businessinfo.cz str. 0 Saúdská Arábie masa - TOP ČT 1 str. 1 12:00 Otázky Václava Moravce masa - TOP

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 4.4.2016 - 13.4.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Kuřecí maso z Polska obsahovalo nepovolené polyfosfáty 6.4.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Potravinářská komora

Blesk Proč máme v jídle JEDY? 8.4.2016

Blesk str. 17 Rozhovor


Milan Kolář

businessinfo.cz Saúdská Arábie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 3 Český svaz zpracovatelů businessinfo.cz str. 0 Saúdská Arábie 9.4.2016 masa - TOP

ČT 1 Rozhovor s Marianem Jurečkou a Petrem Gazdíkem 10.4.2016

ČT 1 str. 1 12:00 Otázky Václava Moravce


denik.cz Lékař, který jí maso, kouří a pije alkohol, v otázce zdravé výživy moc neporadí 5 Český svaz zpracovatelů denik.cz str. 0 Praha 9.4.2016 masa - TOP

Doma DNES Zpracovatelé masa 13.4.2016

Doma DNES str. 16 Seriál


Martina Kotrbová

Frekvence 1 Hostem prezident Potravinářské a Agrární komory Miroslav Toman 10.4.2016

Frekvence 1 str. 1 17:00 Press klub


G.cz RECEPT: Udělejte si domácí sušené maso – jerky

8

12.4.2016

G.cz str. 0 Jídlo

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

novinky.cz Porota vybírala nejlepší výrobky v rámci soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje 9 Český svaz zpracovatelů 12.4.2016 novinky.cz str. 0 Vaše zprávy masa - TOP Ivo Šašek

Pátek Lidových novin Jak na šetrný domov 8.4.2016

Pátek Lidových novin str. 27 Komerční příloha


Ludmila Hamplová

Pražský deník Označení Regionální potravina získalo osm místních výrobků 8.4.2016

Pražský deník str. 5 Zpravodajství


(pap)

Retail info Plus Češi jsou věrni klasice, jen ve zdravější verzi 12.4.2016

Retail info Plus str. 36 Sortiment


Simona Procházková Spojení zdravé výživy a marketingu 12.4.2016



Alena Adámková Obavy z problematických látek 12.4.2016

Retail info Plus str. 48 Obaly a technologie


Ladislava Caisová

TV Nova Vepřové maso z Česka je v ohrožení 9.4.2016

TV Nova str. 1 19:30 Televizní noviny


Týden Značky kvality: chaos za stamiliony 11.4.2016

Týden str. 54 Ekonomika


Petr Musil

vitalia.cz Zdanění palmového oleje by bylo nebezpečným precedentem 6.4.2016

vitalia.cz str. 0


Petr Havel Podpora Klasy vytáhne ze státní kasy 298 miliónů

18

7.4.2016

vitalia.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Kateřina Čepelíková

Zemědělec Konstatování a žádosti ze sněmu Agrární komory ČR 11.4.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace


Agrární komora ČR Výsledky i pro praxi 11.4.2016

Zemědělec str. 40 Živočišná výroba


Alena Ježková

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Na talíři kuřata, bobři, medvědi i veverky 8.4.2016

5plus2 str. 6 Česká republika

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

JOSEF HORA

A2 Budoucnost je v gastrofašismu 13.4.2016

A2 str. 9


TOMÁŠ UHNÁK Čokobony 13.4.2016

A2 str. 22 Esej


agris.cz Více kompenzací pro zemědělce, budou žádat zástupci ČR v EU 6.4.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství


FinančníNoviny.cz Mikrobiální rezistence – problém, který se týká všech 7.4.2016



Komora veternárních lékařů České republiky Souhrn událostí uplynulého dne 6. 4. 2016 7.4.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris Souhrn událostí uplynulého dne – 7. 4. 2016 8.4.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris SZPI uzavřela nelegální výrobnu tofu prodávaného v pražské tržnici SAPA 28 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 8.4.2016 masa - Ostatní

SZPI Zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři už žádají o úvěry, jistinu si mohou snížit až o 15 29 tisíc eur Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 8.4.2016 masa - Ostatní MZe ČR Jurečka: Zrušení sankcí nelze vyměnit za porušování lidských práv 11.4.2016



ceskenoviny.cz Ve výzkumném programu chce MZe během 9 let přerozdělit 3,7 mld Kč 31 Český svaz zpracovatelů 11.4.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní Zemědělský svaz ČR Rada ministrů jednala v Lucemburku především o krizi na trhu s vepřovým masem a 32 mlékem a potírání podvodů v potravinářství v EU Český svaz zpracovatelů 12.4.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR

Aha! neděle Dejte si pořádný kus steaku na kousky 10.4.2016

Aha! neděle str. 34 Nedělní dobroty


(ehr)

Aha! Tv Hovězí plec s iberijským špekem podle Otto Pláška 7.4.2016

Aha! Tv str. 24 Kuchařka


aktualne.cz Tofu pro tržnici Sapa vyráběl muž mezi plísní a myším trusem. Inspekce provozovnu 35 zavřela Český svaz zpracovatelů aktualne.cz str. 0 Nakupování 8.4.2016 masa - Ostatní Ekonomika, ČTK

Blesk Cicháme, čicháme a vše je v normě! 7.4.2016

Blesk str. 6 Čechy/Morava


Marcel Mihalik

Blesk magazín CO S MASEM? UMLÍT! 8.4.2016

Blesk magazín str. 22


blesk.cz Špína, plíseň a myši: Tady bobtnalo tofu, „kuchyň“ v Praze hned zavřeli

38

8.4.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Brněnský deník Nápad pochází ze zabíjačky 7.4.2016

Brněnský deník str. 6 Téma


MICHAL HRABAL

businessinfo.cz Bahrajn: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9.4.2016

businessinfo.cz str. 0 Bahrajn


Saúdská Arábie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu 41 Český svaz zpracovatelů businessinfo.cz str. 0 Saúdská Arábie 9.4.2016 masa - Ostatní

byznys.ihned.cz Americký Starbucks daruje veškeré neprodané jídlo potřebným. Ročně ´nakrmí´ pět 42 milionů hladových Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 8.4.2016 masa - Ostatní Jana Niedermeierová, dga

ct24.cz Jedna, dvě či tři sazby. Strany mají rozdílné názory na podobu DPH 10.4.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika


fialaa Zemědělští diplomaté by mohli zamířit do Nigérie nebo Japonska 10.4.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika


manakv

ČRo - cb.cz Jáhly jsou bezlepkové, zahřejí, pomohou lidem ve stresu. Hodí se jako příloha i do mnoha 45 jídel Český svaz zpracovatelů 11.4.2016 ČRo - cb.cz str. 0 publicistika masa - Ostatní Štěpánka Kutišová

ČRo - ostrava.cz Křížem krajem po stopách řeznického cechu ve Štramberku 12.4.2016

ČRo - ostrava.cz str. 0 publicistika


Kateřina Daňková

ČRo - strednicechy.cz SZPI uzavřela nelegální výrobnu tofu, které se prodávalo v pražské tržnici Sapa 47 Český svaz zpracovatelů ČRo - strednicechy.cz str. 0 aktualne 8.4.2016 masa - Ostatní

ČRo Delikátní skotská vejce. Vejce obalená mletým masem si zamilovala i Sandra Pogodová 48 Český svaz zpracovatelů 10.4.2016 ČRo - strednicechy.cz str. 0 recepty_pochoutky masa - Ostatní Patrik Rozehnal

ČT 1 Shrnutí 7.4.2016

ČT 1 str. 3 17:35 Černé ovce

Šance pro změnu DPH 10.4.2016

ČT 1 str. 1 19:00 Události

49 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 50 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČT 2 Hlubinná ekologie: Laudato si' 10.4.2016

ČT 2 str. 1 10:30 Nedej se


denik.cz Nejlepší chuť kraje? Pivo ze Slavkova nebo dýňový olej 6.4.2016

denik.cz str. 0 Jihomoravský kraj

V tržnici Sapa bylo k mání tofu z černé výrobny 8.4.2016

denik.cz str. 0 Praha


Doma DNES SLOVNÍK FUNKCÍ SPOTŘEBIČŮ 13.4.2016

Doma DNES str. 22 Bydlení & stavba


Filip Grygera

E15 Petr Borkovec z Partners kupuje farmářské firmy 13.4.2016

E15 str. 6 Byznys


Daniel Novák

e15.cz Inflace se zpomalila, hlavně díky levným pohonným hmotám 11.4.2016

e15.cz str. 0 Makroekonomická data


ego! Lahůdka od kosti 8.4.2016

ego! str. 30 Jídlo


Radana Vítková

echo24.cz Plíseň a myší trus. Takhle vypadá nelegální výrobna tofu pro Sapu 8.4.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy


Echo24, čtk, vb

ekolist.cz TTIP českým zemědělcům mnoho nepřinese, shodují se odborníci 6.4.2016

ekolist.cz str. 0 Zpravodajství


Zdeňka Vítková

ekonomicky-denik.cz Inflace na ústupu 11.4.2016

ekonomicky-denik.cz str. 0 Aktuality


ekonomika.iDNES.cz Garážová velkovýrobna tofu pro Sapu: kádě plné sóji, myší trus a plíseň 61 Český svaz zpracovatelů ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika 8.4.2016 masa - Ostatní iDNES.cz, Martina Rasch Co jsou fakta a co mýty kolem palmového oleje? Čtenářům odpovídal expert 62 Český svaz zpracovatelů 11.4.2016 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel masa - Ostatní MF DNES, Jan Brož

epravo.cz Vláda schválila výzkumný program ministerstva zemědělství 11.4.2016

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter


euroskop.cz Zemědělství a rybolov v březnu 2016 8.4.2016

euroskop.cz str. 0 Zemědělství a rybolov


extra.cz Chodíte v Praze na asijská jídla? Kuchyně pro Sapu šokuje! Myší trus, plíseň a ještě něco 65 navíc! Český svaz zpracovatelů extra.cz str. 0 News 8.4.2016 masa - Ostatní anet

finance.cz Čína – výrobní deflace zpomaluje, spotřebitelské ceny rostou díky dražším potravinám 66 Český svaz zpracovatelů 11.4.2016 finance.cz str. 0 masa - Ostatní Patria.cz

Forbes Česko O PEJSKOVI A KOČIČCE 7.4.2016

Forbes Česko str. 44 Rozhovor


MICHAEL MAREŠ, JAROSLAV MAŠEK BIO MISIONÁŘI 7.4.2016

Forbes Česko str. 66 Podnikatel


PAVEL KALOUŠ

Frekvence 1 Prezident České potravinářské komory vítá sblížení Česka a Číny 10.4.2016

Frekvence 1 str. 4 10:00 Zprávy

Policie vyšetřuje smrt zaměstnance masokombinátu 12.4.2016



Haló noviny OBCHODNÍCI ZAŽÍVAJÍ DOBRÉ ČASY 8.4.2016

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky


Neuspokojivá situace ve výrobě, zpracování, zásobení základními druhy masa a 72 zaměstnanosti v oboru v KHK – pokračování Český svaz zpracovatelů Haló noviny str. 11 Píšete nám 8.4.2016 masa - Ostatní František MAKOVSKÝ

Havlíčkobrodský deník Cukrovky čtyřikrát přibylo. Lék? Tisíc kroků navíc 8.4.2016

Havlíčkobrodský deník str. 11 Události


ZDENA KOLÁŘOVÁ

Hradecký deník Cukrovky čtyřikrát přibylo. Lék? Tisíc kroků navíc 8.4.2016

Hradecký deník str. 11 Události


ZDENA KOLÁŘOVÁ Jaro je tady, v Hradci startují oblíbené farmářské trhy 11.4.2016

Hradecký deník str. 3 Hradecko


(red)

investicniweb.cz Život v Praze vyjde v ČR nejdráže, lidé si v metropoli připlácejí zejména za služby 76 Český svaz zpracovatelů 10.4.2016 investicniweb.cz str. 0 Tržní zprávy masa - Ostatní redakce

iprosperita.cz Zemědělci V4 si přejí obchodovat s Ruskem 11.4.2016

iprosperita.cz str. 0 Lobby info


Editor

jihlavsky.denik.cz V masně se zranil muž, při převozu zemřel 11.4.2016

jihlavsky.denik.cz str. 0 Nehody


Jindřichohradecký deník Retro vaření: Připravte si „frankfurtskou“ 9.4.2016

Jindřichohradecký deník str. 8 Jindřichohradecko


Vratislav Schneider

Kariera.iHNed.cz Mluvčí Ministerstva zemědělství bude Markéta Ježková z Evropy 2 8.4.2016

Kariera.iHNed.cz str. 0


ČTK

krajskelisty.cz Otevřel jsem k diskuzi palčivé otázky 9.4.2016

krajskelisty.cz str. 0 Jihomoravský kraj a Brno


kurzy.cz Porobení chudoby - Kapitola 1: Problém chudoby 10.4.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

ČR - inflace v březnu dále klesá, -0,1% m/m a pouze 0,3% r/r 11.4.2016



lidovky.cz Vejce jako symbol nezdravých potravin? Omyl, zdraví neškodí 7.4.2016

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Zdraví


Lidové noviny, Ludmila Hamplová

Magazín Víkend DNES Zázrak jménem spíž 9.4.2016

Magazín Víkend DNES str. 24 Gastronomie


PETRA POSPĚCHOVÁ

MARKETING SALES MEDIA PŘINESEME NĚCO, CO TRH JEŠTĚ NEMÁ

86

11.4.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 16


marketingovenoviny.cz “Online Češi” jedí výrazně zdravěji než zbytek populace 11.4.2016

marketingovenoviny.cz str. 0


Mladá fronta DNES Hygienici zavřeli domácí výrobnu tofu pro Sapu 9.4.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Praha


(chrs)

Naše rodina Proč je dobré mít svého řezníka 12.4.2016

Naše rodina str. 4 Příloha - Klub receptáře


(toj) Rybí karbanátky možná zaberou 12.4.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny


Karina Havlů

nova.cz Je to vůbec možné? Podívejte se, jak vypadá žena, která normální jídlo viděla jen na 91 obrázku! Český svaz zpracovatelů nova.cz str. 0 Prásk.tv/Novinky 6.4.2016 masa - Ostatní bin

Nové Přerovsko Soubor sádrových modelů plemen hospodářských zvířat 8.4.2016

Nové Přerovsko str. 8 Historie


LUBOMÍR VYŇUCHAL

novinky.cz Michelinská restaurace vařící bez lepku? Jde to, ale je to věda 6.4.2016

novinky.cz str. 0 Muži


Proti stresu bojujte vhodnými potravinami i dýcháním, doporučuje odbornice 94 Český svaz zpracovatelů novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví 6.4.2016 masa - Ostatní ema Akcionáři automobilky Daimler se na valné hromadě poprali o párky 7.4.2016

novinky.cz str. 0 Zahraniční - Evropa

parlamentnilisty.cz


ČSÚ: Delší únor přispěl k meziročnímu růstu tržeb 7.4.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy


Tisková zpráva Česká národní banka zveřejnila záznam z poslední bankovní rady 9.4.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy


Tisková zpráva Češi nedodržují zásady zdravé výživy, ukázal průzkum. Řešením může být krabičková 98 strava Český svaz zpracovatelů 11.4.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní komerční tisková zpráva Český statistický úřad: Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí ukazuje meziroční 99 růst Český svaz zpracovatelů 12.4.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva

Pátek Lidových novin Jehličí na talíři 8.4.2016

Pátek Lidových novin str. 14 Fokus:


Petra Pospěchová

podnikatel.cz Online prodej potravin kvete. Vzniká další e-shop, Koloniál míří do dalších měst 101 Český svaz zpracovatelů podnikatel.cz str. 0 6.4.2016 masa - Ostatní Redakce

Právo Hejtmanství podpoří producenty potravin Právo str. 12 Střední Morava - Olomoucký kraj, 8.4.2016 Zlínský kraj


(jr)

Překvapení Se solí zacházejte jako se zlatem 4.4.2016

Překvapení str. 14


Příbramský deník Cukrovka nebolí, většina lidí na sobě nic nepozná 12.4.2016

Příbramský deník str. 3 Příbramsko


Reportér Umíme to podojit 11.4.2016

Reportér str. 18 Dotační savci


text Jiří Štický

Retail info Plus Britská obchodní komora 12.4.2016

Retail info Plus str. 6 Aktuality


ek „Online Češi“ jedí zdravěji než zbytek populace 12.4.2016

Retail info Plus str. 13 trendy a trhy


ek Zákazník u mléka stále preferuje trvanlivost 12.4.2016



Simona Procházková

Rokycanský deník Krůty z Kotle jsou odjinud? 12.4.2016

Rokycanský deník str. 1 Titulní strana


JANA VANÍKOVÁ

Strakonický deník Strakonické farmářské trhy odstartují letos již šestou sezonu 8.4.2016

Strakonický deník str. 3 Strakonicko


JAKUB VACÍK

strakonicky.denik.cz Strakonické farmářské trhy odstartují letos již šestou sezonu 8.4.2016

strakonicky.denik.cz str. 0 Moje Strakonicko


Téma Jak hubnout. A zhubnout 8.4.2016

Téma str. 8


Radka Červinková

tnbiz.cz Vepřové je nejlevnější v historii, zemědělci se bojí krachů! 9.4.2016

tnbiz.cz str. 0


pez, Ivan Berka TN.cz

TV Nova Potravinářská inspekce uzavřela nelegální výrobnu tofu v pražské tržnici Sapa 114 Český svaz zpracovatelů TV Nova str. 6 12:00 Polední Televizní noviny 8.4.2016 masa - Ostatní

tyden.cz OSN: Potravinová krize v iráckém Fallúdži se ještě může zhoršit

115

12.4.2016

tyden.cz str. 0 Asie a Oceánie


ČTK , Reuters

vitalia.cz Doplňky stravy s jódem potřebují těhotné i vegani 8.4.2016

vitalia.cz str. 0


Milada Kadeřábková 3 dietologové: jejich nejoblíbenější snídaně a co by si naopak nikdy nedali 117 Český svaz zpracovatelů 12.4.2016 vitalia.cz str. 0 masa - Ostatní Veronika Řeháková

zdravotnickydenik.cz Jak lékárníci přicházejí o svobodu 11.4.2016

zdravotnickydenik.cz str. 0


Zemědělec Sněm řešil krizi odvětví 11.4.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana


Oldřich Přibík Rozhovor týdne s Janem Velebou, senátorem 11.4.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství


Oldřich Přibík Zvýhodní členy družstev 11.4.2016



Oldřich Přibík Koncepce výzkumu, vývoje a inovací 11.4.2016

Zemědělec str. 6 Publicistika


Ing. Jiří Šír Stát by měl chránit trh před dovozy 11.4.2016

Zemědělec str. 7 Publicistika


Oldřich Přibík Další regionální potraviny Jihomoravského kraje vyhlášeny 11.4.2016

Zemědělec str. 9 Evropská unie


(fia, opr) Z jednání představenstva 11.4.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace


Ing. Jiří Felčárek Pěstování sóji už není experiment

126

11.4.2016

Zemědělec str. 32 Rostlinná výroba


Ing. Jiří Holeček Výběry býků začínají v půli dubna 11.4.2016

Zemědělec str. 43 Živočišná výroba


Kamil Malát

Zemědělec (newsletter) Logo Zlatá chuť jižní Moravy získalo dalších jedenáct výrobků Zemědělec (newsletter) str. 0

7.4.2016


Eva Seifertová Ministerstvo chce podpořit zpracovatele, a tím potravinářské výrobky s vyšší přidanou 129 hodnotou Český svaz zpracovatelů Zemědělec (newsletter) str. 0 7.4.2016 masa - Ostatní Eva Seifertová Česká delegace žádala na radě další balíček kompenzací Zemědělec (newsletter) str. 0 Dotace, Ekonomika, 12.4.2016 Evropská unie, Živočišná výroba


Zuzana Fialová Ministr zemědělství zahájil návštěvu Tanzanie a Zambie 12.4.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz


Zuzana Fialová

Zlínský deník Regionální potraviny pro rok 2016: ze Zlínského kraje získalo značku osm 132 Český svaz zpracovatelů Zlínský deník str. 7 Zlínský kraj 9.4.2016 masa - Ostatní (hed)

Plné znění zpráv 4.4.2016 - 13.4.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Kuřecí maso z Polska obsahovalo nepovolené polyfosfáty 6.4.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Potravinářská komora Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

V kuřecím mase z Polska, prodávaném na českém trhu obchodní společností z Holešova ve Zlínském kraji, se nacházely nepovolené polyfosfáty, které zadržují v mase vodu. Maso tak obsahovalo méně bílkoviny a více vody, než povolují předpisy, což lze označit jako klamání spotřebitele. V kuřecím mase z Polska, prodávaném na českém trhu obchodní společností z Holešova ve Zlínském kraji, se nacházely nepovolené polyfosfáty, které zadržují v mase vodu. Maso tak

obsahovalo méně bílkoviny a více vody, než povolují předpisy, což lze označit jako klamání spotřebitele. Vyplývá to výsledků laboratorního vyšetření, které v rámci monitoringu cizorodých látek provedl Státní veterinární ústav v Olomouci. Chlazené maso již bylo prodáno a je po datu spotřeby. Nelze však vyloučit, že ho někteří lidé mohou mít doma zamražené. O pokutě pro prodejce rozhodne správní řízení. Za porušení veterinárního zákona lze uložit pokutu do výše jednoho milionu korun. Identifikace výrobku: Kuřecí čtvrtky chlazené, třída jakosti A, PL 24174302 WE, INTER-NATURAL Krzysztof Wiewióra 43-300 Bielsko-Biala Rychlińskiego 30/4, datum výroby 7. 3. 2016, datum použitelnosti 12. 3. 2016, šarže č. 554. Dle platné legislativy nesmí kuřecí maso obsahovat žádné přidané množství výše uvedených látek. Zároveň bylo zjištěno, že poměr voda-bílkovina v mase byl vyšší, než stanovuje příslušné nařízení Evropské komise. Celá zásilka vážící 150 kg byla již prodána konečnému spotřebitel a je po datu použitelnosti. Přesto však platí, že zákazníci mohou toto zboží vrátit v místě prodeje. Na základě nevyhovujícího nálezu v rámci monitoringu odebrali úřední veterinární lékaři Státní veterinární správy vzorky kuřecího masa od stejného polského dovozce v dalších dvou provozovnách ve Zlínském kraji. Snahou je tak v maximální možné míře ochránit zdraví spotřebitele. Mgr. Petr Pejchaltiskový mluvčí SVS

URL| http://www.agris.cz/clanek/191798

Blesk Proč máme v jídle JEDY? 8.4.2016

Blesk str. 17 Rozhovor Milan Kolář Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Blesk se ptal »potravinového« europoslance Poce: PRAHA – Poláci nás krmí chemií, německá šlehačka stejného výrobce je kvalitnější než v Česku a výrobci ci »oslazují život« zrádným aspartamem. aal Jak je to možné? Blesk se ptal europoslance Pavla Poce (51, ČSSD), ), který má v Unii na starosti potraviny. y. * Právě teď se vyšetřuje přítomnost zakázaných polyfosfátů zadržujících vodu v kuřecím mase z Polska. Co to pro české konzumenty znamená? „Jsou to různé soli polyfosforečných kyselin. Není jasné, o jakou konkrétní látku v tomto případě šlo. Nadbytek fosforu organismus obvykle vyloučí ledvinami jako fosforečnan vápenatý, ale v případě dlouhodobého nadbytku může docházet k odvápňování kostí nebo zubů a naopak k usazování vápníku v tkáních nebo vnitřních orgánech, může být narušeno vstřebávání železa. Takzvané křehčené maso, do kterého je injektovaný solný roztok a právě také polyfosfáty, je v obchodech už řadu let. Musí to ale vždy být uvedeno na etiketě spolu s informací, jaké je složení výrobku, protože takové maso může klidně obsahovat až 25 % vody.“

* Jak je možné, že šlehačka, kterou jsem koupil v Německu, je úplně jiná – o hodně chutnější a hustější – než tatáž od stejné firmy koupená na českém trhu? „Česká potravinářská inspekce zachytila nedávno šlehačku, která deklarovala obsah min. 33 % tuku, bylo ho tam nějakých 25 %, zato pořádná porce ztužovadla. V jednom pořadu jsem viděl srovnání fanty na různých trzích. Tam zjistili, že jsou násobné rozdíly v obsahu ovocné složky. Mezi Itálií a Českem to bylo nějakých 6 %, a to jsem byl fakt v šoku. Možná to sám předám Evropské komisi, si, protože to je už evidentní klamání spotřebitele.“ * Co trvanlivé potraviny poez – můžeme je bez obav jíst? „Obávám se, že ne. Osobně dávám přednost ost sezonním potravinám. m. Když už si musím vzít trvanlivou trdu potravinu, budu si ji velmi obezřetně vybírat. Nebudu kupovat nějakou tyčinku navrchu s polevou, uvnitř s náplní. Jestli mají vydržet dlouho, musí v nich být obrovské ké množství nenasycených ch mastných kyselin. Pokud ud to bude tyčinka s marmeládou, výrobce do ní musí přidat kvůli výdrži benzoáty. Takže tam zase není vitamin C. A pokud je, zase reaguje s těmi benzoáty a vytváří karcinogenní látky typu benzenu atd. Další podobnou kapitolou jsou uzeniny.“ * Jak je to s palmovým olejem – škodí spíš lidem, nebo přírodě? „Už jsme si řekli o nenasycených mastných kyselinách. A proč miluje průmysl tolik palmový olej? Jednak je tuhý při pokojové teplotě. Mimochodem právě kvůli obrovskému obsahu nenasycených mastných kyselin. Ty se rovnají s pojmem ateroskleróza. A nabourávají poměr cholesterolu v krvi. Ten, který v těle nechceme, nám dodá. V 50 % produktů, které obsahují olejové látky, palmový olej najdeme.“ * Je to tím, jak je levný? „Ano a další problém je ten, že na hektar se ho produkuje strašně moc. I sklizeň je technicky dobře proveditelná. A zdaleka se nepoužívá jen v potravinářství, ale v průmyslu, který si ho velmi oblíbil obecně.“ * A jak tím trpí planeta? ne „Kdybychom si vzali dp dvě pro přírodu nejhorší plodiny, budou jimi sója a palma olejná. Pro produkci d těchto plodin se masově využívají plochy, které vzniknou vykácením deštných pralesů. A to jsou plíce planety. Za hodinu se kvůli palmě olejné vykácejí pralesy ve velikosti nějakých 300 fotbalových hřišť. To je neuvěřitelné číslo!“ * Blesk nedávno odhalil med s příměsí nepovolených antibiotik. Jak je možné, že se objevila v medu firmy, kterou vlastní včelařský svaz? „To je otázka spíš na tu firmu. Kontroluje je Státní veterinární správa a Včelpo od ní dostalo pokutu nějakých 1,2 milionu korun. Osobně bych jim dal dvojnásobek. A Státní veterinární správa už zavádí nějaká systémová opatření, aby se takto kontaminovaný med už nedostal na trh.“ * Aspartam je podle vědců jedovaté sladidlo, přesto se do potravin přidává, protože je na něj navázán velký byznys. Jak si vysvětlit, že ho schválila Evropská agentura pro bezpečnost potravin ako bezpečné éčko? „Názor o nebezpečnosti aspartamu sdílím také. Tu revizi aspartamu jsme sami iniciovali. Bohužel dopadla, jak dopadla. Mám čím dál větší pochybnosti o tom, jak Evropská agentura pro bezpečnost potravin ty revize dělá. Já aspartam považuji za látku nebezpečnou. Při jejím metabolizování, tj. rozkladu, vzniká metanol, což je nervový jed, a formaldehyd neboli karcinogen. Za sebe mohu říct, že se mu fakt vyhýbám.“ * Ale je skoro všude…

„Je tomu tak. A vzkaz spotřebitelům zní: Bojkotujte výrobky s ním.“ * O fruktózo-glukózovém sirupu si leckdo myslí, že je zdravý kvůli obsahu ovocné složky. Ale podle profesorky fyziologie Anny Strunecké se stává dalším novým skrytým nepřítelem, kterého lidé neznají… „Jde o levnou alternativu cukru. Problém izoglukózy – takto se to také jmenuje – vidím opět v nadužívání a obezitě. Ta látka není jedovatá. Je tam metabolický problém. Náš organismus je evolučně uzpůsoben na to, že umíme dobře energii spotřebovávat z tuků. Ale když se nacpeme cukrem, tak on tu energii dodá moc rychle. Tak rychle, že náš organismus ji neumí tak rychle zpracovat. Takže trochu spotřebuje a zbytek si uloží na horší časy. A šoupne ji do tuků. A fruktózoglukózový sirup je horší, protože pro metabolismus je ještě dostupnější než cukr.“ * Myslíte si, že zvýšený výskyt rakoviny tlustého střeva u nás i v Evropě nějak souvisí s chabou kvalitou konzumovaných potravin? „Kdyby to bylo takhle, bylo by to krásné. U nás je to ale opravdu špatné. S Maďary dohromady jsme na tom úplně nejhůř. Ale když se podíváte na Evropu, ten pás vysokého výskytu se táhne od Dánska přes kus Německa, Česko, Rakousko a až dolů do Maďarska. Takže nevíme, jestli je to způsobeno potravními návyky.“ * Čím by to tedy mohlo být? „Můj tajný tip je používání některých druhů pesticidů.“ * Často se tvrdí, že co se u nás prodávaných potravin týče, stali jsme se »popelnicí Evropy«. Čím je to způsobeno a co by situaci zlepšilo? „Nic k nám nikdo neodhazuje. Jsou to čeští nákupčí českých řetězců, kteří jezdí po Evropě a shánějí nejlevnější produkty. Čeští obchodníci si je objednávají. A bohužel i český zákazník, který je ochoten nízkou kvalitu koupit, protože je u ní nízká cena. Může za to hlavně nízká úroveň platů v ČR.“ *** Jsou to čeští nákupčí, kteří po Evropě a shánějí nejlevnější produkty... Za hodinu se kvůli palmě olejné vykácejí pralesy o velikosti 300 fotbalových hřišť Pokud to bude trvanlivá tyčinka s marmeládou, ou, výrobce do ní musel přidat benzoáty Kdo je Pavel Poc (51, ČSSD) Vystudovaný biolog je od roku 2009 poslancem Evropského parlamentu. Zastává funkci místopředsedy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Dlouhodobě nabádá k opatrnosti při produkci i konzumaci geneticky modifi kovaných organismů. Foto popis| Proč je v Česku j tak vysoký t výskyt rakoviny tlustého střeva? Podle Pavla Poce P to není ani tak ne vlivem potravních p návyků, jako ná spíše používáním po některých pesticidů. Foto popis| Potravinám s aspartamem vyhýbám a všem doporučuji to samé, řekl nám europoslanec Poc. Foto autor| Foto: Mária Rušinová

businessinfo.cz Saúdská Arábie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9.4.2016

businessinfo.cz str. 0 Saúdská Arábie

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět © Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie) 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví 6.6. Trh veřejných zakázek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Z obchodního hlediska lze Saúdskou Arábii rozdělit na tři oblasti: Džiddu na západním pobřeží a její okolí, jako hlavní obchodní centrum země, Rijád, který je hlavním a také největším městem s cca 5 mil. obyvateli a oblast severovýchodního pobřeží - souměstí Dammam, Dahran a Al Khobar, kde je soustředěn průmysl navazující na těžbu ropy a nerostů. Distribuční a prodejní kanály odpovídají nejrozvinutějším ekonomikám. V maloobchodě jsou běžné velké hypermarkety a nákupní centra s obchody a butiky všech světových značek. Ve velkoobchodě převládají velcí dovozci a distributoři, většinou velké rodinné holdingy, které se kromě obchodu specializují též na řadu dalších činností - výrobu, stavebnictví atd. Bez místního zástupce nebo partnera (distributora) se zahraniční firma neobejde, je třeba jej používat prakticky na všechny kroky pro fungování na trhu, a to např. od vyřízení víza na obchodní návštěvu až po založení pobočky (v takovém případě vč. lokálního právního poradce). Významná role místních partnerů je klíčová i v souvislosti s účastí zahraničních společností na státních zakázkách. U zbrojních zakázek je využití zástupce-agenta při sjednávání obchodu oficiálně zakázáno, v praxi se však v hojné míře používá. Obchodní zastoupení právně upravuje tzv. Agency Law, což je královský dekret č. M/11 ze dne 22/7/1962 ve znění zákona M/32 z roku 1980 a prováděcí vyhlášky Ministerstva obchodu č. 1897 z roku 1981. KSA má spolu s Bahrajnem jednu z nejliberálnější právní úpravu obchodního zastoupení ze všech zemí GCC. Zástupce, resp. zastupitelská smlouva s ním, musí být registrována u ministerstva obchodu a

průmyslu, které vypracovalo vzorovou zastupitelskou smlouvu. Tato vzorová smlouva obchodního zastoupení sice není povinná, nicméně řada místních firem z ní vychází a odvolává se na její obligatorní chrakter. Důvodem je zejména skutečnost, že zvýhodňuje práva zástupce a zakotvuje pro zástupce tzv. "reasonable compensation“ v případě rozvázání smlouvy. V saúdském obchodním právu však tato povinost zakotvena není, a proto se doporučuje tuto podmínku ze smouvy vypustit nebo ji bliže specifikovat, aby se předešlo případným nedorozumněním. Výběr vhodného zástupce je nezbytné pečlivě zvážit, neboť případná změna může přinést komplikace v podobě odstupného, nebo překážek v další obchodní činnosti. Ministerstvo obchodu v každém případě nezaregistruje smlouvu s novým zástupcem, dokud nebyl zastupitelský vztah s původním zástupcem řádně ukončen, např. pokud zástupce s důvody pro ukončení smlouvy nesouhlasí a domáhá se kompenzací soudní cestou. Blíže k této problematice kap. - řešení soudních sporů. Exklusivita obchodních zástupců není povinná. Řada místních firem ji však vyžaduje nebo se snaží, aby Ministerstvo obchodu a průmyslu nezaregistrovalo další zastupitelskou smlouvu pro stejného zahraničního dodavatele. V tomto případě se doporučuje obejít požadavek exklusivity jejím omezením na region, či město a dále na vybranou část výrobního portfolia firmy (pokud její aktivity zahrnují více oborů). Ministerstvo však vyžaduje exklusivitu u dovozu a distribuce léků. U dovozu léků zákon též stanoví, že provize agenta nesmí být vyšší, než 15 %. Angažování několika zástupců je praktické i z hlediska velké vzdálenosti mezi jednotlivými obchodními oblastmi a jejich etnickými (kmenovými) rozdílnostmi. Z faktorů ovlivňujících prodej nabývá tak na důležitosti míra štěstí při výběru místního zástupce a finanční možnosti mateřské firmy na časté obchodní návštěvy v teritoriu. zpět na začátek 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu Dovoz do Saúdské Arábie podléhá celní kontrole při vstupu do země nebo do některého ze sousedních států GCC (Rada spolupráce arabských států Perského zálivu), které od 1. 1. 2003 vyhlásily celní unii. Od svého přijetí do WTO v r. 2005 KSA postupně snižovala celní sazby. V současné době je průměrné clo na průmyslové zboží 3,2 %. Něteré položky jsou beze cla (např. PC a produkty ICT, potraviny, léky ), na většinu položek je stanoveno clo 5% (např. osobní automobily). Podrobnosti o výši celních sazeb a pravidlech dovozu jsou uvedeny na webových stránkách Saudi Customs Office. Daň z přidané hodnoty ani spotřební daně nejsou v zemi zavedeny. Od roku 1991 je používán Harmonizovaný celní tarif. Některé položky je zakázáno dovážet, např. alkoholické nápoje, vepřové maso, pornografický materiál, produkty s náboženskou symbolikou jiných náboženství, než islám (povolena 1 bible pro osobní potřebu) a zboží izraelského původu. Dokumenty vyžadované při dovozu Obchodní faktura, certifikát o původu zboží, konosament nebo letecký nákladní list, pojistný certifikát, balící list a prohlášení o shodě jsou dokumenty požadované při dovozu. Od přijetí do WTO se též zjednodušily celní formality, a proto faktura a Certifikát o původu již nemusí být superlegalizovány zastupitelským úřadem KSA v zemi vývozu. Vývozce též může prodávat své zboží přímo a ne cestou autorizovaného distributora, jak tomu bylo dříve. Každý výrobek musí být doprovázen tzv. Certificate of Conformity, který potvrzuje, že je výrobek v souladu s normami (Přehled místních norem je uveden na internetové adrese http://www.saso.org.sa). saúdského trhu, které vyhlašuje Saudi Arabian Standard Meteorology and Quality Organisation. Dřive mohly vydávat Certificate of Conformity pouze instituce k tomuto pověřené od SASO (TUV, SGS, Intertek, Bureau Veritas). V současné době může prohlášení o shodě vystavit jakákoli instituce k tomuto oprávněná v zemi výrobce (např. specializovaná inspekční firma) nebo i sám výrobce, pokud má se SASO dohodu o uznání. Ten tak přebírá za

výrobek příslušnou odpovědnost. Pokud pro výrobek neexistuje v KSA příslušná norma vydaná SASO musí prohlášení o shodě uvádět odkaz na normy mezinárodní. Některé normy SASO jsou přísnější, než normy mezinárodní, a to zejména s ohledem na místní klimatické podmínky (např. na pneumatiky). Celnice provádí namátkové kontroly dováženého zboží ve svých nebo smluvních soukromých laboratořích, které výrobek testují a porovnávají s místními normami. U potravin a léků je testování povinné. Všechny výrobky musí být označeny nesmazatelným názvem země původu. Zvláštnímu kontrolnímu režimu podléhá dovoz potravin a léků, zejména pokud jde o jejich obaly (označení výrobku a jeho složení musí být v arabštině), způsob přepravy a dovozní kontrolu kvality a požadavky na trvanlivost. Dovoz léků a potravin (včetně živých zvířat) řídí tzv. Saudi Food and Drug Organisation, která je propojena s celními orgány, referenčními laboratořemi, SASO a příslušnými ministerstvy. SFDA v současné době přejala od SASO i tvorbu norem pro dovoz potravin a léků. Z důvodu BSE platí od roku 2001 v rámci GCC (Gulf Cooperatioon Council – Rada pro spolupráci zemí Zálivu) zákaz dovozu živého skotu z EU. Tento zákaz je uplatňován v některých zemích GCC i na dovoz hovězího masa. V roce 2010 byl sekretariátem GCC zákaz živého skotu a masa zrušen pro NL, GE a FR, ne všechny země GCC však toto doporučení převzaly do svých interních předpisů. SAK zatím celoplošný (na celou EU) zákaz dovozu hovězího skotu a masa ponechává a postupuje cestou individuálních výjimek pro jednotlivé firmy (nikoli celé země). Celý proces je velmi finančně a administrativně nákladný a bez záruky úspěchu. Podrobnosti jsou uvedeny na stránkách ZÚ Rijád. Veškerá zvířata, tedy např. i kuřata, musí být zabita po islámském způsobu a mít certifikát tzv. „Halal potravin“. Porážka islámským způsobem je však v rozporu s předpisy v řadě zemí EU. Platí rovněž přísný zákaz dovozu vepřového masa a alkoholických nápojů. Dovoz zdravotnického zařízení podléhá pravidlům a normám Ministerstva zdravotnictví - Ministry of Health - Medical Supply Department a SFDA. zpět na začátek 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Vstup zahraničního kapitálu v jednotlivých případech schvaluje a zároveň podporuje zvláště k tomuto účelu zřízená státní agentura Saudi Arabian General Investment Authority (SAGIA). Podrobnosti jsou uvedeny na jejích internetových stránkách, kde jsou rovněž specifikovány obory, které jsou zatím pro zahraniční investory uzavřeny. Jejich seznam je vládními rozhodnutími postupně redukován (viz kapitola 6.5 – Negative List na stránkách http://www.sagia.gov.sa v kapitole Doing Business, Getting Started a podkapitole Licensing and other Government Procedures). Stoprocentní podíl cizího kapitálu v podniku je možný a repatriace fondů, zisku a platů není omezena. Základní formy vlastnictví (stručný souhrn, blíže viz SAGIA): společnost s ručením omezeným - LLC, tj. limited liability company - min. 2 společníci - 100% zahr. vlastnictví - min. vklad 500 000 SAR společný podnik - JSC, tj. joint stock company - min. 5 společníků - min. vklad 2 mil. SAR (pokud veřejně nabízené akcie, pak 10 mil. SAR) - cizinci z GCC max. podíl 25 % - vlastnictví cizincem nad 51 % pouze u společností s kapitálem nad 20 mil. SAR kancelář časově omezená na realizaci projektu - project branch office - 100% zahr. vlastnictví - min. vklad není požadován kancelář trvalá - permamnent branch office - 100% zahr. vlastnictví - min. vklad 500 000 SAR Při zakládání společného podniku nebo samostatné společnosti je třeba dát pozor na diferencované danění zahraničních a saúdských společníků.

zpět na začátek 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu Formy propagace, marketingu a reklamy odpovídají rozvinutým ekonomikám a využívání hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci je zcela běžné. Pro uvedení zejména spotřebního zboží na trh je nutno investovat prostředky do reklamy, pro prosazení zboží do obchodních sítí (zejména FMCG – Fast Moving Consumer Goods, rychloobrátkové spotřební zboží) je nutno počítat stejně jako na ostatních rozvinutých trzích s náklady na slevové akce, na propagaci v letácích vydávaných obchodní sítí apod. Při oslovování cílové skupiny spotřebitelů je nezbytné počítat s demografickýcm složením obyvatelstva - 60 % obyvatel je do 30 let. Reklamní kampaně bývají agresivní a sofistikované. Z důvodu silně zakořeněné tradice nebo trestnosti je však mnoho témat nepoužitelných, například z politiky, cizího náboženství, sexu nebo konzumace alkoholických nápojů a vepřového masa. Dále se nepoužívá řada metod z oblasti přímého marketingu, např. osobní prodej po domácnostech (respektování soukromí obydlí) a distribuce letáků pomocí pošty - státní pošta není doručována do jednotlivých domů a bytů ale pouze na PO Boxy. Home delivery je možná pouze při kurýrních zásilkách soukromých firem jako DHL, TNT, apod. Při marketingových akcích je nezbytné respektovat přísnou segregaci pohlaví z důvodu místního výkladu a praktikování islámu a zákazu jakékoli pracovní a veřejné činnosti v dobách modliteb. V současné době většina firem využívá kombinaci různých druhů reklamy jako je rádio, televize (zejména satelitní), deníky, bilboardy a předváděcí akce, např. s nákupních střediscích. Saúdsko arabský reklamní trh se rychle rozvíjí , příjmy z reklamy mají v příštích 5 letech zaznamenat meziroční nárůst o 20 %. Největší podíl na reklamním trhu (60 %) mají stále tištěná média, zejména arabsky psané deníky, jako je Al Shark Al Awsat, Okaz, Al Hayat, Al Jazeera, Al Riyadh, které vycházejí v nákladu 80–170. tis. výtisků. Podíl tištěných médií nicméně postupně klesá, zejména v souvislosti s nárůstem venkovní reklamy (velkoplošné obrazovky pro projíždějící řidiče) a digitálních médií. zpět na začátek 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví Během přijímacího řízení do WTO byly přijaty následující zákony, které jsou v souladu s mezinárodními dohodami TRIPS. Zákon o autorských právech z roku 2003 a příslušné prováděcí předpisy z roku 2004 Kopírování a nezákonný prodej plagiátů je penalizován vysokými pokutami (za první prohřešek 67 tis. USD, za opakovaný 133 tis. USD). I přes velké pokuty existují v KSA "kamenné" obchody, kde se dají koupit přepálené hry, počítačové programy a filmy. Patentový zákon a prováděcí předpisy z roku 2004 Žádosti o registraci patentů se podávají na "King Abdulaziz City for Science and Technology". Předmětem patentové ochrany může být výrobek nebo výrobní proces a jejich zdokonalení. Patenty se vydávají na 20 let. Poplatek za vydání patentu je 213 USD, roční poplatky se pohybují od 133 USD (první rok) do 2 666 USD (dvacátý rok). Zákon o ochranných známkách z roku 2002 Ochranná známka může být vydána pouze saúdské fyzické nebo právnické osobě a má platnost 10 let. Slova nebo symboly, které jsou v rozporu s islámskými principy nemohou být předmětem ochranných známek, stejně tak jako vlajky nebo symboly KSA nebo dalších států. Žádosti se podávají a ochranné známky se registrují na ministerstvu obchodu a průmyslu.

zpět na začátek 6.6. Trh veřejných zakázek Systém udělování státních zakázek je v KSA regulován řadou královských dekretů a ministerských nařízení. Hlavním zdrojem informací ohledně postupů při avizování výběrových řízení, předkládání a vyhodnocování nabídek a udělování kontraktů je královský dekret č. M/58 ze dne 4/9/1427 (9/28/2006). V KSA neexistuje ústřední komise pro udělování státních zakázek. Každá vládní agentura, či ministerstvo má plnou pravomoc udělovat zakázky na základě podmínek příslušné legislativy a za tímto účelem vypisovat tendry. Zahraniční firmy, které se hodlají účastnit příslušných tendrů musejí být nejprve zaregistrováni u orgánu vypisujícího tendr (ministerstvo, místní samosprávy, státní agentury) a projít obecnou předkvalifikací. U veřejných prací musí kontraktor získat příslušný stupeň kvalifikace (třídu) u Ministry of Municipality and Rural Affairs. Když dojde k vypsání tendru příslušná organizace je následně sama osloví k předložení nabídky. Zákon totiž stanoví, že příležitost k účasti na státních zakázkách ostanou všechny "kvalifikované" společnosti. Minimální počet oslovených je 3, v případě stavebních prací 5. Zakázky do 1 mil. SR (200 tis. EUR) je možné udělit bez výběrového řízení. V případě nákupu zbraní o "kvalifikovanosti" výrobce rozhoduje předseda vlády. Některé rezorty (např. ministerstvo zdravotnictví v případě nákupu léků) kažoročně aktualizují seznam firem, které se mohou státních zakázek zůčastit (tzv. "eligibility"). Zákon o státních zakázkách se nevstahuje na veřejné akciové společnosti jako je např. Saudi Aramco, nebo SABIC, nicméně v praxi se i tyto subjekty příslušnými pravidly řídí. Zákon, který předepisoval zahraničním společnostem, aby měly v případě jejich zájmu o účast ve státním tendru v zemi svého oficielně registrovaného zástupce byl zrušen v roce 2001. Zahraniční společnosti se tak mohou tendru zúčastnit napřímo, nicméně jejich šance na vítězství se zvyšují v případě, že mají v zemi registrovanou pobočku, či ještě lépe společný podnik s místním partnerem. Zákon totiž uvádí, že v případě státních zakázek mají přednost saúdské firmy následovány společnými podniky s převahou saúdského kapitálu a saúdské zboží má přednost před zahraničním, a to i v případě jeho nižší kvality, pokud splňuje požadavky tendru. Zadání tendru většinou též předepisuje minimální podíl zakázky, který zahraniční firma musí udělit saúdskému subkontraktorovi (v případě kontraktu na veřejné práce je to 30%), nebo minimální podíl zboží a služeb kontrahovaný v místě. V případě, že má zahraniční firma v zemi svého místního zástupce či distributora, je státní subjekt povinen příslušné zboží nakoupit od něj (např. automobily a náhradní díly). Náhradní díly se mohou nakupovat pouze od oficiálního dealera. U zbrojních zakázek je naopak zakázáno jednat přes prostředníky či zástupce a vyplácet jim provizi, která by zvyšovala cenu zakázky. Zahraniční firma, která nemá v zemi pobočku a získala kontrakt, si musí do 30 dní od udělení zakázky zaregistrovat tzv. "temporary branch". Zákon o státních zakázkách předepisuje, aby výběrová řízení byla vyhlašována v oficiálním věstníku (vychází pouze v arabštině), dvou místních denících a v elektronických médiích, včetně stránek regionálních obchodních a průmyslových komor. Doba od vyhlášení tendru do jeho uzávěrky nesmí být kratší, než 30 dní. I přes nezbytnost předchozí kvalifikace na seznam jednotlivých ministerstev (vendor list) bývá většina velkých tendrů dvoukolová. První kolo, tzv. "beauty contest" slouží k vyřazení uchazečů, kteří nesplňují požadavky na finanční přiměřenost, technickou kvalifikaci či nemají požadované reference předchozích zakázek srovnatelných s vypsaným tendrem. V druhém kole jsou vybraní uchazeči vyzváni k předložení technické a finanční nabídky (předkládají se zvlášť v zalepených obálkách). Spolu s nabídkou je vyžadována nabídková záruka "bid bond" ve výši 2 % z hodnoty nabídky, který musí být vystaven nebo potvrzen saúdskou bankou nebo pojišťovnou akreditovanou u Saudi

Arabian Monetary Agency. Bid bond musí být vrácen nabízejícímu do 7 dnů od uplynutí jeho platnosti. Každý vypisovatel tendru musí jmenovat dva tříčlenné nabídkové výbory. Tzv. "opening committee" otevírá obálky a posuzuje, zda nabídka splňuje formální požadavky tendru. "Decision Committee" poté nabídku hodnotí po technické stránce (výbor si může vyžádat stanovisko nezávislého experta). Cenová a finanční část nabídky smí být otevřena pouze pokud nabídka prošla technickou částí výběrového řízení. Nejnižší cena nebývá jediným kritériem pro udělení zakázky, posuzuje se celková výhodnost i z hlediska doby plnění, finančích podmínek a doprovodných služeb (délka záruky, bezplatného servisu atd.). Zakázky nad 3 mil. SR (600 tis. EUR) musí být schváleny vedoucím pracovníkem zadavatele tendru (např. ministrem), zakázky nad 100 mil. SR (20 mil. EUR) schvaluje předseda vlády. Vítěz tendru musí do 10 dní od obdržení příslušného oznámení otevřít záruku za dobré provedení díla (Performance Bond) ve výši 5 % hodnoty zakázky a následně je přizván k podpisu kontraktu. Každá státní agentura má svůj "modelový kontrakt" jehož podmínky jsou více-méně dané až na technická specifika zakázky. Většina kontraktů bývá v arabštině, ve výjimečných případech však může státní agentura uzavřít kontrakt i v agličtině. Znění kontraktu bývá součástí tendrových podmínek. Pokud jde o platební podmínky, standardní bývá plat předem do 20%hodoty kontraktu, dále platba vázaná na provedení částečného plnění (dodání zboží, měsíční výkazy prací apod.) a tzv. zádržné "retention money" ve výši 10% zakázky, které je uvolněno po převzetí díla zákazníkem a předložení potvrzení o úhradě všech daní spojených s předmětem plnění kontraktu, které vydává daňový úřad (Department of Zakat and Income Tax). Za pozdní plnění zakázky bývá penále do max výše 4% z hodnoty zakázky u dodávek zboží a 10% u zakázek na stavební nebo montážní práce. Zákon zakazuje státním institucím začlenit do kontraktu arbitrážní doložku s příslušností sporu u zahraniční arbitráže. Případné spory řeší tzv. Board of Grievances, což je zvláštní tribunál, který je mimo v zemi převažující systém islámských soudů Šarja. zpět na začátek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka Řešení obchodních sporů Při uzavírání jakéhokoliv smluvního vztahu s místním partnerem je nezbytné mít na paměti případné řešení sporu soudní cestou. Pro zahraniční subjekt je vzhledem k neznalosti místního práva a místních soudních procedur samozřejmě snažší si do smlouvy (po dohodě s místním partnerem) zakomponovat české či evropské právo a evropský soud či arbitráž. Rozhodnutí cizích soudních a arbitrážních instancí však nejsou v KSA přímo vykonatelné a podléhají předchozímu schválení místními justičními orgány, což je velmi nepravděpodobné zejména v případě, že byl soudní spor řešen podle jiného než islámského práva. Pokud saudský partner nemá prokazatelně majetek v zahraničí, resp. v zemi, kde jsou uznávané výkony cizích soudních a arbitrážních rozhodnutí, pozbývá příslušnost zahraničí arbitráže ve smlouvě svůj praktický význam. Níže uvádíme další specifika této problematiky. Spory s partnerem v joint venture – např. v KSA založené Limited Liability Company Spory řeší podle saúdského práva tzv. Board of Grievances (zvláštní tribunál určený pro řešení určitých typů sporů, např. mezi kontraktorem a státem v případě státních zakázek a sporů zahraničních subjektů s místními partnery). Tato instituce potvrzuje též rozsudky zahraničních arbitráží v případě, že nejsou v rozporu s místním právem Šárija, a předává je místnímu soudu k vykonání rozhodnutí. V opačném případě vydá tato instituce rozhodnutí, že rozsudek musí být potvrzen místním soudem, což v praxi znamená zahájení nového soudního řízení u mísntího soudu a podle místního práva. Spory s obchodním zástupcem Podle vzorové smlouvy o obchodním zastoupení publikované Ministerstvem obchodu a průmyslu

KSA (text není obligatorní) se spory řeší podle místního práva u Board of Grievances nebo u místní či zahraniční arbitráže. Pokud si strany dají do smlouvy zahraniční právo a soud, možné to je, nicméně uznání rozhodnutí zahraničních soudních subjektů je v KSA těžko dosažitelné, zejména pokud byl spor řešen podle jiného, než islámského práva. Pro uznání výkonu cizího soudního rozhodnutí je nezbytné, aby oba státy měly podepsánu příslušnou bilaterální dohodu. KSA tuto dohodu nemá s žádným nearabským státem. Rozhodnutí zahraničního soudu jde tedy znovu před místní soud, který případ posuzuje od začátku a podle místního práva. KSA v roce 1992 sice přistoupila k mnohostranné dohodě o uznávání rozhodnutí mezinárodních arbitráží (New Your Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitration Awards), nicméně si vyhradila právo, že rozhodnutí uzná pokud nebude v rozporu s právem Šarija a zájmy státu. Rozhodnutí zahraniční arbitráže jde tedy před Board of Grievance, která posoudí, zda z tohoto pohledu vyhovuje. Jsou případy, že byl rozsudek uznán, nicméně ve většině případů ne, zejména pokud byl spor řešen podle odlišného práva. Arbitráž v jiné zemi, než v KSA se tedy vyplatí, pokud má místní zástupce majetek v zahraničí. Pokud má majetek pouze v KSA, právníci doporučují řešit případné spory saúdskou arbitráží, jejíž rozhodnutí je rychlé. Rozsudek místní arbitráže je potvrzen Civil Right Directorate, který dá pokyn místnímu soudu k vydání příkazu k příslušnému plnění (zabavení majetku apod.) V současné době se připravuje systém uznávání arbitrážních rozsudků vydaných mezinárodní arbitráží při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži. Pro potvrzování těchto rozsudků budou v KSA zřízeny specializované arbitrážní tribunály. Spory mezi kontraktorem (místním, či zahraničním) a saúdským státním subjektem (investorem) Saúdské státní firmy a instituce nesmějí podle zákona o veřejných zakázkách do svých smluv s dodavateli zakomponovat příslušnost zahraniční arbitráže. Spory výhradně řeší Board of Grievances. Ochrana českých investic v KSA podle bilaterální smlouvy o podpoře a ochraně investic Dohoda o podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost 13. 3. 2011. Rozhodčí doložka v dohodě se vztahuje na řešení sporů mezi stranami, tedy státy a dále mezi státem a obchodním subjektem druhé strany. Neřeší spory mezi obchodními subjekty navzájem. Mezinárodní arbitráž je možná. zpět na začátek 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba Pro obchodní jednání je nejpodstatnější osobní kontakt mezi stranami. Bez vzájemného osobního kontaktu lze jen těžko očekávat získání důvěry, ale i významnějšího pokroku při jednání na straně saúdského partnera. Dlouhé držení ruky hostitelem při vítání je výraz pohostinnosti. Může dojít i k tomu, že Vás saúdský partner provází společností a drží Vás za ruku – i to je výrazem přátelství k Vám, aniž by v tom měly být hledány jakékoliv jiné úmysly. Vysloveným projevem přátelství je objetí a s krátkým dotekem oběma tvářemi (viz francouzský uvítací zvyk, zde však jedenkrát na levou tvář a jednou až vícekrát na tvář pravou). Je třeba brát na zřetel, že v arabských zemích je vzájemná vzdálenost komunikujících osob kratší než v Evropě. Formální anglický pozdrav „How are you“ je při komunikaci v anglickém jazyce naprosto běžný, ba dokonce nutný. I přesto, že jednání budou probíhat v angličtině, je zdvořilé pozdravit arabsky, tedy Salam Alejkum („mír s Tebou“), potažmo na takovýto pozdrav od partnera odpovědět Alejkum Salam. Méně formální rozloučení zní Másalama. Pokud saúdský partner neovládá angličtinu, což je spíše výjimkou, je obvykle schopen z řad vlastních zaměstnanců, podřízených či kolegů zajistit tlumočníka z angličtiny do arabštiny a naopak. Typické uvítací občerstvení je světlá trpká káva dolévaná do malého šálku, potom malý šálek s

ouškem sladkého čaje a někdy také datle. Nejslušnější je si kávu nechat dolít, ale ne více než třikrát. Kávu vždy dolévá obsluha. Pokud další kávu již nechceme dolévat, krátce pokýváme šálkem v prstech ze strany na stranu. Šálek se drží pravou rukou. Pravou rukou se zásadně konzumují jakékoliv nápoje či potraviny, levá ruka se zásadně nepoužívá. To je důležité brát na zřetel např. zejména při typické arabské večeři, kdy se hoduje na zemi rukama bez použití příborů. Zde je na místě upozornit rovněž na dostatečnou hygienu nohou a kvalitní ponožky, neboť se často stoluje i ve stanu v sedě na zemi na kobercích a zásadně se zutými botami. Při jednání se saúdským partnerem je zvykem nejprve zahájit rozhovor obecnými tématy, např. o klimatických podmínkách, o sportu, o významných událostech v zemi či světě, je však vhodné se zdržet jakýchkoliv kritických komentářů k odlišnostem způsobu života a myšlení v SAK, saúdský partner rovněž nebude kritizovat způsob života a myšlení v ČR. Obecně však lze konstatovat, že saúdský partner bude odmítat islamistický terorismus, resp. jakékoliv formy politicky zaměřeného terorismu. Je nutné si též uvědomit, že současná vládní garnitura proti islamistickému terorismu v SAK intenzivně bojuje. Je rovněž zdvořilé se optat na rodinu, pokud již partnera a jeho rodinné poměry známe. Jednání je nezbytné naplánovat do takových hodin, kdy neprobíhají motlitby. Saúdský partner uvítá, pokud sami berete na zřetel časy motliteb a požádáte o přerušení nedokončeného jednání, abyste umožnili saúdskému partnerovi odebrat se na motlitbu (cca 30 minut). Rovněž není vhodné jednání protahovat nad obvyklou pracovní dobu. Na druhou stranu je saúdský partner namnoze ochoten jednat např. při večeři ve večerních hodinách, na evropské poměry dokonce někdy až neobvykle pozdních. Je vhodné saúdského partnera, na němž nám záleží, obdarovat. Vhodným dárkem je především český křišťál, nepřijatelné jsou jakékoliv dárky s náznaky křesťanské či jiné než islámské náboženské symboliky a nedostatečně oděnými ženami. Evropská vážná hudba je dárkem pouze pro znalce, evropská melodika je výrazně odlišná od arabské a pro partnera nemusí být srozumitelná. Saúdský partner uvítá rovněž informace o ČR, je však třeba dávat pozor, aby případné informační materiály či publikace neobsahovaly nadměrné množství zobrazení náboženských křesťanských staveb a symbolů, nepřijatelné jsou publikace se zaměřením na židovskou symboliku či židovské památky v ČR. Kromě svátků má sváteční atmosféru také celý místní devátý měsíc zvaný ramadán, kdy se pravověrní přes den postí (nejedí, nepijí, nekouří, což by v tomto období neměl na veřejnosti činit ani evropský návštěvník) a večer bohatě hodují, a první polovina místního dvanáctého měsíce, kdy se organizuje výroční pouť do Mekky zvaná hadž, které se schopný muslim musí zúčastnit alespoň jednou za život. V době hadže a ramadánu je lépe neorganizovat žádná obchodní jednání. Při jednání o zřízení zastoupení firmy v KSA je nezbytné zvážit, zda je saúdský partner skutečně schopen se zastoupení plně věnovat. Na mnohé lze usoudit již z velikosti firmy, jejích možností pokrýt svou činností rozsáhlé saúdské území, počtu a kvality jejích zaměstnanců či umístění a vybavení sídla firmy. V případě udělení zastoupení je třeba saúdského partnera správně motivovat a být s ním v častém kontaktu, v osobním kontaktu pak rozhodně vícekrát do roka. I v anglických textech se často používá místní datování. Pro lepší rozlišení je za místním letopočtem někdy uvedena zkratka "H." (zkratka názvu místního kalendáře Hijri) a za naším letopočtem zkratka "G." (zkratka názvu evropského kalendáře Gregorian). Místní letopočet začal v roce 622 našeho letopočtu a místní kalendář je lunární. Má také 12 měsíců, ale maximálně po 30 dnech, takže rok je zpravidla o 11 dní kratší. Rok 2014 začal 29. 2. 1435 a končí 9. 2. 1436. Pro přepočty dat je velmi užitečná webová stránka, kde lze flexibilně konvertovat data mezi islámským (hijri) a evropským (gregoriánským) kalendářem. SAK se nachází v jiném časovém pásmu než ČR. V době letního času je rozdíl oproti SELČ +1 hodina, v zimním období činí rozdíl proti SEČ +2 hodiny.

Nejen veřejné, ale i mnohé soukromé prostory a akce bývají buď vyhrazeny pouze pro muže nebo rozděleny zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Ženy nesmějí řídit automobil (o možnosti povolit ženám řízení automobilu se hovoří otevřeně v médiích i politických kruzích již několik let). Na veřejnosti (a tedy i při jednáních) musí i cizinky nosit přes normální oblečení základ místního kroje zvaný abája, tj. tenký černý plášť od krku až po kotníky a k tomu musí mít vlasy zakryté černým šátkem. Občasná tolerance zvyku evropských žen nemít hlavu zakrytou šátkem například při nákupech ve velkých nákupních střediscích či dokonce na ulici může narazit na kontrolu mutawy (náboženské policie), kdy je nutno si hlavu okamžitě zakrýt. Pokud je to možné, je zásadně mutawou upozorněn muž ženu doprovázející (měl by to být vždy blízký příbuzný či manžel a tomu je případně nutno přizpůsobit své vystupování). Dle místních zákonů by mutawa neměla zasahovat, pokud není v doprovodu policie a tudíž je v případě nepřítomnosti policisty teoreticky možné její připomínky ignorovat. V posledních letech docházelo k mnoha porušením těchto pravidel. Mutawa je v posledních měsících nabádána vládou k větší toleranci k západním cizincům a ke slušnému vystupování. zpět na začátek 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) Pro vstup na území SAK je nutné vízum. Vízum vystavuje ZÚ Saúdské Arábie v ČR, a to na základě žádosti zvoucí osoby nebo organizace, anglicky označované jako sponsor - ten musí vyplnit elektronický dotazník místního MZV a po schválení a přidělení čísla víza jej zašle českému žadateli. Kontakty: Královské velvyslanectví Saúdské Arábie angl. Royal Embassy of Saudi Arabia Korunovační 622/35, 160 00 Praha 6 - Bubeneč tel. 257 316 606 257 316 597 fax 257 316 593 e-mail mailto:[email protected] provozní hodiny po-pá 9:00 – 15:00 konzulární oddělení tel. 257 316 606 fax 246 004 102 e-mail mailto:[email protected] provozní hodiny po-čt 10:00 – 15:00 Údaje jsou aktualizovány na http://www.mzv.cz - Diplomatické úřady - Cizí úřady v ČR - Přehled úřadů cizích zemí pro českou republiku - S - Saúdská Arábie. Podmínkou pro vystavení víza je dále ze strany českého žadatele vyplněný vízový dotazník elektronického systému ministerstva vnitra enjazit a dále žádost ZÚ KSA a podepsané prohlášení s poučením o zákazu dovozu vybraných komodit (alkohol apod.), předložení 2 pasových fotografií, cestovní pas, platný nejméně po dobu 6 měsíců od data plánovaného výjezdu do SAK, a úhrada správního poplatku prostřednictvím systému enjazit. Vízový poplatek se mění dle kurzu USD a liší se dle typu víza, informace podá ZÚ SAK v Praze. Obvykle se vystavuje jednorázové vízum na dobu pobytu do 30 dní, v odůvodněných výjimečných případech lze získat i vízum na 90 dní či vícenásobné vízum s délkou pobytu do 30 až 90 dnů. Při plánování cesty do SAK je nezbytné počáítat s dostatečným časovým předstihem pro vyřízení víza (3-4 týdny) a s omezeními pracovní doby po dobu saúdských svátečních období - ramadánu, eidů, hádže apod. Vzhledem k tomu, že turistický ruch do SAK je již dlouhá léta v počátečních fázích rozvoje, SAK vystavuje turistická víza jen ve velmi omezené míře. Důvodem pro jeho vystavení je pouze zájezd, zakoupený v autorizované cestovní kanceláři. Při žádosti o pracovní pobyt se požaduje rovněž pozvání sponzora (saúdského zaměstnavatele), schválené ministerstvem vnitra SAK (saúdské ministerstvo zahraničních věcí o schválení informuje

příslušný ZÚ), dopis vysílající organizace z ČR, zdravotní zpráva, 2 pasové fotografie a úhrada správního poplatku. Do SAK je zakázán dovoz alkoholu, drog, podezřelých léků, vepřového masa, zbraní, pornografie a materiálů za účelem propagace jiného než islámského náboženství. Bibli lze dovézt pouze pro osobní potřebu, dovoz většího množství této a podobných publikací je považován za dovoz za účelem propagace a hrozí za nj přísné tresty. Je ilegální a přísně trestáno nejen alkohol a pornografii dovážet, ale i vlastnit. Nevstupujte na území SAK pod vlivem alkoholu, může to mít nepříjemné následky v podobě přísného trestu. Homosexuální chování vč. homosexuálního pohlavního styku je ilegální a může vést až k trestu smrti. Při cestování po SAK je striktně zakázán nemuslimům vstup do měst Mekka a Medína. Dále je zakázáno fotografování a filmování osob bez jejich svolení a pro bezpečnost státu významných objektů. Během devátého měsíce místního kalendáře (ramadánu) je zakázána konzumace jídla, pití a kouření na veřejnosti přes den (od úsvitu do soumraku). Veřejné objekty nebo jejich větší části bývají často vyhrazeny pouze pro muže, menší pro ženy nebo rodiny. V případě, že jsou objekty přístupné oběma pohlavím, je tomu tak mnohdy odděleně v různé dny. Ženy nesmějí řídit automobil ani se nechat doprovázet jiným mužem než blízkým příbuzným (manžel, bratr, otec) nebo jinak povolaným zástupcem. Na veřejnosti musí i cizinky nosit přes normální oblečení základ místního kroje zvaný "abája", tj. tenký černý plášť od krku až po kotníky a k tomu černý šátek. Muži nemohou nosit na veřejnosti krátké kalhoty nebo tričko bez rukávů. Naopak se zásadně nedoporučuje Evropanům nosit místní mužský kroj či jeho součásti. Od pozdního podzimu do jara je podnebí v Saúdské Arábii mírné s ojedinělými, většinou krátkými přeháňkami (noční teploty se pohybují kolem 10oC, denní kolem 15oC). V létě panují velká vedra bez srážek (často kolem 50oC přes den a 35oC v noci), v pobřežních oblastech se klima vyznačuje vysokou vlhkostí vzduchu, vnitrozemské klima (např. v Rijádu) je naopak velmi suché a prašné. Je nutné si uvědomit, že Středoevropanovi hrozí velmi snadno dehydratace organismu a tomu je třeba přizpůsobit pitný režim zásadním zvýšením příjmu tekutin i bez předchozího subjektivního pocitu žízně. Riziko infekčních onemocnění je nízké. Pro delší pobyt se doporučuje očkování proti hepatitidě typu A i B, břišnímu tyfu a meningitidě, malárie se v oblasti prakticky nevyskytuje (výskyt malárie je občas zaznamenán v jižních oblastech SAK), naopak se oproti Evropě častěji vyskytují hepatitidy typu C i D, svrab, plísně či vši. V několika posledních letech je třeba se vyhýbat bližšímu kontaktu s velbloudy, kteří jsou v regionu z 90 % nakaženi MERS (chřipkový virus, proti němuž není vakcína a zhruba 40 % případů onemocnění končí smrtí). Další údaje např. http://www.travmed.com, http://www.who.int a mnoho dalších webových stránek, zabývajících se cestovní medicínou. Konzumovat je nutné zásadně balenou pitnou vodu, vodu ve veřejné síti nelze evropskému cestovateli doporučit (ani ve velkých městech není voda z veřejné sítě konzumovatelná bez rizika, je však běžně použitelná pro např. pro čištění zubů). Potraviny jsou pro konzumaci v zásadě bezpečné, je vhodné se vystříhat konzumace takových druhů ovoce či zeleniny, u kterých nelze zajistit dostatečné omytí a které pocházejí z dovozu z rizikovějších zemí (např. hlávkový salát, jahody z některých afrických zemí). Při nákupech v obchodech je vhodné sledovat původ zboží a expirační dobu potravinových výrobků, expirační doby bývají v některých případech odlišné od běžných českých.

V SAK jsou k dispozici dvě elektrické sítě, a to 110 V/60 Hz a 220 V/60 Hz, na napětí je třeba dávat pozor při zapojování přístrojů do zásuvky (notebooky, holicí strojky apod.). Dodávky elektřiny jsou bez problémů. Existuje mnoho různých typů zásuvek, příslušné adaptéry jsou však v SAK celkem běžně k dostání. Na výše uvedené skutečnosti si dejte pozor i při nákupu elektrospotřebičů v SAK. Dosti často jsou ovšem i přístroje na 220 v vybaveny britskými zástrčkami. Obecná kriminalita je nízká, opatrnost je na místě pouze při pobytu např. na tržištích (súcích) v době nejvyšší návštěvnosti, kde se cizinec pohybuje na malém prostoru v davu. Stejně jako např. v Praze i jiných velkých evropských městech je třeba dávat pozor na kapsáře, kteří se zaměřují zejména na krádeže mobilních telefonů. V zaparkovaných autech není vhodné ponechávat věci na očích kolemjdoucích. Auta je nutno při parkování zamykat. Pro cesty do Saúdské Arábie je vhodné sledovat aktuální doporučení na stránkách MZV a velvyslanectví ČR v Rijádu. zpět na začátek 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Zahraniční společnost, která v zemi zřídí svoji pobočku, společnost s ručením omezeným, či akciovou společnost může zaměstnávat místní i zahraniční osoby. Pro poměr mezi zahraniční a místní pracovní silou platí tzv. saudizační kvóty, které se liší podle jednotlivých sektorů ekonomiky, případně implementovaných projektů na zakladě licence vydané agenturou SAGIA. Podle zákoníku práce (labour Law) z roku 2005 všeobecně platí, že podíl Saudů by měl být 75 % všech zaměstnanců firmy a Saúdové by měli dostávat 50 % všech mzdových prostředků. V roce 2006 však ministerstvo práce vyhlásilo redukci saúdizačních kvót v oborech, o které je ze strany Saúdů malý zájem. Kvóty v obchodu a průmyslu byly sníženy na 30 %, pro firmy poskytující stavební a montážní práce (tzv. "contractors") byla min. kvóta stanovena na 10 %. Desetiprocentní saúdizace platí též pro drobné podnikání v oblasti služeb, jako jsou autoopravny, benzínové stanice, nákladní doprava a taxi služby, lékárny, pekárny, krejčovské a truhlářské dílny. V těchto profesích je však téměř nemožné, alespoň ve velkých městech, se se Saudy setkat. V červnu 2011 vyhlásila vláda nový program saúdizace, tzv. Nitiqát, který stanovil nový systém kvót minimálního podílu saúdských zaměstnanců. Kvóty jsou stanovené s ohledem na obor činnosti a velikost firmy (malé firmy mají nižší procentní kvóty než velké), takže je nyní celkem cca 200 rozdílných kategorií kvót. Podle dodržování kvót jsou firmy označeny nálepkami premium, zelená, žlutá a červená a jsou stimulovány či sankciovány (premium a zelená již nemusí žádat o povolení pro nábor cizích zaměstnanců a může zaměstnat pracovníky firem ze žluté a červené kategorie bez souhlasu jejich sponzorů), žlutá má stop stav na nábor nových zahraničních sil a nesmí prodloužit stávající pracovní povolení na více jak 6 let a červená má stop stav i na prodlužování stávajících pracovních povolení. V roce 2013 začala SAGIA prosazovat při každoročním prodlužování licencí zahraničním společnostem, aby podíl zahraničního managementu byl pouze 25 % z celkového počtu řídících pracovníků. Obecně platí, že zahraniční investor si může pro svoji investici - projekt vyjednat individuelní kvóty, např. pokud by nedostatek místní kvalifikované síly mohl projektový záměr ohrozit, požádá o výjimku z předepsaných kvót. To platí zejména v oblastech, kde jsou požadavky na zaměstnání Saúdů vysoké, např. v bankovnictví a konzultačních službách (podle SAGIA 75%). Podle oficiálních statistik tvoří Saúdové zaměstnaní v soukromém sektoru pouze 10 % všech zaměstnanců v tomto sektoru pracujících, což potvrzuje malý zájem Saúdů o práci v soukromém sektoru (nižší mzdy, méně prestižní povolání, vyšší pracovní nasazení) a současnsě i nedůslednost pracovního úřadu při kontrole naplňování předepsaných kvót. Ženy mohou být zaměstnány jen v několika málo profesích, nejčastěji jako učitelky, lékařky a zdravotní sestry. Řada žen pracuje v bankovnictví, a to pouze tam, kde mají pobočky vytvořeny specielní sekce pouze pro ženskou klientelu. V oblasti Džiddy je tzv. "mixování pohlaví - gender mixing" benevolentnější, ženy tam pracují společně s muži, např. v cestovním ruchu, obchodních

komorách a maloobchodě. Mzdy a platy se nedaní, ale odvádí se z nich sociální pojištěníu tzv. GOSI (General Organisation for Social Insurance), které je upraveno zákonem o sociálním pojištění - Social Security Law vydaném královským dekretem č. M/33 of 27/8/1421 H. Zaměstnavatel odvádí u místních sil 11%, u zahraničních 2%, místní pracovní síly odvádějí ze svého platu 9% . Pro zahraniční pracovníky není sociální ani zdravotní pojištění povinné. Zahraniční firmy však většinou svým zahraničním zaměstnancům zdravotní pojištění platí. Pro Saudy je lékařská péče zdarma. V březnu 2011 byl vydán dekret, který stanovil minimální měsíční mzdu ve státním sektoru na 3000, SR (cca 15 000 Kč). Pro soukromý sektor tato hranice neplatí. Průměrná měsíční mzda v soukromém sektrou se pohybuje kolem 8 000 SR. (řidič - 2 000, účetní - 4 000, stavební inženýr 7 500, stavební manažer 15 000 SR. ). Rozvazování pracovního poměru s místními silami je všeobecně riskantní, zejména bez konzultace s právníkem. Pracovní vztah upravuje tzv. "Labour and Workmen Law" - Royal Decree No. M/21 of 1389 H. Pracovní smlouva musí být písemná, v arabštině a dvou originálech. Před soudem však obstojí v případě sporu i ústně uzavřená pracovní smlouva. Podmínky uzavřené v pracovní smlouvě nesmějí být v rozporu se zákony. O zaměstnávání občanů z ČR je v SAK poměrně velký zájem zejména v saúdském zdravotnictví. Nutnou podmínkou pro práci v SAK je obstojná znalost angličtiny. Ve zdravotnických oborech existuje na českém trhu HR několik agentur, specializovaných na teritorium SAK, např. G5 Plus, Euro Staff aj. Základní podmínkou zaměstnání v SAK je patronát zaměstnavatele, tzv. sponzora. Bez existence sponzora - a tedy pracovní smlouvy a jeho pozvání - nelze získat saúdské vízum. Pracovní smlouvy jsou obvykle jedno- až dvouleté a při spokojenosti zaměstnavatele je obvykle nabízeno další jednoleté prodloužení. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance zdravotně pojistit. Doba dovolené se obvykle pohybuje mezi 40 až 49 dny, do nichž se započítávají i víkendy (pá, so) či svátky (eidy). Je obyvklé, že sponzor poskytuje zaměstnanci ubytování (vč. nákladů na spotřeby energií) a dopravu na pracoviště. Ve zdravotnictví je ubytování obvykle nabízeno ve vlastních prostorách uvnitř nemocnic, kde platí relativně přísná pravidla (limitovaný večerní návrat do ubytovacích prostor, zákaz návštěv opačného pohlaví apod.). Pokud není sponzor schopen zajistit vlastní ubytování, dává zaměstnanci k dispozici jednorázovou sumu na ubytování. V případě středních a vyšších manažerských funkcí dává sponzor obvykle rovněž jednorázový příspěvek na pořízení automobilu. Sponzor zpravidla nekontroluje, zda jakýkoliv jím poskytnutý příspěvek zaměstnanec využil plně či jen zčásti. V případě možnosti ubytování mimo areál zaměstnavatele je vhodné (až nutné s ohledem na bezpečnost, místní zvyklosti a životnní styl) ubytování v compoundech evropského typu. Nesezdané páry nemají ve zdejších podmínkách legální možnost společného ubytování (dle místních zvyklostí se nesmí spolu ani pohybovat na veřejnosti). Sponzor rovněž poskytuje zaměstnanci minimálně jednu zpáteční letenku ročně pro cestu domů (v některých případech i finanční částku, jejíž přímé využití nekontroluje). Sponzor zajistí zaměstnanci dlouhodobé pracovní vízum a místní průkaz totožnosti, dle místních zvyklostí si však ponechává kontrolu nad zaměstnancem tím, že při vystavení místního dokladu totožnosti zadrží pas zaměstnance (ten má tak vždy jen jeden z těchto dokladů totožnosti). Potíže se zaměstnavatelem mohou nastat obvykle při žádosti získat vízum pro vycestování a návrat do SAK za účelem dovolené (zajišťuje zaměstnavatel v relativně dlouhých lhůtách) či při předčasném ukončení pracovní smlouvy ze strany zaměstnance (tzv. exit vízum). Doporučujeme též navštívit webové stránky příslušných personálních agentur, které zprostředkovávají práci pro české zdravotníky v SAK (G5 Plus, Euro Staff). zpět na začátek 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Místní zdravotní péče je zejména ve větších městech ve státních zařízeních na velmi vysoké úrovni. Namnoze je zaměstnáván zahraniční personál (v saúdském zdravotnictví pracuje i nezanedbatelný počet českých občanů, ZÚ může doporučit případné kontakty na tyto pracovníky), státní nemocnice jsou vybaveny soudobou technikou. Péče o cizince je v zásadě péčí placenou a je nutno si náklady refundovat u své zdravotní pojišťovny. Zahraniční zaměstnanci místních firem bývají zdravotně pojištěni, Saúdové mají zdravotní péči ve státních zařízeních zdarma. Zahraniční zaměstnanci ve zdravotnictví požívají stejných výhod, navíc mají namnoze možnost požívat zdarma nadstandardních služeb zaměstnavatele (VIP oddělení, kosmetické operace apod.). Obecně neexistují žádné dohody o spolupráci zdravotních pojišťoven. Pro krátkodobý pobyt v SAK je vhodné uzavřít zdravotní pojištění pro zahraničí. zpět na začátek Souhrnná teritoriální informace 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled 2. Zahraniční obchod a investice 3. Vztahy země s EU 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu 7. Kontakty Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/s...ladni-podminky-pro-uplatneni-18976.html

ČT 1 Rozhovor s Marianem Jurečkou a Petrem Gazdíkem 10.4.2016

ČT 1 str. 1 12:00 Otázky Václava Moravce

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Václav MORAVEC, moderátor -------------------Mít v Panamě domek nebo alespoň loďku je v módě. Co dalšího se dozvíme z panamských dokumentů? Jde jen o plácnutí do vod Karibiku nebo se ukáže, že boj proti anonymním akciím a daňovým rájům je pouze předstíratelný? Nejen o tom v duelu prvního místopředsedy lidovců, ministra Mariana Jurečky, a úřadujícího předsedy Starostů a Nezávislých, místopředsedy sněmovny Petra Gazdíka. Dýchat čistý vzduch a zároveň žít v bohaté průmyslové zemi. Ekologové tvrdí, že to jde a odkazují na britský antifosilní zákon, který snížil emise a spotřebu energie a zároveň vzrostla výroba. Podobný zákon se připravuje i v Česku. Platit by mohl už příští rok. Téma pro ministra životního prostředí Richarda Brabce a člena představenstva Svazu průmyslu a odpravy Luboše Pavlase. Aut přibývá, ale dálnice spíš stojí, než aby se stavěly. Co vyřešil například pražských obchvat a jak se ulevilo D1? A na co všechno se mají řidiči připravit pro letošek? Akta OVM s generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic Janem Kroupou. I to jsou témata, o kterých se po dnešních Otázkách začne mluvit. S nadhledem a v souvislostech. Vítejte a hezkou neděli vám všem. Offshore Leaks, Swiss Leaks, /nesrozumitelné/. To jsou názvy akcií, respektive skandálů, které v uplynulých 3 letech upozornily na daňové ráje. Na to, kdo se v nich skrývá a komu

vyhovují. Nejnovější skandál se jmenuje Panama Papers. Právě před týdnem světová média zveřejnila informace o firmách v daňových rájích, které pomáhala zakládat panamská poradenská firma Mossack Fonseca. Na povrch se tak dostaly podrobnosti o osobách, které v offshorových firmách figurovaly. I občané České republiky byli u toho. Založeno bylo přibližně 800 firem. Andrej BABIŠ, ministr financí, předseda hnutí, 4.4.2016 /ANO/ -------------------My se cíleně nezabýváme. My jsme tu informaci dostali z médií. Samozřejmě by měla asi finanční správa prověřit, je tam 300 našich spoluobčanů, jakým způsobem získali ty peníze. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Argumentoval v týdnu ministr financí Andrej Babiš. Budou to následující týdny a měsíce, které ukáží, jaký vliv bude mít skandál Panama Papers na snahu omezit počet a rozsah výhod podnikání v takzvaných daňových rájích. Prvními hosty dnešních Otázek jsou ministr zemědělství, místopředseda lidovců Marian Jurečka. Vítejte, pane ministře, po čase v Otázkách. Hezký dobrý den přeji. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dobré poledne. Děkuji za pozvání. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A vítám i místopředsedu Poslanecké sněmovny a úřadujícího šéfa Starostů a Nezávislých Petra Gazdíka. Dobrý den. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Dobrý den vám i divákům. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, začněme u vás. Myslíte si, že se podaří prokázat, popřípadě dokázat těm obyvatelům České republiky, kteří byli v daňových rájích, že se mohli dopouštět nějakých finančních podvodů nebo jste skeptický? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já musím říct, že to je tak složitý problém, že na to, že bych si dneska vsadil, že dokážeme prokázat opravdu nějaké porušení legislativy, tak že úplně takových výsledků se asi nedočkáme, nicméně jsem přesvědčen o tom, že dneska je to tak velký fenomén, daňové ráje, že nejenom Česká republiky, česká daňová správa, ale i Evropská unie by se tím měla vážně zabývat, protože jenom odhady za Českou republiku, tak ročně asi přicházíme o 57 miliard korun, které jsou vyváděny do zahraničí a Evropská unie přichází zhruba o 190 miliard euro. To už jsou velké peníze, které prostě v Evropě i v České republice chybějí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Není to tak, že těch akčních plánů v těch uplynulých letech bylo mnoho, ale jsou to právě politici, kteří nejsou sto najít dohodu na celoevropské úrovni, nemluvě o globální úrovni? Protože je tady akční plán pro potírání daňových rájů, je tady plán Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD na potlačení daňových rájů a velmi málo z těch akčních plánů se naplňuje? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Je to otázka i té vůle některých politiků a nakolik případně ti politici mají vlastní zájem, aby tento systém fungoval. To samozřejmě já neumím dneska řekněme vyhodnotit. Nicméně já si myslím, že tady jsou 2 roviny. Tou první rovinou je například se bavit o tom, jestli firmy napojené na firmy v

daňových rájích například mají možnost ucházet se o státní zakázky. Já jsem přesvědčen o tom, že bysme se měli bavit o tom, že bychom tuto možnost měli řekněme omezit, protože jestliže firma tady využívá při svém podnikání například infrastrukturu, sociální systém, zdravotnictví a tak dále, tak by také měla mít určitou zodpovědnost vůči tomuto státu. A minimálně v rovině toho, že stát zadává tu zakázku, tak stát by měl hledat tu cestu, komu tedy tu zakázku zadává a jestli ta struktura té firmy je čitelná a ta druhá rovina je o tom, aby stát měl tak jednoduchý systém, řekněme finanční, daňový i právní, aby firmy neměly motivaci odcházet do zahraničí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, proč tomu, to jsou bohulibé plány a úkoly, ale proč tomu už tak dávno není, že jsme se k tomu nepřiblížili? Protože když nastupovala vláda, jejímž členem a lidovci jsou členem vládní koalice, tak i problematiku daňových rájů, neprůhledné vlastnické struktury jste kritizovali a vyčítali vládám předchozím. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já myslím, že musíme říct, že něco se podařilo, podařilo této vládě. Například právě omezení, další omezení firem, které by mohly mít anonymní akcie nebo akcie na doručitele, tak de facto tyto firmy jsou dneska postaveny úplně mimo možnost žádat o státní zakázky. Takže nějaké kroky tady řekněme byly podniknuty. Nicméně já si myslím, že například v oblasti právě daňové správy je tady obrovský potenciál pro to, aby daňová správa byla daleko efektivnější, protože například v České republice na jednu vybranou stokorunu máme náklady 1,3 koruny. Ta daňová správa je opravdu složitá pro to podnikatelské prostředí. Proč v Polsku na 100 zlotých je ta částka 0,15 zlotého. Na toto si podnikatelé stěžují. Ani ne tak na výši daní, ale na ten systém. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Co tedy budete chtít jako lidovci ještě do konce volebního období nebo funkčního období této vlády prosadit v souvislosti s daňovými ráji, méně efektivním výběrem daní, celou tou agresivní daňovou optimalizací, proti které slovně bojuje Evropské unie a OECD už několik let? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že to, co bylo důležité a u čeho byla i KDU-ČSL při vzniku této koalice, bylo, že jsme řekli, nepřipustíme žádné zvyšování daní, protože o tom se vedla velká diskuse. A já když slyším výstupy včerejšího jednání sociální demokracie, kde každý jejich výstup je o tom, že rozdáme peníze, ale nikde neříkají, kde je vezmeme, tak my jsme řekli opravdu tady strop, tady na toto se nesáhne. Nicméně já vidím prostor například v optimalizaci informačních systémů. Dneska nám ve státní správě nefungují propojené systémy v oblasti celní správy, finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, případně zdravotních pojišťoven. A už jenom tady máme obrovské řekněme úniky toho, že na jedné straně stát vyplácí vratky těm subjektům a na druhé straně ty subjekty tomu státu někde jinde v nějakém jiném systému dluží. Už to je nepochopitelný stav. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane předsedo, povedou podle vás ona akta Panama Papers možná k dohledání nějakých daňových úniků nebo tomu nepřikládáte váhu, protože Panama Papers ve své nebo při vší úctě k Panama Papers může jít o spíš preventivní opatření, aby byly vlády, včetně České republiky, tlačeny k prosazování těch akčních plánů boje proti daňovým rájům? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Já bych si to velmi přál. Myslím, že to se o to snaží vlády napříč Evropou už několik let, nicméně samozřejmě si musíme uvědomit, že tak jak se snaží Evropská unie a další orgány tlačit na to, aby byly odhalovány ty daňové úniky, respektive aby jim bylo zabráněno, ještě než se stanou, tak se samozřejmě ty daňové ráje a určitá skupina lidí snaží přesně opačným směrem, aby jaksi, a má vždycky krok náskok. Já jsem proto velmi skeptický, že se, že se něco takového podaří. Ono samotné založení offshorové firmy v daňovém ráji ještě neznamená daňový únik. Známe příklad

nebo tento týden jsme zaznamenali Daniela Křetínského, který vysvětlil, že si offshorovou firmu založil kvůli tomu, že tam chtěl vlastnit katamarán. To samozřejmě není, není nic nezákonného. Co se ale na tom, na tom problému ukazuje, je, že my máme pravdu jako opozice právě s daňovými a s majetkovými přiznáními, které mocně koalice tlačí a tlačí je i pan prezident, že je to celkem nesmyslné. My máme ve sněmovně zákon, který na udání do 30 dnů bude, kdy bude muset kdokoliv prokázat, kdy jak nabyl majetek a tady vidíme, že máme daňové ráje, kdy ta horní skupina těch, co skutečně, skutečně jaksi mají co skrývat, tak má jeden ze způsobů, jak, jak se prostě tomu, tomu dá zabránit. My jsme proto podali... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy chcete říct, že Panama Papers jasně ukazují, že ti, kteří jsou majetní, movití, tak se stejně majetkovým přiznám vyhnout. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Stoprocentně. A my už to říkáme dlouhodobě. Já už jsem takřka před rokem podal návrh zákona, který je podle mě mnohem důležitější. Je to návrh zákona o střetu zájmů, což když to zjednoduším, jsou majetková přiznání politiků, soudců, státních zástupců, vysokých státních úředníků a dalších. O těch kategoriích se můžeme bavit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A nemělo by to, že vstoupím do vaší řeči, nemělo by to jít ruku v ruce boj proti těm takzvaně daňovým rájům, když se podíváme na mapu světa, už o tom tady mluvil ministr zemědělství Marian Jurečka, že podle těch posledních odhadů přichází jen Česká republika o nějakých zhruba 57 miliard korun. Je to odhad nevládního analytického centra Glopolis, o kterém jsme v Otázkách už několikrát mluvili. Do půl roku by podle komisaře pro hospodářské otázky, daně a cla měl vzniknout celoevropský seznam daňových rájů. Tady, když jsme na mapě České republiky, tak vlastníka, a nejen na mapě České republiky, ale na mapě světa, tak vlastníka v daňovém ráji podle statistik poradenské firmy Bisnode má v současnosti zhruba 13 tisíc českých firem. Ke konci roku 2015 jich bylo 13 419, nejvíce v Nizozemsku 4 200, Spojené státy americké necelé 3 tisícovky. Na Kypru víc než 2 tisícovky. Nejčastěji občané České republiky schovávají své firmy na Seychelách. Tam jich koncem roku bylo 886, na Britský Panenských ostrovech víc než 400, Panama 250. To znamená, bojovat proti oběma těm věcem. Proti daňovým rájům ale i proti majetku, který může být nelegální a kde jeho vlastníci nemají šanci ho prokázat daňovým úřadům, respektive státu. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------To samozřejmě. Ale to má 2 roviny. První rovina, a já to, pokud tady bude jasně politik na začátku nebo ty další kategorie na začátku nebo při vstupu do funkce, podá své majetkové přiznání, kde samozřejmě musí uvést i offshorové firmy, pokud by neuvedl, tak to bude samozřejmě pro toho politika znamenat nejen konec kariéry ale také trestní stíhání a další sankce, kdy pak po výstupu z funkce udělá to samé a finanční úřad má data. A pokud všichni politici napříč Evropou něco, něco takového budou dělat, tak jejich zájem, jakože jsou v tom namočeni i politici napříč Evropou, bude pak minimální ukrývat, ukrývat do daňových rájích. Já jsem ten zákon podal už v minulém roce v červnu. Věřím, že vládní koalice jej v brzké době, době schválí. Druhá věc je, a to považuju za obrovskou chybu, zákon o zadávání veřejných zakázek, který je teď vrácený Senátem. Tam se nepodařila, a byla to jedna z věcí, kterou opozice, konkrétně kolega Stanjura i kolega Kalousek kritizovali, je, že naše firmy nemají stejné podmínky jako cizí firmy. Cizí firmy se u nás mohou ucházet o veřejné zakázky i s netransparentní majetkovou strukturou. Ano, je pravda, že ten zadavatel veřejné zakázky si může požádat o to, aby čestným prohlášením doložila ta firma, že čí vlastně je ta majetková struktura. Ale to mně přijde velmi málo a velmi neetické vůči českým firmám, které, které se vůbec nemůžou ucházet o veřejné zakázky, pokud mají netransparentní majetkovou strukturu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, tady jste slyšel několik věcí. Jedna z nich se týká i vráceného zákona o zadávání

veřejných zakázek, který teď je znovu v Poslanecké sněmovně. Jste ochoten připustit tuto kritiku toho vládního návrhu, že nedošlo k úplnému zpřehlednění? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tam já musím říct, že já jsem na té koaliční radě tehdy byl, když jsme tady tento problém řešili a musím říct, že MMR, ministerstvo pro místní rozvoj, vlastně nechtělo ani tu variantu toho zákazu pro české podnikatelské subjekty. Teď ta určitá disproporce je dána, řekněme, i právě evropskou legislativou, kde prostě ta možnost úplně není tak to nastavit a říct, bude to i pro zahraniční firmy. A to právě ukazuje na ten problém, který dneska v Evropě máme. To znamená, Evropa by si měla mezi sebou sladit právě podmínky, pokud jde o daňové a případně právní prostředí pro podnikatelský sektor, protože není možné, aby v Evropské unii jsme měli vytvořené země typu právě Holandsko, Kypr, případně některé další, které jsou extrémně zajímavé a které už jsou řekněme v té kategorii daňových rájů. To potom pokud chceme mluvit o jednotném trhu, jednotném prostředí, o silné, jednotné Evropské unii, tak právě tyto disproporce nahrávají všem tady těmhle možnostem, jakým způsobem optimalizovat a vyvádět finanční prostředky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------V tom se tedy shodujete. A myslíte, že kauza, skandál Panama Papers k tomu povede? Že dojde po té aféře k sjednocení těch pravidel k přijímání evropských směrnic, pane předsedo Gazdíku, Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Naši poslanci jak KDU-ČSL, tak z TOP 09 a Starostů, kteří sedí v Evropském parlamentu, tak jsou součástí nejsilnější frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu a myslím, že toto je přesně úkol pro naše poslance, aby takovouto věc na půdě Evropské unie začali řešit, protože Evropská unie řeší mnoho, když to řeknu velmi nekulantně, ptákovin, ale toto je velmi zásadní věc, kterou by měla Evropská unie začít řešit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já bych chtěl říct, kdy, kdy, kdy jindy, když ne teď, když se nám ukazuje obrovská řekněme kauza, která se možná ještě bude rozplétat. Vidíme, že to dopadá i na nejvyšší politické špičky. Budou možná padat i vlády někde ve světě. A to není malý objem peněz. Jestli ten odhad hovoří o 5,13 bilionech korun jenom za Evropskou unii, tak si myslím, že by se tím členské státy měly zabývat a opravdu my ten tlak v rámci Evropské lidové strany budeme, budeme mít na tu změnu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------On zástupce ředitele Glopolisu Ondřej Kopečný, který byl před časem i hostem Otázek, tak prohlásil tato slova. Chceme, aby vláda i poslanci podpořili v případě velkých mezinárodních firem povinné zveřejňování základních hospodářských údajů, jako jsou obrat, zisk, počet zaměstnanců či zaplacená daň za každou zemi, v níž působí, protože přes ty složité struktury nebo ne asi v takové míře v rámci Panama Papers, což zatím Panama Papers na to neukázaly, ale ukazuje se, že nadnárodní firmy přes své různé dceřiné společnosti nedaní tam, kde vytvářejí zisk. Jak na tu výzvu nevládní organizace odpovíte jako lidovci, pane ministře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já myslím, že to souvisí s tím, jak jsem hovořil o lepší práci finančních úřadů. I u nás podle mě dnes finanční úřady by mohly daleko více se podívat i do firem v rámci těch velkých holdingů světových, které sídlí v České republice. Na to, jakým způsobem je případně vyváděná část zisků mimo Českou republiku.

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zákony k tomu podle vás i pravomoci mají, ale nevyužívá je dostatečně. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Přesně tak. A já si myslím, že to je možná i o tom, že tam nejsou dneska dostateční experti na tuto problematiku, protože to není jednoduchá věc. To opravdu musí podle mě dělat člověk, který v té sféře i pracoval řekněme skutečně, nejenom, nejenom úředník. Václav MORAVEC, moderátor -------------------I když jste obměnili jako vláda, respektive váš ministr financí, vedení finančního ředitelství, takže nejste s prací zatím zcela spokojen po těch dvou letech proměny? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já musím říct, já jsem to kritizoval i v loňském roce, nejsem. Není to náš ministr, je to ministr hnutí ANO, nejsem spokojen s tím, jak funguje u nás výběr daní v České republice. Ono ostatně za chviličku budeme mít výsledky za rok 2015 a víme, že za rok 2014 jsme byli, řekněme, na tom chvostu Evropské unie, pokud jde o výběr daní jako takových, především hlavně o výběr DPH. Tady si myslím, že opravdu ty velké ryby stále ministerstvu financí utíkají. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane předsedo Gazdíku? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Já také nejsem spokojen s prací finančních úřadů. Ministr, pan ministr Babiš skutečně nevybírá daně, tak jak by je mohl vybírat, protože ekonomika roste o nějaké tempo zhruba 4 %, ten výběr daní je o něco menší v těch procentech. Pan ministr vždycky uvádí jenom tu absolutní částku, o kterou vybral víc. To je chvályhodné. Ale pořád to není stejným tempem, jak roste ekonomika. Má to mnoho důvodů. Jeden z důvodů jsou špatně placení zaměstnanci finančních úřadů, kteří jsou v poslední době navíc zásobováni od koalice novými a novými projekty, jako je elektronická evidence tržeb, jako je kontrolní hlášení. Já mluvím se zaměstnanci finančního úřadu a mnozí z nich jsou skutečně zoufalí a čekat od těchto dnes těžce zkoušených zaměstnanců, že se budou umět vyrovnat s takovými věcmi, jako sou offshorové firmy v daňových rájích, je ryze naivní. Tady skutečně ministerstvo financí musí výrazně přitlačit, musí zaměstnat, zaměstnat odborníky, musí je umět dobře, dobře zaplatit, protože se pohybujeme v těch částkách, v kterých se pohybujeme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy oba jste se shodli na tom, že klíčové také je, aby Česká republika měla dobrý zákon o zadávání veřejných zakázek, aby tady firmy, které sahají po státních nebo evropských penězích jasně prokazovaly svou vlastnickou strukturu. David Ondráčka z hnutí Transparency International, respektive z nevládní organizace Transparency International, upozorňuje, že právě to jsou evropské fondy, jejich čerpání nebo veřejné zakázky, kde se tyto nešvary objevují. Cituji. Anonymní akcie sice skončily, ale možnost firem se skrytými vlastníky ucházet se o peníze z evropských fondů a zakázky je stejná. Uchazeč o evropské dotace musí vyplnit vlastnickou strukturu, ale jde o pouhé čestné prohlášení. Nastrčený advokát na Kypru či Bermudách za sebe šikovně skryje tajné české vlastníky. Úředníci na operačních programech pak mají, pak nemají páky, jak to ověřit a případně zpochybnit. Jediné řešení je veřejně přístupný registr konečných vlastníků, který musí připravit ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti, je to směrnice Evropské komise a pak jej důsledně aplikovat na evropské fondy a veřejné zakázky. Pane ministře, nakolik vám David Ondráčka mluví z duše. I vy jako ministerstvo financí spravujete poměrně významný balík peněz v rámci evropských fondů. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/

-------------------Zemědělství, ano, zatím. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Já jsem řekl, pardon, co? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Financí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vidíte. Freudovský přeřek. Tak možná, co není, přijde. Ale tedy ukazuje se i u vašeho ministerstva, že někdy je obtížné ty konečné vlastníky dohledat a že stále mohou evropské peníze téci i do neprůhledných firem? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------U nás už více než 2 roky platí při našich operačních programech, to znamená Program rozvoje venkova a operační program Rybářství, jasná podmínka, že nám nestačí nějaké čestné prohlášení, ale opravdu u nás jsou ty firmy prověřovány na základě obchodního rejstříku, zdali opravdu tam není provázanost, zdali to, co nám deklaruje v tom čestném prohlášení, je pravdou a musím říci, že jsme i vraceli některé třeba žádosti, které, řekněme, z pohledu obchodního rejstříku byly, řekněme, v pořádku, ale v okamžiku, kdy to poslali z jedné mailové adresy jedné firmy a rozdělili projekt otec, syn, dcera, když to takto zjednoduším, tak jsme řekli, tak takovýto projekt my financovat nebudem, protože je účelově rozdělen, takže prostě splňte si tu definici u jednoho žadatele a tyto triky na nás nezkoušejte. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Je to významný jev, který se objevuje při žádání například u zemědělských evropských fondů, respektive peněz určených pro zemědělství? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já musím říct, za to mé působení za těch dvou let se jedná spíše o jednotky takovýchto případů. Nemůžeme říct desítky, protože opravdu ty kroky už se tady nastavily v tomto duchu a zemědělci by řekli, jsou poučeni a ví, že to nemá smysl zkoušet, protože pak často se stávalo, že ty peníze vraceli i třeba se 100% penále. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A námitka, nekomplikuje vašim úředníkům to, že nemáme stále veřejně přístupný registr konečných vlastníků a že by celé té situaci to prospělo, pokud by takové instituty byly? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Komplikuje, samozřejmě. Bylo by to pro nás daleko jednodušší, jakým způsobem vyhodnocovat toho žadatele, jestli ta kritéria splňuje či nikoliv. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane předsedo Gazdíku? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Já vítám to, že to ministerstvo zemědělství dělá, nicméně samozřejmě nechápu, proč to nemůže jít úplně jednodušeji, proč jednou nemůže koalice poslechnout opozici a dát to přímo do zákona o

zadávání veřejných zakázek a navíc tím neznevýhodňovat české firmy. Prostě proč nemůže firma, která nemá jasnou majetkovou strukturu, vůbec nežádat o dotace? Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy můžete, vy můžete, teď je v Poslanecké sněmovně samozřejmě ten senátem vrácený nový zákon o veřejných zakázkách. Pro něj buď můžete hlasovat ve vládním, nebo Poslaneckou sněmovnou schváleném znění anebo přijmout návrh Senátu. Vy víte, jak budete hlasovat, jestli vezmete ten návrh vrácený Senátem, který jenom oddaluje vstoupení, platnost toho zákona? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Pane redaktore, ten, ať ten senátní návrh nebo ten původní sněmovní je, jako jestli se mám rozhodnout, jestli se zastřelím nebo oběsím. Ani jedno prostě není dobře. Ten zákon není dobře napsán. U toho zákona bylo 361 pozměňovacích návrhů, z nichž nakonec 11 bylo staženo, 350 z nich, pak z těch 350 pouze 16 podala opozice. Ty zbývající sama podala koalice. To znamená, ten zákon byl šitý horkou jehlou a nesmysly typu, že v položce můžete mít až 50% vícepráce je znovu vychýlení na tu stranu spíše korupce a zároveň v kombinaci s tím, že u zahraničních firem jsou, tam mohou být anonymní, anonymní vlastníci, prostě ten zákon je špatně. Možná rozhodnutí nebo prodlélení o půl roku poškodí hospodářství v tomto roce, protože všichni čekají, zadavatelé nezadávají veřejné zakázky a mnozí z nich čekají na to, až ten zákon skutečně bude platit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže ta, takže ta senátní verze, která oddaluje vstup, platnost toho zákona, je spíš horší než... Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Z mého pohledu nic dobrého, dobrého senátní verze nepřináší. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, lidovci budou hlasovat pro tu původní sněmovní, respektive vládní verzi nebo pro senátní? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My pro tu původní, protože já jsem nepochopil ten, to odsunutí o těch 6 měsíců. Musím říct, že tady opravdu nejenom společnosti různé ale i třeba náš resort čeká na tento nový zákon v uvozovkách jako na smilování, protože už nás opravdu nebaví soutěžit hlavně na to kritérium ceny, ale tady se nám umožňuje a otvírá možnost například na sociální aspekty, zohlednění tady těchto věcí v zakázkách, což si myslím, že je krok správným směrem. Já bych neříkal, že v tom zákoně je všechno špatně. Ten zákon přináší spoustu dobrý věcí. Nicméně to, že tam bude muset být asi v budoucnu některé věci opravovány, no tak to asi pravdou bude. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Bude to ještě tato vláda, která některé ty věci opraví, aby právě byl, bylo daleko jasněji stanoveno, byly daleko jasnější pravidla, která se týkají právě konečné, konečných vlastníků firem či lidí, kteří žádají o evropské fondy, pane ministře? Bude to ještě tato vláda? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já se obávám jako realista, a pan místopředseda sněmovny mi to potvrdí, že prostě dneska je ten hraniční termín, kdy pokud nemám nachystaný zákon nebo jeho novelu, už prakticky nejsem schopen ho do konce volebního období stihnout protáhnout legislativním procesem. Takže obávám se, že tato koalice už to nestihne a bude to úkol pro novou vládu, pokud vzejde ze řádných voleb. Václav MORAVEC, moderátor

-------------------Takže 2 roky si musíme počkat na to, že tady bude ta disproporce, pane předsedo, o níž mluvíte. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Bohužel ano a my jsme na to jako opozice upozorňovali, pakliže skutečně nedojde, nedojde třeba, a teď se vracím na začátek, vlivem aféry Panama Papers k tomu, že se napříč politickým spektrem shodnem, že je to takový problém, že vláda vyslyší hlas opozice a ty podmínky prostě srovná. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy budete, pokud se nemýlím, pane ministře, na vládě v příštím týdnu probírat i problematiku zavádění elektronické evidence tržeb, toho praktického zpracovávání těch dat, které přicházejí v rámci elektronické evidence tržeb. A ani na tuto zakázku a obhospodaření není transparentní veřejná zakázka, protože ministerstvo financí se po dohodě s ministerstvem pro místní rozvoj rozhodlo tu věc dát z ruky už těm, kteří dnes spravují počítačové systémy pro finanční správu, když to velmi zjednoduším. Očekáváte k tomu na vládě bouřlivou diskusi nebo ten návrh ministru financí projde bez mrknutí oka? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Určitě to neprojde bez mrknutí oka. My jsme to panu ministrovi financí připomínkovali, že si nemyslíme, že to je standardní a vhodný postup, navíc ještě u tak citlivého tématu, jako je elektronická evidence tržeb. Já musím říct, že tady samozřejmě bude vůbec otázkou poté, co opozice podala tento týden ústavní stížnost, jakým způsobem vůbec bude dál ministerstvo financí pokračovat v přípravě celého toho systému pro EET. Takže. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy si myslíte, že ministerstvo financí by mělo zase zastavit přípravu elektronické evidence tržeb, když se počítá s tím, že bude spuštěna k 1. prosinci letošního roku? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To je zodpovědnost ministerstva financí. Ministerstvo financí a jejich právníci se musí vypořádat s tím, co by se stalo v situaci, kdyby případně Ústavní soud rozhodl tak, že vlastně tento zákon a potom ten systém vlastně nebude spuštěn a co s těmi finančními prostředky, které budou vynaloženy. Ale říkám, to je zodpovědnost ministra financí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A co vy budete tedy v pondělí jako lidovci chtít po ministru financí, jestliže bude chtít schválit právě ten procedurální nebo máte probírat ne schválit, ale máte probírat tu proceduru samotnou zpracovávání elektronické evidence tržeb. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Vláda, vláda neschvaluje zakázky jednotlivým resortům. Je to vždycky jenom pro informaci členů vlády. Takže my nemůžeme ani hlasováním rozhodnout, že ten způsob, kterým se ministr financí rozhodl jít, je špatný a že jako vláda řekneme, ne, tudy cesta nemůže vést. To je jeho zodpovědnost. To je stejné jak v případě mýta a Kapsche. Tady v obou dvou těchto případech my říkáme, máme tady pochybnosti. Nemyslíme si, že to je šťastný postup, jsou tady i možnosti alespoň minimálně udělat přibližnou tržní konzultaci ještě předtím, než tuto zakázku zadáme v rámci JŘBU. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane předsedo Gazdíku, měla by tedy z vašeho opozičního pohledu teď zase být zastavena příprava rozjezdu elektronické evidence tržeb, když podnikatelé se na to připravují, stejně jako

finanční úředníci od 1. prosince letošního roku? Jen kvůli nějaké ústavní stížnosti? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Víte, pane redaktore, není možné a považuju za velmi pokrytecké tvrdit, že elektronická evidence tržeb zabrání, zabrání falšování, rozkrádání a já nevím co všechno a sama ta elektronická evidence tržeb bude na základě systému, který nebyl vybrán transparentním výběrovým řízením. To je z mého pohledu něco neuvěřitelného a ještě v tom minulém volebním období by něco takového prostě nebylo možné, a když se o to někteří ministři i naší strany pokusili, tak nedopadli úplně, úplně slavně. Tady je evidentní, že vláda se trošku posunuje v tom boji proti korupci špatným směrem a já s tím rozhodně nemůžu souhlasit. U té ústavní stížnosti my se nedomáháme ani zrušení toho zákona, to je samozřejmě na Ústavním soudu jenom, ale my se domáháme zrušení toho precedentu, který vládní koalice ve sněmovně udělala, že se navrhne pevný termín hlasování a tím se omezí diskuse v sněmovně. Kdyby třeba se jaksi vyslyšely hlasy opozice, tak, bavili jsme se tady o zákonu o zadávání veřejných zakázek, tak jsme nemuseli mít dnes ten problém s dvojím, zahraniční firmy, naše firmy, offshorové firmy, prostě sněmovní diskuse má smysl a není možné, aby vláda takto pokračovala. My chceme zrušit ten precedent do budoucna, protože... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Což by ale vedlo k tomu, že by byl zrušen i ten zákon, protože by jakoby nikdy nebyl přijat. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Je to, je to, to je na rozhodnutí Ústavního soudu. Já nejsem ústavní soudce. Je to jeho rozhodnutí a jeho odpovědnost. Jinak se blížíme k únoru 48 mílovými kroky. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Kdyby opozice mluvila jako pan místopředseda Gazdík teď tady, tak samozřejmě by ta diskuse byla možná. Ale jestliže máme opozičního představitele Mirka Kalouska, který řekne na plénu sněmovny, vy tento zákon, a je jedno jaký, neschválíte nikdy a my uděláme maximum proto, abyste nikdy neschválili, tak potom si řekněme, jaké demokratické procesy vlastně potom vláda, která má většinu v Poslanecké sněmovně, může mít, aby dokázala nějakým způsobem nějaký zákon v Poslanecké sněmovně projednat? To si myslím, že tu diskusi už strašně zužuje. Kdybychom si sedli k tomu stolu a řekli, máme výhrady, ale pojďme se bavit o tom, jak je to nastaveno parametricky, no to je jiná diskuse. Ale bohužel s některými lídry opozice ta debata prakticky není možná. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Když se teď přeneseme na venkov a do zemědělství, Agrární komora, její vedení požaduje zrušení a tlačí na vás jako na politiky, abyste přispěli ke zrušení sankcí vůči Rusku, protože Rusové zase v rámci té reakce zavedli sankce, které citelně dopadly na producenty a výrobce zemědělských komodit, respektive potravinářských výrobců. Omezení dovozu do Ruska postihlo nejen tuzemské zemědělce, Rusko ale není země, kam putuje česká zemědělská produkce výhradně. Podívejme se na data. redaktorka -------------------Nejvíc zemědělských produktů vyváží Česká republika na Slovensko. Loni jich bylo za 43 miliard korun. Na druhém místě je Německo, kam putovaly výrobky za 38 miliard. V Polsku pak zemědělci inkasovali 21 miliard korun. Pro podporu exportu využívá Česko nově i zemědělské diplomaty. První 4 působí od ledna v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku. V plánu jsou posty například také v Japonsku, kde zemědělci loni utržili něco přes miliardu korun, a ve Spojených státech s 800milionovým obratem. Na čínském trhu prodali farmáři svoje zboží v hodnotě půl miliardy korun. Ruské sankce na dovoz potravin způsobily pokles exportu zemědělských výrobků. Zatímco v roce 2014 tam farmáři utržili bezmála 3 miliardy korun, za loňský rok získali skoro o miliardu méně. Je to první propad od roku 2012. Tehdy Česká republika vyvezla do Ruska svou zemědělskou produkci

za 2,2 miliardy korun. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, když tedy Agrární komora chce apelovat na představitele Evropské unie i na vás, abyste začali s Ruskem jednat o perspektivním ukončení sankcí, vyjdete vstříc Agrární komoře České republiky? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já tady Agrární komoru zklamu. Pro mě je situace na Ukrajině a otázka ruské zahraniční politiky a v tomto případě řeknu agrese vůči Ukrajině, vůči ukrajinskému území, vůči ukrajinským lidem tou nejvyšší prioritou. A chápu těžkou situaci našich zemědělců a potravinářů. Hledám cesty, jak jim pomoci, hledám cesty, jak zodbytovat to zboží někde jinde a tady nemůžeme vyměnit lidská práva, nota bene v situaci, kdy Česká republika má historickou zkušenost s roky, jako je 38, 68, za to, že budem vyvážet zboží do Ruska. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nevyslyšíte tedy, když Agrární komora chce jednat s agrárními komorami zemí Visegrádské skupiny, a ten tlak bude soustředěný na vás jako ministry zemědělství V4, že byste se podvolil tomuto tlaku, Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já je chápu jako nevládní organizace, nechť tuto aktivitu se rozhodnou, jestli ji budou dělat nebo nebudou. Ale jestliže tady máme státy, jako je, státy pobaltí, které jsou na tom daleko hůř než Česká republika, kde jsou ty státy postiženy, že až 60 % produkce nemohou exportovat do Ruska a jejich ministři, řekněme, drží tu linii a nechodí a neříkají na jednání Rady ministrů zemědělství, že by chtěli zrušit sankce. Tak Česká republika podle mě k tomu opravdu teď nemá důvod a my bychom měli opravdu se chovat opravdu jako hrdí zemědělci, kteří dokáží vnímat tu situaci v jiném státě, který potřebuje naši, řekněme, v tomto případě politickou oporu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Myslíte, že tak to nevnímá Miroslav Toman jako prezident Agrární komory, když budu citovat jeho slova, protože on se minulý týden v Brně nechal slyšet, že zemědělství by nemělo být rukojmím v politických přestřelkách mezi Ruskem, Ukrajinou a tady jsou jeho slova. Zemědělci neprodávají zbraně, ale potraviny. Když jde o zemědělství, nemělo by se řešit, kdo a kde jakou vlajku vyvěšuje. Konec citátu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Je to jeho názor. Já v mnoha názorech právě řekněme politických s panem prezidentem Tomanem se prostě neshoduji a já jsem ten svůj názor vyjádřil naprosto jasně. Prostě tady nemůžeme změnit náš postoj a musíme opravdu držet tu basu s těmi, kterých dneska se to nejvíce týká, kteří jsou nejvíce postiženi a to je ukrajinský lid. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zastanete se vy Agrární komory, pane předsedo? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Určitě, určitě ne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Proč ne?

Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Já si myslím, že já to vidím přesně naopak než pan předseda Toman. Pan předseda Toman může chtít zhruba miliardu dolarů našeho vývozu do Ruska vyměnit za bezprecedentní agresi a porušení mezinárodního práva jak na Krymu, tak na, na Ukrajině. Pro mě je ale mnohem důležitější dodržování mezinárodního práva a ty státy, které je nedodrží, zvlášť my, kteří máme zkušenosti s 68. rokem, s 48. rokem, tak se... Václav MORAVEC, moderátor -------------------I když to výrazně poškozuje zemědělce a zemědělci zbraně neprodávají, řečeno slovy... Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Mě to, mě to velmi mrzí, ale jsem rád, že pan ministr řekl, že se snaží najít odbytiště jinde. Ta miliarda dolarů za to bezprecedentní porušení mezinárodního práva prostě nestojí. Jednou můžem být anektováni i my. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy jste, pane ministře, když tady ale používáte tak tvrdá slova, tak vy, vy jste naznačoval, že Evropská unie by měla dokázat najít další peníze na kompenzace zemědělcům, ale ty peníze stále nenašla. Na straně jedné je to hezké, že tedy tady hájíte politiku Evropské unie, sankční politiku Evropské unie, ale Evropská unie sama ty dostatečné kompenzace nedává těm zemědělcům. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem to říkal i na jednání Rady ministrů zemědělství, jako jeden z mála ministrů jsem tam jasně řekl, jestliže dopad na to, že nemůžeme vyvážet naše produkty do Ruské federace, je zhruba 10 miliard euro, tak prostě nemůže stačit to, že Evropská komise vyčlení jako kompenzaci, a to ještě s rokem, kdy bylo sucho, částku půl miliardy euro. Takže já jsem říkal, ano, je to pomoc, člověk je rád aspoň za něco, ale v letošním roce prostě musí přijít ještě další balíček, protože dokázat přeorientovat své produkty na jiné trhy, není otázka 12 měsíců. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kolik ministrů zemědělství, vašich kolegů, už máte pro ten mimořádný balíček a jaká by mohla být jeho výše, se kterou vy počítáte, že by ji mohli dostat tuzemští zemědělci? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem říkal před měsícem na Radě v Bruselu, že by ta částka měla být alespoň stejná jako v loňském roce, to znamená půl miliardy euro. Musím říct, že většina ministrů to vidí docela hodně podobně. Ještě se bavíme o případných jiných opatřeních, protože my víme, že potřebujeme posílit ten export. Je pěkné, že dokážeme nějakým způsobem aspoň pomoci zemědělcům, ale pokud nedokážeme ty produkty zodbytovat ven mimo Evropskou unii, tak ten trh a ty ceny jednotlivých komodit nebudou mít rostoucí tendenci. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tedy myslíte, že v dohledné době projde další mimořádný balíček ve výši půl miliardy euro na všechny členské státy, které jsou postiženy těmi i sankcemi vůči Rusku? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Eurokomisaře, eurokomisař Phil Hogan říkal, že teď si zanalyzují situaci za řekněme první 4, 5 měsíců tohoto roku a že by na červnové radě, řekněme, mělo být rozhodnuto o tom, jestli případně další takovýto balíček bude uvolněn či nikoliv.

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pan ministr zemědělství, pane předsedo Gazdíku, také sliboval v uplynulém roce, a letos i ten plán naplňuje, rozšíření zemědělských ambasadorů, když to nazvu v nadsázce, tedy těch lidí, kteří jsou na ambasádách, kteří mohou pomoci v zemích v rámci odbytiště právě potravin a zemědělských výrobců. Myslíte si, že ten systém pomáhá, když také jste proti zrušení sankcí, ano. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------My to samozřejmě vítáme. Je to už rok. Těch ambasadorů, pokud vím, je 5 v současné, v současné době. Pan ministr musí lépe říct, protože předpokládám, že už po roce by nějaké drobné vyhodnocení toho, jak ti ambasadoři fungují, mohlo, mohlo existovat. Nicméně je to možná příliš krátká doba na to, abychom to posoudili věcně. Já to vítám. Ti ambasadoři mají smysl, podle mě poměr cena - výkon, to, kolik ten ambasador a jeho činnost tam stojí versus právě možnosti, které skutečně může přinést, jsou, jsou, jsou dobré a je to pozitivní krok ministerstva zemědělství. Václav MORAVEC, moderátor -------------------I když máme ty ambasadory například v Rusku, kde je vlastně obchod s potravinami teď zasažen těmi ruskými sankcemi vůči státům Evropské unie, máme je v Číně, koukal jsem do toho seznamu, Saúdská Arábie, Nigérie? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------To je, to je, to je v pořádku. V Rusku právě ten obchod je snížený, jak ukazovaly vaše čísla. Nicméně my musíme zabránit a být připraveni na to, že jednou třeba ty sankce, sankce skončí a musíme být připraveni to obnovit do těch, do těch původních čísel. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře. 4 ambasadoři už fungující. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ano. 4 fungují vlastně od ledna, takže ten čas opravdu na vyhodnocování je velice krátký. Nicméně například proč je ten ambasador v Rusku, protože ten, ten zákaz se týká jenom některých výrobků, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny. My do Ruska exportujeme mnoho jiných komodit nebo technologií, takže ten ambasador není vyčleněn jenom pro potraviny, ale pro pomoc českým firmám třeba v oblasti technologií, do potravinářství, do výstavby, do výstavby farem. Takže opravdu on je univerzální a jeho výhoda oproti třeba lidem v síti CzechTrade je ta, že tento člověk plný servis poskytuje naprosto zdarma. Takže to je, řekněme, opravdu novum. To jiné resorty nedělají, takže my slibujeme si od toho opravdu, že české firmy tady tuto podanou ruku uchopí řekněme úplně naplno a že se ukáže, že v těchto zemích dokážeme jít během letošního roku s exportem nahoru. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A poslat ty ambasadory tedy do Saúdské Arábie, Nigérie si myslíte, že toto jsou trhy, které by mohly vykompenzovat ten výpadek odbytu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já musím říct, že tady se dneska zvažuje o zemích, jako je Japonsko, Nigérie, Spojené státy americké, případně Turecko, Ukrajina. Já jsem to pozastavil v tento okamžik a ještě čekám na externí analýzu, kterou budu mít 20. dubna, do kterých zemí nakonec řekněme finálně vyšleme ty 3 zbývající, které máme ještě k dispozici na to obsazení. Václav MORAVEC, moderátor

-------------------Takže Saúdská Arábie, Nigérie, ještě není rozhodnuto. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My teď máme obsazenou Čínu, Rusko, Srbsko a okolní země bývalé Jugoslávie a Saúdskou Arábii. A teď jednáme právě o tom, jestli Japonsko, jestli Nigérie, jestli Turecko, jestli USA a tak dále. Je tam zhruba výčet dalších zhruba 6 států. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane předsedo, vy jste chtěl něčím doplnit. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Já myslím, že je to určitě rozumné. I my jako sněmovna se věnujeme velmi parlamentní diplomacii a zejména tady ty nové trhy, asi zemědělského ambasadora posílat do Francie či do Německa je prostě nesmysl. Tam jsou ty firmy si schopný najít zázemí samy. Ale nové trhy typu Saúdská Arábie, Nigérie a mnohé další země, třeba, třeba východní Asie, prostě jsou smysluplné, smysluplná investice do toho, aby naše, naše zemědělské komodity byly exportovány sem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ono v současné době mají zásadní problémy nejen producenti mléka, ale například i producenti vepřového masa, kde nadvýroba výrazně stlačuje cenu vepřového. Čeští zástupci budou po Evropské unii na dubnovém jednání požadovat, aby zemědělcům, cituji, v členských zemích výrazněji kompenzovali ztráty z prodejů mléka a vepřového masa. Tady jsou další data. redaktorka -------------------Kvůli levným dovozům klesá produkce mléka a zejména vepřového masa. Oba sektory ovlivnilo ruské embargo na dovoz potravin. Čeští výrobci tak často prodávají i pod svými výrobními náklady. Například u vepřového se dovoz oproti roku 2003 zvýšil o 754 %, u mléka pak necelých 50 %. Produkce vepřového loni klesla o 3,5 %. Snížila se i cena. Na konci roku 2015 dostali výrobci za kilogram 38,50. O rok dříve to bylo 39,80. Přitom ještě ve třetím čtvrtletí roku 2014 prodávali zemědělci kilo vepřového skoro za 45 korun a na konci roku 2013 byla cena ještě o padesátník vyšší. Ceny mléka se loni propadly o 17 % na průměrných 7,90 za litr. Zatímco v lednu 2015 prodávali výrobci litr ještě za 8 korun a 68 haléřů, na konci roku dostali už jen 7,30. Nejvíce zemědělci utržili ve druhém čtvrtletí roku 2014 a to 9 korun a 76 haléřů za litr mléka. Od té doby ceny už jen padají. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Začnu u vás, pane místopředsedo Gazdíku, nezaspal stát v krocích proti levným dovozům, když například němečtí zemědělci teď vepřové v Česku prodávají výrazně pod těmi nákladovými cenami? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Tak určitě zaspal. To je jedna věc. Druhá věc je, že bohužel, tak jak jsou různé dotace a jak je české zemědělství nastaveno, tak se orientuje především na ty velkoproducenty a na ty velké a ona změna u těch velkých je mnohem, mnohem složitější než u těch, u těch malých zemědělců. Z mého pohledu je řešení právě soustředění se spíše na ty menší, menší zemědělce než na ty, na ty obrovské firmy. Jednu bych uvedl, ale... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jak byste tedy věc... To záhy budete moct říci, ale řekněme mi, kdyby vy jste byl ministrem zemědělství, tak jak byste ten výrazný propad cen vepřového a dovážení ve velkém

dumpingovaného vepřového masa, když jsme součástí jednotného evropského trhu, což každému ministrovi zemědělství komplikuje život a práci. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------To určitě ten problém je, problém je starý, jak je stará Evropská unie. Je to skutečně o jednání v Bruselu, o našich, našich aktivních krocích, protože nemůžeme uvalit dovozní cla, protože jsme součástí Evropské unie, tak to, tak to vypadá, vypadá, tak jak to vypadá. Otázkou je, proč ty, proč, jak je možné, že, že dovážíme například vepřové z Polska velmi značně, proč ty ceny jsou natolik, natolik odlišné, proč jej nejsme schopni vyrobit o něco, o něco levněji než polští zemědělci, když ta úroveň je zhruba stejná. Z mého pohledu polští zemědělci jsou více. Polské zemědělství je více soustředěno na ty menší, menší farmy. Václav MORAVEC, moderátor -------------------To znamená, že ty velké agrokomplexy podle vás nejsou schopny vyrábět vepřové levněji a proto naše vepřové není tak konkurenceschopné. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Přesně tak. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, tady jste slyšel ty argumenty, že jste i zaspali. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak já se necítím, že bych zaspal. Já musím říct, že tady opravdu, když se podíváme na špičku v Evropě například ve výrobě vepřového masa, což je třeba Belgie, tak její chovy jednak jsou daleko větší, než jsou chovy v České republice a mají špičkovou úroveň a opravdu v celé Evropě dochází ke koncentraci živočišné výroby do větších, větších celků. Ať se nám to líbí či nelíbí. Ale já bych chtěl tady zareagovat na to, co říkal pan místopředseda Gazdík, že my podporujeme ty velké. Já jsem si vytáhl analýzu, kolik za programovací období 2007 až 2013 ministerstvo zemědělství platilo malým zemědělcům v projektech do jednoho milionu korun. A byla to částka za celé to období 239 milionů. My jenom za loňský rok, za tu první výzvu nového programovacího období jsme nebo máme v administraci a předpokládám, že vyplatíme 159 milionů korun na tyto projekty a dokonce malí zemědělci vlastně ani nevyčerpali tu alokaci, kterou měli. A velké zemědělské podniky byly 50 % kráceny. A chci říct ještě jednu věc. Teď od 4.4. tohoto týdne jsme spustili ještě příjem žádostí pro malé a střední podniky na takzvaném PGRLF, to znamená podpůrný garanční a rolnický, lesnický fond, kde může zemědělec, opravdu jenom ten malej a střední, si požádat o investiční a provozní úvěr. A co je, řekněme, určitou výhodou, je tam odklad splátek až o jeden rok. A také může požádat o odpuštění až 15 tisíc euro za 3 po sobě jdoucí roky. To znamená příklad, zemědělec s půjčí milion korun a za 3 roky vrátí pouze 550 tisíc, ten zbytek mu v rámci takzvané podpory /nesrozumitelné/ bude, řekněme, odpuštěn. To znamená, jestli já tady slyším kritiku, že podporujeme jenom ty velké, tak to opravdu v řeči čísel není pravda a je to spíše přání některých, kteří o tom takto píší. Václav MORAVEC, moderátor -------------------No, já nevím, jestli o tom píše tady pan místopředseda, mluví o tom, tak pane místopředsedo. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Já tu mluvím. To je skutečně velmi bohulibá aktivita, ale pojďme do té reality. Jenom jeden program z programu rozvoje nebo jeden materiál z programu rozvoje venkova má 728 stránek a to je pouze jeden dotační program. Dále je zde dalších 14 programů. Já rozumím tomu, že zejména ti menší podniky a menší zemědělci prostě nemají takové administrativní možnosti, aby podávali žádosti do takových programů. A pokud s nimi mluvím, tak jsou zahlceni, pokud se už na ten program dají, tak

jsou zahlceni natolik a mnozí z nich i skrz čerpání a další věci, natolik znechuceni, že pak se stává to, že ti menší nedočerpají. Je to složitostí toho systému, pane ministře. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pokud jde o evropské operační programy, tak ještě u těch malých zemědělců v těch projektech do jednoho milionu korun jsme řekli, že pokud na toto nestačí, na tu administrativu a vezmou si externího, externí firmu nebo člověka, který za ně celou tu žádost udělá, tak jenom těmto zemědělcům, těm velkým už ne, těmto proplatíme celkové náklady na tu administraci toho projektu tím vnějším subjektem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, jenom že tady vstoupím do vaší řeči, ale je to podle vás správné, aby, aby, chápu to, o čem jsme se bavili v souvislosti s Panama Papers, aby bylo možné dohledat ty věci, aby ty žádosti nebyly tak jednoduché, že, že se budou falšovat, ale na straně druhé viceprezident Agrární komory Bohumil Belada, který je zároveň šéfem firmy Farmtec, která patří do Babišova Agrofertu, v úterý na brněnském zemědělském veletrhu Techagro měl přednášku o tom, jak získat dotace a proč by zemědělci měli právě žádat o dotace právě přes jednu z firem Andreje Babiše? Je správné, aby ten systém byl tak administrativně náročný, že tady firma ministra financí dává zemědělským podnikatelům možnost, dostaňte se k evropským fondům přes nás, my vám to zadministrujeme? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Musím říct, že to je praxe mnoha dalších firem i mimo skupinu Agrofert, že oni sami, jejich lidi, například obchodní zástupci znají dobře podmínky jednotlivých výzev v rámci operačního programu a když jsou u zemědělců na jednání, tak právě jim říkají, takto a takto je možné postupovat. Nedělá jenom jedna firma skupiny Agrofert, ale dělá to mnoho jiných českých firem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Přijde vám to ale správné, ta logika? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já musím říct, že mně samozřejmě vadí ten rozsah té administrativy a to, jak dneska jsou složité ty dotační tituly, ale musím říct, že kdyby tady byli všichni poctiví a slušní, tak nemusíme psát stostránkové elaboráty, kde musíme pamatovat na každou příležitost, aby náhodou tady někdo nedělal nějakou kličku, jakým způsobem to obejít. Kdyby tady byli poctiví a slušní lidé, já nemusím dělat novelu vinařského zákona, protože by tady žádné pančované sudové víno se neprodávalo. Bohužel mnohdy kvůli řekněme 10 % lidí, kteří stále mají ambice něco obcházet a porušovat, potom někdy tvoříme normy, které zatěžují těch 90 % slušných a poctivých. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Slyšel jste záruku tady ministra zemědělství, který říká, že těm malým bude kompenzovat náklady na žádání o evropské peníze, pane místopředsedo. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Kdyby tady byli všichni poctiví a slušní, tak žijeme v ráji, pane ministře. Nicméně, nicméně v ráji rozhodně, rozhodně nežijeme. Víte, to je velmi bohulibá aktivita pro ty malé, ale v realitě to funguje tak, že prostě za zemědělcem přijde zástupce takové velké firmy, jak je, jak je ta firma, o které mluvil tady pan redaktor Moravec, s místopředsedy Agrární komory a řekne, dotace budete, když, když prostě to budete dělat přes nás. To je na, z mého pohledu je to na hraně, je to obrovský střet ministra financí, který je vlastně hlavním supervizorem evropských, evropských dotací v České republice, ještě je zároveň vyšetřován pro možný podvod v kauze Čapí hnízdo, to je něco, co je neuvěřitelné.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tady musím jednoznačně s vámi nesouhlasit, protože vy jste řekl, když půjdete přes nás, tak tu dotaci dostanete. Dneska nově za dobu, kdy já jsem nastoupil na ministerstvo zemědělství, je jedna z podmínek, a tu zemědělci rozhodně nevítají, je mimo jiné, že musí mít transparentní výběrové řízení v rámci toho projektu, o který žádá. Takže to, co jste řekl, jako neplatí, to už neplatí. Možná v minulosti přede mnou to platilo, ale za Jurečky to neplatí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Poslední otázka, pane ministře, na vás. Vy jste patřil k těm, kterým vadilo to, že dobrá orná půda v České republice výrazně mizí. Byly zvýšeny poplatky za vynětí orné půdy z půdního fondu, až 15násobné to bylo zdražení. A v těch posledních měsících se vlastně ukazuje, že stále těm velkým developerským projektům ani tyto poměrně vysoké poplatky za vynětí z půdního fondu nebrání tomu, aby mizela dobrá orná půda a měnila se krajina v České republice. Uvažujete o tom, že byste přišel s absolutním zákazem vyjímání nejkvalitnější půdy? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem to už i někde veřejně řekl, že ukazuje se opravdu, že ta finanční motivace je pořád ještě malá nebo to odrazení je pořád malé a já budu chtít navrhovat při příští novelizaci, aby ty nejbonitnější zemědělské půdy prostě bylo zakázáno vyjímat pro průmyslovou výstavbu, jedině se souhlasem například vlády. Aby tady byl opravdu nějaký garant, který řekne, ano, je to tak důležitý veřejný zájem, že prostě rozhodneme o tom, že případně tady se může něco realizovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kdy k té novelizaci dojde? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Musím říct sám tady sebekriticky, že mě mrzí, že mě tato možnost nenapadla při té novelizaci teď poslední, která teď asi před 3, 4 měsíci proběhla Poslaneckou sněmovnou, ale budu chtít jednat, protože to není moje gesce, je to gesce ministra životního prostředí, o to, abychom se případně dohodli i na koaliční úrovni, případně i s opozicí a řekli, ano, takovýto institut prostě v České republice nastavíme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Absolutní zákaz tedy, respektive... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pro průmyslovou. Pro průmyslovou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pro průmyslovou s tím, že by tam byla výjimka souhlas vlády jako celku. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Případně. Já jsem, to je jeden z institutů, který navrhuju. Můžeme se bavit, jestli je možný nějaký lepší, ale přijde mně vhodné, aby opravdu může se stát, že to je tak důležitá věc, není možná jiná lokalita, tak potom ať se řekne, ano, tady... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kdy budete chtít mít jasno, že by, s tou novelizací by přišla ještě Sobotkova vláda vy jako ministr financí?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že to by bylo ještě stihnutelné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tedy ministr životního, teda ministr zemědělství, protože už je přede dveřmi Richard Brabec jako ministr životního prostředí, tak se ho záhy na to zeptám. Vy byste takovou novelizaci podpořili, pane místopředsedo? Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Já jsem jeden ze spoluautorů návrhu paní kolegyně Kovářové, která, kde prostě vláda skutečně při té své novelizaci vylila s vaničkou i dítě. Teď díky dohodě koalice a opozice se podařilo protlačit, že z tama se vrátil zpět do nějakých rozumných čísel vynětí ze zemědělské půdy z rodinných domků, zejména v intravilánech, intravilánech obcí a v zastavitelném území obce. Asi bysme se připojili k tomu, že ty skutečně velké celky, průmyslové celky by skutečně měly být třeba na rozhodnutí vlády na té jedničkové půdě. Ale nemělo by se to dotknout občanů a drobných, drobných stavebníků, protože v dlouhodobém horizontu by to znamenalo výrazně, výrazné vylidňování venkova. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík, ministr zemědělství Marian Jurečka. Pánové, děkuji za tuto diskusi a těším se na další. Děkuju. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji za pozvání. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupující předseda hnutí /STAN/ -------------------Děkujeme za pozvání.

denik.cz Lékař, který jí maso, kouří a pije alkohol, v otázce zdravé výživy moc neporadí 9.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Praha /ROZHOVOR/ - Kouření, alkohol, málo pohybu. To jsou běžné neduhy, které trápí českou populaci. O zdravém životním stylu jsme si během Dne zdraví v centru pro seniory Život 90 povídali s výživovým poradcem Robertem Žižkou. Kromě uzenin, které jsou podle něj zdaleka nejškodlivější, by lidé měli z jídelníčku vyřadit i maso obecně. " Čím maso škodí? Jaké jsou zásady zdravého životního stylu podle světových studií a platí to samé i pro seniory? Scházíme se na akci Den zdraví Života 90. Co většinou seniory trápí? Skoro všichni lidé, co k nám dnes přišli, měli vysoký tlak. Někteří byli cukrovkáři, v rodině měli

infarkt. Objevovala se nadváha a obezita. Starší lidi a seniory trpí civilizačními nemocemi. Důležitá je primární prevence. Co se dá dělat, aby se onemocnění vůbec nerozvinulo. Postačí starším lidem prevence, pokud už nemocí trpí? U starších lidí, kteří už onemocnění mají, fungují ta samá opatření k tomu, aby se nemoc zastavila, nebo dokonce zvrátila. Řada lékařů u nás zřejmě ještě neví, že se dá zvrátit ateroskleróza neboli proces ucpávání cév. Správný životní styl může podle vás člověka i vyléčit? Může. Cévy se ucpávají celý život. Pokud se začnete stravovat úplně zdravě a máte dost pohybu, jsou schopné se postupně vyčistit a regenerovat. Když například jednomu z prvních propagátorů čistě rostlinné stravy Nathanu Pritikinovi udělali po jeho smrti pitvu, zjistili, že měl cévy jako miminko. Neměl v nich žádné aterosklerotické nánosy. Správné stravování je hodně individuální, pro každého platí něco jiného. Co všechno zjišťujete, když k vám někdo přijde na konzultaci? Jak jste přišla na to, že je hodně individuální? Lidé mají různé genetické předpoklady, jiný metabolismus. Neplatí pro každého trochu jiná pravidla i ve stravování? Není to úplně tak. Samozřejmě jsou mezi námi odlišnosti dané genetikou. Nový vědecký obor zvaný epigenetika však jasně ukazuje, že i tady hraje životní styl důležitou roli - jednoduše řečeno, geny můžeme vypnout či zapnout. Vliv životního stylu je u většiny nemocí důležitější. Studiemi o zdravé výživě se zabývám posledních 25 let. Jasně ukazují, že když jíte zdravě, čili vegetariánsky, a máte zdravý životní styl, snižujete riziko řady onemocnění, některé dokonce úplně vyloučíte. Určitě existují i výjimky… Samozřejmě existují odchylky. Extrémní případ je, když někdo kouří, jí uzené a dožije se devadesáti let. Druhý extrém je člověk, který jí zdravě, čistě rostlinnou stravu, má dost pohybu a dožije se pouze pětašedesáti. My si každý myslíme, že jsme právě ta výjimka. To je takové pomýlení dnešní doby, že si každý myslí, že pro něj platí něco jiného. Co tedy člověku prospívá? Jaké jsou rady, kterými by se měl řídit? Nejdůležitější opatření pro zdraví je jednoznačně nekouřit. Na druhém místě je dostatek pohybu, to znamená jedna hodina denně. Dříve se uvádělo půl hodiny. Lékaři předpokládali, že hodina je moc, pacienti se tím nebudou řídit a ještě je to bude deprimovat. O jak náročnou fyzickou námahu by se mělo jednat? Úplně stačí prostá chůze, nemusí jít o žádné sportování. Jak kdo může, aerobní pohyb, optimálně na hranici zadýchání. Projedete se na kole, jdete si zaplavat, na procházku se psem. Nemusí to být víc než hodinu. Pokud se bude jednat o dvě hodiny vrcholového sportu denně, jako jsem desítky let praktikoval já, tak už škodí, to je nad míru. Pohyb je stejně důležitý jako výživa. Jaké je nejdůležitější pravidlo správné výživy? Ve výživě je velmi důležité dobré zásobení zeleninou a ovocem - celkem 400 až 800 gramů denně. Plus další zdravé potraviny - celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semena. Postavíte-li na nich svůj jídelníček, máte vyhráno. Platí tato pravidla i pro seniory, nebo se s věkem nároky na zdravou životosprávu mění? Pravidla se s věkem příliš nemění. Platí pro všechny od malých dětí po celý život. Senioři jsou

ovšem ohroženější. Kalorickou potřebu nemají tak vysokou. Jak tělo stárne, neprobíhají už tělesné pochody tak intenzivně. Tělo méně spálí. Když budu jako senior jíst to, co jsem jedl dříve ve stejném množství a ještě k tomu omezím množství pohybu, budu automaticky nabývat na váze. Problémy se budou akcentovat. U pohybu určitě platí jiná doporučení pro mladší lidi a pro seniory. Jaký druh pohybu jim doporučujete? Z výsledků vědeckých sledování vyplývá, že úplně stačí procházka, takovým tempem, jak kdo zvládne. Nemusí se chodit v kuse. Člověk může vyrazit třeba třikrát denně na dvacet minut, nebo po čtvrt hodinách. Jedna z populací, které se celosvětově dožívají nejvyššího věku, žije na ostrově Sardinie. Místní lidé se běžně dožívají sta let. Mají samozřejmě zdravý jídelníček, ale také bydlí v domech, které jsou patrové. Chodí několikrát denně nahoru, dolu. Hlavní je nesedět. Co všechno by lidé měli zařadit do svého jídelníčku? Kromě zeleniny a ovoce by měli zařadit více celozrnných obilovin. Lidé obvykle jedí málo luštěniny. Přitom luštěniny mají vynikající ochranné účinky. Například do určité míry eliminují nežádoucí účinky konzumace masa. Jsou dobré a levné. Dále by se mělo jíst více ořechů a semen. I s tím má většina Čechů problém. Jsou i potraviny, které byste vůbec nedoporučil? Asi největší lidský vynález, jak se co nejvíce poškodit prostřednictvím jídla, jsou uzeniny. Kombinuje se v nich několik škodlivých faktorů. Obsahují přebytek soli, jde o maso a navíc maso uzené, takže se v něm vytvářejí karcinogenní látky. Setkávám se s tím, že mnozí naši klienti říkají: „Já jím pouze libovou šunku." To je sice hezké, ale šunka je pořád uzenina. Řekněme, že je někdo milovníkem uzeniny a nechtěl by si ji odepřít úplně. Jak často a v jakém množství jsou uzeniny pro zdraví snesitelné? To záleží na tom, jak si člověk váží svého zdraví, jak dlouho chce žít a fungovat. Samozřejmě je to trochu individuální. Někdo je odolnější, někdo méně. Uzeniny samozřejmě vůbec nedoporučujeme ke konzumaci. Je rozdíl, jestli je jíte denně, anebo jednou za týden. Ve velkých studiích se vědcům podařilo zachytit, že maso škodí, i když jej jíme například pouze jednou týdně. Dokonce se ukázal rozdíl mezi lidmi, kteří jej jedli jednou za týden, a těmi, kteří je jedli jednou za měsíc. Teď už se nebavíme jen o uzeninách, i nevyuzené maso je podle vás škodlivé? Nejde o to, co je škodlivé podle mne, ale o to, co ukazují výsledky studií a v některých případech se jedná o dlouhodobá sledování statisíců lidí, anebo o pečlivě zdokumentované klinické studie. Ano, maso je škodlivé v jakémkoliv množství. Opět je samozřejmě rozdíl, jestli sníte za rok 90 kilo masa, jako průměrný Čech, anebo devět kilo masa. Čím maso člověku škodí? Maso neobsahuje látky, které potřebujeme. Naopak obsahuje ty, které nepotřebujeme a které škodí. Obsahuje nasycené tuky a cholesterol, které přispívají k nemocem srdce a cév. Neobsahuje vlákninu. Když se upravuje, tak se musí okořenit, aby nám chutnalo. Zkuste si dát například neosolený steak. Sůl je dalším problémem. Zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice. Pokud člověk maso úplně vyřadí, nemá deficit jiných potřebných látek? To je dobrá otázka. Když jsem zhruba před pětadvaceti lety přicházel do oboru, tuto otázku jsem hodně řešil. Člověk slyší ze všech stran: „Když nebudeš jíst maso, budeš mít nedostatek bílkovin, budeš mít nedostatek železa, nedostatek vitamínů B12." Když jsem se poté začal zabývat výživou na základě výsledků vědeckých studií, zjistil jsem, že to není pravda. Neohrožuje nás nedostatek bílkovin, spíše jejich nadbytek, ani nedostatek železa, spíše jeho nadbytek. Jsem osmnáct let na veganské, čistě rostlinné stravě, a železo v krvi mám při horní hranici optimálního rozpětí.

Nejíst maso zní jako řešení, jak se stát zdravějším. Opravdu je to takto jednoduché? Samozřejmě, pokud bude vegetariánská nebo veganská strava nerozumně postavená, nějak extrémně, tak to také nebude optimální. Pokud se budete živit převážně bílými rohlíky, budete trpět nedostatkem živin. Pokud se budete stravovat rozumně, kombinovat přirozené, nerafinované produkty, žádný nedostatek s největší pravděpodobností nenastane. Jediným skutečným argumentem proti veganské stravě může být vitamín B12. Jaké potraviny obsahují vitamín B12? Kde jej získávat, když ne z masa? Tento vitamín obsahují v aktivní formě jen živočišné produkty. Nemusíte ale jíst maso, stačí trocha mléka, občas bílý jogurt. Mnoho starších lidí v Česku trpí cukrovkou. Jaké jsou stravovací zásady pro cukrovkáře? Před pár lety jsme spolupracovali s paní doktorkou Kahleovou z pražského IKEM, která vypracovala dvě přelomové studie o stravování cukrovkářů, které si získaly celosvětovou pozornost. V první z nich ukázala, že cukrovkářům se lépe daří na vegetariánské stravě. Nejíst maso je jednoduchá rada. Jenže maso představuje nedílnou součást české kuchyně. Je tudíž třeba úplně změnit návyky. Jak na to? Nešťastnou stránkou mnoha doporučení, se kterými se u nás setkáváme, je, že vedou pouze na půl cesty. Výsledky jsou pak také poloviční a v konečném důsledku se role stravy jako takové podceňuje. Pacienty to navíc demotivuje. Nikdo nemá odvahu říct: maso, nejen uzeniny, je třeba zcela vyloučit. V tomto ohledu je u nás podobná situace, jako před pár desítkami lety u kouření. Dnes už každý ví, že kouření škodí v jakémkoliv množství. Pouhé omezení masa je podle vás nedostatečné? Pokud člověk vyřadí maso úplně, a tím myslím i maso drůbeží a ryby, má daleko větší šanci nemoc nejenom zastavit, ale začít svůj stav i zlepšovat. Málokdo například ví, že konzumace drůbežího masa zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva dokonce ještě podstatně více než konzumace tmavého masa. Jak může konkrétně vypadat jídelníček bez masa? Co si dát místo tradičních jídel? Nejjednodušší opatření, které bych doporučil, je nahrazení masa luštěninami. Ačkoliv maso není ve skutečnosti potřeba nahrazovat, člověku nechybí. Luštěniny obsahují také dost bílkovin a zasytí. Na rozdíl od masa jsou však člověku prospěšné. Bílkoviny neškodí, tuku je málo, obsahují velké množství vlákniny. Dělají se výborné tofu burgery. Dnes už existují nejrůznější velmi chutné náhražky masa. Většinou jsou na bázi bílkovin. Pokud budu jíst jenom brambory se zeleninou, budu mít i já za dvě hodiny hlad. Co byste doporučil jako ukázkový jídelníček, který zasytí a je zdravý? Začněme snídaní. Doporučuji zkombinovat celozrnnou obilovinu s ovocem a ořechy. Například uvařím jáhlovou kaši, do které vmíchám při vaření sušené ovoce. Namixuji ořechy či semena, zamíchám do hotové kaše společně se lžící medu. Servíruji s čerstvým ovocem, někdy i kompotem, a se lžící kokosové šlehačky. Po takové snídani vydržím s energií bez problémů sedm hodin. Jaké jídlo byste doporučil dál? Druhé jídlo může tvořit celozrnné rýže, těstoviny nebo brambory, společně se zeleninovým salátem, dušenou zeleninou a luštěninami. V těchto dvou jídlech máte všechny živiny, které potřebujete a které prospívají zdraví. Pokud bych doporučoval třetí jídlo, jednalo by se optimálně o lehkou večeři, například ovoce, toastovaný chléb. Starším lidem obecně postačí ve většině případů jíst dvakrát denně snídani a pozdní oběd.

Jak jsou na tom senioři s pitným režimem? U seniorů je větší riziko, že nebudou dostatečně zavodnění. Jak člověk stárne, mnohdy ztrácí pocit žízně. Nevnímá ji. Stejně jako u malých dětí se musí i u seniorů dávat větší pozor na dehydrataci. Co říkáte na konzumaci alkoholu? Říká se, že pravidelná konzumace malého množství alkoholu denně neškodí, naopak prospívá. Opět nemohu souhlasit s tím, co se u nás plošně již celá desetiletí opakuje. Prospěšné účinky konzumace červeného vína dané obsahem resveratrolu nejsou ještě důvodem ke konzumaci alkoholického nápoje, stačí si dát hroznové víno. Věc je docela složitá, ale ve výsledku, konzumace alkoholu s sebou nese řadu zvýšení zdravotních rizik. Přesto existují studie, které naopak při konzumaci malého množství alkoholu denně prokázaly jeho prospěch pro zdraví… Já vím. Mám-li si vybrat, zda budu konzumovat něco, co údajně někde trochu prospívá a jinde hodně škodí, radši se toho úplně vystříhám. Dám příklad mé maminky. Lékaři jí doporučovali sklenku červeného vína denně. Věrně zadání plnila, až onemocněla rakovinou prsu. Rakovina prsu souvisí s pitím červeného vína? Již tři skleničky vína týdně zvýší riziko rakoviny prsu o 30 procent. Pokud má osoba, která víno konzumuje, navíc nedostatek kyseliny listové, zvyšuje se riziko na více než dvojnásobek. Maminka žije docela zdravě. Myslím si, že toto možná dobře míněné doporučení přispělo k její rakovině. Když se řekne A, mělo by se říci i B. Stejné je to u kávy. Existují studie, podle kterých káva škodí, i takové, podle kterých prospívá. Člověk by měl znát oboje a sám si zvážit, jestli kávu bude pít, nebo ne. Čím je podle vás způsoben nezdravý stav naší populace? Obrovským problémem je, že naši lékaři mají minimální vzdělání ve výživě a epidemiologii. Jak říká náš blízký spolupracovník doktor John Scharffenberg, který je vegetariánem a ještě ve svých třiadevadesáti letech jezdí po světě a přednáší, běžný lékař člověku v této oblasti obvykle poradí to, co sám dělá. Pokud u nás stále ještě vysoké procento lékařů kouří, běžně jí uzeniny a maso, kafuje a pije, můžeme těžko očekávat, že nám v oblasti zdravého životního stylu poradí dobře. Výživový poradce Robert Žižka- narodil se v roce 1961 v Praze, vystudoval Fakultu stavební ČVUT - je šéfredaktor časopisu Prameny zdraví, editor webových stránek Magazín zdraví, předseda sdružení Prameny zdraví - organizuje rekondiční pobyty Newstart, funguje jako poradce pro zdravou výživu a životosprávu - profesionálně se tématikou zdravé výživy a životosprávy zabývá od roku 1994 Čtěte také: Seniorům poradili, jak žít zdravěji"

URL| http://www.denik.cz/praha/lekar-ktery-...-vyzivy-moc-neporadi-20160406-qab4.html

Doma DNES Zpracovatelé masa 13.4.2016

Doma DNES str. 16 Seriál

Martina Kotrbová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Zpracovatelé masa si v roce 2010 připomněli výročí, které dokládá úctyhodnou historii jejich řemesla - 700 let od udělení privilegií řeznickému cechu králem Janem Lucemburským. Jak se dnes daří pokračovatelům dlouhé tradice, popisuje výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Představujeme řemesla Zpracování masa Cechy dohlížely na práci a vzdělávání svých členů, mistři měli možnost vychovat si tovaryše, kteří po nějaké době převzali štafetu řemesla. To se tehdy vyznačovalo převážně rukodělnou prací a různorodými postupy v závislosti na krajových specifikách - s nástupem průmyslové výroby před více než sto lety byl obojímu konec a v důsledku toho zanikly i cechy,“ vysvětluje Jan Katina. V období centrálně řízeného hospodářství vznikly normy, které měly garantovat, že výrobek s daným názvem bude stejný od Aše až po Košice. „Tím pádem bohužel došlo k dalšímu výraznému upozadění krajových a místních specialit.“ Normy byly navíc poplatné tomu, co bylo k dispozici za surovinu, takže když RVHP například rozhodlo, že se bude chovat skot, nastavily se receptury s vysokým obsahem hovězího masa. KAŽDÝ SI NAJDE SVÉ V současné době o produkci z větší části rozhodují důležitost obchodní řetězce - prodávají zdaleka nejvíce, a proto určují, co velcí výrobci dodají na trh. Specifické a odlišné produkty jsou doménou menších a středních producentů. Pestrost sortimentu se týká i kvality, což Jan Katina považuje za férový a vyhovující stav. „Na trhu jsou na jedné straně vysoce kvalitní masné výrobky a na straně druhé levnější produkty, například s vyšším obsahem vody - těm dávají přednost spotřebitelé cíleně vyhledávající nízké ceny. Někteří mí starší kolegové tomuto roztříštění do několika vedle sebe existujících jakostních úrovní příliš nefandí. Důležité ale je, že zákazníci mají k dispozici širokou nabídku a tolik informací, že pokud se o potraviny skutečně zajímají, dozvědí se o nich všechno, co potřebují.“ Podle Jana Katiny Čechy tolik neovlivňují módní trendy ve výživě, které jednou maso vítají, jindy zavrhují. „Spíš se potýkáme s dezinformacemi. Po internetu kolují různé mýty, jež se často opakují a leckdy je přebírají i seriózní mediální domy. Čelit jim, to je pro nás jedna z největších výzev vysvětlovat důležitost masa ve vyvážené stravě. V lidském jídelníčku má místo celá tisíciletí a v přiměřeném množství nepředstavuje pro zdravého člověka žádné riziko.“ NEJSOU LIDI! Jedním z nejpalčivějších problémů profese je nedostatek odborných pracovníků. Z důvodu nízké společenské prestiže rodiče nechtějí děti do učebního oboru posílat, kromě toho v laické představě přežívá řezník v podobě růžolícího kulturisty. „Síla je potřeba na jatkách a bourárnách, ale v řadě pozic je mnohem důležitější, aby si člověk dobře nabrousil nůž,“ podotýká Jan Katina. A jako by nestačilo, že učiliště vychovávají zoufale málo kvalifikovaných lidí, legislativní opatření posílají pracovníky z podniků na úřad práce. „Poslední dobou se u manuálních oborů provádějí měření, co člověk dělá za pohyby, jak často, jestli v chladu nebo v hluku. Ukáže-li se riziko vzniku nemoci z povolání, zaměstnavatel má povinnost pracovníka přeřadit na jinou pozici, nebo propustit. Odborník pak může skončit na vrátnici, i když nemá žádné potíže a sám chce dál dělat práci, které se věnuje celý život. Přitom se nezkoumá životospráva, trávení volného času ani genetické předpoklady. Až dojde i na kancelářské profese, půjdeme všichni zametat silnice,“ konstatuje Jan Katina. Obor zpracování masa ohrožují také významně klesající stavy jatečných zvířat. Na začátku 90. let byla například naše republika soběstačná v produkci vepřového masa, nyní jsme pod 50% - pro provozovatele jatek je to významný faktor při úvahách o investicích a rozvoji firmy. „Snad jedinou cestou je díky garantované jakosti a čerstvosti přesvědčit spotřebitele, aby vyžadoval produkty českého původu,“ míní Jan Katina a souhlasí, že na domácí značku lidé slyší - ovšem až po ceně. „Naše společnost je pokřivená, lidé si vezmou úvěr na novou televizi a potom šetří na potravinách, aby úvěr mohli splácet.“ PROČ BÝT ŘEZNÍKEM

Jak přivést do oboru víc lidí? „Zejména v některých regionech je velká koncentrace masozpracovatelských firem, takže kvalifikovaný člověk má jistotu zaměstnání a velmi dobrou perspektivu rozvoje. Šikovní lidé se běžně vypracují ze základní pozice třeba i do vedení podniku, bez gymnázia i vysoké školy,“ říká Jan Katina. Šanci mají i nezaměstnaní. „Náš svaz se už před lety zapojil do projektu Národní soustava kvalifikací, který je zaměřený na lidi bez vzdělání v oboru. Pokud přijdou do masokombinátu a řezník je zaučí na nějakou pozici, mají teď možnost se ve vybraných učilištích nechat přezkoušet a dostanou osvědčení, které pro danou kvalifikaci platí v celé EU.“ Garantuje AMSP ČR ČESKÝ SVAZ MASA ZPRACOVATELŮ Dobrovolný spolek zastupuje zájmy masozpracujícího státní správy,orgánům a organizacím průmyslu vůči orgánům EU,spolupracuje s ostatními zajišťuje oborovými spolky, odborné a technologické poradenství,publikační a propagační činnost a vzdělávání. Je členem ČR Potravinářské komory a dvou evropských profesních organizací. Foto popis| Foto autor| foto Shutterstock O autorovi| Martina Kotrbová foto Shutterstock, Generálním mediálním partnerem projektu Rok řemesel 2016 je společnost MAFRA, a. s.

Frekvence 1 Hostem prezident Potravinářské a Agrární komory Miroslav Toman 10.4.2016

Frekvence 1 str. 1 17:00 Press klub

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Na Frekvenci 1 právě teď začíná Press klub a naším dnešním hostem je prezident české Agrární komory pan Miroslav Toman, dobrý den. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Dobrý den. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Já dodám, také bývalý ministr zemědělství a vlastně bůhví, co všechno, že? Vy jste toho dělal hodně. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Prezident Potravinářské komory. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Potravinářské komory. No, po pravdě, pane prezidente, já bych vůbec nejraději jenom o těch potravinách s váma, to je teď velké téma, ale začnu jinak. Sledoval jste návštěvu čí..., čínského prezidenta v České republice? Měl jste radost, že je tady?

Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tak, sledoval jsem to krátce, tak jak v rámci Velikonoc je možný. Já jsem velmi rád, že ty vztahy s Čínou rozvíjí, protože to vidím jako velký potenciál, a myslím, že to je dobře. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, a vy jako šéf Agrární komory, tak znamená to něco pro vás? Jakési navazování vztahů s Čínou? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tak, pro mě to znamená jako zároveň pro prezidenta Potravinářské komory poměrně velký úspěch, já jsem rád, že Pivovary Lobkowicz a další se v Číně chytly, když to řeknu lidově, a věřím tomu, že i do budoucna se nám povede uchytit na čínském trhu s českými výrobky, to jsou mléčné výrobky nebo některé další, a vidím to jako velký potenciál, ten trh. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A k čemu ještě tedy Čína jako taková může být dobrá českým zemědělcům? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------No, tak nejenom českým zemědělcům, ale v podstatě i Evropě, protože ten přetlak potravin v tuto chvíli, kdy jsou sankce na Rusko a ze strany Ruské federace jsou velké, vzniká velký přetlak zboží, ať to je vepřové maso, ať to je obilí, ať to je mléko, a myslím si, že každý nový trh je vítán. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, a taková ta věc, o které se často mluví, to znamená čínské investice směrem k České republice, dotýká se to nějak toho vašeho oboru, té vaší branže? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------V tuto chvíli některé informace mám, ale samozřejmě bych nechtěl tady ty věci předbíhat ani zveřejňovat. Jedná se u některých zpracovatelů, že je zájem z čínské strany tam vstoupit, a samozřejmě i rozvíjet, rozvíjet výrobu s potenciálem exportu na, na Čínu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Co tedy kromě piva, a vy jste říkal ještě mléčných výrobků, co, co vlastně, o co by Čína stála z naší republiky a co je věc, která by se dala vyvážet? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tak, já nevím, jestli budu říkat správně, o co by Čína stála, ale řeknu to takhle, o co máme zájem my vyvážet. To znamená mimo piva samozřejmě mléčné výrobky, pak to mohou být speciality, ať to jsou cukrovinky, ať to je například i slad a další věci, v podstatě všechno, co je spojeno s zemědělstvím a zpracovatelským průmyslem. Takže od piva, přes mléko, po maso, až po ty cukrovinky. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor --------------------

Takže sbližování České republiky a Číny ve vašich očích coby prezidenta Agrární komory ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Velmi dobře. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Velmi dobře. Lidská práva, tibetské vlajky, to všechno patří ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já jsem obchodník, já jsem byznysmen, já prostě se věnuju ekonomice a obchodním vztahům. Co se týká lidských práv, tak na to máme zcela jistě experty, kteří to umí posoudit, ale já si myslím, že když tam naši kolegové z Německa a, a z Anglie a odkudkoliv tam vyváží, z Francie, tak já se do těchto věcí motat nechci a pro mě je prioritní ekonomický rozvoj České republiky. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak, to říká v Press klubu na Frekvenci 1 prezident české Agrární komory Miroslav Toman. Miroslav Toman, šéf Agrární komory a také bývalý šéf Potravinářské komory a bývalý ministr zemědělství je naším hostem na Frekvenci 1. Vy se mě chystáte opravit, já to cítím. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Jenom lehce opravit, možná víte víc než já, my máme za měsíc volby na Potravinářské komoře, kde se to chystám obhajovat, tak já pořád ještě doufám, že, že to obhájím a že nebudu bývalý šéf Potravinářské komory. Já dělám dvě komory najednou, Agrární a Potravinářskou komoru. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Dobře, tak jste lepší, promiňte. Jste šéf dvou komor. A takto si říkáte rovnou o otázku, protože já to vidím všude v médiích, pane prezidente, jak se diskutuje o těch potravinách, které jsou kvalitní, které jsou nekvalitní, a pojďme začít od těch potravin z Polska. Nepadá to právě, promiňte, na vaši hlavu, to, že se tak často stane, že se sem přivezou nějaká podivná kuřata, nějaké podivné ryby a bůhví, co všechno, z Polska, kde je problém? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tak, ono se nevozí podivné věci jenom z Polska, oni se vozí i z některých ostatních zemí, ale to Polsko je samozřejmě nejkřiklavější případ, protože polští kolegové jsou velmi šikovní, co se týká výroby, nicméně trošku mě zaráží jedna věc, že ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Mě teda zaráží to slovo šikovní. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já to beru obchodně ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To bylo ironicky?

Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------To bylo, to bylo, to bylo ironicky. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jo takhle, abychom věděli. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Musím říct, že je potřeba se zamyslet nad tím, proč za poslední rok a půl vlastně zmizely kauzy obecně těch zahraničních, ale specielně těch polských potravin, že vlastně proběhly tady zkažené maso, proběhla tady polská sůl, proběhly další věci, a vlastně od té doby nic. A já si kladu otázku, jestli se polská strana natolik zlepšila a vyrábí už jenom ty kvalitní věci, anebo sem vozí jenom ty kvalitní věci, nebo jestli ty kauzy nejsou medializované a tak dále. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, a co si odpovídáte na tu otázku? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já si odpovídám tak, že pos..., za poslední dobu byl zachycen například sýr, který nebyl sýr, kde, kde ten živočišný tuk byl nahrazen rostlinným tukem, takže to nebyl sýr, byl, byl to takzvaný alternát. A vlastně bylo to deklarováno jako, jako sýr živočišného původu. Samozřejmě, když se potom začalo zkoumat, tak polská strana vlastně teďka nám sdělila, respektive neoficielně sdělila, že neví, kdo to vyrobil, neví, odkud to zboží pochází, nicméně že to pochází z Polska. A já tady si kladu otázku, jestli práce inspekčních orgánů a ta kvalita výroby a kontrola výroby potravin v Polsku je na té úrovni, o které se nás snaží přesvědčit někteří, někteří naši představitelé. Že musíme bejt politicky korektní. Ale já mám jenom strach, aby to neskončilo stejně jako u té soli, kdy polská prokuratura vlastně to šetřila, nic nevyšetřila, výrobce neznámý, nakonec jsme dospěli k názoru, že ta posypová zase asi až nebyla tak škodlivá, protože de facto nikdo za to potrestán nebyl. A já mám obavy, aby se to teďka neodvíjelo dál. Vlastně že my sem přivezeme sýr, nikdo neví, odkud pochází, podle našich informací neoficielních je to podobná firma, která dovážela to koňské maso, tak dováží teďka tady ty věci. Já se ptám, jak je to vůbec možné, proč to někdo vůbec dovolí. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Koho se ptáte? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Těch našich státních orgánů. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jo, jo. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Protože, protože my musíme vlastně vědět, odkud se jaký výrobek vyrobil, že máme certifikaci v České republice, my musíme garantovat českým spotřebitelům a inspekčním orgánům všechny

certifikáty, a já se ptám, jak to sem může vůbec přijít? Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Pane prezidente Tomane, stane se někdy, že nějaký takový podobný skandálek, jako byl směrem z Polska k nám, tedy nekvalitní potraviny, že se někde, řekněme v okolních zemích, přihodí, že něco je přivezeno z České republiky a ono to pak nesplňuje ta jejich pravidla, a tam tamní obyvatelé si říkají potom o nás, o Češích, o našich výrobcích to, co my si teď říkáme o Polácích? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já si myslím, že, že se to nestává. Samozřejmě jsou některé netarifní opatření, v některých zemích, které váží kamiony, měří tlak v pneumatikách, rozměry, teplotní řetězce a tak dále, takže my se tam vlastně i obtížně dostáváme, protože ty ostatní země na rozdíl do nás si chrání domácí trh, aby měly soběstačnost, i když to slovo není populární, ale tak tomu budeme říkat, aby nebyli závislí na dovozech, a, ale obecně se dá říct, že české potraviny patří k těm nejkvalitnějším. A já musím říct, že české inspekční orgány, co se týká České republiky, to znamená, ať to je Státní veterinární správa, ať to je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jsou hodnoceny jako jedny z nejlepších v Evropě. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Hm. No, a taková ta, taková ta věc s těmi kuřaty, které se takzvaně napichovaly vodou, já to teď říkám velmi neodborně, to se děje jenom v Polsku, anebo to je běžná praktika, kterou lze třeba při troše hledání najít i u českých výrobců? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tak, já bych české výrobce rozdělil na, na dva, dva typy. Jedni jsou, kteří se zabíra..., zaobírají vlastně porážkou kuřete, nebo porážkou jakéhokoliv zvířete, to znamená, mají svoje jatka a mají svoje výrobky. A pak je, to je, to je ta klasická, a tam si myslím, že tyto věci se nestávají. A pak jsou takzvaní porcovači, to znamená ti, kteří vozí ty kuřata z různých zemí světa, pak se to tady naporcuje, to maso se různě upravuje, u některých druhů masa se tomu říká takzvané křehčení masa, to znamená, neříkáme tomu napichování vodou, ale my to maso takzvaně křehčíme. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To, ono se tomu říká křehčení, ale ve skutečnosti to je zlodějina jako Brno. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Ve skutečnosti máte pravdu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak. Dobře. A to se u nás tedy ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------To se u nás neděje. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Neděje. A ještě takový případ nebyl.

Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Ne, ne. Myslím, že ne. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A já jsem listoval včera internetem, neb jsem si tak říkal, o čem si budeme povídat, já jsem narazil na obří problém, nevím, jestli o něm něco víte, to je takzvaný palmový olej, ale je to tak rozvětvená diskuze všemi směry, že vlastně ani nevím, na co se zeptat. Prý je to, prý je to úplně ve všem, ten palmový olej. Tak, zaprvé, je to pravda? Že, že je to tak škodlivá věc? Zadruhé, kde se to tady bere? A jak je možné, že třeba právě ty profesní organizace, jako jste třeba vy, že to připustíte do těch potravin? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já bych zase tu debatu rozdělil na několik částí. Palmový olej je otázka, jestli je vyráběn na plantážích, to znamená tam, kde neškodí životnímu prostředí, to znamená, pěstuje se palma, z tý se těží palmový olej, říkám to zjednodušeně, anebo jestli se k tomu, kvůli tomuto palmovému oleji kácí pralesy. V České republice se používají palmové oleje pouze z těchto plantáží. To znamená ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jaký to má vliv na tu potravinu, kterou já jím? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Ne, na potravinu to žádný vliv nemá, ale zase je skupina, která říká, nemůžeme používat palmový olej, protože ničí ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Aha, životní prostředí. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Životní prostředí. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ano, tak ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Takže to je jedna skupina. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak to bych pro dnešek vynechal. Je to také důležité, ale třeba příště. A teď to zásadní. Ono nám to prý škodí, a přesto nám to do toho, do toho jídla vy potravináři dáváte jako na běžícím pásu, pane prezidente. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství --------------------

Ano. Jasně. Já si ... Hm. Já bych řekl, že všechno se používá, co se nepoužívá s mírou, tak je škodlivé, takhle bych to řek. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------S Mírou Tomanem. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Třeba. Taky. Ale berme to jako určitou měrnou jednotku. Ale já si myslím, že palmový olej je nenahraditelný v některých výrobcích, protože ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A je teda škodlivý nebo není? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Zase máme na všechno v České republice mnoho odborníků. On ten palmový olej se používá všude ve světě, samozřejmě není to z důvodů jenom ceny, to, to je nesmyslný, tady ten argument, že se to používá kvůli tomu, že to je levnější a tak dále, je to nesmysl. Ten palmový olej, když to řeknu zjednodušeně, má jinou konzistenci u výrobků, má, má nižší bod rozpustnosti, to znamená, pokud ty výrobky chceme udržet jakoby vcelku, chceme, aby měly nějakou, nějakou konzistenci, tak se používá palmový olej. Nebo jinak bysme mohli používat jiné oleje, ale tam zase musí docházet k chemickým procesům, které jsou ještě škodlivější než palmový olej. My si musíme vybrat. A já si myslím, že nikdo z nás nevypije půl litru palmového oleje denně. Teď to přeháním. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Rozumím. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Ale, ale záleží na tom množství. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak jestli vám teď, ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Není to, rozhodně to není tak škodlivý. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------... pane Tomane, dobře rozumím, tak je ta pravda někde uprostřed. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já si myslím, že ta pravda je uprostřed, že jakékoliv nadměrné používání čehokoliv je škodlivé, a pokud se ten palmový olej používá u výrobků, které, které, u kterých to vyžaduje technologický postup, není to nic proti ničemu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor

-------------------Hostem Press klubu je dnes prezident Potravinářské a Agrární komory pan Miroslav Toman. Miroslav Toman, prezident Agrární komory, prezident Potravinářské komory, bývalý ministr zemědělství, připomenu ve vládě Jiřího Rusnoka, viďte. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Jiřího Rusnoka. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak, jak je to s takzvanou soběstačností potravinářských a těch zemědělských produktů? Protože to je takové velké téma. Já to každou chvíli slyším, že musíme něco dovážet, že naopak něco, něčeho zas je přebytek, a předevčírem, myslím večer, v Televizních novinách na některé z televizí bylo vysvětleno, že teď mléčné výrobky padají nebo klesají v ceně, a je to prý díky tomu, že máme přebytek mléka. Tak já vám, pane prezidente, nevím. Ještě nedávno na vašem tady místě seděl pan Veleba, který říkal, že je mléka nedostatek, tak kde se, ono se nějak víc kraviček urodilo? Nebo co se děje? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Co se týká, co se týká stavů soběstačnosti nebo respektive závislosti na dovozech, já si myslím, že být stoprocentně soběstačný nelze, i když před několika lety jsme byli, nebo před pár lety, to několikrát, ale už to je delší dobu, já bych řek několik čísel, a nechci s tím posluchače obtěžovat, ale řeknu jenom, že například dovoz vepřového masa od roku 2003 do roku 2014 vzrostl o více než sedm set padesát procent. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Dovoz? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Dovoz. Dovoz drůbežího masa vzrostl o dvě stě pět procent. Nárůst dovozu másla a jiných tuků z mléka o tři sta pět procent a u tvarohu to je dvě stě sedmdesát devět procent. Soběstačnost u drůbežího masa klesla o patnáct procent, a ten propad pokračuje, dneska jsme někde okolo šedesáti procent, u vepřového masa soběstačnost nebo respektive závislost na dovozech jsme někde okolo padesáti procent, to znamená, my dneska dokážeme sami sebe uživit ze šedesáti procent u drůbežího masa, z padesáti procent u vepřového masa, například dovozy tavených sýrů jsme již dneska řádově na čtyřicet třech procentech, tavených sýrů, kdy historicky jsme byli "velmoc" na, při výrobě tavených sýrů, a abychom mohli porovnat, tak vám řeknu, například Rakousko vyrábí sto šedesát sedm procent vlastní spotřeby konzumního mléka a čtyři sta dvanáct procent vlastní spotřeby tavených sýrů. To znamená, to ostatní se vyváží ven i k nám. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ven. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------A Německo například vyrábí sto dvacet procent své spotřeby konzumního mléka a sto dvacet čtyři procent všech sýrů. A co se týká vepřového masa, tak že my v podstatě jsme, jak jsem řekl, někde na padesáti procentech, ale zase to porovnám s okolníma zeměma, jako je Rakousko, Německo, kde bychom se, tam bychom se měli porovnávat, tak Německo je řádově na úrovni sto sedmnáct procent vlastní spotřeby a Rakousko sto šest procent.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak, pane Tomane, ale vy jste před chvílí použil třeba ten tvaroh, to mě zaujalo. To přece nejde vůbec dohromady s tím, že máme přebytek mléka, a dovážíme tvaroh? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tam je ten problém, že tím, jak se sem dováží vlastně za, použiji slovo dumpingové ceny, i když v rámci Evropské unie bych tomu řekl predátorské ceny, protože v rámci Evropské unie už slyším ty naše někteří ty probruselské úředníky, kteří mi budou říkat, že jsme všichni bratři a máme se všichni rádi a máme stejný přístup na trh, což není pravda, tak chci říci, že my vyrábíme, co se týká mléka, komodity, jako je eidam, sušené mléko, máslo, a ty specializované výrobky, jako jsou sýry, tvarohy a další věci, vlastně dovážíme, a je to způsobeno dvěma důvody. První důvod je ten, že my si ne úplně dokonale chráníme trh, a druhý důvod je ten, že tady máme zahraniční obchodní řetězce a je jedno úplně, jestli jsou německé, holandské nebo jakékoliv jiné, a ty samozřejmě uplatňují nebo upřednostňují výrobce ze svých zemí a samozřejmě pak si na to nasadí své určité obchodní přirážky a máme ten problém, který máme, to znamená, jestliže přivezu máslo například za dvacet korun, tak ho budu prodávat za dvacet devět, a samozřejmě lidé v obchodech upřednostní máslo za dvacet devět korun, než by si koupili máslo, které koupí řetězec od české firmy a dáme si na něj obchodní přirážku patnáct korun, jsem na třiceti pěti, a v tu chvíli je tam šest korun rozdíl na másle, tak hodně lidí upřednostní to dovozové máslo. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Rozumím tomu. A ono takový ještě evergreen, pane prezidente, je jakési jednotné pravidlo pro ten zemědělský nebo potravinářský trh v Evropské unii, a to, jak vás tak poslouchám, asi nikdy nebude. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já si myslím, že společný, společný trh, co se týká potravin a, a zemědělské produkce, není, protože ta Evropa vlastně se rozděluje na staré členské země, které měly nějaké podmínky, a nové členské země. Ta společná zemědělská politika, připustím variantu, je jiná, ale není to to nejhorší. Nejhorší na tom je, že to je vlastně souboj národních rozpočtů, to znamená, členské státy, které mají silnou ekonomiku, si mohou dovolit dotovat své zemědělce a zpracovatele daleko více, než to dělá Česká republika, mohou si dovolit upřednostnit své výrobce a dávat jim jiné dotace, a to znamená, pak ta výroba se vyváží do České republiky, ale z hlediska dlouhodobého strategického to význam má, protože oni nejsou závislí na těch dovozech, kdežto my se stáváme závislými na dovozech. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Rozumím. Když byla teď před pár dny mimořádná schůze Poslanecké sněmovny kvůli kauze Čapí hnízdo, tak jsem to bedlivě poslouchal, všechny ty projevy napříč politickými stranami a jejich reprezentanti, co tam říkali, jsem velmi tedy vnímal. A jenom na jedné věci jsem měl pocit, že se shodli všichni, všechny politické strany včetně pana Babiše a včetně ODS a TOP 09, že dotace pokřivují trh. To tam bylo několikrát řečeno. Souhlasíte s tím jako předseda Potravinářské, promiňte, jako prezident Potravinářské a Agrární komory? Zrušil byste to? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Kdybych měl jistotu, že to zruší všechny, všechny členské státy Evropské unie, tak rozhodně ano. A dá se s tím souhlasit. Nesmí se ale stát, že některý stát to zruší, to znamená, že zrušíme společnou zemědělskou politiku, a pak se z toho stane jenom souboj národních rozpočtů, to znamená, že každý stát si to bude dotovat podle svého uvážení a, a rozhodnutí tak, jak se rozhodne. To

znamená, pokud zrušit dotace, tak ano a kompletně v celé Evropské unii. Ale myslím si, že to je z říše snů. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Rozumím. A vy si to vůbec teoreticky nebo akademicky umíte představit, že by naši čeští zemědělci v této chvíli hospodařili bez dotací? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------V případě, že by byl trh naprosto liberální v celé Evropské unii, že by měli srovnatelné podmínky, jako mají zemědělci v ostatních zemích, zejména staré evropské patnáctky, představit si to umím, protože čeští zemědělci by se s tou konkurencí velmi dobře vyrovnali. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, ale zaplatili bychom to my, občané, kteří si chodíme kupovat mléko, rohlíky, máslo. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Zcela jistě by ceny potravin mohly vzrůst, ale je potřeba zdůraznit ještě jednu věc, že ty dotace nejsou jenom o cenách, ale vlastně zemědělci dostávají i peníze za údržbu krajiny, právě za tu bezpečnost potravin, to znamená, že jsou kvalitní. Proto já brojím proti tomu, aby sem vozili nekvalitní věci, protože vlastně spotřebitel si ve svých daních platí bezpečnost potravin, údržbu krajiny, péči o krajinu a celkový rozměr venkova. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Hostem Press klubu je dnes prezident Potravinářské a Agrární komory pan Miroslav Toman. Miroslav Toman za Agrární a Potravinářskou komoru dnes hostem Press klubu a Frekvence 1. Pane prezidente, když vy jste tady řekl takovou hezkou věc, že si platíme bezpečnost potravin, tak to se na jednu stranu hez..., hezky poslouchá, pak je velká diskuze nad tím, co je a není pravda, už jsme tady narazili na polá..., na polská kuřata, na ten palmový olej a na bůhví co všechno. Kde vy nakupujete, jako člověk znalý věci? Když vás vyšle partnerka takhle před víkendem, tak kam jdete? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tak, já musím říct, že ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Do řetězců? Jde na farmářské trhy? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Že to střídám. Střídám to podle času a podle nálady. Větš..., některé věci nakupuji přímo u farmářů, to znamená, nebo u výrobců, jsou věci, kte..., kde se nevyhnu supermarketu, když spěchám a potřebuji nakoupit velký, velké množství věcí. Ale i mezi těmi supermarkety je velký rozdíl. A pak samozřejmě upřednostňuju ty menší prodejce, když jedu domů z Prahy, tak samozřejmě se zastavím u svého pekaře, u svého řezníka, a udělám si z toho takový vejlet. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, a je nějaký takový obchod nebo třeba velkoobchod nebo já nevím, velkoprodejna, cokoli, kam byste si nikdy nešel nic koupit? Poté, co máte informace přímo u zdroje? Nemusíte jmenovat, ale

jsou tady tak..., tací? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já bych, já bych, já bych řekl, že je málo prodejen, kam si chodím něco koupit. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A to je to, jak jste říkal, že nemáte čas, nebo to je kus nedůvěry? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------To je kombinace, ale je tam velký kus nedůvěry a, a myslím si, že z těch řetězců v podstatě mám jeden, kam chodím nakupovat, do těch ostatních nechodím pro jistotu. Ne, ale jdu se tam občas podívat, abych nepřeháněl, abych věděl, co se tam prodává, neprodává, abych si dokázal ty věci porovnat. A pak se vracím k těm, k tomu, když to řeknu v přeneseném slova smyslu, k mému obchodníkovi a k těm mým, mým obchodům, a tam spokojeně nakupuju. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A teď si možná říká kdekterý posluchač, jak to ve skutečnosti teda je, jak on se má zachovat, když bude chtít kvalitní nákup. Tak co byste mu poradil? Ty farmářské trhy asi? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já si myslím, že nejlepší je kombinace obojího, to znamená, jestliže budu chtít nakupovat čerstvé ovoce a zeleninu, my jsme se toho taky nedotkli, my jsme dneska závislí i při tom, na dovozu jablek, mrkve, všech dalších věcí, takže tady já bych podporoval české farmáře, to znamená čerstvou zeleninu bych nakupoval na farmářských trzích nebo u pěstitelů, tam, kde to je možné, kdybych neměl možnost, tak si to koupím v obchodě, kde mám jistotu, že to čerstvé je, a nikdy bych se nevracel do obchodu, kde už jsme se jednou, dvakrát spálil. Takže ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jo, takže sledovat trh, zní ta rada asi. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Jednoznačně. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak, teď mi řekněte, Andrej Babiš a jeho Agrofert je podnik a podnikatel, o kterých určitě mnohé víte jako prezident Agrární komory. S jakým pocitem jste sledoval ten vývoj kolem kauzy Čapí hnízdo? Máte na to nějaký názor? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já na to žádný velký ostrý názor nemám, protože ty informace mám vlastně z médií. Bohužel, bohužel jsem nesledoval celý projev pana Babiše, co byl v Parlamentu, z pracovních důvodů. Názor na to mám ten, že bude, že bude nejlepší, když se to vyšetří prostě a ta pravda vyjde, až to zveřejní OLAF a Policie České republiky. Tím se zbaví všichni všech podezření. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor

-------------------Dobře. A Andrej Babiš jako největší producent potravinářských výrobků v naší zemi, tak pomáhá naší zemi, anebo tam máte nějaké pochybnosti? Co myslíte? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Ne, já musím říct, že na jedné straně mám velký obdiv k Andreji Babišovi, k tomu, co dokázal vybudovat v rámci toho zemědělství. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A na druhé straně? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Na druhé straně si myslím, že ten jeho vliv se příliš vylučuje, protože když se podívám na výrobu masa, tak dobře, pan Babiš nebo Agrofert vlastní Kostelecké uzeniny a další masokombináty, vedle toho tady je Masokombinát Schneider, Masokombinát Písek, je tady spousta dalších na Moravě, máme, máme v Tišnově pana Steinhausera, jeho bratr je v Brně, máme Masokombinát Krásno, pan Pilčík. To znamená, na tom trhu se potkává s mnoha svými, svými konkurenty, a nemá tam dominantní postavení. Co se týká mlékáren, tak v mlékárně je tady Olma, je tady Hlinsko, a na druhé straně tady máme Madetu, máme tady Jihlavu, máme tady Klatovy a další, takže také tam nemá dominantní postavení. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Přeceňuje se tedy jeho vliv, myslíte. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já si myslím, že co se týká potravin, zcela jistě. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Hm. Do jaké míry musí prezident Agrární a Potravinářské komory vyjít s politiky? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já si myslím, že úlohou prezidenta Agrární komory a Potravinářské komory je lobbovat zájmy zemědělců a potravinářů, aby se některé zákony příliš nekomplikovaly a aby byl chráněn, jak jsem již řekl, domácí trh, aby měli srovnatelné podmínky. Takže s politiky vycházet musím, ale otázka je, do jaké míry. Já s nimi nemusím chodit se všemi na pivo, nemusím s nimi chodit na večeři, ale musím s nimi umět komunikovat. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To, a to se vám daří, myslíte? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------S některými více, s některými méně. Ale s těmi hlavními hráči určitě komunikujeme. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor --------------------

Kdo je pro vás hlavní hráč? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tak, hlavní hráč jsou vedoucí a šéfové parlamentních stran a jejich odborní pracovníci, kteří mají na starost zemědělství, to znamená, to jsou parlamentní strany, ať to je tato koalice, já musím říci, že tato koalice velmi pomohla českému zemědělství a potravinářství, například zákon o významné tržní síle, který jsme začínali v roce 2009, 2010, který se prosadil tenkrát ještě pod vedením Michala Haška, který mluvil za, za sociální demokracii, co se týká zemědělství, momentálně pan premiér Sobotka a dál se toho ujmuli, takže to uvedu jako příklad. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Na samý závěr, pane prezidente Tomane, máme tady počátek jara, už lze odhadnout, jaký ten letošní rok bude? Protože to je to, co zemědělce a lidi okolo potravin nejvíc zajímá. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Tak ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Bude plodný? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Já pevně věřím, že letošní rok bude, bude lepší, než byl loňský rok. Nicméně je to otázka ceny, je to otázka také kvality, a věřím, že to dopadne dobře. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Budeme držet palce. Mějte se hezky a na shledanou. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR, prezident Potravinářské komory ČR, bývalý ministr zemědělství -------------------Děkuji, na shledanou. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Hostem Press klubu byl prezident Potravinářské a Agrární komory pan Miroslav Toman.

G.cz RECEPT: Udělejte si domácí sušené maso – jerky 12.4.2016

G.cz str. 0 Jídlo

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Proč utrácet majlant za kupované jerky, když si ho můžete vyrobit sami? Úprava masa sušením a nasolováním je populární na celé planetě jako lidstvo samo.

Nejpopulárnější je díky severoamerickým indiánům, odkud pochází označení jerky (ch'arki - sušené solené maso). Dnes na nás útočí ze stojanů na benzínkách, vietnamských ovozelů nebo prodejen se zdravou výživou. Pemmican: Předchůdce dnešních proteinových tyčinek. Indiánská směs jerky, bizoního tuku, cereálií a sušeného ovoce byla energetickou bombou v malém balení. Indiáni je prodávali prvním osadníkům jako ideální, kompaktní stravu na dlouhé cesty. Indiáni ho sušili buď na velkých roštech na slunci, nebo pod sedlem přímo na těle koně. Dnes se upravuje průmyslově ve velkých sušácích, ale některé druhy chutnají, jako by byly uvařené, nikoli sušené. A proč si něco takového kupovat nebo se s tím dokonce doma patlat? Když pomineme, že to je vynikající snack, tak především pro jeho vysoké nutriční hodnoty. Tohle je "energie sbalená na cesty"! Nikoli Tatranka, jak hlásala reklama. Mimochodem před lety jsme vyzkoušeli účinky jerky na běžkách na krkonošské trase mezi Rezkem a Dvoračkami. Poprvé - s masem - cesta uběhla raz dva. Podruhé - bez masa - se nám po dvou třetinách cesty motaly nohy a hlady jsme sotva viděli. Takže šup k řezníkovi a můžete začít: Suroviny: Libové hovězí maso Sójová omáčka Worcestrová omáčka Dva stroužky česneku Drcený pepř 1. Maso cook_jerky_01.jpg foto: autor Popis: Sušit můžete i vepřové nebo krůtí, ale nejlepší je hovězí. Stačí levnější přední, ale musí být libové, bez šlach a blan. Maso nakrájejte na plátky cca 2 cm tlusté a nechte je napůl zmrazit - bude se vám pak lépe krájet na proužky. 2. Krájení cook_jerky_02.jpg foto: autor Popis: Krájejte na delší proužky cca 3 mm tlusté. Lepší je krájet proti vláknu, ale můžete i po vláknu. Rozhodně si nezapomeňte nabrousit nůž (nebo dobrousit na ocílce). 3. Ochucení cook_jerky_03.jpg foto: autor Popis:

Receptů na jerky je spousta, od samotné soli přes BBQ nebo Teriyaki. Tenhle recept jsem našel v jedné staré americké kuchařce a s úspěchem ho používám přes dvacet let. Základem je sójovka, která musí obsahovat sůl (jsou i druhy bez soli). Nakrájené maso dejte do mísy a množství omáčky přizpůsobte množství masa - mělo by být všechno obalené. Na čtyři plátky masa jsem použil 1 dcl omáčky. cook_jerky_04.jpg foto: autor Popis: Přidejte cca polévkovou lžíci worcestrové omáčky. cook_jerky_05.jpg foto: autor Popis: Přidejte dva utřené stroužky česneku a hrubě (v hmoždíři) drcený pepř. Může být i vícebarevný. Pokud nezvládáte pálivá jídla (nebo máte malé děti), pepř raději nedávejte - pokrm se tepelně neupravuje a pepř je za syrova celkem výrazný. 4. Marinování cook_jerky_06.jpg foto: autor Popis: Maso se všemi ingrediencemi pečlivě promíchejte a přendejte ho do uzavíratelného pytlíku. Nechte alespoň čtyři hodiny marinovat, lépe přes noc v lednici. V průběhu pytlíkem lehce zatřeste, aby se marináda dostala ke všem kouskům. 5. Sušení cook_jerky_07.jpg foto: autor Popis: A teď přichází to nejlepší. Sušit můžete maso mnoho způsoby, ale nejjednodušší je použít sušičku. Ideálně takovou, kde lze nastavit teplotu. Neměla by mít víc než 60 °C. Sušte přibližně 6-8 hodin. Maso by mělo být mírně průsvitné a mělo by jít lehce zlomit. V průběhu sušení jednou dvakrát prohoďte sušící pláty. Tlustší kousky masa nechte sušit o něco déle. cook_jerky_08.jpg foto: autor Popis: Sušit můžete maso pověšené na špejlích i v troubě. Troubu přepněte ideálně na horkovzduch a teplotu nastavte na 50 °C. Ještě lepší způsob je použít domácí větrák - maso dejte do trouby (nebo kamkoliv v bytě) a před dvířka postavte zapnutý větrák. Po několika hodinách prohoďte jednotlivé

špejle. 6. Podávání cook_jerky_09-b.jpg foto: autor Popis: Maso uchovávejte ve vzduchotěsné nádobě několik týdnů. A když ho pěkně zabalíte třeba do celofánu a opatříte cedulkou a mašlí, máte skvělý jedlý dárek. Na cestách vás nevíce "nakopne": Anketa se načítá... Sušené maso Salám Müsli tyčinka Tatranka (Horalka...) Něco (někdo) jiného A TADY máte 14 kuchyňských vychytávek, které jsou úplně k ničemu.

URL| http://g.cz/udelejte-si-domaci-susene-maso

novinky.cz Porota vybírala nejlepší výrobky v rámci soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje 12.4.2016

novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Ivo Šašek Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V minulých dnech opět zasedla v areálu Střední školy zemědělské a potravinářské v Klatovech odborná porota, aby vybrala v devíti kategoriích nejlepší potravinářské výrobky v rámci soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje 2016. V letošním roce se o značku Regionální potravina Plzeňského kraje rozhodlo ucházet 33 výrobců, z nichž nakonec 27 dodalo veškeré podklady a doklady opravňující předložit svůj produkt hodnotitelům. Odborná komise složená ze zástupců Ministerstva zemědělství ČR, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní veterinární správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Agrární komory, Potravinářské komory a Plzeňského kraje nakonec ochutnala a posoudila 79 potravinářských výrobků. Nejvíce z nich se sešlo v kategorii Masné výrobky tepelně opracované, kde bylo posuzováno 23 produktů. Kdo tedy v letošním roce dosáhl na mety nejvyšší? V nejvíce obsazené kategorii mas to bylo

Řeznictví Pirník s. r. o. s Řeznickým copem klasik, v druhé masné kategorii trvanlivých výrobků vyhrálo Sušené hovězí maso z firmy Plzák z Plzně s. r. o. Nejlepším sýrem v roce 2016 se stal podle rozhodnutí komise Pastýř od firmy BEVA Invest s. r. o. a v ostatních mléčných výrobcích se prosadilo Kysané mléko Josefa Martínka. Celožitný chléb kváskový z PEKA - Němečková s. r. o. vyhrál kategorii pekařských výrobků, v cukrářských výrobcích letos trumfoval Meruňkový terč ze ZKD Sušice. V nápojích se stal vítězem sirup Babiččin poklad, který vyrábí firma Od Macháčků s. r. o., a v ovoci a zelenině zabodovaly nejvíce Sušené třešně z Lukreny s. r. o. Přehled vítězů doplňuje Tolstolobik uzený, porcovaný ze Zpracovny ryb Klatovy a. s. Markéta Janotová z Místní akční skupiny Pošumaví z. s., která je vedle Krajské agrární komory Plzeň a Úhlavy o. p. s. jedním z koordinátorů soutěže v Plzeňském kraji, uvedla: „V letošním roce hodnotitelská komise konstatovala, že kvalita do soutěže nominovaných výrobků byla většinou na velmi vysoké úrovni. Rozdíly mezi výrobky v jednotlivých kategoriích byly minimální a všem, kdo v letošním roce nevyhráli, náleží uznání. Rozhodně by se měli zúčastnit se svojí produkcí i dalších ročníků této celostátní soutěže.” Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 29. dubna na nádvoří Plzeňského Prazdroje na Festivalu regionálních potravin pořádaném Plzeňským krajem ve spolupráci s dalšími partnery. Na doprovodném trhu budou nabízeny k ochutnání a prodeji nejen vítězné výrobky, ale i další produkty z kraje a z okolních regionů, včetně Bavorska a Rakouska. Kulinární zážitky doplní i bohatý kulturní program. Vstup je volný a návštěvu si užijí všichni příchozí bez rozdílu věku. Kromě toho proběhne po celém Plzeňském kraji 15 předváděcích akcí spojených s ochutnávkami a prodejem vítězných potravin v soutěži. Další informace o soutěži Regionální potravina URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plze...ionalni-potravina-plzenskeho-kraje.html

Pátek Lidových novin Jak na šetrný domov 8.4.2016

Pátek Lidových novin str. 27 Komerční příloha Ludmila Hamplová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Chovat se ohleduplně k životnímu prostředí se dnes už vyplatí. I malé změny mohou ušetřit tisíce korun. Co vám uspoří peníze a ulehčí přírodě? Lépe plánovat nákupy potravin, přemýšlet nad jejich skladováním, ale také třeba více vařit a jíst doma nebo popřemýšlet nad možnostmi úspory energií, i to jsou kroky, které pomohou nejen životnímu prostředí, ale i vaší peněžence. Řada „zelených změn“ představuje přitom zdánlivé drobnosti, jež ale mohou mít velký pozitivní dopad. Začít můžete už při plánování víkendového nákupu. Chytré zásoby se vyplatí Téměř v každé domácnosti se dá ušetřit a snížit dopad na životní prostředí už při nákupu a zpracování potravin. Podle nedávného průzkumu společnosti IKEA, který vznikl ve spolupráci s iniciativou Zachraň jídlo, celá třetina Čechů vyhazuje jídlo, a dokonce přiznává, že minimálně několikrát měsíčně vyhazuje zcela netknuté potraviny. Špatné uchovávání přebytků z vaření,

nedostatečná kontrola data spotřeby, příliš velké nákupy a zkažené potraviny, které se nestihnou spotřebovat, patří mezi důvody, proč končí nakoupené a nevyužité jídlo v odpadcích. Nejčastěji lidé vyhazují pečivo (40 procent), následují zelenina (22 procent) a ovoce (18 procent), mléčné výrobky (17 procent), nejméně respondentů vyhazuje uzeniny (12 procent) a maso (3 procenta). Přitom celých 98 procent účastníků průzkumu tvrdilo, že se snaží neplýtvat potravinami. Skutečnost je ale zjevně jiná. Se změnou se dá začít už při nákupech a překvapivě nejde o hlídání slevových letáků. „Objíždět obchody kvůli produktům levnějším o pár korun se téměř nikdy nevyplatí,“ konstatuje Tomáš Jeřábek, obchodní ředitel on-line supermarketu Rohlik.cz, a přidává několik tipů, jak se vyhnout zbytečnému vyhazování jídla. Pastí jsou podle něj velké nákupy, které svádějí k tomu, že člověk nakoupí mnohem víc, než potřebuje. Třeba se nechá nalákat nízkou cenou a pak bádá, co dělat s několika kilogramy levných rajčat, když spotřebuje jen několik kusů. Čerstvé potraviny včetně pečiva je vhodnější nakupovat častěji v menším množství. „Naopak dražší trvanlivé potraviny a domácí potřeby se vyplatí koupit do zásoby, pokud jsou zrovna výhodné. Týká se to potravin, u nichž je cenový rozdíl mezi akční a běžnou cenou v řádech alespoň desetikorun a doma vydrží dlouho,“ dodává Jeřábek. Mezi takové produkty patří třeba prací prášky, ale i oříšky, mražené potraviny nebo těstoviny. Smysl má také zásoba trvanlivých surovin, které často potřebujete, což může být rýže, různé luštěniny nebo třeba olivy, sušená rajčata či sušené houby. Od věci není vyzkoušet nákup potravin on-line, který je díky rostoucímu počtu e-shopů dostupnější. Nejenže budete pravděpodobně nakupovat najedení, a tak vás nebudou lákat věci v regálech, ale ještě se vyhnete „lákadlům“ u pokladny v podobě slazených nápojů a cukrovinek. Ekologické i ekonomické je využít při nákupu potravin sezonnosti. „Jen v sezoně seženete hlavně ovoce a zeleninu v dobré kvalitě a za dobrou cenu. Například když dozrávají česká rajčata, je jich na trhu nejvíce a jejich cena jde dočasně dolů. Navíc i nejlépe chutnají,“ doporučuje Jeřábek s tím, že sezonnost se týká naprosté většiny evropského ovoce a zeleniny. Mimo sezonu tak platíte navíc i za dovoz z jiného konce světa, třeba borůvek z Chile nebo hroznového vína z Indie. Ne všechno patří do ledničky Velmi důležité je umět potraviny správně uchovávat, v čemž má řada Čechů značné rezervy. „Z našeho výzkumu vyplynulo, že pouze 21 procent všech dotazovaných je přesvědčeno, že ví dobře, jak potraviny uchovávat. Ostatní mají o správném uchovávání málo informací,“ říká Vladimír Víšek, manažer pro udržitelný rozvoj společnosti IKEA. Lidé například vůbec netuší, že maso by se mělo před uskladněním vložit do vhodné krabičky, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat další potraviny, zejména mléčné produkty, a tím je nakonec zkazit. Do chladničky vůbec nepatří okurky, rajčata ani exotické ovoce, protože se rychleji kazí. Jiné druhy ovoce a zeleniny se budou v lednici cítit dobře, ale je vhodnější je rozdělit do skleněných nebo plastových obalů, aby se zpomalil přirozený proces stárnutí. Smysl má i správně poskládat jednotlivé ovocné či zeleninové druhy. Nedozrálé banány dejte k ovoci, které obsahuje vysoké procento etylénu, jako jsou jablka nebo hrušky, rychleji díky tomu dozrají. Naopak mrkev vedle ovoce s vysokým obsahem etylénu zhořkne. Správnou péči potřebují také čerstvé bylinky, které není dobré dávat do vody. Vhodnější je vložit je v perforovaném sáčku nebo krabičce do přihrádky na zeleninu. Pokud víte, že je nepotřebujete, natrhejte je a zamrazte v krabičce, budou se vám vždy hodit. Vejce je dobré vložit špičkou dolů na jejich místo v lednici. Zamezíte tak šíření mikroorganismů z původní krabičky. Chléb a pečivo se budou cítit nejlépe zabalené v čisté utěrce v chlebníku. Pokud mají vydržet déle, vložte k němu rozkrojené jablko nebo oloupaný brambor. Když je ponecháte v igelitovém sáčku, jen tím urychlíte proces vzniku plísní. Snězte i „ošklivou“ zeleninu Šetrnost k přírodě i ke své peněžence můžete prokázat i tím, že v obchodě či na trhu sáhnete po tom, co je na první pohled ošklivé. Hitem dnešní doby jsou nedokonalé potraviny. „Jedná se o potraviny, které neodpovídají velikostí, tvarem nebo barvou daným standardům. Z rozhovorů se zemědělci víme, že například květák nesmí mít průměr hlávky méně než 15 centimetrů a musí mít alespoň jeden kilogram. Tyto produkty jsou ale jinak chuťově a výživově naprosto stejné jako jejich dokonalí sourozenci,“ vysvětluje Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo. Jenže přístup nakupujících je přesně opačný. Podle průzkumu IKEA celých jednaosmdesát procent

lidí raději sáhne po dokonalejším ovoci a zelenině, z toho dvě třetiny proto, že se podle jejich názoru takové suroviny lépe čistí a krájejí. Jenže na vzhledu potravin vůbec nezáleží – obří jablko i menší brokolice jsou stejně výživné jako jejich méně vzhledné varianty. Například malé brambory je možné opéci ve slupce jako vynikající přílohu, z měkkých rajčat se dá připravit výborná omáčka nebo kečup, z hněŠetrnost dých banánů lze umíchat osvěžující koktejl, z přerostlé kedlubny se dá uvařit kedlubnové zelí a malé cibulky chutnají výborně zapečené pod masem. Využít se dají i takzvané odpadní části potravin, což mohou být slupky kořenové zeleniny, brambor nebo třeba mrkvová nať. Jen málokdo ale ví, jak s nimi pracovat. „Zeleninové odřezky, slupky, tuhé stonky a nať tvoří až třetinu hmotnosti celé rostliny. Nejčastěji končí v koši nebo v lepším případě na kompostu. Pokud ale víte, jak je zpracovat, můžete skutečný odpad smrsknout na minimum,“ říká Martin Kuciel, bloger známý pod jménem Cuketka. I toto využití má však své meze: pokud uvidíte plíseň, hnilobu, měknutí nebo hnědnutí, raději zeleninu či ovoce bez milosti vyhoďte. Jíst se dá třeba i košťál z květáku nebo brokolice, který lze upéct a vydlabat. Nať z kořenové zeleniny se může proměnit v chutné pesto, které se dá použít k ochucení polévek. Jen si u mrkvové natě pohlídejte, zda není hořká. „U celerové nepoužívejte nať, která je zažloutlá nebo jsou na ní hnědé flíčky. Takovou opravdu raději vyhoďte, špatně skladovaný celer totiž tvoří dráždivé látky a ty mohou způsobit alergickou reakci,“ dodává Kuciel. Očištěné odřezky a slupky kořenové zeleniny se dají usušit a pak pomocí mixéru proměnit v základ polévkového koření. Další možností je tyto očištěné kousky zamrazit v kelímku nebo sáčku a příště použít jako základ na zeleninový vývar. Do vývaru se hodí i odřezky či tuhé části hub. Voda jako vzácnost Úspor se dá dosáhnout i rozumným využíváním energií. K plýtvání vodou často dochází nevědomky. Například při mytí nádobí pod tekoucí vodou se spotřebuje až 120 litrů, při mytí ve dřezu 49 litrů, ale při mytí v myčce jen 10 litrů. Přesto bývají myčky mylně považovány za zdroj plýtvání. Účelněji však lze využít i je: zapínat je pouze, pokud jsou plné, volit ekologické programy a energeticky šetrné přístroje. Užitečné jsou úsporné baterie či alespoň perlátory, což jsou malá zařízení mísící vodu se vzduchem. Jako zálivky na květiny lze využít vody zachycené z oplachování ovoce či zeleniny nebo z vaření vajíček. Úsporné, a navíc zdravé je i vaření potravin v páře – tak navíc šetříte nejen vodu, ale i elektrickou energii. Pokud chcete snížit svůj účet za elektřinu, nemusíte zrovna vyhazovat tisíce za nákup nových, energeticky úsporných spotřebičů, byť právě staré ledničky patří k největším žroutům proudu. Spotřebu právě u chladniček zvyšuje námraza, proto je potřeba se o ně pravidelně starat. Kvalitní spotřebiče mají navíc svoje klimatické zóny, které se liší teplotou. Do těch chladnějších se hodí zelenina, ryby a maso, do „teplejších“ máslo nebo vejce. Stovky korun ročně ušetří výměna žárovek za LED – spotřebují o 85 procent méně energie a vydrží dvacetkrát déle. Výměnou klasické žárovky za ledku lze při běžném používání ročně ušetřit více než 300 korun. Ledky se navíc na rozdíl od úsporných žárovek rozsvítí hned. Úsporné baterie Pokud nemáte doma úsporné vodovodní baterie, nainstalujte si alespoň perlátory, které míchají vodu se vzduchem, a její spotřeba tak klesá až o 50 procent. Proud vody je stejný, ale vody proteče míň, a vy tak šetříte. sViťte šetrně Žárovky LED spotřebují až o 85 procent méně energie a vydrží dvacetkrát déle než klasická žárovka. Za rok dokážou ušetřit kolem 300 korun. Vyfoťte si lednici Spěcháte a nestíháte si udělat klasický nákupní seznam? Stačí si vyfotit obsah chladničky nebo spíže před odchodem z domu. Tak budete mít vždy přehled.

chytré programy Mnoho myček i praček má zabudované ekologické programy, které šetří vodu i elektrický proud, a přitom se o vaše nádobí i prádlo dobře postarají. Vyplatí se je pravidelně používat. Tipy Na úspory I když 95 procent českých domácností zastavuje při čištění zubů vodu, zbylých pět procent stačí na to, aby denně zbytečně protekla voda, která odpovídá objemu čtyř padesátimetrových bazénů. Pokud si rádi objednáváte jídlo z oblíbené restaurace, pokuste se ho vyzvednout ve vlastní krabičce. Jestliže byste si objednali každý týden jedno jídlo, za rok byste z klasických bílých krabiček postavili věž vysokou 3,5 metru. Pokud by všechny české domácnosti včetně těch, které v současnosti myjí pod tekoucí vodou, začaly používat myčku, znamenalo by to úsporu vody 26,9 milionu litrů, což odpovídá objemu více než čtyř Máchových jezer. Celých 23 procent Čechů neví, jak správně skladovat potraviny. Ročně tak každý Čech vyhodí až 180 kg potravin. Baterie s perlátorem, které mísí vodu se vzduchem, snižují spotřebu vody až o 50 procent. Více informací najdete na: http://www.setrnejsi-domov.cz k přírodě i ke své peněžence můžete prokázat i tím, že v obchodě či na trhu sáhnete po tom, co je na první pohled ošklivé. Hitem dnešní doby jsou nedokonalé potraviny. EkologiE má styl Společnost LAUFEN vyrábí produkty, které umožňují šetrné využití vody jako cenného zdroje, a tím prokazuje svou snahu o zachování přírodních zdrojů. Proto klade důraz na ekologii se šetrným využíváním energie a surovin na všech úrovních výroby. S více než 120 lety tradice ve výrobě koupelnového vybavení je LAUFEN zárukou kvality, designu i udržitelnosti. Například vysoce lesklá povrchová úprava koupelnového nábytku Mimo pochází z recyklovaného PET materiálu. Díky své kvalitě, potvrzené mnoha mezinárodními certifikáty a standardy, jsou navíc výrobky nízce opotřebitelné, a tak vydrží mnoho let. Umožní vám také snižovat náklady na energie. Například několik toalet LAUFEN využívá systém dvojího splachování pomocí 4,5 a 3 litrů oproti klasickým klozetům se 6 a 3 litry. Foto autor| Foto Shutterstock Foto autor| Foto Bonami Foto autor| Foto Bonami

Pražský deník Označení Regionální potravina získalo osm místních výrobků 8.4.2016

Pražský deník str. 5 Zpravodajství (pap) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Střední Čechy – Proč konzumovat polské sladkosti, belgické pivo nebo německé salámy. I ve Středočeském kraji působí výrobci, kteří jsou mistři ve svém oboru. Proto ministerstvo zemědělství vytvořilo značku Regionální potravina, kterou uděluje i ve středních Čechách. Do této soutěže, která je zárukou místního regionálního původu, se pro letošní rok zapojilo celkem dvaaosmdesát produktů od 28 výrobců. Osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi ze Středočeského kraje ocenila odborná komise. O logo soutěžily v osmi kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 21 výrobků z kategorie masné výrobky tepelně opracované. O úspěchu rozhoduje vztah výrobku k regionu, použité suroviny, senzorické vlastnosti či tradičnost nebo inovativnost. Výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Agrární komory a Potravinářské komory. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475

produktů ze 13 regionů. „Soutěží Regionální potravina se snažíme upozornit spotřebitele na produkci kvalitních a chutných potravin od menších výrobců ze všech krajů České republiky, a propagovat tak výrobu čerstvých potravin z místních zdrojů,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. *** Kategorie a ocenění 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas: PAŠTIKA S PEČENÝM MASEM Řeznictví a uzenářství U DOLEJŠÍCH s.r.o. 2. Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy: SALÁM S PEPŘEM VLAMEXA s.r.o. 3. Sýry včetně tvarohu: ZRAJÍCÍ SÝR Martin Homola 4. Mléčné výrobky ostatní – nevyhlášeno 5. Pekařské výrobky včetně těstovin: CVRČOVICKÝ CHLÉB CVRČOVICKÁ PEKÁRNA, s.r.o. 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek: ŠVESTKOVÝ ŘEZ ISŠ Jesenice 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje: BOHEMIA MOŠT – JABLEČNÝ Bohemia Apple, družstvo 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě: BŘEŽANSKÝ MALINOVÝ DŽEM Berry servis, s.r.o. 9. Ostatní: MED MEDOVICOVÝ LESNÍ Jana Vonšovská Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Boleslavský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Benešovský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Kladenský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Berounský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Kolínský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Kutnohorský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Mělnický deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Nymburský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Příbramský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Rakovnický deník; Zpravodajství; 05 ID| f6dd0dad-53b1-4fbf-abbf-600a12567235

Retail info Plus Češi jsou věrni klasice, jen ve zdravější verzi 12.4.2016

Retail info Plus str. 36 Sortiment Simona Procházková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Grilování: sezóna začíná zdravěji! Stejně jako kulinaření se i grilování stalo módním trendem, společenskou událostí. A zdaleka se již negrilují jen klobásy nebo kuřecí maso, rádi experimentujeme, zkoušíme nové, nepoznané chutě a nebráníme se ani troše exotiky. Od jara do podzimu jsou nejrůznější zahradní nebo barbecue party pravidelnou součástí setkání rodiny nebo přátel ve většině českých domácností. Teplé slunečné víkendy bez grilování si nedovedou představit tři ze čtyř Čechů. Značka Velkopopovický Kozel provedla spotřebitelský průzkum, z něhož jednoznačně vyplynulo, že Češi jsou nejen pivním, ale i „grilovacím národem“. Celých 96 % populace v České republice grilování už někdy zažilo a z toho 98 % respondentů potvrdilo, že grilují několikrát do roka, pro 92 % oslovených se stalo příležitostí pro setkání rodiny a přátel. Grilují se masa, sladkovodní i mořské ryby, různé druhy zeleniny a sýry na všechny způsoby.

Grilovací balíčky - nová příležitost pro řetězce Domácí grilování se stalo v minulých letech jednou z častých volnočasových aktivit českých domácností. Na nový trend velmi rychle zareagovali výrobci i obchodníci prostřednictvím nabídky specializovaných balených výrobků s označením „na gril“, „grilovací“ a podobně, které obsahují různé typy masa a uzenin. Podle Spotřebitelského panelu GfK (období 2014 a 2015) si takovéto výrobky balené jak výrobcem, tak řetězcem, s tímto speciálním názvem v roce 2015 nakoupila pětina českých domácností. Domácnosti speciální výrobky na gril nakupují minimálně 2x ročně, na jeden nákup domácnost zakoupí 800 g výrobku. Celkově za rok utratí za tuto kategorii kupující průměrně 200 Kč. V rámci výdajů kupujících domácností grilovací balíčky meziročně vzrostly více jak o 50 % a nejčastěji název „na gril“ nebo „grilovací“ nesou uzeniny, v celkovém nakoupeném objemu mají 90% podíl. Druhou příčku zaujalo maso a až na třetím místě je drůbež, s výrazným meziročním poklesem. Největší část nákupů masa a uzenin na gril probíhá v diskontních prodejnách, kde domácnosti utratí výraznou většinu všech výdajů do této kategorie. V diskontních řetězcích domácnosti mají výdaje na jeden nákup o 10 % vyšší než je průměr a také zde nakupují tuto kategorii minimálně 2x do roka. Kuřecí je osvědčenou klasikou Kuřecí maso je všeobecně oblíbené pro svoji rychlou úpravu, nízký obsah tuku, vysoký obsah bílkovin a dalších užitečných látek, ale také pro nespočet možností, jak jej lze ochutit. „V období grilovací sezóny zaznamenáváme vyšší poptávku po chlazených kuřecích dílech, a to jak v podobě nemarinovaného, tak i marinovaného masa. Stále žádanějším výrobkem jsou kuřecí stehenní řízky, které jsou pro svou šťavnatost ideální volbou pro grilovací období. Další oblíbenou variantou jsou kuřecí křídla, ale také paličky, protože maso od kosti, které je navíc rychle hotové, je skvělou volbou na první fázi grilování. Kuřecí maso je také ideálním adeptem na gril, pokud si přes léto chcete udržovat štíhlou linii. V tomto směru jsou nejžádanější prsní řízky,“ uvádí Mgr. Tea Mucková, specialista marketingu společnosti Vodňanská drůbež, která si zakládá na tom, že pružně reaguje na změny chování spotřebitelů. Samozřejmostí je garance českého původu dodávaného drůbežího masa, důležitým aspektem jsou i samotné marinády, ve kterých firma kuřecí díly marinuje. Ty jsou výhradně bez obsahu tzv. éček. A novinky pro letošní sezonu? V oblasti „gril“ sortimentu se jedná o Maxi balení na gril v praktickém kyblíku o objemu 1,7 kg, který obsahuje marinované kuřecí díly v oblíbených marinádách. Pro letošní rok nabízí Vodňanská drůbež i novou variantu v podobě 1kg balení, které obsahuje marinované stehenní řízky. „Jako chuťovky, kterými lze doplnit a obohatit stůl s grilovaným masem a klobásami, můžeme doporučit novinky z produktové řady „do 15 minut“, které sice nepřipravujete na grilu, ale jako předkrm jsou ideální variantou pro uspokojení hladových strávníků, kteří čekají, než se gril rozpálí. Kuřecí křídla Hot jsou již plně osmažená česká kuřecí křídla obalená v luxusní křupavé lupínkové strouhance se špetkou chilli. Stačí je vyjmout z obalu a připravit dle doporučené přípravy. Jako další chuťovky můžeme doporučit i Kuřecí řízečky Pikant nebo Kuřecí hranolky, které jsou oblíbené především u malých strávníků, díky čemuž získaly ocenění Dětská chuťovka 2015,“ doplňuje Tea Mucková. Češi milují marinády „Sledujeme trvale rostoucí penetraci našich grilovacích a barbecue omáček. Spotřebitelé v příchutích rádi experimentují, tudíž se snažíme naše grilovací portfolio neustále ozvláštňovat. Mezi tradiční příchutě počítáme česnekové, chilli a sladší varianty, nicméně stále větší oblibě se těší barbecue omáčky se svoji nezaměnitelnou chutí. Co se použití grilovacích omáček týká, tak stále převládá namáčení kousků masa a zeleniny při jídle, před marinováním a glazováním masa ještě před umístěním na gril,“ říká Martin Jiruška, Hellmann s Brand Building Category Manager, Unilever CE. I do této oblasti trhu se promítá trend zdravé výživy. V souladu s ním se Hellmann s snaží do všech svých výrobků používat nejkvalitnější vstupní suroviny z prověřených zdrojů, které ovlivní výslednou chuť produktů, jejichž receptury se poměrně často mění a vylepšují. Zkušenosti značky Hellmann s ukazují, že u spotřebitelů stále převládá poptávka po základních produktech typu kečup a hořčice. „Nicméně pozorujeme trend jisté vyhraněnosti ve smyslu - pro daný typ masa je vhodný určitý chuťový profil omáčky. Pokud uvedu na příkladu našeho produktu, tak víme, že Hellmann s grilovací omáčka Samba je ve většině případů konzumována s kuřecím masem, jelikož její chuť perfektně doladí právě charakter kuřecího masa. Právě grilovací omáčky dosahují každoročně

dvojciferného růstu,“ sdělil Martin Jiruška. Podle jeho slov byly velkým hitem loňské sezony barbecue omáčky. „Bohužel jsme s novinkou přišli pozdě, uprostřed grilovací sezóny a spotřebitelé tak neměli dostatek času výrobek vyzkoušet. Pro tento rok jsme přesvědčeni, že i když barbecue omáčky nejsou letošní novinkou, mnoho spotřebitelů se s nimi setká poprvé a budou příjemně překvapeni jejich chutí. Jednu novinku však i pro tuto sezónu budou moci lidé v regálech nalézt. Jde o grilovací omáčku Whisky Cocktail, která je vhodná především k jemnému masu, mořským plodům a rybám. Myslím si, že v podstatě nemá na trhu konkurenci. Má rajčatový základ, je lehce nasládlá a kapka Whisky jí dodává tu správnou plnou a výraznou chuť, dodává. Ochucené majonézy jsou „in“ Češi hledají nové chutě, rádi ochutnávají méně obvyklé kombinace a také při nákupu sortimentu pro grilování často zaměřují na produkty, které mohou využívat také k dalšímu vaření. Pokračování článku Klikněte pro více informací Foto autor| Foto: Fotolia.com / Photographee.eu

Spojení zdravé výživy a marketingu 12.4.2016

Retail info Plus str. 42 Sortiment Alena Adámková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Jsou superpotraviny opravdu super? Termín superpotravina se stal v poslední době populární a produkty takto označené jdou na dračku. Neexistuje však žádná definice tohoto pojmu a odborníci v oblasti výživy ho zásadně nepoužívají. Podle nich jde spíše o marketingový trik. Navzdory rostoucí popularitě „superpotravin“ neexistuje jejich odborná nebo legislativní defi nice. Například Slovník Oxfordské angličtiny popisuje superpotravinu jako „výživově bohatou potravinu, považovanou za zvláště prospěšnou pro zdraví, tělesnou a duševní pohodu“, zatímco MerriamWebsterův slovník pomíjí jakoukoli zmínku o zdraví a defi nuje ji jako „zvláště výživově bohatou potravinu, plnou vitamínů, minerálů, vlákniny, antioxidantů a/nebo živin rostlinného původu“. Obecně řečeno, superpotraviny jsou potraviny, jejichž obsah živin jim propůjčuje zdravotní prospěšnost vyšší, než je tomu u ostatních potravin. Co patří mezi superpotraviny? Důležitým znakem pro tento typ potravin je to, že většina z nich pochází ze zemí mimo Evropu. Z tradičnějších potravin se uvádí některé druhy citrusového ovoce či ryb. „Jedním z možných důvodů, proč část potravin pochází z pro nás exotických krajin, je to, že moudrost matky přírody připravila koncentrovanou zásobu vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek v těchto druzích potravin pro její obyvatele, kteří často museli přežívat v nehostinných a drsných podmínkách,“ píše se na webu celostnimedicina. cz. „Právě náročné podmínky, jako např. pouště, tropické pralesy nebo nadmořská výška, donutily plodiny zadržovat v sobě co možná nejvíce důležitých látek, aby v takovém prostředí mohly vůbec přežít,“ dodává zmíněný web. „Produkty označované jako superpotraviny mají většinou dobrou výživovou hodnotu, ale nesmí se jich konzumovat příliš mnoho. Do jisté míry je to marketingový trik obchodníků, podpora prodeje produktů z dovozu, na nichž mají větší marže než na běžných potravinách. Navíc tím, že

pocházejí převážně z exotických zemí, zhoršují naši ekologickou stopu, popírají principy udržitelnosti, když se převážejí přes celou zeměkouli, namísto toho, abychom jedli převážně české potraviny. Žádný odborník na výživu pojem superpotravina nepoužívá. A také nechápu, proč se mezi superpotraviny neřadí mléko, naprostý základ lidské výživy už po tisíce let, nebo maso,“ říká profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha, členka Fóra zdravé výživy a Společnosti pro výživu. Seznam superpotravin je dlouhý a velmi různorodý, není jednotný a v podstatě každý autor, který tento seznam uvádí, do něho něco přidá a něco naopak ubere. Mezi nejznámější „superpotraviny“ patří: Aloe Vera. Údajně stimuluje činnost buněk imunitního systému. Dále se u aloe vera uvádí protizánětlivé, antioxidativní, antiproliferativní, hypotenzivní a antidiabetické působení. Chia semínka. Jsou to semena rostliny Salvia hispanica. Významný je obsah omega-3 mastných kyselin, který je dokonce vyšší než u semínek lněných. Tyto mastné kyseliny jsou esenciální kyseliny, které si tělo nedokáže vytvořit, je tedy třeba je přijímat stravou. Jsou účinnou prevencí proti ateroskleróze. Acai berry je název pro plody z palmy Euterpe oleraceae. Šťáva z acai má velmi silnou antioxidační aktivitu právě vzhledem k obsaženým látkám, jako jsou vitaminy A, C, E či fl avonoidy. Zmíněné nenasycené mastné kyseliny pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu a stabilizují hladinu HDL cholesterolu. Díky obsahu vitamínu C a fl avonoidů působí regeneračně na epitelové buňky vystýlající cévní stěny a současně zlepšuje jejich elasticitu (vitamin C a fl avonoidy). To má příznivý vliv na stabilizaci krevního tlaku. Je doporučována při oslabené imunitě a zvýšené fyzické či psychické zátěži. Konopné semínko. U konopných semínek (míněny ty bez obsahu THC!) je důležitý obsah nenasycených esenciálních mastných kyselin. Poměr mezi nenasycenými mastnými kyselinami omega3 alfa linolenové a omega-6 linolové kyseliny je v semínku 1:3, což je poměr blízký poměru v našem organismu. Tyto dvě kyseliny jsou významné pro správný vývoj a fungování mozku, reprodukční systémy a metabolismus. Spirulina je sladkovodní řasa bohatá na rostlinné bílkoviny, beta-karoten, železo, vitamin B12, vzácnou esenciální mastnou kyselinu GLA, dále obsahuje celou řadu dalších vitaminů, minerálů a živin. Podporuje zvýšení imunity, působí protizánětlivě, zlepšuje trávení, dodává energii a má řadu dalších pozitivních účinků na zdraví. Nepražené kakaové boby obsahují hořčík (příznivě působí proti křečím a na nervovou soustavu), síru (pozitivně působí na vzhled kůže a vlasů), železo a mangan (důležitá role při krvetvorbě), chrom (součást regulace hladiny cukru), zinku (spolu s vitamínem C pozitivně působí na imunitu a také má příznivý efekt na dobrý stav kůže). Obsahují také velké množství antioxidačních flavonoidů. Kustovnice čínská nebo také goji obsahuje betakaroten, vitamin C, vitamíny B1 a B2, betasitosterol, kyselinu linolovou, imunologicky aktivní polysacharidy, seskviterpenoidy a sloučeninu betain. V 70. letech bylo prokázáno, že betain léčí různé chronické jaterní choroby a příznivě působí na regeneraci jaterních buněk. Dále podporuje růst, snižuje hladinu cukru v krvi a hladinu krevních lipidů. Guarana je získávána z rostliny Paulinia cupana, česky paulinie opojná. Hlavní účinnou složkou je kofein. Z dalších obsažených látek je možné zmínit guaranin, theobromin a theofylin a dále obsahuje vitamin C či vitaminy skupiny B. Užívání guarany dodává energii, zajistí celkovou regeneraci a revitalizaci organismu. Karob je karobový prášek, který je získáván z plodů stálezelené dřeviny Ceratonia siliqua rostoucí ve Středomoří a je znám také pod označením svatojánský chléb. Získává se z lusků a má významný obsah bílkovin, minerálů a vitaminů. Neobsahuje kofein, alergenní látky, methylxanthiny ani theobromin. Nopal obsahuje prášek ze sušených kaktusových fíků (nopál neboli opuncie je kaktusovitá rostlina). Některé zdroje uvádějí, že snižuje vstřebávání cukrů a tuků. Dále obsahuje pektiny, minerály (vápník, hořčík, draslík, železo), vitamíny (A, B1, B2, B3, C), esenciální aminokyseliny a vlákninu (obsaženou v rostlinném slizu). Pokud budeme čerpat z více zdrojů, k superpotravinám můžeme zařadit mladý ječmen, ořechy (vlašské, piniové), další semínka (lněné, slunečnicové, dýňové), luštěniny (fazole, čočka, sója), exotické ovoce (avokádo, granátové jablko, mango, kiwi), z našich luhů je ještě možné uvést lesní ovoce (maliny, ostružiny, brusinky, borůvky), plody Maqui (podobné acai či borůvkám), řasu kelp a mnoho dalších. Některé zdroje uvádějí i mořské ryby, především lososa či tuňáka, které obsahuje omega - 3 mastné kyseliny, působící proti ateroskleróze a kornatění tepen, rajčata, česnek, brokolici, černý a zelený čaj, čaj matcha, některé jedlé oleje, červenou řepu, hlávkový salát či krůtí

maso. Podle webu celostnimedicina.cz je důležité, že tyto potraviny by se měly co nejméně tepelně upravovat, aby se zachovalo co nejvíce jejich obsahových látek důležitých pro výživu. Doporučují se upravovat maximálně v teplotách do 42 stupňů. To je činí zajímavé zejména pro vitariány, kteří přijímají jen tepelně neupravené (syrové) potraviny. Všeho moc škodí Podle profesorky Dostálové zůstává nejlepší cestou, jak si zajistit vyvážený příjem živin nutný pro zdraví, strava založená na rozmanitých potravinách - zahrnující velké množství ovoce a zeleniny. „V preambuli výživových doporučení Společnosti pro výživu stojí: „Nejsou zdravé a nezdravé potraviny, ale jsou jen zdravá a nezdravá množství potravin. Záleží na tom, kolik které potraviny sníme. I sebezdravější potravina se stává nezdravou, pokud se jí konzumuje příliš mnoho. Všechny potraviny rostlinného původu totiž obsahují i přírodní toxické a antinutriční látky, o nichž se příliš nemluví. Při běžné konzumaci těchto potravin se nic neděje, ale při větších množstvích ano, třeba vegani jsou více ohroženi,“ říká profesorka Dostálová. Prospěšnost antioxidantů není mýtus S čím však profesorka Dostálová rozhodně souhlasí, je prospěšnost potravin, které obsahují tzv. antioxidanty. „Prospěšnost antioxidantů, které likvidují v těle nebezpečné volné radikály, byla prokázána, především jako prevence proti kardiovaskulárním nemocem, ale i rakovině. Antioxidanty jsou obsaženy v potravinách rostlinného původu, například v lesním ovoci, ale i v červeném víně (resveratrol), černém, ale hlavně zeleném čaji. Ale ani konzumace těchto potravin se nesmí přehánět. Některé lesní plody se cíleně pěstují, ošetřují se pesticidy a herbicidy, i čaj může obsahovat tyto nežádoucí kontaminanty. Čaj matcha také obsahuje antioxidanty, ale obsahuje je také brokolice, česnek, červená řepa a další potraviny,“ vysvětluje Dostálová s tím, že tyto potraviny lze rozhodně doporučit, ale opět jen v přiměřeném množství. Obecně se odborníci na výživu domnívají, že označování některých potravin ve sdělovacích prostředcích jakožto „super“ může také vzbudit dojem, že ostatní potraviny tak zdravé nejsou, zatímco ve skutečnosti nám často poskytují živiny právě tak hodnotné jako ty, které se nacházejí v superpotravinách. „Mrkev, jablka a cibule, například, jsou plné zdraví prospěšných živin jako je beta-karoten, vláknina a fl avonoid quercetin. Celozrnné varianty cereálních potravin jako je chléb, rýže a těstoviny mají zase vysoký obsah vlákniny. Výhodou těchto potravin navíc často bývá, že jsou levné a snadno dostupné. Vycházíme-li z toho, že většina evropské populace nekonzumuje, v rozporu se stravovacími doporučeními, dost ovoce a zeleniny, pak s navyšováním našeho denního příjmu různých druhů ovoce a zeleniny nás ještě čeká dlouhá cesta ke všeobecně vyšší zdravotní úrovni,“ uzavírají svůj postoj k superpotravinám výživoví odborníci. SE SYROVOU STRAVOU OPATRNĚ Klikněte pro více informací Foto autor| Foto: Fotolia.com / marilyn barbone Foto popis| „Superpotraviny“ pronikly i do cukrovinek, jak ukázal letošní veletrh ISM. Foto autor| Foto: ISM 2016

Obavy z problematických látek 12.4.2016

Retail info Plus str. 48 Obaly a technologie Ladislava Caisová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Obaly pro potraviny a kosmetiku Další ročník Obalové akademie, kterou pořádá Obalový institut SYBA, otevřel v únoru seminář Obaly pro potraviny a kosmetiku. Více než 120 zájemců se sešlo ve Velké posluchárně Státního

zdravotního ústavu v Praze, který byl spolupořadatelem akce stejně jako Regionální ústav veřejného zdraví z Popradu. Potřeba informací o ne vždy jednoznačných požadavcích kladených na obaly a obalové materiály přivedla na seminář zástupce výrobců těchto produktů i jejich obalů a také pracovníky krajských hygienických stanic. Problematické nejen BPA, ale i recyklované plasty Aktuální praxi při prokazování vlastností obalových materiálů pro balení potravin v evropském měřítku komentovala Milada Syčová z Regionálního ústavu veřejného zdraví v Popradě. První přišel na řadu často diskutovaný problém obsahu bisfenolu A (BPA) v plastových obalových materiálech. Přednášející nejprve zmapovala změny, které byly v této problematice iniciovány Evropskou komisí v letech 2002-2011, přidala nová nařízení týkající se nejohroženější skupiny, do níž patří kojenci, děti a mladiství. Upozornila na změny Nařízení Komise (EU) o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami. Hovořila také o povrchových úpravách a o rozhodnutí Evropské komise zrušit dosavadní specifi cký migrační limit. Probrala Nařízení Komise (ES) o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami, které bylo změněno nařízením Komise (EU) 2015/1906. Šířeji se zmínila o postojích EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) k FCM (Food Contact Material) a jeho úvahách, kam se mají obaly pro potraviny z hlediska toxikologického ubírat. Uvedla, že v plánu činnosti Evropské komise pro rok 2016 figurují testy aktivních a inteligentních materiálů a také problematika užívání recyklovaných plastů. Nová norma pro obaly kosmetiky Požadavky na plastové obalové prostředky pro kosmetické přípravky upřesní předpis, který představila Jitka Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu Praha. Na přípravě právně nezávazné technické normy se podílí také SYBA, ÚNMZ a PROKOS. „Pustily jsme se s kolegyněmi, které pracují v oblasti bezpečnosti kosmetických přípravků, do přípravy této normy s cílem pomoci jak obalářům, tak výrobcům kosmetiky, aby mohli zajistit bezpečnost baleného výrobku. Aplikována byla část pravidel používaných pro obaly potravin, kde je ovšem spektrum požadavků daleko širší“, uvedla řešenou problematiku. Obalové prostředky nesmí negativně ovlivňovat potravinářské přípravky. Nesmí tedy docházet k uvolňování cizorodých látek z obalů do balených produktů, které by pak mohly spotřebitele poškodit. Současně však i složení přípravku může narušovat či mít negativní vliv na obal, v důsledku čehož může docházet k migraci látek z obalu do baleného přípravku. Na rozdíl od potravin, kde je odkazováno na přímý i nepřímý styk obalu s potravinami, nová norma stanovuje požadavky na plastové obalové prostředky, které jsou pouze v přímém kontaktu s kosmetickým přípravkem s ohledem na interakci materiálu obalového prostředku a kosmetického přípravku. Norma obsahuje tabulku kosmetických přípravků a vhodných simulantů, které by měly nahrazovat vlastnosti vlastní kosmetické náplně. Důležité jsou testovací podmínky pro dlouhodobý kontakt (30 dní). Výběr obalového materiálu se řídí podle látek obsažených v přípravku (charakteru tuků, obsahu solí apod.), Zkoušky jsou prováděny pro celkovou migraci i pro specifi cké migrace, limity určovány pro každou látku zvlášť. Pokud bude výrobce obalového materiálu pro kosmetiku používat recyklovaný plast, platí předpisy jako při balení potravin: obal nesmí ohrozit lidské zdraví, nesmí způsobit změnu složení produktu a nesmí způsobit zhoršení organoleptických vlastností produktu. Legislativní odkazy v této normě, odkazují na nařízení Evropského parlamentu. Do normy je přiměřeně přebírána legislativa potravinářská i aplikace Nařízení komise (EU) č. 10/2011, které se vztahuje na plasty a výrobky z nich určené pro styk s potravinami. Na závěr shrnula přednášející probírané téma následovně: „Bezpečnost plastového obalového prostředku pro kosmetické přípravky záleží na vhodném výběru suroviny (č. přísad či chemikálií), správné výrobní praxi, správném používání výrobků tak, aby nedocházelo k migraci škodlivých látek. Obalové prostředky je třeba testovat, pokud nejsou testovány na styk s potravinami. Důležitá je i přeprava a skladování.“ Jsou obavy z BPA oprávněné?

Na otázky co je bisfenol A (BPA), kde se používá a čím ho lze nahradit, odpovídal ve své přednášce Johannes Bergmair, z vídeňského OFI. Uvedl, že problém s používáním či zákazem organické sloučeniny BPA, která se používá i při výrobě plastů, a tedy i obalů z nich, řeší jednotlivé státy Evropské unie po svém. Poté co studie v roce 2008 prokázala migraci BPA (endokrinního disruptoru, jenž účinkuje jako hormon a narušuje fyziologické funkce) do potravin, Francie zcela zakázala tuto látku v obalech pro potraviny, Evropskou komisí byl vydán zákaz používání kojeneckých lahví z polykarbonátu (PC, kde se vyskytuje BPA), v Německu je odstraněno PVC z trhu s dětskými výrobky, Dánsko požaduje označení obalů BPA free… Tlak spotřebitelské veřejnosti působí nejen na výrobce, ale i na legislativu EU. Cílem je posunout BPA mimo oblast FCM. Švédsko mezitím podalo žalobu na nečinnost EU komise a Evropský soud jim dal za pravdu. Je navrhováno využití alternativ, např. Bisfenolu S a Bisfenolu B, které mají podle slov Johannese Bergmaira mnohem větší podobnost s přirozenými hormony. Jejich účinky pro námi zkoumanou oblast však nejsou dosud prokázané. V lednu 2016 zveřejnil EFSA stanovisko, podle kterého konzumentům BSA nehrozí žádné zdravotní riziko, a to pro žádnou věkovou skupinu, včetně dětí, pokud jsou dodrženy migrační limity. Od ledna 2015 probíhá veřejná diskuse, jejímž výstupem může být několik alternativ: od žádných změn v legislativě až po úplný zákaz používání BSA v potravinářských obalech, pokud by EFSA potvrdil jeho škodlivost. Manuál SVP pro obaly potravin a kosmetiky Vlado Volek z Obalového Institutu poskytl účastníkům semináře manuál SVP pro obaly potravin a kosmetiky. Poslouží výrobcům a distributorům obalů i výrobcům potravin a kosmetiky. Ve své prezentaci probíral jednotlivé druhy technických, svazových i dalších norem. Zmínil se o zákonu o označování potravin a jazykových nejasnostech v české obalové terminologii, která vzniká nejčastěji překladem z angličtiny. Na webových stránkách Obalové institutu pak shrnul závěry ze semináře, když napsal: „Ukazuje se, že diskuze je velmi efektivní forma získávání znalostí a cestou k lepšímu porozumění obalové problematice obecně (což není tak úplně triviální disciplína). Z diskuze mimo jiné vyplynulo, že je z hlediska obchodních vztahů velmi užitečné porozumět předmětu Nařízení 1935/2004, kterým se nařízení vztahuje na materiály a předměty, které jsou v konečném stavu určené pro styk s potravinami, nebo již jsou ve styku s potravinami a jsou pro tento účel určeny, nebo se u nich dá důvodně očekávat, že přijdou do styku s potravinami, nebo že při jejich běžném nebo předvídatelném použití dojde k přenosu jejich složek do potravin.“ Podrobnější rozbor najdou zájemci na http://www.syba.cz. Foto popis| Jitka Sosnovcová Foto popis| Johannes Bergmair Foto popis| Vlado Volek, Milada Syčová a plénum Foto autor| Foto: Ladislava Caisová

TV Nova Vepřové maso z Česka je v ohrožení 9.4.2016

TV Nova str. 1 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Petr SUCHOŇ, moderátor -------------------Výkupní ceny vepřového masa spadly na historické minimum. Čeští zemědělci jsou pod tlakem, jaký ještě nezažili. Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka -------------------Jednotlivé státy v Evropě podle agrární komory zahájily tajnou dotační válku a Evropská unie v

tomto případě vůbec neplní svou regulační funkci. Petr SUCHOŇ, moderátor -------------------Ministerstvo zemědělství chce českým zemědělcům pomáhat. Vladimír PELANT, předseda představenstva, SZP Sychrov -------------------Nejen, že za ně tržíme málo, ale ta prasata nikdo nechce. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor -------------------Tady se podívejte, jak strmě letí výkupní ceny vepřového dolů. V roce 2014 dokázali naposledy zemědělci na mase vydělat. Kilogram živé váhy, který vyrobí, kolem třiceti korun, dnes nedokáží prodat ani za dvacet tři. Ivan JÁČ, ekonom, Technická univerzita Liberec -------------------Je tím zaplavena celá Evropa. Jsou tady sankce do Ruska na vývoz. A nadprodukce je trvalá a velká. Ta situace ve farmářských výkupních cenách je zatím nejhorší v té novodobé historii. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor -------------------Největší producent vepřového masa na Liberecku, farma Sychrov, řeší v současné době problém, co s deseti tisíci prasaty. Jatka jim totiž vypověděla smlouvu. Vladimír PELANT, předseda představenstva, SZP Sychrov -------------------Jde to dolů a graduje to teď. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor -------------------V tomto objektu se už prasata nechovají. Když farma Agro Bílá zjistila, že měsíční ztráty činí kolem milionu korun, raději chov zrušila. Marian JUREČKA, ministr zemědělství ČR /KDU-ČSL/ -------------------Já se přiznám, že se v zemědělství pohybuju aktivně od roku 1990 a za těch prakticky dvacet šest let takovou krizi v sektoru vepřového masa nepamatuji. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor -------------------Agrární komora poukazuje, že příčinou kolapsu jsou skryté dotace některých států. Jiří TEPLÝ, Agrární komora ČR -------------------Měly by být jako takzvaně do třetích zemí, neměly by být jako do, v rámci Evropské unie. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor

-------------------A obviňují Belgii, Dánsko i Německo, že nekale podporují své chovatele. Jiří TEPLÝ, Agrární komora ČR -------------------Oni to hodějí jako podporu farmy a nenapíše se tam přímo, že to je na to vepřový. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor -------------------A čeští zemědělci nejsou schopní dotační válce čelit. Vladimír PELANT, předseda představenstva, SZP Sychrov -------------------Jakmile tento chov zrušíme, tak už se tady nikdy nerozjede. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Hledáme formu pomoci, jakým způsobem teď aktuálně pomoci zemědělcům překonat tuhle těžkou situaci. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor -------------------Pro chovatele prasat má šest set milionů korun a škody chce hradit až do devadesáti procent. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Uděláme maximum pro to, aby žádný průměrný chovatel nekončil rok 2016 v červených číslech. Ivan JÁČ, ekonom, Technická univerzita Liberec -------------------Ve spleti dotací v Evropské unii to bude znamenat asi souboj národních rozpočtů jednotlivých zemí, kdo dá víc svým národním producentům. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor -------------------Zakazovat státům Evropské unie exportovat jejich maso Česká republika nemůže, protože platí úmluva o volném pohybu zboží. Dumpingové ceny začne tvrdě potírat. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tady budeme dávat podněty Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Ondřej POŽÁR, redaktor Ivan BERKA, redaktor redaktor -------------------Ondřej Požár a Ivan Berka, Televize Nova. / Konec reportáže / Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka -------------------A kolega Ivan Berka ještě jednou. Ivane, můžeme dotační válku ovlivnit i my jako koncoví

spotřebitelé masa? Ivan BERKA, redaktor -------------------Dobrý večer, tak čistě v teoretické rovině ano, a to cíleným nákupem českého vepřového masa, ale praxe nám už mnohokrát ukázala, že vlastenectví v tomto neplatí a že lidé se nakonec u pultů bohužel pro naše zemědělce rozhodují při nákupech pouze podle ceny. Za belgické, dánské či německé maso, které se k nám dostává, naši zpracovatelé platí přitom kolem třiceti korun a za o čtvrtinu menší peníze je v Česku prase živé, tedy teprve připravené k porážce. Ministerstvo to chce změnit. Chystá propagační materiály i šoty, které by naše spotřebitele měly naučit chtít české kvalitní vepřové maso, jinak nám hrozí, že do budoucna už tu jiné než dovážené nebude. Česká republika je nyní soběstačná pouze z padesáti procent. Ministerstvo má smělý plán do roku 2030 být soběstačnými dokonce z osmdesáti procent. Zatím ovšem platí ten stav, který je, a to, že čeští zemědělci v tento okamžik zažívají velmi krušné chvíle.

Týden Značky kvality: chaos za stamiliony 11.4.2016

Týden str. 54 Ekonomika Petr Musil Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Stát je přesvědčen, že si zákazníci nejsou schopni sami vybírat zboží, a tak vymýšlí stále nové značky kvality. Nejnovější je Diamantová liga. Na tři desítky „státních“ certifikátů nás stojí přes 200 milionů korun ročně, avšak lidé se jimi stejně neřídí. Nový certifikát rozšíří již tak rozsáhlé portfolio nejrůznějších státem propůjčovaných značek. Průzkumy přitom ukazují, že podle nich nakupuje maximálně deset procent lidí. Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci programu Česká kvalita garantuje 21 certifikátů. Existují také označení pod záštitou ministerstva zemědělství. To jich uděluje celkem osm, pět z nich je národních a tři mají působnost v rámci Evropské unie. Kromě toho na trhu najdeme mnoho dalších značek kvality fungujících na soukromé bázi. Místo usnadnění výběru však spotřebitelům rozhodování spíše znesnadňují, protože ti se v nich pramálo vyznají. Někdy to dokonce vypadá, že tahle mánie slouží především ministrům, aby se nesmazatelně vryli do paměti nakupujících domácností. „U nás je navíc problém, že garanti jednotlivých značek spolu téměř nespolupracují, na rozdíl například od Rakouska, kde značky kvality celkem fungují,“ řekl TÝDNU Stanislav Rojík, ekonom z Vysoké školy polytechnické, který se výzkumem efektivity značení produktů dlouhodobě zabývá. Muž, který Diamantovou ligu kvality vypouští na „přeznačkovaný“ trh, se jmenuje Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu. Společně se Svazem obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOCR) a Sdružením českých spotřebitelů (SČS) ji představil koncem března. Cílem je prý pozvednout úroveň maloobchodních prodejen, která je v Česku velmi rozdílná. Za účast v nové soutěži si obchodníci budou muset zaplatit. Za hodně peněz... Státní značky nejsou zadarmo. Jejich správa a propagace nás ročně vyjde na stamiliony korun. Většinu z nich spolykají Klasa a Regionální potravina. „Roční rozpočet na značku Klasa je zhruba 150 milionů a na Regionální potravinu 50 milionů,“ prozradila Vladimíra Nováková, tisková mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který obě označení administruje. K tomu připočtěme dalších 16 milionů, které jsou vydávány z resortu ministerstva průmyslu a obchodu na Národní politiku kvality. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni představil jiné dvě nové značky - Česká potravina a Vyrobeno v Česku. „Výdaje na ně jsou nulové,“ tvrdí mluvčí ministerstva zemědělství Helena Šindlerová. Ne tak docela. Loni v létě grafičtí designéři kroutili hlavami nad amatérským vzezřením loga pro Českou potravinu, za které Jurečkův resort

zaplatil 90 tisíc korun. Před Vánocemi 2014 propagoval české produkty sám Marian Jurečka. V čase adventu jsme tak mohli chrabrého ministra sledovat ve spotech reklamní kampaně České Vánoce. V nich se k nám obracel se sdělením, že Vánoce bychom měli slavit „s chutí naší země“. Součástí akce byla také soutěž o automobil Škoda Rapid, ledničku plnou potravin nebo pivo značky Budvar a dalších 50 tisíc cen. Účet? Pouhých 60 milionů korun. Připomenout je třeba také dávnější kampaň Ryba domácí z let 2008 až 2011, jejíž druhou fázi, započatou v roce 2013, Jurečka ukončil. ... téměř nulový efekt Nejeden daňový poplatník by možná nad utracenými částkami přimhouřil oči, pokud by viděl, že padají na úrodnou půdu. Průzkumy však ukazují něco zcela jiného. Podle půl roku starého šetření agentury STEM/MARK lidé refl ektují ještě tak na značku Klasa. Spontánně si ji vybavily čtyři pětiny Čechů. Ovšem další zjištění jsou tristní. Označeným potravinám dává přednost jen necelá desetina nakupujících a spíše je vyhledává jen 28 procent dotázaných. Regionální potravinu zná pouze 12 procent respondentů a na chráněná evropská označení si vzpomněli jen dva lidé ze sta. Zhruba ve stejném čase prováděla společnost Gfk průzkum zaměřený na nákupní zvyklosti českých konzumentů. Ten přinesl pro značky kvality ještě více zdrcující výsledky. Gfk Shopping Monitor totiž zjistil, že sedm z deseti Čechů nakupuje podle letáků s akčními nabídkami potravin. Pouze pro šest procent dotázaných je při nákupu důležitá přítomnost českého či regionálního zboží. Ve slevových akcích si produkty nakoupí více než 40 procent spotřebitelů. Vše nasvědčuje tomu, že značek kvality je na českém trhu přespříliš a málokdo se v nich skutečně vyzná natolik, aby jeho rozhodování nějak ovlivňovaly. Myslí si to i agrární analytik Petr Havel, jehož postoj je již několik let prakticky stejný. „Těch značek je na trhu skutečně moc, celkově snad více než čtyřicet,“ říká Havel. „Takové množství je ale kontraproduktivní, spotřebitelé na ně nereflektují.“ Řešení podle něho spočívá ve střídmosti. „Jsem přesvědčen, že certifikace by měla stát na dvou nohách. Tou první je označení kvalitních produktů jednou či dvěma srozumitelnými značkami. Druhou nohu nechť tvoří certifikace provozoven,“ doporučuje. Jinými slovy, zákazníkům je podle Havla nutné říci, co je vysoce jakostní produkt a v jaké spolehlivé prodejně ho koupí. „Stát by měl místo zavádění nových certifikátů s honosnými názvy zlatý, diamantový, platinový raději pracovat s těmi již existujícími, především s Klasou,“ uzavírá Havel. Velký počet značek nemusí být sám o sobě problém. Stanislav Rojík z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě uvádí jako následováníhodný již zmíněný příklad našich jižních sousedů. „V Rakousku je značek ještě více než u nás. Tam se ale jejich administrátoři vzájemně koordinují a lépe se spotřebiteli spolupracují. To u nás zatím chybí,“ vysvětlil TÝDNU Rojík. Diamantová liga pro prodejny Nová diamantová liga se od ostatních liší v tom, že bude udělována maloobchodním provozovnám, a nikoli jednotlivým produktům. Prakticky jde o dlouhodobou soutěž. „Naše ministerstvo se dlouho a intenzivně zabývá problematikou ochrany spotřebitelů, a proto se rádi podílíme na každé iniciativě, která situaci na trhu zpřehlední a usnadní zákazníkům výběr kvalitní prodejny nebo zboží,“ obhajuje nápad ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. A věří, že Diamantová liga kvality bude prodejny motivovat ke zlepšení služeb. Toto oceňování bude v první fázi určeno především pro maloobchodní prodejce potravin a v dalších letech se rozšíří na celou maloobchodní síť. Hodnotit se bude na základě posuzování prodejen „neznámým zákazníkem“ (takzvaným mystery shopperem) a následného auditu. Do klání se bude moci přihlásit kterákoli prodejna, musí ale počítat s účastnickým poplatkem od 8700 do 17 500 korun. „Pokud vím, účast resortu průmyslu a obchodu je v tomto projektu pouze symbolická a má formu záštity,“ říká David Kubla z Národního střediska podpory kvality. Ani koruna z veřejných zdrojů, to je přitom v těchto případech spíše výjimkou. Pozor na evropské právo Státní marketing mající za cíl podporovat domácí zboží může ovšem narazit na pravidla jednotného trhu Evropské unie. Ta kromě jiného vylučují zavádění cel, kvót a jim podobných překážek volného pohybu zboží, kam spadá také nepovolená veřejná podpora. V této souvislosti je třeba zmínit případ z roku 1982. Šlo o spor mezi Irskem a Evropskou komisí, který vešel do učebnic evropského

práva pod názvem „Buy Irish“. Irská vláda na počátku osmdesátých let reagovala na propad prodeje domácího zboží financováním reklamní kampaně na podporu prodeje irských výrobků. Krátce nato čelila obvinění z použití nepřípustných opatření z hlediska pravidel jednotného evropského trhu. Prakticky to mělo stejné dopady, jako by Irsko zavedlo dovozní cla nebo kvóty. Irská vláda tehdy spor s Evropskou komisí prohrála a musela od podpory upustit. Na stejné riziko v souvislosti se značkami Česká potravina a Vyrobeno v Česku upozorňuje pražský advokát Aleš Rozehnal: „Takové označování je v rozporu s povinností členského státu EU nezavádět opatření, která mají následek srovnatelný s kvantitativním omezením dovozu.“ Podle Rozehnala na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že taková podpora nebude mít podstatný úspěch u zákazníků. „Bez ohledu na její efektivitu jde o aktivitu, jejímž cílem je nahradit dovážené produkty těmi domácími, a může to mít vliv na objem obchodu mezi členskými státy EU,“ vysvětluje Aleš Rozehnal. *** Pět nejznámějších certifikátů Klasa Má zaručit kvalitu potravin a usnadnit orientaci spotřebitele na českém trhu. Regionální potravina Má podporovat malé a střední producenty v krajích a orientuje se na zákazníky hledající potraviny s jasným původem. Bio Označuje produkty ekologického zemědělství. Czech Made Jedna z nejstarších novodobých českých značek. Má spotřebiteli poskytnout jednoduchý návod, jak vybrat s minimálním rizikem kvalitní výrobek nebo službu. Ekologicky šetrný výrobek Označování zboží a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. ****Náklady na značkování Klasa - 150 milionů ročně (ministerstvo zemědělství) Regionální potravina - 50 milionů ročně (ministerstvo zemědělství) Kampaň „České Vánoce“ - 60 milionů, jednorázová akce v roce 2014 (ministerstvo zemědělství) Národní politika kvality - 16 milionů ročně (ministerstvo průmyslu a obchodu) Foto popis| MINISTR „ZNAČKA“. Marian Jurečka spektakulárně a rád bojuje za české zemědělce. Nejlepší mléko dává česká kráva. Foto autor| Foto: Profimedia, archiv Foto popis| NA HRANICI PRAVIDEL. Takto nás ministr zemědělství před Vánocemi 2014 přesvědčoval k nákupu českých regionálních potravin. A stálo to „jen“ 60 milionů. Foto popis| RYBA DOMÁCÍ. Velkorysá kampaň zmátla jak uživatele, kteří netušili, že by měli kapry kupovat i jindy než o Vánocích, tak obchodníky, kteří je zapomněli prodávat. Foto autor| Foto: Profimedia

vitalia.cz Zdanění palmového oleje by bylo nebezpečným precedentem 6.4.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Zdanit nezdravé potraviny? Stará myšlenka – a pořád špatná. Petr Havel o tom, proč nevítá zdanění palmového oleje ani jiných potravin kvůli jejich „nezdravosti“. Ani z hlediska ekologie není zdanění palmového oleje řešením. Někteří odpůrci používání palmového oleje podporují jeho vyšší zdanění jakožto nezdravé potraviny. Tyto snahy se mohou stát spouštěcím mechanismem procesu, na jehož konci bude pro spotřebitele zcela nepřehledný souboj o zdravější, méně zdravé a nezdravé potraviny. Reálně pak hrozí, že budou do jednotlivých „kategorií“ zařazovány na základě emotivních a lobbistických tlaků, aniž by to ovšem spotřebiteli usnadnilo jeho orientaci ve výběru těch „zaručeně správných“ potravin. Ještě větším rizikem je kromě toho administrativní růst výdajů za potraviny. Zdanit nezdravé potraviny? Stará myšlenka Palmový olej totiž zdaleka nemusí být jediný nadstandardně zdaněný potravinářský produkt, ostatně takzvaná koalice proti palmovému oleji se netají myšlenkou zdanit veškeré potraviny a nápoje, jejichž konzumace vede k růstu rizika obezity. Projekty na vyšší zdanění nezdravých potravin (případně na daňové zvýhodnění zdravých potravin) zdaleka nejsou nové, a to ani u nás – v minulosti takový postup prosazovaly například Věci veřejné. Známý je i třeba systém „semafor“ rozlišující zdravé, nezdravé a neutrální potraviny, o jehož zavedení se snaží někteří politici v EU. Prakticky žádná z takových akcí „potravinářského inženýrství“ ale samozřejmě nepřinese potřebné efekty. Z mnoha důvodů. Jednak je při úrovni současného poznání a variabilního složení desítek tisíců položek potravinářských výrobků prakticky nemožné objektivně stanovit, které potraviny jsou zdravé a které ne. K tomu přistupuje stále nedostatečně vnímaná skutečnost, že každý jednotlivý lidský organismus má zcela jedinečné dispozice pro zpracování složek potravin, a to jak zdravých, tak nezdravých – zdravotní problémy navíc mohou nastat i při nadměrné konzumaci nejzdravějších potravin, nebo látek, které si můžeme představit – třeba vitamínů. A především – potraviny nejsou ani zdaleka jedinou (byť jsou významnou) položkou ovlivňující naše zdraví, minimálně stejně velkou roli hraje dostatek pohybu a obecně výdej energie. Pokud by tedy chtěli spasitelé našeho zdraví pojmout problém skutečně systémově, museli by například zavést vyšší daňové odvody pro občany, kteří nesportují. Ani z hlediska ekologie není zdanění palmového oleje řešením Pokud se týká samotného palmového oleje, zvýšené daňové zatížení je už téměř realitou – Francie již například schválila daň za jeho dovoz s cílem omezit kácení deštných pralesů, na jejichž uvolněných plochách se tento olej produkuje. Výsledkem bude samozřejmě vyšší cena potravin, k jejichž výrobě se palmový olej používá. To ale není řešení. Pokud totiž připustíme, že se skutečně sníží produkce tohoto oleje díky zaváděným restrikcím, bude tato surovina k výrobě potravin na trhu chybět. Logicky tak musí být nahrazena jinou surovinou, například jiným rostlinným tukem, který se ovšem také musí vyprodukovat na zemědělské půdě, takže k případné devastaci přirozených porostů dojde pouze jinde a jinak. Rostoucí počet obyvatel planety navíc vytváří předpoklady pro větší využití zemědělské (nebo lesní) půdy v budoucnosti než v současné době, takže expanzi zemědělství na úkor krajiny se lidstvo stejně nevyhne, pokud nechce hladovět.

Jak poznat certifikovaný palmový olej Již dnes lze přitom palmový olej produkovaný udržitelným způsobem (s nižšími dopady na životní prostředí) odlišit od produkce, která životní prostředí poškozuje nadměrně. Stejně jako například biopaliva čelící stejnému problému – expanzi na úkor životního prostředí – je palmový olej označen certifikáty, jimiž se spotřebiteli dává najevo, že byl vyroben trvale udržitelným způsobem. Jde o certifikáty RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil) a POIG (Palm Oil Innovation Group), jejichž nákupem mohou výrobci potravin i samotní spotřebitelé přispět ke zmírnění kritizovaného kácení deštných pralesů. Samozřejmě jde o produkty s vyšší cenou, což je svým způsobem stejný efekt jako vyšší zdanění. Potraviny pro „horních deset tisíc“ V souvislosti s různými certifikáty obdobného zaměření je ovšem vhodné uvědomit si zásadní rozpor, který v současném světovém potravinářství začíná nabývat na již nezanedbatelných rozměrech. Zatímco totiž certifikovaných produktů stále více přibývá, generuje pokračující globální koncentrace výrobců na úkor menších a středních producentů potravin stále větší příjmové rozdíly mezi „horními deseti tisíci“ a zbytkem světa, což v praxi znamená, že i ve vyspělém světě klesá počet spotřebitelů, kteří si mohou cenově nadstandardní výrobky produkované udržitelným způsobem finančně dovolit. Pokud by se ještě navíc systémově daňově znevýhodnily takzvané nezdravé potraviny a vzrostla by celková cenová úroveň jídla jako takového, mohou mít miliony lidí, zdaleka nejen těch nejchudších, problémy s finančními prostředky na tak prostou věc, jako je nákup potravin.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/zdaneni-p...-oleje-by-bylo-nebezpecnym-precedentem/

Podpora Klasy vytáhne ze státní kasy 298 miliónů 7.4.2016 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Podpora potravin s logem Klasa v dalších dvou letech spolkne bezmála tři sta miliónů. Co za ně dostaneme a kdo si peníze rozdělí? Potraviny jsou už tak zaplněné značkami kvality, že pomalu nevíme, co kupujeme. Regionální potravina stojí hodně peněz s pochybným efektem, novinka Česká potravina nebude muset být stoprocentně česká, viz Než si koupíte zaručeně „českou“ potravinu… ovšem kvalita potravin se značkou KLASA je podle inspekce vysoká, a to i přesto, že majonézy jsou šizené. I ta, co má národní značku Klasa. I tak se ale dál Klasa z veřejného rozpočtu bude dále propagovat, za 298 milionů korun. Ze státního rozpočtu půjde na Klasu skoro tři sta milionů Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) – ten, který spravuje agendu kolem značky Klasa, odstartoval v dubnu loňského roku výběrové řízení na propagační a informační kampaň kvalitních potravin, Teď, po roce, zná vítěze. O zakázku, která byla poprvé rozdělena do čtyř částí, byl obrovský zájem. Z třiceti čtyř nabídek od osmnácti agentur se jejími vítězi pro jednotlivé části staly čtyři společnosti, které si rozdělí bezmála tři sta miliónů během dvou let. „Podpora značky je financována ze státního rozpočtu. Nově od letošního roku bude podpora cílena na kvalitní potraviny „obecně“ a především na vzdělávání spotřebitelů v rozpoznávání kvality; značka Klasa bude atributem této kvality,“ řekla nám tisková

mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Veřejná zakázka byla na rozdíl od předchozích let rozdělena do čtyř částí: Strategická, kreativní a PR část předpokládaná hodnota 128 milionů Kč bez DPH + předpokládaná hodnota opčního práva 32 milionů Kč bez DPH Realizační část předpokládaná hodnota 88 milionů Kč bez DPH + předpokládaná hodnota opčního práva 22 milionů Kč bez DPH Mediální část předpokládaná hodnota 2,4 milionů Kč bez DPH + předpokládaná hodnota opčního práva 600 tisíc Kč bez DPH Expoziční část předpokládaná hodnota 20 milionů Kč bez DPH + předpokládaná hodnota opčního práva 5 milionů Kč bez DPH Strategická, kreativní a PR část Podle údajů ze SZIF nejvíce peněž spolkne strategická, kreativní a PR část. 128 milionů Kč půjde na vytvoření panáčka, který bude zábavnou formou vysvětlovat hlavní atributy kvality tak, aby motivoval zákazníka k „nakupování kvality s chutí“. Ptáte se, kdo rozhodoval o tom, že po dva roky bude hlavní tváří jakýsi panáček? „V hodnotitelské komisi zasedalo celkem devět členů: tři členové z Ministerstva zemědělství ČR, dva členové ze SZIF, jeden člen z Potravinářské komory ČR, jeden člen z Agrární komory ČR a 2 nezávislí experti – uznávaní odborníci v oblasti marketingu a komunikace. Hodnotitelská komise je poradní orgán, zadavatele, jmenný seznam členů hodnotitelské komise proto neposkytujeme, jedná se o interní údaj,“ nechtěla přesně jmenovat Vladimíra Nováková. Realizační část Druhou část – realizační bude spočívat v různých ochutnávkových podpor v rámci vybraných akcí, soutěží a roadshow. „Nabídky agentur byly pro realizační část posuzovány dle hodnotících kritérií: nabídková cena a kvalita nabízeného řešení (váha 50 % / 50 %). Kvalita řešení se posuzovala dle pěti subritérií, která se dále ještě členila na několik dílčích subkritérií. Bylo by poměrně velmi obsažné uvádět zdůvodnění, protože se posuzovala dílčí „sub subkritéria“ zvlášť a zároveň i jako celek,“ říká tisková mluvčí SZIF. Mediální část Vítězem mediální části se stala agentura, její navržená strategie a mediální mix má dle hodnotitelské komise největší potenciál oslovit všechny cílové skupiny a informovat je o spotřebitelských přínosech kvalitních potravin. Expoziční část Pro expoziční část byla za nejvhodnějšího uchazeče vybrána agentura, jejíž architektonické návrhy výstavních expozic jsou vysoce reprezentativní, originální, atraktivní a s vysokou komunikační úrovní směrem ke spotřebiteli, uvádí SZIF. Ve strategické, kreativní a PR části zvítězila nabídka McCann-Erickson Prague, spol. s. r.o. V realizační části nejlépe obstála nabídka společnosti 1 YEAR & MORE PRODUCTION s.r.o Vítězem mediální části se stala agentura Knowlimits, s.r.o. Pro expoziční část byla za nejvhodnějšího uchazeče vybrána agentura AL – Systém EXPO s.r.o. Zdroj: TZ SZIF.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/podpora-klasy-vytahne-ze-statni-kasy-298-milionu/

Zemědělec Konstatování a žádosti ze sněmu Agrární komory ČR 11.4.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Agrární komora ČR Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

XXIV. sněm Agrární komory České republiky konstatuje V roce 2015 se meziročně snížil podnikatelský důchod o více než 27 %. Celý podnikatelský důchod a část nákladů však kryjí evropské a národní dotace, podobně jako v ostatních zemích Evropské unie. Vysoká závislost odvětví na podporách přetrvává. Nepříznivý, více než desetiletý trend zvyšování podílu rostlinné produkce nad živočišnou pokračuje i přes veškerá přijatá opatření. Pokračovalo snižování záporného salda agrárního zahraničního obchodu. Zůstávají však vysoké dovozy především vepřového masa, vajec, sýrů, ovoce, zeleniny a dalších, zejména zpracovaných produktů a převažuje vývoz prvotních surovin. Podařilo se vyjednat další 10% zvýšení národního spolufinancování v Programu rozvoje venkova z 25 na 35 %, zvýšení objemu národních podpor i rozšíření podpor na citlivé komodity a posílení rozpočtu PGRLF. Přetrvává krize zejména v chovu dojného skotu, prasat a drůbeže, kdy navržená opatření jsou projednávána a realizována příliš pomalu. ? Zásadně nesouhlasí s navrhovaným rozdělením kompenzací za sucho, které je v nesouladu s původním návrhem. Agrární komora ČR vnímá zvýhodnění zemědělských subjektů s nižší výměrou, zásadně však nesouhlasí s poměrným krácením plateb pouze pro podniky nad 500 hektarů, současně požaduje aplikovat model kompenzací pro trvalé travní porosty a kukuřici podle okresů také na ostatní plodiny, důsledně trvat na plnění minimálního zatížení VDJ a zdůvodnění návrhu diferencovaných sazeb, které diskriminují podniky s vyšší výměrou. XXIV. sněm Agrární komory České republiky žádá Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky Aby schválily novelu veterinárního zákona tak, aby měl chovatel možnost aplikovat sám některá léčiva a mohl provádět některé drobné veterinární úkony, včetně možnosti zaměstnávání veterinárních lékařů. Aby schválily novelu zákona o rostlinolékařské péči, která zamezí uvádění nelegálních přípravků na ochranu rostlin na trh, a v současně v navrhované změně zákona o zemědělství byl zaveden registr ovocných sadů tak, aby se nezvýšila administrativní náročnost pro pěstitele. Aby v souvislosti s projednáváním novely zákona o vinohradnictví zvážily zavedení licencí na prodej vína, obdobně jako je tomu u alkoholu, které by systémově obsáhly prakticky celý obchod s alkoholem s výjimkou lehkých nápojů. Aby schválily rozšíření vratky spotřební daně z nafty spotřebované v živočišné výrobě, tak jak byl schválen vládou ČR. Vládu České republiky Aby se zabývala konkurenceschopností českého zemědělství i potravinářství a zvážila snížení daně z přidané hodnoty u potravin na úroveň deseti procent. Ministra zemědělství České republiky Aby urychlil realizaci mimořádných opatření k pomoci ohrožených odvětví, zejména produkce

mléka, chovu prasat, drůbeže a výplatu částečné kompenzace důsledků mimořádného sucha v roce 2015 na ekonomiku zemědělských podniků. Aby prosazoval koncepční a dlouhodobé řešení v odvětví mléka a vepřového masa na evropské úrovni, u mléka především zvýšením intervenčních cen. Pro oba sektory požadujeme zavedení exportních dotací, naturální plnění humanitární potravinové pomoci, zavedení okamžitého mimořádného odškodnění těchto odvětí pomocí mimořádného balíčku z prostředků Evropské unie nad rámec krizové rezervy, zvýšení stropu pro podporu v rámci režimu de minimis minimálně na 30 tisíc eur. Dále trváme na zahájení jednání s cílem zrušit embargo na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských produktů z EU do Ruské federace. Aby prosadil zintenzivnění meziresortní spolupráce dozorových orgánů při naplňování podmínek vyhlášky č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení a ohlašovací povinnosti u dovozů. Aby projednal zapojení pojišťoven do vytváření finančních zdrojů pro Fond těžko pojistitelných rizik. Aby se zasadil o vytvoření marketingového fondu s adekvátním financováním ze strany státu a rozhodující pravomocí profesních svazů k využití finančních prostředků na aktivní komunikaci se spotřebiteli o kvalitě tuzemské zemědělské produkce (přínosnost konzumace českých potravin, kvalita speciální rostlinné a lesní produkce). Aby zvážil pozastavení projednávání novely zákona o myslivosti do doby schválení koncepce rozvoje myslivosti v ČR. Teprve až na základě dosažení celospolečenského konsensu v této koncepci lze vytvořit dlouhodobě platnou právní úpravu myslivosti. Aby se zasadil o dokončení prací na Generelu vodního hospodářství státu a vypracování adaptačních opatření v zemědělství a dalších dotčených odvětvích. Aby přijal zpřesnění formulace aktivního zemědělce, včetně prosazení vykazování příjmů ze zemědělské činnosti, nejlépe v daňovém přiznání tak, aby se zjednodušila administrace přímých plateb. Aby do pravidel 3. kola příjmu žádostí o investiční dotace z Programu rozvoje venkova (PRV) 2014–2020 zařadil bodové zvýhodnění pro žadatele hospodařící v katastrech vyhodnocených na základě multikriteriální analýzy jako výrazně ohrožené suchem a dále respektoval návrhy představenstva Agrární komory ČR z 28. 4. 2016 k nastavení preferenčních kritérií PRV. Aby v rámci redefinice LFA usiloval o zachování stávajícího rozměru LFA oblastí, přijal odstupňovanou podporu podle faremních systémů při zohlednění zvýšené nákladovosti související se zaměřením a rozsahem zemědělských podniků na živočišnou výrobu, včetně přehodnocení současného nastavení degresivity. Aby prosadil mimořádná opatření definovaná na meziresortním kulatém stolu pro letošní boj s kůrovcem v lesních porostech. Aby přijal nové národní dotační programy na podporu dobrých životních podmínek paseného skotu a výkrm býků a chovu prasat. Aby snížil administrativní zátěž zemědělských podnikatelů při kontrolách plnění podmínek cross compliance, DZES a dalších. Aby na evropské úrovni prosadil zařazení prasat mezi citlivé komodity a na národní úrovni zastavil propad soběstačnosti v komoditě prasata. Agrární komora České republiky je připravena k plné součinnosti s parlamentem, vládou a ministerstvem zemědělství při zajištění těchto požadavků.

Výsledky i pro praxi 11.4.2016

Zemědělec str. 40 Živočišná výroba Alena Ježková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Po dva dny probíhaly v zasedacím sále administrativní budovy Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně veřejné rozpravy o výsledcích výzkumných úkolů. Oponentním řízení prošlo celkem devatenáct projektů. Hodnotily se výsledky a výstupy projektů financovaných nejen Národní agenturou pro zemědělský výzkum za loňský rok. Oponentní řízení se druhý den konalo pro devět výzkumných projektů. Osm z nich bylo financováno

Národní agenturou pro zemědělský výzkum v programu Komplexní udržitelné systémy v zemědělství a jeden z institucionální podpory rozvoje výzkumných organizací Ministerstva zemědělství. O průběhu jejich řešení a výsledcích referovali pracovníci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., v Brně (VÚVeL). Prevence nemocí zvířat Projekt v oblasti rozvoje výzkumné organizace nese název Nemoci zvířat, jejich prevence, bezpečnost a kvalita potravin, a jeho odpovědným řešitelem je Mgr. Jiří Kohoutek, Ph. D. V roce 2015 na jeho řešení spolupracovaly Akademie věd ČR, české a zahraniční farmaceutické firmy a vědecká pracoviště. Výsledky přinesly zemědělské a veterinární praxi podklady pro poradenskou a konzultační činnost v řadě oblastí. Výzkum byl veden ve čtyřech základních směrech, jimiž byly infekční nemoci zvířat a jejich prevence, neinfekční nemoci zvířat a poruchy reprodukce, bezpečnost a kvalita potravin z pohledu ochrany spotřebitele, farmakologie, toxikologie, imunoterapie a vakcinologie. Na řešení projektu se podílelo všech sedm oddělení VÚVeL. V loňském roce byly výsledky základního výzkumu publikovány v 78 vědeckých článcích a 26 článcích v recenzovaných časopisech. Byla vydána jedna vědecká kniha a publikováno šest kapitol v odborných knihách. Výsledky byly popularizovány v odborných časopisech a prezentovány na konferencích v zahraničí i u nás. V oblasti aplikovaného výzkumu byl udělen jeden mezinárodní a jeden národní patent, podány dvě přihlášky vynálezu, uplatněna byla jedna ověřená technologie a 25 certifikovaných metodik a čtyři funkční vzorky a realizován jeden prototyp. Methicilin rezistentní kmeny Cílem projektu Zavedení metod detekce MRSA v mase potravinových zvířat a účinných opatření proti jejich šíření v potravinovém řetězci, jehož odpovědnou řešitelkou je doc. MVDr. Renáta Karpíšková, Ph. D., je podpora domácí produkce bezpečného a zdravotně nezávadného masa, rozšíření produkce o balené výrobky, aby se při skladování a prodeji snížila možná kontaminace nežádoucími kmeny methicilin rezistentními kmeny Staphylococcus aureus (MRSA), a tím se omezilo jejich šíření v humánní populaci i do prostředí. Úkol se řeší již od roku 2012 a bude ukončen na konci letošního roku. Vědci na něm spolupracují s firmami ZD Jeseník, Agritec Plant Research s. r. o., Designfoods s. r. o., Lektus, s. r. o., Orlické uzeniny, s. r. o., a Státní zdravotní ústav v Praze. V roce 2015 byla zahájena epidemiologická studie a příprava podkladů pro vytvoření ověřené technologie. Na farmách prasat, ovcí, skotu a koz byly odebírány vzorky od živých zvířat, z prostředí a od ošetřujícího personálu a odběry vzorků na porážkách (prasata, ovce). U získaných kmenů MRSA se stanovil sekvenační typ, spa typ, makrorestrikční profil a byla sledována přítomnost genů pro produkci enterotoxinů a antibiogram. Bude fungovat terapie bakteriofágy? Fágová terapie infekcí vyvolaných Staphylococcus aureus v chovech hospodářských zvířat je tématem projektu s odpovědnou řešitelkou MVDr. Ivanou Koláčkovou, Ph. D., jehož cílem je snížení výskytu bakteriálního druhu Staphylococcus aureus a jeho rezistentních kmenů v prvovýrobě masa a mléka (ve spolupráci se společností Bentley Czech s. r. o., Výzkumným ústavem mlékárenským, s. r. o., Masarykovou univerzitou v Brně a ZD Jeseník). Fágová terapie představuje alternativu k antibiotikům. V roce 2015 se aktivity zaměřily na izolaci kmenů Staphylococus aureus rezistentních k antimikrobiálním látkám z chovů hospodářských zvířat, porážek a potravinářských provozů. Podle citlivosti k jednotlivým fágům byly vytipovány kmeny S. aureus vhodné pro pomnožování polyvalentního bakteriofága určeného k přípravě přípravku. Byla vyvinuta metodika rychlého testování baktericidního účinku pro preparáty klasifikované jako veterinární kosmetika. Rizika kontaminace masa MVDr. Alena Lorencová, Ph. D., je odpovědnou řešitelkou úkolu Vliv tradičních a netradičních způsobů zpracování masa hospodářských a volně žijících zvířat na výskyt nově hrozících alimentárních virových, bakteriálních a parazitárních agens ve finálních produktech. Ve spolupráci s MP Krásno, a. s., a Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové se posuzují rizika konzumace masa, včetně zvěřiny, a vybraných druhů masných výrobků

konzumovaných bez dostatečně bezpečného opracování, a to z hlediska přítomnosti podmíněně patogenních mykobakterií se zoonotickým potenciálem, virových (noroviry, virus hepatitidy A a E) a parazitárních (Toxoplasma gondii) původců alimentárních onemocnění. Současně byly porovnány parametry v masozpracujícím závodě a tradiční výroby v domácích podmínkách. Výsledkem mohou být i návrhy změn v technologických postupech a další opatření při zpracování masa s cílem zabránit výskytu vybraných agens ve finálních produktech. Ve čtvrtém roce řešení výsledky ukazují na možné zdroje T. gondii pro člověka. Yersinia enterocolitica byla pomocí PCR detekována ve výkalech divokých prasat jako možném zdroji kontaminace masa. Aplikovaným výstupem byla metodika pro detekci a kvantifikaci viru hepatitidy A ze stěrů rukou pracovníků, ploch nástrojů a zařízení. Péče o telata a zdraví skotu V další části oponentních řízení byly prezentovány projekty, které se týkaly zdraví skotu, včel i možné kontaminace rostlinných potravin stejně jako jejich falšování. Odpovědná řešitelka MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D., shrnula první rok řešení projektu Komplexní řízení mlezivové výživy telat a její zlepšování jako přirozený nástroj k podpoře zdraví telat, tlumení nákaz a snížení spotřeby antibiotik. Cílem projektu je analyzovat v chovech dojnic úroveň mlezivové výživy telat z hlediska jeho managementu i vlastní výbavy telat kolostrálními protilátkami a následný zdravotní stav telat v období mléčné výživy. Bude se posuzovat biologická a mikrobiologická kvalita mleziva a analyzovat vybrané faktory, které ji ovlivňují. Dále se bude posuzovat dopad častých způsobů zacházení s mlezivem (rozmrazování, ohřívání) na jeho imunologické a mikrobiologické vlastnosti. Vznikne návod ke standardizaci a optimalizaci pracovních postupů při mlezivové výživě telat, který přispěje k posílení kolostrální imunity telat, upevnění jejich zdraví a omezení užívání léčiv včetně antibiotik při odchovu. V roce 2015 byl vytvořený jednotný formulář sběru a evidence dat, sledovala se kolostrální výbava telat, imunizovaly se kuřice vybranými antigeny pro získání vaječné hmoty s obsahem specifických IgY protilátek. Důležitým počinem bylo založení webové stránky (http://www.telatamlezivo.cz), která pomůže chovatelům s odchovem telat. Projektový tým nabízí bezplatné analýzy mleziva i krve telat, zavedení systému evidence onemocnění, poradenství o odchovu telat. Na řešení projektu se spolupracuje s VÚŽV, v. v. i., ZD Čechtice a ZEAS Lysice, a. s. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D., řídí také projekt Návrh a uplatnění plošného systému sběru dat o nemocech skotu a jeho využití v managementu stád, šlechtění a pro racionální užívání antimikrobik a spolupracuje s VÚŽV, v. v. i., a Českomoravskou společností chovatelů, a. s. Projekt má za sebou první rok řešení a dosud byl vypracován a modifikován klíč diagnóz nemocí u všech kategorií dojeného skotu a a upravena databáze léčiv do podoby použitelné pro web. Začala se připravovat webová aplikace Evidence poruch zdraví u dojeného skotu, která bude přístupná z programu ČMSCH, a. s. Byl také vytvořen seznam používaného softwaru v dojírnách. O nemocech včel Projekt Komplexní přístup k problematice virových chorob včel jako nástroj k podpoře a rozvoji včelařství v České republice řídí RNDr. Jana Prodělalová, Ph. D. Spolupracuje s Výzkumným ústavem včelařským, s. r. o. Cílem je poznat zatížení chovů včel patogenními viry a zavést opatření k eliminaci jejich negativních dopadů. Základem aktivit v roce 2015 byl vznik souboru vzorků, zejména dělnic, případně plodu a roztočů odebraných v průběhu sezóny ze 178 včelstev. Pomocí dotazníku se získávala od včelařů další data. Rovněž byla testována účinnost dezinfekčních prostředků. Kvalita a možné falšování potravin i krmiv Odpovědným řešitelem dalších dvou projektů je Mgr. Petr Králík, Ph. D. Název jednoho z nich je Rizika kontaminace surovin a produktů rostlinného původu vybranými virovými, bakteriálními a parazitárními agens. Cílem projektu, který bude končit v letošním roce, je posoudit rizika kontaminace surovin a potravin rostlinného původu virovými, bakteriálními a parazitárními patogeny. V průběhu roku 2015 byla vytvořena certifikovaná metodika pro detekci Giardia lamblia a vznikla také studie mikrobiální kontaminace drobného ovoce a bylin v tržní síti a na farmách. Během řešení se posuzovala míra kontaminace určitých druhů zeleniny a ovoce na 20 farmách. Počet pozitivních vzorků byl minimální (5 % absolutních počtů). Případná kontaminace se sledovala

také v tržní síti. Viry a paraziti byli detekováni v minimu vzorků, vyšší výskyt byl zaznamenán u Listeria monocytogenes u mražené zeleniny. Riziko alimentárních nákaz je tedy nízké. Na projektu se podílí také Vaklima spol. s r. o. a Zelinářská unie Čech a Moravy, o. s. Další projekt má název Metody pro identifikaci, sledovatelnost a ověřování autenticity potravin a krmiv s komponenty živočišného původu. Ve spolupráci s VFU v Brně se budou vyvíjet a optimalizovat molekulárně biologické metody a hmotnostní spektrometrie pro identifikaci funkčních složek potravin a krmiv živočišného původu se stanovením 20 surovin z různých živočišných druhů a jedenácti látek se specifickým nutričním efektem. Jde o to, detekovat látky, které se v potravinách a krmivech vyskytují v minimálním množství anebo je snaha jejich přítomnost z ekonomických či společenských důvodů nedeklarovat (záměrné falšování. V průběhu roku 2015, kdy byl projekt zahájen, se optimalizovaly a ověřovaly metody pro detekci masa velkých hospodářských zvířat, zvěřiny, ryb, drůbeže. Byly stanoveny analytické metody pro ověření přítomnosti doplňků s nutričním efektem v potravinách a prémiových krmivech a krmivech pro společenská zvířata. Výstupy projektu mají sloužit kontrolním orgánům státní správy pro informace o složení, traceabilitu, autenticitu a kvantitu složek a průkaz záměrného či nezáměrného falšování potravin a krmiv. *** Klíčové informace Oponentním řízením prošlo ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., v Brně celkem devatenáct výzkumných projektů. Hodnotily se dosažené výsledky a jejich výstupy za rok 2015 a většina projektů byla financována z prostředků Národní agentury pro zemědělský výzkum v programu Komplexní udržitelné systémy v zemědělství a jeden z institucionální podpory rozvoje výzkumných organizací Ministerstva zemědělství. Cílem všech úkolů byl nejen základní výzkum, ale zavedení výsledků do veterinární a chovatelské praxe. Foto popis| MVDr. Renáta Karpíšková, Ph. D. Foto popis| Úroveň napájení mlezivem rozhoduje o zdravotním stavu telat i v období mléčné výživy Foto popis| Mgr. Petr Králík, Ph. D. Foto popis| MVDr. Ivana Koláčková, Ph. D. Foto popis| MVDr. Alena Lorencová, Ph. D. Foto popis| MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D. Foto popis| Mgr. Jiří Kohoutek, Ph. D. Foto autor| Foto Alena Ježková

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Na talíři kuřata, bobři, medvědi i veverky 5plus2 str. 6 Česká republika JOSEF HORA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 8.4.2016

zpět Jídelníček ve středověku vypadal jinak než dnes. Základem byly kaše. 5plus2 V KUCHYNI ČR Když mladý tovaryš Mikeš Puška mířil kolem roku 1253 za vlády Přemysla Otakara II. za prací do Prahy, putoval pěšky i na voze. Cesta ubíhala pomalu, tak navštěvoval hostince, kterých potkával plno. „Časté byly zájezdní krčmy podél historických obchodních cest, od sebe je dělil den pochodu soumarských karavan. Ve středověkých městech pak fungovaly skoro v každém větším domě,“ vysvětluje historik Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity, který se věnuje výzkumu středověkých pokrmů. Hospodský jídelníček vypadal trochu jinak než dnes. Nejpopulárnějšími jídly byly různé druhy kaší,

třeba jahelné, slazené medem. Z masitých pokrmů pak pečeně. Zvěřina byla spíše výsadou šlechty, v hostincích se konzumovala drůbež, vepřové a hovězí. K pití už tehdy dominovalo pivo. „Středověké prostředí bylo dobou minipivovarů, vařili ho v mnoha měšťanských domech. Lidé preferovali spíš slabší. Pivo a víno běžně pily i děti. Voda nebyla oblíbená kvůli časté kontaminaci,“ podotýká historik. Populární se stalo i časté popíjení ovocných a bylinných čajů s medem. Hostince kromě chudiny navštěvovaly všechny sorty lidí, obchodníci, řemeslníci, vojáci či úředníci. Šlo o místa sociální komunikace. „Tradice hospod u nás pochází právě z vrcholného středověku,“ doplňuje Beneš. Stejně jako dnes houfy lidí navštěvují supermarkety, ve středověku nakupovaly potraviny na tržištích. Prodejci byli zejména venkované. Masné krámy a pekařství se nacházely v situaci okamžité spotřeby. Kromě ovoce, zeleniny či mléka nabízely některé středověké prodavačky čili hokyně „podivnosti“. „Běžně se daly koupit veverky, jež hokyně prodávaly vedle mnoha druhů malých ptáků. Další kuriozitou na tržišti byli i bobři, které tehdy lidé považovali za ryby. Nesměla se prodávat zvířata pokousaná od vlků, to bylo rituálně nepřijatelné,“ podotýká historik. Stravování ve městě a na vesnici se příliš nelišilo. Na vesnicích jedli společně ve světnici ráno, malé jídlo v poledne, hlavní dávka stravy přicházela večer po celodenní práci na poli nebo v lese. Venkované jedli prostě. Hlavně obilné kaše, mléko kozí i ovčí. Maso, téměř vždy z domácích zvířat, bylo jen občas. Významnou část stravy poskytovaly lesní plody jako maliny, ostružiny a lesní jahody, což je archeologicky doloženo,“ popisuje Beneš. I ve městě měl každý dům živá domácí zvířata na dvorku a zeleninovou zahrádku při ruce. Ve vrcholném středověku se jedlo lžící nebo rukama. Na stolech sice byly ostré nože na chléb a maso, ty se však používaly, jak známe z ikonografie, pouze na porcování. Nůž a vidlička je záležitost až velmi mladá. „Z parazitologických analýz, provedených z fekálních jímek vrcholného středověku, víme, že promořena byla nejen vesnická populace, ale i bohaté městské čtvrti. Nedělejme si o středověku žádné iluze. Z našeho výzkumu, provedeného ve středověké Chrudimi, například víme, že vedle tasemnic a škrkavek se u lidí vyskytovali i parazité jako motolice jaterní nebo lamblie střevní,“ doplňuje historik. „Hladovění nebylo ale ve vrcholném středověku tak časté, jak se někdy líčí. Dnes pohlížíme na toto období jako na stabilizovanou periodu a dobu rozkvětu společnosti,“ uzavírá Jaromír Beneš. *** Speciální profese: Kuchmistr a lovčí O stravování na významných hradech pečoval takzvaný kuchmistr neboli hradní kuchař. Spolu s lovčím organizovali příjem a zpracování masa. „Kuchmistr byl vážený člověk, který měl k ruce řadu pomocníků. Zvěřina se na hradech nakládala v tunách čili speciálních sudech, jak tomu bylo v případě divočáků, jejichž maso bylo nakládáno se solí a jalovcem. Tak například kuchmistr Jiřího z Poděbrad na Pražském hradě připravoval běžně tura, zubra, daňka, ale i medvěda a losa,“ vypočítává historik Jaromír Beneš. Strava na Pražském hradě ve vrcholném středověku se výrazně neodlišovala. Základ tvořily kaše z obilovin a z luštěnin, v sortimentu masa najdeme zvýšené procento lovné zvěře. V průměru si jsou však kuchyně hradu a v podhradí velmi podobné. Pravidelná byla konzumace hroznů vinné révy a importovaných fíků – je doložena od měšťanů po nejvyšší šlechtu. Tradice našich hospůdek pochází ze středověku. Postní jídlo z bobra Uznávanými postními jídly ve středověku byly pokrmy z ryb. V období půstu naši předkové připravovali pokrmy i z hadů, želv, vodních savců – bobrů a vyder. Recept na bobra: „Vezmi ocas a zadní nohy bobra, opař je a dej do popela, abys je mohl dobře očistiti, zejména sloupati kůži z ocasu. Pak vše uvař ve slané vodě a udělej omáčku – krajíček chleba a rozinky roztluč v hmoždíři, rozpusť dobrým vínem, proceď, propasíruj, vlej do kotlíku, přilej bobří ocas, okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčkem a šafránem, přislaď medem a ozdob krájenými mandlemi.“ Varování redakce: Jako silně ohrožený druh je dnes bobr chráněný po celé Evropě. Proto náš recept nezkoušejte! Foto popis| Středověký řezník maso neskladoval, poptávka byla okamžitá. Foto autor| FOTO iDNES.cz

Regionální mutace| 5plus2 - Brněnsko

A2 Budoucnost je v gastrofašismu 13.4.2016 A2 str. 9 TOMÁŠ UHNÁK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V pestré nabídce letošního festivalu španěl-skojazyčných filmů La Película mě upoutal „první kubánský sci-fi film" Omega 3 (2014) režiséra Eduarda Del Llano. Vlastně jediným skutečně futuristickým elementem, na kterém snímek stojí, je specifické rozdělení společnosti podle toho, kdo má jakou „stravovací ideologii". Děj se odehrává v době dvanáctileté světové války, která zuří v budoucnosti vzdálené asi sto let od dneška. Od současnosti už se mnohé vyřešilo, společnost není definována rasovou, politickou ani náboženskou příslušností. Je ale rozdělena na základě životních stylů a konzumních vzorců. Svět je ve válce, protože z jídla se stala ideologie a všudypřítomná hláška „jezte pořádně" je politickým aktem ústícím až v násilí. Společnost se dělí na fanatické „fruxs" (frutariánf), „fishies" (konzumenti ryb), oportunistické „ollies" (konzumenti vajec a mléka), neutrální „vegs" (vegetariáni), fašistické „macs" (mak-robiotici), kterých se všichni bojí, protože neberou zajatce, a „cars" (masožroutf), představující společného nepřítele všech ostatních skupin. Vyznavači různého stravování se mezi sebou zabíjejí a různě si škodí. Například ollies postřikují jablečné pokrmy fruta-riánů masovým roztokem, aby je vyhladověli. Vegetariánští vědci zase vytvořili radioaktivní prostředí pro slepice, které chovají ollies, takže snášejí „surprize eggs". Fishies vnikli do města makrobiotiku a nalili jim do polévky hektolitry moči. Jak bylo řečeno, film předvídá, že budoucí konflikty, které rozdělí společnost, budou ve znamení politizace forem životního stylu a radikalizace konzumentství. Zároveň představuje společnost, v níž už zřejmě byly vyřešeny otázky plýtvání potravinami a nerovnosti přístupu k nim. Rozvíjí se také hypotéza, že široká veřejnost bude v budoucnosti militant-ně odmítat a různě perzekvovat konzumenty masa, stejně jako dnes například odmítá uprchlíky, bezdomovce a sociálně vyloučené. Je ostatně známo, že v současnosti výroba a konzumace masa způsobuje obrovské problémy a v zájmu zachování planety je přehodnocení stravovacích priorit stejně důležité jako závazky států snižovat emise. Právě chov dobytka je zdrojem největšího objemu emisí metanu do atmosféry. Na vyprodukování jednoho kilogramu hovězího je navíc v průměru potřeba deset kilogramů pícnin al5 455 litrů vody. Především v zemích globálního Jihu, kde se k pěstování krmiva pro zvířata zabírá půda, to společně s nedostatkem vody v době sucha představuje předzvěst katastrofy. Podle režiséra Omegy 3 ovšem hrozí katastrofa i z druhé strany. Nárůst počtu příznivců paleo diety, syrových pokrmů, vegan-ství nebo makrobiotiky může vyústit nejen ve spory o správnou výživu, ale i v ozbrojené konflikty. Foodies a výživoví poradci se militarizují a rodí se společnost gastrofašismu. Del Llano k tomu dodává: „Někteří lidé si myslí, že mají jedinou možnou pravdu ohledně výživy. Stravování pro ně představuje nové náboženství či novou ideologii. Dnes sice kvůli ní nikdo nikoho nezabíjí, ale v budoucnosti k tomu dojít může. Intolerance je univerzální problém, který je schován ve všem." Snímek je napínavý mimo jiné tím, že po celou dobu není jasné, zda jde o komedii, nebo o drama, byť komorní - film se odehrává pouze v několika málo místnostech, jež se od sebe příliš neliší. Nejpodstatnější jsoujed-noznačně dialogy. Téměř všechny se pochopitelně týkají jídla a stravování a jsou pronášeny se smrtelně vážnými tvářemi. Při mučení vězněného vegetariána například zaznívá věta: „Víš, jak může být rajče škodlivé? Chceš o tom nějakou odbornou literaturu?" Načež zajatec odpoví: „Rajče obsahuje lykopen, a ten snižuje riziko rakoviny prostaty." Každé období má své hrdiny. Podle Omegy 3 by to - jak název filmu napovídá - v budoucnosti mohly být nenasycené mastné kyseliny omega 3, které si tělo samo nedokáže vytvořit, ale jsou zcela zásadní pro fungování lidského organismu. Ve snímku představují až jakýsi mytický šém, který oživí tělo golema, či lépe tělo společnosti. Všichni vědí, že je důležité je přijímat, spor se však

vede o to, v jaké formě. Omega 3 je tak vlastně sci-fi o tucích, které se dostávají do říše politična. Je pozoruhodné, že film, jenž v mnoha ohledech předběhl západní diskurs, pochází právě z Kuby. Pro tuto zemi totiž sci-fi představuje i to, že by si každý mohl vybrat, co bude jíst, a že by byl dostatek potravin. Film nicméně oslovuje jak západní společnost směřující k postsupermarketové éře, tak společnost kubánskou, pro niž je nákup v supermarketu a dostatek potravin vizí budoucnosti (i tak se ale kubánská populace stravuje možná lépe než ta česká). Omega 3 zkrátka přede-stírá budoucnost, jejíž počátky zřejmě zažíváme už nyní. Východisko filmu je přitom až banální: důležitá je symbióza, vytváření aliancí a zajištění pestrosti stravy udržitelným způsobem. Autor je umělec a gastronomický aktivista.

O autorovi| zápisník sník, Autor je umělec a gastronomický aktivista.

Čokobony 13.4.2016

A2 str. 22 Esej

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Johanna Sinisalo Povídka nejvýraznější finské autorky žánru sci -fise odehrává na palubě obří kosmické lodi, kterou cestuje soběstačná, po všech stránkách zajištěná společnost. Po několika letech však nastanou problémy. Z nudy se zrodí obchod a korupce. Navzdory materiální zajištěnosti se obnoví peněžní systém. Společnosti začnou vládnout čokobony. Začínám tento deník stejně jako kdysi Mika Waltari Sinuheta: „Jedině pro sebe sama tohle píši.“ Je mi úzko. Jak by taky ne. Nemám nikoho, s kým bych si promluvila o tom hlodavém strachu. O pocitu marnosti. Nikoho kromě „milého deníčku“, jak praví to odporné holčičí klišé. Bílý papír svým způsobem uklidňuje, i když tenhle recyklovaný papír je spíš žlutošedý. Zrecyklovat se přece dá všechno. Mám bohatou fantazii. A také přehnaně romantickou a mám sklon spřádat hrdinské příběhy. V mém oboru se zdůrazňuje význam písemných dokumentů. I proto tohle píšu. Nějak si představuju, že ještě někdy vložím tenhle text do kapsle – jako dopis do láhve, poslední vzkaz od ztroskotance – a odešlu ho, ponechám napospas vesmírným proudům. Aby ho někdo někdy někde četl. Takže tohle vlastně nepíšu pro sebe, jako pro sebe určitě nepsal ani Sinuhet. Každý umělec si je vědom významu publika. Snad ani žádná holka nesmolí svůj deníček, aniž by snila o tom, že si ho někdo někdy přečte. Když nikdo jiný, tak ona sama, někdy za desítky let, až v něm bude hledat skrytá poselství. Poselství – nebo varování. Snad tohle všechno píšu jako varování. Možná ostatním, možná sobě. Ale pro sebe v tom smyslu, abych si v budoucnu vzpomněla, že jsem někdy takhle uvažovala. Je tak snadné nechat se unést trendem doby. Přijmout všechno za své a přizpůsobit se. Vím, že sama se taky občas přizpůsobuju. A tady přichází varování: nejhorším nepřítelem lidskosti a idejí je nuda. Zní to hrozně. Člověku to připadá ponižující, ale je to pravda. Ke zločinům a zkaženosti vede čirá nuda. Může vést i k novým a cenným myšlenkám, ale pro znuděnou a otupělou mysl je nejlehčí hledat vzrušení a potěšení v tom, co je prožité, známé a – nebezpečné. Všechno to začalo tak nenápadně. Nejdřív jako nápad, hříčka, pak to přerostlo v módu. Potom – zničehonic – se ze stoupenců nové myšlenky stala většina. Rozhodlo se, že se provede experiment. Všichni ovšem vědí, že experiment je ten nejjistější způsob, jak nepozorovaně zavést nějakou věc natrvalo. Noah bylo jedno ze čtyř generačních plavidel, která se s ročním odstupem vydávala na cestu k Barnardově hvězdě. V každém plavidle bylo pět tisíc lidí, prostor skoro pro dvojnásobek a samozřejmě dokonalý ekosystém. Automatická sonda dodala informace o planetě, kterou máme kolonizovat: není na ní sice obzvlášť příjemně, ale víceméně příjemně ano. Plavidla byla čtyři, aby se zaručilo, že aspoň jedno dorazí na místo určení. V nejlepším případě – ale byl by opravdu

nejlepší? – dorazíme do cíle všichni. Všechno to jsou obyčejná plavidla typu O’Neill. Před startem byla pečlivě otestována. Sama jsem se účastnila zkušební cesty, která obnášela půldruhého roku trvající oblet kolmo k oběžnicím planet sluneční soustavy. Tehdy bylo všechno v pořádku. Pasažéři byli vesměs titíž jako na této cestě. Pečlivě vybraní, geneticky zdraví, vhodní pro daný úkol. Měli kompetence v nejrůznějších oborech. Družili se, věnovali se rozličným zálibám a předávali své znalosti ostatním po dobu osmnácti měsíců, v atmosféře velmi pružné spolupráce. Narodily se dvě děti, které máme s sebou i na této cestě, teď už chodí do školy. Psychologové zkoumali naše reakce a nenašli žádné známky nerovnováhy. Všechno bylo v pořádku. Noah byl vypuštěn před šesti lety a urazil zatím dvě procenta své trasy. A všechno se změnilo. Způsobila to nuda. Na půldruhého roku trvající zkušební cestě si toho nikdo nevšiml. Četby, videí i audionahrávek se zdálo být nekonečné množství. Zemědělci se s potěšením zabývali výrobou potravin, učitelé vyučovali děti a odborníci školili badatele s jinou specializací, aby každý získal co největší množství různých odborností. Já jsem s obrovskou chutí dělala svou práci jakožto jeden z padesáti členů kulturního odboru. Mými specializacemi bylo divadlo a literatura. Byla jsem zkušená herečka a působila jsem jako režisérka v amatérském divadle, které pravidelně hrálo. Také jsem učila všechny, kteří se chtěli zabývat tvůrčím psaním (na Zemi jsem napsala už šest knih), a rozvíjela jejich čtenářské zájmy, aby se bohatá a kvalitní literární kultura Země mohla i nadále dědit z pokolení na pokolení. Ve své práci jsem pokračovala, i když se Noah začal vzdalovat od Země a pak od sluneční soustavy. Všechno mi ale stejné nepřipadalo: na zkušební cestě člověk věděl, že se ještě vrátí na Zemi, existovala ještě možnost si všechno rozmyslet, pobyt ve vesmíru působil jako zábavná a okouzlující hra. Tím nechci říct, že bych měla v úmyslu couvnout; vždyť o cestě ke hvězdám jsem snila už od dětství, kdy jsem hltala staré a nemožně romantické vědeckofantastické romány, bez ohledu na omyly, kterými se hemžily. V mém případě ale tohle žádná cesta ke hvězdám nebyla, to jsem věděla a s tím jsem se smířila; byla jsem přece jen jedna z matek a učitelek, které měly splnit svůj úkol a pak svou smrtí ustoupit mladším; ale mé buňky, mé geny, mé vzdělání a – jak jsem se domnívala – mé myšlenky měly žít po staletí cesty mořem nekonečného vesmíru a pak jako semínka dopadnout do úrodné prsti nové planety. Ach, jak jsem sentimentální, ale prosím o shovívavost, stejně jako prosil členy poroty Nabokovův Humbert: mám po krk svého cynismu. Pocity odlišné od těch na zkušební cestě zažívali zřejmě i všichni ostatní. Semínka nespokojenosti byla patrná už brzy a postupně rostla, rozvíjela se a šířila. Bylo příčinou všeho stárnutí, nebo nějaký lidský prainstinkt, který se prodral na povrch bez ohledu na veškeré psychologické školení? Pokud to byla přirozená lidská reakce, začínám silně a bolestně pochybovat, jestli máme vůbec právo se s takovým břemenem vydávat ke hvězdám. Kdosi prohlásil, že jednou z nejzákladnějších lidských vlastností je lenost. Asi bude pravda, že se lidé snaží vydělat si na chléb vezdejší s co nejmenší námahou. Ale co když, jako tomu bylo na Noah, dostane člověk jídlo a všechny další základní životní potřeby jako z regálu v lékárně? Co když o ně stačí jen požádat nebo si je dokonce vzít? Zpočátku se systém zdál ideální; vyučovat bylo snadné a člověk mohl pracovat podle svého rytmu. Recyklaci a další technické záležitosti obstarávaly stroje a těch několik málo úkonů, které se při výrobě potravin nedaly svěřit strojům, bylo rutinních a nenáročných. Zemědělci se nemuseli obávat nepříznivého počasí ani nebyli nuceni bojovat proti škůdcům. Všichni měli spoustu volného času, možnost věnovat se nejrůznějším koníčkům, rozvíjet se, společensky žít. Jak už jsem řekla, zpočátku šlo všechno výborně. Zrežírovala jsem několik shakespearovských představení a pak jsme se přesunuli k ultramodernímu heavy divadlu. Občas jsme hráli realistické hry, pak jsme inscenovali balety a několikrát jsme připravili hru podle filmové předlohy nebo se inspirovali japonským divadlem Nó; a k tomu nám ještě naši autoři vytvářeli nové dramatické texty. Psali jsme humorné skeče o životě na Noah a hráli jsme je při slavnostních příležitostech. Umělecká skupina tvořila stmelený kolektiv, neustále ponořený do práce – ve stejném duchu jsme vychovávali dětské členy, plánovali nové projekty – a tak jsme byli určitě ti poslední na Noah, kteří si všimli, co se děje. Jako první s tím novým nápadem přišli ti z potravinářské sekce. Na Noah dostávali všichni zdravou a vyváženou stravu. Dbalo se na dostatek minerálů a vitamínů i na prevenci obezity. Stalo se však, že se pracovníci ve stravování (ti, kteří měli na starost příděly a plánovali jídelníčky) dohodli s nějakými známými, že pokud někdo chce extra porci čokolády, může ji vyměnit s někým, kdo čokoládu nerad, ale bude to stát třeba šálek kávy navíc. Znělo to naprosto nevinně a působilo to prakticky a rozumně. Ale kde je možné stanovit lidskému konání hranice – kde začíná rozdíl mezi zdravou individualitou a anarchií, ve kterém bodě se nápad

mění v posedlost? Pak si někdo všiml, že někteří lidé stojí o čokoládu víc než jiní. Dotyčný si nastřádal několik porcí a pokusil se je vyměnit s milovníkem čokolády za něco takového, o co stál on sám a co měl ten druhý. Ten druhý neměl v tu chvíli co nabídnout, ale dal věřiteli papír, ve kterém se zavazoval odevzdat v budoucnu dotyčnému část svého přídělu jahod. Najednou se zdálo, že se do způsobu života na Noah vrátily peníze, na které lidé už skoro zapomněli. Do oběhu se dostala potvrzení a směnky, kterým se říkalo „čokobony“, ať už se týkaly čehokoliv; množily se, měnily majitele a potraviny se začaly rozdělovat jejich prostřednictvím. Pracovníci stravovacích zařízení byli zanedlouho tak zkorumpovaní, že za čokobony přidělovali porce jídla navíc. Pomocí čokobonů bylo možné si vyměnit přidělené šaty za jiné nebo si opatřit nové. Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Měla jsem režírovat novou hru s – poněkud ironickým – názvem Lakomec. Požádala jsem jednoho nadaného mladíka, aby k ní složil hudbu. „Kolik čokobonů za to bude?“ zeptal se hned. Byla jsem šokovaná. Naše umělecká skupina přece pracovala dobrovolně a zadarmo. Zeptala jsem se, o čem to mluví. „O platu. Ale hele, nedělej si starosti. Můžeme třeba vybrat jeden čokobon od každýho, kdo se přijde na představení podívat. Když mi dáš za muziku šest čokobonů, pořád ti jich zbyde dost.“ Rozzlobila jsem se. „Kde si sakra myslíš, že vezmu šest čokobonů? Všechno jídlo, co dostanu, sním sama!“ Chlapec se zamračil. „Taky bys měla dostat zaplaceno. Z čeho se vlastně na Zemi financovalo umění?“ „No asi ze státních daní,“ řekla jsem rozpačitě. Nikdy jsem při práci nepomyslela na to, odkud pocházejí finance; byly samozřejmostí. „Já dělám jako stálou práci dozor nad počítači,“ řekl mladík. „Je přece správné, abych dostal něco za to, že skládám hudbu. Za čokobony si člověk může koupit něco navíc. Mám už dost toho, že je všechno na příděl. Když mám nějaké nadání, měl bych za to taky něco dostat.“ „Tak si řekni o plat v počítačovém centru!“ křikla jsem naštvaně. „Pak z toho někdo může vybrat daň a já z ní dostanu čokobony, abych ti mohla zaplatit honorář!“ „Dobrý nápad!“ řekl chlapec, zašklebil se a odešel. Zůstala jsem tam bezmocně funět. O hudbě se pak už nemluvilo. Několik měsíců nato se už čokobony používaly úplně otevřeně. Když jsem šla hledat jistou videonahrávku, ředitel archívu slíbil, že za jeden čokobon mi ji vyhledá okamžitě. Jinak by to trvalo „nějakou dobu“. Vrátila jsem se další den. Někdo si prý rezervoval nahrávku přede mnou. Při dalším jídle jsem nesnědla moučník a dostala jsem jeden čokobon. Vrátila jsem se do archivu a dostala za něj nahrávku. Moje umělecká skupina se překvapivě smrskla. Nechápala jsem proč, a tak jsem byla otřesená, když jsem zjistila, že si část skupiny založila vlastní ansámbl. Hráli legrační, ale hloupou komedii a vybírali od diváků po čokobonu. Později si je prý rozdělili a část dali stranou, aby si za ně opatřili materiál na nové představení. Tomu, že se na představení vybírá vstupné, se nikdo nedivil; naopak, jakýsi podivný psychologický zákon vedl k tomu, že se diváci tlačili ve frontě na vstupenky. Asi považovali představení za cennější a hodné námahy, když za ně museli platit. Ti, kteří žádné čokobony neměli, ovšem proti takové diskriminaci otevřeně protestovali. V této fázi začali skoro všichni obyvatelé Noah vyžadovat za svou práci plat. Protože se muselo platit už za tolik druhů zábavy a požitků, vládní orgán se rozhodl platit lidem za rutinní práci. Menšina, která se chtěla vrátit ke starým pořádkům a čokobony zakázat, byla malá a bezmocná. Pokušení dosáhnout změny v zavedených pořádcích bylo příliš velké. S platem mohl každý nakládat, jak chtěl (za jídlo se teď samozřejmě platilo a postupně se začalo platit i za úklid a údržbu kajuty), ale vždycky se podařilo ušetřit něco na příděl jídla navíc, na kus oděvu, který se odlišoval od těch ostatních, nebo na zapůjčení nějaké nahrávky. Všechno, co bylo dřív samozřejmé a zadarmo, bylo teď za čokobon nebo za dva. Vláda nechala natisknout peněžní jednotku, jejíž hodnota byla vázaná na pracovní hodiny jakýmsi mně nepochopitelným způsobem. Mluvilo se o „experimentu“. Znuděným obyvatelům Noah se dostalo kýženého vzrušení ve formě možnosti přivydělávat si na další a další požitky. Jako kratochvíle se začaly objevovat i hazardní hry. Peněžní jednotka si zachovala jméno čokobon, protože se slovo už vžilo. Lékaři vybírali čokobony za ošetření, výtvarníci prodávali svá díla do kajut boháčů… A já jsem byla nezaměstnaná. Nechtěla jsem přijmout nový systém tržních vztahů, ale byla jsem proti němu bezmocná. Moje umělecké vzdělání bylo k ničemu: teď se divadelní produkce dělaly kvůli čokobonům, ne kvůli uměleckým hodnotám. Vznikla skupina bohatých. Zemědělci považovali výrobní jednotky za své vlastní, stejně jako ti, kdo pracovali v centrech recyklace a přídělů. Každý začal balit své výrobky jinak a samozřejmě co nejlákavěji, aby nasměroval tok čokobonů k sobě. Mrkev je mrkev, ale mrkev ovázaná červenou

hedvábnou mašlí je sladší. Ti, kdo to pochopili jako první, nashromáždili hotové jmění. Zároveň začali existovat chudí. Já jsem byla bez práce, a tak jsem šla pracovat za pár čokobonů do střediska čištění a rozdělování vody. Dostala jsem jen zlomek základního platu – oficiální držitel dotyčného pracovního místa toho měl tolik bokem, že nestačil pracovat, jenomže místo bylo na jeho jméno, takže plat dostával on a mně dával jen část. Za své čokobony jsem si mohla opatřit skromné jídlo a nocleh a navíc jako takzvaný bonus tolik vody, kolik jsem byla schopná vypít. Pak už to se mnou šlo z kopce. Abych měla na nové šaty, prodávala jsem některým známým tajně vodu a peníze si nechávala. Jednoho dne si můj zaměstnavatel postěžoval, že prodávání vody moc nenese – kupovali ji stále titíž lidé a cena zůstávala pořád stejná. Poťouchle jsem mu navrhla (protože i když jsem se propadla skoro až na dno, houževnatost mě neopustila), aby si opatřil modrou barvu a oxid uhličitý, část vody obarvil a nasytil, stočil do lahví a prodával pod názvem „Kosmická voda“. „To zní jako dobrý nápad,“ řekl. Jeho hloupost mě ještě povzbudila. „A všem pověz, že láhev při otevření vybuchne jako supernova! A jak se bublinky vznášejí v tmavomodré vesmírné noci a třpytí jako galaxie! A že když polykáš Kosmickou vodu, jako bys polykal celé universum!“ Zaměstnavatel si mnul bradu. „To zní dobře, to zní dobře,“ mumlal si a odvrátil se. Divže jsem neomdlela, když jsem za nějaký čas zjistila, že vzal mé ironické rady vážně a do puntíku je uskutečnil. Během několika týdnů se náš prodej vody zdvojnásobil, kdežto na ostatních prodejních místech poklesl. Napsala jsem do novin Noah pár chytlavých textů o „Kosmické vodě“ a prodej ještě vzrostl. Moje literární vzdělání přineslo ovoce. Bezostyšně jsem kradla obraty z klasické literatury a používala je ke chvalozpěvům na Kosmickou vodu. Od Bolivijky Silvestry, která dostala Nobelovu cenu právě před startem našeho plavidla, jsem si pro propagaci obarvené vody vypůjčila jednu z jejích něžných milostných ód: „Plujeme k věčnosti/ jen mlčení nás míjí/ a voda kosmická je naší ambrosií.“ Nahradila jsem jen slova „víno lásky“. Slogan se ujal – copak jsme nepluli vstříc věčnosti? Další slogan – „Pro dobrou pohodu pij Kosmickou vodu“ – přímo zlidověl a šířil se rychlostí kulového blesku. Tehdy jsem pochopila, že mám příležitost. Začala jsem prodávat své umění i jiným výrobním jednotkám, aby se jim zvýšil prodej a konkurenceschopnost. Na můj poněkud negativní přístup k novému tržnímu zřízení se rychle zapomnělo a začala jsem dostávat hromady objednávek. Vymýšlela jsem reklamní hesla zcela bez skrupulí, dokonce jsem vymyslela jméno, charakteristiku a chytlavé marketingové slogany i pro konkurenční výrobek, vodu obarvenou na zeleno. Bylo to jako hrát šachy proti sobě, každý vlastní tah bylo nutno přebít ještě rafi novanějším. Začala jsem samozřejmě i vydělávat. Založila jsem si vlastní kancelář, které jsem dala nostalgické a ironické jméno „Aniara“, a sehnala si manažera, protože jsem sama financím nerozuměla. Stala jsem se kreativní designérkou a copywriterkou první a nejprestižnější reklamní agentury na Noah. K ruce jsem měla lidi z umělecké branže a dokonce i vlastního asistenta. Pochopitelně nás hned začali napodobovat, konkurence je nemilosrdná, ale zatím můj podnik prosperuje. Ceny, a v důsledku toho i platy, bylo samozřejmě nutné zvednout, protože vedoucí recyklačních či přídělových jednotek nemůžou už ani pomyslet na to, že by něco prodávali bez našich služeb. Ty ovšem něco stojí, takže prodejci musí zvyšovat ceny, aby se jim to vyplatilo. Znamená to, že dostáváme víc a víc čokobonů, a protože všichni teď nakupují daleko víc než dřív, rostou přiměřeně i platy. Čokobonů se muselo začít tisknout víc. Výsledky své práce vidím všude okolo sebe a možná cítím jisté uspokojení. Kromě inzerce v novinách a billboardů jsme vymysleli přidávání reklamních šotů do některých populárních videonahrávek. Skládáme o výrobcích písničky. Na každém kroku na nás útočí sugestivní věty a lákavé obrazy. Jsem tedy nebeská textařka, the cosmic copywriter, jeden světelný rok od Země. Své práce se bojím a nenávidím ji. To neříkám nikomu, píšu to jen sem. A jedině pro sebe samu to píšu, protože se už stejně nic nedá změnit. Můj děs, můj strach, moje hrůza se teď soustředí na dobu za pět set let, kdy doletíme do sluneční soustavy Barnardovy hvězdy, do našeho nového domova. Stalo se na ostatních plavidlech něco podobného? Nebo bude na Leifu Eriksonovi, Kon -Tiki a Juriji Gagarinovi, až přistanou na povrchu panenské planety, stále vládnout ten starý šťastný a jednoduchý systém? Ať je to jakkoli, je téměř jisté, že jakmile na novou planetu vstoupí kolonizátoři, přesunou se na ni zároveň i ekonomické systémy, které spolu budou bojovat, neboť zastánci každého budou přesvědčeni o své nadřazenosti. Nastane chladná, studená válka. Vezeme ke hvězdám právě tu bezohlednost, před kterou jsme chtěli utéct; možná je v nás tak zakořeněná, že nás následuje i na druhou stranu všehomíra. Anebo možná Noah přiveze jen hromadu zuhelnatělých mrtvol; to by byla lepší varianta a navíc je děsivě pravděpodobná – protože

co jiného může tenhle systém přinést než… Ano, než co? Dnes ráno jsem cestou do práce viděla potlučeného člověka; vzali mu boty a peněženku plnou čokobonů. Na dalším rohu šeptala dívenka s ňadry jak poupátky v rozpuku kolemjdoucímu muži: „Jen deset čokoboníků, zlato.“ Z finského originálu Suklaalaput (Atoroxin perilliset, Ursa, Helsinky 1988) přeložila Viola Parente Čapková. Johanna Sinisalo (nar. 1958) patří k nejvýraznějším postavám současné finské fantastické literatury. Je autorkou povídek, románů, esejů, televizních a filmových scénářů. Do češtiny byl přeložen její první román Ne před slunce západem (2000, česky 2003), který získal několik významných literárních cen ve Finsku i v zahraničí, román Jádro Slunce (2013, česky 2015), povídky Cháronův prám (1992, česky 2004) a Panenky (2002, česky 2007). Povídka Čokobony byla poprvé publikována v časopise Aikakone č. 2/1985. V roce 1986 získala autorka cenu Atorox, která se ve Finsku uděluje za nejlepší fantastickou povídku. Následně byla povídka zařazena do antologie nejlepších finských vědeckofantastických povídek Atoroxin perilliset (Atoroxovi dědicové, 1988). Foto popis| Jakmile na novou planetu vstoupí kolonizátoři, přesunou se na ni zároveň i ekonomické systémy, které spolu budou bojovat, neboť zastánci každého budou přesvědčeni o své nadřazenosti. Nastane chladná, studená válka. Ilustrace eskipaper.com

agris.cz Více kompenzací pro zemědělce, budou žádat zástupci ČR v EU 6.4.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čeští zástupci budou po Evropské unii na dubnovém jednání požadovat, aby zemědělcům v členských zemích výrazněji kompenzovali ztráty z prodejů mléka a vepřového masa. Současná situace na trhu nutí farmáře prodávat pod výrobní cenou a letošní rok je v obou případech obzvláště kritický. Čeští zástupci budou po Evropské unii na dubnovém jednání požadovat, aby zemědělcům v členských zemích výrazněji kompenzovali ztráty z prodejů mléka a vepřového masa. Současná situace na trhu nutí farmáře prodávat pod výrobní cenou a letošní rok je v obou případech obzvláště kritický, řekl dnes ČTK viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada. Litr mléka se nyní prodává za sedm korun i méně, výrobní cena se pohybuje mezi osmi a devíti korunami. Jak dlouho bude ještě nepříznivý stav pro výrobce trvat, nikdo neví. "Letos se navíc sešly tři negativní faktory. Stále nelze vozit potraviny do Ruska a od loňska jsou zrušené mléčné kvóty v Evropské unii. Země jako Německo, Itálie, Nizozemí či Irsko tak vyrábí více mléka. A velký vliv na celosvětovou cenu má také situace na Novém Zélandu," řekl Belada. Množství vyrobeného mléka na Novém Zélandu má letos nepříznivý vliv na prodejní cenu z hlediska prodejců. "Mléka a masa spotřebují relativně málo. Ale když jim hodně naprší, vyroste hodně trávy a krávy hodně dojí, což je aktuální situace. Mléko usuší a prodávají ho do Číny i do dalších zemí. Mají však velké výkyvy v produkci. Někdy jim nenaprší, trávy je málo a krávy nedojí a žijí z podstaty," popsal situaci Belada. Kvůli Rusku a velkému objemu dovozu je problém i s odbytem vepřového. Výkupní cena je okolo 25 korun za kilogram živého prasete. Podle Belady cena odpovídá stavu v 80. letech. "Prasata navíc nikdo nechce, proto jdou na porážku ne při 110 kilech, ale až při 140, což ekonomiku chovu také zhoršuje," řekl. Soběstačnost ČR je nyní jen 50 procent, proto věří, že se situace do budoucna zlomí a bude výhodné chovat hospodářská zvířata. "I když letos to asi ještě nebude," poznamenal Belada.

O kompenzaci od EU Česko usiluje i proto, aby byly podmínky zemědělců z různých zemí co nejvíce podobné. "EU totiž přehodila kompenzace na jednotlivé státy a v západních zemích je podpora zemědělců stále vyšší, i když už rozdíl není tak výrazný. Těžko se však konkuruje. Zatím je podpora 1200 korun na krávu, což však vychází jen 15 haléřů na litr. Rozdíl mezí výrobní a výkupní cenou je ale dvě až tři koruny," upozornil Belada. Poukázal také na to, že v západních zemích či v Polsku jsou zemědělci schopni si své zájmy výrazněji prosadit.


Mikrobiální rezistence – problém, který se týká všech 7.4.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství Komora veternárních lékařů České republiky Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Každý obor má svá žhavá témata. Občas se však stane, že stejné téma vnímá jako žhavé více oborů. A právě nyní je takovým tématem mikrobiální rezistence. Týká se nejen veterinárních lékařů, humánních lékařů, chovatelů, zemědělců, výrobců léčiv, potravinářů, ale samozřejmě celého rezortu zemědělství. Každý obor má svá žhavá témata. Občas se však stane, že stejné téma vnímá jako žhavé více oborů. A právě nyní je takovým tématem mikrobiální rezistence. Týká se nejen veterinárních lékařů, humánních lékařů, chovatelů, zemědělců, výrobců léčiv, potravinářů, ale samozřejmě celého rezortu zemědělství. Zdálo by se, že hrozbu mikrobiální rezistence v poslední době upozaďují politické kauzy, ve kterých jde doslova o život. Avšak všichni kompetentní odborníci, kteří se na 7. středoevropském veterinárním kongresu v Brně účastnili kulatého stolu k tomuto tématu, varují, že nárůst rezistence patogenů v globalizovaném světě již ohrožuje životy lidí a bude je ohrožovat ještě více. Jestli se něco nepodnikne. Odborníci ze státního i soukromého sektoru, z ČR ze zahraničí, konstatovali, co vidí, jako nezbytné: Jiří Šír, Ministerstvo zemědělství – podporovat vlastní stanovisko na půdě EU, zdůrazňovat ekonomiku zdraví zvířat i welfare, pokračovat v novelizaci veterinární legislativy s důrazem na prevenci a dále podpořit činnost pracovní skupiny k řešení problémů mikrobiálních rezistencí. Zbyněk Semerád – Státní veterinární správa – používání ATB v chovech řešit komplexně, pokračovat v Národním programu sledování rezistence významných patogenů, důraz na vzdělávání včetně úředních veterinárních lékařů působících na regionálních úrovních. SVS sbírá řadu dat - je potřeba propojení databází, omezení duplicity s důrazem na elektronizaci hlášení a on line zasílání. Jozef Bíreš, Štátna veterinárna a potravinová správa SR – výzkum, inovace, vývoj, harmonizace podmínek a požadavků se třetími zeměmi, injekčně aplikovat léčiva smí na Slovensku pouze veterinární lékař. Václav Dostál, Česká lékařská komora – problém s ATB rezistencí je celosvětový a může eskalovat i s ohledem na nově objevené, zatím neznámé bakterie s odlišnou DNA. Je nutno klást důraz na precizní anamnézu a klinické vyšetření - a odtud na správnou indikaci. Ocenil spolupráci a společnou řeč s veterinárními lékaři při nedávném setkání ČLK a KVL Karel Daniel – Komora veterinárních lékařů – pozor na dezinterpretace médií, uvědomit si sílu statistických dat. Pouze KVL má zatím data dynamická - „živá“. Důležité je dodržování režimu léčby a dávkování. Nezbytná bude rovněž regulace přeshraničního internetového prodeje. Komora organizuje e-learningový kurz „odpovědný uživatel antibiotik“. Veterináři jsou řešením!

Helena Žemličková, Státní zdravotní ústav – nejde rozdělovat problematiku rezistencí na veterinární a humánní, je prokazatelné že na vrub multirezistentních patogenů jde několikrát vyšší mortalita pacientů než v případě onemocnění patogeny vnímavými na ATB. Josef Kučera, Českomoravská společnost chovatelů – chovatelé vnímají veterinární lékaře jako partnery, podporují a připravují centrální sběr dat o léčení a používání ATB (možná křížová kontrola). Olivier Espeisse, pracovní skupina pro antibiotika, EU (IFAH) – východiskem jsou inovace, kterým ovšem nová legislativa reagující na změny a vývoj v oblasti veterinární i humánní příliš nepřeje. Miroslav Koberna, Potravinářská komora – přestože problematika ATB rezistencí se potravinářů přímo nedotýká, lze upozornit na možná rizika u nelegálních dovozů a obchodu s potravinami a surovinami. Jiří Bureš, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) – důraz na odbornost a respektování biologických zákonů, nevytvářet umělé problémy, spolupráce, sběr dat, jasný právní rámec, bránit ilegální praxi. Lucie Pokludová, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) – Sběr dat je zásadní věcí, ale je třeba jim rozumět, umět je správně číst a vyvozovat souvislosti. Ota Huml, Komora veterinárních lékařů – vzhledem k nárůstu rezistencí vzdělávat majitele zejména pet zvířat (psů, koček) Alfréd Hera,Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) – aktualizovat studijní plány, a to zejména studentů ČZU a VFU. Tibor Brauner, slovenská komora veterinárních lékařů – důraz na inovaci léčiv ve vztahu k rychlému rozvoji rezistencí i s ohledem na návratnost prostředků. Petr Šatrán, Stálé zastoupení ČR při EU, Brusel - ČR nechce nové platformy, nové akční skupiny, nové orgány. Je třeba stanovovat měřitelné cíle vývoje mikrobiální rezistence a realistická opatření k jejímu snížení (podpora ČR ze strany DE a UK i dalších). Velké téma je preventivní používání antimikrobik a jeho případný zákaz. EU je na špičce v boji s mikrobiální rezistencí patogenů, ale je třeba rozšířit aktivní opatření i na třetí země a především vyžadovat stejné standardy na produkty a zvířata dovážená do EU. Mikrobiální rezistence je sice hrozbou. Ale dá se jí čelit odborným používáním antibiotik, odpovídající péčí o welfare a zdraví zvířat a tím zajišťovat produkci bezpečných potravin a chránit zdraví lidí. Josef Duben PR KVL ČR Kontakt pro mediální vyjádření: MVDr. Karel Daniel Prezident KVL ČR 603 305 047 mailto:[email protected] Josef Duben

PR KVL ČR 602 172 954 mailto:[email protected]


Souhrn událostí uplynulého dne 6. 4. 2016 7.4.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řepaři a cukrovary se připravují na konec kvót. Kuřecí maso z Polska obsahovalo nepovolené polyfosfáty. Pěstování jarního ječmene na jihu Moravě je kvůli klimatu rizikem. ZZN Pelhřimov loni udržel tržby na úrovni 3,8 mld. Kč. Řepaři a cukrovary se připravují na konec kvót Čeští pěstitelé cukrové řepy a cukrovary se připravují na konec výrobních kvót na cukr v říjnu roku 2017, po které nebude výroba této komodity v zemi Evropskou unií regulována. Zástupci obou stran proto dnes na Mze podepsali mezioborovou dohodu, která vytyčuje mantinely pro vyjednávání mezi jednotlivými podniky. Kuřecí maso z Polska obsahovalo nepovolené polyfosfáty V kuřecím mase z Polska, prodávaném na českém trhu obchodní společností z Holešova ve Zlínském kraji, se nacházely nepovolené polyfosfáty, které zadržují v mase vodu. Maso tak obsahovalo méně bílkoviny a více vody, než povolují předpisy, což lze označit jako klamání spotřebitele. Pěstování jarního ječmene na jihu Moravě je kvůli klimatu rizikem Pěstování jarního ječmene na jižní Moravě v současných klimatických podmínkách je rizikovým podnikem. Během své prezentace na brněnském veletrhu Techagro na to upozornil bioklimatolog Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity. Zdůraznil, že už neplatí, že jižní Morava a Polabí jsou obilnicemi České republiky. ZZN Pelhřimov loni udržel tržby na úrovni 3,8 mld. Kč Akciová společnost Zemědělské zásobování a nákup (ZZN) Pelhřimov, která patří mezi pět největších výrobců krmných směsí v České republice, loni i přes pokles cen zemědělských produktů na trhu udržela tržby na úrovni 3,8 miliardy korun. ČTK to na veletrhu Techagro v Brně řekl její generální ředitel Zdeněk Kubiska. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Souhrn událostí uplynulého dne – 7. 4. 2016 8.4.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministerstvo podpoří více zpracovatelský potravinářský průmysl. Ministerstvo zemědělství na konci března uspořádalo první konferenci o veřejné podpoře v rezortu zemědělství. Na podzim přerozdělí MZe 4,6 miliardy, zvýhodní družstevníky. Lesy ČR letos vysadí 50 milionů stromů,čekají kůrovcovou kalamitu. Ministerstvo podpoří více zpracovatelský potravinářský průmysl Problémem českého potravinářství je podle ministerstva zemědělství málo rozvinutý zpracovatelský průmysl. Ministerstvo chce proto podpořit investice potravinářských podniků do zpracovatelských kapacit. Podle Kamila Bílka z ministerstva zemědělství je potřeba klást důraz na to, aby se v Česku vyráběly potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Ministerstvo zemědělství na konci března uspořádalo první konferenci o veřejné podpoře v rezortu zemědělství Poslední březnový den proběhla v budově Ministerstva zemědělství první konference věnovaná veřejné podpoře v rezortu zemědělství, kterou pořádal Odbor pro vztahy s EU MZe a která byla úvodem do problematiky veřejné podpory. Na podzim přerozdělí MZe 4,6 miliardy, zvýhodní družstevníky V podzimním dotačním kole programu rozvoje venkova chce ministerstvo zemědělství přerozdělit 4,6 miliardy korun. Zvýhodněni budou zájemci, kteří se spojí do odbytových družstev. ČTK to dnes řekl náměstek ministra Jiří Šír. Mělo by jít například o pěstitele řepky nebo obilovin. Lesy ČR letos vysadí 50 milionů stromů,čekají kůrovcovou kalamitu Ve státních lesích bude letos na osmi tisících hektarech vysazeno 50 milionů sazenic stromů. Je to méně než loni. Na dalších třech tisících hektarech se počítá s přirozenou obnovou ze semen spadlých ze stromů. Na tiskové konferenci to uvedl generální ředitel společnosti Lesy ČR Daniel Szórád. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


SZPI uzavřela nelegální výrobnu tofu prodávaného v pražské tržnici SAPA 8.4.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Policií ČR zjistila nelegální provozovnu na výrobu tofu v Praze. Kontrolovaná osoba Bich Thuy Nguyen provozovala výrobu na adrese K Hrnčířům 43, 149 00 Praha a inspektoři SZPI zde při kontrole zjistili nepřijatelné hygienické podmínky, které neumožňovaly zajistit bezpečnost při výrobě potravin.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Policií ČR zjistila nelegální provozovnu na výrobu tofu v Praze. Kontrolovaná osoba Bich Thuy Nguyen provozovala výrobu na adrese K Hrnčířům 43, 149 00 Praha a inspektoři SZPI zde při kontrole zjistili nepřijatelné hygienické podmínky, které neumožňovaly zajistit bezpečnost při výrobě potravin. Stropy, stěny a podlahy byly v dezolátním stavu, zaplísnění inspektoři zaznamenali v celé provozovně stejně jako výskyt myšího trusu a provozovna nebyla nijak zajištěna proti pronikání škůdců. Z šetření vyplynulo, že provozovatel nabízel zde vyrobené tofu v areálu tržnice SAPA. Inspektoři na místě uložili zákaz užívání prostor a zároveň zakázali dále zpracovávat a uvádět do oběhu sójové boby v celkové hmotnosti 1 650 kg. S provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633


Zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři už žádají o úvěry, jistinu si mohou snížit až o 15 tisíc eur 8.4.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři už od tohoto týdne žádají o půjčky na investice do strojů i na samotný provoz svého podnikání. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) zahájil příjem žádostí v rámci nových programů Investiční úvěry a Provozní úvěry. První kolo příjmu žádostí potrvá do 31. 12. 2016. Tisková zpráva – Zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři už od tohoto týdne žádají o půjčky na investice do strojů i na samotný provoz svého podnikání. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) zahájil příjem žádostí v rámci nových programů Investiční úvěry a Provozní úvěry. První kolo příjmu žádostí potrvá do 31. 12. 2016. Možnost čerpat investiční nebo provozní úvěr od PGRLF získávají podnikatelé, kteří se zabývají zemědělskou prvovýrobou, zpracováním zemědělských produktů, lesním hospodářstvím a zpracováním dřeva. „Posilujeme roli PGRLF jako finanční servisní organizace. Hodláme podpořit zemědělce a podnikatele v lesním hospodářství, aby investovali i v případech, kdy se jim vynaložené peníze vrací třeba až po několika letech,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství chce úvěry povzbudit především oblast tuzemské živočišné výroby či pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele. Cílem je změnit dosavadní trend, kdy se do Česka dováží stále více potravin ze zahraničí. Poskytnutý úvěr nemá sloužit k nákupu nemovitého majetku. Maximální doba splatnosti úvěru na investice činí patnáct let, v případě provozního financování to mohou být až dva roky. Výše investičního úvěru se může pohybovat v rozpětí od 100 tisíc do 10 milionů korun. Rozpětí pro provozní úvěr činí 100 tisíc až 2 miliony korun. Čerpání úvěru bude pro podnikatele atraktivnější díky možnosti odkladu první splátky jistiny - v případě investičního úvěru až o jeden rok, v případě provozního úvěru až o šest měsíců. V rámci uvedených programů může klient žádat také o snížení jistiny úvěru, a to v takzvaném režimu de minimis podle pravidel Evropské unie – jistinu je tak možné snížit maximálně o 15 tisíc eur (podle kurzu na začátku dubna 2016 zhruba 400 tisíc korun). Žádat o úvěr mohou také vlastníci nebo nájemci lesa z řad podnikatelů, obcí či dobrovolných

svazků obcí, hospodařící podle schváleného lesního hospodářského plánu či lesní hospodářské osnovy. Možnost získat úvěr v oblasti lesního hospodářství nebo zpracování dřeva je otevřena také pro malé a střední podniky, stejně jako pro podnikatele, kteří jsou příspěvkovou organizací obce, či pro právnické osoby, jejichž zakladatelem je obec. Žádosti jsou přijímané od 4. 4. 2016 prostřednictvím příslušného pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), přímo na PGRLF nebo s využitím elektronického podání. Pokyny k programům Investiční úvěry a Provozní úvěry, stejně jako formuláře ke stažení, jsou k dispozici na internetových stránkách http://www.pgrlf.cz. Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství


Jurečka: Zrušení sankcí nelze vyměnit za porušování lidských práv 11.4.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství ceskenoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česko nemůže vyměnit lidská práva za to, aby mohlo znovu vyvážet zboží do Ruska. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reagoval na požadavek prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana, aby Evropská unie sankce vůči Rusku ukončila. Česko nemůže vyměnit lidská práva za to, aby mohlo znovu vyvážet zboží do Ruska. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reagoval na požadavek prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana, aby Evropská unie sankce vůči Rusku ukončila. Sankční opatření zavedla EU v polovině roku 2014 v reakci na ruskou agresi na východní Ukrajině. "Zemědělci neprodávají zbraně, ale potraviny," řekl už dříve Toman. S tím však Jurečka nesouhlasí. "Já sice názor Agrární komory jako nevládní organizace do jisté míry chápu. Ale pro mě je ta ruská agrese nejvyšší prioritou. Nelze vyměnit lidská práva za to, že budeme vyvážet zemědělské zboží do Ruska. Zvlášť, když naše země má negativní zkušenosti z let 1938 nebo 1968. Jednou můžeme být anektováni i my," řekl dnes ministr. Podle něj musí Česko postupovat v souladu s unií. "Když vezmeme v úvahu pobaltské země, jejich vývoz do Ruska činil až 60 procent celkového exportu. A taky neprotestují. Tak nevím, proč bychom my měli," dodal Jurečka. Řešení vidí řešení částečně v kompenzacích. V loňském roce představila Evropská komise balík opatření za půl miliardy eur (cca 13,5 miliardy Kč), který měl zemědělský trh stabilizovat. Patří mezi ně výkupy a skladování nadprodukce nebo podpora vývozu. "Země EU nemůžou vyvážet zemědělské výrobky zhruba za deset miliard eur ročně, ta půlmiliardová kompenzace je docela malá. Pro letošek by ta kompenzace měla být ve stejné výši," doplnil Jurečka. Druhou možností je podle něj přesunutí exportu do jiných zemí. Ministerstvo zemědělství kvůli tomu zavedlo institut zemědělských diplomatů. Už působí v Číně, Saúdské Arábii, Srbsku a Rusku. I v Moskvě vidí Jurečka potenciál. "Zákaz se týká potravin, ale už ne třeba technologií," upozornil. Letos plánuje vyslat zemědělské diplomaty do třech dalších zemí. Kandidáty jsou Japonsko, USA, Nigérie, Turecko nebo Ukrajina. Podle údajů Českého statistického úřadu Češi loni vyvezli potravinářské a zemědělské zboží za

201 miliard korun. Více než pětina mířila na Slovensko (43 mld. Kč), následují Německo (38 mld. Kč) a Polsko (21 mld. Kč). Vývoz do Ruska klesl z 2,96 miliardy korun v roce 2014 na loňských 2,35 miliardy Kč.


Ve výzkumném programu chce MZe během 9 let přerozdělit 3,7 mld Kč 11.4.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství Zemědělský svaz ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve výzkumném programu Země chce ministerstvo zemědělství během devíti let přerozdělit 3,67 miliardy korun. Měly by jít na projekty aplikovaného výzkumu v zemědělství, potravinářství, vodního hospodářství nebo lesnictví. Příjemci peněz budou výzkumné organizace nebo firmy. O financování programu bude v pondělí jednat vláda. Ve výzkumném programu Země chce ministerstvo zemědělství během devíti let přerozdělit 3,67 miliardy korun. Měly by jít na projekty aplikovaného výzkumu v zemědělství, potravinářství, vodního hospodářství nebo lesnictví. Příjemci peněz budou výzkumné organizace nebo firmy. O financování programu bude v pondělí jednat vláda. Maximální délka projektů by měla být podle materiálu pět let. První žádosti by se měly objevit v příštím roce, program poběží do roku 2025. Ministerstvo předpokládá, že v průměru budou uznatelné náklady na jeden projekt v hodnotě 20 milionů korun. Vědci by se měli snažit například zjistit, jak omezit rizika ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí. Peníze by mohli získat i na projekty, kterými přijdou na nové způsoby hospodaření, při nichž se bude méně vytěžovat půda, či kterými se zvýší schopnost půdy zadržet vodu. Dalším směrem budou projekty, které se zaměří na dosažení dobrého ekologického a chemického stavu podzemních a povrchových vod. Žádat budou také moci výzkumníci zabývající se živočišnou nebo rostlinnou produkcí, výrobou potravin, či zemědělskou technikou.Plánovaný rozpočet programu ZEMĚ (tis. Kč.):Rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Celkem Výdaje ze státního rozpočtu 50 647 156 062 490 000 490 000 600 000 600 000 600 000 300 000 270 000 3 556 709 Neveřejné zdroje 1 564 4 820 15 132 15 132 18 529 18 529 18 529 9 265 8 339 109 839 Výdaje celkem 52 211 160 882 505 132 505 132 618 529 618 529 618 529 309 265 278 339 3 666 548 Průměrná intenzita podpory % 97 97 97 97 97 97 97 97 97 97 Zdroj: MZe


Rada ministrů jednala v Lucemburku především o krizi na trhu s vepřovým masem a mlékem a potírání podvodů v potravinářství v EU 12.4.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co nejrychlejší navýšení množstevních stropů u veřejné intervence pro máslo a sušené odtučněné mléko prosazovala česká delegace na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Lucemburku. Žádala navíc i další balíček finančních kompenzací pro zemědělce v odvětví mléka a vepřového masa z rozpočtu EU. Co nejrychlejší navýšení množstevních stropů u veřejné intervence pro máslo a sušené odtučněné mléko prosazovala česká delegace na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Lucemburku. Žádala navíc i další balíček finančních kompenzací pro zemědělce v odvětví mléka a vepřového masa z rozpočtu EU. „Současnou situaci na trhu s mlékem a vepřovým masem považujeme za velice negativní a neočekáváme v nejbližších měsících obrat k lepšímu. Vítáme proto balíček opatření navrhovaný Evropskou komisí, nicméně je třeba jej aplikovat co nejrychleji, v řádu dnů. Musíme být připraveni přijmout i další opatření. Za nezbytný v této souvislosti považujeme především balíček pro podporu likvidity zemědělců,“ řekla náměstkyně ministra pro sekci zahraničních vztahů Jaroslava Beneš Špalková. Evropská komise v balíčku opatření navrhuje například dobrovolné společné plánování produkce mléka ze strany organizací producentů, zdvojnásobení množstevních stropů pro veřejnou intervenci másla a sušeného odtučněného mléka či zavedení observatoře pro sledování trhu s masem. Rada se bude kritickou situací na komoditních trzích zabývat i na květnovém zasedání a v rámci červnového setkání mají ministři zemědělství vyhodnotit účinek doposud přijatých opatření. Na včerejším zasedání Rady podpořila česká delegace návrh Německa k potírání podvodů v potravinářství v reakci na nedávná zjištění Interpolu a Europolu ohledně podvodů v oblasti potravin. Během operace „Opson V“ bylo od listopadu 2015 do února 2016 v 57 zemích světa odhaleno více než 10 tisíc tun a 1 milion litrů falšovaných potravin. Německý návrh počítá například se zvýšením počtu celoevropských kontrolních programů, intenzivnější spoluprací mezi policií, celní správou a dozorovými orgány v rámci celé Unie nebo zřízením referenčního centra EU pro odhalování falšování potravin.


Aha! neděle Dejte si pořádný kus steaku na kousky 10.4.2016

Aha! neděle str. 34 Nedělní dobroty (ehr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Hovězí maso, kterému neodoláte PRAHA - Připravit dokonalý steak už jistě umíte, nyní je ovšem čas kuchařské umění ještě vylepšit. Dobré maso totiž chutná i v jiných podobách než jako poctivý flák s oblohou. Steak se sýrem Potřebujete: * 450 g hovězího nízkého roštěnce (sirloin steak) * 3 polévkové lžíce slunečnicového oleje * 1 velkou zelenou papriku * 1 malou cibuli * 1 polévkovou lžíci másla * 1 polévkovou lžíci mouky * 230 ml horkého mléka * 60 ml hovězího vývaru * 1/4 čajové lžičky soli * 110 g goudy * 6

hamburgerových housek * 1 stroužek česneku Příprava: Maso dejte na 15 minut do mrazáku. Předehřejte troubu na 180 stupňů. Housky rozřízněte, položte na plech a opékejte 4 až 5 minut. Na velké pánvi rozehřejte jednu lžíci oleje, přidejte na nudličky nakrájenou cibuli a papriku, osolte a opepřete. Smažte doměkka, asi 5 minut, pak odložte. Maso nakrájejte na tenké plátky, poté na menší kousky. Osolte a opepřete, poté ve stejné pánvi zprudka opékejte 4 až 5 minut. Přidejte vývar a vypněte teplo. V menším hrnci rozpusťte máslo, přimíchejte mouku a vařte minutu. Přidejte mléko, sůl a česnek. Přiveďte k varu a vařte 3 až 4 minuty, do zhoustnutí. Stáhněte teplotu a přidejte nastrouhaný sýr. Na housky naložte maso, poté zeleninu a nakonec sýr. Mongolské hovězí Potřebujete: * 450 g hovězího pupku (flank steak) * 30 g kukuřičného škrobu * 1 polévkovou lžíci oleje * půl čajové lžičky strouhaného zázvoru * 3 stroužky česneku * 120 ml sójové omáčky * 120 ml vody * 100 g hnědého cukru * svazek jarních cibulek Příprava: Maso nakrájejte na kousky, v sáčku je smíchejte se škrobem, aby se dobře obalily. Na těžké pánvi rozpalte lžíci oleje a smažte maso 2 až 3 minuty, poté jej vyjměte. Ve stejné pánvi smíchejte závor a rozmačkaný česnek, smažte asi 30 vteřin. Přidejte sójovou omáčku, vodu a cukr, míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Vařte další 3 minuty, když omáčka zhoustne, přidejte maso. Přiveďte k varu a přidejte na 2,5 cm nakrájené cibulky. Vařte ještě minutu, poté podávejte s rýží nebo rýžovými nudlemi. Marinovaný steak z Potřebujete: * 2 steaky z hovězího pupku (skirt steak) * 120 ml sójové omáčky * 60 ml worcesterové omáčky * 3 jarní cibulky * 4 polévkové lžíce cukru * 4 stroužky česneku * 1 polévkovou lžíci dijonské hořčice * 2 čajové lžičky balzamikového octa * 60 ml olivového oleje * sůl a pepř Příprava: Smíchejte omáčky, dvě cibulky najemno nakrájené, 2 lžíce cukru, rozmačkaný česnek, hořčici, ocet a jeden a půl čajové lžičky pepře. Pomalu přimíchejte olej a šlehejte, dokud se cukr nerozpustí. Maso osušte papírovým ubrouskem a posypte zbytkem cukru, polovinou čajové lžičky soli a polovinou čajové lžičky pepře. Maso grilujte asi 2 až 4 minuty z každé strany, poté je přesuňte do pekáčku a lehce propíchejte vidličkou. Přelijte marinádu přes maso, zakryjte alobalem a nechte 5 minut odpočinout. Na prkénku proti vláknu nakrájejte na tenké kousky, posypte zbylou cibulkou a podávejte se zbytkem marinády. Steakové tacos Potřebujete: * 680 g hovězího pupku (flank steak) * 1 polévkovou lžíci mletého kmínu * 1 polévkovou lžíci mletého chilli * 3/4 čajové lžičky mletého pepře * 1 a půl čajové lžičky soli * tortilly Na oblohu: * guacamole * kysanou smetanu * cibuli * papriku Příprava: Rozpalte grilovací pánev, poté potřete olejem. Zatímco se rozehřívá, osušte maso, smíchejte všechny přísady a vetřete ho do obou stran masa. Grilujte 9 až 11 minut, mezitím jednou otočte. Nechte na prkýnku odstát 10 minut. Krájejte v 45stupňovém úhlu proti vláknu na tenké kousky. Maso pak dejte do tortilly a doplňte oblíbenou oblohou. Salát se steakem Potřebujete: * 450 g hovězího nízkého roštěnce * 2 stroužky česneku * 75 ml rýžového octa * 75 ml olivového oleje * 3 polévkové lžíce limetkové šťávy * 40 g koriandru * sůl * 3 srdíčka římského salátu * 200 g cherry rajčátek * 1 velké avokádo * 1 velkou šalotku Příprava: V mixéru smíchejte česnek, 25 g koriandru, ocet, olej a limetkový džus. Osolte. Dejte do uzavíratelného sáčku spolu s masem a nechte hodinu marinovat. Maso poté na střední teplotu ogrilujte, 5 minut z každé strany, potom nechte 10 minut odpočinout. Mezitím do misky nakrájejte salát, zbytek koriandru, rajčata, avokádo a šalotku. Maso nakrájejte na tenké plátky proti vláknu a

přidejte do salátu. Foto autor| Foto scom

Aha! Tv Hovězí plec s iberijským špekem podle Otto Pláška 7.4.2016

Aha! Tv str. 24 Kuchařka

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět POTŘEBUJETE: * 1 kg hovězí plece * 200 g iberijského špeku * 1 lžíci dijonské hořčice * 2 cibule * nové koření * bobkový list * celý pepř * sůl * mletý pepř * 1 lžíci hladké mouky Hovězí maso odblaníme a svážeme do tvaru válečku, aby nám po uvaření hezky drželo tvar. Maso osolíme, opepříme a potřeme na povrchu dijonskou hořčicí. Do menší pánve si dáme rozpustit na malé kostičky nakrájený špek. Jakmile pustí sádlo, vložíme maso a ze všech stran ho necháme zprudka opéct. Když je maso opečené, přendáme ho do tlakového hrnce. Ve výpeku necháme opéct nakrájenou cibuli. Jakmile se cibule opeče do zlaté barvy, tak ji přelijeme i s vyškvařeným špekem na maso do tlakového hrnce. Přidáme asi 4 kuličky nového koření, 4 kuličky celého pepře a 2 bobkové listy. Podlijeme vodou a dusíme cca 35 minut doměkka. Maso poté vyjmeme a udržujeme teplé. Vzniklou šťávu rozmixujeme ponorným mixérem dohladka. Přidáme v trošce studené vody rozmíchanou lžíci hladké mouky a necháme takto zahustit. Po 15 minutách jemného varu je omáčka hotová a již ji jen přecedíme přes jemné sítko, aby byla opravdu jemná a dokonalá. Dochutíme solí, čerstvě mletým pepřem a podáváme s nakrájenými plátky hovězí plece. Vhodná příloha je rýže nebo i opečené vařené brambory. Foto popis|

aktualne.cz Tofu pro tržnici Sapa vyráběl muž mezi plísní a myším trusem. Inspekce provozovnu zavřela 8.4.2016

aktualne.cz str. 0 Nakupování Ekonomika, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Potravinářská inspekce zjistila nepřijatelné hygienické podmínky, které neumožňovaly zajistit bezpečnost při výrobě potravin. Praha – Nelegální výrobnu tofu v Praha - Nelegální výrobnu tofu v pražské tržnici Sapa odhalila a zavřela Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve spolupráci s Policií ČR. "Kontrolovaná osoba Bich Thuy Nguyen provozovala výrobu na adrese K Hrnčířům 43, Praha. Inspekce zjistila nepřijatelné hygienické podmínky, které neumožňovaly zajistit bezpečnost při výrobě potravin," říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Stropy, stěny a podlahy byly v dezolátním stavu, celá provozovna navíc byla znečištěna plísní a myším trusem.

"Z šetření vyplynulo, že provozovatel nabízel zde vyrobené tofu v areálu tržnice Sapa. Inspektoři na místě uložili zákaz užívání prostor a zároveň zakázali dále zpracovávat a uvádět do oběhu sójové boby v celkové hmotnosti 1650 kg," dodal Kopřiva. S provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. Další problémy v Sapa Sapa, která je známá jako vietnamská tržnice, měla letos už i jiné problémy. Koncem února například Státní veterinární správa našla u jednoho z obchodníků tržnice čtyři tuny kazícího se masa neznámého původu. Kontroloři muže navíc podezírali, že chtěl prodávat i maso, které bylo již dříve určené k likvidaci. V polovině ledna zde zase celníci našli padělky hraček za pět milionů korun.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...sem/r~7e5e8896fd6511e5884d002590604f2e/

Blesk Cicháme, čicháme a vše je v normě! Blesk str. 6 Čechy/Morava Marcel Mihalik Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 7.4.2016

zpět Trhovce přepadli inspektoři z veteriny a Blesk PRAHA – Aby Češi nekupovali prošlého zajíce v pytli, vydal se Blesk na inspekci farmářských trhů! Se dvěma doktorkami Státní veterinární správy jsme navštívili ty na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. A ne všechno bylo v pořádku… Dubnové slunce, stovky lidí… Před vstupem na tržiště už na nás čekaly dvě veterinářky – Kateřina a Hana (jejich identitu nezveřejňujeme kvůli utajení). Společně jsme se pak zastavili u stánku kozí farmy z Liberecka. V chladicím boxu tu prodávali kozí a ovčí sýry, mléko a jogurty. „Zajímá mě porušení data spotřeby. Na etiketě musí být uvedeno: Spotřebujte do konkrétního data,“ popisuje při oční kontrole etiket Kateřina. Tady to bylo ale v pořádku… Její pozornost náhle zaměstnaly láhve mléka stojící na vitríně, tedy mimo chlazení. Co to tu probůh dělá? Prodejce ji ale uklidnil, že jde pouze o makety naplněné vodou. „To je v pořádku. Kdyby šlo o láhve se skutečným mlékem, tak je to špatně,“ oznamuje nám Kateřina se zdviženým obočím. Lahve ovšem neotevřela… Podepište si to! Hana si mezitím od prodavače vzala doklady a sepsala záznam. Na zdravotním průkazu chyběl prodavačův podpis. „Podepište si to,“ pokynula mu. Její kolegyně během toho měřila teplotu v boxu, kde byly mléčné výrobky – naměřila 2 stupně. A jak tento prodejce dopadl? „Výsledek kontroly byl vyhovující až na administrativní nedostatky, které se budou dále řešit.“ I v pojízdné prodejně s masem hrál roli čich kontrolorek, obě tu »nasály«. Vůně i hygiena tu byly evidentně v pořádku. Než vstoupily s kolegyní za pult, obě se převlékly do bílých plášťů a umyly si ruce. Do chladicího boxu vložily teploměr a řezník přinášel záznamy.

„Zboží bylo čerstvé, teploty výborné. Původ masa byl podle dodacích listů doložen,“ shodly se veterinářky. Jeden nedostatek ale přece jen shledaly. „Ve výloze bylo uvedeno datum porážky 4. 4. a vedle bylo: Spotřebujte do 5 dnů. To je nepřesný údaj, správně by tam mělo být uvedeno datum,“ dodala Kateřina. „Na to, že tu o naší kontrole nevěděli, protože jsme tu byly neohlášené, byli dobře připraveni,“ shrnula včerejší inspekci Kateřina. Veterinářky doporučují kupovat čerstvé ryby spíše v prodejnách. Musí mít totiž teplotu tajícího ledu a to nejde na trzích vždy zajistit. Foto popis| Doktorky v pojízdné masně nakonec svá zjištění sepsaly. Největším prohřeškem řezníka bylo neuvedení data spotřeby na viditelném místě. Foto popis| Nasát vůni masa a očima ho prohlédnout. I tak inspektorky poznají čerstvost. Foto popis| Datum porážky uvedeno bylo. Údaj o spotřebě byl však nejasný. Foto popis| Ještě změřit Ješ ě změř t teplotu v chladicím boxu... Foto popis| ...čisticí prostředky. To je a také zkontrolovat rutinní práce inspektorek. Foto autor| Foto: Robert Klejch

Blesk magazín CO S MASEM? UMLÍT! 8.4.2016

Blesk magazín str. 22

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mleté maso mají rádi chlapi i děti, a tak není divu, že je v naší kuchyni častou surovinou. Dají se z něj připravit klasická jídla, ale i zajímavé dobroty. SKOTSKÁ VEJCE Suroviny: 400[8]g mletého masa (mix hovězího a vepřového) 4 vejce toustový chléb sůl pepř olivový olej POSTUP: Uvaříme vejce - od začátku varu 4,5 minuty. Kvalitní mleté maso osolíme a opepříme. Vytvoříme z něj 4 kuličky na 4 porce. Každou kuličku mletého masa rozprostřeme na potravinářskou fólii, doprostřed dáme oloupané vejce a pomocí fólie opatrně vajíčko zabalíme. Ze staršího toustového chleba si uděláme domácí strouhanku. Lehce ho rozdrobíme, osolíme, opepříme, můžeme přidat i nějaké bylinky. Masové koule obalíme ve strouhance. Vytvořené koule položíme na pečicí papír, jemně zakápneme olivovým olejem a dáme do trouby na 180 °C upéct dozlatova. (Můžeme je osmažit ze všech stran i na pánvi na oleji.) Při servírování koule rozkrojíme, podáváme s bramborovou kaší nebo s chlebem a salátem. Foto scom CHILLI CON CARNE Suroviny: 500 g mletého hovězího masa 1 červená cibule 2 lžíce oleje 1 mrkev 2 stroužky česneku 2-3 cm celé skořice 1 lžička mletého chilli 1/2 lžičky papriky 1/2 lžičky oregana 1/2 lžičky mletého římského kmínu 1 chilli paprička 2 lžíce rajčatového protlaku 1 plechovka drcených rajčat 1 plechovka červených fazolí 500 ml vývaru 2 kostičky čokolády POSTUP:

[6]Mrkev a cibuli nakrájíme na kostičky. Česnek utřeme s malým množstvím soli. V silnostěnném hrnci rozehřejeme olej, přidáme cibuli, necháme ji zpěnit zpěnit a zhruba po minutě přidáme mrkev. Necháme zezlátnout (5-7 minut). Přidáme utřený česnek a koření a necháme dvě minuty orestovat. [6]Poté přidáme mleté maso, rozdělíme na menší kousky a opečeme ho do zezlátnutí (3-4 minuty). Pak přidáme rajčatový protlak, nakrájenou chilli papričkua necháme dvě minuty restovat. Vše zalijeme plechovkou rajčat a vývarem. Asi 60-90 minut necháme probublávat. [6]Cca 30 minut před koncem vaření přidáme fazole. [6]Těsně před podáváním přidáme 2 kostičky čokolády a necháme ji rozpustit. Sekaná k PIVU Suroviny: 1 kg směsi masa vepřového a hovězího 2 stroužky česneku 2 vejce 100 g anglické slaniny 1 cibule lžička soli čerstvé bylinky dle chuti 6-7 hrstí strouhanky 200[8]ml piva POSTUP: Ve míse smícháme mleté maso, nakrájenou cibuli a utřený česnek. Rozklepneme do ní jedno celé vejce a jeden žloutek. Zbylý bílek dáme stranou. Přidáme na kousky nakrájenou slaninu, sůl, strouhanku a vše promícháme. Troubu rozehřejeme na 170 °C. Směs promačkáme mezi prsty, uhněteme šišku. Do pekáče nalijeme 2 lžíce oleje, šišku potřeme bílkem. Podlijeme troškou vody a dáme do trouby na hodinu péct. Asi 15 minut před koncem podlijeme sekanou pivem, dá jídlu říz. Foto popis|

blesk.cz Špína, plíseň a myši: Tady bobtnalo tofu, „kuchyň“ v Praze hned zavřeli 8.4.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Při takovém pohledu museli být zaměstnanci Státní zemědělské potravinářské inspekce a policisté v šoku. Při kontrole výrobny tofu v areálu pražské tržnice SAPA zjistili naprosto otřesné hygienické podmínky. Provozovna byla okamžitě uzavřena. Stropy, stěny a podlahy pokryté odpadky a plísní, nepořádek na zemi, myší trus a škůdci – tak vypadala výrobna tofu v areálu tržnice SAPA. Provozovna nebyla ani nijak zabezpečena proti škůdcům. „Naši inspektoři jsou zvyklí se setkávat s neuspokojivými podmínkami, ale toto překročilo rámec běžné zkušenosti,“ řekl Blesk.cz mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Výrobny potravin navíc podle něj patří k těm nejméně problematickým, nehygienické podmínky se častěji vyskytují v restauracích nebo v prodejnách potravin. Většina výroben potravin je pod dohledem, ale jiná situace je právě u nelegálních výroben, jako byla ta v tržnici SAPA. Inspektoři na místě výrobnu zavřeli, zakázali užívání prostor a zakázali zpracovávat a dále prodávat sójové boby, kterých bylo 1,6 tuny.

Provozovatel navíc nabízel tofu z výrobny právě v areálu tržnic. Na dotaz Blesk.cz, zda těm, kteří si tofu na tržnici koupili, hrozí nějaké nebezpečí, Kopřiva připustil: „Nelze tam vyloučit riziko nějaké kontaminace plynoucí právě z nehygienických podmínek, takže pokud by měl někdo z této provozovny toto tofu, tak doporučujeme nekonzumovat.“ Nicméně podle Kopřivy SZPI nemá vzorky těch dříve prodaných šarží, ale nebezpečí připouští, proto byla provozovna uzavřena. S provozovatelem bude zahájeno správní řízení o uložení pokuty. „Její výše se odvíjí od doby trvání neuspokojivého stavu,“ uvedl pro Blesk.cz Kopřiva. Zákon umožňuje uložit sankci až do výše 50 milionů korun. Problémová tržnice SAPA, která je známá jako vietnamská tržnice, měla letos už i jiné problémy. Koncem února například Státní veterinární správa našla u jednoho z obchodníků tržnice čtyři tuny kazícího se masa neznámého původu. Kontroloři muže navíc podezírali, že chtěl prodávat i maso, které bylo již dříve určené k likvidaci. V polovině ledna zde zase celníci našli padělky hraček za pět milionů korun.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/385836/spin...btnalo-tofu-kuchyn-v-praze-hned-zavreli

Brněnský deník Nápad pochází ze zabíjačky 7.4.2016

Brněnský deník str. 6 Téma MICHAL HRABAL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kobylí – Moravská pečínka je mezi našimi výrobky novinka, říká ředitel a prokurista Patrie Kobylí Vavřinec Charvát. Výrobek, který nedávno získal označení Regionální potravina Jihomoravského kraje, je na trhu teprve od března. Ve výrobně masných výrobků Patrie Kobylí se inspirovali tradičními moravskými zabíjačkami na Břeclavsku. „Nápad vychází z tradic našich babiček uchovat maso v čerstvém stavu k rychlé přípravě jídel. S receptem na Moravskou pečínku přišel náš řezník Michal Spěvák, kterývidělpečínkuvyrábětna tradiční moravské zabíjačce jako malý kluk,“ vysvětluje Charvát. Filozofií Patrie je vyrábět potraviny z masa z vlastního chovu. „Pečínka je vyrobená tradičním ručním způsobem bez obsahu lepku, s jediným konzervantem a s obsahem přírodního koření,“ přibližuje třiapadesátiletý muž. Patria Kobylí svou specialitu plní do sklenic o objemu 640 mililitrů a následně při teplotě sto stupňů Celsia devadesát minut zavařuje. „Na dně sklenice jsou kousky předvařených vepřových kůží. Ve středu převažuje ve třech čtvrtinách sklenice pevný podíl předpečeného vepřového masa, dvacet procent výrobku obsahuje pitnou vodu, dál je v pečínce konzervant dusitanu sodného, zelený pepř, kmín a česnek,“ jmenuje ředitel. Moravská pečínka je v současné době pro zákazníky k dostání podle Charváta ve firemních prodejnách v Kobylí a v Hodoníně. Dál si ji mohou koupit i v několika menších farmářských prodejnách na Břeclavsku. „Protože jsme s výrobou Moravské pečínky začali teprve před měsícem, momentálně je vyrobené množství výrobku asi padesát sklenic za čtrnáct dní. Na výrobě se podílí dva řezníci a jedna pomocnice,“ ozřejmuje firemní prokurista. Soutěže Regionální potravina Jihomoravského kraje se Patria Kobylí účastní pravidelně každý rok. „ Je to pro nás po třech letech další úspěch, vážíme si ho,“ ujišťuje Charvát. patria kobylí b provozuje výrobnu a prodejnu masných výrobků v Kobylí na Břeclavsku b Regionální potravina roku 2016: Moravská pečínka b v oboru už firma pracuje od roku 2009 Foto popis|

Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Téma; 06 Publikováno| Vyškovský deník; Téma; 06 Publikováno| Břeclavský deník; Téma; 06 Publikováno| Blanenský deník; Téma; 06 Publikováno| Hodonínský deník; Téma; 06 Publikováno| Znojemský deník; Téma; 06 ID| 6e9ce58f-61d7-481b-8951-e65f892a3d64

businessinfo.cz Bahrajn: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9.4.2016

businessinfo.cz str. 0 Bahrajn

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět © Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie) 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví 6.6. Trh veřejných zakázek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Distribuční a prodejní kanály ovládají velké místní rodinné firmy ve spolupráci s regionálními a nadnárodními firmami (obchod s oblečením, domácími potřebami, elektronikou, potravinymi), které současně patří i k předním investorům na trhu KSA. Na Bahrajnu má sídlo např. Landmark Group, která vlastní prodejní řetězce známé pod značkami Splash, Citi Max, Babyshop, Centerpoint, Lifestyle, E-Max. V maloobchodě jsou proto běžné velké samoobsluhy a obchodní střediska. Distribuce dováženého zboží je možná pomocí obchodního zastoupení, místního dovozce nebo

společného podniku s podílem místního kapitálu či pobočky zahraniční firmy pokud má místního sponzora, který převezme záruku za kvalitu a bezpečnost distibuovaného zboží. Obchodní zastoupení je upraveno zákonem 10/92, tzv. „Commercial Agency Law“ ve znění pozdějších doplnění (zákon 8/1998 a 49/2002). Obchodní zástupce musí být bahrajnský občan nebo společnost, která je z části vlastněná bahrajnským subjektem (dřívější 51% požadavek majority místního podílu byl zrušen novelizací z roku 1998). Zákon rozlišuje 2 formy obchodního zastoupení, tzv. „commission agency“ a „commercial representaion“. Při první formě prodává agent zboží svým jménem na účet zastoupeného a za své zlužby dostává provizi. Agent za zboží ručí vůči zákazníkům a musí poskytovat náhradní díly. Tato forma je povinná v oblasti maloobchodu. Někdy bývá agent označován „Distibutor“ a prodává zboží na svůj účet. V případě „commercial representation“ zastupuje agent zahraniční společnost a jedná jejím jménem. Smlouva o obchodním zastoupení musí mít předepsané náležitosti, jako je uvedení obou stran a jejich státní příslušnosti, práva a povinnosti stran, výše provize, oblast působení obchodního zastoupení, doba platnosti smlouvy. Smlouva je uzavírána na dva roky s možností jejího obnovení. Zahraniční společnost dříve mohla mít pouze jednoho zástupce pro danou aktivitu, tato podmínka v zákoně 10/1992 však byla zrušena jeho novelou z roku 1998. Dále byla zrušena i podmínka, že při přímém dovozu zboží výrobcem (rozumí se mimo zapojení obchodního zástupce) je zástupce oprávněn získat za tento přímý dovoz 5% provizi. Smlouva o obchodním zastoupení však nadále musí být registrována u ministerstva průmyslu a obchodu, které jí zařadí do registru obchodních zastoupení. Zde se musí registrace každé dva roky obnovovat. Pokud jde smlouva uzavřena na dobu neurčitou, lze ji vypovědět pouze při jejím porušení druhou stranou. Zákon při předčasném vypovězení smlouvy ze strany zastoupeného přiznává zástupci nárok na odškodnění, pokud k výpovědi nebyl náležitý důvod (obdobné podmínky jsou i v KSA a Ománu). Některé aktivity jsou pro zahraniční subjekty i nadále omezeny: Advertising Services, Publishing and Publication of Local Newspapers and Periodicals, Freight and Cargo Services, Customs Clearance Services, Pilotage and Berthing Services, Coastal Water Transportation, Energy Services Towards the Distribution of Petroleum, Electricity, and Water, Telecommunications Services, Real Estate Services, Islamic Pilgrimage Services. Některé aktivity vyžadují místní účast: Accounting, Financial Auditing, Bookkeeping and related Services, Architectural and Engineering Services, Car Rental Services, Census, Market Research and Public Opinion Polling Services, Construction Services and Construction Related Services, Debt Collection Services, Private Security Guard Services, Publishing and Printing, Real Estate Services, Services Incidental to Mining, Small Business Services, Terrestrial over the Air Radio, Television, Satellite Subscription Services in the territory of Bahrain, Tourism Hotel Operations and Management, Transportation Services, Travel Agency Tour Operators and Tourist Guide Services, Wholesale and retail Services. zpět na začátek 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu Dovoz do Bahrajnu podléhá celní kontrole při vstupu do země nebo do některého ze sousedních států GCC (Rada spolupráce arabských států Perského zálivu), které sice od 1. 1. 2003 vyhlásily celní unii s přechodným obdobím implementace 3 roky, nicméně v praxi se stále nejedná o volný pohyb zboží. Proto zboží dovezené do jedné země GCC a uvedené do volného oběhu je při reexportu do jiné země GCC ve většině případů zatíženo opětovně dovozním clem. Některé položky je zakázáno dovážet, například pornografický materiál nebo zboží izraelského původu. Na dovoz jiných je zase nutné mít zvláštní licenci, například na alkohol, léčiva či zbraně. Dovozce musí být registrován u ministerstva průmyslu a obchodu. Bahrajn je členem WTO, proto jsou dovozní podmínky příslušně standardizovány, tj. pokud jde o dokumenty, je nezbytné předložit fakturu, osvědčení o původu zboží, konosament nebo letecký nákladní list, balící listy, Delivery order a doklad o pojištění přepravy. U potravin jsou vyžadovány příslušné exportní certifikáty o zdravotní nezávadnosti, provedené inspekci (u masa),

phytosanitární certifikáty (u semen) apod. U léků je nezbytné povolení bahrainského ministerstva zdravotnictví. Podrobnosti (včetně počtu originálů požadovaných dokladů) jsou uvedeny na webových stránkách Bahrain Customs P.O. Box 15 Manama Kingdom of Bahrain, Tel.: +(973) 17725333 Fax: +(973) 17-727556, E-mail: mailto:[email protected] U některých položek je požadováno prohlášení výrobce o shodě s místními či mezinárodními standardy. V této souvislosti místní kontrolní orgán The Standards and Metrology Directorate otevřel kancelář v Khalifa Bin Salman Port u Customs Department , aby kontroloval některé výrobky, zda jsou v souladu s místními standardy, předtím, než vstoupí na místní trh. Jde zejména o Tires, Car batteries, Asbestos, Toys, Plastic bags, Tissue papers, Electric Appliances, Cosmetics, etc. V řadě případů však stačí, když zboží je v souladu s mezinárodními standardy, neboť většina místních norem je odráží. Standardizaci a certifikaci výrobků na Bahrajnu provádí Bahrain Standards & Metrology Directorate, Ministry of Industry and Commerce, Building: 240, Road: 1704, Block: 317, P.O. Box 5479, Manama, Tel: +973 17 57 48 71, Fax: +973 17 53 07 30, E-mail: mailto:[email protected]. Zvláštní pozornost je nezbytné věnovat označení zboží datem výroby a datem spotřeby (u potravin), které musí být v arabštině a natištěno na obal (nesmí být na samostatné nálepce). Spotřební zboží musí mít obal, informující o vlastnostech výrobku a jeho použití též v arabském jazyce. U potravin je nezbytné uvedení jejich složení a zejména obsah tuků a aditiv. Zboží musí být označeno zemí původu a jménem výrobce a uvedena váha. Pro většinu položek je stanoveno clo 5 % vypočítávané z hodnoty CIF. U řady z nich, zejména některých základních potravin, surovin a strojů pro průmyslovou výrobu, je dovoz bez cla, ale na některé položky jsou aplikovány sazby vyšší, například na alkoholické nápoje (125%), tabák (100%) a vepřové maso. Podrobnosti k podmínkám dovozu jsou uvedeny na webových stránkách Bahrain Directorate of Customs. Daň z přidané hodnoty není zavedena. Dovozy z USA a některých arabských zemí jsou beze cla vzhledem k uzavřeným dohodám o volném obchodu. zpět na začátek 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Informace ohledně investičního prostředí jsou uvedeny na stránkách státní agentury na podporu zahraničních investic a rozvoje národního hospodářství tzv. Bahrain Developmant Board v kapitole „Information Brochures“. Zde je možné získat přístup k tzv. Step by Step Guide pro registraci různých forem přítomnosti zahraniční společnosti na místním trhu a stáhnout si příslušné podmínky pro registraci (Publikace „Setting up a business in Bahrain“). Podmínky pro investory jsou poměrně liberální a daňově výhodné (neexistují daně z příjmu společností i jednotlivců), jen půdu je možno vlastnit pouze ve vybraných lokalitách a maximální podíl cizího kapitálu v podniku je u některých oborů omezen (Accounting, Financial Auditing, Bookkeeping and related Services, Architectural and Engineering Services, Car Rental Services, Census, Market Research and Public Opinion Polling Services, Construction Services and Construction Related Services, Debt Collection Services, Private Security Guard Services, Publishing and Printing, Real Estate Services, Services Incidental to Mining, Small Business Services, Terrestrial over the Air Radio, Television, Satellite Subscription Services in the territory of Bahrain, Tourism Hotel Operations and Management, Transportation Services, Travel Agency Tour Operators and Tourist Guide Services, Wholesale and retail Services). Některé obory jsou vyhrazeny pouze pro místní subjekty (Advertising Services, Publishing and Publication of Local Newspapers and Periodicals, Freight and Cargo Services, Customs Clearance Services, Pilotage and Berthing Services, Coastal Water Transportation, Energy Services Towards the Distribution of Petroleum, Electricity, and Water, Telecommunications Services, Real Estate Services, Islamic Pilgrimage Services) . Za místní subjekty se pokládají i subjekty ze zemí GCC. zpět na začátek 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Formy propagace, marketingu a reklamy odpovídají rozvinutým ekonomikám a využívání hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci je zcela běžné. Pro uvedení zejména spotřebního zboží na trh je nutno investovat prostředky do reklamy, pro prosazení zboží do obchodních sítí (zejména FMCG, Fast Moving Consumer Goods, rychloobrátkové spotřební zboží.) je nutno počítat stejně jako na ostatních rozvinutých trzích s náklady na slevové akce, na propagaci v letácích vydávaných obchodní sítí apod. Vzhledem k převládajícímu islámskému náboženství je vhodné se v propagaci některým tématům vyhnout, například z politiky, cizího náboženství, sexu nebo konzumace alkoholických nápojů a vepřového masa. Reklamu je možné umístit v televizi, nebo některých z místních deníků. Na Bahrajnu existují 3 televizní a 2 rozhlasové kanály s celostátní působností, všechny jsou ve vlastnitcví státu. Kanály 44 a 4 jsou v arabštině, kanál 55 vysílá v angličtině. Radio Bahrain vysílá anglicky na frekvenci 96.5 FM a arabsky na 93.3 FM. Kontakty na místní televizní a rozhlasová média: Bahrain News Agency Radio Bahrain Bahrain Television Information Affairs Authority, Chief Executive Officer, Tel.: +(973) 17-686000, Fax: 17-681544 Bahrain News Agency, Tel.: +(973) 17-689044, Fax: +(973) 17-683825 Největší deníky vycházející v arabštině: Al Ayam, Al Wasat, Akhbar Al Khaleej, Al Watan a Al Bilad. Nejznámější obchodní publikace je ekonomická příloha Al Ayam. Na Bahrajnu vycházejí též dva deníky v angličtině a to Gulf Daily News a Bahrain Tribune. Mezi o obchodně orientované časopisy patří Trade Arabia, Gulf Construction, Gulf Industry, Oil and Gas Middle East a Zawya. Kontakty na místní deníky: Akhbar Al Khaleej, P.O. Box 5300, Manama, Kingdom of Bahrain, Tel.: +(973) 17-620111, Fax: +(973) 17-621566 Al-Ayam, P.O. Box 3232, Manama, Kingdom of Bahrain, Tel.: +(973) 17-727111, Fax: +(973) 17729009 Al-Wasat Newspaper, P.O. Box 31110, 23, Manama, Kingdom of Bahrain, Tel.: +(973) 17-596999, Fax: +(973) 17-596900 Gulf Daily News, P.O. Box 5300, Manama, Bahrain, Tel.: +(973) 17-620222, Fax: +(973) 17-622141 Bahrain Tribune, P.O. Box 3232, Manama, Kingdom of Bahrain, Tel.: +(973) 17-827111, +(973) 17727111, Fax: +(973) 17-827222 zpět na začátek 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví Vzhledem k tomu, že je od roku 1995 Bahrajn členem WTO, má ochranu duševního vlastnictví zapracovanou do své národní legislativy. Gestorem pro registraci obchodních známek, patentů a autorských práv je ministerstvo obchodu a průmyslu. Na jeho webových stránkách jsou dostupná znění (v anglickém jazyce) příslušných místních zákonů týkajících se trade secrets; copyright and related rights; designs of integrated circuits; geographic indicators; individual drawings and designs; patents and utility models; plant varieties; trademarks. Bahrain je signatářem Berne Convention for the Protection of Literary and Artistic Works a Paris Convention for the Protection of Industrial Property. Jeho národní legislativa však v plné míře neodrážela mezinárodní závazky, a proto ji na nátlak WTO upravil tak, aby byla v souladu s pravidly TRIPS, WIPO, Berne a Paris Convention a mohl se tak připojit k Nice Agreement, Vienna Agreement, Patent Cooperation Treaty, Trademark Law Treaty, Madrid Agreement, Budapest Treaty, WIPO Copyright Treaty, WIPO Performances and Phonograms Treaty, a the Rome Convention.

zpět na začátek 6.6. Trh veřejných zakázek Do hodnoty 10 tis. dinárů (cca 26 tis. USD) jsou veřejné zakázky zadávány jednotlivými státními orgány v rámci jejich působnosti. Případy nad tento limit vyřizuje celostátní komise Tender Board, která došlé tendrové nabídky otevírá po jednotlivých tendrech na svých veřejných zasedáních. Novým předsedou tendrové komise je současný ministr bydlení. Složení tendrové komise. Tendry bývají „local“ nebo „international“ a „open“ či „limited“ (pouze pro pozvané). Zahraniční firma, pokud není v zemi registrována, se musí do 30 dní od udělení tendru zaregistrovat. Zahraničnímu účastníku je doporučováno, aby měl při účasti ve veřejných zakázkách místního partnera nebo zástupce, který by byl schopen sledovat celý proces výběrového řízení od přípravy tendru, jeho vypsání až do udělení zakázky. Není to však zákonnou povinností. Oznámení o vypsaných tendrech zveřejňuje Tender Board na svých webových stránkách. Zde jsou zveřejňovány také příslušné předpisy týkající se státních zakázek, většina z nich je však v arabštině. V anglickém překladu lze stáhnout základní zákon o státních zakázkách, tzv. Legislative Decree No. 36/2002 a jeho prováděcí předpis 36/2002. Nákupy vojenského materiálu mají zvláštní režim spadající pod ministerstvo obrany. zpět na začátek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka Vzhledem k odlišnému právnímu systému v zemi a nákladnosti soudních a arbitrážních procesů se doporučuje urovnat případné spory dohodou stran. Pokud to není možné, resp. není na obou stranách příslušná vůle, je nezbytné spor řešit pomocí soudu nebo arbitráže. Řešení sporu prostřednictvím soudu Uznávání cizích soudních rozhodnutí a jejich přímé vykonání na Bahrajnu je možné v případě, že má daná země s Bahrajnem uzavřenu reciproční dohodu o uznávání soudních rozhodnutí. Takové dohody má Bahrajn se zeměmi tzv. Rijádské konvence o právní spolupráci mezi arabskými zeměmi, která zahrnuje uznávání cizích soudních a arbitrážních rozsudků. Pokud se tedy český soukromý subjekt nehodlá soudit s bahrajnskou stranou na Bahrajnu má soudní spor u zahraničního soudu smysl pouze v případě, že lze bahrajnskému subjektu zabavit majetek v zahraničí. Pokud se strany rozhodnou řešit spor prostřednictvím bahrajnského soudu, řeší se případ podle místního obchodního a civilního práva, které vychází z práva britského a zahrnuje prvky egyptského práva. Islámské právo šárija a islámské soudy jsou aplikovány pouze na občansko-právní a rodinné spory. Řešení sporu prostřednictvím arbitráže Bahrajn je členem „Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards“ (the 1958 New York Convention). Rozsudek je však na Bahrajnu uznatelný v případě, že není v rozporu s „veřejným zájmem“ (odbdobně jako v Ománu či KSA, kde je však ještě navíc podmínka, že nesmí být v rozporu s právem šárija). Místní firmy jsou na zahrnutí arbitrážní doložky s příslušností k mezinárodní arbitráži do smluv zvyklé. Kromě mezinárodní arbitráže lze spory řešit i prostřednictvím místních arbitráží, které v případě, že se jedná o mezinárodní spor, aplikují mezinárodní arbitrážní právo UNCITRAL. V roce 2010 byla ve spolupráci s America Arbitration Association (AAA) zřízena např. Bahrain Chamber for Dispute Resolution (BCDR). Na Bahrajnu má sídlo i též GCC Commercial Arbitration Center, který řeší spory mezi zeměmi GCC a jejich subjekty. Rozhodnutí této arbitráže jsou v zemích GCC bezproblému uznatelné. Řešení investičních sporů

Bahrajn je členem Mezinárodního centra pro urovnávání investičních sporů ( International Centre for the Settlement of Investment Disputes), které řeší spory mezi investorem a státem či mezi státy (nikoli již však již spory mezi soukromými subjekty navzájem). ČR má s Bahrajnem podepsánu Dohodu o podpoře a ochraně investic, jejíž arbitrážní doložka řeší možnosti případných sporů mezi oběma státy, či soukromými subjekty jednoho státu a státem druhé strany. Neřeší však spory mezi investory navzájem. Spor je možné řešit pomocí českého soudu, či české nebo zahraniční arbitráže. zpět na začátek 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba Pro obchodní jednání je nejpodstatnější osobní kontakt mezi stranami. Bez vzájemného kontaktu lze jen těžko očekávat získání důvěry, ale i významnějšího pokroku při jednání na straně bahrajnského partnera. I při již probíhajícím obchodu je vhodné organizovat průběžné osobní návštěvy obchodních partnerů. Dlouhé držení ruky hostitelem při vítání je výraz pohostinnosti. Vysloveným projevem přátelství je objetí doprovázené krátkým dotekem oběma tvářemi (viz francouzský uvítací zvyk). Typické uvítací občerstvení je světlá trpká káva dolévaná do malého šálku, potom malý šálek s ouškem přeslazeného čaje a někdy také datle. Nejslušnější je si kávu nechat nalít, ale ne více než třikrát. Šálek se drží pravou rukou. Při jednání s bahrajnským partnerem je zvykem nejprve zahájit rozhovor obecnými tématy, např. o klimatických podmínkách, o sportu, o významných událostech v zemi či světě. Je rovněž zdvořilé se optat na rodinu, pokud již partnera a jeho rodinné poměry známe. Bahrajnci jsou obvykle v hovoru mnohem otevřenější než Saúdové. Mnohem lépe chápou evropský způsob života. Není vhodné jednání protahovat nad obvyklou pracovní dobu. Na druhou stranu je bahrajnský partner namnoze ochoten jednat např. při večeři v pozdních večerních hodinách. Sluší se bahrajnského partnera, na němž nám záleží, obdarovat. Vhodným dárkem je především český křišťál, nevhodné jsou jakékoliv dárky s motivy křesťanské či jiné než islámské náboženské symboliky apod. Jak již bylo uvedeno výše, kromě svátků má sváteční atmosféru také celý devátý měsíc zvaný ramadán, kdy se pravověrní přes den postí a večer bohatě hodují. V době ramadánu je lépe žádná obchodní jednání neorganizovat. Při jednání o zastoupení firmy je nutné řádně zvážit, zda je bahrajnský partner skutečně schopen a ochoten se zastoupení plně věnovat. I v anglických textech se často používá místní datování. Pro lepší rozlišení je za místním letopočtem někdy uvedena zkratka „H.“ a za naším letopočtem zkratka „G.“. Místní letopočet začal v roce 622 našeho letopočtu a místní kalendář je lunární. Má také 12 měsíců, ale maximálně po 30 dnech, takže rok je zpravidla o 11 dní kratší. Pro přepočty dat je velmi užitečná webová stránka, kde lze flexibilně konvertovat data mezi islámským (hijri) a evropským (gregoriánským) kalendářem. zpět na začátek 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) Víza vystavují ZÚ Bahrajnu[1] nebo (v případě českých občanů pouze rezidentům z oblasti GCC) pasové kontroly na bahrajnských hraničních přechodech (letiště Bahrain International Airport nebo dálniční přechod na King Fahad Causeway). Existuje mnoho druhů vstupních víz od 72hodinových turistických až po pobytová pracovní či pro vlastníky nemovitostí na území Bahrajnu. Podrobnosti o

bahrajnských vízech jsou uváděny na internetových adresách http://www.bahrainembassy.org/visareq.html a http://www.bahrainguide.org/BG1/visas.html. Bahrajn nemá zřízen zastupitelský úřad v České republice. V otázce víz a případných dalších informací je nutné se obracet na nejbližší zastupitelský úřad Bahrajnu, a to v Německu na adrese Klingelhöfer Strasse 7, D-10785 Berlin, Bundesrepublik Deutschland, tel.: 0049 30 86877777, fax: 0049 30 86877788. Zakázán je dovoz divokých zvířat, drog, podezřelých léků, zbraní a pornografie. Na rozdíl od sousedních zemí (Saúdská Arábie, Kuvajt) je v omezené míře povolen dovoz alkoholu. Během devátého měsíce islámského kalendáře se muslimové, t.j. převážná většina obyvatel ostrova, přes den postí a toto období může být proto méně vhodné pro významnější jednání. Od pozdního podzimu do jara je podnebí na Bahrajnu mírné s občasnými přeháňkami a vichřicemi. V létě panují dusná vedra bez srážek, ale s velmi vysokou vlhkostí vzduchu. Riziko infekčních onemocnění a kriminalita jsou nízké. Odkazy na ZÚ cizích zemí pro ČR jsou na internetové adrese http://www.mzv.cz v kapitole „Diplomatické mise a úřady“. zpět na začátek 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR O zaměstnávání občanů z ČR je na Bahrajnu poměrně velký zájem zejména ve zdravotnictví, nicméně možnosti jsou omezeny počtem příslušných kapacit. Nutnou podmínkou pro práci v Bahrajnském království je obstojná znalost angličtiny. Základní podmínkou zaměstnání na Bahrajnu je patronát zaměstnavatele, tzv. sponzora. Pracovní smlouvy jsou obvykle jedno- až dvouleté a při spokojenosti zaměstnavatele je obvykle nabízeno další jednoleté prodloužení. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance zdravotně pojistit. Doba dovolené se obvykle pohybuje mezi 40 až 49 dny, do nichž se započítávají i víkendy (pá,so) či svátky (eidy). Je obvyklé, že sponzor poskytuje zaměstnanci ubytování (vč. nákladů na spotřeby energií) a dopravu na pracoviště. Pokud není sponzor schopen zajistit vlastní ubytování, dává zaměstnanci k dispozici jednorázovou sumu na ubytování. V případě středních a vyšších manažerských funkcí dává sponzor obvykle rovněž jednorázový příspěvek na pořízení automobilu. Sponzor zpravidla nekontroluje, zda jakýkoliv jím poskytnutý příspěvek zaměstnanec využil plně či jen zčásti. Sponzor rovněž poskytuje zaměstnanci minimálně jednu zpáteční letenku ročně pro cestu domů (v některých případech i finanční částku, jejíž přímé využití nekontroluje). Sponzor zajistí zaměstnanci dlouhodobé pracovní vízum a místní průkaz totožnosti. zpět na začátek 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Místní zdravotní péče je na vysoké úrovni. Namnoze je zaměstnáván zahraniční personál, nemocnice jsou vybaveny soudobou technikou. Péče o cizince je v zásadě péčí placenou a je nutno si náklady refundovat u své zdravotní pojišťovny. Obecně neexistují žádné dohody o spolupráci zdravotních pojišťoven. Pro krátkodobý pobyt na Bahrajnu je vhodné uzavřít zdravotní pojištění pro zahraničí. zpět na začátek Souhrnná teritoriální informace 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. Zahraniční obchod a investice 3. Vztahy země s EU 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu 7. Kontakty Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/b...dminky-pro-uplatneni-ceskeho-18626.html

Saúdská Arábie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu 9.4.2016

businessinfo.cz str. 0 Saúdská Arábie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět © Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie) 5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty 5.2. Kalendář akcí Je nutno v současné době upozornit na skutečnost, že v souvislosti s nízkou cenou ropy se prudce zhoršila platební morálka saúdských subjektů, a to jak státních, tak i privátních. V současnosti se běžně prodlužuje splatnost nad 180 dní. Řada velkých projektů byla zastavena, omezena či zpožděna. Investice v SAU z výše uvedených důvodů podléhají zvýšenému riziku, neboť nelze odhadnout další vývoj. Veškeré poplatky za fungování zahraničních firem v Saúdské Arábii se kontinuálně zvyšují. Právní systém nění konzistentní. 5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti Zdůvodnění ZÚ Stavebnictví Materiály, mechanizace, výstavba, projekční služby - 2523 Cement portlandský hlin - 3208 Barvy laky nátěrové zal - 3603 Zápalnice bleskovice ro - 3917 Trouby trubky hadice př - 3920 Desky folie ap ostatní - 4418 Výrobky stavebního truh

- 6810 Výrobky z cementu beton - 69 Výrobky keramické - 6908 Dlaždice obkládačky ap - 7004 Sklo ploché tažené fouk - 7006 Sklo lité tažené plaven - 7008 Jednotky izolační z něk - 7208 Výr z železa oceli nad 600 mm válc za tepla - 7209 Výr z železa oceli nad 600 mm válc za studena - 7216 Úhelníky tvarovky ap - 7219 Výrobky ploché válc z o - 7220 Výrobky ploché válc z o - 7228 Tyče pruty úhelníky profily z oceli legov ost - 7308 Konstrukce části desky - 7610 Konstrukce hliníkové - 8429 Buldozery srovnávače rypadla apod s pohonem - 8467 Nářadí ruční pneumatické s motorem ne elektr - 9405 Svítidla reklamy ukazatele apod světelné - 7303 Trouby, duté profily ap, - 9406 Stavby montované - služby architektonické, inženýrské a ostatní technické služby Saúdská Arábie v současné době prožívá bezprecedentní stavební boom a je největším stavebním trhem v celé oblasti Středního východu. Výdaje na nové projekty vzrostly meziročně o 28% a dosáhly historicky rekordní výše 76 mld. USD. Celková výše plánovaných projektů činí 790 mld. USD, z toho do r. 2020 mají být kontrahovány projekty za cca 500 mld. USD. Z těchto peněz je 180 mld. USD vyčleněno na výstavbu 4 mil. bytů, 133 mld. USD půjde na energetické projekty, 53 mld. USD do projektů vodního hospodářství a 16 mld. USD na výstavbu nemocnic a zdravotních zařízení. Desítky miliard jsou též vyčleněny na projekty dopravní infrastruktury (metro Rijád, Mekka, Džidda, cca 2 tisíce km nových železničních tratí, tisíce km nových silnic, nová dopravní řešení velkých měst, rekonstrukce letišť a rozšiřování přístavů). Český export stavebních materiálů a strojů činí cca 50 mil. USD ročně, včetně výrobků ze skla a osvětlovací techniky cca 60 mil. USD. Potenciál je u řady výrobků stavební mechanizace, materiálů a služeb, zejména v oblasti výstavby nízkoenergetických a ekologických staveb, které budou do budoucna nutným trendem. V KSA platí obecně, že výrobky z místní produkce (která je zatím sporadická) mají přednost před dovozem. Na podzim roku 2014 dojde k zahájení výstavby závodu na výrobu sendvičových izolačních panelů. To by mohlo přinést další možnosti pro české firmy (projekce a montáž nízkoenergetických staveb). Zbrojní průmysl Speciál a civilní zbraně, simulátory - 9301 Zbraně vojenské ne sečné bodné revolvery ap - 9302 Revolvery pistole ne jiné střelné zbraně - 9304 Zbraně ostatní ne zbraně sečné bodné - 9306 Bomby granáty miny náboje ap střelivo ostatní - 8805 Katapulty letecké aj příst pro výcvik letecký - 8804 Padáky i rotující části příslušenství KSA vydává ročně na obranu kolem 70 mld. USD (cca 10% HDP) a posledních letech roste o cca 20% ročně. Značnou část rozpočtu tvoří nákup nové techniky (např. rámcový kontrakt s USA z roku 2011 za 65 mld. USD, s UK na upgrade letounu Eurofighter a Tornádo za 15 mld. USD, či s FR (protivzdušná obrana, rekonstrukce fregat za cca 8 mld. USD) a DE (ochranný perimetr kolem hranic, chystaný nákup ponorek). V posledních letech se podařilo proniknout na saúdský trh i českým firmám, kterým se v minulosti vzhledem k zaběhnuté konkurenci a neexistence historických vazeb, nedařilo (vývoz speciálu v letech 2003-2009 činil v průměru pouze 0,6 mil. USD ročně). V letech 2010-2012 došlo k českému vývozu speciálu v průměru za 7 mil. USD ročně. Jedná se především o střelivo všeho druhu, výbušniny, protichemické vybavení, vozidla a elektronická zařízení. V roce 2013 došlo k vývozu vzduchových pušek a pistolí za 4,5 mil. USD a výbušnin za 4 mil. USD. Vláda KSA usiluje o přenos technologií na výrobu zbraní, munice a vojenských

dopravních prostředků do KSA (výhledově zabezpečení až 40% všech nákupů). Energetika Výroba a distribuce elektřiny - 902830 Elektroměry - 84 Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické Spotřeba elektrické energie roste ročně o 8%, což znamená požadavek na nově instalovaný výkon ve výši 4.000 MW ročně (nyní 50 GW instalovaného výkonu). V příštích 10 letech je v plánu výstavba 20 nových elektráren s celkovým výkonem 24 GW v hodnotě 50 mld. USD – zatím však na tradiční paliva – ropu a zemní plyn. Vzhledem k tomu, že se na výrobu elektřiny spotřebovává cca 1/3 těžby ropy, což znamená, že do roku 2032 musí KSA své kapacity ztrojnásobit, chystá se KSA na masivní rozvoj jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů energií. V červnu 2011 KSA oznámilo záměr vybudovat 16 jaderných reaktorů do roku 2032, ve kterých by se mělo vyrábět až 20% elektrické energie (25 GW instalovaného výkonu). V současné době probíhá projekt mapování potenciálu pro obnovitelné energetické projekty solární, větrné, geotermální a bioodpadní s výhledem kapacit ve výši 54 GW do roku 2032. Potenciál pro ČR je v dodávkách služeb a komponentů pro jaderné a solární elektrárny. Za tímto účelem hodlá ČR zařadit spolupráci v oblasti jaderné a obnovitelné energie na program 2. kola smíšené komise, které se má uskutečnit na podzim 2014 v Rijádu. Potravinářský průmysl Dovoz potravin - 102 Dobytek hovězí živý - 201 Maso hovězí čerstvé chl - 202 Maso hovězí zmrazené - 207 Maso droby drůbeží jedl - 40210 Mléko, smetana v prášku - 40221 Mléko, smetana v prášku - 40229 Mléko, smetana v prášku - 406 Sýry tvaroh - 10 Obilí - 170112 Cukr řepný surový, pevný - 1704 Cukrovinky bez kakaa (vč bílé čokolády) - 180631 Čokoláda plněná, v kusech - 180632 Čokoláda neplněná, v kusech - 1905 Zboží pekařské, pečivo Dovoz potravin do Saúdské Arábie v posledních letech roste tempem cca 12% ročně. Počet obyvatel roste o cca 3% ročně, nicméně vzhledem ke zvyšující se životní úrovni a demografickému složení (70% do 30 let) roste spotřeba potravin o 10% ročně. Nárůst dovozu v posledních letech je dán omezením dotací místním zemědělcům a strategickým přechodem na zabezpečování potravinových potřeb dovozem. Dovoz potravin do Saúdské Arábie tvoří 70% potravinového trhu a v roce 2012 dosáhl 22 mld. USD. Tento trend odráží i český vývoz do Saúdské Arábie, který v roce 2012 dosáhl historického maxima ve výši 20 mil. USD, v roce 2013 se snížil na cca 17. mil. USD (z důvodu poklesu vývozu cukru), nicméně stěžejní položky vývozu (mléčné výrobky, sušené mléko, cukrovinky) zaznamenaly růst. Podíl českého agrárního vývozu na celkovém vývozu ČR do KSA činil v roce 2012 cca 6%, v roce 2013 cca 4,5%. Potenciál je zejména v exportu cukrovinek, jejichž spotřeba roste o 9% ročně, a v oblastech zdravé výživy a „light“ produktů. Zdravotnictví Vybavení nemocnic - 2936 Provitaminy vitaminy deriváty směsi

- 2941 Antibiotika - 9011 Mikroskopy optické sdružené - 9012 Mikroskopy jiné než optické difraktografy - 9018 Nástroje lékařské chirurgické zubolékařské aj - 9021 Pomůcky příst ortopedické pro nedoslýchavé aj - 9402 Nábytek lékařský chirurg ap pro holičství aj - Služby nemocniční, rehabilitační, zdravotnické, lázeňské V současnosti je Saúdská Arábie největším trhem na zdravotní produkty a zdravotní služby v celé oblasti MENA. Jen trh s farmaceutickými výrobky je odhadován na 3,5 mld. USD a činí 60% trhu GCC. Předpokládá se že, všechny tři segmenty zdravotnického průmyslu, tedy trh léčiv, zdravotnické techniky i zdravotnických služeb, poroste v dlouhodobém horizontu tempem převyšujícím 10% ročně. Saúdský veřejný sektor se na poptávce podílí 40%, zbytek tvoří soukromé nemocnice a domácnosti. Trh je z 85% závislý na dovozech, v místě se vyrábějí zejména generická léčiva a jednoduchá zdravotní technika a spotřební materiál (pouze cca 15% poptávky). Poptávka po zdravotní péči výrazně roste s ohledem na vysoký růst populace (přírůstek 3% ročně), prodlužování délky života (v současnosti 74 let) a přibývání starších osob potřebujících zvýšenou zdravotní péči. Počet osob nad 60 let se má v příštích 15 letech zvýšit ze současných 1. mil. na 2,5 mil (přírůstek cca 9% ročně). Vláda má v plánu do roku 2020 současnou kapacitu lůžek zdvojnásobit, což představuje výstavbu nemocnic s celkovou kapacitou cca 60 tis. lůžek. Ve státním rozpočtu na rok 2014 činí výdaje na zdravotnictví druhou nejvyšší položku (29 mld. USD, 12,6% podíl na celkových výdajích, nárůst o 8 % oproti roku 2013). Nové projekty v této oblasti zahrnují výstavbu 2 zdravotních měst, 11 nových nemocnic a 11 zdravotních středisek a uvedení do provozu 132 rozpracovaných projektů. Sociální projekty zahrnují výstavbu 20 nových sportovních středisek a 16 sociálních a rehabilitačních středisek. Kromě výstavby nových nemocnic se KSA soustřeďuje též na zlepšení primární péče, kde současný počet 2000 středisek se má v příštích pěti letech zvýšit na 3000. Český vývoz zdravotnické techniky se v roce 2013 oproti předchozím letům zdvojnásobil a činil 4 mil. USD. Dopravní strojírenství Kolejová vozidla a bezpečnostní a signalizační zařízení pro železnice - 8607 Části součásti vozidel žel aj dopravy kolej - 8608 Materiál kolejový svrškový přístr návěstní ap - 8530 Přístroje elektrické pro řízení dopravy - 8604 Vozidla pro údržbu tratí želez aj kolejových - 8606 Vagóny nákladní pro žel aj dopravu kolejovou - 8605 Vozy osobní zavazadlové pošt aj bez pohonu V oblasti kolejových vozidel prochází KSA bezprecedentními změnami. V realizaci a přípravě je řada projektů v celkové hodnotě několik desítek mld. USD. K největším projektům patří saúdská část projektu Propojení železničních sítí států GCC ve výši 5 mld. USD (ve fázi přípravy), železniční spojení Rijád - Džidda, tzv. Saudi Arabian Land Bridge (ve fázi výběru konzultanta) v hodnotě 9 mld. USD, železnice Sever-Jih (nové úseky za cca 5 mld. USD), či v současnosti realizované spojení Džidda, Mekka, Medinah Yanbu (cca 4,5 mld. USD). Ačkoli z pohledu saúdského trhu oborových příležitostí je zde veliký potenciál pro české firmy, řadě z nich se zatím vzhledem k výrazné konkurenci nepodařilo prosadit (např. Škodě Transportation) Výjimkou je OHL ŽS Brno a Borcad (sedačky do vlaků). Kromě kolejových vozidel jsou možnosti zejména v oblasti signalizačních, zabezpečovacích a komunikačních zařízení. V 10/2014 se bude konat v Rijádu historicky první specializovaný veletrh Saudi Railways 2014, pokud bude mít tento veletrh příslušnou úroveň, zařadí ZÚ na rok 2015 do projektu PROPED prezentaci českých firem na tomto veletrhu. Dopravní strojírenství Městská doprava - 4011 Pneumatiky nové z pryže

- 8702 Vozidla motorová pro dopravu veřejnou osobní S rozvojem železniční sítě probíhá i rozvoj hromadné dopravy městských aglomerací se zaměřením na kolejovou dopravu. V roce 2012 byl zahájen projekt integrované dopravy Rijádu zahrnující kombinaci 180 km metra a 600 km autobusových linek, hodnota projektu cca 25 mld. USD. Dodavatelé na projekt metra i autobusů zde již byli vybrání (metro: 3 konsorcia nadnárodních firem, autobusy – pařížský dopravní podnik). V současné době je ve fázi přípravy dopravní řešení města Džiddy zahrnující kombinaci 108 km povrchového metra (3 linky s 208 vozy) a 750 km autobusových linek (816 autobusů), hodnota projektu cca 12 mld. USD a dopravní řešení města Mekky zahrnující 188 km lehkého metra s 88 stanicemi a 60 km autobusových linek, hodnota projektu 16 mld. USD. V roce 2014 byl schválen projekt integrované dopravy Dammamu ve výši 5 mld. USD zahrnující metro a autobusy. Aktuální sektorové příležitosti pro Saúdskou Arábii Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (http://www.businessinfo.cz/mop). SAK je největším dovozcem na Blízkém východě nejen díky své kupní síle, ale především proto, že saúdskoarabská domácí produkce nestačí na uspokojení místní poptávky. Vzhledem k relativně krátké historii vzájemných diplomatických a obchodních vztahů nelze těžit ze znalosti „české značky“, takže možnost uplatnění českých výrobků na zdejším trhu je determinována pouze kvalitou a cenou nabízeného zboží. Silná konkurence na trhu navíc vyžaduje jeho důkladné zmapování a systematická osobní jednání s partnery. K perspektivním položkám českého exportu a oborům, kde se mohou české výrobky a služby uplatnit patří: energetika (spotřeba elektrické energie roste ročně o 8 %, což znamená požadavek na nově instalovaný výkon ve výši 4 000 MW) a to jak klasická, tak v budoucnu zejména obnovitelné zdroje energie (fotovoltaika) a jaderná energetika (záměr výstavby 16 jaderných reaktorů do roku 2030) dodávky pro petrochemický průmysl (technologické jednotky, potrubní systémy, chladící systémy, čištění průmyslových vod) dodávky zařízení pro povrchovou těžbu (rypadla, pásové přepravníky, linky na řezání kamene, atd), stavba plynovodů a produktovodů (v roce 2010 vstoupila na místní trhu firma Plynostav, která založila joint-venture Plynostav Arabian Ltd. s místním partnerem Alinfrad a usiluje o zakázky v této oblasti) vodní hospodářství, zejm. dálkové rozvody vody, čistírny odpadních vod a systémy dešťové kanalizace, preventivní protipovodňová opatření, krajinné, inženýrství a hydroprojekty, architektonické služby pozemních staveb (residenční a kancelářské budovy), IT služby a technologie včetně PC komponentů. dodávky obráběcích a tvářecích strojů, středních a těžkých lisů, lisovacích linek, elektronických řídících systémů pro průmyslové stroje a pro chemický průmysl v souvislosti s postupující diverzifikací průmyslu v KSA dodávky zdravotnické techniky, vybavení nemocnic (nemocniční lůžka, nábytek, diagnostické přístroje), přenos českého lázeňského know-how a poskytování zdravotního personálu pro místní nemocnice. Investice do zdravotnictví rostou tempem cca 10 % ročně. spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje na projektech nanotechnologií, biotechnologií a obnovitelných energií, včetně jaderné energetiky. dodávky spotřebního zboží, zejména potravin (mléčné výrobky, cukr, ovocné nápoje) zpět na začátek 5.2. Kalendář akcí 16.-18.5.2016 - společná účast na veletrhu Saudi Safety and Security 2016 v Dammámu (financováno MZV) 2.-5.10.2016 - společná účast na veletrhu Saudi Agro Food (financováno MZV) zpět na začátek Souhrnná teritoriální informace

1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled 2. Zahraniční obchod a investice 3. Vztahy země s EU 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 7. Kontakty Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/s...-mapa-oborovych-prilezitosti-18975.html

byznys.ihned.cz Americký Starbucks daruje veškeré neprodané jídlo potřebným. Ročně ´nakrmí´ pět milionů hladových 8.4.2016 byznys.ihned.cz str. 0 Jana Niedermeierová, dga Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kavárenský řetězec Starbucks se v USA rozhodl bojovat s hladem i se svou ekologickou stopou. Na popud zaměstnanců věnuje 100 procent neprodaného jídla na charitativní účely. Dosud Starbucks zásoboval potravinové banky jen pečivem, nyní našel způsob, jak darovat i méně trvanlivé jídlo jako sendviče či saláty. Síť kaváren Starbucks podle CNN slíbila, že 100 procent neprodaného jídla ze svých prodejen ve Spojených státech daruje potřebným. Vedení řetězce odhaduje, že program nazvaný FoodShare poskytne hladovějícím jen v prvním roce fungování pět milionů porcí. Do roku 2021 plánuje Starbucks toto číslo zdesetinásobit. Podle amerického ministerstva zemědělství je ve Spojených státech ohrožen hladem každý sedmý člověk. V roce 2014 žilo v zemi 48 milionů lidí v nejistotě, kde seženou další jídlo. Na druhé straně se potravinami neuvěřitelně plýtvá. Nezisková organizace Feeding America odhaduje, že se v USA vyhodí asi 32 milionů tun jídla každý rok. Právě se sítí potravinových bank Feeding America se Starbucks spojil ve snaze snížit množství potravinového odpadu. Již dříve řetězec navázal spolupráci s organizací Food Donation Connection, která slouží jako prostředník mezi darujícími restauracemi a obchody a charitativními organizacemi, které jídlo rozdávají potřebným. Dosud však Starbucks potravinové banky zásoboval jen neprodaným pečivem. Nyní si stanovil novou metu a rozhodl se dárcovství rozšířit také o méně trvanlivé pokrmy jako sendviče nebo saláty. Ty budou každý den odvážet z více než sedmi tisíc prodejen chladící dodávky. V Kodani otevírá první supermarket s vyřazenými potravinami. Dánsko bojuje proti plýtvání jídlem - čtěte ZDE "Největší výzvou bylo najít cestu, jak uchovat potraviny během přepravy stále čerstvé. Snažili jsme se proto vymyslet řešení, díky kterému by jídlo ve chvíli, kdy dosáhne potřebné, bylo stále

zdravotně nezávadné a chutné," uvedla Jane Maly, manažerka značky společnosti Starbucks v prohlášení firmy. Celý proces se nakonec podařilo urychlit tak, že se jídlo ke strávníkům dostane do 24 hodin. Samotný nápad přitom nevzešel od vedení společnosti, ale přišli s ním zaměstnanci, které už nebavilo dívat se na zbytečné vyhazování jídla. "Díky tomuto programu jsou naši zaměstnanci pyšní na svou společnost a zároveň nám to umožňuje naplňovat naše hodnoty. Doufáme, že tím inspirujeme i další firmy," prohlásil šéf americké divize řetězce Starbucks Cliff Burrows. Firma chce tímto krokem nejen pomoci v boji s hladem, ale také zmenšit svou ekologickou stopu snížením množství odpadu na skládkách. Iniciativa Starbucksu je v souladu se snahou americké vlády, která si minulý rok stanovila za cíl, že do roku 2030 sníží plýtvání jídlem o polovinu. Neprodané jídlo už ve Spojených státech darují i jiné řetězce, mimo jiné Chipotle, Cheesecake Factory, KFC či Taco Bell. Na Taiwanu využívají zbytky jídla ke krmení prasat S plýtváním se snaží bojovat i evropské země. Například Dánsku se za posledních pět let podařilo snížit množství vyhozených potravin o 25 procent. V dánské metropoli Kodani dokonce nedávno otevřel první supermarket, který se slevou prodává potraviny s prošlou expirací. Francie zase nedávno prosadila zákon, který supermarketům zakazuje vyhazovat nebo znehodnocovat neprodané jídlo. I v Česku už fungují obchody, kde se s výraznou slevou prodávají potraviny s prošlou trvanlivostí. Jedná se ale převážně o konzervy, těstoviny a další balené výrobky. Čerstvé pečivo, maso, ovoce a zelenina, které supermarkety vyhazují nejčastěji, se zde koupit nedají. Supermarkety v Česku se dlouhou dobu zdráhaly prošlé potraviny darovat charitě, protože by musely z tohoto daru platit DPH, což pro ně bylo značně komplikované a nevýhodné. Od konce roku 2014 platí metodický pokyn Generální finančního ředitelství, podle kterého nemusejí odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Mohou tak jídlo posílat například potravinovým bankám nebo azylovým domům. Prosadí se ledničky na náměstí? Mají nakrmit lidi a zabránit plýtvání potravinami - čtěte ZDE V Asii se zase prosazuje využívání potravinových zbytků ke krmení zvířat. Například na Taiwanu farmáři tímto způsobem loni nakrmili 5,5 milionu prasat. Podařilo se jim tak snížit náklady na krmivo až o třetinu a účelně využít 610 tisíc tun zbytků, které by jinak skončily na skládkách. Ve většině západních zemí ale tato praxe není povolená. Velká Británii například zakázala krmit hospodářská zvířata zbytky potravin poté, co v zemi vypukla nemoc šílených krav. Podobný zákaz vydala i Evropská unie po rozšíření infekce slintavky a kulhavky. Výjimkou jsou pouze některé vedlejší produkty potravinářského průmyslu jako zpracovaný chmel či syrovátka. Spojené státy sice podobný federální zákon neschválily, nicméně 22 z 50 států tyto praktiky nedovoluje.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65236870-sta...-rocne-nakrmi-pet-milionu-hladovejicich

ct24.cz Jedna, dvě či tři sazby. Strany mají rozdílné názory na podobu DPH 10.4.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Sobotkova vláda by měla ještě tento měsíc určit, jak si představuje daně v příštím roce. Koaliční partneři se zatím rozcházejí v tom, jestli snížit daň z přidané hodnoty jenom u točeného piva a nealkoholických nápojů, nebo jestli do nižší sazby zařadit i základní potraviny. Opoziční KSČM by ale navrhovala novou pětiprocentní sazbu, ODS by zase vše přibližovala k jedné sazbě. Návrhy na podobu sazeb DPH se ve sněmovně různí. Dvě nejsilnější vládnoucí strany ČSSD a ANO ještě jasno nemají, zatímco lidovci žádné změny nechtějí. Na koaličním jednání by se měl řešit jak plán hnutí ANO na zlevnění točeného piva a nealkoholických nápojů, tak plán sociálních demokratů zlevnit základní potraviny a maso.

Fakta DPH v Česku DPH v Česku

Základní sazba DPH v roce 1993 činila 23 procent, později se snižovala až na 19 procent. Od roku 2010 ale zase roste, nyní činí 21 procent.

Snížená sazba DPH začínala na 5 procentech. Až v roce 2008 došlo k jejímu prvnímu zvýšení na 9 procent. Od roku 2013 činí současných 15 procent.

Od začátku roku 2015 je v platnosti druhá snížená sazba DPH, která představuje 10 procent. Spadá sem dětská výživa, léky a knihy.

ČSSD považuje zařazení zmíněných nápojů do 10procentní sazby DPH za populistické. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale chce hospodským kompenzovat náklady vzniklé ve spojitosti s blížící se elektronickou evidencí tržeb. „Chtěl jsem motivovat živnostníky, malé hospody, aby se nějakým způsobem zahojili,“ uvedl Babiš. Podle sociálních demokratů by mělo zlevnit spíš to, co lidé potřebují víc. Kromě čerstvého masa například máslo, chleba nebo mléko. „Pokud by mělo být točené pivo ve snížené sazbě DPH, pak tam ale dejme i základní potraviny,“ poznamenal předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Dopady změn DPH podle ČSSD (vlevo) a ANO (vpravo) na rozpočet Zdroj: ČT24

Dohoda mezi stranami nebude jednoduchá, ve hře jsou příjmy do státního rozpočtu. Zlevněním základních potravin, které jsou teď v patnáctiprocentní sazbě, by státní kasa přišla o čtyři až pět miliard korun. Nižší DPH na točené pivo a limonády by stálo zhruba čtvrt miliardy.Zpátky k pětiprocentní sazbě nebo i sloučení Své návrhy, jak změnit daňový systém, mají i opoziční strany. Například komunisti jdou ve svém návrhu dál a vedle potravin by snížili daň jak u knih, tak u dětské výživy nebo léků, které už teď spadají do nižší desetiprocentní sazby. KSČM by si totiž představovala novou sazbu ve výši pěti procent. Ztrátu příjmů do rozpočtu by strana podle poslaneckého návrhu kompenzovala vyšším zdaněním bohatých.

Jiří Dolejš člen sněmovního rozpočtového výboru

„Může se to promítnout do cen, může to mít poptávkový, tedy prorůstový efekt.“

Jiří Dolejš člen sněmovního rozpočtového výboru

Místo tří sazeb DPH by pak fungovaly dvě. Podobný počet navrhne i TOP 09, jejich výši ale chce vrátit nad úroveň před důchodovou reformou, která zaváděla druhý důchodový pilíř, aktuálně rušený. „To byly dvě sazby 20 a 10 procent,“ připomněl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Z pravice zní i návrh na to, aby se do budoucna zavedla jen jedna sazba DPH. „Vidíme cestu v postupném sbližování sazeb a nahrazení sazeb dvou nebo dnes tří sazbou jednou,“ prohlásil ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Opozice má své návrhy sazeb DPH připravené a chce je projednat při nejbližších úpravách daní ve sněmovně. URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...rany-maji-rozdilne-nazory-na-podobu-dph

Zemědělští diplomaté by mohli zamířit do Nigérie nebo Japonska 10.4.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika manakv Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká republika by mohla vyslat své zemědělské diplomaty do Nigérie nebo Japonska. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka. Česko má v současnosti čtyři diplomaty, kteří hledají nové odbytiště pro tuzemské zemědělské produkty v zahraničí, přibýt mají další tři. Čtveřice specializovaných diplomatů, kteří od ledna českým zemědělcům pomáhají hledat exportní příležitosti, působí v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku. Formálně jsou podřízeni velvyslancům, metodicky spadají pod ministerstvo zemědělství. Finanční náklady na každou z pozic vyjdou přibližně na 3,5 milionu korun ročně. „Jeho výhoda je ta, že plný servis poskytují naprosto zdarma, to je novum a jiné resorty to nedělají. Slibujeme si, že se české firmy této pomocné ruky chytí,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce lidovecký místopředseda a ministr zemědělství Marian Jurečka a dodal, že v současnosti rozhodují o obsazení trojice volných pozic: „Uvažuje se o Japonsku, Turecku, Nigerii, Ukrajině a USA.“ Zmiňované Japonsko přitom představuje exotický trh jen zdánlivě. V rámci vývozu do Asie totiž představuje jednoho z nejsilnějších českých partnerů; do země vycházejícího slunce se tak například už sto let vyváží český chmel, a zatímco do aktuálně protežované Číny čeští zemědělci v loňském roce vyvezli zboží za 585 milionů korun, v případě Japonska se jednalo o produkci v

hodnotě 1,1 miliardy korun. „Je to země, která je bohatá a nemá moc velké přírodní zdroje. Potraviny budou potřebovat vždycky a to je ten směr, kterým chceme jít - vyvážet zpracované produkty,“ prohlásila v této souvislosti Jurečkova náměstkyně Jaroslava Špalková.Ruská svízel

Profil Export zemědělských produktů

Nejvíc zemědělských produktů vyváží Česká republika na Slovensko, loni šlo o produkci v hodnotě 43 miliard korun. Druhé v pořadí je Německo (38 miliard) následované Polskem (21 miliard). Do Ruska se v loňském roce vyvezlo zemědělské zboží v hodnotě 2,3 miliard korun, do Spojených států za 811 milionů.

Nejvýraznější kontroverze se ale v současnosti vedou kolem ruské pozice, potažmo kolem českoruského zemědělského obchodu. Na evropské potraviny totiž Moskva uvalila embargo (v reakci na protiruské sankce Evropské unie), což vedlo k poklesu exportu zemědělských výrobců. Zatímco v roce 2014 v zemi čeští statkáři utržili bezmála tři miliardy korun (2,96), v loňském roce zaznamenali více než půlmiliardový pokles (vývoz za 2,35 miliardy). Agrární komora nyní apeluje na ministerstvo i evropské úřady, aby s Ruskem začaly jednat o perspektivě ukončení sankcí. „Zemědělci neprodávají zbraně, ale potraviny. Když jde o zemědělství, nemělo by se řešit, kdo a kde jakou vlajku vyvěšuje,“ prohlásil prezident agrárníků Miroslav Toman, který vedl Jurečkův resort v době Rusnokovy vlády. Stávající ministr ovšem takové myšlení odmítá. „Otázka ruské agrese vůči Ukrajině je území nejvyšší prioritou,“ prohlásil v rozhovoru s Václavem Moravcem. „Chápu těžkou situaci našich zemědělců a hledám cesty, jak zodbytovat naše zboží jinde, ale nemůžeme vyměnit lidská práva za to, že budeme vyvážet zboží do Ruska.“

Jurečka zároveň upozorňuje na to, že ruský zákaz se týká jen mléčných výrobků a ovoce a zeleniny (což ještě víc než Prahu postihuje Varšavu a Pobaltí). Zemědělský diplomat se ale může soustředit na hledání nových možností pro jiná zemědělská odvětví, podle ministra čeští exportéři do Ruska vyvážejí i technologie pro potravinářské podniky.

přehrát

video Jurečka vs. Gazdík: Zemědělská diplomacie i Panama Papers

Nová trojice zemědělských diplomatů by mohla do zámoří zamířit do konce roku. Mezi požadavky jsou kromě ukončeného vysokoškolského vzdělání nejlépe ekonomického směru minimálně tři roky praxe v mezinárodním obchodu či v obchodní politice. Agrární diplomaté musí také dosáhnout požadovaného stupně znalosti dvou cizích jazyků a prokázat znalost teritoria. Podmínkou pro jejich vyslání je také bezpečnostní prověrka na stupni Tajné. URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...-mohli-zamirit-do-nigerie-nebo-japonska

ČRo - cb.cz Jáhly jsou bezlepkové, zahřejí, pomohou lidem ve stresu. Hodí se jako příloha i do mnoha jídel 11.4.2016

ČRo - cb.cz str. 0 publicistika

Štěpánka Kutišová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stále častěji se setkáváme s citlivými reakcemi na všudypřítomnou pšenici, a tak si uvědomujeme, že je potřeba dát větší prostor i jiným plodinám. Naši předkové měli jídelníček mnohem pestřejší a jedním z nejoblíbenějších slovanských pokrmů byly jáhly. Jedná se o vyloupané kuličky prosa, které se často využívají jako krmivo pro domácí opeřence. Nebojte se ale vzít si od papoušků tuto velmi chutnou a výživnou potravinu i na vlastní talíř. Koneckonců, v Evropě jáhly dominovaly až do 16. století, kdy je začaly postupně vytlačovat brambory přivezené z Ameriky, pěstování rýže na evropském kontinentu a stoupající produkce pšenice a výroba těstovin. Proso pochází z Asie a Afriky. Podle některých zdrojů bylo v Číně známo již před sedmy tisíci lety. Jeho vyloupáním vzniknou malé kuličky, které se vaří a používají do mnoha tradičních jídel: sladkých i slaných kaší, jahelných škubánků, sladkých i slaných jahelníků se sušeným ovocem nebo houbami. Jáhly se podávaly i při svatebních hostinách a prý přinášely bohatství.Jáhly jsou bezlepkové, takže se skvěle hodí k modernímu trendu bezlepkových produktů. Jsou vhodnější než průmyslově vyráběné bezlepkové potraviny s vysokým podílem škrobovin z bílé rýže, kukuřice a brambor, které mají poměrně vysoký glykemický index. Jáhly mají vzhledem k obsahu vlákniny střední glykemický index, který předčí i například plátek celozrnného pšeničného chleba.Další báječnou věcí na jáhlách je jejich výživová hodnota, která své běžné konkurenty hravě strčí do kapsy. Jsou zdrojem hořčíku, draslíku, fosforu, křemíku, mědi, železa, manganu a zinku. Obsahují látky, které chrání zdraví našich očí, a znatelné množství B vitamínů. Díky tomu patří mezi stravu vhodnou pro rekonvalescenty, studující, pracující, stresované a vyčerpané jedince.Čínská medicína považuje jáhly za zahřívající potravinu, která posiluje funkci ledvin a očí. Nezahleňují. Mohou být protiváhou nevhodných přílohových jídel, jako jsou pečené brambory, hranolky, bílá rýže, běžné pečivo, bramborové kaše a další.Jáhly obsahují mastné kyseliny, které při oloupání a delším skladování žluknou. Proto mohou mít nespařené jáhly mírně nahořklou chuť. Té se vyvarujeme delším máčením nebo spařením v horké vodě, v níž je necháme stát alespoň půl hodiny a také je několikrát propláchneme. Následná příprava je již jednoduchá: vaříme asi 15 až 20 minut v mírně osolené vodě.http://www.rozhlas.cz/varimesrozhlasem/portal/Jáhly s bílým zelímSuroviny: 5 lžic jáhel 100 až 200 gramů bílého hlávkového zelí 1 menší cibule 1 lžičky soli 2 lžičky ghí nebo olivového oleje pažitka nebo petrželkaDo tlakového hrnce nalijeme dva hrnky vody a zahřejeme k varu. Jedním hrnkem této vody spaříme jáhly. Zelí a cibuli nakrájíme na menší kousky a nasypeme do hrnce. Přidáme spařené jáhly a sůl, hrnec uzavřeme. Vaříme na mírném ohni asi 20 minut.Po otevření obsah hrnce dobře promícháme. Pokud je jídlopříliš řídké, ještě ho zahříváme a mícháme dřevěnou vařečkou, dokud se nezahustí. Vmícháme trochu másla nebo oleje. Můžeme dochutit trochou kvalitní sójové omáčky nebo přidáme lžičku sezamové pasty tahini. Posypeme pažitkou či jinými bylinkami, trochou syrové cibule. Podáváme se zeleninovým salátem.Pokud neradi vaříte v tlakovém hrnci, použijte běžné nádobí, pokrm však déle na mírném ohni vařte. Skvělé je i vaření jáhel s jinou zeleninou - kedlubnem, květákem, mrkví, brokolicí, pastinákem a podobně.Jahelný salát s cizrnou a špenátemSuroviny: 1 šálek jáhel 1 menší plechovka sterilované kukuřice 1 sterilovaná cizrna 1 cibule 500 gramů čerstvých špenátových listů 2 stroužky utřeného česneku 1 lžička mletého kmínu pepř, sůl olivový olej 3-4 lžíce citronové šťávy nastrouhaná kůra z 1 bio citronu 1 avokádo čerstvý tymián, oregano nebo jiné dostupné bylinkyJáhly propereme a spaříme horkou vodou. Propláchneme. Následně vaříme s vodou v poměru asi 1:2 po dobu 15 minut. Po uvaření necháme ještě asi 5 až 10 minut odstát pod pokličkou.Cibuli nasekáme najemno a zpěníme na pánvi s olivovým olejem. K zezlátlé cibulce přidáme kukuřici, cizrnu a společně asi 5 minut restujeme. Občas promícháme. Přidáme kmín, česnek a dochutíme pepřem a solí. Společně dalších 5 minut restujeme, dokud česnek neprovoní pokrm. Přidáme proprané špenátové listy a podusíme několik minut do zvadnutí. Směs poté smícháme s hotovými jáhlami a necháme vychladnout.Mezitím připravíme zálivku z olivového oleje, citronové šťávy, citronové kůry, pepře a soli. Všechny suroviny promícháme a vlijeme do směsi jáhel a špenátu. Ještě jednou promícháme, aby se zálivka dostala ke všem surovinám. Na závěr přidáme čerstvé bylinky a avokádo. Vložíme do lednice a necháme vychladnout. Skvěle chutná i druhý den.Kuřecí jáhlové rizotoSuroviny: 200 gramů jáhel 250 gramů kuřecích prsíček 3 barevné papriky 1 velká cibule 6 menších rajčat olivový olej sůl, pepř majoránka, pažitkaNakrájenou cibuli osmažíme na oleji, přidáme proprané jáhly a vše krátce opražíme. Potom zalijeme horkou vodou v poměru 1:2 (jáhly:voda), osolíme a vaříme do měkka. Hotové jáhly by měly být sypké.Mezitím na oleji osmažíme kuřecí prsíčka nakrájená na tenké nudličky, přidáme nakrájené papriky, rajčata,

zalijeme trochou vody, osolíme a krátce dusíme, až se vypaří přebytečná voda. Nakonec vmícháme jáhly, dochutíme majoránkou, pepřem a čerstvou pažitkou.Rizoto podáváme se zeleninovým salátem, případně dochutíme malým množstvím parmazánu. Vyzkoušet můžeme i verzi s kari a kurkumou.Slaná jahelná kašeSuroviny: 70 gramů jáhel 50 gramů strouhané mrkve 50 gramů strouhaného celeru 50 gramů cherry rajčátek 10 gramů sezamové pasty tahini petrželková nať stroužek česneku majoránka himálajská sůlJáhly propláchneme, spaříme, uvaříme. Jakmile jsou hotové, vložíme do mísy, přidáme strouhanou mrkev, celer a na čtvrtky pokrájená cherry rajčátka. Dochutíme solí, prolisovaným česnekm a tahini. Posypeme majoránkou a petrželkou.Jahelné knedlíkyVařené jáhly spojíme s menším množstvím bezlepkové mouky (amarant, cizrna, kaštan...), osolíme, případně přidáme jedno vejce. Knedlíky vaříme v osolené vodě, dokud nevyplavou. Dochutit můžeme i bylinkami či spařenými kopřivami. Skvělé!Pórek je antibiotikum, pomůže proti jarní únavě a hodí se do mnoha receptůAvokádo je superpotravina. Využijte ho v kuchyni a udělejte z něj kosmetickou maskuBatáty patří mezi nejstarší potraviny. Připravte z nich kaši, polévku i placičkyVšechny díly pořadu Přírodní lékárna najdete ZDE.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1602221

ČRo - ostrava.cz Křížem krajem po stopách řeznického cechu ve Štramberku ČRo - ostrava.cz str. 0 publicistika Kateřina Daňková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.4.2016

zpět Šest malých krámků se spouštěcími pulty a důmyslný prodejní systém. Tak to vypadalo v 19. století ve štramberském řeznictví. Domek s šindelovou střechou stojí ve městě dodnes. Pokud plánujete výlet do malebného Šramberku, nenechte si ujít návštěvu tamního informačního centra. Nejen, že se dozvíte zajímavé tipy na výlety, ale zároveň navštívíte stavení s velmi zajímavou historií. Ještě do první poloviny 20. století totiž v domečku nedaleko hlavního náměstí působili štramberští řezníci.„Masné krámy byly postaveny roku 1822. Stavělo to pět řezníků, šestá byla obec, která se na tom podílela,“ připomíná milovník štramberské historie Josef Hrček.Ony masné krámy jsou vlastně objekt bílého domku se znakem informačního centra. Stojí z boční strany štramberské radnice při příjezdu na náměstí.„V tom domě bylo šest zaklenutých kójí a střední hala s dřevěným stropem a z té haly se prodávalo maso. Zajímavé na tom je, že se ti řezníci museli po určité době střídat, protože ti u hlavního vchodu měli určitě větší tržbu než ten, který byl v rohu,“ popisuje tehdejší marketingový systém pan Hrček.Dnes už ale není v masných krámech po řeznících ani památky. Prodej masa tady vystřídalo nejdříve městské muzeum, potom expozice Zdeňka Buriana a naposledy městské informační centrum s galerií. A ani to se tady už dlouho nezdrží.„Muzeum Novojičínska plánuje v této prostoře udělat velké zásahy. Chtějí to opravit a mělo by z toho být nějaké archeologické pracoviště, kde budou určitě sbírky, protože Štramberk má velmi rozsáhlou sbírku zkamenělin a pravěkých artefaktů. Takže chtěli bychom, aby to nějakým pěkným způsobem doplňovalo tu štramberskou nabídku,“ prozradila vedoucí štramberské kultury Anna Rašková.Více se o štramberských masných krámech dovíte, když si poslechnete záznam našeho magazínu Křížem krajem (viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘).Jeskyně Šipka ve Štramberku svého času doslova přepsala učebniceKostel v štramberských Tamovicích má nový šperkBezručova vyhlídka, Motýlí údolí... Lašská naučná stezka vám ukáže spoustu pěkných místBezručova vyhlídka v Sedlištích je oblíbeným místem výletníků


ČRo - strednicechy.cz SZPI uzavřela nelegální výrobnu tofu, které se prodávalo v pražské tržnici Sapa ČRo - strednicechy.cz str. 0 aktualne ČRo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.4.2016

zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) spolu s policií zavřela nelegální výrobnu tofu, které se prodávalo v pražské tržnici Sapa. Ve výrobně panovaly nepřijatelné hygienické podmínky, v nichž nebylo možné vyrábět bezpečné potraviny. Jednalo se totiž o garáž a stropy, stěny i podlahy byly v dezolátním stavu. „Inspektoři zjistili zaplísnění celé provozovny, stejně jako výskyt myšího trusu. Provozovna také nebyla nějakým způsobem zajištěna proti pronikání škůdců,“ popisuje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Z šetření vyplynulo, že převážná část tofu vyrobeného v provozovně v Šeberově se zřejmě prodávala v tržnici Sapa v nedaleké Písnici. Jestli provozovna zásobovala ještě někoho dalšího, budou úřady ověřovat.„V tuto chvíli nemáme informace o konkrétní zdravotní nebezpečnosti, nicméně na základě podmínek, ve kterých potraviny vznikaly, je zde významné riziko kontaminací. Určitě doporučujeme všem spotřebitelům, kteří by mohli mít takovou potravinu doma, aby ji nekonzumovali,“ upozornil Pavel Kopřiva.Inspektoři na místě uložili zákaz užívání prostor a zároveň zakázali dále zpracovávat a uvádět do oběhu sójové boby v celkové hmotnosti 1650 kg. S provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. Nelegální výrobnu odhalil speciální policejní tým Regulátor, který se zabývá právě trestnou činností v areálu libušské tržnice Sapa.„Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje tržnici Sapa poměrně intenzivně a dlouhodobě. V loňském roce se zde uskutečnilo kolem 40 kontrolních akcí. Při převážné většině byla zjištěna velká řada opravdu závažných pochybení,“ dodal Pavel Kopřiva.Kontroloři zjistili, jak vypadá biologická válka bakterií. Letos už bylo zavřeno 24 restauracíSZPI nařídila Aholdu stáhnout mraženého pangase. Zhruba půl výrobku tvoří vodaPlíseň, myší trus, nepořádek. Tak to vypadá v některých obchodech a restauracích na VysočiněČeský spotřebitel chce stejnou kvalitu potravin jako západní, potvrdil průzkum SZPIKaždá třetí vloni zkontrolovaná restaurace porušila předpisy, zjistila inspekce


Delikátní skotská vejce. Vejce obalená mletým masem si zamilovala i Sandra Pogodová ČRo - strednicechy.cz str. 0 recepty_pochoutky Patrik Rozehnal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.4.2016

zpět V letošním průvodci Michelin dostala ocenění i řeznická hospoda Maso a kobliha. Do podniku Paula Daye zavítali také Patrik Rozehnal s Naďou Konvalinkovou, kteří se učili vařit skotská vejce. Pochoutku z mletého masa s radostí vyzkoušela i herečka Sandra Pogodová. Poslechněte si celý pořadSkotské vejce5 vajec340 g mletého vepřového masamoukastrouhanka + asijská strouhanka Pankoolejpepřsůlsměs bylinek (rozmarýn, tymián, šalvěj)Vaříme s rozhlasemPostup:Vajíčka uvaříme naměkko ve vroucí vodě. Snažíme se vybrat stejně velká vejce, protože jenom tak docílíme stejného uvaření. Vaříme 6,5 až 7,5 minuty. Po uvaření je necháme ihned vychladit v ledové vodě (může být i s ledem), aby se zastavil var a žloutek zůstal tekutý.Namleté maso ochutíme solí a směsí bylinek a vyšleháme aspoň 5 minut v kutru, aby pěkně

drželo na vajíčku. Strouhanku ani vajíčko nepřidáváme! Do masa můžeme při šlehání dát pár kostek ledu.Uvařená a vychladlá vejce obalíme v ochuceném masu. Na jedno vejce použijeme 85 gramů masa. Ideální je si nejprve připravit z masa placku, do které vejce obalíme. Nelekejte se, na vejci budeme mít cca 1 cm vrstvu masa.Následně obalíme v trojobalu (mouka, vejce, strouhanka). Pouze strouhanku můžeme smíchat s asijskou Panko strouhankou.Smažíme buď ve fritovacím hrnci, nebo na rozpálené pánvi s olejem. Oleje musí být velké množství, aby v něm vejce bylo ponořené a smažilo se rovnoměrně. Před podáváním vejce rozpůlíme, případně dochutíme solí a pepřem. Pro konzumaci se nemusí používat příbor.Co je PANKO strouhanka?Lehká a křupavá strouhanka. V porovnání s běžnými strouhankami vytvoří hrubší strukturu. Japonské strouhanky jsou delikátnější a absorbují méně oleje než evropské. Zakoupíte ji v běžné obchodní síti.Milan PekárekVyučil se U Krbu v Praze – Malešicích. Miluje českou kuchyni, například vařené hovězí maso s bramborem a holandskou omáčkou nebo slepici na paprice. V současnosti je pravou rukou Paula Daye v řeznické hospodě Maso a kobliha v Petrské ulici, která v roce 2016 získala v průvodci Michelin ocenění Bib gourmand. Znamená to, že se tam vaří dobrá jídla za slušnou cenu.Kulajda s pošírovaným vejcem od šéfkuchaře Petra ŠmrhyHergot fagot, to je dobrota, prohlásil Jan Vlasák po ochutnání masových koulíPečený jelení hřbet s kaštanovým pyré uchvátil i houslistu Jaroslava Svěceného


ČT 1 Shrnutí 7.4.2016

ČT 1 str. 3 17:35 Černé ovce

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A teď se pojďte podívat, jaké nejzajímavější informace jsme vysílali tento týden. Vyzkoušeli jsme několik druhů bujónu v kostkách a v mističkách. Zajímalo nás hlavně, co všechno obsahují. Hana STŘÍTECKÁ, Zdravá potravina z.s., Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany -------------------Je tam jedlá sůl, škrob, částečně ztužený palmový tuk, což je zrovna tuk, který bychom neměli obecně vůbec jíst, a látky zvýrazňující chuť, což je glutamát, cukr, řepkový olej, sušená zelenina. Pak je tady hovězí maso v půl procentu a regulátory kyselosti: kyselina citronová. Barvivo, amoniakální karamel. Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka -------------------Co to je? Hana STŘÍTECKÁ, Zdravá potravina z.s., Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany -------------------Což bohužel není přírodní karamel, je to vlastně synteticky vyráběné, a dokonce tenhle typ karamelu může i způsobovat to, že některé léky se třeba hůře vstřebávají nebo se snižuje jejich účinnost. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Slaná chuť v kostkách převládala, a to není dobře. Hana STŘÍTECKÁ, Zdravá potravina z.s., Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany

-------------------1 gram na 100 mililitrů, takže když si vezmeme, že polévka je těch 300 mililitrů, to znamená 3 gramy, jsme přes polovičku denní dávky, která je 5 gramů. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Zaujal nás také případ vlhkého bytu. Byl nový, za 3,5 milionu korun. Přesto se v něm držely plísně. Magdalena MANDLEROVÁ -------------------Od začátku tu byla evidentně vysoká vlhkost. Ze začátku, hned po tom, co jsem se nastěhovala, tady byly obvodové lišty začernalé v ložnici, které se vyměnily, to se dál nezkoumalo, protože mě neustále ubezpečovali, že to je novostavba a že musí ještě vyschnout a podobně. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Situace se ale nelepšila ani při častém větrání. Kateřina KLÁNOVÁ, soudní znalkyně, specializace měření a hodnocení výskytu bakterií a plísní v životním prostředí člověka -------------------Já jsem v téhle místnosti zjistila vysokou vlhkost zdí, což neodpovídá parametrům, požadavkům stavebního zákona. redaktorka -------------------Je tady plíseň také? Kateřina KLÁNOVÁ, soudní znalkyně, specializace měření a hodnocení výskytu bakterií a plísní v životním prostředí člověka -------------------Já si myslím, že tady v těch místech za tou podlahou je plíseň. Tam, kde byla ta lišta, tam určitě, já tam tu plíseň vidím i cítím. Ladislav ŠTĚPÁNEK, zpracovatel znaleckého posudku technického stavu bytu pro paní Mandlerovou -------------------Ta vlhkost pravděpodobně přichází zespoda, to znamená spodní stavbou, takže vypadá to na závadu v založení spodní stavby. Tam jsou dvě věci, který to můžou ovlivnit, a to je drenáž objektu a potom izolace spodní stavby. Drenáž objektu tady úplně chybí, což je pro ten objekt nepříjemné v tuto chvíli. Zachránila by to hydroizolace, ale ta to stoprocentně taky nezachraňuje, takže může být špatně provedená hydroizolace. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Zničení plísně a oprava bytu bude asi nákladná. Ale stavební společnost stále jen doporučuje větrat. Zbývá tedy jen soud. A teď pojďme ke spotřebitelským novinkám. Kontrola Státní veterinární správy a Policie odhalila prodej masa neznámého původu. Maso, které směřovalo do obchodů a restaurací v pražské tržnici SAPA, mělo smyslové změny. Jednalo se o zboží, které veterináři označili jako určené k likvidaci. Obchodník musí nechat na své náklady zlikvidovat 1800 kilogramů masa a kvůli ohrožení zdraví spotřebitelů s ním bylo zahájeno správní řízení. A kontrola se týkala také prodeje tuhých paliv. Téměř v polovině případů prodávající porušili předpisy. Například dodávali spotřebitelům méně uhlí, než si objednali, ale účtovali jim více peněz. Také kvalita pokulhávala. Ze 14 vzorků hnědého uhlí jich 5 nevyhovělo jakosti. Stížnosti spotřebitelů rostou, proto budou kontroly prodeje tuhých paliv pokračovat. Domníváte se, že pokud máte cestovní pojištění, pokryje vám všechna rizika? Nemusí to tak být, neboť některé pojišťovny vylučují škody způsobené teroristickým útokem. A podobné je to i u životního pojištění. Odškodnění by v takovém případě nepřiznalo čtrnáct z dvaceti pojišťoven.

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Kdo říká pravdu, ten nezemře na nemoc, protože se jí nedožije. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A to říká kdo? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------To říkám já. Ale první s tím prý přišel Čingischán. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------No my se pravdy nebojíme. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A vy se zase můžete spolehnout na naše informace. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Hezký víkend a na viděnou opět v pondělí.

Šance pro změnu DPH 10.4.2016

ČT 1 str. 1 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michal KUBAL, moderátor -------------------Dobrý večer. Neděle 10. dubna a její Události. Vítá vás Michal Kubal. Ještě tento měsíc by mělo být jasno, jak si vláda představuje v příštím roce. A kabinet čeká třeba souboj o to, jestli snížit DPH u některých výrobků. Ve hře je levnější pivo nebo základní potraviny. O to svedou velký souboj sociální demokrati a hnutí ANO. Koalice se naopak shoduje, že zavede ještě větší slevy pro rodiny s dětmi, výraznější než ty, které tento týden schválil Senát. Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka -------------------Zlevnit točené pivo, ale i nealkoholické nápoje. Plán hnutí ANO. Zlevnit základní potraviny a maso. Plán sociálních demokratů. Oba návrhy jsou ve hře. I když sociální demokracie považuje zařazení piva a nealka do 10procentní sazby DPH za populistické, Andrej Babiš ale chce hospodským kompenzovat náklady za elektronickou evidenci tržeb. Andrej BABIŠ, ministr financí, předseda hnutí /ANO/ -------------------Zase motivovat ty živnostníky, malé hospody, aby nějakým způsobem se trošku na tom zahojili. Václav VOTAVA, předseda sněmovního rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Pokud teda by mělo být pivo ve snížené a točené pivo ve snížené sazbě DPH 10procentní, pak tam ale dejme i základní potraviny. Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka

-------------------Podle sociálních demokratů by tak místo piva mělo zlevnit spíš to, co lidé potřebují víc, kromě čerstvého masa třeba máslo, chleba a nebo mléko. Dohoda ale nebude jednoduchá. Jde totiž o příjmy do státního rozpočtu. Zlevněním základních potravin, které jsou teď v 15procentní sazbě, by státní kasa přišla o 4 až 5 miliard. Snížení DPH na točené pivo a limonády by stála zhruba čtvrt miliardy. Komunisti jdou ve svém návrhu ještě dál. Vedle potravin by podle nich měly být levnější třeba i knihy a taky dětská výživa nebo léky, ze kterých se teď odvádí 10 procent. KSČM chce, aby všechno spadalo do jediné, nově vzniklé 5procentní sazby. Ztrátou v rozpočtu by strana podle poslaneckého návrhu kompenzovala vyšším zdaněním bohatých. Jiří DOLEJŠ, člen sněmovního rozpočtového výboru /KSČM/ -------------------Ten výrazný skok je proto, že se to může promítnout do cen, že to může mít poptávkový, tedy prorůstový efekt. Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka -------------------Místo 3 sazeb DPH by tak vznikly jen 2. Ty navrhne i pravice. Ale podobně vysoké jako před její důchodovou reformou. A do budoucna chce zavést jen sazbu 1. Miroslav KALOUSEK, předseda strany, místopředseda rozpočtového výboru PS /TOP 09/ -------------------Vrátit to na tu původní výši před 2. pilířem, a to byly 2 sazby ve výši 20 a 10. Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/ -------------------My vidíme cestu v postupném sbližování těch sazeb a nahrazení 2 sazeb nebo dnes 3 sazbou 1. Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka -------------------Opozice má své návrhy sazeb DPH připravené a chce je projednat při nejbližších úpravách daní ve sněmovně. 2 nejsilnější vládnoucí strany ale ještě jasno nemají a lidovci žádné změny nechtějí. Jestli vůbec a kdy tak zlevní pivo nebo maso, budou nejdřív probírat na koaličním jednání. Ivan Lukáš a Kateřina Jirovská, Česká televize.

ČT 2 Hlubinná ekologie: Laudato si' 10.4.2016

ČT 2 str. 1 10:30 Nedej se

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog -------------------Encyklika Laudato si' nebo plným názvem Laudato si' - "Pochválen buď, můj Pane", ale také "náš Pane", je encyklikou neobyčejně komplexní, která má celou řadu předchůdců, ale žádný z nich se v tak ucelené celostní formě nezabývá opravdu vším. Oběma hemisférami světa, který tvoří příroda na straně jedné a společnost na straně druhé. Encyklika je ekumenická, encyklika je dílem, které se vědomě, plánovitě a záměrně obrací skutečně ke všem, bez rozdílů stáří, pohlaví, bez rozdílu vyznání, náboženského vyznání, ale i, řekl bych, osobnostních nebo profesních konfesí, encyklika oslovuje opravdu každého. Hana LIBROVÁ, socioložka, bioložka, environmentalistka -------------------Environmentální žal u nás slyšíme málo v Čechách. To slovo se, nebo to sousloví se celkem

nepoužívá a mohli bychom zrovna tak dobře říct bolest, zármutek, truchlení. Tak ten žal nebo bol, to evokuje Bayerna to evokuje, mladého Werthera, to evokuje našeho Máchu, ale skutečně ta, ten vlastní žal environmentální je spíše z oblasti psychiatrie nebo psychologie, nejspíš analytické psychologie a tanatologie, což je nauka o umírání. Jan PIŇOS, tiskový mluvčí Hnutí Duha -------------------Já nejsem milovníkem statistik, já jsem člověk praxe a empirie a fakt mě nebaví číst červený knihy ohroženejch druhů, nekupuju si tuhle literaturu, ani to nestuduju na internetu, takže nějakou globální statistiku vymírajících druhů nepovím, ale tam, kde je to jasně vidět a rychle, je klima. Tady nám ty hodiny globální tikají úplně evidentně a pokud nezkombinujeme nějak svoje obrovský lidský snažení s nějakým zázrakem, tak, tak prakticky už není moc velká šance, že by to mohlo dopadnout dobře. Milan SMRŽ, expert na obnovitelnou energetiku -------------------Vidíme tam, že moře byla vylovena na jednu desetinu během posledních 50 let, vidíme, že technické kovy některé byly ... během několika málo desetiletí dojdou, viděli jsme, že spálili polovinu konvenčních zásob fosilních paliv, vidíme, že nekonvenční fosilní zdroje, které, kterých je, zdá se, dost, že ty zatěžují životní prostředí mnohem více, než ty konvenční. Mám namysli třeba fraking nebo těžbu ropných písků v provincii Alberta v Kanadě, vedle toho rostou válečné konflikty kvůli ropě, ale právě i kvůli pitné vodě, dramatická rychlost vymírání druhů je tisíckrát až desettisíckrát větší, než je přirozená. Samozřejmě už Buddha říkal, že co vzniká, zaniká, ale jde vždycky zase jenom o rovnováhu. Jde o to, aby, co vzniká, aby stejnou rychlostí zanikalo, nebo obdobnou rychlostí a aby v tom nebyla nějaká nesmyslná disproporce. Hana LIBROVÁ, socioložka, bioložka, environmentalistka -------------------Ten environmentální žal znamená truchlení po zániku něčeho živého, nějaké, myslím jako nějaké biologické bytosti. Nemusí to být jenom jedinec, nějaký zvířátko nebo nějaká vzácná rostlina, ale může to být i krajinný celek a velmi často to bývá právě nějaký krajinný celek, který způsobuje při zániku, při zanikání způsobuje žal pozorovateli. Jan PIŇOS, tiskový mluvčí Hnutí Duha -------------------Takže jednak dramaticky mizí půda, už je zastavěných u nás 11 %, bezmála 11 % plochy, z toho 3 % zabírají dopravní stavby a jenom tři desetiny procenta zabírá divočina, to znamená území, které je ponechané přirozenému vývoji. A my bysme třeba ... chtěli, aby to bylo desetkrát tolik, aby bylo aspoň tolik divočiny, jako je tady území pro asfalty, pro auta. Takže krajina zastavovaná a další věc, co se s ní děje. Je to samozřejmě nevratná destrukce, když někde se postaví sklady, a pak firma odejde, tak těžko kdo, někdo ten beton promění zpátky v ornici. Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog -------------------Encyklika si všímá toho, že jediný člověk mezi všemi živými tvory této planety produkuje odpady. Zatímco příroda je bytostně bezodpadovým systémem a příroda jako taková, všichni podceňovaní mloci, korýši, nevzhledná, na pohled ošklivá a protivná zvířátka, nedělají nic jiného, než, že tvoří jeden funkční celek, jeden funkční nadorganizmus, který si dokáže dokonale vyhovět. Je to až člověk, který ve své kultuře odpisu dokáže říct: "Nechci tě, jsi odpad." Hana LIBROVÁ, socioložka, bioložka, environmentalistka -------------------Ti nositelé environmentálního žalu jsou většinou ochránci přírody. Není to fenomén, který by byl nějak všudypřítomný ve veřejnosti třeba. I když si myslím, že většina z nás, ač nejsme ochránci přírody, tak zažíváme environmentální žal nějak nárazově v nějakých situacích. Třeba se vypravíte do svého rodiště nebo do místa, které znáte z dětství a máte ho spojeno s nějakým, s nějakým zážitkem estetickým, přírodním a tam přijdete po letech a vidíte, že tam prostě je alej vykácená, nebo, nebo nějaká podivná hráz je v místě, kde prostě dříve byla nějaká krásná lučina, nějaké údolí pěkné. Takže myslím si, že skutečně ten žal zažíváme i, zažíváme i my, kteří nejsme zrovna

ochránci přírody. Jan PIŇOS, tiskový mluvčí Hnutí Duha -------------------Kolik jenom se nastavilo u nás obludných staveb, hangárů, nějakých strašných skladů, věží mobilních operátorů, kde na jednom kopci vedle kapličky stojí hned dvě věže, jako kdyby se operátoři nemohli shodnout a postavit, sdílet jednu společnou zeď. Tomu jsme třeba čelili v CHKO Broumovsko v době boomu těch, tady těch věží operátorových kolem roku 2000 ohromně, kdy jich tam chtěli postavit asi 40 na 400 čtverečních kilometrech nádherné krajiny. Tak to je taky velká ztráta, protože jsme kvalitou prostředí, v kterým žijeme, jsme ovlivňovaní daleko víc, než si běžně připouštíme, včetně krásy. Krása je ohromně důležitá hodnota pro lidský život a když budeme vyrůstat v ohyzdným prostředí, tak nebudeme mít k němu asi tak vztah ho potom ochraňovat. Tak to mě mrzí, že se s naší krajinou děje a vlastně, jakoby tady ani v České republice už nebyla žádná instituce, která by se krajinou zabývala. Hana LIBROVÁ, socioložka, bioložka, environmentalistka -------------------Mezi tím osobním žalem a tím environmentálním jsou některé rozdíly. Ten žal ekologický je dokonce méně léčitelný než ten osobní a ty dimenze, ve kterých se, ve kterých se ty dva typy žalů liší, jsou asi troje. Ten první se označuje často jako žal nesmyslný, zatímco v případě osobního žalu jsme smířeni, jsme smířeni s tím, že každý člověk je smrtelný, že starý člověk v rodině onemocní, posléze stoná, umírá a že to má jakýsi smysl, že prostě je to koloběh života. Zatímco, když třeba zaniká nějaký biologický druh, což právě ty americké, ti američtí ochranáři konstatují s velkou bolestí, tak tam, tak tam ten smysl nevidíme. Tam prostě nevidíme, protože nemáme ten evoluční dlouhodobý nadhled, tak nevidíme, nevidíme smysl toho konce toho druhu. Zuzana POKORNÁ, Záchranná stanice Lesů HMP v Jinonicích -------------------Myslím si, že byť vím, že ty zoologický zahrady vlastně plněj jako mnoho funkcí, jednak jako ekovýchovnou bezesporu, protože vždycky pro, třeba pro děti je vždycky lepší to zvíře vidět živý, než, než ho vidět třeba prostě někde na fotce a vím, že mají prostě funkci vědecký a že se snažej zvířata vracet zátky do přírody, tak zároveň si ale myslím, že trošku se tím lidi jakoby chlácholej svědomí, že třeba si říkaj: "No, tak my jsme těm zvířatům sice zničili to prostředí, už prostě tam nejsou ty pralesy, ale aspoň je máme v zoologický zahradě." A to si myslím, že je smutný, protože to vlastně pro ty zvířata nic neznamená, že žijou někde v zajetí. Pro ně je důležitý žít vlastně v přírodě, kde se můžou rozmnožovat a kde ta jejich existence má nějakej smysl. Přemysl RABAS, ředitel Zoo Dvůr Králové -------------------Záchranný stanice? Záchranný stanice, anebo stanice pro handicapovaný zvířata, živočichy, to, co je zajímavé, jak je vlastně ta stanice vnímaná veřejností, protože se to bere tak, že vlastně záchranná stanice, kam se dostanou zvířata zraněná, opuštěná, nějak handicapovaná, takže tím, že ti lidi je tam nosí, takže pomáhají přírodě a někdy si tak říkám, že je to vlastně i trošku špatně, že když přijede člověk, který zachrání zvíře, sebere někde poraněný zvíře na silnici, ptáka nebo zajíce nebo srnu a teď zaveze ho do stanice a je ochotnej přidat prostředky, třeba i velký na to, aby se to zvíře mohlo operovat a zachránit, vyléčit, tak mi to někdy přijde trošku jako taková úlitba, jo, protože my jsme schopni se slitovat nad tím, co vidíme, jako nad neštěstím prostě, srdce nám se sevře, když vidíme zraněné zvířátko a vlastně ti samí lidi, jako jsme, jako kdyby v nás byli dva, tak tam, kde nevidíme to zvíře, tak dokážeme škrtem pera prostě zabrat obrovskej kus země pro nějaký liniový stavby nebo pro nějaký developerský projekt, prostě postavit někde fabriku, kde, kde, kde není jedno zvíře, které tím přijde o svůj domov, ale i třeba o život, ale jsou tam celé populace, je tam společenstvo různých živočichů, často vzácných, ale ty nevidíme, že jo. A tak jako škrtnutím pera dokážeme tohle to vymazat, ale pak, pak se můžeme s prominutím ..., to nemůžu asi takhle říct, ale pak se můžeme zbláznit prostě soucitem nad, nad jednou poštolkou, která je sražená na silnici, no a tak to mi přijde trošku nefér vůči tý přírodě. Sice pro člověka je to dobře, že v nás něco je, ale pro tu přírodu ne. Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog --------------------

A staré a dobré heslo, které Dibo formuloval už pro konferenci o životním prostředí v roce 1972 ve Stockholmu, správně říká: Mysli globálně, tedy mysli i na biosférické systémy této planety jako celku, jednej lokálně podle svých možností a toho, co sám jsi schopen nebo schopna udělat a změň, změň se individuálně. Přemysl RABAS, ředitel Zoo Dvůr Králové -------------------Pokud chcete něco udělat pro přírodu, tak je třeba dělat mnohem víc. Člověk by se měl zamýšlet každej den, jako, co by mohl udělat a co by neměl dělat. Začíná v obchodě. Když vybírám cokoli, co kupuju, tak se snažím, aby tam bylo co nejmíň obalů, se kterýma si pak musí ta společnost poradit, nehledě na to, že dneska sledujeme třeba, už i moje děti sledují, jestli ty potraviny mají obsah palmového oleje, nebo ne, protože takové ty krátké snadné, snadné řešení, jako dáme všude řepku a dáme všude fotovoltaiku a dáme všude palmové palmy olejné, tak ono to s sebou nese i ta negativa pro tu přírodu, tak jakékoli takové pokrokové věci se musejí dělat s rozumem a zrovna palma olejná teda rozumná není v žádném případě. Takže to je, to je třeba druhá věc, že jo. Milan SMRŽ, expert na obnovitelnou energetiku -------------------Takový ten pozitivní konsensus, jak by to teda mohlo optimálně vypadat, v mnoha učebnicích uvidíte, takže jsou tam určité aspekty ekologické, sociologické a ekonomické a ty bychom v nějaké míře zhruba podobné měli hledat to optimální řešení v tom jejich průniku. Ekonomie zajišťuje jenom nějakou část našich potřeb. Naše potřeby nejsou přece jenom hmotné, je tam potřeba uznání, potřeba nějakého, nějaké society okolo sebe, je tam potřeba lásky, potřeba nějakého přijetí smysluplného k smyslu života, jak říká Viktor Frankl a dalších prostě aspektů. To ta ekonomie vám nemůže zajistit. Ekonomie zajistí v rámci hmoty zajištění nebo jaksi, jaksi uspokojení materiálních potřeb, ale nic víc nemůže. Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog -------------------Velký etik Erazim Kohák říká, že potřeba zisku je vždycky proti svobodě. Zastánci neoliberálního paradigmatu tvrdí, že upřít někomu právo na to vytvářet zisk je popřením lidské svobody. Kde je pravda? Já si nemyslím, že v tak komplikovaném světě, ve kterém žijeme, by člověk neměl vytvářet zisk, prostě si poctivou vydělávat peníze na to, aby si mohl pořídit něco jiného, co k uspokojení svých potřeb prostě potřebuje. To je naprosto čestné a na zisku jako takovém není nic špatného. Velmi špatné může být to, jak ten nabytý zisk použiju. Milan SMRŽ, expert na obnovitelnou energetiku -------------------My žijeme na konečné Zemi a nemůžeme na konečné Zemi mít nekonečný růst. To je jeden aspekt, notabene jsme se dostali tam, jak jste viděli tu výšku těch neblahých skutečností, že jsme vlastně na hraně ... Tak ... Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog -------------------Každé nakupování není jenom ekonomickým aktem, ale je i mravním závazkem. To je prvek té každodennosti. To je signál nebo apel k tomu, abychom pokaždé přemýšleli, jestli to, co si někdy marnotratně kupujeme, je skutečně pro uspokojení našich potřeb nezbytné anebo, jestli je to zbytné, jestli si to prostě mohu odpustit. Jan PIŇOS, tiskový mluvčí Hnutí Duha -------------------To ano, prostě lidi nechtějí slyšet žádné předpovědi o tom, že by se měli uskromnit, změnit svoje chování, tak prostě ti lidi jsou umlčeni, jsou umlčeni prostě ve veřejným prostoru. Na to je spousta metod, jak ty lidi umlčet, jak je diskreditovat, jak je odstavit. Proč měl Václav Klaus mnohem větší vliv na klimatickou debatu než Bedřich Moldan? Proč? Když jeden je odborník protřelý světovými institucemi mnoha a druhý je prostě trapný exprezident? Tak prostě na to máme přece zařízenou PR mašinérii, jak se dají umlčet lidi, což je jedna strana mince a druhá strana mince je setrvačnost lidského chování, že lidi chtějí mít svůj luxus a svůj konzum zachovaný, ten, který právě mají, nechce se nikdo uskromnit, až na výjimky, no, tak, tak proto těm věrozvěstům nikdo nenaslouchá.

Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog -------------------Je směšné říkat, že papež František, potažmo jeho text, nemají co říkat ke globálnímu oteplování. Papež František je totiž středoškolský provozní chemik. Jestliže papež František napíše CO2, tedy oxid uhličitý, tak on opravdu ví, o čem mluví a píše. Věříte mu. Je to prostě provozák. Globální biosféru přetváříme všichni, i když velmi různou a odlišnou měrou a že pokud ti nejchudší lidé v rozvojových zemích neuspokojí svoje základní sociální potřeby, pak se na ochranu globálních životodárných biosférických systémů prostě vykašlou a my všichni bychom udělali totéž. Jan PIŇOS, tiskový mluvčí Hnutí Duha -------------------Krásný případ, nebo krásný, krásný ve smyslu, na kterým se to dá ilustrovat, ale vlastně samozřejmě ve své podstatě je to příklad tragický, je Sýrie, protože jedním ze spouštěčů syrské války bylo sucho, čtyřleté sucho, které tam bylo od roku 2006 do roku 2010, čtyři roky, zatímco předchozí sucha byly jenom krátkodobější, takže se vlastně vždycky daly překlenout nějakou, dovozem potravin nebo nějakým prostě ekonomickým způsobem, tak tady tohle sucho trvalo čtyři roky, mimořádně dlouho a způsobilo exodus asi půl milionu lidí z venkova do měst do Damašku a do dalších měst a vlastně úplně poničilo tradiční strukturu sociální v Sýrii a do tohodle prostředí samozřejmě takhle destabilizované společnosti se potom mnohem snadněji zakoření, uchytí se v ní nějaký ideový spory, náboženský a na ně navazující samozřejmě potom hned spory politický a na ně navazující spory válečný. Takže to jako je jeden řetězec a ta klimatická změna na počátku a ta neúroda, tak vlastně to byl jeden ze spouštěcích mechanismů. Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog -------------------Často kladu svým studentkám a studentům otázku, co je vlastně hlavním úkole, hlavní úlohou politika? Skoro nikdy neuhodnou a to ne proto, že by byli hloupí. Hádají vzdělání, hádají manažerské schopnosti, protože dnes panuje pověra, že politik má být především manažer a že vlastně ministr lékařství vůbec nemusí být lékař a podobné nesmysly, ale tím hlavním úkolem politika je šířit důvěru. Milan SMRŽ, expert na obnovitelnou energetiku -------------------My bychom mohli decentralizovat v různých aspektech, mohli bychom decentralizovat ve výrobě energie, protože tak jako ten list vyrábí tu energii vlastně kdekoli ze slunce, protože to, to jaksi svítí na, na povrchu té země kdekoli, v podstatě se stejnou intenzitou, tak stejně tak my můžeme vyrábět energii kdekoli. Můžeme vyrábět potraviny. Potraviny můžeme vyrábět i v městech, můžeme vyrábět lokálně, z lokálních zdrojů stavební hutě. Jan PIŇOS, tiskový mluvčí Hnutí Duha -------------------Věřím decentralizaci jako způsobu, jak vůbec tady můžeme přežít a místním iniciativám, tak samozřejmě je mi mnohem bližší spolupráce na místní úrovni a než v rámci nějakých korporátních organizací a v rámci nějakých vrcholnejch politickejch rolí a funkcí. Ta tkáň života, o které jsem mluvil na začátku, která nás všechny spřádá tady od skály přese mě až po slunce, tak samozřejmě se mnohem líp čte, až se v ní člověk vyzná, orientuje na místní úrovni, támle dole z domu do domu, nebo z domu do místní radnice, než, než ve světě vysoký politiky, kde jako se tohle předivo vztahů úplně ztrácí a všechno se to stává jenom nějakým technokratickým mlýnkem, kterým jsme všichni sešrotováni nakonec. Takže rozhodně budeme muset právě přejít mnohem víc na ty místní vazby, ať už lidský nebo ekonomický. Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog -------------------A myslím si, že největším problémem planety je přirozená tendence vytvářet přílišnou nerovnost. Nerovnost, kterou můžeme nazvat dokonce nesouměřitelností. Rozdíly v majetku, v bohatství, ale rozdíly v bídě jsou tak velké, že dokonce ani žádné srovnání nesnesou. Hana LIBROVÁ, socioložka, bioložka, environmentalistka

-------------------Mně se na tom v té encyklice moc líbí to, že on tam nepoužívá ty běžné, ty běžné metafory, které se, které se v těch církevních dokumentech na téma přírody vyskytují úplně běžně a téměř výlučně a to je, to je motiv, motiv správce, člověk je správce přírody. To si myslím, že je úplně vedle. Etologicky, biologicky a vůbec prostě, já si myslím, že člověk, že je správce přírody, že je úplně vedle. Pak teda jediná taková, taková jako sentimentálnější a mírnější varianta - člověk je pastýř, stvoření, to je taková další prostě sladkobolná ta ..., ale on ten František, a já si myslím, že to teda je spíš dílo těch jeho prozřevších rádců nebo poradců, on v podstatě teda drží se toho Františkova, myslím teď Františka středověkého, modelu bratr nebo sestra příroda. Ivan RYNDA, sociální a kulturní ekolog -------------------Takový text, jakým je Laudato si', prostě nemůže napsat jediný člověk. To v dnešní době, kdy poznání je tak diferencované, vůbec není možné, ale jeden člověk může dát takovému textu tvář.

denik.cz Nejlepší chuť kraje? Pivo ze Slavkova nebo dýňový olej 6.4.2016

denik.cz str. 0 Jihomoravský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brno, jižní Morava /ANKETA/ – Dýňový olej, vaječné polévkové nudle nebo slavkovská dvanáctka. To jsou podle odborné poroty soutěže Zlatá Chuť výrobky, které nejlépe reprezentují chuť jižní Moravy. Komise v jedenáctém ročníku soutěže hodnotily 183 výrobků přihlášených do dvanácti kategorií. " „Letošní počet přihlášených výrobků je největší v historii. Jde zhruba o třetinový nárůst ve srovnání s předchozím ročníkem," podotkl ředitel regionální agrární komory Jihomoravského kraje Jaromír Musil. Vítězové slavnostně převzali ocenění ve středu na veletrhu Techagro v Brně. Agrární komora vyhlašuje také soutěž Regionální potravina, která má o tři kategorie méně než Zlatá chuť a zároveň je záruka místního regionálního původu. Výrobky hodnotily dvě osmičlenné komise tvořené zástupci Ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Agrární komory a Potravinářské komory. TÉMA K VÝROBCŮM DOMÁCÍCH POTRAVIN NAJDETE VE ČTVRTEČNÍM VYDÁNÍ REGIONÁLNÍCH DENÍKŮ ROVNOST. Zlatá Chuť jižní Moravy 2016, výsledky 1. Pekařské výrobky Drnovský koláč – Lenka Haitová 2. Cukrářské výrobky Mánička – Ing. Zdeňka Eywo Janská 3. Mléko a mléčné výrobky Čerstvý sýr letní směs – Lenka Klíčová 4. Maso a masné výrobky tepelně opracované Špek od Hakalíka – Miroslav Hakala

5. Maso a masné výrobky – trvanlivé, včetně tepelně neopracovaných masných výrobků Moravská pečínka – PATRIA Kobylí, a.s. 6. Ryby a rybí výrobky Siven americký – S.M.K., a.s. 7. Zpracované a nezpracované ovoce a zelenina Jahodový extra džem – Jana Kučerová 8. Mražené výrobky Neobsazeno 9. Hotové výrobky – ostatní Vaječné polévkové nudle – Miroslava Konečná 10. Ostatní potravinářské výrobky Dýňový olej lisovaný za studena – Radek Bartoš 11. Nealkoholické nápoje Vinný mošt Pálava – Magdaléna Válková 12. Alkoholické nápoje (kromě vína) Slavkovská dvanáctka – Slavkovský pivovar, s.r.o."

URL| http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/...avkova-a-dynovy-olej-20160406-nq1s.html

V tržnici Sapa bylo k mání tofu z černé výrobny 8.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /FOTOGALERIE/ - Hodně polní podmínky. Tak lze citlivě označit prostředí domu v pražském Šeberově, kde v uplynulých dnech zasahovali pražští kriminalisté společně s pracovníky Státní zemědělské a potravinářské inspekce - pokud nechceme hovořit přímo o naprosto nevyhovujících, ba dokonce šokujících hygienických poměrech. " I to se zdá být na místě, protože se jednalo o potravinářský provoz. Detektivové odhalili nelegální výrobnu tofu, konstatoval v pátek Jan Daněk z ředitelství pražské policie. Na počátku byly poznatky kriminalistů z týmu Regulátor, kteří mají za úkol sledovat dění ve vietnamské tržnici Sapa v Libuši. Odhalení nelegální výroby a distribuce tofu je právě jejich úspěchem. Na počátku přitom bylo jen podezření, že tady něco není v pořádku; začali sledovat muže, který je zaujal tím, že v areálu tržnice prodával potraviny přímo z auta. „Rozhodli se ho monitorovat a zjistili, že muž má v jednom z domů v Šeberově v garáži zřízenou výrobnu tofu, které pak distribuuje do tržnice Sapa. Kriminalisté se proto spojili se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, aby provedli společný zákrok," přiblížil Daněk počáteční fáze případu. Úder na dvou místech naráz Následoval současný úder hned na dvou místech naráz. Kriminalisté společně s inspektory chytili

prodejce přímo při prodeji - a ve stejné chvíli začala také kontrola v prostorách výrobny. Očekávání, že tam nebudou zrovna sterilní podmínky, se přitom naplnila měrou víc než vrchovatou. Případ dál řeší potravinářská inspekce, jejíž mluvčí Pavel Kopřiva prostředí výrobny označil jako naprosto nevyhovující; nepřijatelné hygienické podmínky neumožňovaly zajistit bezpečnost při výrobě potravin. Mimo jiné kvůli celkovému zaplísnění a nulovému zajištění proti průniku škůdců, jejichž přítomnost prozrazoval nalezený myší trus. Už na pohled ostatně stěny, stropy i podlahy objektu působí zbědovaným dojmem: Kopřiva v pátek hovořil přímo o „dezolátním stavu". „Inspektoři na místě uložili zákaz užívání prostor a zároveň zakázali dále zpracovávat a uvádět do oběhu sójové boby v celkové hmotnosti 1650 kilogramů," konstatoval Kopřiva. Doplnil, že s provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. V šetření ovšem pokračují i kriminalisté. „Nyní budou zjišťovat, zdali nebyla naplněna skutková podstata některého trestného činu," poznamenal Daněk. Čtěte také: Obchodník v Sapě opět prodával maso neznámého původu"

URL| http://www.denik.cz/praha/v-trznici-sa...tofu-z-cerne-vyrobny-20160408-1o6x.html

Doma DNES SLOVNÍK FUNKCÍ SPOTŘEBIČŮ 13.4.2016

Doma DNES str. 22 Bydlení & stavba Filip Grygera Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět MultiFlow, OptiFlex, Hob2Hood... Popisy spotřebičů překypují cizími názvy, v nichž je těžké se vyznat. Díky našemu přehledu se vám bude chladnička či pračka vybírat snáze. Postihnout všechny speciální funkce by byl nadlidský výkon. Nenajdete zde úplně všechny, ale většinu těch často používaných. Počítejte s tím, že řadu z nich mají jen ty lepší a dražší spotřebiče. 1. CHLADNIČKY A MRAZNIČKY * Dva okruhy - ProFresh, Twin Cooling Plus - oddělené okruhy pro chladničku a mrazničku, pachy se nemísí. * Automatické odmrazování - NoFrost, FrostLess - beznámrazové technologie. LowFrost rychle odmrazuje. StopFrost kumuluje námrazu v desce nahoře v mrazničce, pro odmrazení se deska jen vyjme a opláchne. * Udržování teploty a vlhkosti - MultiFlow, MultiAir Flow, Multi Flow, All Around Cooling - vzduch rovnoměrně cirkuluje díky několika větracím otvorům, udržuje se stálá teplota a vlhkost. O udržování teploty a vlhkosti se stará i DynamicAir, DynaCool, FreeStore či 6. smysl FreshControl. Metal Plate je kovový plát v chladničce, který pomáhá udržovat vychlazené potraviny a nápoje. * Speciální zásuvky a zóny - FreshZone, LongFresh, Zero Zone, Fresh Balancer, Moist Balance Crisper, Fresh Conventer, CoolSelect Zone, Flex Zone, PerfectFresh, Active 0° - zásuvky na zeleninu, maso či ryby, díky nižší teplotě udržují potraviny déle svěží. BigBox - mrazicí přihrádka pro velké potraviny. * Vyjímatelné přihrádky - ComfortClean je držák na lahve, který lze mýt v myčce, není nutné ho vytírat. Grab’N Go Basket -v košíku dáte na stůl hořčici, kečup, dresinky. * Rychlé mrazení a chlazení - Frostmatic, FastFreeze - rychlé mrazení. Coolmatic, SuperCool rychlé chlazení. * Třídění potravin - efektivní třídění v chladničce či mrazáku s lepším přístupem díky snadnému vyjímání umožňují Maxi load, SpacePlus, VaioRoom, Easy Slide Out či MasterCool Drop and Lock. * Povrchy a otvírání - AntiFinger je nerez s úpravou proti otiskům prstů. Easy Open - madla ke

snadnému otevírání dveří. SoftClose - pomalé dovírání dvířek, SelfClose - tlumené dovírání zásuvky. * Pohlcování pachů a bakterií - TasteGuard, Pure N Fresh, Deodorizer -čištění uhlíkovými filtry, u Active AirClean vylepšeno o chitosan. IonAir čistí zápornými ionty, Anti-Bacterial eliminuje bakterie. * Lepší mrazení - XtremeFreeze - zmrazí při udržení výživových hodnot jídla. * Konstrukce - u Zero Clearance lze při otevření dveří v úhlu 90 stupňů plně otevřít zásuvky. Kitchen Fit umožňuje přesné zapuštění chladničky do linky s lepším využitím prostoru. Space Max díky tenkým vnitřním stěnám více místa v chladničce. * Dvojité dveře - Door-in-Door nebo ShowCase, dveře ve dveřích chladničky, snadný přístup k často používaným potravinám, zevnitř uniká méně chladu. Homebar - malá dvířka na nápoje. * Osvětlení - FlexiLight osvětlí police různě podle nastavení. MasterCool BriliantLight - světlo barvy dobré na potraviny. * Chytré funkce - AdaptTech - senzory sledují týden zvyky uživatele a zaznamenávají období častého otevírání chladničky, podle toho spotřebič přizpůsobí provoz a koordinuje teplotu. Smart Diagnosis odhalí závadu, NFC Smart Diagnosis přes smartphone díky NFC. * Více funkcí dohromady - Nature Fresh je soubor funkcí napomáhajících udržení co nejdelší čerstvosti potravin a efektivnímu chlazení. Chef Collection: Chef Mode uchovává potraviny při teplotách dle rad šéfkuchařů. Chef Pan je marinovací miska z nerezu, již lze použít k přípravě, uskladnění i pečení. Chef Zone - zásuvka na teleskopech k uchovávání masa a ryb s ideální teplotou. 2. Myčky * Senzory a úspory - Solar Prepared Thermo myje vodou ohřátou obnovitelnou energií, snižuje spotřebu až o 60%. Öko Plus zkracuje sušení, sníží spotřebu o 25%. AutoOff - mezi cykly myčka nespotřebuje žádnou energii. FlexiTimer - časovač s funkcí EcoStart vybírá nízké tarify elektřiny, spustí se v nejlepší okamžik tak, aby program skončil do nastavené doby. AutoFlex, Sensorlogic či 6. smysl upravují teplotu a spotřebu dle množství náplně a zašpinění. * Vylepšené mytí - ProBoost zvyšuje tlak vody o 40%. U PowerClean vysokotlaké trysky odstraní zašpinění z hrnců, pánví a pekáčů ve spodním koši. Perfect GlassCare šetrně myje sklenice. RealLife je chytrá funkce pro efektivní mytí. ProWater - třetí sprchovací rameno, pět úrovní ostřikování umožní vodě přístup ke všem předmětům. Wash&Dry umyje a usuší už za hodinu. * Zóny - ProZone myje smíšenou náplň správnou teplotou a tlakem pro každý předmět. FlexiWash využívá různá nastavení pro horní a dolní koše. * Držáky a změny uspořádání - SoftGrip je držák ochraňující skleničky, Jumbo nástavec na šálky. 3D-příborová zásuvka umožňuje úpravu šířky, hloubky a výšky. U MaxiComfort najdete výškově nastavitelné držáky na sklenice a lahve, košové uspořádání a vyjímatelné rukojeti. U MultiComfort lze měnit uspořádání spodního koše, u Multi zone lze použít jen horní či spodní přihrádku. * Otvírání a zavírání - u AutoClose se dvířka zavřou sama, ComfortClose je lehké otevírání a zavírání dvířek. AutoOpen - automatické otevření na konci programu. * Signalizace - TimeBeam, Beam on Floor či TimeControl informují o průběhu cyklu. * Ochrana proti vytečení vody - Waterproof, AquaSafe či AquaStop zabrání únikům vody. * Efektivní sušení - SensorDry dobře suší i za horších podmínek. PowerDry odvádí páru z myčky, vše je suché bez kapek. * Osvětlení - BrilliantLight - Power LED diody nasvítí myčku zářivým světlem. * Hygiena - ExtraHygiene odstraní téměř 100 procent bakterií. CleanSteel je snadno ošetřovatelný povrch. 3. Trouby * Čištění - Pyroluxe či PyroClean znamená pyrolytické čištění spálením usazenin při vysoké teplotě. AquaClean, StarClean či SmartClean čistí párou. * Ovládání - NaviSight - alfanumerický displej a otočný nerezový ovladač. ProSight či UniSight ovládání LED displejem. OptiSight a UniSight má funkci časovače. * Dvířka - MaxiView - větší sklo. Díky Isofront Plus či UltraCoolDoor nejsou dvířka při pečení horká. iXelium je nanopovrch bránící stárnutí nerezu a tvorbě otisků prstů. S GentleClose dvířka zavřete lehce a jemně, se Soft Closing pomalu a plynule. * Vnitřek trouby - OptiFlex či FlexiRunners - vylepšené rošty a výsuvy. Katalytické panely chrání vnitřek trouby mikroporézním smaltem, který vstřebává tuk. * Pára a vlhkost - ProCombi nebo MultiSteam jsou funkce pro přípravu jídel s párou. O sledování se může starat pokročilý snímač

vlhkosti FullTaste. Naopak Crisp sníží vlhkost pro dosažení křupavé kůrčičky. * Automatika CuliSense, 6. smysl či VarioGuide pečou dle receptů v programu. * Ventilátor a cirkulace - UltraFan Plus či MultiFlow 360° šíří teplo opravdu rovnoměrně. AirClean katalyzátor odvádí výpary, pachy a tuk, čímž vylepšuje chuť pokrmů a chrání interiér bytu. * Předehřev - FastPreheat ohřeje troubu na 200 stupňů za šest minut. Dvojitý ventilátor TwinPower zajistí rychlé rozehřátí a rozdělení tepla. Ready2Cook naopak nabídne efektivní pečení bez předehřívání. * Speciální pečení - SlowBake peče déle při nižších teplotách. U Cook 3 lze připravit až tři jídla najednou, vůně se nesmísí. 4. VARNÉ DESKY * Přizpůsobivá plocha - MaxiSense, Crystal Line, Infinite, FreeZone, XpandZone, PowerFlex či FlexiCook jsou varné plochy, jež se přizpůsobí hrncům či pánvím. * Ovládání - DirekTouch, DirectAccess, Slider - volba úrovně vaření jediným dotekem. Ovládat lze i barevným displejem MasiSight TFT. Hodí se i minutka CountUp. * Zbytkové teplo - OptiHeat či CleverHeat ukazují úroveň zbytkového tepla pro využití, můžete ho lépe využít. * Speciální ohřev - Automax, PowerBoost Supreme či Power Booster - rychlý ohřev. ProFry a TempControl zjednoduší smažení. EcoCook - vysoký výkon varné zóny s optimální spotřebou. StayWarm udrží jídlo na 70 stupních, než ho naservírujete. * Chytré funkce - PowerSlide, ProCook či 6. smysl - využití přednastavených teplot pro určité úkony. Když se deska nechtěně vypne, u Stop+Go se vše spustí se stejným nastavením. BoilControl hlídá, ať nepřevaříte. 5. DIGESTOŘE * Automatika - Hob2Hood, Con@ctivity či 6. smysl zapnou digestoř, když začnete vařit, či regulují sací výkon dle tepla a par. * Filtry a čištění - NoSmell je aktivní uhlíkový filtr. Perimetr zaručí účinnou funkci odsavačů, výpary odcházejí po obvodu spodní části digestoře. CleanCover -ochrana a snadné čištění, nepřijdete do kontaktu s elektřinou ani motorem. 6. PRAČKY * Přizpůsobení a optimalizace - OptiSense, FlexCare, TotalWeightControl, AutoSense, 6. smysl či Fuzzy logic samy nastavují program dle náplně. Clean+, EcoBubble, UltraCare Eco či Colours 15°Plus perou efektivně i při nižších teplotách. 6 Motion Direct Drive kombinuje šest pracích pohybů pro lepší efektivitu u různých druhů látky. * Úspory - TurboWash, PowerWash, DirectSpray, PrecisionClean či Advanced Washing technology (AWT) využívají sprchování tryskou, což zlepšuje praní, šetří vodu a čas. TwinDos či Auto Optimal Wash dávkují prací prostředek, šetří jeho spotřebu. * Lepší rozpouštění - ÖKOMix či UltraMix předmíchá a rozpustí prací prostředek ve vodě před přidáním k prádlu. * Lepší motor - ÖkoInverter, Inverter PowerDrive, Direct Drive - invertorový čili bezuhlíkový motor, úsporný, tichý, méně vibruje, dlouho vydrží. * Šetrné praní - ProTex Plus či SoftMove umožní prát bezpečně i jemné tkaniny. * Tiché praní Silent System, VRT -funkce pro tiché praní. Tichý je i ZEN Motor připojený k bubnu přímo, bez řemene. * Rychlé praní - QuickPowerWash, Super Speed či UltraWash 60‘ ušetří čas. U pračky se sušičkou DualCare vypere a usuší prádlo za hodinu. * Speciální funkce - Medic Rinse - antialergické máchání na 40 stupňů. Bubble Soak vypere odolné skvrny. FreshCare po skončení cyklu prádlo otáčí, provzdušňuje ho a zabraňuje zápachu a mačkání. AddWash umožní přidat oblečení při praní. * Časování - TimeManager či EndWash - lze nastavit čas, kdy chcete mít vypráno, StartDelay je odložení startu. * Čištění - SterilTub vyčistí buben při 80 stupních. PowerJet, AutoClean či Microban udržují čistý zásobník na prášek. * Ochrana proti přetečení - Aqua Stop zabrání přetečení vody. * Pára - TrueSteam pere s párou, prádlo je měkčí, méně zmačkané a bez alergenů. SteamCare změkčuje párou po praní. * Chytré funkce - Smart Diagnosis, Smart Check, Smart Control či NFC Tag On odhalí závady, umožní ovládání na dálku, nahrávání nových programů, statistiky.

7. SUŠIČKY * Šetrné sušení - na jemné prádlo využijete AbsoluteCare, DelicateCare, GentleCare či SensiDry. * Pára a pachy - ProSteam, SteamTech či SteamFinish odstraní pomačkání párou. IonTech vyhlazuje, odstraní statický náboj a pach. FragranceDos prádlo ovoní. * Tiché sušení - Silent System Plus je málo hlučný, tichý je též invertorový motor. * Chytré funkce TwinAir či Inteligentní reverzace otáčejí bubnem obousměrně, prádlo se nezamotá. U 3DryTechnology lépe proudí vzduch. OptiSense, 6. smysl a Sensor Dry seřizují program dle hmotnosti a vlhkosti, Sensor Dry i hlídá filtry či nádobku na kondenzát. Perfect Dry upraví sušení dle tvrdosti vody. Smart Diagnosis či NFC Tag On odhalí závadu, to druhé umí i ovládání na dálku. * Úspory - EcoDry suší s nízkou spotřebou, u EcoHybrid si lze vybrat mezi ekologickým a rychlým sušením. * Otvírání - Soft Openning - pomalé a tiché otevření bubnu jednou rukou. * Čištění - ÖKOFlow či EcoFlow - čistí se pouze jeden filtr. Foto popis| 1. VYDRŽÍ DÉLE Speciální přihrádky na maso či zeleninu. Samsung Foto popis| 2. BEZ LEDU True No Frost zabraňuje vzniku námrazy v chladničce, snižuje spotřebu o 10 %. Samsung Foto popis| 3. DVOJMO Dveře ve dveřích jsou určené na často používané potraviny (vpravo v pozadí). LG Foto popis| 1. chytrák Digestoř se sama zapne při vaření díky 6. smyslu. Whirlpool 2. jakkoliv Varná plocha se přizpůsobí tvarům a rozmístění pekáčů a hrnců. Gorenje 3. všude stejně Rovnoměrné pečení díky topným tělesům v různé vzdálenosti. Gorenje 4. nenačichnou V jedné troubě lze připravovat až tři jídla najednou - Cook 3. Whirlpool Foto popis| 1. POD TLAKEM Speciální trysky PowerClean odstraní i silné zašpinění, nádoby lze vkládat vertikálně. Whirlpool 2. ŤUK ŤUK Do kuchyně bez madel se hodí myčka, již otevřete poklepáním. Miele Foto popis| 1. POMALU A TIŠE Bezpečné otvírání bubnu jednou rukou - Soft Opening. Whirlpool 2. BUBLINY EcoBubble aktivuje účinné látky pracího prostředku při nižších teplotách. Samsung 3. SPAŘENO Vyhlazování párou při sušení. Miele 4. KONTROLA Smart Check odhalí možnou závadu. Samsung 5. NA MÍRU Speciální funkce ulehčují práci. LG Foto autor| foto Whirlpool, archiv firem O autorovi| text Filip Grygera zdroj Electrolux, AEG, Gorenje, Kasa.cz, Euronics, Whirlpool, LG, Miele, Samsung foto Whirlpool, archiv firem, mailto:[email protected] ; zdroj Electrolux, AEG, Gorenje, Kasa.cz, Euronics, Whirlpool, LG, Miele, Samsung

E15 Petr Borkovec z Partners kupuje farmářské firmy 13.4.2016 E15 str. 6 Byznys Daniel Novák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět n Byznys s kvalitními potravinami v režii spolumajitele Partners Petra Borkovce má příští rok utržit jednu miliardu korun. Jeho skupina Brno Investment aktuálně investuje do malých výrobců zásobujících farmářské prodejny. Společnost Brno Investment Group ovládaná spolumajitelem poradenské firmy Partners Petrem Borkovcem se po ohlášené expanzi na internetu vydává rovněž na akvizice malých výrobců kvalitních potravin. Je to součástí plánu na obsáhnutí celého produkčního řetězce. Dosud byli producenti farmářských potravin a prodejci většinou oddělení. Investice skupiny do byznysu s potravinami se letos včetně akvizic mohou vyšplhat ke sto milionům korun. „Hledáme malé schopné výrobce, do nichž chceme vstupovat. Pomáhat jim finančně, s výrobou, s

marketingem, s IT, s logistikou,“ řekl deníku E15 Borkovec. Nejnovějším přírůstkem v portfoliu je projekt Konečně vývar, který se zabývá produkcí vývarů bez chemických přísad a solí. „Jsme malí a naším největším problémem proto byly výrobní prostředky a logistika. Nestíhali jsme uspokojit všechny zájemce,“ popisuje důvody pro spojení s větším partnerem zakladatel projektu Jaroslav Vácha. V jeho firmě Vývar brothers koupila Borkovcova Brno Investment Group 49 procent. O podobně velkém minoritním podílu jedná BIG také se společností Zdravé stravování. Ta vyrábí populární dietní krabičky. „Zdravé stravování dělá denně kolem dvou tisíc balíčků do celé republiky. Mají neuvěřitelnou logistiku a tu chceme dál využít pro ostatní projekty,“ uvedl Borkovec. Dohoda by měla být podepsaná do měsíce. Tržby Zdravého stravování se pohybují kolem sedmdesáti milionů korun. V hledáčku investora je rovněž olomoucký projekt Šufánek vyrábějící oříšková másla bez palmového oleje. V tomto případě je ale celý akviziční proces teprve u vzájemného oťukávání. Akvizice doplňují plány na rozsáhlou expanzi na internetu, která rozšíří již fungující projekt kamenných prodejen a restaurací My Food Market. Rozšíření on-line byznysu nově povede zakladatel české pobočky platebního systému PayU Gabriel Kalapoš. V zásobě má Brno Investment Group ještě jeden nákup, který má být ze všech akvizic největší. Borkovec o detailech zatím nechce mluvit. Prozradil jen, že až se dotáhne do konce, tak se celý projekt nazvaný Big Food dostane na roční tržby kolem jedné miliardy korun. Nastat by to mělo již příští rok. rozhovor str. 14–15 Foto autor| Foto E15 Michael Tomeš

e15.cz Inflace se zpomalila, hlavně díky levným pohonným hmotám 11.4.2016

e15.cz str. 0 Makroekonomická data

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zpomalil na 0,3 procenta z 0,5 procenta v únoru. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Důvodem byly hlavně levnější pohonné hmoty a také dovolené s komplexními službami. Rostly naopak ceny alkoholu a tabáku. Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, na čemž se podepsalo hlavně zlevňování rekreací, pracích a úklidových prostředků, lihovin a pohonných hmot. Meziročně byly ceny benzinu a nafty nižší o 15,3 procenta. „Na meziročně nízké inflaci se podílí především nízké ceny pohonných hmot, které byly ještě loni nad 31 korunami za litr. Dlouhodobě nízké ceny ale nejsou v Evropě výjimkou, spíše pravidlem,“ myslíš hlavní analytik TG Invest Petr Vlasák. „Prakticky všechny státy Evropské unie se nacházejí v intervalu od jednoho do minus dvou procent. Většinu zemí přitom ohrožuje deflace.“ Zlevnily pekárenské výrobky a obiloviny, maso, vejce, mléko, sýry, jogurty, máslo a cukr. Z potravin naopak zdražila hlavně zelenina, a to o více než pětinu. Ovoce pak bylo dražší o 2,5 procenta. Alkohol stál o 3,6 procenta více než loni, tabák o 2,4 procenta. Lidé proti loňskému březnu zaplatili více i za nájemné, vodné a stočné, elektřinu, teplo, oděvy, obuv, stravovací služby a ubytování. O půl procenta zlevnil zemní plyn. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 procenta, zatímco ceny služeb se zvýšily o 1,5 procenta. „Cenový vývoj ve spotřebitelském koši je ovšem velmi diferencovaný. Na jedné straně si více připlatíme především za zdraví, alkohol a cigarety, oblečení a obuv, rekreaci, nájemné nebo jídlo v

restauracích,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. „Na druhé straně oproti loňskému březnu mohou spotřebitelé ušetřit především za PHM, za potraviny a za telekomunikace.“ Inflace může růst až v druhé polovině roku „S ohledem na rostoucí ceny ropy bychom v dalších měsících měli vidět mírné zdražování. Nadále však čekáme, že až do září zůstane míra inflace pod jedním procentem,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. „Dosažení dvouprocentního inflačního cíle čekáme v prvním čtvrtletí příštího roku. Opouštění intervenčního režimu ČNB čekáme v první polovině roku 2017.“ Podobně vidí situaci i analytik ČSOB. „Meziroční inflace bude mít tendenci testovat ještě nižší úrovně, avšak brzdit by ji mohly vyšší ceny pohonných hmot a postupně i potravin,“ napsal Petr Dufek. Inflace podle něj stoupne nejdříve ve druhé polovině roku. „V závěru roku by se už inflace mohla pohybovat v blízkosti jednoho procenta,“ dodal. Čtěte také: Inflace v Německu klesla v únoru do záporného pásma Inflace překvapivě zpomalila na 0,1 procenta, projevil se pokles cen potravin

URL| http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/makr...vne-diky-levnym-pohonnym-hmotam-1287145

ego! Lahůdka od kosti 8.4.2016 ego! str. 30 Jídlo Radana Vítková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V překladu znamená osso buco kost s dírou, nejde však tolik o onu kost, ale spíš o šťavnaté masíčko kolem ní. I když morek uvnitř oné dutiny je jednou z hlavních ingrediencí, díky níž má tahle dušená dobrota jedinečné kouzlo. Pizza, těstoviny, tiramisu… jsou italské pokrmy, které se v Česku zabydlely rychle a evidentně natrvalo. Jsou dobré, efektní a připravené cobydup. Ale pořád je tu řada surovin, jídel a gastronomických zvyklostí, v nichž bychom si z Italů měli brát příklad i proto, že vnášejí do našeho jídelníčku mnohem větší pestrost, a navíc i nesporné benefity pro zdraví. Například konzumace telecího masa. Je jedním z nejhodnotnějších, nejkvalitnějších, nejchutnějších mas, což Italové vědí a taky se podle toho chovají. Zatímco oni jej mají na jídelníčku pravidelně a patří k jeho největším konzumentům, v Česku je to přesně naopak, což zdaleka nemá na svědomí pouze jeho vyšší cena. Není jen svíčková či tafelspitz Vezměme si telecí kolínka. Jejich maso je jemné, šťavnaté, chutné, a navíc takzvaně „za půl darma“, zvlášť pokud ho srovnáváme s nejlepšími partiemi, jako je svíčková, květová špička či vrchní šál, které volíme hlavně pro minutkové speciality. A dají se s ním dělat kulinářské divy. Ze zadní nohy je kližka masitější než z přední, která má více vaziva, pro obě však platí, že si žádají určitý druh přípravy. Maso z kližky sice můžete též opékat na pánvi a jeho úpravu celkem značně urychlit, ale pozor, potřebuje hodně tekutiny, aby se provařilo i rosolovité vazivo, nabobtnalo a změklo. Je tedy třeba ho podlévat průběžně vývarem nebo alespoň vodou, aby zůstalo krásně šťavnaté, což je jedna z jeho předností. Mnohem lepší ovšem bude dát si na čas a při pomalém dušení upravovat celou kližku tak, že se

bude jen rozpadat. Výhoda je v tom, že maso nemusíte neustále kontrolovat, jen je třeba počítat, že to prostě bude chvilku trvat. A právě tak se připravuje také proslulý italský pokrm z telecího kolínka – známé osso buco. Už za syrova jej poznáte podle typického řezu – kližka je nasekaná na plátky, které mají uprostřed napříč přeříznutou morkovou kost. Morek, který se z ní vypéká, je sám o sobě velká dobrota, možná si ještě pamatujete topinky s morkovou pomazánkou, geniální „vyprošťovák“ po prohýřené noci. Ten se mísí s lahodnou šťávou a výsledek je dokonalý. Ať už osso buco připravujete „postaru“ bez rajčat a s gremolatou, což je směs citronové kůry, nasekaných bylinek a česneku, nebo recept „vytuníte“ rajčaty (viz náš recept), či navíc kořenovou zeleninou orestovanou s cibulí a přidanou do směsi, v níž se maso dusí. Telecí ze severu Nejlépe chutná s šafránovým risottem, jež je doma v okolí Milána. Odtud pochází i osso buco, proto ta kombinace báječně funguje. Mimochodem právě zde má původ řada specialit ze světloučkého, křehkého telecího masa včetně cotoletty alla milanese – na přepuštěném másle smažené telecí kotlety ve strouhankovém kabátku. Z ní se pak „vyvinul“ slavný vídeňský řízek. Ostatně ve spotřebě telecího masa hrají Italové v Evropě prim, ročně konzumují 13–20 kilogramů na hlavu, záleží na regionu. Spolu s Francií a Nizozemskem patří Itálie také ke třem nejsilnějším evropským producentům. Zdejší telecí pochází především ze severních regionů a údajně je právě to zdejší vůbec nejchutnější. *** Šafrán Tradiční přílohou k dušenému telecímu kolínku je milánské risotto, tedy šafránové. Poznáte je na první dobrou: je jasně žluté, s červenými vlákny šafránových blizen, které slouží nejen jako koření, ale i barvivo. Ačkoliv je šafrán příbuzný našeho jarního krokusu, je tu jeden podstatný rozdíl – šafrán setý rozvíjí své fialové květy až na podzim, podle lokality od září do listopadu. Největším evropským producentem je Španělsko, dále následují írán, Pákistán či Indie. Na kilo koření je třeba zhruba 100–150 tisíc blizen, šafrán je proto hodně drahý, ale stačí ho špetka. Chuť má mírně nahořklou, pikantní, rozpouští se ve vodě a přidává se většinou do rybích, masových či rýžových pokrmů, barví se jím i pečivo, omáčky, těstoviny či dezerty. dušené osso buco se zeleninou Tradiční italský pokrm ze zadního telecího kolínka, i z hovězího je však výtečný. Jeho základem je pomalé dušení masa z kližky s morkovou kostí. Ta jídlu dodává na chuti i na síle. Suroviny na čtyři porce 4 ks osso buco (plátky telecí kližky nebo kližky z mladého hovězího s morkovou kostí), sůl, pepř, hladká mouka, 1 cibule, 50 g másla nebo olivového oleje, 2 dcl suchého vína, 3 dcl masového vývaru, 300 g krájených rajčat, 2 stroužky česneku, bobkový list, trocha citronové kůry, čerstvé bylinky, případně lžička cukru na dochucení. Plátky masa po obvodu na několika místech nařízneme, aby se nekroutily, pak maso opepříme, osolíme, poprášíme moukou a opečeme na tuku z obou stran. Stačí zlehka, stejně je budeme ještě dlouho dusit. Pak je vyjmeme, vložíme do pekáče či hrnce a do pánve s výpekem přidáme ještě trochu másla či oleje, vložíme na plátky nakrájenou cibuli a orestujeme, když zesklovatí, přidáme plátky česneku a ještě lehce zarestujeme. Opepříme, podlijeme vínem, které necháme zredukovat asi na polovinu, pak přidáme rajčata, bobkový list, podlijeme vývarem, zlehka provaříme a směsí přelijeme maso. Hrnec či pekáč přiklopíme poklicí a pečeme zhruba na 150 °C podle potřeby, minimálně dvě hodiny. Maso kontrolujeme, můžeme je obrátit, případně ještě podlít. Ke konci dušení přidáme několik proužků citronové kůry, tymián, petrželku. Nakonec dochutíme pepřem, solí, případně mírně osladíme. Podáváme s bramborovou kaší, polentou či šafránovým risottem.

Foto autor| Foto: Pavel Vítek Foto autor| Foto: Shutterstock

echo24.cz Plíseň a myší trus. Takhle vypadá nelegální výrobna tofu pro Sapu 8.4.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy Echo24, čtk, vb Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce spolu s policií zavřela nelegální výrobnu tofu, které se prodávalo v pražské vietnamské tržnici SAPA. V provozovně panovaly nepřijatelné hygienické podmínky, v nichž nebylo možné vyrábět bezpečné potraviny. Inspektoři zde našli například plíseň nebo myší trus. Státní zemědělská a potravinářská inspekce spolu s policií zavřela nelegální výrobnu tofu, které se prodávalo v pražské vietnamské tržnici SAPA. V provozovně panovaly nepřijatelné hygienické podmínky, v nichž nebylo možné vyrábět bezpečné potraviny. Inspektoři zde našli například plíseň nebo myší trus. Tofu vyrobené v provozovně v Šeberově se zřejmě prodávalo jen v tržnici SAPA v nedaleké Písnici, vyplynulo z šetření. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Inspektoři v místě výroby našli stropy, stěny i podlahy v dezolátním stavu, v celém provozu byly plísně, myší trus a výroba nebyla nijak zabezpečená proti vnikání škůdců. Inspekce na místě zakázala prostory užívat a zakázala zpracovávat a dále do oběhu uvádět přes 1,6 tuny sojových bobů. S provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. SAPA, která je známá jako vietnamská tržnice, měla letos už i jiné problémy. Koncem února například Státní veterinární správa našla u jednoho z obchodníků tržnice čtyři tuny kazícího se masa neznámého původu. Kontroloři muže navíc podezírali, že chtěl prodávat i maso, které bylo již dříve určené k likvidaci. V polovině ledna zde zase celníci našli padělky hraček za pět milionů korun. Čtěte také: V klobáse vyrobené Agrofertem se našel úlomek injekční jehly Piškoty jsou polské, rozhodla inspekce. ‚Tradiční‘ budou dál

URL| http://echo24.cz/a/iynQY

ekolist.cz TTIP českým zemědělcům mnoho nepřinese, shodují se odborníci 6.4.2016

ekolist.cz str. 0 Zpravodajství Zdeňka Vítková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vyjednávání transatlantického obchodního a investičního partnerství, známého pod zkratkou TTIP, se zasekává. Příčinou jsou jiné právní principy v EU a USA. Složitou zůstává i otázka většího propojení trhu s potravinami. Právě o dopadech chystané úmluvy na české potraviny a zemědělství diskutovali odborníci minulý týden na půdě České zemědělské univerzity.

TTIP je dohoda tzv. nové generace, která se dotýká nejen obchodních záležitostí, ale může vyvolat změnu i v dalších navazujících předpisech. A přepsat tak pravidla, která dnes určují kvalitu a bezpečnost potravin v Evropě, upozorňují organizace hájící zájmy spotřebitelů. Nevyjednává se totiž pouze o rušení celních poplatků, ale i sjednocení norem, aby se usnadnil prodej zboží mezi kontinenty. Problém je v tom, že používané standardy pro potraviny se na obou stranách Atlantského oceánu výrazně liší. Evropská unie má přísnější požadavky pro přítomnost antibiotik, hormonů, pesticidů a dalších chemických látkách v potravinách. Zjednodušeně lze říci, že pokud se obě strany dohodnou na nižších standardech, bude Evropa muset slevit ze svých norem, pokud na vyšších, budou muset USA své normy zpřísnit. Není to tak ve všech oblastech, proto je předchozí věta zjednodušující a nepřesná. USA mají v některých oblastech normy přísnější, například výskyt bakterií E.coli. -----------------------------------------------var sklikData = { elm: "sklikReklama_35509", zoneId: 35509, w: 600, h: 190 }; -----------------------------------------------Evropský parlament se v červenci loňského roku zavázal, že snížení standardů bezpečnosti potravin neschválí. Podle náměstkyně ministra zemědělství Jaroslavy Beneš Špalkové nyní nehrozí ani zrušení značení potravin z GMO nebo farmářských trhů, jak proběhlo nedávno médii. Tvrdý byznys Postoj Evropského parlamentu nevládní organizace vítají, jejich obavy o zachování stávajících přísných norem pro potraviny na evropském trhu ale trvají. „EU nastavila laťku hodně vysoko, ale na konci vyjednávání může slevit,“ upozorňuje Šárka Bittenglová z dTestu, který se přes Evropskou spotřebitelskou organizaci BEUC do jednání ohledně TTIP v Bruselu aktivně zapojuje. {_:FotkaR:2321715:Zatímco v EU se povedlo prosadit zvětšení klecí pro chov slepic, v USA nikoliv.} Podle europoslance za ČSSD Pavla Poce bere americká strana jednání čistě obchodně a tvrdě. Není proto podle něj dobře, když se v Evropě dohoda ideologizuje a pokládá se za poslední šanci zůstat ve hře. Obchodník s tímto postojem předem prohrál, dodává. Společnou řeč nyní nemohou najít evropští a američtí vyjednávači v případě chráněných zeměpisných označení, jako je Žatecký chmel nebo České pivo. Tato na lokalitu vázaná označení právní systém v USA, zvyklý na tradiční firemní ochranné známky, vůbec nezná. Není to přitom jediný významný rozdíl v právu EU a USA. Zatímco v Evropě se používá princip předběžné opatrnosti a výrobce musí doložit bezpečnost svých produktů, v Americe zvažují přijatelnost rizika podle nákladů a přínosů. Je tedy především na výrobcích, zda s ohledem na možné žaloby pustí na trh nový nevyzkoušený produkt. Přísnější kritéria pro potraviny si tam často nastavují obchodní řetězce, nikoliv stát, proto vznikla obava, že „béčkové“ potraviny, které američtí obchodníci odmítnou, půjdou na evropský trh, vysvětluje Jiří Lehejček z České technologické platformy pro ekologické zemědělství. Pravidla musí být fér Rozdílný je podle něj v USA i přístup k zemědělství a venkovu jako takovému. EU své zemědělce dotuje a podporuje, protože si uvědomuje, jak je její zemědělství křehké. Na zemědělskou politiku jde více než polovina rozpočtu EU. Zároveň ale víc hlídá i krajinotvornou funkci zemědělství nebo životní podmínky hospodářských zvířat. V USA na rozdíl od EU například neprošlo zvětšení klecí pro chov slepic, připomíná Martin Pýcha

ze Zemědělského svazu ČR. Sám se vyjednávání o obchodní dohodě nebrání, je podle jeho slov ale třeba, aby pro obě dvě strany platily stejné normy. Nelíbí se mu třeba, že by maso dovážené z USA mohlo být na rozdíl od evropského omýváno kyselinou mléčnou. „My potřebujeme mít stejné podmínky. Jestliže mají evropští zemědělci nějaké podmínky, za kterých vyrábí svoje produkty, a ty jsou z hlediska světového poměrně přísné, tak nemůžeme připustit, aby dovozy z jiných částí světa, ať už z USA nebo jakékoli jiné, stejná kritéria nesplňovaly,“ říká. Evropské zemědělství by bylo v opačném případě naprosto nekonkurenceschopné. {_:Fotka:2408316:Certifikaci biopotravin se sladit podařilo.} Debatující se shodují, že na TTIP vydělají především velké nadnárodní firmy, které v Česku nejsou. Velcí hráči jsou ostatně i největšími lobbisty, připomíná Helena Svatošová ze sdružení Iuridicum Remedium. Přesto i středním a malým podnikům může pomoci vzájemné uznávání certifikátů nebo větší poptávka po jejich produktech od velkých odběratelů, pokračuje Martin Pýcha. Dopadová studie přínosů pro ČR by měla být hotová v nejbližších týdnech. Jako problematické se kromě vyjednávání ukazuje i pozdější vymáhání dohodnutých podmínek. Podle Pavla Poce nelze zaručit, že budou smlouvu respektovat všechny členské státy USA. O stížnostech investorů na překážky obchodu měly podle prvního návrhu rozhodovat arbitráže, nyní se hovoří o vzniku novém specializovaném investičním soudu. Výjimečnost obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy je i skutečnost, že spolu vyjednávají strany, jejichž společný trh tvoří 1/3 světového obchodu a 1/2 světového HDP. Už dříve se EU a USA povedlo dohodnout na vzájemném uznávání certifikace u biopotravin. Podle Jiřího Lehejčka bylo tato situace o poznání snazší, jelikož pro biocertifikaci platila na obou stranách podobná kritéria. -----------------------------------------------var sklikData = { elm: "sklikReklama_44636", zoneId: 44636, w: 600, h: 190 }; -----------------------------------------------Líbí se Vám článek? Přispějete na další? Částka Kč

Váš e-mail {* i pole e-mail může být povinné, samozřejmě - prostě přidej "required"}

{* payname nejaká vaše identifikace platby - bez hacku a carek - objevi se platci pri platbe }

URL| http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr...um-mnoho-neprinese-shoduji-se-odbornici

ekonomicky-denik.cz Inflace na ústupu 11.4.2016

ekonomicky-denik.cz str. 0 Aktuality


zpět Česká inflace v březnu opět zamířila dolů a v meziročním vyjádření skončila na 0,3 %. Znovu se tak vzdálila od cíle ČNB i od nejnovější prognózy centrální banky. Oproti únoru se spotřebitelské ceny snížily o jednu desetinu. Hlavním důvodem byl tentokrát rychlejší sezónní pokles cen dovolených a stagnace cen potravin. V inflaci se ještě stihly promítnout i nižší Česká inflace v březnu opět zamířila dolů a v meziročním vyjádření skončila na 0,3 %. Znovu se tak vzdálila od cíle ČNB i od nejnovější prognózy centrální banky. Oproti únoru se spotřebitelské ceny snížily o jednu desetinu. Hlavním důvodem byl tentokrát rychlejší sezónní pokles cen dovolených a stagnace cen potravin. V inflaci se ještě stihly promítnout i nižší ceny pohonných hmot. Je to však asi prozatím poslední zlevnění dané zpožděním inflačních dat, protože v důsledku zvýšení cen ropy na světových trzích v posledních týdnech se už v dubnové inflaci začnou projevovat ceny PHM negativně. Meziročně jsou spotřebitelské ceny v ČR vyšší o 0,3 %. Cenový vývoj ve spotřebitelském koši je ovšem velmi diferencovaný. Na jedné straně si více připlatíme především za zdraví, alkohol a cigarety, oblečení a obuv, rekreaci, nájemné, jídlo v restauracích atp. Na druhé straně oproti loňskému březnu mohou spotřebitelé ušetřit především za PHM, za potraviny a za telekomunikace. Symbolicky lidé ušetří za zemní plyn a navzdory loňskému prudkému propadu cen elektřiny na německých burzách si připlatí za elektřinu. I když inflace není v celkovém indexu takřka vidět, rozhodně se nedá říct, že by vůbec neexistovala. Je vidět především ve službách, jejichž ceny meziročně rostou o 1,5 %. Vyšší je i inflace bez PHM a bez potravin, které dosahují 0,9 %, respektive 0,7 %. Jde tedy o podobný trend, který je vidět i v rámci zemí eurozóny, kde se rovněž u cen zboží projevuje silný konkurenční tlak a efekt levných PHM a potravin, zatímco ostatní ceny míří vzhůru. A co od inflace čekat v dalších měsících? Meziroční inflace bude mít tendenci testovat ještě nižší úrovně, avšak brzdit by ji mohly vyšší ceny PHM a postupně i potravin. Vyšší inflace se však dočkáme nejdříve až ve druhé polovině roku. V závěru roku by se už inflace mohla pohybovat v blízkosti jednoho procenta. Asi jen obtížně se může naplnit prognóza ČNB, která předpokládá splnění inflačního cíle už v úvodu příštího roku. Tímto výhledem je navíc podmíněn i exit z kurzového systému. Proto bude vývoj v tomto směru ještě hodně zajímavý. Nicméně, i když se inflaci k cíli vůbec nechce, je to především v důsledku vlivů faktorů, které spadají do tzv. inflačních výjimek a ČNB je může docela dobře ignorovat. Petr Dufek, ČSOB

URL| http://ekonomicky-denik.cz/inflace-na-ustupu/

ekonomika.iDNES.cz Garážová velkovýrobna tofu pro Sapu: kádě plné sóji, myší trus a plíseň 8.4.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Martina Rasch Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Potravinářská inspekce ve spolupráci s policií objevila v garáži na pražském Šeberově velkovýrobnu tofu. Už z letmého nahlédnutí na fotografie ze zásahu je patrné, že nelegální dílna nesplňovala ani základní hygienické podmínky k výrobě potravin. Oblíbený sójový sýr tofu se prodával hlavně v libušské tržnici Sapa.

Kriminalisté z týmu Regulátor, kteří se zabývají trestnou činností na tržnici v Libuši, si v areálu Sapy všimli muže, který přímo z dodávky prodával potraviny. To se jim zdálo podezřelé, proto se ho rozhodli sledovat. Díky tomu zjistili, že prodavač má v jednom z domů v Šeberově v garáži zřízenou výrobnu tofu, které pak právě do tržnice Sapa distribuuje. Policisté se proto spojili s inspektory SZPI a společně provedli zákrok, při kterém muže chytili přímo při prodeji tofu. Zároveň proběhla kontrola i v prostorách, kde se tofu vyrábělo. Při ní inspektoři zjistili, že jsou podmínky pro výrobu potravin naprosto nevyhovují hygienickým normám. Stropy, stěny a podlahy byly v dezolátním stavu, zaplísnění hygienici zaznamenali v celé provozovně stejně tak jako výskyt myšího trusu. Garáž navíc nebyla nijak zajištěná proti pronikání škůdců. Inspektoři proto na místě uložili zákaz užívání prostor a zároveň zakázali dále zpracovávat a uvádět do oběhu sójové boby v celkové hmotnosti 1 650 kg. S provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. Jak připomíná ČTK, Sapa měla letos už i jiné problémy. Koncem února například Státní veterinární správa našla u jednoho z obchodníků tržnice čtyři tuny kazícího se masa neznámého původu. Kontroloři muže navíc podezírali, že chtěl prodávat i maso, které bylo již dříve určené k likvidaci. V polovině ledna zde zase celníci našli padělky hraček za pět milionů korun.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/inspektori-u...ka.aspx?c=A160408_104739_ekonomika_chrs

Co jsou fakta a co mýty kolem palmového oleje? Čtenářům odpovídal expert 11.4.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Málokdy v minulosti vzbudilo mezi tuzemskými spotřebiteli něco takový rozruch, jako je využívání palmového oleje v potravinách. Některým vadí, že kvůli surovině do cukrovinek a margarínů mizí deštné pralesy v Indonésii. Odborník na potravinové oleje Jiří Brát odpovídal čtenářům iDNES.cz. Indonésie přišla od roku 1990 o 31 milionů hektarů lesních ploch, což odpovídá téměř rozloze Německa. Důvodem je nárůst světové poptávky po palmovém oleji a vysazování palmových hájů na místě vypálených deštných pralesů. Dramatické obrázky ohořelých orangutaních mláďat obletěly svět a přiměly řadu tuzemských spotřebitelů hromadně bojkotovat potraviny obsahující palmový olej. Jiří Brát, specialista na potravinové tuky Okolo suroviny se však šíří i řada mýtů. Jak je to s údajnou škodlivostí palmového oleje pro lidské zdraví? Opravdu mohou za jeho boom potravináři? A proč se výrobci jednoduše nevrátí k těm surovinám, které používali dříve? Na tyto i další otázky odpovídal čtenářům iDNES.cz docent Jiří Brát, specialista na potravinové tuky, poradce Potravinářské komory a sdružení Vím, co jím. Více čtěte zde: Palmový olej podražil. Zájem však kvůli unikátním vlastnostem neopadá

URL| http://ekonomika.idnes.cz/hostem-idnes...08-/test.aspx?c=A160410_154947_test_ozr

epravo.cz Vláda schválila výzkumný program ministerstva zemědělství 11.4.2016

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vláda dnes schválila program aplikovaného výzkumu ministerstva zemědělství na období 2017 až 2025. Resort o tom informoval v tiskové zprávě. Ve výzkumném programu Země chce ministerstvo zemědělství během devíti let přerozdělit 3,67 miliardy korun. Měly by jít na projekty aplikovaného výzkumu v zemědělství, potravinářství, vodním hospodářství nebo lesnictví. Příjemci peněz budou výzkumné organizace nebo firmy. Maximální délka projektů by měla být podle materiálu pět let. První žádosti by se měly objevit v příštím roce, program poběží do roku 2025. Ministerstvo předpokládá, že v průměru budou uznatelné náklady na jeden projekt v hodnotě 20 milionů korun. "Předpokládáme, že podpoříme nejméně 219 projektů, do kterých se zapojí nejméně 115 subjektů, z toho přibližně 65 malých a středních podniků," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj jde ale zatím jenom o odhady. Vědci by se měli snažit například zjistit, jak omezit rizika ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí. Peníze by mohli získat i na projekty, které umožní nové způsoby hospodaření, při nichž se bude méně vytěžovat půda, či kterými se zvýší schopnost půdy zadržet vodu. Dalším směrem budou projekty, které se zaměří na dosažení dobrého ekologického a chemického stavu podzemních a povrchových vod. Žádat budou také moci výzkumníci zabývající se živočišnou nebo rostlinnou produkcí, výrobou potravin, či zemědělskou technikou. Zdroj: ČTK - 11.4.2016 - aktualizace 15:55 hod.

URL| http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/vla...am-ministerstva-zemedelstvi-101071.html

euroskop.cz Zemědělství a rybolov v březnu 2016 8.4.2016

euroskop.cz str. 0 Zemědělství a rybolov

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Komise představila další podpůrný balík v SZP, Poslanci žádají o povinné označení země původu u masa a mléka, Výbor ENVI odmítá schválení herbicidu na bázi glyfosátu Zemědělci by měli od EU obdržet další podporu Maso a mléko by se dle poslanců mělo označovat dle jejich původu Poslanci nechtějí povolit používání herbicidů na bázi glyfosfátu

Komise představila další podpůrný balík v SZP Komise 14. 3. 2016 představila další balík mimořádných opatření, který využívá veškeré nástroje dostupné v rámci SZP s cílem podpořit zemědělce v EU a zároveň ochránit vnitřní trh Unie. Pozadí Komise se již dlouhodobě snaží řešit krizi v sektoru zemědělství. Komisař Phil Hogan postupně představil již celou sérii opatření, která má stabilizovat unijní zemědělský trh. V září 2015 Komise prezentovala komplexní balík opatření v hodnotě 500 mil. € na pomoc producentům čelícím krizi. Smyslem balíku bylo pomoci řešit hotovostní problémy, kterým momentálně zemědělci čelí, stabilizovat trhy a řešit fungování dodavatelského řetězce. Balík stanovil 4 základní cíle, ke kterým připojil jednotlivá podpůrná opatření. Balík měl konkrétně zajistit pomoc zemědělcům, kteří mají potíže s krátkodobými peněžními toky, řešit nerovnováhu na trhu – povzbuzení poptávky či řešit problémy s dodavatelskými řetězci. Klíčové a sporné body Balík podpůrných opatření byl prezentován na zasedání Rady pro zemědělství komisařem Philem Hoganem a série opatření, která definuje, doplňuje balík ze září 2015. Představený podpůrný balík by měl aktivovat opatření, která by měla být pro členské státy flexibilní a která by měla podpořit zejména odvětví mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a ovoce a zeleniny. Konkrétně mezi představená opatření spadá: Komise na omezenou dobu aktivuje možnost, aby organizace producentů, mezioborové organizace a družstva v odvětví mléka a mléčných výrobků směly vytvářet dobrovolné dohody týkající se jejich produkce a nabídky. Jde o tzv. čl. 222 Nařízení o společné organizaci trhu. Komise zváží dočasné schválení státní podpory, jež by členským státům umožnila poskytnout ročně částku až 15 tis. € na zemědělce, na kterou by se nevztahovaly žádné vnitrostátní stropy. Komise zvýší množstevní stropy pro sušené odstředěné mléko a máslo k intervenci ze 109 tis., resp. 60 tis. tun na 218 tis., resp. 100 tis. tun. Komise podpoří posílení producentů v rámci dodavatelského řetězce. Komise poskytne na rok 2016 více než 110 mil. € na podporu propagace zemědělských produktů EU v rámci EU i ve třetích zemích. Komise bude nadále usilovat o zrušení ruského zákazu dovozu na základě fytosanitárních norem. Po vzoru střediska pro sledování trhu s mlékem zřízeného v roce 2014 bude založeno středisko pro sledování trhu s masem, které se bude zabývat odvětvím hovězího a vepřového masa. Pozice ČR ČR podporuje navrhovanou pomoc zemědělcům a podporu trhu se zemědělskými komoditami. Vláda ČR již dříve deklarovala, že situace je kritická a akcentovala urychlené přijetí vhodných opatření na unijní úrovni. V rámci těchto opatření vláda zmínila právě přímou cílenou podporu zemědělcům, navýšení intervenčních cen a navýšení podpory soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka. Odkazy Evropská komise aktivuje mimořádná opatření na podporu evropských zemědělců v krizi Evropská komise představila komplexní balík opatření v hodnotě 500 milionů eur na podporu zemědělců Komplexní balíček opatření Statement by Commissioner Phil Hogan at the Agriculture Council Krátce...

Poslanci žádají o povinné označení země původu u masa a mléka Poslanci výboru ENVI 22. 3. 2016 zopakovali svou podporu zavedení povinného označování země původu u masa a mléka a to prostřednictvím nezávazné rezoluce. Povinné označování by podle nich pomohlo udržet důvěru spotřebitelů v potravinářské výrobky v EU. Návrh usnesení zopakoval postoj EP, jež poslanci deklarovali již vícekrát. Například v usnesení ze dne 11. 2. 2015 o mase v zpracovaných potravinách, kdy EP vyzval Komisi, aby předložila legislativní návrh. Komise však dosud žádné takové návrhy nepředložila. Dle poslanců by se povinné označování mělo týkat masa, mléka a potravin, kde tyto složky tvoří více než 50 %. Poslanci ve svých postojích vychází z výsledků Eurobarometru 2013, dle kterých 84 % občanů EU považuje za nezbytné uvádět původ mléka a 88 % u masa. Více než 90 % považuje takové označení za důležité také pro zpracované potraviny. Provozní náklady spojené s poskytováním těchto údajů by měly být relativně malé. Poslanci taktéž upozornili na to, že dobrovolné označení, jak jej doporučuje Komise, by mohlo vést k zavedení řady různých režimů, které by mohly být pro spotřebitele matoucí. Návrh na usnesení bude předložena k hlasování na plénu v průběhu dubna či května 2016. Výbor ENVI odmítá schválení herbicidu na bázi glyfosátu Výbor ENVI 22. 3. 2016 hlasoval o návrhu usnesení, které zamezuje používání glyfosátu na trhu EU po dobu dalších 15 let, tedy až do 2031. Usnesení bylo schváleno poměrem 38:6:18. Látka glyfosát byla WHO klasifikována jako pravděpodobně karcinogenní, a proto poslanci usilují o zamezení jejího používání. Poslanci také žádají, aby Komise a Evropský úřad pro bezpečnost potravin zveřejnily všechny vědecké důkazy, které by umožnily klasifikaci glyfosátu. Glyfosát je účinná látka široce používána u herbicidů. Patentována byla na začátku roku 1970 a na spotřebitelský trh byla uvedena v roce 1974 jako širokospektrální herbicid. Patent vypršel v roce 2000 a glyfosát byl uveden na trh různými společnostmi. O návrhu usnesení se bude v dubnu 2016 hlasovat na plenárním zasedání.

URL| https://www.euroskop.cz/8451/27212/clanek/zemedelstvi-a-rybolov-v-breznu-2016/

extra.cz Chodíte v Praze na asijská jídla? Kuchyně pro Sapu šokuje! Myší trus, plíseň a ještě něco navíc! 8.4.2016

extra.cz str. 0 News anet Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nechutný pohled se naskytl Státní zemědělské a potravinářské inspekci ve spolupráci s policií. Při kontrole výrobny tofu v areálu pražské tržnice SAPA zjistili naprosto otřesné hygienické podmínky. Provozovnu okamžitě uzavřeli. Myší trus, odpadky a všude kolem plíseň. Stropy, stěny i podlahy byly opravdu v dezolátním stavu. To vše našli kontroloři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce v garáži v areálu SAPA. Na výrobnu tofu opravdu není hezký pohled. „Naši inspektoři jsou zvyklí se setkávat s neuspokojivými podmínkami, ale toto překročilo rámec běžné zkušenosti,“ řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. SZPI se málokdy setkává s problémy ve výrobnách potravin. Problém s hygienou je častější v restauracích nebo obchodech. V tržnici SAPA ale byla výrobna potravin nelegální. Ty legální jsou často pod dohledem.

Výrobna byla na místě zavřena, SZPI uložila zákaz užívání prostor a zakázala také zpracovávat a dále prodávat sójové boby, kterých bylo 1,6 tuny. S provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. SAPA měla letos už několik problémů. Koncem února SZPI našla u jednoho z obchodníků tržnice čtyři tuny kazícího se masa, v polovině ledna zase celníci našli padělky hraček za pět milionů korun.

URL| http://www.extra.cz/chodite-v-praze-na...uje-mysi-trus-plisen-a-jeste-neco-navic

finance.cz Čína – výrobní deflace zpomaluje, spotřebitelské ceny rostou díky dražším potravinám 11.4.2016

finance.cz str. 0 Patria.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dnes v noci byla publikována data o vývoji čínských cen za březen. Žádné překvapení nová čísla nepřinesla, spotřebitelská inflace si drží únorové tempo zejména díky dražším potravinám, výrobní deflace zpomalila zásluhou růstu cen některých komodit (železo) a stabilizací cen ropy. Index spotřebitelských cen (CPI) v březnu y/y vzrostl o 2,3 %, trh (agentura BBG) čekal o desetinu procentního bodu vyšší údaj. Inflace se tak stále nachází pod 3% cílem, který pro letošní rok stanovila čínská vláda. Oproti předchozímu měsíci se spotřebitelské ceny snížily o 0,4 procenta. Při detailnějším pohledu na zveřejněná čísla vidíme rychlejší růst cen spotřebitelského zboží (+2,5 % y/y) v porovnání se službami (+1,9 %). Největší zdražení pak zaznamenaly potraviny, které byly v březnu o 7,6 procenta dražší než před rokem. Po očištění spotřebitelských cen o potraviny a energie (jádrová inflace) je březnová hodnota indexu CPI na hladině 1,5 % (+0,2 p.b. m/m).

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/464596/

Forbes Česko O PEJSKOVI A KOČIČCE 7.4.2016 Forbes Česko str. 44 Rozhovor MICHAEL MAREŠ, JAROSLAV MAŠEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pavel Bouška Mimořádný příběh o tom, jak Pavel Bouška udělal z malého rodinného podniku světovou značku Brit, s níž krmí miliony psů i koček a třeba také královského kocoura v Malajsii. Když Pavel Bouška přebíral firmu od svého otce, měla tržby 130 milionů korun. Uplynulo deset let a největší český výrobce prémiových krmiv pro zvířata vyrostl na 2,2 miliardy. A nehodlá se zastavit. Koncem března Bouška sezval svůj širší management do zakouřené chrášťanské hospody U Loulů, objednal si pivo a představil svůj plán, jak zařadit ještě větší rychlost. „Jeden můj známý říká, že pro firmu není nic horšího než mít nepřetržitý úspěch. Zleniví. A já s tím souhlasím,“ říká Bouška, jemuž letos v létě bude 40 let. Proto hodlá opět zatřást svou firmou VAFO Praha. Chce z ní udělat jedničku v prémiovém

segmentu zvířecího krmiva na několika evropských trzích. Blízko je tomu značka Brit zejména ve Skandinávii nebo v Polsku. Nabere víc zaměstnanců, postaví novou továrnu a v plánu má sypat do marketingu čím dál víc peněz. V roce 2020 to má být dokonce až půl miliardy korun. Když o tom mluví nad hrnkem kávy, pokresleným montypythonovskými motivy Ministerstva švihlé chůze, je jasné, že odhodlání mu nechybí. To ostatně dokázal nedávno i sám na sobě. Doktoři mu doporučili zhubnout kvůli vysokému tlaku, a tak za poslední půlrok shodil 20 kilogramů. Jí střídměji a jezdí do práce deset kilometrů na elektrokole. Samozřejmě, když to počasí nebo program nedovolí, sedne do Porsche Macan Turbo. Ale je fakt, že tahle firma je jiná. Zaměstnanci si do práce vodí zvířata, Bouška všem striktně tyká a na obleky a kravaty se tady moc nehraje. V areálu bývalého JZD, kousek od místa, kde se křižuje dálnice D5 na Plzeň s Pražským okruhem, se už staví nová hlavní budova, ale teď si ještě Bouška a spol. musí vystačit se skromnými kancelářemi z montovaných omnibuněk. Z vedlejší výrobní haly každou chvíli vyjíždí kamion a veze krmivo a doplňky pro psy a kočky (koně, králíci, činčily a další tvoří jen dvě procenta vyrobeného objemu) do pět kilometrů vzdálené Rudné, kde má VAFO obří sklad s kapacitou 25 tisíc paletových míst. Mimochodem, podle údajů z očkování je u nás registrovaných okolo 1,5 milionu psů a 1,2 milionu koček. Brit jako největší značka spadající pod VAFO krmí spoustu z nich, na Mall.cz je dokonce nejprodávanější značkou psí a kočičí potravy. Jenže domácí trh tvoří z celkového objemu 70 tisíc tun krmiva, který loni Bouškova firma vyrobila, jen čtvrtinu. Zbytek jde na export, pytle se značkami Brit, Carnilove, Canvit, Petit či Sam’s Field putují do téměř 60 zemí světa. Krmí se jimi psi ve francouzské armádě nebo kocour malajsijské královské rodiny. Právě v muslimských zemích se obrací jinak ustálený poměr, že prodá víc psího než kočičího krmiva. „Třeba v Malajsii a Indonésii je okruh lidí, kteří chovají psa, trošku jako underground. Na Facebooku si dávají tipy na parky, kde se smí venčit, a pořádají velká setkání o víkendech. Když tam jste, cítíte určitou sounáležitost,“ popisuje Bouška s tím, že se na tamních trzích musí přizpůsobit určitým kulturním odlišnostem. „Odstartovali jsme tam novou řadu s příchutí jehněčí s divočákem a to se ukázalo jako průšvih. Museli jsme vyrobit nový katalog bez tohoto balení. Prase se tam prostě objevit na obalu nemůže,“ směje se muž, jehož byznys v posledních dvou letech poprvé udělal zisk EBITDA (před započtením úroků, daní a odpisů) přes 400 milionů korun… „Mám prostě rád zvířata.“ * Proč vy sám nemáte psa? Dlouho jsem měl křížence loveckého psa a huskyho. Našel jsem ho na skládce, jmenoval se Bodie podle toho seriálu Profesionálové a dožil se pěkných 17 let. Přece jenom žil v továrně na psí žrádlo, takže dobře věděl, kde je uložená která surovina. Teď mám jen kočku, která ale žije divoce na zahradě a potkám ji maximálně dvakrát za týden. Ve srovnání s některými mými kolegy, kteří vyhrávají se svými miláčky ocenění na výstavách, nejsem takový nadšenec. * O dalším psu neuvažujete? Uvažuju, ale nezáleží to jen na mně. Ročně strávím 45 nocí v hotelu, hodně cestuji, takže by pes zůstal na starosti mojí ženě a dětem. Je to o dohodě. * Slyšeli jsme, že své výrobky testujete i na sobě. Co berete? Pravidelně užívám na klouby přípravek určený pro koně. Vyrábíme ho pod značkou Canvit, je to směs chondroitinu s glukosaminem a hodně mi pomáhá. Přes svoji nadváhu hodně jezdím na lyžích a snowboardu a trpěl jsem chronickou bolestí kolen. Můj kamarád ortoped mi dal nějaké prášky, a když jsem si prohlédl složení, tak jsem viděl, že to je prakticky stejné jako to, co děláme pro koně. Takže mám i stejné dávkování. * Jak se polyká koňská dávka? Je to velká tableta, takže to musíte hodně zapít. Užívám to pravidelně a nejsem sám. Mimochodem, náš lososový olej dávám i vlastním dětem, protože rybí olej je důležitý v růstu na budování nervového systému.

* Jíte také psí granule? Ochutnávám je, protože ústa fungují jako rychlá chemická laboratoř. Nedávno jsem byl na veletrhu v USA a zajímalo mě, jak mají konkurenti udělané své granule na chuť, no tak jsem do toho kousl. V potravě pro domácí zvířata nemůže být nic, co by vám ublížilo, maximálně vám to nebude chutnat. * A chutnalo? O to mi ani moc nešlo. Mě zajímá hlavně přirozená chuť masa, jestli je tam ochucovadlo, jestli to je kyselé, jestli chuť prochází i dovnitř, nebo je jen na povrchu… Samozřejmě jsem si jiné vzorky odvezl s sebou do práce a kolegové je budou zkoumat v laboratoři. * Opisuje se ve vaší branži? Ano, opisují všichni od všech. * Co byla poslední velká inovace, která zahýbala vaším trhem? Je to asi pět let zpátky a přišlo to z Ameriky. Nastal trend dělat krmiva bez obilovin a rýže, tzv. grain-free. Je v nich jen maso a zelenina. * Proč? Protože panuje názor, že to je návrat k přírodě, k tomu vlkovi, který se živil jen masem a doplňoval to zeleninou. Vítězí alternativní pohled na výživu zvířat a musím říct, že se s ním ztotožňuji, i když takhle nastavená strava určitě není vhodná pro každé plemeno. * Když se podíváte na složení krmiva pro psy, tak tam vidíte třeba deset procent popela. Co to znamená? Tolik tam není. V našem případě je tam pět šest procent, někdo může mít až osm procent obsahu popelovin. To je chemický termín a znamená v podstatě obsah minerálů. Jinými slovy jde o nespálený zbytek, když krmivo vezmete a při určité teplotě ho spálíte, tak co vám zůstane. Vápník, fosfor, železo… * Dobře. Povězte, kde se prodá nejvíce zvířecího krmiva? Který trh je nejdál? Určitě Spojené státy. Pak asi Velká Británie a Japonsko. My jsme jednička ve střední a východní Evropě. Jsme národ pejskařů, má to u nás velkou tradici. Zároveň jsme racionální chovatelé - co se týče krmiv, tak tam jsme na stejné úrovni se západní Evropou, nižší kupní síla je vidět jen u doplňků. To znamená, že radši koupíme kvalitní krmivo a levnější vodítko nebo obojek, nevyhazujeme peníze za oblečky. * Dnes večer se chystáte prezentovat nejbližším spolupracovníkům pětiletý plán dalšího rozvoje firmy. Co v něm bude? Jeden můj známý, šéf velké německé firmy, říká: Pro byznys není nic horšího, než když máte 25 let jen úspěch. To jste zralí na velký průšvih. Nakonec se to ukázalo i u nás. Když jsme přestáli krizi z výpadku řetězců, stali jsme se silnější přes vlastní značku. A už je to 16 let, co zase jen rosteme, takže chci s firmou opět trochu zatřást, abych jí dal nový impulz. * Co chystáte? Firmu trochu přeorganizuji, abychom měli hlavně lidské zdroje na případné akvizice. Chci podstatně posílit marketing v zahraničí, chystáme nákup linky na mokré krmivo, to jsou takové ty kapsičky a vaničky, které zatím sami nevyrábíme - to bude investice za zhruba šest milionů eur. A chci se zaměřit také více na kočky. Už jsem kvůli tomu vyhlásil ve firmě „Rok kočky“ po čínském vzoru.

Prostě chci obsadit všechny relevantní kategorie prémiového krmiva napříč Evropou. * Jak bude tedy VA FO za pět let vypadat? Byl bych rád, kdyby bylo významně větší a kdyby Brit byl významnou evropskou značkou. Dnes dosahujeme podílu na trhu přes deset procent jen u nás a ve Finsku a chci, aby takových zemí bylo osm až deset. Počítám s tím, že do pěti let budeme vydávat půl miliardy ročně jen na marketing a tržby by měly vzrůst někam k pěti miliardám korun. * Plus uvažujete o koupi továrny v zahraničí? Máme oči otevřené. Ale finanční krize měla tu „nepříjemnost“, že hodně výrobců krmiv zdražila, protože se ukázali jako velmi odolní. Prodávali jsme dobře i přes krizi. Takže podle mě jsou teď firmy na trhu velmi drahé. Násobky na zisk EBITDA se pohybují kolem 9, což by možná bylo ještě udržitelné, kdyby nebylo jasné, že každý, kdo prodává, výsledovku před transakcí vyladí, aby byla co nejhezčí. Variantou je postavit závod na zelené louce, což možná uděláme. * Není lepší výrobu koncentrovat do jednoho velkého závodu a pak udělat jen distribuci? To v naší branži moc nefunguje. Pro velké závody totiž chybí dostatek surovin. Potřebujete mít nějakou spádovou oblasti například s velkou spotřebou masa do běžného potravinářství, která pro nás pak znamená dostatek suroviny do našich produktů. V Česku jsme největší dovozci jehněčí moučky z Nového Zélandu, bavíme se ne o kontejnerech, ale celých lodích. Takže bych si uměl představit lokalitu pro novou továrnu třeba někde v Polsku u moře. Plus to znamená být také blíže konečnému zákazníkovi. Ať už polskému nebo skandinávskému. * Proč jste tak silní ve Skandinávii? Protože je to jedna z mála evropských zemí, kde východoevropský původ nikomu nevadí. Pak je to dobré ještě ve Francii. Tam v žertu říkám, že Francouzi nemají rádi vůbec nikoho kromě Francouzů, takže my ostatní jsme si všichni rovni. A to mi vyhovuje. Ale v Německu je samozřejmě pořád těžké se prosadit. * Štve vás to ještě? Štve. Prosadit se v zahraničí a hlavně na Západě je jedna z mých největších motivací do byznysu. Pamatuji si dobu, kdy na nás koukali úplně skrz prsty, to se hodně lepší, ale přesto mám radost z každého exportního úspěchu. Když jsem kdysi poprvé ve francouzském Carrefouru viděl naše granule, přičemž z Česka už tam bylo jen plzeňské pivo, tak to bylo velké zadostiučinění. * Kdo jsou vaši přímí konkurenti? Velké globální značky jako Nestlé a Masterfood. * Ale ty vyrábějí všechny druhy krmiv, i ty nejméně kvalitní, zatímco vy se soustředíte především na prémiový segment. Co to vlastně u zvířecího krmiva znamená? Já to rozlišuji tak, že to, co se běžně objevuje v obchodních řetězcích, je neprémiová výživa a to já nikdy vyrábět nebudu. Nikdy bych nic takového svému zvířeti ani nedal žrát. Pak je kategorie premium, což je dostatečná potrava s obsahem masa, ale zároveň je za přijatelné peníze. V našem případě se jedná o základ z kuřecího masa - to je modrý Brit. A nakonec je tu superpremium, což je třeba náš bílý Brit, kde se myslí na kompletní stravu a preventivní péči o zvíře. Prodávají se hlavně u veterinářů a v pet shopech a tam se už moc nekouká na cenu vstupních surovin. Takže základ je z jehněčího masa nebo lososa. Do toho se přidávají minerály a vitaminy, takže vaše zvíře může žít jenom z toho. * Jakých surovin nejvíce spotřebujete na výrobu? Určitě masa. Ale nepředstavujte si to jako kuřecí prsní řízky. Je to tak, že když se něco vyrábí pro

lidi, tak my zpracováváme ten zbytek. Je to jako v přírodě. Když se podíváte na tygra, který chytne antilopu a rozpáře ji, tak co sežere jako první? * Vnitřnosti? Přesně tak. Pro lidi to není tak přitažlivé - i když třeba v Číně nám je začali vykupovat a je to pro nás problém. Každopádně běžně to u toho kuřete funguje tak, že do KFC jdou prsní řízky a zbytek se perfektně hodí pro nás. Vnitřnosti jsou nejcennější, zužitkuje se ale i kostra jako kvalitní zdroj minerálů. A do budoucna si myslím, že se celá kuřata budou zpracovávat na zvířecí potravu. * Na čem se ve vašem byznysu vydělávají největší peníze? Je to stejné jako jinde. Největší marže je na tom, když jste na trhu s něčím první nebo trefíte módní vlnu. Prostě máte něco, za co je zákazník ochoten si připlatit. Nedá se říct, že na nejdražším žrádle nejvíce vyděláváte. * Vy kromě vlastních značek vyrábíte i pro jiné firmy pod jejich značkou, v rámci tzv. whitelabelingu. Proč? Byla to naše filozofie od samého začátku, asi proto, že jsme neměli takové sebevědomí s vlastní značkou. Na jednu stranu se na to můžete koukat tak, že živíte vlastní konkurenci, na druhou to je ale příležitost se dostat na trhy, kde se jinak těžko prosazujete. Dám vám příklad: náš nejdůležitější zákazník, pro kterého teď vyrábíme, je nejmenovaná síť německých pet shopů. A naše vlastní značka v Německu zas tak silná není, takže to je cesta, jak se na tamní trh dostat. * A to je to samé krmivo? Já bych nikdy nevyráběl pro nikoho, kdo za mnou přijde s tabulkou, kolik mám do krmiva použít masa a proteinů. Takový e-mail rovnou mažu. Naopak my oslovujeme partnery s tím, že pro ně můžeme vyrobit určitý druh krmiva pro segment, který jim třeba chybí. Pak to jsou partnerství silnější a dlouhodobější. Pod whitelabelingem vyrábíme 25 až 30 procent naší produkce. * Vyplatí se to? Ano, ale obohacuje nás to i jinak. Náš typický zákazník jsou veterinární distribuční firmy nebo velké řetězce pet shopů, které pak pro nás mají spoustu zpětných dat. Třeba vyrobíme čtyři příchutě krmiva a hned víme, který se prodává nejlépe a nejhůře v tisíci obchodech v Německu. To jsou pro vývoj dalších krmiv údaje v hodnotě zlata! Ale povím vám jednu důležitou věc. * Povídejte. Celou svoji strategii jsem postavil na tom, že umím dobře vytvářet win-win partnerství. Kdybyste byl třeba distributor krmiva ve Švédsku, tak spolu uděláme takové partnerství, že za pět let z vás bude hodně bohatý člověk. Proč? Protože já na tom výrobku mám nižší marži než ten distributor. Ale zase jich mám hodně po celém světě, takže se mi to posčítá. * Na tenhle model jste přišel až v průběhu let? Od začátku jsem věřil tomu, že to je tak správně. Snažím se to uplatňovat všude v životě. I doma se ženou. (smích) * Kde se vám tohle win-win partnerství s distributorem podařilo zařídit nejlépe? Musím zmínit Finsko a Francii, což jsou dvě země, kde jsme poprvé prorazili do západní Evropy. Těsně po vstupu do Evropské unie mi dali důvěru a začali se mnou spolupracovat. Ten Francouz se jmenuje Ronald, výborný chlapík, kterého moje manželka nazývá mou francouzskou milenkou, protože mi volá klidně v pátek v deset večer. S Ronaldem jsme se potkali na jednom veletrhu - já jsem mu dal do auta všechno krmivo, co jsem tam s sebou měl. Říkám mu: Hele, nasyp to svým psům a zavolej mi, jestli to budou žrát. Za měsíc mi volá a říká: Psi to žerou, je to dobrý. Ale je to

drahý a je to strašně zabalený. * Vy jste tehdy měli krmivo v pytlích na cement, že? Přesně tak, byl to třívrstvý pytel na cement, který jsme aspoň jako první v Česku nechali potisknout barevně. Každopádně Ronald řekl, ať přijedu, že máme o čem mluvit. Tak jsem sedl do auta - tehdy jsem po Evropě najezdil asi 130 tisíc kilometrů ročně - a jel za ním. Naštěstí jsem mezitím potkal nějaké Italy, kteří vyráběli lesklé pytle. Tak jsem mu je vzal na ukázku a slíbil, že to do dvou měsíců vyrobím za stejné peníze do hezkého obalu a s novým designem. Ronald se na mě podíval a říká: Tak jestli to za dva měsíce stihneš, tak toho ve Francii prodám tisíc tun. To mi přišlo úplně absurdní. Jen pro představu - my jsme tehdy vyráběli asi sedm tisíc tun ročně. A fakt se mu to povedlo, brzy jsme tam začali vozit sedm osm tisíc tun. * Jak jste se vlastně dostal ke krmivům? Vy jste přece předtím podnikal úplně jinak. Máte pravdu, se spolužáky z gymnázia jsem měl firmu MVP Events na pořádání hudebních a kulturních akcí. Byla to krásná léta, protože v 90. letech k nám jezdily všechny velké hvězdy a my na většině z nich pomáhali s pořádáním. Naše firma fungovala pro hlavní pořádající agenturu jako najatá síla, která zařizovala třeba stavbu pódia nebo zázemí šaten. Dělali jsme třeba vystoupení Michaela Jacksona na Letné nebo pak druhý a třetí koncert Rolling Stones. Jelikož jsem uměl dobře anglicky, tak jsem často působil jako spojka mezi americkými bedňáky a českou produkcí. * Kde jste se naučil dobře anglicky? Hned v roce 1992, ještě na střední škole, jsem odjel na jeden rok do USA a byl jsem jedním z posledních, kdo zažil pobyt před internetem. To znamená, že jsem za rok nepromluvil česky. Moje máma mi za tu dobu čtyřikrát zavolala, protože jeden hovor stál tisíc korun, což je asi tak jako dneska 25 tisíc. Byla to jiná doba, tehdy se ještě psaly dopisy na papír. * Ještě něco vám Amerika dala kromě angličtiny? Přišel jsem tam na chuť světu domácích zvířat. Předtím mě moc nezajímal, v 15 letech příliš neřešíte, co dělá táta. Ale bydlel jsem v jižní Kalifornii v rodině, která měla psa a tři kočky, a samozřejmě jsem s nimi chodil nakupovat. A tam mi poprvé došlo, jaký byznys se kolem mazlíčků točí. Plus jsem tam tehdy tak trochu načerno pracoval, a to přímo v pet shopu. Tedy pracoval přesněji řečeno jsem tam umýval podlahu. Ale to stačilo. Když jsem se pak vrátil domů a táta rozjížděl firmu, tak jsem byl jediný ze sourozenců, který pro to měl pochopení. * Jak to? Ostatní ho měli trochu za šílence, že se chce vzdát akademické kariéry, a to ani netušili, že celou rodinu kvůli rozjezdu pětkrát dokola zadlužil. To je mimochodem odvaha, kterou já bych v 50 asi nesebral. Ale já jeho záměr chápal, protože jsem viděl, jak je toho Amerika plná a jak jsou lidé ochotni za něj utrácet. * Kolik vám bylo, když jste nastoupil k tátovi do firmy? Už od 16 jsem pomáhal s překlady a s reklamou, měli jsme tehdy tu produkční agenturu, takže jsem měl k marketingu blízko. Zaměstnancem jsem se stal v roce 1998 a na starost jsem dostal odbyt. * Jak jste věděl, co máte dělat? Tehdy se obrovsky rozvíjely supermarkety, takže jsem se zhlídnul v nich. Dali jsme se dohromady s partnery, kteří měli konzervárnu na jihu Čech a distribuci navázanou na velké obchody. Spojili jsme síly a dodávali jsme do řetězců. Já suché granule, oni mokré konzervy. Vypadalo to logicky, vše rostlo a krásně fungovalo. Až do doby, kdy je v roce 2000 převzala zahraniční konkurence a nám ze dne na den o 50 procent spadnul odbyt. Bylo to to nejlepší, co se mi mohlo stát.

* Proč? Byznys v 90. letech byl fakt snadný. Poptávka byla obrovská, a pokud jste neudělali nějaké zásadní chyby, v klidu jste se uživili. Ale mě ta facka donutila dospět. Zamyslet se, co vlastně umíme a co chceme dělat do budoucna. Mimochodem, tehdy jsme si akorát koupili nový extrudér v USA a opět jsme byli zadlužení. Takže já jsem to ráno vstal, měl jsem tady tátu, kterému už bylo přes 60, zadluženou firmu a věděl jsem, že je to celé dost moje odpovědnost. Takže s tím musím něco udělat. * Kam jste se vydal? Na Západ. Vlastně jsem byl tehdy strašně šťastný, protože jsem sedl do auta a začal jezdit po celé Evropě. Klidně jsem zaťukal na dveře konkurenta v Německu, řekl jsem mu, že jsem Pavel, že mám fabriku v Česku a takové a takové problémy a zda by mi neporadil. Někdy na mě koukali fakt divně, ale obvykle se se mnou bavili. Je to i doporučení pro mladé lidi: pokud chcete něco vědět, tak prostě jděte a zeptejte se. Vidím to na sobě. Když za mnou někdo přijde, je trochu drzej a zeptá se, tak mu obvykle všechno vyklopím. Pak mě to třeba i štve, že jsem řekl moc. (smích) * Takže jste nabral know-how na Západě? A zároveň při tom granule i trochu prodával a měl oči otevřené. A vnímal jsem, že jsou sice velké značky, které se snadno prodávají, ale ty také diktují podmínky prodejcům. A já se rozhodl nabídnout jim lepší podmínky. Věděl jsem, že to nebude snadné, že jsem z Česka, ale také jsem věděl, že umíme nabídnout stejnou kvalitu jako velké evropské brandy. Plus jsem vyvinul vlastní značku Brit, která vznikla v roce 2001. * Schválně jste ji nazval tak světácky? Ano. Předtím jsme měli Astora a Mícu a bylo jasné, že s tím neprorazíme. Hledal jsem jméno, které by znělo dobře v angličtině, v němčině i v italštině, plus muselo být graficky pěkné. Brit je moje dítě. A poučil jsem se ještě v jedné věci: ne vždy platí, že to, co chce zákazník, je pro firmu nejlepší. My tehdy měli pocit, že musíme stále nabízet také nějaké levnější lowcostové krmivo, a já hlupák ho navíc také prodával pod značkou Brit. Ale chybami se člověk učí. Pak jsem se rozhodl, že navzdory opticky nízké kupní síle v Česku a varování, že budeme příliš drazí, půjdeme jen do nejvyššího segmentu. A to se vyplatilo. * Nemrzí vás, že kvůli jménu Brit Češi často netuší, že jste Češi? Nemrzí, protože si myslím, že teď už to vědí. Připouštím, že na počátku jsem se k tomu moc nehlásil, byť teď je sexy být Made in Czech. Ale já značku od počátku budoval jako evropskou. A tak ji vidím stále. * Viděl ji takhle i váš otec? Takhle, myslím, neuvažoval. Musel být podstatně více zaměřen na to, aby vůbec uživil rodinu a byznys nastartoval. Na začátku byla jeho čistá snaha vyrovnat se příbuzným ze západního Německa. Viděl třeba, že strýc Dieter, který pracoval jako strojvůdce, měl doma v garáži krásné auto. Táta je vystudovaný vědec, a tak měl mindrák z neúspěchu. Po revoluci si to chtěl podnikáním všechno vynahradit, proto vybudoval rodinnou firmu a myslím, že jeho největší zadostiučinění je, že ji úspěšně předal. A já to také beru jako rodinnou povinnost ji rozvinout a předat ji dál. * Vy máte více sourozenců a přitom ji váš otec stoprocentně předal jen vám. To obvykle neudělá v rodině dobré vztahy a také na tom nejvíce rodinných firem ztroskotá. Já pro předání vidím dvě nejdůležitější věci: člověk musí jasně vsadit na svého následníka. A nesmí míchat rodinné a pragmatické emoce. Prostě musíte dát nástupci celou firmu. A klidně třeba s podmínkou vyplatit nebo zabezpečit další sourozence. Můžete totiž dělit majetek a peníze, ale nemůžete dělit moc. My máme s bráchou a sestrou velmi dobré vztahy, s bratrem

spolupracujeme a sestra má svou velkou kariéru úplně jinde. * Jak proběhlo předání firmy? Postupně mi ve firmě předával víc a víc zodpovědnosti a nemíchal se mi do toho. Dělal jsem spoustu chyb, prodělávali jsme a on jen řekl: Tak to udělej znova. Táta má spoustu skvělých vlastností, o nichž si říkám, že bych chtěl být jednou také tak dobrý rodič vůči svým třem klukům. Reálně ale předávání firmy proběhlo tak, že za mnou přišel na Vánoce 2004 s tím, že by ještě do konce roku potřeboval něco u notáře. Když jsme tam dorazili, tak k mému překvapení vybalil papíry, že mi předává 100 procent firmy. A odjel na měsíc na dovolenou. Jsem vděčný za to, jak se k tomu postavil. * Máte vy nějakou radu pro hladké předání rodinné firmy? Bavím se s otci zakladateli z jiných firem a často mi říkají: Já bych to tak chtěl synovi předat, ale nevím, zda se k tomu hodí proto a proto. Já se pak vždy jen zeptám: A chceš to opravdu synovi dát? Jestli ano… tak mu to dej! A odjeď na půl roku pryč. (smích) Je to i o odvaze a o tom, vyčistit nástupci stůl také v rámci rodiny. Když se mají na někoho ostatní zlobit, tak musejí na toho, kdo to rozhodnutí učinil. A ostatní by si měli uvědomit, že ten byznys není vždy růžový - přinejmenším znamená velkou odpovědnost a stres. Já si ho donedávna kompenzoval jídlem, až mně museli pohrozit doktoři. Teď mám o 20 kilo méně a cítím se trochu líp. * Takže jste připraven vybrat jednoho ze svých tří synů jako nástupce? Chápu, že to bude těžké. A také se může stát, že se nebude hodit žádný z nich a firma se bude muset více profesionalizovat a povede ji management. Odpovědní vlastníci ale snad budou všichni. Rodinných historek s kluky a firmou už přibývá. Ten nejstarší mi nedávno podal beze slova popsanou A4, kde byl scénář na reklamu na Brit. Nebyl valný, ale na to, že ho psal devítiletý kluk, by v našem výběrovém řízení na marketingového manažera, které jsme dělali nedávno, nedopadl nejhůře. (smích) * Když už jsme u těch mladých, tak máte pro novou generaci nějaký vzkaz? Nejdůležitější věc je definovat si svůj produkt. Jasně si říct, v čem je lepší než ostatní, a nastavit si pro něj přísná měřítka. V tom ostatním se musíte často přizpůsobovat, dělat kompromisy, ale to u produktu nedělejte - to je moje první rada. Ta druhá je soustředit se jen na sebe, nekoukat nalevo napravo. To je taková česká vlastnost, mluvit o tom, co dělá tenhle a támhleten… Ale to vás jen rozptyluje a brzdí. A poslední věc: spousta podnikatelů se rozčiluje nad tím, co všechno nefunguje. Já to beru jako prostředí, ve kterém se pohybuji a které se snažím já jako soukromá osoba zlepšovat. * Jak to děláte? Nerad o tom mluvím, protože to je trošku sobecká věc, jelikož to největší radost přináší mně. Každoročně například podporuju skupinu, která dělá oslavy 17. listopadu na Národní třídě. Rád také pomáhám netradičním kulturním projektům - třeba literární časopis Babylon přišel o granty od ministerstva kultury, tak jsem si to vzal na starost. Je to krásné počtení. A samozřejmě jako firma věnujeme více peněz na lepší bytí domácích mazlíčků, jako jsou útulky, slepečtí psi, asistenční psi… * Počkejte, proč jste si vybral zrovna 17. listopad? Já to považuji za největší událost, jakou jsem kdy zažil. Cítím vděk za to, co se tehdy stalo. Pro mě je to čistá oslava svobody, které si velmi vážím. * Nemáte pocit, že v poslední době jsou listopadové ideály zase nějak v ohrožení? Když sledujete většinová média, tak ten pocit sílí. Ale když se bavíte s lidmi okolo sebe, tak najednou katastrofální zprávy nevypadají tak katastrofálně. Takže ten pocit ohledně 17. listopadu je

spíš smíšený. Myslím, že skepse je zbytečná, protože se nám žije nejlépe, jak se nám kdy žilo. *** MĚL JSEM KŘÍŽENCE LOVECKÉHO PSA A HUSKYHO. NAŠEL JSEM HO NA SKLÁDCE, JMENOVAL SE BODIE PODLE SERIÁLU PROFESIONÁLOVÉ A DOŽIL SE PĚKNÝCH 17 LET. PŘECE JENOM ŽIL V TOVÁRNĚ NA PSÍ ŽRÁDLO A DOBŘE VĚDĚL, KDE JE KTERÁ SUROVINA. PROSADIT SE V ZAHRANIČÍ A HLAVNĚ NA ZÁPADĚ JE JEDNA Z MÝCH NEJVĚTŠÍCH MOTIVACÍ DO BYZNYSU. PAMATUJI SI DOBU, KDY NA NÁS KOUKALI SKRZ PRSTY. MOJE STRATEGIE? UMÍM VYTVÁŘET WIN-WIN PARTNERSTVÍ. KDYBYSTE BYL TŘEBA DISTRIBUTOR KRMIV VE ŠVÉDSKU, ZA PĚT LET Z VÁS UDĚLÁM BOHATÉHO ČLOVĚKA. DOPORUČENÍ PRO MLADÉ: POKUD CHCETE NĚCO VĚDĚT, TAK PROSTĚ JDĚTE A ZEPTEJTE SE. VIDÍM TO NA SOBĚ. SÁM JIM ČASTO VŠECHNO VYKLOPÍM, AŽ MĚ TO PAK ŠTVE. Foto popis| Za Pavlem Bouškou sedí jeho nejbližší spolupracovníci. Zleva Karolína Čápová, ředitelka vývoje, Rostislav Němec, výrobní ředitel, a Jakub Majer, šéf obchodu. Foto popis| VÝVOJ TRŽEB A ZISKU Foto popis| TRŽBY CELKEM (mld. Kč) Foto popis| EBITDA (mld. Kč), za rok 2015 předběžné údaje Foto popis| POZN.: V ROCE 2005 ZAČAL PAVEL BOUŠKA ŘÍDIT FIRMU. ZDROJ: VAFO PRAHA Foto autor| FOTO: JIŘÍ TUREK A JANA JABŮRKOVÁ

BIO MISIONÁŘI Forbes Česko str. 66 Podnikatel PAVEL KALOUŠ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.4.2016

zpět PRO-BIO Martin Hutař a Karel Matěj vymýšleli, jak se skromně uživit na venkově, a dnes je z toho největší výrobce biopotravin v Česku. A také napínavý příběh o vzkříšení špaldy a pohanky. ŽELEZNÁ OPONA byla zkraje léta roku 1990 už pár měsíců minulostí, jenže když tehdy třicetiletý Martin Hutař zastavil na hranicích u Nové Bystřice v jižních Čechách, stejně si připadal jako imperialistický diverzant. Rozhlédl se, jestli ho někdo nepozoruje, a pak do své Škody 105 rychle hodil pytel, který mu sem z rakouské strany dovezl kamarád. „Tehdy ještě nebyli na hranicích celníci, ale pořád je hlídali pohraničníci se psy a samopaly. Všude byly zbytky drátů, takže jsem se pořádně třepal,“ směje se Hutař. V pytli, který ho stál dvě basy piva, přitom bylo na první pohled obyčejné obilí. Pro Hutaře ale mělo cenu zlata. Byla to špalda, speciální druh pšenice, který se kdysi v Československu běžně pěstoval, ale postupně z polí vymizel a nezbylo z něj tady jediné zrno. A to chtěl Hutař změnit. „Dovézt špaldu z Rakouska oficiálně v podstatě nešlo, než bychom získali všechna povolení, bylo by to strašně složité. Ani jsme nevěděli, jak na to. Tak jsme ji sem propašovali. Zaseli jsme ji u nás na kopci a dodnes tam máme pamětní ceduli, která tuhle historku připomíná,“ vypráví Hutař. Dnes šestapadesátiletý podnikatel tehdy ještě nemohl tušit, že ze 75 kilogramů propašované špaldy bude o 25 let později při sklizni 1300 tun a že tohle dobrodružství bude stát na začátku příběhu firmy, jež má dnes obrat 244 milionů korun a zaměstnává 120 lidí. Ta firma se jmenuje Pro-Bio, Hutař ji vlastní napůl s o čtyři roky mladším Karlem Matějem a v Česku je dnes největší ve výrobě potravin v bio kvalitě. Pravda, obejít se na poli bez chemie a

spolehnout se jen na přírodu, to už dokáže spousta farmářů. Jen o tom ale také tenhle příběh není. Je o dvou nadšencích, kteří se rozhodli vrátit do hry plodiny, které naši prarodiče běžně používali a které my už téměř neznáme. Kromě špaldy třeba pohanku, proso nebo čirok. Prostě proto, že chutnají lépe, voní lépe a mají v sobě látky, které nám dnes na talíři chybí. „Přitom jsme jen dali na selský rozum a začali pěstovat to, co se tady pěstovalo odjakživa. A nejlepší na tomhle byznysu je, že vyšší kvalitu poznáte jednoduše - na lepší chuti,“ říká. Díky němu tak zjistíte, že chleba může zase vonět po obilí, místo rýže si můžete uvařit červenou pšenici a nejlepší lívance jsou z ječné mouky. Mimochodem, právě proto to výrobky z Pro-Bia dotáhly až na stoly úspěšných podniků restauratéra Tomáše Karpíška. O tom ale až později. NA STARÉ MĚSTO pod Sněžníkem, městečko se 1700 obyvateli v kopcích nad Šumperkem, už dávno padla tma, ale v nenápadné budově, ve které se kdysi skladovalo obilí, to hučí dál. Dole v přízemí rachotí starý dřevěný stroj, který vibracemi odděluje zrna od jejich slupek, o patro výš se mele mouka a všude kolem nás se vine změť plastových průhledných trubek, kterými se vzduchem žene obilí nahoru a dolů, takže je potřeba si neustále dávat pozor na hlavu. Pokud vám tady chybí velké dřevěné mlýnské kolo, nedivte se - průmyslový mlýn má k tomu z pohádek hodně daleko. Na rozdíl od něj ale jede nonstop a denně umele čtyři tuny mouky. Stejně jako novější mlýn na pohanku, který Pro-Bio spustilo před dvěma lety o 100 metrů dál. „Banky nám tehdy na první mlýn nechtěly půjčit, tak jsme ho dva roky stavěli sami ze starých strojů, které jsme sháněli všude možně,“ vypráví Hutař, a když se uvnitř mlýna snaží překřičet hluk strojů kolem sebe, připomíná trochu Ladislava Smoljaka v jeho legendární scéně z filmu Na samotě u lese, kde jako filmový mlynář vypráví příběh o vodníkovi, který nikdo neslyší. „Hlavní části našeho mlýna jsou z roku 1938, ale když jsme je koupili, byly skoro nepoužité. Tomu mlynáři totiž mlýn zabavili nejdřív nacisti a po válce zase komunisti. Takže toho na něm moc neumlel,“ dodává Hutař. Kromě toho, že si vlastním mlýnem splnil sen, byla tahle událost důležitá ještě z jednoho důvodu dala ho dohromady s Matějem. Oba se znali ze Státního statku Staré Město, kde po revoluci pracovali, ale cesty agronoma a vystudovaného strojaře se definitivně zkřížily až v roce 1992, kdy se Hutař vyrazil podívat do Švýcarska na mlýn, který mu Švýcaři nabízeli zdarma jako rozvojovou pomoc. „Chtěl po mně, abych se na ten mlýn jel jako strojař podívat. Byl krásný, ale spíš do muzea, takže jsme to odmítli,“ vzpomíná s úsměvem Matěj. „Ale když jsem tam viděl, jak zemědělci hospodaří bez použití chemie a přijde jim to naprosto normální, nadchlo mě to.“ V Evropě šly už na začátku devadesátých let ekologické potraviny na dračku, takže nejjednodušší způsob, jak naskočit na tuhle vlnu, bylo pro Hutaře a Matěje vykupovat bio suroviny od českých zemědělců a vyvážet je do zahraničí. Teprve o dva roky později, když ve Starém Městě dostavěli svůj mlýn, se mohli vrhnout i na své produkty. Začali celozrnnými moukami a postupně sortiment rozšiřovali. Dnes do něj patří zhruba dva tisíce položek, z toho tři sta si v Pro-Biu vyrábějí sami, další si nechávají pod vlastní značkou dělat u externích dodavatelů. Bio rajčata v plechovce, víno v bio kvalitě, těstoviny nebo čaje. V ekologickém režimu tady pěstují i běžné druhy obilí, jako je pšenice nebo žito, ale základ dodnes tvoří to samé co na začátku - špalda a pohanka. „Jsme v bývalých Sudetech, kde se špalda pěstovala vždycky. Němci vyzkoušeli, že je hodně odolná, takže se sem na hory skvěle hodí. Potíž je, že na rozdíl od běžné pšenice má pluchy, tedy jakousi slupku kolem zrna, takže má menší výnosnost, a Hitler ji proto zakázal pěstovat,“ říká Hutař. Na pole se kvůli odsunu Němců nevrátila ani po válce a nic se na tom nezměnilo ani s nástupem komunistů. Sovětský model zemědělství postavený na plnění plánů neefektivní špaldě logicky nepřál. Jednu výhodu to ale mělo. Na rozdíl od pšenice seté se špalda téměř vůbec nešlechtila. A to znamená, že si oproti běžné pšenici, kterou najdete téměř ve všem, co dnes jíte, zachovala lepší nutriční hodnoty. „Špalda obsahuje víc bílkovin, vlákniny a její lepek má jinou strukturu. Naši předkové na ni nebo pohanku byli zvyklí, protože věděli, že je vždycky lepší, když je náš jídelníček co nejpestřejší,“ vysvětluje Dagmar Janovská z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Hutař s Matějem dnes ze špaldy vyrábějí mouku, kroupy, špaldové rizoto nebo špaldovou kávu a jediný problém, který řeší, je její nedostatek. Zájem o špaldu prý tak roste, že chybí v celé Evropě, a cena, za kterou se vykupuje, za posledních pět let vzrostla o víc než 70 procent na 13 korun za kilo. „Šli jsme na to intuitivně. Němci, kteří tady špaldu pěstovali, měli vždycky o jedno patro větší domy

než Češi, tak jsme si říkali, že to asi dělali dobře. Začali jsme se zajímat o to, jak hospodařili, a jen jsme navázali na to, co přerušil poválečný odsun a pak socialismus,“ usmívá se Hutař. ZNÍ TO JEDNODUŠE, jenže život v podhůří Králického Sněžníku kdesi u polských hranic dovede být také tvrdý. Hodně místních tuhle naději v lepší budoucnost, ve kterou v devadesátých letech věřili Hutař a Matěj, ztratilo a raději odešli blíž k civilizaci. Je to Bohem zapomenuté místo. Do Polska je to odsud blíž než do Šumperka, nejbližšího většího města, a když už sem někdo po třech hodinách jízdy zabloudí z Prahy, tak nejspíš jen proto, že o pár kilometrů dřív minul odbočku na Dolní Moravu, rozrůstající se lyžařské středisko, které je přes kopec. Silnice podél říčky Krupá dál na Staré Město je po zimě plná děr, ale oproti tomu, jak vypadala v červenci 1997, to nic není. Tehdy tady nebyla vůbec. Smetla ji povodeň, která na tři dny odřízla od světa i Staré Město. Dovolat se odsud v té době dalo jen z věže radnice, zásoby sem vozil vrtulník, a když voda trochu opadla, jediná přístupová cesta sem vedla přes hory jednosměrnými serpentinami. Kamiony sem odmítaly jezdit a Pro-Bio, které po pěti letech fungování konečně začalo růst, řešilo první vážný problém. „Navíc ten rok byla všude v Evropě obrovská nadúroda a my měli s odběrateli nasmlouvané několikanásobné objemy, protože o rok dřív se nám dařilo a my toho chtěli využít. A najednou to od nás nikdo nechtěl ani zadarmo,“ vzpomíná na horké chvíle Hutař. Když pak ještě na podzim přišla třetí rána a kvůli takzvanému Klausovu balíčku se Pro-Biu přes noc zvedly úroky úvěrů ze 14 na 28 procent, měla firma, kvůli které se sem do podhůří Králického Sněžníku oba podnikatelé i s rodinami před lety přestěhovali, namále. „Zakládali jsme ji právě proto, abychom tady mohli žít,“ vypráví Matěj, který tehdy bydlel v Postřelmově u Šumperka. Když viděl, jaké zdravotní problémy přináší život ve zdevastovaném prostředí severních Čech, věděl, že musí pryč od města. „Jedna z nejdůležitějších věcí, které můžete dát dětem, je život na zdravém vzduchu. Tak jsme si říkali: Vybudujeme si tady takovou malou firmičku, která nás bude živit. Ale nakonec se to trochu zvrtlo,“ přiznává Matěj, že ani jeden nečekali, že dnes budou zaměstnávat 120 lidí, kvůli kterým dokonce zavrhnou myšlenky na přestěhování části firmy blíž k Praze. „Máme za ty lidi zodpovědnost,“ dodává Matěj. Ale zpátky do krušného roku 1997. Hutaře a Matěje tehdy musely živit manželky, které měly vlastní zaměstnání, zatímco ti dva vymýšleli, jak firmu opět nakopnout. A právě tehdy jim došlo, že musí výrazně rozšířit sortiment. „Uvědomili jsme si, že musíme zákazníkům dát nejen zrní nebo mouku. Protože bio se prodává hlavně po troškách,“ říká Hutař. Když pak o 11 let později vypukla finanční krize a Pro-Biu se výrazně smrskly tržby, byli jeho majitelé už připraveni lépe. „Tehdy jsem se moc nevyspal. Pomohla nám i doba, protože jíme strašně nekvalitní potraviny. Věděli jsme, že když lidi přesvědčíme o tom, že je dobré jíst kvalitně, musí to fungovat. Ale trvalo to,“ dodává Hutař. STEJNÉ UVAŽOVÁNÍ přivedlo předloni do Starého Města i Aleše Karpíška. Bratr Tomáše Karpíška, spolumajitele sítě restaurací Ambiente, tehdy zkoušel péct chleba, na kterém měla stát nová pekárna v podniku Eska (otevřena pak byla před půl rokem), jenže pořád nebyl spokojený s těstem. „Zkoušel jsem různé české mouky, šel po kvalitnějších a kvalitnějších, až jsem se dostal na jeden kurz v Londýně, kde mi poradili, abych se zaměřil jen na organickou mouku,“ říká Aleš Karpíšek. „To znamená žádná chemie. Jen slunce a déšť. Jak to obilí vyroste, takové prostě je.“ Tehdy takovou mouku v Česku vyrábělo jen Pro-Bio. Karpíšek si prošel mlýn ve Starém Městě, a když ze zdejší mouky upekl první bochník, pochopil, že má vyhráno. „Chleba je kvůli organické mouce dražší, ale je díky ní taky úplně jiný. Voní po obilí, je chutný a má i jiné vlastnosti než chleba, který jste doteď znali,“ říká Karpíšek, který v Esce denně spotřebuje 150 kilogramů pšeničné a žitné mouky ze Starého Města. Řekli byste, že mise Hutaře a Matěje, jak přesvědčit Čechy, aby jedli zdravěji, jejich jídelníček byl pestřejší a bez chemie, je u cíle. Kvůli vzrůstající poptávce si dokonce museli pronajmout na Valašsku třetí mlýn, na jižní Moravě investovali do další farmy, kde hospodaří na téměř 400 hektarech půdy, pustili se do chovu ovcí a kvůli bezlepkovým výrobkům si pořídili špičkový optický třídič, který v hromadě zrní najde jedno, jež tam nepatří, a proudem vzduchu ho vystřelí pryč. Jejich výrobky se dnes exportují do Německa, Nizozemska, Francie, Slovinska, Polska, Litvy, Bulharska, Rumunska nebo na Slovensko a jejich zisk před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) loni dosáhl 13 milionů korun.

Jenže v cíli tihle ekologičtí misionáři podle všeho ještě nejsou. „Když jsme o tom před deseti lety lidem vyprávěli, všichni se nás ptali, kde se to dá koupit. Dneska už nás najdete i ve velkých řetězcích, ale chceme být vidět ještě víc. Abyste když dostanete chuť koupit si kvůli hubnutí nebo kocovině něco zdravého, sáhli po našem výrobku,“ plánuje Hutař. Hlavní část tržeb Pro-Bia (28 procent) dnes tvoří prodej v malých prodejnách a e-shopech se zdravou výživou, velké obchodní řetězce jsou ale s 25 procenty hned na druhém místě. Zbytek byznysu pak tvoří prodej surovin dalším bio výrobcům, osiva a krmiva v bio kvalitě zemědělcům a zahraniční export. „Chceme, abychom nebyli závislí jen na jednom velkém odběrateli,“ říká Matěj. „Je dobré být v obchodních řetězcích, protože díky nim můžeme být spotřebitelům blíž, problém je, že řetězce každý rok tlačí víc a víc na marže. Hlídáme si zbytkovou marži, ale několikrát se nám už stalo, že jsme museli prodej některých produktů ukončit.“ Aby si vychovali další zákazníky, založili na farmě ve Velkých Hostěrádkách spolek Veselá bio farma, kde zájemcům v praxi ukazují, jak funguje ekologické zemědělství, a každý rok druhý víkend v červenci pořádají ve Starém Městě bio slavnosti zakončené bigbítovým koncertem. „Zvu tam muzikanty, kteří hrají něco jiného, než je hudba v rádiích, a propojuju to s alternativou v zemědělství. Je to podobné myšlení. Říkám tomu zemědělský punk,“ směje se Hutař. A propagovat tuhle myšlenku už Hutař s Matějem začali i za hranicemi. Před třemi lety se s pomocí nadace Člověk v tísni pustili do podpory ekologického zemědělství v Moldavsku. Jednak tím získali kvalitní půdu pro plodiny, které teď složitě shánějí, a pak to považovali tak trochu za svoji povinnost. Stejně jako jim na začátku radili zemědělci v Německu a Švýcarsku. „Nechceme spasit svět,“ zamyslí se Hutař. „Hledáme jen normální zákazníky, kteří chtějí normální kvalitní potraviny. Mě už ani nebaví tomu říkat bio. Prostě normální produkty bez chemie. Když vidíte, že to bez ní na poli funguje, je to prostě radost.“ Foto popis| Tržby Pro-Bia v roce 2015 Foto popis| Malé obchody a e-shopy 28 % Foto popis| Obchodní řetězce 25 % Foto popis| Zahraniční obchod 16 % Foto popis| Prodej surovin dalším zpracovatelům 12 % Foto popis| Prodej zemědělcům (osiva, krmiva) 8 % Foto popis| Velkoobchody 4 % Foto popis| Ostatní 7 % Foto popis| Martin Hutař (vlevo) a Karel Matěj ve mlýně, který si na začátku devadesátých let dva roky sami stavěli. Foto autor| FOTO: MATEJ SLÁVIK

Frekvence 1 Prezident České potravinářské komory vítá sblížení Česka a Číny 10.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zuzana KOZÁKOVÁ, moderátorka -------------------Prezident České potravinářské komory Miroslav Toman vítá sblížení České republiky a Číny. Své tvrzení opírá o fakt, že v nejlidnatější zemi se dobře uchytilo české pivo. Jak říká v Press klubu Frekvence 1, nyní by rád v této zemi prosadil další tuzemské produkty. Miroslav TOMAN, prezident České potravinářské komory -------------------Řeknu to takhle, o co máme zájem my vyvážet. To znamená mimo piva samozřejmě mléčné výrobky, pak to mohou být speciality, ať to jsou cukrovinky, ať to je například i slad a další věci. V podstatě všechno, co je spojeno se zemědělstvím a zpracovatelským průmyslem. Takže od piva přes mléko po maso, až po ty cukrovinky.

Zuzana KOZÁKOVÁ, moderátorka -------------------Celý Press klub s prezidentem potravinářské komory Miroslavem Tomanem uslyšíte už dnes po 17. hodině na Frekvenci 1.

Policie vyšetřuje smrt zaměstnance masokombinátu 12.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lubka PONÍŽILOVÁ, moderátorka -------------------Policie vyšetřuje smrt zaměstnance masokombinátu na Vysočině. Ten zemřel v Hodicích na Jihlavsku. Oldřich TAMÁŠ, redaktor -------------------Pracovní směnu nepřežil řidič vysokozdvižného vozíku. Po tom, co vlastně se mu stalo, se zatím pátrá, protože ho našli jeho kolegové u skladu těžce zraněného na hlavně na zemi nedaleko vozidla. Při převozu do nemocnice pak zemřel. Na případu pracuje policie i inspekce. Z Hodic Oldřich Tamáš, Frekvence 1.

Haló noviny OBCHODNÍCI ZAŽÍVAJÍ DOBRÉ ČASY 8.4.2016

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tržby v maloobchodě v únoru podle ČSÚ vzrostly meziročně o 8,5 %, k čemuž přispěl zejména vyšší počet pracovních a kalendářních dní. Tržby za prodej nepotravinářského zboží se zvýšily o 9,6 %, za prodej pohonných hmot o osm procent a potravin o 7,3 %. Nejvyšší růst zaznamenaly nákupy zboží přes internet nebo prostřednictvím zásilkové služby (o 19,7 %). Cenový deflátor, poměr vývoje cen a tržeb, ke stejnému období předcházejícího roku bez vlivu DPH činil 97,6 % a byl ovlivněn zejména nižšími cenami pohonných hmot, potravin a počítačového a komunikačního zařízení. Naopak ceny vzrostly v prodejnách s oděvy a obuví, s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel vzrostly meziročně o 14,6 %, v tom za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů o 15,3 % a za opravy motorových vozidel o 11,5 %.

Neuspokojivá situace ve výrobě, zpracování, zásobení základními druhy masa a zaměstnanosti v oboru v KHK – pokračování 8.4.2016

Haló noviny str. 11 Píšete nám František MAKOVSKÝ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Výrobu a zásobení masa z vlastní produkce Československé republiky, to je I. republiky, za války od roku 1939 a po válce od roku 1945 obnovené vládní orgány Československa vždy statisticky sledovaly a zákonnými způsoby ovlivňovaly. Vznik zákonů, jejich dodržování a kontrola příslušela veterinární správě státu zejména z hlediska zdravotního (nemoci zvířat atd.) a správné výživy národa. Např. porážka velkých zvířat (skot, koně) je směrována ve státem určených provozech, zejména Městské jatky a další. Evidence domácích porážek vepřů se řídila zákonem o kruponování (kruponka-hitlerka), který vznikl za války a platil do roku 1992. Veškerá činnost oboru je určena zákony, které jsou usměrněny a soustředěny v tzv. veterinárním zákoně v platném znění. Na základě hodnocení situace v rozvrácenosti výroby, samozásobení a trhu se základními druhy masa (vepřové, drůbeží, hovězí a ostatní druhy) se vlády činily, aby byl národ uspokojen z vlastní produkce a zaměstnanosti. Tak vznikaly vládní instituce řešící zásobení masem po roce 1948, např. MRTASOL (maso, ryby, tabák, sůl), lístkový systém spotřeby, později fondový systém, až plné zásobení trhu z vlastní výroby a zpracování - průmyslovou výrobou včetně obchodní činnosti státu (obchod státní, družstevní, soukromý) datované od roku 1983. Po znárodnění v roce 1948 ekonomického a průmyslového majetku Československa vznikaly první myšlenky průmyslového charakteru výroby a zpracování masa, tzv. velkovýkrmny - giganty, kombináty (rozuměj výroba v jednom místě a pod jednou střechou). Na území Královéhradeckého kraje - po územním uspořádání po roce 2000, to byly VV (gigant) Smiřice, Masokombinát BŘEZHRAD OZ č. 98442, DZ-kombinát Černožice n/L. Historii kombinátů na zpracování masa připomíná třeba brožura k 25. výročí založení MK Březhrad (viz reprodukce) a 30. výročí DZ-kombinát Černožice n/L, které v té době plně zajišťovaly zásobení výrobky masa, potřeby trhu v místě a dalších územích státu a zaměstnání pro více jak 1000 různých profesí. Na závěr dovolte přiložit informaci, že s tímto obsahem, hodnocením situace, návrhy a přáním budou seznámeny firmy a jejich zástupci, spoluzaměstnanci a ostatní přátelé SALMA OZ: 98442 na pravidelném setkání dne 9. dubna 2016 ve 14 hodin U ŠVAGERKŮ v Hradci Králové, přijměte naše pozvání. Očekáváme podporu politických stran a hnutí a nominantů na funkční posty, eventuálně setkání a diskusi na předvolebních jednáních a pracovních cestách do našeho kraje. Foto popis|

Havlíčkobrodský deník Cukrovky čtyřikrát přibylo. Lék? Tisíc kroků navíc 8.4.2016

Havlíčkobrodský deník str. 11 Události ZDENA KOLÁŘOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha – Začít zdravě jíst a být aktivní. Tak snadná je prevence a někdy i léčba onemocnění, které se stává celosvětovou hrozbou. Výsledky vůbec první studie Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřené na výskyt diabetu na celé zeměkouli jsou alarmující. Za posledních 30 let tohoto onemocnění přibylo čtyřnásobně. Jestliže se cukrovka, zejména 2. typu, dříve vyskytovala převážně u starších lidí, dnes není žádnou výjimkou u dospívajících a u dětí. Tuto epidemii je přitom podle odborníků možno zastavit. „Onemocněním u nás trpí již téměř deset procent populace. Přitom 80 procentům diabetu 2. typu lze předejít,“ zdůrazňuje Alena Šteflová z kanceláře Světové zdravotnické organizace v Praze. Právě WHO ve své nejnovější zprávě varuje, že pokud se přístup k této chorobě radikálně nezmění, bude v roce 2030 sedmou nejčastější příčinou smrti. Podle šéfky WHO Margaret Chanové již neplatí, že diabetes je problém především bohatých zemí. S touto závažnou poruchou metabolismu se stále více potýkají i státy se středními a nízkými příjmy. „Pokud chceme učinit nějaký pokrok v zastavení vzestupu cukrovky, musíme zvážit naše každodenní životy – jíst zdravě, být fyzicky aktivní a vyvarovat se nepřiměřeného nárůstu tělesné hmotnosti,“ říká Chanová. Odhaduje se, že za 17 procent všech úmrtí je odpovědný právě vysoký BMI (index tělesné hmotnosti). V evropském regionu trpí nadváhou téměř 63 procent mužůa 55

procent žen. Zázračný pohyb Jak ukázaly poslední studie provedené nezávisle v různých státech, fyzická aktivita má nejen na výskyt, ale i na samotnou léčbu onemocnění mnohem zásadnější vliv, než se myslelo. „Ukazuje se, že pohyb je zcela nejvýznamnějším opatřením v prevenci diabetu. Přidáli diabetik ke své denní aktivitě jen tisíc kroků navíc, sníží se hladina cukru po jídle o 1,2 mmol/l, což představuje dvojnásobek poklesu, kterého lze dosáhnout dnes používaným lékem,“ dokládá význam pohybu přednosta 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Štěpán Svačina. Důležité je i správné stravování. Jak připomíná Svačina, diabetes není nemoc z příjmu cukru, jak se stále mnozí domnívají. Je vyvolána především příjmem živočišných tuků. Podle průzkumu agentury STEM/MARK ze začátku tohoto roku přitom téměř polovina dotázaných nejí vůbec ovoce a zeleninu, kde je obsažen významný podíl potřebné vlákniny a vitaminů. Celých 30 procent pak nedodržuje pitný režim. „Zdravé stravování může pomoci předcházet celé řadě závažných onemocnění, jako je obezita nebo cukrovka. Naopak se špatným jídelníčkem mohou být spojeny některé typy nádorových onemocnění,“ připomíná Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. „Zásadní význam má kombinace pohybové aktivity a vhodného dietního režimu. Samotné užívání i velmi účinných léků bez aktivní účasti pacienta nestačí,“ zdůrazňuje místopředseda české diabetologické společnosti ČLS JEP Jan Škrha. Jak se ale ukazuje, aktivní přístup pacientů je v Česku stále ještě problém. Než přijde zabiják Novou kampaň pro lidi s prediabetem, tedy stavem, kdy člověk má hraniční hladinu cukru v krvi (5,6 – 6,9 mmol/l), spustili v posledních dnech v USA, ale i Velké Británii či Španělsku. Jen v Americe je 86 milionů lidí s hraniční hodnotou cukru, přičemž 30 procent z nich do pěti let cukrovkou onemocní. V Česku je s prediabetem, o němž se ještě do nedávna příliš nemluvilo, podchyceno pět procent populace. Odhaduje se ale, že až 90 procent lidí, kteří jím trpí, o tom vůbec neví. Tento stav nejenže zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, ale znamená i větší pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Právě v této fázi lze přitom cukrovce nejsnáze a nejúčinněji předejít. Českým pacientům kromě informací často chybí ukázněnost. Stále je hodně těch, kteří lékařských rad příliš nedbají nebo je úplně ignorují. Chlubit se nemůžeme ani s přístupem k prevenci. Tu stále řada z nás podceňuje. „Bezplatnou prevenci provádí praktický lékař v 18 letech a následně pak po 40. roce věku ve dvouletých intervalech. Při nich je zjišťována glykémie (hladiny cukru v krvi),“ připomíná mluvčí VZP Oldřich Tichý. Navíc řada pojišťoven dnes v rámci svých bonusových programů nabízí i příspěvek na řadu pohybových aktivit zaměřených na zlepšení zdravotního stavu. Ačkoli se česká vláda v rámci programu Národní strategie Zdraví 2020 této problematice věnuje, podstatná část zůstává na lékařích. Příkladem je práce 3. interní kliniky 1. LF UK, která rozvíjí vzdělávací projekt pro pacienty s diabetem 1. i 2. typu. Ten je zaměřen na ty, kteří mají zájem zásadní a aktivní změnou životního stylu zlepšit svůj zdravotní stav. Součástí je například pravidelná práce s glukometrem, krokoměrem či zvládnutí systému pro nepřetržité sledování hladiny cukru v běžných i rizikových životních situacích. Tato edukační činnost je jak individuální, tak skupinová a její součástí jsou dvakrát do roka čtyřdenní školení. Podle WHO by základním krokem k nápravě ze strany jednotlivých států mělo být lepší urbanistické řešení měst tak, aby se více počítalo s cyklisty a chodci. Odborníci apelují na potravinářský průmysl, aby omezil cukry a tuky ve svých výrobcích. To nejpodstatnější ale musí udělat každý sám – zvednout se od televize a počítače, začít se pravidelně hýbat a přemýšlet o tom, kdy a co jí. *** Co lidé považují za důležité pro prevenci diabetu (v %) 80 70

60 50 40 30 20 10 0 Kontroly Zdravá Pravidelný Omezit Omezit u lékaře strava pohyb sladké alkohol Rizikové faktory výskytu cukrovky v ČR Muži Ženy Celkem Nadváha 72,8 % 61,8 % 67,2 % Obezita 28,1 % 30,1 % 29,1 % Chybějící fyzická aktivita 24,1 % 28,2 % 26,2 % Nárůst cukrovky ve světě (výskyt v %) 12 10 8 6 4 2 0 Afrika Amerika Východní Evropa Jihovýchodní Západní Celkem Středomoří Asie Pacifik Jak utéct před diabetem 1 Pohyb Pravidelný pohyb sníží riziko vzniku cukrovky o 50 %. Bez něho nepomohou ani nejmodernější léky. Funguje jako prevence i lék Co pomůže ? 30 minut rychlé chůze denně ? aqua aerobik, plavání, tanec, nordic walking (chůze se speciálními holemi) ? monitorovat pohyb, například krokoměrem ? nevysedávat zbytečně u televize a počítače 2 Jídelníček Podle posledního průzkumu agentury STEM/MARK pouhých šest procent dotázaných důsledně dodržuje zásady zdravé výživy. Naopak 17 procent se jimi vůbec nebo téměř nezabývá. Špatně: ? druhotně zpracované maso – uzeniny, paštiky, fastfoody ? živočišné tuky ? sladkosti, zejména v období mezi jídly Dobře: ? jíst 4–6x denně ? 3–5 porcí ovoce a zeleniny, nejúčinnější je listová ? příjem vláknin, zejména obilných – snižuje riziko až o 60 procent ? luštěniny, ořechy, oves, natural rýže ? omezit energetický obsah ? volit potraviny s nižším glykemickým indexem ? dodržovat dostatečný pitný režim 3 Psychika U člověka s depresemi, pod trvalým stresem a s vážnými osobními problémy je velmi obtížné hladinu cukru srovnat. 4 Léky Léčba je individuální. U diabetiků 2. typu se vedle změny životního stylu oproti minulosti ihned v okamžiku diagnózy nasazuje i farmakologická léčba. Podíl pacientů léčených pouze dietou v roce 2013 klesl na 13 procent. Ještě v roce 2004 to bylo skoro 31 procent. Za poslední tři roky se prudce zvýšil počet lidí léčených moderními léky, tzv gliptiny. I díky nim je dnes riziko úmrtí u pacientů ve věku mezi 50 a 70 lety téměř stejné jako u běžné populace. Dělí se na dva typy podle příčiny vzniku. Zatímco diabetes 1. typu vzniká v důsledku nepřítomnosti inzulínu v těle, k diabetu 2. typu dochází v případě, kdy tělo neumí s inzulínem, hormonem kontrolujícím přeměnu cukrů v těle, zacházet. Kdybychom od svých osmnácti let ušli každý den 10 000 kroků, vyhnuli bychom se všem chronickým onemocněním včetně cukrovky

V roce 2014 jí na světě trpělo 422 milionů dospělých, tedy každý jedenáctý (to je o 314 milionů více než v roce 1980) 60 milionů Evropanů 3,7 milionu lidí ročně zemře následkem vysoké hladiny cukru v krvi (43 % z nich před 70. rokem věku) Při nedodržování pravidel hrozí (počet případů v ČR 2014) ? vznik závažných chorob srdce a cév – riziko infarktu 5x častější ? poškození až selhání ledvin (97 100) ? poškození oční sítnice (100 600), vedoucí k oslepnutí (2200) ? syndrom diabetické nohy (40 000) ? amputace dolních končetin (10 000) ? snížení obranyschopnosti a z toho plynoucí častější infekční nemoci ? poškození nervů v celém těle ? nárůst rizika onkologických onemocnění ? komplikace v těhotenství ? zvýšení rizika kažení a vypadávání zubů a vznik zánětů a infekcí ? zapříčiňuje dvě procenta úmrtí Umělá slinivka Je to tenoučká polymerová destička o velikosti cédéčka, která se implantuje do břicha. Změnit má život milionů diabetiků závislých na inzulinu. Umělá slinivka břišní s biologickými prvky, vyvinutá francouzskými vědci, se podle agentury AFP na člověku testuje od začátku tohoto roku. Pacienti si už nebudou muset píchat injekce inzulinu: hormon budou přirozenou cestou produkovat buňky slinivky břišní získané genetickým inženýrstvím nebo z kmenových buněk. Buňky budou umístěny uvnitř destičky. Širší využití se plánuje v horizontu pěti let. Pacienti s diabetem mají třetí nejdražší praco vní neschopnost, která je zapříčiněna právě komplikacemi. Za rok 2012 a 2013 bylo navíc lidem s cukrovkou vyplaceno na invalidních důchodech 2,5 miliardy korun. Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Události; 11 Publikováno| Jihlavský deník; Události; 11 Publikováno| Třebíčský deník; Události; 11 Publikováno| Žďárský deník; Události; 11 Publikováno| Pelhřimovský deník; Události; 11 ID| e7e4164b-8e64-42fd-a795-71a1059fd33c

Hradecký deník Cukrovky čtyřikrát přibylo. Lék? Tisíc kroků navíc 8.4.2016

Hradecký deník str. 11 Události ZDENA KOLÁŘOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha – Začít zdravě jíst a být aktivní. Tak snadná je prevence a někdy i léčba onemocnění, které se stává celosvětovou hrozbou. Výsledky vůbec první studie Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřené na výskyt diabetunacelé zeměkouli jsou alarmující. Za posledních 30 let tohoto onemocnění přibylo čtyřnásobně. Jestliže se cukrovka, zejména 2. typu, dříve vyskytovala převážně u starších lidí, dnes není žádnou výjimkou u dospívajících a u dětí. Tuto epidemii je přitom podle odborníků možno zastavit. „Onemocněním u nás trpí již téměř deset procent populace. Přitom 80 procentům diabetu 2. typu lze předejít,“ zdůrazňuje Alena Šteflová z kanceláře Světové zdravotnické organizace v Praze. Právě WHO ve své nejnovější zprávě varuje, že pokud se přístup k této chorobě radikálně nezmění, bude v roce 2030 sedmou nejčastější příčinou smrti. Podle šéfky WHO Margaret Chanové již neplatí, že diabetes je problém především bohatých zemí. S touto závažnou poruchou metabolismu se stále více potýkají i státy se středními a nízkými příjmy. „Pokud chceme učinit nějaký pokrok v zastavení vzestupu cukrovky, musíme zvážit naše každodenní životy – jíst zdravě, být fyzicky aktivní a vyvarovat se nepřiměřeného nárůstu tělesné hmotnosti,“ říká Chanová. Odhaduje se, že za 17 procent všech úmrtí je odpovědný právě vysoký

BMI (index tělesné hmotnosti). V evropském regionu trpí nadváhou téměř 63 procent mužůa 55 procent žen. Zázračný pohyb Jak ukázaly poslední studie provedené nezávisle v různých státech, fyzická aktivita má nejen na výskyt, ale i na samotnou léčbu onemocnění mnohem zásadnější vliv, než se myslelo. „Ukazuje se, že pohyb je zcela nejvýznamnějším opatřením v prevenci diabetu. Přidáli diabetik ke své denní aktivitě jen tisíc kroků navíc, sníží se hladina cukru po jídle o 1,2 mmol/l, což představuje dvojnásobek poklesu, kterého lze dosáhnout dnes používaným lékem,“ dokládá význam pohybu přednosta 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Štěpán Svačina. Důležité je i správné stravování. Jak připomíná Svačina, diabetes není nemoc z příjmu cukru, jak se stále mnozí domnívají. Je vyvolána především příjmem živočišných tuků. Podle průzkumu agentury STEM/MARK ze začátku tohoto roku přitom téměř polovina dotázaných nejí vůbec ovoce a zeleninu, kde je obsažen významný podíl potřebné vlákniny a vitaminů. Celých 30 procent pak nedodržuje pitný režim. „Zdravé stravování může pomoci předcházet celé řadě závažných onemocnění, jako je obezita nebo cukrovka. Naopak se špatným jídelníčkem mohou být spojeny některé typy nádorových onemocnění,“ připomíná Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. „Zásadní význam má kombinace pohybové aktivity a vhodného dietního režimu. Samotné užívání i velmi účinných léků bez aktivní účasti pacienta nestačí,“ zdůrazňuje místopředseda české diabetologické společnosti ČLS JEP Jan Škrha. Jak se ale ukazuje, aktivní přístup pacientů je v Česku stále ještě problém. Než přijde zabiják Novou kampaň pro lidi s prediabetem, tedy stavem, kdy člověk má hraniční hladinu cukru v krvi (5,6 – 6,9 mmol/l), spustili v posledních dnech v USA, ale i Velké Británii či Španělsku. Jen v Americe je 86 milionů lidí s hraniční hodnotou cukru, přičemž 30 procent z nich do pěti let cukrovkou onemocní. V Česku je s prediabetem, o němž se ještě do nedávna příliš nemluvilo, podchyceno pět procent populace. Odhaduje se ale, že až 90 procent lidí, kteří jím trpí, o tom vůbec neví. Tento stav nejenže zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, ale znamená i větší pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Právě v této fázi lze přitom cukrovce nejsnáze a nejúčinněji předejít. Českým pacientům kromě informací často chybí ukázněnost. Stále je hodně těch, kteří lékařských rad příliš nedbají nebo je úplně ignorují. Chlubit se nemůžeme ani s přístupem k prevenci. Tu stále řada z nás podceňuje. „Bezplatnou prevenci provádí praktický lékař v 18 letech a následně pak po 40. roce věku ve dvouletých intervalech. Při nich je zjišťována glykémie (hladiny cukru v krvi),“ připomíná mluvčí VZP Oldřich Tichý. Navíc řada pojišťoven dnes v rámci svých bonusových programů nabízí i příspěvek na řadu pohybových aktivit zaměřených na zlepšení zdravotního stavu. Ačkoli se česká vláda v rámci programu Národní strategie Zdraví 2020 této problematice věnuje, podstatná část zůstává na lékařích. Příkladem je práce 3. interní kliniky 1. LF UK, která rozvíjí vzdělávací projekt pro pacienty s diabetem 1. i 2. typu. Ten je zaměřen na ty, kteří mají zájem zásadní a aktivní změnou životního stylu zlepšit svůj zdravotní stav. Součástí je například pravidelná práce s glukometrem, krokoměrem či zvládnutí systému pro nepřetržité sledování hladiny cukru v běžných i rizikových životních situacích. Tato edukační činnost je jak individuální, tak skupinová a její součástí jsou dvakrát do roka čtyřdenní školení. Podle WHO by základním krokem k nápravě ze strany jednotlivých států mělo být lepší urbanistické řešení měst tak, aby se více počítalo s cyklisty a chodci. Odborníci apelují na potravinářský průmysl, aby omezil cukry a tuky ve svých výrobcích. To nejpodstatnější ale musí udělat každý sám – zvednout se od televize a počítače, začít se pravidelně hýbat a přemýšlet o tom, kdy a co jí. Jak utéct před diabetem 1 Pohyb Pravidelný pohyb sníží riziko vzniku cukrovky o 50 %. Bez něho nepomohou ani nejmodernější léky. Funguje jako prevence i lék Co pomůže ? 30 minut rychlé chůze denně ? aqua aerobik, plavání, tanec, nordic walking (chůze se speciálními holemi) ? monitorovat pohyb,

například krokoměrem ? nevysedávat zbytečně u televize a počítače 2 Jídelníček Podle posledního průzkumu agentury STEM/MARK pouhých šest procent dotázaných důsledně dodržuje zásady zdravé výživy. Naopak 17 procent se jimi vůbec nebo téměř nezabývá. Špatně: ? druhotně zpracované maso – uzeniny, paštiky, fastfoody ? živočišné tuky ? sladkosti, zejména v období mezi jídly Dobře: ? jíst 4–6x denně ? 3–5 porcí ovoce a zeleniny, nejúčinnější je listová ? příjem vláknin, zejména obilných – snižuje riziko až o 60 procent ? luštěniny, ořechy, oves, natural rýže ? omezit energetický obsah ? volit potraviny s nižším glykemickým indexem ? dodržovat dostatečný pitný režim 3 Psychika U člověka s depresemi, pod trvalým stresem a s vážnými osobními problémy je velmi obtížné hladinu cukru srovnat. 4 Léky Léčba je individuální. U diabetiků 2. typu se vedle změny životního stylu oproti minulosti ihned v okamžiku diagnózy nasazuje i farmakologická léčba. Podíl pacientů léčených pouze dietou v roce 2013 klesl na 13 procent. Ještě v roce 2004 to bylo skoro 31 procent. Za poslední tři roky se prudce zvýšil počet lidí léčených moderními léky, tzv gliptiny. I díky nim je dnes riziko úmrtí u pacientů ve věku mezi 50 a 70 lety téměř stejné jako u běžné populace. Cukrovka (diabetes mellitus) je skupinou chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu cukrů. Dělí se na dva typy podle příčiny vzniku. Zatímco diabetes 1. typu vzniká v důsledku nepřítomnosti inzulínu v těle, k diabetu 2. typu dochází v případě, kdy tělo neumí s inzulínem, hormonem kontrolujícím přeměnu cukrů v těle, zacházet. Kdybychom od svých osmnácti let ušli každý den 10 000 kroků, vyhnuli bychom se všem chronickým onemocněním včetně cukrovky V roce 2014 jí na světě trpělo 422 milionů dospělých, tedy každý jedenáctý (to je o 314 milionů více než v roce 1980) 60 milionů Evropanů 3,7 milionu lidí ročně zemře následkem vysoké hladiny cukru v krvi (43 % z nich před 70. rokem věku) Při nedodržování pravidel hrozí (počet případů v ČR 2014) ? vznik závažných chorob srdce a cév – riziko infarktu 5x častější ? poškození až selhání ledvin (97 100) ? poškození oční sítnice (100 600), vedoucí k oslepnutí (2200) ? syndrom diabetické nohy (40 000) ? amputace dolních končetin (10 000) ? snížení obranyschopnosti a z toho plynoucí častější infekční nemoci ? poškození nervů v celém těle ? nárůst rizika onkologických onemocnění ? komplikace v těhotenství ? zvýšení rizika kažení a vypadávání zubů a vznik zánětů a infekcí ? zapříčiňuje dvě procenta úmrtí Pacienti s diabetem mají třetí nejdražší praco vní neschopnost, která je zapříčiněna právě komplikacemi. Za rok 2012 a 2013 bylo navíc lidem s cukrovkou vyplaceno na invalidních důchodech 2,5 miliardy korun. Zdroj: VZP, WHO připravila: zdena kolářová Cukrovka postihuje zhruba 10 % Čechů (10,2 % mužů, 9,1 % žen) Umělá slinivka Je to tenoučká polymerová destička o velikosti cédéčka, která se implantuje do břicha. Změnit má život milionů diabetiků závislých na inzulinu. Umělá slinivka břišní s biologickými prvky, vyvinutá francouzskými vědci, se podle agentury AFP na člověku testuje od začátku tohoto roku. Pacienti si už nebudou muset píchat injekce inzulinu: hormon budou přirozenou cestou produkovat buňky slinivky břišní získané genetickým inženýrstvím nebo z kmenových buněk. Buňky budou umístěny uvnitř destičky. Širší využití se plánuje v horizontu pěti let. Foto autor| FOTO: shutt erstock

Foto popis| Co lidé považují za důležité pro prevenci diabetu (v %) Foto popis| Rizikové faktory výskytu cukrovky v ČR Foto popis| Nárůst cukrovky ve světě (výskyt v %) Foto autor| infografika: deník/david valenta Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Události; 11 Publikováno| Krkonošský deník; Události; 11 Publikováno| Chrudimský deník; Události; 11 Publikováno| Jičínský deník; Události; 11 Publikováno| Náchodský deník; Události; 11 Publikováno| Svitavský deník; Události; 11 Publikováno| Orlický deník; Události; 11 Publikováno| Rychnovský deník; Události; 11 Publikováno| Pardubický deník; Události; 11 ID| d40c9e11-cc93-464e-84f1-edfd5c5b6212

Jaro je tady, v Hradci startují oblíbené farmářské trhy 11.4.2016

Hradecký deník str. 3 Hradecko (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Neušlo nám Hradec Králové – Vůně čerstvé zeleniny a ovoce, bylinek, marmelád nebo uzenin od pěstitelů a chovatelů nejen z hradeckého regionu – takovou atmosférou se vyznačují populární farmářské trhy, které v krajské metropoli startují už tuto sobotu. Místo i časy se nemění, opět na ně můžete zavítat do Gayerových kasáren od 8 do 12 hodin. „Počínaje tímto datem se trhy budou konat dvakrát do měsíce, a to až do listopadu. V sobotu 16. dubna najdete v Gayerových kasárnách více než čtyřicet stánků s širokým sortimentem jakostních domácích produktů. Své výpěstky a výrobky budou prezentovat sami producenti, kteří kladou ve své činnosti důraz především na kvalitní suroviny, ekologický způsob zemědělství a tradiční způsoby zpracování zdravotně nezávadných surovin bez použití konzervantů a jiných aditiv,“ uvedl za pořadatele Petr Švihlík s tím, že následující trhy zavítají do Hradce 30. dubna. Aco vás na trzích čeká a nemine? Tak například masné výrobky a uzeniny – od chlazené drůbeže, šunky, grilovacích, šunkových a zvěřinových klobás přes lahůdkové párky až po libové tlačenky, chutné jitrničky nebo produkty z hovězího a rybího masa. V nabídce budou i běžně hůře sehnatelné produkty jako jsou výrobky z ovčího mléka nebo delikátní tvarohové či slovenské ovčí, kravské a kozí sýry, máslo, brynza, oštiepky i 22 druhů sýrů holandských. Zeleninové hořčice i domácí sirupy Pro sladké jazýčky budou k dispozici valašské frgále, koláče, vánočky či produkty z medu včetně lahodného medového piva, kosmetiky a přírodních mastiček a krémů. Chybět nebude široká paleta pekařských výrobků, ale třeba z nabídky brusinek nebo produktů z rakytníku. Mezi novinka „Čerstvými novinkami trhů budou například zeleninové hořčice, maďarská paprika a fermentované delikatesy, trvanlivé zvěřinové salámy, domácí sirupy a mošty, moravská medovina a víno z černého rybízu, jakož i sýrové pochoutky z celé Evropy,“ láká Petr Švihlík. Foto popis| Region| Východní Čechy

investicniweb.cz Život v Praze vyjde v ČR nejdráže, lidé si v metropoli připlácejí zejména za služby 10.4.2016

investicniweb.cz str. 0 Tržní zprávy redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Život v Praze vyjde při porovnání cen zboží a služeb s ostatními kraji ČR nejdráže. Dražší jsou v Praze zejména služby. Jde například o parkovné, technickou kontrolu auta, školní družinu pro dítě či lístek do kina. Ceny potravin jsou v Praze většinou nad celorepublikovým průměrem, maxim ale nedosahují. Vyplývá to z výpočtu ČTK na základě loňských průměrných cen 53 položek zboží a služeb, které sleduje Český statistický úřad. Nejsou v nich zahrnuty například ceny pohonných hmot či náklady na bydlení. Praha 10. dubna (ČTK) - Život v Praze vyjde v porovnání cen zboží a služeb s ostatními kraji Česka nejdráž. Dražší jsou zejména služby, za něž Pražané většinou platí nejvyšší sumy v republice. Jde například o parkovné, technickou kontrolu auta, školní družinu pro dítě, lístek do kina či hodinu squashe. Ceny potravin jsou v Praze většinou nad celorepublikovým průměrem, maxim ale nedosahují. Vyplývá to z výpočtu ČTK na základě loňských průměrných cen 53 položek zboží a služeb, které sleduje Český statistický úřad. Nejsou v nich zahrnuty například ceny pohonných hmot či náklady na bydlení. Pokud se ceny všech sledovaných položek sečtou, vyjde tento nákupní koš Pražana na 6816,55 koruny. Obyvatel Plzeňského kraje zaplatí druhou nejvyšší částku, a to 6406,83 koruny. Nejlevněji "nákup" vyjde v Olomouckém kraji, jehož obyvatel zaplatí 5798 korun. Rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším krajem činí více než tisíc korun. V Praze je například nejdražší parkovné. Průměrná cena ke konci loňského roku byla 34,38 koruny za hodinu parkování. Nejlevněji vyšlo parkování v Královéhradeckém kraji, kde parkující za hodinu stání zaplatil 12,50 koruny. Při přepočtu na průměrný plat, který je v Praze tradičně nejvyšší, obyvateli Prahy průměrný výdělek 33.852 korun vystačí na 984 hodin parkování. Lidé v Královéhradeckém kraji si v tomto přepočtu mohou z průměrné hrubé mzdy 24.030 korun zaplatit dvojnásobných 1922 hodin parkování. Také lístek do kina v Praze stojí nejvyšších 146,02 Kč, zatímco na Vysočině vyjde diváka v průměru na 108 korun. Za průměrný plat však v tomto případě může jít Pražan 232krát do kina, ale obyvatel kraje Vysočina s výdělkem 23.977 korun jen 220krát. Pobyt v restauraci v Praze nevychází nejdráž - cena za smažený řízek či smažený sýr se pohybuje okolo celorepublikového průměru, hovězí guláš lze dokonce v hlavním městě pořídit proti průměru levněji. Za točené pivo platí Pražané třetí nejvyšší cenu v zemi, a to 27,40 Kč za půllitr. Nejdráž vychází půllitr světlého piva v Plzeňském kraji, kde stojí v průměru 29 korun. Potraviny prodávané v obchodě v Praze zdaleka nepatří k nejdražším. Při nákupu 38 potravin, jejichž ceny statistici sledují od pečiva, přes maso, mléčné produkty po ovoce a zeleninu, Prahu předstihne šest krajů. Nejvyšší cenu za obsah nákupního košíku zaplatí občané Jihomoravského kraje (3398 korun), následují kraj Zlínský, Středočeský, Pardubický, Liberecký a Ústecký. Praha je s platbou 3301 korun na sedmém místě, nejlevněji takový nákup vyjde obyvatele Karlovarského kraje (3157 korun). Život v Česku je podle nedávných informací statistického úřadu o dvě pětiny levnější než v Evropské unii. České ceny dosahují 59,4 procenta evropského průměru a jsou například nižší než slovenské či chorvatské. Srovnání cen zboží a služeb v krajích Kraj Ceny zboží a služeb celkem v Kč* Ceny potravin v Kč** Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč Praha 6816,55 3301,74 33.852 Středočeský 6385,72 3358,49

26.527 Jihočeský 5961,51 3255,87 24.006 Plzeňský 6406,83 3259,86 25.574 Karlovarský 6085,34 3157,81 22.750 Ústecký 6346,07 3303,01 23.934 Liberecký 6066,18 3305,92 24.685 Královéhradecký 6008,27 3237,40 24.030 Pardubický 6202,61 3332,85 23.673 Vysočina 6020,58 3277,94 23.977 Jihomoravský 6326,77 3398,45 25.718 Olomoucký 5798,58 3181,73 23.483 Zlínský 6044,54 3364,75 23.240 Moravskoslezský 6062,62 3192,23 24.208 ČR 6240,73 3290,38 26.467 Zdroj: výpočet ČTK na základě dat ČSÚ * jde o součet cen všech 53 položek, které ČSÚ sleduje ** součet cen 38 položek potravin v obchodě, které ČSÚ sleduje

URL| http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-t...-cr-nejdraz-drazsi-jsou-zejmena-sluzby/

iprosperita.cz Zemědělci V4 si přejí obchodovat s Ruskem 11.4.2016

iprosperita.cz str. 0 Lobby info Editor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Agrární komory zemí Visegradské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko) jednaly ve dnech 7. – 8. dubna 2016 v Czajowicích u Krakova a hlavním tématem jednání byla současná neutěšená situace na trzích se zemědělskými komoditami a potravinářskými výrobky. Více než rok a půl od vyhlášení ruského embarga na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských komodit a rok od ukončení režimu mléčných kvót se řada chovatelů ocitá ve ztrátě a bez pomoci z unijních či národních zdrojů se neobejde. V jednotlivých zemích se hromadí nejen vlastní přebytky, ale zároveň se zvyšují dovozy z ekonomicky silnějších zemí, tedy převážně ze zemí staré evropské patnáctky, které krizi v zemědělství řeší vyššími podporami z národních rozpočtů, ale i vývozem přes místní obchodní řetězce operující mimo jiné také v zemích Střední a Východní Evropy. Vedle současné vlny poklesu cen rostlinných komodit je dlouhodobě naprosto nepřijatelná situace především u mléka a vepřového masa, jejichž ceny jsou hluboko pod výrobní náklady a ani tak pro tuto produkci často není odbyt, což má extrémní dopad do hospodaření jednotlivých podniků. V zemích V4 tak došlo k drastickému poklesu cen mléka až o 30 % za téměř dvacet měsíců platnosti embarga. Česká republika přitom v současnosti zaznamenává ze zemí V4 nejnižší cenu mléka a čtvrtou nejhorší cenu v rámci EU28. Hůře jsou na tom již jen pobaltské státy, které však z prostředků rozpočtu Evropské unie obdržely již několikrát zvláštní kompenzaci. Jen v zemích V4 tak došlo vlivem cenového poklesu ke škodě ekvivalentní zhruba 1,4 miliardy euro, přičemž do této sumy není započítána hospodářská škoda vzniklá ztrátou pracovních míst v prvovýrobě, v dalších sektorech postižených obchodními spory mezi EU a Ruskou federací (výroba vepřové masa, ovoce a zelenina) a ve zpracovatelských a dalších navazujících oborech. Miroslav Toman, prezident AK ČR a PK ČR k tomu uvedl: „Ztráty z obchodování na ruském trhu v sektorech mléka a vepřového masa dosáhly již 5 miliard euro, přičemž finanční pomoc byla prozatím jen v desetinovém objemu.“ A jak dodal: „Evropská komise má v tak fatálním případě, jednoznačnou povinnost zavést nejenom okamžitá opatření, ale zároveň převzít politickou zodpovědnost a bezodkladně zahájit jednání k vyřešení názorové neshody mezi EU a Ruskou federací“. Delegace se shodly na tom, že Evropské komisi musí řešit stav s přebytky na trhu například

podporou exportu na třetí trhy, využít systému intervenčních cen s garantovanou minimální úrovní, realizovat pomoc uprchlíkům nejenom finančně, ale zároveň potravinami z vlastních přebytků, či vytvořit jednotnou regulaci pro neférové obchodní praktiky. Wiktor Szmulewicz, prezident Národní rady agrárních komor Polska k tomu uvedl: „EU musí jednat v principu solidarity a v zájmu všech svých zemědělců směrem ke znovuotevření ruského trhu pro zemědělské komodity. Situace je naprosto neúnosná a to obzvláště u zemí, které měly s Ruskem vysoké obchodní vazby a nyní tak nesou o to větší zátěž.“ Prezidenti agrárních komor Milan Semančík za Slovensko, Balász Györffy z Maďarska, Miroslav Toman za Českou republiku a Wiktor Szmulewicz, za Polsko na závěr svého jednání podepsali společnou výzvu směrovanou k rukám Phila Hogana, komisaře pro zemědělství a venkov, a Federici Mogherini, vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kde se mimo jiné říká: Obchodní výměna EU s Ruskem byla na stoupající úrovni a zabezpečovala odbyt podstatné části agrární produkce a potravin. Přebytky vzniklé nastolením embarga, a to především u mléka, mléčných produktů, vepřového masa, drůbeže, ovoce a zeleniny nyní míří na vnitřní trh a způsobují jeho kolaps. To přivádí naprostou většinu producentů až za hranici možností svého podnikání a omezují produkci. Mezi souběžné dopady patří poškozování agrárních ekonomik a snižování zaměstnanosti.“ Výzva, jejímž hlavním cílem je obnovení stability agrárních trhů, bude projednána i na úrovni národních ministrů zemědělství s cílem získat také jejich podporu. (tz)

URL| http://www.iprosperita.cz/lobby-info/6...medelci-v4-si-preji-obchodovat-s-ruskem

jihlavsky.denik.cz V masně se zranil muž, při převozu zemřel 11.4.2016

jihlavsky.denik.cz str. 0 Nehody

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hodice – V pondělí ráno došlo v hodické masně ke smrtelnému úrazu. Dvaapadesátiletý muž svým zraněním podlehl. "„Dnes ráno krátce před osmou hodinou jsme přijali oznámení o úrazu, který utrpěl dvaapadesátiletý muž ve výrobní firmě v Hodicích na Jihlavsku. Muž při převozu do nemocnice vážným zraněním podlehl," uvedla policejní mluvčí Dana Čírtková. Podle informací Deníku se úraz stal v místní masně, která patří pod Masozávod Krahulčí – Krahulík. Na místo vyjel kompletní výjezd služby kriminální policie a vyšetřování územního odboru Jihlava. K přesnému určení příčiny smrti byla nařízena soudní pitva. „Další okolnosti úrazu jsou předmětem policejního vyšetřování," dodala bez dalších podrobností Čírtková. "

URL| http://jihlavsky.denik.cz/nehody/v-mas...il-muz-pri-prevozu-zemrel-20160411.html

Jindřichohradecký deník Retro vaření: Připravte si „frankfurtskou“ 9.4.2016

Jindřichohradecký deník str. 8 Jindřichohradecko Vratislav Schneider

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vaříme s Deníkem Vývar s rýží a hráškem Suroviny : 2 litry masového vývaru, 1 plechovka hrášku, 2 hrsti uvařené rýže,1 hrst strouhané zeleniny (mrkev, petržel, celer), oříšek másla, sůl, pažitka nebo petrželová nať Postup : Do hrnce nalijeme scezený a části tuku zbavený masový vývar. Do vroucího vývaru vložíme jemně nastrouhanou směs kořenové zeleniny, uvařenou rýži a sterilovaný hrášek. Povaříme do změknutí kořenové zeleniny a poté vložíme pro zjemnění oříšek másla a nasekanou pažitkou nebo petrželovou nať. Frankfurtská hovězí pečeně Suroviny : Hovězí maso – zadní, tenké párky, cibule, mletá paprika, sůl, pepř, sádlo, trocha hladké mouky, mléko Postup : Do masa uděláme dlouhým ostrým nožem díry, naplníme je párky, maso osolíme a opepříme. Cibuli zpěníme na sádle, přidáme papriku a po chvilce zalijeme vodou. Vložíme maso, přiklopíme a pečeme doměkka. Během pečení doléváme vodu a maso obracíme. Měkké maso vyjmeme, šťávu zahustíme jíškou z mouky a tuku nebo moukou rozmíchanou ve vodě, zalijeme vodou a mlékem a asi 20 minut povaříme. Ke konci varu přidáme ještě jednu nebo dvě nožičky párku, nakrájené na kolečka a ten, kdo může, přidá i trochu sladké smetany pro zjemnění chuti. Vhodnou přílohou jsou knedlíky, těstoviny nebo i dušená rýže. Bratislavské vepřové plecko Suroviny : 500 g vepřové plece nebo kýty,1 větší cibule, 1 mrkev, 150 g celeru, 3 lžíce rajčatového protlaku, 200 g hladké mouky na zahuštění,100mlmléka,200ml smetany, 1 lžička citrónové šťávy, 2 lžíce sterilizovaného hrášku, 2 sterilované okurky, 1 kostka masoxu nebo litr vývaru, cukr, sůl, mletý pepř, olej Postup: Na oleji osmahneme do světle zlatavé barvy nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme osolené maso (pokud chceme zkrátit čas dušení, můžeme ho nakrájet na menší kusy), to taky ze všech stran opečeme, ale dáváme pozor, abychom nespálili cibuli. Přidáme rajčatový protlak, chvíli restujeme, aby ztratil kyselost, zalijeme vývarem nebo vroucí vodou a dusíme pod pokličkou. Asi po 20 minutách vložíme mrkev a celer. Po uvaření zeleniny ji všechnu vyjmeme a nakrájíme na nudličky, nebo na kostičky. Maso dusíme dál až doměkka, podle potřeby přidáváme vodu. Když máme maso měkké, vyjmeme jej a později nakrájíme na porce. Šťávu zahustíme moukou rozmíchanou ve studené vodě (nebo můžeme připravit jíšku), přidáme trochu citrónové šťávy a zvolna necháme dobře provařit. Během varu nejprve přidáme nakrájenou zeleninu, sterilovaný hrášek, na kostičky nakrájené okurky, přidáme mléko a nakonec přilijeme smetanu na zjemnění. Provaříme, dochutíme solí a mletým pepřem, popřípadě můžeme okyselit, nebo naopak cukrem dosladit. Maso nakrájíme na plátky a na talíři přeléváme omáčkou. Podáváme s houskovým knedlíkem. Muži co byli na vojně, si určitě na tento oběd rádi vzpomenou.

Foto popis| Region| Jižní Čechy

Kariera.iHNed.cz Mluvčí Ministerstva zemědělství bude Markéta Ježková z Evropy 2 8.4.2016

Kariera.iHNed.cz str. 0 ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán skončil ke konci minulého týdne ve funkci, nově nastoupil jako mluvčí Státního pozemkového úřadu. Jeho nástupkyní se v polovině května stane Markéta Ježková z rádia Evropa 2. Markéta Ježková je podle svého profilu na sociální síti LinkedIn moderátorkou rádia od roku 2014. Už od září 2011 ale v rádiu pracovala jako odpolední zprávařka. Dříve byla na stáži například v PR agentuře AMI Communications. Je bakalářkou žurnalistiky, vystudovala ji na Univerzitě Karlově v Praze. "Než Ježková nastoupí, mohou se novináři obracet na tiskové oddělení prostřednictvím čísel uvedených na resortním webu. Od úterý 5. dubna bude pro naléhavé případy po pracovní době fungovat telefonní číslo 773 791 445," řekl ČTK ředitel kanceláře ministra zemědělství Vít Doležálek. Hynek Jordán byl tiskovým mluvčím ministerstva od předloňského února. Přišel z tiskového odboru ministerstva školství. Nahradil Danu Večeřovou, která se vrátila s exministrem Miroslavem Tomanem do Potravinářské komory a Agrární komory. Jordán v minulosti působil také jako mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.

URL| http://mam.ihned.cz/lide/c1-65240950-m...delstvi-bude-marketa-jezkova-z-evropy-2

krajskelisty.cz Otevřel jsem k diskuzi palčivé otázky 9.4.2016

krajskelisty.cz str. 0 Jihomoravský kraj a Brno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět , prozradil hejtmanův náměstek po návštěvě ministra zemědělství na Blanensku a Boskovicku Ministr zemědělství Marian Jurečka a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Celý navštívili v pátek 8. dubna 2016 Blanensko a Boskovicko. Se studenty řeč o potravinách Návštěvu zahájil ministr zemědělství besedou se studenty oboru veterinář na VOŠ a SŠ v Boskovicích. Zásadním tématem následné diskuse byl nejen význam jejich oboru, ale řeč se svedla hlavně k otázkám výroby potravin. Dále hovořil o nesoběstačnosti ČR v oblasti živočišné výroby a snaze ministerstva zemědělství nabízet prvovýrobcům nástroje, které by jim pomohly rozvíjet nebo založit udržitelné hospodaření.

Celou diskusi sledoval i náměstek hejtmana Roman Celý, který ministra ještě doplnil o informace z jižní Moravy. „Jako zásadní z hlediska udržení zaměstnanosti a soběstačnosti České republiky vidíme systematickou podporu prvovýrobců a zpracovatelů zemědělských produktů. Je třeba tuto záležitost znovu otevřít ve vedení Jihomoravského kraje i s ohledem na to, že kraj spravuje více než 250 příspěvkových organizací a téměř každá z nich potraviny nakupuje,” řekl Roman Celý. Prohlédl si kravín a bioplynovou stanici Další zastávkou byl Městský úřad v Boskovicích, kde se pod záštitou náměstka Celého konal Seminář sociální podnikání v praxi. Následně zavítal ministr do podniku Zeas a.s. Lysice, kde hovořil s vedením společnosti o ekonomice provozu, problematice odbytu produkce a prohlédl si kravín a bioplynovou stanici, u které ocenil, že spotřebovává odpadní produkty výroby přímo v místě jejich vzniku. Poslední zastávkou byl pracovní oběd s MAS Moravský kras ve Sloupu na Moravě. Ministr přítomné vyzval ke sledování a využívání dotačních titulů ministerstva zemědělství, které jsou vypisovány v průběhu celého roku a cílí na zemědělce, potravináře, hospodaření v lesích, ale také na obnovu kulturního dědictví na venkově. „Jsem velmi rád, že můžeme s ministrem Jurečkou společně diskutovat zejména tak palčivé otázky jako je problematika sucha a bleskových povodní, zásobování pitnou vodou, podpora činnosti dobrovolných hasičů a dalších spolků v obcích,” dodal náměstek Celý. Svou návštěvu uzavřel ministr Jurečka poděkováním skrze starostu SDH okresu Blansko Milana Vykydala za činnost dobrovolných jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí při zvládání lesních požárů v loňském mimořádně suchém roce. Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/jihomoravsk...emedelstvina-blanensku-a-boskovicku.htm

kurzy.cz Porobení chudoby - Kapitola 1: Problém chudoby 10.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět HISTORIE CHUDOBY JE TAKŘKA HISTORIÍ LIDSTVA. Starověcí spisovatelé nám o ní zanechali několik specifických zpráv. Pokládali ji za samozřejmou. Chudoba byla běžným údělem. první kapitolu knihy "The Conquest of Poverty" přeložila Tea Tihounová Kapitola 1: Problém chudoby HISTORIE CHUDOBY JE TAKŘKA HISTORIÍ LIDSTVA. Starověcí spisovatelé nám o ní zanechali několik specifických zpráv. Pokládali ji za samozřejmou. Chudoba byla běžným údělem. Antický svět Řecka a Říma, jak jej rekonstruují moderní historici, byl světem, kde domy neměly žádné komíny, a pokoje, v chladných obdobích vytápěny ohněm z krbu nebo ohniště uprostřed místnosti, byly naplněny kouřem, kdykoliv se oheň rozdělával, následkem čehož stěny, strop a nábytek byly začerněny a více či méně stále pokryty sazemi; kde se svítilo kouřovými olejovými lampami, které stejně jako domy, ve kterých byly užívány, neměly komíny; a kde oční potíže jako důsledek všeho toho kouře byly běžné. Řecká obydlí nebyla v zimě ničím vytápěna, neměla žádná

dostačující hygienická příslušenství ani zařízení k mytí a praní.(1) Především však všude panoval hlad a hladomor tak chronický, že se zaznamenávaly jen ty nejhorší případy. Z Bible se dovídáme, jak Josef faraónům doporučoval opatření k zamezení hladomoru v starověkém Egyptě. Za hladomoru v Římě v roce 436 př. n. l. skočily tisíce hladovějících lidí do Tibery. Podmínky ve středověku nebyly lepší: „Obydlím středověkých dělníků byly chatrče - zdi zhotovené z pár desek spojených hlínou a listy. Sítí a rákosí nebo vřes tvořily došky střech. Uvnitř domů byla jen jedna místnost, v některých případech dvě, neomítnuté a bez podlahy, stropu, komína, krbu nebo postele. A tady majitel se svou rodinou a svými zvířaty žil a zemřel. Neexistoval žádný systém odpadních vod pro domy, žádná kanalizace s výjimkou povrchových kanálů na ulicích, žádný jiný zdroj vody než městská pumpa a žádné znalosti těch nejprostších zásad hygieny. ´Žito a oves zásobily chlebem a pitím velkou část evropského lidu. …Nejistota živobytí, střídání postu a hladovění, sucha, nedostatek, hladomory, zločiny, násilí, dobytčí mory, kurděje, lepra, tyfové nemoci, války, nákazy, mor´ – byly součástí středověkého života v takové míře, o jaké v současném Západním světě nemáme ani potuchy.“(2) A pak tu byl všudypřítomný hladomor: „V jedenáctém a dvanáctém století byl hladomor [v Anglii] zaznamenán v průměru každých čtrnáct let a lidé trpěli hladomorem celkem 20 let během dvou set let. Ve třináctém století objevíme přibližně stejný podíl hladomorů; navíc vysoké ceny tento podíl ještě zvýšily. Celkově se nouze snížila během třech následujících století. Nicméně průměr mezi lety 1201 a 1600 je stejný, jmenovitě sedm hladomorů a deset let hladomoru v každém století.“(3) Jeden autor sestavil detailní přehled dvaceti dvou hladomorů ve třináctém století na Britských ostrovech s tak typickými údaji jako: „1235: Hladomor a mor v Anglii; v Londýně zemřelo 20 000 osob; lidé jedí koňské maso, kůru stromů, trávu, atd.“(4) Ale opakující se hladovění provází celou lidskou historii. Encyclopedia Britannica jmenuje jednatřicet významnějších hladomorů od dob starověku až po rok 1960.(5) Podívejme se nejprve na ty od středověku do konce osmnáctého století: 1005: hladomor v Anglii. 1016: hladomor po celé Evropě. 1064-72: sedmiletý hladomor v Egyptě. 1148-59: jedenáctiletý hladomor v Indii. 1344-45: velký hladomor v Indii. 1396-1407: hladomor Durga Devi v Indii, trvající dvanáct let. 1586: hladomor v Anglii, který inicioval vznik Zákona na ochranu chudých (Poor Law System). 1661: hladomor v Indii; dva roky vůbec nepršelo. 1769-70: velký hladomor v Bengálu; třetina populace – 10 miliónů lidí – zahynulo. 1783: hladomor Chalisa v Indii. 1790-92: Deju Bara, neboli hladomor lebek, v Indii, takto nazvaný neboť mrtví byli příliš početní, než aby mohli být pohřbeni. Tento seznam není kompletní – jak by asi byl kterýkoliv jiný seznam. Například ve Francii v zimě roku 1709 zemřel podle soudobých údajů více než jeden milion lidí z 20 miliónové populace. (6) V osmnáctém stolení Francii postihlo osm hladomorů, které vyvrcholily nedostatkem obilí v roce 1788, což byla jedna z příčin Revoluce. Je mi líto, že s takovou podrobností přetrvávám v tolika lidském utrpení. Činím tak jen proto, že masové hladovění je nejzřejmější a nejintenzivnější forma chudoby a tato kronika je potřebná, abychom si uvědomili děsivé dimenze a přetrvávání zla. V roce 1798 mladý anglický farář Thomas R. Malthus probírající se touto smutnou historií anonymně publikoval Essay on the Principles of Population as it Affects the Future Improvement of Society (Esej o principech obyvatelstva jak ovlivňují budoucí zdokonalení společnosti). Jeho ústřední teorií bylo, že populace má neustálou tendenci přerůstat potravinové zásoby a produkci. Jestliže se populace nebude sama korigovat, bude se vždy rozpínat až k limitům své existence, a zde bude udržována nemocemi, válkou a konec konců i hladomorem. Malthus byl ekonomický

pesimista nahlížející na chudobu jako na úděl člověka, kterému nelze uniknout. Ovlivnil Ricarda a další klasické ekonomy své doby a obecný tón jejich prací vedl Caclylea k tomu, že politickou ekonomii nazval „chmurnou vědou“. Malthus vlastně odhalil pravdu epochálního významu. Jeho práce navedla Charlese Darwina na řetězec úvah, které vyústily ve vyhlášení teorie evoluce přirozeným výběrem. Ale Malthus příliš přehnal svůj případ a opomenul učinit nezbytné výhrady. Nevšiml si, že jakmile se lidem na jakémkoliv místě (stalo se, že to byla jeho vlastní Anglie) podařilo vydělat a ušetřit něco navíc, jakmile akumulovali trochu kapitálu a žili v období politické svobody a ochrany vlastnictví, mohl jim jejich liberalizovaný průmysl, myšlení a inovace nakonec umožnit nesmírně a urychleně znásobit produkci na hlavu za hranici čehokoliv dosaženého či sněného v minulosti. Malthus oznámil své pesimistické závěry právě v době, kdy měly být zamítnuty. Průmyslová revoluce V době, kdy průmyslová revoluce začínala, ji nikdo ještě nerozpoznal ani takto nepojmenoval. Jedním z důsledků zvýšené výroby, ke kterým průmyslová revoluce vedla, byl bezpříkladný růstu populace. V roce 1700 je obyvatelstvo Anglie a Walesu odhadováno na 5 500 000; v roce 1750 dosáhlo počtu okolo 6 500 000. Při prvním sčítání lidu v roce 1801 to již bylo 9 000 000 a v roce 1831 14 000 000. Ve druhé polovině osmnáctého století tak populace vzrostla o 40 procent a v prvních třech dekádách devatenáctého století o více než 50 procent. Nebylo to v důsledku žádné výrazné změny v porodnosti, ale díky téměř nepřetržitému poklesu míry úmrtnosti. Lidé tak nyní vyráběli zásoby potravin a dalších prostředků, aby uživili větší počet jedinců. (7) Tento zrychlený růst populace nadále pokračoval. Ohromný trysk světové populace vpřed v devatenáctém století neměl v lidské historii obdoby. „V jednom století lidstvo zvýšilo svůj celkový počet o mnoho více, než dokázalo během předešlých miliónů let.“ (8) Ale to předbíháme náš příběh. Zabýváme se zde dlouhou historií lidské chudoby a hladovění spíše než krátkou historií toho, jak z ní lidský druh začal vycházet. Vraťme se tedy zpět ke kronice hladomorů, tentokrát od počátku devatenáctého století: 1838: intenzivní hladomor v Severo-západních Provinciích (Uttar Pradesh), Indie; 800 000 zemřelých. 1846-47 hladomor v Irsku, jako důsledek neúrody brambor. 1861: hladomor v severozápadní Indii. 1866: hladomor v Bengálu a Orisse; 1 000 000 zemřelých. 1869: intenzivní hladomor v Bombaji, Madrasu a Mysorei; 5 000 000 zemřelých. 1877-78: hladomor v Číně; údajně 9 500 000 zemřelých. 1887-89: hladomor v Číně. 1891-92: hladomor v Rusku. 1897: hladomor v Indii; 1 000 000 zemřelých. 1905: hladomor v Rusku. 1916: hladomor v Číně. 1921: hladomor v SSSR, zapříčiněný komunistickou hospodářskou politikou; nejméně 10 000 000 lidí patrně odsouzeno k záhubě dokud American Relief Administration (Agentura pro výpomoc) v čele s Herbertem Hooverem nezasáhlo a snížilo tak počet lidí, kteří skutečně zemřeli na přibližně 500 000. 1932-33: znovu hladomor v SSSR, zapříčiněný Stalinovou politikou kolektivizace; „milióny mrtvých“. 1943: hladomor v Bengálu; přibližně 1 500 000 zemřelých. 1960-61: hladomor v Kongu. (9) Tuto pochmurnou historii můžeme posunout do současnosti zmíníme-li se o hladomorech v nedávných letech v komunistické Číně a hladomoru vyvolaném válkou v Biafře v letech 1968-70. Seznam hladomorů od konce osmnáctého stolení však skýtá jednu nápadnou odlišnost od seznamu do tohoto data. Masové hladovění nepostihlo ani jednu zemi v nyní industrializovaném Západním světě. (Jedinou výjimkou je bramborový hladomor v Irsku; a i ten je pochybnou výjimkou, neboť Průmyslová revoluce se Irska poloviny devatenáctého století sotva dotkla – tehdy to byla stále ještě monokulturní agrární země.) Není to v tom, že by v moderním Západním světě neexistovala sucha, škůdci, choroby rostlin a neúrody, ale že v případě, že se vyskytnou, nepropukne hladomor, protože postižené země jsou rychle schopny dovézt potraviny ze zahraničí, nejen díky existenci moderních dopravních prostředků, ale protože kromě své průmyslové výroby mají tyto země prostředky k zaplacení za tyto potraviny. Jinými slovy, v dnešním Západním světě byly chudoba a hlad – až do poloviny devatenáctého

století běžný stav v lidském životě – redukovány na nevýznamný problém postihující pouze menšinu. A tato menšina je neustále zmenšována. Ale chudoba a hlad nadále přetrvávající ve zbytku světa – ve většině Asie, Střední a Jižní Americe a Africe – i nyní sužuje většinu lidského rodu – nebo-li ukazuje hrozivé dimenze problému, který musí být neustále řešen. A to, co se stalo a stále se ještě dnes děje v mnoha zemích, nás varuje, jak fatálně snadné je zničit veškerý již dosažený ekonomický pokrok. Bláznivé vládní intervence vedly v roce 1971 Argentinu, jednou hlavního světového producenta a exportéra hovězího, dokonce zakázat domácí konzumaci hovězího každý druhý týden. Sovětské Rusko, jehož hlavním ekonomickým problémem, předtím než bylo komunizováno, bylo najít exportní trh pro svůj obrovský nadbytek obilovin, bylo nuceno dovážet obilí z kapitalistických zemí. Mohli bychom pokračovat ve výčtu dalších příkladů se zhoubnými důsledky, které byly všechny zapříčiněny krátkozrakou vládní politikou. Před více než třiceti lety E. Parmalee Prentice poukazoval, že lidstvo bylo zachráněno ze světa nedostatku tak rychle, že synové ani neví, jak jejich otcové žili: „Tady je ovšem vysvětlení nespokojenosti s životními podmínkami tak často vyjadřované; lidé, kteří nikdy nepoznali nedostatek, v jakém žil svět po mnoho uplynulých století, jsou neschopni docenit skutečnou hodnotu takového nadbytku, který dnes existuje, a jsou nešťastní, že není ještě větší.“ (10) Jak prorocké u postojů rebelantské mládeže v 70. letech! Současným obrovským nebezpečím je, že netrpělivost a ignorace mohou ve společné kombinaci zničit během jediné generace pokrok, který zabral nesčíslně generací lidstva, než jej bylo dosaženo. „Ti, kteří se nepoučí z historie, jsou odsouzeni k tomu, aby ji zopakovali.“ Mises.cz: 10. dubna 2016 (1) E. Parmalee Prentice, Hunger and History, Harper & Bros., 1939, str.39-40. (2) Ibid., str.15-16. (3) William Farr, „The Influence of Scarcities and of the High Prices of Wheat on the Mortality of the People of England“, Journal of the Royal Statistical Society, 16. února, 1846, sv. IX, str. 158. (4) Cornelius Walford, „The Famines of the World“, Journal of the Royal Statistical Society, 19. březen, 1878, sv. 41, str. 433. (5) „Famine“, Encyclopedia Britannica, 1965. (6) Gaston Bouthoul, La population dans la monde, str. 142-43. (7) T. S. Ashton, The Industrial Revolution (1760-1830), Oxford University Press, 1948, str.3-4. (8) Henry Pratt Fairchild, „When Population Levels Off“, Harper´s Magazine, květen, 1938, sv. 176, str. 596. (9) „Famine“ and „Russia“, Encyclopedia Britannica, 1965. (10) Hunger and History, str. 236.

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/397579-porobeni-chudoby-kapitola-1-problem-chudoby/

ČR - inflace v březnu dále klesá, -0,1% m/m a pouze 0,3% r/r 11.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské ceny klesly v březnu proti únoru o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnil zejména pokles cen v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 0,3 %, což je o 0,2 procentního bodu méně než v únoru. Meziměsíční pokles.

Spotřebitelské ceny klesly v březnu proti únoru o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnil zejména pokles cen v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 0,3 %, což je o 0,2 procentního bodu méně než v únoru. Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura způsobilo zejména snížení cen dovolených s komplexními službami o 5,9 %. Mírný pokles cen v oddíle bytové vybavení a zařízení domácností ovlivnilo zejména snížení cen pracích prostředků o 2,2 %, čisticích a úklidových prostředků o 3,3 %. Hladina spotřebitelských cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se meziměsíčně nezměnila, ale ceny jednotlivých druhů potravin zaznamenaly oboustranné pohyby. Ceny drůbeže klesly o 1,8 %, sýrů o 2,3 %, jogurtů o 4,1 %, másla o 2,1 %, chleba o 0,8 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák byly nižší ceny lihovin o 4,0 %. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot o 0,5 %, přičemž ceny benzinu Natural 95 byly nižší o 0,7 % a ceny motorové nafty o 0,7 % vzrostly. Na zvyšování cenové hladiny působil zejména růst cen v oddíle odívání a obuv, kde ceny oděvů i obuvi vzrostly shodně o 1,1 %. V oddíle zdraví se zvýšily ceny léků o 1,0 % a sezónní ceny lázeňských pobytů o 4,0 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny tabákových výrobků o 1,8 %. Z potravin se zvýšily především ceny zeleniny o 6,3 %, z toho ceny brambor vzrostly o 9,4 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 %, zatímco ceny služeb klesly o 0,2 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 0,3 %, což je o 0,2 procentního bodu méně než v únoru. Tento vývoj ovlivnilo zejména prohloubení meziročního poklesu cen v oddíle doprava, kde byly ceny pohonných hmot v březnu nižší o 15,3 % (v únoru pokles o 11,1 %). Důvodem bylo výrazné meziměsíční zvýšení cen pohonných hmot v březnu 2015. V oddíle rekreace a kultura došlo ke zpomalení meziročního cenového růstu zejména vlivem cen dovolených s komplexními službami, které byly v březnu vyšší o 6,9 % (v únoru o 8,3 %). Na zvyšování meziroční cenové hladiny měly v březnu největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde vzrostly ceny alkoholických nápojů o 3,6 % a tabákových výrobků o 2,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení a ceny v oddíle rekreace a kultura. V oddíle bydlení vzrostly ceny čistého nájemného o 1,3 %, vodného o 0,5 %, stočného o 3,3 %, elektřiny o 1,2 %, tepla o 0,2 %. Ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 0,5 %. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 1,0 % a ceny obuvi o 7,0 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 1,3 % a ceny ubytovacích služeb o 1,0 %. Na snižování meziroční cenové hladiny nadále působil pokles cen v oddíle doprava a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší než v březnu 2015 zejména ceny pekárenských výrobků a obilovin o 0,8 %, masa o 2,5 %, vajec o 14,6 %, mléka o 16,7 %, sýrů o 11,9 %, jogurtů o 10,8 %, másla o 11,9 %, cukru o 16,1 %. Meziroční růst zaznamenaly hlavně ceny zeleniny o 20,8 % (z toho ceny brambor o 52,4 %) a ceny ovoce o 2,5 %. Pokles cen pokračoval v oddíle pošty a telekomunikace. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 1,5 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,3 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 0,4 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)1) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v únoru -0,2 %, což je o 0,5 procentního bodu méně než v lednu. Nejvíce vzrostly ceny v Belgii (o 1,1 %), v Rakousku a na Maltě shodně o 1,0 %. Naopak v patnácti zemích EU ceny klesly, z toho nejvíce na Kypru (o 2,2 %) a v Rumunsku (o 2,1 %). Na Slovensku klesly ceny v únoru o 0,3 % (v lednu o 0,6 %). V Německu přešly ceny z lednového růstu o 0,4 % v pokles o 0,2 % v únoru. Podle předběžných výpočtů byla v březnu meziměsíční změna HICP v ČR 0,0 % a meziroční 0,3 % (v únoru 0,5 %). Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za březen 2016 je -0,1 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací

na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) ** Od ledna 2016 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách. Váhy vycházejí z výdajů domácností roku 2014. Nově vypočítávané indexy jsou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k původnímu základu průměr roku 2005 = 100. Tím je zajištěno pokračování dosavadní časové řady indexů se základem průměr roku 2005 = 100, ze které jsou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období minulého roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců). Nový spotřební koš naleznete na internetových stránkách ČSÚ: spotřební koš _________________________ 1) HICP dosud neobsahuje imputované nájemné Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru, tel. 274052533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení, tel. 274052138, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce Navazující publikace: 012018-16 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita) a 012019-16 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita) Dokumenty na internetu: 012023-16 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny Termín zveřejnění další RI: 10. 5. 2016 Související analýza: Vývoj indexů spotřebitelských cen - 1. čtvrtletí 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/397596-cr-i...znu-dale-klesa-0-1-m-m-a-pouze-0-3-r-r/

lidovky.cz Vejce jako symbol nezdravých potravin? Omyl, zdraví neškodí 7.4.2016 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Zdraví Lidové noviny, Ludmila Hamplová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Cholesterol v potravinách, například ve vajíčkách nebo v mořských plodech, je menší strašák, než se po mnoho let tvrdilo. Slepičí vajíčka byla dlouho symbolem „nezdravých potravin“. Důvodem byl cholesterol, který se přirozeně vyskytuje právě ve vejcích, ale třeba také v kaviáru, ústřicích, másle, vepřových játrech, krevetách nebo sýrech. Jak se ale ukazuje, mnohem nebezpečnější jsou zcela jiné potraviny. Rady pro odborníky i laiky Dosvědčují to i poslední výživová doporučení, která vypracovala odborná skupina pro americká ministerstva zdravotnictví a zemědělství. Nově v nich chybí varování před potravinami s vysokým obsahem cholesterolu jako nevhodnými z hlediska rizika rozvoje onemocnění srdce a cév. Deník The Washington Post připomíná, že podle těchto doporučení jsou sestavovány školní obědy a běžní lidé si vybírají stravu. Varování před „škodlivými vajíčky“ pochází už z roku 1961, kdy Americká kardiologická asociace začala upozorňovat na nebezpečí cholesterolu v potravinách. Během následujících let pak výrazně klesla spotřeba vajec. Úplně nejíst vajíčka byl omyl. Větší riziko představují zejména nekvalitní uzeniny s vysokým obsahem živočišných tuků. Jak ale ukázalo mnoho dalších vědeckých studií, jejichž výsledky s jistým zpožděním přijaly i americké úřady, úplně nejíst vajíčka byl omyl. Větší riziko představují jiné potraviny, a to zejména nekvalitní uzeniny s vysokým obsahem živočišných tuků. Ty navíc mnoho lidí konzumuje pravidelně ve velkém množství. „Hladinu cholesterolu v krvi nejvíce ovlivňují nasycené mastné kyseliny, které představují základní stavební součást živočišných tuků. Negativní vliv na koncentrace cholesterolu mají i mastné kyseliny nazývané trans-mastné, vznikající nevhodným způsobem ztužování rostlinných tuků. Ten byl ale ve většině případů opuštěn a kvalitní ztužené rostlinné tuky dnes obsahují pouze zanedbatelné množství těchto nevhodných složek,“ popisuje docent Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu a kardiolog působící na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Cholesterol sám o sobě není „zlo“, naopak jej tělo nezbytně potřebuje, například pro zpracování tuků nebo pro syntézu některých hormonů či vitaminu D. Lidské tělo cholesterol získává jak ze stravy i ze zmíněných vajíček, tak si jej samo přirozeně vytváří zejména v játrech a střevech. Problém je, když je cholesterolu v krvi nadbytek a zejména pokud se zvyšuje hladina takzvaného špatného LDL-cholesterolu. Jak ukazují vědecké výzkumy i nová výživová doporučení, konzumace potravin obsahujících cholesterol není takovým zdravotním rizikem jako třeba pravidelné pojídání levných nekvalitních uzenin. Vajíčka se tedy po letech dočkala pomyslné rehabilitace. Ne v potravinách, ale v krvi Vysoká hladina cholesterolu v krvi, tedy nikoliv v potravinách samotných, přímo souvisí s rozvojem aterosklerózy neboli kornatění tepen, což je významný rizikový faktor pro další kardiovaskulární onemocnění. Jenže vysoký cholesterol nijak nebolí, a pokud člověk neví, že tento problém má, může být jeho prvním projevem až srdeční infarkt, nebo dokonce náhlá smrt. Přitom jde o problém z pohledu medicíny dobře řešitelný, účinné léky jsou dostupné už desítky let. „U nejvíce používaných léků na snížení cholesterolu – Statinů – máme v oblasti medicíny zřejmě vůbec nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti při prevenci srdečněcévních příhod,“ uvádí docent Jan Piťha, vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Nově jsou dostupné léky, které dokážou hladinu cholesterolu snížit ještě účinnějiamají méně vedlejších účinků než nejběžnější statiny. Základem léčby hypercholesterolemie, tedy zvýšené hladiny cholesterolu v krvi, je najít pacienty a začít je včas účinně léčit. „Cílem je snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na ně,“ shrnuje profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti a vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Do určité míry mohou lidé hladinu svého cholesterolu ovlivnit sami. Ke snížení hladin může přispívat vyšší obsah vlákniny, která omezuje vstřebávání tuků ve střevě, ale tento efekt není výrazný. Jedinou složkou potravy prokazatelně podstatně snižující hladinu „špatného“ LDLcholesterolu, jehož vyšší hladina je spojena s nárůstem rizika cévních komplikací, jsou rostlinné steroly a stanoly, což jsou tukové látky přirozeně obsažené v rostlinných olejích. Ty brání vstřebávání cholesterolu ze střeva. Aby ale došlo k poklesu LDL-cholesterolu v krvi až o 10 procent, je nutná konzumace okolo dvou gramů těchto látek denně, což se neobejde bez speciálních potravin, jako je obohacený margarín, nebo pravidelného polykání koncentrátů sterolů a stanolů v kapslích. Špatné tuky škodí Výživová doporučení ohledně cholesterolu nejsou složitá. Základem je vyhýbat se levným a nekvalitnímuzeninám a naopak zvýšit konzumaci ryb, ovoce a zeleniny. „Dát si jednorázově bůček nijak zásadně neovlivní hladinu cholesterolu v krvi, spíš hrozí žlučníková kolika nebo zánět slinivky,“ říká s jistou dávkou nadsázky internista Michal Vrablík. Rizikem je dlouhodobá konzumace tučného vepřového masa a zejména uzenin. „Je to nespravedlivé, ale někteří jedinci se stravují opravdu špatně, a přitom mají excelentní hladinu cholesterolu v krvi. Jiní naopak až úzkostlivě dbají na zdravou stravu, a přesto jejich výsledky nejsou dobré. Může za to naše rozdílná genetická a enzymatická výbava,“ dodává lékař s tím, že takto „extrémních“ lidí je ale velmi málo.

URL| http://relax.lidovky.cz/vejce-jako-sym...avi.aspx?c=A160404_120730_ln-zdravi_ape

Magazín Víkend DNES Zázrak jménem spíž 9.4.2016

Magazín Víkend DNES str. 24 Gastronomie PETRA POSPĚCHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Do chladničky dnes ukládáme skoro vše, někteří i chleba. Fakt, že kterékoli potraviny uchová nejlépe, je však mýtem. Přečtěte si, JAK ULEVIT LEDNIČCE a ještě ovoci či zelenině dopřát lepší podmínky. Spočínajícím jarem začínáme řešit tradiční sezonní otázku: kam s tím vším? Zahrada, pole, trh i les chrlí nabídku všech možných plodů a místo v mrazáku a ledničce je omezené, i když máte obojí dosti velké. Pokud jde o dlouhodobé zpracování, má většina z nás jasno: když nestačí mrazák, tak se zavařuje, suší nebo nakládá. Ale co s uložením na pár dní až týdnů? To je složitější věc. Tedy aspoň zdánlivě. Když se pustíme do hlubšího studia mnohého ovoce a zeleniny, zjistíme, že je dáváme do lednice zbytečně, někdy dokonce k jejich (a svojí) škodě. Kam jinam, když do ledničky ne? Pokud máte spíž nebo sklep, nebo dokonce sklep i spíž, je odpověď jednoduchá a nejspíš ji znáte aspoň zčásti. A pokud ne? Nepropadejte zoufalství. Podmínky klasické spížové komůrky se dají vytvořit dokonce i v sídlištním paneláku, kde na samostatnou místnost tohoto typu architekti obvykle nepamatovali. Tmavá spíž Prvním krokem k neledničkovému skladování je opustit představu, že chladicí spotřebič má být místem pro veškerou zeleninu, sýry nebo ovoce. Znám i takové, kteří do chladničky d á v a -jí olej... Což třeba olivovému vysloveně škodí. Olejům všeho druhu úplně postačí místo temnější; nízká teplota sice u některých druhů může trochu zpomalit žluknutí, ale to lze zbrzdit třeba i tím, že olej

místo původní plastové lahve přelijete do tmavší skleněné. Některé oleje se v takových dokonce prodávají. Pokud jde o ovoce a zeleninu, jsem jednoznačným zastáncem spíže nebo špajzové skříně. Jste-li ve fázi, kdy plánujete stavbu domu, byla by škoda kousek místa na speciální místnost nevyšetřit – ideální je orientace na východ nebo sever a možnost udělat pár ventilačních otvorů. Špajzka musí aspoň trochu luftovat. Starší stavení takovou komůrku už většinou mají. Zvažujete-li, jak koncept spíže zakomponovat do hotového bytu, nabízí se jako nejlogičtější řešení potravinová skříň (což může být jakákoli dřevěná skříň, jíž tento osud určíte). Tady je namístě obezřetnost vlastně jen v jednom bodě – skříň by měla být umístěna tak, aby nesousedila s nějakým zdrojem tepla, třeba sporákem nebo topením. Stejně jako u klasického špajzu je klíčová stabilní teplota. Je jasné, že v nadzemních patrech nikdy nebude teplota nízká a celoročně vyrovnaná jako ve starobylém sklepě. Spíž či spížová skříň svůj úkol ale splní i bez toho. Hlavním důvodem, proč fungují, je tma. Zrání (a posléze kažení) různých potravin totiž neovlivňuje jen teplota, ale též světlo. Banány i brambory Pojďme se tedy podívat, které přírodní plody bychom do lednice dávat neměli: třeba brambory nemají rády příliš nízkou teplotu, chytnou pak nepříjemnou sladkou pachuť. Pár kilogramů pro denní spotřebu tedy ideálně uskladněme ve spodním regálu špajzu či skříně. Podobné je to s kořenovou zeleninou, jako je petržel, celer, mrkev nebo řepa. Všechny pobytem v lednici ztrácejí intenzivní aroma – ideální je pro ně teplota do 10 °C, pokud je neskladujeme celou zimu, zvládnou i trochu vyšší. Pro cibuli a česnek je lednice také zbytečná – ve spíži je ideálně uložte v závěsných košíčcích nebo síťkách – palice česneku i cibule mají rády přirozenou ventilaci. Pokud ji dostanou, vydrží na suchém místě poměrně dlouho. A n i některé měkčí plody jako rajčata nemají rády ledničkovou zimu. Naopak ideální je pro ně nějakých 13–15 °C. Pobytem v chladničce ztrácejí, ještě markantněji než kořenová zelenina, chuť a vůni. Zejména u domácí produkce by byl hřích je takhle prznit. Podobné je to i s částí exotického ovoce. Banány mají v chladničce tendenci tmavnout a kazit se. V sáčku při pokojové teplotě ty méně zralé za několik dní dojdou, ty dostatečně zralé potřebují o pár stupňů méně. Spíž se hodí i na pomeranče; jen je před uskladněním neumývejte – vlhko urychluje hnilobné procesy. Teploty pod 10 °C nesvědčí ani avokádu, jeho dužnina má v chladu tendenci černat. Vzhledem k tomu, jak nezralá avokáda se u nás většinou prodávají, budete plod stejně muset nechat chvíli dojít, aby byl k jídlu. Nemějte tedy strach ani z pokojové teploty. Pod zvonem Řada tuzemských hospodyň uklízí mléčné výrobky do lednice, jakmile může... Tahle praxe ovšem také není neomylná. Máslo se v předledničkových časech uchovávalo v nádobách se solí a vodou a ani dnes jej nemusíme držet v teplotě lehce nad nulou. S výjimkou parného léta vydrží v porcelánové máselničce přes týden – můžete jej tak nechávat na stole či na lince. Máselnička by měla mít víko, které na ní dobře sedí, neboť máslo snadno nasaje pachy z okolí. Pokud byste jej umístili třeba do blízkosti nezakrytého aromatického sýra, začne být cítit po něm. Tahle situace by ale vůbec nastat neměla, neboť sýry by také měly mít svůj „domeček“. Jistě, eidam „třicítka“ klidně může přebývat na talířku v lednici. Zato ušlechtilé francouzské sýry, ale též třeba olomoucké tvarůžky, je škoda trápit zimou. Tedy pokud nechcete dočasně zpomalit zrání nebo potlačit výrazné aroma. Záleží na vašich konkrétních sýrových zvycích, mně se nejlépe osvědčil klasický skleněný „zvon“ menšího rozměru. Menší talířek s příklopem mám v několika vydáních a pod ním ubytovávám různé smrduté návštěvníky z Francie či Loštic. Co naopak do lednice určitě patří, jsou masné výrobky (s výjimkou některých klobás a salámů, které můžou vysychat zavěšeny na špagátku) a mléko. Zejména to mírně nebo nijak pasterované je schopné se během jednoho dne v pokojové teplotě začít proměňovat z tekutiny do tvarohu. Častým námětem debat bývá také skladování chleba. I ten v některých domácnostech najdete v lednici. To je ovšem stejně nerozumné jako v případě oleje. Chladničky kumulují vlhkost a ta je pro chleba zkázou. Naopak plátěná utěrka či sáček jsou ideální. Chléb v nich může dýchat, a tak postupně přirozeně tvrdne a neplesniví jako v chladnici či igelitovém pytlíku. Připadají vám některé z výše zmíněných nápadů nepraktické? Nebo na ně nemáte dost místa?

Řada věcí se dá skladovat i na kuchyňské lince nebo v košíčcích pověšených nad ní. A spíž nemusí být největším kusem nábytku v bytě. Stačí pracovat s tím, co je možné. Projeví se to nejen na méně přecpané chladničce, ale hlavně na chuti potravin. A o tu jde přece především. Foto autor| Foto: Profimedia.cz, Shutterstock O autorovi| PETRA POSPĚCHOVÁ, mailto:[email protected]

MARKETING SALES MEDIA PŘINESEME NĚCO, CO TRH JEŠTĚ NEMÁ 11.4.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 16

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brand zůstává, všechno ostatní se ale od základu mění. Tak mluví o masných výrobcích skupiny Carnibona v ČR šéf marketingu a obchodu Ladislav Čechovič a provozní ředitel Martin Danielič. * V poslední době se děje hodně změn, jednak plánujete větší výdaje do marketingu, zřídili jste také nové oddělení na inovace, investujete do technologií. Jedním z cílů je spojovat značku Schneider s celým holdingem Carnibona. Proč by to spotřebitele mělo zajímat? ladislav čechovič (lč) Když jsme v roce 2012 koupili Masokombinát Plzeň, který vyrábí pod značkou Schneider, výrobky byly dostupné hlavně v Plzeňském kraji a jejich vnímání tu nebylo moc pozitivní. A ve zbytku republiky chybělo distribuční pokrytí. Nastavili jsme novou marketingovou komunikaci, abychom dali vědět, že Schneider má nového majitele a že jde o silnou společnost operující v rámci střední Evropy. V praxi to funguje tak, že každá entita pod Carnibonou má na daném trhu vlastní obchodní a marketingovou strukturu, aby dokázala reagovat na lokální změny tyto týmy jsou však koordinovány jedinou osobou a fungují jako celek. martin danielič (md) Hlavním argumentem pro spotřebitele je kvalita. Carnibona garantuje stejný standard uherského salámu koupeného v Maďarsku i v Plzni. A tento standard se snažíme nedále zvyšovat. * Přesto - když je nějaký výrobek Carnibony vyroben v Maďarsku, ale je určen pro český trh, vystupuje tu pod značkou Schneider, nikoli Kaiser nebo Csabahús. A tříštit to by přece nemělo smysl. lč A to právě nikdo netvrdí. Budeme sice dál podporovat stávající značky na daných trzích, ale jde nám o to, aby např. právě výrobky Schneider vyrobené v Maďarsku nebyly vnímány negativně. Naopak, tam se ještě vyrábí tradičními postupy. * Jak je to s postavením značek skupiny na jednotlivých trzích? lč Na Slovensku je Mecom jednička, nejsilnější tu jsme v kategorii fermentovaných výrobků a párkovin. Máme asi 22% podíl na trhu. V Maďarsku jsme dvojka až trojka a v Česku jsme třetí, přibližně s 8 %. * Jednička jsou Kostelecké uzeniny. A dvojka? lč Krásno. Ale jako konkurenci nebereme Kostelecké uzeniny, ale Agrofert jakožto celé uskupení. A časem bychom se rádi vypracovali na pozici silné dvojky. V tomto regionu je Carnibona největším výrobcem a distributorem masných výrobků. Vyvážíme do dalších 14 zemí, v Rusku jsme aktivní i v horeca segmentu, na západ od nás je to Německo a Velká Británie. * Do čeho dalšího investujete, abyste zlepšili svou konkurenceschopnost?

md Zlepšujeme nejen technologie, ale i výrobní postupy, jedná se o investice v řádu milionů eur. Zvyšujeme kvalitu procesu rozmrazování nebo balení. Změnili jsme také organizační strukturu, což dramaticky zjednodušilo komunikaci v rámci skupiny. * Vyrábíte pro řetězce také privátní značky? lč Ano, z celkové výroby představují asi 13 % za celý holding. Spolupracujeme takto s Lidlem, Tescem, Coopem, v Česku také s Penny, Globusem a Makrem. * Nedávno jste uvedli na trh prémiovou řadu Selection, nebylo o ní ale zatím moc slyšet. Co nějaký TV spot nebo jiná nadlinková komunikace? lč Prémiové řady jsme uvedli pro všechny značky, Mecom Premium jsme podpořili také ATL TV kampaní. V Česku kvůli snaze vybudovat nejdříve dostatečné povědomí využíváme zatím hlavně BTL v podobě in-store aktivit, spolupráci s foodblogery a účast na různých food festivalech. Schneider Selection komunikujeme hlavně na webu Jaknavelkévěci.cz. *** CARNIBONA GROUP Skupina vznikla akvizicí a sloučením pěti masozpracovatelských závodů. Kromě dvou slovenských (PM Zbrojníky a Mecom Group; značka Mecom) a dvou maďarských (Debreczeni Group a Kaiser Food; značky Csabahús a Kaiser) v roce 2012 přibyl MK Plzeň, výrobce značky Schneider. Carnibona patří investiční skupině Penta a loňský obrat činil 200 milionů eur. Foto popis| Ladislav Čechovič (vlevo) a Martin Danielič z Carnibony rádi mluví o inovacích. „Nejde jen o to, co nám chybí v portfoliu. Snažíme se přinést v oblasti produktů, technologií nebo obalů to, co zatím není na trhu. Zřídili jsme pro inovace samostatné oddělení a na vývoji spolupracujeme i s některými řetězci,“ upřesňuje Čechovič. Foto autor| FOTO RADANA ČECHOVÁ

marketingovenoviny.cz “Online Češi” jedí výrazně zdravěji než zbytek populace 11.4.2016

marketingovenoviny.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Již čtyři roky mají Češi možnost nakupovat potraviny online. Teprve v posledních dvou letech se však trh rozvinul natolik, že vznikla zcela nová zákaznická skupina. Ti, kteří potraviny online nakupují pravidelně a několikrát do měsíce, zároveň předznamenávají celou řadu zajímavých trendů. Jeden z nich zaskočil i samotné provozovatele e-shopů – mají totiž výrazně jiný jídelníček, než lidé nakupující potraviny primárně v supermarketech. Do svých nákupních košíků oproti předpokladům častěji vkládají ovoce a zeleninu, naopak potraviny výživovými specialisty označované jako nezdravé – tedy zejména uzeniny nebo masné výrobky s nižším obsahem masa – kupují méně často. Trend potvrzuje například retailový specialista Petr Vyhnálek. Patnáct let vedl řetězec Globus, nyní řídí e-shop s potravinami Kolonial.cz. Pro službu, která startovala před 8 měsíci, stanovil skladbu sortimentu včetně předem odhadovaného množství jednotlivých položek. Realita však ukázala, že to, co funguje v kamenných prodejnách, není na internet plně přenositelné.

„Naše zkušenosti ukazují, že skladba průměrného nákupního košíku je u online nákupů výrazně jiná než v supermarketu,” zmiňuje Petr Vyhnálek. “Překvapilo nás, jak jsme v předběžných odhadech podcenili zájem o čerstvé potraviny, tedy produkty, u kterých jsme očekávali, že zákazník bude chtít především vybírat očima. Přitom zákazníci zcela bez obav nakupují jak ovoce, zeleninu a čerstvé bylinky, tak maso a ryby.” Dílem je to způsobeno tím, že e-shopy byly schopny přesvědčit zákazníka o kvalitě zavážených potravin – strach z čerstvosti zboží byl přitom považován za jednu z hlavních zákaznických bariér. Například Kolonial.cz kvůli tomu zaváží až den po objednávce – díky tomu může být čerstvé zboží k nákupu přidáno samotnými dodavateli těsně před tím, než vyrazí k zákazníkovi. Druhým důvodem je skutečnost, že nákup po síti je méně impulsivní. V případě plánovaných nákupů uživatelé více zkoumají složení potravin a volí ty kvalitnější. “Košíky zákazníků, kteří objednávají potraviny na následující den, častěji obsahují produkty bez konzervantů, umělých barviv, sladidel, glutamátu a dalších aditiv. Typickým příkladem zboží, o které v případě našich online nákupů je menší zájem, jsou masné výrobky nebo uzeniny s nižším obsahem masa,” zakončuje Vyhnálek.

URL| http://www.marketingovenoviny.cz/onlin...i-vyrazne-zdraveji-nez-zbytek-populace/

Mladá fronta DNES Hygienici zavřeli domácí výrobnu tofu pro Sapu 9.4.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Praha (chrs) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ŠEBEROV Potravinářská inspekce ve spolupráci s policií objevila v garáži na Šeberově velkovýrobnu tofu. Nelegální dílna nesplňovala ani základní hygienické podmínky k výrobě potravin. Sójový sýr tofu se prodával hlavně v libušské tržnici Sapa. Kriminalisté z týmu Regulátor, kteří se zabývají trestnou činností na tržnici v Libuši, si v areálu Sapy všimli muže, který přímo z dodávky prodával potraviny. To se jim zdálo podezřelé, proto se ho rozhodli sledovat. Díky tomu zjistili, že prodavač má v jednom z domů v Šeberově v garáži zřízenou výrobnu tofu, které právě do tržnice Sapa distribuuje. Policisté se proto spojili s inspektory Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a společně provedli zákrok, při kterém muže chytili přímo při prodeji tofu. Zároveň proběhla kontrola i v prostorách, kde se tofu vyrábělo. Při ní inspektoři zjistili, že podmínky pro výrobu potravin naprosto nevyhovují hygienickým normám. Stropy, stěny a podlahy byly v dezolátním stavu, zaplísnění hygienici zaznamenali v celé provozovně stejně tak jako výskyt myšího trusu. Garáž navíc nebyla nijak zajištěná proti pronikání škůdců. Inspektoři proto na místě uložili zákaz užívání prostor a zároveň zakázali dále zpracovávat a uvádět do oběhu sójové boby v celkové hmotnosti 1 650 kilogramů. S provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. Jak připomněla ČTK, Sapa měla letos už i jiné problémy. Koncem února například Státní veterinární správa našla u jednoho z obchodníků tržnice čtyři tuny kazícího se masa neznámého původu. Kontroloři muže navíc podezírali, že chtěl prodávat i maso, které bylo již dříve určené k likvidaci. V polovině ledna zde zase celníci našli padělky hraček za pět milionů korun. Foto popis| Tofu z garáže Garážová výrobna ani v nejmenším nesplňovala hygienické předpisy. Foto autor| Foto: SZPI Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Naše rodina Proč je dobré mít svého řezníka 12.4.2016

Naše rodina str. 4 Příloha - Klub receptáře (toj) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jednou z mála surovin, kterou lze koupit skutečně čerstvou, je maso. Samozřejmě nejde o takové, které k nám putuje z větší či menší dálky. Není žádným tajemstvím, že obchodní řetězce dovážejí maso z Polska, Německa, Rakouska, Dánska, Brazílie i jiných zemí. Má-li cestu bez úhony překonat, musí být silně podchlazené a balené v takzvané ochranné atmosféře, v níž figuruje hlavně dusík. Navíc asi každý zná z vlastní zkušenosti, že maso prodávané na tácku nebo ve vaničce mnohdy přinese nepříjemné překvapení, protože nemáme možnost si celý kousek dobře prohlédout. Také je třeba vzít v potaz, že patřičné normy Evropské unie, jež uplatňují exportéři, jsou mírnější než české, kterými se řídí čeští dodavatelé. Maso z českých chovů je sice dražší, ale kvalitnější. Dobrý řezník odebírá celé kusy a sám je porcuje. Zná své zákazníky, má zájem vyhovět jejich přání a většinou nabízí bez příplatku i další úpravu, například vykostění. V prodejně se maso nezdrží déle než tři dny. Samozřejmě tomu tak nemusí být všude, ale u solidního obchodníka si lze bez problémů ověřit všechny údaje, které se ke kvalitě vztahují. Najít vyhlášené řeznictví není právě snadné, ale za snahu to stojí, protože nákup pak nikdy není sázkou do loterie. I za vyšší cenu se ve finále vyplatí. Případného odpadu je minimum, maso nevyžaduje nekonečnou tepelnou úpravu a čerstvost se promítne nejen do chutě, ale také v prospěšnosti pro zdraví. A stačí jej opravdu jen kousek. Foto autor| Foto:archiv

Rybí karbanátky možná zaberou 12.4.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny Karina Havlů Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Lidí, kteří se mohou po rybách takříkajíc utlouct, je u nás naprostá menšina. Někoho stravovací uvědomělost donutí, aby si je dal aspoň občas, ostatní se jim i přes všechna nabádání vyhýbají. Proč? Jednak nejsou tradiční součástí české kuchyně, jednak se kvůli kostem musí jíst pomalu. A také je dost často neumíme lákavě upravit. Pokud je děti nedostávají odmala, nevytvoří si na ně chuťový návyk. O nápravu se můžeme pokusit přípravou rybích karbanátků. KAPR! KARBANÁTKY S OMÁČKOU Spotřeba: • 400 g kapra • 4 vejce • 1 cibule • 5 kuliček nového koření • 2 bobkové listy • 4 lžíce nasekané listové petrželky • pepř • sůl • strouhanka podle potřeby • 1 lžíce škrobové moučky • mandlové lupínky na obalení • olej na smažení Omáčka: • 100 g pískového (nebo třtinového) cukru • 50 ml bílého vinného octa • 2-3 lžíce vody • i malá mrkev Postup: Kapří maso uvaříme v mírně osolené vodě s bobkovým listem, novým kořením a cibulí doměkka. Slijeme tekutinu, necháme okapat, vykostíme a umeleme v mlýnku na maso. Přidáme 2 vejce, petrželku, sůl, pepř a strouhanku podle potřeby. Ze směsi tvoříme malé placičky, které obalíme ve 2 vejcích rozkvedlaných se škrobovou moučkou a nakonec v mandlových lupíncích. Smažíme na oleji a hotové zbavíme přebytečného tuku na papírové utěrce. Sousta karbanátků namáčíme v omáčce a podáváme s rýží. Na omáčku za stálého míchání pomalu rozehřejeme cukr s vodou a octem.

Přidáme na kostičky nakrájenou mrkev, 1 minutu vaříme, odstavíme z ohně a necháme vychladnout. KROKETY Z FILE Spotřeba: • 300 g filé z tresky • mléko podle potřeby • 2 bobkové listy • 3 vejce • 1 větší cibule • hrst listové petrželky • pepř • sůl • strouhanka • lžíce sezamu • olej na smažení* citron Postup: Filé zalijeme v rendlíku mlékem tak, aby bylo ponořené, přidáme bobkový list a 5 až 7 minut zvolna vaříme doměkka. Vyjmeme, necháme okapat, rozmačkáme vidličkou, přidáme 1 vejce, jemně nasekanou cibuli, petrželku, citrónovou šťávu, sůl, pepř a zahustíme podle potřeby strouhankou. Utvoříme malé válečky, které obalíme ve zbývajících rozšlehaných vejcích a pak ve strouhance smíchané se sezamem. Na hodinu uložíme do chladničky. Krokety osmažíme dozlatova a na papírové utěrce zbavíme přebytečného tuku. Podáváme s kouskem citronu, majonézou a bramborovou kaší. TUŇÁKOVÉ KARBANÁTKY Spotřeba: • 10 slaných sušenek* 320g konzervovaného tuňáka • 200 g konzervované kukuřice • 1 malá cibule • 5 lžic majonézy • sůl • pepř • strouhanka na obalení • olej na smažení • citron na zdobení Postup: Sušenky nalámeme a společně se scezenou kukuřicí nahrubo rozmixujeme. V míse doplníme jemně nasekanou cibulí, majonézou, citrónovou šťávou a důkladně promícháme. Přidáme okapaného, na menší kousky rozděleného tuňáka a podle chuti osolíme a opepříme. Vytvarujeme karbanátky, které obalíme ve strouhance a v dostatečném množství tuku osmahneme. Z hotových necháme odsát přebytečný tuk na papírové utěrce. Podáváme s kouskem citronu, zeleninovým salátem a bramborovou kaší. RYBÍ KARBANÁTKY S BRAMBORAMI Spotřeba: • 400g rybího masa (losos, treska)* 500g brambor* 3 jarní cibulky • 100 ml mléka* 50 g sterilované kukuřice • 50 g strouhaného čedaru • 1 vejce • strouhanka podle potřeby • 2 lžíce másla • olej na smažení • bílý pepř* sůl Postup: Brambory uvaříme v osolené vodě doměkka, scedíme, rozšťoucháme s máslem a necháme vychladnout. Rybí maso, nasekané cibulky a mléko dáme do rendlíku a 5 minut vaříme na mírném ohni, aby ryba změkla. Scedíme a smícháme s bramborami. Doplníme kukuřicí, čedarem, vejcem i strouhankou, osolíme, opepříme a promísíme. Ze směsi utvoříme karbanátky, které uložíme na 30 minut do chladničky. Poté je smažíme z každé strany v dostatečném množství rozpáleného oleje. Hotové karbanátky klademe na papírovou utěrku, aby se zbavily přebytečného tuku. Podáváme s bramborovou kaší, čtvrtkou citronu a zeleninovým salátem. Foto autor| Foto: archiv autorky

nova.cz Je to vůbec možné? Podívejte se, jak vypadá žena, která normální jídlo viděla jen na obrázku! 6.4.2016

nova.cz str. 0 Prásk.tv/Novinky bin Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Není to dieta, ale životní styl, který ji naplňuje. Jehina Malik (36) má takové stravovací návyky, nad kterými zůstává rozum stát. Afroameričanka Jehina Malik se narodila do veganské rodiny. V dnešní době veganství není nic neobvyklého. Zdravé stravování představuje nejen úpravu jídelníčku, ale i celkový životní styl. Jenže na rozdíl od Jehiny k tomu musí většina z nás dospět až časem.

Protože rodiče byli oba vegané, dávali veganskou stravu již od narození i Jehině. Dnes by asi lékaři kroutili hlavou s argumentem, že dítě pro zdravý vývoj potřebuje pro tělo nezbytné bílkoviny, které jsou obsaženy například v mase, vejcích a mléčných výrobcích. Dříve se potraviny a strava tolik neřešily, a tak ani zvláštní stravování malé Jehiny nikdo příliš neřešil. Důsledkem toho je, že Jehina dnes považuje veganství za nezbytou součást svého života, nikdy neochutnala maso nebo vajíčka a ani ji to podle jejích slov vůbec neláká. Naopak aby světu dokázala, že se i bez těchto potravin dá žít kvalitní život, začala na sobě usilovně makat. Dnes by do ní nikdo vůbec neřekl, že z jídelníčku vynechává pro běžného smrtelníka naprosto nezbytné a důležité živiny. Největší pochoutkou svalnaté Jehiny jsou totiž obyčejné kešu oříšky. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2016/1854144.jpg?d41d

URL| http://prask.nova.cz/ext/novinky/je-to...rmalni-jidlo-videla-jen-na-obrazku.html

Nové Přerovsko Soubor sádrových modelů plemen hospodářských zvířat 8.4.2016

Nové Přerovsko str. 8 Historie LUBOMÍR VYŇUCHAL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Muzeum získalo pomůcky využívané v první třetině 20. století na zemědělských školách Mezi nejzajímavější a nejcennější přírůstky loňského roku, zapsané do sbírky učebních pomůcek Muzea Komenského, patří velmi zachovalý soubor sádrových modelů. Jedná se především o pomůcky využívané v první třetině 20. století na zemědělských školách pro výuku předmětu s názvem chov hospodářských zvířat. Unikátní předměty byly získány díky spolupráci s prostějovskou Švehlovou střední školou polytechnickou, kam se dostaly právě ze zrušených či slučovaných zemědělských škol a učilišť. Celkový počet našich modelů sice nemůže konkurovat např. sbírce Národního zemědělského muzea v Praze, ale těch několik desítek býků, krav, koní, koz, ovcí či prasat představuje docela slušný základ odborného školního kabinetu. Rád bych vám alespoň dva předměty z této kategorie představil a hned ten první poněkud netradičně. Debrecínské speciality Úvod obstará pozvánka do Debrecínu. Toto druhé největší maďarské město leží 190 km východně od Budapešti a 30 km od rumunských hranic. Tentokrát vynecháme jeho bohatou historii, památky, srpnový květinový karneval či termály, ale zaměříme se výhradně na milovníky dobrého jídla, případně vína z tokajské oblasti. Možná už se vám dělají sliny na slavné párky, čabajku, hurek a pečínky. Právě o tomto víkendu 8.–10. dubna se totiž v centru města uskuteční další ročník gastronomického festivalu s názvem Mangalica (více na http://www.mangali cafesztival. hu, resp. pro nás spíše na anglické verzi těchto stránek). Labužníci jistě už vědí, že mangalica je plemeno prasat s vlnitou srstí, jehož maso je vyhledáváno pro svou šťavnatost a sádlo obsahuje velké množství tzv. dobrého cholesterolu. Ostatně tradiční maďarské speciality jako uherák nebo čabajka se podle originální receptury vyrábějí právě z masa mangalice. No a model onoho „prasete s vlnou“, zhotovený v roce 1922 ve Státní výrobně učebných pomůcek pro zemědělské školy v Táboře, patří mezi ty kousky, které zaujmou na první pohled. Mangalica – VIP mezi prasaty Samotnýmodelmározměry 42 × 16 × 28 cm. Na oválném sádrovém podstavci černé barvy jsou dvě štítková okénka (výrobce a název plemene). Zajímavostí je rovněž dochovaná kruhová kovová

pečeť se značkou výrobce, která spojuje provázek omotaný kolem levé přední nohy prasete. Vraťme se však k samotnému zvířeti. Toto zvláštní plemeno pochází z Velké uherské nížiny a bylo vyšlechtěno pro habsburského arcivévodu v roce 1833 zkřížením plemene z Bakoňského lesa (u nás označované bagoun) s polodivokými vepři z Šumadije (oblast v centrálním Srbsku). Jméno vzniklo spojením starogermánského výrazu „mangh“ (kříženec) se slovanskou ženskou koncovkou –ica. Kožich hustý jako teriér Dlouhá vlnitá srst plavé až černé barvy umožňuje případný celoroční pobyt venku, neboť tato zvířata bez problémů snášejí i mrazy kolem –25 stupňů Celsia. Naopak před silným letním sluncem jejich oči chrání svěšené uši. Prasata mangalica byla vyšlechtěna tak, aby odolávala stresu, živila se kořínky, likvidovala zbytky po sklizni obilí a kukuřice, dopásala louky po hovězím skotu, vyhrabávala bukvice, kaštany a žaludy. Prostě ideální alternativa pro ekozemědělce a farmáře, kteří se vracejí k historickým metodám chovu. Jediným problémem je samozřejmě menší dostupnost na trhu a vyšší pořizovací cena. Maďaři si své „rodinné stříbro“ pečlivě střeží a dovézt do České republiky kus s papíry dá pořádně zabrat. Sami ročně vyprodukují asi 60 tisíc kusů mangalice, přičemž tato produkce je přísně limitována, aby plemeno neztratilo svou jedinečnost a exkluzivitu. I za samotné maso zaplatíte na farmářském trhu zpravidla dvakrát tolik, co za tradiční vepřové. Gurmáni ovšem jásají, kvalita a chuť tomu odpovídají. Zbývá dodat, že běžný vrh u plemene mangalica bývá 5 až 8 selat a váha dospělého kusu se pohybuje mezi 3 až 5 metráky. Díky pomalejšímu přibírání na váze, které je dáno pobytem na pastvinách, se porážka může odehrávat až ve dvou letech jeho života. Ti šťastnější čuníci se pak mohou dožít až 15 let. Na Moravě máme hned několik farem, kde na ona prasata, resp. jejich křížence, můžete narazit. Pro ideální rodinný výlet bych doporučil např. Dvůr Honětice na Kroměřížsku. Bonus navíc zde totiž představuje skvělá restaurace v bývalém zámeckém statku a přírodní koupací biotop v jeho areálu. Mangalice chovají rovněž ve vyškovském zooparku. Zpět na Hanou Druhým modelem, který máme ve sbírce hned ve třech exemplářích, je hanácko bernský býk „Drahoš“. Sádrový patinovaný model na dřevěném podstavci má rozměry 56 × 19 × 41 cm. Výrobcem je tentokrát LOGIA, akciová továrna na učební pomůcky, PrahaSmíchov, přičemž pomůcka byla pro školy schválena výnosem ministerstva zemědělství ze dne 11. února 1924. Z vlepeného papírového štítku se také dovíme, že byl modelován podle 4,5 roku starého býka z Družstva pro chov dobytka ve Velkém Týnci na Moravě. Autor modelu, sochař a kameník Čeněk Pavlík z Tršic, pracoval s měřítkem 1 : 5. Štítek je navíc opatřen osobním podpisem významného pedagoga Ing. Basila Macalíka (1861–1940), který model verifikoval. Tento všestranný zemědělský odborník, autor celé řady článků a publikací, se stal v roce 1887 šestým řádným učitelem Zemské hospodářské střední školy v Přerově a o tři roky později byl jmenován profesorem. Obrázek modelu nechybí ani v katalogu firmy LOGIA z roku 1934. Z přiloženého ceníku můžeme doplnit i tehdejší pořizovací náklady. Cena býka činila rovných 300 korun, jeho protějšek, tedy hanácko bernská kráva, byl o 90 korun levnější. Není se čemu divit, materiálu na samce bylo potřeba mnohem více, vždyť skutečná hmotnost zvířete atakovala hranici 1300 kg, přičemž samice průměrně vážila okolo 700 kg. Modely v expozicích a depozitářích MKP Naše sbírka však obsahuje i modely dalších výrobců z 20. až 30. let 20. století, včetně příslušných katalogů. Za všechny bych zmínil především Přírodovědeckou laboratoř FALCO v Moravské Ostravě Mariánských Horách. Mezi nejstarší kousky patří modely dobytka vyrobené v poslední čtvrtině 19. století ve Vídni. Pozorný návštěvník může také některé exempláře spatřit přímo v expozicích muzea, např. ve skříni s pomůckami ve Školní třídě z doby 1. republiky. Mimo tradičních modelů zvířat z kategorie právě popsaných zde naleznete i průřez koňským kopytem či model s názvem porodní poloha telete. Ne všechny modely byly získány v dobrém stavu, ale díky skvělé práci naší restaurátorské dílny nyní vypadají téměř jako nové. Každopádně věříme, že se v dohledné době podaří soubor sádrových modelů ještě rozšířit, například o dosud chybějící zástupce z řad drůbeže.

Foto autor| 4x foto:MKP

novinky.cz Michelinská restaurace vařící bez lepku? Jde to, ale je to věda 6.4.2016

novinky.cz str. 0 Muži

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Reine Sammutová je známou francouzskou kuchařkou už 40 let, Nadia Sammutová je vzděláním chemička. Matka a dcera společně vaří v rodinném podniku La Feni?re v Lourmarinu na jihovýchodě Francie. Je to restaurace vyznamenaná michelinskou hvězdičkou, kde jsou všechna jídla úplně bez lepku, píše agentura AFP. Jako malá měla Nadia alergii na lepek a na laktózu. „Před 35 lety však lékaři celiakii (onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku) neznali," říká. Přestala růst a v devětadvaceti letech byla hospitalizována. „Lékaři mi řekli, že jsem si zničila imunitní systém," vzpomíná. Nadia strávila dva roky na lůžku, než se zjistila příčina nemoci: lepek. Nadia, kterou velmi bavila chemie a gastronomie, našla ve své matce Reine nadšeného spojence, který rychle vyměnil klasické produkty za bezlepkové. „Není tak snadné najít základní produkty. Ale Nadia sehnala všechno, já už jsem jenom zkoušela," upřesňuje Reine. Restaurace La Feni?re, která si získala jednu hvězdičku v michelinském průvodci, se stala ve Francii prvním gastronomickým zařízením, které nabízí stoprocentně bezlepkové produkty.Vzdělává šéfkuchaře „Nahradila jsem gastronomii s lepkem gastronomií bezlepkovou," vysvětluje Reine. Zákazníci přešli na novou stravu, aniž by si toho povšimli, ujišťuje šéfkuchařka, jejíž restaurace nabízí menu za 55 eur (1480 Kč) místo 110 eur, aby je lidé vyzkoušeli. Bezlepková strava nemusí být nudná, když se ví, jak na to. FOTO: Profimedia.cz „Cílem našeho projektu bylo, aby všichni mohli jíst u stejného stolu," říká Nadia, která se pustila do vzdělávání významných šéfkuchařů všude ve světě, ale také ve vzdělávacích centrech pro budoucí kuchaře, aby je upozornila na alergenní problematiku a potravinovou bezpečnost. Původ a způsob zpracování potravin jsou velmi důležité, vysvětluje Nadia. Především je třeba vybírat výjimečné potraviny od výrobců, jako je například rýže od pěstitele z kraje Camargue, který produkuje bez pesticidů a plevel u něho spásají kachny. Vepřové maso zase pochází od chovatele z regionu na severu pohoří Luberon, který krmí prasata cizrnou beraní. Ryby pocházejí z Martiques nedaleko Marseille.Lanýže v těstíčku Velmi oblíbené jsou lanýže v těstíčku, na něž se používá mouka z kaštanů a merlíku chilského. Hlavním dezertem je Paris-Lourmarin, obdoba francouzského moučníku Paris-Brest v podobě koruny plněné zelím, na něž se používá mouka z tykví a mandle. Chléb, který je samozřejmě také bezlepkový, se peče v nádobách z kameniny. „Nadchlo mě pečení chleba ve starém Egyptě, při němž se používaly kameny. Mouka tehdy byla na lepek velmi chudá. Pak se lepek přidával, zvláště do chleba a baget, aby se nafoukly," vysvětluje Nadia.

Reine i Nadia Sammutovy si jsou vědomy toho, že bezlepkové potraviny jsou dnes v módě. „Pro nás to ale znamená aktivní uvědomění této skutečnosti. Musíme vědět, co jíme, talíř v mnohém určuje náš život," tvrdí Nadia.

URL| http://www.novinky.cz/muzi/399516-mich...ci-bez-lepku-jde-to-ale-je-to-veda.html

Proti stresu bojujte vhodnými potravinami i dýcháním, doporučuje odbornice 6.4.2016

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví ema Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Stres se v dnešní moderní době stává téměř samozřejmostí. Se stresem se spousta lidí probouzí, snídá s ním, přes den s ním pracuje a někteří si ho nosí domu z práce a chodí s ním spát. Někteří z nás jsou od přírody více nervní povahy a spoustu starostí si zbytečně přidělávají sami. Existuje nějaké preventivní opatření, jednání nebo chování, jak stresu předejít? Odborníci říkají, že ano. Lékaři varují, že u mnoha lidí dochází k téměř nepřetržitým projevům stresu. A místo toho, aby postupně tento pocit odcházel, stále přibývá na intenzitě a množství. Přitom chronický stres může vést k celé řadě zdravotních problémů. Z těch můžeme jmenovat například psychické problémy a úzkosti, podrážděnost, nervozitu, nebo nadměrnou únavu. V extrémních případech může dojít ale například i k bušení srdce, bolestem hlavy, nespavosti, svalovým křečím či problémům s trávením. Když člověk není schopen ovládat podněty zvenčí, které tento nepříjemný jev způsobují, existují podle odborníků způsoby, jak ovlivňovat vliv stresu fyzicky. Nutriční specialistka Marilyn Glenvillová pro Dailymail říká, že takových způsobů existuje celá škála. A to od stravování se správnými potravinami, po cvičení ve správnou hodinu.Málo, ale často Podle odbornice je vyvažování hladiny cukru jedním ze zásadních pravidel snižování stresu. „K výkyvům krevního cukru může dojít kdykoliv během dne. Například dlouhými pauzami mezi jídly, nebo konzumováním nevhodných potravin. To stimuluje stresové hormony, do těla se tak může uvolnit například adrenalin nebo kortizol (přezdívaný jako hormon stresu).“ Lékařka proto doporučuje jíst málo, ale často a pravidelně. Podle ní je to daleko účinnější, než jíst pouze třikrát denně. Radí, aby jídla byla bohatá na bílkoviny a proteiny. „Ideální svačinku tak představuje například tuňák s hnědou rýží.“ Podle ní je třeba tři hlavní jídla za den doplnit dvěma svačinami. To zastaví výkyvy cukru v krvi a s tím související podrážděnost a výkyvy nálad. Pokud zůstane hladina adrenalinu v normě, člověk se bude cítit víc v klidu, spokojeněji a méně ve stresu.Smějte se nahlas Smích je jedním z nejúčinnějších bojovníků proti stresu. Mnohé studie poukazují na to, že zvyšuje energii, snižuje stresové hormony, zlepšuje imunitu a snižuje bolest. Podle nich také spouští uvolňování endorfinů (látek nazývaných „hormony štěstí“), které nás dělají šťastnějšími a uvolněnějšími. „Na přísloví, že smích je ten nejlepší lék, určitě něco je. Snižuje hladiny hormonů stresu a může posílit imunitu zvýšením počtu i aktivity T-lymfocitů, druhu bílých krvinek,“ vysvětluje lékařka. Dodává, že některé studie poukazují, že pozitivní vliv na snižování stresu může mít i milování, mazlení se s domácími mazlíčky, příjemné zážitky, nebo radostné okamžiky.Načasování

Lékařka vysvětluje, že by každý člověk měl naslouchat svému tělu. Pokud například chodíte cvičit a vydáváte náročnou fyzickou aktivitu ve večerních hodinách, tělo je zaplaveno adrenalinem, stoupá teplová frekvence a činnost srdce, což může způsobit problémy s usínáním nebo spánkem obecně. Pokud je například cvičení moc dlouhé nebo náročné, tělu velkou službu také neprokážete. A místo toho, abyste se po výkonu cítili dobře, můžete zažít opačný pocit, vyčerpanost a z toho plynoucí podrážděnost. Lékařka proto doporučuje běh a aerobní aktivity vykonávat spíše ráno a v dopoledních hodinách, mírnější aktivity jsou vhodné i odpoledne a navečer. „Pokud máte vyčerpávající denní režim, naučte se při cvičení odpočívat, nebo vyberte takový druh pohybu, který energii doplní, ne ji zcela vyčerpá.“ Takové chování pak vede k začarovanému kruhu a neustálé únavě, což má samozřejmě vliv i na zvládání stresových situací.Vejce k snídani Podle doktorky Glenvillové jsou vajíčka k snídani nejlepším způsobem, jak hned po ránu nastartovat v těle hladinu hormonu serotoninu (hormonu štěstí). „I jednoduchá změna jídelníčku dokáže v našem těle udělat divy. Tělo vyrábí serotonin z aminokyseliny tryptofanu. Ten se nachází například v mléčných výrobcích, vejcích, rybách, banánech, sušených datlích, sóje, mandlích a arašídech.“ Ačkoliv mnozí vidí ve vejcích strašáka v podobě vysokého obsahu cholesterolu, odbornice je doporučuje jako snídani, která tělo po ránu skvěle nakopne a dobije „hormonem štěstí“. Doporučuje ještě doplnit například celozrnným toustem. Kombinace potravin obsahujících tryptofan s jinými, které obsahují nerafinované sacharidy, pomáhá tělu uvolňovat aminokyselinu do těla a vyrábět z ní tolik žádaný hormon štěstí.Dejte si pauzu Pokud máte jenom trochu možnost, během hektického dne si najděte pár minut, zavřete se, nechte mobil na stole a párkrát se zhluboka nadechněte a vydechněte. „Zadržte dech po dobu pěti sekund, zatněte svaly na těle a pak prodýchejte a uvolněte se. Protáhněte si prsty na rukou i nohou. Podobná dechová cvičení jsou pro stresové situace velmi účinná,“ vysvětluje lékařka.

URL| http://www.novinky.cz/zena/zdravi/3988...mi-i-dychanim-doporucuje-odbornice.html

Akcionáři automobilky Daimler se na valné hromadě poprali o párky 7.4.2016

novinky.cz str. 0 Zahraniční - Evropa

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Německá policie musela zasahovat na výročním zasedání akcionářů automobilky Daimler, kde se strhla mela o párky podávané zdarma. Roztržku podle očitých svědků vyvolala jistá dáma, která nabyla dojmu, že si pán před ní u bufetového stolku nabral více masné pochoutky než mu náleží. Podle deníku The Telegraph si muž chtěl párky dokonce odnést domů. „Museli jsme zavolat policii, aby to urovnala,“ potvrdil Manfred Bischoff, předseda představenstva společnosti Daimler, která mimo jiné vlastní výrobce vozů Mercedes. Žena následně podala na nenechavého muže trestní oznámení.

Zmíněná dvojice ale nebyla jediná, kdo se o párky přetahoval. Nešlo totiž o ledajaké párky, ale o tradiční Saitenwürschtle ze spolkové země Švábsko, které nejsou v Berlíně běžně k dostání.Párků bylo dost Pro 5 500 akcionářů bylo připraveno 12 500 kusů tradiční švábské lahůdky, akcionářům to ale nestačilo. „Buď přineseme další párky, nebo je musíme z (bufetových stolků) sklidit,“ konstatoval bezradně Bischoff, když viděl, že apetit přítomných zcel narušila průběh zasedání. Tahanice nakonec zastínila informaci, že bude akcionářům vyplacena nejvyšší dividenda v historii v přepočtu téměř 88 korun za jednu akcii.

URL| http://www.novinky.cz/zahranicni/evrop...e-na-valne-hromade-poprali-o-parky.html

parlamentnilisty.cz ČSÚ: Delší únor přispěl k meziročnímu růstu tržeb 7.4.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivyklesly v únoru reálně meziměsíčně o 0,5 %. Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy zvýšily o 4,0 %, bez očištění o 8,5 %, k čemuž přispěl zejména vyšší počet pracovních a kalendářních dní. V maloobchodě kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) se sezónně očištěné tržby snížily v únoru reálně meziměsíčně o 0,5 %. Tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně vzrostly o 4,0 %, neočištěné se zvýšily o 8,5 % (v únoru 2016 bylo o jeden pracovní i kalendářní den více než v únoru 2015). Neočištěné tržby za prodej nepotravinářského zboží vzrostly meziročně o 9,6 %, za prodej pohonných hmot o 8,0 % a potravin o 7,3 %. Nejvyšší růst zaznamenaly nákupy zboží přes internet nebo prostřednictvím zásilkové služby (o 19,7 %). Vyšší zájem projevili spotřebitelé také o nákupy oděvů a obuvi (o 12,7 %), výrobků pro domácnost (o 12,0 %), farmaceutického, zdravotnického a kosmetického zboží (o 7,0 %) a výrobků pro kulturu, sport a rekreaci (o 5,6 %) ve specializovaných prodejnách. Pokračoval růst prodeje potravin ve specializovaných i nespecializovaných prodejnách (o 7,8 %, resp. o 7,2 %). Pokles naopak zaznamenaly prodejny počítačového a komunikačního zařízení (o 0,8 %). Cenový deflátor (CZ-NACE 47) ke stejnému období předcházejícího roku (bez vlivu DPH) činil 97,6 % a byl ovlivněn zejména nižšími cenami pohonných hmot, potravin a počítačového a komunikačního zařízení. Naopak ceny vzrostly v prodejnách s oděvy a obuví, s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. Sezónně očištěné tržby za prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45) klesly reálně meziměsíčně o 0,6 % a očištěné o kalendářní vlivy se zvýšily meziročně o 9,1 %. Neočištěné tržby se zvýšily meziročně o 14,6 %, přitom za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) vzrostly o 15,3 %, za opravy motorových vozidel o 11,5 %. Mezinárodní srovnání vývoje maloobchodních tržeb v zemích EU je k dispozici ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=429715

Česká národní banka zveřejnila záznam z poslední bankovní rady 9.4.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 31. března 2016. Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok, Pavel Řežábek.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy z první situační zprávy. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Celková meziroční inflace se na začátku letošního roku zvýšila a v únoru dosáhla 0,5 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než prognóza z první situační zprávy. Na odchylce od prognózy se v největší míře podílely ceny potravin, které i nadále meziročně klesaly, zatímco prognóza předpovídala obnovení jejich meziročního růstu. Mírně nižší oproti prognóze byla i korigovaná inflace bez cen pohonných hmot, jejíž hodnota nad 1 % však i nadále odráží vliv rostoucí domácí ekonomiky a zvyšující se dynamiky mezd. Meziroční pokles cen pohonných hmot byl oproti prognóze o něco hlubší, avšak k odchylce inflace od prognózy přispěl jen nevýznamně. Regulované ceny se naopak v důsledku neočekávaného růstu cen elektřiny pro domácnosti a mírnějšího než prognózovaného poklesu cen zemního plynu zvýšily, zatímco prognóza předpovídala jejich přibližnou stagnaci.

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalila svůj meziroční růst na 4 %, což představuje o 1,3 procentního bodu nižší tempo, než předpokládala prognóza z první situační zprávy. Tato odchylka byla dána znatelně pomalejším růstem hrubé tvorby kapitálu, když v jejím rámci za očekáváním prognózy zaostal jak růst fixních investic, tak vývoj zásob. Mírnější růst fixních investic pravděpodobně souvisí s dřívějším ukončováním projektů veřejného sektoru financovaných z fondů Evropské unie, ačkoli k poklesu došlo i u soukromých investic. Meziroční růst hrubé přidané hodnoty zvolnil na 3,8 %. Na růstu hrubé přidané hodnoty se v největší míře podílel zpracovatelský průmysl, kladně však přispěla i většina ostatních odvětví ekonomiky. V návaznosti na pokračující růst ekonomiky probíhalo také zlepšování situace na trhu práce. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti dále poklesla ve čtvrtém čtvrtletí na 4,6 %. Průměrná mzda se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 3,9 %, což je o 0,4 procentního bodu méně, než očekávala prognóza. Celková zaměstnanost i počet zaměstnanců ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku naopak rostly ve srovnání s prognózou vyšším tempem.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy bankovní rada hodnotila vliv nově dostupných informací na rizika stávající prognózy inflace. Převažoval názor, že bilance rizik stávající prognózy je na horizontu měnové politiky mírně protiinflační. Byl však vysloven i názor, že protiinflační rizika prognózy jsou výraznější. Panoval konsensus, že adekvátní reakcí na současnou situaci je ponechat měnověpolitické sazby na úrovni technické nuly a že i nadále přetrvává potřeba udržovat uvolněné měnové podmínky. Bankovní rada také v této souvislosti diskutovala termín, kdy bude pravděpodobně možné kurzový závazek ukončit. Většina členů bankovní rady se shodovala, že pravděpodobný termín ukončení závazku se na základě nových informací posouvá blíže k polovině roku 2017, přičemž zůstává v platnosti předchozí prohlášení bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017.

V diskuzi o vývoji domácí ekonomiky panovala shoda, že ekonomický růst lze považovat za robustní a udržitelný. Opakovaně bylo řečeno, že ačkoli je pozorovaný růst průměrných mezd oproti

očekávání nižší, růst zaměstnanosti je oproti očekávání vyšší, takže celkový objem vyplacených mezd roste v souladu s prognózou. Bylo také zmíněno, že mediánová mzda roste rychleji než mzda průměrná, což může stimulovat růst spotřeby nad rámec tempa růstu průměrných mezd vzhledem k vyššímu sklonu ke spotřebě u nízkopříjmových domácností. Zaznělo též, že maloobchodní tržby rostou stabilně a že spotřebu domácností bude do budoucna podporovat nárůst spotřebitelských úvěrů. Několikrát bylo řečeno, že fiskální politika může být v příštích letech uvolněnější, než předpokládá prognóza, což by znamenalo zvýšení domácích poptávkových tlaků. Opakovaně bylo řečeno, že nízká úroveň celkové inflace je ovlivněna pokračujícím poklesem zahraničních cen výrobců a poklesem cen potravin a ropy, což jsou exogenní faktory, které nesouvisí s cyklickou pozicí české ekonomiky. Několikrát bylo zmíněno, že měnová politika může i tyto vlivy za cenu určitých nákladů přetlačit, ale že to v této chvíli není zapotřebí. Členové bankovní rady se shodli, že o obnovení domácích poptávkových tlaků svědčí úroveň korigované inflace bez pohonných hmot, která se v posledních měsících stabilně pohybuje v tolerančním pásmu cíle celkové inflace a nyní dosahuje 1,3 %. Tato hodnota ale zároveň nesvědčí o tom, že by v současnosti docházelo k přehřívání ekonomiky. Dále bylo řečeno, že k celkově pozitivnímu vývoji české ekonomiky přispělo zavedení kurzového závazku v listopadu 2013.

V diskuzi o odchylce pozorované inflace od prognózy bylo opakovaně zdůrazněno, že pokles ceny ropy z minulých let představuje pozitivní nabídkový šok. Několikrát zaznělo, že pozitivní nabídkový šok představuje i nižší než očekáváný vývoj cen potravin, který je ovlivněn mimo jiné zrušením kvót na produkci mléka v Evropské unii a celoevropsky dobrou úrodou. Bylo konstatováno, že vývoj cen potravin představuje volatilní složku krátkodobé prognózy inflace. Členové bankovní rady se shodovali, že primární vlivy nabídkových šoků, které navíc přicházejí zejména ze zahraničí, je vhodné explicitně výjimkovat, neboť měnová politika ovlivňuje efektivně pouze domácí poptávku. Několikrát bylo řečeno, že při absenci těchto nabídkových zahraničních šoků by se již nyní celková inflace nacházela v tolerančním pásmu cíle. Zazněl ale také názor, že na horizontu měnové politiky nedávný pokles ceny ropy již inflaci směrem dolů neovlivňuje. Opakovaně bylo zmíněno, že v případě realizace protiinflačních tlaků je primárním nástrojem uvolnění měnových podmínek posunutí termínu opuštění kurzového závazku. Zaznělo také, že v případě výraznějších protiinflačních tlaků je možné uvažovat o posunutí hladiny závazku. Bylo řečeno, že jiné možnosti uvolňování měnové politiky jsou spojeny s podstatně většími riziky a náklady.

Bankovní rada rovněž diskutovala možnost zavedení záporných úrokových sazeb. Převažoval názor, že záporné sazby nejsou vhodným nástrojem k uvolňování měnových podmínek, a tedy k přímému ovlivňování inflace na horizontu měnové politiky. Opakovaně ale zaznělo, že záporné sazby mohou představovat užitečný nástroj v případě, že dojde k očekávání nebo realizaci apreciačních tlaků na korunu z titulu existujícího úrokového diferenciálu mezi Českou republikou a eurozónou. Bylo však řečeno, že podobné tlaky zatím nejsou pozorovány a že ani při jejich případné realizaci nebudou záporné sazby aplikovány automaticky. Zaznělo, že důležitá je forma potenciálního zavedení záporných sazeb. Bankovní rada se ale shodovala, že ČNB nemá žádné omezení ohledně objemu držených devizových rezerv. V diskuzi bylo opakovaně zmíněno, že situace dlouhodobě nízkých úrokových sazeb a potenciální zavedení záporných sazeb vytváří výzvy pro finanční stabilitu a že rozhodování o otázkách finanční stability není možné oddělit od otázek měnové politiky. Zazněl však také názor, že případné mírné snížení marží bank v souvislosti s potenciálním zavedením záporných sazeb by nepředstavovalo výraznější problém pro finanční stabilitu, neboť situace bankovního systému v České republice je velmi dobrá.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok a Pavel Řežábek. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Zapsal: Tomáš Havránek, poradce bankovní rady


Češi nedodržují zásady zdravé výživy, ukázal průzkum. Řešením může být krabičková strava 11.4.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy komerční tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Průzkum agentury STEM/MARK odhalil, že zásady zdravé výživy důsledně dodržuje pouze 6 % Čechů. V nedostatečném množství konzumujeme ovoce, zeleninu nebo i ryby. Naopak sníme nadměrné množství bílého pečiva. Přes 30 % lidí nedodržuje pitný režim. Podle výsledků průzkumu si potrpíme na kvalitní a čerstvé potraviny. Každá čtvrtá domácnost ovšem nespotřebuje vše, co nakoupí. Situaci by mohlo pomoct vyřešit krabičkové stravování, o jeho principech toho ale skoro nic nevíme. V letošním roce realizovala agentura STEM/MARK průzkum, který monitoroval přístup Čechů k potravinám a zdravému stravování. Alarmujícím zjištěním je, že pouhých 6 % dotázaných důsledně dodržuje zásady zdravé výživy. Naopak 17 % se jimi vůbec nebo téměř nezabývá. “Zdravé stravování může pomoci předcházet celé řadě závažných onemocnění, jako je obezita nebo cukrovka, se špatným stravováním mohou být spojeny i některé typy nádorových onemocnění. Naopak zdravá strava a správný životní styl včetně pravidelného pohybu dopomáhá tělu k vytvoření silného imunitního systému,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Skoro polovina dospělých lidí téměř nejí syrovou zeleninu “Dospělý člověk by měl denně sníst až 400 gramů syrové zeleniny a asi 200 gramů ovoce,“ upozorňuje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Dostatek syrové zeleniny ale denně sní jen 4 % dotazovaných. Téměř polovina respondentů pak nemá zeleninu ve svém denním jídelníčku vůbec. Přibližně 200 gramů ovoce, což odpovídá zhruba jednomu většímu jablku, sní denně přibližně čtvrtina respondentů. 60 % buď ovoce nejí, nebo ho nesní dostatečné množství. Okolo 13 % uvádí, že denně zkonzumuje 300 - 500 g ovoce. Chutná nám pečivo; ryby a luštěniny až tak ne V našem jídelníčku by se měly jednou až dvakrát týdně objevit například ryby nebo luštěniny. Luštěniny má tak často na talíři však jen přibližně čtvrtina lidí, ryby pak jen 17 % dotázaných. Naopak pečivo jí denně okolo 70 % lidí. Čtvrtina Čechů denně sáhne po celozrnném pečivu. Na pitný režim dbají jen necelé 2/3 dotazovaných. Pravidelně se podle výsledků průzkumu snaží stravovat přibližně polovina z nás. A jen necelá polovina si udělá na jídlo dostatek času. Zbytek sní své jídlo ve spěchu. Při nakupování potravin hraje roli čerstvost a kvalita Češi vybírají při nákupu především čerstvé a kvalitní potraviny, až poté se dívají na cenu. Dále hraje roli dostupnost a složení surovin. 72 % dotázaných dává pozor na obsah masa a 67 % i na druh masa v masných výrobcích. Při tvorbě jídelníčku také zhruba polovina populace sleduje obsah tuku, cukrů a éček v potravinách. Sledujte následující parametry ve svém jídelníčku? Zdroj: Výzkum STEM/MARK 2016

Se zdravým a vyváženým jídelníčkem vám může pomoct krabičková strava Ulehčit dodržování zdravého životního stylu a správného stravování může pomoct relativně nový přístup ke stravování a to tak zvaná krabičková strava. Díky té se mohou lidé stravovat zdravě i chutně. “Při tvorbě krabičkové stravy přísně sledujeme a dodržujeme parametry připravovaných jídel z nutričního hlediska. Dbáme nejen na správnou energetickou hodnotu, ale také na vyváženost bílkovin, tuků a sacharidů. Také sůl se snažíme omezovat na minimum, tu totiž Češi obecně konzumují v nadbytečném množství,“ vypočítává Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Krabičková strava je rozdělena do pěti porcí jídel denně (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře), které jsou zákazníkovi dovezeny až domů nebo do práce. Díky tomu si lidé vypěstují správné stravovací návyky. “O krabičkové stravě nebo krabičkové dietě se toho u nás zatím stále moc neví. Většina lidí si ji spojuje s redukční dietou. Krabičková strava je ale vhodná pro každého, kdo se chce stravovat chutně a zdravě zároveň,“ osvětluje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Nakupujeme téměř denně, každá čtvrtá domácnost ale mívá zbytky Více než třetina respondentů uvedla, že oni nebo někdo z domácnosti nakupují potraviny denně nebo téměř denně. Další třetina domácností nakupuje 3 a vícekrát týdně. V každé čtvrté domácnosti ale pravidelně mívají zbytky, dalších 30 % domácností uvedlo, že má zbytky zhruba v 50 % případů. Nespotřebované potraviny pak většinou vyhodíme, případně dáme domácím zvířatům. “Tento problém může pomoct vyřešit krabičkové stravování, které funguje na principu dovozu pěti jídel na každý den. Velikost porcí odpovídá zákazníkovi, který si sám nebo po konzultaci s nutričními specialisty nastaví, nutriční hodnotu jídla, a tím i velikost porcí, která je pro něj přiměřená. Krabičkovou stravu navíc zákazník dostává každý den až domů nebo do práce, tudíž ušetří i čas,“ uzavírá nutriční specialistka a garantka společnosti Zdravé stravování Mgr. Kateřina Šimková. Více informací o krabičkovém stravování najdete na adrese: http://www.zdravestravovani.cz


Český statistický úřad: Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí ukazuje meziroční růst 12.4.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V 1. čtvrtletí 2016 vzrostly spotřebitelské ceny proti 4. čtvrtletí 2015 o 0,4 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny v 1. čtvrtletí 2016 o 0,5 %, což je o 0,4 procentního bodu více než ve 4. čtvrtletí 2015. Mezičtvrtletní vývoj spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 ovlivnilo zvýšení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddíle alkoholické nápoje a tabák a v oddíle rekreace a kultura. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly především ceny alkoholických nápojů o 4,6 %. Od ledna 2016 došlo ke zvýšení spotřební daně tabákových výrobků, což se projevilo hlavně v březnu zvýšením cen cigaret meziměsíčně o 1,8 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 6,7 % vlivem nastupující zimní sezóny. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly zejména ceny zeleniny o 7,1 %, ovoce o 0,7 % a nealkoholických nápojů o 1,7 %. Protisměrně, tj. na snižování cen, působil především pokles cen

v oddíle odívání a obuv a v oddíle doprava. Ceny oděvů klesly vlivem nižších výprodejových cen v lednu a únoru o 3,9 % a ceny obuvi ze stejného důvodu o 4,7 %. V oddíle doprava pokračoval pokles cen pohonných hmot, které byly v 1. čtvrtletí 2016 nižší než ve 4. čtvrtletí 2015 o 8,6 %. Průměrná meziměsíční změna úhrnného indexu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 byla 0,2 %, ve 4. čtvrtletí 2015 to bylo −0,2 %. Indexy spotřebitelských cen (předchozí čtvrtletí = 100)

2015 2016 ODDÍL 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí ÚHRN 100,1 100,6 99,8 99,5 100,4 Potraviny a nealkoholické nápoje 100,8 100,5 98,0 99,1 100,8 Alkoholické nápoje a tabák 103,6 101,4 100,2 99,3

102,5 Odívání a obuv 96,6 104,0 97,3 105,3 96,0 Bydlení, voda, energie, paliva 100,4 100,2 100,1 100,2 100,3 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 100,5 100,5 99,4 99,7 100,4 Zdraví 90,9 101,5 100,6 99,5 100,7 Doprava 95,6 101,9 100,1

97,7 97,6 Pošty a telekomunikace 100,2 99,6 99,6 99,9 99,9 Rekreace a kultura 101,7 99,9 102,9 97,8 102,2 Vzdělávání 100,2 100,0 100,4 100,7 99,9 Stravování a ubytování 100,4 100,5 100,5 99,9 100,3 Ostatní zboží a služby 100,9 100,2 99,8

100,0 100,5

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v 1. čtvrtletí 2016 proti 1. čtvrtletí 2015 o 0,5 %, tedy o 0,4 procentního bodu více než ve 4. čtvrtletí 2015. Tento vývoj ovlivnilo snížení poklesu cen v oddíle doprava, které bylo způsobeno zmírněním cenového poklesu pohonných hmot. V oddíle zdraví skončil meziroční pokles cen trvající od ledna 2014 v důsledku zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Zrychlení cenového růstu nastalo v oddíle rekreace a kultura. Naopak zpomalení meziročního růstu cen nastalo v oddílech alkoholické nápoje a tabák, odívání a obuv, ostatní zboží a služby. U dvou váhově nejvýznamnějších oddílů spotřebního koše (bydlení, potraviny a nealkoholické nápoje) byla cenová hladina v 1. čtvrtletí 2016 prakticky stejná jako ve 4. čtvrtletí 2015. Změny ve vývoji cen v 1. čtvrtletí 2016 se promítly v mírném zrychlení meziročního růstu tržních cen na 0,4 % z 0,3 % ve 4. čtvrtletí 2015. Ceny regulovaných cen přešly z poklesu −0,4 % ve 4. čtvrtletí 2015 v růst o 0,7 % v 1. čtvrtletí 2016.

Největší vliv na růst cenové hladiny spotřebitelských cen měly, přestože jejich růst v 1. čtvrtletí 2016 zpomalil, ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde ceny tabákových výrobků byly vyšší o 3,8 % (ve 4. čtvrtletí 2015 o 7,3 %) a ceny alkoholických nápojů o 3,2 % (ve 4. čtvrtletí 2015 o 1,6 %). U cigaret přestalo působit v meziročním srovnání zvýšení spotřební daně od prosince 2014, avšak zčásti se projevilo její další zvýšení od ledna 2016. V oddíle bydlení zůstaly ceny v 1. čtvrtletí 2016 na úrovni 4. čtvrtletí 2015 vlivem oboustranných změn meziročního cenového vývoje jednotlivých položek, které se v součtu eliminovaly. Největší změna nastala u cen elektřiny a zemního plynu. Ceny elektřiny přešly z poklesu o −0,6 % ve 4. čtvrtletí 2015 v růst o 1,2 % v 1. čtvrtletí 2016. Cenový pohyb zemního plynu byl opačný, tj. přechod z růstu o 1,7 % v pokles o 0,5 %. Ceny čistého nájemného vzrostly o 1,2 %, vodného o 0,5 %, stočného o 3,3 %, tepla o 0,6 %. Na snižování cenové hladiny spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 působily nadále ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které klesaly meziročně již ve všech čtvrtletích roku 2015. V 1. čtvrtletí 2016 tento vývoj ovlivnil zejména propad cen ve skupině mléko, sýry, vejce o 10,9 %, z toho ceny mléka klesly o 15,9 %, sýrů o 11,4 %, jogurtů o 9,8 %. U většiny dalších základních potravin s výjimkou ovoce a zeleniny pokračoval v 1. čtvrtletí 2016 meziroční pokles cen. Ceny chleba klesly o 4,4 %, mouky o 19,4 %, masa o 2,1 %, másla o 9,7 %, cukru o 18,4 %. Naopak ceny ovoce vzrostly o 2,8 % a zeleniny o 16,9 %, z toho ceny brambor o 50,1 %. V oddíle doprava pokračoval meziroční pokles cen započatý v 1. čtvrtletí 2015. Důvodem byl vývoj cen pohonných hmot, které od prosince 2014 soustavně meziročně klesaly s tím, že jejich pokles dosáhl v listopadu 2015 maxima (−17,6 %). V 1. čtvrtletí 2016 se pokles cen pohonných hmot zmírnil na −12,5 %. V březnu došlo ke zmírnění meziměsíčního poklesu cen pohonných hmot, které se snížily pouze o 0,5 %, přičemž ceny benzinu Natural 95 byly nižší o 0,7 % a ceny motorové nafty o 0,7 % vzrostly. Dlouhodobý pokles cen pokračoval v oddíle pošty a telekomunikace, který se v průběhu roku 2015 zmírnil. Důvodem bylo snižování poklesu cen telefonických a telefaxových služeb započaté v polovině roku 2013. V 1. čtvrtletí 2016 byly tyto ceny nižší o 0,7 %. Ceny poštovních služeb vzrostly o 1,2 %. V oddíle odívání a obuv došlo v 1. čtvrtletí 2016 ke zpomalení meziročního růstu cen v důsledku snížení cen oděvů na 0,9 % z 1,8 % ve 4. čtvrtletí 2015. Naopak růst cen obuvi zrychlil na 7,0 % ze 6,1 % ve 4. čtvrtletí 2015.

Zpomalení meziročního cenového růstu v oddíle ostatní zboží a služby bylo způsobeno poklesem cen drogistického zboží pro osobní hygienu o 1,3 % (ve 4. čtvrtletí 2015 pokles o 0,4 %) a zmírněním růstu cen finančních služeb na 0,9 % (ve 4. čtvrtletí 2015 růst o 2,0 %). V oddíle zdraví skončil v 1. čtvrtletí 2016 meziroční pokles cen způsobený zrušením regulačních poplatků za návštěvu lékaře a výdej léků na recept v lékárně od ledna 2015, což se promítlo zvýšením cen v tomto oddíle o 2,4 %. V oddíle rekreace a kultura způsobilo zrychlení cenového růstu zejména zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 7,4 %. Současně se snížil dlouhodobý pokles cen zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku na −1,0 % (ze −4,6 % ve 4. čtvrtletí 2015). Výše uvedené pohyby spotřebitelských cen se projevily v poklesu cen zboží úhrnem o 0,1 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 1,5 %. Harmonizovaný index spotřebitelských cen v zóně EU28 Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 28 členských zemí EU byla podle údajů Eurostatu v lednu 0,3 % a v únoru −0,2 %. V ČR byly meziroční hodnoty HICP v obou těchto měsících 0,5 %. Podle předběžných výpočtů zpomalil v březnu HICP v ČR meziročně na 0,3 %. Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že vývoj inflace byl v ČR i EU obdobný. V první polovině roku 2014 přírůstek HICP v ČR klesal výrazněji než přírůstek HICP EU28. Od poloviny roku 2014 byly hodnoty HICP v ČR (s výjimkou konce roku 2015) vyšší než hodnoty HICP v EU28. V jednotlivých měsících roku 2015 i 2016 zaznamenala řada zemí EU meziroční pokles HICP. V únoru se tento vývoj týkal patnácti zemí s poklesem v rozmezí od −0,1 % do −2,2 %. Indexy spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016


Pátek Lidových novin Jehličí na talíři 8.4.2016

Pátek Lidových novin str. 14 Fokus: Petra Pospěchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Je to návrat ke kořenům – někdy doslova. i v česku se pomalu šíří nejnovější trend světového vaření: skandinávská kuchyně. Manifest nové severské kuchyně se před dvanácti lety trefil do celosvětového návratu k jednoduchosti, kořenům a lokálním surovinám. I díky tomu skandinávské pojetí vaření už několik let válcuje jiné kulinární koncepty a stalo se globální módou. Poznávacími znameními Seveřanů jsou fermentování na všechny způsoby, etický přístup k potravinám a jehličí na talíři. Leccos z toho už najdete i v některých českých restauracích: popel či fermentaci vyznává Eska restauratéra Tomáše Karpíška, morek najdete třeba na menu podniku Field, nedávno oceněného michelinskou hvězdou. Když jsem byla loni na finále kuchařského mistrovství světa Bocuse d’Or, bylo fascinující sledovat tácy s pokrmy, kterými se soutěžící prezentovali. Ne proto, jak lákavě většina z nich vypadala, ale kvůli tomu, že zhmotňovaly revoluci, která se tu během posledních ročníků odehrála v zákulisí. Množství mechu, jedlé hlíny, lišejníku a podobných záležitostí v kompozicích jednoznačně ukázalo fakt, že se neotřesitelně frankocentristická soutěž sklonila před trendem, který už několik let předtím

vtrhl do špičkových světových restaurací – skandinávským stylem vaření. Kompletní zastoupení kuchařů ze severských zemí (Norsko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Island) na Bocuse d’Or 2015 bylo jenom konečným razítkem pod tímhle rozsudkem, jemuž se pořadatelé a porotci semifinálových kol podvolili. A celkové vítězství Nora Orjana Johannessena logickým vyústěním. Jak vlastně neustávající vlna fascinace severskou kuchyní začala? Její oficiální kořeny můžeme vystopovat v roce 2004, kdy dvanáct špičkových šéfkuchařů sepsalo deklaraci Kitchen Manifesto, v níž se zavazují k „purismu, čerstvosti, jednoduchosti a etickému přístupu“. Jen stěží si při čtení kulinárního manifestu nevzpomenete na jinou severskou deklaraci, filmové Dogma 95. O devět let dříve než kuchaři kladlo důraz na opravdovost, přítomnost a čistotu obecně. Není náhoda, že Dogma vzniklo v Dánsku a že nejvýraznější tvář manifestu severské kuchyně, René Redzepi, působí v Kodani. K severu jako by jistý purismus zkrátka patřil. K jednoduchosti Proč má kulinární přístup naplňující skandinávský manifest takový úspěch? Abychom to pochopili v širším kontextu, je třeba se podívat, co téhle globální módní vlně předcházelo. Byla to nejprve fusion cuisine – tedy kombinování prvků euroamerické a asijské tradice – a posléze kuchyně molekulární. V prvním případě jsme byli svědky přívalu exotických surovin interpretovaných v domácím kontextu, ve druhém potom posunutí vaření až na hranici alchymie. Jako má jistou cyklickou tendenci textilní móda, mají ji i trendy od sporáku. Logickou odpovědí na komplikované postupy molekulárního a fusion trendu se tak stal návrat ke kořenům, a to jak stran postupů, tak ingrediencí. Ve stejné době, kdy vznikal zmíněný manifest, už bylo podobné tendence možné vysledovat ve velkých amerických městech, kde šéfkuchaři začali spolupracovat s malými farmáři, zrcadlový vývoj se souběžně odehrával i na starém kontinentě. Nikde před Skandinávií ale nedokázali tak precizně, jednoznačně a hromadně formulovat pravidla „nové kuchyně“. Nikde se nesešla skupina skvělých šéfkuchařů z dané oblasti, aby deklarovali, za čím si stojí a co je jejich aktuální program. Na severu šlo o skutečnou manifestaci regionální síly: pod manifestem jsou podpisy nejen Dánů, Finů či Švédů a Norů, ale též kuchařů z Grónska, Islandu a Alandských ostrovů. Star jménem Noma Bezpochyby nejvýraznější tváří nové severské kuchyně se stal dánský šéfkuchař René Redzepi. Muž, který prošel nejslavnějšími kuchyněmi světa včetně Kellerovy legendární French Laundry a Adriova superexperimentálního El Buli, v roce 2004 stál nejen u vzniku manifestu, ale též u otevření restaurace Noma v Kodani. Zážitek z tohoto místa v roce 2012 popsal český foodbloger Martin Kuciel alias Cuketka následovně: „Vnímám Nomu nejen jako restauraci, ale taky jako vyvrcholení celé snahy o definování nové severské gastronomie. V tomhle Noma opravdu funguje nejen jako hospoda, ale hlavně jako vzdělávací centrum pro hosty i pro kuchaře z celého světa. Trochu pokoutně plní Noma i funkci jakéhosi utěšujícího orákula, kde můžete nahlédnout do budoucnosti vaření na starém kontinentu.“ Mezi pětadvaceti chody Kuciel ochutnal například fritovaný lišejník, houbu s chutí borovice nebo karamelky v morku. „I u naprosto nových a neočekávaných kombinací jsem měl pořád jistotu, že se ke mně chutě dostanou bez balastu a napřímo,“ komentoval Kuciel na svém blogu tehdejší zážitek. A právě tohle je hlavním důvodem, proč má nová skandinávská kuchyně takový celosvětový úspěch. Po několika dekádách zdobnosti, složitosti a experimentů na hranici gurmetské vnímavosti přinesla jídlo srozumitelné a zároveň nové, dotažené do detailů složitými technikami a přitom ve výsledku poměrně puristické. Fermentace a morek Jedním ze základních přikázání severského manifestu je návrat k přírodě a k lokálním sezonním surovinám. Zejména sezonnost je v případě Skandinávie s dlouhým sněžným obdobím výzvou, a tak ke slovu přicházejí postupy selské kuchyně, které seveřané dokázali během několika let vynést na úroveň haute cuisine. Řeč je tu především o fermentaci, nakládání a uzení na všechny způsoby, které v drsných podmínkách po staletí umožňovaly uchovat suroviny z krátkého léta použitelné i v chladných měsících. Novátorský je z pohledu tradiční kontinentální kuchyně i výběr surovin – do popředí se dostávají ingredience považované druhdy za málo vznešené, ba přímo odpadové.

V případě masa to byli Skandinávci, kdo začal prosazovat ekologické zpracování „od ocasu po čumáček“, tedy elegantní využití kdejakého kousku zvířete včetně prasečích kůží nebo třeba morku. V našich podmínkách se k tomuto všezpracujícímu přístupu hlásí nejen restaurace Eska a Field, ale také podniky Angličana Paula Daye Maso a kobliha a Sansho, které sice přímo neodkazují na skandinávský styl, souzní však s jeho etickým pohledem na spotřebování všeho, co do kuchyně přijde. Vůně jehličí Maso zvířat domácích, ale také intenzivní chuť zvěřiny jsou přirozenou součástí skandinávského vaření ve starém i novém pojetí, stejně tak sem patří úlovky z okolních moří. Ryby naleznete na menu severských restaurací v podobě sušené, naložené, ale též přetvořené v uzeniny. Velmi výraznou složkou jídelních lístků restaurantů hlásících se k manifestu nové severské kuchyně je zelenina. Silné zastoupení mají rozličné druhy kořenových bulv: pečené v těstě, soli nebo jen tak ve vlastní slupce, ale především pak naložené a ponechané osudu v pečlivě sledovaném procesu fermentace. Skandinávci snad ze všech chutí nejvíce adorují kyselost. Jednou v průrazně jednoznačné podobě, jindy v tajnosnubných náznacích, jakým dá vzniknout právě proces fermentace. Asi nejnovátorštější kapitolou je v nových severských receptech les a louka: objevování zdánlivě nejedlých bylinek a bobulí pro využití na talíři. Kuchaři neváhají spolupracovat s botaniky a etnobotaniky a hledají inspiraci i ve vikingských pověstech. Pro Středoevropany je zcela pochopitelnou součástí skandinávských menu množství divoce rostoucích hub, většina starého kontinentu ovšem tuto složku považuje za jemně řečeno výstřední, neboť tradici volného sběru zkrátka nemá. Jednoznačnou exotikou pro každého, kdo se s recepty vycházejícími ze severského manifestu setká, jsou kromě bejlí, jako je třeba šťovík, hlavně stromové ingredience. Šišky, větvičky, jehličí... s tím vším se v jídlech můžete potkat. V našich podmínkách se k experimentům tohoto druhu nabízí třeba jalovec, smrk nebo borovice. Větvičky v pekáči dokážou dát šmrnc masu i sladkému. V případě uzení jsou pak vysloveně logické. No a potom je tu třeba ještě popel. Že byste ho určitě vyhodili? Tak to jste zatím dostatečně nenasákli severskou kulinární módou. V Česku ho můžete ochutnat třeba ve výše zmíněné pražské Esce. *** Dogma v jíDle Cíle manifestu The New Nordic Food (2004) jsou následující: 1. Vyjadřovat ryzost, čerstvost, jednoduchost a etiku: chceme, aby pokrmy asociovaly náš region. 2. Odrážet změny ročních období v jídle, které připravujeme. 3. Stavět naše vaření na ingrediencích a produkci, které jsou především typické pro naše klima, krajinu a vody. 4. Kombinovat poptávku po dobrém jídle s moderními poznatky stran zdraví a tělesné pohody. 5. Propagovat severské produkty a různorodost severských výrobců a šířit povědomí o nich. 6. Podporovat dobré zacházení se zvířaty, a to jak v mořích, tak na farmách a v divočině. 7. Přicházet s novými možnými způsoby využití tradičních severských produktů. 8. Kombinovat to nejlepší ze severské kulinární tradice s impulzy ze zahraničí. 9. Kombinovat lokální soběstačnost se sdílením produktů vysoké kvality v rámci regionů. 10. Spojit se v tomto snažení s představiteli spotřebitelů, lidmi z kulinární branže, ze zemědělství, rybářské oblasti, výroby potravin, prodeje, výzkumníky, učiteli, politiky a správními orgány, aby byl výsledkem prospěch každého v severských zemích. Foto popis| K heslu zpátky k základům se hlásí pokrmy připravované v pražské restauraci Eska. Foto autor| Foto Tomáš Krist, Jakub Stadler Foto popis| Minimalismus na talíři podle kuchařů restaurace Field: tvaroh, povidla, slivovice, smrk. Foto popis| Severský vliv najdete i v restauraci Field, kde vaří například candáta s makrelou, kadeřávkem a kedlubnou.

Foto popis| Dánský šéfkuchař René Redzepi bývá označován za kmotra nové severské kuchyně a jeho restaurace Noma byla řadu let asi nejviditelnějším podnikem prezentujícím tento styl. Dvě michelinské hvězdy a několik vítězství v žebříčku nejlepších restaurantů na světě (v letech 2010, 2011, 2012 a 2014) udělaly z Redzepiho star i pro ty, kdo o jídle zase tolik nevědí. Loni oznámil, že Noma zavře a v roce 2017 otevře nový podnik v hippie čtvrti Christiania. Foto autor| Foto Jakub Stadler, Profimedia

podnikatel.cz Online prodej potravin kvete. Vzniká další e-shop, Koloniál míří do dalších měst 6.4.2016

podnikatel.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vedle Koloniálu, který nově míří na východ Čech, Rohlíku nebo třeba Košíku se objevuje e-shop s čerstvými potravinami. Jmenuje se Nákup z farmy. Na poli online prodeje potravin se objevuje nový e-shop, který svým zákazníkům nabízí pohodlné nakupování. Nákup z farmy je projekt čtrnácti farmářů a zpracovatelů, kteří chtějí nabízet jen zcela čerstvé produkty, které lze zakoupit na farmářských trzích. Ve svých pojízdných prodejnách, které pokryjí na 1700 zastávek, nabízí část sortimentu bez objednání. U výrobků, u kterých je nutné zajistit tu nejvyšší čerstvost, je nutné online objednávka na http://www.nakupzfarmy.cz. Objednaný nákup si pak lidé mohou vyzvednout na jedné ze zastávek. O projektu informoval také server Vitalia.cz. Farmáři obejdou řetězce, čerstvé potraviny dodají přímo zákazníkům Nabízené produkty, které nový e-shop Nákup z farmy nabízí, musí splňovat ta nejpřísnější kritéria kvality, nesmí obsahovat žádné nepřirozené přídatné látky, chemická barviva či konzervanty. Okruh dodavatelů je pevně vymezen. Ti musí výrobky zpracovávat jen tradičními postupy a technologiemi. Mohlo by vás zaujmout: 5 tipů, jak být letos úspěšnějším internetovým obchodníkem Autor: http://www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed Ilustrační obrázek Jedná se tedy o uzavřený systém, kdy například konkrétní farmář chová podle předem domluvených pravidel prasata, z nichž pak konkrétní řezník vyrobí podle opět pevně domluvené klasické receptury masné produkty, a ty se prostřednictvím našich prodejních zastávek dostanou okamžitě přímo ke konečnému zákazníkovi. Do našeho systému pustíme jenom takového výrobce, u něhož máme naprostou jistotu, že dostojí našim požadavkům, prozradil Tomáš Němec, jeden ze spoluzakladatelů projektu. Služeb, které nabízí Nákup z farmy, mohou využít lidé z Prahy a středních Čech. Ale také obyvatelé Liberce, Ústí nad Labem, Hradce Králové a Pardubic. Na východ teď nově míří i Koloniál Praha, Plzeň, Mladá Boleslav a teď nově i Hradec Králové a Pardubice. Všude tady mohou lidé využít služeb Koloniálu. „Pro letošní rok chceme důkladně pokrýt tyto oblasti,“ prozradil pro sesterský server Lupa.cz šéf Koloniálu Petr Vyhnálek. Aktuálně se v jednotlivých oblastech pohybuje v řádu stovek zakázek. Podívejte se do zákulisí online supermarketu Kolonial.cz.

Jak se rozváží nákupy ze skladu Kolonial.cz Psali jsme: Trh s online nákupem potravin: Rohlik.cz nově míří do měst nad 30 tisíc obyvatel Online supermarket Rohlik.cz láká zákazníky na slevy. Jak informoval server Lupa.cz, startuje program Slevy každý po svém. Podstatou je, že si zákazníci sami určí, které zboží by rádi nakupovali v akci. Je možné takto vybrat pět produktů, na tři měsíce. Slevy dosahují až 35 % oproti běžné ceně. Program je podmíněný alespoň třemi objednávkami a na výběr je přibližně 80 % sortimentu Rohlíku. Každý zákazník je jiný, proto chceme do budoucna nabízet jen personalizované slevy, tvrdí Tomáš Čupr. Ke konci minulého roku se musel Rohlik.cz kvůli nedostačujícím prostorům v původním skladu přestěhovat do většího. Podívejte se, jak přesun probíhal a jak nový sklad vypadá v plném provozu. Stěhování a nový sklad Rohlik.cz

URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/online...i-e-shop-kolonial-miri-do-dalsich-mest/

Právo Hejtmanství podpoří producenty potravin 8.4.2016

Právo str. 12 Střední Morava - Olomoucký kraj, Zlínský kraj (jr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zlínský kraj i letos podpoří tradiční akce určené široké veřejnosti, které mají za cíl propagovat činnost a výrobky zdejších zemědělců a producentů potravin. Jde o Ovčácký den na Valašsku, Dožínky Zlínského kraje, Zemědělskou výstavu v Kroměříži, soutěž TOP víno Slovácka a ocenění Perla Zlínska. „Na finanční podporu těchto akcí, jejímiž hlavními organizátory jsou čtyři agrární komory ve Zlínském kraji, jsme v krajském rozpočtu pro letošní rok vyčlenili více než milión korun,“ sdělil náměstek hejtmana Zlínského kraje Ivan Mařák (KSČM). Poskytnutí dotací agrárním komorám v souhrnné výši 1,040 miliónu korun již odsouhlasili krajští radní. Agrární komora Valašska pořádá v Prlově Ovčácký den na Valašsku, jenž je zaměřen na propagaci chovu ovcí spojenou s ochutnávkou a prodejem jehněčích a skopových specialit. Letošní termín akce je stanoven na sobotu 25. června. O 14 dní dříve, tedy v sobotu 11. června, uspořádá Okresní agrární komora Kroměříž zemědělskou výstavu v Kroměříži. Tato komora je také organizátorem Dožínek Zlínského kraje, konaných v Kroměříži. Ty se uskuteční v sobotu 20. srpna. Regionální mutace| Právo - střední a východní Morava

Překvapení Se solí zacházejte jako se zlatem 4.4.2016

Překvapení str. 14

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Sůl je pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však mnozí přijímají tolik, že spíše než nedostatek je trápí přebytek. Přílišná konzumace soli může vyvolat mnohé civilizační choroby, nadbytek soli také ničí chuťové buňky a vede k nižší citlivosti na slanou chuť. I proto je důležité hlídat její obsah v potravinách. Méně je více Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany. Spotřeba soli se u nás pohybuje okolo 12 gramů na den a osobu, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně jen 3 až 5 gramů soli což je asi jedna kávová lžička. Starší lidé a lidé s vysokým krevním tlakem by měli konzumovat méně než 5 g a malé děti do 2 g denně. Obsah soli v potravinářských produktech bohužel často tuto hranici překračuje. Existují však i výrobci, kteří se snaží kritickou hranici soli snižovat, a to i u trvanlivých potravin, kde je obsah soli kritizovaný (například instantní polévky). Přesolování je nebezpečné Kromě toho, že nadbytek soli v potravě vede k nižší citlivosti na slanou chuť, hrozí i vysoký krevní tlak (a s ním spojené nemoci srdce a mozku), nebezpečné zadržování vody v těle a přetěžování ledvin. Přílišné solení může být též příčinou řídnutí kostí, proto byste doporučenou dávku neměli překračovat. Nejsnáze se to podaří omezením solení při vaření a přípravě pokrmů s vyloučením na sůl bohatých potravin (uzeniny, sýry, slané oříšky a slané pečivo, některé minerální vody s vyšším obsahem sodíku, instantní pokrmy a bujony). Sůl můžete nahradit například zelenou natí (petrželka, libeček, pažitka, řapíkatý celer, majoránka…), kořením a zeleninou (česnek, cibule, mrkev, petržel, celer…) Bez soli by to nešlo Zcela vyloučit sůl z jídelníčku však nelze. Sodík a chlor, spolu s dalšími minerálními látkami a stopovými prvky (jod, fluor, draslík, hořčík, vápník a další), zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle, ale také správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin i střev. Sůl používaná v domácnostech je obohacená o jod, jehož nedostatek způsobuje například zhoršení funkce štítné žlázy. I přes tento fakt je však třeba množství soli ve své stravě sledovat. „Potraviny samy o sobě sodík obsahují a v literatuře se uvádí, že pro běžný život by nám jeho množství mělo stačit,“ říká prof. ing. Jana Dostálová, CSc., odborná garantka Vím, co jím a piju. Vyšší potřeba sodíku je obvyklá při větší fyzické námaze a vyšších teplotách okolí (ztráty potem), a tehdy je již nutné doplnit ho příjmem soli. DRUHY SOLI Mořská sůl Nejstarším způsobem získávání soli je odpařování mořské vody. Mořská sůl přirozeně obsahuje jod, jehož množství se odvíjí od konkrétního místa naleziště. Přirozený obsah jodu (uvádí se 0,5 až 5 mg / kg) ale není považovaný za dostatečný, proto se zpravidla i mořská sůl jodem obohacuje. Kamenná sůl V pevném skupenství je sůl získávaná klasickou těžbou v dolech či povrchově v lomech. Ložiska kamenné soli vznikala v teplých oblastech vysrážením mořské vody z laguny či zátoky, která se utvořila oddělením od otevřeného moře přírodní hrází. Vakuovaná sůl Vzniká ze solného roztoku zvaného solanka. Do podzemního ložiska soli je vháněná voda, která rozpustí sůl na solanku, po odpaření vody a krystalizaci vznikne velmi čistá, jedlá sůl. Její výhodou je, že nenavlhne tak snadno jako mletá kamenná sůl. Nevýhodou zase, že se pomaleji rozpouští, a je proto snazší s ní připravovaný pokrm přesolit. Himálajská sůl Je získávaná z čisté přírody himálajských hor. Má typické oranžové až růžové zbarvení, které je způsobené oxidem železitým. Bambusová korejská sůl Tato sůl se peče v dutině bambusu ucpané žlutým jílem. Z bambusu a jílu sůl absorbuje různé minerály. Jíl zároveň absorbuje nečistoty soli. Černá sůl V Indii je tato nerafinovaná vulkanická sůl nazývaná kala namak nebo sanchal. Má velmi silnou příchuť síry. Na indických trzích se prodává v kusech nebo i mletá.

Potraviny s vysokým obsahem soli: * Některé rybí výrobky: až 14 % * Bílé sýry, např. sýry typu balkán, jadel: až 6 % * Modré sýry (plísňové): 4-5 % * Masné výrobky: obvykle 2,5-3 % * Pekařské výrobky, zvláště sypané solí * Hotové pokrmy * Dehydratované polévky, instantní nudle * Sterilovaná zelenina * Marinády a dochucovadla * Sójová (až 18 %) a další omáčky * Bramborové lupínky, slané tyčinky, solené ořechy Foto popis| O autorovi| Připravila: Veronika Kolářová Zdroj: http://www.vimcojim.cz Ilustrační foto: Shutterstock, http://www.vimcojim.cz

Příbramský deník Cukrovka nebolí, většina lidí na sobě nic nepozná 12.4.2016

Příbramský deník str. 3 Příbramsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Příbram – Při příležitosti nedávného Světového dne zdraví, který je letos věnován právě diabetu, jsme se zeptali MUDr. Věry Prýmkové, diabetoložky z Interního oddělení Oblastní nemocnice Příbram, co bychom měli o tomto onemocnění vědět. * Co bychom měli, paní doktorko, vědět o cukrovce? Cukrovka, čili diabetes mellitus, dostala svůj název podle svého nejnápadnějšího projevu, a tím je zvýšená hladina krevního cukru a výskyt cukru v moči. Netýká se jen cukru v krvi, čili glykemie, a při překročení určité hladiny pak i cukru v moči, čili glykosurie. Změny nastávají i v metabolismu tuků, lidé s cukrovkou se velmi často léčí také s vysokým krevním tlakem a zvýšenou kyselinou močovou, mají horší funkci imunitního systému a změny v krevní srážlivosti. * Jak vzniká diabetes, co je příčinou vzniku onemocnění? Přes 90 procent diabetiků mácukrovku 2. typu, často nazývanou také stařecká. Ale tím, jak se zakulacuje naše populace a ubývá pohybu, začátek tohoto onemocnění se posouvá do stále mladšího a mladšího věku, kdy označení senior nesedí. Tento typ cukrovky je často spojen s obezitou. Příčinou je kombinace zhoršené citlivosti těla k inzulínu (tzv. inzulinorezistence) a uvolňování inzulínu z beta buněk slinivky břišní. Při záchytu tohoto typu diabetu mají pacienti často hladinu Cpeptidu v krvi – ukazatele tvorby vlastního inzulínu – výrazně zvýšenou proti zdravé populaci, a přesto to jejich tělu nestačí. Udiabetiků 1. typu, kterých je asi 7% ze všech diabetiků, došlo ke zničení většiny beta buněk, těmto lidem inzulín chybí, a musí se tedy dodávat injekcemi, případně inzulínovou pumpou. Tento typ diabetu může vzniknout v jakémkoli věku. Zbylá necelá dvě procenta připadají na další typy diabetu, kde příčinou je jiné onemocnění, například onemocnění slinivky břišní nebo léčba kortikoidy. Co se změnila kritéria pro těhotenskou cukrovku (hodnota glykemie na lačno je pro těhotné mnohem přísnější než pro zbylou populaci), přibylo i této diagnózy. Zde ale naštěstí většinou stačí jen mírná úprava stravování a s porodem se metabolismus cukrů upraví zase do normálu. * Kdo je nejvíc ohrožen vznikem této nemoci? Jsou to lidé, jejichž blízcí příbuzní už cukrovkou trpí či trpěli. Dále lidé s kily navíc, a čím více těch kil je, tím je riziko výraznější. Ve zvýšeném riziku jsou také ti, kteří se vyhýbají přiměřené fyzické aktivitě. A tím nemyslím, že bychom museli tvrdě sportovat, stačí najít si čas alespoň na půl

hodinky souvislé chůze denně. Nechat si pravidelně zkontrolovat hladinu svého krevního cukru by měli také lidé trpící zvýšeným krevním tlakem, mající poruchu ve složení krevních tuků či jsou léčeni pro dnu. Cukrovkou jsou více ohroženi také milovníci sekundárně zpracovaného masa, čili uzenin, klobás, paštik, hamburgerů atp. * Mohu sama poznat, že mám cukrovku, nebo je to onemocnění, které takzvaně nebolí, a nemusím o něm vědět? Bohužel pro většinu lidí s nově zjištěnou cukrovkou platí druhá část vaší otázky. Cukrovka nebolí, a pokud hodnoty krevního cukru nejsou zvýšené výrazně, většina lidí na sobě nic nepozná. Nejčastěji se diabetes odhalí v rámci preventivní prohlídky či předoperačního vyšetření. Proto je pro mnohé těžké uznat, že je třeba cukrovku léčit, dosáhnout hodnot co nejbližších hodnotám normálním, když jim vůbec nic není! Mezi klasické příznaky patří žízeň a nutnost více pít, měla jsem i nemocné, kteří udávali kolem 8 litrů a více za den. S tím souvisí časté močení, a to i v nočních hodinách, což výrazně narušuje spánek. Tito nemocní udávají velkou únavnost, malátnost, pocit vyčerpání. Typické jsou i změny zrakové ostrosti, naštěstí se jedná o poruchu přechodnou a s normalizací glykemie se zraková ostrost zase zlepší. Občas cesta k nám vede přes jiné odbornosti, kdy první příčinou návštěvy lékaře jsou opakované močové či genitální infekce, nehojící se defekt na plosce nebo prstech na nohou nebo závažné infekční postižení nohy, nepříjemné pocity v dolních končetinách hlavně v noci, postižení srdce či tepen dolních končetin * Je cukrovka vyléčitelná? A co je na ní tak závažného? Cukrovka se považuje za chorobu nevyléčitelnou. Zpátky do normy se může vrátit takzvaná porušená glukozová tolerance, kde jsou hodnoty glykemie jen mírně zvýšené a nesplňují ještě kritéria pro diabetes mellitus. Ve své praxi jsem viděla několik vzácných případů, kdy u obézního člověka poté, co semupodařilo upravit jídelníček, zvýšit fyzickou aktivitu a shodit přebytečná kila tak, že se dostal do normy svou váhou, dosáhly normálních hodnot i laboratorní výsledky. K vymizení cukrovky může dojít u pacientů po bariatrické operaci (operaci kvůli obezitě). (Autorem rozhovoru je mluvčí příbramské nemocnice Jitka Kalousková. Celý rozhovor si můžete přečíst na webu: http://www.pribramsky.denik.cz) „Cukrovkou jsou více ohroženi také milovníci sekundárně zpracovaného masa, čili uzenin, klobás, paštik, hamburgerů a podobně.“ Věra Prýmková, internistka Foto popis| INTERNISTKA příbramské nemocnice Věra Prýmková. Foto autor| Foto: Jitka Kalousková Region| Střední Čechy

Reportér Umíme to podojit 11.4.2016

Reportér str. 18 Dotační savci text Jiří Štický Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jak je to doopravdy s dotacemi, které tečou do holdingu Agrofert? Ať se celé dotace klidně zruší, vykřikuje Andrej Babiš. Ve skutečnosti jsou pro jeho holding stále podstatnějším zdrojem příjmů a neustále výrazně rostou. A porostou dál – stát se stará o to, aby si na peníze mohly mnohem lépe sáhnout i velké firmy. Kromě toho, že už je pomalu líp, to má Andrej Babiš spočítané. Přesně řečeno – zatímco jeho politická strana měla před časem heslo „ANO, bude líp“, jeho impérium Agrofert spustilo nedávno oficiální kampaň s heslem „Máme to spočítané“: ta tvrdí, že holding z dotací moc nečerpá, naopak

platí velké daně a přispívá na charitu. Stejné poselství ostatně šířil majitel a ministr financí Andrej Babiš v dlouhém a vzrušeném projevu na mimořádné březnové schůzi Poslanecké sněmovny, která se zabývala padesátimilionovou dotací na budování Farmy Čapí hnízdo. Areál původně patřil Agrofertu, posléze, v době udělení dotace určené pro malé a střední podnikatele, vlastnili Čapí hnízdo Babišovi rodinní příslušníci (tedy alespoň to tvrdí Babiš), nakonec se farma vrátila opět k firmám Andreje Babiše. Kromě často se opakujících slov „milion“, „miliarda“ a „Kalousek“ zazněla v Babišově projevu i věta: „Ale já s tím nemám problém, nechť zruší všechny dotace.“ Při detailním pohledu na podnikání jeho impéria jde o pozoruhodné prohlášení. Podle dostupných údajů je totiž skupina Agrofert již nyní největším soukromým příjemcem dotací v České republice. Příjemcem, jehož dotační apetit v posledních letech roste a jenž navíc postupně přijde o oblíbený argument, že jejich přísun vlastně schválily minulé vlády (včetně Babišem v projevu sedmatřicetkrát zmíněného Miroslava Kalouska). U druhé porce, 650 miliard korun z evropských fondů určené pro období let 2014 až 2020, totiž Babiš sedí od počátku v roli ministra financí a šéfa vládní strany. Kouzelné slovo „český“ Co tvrdí Agrofert v reklamní kampani a co v zásadě opakoval Andrej Babiš ve zmíněném projevu? Na jednu korunu získanou z dotací prý Agrofert deset odvede. Za devět let zaplatil Agrofert na dani z příjmů a odvodech 19,7 miliardy, opačným směrem, tedy z veřejných rozpočtů a různých dotací, přiteklo do Agrofertu jen 1,9 miliardy. „Takže méně než desetina. Tak už nelžete, že dostává moje firma více dotací, než odvádí,“ hřímal Andrej Babiš. Podle něj nelze z částky zaplacené do rozpočtů „účelově odstraňovat“ zaplacené sociální a zdravotní odvody. Pokud se prý vezmou i Babišovy společnosti a rozpočty mimo Česko, je násobek o něco menší: podle miliardáře a ministra financí si jeho společnost od Evropy šest miliard vzala a šestatřicet vrátila. Čísla o dotacích, která Agrofert předvádí v kampani Spočítáno a která Babiš prezentoval v projevu (1,9 dotace a 19,7 odvody), vycházejí pro tohoto politika-byznysmena velmi dobře. Jako když o sobě někdo ze skromnosti nerad říká, že je miliardář. Jedním z postupů umožňujících tuto skromnost je užívání přívlastku „český“, čehož si řidiči svištící po dálnici u billboardů Agrofertu ani nevšimnou. Holding uvádí na billboardech pouze dotace získané z českého rozpočtu. Jde maximálně o třetinu inkasovaných peněz byť i tato porce se v posledních devíti letech zdesetinásobila. Když se přestaneme ohlížet výhradně na český rozpočet, inkasovaná částka z dalších dotací, například těch z Bruselu, rázem vyskočí z 1,9 miliardy na 5,5 miliardy korun – a to je řeč pouze o českých firmách patřících do Agrofertu. „My jsme se snažili porovnat výši prostředků přímo odváděných a čerpaných ve vztahu k rozpočtům kontrolovaným ze strany České republiky,“ vysvětluje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka zvolený postup. Faktem však je, že většina peněz pro Agrofert sice přichází oklikou z Bruselu, ale jejich označování za evropské nebo dokonce cizí je minimálně v tomto kontextu zavádějící. Z bohatších evropských zemí pochází jen část financí, téměř polovina peněz je původem od českých daňových poplatníků, protože Česká republika samozřejmě do eurounijního rozpočtu také peníze odvádí (i když z bruselských rozpočtů pořád čerpá více, než kolik odvádí). U většiny „eurodotací“ je navíc podle pravidel nutné přihodit další část z národní kapsy. Jinými slovy – celá dotace se skládá z peněz, které přijdou z Bruselu, a z menší částky národního rozpočtu. U probíraného Čapího hnízda to mimochodem bylo 7,5 z přiklepnutých padesáti milionů korun. A především – peníze z bruselských fondů se rozdělují z velké části v programech vymyšlených a hodnocených v Česku. Jinak řečeno: co se doma vymyslí, to se z dotací pořídí. Kolik peněz do jakého programu půjde, záleží na rozhodnutích českých politiků a úředníků. Z přibližně dvaceti miliard, s nimiž Andrej Babiš operuje jako se zaplacenými do státního rozpočtu, nepředstavují zhruba patnáct miliard daně, ale sociální a zdravotní pojištění. To Babiš v projevu naznačil, opomněl však zmínit, že do oné holdingem placené částky nepočítá jenom odvody, které platí za své zaměstnance Agrofert, ale také tu část, kterou strhává pracovníkům přímo z jejich hrubé mzdy. Když tyto velké platby na sociálním a zdravotním pojištění odečteme a zbude jen to, co Agrofert zaplatil na daních, dostaneme se jen kousek od čísel, která Andreje Babiše tolik rozzlobila: součet všech dotací získaných českou částí Agrofertu (5,5 miliardy) skutečně mírně převyšuje samotnou daň z příjmů, které jeho společnosti v Česku zaplatily (5 miliard) za předchozích devět let. Férově hodnoceno jde o srovnání hrubé a ne zcela spravedlivé: například proto, že každý podnik generuje řadu dalších příjmů pro stát. Na druhé straně je pravda, že s připočítáváním dalších příjmů, které podnik státu nese, je třeba být opatrný. Už proto, že daně, sociální a zdravotní pojištění platí každý, zatímco dotace zdaleka každý nedostává. K dokonalosti tyto počty svého času dovedl bývalý vládce Sazky Aleš Hušák. Do

rozpočtových přínosů Sazka Areny započítával třeba i daň z přidané hodnoty u klobásek koupených při hokejovém zápase. Půda je základ Pokud se vrátíme ke všem dotacím, které Agrofert jako celek dostává a dostával v posledních letech, zjistíme, že se jedná o čím dál zajímavější součást příjmů skupin. Magazín Reportér shromáždil dostupné informace z výročních zpráv Agrofertu, který jako celek působí v několika zemích, největší je samozřejmě v Česku, pak na Slovensku a v Německu. Celkový nárůst dotací získaných na provoz a investice byl v posledních devíti letech velmi výrazný. Rostly v průměru o čtvrtinu ročně. Těžko se tak bránit podezření, že výrok majitele a ministra financí ať se dotace klidně zruší – je jen a pouze řečnickou figurou. Jen v posledním zveřejněném roce 2014 dosáhly dotace za skupinu Agrofert již 1,6 miliardy korun, vyplývá z výroční zprávy. „Výše dotací v posledních letech roste především díky postupnému nárůstu výměry obdělávané zemědělské půdy, ke které se váží nárokové zemědělské dotace, a dále díky realizaci významných ekologických investic v posledních letech,“ uvádí mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. „O dotacích na ekologické investice bylo rozhodnuto předchozími vládami před vstupem pana Babiše do politiky,“ dodává. Tempo nabírání dotací dokonce předčilo i jinak úctyhodný nárůst tržeb celé skupiny. Ty i díky pokračujícím akvizicím rostou v průměru o jedenáct procent ročně. Ze srovnání s údaji, které Agrofert zveřejnil za společnosti podnikající v tuzemsku, vyplývá, že celých osmdesát procent dotací čerpal v předchozích letech přes Česko (což zahrnuje i evropské dotace rozdělované přes Českou republiku). Naopak z celkového objemu daně z příjmů, kterou Agrofert jako skupina v různých zemích platil, tvoří česká část jen zhruba polovinu. To odpovídá podílu v České republice sídlících společností na tržbách celého Babišova impéria. Největším generátorem zisku a daní je totiž východoněmecká čpavkárna SKW Piesteritz dvě hodiny od českých hranic. Pilířem dotačních příjmů Agrofertu je zemědělství a na ně navázaná výroba potravin. Jde o léta rozšiřovaný byznys od vidlí po vidličku, tedy řetězec od pole po chleba, mléko, maso a vejce. Podle svých webových stránek Agrofert hospodaří už na více než 130 tisících hektarů, což mu zaručuje každý rok podporu cirka sedm set milionů korun. Této dotaci na hektar říká Andrej Babiš „nároková“ a mluví o ní, kdykoliv chce ukázat, že podpory dostávají i jiní zemědělci a majitelé půdy a že přitékají téměř samospádem. Ve skutečnosti se samozřejmě i o tyto dotace žádat musí. Navíc existuje množství podpor na zvířata, na plodiny, proti nákazám, na snížení úroků a jiné příležitostné dotace. Placené jsou z různě nastaveného mixu evropských a národních peněz. Podle statistického úřadu byly v roce 2014 dotace na výrobu v zemědělství 33 miliard korun, sedmkrát víc než před vstupem do Unie. V jednotlivých případech jde o menší částky, o které musí žádat desítky oddělených zemědělských společností skupiny Agrofert. Farma Čapí hnízdo je toho pěkným příkladem. Za dobu, kdy byla vlastněna „dospělými dětmi“, jak říká Andrej Babiš sedmatřicetileté dceři a o několik let mladšímu synovi, nasbírala na podobných podporách přes 2,5 milionu korun (je třeba podtrhnout, že jde o peníze nad rámec diskutovaných padesáti milionů na stavbu onoho projektu). V této menší částce se skrývají i tak malé položky, jako je několik tisíc na plemenného kozla a berana. Poslední vyplacené příspěvky na kozy a zatravňování v roce 2014 přitekly již do Babišem vlastněné společnosti Imoba, která Čapí hnízdo před dvěma lety spolkla. Odlehčený slogan Babišovy společnosti Farmtec, která se specializuje na investice a žádosti o dotace, se na shánčlivost celého holdingu docela dobře hodí: „Podojíme každého, pravidelně, rychle a bezpečně.“ Hlavním byznysem, na kterém se firma Farmtec dotacím skvěle vyučila, byly projekty bioplynových stanic. „Z hovna bič neupleteš, ale můžeš na něm zbohatnout!“ je další její výstižné heslo z dubnové výstavy Techagro pro zemědělce. Bohatství z energií Agrofert významně profitoval na horečce kolem výroby energií z rostlinných produktů. Původní myšlenka likvidace odpadů ze zemědělské výroby a vytváření místních zdrojů elektřiny a tepla se rychle zvrtla v pokřivené dotační kolečko. Než se podpora nových stanic zastavila, bioplynky postavené z eurodotací a dodávající elektrický proud za podporované ceny začaly polykat tisíce tun „energetické“ kukuřice. Ta se tak v honbě za ziskem nyní pěstuje i na místech zcela nevhodných.

Není náhodou, že poslanec, předseda zemědělského výboru Sněmovny a místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, stále i člen představenstva Agrofertu, navrhl jako jeden ze svých prvních nápadů ve Sněmovně obnovit „v zájmu zemědělců“ podporu bioplynových stanic. Nápad zatím neprošel, jde však o již osvědčenou a prošlapanou cestu. Jedním z mistrovských kousků Andreje Babiše nedlouho před vstupem do politiky totiž bylo přehlasování prezidentského veta, které šlo proti zájmům Agrofertu v oblasti výroby energie z rostlinných produktů. Zákon vrácený tehdejším prezidentem Klausem byl v květnu 2010 „v zájmu zemědělců“ znovu a definitivně protlačen Sněmovnou, takže se zvýšil podíl biolihu v benzinu a řepky v naftě. Přimět poslance přijít den před volbami do práce vypovídá o velké přesvědčovací síle Agrofertu již před vznikem ANO. Pro hlasovalo 125 poslanců, tedy víc, než by bylo potřeba pro změnu ústavy. Babišova rafinerie na řepku díky zajištěnému odbytu krásně jede. Společnost Preol z provozu generuje čistý peněžní tok téměř miliardu ročně, úvěry byly již předloni splacené. A díky státní investiční pobídce ve formě daňové slevy zaplatila rafinerie naposledy na dani z příjmů jen dvě stě tisíc korun. K tomu získala dotace na zaměstnance, inovace a ještě zelenější provoz za více než třicet milionů. Babišem opakovaná námitka – biopaliva dotovaná nejsou – potom už tak přesvědčivě nezní. Další balík A bude zřejmě ještě líp. Druhý velký dotační přítok, takzvaný program rozvoje venkova, rozdělí v následujících letech přes 97 miliard korun. Z toho bude pětatřicet procent, tedy přes třicet miliard pocházet přímo z českých rozpočtů. Původně to bylo méně, ale ministři zemědělství (Jurečka) a financí (Babiš) se dohodli na navýšení o třináct miliard a vláda to posvětila. Menší podnikatelé v zemědělství už od začátku tvrdili, že nové podmínky připravené ministerstvem zemědělství umožní vyluxovat většinu prostředků největším podnikům. Maximální jednotlivá dotace stoupla ze třiceti na sto padesát milionů, což je pro většinu podnikatelů v zemědělství nedostižná suma. Na podzim proběhlo první kolo. „Rozdělili projekty do tří škatulek. Do jednoho, pěti a sto padesáti milionů. Na ty nejmenší vyhradili jen sto osmdesát milionů korun dotací,“ říká Daniel Pitek z Asociace soukromého zemědělství ČR zastupující menší podnikatele. Celkem přitom bylo k rozdělení něco přes pět miliard žádostí přišlo za jedenáct. „Agrofert byl úspěšný s projekty za šest set milionů. To je neuvěřitelný nepoměr,“ říká zemědělec. Skok je to pro Agrofert výrazný. V předchozím období získávala skupina z tohoto programu obvykle do sta milionů ročně. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně říká, že k nejmenším podnikatelům půjdou větší částky než v minulosti. O více peněz se podle něj v prvním kole ani neucházeli a všechny žádosti o menší částky sítem prošly. Podle Pitka je však v novém programu pro malé zemědělce řada pastí. Asociace soukromého zemědělství rozporovala u Evropské komise, která základní parametry schvaluje, přes tři sta položek. „Ve svém okolí znám několik záhumenkářů, kteří si přivydělávali na několika hektarech,“ říká. „Skončili a půdu pronajmou, protože se jim to nevyplatí. Komu to asi vyhovuje?“ V okolí Milešovky hospodaří na šesti stech hektarech, vytváří sady a louky, na nich tůně a mokřady, což se mu ještě nedávno odečítalo z nároku na dotaci. „Já jsem z Litoměřicka. Kam se podívám, všichni nějak sousedí s Agrofertem. Je to bitva o pozemky a někdy je to docela ostré,“ říká podnikatel Pitek. Na velikosti záleží Část evropských dotací cílí zejména na malé a střední podnikatele. Jejich smyslem není zlevňovat investice nebo přispívat na provoz největším podnikům v oboru s miliardovými zisky. V příběhu několikanásobné změny vlastníka Farmy Čapí hnízdo také nešlo o nic jiného než o splnění podmínky malého nebo středně velkého podniku. Přidělených padesát milionů byl strop, více z regionálního programu na rozvoj turistického ruchu získat skutečně nešlo. (Farma Čapí hnízdo vyčerpala z maximálně možných padesáti milionů přesně 49 997 443 korun.) Andrej Babiš oficiálně říká, že s Čapím hnízdem neměl v té době nic společného, ale že i tak obdobnou sumu padesát milionů věnuje nadaci Agrofert. Dotace na zlepšení životního prostředí, pracovní místa nebo na inovace od ministerstva průmyslu naopak limitované velikostí žadatele obvykle nejsou. Z těchto programů těží zejména druhý pilíř podnikání ministra Babiše – chemičky. Výrobce hnojiv a jeden ze základů Agrofertu – lovosická Lovochemie – získala za posledních šest let různé podpory z domova i Evropy v hodnotě přes 1,1 miliardy korun: vyplývá to ze záznamů o

dotacích v systému ministerstva financí. Pardubická Synthesia pak dostala přes čtyři sta milionů, a tak je možné pokračovat dál továrnu po továrně. Jde o pestrou směs zdrojů a účelů, dominantní je však ministerstvo životního prostředí a jím řízené evropské dotace. I ministerstvo životního prostředí, nyní vedené bývalým šéfem Lovochemie Richardem Brabcem (ANO), uvádí, že jde zejména o starší projekty, schvalují se vždy kolektivně a zaměřují se obecně na celý sektor. Stejně jako v případě zemědělství se též v dalších velkých dotačních programech bojuje o to, kdo si bude moci na peníze sáhnout. Server Neovlivni. cz zveřejnil dopis prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR Petra Cingra adresovaný náměstkovi ministra průmyslu. Usiloval o změnu podmínek ve prospěch velkých podniků. Podle serveru je dopis součástí stížnosti adresované do Bruselu kvůli skrytému ovlivňování systému dotací. Petr Cingr je totiž také místopředsedou představenstva Agrofertu. Cingrův lobbing byl nakonec úspěšný a podmínky se změnily ve prospěch velkých firem. A v rámci lobbingu proběhla mimo jiné i schůzka s náměstkem a dalšími zájmovými skupinami svolaná poslancem Jaroslavem Faltýnkem, také členem představenstva Agrofertu. Mluvčí Babišovy společnosti již dříve uvedl, že Petr Cingr jednal za svaz sdružující desítky podniků, a s Agrofertem to tedy nemá nic společného. Stejně se distancoval i Andrej Babiš – on už přece nepodniká, je jen vlastníkem společnosti. Podle Jiřího Skuhrovce, předsedy sdružení EconLab zkoumajícího rozdělování veřejných peněz, je zásadním problémem, že se o směřování nových evropských dotačních programů veřejně téměř nediskutuje. Přestože jde o stovky miliard. Podle něj byla jedinou výjimkou informatika, kde několik velkých firem začalo křičet proti rozdělení balíku peněz na budování IT infrastruktury státem. „Jako ministr tvoříte programové dokumenty. Neovlivníte, zda něco dostane firma A, B nebo C. Ale máte možnost zamíchat velkými penězi,“ říká. „Akutní to bylo loni, kdy se psaly dokumenty na další období, tedy na příštích šest let. Být ministrem nebo člověkem, který na ně měl vliv, bylo loni terno,“ dodává. Upozorňuje také na jeden méně zřejmý fakt. Osmdesát procent evropských dotací nejde přímo firmám, ale míří do státního sektoru, který je potom přerozděluje jako zakázky podle zákona o veřejných zakázkách. (Například Ředitelství silnic a dálnic ČR spadající pod ministerstvo dopravy dostává účelové dotace na silnice, které dál rozděluje jako zakázky.) „A to je zcela jiná liga, například tam už se vůbec neřeší rozlišování na malé nebo velké firmy,“ říká Jiří Skuhrovec. Loni bylo podle studie EconLab zadáno nejvíce zakázek bez soutěže v historii. Hlavním důvodem byla snaha utratit všechny peníze za předchozí období. Prostě to vyčerpat. Teď už možná bude líp. *** Dotace vs. daně (celá skupina včetně firem v cizině, v milionech korun) 2006 2007 2008 Provozní dotace 269 299 594 Investiční dotace 11 103 25 Dotace celkem 279 402 618 Daň zaplacená* 749 908 774 Tržby** 71 355 83 385 101 364 Zisk*** 3 799 3 712 4 430 2009 2010 2011 2012 543 482 504 758 120 68 79 181 663 550 583 939 1 240 1 335 1 330 2 068 85 897 92 139 117 606 132 500 3 730 5 970 8 677 6 031 2013 2014 Celkem 795 1 073 5 316 316 562 1 464 1 110 1 635 6 780 1 458 1 756 11 618 151 705 166 772 1 002 723

5 613 6 143 48 105 * daň z příjmů zaplacená v daném roce, údaj z výkazu cash-fl ow, ** konsolidované za celou skupinu, *** konsolidovaný výsledek za účetní období Pramen: výroční zprávy skupiny Agrofert, konsolidováno; poslední dostupný údaj je za rok 2014, částky zaokrouhleny Dotace vs. daně (kampaň Spočítáno, jen za ČR, v mil. Kč) 2006 2007 Dotace* 37 84 Daň*** 318 424 Odvody**** 1086 1228 2008 2009 2010 2011 193 232 230 230 582 590 282 806 1333 1406 1539 1725 2012 2013 2014 Celkem 285 244 364 1899*/5500** 589 649 743 4 983 1962 2087 2314 14 680 * dotace přijaté ze státního rozpočtu ČR/ ** dotace přijaté ze všech rozpočtů společnostmi sídlícími v ČR, *** daň splatná v ČR, údaj z výsledovky **** sociální a zdravotní odvody v ČR – celkové Pramen: Agrofert.cz, údaje z kampaně Spočítáno A BUDE JEŠTĚ LÍP. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ROZDĚLÍ 97 MILIARD. Foto popis|

Retail info Plus Britská obchodní komora 12.4.2016

Retail info Plus str. 6 Aktuality ek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Dovoz britských potravin vzrostl o 5 % Praha/- Import britských potravin do České republiky zaznamenal meziroční nárůst o 5 %, což znamená hodnotu přesahující 110 mil. liber, tedy více než 3,7 mld. Kč. Stále oblíbenější jsou také britské nápoje, jejich dovoz v roce 2015 vzrostl dokonce o 28 %. Britská obchodní komora uspořádala setkání producentů tradičních britských gastronomických pochoutek s českými zástupci řetězců a obchodů s potravinami, restaurací a hotelů. V rámci ochutnávek nechyběly sušenky, marmelády a džemy, mléčné výrobky, farmářské chipsy či dresinky a omáčky. Zastoupeny byly rovněž biopotraviny, bezlepkové potraviny a doplňky stravy. Z nápojů se jednalo hlavně o zázvorovou nealkoholickou limonádu, džusy, originální skotskou whisky, gin, vodku, ledové alkoholické koktejly, typický „ale“ a další piva, cider či pravý anglický čaj a kávu. Foto popis|

„Online Češi“ jedí zdravěji než zbytek populace 12.4.2016

Retail info Plus str. 13 trendy a trhy ek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Již čtyři roky mají Češi možnost nakupovat potraviny online. Teprve v posledních dvou letech se však trh rozvinul natolik, že vznikla zcela nová zákaznická skupina. Do svých nákupních košíků častěji vkládá ovoce a zeleninu, naopak potraviny výživovými specialisty označované jako nezdravé - tedy zejména uzeniny nebo masné výrobky s nižším obsahem masa - kupuje méně často. Tento trend potvrzuje i retailový specialista Petr Vyhnálek, který řídí e-shop s potravinami Kolonial.cz. Pro službu, která startovala před osmi měsíci, stanovil skladbu sortimentu včetně předem odhadovaného množství jednotlivých položek. Realita však ukázala, že to, co funguje v kamenných prodejnách, není na internet plně přenositelné. „Naše zkušenosti ukazují, že skladba průměrného nákupního košíku je u online nákupů výrazně jiná než v supermarketu,“ zmiňuje Petr Vyhnálek. „Překvapilo nás, jak jsme v předběžných odhadech podcenili zájem o čerstvé potraviny, tedy produkty, u kterých jsme očekávali, že zákazník bude chtít především vybírat očima.“ Dílem je to způsobeno tím, že e-shopy byly schopny přesvědčit zákazníka o kvalitě zavážených potravin - strach z čerstvosti zboží byl přitom považován za jednu z hlavních zákaznických bariér. Druhým důvodem je skutečnost, že nákup po síti je méně impulsivní, uživatelé více zkoumají složení potravin a volí ty kvalitnější. Foto popis|

Zákazník u mléka stále preferuje trvanlivost 12.4.2016

Retail info Plus str. 30 Sortiment Simona Procházková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Mléčné výrobky: Chceme přírodní složení a méně cukru Dobrou zprávou je, že spotřeba mléka a mléčných výrobků již několik let po sobě trvale stoupá. Že tvoří důležitou součást naší každodenní stravy, ví dnes asi každý. Jsou cenné zejména pro vysoký obsah bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Které jsou spotřebitelsky nejoblíbenější? O mléku a mléčných výrobcích koluje spousta polopravd, faktem ale je, že jsou nenahraditelným zdrojem vitaminu D a vápníku, tedy látek důležitých pro zdraví kostí a kloubů. Vápník najdeme také v jiných potravinách, ale právě v mléčných produktech je zastoupen ve velmi dobře vstřebatelné formě. „V našich podmínkách se využívá pro lidskou výživu především kravské mléko. Náš organismus je mu nejvíce přizpůsoben. V podstatně menší míře pro výrobu specialit pak také ovčí a kozí mléko,“ uvádí Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského. „Naprosto nedostižné je mléko především díky jedinečné kombinaci a zastoupení mikronutrientů. Jedná se celkem o 14 cenných minerálních látek - zejména pak vápníku - a důležitých vitaminů (A, D, E, K, F a skupina B). Důležitá je především vysoká disponibilita živin, tedy schopnost našeho organismu je využít,“ říká dále Jiří Kopáček. Jsou kysané zdravější? Kysané neboli fermentované mléčné výrobky patří mezi jedny z nejstarších mléčných výrobků vůbec. Řadíme mezi ně všechny produkty, do kterých byly přidány kysací bakteriální kultury (bakterie mléčného kvašení). Jde zejména o jogurty, acidofi lní, kefírová nebo jogurtová mléka,

kysanou smetanu, podmáslí, mléčný zákys a podobně. V současnosti se využívají zejména probiotické bakterie rodu Lactobacillus a Bifi dobacterium. Kysané mléčné výrobky mohou obsahovat živé mikroorganizmy, k dostání jsou ale i výrobky bez živých kultur - termizované a pasterizované. Kysané mléčné výrobky mají relativně nízkou energetickou hodnotu, jsou bohatým zdrojem bílkovin, vápníku, fosforu a vitaminů skupiny B. Jsou lehce stravitelné a obsahují méně laktózy než klasické mléko, z toho důvodu jsou velmi vhodnou potravinou pro osoby trpící lehčí formou laktózové intolerance. Čerstvé versus trvanlivé Podle zkušeností obchodníků dává při výběru český zákazník stále přednost mléku trvanlivému, v nákupních košících se pak objevuje hlavně mléko polotučné. Roste ale obliba čerstvého plnotučného a farmářského mléka. Právě v otázce čerstvého a trvanlivého mléka panuje i dnes řada mýtů. Řada vědecky podložených testů ukazuje, že obsah důležitých látek, jako jsou proteiny, vitaminy a minerální látky, se u čerstvého a trvanlivého mléka téměř neliší. Jak uvádí Českomoravský svaz mlékárenský, při výrobě trvanlivého mléka se žádné přídatné látky nepoužívají. Trvanlivost je dosažena výlučně díky tepelnému ošetření - v případě trvanlivého mléka pomocí metody UHT a pak také díky speciálnímu složení obalu, který zabraňuje přístupu světla a vzduchu. Ani v případě výroby čerstvého pasterovaného mléka nejsou používány žádné konzervanty. Kratší doba udržitelnosti je dána pouze nižší teplotou ošetření. Pozor na náhražky Na trhu se objevuje stále více náhražek mlékárenských výrobků, jejichž označování a pojmenovávání je zavádějící, klamavé a velmi často v rozporu s potravinářskou legislativou. Jak se konkrétně odlišují? „Především je v nich mléčný tuk nahrazován tukem rostlinným, ale může se týkat náhrady i jiných komponent,“ upozorňuje Jiří Kopáček. Hlavním důvodem výroby těchto náhražek je jejich cena. Záměna původní složky mléka jinou, levnější, např. záměna mléčného tuku tukem rostlinným, zlevňuje výrobek. Takovéto produkty se samozřejmě mohou vyrábět i prodávat, jelikož nejsou zdravotně závadné, nesmějí být ale označovány jako mléčné výrobky, což se často stává. Chytrý spotřebitel si vybírá I do této oblasti trhu se promítá poměrně výrazný trend zdravé výživy. Spotřebitelé vyhledávají zdravější varianty výrobků, chtějí méně tuku a cukru, žádný škrob a podobně. „Dlouhodobě sledujeme příklon zákazníků ke kvalitě a chuti. Jedná se zejména o segment mléčných dezertů, když tato kategorie se jeví jako dynamicky rostoucí. Zaznamenáváme také zvýšenou poptávku po formách balení, která usnadňují konzumaci a celkově zapadají do naší uspěchané doby. Právě z toho důvodu jsme nedávno představili ovocné jogurty Almighurt v sáčku, který umožnuje snadnou konzumaci,“ uvedl Vlastimil Chyla, Country Manager CZ/SK společnosti Ehrmann Praha. Společnost Ehrmann vrátila v loňském roce na trh důvěrně známou značku Pacholík ve formě řady dětských dezertů v oblíbených příchutích čokoláda a vanilka, dále uvedla inovaci pudinku Grand Dessert balení 200 g. Poslední horkou novinkou je příchuť mák-marcipán. Bez „éček“, prosím! Podle slov Petra Vokroje, Head of Food Marks&Spencer Česká republika, Slovensko, Polsko a Pobaltí, je jasný jeden hlavní trend, a to stoupající zájem o bezlepkové varianty potravin. „Pokračujícím trendem je pak zájem o co nejzdravější verzi potravin - ať už formou redukce tuku (včetně palmového oleje) nebo cukrů či soli. Proto v obchodech M&S evidujeme vyšší poptávku i prodeje výrobků s označením „Count on us“ a „Eat Well“. Pokud jde o segment mléčných výrobků, jednoznačně vedou přírodní (bílé) jogurty, což souvisí s trendem zdravé výživy. Naši zákazníci při každé návštěvě očekávají nové, „neokoukané“ chutě a zároveň mají už svůj oblíbený „základní“ sortiment, u kterého oceňují jeho stálou kvalitu,“ je přesvědčen Petr Vokroj. Že je český spotřebitel vzdělanější a vybíravější, potvrzuje i Zuzana Holá, tisková mluvčí obchodního řetězce Lidl: „Náš sortiment mléčných výrobků průběžně rozšiřujeme, čímž reagujeme na aktuální preference našich zákazníků. Pod značkou Pilos lze nově najít například poctivý Smetanový jogurt plný ovoce ve skle, Jogurt s topperem, Smetanový jogurt v balení 1 kg

nebo Milbona Monteravy mléčný dezert lískooříškový v rodinném balení 6x60g. Za zmínku stojí také našlehaný tvarohový dezert Sweetello, který je nově k dostání také v příchutích citron a jahoda.“ Mléčné dezerty jsou hitem „Pozorujeme poměrně dramatický nárůst popularity mléčných dezertů, konkrétně mléčných rýží. Naší vlastní značky Riso se jich jen loni prodalo o více jak 30 % více než za stejné období předloňského roku,“ uvedl Milan Janda, Senior Brand Manager společnosti Müller ČR/ SR. Od roku 2013 se přitom spotřeba mléčných rýží zvýšila o polovinu, jak vyplývá z dat agentury Nielsen. Největší aktuální novinkou společnosti Müller je jogurt Esencia, což je první ovocný jogurt s podmáslím (obsahuje 33 % čistého podmáslí) a je tak přirozeně svěží a lehká. Zároveň neobsahuje žádná umělá vylepšení a díky přirozeně nízkotučnému podmáslí se jedná o ideální jogurt pro každý den. V polovině loňského roku navíc uvedl Müller, jako první v rámci jogurtových značek, pistáciový jogurt (doplněný o mandlové sušenky) a novou příchuť v rámci mléčných nápojů Müllermilch, a to bílou čokoládu s pistácií. „V říjnu jsme pak přišli s Riso Un Minuto, což je unikátní řada zimních příchutí mléčných rýží, které jsou charakteristické nejen příchutěmi jako je cukr se skořicí nebo jablečný štrůdl, ale především možností ohřátí v mikrovlnné troubě přímo v kelímku,“ dodává Milan Janda. Sýry hlavně přírodní Na jaře a v létě se většina z nás ve svém stravování přiklání k lehčím jídlům. Právě nyní se v obchodech objeví bohatá nabídka čerstvé zeleniny, zelených bylinek a nejrůznějších druhů salátů. Kdo si chce své menu vylepšit, potěší ho jedna z posledních novinek společnosti Bel Sýry Česko, Gervais Délicatesse, což je čerstvý sýr určený speciálně do salátů, přímo z Francie. Sýrové kostičky překvapí příjemnou krémově tvarohovou konzistencí. K sehnání je ve dvou chuťových variantách - s česnekem a bylinkami a se čtyřmi druhy ořechů. Jihočeská Madeta získala na Celostátní přehlídce sýrů hned několik vyznamenání, a to za sýry Jihočeský eidam 30%, Jihočeský cottage - maďarská zelenina, Jihočeský syreček, Jihočeská Zlatá niva, Tavený sýrový dort s olivami a Tylžský sýr archivní. Sýr Madeland uzený dokonce získal ve své kategorii první místo. Nově Madeta představila Jihočeské pomazánkové tradiční laktóza s obsahem laktózy nižším než 0,01 procenta, kterým potěší především ty, kteří trpí intolerancí vůči mléčnému cukru. Novinka z jihočeské smetany má jemnou krémovou konzistenci a lehce se roztírá a hodí se na pečivo i na přípravu dezertů. Strašák číslo jedna - palmový olej Hysterie kolem palmového tuku nabírá na obrátkách. Proč je ale důležité nevěřit všemu, co se o něm říká nebo píše? „Palmový tuk je tzv. strukturním tukem, který při výrobě hraje důležitou roli a dodává výrobku správnou konzistenci. V minulosti byly v Evropě pro tyto účely používány lokální tuky, např. řepkový, které procházely částečným ztužením. Kvůli nutnosti technologické úpravy obsahovaly ale velké množství zdraví škodlivých transmastných kyselin, z hlediska výživy nevhodných. Jejich náhrada palmovým olejem znamenala pokrok ve výrobě potravin, v nichž je třeba konzistenci ovlivňovat,“ vysvětluje doc. Ing. Jiří Brát, CSc. z iniciativy Vím, co jím. „Z výživového hlediska není nutné se bát všech výrobků, v jejichž receptuře je obsažen palmový tuk. Rozhodující je celkový obsah sacharidů a tuků a složení mastných kyselin. Pokud je palmový tuk použit pouze jako strukturní (ovlivňuje roztíratelnost, pevnost apod.) a je doplněn rostlinnými oleji s vhodným podílem nenasycených mastných kyselin, není třeba se o zdraví obávat,“ doplňuje prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. V mediích je často prezentován názor, že výrobci se snaží mást spotřebitele a neuvádějí původ oleje. V minulosti byl na obalech potravin značen jen rostlinný olej bez udání původu, druh olejů nebo tuků tedy nebyl zmíněn. Legislativa to totiž nevyžadovala. Od prosince 2014 se situace změnila, do legislativy byla zařazena povinnost, kdy skupinové označení „rostlinné oleje“ musí být bezprostředně doplněno o údaj o jejich konkrétním rostlinném původu. „Společnost Lidl se dlouhodobě a intenzivně zabývá tématem udržitelného pěstování. Naším cílem je, abychom nabízeli kvalitní sortiment, a to také s ohledem na ochranu životního prostředí a etické zacházení. Kromě produktů v našem sortimentu s certifikací UTZ (čokoláda, kakao, káva) nebo MSC (ryby), pracujeme od roku 2009 aktivně na mezinárodní úrovni na tom, aby se používal palmový olej pouze z trvale udržitelného zemědělství. Nahrazení palmového oleje jinými oleji nebo

používání palmového oleje s certifikátem RSPO je také předmětem našich jednání s českými dodavateli,“ zdůrazňuje Zuzana Holá, tisková mluvčí společnosti Lidl. 70 % mléčných výrobků jsme loni nakupili v akcích Mléčné výrobky najdeme v nákupních košících všech českých domácností. Největší podíl na průměrném mléčném nákupním koši má samotné mléko, které tvoří více než polovinu z celkového objemu mléčných výrobků. Následují kategorie sýrů a jogurtů, každá s podílem 12-13 %. 5 % objemu představují mléčné dezerty a ještě menší podíl mají zakysané mléčné nápoje, máslo a tvarohy. Nejmenším segmentem jsou pomazánková másla. Z hlediska podílu na spotřebitelských výdajích je pořadí kategorií díky rozdílným spotřebitelským cenám jiné. První pozici zaujímají sýry, následované se značným odstupem mlékem a jogurty. V průměru nejdražší mléčnou kategorií jsou sýry. Za jeden kilogram zaplatíme téměř 150 Kč. Další kategorií s cenou nad 100 Kč za kilogram je máslo. Mírně pod stokorunu se dostáváme při placení jednoho kilogramu pomazánkových másel. Za smetanu a kondenzované mléko platíme téměř 70 Kč za litr. O něco levnější jsou tvarohy. Jeden litr zakysaných nápojů si pořídíme za 32 Kč a nejlevnější jsou mléka s průměrnou cenou 13 Kč. Dvě pětiny objemu mléčného trhu nakupujeme v hypermarketech, téměř čtvrtinu v diskontech a pětinu v supermarketech. Při nákupech mléčných produktů využíváme akce více než je průměr na trhu rychloobrátkového zboží. V posledním roce jsme při akčních nákupech nakoupili téměř 70 % objemu mléčného trhu. Akční nákupy hrají největší roli na trhu mléka, zejména trvanlivého, kde činí takřka 9/10 objemu. Ke kategoriím s menším významem promocí patří tvarohy, zakysané mléčné nápoje, smetany a kondenzovaná mléka, kde je podíl akčního objemu pod 50 %. Na mléčném trhu jsou nadprůměrně zastoupené i privátní značky. Nejsilnější jsou v kategoriích tvarohy, smetany a kondenzovaná mléka, kde tvoří přibližně polovinu nakoupeného objemu. Naopak nejslabší pozici mají privátní značky na trhu másla, kde se blíží desetině objemu. Údaje jsou výsledky průzkumu trhu metodou Spotřebitelského panelu za období leden až prosinec 2015. Spotřebitelský panel GfK Czech je kontinuální panelový výzkum, založený na detailních informacích o nákupech reprezentativního vzorku 2000 českých domácností. Hana Paděrová, Consultant, GfK Spotřebitelský panel Foto popis| Mléko obsahuje celkem o 14 cenných minerálních látek - zejména pak vápníku - a důležitých vitaminů (A, D, E, K, F a skupina B). Důležitá je především vysoká disponibilita živin, tedy schopnost našeho organismu je využít. Foto autor| Foto: Fotolia.com/vladimirfloyd Foto autor| Foto: Albert Foto autor| Foto: Michael Klán

Rokycanský deník Krůty z Kotle jsou odjinud? 12.4.2016

Rokycanský deník str. 1 Titulní strana JANA VANÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Krajská veterinární správa nic nezjistila Rokycansko – Hrůzný nález otřásl začátkem března turistou, který se vracel z rozhledny na Kotli. V příkopu u silnice mezi Veselou a Rokycany objevil přes třicet pytlů s mrtvými krůtami. Zbytky doplnilo sedm hlav malých prasat. Ve čtvrtek 3. března byl krajské veterinární správě ohlášený v katastru Kamenného Újezdu nález šestatřiceti pytlů plných vedlejších živočišných produktů. Při ohledání na místě nálezu bylo zjištěno, že se jedná o zbytky zvířat především z krůt a také prasat. Ve spolupráci s obcí byl zajištěný odvoz do kafilérie, kde proběhla veterinární prohlídka i bližší identifikace. Jednalo se o 620 kilogramů vedlejších živočišných produktů, dvaatřicet pytlů obsahovalo peří a odřezané hlavy, konce křídel a končetiny z několika stovek dospělých krůt (cca 250). Ve čtyřech pytlích byla nalezená střeva,

vnitřnosti a sedm hlav z menších prasat. Nález celých těl zvířat se nepotvrdil. Stáří zbytků zvířat bylo odhadnuto na maximálně dva týdny. Šlo o porušení paragrafu 40 veterinárního zákona. Odpad byl následující den zlikvidovaný v kafilérii. V souvislosti s nálezem rozjela krajská veterinární správa (KVSP) mimořádně cílené kontroly chovatelů, restaurací a trhů. „Šetření se přes veškerou snahu všech zúčastněných složek opravdu nikam neposunulo. V Plzeňském kraji jsme nenašli žádného chovatele krůt, jež by prodal odpovídající množství krůt, to je přibližně dvě stě padesát kusů, konkrétní osobě,“ uvedl ředitel (KVSP) Václav Poláček. „To potvrzuje i naši domněnku, že zvířata poražená na takzvané černé (nelegální) porážce mohla pocházet i z jiného kraje. Pozitivním zjištěním je to, že v provozovnách stravovacích služeb, ani na tržištích či farmářských trzích, nebylo při cílených kontrolách nalezené krůtí maso bez dokladů o jeho původu,“ pokračoval. „Snahou Státní veterinární správy vždy je, aby nedocházelo k nepovolenému usmrcování zvířat s neznámým zdravotním stavem a nákazovou situací, s následnou distribucí neprohlédnutého masa, kterým by mohli být ohrožení konzumenti. Jak je patrné v tomto případě, ne vždy lze tomu zabránit. Platí zde pravidlo, že kde není poptávky, není ani nabídky. Lidé by se měli vyhnout nabídkám takzvaných „no name“ prodejců, jež nabízejí podezřele levné maso či masné výrobky. Například na sociálních sítích či na lístcích do schránek,“ uzavřel Poláček. Region| Západní Čechy

Strakonický deník Strakonické farmářské trhy odstartují letos již šestou sezonu 8.4.2016

Strakonický deník str. 3 Strakonicko JAKUB VACÍK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

ROZHOVOR S JANEM JURÁŠEM, JEDNÍM Z POŘADATELŮ STRAKONICKÝCH FARMÁŘSKÝCH TRHŮ Strakonice – Dnes se bude na prvním hradním nádvoří od 13 do 17 hodin konat první letošní farmářský trh. Několik otázek jsme položili Janu Jurášovi z pořádající Ekoporadny při Šmidingerově knihovně. * Na jaký sortiment se mohou návštěvníci těšit tento pátek? Bude zatím převažovat sortiment nezávislý na roční době – dorazí dva prodejci s pečivem, další s klasickými farmářskými potravinami. Několik prodejců představí svoje rukodělné výrobky. Těšit se opět můžete na zdravé občerstvení a od prvního termínu i osvěžení v podobě regionálního piva ze Sušického pivovaru. Jaro budou reprezentovat sazenice bylinek i trvalek. Kompletní seznamy prodejců na každý termín se zájemci dozvědí na oficiálním webu trhů: farmarsketrhy. strakonice.eu. Ale nejlepší bude, pokud se přijdou přesvědčit sami. * Jaké jsou novinky pro letošní sezonu? Největší novinkou je v každém případě prodloužení doby konání trhů do měsíce listopadu. Naopak trhy budou mít letní přestávku v měsících červenci a srpnu. Sečteno podtrženo proběhne šest jarních a šest podzimních termínů. Novinkou, která je zatím v jednání, bude pravděpodobně zkušební přesun trhů na nové místo právě pro podzimní termíny – pro měsíce září, říjen a listopad. Ale nerad bych předbíhal, návštěvníci se vše brzy dozvědí. Prodejci drobných přebytků budou mít opět možnost využít prodeje bez účastnického poplatku v prostoru před ZUŠ. * Pět let už mohou návštěvníci v rámci farmářských trhů nakupovat. Dalo by se už mluvit o tradici? Určitě ano. Myslím, že si trhy vybudovaly za ta léta okruh spokojených zákazníků a rovněž mnoho

prodejců se na ně rádo vrací. * Hlavní myšlenkou farmářských trhů by měl být prodej produktů s přidanou hodnotou nebo s příběhem. Jak je to v našem městě? Je to bezesporu ta nejdůležitější věc. Na velmi málo místech dnes máte možnost nakoupit zboží, u kterého přesně víte, kdo a jakým způsobem ho vyprodukoval. Málokdy také můžete toho člověka potkat a zeptat se ho na to, co vás zajímá. * Přesto však spoustu lidí odrazuje vyšší cena potravin než například v supermarketech. Ano, je to zcela pochopitelné. Jedná se ve většině případů o produkty získané malovýrobou a tudíž šetrnějšími způsoby, které jsou o něco nákladnější. Jednak se nejedná o příliš velké cenové rozdíly, jednak nákupem můžeme tyto postupy a tedy i výrobce přímo podpořit. Já osobně si za to rád těch pár korun připlatím. * Stejné je to, předpokládám, i s šíří sortimentu. Ta je ovlivňována nejvíce tržbami – tedy počtem návštěvníků a jejich ochotou nakupovat. Trhy si nemohou stěžovat na příliv nových prodejců. Část z nich – zejména ta se specifickým sortimentem – neutrží tolik, aby se jim příště vyplatilo přijet. Je důležité si uvědomit, že musí poplatit spoustu položek nákladů a také jim to zabere v podstatě celý den. * Objevují se na trzích překupníci zboží z velkoobchodů? Občas to někdo zkusí, ale existuje poměrně dost možností, jak takové počínání odhalit – kontrola potřebných dokladů, sezónnost plodin, doložení původu atd. Zabránit prodeji takového zboží je na strakonických trzích prioritou. *** Seznam prodejců * Alena Gajdušková – umělecká mydlářská a kosmetická výroba – mýdla, tuhé šampóny, přírodní kosmetika * Jiří Zelený – hovězí maso, uzeniny * Jana Šturmová – skalničky, trvalky, bylinky, dekorační výrobky * Ateliér Arwenka – látkové pytlíky, šité panenky, přírodní mýdla a vůně, sady pro domácí tvorbu * Jana Borovková – ručně malované textilie, batikované a ručně malované hedvábné šály a šátky, háčkované čepičky * Minimlékárná Vrcovice – jogurty, sýry, tvaroh * Kateřina Motlová – keramika * Pivovar u Švelchů – čepované, lahvové pivo, hovězí burgery * Zemědar – vegetariánské, veganské, bezlepkové, raw občerstvení * Jolana Rašková – koláče, kremrole, věnečky, špičky, káva espresso * Adriena Dryáková – kvalitní české dětské oblečení vlastních návrhů * Hana Černá – čaje, koření, tinktury, přírodní masti a gely * Pavel Homolka – med * Filip Crkoň – italské speciality (vína, sýry, uzeniny, těstoviny, oleje* * Farma Diviš – mléko, sýry, tvaroh, jogurt, pomazánky, termix Foto popis| PO ADATEL farmářských trhů Jan Juráš z Ekoporadny při Šmidingerově knihovně. Foto popis| FARMÁ SKÉ trhy ve Strakonicích začínají právě dnes ve 13 hodin. Foto autor| Foto: Deník/Jana Štroblová Region| Jižní Čechy

strakonicky.denik.cz Strakonické farmářské trhy odstartují letos již šestou sezonu 8.4.2016

strakonicky.denik.cz str. 0 Moje Strakonicko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Strakonice - Dnes se bude na prvním hradním nádvoří od 13 do 17 hodin konat první letošní farmářský trh. Několik otázek jsme položili Janu Jurášovi z pořádající Ekoporadny při Šmidingerově knihovně. "Na jaký sortiment se mohou návštěvníci těšit tento pátek? Bude zatím převažovat sortiment nezávislý na roční době dorazí dva prodejci s pečivem, další s klasickými farmářskými potravinami. Několik prodejců představí svoje rukodělné výrobky. Těšit se opět můžete na zdravé občerstvení a od prvního termínu i osvěžení v podobě regionálního piva ze Sušického pivovaru. Jaro budou reprezentovat sazenice bylinek i trvalek. Kompletní seznamy prodejců na každý termín se zájemci dozvědí na oficiálním webu trhů: farmarsketrhy.strakonice.eu. Ale nejlepší bude, pokud se přijdou přesvědčit sami. Jaké jsou novinky pro letošní sezonu? Největší novinkou je v každém případě prodloužení doby konání trhů do měsíce listopadu. Naopak trhy budou mít letní přestávku v měsících červenci a srpnu. Sečteno podtrženo proběhne šest jarních a šest podzimních termínů. Novinkou, která je zatím v jednání, bude pravděpodobně zkušební přesun trhů na nové místo právě pro podzimní termíny pro měsíce září, říjen a listopad. Ale nerad bych předbíhal, návštěvníci se vše brzy dozvědí. Prodejci drobných přebytků budou mít opět možnost využít prodeje bez účastnického poplatku v prostoru před ZUŠ. Pět let už mohou návštěvníci v rámci farmářských trhů nakupovat. Dalo by se už mluvit o tradici? Určitě ano. Myslím, že si trhy vybudovaly za ta léta okruh spokojených zákazníků a rovněž mnoho prodejců se na ně rádo vrací. Hlavní myšlenkou farmářských trhů by měl být prodej produktů s přidanou hodnotou nebo s příběhem. Jak je to v našem městě? Je to bezesporu ta nejdůležitější věc. Na velmi málo místech dnes máte možnost nakoupit zboží, u kterého přesně víte, kdo a jakým způsobem ho vyprodukoval. Málokdy také můžete toho člověka potkat a zeptat se ho na to, co vás zajímá. Přesto však spoustu lidí odrazuje vyšší cena potravin než například v supermarketech. Ano, je to zcela pochopitelné. Jedná se ve většině případů o produkty získané malovýrobou a tudíž šetrnějšími způsoby, které jsou o něco nákladnější. Jednak se nejedná o příliš velké cenové rozdíly, jednak nákupem můžeme tyto postupy a tedy i výrobce přímo podpořit. Já osobně si za to rád těch pár korun připlatím. Stejné je to, předpokládám, i s šíří sortimentu. Ta je ovlivňována nejvíce tržbami tedy počtem návštěvníků a jejich ochotou nakupovat. Trhy si nemohou stěžovat na příliv nových prodejců. Část z nich zejména ta se specifickým sortimentem neutrží tolik, aby se jim příště vyplatilo přijet. Je důležité si uvědomit, že musí poplatit spoustu položek nákladů a také jim to zabere v podstatě celý den. Objevují se na trzích překupníci zboží z velkoobchodů? Občas to někdo zkusí, ale existuje poměrně dost možností, jak takové počínání odhalit kontrola potřebných dokladů, sezónnost plodin, doložení původu atd. Zabránit prodeji takového zboží je na strakonických trzích prioritou."

URL| http://strakonicky.denik.cz/zpravy_reg...i-letos-jiz-sestou-sezonu-20160408.html

Téma Jak hubnout. A zhubnout

8.4.2016 Téma str. 8 Radka Červinková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Renomovaný výživový poradce RNDr. PETR FOŘT (69), autor více než dvaceti knih na téma zdravého životního stylu a boje s obezitou, tvrdí, že žádný obecně platný návod na zdravou výživu neexistuje. „Každý to máme jinak,“ říká. Počítání příjmu a výdeje kalorií považuje za zbytečné a doporučované konzumování malých porcí pětkrát denně za mylné. Ve své nejnovější knize polemizuje s mnoha ustálenými představami o účinnosti diet a vyvrací nejčastější omyly a mýty o zdravém stravování. * Proč ve své knize tvrdíte, že neexistuje jednotná definice zdravé výživy? Zdravá výživa je velmi mlhavý pojem, který si jinak vysvětluje západní medicína, jinak alternativní, a po svém si to vysvětluje i mnoho vědců, kteří se tímto tématem zabývají desítky let. A protože národ chce být veden nějakým směrem, tak poslouchá obecná doporučení. A potom neustále čteme vášnivé diskuse o tom, jak ta nebo ona osoba vyzkoušela už všechny diety a pořád nic. * Co tedy podle vás zdravá výživa je? Zdravá výživa je to, k čemu bychom měli směřovat, protože to našemu tělu vyhovuje, ale máme to každý jinak. Jinými slovy, každému zobák narostl jinak, žaludek mu narostl jinak, geny má jiné… Někomu chutná buchta, druhému biftek. Ovlivňuje nás genetický základ, pohlaví, věk, zdraví a další faktory. * Když neexistuje žádné obecné pravidlo, co tedy rozhoduje? Jak poznám, že jím dobře, nebo špatně? Vy nepoznáte, když je vám špatně? * To ano, ale to už je pozdě. Dá se vůbec říci, jak se správně stravovat, aby nám zle po všech směrech nebylo? Samozřejmě existují obecně platná doporučení. Třeba Světová zdravotnická organizace vydává určité pokyny. Ty ale nepadají na úrodnou půdu, protože lidé jsou jednak ve vleku komerce a konzumního způsobu života, a současně nemají čas. Takže si koupí pizzu, protože se jim nechce vařit a protože podlehnou reklamě, která nemá s naším individuálním nastavením nic společného. Řešení je v tom, začít od píky. Edukovat mladou generaci, která bude mít děti a těm předá, co ví. Maminka bude vědět, jak nepřibrat v těhotenství, jak krmit svoje miminko od batolete až ke školce. Bohužel, i když se bude hodně snažit, tak přechodem dítěte do školky zdravá výživa pravděpodobně skončí. Vařit obědy ratolestem i do školek a škol se příliš nenosí. * Měla by tedy být výživová osvěta a edukace vládním programem? Ona už leckde je. Ve Velké Británii se vláda rozhodla, že s obezitou zatočí, a tak uvalila veliké daně na cukr. Jenomže to skončilo špatně. Producenti cukru se vzbouřili a zaplatili si vědce, kteří prohlásili, že cukr není to nejhorší. Když to samé vláda udělala s nařízením o snížení soli v pečivu a uzeninách, zase se objevila studie prokazující, že s příjmem soli to není tak strašné. Prostě byznys. Proti kartelům potravinářů nemáte šanci. Jak jde o peníze, končí snaha státu o regulaci. * V této souvislosti poukazujete často na údajné lži, kterými nás potravinářské, farmakologické a jiné zájmové lobby válcují. Podle vás třeba zvýšená hladina cholesterolu není škodlivá? Nevím, zda mluvit o lži, ale něco si myslím. S cholesterolem je to tak, že je to pro organismus naprosto nezbytná látka, kterou si tělo vyrábí samo. A když je zdravé, kostka másla s vaším cholesterolem absolutně nic neudělá. Tělo má autoregulační mechanismy a má-li něčeho moc, řekne dost, nevstřebá to, anebo sníží vlastní produkci. S cholesterolem to není zdaleka tak velký poplach, na jaký se bije. Do norem se vejde téměř každý z nás. Není zlé, když máte o něco vyšší

cholesterol. Ono je naopak horší, když ho máte nižší. To je velký malér, protože vám přestanou fungovat nadledvinky, chybí vám hormony, a to už je známka vyčerpání. Tady by lékaři měli volat „bacha!“, ale oni místo toho plaší, když je cholesterol vyšší. * Dělají to i z obavy před infarktem. Ten podle vás nehrozí? Nehrozí. Naopak starší lidé s hladinou cholesterolu o něco vyšší, kteří nemají moc vysoký poměr tukové látky v krvi, žijí déle. * Za omyl považujete i dosud nejúspěšnější model zdravého stravování, což je konzumování malých porcí několikrát denně. Proč? Protože je to klišé. Já bojuji i s výživovými poradci, kteří se tohoto drží. Vysvětluji jim, že jíst se má, když máte trochu hlad, a ne, když vám to nařídí „úřad“. Když budete jíst pravidelně i jen třikrát během dne, tak vám garantuji, že za půl roku přiberete, přestože se hýbete. Nestihnete totiž dokonale vytrávit. Zato když budete mít mezi hlavními jídly osmihodinovou pauzu, tak stačíte to, co jste snědli, využít a dobře strávit. Když se porovnával denní příjem při pěti jídlech s těmi dvěma porcemi, tak se přišlo na to, že dvě porce přinesly méně energie než pět. A další argument proti pěti jídlům denně je ten, že u lidí, kteří nemají záklopku, znamená pět denních porcí pět šancí se přejíst. Kdo jí pětkrát denně, má stále plné břicho a jeho organismus je v anabolismu. To znamená, že se snaží využít to, co do něj člověk nasoukal, a něco z toho postavit. Sedí a staví. * Vy ke lživé kampani ale řadíte i propagaci biopotravin. Co je na nich špatně? To je nedorozumění! Jen pochybuji o tom, že u nás konzumace biopotravin vůbec někdy překročí pár procent celkové spotřeby. Nemluvím tudíž o bioproduktech, ale o představě, že by se jimi dala nahradit významná část konvenčních potravin. Podstatné je to, že se rozvinul obor biozemědělství, který má za cíl zbavit se chemie v potravinách. Jenomže to je šíleně náročné, protože musíte najít lokalitu, která není kontaminovaná. Nesmí na vás pršet kyselina sírová. Nesmíte použít chemická anorganická hnojiva. Můžete použít jen bioprodukty proti škůdcům. Je to obrovská věda, a proto je to tak drahé a pro mnoho lidí tím pádem nedostupné. Navíc některé biopotraviny chutnají hůř než ty konvenční a lidé na to nejsou zvyklí. Proto já proklamaci toho, že jsou biofarmáři konkurencí těm konvenčním, nepovažuji za podloženou. * Znamená to, že nefandíte biozemědělcům? Ale ano! Fandím biozemědělcům a biopotravinám. Jen je tu zase to „ale“. Fandím jim do té doby, než se biopotraviny začnou falšovat. A věřte, že se falšuje všechno. Začne se dovážet bio ze zahraničí, protože trh je globalizovaný, a dopadne to tak, že místo českého bio jogurtu se bude prodávat německý. Ovšem tam mají jiné normy, tudíž tam přimíchají nějakou bio přídatnou látku a už to zase nebude jogurt. Nevíte, kde se co vypěstovalo, kdo čím hnojil a tak dále. * Co s tímhle skeptickým pohledem máte ve svém jídelníčku vy? V supermarketu koupím jen bio, o kterém vím, že není pančované. Třeba bio kuře. Rozdělím ho na několik porcí a ještě si z něj udělám polévku. Jindy si koupím bio hovězí a udělám si tatarák. Přikusuji k tomu topinku z toustovače. Nicméně pečivo skoro nejím, a když, tak si koupím občas vícezrnné a vždy bezlepkové. Je prokázáno, že téměř dvacet procent populace má skrytou intoleranci lepku. Cpeme se desítky let pšenicí a už jsme si na ni vytvořili averzi. I pšenice totiž prodělala nějaký vývoj, není snad geneticky modifikovaná, je ale vyšlechtěná tak, aby měla vysoké užitné vlastnosti. Jinými slovy nejde o to, aby vyhovovala lidskému organismu, ale aby vydržela na regále a nekazila se… Téměř nepoužívám cukry a velmi šetřím se sacharidy, tedy složitými cukry, čili škroby. Kupuji bio jogurty, ovčí jogurty, tvrdé a měkké kozí sýry. Denně jím zeleninu, syrovou i tepelně zpracovanou podle toho, co řekne můj stravovací instinkt. Říká se tomu „intuitivní stravování“. * V souvislosti s intuitivním stravováním se odvoláváte na přirozenou stravu. Co to je? To nejméně pančované, co vyrostlo okolo nás. Ovoce, zelenina, ale ne už třeba citrusové plody.

Když budu tolerovat mléčné výrobky, tak je to klidně i jogurt, ale ne ten pančovaný želatinou. Nebo je to přírodní maso, ale už ne polotovar z masa. Když si koupíte pizza-šunku, tak si domů nesete mouku s mletým vepřovým. * Jak se tváříte na minimálně tepelně upravené potraviny? Raw strava je přirozená v tom smyslu, že náš prapředek původně běhal po lese a sbíral borůvky, nevařil si je. My ale musíme modifikovat, ne to brát jako dogma. Člověk se vyvinul proto, že dokázal využít i potraviny, které jinak syrové nesní. Třeba obiloviny musíte tepelně upravit. Naklíčená semena nedokážete sníst. Všechno rostlinné je obalené celulózou, pro nás nestravitelnou látkou. Kromě toho je vitariánství (přijímání jen tepelně neupravených potravin, pozn. red.) neustálý stres, který notabene našemu trávení neprospívá. Zatímco klasický člověk vaří, vitarián plánuje, co naklíčí, co vylisuje. Nemá klid, musí neustále špekulovat, jestli dobře jí. * Dobře, to je jeho volba. Ale je to cesta? Jestli myslíte úpravu váhy, tak ano. Otázka je, za jakou cenu. Vitarián zhubne. Nemá totiž dost bílkovin a má nižší příjem energie. Dostane se do katabolismu, což je stav, kdy je organismus schopen dobře vydávat energii. Takže se cítí skvěle. Ale jen tak dlouho, než mu energie dojde. Z prostého důvodu – nestačí ji doplnit. A vzniká deficit. Dosud neexistují seriózní studie, které by dokázaly, že celoživotní vitariánství vede ke dlouhému zdravému životu. A už vůbec nelze hovořit o tom, jak se odrazí na potomstvu. * Říkáte, že ani se známou rovnicí příjem energie a její výdej to není tak, jak si všichni myslíme? Není. Když přijdete s nadváhou k lékaři, uslyšíte, že musíte vydat víc, než přijmete. Člověk ale není stroj. Člověk není kalorimetr. To je přístroj, do kterého dáte obrazně řečeno deset knedlíků, zapálíte pod ním kahan, spálíte to a měříte, kolik knedlíky vyprodukovaly energie. Jenomže vy z toho, co přijmete, využijete jen část. Sníte sto gramů masa, ale z toho vám zbude jen sedmdesát, protože těch třicet procent vydáte na trávení. A každý to máme jinak. Jaká je to pak energetická bilance? V tom je základ problému. Energetická přeměna není stoprocentně účinná u nikoho z nás. Nemůžeme ji přesně změřit. Tím pádem není správná. * Co pak tedy uděláte vy, jako odborník na výživu, s člověkem s nadváhou, který za vámi přijde a prosí o pomoc? Musím začít podrobnou anamnézou, včetně rodinné. Potom musím zjistit, jaký je metabolický typ. Na takovém základě jsem schopen říct, jak funguje jeho metabolismus. Musím zohlednit jeho zdravotní stav, včetně například potravinových intolerancí, roli hraje pochopitelně také pohlaví, věk, ale i mnoho dalších faktorů. Metabolická typologie funguje i na genetickém základě. Každý z nás je vybaven geny, které určují, jací budeme, co nám bude chutnat, ale taky třeba, nač pravděpodobně zemřeme. Chci-li mít tedy téměř dokonalý obraz člověka, přidám ještě i genetickou typologii. Je velmi přesná, ale i drahá – stojí několik tisíc, a navíc, psychicky náročná pro toho, kdo si ji nechá vypracovat. Není snadné vyrovnat se se zjištěním, že mám například gen pro kardiovaskulární choroby a existuje tudíž reálné riziko nějakého vážnějšího problému. Nicméně když to víte, je čas na účinnou prevenci. * V podobě radikální změny stravy v duchu hesla: jsme to, co jíme? K tomu se snažím své klienty vést. Najít příčinu jejich tělesné nerovnováhy. I kdyby to měla být dávná minulost, třeba obezita v rodinné linii. Takový člověk pak musí vědět, že má konkrétní, jasně pojmenovaný problém. Nezbaví se ho jinak, než radikální změnou životního stylu. Vždy doporučuji řešit tohle z pohledu celostní medicíny (neléčí jen následky, ale hledá příčiny nemoci či tělesných potíží, které můžou být třeba i psychické povahy, pozn. red.). To znamená svým způsobem alternativně, nespoléhat jen na farmaka, lze použít suplementy přírodního původu či navštívit kolegu, který dělá psychosomatickou medicínu. * Rozumím tomu tak, že za obezitu si jinak zdravý člověk ne vždy může sám?

Ne vždy. Genetické dispozice jsou jasné, těm se neubrání. Existuje třeba takzvaný šetřící gen, přestože ho dnes už nepotřebujeme. Převzali jsme ho od našeho praprapředka, který musel dokázat přežít období hladu. Když zrovna ulovil mamuta, přejedl se, ale pak měsíc hladověl. Byl na to zvyklý. Šetřící gen měl proto, aby během měsíce hladu nezemřel. Další věc je efekt celé řady hormonů, které regulují to, jak vypadáme. Ale tahle oblast bohužel ještě není dostatečně zmapovaná. Zkrátka je mnoho faktorů, které ovlivňují naši váhu, ale my je, pokud je neznáme, neovlivníme. * Jaký je podle vás v naší populaci poměr těch, kteří si za obezitu mohou sami, protože se prostě chovali nestřídmě v jídle, a těch, co je vytrestala genetika? Podle mé dlouholeté praxe je zatím víc těch nestřídmých. * Což jsou zároveň oběti redukčních diet, proti kterým vy tak brojíte. Neříkám, že redukční diety jsou špatné. Říkám jen, že je potřeba je dobře vybrat, každému správně nastavit. Znovu narážíme na klíčovou roli individuality v celé téhle problematice, navzdory tomu, že společnost má tendenci k unifikovanosti. Další problém je v tom, že dieta je určena jen pro kratší použití. Když ji budeme měsíc držet, tak ale zároveň celou tu dobu musíme přemýšlet o tom, jak to budeme dělat, až s ní skončíme. Jenomže to se neděje, a proto když skončíme dietu, vrátíme se obvykle tam, kde jsme byli. * Proto, že o tom nic nevíme, nebo že jsme jen líní? Když chcete, dozvíte se. Spíš si myslím, že lidé pro sebe nechtějí nic navíc udělat. Ideální pro ně je, aby si vzali pilulku a kila šla dolů. Mimochodem – to je taky dobrý byznys. Existují kliniky a lékaři, kteří předepisují léky – anorektika, jež brání pocitu hladu. Jsou to psychofarmaka. K tomu vám přidají stimulátory metabolismu a výsledkem je něco jako doping ve sportu. * Přesto: Používáte ve své praxi někdy diety? Samozřejmě. Doporučuji je vždy, když potřebuje člověk shodit kila. Já celý proces ale diriguji, aby si člověk neublížil. Používám především přerušované hladovění – jíte jen dvě jídla denně a mezi nimi necháváte osm hodin pauzu. Nebo postupuji režimem 5 + 2, kdy během týdne máte dva dny, kdy jíte jen velmi málo. Obojí vede k tomu, že se aktivuje metabolismus. A jeho výkonu pak přizpůsobím výživový styl. Jenže to pak už musí být celoživotní změna. Což je jediné řešení. *** „Váhu ovlivňují i geny. Třeba tzv. šetřící gen.“ Stravování podle typu metaboliSmu RNDr. Jiří Fořt začíná tím, že u člověka, který chce zhubnout, určí přesný typ jeho metabolismu. Vychází totiž z toho, že tělo každého z nás je unikátní, a co funguje u jednoho člověka, nemusí fungovat u druhého. To je prý také důvod, proč jen málo lidí dokáže zhubnout podle volně dostupných diet. Když Jiří Fořt zjistí, jak tělo pacienta zpracovává a spaluje různé druhy potravin, sestaví mu výživový plán a jídelníček na míru. Metabolická typologie říká, jaké živiny by měly ve stravě převládat pro dosažení a udržení optimální váhy a také pro lepší zdraví a vitalitu. PRoteinový tyP Umí velmi snadno a rychle přeměnit tuky a proteiny na energii, může si proto dovolit mít stravu bohatší na bílkoviny i tuky. Lidé s tímto typem metabolismu by měli konzumovat maso, mléčné výrobky, vejce, ryby, ořechy, zeleninu, luštěniny, brambory, kysané zelí, květák, mrkev. Plus ovoce, ale spíše to „naše“ než jižní, tedy hrušky, jablka, švestky, třešně… Tento typ si také příliš nepotrpí na sladké. Optimální rozložení živin: 50 % proteinů, 30 % sacharidů, 20 % tuků. SachaRidový tyP Měl by mít jídelníček složen hlavně ze sacharidů. Často by v jeho jídelníčku měly být zastoupeny obiloviny, a to ve formě těstovin, ale i pečiva. Mléčné výrobky by si měl vybírat především nízkotučné. Může si dopřát více zeleniny i ovoce (spíše tropické). Spíše se naopak vyhnout ořechům, různým semínkům, tuku. Z masa se doporučuje kuřecí, krůtí, telecí a ryby, z uzenin maximálně libová šunka. Těžká a tučná jídla špatně snáší, snadněji se zasytí. Obvyklá je vyšší obliba sladkého a kofeinu. Optimální poměr živin: 70 % sacharidů, 20 % proteinů, 10 % tuků. Smíšený tyP Nejobvyklejší varianta. Může konzumovat stravu obou skupin a optimální poměr živin odpovídá tradičním poměrům racionálního stravování: 50 % sacharidů, 30 % tuků a 20 % bílkovin.

„Pšenice je vyšlechtěná tak, aby se nekazila.“ rNDr. Petr Fořt, CSc. (69) Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Pracoval jako odborný vědecký asistent v oboru imunochemie na Lékařské fakultě v Praze, pak jako vědecký pracovník v oboru fyziologie a dietologie vrcholového sportu. Na tohle téma napsal desítky vědeckých prací. Přednášel na univerzitách v Praze, Brně i Olomouci. Nyní je lektorem postgraduálního vzdělávání poradců pro výživu. Je vyhledávaným konzultantem pro výživu sportovců. V Praze a v dalších krajských městech má poradny pro preventivní, podpůrnou a alternativní výživu, včetně obezity a stravování dětí. Je autorem více než dvaceti knih, řadu let se podílí na přípravě pořadu „Pod pokličkou“ pro ČT1 a píše články do časopisů v Česku, na Slovensku a v Polsku. „Lidé s vyšším cholesterolem žijí déle.“ „Raw strava? Sice zhubnete, ale za jakou cenu?“ Foto autor| Foto: archiv, Shutterstock.com, montáž: TÉMA Foto popis| Podle Petra Fořta se biopotraviny často falšují. Foto popis| Dvacet procent populace má intoleranci lepku z pečiva. Foto autor| Foto: Shutterstock.com Foto autor| Foto: Shutterstock.com, archiv Foto autor| Foto: Shutterstock.com

tnbiz.cz Vepřové je nejlevnější v historii, zemědělci se bojí krachů! 9.4.2016 tnbiz.cz str. 0 pez, Ivan Berka TN.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Výkupní ceny vepřového masa spadly na historické minimum. Čeští zemědělci jsou pod tlakem, jaký ještě nezažili. Jednotlivé státy v Evropě podle agrární komory zahájily tajnou dotační válku a Evropská unie v tomto případě vůbec neplní svou regulační funkci. Situace je podle zemědělců už opravdu špatná. Nejen, že na chovu prasat prodělávají, ale české vepřové prý ani nikdo nechce. reklama Stačí se podívat na to, jak strmě letí výkupní ceny vepřového dolů. V roce 2014 dokázali naposledy zemědělci na mase vydělat. Kilogram živé váhy, který vyrobí přibližně za 30 korun, dnes nedokážou prodat ani za 23 korun. "Vepřovým je zaplavená celá Evropa, jsou tady sankce do Ruska na vývoz a nadprodukce je trvalá a veliká.Ta situace s cenami je zatím nejhorší v novodobé historii," vysvětluje ekonom z liberecké univerzity Ivan Jáč. Největší producent vepřového masa na Liberecku farma Sychrov v současné době řeší problém, co s deseti tisíci prasaty. Jatka jim totiž vypověděla smlouvu. A třeba farma Agro Bílá chov prasat zrušila úplně, když zjistila, že prodělává milion korun měsíčně. Situace znepokojuje i ministra zemědělství Mariána Jurečku. Takovou krizi prý nepamatuje. Agrární komora poukazuje na to, že příčinou kolapsu jsou skryté dotace některých států. A obviňují Belgii, Dánsko i Německo, že nekale podporují své chovatele.

Evropou se šíří nebezpečné nemoci. Trpí ovce, koně i prasata A čeští zemědělci nejsou schopní dotační válce čelit. "Hledáme formu pomoci a jakým způsobem aktuálně pomoci překonat tuto těžkou situaci," říká ministr zemědělství. Pro chovatele prasat má resort připravených 600 miliónů korun. A škody chce hradit až do výše 90%. Zakazovat státům EU exportovat jejich maso Česká republika nemůže, protože platí úmluva o volném pohybu zboží. Dumpingové ceny ale začne tvrdě potírat a hlásit Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. pez, Ivan Berka TN.cz

URL| http://tn.nova.cz/ext/veprove-je-nejle...-historii-zemedelci-se-boji-krachu.html

TV Nova Potravinářská inspekce uzavřela nelegální výrobnu tofu v pražské tržnici Sapa 8.4.2016

TV Nova str. 6 12:00 Polední Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět moderátorka -------------------Potravinářská inspekce s policií uzavřeli nelegální výrobnu tofu v pražské tržnici Sapa. Kontrola navíc odhalila, že se tofu vyrábělo mezi plísní a myším trusem. Stropy, stěny a podlahy v dezolátním stavu, celá provozovna znečištěná plísní a myším trusem. Tak to vypadalo v prostorách garáže na pražském Šeberově, kde cizinec vyráběl potraviny, které prodával z auta na tržnici v pražské Libuši. Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve spolupráci s policií provozovnu uzavřela. Majiteli hrozí pokuta.

tyden.cz OSN: Potravinová krize v iráckém Fallúdži se ještě může zhoršit 12.4.2016

tyden.cz str. 0 Asie a Oceánie ČTK , Reuters Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Potravinová krize, která postihla šedesát tisíc civilistů žijících v obléhaném iráckém městě Fallúdža, je mimořádně znepokojivá a pravděpodobně se ještě zhorší, jestliže se do oblasti nedostane pomoc. Potravinová krize, která postihla šedesát tisíc civilistů žijících v obléhaném iráckém městě Fallúdža, je mimořádně znepokojivá a pravděpodobně se ještě zhorší, jestliže se do oblasti nedostane pomoc. Oznámil to Světový program pro výživu (WFP), organizace OSN, která se zabývá potravinovou bezpečností. Fallúdžu, která leží 50 kilometrů západně od Bagdádu, mají v rukou radikálové z hnutí Islámský stát. Město od konce loňského roku obléhají irácká armáda, policisté a íránské šíitské milice, ze

vzduchu je podporují letouny koalice pod vedením USA. "Vzhledem k tomu, že obléhání pokračovalo už třetí měsíc po sobě, v březnu nebylo zaznamenáno žádné zlepšení. Ceny potravin zůstávaly extrémně vysoké a zásoby v obchodech a domácnostech se pomalu vyčerpávají. Cena pšenice byla v březnu šestkrát vyšší, než tomu bylo v prosinci," uvedl ve své zprávě Světový program pro výživu. Obyvatelé jedné z oblastí města údajně již vyčerpali veškeré zásoby pšenice, cukru, rýže, rostlinného oleje a čočky. Zpráva WFP byla založena na telefonickém průzkumu, který byl proveden v březnu. Dostat se k obyvatelům města nebylo přitom vůbec jednoduché vzhledem k tomu, že v oblasti téměř nefungují telefonní sítě. "Do Fallúdže se nedostala pomoc od té doby, co vláda v prosinci 2015 dobyla zpět nedaleké město Ramádí. Zásobovací trasy byly odříznuty iráckými silami a ozbrojené skupiny brání civilistům, aby město opustily," uvádí se ve zprávě WFP. Organizace Human Rights Watch minulý týden informovala, že situace je tak kritická, že si zoufalí obyvatelé města vaří polévku z trávy.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/...ludzi-se-jeste-muze-zhorsit_379339.html

vitalia.cz Doplňky stravy s jódem potřebují těhotné i vegani 8.4.2016 vitalia.cz str. 0 Milada Kadeřábková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nedostatek jódu v potravinách vám může vážně poškodit zdraví. Riziko platí zejména v těhotenství, kdy ohrožuje plod. Podle studií trpí nedostatkem jódu i velká část vegetariánů a naprostá většina veganů. Jód je nekovový stopový prvek důležitý pro správnou funkci štítné žlázy, metabolismus živin, potřebujeme ho pro kvalitní zuby, kůži, vlasy i nehty, dobré nervy a správný mentální vývoj. Přestože je pro zdraví našeho organismu velmi důležitý, stále patří mezi prvky, na které se ve stravě zapomíná. Nedostatek jódu je nebezpečný, v těhotenství zvlášť Studie z roku 2014 probíhající ve všech oblastech České republiky prokázaly, že celá polovina těhotných žen má nedostatečné zásobení jódem, z čehož téměř třetina (28 %) trpí jeho těžkým nedostatkem. Lydie Ryšavá ze Státního zdravotního ústavu v Praze uvedla na nedávné konferenci o jódu, že právě v těhotenství se nedostatečné množství tohoto prvku projevuje nejhůře – může vést k předčasnému porodu či potratu, u dítěte způsobuje pokles celkové inteligence, pozdější poruchy chování (např. hyperaktivitu) a v krajním případě vznik tzv. endemického kretenizmu (vývojová porucha projevující se svalovou ztuhlostí a problémy s motorikou). Přečtěte si: Chcete chytré dítě? Nechte si zkontrolovat štítnou žlázu Nedostatek jódu však není hrozbou jen pro těhotné ženy – způsobuje snížení funkce štítné žlázy, poruchy menstruačního cyklu, snižuje plodnost a zvyšuje riziko výskytu metabolických, kostních a kardiovaskulárních nemocí. Také byla prokázána souvislost mezi nedostatkem jódu a vznikem některých typů rakoviny. Jód v potravinách

Denní potřeba tohoto prvku je většinou uspokojena vhodnou volbou stravy (mořské plody či řasy minimálně dvakrát týdně, používání soli obohacené jódem…), přesto se liší v závislosti na věku jedince i na jeho genetických předpokladech. Doporučené dávky jsou následující: Doporučené dávky jódu: Děti do pěti let: 90 mikrogramů Děti ve věku 9 až 12 let: 120 mikrogramů Děti nad 12 let a dospělí: 150 mikrogramů Vzhledem k tomu, že projevy nedostatku jódu jsou velmi pestré, nejlepším způsobem, jak zjistit, zda ho přijímáte dostatek, je lékařský rozbor moči. Mezi nejbohatší zdroje jódu se řadí: mořské ryby, plody a řasy mléko a mléčné výrobky sůl obohacená jódem (pozor – obyčejná mořská sůl obsahuje jen velmi malé množství) některé minerální vody (Vincentka, Hanácká kyselka…) potraviny, při jejichž výrobě byla použita sůl obohacená jódem (instantní polévky, masné konzervy, pečivo, uzeniny…) kojenecké mléčné výživy česnek, cibule, bazalka, višně, maliny, citron, rybíz a rajčata Konkrétní obsah jódu ve vybraných potravinách naleznete v následující tabulce: Název potraviny Obsah jódu mikrogramů / 100 g Makrela uzená 73 Rybí filé mražené 11–39 Losos 100 Hanácká kyselka 8 Vincentka 330

Mléko plnotučné 2–9 Tavený sýr Apetito 9 Eidamská cihla 5 Bílý jogurt smetanový 4 Rohlík obyčejný 1 Chléb 16 Vejce 9 Brambory 0,2 Doplňky stravy s jódem potřebují těhotné i vegani Těhotné ženy mají téměř dvojnásobnou potřebu, jelikož musí uspokojit i nároky vyvíjejícího se dítěte. Proto se budoucím matkám kromě běžné stravy, která je v tomto období většinou nedostačující, doporučují těhotenské vitamíny. Tablety a dávkování předepíše ošetřující lékař. Přečtěte si, které vitamíny užívat v těhotenství. Další ohroženou skupinou jsou lidé vyhýbající se živočišným produktům. Dle studií trpí nedostatkem jódu asi 25 % vegetariánů a až 80 % veganů (přestože Strava je pestrá i bez masa a vajec, tvrdí autorka Veganova průvodce), proto se při tomto typu stravování taktéž doporučují vhodné doplňky stravy. Více zjistíte v článku Vegetariánství má pro i proti. Hlídejte si vitamíny.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/doplnky-stravy-s-jodem-potrebuji-tehotne-i-vegani/

3 dietologové: jejich nejoblíbenější snídaně a co by si naopak nikdy nedali 12.4.2016 vitalia.cz str. 0 Veronika Řeháková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Snídat, nesnídat? Za každou cenu, jenom v klidu? Pečivo, vejce, nebo „zrní“? Odpovědi tří odborníků na výživu vás možná překvapí.

PharmDr. Margit Slimáková Patří v současnosti k nejvýraznějším českým specialistům na výživu a zdravotní prevenci. Popularizuje u nás Zdravý talíř, který chce nahradit zastaralou výživovou pyramidu. Je také odbornou garantkou iniciativy Skutečně zdravá škola, která usiluje o regulaci bufetů a prodeje sladkostí ve školách po vzoru vyspělejších zemí. http://www.margit.cz Jaká je vaše nejoblíbenější snídaně? Jím s nadšením, ale dbám na kvalitu. Na snídani mám aktuálně nejraději krajíc kváskového chleba s máslem od farmáře, anebo domácí pomazánkou a spoustou nejrůznější zeleniny. Z pomazánek pravidelně připravuji vajíčkovou a avokádovou. Mým novým objevem je pomazánka ze sušených rajčat a vlašských ořechů. Recept na ni mám na webu mezi doporučeními pro snídaně a svačiny. Nyní na jaře je oblíbená z medvědího česneku a kešu ořechů. Co byste si k snídani naopak nikdy nedala? Už roky vůbec nejím bílé rohlíky. Nikdy jsem neměla chuť na chleba s marmeládou a už vůbec ne na přeslazené cereálie. V žádném případě však u mě nejde o hlídání se, ale přirozenou nechuť jíst nechutné, nezdravé potraviny. RNDr. Petr Fořt, CSc. Odborník ve výživě s erudicí v klinické biochemii, vědeckou praxí v imunochemii a ve sportovní fyziologii. Autor vědeckých prací, zabývajících se fyziologií, biochemií a výživou ve vrcholovém sportu. Poradce profesionálních sportovců a pro dětskou sportovní výživu. Autor celé řady produktů sportovní výživy a speciálních potravin. Popularizátor reálné výživy formou článků v magazínech a v pořadu ČT „Pod pokličkou“. Autor řady knižních publikací o výživě. Autor Komplexní nutriční typologie, používané sítí poraden Světa zdraví. Angažuje se v oblasti dětské výživy a pokračuje v šíření odborných znalostí ve sportovní výživě. Spolupracuje s odbornými lékaři v oblasti preventivní medicíny a řešení obezity. http://www.zdraveprovas.cz Jaká je vaše nejoblíbenější snídaně? Proč bych měl někomu vnucovat to, jak se stravuji já, když jsme každý jiný, že? Jasně, protože to je moje povolání. No dobře. Napíšu, že si dělám ke snídani žraločí ploutvičky a naštvu polovinu (i víc) národa. Nebo napíšu to, co myslím, že by chtěla ta polovička číst, protože si myslí, že je to zdravé poté, co jí to natloukli do hlavy reklamy a „pomýlení = úplatní“ kolegové. Třeba ranní cereálie zalité polotučným mlékem. Instant „cereální“ kaše nebo tři „tmavé“ (pro většinu národa totéž co celozrnné) rohlíky s margarínem „s máslovou příchutí“ a džemem. Jogurt nízkotučný ovocný (toho bývá většinou hodně…) – pro většinu ženské poloviny národa je to vlastně prakticky permanentní druh snídaně, když už tedy snídá. Ale setkávám se také s těmi, co klidně jedí párky s bílým chlebem, že? Co když lžu – znáte to, káže vodu, pije víno (no já tedy oboje). Národ český je k autoritám nedůvěřivý. Nedivím se. A tak jen dodám, že trochu horší je fakt, že mnoho žen ve věku nad čtyřicet let snídá to, co je naučily jejich maminky – nějakou tu „buchtu“, někdy i s kakaem (a mimochodem – večeří „chleba s něčím“). Vlastně stačily tři věty. Ale to by vás určitě zklamalo. A naopak seznam potravin a pokrmů, které bych si ke snídani nikdy nedal a pravděpodobně ani k obědu či večeři (nikdy neříkej nikdy), by zabral několik stran. Jenže ono to není tak jednoduché. Tak například doporučení „snídejte, děti (asi i dospěláci), které nesnídají, jsou (podle tvrzení jakýchsi studií) tlustší“. No… Další odborníci na výživu vás přesvědčují, abyste si dali VYDATNOU snídani v kombinaci protein+sacharid. Jednak jsou to dvě cizí slova, jednak si pod tímto doporučením NIKDO nedokáže představit, co to znamená. Pro někoho třeba tři míchaná vajíčka s rohlíkem, pro jiného úspěšný americký koktejl „na hubnutí“. Prý vás vydatná snídaně „nakopne“. Jo, souhlas – až tak, že byste nejraději zase vlezli do postele. Moje „studie“, čili dlouholetá poradenská praxe, tvrdí, že lépe být ráno o hladu, než do sebe ve

spěchu navalit nějakou „chytrou“ leč instant kaši nebo rohlík s margarínem a salámem, ev. s párkem – navíc při chůzi k autu. Přitom jiní odborníci správně tvrdí – nikdy nejezte ve spěchu (= ve stresu). Chápejte – budete mít vředy. Já snídám. Mohu si to dovolit, protože vstanu, kdy se mi chce. Nikdo mi tu snídani do postele nenosí, což nevadí, udělám si ji tak, jak chci já. Ne, opravdu nemám ráno jen zelený žabinec ani smoothie, ve kterém stojí lžíce. Ještě pořád mám zuby… pochopitelně nemám nic proti zeleninovým šejkům. Ale není to „můj denní chleba“. A po ránu? Ani náhodou. Moje snídaně: Sladké varianty: Směs mletých oříšků a semínek, sušeného ovoce, ovesných vloček (bio), strouhaného kokosu – spařím, přidám trochu plnotučného bio jogurtu a trochu bio javorového sirupu nebo borůvkové marmelády bez přidaného cukru. Bezlepkový muffin, čerstvé ovoce různého druhu, trochu zakysané smetany. Bezlepkové pečivo (trochu) s máslem ghí a bio-medem. Slané varianty: Vaječná omeleta ze dvou bio vajec s přídavkem olivového oleje, pečená na másle ghí na pánvi s keramickým povrchem, 2 krajíčky bezlepkového chleba s 20 g čerstvého kozího tvarohu. Místo omelety 30 g krůtí šunky nejvyšší kvality. Proč? Jde o to, že bohatě stačí pět variant, které volím podle toho, co jsem jedl den předem, především večer. Většinou to ale je v poměru čtyři „slané“ a tři „sladké“. Pestrá strava neznamená 7 dní = 7 různých, vychytaných snídaní. V pracovní dny prostě není čas a klid si s přípravou snídaně hrát! Co byste si k snídani naopak nikdy nedal? Co bych si nikdy nedal? To, co nemám rád, to dá přece rozum! Když bych nebyl doma a někdo mi přinesl ke snídani hemenex a já bych měl hlad, klidně ho sním. Mléko bych odmítl. Kdyby přinesl krevetový salát, mořské potvory, pečené chrousty – tak by s tím zase odešel – i kdybych měl hlad. Kdyby přinesl „kakao a croissant“ a já už tři dny nejedl a neměl jinou šanci, klidně to dám. A vůbec, jednou za měsíc si dejte, co je vám libo…. Dobrou chuť. PharmDr. Martin Staněk Několik let pracoval v nemocničním lékárenství a farmaceutickém průmyslu. Dlouhodobě se věnuje klinické a obecné výživě. V roce 1997 založil společnost Dr. Staněk, která je zaměřena na vývoj, výrobu a distribuci potravin k udržování a snižování tělesné hmotnosti. Společně se svojí ženou MUDr. Taťánou Staňkovou založil Centrum pro poruchy metabolismu a výživy v Praze 1, které se zabývá zejména léčbou obezity. Je autorem či spoluautorem celé řady výrobků pro snižování a udržování tělesné hmotnosti. http://www.drstanek.cz Jaká je vaše nejoblíbenější snídaně? Od malička mám rád vajíčka upravená na různé způsoby. Nejraději mám ale „volská oka“ na slanině s celozrnným žitným chlebem Dietline. K tomu si většinou dávám nakrájená rajčata jemně posolená hrubší solí. Někdy k tomu přidám i vařené fazole či fazolovou kaši. Taková snídaně mě dobře zasytí, má vhodné výživové složení a neobsahuje zase až tolik kalorií. K dopolední svačině pak mívám jen kousek zeleniny. Většinou chroupám papriku nebo mrkev. Jiné dny si dávám k snídani Svačinky z Polabských mlékáren v Poděbradech. K nim pak pouze

celozrnný žitný chléb a nějakou zeleninu. Jednou až dvakrát týdně snídám jogurtový krém Guareta MorningStart, který dobře zasytí, je výživný, nemá zbytečné kalorie a svojí chutí mi zvedne náladu. Někdy si ale rád pochutnám i na „čerstvé šumavě“ namazané sádlem nebo s máslem a obložené nakrájenými ředkvičkami na plátky. Čerstvý chléb namazaný s máslem a obložený jemně posolenými plátky vajíčka je pro mě také lahůdka. Vařené vajíčko na měkko, polité horkým máslem a posypané strouhaným křenem je pak snídaňová lahůdka ještě větší. Když se ještě prodával v Tescu staročeský rohlík, přikusoval jsem ho s velkým nadšením několikrát do roka k domácí gulášové polévce, kterou moje žena opravdu umí. Ta se dělala proto, že jsem zrovna sehnal staročeský rohlík a s ním je přece gulášovka nejlepší. Co byste si k snídani naopak nikdy nedal? Určitě ne ryby v jakékoliv podobě, pokud budu snídat doma nebo v České republice. Nemám také rád kupované pomazánky a margaríny, pečivo z prodejen „zdravé výživy“, nebo třeba rohlíky posypané solí a kmínem. Nejím uzeniny a masné výrobky od českých výrobců, které jsou bez přirozené chuti. Jinde si je ale občas dávám a pochutnám si na nich. Bohužel i tam je třeba rozlišovat jednotlivé výrobce, kteří dodávají do běžné sítě. Na druhé straně ale není možné, aby se zavděčili úplně všem…

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/3-dietolo...snidane-a-co-by-si-naopak-nikdy-nedali/

zdravotnickydenik.cz Jak lékárníci přicházejí o svobodu 11.4.2016

zdravotnickydenik.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rozhovor Jak lékárníci přicházejí o svobodu V profesním příběhu zakládajícího prezidenta České lékárnické komory PharmDr. Jana Horáčka se zrcadlí čtvrtstoletí vzestupu i ohrožení klasického lékárenství. Ještě stále zapáleně mluví o svém oboru tak, jak si ho novináři pamatují nejen z funkce prezidenta, ale i mluvčího stavovské organizace. Jenže naděje a plány, jimiž sršel v prvních porevolučních letech, vystřídal hluboký smutek současnosti. Smutek nad ztrátou charakteru lékárenství jako svobodného povolání a zdravotnického oboru. Jan Horáček v rozhovoru pro Zdravotnický deník otevřeně popisuje, jakými metodami bezohledný byznys a agresivní řetězce pohlcují české lékárny. Také se vrací k začátkům komory a privatizace i vlastnímu přerodu z nadšence v pesimistu. Dříve měl dvě lékárny a několik spolupracovníků, dnes zůstal v jedné lékárně sám a prodělává. Těší se do důchodu, který je už za dveřmi. Až do nich vstoupí, jeho lékárna svou službu skončí spolu s ním. Když jsme spolu hovořili před 17 lety, vyjádřil jste obavy z toho, že se blíží soumrak lékárenství, nastala už ta doba? V podstatě ano. Jak se projevuje, co skončilo a už se nevrátí? Lékárenství už není založeno na výkonu svobodného povolání. Ztrácí svůj zdravotnický charakter. Ovládl ho byznys. Lékárenství je už docela něco jiného, než bývávalo. Nechci mluvit o socialismu, kdy bylo také deformováno, ale o době krátce po revoluci.

To byly zlaté časy českého lékárenství? Ano, dobře už bylo. Co si mám představit pod svobodným výkonem povolání? Lékárník je tady pro pacienta a má se chovat tak, aby všechno co může a k čemu má dostupné možnosti, dělal pro jeho blaho. To jde dnes stranou. Prvotní je byznys, vliv firem a u menších lékáren boj o přežití. Výkon svobodného povolání si představuji tak, že úkolem lékárníka je vybrat pacientovi to, co je pro něj nejlepší. Samozřejmě musíme vzít v úvahu různé úrovně tohoto výběru. Jednou je možnost záměny při výdeji léků na lékařský recept, pokud lékař nevyznačí, že si záměnu nepřeje. Tam může lékárník vybírat, co je pro pacienta vhodnější z hlediska ceny, to znamená z hlediska doplatků. Může nabídnout levnější přípravek a ulevit mu, aby tolik nedoplácel. Tady může probíhat legitimní soutěž. Další úroveň představují nerecepturní přípravky, ať už jsou to léky, nebo doplňky stravy a tam bychom si mohli pacienty rozdělit do tří kategorií. První je pacient posel, ten dostal od manželky přikázáno, že má koupit to a to a není s ním žádná diskuse. Druhým typem je pacient, který něco chce a neví přesně co a tam už je docela dobrá debata tom, jaký přípravek by byl pro něj vhodný. Pak je třetí typ – pacient, který se chce sám nějak léčit. Přijde s problémem, lékárník ho s ním rozebírá a trochu fušuje do ranku doktorům, protože musí do určité míry stanovit diagnózu, navrhnout nějaký terapeutický postup a nakonec s ním řešit, který přípravek je pro něj vhodný a přijatelný, jak cenově, tak například i z pohledu aplikační formy. A tady má lékárník vůbec největší prostor. Mnoho lidí si to neuvědomuje, ale tato práce s pacientem je docela umění. Člověk po škole jí hned tak nezvládne. Sám jsem hodně dlouho po škole a přesto přicházejí situace, které mě dokážou vyvést z míry i přivést do rozpaků, kdy třeba musím říci i, že nevím. Asi je důležité správně rozlišit okamžik, kdy už je třeba pacienta přesměrovat na lékaře? To je důležitá etická otázka a naše odpovědnost, kdy říci, ano toto můžete zkusit anebo důrazně varovat pacienta: hele s tím si nehrajte, běžte k doktorovi. Mám pocit a slyším to od pacientů, že se s nimi v některých lékárnách nebaví, že se jim pouze snaží něco prodat za každou cenu. Umění je totiž i neprodat. Umění je i vymluvit lék a získat si důvěru pacienta, aby přišel znovu a vracel se pravidelně. „Neprodám za každou cenu“ – by tedy mohlo být jakýmsi sloganem svobodného lékárenství? Ano, protože řeknu pacientovi, že není vhodné, aby si svůj zdravotní problém léčil sám a pošlu ho k lékaři. Například proto, že by měl užívat antibiotika, které mu nemůže lékárník prodat. Lékař musí určit, zda je skutečně namístě nasazení antibiotik a které konkrétně je vhodné. CENOVÁ VÁLKA S LUPIČI SVOBODY Kdo onu svobodu lékárníkům bere? Velcí hráči na trhu. Ti, kteří tady vyvolali cenovou válku. Ať už jsou to řetězce, ale i tvrdě konkurující nemocniční lékárny, u nichž je otázkou, zda mají být otevřeny i pro veřejnost. Lékárny dnes můžeme rozdělit na třetiny, podle jejich závislosti, a to na ty, které jsou v tvrdých řetězcích, virtuálních řetězcích a nezávislé lékárny. I když těch nezávislých už asi ani třetina není… Obratově rozhodně ne. Můžete tyto skupiny porovnat z hlediska svobodného výkonu povolání?

Logicky by se dalo předpokládat, že největší prostor pro svobodný výkon je v té třetí skupině nezávislých lékáren, ale pravda to určitě není. Ani v takzvaně nezávislé lékárně se nemusí lékárník cítit svobodně, protože když není majitelem anebo provozovatelem, ale je tam pouze zaměstnancem, tak na něj může majitel přenášet své ekonomické zájmy. Samozřejmě nějaký ekonomický zájem má každý, i nezávislý lékárník, tedy i já. I mně se stane, že hrozí, že by nějakému přípravku prošla doba použitelnosti, tak když přijde vhodný pacient, takový lék mu prodám. Ale musím mít zpětnou vazbu. Musím lék dát tomu pacientovi, pro něhož je vhodný, čili aby i on z něj měl prospěch. Prvotní tedy musí být ne fakt, že mi přípravek projde, ale že je vhodný pro pacienta. Bohužel tam, kde se preferuje tvrdý byznys, je to obráceně. Co to znamená pacienta – přijít do řetězcové anebo do nezávislé lékárny, kde pracuje poctivý svobodně pracující lékárník? Nechci paušalizovat v tom smyslu, že by v řetězcích nebyli kvalitní lékárníci. I tam jsou lidé, kteří své řemeslo dělají poctivě a kteří nejedou na to od kdy do kdy a za kolik. I tam jsou srdcaři, kteří se dokážou v mantinelech daných provozovatelem chovat mravně a zdravotnicky. Řekl bych ale, že možnosti mají omezenější. V řetězcích se často při školení zaměstnanců používají pojmy jako cross-selling (křížový prodej, kdy si zákazník koupí související zboží) a up-sselling (navyšovací prodej, snaha prodat dražší přípravek „vyšší“ třídy). Jak jim rozumět? Jako fintám, jak pacienta vmanipulovat do chování, kdy si z lékárny odnese, co nejvíce nakoupených přípravků, tedy i ty, které vlastně ani nepotřebuje, což je v rozporu s zdravotnickým charakterem lékárny? Neřekl bych to tak absolutně. Záleží na tom, jak se třeba právě cross-selling provádí. Dá se dělat eticky a přínosně, ale i neeticky a násilně. Buď chtějí v lékárně dosáhnout zisku za každou cenu a vnutí pacientovi i to, co nepotřebuje, anebo při rozhovoru zjišťují, co opravdu potřebuje a pak jde cross-selling, který je vhodný. Není automaticky cross-sellingem to, co hlásá jedna kolegyně na přednáškách, že jestliže přijde pacient s receptem od kožaře a má kortikoidy, tak je povinnost nabídnout něco na promaštění kůže. Já to tak nevnímám. Mohu o tom s pacientem pohovořit, když mi ukáže místo, kde je kůže suchá, tak mu něco takového mohu nabídnout, ale necpu mu to automaticky za každou cenu. Neměli bychom hovořit o cross-sellingu, ale o péči o pacienta. Nefarmaceutičtí provozovatelé se nám snaží tyto marketinkové postupy implementovat, protože farmaceuti se je ve škole neučí. Ale jsou tu důležitější věci, zejména cenová válka. Proč válka, proč tomu neříkat soutěž? To mi také namítají někteří kolegové z řetězců. Soutěž by to byla, pokud by nelikvidovala ty ostatní. Tohle je válka, protože cílem je zlikvidovat konkurenci. Jak likvidují řetězce konkurenci? Jsou silné a mají dost prostředků na reklamu, aby inzerovaly v televizi, tisku, na billboardech. Ale to platí nejen v lékárenství, ale v potravinářství, parfumerii, botách atd. Je ale správné tímto způsobem zvyšovat spotřebu léčiv? To už je etický problém. Nemyslím si, že je to dobře. Možná bych reklamu připustil u doplňků stravy, u volně prodejných léků už jsem na pochybách a zaplaťpánbůh tady ještě není dovolena reklama na předepisované přípravky, ale je jen otázkou času, kdy se i tato oblast zliberalizuje, kdy si změnu firmy prosadí. Ale cenová válka je vážnější problém, než reklama. Jak probíhá cenová válka v praxi? Cena, za kterou oni přípravek prodávají, já ani nenakoupím. U doplňků stravy a volně prodejných léků ani asi nelze chtít nějakou cenovou regulaci. I moje tak trošku liberální srdce by řeklo, že by to byl nesmysl. Co mi ale strašně vadí, jsou praktiky u doplatků a recepturních léků. Ty popírají cíl, s jakým byly doplatky zavedeny. Jejich původní smysl byl regulační, tak to také bylo vždycky proklamováno. Neměly být konkurenčním prvkem. Najednou je tu celý segment, kde si mají lidí najít nejlevnější lékárnu. Je neetické, aby pacient obíhal lékárny, kde doplatí nejméně. On přeci nerozhoduje o tom, že chce užívat lék, protože ten mu napsal jeho lékař.

Námitka vždycky zněla, že pokud se zafixují ceny a doplatky, vyjdou pacienty léky dráž… To je velký mýtus. V případě, že bude zafixována cena, nebude ani nejvyšší, ani nejnižší. Bude taková, jakou stanoví stát, nebo nějaký regulátor. Stát může říci, chybí peníze ve zdravotnictví, potřebujeme nalít peníze lékařům, tak vezmeme zase z lékáren, jako vždycky a nestanoví úhrady a ceny, které jsou nyní, ale například o deset procent nižší. Nic se nestane, pro pacienta bude situace zhruba stejná. Není pravda, že musí být nejdražší. Může to být levnější, i dražší. Stát ale musí úhrady i ceny léků nastavit způsobem, který bude právně v pořádku. Tvorba cen a úhrad musí být upravena zákonem. Když jsme ale u zákonnosti, jsou u nás regulovány položky, které ze zákona regulovány být nemají. Například léky, které mají generické varianty. V zákoně o cenách je naprosto jasně napsáno, které komodity mají být regulovány, týká se případů, kdy nelze zajistit konkurenci. V situaci, kdy tu máme rozvinutý trh generik, tak tu je cenová konkurence a není k regulaci důvod. Má být stanovena úhrada a cena může kolísat, jak chce. Náš trh s léky je vlastně přeregulovaný. Vy jste co? Lékárna Na Maninách, odpovím. A čí je to lékárna? Moje lékárna. A vy jste řetězec jakej? Žádnej, říkám. Na shledanou, loučí se paní. NEJAGRESIVNĚJŠÍ JE DR. MAX Vraťme se k cenové válce, jaké jsou její podoby, například odpouštění doplatků? Odpouštění doplatků je velmi viditelný syndrom. Nejagresivnější je v tom síť lékáren Dr. Max, která dělá akce, při nichž se tváří velice humanitárně, například, že důchodcům garantuje 50procentní slevu. Vynechejme, že je to klamavá reklama, prostě pravda to vždycky není, ale dejme tomu, že nějaké slevy poskytují a že je to legální. Mně ale vadí princip. Doplatky by neměly být různé tak, aby si pacient podle nich vybíral lékárnu. Když mně dnes přijde do lékárny paní a otevře dveře, řekne: Vy jste co? Lékárna Na Maninách, odpovím. A čí je to lékárna? Moje lékárna. A vy jste řetězec jakej? Žádnej, říkám. Na shledanou, loučí se paní. Jak ale říká klasik, nechci slevu zadarmo. Z čeho takovou nabídku řetězce financují? Máme regulaci maximálních cen a je množné jít směrem dolů, tedy cenu je možné snížit. Když lékárník nakoupí přípravek za normální cenu, má na něm menší zisk a spíše tratí. Velcí hráči pracují s takzvanou zadní marží, kdy nutí výrobce, aby jim platili za obraty. Podobně jako výrobci třeba potravin uplácejí řetězce, například supermarkety za obraty, tak tady funguje systém bonusů. Tvrdím, že je to porušení cenové regulace, protože, když řetězce nakoupí ve výsledku za polovinu, měly by stanovit cenu takovou, že vezmou cenu reálnou, za jakou nakoupily, to znamená po odečtení bonusu a z toho by se měla odvíjet jejich cenotvorba. Pak by totiž většina pacientů neměla poloviční doplatek, ale třeba by neměla žádný, a pro všechny, nejenom pro důchodce. Řetězce takto okrádají i pojišťovny. Mnohdy se totiž stává, že jsou ceny nižší, než úhrady, ale oni účtují pojišťovně plnou úhradu, protože vycházejí z normální ceny a mají tam ještě na bonusech peníze takříkajíc pro sebe. Tyto peníze používají na agresivní cenovou politiku. Na takový zpětný bonus malé lékárny nedosáhnou. Tam je hlavní zdroj zisku řetězců. Oni totiž jinak mají náklady vyšší než my. Velcí mají vyšší náklady, než ti malí? Nechci říci, že je všechno na řetězcích špatné. Mají ohromnou výhodu, zajišťují dostupnost lékárenské péče. Jedou v sobotu, neděli a dlouho do večera. To je jejich velké plus, ale tím pádem mají velké náklady. Platí velké nájemné v supermarketech. Na bonusech a dalších prebendách se jim musejí vrátit a ještě dosáhnout zisku. Zkoušeli jste o té cenové válce s řetězci mluvit? To nemá vůbec cenu, protože na tom mají založen svůj byznysplán. Zajímavé je, že by už teď s

nimi byla řeč o regulaci sítě lékáren, protože už i oni mezi sebou cítí, že mají problém. A že tato cenová válka je vlastně porušením zákona, v tom něco komora zkoušela dělat? Já si myslím, že by něco dělat měla. Když si přečtu komorový časopis, tak tam většina našich činovníků odpoví, že si nemyslí, že jde o porušení zákona. Dneska je vedení komory v jiné situaci, než bývalo za vašich časů – velkou část členů už tvoří zaměstnanci řetězců. Mění se tím jeho postoj? Možná, že ano. Nebo někteří lidé z vedení komory už mají nějaké plány do budoucna a už někam směřují a komora je jejich výtahem. Může nějak prodejní politikou řetězců trpět pacient? Víme od zaměstnanců řetězců, že mají své brandy – značky-, které musejí tlačit. Když prodávají ty správné značky, jsou odměněni, když nikoliv, jsou penalizováni. Odměna se odvíjí od toho, kolik prodají brandů a kolik prodají přípravků od firem, s nimiž mají výhodné smlouvy. Pak dochází k násilné substituci léků. Stává se, což od pacientů slyším každou chvíli, že se s nimi v řetězcové lékárně nebavili a dali jim něco jiného, než měli předepsáno a oni se mě ptají, zda je to či není to samé. To dělají všechny řetězce stejně? Dr. Max v tom vyniká. Benu je slušnější, ale to můj soukromý názor. „Jsme tady sám a už několik let prodělávám. Počítám do důchodu dny, abych to vydržel,“ říká o své lékárně Jan Horáček. JSEM TADY SÁM Když přijde řetězec na území, které chce obsadit, jak to probíhá? Obvykle tak, že navštíví majitele či provozovatele lékárny řekne mu: Koukněte se, my bychom tuto lékárnu potřebovali a udělají mu nabídku. Nevím, jak teď, ale dříve to byly slušné nabídky. Lékárník obvykle souhlasí, protože ví, co by následovalo. Když neprodá, udělají krok dvě. Jdou za majitelem nemovitosti, nabídnou mu větší nájemné. A pokud ani to nejde, například, když je lékárník zároveň majitelem nemovitosti, tak si najdou prostory někde poblíž a postaví mu naproti konkurenci. Síť žel není nijak regulována. Jak dopadla cenová válka rozpoutaná řetězci na vaši lékárnu? Přišel jsem o hodně, zejména starších, pacientů, kteří mají více doplatkových receptů a chodí teď k řetězcům. Oni si to nedovedou spočítat. Vidí slevu a vůbec jim nedochází, že když si tam pak koupí něco z volného prodeje, vyjde je nákup dráž než u mě. Tam opravdu platí „nechci slevu zadarmo“. Pokud není sleva v rámci akce a nemají jí řetězce na svých letácích, tak mají daný přípravek kolikrát dražší než já. Vnímám to úkorně. Stává se mi, že přijde pacient, načerpá ode mě informace a maže mi med kolem pusy – já k vám rád chodím, vždycky se u vás dozvím plno věcí, vy mi to hezky vysvětlíte – a pak si u mě koupí náplast. Já tedy poskytnu zdravotní službu, výkon, defacto za náplast a obrat za mne udělá řetězec. Kolik pracuje ve vaší lékárně lékárníků? Jsem tady sám. Odjakživa? Byli jsme tu tři lékárníci.

Bylo to ekonomicky neudržitelné? Ano, už i sám několik let prodělávám. Počítám do důchodu dny, abych to vydržel. Půjdete do důchodu a zhasnete? Zavřete navždy svou lékárnu? Lékárna asi skončí. Pokud by jí někdo koupil, tak aby jí utáhnul, musel by buď dělat velké baťohy (tzv. baťůžkaření je dodávání léků do ordinací lékařů, kde jsou pacientům prodávány pozn. redakce), nebo reexporty (vývoz léků určených pro Česko do zemí, kde se prodají za vyšší cenu, například do Německa – pozn redakce). Musí zkrátka dělat, něco, co není košer, jinak se neuživí. Nemluvíte jako obchodník, abyste lékárnu prodal, měl byste jí vychvalovat… Já bych se jí pokusil prodat, ale kdo by dělal lékárenství jako já, tak jí nemůže koupit. Vy jste měl ještě jednu lékárnu? Ano v Petrovicích. Odtud mě vytlačil bývalý chirurg a malý řetězec lékáren Magistra. Ten měl lékárnu na Proseku a už odtamtud mně batožil doktory z Petrovic. Lékárna byla v obecní poliklinice a obec mi na základě tlaku onoho lékaře dala soudní výpověď. První soud jsem vyhrál a druhý jsem prohrál. Jan Horáček: „Nejprve jsem doufal v zářné zítřky a v civilizované poměry. Posléze se ze mne stal pesimista a začal jsem předvídat smutné zítřky.“ MÁLO JSME KORUMPOVALI Když jste se stal v roce 1992 prvním prezidentem České lékárnické komory, tak jste byl – pokud jde o lékárenství v Česku – optimistou? To jsem si nějaký soumrak oboru nepřipouštěl, to bych do toho nešel. Myslel jsem si, že naše lékárenství bude stejně normální jako ve zbytku Evropy. Tehdy se nám líbily dva modely: francouzský nebo rakouský. Idea byla, že provozovatelem lékárny by mohl být jenom lékárník, v krajním případě obce, když by chtěly zajistit péči, samozřejmě nemocnice, případně nějaké řády. Bylo nám jasné, že jakmile bude provozovatelem laik, ať už je to fyzická nebo právnická osoba, a odpovědný lékárník bude v závislém postavení zaměstnance, ocitne se pod tlakem, aby dělal věci, které mohou být v rozporu s jeho posláním. Největší problém nastal s dělením odpovědnosti. Viděli jsme to potom na čestné radě komory, když se stal nějaký malér a povolali jsme si odpovědného lékárníka, který říkal, že za nic nemůže, že to či ono přál provozovatel a že je jenom zaměstnanec, který se bál vyhazovu. Zaměstnavatele ale před čestnou radu hnát nemůžeme. Tam se kompetence i odpovědnost drolily. Jak jste se jako komora tenkrát v raných devadesátých letech bránili? Dobře si pamatuji, jak jsem ještě v době, než platil zákon o léčivech, vysvětloval poslancům, jak může někdo přijít k lékům Kromě toho, že je předepíše lékař, nebo jde o léky volně prodejné, tak další způsob byl – pořídit si lékárnu! Oni na mě začali ječet, že chci bránit privatizaci. Snažil jsem se jim vysvětlit, že to není nic proti privatizaci, že je to jako když chce někdo řídit auto, ale nemá řidičák. Mohli zákon udělat tak, aby majitel nemohl lékárnu také provozovat, aby byl jenom majitel, aby tam byla zarážka, že nebude mluvit do provozu, ale nechtěli nám naslouchat. Měli jste vůbec šanci něco prosadit, kdybyste postupovali jinak? Všechno jsme mohli dělat jinak. Především jsme málo korumpovali, respektive jsme vůbec nekorumpovali. Možná, že kdybychom byli jiní, že bychom své zájmy prosadili. Chyběla ale především politická vůle. Když na mě poslanci ječeli, nedokázal jsem jim vysvětlit rozdíl mezi majitelstvím a provozovatelstvím ani dělení kompetencí a odpovědností. Nechápali to a dívali se na nás jako na normální obchod, neviděli za lékárnami zdravotnictví. Možná jsme také málo řvali. Možná jsme měli vzít více peněz a najmout si píáristy, kteří by to za nás vysvětlili, ale ani tak si

nejsem jist, že bychom uspěli. Někteří mladší kolegové nám vyčítají, že jsme nedělali dost. My jsme ale třeba tenkrát zavedli neblahý milión a kvůli tomu nakonec poslanci změnili zákon o hospodářské soutěži, aby se na nás v této věci vztahoval (když začala privatizace, snažila se lékárnická komora zabránit tomu, aby se lékárny dostaly do rukou „veksláků a zelinářů“, a proto požadovala za licenci od lékárníka, který chtěl pracovat pro nelékárnický subjekt, jeden milión korun – pozn. redakce). V devadesátých letech s píár uměl pracovat málokdo… Neuměli jsme to. Navíc tu byla velmi liberální nálada, trh prý vše vyřeší. Pan Klaus řekl, že neexistuje, aby tu byly „nějaké cechy“ a na komoru se díval jako na cech. Nebyl problém také v tom, že lékárníci, kromě komory, v podstatě mlčeli? Ano byl, protože je to také feminizovaný obor. Dalším faktorem je, že se mnoho lidí do soukromého sektoru nehrnulo. Hodně jich tam vehnal rozpad ústavů národního zdraví. Co takový lékárník měl dělat? Pracoval tam odjakživa a najednou měl na hlavě problém, zda privatizovat, či neprivatizovat. Spousta lidí do toho nešla, lékárnu opustili a nechali se zaměstnat. My lékárníci jsme podnikat zpočátku neuměli, nebyli jsme připraveni. Docházelo k případům, kdy si támhle někde na vesnici nějaké holky myslely, že to, co mají v kase je zisk a nechápaly, co je obrat a taky špatně dopadly. Časem vás tedy nadšení opustilo? Nejprve jsem doufal v zářné zítřky a v civilizované poměry. Postupem času jsem viděl, jak je snaha omezit pravomoci komory, nabourat monopol lékárníků, o němž jsem stále slyšel, jak je nemravný. Namítal jsem, že je to jako monopol chirurgů, ti jsou také jediní, kdo smí řezat do lidí. Ale nepochodil jsem. Prý je lékárenství jenom kšeft a byznys. Ano, patřila k němu vždycky i obchodní stránka, ale oni viděli jenom ji. My zase více tu zdravotnickou. Posléze se ze mne stal pesimista a začal jsem předvídat smutné zítřky. Říkal jsem, že když nebudou lékárny vlastnit lékárníci, za chvíli nastoupí řetězce. Nepřišly hned, ale pak došlo ke zvratu a pak už se rozjely a už to nikdo nezvrátí. Proto jsem poté vyzval lékárníky, aby sami provozovali třeba malé řetězce, protože, když ne oni, chytne se toho někdo jiný. Byl jsem napaden, že jsem předtím hlásal něco jiného, že jsem otočil. Jenže já jsem viděl, kam jde vývoj. ODMĚNA ZA VÝKON? POPLATKY VARUJÍ Co se dá dnes udělat pro zachování zbytku zdravotnické povahy lékárnického povolání? Nevrátíme úpravu vlastnictví ani podmínku, že jednu lékárnu smí provozovat jeden lékárník. Daly by se ale zcivilizovat úhrady a ceny. Tak, aby u léků na recept neprobíhala cenová a úhradová válka. Strašně totiž poškozuje lékárníky v očích veřejnosti. Ten, kdo má normální ceny je za zloděje. Více nás poškodila už jen kampaň Davida Ratha, když byl ministrem zdravotnictví. Hrál na nejnižší pudy a dodnes jeho stopa přetrvává. Lidé například stále poukazují na počet lékáren. Ano je jich více, ale že dříve byla jedna a pracovalo v ní deset lékárníků a teď je jich deset, ale s jedním lékárníkem a že dříve stály fronty a nyní nestojí, už nevidí. Také bylo méně ordinací, méně nemocnic, méně lékařů. Může současný stav změnit zavedení odměny za výkony lékárníků? Nejsem příznivec samospasitelnosti výkonů. Všechno tkví v detailu. Nezáleží to na samotném výkonu, ale na jeho nastavení. Máme zkušenosti z 30korunových poplatků. Marně jsem tenkrát přesvědčoval pana ministra Julínka, že se stanou předmětem konkurenčního boje a marně jsem mu říkal, aby se vybíraly tam, kde vznikají, tedy u lékařů při preskripci, kdy se určuje, zda lék pacient potřebuje nebo nepotřebuje. Nedal si říci. Dopadlo to tak, jak jsme čekali. Stal se z nich konkurenční prvek. 30korunové poplatky, byly vlastně odměnou za výkon. Tak to také bylo trochu myšleno, že poplatky ukáží, že lékárník poskytuje nějako službu, která má nějakou finanční hodnotu a pacient měl platiti 30 korun jako marginální část z této hodnoty. A jak tento v podstatě výkon dopadl? Když se nyní poplatky rušily, tak místo 30 korun, které nám

slíbili, jsme dostali 12 a ještě k tomu z nich platíme DPH. Máme tu tedy příklad, jak může katastrofálně dopadnout nastavení výkonů. Jedinou výhodou oněch současných 12 korun, které platí pojišťovny je, že zatím nemohou být předmětem soutěže. Máme ještě jednu věc, která je výkonům podobná, totiž taxu laborum. Nyní se mi jeví docela dobrá, nestěžuji si na ní. Předtím, než vyjednalo Grémium majitelů lékáren změnu, byla hanebná. Dnes obnáší alespoň trochu pracnost přípravy a blíží se realitě ohodnocení práce lékárníka, nebo jeho asistenta. Vychází se tam i z časových hodnot, jak dlouho která příprava trvá, jaké znamená úsilí. To je také příklad výkonu. NA DŮCHOD SE STRAŠNĚ TĚŠÍM Lékárník, který se těší na důchod, i když je mu trochu smutno. Když žijeme v době soumraku lékárenství, tak přepokládám, že nikdo z potomků obor nedělá? Já mám syna lékárníka! Jde do Německa. Intenzivně se učí jazyk, pracuje na tom. Moje bývalá paní je také lékárnice, ale je v jiné situaci. Působí na vesnici. Tam není konkurence a lidé se nedívají, zda jsou léky za rohem levnější. Vědí, že se jim nevyplatí jet do města pro nějaký nižší doplatek. Ne, že by ho rádi nevyužili, když už se do města vypraví, tak si v Kauflandu nakoupí. Lékárny na vesnicích, které na tom byly špatně, už zanikly. Ty, které se udržely, jsou na tom lépe, než mnohé malé lékárny ve městech, které živoří pod tlakem řetězců. Až zavřete lékárnu a půjdete do důchodu, čemu se budete věnovat? Možná bych pro někoho pracoval, vypomáhal na nějaký kratší úvazek. Jinak mám co dělat. Dceru mám na Kypru, teď si dovolím tam jet na deset dní, tak bych tam třeba pobyl dva měsíce. Mám zahrádku, chodím na houby, jsem ještě pořád trochu fit, takže jsem schopen jezdit na kole. Jsem diabetik, mněl bych se hýbat, zhubnout. Pořád si říkám, až budu v důchodu, přestanu užívat metformin, protože všechno vyšlapu, což je asi iluze. Na důchod se ale strašně těším. Tomáš Cikrt Foto. autor 11. 4. 2016

URL| http://www.zdravotnickydenik.cz/2016/04/jak-lekarnici-prichazeji-o-svobodu/

Zemědělec Sněm řešil krizi odvětví 11.4.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Delegáti 24. sněmu Agrární komory ČR, který proběhl v samotném úvodu letošních zemědělských veletrhů na brněnském výstavišti, jednali především o krizi v živočišné výrobě, kritizovali pomalou realizaci podpůrných opatření a vyjádřili jednoznačný nesouhlas s výší i s navrhovaným rozdělením kompenzací za škody způsobené loňským suchem. Současně vyzvali k jednání o zrušení sankcí proti Rusku a k přijetí opatření na zastavení rostoucích dovozů, zejména živočišných komodit. Letošní rok bude pro mnohé zemědělské podniky zlomový, uvedl na sněmu komory její prezident Miroslav Toman. Vážná je podle něj situace zejména v produkci mléka a vepřového masa.

Zemědělci se potýkají s dopady ruských sankcí i ostrou konkurencí ze zahraničí, loňský rok mnozí proto hodnotí negativně. Právě kvůli dovozu uvažují velké podniky o rušení chovu prasat. Zemědělci podle Tomana potřebují vidět „světlo na konci tunelu“. Žádají vládu a ministerstvo zemědělství o řadu podpůrných opatření. „Nelze donekonečna žít v přesvědčení, že jednou bude lépe,“ uvedl prezident komory. Vládou schválené kompenzace škod způsobených loňským suchem označil sněm za nedostatečné a postavil se i proti mechanismu jejich rozdělování, který umožní kompenzace krátit velkým podnikům. Ministr zemědělství Marian Jurečka podle vlastních slov výhrady vnímá a je připraven dále se zemědělci diskutovat. Požádal však o strpení, neboť chce nejprve počkat na to, kolik se nakonec sejde žádostí a zda vůbec bude nutné krátit velkým podnikům náhrady. Jurečka se domnívá, že o kompenzace požádá méně zemědělců než původně očekávaných sedm tisíc. „Myslím, že číslo reálně bude nižší,“ konstatoval ministr. (Pokračování na str. 3) Sněm řešil ... (Dokončení ze str. 1) Podle Tomana loňské sucho způsobilo zemědělcům škody za tři miliardy korun. I proto pokládá vládou stanovenou částku za nedostatečnou. „Některé sektory na odškodnění velmi obtížně dosáhnou, zejména chmelaři,“ uvedl k podmínkám odškodnění. Komora také hodlá apelovat na představitele Evropské unie, aby začali s Ruskem jednat o perspektivním ukončení sankcí. Zemědělství by se podle Tomana nemělo stát rukojmím v politických přestřelkách. „Zemědělci neprodávají zbraně, ale potraviny,“ řekl prezident. Když jde o zemědělství, nemělo by se podle něj řešit, „kdo a kde jakou vlajku vyvěšuje“. Když Evropská komise zemědělcům nevyhoví, budou požadovat další kompenzace, zdůraznil. Podle závěrečného usnesení sněmu loni se podnikatelský důchod zemědělců meziročně snížil o 27 procent. Navíc celý tento důchod a část nákladů však kryjí evropské a národní dotace. Podle komory se sice snižuje záporné saldo agrárního zahraničního obchodu, zůstávají však vysoké dovozy vepřového masa, vajec, sýrů, ovoce a zeleniny. Dovážejí se zejména zpracované produkty, naopak převažuje vývoz prvotních surovin. Komora tedy žádá vládu, aby se zabývala konkurenceschopností českého zemědělství i potravinářství a zvážila snížení daně z přidané hodnoty u potravin na deset procent. Poslance Parlamentu ČR pak sněm vyzval ke schválení novely veterinárního zákona tak, „aby měl chovatel možnost aplikovat sám některá léčiva a mohl provádět některé drobné veterinární úkony, včetně možnosti zaměstnávání veterinárních lékařů“. Dalším požadavkem bylo zavedení licencí na prodej vína. Ministra zemědělství pak žádá sněm, aby mimo jiné prosazoval koncepční řešení v odvětví mléka a vepřového masa na evropské úrovni, například zvýšení intervenčních cen, zavedení exportních dotací či zařazení prasat mezi tzv. citlivé komodity. Na národní úrovni má urychlit realizaci mimořádných opatření k pomoci ohrožených odvětví. Dalšími požadavky bylo vytvoření tzv. marketingového fondu, nebo dokončení prací na generelu vodního hospodářství státu. Delegáti také vyzvali ministra, aby pozastavil projednávání novely zákona o myslivosti do doby schválení koncepce rozvoje myslivosti v ČR. „Teprve až na základě dosažení celospolečenského konsensu v této koncepci lze vytvořit dlouhodobě platnou právní úpravu myslivosti,“ konstatuje usnesení. Foto popis| Kromě prezidenta Miroslava Tomana (zleva), se 24. sněmu Agrární komory ČR na brněnském výstavišti zúčastnili i ministr zemědělství Marian Jurečka a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Rozhovor týdne s Janem Velebou, senátorem 11.4.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

* Jak se jako bývalý dlouholetý prezident Agrární komory ČR díváte na současnou situaci v našem zemědělství? Bohužel po třech čtyřech letech, které byly pro naše zemědělství úspěšné a zemědělci začali investovat a nakupovat půdu, došlo souběhem několika negativních faktorů k výraznému poklesu farmářských cen hlavních komodit živočišné i rostlinné výroby. Šlo především o reakci Ruska na embargo ze strany Evropské unie a také o zrušení mléčných kvót. Ruské protisankce totiž znamenaly, že jsme se ze dne na den ocitli v situaci, kdy například jen pro export sýrů z Evropské unie zmizelo odbytiště, jež se na něm podílelo z 36 procent. Domníval jsem se, že u mléka a mléčných výrobků může nastat zlom tím, že budou protiruské sankce zrušeny, protože tyto tendence měli někteří francouzští a němečtí politici, ale tahle naděje se rozplynula. Nejde však jenom o mléko. Může se totiž stát, že se současná, řekněme resuscitace českého zemědělství, kdy u nás před dvěma lety konečně přestala klesat živočišná produkce, prohospodaří a že současný vývoj může znovu zemědělství negativně zasáhnout a způsobit další redukci jeho rozměru. Proto je třeba tyto tendence včas zastavit a vývoj zvrátit. * Ministerstvo zemědělství už přijalo určitá opatření, co by měl podle vás stát ještě udělat? Stát toho zatím dělá pro řešení současné krize v odvětví velmi málo. I když oceňuji některé kroky vlády, jako například prosazení zákona o významné tržní síle, stále to nestačí. Opatření ministerstva zemědělství na podporu živočišné výroby sice mají určitý význam, ale souhlasím s prezidentem agrární komory Miroslavem Tomanem, že jejich realizace trvá příliš dlouho. Zde by měl být přístup úřadu výrazně operativnější. Navíc, když jsem si na sněmu komory vyslechl, jak hodlá vláda kompenzovat zemědělcům škody za sucho, zůstává mi nad tím rozum stát. Pokud jde konkrétně o živočišné komodity, stát by měl dnes především iniciativně hledat nové trhy. Zejména směrem na východ. Osobně jsem udiven, že když tady byl minulý týden čínský prezident, nikde jsem se nedozvěděl, že by byl ze strany ministra zemědělství učiněn pokus o schůzku s čínskými podnikateli, kteří prezidenta doprovázeli, aby s nimi diskutoval nějaké možnosti odbytu například českých mléčných výrobků. * U několika našich zastupitelských úřadů již působí tzv. agrární diplomati, kteří by měli pomoci s odbytem tuzemské produkce, domníváte se, že to nestačí? Agrární diplomaté samozřejmě mají svůj význam, ale jejich práce se může projevit až po určité době. Navíc jsou to „jenom“ diplomaté, kteří vyhledávají a zjišťují obchodní možnosti v dané zemi. Role ministra, předsedy vlády či jiných čelných politiků, pokud by se do této aktivity zapojili, však může být daleko účinnější. * Kam může situace v odvětví směřovat v následujícím období? Pokud bude současný krizový vývoj v zemědělství pokračovat, nastanou v odvětví výrazné změny. Krizi totiž podle mého názoru přežijí pouze ti největší a ti, kteří mají diverzifikovanou výrobu a tedy zdroje příjmů i mimo zemědělství. Pokračování současného vývoje mohou přežít i ti nejmenší, kteří farmu zvládnou sami se svojí rodinou. Středních podniků však zřejmě bude ubývat. Pokračování krize pak může vést k dalšímu zjednodušování výroby, tedy k další redukci stád hovězího dobytka, prasat i drůbeže, ke snížení počtu pracovních míst, nižší soběstačnosti země a také ke zvětšování zemědělských podniků. Nemyslím si, že to je ten správný směr. Pravděpodobně to totiž bude také znamenat, že mnoho zemědělských firem bude nuceno situaci nějakým způsobem zásadně řešit a některé mohou následně přejít z rukou zemědělců do vlastnictví majitelů velkých kapitálových skupin. Spolu s tím se také pomalu proměňuje i náš venkov, který postupně ztrácí svoje původní poslání, kterým vždy byla především produkce potravin. Foto popis|

Zvýhodní členy družstev 11.4.2016


Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V podzimním dotačním kole Programu rozvoje venkova (PRV) hodlá ministerstvo zemědělství přerozdělit více než 4,6 miliardy korun a zároveň chce zvýhodnit ty zájemce, kteří se spojí do odbytových družstev. Informoval o tom minulý týden náměstek ministra zemědělství pro sekci komodit, výzkumu a poradenství Jiří Šír. Podle jeho slov by mělo jít například o pěstitele řepky nebo obilnin. „Nyní je ve vnitřním připomínkovém řízení návrh nařízení vlády o sdružování do organizací producentů, které budou uznány Státním zemědělským intervenčním fondem,“ uvedl Šír. Zemědělci by podle něj měli zakládat družstva i v jiných oborech než klasicky u produkce mléka. V květnu začne ministerstvo přijímat žádosti o dotace v jarním kole Programu rozvoje venkova, v němž bude chtít přerozdělit celkem 2,3 miliardy korun. Největší část, téměř 700 milionů korun, by měla jít na podporu investičních nezemědělských aktivit. Půjde například o stavební obnovu pivovarů, truhlářských dílen nebo maloobchodních prodejen. Bude to již druhá výzva programu, první ministerstvo zemědělství vyhlásilo loni a zemědělcům, potravinářům a lesníkům v prvním kole přerozdělilo 7,5 miliardy korun. Nejvíce peněz šlo do živočišné výroby. Celkem budou moci zemědělci do roku 2020 z Programu rozvoje venkova čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek představují evropské zdroje. Pokud jde o rozdělení peněz v podzimním kole letošního roku, nejvíce – téměř 2,55 miliardy korun, půjde do zemědělských podniků na podporu investic. Přes 756 milionů korun má podpořit zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Dalších 547 milionů korun by mělo podpořit vývoj nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Pro hospodaření v lesích, konkrétně na lesní techniku, technologie a infrastrukturu je v programu určeno celkem téměř 520 milionů korun. Zbývajících zhruba 272 milionů korun je pak vyčleněno pro čtyři další dotační tituly. Ministerstvo chce také podpořit investice potravinářských podniků do zpracovatelských kapacit. Podle Kamila Bílka z MZe je třeba klást důraz na to, aby se v Česku vyráběly potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Jako příklad uvedl mlékárenský průmysl. Ač je totiž ČR soběstačná ze 130 procent v produkci mléka, saldo zahraničního obchodu je záporné a činí tři miliardy korun kvůli velkému dovozu tvarohu a sýrů. „Přitom u komodit, u nichž je soběstačnost pod sto procenty, je únik přidané hodnoty ještě vyšší,“ uvedl Bílek. Týká se to nejvíce vepřového masa, u něhož je soběstačnost 55 procent, či drůbežího masa. Proto chystá ministerstvo podporu rozvoje zpracovatelských kapacit. „Některá podpůrná opatření už se podařilo spustit a některá se chystají. Podpora živočišné výroby z národních zdrojů v posledních třech letech roste. Zatímco v roce 2014 to bylo 1,2 miliardy korun, loni 1,6 a letos to bude 1,9 miliardy,“ řekl Bílek. Souběžně s podporou investic do zpracovatelského průmyslu je dlouhodobější snaha dostat se v některých komoditách na hranici soběstačnosti. Vedle vepřového a drůbeže například také v produkci ovoce, zeleniny či brambor. U cukrové řepy a u výroby cukru bude snaha udržet stávající produkci do roku 2030. „Chystáme na ministerstvu také vznik marketingového fondu, jehož cílem je rozvíjet u spotřebitele vztah k českým potravinám a také propagace českých potravin v zahraničí,“ uvedl Bílek. *** Klíčové informace V květnu začne MZe přijímat žádosti o dotace v jarním kole PRV, v němž bude chtít přerozdělit celkem 2,3 mld. Kč. V podzimním kole PRV chce MZe rozdělit více než 4,6 mld. Kč. Celkem budou moci zemědělci do roku 2020 z PRV čerpat téměř 97 mld. Kč.

Koncepce výzkumu, vývoje a inovací 11.4.2016

Zemědělec str. 6 Publicistika Ing. Jiří Šír Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Na zemědělský výzkum je v dnešní době kladen velký důraz, a to především v souvislosti se stále se zvyšujícím počtem obyvatel a tím rostoucími nároky na produkci potravin a jejich bezpečnost. Globálně je věnována pozornost především zajištění trvalé udržitelnosti využívání přírodních zdrojů i trvalé udržitelnosti celých zemědělských systémů, včetně problematiky ochrany životního prostředí, hospodaření s vodou, úrodnosti půd, zdravotního stavu zvířat a rostlin, využívání vedlejších zemědělských produktů a uchování genetických zdrojů. Základním koncepčním dokumentem, kterým se doposud řídil zemědělský výzkum a vývoj, byla Koncepce zemědělského aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2015, která vycházela z potřeb, znalostí a dokumentů platných v době svého vzniku v roce 2008. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací však od té doby došlo k celé řadě významných změn, které byly zohledněny při přípravě nové koncepce: Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2016– 2022 (dále jen Koncepce). Cílem Koncepce je vytvoření a zachování trvale udržitelného zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství při zachování produkčních i mimoprodukčních funkcí. Pro naplnění poslání a vize Koncepce byly definovány tři klíčové oblasti, a to udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, udržitelné zemědělství a lesnictví a udržitelná produkce potravin, v jejichž rámci se s různou vahou uplatní celkem devět výzkumných směrů: půda, voda, biodiverzita, lesnictví a navazující odvětví, rostlinná produkce a rostlinolékařství, živočišná produkce a veterinární medicína, produkce potravin, zemědělská technika a bioekonomie. Zemědělský výzkum by měl sloužit nejen k rozvoji poznání v dané problematice, ale především k tvorbě aplikovaných a prakticky využitelných výsledků. Dobrým předpokladem splnění cílů definovaných Koncepcí je kvalitní úroveň výzkumných institucí v ČR a velký rozsah prováděných výzkumných aktivit. Zemědělskou problematikou se zabývají jak veřejné výzkumné instituce resortu, privátní výzkumné instituce, tak i zemědělské univerzity a některé ústavy Akademie věd ČR. Pro efektivní využívání finančních prostředků investovaných do výzkumu je v prvé řadě nezbytné vytvořit optimální podmínky k podpoře kvalitních vědeckých týmů a stanovit přesně definovaná výzkumná témata reflektující nejen světové dění, ale i potřeby praxe v České republice, což je hlavním posláním nové Koncepce. Tak jako je v současné době připravována nová národní metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů, tak i v rámci implementace Koncepce chceme zlepšit hodnocení resortních výzkumných organizací a více je motivovat k tvorbě vysoce kvalitních výsledků. V rámci implementace Koncepce bude hodnocena kvalita a rozsah vědecko-výzkumné činnosti organizací a bude podpořeno jejich směřování tak, aby výsledky výzkumu vhodně rozvíjely vědomostní základnu zemědělského výzkumu a především vhodně cílily přímo na potřeby praxe. Dalším krokem by mělo být propojení výzkumných aktivit resortních organizací s neresortními výzkumnými organizacemi zabývajícími se zemědělským výzkumem (soukromé výzkumné instituce, vysoké školy, státní instituce, podniky) a podpoření jejich efektivní spolupráce. Pozitivně chceme motivovat výzkumné organizace v začlenění do národních i evropských výzkumných struktur a umožnit tak řešení i těch nejnáročnějších vědecko-výzkumných úkolů. Zásadní oblastí, které bude při plnění Koncepce věnována mimořádná pozornost, bude podpora transferu výsledků výzkumu a vývoje k uživatelům a jejich využívání v praxi. Ministerstvo zemědělství má zájem, aby výsledky zemědělského výzkumu maximálně pomáhaly českému zemědělství, zejména v posilování jeho konkurenceschopnosti. Financování zemědělského výzkumu Financování zemědělského výzkumu probíhá v několika oblastech. V oblasti institucionální podpory se jedná o prostředky na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, které v rámci podpory zemědělského výzkumu mohou poskytovat kromě Ministerstva zemědělství i další poskytovatelé, mezi něž patří MŠMT či Akademie věd ČR.

Ministerstvo zemědělství poskytuje institucionální podporu celkem dvaceti výzkumným organizacím, z toho sedmi resortním veřejným výzkumným institucím, dvěma resortním příspěvkovým organizacím a jedenácti soukromým výzkumným organizacím. Institucionální podpora soukromým výzkumným organizacím je z Ministerstva zemědělství poskytována od roku 2011, resp. u části výzkumných organizací od roku 2012, v návaznosti na schválenou reformu systému výzkumu a vývoje v České republice z roku 2008. V letošním roce bylo z Ministerstva zemědělství na rozvoj výzkumných organizací rozděleno asi 391 milionů korun. V následujících letech je předpokládán postupný nárůst těchto výdajů, například v roce 2017 na 447 milionů korun. Podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací je poskytována na základě zhodnocení jimi dosažených výsledků prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Prostředky na rozvoj výzkumných organizací nejsou vázány na konkrétní činnosti výzkumu a vývoje, a tak mají výzkumné organizace relativně svobodné rozhodování, jakým způsobem tyto prostředky vynaloží v rámci svých činností ve výzkumu a vývoji. Druhou oblastí je poskytování účelové podpory formou projektů a grantů. Zemědělsky orientovaný výzkum může být uplatněn jednak v rámci veřejných soutěží Ministerstva zemědělství, jednak rovněž v rámci podpory dalších poskytovatelů, např. Technologické agentury ČR, Grantové agentury ČR, MŠMT a dalších. Převážná většina projektů zabývajících se výzkumem v agrární oblasti je však podporována z Národní agentury pro zemědělský výzkum, která je organizačně začleněna do struktury Ministerstva zemědělství. Další oblastí možnosti financování zemědělského výzkumu a vývoje jsou evropské strukturální fondy a prostředky ze smluvního výzkumu, v jehož rámci je prováděn výzkum realizovaný výzkumnými organizacemi pro zemědělskou a potravinářskou praxi. Vzhledem k významu výzkumu v agrární oblasti pro celou společnost a v souvislosti s naléhavými výzkumnými úkoly, které stojí před vyřešením na straně výzkumné obce, se bude Ministerstvo zemědělství snažit průběžně navyšovat rozpočet kapitoly v oblasti výzkumu – z letošního rozpočtu v celkové výši asi 859 milionů na 986 milionů korun v roce 2020. Základní podmínkou bude efektivní investování vynaložených prostředků do agrárního výzkumu tak, aby přinášel výsledky aktuálně využitelné pro rozvoj agrárního sektoru v České republice s cílem přispět k rozvoji českého zemědělství, lesnictví a potravinářství. Foto popis| Jednou ze tří klíčových oblastí Koncepce výzkumu, vývoje a inovací MZe na léta 2016– 2022 je udržitelné hospodaření s přírodními zdroji Foto autor| Foto Jana Slabá, Jan Řezáč O autorovi| Ing. Jiří Šír, náměstek sekce komodit výzkumu a poradenství MZe

Stát by měl chránit trh před dovozy 11.4.2016

Zemědělec str. 7 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V rámci letošních zemědělských veletrhů proběhla na brněnském výstavišti řada přednášek a diskusí věnovaných nejrůznějším tématům, jimiž žije naše zemědělství. Jedním z míst, kde se mohli návštěvníci Techagra dozvědět něco nového a kde mohli svoje názor y prodiskutovat s politiky i zemědělskými odborníky, byl pavilon H, v němž byla umístěna rozlehlá expozice společnosti Agrofert Holding. Právě zde probíhala každý veletržní den tzv. Agrofert fóra, kde byl jedním z prvních diskutujících i místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Hned v úvodu svého vystoupení Babiš odmítl diskutovat o přístupu vlády k zemědělství s poukazem na svůj střet zájmů, z něhož ho, podle jeho slov, novináři obviňují. Nicméně konstatoval, že si toto odvětví i přes současné problémy u nás vede dobře. Na dotaz našeho listu, proč vláda při stanovení pravidel pro rozdělení kompenzací za škody způsobení loňským suchem zvýhodnila nejmenší zemědělské podniky na úkor podniků středních a velkých, ministr uvedl, že se jednání kabinetu v tomto bodě neúčastnil právě kvůli možnému střetu zájmů, a s poukazem na to, že nezná detaily tohoto rozhodnutí, odmítl rozhodnutí vlády

komentovat. Současně však vyjádřil podiv nad tím, že ministerstvo zemědělství vyhlásilo tendr na propagaci značky Klasa v celkové hodnotě téměř za 300 milionů korun, v němž zvítězily minulý týden čtyři agentury. „Nevím, za co jsou tyhle peníze, ani kdo to všechno potřebuje. Myslím, že tyto peníze by měli dostat spíš zemědělci než agentury, protože na ochutnávky dávat 300 milionů, a to ještě mimo prostor v médiích, je celkem dost. Já teď soutěžím zakázku na reklamu v médiích pro elektronickou evidenci tržeb. To bude kampaň na půl roku a myslím, že jsme to vysoutěžili někde kolem 30 milionů korun,“ řekl Babiš. Ministr financí ve svém vystoupení především hodnotil své dvouleté působení ve vládě. Konstatoval mimo jiné, že jen za první čtvrtletí letošního roku byl přebytek státního rozpočtu rekordní, a to 43,6 miliardy korun, a dluh státu se ke konci roku 2015 snížil o deset miliard korun. Podle jeho slov je tak Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí v Evropě. „Já řídím resort financí jako firmu, stát není samozřejmě firma, ale je to velká škoda. Právě rodinné firmy by měly být základem podnikání a základem státu,“ řekl ministr. Babiš také kritizoval snadný přístup zemědělských komodit vyráběných v zahraničí na náš trh. Podle jeho slov se má každý stát postarat o bezpečnost svých lidí a má „být schopen je nakrmit“, což v minulosti naši politici podcenili. A je třeba tuzemský trh bránit před dovozy, pokud to nepůjde jinak, třeba i netarifními překážkami. Pokud jde o možnost snížit DPH u potravin na úroveň srovnatelnou se sousedními státy, uvedl ministr, že by to pro státní rozpočet nebyl zásadní problém, nicméně vyjádřil určité pochybnosti o tom, že snížení této daně automaticky přinese pokles cen potravin. „My jsme například snížili DPH u léků a jejich cena se nezměnila, takže tyto peníze zůstaly u výrobců a distributorů léků,“ vysvětlil Babiš. Legislativa je základ Druhým diskutujícím toho dne na Agrofert fóru byl předseda zemědělského výboru poslanecké sněmovny Jaroslav Faltýnek, který ve svém vystoupení shrnul aktivity sněmovního výboru za poslední dva roky. Z legislativních aktivit výboru připomněl novelu zákona o potravinách, k níž došlo po deseti letech. Dalším důležitým schváleným zákonem byl podle jeho slov zákon o vynětí zemědělského půdního fondu, kde, jak řekl, museli poslanci najít kompromis mezi tím, aby bylo možné v České republice nadále stavět a mezi ochranou zemědělské půdy. Faltýnek mimo jiné uvedl, že v současné době je před sněmovnou projednání a schválení vinařského zákona, který by měl mimo jiné zabránit falšování vína, a novela zákona o prodeji státní půdy, v níž se bude řešit i možnost předkupního práva pro zemědělce, kteří na půdě hospodaří. „Chceme podporovat ty zemědělce, bez ohledu na velikost a právní formu jejich podniků, kteří vytvářejí nějakou přidanou hodnotu, zaměstnávají lidi a vykazují nějakou produkci,“ řekl Faltýnek s tím, že nejvíc pracovních sil váže právě živočišná výroba. Podle jeho slov je cílem současné vládní koalice návrat naší země k soběstačnosti v základních komoditách. Dotace nejen pro velké Viceprezident Agrární komory ČR Bohuslav Belada připomněl ve svém vystoupení na Agrofert fóru investiční dotace v prvním kole programu rozvoje venkova (PRV), které proběhlo ve druhé polovině loňského roku. Podle jeho slov bylo celkem požádáno o podporu investic zhruba za 18 miliard korun, což by představovalo dotace ve výši téměř osm miliard korun. Schváleny však byly podpory pouze za necelých 4,7 miliardy korun na investice v hodnotě o něco přesahující deset miliard korun. Belada popřel, že by v tomto kole PRV byly preferovány požadavky větších podniků před těmi menšími. „Projekty do jednoho milionu ani celou alokaci nevyčerpaly a u projektů do pěti milionů byly schváleny všechny. Převis byl u projektů nad pět milionů korun, kde bylo schváleno jen 40 procent projektů,“ řekl Belada. V rámci druhého kola PRV má letos ministerstvo zemědělství přichystáno v dotačním programu na podporu mladých začínajících zemědělců podle Belady 337 milionů korun. Přihlásit se mohou ti, kterým je méně než 41 let a nehospodaří déle než dva roky. Belada je přesvědčen, že jde o úspěšný program, který každoročně pomůže se začátkem zemědělského podnikání několika desítkám farmářů.

„Máme sice nálepku těch, kteří podporují velké podniky, ale toto je jeden z příkladů, které pomáhají těm menším,“ řekl. Dalšími podmínkami jsou totiž velikostní omezení. Žadatel musí spadat do kategorie mikropodniků či středních podniků, takže nesmí mít více než 50 zaměstnanců. Nově však také musí mít minimální výměru pozemků či minimální množství hospodářských zvířat. Velikost závisí na pěstovaných plodinách či chovaných zvířatech. „Jsme rádi, že se toto pravidlo zavedlo, protože v minulosti to mohli někteří zneužívat a dosáhli na dotaci třeba s jediným hektarem pole,“ řekl Belada. Maximální výše podpory je 45 tisíc eur (1,2 milionu Kč). Část dostane zemědělec hned a část dostává postupně. „Obvykle je více zájemců než peněz, takže zvýhodněni jsou ti, kteří investují do živočišné výroby nebo do citlivých rostlinných komodit a také ti, kteří investují další peníze. Zájemce se také zavazuje, že bude dále hospodařit. Většina těch, kteří dotaci v minulých letech použili, hospodaří dodnes,“ uvedl viceprezident agrární komory. Nejtěžší úkol v začátcích zemědělského podnikání je podle jeho slov dostat se k půdě. „Lze si ji koupit, ale cena je vysoká a asi nikdo dnes nemá peníze na to, aby si koupil sto hektarů. Samozřejmě existují finanční skupiny, které berou půdu jako investici. Proto lze říct, že mezi novými zemědělci jsou jak nadšenci, zpravidla potomci sedláků, tak i finanční skupiny. Také je samozřejmě možné si půdu pronajmout,“ řekl Belada. Mladí zemědělci však stále scházejí, řada z těch současných je před důchodem či v důchodovém věku a nemají nástupce. „Je potřeba mladým lidem říct, že zemědělství je perspektivní obor, protože jídlo potřebuje každý. Jsou v něm nové technologie, navíc je to obor spojený s přírodou. Dřív jsme si stěžovali, jak je na tom zemědělství špatně, a nebyla to dobrá reklama,“ konstatoval Belada. V souvislosti s tím také viceprezident zmínil nový dotační titul, který podporuje vývoj nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě a na který je vyčleněno zhruba 205 milionů korun. Na rozdíl od podpory běžných investic musí být ui žádosti o tuto dotaci prokázána spolupráce například vysokou školou či výzkumným ústavem, který se danou inovací zabývá. V závěru svého vystoupení ještě Belada konkretizoval podmínky, za nichž mají být vypláceny kompenzace škod způsobených suchem u jednotlivých plodin a předběžně uvedl kraje, kterých by se mohlo odškodnění týkat. Foto popis| Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (zprava), viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada a předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Faltýnek patřili k prvním diskutujícím na Agrofert fóru Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Další regionální potraviny Jihomoravského kraje vyhlášeny 11.4.2016

Zemědělec str. 9 Evropská unie (fia, opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Celkem devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Jihomoravského kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2016. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 183 produktů od 54 výrobců. Podle Jaromíra Musila z Regionální agrární komory přihlásili výrobci o třetinu více potravin než loni a nejvíce v historii. Certifikáty byly oceněným výrobcům při slavnostním zahájení brněnského veletrhu Tech agro. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 64 produktů z kategorie pekařských výrobků. Jak informovala tisková mluvčí Státního zemědělského a intervenčního fondu Vladimíra Nováková, v nejsilněji zastoupené kategorii zvítězil na jižní Moravě Drnovský koláč, který se prodává v cukrářství U Floriánka v Drnovicích na Blanensku. Mezi masnými výrobky uspěl Špek od Hakalíka z Lanžhota, u konzervovaných masných výrobků byla nejlepší Moravská pečínka z Patrie Kobylí. Mezi sýry uspěl Čerstvý sýr letní směs od Lenky Klíčové ze Znojma. Označení Regionální potravina může nést i kozí mléko Sedlák od Evy Sedlákové ze Šošůvky. Vítěznou cukrovinku Máničku přihlásila Zdeňka Jánská z Vyškova, mezi ovocem a zeleninou uspěl Jahodový extra džem od Jany Kučerové z Brna-Slatiny. V kategorii nápojů byl nejlepší vinný mošt Pálava od Magdaleny Válkové ze Strážovic. V kategorii ostatní letos porota vybrala Dýňový olej lisovaný za studena od Radka Bartoše z Lanžhota. Nováková připomněla, že výrobky hodnotily dvě

osmičlenné komise tvořené zástupci ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond.

Z jednání představenstva 11.4.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Ing. Jiří Felčárek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V rámci příprav XXIV. sněmu Agrární komory ČR a zároveň v návaznosti na mezinárodní komplex veletrhů se 2. dubna v Brně konalo jednání představenstva a dozorčí rady komory. V úvodu jednání podepsal prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman a ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová dohodu o vzájemné spolupráci mezi Agrární komorou České republiky a Státním pozemkovým úřadem. Je zaměřena na podporu činností k ochraně půdy, k řešení pozemkových úprav, vody v krajině, k ekologické stabilitě, ale i ke stabilizaci venkova jako celku. Dohoda posiluje vzájemné partnerství a zavazuje obě strany k prohloubení a zintenzivnění aktivit při konzultaci záměrů, přípravě legislativy, činnosti pracovních skupin, řešení problémů praxe – zemědělců, lesníků a obcí, i pokračující spolupráce na projektu Generel vodního hospodářství krajiny České republiky. Podpora musí být rychlá Miroslav Toman ve svém vystoupení zhodnotil vývoj agrárního sektoru a proběhlá jednání zaměřená na aktuální i koncepční pomoc směrovanou do zemědělství i zpracovatelského průmyslu. Zdůraznil, že pro řešení krize v odvětvích živočišné a speciální výroby je nezbytná okamžitá pomoc, a proto Agrární komora ČR (AK ČR) vítá aktuální spuštění programů, jako je národní welfare pro skot a opatření zaměřená na produkci a systém kvality mléka. Na druhou stranu problémem, na který komora dlouhodobě poukazuje, je časová prodleva mezi přijetím a schválením záměru a jeho finálním spuštěním do administrace, tedy vlastní realizace pomoci na úrovni jednotlivých provozů praxe. Jak ukazuje zhodnocení dlouhodobých časových řad výroby a dovozů komodit, je situace v sektorech výroby masa, mléka, ale třeba i ovoce a zeleniny tristní. Dovozy přebytků a podpora exportu Česká republika nadále výrazně ztrácí soběstačnost a podléhá dovozům přebytků a méně kvalitní produkce za nižší ceny než jsou výrobní. Silné země Evropské unie tak deformují i prostřednictvím vlastněných obchodních řetězců evropský trh. Řada chovatelů i pěstitelů především těchto odvětví tak z důvodu ekonomické neúnosnosti a propadů odbytu i příjmů uvažuje o další redukci chovů a ploch. Další cestou, jak situaci řešit, je důsledná kontrola a ohlašovací povinnost dovozů, podpora exportu a hledání nových teritorií. Agrární komora ČR také navrhuje posílit obálku couplovaných plateb z 13 + 2 % v současné výši 3,5 miliardy korun na úroveň 25 %. Rámec plošné platby na hektar by se tímto opatřením sice snížil asi o 600 korun, ale výrazně by se zvýšil objem financí cíleně směrovaných na výrobně náročnější odvětví, a to na částku 5,7 miliardy korun, respektive po odečtení podpory bílkovinných plodin na 5,2 miliardy korun. Nesouhlas s přerozdělením kompenzací za sucho Výrazný nesouhlas vyjádřilo představenstvo nad vládním návrhem kompenzací za sucho roku

2015, především s formou jeho rozdělení mezi malé, střední a velké podniky, tedy do 89, do 500 a nad 500 ha, které je s navrženými koeficienty a případným krácením podniků nad 500 ha výrazně diskriminující. Například proto, že jsou to právě střední a velké podniky, které chovají hospodářská zvířata a zajišťují zaměstnanost sektoru. Záležitost nastavení systému proto bude s ministerstvem zemědělství dále řešena tak, aby poukázaných 600 milionů korun pomohlo podle daných možností všem, kteří byli suchem postiženi. Směrem k členské základně Agrární komory ČR byla připomenuta možnost zapojit se do pravidelného sběru dat přes systém monitoring sucha na stránkách http://www.intersucho.cz, kde je v současné době 108 subjektů. Sumář informací ze všech regionů je následně analyzován, slouží k aktuálnímu vyhodnocení srážek, vlhkosti a zásob vody v půdním horizontu, ale také k úspěšné predikci vývoje a stavů porostů a následně i úrody či k možnosti zpětného využití, například jako kvalifikovaný a uznatelný posudek k dopadům sucha 2015. Situace na trhu s komoditami Garanti odborných a profesních svazů seznámili přítomné se situací na trhu s komoditami a jejich vývojem, který v naprosté většině nedává díky přebytkům a padajícím cenám příliš optimistický výhled. O to významnější je spolupráce s ministerstvem zemědělství na národních systémech pomoci, ochraně tuzemského trhu a propagaci českých potravin pod značkami kvality i původu. Zásadní výzvou jsou práce na politickém řešení ruského embarga, směřující k obnovení obchodní spolupráce Evropské unie a Ruské federace. Lesnicko-dřevařský sektor Velmi problematická situace je také v lesnicko-dřevařském sektoru. Na stále větší ploše lesních porostů se šíří kůrovec a situace přerůstá až v kalamitu, což způsobuje přebytek dřeva se snižující se cenou. Probíhají proto jednání o účinných a mimořádných opatřeních k řešení tohoto stavu a ochrany. Projednané body v usnesení Veškeré projednané body, požadavky a závěry směřující k Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu, vládě České republiky a ministrovi zemědělství jsou promítnuty do usnesení XXIV. sněmu Agrární komory ČR, přijatého dne 3. dubna 2016, a jsou publikovány též na této stránce Agrobase. Personální změny Představenstvo projednalo změnu člena zastoupení za Kraj Vysočina a novým členem představenstva schválilo na návrh Krajské agrární komory Kraje Vysočina Ing. Josefa Blažka, řádně zvoleného náhradníka. Dále schválilo členství Agrární komory ČR v organizaci Farm Europe sdružující nevládní organizace zemědělství a jednající v jejich zájmu s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a dalšími rozhodujícími institucemi a subjekty. Od tohoto kroku komora očekává zvýšení aktivit směřujících k obhajobě a prosazování národních zájmů tuzemského agropotravinářského sektoru. Jednohlasně bylo také odsouhlaseno personální obsazení Komoditní rady pro mák a návrh na ocenění zasloužilých osobností Ing. Jiřího Zelenky za obor živočišná výroba, Ing. Zdenka Simka za rostlinnou výrobu a prof. Ing. Jána Jecha, CSc., Dr.h.c., za obor mechanizace zemědělství. Představenstvo Agrární komory v rámci přípravy XXIV. sněmu přijalo informaci k jeho organizačnímu zabezpečení, schválilo výroční zprávu za rok 2015, finanční závěrku za rok 2015 a zprávu dozorčí rady k průběhu hospodaření a také návrh usnesení. Další jednání představenstva se uskuteční, tentokrát jako mimořádné a zaměřené na řešení kritické situace v sektoru, dne 28. dubna 2016 v Praze. Foto popis| Agrární komora ČR a Státní pozemkový úřad od podpisu společné dohody očekávají zintenzivnění vzájemné spolupráce v oblasti zkvalitnění pozemkových úprav, údržby krajiny a implementaci venkovské regionální politiky, ochrany půdy i vodních zdrojů a metodické podpory zemědělcům a lesníkům a úspěšný rozvoj venkova jako celku Foto autor| Foto Petr Štěpán

O autorovi| Ing. Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

Pěstování sóji už není experiment 11.4.2016

Zemědělec str. 32 Rostlinná výroba Ing. Jiří Holeček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Střední Evropa včetně České republiky zvyšuje plochy sóji v rámci ozelenění (greening) ve snaze udržet to nejcennější – úrodnost půdy a zdravé životního prostředí. Návrat ke správným zásadám střídání plodin s využitím luskovin v osevním postupu je dnes již každému jasný. Sklizeň sójových bobů vytváří příznivé životní prostředí také tím, že získáváme kvalitní zdroj bílkovin pro výrobu potravin a krmiv. Jak je to však s ekonomikou pěstování sóji v České republice? Pro odpověď na tuto otázku je připraveno několik modelových situací a je vyčíslen hrubý zisk z jednoho hektaru pěstované sóji, i když pro tuto plodinu, dnes stále považovanou za minoritní, není dostatek objektivních podkladů. Je rozdíl, zda je tržní produkcí sója pro potravinářské účely nebo krmné účely, jako je produkce krmných sójových bobů, plnotučné sóji extrudované (PSE) nebo produkce sóji k vlastnímu zkrmení na farmě. Průměr pro Českou republiku (8. týden 2016) Je charakterizován nízkým výnosem vlivem nepříznivých přírodních podmínek. Rok 2015 je jeden z nejméně úrodných roků pro sóju za celou novodobou éru jejího pěstování na našem území (tabulka 1). Produkci sóji ze sklizně 2015 je nejlépe zpracovávat jako potravinu nebo krmivo s přidanou hodnotou. Vlastní zkrmování sklizně z roku 2015 při současné ceně sójového extrahovaného šrotu v 8. týdnu 2016 přináší zkrmení vlastní sóji efekt z úspory na krmivu 976 Kč/t, to je 1685 Kč/ha. Nadprůměrné výsledky (8. týden 2016) Jde o provozní výsledky pěstitele Romana Koutka z OlomouceTopolan a zpracovatele sklizně z Pardubic (tabulka 2). Vyšší výnos zaručuje dobrou ekonomiku pěstování sóji a umožňuje efektivně použít vypěstovanou sóju ve formě PSE ke zkrmení místo sójového extrahovaného šrotu. V tomto případě je ekonomický přínos přibližně 194 00 Kč/ha sóji (odpočet asi 600 Kč/t na zvýšené náklady na dopravu). Ekonomický efekt je dosažen rozdílem ceny sójového extrahovaného šrotu a nákladů na pěstování sóji a výrobu PSE. Bude-li cena sójového šrotu na úrovni 12 112 Kč/t DDP, jako byla ve 28. týdnu 2015, bude ekonomický efekt zkrmování vlastní sóji 8483 Kč/t, to je 28 503 Kč/ha. Uplatnění sóji NGMO Je běžné, že v některých státech Evropy, jako je Spolková republika Německo a Rakousko, obchodní řetězce vyžadují od mlékáren dodávky mléka od krav krmených NGMO sójou (ne GMO). Tato situace u nás prozatím nenastala, ale pokud k tomu dojde, bude ekonomika pěstování sóji mnohem příznivější. Například ve 28. týdnu roku 2014, kdy byla cena sójového extrahovaného šrotu NGMO 15 092 Kč/t DDP (cena GMO šrotu 11 525 Kč/t DDP), by mohla být farmářská cena sóji 11 283 Kč/t, aby konkurovala sójovému šrotu NGMO. Hrubý zisk pro pěstitele, při běžně dosahovaném výnosu 2,5 t/ha, který dodá tuto krmnou sóju pro výrobu krmných směsí, by byl 14 700 Kč/ha. V současné době tuto sóju pěstitelé dodávají asi za 9000 Kč/t. Je nutné podotknout, že všechny u nás pěstované odrůdy sóji nejsou geneticky modifikované. Naopak veškerý současný dovoz sójového extrahovaného šrotu pro výrobu krmných směsí je geneticky modifikovaný. Pro potravinářské účely je již nyní odběrateli v ČR vyžadována pouze

sója NGMO, ale její cena zůstává odvozena od ceny krmné sóji, kde není doceněna její NGMO forma. Nejvhodnější NGMO odrůdy sóji pro potravinářské i krmné účely do podmínek střední Evropy jsou odrůdy kanadské firmy Semences Prograin, INC. Masivní rozšíření pěstování sóji v ČR Aby došlo k masivnímu rozšíření pěstování sóji v ČR, musí dojít k poklesu její ceny tak, aby při zpracování do průmyslově vyráběných krmných směsí byla levnější než sójový extrahovaný šrot z dovozu. Přitom však nesmí klesnout zisk pro pěstitele, to znamená., že se musí dosahovat vyšších výnosů. Pokud vyjdeme z výsledků roku 2015 pěstitele Romana Koutka (výnos 3,8 t/ha, nákladovost 15 000 Kč/ha), stačila by cena sóji pro pěstitele 9020 Kč/ha (FCA sklad pěstitele), aby při dalším zpracování do krmných směsí konkurovala tato sója sójovému extrahovanému šrotu. Pak by hrubý zisk pěstitele byl asi 23 000 Kč/ha. Cena pro pěstitele (farmářská cena) byla stanovena jako stínová cena PSE po odpočtu nákladů na extruzi a manipulaci. Stínová cena byla stanovena optimalizačním výpočtem receptur krmných směsí pro prasata, drůbež a skot s účelovou funkcí minimalizace nákladů. Zadání pro výpočty receptur krmných směsí, stínových a farmářských cen naleznete na http://www.sojaservis. cz. Pro pěstitele sóji jsou tyto výpočty poskytovány bezplatně. Masivní rozšíření pěstování sóji by znamenalo i nové příležitosti pro investice do zpracovatelského průmyslu, především do tukového a dalších odvětví, jako například potravinářského či farmaceutického. *** Tabulka 1 – Výsledky pěstování sóji v roce 2015 Zadání výpočtu Tržní produkce Tržní produkce potravinářské sóji krmné sóji Výnos sóji v roce 2015 (t/ha) 1,8 1,8 Ztráta extruzí 4 % (t) – – Nákladovost na potravinu (Kč/ha) 18 300 – Nákladovost na krmnou sóju (Kč/ha) – 18 000 Náklad na extruzi (Kč/t) – – Tržní cena potravinářské sóji (Kč/t) 9 500 – Tržní cena krmné sóji (Kč/t) – 9 000 Tržní cena PSE (Kč/t) – – SABS (Kč/ha) 3 500 3 500 Greening (Kč/ha) – – Přínos pro následnou plodinu (Kč/ha) 1 000 1 000 Kurz CZK/USD – 24,182 Cena SEŠ (Kč/t/DDP) – 9 580 Cena pšenice (Kč/t/DDP) – 3 557 Cena ječmene (Kč/t/DDP) – 3 379 Cena kukuřice Kč/t/DDP) – 4 014 Výpočet Hrubý zisk (Kč/ha) 3 300 2 700 Farmářská cena sóji (Kč/t) – 7 070 Stínová cena PSE (Kč/t/DDP) – 9 020 Tržní produkce Produkce sóji PSE k vlastnímu zkrmení 1,8 1,8 0,072 0,072 –– 18 000 18 000 1 950 1 950 –– ––

10 500 – 3 500 3 500 – 2 000 1 000 1 000 –– 9 580 9 580 –– –– –– 1 275 976 –– –– Tab 2 – provozní výsledky pěstitele z Olomouce- Topolan a zpracovatele sklizně z Pardubic Zadání výpočtu Tržní produkce potravinářské sóji Výnos sóji v roce 2015 (t/ha) 3,5 Ztráta extruzí 4 % (t) – Nákladovost na potravinu (Kč/ha) 15 186 Nákladovost na krmnou sóju (Kč/ha) – Náklad na extruzi (Kč/t) – Tržní cena potravináčské sóji (Kč/t) 10 000 Tržní cena krmné sóji (Kč/t) – Tržní cena PSE (Kč/t) – SABS (Kč/ha) 3 500 Greening (Kč/ha) – Přínos pro následnou plodinu (Kč/ha) 1 000 Kurz CZK/USD – Cena SEŠ (Kč/t/DDP) – Cena pšenice (Kč/t/DDP) – Cena ječmene (Kč/t/DDP) – Cena kukuřice (Kč/t/DDP) – Výpočet Hrubý zisk (Kč/ha) 24 314 Farmářská cena sóji (Kč/t) – Stínová cena PSE (Kč/t/DDP) – Tržní produkce Tržní produkce Produkce sóji krmné sóji PSE k vlastnímu zkrmení 3,5 3,5 3,5 – 0,14 0,14 ––– 15 000 15 000 15 000 – 1 100 1 100 ––– 9 500 – – – 10 500 – 3 500 3 500 3 500 – – 2 000 1 000 1 000 1 000 24,182 – – 9 580, 9 580 9 580 3 557 – – 3 379 – – 4 014 – – 22 750 20 930 19 995 7 070 – –

9 020 – – Foto popis| O autorovi| Ing. Jiří Holeček, Sójaservis, Praha

Výběry býků začínají v půli dubna 11.4.2016

Zemědělec str. 43 Živočišná výroba Kamil Malát Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Stalo se již pravidlem, že od půlky dubna se každoročně sjíždějí chovatelé masného skotu do odchoven a k chovatelům, aby doplnili své chovy o nové, mladé a lepší plemeníky a zajistili tak ve svých stádech reprodukci. Nejinak tomu bude i v tomto roce. Na konci března ukončilo test druhého letošního turnusu přes 560 býků, obdobný počet čeká na nové kupce u chovatelů, kteří býky odchovali doma. Tradičně jsou nejvíce zastoupena plemena charolais, masný simentál, aberdeen angus a limousin. Ale i ostatních býků méně početných plemen bude k dispozici dostatek. Pokud patříte k těm, kteří se chystají býka nakupovat, určitě neprohloupíte, když budete věnovat čas následujícím řádkům. Jak a podle čeho býka vybírat? Výhodou nákupu tuzemských býků je maximum informací, které mnohdy u dovozů plemeníků chovatelům chybí. Kalendář výběrů a aukcí s uvedením plemen a počtu býků je zveřejněn ve velkém předstihu jak na internetových stránkách Českého svazu chovatelů masného skotu (ČSCHMS), tak i ve zpravodaji. Každý zájemce o býka má tak dostatek času se na nákup připravit. Minimálně týden před výběrem je na těchto stránkách k nahlédnutí i ke stažení katalog nabízených býků s jejich původem, užitkovostí, plemennými hodnotami a dalšími důležitými informacemi. V posledních letech jsou tyto informace doplněné o grafické vyjádření úrovně plemenných hodnot každého z býka, což kupcům usnadňuje orientaci. Členům svazu může navíc příslušný inspektor pomoci vytipovat vhodného plemeníka, a to vzhledem k plemenným hodnotám, příbuznosti a dalším aspektům. Další předností nákupu tuzemských býků je možnost osobní účasti na veřejných výběrech, které předcházejí dražbě. Kupec si tak může dopředu býky prohlédnout, v klidu si vybrat nejvhodnějšího plemeníka pro svůj chov nebo se i na místě poradit se zkušenějším kolegou. Každý býk je na výběr pečlivě připravován a je předváděn na tyči, což je do jisté míry zárukou ovladatelnosti. Pak již nezbývá, než si vyzvednout dražební terč, překonat zbytečný ostych a v následné dražbě se pokusit koupit „toho pravého“. Pokud je kupec úspěšný, stačí zaplatit a býka si buď odvézt, nebo dovoz domluvit s provozovatelem odchovny. A potvrzení o původu se státním registrem dorazí s malým zpožděním na dobírku poštou. Stali jste se majiteli nového plemenného býčka? Gratulujeme, a čtěte dál. Nákupem býka práce nekončí, naopak. Chcete-li, aby vám býk dobře sloužil a aby se investované prostředky co neefektivněji vrátily, pak je nutné vědět, jak s mladým býkem správně zacházet a jak se o něj starat. Odchovny i jednotliví prodávající chovatelé se samozřejmě snaží býka co nejlépe připravit na základní výběr, to ale nemusí být vždy totéž jako připravit býka pro působení ve stádě. Nákup plemenného býka je investice jako jakákoliv jiná, a pokud jí chcete co nejlépe využít, je nutné k tomu vytvořit podmínky. Když dodržíte níže uvedené hlavní zásady, je vysoká pravděpodobnost, že budete mít březí krávy a dlouhověkého, solidně rozvinutého býka. V opačném případě se zvyšuje pravděpodobnost, že budete mít jalové krávy, nepoužitelného býka a 'oči pro pláč'. Jak připravit býka pro působení ve stádě?

Předně, připravte se už na dovoz býka. Složit ho přímo na pastvinu mezi jiné býky, staré krávy („někam“) sice může vyjít, ale také nemusí. Ideální je volná stáj s návazností na velký výběh a ještě lépe pastvinu. Pro zvíře již před dovozem připravte menší množství plemenic (asi pět starších 'hodných' krav, ideálně bezrohých), které pomohou zvířeti v aklimatizaci. Sledujte, jak plemenice býka přijaly a jak se v jejich přítomnosti býk chová. Pro býka připravte luční seno a dohlédněte, zda umí pít z napáječky (z toho typu, který používáte). Jadrné krmivo není nezbytně nutné, neboť na pastvě ho stejně mít nebude. V tomto prostoru ponechte býka minimálně týden a pravidelně jej kontrolujte. Tím mu vytvoříte minimální nutný přechod z 'ráje' odchovny do 'pracovní' reality všedního dne. Mladý býk je sice v pohlavní i chovné dospělosti, ale jeho výrazné přetížení již v prvním roce života se může negativně odrazit na jeho zdraví i plodnosti. Mějte na paměti, že průměrný býček ve věku 15 měsíců je určen jen pro malou skupinu plemenic – maximálně do 20 zvířat. Plně jej lze bez ohrožení jeho zdraví zatížit až v dalším roce. Ať používáte mladého či staršího plemeníka, pravidelně ho kontrolujte i při jeho působení na pastvině a v případě problémů jej ihned stáhněte domů. Pokud býk kulhá, výrazně jde dolů s hmotností (víc než deset procent), nežere či má jiný problém, stejně neskáče a ve stádě vám nebude nic platný. Čím dřív odstraníte příčinu, tím dřív bude opět aktivní. Pokud se plemenice přebíhají, přestože býk je v klidu, v odpovídající kondici a skáče, na nic nečekejte a ihned hledejte příčinu. Na reklamaci plodnosti máte u solidních odchoven 100 dnů. Provozovatel odchovny spolu s původním majitelem býka se vám pokusí poradit a situaci s vámi budou řešit. Není třeba volat druhý den po dovozu býka, ale reklamace po pěti měsících také nemá moc šancí na kladné vyřízení. K reklamacím jeden dovětek – pokud jste po dvou měsících od nákupu 'náhodou' zjistili, že váš nový býk, který původně měl 600 kg, nyní váží 350 kg, nevolejte kvůli reklamaci plodnosti, ale věnujte pozornost předcházejícímu odstavci. Pokud patříte mezi chovatele, kteří používají býka na velké stádo krav (platí i pro harémové připouštění) bez možnosti jeho rozdělení na menší skupiny, uvažujte o nákupu býka s velkým předstihem, ideálně s ročním. Mladí býci jsou velmi aktivní bez ohledu na svoje zdraví a dokážou se doslova 'uskákat' k smrti. Spoléhat se na to, že starší býci nebo býk je k plemenicím nepustí, není zárukou. Dlouhodobá zkušenost říká, že systém spolehlivě funguje, pokud máte jednoho dospělého býka na 30 plemenic. Za zvážení také stojí, zda nemít jednoho býka v záloze pro případ, že vám býk nenadále z reprodukce vypadne a vy ho nemáte rychle čím nahradit. Škody způsobené jalovými plemenicemi jsou většinou výrazně vyšší než náklady na výživu býka navíc (zejména u větších chovatelů). Závěrem snad už jen pozvání pro všechny chovatele na blížící se aukce býků masných plemen, a to i ty, kteří momentálně býka nepotřebují. Potkají zde své kolegy, uvidí pěkná zvířata a pokud se sejdou kupci, užijí si i napětí. Výběry a následné aukce začínají 15. dubna 2016. Je to přece jenom chovatelský svátek. Kupcům chceme popřát správný výběr a dobrou cenu. A býkům? Ať se dostanou k dobrému hospodáři. (Poznámka: článek vznikl spoluprací s Pavlem Káčerou, Jihočeský chovatel a. s.) *** Termíny základních výběrů a dražeb v roce 2016, II. turnus – býci narození 1. 10. 2014 – 31. 3. 2015 v odchovnách plemenných býků (OPB) a v odchovech u chovatelů (OCH) Den Datum Začátek* Pátek 15. 4. 2016 9.00 16.00 Sobota 16. 4. 2016 8.30 9.30 10.30 12.30 14.30 15.30 Neděle 17. 4. 2016 9.00 12.00 16.00 Pondělí 18. 4. 2016 9.00

15.00 Úterý 19. 4. 2016 9.00 15.00 Středa 20. 4. 2016 9.00 16.00 17.00 18.00 Čtrvtek 21. 4. 2016 9.00 16.00 17.00 18.00 Pátek 22. 4. 2016 9.00 15.00 16.00 17.30 18.00 Sobota 23. 4. 2016 9.00 11.00 13.00 15.00 16.00 Neděle 24. 4. 2016 9.00 11.00 13.00 15.00 16.00 Pondělí 25. 4. 2016 8.00 9.00 15.00 Úterý 26. 4. 2016 9.00 16.00 Středa 27. 4. 2016 9.00 15.00 16.00 Čtrvtek 28. 4. 2016 9.00 15.00 17.00 OPB, chovatel Počet býků Plemena Dražba OPB Osík 45 CH hodinu po skončení ZV Farma Kaliště, s. r. o., Č. Libchavy 5 LI x Agrochyt, s. r. o., Mohelno 3 MS, CH x Zdenka Poláková, Dolní Libochová 4 MS x Vlastimil Hatlák, Meziboří 11 CH x Statek Mitrov, a. s. 16 AA x Hrtús Miroslav, Mírovka 3 BA x ZD Pozovice 15 CH x Vl. Šašek, Rantířov 13 AA x Ing. Josef Dvořák, Telecí 9 AA x VETLABFARM, s. r. o., D. Dobrouč 16 AA x OPB Osík 32 AA,LI hodinu po skončení ZV J. Šeda, Helvíkovice 4 LI x OPB Benešov 27 AA, BA, PI hodinu po skončení ZV Družstvo Velký Újezd 1 CH x OPB Cunkov 50 LI, CH hodinu po skončení ZV Farma Kozák, s. r. o. 1 PP x Karel Bartůněk, Přílepov 3 HE x Karel Dvořák, Starcova Lhota 4 LI x OPB Cunkov 39 MS, HE, BM, hodinu po skončení ZV

PP, SA Josef Žížala ml., Úročnice 4 MS x Zděněk Štěpánek, Přibyšice 1 MS x IMOBA, a. s., Olbramovice 1 CH x OPB Cunkov 39 AA, BA hodinu po skončení ZV Jan Heráň, Radíč 1 CH x Ing. Petr Bouda,Voděrádky 5 CH x MV AGRO, s. r. o., Počáply 1 BA x Vlastimil Zobal ml., Bor u Březnice 2 CH x Martin Farka, Todně 8 LI x Josef Valenta, Něchov 2 LI x Jan Opekar, Chodeč 2 AA x Jan Šedivý, Smrhov 2 MS x Tomáš Kušner, Suchdol nad Lužnicí 2 LI x Jakub Placanda, Křenovice 5 MS x Černěveský Háj, s. r. o. 4 LI x Petr Valenta, Budyně 7 MS x David Krejcar, Těšínov 3 SA x Diviš Miroslav, Láz 6 LI, MS x AGRO Huzová s. r. o. 7 CH x OPB Janovice 25 CH, MS, HE, hodinu po skončení ZV AA Manfred Reinold, Stará Červená Voda 4 MS x OPB Osík 29 MS, BA, PP, hodinu po skončení ZV BB, UU, PI, HE, BM Farma Kaliště, s. r. o., Č. Libchavy 5 LI x OPB Měcholupy 29 AA, CH, hodinu po skončení ZV PP, HE Martin Nejdl, Kvaslice 3 AA x Šumavský angus, spol. s r. o., Soběsuky 30 AA x OPB Měcholupy 38 MS hodinu po skončení ZV Agrospol Holding, s. r. o. 1 SA x Natalija Karpenková, Dubský Mlýn 2 BA x Den Datum Začátek* Pátek 29. 4. 2016 9.00 16.00 17.00 18.00 Sobota 30. 4. 2016 9.00 10.00 13.00 14.00 15.30 16.30 Neděle 1. 5. 2016 9.00 10.00 13.00 Pondělí 2. 5. 2016 9.00 16.00 Úterý 3. 5. 2016 9.00 15.00 16.00 16.30 Středa 4. 5. 2016 9.00 16.00 Čtrvtek 5. 5. 2016 8.30 10.30

11.30 13.00 16.00 Pátek 6. 5. 2016 9.00 12.00 13.00 15.00 15.30 16.30 Sobota 7. 5. 2016 9.00 11.00 13.30 17.00 Neděle 8. 5. 2016 8.00 9.00 10.00 Pondělí 9. 5. 2016 9.00 12.00 Úterý 10. 5. 2016 11.00 13.00 15.30 Středa 11. 5. 2016 9.00 10.00 13.00 15.00 16.00 Čtrvtek 12. 5. 2016 9.00 12.00 12.30 OPB, chovatel Počet býků Plemena Dražba OPB Kundratice 49 CH, LI, AA, hodinu po skončení ZV MS OPB H. Jadruž 19 CH, MS hodinu po skončení ZV Jaroslav Šuranský,Otín, 4 CH, MS x Planá u Mariánských Lázní Ing. Anna Tůmová, Mariánské lázně 1 AA x GASFARM s. r. o., Pelhřimov 2 GS x J. Skalický, Libnov 20 AA x MORAVIA ZL CHEB, spol. s. r. o., 2 AA x Kopanina Vladimír Vaňousek, farma Javorná 2 SA x Ing. Hana Chlupáčková, Ležnice 3 MS x UFARMA, s .r. o., Čistá u Rovné – 2 CH x Ležnice Jan Danko – DASO spol. s r. o. 9 CH x Roman Žaloudek, Ptenín 3 SS x Václav ml. Vacík, Roupov 10 GA, SS x Hana Nováková, Sirá 4 CH x OPB Benešov 52 CH hodinu po skončení ZV Vsacko Hovězí, a. s. 2 MS x OPB Benešov 34 LI hodinu po skončení ZV Czeslaw Niemiec, Dolní Žukov 4 LI x Jiří Ševčík, Jerlochovice 3 MS x VFU Brno, ŠZP Nový Jičín 11 LI x OPB Benešov 56 MS hodinu po skončení ZV Hana Minaříková, Hluk 4 BA x TEGRO, s. r. o., Těšenov 13 AA x DV Batelov 5 CH x

Luděk Petlan, Heřmaneč 2 HE x František Habr ml., SZ, Báňovice 18 MS x Ing. Jiří Egert, Lomnice nad Lužnicí 4 AA x ZD Brloh 27 AA, MS x Věra Vondrušková, Protivec 2 SA x Statek Kašperské Hory, s. r. o. 5 MS x Petr Kubal, Podmokly 3 MS x Radek Kubal, Albrechtice 2 LI x Jiří Zelený, Drouhaveč 6 MS, HE x B. Lainka, farma Zdoňov 5 MS x Ing. J. Zuzánek, Bernartice 5 CH, MS X Karsit Agro, a. s., Dubenec 4 CH X Milan Novotný, Mezihoří 1 PP X Jiří Antoš, Kopidlno 2 CH X LOUDY, s. r. o., Seletice 3 PI X Montážně obchodní firma, s. r. o., 36 UU, GS, LI, x Bučický Mlýn PP, BB, BM Zemědělská společnost Blšany 10 MS x Nečtinská zemědělská, a. s. 44 LI x Adolf Loos, Hora Svaté Kateřiny 2 LI x Kamil Karban, Lhenice 1 CH x Gustav Hodboď, Libštát 2 GS x Marie Šilhanová, Nová Ves 2 MS x Družstvo vlastníků Libeň-Vtelno 1 LI x Antonín Šťastný, SZ, Vědlice 7 BA x Bohuslav Pauzr, Osinalice 1 AA x Jan Hromas, Stvolínky 4 AA x Ing. Jan Kofroň, Radhostice 26 AA x Ing. František Hodina, Záblatí 1 MS x PLŽ, s. r. o., Lažiště 4 LI x 1 113 Vysvětlivky: *začátky základních výběrů u chovatelů jsou orientační. ZV – základní výběr, AA – aberdeen angus, BA – blonde d’Aquitaine, BB – bazadaise, BM – belgické modrobílé, DX – dexter, GA – galloway, GS – gasconne, HE – hereford, CH – charolais, LI – limousin, MM – rouge dés Prés, MS – masný simentál, PI – piemontese, PP – parthenaise, SA – salers, SS – shorthorn, UU – aubrac, VV – vosgienne Foto popis| O autorovi| Kamil Malát, Český svaz chovatelů masného skotu

Zemědělec (newsletter) Logo Zlatá chuť jižní Moravy získalo dalších jedenáct výrobků 7.4.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Další potraviny od malých a středních výrobců mohou používat logo Zlatá chuť jižní Moravy. Jejich výrobci toto právo získali ve stejnojmenné soutěži. Regionální agrární komora (RAK) Jihomoravského kraje ocenila výrobky v jedenácti kategoriích, z nichž některé získaly i ocenění Regionální potravina. Uvedl to Jaromír Musil z uvedené regionální agrární komory.

O jedenáctý ročník měli výrobci dosud rekordní zájem. Přihlásilo se jich přes padesát a soutěžilo téměř 200 výrobků. Vítěze vybíraly dvě osmičlenné poroty, kde byli zástupci ministerstva zemědělství a dalších zemědělských a potravinářských institucí. Vybírali v jedenácti kategoriích, mražené výrobky zůstaly neobsazené. Většinu z oceněných výrobků mohou ochutnávat až do čtvrtka návštěvníci veletrhu v brněnském veletržním areálu. V nejhojněji zastoupené kategorii pekařských výrobků uspěl Drnovský koláč z cukrářství U Floriánka v Drnovicích na Blanensku. Mezi masnými výrobky uspěl Špek od Hakalíka z Lanžhota, u konzervovaných masných výrobků byla nejlepší Moravská pečínka z Patrie Kobylí. Mezi mléčnými výrobky vyhrál Čerstvý sýr letní směs od Lenky Klíčové ze Znojma. Vítěznou cukrovinku Máničku přihlásila Zdeňka Jánská z Vyškova, mezi ovocem a zeleninou zvítězil jahodový extra džem od Jany Kučerové z Brna-Slatiny. V kategorii nealko nápojů byl nejlepší vinný mošt Pálava do Magdaleny Válkové ze Strážovic, nejlepším alkoholickým nápojem je pivo Slavkovská dvanáctka ze Slavkovského pivovaru. Opakovaně uspělo také Rybářství Skalní mlýn se svým sivenem. Ve dvou kategoriích ostatních potravin letos porota vybrala dýňový olej lisovaný za studena od Radka Bartoše z Lanžhota a vaječné polévkové nudle od Miroslavy Konečné z Vřesovic.* URL| http://zemedelec.cz/logo-zlata-chut-ji...oravy-ziskalo-dalsich-jedenact-vyrobku/

Ministerstvo chce podpořit zpracovatele, a tím potravinářské výrobky s vyšší přidanou hodnotou 7.4.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Problémem českého potravinářství je podle ministerstva zemědělství málo rozvinutý zpracovatelský průmysl. Ministerstvo chce proto podpořit investice potravinářských podniků do zpracovatelských kapacit. Podle Kamila Bílka z ministerstva zemědělství je potřeba klást důraz na to, aby se v Česku vyráběly potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Jako hlavní příklad uvedl mlékárenský průmysl. Ač je ČR soběstačná ze 130 procent v produkci mléka, saldo zahraničního obchodu je záporné a činí tři miliardy korun kvůli velkému dovozu tvarohu a sýrů, řekl včera na Techagru v Brně na konferenci o potravinářském průmyslu. Příklad podle Bílka ukazuje, že se vyváží surové mléko a u nás nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity. Přitom u komodit, u nichž je soběstačnost pod sto procenty, je únik přidané hodnoty ještě vyšší. Týká se to nejvíce vepřového masa, u něhož je soběstačnost 55 procent, či drůbežího masa. Například u vepřového je záporné saldo jedenáct miliard korun, přitom se více živých prasat vyveze než doveze. Proto chystá ministerstvo podporu rozvoje zpracovatelských kapacit. Některá podpůrná opatření se podle Bílka už podařilo spustit a další se chystají. Podpora živočišné výroby z národních zdrojů v posledních třech letech roste. Zatímco v roce 2014 to bylo 1,2 miliardy korun, loni 1,6 a letos to bude 1,9 miliardy, řekl. Souběžně s podporou investic do zpracovatelského průmyslu je dlouhodobější snaha dostat se v některých komoditách na hranici soběstačnosti. Vedle vepřového a drůbeže například také v produkci ovoce, zeleniny či brambor. U cukrové řepy a u výroby cukru bude snaha udržet stávající produkci do roku 2030. "Od letoška se také podařilo navýšit podporu z evropských peněz místo ročního příspěvku 200 milionů na 400 milionů korun pro zemědělce.* URL| http://zemedelec.cz/ministerstvo-chce-...rske-vyrobky-s-vyssi-pridanou-hodnotou/

Česká delegace žádala na radě další balíček kompenzací 12.4.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Dotace, Ekonomika, Evropská unie, Živočišná výroba Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co nejrychlejší navýšení množstevních stropů u veřejné intervence pro máslo a sušené odtučněné mléko prosazovala česká delegace na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Lucemburku. Žádala navíc i další balíček finančních kompenzací pro zemědělce v odvětví mléka a vepřového masa z rozpočtu EU. Informovalo o tom tiskové oddělení ministerstva zemědělství. „Současnou situaci na trhu s mlékem a vepřovým masem považujeme za velice negativní a neočekáváme v nejbližších měsících obrat k lepšímu. Vítáme proto balíček opatření navrhovaný Evropskou komisí, nicméně je třeba jej aplikovat co nejrychleji, v řádu dnů. Musíme být připraveni přijmout i další opatření. Za nezbytný v této souvislosti považujeme především balíček pro podporu likvidity zemědělců,“ řekla náměstkyně ministra pro sekci zahraničních vztahů Jaroslava Beneš Špalková. Evropská komise v balíčku opatření navrhuje například dobrovolné společné plánování produkce mléka ze strany organizací producentů, zdvojnásobení množstevních stropů pro veřejnou intervenci másla a sušeného odtučněného mléka či zavedení observatoře pro sledování trhu s masem. Rada se bude kritickou situací na komoditních trzích zabývat i na květnovém zasedání a v rámci červnového setkání mají ministři zemědělství vyhodnotit účinek doposud přijatých opatření.* URL| http://zemedelec.cz/ceska-delegace-zadala-na-rade-dalsi-balicek-kompenzaci/

Ministr zemědělství zahájil návštěvu Tanzanie a Zambie 12.4.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka zahájil pracovní návštěvu Tanzanie a navštíví také Zambii. Na čtyřdenní cestě ho doprovodí 15členná podnikatelská mise. Sdělila to náměstkyně ministra Jaroslava Beneš Špalková. Mise se účastní mj. ředitel sekretariátu Asociace zemědělské a lesnické techniky Dušan Benža, zástupci firmy JK Machinery, společnosti Farmet i Chovatelského družstva Impuls, které se zaměřuje na šlechtění býků. Jurečka nejdříve navštíví Tanzanii, kde kromě setkání s jeho tamním protějškem Mwiguluem Lameckem Nchembou zahájí podnikatelský seminář. Ve středu by měl ministr navštívit mléčnou farmu a následně jednat se zambijským ministrem zemědělství Givenem Lubindou. „Tato cesta by měla v obou teritoriích pomoci navázat na historicky dobré vztahy, šířit povědomí a dobré jméno české produkce, která zde má svou tradici z druhé poloviny minulého století,“ řekla Špalková. Do Zambie vycestoval ministr již v loni létě, ale bez podnikatelské mise. Při minulé cestě zjišťoval informace například o projektu na podporu umělé inseminace a zvyšování užitkovosti místního skotu. Dalšími tématy byly i možnosti dodávek zemědělské techniky nebo potenciál vývozu potravin z ČR do Zambie, například sušeného mléka, smetany nebo potravinových přípravků. Zatím ale podle Špalkové nelze hovořit o nějakých obchodních výsledcích cesty. „Tanzanie i Zambie jsou agrárně zaměřené země, oba státy jsou dobrou vstupní branou do dalších perspektivních států v regionu a přístav v Dar es Salaamu je také hlavním přístavem zpracovávajícím i tranzitní kargo určené například také pro Ugandu a další země regionu,“ řekla Špalková o možnostech spolupráce.* URL| http://zemedelec.cz/ministr-zemedelstvi-navstivi-tanzanii-a-zambii/

Zlínský deník

Regionální potraviny pro rok 2016: ze Zlínského kraje získalo značku osm 9.4.2016

Zlínský deník str. 7 Zlínský kraj (hed) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

ZLÍNSKÝ KRAJ Osm ýrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi ze Zlínského kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2016, kterou vyhlašuje ministerstvo zemědělství. O značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 141 produktů od 44 výrobců. Soutěžilo se v osmi kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 31 výrobků z kategorie Pekařské výrobky včetně těstovin. KATEGORIE/VÝROBEK A VÝROBCE Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Zabijačková paštička, Michal Cahel, Uh. Hradiště Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy Nehodnoceno Sýry včetně tvarohu Bio tvaroh JAVORNÍK – CZ., Štítná nad Vláří Mléčné výrobky ostatní Kysaná smetana z Valašska, Mlékárna Val. Meziříčí Pekařské výrobky včetně těstovin Chléb dožínkový 1000 g, AGRODRUŽSTVO ROŠTĚNÍ Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Dort Izidor, Ludmila Podešťová, Nedašova Lhota Alkoholické a nealkoholické nápoje Pivo Zlínský Švec, polotmaný ležák 11°, Martin Velísek, Zlín Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Vizovické sušené švestky, RUDOLF JELÍNEK, Vizovice Ostatní Pohanka s kysaným zelím a brynzou, JOSPO, Holešov Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Zlínský kraj; 07 Publikováno| Valašský deník; Zlínský kraj; 07 Publikováno| Slovácký deník; Zlínský kraj; 07 Publikováno| Kroměřížský deník; Zlínský kraj; 07 ID| fb2ebc6a-cb3f-4c6c-8557-55149eced215

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

businessinfo.cz str. 0 Saúdská Arábie masa - TOP ČT 1 str. 1 12:00 Otázky Václava Moravce masa - TOP

Recommend Documents