Kvalita potravin ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme masa - TOP. Když párky klamou. Inspekce bojuje s falešnými potravinami 4

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 13.6.2016 - 22.6.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP boleslavsky.denik.cz Jídlo do charity povinně. Jinak bude pokuta 16.6.2016

boleslavsky.denik.cz str. 0 Moje Boleslavsko

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Českobudějovický deník V potravinových bankách končí třeba i křivé mrkve a okurky 16.6.2016

Českobudějovický deník str. 2 Téma


(ks)

ČRo Plzeň Kvalita potravin 15.6.2016

ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme


denik.cz Když párky klamou. Inspekce bojuje s falešnými potravinami 15.6.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika


Dotyk Mléko „Made in Kocourkov“ 17.6.2016

Dotyk str. 0 Fokus


Jaroslav Petr

Haló noviny Dovozy mléka a masa ničí domácí výrobce 16.6.2016

Haló noviny str. 3 Z domova


Jiří NUSSBERGER

Chebský deník Výrobci potravin čím dál častěji využívají staré regionální recepty 22.6.2016

Chebský deník str. 1 Titulní strana


(mel,hni)

parlamentnilisty.cz Jurečka čelil rozohněné čtenářce: Kdo si může koupit bůček za 280 korun?

8

16.6.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

vam

Právo Hrozí ztráta soběstačnosti v základních potravinách 18.6.2016

Právo str. 20 Firma


Dana Večeřová

Retail info Plus Ovoce a zelenina musí hýřit barvami, pečivo vonět 16.6.2016

Retail info Plus str. 14 Téma


Eva Klánová

taborsky.denik.cz Obchodníci a jídlo pro charitu 17.6.2016

taborsky.denik.cz str. 0 Z regionu


TV Nova Jsou v Česku levné potraviny? 19.6.2016

TV Nova str. 4 19:30 Televizní noviny


Týdeník Květy LOTERIE JMÉNEM UZENINY 16.6.2016

Týdeník Květy str. 12 Téma týdne


DAVID KALCŮ VELKÝ TEST: MLÝNKY NA MASO 16.6.2016

Týdeník Květy str. 38 Trendy - S Květy se vyznáte


JARMILA HAVLÍKOVÁ

vitalia.cz Jeleni na třešních 17.6.2016

vitalia.cz str. 0


Petr Havel

Zemědělec Dalsi rozvoj zpracovatelů 20.6.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana


Zuzana Fialová Falšované výrobky 20.6.2016

Zemědělec str. 4 Publicistika


(fa, čťk) Klást větší důraz na kvalitu potravin

18

20.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Zuzana Fialová Problémy se prohlubuji 20.6.2016

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace


Ing. Jiří Felčárek Agrární komora ČR

zena-in.cz A jak to máte rádi vy? 20.6.2016

zena-in.cz str. 0 Maso a ryby


Komerční článek

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 S masem se dá na grilu kouzlit. Zatopte a vyzkoušejte si to 17.6.2016

5plus2 str. 26 Grilování

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

(re) Vyhněte se chybám při opékání 17.6.2016

5plus2 str. 27 Grilování


(ps)

agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 14.6. 2016 15.6.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris Česká biopotravina s cennými body 17.6.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství


pro-bio.cz Ministr zemědělství Jurečka jednal se svým rakouským kolegou Rupprechterem o situaci 25 na trhu s mlékem Český svaz zpracovatelů 17.6.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR Ministr zemědělství Jurečka se sešel s generálním ředitelem EK pro zemědělství a rozvoj 26 venkova Plewou Český svaz zpracovatelů 21.6.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 20.6. 2016 21.6.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris Varování spotřebitelům: salmonela v chlazeném krůtím mase z Polska v síti Tesco 28 Český svaz zpracovatelů 21.6.2016 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní

SZPI

Aha! V polském mase byla salmonela! 21.6.2016

Aha! str. 6 Aktuálně


(mim)

aktualne.cz Tesco prodávalo krůtí maso s nebezpečnou bakterií. Zkontrolujte mrazáky, varuje 30 inspekce Český svaz zpracovatelů 20.6.2016 aktualne.cz str. 0 Nakupování masa - Ostatní Ekonomika

Blesk Salmonela v mase! 21.6.2016

Blesk str. 8 Čechy / Morava


(rvs)

blesk.cz Komentář: Za dražší české potraviny můžou politici i my sami 16.6.2016

blesk.cz str. 0 Komentáře

12 pravidel, jak předcházet rakovině 19.6.2016

blesk.cz str. 0 Zdraví

Jak shodit pár kilo do dovolené? Hlavně nepočítejte kilojouly! 20.6.2016

blesk.cz str. 0 Hubnutí

Potlačte svůj věk: Potraviny, které vám uberou léta! 20.6.2016

blesk.cz str. 0 Životní styl

32 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 33 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 34 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 35 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

V polském mase našla kontrola salmonelu. Krůtí vyhoďte, radí inspekce 36 Český svaz zpracovatelů 20.6.2016 blesk.cz str. 0 Události masa - Ostatní Nejen v krůtím z Polska: Kde všude na vás číhá nebezpečná salmonela? 37 Český svaz zpracovatelů 21.6.2016 blesk.cz str. 0 Události masa - Ostatní

Boleslavský deník Vyhazování jídla z hypermarketů? Nesmyl. Naši klienti pomoc ocení 16.6.2016

Boleslavský deník str. 2 Mladoboleslavsko LUCIE RŮŽKOVÁ


businessinfo.cz Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) 39 businessinfo.cz str. 0 Společná obchodní politika Český svaz zpracovatelů 16.6.2016 EU, rozvojová pomoc masa - Ostatní Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Falešné rodinné firmy ze supermarketů se nelíbí zemědělcům ani podnikatelům 40 Český svaz zpracovatelů 20.6.2016 businessinfo.cz str. 0 Označování zboží masa - Ostatní BusinessInfo.cz

byznys.ihned.cz Madeta uzavřela stomilionovou dohodu s čínským koncernem. Do země bude dovážet 41 sušené a trvanlivé mléko Český svaz zpracovatelů 17.6.2016 byznys.ihned.cz str. 0 masa - Ostatní ČTK, gal

Claudia Lahůdky z farmářských trhů 21.6.2016

Claudia str. 16 Mlsejte s námi


ct24.cz WHO: Moc horké pití může vést k rakovině 15.6.2016

ct24.cz str. 0 Svět


kejlovat Celníci vyrazili za potravinami, problém má každá třetí dodávka 16.6.2016

ct24.cz str. 0 Domácí


dolejsim

czechbanking.cz Marketing Zonky vede Škrabánek 21.6.2016

czechbanking.cz str. 0 Finanční instituce


[email protected]

ČRo - vysocina.cz Veterináři zabavili přes půl tuny kebabu a gyrosu. Byl určený pro Pelhřimov a Jihlavu 46 Český svaz zpracovatelů 21.6.2016 ČRo - vysocina.cz str. 0 zpravy masa - Ostatní Milan Kopecký,Hana Mikulincová, ČTK

ČRo Plus Rozhovor s Tomášem Čuprem 15.6.2016

ČRo Plus str. 1 11:34 Interview Plus


ČT 1 Kontrola dovážených potravin

48

16.6.2016

ČT 1 str. 22 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČT 24 Ceny českých potravin 15.6.2016

ČT 24 str. 4 08:30 Zprávy


denik.cz Madeta bude do Číny dovážet sušené a trvanlivé mléko 17.6.2016


Chovatelé dojnic bijí na poplach 19.6.2016

denik.cz str. 0 Jihočeský kraj

Komora: České zemědělce a potravináře by brexit neohrozil 19.6.2016


50 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 51 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Vyhazování jídla z hypermarketů? Nesmyl. Klienti Naděje pomoc ocení 53 Český svaz zpracovatelů 19.6.2016 denik.cz str. 0 Středočeský kraj masa - Ostatní

Doma DNES CHLADIVÁ vášeň 22.6.2016

Doma DNES str. 6 Inspirace


Eva Vacková

e15.cz Mezi česká chráněná označení by se mohl dostat i řepkový olej 17.6.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Stát ztrojnásobí rezervy masa 21.6.2016


55 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 56 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

echo24.cz Bezlepková dieta ohrozila nemocné. Bylo v ní 400krát víc lepku 20.6.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy


Echo24, čtk

ekonomika.iDNES.cz Dotace z EU nás nezachrání, říkají zemědělci. Poškozují je marže řetězců

58

16.6.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika


MF DNES, Jan Brož Halal způsob porážení zvířat se v Česku zabydlel. Počet rituálů roste 16.6.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika


ČTK Inspekce vrátila zásilku kebabů z Německa. Obsahovaly nepovolené látky 60 Český svaz zpracovatelů 21.6.2016 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika masa - Ostatní MF DNES, Kristína Paulenková Tesco prodávalo nebezpečné krůtí maso z Polska, varuje inspekce 21.6.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel


MF DNES, Kristína Paulenková

extra.cz Poláci k nám poslali krůtí maso se salmonelou. Tesco má velký problém 62 Český svaz zpracovatelů 21.6.2016 extra.cz str. 0 News masa - Ostatní anet

F.O.O.D. Vidím to optimisticky 22.6.2016

F.O.O.D. str. 138 rozhovor


Jana Chmelíková

FaktorS Kolik stojí rozvoz zdarma? 16.6.2016

FaktorS str. 54 Marketing


feedit.cz Jan Škrabánek má nově na starosti marketing v Zonky 15.6.2016

feedit.cz str. 0 Personálie


FeedIT.cz

Haló noviny Energeticky soběstačná obec Kněžice 16.6.2016

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky


Jan ZEMAN Afrika: půda nerodí, hyne dobytek, sucho přinese další vlnu migrace 18.6.2016

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky


Jaromír SEDLÁK

Hitrádio Vysočina Salmonela v mase z Polska

68

20.6.2016

Hitrádio Vysočina str. 1 17:00 Zprávy


Horácké noviny Ty piješ to nezdravý mlíko?! 17.6.2016

Horácké noviny str. 6 Téma: mléčná krize


Arnošt Pacola

Hospodářské noviny Nestlé vydělává na kávě a granulích 20.6.2016

Hospodářské noviny str. 12 Podniky a trhy


Kateřina Adamcová

Hradecký deník CELNÍCI ZABAVILI DALŠÍ MASO A MLÉČNÉ VÝROBKY Z POLSKA 17.6.2016

Hradecký deník str. 5 Východní Čechy


i-noviny.cz Výstava: Česká Lípa očima architekta 16.6.2016

i-noviny.cz str. 0


iHNed.cz Jen čtyři země EU mají levnější potraviny než Česko. V porovnání s průměrným 73 Evropanem nakupujeme o pětinu levněji Český svaz zpracovatelů 15.6.2016 iHNed.cz str. 0 masa - Ostatní Petr Kučera

Impuls V krůtím mase z Polska se našla salmonela 20.6.2016

Impuls str. 1 18:00 Zprávy


karlovarskenovinky.cz Sezona jahod na farmářských trzích v Karlových Varech 18.6.2016

karlovarskenovinky.cz str. 0 regiony


Katka Pojďte s námi GRILOVAT 16.6.2016

Katka str. 21 recepty k vytržení


Ladislava Protivanská

krajskelisty.cz Zákon fakticky zavádí povinnost nucené účasti na charitě, říká Ivo Valenta.

77

16.6.2016

krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha


Anička Vančová

Kuchyně.CZ Kateřina Winterová UŽ DÁVNO NEJSEM BIOMATKA 16.6.2016

Kuchyně.CZ str. 32 Rozhovor


TEXT KATEŘINA KOČIČKOVÁ Novinky Tipy pro vás 16.6.2016

Kuchyně.CZ str. 110 Novinky


Lidové noviny „Masožrouti“ si v Německu připlatí 16.6.2016

Lidové noviny str. 1 Titulní strana


ROBERT SCHUSTER

lidovky.cz Českých potravin je přebytek, v obchodech jsou přesto dražší. Doplácejí na svůj původ? 81 Český svaz zpracovatelů 15.6.2016 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Moje peníze masa - Ostatní Lidové noviny, Kateřina Surmanová

maminka.cz Tipy na prázdninové svačiny 21.6.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video


MARKETING SALES MEDIA RETAIL 20.6.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 4 Retail news

Kaufl and s Jamiem Oliverem 20.6.2016



Metro Zprávy krátce 21.6.2016

Metro str. 8 Svět


ČTK

Miminko Letní nástrahy 22.6.2016

Miminko str. 20 Těhotenství


Mladá fronta DNES Holešovická tržnice v novém. Ráno trhy, večer umění 18.6.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Praha


Michaela Bůnová Ceny za dobroty z kraje získalo devět nejlepších 22.6.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Kraj Karlovarský


Jana Plechatá

Moravskoslezský deník Chovatelé pštrosů z Hněvošic chtějí vyrábět pštrosí šunku 20.6.2016

Moravskoslezský deník str. 6 Zprávy / Z kraje


(čtk)

moravskoslezsky.denik.cz Výškovice mají nový podnik: Stračena Pub 17.6.2016

moravskoslezsky.denik.cz str. 0 Podnikání


Náš region Jarmark nabídl chobotnici a prosklený včelín 16.6.2016

Náš region str. 3


(for)

Nedělní Blesk JÁTRA A TOALEŤÁK 19.6.2016

Nedělní Blesk str. 6 Retro


(vasa) Sůl nás ZABÍJÍ! 19.6.2016

Nedělní Blesk str. 14 Téma


Michael Schubert

neviditelnypes.cz GLOSA: Co po tabáku? Maso neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / 18.6.2016 Společnost


Neviditelný pes, Zbyněk Petráček

nova.cz Fitness slovníček pro všechny, kteří se chtějí stravovat zdravě a štíhle 95 Český svaz zpracovatelů 15.6.2016 nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness masa - Ostatní Aby dovolená neskončila na záchodě 17.6.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Zdraví


novinky.cz Sokolnictví je spíš životní styl než klasický koníček 15.6.2016

novinky.cz str. 0 Bydlení - Jak na to


Roman Mašín Přebytek mléka? Češi ho začnou vyvážet do Číny 17.6.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika


Barbora Zpěváčková (Peking) V Chutném krůtím mase z Polska našli veterináři salmonelu 20.6.2016

novinky.cz str. 0 Domácí

V Karlovarském kraji se soutěžilo o značku Regionální potravina 21.6.2016

novinky.cz str. 0 Vaše zprávy


Alena Lochmannová

Nový prostor POLE ZLATEM ZALITÁ 15.6.2016

Nový prostor str. 8 Téma: slunce


Eva Lédlová

Olomoucký deník MITROVSKY ANGUS: objednejte maso na míru, na gril i do kuchyně 16.6.2016

Olomoucký deník str. 11 Zábava


Ona DNES Olympijské vaření 20.6.2016

Ona DNES str. 30 Recepty


vladislav stuparič

parlamentnilisty.cz Šenfeld (KSČM): Představu idylických obchůdků s potravinami převálcovaly 104 hypermarkety Český svaz zpracovatelů 18.6.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Logo KLASA se objeví na obalech dalších pěti kvalitních výrobků 19.6.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy


Tisková zpráva

personalista.com Jan Škrabánek má nově na starosti marketing v Zonky 16.6.2016

personalista.com str. 0


Čerstvé ryby k létu patří. Při jejich nákupu ale můžete naletět 21.6.2016



Pestrý svět Rozbalte to v kuchyni! 22.6.2016

Pestrý svět str. 30 Pestré vaření


plzensky.denik.cz Novela? OK. Jídlo nemá končit v popelnicích 16.6.2016

plzensky.denik.cz str. 0 Moje Plzeňsko


Policista Atlas těch, co mají rádi maso 13.6.2016

Policista str. 10 Téma: Forenzní entomologie


Právo Naše závislost na dovozech se stále zvyšuje 18.6.2016



Prima V Pardubicích se někdo snaží trávit psy 21.6.2016

Prima str. 6 19:20 Krimi zprávy


reality.iDNES.cz Chladničky nepatří do rohu za trest, ale aby zbytečně nevyčnívaly 15.6.2016

reality.iDNES.cz str. 0 Bydlení / Spotřebiče


iDNES.cz, Alena Řezníčková

Retail info Plus Potravinářská komora ČR volila prezidenta 16.6.2016

Retail info Plus str. 9 Aktuality


ek Nákupní zvyklosti 2016 – Dvě třetiny lidí nakoupí více, než plánovaly 16.6.2016

Retail info Plus str. 12 Trendy & trhy

Hvězda jménem Olmín 16.6.2016

Retail info Plus str. 18 Téma Alena Adámková


Pilotní projekt fTRACE odstartoval 16.6.2016

Retail info Plus str. 28 Obchod


Michal Bílý Kde se dobře nakupuje… 16.6.2016

Retail info Plus str. 32 Obchod


Simona Procházková

ronnie.cz Mikrobiom (II.) - kontroverzní cesta k vysněné postavě? 21.6.2016

ronnie.cz str. 0


rychnovsky.denik.cz Celníci zabavili další maso a mléčné výrobky z Polska 17.6.2016

rychnovsky.denik.cz str. 0 Z regionu


STYL Na grilu 21.6.2016

STYL str. 16 Inspirace


tnbiz.cz Česko patří k nejlevnějším zemím EU! SROVNÁNÍ cen potravin 16.6.2016

tnbiz.cz str. 0

V ČR jsou potraviny levnější než v Německu! A kvalita? SROVNÁNÍ 19.6.2016

tnbiz.cz str. 0

Inspektoři odhalili krůtí maso se salmonelou! Nemáte ho doma? 20.6.2016

tnbiz.cz str. 0

122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

TRADE NEWS Vážení čtenáři, 17.6.2016

TRADE NEWS str. 3 Úvodem


Karel Havlíček Podporujme české potraviny a výrobky! 17.6.2016

TRADE NEWS str. 11 News

DO HRY VSTUPUJÍ AGRÁRNÍ DIPLOMATÉ

126 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 127

TRADE NEWS str. 12 Rozhovory


ČESKÉ PRODUKTY MAJÍ VE FRANCII PRESTIŽ TRADE NEWS str. 24 Do světa za obchodem 17.6.2016 Francie


17.6.2016

MARIE CHATARDOVÁ VÝVOZ POTRAVIN A ZEMĚDĚLSKÝCH TECHNOLOGIÍ V HLEDÁČKU EGAP 129 Český svaz zpracovatelů 17.6.2016 TRADE NEWS str. 68 Podpora exportu - EGAP masa - Ostatní HANA HIKELOVÁ A RADEK BEDNAŘÍK


TV Nova str. 4 07:00 Ranní Televizní noviny

SZPI varuje před nakaženým krůtím masem 21.6.2016

TV Nova str. 20 17:00 Odpolední Televizní noviny


tyden.cz Chovatelé pštrosů: Chceme šunku vyrobenou klasicky 19.6.2016

tyden.cz str. 0 Zvířata


ČTK Veterináři nařídili vrátit 640 kilogramů kebabu a gyrosu do Německa 21.6.2016

tyden.cz str. 0 Svět


ČTK

vary.iDNES.cz Značkou Regionální potravina se může pyšnit povidloň i chmelonáda 21.6.2016

vary.iDNES.cz str. 0 Karlovy Vary / Vary - zprávy


MF DNES, Jana Plechatá

Vaříme krok za krokem Dlouho čerstvé 15.6.2016

Vaříme krok za krokem str. 20 tipy a triky v kuchyni


vitalia.cz Klíšťová encefalitida po ovčím sýru: na Slovensku mají epidemii 16.6.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce Nově oceněné potraviny: další Míša má Klasu 17.6.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce

Zemědělec Důležitá je jednota sektoru 13.6.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana


Zuzana Fialová Vláda zatím nepomůže 13.6.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství


Oldřich Přibík Problémy resortu jsou velmi vážné 13.6.2016



Zuzana Fialová Fond odebral výrobci značku kvality Klasa 13.6.2016



(fia) České regionální potraviny na Moravě 13.6.2016



Dana Večeřová Z diskuse u kulatého stolu 13.6.2016



Jan Doležal Biopotraviny bodují v regionech 13.6.2016

Zemědělec str. 41 Ekologické zemědělství

Welfarové technologie stále aktuální 13.6.2016

Zemědělec str. 44 Živočišná výroba


Martin Jedlička Nebude pozdě? 20.6.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství


Zuzana Fialová Jak lze ztloustnout po zdravé výživě 20.6.2016



(opr, čťk) České předsednictví v červnu skončí 20.6.2016

Zemědělec str. 8 Evropská unie


Zuzana Fialová Výzva agrárních komor V4 Evropské komisi

149

20.6.2016



Oldřich Přibík Zajistit udržitelnou budoucnost 20.6.2016



Malvína Gondová Společné proti nadužívaní antibiotik 20.6.2016



Oldřich Přibík Soutěž pro vinaře Zlínského kraje 20.6.2016

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace


Ing. Dagmar Gracová

Zemědělec (newsletter) Madeta uzavřela dohodu za 100 milionů Kč s čínským Er Shang Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz, 20.6.2016 Obchod


Oldřich Přibík

zena-in.cz Akce pro čtenářky: grilovací a zmrzlinová party v redakci Žena-in 16.6.2016

zena-in.cz str. 0 Vaření


Komerční článek Jak to mají Češi rádi? 7 zajímavostí o grilování 17.6.2016

zena-in.cz str. 0 Redakční novinky


Kristina Vodičková

zpravy.iDNES.cz Vietnamští řezníci rozbíjejí kravám hlavu palicí, ukázala skrytá kamera 156 Český svaz zpracovatelů 17.6.2016 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční masa - Ostatní iDNES.cz, Adam Němec

zpravy.rozhlas.cz Češi válčí proti polskému masu, tvrdí Gazeta Wyborcza 14.6.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 ekonomikavevrope


Vít Pohanka, mta Číňané mají jíst kvůli životnímu prostředí méně masa. Nápad podpořil Schwarzenegger i 158 Cameron Český svaz zpracovatelů 21.6.2016 zpravy.rozhlas.cz str. 0 priroda masa - Ostatní Zdeněk Novák

Plné znění zpráv 13.6.2016 - 22.6.2016

Český svaz zpracovatelů masa - TOP boleslavsky.denik.cz Jídlo do charity povinně. Jinak bude pokuta 16.6.2016

boleslavsky.denik.cz str. 0 Moje Boleslavsko

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Mladoboleslavsko - Obavy, soucit, snaha něco udělat. „Ta otázka se mi stále vracela. Co když kvůli finančním problémům nebudou mít matky, které opouští azylové domy a začínají nový život, z čeho uvařit svým dětem večeři? Proto jsem byl u vzniku Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj," popisuje své motivy předseda Food bank Brno Pavel Kosorin. "Vstříc potravinovým bankám se snaží vyjít novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ta mimo jiné ukládá velkým obchodům povinnost darovat potraviny, které by jinak vyhodily. V platnost vstoupí až v roce 2018, už dnes alespoň nemusí díky změně z roku 2014 supermarkety darované potraviny danit. „Obchodníci darovali potraviny, které mají před koncem doby minimální trvanlivosti, humanitárním organizacím i bez přikazování zákonem," stěžuje si prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. „Proto jsme se zasadili o zrušení daně z darovaných potravin. To obchodníkům umožnilo potraviny bez velkých finančních ztrát přenechávat bankám," dodává Nováková. Problematické je podle svazu především přijetí pozměňovacího návrhu poslance Petra Kudely z KDU-ČSL, který mimochodem neprošel ani připomínkovým řízením. Ten sankcionuje obchodníky ve chvíli, kdy by potraviny nedarovali. „Nestanovuje jasný rámec pro plnění našich povinností, ale zároveň podle něj obchodníkovi hrozí likvidační pokuta až do výše 50 milionů za jejich nesplnění," vysvětluje Nováková. Ústavní stížnost Teplický senátor Jaroslav Kubera (ODS) už dokonce podal ústavní stížnost. „Dneska jsou to potraviny, zítra to budou televize, pozítří obleky," čertí se Kubera. „Zoologické zahrady, které doteď dostávaly od obchodů krmivo, bohužel v zákoně nejsou, takže jim supermarkety nebudou moci darovat potraviny jako dřív. Je to prostá nenávist k supermarketům, která je vidět i v zákonu o omezení pracovní doby," dodává Kubera. „Předpokládáme, že novela přinese více čerstvých potravin do bank," oponuje Ilja Hradecký z organizace Naděje, který se svou ženou Vlastimilou stál u zrodu sítě potravinových bank v České republice. „Silná a slabá místa zákona se ukážou až v provozu," dodává k námitkám Hradecký. Vedle menších sbírek a darů od jednotlivců se v listopadu každoročně pro banky koná Národní potravinová sbírka. Zapojené organizace si tak před zimou doplní sklady trvanlivými potravinami a lidé se dozví o jejich existenci. Do některých zařízení mohou nosit potraviny i občané, ale většina z nich spolupracuje jen s obchody. „Každá banka má svá pravidla a potraviny rozděluje podle potřeb institucí, které od ní jídlo odebírají. Například dětské výživy předává organizacím, které pracují s rodinami a dětmi," vysvětluje Hradecký. Klienty potravinových bank jsou převážně poskytovatelé sociálních služeb a charity. Mezi největší patří Naděje a Armáda spásy. Každá organizace, která potraviny převezme, musí ze zákona zajistit vhodné podmínky pro jejich uskladnění. U čerstvých potravin to znamená dohlížet i na teplotu skladování. Proto je pro potravinové banky připraven dotační projekt z evropských fondů, aby si vybudovaly technické zázemí pro darované jídlo. „Zásadní změny nezpůsobí legislativa, musí se změnit myšlení lidí a jejich přístup k plýtvání. Nepropadejme tolik konzumu, buďme skromnější a trochu mysleme na ty druhé," dodává Kosorin z brněnské Food bank. Vyhazování jídla z hypermarketů? Nesmyl. Naši klienti pomoc ocení Mladá Boleslav - Plýtvání jídla je věčné téma. Avšak, hypermarkety by svůj postup při likvidaci potravin mohly změnit. Organizace, které se starají například o bezdomovce, by tento krok uvítaly. Například středisko Naděje v Mladé Boleslavi. „Přimlouvám se za to, aby hypermarkety zbytečně nevyhazovaly jídlo, ale distribuovaly ho jednotlivým organizacím, které ho upotřebí stejně jako my," řekla Ivona Horáková, vedoucí pobočky

Naděje Mladá Boleslav. Zařízení se stará o lidi bez domova, kteří zde za mírný poplatek mohou i přenocovat a pokud mají zájem, mohou dostat i snídani, oběd, večeři či potravinový balíček. Jak ale Ivona Horáková upozornila, peníze na nákup jídla takřka nemají, a tak jsou neustále odkázáni na potravinové sbírky či dary od jednotlivců. „Podařilo se nám navázat spolupráci zatím s jedním řetězcem. Když mají přebytek potravin, zavolají a my si pro ně přijedeme," popsala nejlepší cestu, jakou se mohou dostat k jídlu. Vděční jsou i za potraviny, kterým končí datum spotřeby. Pochopitelně nejvíce ocení trvanlivé potraviny jako konzervy, maso ve vlastní šťávě, rybičky, paštiky, hodí se i těstoviny, rýže, potraviny, čaje, oleje, máslo i mléčné výrobky. „Když se stane, že dostaneme jogurty, musí jít k okamžité spotřebě. Nemáme kapacitu na to skladovat je," vysvětlila dále Ivona Horáková. Ve Štyrsově ulici, kde zdejší středisko Naděje sídlí, vaří každý den. Vedoucí pobočky odhaduje, že denně průměrně vydají kolem padesáti porcí jídla. Záleží na tom, kolik si jich zrovna klienti objednají. Nicméně, jak už jsme zmínili, sehnat jídlo pro lidi bez domova není vůbec jednoduché, a tak se Naděje zapojuje například do Národní potravinové sbírky. Ta poslední se ve městě automobilů uskutečnila minulý rok v listopadu a jak Ivona Horáková upozornila, „zásoby" vydržely půl roku. „Tehdy nám lidé v super a hypermarketech koupili přibližně 1,6 tuny trvanlivých potravin. Byl to od nich šlechetný krok a my s touto zásobou vydrželi půl roku," děkuje vedoucí střediska Naděje ještě jednou všem lidem, jimž není osud bezdomovců lhostejný. I když jsou na její pomoci závislé desítky osob, kteří se chtějí z ulice vrátit do běžného života, sami pracují ve skromných podmínkách. Například sklad na potraviny je tak malý, že zásoby ukládají v jiných střediscích. "

URL| http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_reg...-charity-povinne-jinak-bude-pokuta.html

Českobudějovický deník V potravinových bankách končí třeba i křivé mrkve a okurky Českobudějovický deník str. 2 Téma (ks) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

16.6.2016

zpět Českobudějovický centrální sklad jídla pro potřebné vznikl jako poslední v republice v lednu letošního roku. Jižní Čechy – Na jedné straně je 793 milionů podvyživených po celém světě, jejichž denní energetický příjem je menší, než by měl být. Na druhé straně je 1,3 miliard tun jídla, jež se ročně vyhodí po celém světě, přičemž v České republice je to zhruba 730 tisíc tun odpadu. Změnit alespoň trochu tuto skutečnost má v některých zemích Evropské unie zákon, který obchodníkům vyhazování potravin přímo zakazuje. Ve Francii už takový zákon o potravinách funguje, za jeho nedodržení obchodníkům hrozí dokonce pokuta v přepočtu dvou milionů korun. Obdobně tomu bude také v České republice. Senátoři totiž schválili v březnu novelu zákona, v rámci které budou muset obchody nabídnout neprodané potraviny charitám a potravinovým bankám. „Ta právní novela bude závazná od roku 2018 a týkat se bude obchodů, které mají více jak čtyři sta metrů čtverečních,“ informovaly více o budoucím nařízení Veronika Láchová a Kristýna Škabradová z Potravinové banky Jihočeského kraje. Ta se svým sídlem v Českých Budějovicích vznikla jako poslední potravinová banka v České republice v lednu letošního roku. „Potravinová banka slučuje všechny možné neziskové a charitativní organizace a poskytuje všem těmto organizacím potraviny zdarma,“ vysvětlila princip fungování potravinové banky Veronika

Láchová. Účelem a cílem potravinové banky je proto dle jejích slov získávat zdarma zemědělské přebytky, přebytky produkce potravinářského průmyslu nebo potraviny neprodejné a také příspěvky shromážděné při veřejných sbírkách potravin v supermarketech, ve školách, jejich skladování a bezplatná distribuce. „V reálu jsou to především potraviny po datu minimální trvanlivosti. Když je tam ale spotřebujte do, tak to vzít nemůžeme. To jsou většinou jogurty, mléčné výrobky a maso,“ vysvětlovala Veronika Láchová. Současně s tím doplnila, že v potravinových bankách dále přijímají potraviny, jež jsou zdravotně nezávadné, ale mají poškozené obaly. „Byl případ s balenou vodou, kdy byly u celého kamionu špatně vyhodnoceny uhličitany. Při laboratorních zkouškách se ale zjistilo, že ta voda není zdravotně závadná, ale procento uhličitanů bylo jiné, než jak bylo napsané na etiketě. Docházelo by tam tedy ke klamání spotřebitele, což samozřejmě nejde,“ vyprávěla Veronika Láchová. V neposlední řadě potravinové banky přijímají potraviny, u nichž je nadprodukce nebo nestandardní produkce. „To je u zemědělských produktů třeba křivá mrkev nebo okurka,“ vysvětlovala Veronika Láchová. Že by se ale jednalo o méněcenné potraviny, odmítá. „To, co jde do potravinových bank, nejsou zbytky, jsou to plnohodnotné potraviny, jejichž hodnota je však obchodně snížena. Není to ale tím, že by to zboží bylo nekvalitní. Čaj v pomačkané krabičce si nekoupíte, ale na obsahu to nic nemění,“ argumentovala Veronika Láchová. Potravinová banka Jihočeská potravinová banka vznikla jako poslední potravinová banka České republiky 19. ledna letošního roku. Posláním potravinové banky je boj proti hladu a proti plýtvání potravinami. Potravinová banka slouží jiným organizacím bojujícím proti hladu. Sama nedistribuuje potraviny osobám v tísni, dělá to prostřednictvím sítě místních organizací nebo společenství, která jsou ve styku s potřebnými lidmi. S každou organizací, která bude potraviny rozdávat, uzavře dohodu. Více informací najdete na pbjk.cz. Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Téma; 02 Publikováno| Strakonický deník; Téma; 02 ID| 226c0d05-b7ed-4b88-8c9f-1200be12a8d5

ČRo Plzeň Kvalita potravin 15.6.2016

ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět moderátorka -------------------Hezké dobré ráno všem. Posloucháte Český rozhlas Plzeň. Za 6 minut bude půl deváté a začíná pořad Poradíme vám. Dnes je naším hostem doktorka Pavlína Lehká z regionálního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni. Vítám vás, dobrý den. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Děkuji, dobrý den. moderátorka

-------------------To znamená, že se budeme bavit o potravinách, o jejich transportu, o záručních lhůtách, o jejich správném skladování, o nakupování a tak dále, a tak dále. Však už naše témata znáte. 221554222 je pevná linka do studia a potom nám chcete svůj dotaz poslat v SMSce, pochopitelně také můžete, číslo je 605558888. Vy jste od nás minule dostala domácí úkol, doufám, že je splněný. Připomenu našim posluchačům, že jeden z telefonujících posluchačů si stěžoval na kontejnery s odpadem a také na silný zápach u zadních dveří jednoho z hypermarketů. Tak, jakpak dopadl tenhle úkol pro vás? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Ano, byl to úkol týkající se prodejny Albert na Rokycanské třídě v Plzni, kdy posluchač říkal, že si již několikrát stěžoval na právě ten zápach a na ty odpady u zadního traktu dveří té provozovny a že s tím nic neděláme. My s tím určitě děláme, já jsem zjistila, že těch kontrol tam bylo provedeno několik. Opět jsme i po tom telefonátu tam opakovaně šli. Ten problém je dlouhodobý a samotní zaměstnanci té provozovny jsou si toho vědomi. Je tam problém s nějakou stavební úpravou a je třeba to vyřešit celkovou přestavbou té provozovny, což je zase pro ně problém, že oni jsou samozřejmě centrálně vedeni nějakým ústředím v Brně, pardon, v Praze. Takže ví se o tom, my jsme jim opět uložili nějaké opatření k tomu, aby se snažili co nejvíc zabránit právě, aby tam vůbec ten zápach a ty odpady byly, takže se to řeší a já věřím, že se to brzo odstraní. moderátorka -------------------Dost často také tady s vámi hovoříme o vodě, kterou obsahují některé potraviny, téměř do pořadu i někdo zavolá, kdo si na to stěžuje i mimo tenhle ten rozhlasový pořad přijímáte stížnosti, které se týkají vody v potravinách? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Určitě. My sami jsme se na tento problém zaměřili, protože jsme z odborů vzorků některých mořských ryb zjistili, že deklarace masa, která je uvedena na obale, vůbec neodpovídá skutečnosti a že je tam právě velký přídavek vody. Jak jste říkala, jeden problém je s tím zmrznutím a rozmrznutím, kdy ta voda se tam může dostat jaksi externě, když je špatně ta potravina uchovává a druhý případ je, kdy vlastně sám ten výrobce tu vodu vpraví nadměrně do té potraviny, v tomto případě do těch masných výrobků, zejména ryb, a pak samozřejmě ta deklarace toho množství masa je úplně jiná. Týkalo se to, měli jsme příklad u pangacia, teď je to hodně případů u tresky aljašské, kdy bylo zjištěno například 46 % místo deklarovaných 80. Těch vzorků bylo odebráno opravdu hodně, my jsme se na to zaměřili a nadále se zaměřujeme a musíme říct, že jsme zjistili, že ten stav právě tady u těch masných výrobků typu mořských ryb je dost tristní. moderátorka -------------------Také v několika uplynulých dnech proběhla médii kauza s párky. Na párcích nebylo něco v pořádku. Řeknete o tom něco blíže? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Ano, ty párky, to byl podobný případ jako u těch mořských ryb, a to, že deklarovaný obsah masa 85 % neodpovídal opět skutečnosti. My jsme provedli laboratorní rozbor a zjistili jsme, že je tam bohužel 71 % a to i s přihlédnutím použité odchylky měření, která je 7 %, a to jenom tak zdůrazňuji, aby bylo vidět, že skutečně opravdu i používáme ty odchylky a i tak prostě ten podíl je poměrně dost nižší. Samozřejmě jsme nařídili stažení těch párků a jak jsem říkala, ten problém se týká v poslední době hodně těch masných výrobků, my jsme zjistili jenom párky, ale mám pocit, že i nějaké konzervy s vepřovým masem a podobně, takže na tuhle kontrolu jsme se opravdu zaměřili, odebíráme ty vzorky a klademe na to opravdu velkou prioritu. moderátorka -------------------S uzeninami souvisí i první SMSka, která k nám dneska dorazila. "Když kupuji šunku, občas se

stane, že jsou ty horní plátky úplně vybledlé a uvnitř v té hromádce krásně růžové a vidím to, i když prodavačka dává uzeninu na váhu, že to, co je navrchu, má jinou barvu než uprostřed. Neměli by tyto kousky vyhazovat," píše paní Jana. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Tak samozřejmě je důležité posoudit, jestli ty výrobky, ty plátky nahoře jsou již jaksi oschlé, což by tento případ mohl být. Ony i ty masné výrobky tohoto typu mají v sobě určitý typ barviva, ne, že ne, to je pravda, ale povoleného samozřejmě, není to nepovolené, takže se může stát, že to barvivo jaksi mění barvu. Ale tam mi jde spíš o to, jestli ten plátek není skutečně oschlý, což skutečně poznáte, že to maso jakoby změní tu strukturu se seschne a myslím si, že prodejce, pokud je solidní, tak by měl, a viděla jsem to, že i někteří prodavači to skutečně dělají, ty vrchní plátky, pokud jsou už okoralé, z toho sundat a dát vlastně ty spodní, které jsou ještě čerstvé a myslím si, že ten spotřebitel má právo říct, že ty vrchní plátky nechce, že chce to spodní, že to nahoře je okoralé a nevzít si to. moderátorka -------------------Ale pokud to změní barvu ten plátek díky tomu, že tam pracuje nějak to barvivo, jak jste říkala, neznamená to ještě automaticky, že ta šunka je zkažená? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Ne, to určitě ne, ne. moderátorka -------------------Posloucháte pořad Poradíme vám, dnes s doktorkou Pavlínou Lehkou z regionálního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni. / Písnička / moderátorka -------------------Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedávno prověřovala, zda provozovatelé restaurací a rychlých občerstvení neuvádí ve svých nabídkách pokrmů nepravdivé nebo zavádějící informace. Paní doktorka Pavlína Lehká nám teď řekne víc, jak to dopadlo a v čem vlastně tahle kontrola spočívala? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Dopadlo to, pardon, dopadlo to velice naprosto neuspokojivě. Ze 100 kontrolovaných provozoven měly prohřešky 30, mělo prohřešky 30 provozoven, což je opravdu velké množství a inspektoři se zaměřili na to, jestli údaje o složení potravin, které jsou deklarované například v jídelním lístku nebo v nějakých nabídkových cedulích, případně i ústně podávané informace jsou pravdivé. Týkalo se to například používaných termínů jako sýr, smetana, šunka, to znamená, můžete si dát smažený sýr nebo máte sýrovou pizzu, smetanovou omáčku nebo pizzu se šunkou a podobně. Bohužel jsme zjistili, že provozovatelé používali jiné potraviny, než je například sýr nebo smetana, kdy sýr v podstatě musí založen na mléčné bázi, nesmí být, stejně jako smetana, nesmí do nich být přidán žádný rostlinný tuk, což jsme zjistili, že právě se stalo v těchto případech, kdy oni použili náhražku, použili náhražku toho sýru, který obsahoval rostlinná, ano, nebyla to sýra, ano, nesmí se to označit jako sýr prostě potraviny, která obsahovala rostlinné oleje, což znamená, není to sýr. Ta smetana stejně tak obsahovala náhradu například palmový tuk, řepkový tuk, slunečnicový olej a podobně, což opět nesmí být základem smetanové omáčky, smetany jako takové. Stejně tak to bylo u té šunky, kdy v podstatě ve složení nebyla šunka, která opět má stanoveny nějaké podmínky jakosti a složení, ale bylo to nahrazeno podobným typem salámu, který jenom tak vypadal jako šunkový, a takže jsme samozřejmě okamžitě přijali nápravná opatření a určitě tam budou uloženy pokuty. moderátorka

-------------------Takže, paní doktorko, vám se nelíbilo, že bylo napsáno šunková pizza na nějakém jídelním lístku, ale nebyla tam šunka? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Přesně tak. moderátorka -------------------Tak, co by tam mělo být napsáno, co by tam ten prodejce tedy měl napsat, že prodává třeba těstoviny se smetanovou omáčkou. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------No, pokud si dá, že má těstoviny se smetanovou omáčkou, pak musí mít smetanovou omáčku. Pokud ji nemá, tak ta musí být napsáno, že má těstoviny, ono je to ..., to je těžké, protože tam nemůžete napsat ani, že to je omáčka na bázi smetany, protože to není pravda, takže může být, muselo by to být prostě deklarované, že je to omáčka, záleží, co použil. moderátorka -------------------Že to je omáčka, do které tedy byl přidán nějaký rostlinný tuk. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Tak, ale nesmí tam použít to slovo smetana, nesměla by to být smetana, může to být s bílou omáčkou a podobně. moderátorka -------------------Takže úplně nejjednodušší bude, když ten restauratér prostě bude vyrábět a podávat opravdovou smetanovou omáčku? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Přesně tak, ano. moderátorka -------------------Tím z toho venku? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Ano, to by bylo úplně nejjednodušší, ano, ano. moderátorka -------------------Pojďme se podívat na SMSky, co myslíte, paní doktorko, může se zkonzumovat jogurt, který je třeba 2 až 3 dny po datu spotřeby? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Tak já bych to asi neměla říkat, ale myslím si, že může. Ze zkušenosti víme, že výrobci obvykle dávají kratší datum spotřeby, než ta potravina skutečně vydrží. Ale samozřejmě taková potravina se prodávat nesmí. A pokud ji máte doma, to znamená, zapomněli jste ji spotřebovat a je skutečně prošlá 2-3 dny, tak ji otevřete, pokud nemá známky kažení, nezapáchá, není na ní plíseň a podobně, tak si myslím, že to až tak rizikové není. Samozřejmě vás k tomu nechci nabádat - ano, klidně to můžete sníst, nic se vám nestane, ale ze skutečnosti vím, že ty potraviny skutečně ještě

ty 2-3 určitě vydrží. Taky chci ještě upozornit, že záleží na tom, abyste se podívali, jestli třeba není porušený ten obal, jestli v něm není dírka, pak samozřejmě tam může dojít k nějaké fázi kažení, takže, pokud i ten obal je neporušený, tak si myslím, že to problém není. moderátorka -------------------Máme tady jeden hypermarket v Mariánských Lázních. Posluchačka, která se podepsala jako J., píše, že tam prodávají vejce, krabička má německý nápis s českým razítkem CZ a na vejcích je razítko PL. Rozluštěte to, paní doktorko. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Německy pokud jsou na obalu pouze německé nápisy, je to špatně, protože každá potravina musí být označena českým jazykem. Pokud je tam CZ, v současné době legislativa umožňuje, aby ten, kdo provedl balení té potraviny se tam označil, to znamená, balení té potraviny proběhlo v České republice, proto je ta tam to CZ, ale na vejcích musí být skutečně jejich původ, což tam je, je tam PL, to znamená, jsou z Polska, ale zabalil je český výrobce. Pokud jsou tam německé nápisy, pak je mi to opravdu, je to zvláštní. Říkám, měly by tam mít české nápisy určitě. moderátorka -------------------Posloucháte pořad Poradíme vám, za chviličku další vaše dotazy, můžete volat na linku 221554222 anebo posílejte SMSky na číslo 605558888. / Písnička / moderátorka -------------------Naším hostem je dnes ráno paní doktorka Pavlína Lehká z regionálního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni a na lince 221554222 máme pana posluchače. Zdravíme vás, dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den. Tady je Václav Kovanda, Bolešiny, já bych měl ještě takovou prosbičku, kdyby k uzeninám a týká se to hlavně vařených, co jsou šunky, špekáčky, párky taky se mohla dávat ještě druh rakoviny, jakej se tam přidává do těch uzenin. moderátorka -------------------A vy máte nějaké zkušenosti z obchodu? posluchač -------------------No, heleďte, byl jsem 40 let v obchodě zaměstnanej a Česká republika a ještě Československo tady mělo nejtvrdší normy na potraviny, proč se to zrušilo tuto? Jindá třeba špekáčky, párky, oschlý, ale nesmrdělo to. Dneska třetí den nechte si nakrájet šunku, třetí den v ledničce, tak vám oslizne a smrdí. Čím to je právě? moderátorka -------------------Tak každopádně děkujeme za váš podnět. Mějte se hezky, zdravíme do Bolešin. Na slyšenou. posluchač -------------------No, no, a jinde prostě nebyly nějaké lednice jako je to dneska moderní, měli jsme chladící pult a ty uzeniny se nechaly jíst a dneska třetí, čtvrtej den v lednici to všechno vyhazujete. moderátorka

-------------------Ano, rozumíme, co myslíte. Díky, mějte se hezky. posluchač -------------------Děkuju vám zatím moc, na shledanou. moderátorka -------------------Na shledanou. Paní doktorko, chcete nějak reagovat na kvalitu uzenin? Ono to asi záleží na tom, co si koupíme, jestli utratíme víc peněz, koupíme si něco lepšího, anebo naopak. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Ano, vždycky to záleží na té ceně. Já toto říkám pravidelně, je to o tom, že ti spotřebitelé nakupující vyžadují levné potraviny. Bohužel v současné době je ta situace taková, že ten výrobce není schopen vyrobit kvalitní potravinu za levné ceny. Je obrovské množství samozřejmě konkurentů z ciziny, kteří dodávají levnější potraviny. A myslím si, že si musí každý sáhnout do svědomí, jestli si koupí ty úžasné špekáčky za 5 korun a potom nadává, že je nemůže opéct na ohni, anebo si koupí skutečně kvalitní potraviny, které jsou dražší a které jsou třeba i české. Je pravda, že ty normy pro, nejenom pro uzeniny, ale spoustu dalších výrobků tady byly. Bohužel vstupem do Evropské unie tyto normy neplatí, neplatí z toho důvodu, že bychom byli přísnější na vlastní výrobce české, než na výrobce, kteří pochází z ostatních zemí Evropské unie, což už si myslím, že není fér, abychom naše výrobce nutili do něčeho, co nemusí dělat ostatní výrobci v rámci Evropské unie, protože oni by právě byli nuceni vyrábět ty potraviny mnohem dráž a naši spotřebitelé podle mě, i když se hodně ohání tím, jak preferují české výrobky, tak si koupí ty levnější třeba zahraniční. Nicméně i přesto tedy pár takových úprav je, týká se to potravin určitého typu, například můžu říct, že je to vysočina nebo gothaj, které mají přesně stanovený obsah toho masa a také nesmí mít strojně oddělené maso, to znamená, tam je ta záruka, že ta potraviny bude kvalitní. Také jsou, co vím, dražší, ale měly by, měly by prostě být kvalitativně mnohem lepší, protože je tam ta podmínka stanovena. Co se týče té rakoviny, to si myslím, že už každý musí potom sám na sobě, jak se stravuje. moderátorka -------------------Přesně tak. Ještě přece jen jedna SMSka k uzeninám, pan Miroslav z Plzně tady píše, jestli je pravda, že to někde slyšel, že se někde prošlé uzeniny omyjí octovým roztokem a jdou pak znovu do prodeje třeba se slevou? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Určitě se to děje. Já myslím, že jsme to zjistili nejen my, ale i kolegové ze Státní veterinární správy, kteří kontrolují prodejny, kde se maso bourá a prodává se čerstvé maso, takže i tam se samozřejmě prodávají ty uzeniny a tam chodí oni, a takže, ano, stává se to, ale stát by se to nemělo samozřejmě, nebo ne nemělo, nesmí. Pokud na to přijdeme, tak určitě tam bude nějaký trest. Je to skutečně nečestnost toho prodejce. Problém je v tom, že ten spotřebitel to samozřejmě nepozná, což si myslím, že bohužel je teda škoda. moderátorka -------------------Paní doktorko, ještě jednou se chci vrátit k tomu označení potraviny, kde byly vyrobené, měli jsme tady ta vajíčko Polsko, Německo, Česko. Často se setkáváme s tím, že je na výrobku uvedeno vyrobeno v EU. Je to takhle v pořádku, takhle to stačí? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Ano, je to v pořádku. Ty právní předpisy té Evropské unie v podstatě říkají, že kromě povinné deklarace u určitých typů potravin jako jsou například ovoce a zelenina, kde je povinný údaj země původu, tak u ostatních potravin v podstatě je nutnost uvést zemi původu jenom v případě, že by

to klamalo spotřebitele. Takový typický případ, který proběhl médii a který můžu teda zveřejnit, jsou teda piškoty Opavia, které jsou spojené s tím, že si je ten člověk spojuje s Českou republikou, ale byly vyrobeny v Polsku. To znamená, tam skutečně ten problém například je, protože uvedl toho spotřebitele o tom, že ty piškoty jsou z České republiky. Ono se to strašně těžko jakoby posuzuje, musíte posoudit skutečně případ od případu, jestli je způsobilá ta potravina klamat toho spotřebitele nebo ne, což je docela těžké, nicméně, co se týče označování, nemusí tam být ani výrobce podle těch předpisů, stačí prodejce, pokud má sídlo v Evropské unii, to znamená, stačí být prodávající XY, ale v případě, že tam bude i ten prodejce, tak pak je víceméně vyžadováno, aby tam ta země původu byla, protože ten spotřebitel skutečně neví, odkud ta potravina pochází. Takže je to hodně komplikované, chápu ty spotřebitele, že se jim to nelíbí, ale mám pro ně dobrou zprávu, kdy v podstatě už brzo vstoupí v platnost novela našeho zákona o potravinách, která velice striktně stanovuje podmínky pro použití pojem česká potravina, což si myslím, že je dobře, protože určitě spotřebitelé vítají takové ty oblíbené vlaječky České republiky a Česká kvalita a Česká potravina a pak se dozvíte, že potravina pochází úplně odněkud jinud a jak jsem říkala, dneska je i možnost ta, že vlastně, pokud ten český výrobce tu potravinu pouze zabalí v té finální fázi, pak se tam může označit jakoby v podstatě výrobce. To nebude možné. Jsou stanoveny skutečně striktní podmínky proto, kdy ta potravina může být označena jako česká a kdy tam může být stanoveno právě ta česká kvalita, česká vlajka, jakékoliv další symboly. Myslím si, že to je dobře a že to těm spotřebitelům hodně pomůže. moderátorka -------------------Tak děkuji vám za tohle vysvětlení. Přišlo několik dalších SMSek, které se týkají uzeniny, nejsou v nich dotazy. V podstatě si jen lidé stěžují na to, že uzeniny jsou opravdu méně kvalitní, alespoň ty některé, ale přeci jenom paní Jarka má dotaz. Píše, že si koupila šunku za 29 korun 10 deka a když ji přinesla domů, byla kyselá a paní Jarka se vás ptá, jestli může šunku reklamovat i druhý den? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Určitě můžete. V současné době bohužel neexistuje žádná lhůta pro reklamaci potraviny, jak existovala dříve. Nový občanský zákoník ji neupravuje. Je to, je to tak 50 na 50. Ten řetězec vám to přijmout může, nemusí, může vám říct, že jste to nechala někde v autě a na teple, to znamená, nemusí vám tu reklamaci uznat. Je lepší tu reklamaci provést hned, pokud je to možné, hned ten den je větší šance s ní uspět, než ten den následující. moderátorka -------------------Paní doktorko, ještě poslední dnešní téma, které chci otevřít, a to jsou malá písmenka na potravinách, která nám píšou, jaké je složení a tak podobně. Lidé si pořád stěžují i přesto, že už vešel v platnost nějaký zákon, nějaké nařízení, že je to pořád ještě malinké. Co vy na to? Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Ano, ano, já je chápu, i když to písmo se zvětšilo, tak chápu je, že ten pocit mají. Tam je prostě problém v tom, že ta legislativa vyžaduje uvádění velkého množství údajů, což má být ve prospěch toho spotřebitele, který je ve finále chudák nemůže ani přečíst, ale těch údajů je skutečně tolik, jenom vlastně toho složení, kdy tam vlastně musíte mít uvedený složení i třeba složky, když máte, dejme tomu, majonézu, tak vlastně i tam musíme ještě mít uvedeno složení té majonézy, to znamená, zase ta majonéza obsahuje X dalších podsložek, které tam musíte uvést, musíte tam uvést alergeny, samozřejmě hmotnost a prodávajícího a tak dále, datum spotřeby, takže těch údajů je samozřejmě velké množství, a ta potravina je malá, jakoby nějaká oplatka a podobně, tak ty písmenka jsou malinká. Řešitelné to asi v současné době opravdu není. Jsou stanoveny výjimky jako je třeba žvýkačka, kde skutečně ty údaje asi být nemusí. Tam dokonce nemusí být ani datum minimální trvanlivosti, což mě docela zaujalo, protože si myslím, že žvýkačka po určité době není spotřebitelná, ale ... moderátorka -------------------Je to na vylomení zubů potom.

Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Ano, přesně tak, ale nemusí to tam být. Takže prostě ta rada pro ty spotřebitele není, a já je chápu, jedině asi nosit lupu. moderátorka -------------------Ano, to je jediná možnost. Máme ještě telefonický dotaz. Zdravíme vás, dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den. Prosím vás, tady Jaroslav. Já bych měl takovej dotaz, jak maj to se záruční dobou u ryb? Já jsem si koupil uzenou rybu a ona byla cítit plísní, ale na rybě nebylo vidět vůbec nic, to znamená, že oni to asi otírají nějakým mokrým hadrem nebo čert ví. moderátorka -------------------A to byla zabalená? posluchač -------------------Jak zjistím tu záruku? moderátorka -------------------Byla zabalená v plastu ta ryba? posluchač -------------------Ne, ne, ne, volně v regálu. moderátorka -------------------Volný prodej. Tak děkujeme za tenhle podnět. posluchač -------------------Není zač. Já taky děkuju. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------No, tam bohužel, to, co jsem říkala, tam ty záruční doby jakoby neexistují, byly zrušeny dřív u rychle kazících potravin byla 24 hodin a pak bylo 6 týdnů u dalších potravin a bylo to stanoveno. Ten nový občanský zákoník to prostě nepřijal a tady je jediná rada, my jsme se na to i skutečně dotazovali odborníků, kteří sestavovali samotný ten občanský zákoník a oni sami teda nevěděli, ale rada prostě je, že tu potravinu reklamovat co nejrychleji. To znamená, já to taky nedělám a většina lidí to nedělá, ale úplně nejlepší je samozřejmě tu potravinu zkontrolovat hned. Pokud je nebalená, myslím si, že když si ten obal jakoby otevřete, když vám ho zabalí, tak bych si ji otevřela, přičichla, zkontrolovala anebo teda i třeba po tom zaplacení ještě se snažila to zkontrolovat co nejrychleji, jestli nějakým způsobem prostě není ta potravina závadná a jít tam co nejdřív. moderátorka -------------------Tak a úplně poslední dnešní dotaz. Dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Tady Marie, západní Čechy. Prosím vás pěkně, já bych se chtěla zeptat, proč se do

pomazánek a do těch uzenin dává tolik soli? Proč se to jednou nenařídí? My, co máme vysokej tlak, tak nemůžeme ty potraviny vůbec jíst. moderátorka -------------------Zajímavý dotaz, děkujeme. Zdravíme vás, na slyšenou. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------No, to je problém, co se týče soli, ten výrobce je povinen deklarovat údaje o množství soli. Je-li jí tam více než 2 %, což si myslím, že je opravdu hodně i tak, to je prostě nezodpověditelná otázka, protože každý výrobce má svůj výrobní postup a v podstatě mu nemůžete zakázat, aby tu sůl tam dával. Je to jenom na tom výrobci jako takovém. moderátorka -------------------Zase rada pro paní posluchačku, prostě si tu pomazánku udělat doma. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Přesně tak, ano, to jsem chtěla říct, nejlepší je udělat si ji doma. Přesně tak. moderátorka -------------------Neosolit si ji anebo si ji osolit tak, jak potřebujeme. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Tak, tak. moderátorka -------------------Naším hostem dnes byla paní doktorka Pavlína Lehká z regionálního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni. Paní doktorko, děkuji za vaše odpovědi, mějte se hezky a příště na slyšenou. Pavlína LEHKÁ, regionální inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni -------------------Já taky děkuji. Na slyšenou.

denik.cz Když párky klamou. Inspekce bojuje s falešnými potravinami 15.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Tady něco zapáchá. Na českém trhu se v poslední době stále častěji objevuje velké množství falšovaných masných potravin z dovozu. Na jejich obalech je zpravidla uvedeno něco, co se uvnitř ve skutečnosti nenachází. „Podíl masné složky, který výrobci uvádí ve zjištěných případech na obalu, je ve skutečnosti až o desítky procent nižší," přiblížil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva. Inspekce považuje problém za natolik závažný, že mu věnuje mimořádnou pozornost. "

Naposledy inspektoři nařídili společnosti JIP východočeská, aby z prodejen neprodleně stáhla Párky G&G šunkové, na jejichž obalech je jako země původu uvedeno Německo. Etiketa spotřebitele mylně informuje o tom, že balení obsahuje 85 procent masa. Když inspektoři párky odvezli do laboratoře, zjistili, že obsahuje pouze 71,6 procenta masa. „S kontrolovanou osobou SZPI zahájí správní řízení o uložení pokuty," doplnil Kopřiva. Sankce v takových případech může dosáhnout až několik milionů korun. Potraviny se falšovaly i dříve, ale jak mluvčí inspektorů upozornil, v současné době jsou podvody stále častější, přičemž se jedná především o potraviny dovezené z Polska, Německa, výjimečně z Maďarska. Zpráva přichází v době, kdy čeští potravináři usilují o zvýšení spotřeby vepřového a masa a mléka z českých farem. Včera podle ČTK kvůli tomu také vyzvali, aby bylo zrušeno označení Vyrobeno v Evropské unii. „Voláme po tom, aby byl jednoznačně na výrobku označen výrobce, ještě lépe ?i země původu. Označení výrobce je zásadní podmínkou, nehledě na to, že každý výrobce, když něco vyrobí, by se za to neměl stydět. Každý, kdo se schovává za značku vyrobeno v EU, určitě není hrdý na svůj produkt," míní prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Označení Vyrobeno v EU Není to ovšem pouze potravinářská inspekce, kdo upozorňuje na závadné potraviny na trhu. Před několika dny třeba Státní veterinární správa zachytila osm tun drůbežího polotovaru k přípravě kebabu. U více než poloviny mraženého masa příjemce nedokázal doložit jeho původ a chyběly i další potřebné údaje. Veterináři proto maso poslali zpět odesilateli. „O vrácení zboží bude informován příslušný dozorový orgán v Polsku," uvedl mluvčí správy Petr Pejchal. Do podpory české produkce se už delší dobu zapojuje i ministerstvo zemědělství, které nabádá české spotřebitele, aby kupovali místní výrobky. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale preference řady spotřebitelů zřejmě považuje stále za nedostatečné. „Mrzí mě, že spousta lidí při koupi auta celé dny a týdny studuje, kolik má auto airbagů, jestli má klimatizaci nebo nějaký druh pneumatik. Ale aby si někdo přečetl, kolik je ve špekáčku masa, to už spotřebitelům přijde zbytečné. Zajímejme se o potraviny víc," nabádal ministr na Facebooku."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/kdyz-par...e-s-falesnymi-potravinami-20160615.html

Dotyk Mléko „Made in Kocourkov“ 17.6.2016 Dotyk str. 0 Fokus Jaroslav Petr Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Čeští chovatelé skotu budou dodávat do německých mlékáren mléko s garancí „ne-GMO“. Co přináší „geneticky nemodifikované mléko“? A za jakých okolností by Evropa kupovala potraviny z GMO? ž v roce 1998 vyhlásil britský obchodní řetězec Iceland, že ve svých obchodech přestává prodávat produkty vyrobené z geneticky modifikovaných organismů (GMO). Bylo to jeho vlastní svobodné marketingové rozhodnutí. Netlačila ho k tomu žádná ze směrnic nebo nařízení Evropské unie ani britská právní norma. O rok později vyhlásily stejný „samozákaz“ prodeje potravin z GMO i největší evropské obchodní řetězce. V podstatě se toho tak moc nestalo, protože drtivá většina GMO není určena na naše stoly, ale do koryt, žlabů a krmítek hospodářských zvířat. Ze sortimentu obchodů vypadla tak malá část (například některé oleje z geneticky modifikované řepky), že si toho běžný zákazník ani nevšiml.

Všechny potraviny a krmiva obsahující GMO musí v zemích Evropské unie nést jasné označení „vyrobeno z GMO“ nebo „obsahuje GMO“. Snaha, aby takové označení neslo i maso, mléko a vejce od zvířat krmených krmivy z GMO, neuspěla. Obchodní řetězce proto ve spolupráci s potravinářským průmyslem zvolily opačný přístup. Garantují u svého zboží a výrobků „ne-GMO“. Takový sýr, vajíčko nebo řízek má pocházet od zvířat, která nekonzumovala GMO. V Česku jsme byli s tímto fenoménem konfrontováni jen v případech, kdy se do našich prodejen dostalo zboží dovezené ze zemí, kde se obchod s „ne-GMO“ potravinami rozjel ve velkém. Pak jsme si na obalu takové potraviny mohli všimnout téhle prapodivné značky. To se teď mění, protože část chovatelů skotu dodávající mléko do německých mlékáren přechází na „ne-GMO“ režim. Nic jiného jim ani nezbývá, protože mléko bez této garance od nich německé mlékárny přestanou odebírat. V tristní situaci, kdy výkupní ceny mléka na českém trhu neustále klesají, je to silná hrozba. Navíc jsou němečtí mlékaři ochotni českým chovatelům krav připlatit za garanci „neGMO“ na každý litr dodaného mléka 0,9 centu. A tak se bude především na jihu Čech chovat skot v „ne-GMO“ režimu. GMO – nejprověřenější ze všeho Z obchodního hlediska nelze mít k dohodě německých mlékařů s českými chovateli dobytka žádnou výhradu. Obsah obchodní smlouvy je záležitostí dohody obou zúčastněných stran. Je čistě jejich věc, na čem se domluví. K do se při psaní někdy nesplitl – pardon, nespletl? Každému se to už někdy přihodilo. Ani buňka není neomylná. Při syntéze dvojitých šroubovic DNA, kterých mají savci v jádru každé buňky těla dva metry a některé rostliny dokonce desítky metrů, se buněčná mašinérie tu a tam dopustí překlepu a prohodí písmenka genetického kódu. Někdy se nic nestane a význam dědičné informace se nemění. Asi jako když napíšeme „kupole“ místo „kopule“. Jindy se význam mění radikálně – stejně jako když místo „hodinky“ napíšeme „holinky“. Tyto přírodní „překlepy“ jsou hnacím motorem evoluce, protože nabízejí organismům nové varianty dědičných vloh a s nimi i nové, pozměněné vlastnosti. Vědci toužili tento přírodní proces napodobit a vyměňovat podle libosti v dvojité šroubovici jedno písmenko za druhé. Dlouho se jim to nedařilo. V dubnu 2016 ale publikovali genetici z Massachusetts Institute of Technology postup, kterým lze na přesně vybraném místě DNA „přepisovat“ písmenka genetického kódu. Zatím není k dispozici zemědělská plodina nebo hospodářské zvíře, které by získalo novou vlastnost díky uměle navozenému překlepu v DNA. Je ale otázka krátkého času, kdy se takové organismy objeví. Pokud jejich tvůrce neprozradí, jakým způsobem organismus novou vlastnost získal, nerozezná sebelepší laboratoř přirozeně vzniklý překlep od umělého. Ve světě s tím nebudou mít problém, protože je zajímá výsledná vlastnost organismu a nikoli to, jaká metoda při tom byla použita. Legislativa Evropské unie však není na nic takového připravená a příslušné úřady rozhodující o povolení či nepovolení nového organismu, nebudou vědět, zda jde o GMO, nebo ne. R O L U J Mlékař by mohl například po chovateli požadovat, aby krávy dojily jen hnědooké brunety, a pokud by chovatel souhlasil, mohl by být podle smlouvy sankciován za každou modrookou blondýnu, která by byla přistižena, jak sahá na kravské vemeno a dojicí stroj. Z kvality mléka by samozřejmě porušení takové „ne-blond“ smlouvy žádná analýza nevyčetla. Také z ekonomického hlediska se zdá všechno v pořádku. Čeští chovatelé získají ročně navíc dva miliony korun za „ne-GMO“ mléko. Jen hlupák by tyhle peníze nebral a navíc riskoval ztrátu odbytu v situaci, kdy chov dojnic rozhodně nepatří mezi zlaté doly. Z biologického hlediska jde o rozhodnutí, za jaké by se nemuselo stydět ani zastupitelstvo

pohádkového Kocourkova. Geneticky modifikované plodiny, které jsou povoleny v zemích Evropské unie pro krmení hospodářských zvířat, jsou důkladně prověřeny a jsou minimálně rovnocenné těm geneticky nemodifikovaným. Krmiva z GMO jsou ve skutečnosti tou nejdůkladněji prověřenou komoditou, jakou krmivářský trh nabízí. V tom se „klasická“ krmiva těm geneticky modifikovaným nikdy nevyrovnají, protože jejich kontrola na obsah toxických látek, alergenů a další potenciálně negativní faktory je o několik řádů níže. Analýzou mléka, jogurtu nebo sýra nelze odhalit, zda kráva, z jejíž produkce tyto potraviny pocházejí, přežvykovala krmiva z GMO, nebo ne. Kontrola a záruky „ne-GMO“ mléka se tedy opírají o účetní dokumentaci nákupu krmiv od prověřených dodavatelů a o případné analýzy krmiv používaných na farmách. Chovatelé dostávají dokonce k dispozici detekční soupravu, která jim má odhalit přítomnost GMO v krmivu. Děravý systém Všechno to vypadá jako velmi důmyslný systém, který má jediný účel – vyjít vstříc zákazníkovi a garantovat mu vyšší kvalitu mléka a mléčných výrobků. Ve skutečnosti má tento systém celou řadu děr a jeho garance jsou iluzorní. Ignoruje například revoluci, kterou prodělala molekulární biologie a genetika v posledních čtyřech letech. Donedávna byly genetické modifikace zemědělských plodin velmi „okaté“, protože se do dědičné informace rostliny vnášely zcela nové geny. Odhalit takovou modifikaci byla hračka i pro genetického nedouka. Moderní genové inženýrství však vládne prostředky, které vyvolávají zcela cíleně změny k nerozeznání podobné přirozeným změnám dědičné informace. Rostliny tak získávají nové vlastnosti, ale z jejich dědičné informace to „nijak neřve“. Příkladem může být řepka americké biotechnologické společnosti Cibus, která přirozeně vyhlížející, avšak uměle navozenou změnou dědičné informace, získala schopnost odolávat herbicidům. Je tedy obdařena stejnou vlastností, jakou má většina krmivářsky využívané geneticky modifikované sóji. Změna v DNA řepky je ale tak nenápadná, že německé úřady nejprve odrůdu schválily jako geneticky nemodifikovanou. Teprve na razantní zásah z Bruselu Němci svůj názor přehodnotili a s řepkou firmy Cibus začali zacházet jako s GMO. Jak se chtějí kontroloři „ne-GMO“ chovů dojnic s touto situací popasovat, není jasné. Detekční soupravy dodávané chovatelům by krmivu z řepky firmy Cibus vystavily „zelenou“. Podobných absurdit se v produkci „ne-GMO“ mléka skrývá celá řada. Nejdůležitější však je, že každá legrace něco stojí. Platí to i o „ne-GMO“ mléku. V konečném důsledku uhradí zvýšené náklady spotřebitel nebo daňový poplatník. Jsou to zbytečně utracené peníze, protože si za ně kupujeme pouze iluzi zvýšené kvality a nikoli skutečnou kvalitu. Evropa si zvykla na furiantský přístup, kdy pod přívalem emocí na náklady nehledí. V Německu se rozhodli zavřít fungující atomové elektrárny a výpadek v produkci elektřiny nahrazují pálením ligninu v tepelných elektrárnách. Tyto fabriky na nenáviděný „skleníkový“ oxid uhličitý dnes vyrábějí čtvrtinu veškeré německé elektřiny. Zvýšení těžby ekologicky vrcholně „špinavého“ paliva padá za oběť nejen zemědělská půda, ale i vesnice a městečka. Hnědouhelná eskapáda prodraží Němcům kilowatthodinu elektrického proudu „jen“ o 3 až 5 centů, a tak si tenhle výdaj odůvodňují jako nutnou daň za „sbohem“ atomovým elektrárnám. Jakkoli je Německo bohatá země, i pro ně platí, že každá pokladna má dno. Pokud utratíme za něco peníze, už si za ně nepořídíme nic jiného. Při hospodaření s rodinným rozpočtem se tohle každý velmi rychle naučí. Ve státních rozpočtech či dokonce rozpočtu Evropské unie už to vždycky jako samozřejmost nebereme. K aždý rok hlásaly oficiální statistiky, že plochy oseté ve světě geneticky modifikovanými plodinami vzrostly. Obvykle šlo o nárůst vyšší než 10 %. V roce 2015 došlo poprvé ke stagnaci. Plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami nevzrostly, ale naopak, mírně (asi o 1 %) se zmenšily. Znamená to, že GMO dochází dech? Jedním z faktorů zodpovědných za stagnaci je bezpochyby fakt, že v ekonomicky vyspělých zemích, kde se GMO pěstují, už je trh nasycen. Ti, co GM plodiny pěstovat chtějí, už je pěstují. Ti,

co je odmítají, s jejich pěstováním nezačnou. Zcela jistě se do stagnace promítá i revoluce, kterou v současné době genové inženýrství prochází. Otevírají se zcela nové možnosti zásahů do DNA plodin a živočichů, které v mnoha zemích nebudou legislativě podléhat. Je celkem logické, že v očekávání příchodu kvalitativně nových modifikací tempo zavádění překonané generace GMO poněkud zvolní. Největší světoví pěstitelé geneticky modifikovaných rostlin v roce 2015 sója, bavlník, kukuřice, vojtěška, cukrovka, řepka, papája, dýně, brambory sója, bavlník, kukuřice sója, bavlník, kukuřice bavlník sója, kukuřice, cukrovka, řepka bavlník, papája, topol sója, bavlník, kukuřice bavlník sója, bavlník, kukuřice sója, kukuřice O tom, že krmení z GMO pro dojnice skutečně není priorita hodná zřetele a že hlavním motivem „ne-GMO“ mléka není potravinová bezpečnost, svědčí kromě jiného i fakt, že drtivou většinu krmiv obsahujících GMO sežerou prasata a sezobe drůbež. A o „ne-GMO“ vepřovém, kuřecím a vejcích se zatím nikde nemluví. I když kdo ví, jestli už se na tom někde nějaká „kocourkovská rada“ neusnesla. Kdo by kupoval GMO potraviny? Potravinářský průmysl a obchodní řetězce odůvodňují svou „ne-GMO“ strategii mantrou: „Zákazník GMO nechce!“ Mají pravdu. Typický evropský spotřebitel pro potraviny z GMO skutečně dvakrát nehoří. Je ale opravdu tak „anti-GMO“ zatvrzelý? Zajímavou odpověď na tuto otázku přináší studie novozélandských vědců z University of Otago publikovaná v předním vědeckém časopise Nature Biotechnology. Tým pod vedením Johna Knighta odjel za svým experimentem do Norska. Volba na tuto zemi padla proto, že se její obyvatelé dívají na vše s označením „GMO“ skrz prsty. Zároveň je Norsko velmocí ve velkochovu lososů. Drtivá většina lososího masa na světovém trhu má svůj původ v norských akvakulturách. V roce 2015 schválil americký Úřad pro potraviny a léčiva pro spotřebu v USA geneticky modifikovaného lososa. Biotechnologická firma AquaBounty pozměnila rybě dědičnou informaci tak, že losos roste doslova „jako z vody“. Pro výkrm do konzumní hmotnosti mu stačí polovina času a navíc přitom sežere méně krmiva než geneticky neupravení lososi. Jeho maso se proto bude moct prodávat laciněji. Knight si položil provokativní otázku: Kupovali by si Norové geneticky modifikovaného lososa? A za jakých podmínek by na něj kývli? Vědci se domluvili s několika obchody a opatřili maso obyčejných lososů různými obaly. Navíc se dohodli i na různých cenách masa téhle ryby. Ve skutečnosti ležely v chladicích boxech obchodů obvyklé porce lososa. Zákazník si ale na jejich obalech mohl přečíst, že se vedle tradičního norského lososa z akvakultur nabízí i losos stejného původu s dvakrát vyšším obsahem omega-3 polynenasycených mastných kyselin, které dietologové doporučují například pro jejich blahodárný vliv na kardiovaskulární systém. V obchodech, kde běžel novozélandský pokus,

našli norští zákazníci také balíčky s nápisem „geneticky modifikovaný losos“ a maso, které mělo pocházet z geneticky modifikovaných ryb a mělo dvakrát vyšší obsah omega-3 polynenasycených mastných kyselin. S pojené státy daly zelenou houbě pečárce dvouvýtrusné čili žampionu, které genoví inženýři „vyšmikli“ z dědičné informace pár písmen genetického kódu způsobem, jaký je běžný při poškození dědičné informace přirozenými procesy. Plodnice těchto hub si udržují krásnou bělavou barvu, nehnědnou a více lahodí oku konzumenta. Američané uznali, že houbu s takto upravenou dědičnou informací nedokážou odlišit od hub, kterým se změnila dědičná informace sama od sebe, a neberou ji jako geneticky modifikovaný organismus. Jde o první vlaštovku. V těsném závěsu za geneticky nemodifikovaným žampionem s uměle upravenou dědičnou informací jsou připraveny desítky dalších organismů – rostlin i živočichů, které si dělají nárok na označení „ne-GMO“, i když vyšly z laboratoří genových inženýrů. R O L U J Reakce Norů na tuto nabídku byla zajímavá. Obyčejný losos si držel svou oblibu. Geneticky modifikovaného lososa nekupoval nikdo. Lidé si ho brali, jen když byl úplně zadarmo. To si ho odnášel z obchodu každý sedmnáctý zákazník. O moc slavnější to nebylo ani v případě, že geneticky modifikovaná ryba nabízela za stejnou cenu dvakrát víc omega-3 polynenasycených mastných kyselin než nemodifikovaná ryby. Pak si koupil lososa s označením GMO každý šestnáctý zákazník. Zlevnění tohoto lososa o 15 % však preference modifikované ryby s vyšším obsahem „omega-3“ zvýšilo a kupoval ji už každý sedmý zákazník. Pokud cena klesla na polovinu oproti nemodifikovaným rybám a držela si garanci zvýšeného obsahu „omega-3“, koupila ji víc než pětina Norů. A to je s ohledem na norské antipatie ke GMO skutečně šokující zjištění. Rozhoduje přínos pro spotřebitele Znovu se potvrdilo, že velké biotechnologické firmy prohrávají s geneticky modifikovanými potravinami na trhu kvůli své naprosto chybné strategii. Když se rozhodly rozjet byznys s geneticky modifikovanými zemědělskými plodinami a hospodářskými zvířaty, vsadily na poptávku od pěstitelů a chovatelů. Plodiny se snáze pěstují, zvířata lépe rostou. To ale zákazníka zjevně nezajímá. Chce vidět přínosy pro svůj vlastní prospěch. Pokud je tímto prospěchem finanční úspora při nákupu, je to pro Nora a zřejmě i další obyvatele ekonomicky vyspělých zemí málo. Pokud mu ale nabídneme lacinější potravinu z GMO, která je zdravější, nechá se celkem snadno přemluvit k jejímu nákupu. Geneticky modifikované ryby se zvýšeným obsahem omega-3 polynenasycených mastných kyselin nejsou výplodem fantazie novozélandských vědců z týmu Johna Knighta. Harvardští vědci je získali pomocí metod genového inženýrství už před několika roky. Pokud by se tito „omega-3“ lososi zkřížili s rychle rostoucím lososem AquAdvantage, vznikla by právě taková ryba, jaká prolomila nedůvěru Norů ke GMO. Mantra výrobců potravin a obchodníků je tedy pravdivá jen zčásti. Evropský zákazník GMO nechce, ale jen proto, že mu zatím nic nepřinášejí. Odpor vůči GMO si Evropská unie pěstuje jako součást obranného valu, kterým brání své trhy. Pokud se budeme v iracionálních vztazích ke GMO nadále utvrzovat akcemi, jako je „ne-GMO“ mléko, jen pobídneme politiky, aby v honu na hlasy voličů vyšli této společenské antipatii vstříc přijetím problematických právních norem. Že toho jsou schopni, dokázali, když Evropský parlament odhlasoval ničím neodůvodněný zákaz využívání klonů jako plemenných zvířat. Zatímco Američané, Kanaďané a další chovatelsky vyspělé země klonují nejlepší krávy a býky a využívají jejich sperma, vajíčka nebo embrya k výraznému zlepšení chovaných zvířat, my jsme si to prostřednictvím poslanců v europarlamentu

zakázali. Nejsme na dobré cestě. Ve světě těžícím masově z vymoženosti biotechnologií se můžeme proměnit v jakési „půlnoční království“, kde si člověk s celiakií nemůže pochutnat na chlebu či houskách z pšenice zbavené metodami genového inženýrství jedné z hlavních složek lepku. Člověk s alergií na kravské mléko si v něm nepochutná na jogurtu z mléka dojnice, které postrádá alergii vyvolávající beta-laktoglobulin. A důvod? Všichni přece dobře vědí, že GMO tu nikdo nechce. Profesor Jaroslav Petr je výzkumný pracovník zabývající se reprodukční biologií a biotechnologiemi. Přednáší na několika vysokých školách. Je autorem knihy Klonování – hrozba, nebo naděje? Přispívá do celé řady českých periodik.

Haló noviny Dovozy mléka a masa ničí domácí výrobce 16.6.2016

Haló noviny str. 3 Z domova Jiří NUSSBERGER Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Rozhovor Haló novin s prezidentem Agrární komory ČR Miroslavem Tomanem * V Židlochovicích na jižní Moravě se v minulém týdnu konalo jednání agrárních komor zemí V4, tedy Maďarské agrární komory, Slovenskej polnohospodárskej a potravinárskej komory, Národní rady agrárních komor Polska a Agrární komory České republiky. O čem jste hovořili? Hlavním bodem jednání byla diskuse o tíživé situaci na trzích se zemědělskými komoditami. Zejména situace chovatelů prasat a dojeného skotu je extrémně složitá a nevykazuje téměř žádné známky zlepšení. Mírné oživení cen vepřového může být pouze dočasným jevem, přičemž cena vepřového je stále v současné době v porovnání s loňským rokem nižší. K tomu přistupují i problémy v mnoha dalších komoditách a krize v sektoru je tak jedna z největších za poslední období. K oživení cen mléka pravděpodobně nedojde ani v následující části letošního roku, především z důvodu skokového meziročního navýšení produkce především v zemích EU15. Nadvýroba v těchto zemích společně se ztrátou ruského trhu a ochladnutím čínské poptávky způsobily masivní příliv mléčných produktů do střední a východní Evropy, což dále přispělo k poklesu cen v zemích visegrádské čtyřky. Podle vyjádření delegací tak masivní tlak dovozů způsobuje další omezování produkce místních chovatelů. * Je situace, konkrétně u nás v České republice, opravdu tak vážná? Současná krize na trhu s mlékem se i nadále prohlubuje - již nyní směřuje výkupní cena mléka k propastným šesti korunám, a chovatelé tak za více než dvacet měsíců trvalého poklesu cen přišli o více než devět miliard korun. Při cenách kolem 6 Kč/l dojde jen za rok 2016 k poklesu tržeb o dalších devět miliard Kč. Již nyní je cena mléka a masa na úrovni 20 až 30 % pod výrobními náklady. Krize má ale mnohem širší dopady. S uvažovanou redukcí stavů dojeného skotu úzce souvisí také propouštění zaměstnanců. Jen v prvovýrobě je tak akutně ohroženo více než 10 000 pracovních míst. V navazujícím zpracovatelském průmyslu by toto číslo mohlo být velmi podobné. V případě rušení chovů a propouštění lidí tak státu hrozí také výrazný sociální problém. Situace na domácím trhu dospěla již do toho stadia, že dovoz mléčných výrobků se na naší celkové domácí spotřebě mléka a mléčných výrobků podílí téměř ze 43 %. Pro srovnání -v roce 2003 se dovozy na celkové domácí spotřebě podílely ze 13,5 %. V domácí spotřebě tak zkonzumujeme 43 % másla a 51 % sýrů a tvarohů z dovozu. Tedy dovážíme výrobky, které jsme schopni (s výjimkou různých specialit) vyrobit sami! * A ministerstvo zemědělství?

Bohužel, ministerstvo zemědělství se k celé situaci staví více než laxně, takže jediné, co zemědělci zatím mají, jsou pouze přísliby podpory a financí. Ministerstvem několikrát proklamované odškodnění za sucho ve výši 600 milionů korun dostanou zemědělci nejdříve na konci června, tedy téměř rok poté, co ke škodám došlo, navíc v pětinové výši odhadnutých škod. Veškerá od srpna loňského roku avizovaná opatření na podporu mléčného sektoru a ve svém důsledku na podporu celé živočišné výroby existují pouze na papíře. Hledání nových exportních destinací ze strany ministerstva rovněž uvázlo na mrtvém bodě, neboť Senegal, Nigérii a Zambii rozhodně nelze považovat za destinace, které by zachránily českou živočišnou výrobu. Je zřejmé, že mléčná krize se sama nevyřeší, a to ani v řádu několika měsíců. Prognózy, které máme k dispozici, naopak ukazují na zhoršení situace. Postoje a názory samotných chovatelů, ale také zpracovatelů, se radikalizují a roste nespokojenost s nečinností státu. V regionech se množí výzvy k masovým demonstracím, k blokacím řetězců či jiným aktivním protestním akcím. * Situace v dalších zemích V4, tzn. na Slovensku, v Maďarsku a Polsku, je zřejmě obdobná. Chystá se nějak pomoci třeba Evropská komise, která tak ráda vše reguluje? S politováním jsme konstatovali, že Evropská komise dosud nebyla schopna adekvátně reagovat a nechává především své nové trhy likvidovat přímými i nepřímými tlaky, dochází tak k narušení principu a pravidel jednotné zemědělské politiky. Zaznělo to ve vystoupeních našich partnerů. Například Balasz Györffy, prezident Maďarské agrární komory, je přesvědčen, že současná krize byla způsobena rozhodnutími souvisejícími s mezinárodní politikou, a musí se tak vyřešit především na unijní úrovni, jinak Společná zemědělská politika přestává být společnou. Otevřeně varoval, že v současnosti přijímaná národní řešení jednotlivých členských států směřují k tomu, že se řešení krize zvrhne v souboj národních rozpočtů a obchodních překážek. * Situaci jistě silně ovlivňují také obchodníci, zejména nadnárodní řetězce… Prezidenti komor ve svých vystoupeních upozornili, že situace zemědělců a zpracovatelů je v zemích V4 horší také kvůli nekalým praktikám maloobchodu. Obchodní řetězce zneužívají své významné tržní síly ve vyjednávání s dodavateli, negativně nastavují obchodní přirážky na domácí produkty, tlačí cenu směrem dolů a nutí dodavatele, aby pokrývali další náklady například na propagační akce či neprodané zboží. Obchodní řetězce také preferují zboží ze zemí, ve kterých má sídlo jejich mateřská společnost, čímž přispívají ke zvyšování dovozů potravin s vyšší přidanou hodnotou, což dále snižuje podíl domácí produkce. * Dospěli jste k návrhu nějakého řešení? Delegace přivítaly společné prohlášení premiérů V4 z jednání v Praze, kteří mimo jiné zmínili také potřebu řešit nadále neúnosnou situaci v zemědělství a podporují úsilí o zlepšení postavení prvovýrobců. I v návaznosti na tuto podporu agrární komory V4 ve společném komuniké vyzývají Evropskou komisi, aby reagovala v následujících krocích: 1. Připravit další záchranný balíček ve výši jedné miliardy euro, který by směřoval v co nejkratší době s preferencí výplat pro státy s největším poklesem ceny. Peníze určené pro výplatu balíčku by neměly pocházet ze zdrojů Společné zemědělské politiky. 2. Podniknout opatření ke zrušení ruského embarga a znovuotevření ruského trhu pro zemědělské produkty z Evropské unie a zároveň hledat nová odbytiště. 3. Přehodnotit referenční prahy a zvýšit intervenční ceny o 10 % pro sušené odstředěné mléko a 25 % pro máslo. 4. Zvýšit limit pro obálku určenou pro citlivé komodity na alespoň 20 % prvního pilíře Společné zemědělské politiky. 5. Prosazovat a podporovat vývoz za pomoci exportních refundací pro sektor mléka a vepřového masa a využít exportních úvěrů k tomu, aby se z unijního trhu odstranila nadprodukce. 6. Umožnit členským státům využít v rámci rozvojové humanitární pomoci uplatnění potravin. 7. Připravit společný silný rámec pro boj s nekalými obchodními praktikami. * Zabývali jste se i některými dalšími tématy? Projednali jsme vývoj cen komodit, průběh vegetačního vývoje hlavních i speciálních plodin,

negativní dopady extrémních vlivů počasí, jako byly zimní holomrazy a jarní vlna mrazů či krupobití, které tak způsobují výkyvy v množství i v kvalitě. Otevřena byla také problematika hospodaření s vodou a plateb za její odběr. Delegace se také vzájemně seznámily s harmonogramy výplat podpor, jejichž zpoždění způsobuje zemědělcům značné provozní problémy. S tím souvisí i společná a opakovaná výzva ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže zemědělců. Padly také například návrhy na společné expozice a propagační akce na velkých mezinárodních evropských výstavách. *** Dovoz mléčných výrobků se na naší celkové domácí spotřebě mléka a mléčných výrobků podílí téměř ze 43 %. Již nyní je cena mléka a masa na úrovni 20 až 30 % pod výrobními náklady. Foto popis|

Chebský deník Výrobci potravin čím dál častěji využívají staré regionální recepty 22.6.2016

Chebský deník str. 1 Titulní strana (mel,hni) Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy Karlovarský kraj – Nejenom kvalitní suroviny, ale také staré regionální recepty využívají čím dál častěji výrobci potravin z Karlovarského kraje. Právě původní receptury byly nejpříjemnějším překvapením letošního ročníku soutěže Regionální potravina 2016. „Regionální potraviny jsou v současnosti skutečně regionálními a hlásí se k tomu právě i složením. Mezi oceněnými byla letos například Jitka Hlavsová a její Loketské perníčky. Ty se v Lokti kdysi pekly a tato tradice zanikla s vysídlením výrobců. Po válce už tato tradice obnovena nebyla. Z původních receptur se snaží vycházet rovněž chebský řezník a uzenář Roman Jelen,“ uvedl regionální koordinátor soutěže Zdeněk Perlinger. Odborná komise soutěže Regionální potravina 2016 ocenila letos devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Karlovarského kraje. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se ucházelo 82 produktů od 21 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 17 výrobků z kategorie Ostatní. „Jsem rád, že každoročně přibývají noví malí výrobci v regionu, kteří přihlašují své velmi zajímavé produkty. Tradičně se všechny přihlášené výrobky vyznačovaly vysokou kvalitou, je jasně vidět, že výrobci mají o udělení loga Regionální potravina zájem,“ podotkl Perlinger. Například v kategorii Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy získal první místo Cheban Roman Jelen se svou Dyleňskou klobásou. Vítěznou regionální potravinu tak vyrobil už potřetí za pět let. „Toto ocenění je pro mě velkou motivací do další práce. Je čím dále těžší uspět, neboť komise stále více dohlíží na původ masa, koření, postup výroby a podobně,“ uvedl Jelen. Pokračování na str. 4 Výrobci potravin čím dál častěji využívají... Pokračování ze strany 1 „Jsem rád, že díky tomuto titulu mám také podporu od Karlovarského kraje, který všechny vítězné produkty prezentuje dále v letácích, brožurách i na veletrzích.

Rád bych do budoucna rozšířil svou výrobu a tohle tomu pomůže,“ doplnil uzenář s tím, že ale rozhodně neplánuje měnit své recepty. Mezi uzenáři se neztratily ani tradiční Doupovské uzeniny ze žalmanovské společnosti rodiny Pelantů. Ty sice letos nebodovaly na první příčce, ale získaly ocenění od hejtmana kraje Martina Havla. „Je to pro nás vždy výzvou a motivací do další práce, mít možnost poměřit své výrobky s dalšími kolegy na trhu,“ dodal Petr Pelant, který je již druhou generací rodinné firmy, založené v roce 1993. Titul Regionální potravina pak získala firma v roce 2010, 2011 a 2014. Výhru přinesl zajímavý nápad také Jitce Šimůnkové a Martinu Křepelovi z Krásna. Jejich firmička Nebe v hubě se specializuje na čajové výrobky, bylinné směsi, sušené ovoce a zeleninu, koření a podobně. V kategorii Ostatní porota ocenila jejich Krásenskou rozhlednu, tedy zmenšeninu rozhledny v měřítku 1 : 167, vyrobenou z čaje. „Tentokrát jsme zvolili jinou cestu. Jelikož jsme z Krásna, napadlo nás zabalit čaj do tvaru rozhledny. Na místo ovocné směsi jsme pak zvolili směs z bylin a ovoce,“ dodal Křepela. Ta je podle Jitky Šimůnkové vhodná nejen pro děti, těhotné ženy, kojící matky, ale i pro každodenní užívání. *** Další informace o regionálních potravinách najdete v zítřejší příloze Deníku Výsledky letošního ročníku Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas ŠUNKA Z KOMÍNA NEJVYŠŠÍ JAKOSTI ROMAN KRČMA, KARLOVY VARY Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy DYLEŇSKÁ KLOBÁSA ROMAN JELEN, CHEB Sýry včetně tvarohu ZLAŤÁK STATEK BOR ZEOS Mléčné výrobky ostatní DĚPOLTOVICKÝ BIO KEFÍR JIŘÍ KUBERNÁT, DĚPOLTOVICE Pekařské výrobky včetně těstovin LOKETSKÉ PERNÍČKY JITKA HLAVSOVÁ, LOKET Cukrářské výrobky včetně cukrovinek BOCHOVSKÝ POVIDLOŇ CUKRÁRNA ONDRA Alkoholické a nealkoholické nápoje CHMELONÁDA KYNŠPERSKÝ PIVOVAR Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě DŽEM – HRUŠKA, KARAMEL ING. PETR HAVELKA, ŠINDELOVÁ Ostatní KRÁSENSKÁ ROZHLEDNA – BYLINNÁ SMĚS JITKA ŠIMŮNKOVÁ, KRÁSNO Foto popis| ÚSPĚŠNÝ ŘEZNÍK A UZENÁŘ. Hned několik cen za své produkty získal v letošním ročníku soutěže Regionální potravina 2016 Roman Jelen z Chebu. Tu hlavní za Dyleňskou klobásu. Foto autor| Foto: Deník/Vl. Meluzín Foto popis| ČAJOVÁ ROZHLEDNA. Nejen z regionálních zdrojů, ale i regionální tvar použili Jitka Šimůnková a Marek Křepela. Bylinné čajové směsi dali podobu populární krásenské rozhledny. Foto autor| Foto: Deník/Vladimír Meluzín Region| Západní Čechy Publikováno| Chebský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Sokolovský deník; Titulní strana; 01 ID| a79791b3-8dff-40e1-b419-356435ff640f

parlamentnilisty.cz Jurečka čelil rozohněné čtenářce: Kdo si může koupit bůček za 280 korun? 16.6.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor vam Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Proč neklesají ceny potravin v obchodech za situace, kdy ceny zemědělských produktů klesají? Proč prodávají zemědělci školám kilo jablek za 65 korun? Jaké nové přehrady se u nás po revoluci postavily? Na tyto i další otázky odpovídal v posledních hodinách na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo takovou statistiku vést nemůže Jeden ze čtenářů poukázal na to, že když došlo k nárůstu ceny zemědělských produktů, zpracovatelé a prodejci křičeli, že musí zdražit. Když však došlo ke snížení ceny, byl mediální klid. Pokud se o tom začalo náhodou mluvit, tak zpracovatelé tvrdili, že zlevnit nemohou, protože surovina tvoří jen “nepatrnou“ část nákladů. Když však došlo naopak ke zvýšení ceny prvovýrobce, titíž zpracovatelé tvrdili, že surovina tvoří “podstatnou“ část nákladů a že musí zdražit. “Proč ministerstvo zemědělství nevytváří mediální politiku, která bude veřejnost informovat o cenách, za které jsou zemědělci nuceni prodávat svoje výrobky? Proč nevytváří grafy, na kterých např. srovná, kolik stojí v určitém časovém úseku potravinářské obilí a kolik chleba?“ ptal se ministra čtenář, který si myslí, že pak by si zákazníci mohli říct o cenu, která odpovídá snižujícím se cenám prvotních produktů. Jurečka odpověděl, že ministerstvo zemědělství ze své podstaty není schopno vést podobnou statistiku, kterou čtenář navrhuje. “Já se snažím posledních několik týdnů zejména upozornit na to, že některé obchodní řetězce dávají na identické výrobky různé marže. Například máslo obchodník nakoupí za stejnou cenu od českého a třeba německého dodavatele, ale na český výrobek dá výrazně vyšší marži. Bohužel, ceny potravin v obchodních řetězcích si řetězce určují samy, v tom ministerstvo zemědělství ze zákona zasáhnout nemůže,“ uvedl ministr. Celé znění otázek a odpovědí je ZDE Cena za ovoce do škol se nedá porovnávat s cenami v obchodech Marie se na Jurečku obrátila ohledně toho, že vybízí lidi k tomu, aby kupovali české potraviny. “Víte, za kolik prodávají vaši dotovaní zemědělci na svých trzích svoje potraviny? Bůček, toť nejhorší vepřové maso, vyudí a prodávají ho za 250-280 korun kilo. Myslíte, že za to to maso stojí, že má takovou kvalitu, která odpovídá dané ceně?“ ptala se čtenářka, podle které by si zemědělci měli uvědomit, že nemohou mít milionové zisky. “Musíte myslet, že to kupují lidé s deseti tisíci na rodinu, to je velký rozdíl proti vašim příjmům, nemyslíte? Jablka do škol také prodávají vaši velmi dobře dotovaní zemědělci za 65 korun kilo, myslíte, že to je správné? Prosím odpovězte bez vykrucování a po pravdě,“ požádala Marie Jurečku. Ten ji upozornil, že zemědělci si cenu svých produktů na farmářských trzích, či přímo na farmách určují samozřejmě sami. “Stejně tak rozhodují sami o kvalitě. Já sám potraviny a produkty od českých zemědělců nakupuji a musím říct, že často je cena (minimálně u ovoce nebo zeleniny) stejná, dokonce i nižší než v obchodních řetězcích,“ uvedl. Znovu upozornil na to, že některé obchodní řetězce dávají na identické výrobky různé marže. Co se týče programu Ovoce a zelenina do škol, je podle Jurečky uvedená cena maximální výše podpory a nemusí být tedy vyčerpána v celé výši. “Důležité také je, že cena v sobě zahrnuje i další související náklady, jako je například doprava do školského zařízení, náklady na balení, popř. úpravu ovoce a zeleniny krájením apod., proto jsou ceny uvedené v nařízení vlády ve většině případů trochu vyšší a nedají se porovnávat s cenami v obchodech,“ dodal Jurečka. Jaká vodní díla ministerstvo připravuje Další dotaz se týkal toho, kolik se postavilo vodních nádrží za dobu Jurečkova ministrování a kolik se jich postavilo za posledních 25 let. “Nemyslím ty, co se jen dostavěly po komunistech,“ upřesnil čtenář svůj dotaz.

Přesný počet vodních nádrží postavených za posledních 25 let nedokázal ministr z hlavy uvést. Prozradil ale, že ministerstvo zemědělství příští rok dokončí přípravu vodního díla Nové Heřminovy, dále plánuje pouze přípravu vodního díla Skalička v Pobečví a čtyř nádrží: ve Vlachovicích (Zlínský kraj), Pěčíně (Královéhradecký kraj), Senomatech a Šanově (Středočeský kraj). “V případě Skaličky jde o druhou etapu budování protipovodňové ochrany v oblasti horní Bečvy, což je vzhledem ke zkušenostem z roku 1997 i dalších let jedna z povodněmi nejohroženějších oblastí v ČR,“ dodal ministr s tím, že ministerstvo zemědělství nebude této vládě do konce jejího působení navrhovat ani rozpracovávat žádné další lokality. Nemůžeme vyměnit lidská práva za možnost vyvážet zboží Další čtenář upozornil na to, že Francie se shodla na zrušení sankcí. “Měli bychom ji následovat, nebo mají podle vás sankce stále nějaký význam? A měly vůbec nějaký?“ zajímalo čtenáře. “Můj názor je - a já to opakuji stále -, že Česká republika nemůže vyměnit lidská práva za to, aby mohla například vyvážet zboží do Ruska,“ odpověděl Jurečka. U výrobků s logem Klasa nebo Regionální potravina má zákazník jistotu, že kupuje kvalitní potravinu “Jak je možné, že nyní proběhl test pochoutkového salátu, kde má být hlavní složkou šunkový salám, a ani v jednom z výrobků nebyl?! Neměl by být tento název nějak chráněn, tak jako špekáčky, aby výrobci nemátli spotřebitele? A mělo by být jasné, že tento salát přece nemůže obsahovat drůbeží separát, výrobní salám, dietní salám atd.,“ rozhořčil se další čtenář. Jurečka reagoval s tím, že testu na pochoutkový salát si sice nevšiml, nicméně si myslí, že je dobré, aby spotřebitel věděl, co a v jaké kvalitě kupuje. “Osobně mohu doporučit spolehnout se na označení potravin logem Klasa nebo Regionální potravina. U těchto výrobků má český zákazník jistotu, že kupuje kvalitní českou potravinu. Sám pak často a rád nakupuji u místních farmářů,“ odpověděl ministr. Změnu názvu lidovci neplánují Paní Růžičková chce volit lidovce, protože si podle ní vedou dobře, ale když to řekne svým vrstevníkům, diví se, proč chce volit “pánbíčkáře“. “Nemyslíte, že by vám pomohlo, kdybyste se nějak reformovali? Nemyslíte, že název křesťanští může mnoho mladých odradit?“ ptala se paní Růžičková. Jurečka odpověděl, že lidovci změnu svého názvu neplánují, ale může ve straně její poznámku zmínit.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=440696

Právo Hrozí ztráta soběstačnosti v základních potravinách 18.6.2016 Právo str. 20 Firma Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět PREZIDENT POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR MIROSLAV TOMAN: Na volební valné hromadě Potravinářské komory ČR, která se konala poslední květnový čtvrtek, byl do čela komory opět zvolen jako prezident Ing. Miroslav Toman, CSc. S jakými vizemi ohledně potravinářského a zemědělského sektoru vstupuje do dalšího čtyřletého období, jsme se zeptali v rozhovoru.

* Dnešní situace, zdá se, potravinářům a zemědělcům, zvláště těm, co se specializují na živočišnou produkci, příliš nepřeje. Je to skutečně tak nebo jde jen o nafouknutou bublinu? Obávám se, že situace je dokonce mnohde daleko horší, než se uvádí, a to zejména v sektoru dojeného skotu a zpracování mléka. Pro ilustraci – za posledních 20 měsíců došlo k poklesu tržeb chovatelů dojeného skotu o asi devět miliard korun. Při cenách kolem 6 Kč/l dojde jen za rok 2016 v poklesu tržeb o dalších devět miliard. Situace na domácím trhu dospěla již do toho stadia, že dovoz mléčných výrobků se na naší celkové domácí spotřebě mléka a mléčných výrobků podílí téměř ze 43 procent. Pro srovnání – v roce 2003 se dovozy na celkové domácí spotřebě podílely ze 13,5 %. V domácí spotřebě tak zkonzumujeme 43 % másla a 51 % sýru a tvarohů z dovozu. Tedy dovážíme výrobky, které jsme schopní (s výjimkou různých specialit) vyrobit sami. * Co je vlastně pravým důvodem této situace? Existují různé spekulace a předpoklady, ale k odstranění následků je potřeba vždy znát příčinu… Na vině je jednoznačně nešťastný souběh ruských sankcí, které zasáhly export mléčných i masných výrobků, a současného ukončení režimu mléčných kvót. Navíc toto ukončení režimu mléčných kvót vedlo k tomu, že neustále stoupá produkce v rámci Evropské unie – v Lucembursku o 35 %, v Belgii a Nizozemsku je to kolem 20 %. Přitom na trhu dlouhodobě existuje převis nabídky nad poptávkou, který tlačí na jeho cenu. Pro představu čtenářů – na trhu s mlékem v EU je v současné době téměř 15 miliard litrů mléka navíc, což je pětiletá produkce ČR. Je tedy jasné, že řada států, zejména bývalá EU15, řeší problémy s přebytky zejména tak, že se je snaží za jakoukoliv cenu umístit na zahraniční trhy, v tomto případě pak především na trhy zemí střední a východní Evropy. Jenomže pak to vypadá také tak, že tyto dovozy potravin způsobují značné problémy zejména kvůli predátorským cenám, což dále podráží konkurenceschopnost. V praxi to vypadá tak, že zahraniční výrobky (z mateřských zemí řetězců apod.) jsou na pultech některých obchodních řetězců v ČR upřednostňovány a jsou na ně aplikovány výrazně nižší obchodní přirážky. Příklad: máslo německé i české má přibližně stejnou nákupní cenu 20–22 Kč, ale německé se prodává na českém trhu za 31,90 a české za 45,90. * Jak už jste uvedl v úvodu, netýká se problém jen mléka, ale také masa. Jde o problém stejně dramatický nebo se aspoň tady blýská na lepší časy? Bohužel, podobná situace jako u mléka je také u vepřového masa a důvod problémů s odbytem je podobně jako u mléka jednoduchý a dobře známý – nadprodukce vepřového v Evropské unii. To spolu s nemožností vyvážet na ruský trh vytváří koktejl, který momentálně na celoevropské úrovni ničí chovatele prasat i zpracovatele, kteří, pokud chtějí vyrábět z české suroviny, horko těžko ji po ČR shánějí. Je to také dáno i tím, že v horizontu posledních deseti let poklesly stavy prasat o 50 %, a to ze tří miliónů kusů v roce 2004 na 1,55 miliónu kusů. Znamená to tedy, že stavy prasat poklesly za deset let o polovinu. Pokud budeme počítat, naše produkce se pohybuje na úrovni 230– 240 tisíc tun vepřového masa ročně, zatímco celková tuzemská spotřeba je na úrovni 439 tisíc tun, což znamená, že naše soběstačnost se pohybuje těsně nad úrovní 50 %. Podle předběžných údajů za rok 2015 k nám bylo dovezeno téměř 260 tisíc tun vepřového masa. Právě tento masivní dovoz extrémně levného masa z okolních evropských zemí je u nás hlavním důvodem krize. Ostatně pokles soběstačnosti je možné pozorovat již od roku 2005, kdy ještě Česká republika dosahovala v soběstačnosti ve vepřovém mase úrovně téměř 83 %. A stejně podstatnou měrou se na něm, podobně jako u mléka, podílí také obchodní politika některých řetězců, kde ostatně může každý z vás i ostatní spotřebitelé identifikovat zemi původu podle veterinárního oválu a udělat si vlastní názor, který z řetězců pomáhá českým zemědělcům. * Jestliže tedy nedojde k rychlému a hlavně účinnému řešení krize a celé situace, s jakými dopady počítáte na potravinářský a zemědělský sektor? Pokud se nic nestane, dojde k razantnímu snížení stavů dojnic, ale také dalších druhů hospodářských zvířat. Přitom již dnes máme na 100 ha 2,5x menší výrobu mléka než v sousedním Německu nebo 8x nižší než v Nizozemsku. Pokud se stavy dojeného skotu sníží na 50 % současné úrovně, dojde k propuštění minimálně 10 tisíc pracovníků v zemědělské prvovýrobě a dalších 10 tisíc v navazujících odvětvích. To vše je umocněno navíc tím, že většina těchto pracovních míst je ve venkovském prostoru, kde není jiná práce, takže kromě negativního dopadu do rozpočtu v

úrovni zhruba pěti miliard korun to způsobí další vylidňování venkova. A podíváme-li se na celou situaci z pohledu krajinotvorby a hospodaření v krajině, pak živočišná výroba je nenahraditelným zdrojem organické hmoty v půdě, což zajišťuje udržení vody v krajině tím, že je humusem obohacená půda schopná lépe poutat vodu v období nadměrných srážek, ale i sucha. Bez živočišné výroby jsou další opatření a především náklady na řešení sucha zbytečné. Dále, a to si myslím, že je z pohledu spotřebitele nejzásadnější problém, ztratíme soběstačnost v základních potravinách a budou tak ohroženy dodávky potravin pro naše občany v případech krize. Navíc kvůli zvyšování dovozů budeme jíst méně čerstvých potravin a naopak se zvýší podíl potravin, které budou dováženy tisíce kilometrů po již tak přetížených silnicích. * Co tedy je potřeba udělat, aby k těmto katastrofickým scénářům nedošlo? Mléčné kvóty už se asi znovu nenastaví a ruské sankce sami také asi nezrušíme… Budete se možná divit, ale o znovuzavedení mléčných kvót již v Bruselu také padly zmínky. Nicméně zde je zásadní otázkou, z jakého období by se povolená kvóta počítala, takže musíme být velmi opatrní a připravení na vše. Pokud jde o ruské sankce, pak jako Potravinářská komora ČR a Agrární komora ČR rozhodně tlačíme a budeme tlačit na vládu ČR, aby v Bruselu iniciovala jednání, která povedou ke zrušení embarga pro vývoz zemědělských a potravinářských produktů do Ruské federace. O prodloužení ruských sankcí se má v Bruselu v nejbližší době jednat, a jak signály ukazují, ne celá Evropská unie je pro prodloužení sankcí ve stávající podobě. A konečně, musí i nadále pokračovat intenzivní propagace českých potravin a českých výrobků, ať už značek Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno PK ČR, nebo České cechovní normy, které českému spotřebiteli garantují český původ i kvalitu potravinářských výrobků. Rozhodně bychom se neměli nechat zastrašit tím, že si kvůli propagaci domácích výrobků na nás bude někdo stěžovat v Bruselu. Své výrobky si intenzivně propagují všechny státy a zároveň si chrání své trhy. Příkladem nám může být Maďarsko, které důsledně zaměřilo činnost všech dozorových orgánů na importované mléčné výrobky včetně těch z České republiky, kamióny stojí na hranicích kvůli formálním chybám, za vším je snaha odradit importéry od dovozů do Maďarska, což se jim podle našich informací také daří. Není tedy nejmenší důvod se nechovat stejně. *** Musí i nadále pokračovat intenzivní propagace českých potravin Situace je mnohde daleko horší, než se uvádí, zejména ve zpracování mléka Foto autor| Foto archív PK ČR O autorovi| Stránku připravila Dana Večeřová

Retail info Plus Ovoce a zelenina musí hýřit barvami, pečivo vonět 16.6.2016

Retail info Plus str. 14 Téma Eva Klánová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Čerstvost není jen lákadlo pro zákazníky Čerstvost je heslem dnešní doby. Ve spojení s lokálním původem potravin je tématem pro odborníky, média i politiky. Zákazník chce čerstvé potraviny, které nemají čerstvost pouze v názvu, ale je na nich vidět. Může ji vnímat svými smysly. Inspiruje ho k nákupu i opětovnému návratu do prodejny. O tom, jak je čerstvost, respektive kvalita čerstvého sortimentu, pro současného českého zákazníka

zásadní, svědčí i výsledky aktuálního průzkumu Stem/Mark, z něhož vyplývá, že Češi se bojí o čerstvost potravin, proto je nenakupují online. Drtivá většina Čechů do 60 let zatím nenakoupila potraviny přes internet (86 %). Nejčastějším důvodem je právě obava o čerstvost a kvalitu. V průzkumu, který pro Cetelem realizoval Stem/Mark, to uvedlo 57 % respondentů, kteří si doposud potraviny přes internet neobjednali. Prodej potravin přes internet má však do budoucna značný potenciál. Čtvrtina Čechů totiž předpokládá, že by je ve tříletém horizontu mohla začít tímto způsobem nakupovat. Potraviny přes internet si již někdy objednalo 14 % lidí. Větší zájem než o samotné potraviny je o hotové pokrmy. Přes internet je nakupuje 27 % respondentů, dalších 15 % si myslí, že v následujících třech letech začne jídla z restaurací objednávat. Čerstvé zóny pro čerstvý sortiment Požadavku na čerstvé potraviny se přizpůsobují i dispozice prodejen. „Při rekonstrukci prodejny v Praze Fišerce jsme kladli důraz hlavně na pohodlí a spokojenost všech našich zákazníků. Nový koncept jim proto vychází vstříc a je navrhnut přesně tak, aby vyhovoval jejich potřebám a usnadnil výběr zboží,“ říká o nové podobě pražské prodejny Pavel Huml, ředitel oddělení Real Estate obchodního řetězce Albert. Návštěvníci v prodejně najdou nižší regály, díky nimž jim bude zboží vždy na dosah ruky. Zároveň se regály stávají součástí konceptu „ocean of fresh“, zóny, která nabízí široký výběr čerstvého a kvalitního zboží, a to především ovoce, zeleniny, pečiva a v neposlední řadě také květin. Společnost Billa Česká republika dlouhodobě staví svou filozofii na nabídce čerstvých potravin. Na tuto filozofii navázala i nová privátní značka Billa Easy, která zahrnuje širokou nabídku salátů, obložených baget, předvařené zeleniny, sendvičů a hotových jídel. Řada Billa Easy zákazníkům garantuje, že neobsahuje: přidaná syntetická barviva, transmastné kyseliny, geneticky modifikované plodiny, dochucovadla, umělá aromata a další složky, které nejsou v souladu s představou kvalitní moderní stravy. Pro pohodlný nákup jsou všechny produkty Billa Easy umístěny na jednom místě, v chladících vitrínách situovaných ihned za úsekem ovoce a zeleniny. Potenciál pro superčerstvé kategorie „Zvýšený zájem zákazníků o čerstvé a chlazené potraviny pozorujeme stále, na tento trend se snažíme reagovat větším výběrem v tomto sortimentu. Kromě široké nabídky ovoce a zeleniny jsme do stálého sortimentu zařadili například čerstvé ryby, větší balení vajec z podestýlky apod. V rámci výstavby nových prodejen také rozšiřujeme prodejní plochu právě v části čerstvých potravin, kde tento úsek zvětšujeme o 20 %. Do budoucna počítáme s tím, že zákazníci budou poptávat čerstvé potraviny stále více, proto se jim budeme snažit vyjít vstříc a přizpůsobovat tomu skladbu naší nabídky,“ uvádí Zuzana Holá, mluvčí řetězce Lidl. V systému prodejen COOP se, jak upozorňuje Lukáš Němčík, mluvčí Skupiny COOP, u tohoto segmentu situace velice liší jak podle regionů, tak podle jednotlivých typů prodejen. Hlavně u těch větších zájem o čerstvé potraviny je a roste, naopak menší prodejny jsou více tradiční. „Každopádně na situaci reagujeme pružně, a pokud evidujeme zvýšený zájem, tak se upraví i sortiment na dané prodejně, uvádí L. Němčík. „Zájem o čerstvý sortiment je stále silný a má rostoucí tendenci. Potvrzuje to i stále se zvyšující zájem o různé čerstvé speciality. Rostoucí tendenci má i prodej v našich obslužných pultech, kde si zákazníci rádi kupují čerstvé zboží – sýry, uzeniny a lahůdky. Na tento zájem reagujeme dnes a denně, a to úpravami sortimentu, inovacemi a zaváděním nových výrobků, prodejem regionálních výrobků apod. Zákazníci vítají atraktivní obal z hlediska designu, ale zároveň vyžadují jednoduchost balení a možnost ho opakovaně uzavírat. Co se týká gramáže, musejí mít zákazníci možnost si vybrat. Potenciál pro růst v tomto segmentu vidíme například v oblasti alternativní stravy – veganské a vegetariánské potraviny, bezlaktózové a bezlepkové výrobky, dětský sortiment apod.,“ komentuje situaci v čerstvém sortimentu Michael Šperl, Vedoucí oblasti Marketing / Reklama, tiskový mluvčí řetězce Kaufl and. Rovněž v prodejnách řetězce Tesco lze dlouhodobě pozorovat vzrůstající zájem zákazníků o sortiment čerstvých potravin. Tomuto trendu přizpůsobuje řetězec i svou nabídku. „Průběžně zařazujeme sezónní sortiment a nejrůznější novinky, aby si naši zákazníci mohli pořídit vše, co právě potřebují. Týká se to veškerého sortimentu čerstvých potravin. Odezva ze strany zákazníků je velmi dobrá a potvrzují to i naše prodejní čísla,“ říká Patrik Dojčinovič, ředitel pro čerstvé potraviny pro evropské trhy Tesco. Trendem poslední doby je, že zákazníci preferují menší balení výrobků, aby zboží měli vždy čerstvé a méně ho vyhazovali v případě, že ho včas nespotřebují. Z toho důvodu nakupují raději častěji. „Potenciál pro nás nabízí každá kategorie, zejména však super čerstvé kategorie jako je maso,

ovoce a zelenina nebo pečivo,“ doplňuje P. Dojčinovič. Příkladem sezónního sortimentu v kategorii čerstvé je barbecue pečivo, které Tesco nově zařadilo pro letošní grilovací sezonu. „Sortiment pro grilování jsme rozšířili o 35 nových položek. Jedná se především o bagely, oblíbené hamburgerové bulky, populární ciabatty, rajčatový chléb nebo tortillové placky a flaguetty. Novinky v sortimentu pečiva velmi oceňují i naši zákazníci a prodeje stoupají o více než 100 procent,“ vysvětluje Martina Krajňáková, nákupčí pečiva společnosti Tesco. Mezi nejoblíbenější položky patří ciabatta s provensálským kořením a hamburgerové bulky. Kontroly potravin jsou intenzivnější Tlak na kvalitu nejen čerstvých potravin je pochopitelným požadavkem zákazníků. Tlak na kvalitu je patrný i ze strany státních orgánů. Kontroly potravin jsou tak nyní intenzivnější. V letošním roce již inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělali o 5 000 více kontrol než za stejné období loňského roku. Za pět měsíců letošního roku provedla SZPI 18 476 kontrol, za stejné období roku 2015 to bylo 13 469 kontrol. „Ve srovnání s loňským rokem inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce udělali o téměř pět tisíc kontrol více. To jsou jasná čísla dosvědčující náš zájem o kvalitu potravin, protože prověřování jejich jakosti je teď četnější a účinnější,“ uvedl na květnové tiskové konferenci ministr zemědělství Marian Jurečka. Inspektoři SZPI zjistili v letošním roce u některých potravin z dovozu vážné problémy. Například sýr Gouda původem z Německa byl plesnivý, stejný problém odhalila kontrola třeba u brynzy ze Slovenska. V máku modrém z Turecka se vyskytovaly pozůstatky pesticidu carboxin, v mletém vepřovém mase z Polska baktérie Salmonelly. K dalším zjištěním patří nemléčná kaše ze Španělska s nadlimitním obsahem atropinu, oplatky s neuvedeným alergenem z Turecka, řecké ovocné pomazánky s nepravdivým údajem o obsahu ovoce, džem s třetinovým podílem ovoce proti uváděnému množství, klamavě označené brambory, masné výrobky s falšovaným podílem masa a další. Nějaké nové zjištění se objevovalo v posledním měsíci na webu SZPI téměř denně. Státní veterinární správa (SVS) provedla do poloviny května 2 013 kontrol potravin živočišného původu dovezených ze zahraničí. Přitom u dovozových potravin odhalila 3x více závad než u těch českých. Mezi nejzávažnější případy patří klamavé přeznačování polské drůbeže za českou a přítomnost látek zadržujících vodu v polském kuřecím mase. Od začátku roku zakázala SVS pustit na český trh 95 tun živočišných produktů z dovozu. Ministerstvo zemědělství zase spustilo testy potravin, které zkoumají nejenom, jestli jídlo splňuje zákonné požadavky, ale také jeho chuťové vlastnosti. Jako první prověřily laboratoře eidamy s 30 % tuku v sušině. Výsledky dopadly dobře. Ministr Marian Jurečka chce v dalších měsících v těchto testech potravin pokračovat. Ministerstvo testy reaguje na různá hodnocení potravin, která se objevují v médiích. Často totiž u nich není jasné, kdo tyto potraviny testoval a jestli se při tom řídil platnými postupy a zákony. Jejich výsledky proto nejsou věrohodné. Kampaň k podpoře lokálních produktů „…a teď česky“ Zatím největší kampaň k podpoře lokálních produktů „…a teď česky“ organizuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) společně s Ovocnářskou unií ČR, Českým svazem zpracovatelů masa, Zelinářskou unií Čech a Moravy, Svazem vinařů ČR, Asociací kuchařů a cukrářů ČR, Asociací výrobců lahůdek, Českým svazem pivovarů a sladoven, Svazem pekařů a cukrářů v ČR a Rybářským sdružením ČR. Akce je součástí největší podnikatelské aktivity 2016, Roku řemesel, ve kterém jsou zapojeny všechny rozhodující profesní spolky, a který je podporován kraji, školami a desítkami institucí. Do kampaně„…a teď česky“ hodlá AMSP ČR zapojit postupně všechny důležité domácí producenty, obchodníky a jejich profesní zástupce, kteří využívají domácích surovin jako hlavního zdroje pro výrobu, obchod nebo přípravu potravin a pokrmů nebo kteří jsou jejich pěstiteli. Jejich provozovny budou označeny a zahájí se celoplošná kampaň pro podpory nákupů jejich produktů ze strany spotřebitelů i firem. Další podpora bude založena na daňových, investičních, exportních a sociálních benefi tech. Cílovým segmentem kampaně budou i školy, žáci a jejich rodiče. Součástí kampaně je i podpora zájmu dětí o potravinářské obory. Doposud byl trend klesající. Podíl nových žáků oboru pekař za posledních deset klesnul o 44 %, v oboru řezník uzenář dokonce o 60 %. Do oboru sladovník – pivovarník dokonce v roce 2015 nenastoupil ani jeden žák, zatímco v roce 2005 to bylo 14 dětí. S demografickým poklesem tak koresponduje jedině obor cukrář, který za posledních deset let

vykazuje úbytek 27 %, což ale v poměrně velkém oboru činí pokles o 362 žáků, kteří dnes na trhu práce chybí. Společná kampaň bude pokračovat v roce 2017 Rokem venkova. Karel Havlíček, předseda AMSP ČR ke kampani dodává: „Cílem není dehonestovat zahraniční zboží, nechceme ani používat fráze o společenské odpovědnosti, ani nikoho nutit co má dělat, ale hodláme rozumnými argumenty přesvědčovat, že trendem je být více český. Posilovat regionální producenty znamená posilovat naši nezávislost. Mám-li být doslovný, společenskou prestiží by se mělo stát to, že se zákazník v restauraci zeptá na původ surovin pokrmů nebo nápojů a objedná si to lokální. Doposud tomu bylo spíše naopak.“ PROBLEMATICKÉ ZEMĚ PŮVODU DLE SPOTŘEBITELŮ Klikněte pro více informací Zákazník žádá čerstvé potraviny bez přídatných látek Michal Tkadlec, marketing manažer společnosti MP Krásno. Co v současné době považujete za největší problém trhu s čerstvým sortimentem? Jedná se zejména o legislativní opatření, která se často mění a nejsou úplně jednotná. V našem případě se jedná o potraviny, které se také prodávají nebalené přímo z pultu. Na druhou stránku v některých opatřeních vidíme i pozitiva, např. označení výrobce přímo v pultě, což zabezpečí snadnější orientaci spotřebitele při výběru. Jaké trendy lze pozorovat v zájmu o typy druhy výrobků, balení, gramáže apod.? Trendem v požadavku masných výrobků je procento obsahu masa. Dalšími atributy je méně přídatných látek tzv. éček. Mnoho uzenin je také přirozeně bezlepkových, a to spotřebitelé vítají. V našem sortimentu je více jak 97 % výrobků bez lepku. V balení je u konečných spotřebitelů stále preferováno množství, které představuje přibližně dvě porce. Kde vidíte z pohledu dodavatele potenciál růstu pro tento segment trhu? Jak jsem již zmínil výše, trendem je požadavek na čerstvé potraviny bez přídatných látek, které často plní úlohu konzervantů. V tomto případě tedy vidím potenciál ve vývoji obalů a způsobu balení potravin, které zajistí co nejdelší čerstvost. Rostou také požadavky na znovu uzavíratelné obaly, které také zajišťují udržení čerstvosti i po rozbalení. *** VNÍMÁNÍ KVALITY POTRAVIN VYRÁBĚNÝCH V ČR (v %) velmi nízká 2 nevím 7 velmi vysoká 8 spíše vysoká 61 spíše nízká 23 Pramen: SZPI Foto autor| Foto: Fotolia.com / MNStudio Foto popis| Zrekonstruovaný supermarket Albert v Praze Fišerce připravil pro zákazníky koncept „ocean of fresh“, tedy zónu, která nabízí široký výběr čerstvého zboží, a to především ovoce, zeleniny, pečiva a v neposlední řadě také květin. Foto autor| Foto: Ahold CR

taborsky.denik.cz Obchodníci a jídlo pro charitu 17.6.2016

taborsky.denik.cz str. 0 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Obavy, soucit, snaha něco udělat. „Ta otázka se mi stále vracela. Co když kvůli finančním problémům nebudou mít matky, které opouští azylové domy a začínají nový život, z čeho uvařit svým dětem večeři? Proto jsem byl ?u vzniku Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj," popisuje své motivy předseda Food bank Brno Pavel Kosorin. "Vstříc potravinovým bankám se snaží vyjít novela zákona o potravinách ?a tabákových výrobcích. Ta mimo jiné ukládá velkým obchodům povinnost darovat potraviny, které by jinak vyhodily. V platnost vstoupí až v roce 2018, už dnes alespoň nemusí díky změně?z roku 2014 supermarkety darované potraviny danit.„Obchodníci darovali potraviny, které mají před koncem doby minimální trvanlivosti, humanitárním organizacím i bez přikazování zákonem," stěžuje si prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. „Proto jsme se zasadili o zrušení daně z darovaných potravin. To obchodníkům umožnilo potraviny bez velkých finančních ztrát přenechávat bankám," dodává Nováková. Jak na Táborsku Tábor – Zřejmě málokdo raději vidí neprodané potraviny z obchodu v popelnicích, než v žaludku lidí, kteří jsou bez příjmů a žebrají v parcích. Přesně tam by za necelé dva roky měly končit. Ředitelka Dobrovolnického centra Tábor Ivana Hašplová to jen vítá.„Je to správné, neprodané potraviny tak budou mít další využití a může z nich vařit například Armáda spásy. A také to snad trochu zastaví to strašné plýtvání," zamýšlí se na systémem, který obchodníkům uloží spolupráci s charitou, ale oproti současnosti je osvobodí od darovací daně. Ivana Hašplová si však nedělá iluzi, že by tímto charity zcela zastavily vyhazování potravin na skládky, ale již nyní vidí efekt, který v tomto směru způsobilo zavedení potravinové banky. V ní jsou uskladněny i potraviny věnované lidmi během potravinových sbírek pro chudé.„V Jihočeském kraji vznikla až jako poslední v republice, přitom je to výhodné. Pokud obchody budou poskytovat zboží do těchto bank, my si pak řekneme, co a kdy budeme potřebovat. Možná by ale přímá domluva s konkrétními obchody byla ještě lepší, protože by se tak všechno zrychlilo," dodává Ivana Hašplová. Malých prodejen pod 400 čtverečních metrů plochy se povinné nabízení potravin týkat nebude. Majitel řetězce regionálních prodejen Flop, Pavel Flosman, by v zásadě nebyl proti, ale právě u malých prodejen vidí víc komplikací než skutečného užitku.„Všechno určitě neprodáme, tak by bylo dobré někomu tyto potraviny dát, ale z našich několika menších prodejen by byl složitý svoz. A také bych byl proti, kdyby se to netýkalo jen trvanlivých potravin. Ty ale na druhou stranu mají dlouhou záruku a než skončí, prodáváme toto zboží ve slevě. Takže nakonec toho zbude strašně málo. Je třeba říct, že svozy nikdo zadarmo neudělá, něco bude stát i benzín, takže já bych si na tohle podnikatelský záměr stavět nechtěl, to bych se bál, že zkrachuju hned," připustil se smíchem. Českobudějovická potravinová banka vznikla letos v lednu. „Slučuje všechny možné neziskové a charitativní organizace a poskytuje jim potraviny zdarma," vysvětlila princip fungování banky Veronika Láchová. Účelem a cílem potravinové banky je proto dle jejích slov získávat zdarma zemědělské přebytky, přebytky produkce potravinářského průmyslu nebo potraviny neprodejné a také příspěvky shromážděné při veřejných sbírkách potravin v supermarketech, ve školách, jejich skladování?a bezplatná distribuce. „V reálu jsou to především potraviny po datu minimální trvanlivosti. Když je tam ale spotřebujte do, tak to vzít nemůžeme. To jsou většinou jogurty, mléčné výrobky a maso," vysvětlovala Veronika Láchová.Současně s tím doplnila, že v potravinových bankách přijímají i potraviny, jež jsou zdravotně nezávadné, ale mají například poškozené obaly nebo na něm nesprávný údaj. V neposlední řadě potravinové banky přijímají potraviny, u nichž je nadprodukce nebo nestandardní produkce. „To je u zemědělských produktů třeba křivá mrkev nebo okurka," vysvětlovala Veronika Láchová. Že by se ale jednalo o méněcenné potraviny, odmítá. „To co jde do potravinových bank nejsou zbytky, jsou to plnohodnotné potraviny, jejichž hodnota je však obchodně snížena. Není to ale tím, že by zboží bylo nekvalitní. Čaj v pomačkané krabičce si nekoupíte, ale na obsahu to nic nemění," argumentovala Veronika Láchová.Na světě je 793 milionů podvyživených, ročně se vyhodí 1,3 miliardy tun jídla, v České republice je to zhruba 730 tisíc tun."

URL| http://taborsky.denik.cz/z-regionu/obchodnici-a-jidlo-pro-charitu-20160616.html


TV Nova str. 4 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------Ceny potravin v České republice patří k nejnižším v celé Evropské unii. Tvrdí to Evropský statistický úřad Eurostat. Martin POUVA, moderátor -------------------S tímhle výsledkem ale nesouhlasí mnozí Češi, kteří už léta jezdí nakupovat za hranice, protože podle nich jsou tam potraviny levnější. Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------A tak jsme se rozhodli to prověřit. Vydali jsme se na nákup k nám a také do Německa, které je v cenách potravin 3 % nad evropským průměrem. František NYKLAS, redaktor -------------------Na platy v Německu sice nedosáhneme, ani když si stoupneme na špičky, ale potěšit by nás mohl fakt, že podle statistiků máme levnější potraviny. Zatímco čeští zákazníci tomu nechtějí věřit. Němci přitakávají. Kde jsou levnější potraviny? česká zákaznice -------------------V Německu. František NYKLAS, redaktor -------------------Levnější myslíte, jo? česká zákaznice -------------------Levnější. František NYKLAS, redaktor -------------------A přitom podle Evropského statistického úřadu to tak není. Jako my patříme k nejlevnějším, opravdu k nejlevnějším. česká zákaznice -------------------Já bych neřekla. Proč myslíte, že jsme tady? německý zákazník -------------------Tedy, myslím si, že v Česku máte levněji. Hodně lidí tam jezdí nakupovat. František NYKLAS, redaktor -------------------Podle průzkumu máme šesté nejlevnější potraviny ze všech států Evropské unie. Německo je na tom hůř. Pohybuje se na dvanáctém místě. Nejdráž je v Dánsku a nejlevněji naopak v Polsku. Na

nákupy jsme se vydali do /nesrozumitelné/, do bavorského městečka blízko českoněmeckých hranic. Do košíku jsme dali trvanlivý salám, mléko, máslo. Sýr ementálský koupíme 45 %. A rychle k pokladně. Pro mleté vepřové maso jsme se ještě stavěli ve Veidhausu. Za nákupy v Německu jsme v přepočtu zaplatili 127 korun. A stejný sortiment nás zajímal i v českých obchodech. Zjistili jsme a potvrdili nám to i Češi nakupující v Německu, že některé druhy potravin jsou přece jen levnější za našimi hranicemi. česká zákaznice -------------------Jogurty a mléčný výrobky v Německu, ovoce, zelenina, maso u nás. František NYKLAS, redaktor -------------------A tady je výsledek. U nás jsme za kontrolní nákup zaplatili 116 korun. Ve srovnání s Německem jsme ušetřili 11 korun. Což by mohlo při velkém nákupu dělat stovku nebo dvě. Navíc k nákupu v Německu si ještě musíme připočítat náklady na cestu. František Nyklas, televize Nova. Martin POUVA, moderátor -------------------Z reportáže vyplývá, že jídlo v Česku může být tedy v některých případech opravdu levnější. Otázkou ale zůstává, jestli je i stejně kvalitní, jako například v Německu. Štáb televize Nova proto vyrazil za specialisty, ale i obyčejnými zákazníky, aby zjistil, jak to s tou kvalitou potravin v našich obchodech opravdu je. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka Soňa VACHOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Polotučné mléko, máslo, tvrdý sýr s 40 % tuku a suchý salám. To jsou potraviny, které jsme dnes otestovali a zkusili zjistit, jestli jsou kvalitnější u nás nebo v Německu. Na pomoc jsme si vzali odbornici a porovnali složení potravin. A začali jsme zostra. Pikantním suchým salámem, který my Češi máme v oblibě. Martina KOREJČKOVÁ, nutriční terapeutka -------------------Často se stává, že ten mastný výrobek, který si koupíme v Německu za určitou cenu, tak je v České republice za tu stejnou cenu o něco méně kvalitnější. Čeští výrobci často vyměňují maso za kůžičky nebo separáty. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka Soňa VACHOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------A tak tomu bylo i v tomto případě. Zatímco salám z Německa měl 90 % masa, na tom z Česka podíl masa nebyl ani napsaný. Navíc ten český obsahoval barviva, která Němci moc nepoužívají. Podobně dopadlo i máslo. To se sice kvalitou vyrovná tomu německému, roztírá se ale hůř. Martina KOREJČKOVÁ, nutriční terapeutka -------------------By mělo odpovídat stejným kritériím jak to české, tak i to německé. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka Soňa VACHOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Sýr a mléko byly složením téměř identické. Pro někoho možná překvapivě. Martina KOREJČKOVÁ, nutriční terapeutka --------------------

Tady rozdíl nebude co se týče kvality. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka Soňa VACHOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Odborníci ale tvrdí, že pokud lidé mají na výběr, sáhnou raději po potravině z Německa. Martina KOREJČKOVÁ, nutriční terapeutka -------------------Často lidi, kteří mají zkušenosti s německými i českými potravinami, tak si spíše vybírají ty německé, protože mají jednak lepší složení a jednak i lépe chutnají. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka Soňa VACHOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Podobný test před časem udělali i čeští biochemici a potravináři. Zjistili, že třetina zdánlivě stejných výrobků byla odlišná. Německé, ale chutnaly lidem víc. Tereza Šnoblová a Soňa Vachová, televize Nova.

Týdeník Květy LOTERIE JMÉNEM UZENINY 16.6.2016

Týdeník Květy str. 12 Téma týdne DAVID KALCŮ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Nad párky a salámy výživoví poradci a lékaři zpravidla kroutí hlavami. Jenže… Zkuste něčím nahradit třeba špekáček opečený nad táborákem! Češi zkrátka produkty z druhotně zpracovaného masa, často s plejádou chemie, milují. Měli bychom se ale mnohem důkladněji zajímat o to, které uzeniny jsou kvalitní, a které ze svého jídelníčku okamžitě vynechat! Světová zdravotnická organizace (WHO) dala uzeniny na seznam prokázaných karcinogenů. Dále mj. uvádí, že už konzumace 50 gramů denně zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. Zastánci uzenin a zpracovatelé masa však mávnou rukou: Podobná varování se objevují s přestávkami už zhruba 30 let… A tak se naše návyky příliš nemění. V ČR ročně sníme v průměru 80 kg uzenin na hlavu, zatímco světový průměr je zhruba na polovině. Nárůst se projevil především v 70. letech minulého století, kdy se u nás objevila řada uzenářských výrobků, které jsou oblíbené dodnes. Uzeniny jsou populární také v Německu, ve Francii, Španělsku i Portugalsku. Uzení je ostatně jedna z nejstarších technik, jak zakonzervovat maso, a není třeba je šmahem odsuzovat, přestože jsou teď v módě spíše lehká jídla. POUZE MASO A KOŘENÍ? JDE TO Takže masné výrobky v přiměřeném množství ano, ale jde o to, jaké je jejich složení. Ing. Miroslav Jůzl, Ph. D., z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně nám dává ochutnat, co zde společně se studenty vyrábí. Pokusný masný výrobek je součástí praktické části diplomové práce. Je přiměřeně slaný, lehce kořeněný, má tmavě narůžovělou barvu. Je vynikající. „V receptuře je hovězí a vepřové maso, v mozaice tuk, na který používáme hřbetní sádlo, a samozřejmě koření,“ snaží snaží se nastínit složení Miroslav Jůzl. „Přesnou recepturu nemohu prozradit, nicméně mimo dusitanu (E250) a antioxidantů tam žádné

další přídatné látky nejsou. Barvu mu dodává dostatek hovězího masa. Otázka vždy je, kolik se ho dá, což má vliv i na tuhost.“ Studenti se snaží použít co nejméně přídatných látek. Není tedy pravda, jak se nám snaží vnutit výrobci, že salámy musí dobarvit, aby vypadaly hezky. Někdy stačí jen přidat maso... Háček je v tom, že na trhu dnes rozhoduje cena, což je zároveň odpověď na otázku, proč ve velkých řetězcích někdy kupujeme druhořadé uzeniny. „Každý třeba u špekáčku něco očekává,“ popisuje Miroslav Jůzl. „Zhruba víme, jak by měl vypadat a plus minus chutnat. Chceme v něm najít co nejvíce masa a aby byl splnil naše senzorické očekávání. A také nás samozřejmě zajímá cena. Spousta lidí sáhne po levnějším. Ale to neznamená, že se většinou na trhu objevují špatné výrobky. Spotřebitel musí číst a hodnotit.“ NORMY KONTRA CENY Chování zákazníků v supermarketech vede ke konzumaci lacinějších výrobků. Příkladem může být osud retro šunkového salámu, který zhruba rok nabízel Lidl. Salám měl být podle receptury z roku 1977, kromě masa, koření a dusitanu E250 neobsahoval další přídatné látky. Ve stálé nabídce už není. Na 100 gramů byl zhruba o čtyři koruny dražší než „současný“ kolega, který obsahuje čtyři pomocné přídatné látky obecně označované jako „E“. „Šunkový salám ČSN 1977 byl vyřazen ze stálého sortimentu pro nedostatečný zájem ze strany zákazníků. Zůstává však také nadále součástí akčních retro nabídek,“ potvrdila nám tisková mluvčí řetězce Lidl Zuzana Holá. Spotřebitelé zkrátka chtějí staré receptury, ale už nejsou tak ochotní připlatit si. „Ono tehdy také nebylo tolik možností, jak něco nahrazovat,“ vysvětluje Miroslav Jůzl. „Otázka je, jestli by se k tomu také nepřistoupilo, kdyby bylo tolik éček... Ekonomika, ať je to v jakémkoli systému nebo režimu, vždy rozhoduje. Je ale pravdou, že dříve bylo předepsáno recepturní složení a spotřebitel měl jistotu, že se výsledný produkt výrazně neodlišuje od jiného, který je stejně pojmenovaný.“ Jiná věc je, pokud se jedná o potraviny s chráněným označením, kterým Evropská unie potvrzuje záruku kvality, jako třeba Zaručené tradiční speciality (u nás to jsou Špekáčky, Liptovský salám, Spišské párky a Lovecký salám) či Chráněné označení původu (např. Třeboňský kapr, Jihočeská niva, Jihočeská zlatá niva a Olomoucké tvarůžky). Pokud tedy chcete špekáček s garantovanou recepturou, musí takový výrobek nést příslušné logo. ZÁKAZNÍK MUSÍ CHTÍT KVALITU Co má tedy dnes konzument párků a salámů dělat, když chce výrobky s nižším obsahem chemie? „Spotřebitel musí být náležitě informován, a to nejen z etikety, ale například i u krájených výrobků u pultu,“ připomíná Miroslav Jůzl. „Než uděláte tu chybu, že koupíte výrobek, který vlastně nechcete, máte právo znát složení a výrobce, a rozhodnout se. Pokud je tam méně masa, více náhražek, jako drůbežího separátu, a větší množství přídatných látek, je to už na zvážení samotného zákazníka. Masným výrobkům se z nutričního hlediska vytýká mnohé. O to důležitější je pořizovat si kvalitní masné výrobky. Ovšem zákazník za ně musí zaplatit adekvátní částku a nemůže sledovat pouze to, že tento dříve stál pět padesát.“ Mimochodem, na Mendelově univerzitě v Brně budou se studenty stále častěji při pokusných recepturách řešit, jak udělat dobré párky a salámy s použitím nižšího obsahu soli, protože experti bijí na poplach, že moc solíme. „Nyní se na nás s tímto požadavkem obrací řada výrobců, jsou to jednoznačně poslední trendy,“ uzavírá nadějně Mirolav Jůzl. *** Na co si dát pozor při nákupu PODMÍNKY SKLADOVÁNÍ - rizikové výrobky (masné, ale i vejce, saláty…) musí být umístěny v chladicích boxech. Na viditelných místech by se měly nacházet teploměry. Potraviny s prošlou minimální dobou trvanlivosti lze za určitých podmínek prodávat, musí však být odděleny a musí být takto označeny (nestačí nápis Akce, ale informace, že jde o potraviny s prošlou lhůtou minimální trvanlivosti). Dětská šunka nemusí být pro děti vhodná Aktuálně platná legislativa nestanovuje, jakou povahu má mít potravina s určitým označením.

Typickým příkladem je šunka pro děti. Požadavky na jakost a označování masných výrobků upravuje v rámci české legislativy vyhláška č. 326/2001 Sb. (aktuální znění předpisů lze nalézt na webových stránkách SZPI). Daná vyhláška označení dětská šunka nezmiňuje. Pro potravinu s tímto názvem tedy nejsou zavedeny specifické podmínky! Balené šunky pro děti sice slibují nižší obsah solí, jenže nezřídka obsahují menší podíl masa a více vody. Raději kupujte „dospěláckou“ šunku nejvyšší jakosti. Má nejvyšší podíl masa, takže je méně prostoru pro chemii. Krájené šunky v plastovém obalu a s delší trvanlivostí obsahují zpravidla více aditiv, aby se nezkazily. Abyste si opravdu pochutnali Náhled do tradičních receptur VÍDEŇSKÝ PÁREK Česká vyhláška pro masné výrobky ukládá, že vídeňský párek musí obsahovat nejméně 55 % masa a nejvýše 40 % tuku. Ideálně by měl mít toto složení: hovězí, vepřové, telecí maso, ne strojně oddělené! Má mít chuť čerstvé uzeniny, přiměřeně slanou a kořeněnou, konzistence má být pružná a soudržná. Na škodu je mazlavější struktura, příliš slaná chuť a použití zvýrazňovače chuti. ŠPEKÁČEK Pravý špekáček podle původní receptury by se měl skládat z 50 % hovězího zadního masa z mladých kusů, z 20 % vepřového výřezu bez kůže a 30 % na kostičky nakrájeného špeku. Kořeněn má být česnekem, pepřem, případně i trochou muškátového oříšku. Víc není kromě dusíkaté solící směsi a vody ve složení potřeba. Charakteristická je masově narůžovělá mozaika řezu, doplněná častými drobnými plochami špekové vložky, které by měly mít ostré hrany. Propastné rozdíly většinou odhalí opékání: horší výrobky se po opečení svraští nebo rozpadají, přičemž střívko je tuhé. ŠUNKOVÝ SALÁM Je podobný šunce, přičemž ten kvalitní obsahuje více než 80 % libového vepřového masa, 5 % tučného vepřového a asi 10 % hovězího masa. Legislativně je však určeno, že použito musí být vepřové nebo hovězí maso, a to nejméně 55 % dohromady, obsah tuku maximálně 20 %. Nesmí obsahovat strojně oddělené maso nebo drůbeží separát. Výrobky většinou trpí tím, že je ve složení mnoho zahušťovadel, bývají hitparádou stabilizátorů a další zbytečné chemie, často i barviv, která mají zakrýt nedostatek masa. Někdy se v něm objeví také sója a mléko. ŠUNKA Legislativně se dělí na tři druhy jakosti: nejvyšší (minimálně 16 % čistých svalových bílkovin), výběrová (13 % čistých svalových bílkovin) a standardní (10 % čistých svalových bílkovin). Pro představu - vepřové maso obsahuje 19-21 % a hovězí a kuřecí maso 20-22 % svalových bílkovin. Obsah masa se tak u šunek pohybuje v rozmezí mezi 60 a 96 %. Šunky nejvyšší jakosti a výběrové podle zákonné specifikace nesmějí obsahovat žádná barviva, vlákninu, škrob, rostlinné či živočišné bílkoviny. Ale pozor, opět mohou použít zvýrazňovač chuti. Nejlepší je hledat tu „od kosti“. VYSOČINA Původní norma ČSN 1977 uváděla složení: 56 % vepřového masa výrobního, 27 % vepřového masa libového, 42 % hovězího masa výrobního, 17 % hřbetního vepřového sádla a pepř. Dnes už je pouze řečeno, že výrobek musí obsahovat 13 % čisté svalové bílkoviny, maximálně 50 % tuku a nesmí obsahovat drůbeží maso a separát. Salám by měl být na skusu hutný, bez patrných tuhých částí. Dnes se bohužel do Vysočiny přidává řada éček s fosforečnany, stabilizátory, přídavnými barvivy (především E120 košelina, červené barvivo vyráběné z vysušených těl hmyzu červce nopálového). HERKULES Vznikl v Československu v 70. letech 20. století, na rozdíl od Vysočiny se řadí k tepelně neopracovaným salámům. Vyrábí se fermentací. Tyto výrobky musí mít trvanlivost minimálně 21 dní při teplotě 20 °C a jsou charakteristické mírně nakyslou chutí díky kyselině mléčné. Legislativa říká, že minimální obsah čistých svalových bílkovin je 14 % a maximální obsah tuku 50 %. Jako základní složky pro výrobu salámu se používají vepřové maso, hovězí maso a hřbetní sádlo v poměru přibližně 1 : 1 : 1. Opět je v něm nyní mnoho přídatných látek. LOVECKÝ SALÁM Fermentovaný salám, charakteristický svým hranatým tvarem. Minimální požadavek na čistou svalovou bílkovinu je 15 % hmotnosti, maximální obsah tuku pak 50 %.

Použité maso smí být pouze hovězí a vepřové, strojně oddělené maso, tedy separát, se používat nesmí. Kvalitní „lovečák“ nepotřebuje barviva, zvýrazňovače chuti ani aromata. Kupujte radši ten, který není vakuově balený. Výrobky ve vakuu totiž nemají možnost dále vysychat, a to je v případě loveckého salámu nežádoucí. POLIČAN Patří k nejdražším českým salámům. Jeho výroba byla zahájena v roce 1976 v Polici nad Metují. Minimální obsah čistých svalových bílkovin je 16 % a maximální obsah tuku 50 %. V podílu libového masa, kterého má být nejvíc z uvedeného výběru, dochází často ke klamání. Podle původní receptury měl Poličan obsahovat stejný poměr libového hovězího a vepřového masa a vepřového bůčku. Dnes je jedno, v jakém poměru je maso namícháno. Na škodu je rozhodně kyselá a štiplavá chuť a mazlavá konzistence. Kterých éček se (ne)bát? * Konzervant (E250): dusitan sodný najdeme téměř ve všech masných výrobcích, zajišťuje jim příjemnou růžovou barvu a prodlužuje jejich životnost. Pokud ale uzeniny nejíme denně, nebojme se ho. * Antioxidanty (E300, E301, E315, E316): pomáhají zachovat barvu masa a brání vzniku rakovinotvorných látek. Vnímejme je spíš pozitivně. * Stabilizátory (E450, E451, E452): používané fosfáty pomáhají vázat vodu a snižují hmotnostní ztráty při tepelném opracování. Tady už buďte na pozoru a hledejte spíše uzeniny, které je neobsahují. Výrobce vám tím naznačuje, že do uzeniny dává více vody a potřebuje ji tam chemií udržet. * Zvýrazňovač chuti (E621): ke zvýraznění chuti je používán glutaman sodný (ve výrobku je méně masa a musí se „dochutit“). Dejte přednost těm uzeninám, které ho neobsahují. * Škrob: zvyšuje vaznost vody a výtěžnost výrobku. * Kouřová aromata: nahrazují proces uzení. Na co si dát pozor při nákupu KATEGORIE POTRAVIN A TRVANLIVOST -u rizikových potravin se používá nápis Spotřebujte do:… Je tam uvedeno datum, po kterém už není možné výrobek prodávat. Větší skupina potravin nese nápis Doba minimální trvanlivosti… nebo Minimální trvanlivost do konce…, často lze najít i pod zkratkou DMT. Sledujte obsah soli! Minirozhovor Na vyšší obsah soli v uzeninách upozorňuje také prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze: * Je pravda, že je v uzeninách obecně mnoho soli? Kolik asi z doporučené denní dávky? Mnoho masných výrobků má poměrně vysoký obsah soli. Ty s nejvyšším obsahem při konzumací 100 g výrobku téměř vyčerpají doporučenou dávku soli, tj. 5 g za den. Odhaduje se, že masné výrobky přispívají k čerpání doporučené dávky soli 20 až 30 %. * Jsou na trhu „méně solené“ masné výrobky, aniž by to ovlivnilo jejich trvanlivost? Mezi masnými výrobky se dají najít výrobky s nižším obsahem soli, a proto bychom měli sledovat tabulku výživových hodnot, kde je obsah soli uveden. Měli bychom si vybírat výrobky do obsahu soli 2-2,5 %. V tabulce výživových hodnot potraviny bývá uvedeno, kolik procent vyčerpá jedna porce z referenční hodnoty příjmu pro průměrného obyvatele. U masných výrobků ale často tento údaj chybí. Také uvádění tabulky výživových hodnot není povinné, povinnost pro výrobce nastane až v prosinci letošního roku. Povinností je pouze uvádět surovinové složení a obsah soli jen tehdy, pokud je vyšší než 2,5 %. U většiny masných výrobků je zajištěna trvanlivost jiným způsobem než pomocí soli -tepelným opracováním, uzením, přídavkem dusitanu, který má pozitivní vliv na barvu masných výrobků a zároveň konzervační účinky.

* Podílí se dusitan sodný (E250) na slané chuti, respektive je to také sůl? Z chemického hlediska je dusitan sodný také sůl, ale termínem sůl označujeme v potravinách pouze kuchyňskou sůl, tedy chlorid sodný. Přidávané množství dusitanu je velmi malé, a proto obsah sodíku výrazně nezvýší a na slanou chuť vliv nemá. Mezi masnými výrobky se dají najít výrobky s nižším obsahem soli, a proto bychom měli sledovat tabulku výživových hodnot. Pohled lékaře Odpovídá MUDr. Marek Beneš, gastroenterolog z IKEM Praha. * Co může v uzeninách nejvíc škodit trávicímu traktu a zdraví celkově? Není uzenina jako uzenina. Ale obecně hodně škodí - a to nejen trávení - sůl. Potom tuk a dále různá dochucovadla a konzervanty a jistě také zplodiny kouře. * Vnímáte jako oprávněné studie a doporučení WHO, že uzeniny lze klást na stejnou úroveň z hlediska vlivu na rakovinu jako třeba tabák? Ne. * Pokud se budeme bavit o nadměrné konzumaci -s jakými zdravotními komplikacemi se lidé holdující uzeninám mohou setkat? Obezita z tuku, arteriální hypertenze kvůli soli, vysoké tuky v krvi a z toho rezultující komplikace. Maso a jeho metabolismus v tlustém střevě zvyšují riziko jeho rakoviny. * Při jakých diagnózách doporučujete pacientům vyhnout se uzeninám? Onemocnění srdce - sůl, těžké postižení jater - tam škodí nadměrné bílkoviny. Na co si dát pozor při nákupu HYGIENA PRODEJE -sledujte stav obchodu, čistotu vitrín a regálů. PERSONÁL -prodavačky v uzeninách by měly používat rukavice. A pozor, neměly by ve stejných nabírat syrové maso a pak salámy! Foto popis| Ing. Miroslav Jůzl, Ph. D., z Mendelovy univerzity v Brně ukazuje „studentský salám“ na způsob Vysočiny. Příjemné chutě a hezké barvy lze dosáhnout i bez koktejlu aditiv... Foto autor| Snímky JAROSLAV JIŘIČKA a SHUTTERSTOCK

VELKÝ TEST: MLÝNKY NA MASO 16.6.2016

Týdeník Květy str. 38 Trendy - S Květy se vyznáte JARMILA HAVLÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Není nad to namlít si maso na oblíbené burgery nebo klasickou sekanou doma, kdy opravdu víte, že zpracováváte kvalitní surovinu. V našem testu najdete výběr elektrických mlýnků porovnaných podle nejdůležitějších parametrů. CO JSME HODNOTILI

1 PŘÍSLUŠENSTVÍ Spokojíte se jen s mletím masa, nebo chcete multifunkční přístroj? Vybavenější elektrické mlýnky mívají například i kotouče na krájení plátků, na jemné a hrubé strouhání, nástavec na odšťavňování, na cukroví apod. 2 KAPACITU MLETÍ Elektrický mlýnek na maso přináší výhodu v rychlosti mletí bez fyzické námahy. Průměrně je schopen během minuty připravit kolem 2 kg masa - u klasického mlýnku by vám to zabralo minimálně čtyřnásobek času. 3 VYBAVENÍ ZPĚTNÝM CHODEM Tato funkce je velmi užitečná. Pokud se totiž při mletí přístroj třeba při tužším kousku zadrhne, stačí zapnout zpětný chod a vesele pokračovat v práci. ETA AMBO 207590000 Cena: 3 499 Kč Max. příkon: 1 300 W Barva: bílá/nerez Hmotnost: 4,85 kg Počet kotoučů: 3 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ne Nástavec na cukroví: ano Zpětný chod: ano Kapacita mletí: 2,3 kg masa za minutu 95 % Podle nás je téměř dokonalým pomocníkem do kuchyně díky velmi dobrému výkonu, tichému chodu, jednoduché údržbě a bohatému příslušenství (např. nástavec na strouhání se čtyřmi bubínkovými struhadly). PHILIPS HR2712/30 Cena: 2 799 Kč Max. příkon: 1 600 W Barva: bílá/kašmírově šedá Hmotnost: 4,8 kg Počet kotoučů: 2 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ano Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ne Kapacita mletí: 1,7 kg masa za minutu 80 % Mlecí mřížku se nám podařilo vyčistit jednoduše a rychle díky inovativnímu dvoustrannému nástroji na čištění, který zkracuje dobu čištění o 50 %. Minusem je chybějící zpětný chod a nižší kapacita mletí. ZELMER ZMM1589S Cena: 2 349 Kč Max. příkon: 1 900 W Barva: bílá/nerez Hmotnost: 4,52 kg Počet kotoučů: 3 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ne Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ano Kapacita mletí: 2,3 kg masa za minutu 75 % Mlýnek má sice slušnou výbavu, ale po použití se nám hůře a obtížněji čistil. Jeho dalším minusem je složitější sestavování pro krouhání zeleniny. ROHNSON R-504 B Cena: 1 899 Kč Max. příkon: 1 200 W Barva: bílá/nerez (černá/nerez) Hmotnost: 3,7 kg Počet kotoučů: 3 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ano Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ano Kapacita mletí: neuvedeno 75 % Přístroj nás zaujal designem. Ocenili jsme nástavec na lisování ovoce a zeleniny. Při mletí masa se nám ale zdálo, že skutečný výkon je nižší, než je uvedeno. U technických specifikací chybí kapacita mletí. TEFAL NE205138 HV2 Cena: 1 699 Kč Max. příkon: 1 400 W Barva: bílá Hmotnost: 3,1 kg Počet kotoučů: 2 Nástavec na plnění uzenin: ne Lis na ovoce: ne Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ne Kapacita mletí: 1,7 kg masa za minutu

70 % Kompaktní mlýnek na maso, který vám v kuchyni zabere minimum místa, navíc jej díky rukojeti vzadu snadno přenesete. Minusem je chudší příslušenství a hlavně absence zpětného chodu. SENCOR SMG 4380 Cena: 1 399 Kč Max. příkon: 600 W Barva: bílá Hmotnost: 3,8 kg Počet kotoučů: 3 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ne Nástavec na cukroví: ano Zpětný chod: ano Kapacita mletí: 1,35 kg masa za minutu 75 % Vzhledem k ceně nás překvapilo bohaté příslušenství. S pomocí tohoto mlýnku namelete maso, připravíte uzenářské výrobky, nastrouháte zeleninu a vytvoříte cukroví. Nevýhodou jsou nižší kapacita a výkon. SENCOR SMG 4382 Cena: 1 999 Kč Max. příkon: 1 500 W Barva: bílá/nerez Hmotnost: 5 kg Počet kotoučů: 3 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ano Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ano Kapacita mletí: 1,65 kg masa za minutu 80 % Snadno a lehce s ním naplníte uzenářské produkty, odšťavníte i měkké ovoce nebo nastrouháte zeleninu či vyrobíte strouhanku. Jeho nevýhodou je větší hlučnost. ZELMER ZMM1283S Cena: 2 207 Kč Max. příkon: 1 900 W Barva: bílá Hmotnost: 4,1 kg Počet kotoučů: 3 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ano Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ano Kapacita mletí: 2,3 kg masa za minutu 70 % Disponuje sice dobrým příslušenstvím, ale například lis na ovoce byl zklamáním, místo šťávy vyrobil spíše pyré a sítko se stále zanášelo. Postrádali jsme také více hrubších desek na mletí masa. ETA AMBO 2075 90020 Cena: 1 999 Kč Max. příkon: 1 300 W Barva: bílá Hmotnost: 3,6 kg Počet kotoučů: 2 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ne Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ano Kapacita mletí: 2,3 kg masa za minutu 70 % Vzhledem k ceně jsme očekávali bohatší výbavu. U tohoto přístroje oceníte především jednoduchou obsluhu a údržbu s možností mýt plastové části v myčce nádobí. ZELMER ZMM0805W Cena: 1 168 Kč Max. příkon: 500 W Barva: bílá Hmotnost: 3,1 kg Počet kotoučů: 2 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ne Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ne Kapacita mletí: 1,2 kg masa za minutu 65 % Pokud chcete mlýnek na maso za nižší cenu, nemůžete vybrat lépe. Kvalita odpovídá ceně. Mlýnek má nízkou kapacitu mletí a také nízký výkon, rovněž příslušenství je chudší. ROHNSON R-542 Cena: 1 590 Kč Max. příkon: 1 500 W Barva: bílá Hmotnost: 4 kg Počet kotoučů: 2 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ano Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ano Kapacita mletí: 1,2 kg masa za minutu 85 % Mlýnek nás zaujal speciálním nástavcem pro výrobu rajčatové šťávy i šťávy z rybízu, obsahuje také nástavec na plnění párků. Je určen spíše pro menší rodiny, protože má nižší kapacitu mletí.

PHILIPS HR2709/20 Cena: 2 499 Kč Max. příkon: 1 600 W Barva: bílá/šedá Hmotnost: 3,2 kg Počet kotoučů: 2 Nástavec na plnění uzenin: ano Lis na ovoce: ne Nástavec na cukroví: ne Zpětný chod: ne Kapacita mletí: 1,7 kg masa za minutu 75 % Kompaktní mlýnek s pěkným designem zabere v kuchyni minimum místa. Dá se jednoduše vyčistit díky inovativnímu dvoustrannému čisticímu nástroji. Za vyšší cenu jsme očekávali lepší vybavení. Odborník IVA PAVLOUSKOVÁ, Datart, http://www.datart.cz Umlít čerstvě zakoupené maso doma je rozhodně lepší a kvalitnější než ho koupit již namleté. Víte přesně, jak je staré, a vidíte, zda je opravdu kvalitní. V případě směsi různých mas navíc můžete přesně „vychytat“ jejich poměr. To spolu s boomem burgerů patrným zejména teď, v grilovací sezoně, je jedním z důvodů, proč se mlýnky na maso začaly vracet do našich kuchyní. Dalším je stoupající zájem o zdravý životní styl a vaření. Kromě toho, že mlýnky namelou Některé masomlýnky lze využít také na strouhání zeleniny, sýra, přípravu domácích uzenin, cukroví či těstovin, na lisování ovoce a zeleniny atd. Více či méně bohaté příslušenství je právě to, v čem se od sebe přístroje liší. maso, pomohou i se zpracováním dalších surovin, zejména zeleniny nebo třeba domácích těstovin. Uplatní se tak při přípravě množství různých pokrmů. Oproti ručním mlýnkům ty elektrické ušetří jak čas, tak i námahu. Při pořizování mlýnku na maso si předem promyslete, na co ho budete používat. Zda vystačíte jen s mletím masa, nebo budete zpracovávat i další suroviny -zeleninu, sýry nebo ořechy apod. Zvažte, jak asi často budete mlýnek používat a jak velké množství surovin budete zpracovávat. Pro ty, kdo nemelou maso tak často, je dobrou volbou koupit si kuchyňský robot, který mlýnek na maso obsahuje. Foto autor| Snímky archiv O autorovi| JARMILA HAVLÍKOVÁ Připravila EVA HIRSCHOVÁ

vitalia.cz Jeleni na třešních 17.6.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Milovníci kreslených seriálů o baronovi Prášilovi si možná vzpomenou na epizodu, ve které se baron vydá na lov jelenů, ale při setkání s kořistí mu dojdou náboje a na jelena tak vypálí třešňové pecky… O několik let později pak stejného jelena potká znovu a mezi jeho parožím roste mladá třešeň. Ani sám baron jistě netušil, že se jeho báchorka může v praxi naplnit – přesto se tak alespoň částečně stalo. Jeleni na třešních „Jeleni na třešních“ jsou k vidění na farmě Radima Kotrby v Miskovicích u Kutné Hory, což je členská farma Asociace farmových chovů jelenovitých ČR. Tamní jeleni (ale i kozy nebo lamy) si rádi dopřávají jako zpestření své stravy listy třešní v třešňovém sadu, ale i třešně samotné. I když třešně mezi parožím miskovických jelenů nerostou, produkuje i tak (nejen tato) jelení farma vysoce nutričně kvalitní jelení maso, které je srovnatelné a v některých důležitých parametrech dokonce lepší než hovězí maso z masného skotu.

Když už je u nás jelení, tak z Nového Zélandu S jelením masem se ovšem spotřebitel v ČR téměř nesetká. A pokud ano, jde povětšinou o maso původem z Nového Zélandu, které se k nám dováží reexportem z některých evropských zemí, zejména pak z Německa. V EU totiž farmové chovy jelenovitých stagnují. Základní brzdou rozvoje je oproti ČR vysoká cena zemědělské půdy, což výrazně zvyšuje náklady na produkci masa, neboť chov jelenovitých a dalších příbuzných hospodářských zvířat si vyžaduje dostatek prostoru. Farmové chovy jelenovitých tak představují v ČR jednu z možných perspektiv v rozvoji živočišné výroby, o kterém se tak často mluví. Jelení je zdravé maso Maso jelenů lze bez nadsázky zařadit do potravin podporujících zdravý životní styl. Je vhodné i pro malé děti nebo kojící matky, protože prostřednictvím mateřského mléka přechází do organismu kojence v masu přítomné nenasycené mastné kyseliny, včetně známých omega 3 a omega 6 kyselin, které jsou symbolem pro tělo prospěšných látek. Ze srovnávacích analýz přitom vycházejí až překvapivě pozitivní data – maso jelenů nebo daňků z farmových chovů má například v porovnání s oblíbeným a asi nejnakupovanějším masem skotu masného plemene Angus čtyřnásobně až šestinásobně vyšší obsah PUFA, což jsou ony omega 3 a omega 6 mastné kyseliny. Co se pak týká masa přímo z farmových chovů, jde o maso ze zvířat porážených ve věku do dvou let, jatečně zkontrolovaných a především bezprostředně po porážce vykrvených. V porovnání s ulovenou jelení zvěří tak jde o bezpečnější, ale i kvalitnější surovinu, protože při lovu zvěře se krev, která je nositelem různých bakterií, vyplaví dovnitř střeleného kusu, a navíc je stáří ulovené zvěřiny spotřebiteli neznámé. Zvířata z farmových chovů jsou také pod dohledem veterinářů, což v praxi znamená eliminaci rizika přítomnosti různých parazitů. Výhodou masa z farmových chovů je i celoroční dostupnost, na rozdíl od ulovené zvěře, která je k dispozici jen v období lovů nebo zamražená. Což mimochodem platí také o dovážené zvěři ze zmiňovaného Nového Zélandu. On totiž není zrovna „za rohem“. Kde sehnat jelení Samozřejmě, i dostupnost jeleního nebo třeba daňčího masa z farmových chovů je relativní. Takové maso totiž nabízejí buď lepší restaurace, nebo některá řeznictví, která mají smlouvy s konkrétními chovateli. Nejlepší možností je tak domluva s chovatelem, maso zvířat z farmových chovů lze takto získat jako čtvrtě, půlky, celé kusy nebo i dle jednotlivých partií. Průměrná cena kilogramu masa zvířat z farmových chovů přímo od chovatele se pohybuje nad částkou sta korun za kilogram včetně kostí, kdo však chce jen vybrané partie, musí si připlatit. Faktem také je, že v současné době převyšuje poptávka nabídku, a i když je na území naší země zhruba čtyřicet farmových chovů, po masu zvířat z těchto chovů se obvykle doslova zapráší. Což ovšem skýtá onu zmiňovanou perspektivu k navýšení domácí produkce masa, i v zájmu spotřebitele. A co se týká v úvodu zmiňovaného kulinářského vztahu mezi jelením masem a třešněmi, možností je celá řada. Jednak si jako zákusek dát po zkonzumovaném jelením steaku třešňový koláč, jednak lze steak zapít vypálenou třešňovicí, což je jen další příklad přidané hodnoty k primární zemědělské (zde ovocnářské) surovině, kterou lze také zahrnout do zemědělského podnikání. Konečně, co se týká použití a přípravy jeleního či daňčího masa z farmových chovů, platí, že jde o univerzálně použitelné maso na všechny myslitelné masné pokrmy. Při tepelném opracování (grilování, pečení či vaření) lze pak na přípravu masa z farmových zvířat aplikovat obdobné postupy jako při přípravě hovězího. Kdo by tedy chtěl jelení maso z farmových chovů vyzkoušet, může si vybrat některý ze Státní veterinární správou ČR (SVS) schválených a kontrolovaných podniků. V databázi SVS jsou chovatelé jelenovitých schováni poněkud utajeně pod „králičím

masem“, jde ale o jedinou veřejně dostupnou databázi, v níž lze nalézt i členské farmy a porážky Asociace farmových chovů jelenovitých.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/jeleni-na-tresnich/

Zemědělec Dalsi rozvoj zpracovatelů 20.6.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Potravinářská komora ČR se chce do budoucna zaměřit na další rozvoj zpracovatelského průmyslu. Kromě toho je třeba jednoznačně přistoupit ke zrušení sankcí s Ruskou federací a posílit ochranu domácího trhu, aby se dováželo pouze kvalitní zboží. Uvedl to minulý týden na setkání s novináři prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, který byl koncem května na valné hromadě opět zvolen do jejího čela. Toman je zároveň prezidentem Agrární komory ČR. K nejdůležitějším úkolům Potravinářské komory ale patří i nadále důrazná a intenzivní propagace a podpora kvalitních českých výrobků, stejně jako tlak na posílení ochrany českého trhu. „V době, kdy na český trh masivně proudí do obchodních řetězců přebytky ze zahraničí, ať už jde o mléko, vepřové nebo drůbeží maso či vejce, a naši výrobci kvalitních potravin mají čím dál menší podíl na domácím trhu, je nezbytně nutné zavést intenzivní systémové kontroly dovozů výrobků často pochybné kvality za predátorské ceny," sdělil po svém zvolení Toman a uvedl, že inspirací může být například Madarsko, které současnou krizi řeší nejen snížením DPH u potravin, ale také státním tlakem na obchodní řetězce a povinností pro řetězce prodávat především domácí, madarské potraviny. České zemědělství a potravinářství se podle Tomana dostává do Velké zatáčky', situace není dobrá. Cena mléka klesá, je již zhruba 20 až 30 procent pod výrobními náklady. Zvyšují se rovněž dovozy, dnes je na českém trhu 43 procent mléčných výrobků ze zahraničí. Ministerstvo financí by podle něj také mělo kontrolovat, zda se do České republiky nevozí zboží za podnákladovou cenu. (Pokračování na str. 2) Další rozvoj... (Dokončenní ze str. 1) „Pokud ano, šlo by o daňový podvod," podotkl prezident a připomněl, že v případě porovnání výše daně z přidané hodnoty s okolními zeměmi je například DPH v České republice na potraviny o osm procent vyšší než v Německu. Toman míní, že by uvítal, kdyby se snížilo DPH na potraviny. Potenciál také vidí v reklamě včetně podpory exportu. Připomněl rovněž podporu značek, jako jsou Klasa Regionální potravina, Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou, nebo poměrně nově cechovní normy. V oblasti zemědělství komora požaduje snížení sociálních a zdravotních odvodů, zařazení půdy do nákladové položky, odpuštění daně z nemovitostí a podobně. Jde o to, aby se čeští producenti dostali na úroveň kolegů z Polska a Německa" řekl Toman. Například v Německu podle Tomana snížení daní představuje úlevu až 40 miliard eur. Je samozřejmě důležité, aby byl zachován rozpočet ministerstva zemědělství na úrovni letošního roku," zdůraznil s tím, že jinak by nebyly naplněny národní dotační tituly. Připomněl také nutnost řešení chování obchodních řetězců na českém trhu. Podle něj to souvisí i s dovozy. Toman poukázal rovněž na stále nevyřešené kompenzace za loňské sucho. Viceprezident komory Jaroslav Kurčík z Penamu se vyjádřil k pekárenskému průmyslu a poznamenal, že od roku 2013 cena pekařských produktů stále klesá a většina pekáren nemá na investice. Navíc se tento obor dlouhodobě potýká s naddimenzovanou výrobní kapacitou. Stejně jako v jiných oblastech i v této je problémem nedostatek pracovních sil. To nakonec potvrdili i další viceprezidenti. Čestmír Motejzík z Masokombinátu Písek poznamenal, že kromě toho jsou problémy v dovozech, zejména vepřového masa „Nejsme schopni konkurovat v dílech velkým dovozcům," podotkl. Tuzemská kapacita masné výroby je podle něj dostatečná, zpracovatelské

provozy v devadesátých letech prošly restrukturalizací. Problém dovozů tíží podle viceprezidenta Hynka Strnada i konzervárenský a lihovarnický průmysl. * Foto popis| Viceprezidenti Potravinářské komory Hynek Strnad (zprava), Čestmír Motejzík a Jaroslav Kurčík, prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman a ředitel pro programovania strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna Fialová Foto autor| Foto Zuzana

Falšované výrobky 20.6.2016

Zemědělec str. 4 Publicistika (fa, čťk) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět - Státní zemědělská a pon^vinářská inspekce nachází vposledních měsících v maloobchodě velké množství falšovaných masných potravin. Případně potravina obsahuje jiný druh masa než výrobce avizuje. Problém je podle mluvčího Pavla Kopřivy natolik závažný, že mu inspekce věnuje mimořádnou pozornost Obchodníci, kteří falšované potraviny prodávají, se dopouští prohřešku klamání spotřebitele, za který jim hrozí ve správním řízení pokuta až několik milionů korun. „Samozřejmě narůstá v případě opakování," uvedl Kopřiva Podle něj se masné výrobky falšovaly i v minulosti, avšak aktuální kontroly ukázaly, že se jedná o závažnější problém než dříve. Jde převážně o potraviny dovážené ze zahraničí. Nejvíce zjištěných falšovaných potravin je zatím z Polska dále z Německa výjimečně například z Madarska Výrobci snižují obsah masa ve prospěch jiného druhu masa případně ve prospěch nemasitých složek. Veškeré falšované výrobky zveřejňuje inspekce na webu Potraviny na pranýři. Nejnovějším přírůstkem jsou kuřecí párky z Kauflandu, které měly podle regálové etikety obsahovat 58 procent masa avšak bylo v nich pouze strojně oddělené maso, které se za maso nepovažuje. Obal potraviny však byl správný. Inspekce také nařídila aktuálně stáhnout řetězci JIP z prodeje šunkové párky, které měly mít 85 procent masa, ve skutečnosti ho tam bylo 72 procent *

Klást větší důraz na kvalitu potravin 20.6.2016

Zemědělec str. 10 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Obchodníci by měli klást větší důraz na kvalitu potravin než na cenu. Měli by také lépe školit své zaměstnance, aby byli schopni informovat o tom, z kterého regionu výrobky pocházejí. Umět zákazníkovi vysvětlit, kde je kvalita. Uvedl to začátkem června na kongresu pro tradiční maloobchodní trh nazvaný Samoška ministr zemědělství Marian Jurečka. Podle Jurečky by obchodních s potravinami měli lidem více vysvětlovat, že u českých potravin jde o lokální výrobu a že tedy drží pracovní místa v regionu. Pomod v orientací zákazníků by podle něj měly i značky, jako jsou Regionální potravina Klasa a Česká potravina Ředitelka pro marketing a komunikací Potravinářské komory CR Dana Večeřová připomněla že komora letos spustila k podpoře regionálních výrobků projekt cechovních norem. Pro získání certifikátu je nutné, aby firma vyráběla potraviny podle stanoveného technologického postupu. Systém vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu. Jak na kongresu zaznělo, od příštího roku začne platit novela zákona o potravinách. Ten zakáže označování logy, vlajkou, mapou d nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v České republice a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více

složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém vystoupení připomněl, že maloobchod je druhé největší odvětví po průmyslu. Zaměstnává kolem 700 tisíc lidí. Je to i obrovská výzva z hlediska ochrany spotřebitele. „Těší mě, že se v poslední době české ekonomice daří a v CR je nízká nezaměstnanost To je důležité i pro maloobchod," poznamenal. Mládek poukázal i na problematiku elektronické evidence tržeb (EET). Podle něj nejde jen o to, že stát vybere více na sociálním a zdravotním pojištění, případně na daních, ale také by měl zajistit určitou férovost a rovnost při podnikání. „Některé subjekty, které dodržují platnou legislativu, mají soutěžit se subjekty, které nedodržují skoro vůbec nic. Tento nepoměr by měla elektronická evidence omezit" prohlásil. Předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka poznamenal, že tlak zahraničních obchodních řetězců je silný. ACTO podporuje zavedení EET, protože si od toho slibuje vyrovnání tržní sféry s ostatními obchodníky. „Kdyby se objevil někde jiný způsob, který by zrovnoprávnil postavení českých obchodníků s jinými, než je EET sáhli bychom po něm," míní Juračka ACTO se podle něj domnívá, že je třeba regulovat současný trh, proto navrhují, aby se udělal rozbor situace na českém trhu. „Měl by se zhodnotit stávající stav a měly by se hledat systémy určité regulace, abychom se nestali zemí, která bude mít kolem 80 procent činnosti maloobchodu ze zahraničních obchodních řetězců," řekl Juračka a vyzval obchodníky, aby se semkli a bojovali o své postavení na trhu. Zájem o tradiční trh Tradiční trh a s ním souvisejí rostou poptávka po kvalitních domácích potravinách tak přivádí do řad ACTO nové členy, kteří mají zájem pomod českému obchodu, stejně jako českým producentům a výrobcům kvalitních potravin. V současnosti asociace zastupuje sedm českých maloobchodních sítí a k tomu deset firem dodavatelských, z nich některé mají rovněž vlastní obchody, například řeznictví Steinex, čokoládovna Carla nebo pekařství Karlova pekárna V kongresu byla přijata za člena síť obchodů Sklizeno, která se mezi zákazníky těší stále větší oblibě, a to zejména díky nabízenému sortimentu kvalitních potravin, pocházejídch od českých farmářů a z malých rodinných firem. „Ve Sklizeno už od jeho vzniku funguje především oboustranně výhodná spolupráce s našimi partnery a dodavateli. My díky nim můžeme zákazníkům nabízet kvalitní potraviny, oni i díky nám mohou bez problémů vyrábět a rozvíjet se. Věřím, že tohle je jediný trvale udržitelný model pro obchod s kvalitními potravinami a že by tento model měl být normou. My chceme ve spolupráci s ACTO tuto normu posilovat udělat z ní standard v obchodu s potravinami. ACTO je totiž ta tržní síla která z ní může standard udělat" vysvětlil David Kukla zakladatel Sklizeno. Asociace českého tradičního obchodu vznikla v červená 2014 jako historicky první a největší konsolidovaný subjekt který sdružuje maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. V současnosti má ACTO 19 členů a reprezentuje téměř sedm tisíc prodejen s 30 tisíd zaměstnaná, čímž představuje zhruba 25procentní podíl na trhu s potravinami. Problémy s kvalitou Jednou z otázek v panelové diskusi, uskutečněné v rámci kongresu, byla kvalita Ředitel výzkumu Retail and Shopper Gfk Zdeněk Skála zmínil, že všichni cítíme, že je nějaký problém s kvalitou produktů na našem trhu. Připomněl, že v 90. letech z různých důvodů vstoupilo na český trh relativně hodně mezinárodních řetězců a situace se v mnohém liší od ostatních zemí. Na tuzemském trhu je řetězců relativně hodně a ve srovnání s ostatními zeměmi jejich příjmy nejsou tak vysoké, což vede k intenzivní konkurencí. To se projevilo za ekonomické krize. Všichni obchodních hledají cesty, jak zisky zvýšit Skála poznamenal, že v CR se velká část balených potravin prodá v akcích. Problém je, že zákazník reaguje na nižší cenu, často však v těchto případech nemá zcela jasno, jak vypadá kvalitní peávo, uzenina nebo mléko. V tom Skála vidí hlavní bariéru toho, proč se rychleji nerozvijí prodej kvalitnějších potravin. Ze strany zákazníka vidíme zájem o to, bavit se o kvalitě, ale je třeba zajistit aby se na deklarovanou kvalitu mohl spolehnout Jurečka připomněl, že provedené kontroly prodávaného zboží v České republice zjistily celou řadu pochybení. Například mražené produkty v řadě případů obsahovaly vyšší obsah vody, než bylo deklarováno. „Když se řekne kvalita, vidím za tím dvě klíčová synonyma a to je důvěra a investice do vlastního zdraví. Věřím, že přichází období, že po tom zákazník volá daleko více," prohlásil. Večeřová připomněla že Potravinářská komora CR se kvalitou potravin zabývá již léta. Podle ní je čas, aby se změnila situace, že zákazník nepozná kvalitu výrobku. Podle ústředního ředitele České zemědělské a potravinářské inspekce dnes platí, že to, co se deklaruje na obale, na regále, musí odpovídat realitě. Účastníci akce se dotkli i problému dvojí kvality výrobků prodávaných pod stejnou značkou v České republice a v

zemích západní Evropy. Jurečka i Juračka se. shodli, že je třeba více využívat inspekcí a kontrol. Klanica doplnil, že role dozorových orgánů je dvojí, a to ochrana spotřebitelů i podnikatelů. „Vítáme proto každý podnět i každý impulz," dodal. *

Problémy se prohlubuji 20.6.2016 Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Ing. Jiří Felčárek Agrární komora ČR Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Jednání představenstva Agrární komory ČR, které se konalo letos 8. června, se opětovně zaměřilo především na aktuální krizi v živočišné výrobě a dalších odvětvích. Úvodem prezident komory Miloslav Toman konstatoval, že národní pomoc je velmi zdlouhavá a následně administrativně náročná, k zemědělcům se zatím dostaly pouze platby ve výši asi 440 milionů korun z potenciálně možných 2,7 miliardy korun. Navíc se zpožďují výplaty řádných podpor, čímž se krize prohlubuje. Dlouhodobě neúnosná a vážná situace je v sektoru mléka. Cena mléka se neustále propadá, přičemž produkce především v zemích EU-15 silně roste a ve výrobcích se tlačí na trhy České republiky a dalších zemí střední a východní Evropy. Na nich pak značně deformuje nejen výkupní cenu za surovinu, ale také ceny, které jsou maloobchodem nabízeny zpracovatelům. Stejně kritická je situace i ve vepřovém a drůbežím mase i vejcích a mnoha dalších komoditách a potravinách. V této věci proto byla iniciována opakovaná jednání nejenom s ministrem zemědělství, ale také s premiérem Bohuslavem Sobotkou, vládou ČR, Milanem Štechem, předsedou Senátu Parlamentu ČR, se Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Kontroly dovozového zboží Pokrok je, že vládnoucí koalice začala krizi a její příčiny i dopady vnímat a deklarovala snahu udržet konkurenceschopnost celého sektoru. Otázkou však zatím je, zda a jak se přikloní k některým navrženým opatřením a uvede je do praxe. Jde především o nastavení komplexních mechanismů systémových kontrol dovozového zboží z hlediska ochrany spotřebitele, ale také z hlediska dodržování pravidel hospodářské soutěže (dovoz za ceny pod obvyklými náklady). Dále jde o mimořádná přechodná opatření, jako je snížení daňové zátěže (například plateb sociálního a zdravotního pojištění), zařazení nákupu půdy mezi nákladové položky nebo zrušení daně z pozemků (v současné výši asi 1,8 mld. Kč). Základním požadavkem je udržení resortního rozpočtu z národních zdrojů na úrovni letošního roku, tedy v objemu asi 21,5 mld. Kč. V opačném případě by se zmařily již vynaložené investice. Potřebné je také již otevřít zelenou naftu pro živočišnou výrobu. Stoupající dovozy jednoznačně přispívají k tomu, že ceny zemědělských výrobců u mléka a vepřového masa v České republice patří k těm nejnižším v rámci „osmadvacítky". Možnosti jsou především ve využití činnosti všech resortních dozorových orgánů, ale také prostřednictvím terénních inspektorů ministerstva financí, obchodní inspekce, kontrol bezpečností práce a dalších. Tlak na chování obchodních řetězců Cílem je vytvořit souvislý tlak na chování obchodních řetězců, které přes dovozy a přímé i nepřímé ataky na cenovou tvorbu deformují trh za trvalého znevýhodnění českých potravin. V zemích EU-15 se běžně prodává zhruba pouze 10 až 15 % zboží z dovozu, a to především specialit, které se v těchto zemích nevyrábějí. V České republice se přitom nyní konzumuje více než 42 % másla a 50 % sýru a tvarohů z dovozu (v roce 2003 to bylo pouze 13 %). Pod 50 % je produkce vepřového masa, stejně tak razantní jsou propady například u ovoce a zeleniny. I z těchto důvodů je nyní ohroženo nejméně deset tisíc pracovních míst v prvovýrobě a řádově několik tisíc ve zpracovatelském průmyslu, což pro stát znamená mimo jiné hrozbu výdajů několika miliard korun na sociální podpory. Řada členských zemí Evropské unie navíc přestala čekat na řešení Evropské komise a ve svém zájmu již podnikají opatření ve vlastní režii, například sousední Německo chystá pro zemědělský sektor slevy na daních ve výši až 40 miliard eur.

Řešení krize by měla být prioritou Přítomný náměstek komoditní sekce Jiří Sír během jednání přislíbil podporu ministerstva zemědělství, které i ve světle uvedených skutečností chce z řešení krize učinit prioritu současné koaliční vlády. V úvahu tak přichází zpřísnění kontrol dovozového zboží a úlevy na daních pro zemědělské podnikatele. Krize v živočišné výrobě bude také předmětem příštího jednání Rady ministrů zemědělství EU a zcela mimořádně také na jednání vrcholných představitelů členských zemí Evropské unie a Evropské rady. V rámci diskuse k situaci v komoditách bylo konstatováno, že u obilovin se očekává podobná produkce jako v posledních dvou letech. U řepky se v důsledku snížení světové produkce očekává růst ceny. Mírné oživení ceny nastalo u prasat, i při tomto trendu je pro zachování odvětví nezbytné udržet národní podpory. V produkci vajec je situace kritická a dlouhodobě neúnosná, dováží se značné objemy vajec v ceně 80 haléřů za kus, přičemž reálné výrobní náklady jsou zhruba dvojnásobné. Podobně negativní je situace také v drůbežím mase. Porosty brambor a cukrovky jsou většinou dobře zapojené a výsledky sklizně budou záviset na dalším průběhu počasí. Značné škody na vinicích, v sadech, ale i na chmelnicích způsobila vlna jarních mrazů a následné bouřky a krupobití, zasažena byla především jižní Morava. Regionálně se opětovně projevuje nedostatek srážek. Poskytnuté informace Představenstvo bylo dále informováno o přípravách prezentace komory na 43. ročníku mezinárodního agrosalónu Země živitelka, o Národních dožínkách a dalším odborném i doprovodném programu. Dále byla poskytnuta informace o průběhu hospodaření a o činností Ekonomické komise. K řešení je nedostatek sezónních pracovníků do zemědělské prvovýroby s možností zaměstnat cizince. Po zapracování zbývajících připomínek bude do legislativního procesu předložen zákon o prodeji zemědělské půdy. Ředitel Státního zemědělského intervenčnflio fondu (SZIF) Martin Šebestyán prezentoval první návrh harmonogramu vyplácení podpor vyplývajících z jednotné žádostí podané v roce 2016, který byl již rozeslán členské základně k dispozici. Stále větší problémy působí vyděračské postupy některých drobných vlastníků půdy, k této záležitostí proběhne schůzka Agrární komory ČR se SZIE Vývoj bude monitorovat krizový štáb Představenstvo Agrární komory ČR se v reakci na stávající dění rozhodlo ustanovit krizový štáb, který bude monitorovat a analyzovat nejenom další vývoj na domácím i evropském trhu, ale zároveň vyhodnocovat výsledky současných jednání a postup zavádění jednotlivých opatření ze strany vlády ČR, ministerstva zemědělství i dalších resortů. Za zcela zásadní považuje Agrární komora ČR politické řešení a flak na Evropskou unii ke zrušení ruského embarga, ochranu tuzemského trhu, systémové kontroly, koncepční opatření k řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů, významné posílení propagace tuzemské produkce i výjimečné kroky, jako je snížení daňové zátěže, řešení humanitární zahraniční pomoci dodávkami potravin či jednání o snížení DPH na potraviny. Vzhledem k tomu, že situace je v současnosti již daleko za hranou přijatelnosti, je v případě neuspokojivých výsledků Agrární komora ČR připravena přistoupit k různým formám veřejných akcí. Ostatně k tomuto kroku se již nyní chystají zemědělské odbory. Souběžně proběhne ve všech krajích a po linii regionálních komor akce zaměřená na monitoring a analýzu sortimentu nabízeného vybranými obchodními řetězci, a to konkrétně na porovnání podílu prodávaných tuzemských a zahraničních potravin a jejich cen. Tak získané výsledky budou poskytnuty médiím. Další řádné jednání představenstva, společně s dozorčí radou, se uskuteční 26. srpna v rámci veletrhu Země živitelka.

zena-in.cz A jak to máte rádi vy? 20.6.2016

zena-in.cz str. 0 Maso a ryby

Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Maso, klobásy, sýry nebo zelenina. To všechno pokládáme na grilovací mřížky. Díky malým balkonovým grilům nebo těm jednorázovým grilujeme téměř kdykoli a kdekoli. Jde o jednu z nejpopulárnějších letních aktivit. Maso, klobásy, sýry nebo zelenina. To všechno pokládáme na grilovací mřížky. Díky malým balkonovým grilům nebo těm jednorázovým grilujeme téměř kdykoli a kdekoli. Jde o jednu z nejpopulárnějších letních aktivit. Chuť všelijakých pochoutek připravených nad žhavými uhlíky nás láká čím dál častěji - od jara do podzimu. Někdo se na grilování rád pečlivě připravuje pár dní předem, kdy nakoupí kvalitní maso, které doma naloží do marinády dle vlastní receptury, tak jak to má rád. Někdo preferuje tzv. free style grilování, které dokáže komplet „vyřešit“ díky jedné návštěvě obchodu. Ať grilujete tak nebo tak, klíčové je zaměřit se na kvalitu a čerstvost všeho co se chystáte grilovat. Nakupovat jděte tam, kde je široká nabídka a víte, že maso a masné výrobky jdou na odbyt. Např. do Globusu. Každý hypermarket provozuje svá vlastní řeznictví s tradiční českou uzenářskou výrobou. Kvalita masa je v Řeznictvích Globus zajištěna díky osvědčeným dlouhodobým dodavatelům, vlastnímu bourání masa a vlastní výrobě masných a uzenářských výrobků dle tradičních receptur. Globus nabízí celou řádu výrobků vhodných ke grilování. Ať je to maso samotné nebo již naložené v nejrůznějších marinádách. Veškeré maso, včetně toho již naloženého v marinádách, je vždy čerstvé. Vepřové, hovězí nebo drůbeží - to je klasika. V Řeznictvích Globus však naleznete také nabídku telecího nebo jehněčího masa, či masa krůtího. Vše zpracováváno na místě tamními řezníky. Jehněčí špíz Globus Vybrat si můžete z různých druhů klobás. Od bílé, přes moravskou až po méně tradiční jehněčí či telecí. Všechny klobásy jsou vynikající a v přírodním střívku. Stačí si vybrat dle denní nabídky vašeho Řeznictví Globus. Griller Globus, bílá klobása na grilování v přírodním střívku Z nabídky vepřového masa na gril si můžete zvolit špíz, vepřový bok ke grilování, kotletu kořeněnou bylinkami nebo v tymiánovo-citrónové marinádě. V nabídce nechybí vepřové steaky v různých marinádách. Příjemným zpestřením může být grilování telecího či jehněčího masa. Vyzkoušet ho můžete jako kotlety či steaky nebo krájené na kostky. Maso je nakládané v několika druzích marinád, které v Řeznictvích Globus obměňují podle inspirace chutěmi jejich zákazníků. A pro milovníky drůbeže řezníci v Globusu nabízí například lehký krůtí steak ve švýcarské pomerančové marinádě. Vybírat lze vždy z více druhů tradičních i méně tradičních druhů masa i různých druhů marinád dle denní nabídky řeznictví. Krůtí kostky Globus v pomerančové marinádě Řeznictví Globus Globus provozuje svá vlastní řeznictví s uzenářskou výrobnou v každém svém hypermarketu. Základními kameny naší práce je kvalita a čerstvost. Kvalitu zaručuje dlouholetá spolupráce s ověřenými dodavateli. V naší výrobě nemají místo ani jakékoliv náhražky a většina sortimentu je bezalergenní. Čerstvost pak zaručují každodenní dodávky masa a práce našich řezníků včetně zkušeného řeznického mistra, která zahrnuje od vlastního bourání, porcování, kuchyňské úpravy, výroby masných a uzenářských výrobků, až po třídění mas do pultu. Výrobní postupy jsou založeny na tradiční bázi a jsou podpořeny prací na moderní technologii. Dáváme zákazníkům jistotu, že maso a masné výrobky z Globusu jsou vždy takové, jaké mají být.

Díky široké nabídce si na své přijdou i vyznavači netradičních mas, kteří zde mají na výběr kromě naprosté klasiky i masa telecí, jehněčí, krůtí nebo králičí, a to vždy v kuchyňské úpravě. Jako bonus navíc nabízíme možnost individuálních příprav výsekových mas. Více najdete na stránkách http://www.globus.cz/akce.html

URL| http://zena-in.cz/clanek/a-jak-to-mate-radi-vy/kategorie/maso-a-ryby

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 S masem se dá na grilu kouzlit. Zatopte a vyzkoušejte si to 17.6.2016

5plus2 str. 26 Grilování (re) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Alespoň dvakrát měsíčně v létě griluje každý druhý Čech, pětina i vícekrát. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ / Grilování máme rádi, vyplývá z průzkumů obchodníků. Zdaleka ne každý ale ví, na co si při výběru masa či přípravě marinády dát pozor. Většina kuchařů jistě doporučí, abyste při výběru masa dali přednost tomu čerstvému před vakuovaným, které mnohdy leží v chladicím pultu řadu dní. Výhodou je, když znáte řezníka, který vám poradí přímo v prodejně a maso správně naporcuje. Někteří řezníci připravují i vlastní marinády, do kterých maso naloží, a vy si jen vyberete podle chuti. Je to určitě lepší varianta, než kupovat již zabalené maso potřené marinádou, o které toho příliš nevíte. „V mnoha případech se maso prodává naložené v marinádě obsahující sůl. Ta z masa vytahuje vodu a po grilování ve výsledku jíte vysušenou chudinku,“ upozornil šéfkuchař a popularizátor gastronomie Roman Vaněk. Na grilu se dá kouzlit skoro s každým masem: hovězím, vepřovým, kuřecím i rybím. Paráda se dá udělat i z docela obyčejných kousků. Oblíbeným receptem je například maso v rozmarýnu. Vepřovou krkovici ponoříme do marinády, kterou připravíme takto: v misce promícháme hořčici a olej, přidáme nakrájený česnek, rozdrcený pepř, posekaný rozmarýn a bobkový list. Nakonec zalijeme pivem a promícháme. Po zhruba dvanácti hodinách marinování maso vyjmeme z „lázně“, osušíme papírovým ubrouskem, osolíme a dáme na rozpálený gril. Klasikou jsou také grilovaná žebra. Podle receptu na oleji opečeme nakrájený česnek a cibuli, přidáme rajčatový protlak, zalijeme vodou, ochutíme divokým kořením a osolíme. Do směsi vložíme nasekaná žebra, asi 30 až 45 minut je vaříme a poté necháme do druhého dne ve šťávě odležet. Druhý den žebra vyjmeme, pečeme na grilu a potíráme marinádou z medu, kečupu, lisovaného česneku, barevného pepře, grilovacího koření a olivového oleje. Třetím doporučeným receptem je hovězí srdce s cuketou. Srdce zevnitř vyčistíme a z té nejmasitější části uřízneme plátky silné asi 13 mm. Zbavíme je tenké blány, která je tuhá. Osolíme a okořeníme bílým pepřem. Cuketu nakrájíme na plátky a osolíme. Maso i cuketu zakápneme olejem, promícháme a necháme chvíli stát. Maso grilujeme z každé strany dvě minuty, pak vyndáme na nahřátý talíř a necháme dvě minuty odpočinout. Mezitím dogrilujeme cukety. Na závěr by nemělo chybět doporučení k přípravě kuřecího masa. Křídla namarinujte ve směsi olivového oleje, sójové omáčky, namletého pepře, citronové šťávy, dvou stroužků česneku, který naplocho rozdrtíte nožem, a najemno nasekaného čerstvého tymiánu. Marinádu s křídly v misce důkladně promíchejte, přikryjte a nechte v lednici marinovat alespoň pár hodin, ideálně přes noc. Pak už jen namarinovaná křídla ugrilujte, ideálně na grilu, který potřete špekem. Foto popis| Při výběru masa dejte přednost čerstvému. Foto autor| FOTO / ARCHIV MAFRA Regionální mutace| 5plus2 - Královéhradecký kraj

Vyhněte se chybám při opékání 17.6.2016

5plus2 str. 27 Grilování (ps) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dojem z venkovního hodování může pokazit hned několik nešvarů. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ / Grilování je vždy mimořádné, proč ho nepojmout jako slavnost. Proto naplánujeme vše bohatě a hlavně pestře. Častým nedostatkem je příliš masa a uzenin. Soustředit se jenom, jak se říká, na flákotu a její dostatečné množství, je velmi jednoduché. Jenže pozvolna grilovaná cibule v alobalu se sýrem nebo opečená cuketa zmizí často dřív než maso. Příliš marinování a koření S grilováním máme spojeno ostré, načervenalé koření, které tomu dá tu správnou chuť. Pamatujte však na to, že zbytečně mnoho chutí často zastírá samotnou podstatu potravin. Budete-li mít drahé steakové maso, vůbec ho dopředu nekořeňte ani nepatlejte olejem. Nechte ho přirozené a nakonec k němu podejte sůl a pepř v mlýnku, popřípadě nějakou zajímavou studenou omáčku. Pozor, většina suchého koření na grilu shoří dříve, než se opeče maso nebo jiná surovina. Velmi důležité je mít všechno připravené a promyšlené. Stává se, že se v průběhu opékání běží ze zahrady domů pro kleště a pak pro utěrku. Jakmile položíte na gril nějaké potraviny, už se věnujte pouze jim. Proto mějte všechno po ruce a pečlivě promyšlené postupné kroky přípravy včetně toho, kam si co odložíte a jak budete svoje dobroty podávat. Ať už budete v horku nebo žáru, případně i zahřátém dýmu připravovat rybu, krkovičku nebo kousky sýra, vždy je nutné nastavit si vhodnou teplotu. Ideální je mít k dispozici dvě zóny. Ostřejší žár a mírné teplo k dopékání a podle potřeby grilované dobroty přesouvat. U příznivců grilování většinou vítězí steaky. Za zkoušku však stojí také třeba biftečky z kvalitního mletého nebo sekaného masa. Pokud proložíte kousky masa dobrou voňavou slaninou a cibulí, případně i klobáskou, věřte, že to bude ve finále chutnější a také levnější než vysušený kus masa. Rozhodují i maličkosti Drobnosti a doplňky dokážou povznést tradiční opečenou klobásku nebo špíz z kuřete na grilovací celebritu. Obyčejnou hořčicí to nedokážete, ale pokud do ní nastrouháte vařené vajíčko a cibulovou nať, najednou máte originální salát nebo omáčku. Vždycky myslete na salát, nejraději ho připravím z ogrilované zeleniny, kterou ochutím až na poslední chvíli, tedy po opečení. I pečivo lze rozpéci s bylinkovým nebo jinak ochuceným máslem uvnitř, případně zapéci chléb se sýrem. A nezapomeňte, že při posezení u grilu či ohně je důležitá dobrá nálada. Foto popis| Při grilování pamatujte na to, že zbytečně mnoho chutí často zastírá samotnou podstatu potravin. A nezapomeňte na dobrou náladu. Foto autor| FOTO / TOMÁŠ KRIST Regionální mutace| 5plus2 - Královéhradecký kraj

agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 14.6. 2016 15.6.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr zemědělství Jurečka: Potravinářství začíná reagovat na obrovský nevyužitý potenciál domácího trhu. Pokuty v ochraně rostlin by mohly vzrůst, projedná to vláda. Komora: Na potravinách by měl být označen výrobce a země původu. Vědci připravili praktický návod na zvýšení druhové rozmanitosti našich lesů. Ministr zemědělství Jurečka: Potravinářství začíná reagovat na obrovský nevyužitý potenciál domácího trhu O aktuální situaci v zemědělství a o problematice sucha hovořil ministr zemědělství Marian Jurečka při své páteční pracovní cestě na Novojičínsko a dnešní na Zlínsko. Navštívil například Masný průmysl Krásno, Valašskou mlékárnu a Povodí Moravy. Pokuty v ochraně rostlin by mohly vzrůst, projedná to vláda Nejvyšší možná pokuta ve správním řízení za nepovolené přebalování přípravků na ochranu rostlin by se měla zvýšit z jednoho na tři miliony korun. Navrhuje to ministerstvo zemědělství v novelezákona o rostlinolékařské péči, kterou ve středu projedná vláda. Komora: Na potravinách by měl být označen výrobce a země původu Potravinářská komora ČR chce, aby bylo u potravin zrušeno označení Vyrobeno v Evropské unii. Na každé potravině by měla být země původu a její výrobce, řekl dnes na tiskové konferenci prezident komory Miroslav Toman. Označení vyrobeno v EU by podle něj mohlo zůstat na výrobcích, které míří mimo unii. Vědci připravili praktický návod na zvýšení druhové rozmanitosti našich lesů Nově vydaný Katalog pěstebních opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích je pomůckou při plánování péče o lesní ekosystémy v chráněných oblastech. Vydáním katalogu skončil projekt podpořený z EHP a Norských fondů 2009-14, jehož hlavním řešitelem byl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Útvar pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno). Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.

URL| http://www.agris.cz/clanek/192595

Česká biopotravina s cennými body 17.6.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství pro-bio.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V soutěži Česká biopotravina se letos nově mohou výrobci utkat o cenné body. Jedná se o body preferenční pro projekty Programu rozvoje venkova. Od letošního ročníku výherci jednotlivých kategorií soutěže Česká biopotravina budou mít snazší přístup k dotacím. V soutěži Česká biopotravina se letos nově mohou výrobci utkat o cenné body. Jedná se o body preferenční pro projekty Programu rozvoje venkova. Od letošního ročníku výherci jednotlivých kategorií soutěže Česká biopotravina budou mít snazší přístup k dotacím. Nově se totiž stalo získání cenění preferenčním kriteriem pro projektové opatření

v Programu rozvoji venkova, a to v podopatření 4.2.1. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Bioproducenti, jejichž výrobky porota vybere jako nejlepší, si tak budou moci připočítat 10 preferenčních bodů, které ovlivní rozhodování o získání případné dotace. „Domníváme se, že právě tento krok bude výrazně motivační pro účastníky soutěže,“ říká Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, jež soutěž organizuje a dodává: „Mnohé soutěže mají jako hlavní cenu pevně stanovený finanční obnos. V našem případě tomu tak není. Takzvané preferenční body mohou výrobcům, kteří plánují rozvoj své činnosti – což je samozřejmě žádoucí, přinést i desetitisíce či statisíce. Záleží jen a jen na jejich ambicích a aktivitě.“ Kromě „bodů“ získá výherce ještě inspirativní vícedenní zájezd na veletrh BIOFACH 2017, a to díky dlouholetému partnerovi soutěže - PROveletrhy, s.r.o., oficiálního zastoupení BIOFACHu pro ČR. Nejlépe hodnocené biopotraviny – vítězové jednotlivých kategorií pak mohou jejich výrobci označit logem s označením daného ročníku soutěže. 15. ročník soutěže Česká biopotravina je organizován PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců. Výrobci biopotraviny, certifikované a označené evropským nebo i národním logem pro biopotraviny, mohou přihlásit do čtyř soutěžních kategorií: Biopotraviny živočišného původu, Biopotraviny rostlinného původu, Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky a Biovíno. Soutěž biovín je organizována ve spolupráci se Svazem vinařů České republiky, o. s., a uzávěrka přihlášek je 9. srpna 2016. Ostatní biovýrobky lze přihlašovat až do 15. srpna 2016. Vyhlášení vítěze se uskuteční 5. září 2016 na Ministerstvu zemědělství ČR v rámci kampaně Září – Měsíc biopotravin. Slavnostní předání ocenění pak proběhne 9. září 2016 v Bílých Karpatech, kde hospodaří Nejlepší sedlák PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců 2016, ekofarma Javorník – CZ, s.r.o. Soutěž probíhá pod záštitou ministra zemědělství Mariána Jurečky a ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Klanici. Pravidla soutěže jsou dostupná na http://www.ceskabiopotravina.cz Poznámky: Přehled oceněných výrobků 2015: Vítěznou Českou biopotravinou pro rok 2015 se stala Biorajčata ve vlastní šťávě, která byla vypěstována a zpracována na Horňácké farmě v Hrubé Vrbce na Hodonínsku. Od stejného výrobce bodovalo Bio medvědí pesto, a to v kategorii Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky. V kategorii Biopotraviny živočišného původu zvítězila Bio dršťková polévka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov. Vítězem kategorie biovíno se stalo Novosedelské slámové víno - Frankovka, ročník 2012, kterou vyrobil Petr Marcinčák z Mikulova. Vítězové 2014 – 2002 2014 Bio konopné sádlo – Biofarama Sasov Černíkovické okurky - Miloš Kurka (Královéhradecký kraj) a Bio cukrový hrášek - Horňácká farma Rulandské šedé, oranžové víno, výběr z hroznů 2013, Víno Marcinčák 2013 Černíkovické beraní rohy - Miloš Kurka

Šonovský kmet – tvrdý sýr z ovčího mléka - Monika Menčíková Kvasný ocet vinný s bazalkou - Ing. Josef Abrle slámové víno Frankovka 2012 - Víno Marcinčák 2012 Kozí biomáslo - AMALTHEA, s. r. o Dílčí kategorie: Mlýnské a pekárenské výrobky: Statek Tilia, s. r. o. - Radešovský žitný chléb se slunečnicí Mléko a mléčné výrobky: AMALTHEA, s. r. o. - Kozí biomáslo Maso a výrobky z masa: Řeznictví U Kusáků, s. r. o. - Jehněčí klobása s hovězím masem bio Nápoje: Moštárna Hostětín, s. r. o. - Hostětínský mošt jablko&rakytník bio Výrobky z ovoce a zeleniny: Statek Tilia, s. r. o. - Cecilčin Bio Džem Pochutiny a ostatní výrobky: Extrudo Bečice, s. r. o. - Crispins kukuřičná bio tyčka Výrobky pro gastronomii: Statek Tilia, s. r. o. - Císařské brambůrky Biovíno: Gotberg, a. s. - Pálava 2010 výběr z hroznů 2011 Ovčí sýr Arnika - Horský statek Abertamy. mlýnské a pekárenské výrobky: Bezlepkové bioperníčky - Biopekárna Zemanka. nápoje: Vinný mošt Veltlínské červené rané BIO 2011 - Pavel Binder. výrobky z ovoce a zeleniny Barunčin BIO džem - Statek Tilia. biovýrobky pro gastronomii BIOLINIE Ječné lívance - PRO-BIO, obchodní společnost s.r.o.. vína z ekologických hroznů:l Hibernal víno s přívlastkem pozdní sběr 2009 - Vinselekt Michlovský. 2010 Vítěz: Kančí biolovečák - z Biofarma Sasov kategorie mléko a mléčné výrobky: Jogurt bílý 3 % - Mlékárna Valašské Meziříčí, mlýnské a pekárenské výrobky: Chléb pšenično-žitný cereální s Nopalem BIO - Country Life s.r.o. výrobky z ovoce a zeleniny: Hrušková roláda - Hana Němcová, rodinná farma Koldokol. biovýrobky pro gastronomii: Bio Lívance - Extrudo Bečice s.r.o. vína z ekologických hroznů: Malverína pozdní sběr 2007 - Vinselekt Michlovský. 2009 Vítěz: švestkový biomem - Heliavita ve spolupráci s firmou TopBio. mléčné biovýrobky:. AMÁLKA BIO smetana ke šlehání 33 % tuku - Lacrum Velké Meziříčí

maso a výrobky z maso: Biokuřecí maso - Biopark. nápoje: Rakytníková šťáva 100% - Miloslav Košek – EKOPLANET pochutiny a ostatní potravinářské výrobky: NATURVIA Bio tofu Strips - VETO ECO. 2008 Vítěz: Vitaminátor 100% jablečná šťáva - Slavomír Soška mlýnské a pekárenské výrobky: Čoko-kokosky s fair trade kokosem a kakaem Bio - Biopekárna Zemanka. mléko a mléčné výrobky: biomáslo - Polabské mlékárny. maso a masné výrobky: jehněčí na gril s rozmarýnem - Biopark. ovoce a zelenina a výrobky z nich: Višňový biodžem Hamé. Pochutiny a ostatní potravinářské výrobky: Bio bramborový knedlík - Josef Sklenář Nápoje: Vitaminátor 100% jablečná šťáva, celkový vítěz soutěže. Bio výrobky pro gastronomii: Bio brambory vařené vakuované - Josef Sklenář, Biofarma Sasov 2007 Vítěz: Pošumavský bio med, Jan Pintíř Pečivo: Celozrnné špaldové krekry s dýňovým semínkem a česnekem - Biopekárna Zemanka mléko a mléčné výrobky: Bio kysaný nápoj jahoda - Mlékárna Valašské Meziříčí spol. s r.o. nápoje: Hostětínský sirup z černého bezu - Tradice Bílých Karpat s.r.o Top 10 nejúspěšnějších biopotravin:: Bio jogurtový drink z mlékárny OLMA, a.s., Bio dýňové gomasio společnosti bio nebio s.r.o., Bio hovězí zadní bez kosti nominované společností Moravan a.s. Petřvald, Čoko-kokosky se špaldovou moukou a Celozrnné špaldové krekry se sezamem a sojovou omáčkou z Biopekárny Zemanka a Hruško-jablečný bio mošt Olgy Syrovátkové-Zámecké sady Chrámce. 2006 Vítěz: Bio kysaný nápoj - Mlékárna Valašské Meziříčí. čestná uznání: Bio vejce Pavel Kýr a Bio vejce Abatis, řada polotovarů – Biolinie Jahelník, Pohankový dezert a Bulgur s červenou čočkou – od Pro-Bio obchodní spol. s r.o. 2005 Vítěz: Bio kváskový chléb a pečivo - Jan a Hana Zemanovi, pekárna Albio Čestná uznání: za rozšíření kvalitního masného bio programu - Josef Sklenář z Biofarmy Sasov. Kozí farmu Březí ocenila porota čestným uznáním za její Jihočeské kozí máslo čerstvé, Jizerské pekárny - Směs na bio chléb. 2004 Vítěz: Bio Uherák -Josef Sklenář z Biofarma Sasov. Čestná uznání: Barevné čínské ředkve a tuřínek - Zahradnictví „Luční Údolí“ Velehrad

2003 Vítěz: Série mléčných kozích produktů "Mléčná strava v BIO"- rodinná farma Pavla a Jitky Dobrovolných z Ratibořic u Jaroměře nad Rokytnou., čestná uznání: . za uvedení biomasa na český trh - Biopark s.r.o. z Velkého Šenova, za praktický a inovativní obal bio hruškového a třešňového moštu - Zámecké sady Chrámce, za rozvoj českého trhu s biopotravinami a vytvoření mostu mezi ekologickými chovateli mléčného skotu a spotřebiteli bylo uděleno čestné uznání společnosti Olma a.s., jež vloni uvedla na trh mléko v bio kvalitě, za výrobu tradičního a kvalitního regionálního bio másla - farma Filoun pana Josefa Šourka ¨ 2002 Vítěz: Bio Jablečný mošt - Tradice Bílých Karpat, Hostětín Čestné uznání získaly: Biopečivo - Pekárna K+K Blansko, Špaldoto, Pohanková sekaná - Pro Bio, s.r.o. a Kolekce 16ti druhů koření rodina Abrlova, Pavlov u Břeclavi. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců (dále jen Svaz PRO-BIO) je jediné celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje také poradce, školy, spotřebitele a přátele ekologického zemědělství. Hlavním posláním Svazu PRO-BIO je prosazovat v ČR ekologické zemědělství jak v intenzivních, tak extenzivních produkčních oblastech. Důležitou součástí činnosti je propagace biopotravin, vždy s ohledem na zájmy ekologických zemědělců. Svaz PRO-BIO spolupracuje s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a také s významnými zahraničními svazy i výzkumnými ústavy a je členem mezinárodní asociace IFOAM EU. Svaz PRO-BIO je občanské sdružení (nestátní nezisková organizace). PROBIO Svaz ekologických zemědělců v současné době sdružuje 606 ekologických zemědělců, 68 bioprodejen a 220 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro spotřebitele. Centrála svazu je v Šumperku. Komentáře poskytne Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců (tel.: 583 216 609, 725 571 027, mailto:[email protected]). Kontakt pro media: Sylva Horáková (tel.: 604115762, mailto:[email protected] ) Mediálními partnery jsou: Deník, časopis Zboží&Prodej, magazín o maloobchodu Retail Info Plus a česko-slovenský dvouměsíčník BIO&LIFE, internetové informační portály Bio-info.cz, Nazeleno.cz a Biospotrebitel.cz. Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková


Ministr zemědělství Jurečka jednal se svým rakouským kolegou Rupprechterem o situaci na trhu s mlékem 17.6.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět O současné situaci na trhu s mlékem a vepřovým masem a o možnostech řešení podpory domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků dnes v Praze jednal ministr zemědělství Marian Jurečka se svým rakouským kolegou Andrä Rupprechterem. O současné situaci na trhu s mlékem a vepřovým masem a o možnostech řešení podpory domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků dnes v Praze jednal ministr zemědělství Marian Jurečka se

svým rakouským kolegou Andrä Rupprechterem. Hovořili také o závažných škodách, které zemědělcům způsobily letošní jarní mrazy především ve střední a východní Evropě. „Navzdory všem opatřením přijatým na evropské i národní úrovni je situace na trhu s mlékem i nadále kritická. Stále se potýkáme s poklesem výkupních cen za mléko, které se pohybují pod výrobními náklady. V dubnu klesla cena na 6,54 koruny za litr, což představuje meziroční snížení ceny o 20 procent. Pokud jde o pomoc producentům, mimořádnou kompenzaci, kde bylo ČR z prostředků EU alokováno 11,2 milionu eur, jsme navýšili o 100 % z národních peněz. Další kroky a opatření na úrovni EU považujeme za nezbytné a v tomto duchu také na jednáních v Bruselu vystupujeme,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Letos v únoru ČR, stejně jako další členské státy, zaslala EK své návrhy na řešení krize na trzích s mlékem a vepřový masem. Iniciovala i přípravu společného prohlášení států Visegrádské skupiny a Rakouska, Bulharska, Rumunska a Slovinska, které bylo prezentováno na květnovém jednání Rady ministrů zemědělství v Bruselu. Ministr Jurečka svého rakouského kolegu také informoval, že jarní vlna mrazů v ČR způsobila největší škody u ovocných sadů a vinic. Ministři hovořili o možnostech kompenzací škod zemědělcům a nástrojích, které by pomohly škodám způsobeným mrazem předcházet nebo je alespoň zmírnit. Jde zejména o podporu investic do opatření proti mrazu v rámci Programu rozvoje venkova. Podle ministra Mariana Jurečky se mohou některé podniky postižené mrazem dostat do existenčních problémů, jim by měly být určeny kompenzace připravované Ministerstvem zemědělství. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství


Ministr zemědělství Jurečka se sešel s generálním ředitelem EK pro zemědělství a rozvoj venkova Plewou 21.6.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tíživá situace na trhu s mlékem a vepřovým masem byla hlavní tématem dnešního setkání ministra zemědělství Mariana Jurečky a generálního ředitele Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova Jerzyho B. Plewy. Jednali také o situaci v sektoru cukru a cukrovky, důsledcích silných jarních mrazů a o zjednodušení Společné zemědělské politiky EU. Tíživá situace na trhu s mlékem a vepřovým masem byla hlavní tématem dnešního setkání ministra zemědělství Mariana Jurečky a generálního ředitele Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova Jerzyho B. Plewy. Jednali také o situaci v sektoru cukru a cukrovky, důsledcích silných jarních mrazů a o zjednodušení Společné zemědělské politiky EU. Ministr Jurečka ocenil dosavadní aktivity Evropské komise, nicméně současný vývoj podle něj ukazuje, že navzdory opatřením na evropské i národní úrovni je situace v sektorech mléka a vepřového masa i nadále kritická. „Stále se potýkáme s poklesem výkupních cen za mléko, které se pohybují pod výrobními náklady. V dubnu klesla cena na 6,54 koruny za litr, což představuje meziroční snížení ceny o 20 procent. Na Ministerstvu se od počátku snažíme situaci producentů řešit jak využíváním nástrojů Unie, tak zavedením nových národních dotačních titulů. Mimořádnou kompenzaci, kde bylo ČR z prostředků EU alokováno 11,2 milionu eur, jsme navýšili o 100 % z národních peněz. Využili jsme také možnost dřívějšího vyplacení záloh na platby SAPS, tedy

jednotné platby na plochu, a některé platby z Programu rozvoje venkova,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Požaduje projednání této problematiky koncem června na Evropské radě, tedy na nejvyšší možné politické úrovni v EU. Ministr Jurečka a generální ředitel Plewa hovořili také o situaci v sektoru cukru a cukrovky v souvislosti s blížícím se koncem výrobních kvót na cukr v říjnu roku 2017, po kterém nebude výroba této komodity v zemi Evropskou unií regulována. „Také v sektoru cukru se potýkáme s dlouhodobým poklesem cen. Do budoucna bude velmi zásadní pečlivě monitorovat situaci na trhu a mít k tomu všechny potřebné nástroje, a to již v době zrušení kvótového systému. Nutné bude také zajistit adekvátní ochranu evropských producentů,“ uvedl ministr Marian Jurečka. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství


Souhrn událostí uplynulého dne – 20.6. 2016 21.6.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Komora: České zemědělce a potravináře by brexit neohrozil. Zahraniční sýr a šunka obsahovaly více soli, než uváděl výrobce. Extrémní výskyt mšice broskvoňové v porostech brambor. Znovín Znojmo koupil 50 hektarů vinic, už jich má 500 hektarů. Komora: České zemědělce a potravináře by brexit neohrozil Případný odchod Británie z Evropské unie by se českých potravinářů příliš nedotkl. Uvedla to Potravinářská komora na dotaz ČTK. Podle údajů komory ČR do Británie loni vyvezla potravinářské a zemědělské produkty za 4,8 miliardy korun. Hlavní komoditou byl cukr a cukrovinky, které tvořily čtvrtinu vývozů. Zahraniční sýr a šunka obsahovaly více soli, než uváděl výrobce Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se při kontrolách potravinářských produktů zaměřuje i na kontrolu nutričních tvrzení ve složení a v tabulkách s výživovými údaji, kam náleží také deklarace o obsahu soli. Extrémní výskyt mšice broskvoňové v porostech brambor ÚKZÚZ při pravidelném sledování letových aktivit hospodářky významných druhů mšic zaznamenává od prvního červnového týdne zvýšený nálet mšic, který je v těchto dnech nadprůměrný. Znovín Znojmo koupil 50 hektarů vinic, už jich má 500 hektarů Jedno z největších tuzemských vinařství Znovín Znojmo rozšířilo své vinice o 50 hektarů, které koupilo od zemědělského družstva v Šatově. Firma tak získala viniční trať Na vinici a trať Peklo na hranici s Rakouskem. ČTK to dnes řekl generální ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Varování spotřebitelům: salmonela v chlazeném krůtím mase z Polska v síti Tesco 21.6.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vložila do evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) informaci o zjištění závadné potraviny Indrol – Chutné krůtí maso (krůtí mletý masný polotovar s přidanou vepřovou bílkovinou), v balení 520 g, číslo šarže: 16052704, výrobce: INDROL sp. z o. o. sp.k., Polsko. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vložila do evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) informaci o zjištění závadné potraviny Indrol – Chutné krůtí maso (krůtí mletý masný polotovar s přidanou vepřovou bílkovinou), v balení 520 g, číslo šarže: 16052704, výrobce: INDROL sp. z o. o. sp.k., Polsko. Analýza u výrobku potvrdila kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella. Výrobek byl v distribuci společnosti Tesco Stores ČR, a.s. Vzhledem ke skutečnosti, že výrobek byl označen údajem „spotřebujte do: 3. 6. 2016“, v tržní síti se již nenachází. SZPI důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří by mohli mít výrobek doma v zamrazeném stavu, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv. Inspekce s kontrolovanou osobou zahájí správní řízení o uložení sankce.Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633


Aha! V polském mase byla salmonela! 21.6.2016

Aha! str. 6 Aktuálně (mim) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět BRNO - V chlazeném krůtím mase z Polska našli inspektoři salmonelu! Státní zemědělská a potravinářská inspekce potvrdila, že jde o šarži, kterou prodával řetězec Tesco a která měla datum spotřeby do 3. června. Na pultech už proto není. Inspekce varuje před konzumací zákazníky, kteří maso zmrazili. „Důrazně doporučujeme všem spotřebitelům, kteří by mohli mít výrobek doma v zamrazeném stavu, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv,“ uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

aktualne.cz

Tesco prodávalo krůtí maso s nebezpečnou bakterií. Zkontrolujte mrazáky, varuje inspekce 20.6.2016

aktualne.cz str. 0 Nakupování Ekonomika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Potravina, která pocházela z Polska, měla uvedený datum spotřeby do 3. června, na prodejnách už tedy není. Lidé ji ale mohou mít doma v mrazáku. Potravina, která pocházela z Polska, měla uvedený datum spotřeby do 3. června, na prodejnách už tedy není. Lidé ji ale mohou mít doma v mrazáku.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...luj/r~848fa4e836f411e69966002590604f2e/

Blesk Salmonela v mase! Blesk str. 8 Čechy / Morava (rvs) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 21.6.2016

zpět PRAHA – Pozor! V krůtím mase dováženém z Polska našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce bakterie salmonely. Výrobek s názvem Indrol – Chutné krůtí maso se prodával v obchodním řetězci Tesco a datum spotřeby bylo 3. června 2016. Inspektoři varují, aby lidé maso v žádném případě nejedli – a to ani v případě, že ho mají zmražené. Foto popis| V tomto mase byla nalezena salmonela. Foto autor| Foto INT

blesk.cz Komentář: Za dražší české potraviny můžou politici i my sami 16.6.2016

blesk.cz str. 0 Komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vrací se to jako bumerang: čeští výrobci potravin si s podporou politiků v zádech znovu stěžují na hypermarkety. Naposled kvůli tomu, že údajně znevýhodňují české zboží tím, že ho prodávají dráž než to zahraniční. I proto ministr zemědělství Marian Jurečka opět vyzývá lidi, aby kupovali české potraviny. Nadšený traktorista už poslední dobou nedělá skoro nic jiného. Vlastně nás ani vyzývat nemusí: on i jeho předchůdci nás k tomu s pomocí zemědělské lobby a za naše vlastní miliony, které spolykaly nejrůznější podpůrné reklamní kampaně, vyzvali už tolikrát, že v nás dávno zažehli hotové potravinové vlastenectví. Spousta lidí si proto dnes i jídlo vybírá právě podle jeho původu, přestože ten neříká nic o jeho kvalitě. A mnohdy samozřejmě ani o jeho skutečném původu. Nejen tuzemští prodejci drůbeže mluví o

kamionech pendlujících permanentně mezi Českem a Polskem, kde rádi zapomenou na boha, když jde o samolepky ohledně původu nejen vodou napíchaných laciných kuřat. Málokdo prý umí ty s českou vlaječkou tak dobře jako Poláci. Češi prý zase umí fiktivní farmy, kde se z dovezených zvířat přes noc stávají česká. A mimochodem: jak masově se v nás politikům, farmářům i zemědělcům podařilo zažehnout potravinové vlastenectví, nejlépe ukazují i reklamy a slogany hypermarketů, které často viníme za své vlastní hříchy. Jídlo nám prodávají „Z lásky k Česku“ nebo nás pro změnu zvou do svých prodejen, abychom tam nakupovali „hezky česky“. Takže to zřejmě nebudou úplně hypermarkety, kdo nám nebude chtít české potraviny prodat. Navíc je to ironie: čeští politici a zemědělci nás nejdřív přesvědčili, abychom kupovali české jídlo, čímž logicky zvýšili jeho odbyt i ceny nejen v hypermarketech, a teď jim za to nadávají. Nejde ale jen o hypermarkety: české potraviny prodávají jako tuzexové i mnohé menší obchody včetně řeznictví. A protože teď lidé vidí při nákupu jídla hlavně českou vlaječku, prodávají nám někteří řezníci kilo domácího hovězího i za 1200 korun. Což je mimochodem víc, než kolik stojí i argentinská svíčková. Ostatně všimli si toho už i někteří restauratéři a šéfkuchaři. Ti navíc říkají, že mnozí čeští zemědělci a farmáři sice nasadili světové ceny, zapomněli ale u toho i na světovou kvalitu. Proč by si s ní ale měli lámat hlavu, když politici lidi přesvědčili, aby prostě automaticky kupovali české potraviny?

URL| http://www.blesk.cz/clanek/401222/kome...eske-potraviny-muzou-politici-i-my-sami

12 pravidel, jak předcházet rakovině 19.6.2016

blesk.cz str. 0 Zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rakovina je velký strašák a pro odborníky představuje už několik let množtsví otazníků i bílých míst. Recept, jak jí předcházet, dosud nikdo nezná. Existují pouze doporučení, jakými je např. Evropský kodex proti rakovině. Odborníci tvrdí, že budeme-li se těmito 12 pravidly řídit, počet obětí této zákeřné choroby se radikálně sníží, a to až na polovinu! Zde jsou: 1. Nekuřte. Neužívejte žádnou formu tabáku. 2. Udržujte doma nekuřácké prostředí. Podporujte nekuřáckou politiku na svém pracovišti. 3. Udržujte si zdravou tělesnou hmotnost. 4. Buďte v každodenním životě fyzicky aktivní. Omezte dobu strávenou sezením. 5. Stravujte se zdravě: Jezte hodně celozrnných potravin, luštěnin, zeleniny a ovoce. Omezte vysoce kalorické potraviny (potraviny s vysokým obsahem cukrů nebo tuků) a vyhýbejte se slazeným nápojům. Vyhýbejte se zpracovaným masným výrobkům, omezte červené maso a potraviny s vysokým obsahem soli. 6. Pokud pijete alkohol, ať již jakéhokoli druhu, omezte jeho spotřebu. V zájmu prevence rakoviny je lepší alkohol nepít. 7. Vyhýbejte se přílišnému slunění, zejména v případě dětí. Používejte ochranu proti slunci. Nepoužívejte solária. 8. Na pracovišti se dodržováním pravidel bezpečnosti práce chraňte před látkami způsobujícími

rakovinu. 9. Zjistěte, zda nejste ve svém domově vystaveni záření pocházejícímu z přirozeně vysoké úrovně radonu. Snažte se vysokou úroveň radonu snížit. 10. Pro ženy: Kojení snižuje riziko výskytu rakoviny u matky. Je-li to možné, kojte své dítě. Hormonální substituční terapie zvyšuje riziko některých typů rakoviny. Omezte používání hormonální substituční terapie. 11. Zajistěte, aby se vaše děti účastnily očkovacích programů proti: hepatitidě B (pro novorozence) a lidskému papilomaviru – HPV (pro dívky). 12. Účastněte se organizovaných screeningových programů zaměřených na: rakovinu tlustého střeva a konečníku (muži a ženy), rakovinu prsu (ženy), rakovinu děložního čípku (ženy).

URL| http://www.blesk.cz/clanek/401674/12-pravidel-jak-predchazet-rakovine

Jak shodit pár kilo do dovolené? Hlavně nepočítejte kilojouly! 20.6.2016

blesk.cz str. 0 Hubnutí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Počítáte kilojouly v domnění, že zhubnete? Pak jste se možná přepočítali... Nestačí totiž pouze ubrat 3000 kJ z denního příjmu, člověk nad tím musí více přemýšlet. Pokud bezmyšlenkovitě seškrtáte jídlo, pravděpodobně si rozhodíte jídelníček tak, že vám bude chybět dostatek živin. A to bude mít za následek to, že místo toho, aby šla váha dolů, brzy nedopnete kalhoty. Dejte si dietní limonádu, která hlásá 0 % cukru – při pohledu na tabulku s energetickými hodnotami uvidíte, že v kolonce kilojouly je hodnota 1 kJ na půl litru. A jak se říká – nula od nuly pojde, ne? Takže když nápoj vypijete, nic se nestane. Jenže to je právě ta chyba. Nejen nápoje, ale i ostatní potraviny, které se tváří jako light, klamou tělem. Většina z nich je dochucována umělým sladidlem, které slouží jako taková vábnička. Dodá mozku signál, že do sebe dostal cukry, ale tělo vlastně žádné cukry nedostane. Ale protože je už na ně připravené a natěšené, začne si je podvědomě shánět "někde jinde". Ve výsledku tedy sníte i to, co byste si normálně nedali, a to jen proto, abyste uspokojili své smysly. V tu chvíli je vám fakt, že onen nápoj má pouze 1 kJ, naprosto k ničemu. Lidé mají často pocit, že pokud osekají svůj jídelníček z hlediska kilojoulů, zhubnou. Že když sníží denní energetický příjem o polovinu, kila půjdou dolů hladce. To možná ano, ale pouze na chvíli. Seškrtávání kilojoulů je totiž nejlepší cesta k tomu, stát se obětí jojo efektu. "Když najednou budete jíst jenom 2000 kalorií, půjdou sice kila chvíli dolů, ale pak se to zastaví. Takže něco málo přidáte, ale tím se vám ztracená kila opět vrátí – a tak pořád dokola," potvrzuje Radek Pajič, osobní trenér a výživový specialista z Bomtonu. Kromě kilojoulů si totiž nevědomky seškrtáte i živiny, jako jsou sacharidy, vláknina, bílkoviny a tuky, bez kterých bude váš metabolismus ztracený. Budete se zuby nehty bránit hladu, který brzy přijde, a ani s tou nejlepší vůlí to nevydržíte. Výsledek bude takový, že sníte vše, na co přijdete, čímž do sebe dostanete mnohem více kilojoulů, než byl váš denní příjem před nápadem ho snížit.Naše tělo nezachází se všemi kilojouly stejným způsobem. Vysoce kvalitní kJ, které pocházejí z potravin, které jsou bohaté na živiny, je schopno trávit mnohem déle, a tak vás jimi po delší dobu a lépe zasytit. Kvalitní potraviny jsou třeba brokolice, listová zelenina, avokádo, ořechy, kuřecí maso, vejce, hovězí maso. Tato jídla dokážou navíc spalovat tuky. Jde o složité potraviny, u kterých musí tělo vyvinout energii, aby je dokázalo zpracovat. Opačně pak fungují jídla, která jsou už předpřipravena, tzv. polotovary. I když mohou mít stejnou energetickou hodnotu, organismus se k nim staví zcela jinak. Jídla jsou plná sacharidů, které vás zasytí jen na chvíli, takže hrozí

pravděpodobnost přejedení se. Ve chvíli, kdy se budete soustředit pouze na osekávání kilojoulů, přestanete tolik přemýšlet nad tím, co vlastně jíte, a začnete upřednostňovat kvantitu před kvalitou. V obchodě si do košíku přidáte čokoládovou tyčinku s tím, že si zkontrolujete její energetickou hodnotu a odečtete si ji od zbytku jídelníčku. Jenže ve výsledku to bude vypadat takhle: čokoládová tyčinka má 1100 kJ, 30 gramů sacharidů, 11 gramů tuku a 4 gramy bílkovin. A to pouze v 50 gramech. To je skoro stejná hodnota, jako když si dáte restované kuřecí prso s vařenými bramborami (1300 kJ). S tím rozdílem, že získáte 15 gramů sacharidů, 22 gramů bílkovin a 3 gramy tuku. Stojí pak za rozmyšlení, jestli si kvůli počítání kilojoulů dáte raději pořádný oběd plný živin, nebo jen jednu čokoládovou tyčinku, která vás nezasytí ani na malou chvíli. Spíše než na to, kolik toho sníte, myslete na to, co vlastně sníte. Pokud jste ale stejně přesvědčeni o tom, že díky počítání kilojoulů zhubnete, pak si uvědomte, že toto rozhodnutí budete muset dodržovat až do konce života. Nebo minimálně do té doby, než vám bude jedno, že se kila vrátí. Představte si, že před každým jídlem si musíte spočítat, jakou energetickou hodnotu to bude mít. Navíc se v těchto počtech můžete jednoduše zmýlit – potraviny mají odlišné kilojouly v syrovém stavu a ve zpracovaném stavu. A ty rozdíly mohou být vysoké. Raději při hubnutí nemyslete na to, kolik toho jíte, ale přemýšlejte o tom, co jíte. A pokud rádi počítáte, spíš než kilojouly si počítejte, zda máte dostatek živin. V každodenním jídelníčku by měly být v poměru 20 % bílkovin, 50 % sacharidů a 30 % tuků.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/401520/jak-...o-dovolene-hlavne-nepocitejte-kilojouly

Potlačte svůj věk: Potraviny, které vám uberou léta! 20.6.2016

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Je vám čtyřicet, ale cítíte se na šedesát? To je právě ten rozdíl mezi reálným a biologickým věkem. Tělu musíte pomoci, aby se cítilo stále mladé. Zkuste potraviny, které vás udrží fit. Některé studie mladých čtyřicátníků ukazují, že jejich biologický věk se může na základě zdravotního stavu, rodinné anamnézy i životního stylu pohybovat na úrovni o deset let mladšího, ale i šedesátiletého člověka. „Pokud chceme být aktivní a svěží senioři, musíme začít již v mládí. Některé špatné návyky včetně nedostatku spánku nebo přílišný stres nám dokážou ublížit natolik, že stárneme rychleji, než jak nám přibývají svíčky na dortu,“ upozorňuje Štěpánka Štěpánová, hlavní výživová poradkyně z http://www.naturhouse-cz.cz. Jak se ale vyrovnat například s pracovním zatížením a stresem? Ideálně sportem nebo aktivním odpočinkem. „Mnoho vysoce postavených manažerů, kteří jsou pod velkým tlakem, se snaží bojovat s takzvaným syndromem vyhoření především aktivním odpočinkem, tedy sportem. Umět odpočívat je důležité, a snad i důležitější, než práce. Alespoň pokud si chceme náš život užít,“ říká Štěpánka Štěpánová. Jídlo je velkou součástí našeho života, ať se nám to líbí nebo ne. Proto je velmi důležité, jaké potraviny kupujeme a jíme. „Ořechy, ryby, ovoce, zelenina nebo například zelený čaj by rozhodně měly patřit do našeho jídelníčku. Základ každého jídla by měl tvořit dostatek zeleniny a kvalitních bílkovin. Naopak příliš mnoho bílého pečiva a přidaného cukru nám škodí,“ dodává Štěpánka Štěpánová z Naturhouse. *Ořechy jsou bohaté na antioxidanty a podle některých studií dokonce umí zabránit poškození buněk volnými radikály.

*Rybí olej i ryby obsahují omega-3 mastné kyseliny a vitamin B12 a rozhodně by měly být na našem stole alespoň dvakrát týdně. Vitamin B12, který najdeme i ve vejcích, mléčných výrobcích a mase, je účinný například v boji s Alzheimerovou chorobou. *Mrkev je výborná nejen na zrak, ale i funkci mozku. Stejně jako olivový olej, papriky nebo řapíkatý celer obsahuje látku luteolin, která příznivě působí na paměť. *Bobulovité ovoce je bohaté nejen na vitaminy, ale i další látky zlepšující naši paměť i náladu – působí totiž proti depresi. *Špenát je pro změnu skvělým zdrojem vitaminů C a E, které podporují správnou funkci mozkové i nervové tkáně. *Dopřát si směle můžete i kávu a čaj. Více než dva šálky černé kávy denně sice nejsou vhodné, ale v přiměřené míře mohou napomoci v boji s Alzheimerovou chorobou. Naopak zeleného čaje si můžete dát téměř neomezeně. Je skvělý nejen pro mozkovou aktivitu, ale například i v boji s nadváhou či cukrovkou. Zdroj: http://www.naturhouse-cz.cz

URL| http://www.blesk.cz/clanek/401761/potl...vuj-vek-potraviny-ktere-vam-uberou-leta

V polském mase našla kontrola salmonelu. Krůtí vyhoďte, radí inspekce 20.6.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila v chlazeném krůtím mase z Polska bakterie salmonely. Jde o šarži, kterou prodával řetězec Tesco a která měla datum spotřeby do 3. června. Na pultech už proto není. Inspekce varuje před konzumací zákazníky, kteří maso zmrazili. „SZPI důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří by mohli mít výrobek doma v zamrazeném stavu, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv,“ uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. SZPI varování vložila také do evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva. Konkrétně jde o produkt označený Indrol – Chutné krůtí maso (krůtí mletý masný polotovar s přidanou vepřovou bílkovinou) v balení po 520 gramech. Číslo šarže je 16052704, jako výrobce je uvedena polská společnost Indrol. Kvalitu potravin pro Vás kontroluje i Blesk: ČTĚTE AKTUÁLNÍ TESTY

URL| http://www.blesk.cz/clanek/402168/v-po...a-salmonelu-kruti-vyhodte-radi-inspekce

Nejen v krůtím z Polska: Kde všude na vás číhá nebezpečná salmonela? 21.6.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Bakterie salmonely v chlazeném krůtím mase z Polska, které prodával řetězec Tesco, objevila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v pondělí. V květnu bylo ze stejného důvodu staženo z Lidlu mleté vepřové. Nebezpečná salmonela k nám ale nemusí být jen odněkud dovezena, v létě se jí totiž mimořádně daří. Stačí, abyste si dali zmrzlinu, neumyli si ruce nebo si špatně ugrilovali maso. Kde všude se můžete nakazit? Zdrojem infekce v potravinách z Polska mohla být hospodářská zvířata, ze kterých je maso vyrobeno. Zdrojem nákazy ale mohou být i hlodavci, ptáci a plazi. K přenosu infekce dochází nejčastěji právě po konzumaci masa, mléka a vajec od infikovaných zvířat. Nákaza z jídelen Nejčastěji ovšem bakterii rodu Salmonella můžete chytit ze špatně upravených, kontaminovaných a zkažených potravin. Stát se vám to může doma, nebo klidně i v hromadném stravovacím zařízení – nedávno se takto salmonelou nakazilo 46 dětí na výletě v Soběhrdech, kde poobědvaly závadný řízek s kaší. Ročně se bakterií salmonela nakazí až 30 tisíc lidí, a to právě v létě. Tělo při salmonelóze ztrácí vodu a v krajním případě může nastat i smrt. Jakmile vás přepadne akutní a silný průjem, bolesti břicha, zvracení, vysoká horečka, bolesti hlavy, tak okamžitě vyhledejte lékaře. Rizikové akce V létě se můžete nakazit zejména během grilování, ale i při oslavě narozenin, během svatebních hostin, ale i zabijačky. U grilování to může být nejen nedostatečnou tepelnou úpravou masa, ale také špatným skladováním potravin, ale i použitím stejného nože nebo i prkénka při krájení potravin. Během oslav jsou zase potraviny v krátkém období na omezeném prostoru a mohou se navzájem kontaminovat. Během zabijačky by se měla dodržovat přísná hygienická opatření, maso se totiž může kontaminovat třeba z trusu slepic nebo divokých ptáků. V létě se vyhněte chlebíčkům Chcete si v létě koupit chlebíček nebo jinou potravinu, která obsahuje majonézu, nebo i šlehačkový dort? Sledujte, jak jsou v obchodě uskladněny. Nejlépe uděláte, když se jim v létě vyhnete úplně, případně před konzumací zkontrolujete jejich vzhled, zabarvení nebo zápach. U vakuovaných potravin zkontrolujte, zda není porušen obal, a vyhněte se rozmrazeným a znovu zamrazeným potravinám. Základem je samozřejmě mytí rukou za všech okolností. Rizikové potraviny Zdrojem nákazy bývají potraviny živočišného původu, největším „strašákem“ jsou vejce a maso. V létě se proto vyhněte potravinám, které obsahují majonézu. V létě pozor na zmrzlinu, která obsahuje vejce i mléčné složky. Raději si kupte balenou.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/402350/neje...-vsude-na-vas-ciha-nebezpecna-salmonela

Boleslavský deník Vyhazování jídla z hypermarketů? Nesmyl. Naši klienti pomoc ocení 16.6.2016

Boleslavský deník str. 2 Mladoboleslavsko LUCIE RŮŽKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Plýtvání jídla je věčné téma. Avšak, hypermarkety by svůj postup při likvidaci potravin mohly změnit. Organizace, které se starají například o bezdomovce, by tento krok uvítaly. Například středisko Naděje v Mladé Boleslavi. Mladá Boleslav – „Přimlouvám se za to, aby hypermarkety zbytečně nevyhazovaly jídlo, ale distribuovaly ho jednotlivým organizacím, které ho upotřebí stejně jako my,“ řekla Ivona Horáková, vedoucí pobočky Naděje Mladá Boleslav. Zařízení se stará o lidi bez domova, kteří zde za mírný poplatek mohou i přenocovat a pokud mají zájem, mohou dostat i snídani, oběd, večeři či potravinový balíček. Jak ale Ivona Horáková upozornila, peníze na nákup jídla takřka nemají, a tak jsou neustále odkázáni na potravinové sbírky či dary od jednotlivců. „Podařilo se nám navázat spolupráci zatím s jedním řetězcem. Když mají přebytek potravin, zavolají a my si pro ně přijedeme,“ popsala nejlepší cestu, jakou se mohou dostat k jídlu. Vděční jsou i za potraviny, kterým končí datum spotřeby. Pochopitelně nejvíce ocení trvanlivé potraviny jako konzervy, maso ve vlastní šťávě, rybičky, paštiky, hodí se i těstoviny, rýže, potraviny, čaje, oleje, máslo i mléčné výrobky. „Když se stane, že dostaneme jogurty, musí jít k okamžité spotřebě. Nemáme kapacitu na to skladovat je,“ vysvětlila dále Ivona Horáková. Ve Štyrsově ulici, kde zdejší středisko Naděje sídlí, vaří každý den. Vedoucí pobočky odhaduje, že denně průměrně vydají kolem padesáti porcí jídla. Záleží na tom, kolik si jich zrovna klienti objednají. Nicméně, jak už jsme zmínili, sehnat jídlo pro lidi bez domova není vůbec jednoduché, a tak se Naděje zapojuje například do Národní potravinové sbírky. Ta poslední se ve městě automobilů uskutečnila minulý rok v listopadu a jak Ivona Horáková upozornila, „zásoby“ vydržely půl roku. „Tehdy nám lidé v super a hypermarketech koupili přibližně 1,6 tuny trvanlivých potravin. Byl to od nich šlechetný krok a my s touto zásobou vydrželi půl roku,“ děkuje vedoucí střediska Naděje ještě jednou všem lidem, jimž není osud bezdomovců lhostejný. I když jsou na její pomoci závislé desítky osob, kteří se chtějí z ulice vrátit do běžného života, sami pracují ve skromných podmínkách. Například sklad na potraviny je tak malý, že zásoby ukládají v jiných střediscích. Foto popis| IVONA HORÁKOVÁ, vedoucí pobočky Naděje Mladá Boleslav, která se stará o lidi bez přístřeší. Foto autor| Foto: Deník/ Lucie Růžková Region| Střední Čechy

businessinfo.cz Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) 16.6.2016

businessinfo.cz str. 0 Společná obchodní politika EU, rozvojová pomoc Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V červenci 2013 zahájila Evropská unie a Spojené státy americké vícekolová jednání o budoucí komplexní obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Cílem vyjednávání je uzavření Transatlantické dohody obchodu a investicích TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Zajímavé odkazy k TTIP Odkazy na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, vyjednávací tým Evropské komise, Spojených států a na zveřejněné dokumenty. Zkrácený odkaz na tento dokument je http://www.businessInfo.cz/ttip. V tištěných publikacích uvádějte: BusinessInfo.cz/TTIP Ministerstvo průmyslu a obchodu

businessinfo.cz/ttip mailto:[email protected] Evropská komise Generální ředitelství pro obchod k TTIP Rozcestník Zastoupení Evropské komise v ČR k TTIP Oficiální twitter účet vyjednávacího týmu pro TTIP USA Oficiální stránky amerického představitele (ministra) pro zahraniční obchod k TTIP Stránky delegace USA při Evropské komisi k TTIP Dokumenty zájmových organizací Asociace BUSINESSEUROPE Stránky asociace BUSINESSEUROPE k dohodě TTIP Publikace z ledna 2015 TTIP – What's in it for small and medium-sized enterprises Publikace z dubna 2014 Why TTIP matters to European business Americká obchodní komora v EU Americká obchodní komora v EU k TTIP Zpráva z března 2015 The Transatlantic Economy Report 2015 Evropská odborová konfederace Stránky Evropské odborové konfederace k Transatlantickému dialogu Společný poziční dokument Evropské odborové konfederace a amerických odborů AFL-CIO Evropská spotřebitelská organizace Stránky Evropské spotřebitelské organizace k obchodu a TTIP Factsheet k TTIP Evropské spotřebitelské organizace Dokumenty Evropské komise Mandát členských států EU Komisi k vyjednávání TTIP Poziční dokumenty, textové návrhy a vysvětlující factsheety Publikace Partnerství TTIP zblízka (2015) Publikace 10 největších mýtů o TTIP (2015)Co je Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)? Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. V tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení, vyjednávání obchodních dohod je velmi komplexní záležitostí, která z pravidla vždy zabere řadu let. Ambicí obou stran je však vyjednávání dokončit v co nejkratším termínu, aby oba kontinenty mohly z výsledků liberalizace co nejdříve profitovat. Realitou dnešního světa je, že USA a EU zůstávají největšími světovými obchodníky i investory obecně, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2013 hodnoty 790 miliard euro. Každý den mezi EU a USA probíhá obchod se zbožím a službami za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP (celkem 47 % EU přes 25 %, USA přes 21 %) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a

USA 13,4 %). Očekává se, že dohoda o volném obchodu mezi EU a USA by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vůbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlům, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu. Kromě podstatných ekonomických aspektů je třeba zdůraznit, že dohoda má i zásadní zahraničně– politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou v oblasti jižního a východní evropského sousedství spolu s výrazným nástupem asijských velmocí zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak může představovat návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru. Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomůže k posílení těchto hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení. Podle předpokladů a předběžných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmů navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky. Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárůst mohl být velmi významný, např. export automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149%. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %. Dopad dohody TTIP na svět Uzavření dohody by mohlo mít pozitivní dopad i na celosvětovou ekonomiku. Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového blahobytu o 1,6 %[1]. Navíc v důsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, že by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Jak již bylo uvedeno výše, uznávání ekvivalence či v některých případech i harmonizace vybraných technických norem EU a USA (například v sektoru automobilového průmyslu či zdravotnické techniky) by se mohly stát základem celosvětových standardů, jejichž aplikace by se vyplatila i výrobcům ze třetích států. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila. Podle údajů Světové obchodní organizace je průměrná celní sazba USA 3,5 % a EU 5,2 %, přičemž obě strany mají maximální hodnoty cel právě v sektorech nejvyššího ekonomického zájmu druhého partnera (v případě USA existují tzv. tariff peaks pro některé segmenty s clem v úrovni desítek procent). Jakkoli je tarifní zatížení vzájemného obchodu relativně nízké, dopadové studie prokazují, že zejména s ohledem na velikost objemu vzájemného obchodu by plánovaná eliminace cel znamenala významné úspory. Pokud by byla sjednána pouze nejméně ambiciózní verze dohody spočívající jen na odstranění cel, i to by znamenalo podle EK do roku 2027 zvýšení HDP EU zhruba o 0,1 %. Značný význam má podle studií eliminace cel zejména v sektorech jako jsou zpracované zemědělské produkty, textil, oděvy, obuv, výrobky z kůže atd., kde tarifní zatížení v řádu dvouciferných čísel stále znamená značnou překážku samo o sobě. Studie Evropské komise uvádí, že dodatečné (tzv. netarifní) náklady při vzájemném obchodu jsou pro obchodníky srovnatelné s uplatňováním celní sazby ve výši 10 % a v některých citlivých

sektorech dokonce 20 %. Regulatorní oblast je oběma dopadovými studiemi identifikována jako ta, kde se nachází největší potenciální benefity z dohody. Studie Centre for Economic Policy Research říká, že až 80 % potenciálních zisků by mělo vzniknout v důsledku snížení nákladů způsobených byrokracií a regulacemi (včetně liberalizace obchodu se službami a zlepšení přístupu k veřejným zakázkám). Uzavření komplexní dohody by rovněž mělo pozitivní dopad na situaci v důležité otázce pracovních míst. Analýzy ukazují, že nárůst obchodu by mohl vést k vytvoření dalších cca 1.3 milionu nových pracovních míst v Evropské unii. V rámci EU by z dohody získaly nejvíce státy, které již dnes s USA intenzivně obchodují, především pak Velká Británie. Nadprůměrně by z dohody získaly i státy tzv. jižního křídla EU, které jsou dnes nejvíce postiženy ekonomickou krizí. Pozitivní očekávání od dohody má však i Česká republika Důraz na transparentnost vyjednávání Dohodu TTIP se Spojenými státy vyjednávání jménem Evropské unie Evropská komise, která pro negociace dostala mandát od členských států EU. Jak Evropská komise, tak i členské státy si maximálně uvědomují potřebu být při vyjednávání co nejvíce otevřené a sdílet co nejvíce informací s veřejností a občanskou společností. Význam transparentnosti procesu si uvědomuje i americká strana (viz factsheet USTR „Transparency and the Obama Trade Agenda“). V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP. Byl rozšířen přístup k průběžným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a publikace se dočkaly další konkrétní návrhy předložené americké straně. Tyto návrhy naleznete zde. Nepolevuje ani úsilí o udržování pravidelné komunikace mezi EU a občany. Sledovat můžete vyjednávací tým EU na jejich Oficiálním Twitterové účtu. I v České republice probíhá dialog se všemi dotčenými skupinami a veřejností. Hlavní gestor za ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, v loňském roce pořádalo celou řadu akcí, kde seznamovali veřejnost, včetně podnikatelského sektoru, s tím, co je TTIP, a rok 2015 nebude jiný. Seznam uskutečněných a připravovaných akcí naleznete v souvisejícím článku. Navíc pro zájemce z řad podnikatelských a obchodních kruhů je připraven i interaktivní formulář, jehož pomocí mohou kdykoliv kontaktovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jakožto gestora agendy v rámci ČR, se svými prioritami a problémy spojenými s vývozem / dovozem zboží a služeb z/do USA. Ministerstvo všechny impulzy z řad veřejnosti velmi uvítá a využije je pro další komunikaci s Evropskou komisí, které podněty z členských států napomohou ve formulaci evropských priorit a ofenzivních a defenzivních zájmů ve vztahu k USA. Poznámky: [1] G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade: A High Resolution Perspective for Europe and the World. Center for Economic Studies & Ifo Institute, říjen 2014. Dostupné z http://www.cesifogroup.de/ifoHome/pub...CESifoWP/CESifoWPdetails?wp_id=19126564 Česká republika a její priority v TTIP Jaká je pozice České republiky k dohodě TTIP? O co ČR v rámci TTIP usiluje? Jaká má ČR od TTIP očekávání? ČR se svojí otevřenou, tržní ekonomikou se řadí mezi ty státy, které vždy podporovaly ideu volného obchodu jakožto prostředku pro zajištění hospodářského růstu a prosperity napříč národy a kontinenty. Z tohoto důvodu Česká republika vítá i myšlenku sjednání dohody o Transatlantickém partnerství (TTIP) mezi EU a USA. Tuto budoucí dohodu bereme jako unikátní příležitost nejenom pro naše exportně orientované hospodářství, ale i jako šanci dále prohloubit politické a mezilidské vztahy napříč Atlantikem. V rámci vyjednávání, které jménem Evropské unie a členských států povede Evropská komise,

bude ČR vždy klást důraz na to, aby byly patřičně zohledněny všechny zájmy českého hospodářství, které spočívají především v odstranění klíčových překážek vývozu našeho zboží a služeb do Spojených států. Bariérou pro obchod dnes v převážné míře nejsou vysoká cla, ale spíše komplikované administrativní a netarifní překážky v podobě odlišnosti systémů technických standardů, certifikací, homologací a regulatorních systémů obecně. To všechno jsou právě oblasti, na které se evropští a američtí vyjednávači hodlají zaměřit. V této souvislosti je třeba připomenout, že Spojené státy je pro ČR tradiční obchodním partnerem a prioritní zemí z hlediska exportu. USA pro nás představují druhý největší vývozní trh mimo země EU s hodnotou vývozu téměř 4 mld. USA (r. 2012), a to zejména s ohledem na vysokou míru přidané hodnoty dle parametrů TiVA. USA jsou jednou z nejvýznamnějších destinací pro naše nejsofistikovanější technologické produkty a meziprodukty. Další rozvoj obchodu s USA tak může přinést prohloubení právě této klíčové specializace České republiky a posílení našeho technologického know-how s pozitivním dopadem na zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Od dohody má Česká republika především příznivá očekávání. Samozřejmě, že se dá předpokládat, že jednání nebudou snadná a diskutována bude řada velmi citlivých témat jako obchod se zemědělskými produkty, ale ČR věří, že i u těchto témat se podaří nalézt kompromisní řešení. Dohoda TTIP nebude znamenat, že se z obchodního hlediska uzavřeme zbytku světa mimo EU a USA, ale právě naopak, ambicí TTIP je dát impulz i pro další pokrok ve stagnujících jednáních o další liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace. Společný blok EU a USA s jednotnými a vzájemně uznávanými standardy bude mít mimořádně vysoké šance stát se referencí pro technologické a jiné standardy na celém světě. Jednání nebudou probíhat v utajení za uzavřenými dveřmi, ale v maximální míře se zapojením občanské veřejnosti a zástupců nevládních a zájmových organizací. Každý bude mít příležitost být o vyjednávání informován a vyjádřit k procesu i podmínkám jednání svůj názor. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR bude na svých webových stránkách, na serveru BusinessInfo.cz i prostřednictvím médií pravidelně informovat o aktuálním vývoji ve vyjednávání. Byl vytvořen i expertní tým složený ze představitelů obchodních asociací a českých institucí, který tvoří platformu pro výměnu názorů a informací. Pro zástupce širších podnikatelských a obchodních kruhů byl připraven interaktivní formulář, který je nástrojem po zasílání podnětů, dotazů a názorů na priority České republiky ve vztahu s vývozem/dovozem z/do USA a vyjednávané obchodní dohodě TTIP.TTIP je pro malé a střední podniky, shodují se experti Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Evropskou komisí, vládou USA a dalšími partnery pořádalo v pondělí 6. června konferenci zaměřenou na transatlantické obchodní vztahy a problematiku malých a středních podniků. Akce s názvem „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a region V4: Co přinese mojí firmě?" se konala v rámci českého předsednictví ve Visegrádské skupině a zúčastnili se jí zástupci desítek firem, experti z řad státní správy či specializovaných agentur a hlavní vyjednavači kapitoly TTIP věnované malým a středním podnikům. Malé a střední podniky tvoří více než 98 % všech firem v EU. Jejich významnou roli dokládá také fakt, že vytvářejí dvě třetiny pracovních míst v soukromé sféře a podílejí se na více než polovině vytvořené přidané hodnoty. Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků tvoří exportní aktivity průměrně 45 % obratu firem, což je klíčový podíl. Téměř polovina z nich navíc plánuje v budoucnu rozšířit své exportní portfolio i do Spojených států, které jsou pro Evropu klíčovým obchodním partnerem a pro ČR největším vývozním trhem mimo EU. "Chceme poskytnout těmto firmám informace o vyjednávání dohody TTIP z první ruky. Proto jsme do Prahy pozvali vyjednavače kapitoly o malých a středních podnicích i účastníky evropsko— amerického programu na podporu malých a středních podniků,"vysvětlil ve svém úvodním příspěvku náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Malé a střední firmy při pronikání na americký trh čelí mnoha obchodním překážkám, ať už se jedná o cla či zdlouhavé administrativní procedury. Tyto překážky představují vysoké dodatečné náklady,

k jejichž pokrytí nemají malé a střední firmy na rozdíl od těch velkých dostatek finančního ani lidského kapitálu. Z tohoto důvodu se mnoho z nich o vstup do USA ani nepokusí. Panely se proto zaměřily na témata, která malé a střední podniky zajímají nejvíce. Jedná se například o odstranění cel, regulatoriku, služby, veřejné zakázky či usnadnění obchodu. Představeny byly již existující nástroje pro podporu malých a středních podniků v rámci transatlantického obchodu, a to například v oblasti e-commerce, sdílení informací či prostřednictvím spolupráce obchodních komor. V současnosti se spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy zaměřuje mimo jiné na pomoc startupům, na poskytování poradenství a sdílení informací o nových technologiích a normách, které musí firma při vývozu do USA dodržovat. Efektivním prostředek jsou také B2B konference, kde mohou malé a střední podniky získat cenné kontakty pro své obchodní aktivity. "Uspořádáním této akce jsme chtěli odpovědět na časté otázky firem, které zvažují expanzi za oceán. Věřím, že díky užitečným radám a informacím, které si účastníci konference odnesli, se zvýší zájem firem o zapojení do již existujících projektů i do vyjednávání TTIP," uzavřel náměstek Bärtl. Materiály z konference ke stažení (conferencebook-ttip-v4.pdf, 992 kB) Ministerstvo průmyslu a obchodu se dále aktivně účastní veřejné debaty na téma TTIP. Prioritou je, aby veřejnost měla o TTIP dostatek informací, a proto jeho zástupci velmi vítají pozvání na semináře či debaty, kde je prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami ČR i Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP je i nadále prioritou ČR i EU. Archiv starších zpráv TTIP stručně: Co přinese mně a mojí firmě? Co je to TTIP? Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) je název komplexní obchodní a investiční dohody, která je v současnosti vyjednávána mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými s cílem prohloubit vzájemné hospodářské vztahy. Obě strany usilují o to, aby základní architektura dohody byla vypracována během roku 2015 s tím, aby se podařilo vyjednávání dokončit v horizontu nejbližších let. Obecné informace co je to TTIP. Co je cílem TTIP? Ambicí dohody TTIP je eliminovat přetrvávající překážky ve vzájemném obchodě (mj. cla, netarifní překážky a přebytečné regulace, omezení v rámci investic) tak, aby se oběma partnerům usnadnily vzájemné investice a výměna zboží a služeb. Proč je tato dohoda důležitá? TTIP je unikátní příležitostí pro zlepšení hospodářských vztahů napříč Atlantikem, zejména s ohledem na současný ekonomický vývoj na obou kontinentech. USA a EU již dnes společně vytváří téměř polovinu světového HDP a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu. Uzavření dohody by podle předběžných odhadů do roku 2027 zvýšilo HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená více než 86 miliard euro ročních příjmů navíc (pro USA 65 miliard euro). Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech by nárůst mohl být velmi významný, např. vývoz automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149 %. Celkově by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %. Uzavření ambiciózní dohody by tak vedlo k dalšímu prohloubení vzájemných hospodářských vztahů s pozitivními dopady na všechny zúčastněné včetně ČR. Výše uvedenou studii analyzující dopady TTIP na EU naleznete na stránkách EK

Vyjednávání regionálních dohod o volném obchodě je celosvětovým trendem. USA v současnosti vyjednávají Transpacifické partnerství s 12 státy Asie a Latinské Ameriky. Je důležité, abychom v TTIP získali stejně rovné podmínky na americkém trhu, jako získávají další státy světa. TTIP je jedinečná možnost pro EU jak si zachovat pozici významného globálního hráče, který si zachová vliv na tvorbu mezinárodních pravidel pro obchod postavených na hodnotách jako je demokracie a absolutní respekt k lidským právům. Kdo o dohodě vyjednává? Kdo zaručí, že budou zohledněny i národní zájmy ČR? Jménem Evropské unie a jejích členských států dohodu s USA vyjednává tým Evropské komise vedený komisařkou pro obchod Cecilii Malmströmovou. Vyjednávání za EU probíhají v souladu s mandátem odsouhlaseným všemi členskými státy včetně ČR v červnu 2013, který byl na podzim 2014 zveřejněn. Mandát naleznete zde. Cíle americké administrativy pro TTIP jsou formulovány v dopise USTR Kongresu z března 2013. Členské státy a tedy i Česká republika plně zapojeny do přípravy jednotlivých vyjednávacích kol a o vývoji jsou pravidelně a na všech úrovních informovány. Česká republika v rámci formulace svých priorit úzce spolupracuje s představiteli podnikatelských a obchodních asociací, odborů i nevládních organizací tak, aby byly dostatečně reflektovány jejich zájmy. Evropská komise v rámci úsilí o maximální transparentnost zveřejnila všechny své pracovní poziční materiály i pracovní verze všech návrhů kapitol TTIP. Evropská veřejnost tak texty dostává prakticky ve stejném okamžiku jako američtí partneři. Podrobnosti o pozicích a cílech americké strany jsou k nalezení na webu zmocněnce amerického prezidenta pro obchod (USTR - United States Trade Representative) Po dokončení vyjednávacího procesu bude kompletně celý text zveřejněn na internetu Evropské komise, stejně jako k tomu došlo v případě všech unijních obchodních dohod v minulosti. Před zahájením ratifikace bude minimálně rok na to, aby si veřejnost i zákonodárci text mohli podrobně prostudovat. Následně bude nutné, aby dohodu schválila Rada (kde zasedají zástupci členských států na úrovni ministrů) a občany přímo volený Evropský parlament, a s největší pravděpodobností i národní parlamenty jednotlivých členských států a americký Kongres. Tyto instituce pak budou mít plné právo dojednaný text dohody schválit či odmítnout. Bez jejich souhlasu nemůže dohoda vstoupit v platnost. Co bude TTIP znamenat pro ČR? Česká republika podporuje vyjednávání dohody TTIP s USA a má od této dohody pozitivní očekávání. Koncept dohody, tedy liberalizace obchodu a investic je plně v souladu s dlouhodobými českými hospodářskými zájmy, mezi které se řadí i další prohloubení obchodních vazeb s USA, které již dnes patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům. Liberalizace obchodu se třetími státy se ČR zatím vždy velmi vyplatila. Podobná pozitivní očekávání má ČR i od TTIP. ČR věří, že potenciál vzájemného obchodu s USA dosud nebyl plně vyčerpán a další liberalizace pravidel by mohla přispět k jeho dalšímu nárůstu s kladnými dopady na výsledky české ekonomiky. Skutečností je, že USA jsou cílem především pro ty nejsofistikovanější české výrobky, což dokládá i hodnocení významu USA z hlediska přidané hodnoty dle parametru TiVA. Jak tomu bylo i vždy v minulosti, jakékoliv snížení bariér pro náš vývoz znamenal více práce pro domácí firmy a více pracovních míst pro české zaměstnance. ČR a její priority Jaký přínos bude mít TTIP pro mě jako občana? Očekává se, že uzavření dohody a s tím související nárůst vzájemného obchodu by se mohl promítnout v rozpočtu každé evropské domácnosti ušetřením částky cca 545 EUR. Tento zisk by pramenil z nižších cen za dovážené zboží a služby a z vyššího disponibilního příjmu. Zjednodušila by se a zlevnila by celá řada procedur, nákupem zboží přes internet počínaje, přes nákup potravin,

přihlášením dovezeného automobilu z USA konče. Americké produkty prodávané na evropském trhu jsou často dražší než by musely být a to například i díky clům, které tvoří v průměru 5,2 % hodnoty zboží. U některých výrobků, například amerických aut, je cena díky clu tak vysoká, že se ani nevyplatí určité modely na evropský trh dovážet. Zrušení cel v rámci TTIP může rozšířit výběr na unijním trhu, a prakticky znamenat i to, že například Vaše nové auto americké provenience může být minimálně o 10 % levnější. TTIP posílí i ochranu Vašich práv jako spotřebitele pokud nakupujete přes internet z USA. TTIP zpřehlední pravidla pro online obchodování a zaručí spotřebitelská práva při domáhání se kompenzace za vady při online nákupu z druhého kontinentu. Navíc dojde k posílení spolupráce při vymáhání práv spotřebitele a práv hospodářské soutěže. I tady může výšená konkurence na trhu pro evropského spotřebitele znamenat širší nabídku, lepší kvalitu a za nižší ceny. Prohloubení obchodu s USA může pro naše firmy znamenat více zakázek, což v konečném důsledku znamená více pracovních příležitostí pro české pracovníky a podnikatele. USA jsou jako takové nejenom perspektivním trhem, ale do jisté míry i bránou pro jiné státy například Střední a Jižní Ameriky, kde naše firmy nejsou dosud plně etablovány. Německá Bertelsmannova nadace předpokládá v Evropě vytvoření až 2 milionu nových pracovních míst. V ČR až 22 tisíc. TTIP také zjednoduší uznávání kvalifikací, což bude platit i pro naše inženýry, architekty, vědce, kteří by byli svou firmou vysláni do USA či se rozhodli v USA podnikat. Jaký bude přínos TTIP pro moji firmu? Byť jsou již dnes průměrná cla mezi EU a USA relativně nízká, v USA existuje řada výjimek, tzv. tariff peaks, některé dovozní cla do USA jsou proto nadprůměrně vysoká - v řádu desítek procent. Dohoda TTIP má ambici eliminovat cla a další netarifní překážky ve vzájemném obchodu což v konečném důsledku zjednoduší i vývoz zboží a služeb z ČR do USA. Pro firmy, které již dnes vyváží do USA, to znamená zlevnění jejich produktů na americkém trhu a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti. A pro takové, které jsou subdodavateli jiných firmem z EU vyvážejících finální produkty do USA, to nepřímo může znamenat další navýšení zakázek, jelikož dojde ke zlevnění finálních výrobků vyvážených do USA. TTIP může rovněž znamenat otevření nového odbytiště. Například malé a střední podniky budou nově moci uvažovat o rozvoji za Oceánem, protože bariéry, které pro ně byly dosud z finančních i právních důvodů nepřekonatelné, mohou být díky TTIP do značné míry odstraněny. Život se zjednoduší i dovozcům z USA. Dalším významným pozitivním dopadem může být i posílení spolupráce amerických a evropských regulačních orgánů při tvorbě technických standardů v řadě oblastí, což pro firmy může v dlouhodobém horizontu přinést odbourání povinností přizpůsobovat své výrobky různým národním standardům, které výrobu vždy prodražují. Právě odstranění netarifních překážek může tvořit až 80 % ekonomického přínosu TTIP. Spolupráce v odstraňování těchto překážek – tj. eliminace často banálních technických rozdílů a byrokracie, může ušetřit našim firmám spoustu peněz i starostí, u některých produktů mohou odpadnout náklady na dodatečné testování či certifikace. Díky tomu bude export především pro malé a střední výhodnější. TTIP navíc pomůže odstranit jistou diskriminaci, které dnes evropské firmy na americkém trhu mohou pociťovat. Například každý půllitr evropského piva vyváženého menším pivovarem vyžaduje o 157 % větší federální daň než půllitr od amerického pivovaru. Odstranění této „nerovnosti“ by např. přispělo k růstu a rozvoji pivního průmyslu a vytvořilo nová pracovní místa. Dalším nerovným podmínkám musí naše firmy čelit v oblasti veřejných zakázek díky tzv. „Buy America(n)“ legislativě, která upřednostňuje americké výrobce před zahraničními, a brání tak větší účasti našich firem na veřejných zakázkách v USA, které mají dnes zahraničním dodavatelem otevřeno pouze 32 % trhu. V rámci TTIP EU usiluje o zlepší přístup i českých firem na americký trh na úrovni federální i jednotlivých amerických států.Vaše podněty a návrhy!

Chcete o TTIPu vědět víc? Čelí Vaše firma překážkám při vývozu zboží či služeb do USA? Co by zjednodušilo Vaše obchodování napříč Atlantikem? Ozvěte se a přispějte k formulaci priorit České republiky! Na všechny Vaše podněty budeme reagovat. Vaše návrhy budou následně posouzeny v rámci expertního týmu MPO k TTIP a dále komunikovány Evropské komisi, aby je zohlednila v procesu vyjednávání s americkou stranou.Investiční ochrana a mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem Co jsou to dohody o podpoře a ochraně investic? Dohody o podpoře a ochraně investic (dále také „BITs“ nebo „investiční dohody“) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, že budou poskytovat zahraničním investorům investujícím na jejich území určité standardy zacházení, jako je například nediskriminační zacházení, spravedlivé a rovné zacházení, garanci volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady. Tyto dohody se sjednávají od počátku 50. let dvacátého století a v současné době existuje ve světě okolo 3 000 dohod, z čehož členské státy EU uzavřely asi 1400 se svými partnery nebo mezi sebou. Investiční kapitolu lze také nalézt v některých obchodních dohodách. Mezi nejvýznamnější dohody takového typu patří zejména Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která je uzavřena mezi Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem. Prvotní důvody pro uzavírání investičních dohod byly motivovány zejména zájmem zemí vyvážejících kapitál na zajištění ochrany svých investorů působících v rozvojových státech, ve kterých je často nestabilní právní prostředí, které obsahuje nižší standardy, než ty které jsou obsaženy v právních řádech rozvinutých států. Bylo tak dosaženo sjednocení standardů ochrany skrze mezinárodní právo. Toto sjednocování se projevuje i na to, a vyplývá tak i ze současných přehledů investičních dohod, že dohody o podpoře a ochraně investic jsou uzavírány i mezi vyspělými státy se stabilním právním prostředím a mezi rozvojovými zeměmi navzájem. Ani Česká republika nezůstala stranou tohoto vývoje na poli investiční politiky a má v současné době uzavřeno 80 platných BIT, a to včetně dohody s USA, která byla sjednána v 90. letech. Jak jsou řešeny vzniklé spory? V případě, že se investor domnívá, že se hostitelský stát dopustil porušení závazků obsažených v investiční dohodě, může se domáhat nápravy tohoto stavu. Jednou z možností řešení sporů, které BIT obsahují, je mezinárodní arbitráž prostřednictvím mechanismu řešení sporů investor - stát (dále také „ISDS“). Konkrétně se investor může domáhat porušení zákazu diskriminace, ochrany před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, zaručení spravedlivého a rovného zacházení, kam spadá zákaz odmítnutí spravedlnosti (přístupu k soudům a správním orgánům) a zaručení možnosti volného převodu prostředků, které investor investoval ze země. Jednoduše řešeno, ISDS je způsob, jak vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. To zjednodušuje a zaručuje investorovi přístup ke spravedlnosti, jelikož orientace v národních soudních systémech může být komplikovaná. Navíc mezinárodní arbitráž poskytuje záruku, že proběhne v poměrně krátkém časovém horizontu. Procesní pravidla arbitráže zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi, tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci. Možná některé napadá otázka, proč je v BIT vůbec způsob řešení sporů obsažen. Na rozdíl od mezinárodních obchodních transakcí, pro které je typická krátkodobost a nárazová směna zboží či služby za peníze, jsou mezinárodní investice charakterizovány svojí dlouhodobostí. Přijetím rozhodnutí postavit a provozovat např. přehradu ve státě X., vstupuje investor do dlouhodobého vztahu s konkrétní hostitelskou zemí, ve které je investice zřízena. Na začátku musí investor do projektu vložit často značné finanční či jiné prostředky s tím, že očekávaný zisk se dostaví až za další časové období. Uvedenému dlouhodobému vztahu jsou vlastní určitá rizika (obchodní, právní, politická). Cílem investičních dohod je ochránit investory od politických rizik, kterým mohou být vystaveni, mimo jiné např. v případech změn vlád, kdy z různých důvodů může docházet k závažným jednostranným

změnám podmínek, které si investor dohodl s hostitelským státem nebo na které spoléhal v době zřízení investice, a dát jim návod, jak tato svá práva vymáhat. Před tím, než státy přistoupily k uzavírání BITs a zahrnutí ISDS, se investoři, kteří se neuspěli u národních soudů hostitelského státu, mohli obrátit na svůj domovský stát s žádostí o poskytnutí diplomatické ochrany. Investor na uvedenou ochranu ovšem neměl právní nárok a rozhodnutí o tom, zda mu bude poskytnuta, záleželo vždy na rozhodnutí jeho domovského státu, který byl od jejího výkonu často odrazen např. obavou ze zhoršení vzájemných vztahů s druhým státem. Jako problematické se ukázali i mechanismy řešení sporů na úrovní stát – stát. Ty jsou politicky velice citlivou záležitostí a země se k nim uchylují jen výjimečně. S nárůstem objemu zahraničních investic zejména po konci druhé světové války se státy rozhodly, že je vhodné uvedené spory odpolitizovat a poskytnout zahraničním investorům možnost domáhat se porušení omezeného počtu základních standardů v rámci mezinárodních arbitrážních řízení, ve kterých je řešení sporu předloženo skupině nezávislých odborníků, které nominují strany sporu. Vzhledem ke skutečnosti, že státy mají tendenci mezinárodní závazky dodržovat, zahrnutí ISDS do mezinárodní dohody dává investorům větší důvěru ve stabilitu investičního prostředí konkrétních států tím, že jim poskytuje garanci, že jejich případné žaloby budou řešeny nestranným způsobem a zároveň umožňuje i státům se slabším a méně předvídatelným právním systémem, například v tranzici, přitáhnout mezinárodní investice, o které by bez existence uvedené dohody mohly přijít. Jaký je přístup EU k investiční ochraně a konkrétně k investiční ochraně v TTIP? Společná obchodní politika EU od platnosti Lisabonské smlouvy zahrnuje přímé zahraniční investice. Tedy právě ty dlouhodobé investice, které jsou předmětem bilaterálních dohod členských států. Proto EU jako do nově vyjednávaných obchodních dohod zahrnuje i investiční kapitolu včetně mechanismu řešení sporů investor stát. Nicméně ve své snaze zahrnout do moderních obchodních a investičních dohod, jakými jsou Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi EU, jejími členskými státy a USA, nebo CETA sjednávána mezi EU a Kanadou, není EU osamocena. Investiční kapitolu včetně ISDS má obsahuje sjednávané Trans-pacifické partnerství (TPP), kterého se účastní Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Singapur, USA a Vietnam. TTIP nastaví stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie v USA. V současné době má řada členských států EU, včetně ČR, uzavřenou s USA bilaterální investiční dohodu o ochraně a podpoře investic, která umožňuje investorům domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráže. Uvedené dohody budou nahrazeny TTIP, která sjednotí investiční pravidla, takže z nich budou moci profitovat investoři ze všech členských států EU stejným způsobem. USA a EU patří k největším globálním vývozcům i příjemcům přímých zahraničních investic, jednání o TTIP proto představuje nejlepší možnost pro zlepšení dosavadního systému investiční ochrany. Přesto, že stávající investiční dohody poskytují investorům vysokou míru ochrany, řada z nich byla sjednána před poměrně značnou dobou a rozhodovací praxe arbitrážních tribunálů ukazuje, že uvedený systém vyžaduje určitou reformu, která povede k zpřesnění investičních standardů a zacelí případné mezery, které mohly vést k zneužití uvedeného mechanismu a neodůvodněným žalobám vůči státům. Vhledem k těmto některým nedostatkům systému investičních dohod, budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je možné považovat za investici a koho za investora, aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneužívána prostřednictvím nastrčených společností, které v domovském státě svého založení nevykonávají žádnou obchodní činnosti. Další podstatnou změnou, kterou unijní dohody, potažmo TTIP přinesou, je začlenění transparentnosti do ISDS, kdy bude samozřejmostí zveřejňování rozhodčích nálezů, zpřístupňování dokumentace k případu, veřejná slyšení (s výjimkou skutečností, jež mohou mít vliv na obchodní tajemství nebo utajovaných skutečností) či umožnění podání třetím stranám, které osvědčí veřejný zájem na případu. Začlenění transparentnosti do ISDS umožní veřejnosti získat informace o investičních sporech a jejích dopadech na veřejné rozpočty, což doposud není standardem.

Nutnosti změn systému v této oblasti si je vědomo i mezinárodní společenství, které ukončilo v roce 2013 v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) práci na Pravidlech transparentnosti pro investiční spory, na jejichž tvorbě se EU aktivně podílela a které budou tvořit součást nejpoužívanějších arbitrážních pravidel z dílny UNCITRAL. Základním paradigmatem, ze kterého jednání o TTIP vychází, je to, že investiční ochrana nesmí v žádném případě zasahovat do práva státu na regulaci. Cílem jednání je proto nastavení moderních pravidel, která zajistí rovnováhu mezi zájmy soukromých a veřejných subjektů. Za příklad současného evropského přístupu lze dát sjednané investiční kapitoly dohod s Kanadou (CETA) a Singapurem. I když jsou vždy texty kompromisem odrážející také vyjednávací pozice druhé strany, EU se v obou případech podařilo ve většině případů přesvědčit své partnery o správnosti svého přístupu. Dohody tedy v substantivní části obsahují tyto progresivní prvky: detailní definice investice a investora, zabránění zneužití doložky nejvyšších výhod, detailní definice standardu spravedlivého a rovnocenného zacházení, návod pro posuzování nepřímého vyvlastňování. V procesní části (ISDS) lze nalézt ustanovení upravující: mediaci, výběr arbitrů a požadavky na jejich kvalifikaci, kodex chování arbitrů, možnost stran namítat podjatost arbitrů, regulaci výloh a jiných nákladů arbitrů podle pravidel ICSID, vyloučení paralelních a manipulativních žalob, mechanismus proti neopodstatněným a nepodloženým žalobám, konsolidaci, lhůtu pro vznesení žaloby, plnou transparentnost, detailní úpravu formy nálezu, hrazení nákladů řízení a možnost stran provádět závazný výklad. Použití mechanismu ISDS je také v dohodách omezeno pouze na post-investiční fázi. Je tak vyloučeno řešení sporů skrze ISDS v otázkách práva přístupu na trh. Proč je mechanismus ISDS ale často tedy kritizován? ISDS se stal jedním z hlavních terčů kritika TTIP obecně. Oponenti vyzdvihují hlavně několik zásadních bodů, mezi které patří: Nezbytnost ISDS v TTIP Zpochybňována už je sama nezbytnost ISDS v investiční kapitole TTIP. Vzhledem k vyspělosti právních systému v EU i USA se může zdát, že mechanismus je nadbytečný a investoři by se měli spolehnout na národní soudy či na mezistátní způsob řešení sporů. Jak je výše uvedeno, jedním z hlavních motivů k tvorbě BIT a ISDS byla snaha smluvních států odpolitizovat vznikající spory. Proto bylo investorovi umožněno, aby se samostatně obracel na rozhodčí soud, aniž by musel spoléhat na to, že stát převezme jeho nárok skrze diplomatickou ochranu nebo mechanismus řešení sporů stát-stát. Jak ukazují příklady z praxe, ne vždy se investoři mohou spoléhat na to, že se jim podaří dosáhnout nápravy u národních soudů, a to ani pokud jde o vyspělé země. V řadě případů se investoři mohou odůvodněně obávat, že národní soudy se k nim nemusí chovat nestranně, popřípadě mohou být pod tlakem, a to i skrytým, výkonné moci daného státu, která vůči investorovi příslušná opatření přijala. S rostoucí vlnou protekcionalismu navíc v některých zemích mohou být investoři vystaveni diskriminačnímu zacházení a odepření spravedlivého zacházení, kdy jim je znemožněn či ztížen přístup k soudům. Navíc spoléhání se na národní soudy se nemusí vyplatit, protože uvedené soudy neaplikují mezinárodní právo, ale právo národní (dohody nejsou mnohdy přímo aplikovatelné u národních soudů), což například neumožňuje zahraničním subjektům domáhat se závazků nediskriminace u amerických soudů. Ohrožení práva státu nezávisle regulovat Obavy vyplývají i z toho, že ISDS by mohli zahraniční investoři využívat ISDS k tomu, aby napadali opatření, která státy přijaly ve veřejném zájmu v oblastech, jako jsou např. ochrana zdraví, spotřebitele či životního prostředí, čímž oslabují právo státu na regulaci. Zmiňovány jsou konkrétní případy jako např. spor vedený švédským investorem proti Německu ve věci odklonu od jaderné energetiky (Vattenfall) nebo případ týkající se tabákové společnosti Phillip Morris, která napadá u mezinárodní arbitráže australské opatření vztahující se k označování cigaret.

Je však třeba zdůraznit, že ve většině případů investoři napadají individuální opatření, která jsou směrována proti nim samotným a nikoliv normy obecného charakteru. I v případě, kdy investor napadá obecné opatření, musí být jeho žaloba dobře podložena a zároveň musí prokázat, že mu byla způsobena škoda. Je navíc potřebné říci, že na rozdíl od jiných systémů řešení sporů, např. probíhajících mezi státy v rámci Světové obchodní organizace, kde je v současnosti opatření Austrálie upravující označování cigaret taktéž napadáno, mezinárodní arbitráž nemůže přikázat státu, aby svou napadanou legislativu změnil. V případě, že je stát arbitrážním tribunálem shledán vinným z porušení BIT, může mu být toliko uloženo nahradit investorovi utrpěnou škodu, ale nikoliv odvolání či změna napadeného opatření. Přes výše uvedené jsou jednání o budoucích EU dohodách vedena s cílem, aby plně zachovávaly možnost EU a jejích členských států i nadále naplňovat veřejné cíle prostřednictvím regulace v sociální oblasti, ochraně životního prostředí, bezpečnosti, veřejného zdraví atp. Přílišná práva pro soukromé nadnárodní společnosti Investiční dohody obsahují jen omezené množství standardů, které např. chrání investory před diskriminačním zacházením, neoprávněným vyvlastněním, za které není investorovi poskytnuta náhrada, popřípadě mu zaručují, že s ním hostitelský stát bude zacházet rovným a spravedlivým způsobem. Řada z uvedených standardů patří mezi všeobecně uznávané zásady mezinárodního práva, které stanoví, jakým způsobem by se státy měly chovat k cizím příslušníkům, tj. i zahraničním investorům. Vzhledem k tomu, že ne ve všech státech světa jsou uvedené zásady součástí vnitrostátního práva a není tedy možné se jich domáhat u národních soudů, tkví hlavní výhoda investičních dohod v tom, že investorům dávají k dispozici fórum v rámci, kterého mohou porušení uvedených principů domáhat. Cílem EU je zlepšit uvedený mechanismus, aby byl mimo jiné lépe dostupný i pro malé a střední podniky. Riziko, že arbitrážní rozhodnutí nebude nestranné a nezávislé Spory jsou ve většině případů rozhodovány profesionálními právníky. Kritici se obávají, že někteří z nich mohou vystupovat v jednom řízení jako arbitři a v jiných jako obhájci, což zvyšuje pochybnosti o tom, zda nemůže docházet k neobjektivnímu rozhodování, ve kterém arbitři straní investorům, kteří představují jejich hlavní zákazníky. Je faktem, že z důvodu úzké specializace se oblastí mezinárodního investičního práva zaobírá pouze omezený okruh specialistů, což je ovšem typické i pro jiné obdobné disciplíny na národní i mezinárodní úrovni. Pravdou je i to, že někteří z těchto odborníků zastávají jak role rozhodců, tak právních poradců stran, což může vyvolávat pochybnosti o konfliktu zájmů. Cílem EU je v budoucnu uvedený střet zájmu vyloučit, a to prostřednictvím Kodexu chování, který bude tvořit součást sjednávaných dohod a podle, kterého budou arbitři povinni vystupovat. Jeho nedodržení je z uvedené funkce bude diskvalifikovat. EU chce zároveň prosadit změnu ve způsobu jmenování rozhodců. V současné době se arbitrážní tribunál skládá ze tří rozhodců, kdy po jednom rozhodci jmenují strany sporu s tím, že předsedající je jmenován dvěma nominovanými rozhodci. I v EU dohodách bude zachováno možnost stran jmenovat jednoho rozhodce s tím, že však i předsedající bude jmenován na základě dohody stran sporu. V případě, že dohody nebude dosaženo, bude arbitr jmenován ze seznamu rozhodců, který bude pro účely dohody sestaven jejími smluvními stranami. Veřejná konzultace k ISDS Na základě dialogu s veřejností a vzrůstajícím obavám a výhradám vůči zahrnutí ISDS do sjednávané investiční kapitoly TTIP se Evropská komise rozhodla uskutečnit veřejnou konzultaci zaměřenou výlučně na ISDS. Tato konzultace probíhala během jara 2014 a zapojit se do ní mohla celá široká veřejnost, od zástupců akademické obce, podnikatelského sektoru, neziskových organizací nebo občanů. Výstupy konzultace byly prezentovány 13. ledna 2015. Prozatím Komise, i vzhledem k množstvím odpovědí, vydala faktickou zprávu o výsledku

konzultace. Další práce se získanými poznatky a další dialog bude veden během následujících měsíců roku 2015 a finální podoba návrhu mechanismus investor-stát by měla být dokončena v květnu 2015. Je však třeba vnímat, že veřejná konzultace ale není hlasováním v referendu, cílem Komise bylo získat relevantní reakce na jednotlivé prvky ISDS včetně návrhů na zlepšení. Komise konstatovala, že o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem. Celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc. Většina (97 %) z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentů pokrývající široké spektrum dotčených subjektů a zástupců občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: skupina mající výhrady k TTIP obecně, skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic včetně textových návrhů. Zahrnutí ISDS do investiční kapitoly je ze strany členských států ale podmíněné a bude záležet na finální podobě, která se Komisi povede vyjednat. Nejedná se tedy o nějaký bianco šek. Ve finálních fázích vyjednávání bude možné rozhodnout o tom, zda ISDS zůstane, nebo bude vyloučena. Výsledkem konzultace bylo definování čtyř klíčových oblastí, v nichž se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelů, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Akce k TTIP i v novém roce Dohoda TTIP byla jedním z aktuálních a často diskutovaných témat v roce 2015 a ani letošní rok nebude jiný. Vyjednávání dohody mezi EU a USA započala v roce 2013 a v týdnu od 22. února 2016 se uskuteční již 12. vyjednávací kolo. TTIP má hospodářsky provázat oba kontinenty s více než 800 miliony obyvateli a propojit dvě ekonomiky vytvářející téměř polovinu světového bohatství. Česká republika se svojí otevřenou ekonomikou myšlenku volného obchodu podporuje. Vždyť jedno ze šesti nově vzniklých pracovních míst v ČR bylo vytvořeno právě díky exportu. USA jsou pro ČR tradičním obchodním partnerem a prioritní zemí z hlediska vývozu, daří se tam našim nejsofistikovanějším technologickým produktům a meziproduktům. Z českého pohledu se jedná o největší mimounijní vývozní trh s roční hodnotou exportu téměř 4 mld. USD, v posledních letech navíc český vývoz do USA ještě narostl. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude i letos komunikovat s českými firmami, aby dále zjišťovalo, jakým konkrétním překážkám ve vývozu na americký trh čelí a aby s nimi konzultovalo průběh vyjednávání. Budou představeny výsledky dopadové studie na ČR. Na programu jsou setkání se zástupci firem a dalších organizací. Malé a střední podniky se v druhém čtvrtletí mohou těšit na konferenci s praktickými workshopy, která bude šitá na míru právě jim. Zástupce MPO budete moci potkat také na seminářích a konferencích k TTIP v regionech, například v Českých Budějovicích, Liberci nebo v Hradci Králové. Nadále se bude pravidelně scházet expertní tým MPO k TTIP, který tvoří platformu pro výměnu názorů a informací a účastní se ho jak zástupci tripartity, tak představitelé firem a nevládního a akademického sektoru. Prostřednictvím portálu BusinessInfo.cz – http://www.businessinfo.cz/ttip – Vás i nadále budeme o těchto akcích a aktualitách informovat. Společnými silami diskutujeme pro ČR zásadní otázky tak, aby TTIP byl skutečným impulzem pro rozvoj vztahů mezi EU, a tedy i ČR, a USA. TTIP vyjednáváme s Vámi a pro Vás! Proběhlo 11. vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) Vyjednávání TTIP pokračovalo ve dnech 14. – 23. října jedenáctým kolem. Místem setkání byl tentokrát Washington D. C. a Miami. Rozhovory pokryly široké spektrum oblastí. Již tradičně se v

rámci vyjednávacího kola konala také konzultace se stakeholdery, které se zúčastnilo téměř 120 zástupců občanské společnosti. Dne 6. listopadu zveřejnila Komise na svých stránkách komplexní zprávu z proběhlého vyjednávacího kola. Komise tak plné svůj příslib v rámci nastavené politiky transparentnosti a otevřenosti vyjednávání. V oblasti přístupu na trh si strany vyměnily revidované tarifní nabídky, které stanovily položky, u nichž má dojít k odstranění dovozních cel. Nabídky pokryly 97 procent celních položek. V případě zemědělských produktů představila EU svůj textový návrh k obecným pravidlům v kapitole o zemědělství. EU také vyzvala k nalezení řešení překážek v netarifní oblasti, kterým evropské zemědělské produkty čelí. Například se jedná o zákaz přímého zasílání vína koncovým zákazníkům na americkém trhu. Diskutovalo se také o veřejných zakázkách. Evropská strana zdůraznila, že u veřejných zakázek musí být zvažována také environmentální a sociální rovina. Na technické diskuze by měla v únoru 2016 navázat výměna nabídek k veřejným zakázkám. Strany si vyměnily pohledy na další možné kroky v oblasti dohod o vzájemném uznávání pro profesní kvalifikace. Probíraly se také telekomunikační služby a e-commerce, konkrétně návrh EU k e-commerce a návrh USA k nediskriminaci digitálních produktů, k síťové neutralitě a ochraně spotřebitele. V kapitole o pravidlech původu strany pracovaly na konsolidovaném textu. Došlo k výměně dílčích návrhů obsahující pravidla a kritéria, které výrobce musí splnit, aby byl průmyslovému výrobku přiznán původu a preferenční zacházení. V případě regulatoriky se diskutovalo o správných regulatorních postupech, regulatorní spolupráci, ale i o technických překážkách obchodu. V poslední jmenované oblasti šlo například o posuzování shody produktů a vzájemné uznávání certifikátů jedné strany na území druhé strany. V případě sanitárních a fytosanitárních opatření byla přezkoumána část týkající se ekvivalence. Strany se dohodly na dokončení návrhu textu včetně příloh. U jednotlivých sektorů proběhly technické diskuze nad cíli a způsoby, jak jich dosáhnout. V oblasti pravidel předložila EU návrh kapitoly o udržitelném rozvoji. Hlavním cílem EU je respektování mezinárodní principů a pravidel týkajících se práv pracovníků a správy životního prostředí. Opatření týkající se institucionálních a procedurálních aspektů budou předmětem pozdějších jednání. EU rovněž vyjádřila požadavek, aby byla v dohodě TTIP samostatná kapitola týkající se energetiky a surovin. Strany se také zabývaly kapitolou k malým a středním podnikům, například způsobem jak zlepšit informovanost těchto subjektů o podmínkách na našich trzích a sdílení informací mezi těmito subjekty. Jako klíčová priorita v TTIP byla zdůrazněna ochrana zeměpisných označení. Obě strany se shodly na tom, že je třeba urychlit práci i mezi samotnými vyjednávacími koly. K některým tématům se proto skupiny sejdou ještě před dalším kolem. „Toto kolo bylo o převedení politické vůle do konkrétních kroků vpřed. A právě toho se dosáhlo: pokroku a zintenzivnění jednání v mnoha oblastech. Doufám, že se i nadále bude pokračovat stejným tempem, aby bylo dosaženo dobré dohody pro spotřebitele, pracovníky a podniky v EU,“ uvedl k 11. kolu hlavní vyjednavač EU Ignacio G. Bercero. Více informací k 11. kolu: Společná tisková konference Zpráva EK z 11. kola Prohlášení hlavního vyjednavače EU Ignacia G. Bercery Expertní tým MPO k TTIP diskutoval přípravu 11. vyjednávacího kola TTIP, regulatorní otázky i kapitolu o investicích V třetím říjnovém týdnu se po jedenácté sejdou vyjednavači EU a USA. V americkém Miami budou pokračovat vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP).

Jako před každým vyjednávacím kolem Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo další setkání Expertního týmu k TTIP za účasti tripartity a nevládních organizací, kde kromě nadcházejícího kola proběhla diskuse k otázkám regulatorní spolupráce a investic v TTIP. Hlavními tématy 11. kola v Miami je nová výměna tarifních nabídek. Příprava nabídky byla v součinnost s členskými státy dokončována do posledních chvil před zahájením kola tak, abychom udrželi vysokou míru ambicí a zároveň byly zohledněny naše defenzivní zájmy v zemědělství a energeticky náročné výrobě. EU také přichází s návrhem kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji. Dosud v žádné obchodní dohodě nebyla EK natolik ambiciózní jako v návrhu pro TTIP. EU si za cíl klade s odvoláním na mnohé mezinárodní instrumenty ochrany životního prostředí a pracovněprávních standardů zakotvit v dohodě základní principy udržitelnosti. Dne 12. října se konalo na MPO další setkání Expertního týmu k TTIP. Na setkání byli pozváni mj. i zástupci iniciativy Vttip.cz/ Iuridicum Remedium, Hnutí Duha, Pirátská strana a řada dalších. V rozšířeném formátu tak jednali zástupci odborů, podnikatelských svazů, státní správy a také občanské společnosti o prioritách EU na 11. kole a následně o dvou velmi důležitých tématech v TTIP – horizontální regulatorní spolupráci a investiční kapitole. Ministerstvo průmyslu a obchodu do agendy říjnového expertního týmu zařadilo téma regulatorní spolupráce zejména s ohledem na obavy vyjádřené v publikaci Hnutí Duha a Iuridicum Remedium. K původně avizované prezentaci tohoto materiálu bohužel nedošlo (zástupce NGO se nedostavil). Diskuse se zejména týkala návrhu platformy, která by regulatorní spolupráci měla zaštítit a sloužit k identifikaci perspektivních oblastí pro vzájemnou spolupráci. V odpolední části byl detailně představen návrh Evropské komise na reformu investiční kapitoly, a to na základě výstupů z veřejné konzultace. V mnohém návrh navazuje na významné pokroky učiněné v dohodách CETA a FTA se Singapurem. Avšak jde ještě dál u mechanismu řešení sporů, které budou řešeny skrze mechanismus investičního soudu. Zástupci Pirátské strany, kteří k TTIP vznáší řadu kritických podnětů, ocenili předmětný návrh Komise jako významný krok vpřed, zejména pokud jde o otázky transparentnosti mechanismu. V této souvislosti přednesli i podněty, které by dále měli posílit zpřístupnění materiálů veřejnosti elektronickou cestou. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Setkání expertního týmu TTIP v Praze a panelová diskuze v Českých Budějovicích V třetím zářijovém týdnu se v ČR konalo hned několik akcí, kde se diskutovalo téma Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA. Ve středu 16. září se v Praze v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu konalo setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP na ČR, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT). V pátek se dění přesunulo do jižních Čech, konkrétně do Českých Budějovic, kde Jihočeský kraj a regionální Hospodářská komora pořádaly panelovou diskuzi s europoslanci a dalšími odborníky na tuto oblast. Setkání expertního týmu se zúčastnili zástupci tripartity, ale také firem a nevládního a akademického sektoru. V úvodní části vystoupili zpracovatelé dopadové studie TTIP z Asociace pro mezinárodní otázky, kteří se věnovali jak charakteristice vzájemných obchodní vztahů ČR-USA, tak metodologii využité ve studii a například také problematice veřejných zakázek. Finální verze studie bude představena v průběhu listopadu letošního roku. Druhá část setkání byla věnována TTIP a zemědělství. Se svými příspěvky vystoupili Karolína Bartošová z Ministerstva zemědělství, Josef Vitásek ze Státní veterinární správy ČR a Michal Slanina z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Přiblížili jak oblasti, kterých se dohoda dotkne, tak konkrétní české zájmy a problémy, se kterými se čeští vývozci v současnosti

potýkají při svém exportu do USA. V třetím bloku byla prezentována problematika informačních a komunikačních technologií. Adam Gazda a Marino Radačič přiblížili oblasti, kterých se dohoda bude týkat. V prezentaci se věnovali službám - elektronickému obchodu, ale také mobilitě pracovníků, konkrétně možnosti dočasného vstupu a pobytu poskytovatelů služeb na území druhé strany a vzájemnému uznávání kvalifikací a regulatorice. Panelové diskuze v Českých Budějovicích se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu Dita Charanzová a Pavel Poc, kteří přiblížili vyjednávání z pohledu členů Evropského parlamentu. Vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal účastníky debaty seznámil s tím, co se v dohodě vyjednává, jaké jsou její cíle a jaké má mít přínosy. Se svým příspěvkem vystoupil také zástupce MPO z oddělení Amerik Matyáš Pelant, zástupce České podnikatelské reprezentace při EU Tomáš Hartman a ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist. Užitečné odkazy: Factsheet Evropské komise – TTIP a veřejné zakázky Factsheet Evropské komise – TTIP a zeměpisná označení (GIs) a ochrana duševního vlastnictví Factsheet Evropské komise – TTIP a bezpečnost potravin a sanitární a fytosanitární opatření (SPS) Factsheet Evropské komise – TTIP a informační a komunikační technologie Nabídka EU v oblasti služeb včetně e-commerce a reading guide k nabídce Vysvětlující factsheety, poziční dokumenty Evropské komise a unijní návrhy textu kapitol naleznete na stránkách Evropské komise Proběhlo desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) Vyjednávání TTIP má za sebou desáté kolo, které se zaměřilo zejména na výměnu nabídek v oblasti služeb. Svou nabídku po předání americké straně Evropská komise zveřejnila i na svém webu. Z nabídky jasně vyplývá, že Komise dostála svým příslibům, že bude plně zajištěna ochrana veřejných služeb v EU - a to jak v dohodě TTIP, tak TiSA i jiných dohodách vyjednávaných Evropskou komisí. Prezentace výstupů z desátého kola – vyjednávač za EU I.G.Bercero a za USA D. Mullaney Desáté vyjednávání kolo pokrylo většinu kapitol budoucí dohody TTIP. V oblasti přístupu na trh se kromě nabídky ve službách probírala pravidla původu, přístup na trh zboží a zemědělských komodit. V regulatorní oblasti pokračovala jednání o regulatorní koherenci a spolupráci, technických překážkách obchodu a o sanitárních a fytosanitárních předpisech. Rovněž pokračovala technická jednání o regulatorních překážkách v devíti specifických sektorech, kterými jsou automobilový průmysl, strojírenství, zdravotnická technika, farmaceutika, kosmetika, ICT. V oblasti pravidel se diskuze zaměřily zejména na témata hospodářské soutěže, státních podniků a malých a středních podniků. Evropská komise přitom avizovala, že v září připraví text k otázce udržitelného rozvoje. Podrobnosti o výstupech z 10. kola v souhrnu V souvislosti s úsilím o zajištění lepšího informování evropské veřejnosti Evropská komise připravila po desátém kole podrobný materiál Inside TTIP, detailně popisující obsah a cíle vyjednávání ve všech kapitolách. Všechny poziční dokumenty a návrhy kapitol připravené Evropskou komisí jsou k dispozici na stránkách Evropské komise. Z dalších zpráv: USA zůstávají pro Evropsku unii klíčovým trhem i pro zemědělské produkty. Dle analýzy DG AGRI zaznamenal export unijních zemědělských do USA meziroční rekordní nárůst o 15%.

Evropská komise oznámila dne dosažení shody s Vietnamem o obdobě TTIP (dohoda o volném obchodu). Desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v Bruselu desátým kolem, které se zaměří zejména na výměnu nabídek v oblasti služeb. Evropská komise znovu potvrdila, že bude plně zajištěna ochrana veřejných služeb v EU. Kromě toho budou pokračovat vyjednávání i o všech dříve rozjednaných oblastech přičemž se naváže na hlavní výstupy devátého kola, které se uskutečnilo v týdnu od 24.4.2015 v New Yorku. Původně předpokládaná debata k udržitelnému rozvoji byla odložena na podzim. Foto: Hlavní vyjednávač TTIP za USA (Dan Mullaney) a za EU (Ignacio Garcia Bercero) Před vyjednávacím kolem proběhla jako obvykle řada přípravných mítinků Evropské komise a členských států zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílů. Dne 22.6 organizovala Komise setkání s členskými státy k problematice udržitelného rozvoje, dne 26.6 se uskutečnilo jednání k problematice pravidel původu, dne 7. 7. pak k aktuálnímu stavu v oblasti regulatorní kapitoly, k udržitelném rozvoji a veřejným zakázkám. Všech těchto jednání se zúčastnili zástupci ČR. V návaznosti na tyto schůzky v Bruselu se 8. 7. 2015 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání, cíli nadcházejícího kola a stavu prosazováním českých priorit v TTIP. Aktuální stav TTIP diskutovala i vláda na svém zasedání ve stejný den, kde ministr průmyslu a obchodu představil materiál k o průběhu projednávání dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, komunikaci TTIP k odborné i občanské veřejnosti a o přípravě dopadové studie na Českou republiku. TTIP byl i jedním z klíčových témat pro plenární zasedání Evropského parlamentu, který 8.7 dvoutřetinovou většinou přijal své doporučení Evropské komisi k TTIP. Parlament jasně konstatoval, že obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA musí firmám z EU otevřít přístup na americké trhy, zároveň však nesmí oslabit unijní standardy. Debata o TTIP v České republice pokračuje Veřejná debata o TTIP v ČR pokračovala i v průběhu května a června. Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zorganizoval Národní konvent k TTIP dne 22.5.2015, kde měli zástupci tripartity i nevládního sektoru příležitost diskutovat o národních prioritách České republiky. Národní konvent k TTIP, 22.5.2015, Praha Výstupem ze schůzky byla série následujících doporučení vládě. 1. České priority a očekávání by měly být co nejintenzivněji prosazovány při vyjednáváních o TTIP, a to v úzké koordinaci s ostatními členskými státy a Evropskou komisí. V tomto smyslu je nutné, aby vláda ČR co možno nejaktivněji využívala příležitosti k prosazování zájmů České republiky v této vznikající dohodě. 2. Hlavní sektory, jež musí ČR v jednáních prosazovat, jsou automobilový průmysl, zdravotnická technika, farmaceutický průmysl a strojírenství. Strategickým zájmem ČR je i podpora lepšího přístupu na americký trh s veřejnými zakázkami a co nejužší zapojení do vytváření návrhu nového mechanismu řešení sporů mezi investorem a státem. 3. V sektoru energetiky je ve strategickém zájmu ČR jeho začlenění do TTIP a zároveň podpora

stanoviska EU ve všech předmětných jednáních včetně bilaterálních s USA. V oblasti digitální agendy je potřeba, aby se vláda pokusila precizovat zájmy a pozici, která by mohla být prosazována (v návaznosti na doporučení č. 5). 4. Ambicí ČR by mělo být takové nastavení TTIP, které by řešilo ty bariéry v transatlantickém obchodu, jež nejvíce omezují české a v České republice působící firmy, a to zejména z řad malých a středních podniků. Je proto nutno pracovat se vstupy firem ze sektorů, které s USA přímo nebo nepřímo obchodují. 5. Vláda ČR by měla pozorně a pečlivě sledovat postoje jednotlivých aktérů (podnikatelských svazů, asociací, občanské společnosti, zástupců občanů v Evropském parlamentu, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR a široké veřejnosti). Vývoj jednání o TTIP by také měl být pravidelně a aktivně komunikován se všemi zainteresovanými subjekty. 6. I navzdory faktu, že jednání o TTIP probíhají, je nutno analyzovat potenciální přínosy a rizika pro ČR. V této souvislosti je potřeba zpracovat a vyhodnotit dopadovou studii, která by mohla přiblížit a poukázat na konkrétní konsekvence TTIP pro ČR. Na pozvání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka navštívila dne 5.6.2015 Českou republiku komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová, která v rámci své návštěvy absolvovala setkání s poslanci a senátory, schůzku se zainteresovanými z řad tripartity, jednání s ministrem Mládkem a premiérem Sobotkou a projev a diskuzi s veřejností v Karolínu, kterou zaznamenala kamera ČT24. Setkání s komisařkou Malmströem, 5.6.2015, Praha V rámci svých aktivit zaměřených na objektivní a vyvážené informování o TTIP se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu zúčastnili řady debat k transatlantické dohodě – na Konferenci Mladých sociálních demokratů ( Hlavolam jménem TTIP, 23.5, Praha), v prostorech Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (TTIP Odvážné palce, 28.5, Praha), na konferenci „TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA“ ( Co může přinést a proč vyvolává tolik otázek?, 17.6, Ostrava) či v na prezentaci v Eurocentru (Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - mýty a fakta 25.5, Jihlava). Na tyto akce navázalo dne 29. 6. setkání expertního týmu MPO k TTIP v rozšířeném formátu, tj. i se zástupci nevládního a akademického sektoru se zpracovateli dopadové studie TTIP. Dopadová studie byla zadána formou otevřené veřejné zakázky, ve které zvítězila Asociace pro mezinárodní otázky. Na setkání byl představen koncept studie včetně metodologie, která bude aplikována a všichni členové týmu měli příležitost klást zpracovatelům dotazy a uvádět doporučení ke studii. Předpokládá se, že národní dopadová studie bude dokončena do konce října 2015. Setkání expertního týmu k TTIP se zpracovateli dopadové studie, 29.6.2015, Praha Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Deváté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v New Yorku devátým kolem, které se zaměří zejména na kapitolu o regulatorní spolupráci, sanitární a fytosanitární problematiku, veřejné zakázky a celní a obchodní facilitaci. Před vyjednávacím kolem proběhla řada přípravných mítinků Evropské komise a členských států zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílů. Dne 19. března se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k diskuzi o existujících ekonomických studií o dopadech TTIP na evropské hospodářství. Na toto setkání navázalo setkání k sanitárním a fytosanitárním pravidlům a problematice zemědělského sektoru.

Následné dvě schůzky (27.3 a 13.4) se zaměřily na finalizaci aktualizovaného unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP. V návaznosti na tyto schůzky v Bruselu se 14. 4. 2015 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Expertní tým MPO se následně sešel se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru (mezi pozvanými byli mj. zástupci Iuridicum Remedium / VTTiP.cz, think-tanku Glopolis, Vysoké školy ekonomické, Asociace pro mezinárodní otázky aj.). Tripartita (Rada hospodářské a sociální dohody ČR) projednávala TTIP i na své pracovní úrovni dne 10.4.2015, kdy se zaměřila především na diskuzi o přípravě národní studie analyzující dopady TTIP na české hospodářství. Evropská komise v mezičase od osmého kola publikovala další aktualizované materiály vysvětlující cíle EU v TTIP, mj. brožuru 10 mýtů o TTIP či sérii factsheets / poziční materiály k jednotlivým sektorovým prioritám (pesticidy; automobily – problematika světlometů; práva duševního vlastnictví / IPR; kosmetika) Diskuze k TTIP pokračuje i v České republice – v parlamentu, v expertním týmu k TTIP za účasti nevládních organizací či v televizi V Bruselu proběhlo minulý týden 8. vyjednávací kolo Jolana Mungengová, členka kabinetu evropské komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, v pátek 6. února zavítala do Prahy na pozvání náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. Její mise v ČR měla jeden primární cíl – v duchu nově prosazované politiky transparentnosti posílit dialog mezi Evropskou komisí, která se Spojenými státy vyjednává dohodu o Transatlantickém a investičním partnerství (TTIP), a členskými státy, zástupci národních parlamentů a občanskou veřejností. Na úvod své návštěvy se Jolana Mungengová v doprovodu náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla setkala se zástupci poslanců a senátorů na společné schůzi Výboru pro záležitosti EU Senátu a Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nový kurz transparentnosti evropské obchodní politiky označila jako nezbytný: „Bez zásad transparentnosti reálná faktická debata nemůže začít,“ uvedla. V reakci na dotazy poslanců a senátorů vyvracela paní Mungengová obavy, že by TTIP mohl znamenat ohrožení evropských norem, příliv geneticky modifikovaných potravin nebo měl jakýkoliv vliv např. na stanovování délky pracovní doby v EU. Stejně tak potvrdila, že Komise v žádném případě není ochotna obětovat evropské hodnoty, mezi nimi i ochranu lidských práv, na úkor byznysu. „Toto je obecně platná zásada, které se Komise drží nejen při vyjednávání s USA, ale i při jednání s Čínou, Vietnamem, Japonskem nebo zeměmi Afriky.“ Zároveň vysvětlila záměr Komise shodnout se s americkou stranou na celé architektuře dohody ještě do léta letošního roku, aby na podzim mohly započít jednání o nejcitlivějších otázkách dohody, jako třeba investiční kapitola. Nicméně zdůraznila, že „za žádnou cenu není Komise ochotna obětovat kvalitu dohody na úkor tohoto časového rámce“. Dále se Jolana Mungengová zúčastnila zvláštního zasedání expertního týmu Ministerstva průmyslu a obchodu k TTIP za účasti zástupců nevládních organizací a akademické sféry. Pro účastníky odpoledního setkání to byla jedinečná příležitost položit přímo své dotazy zástupkyni Komise. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl informoval, že setkání se všemi zájemci z řad odborné veřejnosti k TTIP budou organizována i nadále. „Na jednání expertního týmu k TTIP, který již dnes tvoří kompletní tripartita, naváží v budoucnu expertní setkání se zástupci nevládního sektoru,“ uvedl Bärtl. Paní Mungengová své hlavní poselství všem zúčastněným shrnula do ujištění, že „obě strany se zavazují respektovat právo druhé strany spravovat své záležitosti a regulovat.“ Potvrdila, že toto pravidlo bude součástí finálního textu dohody. Během diskuse opakovaně zdůraznila, že TTIP

nepovede ke sjednocení standardů na minimálních společnou úroveň. TTIP znamená hledání styčných bodů pro spolupráci, které budou důležité nejen pro naše dvoustranné vztahy, ale mohou být inspirací i pro širší mezinárodní diskusi. Otevřená debata o regulaci znamená přínos zejména pro malé a střední podniky, protože větší předvídatelnost jim umožní snáze expandovat přes Atlantik. Paní Mungengová dostala příležitost se vyjádřit i k problematice veřejných služeb. Komise navazuje na mnohaletou praxi vyjednávání a veřejné služby z působnosti obchodní dohody vylučuje, a to i s ohledem na jejich specifickou úpravu ve zřizovacích smlouvách EU a zásadu ochrany evropského sociálního modelu. Na závěr návštěvy paní Mungengové proběhla ještě veřejná debata se studenty a dalšími zájemci na Universitě Karlově, nejen k dohodě TTIP, ale i k dalším aspektům obchodní politiky EU. Pozvání pro členku kabinetu komisařky pro obchod je další ze série aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu s cílem podpořit otevřenou a konstruktivní diskusi k TTIP. Již ve středu 4. února se uskutečnil televizní duel Hyde Park za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a jednatelky nevládní organizace Iuridicum Remedium Heleny Svatošové, kteří v hodinovém programu diskutovali výhody či rizika TTIP a věnovali se zodpovídání dotazů televizních diváků. Pořad je možné shlédnout z archivu vysílání ČT 24. 8. vyjednávací kolo TTIP, 2. 2. – 6. 2. 2015 Brusel Minulý týden hostila Evropská komise v Bruselu osmé vyjednávací kolo TTIP. Jde o první kolo pod vedením nové komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové a tato bruselská jednání mají odstartovat novou transparentnější etapu vyjednávání. Hlavní vyjednavač EU Ignacio Garcia Bercero v pátek spolu se svým americkým protějškem Danem Mullaneynem shrnuli týdenní jednání na tiskové konferenci. Předmětem rozhovorů byla tři témata, která, dle slov Garcia Bercery, mají v úmyslu dokončit v nejbližších měsících: přístup na trh a konkrétně cla, služby a veřejné zakázky; regulatorika a kapitola pravidel. Poprvé se povedlo projednat všechny tři dílčí problematiky kapitoly přístupu na trh. Obě strany předložily své návrhy a zdůraznily své priority a citlivé oblasti. „Tento otevřený přístup nám umožňuje lépe pochopit naše pozice a umožní nám dosáhnout kompromisu,“ řekl evropský hlavní vyjednavač. EU chce zintenzivnit jednání o veřejných zakázkách a otevírání trhů na úrovni federálních států, oproti tomu USA prosazují větší flexibilitu v oblasti odstraňování dovozních cel a otevírání trhu služeb. Bruselské rozhovory se detailně zabývaly i kapitolou regulatoriky, a to jak opatření horizontální povahy, tak sektorových pravidel. Je to právě tato kapitola, která významně odlišuje TTIP od jiných dohod o volném obchodu. Nosnými principy je sdílení zkušeností a posílená regulatorní spolupráce. EU předložila americké straně konkrétní písemný návrh, který v souladu s politikou transparentnosti bude v nejbližších dnech zveřejněn. Garcia Bercero označil jednání o regulatorice jako významný krok vpřed a v nejbližších kolech budou vyjednávací týmy již pracovat se společnými tzv. konsolidovanými texty návrhů. Konečně třetí nejdůležitější část jednání se týkala kapitoly pravidel. Ingacio G. Bercera na tiskové konferenci vysvětlil, proč je tato kapitola v obchodních dohodách zvláštností: „Jak víte, považujeme za důležité, že se TTIP bude zabývat i otázkami, které jsou nad rámec našich bilaterálních obchodních vztahů. Věříme, že právě shoda nad pravidly v těchto konkrétních oblastech může přispět k lepšímu prosazování našich hodnot a k rozvoji budoucích globálních pravidel a standardů.“ Diskuse byly tak vedeny o udržitelném rozvoji nebo ochraně životního prostředí. Kromě těchto kapitol se jednání vedla i o otázkách duševního vlastnictví, pravidel původu, obchodu s energiemi a surovinami nebo o kapitole o malých a středních podnicích. Právě téma malých a středních podniků bylo hlavním bodem dialogu s dotčenými subjekty a diskuse o přínosu TTIP právě pro MSP bude dále rozvíjena i na plánovaném workshopu během příštího vyjednávacího kola.

Jak bylo naznačeno, práce zdaleka nejsou u konce. Během tiskové konference byl odhalen i plán jednání pro příští měsíce. Počítá se s dalšími dvěma koly do léta a s dalšími jednáními některých vyjednávacích skupin mezi formálními sezeními. Osmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu osmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. V letošním roce se s největší pravděpodobností uskuteční celkově pět vyjednávacích kol, které budou v pravidelném sledu navazovat na setkávání komisařky pro obchod C. Malmstroemové a zmocněnce pro obchod M. Fromana. TTIP bude předmětem i diskuzí ministrů pro obchod členských států EU a to i na nejbližší neformální radě FAC pro obchod v Rize dne 25. března 2015. V souladu s úsilím o co největší transparentnost, které předcházela i publikace pozičních materiálů EK a unijních návrhu kapitol TTIP dne 7.1.2015, vyjednání proběhla před osmým vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie pro toto kolo, které se nese v duchu „nového startu“ po nástupu nové Evropské komise v listopadu 2014. Ve dnech 14. – 15. ledna. 2015 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání obecné regulatorní spolupráce, dále vývoje vyjednávání v oblasti chemického průmyslu a strojírenství, v oblasti cel a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěže a při podpoře malých a středních podniků, kterým bude v TTIP věnována speciální kapitola. Dne 26. 1. 2015 následoval mítink k finalizaci unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP, který bude předložen americké straně v rámci 8. kola. Dne 23. 1. 2015 téma diskutovali přípravu osmého kola zástupci členských států v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC) na úrovni náměstku (za Českou republiku náměstkem ministra průmyslu a obchodu ing. Vladimír Bärtl), dne 30. 1. 2015 pak TPC na pracovní úrovni. V návaznosti na tyto schůzky se 21. 1. 2015 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností, členy tripartity i občanské společnosti, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Dne 6. 2. 2015 Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje setkání expertního týmu pod vedením náměstka Vladimíra Bärtla a za účasti Jolany Mungengové, členky kabinetu komisařky Malmstroemové, se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru, k diskuzi o aktuálních otázkách vyjednávání a o tématech, které v TTIP občanský sektor vnímá citlivě. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace k investiční ochraně a mechanismu ISDS v dohodě s USA Přesně půl roku od ukončení veřejné konzultace ohledně podoby ustanovení o investiční ochraně a mechanismu řešení sporů investor - stát (ISDS), jež mají být součástí připravované dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zveřejnila dnes Evropská komise (EK) na svých internetových stránkách zprávu o jejích výsledcích. Vyhodnocení veřejné konzultace je ryze faktickým shrnutím téměř 150 tisíc zaslaných odpovědí a

jeho obsah bude sloužit jako jeden z podkladů pro další diskusi, která bude o podobě investiční kapitoly vedena v následujících měsících mezi Evropskou komisí, členskými státy EU, Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými aktéry. "Věřím, že dnes zveřejněné výsledky veřejné konzultace k ISDS přispějí ke správnému vymezení pravidel investiční ochrany v rámci TTIP. Chceme takovou podobu ISDS, která zpřehlední postavení investorů, posílí práva státu a zvýší jistotu, že ISDS nebude zneužíván. Ochrana investic ale není jen o arbitrážích, ale především o vytvoření atraktivního podnikatelského prostředí, které láká potřebné zahraniční investice," řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek k dnes zveřejněným výsledkům veřejné konzultace. Konzultace, která díky živé veřejné debatě přilákala bezprecedentní množství respondentů, probíhala od 27. března do 13. července 2014 a jejím spuštěním Evropská komise znovu potvrdila svůj závazek k transparentnímu vedení jednání o TTIP a aktivnímu zapojení veřejnosti do tvorby unijních politik. Trvání veřejné konzultace bylo z rozhodnutí EK dokonce prodlouženo, aby příležitost vyjádřit se dostali skutečně všichni zájemci, neboť v průběhu posledního týdne jejího konání způsobilo množství zasílaných odpovědí problémy internetového systému. V rámci veřejné konzultace mohli zájemci vyjádřit svůj názor a komentáře k přístupu Evropské komise v oblasti ochrany investic, stejně jako přijít s vlastními podněty na jeho zlepšení. S největší odezvou se pak konzultace setkala v západoevropských zemích, přičemž více než 95% odpovědí pocházelo z pěti států – Velké Británie, Německa, Rakouska, Francie a Belgie. Z České republiky své příspěvky do veřejné konzultace zaslalo celkem 176 subjektů. Kompletní text Zprávy je přístupný na webových stránkách Evropské komise Více informací k investiční ochraně, ISDS a ČR naleznete zde. TTIP zůstává prioritou pro rok 2015 Vyjednávání o Transatlantické obchodní a investiční dohodě mezi EU a USA vstupuje do roku 2015. TTIP je prioritou pro novou Evropskou komisi i nastupující litevské předsednictví EU, které se kromě dosažení významných pokroků v rozhovorech hodlají zaměřit i na další posílení transparentnosti vyjednávacího procesu a informovanosti veřejnosti. O hlubší spolupráci s občanskou veřejností bude usilovat i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. TTIP je klíčovým tématem pro Evropskou komisi i litevské předsednictví Vyjednávání TTIP zůstává prioritou pro Evropskou komisi vedenou Jean Claude Junckerem, která dokončení TTIP zařadila mezi desítku svých hlavních cílů. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová se po svém nástupu do funkce zaměřila na iniciativy směřující k posílení přístupu veřejnosti k unijním materiálům vztahujícím se k TTIP. To bylo předmětem i pracovního setkání komisařky s americkým zmocněncem pro obchod (USTR) Michalem Fromanem v prosinci 2014. V souladu s přijatým „Sdělení Evropské komise k transparentnosti TTIP“ hodlá Komise ještě detailněji informovat o výstupech z jednotlivých vyjednávacích kol, připravovat podrobnější online materiály vysvětlující vyjednávací pozice a přístupy EU, posilovat vztahy s občanskou veřejností a dále zvyšovat intenzitu komunikace se všemi zainteresovanými. TTIP je prioritou i pro litevské předsednictví Rady Evropské unie pro první pololetí roku 2015, které se ve svém programu zavázalo k maximálnímu úsilí k dosažení pokroku ve vyjednávání. Komise zveřejnila nové poziční materiály EU a prvních textových návrhy kapitol TTIP V souladu s úsilím o maximální transparentnost procesu vyjednávání TTIP Evropská komise dne 7.1.2015 na svých internetových stránkách zveřejnila soubor textových návrhů kapitol TTIP z pera EU (oblast hospodářské soutěže, sanitárních a fytosanitárních pravidla, celní záležitosti, technické překážky obchodu, malé a střední podniky, řešení sporů). Dále Komise publikovala sérii pozičních materiálů EU v oblasti strojírenství, automobilového průmyslu a udržitelného rozvoje spolu s příslušnými vysvětlujícími materiály (factsheets). Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek podpořil vyjednávání TTIP

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém článku pro deník Právo ze dne 29.12.2014 vyjádřil podporu pokračování vyjednávání TTIP s cílem dosáhnout kvalitní, vyvážené a komplexní dohody. Ujistil zároveň veřejnost, že cílem TTIP není snižovat evropské standardy či omezovat právo regulovat. Vyzval ke spolupráci s občanskou společností a zavázal se k maximální komunikaci s veřejností s cílem rozptýlit obavy, které se mohou v souvislosti s TTIP objevit. MPO spolupořádalo mezinárodní konferenci k TTIP V Praze dne 6. listopadu proběhla mezinárodní konference na téma Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Tato již více než rok vyjednávaná a velmi často diskutovaná smlouva si klade za cíl odstranit obchodní bariéry mezi EU a USA. Svůj pohled na TTIP představili zástupci nejen českých ministerstev, firem, ale i představitelé Evropské komise a britské, švédské nebo americké vlády či českých a evropských odborů. Pozváni byli rovněž představitelé českých nevládních organizací, které k TTIP vznáší kritické hlasy. Akci společně pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí, Asociace pro mezinárodní otázky, Vysoká škola ekonomická, Britské velvyslanectví, Evropská komise a další partneři. Záznam z celé konference je k dispozici v archivu iVysílání ČT24. Informace o konferenci přinášel i Twitter. Konferenci otevřely krátké proslovy děkana Fakulty Mezinárodních vztahů VŠE Štěpán Müllera, náměstka ministra obchodu a průmyslu Vladimíra Bärtla a náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy, které se věnovaly možným přínosům TTIP z pohledu České republiky a potřebě komunikace o mezinárodním obchodě včetně problematiky TTIP s firmami, akademickou sférou i veřejností. První panel za účasti Ignacia Garcia Bercera (hlavní vyjednávač TTIP za Evropskou unii)Eleny Bryan (Senior Trade Representative, Mise USA při Evropské unii), a profesora Gabriela Felbermayra, ředitele IFO (Centre for International Economics, Mnichov) diskutoval priority EU a Spojených států v rámci TTIP, potenciální dopady TTIP na hospodářství Evropské unie a aktuální globální trendy v zahraničním obchodě včetně procesů v rámci Světové obchodní organizace. Tento panel moderoval Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobců automobilu a v současnosti člen poradního sboru Evropské komise pro TTIP. V návaznosti na tento panel se uskutečnila krátká tisková konference pro česká i zahraniční média. Druhý panel moderovaný Petrem Kolářem, bývalým velvyslancem ČR v USA či v Ruské federaci, za účasti Daniela Basso (poradce při Evropské konfederaci odborových svazů), Dity Charanzové (členky Evropského parlamentu), Davida Heniga (představitele britského Department for Business, Innovation and Skills) a Andersa Wahlberga ze švédského ministerstva zahraničních věcí diskutoval potenciální přínosy či rizika TTIP z pohledu jednotlivých států, institucí či organizací. Na tento panel navázala prezentace analýzy Asociace pro mezinárodní otázky, která ve svých závěrečných doporučeních nastiňuje strategii pro ČR, jak by mohla maximalizovat potenciální přínosy TTIP: Třetí panel za moderace Martina Tlapy, náměstka ministra zahraničních věcí, se zaměřil na předpokládané dopady TTIP na české a evropské hospodářství. Panelu se zúčastnil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, ředitelka bruselské kanceláře Trans-Atlantic Business Council Hendrike Kuehl, ředitelka odboru mezinárodních vztahů BusinessEurope Luisa Santos, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Poslední panel moderovaný náměstkem ministra průmyslu Vladimírem Bärtlem byl příležitostí debatovat očekávání od TTIP ze strany českých či zahraničních firem či asociací. V panelu vystoupili Jiří Grund, ředitel firmy Grund, a.s, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků, Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobců automobilů, Milena Jabůrková, Government Programs Executive u IBM ČR a

členka expertního týmu k EU Svazu průmyslu a dopravy ČR a Peter Stračár, ředitel General Electric pro Střední a východní Evropu. Pro podrobné informace o účastnících a programu konference klikněte na stažení „Conference Book“. Sedmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Chevy Chase (Maryland) sedmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. Do konce letošního roku se uskuteční ještě jedno vyjednávací kolo (prosinec), kterému bude předcházet setkání amerického pověřence pro obchod +Michala Fromana s ministry členských států EU v rámci setkání Rady ministrů ve formátu ministrů pro obchod (FAC-Trade) v Římě dne 14.října 2014. V rámci úsilí o co největší transparentnost jednání proběhla před sedmým vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 16. 9. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání regulatoriky obecně, dále automobilového a chemického průmyslu, kosmetiky a zdravotnické techniky, farmaceutického průmyslu, práv k duševnímu vlastnictví a sanitárních a fytosanitárních pravidel. Dne 17. 9. 2014 následoval mítink k diskuzi o posílení komunikace tématu TTIP v rámci členských států Evropské unie. Dne 19. 9. 2014 téma diskutovali zástupci členských států v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC). V návaznosti na tyto schůzky se 22. 9. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity (Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů aj.) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Na 1. 10. 2014 Ministerstvo připravilo odpolední blok „Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) – Příležitost pro Českou republiku“ v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Dne 9. 10. 2014 se zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu zúčastní debaty v Eurocentru Praha s názvem „Transatlantické partnerství - obnoví dohoda o investicích vzájemnou důvěru?“. Na 6. listopadu 2014 pak Ministerstvo průmyslu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), Centrem evropských studií (CES) Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Zastoupením Evropské komise v ČR, Velvyslanectvím Spojených států amerických v ČR, Velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze, Velvyslanectvím Švédska v Praze a Zastoupením Konrad Adenauer Stiftung v ČR připravuje mezinárodní konferenci: “TTIP - Hlavní výzvy, přínosy a rizika pro Českou republiku a Evropskou unii." Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Proběhlo šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) V týdnu od 14. – 18. července 2014 proběhlo v Bruselu šesté vyjednávací kolo TTIP, které se zaměřilo na posílení horizontální regulatorní koherence, odstraňování technických překážek obchodu, posílení regulatorní spolupráce ve specifických sektorech (mj. automobily, strojírenství, farmaceutika, zdravotnická technika, kosmetika, pesticidy, textil), energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, zeměpisná označení, na témata související se službami (mj. proběhla první výměna nabídek mezi EU a USA), veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udržitelného

rozvoje, celních formalit a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěže a problematiky malých a středních podniků. Toto vyjednávací kolo se zabývalo především technickými diskuzemi a slaďováním ambicí v jednotlivých oblastech. Do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. Předpokládá se, že nové impulzy do vyjednávání přijdou po ustavení nové Evropské komise a volbách do části amerického Kongresu (tzv. midterm elections). V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise se sociálními partnery a NGOs cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání. Členské státy měly příležitost podrobně diskutovat výsledky vyjednávacího kola na pracovní skupině TPC dne 25.7.2014. Dne 22.7.2014 diskutovali stav vyjednávání TTIP i nově zvolení europoslanci v rámci Výboru pro mezinárodní obchod , kde pozice Evropské komise představil komisař de Gucht. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, že TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných služeb v členských státech EU. Zároveň připravila přehledný dokument mapující vztah TTIP, kulturní politiky a audiovizuálních služeb. Ke dni 14. července byla rovněž ukončena veřejná konzultace k problematice řešení sporů investor – stát (tzv. ISDS). Vzhledem k velké odezvě ze strany veřejnosti bude po předběžné zprávě následovat několikaměsíční vyhodnocení došlých odpovědí, na které naváže publikování finální substantivní zprávy s doporučeními. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. V tuto chvíli připravuje mj. prezentaci k TTIP na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 1.10.2014. Před sedmým vyjednávacím kolem výhledově v září Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž zorganizuje expertní tým TTIP, kde jsou zastoupeni představitelé tripartity, s cílem vyhodnotit dosavadní vyjednávání a zformulovat priority ČR pro další kolo. Šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná (14. 7. 2014) Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu šestým kolem, které se zaměří na horizontální regulatorní koherenci, technické překážky obchodu, specifické sektory, energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, regulatorní otázky a zeměpisná označení původu, na témata související se službami, investicemi a veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udržitelného rozvoje, celních formalit, hospodářské soutěže a problematiky malých a středních podniků. Předpokládá se, že do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 3. 7. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání kapitoly k sanitárním a fytosanitárním předpisům. Ve stejný den uspořádala Evropská komise konferenci s nevládními organizacemi zaměřenou především na témata regulatoriky v oblasti životního prostřední, zejména chemikálií. Dne 8. 7. 2014 měly členské státy EU příležitost diskutovat s Evropskou komisí strategii v oblasti státních podniků, trvale udržitelného rozvoje, práv duševního vlastnictví (IPR), zeměpisných označení původu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a k regulatorice. V návaznosti na tuto schůzku se 10. 7. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k

TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den bylo téma TTIP i předmětem diskuze pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) pro EU pořádané na Úřadu vlády ČR. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, že TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných služeb v členských státech EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU-USA (TTIP) vstupují do pátého kola (15. 5. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 19. do 24. května se v USA uskuteční páté jednací kolo, které se zaměří specificky na oblast regulatorních otázek a to nejenom v rámci budoucí horizontální kapitoly, ale též v sektorech automobilového, chemického a farmaceutického průmyslu, kosmetiky a textilu. Evropská unie nastíní americké straně i své představy o prohloubení spolupráce v oblasti strojírenství, což je jedna z priorit České republiky. Pokračovat bude vyjednávání v kapitolách veřejných zakázek, technických překážek obchodu, sanitárních a fytosanitárních pravidel, podpory malých a středních podniků, zjednodušování celních formalit a závazků v rámci trvale udržitelného rozvoje zaměřujících se na ochranu vysokých standardů v oblasti pracovních předpisů a životního prostředí. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 8.5 projednali další směřování jednání o TTIP ministři pro obchod členských států EU v rámci setkání Rady EU (FAC Trade). Dne 12.5.2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k detailní přípravě priorit pátého kola v oblasti strojírenství, trvale udržitelného rozvoje, práv k duševního vlastnictví (IPR), zeměpisným označením původu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a zjednodušování obchodu a k problematice sanitárních a fytosanitárních předpisů. V návaznosti na tuto schůzku se 14.5.2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity (tj. představitelů podnikatelských svazů a odborů - ČMKOS) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den Evropská komise publikovala řadu nových pozičních dokumentů EU mapujících priority v oblasti chemického průmyslu, u motorových vozidel, v textilu a ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Evropska komise zprovoznila velmi podrobnou stránku otázek a odpovědí k TTIP (Q&A) v češtině. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU.

Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU – USA (TTIP) pokračují dle očekávání (11. 4. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskutečnilo čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překážek obchodu, řešení sporů, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udržitelného rozvoje; hospodářské soutěže, podpory a státních podniků. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelů Unie a Spojených států včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, že je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílům závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboží, služby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a životního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojů při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, že TTIP pomůže EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomůže malým a středním podnikům. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24. března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udržitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překážky obchodu, pravidla původu, celní záležitosti. Zároveň byl členským státům doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstků ministrů. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporů investor - stát - tzv. ISDS. Přehledná informace o této otázce je k dispozici v detailním podkladu připraveném MPO pro server BusinessInfo.cz. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehož součástí jsou kromě zástupců státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborů (Českomoravská konfederace odborových svazů). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stůl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stůl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Další akce budou

pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU - USA (TTIP) pokračují dle očekávání (7. 3. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskuteční čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překážek obchodu, řešení sporů, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udržitelného rozvoje; hospodářské soutěže, podpory a státních podniků. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelů Unie a Spojených států včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, že je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílům závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboží, služby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a životního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojů při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, že TTIP pomůže EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomůže malým a středním podnikům. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí Závěrečné prohlášení summitu. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24.března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udržitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překážky obchodu, pravidla původu, celní záležitosti. Zároveň byl členským státům doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstků ministrů. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporů investor - stát. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehož součástí jsou kromě zástupců státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborů (Českomoravská konfederace odborových svazů). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stůl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stůl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO

Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. S ohledem na míru dostupnosti informací, aktivitách MPO, Evropské komise a dalších aktérů tak některá medializovaná prohlášení o utajovaných jednáních o TTIP za zavřenými dveřmi v Bruselu ostře kontrastují se skutečností… Uzavírá se první fáze vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (6. 1. 2014) V týdnu od 16. do 20. prosince 2013 se ve Washingtonu uskutečnilo třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Tímto kolem se uzavřel první roky negociací a zároveň i první fáze vyjednávání, která se především zaměřila na mapování společných zájmů. Jednání třetího kola navázalo na předchozí diskuze, přičemž největší pozornost byla věnována regulatorice, technickým překážkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. Jak již bylo dříve avizováno, po třetím jednacím kole se začátkem února 2014 plánuje uskutečnit setkání na vyšší politické úrovni mezi unijním komisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit pokroky ve vyjednávání. Pokračovat nadále budou i i práce na nižších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se v Bruselu uskuteční expertní schůzka k otázkám regulatorní spolupráce, což je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Pro tuto schůzku připravila Evropská komise velmi podrobnou anotovanou agendu s řadou detailních dotazů na členské státy a jejich podnikatelské asociace. Expertní tým Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu v současnosti pracuje ve spolupráci s dalšími rezorty a podnikatelskými komorami na přípravě odpovědí za Českou republiku. Pro rok 2014 se plánuje uskutečnění pěti vyjednávacích kol, přičemž již od března 2014 mají být zahájeny práce na draftování méně komplikovaných částí budoucí dohody TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude s ohledem na svůj dlouhodobý závazek maximálně transparentnosti nadále pokračovat v pravidelném informování o stavu vyjednávání a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou. Začíná třetí vyjednávací kolo o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (16. 12. 2013) V týdnu od 16. do 20. prosince se ve Washingtonu uskuteční třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Vyjednávání navazuje na druhé kolo, které se konalo mezi 11 až 15. listopadem se zaměřením především na témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. Jednání třetího kola bude v mnoha tématech navazovat na předchozí diskuze, přičemž největší pozornost bude věnována regulatorice, technickým překážkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. I tomuto kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů sérii pozičních non-paperů, které nastiňují společnou pozici EU ke všem projednávaným kapitolám spolu s klíčovými cíli a řešeními, které EU v budoucí smlouvě navrhuje. V rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dne 9.12.2013 přípravné setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí, rezortů a představitelů českého hospodářského života s cílem identifikovat národní priority u konkrétních témat a definovat oblasti, které je třeba s Evropskou komisí dále vyjasnit. Prostor k

tomu dalo technické setkání zástupců členských států s Evropskou komisí konané následujícího dne, tj. 10.12.2013 v Bruselu, kde se na pracovní úrovni projednaly všechny zbývající otevřené otázky, tak aby EU mohla vůči USA vystupovat jednotně. Politicko-ekonomickou dimenzi přípravy třetího kolo poté projednala v Bruselu dne 13.12.2013 pracovní skupina Trade Policy Commitee (TPC). Po třetím jednacím kole se výhledově začátkem února 2014 uskuteční setkání na vyšší politické úrovni mezi eurokomisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a identifikovat oblasti, které budou potřebovat politický impulz. Paralelně budou probíhat i práce na nižších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se plánuje expertní schůzka k otázkám regulatorní spolupráce, což je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu. Celkově se v příštím roce plánuje pět vyjednávacích kol s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále klíčovou prioritou ČR i EU. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství má za sebou druhé kolo (20. 11. 2013) Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) je ambiciózní projekt plné liberalizace obchodu a investic mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Po sérii technických jednání, videokonferencí a zdržení způsobené rozpočtovými problémy v USA se se mezi 11. až 15. listopadem uskutečnilo druhé vyjednávací kolo, které pokrylo témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. V oblasti investic jednání zaměřilo na porovnání přístupů k otázkám liberalizace a ochrany investic s tím, že v příštích kolech by se mohlo již přistoupit k pracím na formulaci příslušných kapitol dohody TTIP. V oblasti služeb se vyjednávači zaměřili na přeshraniční služby, finanční služby, telekomunikace a elektronický obchod. V otázkách regulatoriky oba partneři dosáhli shody nad důležitostí horizontálních pravidel a specifických sektorálních podkapitol, mj. v oblasti zdravotnických zařízení, kosmetiky, farmaceutických produktů, pesticidů, ICT technologií, automobilů a produktů chemického průmyslu. U otázek energetiky a surovin obě strany sdílely potřebu zajištění předvídatelného trhu, který zaručí spolehlivé dodávky těchto komodit. Dne 27.11.2013 se dále uskuteční setkání k problematice finančních služeb. V nadcházejících týdnech se rovněž předpokládá další série videokonferencí k problematice celních tarifů a udržitelného rozvoje. Předpokládá se, že od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě třetí vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání spolu s identifikací oblastí, kde bude třeba politického impulzu. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky budou o projednávaných tématech nadále s maximální otevřeností informovat veřejnost. Proto bylo na webových stránkách http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo.cz zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje druhým jednacím kolem (7. 11. 2013)

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledků High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací a zdržení způsobené rozpočtovými problémy v USA se v týdnu od 11 do 15. listopadu rozběhne druhé vyjednávací kolo, které se zaměří především na témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. Druhému kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů řadu diskusních non-paperů. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí a rezortů a představitelů českého hospodářského života (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace malých a středních podniků a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou sloužit k identifikaci prioritních cílů Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, že se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve až v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, že Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmů, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, že od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době již jednání přejde od obecnějších okruhů k detailním návrhům jednotlivých kapitol a sektorů. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktů, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačů je dosáhnout nejzásadnějšího pokroků v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelů i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o možnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo. cz bude zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněž potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude možné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem (*LINK), které MPO vždy velmi uvítá. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje (7. 10. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledků High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku.

Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací se výhledově v říjnu, po vyřešení americké rozpočtové situace, rozběhne druhé vyjednávací kolo. Druhému kolu bude předcházet intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů řadu diskusních non-paperů. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí a rezortů a představitelů českého hospodářského života (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace malých a středních podniků a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou sloužit k identifikaci prioritních cílů Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, že se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve až v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, že Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmů, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, že v průběhu prosince 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době již jednání přejde od obecnějších okruhů k detailním návrhům jednotlivých kapitol a sektorů. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktů, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačů je dosáhnout nejzásadnějšího pokroků v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelů i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o možnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo.cz bude zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněž potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude možné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem, které MPO vždy velmi uvítá. TTIP a malé a střední podniky Evropská unie si je vědoma toho, že malé a střední podniky jsou zdrojem růstu a pracovních míst. 99 % všech evropských firem (přes 20 milionů) jsou MSP. V Evropské unii, malé a střední podniky poskytují dvě třetiny všech pracovních míst v soukromém sektoru a 85 % nových pracovních míst v letech 2002 – 2010 bylo vytvořeno právě těmito podniky. Malé a střední podniky dnes musí čelit obchodními překážkám, které jim často brání v expanzi na transatlantickém trhu (viz též analýza Atlantic Council – Big Opportunities for Small Business). EU chce v TTIP zajistit, aby se evropské podniky dostaly na americký trh rychleji a levněji, a proto má v plánu do TTIP zahrnout speciální kapitolu věnovanou MSP. Až 80 % ekonomického přínosu TTIP může přinést odstranění netarifních překážek. Omezení tohoto typu překážek a obecně byrokracie umožní firmám splňovat předpisy EU i USA bez

dodatečných nákladů např. díky vzájemnému uznávání certifikace, jednotným požadavkům na značení a informacím o produktu, lepší předvídatelnosti nových regulací, společnému vývoji globálních standardů na nová průmyslová odvětví. Dále by TTIP měl pomoci malým a středním podniků například vytvořením helpdesků a přehledných míst na internetu, kde by si na jednom místě mohli nechat poradit s podnikáním na americkém trhu, systému „one stop shop“, který by jim poradil s celními formalitami a přehledného webového portálu, který by je navedl krok za krokem. TTIP ale přinese výhody i firmám, které do zahraničí přímo nevyvážejí. Větší poptávka u exportních firem totiž zpravidla zvyšuje také produkci jejich tuzemských či jiných evropských subdodavatelů. Nejlépe to ilustruje příklad českého automobilového průmyslu, jehož díly se dají najít prakticky ve všech vozidlech vyráběných v Evropě. Na webových stránkách Komise věnovaných malým a středním podnikům v rámci Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství můžeme najít factsheet k MSP v TTIP, shrnující základní fakta a důvody pro vyjednávání speciální kapitoly o MSP. Komise na svých stránkách zveřejnila i první návrh této kapitoly. Dále Komise vytvořila dokument obsahující přehled výhod, které by TTIP malým a středním podnikům přinesl. Můžeme se seznámit i s příběhy devíti evropských firem, které již do USA vyvážejí a jejich konkrétními příklady toho, jak by jim uzavření Dohody obchodování usnadnilo. V kontextu vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) uspořádala Evropská komise průzkum mezi malými a středními podniky vyvážejícími do USA, s cílem získat informace o konkrétních existujících obchodních překážkách v USA. Průzkum byl ukončen k 5. 1. 2015. Výsledky zprávy ukázaly, že již v současné době podíl evropských malých a středních podniků na celkovém evropském exportu do USA dosahuje úrovně 28%, což ještě umocňuje význam tohoto sektoru pro evropskou ekonomiku. Jen v roce 2012 evropské MSP exportovaly do USA zboží a služby v hodnotě 77 mld. EUR. Průzkum však rovněž poukázal na velké množství tarifních či netarifních překážek na americké straně, které našim MSP brání v plném využití potenciálu amerického trhu. Perspektivou rozšíření exportu do USA se intenzivně zabývají i české firmy, jak doložil průzkum provedený pro Asociací malých a středních podniků a živnostníků, který ukázal, že z pohledu českých MSP nejčastější země pro potenciální rozšíření exportu představuje právě USA a dále Rusko. Již v dnešní době přitom do USA úspěšně vyváží 14% českých MSP.Obavy a pochybnosti spojené s TTIP Obava 1 - Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou složité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach.... Obava 2 - TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Obava 3 - Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Obava 4 - Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Obava 5 - TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníží evropské standardy Obava 6 - TTIP s řešením arbitrážemi ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Korporace získají moc nad státy. Obava 7 - TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantům Obava 8 - TTIP povede k privatizaci veřejných služeb a ohrozí evropský „sociální stát“ Obava 9 - TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Obava 1 – Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou složité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach…. Transatlantické obchodní a investiční partnerství neboli dohoda TTIP je do značné míry standardní dohodou o volném obchodu, které EU uzavírá či vyjednává i s jinými zeměmi a integračnímu uskupeními po celém světě. V současné době je EU smluvní stranou 37 dohod o volném obchodu (se třemi zeměmi má dohoda podobu celní unie – Turecko, Andora a San Marino), a vyjednává s dalšími 12 zeměmi nebo regionálními uskupeními [1]. V případě TTIP jsou „nestandardní“ pouze velikost a význam partnera – tj. USA a vzájemné ambice.

Dohody o volném obchodu jsou nástrojem k otevírání nových trhů, k vytváření nových příležitostí pro evropské podniky a k přilákání přílivu investic. Jsou prostředkem k omezování obchodních bariér a zlevňování obchodu jako takového, což má přínosy i pro spotřebitele v podobě nižších cen a většího výběru. Kromě toho dohody o volném obchodu činí mezinárodní obchodní prostředí více čitelné a poskytuje ochranu podnikům, jejich investicím a inovativním nápadům. Bariéry mezinárodního obchodu 21. století, díky vlnám liberalizace v nedávné minulosti, nespočívají již tolik v celních překážkách. Hlavní omezení dnes představují tzv. netarifní opatření bránící nebo ztěžující přístup na trh, nedostatečná podpora obchodování se službami, omezení toku investic nebo legislativní překážky na trhu veřejných zakázek. A na tyto výzvy se snaží reagovat EU skrze uzavírání komplexních dohod o volném obchodu jako je právě TTIP. Dosud EU takovou dohodu uzavřela s Jižní Koreou nebo příkladem je i právě dokončená dohoda s Kanadou, jejíž finální text byl zveřejněn v září 2014 a u které by měl během roku 2015 započít ratifikační proces. Jak je zřejmé i na příkladu finální podoby dohody s Kanadou, jde o standardní mezinárodní smlouvu, která je plně transparentní bez tajných dodatků či protokolů. zpět na začátek Obava 2 – TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Dohoda TTIP je standardní dohodou nejen co do jejího obsahu, ale i dle procesu jejího vzniku. Vyjednávání obchodních dohod spadá do oblasti společné obchodní politiky, která patří mezi výlučné pravomoci EU. To znamená, že členské státy přenesly svou pravomoc utvářet vnější obchodní politiku na EU a nemohou ji provádět samostatně [2]. Z tohoto důvodu je vyjednáváním za všechny členské státy pověřena, podle předem daných pravidel [3], Evropská komise. Členské státy v tomto vyjednávacím procesu přesto hrají důležitou roli, protože zmocňují Komisi k zahájení takových jednání a jejich obsah je vymezen směrnicí o jednání. Tato směrnice stanovující základní požadavky a nepřekročitelní podmínky dohody byla zveřejněna na podzim 2014. Text smarnice k nahlédnutí. Při vyjednávání obchodních, stejně jakýchkoli jiných dohod, je nezbytná určitá míra diskrétnosti. Není zcela praktické, aby jednání probíhala v přímém televizním přenosu a ani by takový postup nebyl vzhledem k taktickým důvodům vhodný. Takový postup by nezaručil, že se podaří dojednat maximum možného. Evropská komise si je vědoma, že ostatní aktéři na její straně mohou mít někdy pocit jistého vyloučení s procesu vyjednávání. Proto zachovává maximální úroveň transparentnosti ve vztahu k členským státům v Radě, poslancům Evropského parlamentu, dotčeným subjektům, zájmovým skupinám a občanské společnosti. Komise posiluje právě prvek zapojování veřejnosti do procesu skrze veřejné konzultace a dialog s občanskou společností. Součástí přípravy a procesu vyjednávání je rovněž zpracovávána nezávislá studie shrnující ekonomické, sociální a environmetální dopady, která je následně konzultována s občanskou společností. Zapojení všech subjektů ale nekončí přípravnou fází, vzájemná spolupráce probíhá po celou dobu vyjednávacího procesu, ale i též v době monitoringu již dokončené a implementované dohody. V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP [4]. Podnětem k tomuto kroku byly přetrvávající obavy ohledně údajně nadměrného stupně tajností spojených s vyjednáváním. Transparentnost bude ještě dále posílena dvěma způsoby: bude rozšířen přístup k průběžným konsolidovaným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a dále budou publikovány specifické unijní vyjednávací návrhy. [5] V souladu s tímto přístupem bylo 7. ledna 2015 zveřejněno prvních 8 právních textů předložených druhé straně, které pokrývají oblast hospodářské soutěže, bezpečnosti potravin a zdraví živočichů a rostlin, celní otázky, technické obchodní bariéry, malé a střední podniky a mezivládního urovnávání sporů. Navíc Komise zveřejnila evropské pozice týkající se strojírenství, dopravních prostředků a udržitelného rozvoje. Kromě toho v zájmu přístupnosti dokumentů i neodborné

veřejnosti byl zveřejněn tzv. Reader's Guide a série shrnutí evropských požadavků a cílů pro jednotlivé oblasti TTIP: Web s texty Reader`s Giudee. Další texty budou zveřejňovány v souvislosti s tím, jak budou Evropskou unií vnitřně vytvářeny a dokončovány. “Jsem ráda, že začínáme nový rok potvrzením našich slibů i našimi činy a že plníme závazek posílení transparentnosti, který jsme dali před necelým měsícem. Dnešní zveřejnění konkrétních právních kroků je dalším poprvé v evropské obchodní politice. Jsem zvláště ráda, že jsme zveřejnili i vysvětlení našich cílů i v neodborném a technickém jazyce spolu s právními texty. Je obzvláště důležité, aby si všichni mohli prohlédnout a pochopit, co navrhujeme v TTIP, a stejně tak, co v TTIP nenavrhujeme,“ prohlásila komisařka Malmströmová ve středu 7. 1. 2015.[6] V každém případě budou po dokončení vyjednávání konečnou podobu dohody TTIP schvalovat Rada (zástupci vlád všech členských států, tj. ministři), přímo volený Evropský parlament (včetně 21 českých europoslanců) a podle praxe u smíšených dohod i národní parlamenty všech členských států EU včetně toho českého (Poslanecká sněmovna a Senát). Výsledný text bude samozřejmě v dostatečném, v praxi nejméně jednoletém, předstihu dán veřejnosti k dispozici. Například u zmiňované dohody EU?Kanada byl text zveřejněn na konci září 2014 [7] a ratifikační proces nezačne dříve než po právním čištění textu a překladech do všech oficiálních jazyků, včetně češtiny – tedy asi až ke konci roku 2015. zpět na začátek Obava 3 – Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Součástí každého začínajícího vyjednávání je provedení základní studie na posouzení potenciálu a celkových předpokládaných dopadů vyčíslujícího pozitivní i negativní efekty z uzavření takové obchodní dohody, jakož i případné environmentální a sociální dopady. Obsahem posouzení dopadů je vyčíslování dopadů na různých modelových úrovních liberalizace v TTIP. Výsledkem těchto prací byly závěry, které ukázaly, že čím větší míra liberalizace v TTIP bude obsažena, tím větší ekonomický přínos bude TTIP pro EU a její členské státy mít. Jako základ pro vypracování komplexního posouzení dopadů Komise využila jednu z nezávislých studií zpracovanou Londýnským Centrem pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) s názvem „Reducing barriers to Transatlantic Trade”, která vypočítává ekonomické dopady na EU i USA.[8] Tato studie však není jediná, která se zabývá dopady TTIP na obě ekonomiky. Stejně tak činí i studie Centra ekonomických studií & Ifo Institut zvaná „Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade“, která vyčísluje dopady pomocí jiné metodologie. Obě studie dochází k odlišným výsledkům, což vyplývá zejména z odlišné metodiky výpočtu ekonomických přínosů [9]. I přes rozdíly v cifrách přínosů se obě studie shodují na tom, že, že přínosy TTIP pocítí obě budoucí smluvní strany, tedy nejenom USA, ale rovněž EU. Studie Centra pro výzkum hospodářské politiky (CEPR, Londýn) odhaduje: přínosy mezi 68 až 120 miliard euro ročně pro EU (odpovídající 0,5 % až 0,9 % HDPEU v roce 2013), což v přepočtu na obyvatele odpovídá pro tu vyšší částku úrovni až 545 EUR na rodinu nárůst exportu EU do USA o 28 % a nárůst celkového exportu EU o 6 % pro USA by přínos byl mezi 49,5 až 95 miliardami euro (odpovídající 0,4 % až 0,75 % HDPUSA v roce 2013) nárůst exportu USA do EU o 37 % a nárůst celkového exportu EU o 8 % Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin) předpokládá: pro EU růst HDP průměrně o 3,9 % a nárůst reálného příjmu v USA o 4,9 % obecně přírůstek světového bohatství o 1,6 %. Z výsledků druhé studie je patrné, že USA mohou procentuálně z TTIP získat větší prospěch. Jedním z faktorů je přetrvávající jistá roztříštěnost EU na jednotlivé členské státy a dosud existující

vnitřní bariéry, což snižuje potenciál zisky EU z TTIPu. Pokud bychom uvažovali o EU jako o jednotném prostoru, pak se rozdíl mezi potenciálním přínosem EU a USA sníží. Studie však nepoukazuje na to, že by USA získaly „na úkor“ Evropské unie, ale jasně prokazuje, že z TTIP budou mít přínos oba kontinenty. Navýšit potenciál přínosů pro EU zůstane „domácím úkolem“ pro Unii samotnou a její členské státy včetně České republiky. Tímto směrem míří i zásadní priority Evropské komise vedené J.C.Junckerem zaměřené na dokončení vnitřního trhu, zvyšování konkurenceschopnosti i akceschopnosti Evropy cestou jednotného digitálního trhu, energetické unie či reformy měnové unie, které by byly klíčovými úkoly pro EU i bez kontextu TTIP. zpět na začátek Obava 4 – Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Česká republika je z globálního pohledu velmi malou ekonomikou, jejíž prosperita se značně odvíjí od její schopnosti účastnit se mezinárodního obchodu. Jsme příliš malý trh na to, abychom dokázali pokrýt všechny naše potřeby. Zároveň jsme natolik průmyslově výkonní, že zdaleka překonáváme míru poptávky na našem domácím trhu. Z tohoto důvodu je pro nás důležité zůstat otevřeni vůči světu. To se České republice vždy vyplatilo, na otevřenosti je do značné míry životně závislá. V této souvislosti je na místě i připomenout, že ČR dováží i většinu energetických surovin. Tato otevřenost však není podstatná pouze ve smyslu hospodářské výkonnosti, ale je kriticky důležitá i pro české občany, kterým přináší pracovní příležitosti. Přeneseně je význam patrný i pro občany jako spotřebitele, kterým zahraniční obchod přináší příležitosti nakupovat zboží a výrobky, které se v ČR nevyrábějí, nevyplácí vyrábět, či by z geografických důvodů nebyly dostupné. Větší integrace do světové ekonomiky, ať šlo o Středoevropskou zónu volného obchodu, naší účast na vnitřním trhu EU či participací na obchodní politice EU, vždy přinesla pro naši zemi pozitivní impulz. Pokud se podíváme na dříve vyjednané dohody např. s Mexikem (2000) či Chile (2003), lze dle statistických údajů Komise rostoucí hodnotu vývozů EU – pro Mexiko je zde nárůst z 14,398 na 27,435 mil. EUR mezi lety 2003 až 2013 (u importů z 6,554 na 17,517 mil. EUR), pro Chile je zde nárůst z 2,963 na 9,298 mil. (pro Chile do roku 2012 EU vykazovala zápornou obchodní bilanci, v roce 2013 byla bilance obchodu mírně přebytková). Totéž platí i pro vývozy ČR do těchto zemí: vývoz z ČR do Koreje vzrostl za první dva roky provádění dohody o cca 65 % oproti nárůstu dovozu do ČR z Koreje o 27 %. U Chile pak vzrostl z 249 mil. Kč v roce 2004 na 1,2 mld. Kč v roce 2013, u Mexika dokonce z 2,4 mld. Kč na 9, 4 mld. Kč. Pozitivní přínosy jsou analogicky předpokládány u TTIP. Podle odhadů studie Bertelsmann Stiftung lze čekat celkové pozitivní dopady TTIP na ekonomiku ČR a předpokládat nárůst HDP v rozmezí o 0,17–2,58 % v souvislosti s možnými variantami. To by v praxi mohlo znamenat 6–22 tisíc nových pracovních míst, tj. celkový pokles nezaměstnanosti o 0,1 resp. 0,4 %. Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu pak dopady na českou ekonomiku předvídá ještě pozitivněji s tím, že předpokládá přírůstek hrubého domácího produktu na úrovni až 3,04 % . zpět na začátek Obava 5 – TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníží evropské standardy Vytvoření zóny volného obchodu v rámci TTIP neznamená, že s USA budujeme vnitřní trh. Nejde tedy o harmonizaci všech pravidel, ale jednáme pouze o tom, jak náš obchod dále zjednodušit, zlevnit a zefektivnit. V EU panuje naprostá shoda v tom, že naše interní standardy v oblasti životního prostředí, pracovních předpisů, ochrany spotřebitele, nastavení sociálního státu či hygienických předpisů nejsou tématy pro vyjednávání, neboť jsou klíčové pro zachování našeho způsobu života a jsou výsledkem naší historické zkušenosti a do jisté míry i filozofie. To lze doložit i závazkem vyplývající ze směrnice pro jednání o TTIP , kde bod 8 stanoví: „…V dohodě by se mělo uvádět, že strany nebudou podporovat obchod nebo přímé zahraniční investice tím, že ve svých právních předpisech a normách sníží nároky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tím, že zmírní důležité normy nebo programové dokumenty a právní předpisy, jejichž cílem je ochrana a prosazování kulturní rozmanitosti.“

Dodržování směrnice při vyjednávání je důsledně kontrolováno a veškeré výsledky jednání jsou vůči závazkům Komise vůči Radě a Evropskému parlamentu posuzovány. V dohodě totiž nepůjde o hledání společných technických norem a o harmonizaci. V praxi již řada norem je fakticky podobná, a tak cílem TTIP je podpora odstraňování nadbytečné byrokracie, hledání úspor nákladů obchodu a větší kooperace a předávání zkušeností. Detaily o regulatorní spolupráci: a) regulatorní spolupráce Cílem regulatorní spolupráce je dosáhnout větší kompatibility obou systémů tam, kde je to možné, a tím i úspor pro podniky s důrazem na malé a střední aniž by byla snižována úroveň ochrany spotřebitelů, životního prostředí a dalších citlivých oblastí. Záměrem EU je stanovit mechanismy pro vzájemné informování při tvorbě nové regulace a posílení vzájemné spolupráce založené na výměně informací včetně například vědeckých studií a analýz a konzultačních mechanismech, jakož i úzké kooperaci v určitých oblastech, například v automobilovém průmyslu, chemickém průmyslu, strojírenství, zdravotnické technice či farmaceutickém průmyslu. Spolupráce však bude na bázi informativní s tím, že nikterak neomezí práva na samostatnou regulaci ve veřejném zájmu dle politických rozhodnutí i vlastních analýz či preferencí, tak jak je tomu doposud. I v budoucnu tedy bude docházet k situacím, že EU i USA se budou v přístupu k některým otázkám lišit. Cílem v této oblasti není dosažení harmonizace, ale lepší výměna informací. b) technické bariéry pro obchod Cílem EU je: zlepšení spolupráce při stanovování technických požadavků pro výrobky, posílení směřování ke globální aplikaci mezinárodních standardů, odstranění nadbytečných dvojích požadavků na kontrolu a certifikaci výrobků c) sanitární a fytosanitární opatření Cílem EU je zjednodušit obchod se zemědělskými produkty díky opatřením v následnících oblastech: zrychlení a zjednodušení procedur rozhodování, sjednocení povolovací procedury pro všechny členské státy EU, větší přehlednost a transparentnost procedur, posílení spolupráce v oblasti animal welfare Naopak, cílem TTIP není změnit evropskou legislativu v oblasti geneticky modifikovnaých organismů, pesticidů, použití růstových hormonů v zemědělské produkci či použití chlorovaných roztoků pro desinfekci kuřecího masa. zpět na začátek Obava 6 – TTIP s mechanismem řešení sporů skrze arbitráže ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Díky TTIPu korporace získají moc nad státy. TTIP tedy ohrozí naši demokracii Mechanismus řešení sporů investor-stát (ISDS) se stal jedním z hlavních zdrojů pochybností o TTIP – myslíme si však, že neprávem. Z pohledu ČR je nutné nejdříve uvést, že zahrnutím mechanismu ISDS do dohody TTIP se pro Českou republiku hrozba mezinárodních arbitráží nezvýší, ba naopak. V dané oblasti můžeme

mnohem spíše jenom získat, protože od 90. let máme uzavřenu s USA dohodu o ochraně a podpoře investic, která tento mechanismus již obsahuje. Další desítky obdobných smluv má ČR uzavřené s jinými členskými státy EU či třetími zeměmi. Jak USA, tak členské státy EU mají dobře vyvinuté právní systémy, nicméně ani toto není zárukou, že se vždy evropským investorům dostane v USA přístupu k spravedlnosti a nestrannému rozhodování. Proto chceme, aby TTIP obsahoval moderní mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem, který bude vyvážený a nebude ohrožovat právo států na přijímání opatření pro naplňování cílů veřejných politik v oblastech jako je ochrana společnosti (bezpečnost, ochrana spotřebitele, zaručení pracovních standardů), životního prostředí, veřejného zdraví, zajištění stability finančních systémů, zachování kulturní diversity atd. ISDS je naprosto standardní nástroj dohod o podpoře a ochraně investic. Ano, v minulosti lze identifikovat ze strany investorů příklady „zneužití“ tohoto nástroje. Komise a členské státy z tohoto důvodu dbají na to, aby kapitola ochrany investic byla moderní a reformním přístupem. Největší přínosy i dle studie Friedrich-Ebert Stiftung zabývající se pohledem odborových organizací na tento mechanismus je: Vyloučení společností, které jsou pouze poštovními schránkami zneužívající lepší postavení investorů ze smluvních stran z působnosti dohody, Vyloučení procedurálních otázek z aplikace doložky nejvyšších výhod, které brání rozšiřování práv investorů nad dohodnutou míru, Vyjasnění a omezení rozsahu spravedlivého a rovného zacházení a nepřímého vyvlastnění, což opět brání zneužívání, Povinná aplikace pravidel transparentnosti založených na UNCITRAL Povinný soulad pravidel chování rozhodců s normami Mezinárodní asociace advokátů, které přesně definují povinnosti rozhodců, Vyloučení zastřešující klauzule z působnosti, která může být zneužita investorem k zisku odškodnění nad rámec působnosti dohody. Evropská komise i členské státy si jsou vědomy citlivosti tématu ISDS pro veřejnost. Proto byla k této otázce uspořádána i veřejná konzultace, jejíž výstupy byly prezentovány 13. ledna 2015. Komise konstatuje, že o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem, celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc, přičemž většina z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentů pokrývající široké spektrum dotčených subjektů a zástupců občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: 1. skupina mající výhrady k TTIP obecně, 2. skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, 3. skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic zahrnující i konkrétní návrhy, jak ustanovení zlepšit. Komise ve své zprávě dodává, že v současné chvíli podmiňuje zmocňovací směrnice k jednání s USA zahrnutí investiční kapitoly a ISDS do finální verze dohody, jen pokud bude odpovídat evropským zájmům. Tento prvek kondicionality tedy umožňuje v koncových fázích rozhodnout o jeho zařazení do TTIP, nebo jeho vyloučení. Nicméně toto rozhodnutí musí být skutečně činěno až podle výsledku snahy Komise o významnou reformu nástrojů investiční ochrany, které staví právě na zkušenostech z bilaterálních dohod. Třetí skupina je zajímavou zejména z toho pohledu, že v jejím rámci nacházíme různé, často diametrálně odlišné postoje respondentů. Výsledkem konzultace je definování čtyřech klíčových oblastí, v nichž se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat,

vznik a fungování rozhodčích panelů, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Debata tedy není uzavřená a výsledná podoba mechanismu bude během roku 2015 předmětem veřejné diskuse s dotčenými subjekty, členy Evropského parlamentu a členskými státy EU. zpět na začátek Obava 7 – TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantům Ano, TTIP jistě těmto společnostem prospěje. Ale tyto firmy již dnes mají dost zdrojů, aby různé překážky v obchodě překonaly a cla či administrativní překážky nemusí vnímat jako podstatné. Ale je tu i řada malých a středních podniků, které se právě kvůli těmto překážkám o export na druhý kontinent ani nepokouší. Pokud ano, tak jen za cenu velkých nákladů. A právě eliminace bariér je něco, po čem tyto společnosti volají. TTIP je primárně určen pro malé a střední podniky, protože jim prospěje nejvíce. Právě tyto firmy chceme podporovat, protože jsou motorem evropské resp. české ekonomiky a mají – zvlášť v našem případně – excelentní inovační potenciál. Proto jim chceme otevřít dveře do světa, v případě tohoto vyjednávání na trh USA s více než 300 miliony potencionálních zákazníků. A jaké konkrétní přínosy bude pro malé a střední firmy s méně než 250 zaměstnanci TTIP mít? odstranění celních sazeb učiní jejich zboží na trzích nákladově konkurenceschopnější, zjednodušení a posílení transparentnosti celních procedur odstranění překážky rozšíření za Atlantik, větší přístup na trh získají poskytovatelé služeb, jejichž kvalifikace bude uznána, skrze TTIP se otevře malým a středním podnikům trh s veřejnými zakázkami, což může znamenat možnost poskytování dodávek nebo subdodávek inovativnost malých a středních podniků bude zaručena pravidly na ochranu duševního vlastnictví významný rozvoj skrze TTIP nastane na trhu elektronického obchodu, který umožňuje využívat tohoto nástroje ke komunikaci a poskytování služeb zákazníkům i na druhé straně oceánu Důležitou součástí TTIP, která ukazuje význam SMEs pro obě vyjednávací strany je zvláštní kapitola zaměřena právě na jejich podporu. Skrze konzultační a podpůrné mechanismy poskytované na základě TTIP bude takovým podnikům, tvořící páteř obou ekonomik, poskytována asistence, aby se mohly rozšiřovat a získávat z TTIP. Bude zřízena informační služba, specificky zaměřený právě na SME, kde budou dostupná všechna ustanovení a pravidla, které se jich týkají, jakož i informace o podmínkách přístupu na trh. Navíc EU předpokládá, že zástupce malých a středních podniků budou vtaženy do procesu implementace a na SMEs bude zaměřena zvláštní informační kampaň. zpět na začátek Obava 8 – TTIP povede k privatizaci veřejných služeb a ohrozí evropský „sociální stát“ Veřejné služby nebudou dohodou TTIP nijak ovlivněny, jak jasně deklarovali vyjednávači za EU i USA. Na současné fungování a kvalitu veřejných služeb v EU nebude mít TTIP žádný dopad. TTIP, shodně jako u jiných obchodních dohod EU, zahrnuje tři garance ve vztahu k veřejným službám : Tyto služby mohou být podle dohody i nadále předmětem veřejných monopolů, tedy poskytovány jedním poskytovatelem, kterým bude státní nebo soukromá firma s právem výhradního poskytování, a to jak na státní, tak i lokální úrovni. V sektorech veřejného zdravotnictví, sociálních služeb, školství nebo vodohospodářství nemusí státy poskytnout přístup na svůj trh a zaručovat národní zacházení. To znamená, že mohou zvýhodňovat evropské podniky před zahraničními, zabránit zahraničním podnikům v poskytování takových služeb a investování do nich, nebo změnit svou politiku a přístup na trh odebrat.

Poslední garancí je právo regulovat veřejné služby. Tedy státy mohou poskytovat licence, stanovovat standardy kvality a to na jakékoli úrovni státu nebo samosprávy. Jediným omezením je, pokud již došlo k povolení přístupu na trh pro zahraniční podniky. V tom případě stát musí garantovat stejné zacházení dotčeným subjektům jako by poskytovat těm evropským. Dohoda také jasně stanoví, že v její působnosti nejsou služby prováděné ve výkonu vládní moci. zpět na začátek Obava 9 – TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Dohoda TTIP neznamená skrytý a nenápadný návrat dohody ACTA, tedy Obchodní dohody proti padělatelství, jejíž přijetí bylo odmítnuto Evropským parlamentem. TTIP představuje komplexnější obchodní dohodu pokrývající vícero oblastí včetně ustanovení týkající se ochrany práv duševního vlastnictví. Obě vyjednávající strany mají vysokou míru ochrany těchto práv, i když v některých případech volí odlišné metody jejího poskytování. Cílem TTIP není harmonizace pravidel, ale hledání sdílených principům ochrany, které budou založeny na existujících úpravách. Cílem je najít správnou rovnováhu mezi držiteli práv duševního vlastnictví a mezi uživateli zboží a služeb, které takové ochraně podléhá. Cílem EU i USA je zvýšit povědomí ochraně autorských práv a tím podpořit rozvoj inovativnosti a kreativity obou ekonomik a podpořit i sdílení a výměnu těchto nápadů. Současně TTIP cílí konkrétně i na některé oblasti IPR jako je zeměpisné označování. Otázky vymáhání ochrany těchto práv jsou však ponechány domácím právním řádům, proto TTIP na rozdíl od ACTA neobsahuje pravidla trestněprávního postihu a odpovědnosti poskytovatele internetových služeb. Současně TTIP, na základě rozhodnutí EU i USA není tím správným místem pro řešení rozdílů ochrany dat, k níž obě strany přistupují odlišně. Proto tato vyjednávání probíhají paralelně pod vedení komisařky Věry Jourové. zpět na začátek Poznámky: [1] Přesný seznam dohod je dostupný zde: http://rtais.wto.org/UI/PublicSearchBy...t.aspx?MemberCode=918&lang=1&redirect=1. [2] Výlučná pravomoc v oblasti společné obchodní politiky je zakotvena v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [3] Proces vyjednávání je zakotven v čl. 218 SFEU Pro více informací viz zde: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [4] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press...sion-to-further-boost-TTIPtransparency. [5] Viz webová stránka Evropské komise k TTIP – složka „Resources“; http://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/ttip/resources/index_en.htm*_documents [6] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press...exts-as-part-of-transparencyinitiative. [7] Konsolidovaný text CETA;

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/september/tradoc_152806.pdf [8] Dostupná zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf. [9] Studie Centra ekonomických studií (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin ) využívá strukturálně odhadovaný všeobecný rovnovážný model, který se snaží být doplňkovým přístupem k CGE modelu studie CEPR. Dostupné zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113418.pdf a http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113364.pdf. ; Bertelsmann Stiftung, Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) Who benefits from a free trade deal? http://www.bfna.org/sites/default/files/TTIP-GED%20study%2017June%202013.pdf Autory studie jsou G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Tento přírůstek je o 0,9 % nižší než Unijní průměr, což je ale způsobeno tím, že ČR je zemí nacházející se v jádru EU, nikoliv na její periferii, proto její náklady obchodu jsou nižší a navíc ČR je otevřenou ekonomikou s podílem otevřenosti na úrovni 0,72 % v roce 2012, což rovněž snižuje přínosy TTIP pro bohatství ekonomiky. Směrnice pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013DCL-1/cs/pdf . Technické požadavky jsou pravidla definující, jak má výrobek vypadat – jeho velikost, tvar, design, označení a balení, funkce a výkon. Studie je dostupná zde: http://library.fes.de/pdf-files/bueros/bruessel/11044.pdf. Celá zpráva Evropské komise je k dispozici zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153044.pdf. Viz též zpráva „The Transatlantic Trade and Investment Partnership: Big Opportunities for Small Business“ Atlantic Council, 14.11.2014, http://www.atlanticcouncil.org/images/publications/TTIP_SME_Report.pdf. Pro více informací, viz zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1115. zpět na začátek Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s dalšími partnery usiluje o maximální informování veřejnosti o procesu vyjednávání TTIP. Kromě využívání tištěných i nových médií je prioritou i osobní setkání. Na této stránce naleznete informace o proběhlých či připravovaných akcích. Příležitost k diskuzím bude nejenom v Praze ale určitě i ve Vašem městě, ve Vašem Eurocentru či na Vaší universitě. Pokud máte zájem uspořádat setkání k debatě o TTIP, využijte náš kontaktní formulář, maximálně se Vám pokusíme vyjít vstříc a zajistit naši účast. Těšíme se na viděnou na některé z našich akcí. Plánované pro 1. pol. 2016 6.6. Konference s workshopy „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a region V4: Co přinese mojí firmě?“, Praha Uskutečněné v roce 2016 25.4.

Představení národní dopadové studie TTIP na ČR, Praha 11.4. Seminář „TTIP - Transatlantické obchodní a investiční partnerství“, Brno 6.4. Setkání expertního týmu TTIP - dopadová studie, Praha 31.3. Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)“, Liberec 22. – 23.3. Strojírenské fórum, Praha („Co přinese TTIP strojařům?“ 22.3.) 17.2. Beseda "TTIP - naděje, nebo hrozba pro celou společnost?", České Budějovice 16.2. Setkání expertního týmu TTIP - příprava 12. kola, výsledky dopadové studie 3.2. Seminář „TTIP – zájmy, moc a demokracie“, Poslanecká sněmovna, Praha Uskutečněné v roce 2015 18.11. Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - aktuální stav vyjednávání“, Senát PČR, Praha 23.10. Seminář „Jak podnikat v USA?“, Praha 22.10. Seminář „Jak podnikat v USA?“, Brno 12.10. Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.9. Kulatý stůl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.9. Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA) - Expertní den na stánku Ministerstva průmyslu a obchodu na 57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 16.9. Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.6. Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22. 6. Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahů, Praha 17.6 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co může přinést a proč vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava

8.-9.6. Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím) 5.6 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.5. TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.5 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.5. Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.5 Národní konvent k TTIP , Praha 11.5. Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.4. Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.4. Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.4. Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 4.2. Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 6.2. Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 6.2. Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 12.2. Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům, Praha 20.2. Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahů, Praha Uskutečněné v roce 2014 18. 3. Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava

18. 3. Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava

10. 4. Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha

10. 4. Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha

15. 4. Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha

23. 4. Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha

24. 4. Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha

19. 5. Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice

25. 9. Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty Lipscomb University Nashville, Praha

29. 9. Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha

1. 10. Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno

9. 10. Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha

29. 10. Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha

6. 11. Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha

21. 11. Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR a europoslanců, Poslanecká sněmovna, Praha

Vybrané akce ve větším detailu Hyde park s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem – Diskuse o podobě TTIP Rozhovor s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem na rádiu Leonardo – Může připravovaná dohoda TTIP přispět k inovacím? TTIP Konference: Přínosy a výzvy pro Českou republiku a Evropskou unii Studie dopadů uzavření Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) na ČR a její hospodářství byla na základě rozhodnutí expertního týmu zveřejněna v pondělí 25. dubna

2016. Její text je k dispozici na odkazu níže. Studie dopadů TTIP na ČR a její hospodářství (5 MB)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/t...vesticich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html

Falešné rodinné firmy ze supermarketů se nelíbí zemědělcům ani podnikatelům 20.6.2016

businessinfo.cz str. 0 Označování zboží BusinessInfo.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Trend, kdy nadnárodní řetězce dodávají lokální charakter svým výrobkům značkami, které u spotřebitelů vyvolávají dojem, jako by šlo o rodinnou firmu nebo farmu, považují místní firmy za klamání zákazníků. Rostoucí důraz zákazníků na místní původ zboží a obliba produktů z malých rodinných firem nutí nadnárodní supermarkety měnit strategii, pod jakou nabízejí své výrobky zákazníkům. Namísto zboží globálních společností nebo svých vlastních privátních značek začínají některé výrobky nabízet s virtuálními značkami malých farem či podnikatelů. Britské Tesco tak například nabízí maso, zeleninu či ovoce po názvy Woodside, Redmere Farms nebo Suntrail Farms. Trend dorazil i na český trh, kdy například Billa nabízí některé masné výrobky pod značkou řezník Vocílka. „Považuji to za malý podvod na zákazníkovi. Nemám nic proti tomu, bude-li si hypermarket vytvářet vlastní značky, ale musí být zcela zřejmé, že se jedná o produkt, jehož výrobcem je konkrétní řetězec. Snažit se přesvědčit, že produkt vytvořený velkým hypermarketem je defacto výrobkem malé rodinné firmy je stejné, jako kdybych béčkový sekt vydával za šampaňské a nabízel jej za šedesát korun s tím, že kdesi na etiketě se dozvím pravý původ,“ zdůrazňuje Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Ta nedávno spustila velkou kampaň na podporu lokáních potravin a jejich producentů, která se jmenuje ...a teď česky, kde se snaží působit na spotřebitele, aby vyžadovali regionální produkty od místních malých dodavatelů. „Slušný hypermarket by měl mít sám zájem regionální výrobky podporovat a ne nabízet sterilní a univerzální sortiment,“ dodává Karel Havlíček. Virtuální farmáři či řezníci se nelíbí ani zemědělcům. „Určitě to není praktika, která by nezaváněla klamavou reklamou. Pokud by měla být akceptována, pak by mělo být také stejně zřetelně sděleno, že produkt je z dílny dotyčného řetězce,“ připojuje předseda Asociace soukromých zemědělců ČR Josef Stehlík. Zemědělci jsou pro pokuty Podle něj by měly úřady řetězce za podobné postupy pokutovat. „V případě, že nebude zřejmé, že jde o produkt toho konkrétního řetězce nebo potravinářského závodu,“ zmiňuje Josef Stehlík. Podle Karla Havlíčka není třeba řešit vše sankcemi, ale trvá na tom, aby bylo na výrobcích jasné a viditelné označení, co je produktem hypermarketu a co je od lokálních nebo externích dodavatelů. Obchodní řetězce se zákazu či pokutování značek neexistujících rodinných firem brání. „Značka Vocílka má na českém trhu unikátní postavení. Společnost Billa je totiž přesvědčena, že si český zákazník zaslouží české produkty. Z toho důvodu již před šesti lety na trh uvedla vlastní značku pro maso Vocílka. Koupí masa Vocílka získává zákazník jistotu, že si odnáší maso vysoké kvality opracování, výborné chuti, zdravotně nezávadné, s garantovaným českým původem a z certifikovaných chovů,“ konstatuje Lucie Borovičková, mluvčí REWE Group Česká republika,

provozovatele sítě řetězců Billa. Podle ní sto procent veškerého hovězího, vepřového a drůbežího masa pod značkou Vocílka pochází z českých chovů. „Značka Vocílka si stanovila jasný cíl – navázat na tradici našich předků, zpracovávat maso ze špičkových českých chovů a za příznivou cenu zaručit zákazníkovi stoprocentní kvalitu. Tím se zároveň ‚Vocílkovi‘ daří pozdvihnout české řeznictví a naši zemědělskou výrobu jako celek. Nezanedbatelný je i socioekonomický dopad – díky podpoře českých chovů a českého masného zpracovatelského průmyslu se daří zvyšovat zaměstnanost v regionech s vyšším podílem nezaměstnanosti,“ dodává Lucie Borovičková. Podle tuzemských zemědělců a podnikatelů by však Billa udělala pro tuzemské farmáře a rodinné firmy mnohem více, kdyby kupovala produkty od skutečně existujících zavedených rodinných farem a zpracovatelů. Jméno majitele v názvu společnosti přitom není důležitým ukazatelem jen pro zákazníky, ale je to překvapivě důležitý faktor i pro ekonomiku podniku. „Firmám pojmenovaným podle svým vlastníků se daří výrazně lépe než těm ostatním. Ziskovost firem s příjmením v názvu je v průměru o třetinu vyšší. Firmy s příjmením v názvu jsou také stabilnější, riziko úpadku, exekuce či platební neschopnosti je u nich o 19 procent nižší než u ostatních firem,“ upozorňuje analytik společnosti Bisnode Milan Petrák. Dalibor Dostál

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/f...-zemedelcum-ani-podnikatelum-79895.html

byznys.ihned.cz Madeta uzavřela stomilionovou dohodu s čínským koncernem. Do země bude dovážet sušené a trvanlivé mléko 17.6.2016

byznys.ihned.cz str. 0 ČTK, gal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Společnost Madeta uzavřela dohodu s čínským potravinářským koncernem Er Shang za 100 milionů korun. Madeta by měla do země dovážet trvanlivé a sušené mléko. Podle premiéra Sobotky, který se podpisu dohody účastnil, by se tak mohl vyřešit problém s přebytky mléka na evropských trzích. Jihočeská společnost Madeta, která je největším zpracovatelem mléka v České republice, v pátek uzavřela dohodu za 100 milionů korun s čínským potravinářským koncernem Er Shang. Zástupci obou firem podepsali smlouvu v Pekingu za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Madeta by měla do Číny dovážet trvanlivé a sušené mléko. Podle Sobotky by podobné kontrakty mohly řešit přebytek mléka a vepřového masa na evropských trzích. "Dohoda, která dnes byla uzavřena, se týká dovozu sušeného a trvanlivého mléka zhruba v rozsahu 100 milionů korun," uvedl Sobotka. Svou Madetu nedám, říká šéf nejsilnější mlékárny na trhu Milan Teplý. Ve firmě působí už čtyřicet let - čtěte ZDE Společnost Er Shang, jejíž sídlo si premiér v rámci programu pracovní cesty po Číně prohlédl, je čtvrtým největším potravinářským koncernem v zemi. Do její produkce patří mléčné i masné výrobky, ovoce, zelenina i pečivo. "Je vlastně hlavní v Pekingu a okolí a má distribuční síť po celé

Číně. Začíná rozjíždět i prodej po internetu," doplnil premiér. Sobotka vnímá dohodu jako důkaz, že české potravinářské firmy mohou dostat své výrobky k čínským spotřebitelům. Vývoz do Číny by podle něj mohl řešit i problémy na evropských potravinářských trzích. "V Česku a v Evropě dnes máme problém, máme velké přebytky mléka, velké přebytky vepřového masa. Myslím, že pro české potravináře je tohle velmi zajímavá cesta," míní Sobotka. Česká republika a její potraviny mají podle něj v Číně dobré jméno a české společnosti by toho měly využít. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Madeta zpracovala v roce 2014 podle mluvčí Martiny Faktorové 361 milionů litrů mléka. Firma je stále největším zpracovatelem mléka v zemi. Vyrábí více než 260 druhů mléčných výrobků v pěti závodech. V Českém Krumlově modré sýry, v jindřichohradeckém zejména tvaroh, jogurty a dezerty, v Pelhřimově mléko, podmáslí a smetanu, v Plané nad Lužnicí především máslo a přírodní sýry. Ty vyrábí ještě závod v Řípci na Táborsku. V roce 2014 se export na tržbách (5,7 miliardy korun) podílel zhruba 17 procenty. Hlavním vývozním artiklem bylo máslo, sušené mléko a bílé přírodní sýry. Hlavními zahraničními odběrateli jsou Libanon, státy EU a země v Asii.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65337410-mad...e-bude-dovazet-susene-a-trvanlive-mleko

Claudia Lahůdky z farmářských trhů 21.6.2016

Claudia str. 16 Mlsejte s námi

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět S námi to zvládnete Špagety s cuketou a cherry rajčátky 1 cuketa 250 g cherry rajčátek 4 lžíce olivového oleje 350 g špaget sůl snítka bazalky 60 g hoblinek parmazánu Cuketu opláchneme a nakrájíme škrabkou podélně na plátky, které dále rozkrájíme na dlouhé nudle. Rajčátka narovnáme na plech, pokapeme je olejem a vložíme do trouby vyhřáté na 220 °C. Pečeme je 8–10 minut. Špagety uvaříme v osolené vodě podle návodu na skus (al dente), propláchneme je studenou vodou a necháme okapat. V pánvi rozehřejeme zbylý olej a orestujeme na něm cuketové nudle. Mírně je osolíme a přimícháme špagety. Společně prohřejeme, přidáme opečená rajčátka a najemno pokrájenou bazalku. Špagety na talířích posypeme hoblinkami parmazánu. Vepřové řízky zapečené s bramborami • 1000 g brambor • sůl • 600 g vepřové pečeně bez kosti • mletý černý pepř • olej • půl svazku šalvěje • 100 g sýra nejlépe ementálského typu • 180 g zakysané smetany • zeleninový salát na přílohu 1Brambory omyjeme a uvaříme v osolené vodě. Slijeme je, necháme vychladnout, oloupeme a nakrájíme na plátky. 2 Pečeni nakrájíme na malé plátky, které lehce naklepeme přes mikrotenovou fólii. Plátky masa osolíme a opepříme. Na pánvi rozpálíme olej a po obou stranách je zprudka opečeme. 3 Pekáček vytřeme olejem, na dno položíme několik lístků šalvěje a pak střídavě vrstvíme nakrájené brambory, opečené maso a zbylé šalvějové lístky. 4 Sýr nastrouháme najemno a

smícháme se zakysanou smetanou. Směsí přelijeme řízečky s bramborami. Pekáček vložíme do vyhřáté trouby a vše zapékáme při 200 °C, dokud se na povrchu nevytvoří zlatavá krusta. Podáváme se zeleninovým salátem. Rozpis na 4 porce Doba přípravy asi 90 minut 1 porce: asi 1750 kJ/418 kcal Na trhu seženete potraviny od zeleniny po maso. Vyberte si, jak je zpracujete. Náš tip pro vás Italské těstoviny Rummo mají 170letou tradici. Při jejich výrobě se používá nejkvalitnější tvrdozrnná pšenice semolina, metoda pomalého zpracování a patentovaná forma objevená rodinou Rummo. Nejlepší jsou al dente – na skus. Kuře po baskicku s olivami • 4 šalotky • 8 stroužků česneku • 4 velká kuřecí stehna • 3 lžičky mleté papriky • 2 lžičky uzené papriky • sůl • mletý černý pepř • olivový olej • 2 červené papriky • 440 g loupaných rajčat z konzervy • 60 g černých oliv • 4 snítky tymiánu 1Šalotku i česnek očistíme, šalotku přepůlíme a česnek nasekáme na plátky. Kuřecí stehna rozpůlíme, vložíme do misky a ochutíme oběma paprikami, solí i pepřem. Pokapeme olivovým olejem, dobře promícháme a vmasírujeme do masa. 2 Papriku očistíme a omyjeme, nakrájíme na větší kusy a vložíme do pekáčku. Přidáme šalotku, česnek, rajčata z konzervy, olivy a nakonec i kuřecí maso. 3 Pečeme přiklopené ve vyhřáté troubě při 160 °C asi 70 minut. V polovině pečení maso otočíme, sundáme poklop a zvýšíme teplotu na 220 °C. Pečeme, dokud nemá kuře křupavou kůrku. Hotové posypeme nasekaným tymiánem a podáváme s rýží. Rozpis na 4 porce Doba přípravy asi 80 minut 1 porce: asi 1523 kJ/363 kcal Kapr se zeleninou v papilotě • 800 g kapra • 120 g mrkve • 120 g řapíkatého celeru • 120 g lilku • 2 cibule • sůl • mletý černý pepř • 6 snítek rozmarýnu • 100 g másla • 4 papiloty (papírové či alobalové kapsy) nebo pečicí papír 1Kapra rozkrojíme na čtyři stejné díly. Z obou stran rybu osolíme a opepříme. Mrkev oloupeme a s řapíkatým celerem i lilkem omyjeme a nakrájíme na hranolky. Cibuli oloupeme, nakrájíme ji na měsíčky a vše vložíme do mísy. Zeleninu zamícháme, posypeme ji solí i pepřem a rozdělíme také na 4 části. 2 Do každé papiloty nebo pečicího papíru, který natrháme na 4 velké kusy o velikosti 10 x 10 cm, vložíme kousek másla, rybu a nakonec čtvrtinu zeleniny. Porce posypeme lístky rozmarýnu. Papiloty uzavřeme nebo pečicí papír dobře zabalíme a pečeme asi 20 minut v troubě vyhřáté na 200 °C. Podáváme s pečenými bramborami. Rozpis na 4 porce Doba přípravy asi 30 minut 1 porce: asi 1866 kJ/444 kcal Teplý kapustový salát s granátovým jablkem • 3 lžíce panenského olivového oleje • 2 stroužky česneku • 250 g listů mladé kapusty • šťáva a kůra z 1 citronu • sůl * mletý černý pepř • 1 granátové jablko • 200 g baby špenátu • 2 lžíce červeného vinného octa • 50 ml grenadiny nebo šťávy z granátového jablka • 400 g mozzarelly 1V pánvi na 1 lžíci olivového oleje orestujeme česnek nasekaný na plátky. Opékáme ho asi 30 sekund, pak přisypeme nakrájenou kapustu a mícháme další 2 minuty. Pak zakapeme citronovou šťávou, osolíme, opepříme, posypeme citronovou kůrou a 2 minuty mícháme na pánvi. Sundáme z plotny, přidáme jadérka z granátového jablka, listy špenátu a promícháme. 2 Ve skleničce si promícháme suroviny na zálivku – ocet, šťávu z granátového jablka nebo grenadinu a zbylé 2 lžíce olivového oleje. Podle chuti ji osolíme a opepříme. Zálivku nalijeme na připravený kapustový salát, několikrát prohodíme, poklademe plátky mozzarelly a podáváme. Rozpis na 4 porce Doba přípravy asi 30 minut 1 porce: asi 1116 kJ/266 kcal Švestkový koláč s marcipánem a mandlemi • 200 g másla + na vymazání • 100 g třtinového cukru • 4 velká vejce • 100 g hladké mouky • 2 lžičky kypřicího prášku do pečiva • 150 g mletých loupaných mandlí • 120 g marcipánu • 500 g vypeckovaných švestek 1Formu na koláč vymažeme máslem a dno vyložíme pečicím papírem. V míse nebo kuchyňském robotu vyšleháme máslo s cukrem do světlé pěny. Pak postupně a za

stálého míchání přidáme vejce, mouku prosátou s kypřicím práškem a mleté mandle. Nakonec lehce vmícháme polovinu marcipánu nakrájeného na kostičky. 2 Hotové těsto nalijeme do formy a poklademe ho půlkami vypeckovaných švestek a druhou polovinou marcipánu. Formu vložíme do vyhřáté trouby a pečeme při 170 °C asi 55 minut. Hotový koláč necháme zchladnout, pak ho opatrně vyklopíme, případně posypeme moučkovým cukrem, a podáváme. Rozpis na 12 porcí Doba přípravy asi 80 minut 1 porce: asi 1638 kJ/390 kcal Foto popis|

ct24.cz WHO: Moc horké pití může vést k rakovině 15.6.2016

ct24.cz str. 0 Svět kejlovat Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před příliš horkými nápoji, které podle ní mohou způsobovat rakovinu jícnu. Riziková je přitom teplota nad 65 stupňů, ne samotné pití. Káva nebo čaj, které mají normální teplotu, karcinogenní nejsou, uklidňuje WHO. „Z výsledků výzkumu usuzujeme, že pití příliš horkých nápojů může být pravděpodobnou příčinou rakoviny jícnu,“ oznámila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC). Jen v roce 2012 zabil tento druh rakoviny 400 tisíc lidí po celém světě. Výbor složený z 23 expertů konstatoval, že za „příliš vysokou“ je považována teplota vyšší než 65 stupňů. Studie pití kávy prováděné v Číně, Íránu a Turecku a pití čaje maté v Argentině, Brazílii, Paraguayi a Uruguayi ukázaly, že riziko roste s vyšší teplotou nápoje. Právě v těchto zemích se tyto dva nápoje pijí obvykle velmi horké (nejméně o teplotě 70 stupňů), uvedli vědci. Studie WHO: Vliv horkých nápojů na vznik rakoviny 52.25 KB IARC zkoumala konzumaci kávy a maté, které se připravuje z jihoamerického stromu cesmína paraguayská. Oba nápoje mají povzbuzující účinky, protože obsahují alkaloid kofein, respektive matein. V maté je též řada vitamínů a minerálních látek, některé minerální prvky, zejména draslík a hořčík, jsou i v kávě. Oba obsahují též zdraví prospěšné antioxidanty. Agentura označila kávu za „potenciálně karcinogenní“ v roce 1991, a to na základě omezených důkazů, ale větší počet studií a dostupných důkazů od té doby vedl k přehodnocení této zprávy. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: ČT24 Skupina analyzovala více než tisíc studií, přičemž došla k závěru, že neexistuje spojení s rakovinou kromě aspektu vysoké teploty. „Mnoho epidemiologických studií ukázalo, že pití kávy nemá žádné karcinogenní účinky, (nemá vliv na vznik) rakoviny slinivky břišní, prsu a prostaty, a snížené riziko bylo pozorováno u rakoviny jater a děložní sliznice,“ píše se ve zprávě. Důkazy o jakýchkoli jiných druzích rakoviny spojených s pitím kávy byly rovněž neprůkazné.

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: ČTK/AP Agentura IARC reviduje vědecké účinky různých prvků na lidský organismus v souvislosti s rakovinou pravidelně. Minulý rok vyvolala paniku zpráva, v níž experti zařadili na seznam prokázaných karcinogenů uzeniny, jako je šunka, slanina či párky. Rakovinu podle zprávy IARC navíc „pravděpodobně“ způsobuje i nezpracované červené maso (tedy hovězí, jehněčí, vepřové či zvěřina). WHO se pak snažila zdůraznit, že cílem není to, aby lidé úplně přestali konzumovat maso.

Odkaz Klobása může zabíjet. Uzeniny podle WHO škodí stejně jako tabák „Nejnovější zpráva agentury nevyzývá lidi, aby přestali jíst zpracované maso, dává ale najevo, že omezení jeho konzumace může snížit riziko rakoviny trávicího traktu,“ stojí v tehdejším vyjádření WHO. Diskutovaná zpráva prý jen potvrdila výživová doporučení WHO z roku 2002, podle nichž by lidé měli snížit konzumaci masných výrobků, aby „snížili riziko rakoviny“.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/...who-moc-horke-piti-muze-vest-k-rakovine

Celníci vyrazili za potravinami, problém má každá třetí dodávka 16.6.2016

ct24.cz str. 0 Domácí dolejsim Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Více než při třetině kontrol kamionů a dodávek s potravinami narážejí celníci na nedostatky. Jak ukázala noční série kontrol na Trutnovsku, nic se nemění. V Královéhradeckém kraji, kam přijíždějí vozy s potravinami z Polska, je naopak situace ještě výrazně horší, než ukazuje celorepubliková statistika. Že při nočních kontrolách na Trutnovsku narazí na nedostatky, celníci očekávali. Ostatně statistika, kterou vytvářejí oni a Státní veterinární správa, naznačuje, že nejpozději při třetí kontrole by měli něco odhalit. V Královéhradeckém kraji je to navíc podstatně horší – v pořádku není náklad v sedmi autech z deseti. Nedostatky mají různý charakter. „Nesrovnalosti v dokladech, neoznačené zboží, nenahlášení zásilky,“ vyjmenovala potíže řidičů na Trutnovsku mluvčí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj Martina Kolinská. Mnoho potravin se po celní kontrole vrací za hranice. Od začátku roku veterinární správa vrátila za hranice třeba devět tun masa nebo pět a půl tisíce vajec. V květnu poslali celníci zpět zásilku syrového masa a paštik. Zboží podle mluvčí „nebylo označeno ani zabaleno v souladu s předpisy“.

Jiné problematické zboží ale jde rovnou na likvidaci. „Nejzávažnější pro nás je potravina neznámého původu. To je nebezpečí pro občany v maximální možné míře. Tam musíme tvrdě zasáhnout, zboží se okamžitě likviduje,“ přiblížil ředitel Krajské veterinární správy Hradec Králové Aleš Hantsch. Od počátku roku celníci a pracovníci veterinární správy v Královéhradeckém kraji zachytili potraviny o celkové hmotnosti téměř 33 tun v hodnotě 3,5 milionu korun. V celé republice potom zadrželi 121 tun rizikových potravin. Je to výrazný nárůst oproti minulému roku. Loni jich během prvního pololetí zadrželi 87 tun.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...ravinami-problem-ma-kazda-treti-dodavka

czechbanking.cz Marketing Zonky vede Škrabánek 21.6.2016

czechbanking.cz str. 0 Finanční instituce [email protected] Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Bývalý marketér z Kosteleckých uzenin zamířil do světa půjček. Za marketing platformy na půjčování peněz mezi lidmi Zonky od května zodpovídá Jan Škrabánek. V minulosti připravoval kampaně jak českých, tak mezinárodních značek. V posledních letech pracoval pro Douwe Egberts, Pickwick, Vitanu nebo Kostelecké uzeniny. Hlásí se ke kampani na takzvanou Poctivou řadu uzenin, které podle firmy Kostelecké uzeniny obsahují více než 90 % masa. Součástí komunikace těchto produktů byla také televizní reklama se zpívajícími řezníky. Za projektem „půjčkového crowfundingu“ Zonky, zprostředkovávajícího půjčky mezi fyzickými osobami stojí skupina PPF, respektive její splátková společnost Home Credit.

URL| http://www.czechbanking.cz/jakub-stare...a-strednich-podniku-v-unicredit-bank-2/

ČRo - vysocina.cz Veterináři zabavili přes půl tuny kebabu a gyrosu. Byl určený pro Pelhřimov a Jihlavu 21.6.2016 ČRo - vysocina.cz str. 0 zpravy Milan Kopecký,Hana Mikulincová, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní veterinární správa (SVS) nařídila vrátit zpět do země původu – do Německa - asi 640 kg masa k výrobě kebabu a gyrosu. Obsahovalo totiž zakázané stabilizační látky. Obchodníkům z Pelhřimova a Jihlavy za to hrozí pokuty až do výše milionu korun. Pelhřimovská firma navíc nebyla vůbec registrovaná. „Ve složení výrobku na etiketách byly uvedeny látky, jejichž použití pro tento druh produktů evropská legislativa nepovoluje. Při kontrole v místě určení byly zjištěny i další, převážně administrativní závady,“ řekl agentuře ČTK mluvčí inspekce Petr Pejchal. V případě pelhřimovského obchodníka šlo o 320 kilogramů masa, které obsahovalo glutamát a fosforečnany. U stejně velké zásilky telecího kebabu a gyrosu v Jihlavě byl glutamát sodný a stabilizátory E450,

E451 a E460. Maso mělo podle SVS skončit pultech rychlého občerstvení v Jihlavě. Oba případy veterináři nahlásili do systému pro falšované potraviny.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1625968

ČRo Plus Rozhovor s Tomášem Čuprem 15.6.2016

ČRo Plus str. 1 11:34 Interview Plus

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Bude jednou naše domácnost vypadat tak, že chytrá lednice pozná, jaké jídlo vám chybí, objedná vám ho a dron vám ho do pár hodin přiveze? Jak se vyvíjí byznys s online nakupováním potravin a jídla? Zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel Tomáš Čupr je hostem v dnešním Interview Plus. Dobrý den. Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Dobrý den. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Já jsem Michael Rozsypal a přeji dobrý poslech. Loni Češi v e-shopech s potravinami utratili zhruba 2 miliardy korun. Jaký potenciál tento byznys má, kam to až může růst? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Já si myslím, že dříve nebo později se veškeré nákupy přesunou do onlinu, může to trvat 20 let, možná to bude trvat 40 let, opravdu nevím, ale vlastně ten potenciál je 100 % toho trhu. Když se budeme bavit o kratších horizontech, tak, když se podíváte na britský trh, což je v zásadě asi nejrozvinutější trh, co se týče rozvozu potravin, tak tam se dneska bavíme o nějakých 15 % trhu. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A u nás je ten poměr jak velký? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Dneska jsme zhruba na procentu, to znamená, potenciál bych řekl, že je minimálně patnáctkrát, ale říká se, že ten britský trh se ještě do roku 2020 zdvojnásobí. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A myslíte si, že ten cílový stav jednou a je jedno, za jak dlouhou dobu to bude, bude takový, že úplně vymizí klasické kamenné prodejny? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Já si myslím, že klasické kamenné prodejny tak, jak je známe dnes, vymizí, ale nevymizí kamenné prodejny, ale ta moje teorie je taková, že se spíš stanou jakýmisi showroomy.

Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Že si tam půjdu prohlédnout, jak vypadá banán a pak si ho objednám? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Myslím si, že v potravinách nutně nemusím zkoumat, jak vypadá banán nebo ten prací prášek, který kupuji celý život, ale co se týče třeba i jiných kategorií nakupování, ať už to je móda nebo elektronika, tak určitě budeme mít jakési showroomy, kam se půjdeme na zboží podívat, třeba si to zboží tam i objednáme. Co se týče potravin, myslím si, že u masa nějakého dobrého, třeba zajímavého ovoce, zeleniny jakýsi showroom může fungovat. Určitě budeme mít malé pohodlné krámky, protože stále budeme potřebovat něco do 5 minut, když něco zapomeneme, ale myslím si, že na dlouhém horizontu velký nebo obří supermarket prostě vymizí. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A myslíte si, že vymizí i návyk toho, že jdeme do obchodu, že si chceme prohlédnout, jak ten banán vypadá, jestli je pěkný žlutý, jestli už není hnědý, že prostě jsme na to navyklí, že si chceme i ty věci prohlížet, které si kupujeme a chceme si je osahat. Myslíte si, že tento návyk postupně vymizí, že si zvykneme na to, že prostě klikneme a někdo nám to doveze? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------V zahraničí se zdá, že mizí. My samozřejmě v té, řekl bych, postkomunistické historii, krátké postkomunistické historii máme ten návyk naběhnout do těch prodejen a podívat se na ty věci je mnohem větší. Samozřejmě i ty onlinové obchody se musí zlepšit v mnoha ohledech, to znamená, vy si třeba budete moci vybrat za 5 let přesně odstín banánu, který byste chtěl, dneska to samozřejmě nikdo neumí na tom trhu, ale ... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Že to teda uvidím live na nějaké web kameře nebo ... Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Přesně tak. Jo, dneska samozřejmě je ten trh v začátcích, takže v mnoha ohledech je často ještě pohodlnější nebo přirozenější nakoupit v kamenné prodejně, ale pokud se bavíme o opravdu dlouhém horizontu 20-30 let, tak si myslím, že tahle potřeba vymizí. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Když je ten trh v začátcích, jak rychle roste u nás online nakupování? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Tak já mohu soudit jenom vlastně z růstu Rohlik.cz a my se každý rok zhruba ztrojnásobujeme. Když sledujeme konkurenci, myslím si, že ta, podobné tempo nedrží, ale já bych si myslel, že zhruba 2 až 2,5násobný růst za rok na tom trhu je reálný. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Co si lidé nejčastěji nechávají dovážet? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Ten mix je v zásadě velmi podobný tomu, co si nakupujete v běžném supermarketu, to znamená, je to průřez celým tím sortimentem. Nejpopulárnější položka je banán, hned potom budou pomeranče, potom prostě nějaké maso. Skutečně je to jako celý mix napříč celým tím sortimentem. Není to tak, že by lidé objednávali jenom těžké věci nebo jenom trvanlivé věci.

Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Takže nějaký ten průměrný spotřebitelský košík se zásadně neliší? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Přesně tak. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A mění se to nějakým způsobem? Bylo to v začátcích jinak? Bylo to v začátcích tak, že by si lidé právě nechali dovážet těžší věci nebo trvanlivější věci a dneska už mají odvahu si nechat dovézt i ten banán, když ho zmiňujeme jako příklad? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Myslím, že to slovo odvaha je velmi správné, co jste použil. Lidé prostě začínají věřit, že to auto, ten kurýr jim to zboží doveze v pořádku i ten banán i to maso. Ono to není tak dávno, co když jste si objednali z e-shopu, tak ta objednávka trvala 3, 4 dny, než k vám dorazila. To je pořád stále v těch lidech. Pro některé lidi je vlastně neuvěřitelné, že my tu objednávku za těch 90 minut nebo tentýž den stihneme zprocesovat. To znamená, oni stále nevěří, že prostě to maso dojede čerstvé. Oni mají stále představu, že my to dáme tomu kurýrovi té dopravní službě nebo pošty a on to prostě dva dny někde v autě veze, což samozřejmě není ten případ. Takže sbírají tu odvahu a začínají více a více věřit, že to zboží je v pořádku a samozřejmě je v pořádku. Online rozvoz potravin podléhá stejným hygienickým standardům jako běžný supermarket. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Funguje tento byznys a tato forma nakupování jen ve velkých městech nebo se může uplatnit i na menších vesnicích? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------To je dobrá otázka. Já věřím tomu, že s narůstající velikostí onlinových hráčů a s příchodem řetězcům do online, bude v zásadě ta cenová propozice dobrá i pro, řekněme, obyvatele menších měst, protože ti jsou senzitivnější na cenu, to je potřeba říci. Dneska ti čistě onlinoví hráči, kteří jsou malí, nabízejí ceny, které možná by nebyly úplně konkurenceschopné prostě v jakékoliv vesničce v Čechách nebo na Moravě. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Je to prostě drahé? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Je to dražší. Není to drahé drahé, ale je to trošku dražší. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Dražší. Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Řekl bych nad úrovní třeba Billy bych řekl, nicméně do roka, do dvou, kdy vlastně ty online supermarkety vyrostou a budou podobně veliké jako ti hráči, kteří na trhu dneska působí, tak si myslím, že ta cenová propozice se zlepší a začnou rozvážet i v regionech. Michael ROZSYPAL, moderátor

-------------------A je to věc jenom té ceny nebo i nějaké logistiky nebo to jde ruku v ruce? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Já myslím, že ne, že dneska ta úroveň služeb, které vlastně my a všichni onlinoví hráči jsou schopni v regionech nabízet, je velmi dobrá, je to spíše skutečně otázka ceny. Na druhou stranu, kdyby jeden z velkých řetězců začal rozvážet a nabídl stejné ceny jako má v obchodech, tak jsem přesvědčený o tom, že si tato služba své zákazníky najde i v regionech. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Nedoplatí na tento růst ve svém výsledku vlastně ve finále spotřebitel ve smyslu toho, že když budete stále více růst a bude si stále více lidí kupovat online nakupování, tak potom ti lidé, kteří třeba nemají internet nebo nechtějí si takto kupovat potraviny, tak už pomalu nebudou mít kde nebo ta konkurence bude prostě omezenější a menší. Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Tomhle já nevěřím. Já si myslím, že dokud budeme mít kapitalismus, tak prostě ta konkurence vždycky bude vyvažovat nabídku a poptávku, to znamená, pokud do určitých oblastí nebudeme zavážet nebo nikdo nebude zavážet, tak tam prostě budou kamenné obchody. Naopak si myslím, že spotřebitel bude benefitovat z toho, že onlinoví hráči budou větší a větší, protože budou moci nabízet širší sortiment a lepší ceny, což ultimátně je to, co spotřebitel chce. Nevěřím tomu, že bude velké procento obyvatel offline nebo nebudou mít dostupný internet nebo nebudou umět s počítačem v době, kdy vlastně se stane to, o čem vy mluvíte, to znamená, prostě bude tu nějaké velké onlinové hnutí, kamenné supermarkety začnou mizet, v této době všichni budeme online, o tom jsem přesvědčen. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Podnikatel Tomáš Čupr je hostem v dnešním Interview Plus. Když se bavíme o kamenných obchodech, jsou pro vás kamenné obchody konkurence? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------No, jasně, to je absolutně největší konkurence. Když se podíváte, tak v tom kameni se dneska prodá toho rychloobrátkového zboží zhruba za 500 miliard korun, v online, jak jsem říkal, zhruba 1 % z této částky, takže zhruba 5 miliard. Ti onlinoví hráči, kteří na trhu působí, všichni pomáhají rozvíjet ten onlinový trh. My vlastně ukrajujeme z toho kamenného koláče, nikoliv z koláče, který sdílíme navzájem s těmi onlinovými hráči. Naše snaha je ten koláč vlastně zvětšit. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A je váš nějaký cíl nebo váš nějaký byznysový plán ten koláč zvětšit tak, až nezůstane žádný kamenný obchod nebo bude jenom minimum kamenných obchodů? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------To se skutečně bavíme o velmi, velmi, velmi dlouhém horizontu několika desítek let. Já bych považoval za obrovský úspěch, kdyby se podařilo tomu onlinovému trhu tady ukrojit to, co se stalo v Británii, to znamená, těch 10 až 15 %, to bychom se bavili o trhu 50 až 70 miliard korun, který už je dost velký na to, aby několik onlinových hráčů na tom trhu mohlo úspěšně působit. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Čí potraviny, když zůstaneme u potravin, vlastně rozvážíte? Funguje to tak, že vy to nakoupíte v nějakém velkoskladě nebo velkoobchodě a pak to distribuujete dál, nebo odebíráte to zboží i třeba od drobných zemědělců?

Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------My v zásadě už dneska fungujeme jako běžný supermarket, to znamená, dneska máme desítky dodavatelů od těch největších po ty skutečně, řekl bych, farmáře. Ten počet dodavatelů s bude nadále zvětšovat až na několik stovek. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Když jsme se tady bavili o tom srovnání trhu Velké Británie a Česka, tak není ale ten byznys už v Česku třeba na svém vrcholu, protože vidíme velkou popularitu různých farmářských trhů, různých obchodů, které nabízejí farmářské produkty, není to už skutečně tak, že lidé už nechtějí nakupovat možná v tak velkém množství, ale že chtějí jít více po kvalitě, samozřejmě ti, kteří si to mohou dovolit? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Tento trend je rozhodně nesporný, ale řekl bych, že 98 % v tom rychloobrátkovém zboží se stále protočí v tom běžném sortimentu. I tam spotřebitel vyžaduje stále větší kvalitu a tady si myslím, že je velká výhoda vlastně těch onlinových hráčů, protože pro takového farmáře, který vypěstuje, vyroste mu skvělé kuře, které potom prodává, je mnohem jednodušší ho zavézt do jednoho skladu onlinového hráče, který to potom rozveze zákazníkům, než to rozdistribuovat do 400 prodejen velkého řetězce, proto velké řetězce toto skvělé maso často nenabízejí, protože je to pro toho výrobce, pro toho farmáře logisticky velmi náročná operace a tady si myslím, onlinoví hráči mohou zase ukrojit velký kus trhu. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Jestli je také trend v tom, že je řada iniciativ, které vybízejí lidi, aby si vybírali to, co jedí, aby kontrolovali to, co nakupují, aby méně plýtvali s jídlem, aby si koupili opravdu jenom to, co jsou schopni spotřebovat. Nejde online nakupování proti tomuto trendu, že lidé možná nebudou tak obezřetní, nebudou tak pečlivě vybírat, prostě něco naklikají, nakoupí si toho určité množství, to jim někdo domů přiveze a potom budou plýtvat s jídlem? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Je to přesně naopak, protože v online nakupování vy nemáte všechny impulsy, které vlastně v tom kamenném obchodě mátě. Vy ty věci nevidíte, nemáte na ně chuť, necítíte je. Když projdete prostě kolem té pekárny v tom kamenném supermarketu, ta voní a máte chuť si koupit prostě nějaké pečivo, nějaký koláč. A vlastně naši zákazníci nám říkají, že jsou rádi, protože v zásadě, i když třeba ten online je dneska trošku dražší než offline, tak ve finále ušetří, protože si nekoupí tu čokoládu, která je u té pokladny, protože si nekoupí více masa, které, když vidí, tak na něj mají chuť. Řekl bych, že naopak online jde přesně s tímto trendem. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------To pak zase ale vypadá, že se úplně vytváří nějaká spontaneita nebo nějaká emocionální složka nakupování. Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Ta si myslím, že jde v online dosáhnout jinak, ale souhlasím s vámi, že to nakupování je mnohem racionálnější, to znamená, že tam není inspirace, to neznamená, že tam není emoce, ale není tam takový ten impuls, který je vlastně gró toho onlinového byznysu. Vždyť offlinový byznys je přesně o tom, jak jsou umístěné regály, jak vám prodat tu jednu čokoládu navíc, jak vám prodat ty jedna chipsy navíc. To je věda, která se budovala desítky let. V tom online je to trošku jinak, ale ten proces, protože vy nejste obklopen těmi vjemy, je samozřejmě racionálnější. Michael ROZSYPAL, moderátor

-------------------A jak vy právě s tímto marketingem tedy pracujete, když nemůžete využívat těch prostředků, které používají klasické obchody? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------My se snažíme vyprávět příběhy, což je něco, co v tom offline se dělá velmi těžko, protože pro nás je velmi jednoduché vzít takového farmáře, který má malou farmu prostě někde v jižních Čechách nebo na jižní Moravě a ukázat ho vlastně v celé jeho kráse. Poslat to na všechny naše zákazníky, je otázkou chvíle, uděláte hezké video, uděláte hezký příběh, ukážete jeho produkty a ty lidi vlastně ty produkty potom kupují z radosti z toho, že se jim líbí ten příběh. Zatímco v tom offline vrchol sofistikace je možná to, že prostě dáte těm lidem něco ochutnat, ale ten příběh úplně neodvyprávíte a tady si myslím, že online má velkou výhodu a takhle může inspirovat. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------No, nebude ale potom zase na druhou stranu těch příběhů moc, když každý produkt budete chtít prodat tak, že ukážete nějaký příběh, tak to může být ve finále kontraproduktivní? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Myslím, že ne, že 90 % těch produktů vlastně ten příběh nepotřebuje. Já si myslím, že ten trh dneska se otáčí bez těchto příběhů. To znamená, vy víte, jaké máslo chcete koupit, vy víte, jaké mléko chcete koupit. Když vám budu chtít prodat lepší mléko, tak vám odkomunikuju ten příběh. Ale když budu úplně OK s tím, že kupujete to vaše běžné supermarketové mléko, tak já vám ten příběh úplně komunikovat nemusím, to je jako jedna věc. Druhá věc je, že u nás jsou některé impulsivní plochy třeba na konci nákupu, ale není jich tolik a zase vybízí to k mnohem větší racionalitě, protože ty věci nevidíte, necítíte, nemáte na ně třeba takovou chuť. To se možná změní v budoucnu, až webové technologie nám umožní lépe ty věci zobrazovat, ale v dnešní době mám pocit, že je to spíš o těch příbězích a o nových dodavatelích. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Podnikatel Tomáš Čupr je hostem v dnešním Interview Plus. Bavíme se o online nakupování a obecně o byznyse. Další věc, která mě zajímá, je takzvaný internet věcí. Zabýváte se vy i tímto fenoménem ve vašem sektoru podnikání, protože, když člověk čte různé články i třeba v zahraničních médiích, které se věnují fenoménu takzvaného internetu věcí, tak ty popisují budoucnost za nějakých, já nevím, 10-15 let tak, že naše lednice pozná, jaké v ní máme zboží, pozná, kdy to zboží vyprší nebo kdy mu vyprší doba trvanlivosti. Objedná ho sama a nějaký dron mi přiveze například mléko, když mi projde. Pracujete vy nějakým způsobem s těmito predikcemi? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Určitě se tím zabýváme. Pro nás to dneska ještě není úplně aktuální téma, protože se stále učíme provozovat tu, řekl bych, jádrovou službu a to je vlastně ... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Tu distribuci samotnou? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------A to je vlastně jako dovézt to zboží v nějakém, v nějaké kvalitě v domluvený čas. Budoucnost internetu věcí nesporně je. My už dneska máme jakýsi výzkumný tým, který se tím zabývá. Nejsem si jistý, zda vám zboží přivezou nebo dopraví nutně drony. Zabýváme se i jinými způsoby dopravy, nicméně věřím tomu, že doba chytrých lednic není až tak daleko. Michael ROZSYPAL, moderátor --------------------

A je to podle vás trend, ke kterému bude směřovat vůbec ... Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Trend to ještě určitě není. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------To, jak jsou nastaveny naše domácnosti? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Trend to ještě určitě není a myslím si, že jako každý trend takto začne nějakou technologií, která je suprově použitelná, že ji vlastně jako lidi začnou chtít. Já vám dám příklad - elektromobily. Ty tu byly dávno předtím, než třeba Tesla spustila své první auto, model S. Nicméně, nebo Roadster byl první auto, ale model S takové masové, ti tu byli dávno, ale nikdo je moc nechtěl, protože byly drahé a měly krátký dojezd a vypadaly ošklivě. Vlastně až Tesla z toho udělala trend, protože udělala auto, které všichni chtěli. A já si myslím, že v internetu věcí potažmo potom v chytré domácnosti a chytrých lednicích to bude velmi podobné. Dokud je to jenom lednice, na které je display, který je vlastně obrazovka s internetovým prohlížečem a já tam funguju úplně stejně jako na telefonu neb ona notebooku, tak si myslím, že tohle ten trend nevytvoří. Ve chvíli, kdy někdo přijde s propozicí, že automaticky ta lednice začne rozpoznávat potravin v ní, protože má nějaký systém scannerů, které scanují čárové kódy a expirace, tak si myslím, že to ten trend může udělat. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------V souvislosti ať už s internetem věcí nebo obecně s online nakupováním se nabízí ale velká otázka, velké riziko toho, že po sobě na internetu zanechávám prostě obrovské množství dat, které může být snadno zneužitelné, že prostě vidíte mé spotřebitelské návyky, vidíte, co kupuju a s těma datama můžete pak nějak pracovat, jak se řeší toto? Mám se bát o svá data, když u vás nakupuju? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Myslím, že to není o strachu, jako ta odpověď je bezpečnost. Samozřejmě, pokud nechcete zanechávat jakoukoliv stopu, tak bych doporučil vypnout mobilní telefon, odpojit elektřinu a možná nikam moc nechodit, protože tu stopu nechá, necháváte prostě i na kamerách, které jsou na ulici. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Dobrá, když ty věci chci používat a chci používat moderní technologie? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Pak si myslím, že to je pouze o důvěře v bezpečnost těch služeb, které používáte, protože ..., a potom o nějaké racionalitě té obavy. Jo, já například říkám, že z vašich dat toho, co si kupujete v potravinách nebo v běžném supermarketu, já nevím, jestli bych je dokázal opravdu zneužít, jestli jako bych dokázal vám nějak tím ublížit. Pokud si kupujete v jiných e-schopech jiné věci třeba lehce kontroverzní, pak asi ano, to je třeba důvod k obavám. Někdo kupuje milence květiny, takže prostě, kdyby se provalilo, že na tuto adresu posílá prostě nějaké květiny, asi by mu to nebylo příjemné. Ale to, že kupujete tento druh mléka a máte rád tento sýr, myslím si, že není úplně důvod k obavě. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A není to zásah do soukromí přeci jenom, protože, když jste byl před časem v Show Jana Krause, tak jste mu řekl, že jste se před tím rozhovorem díval, co si u vás nakoupil. Také jste byl před časem kritizován za to, že jste na svůj facebookový profil umístil jména dvou celebrit, které u vás nakupují. Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel

-------------------To je to, co říkám. Já nevím, jestli je to zásah. Samozřejmě v Show Jana Krause, to byla velká nadsázka, protože ten pořad je tak koncipovaný, nicméně u jmen těch dvou celebrit, nemyslím si, že informace typu Karel Gott nakupuje potraviny, je jakkoliv šokující. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A není šokující nebo kontroverzní už to, že já jako spotřebitel vím, že vy jako šéf velké online firmy prostě víte, kdo u vás nakupuje a co? Nemělo by to být více anonymizováno? Nebo měl byste vůbec s těmito informacemi jít do veřejného prostoru? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Asi neměl, ono to nebylo ve veřejném prostoru, ale ... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Facebook. Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Ale bylo to na mém uzavřeném profilu, nicméně rozumím, rozumím té otázce. Myslím si, že je potřeba s těmito informacemi nakládat pečlivě. Myslím si, že je v pořádku, že ta služba ty informace má, protože ultimátně vám může nabízet lepší službu a právě vám třeba dovézt mléko, aniž vy byste musel říkat, jaké mléko, protože my víme, že pijete toto mléko a zrovna vám toto mléko dochází, nicméně ... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Tomu rozumím, ale ta data by měla být asi nějakým způsobem anonymizovaná, ale na základě těch dvou příkladů, které jsem tady zmínil, to vypadá, že úplně anonymní nejsou. Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Nejsou anonymní. My máme vaše telefonní číslo, my máme vaši adresu, my víme, jak se jmenujete. To je v pořádku, protože vy nám tato data dáváte. Já rozhodně nepůjdu někam na internet a vyvěšovat seznam našich zákazníků. A pokud se někdo bojí o to, že zanechává tuto online stopu, tak skutečně bych doporučil vypnout internet, protože ať už Facebook, ať už Google, ať už mobilní telefon, tak tuto stopu vlastně zanechávají mnohem větší. Vezměte si, že kdyby se někdo dostal k datům poskytovatele vašeho připojení nebo vašeho mobilního telefonu, tak vlastně má informace o tom, kdy a kde se pohybujete, což je podle mého názoru mnohem nebezpečnější než to, co nakupujete. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------No, nejsem si ale jistý, jestli ty informace se objevily na facebookovém profilu někoho z těch jmen? Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------No, tak v Americe vám hackeři můžou dát spoustu, já nevím, LinkedIn teďka, že jo, měl kauzu s ukradenými hesly, Target v Americe ukradená čísla kreditních karet, jo. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ale to už je nějaké prolomení, to není tak, že by to majitel té firmy ... Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Já myslím, že, já myslím, že nejsem ten, který by v nějakých pravidelných intervalech zveřejňoval

nákupy a jména zákazníků. Ano, zveřejnil jsem jména dvou celebrit, protože jako člověk, který buduje firmu, jsem měl radost, že tito dva pánové nakupují v mém e-shopu. Neřekl jsem nic jiného, než to, že u nás nakupují. Ne, co nakupují, ne kdy nakupují, jenom to, že nakupují, a to já si nemyslím, že je nějak dramaticky kontroverzní. Už to neudělám, jsem poučen, protože prostě zatímco třeba ve Spojených státech by se úspěch takto začínající a takto malé firmy oslavoval, tak u nás je to prostě příležitost k nějakému veřejnému lynči, nicméně se stalo a já jsem poučen. Zase je potřeba říct, že to byla nějaká izolovaná událost a pokud se bavíme o tom, že všechny e-shopy, které mají údaje o svých zákaznících teďka budou někde na Facebooku vylepovat jejich seznamy, tak to si myslím, že je obava lichá. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Říká zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel Tomáš Čupr. Děkuji za rozhovor. Tomáš ČUPR, zakladatel firem DameJidlo.cz, Slevomat.cz a Rohlik.cz, podnikatel -------------------Taky díky.

ČT 1 Kontrola dovážených potravin 16.6.2016

ČT 1 str. 22 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Víc než třetina dovážených potravin porušuje tuzemské předpisy. Vyplývá ze statistik celníků a Státní veterinární správy. I proto se na import zaměřili kontroloři v noci na dnešek na Trutnovsku. Většina výrobků v tamních prodejnách pochází z Polska. A problematických zásilek přibývá. osoba -------------------Dobrý večer, Celní správa České republiky, celní kontrola. Václav SVOBODA, redaktor -------------------Když v Královci o půlnoci zhasnou lampy, vystřelí od Kamiene Gory světlomety prvních chladících vozů. Každou noc překročí bývalou hranici do Česka potraviny za skoro půl miliardy. Velká část ale při kontrole narazí. Martina KOLINSKÁ, mluvčí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj -------------------Nesrovnalosti v dokladech, neoznačené zboží, nenahlášení zásilky. Václav SVOBODA, redaktor -------------------Potíže měli i tihle trhovci. Povídat si ale nechtěli. Vy vezete nějakou zeleninu? osoba -------------------No, vezeme zeleninu a nemáme /nesrozumitelné/ doklady. Václav SVOBODA, redaktor

-------------------Nejsou na to doklady? Při podobných kontrolách na hranicích objeví celníci a veterinární správa problém přibližně u každé třetí dodávky. Třeba v Královéhradeckém kraji je to ale ještě horší. Chyby v dokladech mívá i sedm kamionů z deseti. Jen od začátku roku zachytili zdejší kontroloři třiatřicet tun podezřelých potravin. Přibývá ale i závažnějších přestupků. Od ledna už veterinární správa vrátila za hranice třeba devět tun masa nebo pět a půl tisíce vajec. Aleš HANTSCH, ředitel Krajské veterinární správy Hradec Králové -------------------Nejzávažnější pro nás je potravina neznámého původu. To je prostě nebezpečí pro naše občany v maximální možné míře. My musíme co nejtvrději zasáhnout, zboží se okamžitě likviduje. Václav SVOBODA, redaktor -------------------Podle údajů veterinární správy na české pulty obecně míří čím dál víc rizikových potravin. Loni jich během prvního pololetí zadrželi osmdesát sedm tun. Letos už dokonce sto jednadvacet. Václav Svoboda, Česká televize.

ČT 24 Ceny českých potravin 15.6.2016

ČT 24 str. 4 08:30 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jana MAREČKOVÁ, moderátorka -------------------Ministr zemědělství Jurečka viní obchodní řetězce z nadsazování cen českých potravin. Ty jsou často dražší než stejné zboží z dovozu. S informací přišly Lidové noviny. Na trhu je teď přebytek českého mléka, másla nebo vepřového a ceny prudce klesají. Podle Jurečky to někteří obchodníci dělají schválně, aby v době krize potraviny naopak zvýhodnili. Supermakerty obvinění odmítají.

denik.cz Madeta bude do Číny dovážet sušené a trvanlivé mléko 17.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Peking - Zástupci české společnosti Madeta podepsali v Pekingu kontrakt s čínskou firmou Ershang Group v hodnotě 100 milionů korun ročně týkající se dovozu sušeného a trvanlivého mléka do Číny. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je to jedna z cest, jak vyřešit tuzemský nadbytek mléka. " Českému potravinářství se v Číně začíná blýskat na lepší časy a doby, kdy se do tohoto sektoru nedařilo pronikat tuzemským firmám kvůli neexistujícím dohodám a složitým certifikacím, jsou zdá se pryč. Po podpisu významného kontraktu to v Pekingu během své návštěvy Číny řekl premiér Bohuslav Sobotka. České potraviny zamíří na ohromný čínský trh

"Intenzivní mezivládní jednání vedla k tomu, že firma Ershang začíná do své distribuční sítě dostávat konečně i české výrobky," řekl Sobotka, podle nějž by mohl být nynější kontrakt dobrým příkladem pro další české potravinářské firmy, které trápí současný přebytek mléka a vepřového masa na tuzemském trhu. Ershang Group je čtvrtou největší potravinářskou firmou v Číně, v oblasti hlavního města Pekingu je dokonce jedničkou a své výrobky dodává do celé Číny."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/madeta-b...-susene-a-trvanlive-mleko-20160617.html

Chovatelé dojnic bijí na poplach 19.6.2016

denik.cz str. 0 Jihočeský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jižní Čechy – Už dva roky trvale klesají výkupní ceny mléka. Dávno nepokryjí výrobní náklady. Každý nadojený litr nyní pro zemědělce znamená ztrátu okolo dvou korun a podle Hany Šťastné, ředitelky Regionální agrární komory Jihočeského kraje, současná situace přímo ohrožuje chov téměř ?46 000 dojnic. " „Objem produkce v Evropské unii po zrušení mléčných kvót neustále roste," vysvětluje Hana Šťastná důvody přetlaku mléka na trhu a pádu výkupních cen. Ředitelka jihočeské agrární komory dodává, že vliv na situaci má i dlouhodobé embargo na vývoz mléčných výrobků do Ruska. Zahraniční producenti, podpořeni doma nejrůznějšími dotacemi, hledají náhradní trh také ?v České republice. I prostřednictvím některých obchodních řetězců. A čeští zemědělci krok za krokem ztrácejí své pozice. „Pokud vláda bude kličkovat a vyhýbat se řešení, tak ty konce budou složitý. Opouštíme živočišnou výrobu a otevíráme trh Evropské unii," říká k situaci, která se netýká jen mléka, Zdeněk Houška z Mlékařského družstva Jih. „Nedokážeme udržet svoji kvalitní produkci a sem dovážíme výrobky méně kvalitní," dodává Zdeněk Houška ?a připojuje, že pád výkupních cen mléka se navíc ?v obchodech skoro nepozná. Ohledně podpory od státu jsou ale někteří zemědělci skeptičtí. „Stále se o něčem jedná, ale je to strašně těžkopádný," upozorňuje Jan Šťovíček z Pelejovic na Českobudějovicku. V Unii na chvostu V úrovni živočišné produkce na jednoho obyvatele je v EU Česká republika na 25. místě. Dojnice potřebují pomoc V roce 2014 dostávali v České republice zemědělci za litr mléka zhruba 9,80 koruny. Pak nastal trvalý pokles výkupních cen a ty nyní se drží těsně nad šesti korunami za litr a někde už hranici šesti korun prolomily. Zemědělci nyní prodělávají na litru kolem dvou korun. „Mám obavy z toho, že pokud nebude vidina zlepšení, tak chovatelé budou hledat cesty, jak ztráty eliminovat," říká Zdeněk Houška, člen vedení Mlékařského družstva Jih, které má hlavně v jihozápadních Čechách přes dvě stě členů. V Zemědělském družstvu Skalka, které Zdeněk Houška vede, znamená současná cena mléka při 170 dojnicích ztrátu přibližně ?400 000 korun měsíčně. Jednou z možností, jak ztrátu snížit, je podle Zdeňka Houšky do budoucna omezení chovů. Pokud by k tomu ale zemědělci sáhli, může to mít vážné důsledky na související výrobu – třeba

produkci krmného obilí nebo i na vracení organických složek do půdy ve formě hnoje. Právě dostatek organických složek v půdě přitom podle Zdeňka Houšky zajišťuje, že pole nejsou utužená, dokáží lépe přijímat vodu a snáze odolávají třeba i přívalovým dešťům… Podle Zdeňka Houšky by teď měl říci stát, jakou úroveň živočišné výroby vlastně chce od zemědělců. A pokud chce zachovat současnou produkci, měl by jí pomoci. „Pokud problém jen potlačíme před sebou jako dosud, tak je to ztracený," říká Zdeněk Houška a připojuje, že pomoc nemusí být jen ve formě dotací. Bylo by možné třeba upravit daň, která se platí za zemědělskou půdu. Podle Hany Šťastné, ředitelky Regionální agrární komory, by pomohla i systematická kontrola potravin z dovozu z hlediska kvality a také kontrola dodržování pravidel hospodářské soutěže. Zemědělství přitom netrápí jen aktuální pokles cen mléka a důsledky, které?z toho hrozí. Začínají se rýsovat i personální problémy. „Mladí lidé se do zemědělství neženou, obor není zaplacený," říká Jan Šťovíček, soukromý zemědělec z Pelejovic, a připojuje, že v živočišné výrobě pracují často důchodci nebo lidé před důchodem a není za ně náhrada. To jen zvyšuje obavy chovatelů o budoucnost oboru. Daně i kontroly Úlevy na daních nebo přísnější kontroly dovozů navrhují čeští zemědělci jako opatření ve prospěch domácí produkce."

URL| http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/cho...le-dojnic-biji-na-poplach-20160618.html

Komora: České zemědělce a potravináře by brexit neohrozil 19.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha – Případný odchod Británie z Evropské unie by se českých potravinářů příliš nedotkl. Uvedla to Potravinářská komora na dotaz redakce. Podle údajů komory ČR do Británie loni vyvezla potravinářské a zemědělské produkty za 4,8 miliardy korun. Hlavní komoditou byl cukr a cukrovinky, které tvořily čtvrtinu vývozů. Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimíra Balacha by v budoucnu mohla mít dopad pouze velká změna kurzu libry vůči euru. " „Odchod Británie z EU pro nás nemá prakticky žádný význam, obchod by jistě pokračoval stejným způsobem," řekla ČTK mluvčí Agrární a Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Během posledních pěti let vývozy vzrostly skoro na dvojnásobek. „Odchod Velké Británie z EU by neměl na vývoz sladu negativní ani pozitivní dopad. Kontrakty jsou mezi jednotlivými subjekty. Pokud by k brexitu došlo, bude záležet na kurzu libry vůči euru, ale to jsou již spekulace," dodal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Dopad na Agrofert Brexit by neměl silně dopadnout ani na jednu z největších českých firem Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ten do Británie vyváží hlavně chemické výrobky a produkty pro stavebnictví. „Jde například o organické pigmenty nebo hydroizolační fólie. Výrazný je také vývoz močoviny pro výrobu kapalného aditiva AdBlue, které se používá se ke snižování emisí výfukových plynů u vznětových motorů. Souhrnný obrat se pohybuje v řádu stovek milionů korun ročně," řekl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Podle něj by se mohla zvýšit administrativa a mohly by se objevit dodatečné náklady ve formě cla.

Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Pejchala by odchodem Británie z EU mohly být teoreticky zrušeny podmínky pro výměnu veterinárního zboží. „Bylo však opakovaně řečeno, a to jak britským premiérem Davidem Cameronem, tak politiky EU, že k změně podmínek by docházelo postupně, s jistými přechodnými obdobími," řekl. Do ČR se dováží z ostrovního království hlavně potravinové přípravky, přípravky z obilí a lihové nápoje. Loni se dovoz podle údajů britské obchodní komory zvýšil o pět procent na 3,7 miliardy korun. Letos by měly dovozy růst ještě rychleji, řekl již dříveStephen Ridgway z komory. Předpokládá přitom zvýšení prodeje zejména u piv a částečně zkvašených jablečných moštů."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/komora-c...inare-by-brexit-neohrozil-20160619.html

Vyhazování jídla z hypermarketů? Nesmyl. Klienti Naděje pomoc ocení 19.6.2016

denik.cz str. 0 Středočeský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mladá Boleslav - Plýtvání jídla je věčné téma. Avšak, hypermarkety by svůj postup při likvidaci potravin mohly změnit. Organizace, které se starají například o bezdomovce, by tento krok uvítaly. Například středisko Naděje v Mladé Boleslavi. " „Přimlouvám se za to, aby hypermarkety zbytečně nevyhazovaly jídlo, ale distribuovaly ho jednotlivým organizacím, které ho upotřebí stejně jako my," řekla Ivona Horáková, vedoucí pobočky Naděje Mladá Boleslav. Zařízení se stará o lidi bez domova, kteří zde za mírný poplatek mohou i přenocovat, a pokud mají zájem, mohou dostat i snídani, oběd, večeři či potravinový balíček. Jak ale Ivona Horáková upozornila, peníze na nákup jídla takřka nemají, a tak jsou neustále odkázáni na potravinové sbírky či dary od jednotlivců. Spolupráce s řetězcem „Podařilo se nám navázat spolupráci zatím s jedním řetězcem. Když mají přebytek potravin, zavolají a my si pro ně přijedeme," popsala nejlepší cestu, jakou se mohou dostat k jídlu. Vděční jsou i za potraviny, kterým končí datum spotřeby. Pochopitelně nejvíce ocení trvanlivé potraviny jako konzervy, maso ve vlastní šťávě, rybičky, paštiky, hodí se i těstoviny, rýže, potraviny, čaje, oleje, máslo i mléčné výrobky. „Když se stane, že dostaneme jogurty, musí jít k okamžité spotřebě. Nemáme kapacitu na to skladovat je," vysvětlila dále Ivona Horáková. Ve Štyrsově ulici, kde zdejší středisko Naděje sídlí, vaří každý den. Vedoucí pobočky odhaduje, že denně průměrně vydají kolem padesáti porcí jídla. Záleží na tom, kolik si jich zrovna klienti objednají. Národní potravinová sbírka Nicméně, jak už jsme zmínili, sehnat jídlo pro lidi bez domova není vůbec jednoduché, a tak se Naděje zapojuje například do Národní potravinové sbírky. Ta poslední se ve městě automobilů uskutečnila minulý rok v listopadu a jak Ivona Horáková upozornila, „zásoby" vydržely půl roku. „Tehdy nám lidé v super a hypermarketech koupili přibližně 1,6 tuny trvanlivých potravin. Byl to od

nich šlechetný krok a my s touto zásobou vydrželi půl roku," poděkovala vedoucí střediska Naděje ještě jednou všem lidem, jimž není osud bezdomovců lhostejný. I když jsou na její pomoci závislé desítky osob, kteří se chtějí z ulice vrátit do běžného života, sami pracují ve skromných podmínkách. Například sklad na potraviny je tak malý, že zásoby ukládají v jiných střediscích. Čtěte také: Jídlo do charity povinně. Jinak bude pokuta"

URL| http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/v...lienti-nadeje-pomoc-oceni-20160619.html

Doma DNES CHLADIVÁ vášeň 22.6.2016

Doma DNES str. 6 Inspirace Eva Vacková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Déle čerstvé potraviny, které tím pádem nemusíte denně nakupovat, pořádek uvnitř, úsporný provoz a špičkový design - to by vám měla nabídnout kvalitní moderní chladnička. Dříve se říkalo lednice, dnes už pouze chladničky. Moderní spotřebiče nabízejí velký komfort, který vás nenutí odmrazovat či vyhazovat brzy uvadlou zeleninu. Pohlídají si samy vlhkost či naopak sucho, podle druhu potravin, které uložíte. Protože pracují nepřetržitě celý rok, je dobré si při nákupu pohlídat,áčka‘ neboli energetickou třídu. Ta je kromě vnitřního objemu důležitým parametrem, stejně jako design, jejž výrobci podřizují kuchyním spojeným s obývacím pokojem. „Volně stojící přístroje nabízející víc prostoru než vestavné, nejsou jen bílé nebo nerezové. Letošním hitem je černá a sklo. U některých modelů si lze vybrat čelní dveře a sladit je s nábytkem v místnosti. Dalším prvkem, který by mohl v interiéru rušit, jsou madla. Proto jsou většinou integrovaná,“ připomíná Jiří Šeba ze společnosti Miele. NOVÉ A FUNKČNÍ * Nulová zóna s teplotou okolo nuly je ideální pro maso, ryby, uzeniny. * Naopak optimální vlhkost je v zásuvkách pro ovoce a zeleninu. * Čerstvost potravin se zvyšuje 2-3krát. * Bez námrazy vydrží chladicí systém i jídlo v mrazničce díky funkci NoFrost. DESIGN, KTERÝ HŘEJE * Madla mají většinou stylové modely. * Americká neboli Side by Side uloží nejvíc, ale zabere v kuchyni také nejvíc místa. * Barevná chladnička bude navíc zdobit. * Vnitřní prostory mají propracovaný systém polic, přehlednost vylepší LED osvětlení. Foto popis| MENŠÍ jednodveřová s objemem 111 litrů a automatickým odmrazováním. Indesit, cena 5 490 Kč Foto popis| NULOVÁ‘ zóna je ideální pro skladování ryb, masa a uzenin. AEG Foto popis| VZKAZY I OBRÁZKY jako na tabuli můžete psát a malovat rovnou na povrch volně

stojící kombinované chladničky. Miele, cena 50 900 Kč Foto popis| SVĚTLO v mrazáku či nastavitelné nasvícení polic - to jsou jedny z předností nových modelů. Miele, cena 69 900 Kč Foto popis| DETAILY PRO KAŽDÝ DEN Foto popis| NÁPOJOVÝ automat, dvířka DoorinDoor se skrytým otvíráním či úzký výrobník ledu jsou vylepšením současných výrobků. LG Foto popis| KOMBINOVANÁ chladnička s objemem 222 litrů. Moderní hladký design sluší i obytnému prostoru. Whirlpool, cena 12 990 Kč Foto popis| ROYAL COFFEE a ohnivá červeň, tak nazval výrobce dva z mnoha výrazných odstínů modelů z designové retro kolekce. Kombinovanou i samostatnou chladničku koupíte v úsporné třídě A+++. Gorenje, cena 26 990 a 19 990 Kč Foto popis| EXTRA VELKÝ objem přes 600 litrů nabízí novinka, která díky tenkému designu dveří s vylepšenou izolací nezabere v kuchyni místo navíc. LG, cena 54 999 Kč Foto popis| PĚTISTOVKA Fiat je ikona, kterou použil i italský výrobce spotřebičů Smeg. Z veletrhu v Miláně Foto popis| PROMĚNIT starší model, nebo osvěžit nový se povede s pomocí samolepky. Skinzone, cena 1 990 Kč Foto popis| DO AUTA, ale i na chatu se hodí cestovní chladnička, která vychladí, ale také ohřeje. Umí udržet jídlo a nápoje teplé. Sencor, cena 1 699 Kč Foto popis| AMERICKÉ se říká velkým modelům, které mají umístěný ve dveřích dávkovač vody, výrobník ledu a tříště. Hotpoint, cena 29 990 Kč Foto popis| OBSIDIÁN připomíná luxusní skleněný povrch exkluzivního modelu ve třídě A+++. Miele, cena 69 900 Kč Foto popis| CHLADICÍ oddělené systémy brání suchému vzduchu z mrazáku vysoušet potraviny v chladničce. AEG, cena 28 990 Kč Foto popis| 6. SMYSL se jmenuje technologie, která zajistí mimo jiné optimální vlhkost. Objem 363 litrů. Whirlpool, cena 22 490 Kč Foto autor| foto archiv firem O autorovi| text Eva Vacková foto archiv firem, mailto:[email protected]

e15.cz Mezi česká chráněná označení by se mohl dostat i řepkový olej 17.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česko má na seznamu chráněných označení EU zhruba tři desítky výrobků a komodit. K dalším by mohl patřit český česnek, český mák a nově i řepkový olej. Jako významnou pomoc při exportu a potvrzení vyšší kvality své produkce bere část tuzemských producentů potravin a zemědělských komodit možnost používat některé ze tří chráněných označení Evropské unie. Ke zhruba třem desítkám, mezi něž patří České pivo, Třeboňský kapr, Pardubický perník či Žatecký chmel, by v následujících letech mohly přibýt tři zcela nové – český česnek, mák a řepkový olej. Novinkou je zejména snaha o chráněné označení pro řepkový olej. „Zatím je to ve stadiu záměru. Letos bychom chtěli zpracovat studii proveditelnosti, zda je, či není případná žádost předložitelná Evropské komisi,“ řekl deníku E15 viceprezident Potravinářské komory Miroslav Koberna. Čtěte více: Značka "Made in Czech" moc neláká, tvrdí průzkum Pokud studie prokáže, že specifika tuzemského řepkového oleje jsou na dostatečné úrovni, pak by ještě letos mohla začít příprava samotné žádosti ke komisi. Celý proces je ovšem běh na delší trať

a potrvá několik let – vždyť jen u Pražské šunky od podání žádosti k jejímu oficiálnímu zveřejnění uběhly kvůli námitkám sousedních států čtyři roky. Komora hodlá v nejbližší době svůj záměr představit i širší odborné veřejnosti, tedy i výrobcům řepkového oleje. Ti jsou v Česku čtyři – ADM, Glencore vyrábějící značku Lukana, Preol z holdingu Agrofert a společnost Fabio. „Preol sice není členem komory, ale vnímá tuto aktivitu pozitivně. Jde o podporu pěstitelů řepky v ČR a poctivých lokálních výrobců,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Úvahy o zapsání dalších tuzemských produktů a komodit jsou stejně jako v minulosti vedeny snahou pomoci tuzemským producentům ve velké evropské konkurenci. O kvalitách česneku či máku přitom podle Koberny svědčí to, že patří k nejčastěji falšovaným tuzemským komoditám. „V obchodních řetězcích se prodává třikrát až čtyřikrát více českého česneku, než činí tuzemská produkce,“ uvedl Koberna na nedávné tiskové konferenci Potravinářské komory. Boj o Pražskou šunku jde do finále Čtyři roky uběhly od podání žádosti o zapsání Pražské šunky k jejímu oficiálnímu zveřejnění v polovině května letošního roku. Důvodem byly zejména námitky ze strany Slovenska, které se dlouho nedařilo vyřešit. Zveřejněním žádosti nyní začala tříměsíční lhůta, ve které mohou ostatní členské státy podat případné další námitky. Pokud žádné nepřijdou, mělo by být zapsání Pražské šunky na seznam Zaručených tradičních specialit EU již pouze formalitou. Čtěte také: Pražská šunka stále čelí slovenským námitkám O značku kvality Klasa přišlo pět výrobků Značka "Made in Czech" moc neláká, tvrdí průzkum

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...y-se-mohl-dostat-i-repkovy-olej-1302497

Stát ztrojnásobí rezervy masa 21.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zpracovatelům masa se letos naskytne možnost vylepšit hospodaření v době letitého poklesu produkce vepřového. Stát se chystá v nejbližších měsících vyhlásit několik zakázek na dodání a ochraňování až dvou tisíc tun zmrazeného nejen vepřového, ale i hovězího masa. Již loni nakoupil více než tisíc tun, takže letos by se mohly zásoby této komodity pro případy humanitární krize ztrojnásobit. Správa zatím v květnu zveřejnila předběžné oznámení o tom, že hodlá vypsat první část plánovaných tendrů na dvakrát 200 tun zmrazeného masa . „Správa vyhlašuje tendr na zmrazené maso z důvodů navyšování zásob potravin, které má Česko mít podle nařízení vlády na tři dny. Správa má zatím zásoby na jeden den,“ uvedla k důvodům plánů mluvčí správy Edita Pechalová. Kolik bude nákup masa stát, to zatím správa neuvedla. „Předpokládaná cena tendru bude známa, až bude dokončena a zveřejněna zadávací dokumentace,“ podotkla. Loni ale stát nakoupil ve dvou tendrech 1100 tun zmrazeného masa, za které zaplatil firmě Animalco z holdingu Agrofert a společnosti Mrazírny Plzeň-Dýšina přes sto milionů korun. Za další dva tisíce tun by tak mohla podle hrubého odhadu zaplatit dalších dvě stě milionů.

Firmy budou nové tendry bedlivě sledovat. „Pokud bude tendr vypsán, musíme se nejprve seznámit s jeho podmínkami. Nedokážeme v tuto chvíli říci, zda se do tendru přihlásíme, nebo ne,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. O zvýšení potravinových zásob ve státních rezervách pro případ nouze rozhodl ještě kabinet Petra Nečase. Poté se ale nic nedělo a správa začala vypisovat potravinové tendry až po nástupu vlády Bohuslava Sobotky a také nového šéfa správy rezerv Pavla Švagra zhruba před dvěma lety. Od té doby stát za stovky milionů korun nakoupil nejen zmrazené maso, ale také sušené mléko či masové konzervy. Do značné části tendrů se ale nikdo nepřihlásil a správa je postupně vypisuje znovu. Také čtěte: Madeta expanduje v Číně, v Pekingu podepsala stomilionovou dohodu Více ovoce a zeleniny, méně obilí. Vláda schválila vizi českého zemědělství

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstvi/stat-ztrojnasobi-rezervy-masa-1303416

echo24.cz Bezlepková dieta ohrozila nemocné. Bylo v ní 400krát víc lepku 20.6.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy Echo24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Plzeňská firma Adifit, která distribuuje takzvanou krabičkovou dietu v Praze, v Plzni a okolí, ohrozila zdraví svých klientů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) totiž zjistila, že v některých jídlech pro bezlepkovou dietu jsou potraviny s vysokým obsahem lepku. Informovala o tom mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Společnost pochybení zásadně odmítá. Plzeňská firma Adifit, která distribuuje takzvanou krabičkovou dietu v Praze, v Plzni a okolí, ohrozila zdraví svých klientů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) totiž zjistila, že v některých jídlech pro bezlepkovou dietu jsou potraviny s vysokým obsahem lepku. Informovala o tom mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Společnost pochybení zásadně odmítá. Inspekce odebrala vzorky z týdenního stravovacího programu, který byl vedený jako bezlepková dieta. Lepek, který je obsažený především v obilí, byl v jídlech nazvaných Snídaně – pomazánka s řapíkatým celerem, drůbeží šunka, vícezrnné pečivo a u Snídaně – domácí marmeláda s vícezrnným pečivem, hroznové víno. Laboratorní analýza prokázala přítomnost lepku v množství nad 8000 miligramů na kilogram, přičemž limit je pouhých 20 miligramů. „Distribucí pokrmu došlo k přímému ohrožení osob trpících alergií na lepek. Konzumace uvedených jídel jim mohla způsobit vážné zdravotní komplikace,“ uvedl Kopřiva. S firmou proto inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. Společnost se ale brání, že chybu neudělala. „Jídla, která připravují vyškolení zaměstnanci, jsou několikrát kontrolována, aby se vyloučila jakákoli záměna potravin. Za celou dobu působení od roku 2010 jsme neměli jedinou reklamaci od našich klientů na zdravotní komplikace způsobené lepkem. Všechny předešlé kontroly od hygieny nebo inspekce neshledaly žádné nedostatky, naopak dopadly velmi pozitivně,“ tvrdí firma ve vyjádření. Společnost požadovala od inspekce jako důkaz doložení průkazné fotodokumentace, z níž by bylo

zřejmé, že se zaměnilo bezlepkové pečivo za pečivo klasické. „Takovou fotodokumentaci však inspekce nemá k dispozici. Předpokládáme, že se jednalo o falešné pozitivní výsledky, které nebyly potvrzeny nezávislou laboratoří. Jednou z možností mohla být i přítomnost lepku v již nakoupeném bezlepkovém pečivu. Kvalitu nakupovaných potravin bohužel nejsme schopni kontrolovat, a tím pádem zaručit,“ uvedla firma. Čtěte také: Horší kvalitou a nechutné. Maso v konzervách by před 40 lety neobstálo ‚Nekupujte palmový olej.‘ Lidé se šikují na Facebooku

URL| http://echo24.cz/a/wEbgr

ekonomika.iDNES.cz Dotace z EU nás nezachrání, říkají zemědělci. Poškozují je marže řetězců 16.6.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Mrazy, sucho a nadprodukce ochudily české zemědělství o více než patnáct miliard korun. Stát vymýšlí kompenzace a podpory, které mají farmářům ulehčit. Problém zemědělství je však celoevropský a dotace ho nevyřeší. Sami zemědělci přiznávají, že dotace z EU nejsou samospásné. Nejvíce prý tratí kvůli obchodním řetězcům. Jiří Návara, šéf Zemědělské společnosti Dubné, si dobře pamatuje na rok 2008, kdy se výkupní cena za litr mléka propadla na 5,70 koruny. „Dnes za litr mléka dostáváme 5,95 koruny,“ srovnává Návara, jak se situace přiblížila dosud největší mléčné krizi před osmi lety. Ceny pod šest korun hluboko podstřelují náklady. Pro firmu z jižních Čech, která chová 850 dojnic a denně dodá na trh 20 tisíc litrů mléka, znamená i pár haléřů na každém litru citelnou ztrátu. Jen na mléce ji letos vyčíslila na 14 milionů korun. Ministerstvo zemědělství v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) proto shání všemožně peníze, které mají zemědělcům ulehčit. Kvůli nízkým cenám mléka směřuje chovatelům dojnic 604 milionů navíc. Dalších 850 milionů obdrží zase v rámci zcela nových národních dotačních programů na kvalitní mléko a zlepšení životních podmínek dojnic. Jenže nejde zdaleka jen o mléko. O nic lepší situace nevládne ani v produkci vepřového masa. ZS Dubné kvůli příliš nízkým výkupním cenám aktuálně likviduje poslední chov. A v Česku v současnosti nepatří zdaleka k jediným podnikům, které s živočišnou výrobou končí. Nadbytek vepřového v Evropě a propad cen ochudil tuzemské zemědělce o 3,3 miliardy korun. K tomu je potřeba připočítat ještě škody ve výši 400 milionů korun, které způsobily ovocnářům jarní mrazy. A na farmáře stále dopadá i loňské sucho, které způsobilo škody za tři miliardy korun. Známé rčení, že největším nepřítelem zemědělce je jaro, léto, podzim a zima tedy platí, málokdy však museli zemědělci bojovat s tolika nepříznivými vlivy najednou. Vedle mléčné podpory proto dostanou dalších 600 milionů za sucho. Jurečkův úřad pak aktuálně připravuje návrh úlev pro zemědělce ve formě dočasného odpuštění daní či snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Jaký dopad to bude mít na státní rozpočet, není zatím jasné. Ať dá Unie miliardu eur Ani to ale ještě nebude stačit. Agrární komory zemí visegrádské čtyřky požadují od Evropské komise záchranný balíček v hodnotě jedné miliardy eur, tedy 27 miliard korun. O smyslu vynaložených peněz přitom už pochybují i někteří zemědělci. Nemalá část dotací totiž

míří na welfare, tedy zlepšení životních podmínek zvířat – a to problém nadprodukce neřeší. Podle Návary tak peníze více než zemědělcům prospívají firmám, které jim zajišťují různé služby. „U skotu jsou třeba dotace na likvidaci much. V našem případě jsme dali tedy třikrát po 50 tisících korun firmě, která nám vystříkala mouchy a vydala na to doklad. Takže peníze neskončí u zemědělce,“ říká. Také prostředky z nového 850milionového balíku jdou mimo jiné třeba na prostředky k dezinfekci stájí. To sice uleví dobytku, z produkce mléka však pomůže udělat výdělečné odvětví jen těžko. „Jakékoliv peníze jsou dobré, ale z dlouhodobého hlediska to není řešení,“ říká také Karel Horák, předseda Svazu holštýnského skotu, který se chová na mléko. Vidí hlavní příčinu současné krize ve vysokých maržích obchodních řetězců. „Když dá ministerstvo ještě vyšší dotace, tak nám to supermarkety stáhnou,“ říká Horák. Nadnárodní obchodníci podle něj také upřednostňují produkty ze zemí, kde sídlí jejich centrály na úkor českých. Zástupci obchodníků takovou interpretaci dlouhodobě odmítají. A je fakt, že současná krize zasáhla celou Evropu. Třeba němečtí chovatelé, kteří podle českých sedláků dokážou díky vyšším dotacím nabídnout dumpingové ceny a zaplavují český trh levnou surovinou, na tom nejsou aktuálně o nic lépe. Za litr mléka dostanou podle deníku Süddeutsche Zeitung kolem 20 centů, rentabilních je minimálně třicet. Také němečtí zemědělci proto žádají od státu kompenzaci ve výši jedné miliardy eur, tedy stejně jako celá skupina V4 od Evropské komise. Tamní vláda jim však přislíbila jen desetinu. I když krize dopadá na celou Evropu, podle Martina Potůčka, finančního experta pro oblast zemědělství z UniCredit Bank, dokážou nejlépe obstát ty státy, ve kterých došlo ke koncentraci chovů a propojení s potravinářskou výrobou. Tento trend lze pozorovat už i v Česku, menší firmy s chovy končí a do větších investic se pouštějí jen větší skupiny. To lze poznat i na seznamu příjemců investičních dotací do rekonstrukce vepřínů. „Podle mého názoru bude koncentrace nadále pokračovat, v českých podmínkách zřejmě i postupná integrace se zpracovatelským průmyslem,“ říká Potůček. Ani největší české firmy se však nevyrovnají zahraniční konkurenci z Polska či Španělska. Druhou variantou je orientace na speciality, které zákazník cíleně vyhledává, dokáže je odlišit a třeba si za ně i připlatit. Takových však zatím v Česku mnoho není.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/dotace-z-evr...ka.aspx?c=A160615_2253354_ekonomika_rts

Halal způsob porážení zvířat se v Česku zabydlel. Počet rituálů roste 16.6.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V loňském roce bylo v Česku poraženo 104 235 zvířat halal způsobem, z toho 102 491 bylo brojlerů, 1234 ovcí a jehňat, 310 kusů skotu a 200 kachen a hus. Rituální porážky se u bílého a červeného masa podílejí na celkovém počtu poražených zvířat v Česku dlouhodobě necelým promile, v letech 2012 a 2013 byl jejich počet ještě nižší. Meziročně se počty poražených zvířat tímto způsobem zvýšily o 6,4 procenta. Košer způsobem bylo loni poraženo 3 383 zvířat. Vyplývá to z údajů Státní veterinární správy. Výrazem halal se označují potraviny, které muslimové smějí konzumovat. Košer se zase v gastronomii označuje jídlo splňující soubor židovských předpisů a stravovacích návyků. Současné

znění zákona na ochranu zvířat proti týrání umožňuje halal i košer porážky používat, a to na základě povolení ministerstva zemědělství. Osm rituálních jatek V Česku je osm jatek, která mohou zvířata rituálně porážet. Většinou jsou pro ně rituální porážky ale pouze okrajovou záležitostí. Halal certifikát má i několik tuzemských výrobců, třeba mlékárny spadající pod Agrofert . Podle mluvčího společnosti Karla Hanzelky ale v posledních letech žádné výrobky s touto certifikací nevyráběly. Například podle majitele pražské prodejny Farah Food Shedida Bessissa poptávka po halal mase roste a ve srovnání s předchozími lety je zhruba o 30 procent vyšší, hodně zákazníků je i mezi Čechy. Nejžádanější je jehněčí a kuřecí maso nebo mix hovězího a jehněčího (mergazy, kebaby, makanek, salámy či klobásy). Kromě masa mají zákazníci zájem také o další halal potraviny. „Většinou se to týká všech masných výrobků, salámů, másla, přepuštěného másla, dochucovadel, instantních polévek, konzerv a veškerých potravin, které neobsahují vepřové maso,“ uvedl Bessisso.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/loni-bylo-po...ika.aspx?c=A160616_131730_ekonomika_rts

Inspekce vrátila zásilku kebabů z Německa. Obsahovaly nepovolené látky 21.6.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika MF DNES, Kristína Paulenková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Státní veterinární správa (SVS) zadržela v uplynulých dnech dvě zásilky masných polotovarů pro přípravu gyrosu a kebabu v celkovém množství 640 kilogramů. Podle etiket výrobek obsahoval látky, které se podle evropské legislativy nesmí do tohoto typu potravin přidávat. Zboží bylo dovezeno z Německa. Na místě inspektoři zjistili také další, převážně administrativní, závady. První zásilku už vrátili zpět výrobci, vrácení druhé zásilky bude následovat. Oba případy se vyskytly na Vysočině. V restauraci v Pelhřimově inspekce zjistila, že hovězí polotovar na přípravu kebabu obsahoval podle platných nařízení nepovolené látky. Jedná se o glutamát – E621 a fosforečnan – E450, E451. Při kontrole dokladů navíc inspekce zjistila, že dodavatel se sídlem na pražských Vinohradech není registrován u Státní veterinární správy v Praze. Podle legislativy tak ale učinit musí. Kontrola zjistila i další nedostatky v dokumentaci, a tak zásilku vrátila zpět výrobci. Druhá zásilka o hmotnosti 320 kilogramů na přípravu telecího kebabu a gyrosu byla určená pro rychlé občerstvení v Jihlavě. I na etiketách těchto polotovarů se objevily látky, které u daného výrobku evropská legislativa nepovoluje. Konkrétně se jedná o glutaman sodný a stabilizátory E450, E451 a E460 u kebabu. Stejně tak u gyrosu přidal výrobce do polotovaru nepovolené stabilizátory E450 a E451. Příjemce zásilky navíc nesplnil svou povinnost a nenahlásil příchod zboží nejpozději 24 hodin dopředu příslušné krajské veterinární správě. Také v tomto případě byla celá zásilka pozastavena. S výrobcem je dojednáno její vrácení. Na základě výše uvedených zjištění SVS zakázala uvádění masných polotovarů do oběhu. S příjemci bude zahájeno správní řízení o pokutě. Oba případy byly nahlášeny do systému pro falšované potraviny – AACS.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/inspekce-vra...ka.aspx?c=A160621_165928_ekonomika_kris

Tesco prodávalo nebezpečné krůtí maso z Polska, varuje inspekce 21.6.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Kristína Paulenková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) varuje spotřebitele před nebezpečným krůtím výrobkem z Polska od firmy Indrol. Výrobek podle testů obsahuje salmonelu. Polotovar prodávala společnost Tesco. SZPI toto zjištění vložila do evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Potravina Chutné krůtí maso (krůtí mletý masný polotovar s přidanou vepřovou bílkovinou), v balení 520 g, číslo šarže: 16052704, výrobce: INDROL sp. z o. o. sp.k. vyrobená v Polsku by mohla být pro konzumenty nebezpečná. Analýza u výrobku potvrdila kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella . Výrobek byl v distribuci společnosti Tesco. Vzhledem ke skutečnosti, že výrobek byl označen údajem „spotřebujte do: 3. 6. 2016“, v tržní síti se již nenachází. SZPI se ale obává, že by maso mohli mít spotřebitelé doma v zamrazeném stavu. Proto je varuje, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení bakterii totiž nezničí. Inspekce s kontrolovanou osobou zahájí správní řízení o uložení sankce.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/tesco-prodav...st.aspx?c=A160621_103748_ekonomika_kris

extra.cz Poláci k nám poslali krůtí maso se salmonelou. Tesco má velký problém 21.6.2016

extra.cz str. 0 News anet Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Poláci k nám poslali další hnusy, které se dostaly na náš trh. Kontroloři Státní zemědělské a potravinářské inspekce objevili na trhu závadné krůtí maso se salmonelou. Poslední dobou k nám z Polska posílají nebezpečné potraviny. Na pultech v obchodním řetězci Tesco se objevilo krůtí maso se salmonelou, které mělo datum spotřeby do 3. června. Okamžitě bylo staženo z obchodu. Můžete ho ale mít doma v mrazáku. Nebezpečné krůtí maso je pod značkou Indrol – Chutné krůtí maso (krůtí mletý masný polotovar s přidanou vepřovou bílkovinou) a jde o 520gramové balení. Kontaminované balení s číslem šarže 16052704 bylo vyrobeno v Polsku. „SZPI důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří by mohli mít výrobek doma v zamrazeném stavu, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv,“ řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Informaci o zjištění bakterie v mase vložila SZPI do Evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Nemáte ho náhodou

doma?

URL| http://www.extra.cz/polaci-k-nam-posla...so-se-salmonelou-tesco-ma-velky-problem

F.O.O.D. Vidím to optimisticky 22.6.2016

F.O.O.D. str. 138 rozhovor Jana Chmelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MARTINA KUCIELA ZNÁTE SPÍŠ JAKO PANA CUKETKU A TOHO NETŘEBA DLOUZE PŘEDSTAVOVAT. JAK SE ÚSPĚŠNÝ FOODBLOGER A KRITIK TĚŠÍ NA LÉTO A PROČ BY ČEŠI MĚLI BÝT OPTIMISTÉ? * Kde se vzal pseudonym „pan Cuketka“? Upřímně, byl to vtip. Je to české, jednoslovné, zapamatovatelné a vlastně i trochu hloupé. Jen si to řekněte, pan Cuketka. Nevykouzlí to úsměv? * Ve spolupráci s Makrem děláte projekt Prkýnko. O co v něm přesně jde? Já říkám, že je to snaha o emancipaci a zmapování české spíže. Neustále si půjčujeme u sousedů parmazán a olivový olej a bůhvíco ještě, a přitom nevíme, co máme doma. * Kde se nápad vlastně vzal? Začalo to několika úspěšnými články na blogu – o růžičkové kapustě, cibuli a mrkvi. Uvědomil jsem si, že tohle mě baví. V rámci Prkýnka teď podle sezony představuju zeleninu a houby. Co jsou zač, jak je zpracovat, poznat kvalitu. Chystám se i na ovoce, maso a ryby, uvidíme, co dál. Ještě tak tři roky mám ale co dělat. * Co jste během tohoto mapování zjistil? Že nám chybějí základní znalosti a že pořád pátráme někde v zahraničí. Cizí kuchyně jsou super, ale my se tu taky máme čím chlubit. Máme spoustu produktů, které se i v marketech prodávají kvalitní a za pár korun, česká nabídka mléčných výrobků je unikátní. Naši pekaři umí díky kvasu jen z mouky a vody udělat takový zázrak, jako je chleba. Je toho hodně, na co bychom měli být hrdí, ale zapomínáme na to. Ostatně i ten „průmyslový“ chleba z obchodu umí být dobrý. * Ve srovnáních složení potravin třeba s Německem ale dost pokulháváme… To je těžké srovnání, tam má potravinářství dlouhou tradici a připočtěte spotřebitelský tlak. Nebavme se ale o složení nanuku, bavme se o základních potravinách, jako jsou mléčné výrobky, pečivo, maso. A ty i u nás koupíte ve slušné kvalitě, pokud si pohlídáte složení. Lidé mají dostatek informací, aby nenakupovali šunt. * Malí výrobci odůvodňují své vysoké ceny kvalitou. Odkud se tato snaha bere? Je to přirozená snaha mít se dobře. Podle mě ale není kumšt udělat skleničku úžasné marmelády za 250 korun. Ta je pro pár prémiových zákazníků, ale kolik lidí na to reálně má? Mně je úplně jedno, jestli to někdo dělá ručně nebo jestli to někdo dělá ve větším měřítku třeba i průmyslově. Rozhodující je i dostupnost, aby takový produkt měl vůbec smysl.

* Spousta lidí dnes ale právě ve výrobě takovýchto věcí podniká… V tomhle žijeme ve skvělé době a mě to baví. Pocházím z Ostravy, a když vidím, co všechno se tam teď otvírá! Cením si toho entuziasmu a zapálení, bohužel tomu často chybí kvalita. Někdy mě až zaráží, kolik stojí domácí dortík od někoho, kdo ho peče doma. Přitom chuťově a kvalitou to mnohdy není o nic lepší než z pekárny. O nadšení a sebevědomí nouze není, často ale chybí důslednost a profesionalita. * Není to i příliš přísnými předpisy? Předpisy nemáme výrazně přísnější než třeba v Británii či Německu. Liší se přístup i úroveň úřadů. Jejich činnost by měla podnikání usnadňovat a vytvářet pro něj podmínky. U nás to často připomíná házení klacků pod nohy. * V čem dalším podle vás tkví největší problém české gastronomie? Že tu funguje spousta podniků, které by dávno existovat neměly. Doufám ale, že se současným boomem se to celé pročistí. A taky my zákazníci bychom se měli naučit říkat ne, umět si stěžovat nebo vrátit jídlo. Jak má podnikatel vědět, že to dělá blbě, když lidi dál chodí a platí? Celkově to ale vidím optimisticky. Služby, kvalita produktů i lidi v gastronomii jdou rychle dopředu. * Na co se v nadcházející sezoně těšíte? U mě asi vyhrávají rané brambory. Bramborářství tu má tradici, máme šlechtitelské stanice. Chřest je super, ale z brambor vyrobíte takových skvělých jídel! Na to, kolik jejich pěstování dá práce, jsou pořád levné. Rané brambory s tvarohem, to je hit léta. Ty si teď vážně užívám. Foto popis| Martina v současnosti nejvíc zabavuje projekt Prkýnko. Foto autor| FOTO: ARCHIV AUTORA Foto popis| Rané brambory s máslem a cibulkou nebo jen s tvarohem, to je Cuketkův tip na léto.

FaktorS Kolik stojí rozvoz zdarma? 16.6.2016

FaktorS str. 54 Marketing

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ŘETĚZEC KFC SE ZAŘADIL MEZI „PRŮSERÁŘE“, KDYŽ MU ZÁKAZNÍCI NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SPOLU S MÉDII DALI POZNAT SVOU MOC. Poklidné vody internetové komunikace franšízových řetězců rychlého občerstvení v posledním období rozčeřily zprávy o otevření imitace restaurace McDonald’s ve východoukrajinském Luhansku (6. květen), video z výroby kuřecích nugetů (18. květen) nebo přepadení „mekáče“, kde si právě na burgrech pochutnávalo jedenáct členů elitní zásahové jednotky francouzských ozbrojených sil (7. červen). Aby to však konkurenci nepřišlo líto, zahájili v KFC od června rozvážku jídel, čímž si úbytek veřejného diskursu bohatě vynahradili. Ve snaze přijít s něčím novým se tu rozhodli na začátku června obohatit svou nabídku o rozvoz jídla až domů. Navíc zdarma. A tvrdili to všude – na svých stránkách, v reklamě, v médiích… Pravda byla ale jiná. Se spuštěním služby se totiž ukázalo, že zdarma rozvoz tedy určitě není, neboť jeho náklady jsou přeúčtovány do ceny produktů. Identická objednávka v prodejně a s dovážkou se tak při placení diametrálně liší. ANTIREKLAMA JE TAKY REKLAMA?

Internetová smršť na sebe nenechala dlouho čekat. A řetězec při tom všem působil jako kuře chycené v dálkových světlech. Plukovník Sanders se sice stále blahosklonně usmíval, ale nějaké to peříčko z tuzemské webové bouře možná doletělo až do Kentucky. Z monitoringu agentury Yeseter vyplývá, že část diskutujících nezvládnutou komunikaci řetězce využila k tomu, aby ostatním sdělila, že přesmažená bakelitová kuřata nikdy nejedla a fastfood by okamžitě zakázala. Jiní se nechali slyšet, že KFC sice ano, ale jen v nouzi – a přes práh jejich domu nesmí v žádném případě. Ti ekonomicky protřelejší zase tvrdili, že oběd zdarma z principu nemůže existovat. Ostatní jim ale vysvětlovali, že problém není v placeném dovozu, ale v původní bezplatné deklaraci v momentě, kdy každý hranolek byl o třetinu dražší. Daňaři naopak přišli s tím, že jídlo nakupované za účelem venkovní konzumace by mělo být levnější, protože je daněno DPH ve výši 15 procent, zatímco jídlo pozřené v restauraci 21 procenty. Čertovi marketingoví učni se vytasili s domněnkou, že šlo o plánovaný tah franšízy s cílem zajistit, aby se v průběhu několika málo dnů celá republika dozvěděla, jak dostat kyblík se smaženým kuřetem rovnou do baráku. Antireklama je taky reklama, v tomto případě ovšem šlo o kouzlo nechtěného. PLATÍTE ZA KOMPLEX DÍLČÍCH KROKŮ… V KFC po prozření, že jim někteří nadávají a zbytek se dobře baví nad nepovedenými reakcemi typu „… všechno je v pořádku, skrytý poplatek neexistuje, reklamované částky nesouhlasí, připlácíte vlastně jenom za komplex více dílčích kroků…“, přepřáhli mediátory a píáristy. Ti začali sociální sítě injektovat klasicky přívětivými příspěvky: „Vážení a milí zákazníci...“, případně jejich lidsky hřejivější variantou: „Franto, opravdu nás to moc mrzí...“. A aby bylo vidět, jak moc to myslí vážně, nasadili dokonce těžké zbraně v podobě poukázek s nákupní hodnotou 250 korun. Jeden z jízlivých komentátorů se ptal, jestli poukázka náhodou neplatí až při nákupu od jednoho tisíce někde na pobočce v Bagdádu. Ještě jízlivější diskutér poznamenal, že v KFC vůbec nelhali, dovoz byl opravdu zdarma, platilo se pouze za odvoz. Průšvih KFC oslovil i jiné značky. Výše zmíněné floskule „komplex dílčích kroků“, kterým KFC vysvětlovalo odlišné ceny, se hned chopila značka deodorantů AXE, která korporátní odpověď parafrázovala: „Aplikace AXE je složitý komplex dílčích kroků, proto ti přinášíme návod zcela zdarma! #FindYourMagic #AXE“ a v diskusích na sociálních sítích si tak dělala vlastní reklamu. A jak to vše dopadne? Nakonec asi dobře. Kuřecí franšíza totiž přišla s postřehem, že zákazníci preferují variantu služby, kde budou obeznámeni, co je pojízdné kyblíky budou stát. Postaví se k tomu čelem a doprava zdarma prý bude účtována zvlášť. Tak to tedy držíme palce! *** ŘETĚZEC RYCHLÉHO OBČERSTVENÍ KFC pozitiva negativa rychlá obsluha (fastfood) uniformita (už předem víš, jaké to bude) zavedený standard (například pokud jsi v neznámém místě) nabízený sortiment (včetně bezedného kelímku) vysoké ceny (i bez rozvážky) kvalita pokrmů (kuřecí výrobky neobsahují maso) kvalita stolování (jíš rukama z tácku, piješ z kelímku) nedůvěra (když podvádějí s dopravou, tak v čem ještě?) OČIMA PRÁVNÍKA Petr Kůta, KMVS, advokátní kancelář KFC zvolilo podle mého názoru ne zcela šťastnou formu komunikace v rámci služby KFC Rozvoz. Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje mimo jiné takzvané klamavé obchodní praktiky, a pokud obchodník inzeruje, že je určitý jeho výrobek či služba zdarma, a kupující i přesto hradí, byť skrytou formou, náklady této služby, pak lze takové jednání považovat za klamavou obchodní

praktiku. V případě, že KFC účtuje ve službě s doručením potravin vyšší ceny za stejné produkty, než jsou v kamenných provozovnách, měl by jednoznačně a předem zákazníkovi specifi kovat, za co je vyšší cena účtována. ZDARMA SE MŮŽE PĚKNĚ PRODRAŽIT Petra Dolejšová, advokátka společnosti e-Legal Jestli dosud měli právníci v KFC prázdniny, teď nejspíš budou muset brát i přesčasy. Doprava „zdarma“ za „pouhé“ navýšení ceny jídla o 60 Kč jistě není příliš zdárný marketingový tah, nicméně nechme stranou marketing. Ráda bych se zamyslela nad nasazením týmu právníků v KFC v následujících dnech. Pokud totiž nekonzultovali marketingový tah svých kolegů před spuštěním jejich zdařilé kampaně, velmi pravděpodobně je nyní čekají pracovní přesčasy. Nyní totiž přichází čas pro potravinářskou inspekci (respektive živnostenské úřady), případně má volné pole působnosti i jakákoli konkurenční společnost. Živnostenské úřady by jistě zajímalo, že KFC šíří reklamu nekalou obchodní praktikou (zákon o regulaci reklamy, odkazující na zákon o ochraně spotřebitele, totiž jasně zakazuje zkreslování/zatajování skutečné ceny, slevy nebo akce vztahující se nejen na zboží samotné, ale třeba i na náklady spojené s rozvozem). Podnět k přezkoumání této záležitosti může dát kdokoli. Aktivní zastánci spravedlnosti z řad lidu si mohou na KFC smlsnout z titulu spotřebitelů a klidně firmu popotahovat za nekalou soutěž (klamavou reklamu) podle občanského zákoníku. Pokud se najde nadšenců více a zburcují sdružení na ochranu spotřebitele, čekají KFC opravdové právní hody. A co na to McDonald‘s, Burger King a další fofrjídelny? KFC jim svou klamavou kampaní dalo zelenou na soudní popotahování za klamavou reklamu z pozice jejich soutěžitele. Myslím si, že o stránky KFC bude v těchto dnech velký zájem. Doporučila bych tedy společnosti, aby si je dala do kupy dříve, než si jich všimne i Česká obchodní inspekce. Kentucké kuře nějak zapomnělo jít s dobou a informovat spotřebitele, na jaký úřad se mají obrátit, pokud ho podezřívají z nezákonných praktik a chtějí to s ním vyřešit smírnou cestou. Ale ani v tomto případě pokuty nejsou nejnižší… YESETER ANALYTICS Platforma pro monitoring a analýzu dat z celého webu. Specializuje se na řízení vztahů se zákazníky, sledování jejich názorů, nálad a analýzu chování. Foto popis| Sentiment KFC (1. – 7. červen 2016) Foto popis| Sentiment McDonald‘s (1. – 7. červen 2016) Foto popis| pozitvní Foto popis| neutrální Foto popis| negativní Foto autor| Foto: Shutterstock

feedit.cz Jan Škrabánek má nově na starosti marketing v Zonky 15.6.2016

feedit.cz str. 0 Personálie FeedIT.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Za marketing platformy na půjčování peněz mezi lidmi Zonky od května zodpovídá Jan Škrabánek. Do Zonky přináší 16 let zkušeností získaných na nejrůznějších pozicích v marketingu, při vytváření prodejních strategií a rozvoji podnikání. V minulosti pracoval na kampaních jak českých, ... Celý příspěvek → Za marketing platformy na půjčování peněz mezi lidmi Zonky od května zodpovídá Jan Škrabánek. Do Zonky přináší 16 let zkušeností získaných na nejrůznějších pozicích v marketingu, při vytváření prodejních strategií a rozvoji podnikání. V minulosti pracoval na kampaních jak českých, tak mezinárodních značek. (TZ)

“Zonkymu se daří. Tohoto úspěchu bychom nikdy nedosáhli bez skvělého marketingu. Hledali jsme někoho, kdo vydrží vysoké pracovní tempo a kdo zároveň bez problému zapadne do našeho Zonky týmu. Honza Škrabánek přesně odpovídá našim představám,” říká Lucie Tvarůžková, ředitelka Zonky. Škrabánek v posledních letech pracoval pro Douwe Egberts, Pickwick, Vitanu nebo Kostelecké uzeniny. Společně s Kosteleckými uzeninami přišel s Poctivou řadou uzenin, které obsahují více než 90 % masa. Součástí komunikace těchto produktů byla také televizní reklama se zpívajícími řezníky. Ve volném čase se věnuje rodině. Je ženatý a má dvě děti. Zajímá se o výtvarné umění. Jeho nejoblíbenějším malířem je Claude Monet. Cvičí jógu a rád si oddechne při tai chi. O Zonky Zonky.cz je online platforma na půjčování peněz mezi lidmi, která funguje od června 2015. Zonky propojuje klienty, kteří si chtějí půjčit, s investory, kteří chtějí zhodnotit své peníze výrazně lépe, než třeba na spořicím účtu v bance. Zonky si klade za cíl zpřístupnit půjčky i těm, kteří na ně podle tradičních bankovních pravidel nedosáhnou, ačkoli je dokáží bez problémů splácet (OSVČ, rodičovská dovolená apod.). Zonky vznikl v inkubátoru startupů Creative Dock Martina Pejši. Šéfkou Zonky je Lucie Tvarůžková. Investorem je inovační fond Home Credit Lab N.V.

URL| http://www.feedit.cz/wordpress/2016/06...-ma-nove-na-starosti-marketing-v-zonky/

Haló noviny Energeticky soběstačná obec Kněžice 16.6.2016

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky Jan ZEMAN Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Spolek pro obnovu venkova, založený v roce 1993 exministrem životního prostředí Ivanem Dejmalem, byl od počátku v poněkud schizofrenní situaci: cílil na obnovu venkova z dob před rokem 1948, leč byla to podivná transformace nejen zemědělství, která ve velkém náš venkov přiváděla na buben. Dosud prosperující, byť ekologicky závadné zemědělské podniky byly přiváděny k bankrotu. Budovat drobná zemědělská hospodářství, jak neodpovědně vyzýval ministr zemědělství Bohuslav Kubát (ODA 1990-92), se často rovnalo sebevraždě. Transformace průmyslu jako první ničila četné venkovské továrničky a jiné provozovny. Mnoho venkovanů se ocitlo bez práce. Mnoho pracovníků odcházelo z krachujícího zemědělství, výrazně klesala zaměstnanost v lesnictví. Někde šlo dojíždět za prací do blízkých měst, někde obživu skýtal cestovní ruch, byť vesměs oči byly velké a státní podpora mizivá. Nejhůře na tom byl odlehlejší venkov mimo centra cestovního ruchu. Byl odsouzen k vleklé krizi, včetně hroucení jeho sociální infrastruktury. Stát navíc novou dopravní politikou omezil veřejnou dopravu na venkov a venkovské komunikace nechával »vyjezdit«. I když se příznivcům obnovy venkova tu a tam podařilo obnovit nějakou tu polní cestu či rybník a zrealizovat i jiné užitečné projekty, k většímu zlepšení poměrů na venkově to nemohlo stačit. Existuje i obecný problém stále většího zbavování vesnic soběstačnosti. Jistě, vrátit se k více méně soběstačné vesnici není možné a nikdo soudný to nechce. Ničit ale soběstačnost venkova za každou cenu, z titulu technokratické nadutosti, škodí. Napomáhá tomu politika levné energie a levné dopravy, neboť stimulují plýtvání. Transformace velké energetiky umožnila polostátním i soukromým monopolům významně rozvinout svou zvůli.

Odvážné řešení Na místě breku nad neutěšenými poměry a opíjení se žalem v obci Kněžice (na silnici Kolín Městec Králové -Kněžice – Jičíněves) si odvážný starosta Milan Kazda dal cíl vybudovat energeticky soběstačnou obec. Řešil tak zaměstnání místních lidí, využití »přebytečné« zemědělské a lesní produkce, snížení výdajů občanů za teplo a elektřinu, omezení znečišťování ovzduší z lokálních topenišť. Projekt zrál delší dobu. Klíčové bylo získání dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze Státního fondu životního prostředí – asi 92 milionů korun na projekt s náklady 111 mil. Kč dne 4. listopadu 2004. Mají kotelnu na slámu, kotelnu na dřevní štěpku, bioplynovou stanici, jejíž produkci spaluje další kotel a ze získaného tepla vyrábí elektřinu a teplo pro rozvod do velké části domácností. Centrální výtopna a bioplynová stanice Kněžice zahájila provoz 28. srpna 2006, kdy byla zprovozněna kotelní jednotka. Do konce roku byl zprovozněn systém centrálního vytápění jednotlivých domácností. Z obecního webu »Bioplynová stanice s kogenerační jednotkou s elektrickým výkonem 330 kW je v provozu nepřetržitě a vyrábí ze zemědělských, z potravinářských a z dalších materiálů a odpadů elektřinu na prodej do elektrizační sítě a teplo pro vytápění obce. Dále se zde zpracovává sláma, kukuřice, jeteloviny a další přebytečná i nově pěstovaná biomasa. Z těchto stoprocentně obnovitelných zdrojů se vyrábí bioplyn, elektřina, horká voda na vytápění většiny obce, topné pelety z biomasy a kvalitní hnojivo pro zemědělství. Kotelna na biomasu se dvěma teplovodními kotli o celkovém tepelném výkonu 1,2 MW je v provozu podle potřeby pouze v topném období a dodává teplo v době, kdy by přebytečné teplo ze samotné bioplynové stanice nestačilo na vytápění obce. Kotelna a bioplynová stanice jsou umístěny v obecním areálu na severovýchodním okraji obce a propojeny navzájem teplovodním potrubím a informační kabeláží. Připojeny jsou na distribuční elektrizační síť 22 kV přes trafo 0,4/22 kV. Bezkanálový rozvod tepla v celé obci a automatické předávací stanice tepla v domech zajišťují celoroční nepřetržitý přenos tepla z kotelny a z bioplynové stanice do všech připojených budov v obci. K soustavě rozvodu tepla je v Kněžicích připojeno celkem 149 domů, tedy asi 95 % celkové spotřeby tepla v obci. Celoroční spotřeba tepla připojených domů je cca 2000 MWh, neboli 7200 GJ za rok. Vyráběná elektřina z bioplynové stanice není na rozdíl od tepla zavedena přímo do jednotlivých domů. Domácnosti a místní podniky nadále odebírají elektřinu od místně příslušné distribuční společnosti ČEZ Distribuce. Bioplynová stanice Kněžice dodá za rok do této distribuční sítě více elektrické energie, než celá vesnice a celé nové zařízení spotřebuje. Výroba elektřiny v bioplynové stanici Kněžice v roce 2009 dosáhla cca 2600 MWh. Vlastní spotřeba elektřiny v bioplynové stanici a vlastní spotřeba kotelny na biomasu činí přibližně 15 % z této výroby elektřiny. Čistá dodávka elektřiny z Kněžic do elektrizační sítě je cca 2200 MWh/rok. Kněžice se svými 410 obyvateli vyrábějí průměrně 6 MWh elektrické energie na občana za rok a dodávají do elektrizační sítě za rok průměrně 5 MWh elektřiny na každého svého občana.« Na návštěvě v obci Obec Kněžice se nachází téměř v rovině. Obklopena je vesměs poli, jen kus východněji se táhne zalesněné návrší s vysílačem. Nemá pole fotovoltaických panelů (v obci jsem žádné neviděl ani na střechách), jež v režii skandální podpory obnovitelným zdrojům elektřiny ČR pouští žilou v úhrnu 400–1000 miliard Kč. Nejsou tu ani větrné elektrárny. Bioplynová stanice nestojí na pěstování silně erozivní kukuřice. Bioplynka zpracovává leccos, i obsah žump, takže se obec obejde bez čistírny odpadních vod. Zchátralý mlýn (ne ale na vodní či větrný pohon) byl rekonstruovaný a slouží zejména ke vzdělávání v energetické soběstačnosti. Obec zajistila bydlení pro seniory, koupila někdejší faru (chce si tam zřídit sídlo), kupuje zkrachovalou hospodu. Chce ji provozovat sama. Výrobní areál kupodivu nepáchne. Lze v něm vidět vícero pracovníků a pracovnic, kotle, rozvody tepla, vlastní bioplynku, velké zásobníky. Zbytky organických látek putují jako hnojivo na pole. Protože nelze hnojit za mrazu, musí pobrat čtyřměsíční produkci. Viděli jsme pořádek. Viděli jsme likvidaci prošlých či jinak závadných potravin. Momentálně se tam vylévaly nápoje z pet lahví. Můžou to být ale také bagety. Dnes bioplynka zpracovává nespotřebované potraviny z věznice. Je jich hodně.

O dotaci se museli soudit Realizace projektu měla vážný problém: projektované náklady činily 112 mil. Kč, na ně obdrželi dotaci 92 milionů, ale realizace projektu celkem vyšla na 140 mil. Kč. Poskytnutá dotace na jeho realizaci se ale nezvýšila, takže obec z něj vyšla s dluhem asi 32 mil. Kč, což je při ročním rozpočtu 6 mil. Kč hodně. Naštěstí nikdo v obci pana starostu nepodtrhnul. Projekt funguje, přináší zisk, obci se úvěr daří splácet. Jiný problém byl, když české úřady přehodnotily schválení dotace. Obec se o ní musela soudit. Nakonec rozhodli soudci v EU ve prospěch obce! Inu, likvidovat zásadní závislost obce na velkých dodavatelích energie je u nás zřejmě nežádoucí. Mohla vadit i skutečnost, že celý projekt obec realizuje ve vlastní režii. Jinde bioplynky většinou staví a provozují velké zemědělské podniky. Zatím se nepodařilo obci odpojit od velké elektrizační soustavy a tím zásadně zlevnit svým občanům elektřinu. Je to prý komplikované technicky, ekonomicky i právně. Teplo občanům dodává za cenu, za kterou by si jej pořídili spalováním uhlí. Takto to mají za stejnou cenu bez práce a prachu. K ekonomice projektu nutno dodat, že jsou tu i nevyčíslené náklady v podobě odvrácených škod a investic do čistírny odpadních vod, snížené náklady na likvidaci odpadu ad. Závěrem Realizace projektu energeticky soběstačné obce Kněžice patří k největším úspěchům při rozvoji energetické soběstačnosti venkova v ČR. Jako zázrak zní skutečnost, že není zatížen excesy. Čistá energetická soběstačnost obce ale není stoprocentní, neboť využívá bioodpady z mnohem většího území, než je necelých dva tisíce hektarů obce. Z důvodů nedostatku biomasy není plošně po celé ČR realizovatelný. Pokud někteří ekologové energetici tvrdí opak, nemluví pravdu. Jde o projekt značně nákladný. S vysokou dotací z veřejných rozpočtů se zaplatí až za 15 let. Bez rozsáhlé veřejné podpory není realizovatelný. Další takovéto projekty něco zlevní, ale zřejmě se bez nemalé veřejné podpory také neobejdou. Foto popis| Obec Kněžice Foto autor| FOTO – Kněžicea

Afrika: půda nerodí, hyne dobytek, sucho přinese další vlnu migrace 18.6.2016

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky Jaromír SEDLÁK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět The Guardian: »Postarší zemědělec Ndiaye z afrického státu Niger, vypráví, že období dešťů tam od nepaměti začínalo v červnu a končilo v říjnu. Když zasévali, byla půda rozbahněná. V posledních deseti letech je ale suchá jako písek. Je bez života. V jeho vsi teď asi mírně zaprší až v srpnu a poté zem zase rychle vyschne. Lidé hledají zaměstnání ve městech a někteří už přemýšlí o možnosti migrace do Evropy.« Niger je relativně malou zemí a ročenka The Economist »Svět 2016« ho nezahrnula mezi státy, pro které měla připravenou předpověď na letošní rok. Něco jiného je Etiopie, kde žije 102 milionů obyvatel a z celé Afriky tam má nejvíce růst, většinou ne dost moderní, průmysl. Podle Economist Intelligence Unit by tam měl letos HDP vzrůst o 5,1 procenta, inflace o 8,5 % a HDP na hlavu by měl činit ubohých 578 USD. V paritě kupní síly by to bylo lepší: 1630 USD. Ročenka týdeníku Bloomberg Businessweek »The Year Ahead 2016« (nevyšla česky) má tuto prognózu: »Etiopská Lidová revoluční demokratická fronta získala ve volbách v roce 2015 plných 100 % křesel. Není tedy divu, že vláda nebude tolerovat žádnou kritiku a potlačí doutnající odpadlická hnutí. Strana bude pokračovat v ekonomickém modelu řízeném státem a založeném na investicích do infrastruktury a ochraně místních průmyslových odvětví před zahraniční konkurencí.« The Guardian se z Nigeru podíval právě do Etiopie, která leží tři tisíce kilometrů na východ od Nigeru: »Mají tam úplně stejné problémy jako v Nigeru. Farmář Yasin smutně konstatuje, že v

období dešťů by mělo pršet každý druhý den, v roce 2015 však zapršelo jen jednou za měsíc. Kukuřice se neurodila, proto tento zemědělec prodal čtyři ze svých osmi krav a z vydělaných peněz nakoupil základní potraviny pro početnou rodinu. Ze stejných důvodů se vyhublých zvířat zbavuje hodně venkovanů. Krávy jsou i proto hluboko pod cenou a nedostatková mouka se naopak kupuje za dvakrát vyšší cenu než v předchozím roce.« Hladem ohroženy až stamiliony obyvatel Podobných příběhů je v posledních měsících v zahraničních novinách a časopisech ke čtení stále více a všechny míří stejným směrem: počasí na mnoha místech Afriky se značně mění k horšímu. Rozlehlá část Etiopie trpí nejhorším suchem za posledních 50 let a dobytek hyne, zatímco v jiném etiopském regionu při povodních umírají desítky lidí a tisíce krav. The Washington Post: »Kvůli výpadkům úrody jsou podle OSN hladem ohroženy desítky, ne-li stamiliony Afričanů: v Malawi, Zimbabwe a v částech Jihoafrické republiky (JAR) vlády vyhlásily stav nouze.« JAR stála ročence »Svět 2016« za předpověď. HDP má vzrůst o 2,2 % a inflace o 5,1 %. Obyvatel by mělo být 55 milionů. Bloomberg Businessweek: »Prezident Jacob Zuma bude pokračovat ve svém 2. a posledním období. Ke vzpružení ekonomiky využívá fiskálních podnětů a průmyslové politiky. Zlepšující se podmínky mezi obchodními partnery pozvednou hospodářský růst, ale nedostatečná elektrifikace a omezené pracovní dovednosti pracovních sil budou ekonomiku brzdit. Protesty kvůli nezaměstnanosti a nerovnosti neustanou.« Zmíněná ročenka EIU vzala na vědomí i Zimbabwe, Malawi ne. HDP by tam měl letos růst o 1,8 %, ale průmyslová výroba o tři procenta klesnout. Inflace by šla také nahoru (o 3,4 %). HDP na hlavu mizerných 199 USD, v paritě kupní síly 208 USD. Obyvatel má být 18 milionů. Bloomberg Businessweek: »S 90 % nezaměstnané nebo živořící populace zde existuje jen pramálo lásky pro dlouhodobého prezidenta Roberta Mugabeho. Ekonomika se díky programu MMF bude stabilizovat, ale pouze za podmínky, že ji v růstu nebudou bránit pochybné politické priority. Je třeba sledovat mocenské vakuum. Přehrada Kariba, velmi důležitý zdroj energie, trpí velmi nízkou hladinou vody, a jestliže El Niňo způsobí sucho v povodí řeky Zambezi, bude to ještě horší. Také z této země se budou lidé snažit dostat do Evropy.« Lidé kost a kůže Vraťme se do Etiopie. Le Figaro: »Je tam kruté sucho. Působí jako za 80. let, kdy toto sucho vedlo k poslednímu velkému hladomoru. Zemřelo více než 500 tisíc lidí a obrazy na kost vyhublých farmářů a jejich dětí se zaryly do kolektivní paměti světaznalé části lidstva. Nynější sucho trápí stejnou oblast: náhorní plošinu severní Etiopie, kde se serpentiny silnic klikatí dramatickou, nádhernou krajinou. Počet obyvatel Etiopie za těch 30 let stoupl díky populační explozi ze 40 na více jak 100 milionů a na mnoha kopcích tu farmáři pomocí terasových polí využívají doslova všechny čtvereční metry půdy. Většina z nich oře dřevěným pluhem taženým voly, tedy málem se stejnou technologií, jako v biblických časech. Současně extrémní sucho zasáhlo i oblast položenou na východ od náhorní plošiny, pod více než dva kilometry hlubokou tektonickou propadlinu. Ve zdejší polopoušti již dříve teploty běžně šplhaly k 50 stupňům a nomádi z národa Afarů zde žili na úplné hranici lidských možností. Nyní je jejich přežití ještě o něco náročnější. « Oproti 30 let staré katastrofě, která se zdaleka netýkala jen Etiopie, je tady nemalý rozdíl. Lidé zatím hlady neumírají, i když jsou kost a kůže. Alex de Waal napsal pro The New York Times: »Viděl jsem dovoz mouky a vody i do těch nejzapadlejších vesnic. Od 80. let zkoumám hladomory a humanitární pomoc a troufám si říct, že platím za odborníka na východní Afriku. Vlády nejen v Etiopii dováží potraviny. Probíhá to po ještě oficiálně nezkolaudované rychlé železnici ze sousedního Džibutska a kamiony je pak po silnicích postavených čínskými firmami rozváží k potřebným lidem. V těchto měsících se potvrzuje, že nevyhnutelným důsledkem sucha, neúrody a děsivého přelidnění dnes nemusí být skutečné hladomory. Ty existují, ale jsou spíše důsledkem cynismu a manažerského selhání vládců, kteří nedokáží nebo nechtějí hladovějícím dopravit potraviny dostupné jinde. Tak,

jako před lety, kdy v Etiopii vládl negramotný a zfanatizovaný a bezohledný diktátor.« Skutečný stav se režim snaží zastřít K tomu je třeba dodat, že dnešní režim v Etiopii má daleko k tzv. buržoazní demokracii. Z minulé apokalypsy si ale vládci přece jen vzali určité poučení. Die Welt: »Zavedli například záchranný systém pro farmáře, kteří z malých polí nejsou schopni uživit rodinu. Zaměstnávají je na veřejných pracích, díky nimž vydělají peníze na nákup základních potravin. I v běžných dobách je na této státní pomoci závislých sedm milionů Etiopanů. Po výpadku loňských jarních a letních dešťů jich přibylo dalších hrozivých deset milionů. Pokud pořádně nezaprší ani letos v létě, bude tato záchranná síť napnutá doslova k prasknutí.« The Guardian dodává: »V terénu teď pracuje kolem 40 tisíc zdravotníků, ti vyhledávají a pečují o podvyživené. Těžké jsou tyto měsíce zvlášť pro kojící matky, jejich zesláblá těla často nevytvoří dostatek mateřského mléka.« Autoritářská etiopská vláda za koordinaci a pomoci od mezinárodních organizací sklízí jistou opatrnou chválu, ovšem slyšet jsou také informovaní kritici. »Etiopie se snaží zbavit nálepky hladu. Naopak láká investory na modernizaci a dočasně ekonomický růst. Zprávy o hladovění na venkově navíc minulosti vedly ke vzpourám, v 70. letech například uspíšily revoluce proti tři tisíce let vládnoucí císařské dynastii. Proto se současné vládnoucí skupiny snažily o problémech mlčet a podle kritiků požádaly svět o pomoc příliš pozdě. Novináři cestující za pokrýváním citlivého tématu do suchem zasažených oblastí potřebují vládní povolení a mnohé zahraniční nevládní organizace pomáhající s distribucí pomoci nechtějí reportéry brát do terénu, protože se bojí následných komplikací s úřady.« Paradoxem je to, že Etiopie i v časech sucha hospodářsky roste, pokud ovšem nejsou údaje o už i tak problematickém ukazateli, jakým je HDP, nejsou zfalšované. Dováží se potravinová pomoc a zároveň se dále vyváží komodity. Do bohatých emirátů Blízkého východu především maso a do Evropy hlavně řezané květiny. Přijde do Afriky »zelená revoluce«? V jiných státech však sucho údajné křehké ekonomické úspěchy posledních deset let zásadně ohrožuje. Například v JAR v roce 2015 klesla sklizeň meziročně o 33 %. Ceny potravin stouply o 30 %. To je národní průměr. V některých regionech se cena kukuřičné mouky, základu místní stravy, zvýšila o 60 % a lidé drasticky omezují soukromé rozpočty. Danny Simatele, odborník na klima v JAR sdělil redaktorům The Guardianu: »To, co vidím v Zimbabwe je předzvěstí toho, co uvidíme i v celém zbytku Afriky a pocítí to Evropa v podobě masového přílivu migrantů. Viníkem rekordního sucha jsou hlavně klimatické změny, které Afriku zřejmě zasáhnou mnohem dříve a silněji, než Západ, zodpovědný za emise skleníkových plynů a export odpadků do Afriky. Souhrnně se dá říci, že západní neokolonialismus obdrží nyní v migraci zpětný úder.« Ozývají se i další názory. Der Spiegel: »Podle některých expertů za letošní i loňské pomatení počasí může v Africe především klimatický jev zvaný El Niňo, který každých pár let způsobuje velké výkyvy počasí. Letos jsou turbulence mimořádně silné, vědci se však neshodnou, nakolik to souvisí s činností lidstva. Podle členů Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je pravděpodobné, že průměrné teploty v Africe v příštích desítiletích stoupnou mnohem více než jinde ve světě a rozsáhlé oblasti tohoto kontinentu úplně vyschnou. Celkový obraz však není jednoznačný, protože na jiných, i když ne mnohých místech Afriky srážky i výnosy z polí naopak stoupnou. Proměny počasí každopádně nejsou izolovaný problém. Jde především o to, že se o ně přeme v době hrozivé populační exploze. Do roku 2050 se podle propočtů OSN počet obyvatel Afriky oproti dnešku zvýší na 2,5 miliardy.« The Economist vyslovuje naději, že v Africe dojde k takzvané zelené revoluci, která zvýší sklizně farmářů, jako se to podařilo v Asii. Nejsou k tomu nutné velkolepé futuristické projekty. Vinu nese kapitalismus

Na místech, kde kvůli klimatickým změnám prakticky nebude možné žít, nyní známý americký novinář Thomas Friedman natáčí dokument pro National Geografic. Jsou to oblasti na jih od Sahary a v západní Africe, kde se nejrychleji šíří poušť, kde bylo v minulých letech nejvíce nepokojů kvůli nárůstu cen potravin a kde současně nejrychleji přibývá útoků islámských extremistů. Těžké životní, politické a demografické i ekologické problémy se tu vzájemně posilují. Friedman v nedávné sérii článků pro The New York Times popisuje návštěvu odlehlé vesnice v Senegalu. Náčelník na uvítanou svolává všechny obyvatele, nejsou mezi nimi skoro žádní muži v produktivním věku: »Všichni odešli. Sklizeň klesá a hladových krků je příliš mnoho, proto se muži vydali do všech směrů za prací. Chtějí vydělat dost peněz na přežití a poslat část mzdy domů manželkám. « Podobný trend se opakuje skoro všude v Africe. Většina mužů odchází za prací do afrických měst, část se ale odváží až do Libye a dál do Evropy. A pokud se místní africké podmínky nezlepší, tak jich riskantní plavbu přes Středozemní moře podnikne stále více. Azyl v Evropě však velmi pravděpodobně nedostanou. Mezinárodní právo pojem klimatičtí uprchlíci nezná a u konkrétního člověka půjdou příčiny útěku určit jen stěží. Existují však šance, jak může Evropa této narůstající krize přicházející z Afriky na svých hranicích preventivně aspoň do určité míry zabránit. Die Zeit: »Venkované nejprve hledají práci ve městech své vlastní nebo sousední země. Pokud ji tam například díky investicím evropských a případně i jiných zemí, včetně Číny, najdou, klesá jejich chuť vydávat se na delší a nejistou cestu na sever. Motivace k plavbě do Evropy se také sníží, pokud budou Evropané tyto migranty po odmítnutí žádostí o azyl důsledně vracet zpět. Migrace by mohla probíhat především uvnitř Afriky.« Ani to není v uměle kolonialisty vytvořených státech plných etnických rivalit snadné. Bude to chtít i úpravu pravidel mezinárodního obchodu ve prospěch chudých zemí. Za změny klimatu nese vinu kapitalismus na Západě, který na tom vybudoval evropský blahobyt pro menší část populace a velké nezaměstnanosti stejně nezabránil. Foto popis| Plně vytížená studna v Nigeru Foto autor| FOTO - globaleducation.edu.au Foto popis| Úroda farmáře v Etiopii Foto autor| FOTO – humanosphere.org Foto popis| Vysušené zdechliny hospodářských zvířat Foto autor| FOTO – irinnews.org

Hitrádio Vysočina Salmonela v mase z Polska 20.6.2016

Hitrádio Vysočina str. 1 17:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš NOVÁK, moderátor -------------------Inspekce našla v chlazeném krůtím mase z Polska bakterie salmonely. Jde o maso od výrobce Indrol, které prodával řetězec Tesco s datumem spotřeby do 3. června. Na pultech už proto není. Inspekce ale varuje před konzumací zákazníky, kteří maso zmrazili.

Horácké noviny Ty piješ to nezdravý mlíko?!

17.6.2016

Horácké noviny str. 6 Téma: mléčná krize Arnošt Pacola Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Komentář Po krizi policejní tu máme krizi kravskou, tedy mléčnou. Mléčná krize tu byla vlastně ještě dříve, než krize policejní, ale na krávy v kravínech zkrátka není tak vidět jako na policejní pohlaváry v Praze. Nákupní cena mléka činí šest korun a je zhruba tři koruny pod cenou výrobní, když už tedy na chov zvířat aplikujeme tu hroznou průmyslovou terminologii. Věc je z ekonomického hlediska jasná: Nemá smysl to dělat. Po Škodovce také nikdo nemůže chtít, aby prodávala svá auta o třetinu levněji, než za kolik je vyrobí. Zatímco jízdu autem si mohu odpustit, žádné auto si nekupovat, chodit pěšky, jezdit na kole nebo vlakem, s mlékem je to jiné. Je to potravina, záležitost výživy národa, otázka potravinové bezpečnosti státu. Tedy i v dnešním merkantilním světě také věc tu otevřeně, tu skrytě dotovaná. Na podporu „výroby“ mléka vždycky šly finanční podpory, i když skryté. V minulých dnech ale německý ministr zemědělství veřejně prohlásil, že Němci budou svým zemědělcům dávat bezúročné půjčky z národních zdrojů v případech ekonomických propadů v hospodaření kvůli nízkým cenám mléka či suchu. To bylo až doposud tabu a rozhořívá se tak plamen na konkurenčním poli evropských výrobců a dodavatelů mléka. Malý plamen se dá ještě uhasit, velký oheň už těžko. Který stát podpoří své zemědělce od začátku, ten vydrží. A kdo vydrží, tomu stáda mléčného skotu zůstanou. A když pak ostatní producenti mléka padnou, nastane nedostatek mléka a jeho ceny zase budou moci růst. Kdo defi nitivně padne, tomu už také nebude potřeba žádnou podporu dávat – a finance státu zajásají. I takový může být další z paradoxů dnešního až příliš obchodnického světa. U nás v Česku zatím platila výmluva– nemůžeme z národních zdrojů dávat nic. Teď jde tedy o to, kdo a zda dokáže propad zemědělců-mlékařů v našem státě zaplatit. Kdo si ve svém zemědělství udrží i živočišnou výrobu, je vítězem, kdo ne – prohraje. Tendence na ubírání dojného skotu u nás samozřejmě také je. „Zrušení krav“ je ale nevratná záležitost. Zkušenosti z osudu chovu prasat ale přece už máme a můžeme si domýšlet i konce krav. Dnes k nám chodí prasata hlavně z Dánska, i když i dánští zemědělci volají po větší podpoře jejich chovů. Na co ale budou potřebovat finanční podporu, když jim nebude hrozit na českém trhu konkurence ze strany našich zemědělců? Pokud současná situace povede k defi nitivní likvidaci chovů prasat v České republice, budou moci Dánové nasadit ceny, jaké chtějí, tedy nejspíš vyletí nahoru. S mlékem by to mohlo být v bleděmodrém to samé. A když naši zemědělci zruší živočišnou výrobu a vrhnou se jen na pěstování pšenice, může být časem problém prodat i tu. A dostaneme se do začarovaného kruhu, do role prosebníků. Těch, co budou prosit, aby jiní od nás odebrali zemědělskou produkci – za pár šupů. Ale to důležité – maso a mléko – budeme muset kupovat v zahraničí za vysoké ceny, na které mít nebudeme. A skončíme tak, že za talíř polívky budeme chodit do práce a „bulhařit“ na kdysi našich polích, třeba i pro cizí pány. Dostáváme se tak k poznání, které už knižně zformulovala ekonomka Švihlíková – stala se z nás kolonie. Zdá se, že není jiné rozumné cesty, než naše zemědělce podpořit, co jen to půjde. Letos se hraje o devět miliard. Když to nedokážeme, tak o krávy přijdeme, jako jsme přišli o prasata. Ale vydávat se v dnešním rozbouřeném světě naplno všanc dovozům potravin, být závislý na tom, co nám kdo ze svých přebytků přenechá, to je velmi krátkozraké. To by asi Karel IV. při své snaze o vybudování silného českého státu nepřipustil. Pokud ovšem není záměrem elit všude naset trávu a udělat z Česka jedno velké golfové hřiště uprostřed Evropy, kam by se do utěšené krajiny hradů a zámků sjížděli golfi sté z celého světa. Jestli však v budoucích golfových klubech najdou práci i naši bývalí zemědělci, toť otázka. Ano, na současnou mléčnou krizi mohou být názory různé. Už loni se mě jeden soused zeptal: „Mlíko? Ty piješ mlíko?? To nezdravý mlíko??!“ Tak, tak, mlékem nás, starců, je jiný nápoj, ale to už by byl námět na jiný komentář. Foto popis| O autorovi| Arnošt Pacola, mailto:[email protected]

Hospodářské noviny Nestlé vydělává na kávě a granulích 20.6.2016

Hospodářské noviny str. 12 Podniky a trhy Kateřina Adamcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÝ VÝROBCE CUKROVINEK PODNIKÁ UŽ 150 LET. V ČESKU ROSTE DÍKY PRÉMIOVÉ KÁVĚ, KAPSLÍM DO KÁVOVARŮ A GRANULÍM PRO ZVÍŘATA. Pokaždé, když se švýcarská společnost Nestlé snaží na trh dostat novou sladkost nebo kávu, nechá její chuť otestovat lidmi v zemích, kde ji hodlá prodávat. Ti zkouší naslepo několik vzorků od největší potravinářské firmy světa i jejích konkurentů. Aby se výrobek mohl prodávat, musí zvítězit u více než poloviny lidí, tvrdí generální ředitel pro Česko a Slovensko Torben Emborg. V tuzemsku Nestlé prodává například čokoládu Orion, Studentskou pečeť, tyčinku Kofila nebo tradiční české Hašlerky. Obrat podniku v Česku přesáhl 11 miliard korun. Zisk si tuzemské Nestlé drží dlouhodobě okolo 300 milionů korun. Švýcarská potravinářská společnost je letos na trhu 150 let, vyrábí potraviny od kojenecké výživy až po cukrovinky. Do jejího portfolia patří značky Maggi, rozpustná káva Nescafé, čokoládové tyčinky KitKat či granule Friskies. V loňském roce utržila celosvětově 89 miliard švýcarských franků, tedy 2,2 bilionu korun. V Česku má dvě továrny – Zoru v Olomouci a závod na bonbony v Holešově. Během minulého roku do nich investovala 160 milionů korun. Různá chuť, stejná kvalita V českých obchodech mohou lidé vybírat přibližně z 60 značek od Nestlé. Ne všechny jsou u zákazníků stejně oblíbené, výrobce ale zaručuje, že jsou stejně kvalitní jako kdekoli jinde na světě. „Mnohokrát jsem slyšel, že firmy vyrábějí různě kvalitní potraviny pro západní a východní Evropu, ale to není náš případ,“ říká Emborg. Kvalita ale není totéž co chuť. Lidé jsou na svoji chuť zvyklí, proto třeba káva značky Nescafé chutná jinak v Česku než ve Velké Británii. „V jižní Evropě mají zákazníci raději hořkou kávu, na rozdíl od severských zemí, kde mají lidé v oblibě trochu nakyslou chuť,“ dodává Emborg, který české a slovenské pobočce přišel šéfovat před pěti lety. „Kvalita našich výrobků je vždy stejná,“ tvrdí manažer. Na českém trhu poslední dobou slaví největší úspěchy v prodeji prémiové kávy. „V této oblasti máme pořád kam růst, protože stále více lidí začíná pít kávu z kapslí,“ uvádí Emborg. Kromě kávy kupují zákazníci od Nestlé také krmivo pro domácí zvířata. Prodeje rostou v Česku i v okolních zemích, kde skupina působí. Tisíce za psí granule Právě u potravy a pamlsků pro zvířata má Nestlé v Česku na čem stavět. Podle odhadů výzkumné agentury GfK kupuje takové krmivo až 60 procent domácností. „Během roku chovatelé psů i koček sáhnou do kapsy průměrně pro dva tisíce korun,“ doplňuje analytik Richard Piluša z GfK. Podobně je na tom Nestlé i v prodeji kávy – podle agentury Nielsen narostl meziročně v České republice prodej kávových kapslí o 18 procent. Koncern tak konkuruje firmám Ferrero, Mondeléz, Lindt a Storck. Každoročně proto dává stovky milionů korun do marketingu. „Chceme zaujmout hlavně mladou generaci, která je o dost jiná než ta předchozí,“ vysvětluje Emborg. Češi se podle něj přístupem k jídlu začínají podobat zákazníkům na Západě. Firmě prý nevadí, když lidé obracejí zboží, luští etikety a chtějí o jídle vědět první i poslední. „Je to současný trend a my ho vítáme,“ říká Emborg. Podobně se na zákazníky dívá i Zdeněk Jahoda, majitel české společnosti Emco, která Nestlé konkuruje například v cereáliích. „Lidé řeší, kolik je v jídle cukru nebo jaké jsou superpotraviny. Na nás výrobcích je zjistit, co je jen krátkodobá móda a co už dlouhodobý trend,“ přibližuje Jahoda. Za prémiové zboží zákazníci utrácejí čím dál víc peněz. Během posledních tří let roste nejrychleji právě prodej dražší čokolády. Každý rok poskočí o 4,5 procenta. „Průměrná cena takových čokolád se i při zohlednění slev pohybuje nad hranicí 35 korun. Tato oblast roste rychleji než

desetiprocentním tempem,“ uvádí analytik Michal Elšík z agentury Nielsen. Výrobcům sladkostí i zdravé stravy nahrává také fakt, že se zvedá celý maloobchodní trh. Řetězce Kaufland, Ahold, Lidl či Globus navýšily v minulém roce svůj zisk až o desítky procent. *** Slyšel jsem, že firmy vyrábějí různě kvalitní potraviny pro západní a východní Evropu. To ale není náš případ, naše testy to dokazují. Torben Emborg ředitel Nestlé Česko a Slovensko NESTLÉ V ČESKU A VE SVĚTĚ NESTLÉ V ČESKU Tržby 2014 11,4 mld. Kč Zisk 2014 285 mil. Kč V Česku má Nestlé výrobu ve dvou závodech, polovina produkce míří na export. Počet zaměstnanců je zhruba 2000. Pod firmu patří mj. značky Orion (čokoláda), Mövenpick (zmrzlina), Granko, Maggi (polévky, bujony a omáčky), Nescafé (rozpustná káva). NESTLÉ CELOSVĚTOVĚ Tržby 2015 88,8 mld. švýcarských franků (+4,2 % meziročně) Zisk 2014 9,1 mld. švýcarských franků (-39 %) * * Výsledek v roce 2014 ovlivnil prodej podílu ve firmě L’Oréal. 3,0 % O tolik rostly tržby Nestlé v regionu Evropa, Střední východ a severní Afrika v prvním čtvrtletí letošního roku. ROZDĚLENÍ TRŽEB PODLE PRODUKTŮ (v mld. švýcarských franků) péče o domácí zvířata 11,5 cukrovinky 8,9 12,6 dehydratované potraviny dětská výživa 14,9 nápoje (včetně instantních) 19,2 balené vody 7,1 mléčné výrobky a zmrzlina 14,6 Zdroj: Nestlé ZORA OLOMOUC Výroba 2015: 45 000 tun Příklady, co se zde dělá Studentská pečeť 27,5 mil. ks Kofila 29 mil. ks Ledové kaštany 43 mil. ks SFINX HOLEŠOV Výroba 2015: 18 000 tun Příklady, co se zde dělá Lentilky 2,02 mld. ks Želé bonbony 9 700 tun Tvrdé bonbony 4 000 tun Foto popis| O autorovi| Kateřina Adamcová, mailto:[email protected]

Hradecký deník CELNÍCI ZABAVILI DALŠÍ MASO A MLÉČNÉ VÝROBKY Z POLSKA 17.6.2016

Hradecký deník str. 5 Východní Čechy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Foto popis| ŠESTATŘICET PROHŘEŠKŮ při pouhých 12 kontrolních akcích zaměřených na dovoz potravin především z Polska zaznamenali letos celníci v Královéhradeckém kraji. V hledáčku celníků a veterinární správy se tak ocitlo drůbeží, hovězí, vepřové maso a také sýry, tvaroh, majonéza, čerstvá vejce, jogurty, šlehačka o celkové hmotnosti 33 tun v hodnotě 3,5 milionu korun. „Kromě průvodních dokladů, ze kterých musí být zřejmé, že zboží prošlo veterinární kontrolou vývozního státu včetně označení zboží (přepravních obalů) celníci kontrolují, zda příjemce zboží předem informoval veterinární správu o příchodu zásilky na místo určení,“ uvedla mluvčí celníků Martina Kolinská. Foto autor| Foto: Celní správa Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 05 ID| be4edb91-4e9b-465c-a45a-0f37e7214b2c

i-noviny.cz Výstava: Česká Lípa očima architekta 16.6.2016

i-noviny.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dnes v 16 hodin bude vernisáží zahájena výstava Česká Lípa očima architekta. Renomovaný architekt Ing. Miroslav Pavljuk představí možnosti řešení dlouhodobých nedostatků České Lípy, jako je například divadlo, koupaliště, parkování a další. Výstavu, kterou poařádá Českolipané z. s., bude k vidění v galerii Déj? vu v 1. patře KD Crystal. Další zprávičky Nové brambory, první český česnek, cibule, květák, kopr, saláty a mnoho další čerstvé české zeleniny nabídne několik pěstitelů z Litoměřicka i Českolipska na největším farmářském trhu v regionu. Dále jahody z Vraňan u Mělníka, ráno řezané květiny a mnoho dalšího za příznivé ceny a přímo od zemědělců. Škroupovo náměstí rozkvete všemi barvami díky velkému výběru trvalek, sukulentů, bylinek, okrasných i ovocných keřů i částečným výběrem sadby letniček, zeleniny a bylinek. Po dohodě s Našincovými z Brniště či zahradníky Váňou nebo Maňákem lze Vámi požadovanou květinu či keř objednat. Kvalitní český med, velký výběr kvalitního sušeného ovoce, semínek i oříšků (v České Lípě podruhé), velký výběr jedno i vícedruhového koření, sypaných čajů, čerstvé celozrnné i jemné

pečivo, super zdravé a velmi chutné čerstvé kozí sýry, kravské sýry, tvaroh i čerstvé mléko, ovocné i zeleninové šťávy ve vratných lahvích, pražená káva, vysoce kvalitní, nešizené a velmi chutné uzenářské výrobky, ochutnávky farmářských dobrot u některých stánků zdarma, regionální řemeslné výrobky a další na Vás čeká na trhu již tento čtvrtek! Těšíme se na Vás! Přesto, že se v případě Výchovného ústavu, Dětského domova se školou, Střední školy, Základní školy a školní jídelny jedná o zařízení, jehož zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, tak současný stav a dění okolo instituce, která se jako svého druhu jediná nachází na území Libereckého kraje v Chrastavě, nemůže nikoho nechat lhostejným. Odsuzujeme neuvěřitelné a trestuhodné rozhodnutí ministryně K. Valachové o zrušení ústavu. Namísto nápravy chyb zřejmě podlehla pseudolidskoprávním a neodborným názorům ochránkyně práv A. Šabatové. Nebere na zřetel skutečnost, že děti jsou do ústavu umisťovány na základě rozhodnutí soudu. A pokud si někdo myslí, že se jedná o rekreační zařízení, tak je na hlubokém omylu, protože sem se umisťují „chovanci“ za trest a tomuto záměru musí odpovídat i nastavený režim. Tímto rozhodnutím bohužel likviduje desítky let práce skutečných odborníků, usilujících o umožnění návratu každého svěřence do společnosti. O co se v podstatě jedná? Jde skutečně o "pouhé", avšak trvalé a opakované nezvládnutí běžné agendy rezortu MŠMT ministryní Valachovou? Ona se totiž taktéž přímo neodbytně nabízí úvaha, zda předmětem něčího zájmu není samotný zrekonstruovaný a výborně vybavený areál ústavu. Za vedení klubu zastupitelů KSČM: ing. Pešek S teplým počasím Vám nabídneme stále se rozšiřující sortiment české jarní zeleniny přímo od několika pěstitelů - například výborné rané brambory od pana Olivy z Radouně, květák od pana Krejzy z Trávčic a spoustu další čerstvé zeleniny od 6 pěstitelů. Jahody budou tentokrát za super cenu, stejně tak ráno řezané květiny u pánů Nováka a Olivy. Na zkrášlení či doplnění sortimentu Vašich zahrad, zahrádek a balkonů nabídnou naši zahradníci a zemědělci částečný sortiment sadby zeleniny, bylinek jednoletek, stále velký výběr bylinek a květin trvalek, květin letniček a ovocných a okrasných keřů všeho druhu. Novinkou v letošním roce bude tento čtvrtek stánek s velkým výběrem sušeného ovoce, oříšků a dalších zdravých dobrot. Po čtrnácti dnech si budete moci opět koupit kvalitní český med přímo od včelařů nebeských, stejně jako ručně zdobené perníčky nebo dřevěné výrobky od pana Šmída z Nového Boru. Nabídneme Vám dále čerstvé sýry z kravského i kozího mléka několika druhů i příchutí od dvou výrobců, farmářské holandské sýry, čerstvé celozrnné i jemné pečivo, velký výběr koření, přírodních zeleninových i ovocných šťáv, pražené kávy, regionální řemeslné výrobky a další tradiční stánky. Kvalitní nešizené uzenářské a masné výrobky si můžete nakoupit a vybrané druhy i zdarma ochutnat v pojízdné prodejně uzenářství Mareš a v pojízdné prodejně výrobce pana Hlinky. Vybraný sortiment uzenářských výrobků v bio kvalitě naleznete u oblíbeného Mléka z farmy. Přijďte se na nás podívat, těšíme se na Vás. Liberecký kraj uhradí odškodné za ovci, kterou letos v únoru v obci Bezděz roztrhal vlk obecný. Poprvé se s takovým případem kraj setkal v loňském roce, kdy majiteli zvířete rovněž náklady proplatil. Finanční prostředky na náhradu škody poskytl stát na základě splnění podmínek daných zákonem. „Škodu chovateli vyplatí Krajský úřad Libereckého kraje, který na tento účel obdržel dotaci od Ministerstva financí ČR. Jedná se o finanční náhradu podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Josef Jadrný. Rozsah škody chovatel vyčíslil na částku 5.425 Kč (za jednu ovci 3.500 Kč, za jedno jehně 1.925 Kč). Ministerstvo financí ČR však při posuzování žádosti neuznalo náhradu za ztracené jehně. Šetření totiž neprokázalo, že škodu způsobil vlk a současně nebyly splněny podmínky pro její uznání podle zákona. Chovatel tak obdrží odškodné za usmrcenou ovci ve výši 3.500 Kč. Možnost prohlédnout si krajské město a jeho okolí z nejvyšší budovy v Liberci má široká veřejnost i během letošní letní sezóny. Liberecký kraj v budově svého sídla, v ulici U Jezu v Liberci, opět zpřístupnil vyhlídkovou terasu v 17. poschodí. Zájemcům se tak nabízí jedinečný výhled z výšky 80 metrů. Vyhlídková terasa je zdarma otevřená v pracovní dny od 9:00 do 15:00 hodin a bude tomu tak až do 30. září. Takřka ze středu Liberce si návštěvníci mohou prohlédnout známé i méně známé stavby, památky, hory a kopce. Jejich názvy jim pomohou určit informační tabule, které se

nacházejí na obou oddělených terasách. Další zážitek nabídne jízda ojedinělým výtahem pater noster, jedním z mála, které v kraji fungují. Na terasu se návštěvníci dostanou i rychlovýtahem a ti zdatnější mohou vystoupat pěšky a zdolat tak téměř 400 schodů. V případě početnější návštěvy je vhodné informovat pracovnice Kontaktního centra (recepce), telefon je 485 226 111. Majitelka oznámila krádež třicetiosmi slepic a dvou kohoutů. Mezi 31. květnem a 1. červnem se zatím neznámému lapkovi podařilo odcizit z kurníku na pozemku rodinného domu v Horní Libchavě celkem 38 slepic a dva kohouty. Majitelka do policejního protokolu uvedla, že někdo u kurníku vypáčil petlici, k čemuž došlo právě mezi úterým a středou. V úterý večer ještě krmila 42 slepic a o 24 hodin později tu pobíhaly jen čtyři. Navíc postrádá i dva kohouty. Odcizenou drůbež si cení na 6 800 korun. To, kde slípky skončily, mají nyní zjistit policisté obvodního oddělení policie v Žandově. Bezpečnost chodců je důležitá, proto město Česká Lípa pokračuje v lepším nasvětlování přechodů. Celkem devět nově nasvícených přechodů přibyde na frekventované Děčínské, Purkyňově, Mánesově a Dubické ulici do konce letošního října. „Přechody pro chodce jsou častým místem dopravních nehod. Naší snahou proto je, takovým situacím maximálně zabránit. Podle odborníků právě kvalitní osvětlení u přechodů dokáže snížit počet střetů s chodci až o 65 procent,“ předesílá starostka České Lípy Mgr. Romana Žatecká. Nové stožáry veřejného osvětlení u vytipovaných přechodů pro chodce postaví firma Otto Žídek – ELOS. Ta s nabídkovou cenou 871.999,81 Kč s DPH vyhrála výběrové řízení. „Odhadovaná cena zakázky byla 1,5 milionu korun, soutěží jsme tak ušetřili přes 600 tisíc korun z rozpočtu města,“ vypočítává uspořené prostředky českolipský místostarosta Juraj Raninec. „Firma nasvětlí přechody pomocí ledkových svítidel, která budou namířená přímo na vodorovné značení. Jejich efekt je na první pohled zřejmý, chodci jsou pro řidiče výrazně lépe viditelní. Proto tohle nejsou poslední přechody, kde do budoucna chceme rovněž přidat, nebo vyměnit lampy veřejného osvětlení,"dodává Juraj Raninec. V souvislosti s novým programovým obdobím Evropské unie 2014-2020 byl Liberecký kraj, stejně jako ostatní kraje, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR požádán o přípravu podkladů pro tzv. Regionální akční plán 2014-2020 (dále „RAP“). Mají zmapovat připravenost a schopnost subjektů v Libereckém kraji a efektivní využití finančních prostředků jak z Evropských strukturálních a investičních fondů, tak prostřednictvím národních či krajských finančních zdrojů. Základním datovým zdrojem pro zpracování RAP jsou informace poskytnuté od partnerů a aktérů regionálního a místního rozvoje, kteří se podílejí na mapování absorpční kapacity a vytváří tak přehled o záměrech a připravovaných projektech na území kraje. „V současné době probíhá aktualizace databáze projektových záměrů evidovaných Libereckým krajem v roce 2015, aby mohl být Regionální akční plán Libereckého kraje upřesněn a dopracován. Za tímto účelem vyzýváme všechny subjekty, které plánují realizovat projekty na území Libereckého kraje v letech 2016-2020, aby nám o nich zaslaly informace. Pomohou nám tak připravit kvalitní materiál, který bude co nejpřesněji vypovídat o potřebách Libereckého kraje, o připravenosti území realizovat projekty a efektivně využívat finanční prostředky určené na toto období,“ říká Vít Příkaský, člen Rady Libereckého kraje pro rezort hospodářského a regionálního rozvoje, evropské projekty a rozvoj venkova. Za účelem sběru plánovaných záměrů a projektů na území Libereckého kraje byla vytvořena tabulka a on-line formulář, které lze nalézt pod odkazem http://www.kraj-lbc.cz/rsk. Na stejném odkazu jsou také informace, jak tabulku vyplnit, a kontakty na koho se obrátit v případě dotazů. Vyplněnou tabulku zasílejte do 15. 6. 2016 na adresu mailto:[email protected]. V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte Mgr. Martinu Sochorovou (485 226 543, mailto:[email protected]) nebo Mgr. Anetu Štíchovou (485 226 518, URL| http://www.i-noviny.cz/zpravicky/vystava-ceska-lipa-ocima-architekta

iHNed.cz Jen čtyři země EU mají levnější potraviny než Česko. V porovnání s průměrným Evropanem nakupujeme o pětinu levněji 15.6.2016

iHNed.cz str. 0

Petr Kučera Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rozdíly mezi cenami potravin, nápojů i cigaret v Evropské unii zůstávají výrazné. Česko je ve srovnání se západem Evropy levné. Kategorie "mléko, sýry a vajíčka" je v Česku dokonce druhá nejlevnější. Čerstvé porovnání zveřejnil statistický úřad Eurostat. Toto srovnání vychází jen z cenové hladiny, s výší příjmů tentokrát statistici nepracovali. Nejlevnější potraviny a nealkoholické nápoje v Evropské unii lze koupit v Polsku. Srovnatelný nákupní košík tam vyjde jen na 63 procent unijního průměru. Naopak nejdražší je v Dánsku, kde ceny dosahují 145 procent průměru EU. Vyplývá to z čerstvého porovnání, které podle cen za rok 2015 zveřejnil statistický úřad Eurostat. V porovnání, které nepřihlíží k rozdílné kupní síle obyvatel, mají kromě Polska nejlevnější ceny v Rumunsku, Bulharsku a Litvě. Za nimi následuje Česká republika společně s Maďarskem – potraviny a nealkoholické nápoje lze v obou zemích pořídit za 79 procent průměru EU. Nejdražší nákup vychází podle statistiků vedle Dánska ve Švédsku, Rakousku, Irsku a Finsku. Češi častěji hledí na kvalitu potravin místo ceny. Roste i obliba produktů z Evropské unie, ukazuje průzkum - čtěte ZDE Ceny potravin a nealkoholických nápojů (rok 2015) Stát Cena vzhledem k průměru EU Makedonie 58 % Polsko 63 % Rumunsko 64 % Albánie 68 % Srbsko 69 % Bulharsko 70 % Kosovo 70 % Bosna a Hercegovina 74 % Litva 78 % Černá Hora 78 %

Česká republika 79 % Maďarsko 79 % Estonsko 88 % Slovensko 89 % Lotyšsko 89 % Turecko 90 % Chorvatsko 91 % Španělsko 92 % Portugalsko 94 % Slovinsko 96 % Nizozemsko 98 % EU celkem 100 % Německo 103 % Řecko 103 % Malta 104 % Kypr 107 % Belgie 108 % Francie 109 % Itálie 110 % Velká Británie 111 %

Lucembursko 116 % Finsko 119 % Irsko 119 % Rakousko 120 % Švédsko 124 % Island 130 % Dánsko 145 % Norsko 159 % Pozn: zahrnuty jsou všechny země Evropského hospodářského prostoru Pečivo a obilné produkty obecně jsou nejlevnější v Rumunsku (53 procent), Bulharsku a Polsku, nejdražší pak v Dánsku (162 procent), Rakousku a Švédsku. Maso mají nejlevnější v Polsku (54 procent), Bulharsku a Rumunsku, nejdražší v Dánsku (137 procent), Rakousku, Lucembursku a Rakousku. Mléko, sýry a vajíčka vyjdou nejlevněji v Polsku (65 procent), Česku a v Litvě, nejdráž na Kypru (140 procent), v Řecku a v Irsku. Data pocházejí ze studie porovnávající ceny jídla, nápojů a cigaret – celkem zhruba 440 srovnatelných produktů v 38 evropských státech. Cigarety a alkohol jsou levné na východě Alkoholické nápoje, s nimiž hlavní tabulka nepočítá, jsou v rámci EU nejlevnější v Bulharsku (64 procent unijního průměru), Rumunsku (72 procent) a Maďarsku (74 procent), naopak nejdražší v Irsku (175 procent), Finsku (172 procent) a Velké Británii (163 procent). Ještě výraznější rozdíly mezi členskými státy jsou v cenách cigaret, které také nejsou součástí hlavní tabulky. I v této oblasti je stále znát rozdělení východ - západ. Zatímco v Bulharsku lze tabákové výrobky pořídit za 50 procent unijního průměru a v Chorvatsku či Litvě za 56 procent, ve Velké Británii na opačné straně žebříčku stojí 218 procent průměru (v Irsku 189 procent a ve Francii 127 procent).

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65333770-jen...m-evropanem-nakupujeme-o-petinu-levneji

Impuls

V krůtím mase z Polska se našla salmonela 20.6.2016

Impuls str. 1 18:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět moderátorka -------------------Přeji krásný podvečer. V krůtím mase z Polska se našla salmonela. Závadné maso prodávalo Tesco a mělo datum spotřeby do 3. června. Na pultech sice už není, inspekce ale varuje před konzumací zákazníky, kteří maso zmrazili.

karlovarskenovinky.cz Sezona jahod na farmářských trzích v Karlových Varech 18.6.2016

karlovarskenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V pátek 17. června proběhnou na tradičním místě před budou Tržnice v Karlových Varech farmářské trhy. A protože je v plném proudu jahodová sezona, návštěvníci se mohou těšit na čerstvě natrhané české jahody. Pěstitelé nabídnou i další produkty - mrkev, celer, petržel, kopr, brambory, česnek, cibuli, špenát, brokolici, květák, kedlubny, ředkvičky, okurky, rajčata a další druhy zeleniny a sazenic. Velký výběr budou mít návštěvníci farmářských trhů i v oblasti bylin a květin. Na svých místech najdou své oblíbené prodejce ryb a rybích salátů, kozích, ovčích a kravských sýrů a jiných mléčných výrobků včetně másla, prodejce hub, medu, medoviny, cukrářských a pekařských výrobků.

Uzenáři budou nabízet široký sortiment klobás, špekáčků, párků, salámů a paštik. Chybět nebudou chlazené kachny, krůty a kuřata - i porcovaná, různé druhy knedlíků, sirupy a šťávy z rakytníku nebo koření. Pozvání organizátorů z městské společnosti KV CITY CENTRUM přijal také prodejce kvalitních holandských sýrů. Návštěvníci mohou vybírat a nakupovat v pátek 17. června od 11 hodin. Karlovarskenovinky.cz informovala Helena Kyselá, tisková mluvčí Magistrátu města Karlovy Vary. (jv,Karlovarskenovinky.cz foto:arch) URL| http://www.karlovarskenovinky.cz/zprav...-farmarskych-trzich-v-karlovych-varech/

Katka Pojďte s námi GRILOVAT 16.6.2016

Katka str. 21 recepty k vytržení Ladislava Protivanská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět K venkovnímu hodování patří pohodová atmosféra a voňavé šťavnaté masíčko. Marinované špízy VEGETARIÁNI SI PŘIJDOU NA SVÉ Pro 4 osoby: • 2 kukuřičné klasy • 2 menší cukety • 2 papriky • 1 červená cibule • 1 větší mrkev • 16 malých žampionů • 1 biocitron • 20 g zázvoru • 60 ml olivového oleje • sůl, pepř • 250 g bílého jogurtu • 50 ml zakysané smetany • trocha mleté kurkumy • špetka šafránu POSTUP: 1 Zeleninu a žampiony očistěte a nakrájejte na přibližně stejně velké kousky. Střídavě je napichujte na špejle. Citron omyjte, ostrouhejte kůru a šťávu vymačkejte. Zázvor oloupejte a nastrouhejte na křenovém struhadle. Odeberte si lžíci citronové šťávy a z ostatních surovin se lžící oleje vymíchejte marinádu. Naložte do ní špízy a nechte je marinovat alespoň 2 hodiny. 2 Špízy vyjměte z marinády, lehce je osolte a opepřete a opékejte na grilu asi 12 minut. V průběhu opékání je několikrát obraťte a průběžně potírejte marinádou. 3 Smetanu s jogurtem smíchejte a ochuťte kurkumou a šafránem. Špízy podávejte s jogurtovým dipem. Zajímavou přílohou je kuskus s čerstvými sekanými bylinkami. Příprava: 40 minut + marinování Obtížnost: naše dobroty Kořeněná kuřecí prsa S MANGOVO-ARAŠÍDOVÝM DIPEM Pro 4 osoby: • 4 lžíce citronové šťávy • chilli koření • mletý kmín • 3 lžíce javorového sirupu • 3 lžíce oleje • 4 kuřecí prsa (po 150 g) • 1 mango • 1 jarní cibulka • 1 stroužek česneku • 2 cm zázvoru • 1 lžíce cukru • 5 lžic pomerančové šťávy • ocet • sůl, pepř • 1 lžíce červené karí pasty • 200 ml kokosového mléka • 150 g arašídového másla POSTUP: 1 Smíchejte citronovou šťávu s chilli a s kmínem. Lžíci směsi koření smíchejte se lžící javorového sirupu a oleje a maso po obou stranách potřete a nechte alespoň hodinu proležet. 2 Mango oloupejte a nakrájejte na kostičky. Cibuli, česnek a zázvor očistěte a nasekejte. Vše poduste na lžíci oleje. Přidejte mango, cukr a pomerančovou šťávu a duste 15 minut. Ochuťte octem, solí a pepřem. 3 Na zbylém oleji orestujte karí pastu a za stálého míchání přilijte kokosové mléko a zbylý sirup. Omáčku vařte na mírném ohni. 4 Kuřecí prsa grilujte po obou stranách. Průběžně je potírejte citronovou směsí. Podávejte s arašídovou omáčkou. Příprava: 65 minut + uležení Obtížnost: Tip Kouř z grilovacích bukových štěpek, Solo, 50 Kč, dodá masu jedinečné aroma. Pikantní P hamburgery OZVLÁŠTNĚNÉ LAHODNÝM PESTEM Pro 4 osoby: • 1 masité rajče • 50 g rukoly • 4–6 snítek bazalky • 4 žemle • 800 g mletého hovězího masa • 4 plátky slaniny • hrubozrnná sůl l • čerstvě umletý pepř • 2 lžíce bazalkového pesta • 4 lžíce kečupu u POSTUP: 1 Rajče a rukolu omyjte a osušte. Rajče rozkrájejte na 4 plátky. Bazalku omyjte, osušte a lístečky nakrájejte na proužky. Žemle podélně rozřízněte. 2 Mleté maso promíchejte s bazalkou a vytvarujte čtyři placičky silné asi 2 cm. Každou placičku obalte plátkem slaniny a spojem dolů položte na grilovací tácek. 3 Na rozpáleném grilu maso opékejte z každé strany asi 5 minut. Pak po obou stranách podle chuti posypejte pepřem a solí. Žemle krátce opečte a na řezu potřete pestem. Spodní díly obložte rukolou, na ni dejte kolečko rajčete, opečenou masovou placičku, pokapejte kečupem a přiklopte.

Příprava: 40 minut Obtížnost: Carmen Mayerová herečka Vaříte ráda? Myslím, že umím dobře zpracovávat masa, také dělám saláty, zeleninu a polévky. U nás se vždycky říkalo, že polévka je základ. Já osobně jsem omáčková a knedlíková. Foto popis| Tip p Do Orientu vás s přenese Curry y omáčka Spak,, 33,90 Kč,, s kousky ananasu a indickým karí kořením. . Foto autor| Foto: archiv Burdy ( 1) Foto autor| Foto: Profi media.cz (1), archiv Burdy (2) a uvedených firem (1)

krajskelisty.cz Zákon fakticky zavádí povinnost nucené účasti na charitě, říká Ivo Valenta. 16.6.2016

krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha Anička Vančová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Dvacet pět senátorů podalo další ústavní stížnost, chtějí zrušit vyvlastňování potravin Skupina 25 senátorů navrhuje u Ústavního soudu zrušení povinnosti bezplatně poskytovat potraviny charitativním a humanitárním organizacím. Tuto povinnost zavedla novela zákona o potravinách pro potravinářské podnikatele, kteří provozují obchody s prodejní plochu větší než 400 metrů čtverečních pro potraviny, které jsou ještě bezpečné, ale již nesplňují podmínky pro prodej v obchodě. Senátoři v této souvislosti mluví o nebezpečném precedentu, který se blíží praktikám totalitních režimů. „Protiústavnost nemůže být zdůvodněna dobrými úmysly, neboť dobrými úmysly je často dlážděna cesta do pekel. Charita je dobrovolná a tím se odlišuje od státem vymáhaných daní. Zákon však fakticky zavádí povinnost nucené účasti na charitě,“ uvedl senátor Ivo Valenta, který inicioval podání ústavní stížnosti. Podle ústavního právníka Zdeňka Koudelky, který zastupuje senátory u Ústavního soudu, není ústavně konformní ustanovení, které stanoví poskytnutí potravin bezplatně jako zákonnou povinnost jen pro někoho. „Charitativní organizace sice mohou poskytovat pozitivní činnost klientům sociálních služeb. Může však být více pozitivních činností, například poskytnutí potravin zoologickým zahradám či spolkům, pečujícím o opuštěná zvířata. Pokud tedy chce stát někomu něco dát bezplatně, může to učinit, ale nikoliv tak, že přikáže jednomu, aby danou věc předal druhému, nýbrž tím, že tyto věci nakoupí, zaplatí a pak jiným osobám daruje. Nucené, bezplatné předání části majetku jiným soukromoprávním osobám, je způsob ústavně nemožný,“ konstatoval Zdeněk Koudelka. Nucené darování je nebezpečné pro právní stát, jde o faktické vyvlastnění „Nucené darování je nebezpečné pro právní stát, neboť jde o faktické vyvlastnění. V minulosti byl takový postup spojen s nejhoršími státními režimy. Německý fašistický stát vázal ještě před vypuknutím druhé světové války povolení k vystěhování bohatých Židů na nucené darování či prodej jejich majetku státu či árijským osobám, a to hluboce pod cenou,“ uvedl senátor Jaroslav Kubera, předseda senátorského klubu ODS a člen Ústavně-právního výboru. Senátu. V době komunistické totality byl zase převod bývalých zemědělských usedlostí (jež byly v soukromém a ne osobním vlastnictví) na jiné osoby, který navíc vyžadoval souhlas místního národního výboru, např. vázán na nucené uzavření darovací smlouvy na zemědělské pozemky, náležející k usedlosti ve prospěch státu anebo nuceného převedení na zemědělské družstvo. Tento postup restituční zákony označily jako majetkovou křivdu s možností nápravy restitucí takto nuceně darovaného majetku.

Nemůže to být ospravedlněno žádným dobrým úmyslem „Přitom ani totalitní režimy neměly odvahu na tyto postupy schválit příslušné zákony, ale jen je fakticky uplatňovaly. Styděly se takové státní okrádání formalizovat právním předpisem. Nyní se již stát uzákonění nuceného darování neobává a činí jej. Takové jednání je nebezpečné pro zachování hodnoty vlastnického práva jako takového, obchází legální cestu vyvlastnění za náhradu a je historicky spojeno s největším úpadkem právního státu. Nemůže být ospravedlněno žádným dobrým úmyslem,“ dodal senátor Ivo Valenta. „Navíc není nijak zákonem řešena odpovědnost za škodu, která vznikne, pokud v důsledku spotřeby takových potravin budou konkrétní osoby poškozeny na zdraví, neboť zákon neřeší to, že potraviny sice u podnikatele byly bezpečné, ale vzhledem k jejich převozu a následné manipulaci u charitativních a humanitárních organizací a vzhledem k tomu, že již jejich bezpečnost byla na mezní hranici, tuto bezpečnost ztratily. Neřeší se ani náklady na dopravu potravin od podnikatelů k příslušným organizacím,“ upozornil senátor Jaroslav Kubera. „Vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu a za náhradu. Vyvlastnění není možné zákonem, ale na základě zákona individuálním správním rozhodnutím, které je soudně přezkoumatelné. Sociální politika státu je nutná, ale stát ji musí organizovat a platit. Není možné náklady sociální politiky přenášet jen na některé soukromé subjekty. Ústavní soud i z tohoto důvodu dříve zrušil regulaci nájemného, kdy stát ve snaze poskytnout někomu ze sociálních důvodů nižší nájem zatěžoval vlastníky domů a bytů tím, že na ně přenášel náklady této své sociální politiky, místo aby řešil věc například sociálním dávkami. Náklady sociální politiky státu nemůže stát přenášet na konkrétní a relativně malou skupinu osob – potravinářské podnikatele. Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze,“ dodal advokát Zdeněk Koudelka.

URL| http://www.krajskelisty.cz/praha/13457...hteji-zrusit-vyvlastnovani-potravin.htm

Kuchyně.CZ Kateřina Winterová UŽ DÁVNO NEJSEM BIOMATKA 16.6.2016 Kuchyně.CZ str. 32 Rozhovor TEXT KATEŘINA KOČIČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Chtěly jsme si povídat o jídle a vaření, ale hovor se stáčel k závažnějším tématům. Herečka a zpěvačka Kateřina Winterová je totiž nejen poučená spotřebitelka, ale zajímá se i o to, za jakých podmínek věci, které si kupujeme, vznikly. Rychle totiž dojdete k tomu, že vše souvisí se vším a to, co do přírody vkládáme, se zase vrací zpátky nejen na naše talíře - v dobrém i špatném. Tyto poznatky předává Kateřina dál v oblíbeném pořadu Herbář, kde s kolegyní Lindou Rybovou nejen vaří, ale také cestuje za bylinami nebo zpovídá farmáře a odborníky. A právě natáčí už čtvrtou řadu. * Přijdete mi jako encyklopedický typ a na oblasti jídla a vaření je úžasné, že je pořád co objevovat. Vnímáte to podobně? Však taky Herbář zahrnuje důkladnou přípravu, chodím do knihoven, antikvariátů, rešeršuji. Hodně mě to baví. S každým receptem nebo surovinou objevujete něco nového a to vás pobízí ještě dál kdo a jak plodinu vypěstoval, v jakých podmínkách. Ať chcete, nebo ne, téma vás vtáhne do ekologie, do globálního uvažování o udržitelném rozvoji. To mě fascinuje a vlastně mě to bavilo dřív než divadlo, protože takhle nasměrovaná jsem byla už od dětství. * Ta zjištění ale nejsou mnohdy moc příjemná. Máloco je skutečně eticky, ekologicky či jinak „čisté“. To je pravda. Já se ale snažím vidět věci pozitivně. Když přistoupíte na to, že jíte sezonní,

jednoduché věci, tak vás to neomezuje. Tělo si rychle zvykne na potraviny, které jsou přirozeně dostupné, spíš hlavě to trvá. Když chodíte nakupovat a zjišťujete podrobnosti o každé potravině, připadáte si až zahlcení. Naštěstí se dozvídáte nejen špatné, ale i dobré zprávy. Pozoruji, že je pořád víc lidí a firem, co vyrábějí tradičním způsobem potraviny nebo přírodní kosmetiku. * Řada lidí opustila kancelářská povolání a vrhla se na výrobu potravin, aby za nimi zůstávalo něco konkrétního. Není divadlo taky pomíjivá veličina? Jenže na divadle je vzrušující právě to, že je neuchopitelné. Nové je každé představení, jedná se o určitý druh hledání, zkoušení, kam můžete ještě zajít, i když máte mantinely v podobě textu a jevištního pohybu. Je pravda, že jídlo je uchopitelnější, usazenější a v tom, jak a co pěstujeme a konzumujeme, je celková budoucnost a rozvoj. To se o divadle říct nedá, protože jen málokoho se dotýká každodenně, pořád. * Říkáte, že Herbář je magazín o životním stylu, převlečený za kuchařskou show. Vidíte už konkrétní vlivy pořadu? Zdá se mi, že ano. Na autogramiádách či sociálních sítích pozoruji, že se lidé o tahle témata zajímají čím dál víc. Nemám pocit, že jsme hysterické osvětářky, chceme spíš inspirovat, otevírat otázky, nabízet souvislosti. Někomu to možná může znít školometsky, že jsme ty „biomatky“. Ten pojem je podle mě dávno pryč, to byla skutečně jistá hysterie, kterou jsem si prožila i já. Měla jsem v lednici „biopřihrádku“ výhradně pro své první dítě a na tu se nesmělo sahat, protože kuře, které v ní bylo, stálo tehdy tisícovku. Občas někdo reaguje podrážděně, že jsme moc agitační, ale to je normální obranná reakce. Také jsem se lecčemu bránila, než mi došlo, že se mnohé musí změnit. Jídlem to jen začíná. Když žijete v blahobytu, berete konzumní životní styl jako samozřejmost. Nechcete přemýšlet nad tím, že nákupem levné halenky nebo sušenky s palmovým olejem můžete na druhé straně světa působit škody a utrpení. Nejsem zastáncem toho, že se máme zbláznit a všechno vyhodit a slepě následovat nějaký směr. Přeměna je proces. Stačí začít přemýšlet. * Vztah člověka k jídlu se formuje i v dětství a vy jste vyrůstala na statku. Jak na to vzpomínáte? Na statku jsme bydleli do mých čtyř let, takže moje vzpomínky nejsou příliš ostré. Vůbec si nepamatuju, co jsme jedli, snad jen, že maminka nám vařila kukuřičnou kaši, které říkala mišutka. Vybavuju si, že jsem neustále plácala knedlíky z písku. Pořád jsme byli venku, což mě možná formovalo ve vztahu k přírodě. Vůbec si nepamatuju dům zevnitř, vidím jen dvůr, pole. Pak jsme se přistěhovali do města, ale jedli jsme skromně, obyčejná jídla i v souvislosti s tím, co bylo v 80. letech na trhu. Na zdravou výživu jsem si přicházela postupně od puberty. * Takže vliv babiček, které dělají domácí nudle, jste nezažila? Babička je z města, hodně cestovala, měla mnoho svých zájmů a aktivit. Ta mě ovlivnila jiným směrem. Je pravda, že měli s dědou na Moravě zahradu a v ní meruňkové stromy a že jsme dělávali marmeládu. Prababička ze lapanic byla typická venkovská žena, která až do smrti kopala brambory na zahradě. Pamatuju si ji malinkou, se zkroucenými prsty a uvázanou zástěrou. To byla klasická babičkovská" babička. Zemřela, když jsem byla malá, ale nejspíš mě ovlivnit stačila. * Zaujalo mě, že zájem o jídlo a vaření jste měla dřív než o divadlo. Spíš než jídlo to byla příroda, rostliny a byliny. Ty mě fascinovaly, zůstávala jsem po škole a zkoumala je pod mikroskopem, učila se jejich názvy latinsky a chodila na biologické olympiády. Jenže jsem dělala i dramašák, který začal vyhrávat. Nechtělo se mi jít na gympl a zabývat se matematikou, fyzikou. Tak jsem se vrhla na konzervatoř, kam mě přijali na první pokus. V pubertě se už navíc nechcete rýpat v zemi. * Takže kdyby vám ve dvaceti někdo řekl, že budete mít jednou v televizi pořad o bylinkách a vaření, tak by to nebylo takové překvapení? V dětství jsem snila, že budu mít dům a v tom domě budou různá patra věnovaná jednotlivým procedurám prospěšným lidem. Představovala jsem si něco jako kadeřnictví, lázně, kavárnu. S

tímhle zájmem o tělo vlastně souvisí i jídlo, bylinky a vzdělávání OE jen jsem tak daleko jako malá nedohlédla. Nastavení ve mně bylo, pak život něco přihraje a vy se chytíte. * Říkáte chytíte, ale Herbář byl váš nápad. To ano, ale my jsme neplánovali, že budeme točit čtvrtou řadu a pomýšlet na pátou. Inspirací nám byl například James Wong, britský botanik, zahradník a vědec, který o bylinách točí pořady a píše knížky OE ty jsou dostupné i v češtině. říkala jsem si, že i u nás máme zajímavé osobnosti, které mají co předat. Nechtěli jsme ale dělat naučný pořad, co každého unudí. Tak se do Herbáře dostalo jídlo a současně i tradice. Bylinky lidé používali odjakživa OE vařili s nimi, léčili jimi sebe, dobytek i pole. Skloubili jsme vše dohromady a ono to zafungovalo. Asi i tím, že jsme tam dvě herečky, které drží vařečku jak prase kost". Herbář je přirozený, nikoho neškolíme, vychází z nás. * A mnozí se dívají právě hlavně kvůli vám a Lindě Rybové třeba i na to, jak jste vždycky stylově oblečené. To je váš šatník? Vychází z našeho stylu. V první řadě jsme vysypaly obsah vlastní skříně a vytahaly šatníky kamarádek. Pak jsme objevily Punkturu, návrháře kteří recyklují oblečení, nebo třeba Natálii Steklovou, která šije z biobavlny. Objely jsme spoustu fundusů a second handů. Teď se o nás stará kostýmní výtvarnice Kristýna Nováková a já jí do toho mluvím. Styl Herbáře hlavně holky a ženydivačky baví, ptají se nejen, kde jsme koupily šaty, ale i jakou rtěnku používám. Líbí se mi, že i takhle můžete propagovat recyklaci a přírodní produkty. * Točíte čtvrtou řadu a připravujete pátou. Je ještě z čeho čerpat? Bylinek je spousta, ale ne všechny mají univerzální využití. Mnohé se hodí jen na čaje, tinktury, ale nedá se z nich vařit. A vaření je v Herbáři důležité. Takto využitelné jsou zhruba dvě stovky bylin a tomuto číslu se pomalu blížíme. Čtvrtou řadou je nejspíš završíme. V pátém cyklu bychom se rády vydaly do zahraničí, k bylinám, které u nás nevypěstujete OE nebo jen s úsilím ve skleníku. * A co divoké byliny? Ty jsou teď hodně v módě. Na ně podle mě musíte být docela zkušený bylinář. To máte jako s houbami. Když je neznáte dokonale, může jít o život. Divoké byliny jsou navíc mnohdy chráněné. Neradila bych nikomu vyrazit vyplenit les a louku. Člověk nemusí sníst všechno. Jasně, existuje spousta jedlého plevele, jako je třeba lebeda, která se dá přidat do salátu nebo polévky, ale volný sběr raději zatím nechávám odborníkům. * Proč jste si založila food blog? Aby bylo kam vkládat recepty, které se do pořadu nevejdou? To byla týmová myšlenka spolupracovníků na Herbáři a fotografa Adama Holého, jenž fotí knižní vydání Herbáře. Nikdy jsem se nevyjadřovala psaním a lákalo mě to vyzkoušet, je to zase jiná forma komunikace. Poznala jsem, že když chcete dělat blog na úrovni, musíte se mu plně věnovat. Takže plánuju, že se do toho víc ponořím. Věcí, které chci předvést nebo říct, je víc, než se vejde do pětadvaceti minut Herbáře. * Změnil vám Herbář do určité míry život? Myslím to tak, že víc přemýšlíte nad jeho kvalitou. Pokud se ptáte na zdraví, v jakém prostředí žijeme a co nás obklopuje, pak je zájem o kvalitu života logickou prevencí. Jestliže jíte potraviny plné éček a pesticidů, určitě si neprospíváte. Přes jídlo se zajímáte, co se děje s půdou a ovzduším, pak si nechcete dávat na pleš ani do bytu chemikálie. Zbytková chemie v půdě a ve vodě ovlivňuje nás všechny. Občas slyším od kamarádů, že zdravý životní styl není ono, že si chtějí dát kolu nebo buřt. Já si říkám, tak jo, sebe huntujte, jak chcete, ale máte děti. Přemýšlejte, že ten buřt se musel nějak vyrobit, zvířata se někde chovala, spotřebovaly se nějaké zdroje * Máte dvě děti v mladším školním věku. Jak je učíte odolávat? Děti mají někdy pocit, že jsem přísná. Taky jim dopřeju chipsy, sušenku, nešílím, že si na táboře opekly buřty, limonádu dostanou občas v restauraci. Pořád jim to dokola vysvětluju, obhajuji svůj

postoj a snažím se nabízet jim zdravější alternativu. Věřím, že to pomaličku začínají vnímat, i když je to pro ně někdy složité. Znám lidi, kteří svým dětem od malička podávají pečené ostropestřcové chipsy a ony je milují. Tak to bohužel u nás úplně nefunguje. Zřejmě i děti si musí samy najít cestu. * Jak často doma vaříte podle Herbáře? Vlastně pořád. Některé recepty jsou naše rodinné a mnohokrát prověřené. Já Herbář ovlivňuju a zároveň se jím nechávám ovlivňovat. Máme svoji zahradu, zeleninu, kupuju biomaso, biomouku. * Kolik si toho vypěstujete? Přes sezonu všechno a na zimu uskladním kořenovou zeleninu do pilin, ale to už se dokupování nevyhnu. Když jdu koupit cibuli, přijde mi divné, že pro ni musím do obchodu. Máme jablka a děláme mošty, ty jsou u nás zásadní. Zahradě věnujeme vlastně veškerý volný čas. Sušíme bez, sklízíme fíky. * Opravdu fíky? Už dvě sezony jsem je v létě snídala. Oteplování tak postupuje, že na Moravě dozrávají běžně. My sice máme zahradu ve východních Čechách, ale když je teplé léto, fíkovníku se daří. * Na Herbáři je vážně znát, že ho žijete. Jo? Máte ten pocit? Vždycky mě potěší, když tohle slyším. Protože aš už je to tak, nebo ne, cítíte z pořadu intenzivní osobní zájem. Tak to má být a to je pro mě velká satisfakce. Foto autor| FOTO LADISLAV BABUŠČÁK Foto popis| KATEŘINA WINTEROVÁ je žena mnoha talentů. Prosadila se jako herečka (její domovskou scénou je Národní divadlo) i jako zpěvačka. S Lindou Rybovou připravuje pořad Herbář a je také spoluautorkou kuchařek Vaříme podle Herbáře. Právě dokončuje čtvrtý díl, který vyjde na podzim.

Novinky Tipy pro vás 16.6.2016

Kuchyně.CZ str. 110 Novinky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět NEJLEPŠÍ SUROVINY NA GRILOVÁNÍ SNADNO ZAJISTÍTE I Z DOMOVA. NA WWW. PAMPASMARKET. CZ MAJÍ NEJLEPŠÍ AGENTINSKÉ MASO, DOCHUCOVADLA, DOKONCE I UHLÍ. DO 48 HODIN VÁM NÁKUP DOVEZOU AŽ DOMŮ. Ochutnávejte, zkoušejte, objevujte, užívejte si... Čistá chuť Kečupy Spak se v Sušici vyrábějí už 25 let. Neobsahují žádné konzervanty ani umělá dochucovadla, jen šťavnatá italská rajčata. Koupíte je v běžné obchodní síti za 49,90 Kč. Otestujte Philips Nové modely systémových žehliček Philips teď můžete bez rizika důkladně testovat celých 90 dnů. Pokud vám z jakéhokoli důvodu nebudou vyhovovat, jednoduše je vraťte. Akce probíhá až do konce roku 2016, další informace a přesná pravidla najdete na http://www.philips.cz. Rychlá vzpruha

Na stránkách http://www.dzusyapyre.eu najdete plno zajímavých, praktických tipů, jak oživit a zkvalitnit jídelníček, i když zrovna nestíháte. Vsaďte právě na pyré a džusy – ráno vás nastartují, během dne osvěží, když potřebujete rychlou svačinu, a navíc snadno nahradí jednu porci zeleniny či ovoce. Sýr plný bylinek V létě žijeme salátem. Krásné počasí láká spíš k výletům než k dlouhému postávání u plotny, lokální zelenina je právě v nejlepší formě. Aby salát kromě vitaminů dodal i potřebnou energii, doplňte ho kvalitní bílkovinou – třeba jemným sýrem Zottarella, který jídlo rovnou i dochutí, obsahuje totiž bazalku. Dezert na léto Oblíbená zmrzlina HäagenDazs přichází s letní novinkou – smetanovým krémem s našlehaným medem a karamelizovanými ořechy. Jemná sladkost medu a výrazná chuť a struktura ořechů připomínají známé středomořské dezerty. NOVÁ ŘADA KOŘENÍ OD VITANY JE VÝJIMEČ NÁ SVOU HRUBOU TEXTUROU – DÍKY NÍ TOTIŽ CHUTĚ LÉPE VYNIKNOU. NA VÝBĚR JSOU OSTŘEJŠÍ SMĚSI NA STEAKY, JEMNĚJŠÍ NA KUŘE NEBO NA ZELENINU. Cena za balení 22,90 Kč Na zmrzlinu! Zmrzlina patří v létě prakticky mezi základní potraviny. Zamiřte na ni do pražské zmrzlinárny Creme de la Creme. Zmrzlinu tu vyrábějí ručně a bez chemie, obvykle je na výběr z více než 30 druhů. Část nabídky se navíc každý měsíc obměňuje, takže vždycky překvapí. VODŇANSKÉ KUŘE NABÍZÍ KROMĚ CELÉ A PORCOVANÉ DRŮBEŽE I POLOTOVARY – TŘEBA KUŘECÍ KŘÍDLA OBALENÁ V OSTRÉ LUPÍNKOVÉ STROUHANCE. Cena 50 Kč Tradice z Olomouce Olomoucké tvarůžky známe nejčastěji ve spojení s pivem. Tento zrající tvarohový sýr s charakteristickou vůní se ale neztratí ani v teplé kuchyni, nebo dokonce dezertech. V Lošticích má tak oblíbený sýr nejen vlastní muzeum, ale i cukrárnu, kde si můžete dát tvarůžkový větrník nebo kremroli. Mí Znojemáci mi rozumějí Prestižní Hudební festival Znojmo se letos koná 7.–24. 7. a je věnován 260. výročí narození W. A. Mozarta. Hlavní událostí bude nastudování opery Don Giovanni. Koncerty se odehrávají na různých místech Znojma – v kostelech, zámcích, na náměstích i v přírodě a doprovází je degustace znojemského vína. http://www.hudbaznojmo.cz Slané jako moře Při přípravě středomořské kuchyně se bez kvalitních ančoviček neobejdete. Ochutnejte ty od baskické rodinné firmy LOREA, vyrábí je totiž už od roku 1867. Ančovičky zrají v tradičních dřevěných sudech a jsou ručně balené. Kromě klasiky nabízejí i filety s chilli, česnekem a petrželí nebo očka s kapary či sýrem Manchego. http://www.zluvaimpoexpo.cz Karlova Koruna V obchodech Penny se zaměřte na jejich privátní značku Karlova Koruna. Najdete pod ní kvalitní české potraviny s tradiční recepturou. Kromě pečiva, uzenin nebo sušenek třeba i směs na pečení

perníku nebo kynutých buchet. Cena 32,90 Kč Drink z Jubilejné Summer Brise • 3 cl St. Nicolaus Jubilejná Hruška • 3 cl jablečného džusu • 1,5 cl čerstvé limetové šťávy • 1 cl vanilkového likéru • perlivá voda na dolití Všechny ingredience vlijte do sklenice, promíchejte a dolijte vychlazenou perlivou vodou. http://www.nicolaus.cz Pivní párování Párování piva s jídlem je na výsluní. U nás s ním začal pivovar Krušovice, sládci cítili, že pivo má stejný potenciál jako víno a není třeba ho spojovat jen s gulášem. Většinou se při párování hledá spojovací prvek v chuti (černá piva s čokoládovým aromatem dobře sednou k dezertům), nebo pivo naopak doplní chuť, která chybí (navinulé pšeničné druhy podtrhnou jemné rybí maso). Sýrová etiketa S Králem sýrů se můžete stát opravdovým znalcem. Na stránkách http://www.kralsyru.cz najdete spoustu zajímavostí o výrobě sýrů, pokyny ke správnému skladování, a dokonce vás naučí správně podávat a s vínem párovat sýry čerstvé, tvrdé, polotvrdé i ty s ušlechtilou plísní. PRODEJNA ALBERT BODUJE SVÝMI KorunniCukr_88x75mm.indd 1 ZDRAVÝMI POTRAVINAMI. VYZKOUŠEJTE PŠENIČNÝ BULGUR, KUKUŘIČNOU POLENTU A ŠPALDOVÉ VLOČKY. JSOU RYCHLE HOTOVÉ, SNADNO STRAVITELNÉ, A NAVÍC V BIOKVALITĚ. Foto popis|

Lidové noviny „Masožrouti“ si v Německu připlatí 16.6.2016

Lidové noviny str. 1 Titulní strana ROBERT SCHUSTER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

BERLÍN Němečtí Zelení nepatří zrovna k příznivcům masa. Před třemi let kvůli tomu dokonce utrpěli porážku ve volbách. Navrhovali totiž, aby ve veřejných kantýnách byla povinná jednou týdně vegetariánská strava. Teď se snaží spotřebu masa regulovat jinou cestou – domnívají se, že je v obchodech příliš levné. Jejich expert pro otázky zemědělství Friedrich Ostendorff proto přišel s návrhem, aby v tamních supermarketech již nebylo možné zakoupit „extrémně levné maso“. „Za 2,99 eura nemůže nikdo vyrobit kilo kotlety a být v zisku,“ uvedl k tomu Ostendorff, jenž je sám soukromým zemědělcem, v rozhovoru pro list Saarbrücker Zeitung. Řešením má být zavedení závazné minimální ceny masa. Cílem je tak zabránit „cenovým válkám“ mezi jeho producenty. Pokračování na straně 6 Poznámku čtěte na straně 10 Němečtí „masožrouti“ si připlatí Dokončení ze strany 1 Opatření by ale zároveň mělo i zlepšit podmínky pro chov hospodářských zvířat. To ovšem podle materiálu Zelených nebude možné, pokud budou obchodní řetězce tlačit výrobce masa, aby jim

dodávali zboží za minimální ceny. „Řetězce samy uvádějí, že sedmdesát procent masa v supermarketech je prodáváno pod cenou, například v rámci různých slevových akcí,“ řekl Ostendorff. Šéf německého maloobchodního svazu Josef Sanktjohanser ale něco podobného odmítá. Obchodníci prý mají mít možnost, aby sami rozhodli, co budou svým zákazníkům nabízet a za jakou cenu. Popřel také informaci, že by většina masa nabízená v německých supermarketech byla prodávána hluboce pod cenou. Obyvatelé Německa ročně spotřebují přes 88 kilogramů masa na hlavu, což je dvakrát více, než kolik činí celosvětový průměr. Jeho současné nízké ceny souvisejí i s jeho velkým množstvím na trhu. Jedním z důvodů je nižší poptávka v Číně, zároveň ale stále platí sankce, které uvalila Evropská unie na Rusko po anexi Krymu před dvěma lety a v jehož důsledku Moskva uvalila embargo na dovoz potravin z Evropské unie. Omezit maso kvůli klimatu Návrh německých Zelených stanovit minimální cenu masa v supermarketech ovšem není náhodný. Vysoká spotřeba masa je považována za jeden z důvodů oteplování klimatu. Již před deseti lety zveřejnili vědci studie, podle nichž se celosvětový chov zvířat a následná produkce masa podílí 18 procenty na emisích oxidu uhličitého. Některé státy v Evropě se proto snaží omezit spotřebu masa, a to i zaváděním zvláštních daní. Příkladem může být Dánsko, kde se podle britského Independentu její zavedení zvažuje. Kodaňské vládě to letos doporučila takzvaná národní etická rada s tím, že zhoršení klimatu Dánsko přímo ohrožuje. Rada navrhuje, aby bylo zvláštní daní zatíženo nejprve hovězí a později i další takzvané červené maso, jako například vepřové, skopové, telecí a jehněčí. V celoevropském srovnání přitom patří Dánsko již dnes k zemím, kde je maso v obchodech nejdražší. Poznámku k tématu čtěte na straně 10

lidovky.cz Českých potravin je přebytek, v obchodech jsou přesto dražší. Doplácejí na svůj původ? 15.6.2016 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Moje peníze Lidové noviny, Kateřina Surmanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na trhu je přebytek českého mléka, másla i vepřového masa, ceny prudce padají, zemědělci prodělávají a hrozí demonstracemi. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto vyzývá lidi, aby kupovali potraviny domácích výrobců a pomohli tak trh stabilizovat. Jenže apel nefunguje, protože v mnohých obchodech jsou české potraviny dražší než identický produkt z dovozu. Podle producentských svazů i ministra Jurečky to některé obchodní řetězce dělají schválně, aby v době krize zvýhodnily potraviny ze svých mateřských zemí. Přirážka za český původ „Některé obchodní řetězce dávají na identické výrobky různé marže. Například máslo – obchodník nakoupí za stejnou cenu od českého a třeba německého dodavatele, ale na český výrobek dá výrazně vyšší marži,“ řekl LN ministr Jurečka. „V očích zákazníka je pak český výrobek tak drahý, že ho nekoupí. Pak se logicky víc prodávají výrobky, které jsou k nám dovezeny ze zahraničí, konkrétně dost často ze zemí, kde daný obchodní řetězec sídlí,“ popsal situaci ministr. Konkrétního obchodníka se zahraniční matkou nechce nikdo jmenovat, aby se situace nevyhrotila.

České pobočky řetězců se nařčení z úmyslného předražování tuzemských potravin brání. „Naprosto nesouhlasíme a důrazně se ohrazujeme vůči tvrzení, že bychom znevýhodňovali prodej určitých komodit ve prospěch dovozových,“ sdělil LN Michael Šperl z českého zastoupení německého Kauflandu. „Nikoho neznevýhodňujeme“ „Naopak, máme exkluzivní smlouvy s dodavateli, kteří pěstují či produkují své zboží v České republice s českými zaměstnanci podle českých receptur,“ dodal Šperl. Stejně reaguje také další řetězec s německou matkou, Lidl. „Pro naši společnost to rozhodně neplatí. Nerozlišujeme mezi českými a zahraničními dodavateli,“ řekla LN mluvčí Zuzana Holá. Nařčení z neférového protežování importovaných potravin odmítá i Billa, jež má rakouské kořeny.

URL| http://byznys.lidovky.cz/ceskych-potra...nize.aspx?c=A160614_220222_ln_domov_sij

maminka.cz Tipy na prázdninové svačiny 21.6.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na prázdninové aktivity, potřebují děti spoustu energie. Proto by se i přes prázdniny měly zachovat svačiny. Co dětem nabídnout? Dobře sestavená větší svačina by vždy měla obsahovat zdroj sacharidů, zdroj kvalitních bílkovin a ovoce či zeleninu (které jsou zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů). Jako zdroj sacharidů je vhodné pečivo (např. kváskový chléb, žitný chléb, pro prostřídání můžete občas zařadit také bílé pečivo, aj.) nebo ovesné vločky či těsto ze směsi celozrnné a bílé mouky. Kvalitní bílkoviny naleznete ve vajíčku, mléce a mléčných produktech, libovém mase a rybách. Uzeniny zařazujte spíše méně často, vybírejte šunku s vysokým podílem libového masa a nižším množství soli. V létě určitě uzeniny a rychle kazící se potraviny omezte. Preferujte polotučné mléčné produkty, smetanové zařaďte spíše výjimečně. Není nutné se ani zcela výhýbat taveným sýrům. Občas je klidně pro zpestření zařaďte, ale volte ty, které mají snížený obsah tavicích solí a dalších přídavných látek. I takové jsou na trhu (Veselá Kráva, Amarito, Tany). Nové výzkumy prokázaly, že i ony patří k významným zdrojům vápníku. Jeho využitelnost je sice o trochu nižší než u jiných mléčných výrobků a fermentovaných mléčných výrobků, ale stále je vyšší než u zdrojů vápníku z rostlinných zdrojů. Doplňujte tekutiny Nezapomeňte připravit k svačině také láhev s nápojem. A co dělat pokud pouze voda dítěti nechutná? Pro teplejší dny mu můžete připravit domácí limonádu nebo „ledový čaj“ s příchutí zázvoru, citronu nebo máty nebo ovocný džus ředěný větším podílem vody. Zkuste to netradičně Klasické varianty obložených chlebů již děti omrzely? Zkuste jim ke svačině připravit pita chléb nebo tortillu plněnou kousky kuřecího masa nebo šunky nebo sýra (mozzarelly, sýru cottage, menšího množství balkánského sýra, aj.) se směsí listových salátů, rajčat a okurek. Nezapomínejte

ani na tvarohové pomazánky - s pomocí bylinek připravíte různé varianty na každý den. Na sladko Svačina může mít i sladkou podobu – palačinka ze špaldové mouky s tvarohovo-ovocnou náplní nebo také jáhelník s ovocem a tvarohem či jogurtový koláč s ovocem jsou vítaným zpestřením. Pokud naleznete doma i vhodnou nádobu (dobře uzavíratelná mistička nebo bezpečný uzavíratelný kelímek), můžete dítěti jako menší svačinku připravit ovocno-mléčný koktejl. Nebojte se kombinovat i více druhů ovoce, přidat můžete také mátu nebo meduňku, 2 lžičky chia semínek, lžičku jemných mandlových plátků a ovesné vločky. Zvláště v létě přijde takový ovocný koktejl k chuti. Zapojte děti Starší děti mohou s přípravou svačiny již výrazně pomoci, mladší se mohou podílet na přípravě ingrediencí či čištění ovoce a zeleniny – zkuste je do přípravy svačiny také zapojit. A nemáte-li zrovna žádný nápad, zeptejte se jich, co by k svačince uvítaly. Každý člověk má rád něco jiného – a možná jen tato jednoduchá otázka může pomoci, aby dítě svačinu jedlo s radostí a neošklíbalo se nad ní. Kapesné? Pokud uvažujete o tom, že svěříte dítěti finance, za které si svačinku samostatně opatří, zvažte, že děti mnohem snáze než my dospělí podléhají různým lákadlům. Smažené koblihy, obložené bagety s majonézou, bonbony, sušenky a čokoládové tyčinky, chipsy – všechny tyto potraviny obsahují značné množství tuku (a často také cukru) a tedy i energie. Postrádají však další důležité živiny – kvalitní bílkoviny, složité sacharidy, vitamíny a minerály.

URL| http://www.maminka.cz/clanek/tipy-na-prazdninove-svaciny

MARKETING SALES MEDIA RETAIL 20.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Plýtvání je velké téma. U nás máme prodejny Levné potraviny, v Portugalsku teď založili e-shop Goodafter.com, kde prodávají potraviny těsně před datem expirace, u trvanlivých produktů i lehce po vypršení. Ušetřit se tu dá až 70 %. Pokud byste si mysleli, že nejležérnější pracovní morálku mají v Evropě Řekové nebo Italové a že největšími workoholiky jsou Skandinávci, omyl. Nejméně pracují Francouzi, nejvíc času v kanceláři naopak tráví Rumuni. Albert má krabičky, Billa teď v rámci nové sběratelské akce nabízí ručníky a osušky Vossen. Za každých 200 Kč nákupu… však to znáte. Fruitisimo teď bude čelit návalu ezoteriků. Do sortimentu zařadilo neperlivé vody „harmonizované“ stáčením přes ametyst a horský křišťál. Prý mají i léčebné účinky. Pozor na klamavou reklamu. Poděbradka oprášila TV spot se slečnou na kole. Dočkal se „faceliftu“ a jiného písňového textu. Kolo je víc „hipsterské“, mužský protagonista má vousy. Eurostat porovnával ceny potravin napříč EU. Třeba maso v Belgii je o 19 % dražší, než je unijní průměr. V ČR je to naopak o 20 % méně. Takže žádné remcání na to, jak je tu draho. V tomto čísle se dočtete, jak Alibaba obhajuje prodávané padělky, prý mohou být mnohdy kvalitnější než originál. A co si pomyslet o tom, že asijský prodejce uvažuje o koupi společnosti Paramount Pictures?

Kaufl and s Jamiem Oliverem 20.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PODPORA PRODEJE Kaufl and otevřel další obslužný pult s čerstvým masem tentokrát v prodejně ve Dvoře Králové a má akci s Jamiem Oliverem. Zákazníci si dosud mohli vybírat ve většině prodejen čerstvé maso vlastních značek Naši řezníci a K-Purland pouze vakuově zabalené v samoobslužném oddělení masa. Nyní lze maso a uzeniny koupit v novém obslužném pultu, kde jim řezník připraví požadované množství. První takový pult firma nedávno otevřela v prodejně v Brandýse na Labem. Řetězce mají od půlky června také novou věrnostní akci. Grily a nádobí Jamie Oliver se slevou až 72 % je možné získat za nákupy v Kaufl andu od poloviny června do poloviny srpna.

Metro Zprávy krátce 21.6.2016

Metro str. 8 Svět ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Žádné psí maso! Bojovníci za práva zvířat stupňují svou kampaň před letošním ročníkem festivalu psího masa, který začíná dnes v jihočínském městě Jü-lin. Aktivisté shromáždili petici s 11 miliony podpisů za zrušení akce. V Číně je ročně na maso zabito kolem deseti milionů psů, konzumace psího masa je ale v této zemi čím dál méně obvyklá, píše zpravodajský server CNN. Tradice pojídání psího masa je stará 500 let. Rychlé změny Pokud se ve čtvrtek Britové v referendu rozhodnou zůstat v EU, očekává Londýn rychlé prosazení změn ve fungování Evropské unie, které v únoru s ostatními šéfy států a vlád dojednal britský premiér David Cameron. Včera to před jednáním se svými kolegy z ostatních zemí osmadvacítky řekl britský ministr zahraničí Philip Hammond. Možný brexit (odchod z EU) je nyní ve Velké Británii tématem číslo jedna. Regionální mutace| Metro - Praha

Miminko Letní nástrahy 22.6.2016

Miminko str. 20 Těhotenství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Výživa v těhotenství V letních měsících se častěji než jindy vyskytují trávicí potíže, průjmy a zvracení, způsobené kontaminovanými pokrmy, nevhodnou přípravou, nedostatečnou hygienou či špatným skladováním. Co všechno poskytuje živnou půdu pro přemnožení různých bakterií a jak si léto užít bez nepříjemných následků? O které bakterie jde? 1. Listerie Listerióza představuje pro těhotné ženy velkého strašáka. Je pravda, že infekce může být fatální pro plod a že jí jsou častěji ohroženy těhotné než zbytek populace, nicméně procento nakažených je velmi nízké a při důsledném dodržování hygienických pravidel přípravy pokrmů není třeba se nákazy obávat. Bakterie listerie se vyskytují zejména ve vodě a v půdě. Nebezpečí přenosu představuje nepasterizované mléko, lahůdkové potraviny, nemyté ovoce a zelenina a hotové pokrmy uchovávané při pokojové teplotě místo v chladničce. 2. E.coli Bakterie escherichia coli žije ve střevech lidí a teplokrevných zvířat (krávy, kozy, ovce), proto riziko nákazy představuje nedovařené hovězí maso a nepasterizované mléko, dále kontaminovaná voda a džusy. Ochrání vás i v tomto případě důkladná tepelná úprava masa, omývání ovoce a zeleniny před konzumací a vyhýbání se džusům z ovoce, jehož slupka nebyla před lisováním řádně omyta. 3. Salmonela Akutní průjmové onemocnění způsobuje bakterie salmonely. Kromě výše uvedených nebezpečí v podobě nedovařeného masa, nemytého ovoce a zeleniny a nepasterizovaného mléka bývají v případě salmonely hlavním viníkem nedostatečně upravená vejce, tedy nejrůznější domácí majonézy, dresingy nebo pudingové krémy a další moučníky. Jak je poznáte? Příznaky gastroenteritidy (zánětu trávicí soustavy) bývají průjem, křeče, zvýšená teplota a žaludeční bolesti, může se objevit také nevolnost a zvracení. Příznaky nákazy mohou být podobné chřipce (horečka, zimnice, bolest svalů). Potíže odezní do týdne, nebezpečí však představují pro těhotné, děti, seniory a lidi s oslabenou imunitou. Při zvracení či průjmu trvajícím 24 hodin a déle se doporučuje (nejen těhotným) návštěva lékaře, a to zejména kvůli nebezpečí dehydratace organismu. Opatření 1. Hygienické zásady Ledničku udržujte v čistotě. Nezapomeňte na pravidelné otírání polic a správnou teplotu -v prostoru lednice by neměla být vyšší než 4 C, v mrazicím prostoru ji udržujte pod mínus 17 C. Před i po práci se syrovými potravinami si umyjte ruce. Mějte vyhrazené prkénko a nůž na práci se syrovým masem a dejte pozor na křížovou kontaminaci (kdy například nožem nakrájíte tepelně neupravené maso a poté si jím nakrájíte ovoce). Hotové pokrmy z předchozího dne před konzumací dobře ohřejte, aby z nich stoupala horká pára, připravená jídla staršího data nejezte. 2. Opatrně s masem a mlékem Maso uchovávejte v lednici odděleně od ostatních potravin a skladujte ho ve spodní části: jednak aby případné vytékající šťávy ze syrového masa neznehodnotily zbylý obsah lednice, jednak je tam nejvíce chladno - maso uchováváme při max. 4 C, mleté maso vyžaduje dokonce ještě o dva

stupně chladnější prostředí. Ještě nižší teploty požadují mořské ryby. Maso čistěte na speciálním prkénku, vařte je odděleně a důkladně, neboť bakterie se ničí varem. (Při teplotě 70 C alespoň 10 minut.) Oblíbená letní činnost - grilování - také není bez rizika. Pozor na připálené maso (riziko vzniku karcinogenních látek), stejně jako uvnitř nedopečené (nebezpečí bakteriální nákazy). Po tepelné přípravě se doporučuje pokrm co nejdříve sníst: vyšší teploty letního večera urychlují množení bakterií. Zejména v létě vybírejte obezřetně lahůdky typu paštiky, uzeniny, měkké sýry, šlehačkové dorty, opatrně také s majonézou, a to především tou domácí. Důvodem, proč u těchto potravin dochází v teplém prostředí k rychlému množení bakterií, je mimo jiné i vyšší podíl vody. V těhotenství se rovněž vyhýbejte syrovým nebo málo tepelně upraveným rybám a mořským plodům. V České republice je drtivá většina mléčných výrobků vyráběna z pasterizovaného mléka, ale zejména při dovolených v zahraničí se důkladné prostudování etikety vyplatí. Nekonzumujte nepasterizované mléko a výrobky z něj, odepřete si po dobu těhotenství i plísňové sýry. 3. Z mrazáku do mrazáku Kupujte čerstvé a bezvadné výrobky a v takovém množství, jež jste schopni brzy spotřebovat. Po nákupu mražené i chlazené potraviny co nejrychleji převezte domů, ideálně za pomoci chladicích tašek nebo boxů. Jednoduché pravidlo zní: Mražené potraviny, které rozmrzly, nesmíme bez tepelné úpravy opět zmrazovat. S opatrností proto přistupujte k nanukům, které jsou viditelně ojíněny krystalky ledu: výrobek byl pravděpodobně rozmrazen a opět zamrazen a kromě zdravotních rizik si na něm nejspíš ani moc nepochutnáte. Z tohoto důvodu je potřeba odolat lákavým nabídkám některých potravin na trzích, a to i na dovolené. S největší pravděpodobností prodejce není schopen zaručit doporučené skladování (mrazicí nebo chladicí boxy). Většina zboží na trzích je také vystavena přímým slunečním paprskům a poletujícímu hmyzu, což mu nesvědčí. Nezapomeňte však, že ne všem potravinám lednice prospívá. Některé druhy ovoce a zeleniny (ty s vyšším obsahem vody) se při uchovávání v ledničce naopak rychleji kazí. *** Zastavit množení bakterií můžeme jednak uchováváním v nízkých teplotách, jednak okyselením prostředí (např. zakysané mléčné výrobky), které růstu bakterií brání. Co s sebou doauta na dovolenou? Z pečiva se hodí křehké chleby nebo obilninové chlebíčky, müsli, z ovoce a zeleniny tvrdší a nepříliš šťavnaté druhy, kterým nebudou vadit otřesy v dopravním prostředku, jako je paprika, mrkev, řapíkatý celer, ředkvičky, jablko nebo ovocné přesnídávky. Narozdíl od krémových a čokoládových oplatek jsou vhodné sušenky, piškoty nebo směs ořechů a sušeného ovoce. Chybět nesmí balená voda, která zažene žízeň, osvěží a také v případě potřeby umyje ovoce a zeleninu. Foto autor| Text: Zuzana Granátová

Mladá fronta DNES Holešovická tržnice v novém. Ráno trhy, večer umění 18.6.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Praha Michaela Bůnová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Holešovická tržnice získá novou podobu. Během několika let by měly projít rekonstrukcí chátrající výstavní haly, vodárenská věž nebo bývalá burza masa. HOLEŠOVICE Tržnici v Holešovicích vyhledávají Pražané kvůli její atmosféře už dlouhé roky. Do bývalých jatek míří za dobrým jídlem, kulturou nebo si jen tak nakoupit. Některé budovy v areálu

však už delší dobu chátrají, nebo jsou dokonce v havarijním stavu, a proto musí být rekonstruovány. „Areál trochu zamrzl v čase a nyní dospěla doba, aby se s ním začalo něco dít,“ říká Karel Král z firmy Solid, kterou si Praha na správu tržnice najala. To by se mělo začít postupně měnit. Existuje k tomu totiž rámcový plán obnovy. Nově se plochy rozdělí na čtyři pomyslné části – na farmářské a rukodělné trhy, gastronomickou část, velkoobchodní část a část pro kulturní a sportovní vyžití. „Musíme se zaměřit na komunikace, sítě, kanalizace, nedostatečnou tepelnou izolaci, střechy,“ vyjmenovává Karel Král, který je jedním z pěti správců tržnice. Důležité přitom bude zachovat původní podobu areálu, jedná se totiž o památku. Už teď je jisté, že se opravy budou týkat dvou historicky nejcennějších budov, které jsou ve špatném technickém stavu. První z nich je hala 4, bývalá burza masa, jejíž poslední plánovanou obnovu v roce 2002 zhatily povodně. Budova je nyní prázdná. Na první pohled ale není poznat, proč nevyhovuje provozu. Například hala uvnitř, ve které se dříve prodávalo maso poražené na jatkách, vypadá zachovale, včetně znaků měst, jež dřív byla na burze zastoupena. Hned za rohem, v další místnosti, už je všechno jinak – na zemi leží suť, jsou zde ztrouchnivělé trámy i trhliny ve zdech. „Je to trochu Potěmkinova vesnice,“ říká Král. Opravy této budovy vyjdou přibližně na 50–80 milionů korun a nad účelem jejího využití se bude teprve diskutovat. Druhou chráněnou budovou je vodárenská věž. V ní by mohla fungovat kavárna či čajovna, i kvůli hezkému výhledu na okolí. Dalšího vylepšení by se mohlo dočkat také takzvané „srdce tržnice“, zeleninové tržiště. „Momentálně je naplno vytížené, přemýšlí se proto o jeho rozšíření do vedlejší ulice,“ konstatuje Král. Umění ve čtyřech patrech Vůbec největší novinkou je zatím plánovaná líheň umělců, kterým by mohla připadnout čtyřpatrová hala 40. O této možnosti správci diskutovali s primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou minulý týden. O tom, zda se nápad ujme, by se mělo rozhodnout do několika týdnů. Usadit by se tu mohli umělci z uskupení Signal či sdružení Containall. „Tržnice by měla primárně splňovat svou tržní funkci, ale vhodné doplnění o další funkce lokalitu více zatraktivní,“ uvedl k tomu mluvčí magistrátu Vít Hofman. Jednou z možností, jak předělat stávající venkovní trhy, je jejich nahrazení bulvárem se stromy a lavičkami. Tímto směrem se ale správci areálu nechtějí vydat. „Dovedu si spíš představit, že se počet stánků zredukuje, budou prosklené, získají novou podobu. Budou v nich služby, doplňkový prodej,“ říká Král. Líbí se mu myšlenka, že život na tržnici bude kontinuální. Ráno budou Pražany lákat k návštěvě trhy, odpoledne stálé obchody a večer umělci. V začátcích je také projekt lékařskorehabilitačního domu. Jasno v tom, jakým směrem se obnova vydá, by mělo být do konce roku. Holešovická tržnice se rozkládá na ploše 109 tisíc metrů čtverečních a čítá na 30 zděných nebo částečně zděných budov a desítky pevných stánků. Původně byla postavena v roce 1895 jako největší pražská jatka, později se v areálu usadili zelináři a trhovci. Holešovickou tržnici měla dlouhodobě v pronájmu společnost Delta Center, ale ta v roce 2011 kvůli sporům ohledně koncepce rozvoje tržnice dostala výpověď. Praha poté firmu žalovala, ale zatím nebyl vynesen pravomocný rozsudek. Společnost Delta Center naopak žalovala Prahu o více než 282 milionů korun, s žalobou u soudů však firma neuspěla. Foto popis| Jatka Holešovická tržnice byla původně postavena jako největší pražská jatka. Až později se v ní usídlili zelináři a trhovci. Foto popis| Za sklem Venkovních stánků by v budoucnu mělo ubýt. Podle současných představ by stánky měly být prosklené. Foto popis| Rekonstrukce Bývalou burzu masa čeká důkladná rekonstrukce. Oprava se chystala před více než deseti lety, ale zhatily ji povodně. Foto autor| 3x foto: František Vlček O autorovi| Michaela Bůnová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Ceny za dobroty z kraje získalo devět nejlepších 22.6.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Kraj Karlovarský Jana Plechatá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bochovský povidloň, Děpoltovický bio kefír, sýr Zlaťák, Chmelonáda z Kynšperského pivovaru či hruškovo - karamelový džem. I to jsou letošní nejzdařilejší potraviny regionu. Jejich výrobci včera převzali ocenění. KARLOVARSKÝ KRAJ Značkou regionální potravina 2016 se od úterka může pyšnit devět místních výrobců, kteří zabodovali v sedmém ročníku tradiční soutěže. V letošním roce se jich o nejchutnější a nejkvalitnější produkty utkalo 21 a celkem přihlásili 81 potravin. Ačkoli řada z nich už se v předchozích letech ankety zúčastnila, koordinátora soutěže Zdenka Perlingera potěšilo, že se našli čtyři noví. „Tradičně největší boj je u řezníků a sýrařů. Letos se nám podařilo zaplnit všechny kategorie, a to i ty, které u nás v kraji trochu pokulhávají,“ řekl Zdeněk Perlinger. Vzhledem k charakteru regionu měli totiž vždy organizátoři trochu potíž najít soutěžící v kategorii ovoce a zelenina. Několik let byla dokonce zcela prázdná, letos ji ale zaplnily například vítězné džemy či mrkvové chipsy ze Žlutic. „Ve srovnání s ostatními kraji si stojíme dobře, protože ani ty větší všechny kategorie nenaplňují. Myslím ale, že počet výrobců už v následujících letech nebude příliš stoupat, protože málokdo má tu odvahu něco vyrábět,“ řekl Zdeněk Perlinger. Kuráž ale našla například Jitka Šimůnková, která značku Regionální potravina 2016 získala za bylinný čaj nazvaný Krásenská rozhledna. Balení směsi má právě tvar známé stavby a jde o první bylinný výrobek Jitky Šimůnkové, který si ocenění odnesl. Ačkoli je její rodina spíše „zahrádkářská“, bylinkám se prý také věnuje. „Soutěže už jsme se ale zúčastnili, nyní to bylo potřetí. Byliny jsme vybírali tak, aby byly vhodné i pro děti a těhotné, do toho jsme přidali i trochu ovoce,“ prozradila. U poroty letos zabodovala také loketská keramička Jitka Hlavsová, která společně se svým manželem Jaroslavem ve městě obnovuje tradici pečení perníčků. „Sahá do roku 1828 a svého času je vozily zaoceánské parníky do Spojených států,“ řekl Jaroslav Hlavsa. Jeho žena vyrábí tradiční pochoutku z ořechů, mandlí a bezlepkové mouky. Značka Regionální potravina je zárukou místního původu a organizátoři soutěže se dohodli s krajem, že vytvoří mapu místních výrobců, o kterou je mezi lidmi velký zájem. Kromě toho pořadatelé plánují 15 ochutnávek regionálních potravin, aby na kvalitní produkty upozornili. „Kamkoli přijedu a přivezu regionální produkty, slyším, že u nás máme dobré věci,“ uvedl hejtman Martin Havel. Oceněné výrobky získaly právo zdarma užívat značku Regionální potravina na obalu, a to po dobu čtyř let. Aby splňovaly podmínky soutěže, musejí být podle Zdeňka Perlingera určené k přímé konzumaci, nesmí se tedy jednat o polotovary. „Sortiment to sice ochuzuje, ale tak jsme se domluvili,“ uvedl. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. *** Regionální potravina KARLOVARSKÝ KRAJ * 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Šunka z komína nejvyšší jakosti Roman Krčma, Karlovy Vary * 2. Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy Dyleňská Klobása Roman Jelen, Cheb * 3. Sýry včetně tvarohu Zlaťák Statek Bor Zeos, spol. s.r.o. * 4. Mléčné výrobky ostatní Děpoltovický Bio kefír Jiří Kubernát, Děpoltovice * 5. Pekařské výrobky Loketské perníčky Jitka Hlavsová, loket * 6. Cukrářské výrobky Bochovský povidloň Cukrárna Ondra s.r.o. * 7. Alkoholické a nealko nápoje Chmelonáda Kynšperský pivovar s.r.o. * 8. Ovoce a zelenina Džem - hruška, karamel Petr Havelka, Šindelová * 9. Ostatní Krásenská rozhledna - bylinná směs, Jitka Šimůnková, Krásno Foto popis| Uspěli K vítězům soutěže patří společníci Jitka Šimůnková a Martin Křepela se svojí

oceněnou bylinnou směsí Krásenská rozhledna, dále také třeba výrobci Dyleňské klobásy, Bochovského povidloně či džemu kombinujícího hrušku s karamelem. Foto autor| Foto: Václav Šlauf, MAFRA O autorovi| Jana Plechatá, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Moravskoslezský deník Chovatelé pštrosů z Hněvošic chtějí vyrábět pštrosí šunku 20.6.2016

Moravskoslezský deník str. 6 Zprávy / Z kraje (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět K pochoutkám ze pštrosího masa – paštice, škvarkům, klobásám a párkům – brzy přibude šunka. Hněvošice – Majitelé nejstarší tuzemské pštrosí farmy v Hněvošicích na Opavsku chystají novinku. Na trh chtějí jako první v Česku uvést šunku vyrobenou právě ze pštrosího masa. Dosud tento produkt zákazníkům u nás nikdo nenabídl. Majitel farmy Pštrosí Vršek Wieder Pavel Wieder věří, že se šunkou uspěje. „Nyní jsme ve fázi experimentu. Uvidíme, jak se to podaří,“ svěřil se chovatel a majitel rodinné farmy. Dodal, že jasno bude mít v nejbližších týdnech. „Chceme šunku vyrábět starým klasickým způsobem. Tedy bez přidaných éček, emulgátorů a hlavně rychlosoli,“ uvedl Wieder. Dodal, že právě rychlosůl je největší problém. „Musíme najít nějakou její zdravou náhražku,“ řekl. V současné době farmář na trh dodává kromě vyzrálého pštrosího masa a vajec i pštrosí paštiku, škvarky, klobásy a párky. „Vše svou kvalitou a složením odpovídá bioproduktům. Pštrosy chováme ve velkém výběhu, jsou na trávě a do výrobků nepřidáváme žádné náhražky,“ doplnil Wieder. ZAČÁTKY SE TŘEMI KUSY Farmu před 21 lety založil jeho otec. Začínal se třemi pštrosy africkými. Před sedmi lety se chovatelé zaměřili na chov menšího nandua pampového. „Maso z něj je chutnější a není tak tuhé,“ tvrdí. Dnes chovají pět desítek opeřenců a do budoucna chtějí stav až ztrojnásobit. Maso a další produkty dodávají do 15 obchodů na Opavsku a Ostravsku, ale k sehnání jsou i v Praze. Wieder chce v příštích letech vytvořit na farmě a v jejím okolí gastronomické, relaxační a poznávací centrum. „Chceme zde vybudovat i malou restauraci a vlastní výrobnu. Lidem pak budeme nabízet i prohlídky farmy a samotné výroby. Navíc jsme v sousedství přírodní rezervace Hněvošický háj. Hned vedle ní budeme mít piknikovou louku,“ plánuje chovatel. Budoucnost vidí ve světlých barvách. „Začali jsme před 21 lety. Byly to těžké časy. V poslední době ale vzrůstá poptávka po zdravé výživě. Pštrosí maso jde nyní hodně na odbyt,“ řekl. Hlavním pozitivem podle něj je, že maso pštrosů obsahuje minimum tuku a cholesterolu. Velký zájem mezi lidmi je i o pštrosí vejce, která ptáci snášejí jen čtyři měsíce v roce. Samice obden snese jedno. V případě nanduů pampových váží až 700 gramů, což odpovídá asi 13 vejcím slepičím. „Třetinu vajec používáme pro líhnutí další generace ptáků. Dvě třetiny prodáváme,“ dodal. Foto popis| NEJSTARŠÍ pštrosí farma v republice je v Hněvošicích. Foto autor| Foto: ČTK/Petr Sznapka Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Zprávy / Z kraje; 06 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Zprávy / Z kraje; 06

Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Zprávy / Z kraje; 06 Publikováno| Havířovský deník; Zprávy / Z kraje; 06 Publikováno| Karvinský deník; Zprávy / Z kraje; 06 Publikováno| Novojičínský deník; Zprávy / Z kraje; 06 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Zprávy / Z kraje; 06 ID| ba043495-6ccb-4aeb-9df2-7a27f184544e

moravskoslezsky.denik.cz Výškovice mají nový podnik: Stračena Pub 17.6.2016

moravskoslezsky.denik.cz str. 0 Podnikání

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nově otevřená restaurace s velkou zahrádkou a dětským hřištěm sází na široký výběr piva i domácí kuchyni převážně z hovězího stařeného masa z ekofarmy v Klokočově "Sázka na kvalitu i striktní dodržování podnikatelského záměru se vyplácí. Své o tom vědí i ve Farmě Klokočov na Odersku, která je už od roku 1999 vedena v ekologickém zemědělství. Po loňském otevření specializované prodejny U Stračeny v Ostravě-Svinově se před měsícem společnost rozrostla o další provozovnu. Je jí Stračena Pub ve Výškovicích. V této části Ostravy si přitom milovníci dobrého piva na nedostatek vyhlášených restaurací nemohou stěžovat, konkurence je obrovská. „My to ale považujeme jednoznačně za výhodu této lokality. Hlavně proto, že na jednom místě si může potenciální host doopravdy vybrat," tvrdí manažer Stračena Pubu Lukáš Mališka. Stračena Pub láká nejen na široký výběr piva. „Kromě plzeňské dvanáctky, kterou považujeme za královské pivo, máme stále ve výčepu i tři druhy z Beskydského pivovárku z Ostravice. Myslím, že ani Ostravákům nemusím tento pivovar dále přibližovat, protože ho dobře znají," pokračoval majitel restaurace. Tím ale výčet piv ve Stračena Pubu nekončí. „Kromě těchto čtyř stálých máme i dvě rotující piva a střídáme je prakticky po týdnu. V praxi si tedy u nás zákazník může vybrat ze šesti, respektive sedmi piv. Myslíme samozřejmě i na řidiče, takže posledním čepovaným pivem je nealkoholický Birell." Kvalita piva v Pubu začíná vychlazením piva v chladicí komoře na teplotu čepovaného piva, vychlazenou sklenicí a tradičním čepováním na hladinku. Rádi vám ale také načepují šnyt či mléko. I když si Česko bude muset podle všeho na protikuřácký zákon ještě nějaký čas počkat, ve Stračena Pubu se politickými rozmíškami v parlamentu nezabývají. „Od začátku jsme věděli, že se u nás kouřit nebude, protože kromě dobrého piva chceme prorazit kvalitní domácí kuchyní. A k ní cigarety rozhodně nepatří," zdůraznil Lukáš Mališka. Gastronomická část Stračena Pubu navazuje na koncept vyhlášené svinovské prodejny U Stračeny, kde si mohou milovníci dobrého masa nebo sýrů už více než rok vybírat ze širokého sortimentu výrobků z farmy v Klokočově. „Nechci tady slovíčkařit, ale drtivá většina jídel je u nás opravdu domácích. A to bych chtěl zdůraznit. Pokud po mně chcete údaj v procentech, tak se nebojím říct, že naše jídla jsou z devadesáti procent připravována z domácích surovin. Na tom si velmi zakládáme a věříme, že lidé, kteří už někdy navštívili naši prodejnu ve Svinově, přijdou i do naší restaurace vyhlášené hovězí speciality ochutnat," pokračoval Lukáš Mališka. Pokud by měl vybrat jedno jídlo, které by návštěvníkům doporučil, byl by to jednoznačně hamburger. „Už kvůli kvalitě domácího pečiva a vyzrálosti masa si dovolím tvrdit, že nemá konkurenci. Ale nejlepší bude, když si ho přijde každý vyzkoušet," řekl Mališka, který ale také dále doporučuje domácí tlačenku, paštiky, žebra, steaky nebo jídla z vyzrálé zadní kýty či roštěnce. Návštěvníky chtějí v Pubu nalákat nejen kvalitou piva a jídel, ale také příjemným prostředím prostorné zahrádky s dětským hřištěm a interiérem v anglickém stylu. „Otevřeli jsme zrovna v době, kdy se konal světový šampionát v ledním hokeji, který tak mohli u nás lidé sledovat na projekčním plátně. Totéž samozřejmě chystáme i na začínající evropský šampionát ve fotbale i následnou letní olympiádu v Rio de Janeiru."

K TÉMATU O FARMĚ KLOKOČOV Na farmě v Oderských vrších se chovají specializovaná masná plemena na produkci masa Limousine a Charolais. Maso těchto zvířat vykazuje velmi intenzivní masovou chuť a vyniká silným mramorováním, které je tak nezbytné pro chuť hovězího masa. Zvířata se od jara do podzimu pasou na ekologických horských pastvinách, v zimních měsících jsou na biofarmě krmena jen senem a senáží bez antibiotik, hormonů a pesticidů. Maso pochází z mladých jalovic a býčků s maximálním stářím 30 měsíců. Hovězí maso zraje ve visu minimálně 21 dnů. O PRODEJNĚ U STRAČENY Dnes již vyhlášená farmářská prodejna a vyzrávárna masa ve Svinově s jedinečným sortimentem byla otevřena loni na jaře. Za více než rok existence si získala stálou klientelu, počet nových zákazníků se dále rozšiřuje a jsou to nejen milovníci kvalitního, vyzrálého hovězího a vepřového, ale také majitelé mnoha ostravských restaurací. U Stračeny si zákazníci mohou rovněž vybrat ze širokého sortimentu kravských, kozích a ovčích sýrů, tvarohů a dalších výrobků z mléka. Tyto produkty jsou zpracovávány na farmě v Klokočově tradičními ručními postupy. Výrobky mají certifikát EKO–BIO. SPECIALITA PODNIKU Letní specialitou je Stračena hovězí burger podávaný v domácí sezamové bulce s gratinovaným kravským domácím sýrem, restovanou slaninou, zastřeným vejcem, salátovými lístky, cibulkou, rajčaty a nakládanou okurkou. Jídlo se podává s domácí pikantní majonézou a ručně připravovanými smaženými hranolky. Cena je 159 korun. V nabídce jsou i levnější verze burgerů – studentský za 99 korun nebo farmářský za 139 korun. Foto: Deník/Pavel Sonnek"

URL| http://moravskoslezsky.denik.cz/podnik...-novy-podnik-stracena-pub-20160617.html

Náš region Jarmark nabídl chobotnici a prosklený včelín 16.6.2016

Náš region str. 3 (for) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na tři desítky stánků s čerstvými domácími potravinami, dekoracemi a manufakturou oživily Zbraslavské náměstí 4. června. Jarmarky, které budou přes léto jednou měsíčně, pořádá rodinné centrum Pexeso a kromě samotných stánků se na akcích konají i představení a dílničky pro děti. Domácí med přímo od včelaře, domácí kozí, ovčí a kravské sýry, marmelády, ale imoravské frgále nebo ručně pletené košíky jste si měli možnost zakoupit na Zbraslavském jarmarku, který ovládl náměstí začátkem června. Letošním gastronomickým překvapením byl stánek s čerstvými rybami a plody moře. Kuchař Fanta na místě představil středomořskou kuchyni v podobě salátu s chobotnicí, rybího salátu s bílým jogurtem, lososových nugetek nebo ústřic s octem. Farmáři kromě svých produktů nabízeli i informace o své práci aopěstování či výrobě nabízených potravin. Včelařství Thomayer dokonce přivezlo malý prosklený včelín, kde jste mohli vidět dělnice přímo v akci u plástve. Jarmarky se budou v letní sezoně konat jednou měsíčně a poté jednou za čtrnáct dní až do konce října. Akci organizuje rodinné centrum Pexeso. „Snažíme se o to, aby se nabízely regionální produkty od přímých výrobců. To je pro nás priorita. Jsou i výrobci, kteří posílají své distributory, to nám ale nevadí,“ komentovala organizaci jarmarků Romana Dostálová z Pexesa. Prodejci si pak mohou předávat doporučení a někteří farmáři mají možnost se k jarmarku přidat, přičemž většina stánků s nabízeným sortimentem je ze středních Čech. „Nejdále sem jel pán s valašskými frgály, a to skoro 450 kilometrů, nejblíže to má pak jeden prodejce ze Zbraslavi, který získá na příštím jarmarku posilu v podobě dalšího místního prodejce,“ dodala. Pexeso, které se snaží podporovat komunitní život, připravuje na jarmarky také doprovodný

program. Čtvrtého června byl hlavním lákadlem kouzelník Eňo Ňuno, dále vystoupily děti ze základní amateřské školy anechyběly dílničky pro děti, kde si mohly například vyzkoušet vyrobit šnečka ze samotuhnoucí hmoty a prázdné ulity. Foto popis| Trhy ve Zbraslavi pravidelně pokračují až do konce října Regionální mutace| Náš region - jihovýchod

Nedělní Blesk JÁTRA A TOALEŤÁK 19.6.2016

Nedělní Blesk str. 6 Retro (vasa) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vítejte v retrokrámu z 80. let! BYLY JEN POD PULTEM... Když vstoupíte do Tančícího domu na Jiráskově náměstí v Praze, ocitnete se najednou v 70. a 80. letech minulého století. Je tady totiž k vidění výstava Retro. Nedělní Blesk se z mnoha vystavených exponátů zaměřil na tehdejší obchod, nebo krám, jak se říká. Konzervovaná klasika Češi jsou tradičně národem chatařů a chalupářů, takže konzervy měli vždy v oblibě. Na trhu nebylo mnoho druhů, ale hovězí i vepřové maso ve vlastní šťávě chutnaly báječně a bylo v nich opravdu maso. Stejně tak luncheon meat se po vyjmutí z konzervy dal i opékat nad ohněm a nerozpadal se na drť jako dnes. Nedostatkové televize Televize s polovodiči vystřídaly staré elektronkové (na snímku). Barevné přijímače byly přes vysokou cenu nedostatkovým zbožím. Kelímky z plastu Přežily rok 2000 a fungují v obchodech dodnes. Stále žije klasická hořčice, v plastech jsou jogurty a mražené dřeně. Salámů málo, ale z masa… Gothaj, junior, imitace a pár dalších druhů, uzenin bylo obecně málo. Tehdejší výrobní normy byly ale proti dnešním tvrdší a uzeniny tehdy určitě nebyly horší kvality než dnes, spíše naopak. Vystavené dva kusy symbolizují situaci ve většině řeznických obchodů, jejichž regály obvykle zely prázdnotou… Mléko v pytlíku Velmi populární balení mléka, sáčky s fialovým nápisem obsahovaly mléko plnotučné, s nápisem modrým odtučněné. Když se pak sáček nastřihl, vložil se celý do plastového stojanu, který nechyběl v žádné domácnosti. Je libo Vitacit?

Vitacit byl nejen název tehdejší slavné rockové skupiny, ale i specifického šumáku jahodové či citronové příchuti rozpustného ve vodě. Děti s oblibou pálivý štiplavý prášek lízaly přímo ze sáčku a měly pak podle toho na dlouho patřičně zbarvený jazyk… Rum nepřežil… K nejoblíbenějším destilátům tehdy patřily rum, stará myslivecká a také becherovka. Všechny u nás přežily do dneška, jen Rum se už nesmí dle směrnic z Bruselu jmenovat Rum. Sklo místo plastů Tehdy ještě nebyly rozšířené pet lahve a téměř všechny nápoje, včetně sirupů, byly distribuované ve skleněných lahvích, převážně sedmičkách. Naopak víno bylo zpravidla v litrovkách. Velmi populární byly slazené minerálky, ke klasickým značkám vín patřil Sklepmistr či Pražský výběr. Registrační pokladna Takhle vypadala klasická kasa v obchodě. Rozhodně ještě nic digitálního, ale poctivá mechanika. Pěkně se točilo klikou… Populární bonboniéry Kazetových bonboniér s čokoládovou radostí nebylo mnoho druhů, ale byly velmi oblíbené. Především jako vhodný malý úplatek či dárek ženám společně s karafiáty k MDŽ. Žena za pultem Na výstavě Retro se předobrazem této figuríny stala postava prodavačky Anny Holubové ze seriálu Žena za pultem. v Brigáda socialistické práce (BSP) O tento titul soutěžily kolektivy na všech pracovištích, maloobchodu to byl obzvláště tvrdý boj s naštvanými zákazníky, že zase něco není… Cedule samozřejmě nechyběla ani na pracovišti Ženy za pultem. Sušenky frčely Mlsali jsme i před 40 lety. Především různé krabicové sušenky, např. kokosová směs, či esíčka byly velmi populární. Z kusových sladkostí patřily k oblíbeným např. tatranky, princesky, nebo dukly. Podpultovky Některé druhy zboží byly k dostání v krámech jen velmi vzácně, nejčastěji »pod pultem«. A dostali se k němu jen zákazníci, kteří se buď znali s prodavači, nebo sami nabídli za nedostatkové zboží nějakou protislužbu. K největším podpultovým trhákům v běžných obchodech patřily v průběhu socialistických let např. cigarety »tvrdé« Sparty, toaletní papír, dámské vložky, zavařovací víčka, spodní prádlo, libové maso, vepřová játra, exotické ovoce, porcovaný čaj, káva, mletá paprika, čočka, jogurty, sojová omáčka. Doba plná paradoxů. Nabídka zboží byla chudá, skoro všechno se ale dalo nějak sehnat. Žádné digi… Váhy byly tehdy jen analogové, ještě žádné digitální, u nepoctivých obchodníků ale bývaly »cinklé« stejně jako dnes… Foto popis| Výstava Retro 70. a 80. let je otevřena denně od 9 do 20 hodin. Vstupné je 190, pro studenty 100, seniory a děti do 15 let 70 Kč, děti do 3 let a ZTP zdarma. Foto autor| Foto Martin Přibyl, archiv

Sůl nás ZABÍJÍ! 19.6.2016

Nedělní Blesk str. 14 Téma Michael Schubert Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Doktoři mají jasno * Nadbytek slaného zásadně ohrožuje náš život „Mám tě ráda jako sůl,“ říká Maruška svému tatínkovi ve slavné pohádce. Ve světle nových zjištění dostává tohle vyznání poněkud jiný rozměr. Nadbytek tek soli nás totiž zabíjí. Češi jsou přitom v její konzumaci v popředí světového žebříčku. íčku. Nadměrná konzumace soli stojí patrně za všemi nemocemi, které se označují jako civilizační. Patří mezi ně hypertenze, obezita, mozková mrtvice, infarkt myokardu, trombóza, selhání ledvin, jater nebo jiného orgánu. Sůl se podílí i na vzniku diabetu. Jak uvedla Světová zdravotnická organizace, stoupl podíl této nemoci ve světě od roku 1980 čtyřikrát. Jednoznačně tak kopíruje rostoucí trend spotřeby soli. Úplně bez! Své o přesolování ví i plukovník Ing. Miroslav Légl. Dlouho pracoval ve státních službách, nejvíc v řídících funkcích na ministerstvu obrany. „Poslední tři roky tam nefungovala tamní kuchyně a také jsem strávil mnoho ho let prakticky pořád na cestách. Nejméně patnáct roků jsem se živil hlavně produkty určenými k přímé konzumaci. Nejvíc jsem měl v oblibě majonézové saláty s rohlíkem na stolku v lahůdkářství,“ vzpomíná. V roce 2010 zkolaboval a když v pětapadesáti odcházel do předčasného důchodu, měl 110 kilo, velmi vysoký krevní tlak a začínající cukrovku. „Osvícený lékař mi doporučil naprostou změnu stylu, jejíž součástí bylo i vzdání se soli. Dokázal jsem to, dnes mám všechny hodnoty v normě, což je u nás docela výjimečné,“ říká muž, který svoji míru fyzické i psychické vitality srovnává s dobou před 20 lety. Ale nebylo to snadné. „Nezbývalo mi nic jiného než se závislosti na soli zbavit,“ upozorňuje Légl, b it který své zkušenosti popsal v knihách Vaříme bez soli a Mezinárodní kuchyně bez soli a jiné chemie. Vymyslel desítky způsobů, jak ji chuťově nahradit, především pomocí bylinek a jejich směsí. Málo? Hodně! Představte si vedle sebe vyskládaných 10 kilogramových balení soli. Přesně to je množství, které ročně průměrně zkonzumuje česká partnerská dvojice - muž se postará o šest kilo, žena o čtyři. Že to není možné, protože tolik vy ani nikdo, koho znáte, nesolí? Máte pravdu, sami si do jídla při jeho přípravě či dochucení nasypeme tak kilo, maximálně dvě. Zbytek si ale přineseme domů nikoli v sáčku nebo krabičce s označením SŮL, ale porůznu schované v obrovském sortimentu průmyslových potravinářských výrobků, počínaje chlebem, přes cereálie a máslo až po sušenky, sladké pečivo a čokoládové pamlsky nebo cukrové bonbony sůl v nich slouží mimo jiné ke zvýraznění chuti. A to vůbec nemluvíme o slaných pochutinách… Ve skutečnosti ovšem nejde o sůl neboli chlorid sodný, ale o sodík, který v něm tvoří čtyřicet procent.

Sodík naše tělo potřebuje, jenže... „Velké množství tohoto významného prvku konzumujeme v přirozených potravinách - v banánech, špenátu, celozrnné mouce nebo rybách, a hodně ho vypijeme i ve vodě, hlavně v některých minerálkách,“ upozorňuje Légl. A známý lékař Josef Jonáš k tomu poznamenává: „Podle mých zkušeností potřebuje každý druhý člověk odsolit svůj organismus, a to zejména ti, kdo se stravují podle společensky zaběhaných principů.“ Poškozená imunita Vysoký příjem soli ale, jak varovalo berlínské Max-Delbrück-Centrum, výzkumné pracoviště zaměřené na molekulární medicínu, může vyvést z rovnováhy i imunitní systém. „Sůl stimuluje činnost nadledvin. Ty produkují hormony, jež zadržují sodík v organismu a brzdí jeho vylučování ledvinami. Čím více soli konzumujeme, tím méně sodíku se z organismu vylučuje. Sodík v nás váže vodu a zvyšuje se krevní tlak,“ popisuje Josef Jonáš. A pokračuje: „Brzdí také vylučování odpadních látek, především močoviny. Kvůli tomu se zhoršují ekzémy a bolesti kloubů, sůl se usazuje v cévní výstelce a lze ji pokládat za základ ucpávání cév arteriosklerózou.“ Oba prvky, které tvoří chlorid sodný, tedy sodík (Na) a chlór (Cl), naše tělo nezbytně potřebuje, protože jsou důležitými součástmi našeho metabolismu. Jenže příroda pro ně stanovila jasná pravidla vyladěné kompozice a vzájemné spolupráce, které vysoká konzumace soli porušuje. V roce 2005 vzniklo hnutí zvané Světová zdravotní akce proti soli, jehož cílem je zlepšit zdraví populace postupným omezováním příjmu soli, spolupracovat s vládami a přesvědčovat nadnárodní firmy o významu snížené spotřeby. V dnešní době má přes pět set členů z téměř stovky zemí. U nás patří mezi nejznámější bývalý prezident České pediatrické společnosti prof. MUDr. Jan Janda, CSc. 1500 až 2400 Na to, kolik sodíku denně potřebujeme, existuje řada názorů, ovšem dosud žádné závazné doporučení. Limity se pohybují od 350 miligramů denně po 2400 miligramů, což jsou doporučované hodnoty pro dospělé. Pro představu: jedna čajová lžička obsahuje průměrně pět gramů soli neboli 2000 miligramů sodíku. Z a -j í m a -vý je údaj z USA, kde vláda vydala v roce 2010 doporučení snížit konzumované denní množství do 1500 miligramů zejména lidem, pro které je větší porce sodíku hazardní. Do této skupiny patří občané starší padesáti let, Američané černé pleti bez ohledu na věk, lidé s cukrovkou, hypertenzí a chronickými problémy s ledvinami. Celkem se jedná o skoro polovinu dospělé americké populace. Od roku 2015 doporučuje toto množství oficiálně i Americká kardiologická společnost všem americkým občanům. Přesolené Česko U nás je realita spotřeby soli nemilosrdná. Podle aktuální statistiky Světové zdravotní organizace (WHO) přijme denně každý český muž nejméně 16,6 gramu méně soli a každá česká žena 10,5 gramu. Jinými slovy: každá žena spotřebuje skoro třikrát víc, než doporučuje americká vláda. V porovnání s ostatními zeměmi je to extrém. Nejvíc odnášejí naši touhu po slané chuti děti. Miroslav Légl k tomu říká: „Děti jsou už v prvních týdnech a měsících života programovány na závislost na sladké, která je nám s mateřským mlékem vrozená, ale bohužel i na slané, kterou jim příroda do kolébky nedala. Chuť na sůl nikdy předtím v takovém rozměru neexistovala.“ Josef Jonáš ví z praxe: „Když těhotná žena konzumuje hodně slaných jídel, zvyšuje se podíl sodíku v zásobení rostoucího embrya. Také mateřské mléko potom obsahuje příliš mnoho sodíku. Totéž co s cukrem se v kojenecké výživě děje i se solí. Jestli máte doma malé dítě a dáváte mu polévky nebo hotová jídla ve sklenici, podívejte te se nejen na údaje o cukru, ale také o soli. Budete překvapeni.“ Nejedna starostlivá matka například škrábe dítěti sůl z preclíku nebo tyčinky. Přitom má tento dobře míněný příspěvek ke zdraví dcery nebo syna jen symbolický význam. Nebezpečí číhá v příliš

vysoké koncentraci soli v hotových jídlech, potravinách balených při výrobě, a to dokonce i těch určených pro děti. Solíme pro všechny Je přitom neuvěřitelné, ale v mnohých rodinách pravdivé, že čtyřleté nebo šestileté děti dostávají stejně slaná jídla jako jejich rodiče. Málokdo dnes bere jakýkoli ohled na to, že mají mnohem menší objem krve, nehledě na to, že doporučená spotřeba soli je u dětí podstatně menší než u dospělých. Například jídlo z fastfoodu proto způsobí mnohem větší zvýšení koncentrace sodíku a chlóru v krvi než u dospělých.“ Je pak docela pochopitelné, že dvanáctileté nebo čtrnáctileté děti mají často vysoký krevní tlak, jak uvádějí šetření školských úřadů v Německu. Tam existuje hodně mladších dospívajících s krevním tlakem, který dosahuje kritických hodnot a předpovídá pozici pro hypertenzi po z v dospělosti. Pokud se k tomu přidá školní stres, problémy doma a celkově špatná výživa, ži nemá krevní tlak šan šanci klesnout. Nutnost změny Ze všech stran slyšíme o tom, že nemáme solit. Doma už skoro nesolíte, ale přesto je vaše spotřeba soli a sodíku obrovská. Nedávné rozbory stravy pro seniory, kteří dostávají hotová jídla z jídelen, byly šokující, a množství sodíku v některých z nich dokonce přesáhlo 5000 miligramů. Pokud se zamyslíte nad svým jídelníčkem, budete překvapeni, kolik soli sníte, aniž to tušíte. U mužů je to u nás dokonce čtyřnásobek toho, co se považuje za nejměkčí doporučení. Na skutečnou konzumaci soli by se měly zaměřit zejména matky s dětmi, lidé trpící vysokým krevním tlakem, s oběhovými a imunitními problémy nebo lidé v aktivním věku trpící poškozením kloubů nebo se sklonem k nadváze. Problém se solí se týká i diabetiků, lidí s ekzémy, samozřejmě seniorů, ale také lidí s trávicími, močovými a očními problémy, a to zejména šedým zákalem. Nikdy není pozdě s tím začít něco dělat - a jak ukazuje životní příběh Miroslava Légla, je lepší začít dřív, než nám tělo poručí. *** Josef Jonáš, Miroslav Légl a Jiří Kuchař napsali o nebezpečí nadměrného solení mimořádně zajímavou knihu, kde také radí, jak problematickou přísadu nahradit. Kolik obsahují sodíku (ve 100 gramech potravin) Jahody 1 mg Banány 2 mg Cuketa 3 mg Rýže 5 mg Borůvky 6 mg Rajčata 9 mg vlašské ořechy 10 mg zelí hlávkové 18 mg

sušené houby 14 mg cibule 20 mg čočka 25 mg brambory 28 mg fazole 30 mg květák 30 mg vepřové sádlo 31 mg čerstvý hrách 38 mg vepřové maso 50 mg kravské mléko 50 mg sladkovodní ryby 60 mg maso 60 mg červená řepa 80 mg hovězí maso 80 mg čokoláda 100 mg špenát 125 mg vejce 135 mg mořské ryby až 250 mg uzená makrela 316 mg šunka drůbeží 600 mg mořské řasy až 500 mg špekáčky 933 mg šunkový salám 1310 mg sýr Niva 1450 mg sleďové filety 4700 mg VELKÁ BRITÁNIE: MÉNĚ SOLI, MÉNĚ ÚMRTÍ Když Britové snížili denní příjem soli z 9,5 na 8 gramů, klesl počet úmrtí na mozkové příhody i ischemické choroby srdeční. Snížil se i krevní tlak. Jedna kávová lžička pojme cca 5 g soli, tedy 2000 miligramů sodíku. Denní spotřeba soli v Česku: Ženy 10,5 g Muži 16,6 g Doporučené množství: max. 6 gramů 1 gram soli obsahuje:400miligramů sodíku 600miligramů chlóru U dětí způsobí jídlo z fastfoodů mnohem větší zvýšení sodíku než u dospělých. Chuťová mapa jazyka Chuťová mapa jazyka názorně ukazuje význam soli pro naše vnímání. Sůl se přidává například v malém množství i do sladkých výrobků, protože překvapivým způsobem dokáže zvýraznit jejich sladkost. Sodno-draslíková pumpa Schéma sodno-draslíkové pumpy, která je principem výměny odpadních látek v buňkách našeho organismu. Ukazuje, že sodík se podílí na všech buněčných pochodech. Foto popis| Obvykle ani netušíme, kolik soli v sobě pokrmy skrývají. A nejde jen o tu, která je viditelná, jako třeba na hranolkách nebo chipsech.

Foto popis| Pomalu se zabíjíme solí - a ještě se u toho usmíváme, protože slaná chuť, na kterou jsme si vypěstovali závislost, je nám příjemná. Foto popis| Na křtu knihy Pozor, sůl! se sešli (zleva) prof. Jan Janda, Laďka Něrgešová, Michal Slaný, Ing. Miroslav Légl a MUDr. Josef Jonáš. Foto autor| Foto: scom, archiv NB

neviditelnypes.cz GLOSA: Co po tabáku? Maso 18.6.2016

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Společnost Neviditelný pes, Zbyněk Petráček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět pokrok si chystá další cíl Buřt je cigaretou budoucnosti. O tomto německém hesle jsme psali v LN před rokem. Zajímavé je, že ho použil tradiční velkouzenář, který teď sází na výrobky bez masa – buřty či párky plněné tofu. Boj za celospolečenský pokrok si chystá další cíl Buřt je cigaretou budoucnosti. O tomto německém hesle jsme psali v LN před rokem. Zajímavé je, že ho použil tradiční velkouzenář, který teď sází na výrobky bez masa – buřty či párky plněné tofu. To heslo vlastně říká, že alespoň na západě EU boj proti kouření v základní linii už zvítězil a dalším terčem je maso. Jinými slovy: konzumace masa bude za nějaký čas společensky stejně ostrakizovaná, jako je dnes ostrakizovaná konzumace tabáku. V tomto duchu lze vnímat debatu o stanovení nejnižších cen masa v Německu. Ne že by vedla až k návrhu zákona, ale vysílá jasný signál o tom, kam míří nositelé společenského pokroku. Když Zelení před volbami roku 2013 navrhli zavést ve veřejném stravování jeden bezmasý den v týdnu (Veggie Day), neuspěli. Naopak sami uznali, že na tom ztratili hlasy. Nyní to zkoušejí „tržně“, skrze zdanění (zdražení) masa. Těžko předvídat, jak se ten nápad vyvine, ale nám cosi připomíná. Třeba dobu, kdy se po kolektivizaci československého zemědělství zhroutila třetí pětiletka a režim v létě 1963 vyhlásil bezmasé čtvrtky. A stejně už za rok musel přistoupit ke zdražení masa. To srovnání je samozřejmě jen taková legrace. Dnes už omezení ve spotřebě masa neodráží nouzi. Odráží spíše hédonismus vyspělé společnosti, v níž maso považují za nárokové ti chudší a zaostalejší, kdežto elity cítící odpovědnost za emise CO 2 , ba celou planetu se ho zříkají. Jsou to zajímavé posuny. Vegetariánství vždy vyjadřovalo úctyhodný mravní postoj, leč individuální. Nyní se stává – po boji za politickou správnost a proti tabáku – něčím více. Stává se skupinovým beranidlem politického boje za dobro. Skupinovým beranidlem morální nadřazenosti stoupenců pokroku a světla nad stoupenci reakce a tmy. LN, 16.6.2016 URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/glosa....aspx?c=A160616_210151_p_spolecnost_wag

nova.cz Fitness slovníček pro všechny, kteří se chtějí stravovat zdravě a štíhle 15.6.2016

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jídlo je věda. Jak často, co a kdy jíst a co by ti v jídelníčku nemělo rozhodně chybět? Udělej si v tom s námi konečně jasno. Jistě víš, že naše strava obsahuje 3 základní druhy živin - bílkoviny, sacharidy (někdy se nesprávně říká cukry) a tuky. Dále jsou v potravinách zastoupeny v menším množství vitaminy, minerální látky a vláknina. Bílkoviny Bílkoviny - jinak také proteiny. Jsou pro naši stravu nepostradatelné, protože jsou základními stavebními kameny organismu. V 1 g bílkovin je obsaženo přibližně 17 kJ. Bílkoviny jsou obsaženy v mase, rybách, mléčných výrobcích, vejcích a luštěninách. Jejich trávení vyžaduje více energie než u tuků a sacharidů. Bílkoviny ve stravě dodávají našemu tělu tzv. základní aminokyseliny, které si tělo samo nedokáže vytvořit. Ve stravě přijímáme bílkoviny dvojího původu - živočišné a rostlinné, přičemž rostlinné bílkoviny obsahují méně aminokyselin oproti živočišným. Tudíž je nutné přijímat jak rostlinnou, tak i živočišnou stravu. Tuky Tuky - nejvydatnější koncentrovaný zdroj energie. V 1 g je obsaženo přibližně 37 kJ. Základní stavební složkou tuků jsou nasycené a nenasycené mastné kyseliny a jejich vzájemný poměr určuje kvalitu tuku. Vhodnější jsou ty tuky, v nichž převažují kyseliny nenasycené - tzn. rostlinné oleje a tuky z těchto olejů vyrobené. Při hodnocení množství tuku ve stravě nesmíme zapomenout na tzv. skryté tuky, které jsou obsaženy téměř ve všech potravinách. Dříve se doporučovalo omezovat tuky na minimum, ale dnes jsou samozřejmou součástí zdravé výživy a nelze je z jídelníčku vyloučit. Dodávají stravě chutnost a jemnost při žvýkání a jsou zdrojem již zmíněných mastných kyselin. V rostlinných olejích a kvalitních rostlinných tucích je celá řada lidskému organismu prospěšných látek. Nevhodný je na tucích jejich nadbytečný příjem a při tepelné úpravě přepalování. Tuky přijímané z potravy obecně rozdělujeme na tuky nasycené a nenasycené (zjednodušené označení podle obsahu mastných kyselin): Nasycené tuky Nasycené tuky jsou součástí potravin živočišného původu. Nalezneme je zejména v mase, uzeninách, drůbeži, másle, sádle, škvarkách, mléčných výrobcích s vyšším podílem tuku, tučném pečivu nebo sladkostech. Jejich nadbytečný příjem vede ke vzniku srdečně-cévních onemocnění. Nasycené tuky by měly tvořit 1/3 z celkového příjmu tuků. Toto množství v běžném jídelníčku vyčerpáme konzumací živočišných potravin (masa, sýrů, mléka apod.). Nenasycené tuky Nenasycené tuky jsou součástí rostlinných olejů (olivový, slunečnicový, sójový apod.), ořechů a ryb a měly by představovat asi 2/3 celkového denního příjmu tuků. Tento druh tuků působí na náš organismus příznivě a na rozdíl od nasycených tuků snižuje riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Rostlinné tuky bychom tedy v naší stravě měli upřednostňovat. Sacharidy Sacharidy tvoří základ stravy a jsou pro organismus významným zdrojem energie. Jsou nezbytné pro správné fungování mozku. Energeticky jsou na tom stejně jako bílkoviny - tzn. 1g = 17 kJ - ale v potravinách jsou zastoupeny více - tudíž dodávají i větší množství celkové energie. Sacharidy dělíme na jednoduché sacharidy, které jsou běžně označované jako cukry, a polysacharidy stavbou “složitější“ sacharidy. Do skupiny jednoduchých sacharidů patří cukr obsažený v cukrové řepě, ovocný cukr nebo hroznový cukr a další. Jednoduché cukry bychom v naší stravě měli co

nejvíce omezit. Ze stravy můžeme tedy zcela vyloučit všechny sladkosti, sladké nápoje aj. Výhodnějším zdrojem sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, zelenina, brambory, mouka, moučné a pekárenské výrobky, rýže, ovesné vločky, které obsahují polysacharidy - tedy stavbou “složitější“ cukry. Mezi polysacharidy patří i velmi důležitá složka stravy, kterou je vláknina. Vláknina Vláknina je vlastně buněčná stěna rostlin a je pro člověka nestravitelná. Váže na sebe vodu, tedy snadno nabobtná a naplní žaludek, což vyvolá pocit sytosti. Vláknina také zvětšuje objem střev podporuje jejich vyprazdňování. Mohli bychom si ji představit jako kartáč, který nám pomáhá vyčistit střeva od škodlivých látek. Další pozitivní schopností vlákniny je, že do sebe vstřebává některé nežádoucí látky. Vysoký obsah vlákniny je v sušeném ovoci, celozrnném chlebu, obilných vločkách, ovoci a zelenině. Děti do 10 let by ale neměly vlákniny přijímat přespříliš, protože jejich trávicí systém není na zpracování jejího většího množství připraven. PŘEČTI SI TAKÉ: Light potraviny, strašák našeho jídelníčku Chceš dopřát tělu detox? Ukázkový jídelníček na celý týden Ideální jídelníček studenta: Jak mít fit tělo i mozek ABECEDA VITAMINŮ Vitaminy a minerální látky bychom si mohli představit jako malinkaté panáčky, kteří však v našem těle dělají nezastupitelnou práci. Když některý z těchto panáčků chybí, pak většinou naše tělo není úplně v pořádku. Vitaminy a minerální látky musíme do těla dodávat stravou, protože většinu z nich si naše tělo nedokáže vytvořit samo. Pojďme si nyní jednotlivé vitaminy a minerály představit: Vitaminy Lidé vitaminy nazvali velkými písmeny abecedy. Vitaminů je velmi mnoho, ale my si představíme jen ty nejdůležitější. Povíme si, k čemu v těle slouží a ve kterých potravinách se nacházejí - tedy z jakých potravin je můžeme do těla získat. VITAMIN A Vitamin A pomáhá tělu, aby se dobře vyvíjelo, rostlo, a chrání jej před nachlazením. Podporuje dobrý zrak, chrání pleť před akné (pupínky, které se vyskytují u dětí a mladých lidí v pubertě) a také před vznikem rakoviny kůže. Do těla jej získáváme především z potravin živočišného původu. Nachází se v játrech, másle, mléčných výrobcích, žloutku a mořských rybách. VITAMIN B Vitamínů, které patří do tzv. skupiny vitamínů B, je velmi mnoho, např. B1 - thiamin, B2 - riboflavin, B3 - niacin, B5 - kyselina pantotenová, B6 - pyridoxin, B9 - kyselina listová, B12 - kyanokobalamin. Hlavními zdroji těchto vitamínu jsou obilniny, luštěniny, kvasnice, vejce, mléko, zelenina, obilné klíčky, vnitřnosti a ryby. Při jejich nedostatku se můžete cítit unavení, trpět zácpou, nechutenstvím, lámavostí nehtů nebo praskáním ústních koutků. Vitaminy této skupiny jsou důležité pro krvetvorbu a funkci nervové soustavy. VITAMIN C (kyselina askorbová) Tento vitamin je jedním z nejdůležitějších vitaminů a věříme, že už jste o něm mnohé slyšeli. Získáváme jej především z čerstvé zeleniny a ovoce. Je velmi důležitý pro odolnost organismu proti infekcím, podporuje hojení ran. Vitamin C bychom měli do našeho těla dodávat v obdobích, kdy je zvýšený výskyt chřipkových onemocnění nebo jsme nachlazení, a dále v období, kdy jsme

vystaveni větší fyzické nebo psychické zátěži. VITAMIN D Vitamin D se v přírodě vykytuje jen zřídka. Jeho “příbuzní“ tzv. provitaminy se vytvářejí pod kůží, když na ni působí sluneční paprsky (při opalování). Samotný vitamin D je obsažen v houbách, kvasnicích, rajčatech, kakau, mléku, rybím tuku, vejcích a dalších potravinách. Tento vitamin potřebujeme především pro správný vývoj našich kostí a zubů. VITAMIN E Vitamin E získáváme z obilních klíčků, rostlinných olejů, žloutku, masa nebo mléka. Je důležitý pro náš růst a podporuje hojení ran. VITAMIN K Hlavními zdroji vitaminu K jsou špenát, hlávkové zelí, rajčata, mrkev, červená řepa a další. Nedostatek vitaminu se projevuje nedostatečnou srážlivostí krve. Minerální látky Minerální látky potřebuje naše tělo většinou ve velmi malém množství. Pro člověka je velmi důležité, aby si hlídal především přísun vápníku (chemická značka Ca). Vápník obsahují zejména mléčné výrobky, v menší míře žloutek, mák, fazole a černý chléb. Vápník je veledůležitý pro správný vývoj kostí a zubů. Další nezbytností je i kuchyňská sůl, jelikož je zdrojem sodíku (chemická značka Na) a chlóru (chemická značka Cl). Avšak pozor! Všeho moc škodí. Nadměrná spotřeba soli způsobuje problémy s krevním tlakem a další zdravotní potíže. Nesmíme zapomenout, že sůl je obsažena v pečivu, sýrech i uzeninách, což dostatečně pokryje naši potřebu. Proto buďme při používání soli dosolování pokrmů - velmi obezřetní. Při kuchyňské úpravě lze částečně sůl nahradit bylinkami, např. saturejkou, libečkem, bazalkou, tymiánem apod. Naše tělo však potřebuje i další minerální látky, jako je draslík, fluor, železo, jód aj. Každý z nich má v těle svou úlohu a jejich nedostatek se na našem těle projeví. Abychom našemu tělu zajistili přísun všech potřebných látek, měla by být naše strava velmi pestrá. Jak se orientovat na etiketě potravin? Téměř každá potravina, kterou zakoupíme v obchodě, je opatřena tabulkou nutričních hodnot, která nám říká, kolik energie přijmeme ve 100 g (ml) event. v balení či kusu, ale také údaje o složení potraviny. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Mar2016/1852273.jpg?d41d

URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/fitn...e-chteji-stravovat-zdrave-a-stihle.html

Aby dovolená neskončila na záchodě 17.6.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zažívací obtíže a průjem jsou nejčastějším strašákem všech cestovatelů. Jak se bránit a co dělat, když už tato nepříjemná situace nastane?

Zažívací obtíže a průjem jsou nejčastějším strašákem všech cestovatelů. Tyto problémy jsou schopny pokazit celý pobyt a donutit nás strávit cestu na toaletě. Průjmová onemocnění postihují až 80 % cestovatelů. Onemocnění nebývají těžká, ale maří záměry a úkoly cestovatelů, znepříjemňují dovolenou. Co je průjem cestovatelů Jedná se o projev onemocnění střev, které vzniká jako důsledek nezvyklého složení stravy či požití kontaminované vody nebo potraviny při našich cestách do cizích krajů. Střeva přečerpají až 9 litrů tekutiny denně. Tekutinu tvoří denní příjem tekutin společně se sekrety žláz z trávicího traktu. V tenkém střevě se 90 % této tekutiny vstřebává a do tlustého střeva se dostává zhruba 8 % této tekutiny. V tlustém střevě dochází k dalšímu vstřebávání. Na vyloučení vody stolicí je počítáno asi 200 ml vody za den. Při průjmu je zpětné vstřebávání tekutin narušeno, což má za následek řídkou stolici více jak 3x denně. Když na záchodě trávíte většinu času...

• nasaďte léky proti průjmu - Endiaron a Endiform jsou střevní desinfekce, které výborně působí proti patogenním bakteriím i některým prvokům a kvasinkám a ponechávají nedotčenu vlastní střevní mikroflóru. Jsou použitelné i pro děti školního věku. POZOR! Někdy na cestovatelské průjmy nestačí a je nutné použít léky zakoupené v dané zemi. • podejte střevní adsorbenty (živočišné uhlí, Smecta), které mají schopnost vázat značné množství látek na svůj povrch a napomáhají odstranění příčiny z trávicího traktu. Lze je bez obav a bez kontraindikací podat dospělým i dětem. • užívejte probiotika, která slouží k osídlení střevní mikroflóry, posilují nespecifickou imunitu a snižují výskyt a četnost průjmů - studie potvrdily ochranný účinek probiotik proti infekčnímu zánětu žaludku a střev. • u závažných průběhů průjmových onemocnění je někdy indikována celková antibiotická léčba • u závažnějších stavů je nutné zaznamenávat příjem a výdej tekutin (močení), častost a složení stolice i zvracení a záznamy předložit ošetřujícímu lékaři • pokud průjem neustupuje a stav se zhoršuje (průjmy nabírají na intenzitě, objevuje se horečka, výrazné křeče či bolesti břicha, často spojené se zvracením, bolesti hlavy, ve stolici je přítomna krev a hlen), je nutné vyhledat místní odbornou lékařskou pomoc • při výskytu průjmu u dětí se doporučuje vyhledat místního lékaře co nejdříve a zabránit hrozící dehydrataci, která je pro děti velmi nebezpečná (stav se může zhoršit náhle)! Nezbytným krokem je optimalizovat množství a výběr potravin: • podávat rýžový odvar, syrové banány (obsahují draslík), případně mrkvový odvar, následně vařené brambory nebo bramborové pyré, strouhaná jablka, suchary • později přidáváme vývary z libových mas, kuřecí maso vařené či dušené (bílé) • vyhnout se tučným a kořeněným jídlům, čokoládě, alkoholu a nadýmavé zelenině • probiotika jsou doporučována nejen v léčbě, ale i v prevenci

Kde můžeme očekávat zvýšený výskyt průjmovitých onemocnění Pravděpodobnost onemocnění průjmem závisí na tom, odkud cestovatel pochází, kam cestuje a

jaké jsou hygienické podmínky v cílové zemi. "Objevuje se nejčastěji u osob cestujících ze zemí s dobrou hygienickou úrovní do oblastí s nižším hygienickým standardem. Vyšší riziko onemocnění bývá při prvním výjezdu. Nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme při cestách do tropů a subtropů. Po měsíčním pobytu v těchto oblastech udává příznaky onemocnění 40-60 % turistů," upozorňuje odborník na výživu ze Světa zdraví Ondřej Nývlt. Exotika přináší výrazné zážitky ale také riziko Velmi vysoké riziko průjmů (až 50 %) lze očekávat v Latinské Americe, Africe, Asii, Dominikánské republice a na Haiti. Střední riziko je v Jižní Evropě, Izraeli, Číně, Rusku se zeměmi bývalého Sovětského svazu, Jihoafrické republice a Karibské oblasti. Nízké riziko je v Kanadě, USA, Severní Evropě, Japonsku, Austrálii, Novém Zélandu a na části Karibských ostrovů. Zvýšenou citlivost k cestovatelskému průjmu mají děti mladší 6 let, osoby se sníženou kyselostí v žaludku, nemocní s chronickým onemocněním trávicího traktu a nemocní s poruchou obranyschopnosti. Proto je důležité zvážit riziko zdravotních komplikací před plánovanou cestou. Riziko onemocnění průjmem je vyšší u dětí, které se stravují společně s dospělými a nedodržují ještě základní hygienické návyky. Proč se cestovatelský průjem vůbec objevuje Příčinou vzniku cestovatelského průjmu je především změna klimatu. Tělo se přizpůsobuje novému ovzduší a přizpůsobují se také mikroorganismy ve střevech. K výskytu průjmu přispívá nevšední stravování (kořeněná jídla, strava připravována na větším množství oleje, požívání exotického ovoce a zeleniny omývané místní vodou) či pití nebalené vody. Důvodem je infekce, nejčastěji bakteriálního původu, menší část je virová nebo parazitární. Led a voda skrývají nebezpečí Nejčastěji se jedná o kontaminovanou vodu a led (ty nejsou bezpečné ani v hotelových zařízeních) nebo kontaminované potraviny (neloupané ovoce, syrové a málo tepelně upravené maso, syrová zelenina, saláty, mořské produkty, nepasterizované mléko a mléčné výrobky, omáčky a zálivky v otevřených nádobách). O vzniku a průběhu cestovatelského průjmu rozhoduje obranyschopnost hostitele, kyselost žaludku a agresivita mikroorganismu (schopnost proniknout do střevní sliznice). Neinfekční příčiny: • Vypití většího množství sladkých a přechlazených nápojů či místních minerálních vod • Nezvykle kořeněná strava • Exotické ovoce (např. fíky a mango) • Nadbytek oleje používaný v některých kuchyních • Psychický stres spojený s cestováním (únava, ponocování, nepravidelný režim) Infekční příčiny: • 80% bakterie a jejich toxiny • 15% viry • 5% parazité Co na to doktor?

Již dříve jsme několikrát zmiňovali významnou roli vlákniny pro detoxikaci organizmu a pro naše zdraví. Pokud jste zvýšili příjem vlákniny a dodržovali jste pitný režim, určitě se Vám to na cestách vyplatí. Již dopředu aktivujete své probiotické bakterie, které zlepšují zažívání a chrání proti infekcím trávicího traktu. Jak se průjem cestovatelů projevuje Průběh onemocnění kolísá od velmi lehkých až po těžká onemocnění doprovázená horečkou a závažnou dehydratací. Ve většině případů mají nemocní tři a více řídkých stolic za den nebo častější a naléhavější pocit potřeby s přetrvávajícím pocitem nucení na stolici. Onemocnění může doprovázet nevolnost, zvracení, křeče v břiše, bolesti svalů a kloubů, únava, horečka, zimnice a bolest břicha s příměsí krve a hlenu ve stolici. Cestovatelé bývají postiženi nejčastěji 3. - 4. den pobytu, druhá vlna přichází kolem 10. dne. Do skupiny cestovních průjmů jsou zahrnuta i onemocnění, která se objeví v prvních 7-10 dnech po návratu domů. Asi u 2 % cestovatelů trvá průjem déle než dva týdny. Příčinou přetrvávajícího průjmu mohou být paraziti. Pokud chcete strávit svoji dovolenou v klidu a ve zdraví, dodržujte následující pravidla: 1. místo pobytu vybírejte pečlivě s ohledem na svůj věk a zdravotní stav 2. s předstihem se informujte o zdravotních rizicích v dané oblasti 3. začněte užívat probiotika ještě před cestou a pokračujte v užívání v průběhu cesty 4. dodržujte správné hygienické zásady a i na čištění zubů použijte balenou vodu 5. vyhýbejte se neznámým povrchovým vodám (mytí, koupání, omývání končetin) 6. koupejte se v moři v dostatečné vzdálenosti od vyústění kanalizace 7. vyvarujte se kontaktu s volně se pohybujícími zvířaty 8. pijte pouze nápoje balené v originálních obalech 9. vyvarujte se hodně přeslazeným nápojům 10. nepijte ovocné šťávy s čerstvě vylisovaného ovoce u pouličních prodavačů 11. nápoje si rozhodně dávejte bez ledu 12. vyvarujte se ovoci a zelenině, která je omytá místní vodou, zejména melouny 13. ovoce omývejte pouze v balené vodě 14. nejezte ovoce, které si nemůžete sami oloupat 15. nejezte syrovou listovou a kořenovou zeleninu, pokud nelze okrájet 16. maso jezte dobře propečené, ještě horké, nekonzumujte ryby z neznámých vod 17. pamatujte, že to, co jedí a pijí místní lidé, nemusí být dobré pro vás, turistu

Někdy nelze mávnout rukou Posouzení závažnosti onemocnění je důležité pro rozhodnutí o způsobu léčby a režimových opatřeních. Lehké průběhy nevedou k omezení plánovaných aktivit. Při těžkém průběhu je nutný

klidový režim na lůžku, v případě závažnější dehydratace bývá nezbytná hospitalizace k zajištění nitrožilního doplnění tekutin. Příznaky průjmu: • vodnatá stolice - více jak 3x za den • škrundání v břiše • slabost • nevolnost, zvracení ČTĚTE TAKÉ: Jak zabavit malinké dítě v letadle Nejlepší first minute nabídky budou brzy pryč! Kam se nejvíc vyplatí jet na dovolenou? Nenechte se napálit při výběru last minute dovolené Co dělat, když nás průjem postihne Léčba se má řídit podle závažnosti. Postižení musejí více spoléhat na svépomoc při prevenci, léčbě i při ochraně před dehydratací přijímáním solených potravin a minerálek. Prvotním krokem je především náhrada ztracených tekutin a minerálů - zavodnění. Vhodné jsou zejména tyto tekutiny: • neslazený čaj • balené minerální vody (nesycené) • iontové nápoje • slané polévky (náhrada sodíku) • ledová Coca-Cola po lžičkách • roztok k ústnímu podání připravený v domácích podmínkách: 8 lžiček cukru, 1 lžička soli, šťáva ze dvou pomerančů nebo grepů (pro obsah draslíku), doplnit do 1 litru převařenou vodou; dávka pro dospělého 250-500 ml za hodinu, pro děti 125-250 ml během hodiny Lékárnička každého cestovatele by měla obsahovat rehydratační směs, probiotikum jako prevenci proti cestovatelským průjmům, střevní adsorbenty a střevní desinfekce. Po příjezdu na místo se informujte na místní zdravotnické zařízení, abyste v případě zhoršení zdravotního stavu bezpečně našli lékařskou pomoc. Dodržováním doporučených preventivních opatření dosáhneme snížení možného rizika nákazy. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jun2016/1877557.jpg?d41d

URL| http://doma.nova.cz/ext/zdravi/aby-dovolena-neskoncila-na-zachode.html

novinky.cz Sokolnictví je spíš životní styl než klasický koníček

15.6.2016

novinky.cz str. 0 Bydlení - Jak na to Roman Mašín Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Draví ptáci provázejí lidstvo po dlouhou dobu. V zajetí byli a jsou využíváni hlavně k lovu. Pro člověka je takřka přirozené, že ho draví ptáci fascinují. Proto mnoho lidí napadne pořídit si dravce a chovat ho doma. Je to ale dobrý nápad? Chovat dravce v zajetí není jednoduché. Většinou to jsou chráněné druhy a podle nového znění zákona není možné si u zvířat, která vyžadují zvláštní péči, jen tak v přírodě odchytit mládě. K jejich chovu je třeba mít – ještě předtím, než si vůbec nějakého dravce domů přineseme – povolení krajské veterinární správy. Pro chov dravců jsou tak vzhledem k tomuto státnímu dohledu jasně dané podmínky, týká se to především rozměrů a typu jejich příbytku. Chov dravců je proto poměrně náročným koníčkem. K domácímu chodu dravců existují jen dva důvody, které mají smysl. Buď provozujete registrovanou záchrannou stanici divokých živočichů a chováte zraněné hendikepované dravce, kteří už nemohou být vypuštěni do přírody, nebo se chcete věnovat sokolnictví. Chov dravce v domácích podmínkách jen tak, abych se mohl známým chlubit, je nesmyslný a zvířeti může spíš uškodit. Nejčastěji proto u nás lidé chovají dravce kvůli sokolnictví, tj. kvůli lovu. Existují i lidé, kteří cvičí ptáka jen na tzv. prolet. Dravec se naučí na povel nebo podnět letět na určené místo a vrátit se pak zpět na ruku svého majitele. Ani to ale není úplně ideální způsob chovu. Výběr vhodného dravce Odchyt dravce nebo vybrání mladých z hnízda v přírodě je naprosto nemyslitelné a protizákonné. Jedinou legální možností je zakoupení ptáka od registrovaného chovatele. Klub sokolníků v ČR sdružuje dostatek chovatelů, jejichž produkce mláďat je natolik velká, že se část vrací v rámci záchranných programů zpět do přírody. Takže pro zájemce není problém u nich dravce legálně zakoupit. Pokud se budete chtít věnovat sokolnictví a lovu s dravcem, musíte si udělat všechny potřebné zkoušky a pak podle způsobu lovu můžete vybírat druh ptáka. „Nejméně vhodným dravcem pro začátečníka je pochopitelně orel, vzhledem ke své nebezpečnosti,“ upozorňuje zkušený sokolník Luděk Tenkrát z Klubu sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě. „To řeší i organizační řád Klubu sokolníků, kdy lov s orlem je podmíněn sokolnickou praxí a zároveň se lovu s orly nesmí účastnit osoba mladší patnácti let, ani jako divák.“ Orel bělohlavý je nádherný a impozantní pták. Pro jeho chov je ovšem nezbytné mít dostatek zkušeností. Při lovu nesmí být ani jako diváci přítomny děti mladší patnácti let. FOTO: Záchranná stanice Penthea Pokud byste se rádi věnovali sokolovitým ptákům, je nejvhodnější poštolka. Je to dravec, přes kterého se můžete dostat až k velkým sokolům. U ostatních druhů je pro nezkušeného sokolníka nejlepší káně Harrisova, která je krokem k náročnějším jestřábům a dalším velkým dravcům. Co pro dravce připravit Voliéry jsou vhodné především pro ptáky, kteří mají nějaký hendikep. Pro dravce určené pro výcvik se moc nehodí, protože pokud nejsou opravdu obří, jako třeba v zoo, dochází při kontaktu letícího ptáka s mřížovými stěnami k častému poškozování peří.

„Dravec pletivo považuje za přirozenou překážku, kterou lze proletět. Proto se při chovu používají tzv. komory, kdy je místo pletiva použita plná dřevěná stěna nebo průhledná stěna zhotovená například z latí postavených na výšku,“ říká Luděk Tenkrát. Nezbytnou součástí vybavení příbytku každého dravce musí být dostatečně velká miska s vodou. FOTO: Záchranná stanice Penthea Nemyslete si však, že dravec potřebuje neustále spoustu volného prostoru k letu. Ve volné přírodě tito ptáci tráví většinu času sezením na nějakém vyvýšeném místě a létají jen v případě, že právě loví. K posedu v komoře je dravec přivázán řemínky na obou nohách a přiměřeně dlouhým úvazem. Existuje několik druhů posedů, vhodných pro dané typy dravců. Nejčastěji je to tzv. nízký posed, vysoká hrazda nebo špalek. Speciálním typem je tzv. proletovačka, což jsou vlastně dva posedy, vzdálené od sebe několik metrů a spojené lankem. Na lanku je volně pohyblivý kroužek, na kterém je úvaz dravce. Ten tak může mezi dvěma posedy podle potřeby přelétat. Speciálním zařízením je tzv. sokolnická komora, což je kromě částečného zastřešení jinak zcela uzavřený prostor s dřevěnými stěnami, sloužící především pro hnízdění nebo rekonvalescenci dravce. Sokolníci používají pro chov dravců tzv. komory. O dřevěnou stěnu si ptáci neničí peří. FOTO: Záchranná stanice Penthea Dravci nepotřebují většinou žádné speciální budky. I v přírodě většina z nich hnízdí volně v krajině. Přesto by u posedu měl být zastíněný přístřešek chránící dravce proti dešti a ostrému slunci. Co nesmí chybět, je miska s vodou, která musí být rozměrově přizpůsobena velikosti ptáka. Ten ji totiž nevyužívá jen k uhašení žízně, ale také ke koupání. To je důležité nejen pro hygienu a udržení kvality peří, ale také pro ochlazení v horkých dnech. Čím dravce krmit Při volbě krmiva je vždy potřeba vycházet z přirozených potřeb ptáka. Dravec není žádné domestikované zvíře. Je to tvor, který má stále své původní potřeby a zvyky. Vždy je proto nejlepší mít ptáka vycvičeného k lovu. Pak dostává nažrat vždy jako odměnu za dobrý lovecký nebo letový výkon. Složení krmné dávky by se mělo co nejvíce přibližovat jeho přirozené potravě. „Nejběžnějším krmením jsou jednodenní kuřata, dají se snadno nakoupit ve specializovaných prodejnách,“ radí Petr Kolomazník, zkušený sokolník a současně provozovatel záchranné stanice volně žijících živočichů Penthea v pražských Cholupicích. „Množství krmení záleží na fyzické zátěži dravce, proto je vždy před létáním vážíme. Ale opět je i tady nutné vedení zkušeným sokolníkem.“ Velké ptáky je třeba krmit jednou denně. Jako krmivo se používají jednodenní kuřata, králičí maso nebo myši. Závisí vždy na tom, čím se ten který druh ptáka krmí ve volné přírodě. FOTO: Záchranná stanice Penthea Dalšími vhodnými krmivy jsou králičí maso, myši apod. Některé malé druhy lze dokrmovat také například hmyzem. Pochopitelně ne každý druh ptáka sežere vše. Např. sup, orel nebo káně jistě nepohrdnou čímkoliv, ale takový sokol dá vždy přednost kuřeti. V přírodě totiž loví ptáky, a ne myši nebo králíky. Krmná dávka by měla obsahovat jak svalovinu, tak balastní látky (srst, peří). Maso musí být čerstvé nebo čerstvě rozmrazené.

Maso podáváme vcelku, aby si dravec mohl sám „kořist“ roztrhat na ideálně velké kusy, které potom celé polyká. V principu platí, že menší dravci se krmí dvakrát denně, ti větší jen jednou. Jak dravce cvičit Pokud chcete mít z dravce opravdu potěšení, je alespoň základní výcvik nutný. „Chov je samozřejmě možný i bez výcviku, ale aby byl dravec klidný, je třeba ho vycvičit, jinak zůstane zpravidla velmi plachý,“ upozorňuje Luděk Tenkrát. Výcvik není snadnou záležitostí a je nutné mít alespoň základní znalosti a také zkušeného sokolníka, který chovateli poradí, usměrní a případně opraví jeho chyby. Majitel dravce bez sokolnických zkoušek s ním nesmí lovit, pták tak může mít jen základní výcvik, tzv. onášení. Tohle nezvyklé slovo označuje nošení dravce na ruce s navlečenou ochrannou rukavicí. Tím si dravec zvyká na kontakt s člověkem a ztrácí tak svou přirozenou plachost. K posedu je pták přivázán dvěma řemínky. Jako posed může posloužit například špalek. FOTO: Záchranná stanice Penthea Pokud složíte sokolnické zkoušky, pak je vše jednodušší. V Klubu sokolníků získáte vedení zkušenými kolegy i veškeré informace. Jak pro výběr vhodného dravce, tak pro typ výcviku, v neposlední řadě i v oblasti legislativních omezení chovu dravců. Zkoušky jsou pak i prvním zdrojem informací, jak předcházet zraněním a zdravotním problémům u dravce. „Základem předcházení problémům je dodržování správné výživy a péče,“ upozorňuje Petr Kolomazník. „Nejčastější problémy bývají otlaky nohou s následnou infekcí, zranění během výcviku a velmi nebezpečná je aspergylomykóza – plíseň dýchacích cest ptáků.“ Opravdový sokolník má o těchto rizicích dostatek informací a pod vedením zkušenějších kolegů se jim snaží v co největší míře předcházet. Sokolník versus hobby chovatel Sokolník se zkouškami má vše jednodušší. Dravci, kteří jsou registrováni jako lovečtí, spadají pod poměrně jednodušší a snadněji zabezpečitelné legislativní omezení. Takoví dravci se pouze poté, co si je koupíte od chovatele, zaregistrují na místním obecním úřadě. Lze je chovat ve výše popsaných sokolnických komorách a dá se s nimi cvičit a lovit. Složitější situaci má ten, kdo se rozhodne pořídit si dravce jen tak, bez toho, aby složil sokolnické zkoušky. V takovém případě se totiž na chov dravce vztahují mnohem přísnější předpisy. Zaprvé je u nás většina dravých ptáků chráněných, jsou také většinou považováni za nebezpečná zvířata. K jejich držení je proto zapotřebí speciální povolení a na podmínky chovu se vztahují zcela jiné předpisy a omezení. Především takového dravce nelze chovat jednoduše v sokolnické komoře. Aktuální podmínky k získání povolení obdržíte na Státní veterinární správě. Ta také pravidelně chodí k majiteli dravce na kontroly. Chov orlů je vyhrazen pouze zkušeným sokolníkům s praxí. FOTO: Roman Mašín Hobby chovatel má i problém s výcvikem, pokud se mu chce věnovat. Výcvik probíhá v terénu, který je téměř vždy honitbou. A rozpoznat, zda chovatel pouze nacvičuje, nebo skutečně s dravcem loví, je takřka nemožné. Navíc, pokud při výcviku dravec nějaké zvíře opravdu uloví a chovatel nemá sokolnické zkoušky a povolení majitele nebo správce honitby, považuje se to za pytláctví.

„Domácí výcvik dravce bez větších znalostí a především sokolnických zkoušek důrazně nedoporučuji,“ varuje Luděk Tenkrát. „Pár takových lidí znám a dělají nám sokolníkům jen problémy, protože správce honitby nebo běžný občan nepozná, zda člověk s rukavicí a lovícím dravcem je registrovaný sokolník, nebo pytlák.“ Chov dravců a sokolnictví přinášejí mnoho krásných zážitků. Dravci se dožívají běžně až dvaceti let, ale třeba orel může žít skoro stejně dlouho jako člověk. „Pořízení dravce je závazkem na hodně dlouhou dobu, a tak je k tomu třeba i přistupovat. Proto je velmi důležité si pečlivě zvážit, zda opravdu chci být aktivním sokolníkem. Sokolnictví je pro sokolníka spíše životním stylem než klasickým koníčkem a velmi často se tomu musí přizpůsobit i jeho rodina,“ uzavírá Luděk Tenkrát. Dravci na letištiJednou z nejnebezpečnějších nehod pro letadlo je srážka s letícími ptáky. „Nejznámějším takovým případem bylo přistání amerického airbusu na hladinu řeky Hudson po střetu s hejnem hus,“ říká Luděk Tenkrát, který se se svými svěřenci stará o bezpečnost kbelského letiště v Praze.Tzv. Stanice biologické ochrany letiště (SBOL) zaměstnávají profesionální sokolníky, jejichž opeření parťáci už jen svou přítomností a občasnými kontrolovanými průlety nad plochou letiště spolehlivě odradí ostatní ptáky od toho, aby se v tomto prostoru zdržovali.„Musíme dokonale znát celou oblast, včetně pořízení a udržování aktuální ornitologické mapy, kde jsou vyznačena místa častějšího výskytu ptáků, včetně určení jejich druhů,“ vyvrací Luděk Tenkrát dojem, že na letišti sokolníci pouze cvičí se svými dravci. Vycvičení ptáci tak zajišťují přirozeným způsobem bezpečnost letového provozu, vojenského i civilního.

URL| https://www.novinky.cz/bydleni/jak-na-...-zivotni-styl-nez-klasicky-konicek.html

Přebytek mléka? Češi ho začnou vyvážet do Číny 17.6.2016 novinky.cz str. 0 Ekonomika Barbora Zpěváčková (Peking) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V Čínské lidové republice se začne prodávat české mléko. Firma Madeta podepsala v Pekingu smlouvu o spolupráci s čínskou společností Ershang, která je v zemi čtvrtou největší potravinářskou firmou. V pátek se také definitivně domluvila investice čínské soukromé firmy z provincie Che-pej do lázeňského projektu Pasohlávky v Jihomoravském kraji. Investor by měl na výstavbu dát zhruba dvě miliardy korun. Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který je na pětidenní návštěvě Číny. „Dlouho jsme opomíjeli čínský trh s potravinami. Z hlediska potravin jsme sem dlouhé roky nedodávali vůbec nic, protože chyběly certifikace. Dnes byla podepsána dohoda speciálně s Madetou,“ uvedl předseda vlády. Česká společnost, která své produkty vyváží například do Libanonu, Spojených arabských emirátů či Ruska, podepsala dohodu s koncernem Ershang. Ten je čtvrtou největší potravinářskou firmou v Číně. Zaměřuje se především na Peking a okolí metropole. Ershang do nynějška neprodával žádné české produkty. Mléko za 100 miliónů Madeta by měla do Číny dovážet trvanlivé a sušené mléko za 100 miliónů korun ročně. „V Česku a Evropě máme problém s velkými přebytky mléka a vepřového masa. Myslím, že pro české potravináře je tohle velmi zajímavá cesta,“ konstatoval Sobotka. Nyní bude podle něj záležet na českých firmách, jak toho využijí. Sobotka podotkl, že české

výrobky a potraviny mají v Číně pečeť kvality. Do budoucna by chtěl, aby se do nabídky Ershangu dostala i jihomoravská vína. Premiér Bohuslav Sobotka na setkání 16 evropských a Číny v Tcheng-šenu Investice v Pasohlávkách Během pátku se také definitivně domluvilo, že soukromá firma z provincie Che-pej investuje téměř dvě miliardy korun do výstavby lázeňského centra v Pasohlávkách na Břeclavsku. Mají tam vyrůst lázně s nabídkou tradiční čínské medicíny, léčebné ústavy a wellness hotely. „Je to společný projekt čínské společnosti a Jihomoravského kraje, který vlastní potřebné pozemky. Lázeňské rekreační zařízení by mohli využívat čeští občané a potenciálně i čínští turisté. Bude to šance získat více čínských turistů pro jižní Moravu,“ míní Sobotka, který sám pochází z Telnice nedaleko Brna. Uznání Číny jako tržní ekonomiky Premiér se v pátek odpoledne ve Velkém sále lidu také setkal se svým čínským protějškem Li Kche-čchiangem. Tématem hovoru bylo mimo jiné uznání Číny jako tržní ekonomiky. Peking chce, aby Evropská unie zemi statut přiznala. Podle Sobotky bude nyní toto téma nejcitlivější otázkou. „Budeme postupovat společně s ostatními evropskými zeměmi,“ prohlásil premiér. Doplnil, že požádal čínského předsedu vlády, aby českému ministerstvu průmyslu a obchodu poskytl informace o tom, jak se vyvíjí čínské ocelářské kapacity. „Čísla potřebujeme mít na stole. Je třeba vést diskusi, jaké typy čínských dovozů Evropskou unii ohrožují,“ komentoval Sobotka. Evropská komise musí o statutu rozhodnout do letošního prosince. Pokud Čínu jako tržní ekonomiku uzná, omezí to pravomoci EU v udělování cel na příliš levný dovoz z nejlidnatější země světa. Setkání 16 evropských zemí a Číny v Praze Sobotka pozval čínského premiéra do Prahy, ten pozvání přijal. „Mluvili jsme o velkých bilaterálních projektech, Čína má zájem spolupracovat v oblasti jaderné energetiky,“ řekl premiér. Plánuje, že v příštím roce by mohla ČR zorganizovat setkání 16+1 na úrovni předsedů vlád. Platforma 16+1 sdružuje státy střední, východní a jihovýchodní Evropy a Číny. V pátek se v Tcheng-šenu konalo setkání těchto zemí a veletrh. Představily se na něm některé české kraje a firmy. [celá zpráva]

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/40681...eka-cesi-ho-zacnou-vyvazet-do-ciny.html

V Chutném krůtím mase z Polska našli veterináři salmonelu 20.6.2016

novinky.cz str. 0 Domácí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V chlazeném krůtím mase z Polska našli veterináři salmonelu, sdělila v pondělí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Výrobek Indrol – Chutné krůtí maso (krůtí mletý masný polotovar s přidanou vepřovou bílkovinou) prodávala společnost Tesco. Ti, kteří balení zakoupili, by ho neměli v žádném případě konzumovat, varuje inspekce.

Výrobek s názvem Indrol – Chutné krůtí maso (krůtí mletý masný polotovar s přidanou vepřovou bílkovinou), v balení 520 g, číslo šarže: 16052704, výrobce: INDROL sp. z o. o. sp.k., Polsko už není v prodeji, vzhledem k datu spotřeby, kterým byl 3. červen 2016. FOTO: SZPI Zákazníci, kteří si uvedené balení zakoupili a zamrazili, by ho neměli konzumovat. „Případné zmrazení totiž nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv,” varoval mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění salmonelózu. Do organismu bakterie pronikají výhradně ústy a vylučují se stolicí, případně močí. K přenosu nákazy dochází potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou. Pro silného a zdravého jedince nebývá onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi mohou být starší či nemocní lidé a malé děti, hůře se totiž vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin.

URL| https://www.novinky.cz/domaci/407033-v...-polska-nasli-veterinari-salmonelu.html

V Karlovarském kraji se soutěžilo o značku Regionální potravina 21.6.2016

novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Alena Lochmannová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Celkem 9 výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Karlovarského kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2016. O značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 82 produktů od 21 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 17 výrobků z kategorie Ostatní. Výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. „Každý rok mám radost nejen z nově přihlášených výrobků, ale především z nových výrobců, kteří mají zájem svoji produkci prezentovat. Spotřebitelé budou moci karlovarskou kvalitu porovnat a ocenit do konce letošního roku na ochutnávkách v celém kraji,” vysvětlil koordinátor soutěže v Karlovarském kraji Zdeněk Perlinger. K udělení značky Regionální potravina Karlovarského kraje 2016 navrhla hodnotitelská komise 9 výrobků. „Karlovarský kraj se rozhodl ocenit i další umístěné v této soutěži, kterým bude předán diplom a cena jako poděkování a motivace do další práce. Kvalitní regionální produkty už si našly cestu k zákazníkům a často jimi obdarováváme i významné hosty regionu,” uvedl hejtman Karlovarského kraje Martin Havel. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství ČR určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond.

URL| https://www.novinky.cz/vase-zpravy/kar...zilo-o-znacku-regionalni-potravina.html

Nový prostor POLE ZLATEM ZALITÁ 15.6.2016

Nový prostor str. 8 Téma: slunce Eva Lédlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pokud někdo náhodou přehlédne, že vždycky zjara česká krajina mohutně zežloutne, nevadí, dozví se to z televizního zpravodajství jako jednu z hlavních událostí. Brukev řepka olejka je věc citlivá, politická. Není to tak dávno, kdy lidé zjistili, že se planeta otepluje a že jsme si to s velkou pravděpodobností zavinili sami masivním spalováním fosilních paliv. A není to tak dávno, kdy začalo být jasné, že ropa je zdroj vyčerpatelný a neobnovitelný, tudíž zákonitě jednou dojde, a že je třeba hledat náhradu. Pozornost se tedy začala ubírat směrem k biopalivům, včetně řepky. Původně se tato jednoletá, 60 až 120 cm vysoká bylina pěstovala ve středomoří jako zelenina, ve středověku se její semena začala využívat k výrobě olejů a mýdel. U nás se do druhé světové války téměř nepěstovala, na začátku 70. let pokrývaly osevní plochy řepky 1 % území Československa. Když se ovšem v devadesátých letech rozběhl systém dotací na výrobu metylesteru řepkového oleje coby alternativního zdroje energie (přimíchává se do nafty), roztrhl se s řepkou pytel. Od té doby se tak kromě využití jejích pokrutin jako krmiva pro hospodářská zvířata nebo výroby oleje v potravinářství řepka pěstuje převážně na výrobu biopaliv. V minulém roce zabírala téměř 400 tisíc hektarů, tedy 16 % orné půdy, a byla tak nejpěstovanější olejninou u nás. Nad rozlitou ropou Biopaliva nejsou žádnou novinkou. Využívala se v podstatě až do doby, kdy se ve velkém začala těžit ropa, uhlí a zemní plyn. První automobily byly dokonce zkonstruovány na biopaliva, než přišla na řadu ropa. Jedním z nejstarších tradičních biopaliv je dřevo, které bylo hlavním zdrojem energie až zhruba do poloviny 18. století, kdy bylo postupně nahrazeno uhlím a následně ropou, jejíž těžba se stala zásadním zdrojem energie po celé 20. století. První ropné krize přicházejí nejprve v roce 1973, kdy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) záměrně snížila těžbu, aby mohla ovlivňovat cenu, a zároveň uvalila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael v době Jomkipurské války. Druhý ropný šok se odehrál v roce 1979, kdy se snížením množství vyvážené ropy z Íránu po tamní islámské revoluci razantně zvedla cena. Právě 70. a 80. léta byla zejména ve Spojených státech obdobím uvědomění si vlastní nesoběstačnosti a vyhlášení renesance biopaliv. Jejich masivní výroba započala v Jižní Americe, odkud se rozšířila do USA a Asie. U nás sahají počátky užívání biopaliv do období mezi světovými válkami a jsou spojeny s celoevropským jevem nadprodukce zemědělské výroby, jejímž vedlejším účinkem byla produkce lihu. Právě tehdy se zrodil nápad na využití lihu jako paliva do spalovacích motorů. Zákon z roku 1932 pak nařizoval jeho povinné dvacetiprocentní mísení s pohonnými látkami. Po druhé světové válce ustupuje líh do pozadí a i u nás se ve velkém využívá ropa, od 60. let proudící ropovodem Družba ze Sovětského svazu, v 90. letech se k němu přidává ropovod IKL, transportující ropu ze severní Afriky či Arabského poloostrova. Půdu! V České republice začala vláda podporovat biopaliva v letech 1996–98. Kvůli neshodám na politické scéně se však projekt zbrzdil až do našeho vstupu do Evropské unie. Ta v roce 2003 nařídila svým členským státům povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a stanovila si velkolepé dlouhodobé cíle týkající se podílu biopaliv na spotřebě energie. Pěstování plodin na

výrobu bionafty se tedy najednou stalo velmi výnosným byznysem. A právě v té době české pole a louky začala okupovat řepka olejná jakožto privilegovaná a dotovaná plodina. Všechno šlo dobře až do doby, kdy se začaly objevovat první studie o tom, že biopaliva zase tak ekologická nejsou a že jejich výroba ve skutečnosti produkuje víc skleníkových plynů než zpracování paliv fosilních. Díky dotacím se plodiny jako řepka, kukuřice nebo sója začaly pěstovat ve velkém, čímž ještě zesílil již probíhající boj o zemědělskou půdu. Když západní zemědělské koncerny skupují úrodnou půdu v zemích třetího světa pro pěstování plodin na výrobu biopaliv pro bohaté země, čímž likvidují tamní drobné zemědělce a připravují tak ty nejchudší o mnohdy jediný způsob obživy, je zřejmě něco špatně. Z uniklé zprávy Světové banky vyplynulo, že právě biopalivový boom byl důvodem potravinové krize v roce 2008, kdy ceny potravin ve třetím světě vzrostly až o 75 %. Vznikl tak v podstatě konkurenční boj o půdu mezi bohatými a chudými, prvně jmenovaným jde o naplnění nádrže svého auta, kdežto druhým o jídlo. Pro tento fenomén vznikl i termín land grabbing (zabírání půdy), objevil se právě po potravinové a finanční krizi v roce 2008. Nejde přitom pouze o investování do výroby konkrétní plodiny v určité zemi, ale přímo o úsilí zmocnit se tamní úrodné půdy. Takový způsob obchodování rozkvetl hlavně v Africe, kde je díky nestabilní politické situaci mnoha zemí půda levná. V důsledku těchto zjištění se tedy začíná pomalu měnit i strategie Evropské unie v této oblasti, která rozhodla, že do budoucna přestane podporovat biopaliva první generace, vyráběná nejčastěji ze sóji, kukuřice a řepky, ve prospěch generace druhé, tedy biopaliv z mořských řas či odpadků. Srncova játra a včelí imunita Pokud tedy nový trend velí méně řepky, česká krajina pravděpodobně zajásá. Řepka jí dává totiž pořádně zabrat. A nejen jí, ale i místní zvířeně, kupříkladu srncům nebo včelám. Řepka je totiž velmi náročná na údržbu a vyžaduje velké množství postřiků pesticidy a herbicidy, které se využívají k rychlejšímu vyschnutí zrníček a tedy rychlejší sklizni. Takto „ošetřená“ rostlina třeba srncům způsobuje selhání jater, plic či nervové soustavy. Ani včelám, které řepku každoročně opylovávají a jsou tak stěžejním článkem při jejím pěstování, není tento chemický koktejl po chuti, nehledě na to, že nemáme dostatek včelstev na tak rozsáhlé monokultury a že opylování jediné plodiny oslabuje včelí imunitu. Již delší dobu je všeobecně známo, že monokultury ničí životní prostředí a redukují biodiverzitu. Intenzifikací zemědělství v druhé polovině 20. století započal proces degradace úrodných půd, které se následky vodních a větrných erozí nebo ztráty živé a neživé hmoty stávají neplodnými. Jednou z příčin tohoto jevu jsou právě monokultury a nevhodná skladba vysázených plodin, u nás hlavně řepky. Když vezmeme v úvahu, že jeden gram půdy se tvoří sto až tisíc let a že si ji naši předci předávali z generace na generaci a pečovali o ni a že dnes u nás denně přijdeme o 12 až 15 hektarů, zjistíme, že je opět něco špatně. V kontextu logiky doby je výsledek takový, že z půdy chceme vytěžit rychlý zisk, bereme z ní živiny, které se tvořily tisíce let, ale zpátky je nevracíme. Taková půda též ztrácí schopnost zadržovat vodu a dochází k povodním. Byl narušen náš vztah k půdě. Po tisíce let znamenala pro lidi to nejcennější, tedy způsob, jak se uživit. Dnes však její vlastnictví představuje spíše vidinu zisku z prodeje parcely. Babiš olejem mazaný Příběh o řepce má u nás ještě jednu pikantní přísadu. Tou je postava Andreje Babiše a role jeho koncernu Agrofert v přidělování evropských dotací na biopaliva. Agrofert sdružuje na 250 společností podnikajících snad ve všech možných odvětvích – potravinářství, obchodu, službách, vědě, chemickém průmyslu, vzdělávání a také v oblasti pohonných hmot. Jedna z jeho dceřiných firem – Preol, sídlící v Lovosicích, je největším tuzemským zpracovatelem řepkového semene, firma Lovochemie zase největším výrobcem hnojiv. Tak bychom mohli pokračovat dále. Podstatné je, že Agrofert kromě potravinářsko-zemědělského průmyslu ovládá i tuzemský trh s biopalivy, na něž čerpá dotace z Evropské unie. A kontrolu nad správností čerpání dotací má ministerstvo financí, jehož je Babiš ministrem. Na podzim minulého roku byl navíc schválen nový zákon o podpoře daňového zvýhodnění biopaliv do roku 2020. Tyto skutečnosti jsou tak již několik let předmětem debat o Babišově střetu zájmů a jeho výdělku z obchodování s biopalivy. Je možné, že v otázce biopaliv si už lidé uvědomili, že tudy cesta nevede. Jestliže se ale nezmění logika našeho uvažování, jejímž jádrem je vidina neustále rostoucího zisku, rychlejší dopravy nebo třeba rychleji vyrostlého kuřete, objeví se zase nový skvělý nápad typu biopaliv a historie se bude opakovat. Ale třeba ne, třeba už jsme se poučili. Uvidíme, třeba všechno dobře dopadne.

Foto autor| foto: Marcus Pink (flickr.com) a archiv O autorovi| Autorka: Eva Lédlová, Autorka je studentka Sociální a kulturní ekologie FHS UK.

Olomoucký deník MITROVSKY ANGUS: objednejte maso na míru, na gril i do kuchyně 16.6.2016

Olomoucký deník str. 11 Zábava

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Standardní nabídku prodejny MITROVSKY ANGUS v nákupní galerii Šantovka tvoří steaky a další partie z vyzrálého hovězího masa plemene Aberdeen Angus, všeobecně uznávaného jako nejlepší steakové maso na světě. Doplňkový sortiment tvoří masné výrobky jako např. paštiky, klobásky a sušené maso, vše bez rychlosolí, konzervantů a jakékoli další chemie. Milovníci kvalitního masa si mohou nechat připravit maso na míru. V módě jsou hovězí líčka, oblíbená jsou hovězí žebra a T-bone steaky, milovníci hamburgerů si nechají připravit mleté hovězí z různě tučných partií a fajnšmekři požádají třeba o ossobuco (italsky kost s dírou), plátky kližky přeseknuté přes morkovou kost. Objednávky na míru přijímá kancelář MITROVSKY ANGUS na čísle 563 034 101 nebo e-mailové adrese mailto:[email protected]. Nabídka prodejny MITROVSKY ANGUS v přízemí Galerie Šantovka je každý týden obohacována o speciální produkty, které jsou k dispozici jen do vyprodání zásob. Například zvěřina, vepřové maso, silný hovězí vývar demi glace a speciální masné výrobky jako třeba mitrovské klobásy nebo taliány, vyhlášené jako Produkt Vysočiny. Pro všechny, kteří si chtějí vychutnat chuť kvalitního steaku a bojí se, aby při přípravě maso nespálili, nabízí prodejna nově také australské elektrické kontaktní grily CATLER. Senzory grilu udržují na grilovacích deskách rovnoměrnou teplotu a stačí tedy jen nastavit správnou teplotu a hlídat čas, po který se má steak na grilu připravovat, abyste dosáhli požadovaného stupně propečení. Na závěr chceme pozvat čtenáře Deníku na ochutnávku mitrovského hovězího – ve středu 22. června budeme grilovat a ochutnávat maso na hamburgery přímo v naší prodejně v přízemí nákupní galerie Šantovka. Těšíme se na vás. Jsme MITROVSKY a uctíváme hovězí. Vítěz 8. kola V minulém týdnu jsme se vás zeptali, kolik potomků za svůj život zplodil nejúspěšnější plemenný býk z chovu Mitrovsky Angus. Správnou odpovědí bylo 151. Nejblíže byla se svým tipem Veronika Hansgutová. Výherkyně se může těšit na dobroty od společnosti Mitrovsky Angus v hodnotě 1000 Kč. Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Zábava; 11 Publikováno| Prostějovský deník; Zábava; 11 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Zábava; 11 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Zábava; 11 ID| 1dd17743-927a-4c08-83d3-3b4b9afb0551

Ona DNES Olympijské vaření 20.6.2016

Ona DNES str. 30 Recepty vladislav stuparič Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nejen sportovci se letos chystají na olympiádu. Své klání mají i kuchaři, kteří právě teď ladí chuť soutěžních jídel. Celý tým speciálně pro Ona Dnes upravil recepty tak, že je zvládnete připravit i vy v domácích podmínkách. Je paradox, že přes neutuchající zájem o vše, co se týká gastronomie, málokdo tuší, že existuje celosvětový seriál kuchařských soutěží, který vrcholí jednou za čtyři roky Olympiádou kuchařů. A to historie soutěže sahá až do roku 1896. Letos se nejlepší kuchaři z 50 zemí sejdou na říjnovém klání jako již tradičně v německém Erfurtu. Bude zde bojovat 32 seniorských týmů, 20 juniorských, 20 týmů z oblasti uzavřeného stravování a celkem bude vyexpedováno okolo sedmi tisíc soutěžních menu. Při soutěži se vaří přímo na výstavišti, kde je připraveno osm identicky vybavených kuchyňských studií. Návštěvníci mohou celý průběh přípravy jídel sledovat přes prosklené stěny. Leckdy vidí kromě perfektně nacvičeného kuchařského koncertu i napětí a nervozitu, když se něco nedaří. Diváci mohou také pozorovat i tak trochu detektivní práci technické komise, která nesleduje jenom odborné dovednosti a dodržování přísné hygieny, ale pátrá, zda některý z týmů do kuchyně nepropašoval něco hotového nebo rozpracovaného, což pravidla pochopitelně nedovolují. Kromě technické komise se na bodování podílí také degustační tým, což má samozřejmě u hodnocení jídel logiku. Za chuť můžete dostat až 50 procent, takže je jasné, že musí být perfektně vyladěná. RECEPTY PRO ONA DNES Česká republika bude mít zastoupení ve všech třech kategoriích. Na fotografiích vpravo můžete vidět záběry onadnes. cz z oficiálního tréninku juniorského národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů ČR, a tak aspoň pohledem můžete,,otestovat“ jeho tříchodové soutěžní menu. Z něj mladí kuchaři a cukráři připravili speciálně pro čtenářky a čtenáře magazínu Ona Dnes pět jídel, která zvládnete připravit doma v běžné kuchyni. Recepty jsou uvedeny na dalších stránkách. CO JE ČESKÉ, TO JE DOBRÉ A jak zní vlastně soutěžní zadání pro letošní klání kuchařských týmů? Počet porcí je pětašedesát a menu by se mělo skládat ze studeného předkrmu z ryb nebo mořských plodů (nebo jejich kombinace), hlavního chodu z jatečního masa či zvěřiny a dezertu, který musí obsahovat minimálně jeden pečený a jeden ovocný komponent a jednu omáčku. V těchto mantinelech by soutěžní tým rád ukázal práci především s tradičními českými surovinami, jako jsou sladkovodní ryby, králík, křen, řepa a pohanka. To vše v moderním pojetí. Druhým úkolem juniorů bude příprava bufetu pro 12 osob, který čítá minimálně 14 druhů studených a teplých výrobků ve formě předkrmů a finger food, omáček a dezertů, plus hlavní chod připravovaný přímo před hosty. A jak se zkouší, jestli jídlo bude chutnat? První dva až tři tréninky vaří soutěžní tým s trenérem jen pro sebe, a teprve když má jistotu, že může jít s kůží (chutí) na trh, nabídne menu nebo bufet ke komerčnímu užití v různých hotelích a restauracích. * 1Terina ze sladkovodních ryb s květákovým sushi a salátem Terina 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 40 MINUT + DOBA CHLAZENÍ ?? 2 filátka lososového nebo duhového pstruha bez kůže ?? 100 g filátka z candáta ?? 100 g filetu kapra bez kosti a kůže ?? 50 g smetany 30% ?? sůl ?? 8 větších listů špenátu 1. Maso z vykostěných ryb nakrájíme na drobné

kostky. Polovinu candáta rozsekáme v mixéru, osolíme, přidáme smetanu a vyšleháme na jemnou hmotu. Dáme ji do misky, přidáme pokrájené ryby, spařené, osušené listy špenátu, osolíme a necháme zakryté fólií v lednici odležet. 2. Dno kovové nebo keramické formy vyložíme fólií, na ni položíme filátka z candáta kůží navrch. Náplň z ryb rozetřeme na délku filátka, přiklopíme druhým filátkem kůží naspod. Zakryjeme fólií, opatrně zatížíme a posadíme do pekáčku s horkou vodou. Dáme do trouby a pečeme při 120 °C devět až 12 minut, podle druhu formy. 3. Hotovou terinu necháme zatíženou pozvolna zchladnout a potom v lednici ještě alespoň tři hodiny chladíme. Květákové sushi 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 30 MINUT + DOBA MARINOVÁNÍ A ODLEŽENÍ ?? 200 g drobných růžiček květáku bez košťálu ?? 20 g lněného semínka ?? lžíce citronové šťávy ?? sůl ?? 160 g filetu lososa bez kosti a kůže ?? 15 g cukru ??15 g mořské soli ?? 2 archy řasy nori 1. Lososa nakrájíme na špalíčky asi 1,5 x 1,5 cm, posypeme je solí s cukrem a necháme hodinu marinovat. 2. Květák opláchneme, dáme do sekacího strojku a rozmixujeme na strukturu kuskusu. 3/4 květáku přendáme do mísy. Zbylý necháme ve strojku a přidáme lněné semínko, sůl, citronovou šťávu a vše sekáme, až dostaneme lehce lepkavou směs. Tu potom smícháme s ostatním květákem a necháme odležet. 3. Na sushi rohožku položíme arch řasy, do 2/3 ho pokryjeme asi centimetr vysokou vrstvou květákové směsi, přidáme špalíky lososa a pomocí rohožky stočíme do rolky. Zabalíme do fólie a necháme asi hodinu odležet. Salát z fenyklu, žluté papriky a pomela 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 30 MINUT ?? 80 g čerstvého fenyklu ?? 100 g žluté papriky ?? 100 g dužiny pomela – pokud nemá sezonu, můžeme použít žlutý meloun Dresink: 40 g citronové šťávy ?? špetka sušeného wasabi ?? 50 g olivového oleje ?? sůl ?? 20 g medu 1. Fenykl nakrájíme na drobné kostičky, smícháme s citronovou šťávou, wasabi, olivovým olejem a necháme 20 minut stát. 2. Papriku nakrájíme na drobné kostičky, stejně tak pomelo nebo meloun. Vše promícháme, přidáme med a podle chuti přisolíme. 2Lososová pěna s křenovo-okurkovým želé a toasty Lososová fáš 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 30 MINUT ?? 100 g čerstvého lososa ?? 50 g smetany ke šlehání ?? 3 g bílé veky ?? 1,5 g mořské soli ?? 0,5 g citronové kůry ?? 0,5 g bílého pepře 1. Maso z čerstvého lososa nakrájíme na kostky a dáme vychladit, veku překrájíme, zalijeme smetanou a necháme provlhčit. 2. Maso vložíme do sekacího strojku a mixujeme ho, než se spojí, pak hmotu ochutíme solí, bílým pepřem a citronovou kůrou, přidáme smetanu s vekou a důkladně vše vyšleháme. 3. Hmotu dáme do formy vyložené fólií a pečeme ve vodní lázni v troubě při 120 °C asi pět minut. Po upečení necháme zchladnout. Lososová pěna 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 30 MINUT + DOBA TUHNUTÍ ?? 90 g lososové fáše – viz předchozí recept ?? 70 g zakysané smetany ?? 65 g smetany ke šlehání ?? 1 g mořské soli ?? 10 g brandy ?? 0,5 g bílého pepře ?? 2 plátky želatiny 1. Zchladlou fáš vyšleháme v kovové misce se zakysanou smetanou dohladka. Želatinu namočíme do ledové vody a necháme nabobtnat. Potom z ní vymačkáme přebytečnou vodu, dáme do kovové misky a rozpustíme ve vodní lázni. Zvlášť si lehce nahřejeme připravenou směs lososa se zakysanou smetanou a postupně ji přimícháme do misky se želatinou. 2. Směs v misce dáme do studené vody, a když začne houstnout, vmícháme do ní ušlehanou smetanu, brandy, sůl, pepř a vymícháme dohladka. Vše nalijeme do formiček a necháme vychladit. Okurkové želé 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 20 MINUT + DOBA TUHNUTÍ ?? 130 g oloupané salátové okurky ?? 30 g neoloupané salátové okurky ?? sůl ?? 2 lžíce citronové šťávy ?? 3 plátky želatiny ?? sépiové barvivo – možno vynechat 1. Želatinu namočíme do misky s ledovou vodou a necháme 15 minut nabobtnat. 2. Oloupanou i neoloupanou okurku důkladně rozmixujeme a vymačkáme z ní přes plátýnko co nejvíce šťávy – mělo by to být okolo 100 g. Pokud máme jiné množství, musíme mu přizpůsobit především množství želatiny i soli a citronu. 3. Šťávu z okurky ochutíme a nahřejeme tak, aby byla vlažná. Želatinu vyndáme z vody, opatrně vymačkáme a dáme do kovové misky. Nad párou ji rozpustíme a vmícháme do ní okurkovou šťávu. 4. Vše důkladně rozmícháme a nalijeme do malé vaničky vyložené fólií tak, abychom měli asi jeden centimetr vysokou vrstvu. Dáme do lednice vychladit. Křenové želé 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 35 MINUT + DOBA TUHNUTÍ ?? 150 g zakysané smetany ?? 30 g strouhaného křenu ?? sůl ?? 4 plátky želatiny 1. Smetanu smícháme v misce s

křenem a necháme asi 20 minut v chladu stát zakryté fólií. 2. Želatinu namočíme do misky s ledovou vodou a necháme 15 minut nabobtnat. 3. Smetanu přepasírujeme přes jemný cedník a v kovové misce ji nad párou lehce nahřejeme, aby byla vlažná. Želatinu vyndáme z vody, opatrně vymačkáme a dáme do kovové misky. Nad párou ji rozpustíme a vmícháme do ní smetanu, podle chuti přisolíme a necháme stát při pokojové teplotě. 4. Ztuhlé okurkové želé (viz předchozí recept) vyklopíme z vaničky a nakrájíme na kostičky cca 1 x 1 cm. Polovinu jich dáme opět do malé vaničky vyložené fólií, zalijeme vychladlou smetanou (pokud ztuhla, musíme ji jen lehce nahřát, aby nám nerozpustila okurkové kostičky), přidáme zbylé kostičky a přilijeme další smetanu. Zakryjeme fólií a dáme do lednice ztuhnout. Nejlépe přes noc, minimálně na tři hodiny. 3Králičí medailonky v křupavé krustě s mrkvovým pyré a cibulovou omáčkou Medailonky 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 2,5 HODINY ?? králičí hruď s plecky ?? 300 ml slunečnicového oleje ?? 60 g oloupané cibule ?? 100 ml sladkého červeného vína ?? 80 g králičích jater ?? 2 ks střední části králičích hřbetů ?? 4 větvičky tymiánu ?? 2 stroužky česneku ?? lžička jehliček rozmarýnu ?? špetka mletého nového koření ?? sůl ?? čerstvě mletý pepř ?? 1 vejce ?? 2 lžíce mléka ?? 3 plátky toastového chleba ?? špetka pomerančové kůry 1. Plecka oddělíme od hrudního koše a ten po páteři rozřízneme podélně na polovinu. Maso osolíme, opepříme a necháme asi 30 minut odležet. 2. Potom maso naskládáme na dno menšího kastrůlku, zalijeme olejem nahřátým na 160 °C, přidáme bylinky, na plátky pokrájený česnek a dáme do trouby nahřáté na 110 °C. 3. Když jde maso lehce od kosti, kastrůlek vyndáme z trouby a necháme zchladnout. Maso vyndáme, necháme okapat a opatrně obereme. 4. V rendlíku nahřejeme asi dvě lžíce oleje, ve kterém jsme upravovali maso, přidáme jemně pokrájenou oloupanou cibuli a mícháme, až zesklovatí. Zalijeme vínem, svaříme na polovinu, přidáme játra nakrájená na větší kousky, osmahneme, přidáme pepř a nové koření, přiklopíme a dusíme asi tři minuty. Odstavíme a necháme vychladnout. 5. Maso ze hřbetu obereme a pokrájíme najemno, játra rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme k masu. Směs dochutíme a necháme vychladnout. 6. Hřbet rozkrojíme na osm medailonků, osolíme je a necháme deset minut odležet. Potom je zabalíme do masové směsi a vytvarujeme na medailonek. Toastový chléb rozsekáme ve strojku na hrubou drť a medailonky obalíme v rozšlehaných vejcích, potom v toastové drti a usmažíme dozlatova. Mrkvové pyré 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: PODLE DRUHU A VELIKOSTI MRKVE 40–60 MINUT ?? 500 g mrkve – můžeme použít klasickou nebo žlutou ?? sůl ?? špetka muškátového květu ?? 100 ml pomerančové šťávy ?? 25 g medu ?? 30 g másla 1. Mrkev důkladně opláchneme, zabalíme do alobalu a pečeme při 150 °C úplně doměkka. Rozbalíme ji, necháme částečně vychladnout a opatrně oloupeme. 2. Mrkev potom v sekacím strojku rozsekáme společně s medem, muškátovým květem a pomerančovou šťávou dohladka. Přendáme do hluboké pánve, zvolna zahřejeme a podle hustoty mícháme do požadované konzistence. 3. Nakonec přišleháme změklé máslo a podle chuti přisolíme. Cibulová omáčka 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 1 HODINA ?? 200 g oloupané cibule ?? 30 g oleje ?? 500 ml kuřecího vývaru ?? 50 g másla ?? lžíce medu ?? 30 g jablečného octa 1. Cibuli rozkrojíme podélně na polovinu a potom podélně na nudličky. Na oleji cibuli zprudka osmahneme, a jakmile začne zlátnout, teplotu stáhneme na 1/3 výkonu a necháme zvolna karamelizovat. 2. Přidáme 1/4 másla a za občasného míchání necháme cibuli ještě trochu zezlátnout. Pak přimícháme med, ocet a zalijeme vývarem. Vaříme pozvolna asi 20 minut, potom omáčku scedíme, znovu zavaříme. Když začne lehce houstnout, přimícháme postupně změklé máslo, popřípadě přisolíme. Rolka z králičích stehen s houbovou pohankou a mrkvovo-hořčicovou omáčkou Rolka 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 80 MINUT ?? 2 středně velká králičí stehna ?? 100 g tenkých konců králičího hřbetu bez kosti ?? 40 g smetany ?? sůl ?? čerstvě mletý pepř ?? 100 g šunky ?? 10 listů špenátu ?? 60 g mrkve 1. Stehna vykostíme a podle blan, které dělí jednotlivé svaly, je rozdělíme, promícháme se lžičkou soli a necháme dobře vychladit. 2. Maso ze hřbetů vložíme do sekacího strojku a mixujeme ho, než se spojí, potom postupně přidáváme vychlazenou smetanu a důkladně rozsekáme, aby nám vznikla jemná lepivá hmota.

(Maso však nesmíme sekat příliš dlouho, protože by náplň po uvaření nedržela). Dáme do chladu. 3. Do rendlíku nalijeme asi tři cm vysokou vrstvu vody, osolíme a dáme vařit. Mrkev nakrájíme na drobné kostičky. Když začne voda vřít, vložíme do ní listy špenátu a necháme jen změknout. Ihned je krátce ponoříme do ledové vody zchladnout. Necháme okapat. Do vařící vody nasypeme mrkev a vaříme cca 1,5 minuty. Potom ji přecedíme a i s cedníkem ponoříme na chvilku do ledové vody. Necháme okapat. 4. Do velké mísy dáme pokrájená stehna, hmotu ze hřbetů, mrkev, ze které opatrně v utěrce vymačkáme přebytečnou vodu, a listy špenátu pokrájené na nudličky. Vše promícháme a podle potřeby přisolíme. 5. Na pracovní plochu si natáhneme asi 30 cm dlouhý pruh fólie, rozložíme na něj do 20 cm dlouhé řady polovinu plátků šunky, na ně rozložíme polovinu masové směsi a pevně stočíme do válečku o průměru asi pět cm. Konce fólie zakroutíme a pevně svážeme provázkem. Stejně připravíme druhou rolku, obě ještě pevně zarolujeme do archu alobalu (pokud ho nemáme, ovážeme rolky provázkem) a ve vodě vaříme velice zvolna – nejlépe okolo 80 °C asi 45 minut. Potom rolky vyndáme a necháme na teplém místě alespoň 15 minut dojít. Mrkvovo-hořčicová omáčka 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 40 MINUT ?? 150 g mrkve ?? 50 g cibule ?? 2 lžíce oleje ?? 30 g ostré hořčice ?? 100 ml mrkvové šťávy ?? 300 ml kuřecího vývaru ?? 30 g másla 1. Mrkev oloupeme, nakrájíme na kolečka. V rendlíku nahřejeme olej, přidáme jemně pokrájenou cibuli a mícháme, až zesklovatí. Přidáme pokrájenou mrkev, hořčici, osmahneme, zalijeme mrkvovou šťávou a dusíme doměkka. 2. Přilijeme vývar, zavaříme a rozmixujeme dohladka. Nakonec přišleháme po částech změklé máslo a podle chuti přisolíme. Kdo si hlídá příjem tuků, může máslo na konci vynechat a omáčku zahustit odvařením potřebného množství vývaru. Pohanka s houbami 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 45 MINUT ?? 250 g pohanky ?? 50 g cibule ?? stroužek česneku ?? 40 ml olivového oleje, kdo nemá rád, použije slunečnicový ?? 200 g očištěných hub ?? 30 g másla ?? 700 ml vývaru – vegetariáni místo něj mohou použít slitou vodu po vaření pohanky ?? 30 g parmazánu 1. Pohanku nasypeme do vody a přivedeme k varu. Asi po dvou minutách ji scedíme a necháme okapat. 2. V kastrůlku nahřejeme olej, přidáme cibuli a mícháme, až zesklovatí. Potom přidáme na kostičky pokrájené houby, jemně pokrájený česnek a vše krátce osmahneme. Přimícháme pohanku, zalijeme polovinou vývaru a necháme dusit. 3. Podle potřeby doléváme vývar, a když pohanka změkne, vmícháme máslo a nakonec parmazán. Podle chuti přisolíme. 5Litý koláč z červené řepy s malinami Koláč 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 40 MINUT ?? 250 g rozmixované červené řepy uvařené v celku a oloupané ?? 50 g krupicového cukru ?? 85 g hladké mouky ?? 70 g másla ?? 1/2 lžičky kypřicího prášku ?? 1/2 lžičky jedlé sody ?? 80 g bílé čokolády ?? 5 g kakaa ?? 2 vejce ?? špetka soli 1. Rozmixovanou červenou řepu dáme do mísy a přidáme polovinu dávky cukru (25 g), hladkou mouku smíchanou s kypřidly a sůl. 2. Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu s máslem a kakaem, zašleháme do ní žloutek. Směs pak přidáme k ostatním surovinám a promícháme. Nakonec přidáme sníh z bílku a zbylého cukru a zlehka promícháme. Hmotu vlijeme do formy vyložené pečicím papírem a pečeme v troubě 30 minut na 160 °C. Malinovo-řepový gel 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 20 MINUT + DOBA TUHNUTÍ ?? 50 ml šťávy z červené řepy nebo 50 g jemného pyré z vařené nebo pečené červené řepy ?? 50 g propasírovaných malin ?? 17 g cukru ?? 1 g agaru 1. Obě šťávy nalijeme do rendlíku, přidáme agar, cukr a za stálého míchání přivedeme k varu. Odstavíme a necháme vychladnout. Ztuhlou směs rozmixujeme ponorným mixérem dohladka. Parfait z červené řepy s levandulí 4 PORCE DOBA PŘÍPRAVY: 40 MINUT + DOBA MRAZENÍ ?? 140 g šťávy z červené řepy ?? 60 g smetany 31% ?? 30 g krupicového cukru ?? 1 žloutek ?? 1/3 lžičky sušených kvítků levandule ?? špetka soli ?? 20 g hladké mouky ?? 80 g ušlehané smetany 31% ?? 2 plátky želatiny

1. Želatinu namočíme do misky s ledovou vodou a necháme 15 minut nabobtnat. 2. V rendlíku zvolna povaříme šťávu z řepy s levandulí asi pět minut a necháme dalších 15 minut stát. Potom levanduli sítkem vybereme a do šťávy přimícháme mouku důkladně rozmíchanou se 40 g smetany. Za stálého míchání přivedeme k varu a mícháme do zhoustnutí. Povaříme asi čtyři minuty, přidáme nabobtnalou vymačkanou želatinu a mícháme, až se rozpustí. Odstavíme, zakryjeme fólií a necháme stát. 3. V kovové misce vymícháme žloutek s cukrem a 20 g smetany. Nad párou směs mícháme do zhoustnutí, což trvá asi 1,5–2 minuty, a potom ji přimícháme do základu. Směs přelijeme do větší kovové mísy a dáme do studené vody. Jakmile začne houstnout, dobře ji rozšleháme a po částech vmícháme ušlehanou smetanu. Směs nalijeme do silikonových tvořítek na led (my používáme tvar polokoule, ze kterého se parfait nejsnadněji vylupuje) a dáme zamrazit. Foto popis| Juniorský tým Asociace kuchařů a cukrářů ČR se připravuje na soutěž pod dohledem Vladislava a Heleny Stuparičových – kapitána a manažerky týmu (uprostřed). Foto autor| foto: zdeněk lhoták O autorovi| text a recepty: vladislav stuparič, mailto:[email protected]

parlamentnilisty.cz Šenfeld (KSČM): Představu idylických obchůdků s potravinami převálcovaly hypermarkety 18.6.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Pamětníci si jistě vzpomenou na začátek 90. let minulého století. Noviny byly plné článků popisujících návrat idylických dob, kdy obchodník v krámku na rohu vyhoví každému přání zákazníků, které důvěrně zná. Obrázky z dob spíše mocnářství než první republiky připravovaly půdu pro zahájení rozprodeje národního majetku. Začalo se provozovnami maloobchodu a služeb. Letos jsme si připomněli výročí 25 let od první dražby. Tedy ne že by se něco oslavovalo. Je zřejmé, že to byla jen vábnička, protože hlavní majetkový převrat se uskutečnil při tzv. velké privatizaci, při níž se hodnoty vytvořené poválečnou generací či spíše už generacemi rozdávaly za hubičku. Malá privatizace ale také ukázala, že obnově kapitalismu se nejrychleji přizpůsobili rozliční šíbři, troufám si říct podvodníci a vyděrači. Hovořilo se o tom, jak musí zájemci o obchody na lukrativních místech platit “výpalné“, aby se do dražby nepřihlásil někdo jiný, kdo by cenu hnal nahoru. Jindy se odstrašovali zájemci, aby do toho nešli, a cena při opakované aukci klesla. Zatímco se budoucí malí podnikatelé snažili získat drobné provozovny, zadními vrátky jim vtrhla do země konkurence. V červnu to bylo opět 25 let, kdy se v Jihlavě objevil první zahraniční supermarket. Tehdejší vláda, ale ani řada dalších se tím ovšem nevzrušovala. Je zbytečné připomínat si čtvrt století staré události? Určitě ne, protože důsledky neseme dodnes. Supermarkety rostly jako houby po dešti bez jakýchkoli omezení a aspoň základní regulace. Pak nastoupily hypermarkety, které drtí zase své předchůdce. Vzala za své iluze o obchůdcích s potravinami s rodinnou atmosférou. Řada menších provozoven se drží jen díky píli Vietnamců, kteří v nich prodávají od nevidím do nevidím. Na nedávné konferenci Sámoška zaznělo, že za posledních 20 let se v ČR zavřelo téměř šest tisíc malých prodejen a samoobsluh. Zdaleka ale nejde jen o krach nadějí části účastníků malé privatizace, v níž se vydražilo přes 23 tisíc podnikatelských jednotek. Supermarkety a hypermarkety se svým dravým přístupem k dodavatelům z České republiky a častou neomaleností vůči zdejším zákazníkům, kterým podsouvají ošizené potravinářské výrobky,

neboť prý máme jinou chuť než třeba Němci, ohrožují celá odvětví našeho hospodářství. Představují totiž podle různých průzkumů 70 - 80% celkového obratu sítě obchodů s potravinami. Když jsme v tomto volebním období projednávali ve sněmovně novelu zákona o potravinách, padla v diskusi zajímavá čísla. Dovozy potravin do České republiky se od roku 2000 ztrojnásobily a za stejnou dobu české zemědělství ztratilo téměř 82 tisíc pracovních míst, což představuje 30% pokles zaměstnanosti. Novela měla zlepšit informovanost spotřebitelů mimo jiné o zemi původu zboží a zvýšit podíl českých potravin v obchodech vlastněných nadnárodními společnostmi. Trnem v oku pravice pak je zákon o významné tržní síle, který má zamezit nekalým praktikám ve vztahu k dodavatelům. Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU - ČSL zoufale prosí občany, aby kupovali české výrobky a potraviny. Je skutečností, že jejich kvalita bývá výrazně vyšší než u části dovozových potravin. Nutno ovšem přiznat, že na drtícím tlaku na zemědělce má svůj podíl i vstřícný postoj vlády k protiruským sankcím. V EU je nadbytek mléka a vepřového masa, který sráží výkupní ceny. A slavné supermarkety a hypermarkety s centrálami v zahraničí nemají moc zájmu podstatně snížit dovozy potravin, i když podle reklam by to člověk nepoznal. Mnoho skutků, na něž si teď sotva vzpomeneme, má tedy dlouhodobé následky, s nimiž se potýkáme. Stojí proto si je připomínat, aby občané opět nenaletěli na nějakou vějičku. Josef Šenfeld, poslanec PS PČR za KSČM


Logo KLASA se objeví na obalech dalších pěti kvalitních výrobků 19.6.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět elkem pět výrobků získalo nově značku kvality KLASA. Společnosti "AGRO-LA" a UNILEVER ČR rozšířily škálu již oceněných produktů každý o svou novinku s jedinečnou příchutí. Nově byly oceněny také mouky výrobce Pejšův mlýn Sedlčany. V současné době najdou spotřebitelé značku KLASA na 1063 výrobcích od 217 výrobců. Nově oceněnými výrobky jsou: Jihočeský zákys Černý rybíz Výrobce: "AGRO-LA", spol. s r.o. Oceněný zákys je vyroben tradiční metodou kysáním přímo v obalu. Vyrábí se z českého mléka a má příjemně nakyslou chuť po černém rybízu. Společnost používá vlastní kultury s obsahem významných mikroorganismů z hlediska výživy a moderní skleněný obal, který je recyklovatelný. Výrobce tradičních jogurtů a zákysů ve skle, společnost “AGRO-LA“ z Jindřichova Hradce, byla založena v roce 1992. Její hlavní náplní je akreditovaná laboratorní činnost pro potravinářství, zemědělství a životní prostředí, dále se také věnuje přípravě živných půd pro mikrobiologii a bakteriologických koncentrátů pro potravinářství. V roce 1993 byla zahájena výroba jogurtů, která se stala díky kvalitě produktů jednou z nejdůležitějších činností této firmy. Sedlčanská mouka hladká pšeničná, Sedlčanská mouka polohrubá pšeničná, Sedlčanská mouka

hrubá pšeničná Výrobce: Pejšův mlýn Sedlčany spol. s r.o. Všechny tři oceněné mouky vynikají díky složení technologického zařízení (čištění obilí před mletím, povrchové opracování zrna) a vyváženému diagramu mletí. Výstupní kvalitu ahygienickou bezpečnost výrobků zajišťuje pečlivá kontrola ve vlastní provozní laboratoři. Výsledkem jsou kvalitní mouky nejen pro domácí kuchyni, ale i pro pekařskou a cukrářskou výrobu. V Pejšověmodernizovaném mlýně využívají letitých zkušeností v mlynářském řemeslu apoužívají prvotřídní obilí z produkce českých pěstitelů, převážně ze středních Čech. Míša termix Výrobce: UNILEVER ČR, spol. s r.o. Oceněný mražený krém Míša termix doplňuje řadu Míša výrobků. Tento výrobek na dřívku má vysoký obsah tvarohu 49 %, je obohacen kakaem a pokryt bílou polevou. Lze jej využít ijako chutnou svačinku. Společnost UNILEVER ČR nabízí celosvětově více než 400 značek pro potraviny, domácnost, osobní péči a další. Portfolio firmy představují světově známé značky jako například Lipton, Knorr nebo Dove, ale také dlouhodobě oblíbené tuzemské značky, jako je právě zmrzlina Míša.


personalista.com Jan Škrabánek má nově na starosti marketing v Zonky 16.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět “Zonkymu se daří. Tohoto úspěchu bychom nikdy nedosáhli bez skvělého marketingu. Hledali jsme někoho, kdo vydrží vysoké pracovní tempo a kdo zároveň bez problému zapadne do našeho Zonky týmu. Honza Škrabánek přesně odpovídá našim představám,” říká Lucie Tvarůžková, ředitelka Zonky. brbr Škrabánek v posledních letech pracoval pro Douwe Egberts, Pickwick, Vitanu nebo Kostelecké uzeniny. Společně s Kosteleckými uzeninami přišel s Poctivou řadou uzenin, které obsahují více než 90 % masa. Součástí komunikace těchto produktů byla také televizní reklama se zpívajícími řezníky. brbr Ve volném čase se věnuje rodině. Je ženatý a má dvě děti. Zajímá se o výtvarné umění. Jeho nejoblíbenějším malířem je Claude Monet. Cvičí jógu a rád si oddechne při tai chi.

URL| http://www.personalista.com/lide-a-pod...nove-na-starosti-marketing-v-zonky.html

Čerstvé ryby k létu patří. Při jejich nákupu ale můžete naletět 21.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět h4Stáří ryby prozradí oči, barva i vůně/h4 Čerstvá ryba se dá poznat podle několika základních indikátorů. V první řadě si všímejte hlavy. Čerstvé ryby se totiž vždy nabízejí celé i s hlavou, oči ryby by pak měly být vystouplé a čiré. Dobré je také na rybu sáhnout. Kvalitní ryba by neměla být příliš oslizlá, pokud se dotknete její kůže, vzniklý důlek by se měl během několika minut ztratit. V případě, že důlek v mase zůstane, je ryba mrtvá už déle a raději ji nekupujte. Též žábry prozradí o stáří ryby mnohé. V ideálním případě by měly mít jasně červenou barvu, bílé a nahnědlé žábry naopak svědčí o nekvalitním kusu. Řídit se samozřejmě můžete rovněž čichem. Čerstvá ryba by v žádném případě neměla páchnout nebo být cítit rybinou. h4Na rybí filety se nebojte sáhnout/h4 Nejsnazším způsobem, jak poznat čerstvost ryby, je koupit ji celou i s vnitřnostmi. Právě ty se totiž kazí nejdříve a dají vám jasný důkaz o stáří ryby. Obchodníci ale ve většině případů nabízejí ryby vykuchané, často je dokonce dělí na samostatné filety. V tomto případě si všímejte zejména struktury masa. „Čerstvé rybí maso se nesmí při dotyku rozpadat ani štěpit. Ideální je tak prohlédnout si filet a přes rukavici nebo igelitový sáček se ho dotknout. Každý poctivý obchodník by to měl zákazníkovi umožnit,“ vysvětluje Marek Sedlák z restaurace Nordsee, která se na prodej rybích specialit zaměřuje. h4Pozor na rybu zčerstvělou/h4 Dovoz mořských ryb do českých obchodů se řídí striktními pravidly. Za čerstvou rybu lze tak považovat pouze tu, která je udržována chladem. Někteří obchodníci si ale přesto našli způsob, jak méně zkušené zákazníky oklamat. Používají totiž zavádějící pojem „zčerstvělá ryba“, který může evokovat zdánlivou čerstvost masa. Ve skutečnosti se ale jedná o rybu, která byla zmražená a následně na prodejně znovu rozmrzla. „Tyto druhy ryb nemají s čerstvými rybami nic společného. Zákazník nemá informaci o tom, jaká doba uplynula od jejího zabití, ani jak dlouho leží rozmražená v prodejně,“ vysvětluje Sedlák. Pozorně proto čtěte informace u nabízeného zboží a těmto rybám, které lákají na znovu nabytou čerstvost, se raději vyhněte. h4Sladkovodní ryby nakupujte v sádkách/h4 Pokud chcete zařadit do svého jídelníčku ryby sladkovodní, nejlepší je navštívit přímo rybářské sádky. Zde vidíte ryby na vlastní oči a máte jasnou představu o jejich podmínkách. Rybář vám navíc zvolenou rybu na místě zabije a vykuchá. V případě potřeby ji pak také naporcuje na filety. Počítejte ale s tím, že cena naporcované ryby se může výrazně zvednout. Cena jednotlivých ryb se pak liší též dle velikosti sádek. Nejvhodnější je ovšem kupovat ryby z těch větších. Tyto kusy mají totiž dostatek pohybu a nemačkají se, jejich maso je tak pružnější a kvalitnější. Cena za kilogram masa bude ale zřejmě vyšší než v obchodě.

URL| http://www.personalista.com/zajimavost...i-jejich-nakupu-ale-muzete-naletet.html

Pestrý svět Rozbalte to v kuchyni! 22.6.2016

Pestrý svět str. 30 Pestré vaření

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vhodné i pro diabetiky Pokud při výrobě džemů, marmelád a želé použijete želírovací produkt p j s fruktózou f a náhradními n sla sladidly od Dr. Oetkera, ne nemusíte už př přidávat cukr. Ba Balení

250 g vy vystačí na zp zpracování zh zhruba 700 g or ovoce. Doporučená cena u je 46,90 Kč. Zkuste ,retro‘ potraviny Jestli bylo na 70. letech něco dobrého, tak normy pro výrobu potravin uzeniny byly plné masa. Na tuto é tradici navázala společnost Sklizeno. Pro ni pod d značkou Naše Miroslav vyrábí uzeniny řeznictví Steinhauser. Vysočinu s 89 % masa koupíte od 31 Kč. Více na http://www.sklizeno. cz. Požitek bez pocitu viny Dobře vychlazené kokosové nápoje ALPRO skvěle osvěží zejména během letních dnů. Jsou 100 % rost rostlinného původu, tudíž a lehce stravitelné. Navíc jsou N obohaceny o vápník a vitaminy. Dop. cena za 330 ml je 44,90 Kč. Ledové osvěžení ení S létem přichází řetězec KFC s novými osvěžujícími ujím nápoji. Základem je vanilková zmrzlina a ochucená jahodami, , hořkou čokoládou, kávou, nebo třeba s příchutí karamelky. Shaky jsou k dostání ve dvou velikostech. Menší pohárek nápoje je za 49Kč Foto popis|

plzensky.denik.cz Novela? OK. Jídlo nemá končit v popelnicích 16.6.2016

plzensky.denik.cz str. 0 Moje Plzeňsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Plzeň – Je to dobrý nápad. Tak komentují charitativní organizace na Plzeňsku novelu, která má pomoci dostat neprodané potraviny z řetězců k potřebným. "Jídlo a pití z obchodů bude přebírat a poté rozdělovat například Diecézní charita Plzeň. „Novela je reakcí na normu běžnou v ostatních zemích Evropské unie. Je nesmysl, aby jídlo končilo ve spalovnách. Nyní je naším úkolem, abychom nový přísun potravin dokázali efektivně využít," komentuje vzniklý stav ředitel charity Jiří Lodr. Na novinku reagují pozitivně i organizace, které se na distribuci nebudou přímo podílet. „Z této podoby novely nebudeme mít žádný užitek, potraviny půjdou neziskovým organizacím, to my nejsme. Pro mě je to spíš pocit, že se s plýtváním začne něco dít. Proto s novelou souhlasím, plýtvání potravinami je nešvar společnosti a supermarkety by tak mohly dávat jídlo na dobročinné účely," vyjádřila se Yvona Kovářová z iniciativy Food not Bombs, která působí i na západě Čech. Členové Food not Bombs mají v současnosti zkušenost také se sháněním potravin u popelnic nebo kontejnerů (v angličtině dumpster diving). V Plzni se podle nich nejedná o podporovaný fenomén, obchodní řetězce prý své kontejnery zamykaly nebo posílaly jídlo rovnou do lisu. „Bylo by dobré, kdyby řetězce neprodané potraviny poskytly pro dobročinné účely. Praktika zamykání kontejnerů a jejich hlídání ostrahou je nesmyslná." uvedl Lubomír Lupták, který se zabývá dobročinnou činností. Některé obchodní řetězce spolupracovaly s potravinovými bankami již před novelou. „Je prospěšné, pokud stát vytváří v oblasti darování potravin příznivé legislativní a daňové podmínky. Pozitivní je také, že nová úprava umožní výrobcům věnovat potraviny s chybným značením na obalech." vyjádřil se k situaci ohledně darování potravin Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodního řetězce Albert. Mareček ještě vysvětlil, jak se některé pochutiny dostávají i ke zvířatům. „Neprodané čerstvé potraviny, které nesplňují nároky na konzumaci, věnujeme například zoologickým zahradám." Polévka zdarma každou neděli Iniciativa mladých lidí Food not Bombs rozdává bezplatně a pravidelně veganské jídlo a ošacení lidem bez domova. S bezdomovci se scházejí každou neděli po poledni před plzeňským muzeem a rozlévají polévku. Potraviny shání různými způsoby. „Dostáváme je od jednoho krámku na náměstí, ze zeleniny. Občas se chodí i dumpsterovat," vysvětluje členka týmu Pavla (výraz vychází z anglického dumpster diving, v překladu potápění v kontejnerech). Jídlo si chválí i sami

bezdomovci. „Chodím sem pravidelně už asi dva měsíce. Polévky jsou moc dobré," uvedla návštěvnice. Markety krmívaly zvířata v zoo Především pečivo těsně před datem spotřeby dostávala v dřívějších letech pro zvířata zoologická zahrada. „Je to ale už spíše věc minulosti," řekl mluvčí zoo Martin Vobruba. U medvědů končilo zejména sladké pečivo, které mají velmi rádi. Suché pečivo si rozebrala zvířata na statku Lüftnerka, kde žijí domácí zvířata – prasata, kozy, ovce nebo drůbež. Sporadicky ho dostávali také velbloudi nebo nosorožci. Zoo by další spolupráci s markety uvítala. „Pokud to legislativa dovolí a někdo nás osloví, budeme velmi rádi jednat a takto poskytnuté potraviny využijeme," uvedl Vobruba. Více k tématu najdete ZDE."

URL| http://plzensky.denik.cz/zpravy_region...nema-koncit-v-popelnicich-20160616.html

Policista Atlas těch, co mají rádi maso 13.6.2016

Policista str. 10 Téma: Forenzní entomologie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hlavními aktéry forenzní entomologie jsou, kromě tělesných pozůstatků, brouci, mouchy, zkrátka hmyz. Podívejme se, například komu můžeme poděkovat za pomoc při vyšetřování případů a tím i za snadnější odhalení pachatele. BZUČIVKOVITÍ (CALLIPHORIDAE) T yto nápadně zavalité mouchy mají kovově zelený nebo modrý lesk nebo mohou být matné. U některých druhů jsou pohlaví rozdílně zbarvena. Přední strana hlavy mouchy je oranžová, zadeček a hruď jsou štětinaté, štětiny jsou silné. Larvy jsou bílé nebo světle žluté, vpředu velmi zúžené a vzadu tupě uťaté. Kolem těla mají pásy drobných trnů. ZPŮSOB ŽIVOTA: Bzučivky kladou vajíčka na zdechliny, trus a maso, přenášejí choroby. Larvy některých druhů jsou dravé a loví vajíčka a larvy mravenců, termitů i jiného hmyzu nebo vysávají krev ptačím holátkům. Některé bzučivky se používají také v chirurgii při odstraňování mrtvých tkání v nehojících se ranách. Tento způsob léčby zachránil mnoho životů ve vojenských lazaretech. VÝSKYT: Výskyt celosvětový, na květech, na rostlinstvu i na zdechlinách, velmi je přitahuje vařená i syrová potrava, proto jsou nepříjemné v domě. V ČR žije 61 druhů. Bzučivka obecná (Calliphora vicina) Nápadná kovovým leskem a bzučivým zvukem, od příbuzných se liší červenožlutými, černě ochlupenými lícemi. Vyskytuje se na pastvinách, v lesích, vniká i do lidských obydlí, larvy znehodnocují potraviny, například maso. Ve městěch klade vajíčka do zdechlin holubů, potkanů a myší. KOŽOJEDOVITÍ (DERMESTIDAE) Někdy se jim přezdívá muzejní brouci, protože škodí ve sbírkách, ale i ve skladech potravin – sušeného masa, kožešin či textilu. Mají protáhlé nebo kulaté tělo, obyčejně nenápadně hnědé nebo černé zbarvené se vzory ze světlejších šupinek. Hlava bývá skoro skrytá pod štítem. Mramorované vzory tvoří různé šupinky. ZPŮSOB ŽIVOTA: Samičky kladou vajíčka na místa s vhodnou potravou. Chlupaté mrchožravé larvy se krmí nejrůznější odumřelou organickou hmotou, která obsahuje keratin, což je bílkovina, kterou produkuje lidské tělo pro růst vlasů nehtů a svrchní části pokožky. VÝSKYT: Celosvětový, v ČR žije čtyřicet druhů.

Kožojed obecný (Dermestes Lardarius) Častý škůdce zásob a kožešin, přední část krovek je zdobena světlými chloupky. MRŠNÍKOVITÍ ( HISTERIDAE) Tito brouci s rýhovanými či tečkovanými krovkami jsou kulatí nebo ovální, většinou s vyklenutým profilem, jen druhy žijící pod kůrou jsou ploché. V anglicky mluvících zemích se jim říká clown beatle, protože jejich zadní zploštělé nohy připomínají rozevláté kalhoty klaunů. Hlavu můžou zatáhnout pod štít. Mají zalomená tykladla s malou paličkou na konci, velká zakřivená kusadla. Krovky nekryjí celý zadeček. Larvy jsou protáhlé s hranatou hlavou. ZPŮSOB ŽIVOTA: Vajíčka kladou do zdechlin, trusu a tlejících rostlinných látek. Larvy i dospělí požírají jiný hmyz, hlavně muší strusky a broučí ponravy. VÝSKYT: Celosvětový, v trusu, zdechlinách nebo opadance či pod kůrou. Vyhledávají i chodbičky dřevokazného hmyzu, kolonie mravenců i termitů nebo ptačí hnízda. v ČR žije asi 90 druhů. Mršník zdechlinový (Carcinops Pucilo) Černý, silně lesklý brouk, žije v tlejících rostlinách, živočiších či netopýřím guánu. MRCHOŽROUTOVITÍ (SILPHIDAE) Mnohé druhy těchto plochých brouků s měkkým tělem mají hnědou nebo černou barvu, často s jasně žlutými, červenými nebo oranžovými kresbami. Krovky některých druhů jsou zkrácené, takže jsou vidět poslední články zadečku. Larvy jsou ploché, protáhlé s malou hlavou a širokým štítem. ZPŮSOB ŽIVOTA: Dospělci a larvy jsou mrchožrouti, požírají tlející živočišný i rostlinný materiál. Hrobaříci rodu Necrophorus zahrabávají těla malých živočichů a kladou na ně vajíčka. Některé druhy dokonce krmí larvy vyvrhnutými částmi zdechlin. VÝSKYT: Celosvětový, hlavně na severní polokouli, všude poblíž zdechlin, trusu nebo tlejících hub. V ČR žije asi 30 druhů. Hrobařík obecný (Nicrophorus vespillo) Velký 12–22 mm, poněkud zkrácené krovky se dvěma tmavě žlutými příčnými pruhy. Hojný v lesích i otevřené krajině. Hrobařík je známý svou intenzivní péčí o potomstvo, sameček hledá zdechliny zvířat a pomocí feromonů k nim láká samičku. Ze zbytků zdechliny oba společně vytvoří kuličku a zahrabou ji do dutiny v zemi, poté před vchod do podzemí samička naklade vajíčka. Po vylíhnutí se larvy přesunují ke kuličce, kde je matka krmí přímo do úst, a to až do doby posledního stadia, kdy jsou larvy schopny samostatně přijímat potravu. MASAŘKOVITÍ (SARCOPHAGIDAE) Tyto mouchy jsou stříbrnošedé nebo černé. Hruď je podélně pruhovaná a zadeček vypadá jako šachovaný nebo mramorovaný. ZPŮSOB ŽIVOTA: Odborné i české jméno naznačují, že tyto mouchy kladou larvy na maso, do tělních dutin i do ran obratlovců včetně člověka. Samičky rodí larvy prvního stadia – kladou je nebo pouštějí za letu, někdy ještě larvám na těle zůstává vaječný obal. Některé larvy se živí zdechlinami, kdežto jiné parazitují na hmyzu, plžích nebo jiných bezobratlých. VÝSKYT: Celosvětový, zvláště na severní polokouli; nejrůznější prostředí včetně okolí člověka. V ČR žije asi 120 druhů čeledi. Masařka obecná (Sarcophaga carnaria) Podobná mouše domácí, ale je větší, dorůstá 15 až 20 mm. Má podélně černošedě pruhovanou hruď a kostkovaný zadeček připomínající šachovnici. Její zbarvení může přecházet až do kovově modré. Nohy jsou silné a dlouhé, oči červené. Foto autor| Foto na dvoustraně Wikimedia O autorovi| Dvoustranu připravila Zuzana Taucová

Právo Naše závislost na dovozech se stále zvyšuje 18.6.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jasným a nezpochybnitelným důkazem skutečného úpadku českého zemědělství a potravinářství je přehled dovozů zemědělských komodit a potravinářských výrobků do ČR. Pokud jde o živočišné komodity, pak od roku 2003 do roku 2014 vzrostl dovoz vepřového masa o více než 750 %, dovoz drůbežího masa o téměř 205 %, zcela tragický je nárůst dovozu másla a jiných tuků z mléka, a to o 305 %, sýrů a tvarohů o 279 %. Zcela neuvěřitelný je potom nárůst dovozu vajec, a to o téměř 590 %. Pokud se zastavíme u vajec, tak jako Česká republika jsme byli v této komoditě soběstační do roku 2003. Vstupem do EU začala naše soběstačnost rapidně klesat v souvislosti s poklesem vlastní výroby a se zvyšováním dovozů až o oněch zmíněných téměř 600 %. Je tedy s podivem, že jsme i přes tato hrozivá čísla na úrovni soběstačnosti 83 %. Podstatně horší je naše soběstačnost u drůbežího masa, která od roku 2007 klesla o téměř 15 %. A propad pokračuje, klesá vlastní výroba a dovozy se za období 6 let, tedy od roku 2007 do roku 2014, zvýšily téměř dvojnásobně. Podíl dovozů na domácí spotřebě tak dosahuje už více než 40 %. Urychlené řešení si pak žádají další dvě komodity, a to mléko a vepřové maso. Oba dva sektory byly výrazně postiženy ruskými sankcemi, mléčný sektor pak navíc také ukončením režimu mléčných kvót v dubnu loňského roku. Pokud jde o mléko, dovoz mléčných výrobků se na celkové spotřebě mléka a mléčných výrobků v ČR podílí ze 42,3 % a tento podíl stále stoupá. V naší spotřebě zkonzumujeme z dovozu kromě už zmíněných másla, sýrů a tvarohů také 4 % konzumních mlék, 15 % smetan, 16 % jogurtů, 43 % ostatních zakysaných výrobků. Je potřeba si uvědomit, že státy jako Německo a Rakousko vrhají na trh neuvěřitelné množství zpracovaných mléčných výrobků. A buďme si jisti, že řada z nich končí také na českém trhu v zahraničních obchodních řetězcích. Rakousko vyrábí 167 % vlastní spotřeby konzumního mléka a 412 %, ano slyšíte dobře, 412 % vlastní spotřeby tavených sýrů. Německo vyrábí 120 % své vlastní spotřeby konzumního mléka a 124 % všech sýrů. Nicméně s ohledem na to, že Německo produkuje téměř 25 % veškerého mléka v EU, je tato nadvýroba více než úctyhodná. Odbyt ovšem chybí. Pro všechny. V České republice je výroba konzumního mléka na 99 % vlastní spotřeby, ale u nás tradiční výroba přírodních sýrů je na úrovni pouhých 73,1 % a výroba tavených sýrů dokonce na 71,8 %. Takřka stejná je ale i situace u rostlinných komodit – u mrkve a jablek se zvýšily dovozy o přibližně 75 %, brambory zaznamenaly nárůst dovozů o 254 %. Tato čísla jsou o to smutnější, že Česká republika byla před vstupem do Unie, pokud jde o zeleninu mírného pásu, zelinářskou velmocí a plně soběstačná. Pro porovnání jsme vybrali ze zelinářského sektoru cibuli a mrkev, tedy zeleninu, která byla v České republice běžně pěstována, a v těchto komoditách jsme byli plně soběstační. V současné době je naše soběstačnost u cibule na úrovni 40 % a u mrkve na úrovni necelých 45 %. Ještě horší je potom porovnání bilance s bilancí stejné komodity v Rakousku, které je v produkci těchto komodit více než ze 100 % soběstačné – u cibule je to přes 140 %, u mrkve 101 %. Foto autor| Ilustrační foto Adobe stock

Prima V Pardubicích se někdo snaží trávit psy 21.6.2016

Prima str. 6 19:20 Krimi zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Roman PECH, moderátor -------------------V Pardubicích se zřejmě někdo snaží trávit psy. Podezřelé návnady se objevují hlavně v okolí dětských hřišť a jedna fenka už pravděpodobně po jejich pozření zemřela. Kolega Bohumil Roub zjistil, že případem se už zabývá i policie. Jan ŠEBEK, majitel uhynulé fenky -------------------Chytnul a zabil bych ho na místě za to právě. Co s takovým člověkem pak, když nemá rád zvířata? Bohumil ROUB, redaktor -------------------Bolest z uhynutí fenky německého ovčáka pana Šebka z Pardubic stále neopouští. Důchodci byla jinak zdravá Rita každodenním společníkem, nejlepším přítelem. Jenže v noci po venčení na této louce se jí udělalo zle. Jan ŠEBEK, majitel uhynulé fenky -------------------Probudil jsem se ráno ve dvě hodiny a koukám, pozvracený dvě místa, tak jsem to šel uklízet a koukám, říkám, no to není možný. Maso neměla a tam byly kousky masa. Bohumil ROUB, redaktor -------------------Fenka prý dostávala pouze granule, maso nedostávala vůbec. Veterináři ji už nezachránili. Jan ŠEBEK, majitel uhynulé fenky -------------------Vona si nemohla ani stoupnout na nohy, byla roztažená a to... Bohumil ROUB, redaktor -------------------Pan Šebek si už pořídil novou fenku z útulku. Z vodítka se jí ale bojí pustit. Podle našich informací totiž v této části Pardubic našli ostražití lidé další podezřelé kusy masa. Teď už je na žádost policie zkoumají odborníci ve specializovaných laboratořích. Lenka USKOBOVÁ, mluvčí Městské policie Pardubice -------------------Strážníci na místě oznámení potvrdili, hlídka zde nalezla pohozené návnady s červenými granulemi. Helena ŠTAINEROVÁ, nálezkyně další návnady -------------------Na dětském hřišti jsem našla kus uzenýho masa. Tak vzala jsem to do sáčku a vyhodila jsem to. Tady jeden z pejskařů mi říkal, že viděl pána na kole, jak jel a něco vyhodil do trávy. Bohumil ROUB, redaktor -------------------Vypátrat toho, kdo návnady rozhazuje, nebude snadné. Nepodařilo se to ani ve Vamberku na Orlickoústecku, kde před třemi lety uhynulo po jejich pozření hned sedm psů, mezi nimi například dvanáctiletá šampionka Cesi. Lenka USKOBOVÁ, mluvčí Městské policie Pardubice -------------------Ta rada je poměrně jednoduchá, a to je, vždy mít pejska u sebe na dohled tak, aby jsme o něm vždy věděli a měli o něm naprostý přehled. Bohumil ROUB, redaktor

-------------------Bohumil Roub, Prima FTV.

reality.iDNES.cz Chladničky nepatří do rohu za trest, ale aby zbytečně nevyčnívaly 15.6.2016

reality.iDNES.cz str. 0 Bydlení / Spotřebiče iDNES.cz, Alena Řezníčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Chladnička v rohu? Dobrý nápad, který ale často nekončil dobře. Spotřebiči chyběl prostor pro potřebné větrání, býval problém s dostatečným otevřením dveří. Na to ale majitel přišel obvykle až v okamžiku, kdy nebylo možné vytáhnout zásuvky z mrazáku... Dobrá zpráva? Všechno už je jinak. Umístit chladničku do roku má svou logiku a architekti to také vřele doporučují. Jde o největší spotřebič, takže stejně jako skříně je nejlepší postavit jej tam, kde opticky zabírá co nejméně místa.Většina zákazníků preferuje volně stojící chladničky, které dosud nebylo možno postavit ke zdi bez potřebného odstupu. Kolem chladničky umístěné do rohu muselo zůstat poměrně hodně volného místa, aby mohla větrat a také, aby bylo možné otevřít dvířka chladničky i mrazáku tak, aby se bez problémů daly vysouvat a vyjímat zásuvky. Nové typy chladniček není problém postavit těsně ke zdi. „Tento problém je už vyřešený díky inovativní technologii kondenzátoru a novému systému otevírání dveří Perfect Fit, který umožňuje vysunout všechny přihrádky, i když jsou dveře otevřené pouze na 90 stupňů,“ vysvětluje Jan Herian ze společnosti BSH domácí spotřebiče. Nejvýraznější změnou nového kondenzátoru je totiž jeho umístění. Přesunul se ze zadní stěny chladničky a je nově integrovaný v obou bocích. Toto umístění, společně s unikátní technologií zamezující vzniku kondenzace, umožňuje nyní dokonalé využití každého centimetru v kuchyni. „Chladničku je možné naprosto dokonale vsadit do kuchyňské linky nebo do rohu bez nutnosti zachovat boční odstup od sousedních skříněk. Minimální nutný odstup od zadní stěny představuje pouhých 15 mm, což z volně stojící chladničky činí lednici téměř vestavnou,“ doplňuje Jan Herian. Nové kombinované chladničky Bosch či Siemens vybavené těmito novinkami mají pro svého uživatele ještě jeden velký benefit: v porovnání s předchozími modely nabízejí výrazně větší vnitřní prostor. Chladničky, které si samy hlídají teplotu Důležité nejsou jen nové možnosti otevírání dveří, ale také to, jak se nové chladničky umí vypořádat s častým otevíráním dveří, nebo situací, kdy se dveře chladničky otevírají příliš často (a někdy i zbytečně) na poměrně dlouhou dobu. Toto „zírání“ do útrob chladničky vede hlavně v letních měsících k výraznému zvýšení vnitřní teploty, což může ovlivnit kvalitu uložených potravin. „Díky senzorům technologie FreshSense dokáže chladnička registrovat, jak dlouho jsou dveře otevřené a rovněž každou změnu teploty nejen uvnitř chladničky, ale i v okolním prostoru. Ve spojení s inteligentní elektronikou chladnička automaticky zareaguje optimální regulací výkonu kompresoru,“ objasňuje Jan Herian. Tím je zaručeno přesné a konstantní udržení teploty, bez nežádoucích výkyvů. Udržení konstantní teploty uvnitř chladničky umožňuje také systém MultiAirflow, který zajišťuje stálé proudění chladného vzduchu a ochlazování polic ve spotřebiči.

Tím je v celé chladničce udržována stejná teplota a nedochází k jejím výkyvům. Minimalizuje se tak vysoušení potravin, což prodlužuje jejich trvanlivost a zachovává aroma. Dlouhotrvající kvalitu a čerstvost uložených potravin zajišťuje systém VitaFresh, který prodlužuje čerstvost potravin regulací vlhkosti ve speciálních zásuvkách určených pro ovoce a zeleninu i regulací teploty v zásuvkách určených pro ryby, uzeniny a maso. (více o něm zde ).

URL| http://bydleni.idnes.cz/chlazeni-chlad...ce.aspx?c=A160614_121338_spotrebice_rez

Retail info Plus Potravinářská komora ČR volila prezidenta 16.6.2016

Retail info Plus str. 9 Aktuality ek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Potravinářská komora ČR Praha - Potravinářskou komoru povede další čtyři roky prezident Miroslav Toman. V nově zvoleném Představenstvu Potravinářské komory nechybí majitelé a zástupci nejvýznamnějších potravinářských podniků v České republice (majitel společnosti Madeta, Milan Teplý; předseda představenstva Maso Uzeniny Písek, Čestmír Motejzík; majitel Interlacto Group, Oldřich Gojiš; generální ředitel TTD Dobrovice, Oldřich Reinbergr; generální ředitel Hamé, Martin Štrupl nebo generální ředitel Penamu, Jaroslav Kurčík).

Nákupní zvyklosti 2016 – Dvě třetiny lidí nakoupí více, než plánovaly 16.6.2016

Retail info Plus str. 12 Trendy & trhy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské trendy 19 % Čechů už nakupovalo potraviny on-line a 2 % z nich takto nakupují potraviny pravidelně. Pro třetinu nakupujících zůstává u potravin rozhodující cena, jejich počet se ale snižuje. Nakupující se naopak stále častěji řídí složením potravin. U mladých lidí roste obliba potravin z EU. To jsou hlavní závěry, které vyplývají ze čtvrtého ročníku průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice. „Za zajímavé zjištění považuji umístění značky Klasa na šestém místě mezi českými výrobci potravin, přesto že o výrobce nejde. Důraz na český původ potravin je u nakupujících silný napříč generacemi. Mladí lidé jsou k původu o něco lhostejnější a roste u nich obliba potravin vyrobených v EU. Tyto své nákupní zvyky ohledně složení a původu potravin si určitě přenesou i do dospělosti. V ostatních ukazatelích ale i u nich nakonec zvítězí ekonomická stránka věci, jak to vidíme u současných starších generací,“ říká Karel Růžička, partner KPMG Česká republika odpovědný za sektor potravinářství a nápojářství. 18 % Čechů si na prvním místě mezi českými výrobci potravin vybaví značku Madeta. Každého desátého napadne Olma nebo Hamé. Pořadí na prvních třech místech se nezměnilo od roku 2014. Pro třetinu nakupujících zůstává u potravin rozhodující cena, jejich počet se ale snižuje. Zákazníci se naopak stále častěji řídí složením potravin. Letos složení jako hlavní kritérium uvádí 18 % nakupujících, což je nejvíce za poslední čtyři ročníky průzkumu.

Téměř 90 % obyvatel ČR sleduje alespoň částečně původ potravin, které kupuje. Roste obliba potravin pocházejících ze zemí EU, preferuje je téměř desetina respondentů. Potravinám s původem v EU dává přednost pětina Čechů mezi 15 a 24 lety, v kategorii 55 až 64 let jsou to 2 %. Muži jsou k původu potravin o něco lhostejnější než ženy. Většina (71 %) Čechů používá nákupní seznamy. Velká část z nich však nakupuje nad jejich rámec (66 % z těch, co používají nákupní seznamy; 47 % ze všech respondentů). Nákupní zvyklosti v České republice provedla nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line formou ve dnech 10.–15. února 2016. Foto popis| Nakupující se stále častěji řídí složením potravin. U mladých lidí roste obliba potravin z EU. Foto autor| Foto: Fotolia.com/ldprod

Hvězda jménem Olmín 16.6.2016

Retail info Plus str. 18 Téma Alena Adámková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Mlékaři slavili a rozdávali ceny Na oslavě mléka, která se letos konala 24. května v krásných, restaurovaných prostorách bývalého refektáře jezuitské koleje, nyní Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, byli tradičně oznámeni vítězové soutěže Mlékárenský výrobek roku, která se letos konala už počtrnácté. Zástupci úspěšných mlékárenských podniků zde převzali diplomy za oceněná místa v jednotlivých soutěžních kategoriích, vyhlášen byl také absolutní vítěz soutěže, dvěma výrobkům bylo uděleno ocenění „Novinka roku 2016“ a zástupci novinářů předali ještě své „Ceny médií“. Jiří Hojer, ředitel odboru živočišných komodit na Ministerstvu zemědělství, v úvodu zmínil už druhým rokem probíhající krizi mlékárenství, která se projevuje velmi nízkými výkupními cenami mléka a povzdechl si nad tím, že členství v Evropské unii, především nutnost dodržovat pravidla společného trhu, neumožňuje jeho úřadu zavedení rázných opatření, která by se s příčinami krize vypořádala. „Tento stav nás všechny nutí hledat tvořivé přístupy a kreativní řešení směrem ke zvýšení kvality a přesvědčování spotřebitelů o kvalitě českých potravin. Protože to je jediná cesta, která nám zbývá nejen kvůli předpisům EU – přesvědčit české spotřebitele o výhodách toho, že bude vyhledávat české potraviny z českých surovin,“ uvedl Hojer. Dovozy do ČR stále rostou Podle údajů Českomoravského svazu mlékárenského a Potravinářské komory se to však dosud ne zcela daří. Svědčí o tom fakt, že v uplynulém roce dovozy mlékárenských výrobků do Česka opět vzrostly. „Tuzemský chov skotu a mlékárenský průmysl jsou vysoce vyspělá odvětví, která dokáží jít vstříc požadavkům trhu s tím, že mléko a výrobky z něj jsou velice rozmanité, uplatnitelné pro různé věkové skupiny spotřebitelů od dětí po seniory, vhodně využitelné v jídelníčku i v kuchyni a přinášející do diety celou řadů potřebných živin a dalších prospěšných látek. Potud je tedy vše v pořádku. V pořádku už ale skutečně není, že český spotřebitel kupuje více než 43 % mléčných výrobků z dovozu. Ještě v roce 2003 to bylo pouze 13,5 %. A pár konkrétních čísel – jen za první čtvrtletí roku 2016 vzrostl v porovnání se stejným obdobím loňského roku dovoz mléka a smetany do ČR o 14,23 %, dovoz másla o 24,97 % a dovoz sýrů a tvarohu o 9,16 %. V naší spotřebě tak zkonzumujeme z dovozu 4 % konzumních mlék, 15 % smetan, 16 % jogurtů, 43 % ostatních zakysaných výrobků, 43 % másla a 51 % sýru a tvarohů. Tedy dovážíme výrobky, které jsme schopní (s výjimkou různých specialit) vyrobit sami,“ uvedl ve své zdravici ke Dni mléky prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman. Ten poukázal také na negativní dopady sankcí EU vůči Rusku – přetrvávajícího embarga na dovoz mléčných výrobků do Ruska. Současná situace je již taková, že od ledna 2015 do prosince

loňského roku klesla výkupní cena mléka o více než 20 %. Ještě v roce 2015 mlékárny nabízely producentům průměrně 7,50 Kč, někdy i 8 Kč. Jen za první čtvrtletí tohoto roku byl zaznamenán pokles o dalších 10 % a výkupní cena mléka se dostává pod hranici sedmi korun. Právě toto embargo a dále zrušení mléčných kvót v minulém roce jsou podle Tomana hlavní příčinou propadu cen mléčných výrobků. Podle Jiřího Kopáčka, šéfa Českomoravského svazu mlékárenského, jde o cyklický vývoj. Cenová nestálost ale podle něj do budoucna bude vyšší než dříve, podle vývoje poptávky. Mlékárenský výrobek roku Čtrnáctého ročníku soutěže o „Mlékárenský výrobek roku“ se zúčastnilo 21 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 56 výrobků, tedy o 4 více než v předchozím roce. Výrobky byly hodnoceny celkem v 11 kategoriích. V rámci soutěže byly vyhlášeny rovněž „Novinky roku 2016“ v mléčné a v sýrové řadě. Hodnocení za účasti 25 nezávislých porotců proběhlo 28. dubna na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita soutěžních vzorků, ale posuzována byla také obchodní rozšířenost na trhu, marketingové aktivity směřované na podporu prodeje a také správnost značení výrobků. U novinek hodnotily komise stupeň produktové, procesní a obalové inovace, zaměření na specifi ckou cílovou skupinu, „nové“ výživové parametry, atraktivitu pro spotřebitele a také případný přínos pro životní prostředí. V letošní soutěži se objevily ve velkém počtu zakysané mléčné výrobky a sýry, tedy produkty s vysokou přidanou hodnotou. U řady z nich byl kladen důraz na výživové hledisko, objevily se výrobky např. se sníženým obsahem laktózy, se sníženým obsahem cukrů a soli a naopak s vyšším obsahem bílkovin. V soutěži rovněž bodovaly nízkotučné výrobky. Český sortiment mléčných výrobků byl tentokrát obohacen o pro český trh zcela nové druhy sýrů. V soutěži o nejlepší novinku roku soutěžilo 34 výrobků. Novinkou roku v mléčné řadě se stal Řecký jogurt odtučněný – pečené jablko se skořicí z Polabských mlékáren a v sýrové řadě si prvenství odnesl sýr s bílou plísní na povrchu Olmín z Olmy. Absolutní vítězství v letošní soutěži si odnesl sýr Olmín, kterému porotci přidělili 98,8 bodů z celkových 100 možných, což je jedno z nejvyšších bodových hodnocení za celou čtrnáctiletou historii této české soutěže. Při zkoušení různých kombinací vybraných kultur firma spolupracovala s francouzskými odborníky. „Sýr, který do vínku dostal název Olmín, je typický měnící se konzistencí a chutí v závislosti na délce skladování. Na počátku je pevnější, vyznačuje se jemnou mléčnou chutí a vůní pocházející z ušlechtilých plísní na povrchu. S pokračující dobou začíná sýr směrem od povrchu do středu měknout až lehce se roztékat. Může mít pevnější jádro, které je obklopeno vláčnou hmotou. Chuť i vůně se stávají intenzivnější. Ke konci doby trvanlivosti má prozrálou, lesklou texturu a roztékavou konzistenci. Chuť i vůně je intenzivně pikantní, typická spíše pro francouzské sýry. Vytváří tak určitý protipól k současné běžné produkci a dává zákazníkovi možnost rozhodnout se, v jakém stadiu zralosti bude chtít sýr vychutnat,“ charakterizuje sýr jeho výrobce. V doprovodné soutěži novinářů získal prvenství a hlavní cenu médií Jihočeský zákys s černým rybízem od společnosti AGRO-LA z Jindřichova Hradce. Foto popis| Diplom pro absolutního vítěze – sýr Olmín – převzal Jiří Berger, obchodní ředitel společnosti Olma.

Pilotní projekt fTRACE odstartoval 16.6.2016

Retail info Plus str. 28 Obchod Michal Bílý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Přístup k informacím pro obchodníky i zákazníky Šance pro sledovatelnost! Platforma fTRACE dostává konkrétní podobu. Počet zařazených GTIN

ze sektorů masa a produkce z ryb, tedy konkrétních položek v databázi fTRACE, přesáhl počet 40 000. K původním iniciátorům této aktivity, tj. partnerům Metro Group a GS1 Germany, se na německém trhu přidali další důležití hráči (Edeka, Kaufl and, Lidl a Transgourmet). Dodavatelů zapojených do projektu bylo v době uzávěrky časopisu 280 a pocházeli celkem z 20 zemí. fTRACE je neutrální multioborová platforma, vyvinutá GS1 Germany, využívající standardy GS1 a umožňující rychlé dosažení ověřených informací nejen pro oblast B2B, ale i pro koncového zákazníka. Představuje praktický informační systém řešící celou řadu povinných legislativních požadavků, přístupný pro všechny účastníky logistického řetězce. Německý trh ověřil možnosti fTRACE První období skutečného provozu ověřilo v rámci německého trhu funkčnost, praktičnost a vhodnost tohoto řešení sledovatelnosti s významnou přidanou hodnotou pro koncového zákazníka. Platforma fTRACE se neustále vyvíjí a je plánováno její rychlé rozšíření o další oblasti rychloobrátkového zboží, jako jsou čerstvé potraviny a mlékárenské a tabákové produkty. Řešení evropských legislativních požadavků fTRACE v současné době v první řadě pokrývá legislativní požadavky mnoha direktiv Evropské komise, které již není možné ignorovat či obcházet. Uveďme na například požadavky na sledovatelnost rybích produktů 1224/2009 a 404/2011, potravin a krmiv pro zvířata: 178/2002, potravin živočišného původu: 931/2011, pravidla řešící způsob značení potravin: 1169/2011 a další, nověji vydaná či připravovaná opatření např. v sektoru tabákového průmyslu. Mobilní aplikace PROtrace: zákazník získává přehled Velmi důležitou přidanou hodnotou platformy fTRACE jsou široké možnosti v oblasti B2C. Každý zákazník má možnost využívat škálu přesných a důvěryhodných informací o původu konkrétní zakoupené položky i marketingových informací často doplněných o doporučené postupy kulinářských úprav, názorná videa apod. Jedinou podmínkou je zadání tzv. fTRACE kódu, který představuje unikátní a vždy povinnou kombinaci GTIN a čísla šarže/partie dané položky. Jedná se o sekvenci standardů GS1 AI, GS1 aplikačních identifikátorů, AI (01) a AI (10). Zadání může zákazník uskutečnit prostřednictvím aplikace pro mobilní telefony, která je dostupná na stránkách fTRACE. Vizuálně odlišná verze německé centrály Metro Group, která však funguje naprosto shodně, je na trh uvedena pod názvem PROtrace. Zákazník může kód fTRACE zadat ručně přímo na webových stránkách fTRACE. Aplikace pro chytré telefony využívá jejich schopnosti snímat obsah vybraných moderních datových nosičů uvedených na obalech. Výstupem rychlého procesu dekódování obsahu GS1 DataBar Expanded, GS1 DataMatrix či QR Code je propojení na webové stránky výrobce přímo k informacím o konkrétní položce. „Sledovatelnost je schopnost zpětné identifikace vzniku konkrétní položky, její aplikace a místa výskytu v logistickém řetězci.“ (ISO 9001:2000) Iniciativa Makro C&C V České republice logicky převzalo tuto iniciativu Makro C&C. Informovalo své dodavatele rybích a masných produktů o záměru využívat do budoucna službu fTRACE a ve spolupráci s GS1 Czech Republic, která figuruje jako technická a organizační podpora akce, připravilo se svým významným dodavatelem příslušného sortimentu, firmou HOPI, pilotní projekt. Tento projekt byl odstartován v první dekádě května s cílem prověření všech aspektů platformy, zejména její srozumitelnosti a plynulosti spolupráce všech partnerů. Pilot od května. Jaké nosiče? Pilotní projekt navázal na předcházející vstupní prezentaci speciálně připraveného školení, jehož cílem bylo základní seznámení s parametry platformy fTRACE a se standardy GS1, které platforma využívá. Reálná se tak vzápětí stala například diskuse o schopnostech dodavatele zahájit identifikaci položek s využitím moderních datových nosičů GS1 DataBar Expanded / Expanded Stacked, vhodnosti jeho technického vybavení, diskutovalo se o správnosti využívání konkrétních standardů a jejich kompatibilitě se současným informačním systémem dodavatele apod.

Vlastní pilot byl s časovým odstupem zahájen workshopem s důrazem na podrobné představení systému fTRACE doplněného opět širokou diskusí zejména z oblasti výrobní praxe. V této souvislosti byla diskutována i problematika více datových nosičů na etiketách. Makro C&C definitivně směřuje k zavedení čárových kódů GS1 DataBar Expanded / Expanded Stacked, snímatelných na platebních terminálech. Tyto moderní symboly umožňují vedle kódu fTRACE kódovat i další nezbytné informace například o hmotnosti produktů – jedná-li se o variabilní údaj, o datu minimální trvanlivosti, případně o datu použitelnosti (exspirace). Dočasně bude i nadále využíván čárový kód EAN13, který je nejčastěji vybaven interní i identifikací produktu s jeho hs Mz hmotností, a to až do doby schopnosti většiny zákazníků Makro C&C dekódovat výše zmíněný symbol GS1 DataB Bar Expanded. Velký důraz byl kladen na v vysvětlení a ukázky praktického k využívání jednotlivých datových polí aplikace DataEntry Website, jež byla za tím účelem předem přeložena do českého jazyka. Současně byl vysvětlen a předveden nezbytný postup směřující k zavedení konkrétní položky do systému fTRACE. S krátkým časovým odstupem následovala praktická realizace vstupního zadání konkrétních vybraných položek zodpovědnou stranou – dodavatelem. Dále byla ověřena schopnost rychlé kontroly kmenových dat ze strany GS1 Czech Republic včetně případných operativních reakcí ze strany operátora fTRACE – GS1 Germany. Následná práce s DataEntry ověří přesnost a rychlost zadávání konkrétních šarží daného produktu se všemi povinnými průvodními informacemi, přenos dat formou XML zpráv atd. Bude opakovaně ověřena funkčnost aplikací pro mobilní telefony po zadání příslušného fTRACE kódu a manuální možnost zadání dat přes webové stránky fTRACE. První krok uskutečněn Za předpokladu kladného vyhodnocení ověřovací pilotní fáze přikročí Makro C&C k zapojování jednotlivých dodavatelů zmíněných sektorů. Proběhne jejich podrobné proškolení ze strany GS1 Czech Republic a následně dojde k postupnému uvádění konkrétních položek do systému fTRACE. Již pouhé zahájení práce s fTRACE bezpochyby přinese pro zavedené produkty vysokou míru transparentnosti a naplnění legislativních požadavků včetně možnosti jejich reálné sledovatelnosti. Pro zákazníka se fTRACE stává zajímavým až po zapojení většího množství položek, kdy možnost ověření dat například o zemi původu suroviny, způsobu a oblastí rybolovu, o stavu produktu (dříve zmrazeno/nezmrazeno) apod. bude běžnou věcí. Očekáváme, že vývoj na českém trhu bude s odstupem pravděpodobně kopírovat trh německý, tj. k transparentnímu standardnímu řešení sledovatelnosti formou fTRACE se přihlásí více obchodníků, kteří určují poměry na tomto relativně malém evropském trhu. *** „Makro Cash&Carry se aktivně podílí na vývoji datové platformy fTRACE na českém trhu. Jedná se o nástroj, díky kterému budeme schopni našim zákazníkům poskytnout maximum informací o původu zboží a zároveň zajistit data potřebná k zabezpečení dohledatelnosti přímo na fakturách nebo dodacích listech. Díky této službě, kterou v současné době nikdo jiný nenabízí, zvyšujeme i hodnotu zboží pro naše zákazníky. V nedávné době jsme oslovili první dodavatele, a to dodavatele sortimentu čerstvého masa a ryb. Aktuálně se připravujeme na rozšíření tohoto požadavku i na další sortiment – ovoce a zelenina, mléčné výrobky, přičemž další kategorie budou následovat.“ Marta Nováková, ředitelka oddělení kvality, Makro C&C Foto popis| O autorovi| Michal Bílý, COO, zástupce ředitele GS1 Czech Republic

Kde se dobře nakupuje… 16.6.2016

Retail info Plus str. 32 Obchod Simona Procházková

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V červnovém vydání se uzavírá náš seriál, v rámci kterého vám představujeme obchody se zajímavým a spotřebitelsky atraktivním prodejním konceptem. Nezávislý obchod V příjemné plzeňské prodejně je vítán každý zákazník přátelským a vstřícným úsměvem, na tom si majitelka zakládá. Bioplaneta „Náš obchod se snaží primárně nabízet široký sortiment potravin v bio kvalitě, a to ve všech možných kategoriích, kromě masa (čerstvé pečivo, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, tzv. superpotraviny, ale také přírodní kosmetika i ekologická drogerie). „Tento koncept vychází z mého osobního přesvědčení, že jedině ekologické zemědělství může svým šetrným způsobem pěstování a zpracování zachovat zemědělskou půdu úrodnou a celou naši planetu zdravou i pro další generace. Nelíbí se mi obrovské množství chemikálií, které se používají v konvenčním zemědělství, jsem zapřisáhlý odpůrce velkochovů a geneticky modifikovaných potravin. To vše je postavené na rychlém zisku, s nulovým přihlédnutím k ekologii a zdraví,“ říká Martina Bartoníčková, zakladatelka a majitelka obchodu, která se v oblasti organických potravin a ekologického zemědělství neustále vzdělává, takže dokáže každému zákazníkovi zasvěceně poradit s každým dotazem nebo při výběru produktů. Prakticky nepřetržitě také sleduje nabídku svých dodavatelů, kterých má v současné době přes sedmdesát a pravidelně jezdí na tuzemské i zahraniční bio veletrhy a konference. Svou prodejnou doslova žije. Naslouchají tu přání zákazníků a nabídku přizpůsobují dle měnící se poptávky. V praxi to funguje tak, že pokud nakupující projeví zájem o produkt, který není v nabídce a zároveň je v souladu s filozofií obchodu, okamžitě konkrétní zboží objednají. Zákazníci si zde mohou objednat i výrobky, které prodejna běžně v sortimentu nemá. „Máme zkušenost, že lidé jsou, pokud jde o potraviny, které konzumují, čím dál náročnější. Už se nespokojí s jedním druhem bílého rohlíku nebo sušenkou s tukovou polevou plnou „éček, studují informace o složení na obalech, většina má poměrně jasno v tom, jakým potravinám a výrobkům je lepší se ze zdravotního hlediska vyhnout a které naopak do jídelníčku zařadit. Poskytujeme i jakousi formu „výživového poradenství“ formou tipů a receptů na zdravé vaření. Maximální kontakt a přátelská komunikace s našimi zákazníky, plus široký výběr kvalitních produktů, to je náš koncept úspěchu. Veškerý marketing, který využíváme, jsou spokojené reference a osobní zkušenosti spokojených zákazníků,“ prozradila Martina Bartoníčková. Levandule – obchůdek pro dobrou náladu Jak již z názvu napovídá, tato rodinná prodejna se specializuje se na prodej levandulových produktů, především přírodní kosmetiky, mýdel, sušené levandule, levandulových delikates (sirupy, čokoláda, med, čaj), vůní do bytu, vonných polštářků, svíček a různých dekorací ve stylu Provence a levandule. Levanduli si paní majitelka dováží výhradně přímo z Francie, má totiž nejvyšší obsah vonných silic a je nejkvalitnější. „Český zákazník je velmi vybíravý, bohužel je stále jen málo těch, které zajímá hlavně kvalita a nejen nízká cena. Snažíme se vyjít zákazníkům vstříc nabídkou širokého sortimentu. My Food Market & Bistro FYI Jde o moderně pojaté a netradiční propojení obchodu a bistra (tzv. koncept „Casual Fresh“). Zákazník tu najde na jednom místě malé bistro, kavárnu, obchod s čerstvým i trvanlivým sortimentem a delikatesami. Vše, co zde lidé mohou nakoupit, je čerstvé a především poctivé, z přírodních surovin a bez jakékoli chemie (express jídla „ready to eat“, pečivo, zákusky, dezerty, quiche a pomazánky vlastní výroby, mléčné výrobky, cukrovinky, nápoje, maso, veganské a bio potraviny,…). „Náš obchod umožňuje pohodlný nákup, usnadní život a udělá radost. Nabízíme čerstvé jídlo a dobroty z vlastní domácí kuchyně. Spotřebitel si u nás snadno udělá kompletní nákup do své lednice i spíže, a to výhradně ze sortimentu od lokálních dodavatelů a místních farem. Samozřejmě

ale nabízíme také speciality ze světa,“ přibližuje investor obchodu My Food Petr Borkovec. Z nabídky si může každý vybrat v klidu z domova (na eshopu) a objednat si nákup či sestavit menu zcela podle své chuti. (O projektech My Food a Sklizeno se více dočtete v Retail News 5/2016.) Petr Borkovec potvrzuje, že český zákazník je rok od roku informovanější: „Určitě tomu napomáhá aktuální trend zájmu o zdraví a kulinářské pořady. Do prodejny přicházejí nakupující vyzbrojeni informacemi, vyhledávají speciální potraviny bez lepku, palmového oleje a cukru, roste zájem o raw produkty. Takže ano, český zákazník je náročnější, ale přáli bychom si, aby těch, kteří dokáží ocenit kvalitu, bylo daleko více.“ Těmto trendům jdou v My Food naproti nejen výběrem či dokonce výrobou těchto zdraví prospěšných specialit, ale také srozumitelnou navigací a komunikací na prodejnách. Alfou a omegou je zde usměvavý a kvalifikovaný personál. Všichni prodejci prochází pravidelným školením zbožíznalství a prodejních technik, seznamují se s dodavateli. Tudíž umí poradit s výběrem. Na pultech je tu totiž k mání spousta novinek, které se jinde neseženou a jak známo, Češi jsou dost konzervativní. „Musíme umět na produkt upozornit, dát jej lidem ochutnat. Zážitek a dobrý pocit z dokonalého servisu je to, co prodává. Mít kvalitní produkt zkrátka nestačí. Je potřeba ho umět prodat,“ zdůrazňuje Petr Borkovec. V My Food se drží hesla, že nejlépe prodává zážitek spojený s vařením či ochutnávkou dobrého jídla. Na prodejně dobře fungují roadshow. Každý týden objíždí dodavatelé podle předem stanoveného itineráře všechny prodejny a osobně nabízí ochutnávku svých produktů. Café Charlotte Vyhlášená cukrárna spojená s kavárnou Café Charlotte v Železné Rudě se jako rodinný podnik poprvé představila již v říjnu roku 1997. „Od počátku bylo naší strategií získat si hosta kvalitou nabídky a služeb, přimět ho k návratu. Snažili jsme se vytvořit stylové prostředí s milou obsluhou, odlišit se od tehdy běžně nabízených druhů zákusků a dortů našimi vlastními za použití čerstvých a kvalitních surovin při jejich výrobě a vysokým podílem čerstvého ovoce. Veškerý sortiment cukrářských výrobků i zmrzliny si vyrábíme sami dle vlastních receptur a ve vlastních výrobnách, situovaných přímo v prodejně a kavárně,“ uvádí manažer podniku Jaroslav Nechvátal. Podle jeho slov je i v segmentu cukrářských výrobků možné pozorovat rostoucí trend zájmu o zdravější varianty. Zákazníci vyhledávají převážně „lehčí“ nabídku, v případě milovníků čokolády, se prosazuje míchání čokolády a čerstvého ovoce. „Mezi favority zákazníků naší cukrárny patří například Pařížský dort s třešněmi, který je vyroben z pravé 70% čokolády. Chutě lidí se ale mění s ročním obdobím. V zimě je zvýšený zájem o „těžší náplně“ – různé krémy třeba i v kombinaci s ovocem či moučníky jako např. záviny. V teplejších dnech roste poptávka po lehkých náplních, například jogurtových nebo tvarohových a čerstvém sezonním ovoci,“ říká J. Nechvátal. Kromě toho, že se každého hosta snaží obsloužit v co nejkratší době, sází v Café Charlotte také na příjemný a originální interiér. Výzdobu mění vždy podle aktuálního ročního období či významných svátků (Vánoce, Valentýn atd.). Velký úspěch sklízejí aktuálně ovocné šťávy vlastní výroby a zmrzlina, které tu v letní sezoně nabízejí přes dvacet druhů. Roste poptávka také po bezlepkových dortech a dezertech. „Držíme se zásady, nabídnout takové služby a v takové kvalitě, o které má náš host zájem. Náročnost zákazníků neustále stoupá, zvýšené nároky jsou však na místě. Každý z nás přemýšlí, za co a kde své peníze utratí,“ je přesvědčen J. Nechvátal a pokračuje: „Chce-li být firma úspěšná, musí co nejlépe využívat všech forem moderního managementu. Zákaznický servis je jen jedna z nich. Zaměřujeme se na řízení kvality výroby i služeb, a to všemi našimi zaměstnanci, plně v souladu s modelem TQM (Total Quality Management). V minulosti jsme například využili i evropské sociální fondy EU a státního rozpočtu ČR ke vzdělání svých zaměstnanců. Tyto kurzy byly zaměřeny na trendy v cukrářské výrobě, řízení vztahů a komunikace mezi zaměstnanci a hosty. Jdeme tak trochu cestou Guerilla marketingu – „za málo peněz hodně muziky“. Vymýšlíme levné formy propagace a snažíme se využívat mnoha zdrojů v tomto duchu. Turistické razítko, samolepky, které rozdáváme zdarma k účtu, charita, sociální sítě, sponzoring, ale i účast v soutěžích nás velmi zviditelňují. Nejlepší PR však vždy byl, je a bude spokojený zákazník.“ Foto autor| Foto: Levandule Foto autor| Foto: My Food Market

ronnie.cz Mikrobiom (II.) - kontroverzní cesta k vysněné postavě? 21.6.2016

ronnie.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V minulém díle jsme si nastínili budoucnost stravování, vysvětlili, jak moc jsou pro nás naše bakterie důležité, a zjistili, že složení našeho mikrobiomu můžeme ovlivnit. Také jsme poznali, že bakterie mohou škodit, ale i pomáhat. My se nyní zaměříme na to druhé. V přírodě je úloha nekonečně malého nekonečně velká. Louis Pasteur Je mnoho různých faktorů, které ovlivňují náš mikrobiom. Mezi ty negativní patří například podání antibiotik. Někdy jsou nezbytně nutná, avšak s našimi prospěšnými bakteriemi mohou opravdu zamávat - zvlášť opakovaná léčba a ta širokospektrá. Někteří dokonce připisují epidemii obezity v západním světě právě jejich nadměrnému a často zbytečnému předepisování. Mezi ty méně zjevné faktory patří ale také typ porodu. Ukazuje se, že děti matek, které rodily císařským řezem, mají vyšší riziko vzniku alergií.1,2 Je to kvůli tomu, že ty děti, které se narodí klasickou cestou, dostanou od matky do vínku bakterie, jež se podobají spíše těm střevním. Zatímco při porodu císařským řezem se děti jako první dostávají do kontaktu s kožními bakteriemi. Náš mikrobiom dokonce může ovlivnit i to, jestli máme doma psa nebo kočku. Faktory ovlivňující mikrobiom Jedním z nejdůležitějších faktorů, který má vliv na střevní mikrobiom, je právě strava. Jinak řečeno naše bakterie jsou to, co jíme. V dnešním díle se zaměříme na to, jak stravou pozitivně ovlivnit naše malé kamarády, protože správně fungující a vyvážený mikrobiom je klíčem ke shazování tukových zásob, zrychlení metabolismu, dobré náladě, dostatku energie, zlepšení imunity a mentálních funkcí. strava3,4,5 fyzická aktivita6,7 spánek8 léky (antibiotika, inhibitory protonové pumpy…)9,10,11 věk12,13 kouření14 typ porodu15,16 kojení17 pohlaví18 prostředí Co jíst a nejíst Zásady pro to, aby náš mikrobiom prosperoval, jsou jednoduché a souvisí se zdravým životním stylem. Měli bychom ze stravy vyřadit nezdravé tuky - hlavně trans mastné kyseliny.19 Také bychom se měli vyhnout umělým sladidlům, barvivům a dalším potravinovým aditivům. Je lepší omezit průmyslově zpracované potraviny a jednoduché cukry. Velký nadbytek kalorií je dalším faktorem, který škodí. Naopak správná strava, která prospívá našim bakteriím, je založena na dostatku zeleniny a ovoce s vysokým obsahem vlákniny (viz prebiotika). Klíčem ke zdravému a vyváženému mikrobiomu je také rozmanitost. A tím nemyslím, že si koupíte k obědu několik různých položek u McDonalda a zakončíte to večeří v KFC. Jednou z vhodných potravin je i čokoláda.20 Ano, slyšíte správně! Díky vysokému obsahu polyfenolů je výborným doplňkem každé diety hlavně ta kvalitní s vysokým obsahem kakaa. Dále k větší pestrosti našich bakterií přispívá červené víno, káva nebo čaj.21,22 Také můžete zkusit zařadit "superkoření" kari a skořici. Jestliže máte problémy s trávením, jako je nadýmání, zácpa nebo průjem, odborníci doporučují tzv. eliminační dietu, kdy budete postupně vyřazovat určité typy potravin, které mohou negativně ovlivňovat Vaše bakterie a střeva - nejčastěji to jsou mléčné produkty, vejce, sója a pšenice. Po několik týdnů vždy sledujte, jak tělo reaguje na vysazení a opětovné zařazení těchto potravin. Probiotika Probiotika23,24 jsou živé mikroorganismy, které poskytují zdravotní benefity po požití. Mezi jejich potenciální efekty patří stimulace imunity, pozitivní ovlivnění mikrobiomu, zlepšení zotavení po infekci, podpora obnovy střevního epitelu a antimikrobiální funkce. Můžeme je přijímat v kapslové formě nebo v potravinách. Kapslová forma Jde o tabletky, které obsahují různé druhy střevních bakterií. Vybírejte ty výrobky, které mají na obalu garantovanou odolnost proti žaludečním kyselinám. Některé přípravky by se měly skladovat v chladu. Při užívání společně s antibiotiky dodržujte odstup přibližně 3 hodiny. Dobrá probiotika by měla obsahovat: mnoho různých druhů bakterií zejména Lactobacillus acidophilus, rhamnosus, plantarum více druhů

bifidobakterií nad 10 miliard bakterií v jedné kapsli (čím více, tím lépe) Lactobacillus reuteri nebo Lactobacillus gasseri jako bonus (některé studie ukazují jeho potenciál v boji proti obezitě)25,26 Fermentované potraviny Jedná se o potraviny, které jsou upravovány činností bakterií a jejich enzymů. Tomuto procesu se říká kvašení. Vhodné potraviny: kysané zelí kimčchi kefír (z kozího nebo ovčího mléka) jogurt (z kozího nebo ovčího mléka) kombucha miso polévka Prebiotika Prebiotika27 jsou na rozdíl od probiotik neživé složky potravy. Chemicky jde o oligosacharidy, které jsou pro nás většinou nestravitelné. To však neplatí pro naše bakterie, jež jsou vybaveny jiným enzymatickým aparátem a dokáží tyto sloučeniny rozložit. Příjem prebiotik má tedy příznivý vliv na naše mikroorganismy a na oplátku tyto bakterie produkují látky, kterými se živí naše střevní buňky. Nejvýznamnějším přirozeným prebiotikem je inulin. Vhodná prebiotika: mrkev kiwi rajčata ředkev česnek cibule chřest pórek topinambur (hlízy) jakon Velmi vhodná je kombinace probiotik s prebiotiky, kdy jednotlivé složky působí synergicky a výsledný efekt bude vyšší než při samostatném použití. Tato kombinace se označuje jako synbiotikum. Pár tipů zkuste některé z uvedených potravin zařadit do Vašeho jídelníčku (pamatujte - důležitá je rozmanitost) vyhýbejte se stereotypnímu stravování (klasické kulturistické diety na rýži a kuřecím mase) na probiotika a prebiotika se dívejte jako na něco, co může velmi pozitivně doplnit složení Vaší stravy a zlepšit tak výsledky nejezte ve stresu upřednostňujte větší jídla před malými a častými svačinami jídlo důkladně rozžvýkejte pokud to jde, vyhněte se antibiotikům omezte průmyslově zpracované potraviny a potravinová aditiva28 dodržujte vyšší příjem vlákniny - kolem 30 g denně (příjem navyšujte postupně) starejte se o své hodné bakterie Závěr Možná by se mohlo zdát, že tento typ stravování je jen další módní výstřelek výživových guru, ale opak je pravdou. Na rozdíl od většiny je založen na reálných vědeckých pracích, empirických důkazech a neodvolává se na to, jak někdo jedl před miliony let - což pořád ani s jistotou nevíme. Navíc dnes žijeme ve 21. století… Na úplný závěr bych chtěl říci, že uvedené rady neberte jako nějaké dogma. Každý člověk je jiný, ať už svým genetickým kódem, nebo unikátním mikrobiomem, a co platí pro jednoho, nemusí fungovat druhému. To je i chyba většiny diet, které nepočítají s tímto faktorem jedinečnosti a jsou moc obecné - jistě, na 70 % populace budou fungovat, ale co těch zbylých 30 %? Ti skončí frustrovaní a bez výsledků. Budoucnost sice spočívá v personalizovaném stravování, kdy Vám odborníci sestaví jídelníček na základě analýzy genetického kódu, mikrobiomu a krve, ale ta doba ještě nenastala. I když tu už jsou takové snahy, podle mého názoru k tomu nemáme ještě dostatek spolehlivých informací. Opravdovým klíčem k poznání našeho těla je zkoušení různých výživových postupů a potravin, které nám vyhovují. Články, jako je tento, Vám sice mohou poskytnout cenné informace, ale to nejtěžší zbyde na Vás. Neexistuje zde žádná lehká cesta, ale výsledky budou stát za to. Použitá literatura a zdroje: 1. Renz?Polster, H., et al. "Caesarean section delivery and the risk of allergic disorders in childhood." Clinical & Experimental Allergy 35.11 (2005): 1466-1472. 2. Torrazza, R. Murgas, and J. Neu. "The developing intestinal microbiome and its relationship to health and disease in the neonate." Journal of Perinatology 31 (2011): S29-S34. 3. David, Lawrence A., et al. "Diet rapidly and reproducibly alters the human gut microbiome." Nature 505.7484 (2014): 559-563. 4. Scott K.P., Gratz S.W., Sheridan P.O., Flint H.J., Duncan S.H. The influence of diet on the gut microbiota. Pharmacol. Res. 2013;69:52-60. doi: 10.1016/j.phrs.2012.10.020. 5. Turnbaugh P.J., Ridaura V.K., Faith J.J., Rey F.E., Knight R., Gordon J.I. The effect of diet on the human gut microbiome: A metagenomic analysis in humanized gnotobiotic mice. Sci. Transl. Med. 2009;1:6ra14. doi: 10.1126/scitranslmed.3000322. 6. Exercise and gut immune function : Evidence of alterations in colon immune cell homeostasis and microbiome characteristics with exercise training. / Cook, Marc D.; Allen, Jacob M.; Pence, Brandt D.; Wallig, Matthew A.; Gaskins, H. Rex; White, Bryan A.; Woods, Jeffrey A.

7. Queipo-Ortuno M, Seoane L, Murri M, Pardo M, Gomez-Zumaquero J, Cardona F, et al. Gut microbiota composition in male rat models under different nutritional status and physical activity and its association with serum leptin and ghrelin levels. PLoS One. 2013;8:e65465. 8. Trinder, Mark, et al. "Bacteria Need “Sleep” Too?: Microbiome Circadian Rhythmicity, Metabolic Disease, and Beyond." University of Toronto Medical Journal 92.3 (2015). 9. Dethlefsen L, Huse S, Sogin ML, Relman DA. The Pervasive Effects of an Antibiotic on the Human Gut Microbiota, as Revealed by Deep 16S rRNA Sequencing. Plos Biology. 2008;6:23832400. 10. Dethlefsen L, Relman DA. Incomplete recovery and individualized responses of the human distal gut microbiota to repeated antibiotic perturbation. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2011;108(1):4554-4561. 11. Jernberg C, Lofmark S, Edlund C, Jansson JK. Long-term ecological impacts of antibiotic administration on the human intestinal microbiota. The ISME journal. 2007;1:56-66. 12. Palmer C, Bik EM, DiGiulio DB, Relman DA, Brown PO. Development of the human infant intestinal microbiota. PLoS Biol. 2007;5:e177. 13. Costello E.K., Lauber C.L., Hamady M., Fierer N., Gordon J.I., Knight R. Bacterial community variation in human body habitats across space and time. Science. 2009;326:1694-1697. doi: 10.1126/science.1177486. 14. Morris, Alison, et al. "Comparison of the respiratory microbiome in healthy nonsmokers and smokers." American journal of respiratory and critical care medicine 187.10 (2013): 1067-1075. 15. Dominguez-Bello MG, Blaser MJ, Ley RE, Knight R. Development of the human gastrointestinal microbiota and insights from high-throughput sequencing. Gastroenterology. 2011;140:1713-1719. 16. Dominguez-Bello MG, Costello EK, Contreras M, Magris M, Hidalgo G, Fierer N, Knight R. Delivery mode shapes the acquisition and structure of the initial microbiota across multiple body habitats in newborns. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2010;107:11971-11975. 17. Institute of Medicine (US) Food Forum. The Human Microbiome, Diet, and Health: Workshop Summary. Washington (DC): National Academies Press (US); 2013. 5, Influence of Diet and Dietary Components on the Microbiome. Available from: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK154087/. 18. Bolnick DI, Snowberg LK, Hirsch PE, et al. (2014) Individual diet has sex-dependent effects on vertebrate gut microbiota. Nat Commun 5, 4500. 19. http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76812.aspx 20. Hayek, Nabil. “Chocolate, Gut Microbiota, and Human Health.” Frontiers in Pharmacology 4 (2013): 11. PMC. Web. 27 May 2016. 21. Metabolomics View on Gut Microbiome Modulation by Polyphenol-rich Foods Sofia Moco, François-Pierre J. Martin, and Serge Rezzi Journal of Proteome Research 2012 11 (10) 4781-4790 DOI: 10.1021/pr300581s. 22. Gross, Gabriele, et al. "In vitro bioconversion of polyphenols from black tea and red wine/grape juice by human intestinal microbiota displays strong interindividual variability." Journal of agricultural and food chemistry 58.18 (2010): 10236-10246. 23. Trafalska, E., and K. Grzybowska. "[Probiotics--an alternative for antibiotics?]." Wiadomosci lekarskie (Warsaw, Poland: 1960) 57.9-10 (2003): 491-498. 24. Gorbach, Sherwood L. "Probiotics and gastrointestinal health." The American journal of gastroenterology 95.1 (2000): S2-S4. 25. Jung, Seung-Pil et al. “Effect of Lactobacillus Gasseri BNR17 on Overweight and Obese Adults: A Randomized, Double-Blind Clinical Trial.” Korean Journal of Family Medicine 34.2 (2013): 80-89. PMC. Web. 20 May 2016. 26. Kang J-H, Yun S-I, Park M-H, Park J-H, Jeong S-Y, Park H-O (2013) Anti-Obesity Effect of Lactobacillus gasseri BNR17 in High-Sucrose Diet-Induced Obese Mice. PLoS ONE 8(1): e54617. doi:10.1371/journal.pone.0054617. 27. Marcel Roberfroid, Glenn R. Gibson, Lesley Hoyles, Anne L. McCartney, Robert Rastall, Ian Rowland, Danielle Wolvers, Bernhard Watzl, Hania Szajewska, Bernd Stahl, Francisco Guarner, Frederique Respondek, Kevin Whelan, Veronique Coxam, Marie-Jeanne Davicco, Laurent Léotoing, Yohann Wittrant, Nathalie M. Delzenne, Patrice D. Cani, Audrey M. Neyrinck and Agnes Meheust (2010). Prebiotic effects: metabolic and health benefits. British Journal of Nutrition, 104, pp S1-S63. doi:10.1017/S0007114510003363. 28. Chassaing, Benoit, et al. "Dietary emulsifiers impact the mouse gut microbiota promoting colitis

and metabolic syndrome." Nature 519.7541 (2015): 92-96. URL| http://kulturistika.ronnie.cz/c-25034-...ntroverzni-cesta-k-vysnene-postave.html

rychnovsky.denik.cz Celníci zabavili další maso a mléčné výrobky z Polska 17.6.2016

rychnovsky.denik.cz str. 0 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Královéhradecko - Šestatřicet prohřešků při pouhých dvanácti kontrolních akcích zaměřených na dovoz potravin především z Polska zaznamenali letos celníci v Královéhradeckém kraji. "V hledáčku celníků a veterinární správy se tak ocitlo drůbeží, hovězí, vepřové maso a také sýry, tvaroh, majonéza, čerstvá vejce, jogurty, šlehačka o celkové hmotnosti 33 tun v hodnotě 3,5 milionu korun. „Kromě průvodních dokladů, ze kterých musí být zřejmé, že zboží prošlo veterinární kontrolou vývozního státu včetně označení zboží (přepravních obalů) celníci kontrolují, zda příjemce zboží předem informoval veterinární správu o příchodu zásilky na místo určení," uvedla mluvčí celníků Martina Kolinská."

URL| http://rychnovsky.denik.cz/z-regionu/c...a-mlecne-vyrobky-z-polska-20160617.html

STYL Na grilu 21.6.2016

STYL str. 16 Inspirace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bez vůně kouře a pečeného masa by léto nemělo tu pravou šťávu. Grilujte maso, sýry, zeleninu, drůbež i ryby a nebojte se experimentovat. Hermelín se švestkovou omáčkou, rozinkami a tymiánem Suroviny: 1 balení (4 ks) Sedlčanského hermelínu s pikantní švestkovou omáčkou (pikantní švestková omáčka je součástí balení hermelínu) * 2 hrsti rozinek * 5 snítek čerstvého tymiánu Příprava: 1V misce smícháme švestkovou omáčku s jednou hrstí rozinek a k tomu přidáme lístky z jedné snítky tymiánu. 2Hermelíny položíme každý zvlášť na alobal a posypeme je zbylými rozinkami. Přidáme po jedné snítce tymiánu. 3Sýry zabalíme do alobalu a grilujeme asi 8 minut. Po vyndání z grilu každý hermelín rozbalíme a přelijeme švestkovou omáčkou. Tip Stylu

K sýru můžete před pečením přibalit slaninu a kousky čerstvého ovoce, další bylinky nebo cibuli i česnek. Příznivci ostrých chutí potřou sýr pálivou kari pastou. Australský špíz s pečenými bramborami Suroviny: 400 g hovězí roštěné (nebo svíčkové) * 1 menší cuketa * červená a žlutá paprika * 1 láhve grilovací omáčky Hellmann’s Australian Sweet Grill * sůl * 4 velké brambory (běžné nebo sladké) * olej * zakysaná smetana * cibulka * petrželka Příprava: 1Brambory ve slupce nejdříve předvaříme. Hovězí roštěnou nakrájíme a kousky promícháme se třemi lžícemi grilovací omáčky Hellmann’s Australian Sweet Roast. Necháme 30 minut marinovat. 2Nakrájenou cuketu a papriky napícháme střídavě s masem na grilovací jehly nebo špejle, které jsme předtím namočili do vody. 3Brambory potřeme olejem, zabalíme po jednom do alobalu a položíme na gril. Po chvíli přidáme špízy a pečeme je na grilu z každé strany 2 minuty. 4Opečené špízy necháme chvilku v teple odležet, tak se maso zatáhne a nepustí šťávu. Až nakonec je osolíme. Špízy podáváme s australskou grilovací omáčkou a bramborami se smetanou, sekanou jarní cibulkou a petrželkou. Tip Stylu V grilovací kolekci nádobí Villeroy & Boch najdete například podlouhlé talíře na klobásy (400 Kč) nebo tyto praktické mísy na špízy (860 Kč). Bylinkový losos bramborové pyré, cibulky, glazovaná mrkev Suroviny: 800 g lososa * olivový olej * hrubozrnná sůl * rozmarýn nebo tymián * citrón na omáčku: 1 citrón * půl šálku olivového oleje * lžíce dijonské hořčice * 3 lžíce whisky * lžíce medu * svazek kopru * sůl Příprava: 1Do porcí ryby vmasírujeme olej a osolíme je hrubozrnnou solí. Položíme je na rošt, který předtím důkladně omastíme, aby se maso nelepilo. Na každou porci položíme snítku rozmarýnu a plátek citrónu. 2Lososa zprudka opečeme po obou stranách, nejdříve kůží dospod. Když ryby obracíme, přendáme bylinky a citrón na vrchní stranu. Pozor na přepečení, maso by uvnitř mělo zůstat růžové. 3Připravíme si omáčku: Všechny složky kromě kopru ušleháme metličkou. Kopr nasekáme a vmícháme ho nakonec. Touto omáčkou přelijeme hotové porce ryby a po -dáváme je s opečenou bagetkou nebo zeleninovým salátem. Náš tip Stejně můžeme připravit i další ryby. Například kapra ale neporcujeme, aby se nerozpadl, grilujeme celé poloviny ryby. Dnes radí Vladimír Roller, vedoucí řeznictví Meat Point „Na grilování se nejlépe hodí vyzrálé steaky. Čerstvé maso od vyzrálého poznáte nejenom podle barvy (stařené je červenohnědé). Když maso zmáčknete a ihned se vrátí do původní polohy (pruží), je to maso čerstvé a při grilování by mohlo být tuhé. Maso, které mělo dost času uzrát, se vrací zpět pomalu, jako líná pěna. Neplatí „čím čerstvější, tím lepší“. Řezník vám doporučí právě maso vyzrálé, steaky pak mají specifické aroma a oceníte i jemnost svalových vláken. Má tmavou

barvu a typickou masovou vůni. Na řezu uvidíte mramorování, svalovinu protkanou tukovými vlákny. Tuk dodá masu křehkost a šťavnatost, neodkrajujte ho ani z okrajů.“ Marinovaná žebírka Suroviny: 2 kg vepřových žeber z pečeně – kotlety na marinádu: 2 šálky kečupu * 2 šálky pomerančového džusu * šálek medu * půl šálku sójové omáčky * rozdrcená palička česneku * lžíce červené pálivé kari pasty * sůl * podle chuti bylinky Příprava: 1Z uvedených složek vymícháme marinádu. V ní necháme žebra marinovat alespoň hodinu. 2Žebra vložíme do pekáče, přelijeme marinádou, ve které předtím ležela, a zakrytý pekáč vložíme do trouby. Tam maso předpečeme při teplotě 180 °C asi hodinu a půl. Podle potřeby podléváme. 3Předpečená žebra přeložíme na rošt grilu a ogrilujeme do tmava. 4Výpek vydusíme na hustou omáčku, kterou podáváme k žebrům. Jako příloha se hodí chléb a grilovaná zelenina, především kukuřice. Nezapomeneme ani na hořčici, nastrouhaný křen a různé omáčky. Tip Stylu Podobně můžete připravit i kuřecí křidýlka. Místo džusu lze použít pivo, třeba černé. Gastro tip týdne Grilovací omáčky Hellmann’s přinášejí k ohni chuť dálek. Například Australian Sweet Roast je dokonalá na špízy. American Smokey BBQ s jemně uzenou příchutí reprezentuje chuť pravého amerického barbecue. Výborně doladí žebírka, křídla i burgery. (200 ml á 79.90 Kč) Nemáte doma gril a chcete připravit voňavé pochoutky třeba na balkóně? Jednorázový gril je k tomu ideální. K dostání je v hobby marketech Hornbach, OBI a Unihobby za 89 Kč. Místo uhlí vyzkoušejte bukové štěpky, které pokrmy navoní jemným kouřem. Koupíte je v Albertu a hobby marketech Unihobby za 50 Kč. Více na http://www.solo.cz. Foto autor| Foto: archiv firem, Profimedia.cz O autorovi| Připravila: Vendula Presserová

tnbiz.cz Česko patří k nejlevnějším zemím EU! SROVNÁNÍ cen potravin 16.6.2016

tnbiz.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ceny potravin a nápojů se po Evropě výrazně liší, vyplývá z údajů Eurostatu za rok 2015. Česko patří mezi levnější země, mléko, sýry a vejce má dokonce druhé nejlevnější. Za nejméně peněz nakoupí Makedonci a Poláci, naopak nejdražší jsou severské státy. Z celé Evropy nejlevněji nakoupíte potraviny a nealkoholické nápoje v Makedonii. Srovnatelný nákup tam vyjde jen na 58 % ceny evropského průměru. V Unii je nejlevnější Polsko, kde nakoupíte za 63 % průměru. Cena ale může být nižší na úkor kvality výrobku. Naopak nejdražší jsou severské země. Pomyslně vede Norsko se 159 % průměru, následuje

Dánsko, Island a Švédsko. Dražší potraviny a nealko mají také v Rakousku, Irsku, Finsku, Lucembursku nebo Velké Británii. Česko má páté nejlevnější potraviny a nealkoholické nápoje v Evropské unii, v celé Evropě je na dvanáctém místě. Nižší ceny mají kromě Makedonie a Polska také v Rumunsku, Albánii, Srbsku, Bulharsku, Kosovu, Bosně a Hercegovině, Litvě a Černé Hoře. http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440xX/Jun2016/1880116.jpg?d41d V České republice zaplatíte za stejný nákupní košík stejně jako v Maďarsku, 79 % ceny evropského průměru. V tuzemsku najdete druhé nejlevnější sýry, mléko a vajíčka v Evropské unii, méně za ně dáte jen v Polsku. Naopak nejdražší jsou v Norsku. Za maso dáte nejméně v Albánii, ryby jsou nejlevnější v Makedonii, pečivo a obilné produkty koupíte za nejnižší cenu v Rumunsku. Všechny tři kategorie (maso, ryby i pečivo) jsou nejdražší ve Švýcarsku. Česko přesahuje evropský průměr jen cenou ryb (103 %). Cena mléka padá. V obchodech to nepoznáme, hrabou zisk Statistici zkoumali také cenu alkoholických nápojů a tabákových výrobků, oboje pořídíte nejlevněji v Makedonii a nejdráž v Norsku, kde za alkohol dáte 250 % běžné ceny. Česko patří znovu k levnějším zemím, alkohol si koupíte za 79 % průměru a cigarety jen za 60 %. Vyplývá to z dat za rok 2015, která zveřejnil statistický úřad Eurostat. Porovnával ceny 440 srovnatelných produktů (jídla, nápojů a cigaret) v 38 evropských státech. Srovnání však nepřihlíží k různé kupní síle obyvatel ani rozdílné kvalitě. URL| http://tnbiz.cz/domaci-a-politika/561501

V ČR jsou potraviny levnější než v Německu! A kvalita? SROVNÁNÍ 19.6.2016

tnbiz.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle Evropského statistického úřadu (Eurostatu) patří Česko mezi země s nejnižší cenou potravin v EU. A náskok má i nad sousedním Německem, kam Češi často chodí nakupovat. Je ale cena úměrná kvalitě potravin? Kde nakupujete raději vy? Česko 28 10 hlasů Německo 69 24 hlasů Nevím 3 1 hlas Hlasovalo 35 lidí. Ačkoli je to těžko k uvěření, v České republice nakoupíte potraviny levněji než v sousedním Německu. Dokazují to statistiky Eurostatu, podle kterých je ČR šestou nejlevnější zemí v Evropské unii, zatímco Německu patří až 12. příčka. Celkově nejdráž je v Dánsku, nejlevněji v Polsku. Tuto informaci na vlastní pěst ověřoval i štáb TV Nova. Udělal menší nákup s několika vybranými potravinami a statistikům opravdu musel dát za pravdu. Výsledná cena se mezi zeměmi lišila o 11 korun, z čehož lépe vyšlo Česko. A to nepočítáme cestu. Chcete být zdraví a krásní? Tato jídla umí zázraky a jsou za babku! Složení nákupu TV Nova: trvanlivý salám, polotučné mléko, máslo Cena v Německu : v přepočtu 127 korun Cena v ČR: 116 korun Ne vždy je ale cena úměrná kvalitě. V tomto případě tomu bohužel nebylo jinak. Unavení nebo nabručení? Těchto deset potravin vás nabudí! "Často se stává, že masný výrobek, který si koupíme v Německu za určitou cenu, tak je u nás za stejnou cenu méně kvalitní - na úkor obsahu masa. Čestí výrobci často vyměňují maso za kůžičky

nabo separáty, chrupavky," potvrzuje nutriční terapeutka Martina Korejčková. Co se sýru a mléka týče, tam byly výsledky naštěstí téměř identické. Přesto lidé obvykle raději sáhnou po potravině z Německa, než z ČR. Jak jste na tom vy? URL| http://tnbiz.cz/domaci-a-politika/562149

Inspektoři odhalili krůtí maso se salmonelou! Nemáte ho doma? 20.6.2016

tnbiz.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodní řetězec Tesco prodával krůtí maso se salmonelou! Odhalili to pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce a okamžitě vydali varování. V obchodě už výrobek naštěstí nekoupíte, můžete ho mít ale doma. Závadné maso se salmonelou, v němž Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla salmonelu, se už na pultech obchodů nenachází, mělo se totiž spotřebovat do 3. června 2016. Inspektoři se ale obávají, že by ho ještě mohli mít lidé v mrazáku. Nebezpečné maso nese značku Indrol – Chutné krůtí maso (krůtí mletý masný polotovar s přidanou vepřovou bílkovinou) a jde o 520gramové balení. Kontaminované balení s číslem šarže 16052704 bylo vyrobeno v Polsku. "SZPI důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří by mohli mít výrobek doma v zamrazeném stavu, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv," uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440xX/Jun2016/1881651.jpg?6a37 "Inspekce s kontrolovanou osobou zahájí správní řízení o uložení sankce," dodal Kopřiva. Informaci o zjištění bakterie v mase vložila SZPI do evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). POZOR: Na trhu je falšovaná treska! Ujistěte se, že ji nemáte Bakterie rodu Salmonella způsobují akutní průjmové onemocnění, salmonelózu. V Česku jsou ročně hlášeny desítky tisíc případů nákazy. Nemocný si projde doslova peklem, trápí jej kolikové bolesti břicha, bolesti hlavy, horečka, zvracení a velmi časté průjmy. URL| http://tnbiz.cz/domaci-a-politika/562324

TRADE NEWS Vážení čtenáři, 17.6.2016

TRADE NEWS str. 3 Úvodem Karel Havlíček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět podnikatelé v zemědělství a potravinářství zaslouží nekonečný obdiv. I přes fakt, že zemědělství bylo za minulý rok jediné odvětví, které meziročně klesalo, producenti, pěstitelé, malé farmy i větší zpracovatelé vzdorují s mimořádným úsilím. Výsledkem je, že se daří meziročně zvyšovat agrární export, roste počet firem a podnikatelé zvyšují investiční aktivitu. Obor, který je zásadně spjat s venkovem a měl ještě před čtvrtstoletím 350 tisíc pracovníků, jich dnes zaměstnává 100 tisíc. Díky houževnatosti těch, co nehodili flintu do žita (zde to platí doslovně), se situace po dlouhé době stabilizuje a počet zaměstnanců ani firem se již třetím rokem nesnižuje. Co ale nevěstí nic dobrého, je žalostný stav nových absolventů zejména potravinářských oborů. Počet vyučených v oborech pekař, cukrář a řezník se za posledních deset let snížil o 40 %, sladovník pro pivovary už dnes není mezi učni žádný. Toť krátký výčet největší analýzy podnikání v zemědělství, kterou jsme předložili v

rámci Roku řemesel 2016. I to je důvod, proč jsme na nic nečekali a za podpory Ministerstva zemědělství jsme rozpoutali největší kampaň na podporu firem pracujících s lokálními zdroji. Hodláme přesvědčit veřejnost, že využívání regionálních potravin a surovin pro jejich výrobu se musí stát celospolečenským tématem. Prestiží nebude konzumovat a vyrábět potraviny ze surovin z dalekých destinací, ale využívat místních zdrojů. Francie, Itálie nebo Španělsko, tedy země, které hrají v aktuálním TRADE NEWS hlavní roli, jsou ve využívání a prezentaci regionálních produktů nejlepším příkladem. Dokážete si představit, že by vám na italském venkově nabídli australské víno nebo kung-pao? Naopak, nadchnou vás úžasnými lokálními produkty. I to je důvodem, proč se tam turisté vrací. Stejně tak by nikdo soudný neměl na Šumavě nabízet pizzu, mořského vlka, zahraniční rajčata bez chuti a belgické pivo. A to je cílem kampaně „…a teď česky“, kterou jsme zahájili na jaře, ponese se celým létem, a na podzim budeme pokračovat vyhlášením Roku venkova 2017, jímž navážeme na Rok řemesel 2016. Industrializace a nástup nových technologií je trend, který nelze zvrátit, ale to ještě neznamená, že propadneme mantře urbanizace. Živý venkov nám zajišťuje nejen turistický ruch, originální produkty, ale podporuje naši nezávislost, neboť nelze předpokládat, že globální firmy začnou nakupovat naše zemědělce a venkovské rodinné firmy. V neposlední řadě díky podpoře tuzemských pěstitelů udržujeme i specifický ráz krajiny. Je zajímavé, že ekologičtí aktivisté jsou připraveni přivázat se ke kdejakému kotli ve městě, ale málokdo z nich se zasazuje například o podporu využívání tuzemského ovoce, což by s ohledem na udržení sadů přineslo životnímu prostředí daleko větší efekt. A když už jsme u těch sadařů, stojí za připomenutí, že jen v Ovocnářské unii ČR, která je členem platformy Roku řemesel, je aktivních skoro 500 podnikatelů. Přejeme vám krásné léto a nezapomeňte si v restauracích objednávat pokrmy z českých produktů. Foto popis| O autorovi| Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Podporujme české potraviny a výrobky! 17.6.2016

TRADE NEWS str. 11 News

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět VYUŽÍVÁNÍ REGIONÁLNÍCH POTRAVIN A SUROVIN SE MUSÍ STÁT CELOSPOLEČENSKÝM TÉMATEM. PRESTIŽÍ NEBUDE KONZUMOVAT A VYRÁBĚT POTRAVINY Z CIZÍCH DESTINACÍ, ALE VYUŽÍVAT LOKÁLNÍCH ZDROJŮ. TO JE HLAVNÍ POSLÁNÍ VELKÉ KAMPANĚ ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR, KTERÁ ZA PODPORY MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZHODUJÍCÍCH PROFESNÍCH SPOLKŮ MOTIVUJE K NÁKUPU VÝROBKŮ LOKÁLNÍCH PRODUCENTŮ. Do kampaně „…a teď česky“ zapojuje asociace postupně všechny důležité domácí producenty, obchodníky a jejich profesní zástupce, kteří využívají domácích surovin nebo lokálních bioproduktů jako hlavního zdroje pro výrobu, obchod nebo přípravu potravin a pokrmů nebo kteří jsou jejich pěstiteli. Provozovny producentů a obchodníků budou označeny a zahájí se celoplošná kampaň na jejich podporu. PO DÍLNÁCH I POZEMKY Cílovým segmentem budou rovněž školy, žáci a jejich rodiče. Společně s povinnými dílnami na základní škole, což je jeden z hlavních cílů Roku řemesel, se rozjíždějí i jednání o kombinaci tohoto předmětu s tzv. pozemky. Podle nedávného průzkumu AMSP ČR totiž začíná růst zájem školáků o zemědělské, potravinářské a pěstitelské obory, což by mohla být předzvěst změn. Podíl nových žáků oboru pekař totiž za posledních deset klesl o 44 %, v oboru řezník-uzenář dokonce o 60 %. V oboru sladovník-pivovarník je situace dokonce již taková, že v roce 2015 nenastoupil do tohoto oboru ani jeden žák, zatímco v roce 2005 to bylo alespoň ještě 14 dětí. S demografickým poklesem

tak koresponduje jedině obor cukrář, který za posledních deset let vykazuje úbytek 27 %, což ale v poměrně velkém oboru činí pokles o 362 žáků, kteří dnes na trhu práce chybí. ROK 2017 BUDE ROKEM VENKOVA Společná kampaň bude pokračovat v roce 2017 Rokem venkova, který AMSP ČR společně s Ministerstvem zemědělství připravuje jako hlavní celospolečenskou aktivitu příštího roku a jehož cílem bude masivní podpora podnikání v obcích a na venkově a zahájení diskuze nad hlavními předpoklady udržení ruchu na venkově. Ministr zemědělství Marian Jurečka k tomu uvádí: „Začíná se ukazovat, že nejen cena, ale i kvalita a příběh konkrétní potraviny, tedy kde a kým byla vyrobena a z jakých surovin, ovlivňuje rozhodování zákazníka, zda si výrobek koupí. Chtěl bych, aby se stalo věcí prestiže, že lidé budou nakupovat více potravin českého původu. Každý z nás se již jistě přesvědčil, že čerstvější regionální potraviny mají zpravidla lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. Dalším důvodem, proč dát přednost regionálním potravinám, je podpora zaměstnanosti v regionech.“ ZDROJ: AMSP ČR VÍCE INFORMACÍ NA http://WWW.ATEDCESKY.CZ Kampaň „…a teď česky“ organizuje AMSP ČR v úzké spolupráci s Ovocnářskou unií ČR, Českým svazem zpracovatelů masa, Zelinářskou unií Čech a Moravy, Svazem vinařů ČR, Asociací kuchařů a cukrářů ČR, Asociací výrobců lahůdek, Českým svazem pivovarů a sladoven, Svazem pekařů a cukrářů v ČR a Rybářským sdružením ČR. Akce je součástí největší podnikatelské aktivity 2016, Roku řemesel, kterou asociace připravila ve spolupráci s 23 nejdůležitějšími profesními spolky.

DO HRY VSTUPUJÍ AGRÁRNÍ DIPLOMATÉ 17.6.2016

TRADE NEWS str. 12 Rozhovory

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ČERVNOVÉ VYDÁNÍ NAŠEHO MAGAZÍNU O OBCHODU A EXPORTU CÍLÍ OBOROVĚ NA ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ. PROTO JSME ZAŠLI TAKÉ NA MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ZA ŘEDITELEM ODBORU ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ SPOLUPRÁCE PETREM JEŽKEM, ABYCHOM SE HO ZEPTALI, JAK PODPORUJÍ VÝVOZNÍ AKTIVITY TAKTO ZAMĚŘENÝCH TUZEMSKÝCH FIREM. * Podpora exportu je v činnosti vašeho ministerstva poměrně mladá záležitost, je to tak? Ve srovnání s jinými rezorty samozřejmě ano, trvá něco přes dva roky. Podporujeme aktivní účast na veletrzích a výstavách, kdy ročně organizujeme okolo deseti oficiálních stánků v různých zemích světa. Organizujeme obchodní mise ministra zemědělství a jeho náměstků, incomingové mise a úzce spolupracujeme také s dalšími státními organizacemi na podporu exportu, kterými jsou například CzechTrade, EGAP a ČEB. Samostatnou kapitolou je zřizování pozic zemědělských diplomatů a projekty ekonomické diplomacie, které realizujeme ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí. * U zemědělských diplomatů chvíli zůstaňme. Co je jejich hlavním úkolem a kde už je máme? Jejich primárním úkolem je pomáhat českým zemědělským a potravinářským společnostem úspěšně působit na trhu daného teritoria. Nabízejí firmám celou řadu služeb, mimo jiné monitoring místního prostředí a vývojových trendů, aktivní vyhledávání příležitostí, pomoc při řešení případných překážek, které se v průběhu obchodování mohou vyskytnout. V prvním kole byly vybrány čtyři destinace – Rusko, Čína, Srbsko (s přesahem na další země západního Balkánu) a Saúdská Arábie (s přesahem na celý Arabský poloostrov), tam už agrární diplomaté fungují. V současné době diskutujeme o tom, kam umístíme další tři. Jednání to nejsou jednoduchá, protože

každý subjekt má trochu odlišné teritoriální priority. * Jaká jsou hlavní kritéria pro výběr těchto teritorií? Především zájem představitelů českých společností na základě provedeného průzkumu, postavení země v daném regionu, vývoj vzájemného agrárního obchodu s ČR (potažmo EU), včetně podílu dovozů ČR na celkových a unijních agropotravinářských dovozech do dané země, a samozřejmě celkový proexportní potenciál. * Můžete prozradit, které země jsou ve hře? Zvažovány jsou zejména Japonsko, Vietnam, USA, Turecko nebo Ukrajina. * Na jaké oblasti agroexportu se vaši diplomaté zaměřují? Primárně jde o zemědělské a potravinářské produkty, které jsou v gesci Ministerstva zemědělství, ale také o zemědělskopotravinářskou techniku a technologie, kde už je gesce sdílená s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Oddělit nelze ani spolupráci na úrovni vysokých škol a vědeckých a výzkumných pracovišť. * V čem jsou české firmy z vašeho oboru ve světě především úspěšné? Česká republika může světu nabídnout nejen kvalitní pivo, ale rovněž suroviny pro jeho produkci, tedy chmel a slad. Stejně tak kvalitní mléčné produkty – mléko, sušené mléko, syrovátku, sýry, a masné produkty jako salámy, uzenky, masové konzervy, ale i cukrovinky, potravinové přípravky apod. Mezi specifické produkty se řadí například mák, kolagenní střívka, živý skot, případně genetika – inseminační dávky či násadová vejce. Těch úspěšných výrobků je celá řada. * A na čem aktuálně pracujete? Během několika dní budeme spouštět dotazníkové šetření mezi firmami, které veletrhy by chtěly příští rok obsadit oficiálním stánkem. Ministerstvo jim navíc poskytne dotaci na částečné krytí nákladů na účast na těchto prezentacích, ale nově i na samostatnou účast firem na veletrzích, kde oficiální stánek není. Veškeré informace o plánovaných akcích i zmíněných dotacích mohou vaši čtenáři najít v proexportním okénku na našich webových stránkách. Tam se dočtou i o případných obchodních misích pana ministra nebo náměstků či plánovaných projektech ekonomické diplomacie. Uvítáme samozřejmě od vývozců i náměty ohledně našich aktivit pro nejbližší období. Foto popis| Petr Ježek je ředitelem odboru zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství ČR Foto autor| FOTO: ARCHIV MZE O autorovi| ZA ROZHOVOR DĚKUJE JANA JENŠÍKOVÁ

ČESKÉ PRODUKTY MAJÍ VE FRANCII PRESTIŽ 17.6.2016

TRADE NEWS str. 24 Do světa za obchodem - Francie MARIE CHATARDOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět KDYŽ JSME SE ASI PŘED TŘEMI LETY VĚNOVALI V TRADE NEWS FRANCOUZSKÉMU EXPORTNÍMU TERITORIU, SNAD NA ŽÁDNÉ STRÁNCE NECHYBĚL POJEM PRŮMYSLOVÝ DESIGN A JEHO ČESKÉ PODOBY. TENTOKRÁT SE ZAMĚŘÍME NA PROZAIČTĚJŠÍ, ALE PRO FRANCII NEMÉNĚ TYPICKOU PROBLEMATIKU, KTEROU JE ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ A AGRÁRNÍ TECHNOLOGIE.

Loňský rok znamenal pro francouzskou ekonomiku povzbudivý impulz, jímž bylo překonání chronické stagnace. Zvyšující se spotřeba domácností a koupěschopnost Francouzů jsou tak velkou příležitostí pro české exportéry. Ti si v posledních letech již vybudovali na tamním trhu solidní pozice a přispívají ke každoročnímu nárůstu českých vývozů. Francie zůstává pro českou ekonomiku jedním z klíčových trhů a je naším pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem s obratem téměř jedenáct miliard eur v loňském roce. České firmy přitom vyvážejí do Francie zboží v hodnotě kolem sedmi miliard eur, což je výrazně více, než činí francouzské dovozy. Kromě tradičních sektorů, jakými jsou strojírenství a automobilový průmysl, se na dobrých výsledcích obchodu podílejí i české potravinářské firmy. Potravinářství sice nehraje ve francouzsko-české obchodní výměně stěžejní roli, přesto nabízí českým firmám zajímavé příležitosti. HLAVNÍ PILÍŘ FRANCOUZSKÉ EKONOMIKY Zemědělský a zpracovatelský sektor je nejvýznamnějším hospodářským odvětvím Francie s obratem převyšujícím 170 miliard eur. Svou vahou tak zastiňuje například automobilový, letecký nebo strojírenský průmysl. Síla francouzského potravinářství je patrná jak doma, kde jsou místní výrobci jednoznačně dominantními hráči, tak ve sféře francouzských vývozů. Jen v minulém roce dosáhl přebytek zahraničního obchodu Francie v této oblasti 8 miliard eur. Francouzi jsou na své tradice v zemědělství a potravinářství hrdí a spotřebitelé na domácím trhu většinou preferují místní výrobky. Existují tedy vůbec možnosti, aby se zde české firmy prosadily? Příležitosti se najdou vždy, ale je třeba se připravit na skutečnost, že místní trh je saturovaný a vysoce konkurenční. Cenová politika velkoobchodních řetězců a chování spotřebitelů vyvolávají tlak na ceny, které již třetím rokem klesají: jen v roce 2015 se u potravin snížily o 1,2 %, přičemž prim hrají diskontní řetězce s propadem cen o 4,5 %. Výsledkem jsou tenčící se marže celého francouzského potravinářského odvětví, které jsou nyní na svém čtyřicetiletém minimu. Tento trend logicky postihuje zejména zemědělce a výrobce a oslabuje jejich pozice vůči distributorům. Tlak obchodníků na dodavatele se promítá nejen do prodejních cen, ale také do dalších požadavků týkajících se například možnosti zařazení zboží do sortimentu obchodu. České firmy vstupující na francouzský trh by měly proto pečlivě zvážit výběr dovozce nebo distributora tak, aby se dokázal prosadit v konkurenčním boji. Pro vytipování vhodných distributorů a předexportní konzultace se české firmy mohou obrátit například na Klientské centrum pro export, které jim společně s velvyslanectvím a kanceláří CzechTrade v Paříži vypracuje rešerše. VE FRANCII FRČÍ POLOTOVARY A BIOPOTRAVINY Dalším trendem formujícím francouzský trh jsou měnící se spotřebitelské zvyklosti. Objemy prodejů zaznamenávají od roku 2005 průměrný růst 0,6 %, což ve velké míře odpovídá demografickým změnám a spotřeba na obyvatele prakticky stagnuje. Mění se však struktura nákupů – Francouzi utrácí stále větší podíl výdajů na jídlo za polotovary a konzervované výrobky. Růst segmentů potravinářství s vyšší přidanou hodnotou tak roste dynamičtěji na úkor nezpracovaných surovin. Spotřebitelé mají v čím dál větší oblibě také biopotraviny, jejichž trh expanduje desetiprocentním tempem každý rok a v současnosti dosahuje obratu 5,5 miliardy eur. Větší možnosti prosadit se tedy mají především české firmy, které nabízejí zpracované potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Zájem stoupá také u netradičních a specifických segmentů – již několik let rostou třeba dodávky šnečího masa a dalších produktů ze šneků z České republiky do Francie. Příhodné je pozastavit se u rozdílů v chuťových preferencích, byť se jedná o čistě subjektivní a obtížně měřitelný fenomén. Obecně lze konstatovat, že Francouzi jsou zvyklí spíše na jemnější a přirozené chutě, které nejsou dodatečně zvýrazňovány. To se často týká u nás velmi rozšířené sladko-kyselé úpravy pokrmů, která ve Francii v jednotlivých případech ustupuje slané variantě. I tenhle kulturní a zvykový aspekt je dobré prověřit a prokonzultovat s pracovníky agentury CzechTrade nebo naší ambasády v Paříži. E-MAIL VÁS NENAHRADÍ Francouzský obchodník preferuje věcné a konkrétní jednání a hodně dá na osobní kontakt. Není vhodné zahájit jednání s místní firmou výměnou e-mailové korespondence. Naše firmy by měly být připraveny i na větší časovou náročnost, kterou vyžadují zdejší obchodní jednání, a to kvůli ověření spolehlivosti a kvality nového partnera. S tím souvisí také důraz na reference a odpovídající

certifikáty. Firmy by také neměly podcenit fakt, že znalost francouzštiny v komunikaci značně zjednodušuje obchodní případ. Úspěšní čeští exportéři proto často zaměstnávají pro komunikaci s francouzskými zákazníky frankofonní zaměstnance. Vzhledem k důležitosti osobních vazeb je to právě pomoc při navazování kontaktů mezi českými a francouzskými firmami, která je jádrem proexportní podpory českého státu našim podnikům. Mezi nejvýznamnější pilíře patří již tradiční podpora české účasti na největším potravinářském veletrhu na světě, pařížském SIALu, který probíhá každý sudý rok v říjnu. V tomto roce bude hostit 6500 vystavovatelů a poskytne ideální příležitost pro otestování francouzského trhu a setkání s francouzskými firmami. Česká ambasáda organizuje rovněž sektorové akce s regionálním zaměřením. Letos například pořádáme Český den v Monaku, který kromě prezentace produkce českých pivovarů a aktuálních trendů v pivovarnictví umožní českým společnostem setkat se s monackými distributory a vlastníky restauračních zařízení. Vzhledem k dynamickému rozvoji trhu pivních speciálů a trendu minipivovarů v jižní Francii se představitelé českých pivovarů budou moci setkat také s potenciálními odběrateli z francouzských regionů Azurového pobřeží. Průnik na francouzský trh není jednoduchý a vyžaduje dobře připravené exportéry s kvalitními a konkurenceschopnými výrobky. Jeho potenciál však zatím není plně využit, přestože úspěchy jednotlivých českých výrobců svědčí o rostoucím významu Francie pro naše potravinářství. Úsilí o prosazení českých výrobků na pulty francouzských obchodů aktivně napomáhá i česká ekonomická diplomacie. Obraťte se proto i vy na exportní konzultanty z Klientského centra pro export nebo oslovte velvyslanectví v Paříži. Jsme českým firmám plně k dispozici a velmi rádi budeme užiteční i vám. *** MARŽE FRANCOUZSKÝCH POTRAVINÁŘŮ JSOU NYNÍ NA SVÉM ČTYŘICETILETÉM MINIMU. Foto popis| Marie Chatardová je velvyslankyní ČR ve Francii a Monaku a stálou představitelkou ČR při UNESCO. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK A ARCHIV MZV

VÝVOZ POTRAVIN A ZEMĚDĚLSKÝCH TECHNOLOGIÍ V HLEDÁČKU EGAP 17.6.2016

TRADE NEWS str. 68 Podpora exportu - EGAP HANA HIKELOVÁ A RADEK BEDNAŘÍK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

EXPORTNÍ GARANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOST (EGAP) UŽ SVÝM POJIŠTĚNÍM PODPOŘILA ZEMĚDĚLSKÝ A POTRAVINÁŘSKÝ VÝVOZ ZA VÍCE NEŽ 22 MILIARD KORUN. NEJVĚTŠÍ OBJEM TVOŘÍ EXPORT POTRAVINÁŘSKÝCH A ZEMĚDĚLSKÝCH TECHNOLOGIÍ A TAKÉ VÝVOZ SUROVIN – PŘEDEVŠÍM OBILÍ, SUŠENÉHO MLÉKA A SLADU. NA TOMTO OBJEMU SE PODÍLEJÍ I NĚKTERÉ MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY. KUBA VE ZNAMENÍ „REFRESH“ Suroviny přitom míří hlavně na Kubu, s pojištěním EGAPu už tam v rámci programu „refresh“ exportéři vyvezli 24 tisíc tun pšenice nebo 1500 tun sladu. „Kuba bude hlavním odbytištěm i letos, připravuje se vývoz obilí, sušeného mléka a sladu,“ doplňuje k podpoře exportu generální ředitel EGAPu Jan Procházka. Letos už EGAP do této destinace prostřednictvím programu „refresh“ pojistil vývoz za více než 280 milionů korun. Kromě již obligátních potravinových surovin tam české firmy za podpory státního pojištění vyvážely také náhradní díly či korunkové uzávěry lahví. „Předpokládáme, že do vyčerpání programu ‚refresh‘ nově pojistíme ještě vývoz v celkové výši 162 milionů korun, přičemž se bude jednat opět především o potraviny,“ uvádí Marek Dlouhý, náměstek generálního ředitele. Ani po ukončení programu „refresh“ EGAP s podporou exportu na Kubu rozhodně nekončí. „Čekáme na schválení nového limitu pojistné angažovanosti vůči kubánské bance BICSA ve výši

přibližně 40 milionů eur – to je více než jedna miliarda korun,“ říká Marek Dlouhý s tím, že do tohoto limitu se bude započítávat i současná angažovanost EGAP vůči této bance v rámci programu „refresh“. Již nyní EGAP eviduje poptávku ze strany vývozců v hodnotě přesahující 400 milionů korun. Podle náměstka Dlouhého chtějí tyto firmy vyvážet především pšenici, slad, elektromateriál či hutní materiál. ŽÁDANÉ JSOU TAKÉ NAŠE STROJE A TECHNOLOGIE Kromě producentů potravin jsou v posledních letech úspěšní také výrobci potravinářských a zemědělských technologií a strojů. „Podpořili jsme vývoz technologií do Běloruska, Ruska a Gruzie, ale také do Albánie, Bulharska, Kazachstánu, Mexika, Uruguaye či Etiopie. A zejména v oblasti vývozu potravinářských technologií našeho pojištění využila i řada malých a středních podniků,“ říká Jan Procházka. Velmi dobrým českým vývozním artiklem jsou například zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. V tomto segmentu EGAP uzavřel v posledních deseti letech více než 60 pojistných smluv. České firmy využily pojištění EGAPu také při vývozu lisů na rostlinné oleje, udírenských zařízení, balicích linek na zeleninu, linek na zpracování a balení nápojů, zařízení na zpracování masa či technologie pro zpracování semen a obilí. Úspěšné jsou též dodávky zemědělských technologií a investičních celků (vepříny, kravíny, masokombináty) dodávané například velkými firmami Bauer Technics či Farmet. S podporou EGAPu bylo ve světě postaveno například pět pivovarů a minipivovarů, na dalších třech se české firmy podílely formou subdodávek. Největší zakázkou byla výstavba pivovaru v Etiopii, který byl dokončen loni v únoru. Královéhradecká strojírna ZVU POTEZ do moderního podniku společnosti Raya Breweries dodala kompletní technologie včetně stavebních prací a náhradních dílů v hodnotě přes 764 milionů korun. Úspěšný je ale také export samotného piva. ZACÍLENO NA AFRIKU Africké země vnímají nejenom čeští potravináři, ale také politická reprezentace jako velice zajímavé trhy se silným růstovým potenciálem, i když v současnosti připadá na Afriku jen miniaturní podíl z českého vývozu potravin: vloni z celkového českého exportu v hodnotě 142 miliard korun připadlo na tento kontinent necelého půl procenta. Firmy tam vyvezly zboží a živá zvířata v hodnotě necelých 550 milionů korun. To je ale více než pětinásobek toho, co do Afriky vyvezly v roce 2011. A tento trend má trvalý charakter: během posledních pěti let rostl každý rok v průměru o více než padesát procent. EGAP byl během posledních pěti let v Africe aktivní. Za tuto dobu pojistil celkový export do deseti tamních zemí v hodnotě 19,5 miliardy korun. Díky státní podpoře vývozu tam české firmy vyvezly zboží v celkové hodnotě 24 miliard. V zemědělském a potravinářském odvětví podpořil vývoz v hodnotě 870 milionů korun. A EGAP by rád podpořil i další české zemědělské producenty, kteří se snaží získat zakázky v africkém regionu. V dubnu proto navštívil Tanzanii a Zambii spolu s podnikatelskou delegací ministra Jurečky Jan Dubec, vedoucí oddělení teritoriálních rizik a člen dozorčí rady EGAPu. Ekonomiky obou zemí jsou výrazně zemědělsky orientované. V Zambii se toto odvětví podílí na tamním HDP jednou pětinou. V Tanzanii pak dokonce celou čtvrtinou. Některá jednání byla již poměrně konkrétní. „Z Tanzanie mám informace, že již během bilaterálních jednání se domlouvaly konkrétní obchody. Jedna společnost dokonce ještě ten večer zpracovávala obchodní nabídku,“ říká Jan Dubec. Ještě větší potenciál má podle Dubce Zambie. OECD ji považuje za méně rizikovou zemi než Tanzanii, tamní zemědělství je na velice dobré úrovni a má velkou podporu státu. „Zambijští producenti mají zájem například o traktory a další zemědělskou techniku. A velké šance mají technologie pro zpracování vody,“ tvrdí Jan Dubec. V květnu zamířil ministr zemědělství spolu se zástupci českých firem do Afriky znovu. Tentokrát navštívil Nigérii a Senegal. Pojišťovnu EGAP zastupovala Dana Pučelíková, ředitelka odboru pojištění vývozních úvěrů. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky se nigerijští podnikatelé zajímali zejména o dodávky technologií do zpracovatelského průmyslu a dalšího materiálu. „Hovořili jsme o konkrétních dodávkách pro farmy,“ uvedl ministr Jurečka. A šance existuje i pro české producenty potravin. „Nigérie je vysoce závislá na dovozu potravin. A přestože její zemědělská produkce rychle roste, vzhledem k rychlému růstu populace to zdaleka nestačí. České firmy tak

mohou rozvoji Nigérie v této oblasti pomoci,“ tvrdí Jurečka. Konkrétní příležitosti se podle Ministerstva zemědělství nabízejí také výrobcům zemědělské techniky, skladování, zavlažovacích systémů, pesticidů či hnojiv. EGAP se chce na podporu exportu potravin a technologií zaměřit ještě více. I proto letos poprvé nabídl své služby na veletrzích Salima a Techagro v Brně. A chystá se i na výstavu Země živitelka do Českých Budějovic. Zejména potravinářské a zemědělské technologie jsou totiž skvělým exportním artiklem a třeba v zemích subsaharské Afriky mají čeští výrobci nemalé možnosti. ?? Foto popis| Nakládání pšenice určené k transportu na Kubu Foto popis| S podporou EGAPu bylo ve světě postaveno pět pivovarů. Na obrázku je pivovar v Etiopii Foto autor| FOTO: ARCHIV EGAP O autorovi| HANA HIKELOVÁ JE TISKOVOU MLUVČÍ EGAP. RADEK BEDNAŘÍK JE PRACOVNÍKEM ODDĚLENÍ PR A KOMUNIKACE EGAP.


TV Nova str. 4 07:00 Ranní Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michaela ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Podle Evropského statistického úřadu patří české potraviny mezi nejlevnější v celé Evropské unii. S tímhle výsledkem ale nesouhlasí mnozí Češi, kteří už léta jezdí nakupovat za hranice, protože podle nich jsou tam potraviny daleko levnější. František NYKLAS, redaktor -------------------Podle průzkumu máme šesté nejlevnější potraviny ze všech států Evropské unie. Německo je na tom hůř. Pohybuje se na dvanáctém místě. Nejdráž je v Dánsku a nejlevněji naopak v Polsku. Na nákupy jsme se vydali do Marktredwitz, do bavorského městečka blízko českoněmeckých hranic. Do košíku jsme dali trvanlivý salám, mléko, máslo. Sýr ementálský koupíme 45 %. A rychle k pokladně. Pro mleté vepřové maso jsme se ještě stavěli ve Waidhausu. Za nákupy v Německu jsme v přepočtu zaplatili 127 korun. A stejný sortiment nás zajímal i v českých obchodech. Zjistili jsme a potvrdili nám to i Češi nakupující v Německu, že některé druhy potravin jsou přece jen levnější za našimi hranicemi. česká zákaznice -------------------Jogurty a mléčný výrobky v Německu, ovoce, zelenina, maso u nás. František NYKLAS, redaktor -------------------A tady je výsledek. U nás jsme za kontrolní nákup zaplatili 116 korun. Ve srovnání s Německem jsme ušetřili 11 korun. Což by mohlo při velkém nákupu dělat stovku nebo dvě. Navíc k nákupu v Německu si ještě musíme připočítat náklady na cestu. František Nyklas, televize Nova.

SZPI varuje před nakaženým krůtím masem

21.6.2016

TV Nova str. 20 17:00 Odpolední Televizní noviny Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Martin POUVA, moderátor -------------------Státní zemědělská a potravinářská inspekce varuje spotřebitele před nebezpečným baleným krůtím masem z Polska, který dodává firma Indrol. Výrobek podle testů obsahuje salmonelu a může být nebezpečný. Maso je balené po 550 gramech. Spotřebovat se mělo do 3. června, ovšem podle inspekce by maso mohli mít lidé doma i ve zmrazeném stavu. Proto je varuje, aby je nezpracovávali, protože případné zmrazení bakterii nezničí.

tyden.cz Chovatelé pštrosů: Chceme šunku vyrobenou klasicky 19.6.2016

tyden.cz str. 0 Zvířata ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Majitelé nejstarší tuzemské pštrosí farmy v Hněvošicích na Opavsku chystají novinku. Na trh chtějí jako první v Česku uvést šunku vyrobenou právě z pštrosího masa. Dosud tento produkt zákazníkům u nás nikdo nenabídl. Majitel farmy Pštrosí Vršek Wieder Pavel Wieder věří, že se šunkou uspěje. Majitelé nejstarší tuzemské pštrosí farmy v Hněvošicích na Opavsku chystají novinku. Na trh chtějí jako první v Česku uvést šunku vyrobenou právě z pštrosího masa. Dosud tento produkt zákazníkům u nás nikdo nenabídl. Majitel farmy Pštrosí Vršek Wieder Pavel Wieder věří, že se šunkou uspěje. "Nyní jsme ve fázi experimentu. Uvidíme, jak se to podaří," svěřil se chovatel a majitel rodinné farmy. Dodal, že jasno bude mít v nejbližších týdnech. "Chceme šunku vyrábět starým klasickým způsobem. Tedy bez přidaných éček, emulgátorů a hlavně rychlo soli," uvedl Wieder. Dodal, že právě rychlosůl je největší problém. "Musíme najít nějakou její zdravou náhražku," řekl. V současné době farmář na trh dodává kromě vyzrálého pštrosího masa a vajec i pštrosí paštiku, škvarky, klobásy a párky. "Vše svou kvalitou a složením odpovídá bioproduktům. Pštrosy chováme ve velkém výběhu, jsou na trávě a do výrobků nepřidáváme žádné náhražky či právě onu rychlosůl," doplnil Wieder. Farmu před 21 lety založil jeho otec. Začínal se třemi kusy pštrosa afrického. Ten je největším pštrosem. Před sedmi lety se chovatelé zaměřili na chov menšího nandu pampového. "Maso z něj je chutnější a není tak tuhé," tvrdí. Dnes chovají pět desítek velkých opeřenců a do budoucna chtějí stav až ztrojnásobit. Maso a další produkty dodávají do 15 obchodů na Opavsku a Ostravsku. K sehnání jsou výrobky z Hněvošic i v Praze. Wieder chce v příštích letech vytvořit na farmě a jejím okolí gastronomické, relaxační a poznávací centrum. "Chceme zde vybudovat i malou restauraci a vlastní výrobnu. Lidem pak budeme nabízet i prohlídky farmy a samotné výroby. Navíc jsme v sousedství přírodní rezervace Hněvošický háj. Hned vedle ní budeme mít piknikovou louku. Návštěvníci se budou moci procházet v přírodě, podívat se na pštrosy a pak si dát něco dobrého," plánuje chovatel. Budoucnost vidí ve světlých barvách. Začali jsme před 21 lety. Byly to těžké časy. V poslední době je ale na vzrůstu poptávka po zdravé výživě. Pštrosí maso jde nyní hodně na odbyt," řekl. Hlavním pozitivem podle něj je, že maso ze pštrosů obsahuje minimum tuku a cholesterolu. "Je to dietní

maso," uvedl. Velký zájem mezi lidmi je i o pštrosí vejce, která tito ptáci snášejí jen čtyři měsíce v roce. Samice každý druhý den snese jedno vejce. V případě nandu pampových váží až 700 gramů, což odpovídá přibližně 13 vejcím slepičím. "Třetinu vajec používáme pro líhnutí další generace ptáků. Dvě třetiny prodáváme," dodal.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/relax/zvir...me-sunku-vyrobenou-klasicky_387853.html

Veterináři nařídili vrátit 640 kilogramů kebabu a gyrosu do Německa 21.6.2016

tyden.cz str. 0 Svět ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Veterináři nařídili vrátit 640 kg masných polotovarů pro přípravu kebabu a gyrosu do Německa. Zásilky obsahovaly nepovolené stabilizační látky, sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Veterináři nařídili vrátit 640 kg masných polotovarů pro přípravu kebabu a gyrosu do Německa. Zásilky obsahovaly nepovolené stabilizační látky, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Příjemcům zásilek v Pelhřimově a v Jihlavě hrozí podle veterinárního zákona pokuta do milionu korun. "Ve složení výrobku na etiketách byly uvedeny látky, jejichž použití pro tento druh produktů evropská legislativa nepovoluje. Při kontrole v místě určení byly zjištěny i další, převážně administrativní závady," sdělil Pejchal. Ve 320 kg hovězího kebabu v Pelhřimově šlo o glutamát a fosforečnany. Dodavatel navíc nebyl řádně registrovaný u Městské veterinární správy v Praze. Zásilka byla vrácena výrobci. U stejně velké zásilky telecího kebabu a gyrosu, který byl určen pro rychlé občerstvení v Jihlavě, byl na etiketách nepovolený glutaman sodný a stabilizátory E450 a E451, u kebabu ještě E460. "Příjemce zásilky navíc nesplnil svou povinnost a nenahlásil příchod zboží nejpozději 24 hodin dopředu místně příslušné krajské veterinární správě. Také v tomto případě byla celá zásilka pozastavena," dodal Pejchal. Oba případy veterináři nahlásili do systému pro falšované potraviny. Na začátku června již veterináři jednou problémy s kebabem řešili. Nařídili firmě, aby vrátila do Polska osm tun drůbežího polotovaru určeného na kebab. U více než poloviny mraženého výrobku v jihomoravských Vranovicích, označeného jako Halal, chyběly doklady. V údajích také nebyly odlišené alergeny od ostatních složek, na obale nebylo datum zmrazení. SVS kontroluje více než pět tsíc podniků, které zpracovávají produkty živočišného původu, a dalších pět tisíc maloobchodů. Od loňského roku kontrolují také restaurace a jídelny. Za chyby ve veterinární hygieně uložili loni veterináři pokuty za 22,5 milionu korun. Celkové loňské pokuty od SVS dosáhly 25,6 milionu korun.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/sve...-kebabu-a-gyrosu-do-nemecka_388118.html

vary.iDNES.cz Značkou Regionální potravina se může pyšnit povidloň i chmelonáda

21.6.2016

vary.iDNES.cz str. 0 Karlovy Vary / Vary - zprávy MF DNES, Jana Plechatá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bochovský povidloň, Děpoltovický bio kefír, sýr Zlaťák, Chmelonáda z Kynšperského pivovaru či hruškovo - karamelový džem. I to jsou letošní nejzdařilejší potraviny Karlovarského kraje. Jejich výrobci už dostali ocenění. Značkou Regionální potravina 2016 se od úterka může pyšnit devět místních výrobců, kteří zabodovali v sedmém ročníku tradiční soutěže. V letošním roce se jich o nejchutnější a nejkvalitnější produkty utkalo 21 a celkem přihlásili 81 potravin. Ačkoli řada z nich už se v předchozích letech ankety zúčastnila, koordinátora soutěže Zdenka Perlingera potěšilo, že se našli čtyři noví. „Tradičně největší boj je u řezníků a sýrařů. Letos se nám podařilo zaplnit všechny kategorie, a to i ty, které u nás v kraji trochu pokulhávají,“ řekl Zdeněk Perlinger. Vzhledem k charakteru regionu měli totiž vždy organizátoři trochu potíž najít soutěžící v kategorii ovoce a zelenina. Několik let byla dokonce zcela prázdná, letos ji ale zaplnily například vítězné džemy či mrkvové chipsy ze Žlutic. „Ve srovnání s ostatními kraji si stojíme dobře, protože ani ty větší všechny kategorie nenaplňují. Myslím ale, že počet výrobců už v následujících letech nebude příliš stoupat, protože málokdo má tu odvahu něco vyrábět,“ řekl Zdeněk Perlinger. Kuráž ale našla například Jitka Šimůnková, která značku Regionální potravina 2016 získala za bylinný čaj nazvaný Krásenská rozhledna. Balení směsi má právě tvar známé stavby a jde o první bylinný výrobek Jitky Šimůnkové, který si ocenění odnesl. Ačkoli je její rodina spíše „zahrádkářská“, bylinkám se prý také věnuje. „Soutěže už jsme se ale zúčastnili, nyní to bylo potřetí. Byliny jsme vybírali tak, aby byly vhodné i pro děti a těhotné, do toho jsme přidali i trochu ovoce,“ prozradila. U poroty letos zabodovala také loketská keramička Jitka Hlavsová, která společně se svým manželem Jaroslavem ve městě obnovuje tradici pečení perníčků. „Sahá do roku 1828 a svého času je vozily zaoceánské parníky do Spojených států,“ řekl Jaroslav Hlavsa. Jeho žena vyrábí tradiční pochoutku z ořechů, mandlí a bezlepkové mouky. V kraji vznikne mapa žádaná místních výrobců Značka Regionální potravina je zárukou místního původu a organizátoři soutěže se dohodli s krajem, že vytvoří mapu místních výrobců, o kterou je mezi lidmi velký zájem. Kromě toho pořadatelé plánují 15 ochutnávek regionálních potravin, aby na kvalitní produkty upozornili. „Kamkoli přijedu a přivezu regionální produkty, slyším, že u nás máme dobré věci,“ uvedl hejtman Martin Havel. Oceněné výrobky získaly právo zdarma užívat značku Regionální potravina na obalu, a to po dobu čtyř let. Aby splňovaly podmínky soutěže, musejí být podle Zdeňka Perlingera určené k přímé konzumaci, nesmí se tedy jednat o polotovary. „Sortiment to sice ochuzuje, ale tak jsme se domluvili,“ uvedl. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy.

URL| http://vary.idnes.cz/vysledky-regional...vy.aspx?c=A160621_140919_vary-zpravy_ba

Vaříme krok za krokem Dlouho čerstvé 15.6.2016

Vaříme krok za krokem str. 20 tipy a triky v kuchyni Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jak uchovávat potraviny, aby zůstaly stále chutné a zdravé? e Podívejte se na to s námi. e MOUKA A PEČIVO Pečivu je nejlépe v dřevěné chlebovce, která nezabraňuje přístupu vzduchu. Plíseň rychleji vzniká při nízkých teplotách, i proto chleba nedávejte do chladničky. Aby mouka nezvlhla, nasypte ji do sklenice s uzávěrem. Suchary a sušenky si zachovají křehkost, když je uložíte do plechové krabice a na dno pod papír nasypete trošku mořské soli. RYBY A VÝROBKY Z NICH CH Rybí konzervy skladujte nejlépe ve stálé teplotě, která by neměla být vyšší ší než 15° C a nižší než 1° C. Ale výrobky z ryb b a marinované ryby uchovávejte v chladu od 0° C do 8° C. Po otevření spotřebujte obsah balení ní nejlépe ještě týž den. Jinak zbytky přendejte alespoň poň do sklenice nebo keramické misky – zakryté fólií vydrží do druhého dne. Očištěné rybí filety nebo plody y moře lze v mrazáku ponechat 6– – 8 měsíců. Uzené ryby vydrží v dobrém stavu vu několik dní, pokud nebudou v teplotě v yšší než 8° C. UZENINY A KLOBÁSY Uzeniny vyžadují chlad zhruba 2–7° C. Nejdéle vydrží trvanlivé suché salámy, klobásy a také sušené šunky (např. parmská). Krájené uzeniny bývají balené do vakuových obalů, které brání přístupu vzduchu, ale i přesto hrozí, že maso rychle zplesniví. Vhodnějším obalem je pergamen nebo vakuový box. Syrové maso, zejména kuřecí, nenechávejte v lednici nikdy déle než tři dny. Vyplatí se maso pokapat citronovou šťávou a zabalit do fólie, aby se potlačil rozvoj škodlivých mikroorganismů. Uzené maso a klobásy uchováte v uzavřených plastových krabičkách až 7 dní. OVOCE A ZELENINA Většinu ovoce i zeleniny můžete skladovat v lednici, kde je vlhkost větší než v běžné spíži či komoře. Neplatí to však pro citrusy, rajčata, brambory ani cibuli, těm bude lépe ve spíži. Větší chlad (až kolem 1° C) snáší například růžičková kapusta, pórek nebo zelí. Exotickému ovoci je lépe v misce na suchém, teplejším místě. Zeleninu ani ovoce nebalte pevně do mikrotenové fólie, ta brání přístupu vzduchu. Jak ukládat různé potraviny do jednotlivých oddílů v ledničce, aby si uchovaly co nejdelší životnost horní polička (cca 7–8° C) h Sem patří potraviny s delší S d dobou spotřeby, například džemy, jog jogurty, kefíry. V mléčných výrob výrobcích se tzv. dobré bakterie množí při vyšší teplotě, kdežto jeli teplota nižší, aktivují se bakterie hnilobné. prostřední polička (cca 4–5° C) Zde uchovávejte produkty s kratší životností, např. tvaroh, nakrájenou uzeninu, máslo nebo uvařená jídla v uzavřených nádobách. dolní polička (cca 2° C) Na nejstudenější místo ledničky ukládejte čerstvé maso, ryby. Dbejte však na to, abyste vedle masa neskladovali potraviny k okamžité spotřebě, které by se mohly kontamivat bakteriemi z něj. přihrádky ve dveřích (cca 12–15° C) Nejméně chladné místo je určené pro potraviny vyžadující jemné chlazení. Většinou zde je box na vejce – uchovávat je můžete až 3 týdny. Je to také vhodný prostor pro láhve se šťávou, džusy, mlékem a podobně. Foto popis| O autorovi| Odborník radí Michal Jeřábek šéfkuchař

vitalia.cz

Klíšťová encefalitida po ovčím sýru: na Slovensku mají epidemii 16.6.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Již přes třicet lidí z Košic a sedm z Banské Bystrice je nakaženo klíšťovou encefalitidou. Dostali ji po konzumaci ovčího sýru. Lokální epidemie klíšťové encefalitidy na Slovensku probíhá již několik dní. V Košicích bylo zaregistrováno třicet dva lidí, u nichž se potvrdila nákaza klíšťovou encefalitidou po konzumaci ovčích sýrů. Většina nemocných byla hospitalizována (27 osob), u pěti lidí probíhá léčba ambulantně. „Dalších sedm případů hlásí Banská Bystrica, kde jako pravděpodobné ohnisko nákazy bylo vytipováno několik salaší. Počet případů nemusí být definitivní, protože inkubační doba onemocnění je obvykle sedm až čtrnáct dní (rozpětí 2 až 28 dní) a celá dosud neuplynula,“ uvádí Jana Košťálová ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Onemocnění klíšťovou encefalitidou si obvykle spojujeme s klíšťaty, méně se ví, že syrové mléko „přenáší“ encefalitidu. „Virem nemoci se člověk může nakazit nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale i konzumací syrového mléka a nepasterizovaných výrobků z tohoto mléka od virem nakaženého zvířete,“ uvádí lékařka a na webu SZU popisuje průběh onemocnění. Klíšťová encefalitida začíná jako chřipka Onemocnění klíšťovou encefalitidou probíhá ve dvou fázích. Začíná jako mírné chřipkové onemocnění, včetně ztráty chuti k jídlu a střevních problémů, po třech až čtyřech dnech tyto příznaky slábnou a dojde k tzv. asymptomatické fázi onemocnění, která může trvat až dvacet dní. Druhá fáze onemocnění nastupuje náhle, s příznaky, jako je vysoká horečka, přetrvávající bolesti hlavy, zvracení, citlivost na světlo, ztuhlá šíje aj., které jsou charakteristické pro postižení centrálního nervového systému. Jednou z vážných komplikací tohoto onemocnění je meningitida. „Nejúčinnějším preventivním opatřením proti onemocnění klíšťovou encefalitidou je očkování,“ uvádí MUDr. Košťálová. Riziko přenosu infekce roste s dobou, po kterou bylo klíště přisáto, upozorňuje v rozhovoru na serveru Vitalia.cz Miroslava Burýšková, vedoucí největší české laboratoře na analýzu infekčnosti klíšťat: „U klíšťové encefalitidy může k přenosu dojít už po půlhodině. Lidé, kteří se léta pohybují v lese a měli již spoustu klíšťat a nikdy neonemocněli, zřejmě již mají proti přenášeným chorobám imunitu, takže infekčnost klíštěte neřeší,“ říká specialistka. Vyšší opatrnost doporučuje u těhotných žen a osob s oslabenou imunitou či v průběhu léčby. Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte? Co potřebujete k vyndání klíštěte? Klíště můžete v případě podezření poslat na rozbor. Jak správně zabalit klíště, kam jej poslat a kolik za „jistotu“ zaplatíte, zjistíte v článku na serveru 120na80.cz. Klíšťová encefalitida z mléka Případy onemocnění klíšťovou encefalitidou po požití syrového mléka nejsou běžné, ale riziko tu je. V České republice bylo loni celkem vykázáno 355 onemocnění klíšťovou encefalitidou, v souvislosti s konzumací potravin to bylo pět případů. Letos k 10. červnu bylo hlášeno 47 případů onemocnění, zatím žádné v souvislosti s konzumací potravin. „Od roku 2010 je v České republice celkem hlášeno 23 onemocnění klíšťovou encefalitidou s pravděpodobným alimentárním přenosem z celkového počtu 3460 případů onemocnění klíšťovou encefalitidou,“ uvádí Jana Košťálová ze SZÚ.

Na Slovensku byl dříve výskyt klíšťat jen v nížinách, kvůli teplým zimám došlo k jejich rozšíření i do horských oblastí. Na jižních svazích a hřebenech se nyní klíšťata vyskytují i nad hranicí 1400 metrů nad mořem. Rizikové oblasti se rozrostly na velkou část západního i středního Slovenska a také do okolí Žiliny nebo Košic. V roce 2015 bylo na Slovensku hlášeno 88 případů klíšťové encefalitidy, z toho u sedmnácti z nich byla nákaza v souvislosti s konzumací potravin. Letos bylo do vypuknutí lokální epidemie v Košicích dosud hlášeno osm onemocnění, žádné v souvislosti s konzumací potravin. Kvůli aktuální epidemii spojené s ovčím mlékem nařídil hlavní veterinární lékař Slovenské republiky mimořádné nouzové opatření. Veterináři a potravinářská správa odebírají vzorky syrového ovčího a kozího mléka k vyšetření přítomnosti viru klíšťové encefalitidy. Pokud se přítomnost viru potvrdí, nesmí dotyční chovatelé ovcí i koz nepasterizované, tepelně neopracované, syrové ovčí a kozí mléko prodávat, zpracovávat ani dodávat k dalšímu zpracování. „I ovce, u kterých testy zpětně encefalitidu neprokázaly, mohly být zdrojem nákazy. Podle odborníků totiž mohla encefalitida ve stádě odeznít, ještě než se onemocnění projevilo u lidí, vzhledem k několikatýdenní inkubační době,“ cituje SZÚ. Virus klíšťové encefalitidy spolehlivě zničí převaření mléka. Velké potravinářské podniky proto ovčí, kozí a kravské mléko pasterizují. „Někteří menší producenti to ale odmítají s tím, že sýry z tepelně ošetřeného mléka ztrácí chuť i prospěšné probiotické mikroorganizmy,“ uvedla MUDr. Košťálová. Pak je bezpečnější převařit si mléko doma. „Pakliže chovatel prodává syrové mléko dalším osobám, musí být spotřebitel při nákupu takového mléka na viditelném místě upozorněn na možné riziko nápisem: Syrové mléko, před použitím převařit,“ upozorňuje Petr Havel v článku Syrové mléko „přenáší“ encefalitidu. Zdroje: SZÚ http://www.promedmail.org http://www.ceskatelevize.cz http://www.svssr.sk Epidat Odborná spolupráce MUDr. Jana Košťálová Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státní zdravotní ústav, http://www.szu.cz Ing. Miroslava Burýšková, PhD. Vedoucí laboratoře Protean (http://www.protean.bio/cz, http://www.kliste.cz) Zabývá se analýzami klíšťat a vývojem molekulárně biologické diagnostiky v laboratoři společnosti Protean.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/klistova-...-ovcim-syru-na-slovensku-maji-epidemii/

Nově oceněné potraviny: další Míša má Klasu 17.6.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Mražený krém Míša termix je dalším z řady Míša výrobků oceněných Klasou. Značku kvality získalo nově celkem pět výrobků. Značku kvality Klasa najdou spotřebitelé aktuálně na 1063 výrobcích od 217 výrobců. Nyní ocenění získalo pět nových potravin. Nově oceněné potraviny značkou Klasa Jedním z nich je mražený krém Míša termix od Unileveru, který už je držitelem značky pro další Míša výrobky, např. Míša, Míša jahodový, borůkový, v lesním ovoci, v malinách ad. Míša je populární pro svoji tvarohovou chuť, nově oceněný mražený krém Míša termix má obsah tvarohu čtyřicet devět procent. Klasu získal také Jihočeský zákys Černý rybíz od společnosti AGRO-LA z Jindřichova Hradce. „Oceněný zákys je vyroben tradiční metodou kysáním přímo v obalu. Vyrábí se z českého mléka a má příjemně nakyslou chuť po černém rybízu,“ uvádí Vladimíra Nováková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Společnost používá vlastní kultury s obsahem významných mikroorganismů z hlediska výživy a recyklovatelný skleněný obal. Pětici oceněných doplňují mouky výrobce Pejšův mlýn Sedlčany. Sedlčanská mouka hladká pšeničná, Sedlčanská mouka polohrubá pšeničná a Sedlčanská mouka hrubá pšeničná vynikají dle SZIFu díky složení technologického zařízení (čištění obilí před mletím, povrchové opracování zrna) a vyváženému diagramu mletí. „Výstupní kvalitu a hygienickou bezpečnost výrobků zajišťuje pečlivá kontrola ve vlastní provozní laboratoři. Výsledkem jsou kvalitní mouky nejen pro domácí kuchyni, ale i pro pekařskou a cukrářskou výrobu,“ uvádí mluvčí. Značka Klasa má náležet mimořádně kvalitním potravinám, uděluje ji ministr zemědělství, administraci má na starosti SZIF. Logo má sloužit spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. Kompletní seznam všech oceněných produktů najdete na stránkách http://www.eklasa.cz. Výrobci značku získávají na období tří let, ale mohou o ni kdykoli přijít. Stává se to výjimečně, jako před několika dny v případě výrobku Hrášek s karotkou společnosti Alibona, kterému byla značka Klasy odebrána. Zdroj: SZIF

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/nove-ocenene-potraviny-dalsi-misa-ma-klasu/

Zemědělec Důležitá je jednota sektoru 13.6.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Čelíme celé řadě výzev, ale také nebezpečím, což se promítá do zemědělské produkce. Pro udržení českého zemědělství a zpracovatelského průmyslu v této zemi je důležité, aby nevládní organizace a vládní sektor byly jednotné. Uvedl to náměstek ministra zemědělství pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Pavel Sekáč při zahájení 16. ročníku celostátní přehlídky polních pokusů odrůd zemědělských plodin a výstavy zemědělské techniky Naše pole, kterou minuly týden uspořádalo pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky vydavatelství Profi Press v Nabočanech.

Radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil míní, že přestože zemědělství v určitém období vydělávalo na rostlinných komoditách, krize, která nastala v sektoru živočišné výroby, ho velmi tvrdě zasáhla. Jsem přesvědčen o tom, že letošní rok bude zlomový," prohlásil. Hejtman Pardubického kraje, za jehož podpory se celá akce koná, Martin Netolický při zahájení řekl, že krize v zemědělství stíhá krizi. „Osobně si přeji, aby zemědělství vydělávalo i něco jiného než řepka," podotkl. Viceprezident Agrární komory ČR Leoš Rftia upozornil na nebezpečí, která .našemu poli" -zemědělství, aktuálně hrozí., . Nemůžeme dopustit, abychom dál snižovali rozměr živočišné výroby, zejména chovu skotu," konstatoval. Proto by ČR měla mít stejné podpory jako v okolních zemích. „Není to jen otázka soutěže národních rozpočtů, ale je to otázka i národohospodářského pohledu a národních priorit," míní s tím, že jestli čeští občané chtějí mít pole úrodné, odolné k erozím i suchu, pak čeští chovatelé skotu potřebují mít podpory srovnatelné s ostatními evropskými státy. (Pokračování na str. 3) Důležitá je jednota... (Dokončení ze str. 1) „Druhým nebezpečím je, aby naše pole bylo opravdu naše, abychom si neprodali vlast pod svýma nohama," řekl. Trh s půdou je podle něj třeba regulovat ve prospěch hospodářů. Za další ohrožení Říha povazuje směřování zemědělských podpor. Podle senátora a bývalého prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je situace v zemědělství opravdu nedobrá. Poslední čtyři roky se podle něj tomuto odvětví dařilo dobře, akumulovalo prostředky, které dávalo nejen do investic, ale i do nákupu půdy. Nyní zemědělci trží šest korun za litr mléka, prasata skoro nikdo nechce a řepka začíná být skutečně skoro jediná zisková plodina Je třeba, aby se zemědělství pomohlo, zejména živočišné výrobě, a bývalé heslo komory Z českých polí na český stůl se začalo znovu obnovovat" zdůraznil. Děkan agronomické fakulty Mendlovy univerzity v Brně Pavel Ryant ve svém projevu sdělil, že co se tyká generační výměny v zemědělství, nebyly výhledy vždy optimistické. Podle něj se letos ke studiu hlásí více agronomů a 90 procent letos promujících má již v této chvíli zaměstnání. Zúčastnění hosté se ve svých zahajovacích projevech vyjadřovali rovněž k výstavě Naše pole, která v roce 2001 navázala na dlouholetou tradici polních dnů v Chrudimi pořádaných firmou Oseva Agri Chrudim. Například prezident Společnosti mladých agrárníků ČR Petr Mahr ji považuje za jednu z největších akcí v ČR která se koná na poli. Ředitel Výzkumného ústavu zemědělské techniky Martin Karban tuto akci vnímá jako pozitivní pro zemědělskou praxi, protože se tu setkává výzkum, praxe a její dodavatelé. František Turek, generální ředitel společnosti CEREA a představitel společnosti Oseva Agri Chrudim, na jejíž pozemcích se akce konala poznamenal, že každý rok se tato výstava zvětšuje. Ředitel vydavatelství Martin Sedláček připomněl, že letošní ročník výstavy je největší ve své historii, je zde založeno 700 polních pokusů a je zde 120 firem. Zástupce ředitele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Miroslav Florian informoval, že tradičně připravili přehlídku z kolekce doporučených odrůd ozimého ječmene, ozimé pšenice, žita, tritikale, jsou k vidění také brambory, z hlediska výživy rostlin jsme se zaměřili například také na alternativní zdroje živin a organické hmoty. Manažer sektoru zemědělství Československé obchodní banky, která je generálním partnerem výstavy, Petr Kopeček připomněl, že banka se zabývá financováním zemědělství, jak provozním, tak investičním. „Cílíme na komplexní obsluhu, takže i včetně dotačního poradenství," podotkl a zdůraznil, že zemědělce podporují nejen v době, kdy sektor vykazuje rekordní zisky, ale i v nepříznivém období. Foto popis| Letošní výstavu Naše pole oficiálně zahájil náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Vláda zatím nepomůže 13.6.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vláda uložila ministrovi zemědělství Marianu JureČkovi, aby začal hledat spolu se svými kolegy nové způsoby řešení krizové situace v živočišné výrobě, ovocnářství a vinařství. Možností je podle ministra snížení dam či osvobození zemědělců od odvodů na zdravotní a sodami pojištění. Podle jeho mluva Markéty Ježkové ale vláda žádnou konkrétní variantu pomoci minulý týden neodsouhlasila. Situace v resortu je však kritická. Chovatelé krav a prasat dlouhodobě prodávají maso a mléko pod cenou, hrozí jim zavírání chovů. Úrodu ovoce a vína zase poškodily jarní mrazy. „Nově navrhujeme i dočasné snížení daní a osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění pro zemědělské subjekty postižené krizí. Chceme také zajistit částečnou kompenzaci škod způsobených letošními jarními mrazy pro nejvíce ohrožené podniky," řekl Jurečka. Podle něj v současnosti zemědělci prodávají litr mléka do mlékárny za šest až 6,50 koruny, přičemž na každém litru vykážou ztrátu okolo dvou korun. S podobnou ztrátou se podle něj prodává i kilogram vepřového. Ztráty příjmů u prvovýrobců jsou u producentů mléka podle ministerstva mezi sedmi a devíti miliardami korun, u vepřového pak 3,3 miliardy korun. Ministerstvo rovněž prověřuje možnosti navýšení peněz na kompenzace škod způsobených loňským suchem. Vláda v březnu schválila pro zemědělce za loňské rekordní sucho mimořádnou pomoc v hodnotě 600 milionů korun. Polovina peněz měla jít z vládní rozpočtové rezervy a dalších 300 milionů muselo ministerstvo nalézt v rozpočtu svého resortu. Předloni notifikovala Evropská komise program, díky němuž může stát poskytovat do konce roku 2020 poškozeným zemědělcům až 12,25 miliardy korun, které nebudou považovány za nepovolenou podporu. Agrární komora ČR navrhla, že by se zemědělcům mělo pomoci i zrušením daně z nemovitosti u orné půdy a trvalých travních porostů. Podle ní její výběr představuje přibližně 1,8 miliardy korun, přičemž správa a výběr daně stojí podobně. „Trváme na svých požadavcích, které byly na vládě vzneseny. Víme, že s tím bude mít patrně vláda problém, zejména pokud jde o daňové úlevy, ale jdeme prakticky stejnou cestou jako Německo, kde jsou již avizovány slevy na dani z příjmu a dani z nemovitosti ve výši 40 miliard eur," řekl prezident komory Miroslav Toman. Podle něj jinak budou hrozit likvidace chovů a konec českých potravin v obchodech. Zemědělské odbory již avizovaly, že pokud si vláda s pomocí nepospíší, jsou připravené na nátlakové akce. Podle nich je v ohrožení až 15 tisíc pracovních míst Jsme připraveni o pracovní místa v zemědělství bojovat s nejvyšší razancí, a to i blokádami supermarketů a Prahy," uvedl šéf zemědělských odborářů Bohumír Dufek. Podle něj se ale bude o konkrétních akcích jednat až po projednání problematiky na tripartitě, která se bude situací zabývat Vinařům způsobily dubnové mrazy škody na předpokládaných tržbách 1,4 miliardy korun, ovocnářům 400 milionů korun. Vinaři mají poškozenou zhruba třetinu vinohradů, někteří však i celé vinice. U ovocnářů jsou nejvíce postižené meruňky a broskve, u nichž se předpokládá ztráta proti průměru 60 procent, z poloviny jsou postižené višně a třešně. U jablek se republiková ztráta pohybuje okolo 20 až 25 procent Ministerstvo již rozšířilo portfolio dotací pro zemědělce s živočišnou výrobou. Reagovalo tak na přebytek mléka na trhu. Ten vznikl po zavedení embarga na dovoz potravin do Ruska, částečně také zrušením mléčných výrobních kvót v Evropské unii. Ministr se nyní snaží apelovat na české občany, aby více jedli české potraviny. • *** Klíčové informace i Ztráty příjmů u prvovýrobců jsou u producentů mléka podle MZe mezi sedmi a devíti miliardami korun, u vepřového pak 3,3 miliardy korun, i MZe zvažuje jako pomoc snížení daní či osvobození zemědělců od odvodů na zdravotní a sociální pojištění, i Agrární komora CR navrhla také zrušením daně z nemovitosti u orné půdy a trvalých travních porostů.

Problémy resortu jsou velmi vážné 13.6.2016

Zemědělec str. 5 Publicistika Zuzana Fialová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V rezortu není jednoduchá situace. Problémy v oblasti cen mléka jsou tak vážné, že ministr zemědělství Marian Jurečka vládě navrhl, aby farmáři s živočišnou výrobou platili dočasně nižší odvody státu na sociální a zdravotní pojištění či daně. Možnosti podpory z národního rozpočtu jsou totiž podle něj omezené. Ministr to uvedl na setkám se zemědělci v Konici na Prostejovskú, kde se hovořilo mimo jiné i o problematice sucha, úrodnosti půdy a poškození plodin mrazem. Například v Polsku podle něj zemědělci platí minimální odvody a v Německu se o tom po propadu cen mléka a masa začalo vážně uvažovat Německo poskytne zemědělcům daňové úlevy a nouzové půjčky v řádu stovek milionů eur, aby se vypořádali s propadem cen mléka. Ministr zemědělství Christian Schmidt přislíbil, že poskytne pomoc v daňové oblastí pro zajištění existence producentů mléka. J á už nejsem schopen hledat další národní dotační tituly a dokompenzovávat tyto rozdíly těchto různě skrytých národních podpor. Možná bude třeba sáhnout k tomuto mimořádnému opatření, abychom mohli konkurovat Němcům a Polákům," řekl Jurečka. Připomněl, že s podobným návrhem přišel už loni, avšak u ministra financí Andreje Babiše a ministryně práce Michaely Marksové s ním tehdy nepochodil. „Oba dva to tehdy odmítli, že je to nesystémové. „Situace je ale tak vážná, že budeme muset zvažovat i tento krok," dodal. Podle ministra je opatření na podporu cen mléka několik., . Každopádně očekáváme, jak dopadne příjem žádostí na kompenzaci škod způsobených suchem," řekl. Podle něj je část peněz možno využít i na dopady sucha na krmivovou základnu pro živočišnou výrobu. Ministr by rovněž chtěl, aby se zopakoval podpůrný balíček, který schválila Evropská komise loni na podzim, a zvýšily se intervenční ceny. J e třeba říct co budeme s trhem dělat Trh nám stále roste, spirála problému se roztáčí a řešení zatím není v dohlednu," dodal. Ceny mléka a vepřového masa výrazně klesly. U vepřového masa se podle zemědělců nyní ztráta pohybuje v průměru až čtyři koruny na kilogramu a u mléka dvě koruny na litru. Farmáři si stěžují, že přesto mají problém produkty prodat protože do České republiky se dováží velké množství masa a mléka Problémem v oblasti mléka by se v závěru června měla zabývat i Evropská rada. „ČR udělala hodně mimořádný a nestandardní krok. Dohodli jsme se, že toto téma dáme na Evropskou radu, tedy jednání premiérů a prezidentů. Budeme chtít aby Evropská komise opravdu jednala a byly učiněny konkrétní kroky," řekl Jurečka. Ministr se rovněž snaží oslovovat zákazníky. „Snažím se vysvětlovat že nákupem kvalitního zboží si mohou koupit i určitou přidanou hodnotu. Věřím tomu, že tím přispějeme i rozjezdem kampaně na Masu," řekl. Připomněl, že výrazně byla zvýšena i aktivita dozorových orgánů. Ministr rovněž požaduje, aby se zanalyzovala marže prvovýrobců, zpracovatelů a obchodníků v oblastí zemědělství a potravinářství. Dovoluji si říci, že dvě třetiny peněz skončí u několika málo zemědělských subjektů, které provozují obchodní řetězce," dodal s tím, že je to uzavřený koloběh, který je třeba rozetnout Mělo by se jednat férově. Každý, kdo podniká, by měl mít nárok na přiměřenou odměnu, dodal. Ministr rovněž zmínil problematiku kompenzací škod způsobených mrazem. Během 14 dnů by podle Jurečky měl být dotažen způsob této kompenzace. Podle odhadů Ovocnářské unie ČR se bavíme o desítkách milionů korun, sdělil ministr s tím, že to je realizovatelné z rozpočtu ministerstva. „U škod u vinařů je zásadní problém, že my tady nemůžeme z veřejných peněz realizovat podporu, protože škody mrazem na vinohradech je komerčně pojistitelné riziko. Vinaři mohli využít prostředky z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na podporu komerčního pojištění a to, že to neudělali, bylo jejich rozhodnutí," vysvětlil ministr. V rámci ministerstva zemědělství také připravili dotační titul, kde 30 oborových škol podpoří celkovou obálkou ve výši 50 milionů korun na nákup učebních pomůcek, které školy potřebují. Na nich budou chtít budovat kvalitní základnu pro resort „Chceme je podporovat dlouhodobě, aby se rozvíjely," konstatoval ministr s tím, že podporovat 180 škol není systémově správné. Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka diskutoval se zemědělci na Prostejovskú Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Fond odebral výrobci značku kvality Klasa

13.6.2016

Zemědělec str. 6 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na základě protokolu o nevyhovujícím výsledku kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce rozhodl o odebrání značky Klasa u výrobku Hrášek s karotkou společnosti Alibona, a s., a to k 7. června Informovala o tom tisková mluvčí SZIF Vladimíra Nováková s tím, že výrobce byl vyzván k neprodlenému odstranění loga značky z obalu uvedeného výrobku. Důvodem odebrání značky výrobku Hrášek s karotkou je porušení Pravidel pro udělování národní značky Klasa. Kontrolou ze strany. Státní zemědělské a potravinářské inspekce bylo zjištěno, že výrobek nevyhovuje v parametru vůně a chuť. Dále výrobce používá podstatně odlišný technologický postup, než je uveden v dokumentaci Klasa. Společnost Alibona, a. s., uvádí, že chuť má být příjemná, lehce slaná, nepovoluje se hořká chuť, cizí vůně i chutě nejsou přípustné. V laboratoři však bylo zjištěno, že chuť a vůně jsou ve skutečnosti kyselé a neodpovídají předložené dokumentaci. Kontrola se také zaměřila na technologický postup výroby, který se podstatným způsobem lišil od postupu deklarovaného výrobcem v technické dokumentaci. Nováková zdůraznila, že spotřebitelé se mohou při jakékoli pochybnosti v souvislosti s oceněnými výrobky obrátit na infolinkuSZIFinfo@eklasacz.

České regionální potraviny na Moravě 13.6.2016

Zemědělec str. 12 Publicistika Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Agrární komora ČR a obchodní společnost Bifla uspořádaly 1. června 2016 v Brně již třetí společné setkání k představení podpory regionálních producentů a prohloubení spolupráce ve směru prodeje a odbytu tuzemských potravin a specialit Akce, první tohoto druhu na Moravě, se konala za vysokého zájmu účastníků z mnoha odvětví zemědělské produkce a potravinářské výroby. V rámci setkám následovně proběhla konkrétní jednání jednotlivých regionálních producentů s odpovědnými senior category manažery společnosti Bifla. I toto další setkání s dodavateli je cestou k naplnění cíle společnosti Bifla, a to do konce roku 2016 zvýšit nejenom podíl domácí produkce na celkovém prodeji, ale zároveň do každé prodejny zavést regionální regál V něm zákazníci naleznou místní produkty výhradně od tuzemských dodavatelů. První vlaštovkou byl v únoru 2015 Jihočeský kraj, v dubnu 2015 následoval Středočeský kraj s 25 prodejnami, kde mohou spotřebitelé v regionálních regálech nalézt přibližně 60 výrobků od deseti dodavatelů. V letošním roce přišla na řadu Morava a Slezsko s otevřením prodejen v březnu ve Zlínském kraji a na začátku června v Jihomoravském kraji. Regionální koutky ve zbývajících krajích -Olomouckém a Moravskoslezském - budou otevřeny do konce roku 2016. Podle Danieli Foldesi, která má projekt regionálních potravin v řetězci Bifla na starosti, se hlavní důraz klade na čerstvost a kvalitu produkce s tím, že strategií společnosti je vytvořit a udržet s místními producenty dlouhodobou spolupráci. Generální ředitel Billy ČR Jaroslaw Szezypka zdůraznil, že cílená podpora českých potravinářů a lokálních dodavatelů má pozitivní dopad na hospodářství celé země, což se logicky zpětně projeví i na koupěschopnosti obyvatel. Kde je to jen trochu možné, dává Bifla přednost podle generálního ředitele českým dodavatelům. I nadále hodlá rozvíjet koncept regionálních koutků se zvyšujícím se počtem lokálních dodavatelů. Vzájemnou spolupráci a tuto inciativu ocenil ve svém vystoupení také prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, který uvedl, že spolupráce agrární komory a společnosti Billa je založena na oboustranném zájmu ve směru propagace tuzemských potravin, kde se spojila jak dlouhodobá snaha komory o jejich prosazení na trhu, tak obchodní strategie řetězce Bifla, jehož cílem je využít rostoucího potenciálu a významu české produkce ve směru obohacení sortimentu a pokrytí poptávky spotřebitelů. Ideálním cílem této společné snahy je vzdělaný a poučený zákazník, který se nerozhoduje pouze podle ceny a akce, ale také podle mnoha dalších aspektů, jako jsou původ, čerstvost kvalita,

vzdálenost dopravy, podpora místních producentů a zemědělců, potažmo v přeneseném smyslu podpora celého našeho zemědělství a potravinářství. Foto popis| Na semináři hovořil o spolupráci Agrární komory ČR a společnosti Billa prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman Billy Foto autor| Foto archiv O autorovi| Dana Večeřová, Agrární komora ČR

Z diskuse u kulatého stolu 13.6.2016

Zemědělec str. 12 Publicistika Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V úterý 7. června se na Ministerstvu zemědělství v Praze uskutečnil další kulatý stůl ministra zemědělství, kde Agrární komora ČR předložila k tématům jednání své argumenty a postoje. Jak uvedl prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman, jejich cílem je pomoci všem zemědělcům bez rozdílu velikosti, formy a zaměření podnikání překonat stávající kritické období s primárním zaměřením na produkční odvětví živočišné výroby a speciálních plodin. V úvodu byla otevřena záleätost harmonogramu administrace a vyplácení podpor v rámci společné zemědělské politiky. Zástupci Agrární komory ČR důrazně požádali o dodržení plateb tak, aby nedošlo jako letos k problémům s vyplácením podpor za ozelenení, čímž v sektoru scházelo zhruba 6,7 miliardy korun. Dodržení termínů podpor by na současných rozkolísaných trzích zemědělcům pomohlo s finančním a investičním plánováním. Hlavním problémem v roce 2016 je především plánování cash-flow a větší obtížnost získávání úvěrů pro chovatele dojeného skotu. Komora proto požaduje vyplatit do konce roku SAPS včetně záloh, LFA a dobrovolné podpory vázané na produkci u dojnic, masných telat, ovcí a koz. Na jednání zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu přislíbili v nejbližších týdnech zveřejnit harmonogram výplaty podpor vyplývajících z jednotné žádosti 2016 včetně předběžné informace o záměru vyplatit platbu.pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (platba za greening neboli ozelenení) již v lednu 2017. Navýšení obálky na citlivé komodity Vzhledem ke krizi, která sužuje živočišnou výrobu, komora nesouhlasí s doposud avizovaným konzervativním postojem ministerstva tuto problematiku prozatím neotvírat Komora se domnívá, že v roce 2020 může být již pozdě. Mimořádná situace si žádá mimořádná řešení, přičemž adekvátního řešení se čeští zemědělci ze strany Evropské komise nedočkali Při navýšení obálky na 25 % dojde ke zvýšení částky z 3,4 mld. Kč na 5,7 mld. Kč, při poměrném navýšení všech sazeb je to zvýšení o 75 %. Na jednání kulatého stolu zástupci ministerstva přislíbili, že navýšení obálky na citlivé komodity v co nejkratší době je z pohledu blížící se střednědobé revize společné zemědělské politiky jedním z priorit resortu. Nastavení zemědělské politiky Další bod jednání se věnoval implementaci některých podmínek společné zemědělské politiky na národní úrovni. V roce 2016 totiž došlo na základě požadavku Evropské komise k aktualizaci zranitelných oblastí znečištěných dusíkem a následkem toho také k novele nitrátové směrnice. S platností od roku 2017 požadovala Evropská komise zpřísnění limitů a především rozšíření zákazu hnojení až do poloviny února. Vyjednáno bylo kompromisní řešení s možností zahájení regeneračního jarního hnojení již k 1. únoru. Přesto se i nadále komora domnívá, že by měla být umožněna aplikace při vhodných sezónních podmínkách, jako je nezamrzla půda, i mimo období zákazu.

Vyhodnocena byla také činnost pracovních skupin monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova. U projektových opatření Programu rozvoje venkova, kde bude příští kolo žádostí vyhlášeno na podzim tohoto roku, považuje komora za nejdůležitější kritérium bodové zvýhodnění pro ty, kteří mají udržet nebo vytvořit další pracovní místa. U projektů do jednoho milionu korun komora souhlasí také s možností požádat o dotační podporu na všechny stroje, ale požaduje zároveň stanovení minimální velikosti obhospodařovaných hektarů nebo zvířat, obdobně jako to je ve druhém kole u mladých začínajících zemědělců. Pokud budou v limitech uznatelných nákladů reálné ceny, tak komora požaduje zachování bodování za snížené náklady v procentech - 95,85 a 75 %, jako to bylo v prvním kole. Navržené zpřísnění o 10 % je v době, kdy probíhá krize s výkupními cenami prakticky u všech komodit nevhodné. Hovořilo se také o činnosti pracovní skupiny pro méně příznivé oblasti. Zde ze strany Agrární komory ČR dále platí požadavek zavedení faremního systému po roce 2018 se zvýhodněním podniků s vyšším zatížení VDJ. Dále je prioritou zajištění financování LFA i po redefinici LFA a rozšíření plateb LFA také na ornou půdu tak, aby došlo k dalšímu poklesu sazeb. Trh s mlékem, vepřovým masem - kontroly U mléka je situace nadále kritická, cena klesá pod 6 Kč A mlékárny ruší dlouhodobé smlouvy, cena spotového mléka se nyní pohybuje kolem 2,50-3,00 Kč. Kumulované ztráty jsou jen v mléce od počátku krize vyšší než devět miliard korun. Při současném trendu poklesu cen bude jen za letošek zaznamenána ztráta dalších devět miliard korun, a i proto jsou již za duben a květen hlášeny poklesy stavu dojnic. Zatím se nejedná o dramatická čísla, ale trend je jasný. I proto okolní země již začínají bez ohledu na evropského komisaře pro zemědělství Phila Hogana a Evropskou komisi vůbec situaci řešit po vlastní linii. Příkladem jsou přímé subvence (Německo, Slovensko), slevy na dani (Polsko, Francie, Německo) a také netarifní obchodní bariéry (Maďarsko), snížení i odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění. V České republice stále platí, že řešení zní dobře „na papíře", ale reálně zemědělci kromě slibů zatím moc nedostali. Pokud na každém litru dochází ke ztrátě víc než dvě koruny, není pomoc 15 haléřů na litr mléka přes eurobalíček řešením. Na stole je posílení odškodnění za sucho a dotací za kvalitu a národní welfare. Jsou tu ještě platby, které se vztahují k jednotné žádosti 2016, jejich výplata však nebude dříve než ke konci roku a u řady chovatelů může být vzhledem k případnému zpoždění těchto plateb pozdě. Na trhu s vepřovým masem v těchto dnech došlo k mírnému oživení vzhledem k propadu výroby v Číně, cena je i tak meziročně nižší takřka o deset procent Problémem jsou jak u vepřového, tak u mléčných výrobků především dovozy, které se meziročně zvýšily o desítky procent U prasat jsme v soběstačnosti pod 50 %, u mléka konzumujeme více než 40 % másla z dovozu a více než 50 % sýrů a tvarohů z dovozu. Toto číslo pritom běžně dosahuje v zemích staré patnáctky méně než 20 %. V současné době je třeba se zaměřit především na dovozy za ceny pod běžnými náklady, které směřují do ČR Politika obchodních řetězců se musí činností dozorčích orgánů změnit Momentálně je běžná situace, kdy na pultě je polské máslo za 22 Kč a vedle něj české za 35 korun. Rozdíl přitom není v naší neschopnosti máslo vyrobit za konkurenceschopnou cenu, ale v obchodní přirážce obchodního řetězce. Zároveň se hovořilo o případném snížení produkce výměnou za finanční podporu pro chovatele dojeného skotu. Agrární komora ČR společně s Ministerstvem zemědělství tuto možnost za současných podmínek jednoznačně odmítá. Prostor ke snižování produkce komora vidí zejména v zemích EU-15, kde například v Belgii, Nizozemsku nebo Německu je na 100 hektarů vyrobeno několikanásobně více litrů mléka než v České republice. Novela zákona o myslivosti Stále platí, že bez detailní koncepce myslivosti v České republice je novela zákona Pandořinou skříňkou, jejíž otevření přinese opravdu velké problémy. Již nyní se v návrhu novely objevují z hlediska odborné, ale i laické veřejnosti některé značně problematické body. Z hlediska praxe Agrární komora ČR stále vidí problém především ve specifikaci opatření, které musí uživatel pozemku učinit aby předešel případným škodám, dořešení vztahů mezi vlastníkem a uživatelem zemědělského pozemku začleněného do honitby a především v chybějící zodpovědnosti úřednického aparátu, kterému jsou novelou přiznány nové pravomoci, ovšem již bez patřičné odpovědnosti a povinností. Doporučujeme novelu stáhnout a zahájit veřejnou diskusi nad koncepcí myslivosti.

Marketingový fond Myšlenku marketingového fondu jsme dlouhodobě prosazovali, ale stávající návrh je kvůli neúčasti celé potravinové vertikály a státu na financování fondu nepřijatelný Již nyní potravináři a částečně i zemědělci na marketing obchodním řetězcům přispívají formou různých mimo smluvních kompenzací, které si řetězce na dodavatelích vymáhají. Zemědělci určité navíc nejsou schopni fond sami naplnit do takové míry, aby jeho existence měla vůbec smysl. Pokud tedy bude Ministerstvo zemědělství dále trvat na prosazování marketingového fondu s tím, že pouze zemědělci mají tento fond naplňovat ale ne ho samostatně řídit bude Agrární komora ČR jednoznačně proti. Nové podpůrné programy PGRLF Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) získal v posledních letech další financování s tím, že v současnosti hledá nové programy, kterými by zemědělce mohl podpořit V rámci příprav byla zohledněna ze strany Agrární komory ČR řada připomínek a námitek včetně zavádění Fondu pro těžko pojistitelná rizika. V současné době je nutné uvažovat také o využití Fondu pro podporu exportu ohrožených živočišných komodit mimo území Evropské unie. V úvahu přichází garance exportních úvěrů nebo pojištění úvěru. Pokud PGRLF disponuje nevyužitými prostředky, je třeba tyto možnosti minimálně prověřit 0 glyfosátech V bodu různé se hovořilo o možných problémech zemědělců, pokud skutečně nedojde k prodloužení licence pro gjyfosát který je základní složkou široce využívaného herbicidu Roundup a dalších totálních herbicidů. Na jedné straně to bude znamenat zvýšení spotřeby chemických prostředků na ochranu rostlin a na druhou stranu zřejmě zemědělcům vzniknou další náklady nutné na pořízení většího množství širší škály selektivních herbicidů. Jako větší problém, který ale z pohledu komory zůstává na unijní úrovni bez řešení, se ale ukazuje ztráta konkurenceschopnosti vůči producentům z ostatních oblastí světa. V okamžiku, kdy se Evropská unie rozhodne s ohledem na domnělou ochranu zdraví svých obyvatel chemické prostředky na bázi glyfosátu zakázat měla by zároveň zakázat dovoz všech zemědělských komodit a produktů, které byly s využitím glyfosátu vyprodukovány. V opačném případě se jedná o velmi nepromyšlený a nekoncepční krok. O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

Biopotraviny bodují v regionech 13.6.2016

Zemědělec str. 41 Ekologické zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přesto, že ve srovnání se sousedními zeměmi bychom zatím neobstáli, spotřebitelů, které dnes zajímá místní původ potravin, přibývá i u nás. Nákupem regionálních potravin lze podpořit nejen lokální ekonomiku, v případě biopotravin navíc tento trend napomáhá také udržitelnému obhospodařování zemědělské krajiny, snižuje znečištění vodních zdrojů průmyslovými hnojivy a přispívá k dlouhodobé půdní úrodnosti. Svůj podíl v přínosu zdravé krajině tak mají i firmy, které české biopotraviny vyrábí, stejně jako zemědělci, jejichž produkce dnes končí z ekonomických důvodů v zahraničí. Nízká loajalita Cechů k českým potravinám je obecně známá. Stoupající počet statků s faremním zpracováním, obliba farmářských tržišť i vstup významných investorů do specializovaných farmářských prodejen ale svědčí o měnící se situaci, lidé objevují autenticitu krátkých distribučních řetězců. Zájem je i o formy, jakými je například komunitou podporované zemědělství, kdy se

skupina lidí podílí finančně na chodu statku výměnou za celosezónní dodávku čerstvých potravin. I když lidí se zájmem o tuzemské potraviny pomalu přibývá, cesta za skutečně českou potravinou není dnes jednoduchá. Nápomocné při tom nejsou obchodní strategie maloobchodních řetězců, přes které je u nás realizován prodej většiny potravin a pod jejichž privátními značkami se často výrobce vyměňuje. Orientaci nepomáhá ani stávající označování výrobků, které reálný původ surovin často nezohledňuje nebo je pro většinu lidí příliš složité. První vlaštovky zlepšení tu ale jsou. Po několikaleté podpoře ministerstva zemědělství stoupá zájem o výrobky označované logem Regionální potravina. Zlepšení v orientaci, co je a co není původně místní, by mohlo přinést také připravované označení Česká potravina. Na rozdíl od předchozích pokusů o zavádění obdobných značek bude jeho definice zakotvena i v právních předpisech. Ty nyní notifikuje Evropská komise, a pokud vše dopadne dobře, mohlo by se používat už od příštího roku. Na dodržování správnosti užívání bude dohlížet Statní zemědělská a potravinářská inspekce, což by mělo spotřebiteli zajistit dostatečnou důvěryhodnost Přibývá také akcí pro veřejnost které se přímo na farmách snaží lidem zemědělství přiblížit Důsledky velkovýroby Sebetransparentnější označení původu ale příliš neovlivní fakt, že do potravinového patriotismu našich zahraničních sousedů máme zatím daleko. Za neloajálním vztahem většiny Cechů k místnímu jídlu je třeba hledat komplexnější příčiny, než je jen naše neochota vydávat za jídlo více peněz. Mezi ně patří čtyři desítky let života socialistické velkovýroby, stejně jako likvidace selského stavu, který byl jako jediný dlouhodobě s půdou spjat Přerušení této venkovské kontinuity dodnes ovlivňuje jak náš vztah ke krajině, tak praktický (ne)zájem společnosti o to, co se na polích děje. „Pokud přesvědčím jednoho jediného člověka ročně, že zemědělství má smysl, nežila jsem nadarmo," říká Irena Vodsedalková z Farmy Příchovice u Jablonce nad Nisou. Na nejvýše položenou mléčnou farmu si jezdí pravidelně pro mléko místní i turisté z rekreačních chat z okolí. Ke zvířatům se tu chovají s úctou, stejně jako ke krajině ležící v CHKO Jizerské hory, která je obklopuje. Veškerá krmiva si vyrábí sami, nepoužívají krmné směsi a kromě minerálních lizů s obsahem hořčíku spoléhají pouze na kvalitní složení druhově bohatých horských pastvin. Nastavit systém tak, aby plně ekonomicky fungoval, navíc v ekologickém režimu, není jednoduché, přesto se z tohoto kravína odváží jedno z nejkvalitnějších mlék v regionu. „Zemědělství se u nás stále bere jako něco podřadného, pořád jakoby tu platilo „když budeš blbej, půjdeš ke kravám". Všude jinde v Evropě je přitom sedlák autorita," popisuje paní Vodsedalková. Ačkoli to bude trvat ještě dlouho, i ona má ale pocit, že zájem lidí o zemědělství v poslední době přece jen stoupá. Je obtížné vysvětlovat lidem negativní dopady konvenčního hospodaření na životní prostředí, když většina z nich dnes nepředstavu o tom, jak vůbec zemědělská praxe funguje. Společnost by měla vnímat ekologické zemědělství především jako systém s řadou mimoprodukčních funkcí, které nám poskytuje, ne jen jako způsob produkce,bez chemie'. Je třeba ukazovat věci v širších souvislostech," komentuje situaci ohledně vnímání biopotravin Pavlína Samsonova, ředitelka Bioinstitutu, nevládní organizace, která se zabývá vzděláváním a poradenstvím v oblasti ekologického zemědělství. Propagace bioprodukce Přestože produkce místních biopotravin stoupá, ne vždy se o jejich lokální nabídce dostatečně ví. Málo známé jsou i potravinářské podniky, které se zpracováním u nás zabývají. Z těchto důvodů byl připraven projekt Propagace regionální bioprodukce a spolupráce, který se zaměřuje na zlepšení informovanosti spotřebitelů o místních biopotravinách, jejich zpracovatelích a různých možnostech odbytu. „Zdaleka ne všechna bioprodukce se u nás zpracovává. Velká část surovin směřuje do zahraničí a k nám se vrací zpět v podobě prémiových potravin. Jedním z našich záměrů je představit české výrobce, kteří se zpracováním české bioprodukce zabývají, a současně na různých příkladech z praxe ukázat, že cesta čerstvých biopotravin z regionu ke spotřebiteli nemusí být tak složitá." říká koordinátorka projektu Andrea Hrabalová. V letošním roce se budou ve vybraných krajích konat informační semináře pro širokou i odbornou veřejnost Jejich cílem je představit ekologické farmy a biovýrobce, navázat a podpořit vzájemné vazby mezi nimi a spotřebiteli a přímo na vybraných ekofarmách ukázat čím a proč se liší ekologická produkce od běžné zemědělské a potravinářské výroby. Účastníci seminářů se seznámí s různými typy existujících způsobů odbytu i rychle se rozvíjejícími netradičními formami spolupráce mezi sedláky a spotřebiteli, jako je například komunitou podporované zemědělství (tzv.

KPZ - 1lápézeťký) či přímé dodávky místních biopotravin do jídelen škol a školek (projekt Skutečně zdravá škola). Koncept prezentuje příklady již existující dobré praxe, a to ve spolupráci s konkrétními ekologickými zemědělci a zpracovateli bioproduktů v daném regionu. V roce 2016 se projekt zaměřuje na první tři komodity v biokvalitě: kravské mléko, hovězí maso a obiloviny. Kravské biomléko je takzvanou vstupní branou k biopotravinám. Ze statistik vyplývá, že právě mléčné biovýrobky se objevují v košících jinak konzervativních spotřebitelů jako první. Je tomu tak i proto, že cenový rozdíl mezi biomlékem a konvenčně produkovaným mlékem není na pultech nijak výrazný -rozdíl v ceně mlék stejné kvality je asi deset procent Biohovězí se v kuchyních českých domácností a restaurací objeví zřídkakdy, přestože ekologický hovězí dobytek se na našich loukách pase poměrně často. Více než polovina z dvou set tisíc masných krav v České republice je chována v režimu ekologického zemědělství. Mladá zvířata dnes však končí v podobě zástavu převážně v zahraničí. Pro zemědělce je to nejvýhodnější způsob odbytu i reakce na nízký zájem Cechů o hovězí maso. Stejně tak zajímavý je fakt, že ačkoliv se u nás vyprodukuje zhruba 25 tisíc tun obilovin k potravinářským účelům a biomouku již není problém v CR koupit biochléb naleznete v pekárnách jen stěží. První ze seminářů proběhly v Libereckém kraji (Farma Příchovice, Kořenov) a v Poděbradech ve Středočeském kraji. Další se připravují v Olomouckém kraji. Foto popis| Zootechnička Irena Vodseďálková z Farmy Příchovice u Kořenová s nejstarší obyvatelkou stáje, které bude 13 let Foto autor| Foto Sylva Horáková Foto popis| Farma Příchovice u Kořenová v CHKO Jizerské hory se zaměřuje na chov českého strakatého skotu. Odbyt vysoce kvalitního biomléka zajišťují Polabské mlékárny Foto autor| Foto Kateřina čapounová

Welfarové technologie stále aktuální 13.6.2016

Zemědělec str. 44 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Na revoluci v chovu prasat si nějaký čas ještě počkáme. Zatím se do praxe spíše zavádějí kroky, které chovatelům často ztěžují činnost. Přitom s rostoucími požadavky na zajištění pohody chovaným zvířatům a omezení rizik zatížení životního prostředí stájovými emisemi se výroba vepřového masa dále prodražuje, konstatovalo se na semináři pod názvem Aktuální problémy v technologii chovu prasat Seminář pro chovatele prasat uspořádalo dislokované pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Kostelci nad Orlicí. Na stále častěji diskutované zatížení životního prostředí emisemi ze stájí prasat ve své prezentaci reagoval Ing. Ladislav Martinek z firmy AGE, s. r. o. Lídr společnosti z Českého Meziříčí představil princip biologické pračky vzduchu, která přes sestavu vodních filtrů eliminuje většinu stájových emisí, respektive zápach, prach a amoniak Uvedl však, že pro funkčnost systému je důležité, aby oplachová voda měla pH v rozmezí mezi 6,8-7,3. „Pokud se prokáže, že tato zařízení přispívají ke zlepšení podmínek životního prostředí, s největší pravděpodobností se budou muset na farmách instalovat," konstatoval na adresu praček vzduchu. V této souvislosti je třeba dodat, že od poloviny letošního roku by měly být povinně vybaveny pračkami vzduchu velké podniky v sousedním Německu. Vlnu nevole však zvedla skutečnost, že by se nová legislativa neměla týkat jen nově stavěných nebo rekonstruovaných stájí, ale měla by být povinná pro všechny chovy. Znečišťování okolí stájovými emisemi není lhostejné ani Ministerstvu životního prostředí, které plánuje dotovat snižování emisí pachových látek nebo vybraných těžkých kovů. Spolu se Státním fondem životního prostředí ČR zahajuje výzvu č. 1/2016 pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí Celkem 50 milionů korun z národních prostředků půjde zejména na pořízem vybavení provozů nad rámec povinností daných evropskou ä

národní legislativou. V případě redukce zápachu z technologických zdrojů se budou dotovat biofiKry, biopračky, mokré vypírky plynů, chemická absorpce, plazmové čištění, případně dopalovací jednotka. Nemusí se přitom jednat o celkovou rekonstrukci technologií, ale i o dílčí opatření, tedy záměnu její částí působící zápach za technologii bez úniku pachových látek Z celkového objemu je na redukci zápachu vyčleněna polovina rozpočtu, to je 25 ml Kč. Přitom výše podpory musí dosáhnout alespoň 500 tisíc korun a nesmí překročit 60 % způsobilých výdajů a současně deset milionů korun. Projektové náměty se přijímaly ve dvou kolech, a to od 5.2. do 29.4. 2016 a dále od 1.6. do 27.7.2016. Projekty musí být zrealizovány do konce roku 2019. V další části své prezentace představitel společnosti AGE v krátkostí shrnul vývoj technologií ustájení pro prasata za posledních pětadvacet let působení tuzemské firmy z Českého Meziříčí na trhu. Technologie zabezpečující komfortní ustájení Technologie ustájení prasnic byly předmětem vystoupení i specialistky Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., RNDr. Gudrun Dlmanové, CSc. Prezentovaná pokusná sledování skupin prasnic ustájených v porodních kotcích a boxech ukázala, že mortalita selat je v obou systémech přibližně stejná, ale má různé příčiny. „Chov prasnic v porodních klecích již zakazuje národní legislativa v Norsku, Finsku, Švýcarsku a v Rakousku. Podle mého soudu to bude celoevropský trend. Dosavadní argumentace zastánců klecí v podobě mortality selat není ani tak problém volného ustájení, jako spíše zvyšujícího se počtu malých selat s nižší životaschopností ve stále početnějších vrzích. Alternativy pro naplnění přirozených potřeb prasnice a selat ale existují. Například kotec Pig Safe, v němž jsou zóny zahrnující hnízdo, špinavou část, fixační box a doupě pro selata. V technologii zohledňující přirozené chování má prasnice přirozený pohyb, může stavět hnízdo a je v kontaktu se selaty, která se mohou aktivně pohybovat a již ve druhém týdnu mají kontakt s ostatními selaty. V intenzivních chovech jsou prasnice na porodnách v klecích bez možnosti aktivního pohybu, bez stavby hnízda a v omezené míře jsou v kontaktu se selaty. Selata mají k dispozici jen malý prostor bez podestýlky a do kontaktu s ostatními selaty přijdou nejdříve po čtyřech až pěti týdnech," porovnala v závěru svého vystoupení RNDr. Ulmanová. Ochrana zvířat proti týrání V rámci uplatňování směrnice Rady č. 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, Evropská komise nedoporučuje rutinně zkracovat ocásky selatům. Ocásky se selatům rutinně krátí v celé Evropě, ale například ve Švédsku je zákaz krácení ocásků uplatňován od roku 1988. O zkušenostech s naplňováním welfarové legislativy ve Švédsku hovořila MVDr. Miroslava Lutzová ze Státní veterinární správy. „O tom, že to funguje, svědčí výsledky monitoringu na jatkách ukazující na to, že podíl okousaných ocásků u poražených prasat nedosahuje ani jednoho procenta. Přitom ve výkrmu je 2,6 milionu prasat, která se porážejí v průměrné hmotnosti 120 kg. K nadstandardům švédské legislativy patří také kastrace s anestetiky nebo analgetiky, která je povinná od letošního roku. Švédští chovatelé dostávají na tento zákrok 0,7 eura za každé sele. Dále je to zákaz klecí pro prasnice v porodnách, přitom minimální plocha kotce pro prasnici se selaty je stanovená na 6 m2. Také tento požadavek je zohledněný v dotaci, a to v částce jednoho tisíce švédských korun na prasnici v kotci. Kromě toho jsou v kotcích zakázané celoroštové podlahy a klade se velký důraz na zajištění obohaceného prostředí. Přísnější jsou i požadavky na osvětlení, hluk a limity stájových emisí. Dbá se i na to, aby zvířata byla udržována přiměřeně čistá. Používání stimulátoru růstu je zakázáno, antibiotika smí podávat pouze veterinář, a to v individuálních případech injekčné. Švédské welfare je vykoupeno cenou vepřového masa, tamní spotřebitelé ji však rádi zaplatí," vyjmenovala na závěr MVDr. Lutzová. Technologická řešení . v komerčních chovech V období před porodem až do odstavu selat se standardně využívají porodní klece. Jejich konstrukce umožňuje plně se přizpůsobit velikostí prasnice, nařízení podle potřeby lze nastavit jak šířku v přední i zadní částí, tak i její délku. „U nás si technologické změny v chovech prasat nevymítí domácí spotřebitel, u něhož rozhoduje cena a nehodlá si připlatit za produkci s příběhem, ale plošné Evropské unie. Ekonomika výroby vepřového masa stojí na koncentraci produkce. Pokud jde o vybavení poroden, standardně využívané porodní kotce musí zohledňovat větší tělesný rámec současných genotypů prasnic, ale i větší počet selat ve vrhu. Dnešní standard je 180 krát 270 cm s tím, že klec s nastavitelnou šířkou pro prasnici má délku 210 cm a doupě v porodním kotci zabírá podlahovou plochu 0,8 m2. Od

zadní částí klece k brance kotce je 25 cm volného prostoru, kterým selata mohou procházet z jedné strany klece na druhou. V porodním kotci musí mít selata dostatek prostoru a možnost napít se na obou stranách klece. Pokud má dostatek prostoru i prasnice, spouští více mléka, což se projevuje ve vyšší odstavové hmotnosti selat. Mléčnost prasnice je však třeba podpořit dostatečným zásobením napájecí vodou prostřednictvím dostatečně kapacitních napáječek nebo vysokoprůtočných niplů," vysvětlil Bc. Tomáš Diart z akciové společností Farmtec, který v další části svého vystoupení zdůraznil, že kotce musejí zohledňovat rozdílné požadavky obou kategorií zvířat, respektive zajišťovat teplotní komfort pro prasnici i selata. Závěrečné vystoupení patřilo Michalu Stejskalovi ze společnosti Herna Malšice, s. r. o, který představil novou řadu produktů na bázi epoxidových nátěrů a malt vyvinutých pro využití v chovech hospodářských zvířat Technologie, které byly klíčovým tématem semináře pro chovatele prasat v Kostelci nad Orlicí, provázely celý profesní život i dlouholetého specialisty uvedeného východočeského pracoviště VÚZV Ing. Jana Hájka, CSc. Při této příležitosti vedoucí pracoviště chovu prasat v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslav Rozkot, CSc., přítomným krátce připomněl výzkumnou činnost svého předchůdce a předal mu bronzovou medaili České akademie zemědělských věd za mimořádný přínos k rozvoji vědy a výzkumu v agrárním sektoru. (Poznámka: Více se dočtete v časopisu Nás chov.) *** Klíčové informace • Seminář pro chovatele prasat připravilo pracoviště chovu prasat VÚZV, v. v. i., v Kostelci nad Orlicí ve spolupráci se Sdružením východočeských chovatelů hospodářských zvířat a Českou akademií zemědělských věd. * V jeho rámci se v aule místní Střední školy zemědělské a ekologické a středního odborného učiliště chladicí a klimatizační techniky prezentovala řešení zlepšující podmínky zvířat i snižující zátěž životního prostředí. Foto popis| Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Foto popis| RNDr. Gudrun Ulmanová, CSc. Foto popis| Pravděpodobně je jen otázkou času, kdy bude vybavení provozů chovu prasat čističkami vzduchu povinné také u nás Foto popis| 6c. Tomáš Diart Foto popis| Ing. Ladislav Martinek Foto popis| Ing. Jan Hájek, CSc, s bronzovou medailí České akademie zemědělských věd Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Standardní porodní klece musí zohledňovat větší tělesný rámec Současných genotypů prasnic Foto autor| Foto Martin Jedlička

Nebude pozdě? 20.6.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Komentář V první polovině června se konala celostátní přehlídka polních pokusů Naše pole, kterou pořádá vydavatelství Profi Press. Stejně jako v úvodních slovech i v následné diskusi ministra Mariana Jurečky se zemědělci zaznělo volání po řešení krizové situace v oblasti mléka a vepřového masa Přes všechna ujištění o podpoře se mezi zúčastněnými objevily hlasy, že se zatím jen šibuje, ale příliš toho se neděje. Zemědělci opětně upozorňovali na stále klesající výkupní ceny mléka, ceny masa které jsou až 30

procent pod výrobními náklady, i neustále se snižující soběstačnost v produkci základních potravin. Na razantní snižování stavů dojnic i prasat ani na následné propouštění tisíců zaměstnanců nikdo nechce přistoupit Proto volají po pomoci A to nejen hospodáři z vysočiny, kteří byli mezi iniciátory jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem zemědělství, ale i zástupci Plzenského, Jihočeského a Pardubického kraje, včetně představitelů odbytových mlékařských družstev. Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek se k jejich hlasu připojil. Podle něj se zemědělství se současnou situací především v živočišné výrobě nemůže bez zásahu vlády vypořádat Řekl, že reálným hrozbám omezování výroby s následnými dopady do zaměstnanosti, vysídlování venkova i do péče o vodu a krajinu se musíme společnými silami realizací konkrétně navržených kroků a opatření bránit Mezi první záchranné kroky patří ochrana našeho trhu, nejen před hospodářskou soutěž narušujícími dovozy dotovaných potravin, ale i za pomoci nástrojů k usměrňování chování nadnárodních obchodních řetězců mnohdy zvýhodňujících zahraniční dodavatele. Podrobně se stát musí věnovat i dotačním titulům a systematicky zmenšovat rozdíl v dotacích mezi Českou republikou a zeměmi EU, které k nám potraviny dováží. Toho lze dosáhnout i systémem daňových úlev pro české chovatele. Tyto změny sice Jurečka navrhl vládě, ale bez odezvy. Vláda zatím konkrétní opatření, na rozdíl od některých sousedních zemí, neodsouhlasila Jestliže se však bude s realizací pomoci příliš váhat, mohlo by již být pozdě. Foto popis|

Jak lze ztloustnout po zdravé výživě 20.6.2016

Zemědělec str. 4 Publicistika (opr, čťk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kaleidoskop - I po zdravé výživě můžete ztloustnout Pocit sytosti po zkonzumování zdraví prospěšných potravin je nízký. To může paradoxně spíše přispívat k epidemii obezity, než aby ji to snižovalo. Uvádí se to ve studii americké Cornellovy univerzity, která se zabývá psychologií spotřeby potravin a o níž píše italský list La Repubblica Je to zdravé? Tak toho můžu sníst více. Taková úvaha může ve svých důsledcích vést paradoxně k tomu, že přibíráme na váze. Experti na chování spotřebitelů z Texaské univerzity v Austinu tuto otázku studovali'a výsledky jejich výzkumu přinesl ve svém lednovém čísle Journal of Association for Consumer Research. Jak se uvádí na internetových stránkách Food and Brand Lab Cornellovy univerzity, která se zabývá psychologií spotřeby potravin, vědci vycházeli z předpokladu, že když spotřebitelé konzumují pokrmy, které považují za zdravé, mají tendenci jich sníst více. A skutečně: jejich předpoklady potvrdily i výsledky výzkumu. Vědci realizovali tři studie. Při té první analyzovali spojitost mezi pojmy zdravé a hojné. Jako vzorek si vybrali 50 vysokoškolských studentů, jimž zadali implicitní asociační test Jde o metodu používanou v sociální psychologii, která analyzuje sílu vztahu mezi jednotlivcem a jeho mentálními projevy nebo také předsudky, například v oblasti spotřeby, jak tomu bylo v tomto případě. Druhé studie se zúčastnilo 40 studentů, u nichž byla vyhodnocována míra sytostí poté, co snědli pokrm označený jako zdravý, či nezdravý. Cílem studie bylo testovat jaký byl účinek na jejich pocit sytosti, že byl pokrm označen za zdravý, nebo nezdravý. Pro třetí studii si vědci vybrali 72 studentů a měřili množství jídla, které bylo označeno za zdravé, nebo nezdravé a které pokusným osobám podali předtím, než jim promítli krátký film. Pak měřili množství jídla, které studenti během promítání snědli. Tyto tři experimenty vedly k závěru, že spotřebitelé spojují zdravé jídlo s menším pocitem sytosti a že je tento pocit podněcuje k tomu, aby ho snědli více. Označení jídla za zdravé, nebo nezdravé mění úsudek a chování i těch, kdo tvrdí, že nesouhlasí s myšlenkou, že zdravé jídlo méně sytí. „Nesprávné chápání zdravých potravin může vést ke zvýšenému přijmu kalorií," vysvětluje ředitel Výzkumného střediska pro potraviny a výživu v Římě Andrea Ghiselliová „Stává se například, že si člověk myslí, že může sníst více sladkostí připravených s olivovým olejem než těch, které byly zhotoveny s máslem," dodává.

Podobně je tomu s potravinami označovanými jako light jimiž je trh přesycen. „Skutečnost je taková, že spotřebitelé kupují produkty light aby toho mohli sníst více. Je však lépe si koupit neztenčenou' potravinu, než dávat přednost potravinám s nízkým obsahem tuku. Výrobce totiž tam, kde ubere tuky, přidá něco jiného, často cukr, aby byl produkt chutný. Z hlediska nutričního to pak má jen málo smyslu," zdůrazňuje Andrea Ghiselliovál

České předsednictví v červnu skončí 20.6.2016

Zemědělec str. 8 Evropská unie Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Visegrádská skupina (V4) si vydobyla itpartnerů silnou pozici. České předsednictví ve V4, které skončí 30. června, zaznamenalo řadu úspěchů. Dominovalo mu téma migrační krize. Uvedl to po summitu premiérů uskupení, které se konalo 8. června v Praze, předseda vlády Bohuslav Sobotka. Polská premiérka Beata Szydlová, jejíž země předsednictví od ČR přebírá, chce navázat na české priority. V4 chce jednotně postupovat v jednáních o unijním rozpočtu nebo problémech na trzích s mléčnými výrobky a vepřovým masem. Summit v Praze byl podle Sobotky vyvrcholením předsednictví. „Našemu předsednictví dominovalo téma migrační krize, státy V4 od začátku zdůrazňovaly nutnost systematicky řešit příčiny migrace a ochrany hranic," konstatoval Sobotka na tiskové konferenci po jednání s partnery z Polska, Madárska a Slovenska. Čtveřice premiérů přijala společné prohlášení, ve kterém mimo jiné odmítla kvóty na přerozdělování migrantů v Evropské unii a podpořila setrvání Británie v unii. Vyjádřila se i k obraně či situaci na Ukrajině. J e to vynikající dokument" uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. V4 se podle Orbána stává stabilizujícím faktorem. Szydlová řekla, že Visegrád během českého předsednictví hrál významnou roli v Evropské unii a polské předsednictví bude v Evropské unii dál předkládat silná stanoviska skupiny. „Podařilo se nám vypracovat velmi pozitivní konstruktivní stanoviska, která jsme prezentovali na evropských summitech," zhodnotila Szydlová s tím, že ambicí polského předsednictví je ještě více naši spolupráci a posílit pozici V4 v rámci EU. Premiérka zmínila prioritní témata, k nimž se předsedové vlád přihlásili ve společné deklaraci. Visegrád se shoduje v migjednoduší politice a postoji k takzvanému brexitu, tedy případnému odchodu Británie z EU, prosazuje také pomoc Ukrajině. Předpokladem pro úspěšný rozvoj Ukrajiny je podle V4 mírové řešení konfliktu na východě země. Poslední rok byl podle Orbána nejtěžší, ale V4 z něj vychází posílena Předsedové vlád visegrádských zemí mluvili také o budoucnosti EU. Předsednictví Radě EU na začátku července přebírá slovenská vláda. Počítá se spoluprací s Polskem, které povede V4. „Chceme vrátit EU pozitivní agendu, soustředit se na věci, na kterých se dokážeme dohodnout je tu hodně pozitivních věcí," uvedl slovenský premiér Robert Fico. Fico poznamenal, že další rozdělování unie je v budoucnu pravděpodobnější než prohlubování integrace a spolupráce. Dělení EU na několik malých unií ale podle polské premiérky nelze dopustit Když má někdo jiný názor, je nutné ho vyslechnout řekla. Sobotka uvedl, že nebezpečím pro unii je populismus a frustrace, na migrační krizi však podle něj EU neztroskotá. Slabinou EU je podle Fica, že je pro občany nepochopitelná a zabývá se tématy, která je nezajímají. Prioritami slovenského předsednictví proto bude navrácení důvěry občanů v EU a používání jednoduššího jazyka, také posílení ekonomiky či udržitelná a reálná migrační a azylová politika. K řešení problémů s mlékem a vepřovým masem Fico řekl, že je chce prosadit na jednání Evropské rady koncem června. Tíživá situace na trhu s mlékem a vepřovým masem byla i tématem jednání zástupců agrárních komor zemí V4 v Zidlochovicích ve dnech 9. až 10. června. Delegace přivítaly spoléčné prohlášení premiérů V4 ze středečního jednání v Praze, kteří mimo jiné zmínili také potřebu řešit nadále neúnosnou situaci v zemědělství, a podporují jejich úsilí. I v návaznosti na tuto podporu agrární komory V4 ve společném prohlášení opětovně vyzvali Evropskou komisi k řešení této neúnosné situace. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman upozornil, že zejména situace chovatelů prasat a dojeného skotu je extrémně složitá a nevykazuje téměř žádné známky zlepšení. Mírné

oživení cen vepřového může být pouze dočasným jevem, přičemž cena vepřového je stále v současné době v porovnání s loňským rokem nižší. * Klíčové informace i Visegrádská skupina si za českého předsednictví vydobyla u partnerů silnou pozici. i Od České republiky přebírá předsednictví Polsko, i V4 chce jednotně postupovat v jednáních o unijním rozpočtu nebo problémech na trzích s mléčnými výrobky a vepřovým masem. Foto popis| Předseda slovenské vlády Robert Fíco (zleva), předsedkyně vlády Polské republiky Beata Szydlová, premiér České republiky Bohuslav Sobotka a předseda vlády Maďarské republiky Viktor Orbán na tiskové konferenci po společném jednání v Praze Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Výzva agrárních komor V4 Evropské komisi 20.6.2016

Zemědělec str. 8 Evropská unie Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Agrární komory zemí V4 opakovaně vyzývají Evropskou komisi a národní vlády k řešení krize v sektoru zemědělství. Shodli se na tom prezidenti Maďarské agrární komory, Slovenské polnohospodárské a potravinářské komory, Národní rady agrárních komor Polska a Agrární komory České republiky na svém dvoudenním jednání v Zidlochovicích na jižní Moravě. Našemu týdeníku to sdělila ředitelka marketingu a komunikace Agrární komory ČR Dana Večeřová s tím, že hlavním bodem jednání byla právě diskuse k tíživé situaci na trzích se zemědělskými komoditami. „S politováním bylo konstatováno, že Evropská komise dosud nebyla schopna adekvátně reagovat a nechává především své nové trhy likvidovat přímými i nepřímými flaky a dochází tak k narušení principu a pravizena del jednotné zemědělské politiky," sdělila Večeřová. „Zejména situace chovatelů prasat a dojeného skotu je extrémně složitá a nevykazuje téměř žádné známky zlepšení. Mírné oživení cen vepřového může být pouze dočasným jevem, přičemž cena vepřového je stále v současné době v porovnání s loňským rokem nižší. K tomu přistupují i problémy v mnoha dalších komoditách a krize v sektoru je tak jednou z největších za poslední období," řekl v úvodu jednání prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman K oživení cen mléka pravděpodobně nedojde ani v následující části letošního roku především z důvodu skokového meziročního navýšení produkce především v zemích EU-15. Nadvýroba v těchto zemích společně se ztrátou ruského trhu a ochladnutím čínské poptávky způsobily masivní přiliv mléčných produktů do střední a východní Evo ropy, což dále přispělo k poklesu cen v zemích Visegrádské čtyřky. Podle vyjádření delegací tak způsobuje masivní tlak dovozů další omezování produkce místních chovatelů. Prezident Maďarské agrární komory Balasz Gyôrffy je přesvědčen, že: „Současná krize byla způsobena rozhodnutími souvisejícími s otázkami mezinárodní politiky a musí se tak vyřešit především na unijní úrovni, jinak společná zemědělská politika přestává být společnou." A jak dále doplnil: „V současnosti přijímaná národní řešení jednotlivých členských států směřují k tomu, že se řešení krize zvrhne v souboj národních rozpočtů a obchodních překážek." Prezidenti komor ve svých vystoupeních také upozornili na to, že situace zemědělců a zpracovatelů je v těchto zemích horší také kvůli nekalým praktikám maloobchodu. Obchodní řetězce zneužívají své významné tržní síly ve vyjednávání s dodavarační teli, negativně nastavují obchodní přirážky na domácí produkty, tlačí cenu směrem dolů a nutí dodavatele, aby pokrývali další náklady například na propagační akce či neprodané zboží. Obchodní řetězce také preferují zboží ze zemí, ve kterých má sídlo jejich mateřská společnost čímž přispívají ke zvyšování dovozů potravin s vyšší přidanou hodnotou, což dále snižuje podíl domácí produkce. Mezi dalšími tématy byl v Zidlochovicích projednán vývoj cen komodit průběh vegetačního vývoje hlavních i speciálních plodin, negativní dopady extrémních vlivů počasí, jako byly zimní holomrazy a jarní vlna mrazů či krupobití, které tak způsobují výkyvy v množství i v kvalitě. „Otevřena byla také záležitost hospodaření s vodou a plateb za její odběr. Delegace se také vzájemně seznámily s harmonogramy výplat podpor, kde značné provozní problémy zemědělcům způsobuje jejich

zpoždění. S tím souvisí i společná a opakovaná výzva ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže zemědělců," uvedla Večeřová s tím, že zmíněna byla také možnost společné expozice a propagace na velkých mezinárodních evropských výstavách. V závěru jednání delegace agrárních komor podle Večeřové přivítaly společné prohlášení premiérů V4 z jednání v Praze, kteří mimo jiné zmínili také potřebu řešit nadále neúnosnou situaci v zemědělství a podporují jejich úsilí. I v návaznosti na tuto podporu agrární komory V4 ve společném komuniké vyzývají Evropskou komisi, aby reagovala v následujících krocích: 1) Připravit další záchranný balíček ve výši jedné miliardy eur, který by směřoval v co nejkratší době s preferencí výplat pro státy s největším poklesem ceny. Peníze určené pro výplatu balíčku by neměly pocházet ze zdrojů společné zemědělské politiky. 2) Podniknout opatření ke zrušení ruského embarga a znovuotevření ruského trhu pro zemědělské produkty z Evropské unie a zároveň hledat nová odbytiště. 3) Přehodnotit referenční prahy a zvýšit intervenční ceny o deset procent pro sušené odstředěné mléko a 25 procent pro máslo. 4) Zvýšit limit pro obálku určenou pro citlivé komodity alespoň na 20 procent prvního pilíře společné zemědělské politiky. 5) Prosazovat a podporovat vývoz za pomoci exportních refundací pro sektor mléka a vepřového masa a využít exportních úvěrů k tomu, aby se z unijního trhu odstranila nadprodukce. 6) Umožnit členským státům využít v rámci rozvojové humanitární pomoci uplatnění potravin. 7) Připravit společný silný rámec pro boj s nekalými obchodními praktikami. *

Zajistit udržitelnou budoucnost 20.6.2016

Zemědělec str. 9 Evropská unie Malvína Gondová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Po prvních dvou letech od spuštění programu společnosti Syngenta pod názvem Plán správného růstu (Good Growth Plan) byly zhodnocené dosavadní výsledky, které společnost představila na semináři v Bruselu koncem března. Společnost Syngenta si stanovila za cíl přispět svým dílem k řešení globálních problémů lidstva, jakými jsou zabezpečení potravin pro rychle se zvětšující počet obyvatel na Zemi, nebo zajištění udržitelného způsobu hospodaření. K dosažení tohoto cíle Syngenta přijala šest závazků, jejichž naplnění hodlá dosáhnout do roku 2020. Ke spolupráci společnost přizvala partnery - zemědělce, akademické instituce a nevládní organizace. Jakých výsledků tedy bylo dosaženo po prvních dvou letech realizace plánu a jakými prostředky? Do programu se zapojilo více než 3600 farmářů a množství organizací, aby společně ukázali, čeho je možné dosáhnout s 21 plodinami ve 42 zemích. Zvýšit efektivitu Prvním závazkem společnosti Syngenta je zvýšit efektivitu plodin, což znamená zvýšit produktivitu hlavních světových plodin o 20 procent bez růstu potřeby půdy, vody a dalších vstupů. Na otestování toho, čeho lze dosáhnout, vytvořila Syngenta síť spolupracujících farem v různých regionech s různými plodinami. Farmáři spolupracují s odborníky na testování nových řešení zvyšování produktivity. V roce 2015 síť tvořilo už více než tisíc farem. Poradci společnosti spolupracují s pěstiteli na optimalizaci způsobu, jak používat nové produkty, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje, a poskytují technickým pracovníkům svoje zkušenosti. Údaje se sbírají pro 21 plodin ve 42 zemích. V roce 2015 zaznamenala průměrná světová produktivita na spolupracujících farmách zvýšení o dvě procenta. Příkladem dosažených výsledků je projekt Grano Armando v Itálii. Výroba kvalitních těstovin začíná pěstováním tvrdé pšenice nejvyšší kvality, která má stabilně vysoký obsah proteinů. Projekt Grano Armando spojuje více než tisícovku italských pěstitelů tvrdé pšenice, kteří získávají kvalitní osivo, přístup k poradenství a dodržují protokol správné zemědělské praxe. Úrody jsou u nich o 15 procent vyšší a obsah proteinů v pšenici je o 14 procent vyšší oproti průměru dosahovanému v Itálii, který činí pouze 12 procent Zachránit půdu

Zemědělství je závislé na zdravé a úrodné půdě, ale třetina orné půdy na světě je již postižená degradací ä dezertifikací. Proto si společnost Syngenta stanovila závazek zachránit víc půdy, a to zvýšením úrodnosti deseti milionů hektarů zemědělské půdy, která je na hranici degradace, prostřednictvím zvyšování povědomí o této problematice, propagací ochranných opatření založených na minimálním narušení půdy, střídáním plodin a trvalým pokryvem půdy. Tato opatření jsou zaměřená na preských venci, zastavení a zvrácení degradace půdy tím, že přispějí ke zvýšení obsahu organického uhlíku, zadržování vody a k biologické aktivitě půdy. Jeden z projektů, který je realizován ve východním Rusku, je zaměřený na zlepšení zeměděl postupů na půdě erodované v důsledku předchozích špatných postupů a vlivem extrémního počasí. Využívání minimální orby spolu se střídáním plodin vedlo k nákladově efektivní a vysoce kvalitní produkci. Dosud se do tohoto projektu zapojilo sedm farem s celkovou výměrou 464 tisíc hektarů. U tohoto závazku Syngenta vyhodnotila za první dva roky dopad na 2,4 milionu hektarů zemědělské půdy Ať vzkvétá biodiverzita Biodiverzita určuje zdraví a odolnost ekosystémů - přímo ovlivňuje účinky eroze, tvorbu půdy, koloběh živin, opylování, biologický boj proti škůdcům a regulaci klimatu. Za posledních 35 let klesla biodiverzita o více než čtvrtinu, což je tempo nevídané. Hlavními příčinami jsou růst populace, stravovací zvyklosti a ničení biotopů. Za největší příležitost ke zvýšení biodiverzity v zemědělské krajině je považována její konektivita. Pestré výsadby na méně produktivní půdě, na okrajích polí a vodních cest vytvářejí propojení stanovišť a biokoridory. Takové multifunkční okraje polí pomáhají zabránit erozi půdy a chrání vodní toky při současném zvyšování biodiverzity. Syngenta má ve zvyšování biodiverzity dlouhou historii. Například v Německu dostávají její věrní zákazníci - farmáři - směsi na osev okrajů polí. K dosažení stanoveného cíle zvýšit biodiverzitu na pěti milionech hektarů zemědělské půdy je třeba mnoho času, neboť jde o dlouhodobý proces, který je náročný na zdroje. Za dva roky fungování Plánu správného růstu už v Evropě, Latinské Americe, Severní Americe a v Asii běží projekty ve třiceti zemích. Zahrnují různá místní partnerství, environmentálni a kulturní přístupy k vytvoření multifunkčních okrajů polí, ke způsobu spravování lesů a uplatňování zemědělských postupů ohleduplných k biodiverzitě. Program má zatím dopad na 1,6 milionu hektarů půdy. K dosažení očekávaných dlouhodobých ekonomických výhod zachování biodiverzity Syngenta pracuje na propojení pěstitelů a spotřebitelů. Snaží se přesvědčit obchodníky a výrobce potravin, aby stanovili zvýšené standardy biodiverzity svým dodavatelům, což jim umožní propagovat udržitelnou výrobu potravin a spotřebu. Dalším klíčovým cílem je začlenit koncepci multifunkčních stanovišť do vlastní obchodní nabídky a zjednodušit a zlevnit pro zemědělce zakládání kvalitních okrajů polí. Vyšší produktivita Čtvrtým závazkem společnosti Syngenta je podpořit 20 milionů malých farmářů a umožnit jim zvýšit produktivitu výroby o 20 procent Počet malých farmářů ve světě je odhadovaný na 500 milionů. Jejich produktivita je relativně nízká, proto představují nevětší potenciál pro prudké a udržitelné zvýšení produkce potravin. V rozvojových méně rozvinutých zemích je počet malých farmářů velmi vysoký ajsou velmi rozptýlení, proto není snadné je kontaktovat Pomáhají s tím prodejci, kteří budují síť profilů malých zemědělců, zajišťují pro ně školení a připravují obchodní strategie. Cílem je tyto malé farmáře posílit i prostřednictvím školení a vytváření partnerství, která jim umožní produkovat víc, získat agronomické vědomosti a bezpečně a efektivně využívat vstupy. Syngenta zde spolupracuje s mnohými partnery, jako jsou například USAID, nizozemská vláda, univerzita v Curychu a další. Rizika a bezpečnost Důležitá je také bezpečnost pracovníků na farmách. Dalším závazkem v rámci Plánu správného růstu je tedy vyškolit 20 milionů pracovníků farem, hlavně v rozvojových zemích, v oblasti bezpečnosti práce. Školia program vypracovaný pro ochranu zdraví, bezpečnost při práci v zemědělství zvyšuje povědomí hlavně o rizikách, která se tykají používání prostředků na ochranu rostlin. V roce 2015 tímto programem prošlo 5,7 milionu lidí, většinou malých farmářů. Školení o bezpečném používání provypracování duktů jsou součástí obchodních aktivit společnosti na celém světě, avšak přístup se různil podle jednotlivých zemí. Nyní je postup sjednocený a manuál je distribuovaný v šesti jazykových mutacích.

Normy pro práci Posledním závazkem společnosti Syngenta je starat se o každého pracovníka, tedy usilovat o vytvoření spravedlivých pracovních podmínek v celé zásobovací síti. Společnost má více než 30 tisíc farem, které produkují osiva ve 36 zemích. Od roku 2004 spolupracuje se Sdružením pro přiměřenou práci (FLA) na pracovních norem na těchto farmách. Normy se týkají kromě jiného také obtěžování a zneužívání, nucené práce, dětské práce, zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, pracovní doby a platů. Každý rok je na dodržování pravidel kontrolováno 20 procent farem v každé zemi. FLA kromě toho ještě kontroluje dalších dvě až pět procent podniků v rizikovějších zemích a transparentnost zajišťuje publikováním všech zjištěných skutečností. Do konce roku 2015 program zahrnoval 27 091 dodavatelů v Asii, východní Evropě a Latinské Americe, což představuje 84 procent dodavatelů osiv společnosti Syngenta. Program prokázal svoji efektivitu identifikací klíčových oblastí, které vyžadují zlepšení. Jde především o oblast mezd, bezpečnosti práce, environmentálních opatření a o přístup k možnosti podávat stížnosti. Z výše uvedeného je zřejmé, že Plán správného růstu a závazky, které si společnost Syngenta stanovila, jsou na nejlepší cestě ke splnění a dosažení stanovených cílů. Některých pravděpodobně dřív než v roce 2020. Průběžné informace o aktualitách v realizaci programu i více případových studií přímo z terénu je možné najít na adrese http://www.goodgrowthplan.com. * Foto popis| Počet malých farmářů ve světě je odhadován 500 milionů Foto autor| Foto Syngenta Foto popis| Alexandra Brandová, Syngenta Švýcarsko, při představování pokroku v naplňování závazků správného růstu V Bruselu Foto autor| Foto Malvína Gondová

Společné proti nadužívaní antibiotik 20.6.2016

Zemědělec str. 11 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zástupci České lékařské komory (ČLK) a Komory veterinárních lékařů (KVL) formulovali na půdě vědecké rady ČLK společné stanovisko k problematice mikrobiální rezistence, tedy vzrůstající odolnosti původců nákaz, které představili počátkem června na společné tiskové konferenci. Společné stanovisko obou komor vzniklo bez ohledu na zájmy různých skupin a jeho autoři zdůrazňují, že problematiku mikrobiálních rezistencí nelze rozdělovat na oblast humánní a veterinární. „Uvědomujeme si, že změny citlivosti původců nákaz se stávají problémem, pokud rozvolňujeme pravidla pro používání účinných léčiv, zejména antibiotik. V humánní i veterinární medicíně jsou největší problémy spojeny s neuváženou indikad antibotik a disciplínou pacientů či chovatelů zvířat, tedy s nedodržením předepsané dávky, nebo s předčasným ukončením léčby, konstatuje se v prohlášení. Podstatnou a novou hrozbu představuje podle autorů stanoviska globální dosažitelnost účinných léčiv, včetně antibiotik, proto navrhují usilovat o účinnou kontrolu internetového prodeje. Kromě správného používání je podle nich nezbytné i správně likvidovat nevyužitá a prošlá léčiva, která lze odevzdat humánnímu či veterinárnímu lékaři nebo v lékárně. Podle stanoviska je důležité i vzdělávání -tedy nadále pokračovat v organizaci školení, postgraduálních studií a kurzů na téma odpovědného nakládání s antibiotiky. Současně obě komory požadují, aby v případě konání politických ä meziresortních jednání na veskrze odborné téma, jako je mikrobiální rezistence, se jich zúčastnili kromě zástupců resortů zdravotnictví a zemědělství též zástupci ČLK a KVL, stejně jako státní dozorové orgány. Účastníci tiskové konference uvedli, že problematika mikrobiální rezistence je vděčným tématem pro média i pro tvůrce evropské i národní legislativy. „Střetávají se zde zájmy ochrany zdraví lidí se zájmy některých velkých zemědělských subjektů, které usilují o „racionalizaci" živočišné výroby. Přičemž zjišťovaná rezidua léčiv v potravinách jsou dosud trvale pod limitem, prakticky na hranici

detekovatelnosti". Přístup se mění Spotřeba antibiotik v humánní a veterinární medicíně byla ještě v roce 2010 zhruba obdobná a pohybovala se kolem 67 tisíc kilogramů. Podle prezidenta KVL Karla Daniela je však vývoj v posledních letech odlišný - počet předepsaných denních dávek u lidí spíše mírně stoupá, u zvířat se ale mezi roky 2010 a 2012 povedlo snížit objem spotřebovaných antibiotik téměř o čtvrtinu, zatímco předchozích dvacet let spotřeba stoupala. Bohužel, trend nevydržel a v dalších dvou letech spotřeba narostla o pět procent „Loni zase nastal mírný pokles. Je ale potřeba podívat se na relaci s objemem živé hmoty, protože v České republice ubylo hospodářských zvířat, šly dolů stavy dojnic a prasnic," řekl Daniel. Pokud jde o preventivní podávání antibiotik u zvířat, dlouhodobě dochází k útlumu. „Před pár měsíci byl na úrovni Evropské komise schválen Veterinary Medicine Act, který výraznou mírou omezuje preventivní používání antibiotik. Zavádí pojem metafylaktické použití antibiotik v chovech, kde ošetřující veterinární lékař na základě anamnestických informací z předchozích turnusu a z praktické zkušenosti ví, že třeba když přijde v říjnu teplota kolem nuly a je vysoká vlhkost začne prasečák kašlat, a byť jde nejdřív o virovou infekci, týden po ní následuje bakteriální. Pak je nasazení antibiotik na místě," upřesnil prezident „V dřívějších dobách před 90. rokem se používala antibiotika preventivně tak, že se to leckde házelo lopatou, ale tato situace už neexistuje," upřesnil Josef Duben z PR oddělení veterinární komory. Definice veterináře V souvislosti s připravovanou novelou veterinárního zákona, kterou v dubnu vrátila legislativní rada vlády k přepracování, konstatoval Daniel, že „ve veterinární sféře dochází k obrovskému střetu dvou trendů - racionalizace zemědělské prvovýroby a proti tomu ochrany spotřebitele". Veterináři proto žádají, aby bylo legislativně vymezeno, co může dělat veterinární lékař a veterinární technik, přičemž další úkony by měl na starosti chovatel či osoba jím pověřená na pokyn a pod vedením veterináře. Podle komory je v zákonech členských zemí Evropské unie na základě doporučení Federace evropských veterinářů jasně definován pojem veterinární lékař, ale v České republice nikoli „Při novelizaci veterinárního zákona by jasná definice ošetřujícího veterinárního lékaře prospěla a ubylo by mnohých zcela zbytečných diskusí. Z této definice totiž vyplývá, že zodpovědnost za péči o chovaná zvířata má chovatel, popřípadě majitel, avšak zdravotní zákroky a úkony, zejména ty narušující integritu zvířete, například injekční apbez likace léčiv a samozřejmě chirurgické zákroky, smí provádět pouze veterinář a pouze on smí předepisovat veterinární léčiva," uvádí komora Jasná a přesná definice veterinárního lékaře v zákoně je podle komory pojistkou proti různým absolventům, byť i dobře myšlených kurzů, ve kterých by měli nabýt některých praktických veterinárních dovedností, avšak podkladu odborného studia. „Právě veterinární lékař s hlubokou znalostí souvislostí a možných rizik je pro veřejnost a spotřebitele zejména, zárukou, že péče o zvířata, především pak o potravinová zvířata, je odpovídající. A že jejich produkty, maso, vejce, máslo, sýry apod., jsou zdravotně nezávadnou surovinou pro výrobu potravin," píše KVL ve své tiskové zprávě. Podle Daniela je však také nezbytné upravit v novele navrhovanou definici ošetřujícího veterinárního lékaře. „V předloze bylo, že ošetřující veterinární lékař je ten, kdo má vědomosti o zdravotním stavu zvířat v daném chovu. To ovšem nestačí, protože použití léků na předpis veterinárního lékaře je vždy vázáno na vyšetření zvířat a stanovení diagnózy. Tady se dostáváme k antibiotikům. My jsme se definici snažili navrhnout tak, že ošetřujícím je veterinární lékař, který provedl vyšetření zvířete nebo skupiny zvířat stanovil diagnózu a na jejím základě použil nebo předepsal léčiva. Zvolna se totiž začal rozšiřovat nešvar, že jeden kočující veterinární lékař po zemích českých by mohl předepisovat od Tachova po Karvinsko a od Teplic po Břeclav. Pokud bychom nechali definici, jak byla, stačili by v Česku dva veterináři," s nadsázkou uvedl prezident komory. Necestovat zbytečně Poslední téma veterinární tiskové konference se týkalo cestování a domácích zvířat Podle veterinářů stojí vždy za zvážení, zda při plánování zahraniční dovolené nenechat psa, kočku, popřípadě jiného zvířecího druha, raději doma, protože existuje řada případů, kdy lidé cestující se svými psy či králíky nebo kanárky přivodili jim i sobě celou řadu zbytečných potíží. Nehledě na

poměrně velký a docela zbytečný stres, kterému majitel cestující zvíře vystavuje. Čím exotičtější země, tím exotičtější rizika a veterináři varují před různými nákazami. Například je to leishmanióza, motolice, čili jaterní paraziti, různí paraziti střevní atd. Nebo exotické dermatitídy tedy onemocnění kůže. Ve všech těchto případech je podle nich léčba obtížná a drahá. Podle Radky Vaňouskové z KVL vozí lidé nejčastěji na dovolenou své psy, kteří však musejí mít před cestou do ciziny čip, cestovní pas a platné očkování proti vzteklině. Je ovšem také třeba vzít v potaz veterinární předpisy, které jsou sice v zemích EU prakticky stejné, s výjimkou severských zemí, kde požadují ošetření proti parazitům. V ostatních zemích je to sice podobné, také povinná vakcinace proti vzteklině, ale situace se může lišit Pokud se plánuje cesta letadlem, je třeba vždy předem zjistit podmínky přepravy u dotyčné letecké společnosti. Zda je vůbec možná, do jaké váhy lze mít zvíře na palubě, popřípadě za jakých podmínek v podpalubí, jak by měla vypadat přepravní schrána a také kolik to stojí. „Některé letecké společnosti vůbec zvířata nepřeváží s výjimkou asistenčních psů, což se týká zejména nízkonákladových aerolinek, některé nepřeváží zvířata v létě kvůli horkému počasí a některé cílové destinace vůbec nepovolují tento způsob převozu. Jde-li o cestu delší či služební pobyt tak to se asi málokdo svého druha dokáže na déle zříci. Ale měl by si zjistit jaké jsou podmínky pro dočasný dovoz a posléze pro návrat To sdělí veterinární autorita dotyčné země," uvedla Vaňousková. * Foto popis| Společné stanovisko ČLK a KVL představili novinářům výkonný sekretář vědecké rady ČLK Pavel Kubíček (zleva), Radka Vaňoustová a prezident KVL Karel Daniel Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Soutěž pro vinaře Zlínského kraje 20.6.2016

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Ing. Dagmar Gracová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Agrární komora Uherské Hradiště a Zemědělský svaz ČR, územní organizace Uherské Hradiště vyhlašují DC ročník soutěže Top Víno Slovácka 2016, regionální ocenění vína. Akce se koná pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka. Je spolufinancována Ministerstvem zemědělství, Zlínským krajem a Agrární komorou ČR Jedná se o regionální ocenění vína ve Zlínském kraji. Přihlásit se mohou vinaři Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Svatým Antonínkem a Blatnička. Vína musí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy, které mají původ na území ČR ze sklizně roku 2015. Tato soutěž se řídí statutem, jehož podmínky musí vinaři a přihlášená vína splňovat Deseti nejlépe ohodnoceným vínům bude udělen certifikát a medaile Top Víno Slovácka 2016, kterou mohou být oceněná vína označena na obalu. Dále bude udělena Cena za kolekci vín s tím, že kolekci tvoří nejméně pět vzorků jednoho přihlašovatele. Registrace se vyplňuje on-line v systému EĽWIS Národního vinařského centra. Jednotlivé vzorky vín se registrují prostřednictvím elektronické přihlášky na webových stránkách http://www.elwis.cz. od 1. června 2016. Uzávěrka přihlášek je 31. července 2016. Sběr vzorků vín bude probíhat ve dnech 1., 2. a 3. srpna 2016 od 7 do 18 hodin v sídle Agrární komory Uherského Hradiště a Zemědělského svazu ČR, územní organizace Uherské Hradiště, Svatoplukova 346, Uherské Hradiště. Senzorické hodnocení vzorků vín proběhne 9. srpna 2016 v Uherském Hradišti pod dohledem vedoucího degustace Ing. Vojtěcha Masaňka a odborného garanta Ing. Jakuba Šebesty. Ve vítězných deseti top vínech budou procentuálně zastoupeny jednotlivé kategorie podle klíče k vyhodnocení. Statut soutěže a Klíč k vyhodnocení jsou na stránkách: www. elwis.cz a http://www.kis-zvzk.cz. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne na Vinařských slavnostech 20. srpna 2016 v Polešovicích za účasti významných hostů, kde bude příležitost k neformálnímu setkání milovníků dobrého vína a široké veřejnosti. Je připraven bohatý kulturní program, ochutnávka všech vín přihlášených do soutěže, biovín a ochutnávka specialit - potravin z provozoven okresu Uherské Hradiště a regionálních potravin Zlínského kraje. Značka Top Víno Slovácka má upozornit na kvalitu vín vyrobených na Slovácku. Pro milovníky vín je tato značka zárukou kvality. Soutěž prezentuje práci zemědělců, vinařů a je oceněním jejich

záslužné činnosti. Foto popis| ředitelka Agrární komory Uherské Hradiště

Zemědělec (newsletter) Madeta uzavřela dohodu za 100 milionů Kč s čínským Er Shang 20.6.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz, Obchod Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jihočeská společnost Madeta, která je největším zpracovatelem mléka v České republice, dnes uzavřela dohodu za 100 milionů korun s čínským potravinářským koncernem Er Shang. Zástupci obou firem podepsali smlouvu v Pekingu za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky. Madeta by měla do Číny dovážet trvanlivé a sušené mléko. Podle Sobotky by podobné kontrakty mohly řešit přebytek mléka a vepřového masa na evropských trzích. Společnost Er Shang je čtvrtým největším potravinářským koncernem v zemi. Do její produkce patří mléčné i masné výrobky, ovoce, zelenina i pečivo. „Je vlastně hlavní v Pekingu a okolí a má distribuční síť po celé Číně. Začíná rozjíždět i prodej po internetu,“ doplnil premiér. Sobotka vnímá dohodu jako důkaz, že české potravinářské firmy mohou dostat své výrobky k čínským spotřebitelům. Vývoz do Číny by podle něj mohl řešit i problémy na evropských potravinářských trzích. „V Čechách a v Evropě dnes máme problém, máme velké přebytky mléka, velké přebytky vepřového masa. Myslím, že pro české potravináře je tohle velmi zajímavá cesta,“ míní Sobotka. Česká republika a její potraviny mají podle něj v Číně dobré jméno a české společnosti by toho měly využít. Madeta zpracovala v roce 2014 podle mluvčí Martiny Faktorové 361 milionů litrů mléka.* URL| http://zemedelec.cz/madeta-uzavrela-dohodu-za-100-milionu-kc-s-cinskym-er-shang/

zena-in.cz Akce pro čtenářky: grilovací a zmrzlinová party v redakci Žena-in 16.6.2016

zena-in.cz str. 0 Vaření Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Milé čtenářky, připravujeme pro vás krásnou letní akci! Můžete se zapojit do soutěžní ankety a vyhrát účast na akci, kterou připravujeme příští čtvrtek dne 23. 6. od 17:00 u nás v redakci v centru Prahy. Milé čtenářky, připravujeme pro vás krásnou letní akci! Můžete se zapojit do soutěžní ankety a vyhrát účast na akci, kterou připravujeme příští čtvrtek dne 23. 6. od 17.00 u nás v redakci v centru Prahy. Grilování a zmrzliny k létu patří a my jsme pro vás připravili skvělou letní párty! Zapojte se do soutěže a odpovězte správně na soutěžní otázku. Soutěžní anketu najdete ZDE. Na co se můžete těšit?

Ochutnáme a otestujeme maso a uzeniny určené pro grilování od partnera akce – hypermarketu Globus. Zejména se můžete těšit na čistě hovězí hamburgery, různé druhy grilovacích klobás, krůtí, telecí a jehněčí stejky, vepřové kotletky v marinádě.. prostě samé dobré věci! Rozpálíme gril a těšíme se na dobroty plné masa a výborné chuti! Poslechnete si odborné rady k zásadám grilování od naší redaktorky Vaření a foodblogerky http://www.bohynekuchyne.cz Elly Kolaříkové. Ochutnáte další dobroty jako saláty, různé dipy a omáčky, které se hodí ke grilovacímu masu. Dalším partnerem je Prima zmrzlina, kterou jistě znáte! Jaké by bylo léto bez zmrzliny? Vyzkoušíme novinkovou řadu Pegasů Premium, které obsahují smetanovou zmrzlinu bez rostlinného tuku. Tato zmrzlinová verze je na našem trhu rarita a už se těšíme, až ji ochutnáme! Celá akce bude ve znamení grilování, ochutnávek zmrzlin, zábavy a dojde i na dárečky od redakce. Líbila by se vám taková akce? Pak se zapojte do soutěžní ankety a těšte se, že vybereme zrovna vás. Vybereme celkem 10 výherkyň. Akce se koná v Praze, příští čtvrtek dne 23. 6. od 17.00 u nás v redakci v centru Prahy na naší zahrádce. Výherce budeme kontaktovat po skončení soutěže a pošleme jim přesnou adresu.

URL| http://zena-in.cz/clanek/akce-pro-cten...arty-v-redakci-zena-in/kategorie/vareni

Jak to mají Češi rádi? 7 zajímavostí o grilování 17.6.2016

zena-in.cz str. 0 Redakční novinky Kristina Vodičková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Od jara až do podzimu tráví Češi většinu víkendů na zahrádkách, kde se věnují jedné z nejoblíbenějších venkovních aktivit. O co se jedná? Samozřejmě o grilování. Jak Češi grilují, co grilují nebo na čem grilují, zjišťoval průzkum, který zrealizoval server AkcniCeny.cz. Vybrali jsme pro vás sedm nejzajímavějších postřehů, které se týkají Čechů a grilování. Od jara až do podzimu tráví Češi většinu víkendů na zahrádkách, kde se věnují jedné z nejoblíbenějších venkovních aktivit. O co se jedná? Samozřejmě o grilování. Jak Češi grilují, co grilují nebo na čem grilují, zjišťoval průzkum, který zrealizoval server AkcniCeny.cz. Vybrali jsme pro vás sedm nejzajímavějších postřehů, které se týkají Čechů a grilování. 1. ČEŠI GRILUJÍ RÁDI A DLOUHO První nedočkavci uvedli, že gril žhaví již v dubnu. Většina z nás ovšem počítá grilovací sezónu za zahájenou s příchodem máje. Následně hodujeme až do pozdního babího léta nebo alespoň dokud nám počasí dovolí. Nejenže se rok za rokem snažíme prodlužovat grilovací sezónu, ale i grilování samotné. Jedna taková sešlost zabere polovině dotazovaných přibližně 2-5 hodin. Více než šestina respondentů dokonce uvedla, že ještě déle. Dobrého jídla a příjemné společnosti si Češi umějí užívat poctivě. 2. S RODINOU, VE DVOJICI NEBO V PRACOVNÍM KOLEKTIVU? Člověk je tvor společenský a ohniště je odpradávna místem, u kterého usedají celé kmeny, aby společně probraly uplynulý den. Ani dnes tomu není jinak a ke grilu nejčastěji usedáme ve společnosti rodiny (76 %). Naopak pracovní BBQ se prozatím v Čechách netěší velké oblibě, jelikož grilování s kolegy uvedla pouhá 4 %.

3. ZAHRÁDKA, PARK NEBO I BALKÓN Nejčastěji pořádáme odpolední grilování na vlastních zahrádkách. Česká vynalézavost se ovšem projevila i v oblasti grilování, a proto dnes nejsou výjimkou grily umístěné na panelákových balkónech nebo například v parcích, kde se piknikuje s těmi přenosnými. Součástí grilování je i pohoda s blízkými, a tak až 16 % dotázaných griluje převážně u známých či rodinných příslušníků. 4. KOLIK ZA GRILOVÁNÍ UTRATÍME? Téměř polovina Čechů utratí za jedno grilování 200 – 500 Kč. Najdou se mezi námi i tací, kteří za grilování dají přes 1000 Kč, záleží, o jak velkou sešlost se jedná. Při nákupech hraje nejdůležitější roli kvalita kupovaných potravin, a hned v závěsu je poměr kvalita – cena. Roli hrají i akční ceny, jak uvádí Zuzana Štěpánková, manažerka marketingu AkcniCeny.cz: „Více než polovina spotřebitelů vyhledává před grilování slevy a zboží podle akčních letáků. Nejčastěji v akci nakupují maso, klobásy a uzeniny. Velmi důležitým kritériem pro výběr potravin na gril je ale poměr mezi kvalitou a cenou. Primárně podle ceny nakupuje pouze 10 % spotřebitelů.“ 5. STOLEČKU, PROSTŘI SE! Dobré jídlo je základ, bez kterého se dobrá grilovací party neobejde. A jaké pochutiny najdeme na stolech v našich luzích a hájích? 67 % respondentů uvedlo, že nejčastěji grilují maso. Překvapením, které průzkum přinesl, je druhé místo obsazené zeleninou. Dalším produktem, který nesmí chybět na zahradní party, jsou sýry. Těm dává přednost pětina respondentů s tím, že nejčastěji grilují sýry plísňového typu. „Mezi našimi zákazníky jsou stále populárnější camemberty na gril. Pro letošní sezónu proto přicházíme s pikantní novinkou z tohoto sortimentu,“ uvedla Zuzana Vodičková, brand manažerka značky Président ze společnosti Lactalis. Během nákupu Češi nezapomínají ani na dipy a omáčky, jejichž skladba je nejčastěji mix kupovaných i domácích (47 %). „Češi jsou v konzumaci tatarské omáčky opravdu přeborníci. Z průzkumu AC Nielsen (období duben 2014 - březen 2015) například vyplynulo, že zatímco v ČR se spotřebuje 9 468 tun tatarské omáčky ročně, na Slovensku je to 3 246 tun (0,9 kg/osoba v ČR, 0,6 kg/osoba v SR),“ uvádí Klára Postlerová, brand manažerka Hellmann’s CZ/SK. 6. GRILOVÁNÍ A ZDRAVÍ A jak se to má se zdravím a grilováním? Vždy záleží, co, jak, na čem a v jakém množství následně zkonzumujete. „Udržovat tělo v dobré kondici znamená dbát na balanc a pestrost jídelníčku, vybírat si čerstvé a kvalitní potraviny. Zajisté vašemu tělu neuškodí si při grilování dopřát k masu například tatarskou omáčku, pokud se budete držet doporučené velikosti porce, což je v tomto případě jedna polévková lžíce,“ uvádí na pravou míru Jiří Brát, nezávislý konzultant technologie potravin. „Navíc rostlinné oleje obsažené v majonéze umožňují tělu vstřebat vitaminy rozpustné v tucích (A, D a K), které jsou pro tělo esenciální. Například majonéza Hellmann´s se tak nejen díky své krémové chuti, ale i obsahu řepkového oleje stává ideálním dressingem pro zeleninové saláty.“ Obecně se také doporučuje důsledné čištění grilu, nejlépe po každém grilování. 7. GRILOVÁNÍ VE SVĚTĚ Grilování je populární po celém světě. Jiný kraj, jiný mrav, proto každá kultura dodává této aktivitě vlastní náboj. Výjimečná je v grilování Austrálie, která jej povýšila na národní sport. Grilovací stůl tu najdete za každým rohem, v parku nebo třeba na pláži, a kdo negriluje alespoň párkrát do měsíce, jako by ani nebyl. Dle aktuálního výzkumu jsou Češi Australanům minimálně v patách. Průzkum AkcniCeny.cz

URL| http://zena-in.cz/clanek/jak-to-maji-c...-o-grilovani/kategorie/redakcni-novinky

zpravy.iDNES.cz Vietnamští řezníci rozbíjejí kravám hlavu palicí, ukázala skrytá kamera 17.6.2016

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Adam Němec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Skupina australských aktivistů zveřejnila video, na němž pracovníci vietnamských jatek zabíjejí skot údery palice do hlavy. Krutý způsob porážky je v rozporu s podmínkami, za nichž Austrálie dobytek vyváží. Aktivisté zároveň upozornili, že australská vláda dosud nepodnikla kroky k nápravě, ač se k tomu již dříve zavázala. Na záběrech zveřejněných skupinou Animals Australia jsou zachyceni údajně pracovníci vietnamských jatek. Vystrašené zvíře přivedou na místo, kde už leží na zemi další usmrcená zvířata. Zatímco se vystrašený tur zmítá v provazech, jeden z vietnamských řezníků se ho snaží snaží opakovanými údery perlíku zabít. Celá procedura trvá několik minut. Skupina aktivistů uvedla, že pouze dvoje ze třinácti jatek, které kontrolovali, splňují australské podmínky vývozu dobytka. Australské krávy podle nich navíc končí také v dalších nejméně jedenácti neoficiálních zařízeních, která nelze vůbec kontrolovat. Obdobné záběry z Vietnamu se objevily již před rokem a australské úřady tehdy slíbily, že vznesená obvinění prošetří a provedou patřičná opatření. „Nikdo nemůže tvrdit, že nevěděl, co se děje - exportéři to věděli, úřady to věděly, ministr to věděl,“ dodala mluvčí organizace Lyn Whitová. Animals Australia (Twitter) @AnimalsAus 16.června 2016 v 11:42, příspěvek archivován: 16.června 2016 v 15:48 >1YR since our prior report of sledgehammering in Viet. Live ex. industry promised response in 6wks. Still waiting. pic.twitter.com/BoKsDOJiw1 86 lidí to sdílí odpovědět retweet oblíbit Australské úřady začaly získané materiály prověřovat, ministr zemědělství Barnaby Joyce ovšem vyloučil možnost zákazu vývozu dobytka do Vietnamu. Dodávky zvířat do vyšetřovaných jatek však budou prozatím přerušeny, informovala stanice BBC . Austrálie za poslední rok vyvezla do Vietnamu přes dvě stě tisíc kusů skotu. Hodnota exportu živého dobytka z Austrálie se odhaduje v přepočtu na zhruba čtrnáct miliard korun ročně. Kontroverze ohledně zacházení s hospodářskými zvířaty, pocházejícími z Austrálie, vedla zemi k zákazu vývozu dobytka do Indonésie v roce 2011 a přerušení dodávek do Egypta v roce 2013.

URL| http://zpravy.idnes.cz/tyrani-zvirat-v...ni.aspx?c=A160616_160929_zahranicni_ane

zpravy.rozhlas.cz Češi válčí proti polskému masu, tvrdí Gazeta Wyborcza 14.6.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 ekonomikavevrope Vít Pohanka, mta Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Házení bláta na maso - polské potraviny v Česku. Článek s tímto titulkem přináší v dnešním vydání polský deník Gazeta Wyborcza. České úřady podle něj cíleně kontrolují importéry polských potravin a česká média prý proti nim vedou negativní kampaň.

Autor se odvolává na anonymního dovozce, polskou ambasádu v Praze a Český statistický úřad. Celkové vyznění dobře rešeršovaného článku je takové, že polští exportéři se cítí v Česku diskriminovaní, jsou přesvědčení, že proti nim česká konkurence vede boj, a české úřady jim v tom prý pomáhají.Trochu paradoxní však je, že autor článku současně konstatuje, že vývoz polských potravin do Česka neustále úspěšně roste. Takže i když polští exportéři cítí nějakou diskriminaci, na výsledcích jejich podnikání na českém trhu se to neodráží.Podle zpravodaje Českého rozhlasu ve Varšavě polské potraviny rozhodně nejsou méně kvalitní, jde ale o otázku ceny.„Za zmínku stojí, že největším odběratelem polských potravin je Německo a to si určitě kvalitu hlídá. I podle toho, co mi říkali čeští diplomaté, je problém spíš v tom, že čeští dovozci nakupují to nejlevnější, co v Polsku, najdou. A pak se není co divit, že jsou tam někdy problémy s označením a kvalitou a podobně,“ říká varšavský zpravodaj Vít Pohanka a doplňuje:„Skutečností ale je, že polské potraviny jsou minimálně stejně kvalitní jako kdekoliv jinde v Evropě.“Podle zatím poslední statistiky z roku 2014 míří zhruba třetina polského exportu potravin do Německa, 11 procent pak do Velké Británie. Česká republika zaujímá třetí místo před Francií. V přepočtu na počet obyvatel nicméně Češi, Moravané a Slezané berou z Polska nejvíc potravin v rámci celé EU.Veterinární správa odhalila na Moravě tuny závadného mraženého masa z Polska Lidl prodával vepřové mleté maso z Polska kontaminované salmonelou Do Česka se častěji dostávají falšované potraviny z ciziny, a to i škodlivé zdraví Za nevyhovující masné výrobky loni rozdali inspektoři pokuty za miliony korun URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1623639

Číňané mají jíst kvůli životnímu prostředí méně masa. Nápad podpořil Schwarzenegger i Cameron 21.6.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 priroda Zdeněk Novák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Číňané by měli jíst méně masa. Doporučení nedávno schválila tamní vláda, která tak chce zlepšit zdraví obyvatel a pomoci životnímu prostředí. Záměr podporuje také kampaň, do které se zapojili herec a bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger společně s režisérem Jamesem Cameronem. Čínská vláda chce, aby obyvatelé nejlidnatější země světa jedli do roku 2030 průměrně mezi 40 a 75 gramy masa denně. Což je asi čtvrtina až polovina toho, co Číňané snědí dnes - asi 63 kilo ročně.Pro srovnání Češi v posledních letech průměrně spotřebují téměř 80 kilogramů masa ročně. Nové stravovací návyky má v Číně propagovat kampaň, do které se zapojili i slavné hollywoodské osobnosti.Sloganem „méně masa, méně tepla, víc života“ plán podpořil herec a bývalý kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger. Kromě něj v kampani vystoupil i režisér Titaniku nebo Avatara James Cameron.Jedním z cílů kampaně je ochrana životního prostředí. Chov zvířat zabíjených na maso se podle některých zjištění podílí na oteplování planety víc než například celosvětová doprava.V Číně se přitom sní něco mezi čtvrtinou a třetinou celosvětové produkce masa. U vepřového je to dokonce polovina. Čínské vládě ale nejde zdaleka jen o ekologii, chce také bojovat proti obezitě a cukrovce, se kterými má země stále větší problémy.Finální verze spotu zatím není hotová, objevit by se měla letos v létě. Zájemci se ale mohou podívat na video ze zákulisí natáčení. Škoda zve kvůli aféře s emisemi do servisu majitele dieselových SuperbůKácení v polském Bělověžském pralese zkoumá UNESCO. A teď i Evropská komise Vavrouškovu cenu za ekologii získali bývalý ministr Moldan a podnikatel Pitek Vyplácení dotací na ozelenění nabírá podle farmářů zpoždění. Mnohým to působí finanční problémy Za největší ekologickou katastrofu v dějinách Brazílie chce země odškodnění přes bilion korun Igelitové tašky v Německu už nebudou zadarmo. Cenu si obchodníci určí sami Státy podepíšou na Den Země pařížskou klimatickou dohodu URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1626013

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Kvalita potravin ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme masa - TOP. Když párky klamou. Inspekce bojuje s falešnými potravinami 4

Recommend Documents