravili do jednoho supermarketu zjistit, jak ve slevách nakupujeme. Poslechněte si celou reportážV chladicím regálu vidím rodinné balení jogurtů a k tomu další kelímek navíc. Na jiném místě si všímám slevové akce na šunku. Triky, kterými se obchody snaží zákazníky přimět k větším nákupům, na nás prostě fungují. „Ve slevách nakupuji, převážně asi oblečení a jídlo. Osloví mě zlevněná cena i letáky,“ připouští jedna ze zákaznic ve středních letech svůj zájem o slevy.Jednoduchá pravidla, která ušetří peníze i zdraví. Jak správně uchovávat potraviny?Naopak studentka Ivana jim většinou odolává. „Snažím se nenakupovat zbytečně moc, a když už nakupujeme něčeho víc, tak se to snažím zpracovat tak, aby se z toho dalo uvařit víc věcí.“Takové chování kvituje i Dana Večeřová z Potravinářské komory ČR. A upozorňuje, že slevy se nám mohou nakonec pěkně prodražit. „Když se podíváte, na ty plné koše v supermarketech a pak na sídlištích do popelnic, vidíte, uvidíte, že jsou úplně stejně vrchovaté,“ upozorňuje.Naše společnost není příliš vyspěláEkonomové odhadují, že průměrná česká domácnost ročně vyhodí potraviny za 20 tisíc korun. Třetina lidí v loňském průzkumu agentury Ipsos uvedla, že z nakoupených surovin navařila příliš mnoho jídla. Ve více než 60 procentech pak lidé potraviny nestihli sníst a zkazily se. Je to problém společnosti. Když se podíváte do jiných zemí světa, pohled zákazníků na společenskou odpovědnost firem je daleko silnější.Jenže slevy jsou pro Čechy stále velkou motivací, proč nakupovat ve velkém, upozorňuje marketingový expert Milan Postler. „Je to problém společnosti. Když se podíváte do jiných zemí světa, pohled zákazníků na společenskou odpovědnost firem je daleko silnější. Vůbec nejsilnější je v Austrálii. To znamená, že je tam vyspělejší společnost,“ uvažuje.Mladí lidé jsou orientovaní více ekologickyPostler ale zároveň připouští, že mladá generace Čechů je orientovaná více ekologicky. A to i ve vztahu k jídlu.„Mladí lidé si to uvědomují a berou to jako normu, jako samozřejmost. Teď je otázka, co s tím, jak to dostat ještě dále. Protože ani mladí lidé se nechtějí vzdát konzumu.“Nicméně asi třetina mladých lidí v loňském průzkumu organizace Zachraň jídlo uvedla, že se snaží potraviny zpracovávat zcela beze zbytků. Tedy včetně například natě nebo slupek. „20 % toho, co koupíme, skončí v koši,“ přiznává česká rodinaDokázali byste sdílet jídlo? V Německu se do foodsharingu zapojilo 110 tisíc lidíNejčastěji vyhazujeme pečivo, ovoce a zeleninu. Důvod? Neumíme nakupovat

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1573282

„Sněz mě jako první“. Speciální přihrádka prý ušetří až 2500,- měsíčně ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / plytvak Evelyna Kulíšková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.1.2016

zpět Skladování jídla v lednici má svá pravidla. Každá potravina potřebuje správnou teplotu i vlhkost, aby se nezkazila ještě před uplynutím data spotřeby. A právě s tím má – podle průzkumů – většina z nás problém. Zkažené potraviny pravidelně vyhazuje přes 60 procent Čechů, tvrdí experti. Pojďme si tedy připomenout základní pravidla, kam co v lednici patří. Jak to má správně v chladničce vypadat, radí Dana Večeřová z Potravinářské komory ČR.„Tam, kde je nejnižší teplota, patří masné a mléčné výrobky, pokud možno ne dohromady. Jestliže si kupujeme u pultu krájené masné výrobky, udržitelnost je skutečně 24 hodin,“ říká„Co se týče sýrů, zejména těch tvrdých, tam probíhá stále zrání a doporučují se skladovat do teploty 8 stupňů. Takže je dejte do dveří, kde lednička méně chladí. Kde je vyšší teplota, tam patří zelenina a ovoce.“Vejce můžete skladovat o teplotě 5 až 18 stupňů. Ovšem pozor na umývání skořápky – vejce je pak více náchylné k prostoupení mikroorganismů.Jednoduchá pravidla, která ušetří peníze i zdraví. Jak správně uchovávat potraviny?Zamrazit pečivo? Nouzové řešeníDo lednice podle Večeřové naopak vůbec nepatří tropické ovoce, rajčata nebo pečivo. Pokud nám ale zbude hodně chleba, můžeme ho nakrájet, zamrazit a po krajících pak podle potřeby postupně odebírat. I když podle Jiřího Rupicha ze Státního zdravotního ústavu je to u pečiva nouzové řešení.Pozor na pečivo! V řadě případů jsou vyrobeny tak, že byl zmražený polotvar, který někdo v obchodě rozpekl a někdo si to přinese domů a znovu mrazí nebo chladí. My tady vlastně chceme zachraňovat něco, co už bylo pokaženo.„V řadě případů jsou vyrobeny tak, že byl zmražený polotvar, který někdo v obchodě rozpekl a někdo si to přinese domů a znovu mrazí nebo chladí. My tady vlastně chceme zachraňovat něco, co už bylo pokaženo.“Další tip, jak o potraviny uložené v lednici zbytečně nepřicházet, přidala Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo: „Obzvlášť když přijdeme z nákupu a máme v ledinici ještě věci z dřívějška, ideální je všechno vyskládat a to, co jsou nejblíž datu spotřeby, dát na nějaké viditelné místo.“Ve Spojených státech třeba lidé takové jídlo vkládají do krabice s nápisem „Sněz mě jako první“. Speciální přihrádky americkým domácnostem podle některých odhadů ušetří v přepočtu kolem 2500 korun měsíčně.Nákupem to teprve začíná. Víte, jak uspořádat potraviny v lednici?


ČRo Plus Senát chce víc chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců 13.1.2016

ČRo Plus str. 2 19:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka -------------------Senát chce víc chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Schválil novelu zákona o významné tržní síle. Zneužitím této síly bude třeba vyžadování peněz a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Pro zákon byl také předseda hospodářského výboru Jan Hajda z ČSSD.

Jan HAJDA, senátor /ČSSD/ -------------------Vzhledem k tomu, že nadnárodní řetězce dováží řadu potravin, v řadě případů za dumpingové ceny, má to ten dopad, že například Česká republika ztratila soběstačnost v některých zemědělských produktech, což je velice nebezpečné. Poklesli jsme například v produkci zeleniny na 20 %. Toto všechno je významný úbytek i pracovních sil. Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka -------------------Novelu v Senátu kritizovala pravice. Zákonodárci ODS například upozorňovali na to, že obchodníci budou raději dávat přednost dodavatelům ze zahraničí, aby se jich zákon netýkal.

ČRo Region, Středočeský kraj Jaká doporučení nám poslala Světová zdravotnická organizace 14.1.2016

ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte zdravě s Kateřinou Cajthamlovou Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Hezké dopoledne přejeme za studia, připraven Patrik Rozehnal. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Dnes jsme si vybrali téma, která nám v podstatě bylo tak trochu vnuknuto tím, že nás někdo sleduje ve světě. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, velký bratr nás sleduje. Jsme všichni neustále na očích. Já si myslím, že to je velmi dobře. Ta oblast toho sledování se naštěstí zdemokratizovala a rozšířila. Dříve nás sledovalo úzké spektrum jenom očí, ale v dnešní době nás sleduje opravdu celý svět. Je to proto, že Česká republika vydává různé informace o stavu populace, hlásí množství různých onemocnění, takzvanou mortalitu, to znamená úmrtnost na různá typy onemocnění, morbidity, čili onemocnění jako takové, incidenci, nárůst nových onemocnění. A my se pořád pohybujeme v těch světových žebříčcích, bohužel, hodně na vrcholu, zejména v nádorových onemocněních tlustého střeva, v kardiovaskulárních onemocnění, zejména teda v infarktech a mrtvicích, a v dalších takzvaných civilizačních chorobách, narůstá nám množství obézních jedinců, zvyšuje se procento lidí s cukrovkou a s komplikacemi tedy cukrovky, to znamená vedeme. No, a svět se ptá, a jako, co děláte, vy tam Češi. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Co to je svět se ptá, kdo se jako za svět ptá, kdo se sejdou, prezidenti a sakra, co vy to děláte? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Kdo si to může dovolit. Tak, existuje cosi, co se jmenuje WHO, což je World Health Organization, neboli Světová zdravotnická organizace. Není to žádnej policajt, ale je to vlastně organizace, která shromažďuje data, dává je do určitých souvislostí a vydává jenom doporučení. Oni nás k ničemu nenutí. Patrik ROZEHNAL, moderátor

-------------------Jak často vydává doporučení? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Velmi dobrá otázka. Existuje Regionální úřad pro Evropu, který se vlastně zabývá situací přímo v Evropě, takže tento úřad vydává ta doporučení většinou po nějakých pravidelných, většinou po pětiletých obdobích a rozděluje je jednotlivým státům, který buďto berou na vědomí nebo neberou. My máme v rámci Ministerstva zdravotnictví České republiky Radu pro výživu, již byla v roce 94 a posléze v roce 2004 Společností pro výživu vypracovaná určitá taková strategie. V tom roce 94 to bylo jezte zdravě, žijte zdravě, tam to ještě dělalo to ministerstvo. V dnešní době ta Společnost pro výživu, to je zájmové sdružení, to vlastně už není ministerská organizace, a teď si to znovu bere ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví zase do rukou, protože za tu dobu, co se s tím nic nedalo, tak zdravotní stav naší populace docela významně upadl. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Někdo to pevně nedržel v rukou. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Přesně tak. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak, povídat si o těch doporučeních, o tom, co je všechno sledováno a co se nám tedy hlásí, že by se mělo změnit, zlepšit budeme už po písničce. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------S pa ní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v seriálu Hubněte zdravě dnes řešíme jaká doporučení nám poslala Světová zdravotnická organizace, tedy ta, která sleduje to evropské zdraví a životní styl, tak doporučení, které přišlo do Česka. Mě ještě zajímá jak to funguje, ona to pošle někam na to ministerstvo a ministerstvo to pak pošle vám jako doktorům a přijde doporučení, až přijde pacient, tak mu řekněte, že to a to a to, nebo jak to funguje? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ne, takto to nefunguje. Většinou ministerstvo vydává určité směrnice a doporučení, která jsou nebo které jsou závazné spíš pro nemocniční stravování a pro další vlastně oborová doporučení. S tím, že to ministerstvo vlastně sleduje tu situaci z toho, co reportují ti dole. Ministerstvo samo samozřejmě nemůže donutit každého z nás, aby se o něco staral, ale může zatěžovat daní různé potraviny nebo zatěžovat daní třeba tabákové výrobky. Může dát tato doporučení ministerstvu financí. Čili takto ten stát vlastně to řídí jakoby směrem, kterým by to chtěl. V současné době se u nás prodává spousta různých takových neodborných populárních publikací o tom, jak jsme všichni zamořeni parazity, jo. To je vlastně něco, co je veliká móda. Tohle je například věc, která se nás ale jako populace vůbec netýká. My jsme zamořeni spoustou neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. Zlatí paraziti, protože s těmi se dá něco dělat, paraziti se dají vyhnat z vody, dají se nějakým způsobem odstranit. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ale tady se musí přesvědčit myšlení člověka. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, přesně tak, protože my máme aterosklerózu s orgánovými komplikacemi, nádory, zejména plic a tlustého strava, obezitu, diabetes druhého typu, dnu, osteoporózu a další choroby, které zvyšují

nemocnost daleko víc než ti paraziti v těch afrických a jiných státech. Čili u nás paraziti ne, ale v nutričních parametrech by mělo u nás dojít k významným změnám zpátky aspoň k situaci před 25 lety, to znamená před rokem 89, kdy ještě jsme nebyli tak jako hodně civilizovaní, neměli jsme tak životní úroveň a žili jsme vlastně tak jako trošku víc zdravě. Ta doporučení, která dostal tedy nebo poslal, stanovil Regionální úřad pro Evropu, pro Českou republiku specificky je upravení příjmu celkové energetické dávky u jednotlivých populačních skupin. To znamená ty naše energetické dávky odpovídají tomu, že dřív se lidé víc hýbali. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------To je to, co řešíme stále, míň se pohybujem. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Pořád jíme víc. Bylo by super, kdybychom se hýbali víc. Jenomže na to jako si neděláme čas, čili WHO nám doporučuje teda, no, tak snižte ty dávky tak, aby se snažilo teda být v optimální hmotnostní kategorii někde mezi BMI 20 až 28 maximálně, jo, což teda už by doznalo významných změn. Další, snížení příjmu tuku u dospělé populace tak, aby celkový podíl tuku v energetickém příjmu nepřekročil 30 % optimální energetické hodnoty. Tady je důležité říct, že u řady našich lidí ten objem přesahuje 50 % výživové hodnoty. To je takové to mlsání místo jídla, příliš mnoho tučných potravin, tučné maso, tučné výrobky, do všeho se cpou různé kůže. Čili na třetinu, aby to nebyla už polovina. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Doporučení Světové zdravotnické organizace tady probíráme a apelujeme tedy na vás, abyste upravili svůj životní styl, svůj jídelníček, zařadili více pohybu. Co všechno nám radí Světová zdravotnická organizace a doporučuje, probíráme tedy s doktorkou Kateřinu Cajthamlovou. Často tedy řešíme takové věci, jako je solení, že solíme hodně, i tohle se tam objevuje? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Samozřejmě, u nás je v podstatě spotřeba soli na trojnásobku proti maximální doporučené spotřebě soli. Není to proto, že bychom tak šíleně solili, male je to proto, že naše potraviny jsou hrozně zatížené solí. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Že solí někdo, kdo vyrábí pro nás ty potraviny? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Solí ten, kdo vyrábí, ať už vyrábí uzeniny, do kterých dává sůl, aby držela vodu, ať už přesoluje různé pečivo, ať už přidává sůl do sýrů v nadbytečném množství, tavené sýry, instantní polévky, tohle všechno jsou obrovské zdroje soli. A to, kolik my tam té soli ještě přisypeme, to už je nevýznamné množství v tom poměru toho slabého. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------No dobrá, ale jak se tomu vyhnout? Já vím, že na potravinách je napsáno kolik třeba soli to obsahuje, ale ne každý si to bude ze všech těch potravin sčítat za ten den. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------To by měl. Patrik ROZEHNAL, moderátor

-------------------No jo, ale tolik času asi nemáme. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------To by měl. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Dá se tomu vyhnout jinak? Že třeba omezíme počet těhle těch předvyrobených potravin a budeme vařit víc z čerstvých surovin nebo nějak jinak toho docílit? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Patriku, bylo by to nádherné, protože domácí polévka proti instantní polévce má zhruba 10 % té soli a navíc, když mám slánku na stole, každý si může přisolit podle chuti. To znamená pokud my bychom byli schopni vlastně začít zase vařit doma, což by vyžadovalo, aby měly matky kratší pracovní dobu, což by vyžadovalo, aby zase se trošičku vrátil ten tradiční pojem o tom, kdo to je maminka a že její práce má cenu a význam pro tu celou rodinu. Měli by se učit vařit i tatínkové, měly by se učit vařit děti, měla by se revidovat vlastně taková ta kultura toho, co děláme, protože my jsme jako puštění ze řetězu se vrhli na hotová jídla, chodíme do restaurací, do fast foodů a mladá generace prakticky vařit neumí. Bylo by to lepší, samozřejmě. Další, bavili jsme se o tucích, takže zvýšení podílů nenasycených monoenových, polyenových mastných kyselin. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ježíš, to ani nevím, co to je? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, to jsou věci, které jsou v rybím tuku, věci, které jsou v rostlinných tucích, v rostlinných olejích, to znamená tyhle ty věci snížit poměr transmastných kyselin, to jsou takové ty hydrogenované tuky, ty bílé margaríny, pořád o tom tady mluvíme a maximálně do 2 % celkového energetického příjmu. To se bez čtení složení prostě neobejdeme. My si nemůžeme všechno dělat doma, my si nemůžeme vykrmit prasátko doma tak, aby nebylo na tuk, že jo. Čili my se musíme opravdu dívat na to, co nám ten výrobce píše. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Mluví se tam třeba o způsobu, jakým to jídlo připravovat nebo je to jenom množství těch potravin a jejich složení? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tohle je zatím množství živin. Například množství vlákniny nám doporučuje toto doporučení zvýšit na trojnásobek, protože náš příjem je zhruba 10 gramů, mělo by to být 30 gramů. Spotřeby potravin s vysokým podílem tuku, tady přímo nám rada doporučuje vyloučit vepřový bok, plnotučné mléko, mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, uzeniny, lahůdkářské, cukrářské výrobky, trvanlivé a jemné pečivo. No, nemluvíme o tom tady pořád? Mluvíme o tom 7 let, myslíte si, že to někdo poslouchá? Poslouchají, ale dělají? Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Třeba ode dneška začnou. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Když ji to řekla Rada Evropy?

/ Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Stále posloucháte Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje a taky seriál Hubněte zdravě, kde se probíráme doporučeními Světové zdravotnické organizace s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------To další, co je vlastně u nás problém, je zvýšená spotřeba cholesterolu. Světová zdravotnická organizace si všímá, že máme vysoký podíl aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob a jejich komplikací. Je to způsobeno tím, že hladina cholesterolu naší populace je vysoká. V dřívějších dobách totiž byla povolená hladina cholesterolu kolem 6,2 to reflektovalo vlastně ty naše takzvané tradiční české výrobky, právě ten vepřový bůček, velká spotřeba vajec, domácí pečení a tak. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Teď je to nižší? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, v dnešní době je to kolem 5,2 milimolů na litr. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak, to jsme vyskočili hodně. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, ale pozor, obráceně, my jsme klesli, doporučení normální hodnoty bylo 6,2 jako normální, a dnes to doporučení normální hodnoty je 5,2. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------No, tím pádem je víc lidí, kteří mají ten zvýšený cholesterol. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Jo, to je pravda, ale ono to jenom reflektuje to, že jsme se stali součásti světového společenství a všimli jsme si, že v Americe to dávno bylo 5,2. To jenom u nás to bylo benevolentní. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------No, jestli si toho všimli ti, co si v neděli dají ten vepřový bůček? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ti si toho asi nevšímají, protože u nás svoji hladinu cholesterolu zná málokdo, přitom to platí mezi preventivní vyšetření placená pravidelně pojišťovnou, takže není vůbec důvod, proč neznat svoji hladinu. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------V čem ten cholesterol tedy je, co bychom měli omezit? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Čili z dlouhodobého hlediska nám doporučují prostě snížit množství vajec na 200 vajec ročně, což znamená zhruba 4 až 6 vajec týdně, což zas není tak strašně málo, jak by se zdálo. Další, zajištění

správného pitného režimu, zejména u dětí a starých osob. Jestlipak to tady pořád neříkáme. Denní příjem minimálně 1,5 až 2 litry vhodných druhů nápojů, kam tedy fakt nepatří ani minerálky, ani alkoholické nápoje, ani slazené nápoje. Vůbec speciálně slazené nápoje nám doporučují vlastně nesladit cukrem, ale když už, tak tedy nějakými extrakty z ovoce. No, a alkoholické nápoje. Tak to, že máme 150 litrů piva na osobu a rok, to už jsme tady říkali. Takže nám doporučují umírněný příjem alkoholu tak, aby nepřekročil u mužů 30 gramů, což je 300 mililitrů vína, ne ty 4 deci, ale už jenom 3 deci. 0,8 litru piva, čili ne dvě piva, ale jedno pivo. A 70 mililitrů lihoviny, tam jsou benevolentní, tam nám povolují o 20 mililitrů víc než jsme si mysleli. No, ale u žen je to jenom 20 gramů, čili 200 mililitrů vína 2 deci, půllitru piva nebo 50 mililitrů lihoviny. Čili tady tohle to jsou doporučení, která bychom měli dodržovat, málokdo to dělá. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A ještě na chvíli se budeme věnovat na Regionu doporučením Světové zdravotnické organizace tak, jak je dnes prezentuje náš pravidelný host doktorka Kateřina Cajthamlová. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Co se kuchyňské přípravy týče, tak hádejte, Patriku, co nám radí asi tak? Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Zrušit smažení. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Výborně, ano, na preferenci technologií s nižším množstvím přidaného tuku a volit vhodný druh tuku podle druhu technologického postupu, přičemž zkrátit dobu přípravy a omezit smažené pokrmy. Takže to všichni víme, zase to nikdo nedělá. Samozřejmě už slyším jak naši posluchači říkají: "A když mně to chutná." No, jasně, tak to potom může Světová zdravotnická organizace plakat. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Protože je to v podstatě i návykové, že jo, smažené věci. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Přesně tak. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Mimochodem, za jak dlouho se to bude kontrolovat, jestli do dodržíme? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Prosím vás, to zase všichni budou říkat: "No jo, Češi, zase se na to vybodli, nepreferují vaření, dušení a nezamezují tak zvýšenému příjmu toxických produktů vznikajících při smažení, pečení a grilování, zejména u potravin s vyšším podílem živočišných bílkovin," jo, budou říkat: "Oni snad jsou hluchý, oni snad neumějí číst, oni snad jsou úplně blbý." No, takže nějak. Na doplňování stravy vhodnými doplňky nebo obohacenými potravinami, na to my jsme dobří, jo. My jsme obohacovali vlastně jód, tedy jódem sůl už docela dávno, takže to jsme dobří. B vitamin dáváme do těstovin, tak to jo, ale abychom nesmažili nebo zvýšili spotřeby zeleninových salátů, na to zas tak dobří nejsme. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------No, protože ten jód nám tam přomíchaj ve fabrice, kde dělají sůl. Tam, kde dělají těstoviny, to B, ale to, co děláme už doma my, to si tak jako děláme pro sebe, tak máme se spolehnout na to, že budeme

si spíš nechávat ty potraviny vyrábět víc a víc, aby někdo dohlédl už předtím a my už jsme to dostali naservírováno. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, tady na tohle to můj dědeček říkal "zlatý voči", já, protože jsem v rozhlase, řeknu zlaté oči, Patriku, protože samozřejmě i naši výrobci potravin dostali od Světové zdravotnické organizace spoustu zajímavých podnětů, například snižte obsah transmastných kyselin v jedlých tucích i ve výrobcích, kde se jedlé tuky používají. Samozřejmě ono to tam všude napsané není, ale jakmile je napsáno použitý hydrogenovaný rostlinný tuk, tak by to měl spotřebitel nekoupit. No jo, ale ono by bylo lepší, kdyby mu to tam výrobce necpal, kdyby používal kvalitní tuky. Takže toto jsou doporučení pro naše výrobce, snížit obsah cukru v nápojích a v některých potravinách například v džemech, kompotech, ale i v některých druzích pečiva. No jo, jenomže, když já snížím množství cukru, budu tam muset dát víc ovoce, aby to stejně chutnalo, no, a to se výrobcům samozřejmě nelíbí, protože to ovoce je dražší než ten cukr. Nicméně Světová zdravotnická organizace říká: "Nešiďte ty potraviny, nechte tam ty suroviny, necpěte tam ty různé věci dodatečné, spotřebitelé vás nekontrolují, buďte slušní, buďte hodní, nedávejte jim to tam." No, samozřejmě validita těchto doporučení, nevím jestli to někdo poslouchá. Rozšířit sortiment výrobků z obilovin s vyšším podílem složek celého zrna, to už jsme říkali, a rozšířit nabídku mléčných výrobků s nízkým obsahem mléčného tuku, zejména zakysaných. No, tak jogurtů je celá řada, ale bohužel většina z nich je právě zatížena tím cukrem, jsou tam ty marmelády, ty džemy, ty různé plnotučné výrobky a prostě zase jo. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Protože to bílý je takový kyselý a nechutná to tak. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Jasně, výrobce vám řekne: "No, když já udělám něco podle doporučení WHO, copak to ti Češi koupěj?" No, čili opravdu doporučení jsou doporučení, kdo se jich drží, bude veselejší, zdravější, šťastnější a možná i nakonec bohatší, protože neutratí za výrobky, které nejsou vhodné pro stravování dospělých. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak, držme se těch doporučení, ať ten seznam příště je mnohem, mnohem kratší, a jsme třeba oceněni za to, že dbáme doporučení Světové zdravotnické organizace. Paní doktorko, moc děkuju za návštěvu a těším se příště. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Já moc děkuji a všem posluchačům přeju dobrý zrak, aby mohli část ty krásně značené informace na potravinách. Na shledanou.

ČT 24 Zákon o významné tržní síle 13.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Senátoři schválili novelu zákona o významné tržní síle. Měla by chránit dodavatele před praktikami obchodních řetězců. Ty se opatření brání, podle nich by tento krok mohl vést ke zdražování potravin. Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb zato, že odběratel zařadí potraviny doprodeje. Zákon teď míří k podpisu prezidenta. Podrobněji se na věc

podíváme s Miroslavem Kobernou, ředitelem pro programování a strategii Potravinářské komory České republiky hezký večer. Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii, Potravinářská komora ČR -------------------Dobrý večer. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Pomůže novela českým výrobcům potravin? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii, Potravinářská komora ČR -------------------Samozřejmě, že pomůže, ale je třeba si uvědomit, že ten zákon je tu už pátý nebo šestý rok od roku 2010 a že skutečně pomohl, protože kdyby se nestalo nic jiného, než to, že došlo ke zkrácení splatnosti z těch 60, 90 na 30 dnů, a ta realita tady je, tak to znamená, že prostě dodavatelem ušetřili, řekněme, 20 až 25 miliard korun, které musely dřív vlastně použít jako podnikatelský úvěr pro obchodníky. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak časté dnes jsou platby za umístění zboží do prodeje nebo, řekněme, rozbory na náklady dodavatele a další praktiky, které teď novela zakazuje? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii, Potravinářská komora ČR -------------------Opět bych se vrátil k tomu, že tam nedošlo k žádné změně oproti původnímu znění zákona, že ty praktiky zůstaly stejné, to k čemu došlo, došlo k rozšíření z odběratelů na aliance nákupní, což v minulosti nebylo, a je to jeden z těch úhybných manévrů, jak se vyhnout platnosti zákona. Takže ten zákon se rozšířil i na aliance. Ale znovu podotýkám, cílem té novely bylo zpřesnění některých pojmů, čili v podstatě přesně to, co obchodníci v minulosti napadali, že zákon není jednoznačný, že jsou tam pojmy, které jsou nejednoznačné, tak dneska podle nás je zákon jednoznačný konečně. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Čili kritika pravicové pozice, že kvůli zákonu budou řetězce nakupovat víc v cizině, podle vás není pravdivá? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii, Potravinářská komora ČR -------------------Prosím vás, řetězce tam nakupují stejně, je to jen otázka ceny. To znamená, že jestliže máme dneska cca 40% podíl zahraničního zboží tady, což je nesrovnatelně víc, než je ve starých zemích, kde ten podíl těch místních výrobců je podstatně vyšší, je někde kolem 70 až 80 %, tak už by to dávno udělaly a dělají to, takže prostě to je otázka jen ekonomiky, co je výhodnější, jestli to nakoupit tady nebo v zahraničí. A navíc ten zákon se samozřejmě vztahuje i na zahraniční dodavatele, nejen na české. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Čili další výtka, která zazněla v rámci kritiky, že bude těžší pro české dodavatele dostat se do mezinárodních sítí obchodních řetězců, ta se ukázala v těch předchozích letech nebo mohlo by jí způsobit právě to zmíněné znění? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii, Potravinářská komora ČR -------------------Neukázala. Já si myslím, že celý problém je vrcholem obchodní politiky, kterou řetězce razí. Dneska to například jasně vidíme u mléčných výrobků. Na evropském trhu je přebytek mléka a mléčných výrobků díky embargu na ruský trh. A nám dochází k tomu, že tak jak na nás tlačili v minulosti polští dovozci a všude v obchodech jsme viděli polské sýry, tak dneska vidíme, že polské sýry z obchodů

mizí, že jsou vylistovávány a jsou nahrazovány sýry z Německa, z Holandska, z Francie. Čili v podstatě tyto země si na náš úkor řeší svůj problém s vývozem do Ruska. Takže taková je prostě realita. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A může ta současná novela znamenat menší tlak odběratelů na ceny, tedy řekněme i růst cen potravin v obchodech? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii, Potravinářská komora ČR -------------------Prosím vás, toto je věc, která se opět opakuje šest let. Když se podíváte na cenový vývoj, ty ceny jdou spotřebitelské ceny plynule nahoru celou dobu. Není tam žádný skok, dokonce i ty tolik zmiňované změny DPH se tam projevily velice krátkodobě, pak se ta křivka opět ustálila. Čili tady absolutně žádný vliv těchto zákonů, i kdyby byly třeba i novely dalších zákonů na ceny, není prostě. Ty ceny se vytvářejí prostě na trhu a vytváří si je obchodníci, prostě ten zákon s tím nemá co dočinění. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Pohled Miroslava Koberny na novelu, která upravuje, zpřesňuje zákon o významné tržní síle. Díky, hezký den do Plzně. Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii, Potravinářská komora ČR -------------------Také hezký večer.

Potraviny v tuzemsku zlevnily 15.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Potraviny v tuzemsku v loňském roce zlevnily. Ceny v obchodech klesly o víc než 1 %. Až o pětinu méně stojí cukr a sýr, propadly se také ceny mléka. Kvůli letošnímu suchu naopak zdražily hlavně brambory a mrkev. Ceny potravin klesají i ve světě. Dolů je tlačí vysoké zásoby i pomalý hospodářský růst. Miroslav KOBERNA, Potravinářská komora ČR -------------------My tady máme dvě nebo tři evropské země, které byly silně orientovány na vývoz na evropský trh. Je to zejména Německo, Holandsko, ale i Dánsko, Finsko. A tyhle země tam prostě jak s vepřovým masem tak s mléčnými výrobky a s mlékem prostě skončily, takže protože nesnížily produkci, takže všechna tahle produkce je snaha ji umístit na evropském trhu, proto ten obrovský atak na cenu a my to vidíme na českém trhu, dokonce vidíme, že třeba polské zboží, které nám tady dlouhodobě konkurovalo cenově české produkci, tak je z řetězců vylistovováno a je nahrazováno vlastně zbožím z Německa, z Dánska, z Francie. Čili prostě tyto země mají poměrně velký problém, je to dusí, a řeší si jí v podstatě na úkor jiných států, zejména samozřejmě nových, a to má tyto dopady na cenu.

dama.cz 5 triků na snížení krevního tlaku 14.1.2016

dama.cz str. 0 Zdraví

Josef Kraus Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vysoký krevní tlak je právem nazýván tichým zabijákem. Nemoc, která nebolí, nijak se navenek neprojevuje a přitom je smrtelně nebezpečná. Jak krevní tlak snížit bez užití medikamentů? Stres, nevhodná strava, špatné doplňování tekutin, přemíra pití kávy, nadužívání alkoholu, kouření, nedostatek pohybu, genetické predispozice, onemocnění. To všechno jsou nejčastější příčiny vysokého krevního tlaku. Jeho snížení či alespoň stabilizování bez braní prášků lze docílit nápravou výše uvedených špatných návyků a některými drobnými doplňky. * **Pohyb** Tím úplně nejzákladnějším, čím byste při snižování krevního tlaku měli začít, je skoncování s kouřením a nadužíváním alkoholu. Slovo nadužívání zde není jen tak pro nic za nic. Zatímco kouřit byste neměli vůbec ani trochu, požívání menšího množství alkoholu může být naopak kardiovaskulárnímu systému užitečné. Jedno pivo po vydatnějším jídle, na večer sklenka červeného vína srdci prospěje a tlak nezvyšuje. Neméně důležitý je pro krevní tlak pravidelný pohyb. Rozproudění krve, rozbušení srdce, prokrvení svalů, odplavení škodlivin, to vše způsobí fyzická námaha, čím sice nárazově tlak stoupne, ale dlouhodobě dochází k jeho snižování. Musí se ale jednat o aerobní pohyb, tedy žádná posilovna, ale běh (chůze), plavání, aerobik, tenis, jízda na kole apod. To se pojí i s úbytkem hmotnosti. Lidé vyšších váhových kategorií mají větší tendenci k onemocnění hypertenzí. Musí proto v počátečním stádiu nemoci postupně snižovat svou váhu, zbavovat se tuku a ten nahrazovat svalstvem. [[ArticleBox**27161]] * **Méně solit** To první, co vám poví lékař při diagnostikování hypertenze, je méně solit. Snížení příjmu soli minimálně zastaví další růst tlaku, v lepším případě dokonce povede dlouhodobě k jeho snižování. Tedy nutné je nejen vypustit všechny slané pochutiny typu oříšků, chipsů, tyčinek apod., ale jít ještě dále a omezit sůl na mase, v polévce či těstovinách. Kapitolou samou o sobě jsou minerální vody. Bohužel i těch je třeba se ve větším množství vyvarovat. Samozřejmě některé minerály jsou pro tělo velice důležité, takže v jejich doplňování přestat nemůžete. Musíte to ale řešit větší selekcí. Tedy střídat minerálky, pít pouze několik deci denně a získávat konkrétní minerály prostřednictvím suplementových tabletek. - ** Maso ano, ale kvalitní a bez tuku** Úprava celkového jídelníčku je nezbytností. Neznamená to ale, že byste měli provádět nějaké radikální kroky. Postačí mírné úpravy a náhražky. Vhodné je vynechat hovězí a především vepřové tučné maso a místo toho zvolit libové kuřecí nebo ryby. Ale samozřejmě libová svíčková je také v pořádku, pokud je správně upravená, nikoli těžká na smetaně. Rozhodně je ale nutné se vyvarovat požívání uzenin, tedy salámů, nedietních párků, slaniny a dalších podobných věcí. Nejenže to bývá z tučnějších kousků masa, ale především tyto výrobky obsahuje velké množství soli, konzervantů, chemikálií a i samotný kouř používaný při uzení působí negativně na krevní tlak. [[ArticleBox**27171]] * **Kávička a čajíček**

Lidé trpící hypertenzí si musí odpustit také pravidelné pití kávy, čaje, energetických nápojů a dalších tekutin s vyšším obsahem kofeinu. Kofein totiž výrazně zvyšuje tlak krátkodobě, ale při pravidelném užívání ve vyšších dávkách způsobuje problémy i z dlouhodobého hlediska. Omezení kafe a čaje by mělo být tak velké, jak vysoký je váš standardní krevní tlak. Neznamená to tedy, že při mírně vyšším tlaku si nebudete moci dopřát ranní kávičku a odpolední dávku čaje. Je ale vhodné snížit sílu kávy a třeba černý čaj vyměnit za mnohem příjemnější a zdraví prospěšnější zelený. * **Užitečné potraviny** Kromě obecných doporučení lze krevní tlak snížit také za pomoci určitých potravin a přísad. Základ je využívat kvalitní oleje, přičemž první místo zde hraje extra panenský olivový. Pomáhá rovněž zvýšená konzumace vlákniny, takže např. ovesné vločky, ale i obyčejná zelenina. Ovšem tu je ideální konzumovat čerstvou, nepřevařenou a už vůbec ne jakkoli konzervovanou. Dále byste měli nahradit bílé pečivo za pečivo tmavé a celozrnné. Totéž se týká také rýže a těstovin. Velice prospěšné jsou šťávy z kořenových zelenin ? mrkve, petržele, celeru, řepy. Doplnit je můžete šťávami z plodů bohatých na vitamin C ? citrusy, rybíz, šípky. Na snížení krevního tlaku jsou skvělé banány, protože obsahují dostatek draslíku, který kompenzuje vyšší příděl jiných solí. A konečně dobrým pomocníkem je kvalitní hořká čokoláda s co nejvyšším obsahem této látky. [[ArticleBox**27151]] Dáma.cz je na [[https://www.facebook.com/dama.cz?fref=ts facebooku.]] Přidejte se k nám! URL| http://www.dama.cz/zdravi/5-triku-na-snizeni-krevniho-tlaku-27207

Oblíbené ingredience na zahřátí 15.1.2016 dama.cz str. 0 F.O.O.D. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět I lednová kuchyně může být pestrá. Poradíme vám, co podniknout s tuzemákem, pomeranči, arašídy a roštěnou. =====Jablíčka v těstíčku s vanilkovou omáčkou ===== //4 porce - příprava: 55 minut// * 2 vejce * 200 g polohrubé mouky * špetka soli * 200 ml plnotučného mléka * 80 ml tuzemáku * 2 jablka * 2 lžíce citronové šťávy * 1 vanilkový cukr * olej na smažení * moučkový cukr na posypání __VANILKOVÁ OMÁČKA:__ \\

* 500 ml plnotučného mléka * 250 ml smetany 30% * 1 vanilkový lusk * 50 g krupicového cukru * 1 vanilkový pudink * 80 ml tuzemáku Rozšlehejte vejce s moukou a solí a pak postupně rozmíchejte s mlékem. Nakonec vmíchejte tuzemák. Hotové těstíčko nechte alespoň 30 minut odpočinout. Mezitím si připravte omáčku. Mléko se smetanou vlijte do hrnce. Z vanilkového lusku vyškrábněte semínka a přidejte cukr. Zahřejte, až se cukr rozpustí a vmíchejte vanilkový pudink. Vařte a šlehejte asi 2 minuty. Sundejte z ohně. Vmíchejte tuzemák. Jablka oloupejte, vykrojte středy s jádřinci a pak je nakrájejte na kolečka. Pokapejte citronovou šťávou a posypte vanilkovým cukrem. V hluboké pánvi zahřejte olej. Kolečka jablek namáčejte do těstíčka, vkládejte je do rozpáleného oleje a smažte dozlatova. Pak je nechte okapat na ubrousku. Před servírováním posypte moučkovým cukrem a přidejte vanilkovou omáčku. ====Tuzemák ==== **Tradičnímu českému alkoholickému nápoji z potravinářského lihu a rumové tresti ještě naše maminky říkaly rum, ovšem od roku 2013 už tento název mohou v rámci EU nést jen destiláty z cukrové třtiny. ** ---=====Kuřecí satay s arašídovým dipem ===== //4 porce - příprava: 45 minut + odležení// * 600 g kuřecích prsou * 1 lžička koření na satay * 50 ml oleje * 1 limetka a svazek koriandru na servírování __ARAŠÍDOVÝ DIP:__ \\ * 200 g nepražených nesolených arašídů * 1 stroužek česneku * špetka chilli * 40 ml světlé sójové omáčky Maso nakrájejte na nudličky a posypte kořením a zakapejte olejem. Napíchejte na špejle a nechte v chladu 1 hodinu marinovat. Arašídy vsypte na rozpálenou pánev a lehce je orestujte, až se rozvoní. Nechte vychladnout. Asi lžíci dejte stranou. Ostatní vsypte do mixéru, přidejte česnek, chilli, sójovou omáčku a 2 lžíce vody a vše rozmixujte. Marinované maso na špejlích opékejte na grilovací pánvi z každé strany 5 minut. Podávejte s opraženými arašídy, dipem, limetkou a koriandrem. ====Arašídy ==== **Ač jsou arašídy výživné a obsahují hodně tuků, mají podle některých studií vliv na snižování cholesterolu a pomáhají hubnutí. Jsou však také alergenní. V kuchyni je proto můžete nahradit slunečnicovými semínky. ** ---=====Salát z pomeranče a fenyklu s krevetami ===== //4 porce - příprava: 35 minut// * 3 pomeranče

* 2 bulvy fenyklu * 2 lžíce citronové šťávy * 4 lžíce extra panenského olivového oleje * sůl a pepř * 50 g mraženého hrášku * 16 vařených celých krevet * 2 stroužky česneku * hrst výhonků řeřichy Z pomerančů okrájejte nožem kůru. Pak nad miskou vykrájejte segmenty bez blanek. Ze zbytků pomeranče vymačkejte šťávu. Bulvy fenyklu nakrájejte na velmi slabé plátky a pokapejte je citronovou šťávou. V pánvi zahřejte jednu lžíci olivového oleje a nakrájený fenykl na něm lehce orestujte. Osolte, opepřete. Sundejte z pánve a přimíchejte rozmražený hrášek. V pánvi zahřejte lžíci oleje. Vložte krevety a restujte je asi minutu z každé strany, aby se prohřály. Přidejte nasekaný česnek, osolte a odstavte. Na talíře rozdělte fenykl a segmenty pomerančů. Pokapejte zbylým olejem a pomerančovou šťávou. Přidejte krevety a vše ozdobte řeřichovými výhonky. ====Pomeranč ==== **Toto ovoce je zejména teď v zimním období vítaným zdrojem vitaminu C, který pomáhá tělu vzdorovat virózám i zlepšuje pokožku. Co se ale ví málo, může také spouštět migrény. ** ---=====Pečený rostbíf s červenou řepou a křenovou smetanou ===== //6 porcí - příprava: 60 minut + marinování// * 1,5 kg hovězí roštěné * čerstvě mletý černý pepř * 100 ml worcesterské omáčky * 1 lžíce dijonské hořčice * 4 lžíce olivového oleje * hrubozrnná sůl * 12 malých bulviček červené řepy __KŘENOVÁ SMETANA:__ \\ * 2 lžíce jemně nastrouhaného křenu * 5 lžic zakysané smetany * 1 lžíce majonézy Maso svažte provázkem. Povrch opepřete a vložte do pekáče. Pak potřete worcesterskou omáčkou a hořčicí. Pokapejte olejem. Uložte v chladu a nechte alespoň 12 hodin odležet. Troubu zahřejte na 180 °C. Odleželé maso osolte a opečte na rozpálené pánvi ze všech stran. Potom jej vraťte do pekáče, přidejte omyté řepy a vložte do trouby. Pečte 30 až 40 minut. Pokud máte jehlový teploměr, vpíchněte ho do masa a změřte teplotu. Maso by uvnitř mělo mít teplotu 75 °C. Po upečení ho nechte 10 minut odpočinout na prkénku. Podávejte s řepou a křenovou smetanou. ====Hovězí roštěná ==== **Jedna z nejoblíbenějších částí hovězího masa se dělí na vysoký a nízký roštěnec. K pečení rostbífu se používá nízký roštěnec, který se peče přibližně půl hodiny, aby maso zůstalo šťavnaté a pěkně růžové. ** {{gallery?id=3584}} //Článek vyšel v časopise [[https://www.facebook.com/casopisFOOD/?ref=tsfref=tsF.O.O.D.]]//

URL| http://www.dama.cz/domacnost/oblibene-ingredience-na-zahrati-27214

denik.cz Potravináři: falšování máku a česneku je na vzestupu 14.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha – Český Honza vyrážel do světa zásadně s uzlíkem makových buchet. V současnosti by si však na cestách mohl utrhnout i ostudu. Na tradičním českém máku, který patří mezi nejžádanější světové komodity, chtějí vydělat i nepoctiví překupníci a snaží se ho falšovat. " Upozornila na to Potravinářská komora ČR s tím, že pěstitelé českého máku žádají o celoevropsky chráněné zeměpisné označení „Český mák". Pod ten by spadaly některé tradiční u nás pěstované odrůdy. Jak přesně se překupníci snaží na máku profitovat? Česká republika je největším pěstitelem potravinářského máku na světě a Češi jsou rovněž jeho největšími jedlíky: každý člověk u nás v průměru ročně zkonzumuje kolem 200 gramů máku. Odpadový mák z Francie Mák se u nás (s občasnými) výkyvy pěstuje na ploše přibližně 35 tisíců hektarů, roční produkce je asi 25 tisíc tun, z toho se 80 procent vyváží. Překupníci ale kvalitnímu českému máku kazí reputaci jeho pančováním. „Čím dál častěji se objevují případy dovozu odpadového máku například z Francie. Tam se mák používá pro farmaceutické účely. Jakmile tam mák zbaví cenné makoviny, zbude jim hmota, kterou odeberou překupníci a dovezou ji k nám. Tady ji lehce domíchají s naším mákem a vyvážejí ji za plnou cenu jako originální český mák. Stížnosti se bohužel množí, například od odběratelů z Ruska," popsal včera regionálnímu Deníku Miroslav Koberna, který je ředitelem pro strategii Potravinářské komory ČR. Žádost pěstitelů o ochranou značku, která by vylepšila jejich právní postavení aspoň na půdě EU, se zatím zadrhla na Úřadu průmyslového vlastnictví a do jednání se proto podle Koberny vloží i ministerstvo zemědělství. Dovoz „odpadového" máku z Francie není jediným případem. Překupníci importují mák do ČR i ze Španělska, Maďarska, ale překvapivě i z Austrálie. Za takové dovozové máky překupník platí nejvíce 18 tisíc za tunu, což je třetina hodnoty tuny vysoce kvalitního českého máku. Ceny máku jsou u nás turbulentní: v dobrých letech pěstitelé kilo prodávají i za 60 korun, byly roky, kdy spadl pod 20 korun. Za hranici rentability pěstování máku naši pěstitelé udávají cenu 28 korun za kilo. Český česnek Žel nejde jen o mák. O chráněné označení „Český česnek" hodlají podle Koberny žádat i pěstitelé této komodity. Důvodem je opět falšování, kdy počty tzv. českého česneku v obchodech převyšují osevní plochu. „Překupníci si ve Španělsku či Nizozemí rovnou nechají česnek zabalit s českým logem. Ocenili bychom v tomto ohledu větší kontrolu dozorových orgánů," podotýká Koberna. Zatímco čínský česnek už Češi poznají pro jeho „nijakost", smutným hitem je vydávání španělského česneku za český. Česnek z jihu Evropy je přece jen bohatší na obsah silice, která je dominantní (a proto lehce rozeznatelná) u české plodiny. Loni se v Česku sklidilo přibližně 2000 tun česneku a 5500 tun se dovezlo. Cena domácí suroviny se pohybuje kolem 140 korun za kilo. České výrobky ?s novým znakem Zákazníci, kteří kupují domácí potraviny, dostanou další vodítko při rozhodování. Potravinářská komora ČR od tohoto roku spouští nové – takzvané cechovní značení, které se v průběhu ledna objeví na prvních obalech masných, lahůdkářských či mlékárenských výrobků. Kdo cechovní logo

použije (buď graficky, nebo textově „Vyrobeno podle české cechovní normy"), deklaruje, že použil doporučený výrobní postup. Ten například zakazuje některé přídatné látky (lidově „éčka"). „Cechovní postup je odpovědí potravinářů na devastaci kvality potravin, která se tu dělala," uvedl prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Cechovní značení zatím smí užívat 120 výrobků a jejich počet dál poroste."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/potravin...-a-cesneku-je-na-vzestupu-20160114.html

Začal veletrh Grüne Woche. Česká republika proti loňsku zdvojnásobila účast 15.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Berlín - V Berlíně dnes začal 81. ročník největšího světového potravinářského veletrhu Grüne Woche. Do 24. ledna na něm bude představovat své produkty na 1700 vystavovatelů z 65 zemí světa. Česká republika proti loňsku zdvojnásobila svou účast na 17 firem, ministr zemědělství Marian Jurečka by však uvítal ještě větší zájem. Veletrh podle něj nabízí firmám možnost podpořit export. " "Náš stánek vypadá daleko lépe než před loňským rokem a myslím si, že i ta plocha je o více než sto procent zvětšená. Takže Česká republika tady má důstojné zastoupení, ale na druhou stranu si myslím, že bychom tady mohli mít těch firem ještě více," řekl Jurečka českým novinářům. Stánek ve stylu jihočeské vesnice, u kterého hraje cimbálová kapela, má podle ministra ukázat, jak vypadá Česká republika. "Pokud by se (návštěvník) po tom stánku prošel, tak by mohl okoštovat tradiční české pivo, výborné mléčné produkty, masné produkty, ale také speciality jako je například pečivo, případně marmelády, palačinky a další věci," řekl Jurečka. Účast na veletrhu podle Jurečky nabízí firmám možnost uzavřít nové kontrakty, zajistit si odbyt v Německu i v dalších zemích a díky tomu i zvýšit výrobu. Podniky také mají možnost porovnat své produkty se světovou konkurencí. "Jsou tady firmy, které tady mají zkušenosti z loňského roku, kdy tady byly loni poprvé a dokázaly najít konkrétního distributora pro Německo a na to navázat konkrétní obchody," řekl Jurečka. Vyjádřil přesvědčení, že se totéž podaří i společnostem, které se letos veletrhu účastní poprvé. "Skoro všichni vystavovatelé na tomto stánku mají certifikát regionální potraviny," uvedl ministr. "To je odrazem toho, že firmy, které ten certifikát získají, mají kvalitu, mají potenciál jít do zahraničí a exportovat," řekl. Jurečka se na úvod veletrhu rovněž setkal se svými kolegy s Německa, Slovinska a Nizozemska, s nimiž mluvil o možnostech spolupráce při projednávání zemědělských témat v EU. Jednal také se zambijským ministrem zemědělství o české rozvojové pomoci. "Když mluvíme o migrační krizi a říkáme 'pojďme řešit nejenom důsledky, ale také příčiny', tak spolupráce s některými africkými státy (v oblasti zemědělství) může přinést konkrétní řešení," řekl ministr. 400 tisíc návštěvníků Grüne Woche se koná od roku 1926. Pro firmy v zemědělství a potravinářství je tradičním a důležitým testovacím trhem před nadcházející sezonou. Na 125.000 metrech čtverečních se setkávají vystavovatelé z celého světa a každoročně ho navštíví na 400.000 lidí. Zatímco pro firmy a odborné návštěvníky je veletrh příležitostí k navazování obchodních kontaktů, veřejnost ho vnímá především jako přehlídku kulinářského umění a potravinářských specialit z

celého světa. Už první den veletrhu proto zaplavily berlínské výstaviště tisíce lidí zvědavých na letošní nabídku, v níž mohou najít například jihoamerická vína či holandské sýry nebo porovnat rozdíly v tradiční výrobě českého, maďarského a německého trdelníku."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/zacal-ve...onsku-zdvojnasobila-ucast-20160115.html

Soutěž Regionální potravina začíná 19.1.2016

denik.cz str. 0 Ústecký kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ústecký kraj – Prestižní značku kvality, která je zárukou místních surovin a tradiční receptury, mohou zemědělci a potravináři pro svůj výrobek získat i letos. " Začal totiž už sedmý ročník soutěže Regionální potravina a devátý ročník soutěže O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – kraje Přemysla Oráče. „Cílem soutěží je podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců," vysvětlila Ludmila Holadová, ředitelka Okresní agrární komory Most, která soutěž pořádá. Neomezený počet výrobků Do soutěží se mohou přihlásit všichni potravináři, zpracovatelé a zemědělci z Ústeckého kraje se svými zemědělskými nebo potravinářskými výrobky, které musí být v regionu i zcela vyrobeny. Soutěž Regionální potravina má 9 kategorií, Nejlepší potravinářský výrobek jich má o 5 víc. „Počet výrobků přihlášených do soutěže od jednoho výrobce je neomezený," upozornila Holadová. Přihlášky do obou soutěží je možné podávat až do 29. února, přijímá je Okresní agrární komora Most. Slavnostní vyhodnocení potravinářů a zemědělců proběhne tradičně na Zahradě Čech v Litoměřicích 9. září."

URL| http://www.denik.cz/ustecky-kraj/soute...otravina-zacina-20160117-1x75-37js.html

Domažlický deník AD Čtenář zakoupil páchnoucí maso... 16.1.2016

Domažlický deník str. 3 Domažlicko Jitka Kupilíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Píše se na facebooku * Já také, byla jsem tam jednou a naposled!! Smrdělo to tam a maso už na pohled hnus! Dagmar Hříbalová * Také jsme měli z tohoto obchodu nějaké maso nebo uzeniny a bylo to už staré, nevábně ´vonělo´, takže taky už nikdy víc, smrad je odporný už u vchodu. Marie Ticháčková *Je to hnus. Raději připlatit za kvalitu. Pán jim to měl hodit na hlavu. Petra Ludvíková *...asi bylo včas daný echo – než přišla kontrola (to se prý dělá), aby bylo následně vše OK. Golda Maťafová * Asi v tom tento obchod umí dobře chodit. Několikrát jsme tam koupili maso, které jsme vzápětí jeli zase vrátit. Jen po

vybalení z tašky nám zasmrádl byt, tak se člověk muže jen divit, jak je možné, že tento krám prošel kontrolou a je vše v pořádku???!!!! Včera jsem byla svědkem opravdu neprofesionálního jednání ze strany prodavačky... Velmi vulgárně nadávala na svého kolegu, ponižovala ho a ztrapňovala před zraky zákazníků. Já osobně jsem v obchodě byla s dcerou (7 let) a můžu říct, že výchova o tom, že se sprostá slova nesmí říkat, byla v tu chvíli asi k ničemu. Dcera se přiučila dalších pár slov, která – jen doufám – nebude používat !!!! Katka Jandíková * Chtěl jsem napsat, jestli to pan Halada nenechal v tašce doma třeba dlouhou dobu (a zasmrádlo mu to až doma díky skladování mimo mrazák či ledničku), ale teď vidím, že si stěžuje více lidí. A co píše paní Jandíková, je docela síla. Ten zaměstnanec měl dát okamžitě výpověď. Michal Šlajer *Též jsem měl... Karel Mariánek *Prostě o tom, že přijde nějaká kontrola, věděli. Lucie Kazdová * ...se divím, že tam někdo chodí opakovaně, když už to několikrát stálo za... Jiří Šmejkal * Mně se to také stalo před Vánocemi. Už tam nechodím. Ve své době to byla ´supr´ prodejna. Pán měl jet maso vrátit a né je nakládat na sulc. Region| Západní Čechy

Dotyk BYZNYS Brífink 18.1.2016

Dotyk BYZNYS str. 0 Brífink

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět to nejdůležitější z uplynulého týdne Česká ekonomika Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy klesly v listopadu reálně meziměsíčně o 0,4 %. Meziročně se tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní zvýšily o 5,6 %, bez očištění o 6,8 %. Maloobchodní tržby za celý rok 2015 by tak vzrostly o 7 %, což je více než dvojnásobná dynamika oproti roku 2014 (2,9 % meziročně) a zároveň nejsilnější růst od roku 2007. Vývoj maloobchodních tržeb v ČR Za posledních 12 měsíců, meziroční srovnání v procentech. Zdroj: ČSÚ Obří pivovarská fúze Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev zahájila prodej dluhopisů v hodnotě 46 mld. USD, informovala agentura Reuters. Získané peníze chce firma využít k financování převzetí konkurenčního pivovaru SABMiller. Je to druhá největší emise podnikových dluhopisů v historii. Výstavba českých dálnic Vláda dala zelenou ministerstvu dopravy, aby si na dálnici D4 vyzkoušelo spolupráci veřejného a soukromého sektoru, tzv. systém PPP. Dosud nevybraná firma či konsorcium by mělo postavit 32 km mezi Příbramí a Pískem a spolu se stávajícím úsekem od Prahy ji provozovat a udržovat. Stát by pak za úsek platil nájemné. Podle ministerstva by se mohlo začít stavět už v 2. půli příštího roku. Důsledky „dieselgate“ Jednání německé automobilky Volkswagen s americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) ohledně řešení pro 600 000 naftových aut s nadměrnými emisemi skončilo bez dohody. S odvoláním na americké činitele o tom informovala agentura Reuters. V Evropě se k hromadné žalobě plánované proti německé automobilce Volkswagen kvůli jejímu emisnímu skandálu již připojilo více než 60 tisíc majitelů aut. Internetová televize Počet zákazníků televize přes internet O2 TV na konci loňského roku přesáhl 200 000 připojených. To představuje meziroční nárůst o 9 %, uvedla O2 Czech Republic. Nadále stoupá i počet stažení stejnojmenné aplikace, která umožňuje sledovat televizní vysílání na mobilních zařízeních. Od svého uvedení na trh eviduje O2 už 500 000 stažení, z toho 260 000 připadá na loňský rok. Ekonomická prognóza Česká ekonomika by měla v letech 2017 až 2021 růst průměrným tempem 2,2 % ročně. Životní úroveň v Česku by se tak měla do roku 2021 zvýšit až na 88 % průměru EU, což by mělo být nejvíce

ze zemí v regionu. Uvedl to hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Virtuální realita Zástupci Goldman Sachs očekávají, že z virtuální reality se do budoucna stane průmyslové odvětví, v němž se bude již v roce 2025 protáčet více než 80 mld. USD. Prim podle zástupců banky hrají v této věci společnosti jako třeba Google, Facebook, Samsung nebo Microsoft. Osobní přeprava Německý operátor autobusové dopravy FlixBus zavedl vnitrostátní linky z Karlových Varů, Chebu, Znojma a Jihlavy. FlixBus provozuje síť spojení v 16 zemích západní, severní a střední Evropy, které zajišťuje prostřednictvím 200 regionálních dopravců. Celkem společnost provozuje 45 tis. spojení denně. Záchrana OKD Plán restrukturalizace černouhelné společnosti OKD je na vedení společnosti. Vyplývá to z jednání ministrů průmyslu, financí a práce s vedením firmy a věřiteli. Stát nabídl, že je ochoten koupit za jednu korunu důl Frenštát, ve kterém se nikdy uhlí netěžilo. Nově má dále vzniknout pracovní skupina se zástupci státu i firmy, která bude o restrukturalizaci jednat. Prognóza WEF Svět bude letos čelit mnoha rizikům, největší dopad by ale měl patrně neúspěch v boji s klimatickými změnami. Ukázaly to výsledky průzkumu, který mezi experty provedlo Světové ekonomické fórum (WEF). Riziko spojené s životním prostředím obsadilo první místo poprvé za 11 let, co tato anketa existuje. Vyrovnání finanční krize Americká investiční banka Goldman Sachs zaplatí 5,1 mld. USD za mimosoudní urovnání vládních civilních žalob, které ji obviňují z klamání investorů hypotečními dluhopisy vydanými v letech před finanční krizí z konce minulého desetiletí. Goldman Sachs je jednou z posledních velkých bank, které se s úřady dohodly na podobném urovnání; ostatní banky vesměs zaplatily podstatně více. Daně: Apple vs. EU Podle analýzy agentury Bloomberg může v příštích měsících společnost Apple zaplatit na daních ze zisku z evropských trhů o 8 mld. USD více, než doposud zaplatila. Evropská komise zkoumá, zda Apple tím, že umístil svou evropskou filiálku do Irska, neobešel evropské zákony o placení daní. Žaloba na šéfku ERÚ Policie navrhla obžalovat předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou z porušení povinnosti při správě majetku a zneužití pravomoci. Důvodem je jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně úřadu. Evropský autoprůmysl Celkem se v Evropě, tedy v členských zemích EU a Evropského sdružení volného obchodu, prodalo 14,2 mil. aut, což je o 9,3 % více než v roce 2014. Z tohoto množství přes 90 % vozů připadá na západní Evropu. Za samotný prosinec loňského roku pak prodeje vozů rostly dokonce o 16,6 % na 1,1 mil. automobilů. Jednoznačnou jedničkou zůstává německý Volkswagen, i když značka postupně ztrácí tržní podíl. Polské hypotéky Prezident Polska Andrzej Duda předložil návrh zákona, který by umožnil převést hypotéky ve švýcarských francích na zloté při výhodnějším kurzu, než je běžný kurz. Mnozí Poláci splácejí kvůli více než dvojnásobnému posílení franku vůči zlotému za hypotéku podstatně více, než činí tržní hodnota jimi pořízených nemovitostí. Venezuelská krize Levicová vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura vyhlásila na 60 dní stav hospodářské nouze. Centrální banka předtím oznámila, že inflace v zemi dosáhla na konci třetího čtvrtletí loňského roku 141,5 % a HDP klesl ve stejnou dobu meziročně o 7,1 %. Mezinárodní investiční banka V Pekingu oficiálně zahájila provoz Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB), kterou Spojené státy považují za konkurenci pro Světovou banku (SB). Slavnostního ceremoniálu, který vedl čínský prezident Si Ťin-pching, se zúčastnili zástupci 57 členských zemí banky. Sankce proti Íránu končí Írán splnil všechny požadavky obsažené v loňské dohodě se světovými mocnostmi týkající se jeho jaderného programu. V sobotu (16.ledna) to oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii . Uvolnila se tak poslední překážka pro odvolání protiíránských sankcí ze strany USA a EU. Ty následně ohlásily, že sankce proti Teheránu skutečně ruší. O den později USA vyhlásily nové sankce kvůli íránskému testu balistických raket. Ty se týkají 11 íránských společností a jednotlivců zapojených do balistického programu. Trh nyní čeká, zda země splní své sliby a výrazně zvýší vývoz

ropy. Její cena v reakci na zprávu propadla k úrovni 28 USD/barel, což je 13leté minimum. Změna ve vedení ERÚ Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková v pondělí (18.1.) odvolala z funkce prvního místopředsedu úřadu Jana Nehodu. Zároveň se dohodli na ukončení jeho pracovního poměru. Nehoda, dříve dlouholetý topmanažer společností Transgas a NET4GAS, byl v energetické branži považován za odborníka a „muže kompromisu“, zatímco ostatní šéfové ERÚ mají pověst konfliktních a odborně nezpůsobilých osob. Penta prodala polské hračkářství Polská společnost Empik Media Fashion (EM F) prodala polské hračkářství SMYK za 247 mil. EUR londýnskému investičnímu fondu Bridgepoint. Smyk vlastní síť 125 obchodů v Polsku, ale působí i v Rusku, Rumunsku, na Ukrajině a v Německu. Spoluvlastníkem EM F je i slovenská investiční skupina Penta Investments. ?? Výsledky těžby NWR Uhelná společnost NWR loni vytěžila 8,02 mil. tun uhlí, a splnila tak svůj celoroční cíl. Zpravodajská agentura Bloomberg pak informovala, že NWR údajně podle zdrojů obeznámených se situací společně s investiční bankou Moelis Co. pracuje na další restrukturalizaci svého dluhu. Štěpení akcií KB Komerční banka před koncem dubna předloží na valné hromadě návrh na rozštěpení svých akcií v poměru 5 ku 1. V tiskové zprávě banka uvedla, že tržní cena jedné její akcie převyšuje obvyklou cenu akcií na burze. Rozštěpením chce Komerční banka své akcie zpřístupnit většímu množství investorů, a podpořit tak jejich likviditu. Sdílená přeprava Francouzský portál na hledání spolujízdy BlaBlaCar vstupuje do Česka. Za nezveřejněnou částku přebírá českou službu Jízdomat a její slovenskou mutaci Jazdomat. Ta funguje na principu propojování cestujících s řidiči s volným místem v autě a soustřeďuje se, na rozdíl například od Uberu, výhradně na meziměstskou dopravu. Evropská ekonomika Průmyslová výroba v eurozóně v listopadu klesla o 0,7 % meziměsíčně, trh očekával pokles o 0,3 % po 0,8% růstu v říjnu. V celé EU výroba klesla o 0,6 % po 0,6% růstu v říjnu. Meziročně se produkce v eurozóně zvýšila o 1,1 % při očekávání 1,3% růstu, v celé Evropské unii pak vzrostla o 1,4 %. Vývoj průmyslové výroby v eurozóně Za posledních 12 měsíců, meziměsíční srovnání v procentech. Zdroj: Eurostat Český autoprůmysl Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto loni dodala zákazníkům rekordních 1 055 500 vozů, meziročně o 1,8 % více. Letos chce firma představit nový model SUV. V prosinci loňského roku automobilka prodala 86 600 vozů, meziročně o 5,7 % více. Byl to nejlepší prosinec v historii podniku. Bankrot Arch Coal Společnost Arch Coal, která je druhým největším těžařem uhlí ve Spojených státech, požádala o ochranu před věřiteli. Týká se to i dceřiných společností v USA. Tento krok má firmě usnadnit restrukturalizaci dluhu, na které se dohodla s většinou věřitelů, uvedla agentura Reuters. Obří polská fúze Polsko uvažuje o různých variantách spojení tří největších státních ropných a plynárenských podniků PKN Orlen, Lotos a PGNiG v celkové hodnotě zhruba 60 mld. zlotých (370 mld. Kč). Oznámil to polský ministr státního pokladu Dawid Jackiewicz. Fúze by podle agentury Reuters mohla vytvořit největší energetickou skupinu ve střední Evropě. Společnost PKN Orlen je majitelem českého Unipetrolu. Česká ekonomika Spotřebitelské ceny klesly v prosinci proti listopadu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo především další snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle doprava. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu, tedy o 0,1 %. Průměrná míra inflace za rok 2015 dosáhla 0,3 % a byla nejnižší od roku 2003. Vývoj české inflace Za posledních 12 měsíců, v procentech.

Zdroj: ČSÚ cca 370 mld. Kč by dosáhla celková hodnota obří energetické skupiny tvořené firmami PKN Orlen, Lotos a PGNiG. 46 mld. USD je objem prodávaných dluhopisů společnosti Anheuser-Bush InBev. Obsáhlý rozhovor o O2 TV jsme vám přinesli v Dotyku BYZNYS č. 40/2015. Tématu virtuální reality jsme se věnovali v minulém vydání Dotyku BYZNYS č. 2/2016. O problémech vlastníka OKD, kterým je společnost NWR, jsme psali v Dotyku BYZNYS č. 51/2015. Více si o pozadí kauzy i šéfce ERÚ můžete přečíst v Dotyku BYZNYS č. 2/2016. Ekonomikou Venezuely jsme se zabývali v Dotyku BYZNYS č. 30/2015 Ekonomikou Venezuely jsme se zabývali v Dotyku BYZNYS č. 4/2015 O vzniku banky AIIB jsme psali v Dotyku BYZNYS č. 16/2015.

e15.cz Boj o Pražskou šunku jde do finále 13.1.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství Dušan Kütner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Boj o zapsání Pražské šunky na seznam Zaručených tradičních specialit EU se blíží do finále. A to i přesto, že se ani po třech a půl letech nepodařilo vyřešit všechny připomínky, které proti zápisu měla slovenská strana. „Poslední verze žádosti odešla k Evropské komisi před Vánoci. Doufáme, že v blízké době rozhodne, jestli Pražskou šunku na seznam zapíše, nebo ne,“ uvedl Jan Katina, šéf Českého svazu zpracovatelů masa, který žádost podal. Rozhodnutí by mělo padnout na jaře. Proti specifikaci toho, jak má Pražská šunka vypadat, se ohrazovali Slováci, neboť kvůli společné federální historii má i u nich Pražská šunka tradici a také se tam vyráběla. Pokud by se ale podle tuzemského svazu slovenským výhradám vyhovělo, znamenalo by to snížení kvality produktu. Spor o obsah vody Jednou z nevyřešených výhrad byl totiž například obsah vody ve výrobku, který by měl být podle slovenské strany vyšší. Rozhodnout tak bude muset Evropská komise. Žádost o zapsání šunky na seznam Zaručených tradičních specialit, kterých je nyní v EU pouhých 53 včetně belgických speciálních piv typu lambic a kriek či italské mozzarelly, byla zveřejněna v září 2012. V půlroční lhůtě pro podání námitek měli výhrady nejen Slováci, ale i Němci, Rakušané a Italové. Jejich připomínky se ale na rozdíl od těch slovenských podařilo vyřešit.

Zpracovatelům masa pomáhalo slovenské námitky vyvrátit také ministerstvo zemědělství, které mimo jiné přispělo dokumenty ze svého archivu ve formě starých etiket či dodacích listů. Z nich bylo patrné, odkdy a kam se Pražská šunka už od počátku vyvážela. Česko znovu žádá o zápis špekáčků Česko podalo dvě nové žádosti o zapsání špekáčků a loveckého salámu na seznam Zaručených tradičních specialit. Před čtyřmi lety sice již zapsány byly, ale bez výhrady názvu. Vyrábět je tak mohl každý, i když nesplňoval recepturu schválenou komisí, jen nesměl používat logo EU. Tuto možnost ale komise zrušila. Po novém schválení komisí tak bude moci logo nosit jen špekáček a lovecký salám s přídavkem „Tradiční“. Čtěte také: Pražská šunka stále čelí slovenským námitkám Pražská šunka narazila v EU

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...-o-prazskou-sunku-jde-do-finale-1261625

Levná ropa vyšponovala ceny potravin, Azerové vyšli do ulic 13.1.2016

e15.cz str. 0 Zahraniční události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Slzným plynem a střelbou gumovými projektily dnes ázerbájdžánská policie rozehnala demonstrace v několika městech, jejichž účastníci protestovali proti rostoucí drahotě. Oznámila to ázerbájdžánská opoziční média. Nepokoje jsou hlášeny nejméně z pěti okresů, nejmasovější demonstrace se konala ve městě Siyazan severně od Baku. Podle úředního sdělení ministerstva vnitra zorganizovali „nezákonné akce“ aktivisté opoziční strany Müsavat a „radikální a extremistické náboženské síly“. Jen v Siyazanu bylo podle serveru Oxu zadrženo přes padesát lidí. Ve městě Liman na jihozápadě země policie zadržela jednoho z vůdců strany Müsavat Imana Alijeva, napsala na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svoboda. Neklid v ázerbájdžánských městech vyvolalo zvyšování cen zejména základních potravin. Země jako významný exportér ropy a zemního plynu výrazně pociťuje propad cen těchto surovin. Koncem prosince vláda zrušila kontrolu nad kurzem národní měny a platidlo manat okamžitě ztratilo polovinu své hodnoty. Výsledkem bylo skokové zdražení potravin a spotřebního zboží. Export ropy a zemního plynu tvoří 95 procent ázerbájdžánského vývozu a 75 procent vládních příjmů. Dlouhodobý vývoj cen ropy Brent: Zdroj: euroinvestor.com Čtěte také: Kvůli levné ropě můžou Rusové omezit těžbu a proškrtat rozpočet

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalos...-potravin-azerove-vysli-do-ulic-1261952

echo24.cz

Návrat 50. let. Chystá se nařízení, komu máte prodat pole 13.1.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage Filip Nachtmann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Porušení základních práv a svobod a návrat do socialismu temných padesátých let. Tak vidí šéf ODS Petr Fiala návrh zákona, podle kterého by vlastníci nemohli prodat svou půdu komukoliv, ale naopak by ji museli přednostně nabídnout tomu, kdo na ni aktuálně hospodaří. Návrh jde podle vlastníků půdy na ruku velkým zemědělským společnostem. Porušení základních práv a svobod a návrat do socialismu temných padesátých let. Tak vidí šéf ODS Petr Fiala návrh zákona, podle kterého by vlastníci nemohli prodat svou půdu komukoliv, ale naopak by ji museli přednostně nabídnout tomu, kdo na ni aktuálně hospodaří. Návrh jde podle vlastníků půdy na ruku velkým zemědělským společnostem. Předkupní právo, s nímž počítá návrh Agrární komory, je podle malých zemědělců zásadním omezením vlastnických práv majitelů půdy. Obrátili se proto na některé politické strany s žádostí o pomoc a jejich prosby vyslyšela ODS. „V demokratickém a právním státě je nemyslitelné, aby zákon zemědělcům nařizoval, komu mohou prodat své pole. Návrh zákona, se kterým přichází Agrární komora, nás vrací do temných padesátých let, kdy drobní zemědělci byli nuceni odevzdat svůj majetek do družstva,“ říká k návrhu předseda občanských demokratů Petr Fiala s tím, že tentokrát jde návrh na ruku velkým zemědělským společnostem hospodařícím na pronajatých pozemcích. Právě ty by totiž nově získaly automatické předkupní právo. „Jedná se o nebezpečnou hru. Je jenom otázkou času, než budou předloženy další zákony, které omezí vlastnická práva všech občanů,“ dodává Fiala. Skutečnost, že by se vlastník půdy nemohl svobodně rozhodnout, komu svoji půdu prodá, kritizuje také expertka ODS pro oblast zemědělství Veronika Vrecionová: „Šlo by o naprosto bezprecedentní zlepšení pozice pouze jedné skupiny na úkor všech ostatních. Ta změna by jednoznačně prospěla velkým zemědělcům.“ Na ruku Agrofertu? O zákonu se podle Vrecionové proslýchalo už zhruba před rokem, v současné době má informace, že chce návrh Agrární komora protlačit jako poslaneckou iniciativu přes některého ze zákonodárců. Na možnost okleštění vlastnických práv porve začátkem prosince upozornil týdeník Dotyk. Podle něj je největším sponzorem Agrární komory Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) a přímo v jejím vedení je hned několik zaměstnanců Babišova konglomerátu. Do roku 2013 byl navíc členem představenstva komory Jaroslav Faltýnek, nynější šéf zemědělského výboru sněmovny a pravá ruka Andreje Babiše. Agrární komora všechny výtky odmítá a upozorňuje, že zemědělská půda mizí pod tlakem průmyslové, dopravní a obecní výstavby. Návrh má podle ní jediný cíl. A sice ochránit půdu před výprodejem a spekulativními nákupy. „Je jasné, že pokud nebude ze zákona možná soutěž uchazečů o prodávané pozemky, klesne výrazně cena takových pozemků, tedy i možný finanční příjem, který by z prodeje mohli vlastníci pozemků mít,“ zní od soukromých zemědělců. Podobně se komora staví i ke spojování s hnutím ANO nebo Agrofertem: „Příjmy komory v žádném případě nestojí a nepadají se ‚sponzorstvím Agrofertu‘. Stejně tak složení orgánů Agrární komory vychází z jasně daných předpisů, které nijak nepodléhají ‚agrofertizaci‘.“ Nicméně argumenty Agrární komory rozhodně nijak nepřesvědčily vlastníky půdy.

„V naší zemi jsou podle odhadů téměř tři miliony drobných vlastníků půdy. Ti všichni by byli zmiňovaným zákonem poškozeni, a to nejen na ústavou zaručených právech při nakládání se svým majetkem, ale také finančně,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. „Je jasné, že pokud nebude ze zákona možná soutěž uchazečů o prodávané pozemky, klesne výrazně cena takových pozemků, tedy i možný finanční příjem, který by z prodeje mohli vlastníci pozemků mít,“ doplňuje. „Ten zákon je nepřijatelný a jen dokresluje celkový vývoj, který v České republice nastává,“ uzavírá místopředseda Svazu vlastníků půdy František Janda, který varuje i před chystanou možností rychlejšího vyvlastňování.

URL| http://echo24.cz/a/igBPU

ekonomika.iDNES.cz Invaze českých býků míří do Turecka. Za skot se tam platí víc 13.1.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čeští chovatelé masného skotu si pochvalují zájem o české býky v Turecku. Tamní obchodníci v Evropě ve velkém skupují dobytek za tak štědré ceny, že se vývoz býků do muslimské země vyplatí i přes vysoké náklady na dopravu. Export skotu do Turecka loni dosáhl hodnoty 780 milionů korun. Stejně jako jiné firmy, i síť restaurací McDonald’s pocítila aktuální trend patriotismu zákazníků. Strávníkům proto chtěla dopřát hamburgry s vyšším podílem masa z tuzemských chovů. Narazila však na nečekaný problém – český skot hromadně skupují obchodníci z Turecka. Nabízejí přitom ceny, jež si v Česku nemůže téměř nikdo dovolit. MF DNES detailně zanalyzovala na základě dat Českého statistického úřadu, co se děje s masem a dobytkem, které směřuje z Česka, do Česka a přes ně. „Invaze“ českých býků do Turecka překvapila nejvýraznějším trendem. Export živých zvířat do muslimské země loni raketově vystřelil prakticky z nuly a Turecko se pro české chovatele stalo velmi lukrativním trhem. „Obracejí se na nás turečtí obchodníci, kteří chtějí nakupovat skot v Česku,“ potvrzuje nebývalý zájem Eliška Rajchlová z Česko-turecké smíšené obchodní komory. Loni tam chovatelé vyvezli 26 179 kusů skotu v hodnotě 779,9 milionu korun, ve velké většině šlo o býky na dokrmení. Předloni dosáhla hodnota exportu jen 116 milionů. Číslo za loňský rok zkresluje směrem dolů skutečnost, že statistici zatím spočítali 11 měsíců roku. Vývoz brzdil virus Vývoz také podle ministerstva zemědělství oslabil květnový výskyt viru Schmallenberg, kvůli kterému museli býci zůstat dočasně doma. Infekční onemocnění přežvýkavců se poprvé objevilo v roce 2011 v Německu. Na člověka se nepřenáší a ani dospělá zvířata nijak neohrožuje. Může však dočasně vést k rapidnímu poklesu dojivosti a chovatelům tak způsobit nemalé ekonomické ztráty. Hovězí je tak jednou z mála potravinářských komodit, jejichž producenti neživoří a naopak si současný stav pochvalují. „Turci nabízejí vynikající ceny a množství, které skupují, jsou obrovská,“ říká nadšeně Miroslav Vráblík, předseda Českého svazu chovatelů masného skotu. Zatímco odběratelé v Česku nabídnou za kilo živé váhy už tak velmi dobrou cenu 80 až 85 korun, obchodníci v Turecku dávají i 120. Vývoz se tak vyplatí i přes náklady na téměř dva tisíce kilometrů dlouhý transport.

Vývoz odbrzdilo zmírnění veterinárních pravidel. Turecko v minulosti zavedlo kvůli viru Schmallenberg omezení spočívající především v takzvaných dodatečných prohlášeních k veterinárnímu osvědčení, což vedlo k vyšší administrativě i nákladům. Loni se však obě země dohodly. „Navýšení vývozů je s největší pravděpodobností způsobeno větší poptávkou z turecké strany poté, co došlo k dohodě na úrovni veterinárních správ ohledně dodatečných prohlášení,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. „Možná zásobujeme i Islámský stát“ Uvolnění restrikcí vysvětluje i to, proč loni narostl dovoz živého skotu do Česka například z Francie. Státy, pro které omezení doposud platí, využívají Česko jako tranzitní zemi. Po nutné karanténě pak původem francouzští býci putují do Turecka jako čeští. Jde však jen o malou část z celkového počtu. Obchodníci z Malé Asie však nenakupují býky jen v Česku, ale skupují prakticky celou Evropu. Co za nebývalým apetitem Turků stojí, nedokáže nikdo přesvědčivě vysvětlit. Podle Vráblíka si země zřejmě buduje pozici dodavatele pro celý muslimský region. „Turecko má 70 milionů obyvatel, kteří nejedí vepřové, a spotřeba hovězího je tak značná. Objemy, které po Evropě skupují, ale nemohou sníst sami. Domnívám se, že to posílají dál do Íránu, Iráku a dalších zemí. Možná že Islámský stát pojídá naše hovězí, to se klidně může stát,“ říká Vráblík. Po českém skotu je poptávka i v Belgii či na Balkáně Českým chovatelům skotu se však daří prosadit i na jiných trzích. Uspěli v bývalých sovětských republikách Střední Asie, tradičně silní jsou na Balkáně. Mladé býky holštýnského, tedy mléčného plemene prodávají výhodně do Nizozemska a Belgie jako takzvaný „baby beef“. Narůstá také vývoz do Slovinska. To jednak slouží jako tranzitní země pro Balkán, ale vzhledem k jeho přímořské poloze se tam krávy naloďují a pokračují dál po moři. Chovatelé si proto nestěžují ani na ruské embargo, které jinak dopadlo na celý trh. Naopak si pochvalují rychlou reakci Bruselu, který dokázal nalézt nové trhy. „Vyjádřeno v penězích, nastal od roku 2010 nárůst exportu o 63 procent, celkem čtyři miliardy 70 milionů korun,“ počítá Vráblík. Jediný problém je, že se hovězí vyváží ještě v živém stavu. Vývoz zpracovaného masa se příliš nemění. Za hranice tak spolu s dobytkem směřuje i přidaná hodnota za zpracování, navíc zůstávají uzavřené lukrativní trhy, jako je Čína, kam se živý skot nevyplatí vozit.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/vyvoz-byku-z...ika.aspx?c=A160112_185253_ekonomika_ozr

Haló noviny Chráněných označení potravin by mohlo být více 14.1.2016

Haló noviny str. 3 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět EU preferuje, podporuje a oficiálně oceňuje potravinářské výrobky, které jsou vyjádřením nějaké národní potravinářské tradice a odráží specifika výrobních technologií, receptur a regionality. Jde celkem o tři typy produktů chráněných na celoevropské úrovni označené Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení a Chráněné označení původu. V rámci EU jsou držiteli těchto označení stovky potravinářských specialit (v ČR více než třicet). Počet českých potravin, které mají chráněné označení na celoevropské úrovni, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví, uvedla včera Potravinářská komora (PK). Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství. »My jsme pořád hledali, v čem je problém, a ukazuje se, že problém je v tomto úřadu jednoznačně,« prohlásil Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii PK. Za poslední dva

roky se podle komory počet chráněných označení nezvýšil. Žádost o zápis do seznamu vedeného Evropskou komisí se podává právě na Úřad průmyslového vlastnictví, v případě označení Zaručená tradiční specialita pak na ministerstvo zemědělství. »Přístup Úřadu průmyslového vlastnictví je natolik nevstřícný k firmám, že v podstatě všichni, kdo tam byli s žádostí, řekli, že už tam nikdy nepůjdou,« uvedl Koberna. Vedoucí kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák uvedl, že neví o tom, že by se komora kvůli nespokojenosti na úřad obrátila. »K případným přihlašovatelům (nejen označení původu) se chováme vždy velmi vstřícně,« řekl. Letos je již podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro »Český mák« a bude následovat »Český česnek«. »Falšování českého máku způsobuje pěstitelům velké problémy,« dodal Koberna. V Bruselu také například leží žádost o registraci Pražské šunky. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra. Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.

Potravináři se vracejí k normám 14.1.2016

Haló noviny str. 3 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Potravinářská komora odstartovala projekt tzv. cechovních norem. Norem, jež by měly spojit kvalitu s původem výrobku v ČR, je nyní 120. Výrobků, které jsou podle nich vyrobeny, je zatím 112. Další stovky potravinářských produktů by měly brzy přibýt. »Systém se rozjíždí. Od prosince jsme v takovém ostrém startu. Každá norma bude (na webu) minimálně 14 dnů viset k veřejné diskusi na začátku. Každý se k ní může vyjádřit,« uvedl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Ministerstvo zemědělství tento záměr podporuje. Cechovní normy Potravinářská komora zavádí podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na 30 000 produktů. V Česku komora projekt připravovala dva roky. Logo, kterým budou potraviny označené, by mělo v budoucnu rozšířit a spojit se se značkou Český výrobek. V Česku je mnoho značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i méně známá označení, například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Systém norem ideově vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky oproti srovnatelným výrobkům na trhu. Ministerstvo zemědělství také v novele zákona o potravinách, kterou schválila na konci loňského roku vláda, zakazuje používání log s českým lvem či trikolorou a například nápisy »český« na potravinách, které z ČR nejsou.

homerlive.cz V Ústeckém kraji startují dvě tradiční regionální soutěže 13.1.2016

homerlive.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

13.01.2016 Již posedmé v Ústeckém kraji začne soutěž o značku Regionální potravina a podeváté soutěž O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče, která probíhá pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka. „Cílem soutěží je podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců,“ řekla Ludmila Holadová, ředitelka Okresní agrární komory Most . Do soutěže se podle ní mohou přihlásit všichni potravináři, zpracovatelé a zemědělci z celého Ústeckého kraje se svými zemědělskými nebo potravinářskými výrobky, které musí být zcela vyrobeny v Ústeckém kraji . Soutěží se v 9 a 14 kategoriích potravinářských výrobků. „Počet výrobků přihlášených do soutěže od jednoho výrobce je neomezený,“ říká dále Holadová s tím, že přihlášky do soutěží se začaly přijímat již v pondělí 11. ledna. Uzávěrka přihlášek je 29. února. Slavnostní vyhodnocení potravinářů a zemědělců pak proběhne tradičně na Zahradě Čech v Litoměřicích 9. září. Vyhlašovateli soutěže jsou Ústecký kraj , Okresní agrární komora Most , Krajská agrární komora Ústeckého kraje , Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje a SZIF Ústí nad Labem . Přihlášky do soutěží přijímá Okresní agrární komora Most, Dělnická 33, 434 01 Most buď osobně, nebo emailem na adresu: mailto:[email protected] . Bližší údaje k oběma soutěžím jsou uvedeny na internetových stránkách http://www.kisuk.cz . Komentáře

URL| http://www.homerlive.cz/index.php?art=37727

Chomutovský deník Přihlaste se do konce února do soutěže o nejlepší regionální potravinářský výrobek 16.1.2016

Chomutovský deník str. 2 Chomutovsko (čtk, r) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ústecký kraj – Prestižní značku kvality, která je zárukou místních surovin a tradiční receptury, mohou zemědělci a potravináři pro svůj výrobek získat i letos. Začal totiž už sedmý ročník soutěže Regionální potravina a devátý ročník soutěže O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče. „Cílem soutěží je podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců,“ vysvětlila Ludmila Holadová, ředitelka Okresní agrární komory Most, která soutěž pořádá. Do soutěží se mohou přihlásit všichni potravináři, zpracovatelé a zemědělci z Ústeckého kraje se svými zemědělskými nebo potravinářskými výrobky,které musí být v regionu i zcela vyrobeny. Soutěž Regionální potravina má 9 kategorií, Nejlepší potravinářský výrobek jichmáo 5 víc. „Počet výrobků přihlášených do soutěže od jednoho výrobce je neomezený,“ upozornila Holadová. V loňském roce například zvítězila v kategorii Masné výrobky tepelně opracované Menčíkova podkova z Varnsdorfu. Jedná se klobásu, která neobsahuje žádné náhražky ani přidané látky. Přihlášky do obou soutěží je možné podávat až do 29. února, přijímá je Okresní agrární komora Most. Slavnostní vyhodnocení potravinářů a zemědělců proběhne tradičně na Zahradě Čech v Litoměřicích 9. září.

Foto popis| Začíná soutěž Regionální potravina. Foto autor| Ilustrační foto: Deník/Archiv Region| Severní Čechy

chrudimskenoviny.cz Středečním trhům na Resselově náměstí by podle kupujících prospěla větší rozmanitost a více lokálních produktů 19.1.2016

chrudimskenoviny.cz str. 0 Zprávy Jakub Valenta Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Chrudim - Tradiční středeční a sobotní trhy na Resselově náměstí by měly být pro malopěstitele a lokální výrobce příležitostí, jak své produkty za levný peníz prodat obyvatelům města. Delší dobu však trhy nepřipomínají přehlídku lokálních produktů, ale ne příliš vkusné přehrabování ponožek a oděvů pochybné kvality. Chrudim - Tradiční středeční a sobotní trhy na Resselově náměstí by měly být pro malopěstitele a lokální výrobce příležitostí, jak své produkty za levný peníz prodat obyvatelům města. Delší dobu však trhy nepřipomínají přehlídku lokálních produktů, ale ne příliš vkusné přehrabování ponožek a oděvů pochybné kvality. Sortiment, jenž smí prodejce na trhu nabízet, upravuje městská vyhláška a ta je nekompromisní. Domácí vajíčka zde například nenajdete, protože je jejich prodej zakázán. Dalšími produkty, které bude kupující na trhu marně hledat, jsou třeba léčivé byliny, neošetřené mléko, sušené houby, zvěřina a také jateční skot či selátka. Zakázáno je také prodávat syrové maso z domácích porážek. Jak dokazuje ohlas článku v Chrudimských novinách, který se věnoval firmě rozvážející mléko a domácí sýry, jsou to právě tyto výrobky, které nakupující přitahují. Město se vyhláškou snaží chránit zákazníky před případnými škodlivými a potenciálně zdraví škodlivými produkty, rostoucí obliba „farmářských“ trhů ale dokazuje, že zákazník není hloupý a kvalitu pozná.

Anketa Chrudimských novin navíc dokazuje, že právě selské produkty a lokální potraviny jsou tím, co místním na středečních a sobotních trzích chybí. Pavel Pithart navíc upozorňuje na problém, který musí mnozí kupující řešit. Jsou opravdu všechny produkty skutečně od uvedených dodavatelů? „Trhům by možná prospěla větší kontrola označování původu zboží, neb některé stánky vyvolávají silné pochybnosti, jestli ty hory beden například rajčat i mimo jejich sezónu nejsou tak úplně vlastní výpěstky, jak jsou označované, ale výsledek návštěvy Makra,“ podotýká Pithart. Městská vyhláška přitom i na toto pamatuje a prodávat zboží nakoupené v hypermarketech zakazuje. „Proč není více farmářských potravin a více hand made od českých šikovných výrobců,“ ptá se pro změnu Marie Herzogová. Větší pestrost v sortimentu by zase uvítala Petra Šprojcarová a nízká úroveň trhů vadí Davidu Hessovi. „Aspoň, že je ten trh, díky němu jednou za týden ožije chrudimské centrum,“ říká Vojtěch Hájek. Město samo však složení prodejců, kteří si od něj pronajmou místo na Resselově náměstí a postaví sem svůj stánek, může ovlivnit jen velmi obtížně. Přesto se nabízí otázka, zda by nepomohlo alespoň částečné uvolnění pravidel a třeba i výjimka pro prodejce z regionu v tom smyslu, aby za zabrané místo nemuseli městu platit.

URL| http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/z...kupujicich-prospela-vetsi-rozmanitost-v

idnes.cz - blog Z mrazáku kamarád aneb jak se zbavit zoufalství a typických mražených problémů (bruckner) 13.1.2016 idnes.cz - blog str. 0 Lucie Bruckner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podělím se s vámi o skvělý nápad, jak potraviny - a v mém případě především polévky mrazit. Polévku uvařím ve větším množství, zchladím a ihned poté porcuji do sáčků o objemu 3L. Do jednoho sáčku nedám více než 1,2L polévky Představa, že budu mít v mrazáku spoustu skvělého jídla, které stačí jen ohřát je prostě úžasná. Jenže se mi doma usadil šotek zaseknutých, nevytažitelných mražených dobrot. A navíc se tam občas záhadně uloží tchýnina plíčka na smetaně. Poslední dobou však trochu bojuji s časem, a tak jsem mrazákovým šotkům vyhlásila válku. Uklidila jsem a vyhodila co se dalo. Slavnostně potvrzuji, že toho času využívám oněch 50% které jsem stačila uklidit :-) Kouzlo mrazení využívám především na hotová jídla, která mi povětšinou ušetří dobrých pár hodin. Podělím se s vámi o skvělý nápad, jak potraviny - a v mém případě především polévky mrazit. Polévku uvařím ve větším množství, zchladím a ihned poté porcuji do sáčků o objemu 3L. Do jednoho sáčku nedám více než 1,2L polévky - na přesné a především komfortní rozlévání používám odměrku - nikdo mi nemusí sáček držet a zároveň dobře vidím, kolik je vně. Následně sáček s polévkou vyjmu a vytlačím z něj všechen vzduch. Nakonec sáček bezpečně uzavřu drátkem na samotném vršku. Sáček položím na plocho a polévku rozplácnu tak, abych mohla sáček označit (inteligentnější jedinci toto provádějí před plněním). Pak ukládám do mrazáku jako trička do komínku Tím, že na sebe polévky při zamrazování doléhají poměrně rovným "povrchem", nemají tendenci se do sebe zakliňovat. Po zamrznutí můžete polévky uložit vertikálně jako karty, dosáhnete skvělé úspory místa. Zamrazené potraviny mají také velkou plochu, rozmrazují se velmi rychle. A jako poslední, zcela famózní vlastnost tohoto systému spočívá v tom, že si "ulomíte" vždy jen tolik, kolik zrovna potřebujete. Hotovky tohoto typu je nutné spotřebovat do 3 měsíců, čím je však tato doba kratší, tím lépe. Skvělým vodítkem je v tomto ohledu obsah tuku - čím tučnější obsah, tím kratší doba spotřeby. Takový bůček byste neměli nechávat v mrazáku déle než měsíc, na druhou stranu syrové netučné hovězí maso nebo ovoce snese v klidu i rok. Dále samozřejmě platí zaužívaná pravidla - zmrazené nikdy znovu nezmrazovat, polévky před podáváním provařit. Mějte skvělý den! Lucie Lucie Bruckner

URL| http://bruckner.blog.idnes.cz/c/491064...pickych-mrazenych-problemu.html?ref=rss

Zákon o významné tržní síle je úlitbou významné vládní síle (ivovalenta) 14.1.2016

idnes.cz - blog str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákon o významné tržní síle je úlitbou významné vládní síle Ani v Senátu se nám bohužel nepodařilo zastavit zákon, na který doplatí malí producenti i zákazníci. O to více je důležité se ptát, kdo naopak bude na něm profitovat ... Pokud lze některý ze zákonů označit bez většího váhání za takový, který zcela míjí svůj cíl, pak je to zákon o významné tržní síle, jehož novelizací jsme se zabývali v tomto týdnu na senátním plénu. V žádném případě nepochybuji o bohulibém záměru či motivech autorů tohoto zákona, ani zmíněné novely. Nicméně se domnívám, že pokud bylo jejich cílem zlepšení podmínek zejména pro menší domácí dodavatele, efektem této přísné, restriktivní a trh pokřivující normy bude naopak jejich ještě větší poškození a znevýhodnění oproti zahraniční konkurenci. Jsem přesvědčen, že v dnešní globalizované ekonomice totiž jakékoliv ochranářství ztrácí smysl a je naopak na škodu. A je-li naším zájmem podpora domácí produkce, pak bychom tak měli činit spíše pozitivními, motivačními, případně subvenčními kroky. Kroky, které přispějí k diverzifikaci maloobchodního trhu a naruší jeho oligopolní charakter. A nikoliv tvrdými normami, které naopak budou mít za následek odchod některých subjektů z trhu a jeho ještě větší oligopolizaci. Nemohu být jistě podezříván z toho, že bych lobboval za zájmy nadnárodních maloobchodních řetězců, že bych hájil jejich mnohdy dravé a bezohledné praktiky či určité ochuzení rozmanitosti trhu s potravinami, které jejich globální charakter přirozeně znamená. Naopak, v rámci svého domovského regionu, kterým je Slovácko, vyvíjím řadu aktivit na podporu domácích maloproducentů potravin, farmářů, vinařů apod. Pro příklad zmíním jen projekt Slovácké tržnice, kterou jsme v Uherském Hradišti otevřeli loni v září a která je prostorem, kde za výhodných podmínek mohou tito výrobci své produkty nabízet. Ani přes tuto svou náklonnost k malým a středním producentům domácích potravin ale nemohu opomenout určité základní principy, na kterých by měla naše legislativa fungovat. A mezi ně patří jednoznačně rovný přístup ke všem občanům a subjektům, které právnímu řádu podléhají. Právě tento rovný přístup je však dle mého názoru v případě zákona o významné tržní síle porušen. Není totiž zcela zřejmé, proč zde máme mít zákon, který se vztahuje výhradně na zhruba osm potravinových řetězců. Významná tržní síla není pojem, který by souvisel pouze se sektorem velkých obchodních sítí s potravinami. Naopak se jedná o atribut, který je příznačný i pro řadu jiných subjektů, které vstupují do různých obchodních vztahů a u kterých, stejně jako v případě těch, na něž se má vztahovat tento zákon, hrozí její zneužití pro různé nekalé praktiky. To si zřejmě původně uvědomovali také tvůrci zmíněné novely z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kteří navrhovali, aby se tento zákon vztahoval i na velké dodavatele, jejichž vyjednávací pozice má vůči jejich partnerům ze své podstaty také značný vyděračský potenciál. Ustanovení o dodavatelích se však z textu novely v průběhu jejího projednávání vládou záhadně vytratilo. Tomu se však nelze divit, když místopředsedou současné vlády a ministrem financí je majitel jednoho z největších potravinářských podniků v naší zemi. Podniku, který je proslulý svým tlakem na nízké výkupní ceny od konkurenčních drobných zemědělců a farmářů. Podniku, který se v rámci konkurenčního boje a urputné snahy o maximální rozšíření svých zemědělských ploch nezdráhá využít ani takových praktik, jako je spálení cizí úrody jedovatými postřiky. Jenže tyto praktiky zjevně současná agro-levicová vláda v čele se sociálně demokratickým premiérem Sobotkou za nekalé

nepovažuje, a proto vychází poslušně vstříc zájmům svého ministra financí a jeho Agrofertu, jehož pozice významného producenta potravin s novelou zákona o významné tržní síle ještě více posílí. Těmi, kdo budou touto novelou naopak postiženi, jsou potom paradoxně ti menší dodavatelé a samozřejmě následně též spotřebitelé. Je zcela zřejmé, že novelizovaný zákon o významné tržní síle bude mocným nástrojem zejména v rukou velkých potravinářských kolosů, jakým je právě Agrofert. Obdobně silné skupiny totiž budou mít vždy dostatek sil a kapacit na to vést s obchodními řetězci spory, vyjednat si výhodnější smluvní podmínky a nikdy se nebudou muset obávat toho, že by jejich odběratelé v důsledku tvrdosti tohoto zákona hledali alternativní dodavatele v zahraničí, neboť objem potravin, které na trh dodávají je skutečně těžko nahraditelný. Pro malé regionální výrobce potravin zpřísnění zákona o významné tržní síle naopak znamená hrozbu, kterou jsem již naznačil, a sice že jejich produkty mohu být velmi snadno zaměněny těmi zahraničními, které budou dodávány na základě smluv, na které se tento nesmyslný zákon nevztahuje. A v té horší variantě pak důsledkem této normy bude to, že některé z řetězců z našeho trhu zcela odejdou, což už se v několika případech stalo či v dohledné době má stát, a právě tito malovýrobci budou před těmi obchodními sítěmi, které tu zbydou, ještě menší a budou mít ještě slabší hlas. Tím, kdo na tento vývoj pak jednoznačně doplatí nejvíc, bude zákazník, na kterého dopadne růst cen jak v důsledku přísných podmínek zákona a ještě přísnějších hrozících sankcí pro obchodníky, tak v důsledku zmíněného snížení počtu subjektů na maloobchodním trhu. A za přínos pro veřejnost a spotřebitele jistě nelze považovat ani zánik dalších českých dodavatelů, kteří nebudou schopni konkurovat dováženým potravinám, které pro obchodníky nebudou představovat riziko postihu. Nadbytečnost a nefunkčnost zákona o významné tržní síle se projevila už i v uplynulých letech jeho existence. Za šest let jeho platnosti totiž byly ukončeny pouze dva spory, které nakonec vyústily v pokutu pro obchodní řetězce. A nutno dodat, že kritika této normy zaznívá jak z tábora odběratelů, tak dodavatelů, z nichž mnozí tvrdí, že se jedná o normu, která ničemu a nikomu nepomáhá. Jako v mnoha jiných případech se tedy domnívám, že jde opět pouze o snahu zákonem vyřešit něco, co lze řešit naopak ponecháním vlastnímu, přirozenému vývoji, liberalizací a pozitivní motivací. Nikoliv tvrdým postihem, pokutami a regulacemi, které povedou jen k dalšímu obcházení zákona. Jak praxe ukazuje, mnou prosazovaná cesta je sice možná zdlouhavější, ale funkční a bez zmíněných negativních dopadů. I bez zákona o významné tržní síle totiž můžeme být svědky toho, že odběratelé a dodavatelé jsou schopni se mezi sebou domluvit a nastavit si etické kodexy, jakým je například stále se rozrůstající tzv. Supply-chain iniciativa, která vznikla jako platforma zavazující své členy k férovému nastavení smluvních podmínek a jednání s obchodními partnery. Z uvedených argumentů je zřejmé, že zákon o významné tržní síle je špatný a nebezpečný sám o sobě. Staví totiž na filosofické úvaze, že stát musí neustále nějakým způsobem napravovat vztahy ve společnosti, regulovat trh a zasahovat do privátních smluvních poměrů. Skutečně nemusí! Jsem přesvědčen, že takový zákon není zákonem potřebným, a proto není třeba jej nijak opravovat či vylepšovat a bylo by naopak daleko vhodnější jej bez náhrady zrušit. Jak jsem uvedl, jsem také přesvědčen, že se jedná o zákon, který si přejí silné privátní skupiny zastoupené ve vládní koalici. Stejně, jako si v minulosti přály pokračování podpory biopaliv ze strany státu nebo nezahrnutí velkých příjemců dotací pod působnost zákona o registru smluv. Bohužel musím konstatovat, že stejně jako v těchto případech i tentokrát parlamentní většina těmto vlivům podlehla a novela zákona o významné tržní síle byla i přes odpor můj a několika mých kolegů schválena. A obávám se, že to v tomto volebním období nebylo naposled. Kapři si totiž rybník nevypustí… Ivo Valenta, senátor Parlamentu ČR

URL| http://ivovalenta.blog.idnes.cz/c/4913...itbou-vyznamne-vladni-sile.html?ref=rss

Pohádka o jedné zahradní slavnosti a zvýšení daní z nemovitosti. (jaroslavnovotny1) 19.1.2016 idnes.cz - blog str. 0 Jaroslav Novotný Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak může dopadnout zahradní slavnost, když se někdo rozhodne udělat velkolepou hostinu a nedomyslí vše. Vše by mělo mít svá pravidla hry a jasnou organizaci bez dopadu na daňové poplatníky. Byla jedna vesnice v dalekých zemích, kde bydlel ctihodný a vážený občan se svou rodinou. Byl úspěšný, dařilo se mu v jeho podnikání. Byl velkovýrobce uzenin. V centru vesnice měl velkou usedlost s velkou zahradou. V obci byl vážený, neboť občas přispěl na různé obecně prospěšné věci, jako bylo veřejné osvětlení, hasičská zbrojnice apod. Manželka se věnovala personální politice v jejich firmě a vlastně i v obci. Konec konců i pan starosta byl tak trochu jejich člověk. Dařilo se jim tak dobře, že si jednou manželka usmyslela, že uspořádá charitativní zahradní slavnost. Uzenin měli na skladě, že by to uživilo pár vesnic v okolí. Tak na jeden podzimní den babího léta vyhlásila do okolí, že pořádají grilování klobás, stejčků a dalších pochutin. Přijďte všichni, kdo máte hlad a chuť. Jídla a pití máme dost. Hosté se pozvolna začali scházet. Manželka z toho měla velkou radost. Lidem to velice chutnalo a rodině se plnil charitativní sen. Všichni nám budou děkovat, získáme obecné uznání a jistě to pomůže i obchodu. Není nad pozitivní public relation. Jenomže to by lidé nesměli být lidmi se vším, co s námi souvisí. V širokém dalekém okolí se šířila zvěst, že v té vísce v dalekých zemích je velká žranice a zadarmo. Zahrada se postupně plnila. Někteří návštěvníci si postavili na zahradě i stany. Přijíždělo stále více hostů. Starosta musel často řešit i malé dopravní kolapsy. Rozhodnul se, že nařídí místnímu fotbalovému klubu, aby dal k dispozici hřiště pro parkování vozidel návštěvníků. Postupně se hřiště zaplnilo a začaly se plnit i další veřejně přístupná prostranství. Uzenářský mejdan nebral konce. Všechno ale má své meze. Zásoby uzenin a pití se tenčí, přísun hostů neslábne a meze asi nemá. Na zahradě roste napětí. Dříve příchozí hosté začínají relaxovat a nově příchozí se dožadují plnění. Máme chuť i hlad, tak nám noste. Napětí roste i ve vesnici. Ta není vůbec připravena na nápor hostů. Ulice se plní zaparkovanými auty, návštěvnický dav přestává rozlišovat mezi hostitelem a místním vesničanem. Začaly vznikat i drobné potyčky. Jednou způsobené tím, že se návštěvníci dožadují pochutin i od běžných obyvatel, vesničanů. Podruhé tím, že místní se nemohou dostat ze svých nemovitostí na běžnou procházku či do zaměstnání. V řadách návštěvníků se objevují aktivisté, kteří se ujímají organizování nátlaku na ctihodného uzenáře a jeho manželku, aby ve své pohostinnosti přidali. Jinak že si pro své občerstvení dojdou. Ctihodný velkouzenář už začíná větřit, že něco není v pořádku a že se původní charitativní záměr začíná jeho manželce organizačně vymykat. Postupně v něm zraje rozhodnutí. Kdo uteče, ten vyhraje. I manželka už si s celou řadou problémů neví rady a tak vyrukuje na starostu, ať zjedná pořádek. Starosta, tak trochu její člověk, si ale také moc neví rady. Mám jen dva obecní policajty a ti to nezvládnou, říká. Na posily nemám peníze. Tu osvítí manželku velkouzenáře nápad, jak peníze rychle získat. Máme přece nejnižší daně z nemovitostí v celém okolí. Starosto, okamžitě vydej výnos, že je nutné daně ztrojnásobit. Oběhneš vesnici, vybereš peníze a sjednáš pořádek. Sama šla hned příkladem a peníze složila do obecního prasátka. Několik obyvatel se přidalo a také do prasátka nasypali. Další by se rádi zbavili problémů, neradi na daních přidali, ale peníze mají v okresní bance a tam se nedostanou. Nemohou opustit svůj, auty a návštěvníky, zatarasený domov. Velká většina vesnice však zvýšené daně odmítla platit s tím, že nikoho nezvali, problémy nevyvolali. Ať si vše zaplatí velkouzenář. To on způsobil kolaps. Jak k tomu přijdeme my, kteří za to máme zaplatit. A jak to všechno v té pohádce dopadlo? Velkouzenář a pár jeho kamarádů vesnici opustili jako mexičtí bossové podzemní chodbou první. Přejedení návštěvníci postupně obsadili nemovitosti původních obyvatel, aby si po velké žranici odpočinuli. Ti ještě nenasycení vyjedli zbytkové zásoby velkouzenáře i místních obyvatel. Některým původním vesničanům se také podařilo utéci podzemní chodbou, než se pod návalem zcela zhroutila. Starosta s manželkou velkouzenáře marně běhali s obecním prasátkem. Daně nevybrali, protože

nemovitosti již obývali pouze návštěvníci a ti daňovými poplatníky přece nejsou. Obyvatelé sousedních vesnic přesvědčili své starosty, aby na hranicích katastru oné vísky, v dalekých zemích, postavili zdi, bránící šíření podobných nápadů. A tak tam žijí možná dodnes. Jak může dopadnout zahradní slavnost, když se někdo rozhodne udělat velkolepou hostinu a nedomyslí vše. Pozve návštěvníky na velkou žranici, ale neřekne, kolik hostů může přijmout, pro koho je pozvání určeno, kdy akce začíná a kdy končí. Vše by mělo mít svá pravidla hry a jasnou organizaci bez dopadu na daňové poplatníky. Jaroslav Novotný

URL| http://jaroslavnovotny1.blog.idnes.cz/...zvyseni-dani-z-nemovitosti.html?ref=rss

Instinkt Josef Maiín HLAVOU PROTI ZDI 14.1.2016 Instinkt str. 54 Téma Tomáš Čechtický Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V bitvě u Zborova vyrval smrti raněného kamaráda a dostal za to Svatojiřský kříž. Bylo mu to fuk, cetky neuznával. V odboji vyhazoval nácky do vzduchu a po zatčení napadl v lazaretu hlídkujícího gestapáka alespoň bažantem. Josef Mašín patřil na červenou listinu ohrožených druhů, byl totiž hrdinou. Josef Maiín je otcem Ctirada a Josefa, kteří se v roce 1953 prostřílejí přes celou NDR do Západního Berlína. Mají totiž v genech pohrdání životem a bohorovnost, s níž jejich táta zatápí Rakušanům a pak nacistům v obou světových válkách. V té první kaprál Mašín nevypálí za císaře pána ani kulku a zběhne k Rusům. V bitvě u Zborova roku 1917 už je nadporučík a legionář. Hodí si na ramena raněného s nohama na maděru a odnese ho v kulometném ohni do bezpečí. Dostane Svatojiřský kříž, ale neprožívá to, metály neuznává. O rok později tráví v převleku za zmateného prosťáčka týdny v týlu nepřítele. Když po něm chtějí papíry, ukáže účtenku od ševce. I díky jeho zprávám pak československé legie úspěšně zaútočí u Bachmače. Potká zeměměřičskou inženýrku Zdenu Novákovou a v letech 1930–1933 stihnou zplodit tři děti, Radka, Pepu a Zdenu. 15. března 1939 se do Prahy valí wehrmacht a velitel dělostřelců podplukovník Mašín má odevzdat děla. Místo toho je na Němce namíří a pustí se pěstmi do nadřízených, kteří mu v tom brání. Serve výložky a odejde do ilegality. V odbojové skupině Obrana národa pracuje nejdřív s trhavinami, pak s obrovskou a hlučnou vysílačkou, kterou stěhuje po ilegálních bytech. Nakonec ho gestapáci po divoké přestřelce a těžce zraněného dostanou. Napadá je i ve vězeňské nemocnici, třeba bažantem. Na Pankráci inovuje sebevraždu, zkouší si prokousnout žílu nebo naběhnout hlavou proti zdi. Je tak nebezpečný, že když ho 30. června 1942 v Kobylisích popravují, neodváží se mu sejmout pouta. Tasit šavle a hurá! Frajerská odvaha ho zdobí odjakživa. Už jako teenager vjíždí do rodného statku v Lošanech na Kolínsku vstoje na koňském zadku a před nízkým čelem vrat uhýbá v poslední vteřině. Vyrůstá s matkou-vdovou, studuje hospodářskou školu a je náramný fešák, takže ho hned po odvodu v roce 1915 odvelí na důstojnickou akademii. Straší tam napoleonský duch. Když dementní instruktor zapomene, jak dál, popíše útočnou strategii hláškou: „Säbel hoch und hurrah!“ (Tasit šavle a hurá!) Jednou se Mašína zeptá, jak by vyvedl jednotku z obklíčení. „Tasil bych šavli a hurá!“ odpoví mladík. Kadeti zařvou a kaprál Mašín putuje na frontu. V c. a k.

armádě stráví jen dvanáct dní, protože vyfasuje o půl čísla menší bagančata. Za pochodu maďarskou pustou si je zuje, kapitán ho seřeže jezdeckým bičíkem a Mašín přeběhne 9. května 1915 k nepříteli. Nebýt malých bot, jeho život by se zřejmě odvíjel jinak. Vstoupí do legií a exceluje ve zmíněných bitvách, po průstřelu břicha na transsibiřské magistrále taktak uteče hrobníkovi z lopaty. Do vlasti se vrátí v únoru 1920 jako kapitán, ale za devatenáct mírových let postoupí jen na podplukovníka. Pohrdá politikou, povrchními kamarádšofty i veliteli, kteří neprošli ohněm. Těší ho jedině rodina, s níž žije na lošanském statku. Žena Zdena při něm stojí, i když ho po rvačce s generály a odchodu do ilegality v březnu 1939 vídá zřídka. Také tchyně Emma se v něm vidí. Dožije se sta let a ujme se vnoučat, když nacisté Mašína popraví a Zdenu zavřou. Cukrář „Cukrář“ je odbojářský specialista chystající atentáty a sabotáže. Mašín tuto funkci zastává s láskou. Sežene kdeco, od dynamitu po pancéřovou pěst. Staví pekelné stroje, láduje trhaviny do zápalných tyčí, vyrábí brikety. Kovové krabičky naplněné výbušninou máčí do asfaltu a obaluje uhelným prachem. Taková bomba je v haldě uhlí k nerozeznání a vyhodí do vzduchu i parní lokomotivu. Někdo spočítá, že cukrář Mašín obdaří Němce dvěma tisíci těchto větrových bonbonků. Později se jeho práce změní, vyráží častěji do terénu. Jeho spolupracovníky jsou kapitán Václav Morávek a podplukovník Josef Balabán. V protektorátu se proslaví jako Tři králové. Od dvojitého agenta Paula Thümmela kupují informace a Mašín je předává do Londýna vysílačkou zvanou mlátička. V Praze střídají dvacet ilegálních bytů a kupu převleků, ale gestapo je mlátičce na stopě, Thümmela podezírá a smyčku kolem Tří králů utahuje. Mašína dopadne 13. května 1941 při odesílání depeše z garsonky v Nuslích. Nic gestapákům nedaruje. Na chodbě před bytem trefí jednoho do břicha, druhého postřelí, skok o patro níž však skončí frakturou bérce a průstřely boku, stehna a ruky. V lazaretu SS se uzdraví natolik, že na Pankráci složí ředitele Soppu při výslechu k zemi. Z cely ho pak vodí ve svěrací kazajce. Zemře jako hrdina, při popravě provolá slávu republice. Poučný je osud jeho ženy. Nacisté ji zavřou v roce 1942 na sedm měsíců, komunisté v roce 1953 na pětadvacet let. Nemocná paní Zdena tři roky nato v žaláři zemře. BIZARNÍ DĚJINY Ivana Motýla Zmrzlé hovězí pro Prahu (14. leden 1911) V sobotu 14. ledna před 105 lety přijel na pražské nádraží Františka Josefa zvláštní vlak z přístavu Terst s mimořádnou zásilkou zmrzlého hovězího masa. Rakouská vláda nákupem reagovala na kritickou situaci na trhu, na který domácí producenti dodávali maso předražené a pro mnoho obyvatel cenově nedostupné. Levicoví poslanci v říšské radě proto tlačili na vládu, aby omezila celní bariéry a trh otevřela levnému masu ze Srbska či z Argentiny. Zkušební zásilka laciného argentinského masa byla poprvé dovezena už na podzim 1910 do Vídně. Jeho prodej se ale změnil v bitvu hospodyněk, na kterou navázaly pouliční „hladové“ nepokoje, jež celou noc rozháněla policie. Maso pro Prahu v lednu 1911 bylo dopraveno v celých čtvrtích a zmrzlé na kost. „Hovězí zmrznutím netrpí ani na výživnosti, ani na chuti,“ informovaly Národní listy. Lidé tehdy totiž neměli takřka žádné zkušenosti se zmrzlými potravinami a domácí lednice neexistovaly. Trápili se i řezníci. „Maso jako kost tvrdé nebylo možno obyčejným způsobem děliti, i bylo tudíž pásovou pilou rozřezáno,“ popisoval reportér Národních listů prodej masa na smíchovských jatkách. Hospodyním bylo doporučeno, aby hovězí uchovávaly zmrzlé za okny. 14. ledna 1911 a další dny naštěstí mrzlo. Dovezené argentinské maso bylo nejlevnějším hovězím na trhu v Čechách: jeho kilogram vyšel na 1,44 koruny, zatímco hovězí od domácích chovatelů stálo nejméně 1,85 koruny. Průměrný týdenní zaměstnanecký plat v roce 1911 byl přitom zhruba 18 až 22 korun. Třeba služky však za týden práce dostávaly jen pětikorunu. Josef Mašín 26. srpna 1896 30. června 1942 1915 krátce na rakousko uherské důstojnické akademii 28. dubna 1915 s 36. pěším plukem odjel na ruskou frontu 9. května 1915 přeběhl do ruského zajetí 3. ledna 1916 přihlásil se do československých legií 2. července 1917 bitva u Zborova, vyznamenán Křížem

sv. Jiří 8.–13. března 1918 bitva u Bachmače; čtyři týdny předtím vyzvědačem v týlu nepřítele únor 1920 návrat do vlasti 18. června 1929 svatba se Zdenou Novákovou; narodil se Ctirad (1930), Josef (1932) a Zdena (1933) 1928–1939 jako podplukovník zástupcem velitele dělostřeleckého pluku v pražské Ruzyni 14. března 1939 suspendován a obžalován pro vzpouru, protože odmítl splnit kapitulační rozkaz; odchod do ilegality 13. května 1941 zatčen gestapem 30. června 1942 popraven v Kobylisích T i králové Bohatýry protektorátního odboje byli Tři králové, podplukovník Josef Mašín, podplukovník Josef Balabán a kapitán Václav Morávek. Krejčí Cabicar jim dodával převleky pro každé prostředí, montérky do fabriky, azjnboňácké uniformy na nádraží i dlouhé zelené kabáty s haknkrajcem na klopě pro potulky Prahou. Zpočátku střídali desítky pražských bytů, odkud vysílali do Londýna zprávy od dvojitého agenta Paula Thümmela. Saský pekař a nositel zlatého odznaku NSDAP pracoval po okupaci ČSR v oddělení kontrašpionáže Abwehru (vojenská rozvědka) v Praze, zároveň však střídavě informoval a záměrně dezinformoval československé zpravodajské služby. Třem králům ovšem opakovaně zachránil život. Jakmile ho gestapáci začali podezírat a dvakrát ho zatkli a opět propustili, jeho život visel na vlásku a spolu s ním také osud Tří králů. O Mašínovi viz hlavní text, Balabána postřelilo gestapo 22. dubna 1941 v Dejvicích a v říjnu téhož roku skončil na šibenici, Morávka zastřelil Oskar Fleischer zvaný Řezník 21. března 1942 v parku u Prašného mostu. Thümmel dvojí hru málem přežil, 20. dubna 1945 ho však na nádvoří v Terezíně popravili esesáci. Foto popis| NAŠI LEGIONÁŘI. Druhá a třetí rota 6. střeleckého pluku před odjezdem do bitvy u Bachmače. Foto autor| / foto: Pro media.cz, ČTK Foto popis| DCERA Zdena byla po útěku svých bratrů pronásledována komunisty. Foto popis| SYNOVÉ Ctirad a Josef emigrovali v říjnu 1953 do Západního Berlína. Václav Švéda a Zbyněk Janata, kteří utíkali s nimi, byli dopadeni a v Československu popraveni.

Jihlavský deník Obyvatelé vísek si i přes velké mrazy šli ráno pro čerstvé pečivo 20.1.2016

Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství DENISA ŠIMANOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Mrazy Pelhřimovsko – Přesto, že byl včera zatím nejmrazivější den tohoto roku, pekaři, uzenáři a mlékaři na Pelhřimovsku neměli s dodáním potravin do obchodů na vsích žádné velké problémy. Opravdu nízké hodnoty na teploměru včera ráno nezastrašily ani dodavatele Romana Kučírka z humpolecké výrobny lahůdek. „Problém s dodáním potravin nastane, když na silnici potkám nějakou bouračku. To pak hrozí zpoždění. Dnes ale žádný problém na silnicích nenastal. Rozvážet uzeniny a lahůdky do prodejen tady na Kamenicku se mi tedy zatím daří včas,“ pověděl o svých ranních zkušenostech na silnicích Roman Kučírek. Jeho slova potvrdila i prodavačka bohdalínské prodejnyLudmilaKrejčů.„Cojávím, tak dodavatelé, kteří k nám pravidelně jezdí, zatím žádné velké problémy s dodáním potravin do bohdalínského obchodu kvůli mrazům neměli a vždycky k nám dorazili. Někdy se ale stává, že přijedou trochu později, když je špatné počasí, padá sníh, a silnice jsou tak ve špatném stavu,“ řekla Ludmila Krejčů. Tose prý ale v Bohdalíně během uplynulých zimních období tolikrát nestávalo. „Já tolik šoférů se zbožím nemám. Jsem tady třikrát v týdnu, a to v úterý, ve středu a v sobotu. Ačekámtři závozy. Ztohosem někteří jedou jen jednou za čtrnáct dní, takže jim to většinou vyjde do dobrého počasí,“ poukázala na četnost přijímání zboží Krejčů. Dodala také, že obchod vBohdalíněotevírávpůlosmé ráno, a možná i proto závozníci zboží stihnou přivést včas. Přemítala o tom, že když by otevírala třeba v šest hodin, možná by už problém nastal. I když byly včera velké mrazy, silnice byly dobře sjízdné. Některé silnice, které ale silničáři na starost nemají, si během zimních měsíců udržují obce samy. Příkladem je i Dobrá Voda. „Cesta k nám našim dodavatelům víceméně problém nedělá. Silnice si tu udržujeme sami, takže když napadne sníh, o jeho odklizení se postará obec. Myslím si, že tedy právě

proto nemáme žádný problém s tím, aby nám naši dodavatelé přivezli čerstvé potraviny do obchodu včas,“ řekla prodavačka z Jednoty v Dobré Vodě, která si nepřála zveřejnit své jméno. Foto popis| ZÁSOBOVÁNÍ. Obchod se smíšeným zbožím v Bohdalíně je otevřen v úterý, ve středu a v sobotu. Foto autor| Foto: Deník/Denisa Šimanová Region| Vysočina Publikováno| Jihlavský deník; Zpravodajství; 03 Publikováno| Pelhřimovský deník; Zpravodajství; 03 ID| 7bbba196-c79e-496c-8a35-5b59742f478b

Katka Z jednoho hrnce 14.1.2016 Katka str. 29 Naše dobroty Ladislava Protivanská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vydatné polévky dokonale zahřejí a můžete je klidně podávat jako hlavní jídlo. Zeleninový eintopf NEMŮŽE TO BÝT SNAZŠÍ Pro 4 osoby: • 1 řapík celeru • 150 g dýně • 1 bulva fenyklu • 1 brambora • 1 velká červená paprika • 1 šalotka • 1 stroužek česneku • 1/2 svazku bylinek • 2 lžíce oleje • chilli koření • sůl, pepř • 400 ml zeleninového vývaru • 4 sušená rajčata (v oleji) • 1 lžíce sekané petrželky • na špičku nože nastrouhané citronové kůry POSTUP: 1 Pórek očistěte a nakrájejte na kolečka, dýni a fenykl nakrájejte na kostičky. Zelenou fenyklovou nať nevyhazujte, ale odložte si ji stranou na později. Bramboru oloupejte a nakrájejte na kostičky. Papriku omyjte, vykrojte semeník a nakrájejte ji na proužky. Šalotku a česnek nasekejte nadrobno. Bylinky opláchněte a svažte je provázkem do svazečku. 2 Šalotku s česnekem opečte v hrnci na rozpáleném oleji. Přidejte ostatní zeleninu a lehce ji posypejte chilli kořením, solí a pepřem. Přidejte svazek bylinek, zalijte vývarem tak, aby byly všechny přísady ponořeny, a na středním ohni vařte 10 až 15 minut. 3 Rajčata vyjměte z oleje a nechte je okapat, pak je nasekejte nadrobno, smíchejte s petrželkou, s fenyklovou natí a citronovou kůrou. Polovinu směsi zamíchejte do polévky, zbytek si nechte na posypání. Podávejte s bagetou. Příprava: 45 minut Na kus: cca 180 kcal; 750 kJ Obtížnost: *** Pikantní hrnec s růžičkovou kapustou S UZENÝM MASEM A PÁRKEM Pro 4 osoby: • 400 g brambor • 1 velká cibule • 2 telecí párky • 250 g uzeného masa • 400 g růžičkové kapusty • 1 konzerva sterilovaných rajčat • 500 ml vývaru • 1 lžíce středně pikantní hořčice • sůl, pepř • špetka cukru • 200 g smetany POSTUP: 1 Brambory oloupejte, nakrájejte na kostky a opláchněte ve studené vodě. Cibule oloupejte a nakrájejte na kostičky. Párky nakrájejte na šikmá kolečka a uzené maso na malé kostičky. Všechny přísady včetně růžičkové kapusty, sterilovaných rajčat a vývaru dejte do pekáčku nebo do

hrnce. 2 Hořčici smíchejte se smetanou a se solí, pepřem a cukrem. Směs přidejte do hrnce, dobře promíchejte, přiklopte a hrnec dejte do trouby. Troubu zapněte na 200 oC (horkovzdušnou na 180 oC) a pečte 1 a půl hodiny. Před koncem se přesvědčte vidličkou, zda je veškerá zelenina měkká. Podle chuti přidejte oregano nebo majoránku. Příprava: 110 minut Na osobu: cca 620 kcal; 2720 kJ Obtížnost: *** Kuřecí hrnec NA LAHODNÉM TOMATOVÉM ZÁKLADU Pro 4 osoby: • 500 g kuřecích prsou • 1 středně velká cibule • 400 g kapusty • 400 g mrkve • 500 g brambor • 1 lžíce oleje • sůl, pepř • 2 lžíce rajského protlaku • 600 ml drůbežího vývaru • 1/2 svazku hladkolisté petrželky POSTUP: 1 Maso omyjte, osušte a nakrájejte na kousky o velikosti soust. Cibuli oloupejte a nakrájejte na kostičky. Zeleninu a brambory očistěte, oškrábejte nebo oloupejte a nakrájejte na kousky. 2 Ve velkém hrnci rozpalte olej a maso v něm opékejte ze všech stran přibližně 2 minuty. Pak maso osolte, opepřete a vyjměte. Poté ve stejném hrnci orestujte cibuli s rajským protlakem, pak vsypejte i ostatní zeleninu a za stálého míchání vše opečte. Obsah hrnce zalijte vývarem, přidejte polovinu nasekané petrželové natě a vařte 10 minut. Do polévky vložte maso a vařte dalších 10 minut. Polévku podle chuti přisolte a opepřete a před podáváním posypejte zbylou petrželovou natí. Příprava: 50 minut Na osobu: cca 380 kcal; 1590 kJ Obtížnost: ** Minestrone s kapustou S VOŇAVÝMI KNEDLÍČKY Pro 4 osoby: • 1 cibule • 1/2 kapusty • 500 g mrkve • 150 g celeru • 2 lžíce oleje • 20 g másla • sůl, pepř • 1 l vývaru • 200 g vinné klobásy • strouhanka • 1/2 svazku petrželky • 1 stroužek česneku • nastrouhaná kůra z 1/2 biocitronu POSTUP: 1 Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. Kořenovou zeleninu očistěte. Kapustu rozkrojte na čtvrtiny, omyjte, nechte ji okapat a nakrájejte na nudličky. Mrkev nakrájejte na kolečka, celer na kostičky. 2 V hrnci rozpalte olej a máslo a cibuli za stálého míchání usmažte dosklovita. Do hrnce nasypejte ostatní zeleninu a vše za stálého míchání opečte. Přidejte sůl, pepř a vše zalijte vývarem a přikryté vařte na mírném ohni asi 15 minut. V průběhu vaření občas promíchejte. 3 Klobásu vymačkejte ze střívka do misky a zahustěte trochou strouhanky. Ze směsi tvarujte malé kulaté knedlíčky. Vložte je do polévky a vařte ještě 5 minut. Polévku podle chuti osolte a opepřete. 4 Petrželku omyjte, osušte a nasekejte nadrobno. Česnek oloupejte a též nasekejte. Do hotové polévky přidejte petrželku s česnekem a citronovou kůru. Můžete ozdobit i dalšími čerstvými bylinkami, které máte po ruce. Příprava: 45 minut Na osobu: cca 360 kcal; 1500 kJ Obtížnost: *** Hrášková polévka PROVONĚNÁ SLANINOU Pro 4 osoby: • 300 g suchého zeleného hrášku • svazek polévkové zeleniny • 120 g uzené slaniny • 1

lžíce oleje • 1 bobkový list • 3 snítky majoránky • 300 g brambor • sůl, pepř • trocha červeného vinného octa POSTUP: 1 Hrášek namočte do druhého dne. Zeleninu očistěte, mrkev a celer nakrájejte na kostičky, pórek na kolečka. 2 Slaninu nakrájejte na kostičky a ve velkém hrnci ji opečte. Přidejte zeleninu a za stálého míchání opékejte asi 3 minuty. Hrášek slijte a odměřte 1,2 l vody. Hrášek, bobkový list, majoránku a zeleninu dejte do hrnce, přilijte vodu a vařte na mírném ohni 1 hodinu. Podle potřeby přilijte vodu. 3 Brambory oloupejte, omyjte, nakrájejte a přidejte do hrnce asi na posledních 20 minut. Podle chuti přidejte sůl, pepř a trochu červeného vinného octa. Můžete podávat s uzeninou a ozdobené snítkou bylinky. Příprava: 85 minut + doba máčení Na osobu cca 580 kcal; 2420 kJ Obtížnost: *** *** SUŠENÁ RAJČATA S OŽIVÍ CHUŤ POLÉVKY! PEČENÍM PEČ SE ZVÝRAZNÍ CHUŤ ZELENINY! Leona Machálková zpěvačka Co ráda jíte? Snažím se stravovat se zdravě. Rozhodně nejsem vegetariánka. Maso i uzeniny doma jíme, ale v rozumné míře. Pokud už kupuji maso či šunku, tak v co nejvyšší kvalitě. Ctím zásadu, že raději méně, ale jen to nejlepší. Foto autor| Foto: archiv Burdy Foto autor| Foto: Showpix (1) a archiv Burdy O autorovi| Připravila: Ladislava Protivanská

kolinsky.denik.cz Zuzana Víznerová: Člověk by měl mít čas sám na sebe 14.1.2016

kolinsky.denik.cz str. 0 Moje Kolínsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kolínsko – Máme za sebou nejkrásnější období roku, ale také období přejídání se. Nyní přišla doba, kdy se mnozí z nás zahledí na váhu, nakoupí cvičební úbory a vydají se do posiloven a tělocvičen. Navíc nasadí drastické diety. O tom, jak je vhodné s upravováním jídelníčku a se sportem začít, jsme hovořili se Zuzanou Víznerovou, která se správným stravováním a sportem zabývá. " Po vánočních svátcích i Silvestru je každý přejedený sladkých, ale i dalších nezdravých potravin. Jsou vhodné nějaké očistné kúry? Očistné kúry jsou dobré nejen po Vánocích, ale i při dlouhodobě nesprávném stravování jako startér nového jídelního režimu a změny životního stylu. Většina lidí ale nastolí dosti drastické dietní opatření, kdy je z jídelníčku odstraněno prakticky vše kromě ovocných a zeleninových šťáv. Tato kúra, ale díky svému krátkému trvání, nemá požadovaný očistný efekt. Abychom opravdu dosáhli očisty organismu od škodlivých látek, které tělu dlouhodobě

dodáváme, případně je přijímáme z vnějšího prostředí, je vhodnější celkově upravit životní styl a dietní zvyklosti. Na začátek je vhodné tzv. přechodné období, kdy z jídelníčku na omezenou dobu 1-2 týdny odstraníme živočišné tuky a bílkoviny (maso, mléko, sýry, vejce), cukr (nejen jako sladidlo a přísadu do jídla, ale také veškeré cukrovinky) a smažená jídla a z pitného režimu vyškrtneme alkohol a kofeinové a sycené nápoje (káva, černý a zelený čaj a nápoje kolového typu). Co je naopak vhodné konzumovat? Co bychom měli jíst? Naopak hojně můžeme zařadit potraviny, jejichž základ tvoří komplexní sacharidy (těstoviny, rýže, pohanka, jáhly, bulgur, kuskus, kroupy, apod.), rostlinné bílkoviny a tuky (luštěniny, tedy fazole, čočka, hrách, cizrna, ořechy, sója a sójové výrobky, jako je tofu či sójové maso, rostlinné oleje) a samozřejmě doplňujeme zeleninou a ovocem ve větším množství, než jsme normálně zvyklí včetně neslazeného sušeného ovoce, sterilované a mražené zeleniny a čerstvých ovocných a zeleninových šťáv. K ochucení jídel používáme libovolné přírodní koření (bez glutamátu) – vhodné jsou i pálivější a výraznější druhy jako kari, kurkuma, zázvor, česnek, chilli, apod. Výjimku z výše zakázaných potravin tvoří čerstvé rybí maso, zakysané mléčné výrobky (přírodní bílý jogurt a neochucené zakysané mléčné nápoje) kvůli obsahu živých kultur a jako sladidlo je s mírou povolen med. Vypít je potřeba alespoň 2 litry tekutin denně. Dostatečným příjmem tekutin se podpoří očista a detoxikace organismu. Po počátečních potížích ?s adaptací na nový jídelníček se u většiny lidí rychle dostaví příjemné pocity z celkového odlehčení organismu, úpravy trávení a zažívání, pročištění a projasnění pleti, celkové vyšší odolnosti vůči nemocem a nachlazení a dojde samozřejmě i k váhovému úbytku. Jak by se lidé měli stravovat, pokud chtějí upravit svou váhu? Začala bych na jeden až dva týdny detoxikací s pravidly, které jsem zmiňovala a pak bych zařadila více živočišných bílkovin – maso: kuřecí, krůtí, hovězí a libové vepřové. Nepřejídat se a naopak nehladovět, což je ještě větší problém než samotné přejídaní. Rozložit si jídlo do minimálně čtyřech až pěti jídel denně a pak jsou úspěchy zaručeny. Tělo nebude hladovět a nebude si ukládat tuky na časy opětovného hladovění. Typický příklad: ráno rychle do práce bez snídaně, na oběd není čas, pak přijde hlad, tak přijde záplata v podobě nějaké šílené bagety z benzínky či nějaký jiný nesmysl z fast foodu a večer, když člověk přijde domu z práce, tak by snědl ledničku i s magnetkami ?z dovolené. Základem a úspěšným startem do nového dne je výživná snídaně, žádné jednoduché cukry a káva, ale třeba teplé ovesné, rýžové nebo pohankové kaše s ovocem nastartují den jako nic jiného. Večer namočíme vločky do vody, ráno jen lehce ohřejeme, přidáme ovoce a sníme, což nezabere víc jak 10 minut. Co byste po Vánocích doporučila naprostým nesportovcům? Naprostým nesportovcům bych doporučila, aby si nedávali nesmyslné cíle, o kterých se již dopředu ví, že nebudou nikdy splněny. Nesportovcům, kteří stojí na úplném začátku, bych doporučila pravidelnou svižnou chůzi na čerstvém vzduchu, třeba přidat i hole do rukou, které zvýší tepovou frekvenci a tělo více spaluje. Pak bych zašla na cvičení typu pilates, jógu, posilování s vlastním tělem a podobně. A pak samozřejmě skočit rovnýma nohama do kardia cvičení, jako je třeba Piloxing, jelikož bez kardia, což znamená svižnější cvičení, kdy nám stoupne tepová frekvence a začneme se chtě nechtě potit, se tukových polštářů těžko zbavíme. Kardio cvičení je dobré střídat s posilováním a jiným silovým cvičením, kvůli stavění a rýsování svalové hmoty. Sama cvičíte pravidelně a předcvičujete ostatním. Je znát, že je po svátcích? Chodí na vaše hodiny více lidí? Jak dlouho obyčejně motivace vydrží? Po Vánocích přijde vždy vlna cvičenců a cvičenek ?s předsevzetími, ale ty zase ve většině případů skončí stejně rychle tak, jak začali. Proto říkám, žádné velké cíle, začít pěkně krůček po krůčku a radovat se z malých úspěchů, jelikož z malých vítězství pak je najednou jeden velký vyhraný boj.

Jako dobrá motivace funguje koupit si permanentku do fitka či na nějaké skupinové cvičení, nebo se domluvit s kamarádkou či kamarádem, se kterým se můžete navzájem motivovat a podporovat. Co by lidé měli udělat proto, aby u sportu zůstali déle než například jen v lednu? Sport musí každopádně „bavit". Zbytečně se nepřetěžovat, neodradit se hned v začátku. Například v posilovně si zaplatit na pár hodin trenéra, který ukáže jak správně cvičit a ušije cvičební plán na míru. Nebo si stáhnout nějakou z mnoha aplikací do telefonu, kde jsou již cvičící plány nastaveny, ať už jde o běh nebo posilování s vlastním tělem. Je nějaký způsob, jak formovat postavu a udržovat zdravý životní styl v případě, že jsme znovu v pracovním kolotoči a nemáme na jídlo ani sport mnoho času? Člověk by měl mít čas sám na sebe, když odbývá sám sebe v jídle nebo sportu, tak to každého časem stejně doběhne v podobě bolesti zad, hlavy, obezity, trávicími potížemi a podobně. Správným jídelníčkem a pohybem se zlepšuje psychika, celková kondice a hlavně životní nálada. Při sportu se člověk odreaguje a má ze sebe radost. Správný jídelníček a hlavně pravidelnost a pestrost stravy je základ úspěchu pro každého jedince, kterému na sobě záleží a chce být zdravý a fit v každém věku."

URL| http://kolinsky.denik.cz/zpravy_region...y-mel-mit-cas-sam-na-sebe-20160113.html

Kuchyně.CZ 24 hodin v Alta Badii 14.1.2016

Kuchyně.CZ str. 84 Na cestách

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dolomity lákají turisty na lyžování, letní cyklistiku či náročné treky. Jihotyrolská Alta Badia ovšem přidává ještě jeden trumf: už několik let má nálepku špičkové gastronomické destinace, vyšperkované několika podniky s michelinskou hvězdou. Novinář Libor Budinský ví, kde se ve vysokých horách konají prestižní kuchařské souboje a kde se přímo na sjezdovkách rozlévá vynikající víno z nedalekých vinic. 9:00 Štrúdl na „sto způsobů“ Většina hostů snídá ve svém hotelu, ale minimálně jednou by měl každý vyrazit na snídani ven. A tady je náš tip. Zastavte se v kavárně I Dolci di Ricky, kde připravují nejen famózní dezerty, ale hlavně pečou kreativně pojaté štrúdly. V nabídce objevíte nejen klasický závin z listového těsta, ale také štrúdl pohankový či připravený z křehkého těsta ochuceného čokoládou. Také náplně se liší – za vyzkoušení stojí především kombinace jablek, rozinek a piniových oříšků. A ještě jedna rada: až se budete vracet z lyžování, skočte sem ochutnat nadýchané domácí ořechové muffiny s vlašskými ořechy a mandlemi. 10:00 Jihotyrolský špek Míříme vzhůru. Naše kulinární dobrodružství pokračuje v království perfektně upravených sjezdovek, které se obtáčejí jako nekonečná pavučina kolem rozeklaného vrcholku Lagazuoi, kam lyžaře vyveze lehce adrenalinová visutá lanovka. Poté, co se pokocháte výhledem na legendární Marmoladu, pusťte se po sjezdovce dolů, k hospůdce Scotoni, ležící ve výšce 2040 metrů. V podniku s domáckou atmosférou servírují fantastický jihotyrolský špek, domácí uzené a výborná pečená masa. Když je hezky, a to je zde ke konci zimy skoro každý den, uvelebte se na prosluněné terase a kochejte se dech beroucími výhledy na okolní

přírodu. 11:00 Drink v moderní „boudě“ Dřevěné chaty přilepené na horských sedlech Dolomit pocházejí většinou z přelomu 19. a 20. století. Jednou z výjimek je designová stavba Alpine Lounge, vybudovaná před rokem ve výšce 2200 metrů u horní stanice lanovky vedoucí k masivu Sella Ronda. Moderní „bouda“ s téměř uhrančivou atmosférou je postavená pouze z místních materiálů a současně splňuje nejvyšší ekologické parametry. Dopřejte si chvilku relaxace v prostorném baru s proskleným krbem, k pohodě přispěje sklenka hořkosladkého aperolu s chutí pomerančů či dolomitského „lomcováku“ s názvem Bombardino, jehož základem je svařený vaječný koňak s extra přidaným rumem a šlehačkou. 12:00 To nejlepší víno Na přelomu února a března můžete navštívit akci nazvanou Sommelieři na sjezdovkách (28. února, 3. a 10. března), během níž budou zkušení sommelieři na horských chatách nalévat a představovat zástupce těch nejlepších jihotyrolských vín. Jižní Tyrolsko má na pět tisíc hektarů vinic a místní vinaři produkují kolem čtyřiceti milionů lahví vína. Populární je především odrůda Lagrain, lehce nasládlé, ale harmonické červené víno. Vyhlášené jsou také zdejší sauvignony. Vyzkoušejte třeba Sauvignon Winkl 2014 z vinařství Terlan. 13:00 Luxus na horách Nejluxusnějším podnikem na hřebenech Dolomit je rybí restaurace Comici. Už při příchodu na hosty čekají desítky vystavených lahví šampaňského, které tu nalévají v baru před chatou. Ale až uvnitř čekají neskutečné gurmánské zážitky, protože Comici je jediným místem široko daleko, kam každý den dovážejí čerstvé ryby, ústřice či humry. Ochutnejte výtečné grilované langustýnky či pečeného humra se špagetami. A pozor, k humrovi dostanete slušivou zástěrku, to abyste si snad při štípání klepítek neušpinili zářivý lyžařský overal. 15:00 Michelinští šéfkuchaři Kulinární novinky s rukopisem nejvýznamnějších italských michelinských šéfkuchařů nabízí už tradiční projekt zvaný Gourmet skisafari. O co se jedná? Na začátku sezony, tedy druhou prosincovou neděli loňského roku, navštívilo místní hory osm michelinských šéfkuchařů – čtyři místní proti čtyřem kolegům z jižní Itálie. Každý chef se usídlil v jedné horské chatě, kde nabízel speciální menu. Například Matteo Metullio, nejmladší italský michelinský šéfkuchař z restaurace La Siriola v hotelu Ciasa Salares, připravil tortellini plněné kozím sýrem a ragú z mléčného selátka s pyré z červené řepy. A teď to nejdůležitější: vůbec nevadí, že prosinec je pryč. Jídla všech osmi šéfkuchařů totiž budou na horských chatách servírovat až do začátku dubna. Brožurku se seznamem zúčastněných chat najdete v každém hotelu. 18:00 Dotek historie V Alta Badii a několika sousedních údolích žijí Ladinové, etnická skupina mluvící dva tisíce let starým rétorománským jazykem, který vznikl propojením původního jazyka Keltů s lidovou latinou a díky naprosté izolaci této části světa se uchoval do dnešních dnů. Tradiční ladinskou gastronomii můžete ochutnat třeba v hospodě Maso Runch, umístěné v typickém vesnickém domku z 19. století. Mezi místní speciality patří křupavé smažené knedlíčky, plněné špenátem, ricottou či kyselým zelím, petrželová polévka nebo sýrové ravioli. 21:00 Hvězdy pod hvězdami Povinností je návštěva „dvojhvězdového“ podniku St. Hubertus michelinského šéfkuchaře Norberta Niederkoflera, jenž je součástí hotelu Rosa Alpina. A to nejen vzhledem k oněm dvěma hvězdám, ale především díky unikátnímu projektu horské gastronomie. Norbert se totiž po vzoru předků rozhodl vařit pouze z produktů, které mu poskytují hory, a místo mořských ryb či plodů moře pracuje se pstruhy, bylinkami a zvěřinou. Talentovaný chef v loňském roce reprezentoval italskou gastronomii na výstavě Expo v Miláně a před rokem hostoval v pražské restauraci Bellevue, kde hosty překvapil

nezvyklým servírováním sladkovodní ryby, kdy kombinoval marinované maso ze pstruha se smaženou pstruží kůží. *** V designovém baru si vychutnejte sklenku aperolu nebo bombardina. Foto popis| Foto autor| ilustrace ivona knechtlová

kurzy.cz USA: Maloobchodní tržby, Index Fedu NY, PPI 15.1.2016

kurzy.cz str. 0 Měny-forex

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 14.30 SEČ - USA: Maloobchodní tržby (12 2015,m/m) 14.30 SEČ - USA: Maloobchodní tržby bez aut (12 2015,m/m) Očekávání: 0,0% Očekávání: 0,2% Předchozí: 0,2 % Předchozí: 0,4 % Maloobchodní tržby začátkem roku překvapivě opakovaně propadly. Pokles byl.. 14.30 SEČ - USA: Maloobchodní tržby (12 2015,m/m) 14.30 SEČ - USA: Maloobchodní tržby bez aut (12 2015,m/m) Očekávání: 0,0% Očekávání: 0,2% Předchozí: 0,2 % Předchozí: 0,4 % Maloobchodní tržby začátkem roku překvapivě opakovaně propadly. Pokles byl vyhrocen propadem cen ropy/benzínu, resp. benzinových pump, korekcí prodeje automobilů a kvůli chladné zimě. I bez těchto efektů ale maloobchodní tržby zaostaly za očekáváním. Spotřebitelská poptávka se však od jara vrací ke svému dlouhodobému decentnímu tempu růstu. Propad cen ropy, resp. benzínu, sice stále značně snižuje tržby benzinových čerpadel a tím i celkové maloobchodní tržby, v delším období by ale tento efekt měl naopak poptávku posílit. Celkově meziročně po očištění o brzdící efekty stále platí, že spotřebitelská poptávka decentně roste. Silnější spotřebitelský sentiment, posílení trhu práce (přestože růst mezd zůstává nízký) a zlevnění energií podporují spotřebu domácností. 14.30 SEČ - USA: Index současných obecných ekonomických podmínek zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State Fedu New Yorku (01 2016) Očekávání: -4,0 Předchozí: -4,6 Trh čeká určité zlepšení indexu a tím i, z pohledu průmyslových firem regionu, alespoň zmírnění menšího poklesu ekonomické aktivity z prosince. Dle nich slábnutí celkové ekonomické aktivity v roce 2015 vyvrcholilo silným srpnovým poklesem, největším od světové finanční krize, přesněji od dubna 2009. Od té doby celková ekonomická aktivita klesá, byť stále mírněji. Podobně průmyslové firmy regionu hodnotí nové objednávky. Zaměstnanosti průmyslu regionu od září po dvou letech přestala růst, naopak propouštění akceleruje až na silné prosincové úrovně.

Průmyslové firmy regionu v prosinci čekají značně silnější růst celkové ekonomické aktivity i nových zakázek průmyslu regionu příští rok než v listopadu (v případě celkově ekonomické aktivity na maximum od ledna) blízko hodnotám z minulých let. Zaměstnanost, investiční a technologické výdaje průmyslu regionu mají růst solidně.

Regionální data ekonomické aktivity konzistentně, ve druhém pololetí ještě více než dříve potvrzují přenos tlaku slábnoucí světové ekonomiky a silného dolaru na export a průmysl a tím i na celkovou ekonomickou aktivitu. 14.30 SEČ - USA: PPI (12 2015, m/m,%) 14.30 SEČ - USA: PPI bez cen potravin a energií (12 2015, m/m,%) Očekávání: -0,1 Očekávání: 0,1 Předchozí: 0,3 Předchozí: 0,3 14.30 SEČ - USA: PPI (12 2015, y/y,%) 14.30 SEČ - USA: PPI bez cen potravin a energií (12 2015, y/y,%) Očekávání: -1,0 Očekávání: 0,3 Předchozí: -1,1 Předchozí: 0,5 Podprůměrné produkční i spotřebitelská inflace v posledních kvartálech slábly, značně se totiž projevuje propad volatilních cen ropy a energií, respektive benzínu (na které má centrální banka minimální vliv) a taky silný dolar. Produkční ceny nyní klesají dokonce i meziročně, relevantnější meziroční jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií) je na produkční úrovni mírně nad nulou, na spotřebitelské úrovni je taky pod cílem centrální banky 2 %. To oslabuje dlouhodobou strategii centrální banky zvyšovat úr. sazby. Také proto je zvyšování může být pomalejší a menší. Dopad dat na trhy: Data solidního růstu maloobchodních tržeb jsou spíše lepší pro akcie a dolar, nepříznivé pro dluhopisy a zlato. Informace snížené inflace jsou obecně pro akcie a dolar nepříznivá, jsou ale příznivá pro dluhopisy a zlato. Slabost regionálních dat ekonomické aktivity je dobrá pro dluhopisy a zlato, nepříznivé pro dolar a akcie. Firemní výsledky: Citigroup, Wells Fargo Josef Kvarda Analytik HighSky Brokers, a.s. http://www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/393307-usa-maloobchodni-trzby-index-fedu-ny-ppi/

ČR - indexy cen výrobců a ve službách v prosinci klesly 18.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziměsíčně klesly ceny průmyslových výrobců o 0,4 % a tržních služeb o 0,8 %. Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 0,8 %, ceny stavebních prací stagnovaly. Meziročně byly nižší ceny průmyslových výrobců o 2,9 % a ceny tržních služeb o 0,3 %. Ceny. Meziměsíčně klesly ceny průmyslových výrobců o 0,4 % a tržních služeb o 0,8 %. Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 0,8 %, ceny stavebních prací stagnovaly. Meziročně byly nižší ceny průmyslových výrobců o 2,9 % a ceny tržních služeb o 0,3 %. Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 1,1 %, stavebních prací o 1,3 %. V průměru za celý rok 2015 v porovnání s rokem 2014 byly ceny zemědělských výrobců nižší o 6,0 % a průmyslových výrobců o 3,2 %. Ceny stavebních prací byly vyšší o 1,2 %, ceny tržních služeb se nezměnily.

Meziměsíční srovnání: Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 0,8 %. Vzrostly ceny drůbeže o 3,2 %, zeleniny a mléka shodně o 1,7 % a olejnin o 1,0 %. Klesly ceny ovoce o 5,9 % a prasat jatečných o 4,5 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 0,4 %. Snížily se především ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků byly nižší o 0,7 % a ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 0,5 %. Nejvíce klesly ceny zpracovaného masa a masných výrobků o 1,4 %, naopak vzrostly ceny rostlinných a živočišných olejů a tuků o 0,8 % a ostatních potravinářských výrobků o 0,6 %. Zvýšily se ceny v oddílu chemických látek a výrobků o 1,2 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů nezměnily, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,4 %. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se snížily o 0,8 % v důsledku poklesu cen za reklamní služby a průzkum trhu o 9,8 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby se nezměnily. Meziroční srovnání: Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 1,1 % (stejně jako v listopadu). V rostlinné výrobě se ceny zvýšily o 10,0 % v důsledku růstu cen zeleniny o 84,0 %, brambor o 59,9 % a ovoce o 19,0 %. Ceny olejnin vzrostly o 12,3 % a obilovin o 4,9 %. V živočišné výrobě klesly ceny o 9,2 %. Ceny mléka byly nižší o 17,5 %, vajec o 8,5 % a jatečných prasat o 5,1 %. Ceny skotu vzrostly o 3,1 % a drůbeže o 0,6 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 2,9 % (v listopadu o 3,7 %). Nižší byly zejména ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků se snížily o 7,1 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 4,6 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku klesly o 1,6 %, z toho ceny mléčných výrobků o 6,6 %, zpracovaného masa a masných výrobků o 2,9 % a pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků o 1,6 %. Vzrostly ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 %. Ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu byly vyšší o 1,4 %, z toho ceny instalace průmyslových strojů a zařízení o 2,5 % a oprav a údržby kovodělných výrobků, strojů a zařízení o 1,5 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce snížily ceny energií o 5,7 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,3 % (stejně jako v listopadu). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly nižší o 1,4 % (v listopadu o 1,2 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly nižší o 0,3 % (v listopadu se nezměnily). Klesly ceny za informační služby o 2,7 % a za služby v pozemní dopravě o 2,1 %, dále za služby v oblasti nemovitostí o 1,1 % a za pojištění, zajištění a penzijní financování o 0,9 %. Vyšší byly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,9 % a za vydavatelské služby o 2,9 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby byly nižší o 0,4 % (stejně jako v listopadu). Průměrný vývoj v roce 2015 Ceny zemědělských výrobců byly v průměru za celý rok 2015 v porovnání s rokem 2014 nižší o 6,0 % (v roce 2014 o 3,7 %). Ceny rostlinných výrobků klesly o 2,2 % a živočišných o 10,5 %. Nižší byly ceny olejnin o 2,8 %, obilovin o 5,6 % a brambor o 9,2 %. Ceny ovoce byly vyšší o 12,9 % a zeleniny o 30,6 %. V okruhu živočišných výrobků byly ceny prasat nižší o 12,0 % a mléka o 17,2 %. Ceny skotu vzrostly o 2,7 % a vajec o 0,5 %. Ceny průmyslových výrobců v roce 2015 meziročně klesly o 3,2 % (v roce 2014 o 0,8 %). Snížily se především ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly nižší o 11,6 %, potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,5 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 1,5 %. Zvýšily se ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 % a ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 1,6 %.

Ceny stavebních prací byly dle odhadu meziročně vyšší o 1,2 % (v roce 2014 po zpřesnění vyšší o 0,5 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly v průměru za celý rok 2015 o 0,4 % (v roce 2014 se zvýšily o 1,1 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se v průměru nezměnily (v roce 2014 byly vyšší o 0,3 %). Vyšší byly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,4 % a za finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, o 3,0 %. Ceny za služby v pozemní dopravě klesly o 1,4 % a za informační služby o 1,7 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby byly nižší o 0,1 % (v roce 2014 vyšší o 0,5 %). Ceny průmyslových výrobců v EU – v listopadu 2015* V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových výrobců v listopadu meziměsíčně snížily o 0,3 % (stejně jako v říjnu). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, nejvíce klesly ceny na Kypru o 1,6 %, v Estonsku o 1,1 % a v Dánsku o 0,9 %. V České republice se ceny snížily o 0,4 %, v Rakousku o 0,3 % a v Německu o 0,2 %. V Polsku ceny vzrostly o 0,1 % a na Slovensku o 0,2 %. Nejvíce se zvýšily ceny na Maltě o 0,3 %. Meziročně se ceny v EU28 v listopadu snížily o 3,5 % (v říjnu o 3,6 %). Ceny klesly ve všech zemích EU, nejvíce v Litvě o 9,0 %, v Nizozemsku o 8,1 % a ve Velké Británii o 7,0 %. Na Slovensku byly ceny nižší o 5,2 %, v České republice o 3,7 %, v Rakousku o 2,8 %, v Německu o 2,4 % a v Polsku o 1,8 %. _________________________________ * předběžná data Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274 052 533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Jiří Šulc, vedoucí oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb, tel. 274 052 148, e-mail: mailto:[email protected] Ing. Miloslav Beránek, oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu, tel. 274 052 665, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: výkaznictví ČSÚ Termín ukončení sběru dat / termín ukončení zpracování: Indexy cen zemědělských výrobců - 24. k. d. sledovaného měsíce / 8. k. d. následujícího měsíce Indexy cen průmyslových výrobců - 20. k. d. sledovaného měsíce / 9. k. d. následujícího měsíce Indexy cen tržních služeb - 15. k. d. sledovaného měsíce / 7. k. d. následujícího měsíce Publikované údaje, mimo indexů cen stavebních prací, jsou definitivní. Odhady Indexu cen stavebních prací se provádějí do 9. k. d. následujícího měsíce, dále se zpřesňují na základě ukončeného čtvrtletního šetření a definitivní data se zveřejňují 45. k. d. následujícího čtvrtletí. Navazující publikace: 011041 - 15 Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby

011039 - 15 Indexy cen výrobců - základní informace 011044 - 15 Indexy cen průmyslových výrobců 011045 - 15 Indexy cen zemědělských výrobců 011046 - 15 Indexy cen tržních služeb v produkční sféře Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/1-ep-7 Termín zveřejnění další RI: 23. 2. 2016 Související analýza: Vývoj indexů cen výrobců - 4. čtvrtletí 2015

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/393383-cr-i...yrobcu-a-ve-sluzbach-v-prosinci-klesly/

UK - inflace v prosinci překvapila a rostla o 0,2%, jádrová složka akcelerovala na 1,4% 19.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Index spotřebitelských cen ve velké Británii v prosinci loňského roku rostl meziměsíčně o 0,2%, což překonalo očekávání trhu nastavená pouze na stagnaci na listopadové úrovni. Index spotřebitelských cen ve velké Británii v prosinci loňského roku rostl meziročně o 0,2%, oproti +0,1% z listopadu a oproti trhem očekávané stagnaci na listopadové úrovni. Jádrová inflace, která v sobě nenese vliv volatilních cen energií a potravin, rostla v meziročním srovnání o 1,4%, což bylo nejvýše za posledních 12 měsíců. Větší růst cen korespondoval s menším než očekávaným poklesem cen PHM a s růstem cen letecké přepravy, jež poskočily meziměsíčně o vysokých 46%, což bylo nejvíce od prosince 2002. Pokles cen zaznamenaly sektory potravin, nápojů, alkoholu a tabákových výrobků. Maloobchodní inflace v prosinci akcelerovala na 1,2%. Výrobní ceny na konci roku poklesly o 0,8% meziměsíčně a byly o 10,8% nižší v meziročním srovnání. Výstupní ceny zboží z továren poklesly o 0,2% meziměsíčně respektive o 1,2% meziročně. Míra britské inflace v loňském roce dosáhla nuly, což byl nejnižší výsledek od roku 1950.

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/393472-uk-i...0-2-jadrova-slozka-akcelerovala-na-1-4/

Lidové noviny Pokyn školám: vepřové jen čtyřikrát měsíčně 16.1.2016

Lidové noviny str. 1 Titulní strana MICHAELA KABÁTOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Každé čtvrté české dítě má nadváhu. Státní zdravotní ústav proto sepsal, jak lépe vařit ve školách PRAHA Houskové knedlíky, vývar, vepřové maso, buchtičky se šodó, vepřové maso, uzené, vývar. A za týden znovu. Podle výživových poradců se ve školních jídelnách příliš často opakují některé druhy pokrmů. Žáci tak nemají šanci dostat se k pestré stravě, která je základem pro to, aby se vyhnuli nadváze. Ta trápí čím dál více z nich. V souvislosti s dětskou obezitou lékaři mluví dokonce o pandemii. Pracovníci Státního zdravotního ústavu se proto podívali na jídelníčky ve 498 základních školách a nyní přišli s materiálem, který vzdělávacím institucím dává nový konkrétní návod, jak pro žáky zdravě a pestře vařit. Více hovězího „V porovnání s výživovými doporučeními se jídelní lístky nezdály úplně optimálně sestavené,“ vysvětlila Alexandra Koštálová, jedna z autorek, vznik Rádce školní jídelny. Z něho školy vyčtou, že je lepší vepřové maso na jídelníček dávat jen čtyřikrát do měsíce. Místo toho mají více vařit z hovězího, které dětem pomůže od nedostatku železa. „Omezení vepřového je kvůli jeho tučnosti. Drůbeží maso s kůží ale může být tučnější než libové vepřové,“ řekla také Košťálová. Odborníci navíc vyhlásili nulovou toleranci uzeninám, které jsou příliš slané. „Příjem soli je u českých dětí o 400 až 600 procent vyšší, než by měl být dle doporučení Světové zdravotnické organizace,“ stojí v rádci. Zelenina nejen vařená V ideálním jídelníčku pro školáky se objevuje hodně zeleniny. Polévku z ní by měly dostávat dvanáctkrát měsíčně z 20 stravovacích školních dnů, minimálně čtyřikrát pak tepelně upravenou v hlavních jídlech. Po čem ale poradci zvlášť volají, je čerstvá zelenina, tu by měli žáci dostávat minimálně osmkrát během měsíce. Kuchaři by také měli více připravovat luštěniny. Že by si je děti schválně nevybíraly, není podle vedoucí jídelny v pražské Fakultní základní škole Drtinova Jany Svatoňové pravda: „Máme na výběr denně tři jídla. A děti si dávají i ta s luštěninami. Už si na ně zvykly, vaříme jim je už roky.“ Rádce má sloužit jen jako doporučení jídelnám, i když podle něj budou bodovány. Vyhodnocovat je bude úřad hlavního hygienika, ovšem s cílem získat přehled, zda se v nabídce pestřejší stravy zlepšují. Pokračování na straně 3 Pokyn školám: vepřové jen čtyřikrát Dokončení ze strany 1 Podle výživových poradců by například luštěniny měly jídelny podávat v menších množstvích, aby je děti jedly. „Třeba v polévkách, salátech, přílohách. Dají se přidat do sekané nebo karbanátků. Školní jídelny se učí takto vařit a co můžeme pozorovat v našem projektu Zdravá školní jídelna, jsou v tom úspěšné,“ řekla Košťálová ze Státního zdravotního ústavu. Ryby se dětem zajídají V pražské Fakultní základní škole Drtinova mají děti na jídelníčku každý týden rybu. Ta by se jim měla nabízet podle výživových poradců až třikrát měsíčně. „Ryby nejsou pro školy problémem, zařazují je často a v pestrých úpravách. Problémem zůstává menší obliba ryb u dětí. Je to způsobeno tradičními stravovacími zvyklostmi nás Čechů. Ryb v jídelníčku máme stále málo,“ sdělila také Košťálová. Důležité tedy je, aby se pestře a zdravě naučily děti jíst i doma. V mateřských školách dostávají 60 procent denní stravy, v základní už jen 30 procent. Lékaři rodičům vyčítají, že příliš neřeší skladbu jídla doma, natož pak co jejich potomci jedí ve škole. „Rodiče, jelikož platí za suroviny, ze kterých se strava připravuje, mají právo vědět, co jídelna nakupuje. Pokud vím, není to nikde zakázáno. Této možnosti však nevyužívá téměř nikdo,“ dodala Košťálová. Rádce školní jídelny také vzdělávací instituce vybízí, aby využívaly bodového systému. Pokud se jim podaří dosáhnout doporučených pravidel pro četnost surovin, získají předepsaný počet bodů. Známkování jídelen? Ne Že by ale mělo jít o známkování školní jídelny, tvůrci metodiky odmítají. Má být pro školy vodítkem, jak sestavit nutričně vyvážený jídelníček a správně pracovat s takzvaným spotřebním košem, který stanovuje výživové normy pro vybrané potraviny podle strávníka a jeho věku. Hodnocení jídelny bude mít pod palcem zaměstnanec úřadu hlavního hygienika. Sloužit bude pro výzkum toho, jak se jídelny vyvíjejí. Ministerstvo školství má za to, že české školní stravování může být vzorem pro ostatní země. které tuto službu dětem nenabízejí buď vůbec, nebo jen v některých regionech. I tak se kvalitu jídelen podle mluvčí Kláry Bílé snaží resort stále zvyšovat. Loni vstoupila v platnost novela vyhlášky o školním

stravování, která řeší problémy dětí se speciálními dietními potřebami. „Novela normy reagovala na stále častější požadavky rodičů, kteří pro své nemocné děti požadují speciální stravování,“ vysvětlila Bílá. Foto popis|

Konzumace masa ohrožuje Zemi 18.1.2016

Lidové noviny str. 11 Názory JAKUB ŠIŠKA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Přestože zájem o maso v Evropě stagnuje, dotace trvají a výroba roste Velkochovy hospodářských zvířat představují do budoucna větší hrozbu než spalování fosilních paliv. Boj za záchranu klimatu je „in“. Politici se na nedávné monstrózní konferenci v Paříži dohodli, že do roku 2020 udrží vzestup globální průměrné teploty o výrazně nižší hodnotu než 2 °C vzhledem k předindustriální úrovni. I když připustíme, že globální změna klimatu je způsobena lidskou činností a že je v moci člověka ji zastavit, snahy politiků zejména z EU a USA se zblízka jeví jako značně pokrytecké. Vůbec se totiž nezabývají tím, co ohrožuje ekologickou a sociální stabilitu na naší planetě nejvíc. Je to extrémní nárůst konzumace masa vydatně podporovaný i z našich peněz. Spotřeba masa vzrostla celosvětově za posledních 50 let pětinásobně. V USA dosáhla hodnoty 124 kilogramů na osobu a rok, v Evropě 89 kilogramů. Kdyby všichni lidé na světě jedli maso tak jako průměrný Američan, potřebovali bychom pro vypěstování potřebného množství krmiv čtyři další planety. VUSA i v Evropě se již naštěstí šíří povědomí o tom, že přejídání se masem vede spolu s dalšími „civilizačními“ fenomény k závažným zdravotním problémům. Proto už naštěstí v těchto zemích spotřeba masa neroste a někde dokonce klesá. I v nabídce obchodů na západ od nás je vidět, že přibývá vegetariánů a veganů. Podíl na tom má i šíření informací i tom, za jak příšerných podmínek se maso „produkuje“. Třetí svět zatím nepochybuje V jiných částech světa je to ovšem jinak. Mnohé rozvojové státy zažívají ekonomický vzestup a jejich obyvatelé se snaží přecházet na západní životní styl, k němuž mimo jiné patří pojídání hamburgerů, hot dogů, steaků a jiných pochutin. Následkem toho je, že například v Číně vzrostla spotřeba masa za posledních 30 let ze čtyř na 54 kilogramů na osobu a rok, v Japonsku ze čtyř na 54 kilogramů a v Brazílii z 28 na 79 kilogramů. Jak uvádí Atlas masa vydaný roku 2014 německou nadací Heinrich Böll Stiftung, bude-li tento trend pokračovat, za 20 let se světová poptávka po mase zpětinásobí. To bude mít katastrofální dopady na biodiverzitu, klima, vodní zdroje, sociální podmínky v rozvojových zemích a lidské zdraví, nemluvě o utrpení miliard zvířat ve velkochovech. Pro skeptiky znovu pár čísel: už dnes je podle odhadu OSN 70 procent světové zemědělské půdy využíváno pro živočišnou výrobu, ať už ve formě pastvin, nebo ploch pro pěstování krmiv. K tomu 90 procent světové produkce sóji a 50 procent světové produkce obilovin slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata, z toho polovina se spotřebovává v Evropě a v USA. Evropa, aby nakrmila všechna svá hospodářská zvířata, dnes potřebuje sedmkrát více zemědělské půdy, než kolik má sama k dispozici. Polovina všech vymýcených tropických pralesů jde na vrub masného průmyslu, aby na uvolněných plochách vznikly pastviny nebo monokultury krmných plodin. Kromě toho se z obrovského množství zvířecích výkalů uvolňuje metan, jehož molekula váže dvacetkrát více tepla než molekula CO2. Výčet podobných faktů by mohl pokračovat ještě dlouho. A nyní uvažme, že toto vše se při zachování současného trendu během příštích 20 let zpětinásobí. Podle studie vědců z univerzit v Aberdeenu a Cambridgi z roku 2014 vzroste v takovém případě průměrná teplota na zemi o 2,5 stupně, a to bez započtení emisí ze spalování fosilních paliv! Jinými slovy, narůstající světová spotřeba masa představuje vůbec největší ohrožení planety. Obyvatelům rozvojových zemí samozřejmě nelze vyčítat, že si chtějí užívat stejného životního standardu, jako my na západě. Co však lze vyčítat západním politikům, je že do již tak rozhořelého požáru přikládají další polena.

Štědrá ruka EU Jak již bylo řečeno, spotřeba masa ve vyspělých zemích stagnuje, ale počty chovaných hospodářských zvířat stále rostou. Evropská unie i jednotlivé státy totiž podporují jejich export. Každoročně jsou z EU do Turecka, Egypta, Libanonu a dalších zemí vyváženy za děsivých podmínek asi tři miliony živých zvířat, což Brusel dotuje ročně zhruba 60 miliony eur. Další miliony jdou na podporu exportu živočišných produktů, zejména sušeného mléka. Na evropském trhu je po zrušení takzvaných mléčných kvót mléka nadbytek, jeho ceny klesají, zemědělci ho vylévají na pole a protestují před parlamenty. Logické by bylo, kdyby počet chovaného mléčného skotu klesl a přizpůsobil se poptávce. To však nelze očekávat za situace, kdy je ruka EU tak štědrá. Od roku 2009 například zvedla dotace na export sušeného mléka dvaapůlnásobně. Důsledkem je mimo jiné ruinování drobných zemědělců v rozvojových zemích. Jak uvádí německá nezisková organizace Germanwatch, mlékárny na západním pobřeží Afriky přestaly mléko od místních chovatelů kupovat, protože dotované sušené mléko z EU je o třetinu levnější než to místní čerstvé. A až to ti „zaostalí“ afričtí farmáři vzdají, přijdou nadnárodní koncerny a na jejich půdě začnou pěstovat sóju, která pak poslouží jako krmivo v dotovaných evropských velkochovech. Přesto trocha optimismu na závěr: k ohlašovanému kolapsu (snad) nedojde, protože vývoj nikdy neběží po jednoduše narýsovaných přímkách. Půdy je na zemi k dispozici omezené množství, nutnost zastavit ničení tropických pralesů si uvědomují i dotčené státy, nedostatek pitné vody se v mnoha oblastech stává kritickým. Absurdní a ničivé dotace nebude možné vyplácet donekonečna. Stále víc lidí i firem v Evropě se začíná chovat v souladu se zdravým rozumem, tedy přirozeně ekologicky: podporují místní biozemědělce, zajímají se o zdravý životní styl, omezují konzumaci masa, případně si sami pěstují „čistou“ zeleninu. Pud sebezáchovy jednou zafunguje i na globální úrovni. Populističtí politici však do té doby mohou nadělat ještě spoustu škod. *** Evropa, aby nakrmila svá hospodářská zvířata, potřebuje sedmkrát více zemědělské půdy, než kolik má sama k dispozici Foto popis| Něco pro skeptiky: ze zvířecích výkalů se uvolňuje metan, jehož molekula váže dvacetkrát víc tepla než molekula CO2 Foto autor| FOTO ARCHIV MAFRA O autorovi| JAKUB ŠIŠKA publicista, e-mail: mailto:[email protected]

lidovky.cz Palmový olej není kvalitní potravina, vyhnout se mu ale příliš nedá, říkají experti 19.1.2016 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Zdraví Lidovky.cz, Kateřina Golasovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět O palmovém oleji se začalo mluvit především v souvislosti s požáry deštných pralesů v Indonésii, které způsobila právě těžba a výroba tohoto tuku. Potravina, již jíme denně v pečivu, sladkostech a jiných pochutinách neškodí jen přírodě, prospěšná není ani pro nás samotné. Palmový olej si jako takový nedokáže většina lidí představit. Miroslav Šulc působící na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity vnímá tento produkt jako velmi specifický, podle něj není palmový olej jen jeden, naopak jich může být více druhů, jež se od sebe mohou navzájem lišit. „K palmovému oleji se musí přistupovat tak, že se jedná o ohromnou směs a rozhodně neznamená, že má jednu kompozici. Každý producent může mít olej úplně jiný, jeden v něm může mít závadné komponenty, další z něj může zase ony škodlivé látky oddělovat,” řekl Šulc pro Lidovky.cz

Podle pracovnice Výzkumného potravinářského ústavu v Praze Renaty Winterové se palmový olej nedá přirovnat k žádné jiné potravině. „Svým složením je dost specifický, nedá se přirovnat k žádnému produktu běžně pěstovanému v Česku. Dá se ale bez problému nahradit například řepkovým olejem. Problém je v konzistenci, každá technologie vyžaduje určité podmínky,“ podotkla Winterová. Palmový olej a zdraví člověka “Všeobecně je známo, že palmový olej není zrovna vhodný ke konzumaci, je počítán mezi ty méně kvalitní potraviny, nemá příznivé spektrum mastných kyselin,“ pokračovala v popisu specialistka z potravinářského výzkumu. Konzumaci palmového oleje nedoporučuje ani výživová poradkyně Hana Mojžíšová. „Přijímáme obecně víc nasycených tuků, než je zdrávo. Jsou to tuky, které přispívají ke kardiovaskulárnímu onemocnění, obezitě a cukrovce, proto se doporučuje přijímat většinu tuků z rostlinných zdrojů a v tom je právě problém. Palmový olej má poměr nasycených a nenasycených tuků půl na půl, jenže i tak spadal do označení rostliný olej,“ vysvětlila Mojžíšová. Chybné označení Právě špatný údaj na etiketě způsobuje to, že lidé se oleji prakticky nemohou vyhnout.„Problém je, že u všech potravin nenapíší, že obsahuje palmový olej, skryjí ho pod název rostliný tuk, ale blíže ho nespecifikují, spotřebitel potom může jen hádat. Sama se těmto výrobkům snažím vyhnout, bohužel to není úplně jednoduché,“ říká Winterová. Výživová poradkyně Mojžíšová radí nakupovat potraviny, ze kterých si později něco uvaříme doma sami, škodlivý olej se vyskytuje především v hotových výrobcích, ať už se jedná o cukroviny, brambůrky či polotovary.

URL| http://relax.lidovky.cz/palmovy-olej-n...spx?c=A160118_151048_ln-zajimavosti_ELE

Literární noviny Opožděná chvála zemědělství 14.1.2016

Literární noviny str. 22 Historie Josef Šmajs Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dnešní obliba cestování, neživých předmětů a spotřební techniky se zdá být natolik samozřejmá, že o škodlivém účinku blahobytu na člověka a Zemi širší veřejnost neuvažuje. Jisté varování, které však přálo pouze připraveným, přinesla nedávno kniha Manfreda Spitzera Digitální demence (Brno: Host 2014). Co nám sděluje? Varuje naše děti pouze před zbytečně častým užíváním elektronické techniky ve školách i v rodinách? Domnívám se, že její skryté poselství je širší. Vede nás totiž k zamyšlení nad podstatou lidské biologické přirozenosti i nad obsahem a smyslem nynější technické kultury (civilizace). Člověk jako druh byl formován přírodou, zůstává její součástí, a proto bude třeba znovu promyslet nejen důvody dnešní opozice kultury vůči přírodě, ale i dříve teoreticky neřešenou otázku – existenci dvou linií technického vývoje. Technika totiž nemusí být v plném rozsahu lidskou konstrukcí. I živé systémy jsou totiž polyfunkční, jsou potenciální technikou. Po příslušném přinucení, aniž by byly odpojeny od biosféry, mohou dočasně fungovat jako systémy technické. A netýká se to jen zemědělství, tj. domestikovaných zvířat, kulturních rostlin a kvasinek ve vinných sklepech. Například lidské bytostné síly, jsou-li vedeny kulturním záměrem, působí na struktury vnějšího světa podobně jako předmětné tělo umělé technické konstrukce. Fungují totiž jako zvláštní biologický automat. Tradičně přeceňovaná linie abiotické techniky – nástroj, stroj, automat – se proto ukazuje jako antropocentrická a s ohledem na lidskou budoucnost nebezpečná. Biotické technologie jsou nejen starší, ale s člověkem biologicky sourodé. „Živily“ ho v době sběračství a lovectví, v době neolitu a průmyslové společnosti, živí ho i v dnešní společnosti informační. Lze je přibližně charakterizovat pojmy: lidské bytostné síly – využívání vlastností živých

systémů – klonování, genové manipulace. Dnes je ovšem tato technika, paradoxně s výjimkou pro poslední vývojový stupeň, přehlížená. Jako kdybychom uznávali jen to, co jsme sami vytvořili. Nepochopená a přehlížená je totiž celá příroda. Snad i proto stále nedoceňujeme primární ekonomické odvětví – zemědělství. Odklon od zemědělství má svůj skrytý historický základ v řecké mytologii, filozofii a vědě. Přestože Řekové byli zemědělci a rybáři, položili základy predátorské vědecké racionality, které se plně projevily až v novověké vědě a technice. Nejenže ztotožnili myšlení s bytím, ale racionální pojmy a postuláty povýšili nad reálný svět. Dnešní predátorská abiotická kultura, která je rozvinutím antického duchovního paradigmatu, přirozenými strukturami pohrdá, vůči živé i neživé přírodě je povýšená. Je posedlá vším umělým, růstem a změnou. Zemědělství je však přímým důkazem toho, že příroda, s níž je technologicky sourodé, je kreativním systémem, který už dávno neroste, ale spolehlivě reprodukuje nejen člověka, nýbrž i všechny podmínky pro existenci kultury. Studium zemědělství umožňuje pochopit, že nejen člověk, ale především příroda je skutečnou subjektivitou. Klasické zemědělství bylo převážně biotickou technologií, která byla v širokém rozsahu přirozeně automatizovaná, sladěná s okolní biosférou, energeticky úsporná a bezodpadová. Nepotřebovala fosilní paliva. Šlo o technologii dokonale slučitelnou s biologickou strukturou člověka, a to jak svými nároky na lidskou účast v pracovním cyklu, tak svými produkty určenými ke konečné osobní spotřebě. Ve srovnání se sběrem a lovem, jejichž rámcové předpoklady byly zakódovány v lidském genomu už z období stromového způsobu života našich třetihorních předků, byla biotická zemědělská technologie pro člověka patrně složitější a intelektuálně náročnější aktivitou: nepředpokládala pouze důvtip, obratnost a fyzickou sílu, nýbrž také jistou úroveň pochopení světa včetně empirického poznání povahy živých systémů. Zemědělství nejen částečně odhaluje způsob přirozené produktivity živé přírody, ale záměrnou formou získávání potravin také lidem poskytuje větší množství požadovaných organických látek, než jaké nabízel přirozený ekosystém. Vytváří tak odlišný vztah lidí k přírodě: člověk přestává být přírodě podřízeným příživníkem rostlin a zvířat a stává se aktivním činitelem tvorby kulturních ekosystémů: šlechtitelem a krajinným „architektem“. S pomocí ohně, sekery a motyky vědomě rozšiřuje pastviny a pole, využívá biotické procesy i skryté zákonitosti jejich samovolné reprodukce. Pomalý biologický vývoj člověka, probíhající desítky tisíc let v přirozených ekosystémech, je proto „překryt“ mnohem rychlejším kulturním vzestupem, jehož trvání zahrnuje pouze několik tisíciletí. Zjišťujeme, že už primitivní obdělávání půdy dřevěným nástroji usměrnilo její plodnost, že pro člověka pronikavě zvýšilo úživnost původních ekosystémů (asi tisíckrát). Mechanická abiotická technika, která pronikala do zemědělství už před zavedením strojů v továrnách, dále zvyšovala produktivitu práce, ale omezeně velikost produkce na jednotku obdělávané plochy. V této souvislosti je zajímavé, že v době, kdy většina zemědělského nářadí byla ze dřeva, orba a úprava půdy nevyžadovaly uplatnění krouticího momentu. Krouticí moment se dal ale získat pouhým násilným tažením stroje po poli. Na tomto principu později fungovaly sekačky na píci i obilí, samovázací stroje, a dokonce i kombajny pro sklizeň obilí tažené deseti páry koní (např. v Kalifornii už od roku 1860). Abiotická mechanizace zemědělství Rád bych tu připomněl, že důraz starých kultur na zemědělství byl důrazem na dnes přehlíženou hodnotu a přirozenou produktivní schopnost Země. Staří zemědělci chránili půdu, Zemi obětovali část úrody i některá zvířata jako výraz vděčnosti za její plodnost. Antropologicky existenciální role přirozených i zemědělských ekosystémů se však v abioticky orientované kultuře záměrně zamlčuje, kultivující hodnota zemědělské práce se přehlíží. Při nesprávném ekonomickém hodnocení zemědělství se totiž vychází z toho, kolik peněz (jaká část HDP) protéká touto oblastí. A protože tu spolu s člověkem výrazně spolupracuje živá příroda, jíž se za její služby neplatí, protéká tu relativně málo finančních prostředků. V obecném povědomí tak školy i média upevňují falešný názor, že je to odvětví, které sice poskytuje potraviny, ale pro kulturu není důležité. Pro tu jsou důležitější oblasti, které jsou bližší politice: dnes zejména služby, informační technologie, automobilový průmysl a vojenská technika. Mylně se dnes předpokládá, že když zemědělství uspokojuje pouze biologické potřeby lidí, tj. produkuje hlavně potraviny, že člověka osobnostně nerozvíjí. To je sice pravda, ale úzce vztažená jen k aktu konečné spotřeby. Názor, že konzum člověka nekultivuje, má bohužel obecnou platnost, a netýká se pouze potravin. Týká se všech forem předmětné spotřeby včetně užívání sofistikované spotřební techniky. Trvalo přibližně dvě století, než někteří společenskovědní teoretici procitli z nakažlivé osvícenské iluze o kultivaci člověka tzv. rozvojovými potřebami. Musela, tak jako již mnohokrát v dějinách lidského myšlení, pomoci realita sama. Obecně srozumitelnou vzdělávací lekci o tom, co vlastně člověka rozvíjí, jak jsem již uvedl v úvodu, přinesla až nejvyšší úroveň rozvoje abiotické techniky, mikroelektronika, počítače, chytré mobilní telefony. Je dobře, že již existuje

literatura, která na základě empirických výzkumů ukazuje, že i vysoce sofistikovaná spotřební technika, kterou s dětskou samozřejmostí používáme, aniž bychom jí rozuměli, nás může skrytě připravovat o rozum. Jde o smutné zjištění, které mnohé z nás, co dlouhá léta učíme na vysoké škole a přednášíme pro veřejnost, nepřekvapilo. I bez drahých průzkumů totiž víme, že vzdělanostní a morální úroveň ve svobodné technicky vyspělé společnosti zvolna klesá. Vysoká osobní spotřeba a sofistikované technické systémy, pokud je neprovází promyšlený celospolečenský systém vzdělávání, mají pro průměrnou populaci jen malý osobnostně kultivující význam. Uspokojování tzv. rozvojových potřeb, tj. rostoucí spotřeba techniky a služeb, prokazatelně pustoší Zemi, ale z hlediska pozitivního vlivu na člověka se může míjet účinkem. Ještě jinak a poněkud konfliktně řečeno, člověka nikdy nekultivoval pokrm, ale práce vedoucí k jeho získání a přípravě. Filozofové vědí, že si tohoto zdánlivého paradoxu povšiml už filozof Hegel v kapitole Pán a rab ve Fenomenologii ducha. A tento zdánlivý paradox platí i pro důmyslné technické prostředky, které si dnes bez odpovídající práce a znalosti jejich podstaty kupujeme a které „konzumujeme“ jako každé jiné zboží. Znovu to vyjádřím provokativně. Člověka osobnostně nerozvíjí ani to, co prochází pouze žaludkem, ani to, co prochází pouze hlavou. Rozvíjí ho to, co prochází celým jeho tělem: namáhavá fyzická a intelektuální práce s tvůrčími prvky. Tedy živá práce zemědělská, řemeslná a do jisté míry i každá užitečná seberealizační práce ostatní. Zdá se, že ho rozvíjí jakákoli smysluplná práce, spojená s emocemi, námahou a tvořivostí. Rozvíjí ho společensky užitečná práce, která produkuje napětí, uvolnění, problémy, radost i funkční slast. Práce je totiž substitucí kdysi obtížného způsobu vyhledávání prostředků pro život sociální skupiny, a patří proto k základním fyziologickým potřebám člověka. Predátorsky orientovaná kultura, která se vydá na cestu nahrazování lidské práce technikou, odděluje člověka od přírody i kultury a brzy se ocitne ve velkých problémech. Poměrně lehce dospěje do stadia společnosti blahobytu, ale zbytečně rychle vyčerpá přírodní zdroje, poškodí a otráví prostředí, zbaví společenskou většinu kultivujícího účinku práce. Ublíží Zemi i člověku. Redukcí tradičních pracovních podnětů pro své občany omezí jejich seberealizaci a štěstí, naruší lidské zdraví. Jen mírně to přeženu: V predátorské spotřební kultuře namísto zelených rostlin chytáme sluneční energii solárními panely. Namísto zlepšování podmínek pro kultivující práci lidí rozšiřujeme automatizaci. Taková společnost průměrného člověka kultivuje obtížně nebo vůbec. Například v USA, ve svobodné a nejbohatší zemi světa, je podle dostupných údajů nejvíce narkomanů a gamblerů a kriminály tam „praskají ve švech“. Ale také civilizační choroby dnes ukazují, že klesá míra lidské spokojenosti, že narůstá stres a že pohodlí a růst spotřeby člověku neprospívají. Znovu proto připomínám že, člověk je vysoce konzervativní druh a že jeho fylogenetické i ontogenetické zdokonalování, jak o něm uvažovali např. osvícenci, bylo jen zbožným přáním. Bylo však iluzí, která byla souřadná s predátorským paradigmatem a která má i dnes mnoho příznivců v médiích, v ekonomii a vrcholové politice. Ještě jinak řečeno. Somaticky ani psychicky nejen z odlišných přírodních podmínek, ale ani z technické spotřební kultury téměř nic nezískáváme. Naše biologická přirozenost, jištěná konzervativním genomem, zůstává stálá. Rozvíjí nás smysluplná práce, které je málo a kterou mnozí z nás pro samé úřadování dělat nemohou. Vím, že je to smutné konstatování, ale pravda už podle Platóna stojí výš než bohové. Pravdu proto musíme podřizovat realitě, a nikoli naopak. Jde o trpké zjištění zejména proto, že vlastně nemáme žádný pádný antropologický důvod pro růst spotřební kultury, pro další pustošení planety Země. Všechny dnešní důvody expanze kultury jsou falešné, vylhané, úzce ekonomické a politické. Potřeba růstu, po které stále ještě volají některé společenské vědy, politika a média, je potřebou (vlastností) umělého systému ekonomiky a technosféry a nemá nic společného s lidským osobnostním rozvojem. Ale ještě jedna přednost zemědělství je důležitá. Na rozdíl od pohodlného života ve městech, zemědělství nikdy nevytvářelo iluzi, že člověka zdokonaluje, že ho kultivuje. Patrně ho však několik tisíc let průběžně kultivovalo. Souviselo to s tím, že se jednalo o pracovní proces dostatečně transparentní, jemuž člověk vždy přiměřeně rozuměl. Práce v zemědělství sice předpokládala jen průměrné lidské síly a schopnosti, protože člověka v jeho spolupráci s přírodou spolehlivě vedly živé přírodní procesy. Jinak řečeno, vysoce přirozeně automatizovaný a s člověkem biologicky sourodý produktivní proces zemědělské výroby na člověku od počátku nevyžadoval příliš specializované technologické dovednosti. Nenutil ho k nepřirozenému a časově vypjatému způsobu práce. Lidé si určovali její tempo, i při monotónní práci často zpívali. Cykličnost přírodních procesů tu sice určovala obsah lidské práce, ale tato práce nebyla nikdy tak výrazně spojena s abiotickým technologickým útlakem jako pozdější práce v manufaktuře či v továrně. Součástí dnešního nezájmu o zemědělství je bohužel i to, že se účelově zapomíná na to, že

zemědělství až do poloviny minulého století produkovalo biologicky nezávadné potraviny a krmiva, že reprodukovalo zdravou lidskou populaci. Snahy evoluční ontologie odstranit predátorské paradigma a nahradit je paradigmatem biofilním, mají proto v oblasti zemědělství důležitou technologickou oporu. Zemědělství ve třetí civilizační vlně Jakkoli se dnes experimentuje s geneticky upravenými rostlinami a klonovanými hospodářskými zvířaty, delší perspektiva těchto záměrných teoretických zásahů do implikátního řádu přírody je chmurná. Příroda totiž etnickým jazykem formulované vědě nerozumí a do své genetické paměti její poznatky začleňovat nemůže. Rozuměla pouze trpělivé šlechtitelské práci našich předků, a podobné práci by rozuměla i dnes. Chmurné a smutné jsou zejména aplikace mechanické a automatizované techniky ve velkochovech domestikovaných zvířat, při jejich krmení, ošetřování, přepravě, zabíjení i tzv. průmyslovém zpracování na jatkách. Půda a živí tvorové si totiž zaslouží přímou lidskou péči a šetrné zacházení. Také experimenty s aplikací principů abiotické automatizace v tzv. rostlinné výrobě nejsou přesvědčivé. Ani co nejpřesnější dávkování hnojiv a chemických postřiků na základě údajů z družic a dronů nemůže suplovat ostatní faktory života: vodu, teplo a sluneční svit. Nemůže nahradit návrat organických látek do půdy a lidskou péči při klasickém hospodaření. Tato opatření mohou sice zvyšovat produktivitu lidské práce, ale o tu by v zemědělství v prvé řadě jít nemělo. Mělo by tu jít, tak jako v každé jiné výrobní činnosti, o zdraví lidí, jejich pracovní seberealizaci a spokojenost. Vznikají tak palčivé otázky: Může být vysoká konkurenceschopnost zemědělských podniků jediným kritériem vyspělosti zemědělství? Lze neúměrně velká pole bez lidí a zvířat dlouhodobě nehnojit statkovým hnojem a potřebné živiny půdě dodávat jen rozmetáním hnojiv umělých? Jak dlouho lze ošetřovat obilí a další plodiny chemickými postřiky, když už je vědecky prokázána souvislost mezi některými závažnými poruchami zdraví u našich dětí (např. atopického ekzému, astmatu, autismu, předčasného dospívání dívek atp.) a přítomností nežádoucích chemických látek v potravinách? Také proto se to nejpodstatnější týká člověka a budoucnosti kultury. Má hlubší smysl rušit seberealizační pracovní příležitosti pro lidi s empatickým vztahem k živým bytostem, kteří navíc už bydlí na venkově, a vystavit je hledání nového bydlení bez trvalého příslibu přiměřené práce ve velkých městech? Můžeme předpokládat, že vyroste psychicky zdravá generace dospělých lidí bez dostatečně dlouhého neverbálního působení volné přírody na první formotvornou fázi jejich ontogeneze? Lze děti a dospívající mládež bez rizika psychického narušení vystavit jen vlivu umělého městského prostředí, škol a bytů přesycených informační technikou? Jak realizovat objektivně nutný biofilní obrat kultury bez návratu části populace na venkov, tj. ke komplexní práci s půdou a živými systémy, k práci, která nemusí být zprostředkována sofistikovanou výpočetní technikou? Uznáme-li, že člověka nemůže osobnostně kultivovat biotická ani abiotická spotřeba, ale jen užitečná seberealizační práce, jak obhájíme naše nynější představy o roli vědy a techniky v ekonomice, která v důsledku jejich aplikací živou lidskou práci stále méně potřebuje? Padne konečně iluze o nezbytnosti více a levněji vyrábět? Jak skončí lež o stále dokonalejším uspokojování rozvojových potřeb lidí, když žádné takové potřeby nebyly zjištěny? Princip konkurenceschopnosti podniků, založený na úsporách živé lidské práce, je na čase označit za úzce ziskový motiv podnikatelských subjektů, který se s veřejným lidským zájmem rozchází. V pozadí všech dnešních civilizačních problémů, v pozadí křiklavé sociální nerovnosti a bídy vyloučených, stojí totiž predátorské duchovní paradigma, aliance prodejné přírodní vědy a kapitálu. Dočkáme se rušení některých automatů a vytváření technologických mezer pro účast člověka v nynějších technikou přesycených provozech? Věřím, že zemědělství, pokud překonáme nynější civilizační krizi, se stane alternativou neudržitelné abiotické technické civilizace. V biofilní kultuře by právě transformované zemědělství mohlo omezit dnešní nezaměstnanost, přilákat k půdě a krajině lidi s vřelým vztahem k živým systémům. Pro značnou část populace by mohlo být opět zdrojem lidské spokojenosti a štěstí. Odklon od zemědělství má skrytý historický základ v řecké mytologii, filozofii a vědě. Člověka nikdy nekultivoval pokrm, ale práce vedoucí k jeho získání a přípravě. Foto popis| Člověk si vždy uvědomoval přírodu kolem sebe a byl její nedílnou součástí. Foto autor| foto: Grazioli Foto popis| Bez ohledu na racionalitu moderní civilizace míří k dystopii. Foto autor| foto: archiv Foto autor| foto: starwars wikia O autorovi| Josef Šmajs, Autor je profesor filozofie a spisovatel, působí na katedře environmentálních

studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Mladá fronta DNES Miliardy zachránily selata 18.1.2016

Mladá fronta DNES str. 8 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Českým chovatelů se podařilo dohnat Dány, světové mistry v chovu selat. Kdysi rekordní dovozy prasátek do Česka prudce klesly. Stálo to však miliardy korun na dotacích. PRAHA Pravděpodobnost, že si při objednávce českého řízku konzument ve skutečnosti pochutná na vepřovém z dánského selete, se v posledních letech výrazně snížila. Ještě před čtyřmi lety Dánsko do Česka vyvezlo živý dobytek v hodnotě 642 milionů korun. Šlo téměř výhradně o selata, která pak do jateční váhy dokrmili čeští chovatelé. Skandinávská země svého času dovážela do Česka nejvíc živých zvířat vůbec. Loni však hodnota importu poklesla na třetinu rekordní částky z roku 2012. Za poklesem stojí fakt, že stát začal skomírající chovy štědře dotovat. „Projevilo se to, že ministerstvo začalo podporovat chov prasat. Trend se podařilo zastavit a uvidíme, zda se nám to podaří zvedat,“ říká prezident agrární komory a bývalý ministr zemědělství v Rusnokově vládě Miroslav Toman. Na podporu prasat šlo v uplynulých pěti letech z takzvaného Nákazového fondu přes 2,4 miliardy korun. Ten plní výhradně národní zdroje, nikoliv peníze z EU. Pro letošek ve fondu čeká rekordní částka 1,1 miliardy. Část z toho půjde i na podporu drůbeže, dostupná data z minulosti však ukazují, že největší podíl z podpory spolykají právě selata. V roce 2014 tak šlo z 936 milionů ve fondu 787 milionů korun chovatelům prasat, z toho zase 557 milionů připadlo na selata. Díky penězům se tuzemským zemědělcům podařilo dánskou expanzi zastavit. Dánové platí za světové přeborníky nejen ve spotřebě vepřového. Na jednu tamní prasnici připadá kolem třiceti narozených selat za rok, což je nejvíce v Evropě. Podle odborného serveru The Pig Site se dánskému farmáři Tomu Oestrupovi podařilo dosáhnout dokonce rekordních 35 selat na prasnici a rok. Počet selat na prasnici je přitom důležitým ukazatelem produktivity zemědělství. Nejen pro tuzemské chovatele tak Dánové představují vzor, zároveň ale i hrozbu, které dlouho nedokázali konkurovat. V minulých letech se však podařilo náskok výrazně snížit. „U nás se za posledních tři až pět let výrazně zvýšil počet odchovaných selat na prasnici. Příčinou toho je, že se několik let podporuje živočišná produkce a spousta peněz šla na ozdravování chovů a začátek produkčního procesu,“ říká agrární analytik Petr Havel. Zatímco v roce 2010 připadlo na jednu českou prasnici a rok v průměru 24,8 selete, předloni, ze kdy jsou poslední dostupná čísla, to už bylo 29 selat. Podle ministerstva zemědělství patří mezi desítku největších příjemců prostředků hned tři společnosti spadající pod skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Jsou to Jave Pork z Milotic na Hodonínsku, Animo Žatec a Lipra Pork z Rovenska pod Troskami v okrese Semily. Babiš se před dvěma lety, tedy v době, kdy ještě neřídil ministerstvo financí, osobně zúčastnil slavnostního otevření zrekonstruované produkční stanice selat Lipra Pork v Lipci u Kolína. Dalším významným příjemcem je třeba benešovská společnost Mydlářka, kterou ovládá společnost Rabbit Trhový Štěpánov. S roční produkcí 16 tisíc tun vepřového patří mezi největší české producenty. Zůstává otázkou, zda se prostředky investované do tuzemské produkce vepřového státu vyplatí. Zvýšení produktivity spočívající v růstu počtu selat na prasnici nasvědčuje, že ano. Podle posledních dostupných dat za rok 2014 přibylo také firem i jednotlivců, kteří se chovem prasat zabývají. Oproti tomu míra soběstačnosti v zásobování vepřovým masem sice stoupla, avšak pouze nepatrně a stále zůstává i pod úrovní roku 2011, natož počátku tisíciletí, kdy Česko svou spotřebu vepřového prakticky pokrývalo ze sta procent. Chovatelům se pak podařilo snížit průměrnou ztrátu na jedno vykrmené prase, předloni však na jednom vepři stále tratili 169 korun. Způsobily to především nízké výkupní ceny masa a vysoké ceny krmiv, které u vepřového tvoří až 70 procent nákladů. Loňský rok na tom zřejmě mnoho nezměnil. Chabá úroda kukuřice vytvořila tlak na další zdražování

krmiv a jateční ceny prasat během roku nijak výrazně nerostly. Podle zpravodajství Státního zemědělského intervenčního fondu se ke konci pohybovaly zhruba na stejných úrovních jako na jeho začátku. *** Vepřové v Česku Největší příjemci dotací z Nákazového fondu Mydlářka Lipra Pork Animo Žatec Provem a. s. Havlíčkův Brod Selma SZP Těšnovice Sušárna Pohořelice Vema, akciová společnost Xavergen Jave Pork Několik let se podporuje živočišná produkce a spousta peněz šla na ozdravování chovů. Petr Havel, analytik Foto popis| O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

Veterináři: Labradora nakazil smrtelnou nemocí divočák 18.1.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Olomoucký kraj Martina Čermáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět BOHUŇOVICE U uhynulého loveckého psa z Bohuňovic na Olomoucku, který se zřejmě nakazil od divokých prasat, potvrdili veterináři Aujeszkyho chorobu. Jde o virovou nemoc, která bývá označována jako pseudovzteklina. V chovech domácích prasat se v České republice vůbec nevyskytuje, zato zhruba třetina divočáků je pozitivních. U labradora, kterého museli utratit pro nezvladatelné nervové příznaky typické pro Aujeszkyho chorobu, zažádal o laboratorní vyšetření veterinární lékař a vyšetření provedené ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci nemoc potvrdilo. Majitel uhynulého psa pochází z Bohuňovic na Olomoucku a podle něj se pes koncem loňského roku dostal do kontaktu s divokými prasaty. Loni nebyl hlášen žádný podobný případ, v roce 2014 byly podle Státní veterinární správy potvrzeny dva podobné případy výskytu této choroby. „Psům i dalším domácím zvířatům reálná nákaza hrozí právě od divočáků, v chovech domácích prasat se totiž tato nemoc u nás nevyskytuje,“ potvrdil Petr Pejchal, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Poslední případ Aujeszkyho choroby se podle něj u domácích prasat v České republice vyskytl v malochovu v Nové Vsi v okrese Benešov v březnu 2004. Jednalo se také o přenos nákazy z uloveného divočáka na domácí prasata. Všechna prasata v chovu byla tehdy vyšetřena a tři pozitivní kusy utraceny. Až třetina divočáků je pozitivních. Lidem nic nehrozí V roce 2013 byl v populaci divokých prasat v ČR ukončen několikaletý monitoring výskytu protilátek proti viru Aujeszkyho choroby a podle výsledků je pozitivní v průměru zhruba třetina divokých prasat

napříč regiony. Skutečné množství potenciálních vylučovatelů viru je však těžké určit, protože pro herpesviry je charakteristická možnost latence. To znamená, že virus v hostiteli v tu chvíli pouze přežívá, nicméně imunitnímu systému zůstává skryt, a není tedy ani prokazatelný. Toto stadium ale kdykoliv může přejít do akutní fáze choroby, kdy je virus přenosný na dalšího hostitele. Nákaza je přenosná také na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky, stejně tak na volně žijící živočichy, rozšířena je prakticky po celém světě. Choroba se z nemocného zvířete přenáší nejčastěji přímým kontaktem, ale také jeho slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa. Herpesvirus pak napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí zvířete, onemocnění přitom není léčitelné a pro nakaženého psa znamená jistou smrt. Proto Petr Pejchal v každém případě radí, aby myslivci nepouštěli svoje psy do kontaktu s dospělými divočáky, kteří jako jediní nákazu přežívají, a jejich syrovým masem by psy v žádném případě neměli ani krmit. Na člověka choroba přenosná není. Že je setkání psa s divočákem v lese poměrně reálné, dokazuje například příběh labradora, který zachránil svého pána před útokem divočáka, podobně zasáhly v jiném případě brazilské fily. *** Fakta Aujeszkyho choroba Infekční virové onemocnění, označované též jako Pseudorabies, tedy pseudovzteklina, poprvé popsal v roce 1902 profesor Aujeszky v Maďarsku u skotu. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Foto popis| O autorovi| Martina Čermáková, redaktorka iDNES.cz Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj

Moravskoslezský deník Lidé z periferií řeší problém: kde nakupovat? 18.1.2016

Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana PETR JIŘÍČEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V okrajových ostravských obvodech a především ve vzdálenějších vesnicích není snadná dostupnost obchodů s potravinami vždy samozřejmost. Deník zjistil Ostrava – Ve zlatých časech velkých obchodních řetězců není pro provozovatele menších obchodů s potravinami snadné se uživit. Nejvíce jejich nezájem otevírat prodejny pociťují obyvatelé malých ostravských obcí a okrajových obvodů. „Máme tady pouze jeden malinkatý obchůdek, kde jsou k dostání jen nejzákladnější potraviny a uzeniny. Jelikož se v sousedství nachází Makro či Tesco, je pro prodejce těžké se v této konkurenci udržet,“ sdělil starosta Nové Bělé Lumír Bahr, který je na druhé straně rád, že lidem v jeho obvodu je umožněno alespoň to. Podobně jsou na tom v Proskovicích, kde mají na kopci prodejnu Budoucnost, ve Velké Polomi zase Jednotu. „Všichni ti starší lidé musí chodit tam. Odvěký problém je akorát to, že jsou tady potraviny o dost dražší,“ řekla paní Andrea z Velké Polomi. Za nákupy k sousedům Problematická je situace v obci Zbyslavice, kde k dnešnímu dni vypověděla službu prodejna sítě Coop, která byla jediná v obci, a necelých 700 obyvatel tak musí dojíždět za nákupy do okolí. Vedení obce už odkoupilo pozemek s budovou a vyhlásilo výběrové řízení na nového provozovatele. Ti se mohou hlásit do 25. ledna.

„Podmínkou je, aby se jednalo o provozovatele potravin a smíšeného zboží. Jednu nabídku na stole už máme, druhá je v jednání, ale věříme v řadu dalších,“ uvedla starostka Zbyslavic Regína Vřeská. Nejen podle ní, ale i řady zbyslavických obyvatel je nutné, aby v obci obchod byl. „Nedokážu si představit, že by zejména starší lidé, kterých u nás žije poměrně dost, museli dennodenně cestovat ojedinělými autobusy třeba do šest kilometrů vzdálených Klimkovic, kde mají alespoň Hrušku. Naším záměrem je do deseti dnů od vystěhování současného nájemce obchod znovu otevřít,“ dodala zbyslavická starostka Vřeská. Růžová není situace ani v sousedním Čavisově. Pokračování na straně 3 Pokračování ze strany 1 Máteli hlad, využít můžete jen služeb místního hostince. „Žádný obchod tady není. Za nákupem musíme dojíždět do vedlejšíDolníLhotyneboaždo Vřesiny. Určitě bychom tady nějaký malý krám přivítali, ale chápu, že je to složité,“ říká jeden z místních, student Josef Vůjtek. Pod jeho slova by se jistě podepsal David Škrabal ze Lhotky. „Kdysi tady byla Jednota, ale ta už je bohužel zavřená a všichni musí nakupovat cestou z práce nebo v takovém malém krámku v rodinném domě, kde mají aspoň pečivo nebosalám.“Zmíněnýkrámje navíc podle starosty Josefa Šrámka pro nemoc dlouhodobě uzavřen. „V letošním roce by měl být vybudován v obci nový obchod,“ dal místním naději starosta obvodu Šrámek. „Znovu bych neotvíral“ Provozovatelé obchodů se ale do podobných oblastí dvakrát nehrnou. Mnohdyje to zde spíše o službě lidu než o živnosti. „Obchodmámuž od roku 1993, ale dnes bych otevření prodejny na podobném místě nikomu nedoporučoval. Některé měsíce jsou dobré, ale konkrétně teď leden je úplně mrtvý,“ říká Radim Homola, majitel obchodu z Krásného Pole. V Pustkovci, Plesné či Nové Bělé mají relativně v dosahu alespoň velké supermarkety. K TÉMATU Podle průzkumu portálu informaceofirmach.cz zaznamenal Moravskoslezský kraj od roku 2007 vůbec největší pokles počtu drobných obchodníků s potravinami v celé republice. Za posledních osm let zde skončil každý čtvrtý z deseti prodejců. Na konci minulého roku v kraji působilo 243 drobných prodejců s potravinami, což je o 168 méně než v roce 2007, tedy pokles o 41 procent. O autorovi| mailto:[email protected] Region| Severní Morava

Naše rodina Mraznička volá po inventuře 19.1.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny (toj) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Snadno se stane, že výsledky našeho letního hospodyňského snažení skončí zapomenuté někde na dně mrazničky. Zatím jim nepochybně ještě nic není, ale čím dřív skončí na talíři, tím lépe. Ušetří peníze, potěší chuť a nebudou dál zbytečně spotřebovávat energii na mražení. OVOCNÁ NUTELĄ Spotřeba: • 7 kg různého vypeckovaného mraženého ovoce (švestky, třešně, meruňky aj.) • 200g krystalového cukru • 200 g třtinového cukru • 7 sáček vanilkového cukru • 7 lžíce kakaa • pro dospělé chuti trochu rumu Postup: Ovoce za stálého mícháni přivedeme k varu a pov něm asi 15 minut, se vše zcela rozmělní. Je-li třeba, trochu tekutiny odebereme. Směs necháme vychladnout a rozmixujeme dohladka. Vmícháme všechny druhy cukru, kakao, popřípadě i trochu alkoholu, necháme stát při pokojové teplotě 24 hodin a znovu chvíli mixujeme. Ovocná nutela se hodí k snídani

na pečivo nebo tousty, k plnění palačinek, taštiček z listového těsta, muffin, do jogurtu, sladkých nákypů, k obilninovým kaším apod, Poznámka: Jde o výrobek krátkodobé spotřeby. Pokud jej uděláme víc, je nutná sterilizace-15 minut při 80 °C. HOUBY ZAPEČENÉ SE SMETANOU Spotřeba: • 2 lžíce sádla • 7 kg mražených hub (nakrájených na » 2 střední cibule • 250 ml 12% smetany • 3 lžíce polohrubé mouky • čerstvě mletý černý pepř • špetka chilli • drcený kmín» sůl» čerstvé bylinky a zelenina na zdobení Postup: Zapékací formu pečlivě vymažeme sádlem a dno posypeme nahrubo nasekanou cibulí. Zakryjeme kousky nerozmražených hub, a pokud byly předem vydusené, přidáme asi 3 lžíce vody. Osolíme je, okořeníme a v troubě vyhřáté na 225 °C pečeme do odpaření tekutiny. Pokrm zalijeme smetanou rozkvedlanou s moukou a pečeme zhruba dalších 10 minut, než ztuhne. Podáváme s pečivem nebo nasucho opečenými tousty. Obměna: Před zalitím smetanou můžeme houby poklást plátky vařených brambor, popřípadě ještě posypat kostičkami uzeniny nebo tepelně upraveného masa. VEGETARIÁNSKÉ KAPUSTOVÉ KARBANÁTKY Spotřeba: • 450g řezané kapusty • 200g brambor • 2 naťové cibulky • pepř • drcený kmín • špetka chilli • sůl» 3 lžíce másla Kapustu vysypeme do hrnce s 500 ml osolené vroucí vody, krátce povaríme a scedíme. V době, kdy se vaří kapusta, na lžičce másla orestujeme plátky cibulky, osolíme je a opepříme. Brambory oloupeme, upravíme na kostky, uvaříme v osolené vodě s kmínem a rozšťoucháme. Důkladně promísíme s okapanou kapustou i cibulkou a ochutíme. Rukama namočenýma ve studené vodě tvarujeme karbanátky, které na másle po obou stranách opečeme dozlatova. Podávat je můžeme nejrůzněji: s oblíbeným dipem v opečené housce, se sázeným vejcem a zeleninovým salátem, s teplou dušenou zeleninou apod. Karbanátky chutnají teplé i studené, takže jsou vhodné rovněž jako „oběd do kapsy". PRĘZIDENTSKE LEČO Spotřeba: • 7 sáček zeleninové směsi na lečo • 7 větší cibule • 200 klobásy • 200 ml červeného vína • 7 lžíce olivového oleje • 7 stroužek česneku (i víc) • kousek sušené chilli papričky • 200 ml smetany na vaření» 2 vejce» sůl» kečup» hořčice (dle chuti) Postup: Klobásu sloupneme, nakrájíme na kolečka a společně s drobně nasekanou cibulí opečeme dozlatova na oleji. Doplníme mraženou zeleninovou směsí, dobře promícháme a na mírném ohni dusíme téměř doměkka. Mezitím smícháme červené víno se syrovými vejci, smetanou, kečupem, hořčicí, prolisovaným česnekem a kořením. Zálivku za stálého šlehání vmícháme do zeleninové směsi. Je-li pokrm příliš řídký, zahustíme jej trochou kukuřičného škrobu. Lečo podáváme s brambory nebo čerstvým pečivem, vhodné jsou rovněž rýže či těstoviny. Obměna: Pokrm můžeme posypat strouhaným sýrem a krátce zapéct. Foto autor| Foto: Dione, Albert a archiv

Ona DNES Kdy bude v módě ZDRAVÝ ROZUM? 18.1.2016 Ona DNES str. 16 Téma KRISTINA KOMŮRKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Návrat k přírodě a přirozenosti je trend, kterému nelze nic vytknout. Někteří ho ale dohnali do takových extrémů, až to zavání ztrátou zdravého rozumu. Nebo vám připadá normální mýt si v jedenadvacátém století vlasy žitnou moukou? Nikdy jsme se neměli tak dobře jako teď. Náš život je pohodlný, všeho máme nadbytek, pokrok medicíny prodloužil průměrný věk o pěknou řádku let. A jak už to tak s námi lidmi bývá, to dobré bydlo nás začalo trochu pálit. Možná proto začínáme dumat, jak se výdobytků civilizace vzdát a vrátit se o pár staletí až tisíciletí zpátky. Nepopíráme, jistou míru skromnosti bychom v sobě měli objevit,

jistě je na místě myslet a žít víc ekologicky. Jenže ze slov příroda, přirozenost a tradiční se zároveň s naším pocitem ztráty zdravé půdy pod nohama staly tak silné marketingové značky, že nás to nutí páchat bláznivé věci s pocitem, že tohle je ten opravdový a jediný zdravý životní styl. Návrat ke kořenům je novou vírou, která nás možná do budoucna donutí prát prádlo ve studené řece a cestou domů od ní si v parku vydloubat pár kořínků k večeři. LEPEK, NEPŘÍTEL LIDSTVA Návrat ke kořínkům, respektive kořenům, už nastal. Spousta lidí nedá dopustit na tzv. paleo dietu, které nás vrací do doby kamenné, kdy naši předci jedli jen to, co ulovili nebo nasbírali. Paleonadšenci se vyhýbají zemědělsky vypěstovaným komoditám, jako jsou obiloviny, luštěniny či mléčné výrobky, rafinované oleje a cukry. Jejich argument pro toto počínání je, že na ně není naše trávení nastaveno. Co na tom, že od doby kamenné uplynul už nějaký pátek a člověk včetně jeho zažívání se dost proměnil. Podle téhle myšlenky by se vaše stravování mělo smrsknout na ovoce, zeleninu, libové maso, ryby či ořechy. Obiloviny spolu s mlékem se ocitly na černém seznamu i v dalším případě. Všimli jste si, kolik lidí ve vašem okolí se začalo vyhýbat lepku a také laktóze? Z bílé mouky a kravského mléka se staly potraviny na odstřel, které mohou skoro za každý druhý zdravotní neduh. Ti, co je ze svého jídelníčku vyloučili, nadšeně vyprávějí, jak jsou plní energie, kila sama mizí, jsou krásnější, bystřejší… Jedno z nejrozšířenějších dietních doporučení dnes zní: vyhněte se pečivu a všemu dalšímu, v čem je mouka. Proč ne, když to někomu dělá dobře. Logiku ovšem postrádá to, že pak někteří vymítači nahrazují potraviny bez lepku tak bezhlavě, že v součtu je jejich jídelníček zatížen zvýšenou spotřebou masa a tučných jídel, v důsledku čehož stoupá hladina jejich cholesterolu, a na takové stravě tedy není vůbec nic zdravého. Osmatřicetiletý Jakub vyřadil výrobky ze všech druhů mouky ze své stravy před rokem. Neměl žádné zdravotní potíže, na lepek není alergický, prostě jen podlehl marketingové masáži. „Zhubnul jsem deset kilo, je to skvělé,“ pochvaluje si. Až extrémně si hlídá, nejen co sní, ale také co vypije. Když v jeho společnosti pijete pivo, neodpustí si negativní komentář, nedá si ale ani dříve tolik oblíbený gin s tonikem. „Vyrábí se přece z obilného destilátu!“ oponuje. Jenže když s ním strávíte den, zjistíte, že jeho strava rozhodně není vzorem zdravého životního stylu. Kroutit hlavou bude nad tím, když jíte domácí koláčky z poctivých surovin, sám si však dá k snídani volská oka, párky, šunku, sýry, k obědu smažená játra s hranolky a večer ve vinárně místo chleba s tenkou vrstvou sádla dá přednost salátové okurce s pořádnou vrstvou sádla. Do svého těla ovšem nedostal ani trochu lepku. Opravdu jsou mouka a mléko ztělesněním zla? „Zatím neexistuje velká studie, která by potvrdila, že zdravým lidem vyloučení lepku ze stravy prospělo,“ říká lékařka Marie Skalská z Pro Fit Institutu. Podle ní u lidí, kteří mají v pořádku metabolismus, nedává vynechání lepku smysl. V našich stravovacích návycích vidí úplně jiné riziko. „Jestli Čechům něco v jídelníčku chybí, tak je to právě vláknina,“ udává odbornice na výživu směr, kterým by se mělo ubírat naše uvažování nad jídlem. „Jasným důkazem nedostatku vlákniny je naše přebornictví ve výskytu nádorů tlustého střeva. Při nedostatku vlákniny hrozí i riziko srdečně-cévních chorob a cukrovky, protože vláknina reguluje hladiny glykemie a krevních tuků. Potraviny, které neobsahují lepek, mají také většinou málo vitaminů skupiny B, železa, vápníku, zinku, magnesia,“ dodává. MLÉKO NA ČERNÉ LISTINĚ V případě kravského mléka podle lékařky Marie Skalské nejsou pravdivé mýty, že zahleňuje. Ač není třeba se jím prolévat po litrech, jogurty, sýry a další produkty z něj do našeho jídelníčku rozhodně patří. U dětí a žen to platí dvojnásob, protože kromě jiného jsou mléčné výrobky dobrou prevencí osteoporózy. Navíc právě náhražky kravského mléka jsou perfektním příkladem, jak rychle se dnes mění trendy ve výživě. Před časem bylo vzýváno sójové, teď se ale zase šušká, že je vlastně ještě horší než kravské, protože bývá vyráběno z geneticky modifikované sóji. Módních potravin a superpotravin se každý rok vynoří pěkná řádka. V podstatě ale nejde o nic jiného než marketingové fígle potravinářských výrobců, kteří potřebují zvýšit prodeje, a tak nám vnucují nové produkty. Zamlčují ovšem, že módní výrobky jsou většinou dvakrát tak drahé než jejich standardní ekvivalenty. Aktuálně je nyní zúčtováno také s palmovým olejem. Ano, není zdravý a netleskáme tomu, že se kvůli němu kácí deštné pralesy. Ale všimněte si, že před půl rokem jeho přítomnost v potravinách skoro nikdo neřešil. A najednou je ho všude plno – v médiích, na sociálních sítích, lidé pátrají na obalech potravin a kosmetiky, jestli „tam“ je. Věřte, že řada firem zanedlouho podlehne a začne se chlubit tím, že palmový olej ze složení výrobku vyloučily. To, že si za něj najdou jinou levnou náhražku, která nebudí takové kontroverze, už nikdo řešit nebude. Je jasné, že víc než dříve podléháme působení marketingu a médií. Líbivá slůvka bio, farmářský, bez konzervantů, babiččin na nás působí tak mocně, že jsme ochotni bez přemýšlení vytáhnout z peněženky desítky korun a ještě nás zaplaví pocit, jak jsme osvícení a vyhýbáme se „obyčejnému“ zboží v supermarketech. Přitom vcelku nedávno nekritické vyznavače bio potravin nepříjemně

zaskočilo zjištění, že produkty značky Ježkův statek nabízející se ve farmářských prodejnách nepocházejí tak úplně z rodinné farmy na Vysočině, jak je prezentováno. Jogurty a mléko byly odkupovány z velkomlékárny, vejce byla z velkochovu. Tedy to samé zboží, které koupíte v každém obchodě. Jen s tím, že tady jste si za „exkluzivitu“ připlatili. DO MĚSTA BEZ BOT Na tom klukovi nebylo nic zvláštního. Odhadem pětadvacet, na sobě tričko a kraťasy, které nosí každý druhý, přes rameno chic kabelu, za kterou by se nestyděl ani David Beckham. Až druhý pohled odhalil, že je přece jen cosi jinak. Chyběly mu boty. Plosky nohou měl černé. Horký červencový asfalt na pražském Andělu byl pokrytý vrstvou zašlapaných žvýkaček, fleky neurčitého původu, snadno jste odhalili, kde si psi nechávají vzkazy. Kdo by po takové špíně chodil bos? Možná jde o ortodoxního fandu Steva Jobse, zakladatele značky Apple, který chození naboso proslavil, přešla jsem to. Jenže během následujících týdnů jsem v centru Prahy potkala desítky stejně neobutých lidí, muže i ženy. Na posledního bosonožku jsem narazila dokonce ještě v jednom chladném listopadovém ránu… Za trendem chůze naboso je prý hlavně knižní bestseller Born to Run – Zrozeni k běhu od Američana Chrise McDougalla. Ten našel inspiraci u mexických indiánů kmene Tarahumarů, kteří, ač běhají v extrémních přírodních podmínkách, patří mezi nejzdravější běžce s výjimečnými schopnostmi. Na tenhle líbivý příběh se v době, kdy je běh módní záležitostí, chytla řada lidí. McDougall tvrdí, že západní civilizace kvůli botám běhá špatně, je třeba se zout a budete zdravější. Myšlenka chůze naboso není scestná. Nikdo z nás asi nebude oponovat, že sundat čas od času boty je příjemné. Třeba při procházce na louce, u rybníka, na pláži. Nechat si masírovat chodidlo, zapojit do chůze více svalů, než bota dovolí, rozmazlenou kůži uvyklou ochraně podrážek a ponožek trochu zocelit... David Mrhač, vyznavač bosé chůze a zakladatel spolku Bosá turistika, připomíná, že noha byla stvořena, aby se pohybovala bez obutí. Bota ji podle něj uvězní ve statické poloze a na to není stavěná, takže nepracuje, jak má. „Bosá chůze posiluje imunitu, je formou otužování. Jsou při ní stimulovány reflexní plošky na chodidlech, což má blahodárný vliv na vnitřní orgány. Spousta lidí od doby, co začali chodit bosí, se zbavila bolesti zad. Při bosé chůzi také mozek vylučuje serotonin, hormon štěstí, který podporuje dobrou náladu,“ vyjmenovává benefity bosé chůze David Mrhač. „Abych to mohl jako lékař odkývat, musel bych od dětství pobíhat jen po lesích a lukách,“ namítá ortoped a podiatr František Picek z pražského ORP centra. Logiku pak už úplně postrádá chození naboso v centru velkoměsta. Když pomineme špínu, kterou vám z nohou pomůže sundat leda půlhodinová lázeň v savu, nohy se musí potýkat s nárazy na tvrdých kostkách a asfaltu. To je pro ně stejně nepřirozené jako boty, protože jde o stejný civilizační výdobytek, s kterým chodidla našich prapředků rozhodně žádnou zkušenost neměla. Svým nohám bosou chůzí ve městě rozhodně neprospějete. „Snaha lidí, kteří žijí v době asfaltových chodníků a tvrdých plovoucích podlah o návrat k eko stylu ve většině případů bohužel končí obtížemi s ploskami nohou, koleny, kyčlemi i zády,“ říká ortoped a podiatr František Picek. S vyznavačem bosých nohou Davidem Mrhačem se shodne v tom, že boty jsou civilizačním zlem. „Ovšem jen ty špatné, tedy nevhodně ušité, ze špatných materiálů, neprodyšné, s nevhodnou podrážkou, lámající se v polovině, neschopné správně odpružit, s nevhodnou výškou podpatku, inklinující k módním trendům, ale ignorující fyziologii nohy,“ vypočítává ortoped František Picek a zdůrazňuje, že řešením není ani bosá chůze, protože jsme jí odvykli. Když se teď najednou, po dlouhých letech v botách, rozhodneme, že se zujeme, nebo dokonce budeme bosí běhat, je to prý cesta do pekel. „Nohy to neznají a už vzniklé deformity se budou jen prohlubovat. Záhy vás začnou bolet úpony. Nejdříve kolem pat, pak achilovky a posléze kolena. Tyto záležitosti se velmi obtížně napravují,“ varuje lékař. POSEDLOST DÍTĚTEM Fenoménům spojeným se vším zdravým a alternativním podléhají ve velkém těhotné ženy a novopečené maminky. Z dětí se stal středobod, o který je mnohdy pečováno víc, než je zdrávo. Jakmile otěhotníte, zjistíte, že existují nekonečné seznamy toho, co nesmíte. Při jejich prostudování dojdete k závěru, že následujících devět měsíců budete živa o vzduchu a vodě. Zatímco naše matky a babičky si v klidu v těhotenství daly kávu, dnes je na listině zákazů i černý čaj, protože obsahuje stimulační tein. V jedné internetové debatě se diskutující pustily do nastávající maminky, která přiznala, že v těhotenství „ujíždí“ na pomelu. Podle amatérských odbornic tak ohrožuje dítě, protože tohle ovoce obsahuje chinin. Což je pravda, ale je ho v něm tak málo, že nikomu neublíží. Když se dítě narodí, snažíme se kolem něj vytvořit sterilní prostředí, aby se mu nic nestalo, nemohl k němu žádný bacil. Díky všemožným dezinfekčním ubrouskům, gelům a čisticím prostředkům to jde snadno. Bedlivě hlídáme, co dítě jí, abychom náhodou neodstartovali alergie. Paradoxně ale tím mu na ně zaděláváme. „Pokud je dítě striktně dezinfikováno, imunitní systém nemá šanci se vycvičit, a pak jsou ty reakce bouřlivé,“ říká lékařka Marie Skalská. „Krásná ukázka je právě lepek. Dle doporučení se s ním má dítě potkat kolem čtvrtého až šestého měsíce, stejně tak i s podáváním další pestré nemléčné stravy. Je to takzvané imunologické okno neboli optimální období pro setkání s

potravinovými antigeny. Tento proces organismu navodí imunitní toleranci, jinými slovy schopnost přijmout cizorodé látky bez alergické reakce, uvádí lékařka.“ Z toho logicky plyne, že pokud tenhle proces vědomě brzdíte, riskujete, že se dítě s alergickou reakcí bude potýkat. VLASY OD MOUKY. ALE ŽITNÉ! Začalo to honbou na silikony a konzervanty v krémech, šamponech a kondicionérech. Do té doby běžné látky, které nikdo neřešil, se ocitly na seznamu nežádoucích. Kosmetické značky, které chtěly obstát, byly donucené vylepšit obaly výraznými nálepkami, které hlásají, že silikon v nich nenajdete. V případě mytí vlasů už se ale vyhýbat silikonům nestačí. Teď je aktuální trend tzv. no poo. Vlasy si myjete jen vodou, maximálně je povolena soda nebo žitná mouka. Kdo pár dní neměl možnost si umýt vlasy, tuší, že tahle metoda je pro otrlejší. Než si mazové žlázy pokožky zvyknou na nový režim, bude odvážlivec chodit dobrých pár týdnů s mastnými nevonícími licousy. A ač vyznavači „nešamponování“ přísahají, jak kvalitní vlasy mají, dlouhodobě bez šamponu vydrží jen málo z nich. Navíc, co přijde dál? Z obavy z „chemie“ rezignujeme i na další vymoženosti, jako jsou mýdla, deodoranty, parfémy? Jen to prosím ne. Stačí, že už pro některé začínají být špatné i klasické zubní pasty. Na internetu najdete tipy na kloktání úst kokosovým či olivovým olejem, které má nahradit běžné čištění, navíc slibují, že zuby poté budou krásně bílé. Objevují se dokonce i kartáčky ze dřeva, stejně jako se štětinami z černého uhlí... A tak mě napadá, jestli na nejbližší jarní farmářský trh nevyrazím s tyčinkami z větviček. Tak si podle archeologů čistili zuby neandertálci. To by bylo, aby z toho v dnešní zelené vlně nebyl prodejní hit! * *** KRAVSKÉ MLÉKO A JÍDLO Z MOUKY SE OCITLY NA SEZNAMU POTRAVIN NA ODSTŘEL, KTERÉ MOHOU ZA SPOUSTU ZDRAVOTNÍCH NEDUHŮ. BOTY JSOU CIVILIZAČNÍM ZLEM, ALE JEN TY ŠPATNÉ, TEDY NEVHODNĚ UŠITÉ A ZE ŠPATNÝCH MATERIÁLŮ. Po vzoru slavných Jak se šíří trendy? Hlavními strůjci nejrůznějších diet a zdravého životního stylu, který je ovšem často z pohledu odborníků škodlivý, jsou známé osobnosti. Navzdory tomu, že jejich návyky mnohdy nemají nic společného se zdravým rozumem a pro lidské tělo mohou být i nebezpečné, spousta lidí jejich životní styl bere jako vzor. Foto popis| VICTORIA BECKHAM, návrhářka Bizarní bio kosmetika Nejí obiloviny a používá kosmetiku vyrobenou z ptačího trusu. Foto popis| HELENA HOUDOVÁ, modelka Život bez chemie Milovnice raw stravy používá přírodní produkty, domov čistí octem a citronem. Foto popis| JAROSLAV DUŠEK, herec Rozmlouvání s kameny Vsadil na raw, jí jen jednou denně, rozmlouvá s potravinami i třeba s kameny. Foto popis| GWYNETH PALTROW, herečka Čištění olejem Vyznavačka přírodního stylu a raw stravy si 10 až 20 minut čistí ústní dutinu olejem. Foto popis| DALIBOR GONDÍK, herec, moderátor Každodenní běh Snídá olivový olej, až po poledni jí zeleninu. Běhá denně i několik hodin. Foto popis| UMA THURMAN, herečka Paleo strava Jí hlavně maso a potraviny živočišného původu, čímž popírá vegetariánství. Foto autor| FOTO: PROFIMEDIA. CZ, SHUTTERSTOCK O autorovi| text: kristina komůrková, mailto:[email protected]

parlamentnilisty.cz Český statistický úřad: Spotřebitelské ceny ve třetím čtvrtletí klesly, meziročně ovšem vzrostly 13.1.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Český statistický úřad k vývoji indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015: Ve 4. čtvrtletí 2015 klesly spotřebitelské ceny proti 3. čtvrtletí 2015 o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny ve 4. čtvrtletí 2015 o 0,1 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než ve 3. čtvrtletí 2015. Mezičtvrtletní pokles spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. V oddíle doprava se na tomto vývoji podílely hlavně ceny pohonných hmot, které klesly o 8,0 %. V oddíle rekreace a kultura se snížily především ceny dovolených s komplexními službami o 10,4 % v důsledku skončení hlavní rekreační sezóny. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje klesly zejména ceny výrobků zařazených ve skupině mléko, sýry, vejce o 3,5 %, ceny ovoce o 2,5 %, olejů a tuků o 2,9 %, cukru o 8,9 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák se snížily ceny alkoholických nápojů o 1,0 %. Protisměrně, tj. na růst cen, působilo především zvýšení cen v oddíle odívání a obuv, kde ceny oděvů vzrostly o 4,8 % a obuvi o 7,5 % v důsledku vyšších cen nových sezónních modelů nabízených na trhu zejména v říjnu. Průměrná meziměsíční změna úhrnného indexu spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2015 byla stejně jako ve 3. čtvrtletí -0,2 %. Indexy spotřebitelských cen (předchozí čtvrtletí = 100)

2014 2015 ODDÍL 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí ÚHRN 99,8 100,1 100,6 99,8 99,5 Potraviny a nealkoholické nápoje 99,8 100,8 100,5

98,0 99,1 Alkoholické nápoje a tabák 99,9 103,6 101,4 100,2 99,3 Odívání a obuv 105,0 96,6 104,0 97,3 105,3 Bydlení, voda, energie, paliva 100,1 100,4 100,2 100,1 100,2 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 99,8 100,5 100,5 99,4 99,7 Zdraví 100,1 90,9 101,5

100,6 99,5 Doprava 98,6 95,6 101,9 100,1 97,7 Pošty a telekomunikace 99,5 100,2 99,6 99,6 99,9 Rekreace a kultura 97,2 101,7 99,9 102,9 97,8 Vzdělávání 100,5 100,2 100,0 100,4 100,7 Stravování a ubytování 100,1 100,4

100,5 100,5 99,9 Ostatní zboží a služby 100,3 100,9 100,2 99,8 100,0

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny ve 4. čtvrtletí 2015 proti 4. čtvrtletí 2014 o 0,1 %, tedy o 0,3 procentního bodu méně než ve 3. čtvrtletí 2015. Tento vývoj ovlivnilo jednak zesílení poklesu cen zejména v oddíle doprava a oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, jednak zpomalení cenového růstu v oddílech alkoholické nápoje a tabák, ostatní zboží a služby. Na růst cenové hladiny působilo hlavně mírné zrychlení meziročního růstu cen v oddílech rekreace a kultura, odívání a obuv. Změny ve vývoji cen ve 4. čtvrtletí 2015 se promítly ve zpomalení růstu tržních cen na 0,3 % z 0,5 % ve 3. čtvrtletí a v prohloubení poklesu regulovaných cen na −0,4 % z −0,2 % ve 3. čtvrtletí. V oddíle doprava pokračoval meziroční pokles cen započatý v 1. čtvrtletí 2015. Důvodem byl vývoj cen pohonných hmot, které od prosince 2014 soustavně meziročně klesaly. Tento pokles se dostal v únoru 2015 na hodnotu −17,1 %, v dalších měsících se zmírňoval, avšak v říjnu a listopadu dosáhl letošního maxima (−17,2 %, resp. −17,6 %). Na snižování cenové hladiny působily ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které byly ve všech čtvrtletích roku 2015 nižší než v roce 2014. Ve 4. čtvrtletí tento vývoj ovlivnil zejména propad cen ve skupině mléko, sýry, vejce o 10,8 %, z toho ceny mléka klesly o 16,1 %, sýrů o 12,3 %, jogurtů o 8,1 %. U většiny dalších základních potravin s výjimkou ovoce a zeleniny pokračoval ve 4. čtvrtletí, často i s větší intenzitou, meziroční pokles cen. Ceny chleba klesly o 3,8 %, mouky o 12,5 %, masa o 2,9 %, másla o 8,1 %, cukru o 19,3 %. Naopak ceny ovoce vzrostly o 4,6 % a zeleniny o 16,7 %, z toho ceny brambor o 65,8 %. V oddíle zdraví došlo od ledna 2015 ke zrušení regulačních poplatků za návštěvu lékaře a výdej léků na recept v lékárně, což se promítlo v prohloubení poklesu cen v tomto oddíle, který ve 4. čtvrtletí činil -7,6 %.

Dlouhodobý pokles cen pokračoval v oddíle pošty a telekomunikace, který se v letošním roce zmírnil. Důvodem bylo snižování poklesu cen telefonických a telefaxových služeb započaté v polovině roku 2013, které se projevilo poklesem jejich cen ve 4. čtvrtletí 2015 pouze o 0,3 %. Ceny poštovních služeb byly vyšší o 6,8 %. Na zvyšování cenové hladiny působily ve 4. čtvrtletí, i přes zpomalení jejich růstu, podobně jako v předcházejících čtvrtletích hlavně ceny tabákových výrobků v oddíle alkoholické nápoje a tabák, které vzrostly o 7,3 % především vlivem zvýšení spotřební daně od prosince 2014. V oddíle bydlení zůstaly ceny téměř na úrovni 3. čtvrtletí. Čisté nájemné vzrostlo o 1,1 %, vodné o 3,4 %, stočné o 2,8 %, ceny zemního plynu o 1,7 %, tepla o 2,3 %. Ceny elektřiny byly nižší o 0,6 %. Mírné zpomalení cenového růstu v oddíle ostatní zboží a služby způsobilo snížení cen drogistického zboží pro osobní hygienu o 0,4 % (ve 3. čtvrtletí růst o 0,3 %) a zmírnění růstu cen finančních služeb na 2,0 % (ve 3. čtvrtletí růst o 4,7 %). Ke zrychlení růstu cen došlo ve 4. čtvrtletí v oddíle odívání a obuv v důsledku zvýšení cen oděvů na 1,8 % z 0,3 % ve 3. čtvrtletí. Naopak růst cen obuvi zpomalil na 6,1 % z 9,5 % ve 3. čtvrtletí. V oddíle rekreace a kultura způsobilo zrychlení cenového růstu zejména zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 7,2 % (ve 3. čtvrtletí o 6,6 %). Současně se snížil dlouhodobý pokles cen zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku (na 4,6 % ze 7,8 % ve 3. čtvrtletí). Výše uvedené pohyby spotřebitelských cen se projevily v poklesu cen zboží úhrnem o 0,3 % (ve 3. čtvrtletí 2015 růst o 0,1 %), ceny služeb vzrostly o 0,9 % (ve 3. čtvrtletí o 0,8 %). Harmonizovaný index spotřebitelských cen v zóně EU28 Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 28 členských zemí EU byla podle údajů Eurostatu v říjnu 0,0 % a v listopadu 0,1 %. V ČR byly meziroční hodnoty HICP v těchto měsících 0,2 % a 0,0 %. Podle předběžných výpočtů klesl v prosinci HICP v ČR meziročně o 0,1 %. Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že vývoj inflace byl v ČR i EU obdobný. V posledních dvou letech došlo k postupnému snižování meziroční inflace s tím, že hodnoty HICP v ČR zaznamenaly v roce 2014 ve srovnání s hodnotami HICP EU28 oboustranné výkyvy. V první polovině roku 2014 přírůstek HICP v ČR klesal výrazněji než přírůstek HICP EU28, v druhé polovině roku se tento trend změnil. Přírůstek HICP v ČR se zvýšil a kopíroval hodnoty EU28, což pokračovalo i v roce 2015. V jednotlivých měsících roku 2015 zaznamenala řada zemí EU meziroční pokles HICP. V listopadu se tento vývoj týkal dvanácti zemí s poklesem v rozmezí od −0,1 % do −1,5 %. Průměrná míra inflace v roce 2015 dosáhla 0,3 %, což je o 0,1 procentního bodu méně než v roce 2014 a nejméně od roku 2003. Nízký meziroční růst zaznamenaly spotřebitelské ceny v 1. a 4. čtvrtletí 2015 (shodně o 0,1 %), ve 2. a 3. čtvrtletí nastalo jeho mírné zrychlení (0,7 %, resp. 0,4 %). Vývoj inflace v roce 2015 ovlivnil zejména výrazný pokles cen pohonných hmot v oddíle doprava, dále pokles cen potravin a nealkoholických nápojů a zrušení regulačních poplatků při výdeji léků na recept a poplatků při návštěvě lékaře a stomatologa v oddíle zdraví. Od ledna 2015 byla u vybraných výrobků zavedena druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %. Teoretický dopad nižší DPH na úhrnný meziměsíční přírůstek indexu spotřebitelských cen v lednu činil podle propočtu ČSÚ -0,07 procentního bodu. Protichůdně, tj. na růst cenové hladiny, působilo zvýšení cen tabákových výrobků, dále zvýšení cen v oddílech bydlení, odívání a obuv, rekreace a kultura, stravování a ubytování, ostatní zboží a služby. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše se projevil zvýšením cen služeb o 0,8 %, zatímco ceny zboží se nezměnily. Podíl jednotlivých oddílů spotřebního koše na celkové úrovni cenové hladiny v roce 2015 ilustruje rozklad úhrnného přírůstku indexu spotřebitelských cen. Rozklad meziroční změny indexu spotřebitelských cen v roce 2015

v procentních bodech

ODDÍL

ÚHRN 0,3

Potraviny a nealkoholické nápoje -0,2 Alkoholické nápoje a tabák 0,4 Odívání a obuv 0,1 Bydlení, voda, energie, paliva 0,3 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 0,0 Zdraví -0,2 Doprava -0,4 Pošty a telekomunikace 0,0 Rekreace a kultura 0,1 Vzdělávání 0,0 Stravování a ubytování

0,1 Ostatní zboží a služby 0,1 V roce 2015 klesly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje o 1,1 %, což byl první pokles cen v tomto oddíle od roku 2009. V následujících pěti letech se ceny potravin, i když v různé míře, podílely na zvyšování inflace. Pokles cen nastal téměř u všech hlavních klasifikačních tříd potravinářských výrobků. Největší vliv měl pokles cen ve skupině zahrnující mléko, sýry, vejce, který dosáhl −5,5 %. Vyšší než loni byly zejména ceny ovoce o 2,2 %, zeleniny o 4,5 %. Výrazné snížení cen v oddíle doprava ovlivnily pohonné hmoty, jejichž ceny zaznamenaly ve všech měsících roku 2015 meziroční pokles, který v průměru za rok 2015 činil 13,5 %. Tím se ceny pohonných hmot v prosinci 2015 přiblížily k cenové úrovni prosince 2009. Na snižování cenové hladiny působily i ceny v oddíle pošty a telekomunikace v důsledku snížení cen telefonických a telefaxových služeb o 0,8 %. Naopak ceny poštovních služeb byly vyšší o 7,6 %. Největší vliv na růst cenové hladiny v roce 2015 měly ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák v důsledku zvýšení cen tabákových výrobků (i vlivem zvýšení spotřební daně od prosince 2014) o 7,6 %. Ceny lihovin se zvýšily o 3,4 %, piva o 0,6 % a ceny vína klesly o 1,5 %. Na zvyšování meziročního cenového růstu působily i ceny v oddíle bydlení. U jednotlivých položek zde obsažených nedošlo sice k výraznému cenovému výkyvu, ale jejich celkový vliv byl díky jejich váze ve spotřebním koši významný. Ceny zemního plynu se zvýšily o 3,1 %, čistého nájemného o 1,1 %, vodného o 3,4 %, stočného o 2,8 %, tepla a teplé vody o 1,9 %. Ceny elektřiny klesly o 0,4 %. V oddíle odívání a obuv byl cenový růst o 3,4 % způsoben zvýšením cen obuvi o 8,4 % a cen oděvů o 1,6 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily zejména ceny dovolených s komplexními službami o 6,2 %. Zvýšily se i ceny v oddíle stravování a ubytování vlivem vyšších cen stravovacích služeb o 1,6 %. Ceny ubytovacích služeb vzrostly o 0,4 %. Oddíl ostatní zboží a služby zahrnuje různorodé položky, ze kterých se zvýšily zejména ceny kosmetického zboží o 1,1 %, pojištění o 2,3 % a finančních služeb o 5,1 %. Indexy spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 Zpracovali: pracovníci Oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ


Dnes v Senátu vyhrál Agrofert, stěžuje si senátor Valenta. Spotřebitelé prý brzo zapláčou 14.1.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor vam Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Senátor Ivo Valenta vyjádřil zklamání, že se mu spolu s některými kolegy nepodařilo zabránit přijetí zákona o významné tržní síle. Podle jeho názoru budou touto právní normou postiženi paradoxně i menší dodavatelé a následně také samotní spotřebitelé. Naopak pomůže velkým výrobcům, jakým je

například Agrofert. Valenta připomněl, že v rámci svého domovského regionu, kterým je Slovácko, vyvíjí řadu aktivit na podporu domácích maloproducentů potravin, farmářů, vinařů apod. Pro příklad zmínil projekt Slovácké tržnice, která byla v Uherském Hradišti otevřena loni v září a která je prostorem, kde za výhodných podmínek mohou tito výrobci své produkty nabízet. Ani přes tuto svou náklonnost k malým a středním producentům domácích potravin ale nemůže senátor opomenout základní principy, na kterých by měla naše legislativa fungovat. “A mezi ně patří jednoznačně rovný přístup ke všem občanům a subjektům, které právnímu řádu podléhají. Právě tento rovný přístup je však dle mého názoru v případě zákona o významné tržní síle porušen. Není totiž zcela zřejmé, proč zde máme mít zákon, který se vztahuje výhradně na zhruba osm potravinových řetězců,“ vysvětluje politik svůj postoj ke kontroverzní právní normě. Významná tržní síla není pojem, který by souvisel pouze se sektorem velkých obchodních sítí s potravinami. Naopak se jedná o atribut, který je příznačný i pro řadu jiných subjektů, které vstupují do různých obchodních vztahů a u kterých, stejně jako v případě těch, na něž se má vztahovat tento zákon, hrozí jeho zneužití pro různé nekalé praktiky. Celý text je ZDE Návrh ÚOHS se z textu novely záhadně ztratil To si zřejmě původně uvědomovali také tvůrci zmíněné novely z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kteří navrhovali, aby se tento zákon vztahoval i na velké dodavatele, jejichž vyjednávací pozice má vůči jejich partnerům ze své podstaty také značný vyděračský potenciál. Ustanovení o dodavatelích se však z textu novely v průběhu jejího projednávání vládou záhadně vytratilo. Tomu se však podle Valenty nelze divit, když místopředsedou současné vlády a ministrem financí je majitel jednoho z největších potravinářských podniků v naší zemi. Podniku, který je podle něj proslulý svým tlakem na nízké výkupní ceny od konkurenčních drobných zemědělců a farmářů. Těmi, kdo budou touto novelou postiženi, jsou podle senátora paradoxně menší dodavatelé a samozřejmě následně též spotřebitelé. “Je zcela zřejmé, že novelizovaný zákon o významné tržní síle bude mocným nástrojem zejména v rukou velkých potravinářských kolosů, jakým je právě Agrofert. Obdobně silné skupiny totiž budou mít vždy dostatek sil a kapacit na to vést s obchodními řetězci spory, vyjednat si výhodnější smluvní podmínky a nikdy se nebudou muset obávat, že by jejich odběratelé v důsledku tvrdosti tohoto zákona hledali alternativní dodavatele v zahraničí, neboť objem potravin, které na trh dodávají, je skutečně těžko nahraditelný,“ vysvětluje Valenta. Zpřísnění zákona je hrozbou pro regionální výrobce potravin Pro malé regionální výrobce potravin zpřísnění zákona o významné tržní síle podle něj naopak znamená hrozbu. A sice, že jejich produkty mohou být velmi snadno zaměněny těmi zahraničními, které budou dodávány na základě smluv, na které se tento dle Valenty nesmyslný zákon nevztahuje. “A v té horší variantě pak důsledkem této normy bude, že některé z řetězců z našeho trhu zcela odejdou, což už se v několika případech stalo či v dohledné době má stát, a právě tito malovýrobci budou před těmi obchodními sítěmi, které tu zbudou, ještě menší a budou mít ještě slabší hlas,“ varuje Valenta. Tím, kdo na tento vývoj pak jednoznačně doplatí nejvíc, bude zákazník, na kterého dopadne růst cen jak v důsledku přísných podmínek zákona a ještě přísnějších hrozících sankcí pro obchodníky, tak v důsledku zmíněného snížení počtu subjektů na maloobchodním trhu. A za přínos pro veřejnost a spotřebitele jistě nelze považovat ani zánik dalších českých dodavatelů, kteří nebudou schopni konkurovat dováženým potravinám, které pro obchodníky nebudou představovat riziko postihu. Nadbytečnost a nefunkčnost zákona o významné tržní síle se prý projevila už i v uplynulých letech jeho existence. Za šest let jeho platnosti totiž byly ukončeny pouze dva spory, které nakonec vyústily v pokutu pro obchodní řetězce.


Ministr Jurečka: Podnikáme řadu kroků na podporu zemědělského exportu 15.1.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Odborníkům i veřejnosti je určen mezinárodní veletrh potravinářství, zemědělství a zahradnictví Internationale Grüne Woche (IGW) 2016, který dnes začal v Berlíně. Výstavy, která se poprvé konala před 90 lety, se tradičně s národní expozicí účastní i Česká republika. Pro vystavovatele je účast na IGW prestižní záležitostí, často je místem setkávání nejvyšších představitelů agrárního sektoru zemí západní, střední i východní Evropy. “Jsem přesvědčen, že mezinárodní veletrhy a výstavy jsou jedinečnou příležitostí pro prezentaci firem, rozvoj obchodních vztahů a získání nových obchodních partnerů. Svojí účastí na nich se snažím hledat proexportní možnosti a zprostředkovat následná jednání. Ostatně na Ministerstvu už jsme v této věci podnikli řadu kroků. Zřídili jsme pozice zemědělských diplomatů pro klíčové země, podíleli jsme se a podílíme na prezentaci českých potravinářských firem v zahraničí a účastníme se veletrhů i v mimounijních zemích,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka, který si dnes veletrh v Berlíně prohlédl. V expozici České republiky pod patronací Ministerstva zemědělství vystavuje například firma Indiana, s.r.o., která se specializuje na výrobu sušeného masa, Farma rodiny Němcovy zakládající si na čistě přírodních produktech a jeden z nejvýznamnějších producentů ovocných destilátů ve střední Evropě Rudolf Jelínek, a.s. (přehled všech vystavovatelů z ČR v příloze). Stánek MZe je místem jednání zahraničních delegací, setkání se zástupci zahraničních a domácích firem, zástupců veletržních správ, marketingových agentur, svazů a organizací činných v agrárním a potravinářském sektoru. Návštěvníci zde mohou získat různé publikace, zejména aktualizovanou verzi katalogů kontaktních adres resortu zemědělství v ČR a kontaktních adres výrobců v potravinářském průmyslu. Letošního veletrhu Internationale Grüne Woche se účastní zhruba 1600 vystavovatelů ze 70 zemí, každoročně ho navštíví více než 415 tisíc návštěvníků. Výstava je zaměřena v oblasti potravinářství na prezentaci gastronomie, na čerstvé produkty, ryby, maso, mléčné výrobky, výběr vín z různých zemí, piva a alkoholické nápoje. Internationale Grüne Woche představuje také nové trendy v potravinářství a biopotraviny. Součástí výstavy je lesnictví a myslivost, přehlídky hospodářských zvířat, prezentace zahradnictví a květinářství. Partnerskou zemí veletrhu je pro letošní rok Maroko. Česká republika byla partnerskou zemí v roce 2005.


Český statistický úřad: Jaký byl vývoj indexů cen výrobců ve 4. čtvrtletí 2015 a v celém roce? 19.1.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ceny zemědělských výrobců ve 4. čtvrtletí 2015 oproti 3. čtvrtletí 2015 vzrostly o 2,7 %, ceny stavebních prací, podle odhadů, o 0,3 % a ceny tržních služeb o 0,7 %. Klesly ceny průmyslových výrobců, a to o 1,2 %. Ve 4. čtvrtletí 2015 byly meziročně vyšší ceny zemědělských výrobců o 1,8 % a stavebních prací, podle odhadů, o 1,3 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 3,5 % a tržních služeb o 0,1 %. V průměru za celý rok 2015 v porovnání s rokem 2014 byly ceny zemědělských výrobců nižší o 6,0 % a průmyslových výrobců o 3,2 %. Ceny stavebních prací byly vyšší o 1,2 %, ceny tržních služeb se nezměnily. Ceny zemědělských výrobců ve 4. čtvrtletí 2015 oproti 3. čtvrtletí 2015 se zvýšily o 2,7 %. Vzrostly ceny zeleniny o 12,8 %, brambor o 9,1 % a vajec o 8,7 %. Dále byly vyšší ceny drůbeže o 2,7 %, olejnin o 1,8 % a obilovin o 1,4 %. Snížily se ceny ovoce o 2,2 %, prasat jatečných o 1,6 % a skotu o 1,5 %. Ceny zemědělských výrobců byly ve 4. čtvrtletí 2015 meziročně vyšší o 1,8 %. Ceny v rostlinné výrobě vzrostly o 10,9 %, ceny v živočišné výrobě klesly o 10,2 %. Zvýšení cen v rostlinné výrobě ovlivnil růst cen zeleniny o 71,5 %, brambor o 40,3 % a ovoce o 28,0 %. Vyšší byly také ceny olejnin o 10,9 % a obilovin o 4,0 %. V živočišné výrobě byly nižší ceny mléka o 19,7 %, jatečných prasat o 5,8% a vajec o 5,6 %. Zvýšily se ceny skotu, a to o 3,0 %. Ve 4. čtvrtletí se ceny průmyslových výrobců proti 3. čtvrtletí snížily o 1,2 %. Nižší byly především ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků klesly o 5,7 %, obecných kovů a kovodělných výrobků o 1,8 % a potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 0,9 %. Vzrostly ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 0,2 %. Meziročně ceny průmyslových výrobců ve 4. čtvrtletí klesly o 3,5 % (ve 3. čtvrtletí o 3,6 %). Snížily se zejména ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly nižší o 11,7 %, obecných kovů a kovodělných výrobků o 3,9 % a ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 1,6 %. Zvýšily se ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 % a ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 1,6 %.

Ceny stavebních prací byly dle odhadů ve 4. čtvrtletí 2015 proti zpřesněnému 3. čtvrtletí 2015 vyšší o 0,3 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly mezičtvrtletně o 0,6 %. Ceny stavebních prací byly dle odhadů ve 4. čtvrtletí 2015 proti zpřesněnému 4. čtvrtletí 2014 vyšší o 1,3 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se snížily meziročně o 1,1 %. Ceny tržních služeb se ve 4. čtvrtletí 2015 proti 3. čtvrtletí 2015 zvýšily o 0,7 % v důsledku růstu cen za reklamní služby a průzkum trhu o 10,9 %. Nižší byly shodně ceny za pozemní dopravu a za informační služby, a to 0,6 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby se nezměnily. Ve 4. čtvrtletí 2015 proti stejnému období roku 2014 ceny tržních služeb klesly v úhrnu o 0,1 %. Nižší byly ceny za pozemní dopravu o 1,8 %, za služby v oblasti nemovitostí o 1,1 % a za pojištění o 0,9 %. Ceny za poštovní a kurýrní služby vzrostly o 6,9 %, za vydavatelské služby o 3,1 % a za reklamní služby a průzkum trhu o 2,6 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby se snížily o 0,4 %.

Vývoj cen v roce 2015 Ceny zemědělských výrobců byly v průměru za celý rok 2015 v porovnání s rokem 2014 nižší o 6,0 % (v roce 2014 o 3,7 %). Ceny rostlinných výrobků klesly o 2,2 % a živočišných o 10,5 %. Nižší byly ceny olejnin o 2,8 %, obilovin o 5,6 % a brambor o 9,2 %. Ceny ovoce byly vyšší o 12,9 % a zeleniny o 30,6 %. V okruhu živočišných výrobků byly ceny prasat nižší o 12,0 % a mléka o 17,2 %. Ceny

skotu vzrostly o 2,7 % a vajec o 0,5 %. Ceny průmyslových výrobců v roce 2015 meziročně klesly o 3,2 % (v roce 2014 o 0,8 %). Snížily se především ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly nižší o 11,6 %, potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,5 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 1,5 %. Zvýšily se ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 %. Ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu vzrostly o 1,6 %, z toho ceny instalace průmyslových strojů a zařízení o 2,6 % a oprav a údržby kovodělných výrobků, strojů a zařízení o 1,7 %, ceny nábytku se proti roku 2014 nezměnily.

Ceny stavebních prací byly dle odhadu meziročně vyšší o 1,2 % (v roce 2014 po zpřesnění vyšší o 0,5 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly v průměru za celý rok 2015 o 0,4 % (v roce 2014 se zvýšily o 1,1 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se v průměru nezměnily (v roce 2014 byly vyšší o 0,3 %). Vyšší byly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,4 % a za finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, o 3,0 %. Ceny za služby v pozemní dopravě klesly o 1,4 % a za informační služby o 1,7 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby byly nižší o 0,1 % (v roce 2014 vyšší o 0,5 %).


plzensky.denik.cz Řezník: Zabijačka? Podle mě je tím nejzdravějším jídlem 18.1.2016

plzensky.denik.cz str. 0 Moje Plzeňsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Plzeň – Začíná čas zabijačkových dobrot, v Manětíně o víkendu porazili tři prasata. " Ovar, jitrnice, jelita, škvarky, tlačenka, uzené, černá polévka zvaná prdelačka. S lednem začíná čas zabijaček a vepřových pochoutek. Někdo na ně nedá dopustit, jiný se s ošklivostí odvrací a tvrdí, že to by nepozřel. Nejzdravější jídlo Manětínský řezník Vladislav Jirgl ale tvrdí, že zabijačkové speciality jsou prý nejzdravějším jídlem. „Je naprosto bez éček, jen s přírodním kořením a obyčejnou solí. Že je to tučné? No je, ale tučné jsou přece i špekáčky a další věci ze supermarketu. Tvrdím, že zabijačka je nejlepší a nejzdravější jídlo," usmívá se Vladislav Jirgl. V kostkovaném řeznickém mundúru a s čepicí na hlavě soustředěně odkrajuje na obrovském dřevěném vále ovarové maso z kostí. Vedle něj se ohřívá horká voda v brutaru, kousek dál žhne polní kuchyně. Přesto není 6. ročník sobotní manětínské zabijačky pravou zabijačkou. „Dneska už je zakázané dělat to přímo na místě. Takže prasata se zabijí jinde a my tady pak už zpracováváme jednotlivé produkty," krčí rameny řezník. Jako první se prý dělají jitrnice, pak tlačenky a ovar a poslední je černá polévka s kroupami. Bandasky a plátky

Ve stánku, kde se právě vyrobené potraviny prodávají, je rušno. Manětínští přicházejí s bandaskami pro polévku, která vře v obrovském kotli. „K tomu tak tři plátky tlačenky," přeje si muž, který nejprve všechny vystavené kusy pečlivě obejde a prohlédne. Obsluhující žena mu přeje. Plátky tlačenky jsou silné snad na tři prsty, zákazník je spokojen. Vedle si může dát točené pivo a v mrazivém sobotním ránu se zahřát i něčím ostřejším. Řezník a kadeřník má být jeden Řezník je spokojen. Zatímco dříve prý mnozí nad zabijačkami ohrnovali nos a vůbec se spíš vrhali na levné uzeniny a maso ´v akcích´ z marketů, teď už znovu dokáží poctivého řezníka a jeho výrobky ocenit. „A to je dobře, že se vracejí. Jako mají svého kadeřníka, měli by mít i svého řezníka, ne?" míní Jirgl. Mladí chtějí hamburgery Přiznává ale, že mladým lidem zabijačky už nic neříkají a ńechtějí to jíst´. „Jsou zvyklí na ty své McDonald´s. Záleží na rodině a na tom, co byla zvyklá jíst, jak se tam stravovali," dodává řezník. Říká, že i dnes ale lidé na vesnicích chovají prasata a pak si zvou řezníka na zabijačku. Vykrmit prase trvá prý minimálně půlrok, potřebuje obilí, šrot, kopřivy, brambory a podobně. Čtyřčlenná rodina ho jí asi půl roku. Řezník nebo bakalář? Já bych mladým doporučil, aby šli na řezníka. Je nás strašně málo a je to těžká a opomíjená práce. Musíte k tomu mít sílu i určité vlohy," dodává Jirgl. Když se ale řezník ´povede´, jde na dračku a i si slušně vydělá. „Mně pomáhá ale hlavně starší generace. Ti mladí mají všichni střední školy nebo jsou bakaláři," směje se živnostník."

URL| http://plzensky.denik.cz/zpravy_region...-tim-nejzdravejsim-jidlem-20160118.html

Právo Oceněné inovativní potravinářské výrobky z Vysočiny 16.1.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Minulou sobotu jsme se na této stránce Potravinářské komory ČR a Agrární komory ČR zmiňovali o druhém ročníku soutěže „Cena prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ a přinesli i ukázku několika výrobků, které toto ocenění získaly. Jak už bylo řečeno, cílem této aktivity České technologické platformy pro potraviny je podpořit transfer výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací s důrazem na kvalitní české potraviny. Dnes bychom spotřebitelům rádi představili další oceněné výrobky, tentokrát z Vysočiny. Ihned roztíratelné máslo Historie mlékárenství ve Velkém Meziříčí začíná v roce 1934, kdy byla založena Rolnická družstevní mlékárna se zaměřením na výrobu sýrů, tvarohů a másla. Tradičním výrobkem se již od počátku stala eidamská cihla, když v roce 1943 zavedli do mlékárny technologii odborníci z Nizozemska, kteří sem byli za války nuceně nasazeni na práci. V roce 1960 byla mlékárna začleněna do národního podniku Lacrum Brno, v 90. letech minulého století byla zprivatizována a v roce 1995 byla mlékárna zapsána do Obchodního rejstříku pod názvem LACRUM Velké Meziříčí, s. r. o., již jako samostatný subjekt. Od května 2011 se mlékárna stala

součástí zemědělskopotravinářského komplexu AGRO Měřín s přímou vazbou na prvovýrobu a zdroj kvalitního syrového kravského mléka. S rozvojem mlékárny ve Velkém Meziříčí se zvyšovala kapacita zpracovávaného mléka od 5000 litrů denně v poválečných letech po 130 000 litrů denního nákupu v roce 2013. I nadále zůstávají hlavním výrobním zaměřením přírodní polotvrdé a tvrdé sýry eidamského a ementálského typu (včetně jejich porcovaných variant), čerstvé máslo a tvarohy. Cenou prezidenta PK ČR oceněné roztíratelné máslo se vyrábí z čerstvé pasterované smetany o tučnosti 40 %. Výrobek má stejné parametry jako „typicky čerstvé máslo“, tedy minimálně 82 % mléčného tuku, lepší roztíratelnosti másla je dosaženo použitím inovativní technologie výroby, díky které je viskozita roztíratelného másla o 16 % nižší než u klasického másla. Vývoj nové technologie byl dlouhodobý proces a v Lacrumu na něm spolupracovali s Výzkumným ústavem mlékárenským. Zmrzlina s rakytníkem Roztíratelné máslo se formuje do plastových kelímků, na horní okraj kelímku je navařeno hliníkové víčko a celý výrobek je navíc uzavřen plastovým víčkem. Tento způsob balení a hlavně uzavírání másla zaručuje spotřebiteli snížení mikrobiální kontaminace během skladování a prodloužení trvanlivosti výrobku. Třebíčská společnost TIPAFROST, a. s., se řadí mezi největší a nejvýznamnější výrobce v tuzemsku a v současnosti disponuje výrobní kapacitou 10 miliónů litrů našlehané směsi ročně, což zajišťuje dostatečnou konkurenceschopnost i v mezinárodním měřítku. Svoji činnost zahájila firma v roce 1992 jako součást akciové společnosti Tipa se sídlem v Třebíči. Tehdejší sortiment tvořily pouze nanuky na dřívku. Postupem času se závod jednak rozšiřoval o výrobní a skladové prostory, ale také o strojní zařízení a dopravní prostředky. Od roku 2007 se firma transformovala na samostatnou akciovou společnost a je vlastněna výhradně akcionáři z České republiky, takže se jedná o výhradně českého výrobce. Firma má 80 stálých zaměstnanců a v letní sezoně, kdy se vyrábí sedm dní v týdnu na 3–4 linkách nepřetržitě, zaměstná dalších 100 lidí z regionu. Sortiment zboží tvoří více než 200 různých výrobků a kromě zmrzliny na dřívku jak odlévané, tak extrudované. Firma rovněž vyrábí ruskou zmrzlinu, kornouty, kelímky, dorty. TIPAFROST, a. s., disponuje certifikací IFS, která je v potravinářství jednou z nejpřísnějších v současnosti a garantuje vysokou kvalitu a bezpečnost výrobků. Nejvíce produktů prodá společnost na tuzemský trh, zhruba 80 % zboží. Zbylých 20 % míří do evropských zemí, jako jsou Slovensko, Německo, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Rakousko, Maďarsko a Slovinsko. Oceněným výrobkem společnosti je zmrzlina s rakytníkem, u potravinářských výrobců a hlavně u spotřebitelů stále populárnější rostlinou. Plody rakytníku řešetlákového jsou známy svým velkým obsahem vitamínu C a P, který posiluje kapiláry cév, ale svojí přítomností zabraňuje rozkladu vitaminu C a zvyšuje jeho působení. Kromě vitaminu C je rakytník výbornou zásobárnou vitaminu A, dále organických kyselin a má značné biostimulační účinky, čímž podporuje imunitní systém. Foto autor| Foto archív (2)

Prima Poptávka po pštrosím mase stoupá 13.1.2016

Prima str. 6 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Karel VOŘÍŠEK, moderátor -------------------Nevím, jak jste na tom vy, ale já to zatím nejedl, tedy i když kdo ví. O čem je řeč? V Česku si prý stále více pochutnáváme na pštrosím mase. Farmáři musí rozšiřovat své chovy. Restaurace už dávají pštrosí speciality do polední nabídky. Maso je to prý nejen chutné, ale i zdravé. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Zájem o pštrosí maso je už tak velký, že dokonce převyšuje nabídku. Chovatelé pštrosů tak musí

rozšiřovat svá hejna. Na farmě v Moravci na Žďársku je teď asi okolo 360 pštrosů. Mateřské a základní školy sem jezdí na exkurze, atrakcí jsou pro celé okolí. A právě díky popularitě se zvýšil i prodej masa. Navíc cena šla dolů. Bohumil PRUDÍK, chovatel pštrosů -------------------Ještě jsme se nesetkali s tím, že bysme měli přebytek, přebytek masa, přebytek jatečních zvířat. Kdybysme měli dvojnásobnou produkci, tak nestačíme ji pokrýt. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Pštrosí maso je sice stále dražší než vepřové, ale mnohdy levnější než hovězí. Vyšší poptávka je tak i od restaurací, které ze pštrosího nabízí různé speciality. Roman HAVLÍČEK, majitel restaurace -------------------Dneska jsme měli zrovna v nabídce pštrosí ragú, pštrosí maso připravujeme už asi 15, 17 let. Našlo si to velkou oblibu zákazníků. Opravdu toho masa se prodává čím dál tím víc a je to aj taky tím, že lidé už dneska hledí na to, co jedí. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Maso ze pštrosa je podle odborníků dietní, neobyčejně libové a velice bohaté na živiny. Navíc lehce stravitelné, takže je vhodné i pro malé děti. Adéla MAREČKOVÁ, výživová poradkyně -------------------Pštrosí maso můžeme přirovnat například k telecímu nebo i srnčímu, obsahuje velmi málo cholesterolu. Na druhou stranu bílkovin neboli proteinů má toto maso opravdu hodně. Kromě bílkovin je pak velice bohaté například na vitamíny skupiny B, na selen, zinek nebo samozřejmě třeba i na železo. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Kromě masa chovatelé prodávají i pštrosí peří a především pak vejce. Jedno takové vydá až za 25 slepičích. Krajské štáby a Kristýna Vedralová, Prima FTV.

prvnizpravy.cz Němečtí zemědělci přicházejí kvůli sankcím o miliardu eur ročně! 13.1.2016

prvnizpravy.cz str. 0 byznys

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vzhledem ke špatné hospodářské situaci vyzývá asociace německých zemědělců k ukončení sankcí vůči Rusku. "Musí být zesíleno úsilí ke zrušení embarga", uvedl Joachim Rukwied, prezident DBV pro "Neue Osnabrücker Zeitung". "Bojkot Ruska na výrobky z EU je důvodem ke špatné situaci mnoha farmářů v Německu," dodal. Embargo uvalené ruskou vládou na dovoz potravin ze zemí EU stojí německé zemědělce ročně téměř miliardu eur, řekl Rukwied. Zákaz dovozu způsobil pokles cen masa, mléka a obilovin. Poté, co Evropská unie uvalila v roce 2014 kvůli ukrajinskému konfliktu sankce proti Rusku, Moskva v létě 2014 se rozhodla uvalit embargo na potravinářské výrobky z členských států EU. Na berlínském veletrhu Grüne Woche Rusko nemá letos své zastoupení, a to je poprvé od roku 1993,

přitom od roku 2006 bylo Rusko jedním z největších vystavovatelů. Kolik stojí francouzské zemědělce ruské embargo? Rukwied: Minimální mzda 8 euro také ničí německé zemědělce Joachim Rukwied, prezident DBV také tvrdě kritizuje výšis minimální mzdy, který stoupla na osm eur za hodinu od 1. ledna 2016. "Výrobní odvětví s tak vysokým podílem lidské práce jako je zemědělství stojí na pokraji krachu," řekl Rukwied, "jahody z Německa se stanou nadbytečnými". Ministr zemědělství Christian Schmidt (CSU) očekává obtížný rok pro německé zemědělce. "Situace je stále těžká, nevíme, jak se vyvine ekonomická situace v Číně a zda bude více či méně stability v arabském světě a v Africe. To bude mít dopad na příjmy zemědělců". Zákaz importu do Ruska je podle Schmidta nepříjemný, ale není "klíčovým důvodem" pro nízké ceny výrobců v Německu. (rp,prvnizpravy.cz,deutschewirschaftsnachrichten,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byzny...eji-kvuli-sankcim-o-miliardu-eur-rocne/

Rakovnický deník Člověk by měl mít čas sám na sebe 16.1.2016

Rakovnický deník str. 2 Rakovnicko LUCIE MAŠÍNOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Lektorka piloxingu Zuzana Víznerová, která se zabývá také zdravou výživou, v rozhovoru pro Deník mimo jiné řekla: Kutnohorsko – Máme za sebou nejkrásnější období roku, ale také období přejídání se. Nyní přišla doba, kdy se mnozí z nás zahledí na váhu, nakoupí cvičební úbory a vydají se do posiloven a tělocvičen. Navíc nasadí drastické diety. O tom, jak je vhodné s upravováním jídelníčku a se sportem začít, jsme hovořili se Zuzanou Víznerovou, která se správným stravováním a sportem zabývá. Je například lektorkou piloxingu. * Po vánočních svátcích i silvestru je každý přejedený sladkých, ale i dalších nezdravých potravin. Jsou vhodné nějaké očistné kúry? Očistné kúry jsou dobré nejen po Vánocích, ale i při dlouhodobě nesprávném stravování jako startér nového jídelního režimu a změny životního stylu. Většina lidí ale nastolí dosti drastické dietní opatření, kdy je z jídelníčku odstraněno prakticky vše kromě ovocných a zeleninových šťáv. Tato kúra ale díky svému krátkému trvání nemá požadovaný očistný efekt. Abychom opravdu dosáhli očisty organismu od škodlivých látek, které tělu dlouhodobě dodáváme, případně je přijímáme z vnějšího prostředí, je vhodnější celkově upravit životní styl a dietní zvyklosti. Na začátek je vhodné tzv. přechodné období, kdy z jídelníčku na omezenou dobu 12 týdny odstraníme živočišné tuky a bílkoviny (maso, mléko, sýry, vejce), cukr (nejen jako sladidlo a přísadu do jídla, ale také veškeré cukrovinky) a smažená jídla a z pitného režimu vyškrtneme alkohol a kofeinové a sycené nápoje (káva, černý a zelený čaj a nápoje kolového typu). * Co je naopak vhodné konzumovat? Co bychom měli jíst?

Naopak hojně můžeme zařadit potraviny, jejichž základ tvoří komplexní sacharidy (těstoviny, rýže, pohanka, jáhly, bulgur, kuskus, kroupy, apod.), rostlinné bílkoviny a tuky (luštěniny, tedy fazole, čočka, hrách, cizrna, ořechy, sója a sójové výrobky, jako je tofu či sójové maso, rostlinné oleje) a samozřejmě doplňujeme zeleninou a ovocem ve větším množství, než jsme normálně zvyklí, včetně neslazeného sušeného ovoce, sterilované a mražené zeleniny a čerstvých ovocných a zeleninových šťáv. K ochucení jídel používáme libovolné přírodní koření (bez glutamátu) – vhodné jsou i pálivější a výraznější druhy jako kari, kurkuma, zázvor, česnek, chilli, apod. Výjimku z výše zakázaných potravin tvoří čerstvé rybí maso, zakysané mléčné výrobky (přírodní bílý jogurt a neochucené zakysané mléčné nápoje) kvůli obsahu živých kultur a jako sladidlo je s mírou povolen med. Vypít je potřeba alespoň 2 litry tekutin denně. Dostatečným příjmem tekutin se podpoří očista a detoxikace organismu. Po počátečních potížích s adaptací na nový jídelníček se u většiny lidí rychle dostaví příjemné pocity z celkového odlehčení organismu, úpravy trávení a zažívání, pročištění a projasnění pleti, celkové vyšší odolnosti vůči nemocem a nachlazení a dojde samozřejmě i k váhovému úbytku. * Jak by se lidé měli stravovat, pokud chtějí upravit svou váhu? Začala bych na jeden až dva týdny detoxikací s pravidly, které jsem zmiňovala, a pak bych zařadila více živočišných bílkovin – maso: kuřecí, krůtí, hovězí a libové vepřové. Nepřejídat se a naopak nehladovět, což je ještě větší problém než samotné přejídaní. Rozložit si jídlo do minimálně čtyř až pěti jídel denně a pak jsou úspěchy zaručeny. Tělo nebude hladovět a nebude si ukládat tuky na časy opětovného hladovění. Typický příklad: ráno rychle do práce bez snídaně, na oběd není čas, pak přijde hlad, tak přijde záplata v podobě nějaké šílené bagety z benzínky či nějaký jiný nesmysl z fast foodu a večer, když člověk přijde domu z práce, tak by snědl ledničku i s magnetkami z dovolené. Základem a úspěšným startem do nového dne je výživná snídaně, žádné jednoduché cukry a káva, ale třeba teplé ovesné, rýžové nebo pohankové kaše s ovocem nastartují den jako nic jiného. Večer namočíme vločky do vody, ráno jen lehce ohřejeme, přidáme ovoce a sníme, což nezabere víc jak 10 minut. * Co byste po Vánocích doporučila naprostým nesportovcům? Naprostým nesportovcům bych doporučila, aby si nedávali nesmyslné cíle, o kterých se již dopředu ví, že nebudou nikdy splněny. Nesportovcům, kteří stojí na úplném začátku, bych doporučila pravidelnou svižnou chůzi na čerstvém vzduchu, třeba přidat i hole do rukou, které zvýší tepovou frekvenci a tělo více spaluje. Pak bych zašla na cvičení typu pilates, jógu, posilování s vlastním tělem a podobně. A pak samozřejmě skočit rovnýma nohama do kardia cvičení, jako je třeba piloxing, jelikož bez kardia, což znamená svižnějšího cvičení, kdy nám stoupne tepová frekvence a začneme se chtě nechtě potit, se tukových polštářů těžko zbavíme. Kardio cvičení je dobré střídat s posilováním a jiným silovým cvičením, kvůli stavění a rýsování svalové hmoty. * Sama cvičíte pravidelně a předcvičujete ostatním. Je znát, že je po svátcích? Chodí na vaše hodiny více lidí? Jak dlouho obyčejně motivace vydrží? Po Vánocích přijde vždy vlna cvičenců a cvičenek s předsevzetími, ale ti zase ve většině případů skončí stejně rychle, jako začali. Proto říkám, žádné velké cíle, začít pěkně krůček po krůčku a radovat se z malých úspěchů, jelikož z malých vítězství pak je najednou jeden velký vyhraný boj. Jako dobrá motivace funguje koupit si permanentku do fitka či na nějaké skupinové cvičení, nebo se domluvit s kamarádkou či kamarádem, se kterým se můžete navzájem motivovat a podporovat. * Co by lidé měli udělat pro to, aby u sportu zůstali déle než například jen v lednu? Sport musí každopádně „bavit“. Zbytečně se nepřetěžovat, neodradit se hned v začátku. Například v posilovně si zaplatit na pár hodin trenéra, který ukáže, jak správně cvičit, a ušije cvičební plán na míru. Nebo si stáhnout nějakou z mnoha aplikací do telefonu, kde jsou již cvičící plány nastaveny, ať už jde o běh nebo posilování s vlastním tělem. * Je nějaký způsob, jak formovat postavu a udržovat zdravý životní styl v případě, že jsme znovu v pracovním kolotoči a nemáme mnoho času? Člověk by měl mít čas sám na sebe, když odbývá sám sebe v jídle nebo sportu, tak to každého

časem stejně doběhne v podobě bolesti zad, hlavy, obezity, trávicích potíží a podobně. Správným jídelníčkem a pohybem se zlepšuje psychika, celková kondice a hlavně životní nálada. Při sportu se člověk odreaguje a má ze sebe radost. Správný jídelníček a hlavně pravidelnost a pestrost stravy je základ úspěchu pro každého jedince, kterému na sobě záleží a chce být zdravý a fit v každém věku. Foto popis| LEKTORKA Zuzana Víznerová při piloxingu. Foto autor| Foto: Deník/ Lucie Mašínová Region| Střední Čechy

reflex.cz Putin dál bezostyšně lže. Čísla dokazují, že Rusko je v hluboké krizi 13.1.2016

reflex.cz str. 0 Analýza

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Loni v březnu ruský ministr financí Anton Siluanov oznámil, že jeho země má už ty největší ekonomické problémy za sebou. Výsledek? Hrubý domácí produkt v roce 2015 klesl o 3,8 procenta. Prezident Vladimir Putin v rozsáhlém rozhovoru pro největší německé noviny Bild pak toto pondělí řekl: "Myslíme si, že začne postupná stabilizace a růst ekonomiky." Jenže oficiální ruská čísla z národní banky, statistického úřadu a ministerstev svědčí o opaku. Na Rusko neobvykle tvrdě dopadají klesající ceny ropy, oslabování rublu a západní sankce. Vláda tento týden schválila návrh, který po ministerstvech požaduje, aby snížily výdaje o deset procent. Ruský rozpočet závisí na příjmech z prodeje ropy a plynu téměř polovinou. Rozpočet na rok 2016 byl schválen loni v říjnu a vycházel z odhadu, že průměrná cena uralské ropy bude letos 50 dolarů za barel. To je ale nereálné. Dnes je už cena pod 30 dolary a některé nové odhady hovoří o tom, že půjde až k 20 dolarům za barel. Vývoz ropy a plynu přitom tvoří kolem 70 procent ruského exportu. Aby byl rozpočet saturován a země neupadala do krize, musela by se cena ropy za barel pohybovat alespoň na úrovni 90 dolarů. Oslabování rublu sice trochu pomohlo, ale cena ropy klesala rychleji, než se počítalo, a to vede ke stále větším výpadkům v rozpočtu.Západní sankce, uvalené na Rusko kvůli válce na Ukrajině a okupaci Krymu, o kterých Putin vytrvale tvrdí, že jsou směšné a nemají na jeho zemi vůbec žádný vliv, podle ekonomů ve skutečnosti připravili loni stát zhruba o 1,5 procenta celoročního HDP. Sankce například podstatně omezily přístup ruských bank k západním úvěrům. Ruské protisankce, uvalené na západní potraviny, pak omezily nabídku na trhu, protože přes všechny velkohubé proklamace ruské výrobky zatím nedokázaly mezery zaplnit. Navíc se ceny některých potravin zvýšily až o desítky procent. Dovoz potravin do Ruska představoval v roce 2014, jak uvedl ministr zemědělství Alexander Tkačev, 37 miliard eur, avšak loni to bylo už jen 22,6 miliard. Před více než rokem ruská provládní média svorně tvrdila, že výpadky západních potravin „lehce nahradí“ dovoz z jiných zemí, například Brazílie, Turecka (na to mezitím Moskva uvalila sankce za sestřelení ruského letadla u hranic se Sýrií), Číny a dalších zemí. Výsledek? Jak oznámil koncem loňského roku Ruský statistický úřad, dovoz potravin se zvýšil pouze z Běloruska. Ruská centrální banka si dala jako svůj cíl pro rok 2015 udržet inflaci na 4 procentech, tak je však v reálu 15 procent, nejvyšší za 13 let. V Rusku se minulý rok snižovala spotřeba domácností a klesla reálná hodnota důchodů (vláda sice důchody zvýšila, ale ceny rostly daleko rychleji). Snížily se i platy. Aby se udržela zaměstnanost, ruské úřady postupovaly stejně jako v minulosti: raději snížily platy a omezily pracovní dobu, aby firmy a instituce nemusely propouštět.Minulý rok byl kurz rublu k dolaru či euru velmi rozkolísaný, což naznačovalo velké ekonomické problémy. Za jeden dolar se v roce 2015 kurz pohyboval od 48 až do

77 rublů. V úterý 12. ledna činil kurz přes 76 rublů za dolar. Kvůli oslabování rublu a ekonomickým problémům Rusové minulý rok daleko méně cestovali na dovolenou do zahraničí. Propad ruských turistů až o třetinu zaznamenala podle agentury Czech Tourism také Česká republika. A na závěr malý test: Vzpomene si někdo z vás na nějaký ruský výrobek, který si v poslední době koupil? Pravděpodobně ne, protože v tomto směru Rusko nic zajímavého neprodukuje. Rusové opravdu jsou mocnost: ve výrobě zbraní a lživé propagandy. Ale jinak kde nic, tu nic.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/68586/puti...la-dokazuji-ze-rusko-je-v-hluboke-krizi

Svitavský deník Škola v Poličce ukázala zákulisí gastronomie 16.1.2016

Svitavský deník str. 3 Svitavsko (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Polička – Jak se dělají jitrnice, umělecky ztvárněné dorty moderní koktejly, či jak založit firmu? To si mohli lidé ve čtvrtek prohlédnout na Střední škole a odborném učilišti Polička, kde se konal tradiční den otevřených dveří. Stejně jako v minulosti byl i tentokrát největší zájem o učebny odborného výcviku, kde se návštěvníci mohli setkat s řadou zajímavého vybavení. U řezníků si mohli prohlédnout místnost, kde se bourá maso, stroj na výrobu klobás či udírnu, cukráři měli připravenou prezentaci carvingu (vyřezávání z ovoce a zeleniny), maturitní obory zastupovali fiktivní podnikatelé. Připravený byl i výklad teatendera – specialisty na podávání čaje. Škola disponuje také vlastním řeznictvím a cukrárnou, které jsou otevřené veřejnosti. „V naší škole věříme, že nelze dosáhnout kvalitního odborného vzdělání bez kvalitního zázemí. Proto bylo špičkové vybavení a odbornost učitelů vždy naši prioritou,” říká ředitel školy Boris Preissler u školního řeznictví, před kterým bývají pravidelně fronty každou středu, kdy řezníci doplňují zásoby. Sladké potěšení Hned vedle řeznictví škola provozuje také vlastní cukrárnu, do které dodávají výrobky studenti cukrářství a pekařství. Jejich výtvory se pravidelně umisťují v odborných soutěžích na nejvyšších místech. Úspěšní jsou také studenti maturitních oborů hotelnictví a gastronomie, kteří vyrážejí na mezinárodní veletrhy fiktivních firem. Místo klasické školní jídelny návštěvníci mohli zavítat do plně vybavené restaurace, ve které vaří a návštěvníky obsluhují samotní studenti. „V jídelně vystavujeme naše nejváženější ocenění,” doplňuje ředitel u vitríny s několika desítkami pohárů. Další řadu diplomů a certifikáty má škola pověšené na chodbě. „Už máme vytapetovaných několik stěn a diplomy neustále přibývají. Nikdy jsem si nemyslel, že budu v práci používat kladivo a hřebíky,” směje se Preissler, když přemýšlí, kde vyvěsí další získané diplomy. „Lidé si nás často spojují se zemědělským učilištěm, ale ty časy jsou dávno pryč. Naši studenti jezdí na mezinárodní soutěže a škola získala prestižní Zlatou medaili Magdaleny Dobromily Rettigové od Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Po zemědělcích nám zbyl jen traktor. Alespoňmůžemev zimě odklízet sníh,” doplňuje zástupce ředitele Jaroslav Švihel. Střední odborná škola a střední odborné učiliště Polička nabízí maturitní i učební obory v oblasti gastronomie a hotelnictví. Každoročně přijme asi 120 studentů z Poličky a širokého okolí. Součástí školy je také domov mládeže, poskytující letní turistické ubytování, a speciální areál pro řezníky, cukráře, kuchaře i studenty gastronomie a cestovního ruchu.

Foto popis| DEN otevřených dveří na Střední škole a odborném učilišti Polička. Foto autor| Foto: archiv školy Region| Východní Čechy

svitavsky.denik.cz Učni v Poličce ukázali zákulisí gastronomie 17.1.2016

svitavsky.denik.cz str. 0 Moje Svitavsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Polička – Jak se dělají jitrnice, umělecky ztvárněné dorty moderní koktejly, či jak založit firmu? To si mohli lidé ve čtvrtek prohlédnout na Střední škole a odborném učilišti Polička, kde se konal tradiční den otevřených dveří. " Stejně jako v minulosti byl ?i tentokrát největší zájem ?o učebny odborného výcviku, kde se návštěvníci mohli setkat s řadou zajímavého vybavení. U řezníků si mohli prohlédnout místnost, kde se bourá maso, stroj na výrobu klobás či udírnu, cukráři měli připravenou prezentaci carvingu (vyřezávání z ovoce ?a zeleniny), maturitní obory zastupovali fiktivní podnikatelé. Připravený byl i výklad teatendera – specialisty na podávání čaje. Škola disponuje také vlastním řeznictvím ?a cukrárnou, které jsou otevřené veřejnosti. „V naší škole věříme, že nelze dosáhnout kvalitního odborného vzdělání bez kvalitního zázemí. Proto bylo špičkové vybavení a odbornost učitelů vždy naši prioritou," říká ředitel školy Boris Preissler u školního řeznictví, před kterým bývají pravidelně fronty každou středu, kdy řezníci doplňují zásoby. Sladké potěšení Hned vedle řeznictví škola provozuje také vlastní cukrárnu, do které dodávají výrobky studenti cukrářství a pekařství. Jejich výtvory se pravidelně umisťují v odborných soutěžích na nejvyšších místech. Úspěšní jsou také studenti maturitních oborů hotelnictví a gastronomie, kteří vyrážejí na mezinárodní veletrhy fiktivních firem. Místo klasické školní jídelny návštěvníci mohli zavítat do plně vybavené restaurace, ve které vaří a návštěvníky obsluhují samotní studenti. „V jídelně vystavujeme naše nejváženější ocenění," doplňuje ředitel u vitríny s několika desítkami pohárů. Další řadu diplomů a certifikáty má škola pověšené na chodbě. „Už máme vytapetovaných několik stěn a diplomy neustále přibývají. Nikdy jsem si nemyslel, že budu v práci používat kladivo a hřebíky," směje se Preissler, když přemýšlí, kde vyvěsí další získané diplomy. „Lidé si nás často spojují se zemědělským učilištěm, ale ty časy jsou dávno pryč. Naši studenti jezdí na mezinárodní soutěže a škola získala prestižní Zlatou medaili Magdaleny Dobromily Rettigové od Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Po zemědělcích nám zbyl jen traktor. Alespoň můžeme v zimě odklízet sníh," doplňuje zástupce ředitele Jaroslav Švihel. Střední odborná škola a střední odborné učiliště Polička nabízí maturitní i učební obory v oblasti gastronomie a hotelnictví. Každoročně přijme asi 120 studentů z Poličky a širokého okolí. Součástí školy je také domov mládeže, poskytující letní turistické ubytování, a speciální areál pro řezníky, cukráře, kuchaře i studenty gastronomie a cestovního ruchu."

URL| http://svitavsky.denik.cz/zpravy_regio...zali-zakulisi-gastronomie-20160115.html

Tina

Dobroty, nebo blafy?Chutnají vám? 20.1.2016

Tina str. 16 Wellness pro vás

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jsou jídla, ke kterým nemůžete mít vlažný vztah. Buďto je milujete, nebo naopak nesnášíte. A tady je pár z nich. Kaviár Pochoutka z rybích jiker Černý, červený nebo dokonce oranžový? Pravý kaviár je ale černý jako uhel. Vyrábí se z jiker jeseterovitých ryb a za největší lahůdku jsou považované ty z velké. Její populace ale ubývá, proto jsou ceny pravého kaviáru vysoké. Existují i falešné (barevnější) kaviáry z lososa, tuňáka a kapra. Ne každý si ale tyto drobné kuličky oblíbí, protože mohou působit trochu slizce. Kozí sýr Aromatická bomba O kozím mléku se říkají samá superlativa - je nízkokalorické, výživné a podporuje imunitu. Horší je to ale s jeho vůní, která je tak výrazná, až spoustě lidem páchne. Chuť kozího mléka je nahořklá a někomu může vytvářet pachuť na jazyku. Není divu, že kozí sýr má buďto své skalní b fanoušky, nebo odpůrce. Skopové maso Zvláštní vůně, zvláštní chuť Podle statistik každý Čech sní ročně osm kilo masa - z toho jen 0,2 kilogramu skopového. Proč tomu tak je? Důvod je jasný: tento druh masíčka je velmi aromatický. A má i specifi ckou chuť, která může vzbuzovat rozporuplné reakce. V případě skopového ale existuje jedno pravidlo: Čím je zvíře starší, tím je jeho maso aromatičtější. Proto odpůrci výrazných odérů a chutí dávají přednost jehněčímu. Zkuste to také. Pokud ho den předem naložíte s česnekem, jalovcem, tymiánem a olejem, tu ovčí chuť ani nepocítíte. Vnitřnosti Trochu hororová záležitost Vepřová játra, mozeček, plíce, žaludky, hovězí jazyk, dršťky... Dali byste si? Občas byste měli. Vnitřnosti sice na první pohled vypadají nevábně, ale zásobí vás minerály (zinkem, železem) a vitaminy. Pokud chcete ochutnat alespoň drůbeží jatýrka, zkuste je dvě hodiny před smažením naložit do smetany. Budou voňavá, lahodná a velice šťavnatá. Koriandr Voňavé orientální koření Čerstvý koriandr je oblíbený hlavně v arabské a asijské kuchyni. My, Češi, si na něj musíme trochu zvykat, protože je velmi aromatický a má štiplavou chuť. Lístky koriandru se používají k dochucení salátů a masitých pokrmů. Semínka jsou sladší, proto spoustě lidem nevadí, když na ně narazí v pečivu, omáčkách či perníku. Olivy Trpké plody Sedm oliv denně a budete fit. Tyto zelené, hnědé nebo černé bobule obsahují velké množství vlákniny a minerálů (hlavně vápníku, draslíku, železa). Jenže co ta trpká chuť? Někomu vadí, jiný ji miluje... Není divu. Například zelené olivy se sklízí nezralé, proto mohou někomu trochu drhnout na jazyku. Tmavší olivy jsou zase tučnější, chuťově jemnější, ale o dost kořeněnější. Zlí jazykové však těmto plodům vyčítají i jejich poněkud specifi cké aroma.

Ústřice Živí mořští mlži Co na nich všichni mají? Kromě toho, že se považují za afrodiziakum, vypadají i chutnají tak trochu slizce. Na celém světě se tito mlži jedí stylově: zakápnou se citronem (zdůrazní se tak jejich jemná chuť) a popíjí se k nim kvalitní bílé víno nebo šampaňské. Ale má to jeden háček: Pokud ústřice na vašem talíři nejsou čerstvé, můžete se otrávit. Sushi Roláda se syrovou rybou Říká se, že za svou dlouhověkost vděčí Japonci právě sushi. Tyto jednohubky z rýže, mořských řas nori, křenu wasabi a syrových ryb se jedí tak, že se namáčí do sójové omáčky a přikusuje se k nim nakládaný zázvor. Někteří lidé by ale syrovou rybu do pusy nikdy nevzali. Ani kdyby byla zlatá. Lančmít Pochoutka táborníků a skautů Víte, že první lančmít byl určený pro americké vojáky? Většina Čechů ho má spojený s bývalým režimem, kdy se stal evergreenem tábornických obědů nebo rychlých večeří. Dřív se jeho složení neřešilo, a dnes? Spousta strávníků při pohledu na tento růžový váleček zažívá pocity nedůvěry. Vepřové nožičky Levné maso Koupíte je u řezníka za pár korun. Je e na nich trochu masa a navíc obsahují jí i kolagen, který prospěje vašim kloubům. Vepřové nožičky můžete péct, dělat z nich řízky, nadívat je nebo z nich vyrobit huspeninu. Jediné, co musíte zvládnout, je fakt, t, že vepřové nožky mívají chloupky. Zbavíte se jich třeba tím, že je opálíte nebo oholíte žiletkou. Tofu Sójový sýr Je bílé, měkké a někdy i bez chuti. Tofu je sražená sójová bílkovina, která se dá vařit, péct nebo jíst jen tak syrová. Vegetariáni ji milují, obyčejní masožravci k ní přistupují trochu nedůvěřivě. Ano, tofu je zdravé (lehce se tráví a obsahuje vápník), ale když ho dostatečně neokořeníte, chutná jako kousek molitanu. Foto popis|

tnbiz.cz ŠKOLNÍ JÍDELNY: Tohle by měly vaše děti dostávat! PŘEHLED 16.1.2016 tnbiz.cz str. 0 vbo TN.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čeští školáci se stravují nezdravě. K tomuto závěru dospěl Státní zdravotní ústav, který vydal pro školní jídelny doporučení, aby omezily vepřové maso. Snaží se tak zarazit epidemii obezity. Podle odborníků jsou na tom české děti hůře než děti ve Spojených státech! České školáky trápí nadváha. Podle obezitologa z FN Motol Zlatka Marinova zasáhne v dětství nadváha každé čtvrté dítě! Až 60 % z dětí, které mají nadváhu, je obézních. Podle Marinova, kterého

citovaly Lidové noviny, jsou na tom české děti výrazně hůře, než děti ve Spojených státech! Tam má sice nadváhu 32 % populace, ale mezi eurokavkazskou populací se obezita týká jen 11 % dětí. Na rozdíl od Česka si tam navíc problém uvědomují a bojují s ním. reklama České ministerstvo zdravotnictví vydalo prostřednictvím Státního zdravotního ústavu doporučení školním jídelnám, jak správně dětem vařit. Doporučení není závazným dokumentem, školy nebudou za to, že se jím neřídí, sankcionovány. Pracovníci Orgánu ochrany veřejného zdraví budou ale jídelníčky bodovat, hodnotit a se svým hodnocením příslušné jídelny seznamovat. Ministerstvo si klade za cíl ukázat školním jídelnám, jakým směrem by se měly vydat. 18 GALERIE: Jídla doporučená školním jídelnám Zdroj: Státní zdravotní ústav prev next Na celou obrazovku Zavřít Jídla doporučená ve školních jídelnách - 4 Zeleninové karbanátky se zelím Hodnocení: Metodika se zaměřuje na snížení četnost některých druhů pokrmů v jídelním lístku školních jídelen. Na paškál si bere především vepřové maso a knedlíky. Jídelnám doporučuje omezit pokrmy z vepřového a knedlíky na jedno jídlo týdně. Úplně vyřadit doporučuje paštiky a uzeniny. Snaží se také upozornit na pozitiva a prospěšnost zeleniny, luštěnin a jiných obilovin. A co by naše děti měly ve školních jídelnách jíst? Převažovat by měly zeleninové polévky nad ostatními polévkami. K dispozici by měly být 12x měsíčně, tedy alespoň 3x týdně. Děti totiž jedí málo zeleniny. Doplňovat by zeleninové polévky měly polévky luštěninové (3-4x měsíčně) a jiné polévky, kde nutriční metodika nechává školám volnou ruku. Tímhle krmí školní jídelny naše děti: 17 Jídlo ze školní jídelny Zdroj: Facebook / TN.cz prev next Na celou obrazovku Zavřít Jídlo ve školní jídelně - 7 Toto je takzvaná „tortila“, vypadá celkem poživatelně, ale je v tom nechutný pokus o sýrovou omáčku. Spolužák se z toho pozvracel.

Hodnocení: Pokud jde o hlavní jídla, doporučují odborníci, aby ve školním jídelníčku bylo minimálně 3x do měsíce drůbeží či králičí maso. Vepřové by naopak mělo být v jídelníčku maximálně 4x měsíčně. 2-3 dny by měla být v nabídce ryba. Čtyřikrát měsíčně by si děti měly dát bezmasé slané jídlo. Sladké jídlo by měly mít k dispozici 2x měsíčně a 4-5 dní v měsíci mají školy volnou ruku, jaké maso jídelny samy zvolí. Vedle dalších pokrmů z drůbežího mohou vybrat například hovězí, skopové či zveřinu. Kočičí zvratky? Ne, takto vaří v Olomouci v jídelně lasagně! Sladká jídla jsou mezi žáky velmi populární. Ministerstvo ale doporučuje zaměřit se na ty nutričně hodnotné, tedy takové, v nichž je cukr nahrazen třeba rozinkami nebo umixovanými banány. Kladně je hodnoceno, pokud je součástí sladkého pokrmu ovoce. I tak by jídelny měly sladká jídla omezit jen maximálně na 2 měsíčně. Z jídelen by měly zcela zmizet uzeniny. Už tak jsou v Česku konzumovány nadbytečně. Odborníci varují především před nadbytečným příjmem soli, který je u českých dětí 4 - 6x vyšší, než je doporučená dávka. Budou děti o hladu? Rodiče nemají peníze na školní obědy Odborníci nikterak nelimitují, jak často by školy měly vařit přílohy z brambor. Doporučuje ale snížit nabídku kynutých knedlíků z bílé mouky a nabízet i jiné přílohy než třeba obiloviny než těstoviny z pšeničné mouky. Třeba různé druhy rýže, kuskus, bulgur, jáhly, kroupy, rýžové nudle, kukuřičnou polentu i chléb. I v případě knedlíků lze houskové knedlíky nahradit vhodnější variantou, třeba špaldovými knedlíky. Ministerstvo upozorňuje školy na nedostatečnou konzumaci zeleniny českými dětmi. Ve školách by tak ideálně denně měla být v nabídce čerstvá i tepelně upravená zelenina. Čerstvá zelenina by měla být v nabídce minimálně 2x týdně a to jak buď ve formě salátů, zeleninových barů nebo alespoň oblohy. I plátek rajčete či papriky u jídla je důležitý, protože děti učí jíst syrovou zeleninu. Základem pitného režimu dětí by měla být voda a neslazené nápoje kupříkladu čaj, výjimečně minerálka). Odborníci podporují, aby děti pily mléko, ale musí mít k dispozici i neslazený nemléčný nápoj. vbo TN.cz

URL| http://tn.nova.cz/ext/pokyn-pro-jideln...zte-veprove-at-je-jen-jednou-tydne.html

tyden.cz Myslíte si, že po zdravém jídle nepřiberete? Omyl! 16.1.2016

tyden.cz str. 0 Dieta a krása ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět I po zdravé výživě můžete ztloustnout. Pocit sytosti po zkonzumování zdraví prospěšných potravin je nízký. To může paradoxně spíše přispívat k epidemii obezity, než aby ji to snižovalo. I po zdravé výživě můžete ztloustnout. Pocit sytosti po zkonzumování zdraví prospěšných potravin je nízký. To může paradoxně spíše přispívat k epidemii obezity, než aby ji to snižovalo. Uvádí se to ve studii americké Cornellovy univerzity o níž píše italský list La Repubblica. Je to zdravé? Tak toho můžu sníst více. Taková úvaha může ve svých důsledcích vést paradoxně k

tomu, že přibíráme na váze. Experti na chování spotřebitelů z Texaské univerzity v Austinu tuto otázku studovali a výsledky jejich výzkumu přinesl ve svém lednovém čísle Journal of Association for Consumer Research. Jak se uvádí na internetových stránkách Food and Brand Lab Cornellovy univerzity, která se zabývá psychologií spotřeby potravin, vědci vycházeli z předpokladu, že když spotřebitelé konzumují pokrmy, které považují za zdravé, mají tendenci jich sníst více. A skutečně: jejich předpoklady potvrdily i výsledky výzkumu. Vědci realizovali tři studie. Při té první analyzovali spojitost mezi pojmy zdravé a hojné. Jako vzorek si vybrali 50 vysokoškolských studentů, jimž zadali implicitní asociační test. Jde o metodu používanou v sociální psychologii, která analyzuje sílu vztahu mezi jednotlivcem a jeho mentálními projevy nebo také předsudky, například v oblasti spotřeby, jak tomu bylo v tomto případě. Druhé studie se zúčastnilo 40 studentů, u nichž byla vyhodnocována míra sytosti poté, co snědli pokrm označený jako zdravý, či nezdravý. Cílem studie bylo testovat, jaký byl účinek na jejich pocit sytosti mělo to, že byl pokrm označen za zdravý, nebo nezdravý. Pro třetí studii si vědci vybrali 72 studentů a měřili množství jídla, které bylo označeno za zdravé, nebo nezdravé a které pokusným osobám podali předtím, než jim promítli krátký film. Pak měřili množství jídla, které studenti během promítání snědli. Tyto tři experimenty vedly k závěru, že spotřebitelé spojují zdravé jídlo s menším pocitem sytosti a že je tento pocit podněcuje k tomu, aby ho snědli více. Označení jídla za zdravé, nebo nezdravé mění úsudek a chování i těch, kdo tvrdí, že nesouhlasí s myšlenkou, že zdravé jídlo méně sytí. "Nesprávné chápání zdravých potravin může vést ke zvýšenému příjmu kalorií," vysvětluje ředitel Výzkumného střediska pro potraviny a výživu v Římě Andrea Ghiselli. "Stává se například, že si člověk myslí, že může sníst více sladkostí připravených s olivovým olejem, než těch, které byly zhotoveny s máslem," dodává. Podobně je tomu s potravinami označovanými jako light, jimiž je trh přesycen. "Skutečnost je taková, že spotřebitelé kupují produkty light, aby toho mohli sníst více. Je však lépe si koupit ńezlehčenou´ potravinu, než dávat přednost potravinám s nízkým obsahem tuku. Výrobce totiž tam, kde ubere tuky, přidá něco jiného, často cukr, aby byl produkt chutný. Z hlediska nutričního to pak má jen málo smyslu," zdůrazňuje Andrea Ghiselli.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/die...avem-jidle-nepriberete-omyl_369053.html

vitalia.cz Ztužené tuky nelze házet do jednoho pytle 13.1.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropská komise chce regulovat obsah transmastných kyselin v potravinách. Tzv. TFA skutečně patří k nejnebezpečnějším. Chvályhodný záměr lze ale hodnotit jako „chytání kočky za ocas“. Snaha Evropské komise snížit rizika vyplývající z konzumace škodlivých transmastných kyselin (TFA) omezením používání průmyslově vyráběných ztužených tuků je nepochybně chvályhodná (viz Informační centrum MZe ČR http://www.bezpecnostpotravin.cz: Evropská komise uvažuje o zavedení limitů pro obsah transmastných kyselin). Ze všech druhů mastných kyselin patří TFA k nejnebezpečnějším, neboť podle výzkumů zvyšují riziko infarktů, mrtvice a nemocí vyplývajících z vysokého krevního tlaku. Poměrně složité předivo potravinářských odborných názvů i používaných technologií může však

vést k částečnému matení spotřebitele a také k neoprávněné negativní image produktů, které nijak zvlášť rizikové nejsou, pokud pomineme skutečnost, že přílišný příjem jakýchkoli tuků vždy nějaké riziko představuje. Zmatky ve ztužených tucích Doprovodným sloganem k záměru Evropské komise je totiž obvykle sdělení, že omezení se má týkat jen tuků vyráběných „zastaralou metodou ztužování“. Což si téměř každý vyloží tak, že jde o ztužené tuky jako takové. Problémem ale je, že nadměrný podíl TFA je především v částečně ztužených tucích, a ne tedy v plně ztužených tucích, což ne každý rozezná. Jinými slovy, plně ztužených tuků netřeba se příliš bát. K tématu: Ne ztužené, ale částečně ztužené tuky jsou problém Jakkoli je, jak již bylo řečeno, záměr Evropské komise chvályhodný, lze navrhovaný záměr hodnotit jako „chytání kočky za ocas“. Mnohem systémovějším řešením by totiž byla povinnost uvádět podíl TFA na obalech potravin. To ovšem v současné době povinností není, ačkoli se při tvorbě rámcového nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 s touto povinností počítalo. Označování obsahu TFA by bylo přitom pro spotřebitele mnohem cennější informací, než mnohé povinné nutriční hodnoty, které jdou do takových detailů, že odlišují jako samostatné položky obsah sacharidů a cukrů, což je pro drtivou většinu spotřebitelů opět pod rozlišovací schopnost, neboť většině lidí tyto pojmy splývají. Přečtěte si: Nápisy na potravinách: Cukry a sacharidy nejsou totéž Švédové, výrobci nezdravé stravy? Zpět ale k rizikům TFA. Ta kupodivu nejsou tak výrazná v Evropě, ale spíše v USA. Ve Spojených státech totiž TFA tvoří z celkového příjmu energie trojnásobně vyšší podíl, než je tomu v průměru v EU. FTA v potravinách Většina potravin TFA neobsahuje a jejich používání v Evropské unii klesá. Jejich množství v pečivu, zvláště pak v tom baleném a trvanlivém, je ale stále příliš vysoké. dTest při svých testech odhalil vysoké množství TFA v jedlých rostlinných tucích či hořických trubičkách a plněných oplatkách. Další problematickou potravinou je popcorn, který může obsahovat až 50 gramů TFA na 100 gramů tuku. spotrebitele.dtest.cz Pokud se týká ČR, pak je samozřejmě nutná primární obezřetnost, nicméně přes množství potravin potenciálně obsahující částečně ztužené tuky a v nich rizikové množství TFA není příjem TFA zas tak vysoký a v rámci EU patříme k lepšímu průměru. „Zastaralými technologiemi“ se u nás navíc žádné rostlinné tuky částečně neztužují, a pokud je naši výrobci používají, jde o dovoz takových surovin ze zahraničí. Jedním z největších výrobců jsou přitom Švédové, a i když si můžeme myslet o částečně ztužených tucích cokoli, přece jen je nutné vzít v úvahu, že zrovna Švédové nejsou v Evropě prototypem výrobců nezdravé stravy. Stejně tak je vhodné připomenout, že i technologie výroby částečně ztužených tuků prochází inovacemi, takže podíl rizikových TFA ve výsledných výrobcích klesá.

Do třetice je pak dobré vědět, že pod tlakem veřejného mínění ustoupili od výroby takových potravin, v nichž by se příliš koncentrovaly rizikové látky, prakticky všichni významní hráči na evropském trhu. Což je možná i příčina toho, že v EU je příjem TFA výrazně nižší než ve Spojených státech. Rizikové TFA si vyrábíme i sami doma I tak je ale nad hranicí, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), což je maximálně jedno procento z celkového denního příjmu energie. U nás činí příjem TFA průměrně asi 1,4 procenta, což není zas tak velký rozdíl. Množství příjmu TFA tak zřejmě není, alespoň u nás, hlavní příčinou různých civilizačních nemocí, ale samozřejmě se svým dílem na stavu také podílí. I proto, že TFA si můžeme bez problémů „vyrobit i doma“ – především díky smažení na přepáleném a pro smažení nevhodném oleji. Tak či tak se v praxi nelze zcela TFA vyhnout – jsou prakticky ve všech živočišných tucích i v rostlinných tucích, především tedy v těch částečně ztužených. Každopádně se zdá, že iniciativa Evropské komise přichází už trochu pozdě, neboť v případě TFA zafungovala osvěta a zmiňované veřejné mínění. Když už by se tedy něco mělo měnit, mělo by to být závazné označování obsahu TFA na obalech potravin a v případě potravin nebalených povinnost prodejce na vyžádání spotřebitele mu příslušnou informaci poskytnout.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/ztuzene-tuky-nelze-hazet-do-jednoho-pytle/

Nechci na bezlepkové dietě vydělávat, říká restauratér 14.1.2016 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Asi jako jediná restaurace má dva druhy jídelních lístků: běžný a bez lepku. Obě varianty navíc stojí stejně. „Na bezlepkových jídlech mám menší marži, ale já nechci být ten, co nabízí jídlo bez lepku a drhne na tom peníze,“ říká Jakub Krischke. Proč to tedy dělá? Zvenku je to úplně běžná hospůdka, jakých jsou v centru Prahy mraky. Když vezmete za kliku a vstoupíte do dřevem obloženého prostoru plného švejkovských vitráží a obrazů, ani tehdy si nepomyslíte, že jste na půdě ojedinělé, dost možná jediné restaurace v naší zemi, která se pyšní dvojím jídelním lístkem. Bezlepkovým a zrcadlově stejným běžným. Říkáte si, a co má jako být? Inu, pro člověka běžně se stravujícího to asi nic moc neznamená, ale pro bezlepkáře je návštěva Švejk restaurantu u Karla výhrou v loterii. Už pět let si tu totiž pochutná na tradiční české kuchyni – svíčkové s exkluzivním knedlíkem, na huse s knedlíkem bramborovým, ale i telecím i kuřecím řízku – bez lepku. A bez příplatku, což je zcela standardní v jiných restauracích. Restaurace, kde si celiak za jídlo nepřiplatí Jak je možné držet ceny bezlepkových jídel na cenách běžných pokrmů? V čem je tahle restaurace tak jiná a výjimečná? Byli jsme to zjistit u Jakuba Krischkeho, majitele Švejk restaurantu u Karla. Vědí, co dělají Na první pohled nepoznáte, že jste v restauraci, kde naprosto přesně vědí, co bezlepkáři mohou a co jim škodí. U Karla se vaří pro všechny, ale nikdy vám jako celiakovi nepřinesou guláš zahuštěný běžnou jíškou a už vůbec vám do polévky nenasypou krutony z pšeničného chleba. Tady vědí, co dělají, a to z jednoho prostého důvodu. „Moje sestra i dcera jsou celiačky s poměrně silnou citlivostí na lepek a dost často v naší restauraci obě jedí. Před lety nikdo nevěděl, co je to bezlepkové jídlo, kdo je to celiak, a když jsme vyrazili s dcerou na výlet, musela si žvýkat svůj bezlepkový chleba,

zatímco my jsme mohli jíst cokoliv. A mě to bylo hrozně líto. Tuhle restauraci jsem tak trošku začal dělat kvůli ní,“ říká obětavý otec Jakub Krischke. Nejdříve doma měsíc vymýšlel základní koncept restaurace, zkoušel různé recepty, ladil receptury… „Před těmi pěti lety jsme otevírali jako první bezlepková restaurace s ucelenou nabídkou bezlepkového jídelního lísku. Tak samozřejmě, že bezlepkové jídlo – přírodní řízek s bramborem – vám uvaří asi kdekoliv, ale v běžné restauraci se i dnes obávám možné kontaminace lepkem. To se u nás ale stát nemůže,“ vypráví Jakub Krischke. A víte proč? Protože tu funguje originální způsob uchování potravin, jejich zpracování i servírování. Kontaminace nehrozí, mají tu originální systém práce To, co běžného strávníka vůbec nenapadne, tu mají perfektně podchycené. Bezlepkové potraviny mají ve spíži uložené v té nejvrchnější poličce, to aby například roztržený sáček s pšeničnou moukou nemohl kontaminovat tu bezlepkovou. A pro pořádek je ještě police označená jako bezlepková. Nikdy se tu nekrájí stejným nožem pšeničný chléb a ten bezlepkový, nikdy nesmaží bezlepkový řízek na stejné pánvi, jako ten běžný, a ani hranolky pro celiaka neplavou ve stejné fritéze, kde se před chvílí smažil běžný řízek. Všechno nádobí určené pro bezlepkovou kuchyň mají totiž na jednom místě a řádně označené červenou páskou. Je zde dokonce vyčleněný pracovní stůl, kde se zpracovávají výhradně bezlepkové potraviny. O nějaké kontaminaci nemůže být řeč, to jsme se na vlastní oči přesvědčili. Navíc, každé bezlepkové jídlo, které opouští kuchyň, dostane vlaječku s nápisem „gluten free“, která nedovolí zaměnit jídla ani číšníkovi. Těžko soudit, jestli je takhle sofistikovaný systém i součástí klasických restaurací, které se pyšní tím, že mají na jídelním lístku dvě označená jídla jako bezlepková. „Nevím, jak jsou na to jinde v kuchyních připraveni, ale u nás jsou kuchaři školeni a podepisují nám, že jsou plně seznámeni s celým procesem přípravy bezlepkových jídel. Od skladování surovin, až po konečnou úpravu. Pro celiaka s hodně velkou citlivostí na lepek by totiž sebemenší kontaminace mohla znamenat až zvrat v jeho léčbě,“ vysvětluje důvod nekompromisního dodržování nastaveného řádu Jakub Krischke. Bezlepkové potraviny jsou drahé, ale na ceně jídla to nepoznáte Mezi základní suroviny bezlepkové kuchyně, vedle zeleniny, patří mouka Jizerka z Jizerských hor, ze které tu připravují jak knedlíky, tak i třeba bábovku, palačinky, ovocné knedlíky i vlastní pečivo, například bulky na hamburgery. „Naučili jsme se na ní pracovat, je velmi kvalitní a za rozumnou cenu. Jsme hrozně hrdí třeba na naše houskové knedlíky, které z ní připravujeme. Byl to hrozný boj a spousta ladění, kdo to nezažil, neuvěří. Je to sice knedlík bezlepkový, ale to těsto neskutečně lepí a má tendenci tvrdnout. Takový bezlepkový knedlík snadno uvaříte na kámen. Těsto vám sice krásně nakyne, ale jak knedlík dáte vařit, tak udělá fuuuu a splaskne. No, byl to boj a spousta ladění, ale dneska nám knedlíky chválí i lidé, kteří se bezlepkově nestravují. Je to určitě naše hvězda,“ pyšní se Jakub Krischke. Další důležitou surovinou je maso a masné výrobky, jako párky a slanina. Vše certifikované jako čistě bezlepkové. Zní to všechno tak hezky, že to snad ani nemůže být pravda, že? Zvlášť, pokud se podíváte na ceny v jídelním lístku. Jsou stejné jak u běžných jídel, tak u jídel bezlepkových. Takže se ptám, jak je to možné? „Všechny vstupy jsou o podstatnou část dražší, takže i výstup je draží. Na bezlepkových jídlech mám tedy menší marži, ale já nechci být ten, co nabízí jídlo bez lepku a chce na tom drhnout ty peníze. Myslím si, že celiaci mají už tak dost ztíženou situaci a já jsem rád, když se necítí diskriminovaní, protože když zvýšíte cenu, tak je prostě diskriminujete. Proč má moje třináctiletá dcera jít do obchodu a tam si koupit za stovku šest plátků chleba? To je šílené. Ten chleba ve výrobě nestojí tolik, aby ho museli prodávat za stovku, ale oni vědí, že poptávka tu je a že si tu cenu takhle nastavit mohou. A takhle je to prakticky u každé bezlepkové suroviny. Já tohle ale dělat nechci,“ říká majitel restaurace.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/nechci-na...pkove-diete-vydelavat-rika-restaurater/

Zemědělec Kontrolovali med a ryby 18.1.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V rámci koordinovaného kontrolního plánu Evropské unie pro komodity med a ryby provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v loňském roce odběr a laboratorní analýzu celkem devadesáti vzorků medu a sto šedesáti tří vzorků ryb v České republice. Při akci probíhající v celém loňském roce dozorové orgány v členských státech unie odebraly celkem 2237 vzorků medů určených ke konzumaci a 3906 vzorků ryb. Informoval o tom tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Odběr a analýzu vzorků hradila České republice do výše 17,1 tisíce eur Evropská unie. Podle předběžných výsledků nejčastějším prohřeškem u medů odebraných v členských státech unie byl nesprávně uvedený botanický původ, tedy nesprávně označení rostliny nebo rostlin, odkud pyl pochází. To bylo zjištěno u sedmi procent hodnocených vzorků. Druhou nejčastější závadou byl med falšovaný cukernými roztoky, a to v šesti procentech kontrolovaných vzorků. U nezpracovaných a zpracovaných ryb analýzy v členských státech unie potvrdily u šesti procent hodnocených vzorků, že obchodní označení neodpovídá biologickému druhu ryby. Významná část z nesprávně označených ryb připadá na tresku obecnou a různé druhy štikozubců. Cílem zmíněného evropského kontrolního plánu je podle Kopřivy zvýšit porozumění, proč dochází k nárůstu nekalých praktik a podvodnému jednání u uvedených komodit. Evropský plán kontrol se vyznačuje sjednoceným odběrem vzorků a analytických metod, které zúčastněné země aplikují po určité období, a výsledky je tak možné plnohodnotně porovnat a vyhodnotit. Podle serveru Vitalia.cz zveřejnila v roce 2015 potravinářská inspekce na serveru Potraviny na pranýři 653 nevyhovujících potravin, což bylo o 62 případů více než v roce předcházejícím. Nejčastěji se mezi nevyhovujícími potravinami objevuje víno, na druhém místě jsou masné výrobky. SZPI na web umísťuje potraviny nejakostní, falšované a nebezpečné. Právě nebezpečných bylo loni nejvíce, a to 241. Meziročně je to nárůst o 53 případů. Inspektoři také odhalili 228 falšovaných potravin a 184 nejakostních výrobků. Vína nevyhovovala ve 192 případech. „Vína jsou falšována nepovolenými přídavky a vodou (dokonce až devadesáti procenty),“ uvedl server Vitalia.cz. S velkým odstupem druhé jsou masné výrobky, které se na webu závadných potravin objevily v 98 případech. „Uzeniny se prodávají šizené a bohužel i nebezpečné, to když podléhají zkáze, je na nich plíseň a zapáchají,“ píše server. Problémy mívá každý rok také med, který bývá nejakostní nebo falšovaný. Problémy se často opakují u stejných výrobců. Loni med inspektoři mezi nevyhovující potraviny zařadili sedmatřicetkrát. Těsně za ním skončily nealkoholické nápoje. Web potravinynapranyri.cz spustily v červenci 2012 ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Web svým návštěvníkům umožňuje vyhledat informaci o nevyhovujícím výrobku podle jeho názvu, druhu, prodejce, země původu a distributora. *** Klíčové informace SZPI v loňském roce provedla v rámci koordinovaného kontrolního plánu EU v ČR odběr a laboratorní analýzu celkem 90 vzorků medu a 163 vzorků ryb; v celé EU pak bylo analyzováno celkem 2237 vzorků medu a 3906 vzorků ryb. U sedmi procent hodnocených vzorků medu byl nesprávně uvedený botanický původ, v šesti procentech vzorků byl med falšovaný cukernými roztoky. U šesti procent vzorků ryb bylo chybné označení produktu.

Počet značení stagnuje 18.1.2016


Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Počet českých potravin, které mají chráněné evropské značení, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Uvedli to minulý týden na tiskové konferenci v Praze představitelé Potravinářské komory. Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství. Za poslední dva roky se totiž podle komory nezvýšil počet chráněných označení. V rámci EU mají označení Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení či Chráněné označení původu stovky výrobků, v České republice je jich přes 30. „Usilujeme o to, aby počet získaných označení pro potravinářské speciality u nás vzrůstal. Jsme si ale vědomi toho, že proces od podání žádosti až po získání označení je časově, ale i finančně náročný a z toho důvodu to mnohé potenciální výrobce odrazuje,“ sdělil ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna s tím, že pořád rovněž hledali, v čem je konkrétní problém. Podle něj se ukazuje, že ten hlavní tkví v tomto úřadu. Žádost o zápis do seznamu vedeného Evropskou komisí se podává právě na Úřad průmyslového vlastnictví, v případě označení Zaručená tradiční specialita pak na ministerstvo zemědělství. Přístup Úřadu průmyslového vlastnictví je podle Koberny natolik nevstřícný k firmám, že v podstatě všichni, kdo tam byli s žádostí, řekli, že už tam nikdy nepůjdou. Vedoucí kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák však podle agenturních zpráv uvedl, že neví o tom, že by se komora s nespokojeností na práci úřadu na ÚPV obrátila. Úřad se podle něj snaží prací postupně zvýšit počet evropských zapsaných označení původu či zeměpisných označení s visačkou CZ. „Jsme si dobře vědomi toho, jak Evropská komise posuzuje přísně žádosti a jak důležitá pro úspěch potenciálních žadatelů je vstřícnost, odborná pomoc a spolupráce. Úřad proto poskytuje především komplexní informace,“ sdělil Dvornák. ÚPV podle něj žadatelům mimo jiné nabízí pomoc na helpdesku nebo formou osobních či telefonických konzultací. Konají se odborné schůzky k jednotlivým případům, a to i ve fázi předcházející podání žádosti. „Například ve věci žádosti o zápis zeměpisného označení Český modrý mák šlo o dvě takové schůzky,“ doplnil šéf kanceláře ÚPV. Česká republika má podle úřadu zapsáno 29 označení původu či zeměpisných označení potravin a zemědělských produktů. Většina unijních zemí střední a východní Evropy kromě Polska je na tom hůře. Letos je podle Koberny již podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro Český mák a bude následovat Český česnek. „Falšování českého máku způsobuje pěstitelům velké problémy,“ dodal ředitel. V Bruselu také například leží žádost o registraci Pražské šunky. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V České republice jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra. Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám. *** Klíčové informace V rámci EU mají označení Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení či Chráněné označení původu stovky výrobků, v České republice je jich přes 30. Důvodem toho je podle Potravinářské komory nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví. Letos je podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro Český mák a bude následovat Český česnek.

Úspěšný boj 18.1.2016


Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Komentář Boj o novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců, se chýlí ke konci. Přestože někteří producenti byli skeptičtí a nevěřili, že navzdory tlaku obchodníků může být tato norma odsouhlasena, minulý týden ji schválil Senát a nyní míří k podpisu prezidentovi. Vypadá to, že boj by mohl být úspěšný. Stejně jako předtím v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu novelu kritizovala pravice. Pavel Eybert například poukazoval na to, že obchodníci budou raději dávat přednost dodavatelům ze zahraničí, aby se jich zákon netýkal. Jeho straničtí kolegové chtěli návrh zamítnout. Jaroslav Kubera zase prohlásil, že se ochraňuje tak dlouho, až nezůstane kámen na kameni. Zákon je podle něj nejen špatný, ale i špatně napsaný. Ivo Valenta zase prohlásil, že zákon míjí svůj cíl a ještě více poškodí malé české dodavatele. Naopak zákona se zastával bývalý prezident Agrární komory ČR a současný senátor Jan Veleba, který ho považuje za klíčový pro české zemědělce. Předseda Senátu Milan Štěch pak poukázal na to, že monopolní prodejci v potravinářství se v tuzemsku chovají jinak než ve svých domovských zemích. Podle něj by se i v České republice měli chovat solidně. Svaz obchodu a cestovního ruchu na tento krok opět reagoval tím, že novela může ve svém důsledku zdražit potraviny, omezit vývoz tuzemských výrobků a snížit podíl českých potravin v obchodech. Tvrdí, že umožňuje šikanovat odběratele, brání běžnému obchodnímu vyjednávání a může mít negativní dopady na domácí ekonomiku. Foto popis|

Ceny potravin loni už čtvrtým rokem klesaly 18.1.2016

Zemědělec str. 8 Evropská unie (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Světové ceny potravin se loni již čtvrtým rokem za sebou snížily. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) počátkem ledna oznámila, že průměrná hodnota indexu cen loni klesla o 19,1 procenta na 164,1 bodu. Ceny tlačily dolů vysoké zásoby a rovněž pomalý hospodářský růst. Cenový index sestavovaný FAO měří pohyby cen obilnin, olejnin, mléčných výrobků, masa a cukru. „Bohaté zásoby, proti kterým stála váhavá globální poptávka a posilující dolar, jsou hlavním důvodem pro celkovou slabost, která dominovala cenám potravin v roce 2015,“ uvedl ekonom FAO Abdolreza Abbassian. Nejvíce se loni snížily ceny mléčných produktů, a to o 28,5 procenta, na nejnižší hodnotu od roku 2009. Cenový index pro obilniny klesl o 15,4 procenta a cukru o 21 procent. Rostlinné oleje zlevnily o 19 procent a index se ocitl nejníže od roku 2009. Cenový index masa se proti roku 2014 snížil o 15,1 procenta. V samotném prosinci hodnota indexu proti předchozímu měsíci klesla o jedno procento. Propad způsobily hlavně nižší ceny masa, mléčných výrobků a obilovin, které překonaly růst cen cukru a rostlinných olejů, napsala agentura Reuters.

Dobrá smlouva chrání půdu 18.1.2016 Zemědělec str. 10 Publicistika Ing. Jan Vopravil, Ph. D. Kateřina Čapounová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Úrodnost zemědělské půdy a její schopnost zadržet vodu v krajině v České republice postupně klesá. Jedním z nástrojů, jak tento trend částečně omezit, může být i dobře nastavená pachtovní smlouva. Zohlednění kvality pronajímané půdy úspěšně nabízí Metodika půdního průzkumu zemědělských

pozemků určená pro pachtovní smlouvy, kterou připravil Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. V současné době se připravuje její aktualizované vydání. Česká republika patří v Evropské unii mezi země s největším podílem propachtované půdy. Skutečnost, že na více než 80 procentech zemědělské půdy u nás dnes nehospodaří její vlastníci, ale pachtýři (nájemci), s sebou přináší řadu problémů. Mezi největší patří malý zájem pachtýřů o dlouhodobou udržitelnost půdní kvality. To je dáno jak tlakem na zemědělce produkovat co nejlevnější potraviny s co nejnižšími náklady, tak absencí dlouhodobějších vizí. Pokud zemědělec dnes nemá jasnou představu, co bude s půdou po ukončení pachtu, do péče o její úrodnost zpravidla neinvestuje. Dalším negativním faktorem, který výrazně ovlivňuje trend klesající půdní úrodnosti, je obecný stav české krajiny a zemědělské půdy. V převážně pahorkatinné krajině ČR (vody zde tečou do tří moří) máme největší půdní bloky v Evropě. Na historický relikt z 50. let, kdy došlo k masivní likvidaci přirozených krajinných prvků a odvodnění čtvrtiny zemědělské půdy, doplácíme doposud. Zcelené půdní bloky, kromě toho, že snižují funkční i druhovou biodiverzitu, umožňují nasazení obrovských zemědělských strojů. Mnohdy se jedná o stroje určené např. pro americké prérie a jejich využívání masivně zvyšuje utužování půdy. Díky ekonomickému tlaku poklesly navíc od 90. let obrovským způsobem stavy hospodářských zvířat. Historický ráz farem je tak významně porušen, jejich přirozená komplexnost padla ve prospěch výdělečnější rostlinné produkce. Hovězí maso dnes dovážíme, chybějící přirozená hnojiva (hnůj, kejda apod.) jsou nahrazována chemickými, na půdě nejsou dodržovány vhodné osevní postupy. Vliv má také dotační politika a podpora vždy jen části vybrané produkce. Výsledkem je, že máme přes 50 procent zemědělské půdy z celkových asi 4,2 milionu hektarů ohroženo vodní erozí, z toho je již přes 500 tisíc hektarů vážně poškozeno, přes 14 procent ohroženo větrnou erozí a 45 procent půd je utuženo. V půdách chybí organická hmota, okyselují se a je narušena i jejich biologická složka (půdní život). Utužená půda není schopna zadržet stále častější přívalové deště, jež jsou výsledkem klimatických změn, voda tak odtéká a způsobuje vodní erozi. Ta pak následně další škody na majetku a vodních nádržích. S mizející půdou klesá mocnost půdního profilu. Půda, která už v sobě nezadrží moc vody, rychle vysychá a stává se výsušnou. Pomalu pak vzniká koloběh, ze kterého se špatně uniká. A co tomu říká vlastní pozemek? Klesá jeho hodnota, a tím i cena. Snižování půdní kvality má přímý dopad jak na vlastníka pozemku, tak nepřímo na stát. Půda plní pro společnost, kromě produkce potravin, celou řadu dalších funkcí (retence vody, infiltrace vody, filtrace vody a mnoho dalších). Přesto, že by veškerá zemědělská půda v ČR dokázala zadržet až 8,4 miliardy m3 vody, je momentální potenciál zemědělských půd zadržovat vodu výrazně nižší – na úrovni 5,04 miliardy m3 vody. To znamená, že z naší republiky odteče více než 3,3 miliardy m3 vody každý rok zbytečně pryč. To je pro představu zhruba tolik, jako bychom každoročně z české krajiny vypustili přibližně deset vodních nádrží o velikosti Želivky nebo Lipna. Náklady na údržbu vody v krajině jsou dnes obrovské. Stávající nastavení DZES (standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, dříve GAEC), jejichž plnění je podmínkou pro čerpání dotací, nejsou bohužel dostatečné. Na ziscích, které ze zemědělské produkce mají soukromé subjekty, se tak nepřímo podílí stát kompenzací škod, které jsou s omezenou funkčností půdy spojeny. Stav půdy může zlepšit kvalitní pachtovní smlouva Z důvodu ochrany kvality pozemků, zabránění snižování jeho ceny, a tím i přímé podpory vlastní ochraně půdy, byla na Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP v. v. i.) vypracována Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy. Metodika vznikla v roce 2014 překvapivě na podnět církve, která se připravovala na převzetí řady zemědělských pozemků a chtěla tak předejít poškození půdy nesprávným hospodařením na pozemcích, na kterých nebude hospodařit sama. Vypracovaná metodika stručně uvádí možné typy, příčiny degradace zemědělské půdy a jejich prevenci a nabízí postup detailního pedologického průzkumu, jehož cílem je zmapování kvality půdy před pachtem a po ukončení pachtu. Součástí je i návrh znění pachtovní smlouvy, která podmínku uchování kvality zahrnuje. Metodika má za sebou nyní dva roky existence a dá se říci, že dokázala zásadně pozměnit pohled na užívání pozemků a vlastní přístup smluvních stran. Dnes se ukazuje, že o metodiku mají zájem nejen majitelé půdy, ale i samotní pachtýři, kteří chtějí mít jistotu, že po uplynutí doby pachtu nebudou neoprávněně nařčení vlastníky, že půdu poškodili. V současné době se proto připravuje její aktualizovaná verze, která zohledňuje i postupy, při kterých

namísto poklesu kvality půdy dochází k jejímu zlepšení. Součástí bude i kompletně specializovaným právníkem aktualizovaná vzorová pachtovní smlouva, která bude zohledňovat jak zabránění poškození pozemku, tak i variantu jeho zhodnocení. Na půdu a pacht lze totiž z hlediska právního pohlížet i jako například na byt, který buď nájemník poškodí, či naopak zhodnotí, a to se pak odráží i v jeho ceně, případně výši nájmu. Nová metodika by měla být k dispozici již na začátku letošního roku 2016. O autorovi| Ing. Jan Vopravil, Ph. D. Kateřina Čapounová, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v. v. i. Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Podpora skladování 18.1.2016

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Na začátku nového roku aktivovala Evropská komise program podpory soukromého skladování vepřového masa. Podpora byla schválena Radou ministrů zemědělství Evropské unie v září loňského roku jako součástí stabilizačního balíčku pro sektor živočišné výroby. Sektor vepřového masa se do závažnějších problémů dostal už v únoru 2014 v souvislosti s ruským vyhlášením embarga na dovoz vepřového masa a produktů z prasat s odvoláním na nebezpečí šíření afrického moru prasat ze zemí Evropské unie (zejména Pobaltí) do Ruské federace. Ve skutečnosti se nicméně epidemie šířila právě opačným směrem a pozadí vyhlášení embarga mělo spíše politické souvislosti. Nový program podpory soukromého skladování, který vstoupil v platnost 4. ledna, počítá s finanční kompenzací za skladování vybraných výrobků z vepřového masa po dobu tří až pěti měsíců. Program je součástí stabilizačního balíčku pro sektor živočišné výroby, který v září 2015 oznámil evropský komisař pro zemědělství a venkov Phil Hogan. Vzhledem k velkému objemu vývozu vepřového sádla do Ruska před vyhlášením embarga byl tento produkt nově zařazen do programu podpory soukromého skladování. Podpora soukromého skladování je tržní opatření, které spadá pod regulaci společné organizace trhu. Na základě tohoto opatření může být producentům po určitou dobu vyplácena náhrada za skladování. Cílem je v době převisu nabídky nad poptávkou z trhu stáhnout určitý objem výroby a pozitivně tak působit na stabilizaci ceny této komodity. Jednotlivé členské státy, které budou chtít tento program podpory využít, musí Evropské komisi podávat dvakrát týdně hlášení o aktuálně skladovaném množství masa. Komisař pro zemědělství a venkov Phil Hogan se k otázce podpory soukromého skladování vyjádřil slovy: „Jsem si vědom, že sektor produkce vepřového masa čelí značným potížím a že od září došlo k dalšímu dramatickému poklesu cen, a proto doufám, že toto opatření přispěje k stabilizaci trhu. Nejnovější zpráva Evropské komise o komoditních trzích ze začátku ledna tohoto roku přesto nehodnotí současnou situaci ani nejbližší výhled v sektoru příliš optimisticky. V porovnání s loňským rokem by měla produkce v „osmadvacítce“ vzrůst o tři procenta. Vývoz ze zemí EU v prvních deseti měsících roku 2015 vzrostl o více než pět procent v porovnání se stejným obdobím v roce 2014. K tomu je však třeba dodat, že v roce 2014 byl zaznamenán meziroční pokles o pět procent v porovnání s rokem 2013. Navíc domácí poptávka po vepřovém mase v posledních letech spíše stagnuje. Důsledkem je meziroční pokles ceny vepřového masa o více než osm procent. Ačkoli byla chovatelům prasat přislíbena část prostředků ze záchranného balíčku Evropské unie, který byl ještě z prostředků ministerstva zemědělství kofinancován částkou ve stejné výši (celkově 604 milionů korun, v přepočtu na prasnici 1676 Kč), je otázkou, zda bude při cenovém propadu tato kompenzace pro řadu chovatelů dostatečná a hlavně, jestli přijde včas. Statistiky přitom jasně ukazují, že při propadu cen a nárůstu produkce je třeba na národní úrovni podniknout kroky, které povedou k udržení současného stavu výroby tak, aby chovatelé byli schopni současné období překlenout. V opačném případě totiž dojde k uzavření místních chovů, zatímco zahraniční producenti po oživení trhu zaplní mezeru na tuzemském trhu. Mezi tato opatření pak musí patřit ochrana domácího trhu proti dumpingovým dovozům a ochrana místních producentů a zpracovatelů proti nekalým praktikám obchodních řetězců. Ke zvážení je

také obnovení obchodní spolupráce s Ruskou federací za jasně daných podmínek. Jedině tak se totiž vyřeší současný přetlak na evropském trhu. Tyto klíčové kroky mohou potom výrazně zvýšit efekt všech ostatních podpůrných opatření, jako je marketingová podpora či případné další dotační podpory z národních zdrojů (dotace na ozdravení chovů, národní welfare prasat). Pokud však tato opatření (legislativní, kontrolní, dotační, marketingová, obchod nědiplomatická) nebudou působit zároveň, hrozí, že jakékoli prostředky investované do sektoru neskončí v rukou chovatelů, ale profitoval by z nich někdo další. O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

Jurečka? Vše pro velké! 18.1.2016

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Libuše Frantová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Soukromí zemědělci jsou nespokojeni s lidoveckým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, protože podle nich nadržuje velkým firmám, jako je Agrofert, na úkor malých rodinných farem. A vidí jako vrchol drzosti, když Agrární komora ČR přichází s návrhy zákonů, jako je zákon o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům, kdy by vlastník musel při prodeji nejprve nabídnout půdu nájemci. „To má čistě jediný význam – ohlídat si, aby o půdu, kterou dnes drží a o kterou postupně posledních sedm let přicházeli, už v budoucnu přijít nemohli a tímto způsobem si to chtějí posichrovat. Že vlastník na tom bude bit? Co je jim do něj,“ prohlásil předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. * Byli jste vyšachováni z poradního výboru ministra zemědělství za KDU-ČSL Mariana Jurečky. Proč k tomu došlo a co to bude znamenat pro české zemědělství? My si to vysvětlujeme tak, že to bylo kvůli vzájemným problémům, které jsme s ministrem řešili. Asociace soukromého zemědělství ministrovi Jurečkovi vyčítala jeho účast na 60. výročí založení JZD v Oprostovicích na Přerovsku (podle asociace šlo o oslavu násilné kolektivizace) a kritizovali jsme ho za Program rozvoje venkova, protože jsme nesouhlasili se způsobem rozdělení dotací. V programu byl velký finanční prostor na velké projekty. A pak tedy došlo k tomu, že ministr zástupcům asociace, vyjma jednoho, ale ten už tam nereprezentuje Asociaci soukromého zemědělství ČR, ukončil angažmá v poradním sboru. Co z toho plyne? V současné době jsou v poradním sboru ministra hlavním názorovým proudem informace a názory Agrární komory ČR a velkých zemědělských podniků. Ministrovi jsme vyčítali neodůvodněný příklon k velkým firmám, jejich požadavky na zemědělskou politiku nejsme ochotni považovat za potřebné pro Českou republiku. A vidíme to přímo jako škodlivý trend, protože jsme hluboce přesvědčeni, že pro zdárný rozvoj českého zemědělství a venkova je nutná podpora rodinných farem. A my ji již delší dobu necítíme. * Už se někdy v poslední době stalo, že zástupci soukromých zemědělců nebyli v poradním sboru ministra zemědělství? Od roku 2006 ne, v poradním sboru byly vždy zastoupeny hlavní nevládní organizace, ať to byla Agrární komora ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR a další. Nepočítám do toho prozatímní ministry, jako byli ministr Šebesta nebo Toman. * Nepřekvapuje vás takový postoj od ministra, který byl sám soukromým zemědělcem a jehož rodina soukromě hospodaří? Já si to dost dobře nedovedu vysvětlit. Překvapuje mě to. Jestli to není kvůli tomu, aby panu ministrovi nebylo vytýkáno, že moc nadržuje rodinným farmám právě proto, že z nich pochází. To by bylo jediné vysvětlení, ale myslím, že to nemá opodstatnění. To není postaveno jako boj pravice proti levici. Jsme přesvědčeni, a ukazuje se to, že rozvoj rodinných farem je pro rozvoj venkova a krajiny

mnohem výraznější, než se doposud přiznávalo, a že právě to je důvod, že zástupci velkých firem nechtějí, aby se rodinné farmy dál rozvíjely. Je trend, aby se současný stav zakonzervoval a nepustil se ani o hektar dál. Pokud se totiž od roku 2003 do roku 2013 nějaké farmy a typy podnikání rozvíjely a zvětšoval se prostor, jak kdo hospodaří, tak to byly právě rodinné farmy, farmy fyzických osob nebo společnosti s ručením omezeným, které jsou na bázi rodinných farem. V tom není žádná ideologie, to je konstatování stavu věci. Tvrdíme, že tyto podniky lépe hospodaří s půdou tím, že přísluší k nějaké obci, mají přímý vliv na život na venkově, mnohem operativněji jsou schopny reagovat na různé potřeby trhu, což se také projevuje. Dnes mohu naprosto jasně říci, že rodinné farmy a velké zemědělské podniky jsou dva odlišné rozdílné světy, které nikdy, ani v minulosti, ani teď, ani v budoucnu nebudou mít stejný způsob uvažování. A to je prostě realita. * Nemají i zákazníci čím dál větší zájem o výrobky z rodinných farem nebo malých podniků? Svědčí o tom zvyšující se obliba farmářských trhů. Řeknu to jednoduše, každá firma, která chce dneska uspět s potravinářským výrobkem a chce mu dát dobrou image, uvede, že byl vyroben na rodinné farmě. Tak to chce zákazník. To znamená, že je tady objektivní potřeba malých farem. A je také potřeba zlepšit image zemědělství. Velké akciové společnosti, bývalá jednotná zemědělská družstva image zemědělství nezlepší. * Není tato politika současného ministerstva zemědělství i v rozporu s ideou zemědělské politiky Evropské unie? Společná zemědělská dotační politika Evropské unie je jednoznačně zaměřena na rodinné farmy. * Pravicová opozice ve sněmovně podezírá ministra zemědělství za KDU-ČSL Mariana Jurečku, že nadržuje velkým firmám, zejména Agrofertu ministra financí Andreje Babiše. Myslíte si to také? Nejsem schopen rozlišit, jestli je to spojení přímé nebo vychází z nějakých koaličních dohod. Do toho nevidím. Ale když to posuzuji z hlediska kroků, které jsou v Programu rozvoje venkova a programů, které se nastavují, jsou samozřejmě prospěšné především pro firmy typu Agrofert. Neříkám, že všechny stopadesátimilionové projekty jsou šité na míru přímo Agrofertu, dosáhnou na to ještě nějaké další firmy. Ale moc jich nebude, tak do deseti. Takže se ta myšlenka sama nabízí, protože ten prostor v Programu rozvoje venkova i dalších programech se vytváří pro lepší realizaci takových velkých firem. Naopak cítíme, že je obava z toho, aby malé firmy a rodinné farmy nekonkurovaly v rozdělování peněz těmto velkým firmám. * Co s tím můžete dělat, když nemáte přímý vliv na rozhodování ministra zemědělství? Snažíme se hledat spojeneckou koalici s nevládními organizacemi, které věci vidí stejně. Asociace není jediným rebelem, který to vidí jinak než ostatní. My jsme v létě, když se Program rozvoje venkova sektoroval do jednotlivých obálek, udělali koalici desíti nevládních organizací, které měly stejný požadavek, aby se věci organizovaly, jak nám připadalo logické a jak to vycházelo z reality zemědělství a venkova. Bohužel se o věcech rozhodlo podle toho, jak to chtěla Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, tyto dvě organizace, které nemají většinu, ale měly právo mít hlavní slovo při tom, jak to bude nastaveno. Nám se to nelíbilo a nelíbí, budeme dál spolupracovat, aby se vytvořil větší prostor pro malé a vznikající firmy, aby způsob podnikání, který nám přijde pro venkov mnohem prospěšnější, dostal větší prostor, aby mohl ukrajovat z prostoru velkých firem. To je náš hlavní cíl. Nejde o to, že to je prospěšnější pro tisíce soukromníků, jde o to, že je to prospěšnější pro celý venkov. My upozorňujeme na to, že způsob, který nahrává velkým firmám, přímé platby na hektar se zužitkovávají v jednom velkém městě, sídle velké firmy, místo aby se zužitkovávaly v těch obcích, katastrech, kde je půda, na níž se hospodaří, což je pro venkov škodlivé. Ono to ve skutečnosti venkov tuneluje. Peníze, které jsou určeny pro venkov, skončí v nějaké firmě, která má sídlo třeba v Praze. * Nemají velké zemědělské firmy také negativní vliv na životní prostředí, na tvář krajiny, když se pěstuje na velkých plochách jedna plodina, ať už je to řepka nebo kukuřice? Sedlák, který hospodaří v jednom, dvou nebo třech katastrech, když má třeba tři sta hektarů, žije přímo v místě, kde se jeho činnost odehrává. Firma, která má deset patnáct tisíc hektarů,

obhospodařuje třicet katastrů. Při nejlepší vůli to organizuje ze dvou tří středisek. Dalších víc než dvacet sedm katastrů je bezprizorních ve vztahu k zemědělství, protože tam není nic, co se přímo v tom místě odehrává. Jen to, že tam třikrát čtyřikrát do roka přijede nějaká technika, oseje, ošetří, sklidí, a pak zorá skoro celý katastr a znovu zaseje pomalu nejlépe jednou plodinou, takže se samozřejmě vytváří přesně to, co nechceme. Jeden rok na celém katastru řepka, druhý rok obilí, třetí rok kukuřice, to je naprosto neudržitelný stav, který chceme změnit. Jeden z těch kroků je, že se bude administrativně nařizovat, že velké podniky nemohou tímto způsobem osívat, což je sice možné, ale je to ta nejhorší a nejkrajnější varianta. Nebo další možnost: že se budou vytvářet podmínky, aby se do tohoto prostředí etablovali noví farmáři, kteří obhospodařování půdy budou rozdrobovat přirozeným způsobem. A to se za posledních sedm let dělo. Sedmnáct procent půdy převzaly znovu fyzické osoby. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že zhruba deset procent půdní držby se vytáhlo z velkých zemědělských podniků. A bylo to dobře. To postupně vede k tomu, že by se trend monokulturně osetých několik katastrů vedle sebe přestal tolik objevovat. A to nemluvíme o dalších problémech, o nedostatku remízků, erozi půdy, špatném udržování vody v krajině, které jsou také spojeny s velikostí zemědělských podniků. Všechna rizika české krajiny jsou spojena s velikostí půdních bloků. To je alfa a omega. Někdo musí mít odvahu do toho šlápnout, aby dal větší podporu malým firmám. Na tom není nic, co by někoho mohlo urážet. To je běžné po celém světě, že se dává podpora malým firmám, které jsou oproti velkým znevýhodněny v mnoha oblastech, ať už jde o bankovní sektor nebo komunikaci se státní správou, aby se etablovaly na trhu. Vždycky má malá firma víc handicapů než velký hráč. A velký hráč musí dokázat zužitkovat svoje přednosti a pozitiva, které má díky své velikosti. A jestli to v konkurenci s malou firmou nedokáže zužitkovat, pak není opodstatněné, aby byl velký. * Agrární komora ČR dokonce přišla s návrhem zákona o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům, kdy by majitel musel při prodeji půdy nejprve nabídnout půdu nájemci. Co tomu říkáte? To je vrchol drzosti, když velcí nájemci, kteří na této půdě dvacet let hospodařili, platili mizerné nájmy, až v poslední době se nájmy trochu zvedají, dneska naprosto drze přicházejí s tím, že těm malým majitelům, kteří jsou v mnoha případech z donucení v uživatelském vztahu s velkou firmou, řeknou, že kdyby našli nějakého kupce, kterému by chtěli půdu prodat, musí nejdřív přijít za nimi. A oni samozřejmě nedovolí, aby někdo jiný půdu koupil. Chtějí jediné: my si tu půdu, na které hospodaříme, ohlídáme, aby nám řádově každý rok sto hektarů neodešlo. To je celé, o tom je ten návrh. O žádném obecném blahu pro společnost v podobě pozitivního dopadu na veřejný sektor nemůže být řeč. To má čistě jediný význam – ohlídat si, aby o půdu, kterou dnes drží a o kterou postupně posledních sedm let přicházeli, už v budoucnu přijít nemohli a tímto způsobem si to chtějí posichrovat. Že vlastník na tom bude bit? Co je jim do něj. V mnoha případech mu znehodnocovali půdu erozí a teď od něj tu znehodnocenou půdu koupí za zbytkovou cenu, protož vlastník jim ji bude muset nabídnout. * Kdyby tento zákon skutečně prošel, jste připraveni ho napadnout u Ústavního soudu kvůli omezování vlastnických práv? Určitě. To je věc, o které u nás v asociaci není žádná debata. To má jednoznačně stoprocentní podporu, kdyby návrh byl legislativně přijat. * Nemrzí vás, že tím, jak se začínají opět podporovat velké zemědělské podniky, se vracíme zase o třicet let zpět? A že i politici, nejen lidovec Marian Jurečka, ale třeba i prezident Miloš Zeman tím, že vyznamenává jednou bývalého předsedu JZD Slušovice, podruhé komunistického místopředsedu vlády a ministra zemědělství Miroslava Tomana, jako kdyby legitimizovali socialistické zemědělství, které vzniklo násilnou kolektivizací, okradením a terorizováním sedláků a jejich rodin? Pro nás je to nepřijatelné. My považujeme vývoj socialistického zemědělství za naprosto vychýlený, v civilizovaném světě nemá obdoby. Samozřejmě akceptujeme, že určitá část zemědělských pozemků bude tímto způsobem obhospodařovaná, ale bereme to jako poslední možnost. Pokud někde je prostor, aby tam vznikaly nové rodinné farmy třeba na úrovni několika set hektarů, což už je na západ od nás považované za velké farmy, vidíme to jako přínosné a stát by takové kroky měl jednoznačně podpořit. Ale teď jsou snahy relativizovat, co se tady od roku 1989 dělo, začínají se objevovat názory, že za socialismu vlastně nebyly potraviny tak špatné. Ne, je třeba jasně říci, že potraviny byly špatné, že podmínky, za kterých se vyrábělo, ať to bylo na poli nebo ve stáji, byly strašné, že technika, která se tady používala, byla na nízké úrovni. Abychom to přiblížili běžným lidem, měli jsme

v zemědělství techniku, která byla jako stará škodovka 105 ve srovnání s Golfem Volkswagen. Je paradox, že pohrobci socialistického velkozemědělství dnes maximálně využívají nejmodernější západní technologie, o kterých se jim za socialismu ani nesnilo, ale zároveň říkají, že před rokem 1989 to bylo perfektní. Foto popis| Agrární komorou ČR navrhované uzákonění předkupního práva při prodeji zemědělského pozemku pro pachtýře považuje Asociace soukromého zemědělství ČR za vrchol drzosti Foto autor| Foto archiv ASZ ČR Foto popis| Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík Foto autor| Foto archiv ASZ ČR O autorovi| Libuše Frantová, Parlamentní listy.cz

Podpora spotřeby řepkového oleje 18.1.2016

Zemědělec str. 29 Rostlinná výroba Doc. Ing. Jiří Brát, CSc. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vliv výživy na lidské zdraví je zásadní, změny stravovacích návyků mohou mít mnohem větší dopad na kvalitu života a snížení úmrtnosti na civilizační onemocnění, než si často uvědomujeme. Nejčastější příčinou úmrtí v evropském regionu jsou srdečně cévní onemocnění. Přitom 75 procent těchto onemocnění můžeme sami ovlivnit. Vysoký krevní tlak, složení krevních lipidů mimo rozsah doporučených hodnot, kouření, fyzická nečinnost, obezita, nesprávná skladba stravy, zvýšení výskytu cukrovky 2. typu představují faktory, které je možno ovlivnit. Výčet jednotlivých složek stravy a klíčových živin, které mají největší vliv na lidské zdraví, je uveden v tabulce. Česká republika se umístila jako jedna z nejhorších mezi 187 zeměmi ze všech kontinentů hlavně z pohledu vysoké konzumace negativních živin a složek stravy. Nevhodná skladba tuků patří mezi hlavní problémy. Edukace spotřebitele ve smyslu měnit zažité stravovací návyky je z tohoto pohledu velmi důležitá a může mít významný dopad na zdraví celé populace. Cíle projektu Od září 2012 do září 2015 probíhala v České republice kampaň s využitím prostředků Evropské unie na podporu řepkového oleje pro potravinářské účely Řepkový olej – olej nad zlato. Cílem projektu bylo představit řepkový olej srozumitelnou formou široké spotřebitelské veřejnosti. Kromě nutričních předností má řepka v rámci regionu střední Evropy výhodné podmínky pro pěstování. Zpracování a lepší využití při výrobě potravin v tomto regionu má jednoznačně prioritu i z hlediska ekologického, kdy nedochází k dálkové přepravě komodit. Projekt sledoval následující hlavní cíle: zvýšení povědomí o nutričních vlastnostech řepkového oleje o 5–10 % a následně možnosti jeho uplatnění pro přímou konzumaci, popularizace řepkového oleje cílenou komunikací zaměřenou na různé věkové skupiny z hlediska specifických potřeb výživy (například pro správný růst a vývoj dětí, prevenci kardiovaskulárních onemocnění), zajištění řepkovému oleji pozitivní medializaci, mimo jiné zaměření i na přednosti, které řepkový olej má, v důsledku toho zvýšení podílu čistého řepkového oleje v segmentu rostlinných olejů alespoň na 10 % oproti stávajícím 7 %. Projekt byl zaměřen na tři hlavní cílové skupiny ze stravy spotřebitelů: ? ženy 25+, žijící v rodinách s dětmi a zajišťující běžný provoz domácnosti, ženy i muži samostatně žijící 30+, se zájmem o zdravý životní styl, ? seniory. Před zahájením projektu a na jeho konci byl uskutečněn průzkum ve všech cílových skupinách, na

základě něhož lze zhodnotit dosažení cílů a celkovou úspěšnost projektu. Realizace projektu Odbornou stránku projektu zaštiťovala stálá poradní skupina vytvořená napříč všemi relevantními odbornostmi z oboru zemědělství, výživy, medicíny, potravinářských technologií i kulinářských aplikací. Komunikace k cílovým skupinám byla vedena prostřednictvím médií. Kromě odborných a popularizačních článků byly pořádány i čtenářské soutěže zaměřené na řepku a řepkový olej. S velkým ohlasem se setkaly i tematické receptury používající řepkový olej v různých kulinářských úpravách. V průběhu projektu vznikly tři videospoty, které odlehčenou formou zdůrazňovaly prospěšnost řepkového oleje. Videospoty byly šířeny po sociálních sítích (YouTube) a rovněž promítány na obrazovkách v čekárnách u lékařů. Spotřebitelé měli možnost se blíže seznámit s řepkovým olejem formou ochutnávek, roadshow a prezentací na farmářských trzích, výstavách a veletrzích se zemědělsko-potravinářskou tematikou. Při této příležitosti by rozdávány letáky shrnující pozitivní vlastnosti řepkového oleje. Prospěšnost řepkového oleje byla rovněž prezentována na odborných konferencích pracovníkům různých specializačních oborů (potravinářské technologie, lékařství včetně přednášek medikům, výživa). Lékaři, budoucí lékaři, nutriční terapeuti a vysokoškolští pedagogové působí na veřejnost ve smyslu vytváření správných stravovacích návyků. Z tohoto pohledu je velmi důležité, aby znali přednosti řepkového oleje a mohli jej doporučovat svým pacientům, studentům nebo klientům. Na podporu řepkového oleje byly při odborných setkáních využívány dvě brožury představující řepkový olej po stránce výživy, pěstování řepky, zpracování i ve srovnání s jinými oleji. K propagaci řepkového oleje sloužily i webové stánky projektu http://www.olejnadzlato.cz a Facebook. Součástí kampaně bylo nejen šíření informací o prospěšnosti řepkového oleje, ale boj proti různým mýtům a desinformacím, které ve spojitosti s řepkovým olejem objevují v médiích i na internetu. Webové stránky http://www.olejnadzlato.cz se staly mimo jiné referenčním místem, kde byly mýty shromažďovány a laické veřejnosti objasňovány. Vyhodnocení vůči stanoveným cílům Před zahájením projektu a ke konci projektu byly uskutečněny průzkumy vnímání řepkového oleje jednotlivými cílovými skupinami spotřebitelů z různých aspektů. V grafech 1 až 3 jsou zachyceny vybrané posuny vnímání řepkového oleje z hlediska jeho některých klíčových vlastností, nárůst oblíbenosti oleje i jeho používání v domácnosti. Z grafu 1 vyplývá, že v rámci komunikační kampaně se podařilo zvýšit povědomí o řepkovém oleji jako důležité potravině pro přípravu pokrmů v rámci teplé a studené kuchyně. Poklesl podíl veřejnosti, který vnímá řepkový olej jako surovinu pro technické aplikace. Řepkový olej používá větší počet domácností (graf 2). Obliba jeho použití vzrostla zejména v rámci teplé kuchyně, kde řepkový olej předstihl olej olivový (graf 3). Na základě rozdílných výsledků průzkumu na počátku projektu a v jeho závěrečné fázi lze konstatovat, že cíl zvýšit povědomí o nutričních vlastnostech řepkového oleje o 5–10 % a následně možnosti jeho uplatnění pro přímou konzumaci byl naplněn i překročen. Během projektu se podařilo cílenou komunikací zaměřenou na různé věkové skupiny z hlediska specifických potřeb výživy (například pro správný růst a vývoj dětí, prevenci kardiovaskulárních onemocnění) řepkový olej zpopularizovat a zajistit mu pozitivní medializaci, která se v průběhu tříletého období zaměřovala na přednosti, jež řepkový olej má. (Pokračování na str. 31) Podpora spotřeby ... (Dokončení ze str. 29) Pro vyhodnocení posledního ukazatele – zvýšení podílu čistého řepkového oleje v segmentu rostlinných olejů alespoň na 10 % oproti stávajícím 7 % – chybí kvantitativní data. Nicméně z hlediska velikosti regálové plochy, která je v obchodní síti věnována jednotlivým olejům, lze tento údaj považovat za výrazně překročený. Před zahájením projektu byl na trhu vysoký podíl směsných olejů bez udání původu. Nyní jsou ve větší míře nabízeny oleje jednodruhové. Vyznačení původu řepkového oleje nebývá uvedeno jen malým písmem na zadní straně etikety. Naopak informace, že se jedná o řepkový olej, je v řadě případů součástí hlavního zorného pole přední etikety, což ukazuje na skutečnost, že tato informace je výrobci či obchodníky cíleně zdůrazňována. Podíl řepkového oleje z hlediska nabídky v obchodní síti výrazně překračuje 10 %.

Dopady projektu pro českou populaci Celkově lze projekt hodnotit jako velmi úspěšný. Česká republika má relativně vysoký příjem nasycených mastných kyselin, které bychom měli konzumovat v omezené míře. Pro nasycené mastné kyseliny je tolerovaný příjem 10 % z celkového příjmu energie, což odpovídá přibližně 20 g denně. Češi konzumují nasycené mastné kyseliny v nadbytku (16,9 % z celkového příjmu energie), mnohem více než většina států v Evropě i na celém světě. Na druhou stranu máme obecně nedostatek omega-3 polynenasycených mastných kyselin a řepkový olej patří mezi běžnými oleji k nejlepším zdrojům této příjmově deficitní skupiny. Příjem omega-3 mastných kyselin rostlinného původu je 1364 mg/den. To je v dolní časti intervalu doporučovaných výživových dávek. Tento příjem postačuje pro zajištění základních funkcí v organismu, pro dosažení prospěšného účinku z hlediska dlouhodobě správné funkčnosti srdce a cév by bylo účelné příjem zvýšit alespoň nad 2 g denně. Země, které patří mezi významné pěstitele řepky a producenty řepkového oleje, jako jsou Kanada nebo Čína, těchto hodnot dosahují. Zvýšení konzumace řepkového oleje na úkor jakéhokoliv jiného druhu z běžně konzumovaných olejů a tuků lze vnímat jako pozitivní změnu z hlediska příjmu jednotlivých skupin mastných kyselin. Tato změna je plně v souladu se schváleným zdravotním tvrzením podle nařízení EU č. 1226/2014: „Bylo prokázáno, že nahrazení nasycených tuků ve stravě nenasycenými tuky snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční“. To je rovněž v souladu se závěry studie Harvardské univerzity publikované koncem září 2015 několik dní po ukončení projektu Olej nad zlato. Nahrazení nasycených mastných kyselin ve stravě nenasycenými výrazně snižuje rizika vzniku ischemické choroby srdeční a patří k nejúčinnějším změnám v rámci stravovacích návyků s dopadem na lidské zdraví. *** Graf 1 – Vhodnost použití řepkového oleje k různým účelům K čemu se domníváte, že je vhodné používat řepkový olej? Zdroj: STEN/MARK: Zdravotní prospěšnost řepkového oleje, březen 2015 Graf 2 – Používání řepkového oleje v domácnostech Používáte doma k přípravě pokrmů řepkový olej? Zdroj: STEN/MARK: Zdravotní prospěšnost řepkového oleje, březen 2015 Graf 3 – Používání řepkového oleje v rámci teplé kuchyně Jaké druhy rostlinných olejů používáte nejčastěji pro teplou kuchyni? Zdroj: STEN/MARK: Zdravotní prospěšnost řepkového oleje, březen 2015 Vliv složek výživy na zdraví Deset pozitivních živin a složek stravy ovoce, zelenina, luštěniny, mléko, ořechy a semena, celozrnné potraviny, vláknina, ryby, omega-3 mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny Sedm negativních živin a složek stravy slazené nápoje, nasycené mastné kyseliny, cholesterol, sodík, zpracované maso, transmastné kyseliny, nezpracované vepřové, hovězí a skopové (červené) maso Foto popis| O autorovi| Doc. Ing. Jiří Brát, CSc. Vím, co jím o. p. s., Praha

Zemědělec (newsletter) Počet českých potravin s chráněným označením v Evropě stagnuje 13.1.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Počet českých potravin, které mají chráněné označení na celoevropské úrovni, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví. Uvedla to dnes na tiskové konferenci Potravinářská komora. Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství. Za poslední dva roky se podle komory počet chráněných označení nezvýšil. V rámci EU mají označení Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení či Chráněné označení původu stovky výrobků. V České republice je jich více než třicet. Žádost o zápis do seznamu vedeného Evropskou komisí se podává právě na Úřad průmyslového vlastnictví, v případě označení Zaručená tradiční specialita na ministerstvo zemědělství. Letos je podle něj již podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro Český mák a bude následovat Český česnek. Falšování českého máku způsobuje pěstitelům velké problémy, dodal ředitel. V Bruselu také například leží žádost o registraci Pražské šunky. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra. Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. Česká republika má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.* URL| http://zemedelec.cz/pocet-ceskych-potr...-chranenym-oznacenim-v-evrope-stagnuje/

zena-in.cz Zapečená rajčata - tipy na skvělé náplně 18.1.2016

zena-in.cz str. 0 Zelenina elly Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podobně jako zapečené papriky, jsou i rajčata zajímavým tipem na chutné, rychlé a zdravé jídlo. Můžete do nich dát nejrůznější náplně a tak zachutnají těm, co mají rádi ryby, hovězí maso, mozzarellu, fazolky...prostě cokoliv. Vyzkoušeli jsme pro vás několik zajímavých náplní. Podobně jako zapečené papriky, jsou i rajčata zajímavým tipem na chutné, rychlé a zdravé jídlo. Můžete do nich dát nejrůznější náplně a tak zachutnají těm, co mají rádi ryby, hovězí maso, mozzarellu, fazolky... prostě cokoliv. Vyzkoušeli jsme pro vás několik zajímavých náplní. Rajčata máte naplněné za chvíli a upečené za dvacet minut. Můžete si je dát jen tak nebo k nim uvařit brambory nebo rýži, případně připravit salát. Ať tak či tak, jsou zajímavou a chutnou večeří i obědem. Připravená omytá rajčata zbavte zeleného stonku, vyřízněte nahoře kolečko a vydlabejte lžící. Lehce uvnitř osolte. Dále plňte čímkoliv, na co máte chuť. Určitě vás napadnou i jiné kombinace než ty naše. Nahoru na každé rajče bude skvělý kousek nějakého sýra. Naplněná rajčata naskládejte do pekáčku, jedno vedle druhého a upečte v troubě vyhřáté na 200 °C. Dvacet minut by mělo stačit. Přesné množství neuvádím záměrně. Záleží na tom, kolik budete plnit a péct rajčat a jestli budete

připravovat jen jeden druh nebo mix. Já jsem nakonec ještě vydlabané vnitřní části rajčat použila na polévku. Výborné! Rajčata s mletým masem cibule mleté hovězí maso sůl a pepř sladká mletá paprika trocha oleje nastrouhaný parmezán Na trošce oleje osmahněte nahrubo nakrájenou cibuli. Po chvíli (cibule ještě nebude hnědá) přidejte mleté maso. Osolte a opepřete, přidejte papriku, případně zelené bylinky nebo česnek. Maso opečte doměkka a naplňte do vydlabaných rajčat. Nahoru zasypejte nastrouhaným parmezánem. Rajčata s mozzarellou a bazalkou kvalitní šunka s vysokým obsahem masa mozzarella čerstvá bazalka Šunku nasekejte nadrobno, mozzarellu na kostičky, bazalku natrhejte. Všechno dohromady smíchejte a naplňte do rajčat. Rajčata s pikantními fazoelmi a čedarem plechovka Bonduelle směsi Mexico (fazole a kukuřice v tomatové omáčce) čedar Do vydlabaných rajčat dejte směs z plechovky. Nahoru přikryjte nastrouhaným čedarem. Rajčata s kozím sýrem a sušenými rajčaty čerstvý kozí sýr sušená rajčata naložená v oleji Sušená rajčata nasekejte nadrobno a rozmačkejte s měkkým kozím sýrem. Naplňte do rajčat. Rajčata s tuňákem a ementálem tuňák v olivovém nebo slunečnicovém oleji ementál sterilovaná kukuřice Ementál nastrouhejte nebo nakrájejte na kostičky. Promíchejte s tuňákem, včetně oleje a s okapanou kukuřicí. Naplňte do rajčat a nahoře přikryjte sýrem. Dobrou chuť přeje Elly. Čtěte také Masové kuličky v rajčatové omáčce Salát s tuňákem a sušenými rajčaty

URL| http://zena-in.cz/clanek/zapecena-rajc...kvele-naplne/kategorie/zelenina-a-ovoce

zpravy.iDNES.cz Jak nakupovat a vařit, když jste singl 14.1.2016

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Domov Hobby.cz, Marek Burza Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vařit guláš pro jednu osobu je ekonomicky nevýhodné a navíc to člověka nebaví. Člověk, který žije sám, si na českou klasiku zajde spíše do restaurace a doma si dá něco rychlejšího. Ale ani tak není špatné mít v lednici nebo spíži dost potravin, ze kterých se vždy podaří vyčarovat bleskovou večeři. Rozhodně se neřiďte akcemi hypermarketů nabízejících dvě kuřata na tácku za zvýhodněnou cenu. Ale zároveň je zbytečné utrácet za to, že někdo v masokombinátu kuře vykostil za vás. „Pokud vás to už dosud nenaučila maminka, máte dnes neskutečné množství možností, jak si poradit. Od kurzů vaření až po videa na YouTube, kde můžete postupovat krok za krokem,“ říká šéfkuchař restaurací La Veranda a Babiččina zahrada Radek David. Přitom když si koupíte celé kuře, můžete si dopřát i lepší kvalitativní úroveň masa než u bezejmenného kuřete z Polska. „A z jednoho kuřete máte čtyři porce jídla a polévku. Teoreticky večeře na celý týden,“ vypočítává David. Samozřejmě nikoho nebaví konzumovat kuře několik dnů za sebou, proto by jednou z prvních investic singla měla být lednice s mrazákem. Není problém vytvořit si systém krabiček a při každém vaření už rovnou vytvářet zásobu „na pak“. Podle Radka Davida je však stejně nejdůležitější snaha se vzdělávat a o vaření se trošku zajímat, aby člověk dokázal jeden druh potraviny zužitkovat různým způsobem tak, aby se mu nezprotivil. „Když si chlap udělá guláš, tak jej pak udělá třeba z kila masa. A jednou si na něj dá cibuli, podruhé kyselé okurky a potřetí přidá smetanu a zelí a bude mít obdobu ve stylu segedinského,“ popisuje. „Pro začátek udělejte to nejjednodušší: kupte si nějakou polopatickou kuchařku jako jsou například ty od Vaňka a za tři stovky kuchyňskou váhu. To je základ, naučte se vařit podle receptů, které uvádějí množství v gramech a uvidíte, že budete úspěšnější,“ radí začátečníkům. Pro mírně pokročilého singla může být výhodné pořídit si domácí vakuovačku potravin, kdy nemusíte spoustu potravin vůbec zamrazovat, ale v nejchladnějším místě lednice vydrží čerstvé klidně týden. A s přibývající zkušeností ocení i lednici s takzvanou nulovou zónou, která je ideální pro prodloužení čerstvosti potravin. Zásadou je naučit se kupovat jen takové množství, které se bezprostředně v nejbližších dnech sní. Zapomeňte proto na obří rodinné nákupy, na jaké jste byli zvyklí od rodičů. Těch si užijete dost, až si pořídíte vlastní rodinu. Pořiďte si uzavíratelné nádoby na věci, které by se mohly zkazit nebo by se do nich mohly pustit moli, jako jsou mouky, koření, ořechy, strouhanka. Uvědomte si, že například maso a sýry byste neměli skladovat v lednici vedle sebe, aby nedocházelo ke křížové kontaminaci. Do lednice nepatří exotické plody, jako je třeba mango, papája, ananas nebo banán, citrusy a zelenina, která obsahuje velké množství vody, například okurky nebo rajčata. Rovněž nevhodná je chladnička pro lilky a brambory. A hlavně nezapomínejte občas mrknout do lednice, zda se tam nekrčí nějaký jogurt s dva měsíce prošlým datem expirace.

URL| http://hobby.idnes.cz/jak-ma-hospodari...v.aspx?c=A160113_123158_hobby-domov_bma

zpravy.rozhlas.cz Senátoři zpřísnili zákon na ochranu dodavatelů před řetězci 13.1.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika ČRo,Lenka Jansová, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Senát schválil novelu zákona na ochranu dodavatelů před nekalými praktikami obchodních řetězců. S návrhem nesouhlasí právě řetězce, podle kterých může novela v konečném důsledku zdražit potraviny. To ale už dřív odmítl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon teď míří k podpisu prezidenta. Novelu v Senátu kritizovala pravice. Zástupci ODS například upozorňovali na to, že obchodníci budou raději dávat přednost dodavatelům ze zahraničí, aby se jich zákon netýkal. Pro zákon byl naopak předseda hospodářského výboru Jan Hajda z ČSSD. „Vzhledem k tomu, že nadnárodní řetězce dováží řadu potravin v řadě případů za dumpingové ceny, má to ten dopad, že například Česká republika ztratila soběstačnost v některých zemědělských produktech,“ upozornil.Schválená novela mimo jiné zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih.Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje.Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově také provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin.Sněmovna zpřísnila zákon na ochranu dodavatelů před řetězciSněmovna dala přes odpor opozice šanci novele o ochraně dodavatelů před řetězciPoslanci znovu odložili schvalování novely o tržní síle. Obchodníci varují před zdraženímSílu řetězců by mohla omezit novela už příští rok. Zdražení potravin ministr popírá


© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz. Blesk pro ženy. byznys.ihned.cz ČT 1. domazlicky.denik

Recommend Documents