masa - TOP masa - TOP Eugenie Línková Pestrost novinek ale i nabízené klasiky přílákala na sto tisíc návštěvníků

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ha...iar/r~40a1fe389fdd11e58dc0002590604f2e/

BEVERAGE & GASTRO

ARISTOKRATICKÁ CESTA GASTRONOMIE 9.12.2015

BEVERAGE & GASTRO str. 14 Gastro Ján Chovanec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět S kulturním atašé z Francouzského institutu v Praze Alexandrem Pajonem jsme se setkali přesně měsíc po jeho nástupu na pražské působiště, kam se přesunul po několika služebních letech strávených v Maroku. Nebylo to ale jeho první diplomatické působiště, marockému Tangeru předcházely Atény nebo Düsseldorf, což bylo pro Francouze jeho ražení velmi zajímavé. Čím? Alexander Pajon je totiž znalec gastronomie a gurmán, tedy ten pravý, na koho jsem mohl natrefit. * Vypadá dnes ještě francouzská snídaně tak, jak jsme to slýchávali? Myslím tím uzeniny a tak… Ne, ne. Venkovské tradice ve Francii postupně vymizely. V dnešní době již nemluvíme o polévce ani o uzeninách k snídani, ale o kávě, čaji s pečivem namazaným máslem a zavařeninou. * To zní mnohem příjemněji. Osobně kdybych posnídal uzené, mohl bych rovnou do postele a za celý den bych nic neudělal. Ale to je možná jenom ten náš „západní“ vystresovaný pohled na denní dobu, včetně času na jídlo, o siestě nemluvě. Ve Francii to tak ale asi nefunguje. Mám pravdu? Velký rozdíl vidím v tom, že ve Francii, na rozdíl od střední Evropy, si opravdu na jídlo uděláme čas. Na venkově si lidé siestu dopřejí, ale čím dál tím méně často. Francouzi sice jedí rychleji než v minulosti, ale tráví stolováním více času než třeba Němci nebo Češi. * Když už jste zmínil tradici, jaký je váš postoj k tradicím všeobecně? Když jsem ještě žil se svými rodiči, tradice byla pro nás, jako pro rodinu, velmi důležitá. Vstávalo se brzy ráno, každý měl své úkoly. Režim byl také v jídle a v čase jeho podávání. Při nedělních obědech nebo svátečních dnech jídlo vždy představovalo příležitost, aby se celá rodina sešla. Vlastně jsem se od těchto zvyklostí odklonil, až když jsem odjel pracovat do Maroka. * To pro vás asi v tomto ohledu znamenalo velký rozdíl… Jistě! A taky se to odrazilo na mé váze! (smích) Maroko má velmi bohatou kuchyni a stolování bylo pro mě obrovskou změnou. Maročané velmi často střídají sladké a slané chutě, jejich večeře, například, se mnohokrát skládá z pěti a více chodů. * Takže večeře zabere klidně i tři hodiny… Bez problémů i více. Začnete čajem a sušenkami, pokračujete salátem, následuje tradiční pastilla, ryba, pak maso a tak dále, až po dezert. Dobrá pomůcka pro Evropana by mohla být v počítání ubrusů, ale následují za sebou celkem rychle. Vytvořil jsem si tedy vlastnímetodu, že jsem je pod stolem počítal. Říkal jsem si – pět a dost. Bohužel pro mne, jako pro velkého fanouška gastronomie, jsem ale na tuto metodu přišel příliš pozdě. (smích) * Říkáte, že jste fanouškem gastronomie. Platí to pro všechny Francouze? Myslím, že ano. Dá se to tak říct. * U českého národa je tradiční spíše stigma „pivařů“, kdežto u Francouzů právě to gurmánství. Čím myslíte, že to je? Nemyslím si, že by Češi byli nějakým „pivním národem“, z mého pohledu jste ale jistě podobní gastronomické kultuře Německa, což má samozřejmě své historické důvody. Je to velmi dobrá otázka. Velmi dlouho sousedíme s Německem a já jsem se mnohokrát sám sebe ptal, proč jsme tak rozdílní. Ve Francii původně udávala tempo gastronomie aristokracie. Francouzští aristokraté totiž původně zdokonalovali gastronomii sami pro sebe. Na začátku 18. století se ale vše začalo měnit, i

tato vyšší gastronomie se přirozeně dostala mezi občany a začaly se otvírat první restaurace. Konkrétně tomu tak bylo v polovině osmnáctého století v Paříži. Do francouzské revoluce bylo v podstatě lidem zakázáno jíst podobná jídla, jakých si užívala aristokracie. Takže z pohledu gastronomie a tak trochu nadneseně lze konstatovat, že se Francie dala demokratickou cestou, ale s aristokratickým stylem života. * Jak se tento, jak říkáte, aristokratický styl projevuje? Jsme relativně striktní jak při vaření jídel, tak i v umění stolování. Máme své zásady sdílení stolu s rodinou a přáteli, v komunikaci u jídla a v samotné znalosti všeho kolem jídla. Abych uvedl příklad – v Londýně vám správný či nesprávný akcent otvírá nebo zavírá dveře k profesnímu úspěchu. Ve Francii je to ale spíše znalost vín a gastronomie, taky jestli se vyznáte ve vaření. Je to jednoduše důležitá součást naší identity. Může se to zdát příliš snobské, ale když se lidi potkají u někoho doma, nad talířem skvělého jídla a povídají si o tom, kde ochutnali jakou lahůdku a degustovali výborné víno, jsme ve svém živlu. Je to náš způsob, důležitá část naší tradice. * Abychom se tedy alespoň pokusili osvětlit pojem francouzské gastronomie – je zde totiž mnoho regionů a ty mají své místní speciality, které se od sebe navzájem liší, takže asi není možno jednoduše říct, co je to francouzská gastronomie, nebo ano? Jistě, napříč Francií najdete třeba obrovské množství rozdílných sýrů a vín, stejně tak bude alsaská kuchyně jiná než například katalánské kuchtění či cokoli jiného. Ale co se časem stalo, je, že se s lidmi stěhovaly jejich recepty z regionů do větších center a do restaurací, a Francouzi tyto recepty vylepšovali, a tedy měnili. Jediná věc, která zůstala všeobecně pro všechny – a tím se dostávám k vaší otázce –, je, že se snažíme nevařit příliš dlouho. Pokud například budete vařit dlouho maso, zničíte tím jeho přirozené kvality. V minulosti se lidé báli nemocí a dalších negativ, která mohla z krátce připravovaného pokrmu vzejít, ale teď už je naše gastronomie obrácena směrem k čerstvosti, kde dlouhé vaření není potřebné. Respektujeme tak vlastně i práci producentů surovin. * Od některých dovozců francouzských potravin a ingrediencí jsem slyšel o velkém trhu na jihu Paříže. Myslím, že se jmenuje Rungis. O tom mluvíte? Přesně tak. Z různých koutů Francie se na MIN (Marché d´Intérets National de Rungis) v noci vozí to nejkvalitnější, co se vypěstuje a uloví. Kam myslíte, že si chodí kuchaři z restaurací vybírat například ryby? Do Paříže! Ve Francii máme velmi dobrou selekci všeho zboží a na Rungis najdete jenom to prvotřídní. Mimochodem, původně se tento trh jmenoval Les Halles a sídlil uprostřed Paříže. Lidi ho tehdy přezývali „žaludek Paříže“. Mnoho dobrých restaurací vzniklo právě kolem Les Halles. Když chcete to nejlepší a nejčerstvější jídlo, tyto restaurace jsou otevřené i v pět hodin ráno. Tam to všechno začíná. * No… Myslím, že pro mnohé to tam právě může i končit. Třeba noční tah. To bezesporu. Sám jsem bydlel v Paříži sedmnáct let, a když jsme chodili s přáteli do jazzových klubů, kde se hrálo až do rána, nebylo nic lepšího než zakončit takovou noc výborným jídlem. Třeba čerstvou rybou nebo mořskými plody. * Jak je ale tento výběr možný? Kdo určí, co je nejkvalitnější? Kontrolováno je to přímo vládním úřadem. Ten vydá certifikát, že zde prodávat můžete, co zde prodávat můžete a za jakou cenu. Je velmi lehké licenci ztratit, proto se producenti snaží a vozí to nejlepší ze své sklizně. Tedy mnohokrát se stává, že tak dobré produkty, které koupíte na tomto trhu, neseženete ani v regionu původu. * Víte, mám na mysli situaci v Čechách, respektive v Praze. Zde máme různé farmářské a bio trhy, ale v podstatě nikdo z nakupujících neví, jestli si prodejce, když má „dobrý den“, jaksi nepomůže pár rajčaty ze supermarketu. Není to moc transparentní… Tento způsob výběru kvalitních potravin se ve Francii rodil relativně dlouho. Asi od poloviny devatenáctého století je tato metoda zdokonalená. A právě proto si můžeme dovolit vařit jídla

mnohem kratší dobu. Podívejte se třeba na už zmíněnou marockou kuchyni, nebo na čínskou. Jsou to absolutně rozdílné druhy přípravy jídel, ale společné mají jedno, maso vaří mnohem déle, než se vaří ve Francii. Když přijdete do restaurace, tak první impuls, jak můžete poznat, jestli jde o dobrého kuchaře nebo ne, je, jestli je jídlo uvařené příliš, anebo se snažil zachovat původní chutě různých složek pokrmu. Víte, jak ve Francii říkáme sporáku šéfkuchaře? * To opravdu netuším… Piano! Je to jenom jemné dotýkání se nářadí i ingrediencí. Skvělé vaření znamená virtuositu, je to mistrovství. * Tak to zní skutečně velmi dobře. Druhá důležitá věc je samozřejmě držet se receptu a postupů, tedy použít správné množství všech ingrediencí a ve správnou dobu. Je to jakési sladění se s konkrétními položkami, vědět, kdy je tam dát. Je to skutečné umění. * Před chvílí jste ale zmínil zdokonalování receptů… Zdokonalování ale znamená kumšt! Je jistě zajímavé, když kuchař hosta v restauraci překvapí. Ovšem riskuje, takže to jídlo musí být excelentní. Kuchařské umění znamená použít nostalgii, ale pokusit se udělat z ní ještě cosi lepšího. * Pojďme si prosím povídat ještě o víně. Francouzské víno je samozřejmě pojem, a možná i proto je dražší než třeba italské nebo španělské… Není to takto jednoduché. Opět je to o kontrole, o kontrole kvantity. * Opravdu kvantity? Jistě. Když chcete třeba ChassagneMontrachet, vynikající vína, tak v této oblasti se nemůže vypěstovat více než třicet až padesát hektolitrů vína vzhledem k jejich rozloze a počtu hektarů. Pokud by vyprodukovali více, už ho nemůžou prodat jako Chassagne-Montrachet. Už ho nemůžou dát do láhví. Přesněji řečeno, nemůžou ho dát do láhví Chassagne-Montrachet, takže si velmi dobře uvědomují, že v jejich láhvích musí být jenom to nejlepší víno. Lidé každý rok čekají na ChassagneMontrachet, cena tohoto vína je vysoká, takže je nemůžete zklamat. Proto se u nás, na rozdíl od zemí, které jste vyjmenoval, a jejich mnohem více, kontroluje kvantita. V opačném případě se totiž bohužel stává, že producenti vína primárně neprodávají svoji značku, která by měla být zárukou kvality, ale odrůdu. * Dobrá, ale v tom případě, jestli francouzské vinařství vyprodukuje více vína, než je povoleno, a nalahvuje ho do rozdílných láhví oproti originálu, máte dobrou možnost koupit výborné víno – byť bez značky vinařství – za malý peníz… To vám ale nikdo nezaručí. Může se to stát, ale to byste musel být odborník na konkrétní region a vědět, kde se tato věc zrovna udála, abyste mohl jít za konkrétním vinařem a koupit konkrétní láhve s vínem. Nicméně nestává se to často. Stejně jako se nezalévají vinice, aby vína bylo více, nevytěžuje se ani vinohrad na maximum. Počet hroznů je potřeba optimalizovat, aby pak bylo víno co nejkvalitnější. Takže opět jsme u kvantity. * Opět to ale zřejmě byl určitý proces, než se k tomuto systému francouzští vinaři dostali… Ve Francii se nápoj z hroznů připravoval už před příchodem Římanů, ovšem až s vědomostmi, které sebou přinesli, se francouzské víno začalo zdokonalovat. Nicméně to, o čem mluvíme, tedy kontrola kvantity, nabylo všeobecný rámec až koncem 80. let dvacátého století, kdy i ti paličatější vinaři uznali, že pro francouzské víno bude toto tím nejlepším. Vínem se ve Francii v konkrétních regionech zabývají univerzity i odborníci. Výsledkem zatím je, že například můj otec… * … váš otec byl enolog, že?

Ano. Můj otec byl při degustaci schopen velmi dobře rozeznat, ze kterého vinařství ve svém regionu právě v té chvíli víno degustuje. V našem regionu byli takoví jenom dva – můj otec a ještě jeden kolega. Nařízení byli takové, že víno bylo potřeba zkontrolovat, než šlo do sudů, a pak podruhé, když šlo ze sudů do láhve. Enolog musel potvrdit, že se jedná o stejné víno. * Odkud vaše rodina pochází, prosím? Z jihozápadu, poblíž Toulouse. * Jaké víno je z tohoto regionu? Poblíž je zajímavý region Gaillac. V této chvíli je to oblast především pro bílé víno, ale začíná se rodit i červené, samozřejmě. * Četl jsem, že kolem Toulouse je velmi zajímavé červené víno. Ale ano, především asambláž s Cabernetem, Syrah, Mouvedre… * To je také pozoruhodné, Francouzi používají spíše výraz asambláž než kupáž, jak se říká zde… No protože to neznamená to samé. Výraz kupáž představuje řezání nebo krájení a pak hromadění, kdežto asambláž vyjadřuje propojení věcí, které propojit jdou. Je to mnohem přirozenější, je to kompozice. Kupáž zní trochu násilně. Pro Francouze je to cosi jako lití vody do vína. * No a čím je vinařsky zajímavá oblast Toulouse, jak jste už naznačil? Je tam velezajímavá odrůda vína. Jmenuje se Fronton Négrette, černé hrozny s malými bobulemi, velmi šťavnaté. Původně pochází z Kypru a je to kořenitá odrůda. Doporučuji ochutnat, občas se dá sehnat i v Praze! Pak je velmi důležitá bílá odrůda Mauzac a odrůda Tannat pro vína madeirizovaná. * To zní taky tak trochu jako z Arábie… Ó ne, s tímto regionem se historicky identifikují dvě bílé odrůdy. Jednou je Len de l‘El a druhou právě Mauzac. Tato odrůda je jednou z nejprodávanějších z oblasti Gaillac. Dopomáhá tomu i jeden z nejlepších výrobců vína v regionu Robert Plageoles. Má opravdu skvostné červené víno a excelentní bílé. Právě Mauzac. * Pije se Mauzac spíše jako jednoodrůdové víno, nebo je vhodné spíše pro asambláž? Mnohokrát se prodává jako jednoodrůdové, ale vinaři ho u nás dokážou velmi dobře vyladit s pár procenty Chardonnay. Víte, všeobecně ve Francii panuje nepoměr ve vínech. Jsou tu totiž velmi drahá vína například z Burgundska, Bordeaux, Champagne a pak také regiony s novým vínem, sice tradičně vyráběným, ale ne tak dobře zaplaceným, například Chinon, rodiště slavného Françoise Rabelaise. Byl jsem tam loni v létě a v jednom malém, odlehlém vinařství jsem objevil bílé víno, které už bylo téměř zapomenuté. Bylo unikátní a já byl v šoku. Ptám se svého otce: „Proč jsi mi neřekl, že tam dělají tak skvělé víno? Ty jsi to nevěděl?“ A on mi říká: „To už jsi měl dávno vědět sám!“ Foto autor| Foto: @Eva Kořínková a archiv redakce

Blanenský deník Včelpo kupovalo med i v cizině 16.12.2015

Blanenský deník str. 1 Titulní strana ANDREA ŠRÁMKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nedávné tvrzení Českého svazu včelařů, že Včelpo Obora má jen české dodavatele medu, není pravdivé. Z které země pocházel med s antibiotiky,však ještě stále není jasné. Obora – Stopy antibiotik v medu ze Včelpa jsou potvrzeny už v pětadvaceti vzorcích. Další šarže na dokončení rozborů čekají na Státní zemědělské a potravinové inspekci. Jisté je, že med obsahující antibiotika není českého původu. Stále trvá i zákaz prodeje včelařských produktů Včelpa, o němž koncem listopadu rozhodl vlastník společnosti, kterým je Český svaz včelařů. V souvislosti s medem, který byl do tuzemského přimícháván, se mluví o ukrajinském nebo čínském. „Protože je českého medu na trhu nedostatek, společnost Včelpo, stejně jako jiní velcí producenti medu, nakupuje i zahraniční medy,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Vyvrátil tak tvrzení Českého svazu včelařů z druhé poloviny listopadu, že mezi dodavateli Včelpo není žádný ze zahraničí. To zaslal Blanenskému deníku Rovnost jeho mluvčí Milan Petrů. „Včelpo nakupuje i čínský med. Když jej smíchá s českým,med je pak v souladu s legislativou označen jako Směs medů ze zemí Evropské unie a mimo Evropskou unii,“ sdělil dále za veterinární správu Pejchal. Vysvětlil, že med původem z Číny padl v podezření kvůli nevyhovujícím výsledkům v minulosti. Proto i nyní inspektoři odebrali vzorek dodavatele čínského medu pro společnost Včelpo, ten ale s antibiotiky problém neměl. Vše nyní ukazuje na med z Ukrajiny. „K probíhajícímu správnímu řízení jsme zatím zavázáni mlčenlivostí. Můžeme potvrdit, že jsme na území České republiky zachytili med původem z Ukrajiny, který obsahoval zbytky veterinárních léčiv,“ dodal Pejchal. Vyjádření jednatele Včelpa se včera redakci Blanenského deníku Rovnost nepodařilo získat. „Má zde veterinu,“ oznámila do telefonu sekretářka a později ho už nikdo ani nezvedal. Státní veterinární správa je nyní ve Včelpu v Oboře často. „Inspektoři jsou od nálezu antibiotik v medu ve společnosti několikrát týdně, provádějí další šetření a dohlíží na dodržování nařízených opatření,“ konstatoval Pejchal. Český svaz včelařů se kauzou zabýval i na svém víkendovém sjezdu. Zvolil také nové předsednictvo. Od neděle tak v čele včelařů stojí právnička Jarmila Machová. Rozbory prokázaly v medu převážně streptomyciny, sulfathiazoly a sulfonamidy. Pokračování na straně 3 Včelpo kupovalo med i v cizině Dokončení ze strany 1 Těmi se u nás ani v celé Evropské unii včely léčit nesmí. „Jedná se o sotva znatelné množství, které nikomu neublíží. Přesto je med stažen z prodeje a uložen pod dohledem veterinární správy,“ uvedla Jarmila Machová. Co s ním bude dál, ještě není jasné. „Nevyhovující potraviny bývají předány do kafilérie, ale jestli se to bude týkat i medu, to zatím nevím,“ dodala nová předsedkyně včelařů. Svaz každopádně plánuje nastavit kontrolní mechanismy, aby se podobná situace nemohla v budoucnu opakovat. „Zvažujeme také podání žaloby,“ uvedla dále Machová. Výčet závadných šarží zatím není u konce. „Ještě máme odebrané další vzorky. Výsledky by měly být k dispozici začátkem příštího týdne,“ informoval mluvčí zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Rozsah případu zaskočil i ministra zemědělství. „Podle posledních informací probíhal obchod s takto závadným medem již nějakou dobu, což ukazuje, že se nejedná o pochybení jednotlivce, ale o systémové a dlouhodobé selhání jak vedení společnosti Včelpo, tak dozorových orgánů Českého svazu včelařů. Je to zarážející i s ohledem na to, že před několika měsíci byla téže společnosti odebrána možnost jeden z produktů označovat značkou Klasa pro pochybení v nedodržení povinnosti mít v produktu výhradně med českého původu,“ vyjádřil se ministr Marian Jurečka. Ten zároveň zdůraznil svou podporu včelařům a včelařství. Zákazníkům pak doporučil nakupovat med od místních včelařů. *** 25 vzorků medu ze Včelpa podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce obsahuje nežádoucí antibiotika. Region| Jižní Morava

Blesk Samé dobré zprávy! Blesk str. 4 Čechy/Morava (map) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 12.12.2015

zpět Statistici a ekonomové nadělují Čechům předčasného ježíška: PRAHA – Skvělých zpráv není nikdy dost. Zvlášť pokud se týkají našich peněženek. A vypadá to, že se v těchto dnech statistici i ekonomičí experti předhánějí v tom, kdo dá Čechům pod stromeček ten největší balíček optimismu. Posuďte sami! Potraviny jsou stále levnější Tak rychle jako nyní ceny zboží neklesaly od září 2013. Ve srovnání s říjnem spadly v listopadu o 0,4 procenta. Hlavní podíl na tom mají kromě pohonných hmot právě potraviny. Podívejte se, jak za poslední dva roky zlevnilo 20 nejběžnějších potravin. Lukáš Kovanda, ekonom z Roklen: Zásoby potravin jsou celosvětově velmi vysoké. Meteorologové sice registrují letos výjimečně silný fenomén El Nino, který způsobuje z hlediska zemědělské výroby nepříznivé podmínky, ale ani očekávaná horší úroda nepovede k výraznějšímu růstu cen potravin v roce 2016. V ČR se jejich stávající propad zastaví na jaře.“ Benzin je pod 30 Kč a dál klesne! Tak levně jsme netankovali už šest let. Natural 95 stojí podle CCS průměrně 29,27 Kč a nafta 28,60 Kč. Přitom třeba před třemi lety benzin atakoval hranici 40 Kč za litr! Průměrná cena pohonných hmot, tedy Naturalu 95 a nafty dohromady, je nyní lehce přes 29 Kč, když přesně před rokem dělala téměř 35,50 Kč. A dobrou náladu motoristům nezkazí podle analytiků ani následující půlrok. Kvůli přebytku ropy bude zlevňování pokračovat, ještě do konce roku to má být u benzinu pokles minimálně o 30 haléřů. Firmy budou zvyšovat platy Ačkoliv průměrná mzda ve třetím čtvrtletí poskočila reálně o 3,4 % na 26 072 Kč, bude příští rok zřejmě ještě lépe. Vvyšší mzdy totiž chystá pro své zaměstnance 72 % firem působících v ČR. Podle mezinárodního průzkumu KPMG se 38 % ředitelů chystá nabírat nové zaměstnance, zatímco jen každý 25. manažer chce propouštět. Čeští šéfové jsou tak největšími optimisty ve střední a východní Evropě. Může za to ekonomika, jíž se nebývale daří, a pokles nezaměstnanosti. Vyššími platy si tak firmy hodlají udržet kvalitní zaměstnance. *** POTRAVINY: O kolik stojí méně než před dvěma lety Potravina listopad 2013 listopad 2015 rozdíl v % Cukr krystal 1 kg 23,90 Kč 15,18 Kč -8,72 Kč -36,5 % Eidam 1 kg 160,45 Kč 104,54 Kč -55,91 Kč -34,8 % Coca-cola 1 l 20,32 Kč 16,28 Kč -4,04 Kč -19,9 % Brambory 1 kg 16,57 Kč 14,43 Kč -2,14 Kč -12,9 % Mouka hladká 1 kg 13,07 Kč 11,41 Kč -1,66 Kč -12,7 % Olej rostlinný 1 l 41,62 Kč 37,01 Kč -4,61 Kč -11,1 % Mléko plnotučné 1 l 22,44 Kč 20,32 Kč -2,12 Kč -9,4 % Vepřová plec 1 kg 112,99 Kč 103,02 Kč -9,97 Kč -8,8 % Jogurt smet. ovoc. 150 g 11,50 Kč 10,51 Kč -0,99 Kč -8,6 % Máslo čerstvé 1 kg 163,62 Kč 150,01 Kč -13,61 Kč -8,3 % Tvaroh měkký 1 kg 77,34 Kč 71,52 Kč -5,82 Kč -7,5 % Chléb konzumní 1 kg 23,08 Kč 22,06 Kč -1,02 Kč -4,4 %

Smetana trv. 1 l 101,16 Kč 97,33 Kč -3,83 Kč -3,8 % Sádlo 1 kg 67,18 Kč 65,04 Kč -2,14 -3,2 % Pečivo světlé 1 kg 40,96 Kč 39,63 Kč -1,33 Kč 3,2 % Káva rozpustná 100 g 92,77 Kč 89,95 Kč -2,82 Kč - 3,0 % Tuzemák 1 l 237,71 Kč 230,90 Kč -6,81 Kč -2,9 % Šunkový salám 1 kg 130,12 Kč 128,49 Kč -1,63 Kč -1,3 % Tavený sýr 1 kg 208,13 Kč 202,73 Kč -5,4 Kč -2,6 % Kuřecí řízky 1 kg 155,57 Kč 153,24 Kč -2,33 Kč -1,5 % Pozn. Průměrné ceny podle šetření ČSÚ Listopad 2014 35,45 Kč/l Prosinec 2014 33,57 Kč/l Leden 2015 30,82 Kč/l Únor 2015 30,13 Kč/l Březen 2015 31,46 Kč/l Duben 2015 31,79 Kč/l Květen 2015 32,43 Kč/l Červen 2015 32,46 Kč/l Červenec 2015 32,14 Kč/l Srpen 2015 31,09 Kč/l Září 2015 30,15 Kč/l Říjen 2015 29,59 Kč/l Listopad 2015 29,14 Kč/l Zdroj CCS Jak se za rok snížila cena pohonných hmot* *průměrná cena Naturalu 95 a nafty za celý měsíc Lukáš Kovanda, ekonom z Roklen: „Svět je nyní doslova zaplaven přebytečnými zásobami ropy. Ropy bude ještě více. Ceny pohonných hmot tedy ještě více poklesnou. Pokles se zastaví v polovině roku 2016. Žádné rychlé zdražování ale poté nečekejme.“ Lukáš Kovanda, ekonom z Roklen: Firmy budou muset v roce 2016 zaměstnancům přidávat, nejvýrazněji od roku 2007. Finanční krize je defi nitivně překonaná a pánem pracovního trhu se stává zaměstnanec. Zaměstnavatelé se budou při míře nezaměstnanosti klesající pod 6 % nuceni o vhodné pracovníky přetahovat. A ti si tedy budou diktovat podmínky včetně těch mzdových. Foto popis| Regionální mutace| Blesk - Čechy

blesk.cz Zajděte sem a s nákupy máte vystaráno! 10.12.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hlavní třída Vršovic je ideální pro ty, kteří rádi nakupují v klasických obchodech. Těmi je ulice prošpikována a seženete tu snad úplně všechno. Běžné potraviny, lahůdky, delikatesy ze zahraničí, ale i nové auto či úzkoprofilovou galanterii. Hojně jsou tu zastoupeny i rozmanité služby, od opravny lyží přes salony krásy až po čistírnu peří. Kdo sem zavítá, má zkrátka vystaráno! Vršovická ulice je sice dopravní spojnicí s centrem metropole, ale místní dávají přednost nákupům právě v této lokalitě. Mají tu totiž po ruce téměř všechny obchody a s prodavačkami se mnohdy už znají. Potvrdila nám to v rozhovoru i zpěvačka Petra Černocká, která opodál žije. Také prý dává přednost malým obchůdkům s milou obsluhou a pochvaluje si i rozmanitost služeb, které jsou tu lidem k dispozici. Chybí jí tu snad jen švec! Pohodlně na Vršovické nakoupíte výborné uzeniny, maso a

zeleninu. Na své si ale přijdou i pejskaři, kteří tu mohou pro svého čtyřnohého miláčka koupit nejen nějakou psí mňamku, ale i vitaminy, kosmetiku či módní obleček. K vyhledávaným patří i zbožím nabitá prodejna galanterie, kde se dá sehnat vše od nití, příze, jehel, jehlic až po pláštěnky či šle. Zajít si ovšem můžete i na výtečný zákusek a čerstvě umletou kávu, k obědu si dát v některé z restaurací českou klasiku, čínu nebo něco z italské kuchyně. Opraví tu lyže i hasicí přístroj Služby ve Vršovické stojí také zato! Kromě těch tradičních, jako jsou salony krásy, kadeřnictví, sklenářství, zámečnictví, je tu k dispozici i servis, kde vám seřídí lyže či běžky nebo nabrousí brusle. V servisu požární techniky vám zase opraví hasicí přístroj a pokud chcete z balkonu vyhnat holuby, i to ve Vršovické zařídíte. Stejně tak vám v jedné z provozoven vyčistí peří, ušijí deku nebo polštář. Ve Vršovické ulici navíc sídlí i místní radnice a úřad práce, takže na jednom místě vyřídíte i spoustu úředních záležitostí. TIP redakce: Vše pod jednou střechou Pohodlné nakupování si můžete užít v moderním Nákupní centru Eden, ve kterém se nachází přes devadesát nejrůznějších obchodů. Kromě těch menších je tu i hypermarket, který je otevřený nonstop. Pokud vás nakupování unaví, můžete si zajít na dobré jídlo nebo na kafe či drobné občerstvení do některé ze zdejších restaurací. To ale není zdaleka vše. V obchoďáku totiž sídlí i pošta, můžete využít služeb švadleny, nechat si vyrobit klíče, opravit boty, zajít si ke kadeřníkovi nebo si nechat zkrášlit nehty v nehtovém studiu. Funguje tu také čistírna oděvů. V dětském koutku Edík vám pohlídají ratolesti, abyste si mohli nákupy užít opravdu v pohodě. Vyhledávaným místem je i moderní fitness. Co nesmíte minout? Nejchutnější uzeniny, čerstvé maso a zeleninu nakoupíte v prodejně potravin Karel Blahut, Vršovická 663/73. Na výběr tu mají i řadu lahůdek. Česká večerka - myslíte, že už neexistuje? V ulici Vršovická 1287/90 ji najdete, nabízí bohatý sortiment potravin a nápojů všeho druhu, koupíte tu třeba i kilové droždí a obslouží vás milé prodavačky! Nejlepší tradiční zákusky mají v cukrárně Pralinka, Vršovická 866/3. Na odbyt tu jdou harlekýny, kremrole, šlehačkové či ovocné dorty a také čerstvé chlebíčky a bagety. Pro nový koberec, rohož, schodové nášlapy nebo lino si zajděte do prodejny Koberce podlahy, Vršovická 416/9. Vše je možné si objednat i online. Montáž kuchyňských linek, ložnic, koupelen, vestavěných skříní a jiného nábytku si můžete objednat v truhlářství Kadlec, Vršovická 882/12. Hodila by se vám na balkoně nebo lodžii ochrana proti holubům? Přesně takové, a navíc ekologické montuje firma Kopic, Vršovická 843/33. Nechce se vám utrácet za svatební nebo večerní šaty? Můžete si je půjčit v salonu Samara, Vršovická 319/16. Seženete tu i bižuterii, korunky, rukavice, závoje. Nejšťavnatější grilované kuře si můžete dopřát v rychlém občerstvení Drahokam, ve Vršovické 478/51. Kuřátko tu můžete spláchnout alkoholickým i nealkoholickým nápojem.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/360721/zajdete-sem-a-s-nakupy-mate-vystarano

Kam pro zdravou výživu 11.12.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Patříte mezi vyznavače alternativní stravy bez masa a živočišných bílkovin nebo si jen potrpíte na zdravější způsob života? V obou případech je jídelníček postaven většinou na racionální výživě či

dobrotách v bio kvalitě. Kde zdravé produkty bez chemické zátěže seženete? Bylinky, čaje a víno v bio kvalitě Velké oblibě se v poslední době těší bylinné směsi, které mají i zdravotní účinky. Specialistou na přírodní produkty, bylinné čaje včetně Tulsi čajů, které mají i zdravotní účinky, je prodejna Ecce vita. Kromě čajů tu prodávají v bio kvalitě i víno, ovocné šťávy, oleje, koření a čatní. Prodejna sídlí v ulici Holanská 365/10 ve Vršovicích. Bez masa a lepku Veganská, vegetariánská a bezlepková jídla si můžete objednat v Good foods Dobrá jídla, Vladivostocká 1460/10, Vršovice. V nabídce je přes 70 hotových zdravých jídel, polévek či dezertů bez konzervantů, která vám přivezou i domů nebo do kanceláře. Zdravé mlsání Čerstvé bezlepkové sušenky, dorty, zákusky a koláče jsou k mání v prodejně Mariella, Orelská 513/3, Vršovice. Dobroty ve sladkém i slaném provedení jsou bez přidaných „éček“ a bez konzervantů. Bio potraviny Pečivo, sladkosti bez cukru, jogurty, ovoce a zeleninu v bio kvalitě a ostatní potraviny vhodné pro vegetariány, makrobiotiky i vevany seženete v prodejně Bio potraviny, Na Spojce 527/16 ve Vršovicích. TIP redakce: Ráj pro ty, co jedí jinak Vegetariáni, vegani, makrobiotici, ale i ti, co drží nejrůznější diety včetně bezlepkové, najdou pravý nákupní ráj v prodejně Dia-Bio-Racio-Bezlepek. Sortiment obsahuje řadu dia výrobků: bylinné čaje, sirupy, bonboniéry, zákusky, hořčice. Nakoupíte tu i bio potraviny, od semínek, třtinové šťávy až po alternativy kravského mléka. Bohatá je i nabídka racionální výživy, seženete tu celozrnné těstoviny, cereální potraviny a nápoje. K mání jsou tu i bezmasé uzeniny. Na své si přijdou i lidé, kteří mají alergii na lepek. Mohou si vybrat ze 100 druhů bezlepkového pečiva a z 50 druhů sladkého pečiva. Koupit si mohou i hotová jídla, polotovary či pomazánky bez lepku. Prodejnu najdete v ulici Starostrašnická 164/38 ve Strašnicích a nakupovat můžete i přes e-shop.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/360755/kam-pro-zdravou-vyzivu

Digitalizace jídla? Prodejci navrhují databázi údajů z obalů potravin 14.12.2015

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Údaje o potravinách, psané na obalech mnohdy drobným písmem, by mohly v budoucnu zmizet a být nahrazeny kódem pro čtecí elektronické zařízení. V první řadě by však měla vzniknout státem spravovaná databáze údajů z obalů potravin, navrhuje Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR). V pondělí o tom informovala MF Dnes. „Požadavky na to, jaké údaje mají být na výrobku uvedeny, se stále stupňují. Chceme se proto zamyslet nad tím, zda to nelze udělat jinou formou, než nutit obchodníky, aby něco zveřejňovali na prodejnách, a výrobce, aby informace na obaly tiskli,“ řekla pro list prezidentka SOCR Marta Nováková. Vznik elektronické databáze s údaji z obalů potravin by měl být prvním krokem k postupné digitalizaci v této oblasti. V databázi by mělo být uvedeno složení, nutriční hodnoty, váha, objem, ale

například i datum trvanlivosti. Databázi by spravoval stát, nahlížet by do ní mohli jak samotní spotřebitelé, tak zejména státní úřady jako Český statistický úřad, Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa. Podle Novákové již podobnou platformu vytvořila organizace GS1, zodpovídající za standardizaci čárkových či QR kódů.Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) již podle Novákové o plánu ví a nestaví se zcela proti. Mluvčí resortu Hynek Jordán však hovoří o dobrovolném uvádění dat do takového registru. „Uvádět informace, které provozovatel potravinářského podniku poskytuje dobrovolně nad rámec povinných údajů, by tímto způsobem bylo v zásadě možné a jistě by to přineslo nové možnosti v komunikaci mezi výrobcem a spotřebitelem, což je ministerstvem zemědělství vítáno,“ řekl deníku. V České republice i v EU navíc chybí patřičná legislativa, která by výrobcům ukládala povinnost dodávat informace do obdobného registru. Problémem může být i technická gramotnost zákazníků.Výrobci navíc mluví o nadbytečné administrativní zátěži. „Elektronická databáze potravin je spojena s celou řadou technických a administrativních obtíží, jako je například úplnost a aktualizace takové databáze, kterou by někdo musel administrovat a pravidelně aktualizovat, což je při počtu několika stovek tisíc výrobků dosti pracovně náročné,“ tvrdí například Dana Večeřová z Potravinářské komory. Podobný argument uvádí společnost Hamé: „Pro nás je zásadní, aby nevznikala zbytečná povinnost pro výrobce a nedocházelo k dublování již současných zavedených a vyzkoušených způsobů,“ řekl mluvčí společnosti Petr Kopáček.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/361584/digi...avrhuji-databazi-udaju-z-obalu-potravin

Brněnský deník Špína a škůdci. Častý důvod uzavření podniku 11.12.2015

Brněnský deník str. 4 Jižní Morava ADAM HAVEL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Provozovny s jídlem kontrolují hygienici a od letošního roku i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V kraji jich letos uzavřeli osmdesát Jižní Morava – Prošlé potraviny, jejich špatné skladování, zanedbaný úklid. Ani to ještě nejsou nejhorší problémy, kvůli kterým hygienici nařizují uzavřít provozovny s jídlem. Leckdy totiž musí řešit třeba i myší trus nebo výskyt nejrůznějších škůdců. Od začátku roku inspektoři zavřeli na jižní Moravě přes osmdesát podniků. „Nejčastěji jsou mimo provoz tři dny, jelikož se majitel snaží všechno rychle napravit a zase vydělávat,“ informovala vedoucí odboru hygieny výživy krajské hygienické stanice Jana Laštovičková. Seznam prodejen a restaurací s přestupky proti hygieně zveřejňují krajská hygienická stanice i Státní zemědělská a potravinářská inspekce na svých webových stránkách. Lidé si tak můžou zkontrolovat, jestli se znovu najedí v jejich oblíbené restauraci, nebo raději zvolí jinou. Špína a exkrementy Od letošního roku nově kontroluje stav provozoven Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Doposud jich na jižní Moravě uzavřela třicet. „Většinou prodejny a restaurace zavíráme kvůli zanedbání úklidu a nedostatečné likvidaci odpadů z provozu daného podniku. Další kategorií jsou pak nedostatky fatální, například neodpovídající zásobování teplou vodou nebo výskyt škůdců, spočívající třeba ve zjištěných exkrementech,“ upozornil ředitel brněnského inspektorátu Vít Obenrauch. Dodal,

že o zjištěných nedostatcích následně informuje prostřednictvím portálu Potraviny na pranýři. Ze statistik krajských hygieniků vyplývá, že ve srovnání s minulými roky podniků s většími prohřešky výrazněji nepřibývá. Přesto jich už letos v kraji zavřeli víc než padesát. „Znovu otevřít je můžou majitelé a provozovatelé až po naší další kontrole,“ sdělila Laštovičková z krajské hygienické stanice. Jedním z těch, který musel letos v listopadu na tři dny svůj podnik zavřít, je Zdeněk Kosmačka. V Šakvicích na Břeclavsku provozuje Vinárnu U Kosmačků, kde také vaří. „Největší problém bylo zamražené maso, které jsem měl uskladněné bez popisků. Vyhlášky se rychle mění, skoro se to nedá ani sledovat. Nicméně příště si dám větší pozor,“ uvedl majitel šakvické vinárny. Opakované zavření Právě na špatně skladované nebo dokonce prošlé potraviny upozorňovali letos hygienici na jižní Moravě nejčastěji. Některé majitele zařízení i víckrát. „Vždy záleží na provozovateli. Jsou samozřejmě bezproblémoví, kteří mají všechno v pořádku, ale i takoví, jimž zavíráme podniky opakovaně. Těm pak hrozí i zvyšování pokuty,“ upozornila Laštovičková. Také seznam zařízení uzavřených krajskou hygienou najdou lidé na jejích webových stránkách, a to ještě i tři měsíce po kontrole. „Jsou tam popsané prohřešky i následná opravná opatření,“ informovala hygienička. Jenže lidé o tomto servisu často nevědí. „Zatím jsem nikdy nesledovala, které podniky hygiena zavírá. Myslím ale, že to může pomoct při výběru, kam se půjdeme s kamarády příště najíst,“ řekla Brňanka Kateřina Labudová. Žádnou z provozoven Asociace hotelů a restaurací České republiky hygienici zatím uzavřít nemuseli. „Je dobře postihovat podniky, které nevyhovují základním hygienickým požadavkům. Přesně tak to má být. Z fotografií hygieniků je často vidět špína, v níž není přípustné, aby se vařilo a jedlo,“ podotkl prezident asociace Václav Stárek. Foto popis| STOP PRO RESTAURACE. Důvodů, proč hygienici a pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce uzavírají provozovny s jídlem, je spousta. Například prošlé potraviny, jejich špatné skladování, případně zanedbaný úklid. Musí však někdy řešit třeba i myší trus, výskyt nejrůznějších škůdců nebo i hlodavců. Foto autor| Foto: Deník/Lenka Orálková Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Jižní Morava; 04 Publikováno| Vyškovský deník; Jižní Morava; 04 Publikováno| Břeclavský deník; Jižní Morava; 04 Publikováno| Blanenský deník; Jižní Morava; 04 Publikováno| Hodonínský deník; Jižní Morava; 04 Publikováno| Znojemský deník; Jižní Morava; 04 ID| 464c8820-23d9-4122-a938-a5d7535e702f

Bruntálský a krnovský deník Atmosféra vánoc Na vrbenském zámečku 14.12.2015

Bruntálský a krnovský deník str. 3 Bruntálsko a Krnovsko MIRIAM OPLETALOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dobrá nálada, setkávání přátel, rozhovory při kelímku horkého voňavého punče a program pro všechny generace. Takto vypadalo na zámečku Grohmann ve Vrbně, kde se sešlo kolem tisícovky návštěvníků. Deník byl u toho Vrbno pod Pradědem – Celodenní událost pro rodiny s dětmi, ale i všechny, kdo si rádi zpestří předvánoční atmosféru prohlídkou jarmarků a vyráběním ozdob a dekorací, se uskutečnila v sobotu 12. prosince na vrbenském zámečku Grohmann.

Historická stavba posloužila návštěvníkům již po páté jako místo, kde si mohou užít atmosféru Vánoc. „Program na zámečku je zaměřen hlavně pro rodiny. Pro děti byly připraveny vánoční dílny, mikulášská nadílka a malování na tvář. V parku se mohly svézt na koních. Připravena pro ně byla i hra Hledání vánoční hvězdy. Ale samozřejmě se snažíme pobavit všechny generace, proto je zde i vánoční jarmark, kde si dospělí mohou koupit tradiční vánoční sortiment. Máme zde i stánky s občerstvením, punčem, medovinou nebo svařákem na zahřátí,“ sdělil Karel Michalus, předseda Spolku Přátel Vrbenska. Čerti čekali v pekle Zámek se pro návštěvníky otevřel již ráno jarmarkem s prodejem zabíjačkových specialit a vánočních ozdob. Ve vánoční dílně děti malovaly baňky, skládaly origami z papíru, nebo vyráběly ozdoby ze včelího vosku. Všechny navštívil také Mikuláš s anděly. Čerti s nimi nechodili, protože si z jedné ze zámeckých místností vytvořili peklo, do kterého zavítali ti nejodvážnější nebo rodiče s dětmi, které zlobily. Čerti jim zde sečetli hříchy a děti si je museli odčinit, jinak je čekal trest. „Vždy, když sem někdo přijde, musí si hodit kostkou. Číslo na kostce je počet jeho hříchů. Hříchy si může odčinit zazpíváním nějaké písničky nebo recitací básničky. Pokud žádnou neumí, nebo nechce nic dělat, tak ho zašpiníme uhlím,“ vyhrožovali čerti Marek Pospíšil a Matyáš Förester. Hledání hvězdy Dalším úkolem pro děti bylo hledání vánoční hvězdy. „Tuto soutěž se snažíme každý rok pojmout jedinečným způsobem, aby to děti bavilo. Letos jsme dlouho nemohli na žádný nápad přijít. Jedna naše členka se nám předvedla v kostýmu, který si vyrobila. Na hlavě měla obrovskou hvězdu z papíru, tak jsme z ní udělali zlatou hvězdu, vedle které byla vyvěšena svítící hvězda. Pokud za ní děti přišly a zeptaly se, jestli je ona tou hvězdou, tak to popřela, ale poradila jim, že už jsou blízko. Některým dětem se stačilo podívat kousek vedle a hned uhodly. Jiným jsme trochu pomohli a poradili,“ vysvětlil Karel Michalus. Splněná přání Děti mohly sdělit své sny prostřednictvím kartiček rozdávaných na zámku. Všechny se upevnily na Strom splněných přání. „Děti napíší svá přání, potom mi je dají a já je pověsím na strom pro Ježíška,“ popsal tuto atrakci Miroslav Dvořák, který zde hrál pošťáka pro Ježíška. Splněná přání a vánoční štěstí si mohli všichni pojistit třeba i zazvoněním na vedlejší vánoční zvoničce. Půlku prasete vyhrál řezník Vstupné děti měly zadarmo a ostatní návštěvníci dobrovolné. Kdo si vstupenku v hodnotě dvaceti korun zaplatil, čekalo ho losování o ceny. Byly opravdu hodnotné jako například půlka prasete, vánoční kapr, poukázky v hodnotách několika tisíc korun, dárkový koš, nebo automatická pračka. Vítěz, kterému vstupenka přihrála polovinu prasete, byl při vyhlašování dost zaskočený. Ukázalo se, že je profesí řezník. „Pobavilo mě to. Hlavně že jsem si původně tu vstupenku kupovat nechtěl, ale kamarádi mě překecali. No a teď si můžu zase odnést, co jsem tady dotáhl. Ale nevadí mi to, pořádný kus masa se vždy hodí. Přeci, kdybych neměl maso rád, tak se nestanu řezníkem, ale prodávám zeleninu,“ řekl s úsměvempan Jaroslav z Krnova. Ohňostroj a ohnivá show z Karlovic Program byl ukončen ohnivou show v podání karlovické skupiny Fireworks, po níž následoval asi pětiminutový ohňostroj. Zábava pokračovala v zámecké restauraci, což ale byla akce již pouze pro dospělé. Kpříjemnému posezení jim zahrála skupina Semtamťuk. Zámek jako vánoční ikona Vrbna Spolek Přátel Vrbenska si zámeček Grohmann vybral pro pořádání své akce také proto, že k vánoční atmosféře neodmyslitelně patří pohádky, které se odehrávají právě na zámcích. „Využíváme atraktivity zámečku, který je příjemným místem pro pořádání vánočních akcí. Chtěl bych poděkovat

za finanční příspěvky i pomoc při organizaci městu i některým vrbenským podnikatelům, kteří nám pomohli. Chtěl bych poděkovat i studentům v našeM spolku, kteří pomáhali s přípravou nebo se zapojili v kostýmech čertů nebo pošťáka,“ děkoval Karel Michalus. Student Vít Válek se zase osvědčil v roli moderátora. Foto popis| ZÁMECKÝM NÁDVOŘÍM prošla během dne přibližně tisícovka návštěvníků. Dlouhonozí andělé v čele s Mikulášem mezi hosty procházeli a rozdávali sladkosti. Foto autor| Foto: Deník/Miriam Opletalová Region| Severní Morava

budejckadrbna.cz Akční nabídka RYNKU: Za skvělou cenu nakoupíte vepřovou půlku s kůží a hlavou 9.12.2015

budejckadrbna.cz str. 0 Gastronomie Hrabě Drákula Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V dnešní době se mnoho z nás snaží pečlivě vybírat potraviny, které nakupujeme pro sebe a svou rodinu. Často nerozhoduje ani tolik cena, jako spíše kvalita. Současným trendem je návrat k tuzemské produkci, kterou nabízí také prodejní koncept RYNEK. Prodejny RYNEK se postupně rozrůstají po celé České republice. Jednu z prodejen lze navštívit i v Českých Budějovicích, konkrétně na Rudolfovské třídě (U Sirkárny 727). Nabídka konceptu RYNEK je postavena na ryze českém kapitálu, to znamená, že většina potravin pochází z vlastní zemědělské produkce z Vysočiny či jižní Moravy. Vybírat můžete z velmi široké nabídky masných výrobků. Na pultech naleznete čerstvé vepřové, hovězí, kuřecí maso a uzeniny z Měřína, dále také místní speciality či maso ze zvěřiny. Mléčné výrobky, tradiční polotvrdé sýry, čerstvé máslo či jogurty pochází z LACRUMu ve Velkém Meziříčí. Některé z výrobků nesou označení BIO, například mléko či sýry. Ovoce a mošty jsou dováženy ze Znojemska, brambory pak z Vysočiny, jižní Moravy a Beskyd. Nabídku doplňuje tuzemský med nebo kvalitní moravské víno. AKČNÍ NABÍDKA od 7. prosince Velmi unikátní je interiér každé z prodejen. Osobitý design podtrhuje ústřední motiv, totiž strom uprostřed prodejny. “Tento strom symbolizuje autentičnost a kvalitu nabízených produktů pocházejících z tuzemské produkce. Snažíme se tak zákazníkům vytvořit příjemnou a jedinečnou atmosféru při nakupování našich tradičních českých potravin,“ vysvětluje Zdeňka Krejčová, manažerka prodejny. Více informací o sortimentu a kompletní přehled prodejen naleznete na http://www.agrorynek.cz nebo na Facebooku.

URL| http://www.budejckadrbna.cz/zivot-a-st...ite-veprovou-pulku-s-kuzi-a-hlavou.html

businessinfo.cz Ruská media publikovala předběžný seznam potravin, na které bude platit zákaz dovozu z Turecka 9.12.2015

businessinfo.cz str. 0 Rusko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Rusko Datum zveřejnění: 07.12.2015 Ruská vládá se chystá zakázat z Turecka dovoz chlazeného a mraženého hovězího masa, kuřecího masa a výrobků z něj, sušeného a uzeného masa, mléka a mléčných výrobků, včetně tvarohu a sýrů, dovoz všech druhů ryb, mořských produktů a dovoz prakticky veškerého ovoce a zeleniny. Státní ruský úřad Rosselchoznadzor tento záměr podporuje a podle slov jeho představitele Rusko již vytořilo podmínky pro plynulou náhradu výše uvedených druhů zboží. Výroba domácího agrárního sektoru se zvýšila – především zásluhou sankcí Západu. Uvedl, že systém zásobování potravinami se značně zlepšil, stal se více pružným a je schopen operativně reagovat na nadcházející změny. Kompletní seznam položek spadajících pod ruské importní embargo bude zveřejněn během několika dnů. Zdroj: http://www.rbc.ru/rbcfreenews/565be0c49a79478537e9aa63 Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Petrohradě.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/r...la-predbezny-seznam-potravin-71776.html

Seznam projektů financovaných z fondů vnější spolupráce EU 9.12.2015

businessinfo.cz str. 0 Rozvojová spolupráce a zahraniční pomoc EU Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tento seznam je pravidelně zpracováván Stálým zastoupením ČR při EU. Předběžná oznámení Zveřejněné zakázky Předběžná oznámení: Bosna a Hercegovina - Dodávka a distribuce vakcinačních návnad proti vzteklině v rámci kampaní na podzim roku 2016 a na jaře roku 2017 Předmětem zakázky je zakoupení a letecká distribuce vakcinačních návnad pro perorální vakcinaci proti vzteklině, které budou použity na lišky obecné jako součást víceletého národního programu na vymýcení nemocí v Bosně a Hercegovině. Vakcinační kampaně budou prováděny v roce 2016 a v první polovině roku 2017. Irák - Vypracování reprodukovatelného vzdělávacího modelu založeného na kompetencích ověřeného v ropném průmyslu Cílem zakázky je vypracovat vzdělávací model založený na kompetencích uplatnitelný v ropném odvětví. Jamajka - Vybavení jednotek intenzivní novorozenecké a mateřské péče Dodávka vybavení pro jednotky intenzivní novorozenecké a mateřské péče 5 regionálních nemocnic, které se nacházejí na Jamajce.

Veřejná zakázka bude obsahovat 5 položek: položka č. 1: radiografické vybavení; položka č. 2: radiografický počítačový systém (CRS) s pracovní stanicí; položka č. 3: laboratorní vybavení; položka č. 4: vybavení jednotek intenzivní péče; položka č. 5: chladnička na skladování léčiv. Keňa - Technická pomoc pro program na ochranu vodojemu a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu (WaTER) Jedná se o technickou podporu pro Ministerstvo životního prostředí, orgány pro přírodní zdroje a regionální rozvoj při provádění programu na ochranu vodojemu a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu (WaTER). Kyrgyzstán - Technická pomoc pro zakázku na reformu odvětví Technická pomoc na podporu vlády při provádění její strategie sociálního rozvoje, řízení jejích rozpočtových zdrojů, sledování výkonnosti proti podmínkám uvolnění prostředků a zajišťování transparentnosti a podávání zpráv. Kromě toho bude v rámci technické odbornosti poskytnuta podpora při provádění strategie reformy v oblasti správy veřejných financí. Zveřejněné zakázky: Kosovo - Dodávka vybavení pro kafilérii Projekt má za cíl zlepšit veřejné zdravotnictví zavedením účinného a bezpečného systému zpracování vedlejších produktů živočišného původu prostřednictvím dodání strojů na zpracování potravin, dalšího zařízení a nástrojů a nábytku pro zařízení na likvidaci vedlejších produktů živočišného původu administrativní budovou a čističkou odpadních vod v místě naproti průmyslové zóně Drenas. Veřejná zakázka se skládá ze dvou položek: položka č. 1; dodávka vybavení pro kafilérii – zařízení na zpracování potravin; zpracovatelské vybavení pro provoz kafilérie na likvidaci vedlejších produktů živočišného původu; položka č. 2; dodávka vybavení pro kafilérii – nábytek a zařízení; nábytek a vybavení pro kanceláře, kuchyně, šatny a víceúčelové prostory v administrativní budově. Turecko - Construction of Gümüşhane Traditional and Organic Products Business Development Centre Předmětem veřejné zakázky je výstavba obchodního vývojového a technického centra o celkovou plochou zástavby cca. 8 500 m2 Vývojové centrum má být třípatrová budova o celkové rozloze 7 300 m2 . Technické centrum má být jen jednopatrová budova o celkové rozloze 1 200 m2. Součástí stavebních prací je i vybudování obvodového pláště a oplocení, cest uvnitř areálu, příjezdových cest, parkovišť, terénní úpravy, systému odpadních vod a vodovodů, osvětlení, zabezpečení atd. Turecko - Dodávka vybavení pro operaci „Moje včela, můj med, moje plástve“ Předmětem zakázky bude dodávka (všechny položky), doručení (všechny položky), vyložení (všechny položky), instalace (všechny položky), zprovoznění (v případě položek č. 1, 2, 3 a 5), školení (pro položky č. 1, 2, 3 a 5) a záruční služby (všechny položky) ve vztahu k zařízení a strojnímu vybavení, které bude používat středisko pro zlepšování kvality a certifikaci a provoz pro zpracování a balení medu v rámci operace „Moje včela, můj med, moje plástve“. Předmětná zařízení a budovy byly postaveny v rámci zvláštní zakázky na stavební práce s referenčním číslem

EuropeAid/134259/M/WKS/TR. Počet položek: 1) strojní zařízení a vybavení pro zpracování medu; 2) laboratorní vybavení; 3) vozidla; 4) nábytek; 5) kancelářské a IT vybavení. Zambie - Technická pomoc na podporu programu zvyšování výkonnosti pro Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro rybolov a hospodářská zvířata ve formě zefektivnění poskytování služeb zemědělcům (jedná se o dvoukolové výběrové řízení, v této chvíli je dostupné pouze oznámení o zveřejnění veřejné zakázky. Kompletní zadávací dokumentace bude dostupná až ve druhém kolem výběrového řízení). Účelem zakázky je poskytnout technickou pomoc Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu pro rybolov a hospodářská zvířata Zambijské republiky při provádění „programu zvyšování výkonnosti pro Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro rybolov a hospodářská zvířata pro zefektivnění poskytování služeb zemědělcům“. Tato zakázka bude spadat do odpovědnosti národního schvalujícího úředníka. Ministerstvo zemědělství bude mít dohled nad touto zakázkou. Zhotovitel podstoupí tyto úkoly: - provedení 3měsíční zahajovací fáze, - dopomáhání k dosahování účelu projektu a očekávaných výsledků prostřednictvím provádění klíčových činností v koordinaci s pracovníky Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro rybolov a hospodářská zvířata dle nástinu v dohodě o financování, - vypracování strategie řízení změny na ústřední, provinciální a okresní úrovni, která se hladce zakomponuje do příslušných strategií a pracovních plánů oddělení a útvarů zapojených do programu, - vypracování komplexní popularizační a komunikační strategie programu.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/s...z-fondu-vnejsi-spoluprace-eu-70027.html

byznys.ihned.cz Sněmovna zpřísnila zákon na ochranu dodavatelů před velkými řetězci. Ty namítají, že novela zdraží potraviny 9.12.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Lucie Hrdličková, ČTK, bar Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Sněmovnou prošla novela zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. V konečném důsledku však může dojít ke zdražení potravin, protestují řetězce. Neprosadilo se, aby se novela vztahovala i na dodavatele. Sněmovna schválila novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Obchodní řetězce namítají, že novela může v konečném důsledku zdražit potraviny, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to ale již dříve odmítl. Pravice neprosadila, aby se opatření proti zneužití významné tržní síly vztahovala i na dodavatele. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.

Významná tržní síla &*9724; Od roku 2010 ji definuje speciální zákon. Je to takové postavení odběratele, v němž si může bez důvodu vynutit výhodu vůči dodavatelům. &*9724; Zákon se týká pouze odběratele, jehož obrat za prodej potravin na území Česka přesáhne pět miliard korun ročně. Podle tohoto kritéria dopadá na řetězce Kaufland, Ahold, Tesco, Penny, Lidl, Globus, Billa, Makro a Hruška. Jejich obrat se pohybuje zhruba od šesti do 50 miliard korun ročně. &*9724; Zákon říká, že ke zneužití významné tržní síly dochází tehdy, když panuje nerovnováha podmínek smluvních stran (odběratel-dodavatel). Ta může mít následující formy: - vynucování platby nebo slevy mimo rámec plnění dodávky - sjednávání ceny s dokladem na jinou částku, než jaká je konečná kupní cena - prodlužování splatnosti nad 30 dnů - požadování zpětného odběru od dodavatele v případě, že se jeho zboží neprodá. &*9724; Za zneužití významné tržní síly hrozí obchodníkovi pokuta do 10 milionů korun, nebo až do 10 procent z čistého ročního obratu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ocenil, že pro novelu hlasovali také někteří opoziční poslanci. "Jsem přesvědčený o tom, že tato novela přispěje k narovnání tržních vztahů, zlepší podnikatelské prostředí, vyrovná určitou nerovnováhu, která existuje mezi velkými obchodními řetězci a mezi dodavateli ze strany například výrobců potravin nebo českých zemědělců," řekl premiér novinářům. Věří, že novela získá podporu také v Senátu a začne platit v příštím roce, dodal. Již dříve Sobotka odmítl obavy, že by změna zákona mohla zdražit potraviny. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) zastává názor, že kdo se na trhu chová férově, nebude mít s tímto zákonem problém. "Sněmovna mluví o podpoře českých potravin a tohle vlastně bude kontraproduktivní. Poté, co začal zákon platit na Slovensku, tak se třeba Lidl vrátil k nákupu zboží venku, už jen 17 % zboží je slovenského," uvedla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Návrh během projednávání kritizovala pravice. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ho neúspěšně navrhoval zamítnout. Podle něj přináší výhodu velkým potravinářským korporacím, které tak budou mít lepší postavení než malí a střední dodavatelé. Jeho stranický kolega Ivan Adamec řekl, že novela nepřinese nic pozitivního pro kvalitu potravin, protože jde jen o souboj mezi dodavateli potravin a řetězci, a nevidí v něm velký význam pro hospodářství a spotřebitele. Zákona se naopak zastal předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Dosavadní zákon podle něj potřeboval úpravu, aby se z něj stala "zubatá příšera a nikoli bezzubá norma". "Nám to nijak významně nepomůže, jsme malý dodavatel. Je to spíš výsledek lobbyingu větších firem, jakou jsou třeba velké pivovary či nápojáři. Ty tím mohou víc tlačit na ceny," sdělil Josef Sklenář z brněnské farmy Ráječek. "Spolupracujeme s jedním řetězcem a spolupráce se postupem let vyvíjí k větší férovosti." Schválená novela mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití nebo zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Významná tržní síla je podle novely takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Dosavadní vymezení pojmu významná tržní síla dává podle antimonopolního úřadu možnost minimálně dvojího výkladu. Šest příloh zákona, kde je uvedeno asi 80 skutkových podstat, způsobuje podle něj nepřehlednost a špatnou orientaci v zákoně. Novela těchto šest příloh ruší a zneužití významné tržní síly definuje obecněji.

Řetězce si stěžují Sobotkovi: Novela o tržní síle podle nich zvýší nezaměstnanost - čtěte ZDE Opoziční poslanci Olga Havlová (Úsvit - Národní koalice) a František Laudát (TOP 09 a Starostové) neuspěli s návrhem, aby se zákon vztahoval nejen na odběratele, ale i na dodavatele. Poukazovali na to, že na tuzemském trhu mohou mít významnou tržní sílu i dodavatelé a také ji mohou zneužívat. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Na návrh zemědělského výboru se zakázaným zneužitím významné tržní síly má nově stát například provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64957210-sne...etezci-obchodnici-varuji-pred-zdrazenim

Hamé kupuje norská společnost Orkla, za potravinářskou skupinu dala 4,7 miliardy korun 11.12.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, sja Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět O prodeji výrobce paštik, džemů či konzerv se spekulovalo již několik měsíců. Zájem o Hamé měl také fond Andreje Babiše. Nakonec majitelé Hamé prodali norské skupině Orkla, která už vlastní Vitanu. Norové tak díky Hamé zdvojnásobí svůj obrat ve střední Evropě. Norská firma Orkla podepsala smlouvu o koupi výrobce potravin Hamé za 175 milionů eur (4,7 miliardy korun). Transakci posoudí antimonopolní úřady, uvedl mluvčí společnosti Vitana Milan Linka. Tu Orkla již vlastní. Převzetím Hamé zdvojnásobí Orkla svůj obrat ve střední Evropě, uvedl mluvčí Linka. Hamé loni vykázala tržby 4,9 miliardy korun a čistý zisk 234 milionů korun. Téměř 70 procent tržeb je z České republiky a Slovenska. Hamé Kořeny českého výrobce potravin sahají až do dvacátých let minulého století. V roce 2014 firma utržila téměř 4,9 miliardy korun se ziskem 234 milionů. Do skupiny patří kromě značky Hamé také Otma, Znojmia či Veselá Pastýřka. Zhruba polovinu produkce firma vyváží do 40 zemí světa. "Touto transakcí se z Orkly stane jeden z největších hráčů ve střední Evropě," říká prezident norské firmy Peter Arne Ruzicka. "S Vitanou a Hamé budeme pro obchodní řetězce v Česku a na Slovensku atraktivnějším dodavatelem," řekl k transakci viceprezident společnosti Atle Vidar Nagel-Johansen. Orkla ve střední Evropě vedle Vitany vlastní rakouskou společnost Felix a rumunskou Orkla Foods Romania. "Silnější pozice ve střední Evropě zajistí Orkle prostor pro další růst na těchto trzích," řekl Nagel-Johansen. Záměr společnost Hamé prodat dal dosavadní majitel, investiční fond Nordic Partners, najevo už loni na podzim. Kupce investoři hledali několik měsíců. Spekulovalo se o tom, že zájem o potravinářskou skupinu má také fond ministra financí Andreje Babiše (ANO) Hartenberg Capital,

který spravuje Jozef Janov. Nabídku ale vznesla i chorvatská Podravka či právě Orkla. Fond Nordic Partners požadoval za Hamé podobnou cenu, za kterou výrobce paštik, omáček či dětské výživy koupil v roce 2008 od tehdejších majitelů Leoše Novotného a jeho partnerů. Ti si před sedmi lety Hamé cenili na 4,5 miliardy korun. Šéf potravinářského gigantu Orkla: Chceme Vitanu a zvažujeme další akvizice - čtěte ZDE Hamé má v Česku a na Slovensku vedoucí pozici na trhu u paštik, hotových jídel, konzervované zeleniny, džemů a dětské výživy. Mezi nejznámější značky firmy se sídlem v Kunovicích na Uherskohradišťsku patří Hamé, Májka, Znojmia a Otma. Silnou tržní pozici u paštik má Hamé také v Maďarsku, Rumunsku a Rusku. Firma má zhruba 2400 zaměstnanců a deset výrobních závodů. Orkla je předním dodavatelem značkového spotřebního zboží a řešení v oblasti potravin, drogistického zboží a pekárenství ve Skandinávii, v Pobaltí, na některých trzích ve střední Evropě a v Indii. S akciemi Orkly se obchoduje na burze v Oslu, kde je i centrála firmy. Skupina Orkla měla loni zhruba 13 tisíc zaměstnanců a její roční obrat činil 30 miliard norských korun (85,5 miliardy korun).

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64966160-ham...narskou-skupinu-dala-4-7-miliardy-korun

Orkla nákupem Hamé posílí ve střední Evropě a vrátí se do Ruska, říká šéf norské firmy 11.12.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Michal Šenk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Šéf norského průmyslového konglomerátu Orkla Peter Arne Ruzicka vidí v akvizici Hamé krok k posílení pozice firmy v regionu střední Evropy. Orkla v Česku vlastní Vitanu, se kterou si Hamé výrazně nekonkuruje. "Budeme ale samozřejmě hledat synergie," říká pro HN Ruzicka. Orkla nedávno opustila Rusko. Díky relativně silné pozici Hamé na tamním trhu se tam po krátké pauze vrátí. Byl to velmi dlouhý proces plný zvratů. Hamé jsme ale hodně chtěli a jsme rádi, že se to podařilo, hodnotí v rozhovoru pro HN ředitel norské skupiny Orkla svou novou akvizici v Česku. Firma v pátek oznámila, že zhruba po roce vyjednávání se stávajícími vlastníky Nordic Partners převezme Hamé za 4,7 miliardy korun. Orkla se měla o jednu z největších firem na tuzemském potravinovém trhu ucházet už i v minulosti. Konkrétně v roce 2008, když Leoš Novotný st. a jeho partneři nakonec prodali společnost islandskopobaltskému investičnímu fondu Nordic Partners. Tehdy byla cena za Hamé 4,5 miliardy korun. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Začlenění lídra mezi tuzemskými výrobci polotovarů, konzervovaného masa a zeleniny a omáček do Orkly musí ještě schválit antimonopolní úřady v zemích, kde norská průmyslová skupina působí. Mimo jiné i v Česku, kde skupině od roku 2013 patří Vitana, další velký výrobce instantních pokrmů, omáček a koření. "Hamé bude dál fungovat jako samostatná jednotka, je ale jasné, že se nabízí přemýšlet o možných synergiích v celé skupině a možných úsporách výrobních nákladů," poznamenává Ruzicka.

Syn českého emigranta vedl na přelomu milénia českou pobočku obchodního řetězce Ahold. Samotná Orkla má v tuzemsku kromě Vitany zkušenost také s další potravinovou značkou, pizzami Guseppe. Tu od ní však v roce 2008 koupil Dr. Oetker. Hamé kupuje norská společnost Orkla, za potravinářskou skupinu dala 4,7 miliardy korun - čtěte ZDE "V naší strategii stavíme na silných lokálních značkách. S Hamé obohatíme naše portfolio o některé nové kategorie. Ve střední Evropě se tím staneme jedním z nejsilnějších hráčů," říká Ruzicka a připomíná, že Orkla řídí v regionu také rakouskou firmu Felix. Skupina s loňským obratem na úrovni téměř 100 miliard českých korun (20násobek Hamé) a ziskem 10 miliard korun se před dvěma lety rozhodla zbavit některých svých aktivit mimo potravinářství prodala divize strojírenství nebo energetiky. Ostatně před téměř pěti sty lety Orkla vznikla jako dřevařská společnost. Soustředění se na potravinářství přineslo změnu regionální strategie skupiny. Investice poslední roky míří do Skandinávie, Pobaltí, střední Evropy a Indie. Naopak Rusko, kde se Orkla roky pokoušela vybudovat pozici silného hráče na trhu potravin, loni opustila. Šéf potravinářského gigantu Orkla: Chceme Vitanu a zvažujeme další akvizice - čtěte ZDE Spolu s Hamé se tam teď firma ale vrací. Rusko tvoří přes desetinu pětimiliardového obratu české firmy. Na rozdíl od Orkly, která se v zemi chtěla prosadit především obchodně, má Hamé v zemi dceřinou společnost včetně vlastní továrny na paštiky a dětské přesnídávky. "Suroviny pocházejí z lokálních zdrojů a téměř celá výroba probíhá v Rusku. To je pro společnost skvělá pozice k dalšímu růstu v zemi, pokud bude dál pokračovat dovozní embargo na potraviny do Ruska," vyzdvihuje Ruzicka. To může podle něj být impulzem pro celou skupinu. Navíc v době, kdy ruská ekonomika vykazuje jisté známky oživení.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64967840-ork...vrati-se-do-ruska-rika-sef-norske-firmy

ceskapozice.cz Venezuelské volby: Triumf opozice, ale socialismus neprohrál ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Tomáš Nídr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.12.2015

zpět Ve venezuelských parlamentních volbách 6. prosince utrpěl socialistický vládní blok v čele s Nicolasem Madurem, nástupcem Huga Cháveze zesnulého před třemi lety, těžkou porážku. Maduro však zůstává prezidentem. Opozice ovládá zatím pouze parlament, čeká ji tedy těžké soužití a zřejmě se pokusí Madura odvolat referendem. Píše Tomáš Nídr. Bylo to dlouhé čekání, ale o to je nynější triumf sladší. Po 17 letech od chvíle, kdy Hugo Chávez vyhrál v prosinci 1998 prezidentský souboj a začal ve Venezuele zavádět „socialismus 21. století“ jeho protivníci letos v parlamentních volbách 6. prosince zvítězili. A chystají se tento politický model zase rozložit. Nebude to však natolik snadné, jak se za současného jásotu zdá. Opozice – koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) – totiž získala jasnou většinu, dvě třetiny ze 167 křesel, pouze v parlamentu. Prezidentem však zůstává lídr vládnoucího bloku Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) Nicolás Maduro, který před necelými třemi lety zesnulého Cháveze v tomto postu nahradil.

Také ve všech ministerstvech, úřadech a soudech na centrální i lokální úrovni jsou po 17 letech existence režimu výhradně věrní chávisté, kteří proto budou moci blokovat nebo alespoň komplikovat legislativní změny odstartované novým kongres. Důsledek hospodářských problémů Pro úspěch opozice je základní podmínkou soudržnost. V uplynulých sedmi letech vystupoval pod společnou hlavičkou Stůl demokratické jednoty, který sdružuje 20 stran širokého ideologického rozpětí a řadu ambiciózních vůdců. Nejvíce je vidět Henrique Capriles Radonski, který sice dvakrát prohrál v přímém souboji s chávistickým kandidátem Madurem o prezidentský post, ale dnes je na koni, protože vývoj potvrdil jeho dlouhodobou strategii. Chávistům podrazily nohy obří hospodářské problémy, do kterých zemi přivedli. Mluvit o světlých zítřcích socialismu tam, kde jsou místo základních potravin jen prázdné regály, nefunguje. Capriles se sice domníval, že duel o nejvyšší post prohrál v březnu 2013 jen podvody svého soupeře Madura, ale nepovolal lidi do ulic, aby mu vítězství vybojovali na demonstracích. Odmítal konfrontaci, při které hrozilo krveprolití. Nabádal k trpělivému vyčkávání s tím, že režimu jednou dojde dech. A pak se veřejnost proti němu postaví natolik rozhodně, že výsledky už nepůjde ošidit stejně, jako když je rozdíl jen několika tisíc volebních hlasů. To se stalo nyní, když chávistům podrazily nohy obří hospodářské problémy, do kterých zemi přivedli. Mluvit o světlých zítřcích socialismu tam, kde jsou místo základních potravin jen prázdné regály, nefunguje. Stejně jako Caprilese kamery při oslavách vítězství zabíraly i rozjásanou blondýnku Lilian Tintoriová, která pro veřejnost zastupuje svého manžela Leopolda Lópeze, nejznámějšího politického vězně Venezuely. Na rozdíl od svého kamaráda z mládí Caprilese představuje tu část opozice, která na nic nechtěla čekat a chávisty plánovala odstavit tlakem ulice. Zvítězí umírněnost? Před dvěma lety López, bývalý starosta caracaské čtvrti Chacao, zorganizoval navzdory Caprilesovu nesouhlasu masové demonstrace, které se zvrhly v násilnosti, při nichž zahynulo nejméně 40 lidí. Maduro mu je všechny dal na svědomí a justiční systém ovládaný chávisty lídra nespokojenců poslal na 13 let do vězení. Represe, ke kterým se Chávez, předchůdce prezidenta Madura, díky charismatu nepotřeboval uchylovat, následovaly i proti dalším představitelům netrpělivějšího křídla protivládních sil. Pokud u Cháveze bylo použití slova diktátor sporné, Maduro si ho těmito kroky nepochybně zasloužil. Není jisté, který z proudů opozice bude dlouhodobě dominovat. Capriles, který má nyní hlavní slovo, ale dále sází na umírněnost. Není jisté, který z proudů opozice bude dlouhodobě dominovat. Capriles, který má nyní hlavní slovo, ale dále sází na umírněnost . Stále vylučuje pojmy, jako je odveta, naopak ve všech jeho veřejných výstupech opakuje usmíření. Jisté však je, že před národem a především kolegy nemůže povolit v jednom zásadním bodě. Musí prosadit v parlamentu, ač jako guvernér státu Miranda v poslanecké lavici nezasedne, amnestii pro všechny politické vězně včetně Lópeze. A to je první střet s exekutivou. Maduro porážku akceptoval překvapivě klidně: „Dnes jsme prohráli bitvu, ale boj za vybudování nové společnosti teprve začal.“ A obvinil z ní soukromé podnikatele, kteří mu vyhlásili hospodářskou válku. Tento argument opakoval během kampaně, kdy byl v defenzivě. Kapitalisté prý před občany schovávali potraviny, aby nenasycené voliče obrátili proti němu. Zapomněl však zmínit, že dnes, po několika vlnách znárodňování, většinu průmyslu na výrobu potravin vlastní stát. Madurova legitimita Bývalý řidič městského autobusu, ze kterého Chávez udělal ministra zahraničí a poté i nástupce, ale odmítá, že by López a spol za jeho vlády mohli vězení předčasně opustit. „Nepřijmu žádný zákon o amnestii pro ty, co pošlapali lidská práva. Mohou mi poslat tisíc zákonů, ale vrazi lidu musejí být souzeni pykat,“ prohlásil mimo jiné v tříhodinovém televizním projevu. Otázkou je, jak dlouho bude moci nekonečných projevů, ve kterých se marně snaží zápalem a rétorikou napodobit svůj vzor, používat. Opozice totiž v parlamentu získala jasnou majoritu. A pokud se na její straně udrží i tři zástupci indiánské menšiny, které vybírají jen potomci domorodých obyvatel, bude mít v jednokomorovém kongresu dokonce dvoutřetinovou většinu. A to jí podle ústavy, kterou prosadil Chávez, dává mnoho možností. Například ji změnit. Maduro bude kromě opozice čelit

i pnutí uvnitř vlastního hnutí. Není nijak respektovanou osobností, jeho legitimita vyplývá z toho, že ho Chávez učinil svým dědicem. Také jí to dá šanci měnit důležité představitele státu – například ty, kteří zasedají v Ústavním soudu nebo v úřadu pro dohled nad volbami. Také mohou odvolat ministry nebo zorganizovat referendum o odstoupení prezidenta, ač má před sebou více než polovinu svého šestiletého mandátu. Maduro bude kromě opozice čelit i pnutí uvnitř vlastního hnutí. Není nijak respektovanou osobností, jeho legitimita vyplývá z toho, že ho Chávez učinil svým dědicem. Mnozí mu v interních debatách předhazují, že El Comandante by takový hospodářský a posléze politický propad nedopustil. Je to k Madurovi, který je ve svých projevech skutečně dogmatičtější socialista než jeho předchůdce, poněkud nespravedlivé. Závislost na ropě Ani Chávez by si totiž nevěděl rady s prudkým pádem cen ropy v uplynulých měsících. Na jejím vývozu je přitom Venezuela absolutně závislá a její vysoké ceny za Chávezovy vlády režimu umožňovaly odstartovat řadu sociálních programů, které se však kvůli korupci a špatné přípravě ukázaly černou dírou na státní finance. Venezuelská závislost na ropě trvá už více než sto let, ať je prezidentem kdokoliv, ale Chávezovo znárodnění ji umocnilo Venezuelská závislost na ropě trvá už více než sto let, ať je prezidentem kdokoliv, ale Chávezovo znárodnění ji umocnilo. Země téměř přestala produkovat potravin a vše dováží, včetně kávy a dobytka, k jejichž pěstování, respektive chovu má ideální podmínky. Nebyl to problém, dokud přitékaly petrodolary, za které šlo vše pořídit v zahraničí. Ty však nyní chybějí. V Madurův neprospěch hovoří i další, tentokrát kontinentální trend – Jihoameričanů od levice. Jeho propadák přišel jen dva týdny poté, co v Argentině po dvanácti letech u moci skončila éra rodiny Kirchnerů. Levicoví politici sice nadále vládnou Brazílii, Chile či Peru, ale jejich někdejší obliba je v důsledku řady korupčních skandálů v troskách. Při síle zůstávají jen poslední reprezentanti takzvaného růžového přílivu, který se přes Jižní Ameriku přelil na přelomu 2. a 3. tisíciletí – bolivijský Evo Morales a ekvádorský Rafael Correa. Spoluzodpovědnost opozice Madurovi každopádně hrozí, že se ho pokusí odstavit pod záminkou návratu k „původnímu chávismu“ (ač nikdo neví, co takový termín znamená) lidé z armádních kruhů, kteří se s Chávezem podíleli na jeho nepovedeném puči v roce 1992. Tito bývalí důstojníci, mezi nimiž je nejvýraznější osobností dosavadní šéf kongresu Diosdado Cabello, jsou pragmatici. Jde jim o moc a možná ještě více o společenské výhody, které přináší. Po vítězství v parlamentních volbách převezmou Capriles se svými spolupracovníky ze Stolu demokratické jednoty spoluzodpovědnost za vývoj ve Venezuele. Jen kritika už nebude stačit. Socialismus 21. století by neměli problém reformovat – třeba i v dohodě s dosavadní opozicí. Capriles v rozhovoru pro španělský deník El País zmínil, že po hlasování s několika z nich mluvil. Podle něho jsou s volebními vítězi připraveni spolupracovat. Venezuela proto má před sebou spoustu scénářů. Nic není vyloučené včetně toho, že se chávisté vrátí v plné sile k moci. Opozice sice dosáhla v přepočtu na mandáty dvoutřetinové většiny, jenže v procentech rozdíl natolik drtivý není. Při ekonomickém marasmu, který momentálně v zemi panuje, se 15procentní rozdíl zdá malý. Po vítězství v parlamentních volbách převezmou Capriles se svými spolupracovníky ze Stolu demokratické jednoty spoluzodpovědnost za vývoj ve Venezuele. Jen kritika už nebude stačit. Režim, který stále ovládá policii, úřady i média, nyní bude moci své oponenty snáze vinit z problémů země. A bude se snažit přesvědčit zhruba 15 procent přeběhlíků, aby se vrátili do chávistických řad. Bude to snazší, pokud ceny ropy zase půjdou nahoru.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/venezuel....aspx?c=A151211_134631_pozice-tema_lube

ct24.cz

Norové po Vitaně kupují i Hamé za 4,7 miliardy korun 11.12.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika ginterovam Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Norská firma Orkla podepsala smlouvu o koupi výrobce potravin Hamé za 175 milionů eur (4,7 miliardy korun). Transakci posoudí antimonopolní úřady. Orkla už vlastní Vitanu. Orkla ve střední Evropě vedle Vitany vlastní rakouskou společnost Felix a rumunskou Orkla Foods Romania. „Silnější pozice ve střední Evropě zajistí Orkle prostor pro další růst na těchto trzích,“ řekl k transakci viceprezident společnosti Orkla Atle Vidar Nagel-Johansen. Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zatím návrh na schválení fúze nedostal, řekla Milena Marešová z jeho tiskového odboru. „Český trh je náš nejdůležitější trh,“ podotknul mluvčí Hamé Petr Kopáček. „Abychom ale mohli dále růst, potřebujeme uplatňovat naše výrobky i na dalších trzích. V současnosti vyvážíme na čtyřicet různých trhů, ale předpokládám, že je v této oblasti ještě rezerva,“ doplnil. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: Hamé „Tuto změnu vnímám pozitivně. Skupině Hamé se mimořádně daří. Nyní firma potřebuje silného zkušeného vlastníka, který jí dá nový impuls, dostatečně využije její potenciál a podpoří ji v jejím dalším růstu a rozvoji.“ Martin Štrupl generální ředitel Hamé Podle mluvčího Vitany Milana Linky převzetím Hamé zdvojnásobí společnost Orkla svůj obrat ve střední Evropě. Hamé loni vykázala tržby 4,9 miliardy korun a čistý zisk 234 milionů korun. Téměř 70 procent tržeb je z České republiky a Slovenska. Prodávající společností je kapitálový holding Decapterus se sídlem v Lucembursku. Kupní cena bude uhrazena z existujících úvěrů. přehrát

video Kopáček: Abychom mohli dále růst, potřebujeme naše výrobky i na dalších trzích

Fakta Jak si vede potravinářská firma Hamé Jak si vede potravinářská firma Hamé Hamé je přední českou potravinářskou a konzervárenskou firmou, která se zabývá výrobou trvanlivých i chlazených potravin, mimo jiné masových konzerv, paštik, hotových jídel, sterilované zeleniny, salátů, kečupů, omáček, marmelád a džemů. Vyrábí také kompoty, sirupy a je předním výrobcem kojenecké stravy. Do sortimentu Hamé patří i řada chlazených masových, zeleninových a ovocných výrobků a také bagetový program. S produkcí kolem sto tisíc tun hotových výrobků patří Hamé k největším českým producentům

potravin. Své výrobky nabízí pod značkami Hamé, Otma, Veselá pastýřka, Znojmia, Hamánek, Hamé Life Style, Simply Fresh, Seliko nebo Apetit. Tradice společnosti sahá do roku 1922, kdy v Babicích na Uherskohradišťsku vznikla konzervárenská dílna na výrobu ovocných marmelád, povidel, šťáv a lihovin. V roce 1933 výroba přešla pod brněnskou Biochemu, která do Babic přinesla i obchodní označení Hamé (ve staroirštině to znamená „domov“). Později byla firma transformována do národního podniku. Hamé, a.s. byla založena 10. června 1992 ze státního podniku Biofruct Babice. Společnost sídlí v Kunovicích u Uherského Hradiště. Do koncernu Hamé patří tradiční konzervárenské podniky Pika Bzenec, Fruta Podivín, Otma-Sloko Uherské Hradiště-Mařatice, Slovácká fruta Uherské Hradiště-Kunovice či Bapa Letohrad. Firma do modernizace provozů a technologií pravidelně investuje - loni investice do výroby dosáhly 166 milionů korun, o deset více než v roce 2013. V roce 2008 Hamé přešla do rukou islandské skupiny Nordic Partners, která firmu získala od tehdejšího majitele Leoše Novotného staršího. Odhadovaná cena transakce byla 4,5 miliardy korun. Nyní kupuje Hamé za 175 milionů eur (4,7 miliardy korun) norská firma Orkla. Prodávající společností je kapitálový holding Decapterus se sídlem v Lucembursku. Kupní cena bude uhrazena z existujících úvěrů. Kromě sedmi českých závodů má Hamé podniky také v Rusku, Rumunsku a na Slovensku. V Česku Hamé realizuje zhruba polovinu svých tržeb, druhou polovinu tvoří zahraniční trhy. Druhým největším odbytištěm pro výrobky firmy je Slovensko (16 procent tržeb), za kterým následuje Rusko (13 procent), Rumunsko (osm procent) a Maďarsko (sedm procent). V současnosti firma Hamé zaměstnává zhruba 2400 lidí; v roce 1992 to bylo například jen kolem tří stovek zaměstnanců. V posledních letech Hamé vykázala následující tržby: 5,10 miliardy korun(2008), 4,48 miliardy korun (2009), 4,71 miliardy korun (2010), 4,87 miliardy korun (2011), 4,95 miliardy korun (2012), 5,13 miliardy korun (2013) a 4,9 miliardy korun (2014). Na Slovensku se tržby Hamé v minulém roce zvýšily o 12 procent, v Maďarsku o 11, v Rumunsku o 15 a v Rusku o 16 procent. Firma se mimo jiné věnuje i sportovnímu marketingu, je hlavním partnerem české biatlonové reprezentace. Média v minulosti spekulovala vedle Orkly také o dalších uchazečích o Hamé. Zájem měl údajně fond Hartenberg, který hospodaří se soukromými miliardami ministra financí Andreje Babiše (ANO), nebo chorvatská potravinářská skupina Podravka. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: PwC, ČIA, Ernst&Young, Megamarket, S&P Capital IQ, ISI Emerging Markets Hamé má v Česku a na Slovensku vedoucí pozici na trhu u paštik, hotových jídel, konzervované zeleniny, džemů a dětské výživy. Mezi nejznámější značky firmy se sídlem v Kunovicích na Uherskohradišťsku patří Hamé, Májka, Znojmia a Otma. Silnou tržní pozici u paštik má Hamé také v Maďarsku, Rumunsku a Rusku. Firma má zhruba 2400 zaměstnanců a deset výrobních závodů. Fakta Kdo je norský konglomerát Orkla Kdo je norský konglomerát Orkla

Norský konglomerát Orkla je předním dodavatelem značkového spotřebního zboží a koncepčních řešení v oblasti potravin, drogistického zboží a pekárenství ve Skandinávii, v Pobaltí, na vybraných trzích střední Evropy a v Indii. Podniká ale i v energetice, realitách nebo ve finančnictví a je také součástí společného podniku se švédským výrobcem hliníkových součástek Sapa. Kořeny společnosti sahají až do 17. století. Původně šlo o těžařskou společnost. Ve střední Evropě Orkla vlastní společnosti Vitana (Česká republika a Slovensko), Felix (Rakousko) a Orkla Foods Romania (Rumunsko). Před lety byla také vlastníkem firmy FrostFood z Rokytnice v Orlických horách, která vyrábí mraženou pizzu a další potraviny. Společnost je kótována na burze v Oslu, kde se nachází i její centrála. V roce 2014 měla skupina Orkla přibližně 13 tisíc zaměstnanců. Loňský obrat konglomerátu činil 30 miliard norských korun (85,5 miliardy korun). Orkla je předním dodavatelem značkového spotřebního zboží a řešení v oblasti potravin, drogistického zboží a pekárenství ve Skandinávii, v Pobaltí, na některých trzích ve střední Evropě a v Indii. S akciemi Orkly se obchoduje na burze v Oslu, kde je i centrála firmy. Skupina Orkla měla loni zhruba 13 tisíc zaměstnanců a její roční obrat činil 30 miliard norských korun (85,5 miliardy korun).

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...tane-kupuji-i-hame-za-47-miliardy-korun

Inspektoři kontrolovali vánoční trhy. Chybovali dva prodejci z osmi 14.12.2015

ct24.cz str. 0 Regiony cukrovah Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jako běžní zákazníci se pracovníci České obchodní inspekce zaměřili na prodej na vánočních trzích. V Brně inspektoři zkoumali, zda prodejci nešidí zákazníky, neúčtují jiné ceny nebo jakou kvalitu mají prodávané potraviny. Minulý týden vyrazili také na olomoucká náměstí. Jitrnice na náměstí Svobody u jednoho z brněnských stánků s občerstvení vyjde zákazníka na třicet korun. Majitele stánku ale dnes stála několik tisíc. V době kontroly totiž tato položka chyběla na ceníku. „Prodávající řádně neseznámil spotřebitele s cenou, chybělo tam poměrně dost cen,“ vysvětlil ředitel ČOI Brno Karel Havlíček. Celkově ale kontrolu osmi stánků hodnotil kladně. Z rychlé kontroly našli inspektoři pochybení pouze u dvou. „V dalším případě účtoval prodávající tácek za cenu pokrmu. To je ale, myslím, pochybení menšího rázu," pokračoval Havlíček.Inspekce zkoumala potraviny a hygienu Obchodní inspekci zajímalo značení, veterinární správu zase kvalita - masa, sýrů, jejich skladování a zacházení. Patrik Gruber má letos za sebou takových kontrol už několik. „Musíme tady mít ubrousky, dezinfekční prostředky, teplou vodu, rukavice, ale hlavně potravinářský průkaz,“ shrnul Gruber. Ředitel ČOI dodal, že pro textilní výrobky platí povinné značení. Mělo by být označeno, jakým způsobem je prát a jak je ošetřovat. „U balených výrobků musí být aspoň minimální ochrana před kontaminací, nakupující se nesmí dotknout třeba taškou nebo kabátem nebalených výrobků,“ potvrdila vedoucí Oddělení veterinární hygieny Brno Hana Řezníčková.Loni chyboval každý sedmý prodejce

Kontroly trhů letos teprve začínají, ale třeba loni Státní zemědělská a potravinářská inspekce zkontrolovala 252 stánků. Pochybení našla takřka u každého sedmého prodejce. Nejčastěji se jednalo o chybějící doklady, označování potravin a jejich skladování. Monitorování vánočních trhů zahájil i sousední inspektorát ČOI ze severní Moravy. Tamní inspektoři se na trhy do Olomouce vydali už první prosincový víkend. Kromě stánků s nápoji a občerstvením kontrolovali i značení oblečení, dekorací, kosmetiky a podobně. „V průběhu kontrol 21 prodejních míst jsme kromě běžných nedostatků nezjistili žádné závažné porušení ani nenalezli výrobky, u nichž by vzniklo podezření, že jsou nebezpečné,“ uvedl ředitel inspektorátu ČOI se sídlem v Ostravě Boris Stabryn.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regio...ocni-trhy-chybovali-dva-prodejci-z-osmi

ČRo - radiozurnal.cz Autorka filmu Cukr blog varuje: O škodlivosti cukru se vědělo už v 70. letech. Přesto je dnes snad v 98 % potravin ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / host Šárka Ševčíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.12.2015

zpět Jsme závislí na cukru a naše cukrové dny začínají hned snídaní. Můžeme sice jíst zdravě, ale i cereálie a rádoby zdravé potraviny jsou spíš cukrovinky obsahující různé druhy sladidel, tvrdí dokumentaristka a autorka filmu Cukr blog Andrea Culková, která pochopila, jak těžké je vzdát se cukru. Chleba, rohlíky, rybičky, uzeniny, sýry, kečup – cukr je dnes ve všem, zjistila Andrea Culková. Když jí lékaři diagnostikovali těhotenskou cukrovku, rozhodla se vyřadit jednoduché cukry a sladidla ze svého života. V tu dobu narazila. Cukry a sladidla jsou podle ní snad v 98 % potravin, které míváme ve spížích a kuchyních.„Máte pocit, že nemůžete jíst vůbec nic,“ popisuje v rozhovoru s Lucií Výbornou. A tak se zaměřila na jednoduché potraviny, kterých se „nedotkl potravinářský průmysl“, protože právě ten nám na talíře předkládá něco, co bychom podle jejího názoru neměli nazývat potravinami.Antibiotika v mléce, sója místo masa, dietní kuřecí. Jana Dostálová vyvrací mýty o jídle video Pavel Maurer: Tohle alarmující svědectví zboří spoustu mýtů o zdravé stravěHladina rozkoše cukru se posouvá. Výrobky jsou sladší a sladší. Často se objevují zkušenosti se sladkostmi, které jsou v některých zemích sladší než jinde. Lidé si zvykli na hladinu cukru, a tak je potřeba mu drogu přidat.„Pokud máte cukrovku druhého typu nebo těhotenskou cukrovku, měli byste se zamyslet nad tím, co jíte, měli byste přestat jíst jednoduché cukry,“ připomíná Andrea Culková.Znamená to vzdát se nejen jednoduchých cukrů, ale také medu a sladidel. „A sladidel na bázi jednoduchého cukru se používá více než 150 druhů,“ upozorňuje režisérka.Z tohoto důvodu se rozhodla omezit příjem cukru a svým dětem místo vděčných sladkostí nabízí zábavné alternativy.„Nechte je tvořit, i když pak kuchyně vypadá strašně,“ radí. Děti jsou podle ní totiž chytřejší, než si myslíme. „Pokud je nabídka něčeho dobrého, proč sahat po něčem, co dobré není,“ dodává. A tuto myšlenku podle jejího názoru snadno pochopí i děti.Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.Dětem hrozí nadváha! Místo sportu tráví čas u počítačů, varuje odbornice z IKEMuPřed sportováním jezte jáhlovou kaši s čerstvou zeleninou, radí výživový poradce Ivan Rybařík

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1564161

ČRo Radiožurnál

Potravinářskou firmu Hamé ze Slovácka koupí norská firma Orkla 11.12.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 09:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pavel PROUZA, moderátor -------------------Potravinářskou firmu Hamé ze Slovácka koupí norská firma Orkla, zaplatí za ni v přepočtu 4 miliardy a 700 milionů korun. Firmy už podepsaly kupní smlouvy, ještě ji musí posoudit antimonopolní úřady. Informace se objevila ráno na burze cenných papírů v Oslo. Podrobnosti zjišťoval reportér Roman Verner. Roman VERNER, redaktor -------------------Tiskový odbor Hamé zatím potvrdil jen samotnou informaci o plánovaném obchodu, další podrobnosti nesdělil s odkazem na antimonopolní řízení. Mluvčí Vitany Milan Linka k tomu dodal, že pod norským vedení se od roku 2013 výrazně posílila výroba a investice do potravinářských provozů. Hamé je v Česku a na Slovensku lídrem ve výrobě konzervovaných potravin. Své podniky má v Maďarsku, Rumunsku a Rusku. V současnosti zaměstnává 2400 lidí. Roman Verner, Radiožurnál.

ČT 1 Náš test 9.12.2015

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Hezký podvečer, milí diváci, vítejte u rybiček. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Snad u Černých ovcí. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------U Černých ovcí ale taky u rybiček. V konzervě. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Tak ty mám rád, jsou z nich výborné pomazánky. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A máš raději sardinky anebo tuňáky? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Sardinky, jsou takové cenově lahodnější. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tak my dnes otestujeme tuňáky. A to nejen cenově. Tuňáků v konzervě je nespočet druhů, steaky, řezy, kousky, drti...

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------...ve vlastní šťávě, v různých olejích, ve slaném nálevu... Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------...levné, dražší, nejdražší. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A protože při nákupu do konzervy nevidíme, některé vzorky dnes otevřeme. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------My jsme vybírali steaky, kousky a řezy, nevybírali jsme záměrně drť, ale možná, že někde ta drť bude. Vlado? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Hop! A nic se neděje. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Také dnes jsme pozvali tříčlennou porotu, aby různé druhy tuňáků vyzkoušela. Doufám, že vám po dnešním testu nenarostou ploutvičky. Dobrou chuť. Spotřebitele dnes zastupuje Roman Pokorný. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Po odborné stránce je tu Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A do třetice naše pozvání přijal moderátor Událostí, komentářů Daniel Takáč. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Porota má před sebou 10 druhů tuňáků v konzervě. Jejím úkolem bude je očichat, ochutnat, ohodnotit jejich konzistenci i nálev, a to body od 0 do 10, čím více bodů, tím lépe pro tuňáky. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Spotřeba ryb u nás je velice nízká, měla by se zvýšit. A tyto výrobky do určité míry by k tomu mohly přispět. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb. Jeho maso chutná jak lidem v Evropě, tak ve Spojených státech. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A ze syrového tuňáka se dělá i japonské jídlo suši. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Čerstvé maso z tuňáka není rozhodně levné. O tom něco ví náš porotce Roman Pokorný, který je povoláním kuchař. Roman POKORNÝ

-------------------Patří to k těm dražším produktům, je to srovnatelný s biftekem nebo s něčím takovýmdle. Prostě tam ta cena v restauraci, je to kolem 500 korun, si připravte, tak nějak začíná. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Na rozdíl od čerstvých tuňáků ty v konzervě Roman Pokorný ještě nikdy neochutnal. Dnes má tedy premiéru. Roman POKORNÝ -------------------Na to, že jím poprvé v životě tuňáka z konzervy, tak čekal jsem, že to bude daleko horší. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------To jsme rádi a výrobci tuňákových konzerv asi také, pokud se dívají. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Vlado, jak vlastně vypadá tuňák? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No jak...Je asi takhle veliký, pruhovaný a takový jako vytuněný. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Takže větší kapr v pyžamu. Výhodou tuňáků je, že nemají drobné kosti. Tyto ryby se od sebe liší velikostí i druhy. Je tuňák obecný, okatý, křídlatý, malý. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Nejčastější je ovšem tuňák pruhovaný, který je také obsažen v našich vzorcích. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Pokud jsme měli štěstí nebo protekci v obchodě, byl tuňák součástí našeho jídelníčku i v 80. letech minulého století. osoba /Aktuality 1981/ -------------------Tunus tinus je latinský název této oblíbené rybí pochoutky, která je známější pod názvy tuňák v oleji, ve vlastní šťávě, s vejci, s makrelou a na paprice, kterých dnes zpracovalo 110 zaměstnanců rybného závodu v Hodoníně celé 3 tuny. Každý den v závěru směny kvalitu výrobků vyhodnocuje pětičlenná komise. Podle bodového hodnocení se řídí i přiznání prémií jednotlivým pracovníkům. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No vida, i tehdy se hodnotilo. Naše komise je sice jen tříčlenná a žádné prémie z ní nekoukají, ale její hodnocení jistě bude cenné. Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------Teda musím říct, že mnohá konzistence mě překvapila, negativně překvapila, protože ty drobky, které tady někde jsou, tak to jsem tedy opravdu nečekal. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Žádný steak nešel z konzervy vyklopit vcelku.

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Steaky vypadají jako kousky a kousky vypadají jako drť. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Ono to může být tepelnou úpravou, záleží na tom, při jak vysoké teplotě se ta konzerva steriluje. Všechny musí být sterilní, protože to je konzerva, ale některý výrobce v rámci bezpečnosti nebo delší trvanlivosti tu teplotu zvýší. Takže je to dáno tou teplotou a potom určitě také i vlastností toho masa. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Musíme si tedy zvyknout na to, že fotky steaků na obalech jsou jen ilustrační. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Alespoň že samotné maso a nálev jsou opravdové. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Preferují porotci vlastní šťávu nebo olej? Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------Musím říct, že mně se tedy v podstatě potvrdilo, že vlastní šťáva je mnohonásobně lepší. Tolik druhů jsem asi nikdy neměl, ale že vlastní šťáva je mnohonásobně lepší než nějaký olejový nálev, který musím říct, že mě ale ani trošičku nezaujal. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Já teda bych spíše preferovala v tom oleji, protože ta chuť je taková příjemnější, i když z hlediska výživového to dobré není. Ale nesmíme toho sníst moc. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Které vzorky zatím porotu potěšily? Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Trojka a šestka, ty byly tak zhruba stejně, ale ta trojka asi, tu bych preferovala nejvíc, to je tedy v tom v nálevu s olejem. Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------Proto to já nemám, paní profesorko. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------To si právě odporujeme v tom, kdo preferuje jestli teda tu tučnou chuť nebo tu chuť netučnou, případně slanější a méně slanou. Roman POKORNÝ -------------------U mě osobně nejvíc trojka. Udělil jsem teda o mnoho méně bodů. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Pod číslem 3 se skrývá Giana, kousky ve slunečnicovém oleji, původem ze Španělska.

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A šestkou jsme označili Franze Josefa steak ve slunečnicovém oleji, také ze Španělska. Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------Já, zrovna tu osmičku, jestli tedy dobře se teď dívám, tu mám asi nejvýš. Ale asi to bude patrně dáno tím, co říkala paní profesorka, já možná preferuji spíš trochu slanější jídla. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Osmička patří konzervě John West, steak ve slaném nálevu, původ Seychely. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A které vzorky naopak u poroty neuspěly? Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------Úplně nespokojený bych nebyl. Já teda nemám jako pan Pokorný srovnání s tou živou rybou, když to řeknu takhle přímo, tedy ulovenou, nebo minimálně si to nevybavuji, takže já asi úplně nespokojený bych nebyl. V zásadě asi bych se najedl. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Může konzerva ovlivnit kvalitu masa? Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Z hlediska bezpečnosti by ten obal neměl ovlivnit tu náplň jak z hlediska chuti, tak i z hlediska rizik. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A ovlivňuje rybí maso znečištění moře? Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak to určitě, ryby, to jsou jako z pohledu těch rizikových látek, čili takzvaných chemických kontaminantů, nejvíce rizikové potraviny. Rizikové kontaminanty se kontrolují v rámci kontroly potravin a jsou stanoveny na ně limity. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Vypadá to, že porotci mají otestováno, takže jako vždy jim teď ukážeme, co vlastně ochutnali. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Píšou steak, ale to tedy rozhodně jako steak nevypadá. Tepelná úprava má velký vliv. Ale až takhle tedy... Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Calvo, steak ve vlastní šťávě, původem ze Španělska, 100 gramů za 45,80 skončil na posledním místě. A co vzorek označený jako dvojka? Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tam je napsáno, že surovina je ulovena s ohledem na ochranu delfínů.

Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------A to jsem někde četl, že to je docela důležité, protože delfíni se prý používají k lovu tuňáků. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Delfíni vytipují místa, kde se tuňáci vyskytují. V sítích pak ovšem uvíznou jak tuňáci, tak delfíni. I když delfíny rybáři pustí zpět, jsou mnohdy zranění a nepřežijí. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Z našich vzorků měl upozornění na ochranu delfínů jen jeden, a to Albert, kousky v mírně slaném nálevu, původem z Ekvádoru, 100 gramů za 25,50. Skončil na 7. místě. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tahle konzerva je nejdražší. Malinká, ale je nejdražší ze všech, a je to sedmička. Myslíte, že odpovídá ta kvalita té ceně? Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tu sedmičku já nemám moc vysoko, teda. Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------Já jí mám tak v půlce. Roman POKORNÝ -------------------Taky ne. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Já jí mám teda jako dole až, teda. Roman POKORNÝ -------------------Taky v půlce. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tuňák Rio Mare ve vlastní šťávě, původem z Mauritia, 100 gramů za 62,30 nakonec obsadil 8. místo. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Nemůžeme se vždycky spoléhat, že výrobek, který je drahý, je nejlepší. Ono záleží na té surovině, čili jednak na tom druhu tuňáka, kde byl uloven, pak záleží na tom, jaké ten výrobce má náklady výrobní, a také záleží i na té obchodní marži. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Většinou se u tuňáků používá slunečnicový olej. Jeden vzorek byl ale s olivovým olejem, a to NIXE, řezy, původem z Ekvádoru, 100 gramů za 21,80. Umístil se na 4. Příčce spolu s Hamé, steakem ve slunečnicovém oleji, původem ze Španělska, 100 gramů za 37,30. Iveta FIALOVÁ, moderátorka --------------------

A jedna konzerva obsahovala sójový olej, a to Sea Side, kousky, původem z Thajska, 100 gramů za 21,50. Přestože byla nejlevnější, obsadila 1. místo. Sójový olej je u nás ale vzácný. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak on ten sójový olej u nás se tolik neprodává, protože největší producent sóji jsou Spojené státy, a ony mají GMO téměř všechno. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------GMO je co? Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Geneticky modifikované organismy. A Evropa není tomu příliš jako nakloněna, takže právě ten sójový olej u nás už na trhu tolik není. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A tady je celkové pořadí hodnocených vzorků. Konzerva Sea Side sice získala první místo, ale jako jediná nemá snadné otvírání. A právě to může výběr zákazníků ovlivnit. Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------Když váhám při nákupu, tak to může hrát i roli tedy. Určitě je to příjemné vzít to za očko a otevřít, to bezesporu. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Na 2. místě se v hodnocení naší poroty umístila Giana, kousky ve slunečnicovém oleji, 100 gramů za 41,10. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A 3. místo obsadil John West, steak ve slaném nálevu, 100 gramů za 28,90. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Jaký dojem udělal test tuňákových konzerv na naši porotu? Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tady se nevyskytoval žádný nekvalitní výrobek. Ty výrobky se mezi sebou lišily, ale rozhodně tady nebyl žádný výrobek, který byl vyloženě špatný. Daniel TAKÁČ, moderátor, ČT 24 -------------------Když jste nám odtajnili to tajemství, co jsme to vlastně jedli, tak jsem až překvapen, že vlastně ten výrobek by mě vůbec v regále nezaujal. Ono se říká, že obal výrobek prodává, takže i po tom dnešním testování jsem trochu překvapen, že mi možná chutnaly víc ty výrobky, které třeba obalem tak úplně zase nelákají, ale chutnaly mi víc. Roman POKORNÝ -------------------Do pomazánky ano, ale na nějaký vaření... Neoslnilo, nezměním svůj názor, čerstvá ryba je čerstvá ryba.

Novela zákona o významné tržní síle 9.12.2015

ČT 1 str. 1 12:00 Zprávy ve 12

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Vítám vás u poledních zpráv České televize. Poslanci schválili novelu zákona o významné tržní síle. Předloha si klade za cíl víc chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Ty totiž podle koalice často zneužívají dominantní postavení na trhu. Zástupci supermarketů namítají, že norma může v konečném důsledku zdražit potraviny. Antimonopolní úřad to odmítá stejně jako premiér. Pro další informace teď do sněmovny míříme živě za kolegou Janem Bezděkem. Honzo, proti novele o tržní síle protestuje pravicová opozice, což se odrazilo i na dnešní debatě ve sněmovně. Co konkrétně jí vadí? Jan BEZDĚK, redaktor -------------------Dobré poledne. Pravice od počátku tvrdí a dnes to tedy znovu zopakovala, že ten zákon by v konečném důsledku mohl negativně dopadnout právě na dodavatele a to třeba z toho důvodu, že by je obchodní řetězce mohly právě na základě těchto zpřísněných podmínek třeba vyměnit za zahraniční firmy. Další věc, o které se dnes hlasovalo, to byl návrh, který přednesli jak poslankyně Úsvitu Olga Havlová, tak i předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát, a totiž, aby se ten zákon vztahoval nejen na odběratele, ale také na dodavatele, protože opozice tvrdí, že na českém trhu může vzniknout i situace, kdyby dodavatelé naopak mohli zneužívat své významné tržní síly, nicméně už v průběhu legislativního procesu tuhle myšlenku odmítl premiér Bohuslav Sobotka a dnes se vyjádřil velmi podobně, takže nakonec tento návrh odhlasován nebyl. Naopak podoba, ve kterou, ve kterou nakonec poslanci přijali, tak tu přivítal premiér Bohuslav Sobotka. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Jsem přesvědčený o tom, že tento zákon, tato novela přispěje k narovnání tržních vztahů, zlepší podnikatelské prostředí, vyrovná tu určitou nerovnováhu, která existuje mezi velkými obchodními řetězci a mezi dodavateli ze strany například výrobců potravin nebo českých zemědělců. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Nejsledovanějším bodem dnešního programu je ale schvalování rozpočtu. Poslanci v rámci třetího čtení rozhodnou o přesunech peněz v rámci jednotlivých kapitol. Jak by se tedy s jednotlivými částkami ještě mělo hýbat? Jan BEZDĚK, redaktor -------------------Celkově by ty přesuny měly být v hodnotě 2 miliard a 700 milionů korun. Mělo by jít o návrhy, které už dostaly souhlas od rozpočtového výboru, aspoň taková je dohoda z pondělního jednání koaliční rady. Rozpočtový výbor doporučil schválit například 250 milionů pro dobrovolné hasiče, 200 milionů pro vysoké školy nebo stejnou částku také na výstavbu sportovišť. Také by se v rámci těchto přesunů měla najít miliarda korun, která bude využita jednak na příspěvky na péči pro handicapované a pak také mimořádný příspěvek důchodcům, protože ti v únoru dostanou 1200 korun, to jsou tedy přesuny, na kterých se koalice dohodla a které tedy dnes pravděpodobně budou odhlasovány. Jinak premiér Bohuslav Sobotka dnes zopakoval to, že koalice má dostatek hlasů na prosazení tohoto rozpočtu, že bude určitě odhlasována a že podle jeho názoru ten rozpočet na příští rok, jak rozpočtově, tak i sociálně odpovědný. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Ten rozpočet nadále pumpuje peníze do ekonomiky, to znamená, motivuje spotřebu, podporuje investice, podporuje růst a zároveň vytváří podmínky pro rovnovážný růst a stabilitu našich veřejných financí v dlouhodobém horizontu.

Miroslav KALOUSEK, předseda strany /TOP 09/ -------------------Vláda příští rok předpokládá přijmout 13,5 tisíce nových státních zaměstnanců, jaksi, jako hlavní vládní priorita, platy na nové státní úředníky, to opravdu není investiční ani prorůstový rozpočet.

Zemědělci si stěžují na nerovné dotace 11.12.2015

ČT 1 str. 6 18:00 Události v regionech - Ostrava

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Helena DOHNALOVÁ, moderátorka -------------------Ekologičtí farmáři kritizují ministerstvo zemědělství za to, že je oproti klasickým zemědělcům finančně diskriminuje. Eko zemědělci totiž nemají nárok na takzvané welfare dotace pro chov hospodářských zvířat na pastvách. Ministerstvo ale nesouhlasí. Tvrdí, že právě ekologové mohou žádat dotace z mnoha jiných programů, na které klasičtí zemědělci nedosáhnou. Blanka POULOVÁ, redaktorka Zuzana KOZÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Miroslav Šrůtek má svou bio farmu v Kamenici nad Lipou. I on je částečně závislý na státních dotacích. Na volný chov svých krav ale peníze nedostane - na rozdíl od klasických zemědělců. Miroslav ŠRŮTEK, bio zemědělec -------------------Já, kdybych neměl dotace, tak tu farmu prakticky nerozvíjím. Já jsem schopen z režie utáhnout zaměstnance a běžnou výrobu, ale přestal bych nakupovat stroje. Blanka POULOVÁ, redaktorka Zuzana KOZÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Na takzvaný walfere, tedy volný chov hospodářských zvířat, vyčlenilo ministerstvo zemědělství jednu miliardu. Ani koruna ale nepůjde k bio farmářům. Podle svazu PRO-BIO jasná diskriminace. Kateřina URBÁNKOVÁ, manažerka, svaz PRO-BIO -------------------Mají prostě špatné podmínky, ale jenom díky tomu, že jsou ekologičtí, je stát trestá a říká jim: "Ty seš ekolog, tak ty to děláš špatně, tak ty tu dotaci nedostaneš." Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Ty jsou určena pro ty konvenční zemědělce právě proto, abychom posunuli právě jejich přístup a kvalitu péče o hospodářská zvířata u těchto zemědělců, protože z logiky věci ekologický zemědělec tato..., tyto parametry splňuje. Blanka POULOVÁ, redaktorka Zuzana KOZÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Například v Rakousku ale bio zemědělci na tyto dotace dosáhnou - na rozdíl od českých bio chovatelů. Ti už teď omezují počty chovaného dobytka. Miroslav PORČ, Agrární komora Olomouc -------------------Pokud se jedná o skot jako takový, tak to bylo 2,5 milionu. A teď jsme na úrovni někde 1,4. Takže

taky téměř na 60 procentech. Kateřina URBÁNKOVÁ, manažerka, svaz PRO-BIO -------------------Je velmi nespravedlivé, že jeden zemědělec, který hospodaří na české straně hranic, dotaci nedostává. Druhý zemědělec, který hospodaří na rakouské straně, dotaci dostává a přitom na stejnou věc, ty zvířata mají stejně na pastvě, často jsou to stejná plemena zvířata, je to prostě špatně postavený přístup k walfere zvířat. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Takže posčítám podpory, který má ekologický zemědělec na hektar a případně na dobytčí jednotky, tak má ty podpory vyšší, než konvenční zemědělec v České republice. Blanka POULOVÁ, redaktorka Zuzana KOZÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Na české dotace se například Miroslav Šrůtek nespoléhá. Mléko od jeho krav putuje hlavně na německý trh, kde farmáři nabízejí podstatně lepší cenu. Blanka Poulová a Zuzana Kozáková, Česká televize.

Kontrola vánočních trhů 14.12.2015

ČT 1 str. 4 18:00 Události v regionech - Brno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Jestli prodejci nešidí zákazníky, neúčtují jiné ceny nebo jakou kvalitu mají prodávané potraviny. Na to se v těchto dnech zaměřují inspektoři na vánočních trzích v rolích běžných zákazníků. V Brně dnes spolu s pracovníky České obchodní inspekce vyrazila na kontrolu u kolegyně Barbor Žítková. Báro, jaká pochybení tedy inspektoři zjistili? Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Hezký večer. Do terénu dnes vyrazilo 16 inspektorů, byla to poměrně velká akce, při které zkontrolovali osm prodejců a zjistili dvě pochybení. V tom prvním případě se jednalo o neseznámení zákazníka s cenou, kdy ten prodejce neuvedl cenu toho konkrétního zboží na informační ceduli a v tom případě, v druhém případě o nenaúčtování správné ceny, kdy prodejce zvážil to zboží i s táckem, takže ošidil zákazníka o tři koruny. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Na trhy ale nevyráží jenom Česká obchodní inspekce, ale také ..., kterou zajímá vlastně právě to značení, ale taky další kontrolní úřady. Které to jsou a co je tedy zajímá? Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Je to poměrně složitá situace, pro laika bych řekla až nepřehledná. Kromě České obchodní inspekce do terénu vyráží taky Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která kontroluje kvalitu baleného zboží, potom veterinární správa, ta se zaměřuje na to nebalené, na kvalitu výrobků živočišného původu, takže masa, sýry a podobně, a hygienu zase zajímá samotný prodej, takže uskladnění potravin, dodací listy k alkoholům a tak dále. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka --------------------

Ty jsi tedy na té jedné kontrole byla, jaké byly reakce těch prodejců? Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Přiznávají, že těch kontrol je poměrně hodně, mnozí se nám svěřili, že už jich letos absolvovali několik. Na druhou stranu ale uznávají, že pokud mají vše v pořádku, tak je to poměrně rychlá záležitost. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Říká Barbora Žítková. Její reportáž nabídnou i dnešní Události.

ČT 24 Státní rozpočet na rok 2016 9.12.2015

ČT 24 str. 1 21:00 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Státní rozpočet. To jsou příjmy a výdaje, kterým bude věnovaná následující půlhodinka speciálního vysílání Ekonomiky na ČT 24. Dobrý večer. Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2016. Nejdůležitější zákon roku počítá se schodkem 70 miliard korun, a také s vyššími výdaji na platy státních zaměstnanců, s vyššími důchody, ale také s vyššími dotacemi do zdravotnictví, nebo se zavedením elektronické evidence tržeb. Opozice ale dnes návrh rozpočtu zkritizovala. Zatímco podle pravice je rozpočet příliš rozhazovačný, komunisté v něm postrádají vyšší daně pro bohaté. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Andrej Babiš už brzy ráno věděl, že vládní většina jeho státní rozpočet schválí. Na poslední chvíli se ale ještě snažil vysvětlit opozici, proč by se měla k vládě přidat. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Ten rozpočet nadále pumpuje peníze do ekonomiky, to znamená motivuje spotřebu, podporuje investice. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Jenže právě pumpování miliard do ekonomiky dnes hlavně pravice kritizovala. Miroslav KALOUSEK, předseda strany, exministr financí /TOP 09/ -------------------Absolutně bezkonkurenční vládní prioritou je zvyšování počtu státních zaměstnanců. A s ním související mzdové náklady. redaktorka -------------------Platy státních zaměstnanců. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Vláda přidá na platy státních zaměstnanců 10 miliard korun. Právě tyto výdaje rostou z celého rozpočtu nejvíc. A to nejen díky zvýšení počtu státních zaměstnanců o víc než 13 tisíc, ale i díky 3% listopadovému zvýšení platů. Třeba učitelka Jarmila Rojková si polepšila o 600.

Jarmila ROJKOVÁ, učitelka, ZŠ Vrchlického, Ostrava -------------------Pochopitelně, že všichni pedagogičtí pracovníci to přivítali velice radostně, protože každá koruna je dobrá. redaktorka -------------------Důchody. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Poslanci dnes na penze přesunuli dalších 600 milionů. Tyto výdaje tak vzrostou o téměř 7 miliard. V únoru dostanou důchodci jednorázový příspěvek k důchodu ve výši 1200 korun. V průměru poroste měsíční důchod o 140 korun. Penzista Petr Kratochvíl z ústeckého domova pro seniory už teď přemýšlí, na co peníze použije. Petr KRATOCHVÍL, důchodce /Události, 9. 12. 2015/ -------------------Sem tam si zajdu na to pivko, teď potřebujete nějaký koupit si hygienické potřeby. redaktorka -------------------Sociální dávky. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Z ostatních sociálních dávek vzroste od července jen příspěvek na péči o zdravotně a mentálně postižené. A to o 5 %. Další dávky zůstanou zmrazené. Třeba Bohumil Samek z Ostravy tak bude muset vyjít se stejným životním minimem 3 410 korun měsíčně Bohumil SAMEK -------------------Je to těžký, protože to máte, já nevím, nakoupíte máslo, máte to na 3 týdny a potom týden čekat, týden čekat na jako, zas na prachy, že. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Vládní návrh zákona o státním rozpočtu dnes kritizovala tady v Poslanecké sněmovně hlavně pravicová opozice. Podle ní by měl být schodek rozpočtu mnohem nižší než 70 miliard. Vláda si ale nakonec před poslanci tento víc než 800stránkový rozpočtový dokument hladce uhájila. Bohuslav SOBOTKA, premiér, předseda strany /ČSSD/ -------------------Je to podle mého názoru rozpočet, který pomůže i v příštím roce udržet zaměstnanost a vysoké tempo růstu české ekonomiky. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Vláda ty příjmy příliš nadhodnocuje, je příliš optimistická a že nakonec ten deficit může být větší. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Rozpočet poputuje ze sněmovny rovnou k prezidentovi. Ten by ho měl podepsat do Vánoc. Redakce a Petr Vašek, Česká televize. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Oproti loňskému roku dostalo nejvíc přidáno ministerstvo dopravy. Resort pod vedením Dana Ťoka si polepší o 12 miliard korun. Kolik přesně dostane, ví kolega Pavel Cyprich.

Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Dobrý večer. Pro příští rok dostane ministerstvo dopravy necelých 48 miliard korun. Peníze půjdou na opravu a údržby stávajících silnic a tratí. Ale i na plánování nových staveb. Nejvíc peněz by přitom mělo jít na dostavbu dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, nebo na další etapy modernizace D1. Část peněz pak půjde na provoz dopravních úřadů nebo mýtného systému. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------A ve studiu už je se mnou Dan Ťok, ministr dopravy. Dobrý večer. Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/ -------------------Dobrý večer. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, jste se rozpočtem pro vaše ministerstvo spokojen a jak se vám vůbec podařilo přesvědčit pana ministra financí Babiše? Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/ -------------------Já jsem docela spokojený, i když naše nároky, nebo naše návrhy byly rovněž jako u všech ostatních kolegů pokráceny. To, jak se mně podařilo přesvědčit pana ministra Babiše, my máme v plánu, nebo v programovém prohlášení rozvoj dopravní infrastruktury. Takže nedat peníze do nových silnic a do nových dálnic, by bylo proti programovému prohlášení, takže z toho pohledu jsem to měl docela snadné. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Mluvíte právě o těch investicích. Takže co je prioritou pr vaše ministerstvo právě v oblasti investic? Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/ -------------------Pro naše ministerstvo a zejména pro Státní fond dopravní infrastruktury je zásadní prioritou investovat do výstavby nových silnic. Síť silnic a dálnic, silnic prvních tříd a dálnic je nedostavěná v České republice. Chybí nám ta jižní radiká..., radiála přes Prahu. To znamená D11 odshora z Polska a pokračování kolem Prahy a D3 na Rakousko přes České Budějovice. Samozřejmě R35, nebo do, do příště D35, což je silnice z Hradce Králové na Olomouc, která by byla paralelní dálnicí k D1, kterou modernizujeme a samozřejmě dokončení modernizace D1. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Nedávno jste řekl, že vaším plánem je postavit 200 kilometrů silnic a 200 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací právě. Jak vidíte tenhle ten plán jako reálný? Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/ -------------------Já tady musím upřesnit. Nešlo o postavení, ale o zahájení, protože většinou opozice velmi ráda kritizuje, že neotvíráme žádné nové silnice a dálnice. Já bych z tohoto místa rád vzkázal: my otevřeme všechno, co nám naši předchůdci připravili. Pokud připravili to, co připravili, tak holt máme velmi málo šancí otvírat nové úseky silnic a dálnic. Ale abych se vrátil k té vaší otázce. Máme opravdu v plánu zahájit stavby 200 kilome..., 200 nových kilometrů silnic první třídy a dálnic, počítaje v to i tu modernizaci. Samozřejmě musí být splněna jedna podmínka, o které se teďka hodně často mluví, a to je, musí nám projít ty EIA, to EIA je vlastně zhodnocení stavby, jeho vlivu na životní prostředí a my máme pro tyto klíčové stavby EIA ještě z dob před vstupem do Evropské unie. A teď je velká debata, jakým způsobem vyřešíme tento rozpor, protože samozřejmě Evropské unii se příliš nechce financovat stavby, které neodpovídají stávající legislativě a tady se před 5 let pozapomnělo

implementovat nové směrnice do naší legislativy a teď se to snažíme dát dohromady. Já jsem v této věci optimista a opravdu si myslím, že budeme schopni zahájit to, co jsme si řekli. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Mluvíme o rozpočtu. Měli bychom asi zmínit i fakt, že v poslední době je opět aktuální na scéně téma PPP, spolupráce privátního a veřejného sektoru. Dalo by se právě ušetřit i na stavbě dálnic, rychlostních komunikací právě formou PPP? Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/ -------------------Tady úplně nejde o šetření. Samozřejmě PPP projekty mají výhodu, že nemusí být součástí státního dluhu dané země. Naší, naší snahou rovněž je, aby PPP, které chystáme, což je PPP pro stavbu rychlostní komunikace R4 z Prahy na Písek přes Příbram. Dneska zrovna byla konference a tam jsme se shodli, že už je potřeba, abychom tuto metodu pro výstavbu dálnic a dopravní infrastruktury začali využívat, začali jsme ji využívat správným způsobem a správným způsobem nastavovali, nastavili to výběrové řízení, protože tady v Čechách jsme se o to už posledních 20 let párkrát pokusili a nikdy to dobře nedopadlo. Já věřím tomu, že máme dneska metodu, aby to dopadlo dobře. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Říká Dan Ťok. Díky za váš čas. Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/ -------------------Děkuju. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Jeden z /výpadek zvuku/ rozpočtu je ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak velký rozpočet bude mít v příštím roce, opět řekne kolega Pavel Cyprich. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Jako už tradičně půjde skoro polovina výdajů rozpočtu na ministerstvo práce a sociálních věcí. To je zároveň jedním z vládních úřadů, který si i nejvíc polepšil. V příštím roce bude hospodařit s částkou přes 544 miliard korun. Loni to bylo o 11 miliard míň. Dalším ministerstvem, které si polepší, je školství. K dispozici bude mít skoro 142 miliard korun. Víc peněz by měly dostat hlavně vysoké školy a porostou i výdaje do sportu. Jednou z priorit ministryně Kateřiny Valachové je pak i zlepšení odborného školství. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------A ve sněmovně už je připravena ministryně školství Kateřina Valachová. Paní ministryně, jsou nějaké projekty, na které se vám na příští rok nedostanou peníze? Kateřina VALACHOVÁ, ministryně školství /ČSSD/ -------------------Dobrý večer vám i divákům ČT 24. No rozhodně bych byla ráda, kdybychom už přímo ve státním rozpočtu pro rok 2016 měli více finančních prostředků pro vysoké školy. Nicméně se nám naštěstí podařilo najít jiný způsob, jak mimo rozpočet financovat vysoké školy, jejich běžný provoz a tak zajistit jejich fungování pro rok 2016. Rozhodně z hlediska vysokých škol plánuji tuhý boj o rozpočet v roce 2017 a také si přeji otevřít střednědobý výhled už v rámci zimy 2016. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Mluvíte o vysokých školách. V posledních dnech se ale hodně mluví také o podpoře technického vzdělávání. Kolik peněz by mělo jít do takových řekněme kampaní, programů příští rok?

Kateřina VALACHOVÁ, ministryně školství /ČSSD/ -------------------Technickému vzdělávání věnujeme dlouhodobě velmi silnou pozornost. Stále zůstává podpora technického vzdělávání v rámci mateřských, základních a středních škol ve výši 200 milionů korun, které máme vyčleněny ve státním rozpočtu pro rok 2016. Ale vedle toho budeme využívat také evropské prostředky pro podporu technického vzdělávání na vysokých školách a většího propojení univerzitního vzdělávání a zaměstnavatelů. V tomto Česká republika poněkud zaostává proti ostatním zemím, například v rámci Evropské unie a je mým cílem a také mám velkou podporu v tomto ohledu od České konference rektorů právě v roce 2016 tuto spolupráci univerzit a zaměstnavatelů nastartovat. Finančních prostředků z hlediska evropských prostředků máme dostatek. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Ředitelé škol už nově nesmí zaměstnávat učitele jen na 10 měsíců. Nemůže se stát, že školy tak budou chtít na svůj chod víc peněz? Kateřina VALACHOVÁ, ministryně školství /ČSSD/ -------------------Co se týká regionálního školství, tak jsem velmi ráda, že v roce 2016 se poprvé za 10 let podařilo konečně reflektovat to, že v rámci školství vzděláváme více dětí a máme tedy dostatek finančních prostředků na výkony. Poprvé tedy nebudeme šidit učitele na jejich platech, aby snad spořili na tyto běžné náklady v rámci školství, které musí stát zajistit a také samozřejmě máme dostatečné rezervy vyjednány právě pro toto zcela jasné naplňování zákona. My jsme podpořili novelu, která umožňuje tedy zabránit v praxi, aby byli učitelé propouštěni v červnu, aby následně v září byli přijímáni a počítal s nimi další běžný rozvrh školního roku, ale dlužno dodat, že to je trošku poslední krok ministerstva školství, které jsme mohli učinit a zareagovat, protože samozřejmě ta praxe samotná doposud byla nezákonná. V tuto chvíli je jí zcela zabráněno. V dalším školním roce by už k tomu nemělo docházet a finančních prostředků je dost a já věřím, že od této neblahé praxe už budou učitelé ušetřeni. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní ministryně, víc peněz půjde i na sport. Kde konkrétně by se měla navýšená částka projevit a hlavně do kdy? Kateřina VALACHOVÁ, ministryně školství /ČSSD/ -------------------Dnes jsme vyhlásili na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy nový investiční program, kde takřka 900 milionů korun bude směřovat do regionů, do podpory menších hřišť, různých středisek pro větší dostupnost sportování dětí a mládeže. Vláda tak plní jednu ze svých priorit a samozřejmě jsem velmi ráda že se podařilo ještě na půdě Poslanecké sněmovny tyto prostředky navýšit a děkuji také poslancům a poslankyním napříč politickými stranami, že tuto myšlenku podpořili a také nás upřímně řečeno minimálně v částce čtvrt miliardy zavázali, aby tyto prostředky byly použity na rekonstrukce hřišť a aby skutečně bylo respektováno to, že má být podpořeno sportování dětí a mládeže. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Říká Kateřina Valachová. Díky za váš čas. Kateřina VALACHOVÁ, ministryně školství /ČSSD/ -------------------Děkuji vám. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Všem ministerstvům se ale v příštím roce rozpočet nezvýší. Jedním z nich je ministerstvo zemědělství, které bude muset citelně šetřit. Podrobnosti přidá opět Pavel Cyprich. Pavel CYPRICH, redaktor --------------------

Ministerstvo zemědělství přijde v příštím roce o nejvíc peněz. A bude tak muset svoje výdaje omezit. Dostane o 2 miliardy míň nemělo k dispozici letos. Konkrétně 51 miliard korun. I přesto plánuje v roce 2016 resort Mariana Jurečky například rozšířit podpůrné programy pro zemědělce a lesníky, chce také udělat změny v protipovodňových opatřeních. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------A ve studiu teď vítám ministra zemědělství Mariana Jurečku. I vám dobrý večer. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý večer. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, jaká je tedy situace kolem rozpočtu v současné době na ministerstvu zemědělství? Jak to je ve srovnání s rokem 2015? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My opravdu v tom celkovém objemu finančních prostředků, se kterým jako resort hospodaříme, máme nižší rozpočet, ale je potřeba to rozlišit na tu oblast, která se týká národních zdrojů, to znamená z rozpočtu z České republiky, kde máme 300 milionů korun více než jsme měli v loňském roce, ale příjmy z Evropské unie, pokud jde o naše operační programy a o společnou zemědělskou politiku, jsou zhruba o 2,6 miliard menší. Takže máme zhruba o ty 2 miliardy korun méně v absolutním srovnání řekněme, ale my počítáme, že v letošním roce se nám podaří na ministerstvu ušetřit zhruba řekněme 2,5-3 miliardy korun, které si v nespotřebovaných nárocích převedeme do toho roku příštího. Takže v celkové potom té skutečné alokaci, kterou budeme mít na ten příští rok, počítáme, že budeme mít o něco málo více finančních prostředků k dispozici, než jsme měli v letošním roce. Ale to díky těm úsporám. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Ministerstvo zemědělství hodně propaguje české potraviny. Kolik se vůbec na takové marketingové kampaně počítá pro příští rok a kolik to vlastně bylo letos? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My jsme v tomto ohledu poměrně skromní. My počítáme v letošním roce jsme měli celkově rozpočtováno 150 milionů korun, nakonec jsme proinvestovali 120 milionů korun. S touto částkou zhruba 128 milionů korun počítáme i v roce příštím. Jenom na srovnání, Rakousko na oblast marketinku a osvěty spotřebitelů dává v přepočtu 1,5 miliardy korun ročně. My dáváme 120 milionů korun. Takže opravdu tam je potom i vidět tu návratnost, že ti rakouští spotřebitelé daleko více, dlouhodobě kupují a podporují domácí výrobce, zemědělce, domácí potravináře. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Jsou tedy podle vás tyto kampaně efektivní? Protože přece jenom na druhou stranu mají řadu kritiků. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To samozřejmě nepochybně souhlasím s těmi řadami kritiků. Protože ty kampaně mohou být efektivní, ale nesmíme je dělat jako v minulosti. Například ta nechvalně známá kampaň "Ryba domácí", která nevedla k žádném zvýšení spotřeby ryb v České republice. My počítáme s tím, že chceme v příštím roce zřídit takzvaný marketinkový fond, abychom tam vtáhli i zemědělce, i potravináře, kteří tam také budou svým dílem přispívat a budeme ten marketing dělat společně, protože já si nedělám patent na rozum, že by ministerstvo zemědělství dělalo ten nejlepší marketing, tu nejlepší osvětu, ale věřím tomu, když tam vtáhneme právě ty, kterých se to bytostně týká, to znamená podnikatele, kteří tam budou dávat své finanční prostředky, takže společně to

budeme dělat daleko efektivněji. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Letos se zemědělci v Evropě potýkali s extrémním suchem. Z tohoto důvodu se mluví i o kompenzacích. Jaká je teď vůbec situace kolem kompenzací a jak se to vlastně zase odráží na rozpočtu 2016? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Teď je situace taková, že pro producenty mléka a chovatele prasat jde teď pomoc z Evropské unie něco malinko přes 300 milionů korun. My teďkom přidáváme 300 milionů korun z našeho národního rozpočtu a zhruba přes 600 milionů korun bude na přelomu roku vyplaceno zemědělcům jako okamžitá pomoc. Ale ještě pro české zemědělce, kteří dělají i ostatní citlivé komodity, jako je ovoce, zelenina, brambory, chmel, cukrová řepa, chystáme ještě potom úhradu nebo kompenzaci těch škod za sucho, řekněme v druhém kvartále příštího roku, kdy budou i oni odškodněni za tu újmu, kterou utrpěli díky suchu. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak mají postupovat zemědělci, kteří právě chtějí žádat o tyto kompenzace? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My to zemědělcům říkáme, ale obecně ten postup je takový, že začátkem ledna půjde od Státního zemědělského intervenčního fondu dotazník na zemědělce, kteří pěstují tyto komodity, nebo je chovají, některé druhy hospodářských zvířat, která byla postižena řekněme nižší úrodou, pokud jde o tvorbu právě krmimové základny a budeme od nich sbírat ta data, potom bude šetření na místě škodní komisí a v tom druhém kvartále příštího roku bude vyplacena ta újma. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------To byl Marian Jurečka, ministr zemědělství. Díky, že jste přišel do studia. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji za pozvání. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Víc peněz dostanou příští rok také ministerstva vnitra a obrany. Obě si polepší zhruba o 4 miliardy korun. Kvůli uprchlické krizi a 3% zvyšování platů policistů, hasičů i vojáků. Armáda navíc modernizuje a rozpočet by jí měl růst nejméně dalších 5 let. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Stará technika dosluhuje, armáda potřebuje novou. V příštích 5 letech bude modernizovat za miliardy korun. Peníze půjdou třeba na nákup vrtulníků, mobilních radarů, minometů nebo 20 nových Pandurů. Utrácet se bude také za nové vojáky. Jan PEJŠEK, mluvčí, ministerstvo obrany -------------------My potřebujeme nabrat ročně zhruba 2 tisíce lidí, což znamená v rozpočtu zhruba miliardu korun navíc. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Rozpočet sice ministerstvu obrany poroste, ale ani ten současný nestíhá čerpat. Tvrdí to ministr financí.

Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Pokud vezmeme rozpočet na rok 2015, plus rezervy a plus nespotřebované výdaje, tak resort obrany může čerpat v tomto roku 50 miliard korun a k pondělku to bylo jenom 36,46 miliardy. Jan PEJŠEK, mluvčí, ministerstvo obrany -------------------Teď jsme na začátku prosince a fakturace u řady zakázek je právě v prosinci. To znamená o tom, jak celkově dopadne letošní náš rozpočet a jestli nám nějaké peníze zbydou, případně kolik, to bude jasné až začátkem ledna. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------I přesto plánuje ministerstvo financí obraně přidávat dál. Kritizuje to opozice. Na rozdíl od růstu rozpočtu ministerstva vnitra. Miroslav KALOUSEK, předseda strany /TOP 09/ -------------------Se poměrně odpovědně staví k otázce kapitoly ministerstva vnitra a vnitřní bezpečnosti. Ale už méně ke kapitole ministerstva obrany. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Vnitro peníze navíc použije hlavně na platy policistů, hasičů a nábor nových posil. Jednu miliardu pak na zlepšení uprchlické krize. Jiří ZMATLÍK, náměstek ministra vnitra -------------------Jdou opět zejména k příslušníkům policie, kteří budou připraveni hlídat hranice, hlídat naše zařízení. Dále půjdou prostředky na migrační programy tak, aby případně uprchlíci, které zde budou, tak jsme dokázali integrovat a pomoci jim. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Do 5 let by měly přibýt 4 tisíce policistů a nejmíň 800 hasičů. Redakce a Pavel Cyprich, Česká televize. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------O 66 miliard korun víc. Tolik se příští rok podle rozpočtu vybere na daních. Ministerstvo financí sází nejen na lepšící se stav ekonomiky, ale také na nová opatření jako elektronická evidence tržeb, nebo kontrolní hlášení. Tereza DALECKÁ, redaktorka -------------------Skoro o 7 % víc než letos. Tak má podle ministerstva financí vypadat výběr daní v příštím roce. Pomoct mají nová opatření jako je kontrolní hlášení, nebo elektronická evidence tržeb. Jenže ta na své schválení stále čeká ve sněmovně. S penězi už ale šéf resortu Andrej Babiš počítá. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Pokud někdo dnes kritizuje, že tam nemáme konkrétně vládní návrh zákona o evidenci tržeb, který opozice notoricky obstruuje, tak si myslíme, že je to v pořádku. Miroslav KALOUSEK, předseda strany /TOP 09/ -------------------My vám od února férově říkáme, že nebude v roce 2016 elektronická evidence tržeb. Prostě nebude.

Tereza DALECKÁ, redaktorka -------------------Zvýšení daňových příjmů má zajistit i kontrolní hlášení. A to v řádech až několik miliard korun ročně. Petr TOMAN, analytik, KPMG -------------------Důraz je kladen na to, vybrat více posílením daňových kontrol těmi novými opatřeními, kontrolní hlášení, vlastně od loňského roku máme i novou přílohu k daňovému přiznání týkající se převodních cen. A těch transakcí mezi spojenými osobami. Tereza DALECKÁ, redaktorka -------------------Část opozice ale tvrdí, že lepší výběr daní pro příští rok je nereálný. Nová opatření podle ní tak efektivní nebudou. Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/ -------------------Příští rok zřejmě nepřinese takové efekty, zejména pokud jde o takové ty reklamní tituly. To znamená na čem staví hodně propaganda pana ministra financí. Tereza DALECKÁ, redaktorka -------------------Ministerstvo financí také usiluje o přenesení daňové povinnosti z dodavatele na odběratele. Žádost resortu o tuto změnu ale nedávno zamítla Evropská komise. Tereza Dalecká, Česká televize. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------A rozpočet teď probereme i s hlavním ekonomem Poštovní spořitelny Janem Burešem. I vám dobrý večer. Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Pěkný večer. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Bureši, může státnímu rozpočtu přispět větší a efektivnější výběr daní tak, jak ho plánuje právě ministr financí Babiš? Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Myslím si, že jsou to vesměs dobré kroky. Asi v určitém spíše delším horizontu přinesou své ovoce, co se týká bezprostředně toho roku 2016, tak trochu pohyb, pochybuji o tom, že nějakou zásadní měrou přispějou k tomu, jak se budou vyvíjet daňové příjmy. Tam tou alfou a omegou bude to zase opět, jak rychle poroste česká ekonomika. Očekáváme růst někde okolo 3 % a to znamená, že tam určitě bezesporu bude nárůst daňových příjmů. Současně tam nebudou ty úpravy daně z přidané hodnoty, které jsme viděli v tomto roce, a které svým způsobem působily negativně na výběr daní. Tím pádem, i kdyby tyto efekty, o kterých se zde bavíme, neměly nějaký zázračný, zázračný účinek na daňové příjmy, tak si myslím, že ten odhad navýšení daňových příjmů o nějakých 60 miliard korun není minimálně nějak výrazně nadsazen a dá se asi pravděpodobně docela dobře splnit. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Plánovaný schodek státního rozpočtu pro příští rok je 70 miliard korun. České ekonomice se ale daří a tak řada oponentů tvrdí, že tento schodek je příliš vysoký, že by měl být za dané ekonomické situace přece jenom lepší, že by se mělo šetřit. Jak vy vidíte tahle fakta? Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna --------------------

Úplně s tím souhlasím. Pohybujeme se v extrémně dobrých časech. Ten růst je nejrychlejší fakticky od roku 2008 v tuhlectu chvíli a i když příští rok bude pomalejší, tak pořád to bude krásný růst okolo 3 %. Myslím si, že česká ekonomika má na to, aby v případě, že nedochází k nějakým zásadním a hlubokým reformám, které si vyžadují své náklady, tak aby měla rozpočet plus minus vyrovnaný v tuhlectu chvíli. Pokavaď bysme se na to dívali optikou nějakého strukturálního deficitu, což je deficit, nebo strukturální bilance, což je bilance veřejných financí, která je očištěná o to, jestli se nám v tuhlectu chvíli daří hodně dobře, nebo naopak hodně špatně, tak je třeba si přiznat, že veřejné finance Česka se zhoršují, nebo jejich bilance se zhoršuje a myslím si, že minimálně v těch jakoby hodně dobrých časech by se něco takového dít nemělo. Znamená to, že souhlasím fakticky s těmi hlasy, které volají po tom, aby ten rozpočet byl ambicióznější. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Podívejme se tedy jaká je reakce ministerstva financí. Se schodkem ve výši 70 miliard nesouhlasí opozice. Podle ní by měl být díky hospodářskému růstu nižší. Ministr financí Andrej Babiš ale říká, že vyšší výdaje jsou nutné pro oživení ekonomiky. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Ten růst je mimořádný, příští rok očekáváme růst přibližně 2,7 %, to znamená, že se ten dluh, a to jsme teda, myslím si, že celkem realisti, že to není ani pesimistické, ani moc optimistické, my jsme samozřejmě při stanovení toho deficitu, který je opozicí kritizován, museli vlastně vnímat a vyvážit vlastně podporu naší ekonomiky vůči zadlužení a myslím si, že, že se nám to povedlo. Můžeme konstatovat, že máme jeden z nejnižších deficitů vůbec v rámci Evropské unie. To znamená, že velice dobře plníme Maastrichtská kritéria, protože 70 miliard je vlastně 1,5 % HDP. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Ministr Babiš nesouhlasí s výtkami opozice ohledně rozpočtového schodku. To už jsme si říkali. Nepřekročuje totiž 3 % HDP, což je hranice požadovaná pro přijetí eura. Pane Bureši, prosím, řekněme, jaká je vůbec situace teďka? Mluvili jsme o HDP. V roce 2016, jaký bude a jaký by měl být rozpočet právě pod vlastně jakoby řekněme vlivem toho HDP? Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Tak růst HDP tak, jako ho vidí ministerstvo financí, já si myslím, že to je realistický odhad, že skutečně můžeme růst okolo 3 %, možná o něco méně než 3 % v příštím roce, v takovém případě si myslím, že je na místě pomýšlet na buďto velice mírné schodky, anebo na rozpočet, který by měl být vyrovnaný. Pokavaď mluvíme o tom, že máme deficit, nebo můžeme si určitě dovolit deficit, jo, to je třeba, to je třeba říci, že v tudlectu chvíli na trzích je atmosféra taková, že ministerstvo financí nemá problém financovat třeba i daleko vyšší, výraznější deficity a nic by se fakticky nestalo, ale z toho dlouhodobého pohledu, pokavaď bysme do něčeho takového šli, tak pravděpodobně by bylo na místě, aby za těmi deficity stály nějaké hlubší strukturální reformy hospodaření českých veřejných financí. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Evropa se v současné době potýká s migrační krizí. Řada států bude muset zvyšovat své výdaje. Jednak na to, aby vlastně uprchlickou krizi zvládla, aby zajistila řadu uprchlíků, kteří do Evropy přicházejí. Na jedné straně. Na druhé straně samozřejmě vydává peníze i na obranu. Jak si myslíte, že to může vlastně by změnit hospodaření a rozpočty v příštích letech v Evropě? Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Především u vybraných států, jako je Francie, nebo třeba i Belgie, očekávám, že ty rozpočty budu expanzivnější, to znamená, že tam dojde k navýšení výdajů. Na druhou stranu je nutné dodat, že si to v tudlectu chvíli evropské země většinou můžou dovolit, nejsou pod nějakým zdrcující tlakem trhů. Z dlouhodobého hlediska je otázka, jestli to je vždycky dobře. O tom se dá samozřejmě pochybovat, ale bude tomu pravděpodobně tak. Dojde k navyšování veřejných výdajů. Nemyslím si, že to nutně

souvisí s uprchlickou krizí, spíše to souvisí obecně s celkovým posílením bezpečnostních složek. Co se týká nějakých studií, co máme k dispozici tak, jak dopadaly na hospodaření rozpočtů a i ekonomik fakticky imigrační vlny v minulosti, tak spíše v souhrnu ty dopady byly pozitivní. Jestli tam byly nějaké krátkodobé, dočasné náklady, tak byly následně vyváženy vyššími daňovými příjmy ve chvílích, kdy lidé, co přišli do těch zemí, ať už to bylo v Německu nebo ve Francii, získali práci a začali odvádět peníze na daních. Takže v souhrnu ty efekty vesměs, co uvádí studie, jsou pozitivní. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Říká Jan Bureš. Díky za to, že jste přišel za námi do studia. Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Pěkný večer. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Dnešní speciál Ekonomiky na ČT 24 věnovaný státnímu rozpočtu, je u konce. Zítra se na vás opět těším po deváté hodině večer. A teď už Horizont. Dívejte se.

Hamé kupuje norská firma Orkla 11.12.2015

ČT 24 str. 7 21:00 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jan ČERNÝ, moderátor -------------------4 miliardy 700 milionů korun. To je částka, za kterou norská skupina Orkla převezme potravinářskou firmu Hamé. Jedná se tak o jednu z největších potravinářských akvizic v Česku za posledních 7 let. Hamé je předním evropským výrobcem trvanlivých a chlazených potravin. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Paštiky, kečupy, masové konzervy a další potraviny. Z těchto linek ročně sjede 100 tisíc tun hotových výrobků. Firma Hamé patří k největším potravinářským podnikům v Česku. redaktor -------------------Společnost Hamé, to je 2400 lidí v 10 výrobních závodech. V Česku, Rumunsku, Rusku a na Slovensku. Tomu odpovídá taky export. Jeho cíl: 40 zemí světa na 5 kontinentech. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Tržby společnosti dosáhly letos 5,5 miliardy korun. Hranici 5 miliard přitom přesáhli už v roce 2013. Petr KOPÁČEK, mluvčí, Hamé -------------------Tržby táhnou nejenom rostoucí export výrobků na většinu klíčových zahraničních trhů, jako je Slovensko, Maďarsko, Rumunsko nebo Německo. Ale také pozitivní vývoj na trhu v mateřské České republice. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Akvizice s norskou skupinou Orkla je v Česku jednou z největších a nejvýznamnějších akvizicí v potravinářství za posledních 7 let. Pro ekonomy ale transakce překvapivá nebyla. O prodeji se spekulovalo už několik měsíců. Převzetím Hamé Orkla zdvojnásobí svůj obrat ve střední Evropě.

redaktor /citace: Atle Vidar NAGEL-JOHANSEN, ředitel, Orkla/ /Zdroj: Orkla.com/ -------------------"S Vitanou a Hamé se Orkla stává atraktivním dodavatelem pro obchod s potravinami v České republice a na Slovensku. Také to posílí naše operace v Rumunsku a zajistí nám to dobrou pozici pro další růst na středoevropských trzích." Vladislav SEVERA, analytik, Ernst & Young -------------------Orkla je strategický vlastník, který své majetkové účasti drží dlouhodobě, takže já předpokládám, že si bude společnosti hledět, že bude podporovat její značky. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Optimismus panuje i v samotném kunovnickém podniku. Společnost by měla beze změn fungovat dál. Petr KOPÁČEK, mluvčí, Hamé -------------------Tuto změnu vnímáme pozitivně. Skupině Hamé se mimořádně daří, nyní firma potřebuje silného, zkušeného vlastníka, který jí dá nový impuls. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Celou transakci musí ještě posoudit antimonopolní úřad. Zatím nerozhodl. Petr RAFAJ, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže -------------------Do dnešní doby ještě nemáme potřebnou dokumentaci, abych se, abychom se tady k tomuto mohli vyjádřit. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Skupina Orkla měla loni zhruba 13 tisíc zaměstnanců, roční obrat byl zhruba 85 miliard korun. Redakce a Iveta Dvořáková, Česká televize. Jan ČERNÝ, moderátor -------------------Víc řekne mluvčí Hamé Petr Kopáček. Dobrý večer. Petr KOPÁČEK, PR manažer, Hamé -------------------Dobrý den. Jan ČERNÝ, moderátor -------------------Co změna majitele firmy znamená pro zaměstnance? Petr KOPÁČEK, PR manažer, Hamé -------------------Tak je jasné, že to je určitá nejistota na začátku, jistě, protože je to velká změna po několika letech se mění vlastně majitel. Nicméně my máme ujištění od majitele, že se nebude nic měnit. S tímto firma funguje dále, výroba funguje. My, nám se mimořádně daří, jak už zaznělo v té reportáži a dostali jsme se na určitou úroveň. Nicméně, abysme se mohli dále rozvíjet a expandovat třeba na další trhy, tak potřebujeme silného vlastníka, se kterým můžeme využít synergické efekty a my věříme v to, že to Orkla je. Jan ČERNÝ, moderátor -------------------Dotknou se nějak případné možné změny pracovních míst?

Petr KOPÁČEK, PR manažer, Hamé -------------------Firma funguje, bude fungovat dále. Nepředpokládáme žádné změny v téhle té oblasti. Jan ČERNÝ, moderátor -------------------A naopak, jakou změnu zaznamenají zákazníci ohledně třeba sortimentu nebo cen? Petr KOPÁČEK, PR manažer, Hamé -------------------My se snažíme naše výrobky dělat maximálně kvalitně, snažili jsme se to tak dělat dosud a budeme se samozřejmě takto snažit vyrábět i v budoucnu. Nicméně naše portfolio je samozřejmě průběžně upravujeme, modernizujeme, respektive přinášíme nové novinky, to se děje každý rok a samozřejmě bude se to dít i do budoucna i v rámci nového uskupení s novým majitelem. Jan ČERNÝ, moderátor -------------------Polovinu peněz Hamé utrží v Česku. Je to plán i pro další roky? Petr KOPÁČEK, PR manažer, Hamé -------------------Ten český trh je pro nás mimořádně důležitý, je to náš nejdůležitější trh, domácí. Samozřejmě, jak jste řekl, zhruba 50 %. Ale samozřejmě abysme mohli dále růst, tak potřebujeme ty naše výrobky uplatňovat i na dalších trzích. V současnosti skutečně vyvážíme zhruba na 40, 40 různých trhů, ale předpokládám, že tam je ještě v téhle té oblasti rezerva, takže dlouhodobě lze předpokládat, že ta důležitost těch zahraničních trhů poroste. Jan ČERNÝ, moderátor -------------------Vy už jste hovořil o tom, že počítáte i s rozšiřováním sortimentu. V souvislosti s novým majitelem budou se v Česku vyrábět nějaké další potraviny určené ryze na export? Tedy čistě právě pro zahraniční zákazníky? Petr KOPÁČEK, PR manažer, Hamé -------------------Podívejte, už v současnosti toto děláme, vlastně vyrábíme v Česku v našich závodech produkty, které jsou pod privátními značkami a který jsou určeny pro zahraniční vlastně řetězce obchodní. Což znamená tak se děje i v současnosti. A to samozřejmě diskutovat o tom, jak o to bude v budoucnu, ale nepředpokládám, že by se v tomto něco změnilo, to je naše strategie. Samozřejmě naší strategií hlavně ale je, abysme ten, těch privátních značek měli pokud možno také rozumné množství. V současnosti se ten objem pohybuje okolo 10 %. My se soustředíme hlavně na propagaci vlastně našich vlastních brendů, jako jsou známé značky Znojmia, Otma a tak dále. Jan ČERNÝ, moderátor -------------------Za Hamé hovořil Petr Kopáček. Díky. Petr KOPÁČEK, PR manažer, Hamé -------------------Děkuji. Na shledanou.

Host: Pánek Šimon; ředitel, Člověk v tísni 15.12.2015

ČT 24 str. 1 18:25 Interview ČT24

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Ochranu hranic schengenského prostoru by měla posílit společná pohraniční stráž. Plán na její vytvoření dnes v Evropském parlamentu představila Evropská komise. Česko je podle premiéra připraveno do služby ihned vyslat policisty i další experty. V jednotce by mělo být celkem 1500 lidí. V případě nutnosti by členské země musely přijmout nasazení evropských pohraničníků i proti své vůli. Co to způsobí na hranicích a mají Češi z uprchlíků strach oprávněně? Zeptám se ředitele humanitární organizace Člověk v tísni Šimona Pánka, která je hostem Interview ČT 24. Dobrý podvečer. Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Dobrý večer. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Evropu mají hlídat nově mezinárodní jednotky, které by mohly být nasazeny i navzdory námitkám členské země, kde by měly zasahovat. Co tomu říkáte? Je to ten zásadní bod zlomu, který nějakým způsobem zreguluje příliv uprchlíků? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Není. Tady není žádný jeden zásadní bod zlomu. Ta uprchlická vlna a vlastně ten proud migrace je dlouhodobá záležitost. Nelze jej zapnout nebo vypnout. Proto nestačí jedno opatření. Je to jedno z několika dílčích opatření, které mohou pomoct regulovat množství lidí, kteří přichází do Evropy, ale bez práce v těch tranzitních zemích a bez dohody s těmi tranzitními zeměmi. Důležité je například Turecko a ta dohoda je už v zásadě hotová. Bez práce v zemích původu a bez účinné snahy nějak rozbít ty mezinárodní pašerácké sítě lidí a taky do jisté míry bez intenzivního vracení nelegálních, to znamená ekonomických uprchlíků. Tak jenom ta vlastní ostraha určitě nestačí. Je to prostě mozaika různých opatření a každé to opatření bude znamenat 10 - 15 % lidí méně. Navíc to opatření, když si ho představíme, tak například Řecko bude mít chráněný vnější hranice. Přijíždí loď s oprávněnými uprchlíky, se Syřany z války. Co se stane? Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Umíte si vy nějaký zásah takové jednotky představit? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Já myslím, že důležitý je do jisté míry odstrašující moment, to znamená zejména třeba pro ty pašeráky, je to příprava na to začít vytvářet nějaké hotspoty mimo vnější hranice Evropy, které by nikoli rozhodovali o tom, kdo ty azyly dostane navždy, ale částečně odrazovali, možná částečně i vraceli některé z uprchlíků, kteří přichází třeba z bezpečných zemí a dá se očekávat, že se za ty oprávněné uprchlíky, to znamená za lidi, kteří utíkají před válkou nebo třeba před talibanem. Pouze vydávají. Ale jak říkám, je to velmi složitá mozaika různých dílčích opatření, které ani ne tak managují nebo řídí, ale spíše moderují velikost té migrace. Buď jí je výrazně více nebo výrazně méně. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jaký dopad bude podle vás, ta mezinárodní jednotka mít? Jde mi o to, jestli před těmi hranicemi nemůže nastat nějaká humanitární katastrofa. Nezvýší se riziko konfliktů, jednak mezi migranty, jednak konfliktu s těmi pašeráky, o kterých jste ostatně mluvil. Když ti uprchlíci nebo případně pašeráci narazí na kordon 1500 pohraničníků, co se podle vás bude dít? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------No, to já nevím, ale vzhledem k tomu, že to bude ozbrojená jednotka, tak já bych si vlastně ten konflikt s těmi pašeráckými skupinami skoro přál nebo myslím, že je to správné, pokud se těm jednotkám podaří znepříjemnit těm pašerákům převážení lidí. Vystavit je nějakému riziku. To pašeráctví je obrovsky lukrativní. Já si myslím, že dneska neexistuje jiný obor podnikání. Můžeme-li

to tak nazvat, který přináší takové zisky, dokonce bych řekl, že ani bankovnictví, ani obchod s drogami, ani nemovitosti nepřináší zisky ve výši třeba 80 % té částky, která je v obratu. To znamená vynaloží se 60 tisíc, z toho 10 tisíc stojí loď a jednoduchý motor a 50 tisíc si mezi sebou rozdělí ta pašerácká mafie, takže přitahuje víc a víc lidí a odstrašení těchto lidí, možná i zásahy proti nim, ty by určitě pomohly, protože, když lidé prchají, tak je samozřejmě tlačí ven nějaké push faktory, to znamená něco, co je žene ven. Například ze Sýrie to je bombardování, teď úplně aktuálně rostoucí počet leteckých útoků, které vedou ruské jednotky bohužel, a které může znamenat odchod dalších lidí ze Sýrie, protože se prostě bojí a je to nedostatek příležitostí bídná perspektiva v táboře, kde už někdo tři roky sedí a řekne si, kolik let tu budu ještě sedět? Dalších pět? Ale jsou to také půl faktory, to znamená ty, které ty lidí táhnou. Když si představíme, že sedíte někde na tureckém venkově nebo pracujete na předměstí Istanbulu a někdo přijde a říká: Honzo, pojď, nebo Hasane pojeď, vždyť to je jednoduché. Složíš tisíc dolarů a když dojdeš do Evropy, tvoji rodiče, bratr dají další tisíc nebo dva. Tak to vás samozřejmě poposune k té cestě, takže pro nás jako pro Evropu pracovat proti těm mafiím je velmi důležité. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Vy jste teď zmínil letecké útoky, které vyhánějí další lidi ze Sýrie. Vy jste tedy proti tomu, aby letectvo zasahovalo proti Islámskému státu? I když u Ruska to není úplně jisté, kam míří. Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------No, to je jisté. Rusko, ruské a možné i Asadovo letectvo zasahuje i civilní cíle v oblastech, které nejsou pod kontrolou Islámského státu. Je to ta kapsa v severním Turecku, která je vlastně mezi Islámským státem, v severní Sýrii, mezi Islámským státem, Asadovými jednotkami na jihu, mořem na západě a Tureckem na severu. Kapsa, v které je 5 - 5,5 milionu lidí a v posledním měsíci řada těch, nejspíše ruských útoků vedla na civilní cíle v té oblasti, na cesty, které se používají k dodávkám humanitární pomoci. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Říkáte nejspíš. Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------No, nejspíš ruských. Tak, já nejsem vojenský expert, ani moji kolegové, ale takhle jaksi přesně fungující, tak silné a tak dobře vyzbrojené letectvo v této chvíli samozřejmě mají spojenci, ale ti provádějí letecké útoky proti Islámskému státu již rok a nikdy nezasahovali na ta rebelská, protiasadvoská území. Ani by to nemělo logiku, protože zatímco Rusko se přidalo zcela zjevně po bok Asada a kromě cílů na území Islámského státu, což chápu, že je jejich bezpečnostní i jiná priorita a řekl bych, že to je dobře, že tak zasahují i tu protiasadovskou opozici, respektive jak vojenské, tak civilní cíle v oblasti protiasadovské opozice, a to může znamenat další vlnu uprchlíků. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Vy jste řekl, že Evropa spoléhá na pomoc Turecka. Turecko má za úkol nepouštět uprchlíky z těch uprchlických táborů dál do Evropy. Jakou má motivaci pro ty lidi, kteří už několik let tráví v tureckém uprchlickém táboře, aby tam dál zůstali, aby nepokračovali do Evropy, co jim může Turecko nabídnout? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------V Turecku je situace složitější. Tam je v táborech jenom 85 teda jenom 15 možná 10 % lidí. Absolutní většina kolem 90 % žije v hostitelských rodinách a snaží si najít práci a snaží se normálně fungovat. A jistá perspektiva tam je. Turecká ekonomika velice roste. Samozřejmě potřebuje levné pracovní síly a pro Turecko ty peníze, které dostává, tak samozřejmě jsou za zvýšené náklady, ostrahy hranic, ale například je použije proto, aby umístilo ty syrské děti do školy, protože představte si to, je tam 2,2 2,3 milionu uprchlíků, z toho je určitě několik set tisíc dětí školou povinných a ty rodiče, když vidí, že dětem vypadne několik let základní školy, tak to je vlastně handicap na celý život. Přestavme si, že by

naše děti nechodily několik let do školy. Jak by nám to vadilo. A Turecko má samozřejmě například s docházkou do škol velké náklady navíc, takže použije na to část peněz. Já doufám, že část použije možná i k nějakým pobídkám na zaměstnávání těch syrských uprchlíků, protože kdo pracuje, dostává mzdu. Děti chodí do školy. Tak má samozřejmě menší motivaci pokračovat někam dál, než kdo sedí v táboře, jak už jsem říkal s bídnou perspektivou bez práce a říkal si, tak Sýrie se rozpadá čtyři roky, bude se rozpadat ještě deset? To tady budu deset let sedět? Ne, tak zkusím jít někam jinam. Já bych asi udělal to samé. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Člověk v tísni pomáhá v Sýrii asi 170 tisícům lidí. Jak poznáte, kdo je ten člověk v tísni, kdo opravdu tu vaši pomoc potřebuje? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Celá ta část z té kapsy severní Sýrie je víceméně podělena mezi skupinu nevládních organizací. My jsme jenom jedna z několika. Dohromady pomáháme počtu mezi půl a tři čtvrtě milionem lidí měsíčně. To je obrovský počet. A výběr těch lidí se vždycky vytváří spolu s místními sociálními odbory, starostou, místním učitelem tak, jako všude na světě. Nastaví se nějaké předpoklady, to znamená ta rodina musí být chudá, jsou to hodně často rodiny vdov nebo žen, jejichž muži buď zmizeli nebo někde bojují a ony se starají o děti. Jsou to samozřejmě zvláště potřebné skupiny jako třeba staří lidé, kteří tam zůstali. Ti mladí mezi tím utekli, ale ten výběr příjemců pomoci nejí jenom otázka Sýrie. To je vlastně v každé zemi podobné. Nastaví se nějaké, nějaká kritéria, provede se výběr s místními, ať už je to radnice nebo sociální odbor, pokud je to místní, to místo větší a na nás je potom kontrola nějaká výběrová, třeba 10 % těch příjemců. Vlastní distribuce potravin. Zajímavé je to, že v Sýrii my nejen vozíme dovnitř potraviny v tisících tun za rok, ale používáme potravinové lístky. Systém, který se víc a víc rozšiřuje, máme tam zhruba sto obchodníků, kteří vlastně vydávají na základě lístků potraviny a základní hygienické potřeby těm rodinám. Takže ony si mohou trochu vybrat, co chtějí, což je dobré. Navíc to drží v chodu místní ekonomiku nebo její část a teprve poté se ty lístky vlastně proplácí podle toho, podle té hodnoty, kterou mají. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jak těžké je pro humanitární organizaci, která není místní, ale je ze zahraničí, fungovat v Sýrii, v zemi, kde proti sobě bojuje několik skupin. Je to tam velmi obtížné se zorientovat kdo proti komu. Kdo se stará o bezpečnost vašich lidí, Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------O bezpečnost našich lidí se staráme my sami. O to se nikdo jiný zvenčí nestará. Samozřejmě to neustále zvažujeme. Máme bezpečnost velice vysokou. Máme tam své bezpečnostní experty a pochopitelně čerpáme z informací, které mají k dispozici nevládní organizace z různých zdrojů včetně takové sítě, která vlastně existuje pro shromažďování bezpečnostních informací pro nevládní organizace a z té čerpáme a nejvíce však čerpáme od našich místních zaměstnanců. My jsme naštěstí ... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------A vyjma, tam místní zaměstnance máte jenom místní, nemáte tam žádné Čechy? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Ne. Už tam nemáme ... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Je to z důvodů bezpečnostních nebo to má i nějaké jiné důvody? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni

-------------------Ne, ne, my jsme do Sýrie jezdili jako Češi a nejen Češi. Pro nás pracují i lidé z jiných zemí střední Evropy, třeba tu kancelář v Sýrii v Aleppu otvíral Polák, kolega, který s námi léta pracuje. Ale cizinci přestali jezdit do Sýrie před rokem a tři čtvrtě, protože ta bezpečnost se natolik zhoršila a docházela k tak častým únosům cizinců, bylo to také s postupem Islámského státu směrem z východu z Iráku, že jsme museli zastavit ty cesty, takže pracujeme přes své syrské týmy. Výhoda byla ta, že jsme ty týmy vybudovali ještě, když se do Sýrie dalo jezdit. Poznali jsme reálie, poznali jsme ta místa, otevřeli jsme terénní kanceláře. Distribuční místa, sklady a pak jsme vlastně jakoby z podstaty toho, že jsme tam mohli dva roky jezdit a pracovat i na místě, tak pokračovali a pokračujeme dosud. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jak víte, s kým máte komunikovat třeba na té úřední úrovni? Protože jak říkám, tak v té Sýrii je ta situace nepřehledná. Dostanete se vy tam, kam potřebujete, víte na koho konkrétně se máte obrátit? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Většinou ano. Pochopitelně není to pravidlem. Primárně samozřejmě komunikujeme s tureckými úřady, protože tam máme, tam máme základnu v Turecku a tu pomoc realizujeme přeshraničně místně tím, že my pracujeme v té části, která bývala pod kontrolou svobodné syrské armády, té /nesrozumitelné/ a teď je pod kontrolou různých skupin, které jsou proti Asadovi. A zároveň proti Islámskému státu, tak jednáme hodně lokálně, pracujeme ve dvou velkých městech, to je Aleppo a Iglib, tam samozřejmě existují městské orgány, městské rady. Na venkově je to složitější. Ta situace se mění, ale dosud jsme schopni tam pracovat. Jak dlouho to bude možné, to samozřejmě nevíme. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Místopředsedkyně Evropské komise minulý týden v rozhovoru s kolegou Lukášem Dolanským řekla, že nejlepší je pomáhat lidem přímo na místě v zemích, kde ty konflikty vznikají. Pojďme si jí poslechnout. Kristalina GEORGIEVOVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /Události, komentáře 11.12.2015/ -------------------Vy máte pohádkově skvělou organizaci Člověka v tísni, která pomáhá v těchto zemích a vy byste, Česká republika, mohli napomoci financovat takovéto akce právě v těch zemích původu. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Kolik peněz vy máte na to, abyste mohli zařídit život těm 170 tisícům lidí, o které se tam staráte? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Situace v Sýrii je tak špatná, že velké státy a také Evropská komise se snaží pomoct alespoň přes tu humanitární pomoc a organizací, které by tam byly schopny není mnoho, takže z toho vyplývá, že jsme jedna z těch, které to realizují, tenhle rozpočet, když započítám i materiální pomoc, to znamená cenu potravin, mouky, dopravy, tak se blíží půl miliardě korun v letošním roce. Kromě několika málo milionů z České republiky, kde bych chtěl ocenit například příspěvky občanů, protože tak, jak se rozhořela ta uprchlická krize, tak nám lidé začaly spontánně posílat na sbírkové konto SOS Sýrie víc peněz, protože pochopili, že je potřeba pracovat tam někde. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------A teď mi vysvětlete, není to zvláštní to, že lidé jsou tedy ochotní pomáhat, ale na druhou stranu mají strach z uprchlíků a třeba polovina Čechů je proti přijímání uprchlíků, jde vám to dohromady? S tím, jak jsou tedy štědří, pokud, jak říkáte? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Já myslím, že se to nevylučuje, že jednak to pomáhání tam někde neznamená ten kontakt a není

důvod mít strach, když pomáhám v Africe nebo na Blízkém východě. Jednak bohužel většina české společnosti měla nějaké obavy, je to strach z neznámého, my tady nemáme arabské komunity téměř vůbec narozdíl od západní Evropy, která si na to postupně zvykala celá desetiletí. Nemáme je tady kvůli komunismu, ale taky kvůli velmi, řekl bych, přísné azylové proceduře za posledních 25 let. To vypadá jako výhoda, ale ona to může být i nevýhoda, protože pak se bojíme neznámého a zatím co sem nikdo nemíří a nikdo tu nechce být a vlastně uprchlíci tu nejsou, tak debata ve veřejném prostoru je snad nejvíce plná strachu, hysterie, odmítání uprchlíků. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Vy tomu strachu nerozumíte? Protože když si vezmete, co se děje třeba ve Francii, druhá, třetí generace uprchlíků, kteří tam žijí už několik let, tak v podstatě jsou to frustrovaní mladí lidé, kteří jsou pak snadno zmanipulovatelní. Není ten strach oprávněný z tohoto pohledu? Jsme my, Češi, připraveni a umíme integrovat cizince? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Ten strach určitě do nějaké míry oprávněný je. Všechno problematické vzbuzuje nějaký strach, ale vy jste to řekla velmi paušálně. Tak se podívejte do Turecka, teda do Turecka, do Německa, kde je pětimilionová turecká menšina, která je z velké většiny integrovaná, fungume mezi těma dvěma zeměmi. Turci dělají byznys, jsou v politice, jsou ve školství, jsou ve vědě. A i v té Francii nebo Holandsku nebo Belgii se to týká spíše jednotlivců, ne že by se to týkalo celých komunit, ale samozřejmě ta integrace je složitá, myslím, že my máme nějaké zkušenosti s integrací jako Česká republika, například i s integrací třeba lidí, kteří přijeli z Volyně nebo z Kazachstánu, byť to byli původem Češi, ale žili několik generací mimo. Velmi dobře se tady integrovali lidé z Balkánu, po těch válkách na začátku devadesátých let. Zůstala jich tady třeba polovina z těch čtyřiceti tisíc. A samozřejmě ta práce na tom je veliká a nic není stoprocentní. Vy mluvíte o zmanipulovanosti a nebezpečí, ale v zásadě, když se podíváme na předměstí některých měst v České republice, kde je vysoká nezaměstnanost, malá motivace. Je to jakoby složitá adresa, tak tam existují party mladých Čechů, kteří sice nejsou teroristé, ale také terorizují svoje okolí a také jsou zmanipulovaní, zmanipulovatelní třeba k tomu, že berou drogy, kradou a tak dále. A ještě zpátky k tomu strachu. Já myslím, že tady klíčový moment je ten, že česká politika, to znamená lidé v exekutivě doposud pojímají ten problém uprchlíků čistě jako bezpečnostní záležitost a to ještě vnějškově. A já si myslím, že česká vláda, ministr vnitra, ale i premiér a další ví, že máme dobře připravená centra. Ví, že umíme dobře azylovou proceduru velmi přísně většinou. Ví, že umíme integrovat a měli vlastně uklidnit lidi. Měli říct, těch pár tisíc, které na nás vyjdou, zvládneme. Už teď tady žije 2,5 tisíce Syřanů. Málokdo to ví, málokdo kdy potkal Syřana a pokud bysme přijali 5 - 10 tisíc uprchlíků během několika let, tak je prostě integrujeme, oni tady budou normálně fungovat. Bohužel, já myslím, že z důvodu jakési nepromyšlenosti, možná trochu populismu, možná trochu zkratky, my jsme slyšeli a slyšíme doteď, od těch politiků buď nic a nebo přitakávání tomu strachu. A když lidé ... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pojďme se ale podívat třeba do Německa, kde se trošku mění postoj Angely Merkelové. Ta nejdřív měla otevřenou náruč a naznačila, že přijme Německo všechny Syřany. Na sjezdu včera ovšem prohlásila, že výrazně sníží příliv uprchlíků a taky řekla, že to je zkouška pro Evropskou unii. Pojďme si jí poslechnout. Angela MERKELOVÁ, německá spolková kancléřka -------------------Chceme snížit a také snížíme počet uprchlíků, protože je to v zájmu všech. Je to v německém zájmu s ohledem na integraci migrantů do společnosti. Je to v evropském zájmu s ohledem na situaci na starém kontinentu a naší roli ve světě. A je to v zájmu samotných uprchlíků, kteří neuváženě opouští své domovy. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Čím si vy ten posun vysvětlujete?

Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Počtem. Já si myslím, že zvládnout lze hodně, ale pokud je tak koncentrace příliš veliká za příliš krátký časový úsek, tak prostě představuje reálně velký problém a myslím, že nikdo nečekal, že do Německa přijde milion lidí tento rok. Milion je opravdu hodně a myslím, že Německo bude mít náročnou práci to zvládnout. Přesto Angela Merkelová nemluví o tom, že budou odmítat uprchlíky, že budou zavírat hranice, že nechtějí žádné uprchlíky. Ona mluví o tom, o čem já jsem mluvil na začátku, když jste se mě zeptala, a to je o tom, že ten, ten, ta migrace, včetně uprchlické migrace, to znamená lidí, kteří utíkají ze Sýrie, pak jsou v táborech, pak se rozhodují, co dál se životem, tak se dá nějakým způsobem ovlivňovat. Nedá se zapnout, ani vypnout, ale dá se buď zmenšovat, zpomalovat a to je to, co samozřejmě Evropa potřebuje, protože nedokáže přijmout několik milionů uprchlíků a integrovat je za rok, ale věřím, že dokáže Evropa, kdyby si ty uprchlíky podělila, přijmout, milion, milion a půl lidí za rok. Ostatně, Evropa potřebuje tu imigraci i z důvodu ekonomických, z důvodů pracovní síly. Ty propočty se pohybují až kolem půl procenta oproti obyvatelům Evropy ročně. To znamená, mluvíme o dvou, dvou a půl milionech lidí, které Evropa potřebuje, aby neklesl počet jejich obyvatel například. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Velké debaty se vedou o tom, jak rozeznat, kdo tu pomoc opravdu potřebuje, kdo na ní má nárok, kdo je takzvaným válečným uprchlíkem, kdo je ekonomickým uprchlíkem. Dá se to jednoznačně určit a poznat? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Co je v životě zcela jednoznačné? Nic. Dá se to s vysokou pravděpodobností určit a myslím, že ty azylové procedury, které jsou vymyšleny a byly používány, tak to dokáží, já nevím, zvládnout z 90 % a to je vlastně téměř jednoznačně z 90 %. Rozhodně by to nemělo znamenat, že proto, že tu a tam se nějakému ekonomickému migrantovi a já si myslím, že ti ekonomičtí jsou právě spíš ti migranti, kdežto ti lidé, kteří utíkají před válkou, nebo před talibanem, tak jsou uprchlíci, protože prchají před něčím, tak ta vysoká pravděpodobnost vlastně, že se dá odlišit, kdo je oprávněný uprchlík, kdo má nárok podle ženevských konvencí na to, aby dostal buď azyl nebo dočasnou ochranu. Jestliže je 90%, tak si myslím, že je skvělá ta úspěšnost. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Bývalý prezident Václav Klaus dnes v rozhovoru pro ČTK řekl, že usiluje o vytvoření široké platformy k migrační krizi, která by sdružovala politické i další subjekty od ODS po komunisty, která by měla vládě pomoct, aby získala mandát od občanů odmítnout přijímání uprchlíků. Co tomu říkáte? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Nesouhlasím s tím. Myslím, že Václav Klaus tak jako mnohokrát vidí nějakou šanci na svůj návrat na politickou scénu a podle svého se k ní staví. Myslím, že jestliže jsme jednou přijali ženevské konvence a také jsme členem Evropské unie, tak ve chvíli, kdy ta unie je pod tlakem, prochází nějakou zkouškou, tak se chovat tak, jak se chová Václav Klaus, jak se chová ten největší zbabělec v partě, když ve chvíli, kdy parta vítězí, tak je součástí, což Václav Klaus teda vždycky zpochybňoval, ve smyslu Evropské unie a našeho členství a vlastně je to konzistentní s tím, co on říká. Já prostě jako nevěří unie, je euroskeptik, proto si myslím, ani nerozumí té solidaritě, že když jste součástí nějaké skupiny, tak nemůžete být součástí jenom ve chvíli kdy to něco přináší. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Ale rozumějí té solidaritě Češi? Když si vezmete ty průzkumy veřejného mínění, tak dávají zapravdu spíš třeba prezidentu Miloši Zemanovi, který taky uprchlíky odmítá. Nemají politici naslouchat svým voličům, na druhé straně? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni --------------------

Ano, ale politici také mají plnit nějakou roli vysvětlování, uklidňování, popisování reality tak, jak je. Nikoli vytváření pocitu velkého ohrožení, protože ten tady je a ten spolu vytvořili politici a ten pocit toho ohrožení, alespoň dosud, je vlastně nemá důvod. Tady se povedla unikátní situce, máme možná největší strach z uprchlíků v Evropě a máme jich tady nejmíň. Na tom je něco v nepořádku. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Když mluvíme o tom, jak jsou Češi ochotní a schopni pomáhat, zaznamenal jste nějaký vývoj od té doby, co funguje Člověk v tísni do dneška? Změnilo se něco v chování Čechů? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Určitě. Na začátku lidé pomáhali především okamžitě ve chvílích krizí, když ty věci byly na prvních stránkách, nebo v televizi. Roste počet lidí, kteří pomáhají, řekl bych, také uvědoměle nebo rozumově, to znamená přispívají každý měsíc, roste počet členů klubu přátel Člověka v tísni každý rok, kteří nám pomáhají dlouhodobě a zároveň bych řekl, že ve společnosti, zejména v posledních pěti, sedmi letech, dochází k větší polarizaci, to znamená více lidí nám otevřeně vyjadřuje důvěru nebo nás třeba finančně podporuje a také dostáváme více nenávistných, urážlivých, kritických emailů, které velmi nevybíravým způsobem vyjadřují, že lidé nesouhlasí například s tím, když pomůžeme raněním z Majdanu, aby přijeli do České republiky se léčit, nebo když pomáháme uprchlíkům na cestě, aby neměli hlad, žízeň, aby nebyli podchlazení, tak za to dostáváme od lidí kromě podpory a vlastně jakoby i finanční podpory a nějakého ano, jsme rádi, že to někdo dělá, tak je jistá část lidí, kteří otevřeněji vyjadřují své útočné, nenávistné, nepříjemné názory a také nám je posílají. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Vaše jméno se objevilo ve veřejném prostoru jako jedno z jmen ohledně kandidáta na příštího prezidenta. Vy jste, když jste byl minule v Interview ČT 24, tak jste říkal, že jste se ještě definitivně nerozhodl, zda byste do toho šel. Už padlo nějaké vaše vnitřní definitivní rozhodnutí? Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Já jsem, nevím, jestli jsme to říkal takhle, ale je, mám pocit, že jsem docela konzistentní, že se na prezidentskou funkci nechystám. Rozhodně ne v nejbližším období, takže to je ta odpověď. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Říká Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni. Děkuju za to, že jste přišel do Interview ČT 24. Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost. Na řadě jsou Události. Hezký večer.

denik.cz Vánoční ryba? Lidé chtějí málo kostí. Výsadní pozici kapra proto ohrožuje losos 12.12.2015

denik.cz str. 0 Z domova

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jižní Morava - Kapra na štědrovečerních stolech mnoha Jihomoravanů pomalu střídají mořské ryby, nebo sladkovodní s málo kostmi. Lidé si je kupují kvůli chuti ale i menšímu množství kostí. Ti, kdo tradici smaženého kapra s bramborovým salátem stále dodržují, si čím dál častěji kupují rybu už naporcovanou. Za službu navíc si ovšem zákazníci připlatí. Cena filetů může být až třikrát vyšší než cena živého kapra. "

Vánoční koledy, dárky pod stromkem a na talíři bramborový salát a smažený kapr. Bez toho si ještě před pár lety nedokázal téměř nikdo v České republice představit Štědrý večer. Tradice se ale pomalu mění. Kapří místo na stole ohrožují ryby z dalekých moří. Největší konkurent je losos. Růžové lososí maso servíruje na štědrovečerní stůl například Milan Ševčík z Vyškova. „Hlavně proto, že nemá tolik kostí," vysvětlil Ševčík. Brňance Kláře Tomanové vadí kromě kostí také chuť kapra. „Připadá mi bahnitý. Když mám možnost si vybrat, dám si raději lososa nebo jinou rybu, která má masitější chuť. Dnes už je jednoduché si vybrat, co kdo má rád," poukázala Tomanová. Stále větší oblibu mořských ryb podporují také nově vznikající firmy, které vozí čerstvé zahraniční ryby do svých prodejen. „Zájem o mořské druhy se zvyšuje. Oblíbená je u nás kromě lososa také treska," uvedl majitel hodonínské firmy Delimax, prodávající plody moře, Petr Grabec. Kromě lososa a mořských ryb jsou ale oblíbené i české sladkovodní ryby. „Málo kostí má například candát," poradil brněnský kuchař Jiří Dlapka. Pro mnoho dalších lidí jsou ale Vánoce bez kapra stále nepředstavitelné. „Je to tradice, stejně jako zdobení stromku. Z kapra smažím řízky. Ty servíruji s bramborovým salátem. Neměnili bychom," popsal rodinný zvyk Andrej Dzuba z Blanenska. Lidé, kteří se nechtějí vzdát kapra, podle obchodníků stále víc využívají nabídek specializovaných prodejen, kde jim rybu rovnou vykostí a naporcují. „Rok od roku pozorujeme větší zájem o filety než o živé ryby," potvrdil jeden z majitelů firmy Ocean 48 Martin Baráček. Ztrácí se tak tradice, kdy děti před Vánocemi chodily za kaprem plavajícím doma ve vaně. „Nedivím se, že lidé využívají podobné služby. V době, kdy všichni spěchají a nikdo nemá čas, se jim moc nechce špinit si kuchyni a zdržovat se zabíjením a kucháním kapra. Také bych si raději koupil předpřipravený filet," přiznal brněnský kuchař zabývající se přípravou ryb Martin Čech. Za naporcované maso si ale zákazníci připlatí. „Cena za kilogram vykostěných kapřích filetů se pohybuje okolo tří set korun," uvedl Baráček z Ocean 48. Dodal, že cena za ryby zůstává ve srovnání s minulým rokem téměř stejná. „Rozdíl může být pouze pár korun," řekl Baráček. Kilo živého kapra je třikrát nižší. „Za kilo živého kapra lidé platí okolo pětadevadesáti korun. Těsně před Vánocemi může cena kvůli velkému zájmu stoupnout," upozornil majitel brněnské Rybárny Šopík Josef Šopík. Zda si lidé o Vánocích dají kapra, nebo jinou rybu, není podle kuchaře Dlapky důležité. „Hlavní je, aby zůstala zachovaná tradice a rybu nenahradil například vepřový řízek," je přesvědčený brněnský kuchař. Jenže právě to se v mnoha rodinách už stalo. „Ryby vůbec nejíme. Štědrovečerní večeři pro mě od malička představuje řízek plněný šunkou a sýrem s bramborovým salátem," přiznal Brňan Jakub Netek. Kapří polévku ozdobí tyčinky ve tvaru ryb a vánočních hvězd Hustopeče - Kapří krémová polévka se sezamovými tyčinkami. Specialita, kterou na Vánoce připravuje šéfkuchař Jaroslav Pásek z Hotelu Vinopa v Hustopečích, nabízí klasiku v trochu jiném provedení. Základ polévky je podle šéfkuchaře dobrý vývar. „Na něj použiji dvě kapří hlavy. Ovšem je potřeba odstranit žábry. Přidám ocasní části kapra, hřbetní část kapra, cibuli, nové koření, pepř celý a bobkový list," popisuje.

suroviny - Na polévku: 2x kapří hlava, ocas a hřbet, cibule, máslo, 1/2 celeru, 2x mrkev, 2x petržel, hrášek, smetana, sůl, pepř mletý, nové koření, pepř celý, bobkový list, hladkolistá či kadeřavá petrželka - Na tyčinky: listové těsto, hrubá mořská sůl, sezamové semínko Vývar vaří zhruba třicet minut a poté jej scedí. „Z uvařené ryby pečlivě oberu maso a dám si jej stranou," říká muž. Na sto gramech másla orestuje půlku celeru, dvě mrkve a dvě petržele. Vše vývarem zalije a povaří deset minut. „Polévku zahustím máslovou jíškou a provařím. Přidám hrášek, zjemním smetanou, dochutím solí s pepřem a vmíchám maso z hlav," uvádí. Před podáváním nezapomene přisypat kadeřavou nebo hladkolistou petrželku. Jako chutný a ozdobný doplněk podává k polévce sezamové tyčinky. „Na ně potřebuji listové těsto, hrubou mořskou sůl a sezamové semínko," zmiňuje hustopečský šéfkuchař. Na pečící papír naskládá rádýlkem vytvořené tyčinky z listového těsta, které posype solí a sezamem. Pro hezčí vzhled občas použije na těsto vykrajovátka ve tvaru ryby, hvězdiček nebo jiných vánočních motivů. „Peču je pěkně dozlatova při sto osmdesáti stupních celsia asi dvacet minut. Záleží na troubě, takže je třeba to hlídat. Tyčinky podávám zvlášť," dodává. Etnografka Poláková: Kapra jídáme díky Rettigové Jižní Morava - Za dva týdny se na talířích mnoha Jihomoravanů zase po roce objeví smažený kapr a bramborový salát. Štědrovečerní večeře našich předků však vypadala jinak. „Kapra si lidé oblíbili až po druhé světové válce. Salát s majonézou se pak rozšířil až v padesátých letech ze Sovětského svazu stejně jako Děda Mráz," říká etnografka Moravského zemského muzea v Brně Jana Poláková. Kde můžeme hledat původ tradice vánočního kapra? Do měst se dostal kapr na vánoční stůl na konci devatenáctého století díky Magdaleně Dobromile Rettigové, která konzumaci ryb velmi propagovala. Více se rozšířil až po první světové válce, na venkově se ale ryby jedly pouze v místech, kde byly dostupné. Například pamětníci na Vysočině uvádějí, že poprvé jedli na Vánoce filé až v šedesátých letech, kapra ještě později. Jaká jídla se podávala před kaprem? Důležitější bylo množství jídla. Mělo totiž zajistit do dalšího roku bohatství a úrodu. Říkalo se, že čím víc chodů při večeři, tím více mandelů obilí na poli. Součástí večeře byly luštěniny zajišťující dostatek peněz, polévky, kaše, zelí, jídlo z hub, ovoce nebo čerstvě upečený chléb. Na stůl patřila také vánočka S čím se podával kapr před rozšířením bramborového salátu? Po první světové válce byly nejvíce rozšířené dvě úpravy: kapr na modro s octovou nebo vínovou omáčkou s kořenovou zeleninou, nebo na černo s omáčkou ze sušených švestek a perníku. K tomu se nejčastěji podávalo pečivo, někdy knedlíky či brambory. Mohli si kapra dovolit všichni, nebo byl spíše jídlem bohatých? Rybí maso bylo poměrně rozšířené v šestnáctém a sedmnáctém století. O století později se ryby z jídelníčku venkovského obyvatelstva přesunuly na bohatší stoly. Do městského prostředí se pak opětovně rozšířily na přelomu devatenáctého a dvacátého století."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/vanocni-r...proto-ohrozuje-losos-20151212-pruf.html

Špína a škůdci? Častý důvod problémů podniků. Letos jich zavřelo už osmdesát 13.12.2015

denik.cz str. 0 Jihomoravský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jižní Morava - Prošlé potraviny, jejich špatné skladování, zanedbaný úklid. Ani to ještě nejsou nejhorší problémy, kvůli kterým hygienici nařizují uzavřít provozovny s jídlem. Leckdy totiž musí řešit třeba i myší trus nebo výskyt nejrůznějších škůdců. Od začátku roku inspektoři zavřeli na jižní Moravě přes osmdesát podniků. " „Nejčastěji jsou mimo provoz tři dny, jelikož se majitel snaží všechno rychle napravit a zase vydělávat," informovala vedoucí odboru hygieny výživy krajské hygienické stanice Jana Laštovičková. Seznam prodejen a restaurací s přestupky proti hygieně zveřejňují krajská hygienická stanice i Státní zemědělská a potravinářská inspekce na svých webových stránkách. Lidé si tak můžou zkontrolovat, jestli se znovu najedí v jejich oblíbené restauraci, nebo raději zvolí jinou. Špína a exkrementy Od letošního roku nově kontroluje stav provozoven Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Doposud jich na jižní Moravě uzavřela třicet. „Většinou prodejny a restaurace zavíráme kvůli zanedbání úklidu a nedostatečné likvidaci odpadů z provozu daného podniku. Další kategorií jsou pak nedostatky fatální, například neodpovídající zásobování teplou vodou nebo výskyt škůdců, spočívající třeba ve zjištěných exkrementech," upozornil ředitel brněnského inspektorátu Vít Obenrauch. Dodal, že o zjištěných nedostatcích následně informuje prostřednictvím portálu Potraviny na pranýři. Ze statistik krajských hygieniků vyplývá, že ve srovnání s minulými roky podniků s většími prohřešky výrazněji nepřibývá. Přesto jich už letos v kraji zavřeli víc než padesát. „Znovu otevřít je můžou majitelé a provozovatelé až po naší další kontrole," sdělila Laštovičková z krajské hygienické stanice. Jedním z těch, který musel letos v listopadu na tři dny svůj podnik zavřít, je Zdeněk Kosmačka. V Šakvicích na Břeclavsku provozuje Vinárnu U Kosmačků, kde také vaří. „Největší problém bylo zamražené maso, které jsem měl uskladněné bez popisků. Vyhlášky se rychle mění, skoro se to nedá ani sledovat. Nicméně příště si dám větší pozor," uvedl majitel šakvické vinárny. Opakované zavření Právě na špatně skladované nebo dokonce prošlé potraviny upozorňovali letos hygienici na jižní Moravě nejčastěji. Některé majitele zařízení i víckrát. „Vždy záleží na provozovateli. Jsou samozřejmě bezproblémoví, kteří mají všechno v pořádku, ale i takoví, jimž zavíráme podniky opakovaně. Těm pak hrozí i zvyšování pokuty," upozornila Laštovičková. Také seznam zařízení uzavřených krajskou hygienou najdou lidé na jejích webových stránkách, a to ještě i tři měsíce po kontrole. „Jsou tam popsané prohřešky i následná opravná opatření," informovala hygienička. Jenže lidé o tomto servisu často nevědí. „Zatím jsem nikdy nesledovala, které podniky hygiena zavírá. Myslím ale, že to může pomoct při výběru, kam se půjdeme s kamarády příště najíst," řekla Brňanka Kateřina Labudová. Žádnou z provozoven Asociace hotelů a restaurací České republiky hygienici zatím uzavřít nemuseli. „Je dobře postihovat podniky, které nevyhovují základním hygienickým požadavkům. Přesně tak to má být. Z fotografií hygieniků je často vidět špína, v níž není přípustné, aby se vařilo a jedlo," podotkl prezident asociace Václav Stárek. ADAM HAVEL"

URL| http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/...-zavrelo-uz-osmdesat-20151213-6guv.html

denikreferendum.cz Babišova kampaň proti zemědělci Radovi: nepravdy a manipulace 9.12.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov Zuzana Vlasatá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Andrej Babiš poslal DR dopis, který podle něj obahuje „pravdivá fakta“ o zemědělci Bohumíru Radovi. Babišova tvrzení o Radovi jsme prověřili. Výsledek předkládáme. Letos v létě moravskému zemědělci Bohumíru Radovi konkurenční firma patřící pod Agrofert vypálila v rámci sporů o pozemky úrodu za čtyři miliony korun totálním herbicidem. Bohumír Rada se bránil. Podal trestní oznámení. Domáhá se náhrady škod. Po Andreji Babišovi žádá také omluvu za pomluvy. Deník Referendum o případu informoval v sérii článků, která přiměla Agrofert k tomu, že se na nás přímo obrátil dopisem. Na Twitteru napsal Andrej Babiš vydavateli DR: „Pane Patočka, kdyby Vás zajimala pravdivá fakta o zemědělci, kterému Agrofert spálil pole, tady jsou...“ Babiš odkazuje na text dopisu, pod nímž je podepsán tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Základním argumentačním postupem Agrofertu v celém dopise není vyvracení Radových tvrzení, ale zpochybňování jeho osobní věrohodnosti: „Nechceme a nedovolili bychom si jakkoli zasahovat do Vaší novinářské práce. Jen prosím sami zvažte, nakolik je pan Bohumír Rada důvěryhodnou osobou s dostatečným morálním kreditem a nakolik mohou být jeho tvrzení pravdivá.“ Takže nám nezbylo než Babišova „pravdivá fakta o Bohumíru Radovi“ prověřit. Manipulace s fotografiemi Ke svému dopisu Agrofert připojil osm fotografií. Šest z nich je nadepsáno titulkem „Takto hospodařil Bohumír Rada”, nad dvěma stojí „Takto hospodaří Agrofert“. Záměr je jasný: Radovo hospodaření reprezentují záběry údajné laguny se znečištěním v Jevišovicích, černá skládka v Hevlíně, zbytky uhynulých zvířat a krve na poli. Hospodaření Agrofertu má dokládat, jak po Radovi uklidili. Propagace Agrofertu a realita. Repro a foto Deník Referendum Deník Referendum si jel zdokumentované místo prohlédnout, a ukázalo se, že fotografie Agrofertu neodpovídá realitě. Na pozemcích farmy v Jevišovicích – která má být podle fotografie důkladně uklizená – v době naší návštěvy ležely na několika stech metrech čtverečních hromady stavebního odpadu. Mezi kusy asfaltu, cihlami, štěrkem a hlínou bylo vidět i několik ojetých pneumatik. Po té, co jsme fotografii místa zveřejnili v Deníku Referendum, bagristé odpad začali zahrnovat hlínou a zarovnávat jej na úroveň půdy. Bohumíra Radu jsme s tvrzením Agrofertu konfrontovali. Že vyvážel na pole „jateční zbytky“, odmítá. Jednalo se o špatně zpracovaný odpad z bioplynky v době, kdy byl její provoz v záběhu a obsluha ještě neměla zvládnuté technologické postupy. Rada nijak neskrývá, že ne vše v jeho hospodaření bylo bez chyb. Ale pokud se jich dopustil, vždy přijal trest a zjednal nápravu. Naproti tomu stejný, očerňující metr, jaký Agrofert uplatnil na Bohumíra Radu, by bylo možné uplatňovat i na něj. DR má fotografie, na nichž před drůbežárnami ve Střelicích stojí bedny s mrtvými kuřaty. Za vraty farmy Újezd leží uhynulé prase. Na polích v Bojanovicích jsou vidět velké vypálené plochy, na kterých nic neroste – zřejmě důsledek laxně rozmíchaného postřiku, zkrátka špatného hospodaření. Fotografií dokládajících nepřijatelné hospodaření Agrofertu je ale víc.

Křivé nařčení Spor Bohumíra Rady s Agrofertem se v letošním roce dostal do médií poprvé před letními prázdninami, kdy Radovi Babišovo Agro Jevišovice – do ledna 2011 patřilo Radovi – vypálilo totálním herbicidem sto šestnáct hektarů pšenice a sto sedmdesát hektarů kukuřice v hodnotě asi čtyř milionů korun. Agrofert v dopise DR na svou obhajobu píše: „A mimochodem, Bohumír Rada by si měl zamést před vlastním prahem. V roce 1998 udělal to samé. Podle svědků nechal zlikvidovat chemickým jedem úrodu konkurenčnímu zemědělci v katastru sousední obce Slup panu Františku Svatbíkovi.“ Dcera Františka Svadbíka napsala svědectví, dle nějž její otec žádnou škodu neutrpěl. Své vyjádření napsala na okraj prohlášení Jana Holého, jímž se ohání Agrofert. Celý dokument je ke stažení jako příloha na konci článku. Repro DR František Svatbík se ve skutečnosti jmenuje Svadbík. Dnes je již po smrti. DR ale hovořil s jeho dcerou Marcelou Kratochvílovou, která v roce 1998 pracovala pro svého otce jako účetní. Událost, kterou Agrofert popisuje, se podle jejích slov nikdy nestala. Jak se tedy historka datovaná do doby před sedmnácti lety zrodila? Agrofert se o ní měl dozvědět z udání jistého Jana Holého. Bohumír Rada jeho jméno zná. Sám jej před několika lety zaměstnával ve své bioplynové stanici ve Velkém Karlově: „Všichni tu vědí, že jsem ho musel propustit. Ztrácela se tam nafta,“ říká. Klamání o příčinách Radových ekonomických problémů Počátkem roku 2011, kdy Agrofert koupil Radovo Agro Jevišovice, se v médiích objevoval pouze jeden výklad této akvizice: podnikatel Rada se zadlužil na neuvážlivém chovu krokodýlů nilských. I nyní o něm Agrofert v dopise píše coby o „nechvalně proslulém a vysoce ztrátovém“. Za nápadem chovat v České republice krokodýla nilského stála Radova úvaha, že bude dravé plazy krmit zvířecím „odpadem“ ze svých drůbežích a prasečích chovů. V budoucnu pak vydělá na prodeji krokodýlího masa a kůže. Připadalo mu to jako win-win řešení: ušetří na asanaci a získá na krokodýlích produktech. Nešlo to ovšem tak hladce. Porážce krokodýlů stály v cestě chybějící paragrafy – prvního krokodýla v Agro Jevišovice porazili až v roce 2013. Za Babiše. Že by ho chov krokodýlů přivedl na mizinu, je ovšem Rada schopen snadno vyvrátit. Investiční náklady projektu podle něj byly velmi nízké. Cena jednoho mláděte se pohybovala v řádu desítek dolarů. Investice do jejich výběhu byly rovněž malé, šlo pouze o rekonstrukce starších objektů ve vlastnictví firmy. Hospodářský výsledek Agro Jevišovice za období leden až červenec 2010 – tedy ještě před převzetím Agrofertem – byl 81 396 409 korun. Krokodýli se podíleli na ztrátě sumou 546 092 korun. „Do toho ovšem nebyla účtována zvířata, která krokodýli sežrali a za která bychom jinak museli platili asanačním podniku devět korun za kilo. Kdybychom tyto ušetřené peníze zaúčtovali, mám za to, že by krokodýli vykázali jen malou ztrátu,“ říká Rada. Den po zveřejnění fotografie (nahoře) v Deníku Referendum začali bagristé místo uklízet. Foto Deník Referendum Vedle krokodýlů podle Agrofertu k Radovu „špatnému hospodaření“ patřily i „riskantní ztrátové investice na Ukrajině, v Rumunsku a na Slovensku“. K tomu Bohumír Rada podotýká, že ukrajinskou firmu prodal za výhodných podmínek ještě v roce 2008 – tedy dost dlouho před prodejem Agro Jevišovice Babišovi. Koupila ji francouzská společnost Agrofuel SA za dva miliony eur. K tomu je ještě potřeba přičíst jeden milion eur za postoupení pohledávek firmy. DR má k dispozici kupní smlouvu.

Rumunskou firmu vlastnil Rada v roce 2010 – tedy v okamžiku, kdy se nad ním stahovala mračna – teprve zhruba dva roky. „To je doba, kdy do pozemků běžně musíte investovat. Dávat je do pořádku. Pak teprve se vám investice začne navracet. V době, kdy jsem ještě vlastnil Agro Jevišovice, nás ale podnikání v Rumunsku nemohlo cashově ohrožovat,“ říká. K provozu slovenských drůbežáren měl Radu přemluvit přímo Andrej Babiš: „Prosil mě, abych se o to postaral, že má své výkrmy drůbeže zavřené, že nemá co porážet ve své firmě Hyza. Že prý to jeho lidé neumí a kradou.“ Můžeme říct, že Agrofert nemluví pravdu, pokud tvrdí, že se Rada podnikáním v krokodýlech, na Ukrajině, v Rumunsku a na Slovensku dostal do fatálních dluhů. Možná na nich nevydělával, jak zamýšlel, ale v celkovém objemu hospodaření firmy se nejednalo o zásadní položky. Skutečná příčina pádu Jevišovic: příliš levná kuřata Hlubší rozbor je zapotřebí u argumentu, že Radovo Agro Jevišovice dlužilo Agrofertu 250 milionů korun a že tím pádem holding „neměl jinou možnost než společnost odkoupit a převzít“. Bohumír Rada říká, že základní podíl na jeho dluhu měl právě Agrofert. „Agrofert coby největší český odběratel držel ceny drůbeže do roku 2010 okolo jednadvaceti korun. Poté, co ode mě získali Agro Jevišovice, začaly ceny okamžitě stoupat,“ říká. Tuto skutečnost potvrzují data Státního zemědělského intervenčního fondu. Zatímco v první polovině roku 2010 se cena za kilo jateční drůbeže pohybovala okolo dvaceti korun a v lednu 2011 – termín podpisu smlouvy o nákupu Agro Jevišovice Agrofertem – byla na 20,92 korunách, v březnu už stoupla na 21,27 korun, v květnu na 22,29 korun. V lednu 2013 stálo kilo jateční drůbeže skoro 25 korun. Na konci roku 2014 se cena vrátila na 23,45 korun a na stejné úrovni zůstává i v následujících měsících až do července 2015. Bohumír Rada z Agro Jevišovice dodával do firem Agrofertu – Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež, brněnský Promt, THP Topoĺčany – patnáct milionů kuřat ročně, tedy třicet milionů kilogramů. Při rozdílu až čtyři koruny na kilogramu tak mluvíme o hypotetických ztrátách až 120 milionů ročně. Proč Rada v této fázi už nemohl dodávat jinam a jak se mu jeho závislost na Agrofertu stala osudovou, jsme už v DR popsali. Bohumír Rada ve videu DR popisuje, jak jej Andrej Babiš připravil o Agro Jevišovice. Když se pro srovnání podíváme, jak hospodaří Výkrm Třebíč, což je značka, pod kterou Andrej Babiš sjednotil produkci drůbeže v Agrofertu, ztráta se tu vykazuje i v roce 2013, kdy je cena drůbeže po většinu roku nad 24 korunami. Agrofert je sám sobě dodavatelem směsí a služeb, ceny jateční drůbeže vzrostly, přesto společnost vykazuje ztráty. Výmysly o zachráněných pracovních místech a osobních dluzích Agrofert rovněž uvádí, že zachránil až tři sta pracovníků Agro Jevišovice před nezaměstnaností. Dle výroční zprávy Agro Jevišovice za rok 2014 má společnost 135 zaměstnanců, pod vedením Bohumír Rady zde ale pracovalo přes 330 lidí. Takřka dvě stě z nich již tedy v Agro Jevišovice nepracuje. „Chovy prasat v Bojanovicích, Černíně, Bitovánkách, Jevišovicích, Plavči, Rozkoši, Slatině, Stupešicích, Velkém Karlově, Křidlůvkách a Valtrovicích dávaly práci třiceti osmi lidem. Chov skotu ve Stupešicích dvěma, chov drůbeže ve Velkém Karlově sedmi, autodoprava patnácti, výroba krmiv v Černíně plus doprava třiceti osmi. Jen tu dohromady mluvíme o 105 zrušených pracovních místech pro lidi žijící v regionu s málo pracovními příležitostmi a složitou dopravní situací,“ vypočítává Rada pod Babišem zrušené provozy. Obdobně pochybný je údaj o třiceti milionech osobního dluhu, který měl Agrofert – jak uvádí v dopise DR – Radovi odpustit, čímž ho zachránil před osobním bankrotem a umožnil mu tak nadále podnikat v zemědělství. „Žádný osobní dluh jsem neměl. Ručil jsem Jevišovicím osobní směnkou za půjčku třicet milionů. Všechno ale bylo splaceno,“ říká Rada. Proti Radovi byla v této souvislosti vedena exekuční řízení, která ale byla zastavena, neboť všechny

pohledávky byly – jak uvádí usnesení pověřeného soudního exekutora Marcela Kubise – zaplaceny. Zloděj volá: chyťte zloděje. Agrofert volá: chyťte Radu Agrofert rovněž připomíná, že Bohumíru Radovi v minulosti udělila Česká inspekce životního prostředí pokutu sedm milionů korun za provoz bioplynové stanice ve Velkém Karlově bez nutných dokumentů. Stanici chybělo integrované povolení a posudek EIA. Bohumír Rada se ze zodpovědnosti nijak nevyvléká. Konstatuje ovšem, že jeho bioplynová stanice byla vůbec prvním zařízením svého druhu v České republice. Legislativa pro jejich provoz vznikala až později. „Nemohli jsme si z ekonomických důvodů dovolit provoz zastavit a zmíněná povolení jsme vyřizovali postupně,“ říká Rada. K historii bioplynové stanice Velký Karlov se patrně jednou vrátíme v samostatném textu. Pokuty má ovšem na krku i Agrofert, respektive jeho dceřiné firmy. Namátkou z těch snadno dohledatelných: V roce 2005 dostala Deza pokutu 450 000 za neplnění emisního limitu tuhých znečišťujících látek u zvláště velkého spalovacího zdroje. Konečnou výši pokuty neznáme, společnost se odvolala.V roce 2010 udělila Česká inspekce životního prostředí pokutu společnosti Synthesia 1 150 100 korun za vypouštění odpadních vod do řeky Velká strouha. Pokuta byla Ministerstvem životního prostředí poté, co se společnost odvolala, snížena na 400 000 korun.Letos dostala společnost Lovochemie – podezřele nízkou – pokutu 100 000 korun za únik znečištěné odpadní vody do Labe. V řece následně uhynuly stovky ryb.Za únik pesticidu do vody v řece Doubravce dostala letos pokutu 500 000 i společnost ZS Vilémov. Pesticid zabil 8500 říčních raků. Společnosti hrozí ještě jedna pokuta.Precheza vloni v říjnu při náběhu linky na výrobu kyseliny sírové vypustila do ovzduší v Přerově oxid siřičitý. Hodinový zdravotní limit byl překročen šestatřicetkrát. Výsledky šetření nejsou známy.Za pozornost v této souvislosti stojí, že Babišův dřívější podřízený v Agrofertu – konkrétně v Lovochemii – a současný stranický kolega Richard Brabec nyní coby ministr životního prostředí dozírá na ochromení kontrolních funkcí České inspekce životního prostředí, o čemž jsme v DR rovněž referovali. Obrázek hospodaření Agrofertu: rozsáhlé kusy pole u Bojanovic vypálené špatně aplikovaným pesticidem. Foto Deník Referendum Dále v dopise Agrofertu stojí, že Bohumír Rada byl v roce 2003 pravomocně podmínečně odsouzen okresním soudem ve Znojmě za nezákonné vykácení stromů v přírodním parku Jevišovka. To se skutečně stalo. Rada to vysvětluje takto: „Agro Jevišovice hospodařilo na pozemcích, které na 160 kilometrech sousedily s lesy a břehovými porosty. Většina pozemků byla v chráněných oblastech. Evidence LPIS v podstatě vyžadovala každoroční ořez větví, kácení náletů, nemocných stromů nebo stromů, jenž omezovaly průjezd zemědělské techniky při polních pracích a senosečích. Tuto údržbu dělalo přes zimu asi pětadvacet traktoristů. Nenařizoval jsem osobně, co mají kácet. Od toho byli ve společnosti technici, manažeři, nebylo to v mých silách hlídat. Na druhé straně jsem vždy řešil problémy způsobené zaměstnanci tak, že jsem věc vzal na sebe. Nechtěl jsem, aby byli mí zaměstnanci popotahováni soudy.“ Proč Andreji Babišovi na diskreditaci Bohumíra Rady tolik záleží? Agrofert v dopise Deníku Referendum píše: „Domníváme se, že málokterý novinář si však klade otázku, kdo vlastně Bohumír Rada je a jakou má minulost.“ O rozmanitých prohřešcích v minulosti Bohumíra Rady jsme věděli, a tak jako tak jsme se jimi hodlali dříve či později zabývat. Sám Rada se k nim ostatně staví čelem. Ovšem křečovitá snaha Agrofertu očernit Radu tvrzeními, vydávanými za „pravdivá fakta“, z nichž se však při bližším zkoumání klubou polopravdy či vyložené lži, ve výsledku znevěrohodňuje Agrofert i jeho vlastníka Andreje Babiše. Proč mu na diskreditaci Bohumíra Rady záleží tak moc, že kvůli tomu zřídil nepravdami a manipulacemi překypující web? Agrofert vytvořil o „prohřešcích“ Bohumíra Rady speciální webovou stránku. Repro DR

Celá okázalá kampaň Babišových mediálních mágů, jejímž cílem je vylíčit Radu tak, aby si od něj „pes kůrku nevzal“, ve skutečnosti působí jako pokus odvést pozornost od zcela reálných temných praktik jejich klienta. A také jako vzkaz ostatním Babišovým obětem: Mlčte, nebo podobnou mašinerii nasadíme i na vás.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/21855...-zemedelci-radovi-nepravdy-a-manipulace

Development news Ocenění s rozpaky aneb Česko v Miláně 2015 9.12.2015

Development news str. 44 expo 2015 RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Award with embarrassment or the Czech Republic in Milan 2015 Skončilo EXPO 2015 v Miláně. Skončila velká mezinárodní. výstava věnovaná zásadnímu problému současnosti:. Potraviny pro planetu, energie pro život.. EXPO byla velevelevýstava, jíž se zúčastnilo na 150 zemí a několik mezinárodních i národních korporací. Byl to taky trochu halasný jarmark, jen tu nešlo o prodej věcí (většinou). Byl to veletrh myšlenek. Architektonických, stejně jako těch týkajících se potravin. Architektura se tu nabízela v široké škále nápadů, od těch, co byly na hranici kýče, až po nápadité a přitažlivé stavby současnosti. V HLAVNÍ ROLI POTRAVINY Sice tu nebyly stavby, nad nimiž by bylo možno ustrnout a udělat „JÉ!“ a říci si, že tam půjde budoucnost, ale většina pavilonů lákala svou nápaditostí. Monako pavilonem ze skutečných lodních kontejnerů a expozicí s využitím typových přepravních beden, USA průchozím pavilonem, na jehož „okenicích“ se za sluncem otáčely zeleninové zahrádky, Izrael šikmými stěnami ukazujícími, kde všude se dá něco pěstovat, polská stavba složená z bedýnek na přepravu zeleniny, Nizozemsko šikmým trávníkem a traktorem na něm, Rusko dlouhým zrcadlovým „kšiltem“, Brazílie zavěšeným houpacím přístupovým chodníkem, Turkmenistám orientální okázalostí jak z Pohádek tisíce a jedné noci, Kuvajt plachtovím a vodními efekty… Každý hledal poutavý a lákající vtip, odkazující k závažnému tématu potravin pro planetu. A skoro všude stály fronty, někdy i více než hodinové, lidé byli dychtiví poučit se i pobavit. Třeba sledovat, jak se dá udělat prostorový polyekran na talíře (ve španělském pavilonu) nebo si jen poslechnout živou klavírní hudbu v maďarském pavilonu… PODLE STARÉHO ŘÍMA Chudé země se propojily podle toho, co mohou nabídnout – státy, kde je dominantní rýže, kávové či kakaové země. Měly unifikované malé pavilony s jednotnou úpravou a k tématu přitažlivě upraveným meziprostorem. Podobně to měly země z aridních oblastí. Byť tam všude se pak interiéry měnily většinou na tržiště domorodého umění nebo na rychlá a skvělá občerstvení. To vše bylo upořádáno podle římského způsobu: Od východu k západu se pavilony řadily podél více než 750 m dlouhého decumanu, od severu k jihu podle 350 m dlouhého carda. Hlavní pěší trasy byly zakryty lehkou plachtovinovou střechou. Střed dlouhé třídy byl pojednán možná až příliš realistickými, ale půvabnými stánky na téma potravin – ovoce, zelenina, sýry, maso, uzeniny… A v samém závěru pak byl klidný areál věnovaný v poslední době tak oblíbenému slow food, a to i se záhony a s degustačním stánkem. Bylo to zábavné, bylo to poučné, bylo to únavné… ČESKÁ ROZMAŘILÁ ÚSPORNOST… Už se stalo tradicí, že Česko se tohoto specifického veletrhu účastní. V závěru se opatrně pochlubilo,

že dostalo bronzovou medaili mezi malými pavilony, i tím, že už v průběhu výstavy byl jeho pavilon označen za nejpohodovější a nejvstřícnější k návštěvníkům. Ovšem bylo to chlubení vskutku opatrné – když jen srovnáme, kolik slávy se nadělalo kolem cen z Bruselu či z Mont -realu, tak to bylo skoro podivné. Chlubíme se, nebo ne? Možná tak moc ne, neboť do Milána není daleko, cestování je na rozdíl od oněch dávných dob mnohem jednodušší a na EXPO se mnozí z Česka vydali. Jejich svědectví byla ovšem trochu odlišná, spíš rozpačitá, rozhodně o žádné velké slávě nevypovídala. Co si o tom lze myslet? Nutno si trochu vzpomenout na to, jak pavilon vznikal – nebyla na něj vypsána žádná architektonická soutěž. Ba ani soutěž na libreto. Byla vypsána soutěž pouze a výhradně na zhotovitele. Který navíc měl výstavbu zaplatit a stát si od něj pavilon jen pronajal. Tedy za podmínek, které svědčiy o tom, že se účastnit chceme, ale chceme být úsporní. Pro upřesnění – zhotovitel měl přijít s projektem i libretem. Byla to tedy soutěž víceméně stavebních firem, které byly ochotné se na nákladech na výstavní prezentaci podílet. Nejsem si jistá, jestli to vede k nejlepším výsledkům – ale je pravda, že architekti v posledních letech ukazují, že vypisování veřejných architektonických soutěží se nevyplácí a k nejlepšímu výsledku taky ne vždy vede. Takže výsledek odpovídal předpokládané úspornosti. Modulární architektura umí být hodně zajímavá. Tahle však nebyla. Tahle byla nenápadná, nenápaditá, jako by v sobě nesla vědomí toho, že po návratu bude znovu postavena v sídle stavební firmy a bude sloužit běžnému účelu, byť zatím těžko předpovědět jakému. Možná expozice slivovice… Mateřská škola, jíž se někteří oháněli, by to mohla být poměrně složitě (ale třeba bude). Český pavilon byl na docela exkluzivním místě – pro ty, kdo přijeli metrem, byl na začátku decumanu, pro ostatní byl na jeho konci – mohl tedy být skvělým úvodem, nebo vše shrnujícím závěrem. Proč tomu tak nebylo? Proč byl sousední firemní stánek Algidy, jeden z mnoha na výstavišti, o tolik výraznější? Jak se český pavilon představil? Napřed byl velký bazén, brouzdaliště, které určitě v letních měsících bylo příjemným osvěžením, a lehátka kolem něj byla téměř jedinými volně přístupnými sedacími zařízeními v celém areálu – to bylo určitě plus. Auto-leto-pták v bazénu vypadal zábavně, ale jeho smysl unikal. Za bazénem v hloubi pod stavbou začínalo schodiště, které stoupalo vzhůru do prostoru jaksi spíš uzavřeného, nad ním visely svazky svítících skleněných vláken, bohužel jeden poměrně brzy zhasl – a takový zůstal až do konce EXPO. Kdo vystoupal do prvního patra, mohl se rozhlédnout – a vpravo našel skladiště odložených a nefukčních věcí. Později ho někdo aspoň přehodil černou látkou. Ovšem vstupní dojem tím byl jasně dán. …NEBO ÚSPORNÁ ROZMAŘILOST? Expozice se v průběhu celé výstavy měnila, tak je těžké ji hodnotit podle exponátů. Jen toho hlavního tématu, Potraviny pro planetu, energie pro život, toho tu bylo málo. Jen energie vody, pokud jsem expozici pochopila, ale to vypadalo spíš na nedorozumění. Snad jen prostor se dá hodnotit – malý, nízký, ne zcela přehledný. Na střeše půvabná zahrada s výborným výhledem na areál, avšak s nevelkým komunikačním prostorem – deset lidí už tu tvořilo dav. Expozici bylo možno projít s průvodcem, který vysvětloval, jak skvělé věci tu jsou vystaveny. Nicméně koho napadlo vzít si průvodce… Vždyť EXPO je velevelevýstava. Byly tu pavilony více než stovky zemí, byly tu pavilony firemní, byly tu pavilony stravovací i obchod budoucnosti. Vstupenka byla většinou dvoudenní. Tak si lze snadno spočítat, kolik času kdo měl na ten který pavilon. A přesto lidem stálo za to stát fronty. Všude. S jedinou výjimkou. Náš pavilon byl jediný národní pavilon, u nějž fronta nestála, nebudu-li počítat krátkou frontu na pivo u stánku před ním. Ale vlastně jsme se představili správně. Přesně tak, jak odpovídá našemu současnému naladění. Ne úsporně, ale skrblicky – a zároveň rozmařile. Přízemně, upřipomínkovaně, nenápaditě, je to snad už prokletí našich oficiálních prezentací. Škoda. Nebývalo to tak, české, resp. československé pavilony byly vždy obdivované nejen porotami, ale především návštěvníky. Tak snad se to zase jednou vrátí… EXPO 2015 in Milan is over. This great. international exhibition that was dedicated. to the present fundamental issue – Food. for the Planet. Energy for Life – has ended.. EXPO was a highly highly geared exhibition, which was attended by representatives from some 150 countries and several international and national corporations. It was also a bit of a clamorous fair, but it was not (primarily) about selling. It was a fair of ideas. Architectural ones as well as those related to food. Architecture was offered there within a broad range of ideas, from those that were on the verge

of kitsch to inventive and attractive constructions of our present times. FOOD IN THE MAIN ROLE There were no buildings that one could become stuck and go ‘wow’ and say that that is where the future is heading but most of the pavilions attracted with their inventiveness. Monaco with a pavilion from real ship containers and exhibits that really utilise standardised transport boxes, the USA with a pass-through pavilion on whose ‘window shutters’ vegetable gardens turned towards the sun, Israel with inclined walls showing where things can be grown, the Polish construction from boxes for transport of vegetables, the Netherlands with an inclined lawn and on it a tractor, Russia with a long mirror ‘visor’, Brazil with a suspended, swinging access pavement, Turkmenistan with oriental opulence as from One Thousand and One Nights, Kuwait with sails and water effects… everybody was looking for a gripping and amusing joke that would refer to the important topic of Food for the Planet. And almost everywhere were queues, sometimes even more than a one hour standing, people were eager to learn or have fun. For instance, to watch who was to make a spacious ‘polyekran’ on plates (in the Spanish pavilion) or to listen to live piano music in the Hungarian pavilion… BY OLD ROME Poorer countries joined one another according to what they could offer – countries that are dominant for rice, coffee and cocoa had unified small pavilions with unified layouts and the area adjusted attractively to the particular topic. Countries from arid regions had a similar situation. Though interiors there were mostly turning into a market of local art or to delicious fast food. All this was arranged in a Roman way: The pavilions from east to west were located along a more than 750 m long decumanus and from north to south along a 350 m long cardo. The main pedestrian routes were covered with a light sail roof. The centre of the long road was divided into perhaps too realistic sections though with charming stalls with a food theme – fruits, vegetables, cheese, meat, smoked meat products… And at the very end, there was a peaceful complex dedicated to lately so popular slow food, this also coming with flowerbeds and a degustation stand. It was entertaining, educational, tiring… THE CZECH PROFLIGATE THRIFT… The fact that the Czech Republic participates in this specific trade fair has already turned into a tradition. At the end they boasted carefully about the receiving of a bronze medal amongst smaller pavilions as well as about the fact that they were, during the progress of the exhibition, described as the most relaxing pavilion that is the most obliging to their visitors. However, it was a really careful boasting – just when we compare how much splendour was created with the awards from Brussels or Montreal, it was almost strange. Do we boast or not? Perhaps not that much as it is not that far to Milan. Travelling is, in comparison with past times, much easier and many Czechs set out for the EXPO. But their testimony was a little different. Rather disconcerting, it certainly was not a testament to some great fame. What can one think about it? One should remember how the pavilion was founded – there was no architectural tender announced. Not even a tender for libretto. The one and only tender announced was one for the contractor who was, on top of that, to pay for the construction and the state was only to lease it from him. That is upon conditions that showed that we want to participate but want to be thrifty. To be more specific – the contractor was supposed to come with both, project and libretto. So it was, more or less, a tender amongst building companies that were willing to share the costs of exhibitory presentation. I am not sure if this leads to the best results – but the truth is that architects have lately been proving that announcing public tenders does not pay off and does not even always lead to the best results. That means that the result corresponded with the anticipated thrift. Modular architecture can be really interesting. This one wasn’t though. This one was unobtrusive, uninventive, as if it was aware of being built again in the seat of a building company once it returns and serves common purpose, though it is, in the meantime, difficult to predict which one. Perhaps a display of slivovice (plum brandy)… A nursery school that some boasted about might find quite difficult (where I don’t necessarily exclude the fact that it won’t be there). The Czech pavilion was positioned on quite an exclusive area – for those who came by underground, it was at the beginning of decumanus, for others at the end – so it could either be a good start or a

summarizing finish. Why didn’t that happen? Why was the neighbouring Algida stand, one of many at the exhibitory grounds, that was much more distinctive? How was the Czech pavilion introduced? First came a large swimming pool, a paddling pool, which was no doubt pleasant in summer months, and the sun beds around were almost the only free seating facilities within the whole complex – that was definitely a plus. A car-plane-bird in the swimming pool looked entertaining but losing the point. Behind the pool, deep under the building, started a staircase, which ascended up to a rather enclosed area. Above hung bunches of glowing glass fibre whereby one unfortunately died relatively soon and remained that way till the end of the EXPO. Those who climbed up to the first floor could look around – and on the right they would find a storage area of discarded and non-functional items. Later, somebody at least threw some black fabric over it. But the entrance impression was set. …OR THRIFTY PROFLIGACY? The exposition kept changing throughout the exhibition so it is difficult to assess it by the exhibits. Only the main topic, Food for the Planet. Energy for Life. was not represented enough. Just the water energy, if I understood the exposition right, but it looked more like a misunderstanding. Perhaps just the area could be evaluated – small, low, not that transparent. A charming garden with a great view of the complex up on the roof but with a small communication area – 10 people made a crowd. The exposition was possible to be viewed with a guide who explained what marvellous things were exhibited there. Nevertheless, who thought of taking a guide… after all, EXPO is a highly highly geared exhibition. There were pavilions from more than hundreds of countries. There were catering pavilions as well as a shop of the future. The entrance ticket was usually a two-day ticket, which makes it easy to count how much time one had for whichever pavilion. And still, people found it worth queuing. Everywhere. Apart from one exception. Our pavilion was the only national pavilion without a queue if I don’t count the short queue for beer at the stand in front of the pavilion. But we actually introduced ourselves right. Exactly as it corresponds with our current mood. Not economically but tight-fistedly – and yet profligately. Shallowly, objectively, uninventively… It is perhaps a curse on our official presentation. Shame. It didn’t use to be like that. The Czech, or more precisely Czechoslovakian pavilions, were always admired by juries and mainly by their visitors. Hopefully it’ll return one day… RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ / PHOTO: EXPO 2015@MEDIA-TAGS AND ARCHIVE Foto popis| Český pavilon Foto popis| The Czech Pavilion Foto popis| Hlavní symbol EXPO 2015 Foto popis| The main symbol of EXPO 2015 Foto popis| Pavilon Vietnamu Foto popis| Pavilion of Vietnam Foto autor| FOTO: EXPO 2015@MEDIA-TAGS A ARCHIV

Dotyk BYZNYS Brífink 14.12.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Brífink

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět to nejdůležitější z uplynulého týdne Kreml vs. Chodorkovskij Bývalý ruský ropný magnát Michail Chodorkovskij byl v nepřítomnosti obviněn z podílu na vraždě starosty západosibiřského Něftějugansku z roku 1998. Oznámili to v Moskvě ruští vyšetřovatelé. Miliardář, který se znelíbil Kremlu a žije ve Švýcarsku, ruským prokurátorům vzkázal, že se do jejich „frašky“ zapojit nehodlá.

Michail Chodorkovskij Ekonomika eurozóny Zpřesněná data statistického úřadu Eurostat potvrdila dříve zveřejněný předběžný odhad růstu ekonomiky regionu. Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných dat zpomalila růst na 0,3 % mezikvartálně z předchozích 0,4 %, jak předvídala předběžná data. Meziročně se hrubý domácí produkt zvýšil o 1,6 % po 1,5% růstu ve druhém čtvrtletí, což předběžná data predikovala. EU vs. Qualcom Evropská komise obvinila amerického výrobce čipů Qualcomm z používání nekalých praktik k blokování konkurence. Obvinění je výsledkem vyšetřování, které začalo v červenci. „Komise informovala Qualcomm o předběžných závěrech vyšetřování, z nichž vyplývá, že společnost možná nelegálně poskytla platbu významnému zákazníkovi, aby exkluzivně užíval její výrobky, a prodávala výrobky pod cenou, aby tím vytlačila konkurenci z trhu,“ prohlásili evropští regulátoři. Politika MMF Mezinárodní měnový fond pozmění pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím. Změna by mohla pomoci Ukrajině, která dluží 3 mld. USD Rusku a zaplatit je má ještě tento měsíc. Moskva již změnu pravidel kritizovala. Chemická fúze Společnosti Dow Chemical a DuPont prý jednají o své fúzi, informoval deník Wall Street Journal. Vznikla by společnost s tržní kapitalizací přes 110 miliard USD. Vzniklá firma by měla být následně rozdělena na tři společnosti. Zdroje listu ale uvedly, že stále ještě může dojít k neuzavření dohody. Česká ekonomika Spotřebitelské ceny klesly v listopadu proti říjnu o 0,4 %, což byl největší meziměsíční pokles cen od září 2013. Vývoj cen v listopadu ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, doprava, rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,1 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu. Nápojářský průmysl Slovinská společnost Radenska, patřící do české nápojářské skupiny Kofola, bude od ledna vyrábět a dodávat na chorvatský trh produkty z portfolia společnosti PepsiCo. Půjde o nápoje Pepsi, Mirinda a 7UP. Ve středu o tom informovala mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová. Automobilový průmysl Japonská automobilka Toyota Motor zahájila prodej čtvrté generace svého hybridního vozu Prius na domácím trhu. V lednu by se měl automobil začít prodávat v Severní Americe a v únoru v Evropě. Toyota předpokládá, že roční prodej nové verze hybridního vozu Prius dosáhne až 350 000 vozů. Nový Prius Potravinářská akvizice Norská firma Orkla podepsala smlouvu o koupi výrobce potravin Hamé za 175 mil. eur. Transakci posoudí antimonopolní úřady. Prodávající společností je kapitálový holding Decapterus se sídlem v Lucembursku. Orkla ve střední Evropě vlastní i českou společnost Vitana, rakouskou Felix a rumunskou Orkla Foods Romania. Převzetím Hamé zdvojnásobí Orkla svůj obrat ve střední Evropě. Firma Hamé loni vykázala tržby 4,9 mld. Kč a čistý zisk 234 mil. Kč. Téměř 70 % tržeb je z Česka a Slovenska. Skupina Orkla měla loni zhruba 13 000 zaměstnanců a její roční obrat činil 30 mld. norských korun (cca 95 mld. Kč). Slovenská investice Britský výrobce luxusních vozidel Jaguar Land Rover (JLR) podepsal se slovenskou vládou investiční smlouvu, na jejímž základě automobilka investuje v zemi pod Tatrami 1,1 mld. liber (41 mld. Kč) a v novém závodě u Nitry zaměstná 2800 lidí. Půjde o továrnu čtvrté automobilky v zemi a jednu z největších zahraničních investic na Slovensku v novodobé historii země. Dukovanské komplikace ČEZu Energetická firma ČEZ opět posunula termíny spuštění tří odstavených dukovanských reaktorů. První reaktor plánuje uvést do provozu 1. února místo 21. prosince, druhý 1. února místo 16. ledna a třetí 30. prosince místo 22. prosince. Firma to uvedla na svých internetových stránkách. Současně oznámila, že odstávka čtvrtého bloku bude zahájena až 23. ledna. Automobilový průmysl Americká automobilka Ford Motor hodlá v příštích pěti letech investovat 4,5 mld. USD do rozšíření

nabídky automobilů s elektrickým pohonem, tedy elektromobilů a hybridních vozů. Cílem společnosti je, aby se podíl těchto vozidel na jejím celkovém sortimentu do roku 2020 zvýšil na 40 % ze současných 13 %. Těžební průmysl v Česku Společnost NWR, majitel OKD, navrhla uzavřít Důl Paskov na konci roku 2016, původně se přitom počítalo s těžbou až do prosince 2017 a příspěvkem vlády 600 milionů korun na sociální programy horníků. To nyní pravděpodobně nebude platit. Důvodem jsou nadále klesající ceny uhlí. Druhou variantou, kterou navrhuje NWR, je převod dolu na stát. Ministr Mládek s ministryní Marksovou oba návrhy odmítli. Obří chemická fúze Dow Chemical a DuPont oficiálně potvrdily, že se sloučí. Vzniklá společnost se bude jmenovat DowDuPont. Firmy se zároveň dohodly, že se 18 až 24 měsíců po završení fúze spojený podnik rozdělí do tří veřejně obchodovaných samostatných firem. Podle agentury DPA jde o největší fúzi v historii chemického průmyslu. Spojením podniků vznikne skupina v hodnotě kolem 130 mld. USD. Transakce podléhá souhlasu regulačních úřadů. Alibaba míří do médií Největší čínský internetový prodejce Alibaba se dohodl na koupi předního hongkongského anglickojazyčného deníku South China Morning Post (SCMP) a dalších mediálních aktiv skupiny SCMP Group. Plyne to ze sdělení obou společností. Transakce zřejmě vzbudí obavy o svobodu tisku v Hongkongu, uvedla agentura Reuters. Evropská ekonomika Průmyslová výroba v eurozóně v říjnu vzrostla meziměsíčně o 0,6 % po 0,3% poklesu v září. Očekával se 0,3% růst. Meziročně se produkce zvýšila o 1,9 % po 1,7% v září, očekávalo se zpomalení tempa růstu na 1,4 %. V celé EU se produkce meziměsíčně zvýšila o 0,5 % po zářijové stagnaci a meziročně vyskočila o 2,4 %. Klimatická dohoda Zástupci 196 zemí na pařížské konferenci OSN o ochraně klimatu schválili novou dohodu. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Nyní budou jednotlivé země ratifikovat znění dohody. ?? Škoda Auto Podíl automobilky Škoda Auto na celkové výrobě koncernu VW se během 25 let, co je jeho součástí, zdvojnásobil. Zatímco v roce 1991 se mladoboleslavská automobilka na produkci skupiny podílela 5,5 %, v současnosti je to více než deset procent. Ve středu 9. prosince uplynulo čtvrt století ode dne, kdy česká vláda rozhodla, že Škodu prodá právě VW. Skandál v Toshibě Japonská společnost Toshiba Corporation má za rozsáhlé účetní nesrovnalosti dostat rekordní pokutu 7,37 mld. jenů (1,5 mld. Kč). Doporučila to tamní komise pro cenné papíry a burzy. Účetní skandál Toshiby je v Japonsku největší od odhalení účetních manipulací ve firmě Olympus z roku 2011. Zdanění na Blízkém východě Státy Perského zálivu se dohodly na klíčových bodech pro případné zavedení daně z přidané hodnoty. Podle agentury Reuters by to bylo vůbec první přímé zdanění pro tuto a dalších pět zemí v regionu. Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, SAE a Saúdská Arábie mají pouze omezené daňové sazby. Neexistuje v nich daň z příjmů, vybírají ale například silniční a některé další poplatky. Po propadu světových cen ropy se však situace změnila, příjmy do státních pokladen klesly a vlády nyní hledají nové zdroje příjmů. Financování IS Hnutí Islámský stát vydělává měsíčně zhruba 80 mil. USD. Největší příjmy má z nejrůznějších poplatků a daní a zabaveného majetku. Ve své nové zprávě o tom informovala analytická společnost IHS. Vzhledem k tomu, že spojenecké nálety zasáhly mnoho ropných zařízení, která má Islámský stát pod kontrolou, začíná se finanční situace hnutí zhoršovat. Ekonomika Japonska Japonská ekonomika se ve 3. čtvrtletí vyhnula recesi. Tamní vláda oznámila, že HDP v celoročním přepočtu stoupl o procento. Opravila tak předběžné údaje z poloviny listopadu, podle kterých se HDP snížil o 0,8 % po propadu o 0,5 % ve druhém kvartálu. Hospodářská recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Česká ekonomika

Nezaměstnanost v Česku zůstala v listopadu na 5,9 %, kam se dostala v říjnu po třech měsících vytrvalého poklesu. Nezaměstnaných ale proti konci října mírně přibylo, a to o 932 na 431 364 lidí. Oznámil to v úterý Úřad práce ČR. Situaci ovlivnilo podle úřadu postupné ukončování sezonních prací. Meziročně nezaměstnanost klesla, loni v listopadu činila 7,1 %. Vývoj míry nezaměstnanosti v Česku Za posledních 12 měsíců, v procentech Zdroj: MPSV 7,37 mld. JPY by měla činit rekordní pokuta pro Toshibu za rozsáhlé účetní nesrovnalosti. Financování islámského státu jsme se věnovali v Dotyku BYZNYS č. 48/2015. Nedávnému vstupu Kofoly na pražskou burzu jsme se věnovali v Dotyku BYZNYS č. 48/2015. 175 mil. EUR je částka, kterou zaplatí norská firma Orkla za koupi výrobce potravin Hamé. 1,1 mld. GBP je výše investice automobilky Jaguar Land Rover do nové slovenské továrny, která vyroste u Nitry. 130 mld. USD je hodnota obří skupiny, která vznikne fúzí společností Dow Chemical a DuPont. Klimatickým změnám v souvislosti s fosilními palivy jsme se věnovali v Dotyku BYZNYS č. 49/2015.

Drobných prodejců potravin v Česku ubylo 14.12.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Maloobchod Robert Malecký Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Role velkých řetězců na trhu s potravinami dál roste, menších obchodníků ubývá. Proti roku 2007 počet drobných prodejen potravin klesl o čtvrtinu, nyní jich je tři tisíce. Sněmovna také minulý týden ve třetím čtení schválila novelu, která má některé nerovnosti na trhu potravin, hlavně ve vztahu velkých řetězců a dodavatelů, napravit. Počet malých prodejců potravin se za posledních osm let snížil o plnou čtvrtinu. Přepočítáme-li to na absolutní čísla, pak počet klesl o tisícovku na 3026 – ukazuje analýza portálu informaceofirmach.cz, který zpracovává údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. 1 Nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji, kde činnost ukončili čtyři z deseti obchodníků. Analýza se týká těch, kteří mají roční obrat do 10 milionů korun. Hlavním důvodem je tvrdý konkurenční boj, který v tomto segmentu panuje. Jak klesl v ČR počet malých prodejců Jde o údaje o jednotlivých okresech podle relativní výše poklesu počtu maloprodejců (v %) od roku

2007. Zdroj: informaceofirmach.cz pokles subjektů o 40 % a více pokles subjektů o 20 % až 39,9 % pokles subjektů až o 20 % nárůst subjektů až o 20 % nárůst subjektů o více než 20 % Pokles se přitom týká všech krajů s výjimkou Ústeckého. Nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji, kde činnost ukončili čtyři z deseti obchodníků. Na většině území se tak podle údajů serveru zhoršuje dostupnost malých prodejen s potravinami, aspoň co do jejich vzdálenosti od obydlí. * Do obchodu je „nejdál“ v Kutné Hoře Podobně jako sever a severozápad Čech je na tom Plzeňský kraj, který zaznamenal pokles o 40 procent. Největší úbytek drobných prodejců nastal v okrese Kutná Hora – ve srovnání s rokem 2007 jich na zdejším trhu zůstala necelá polovina. Váha obliby a dostupnosti se vychyluje na stranu supermarketů a hypermarketů, které poskytují širší nabídku zboží, obvykle i za nižší ceny. 55 % Tolik činí největší úbytek drobných prodejců ve srovnání s rokem 2007, který nastal v okrese Kutná Hora. Zdroj: informaceofirmach.cz Okresy s největším úbytkem Srovnání počtu drobných prodejců v jednotlivých okresech mezi lety 2007 a 2015, v procentech Zdroj: informaceofirmach.cz Okresy, kde drobných prodejců přibylo Srovnání počtu drobných prodejců mezi lety 2007 a 2015, v procentech. Ke zvýšení došlo v osmi okresech a v okrese Most se počet nezměnil. Zdroj: informaceofirmach.cz „Svoji roli může hrát také odchod mladší generace do větších měst a obecně větší schopnost obyvatel zajet si na větší nákupy mimo svoji obec. Menší prodejny tak ve velké míře využívají především starší občané,“ říká datový analytik portáluinformaceofirmach.cz Jan Cikler. 1 Váha obliby a dostupnosti se vychyluje na stranu supermarketů a hypermarketů. Výjimečná je situace v Ústeckém kraji, kde drobných prodejců za posledních osm let přibylo. V celém kraji je to nárůst o 10 procent, největší nárůst počtu drobných prodejců zaznamenaly okresy Ústí nad Labem (o 40 procent) a Teplice (+25 procent). „Mohou za to především okresy u hranic s Německem,“ nabízí vysvětlení Cikler. * Regulace trhu jde ve sněmovně do finále Sněmovna navíc nyní ještě před Vánocemi schválila ve třetím čtení novelu zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Složitější název skrývá zjednodušeně řečeno regulaci vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Novela má zabránit tlakům na dodavatele například zavedením pojmu obchodní aliance, který dosud zákon neznal. Princip zneužívání aliancí nedávno popsal v rozhovoru pro HlídacíPes.org místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom. „Tři až čtyři obchodní řetězce si udělají obchodní alianci. Dodavatel, když chce uzavřít obchod s jedním řetězcem, musí nejdříve uzavřít obchod s obchodní aliancí. A ta mu říká, že za určitý poplatek, který se vztahuje k obratu, mu poskytne služby,“ vysvětlil Brom. Významná tržní síla

Významná tržní síla je podle novely takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. VIDEO: Kdo vydělává na rohlíku Tématu marží a obchodních přirážek se věnoval i publicistický speciál TV Barrandov, na jehož přípravě spolupracoval HlídacíPes.org. Zdroj: YouTube.com, pro přehrání se připojte k internetu. Problém je v ceně této služby. „Jestli je cenou tržní, kterou dostane kdekoliv jinde. Pokud budu mít jako dodavatel díky tomu nižší náklady na prezentaci, klidně to zaplatím. Je to pro mě výhra. Ale přece nemůžu dobrovolně platit mnohonásobně víc, než kdybych si tu reklamu dělal sám,“ říká místopředseda ÚOHS. * Spor o novelu O dopad novely, která je v legislativním procesu vedena jako technická, se ostře pře Svaz obchodu a cestovního ruchu, jako organizace zastřešující řetězce, a Potravinářská komora. Zatímco řetězce varují, že přísnější regulace může zvýšit ceny potravin a zhoršit dostupnost českých výrobků na trhu, potravináři argumentují, že případné vyšší náklady by řetězce měly pojmout snížením nepřiměřeně vysokých marží. ?? Robert Malecký Původním povoláním programátor, zeměměřič a učitel rodinné výchovy. Novinařině se věnuje od roku 1998, působil jako redaktor Svobodného slova, vedl redakci Deníku Litoměřicka, domácímu zpravodajství se věnoval v Nedělním světě a Lidových novinách. V letech 2009 až 2012 vedl domácí redakci Zpravodajství ČT a působil i jako editor hlavní zpravodajské relace Události. Od ledna 2014 do června 2015 byl šéfredaktorem serveru Česká justice.

e15.cz Inflace překvapivě zpomalila na 0,1 procenta, projevil se pokles cen potravin 9.12.2015

e15.cz str. 0 Makroekonomická data

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 0,1 procenta z 0,2 procenta v říjnu. Ceny tak rostly nejpomaleji od února. Zlevnily hlavně potraviny. Analytici očekávali zrychlení meziroční inflace na 0,4 procenta. Ve srovnání s říjnem spotřebitelské ceny klesly o 0,4 procenta, což byl největší meziměsíční pokles od září 2013. „Inflace rozhodně překvapila směrem dolů. Že zlevnily pohonné hmoty či potraviny překvapením není, ale pro listopad netypicky výrazně klesly ceny rekreací a k tomu se snížily ceny lihovin,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Ačkoliv se inflace nyní nachází nízko z důvodu rozkolísaných cen paliv a potravin, výhled inflace na příští rok se podle něj může dál snížit, což by mělo snížit tlaky na posílení koruny. „Spotřebitelům tak před Vánoci zůstane v peněženkách více peněz na vánoční nákupy,“ upozornila hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Zatímco pracovní trh odráží silný ekonomický růst, cenový vývoj silnou domácí poptávku evidentně ignoruje. „Podle našeho očekávání se inflace těsně blíží nule a naopak se výrazně vzdaluje inflačnímu cíli České národní banky. Ta bude pravděpodobně cítit potřebu reagovat a nelze tedy vyloučit, že bude zvažovat zavedení negativních úrokových sazeb,“ podotkla. Listopad byl již pátým měsícem v řadě, kdy se ceny meziměsíčně nezvýšily, připomněl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Vzhledem k tomu, že meziroční inflace v listopadu zaostala za

hodnotou prognózovanou centrální bankou již o půl procentního bodu, dá se předpokládat, že banka opustí intervenční režim spíš později nežli dřív,“ dodal. Meziroční snížení cen potravin se v listopadu prohloubilo. Rychleji než v říjnu zlevňoval chleba, mouka, vejce, mléko, cukr, oleje a tuky. Klesat nově začaly ceny pečiva a nealkoholických nápojů. Klesly také ceny pohonných hmot o 17,6 procenta a elektřiny. Proti loňsku naopak zdražily tabákové výrobky a alkoholické nápoje, vodné, stočné a teplo, zájezdy, oděvy a obuv. Stouply také ceny pojištění a finančních služeb. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 procenta, zatímco ceny služeb se zvýšily o 0,8 procenta. Proti říjnu spotřebitelské ceny v listopadu klesly u potravin, nealkoholických nápojů, tabákových výrobků, lihovin i piva. Čtvrtý měsíc pokračovalo zlevňování pohonných hmot. „Průměrná cena benzinu Natural 95 (29,67 koruny za litr) byla v listopadu nejnižší od prosince 2009 a cena motorové nafty (29,44 koruny za litr) od února 2010,“ uvedli statistici. Meziměsíčně se snížily i ceny dovolených, naopak mírně zdražily boty, nájemné a některé potraviny. Ceny zboží úhrnem meziměsíčně klesly o půl procenta a ceny služeb o 0,2 procenta. Čtěte také: Průměrná mzda vzrostla o téměř tisícovku na 26 072 Pokles inflace eurozóny se zastavil, ECB přesto může podpořit růst Inflace v září zrychlila na 0,4 procenta, analytici čekali opak

URL| http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/makr...projevil-se-pokles-cen-potravin-1253569

Hamé kupují Norové za 4,7 miliardy korun 11.12.2015

e15.cz str. 0 Zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potravinářskou společnost Hamé kupuje norská firma Orkla. Podepsala smlouvu o převzetí Hamé za 175 milionů eur (4,7 miliardy korun). Transakci posoudí antimonopolní úřady. Orkla už vlastní výrobce potravin Vitana. Prodávající společností je kapitálový holding Decapterus S.?.r.l. se sídlem v Lucembursku. Kupní cena bude uhrazena z existujících úvěrů. Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zatím návrh na schválení fúze nedostal, řekla ČTK Milena Marešová z jeho tiskového odboru. „Tuto změnu vnímám pozitivně. Skupině Hamé se mimořádně daří. Nyní firma potřebuje silného zkušeného vlastníka, který jí dá nový impuls, dostatečně využije její potenciál a podpoří ji v jejím dalším růstu a rozvoji,“ uvedl generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Štrupl: Tuto změnu vnímám pozitivně. Skupině Hamé se mimořádně daří Orkla ve střední Evropě vedle Vitany vlastní rakouskou společnost Felix a rumunskou Orkla Foods Romania. „Silnější pozice ve střední Evropě zajistí Orkle prostor pro další růst na těchto trzích,“ řekl k transakci viceprezident společnosti Orkla Atle Vidar Nagel-Johansen. Převzetím Hamé zdvojnásobí Orkla svůj obrat ve střední Evropě, uvedl mluvčí Linka. Hamé loni vykázala tržby 4,9 miliardy korun a čistý zisk 234 milionů korun. Téměř 70 procent tržeb je z České republiky a Slovenska, export firmy směřuje zhruba do 40 zemí světa na pěti kontinentech. Vývoj obratu společnosti Hamé

Včetně importovaných výrobků loni tržby Hamé stouply o osm procent na 5,548 miliardy korun. Za letošní první pololetí se meziročně zvýšily o 14 procent na 2,9 miliardy korun. Generální ředitel Hamé Martin Štrupl už dříve uvedl, že letos očekává tržby přes šest miliard korun. Letos firma plánuje investovat do svého rozvoje 170 milionů korun. Média v minulosti spekulovala vedle Orkly také o dalších uchazečích o Hamé. Zájem měl údajně fond Hartenberg, který hospodaří se soukromými miliardami ministra financí Andreje Babiše (ANO), nebo chorvatská potravinářská skupina Podravka. Hamé má v Česku a na Slovensku vedoucí pozici na trhu u paštik, hotových jídel, konzervované zeleniny, džemů a dětské výživy. Mezi nejznámější značky firmy se sídlem v Kunovicích na Uherskohradišťsku patří Hamé, Májka, Znojmia a Otma. Silnou tržní pozici u paštik má Hamé také v Maďarsku, Rumunsku a Rusku. Firma má zhruba 2400 zaměstnanců a deset výrobních závodů, z toho sedm v Česku a po jednom na Slovensku, v Rumunsku a v Rusku. Podíl jednotlivých zemí na tržbách Hamé Mezi nejznámější značky firmy se sídlem v Kunovicích na Uherskohradišťsku patří Hamé, Májka, Znojmia a Otma. Silnou tržní pozici u paštik má Hamé také v Maďarsku, Rumunsku a Rusku. Firma má zhruba 2400 zaměstnanců a deset výrobních závodů, z toho sedm v Česku a po jednom na Slovensku, v Rumunsku a v Rusku. Orkla je předním dodavatelem značkového spotřebního zboží a řešení v oblasti potravin, drogistického zboží a pekárenství ve Skandinávii, v Pobaltí, na některých trzích ve střední Evropě a v Indii. S akciemi Orkly se obchoduje na burze v Oslu, kde je i centrála firmy. Skupina Orkla měla loni zhruba 13 tisíc zaměstnanců a její roční obrat činil 30 miliard norských korun (85,5 miliardy korun). Hamé je přední potravinářskou firmou s tradicí již od 20. let Vizitka potravinářské firmy Hamé, kterou kupuje norská firma Orkla: Hamé je přední českou potravinářskou a konzervárenskou firmou, která se zabývá výrobou trvanlivých i chlazených potravin, mimo jiné masových konzerv, paštik, hotových jídel, sterilované zeleniny, salátů, kečupů, omáček, marmelád a džemů. Vyrábí také kompoty, sirupy a je předním výrobcem kojenecké stravy. Do sortimentu Hamé patří i řada chlazených masových, zeleninových a ovocných výrobků a také bagetový program. S produkcí kolem 100 tisíc tun hotových výrobků patří Hamé k největším českých producentům potravin. Své výrobky nabízí pod značkami Hamé, Otma, Veselá pastýřka, Znojmia, Hamánek, Hamé Life Style, Simply Fresh, Seliko nebo Apetit. Tradice společnosti sahá do roku 1922, kdy v Babicích na Uherskohradišťsku vznikla konzervárenská dílna na výrobu ovocných marmelád, povidel, šťáv a lihovin. V roce 1933 výroba přešla pod brněnskou Biochemu, která do Babic přinesla i obchodní označení Hamé (ve staroirštině to znamená „domov“). Později byla firma transformována do národního podniku. Hamé, a.s. byla založena 10. června 1992 ze státního podniku Biofruct Babice. Společnost sídlí v Kunovicích u Uherského Hradiště. - Do koncernu Hamé patří tradiční konzervárenské podniky Pika Bzenec, Fruta Podivín, Otma-Sloko Uherské Hradiště-Mařatice, Slovácká fruta Uherské Hradiště-Kunovice či Bapa Letohrad. Firma do modernizace provozů a technologií pravidelně investuje - loni investice do výroby dosáhly 166 milionů korun, o deset více než v roce 2013. V roce 2008 Hamé přešla do rukou islandské skupiny Nordic Partners, která firmu získala od tehdejšího majitele Leoše Novotného staršího. Odhadovaná cena transakce byla 4,5 miliardy korun. Nyní kupuje Hamé za 175 milionů eur (4,7 miliardy korun) norská firma Orkla. Prodávající společností

je kapitálový holding Decapterus S.?.r.l. se sídlem v Lucembursku. Kupní cena bude uhrazena z existujících úvěrů. Skupina Hamé své portfolio stále rozšiřuje - v roce 2009 koupila divizi masných výrobků maďarské firmy Globus, o rok později zrealizovala akvizice svých tuzemských konkurentů, Apetitu a Selika. Předloni Hamé koupila belgického výrobce masných produktů Mortier, v roce 2014 pak v Rumunsku značku La Grande Famiglia, obchodující s plody moře, džemy či rajčaty, a na Slovensku firmu Doma Prešov, která je tamním největším výrobcem majonéz, omáček a dresinků. Kromě sedmi českých závodů má Hamé podniky také v Rusku, Rumunsku a na Slovensku. V ČR Hamé realizuje zhruba polovinu svých tržeb, druhou polovinu tvoří zahraniční trhy. Druhým největším odbytištěm pro výrobky firmy je Slovensko (16 procent tržeb), za kterým následuje Rusko (13 procent), Rumunsko (osm procent) a Maďarsko (sedm procent). V současnosti firma Hamé zaměstnává zhruba 2400 lidí; v roce 1992 to bylo například jen kolem tří stovek zaměstnanců. Firma své zboží exportuje téměř do 40 zemí světa, mimo Evropu pak do USA, Austrálie, Japonska nebo Mongolska. Hamé vlastní certifikáty košer a pesach využívané při vývozech do Izraele. Více se nyní zaměřuje na trhy v Africe a nově i na Čínu. V posledních letech Hamé vykázala následující tržby: 5,10 miliardy korun (2008), 4,48 miliardy korun (2009), 4,71 miliardy korun (2010), 4,87 miliardy korun (2011), 4,95 miliardy korun (2012), 5,13 miliardy korun (2013) a 4,9 miliardy korun (2014). Na Slovensku se tržby Hamé v minulém roce zvýšily o 12 procent, v Maďarsku o 11, v Rumunsku o 15 a v Rusku o 16 procent. Firma se mimo jiné věnuje i sportovnímu marketingu, je hlavním partnerem české biatlonové reprezentace. Orkla: Norský konglomerát Orkla je předním dodavatelem značkového spotřebního zboží a koncepčních řešení v oblasti potravin, drogistického zboží a pekárenství ve Skandinávii, v Pobaltí, na vybraných trzích střední Evropy a v Indii. Podniká ale i v energetice, realitách nebo ve finančnictví a je také součástí společného podniku se švédským výrobcem hliníkových součástek Sapa. - Kořeny společnosti sahají až do 17. století. Původně šlo o těžařskou společnost. Ve střední Evropě Orkla vlastní společnosti Vitana (Česká republika a Slovensko), Felix (Rakousko) a Orkla Foods Romania (Rumunsko). Před lety byla také vlastníkem firmy FrostFood z Rokytnice v Orlických horách, která vyrábí mraženou pizzu a další potraviny. Společnost je kótována na burze v Oslu, kde se nachází i její centrála. V roce 2014 měla skupina Orkla přibližně 13 tisíc zaměstnanců. Loňský obrat konglomerátu činil 30 miliard norských korun (85,5 miliardy korun). Vývoj akcií Orkly na norské burze: Čtěte také: Hamé očekává růst tržeb. O odškodnění kvůli sankcím nepožádá Hamé vzdalo letitý boj o cikánskou omáčku

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...ji-norove-za-4-7-miliardy-korun-1254404

Petr Havel: Dobré zprávy pro Hamé 14.12.2015

e15.cz str. 0 Komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pokud se novým majitelem potravinářské společnosti Hamé definitivně stane norská skupina Orkla, pomůže tento krok Norům, Hamé a ostatně i konečným spotřebitelům. Tak lze ve stručnosti hodnotit zamýšlenou transakci, která patří k největším majetkovým změnám v potravinářské oblasti v naší zemi. Norská společnost patří bezesporu mezi kapitálově silné. Navíc se ve svých investicích soustředí na oblast střední Evropy, což ukazuje, že by nemělo jít o investici spekulativní, ale spíše strategickou a dlouhodobou. Pro Hamé představují Norové nejlepší z variant, o nichž se ohledně možného nového majitele spekulovalo. Mimo jiné totiž představují možnost lepšího průniku na ruský trh, na nějž má Hamé tradičně silnou vazbu již z minulosti. Také proto je Rusko pro český podnik významným exportním teritoriem. Bylo a je to ostatně vidět v rusko-evropské potravinářské obchodní válce – vedení Hamé patřilo od počátku k nejhlasitějším kritikům evropských protiruských sankcí. Norsko je sice evropská země, ale není členským státem EU. To by mohlo hrát určitou pozitivní roli například právě při obchodování s Ruskem. Fakt, že Norsko není členem EU, může prospět obchodu Hamé s Ruskem. Poté, co se o prodeji Hamé začalo šuškat, šla řeč o tom, že by se firma mohla stát majetkem Andreje Babiše. Skutečnost, že Agrofert nakonec není tím, kdo Hamé koupí, ale zase tolik nepřekvapuje. Spekulace kolem Babiše podle všeho vycházely zejména z poměrně četných kontaktů dnešního ministra financí se šéfem Hamé Martinem Štruplem. Společným zájmem obou pánů i firem ale byla spíš snaha zlepšit pověst a odbyt v tuzemsku produkovaných potravin na tuzemském trhu. Tato snaha vyústila v založení iniciativy zemědělských a potravinářských podniků na podporu českých potravin. Je sice možné, že ze strany Hamé mohla myšlenka o prodeji padnout, po vstupu Andreje Babiše do velké politiky by ale taková transakce nebyla pro ministra financí příliš strategická. Zcela jistě by se stal terčem kritiky na téma dalšího posilování již tak velmi významné pozice na tuzemském potravinářském trhu. Dobrá zpráva pro sport? Pro Nory znamená vstup do Hamé posílení jejich pozice na středoevropském trhu. Ten je pro jakékoli investory velmi perspektivní, v případě Česka zvláště. I když se u nás spíše hovoří o rostoucích dovozech potravin, ještě vyšším tempem než dovozy roste náš export, protože roste konkurenceschopnost našich výrobců. Tu může norská investice v případě Hamé ještě posílit, především z pohledu zvýšení kvality stávajících produktů, na což kladou severské země obecně značný důraz. Na tom pak může vydělat i český spotřebitel. Kromě ekonomických přínosů má transakce i řadu dalších příznivých doprovodných efektů – například pro sport. Hamé léta podporovalo lední hokej, nyní sype peníze do biatlonu. A Norové mají jistě k zimním sportům blíž než třeba Chorvaté, kteří také figurovali v řadách možných uchazečů o tradiční českou firmu.

Autor je agrárním analytikem Čtěte také: Hamé očekává růst tržeb. O odškodnění kvůli sankcím nepožádá Hamé vzdalo letitý boj o cikánskou omáčku

URL| http://nazory.euro.e15.cz/komentare/petr-havel-dobre-zpravy-pro-hame-1254887

echo24.cz Ceny dál padají: levná je nafta i potraviny 9.12.2015

echo24.cz str. 0 Byznys, Domov, Krátké zprávy čtk, Echo24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 0,1 procenta z 0,2 procenta v říjnu. Ceny tak rostly nejpomaleji od letošního února. Zlevnily hlavně pohonné hmoty a potraviny. Čísla zveřejnil Český statistický úřad. Analytici očekávali zrychlení meziroční inflace na 0,4 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 0,1 procenta z 0,2 procenta v říjnu. Ceny tak rostly nejpomaleji od letošního února. Zlevnily hlavně pohonné hmoty a potraviny. Čísla zveřejnil Český statistický úřad. Analytici očekávali zrychlení meziroční inflace na 0,4 procenta. Ve srovnání s říjnem spotřebitelské ceny klesly o 0,4 procenta, což byl největší meziměsíční pokles od září 2013. Meziroční snížení cen potravin se v listopadu prohloubilo. Rychleji než v říjnu zlevňoval chleba, mouka, vejce, mléko, cukr, oleje a tuky. Klesat nově začaly ceny pečiva a nealkoholických nápojů. Klesly také ceny pohonných hmot o 17,6 procenta a elektřiny. Proti loňsku naopak zdražily tabákové výrobky a alkoholické nápoje, vodné, stočné a teplo, zájezdy, oděvy a obuv. Stouply také ceny pojištění a finančních služeb. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 procenta, zatímco ceny služeb se zvýšily o 0,8 procenta. Proti říjnu spotřebitelské ceny v listopadu klesly u potravin, nealkoholických nápojů, tabákových výrobků, lihovin i piva. Čtvrtý měsíc pokračovalo zlevňování pohonných hmot. „Průměrná cena benzinu Natural 95 (29,67 Kč/l) byla v listopadu nejnižší od prosince 2009 a cena motorové nafty (29,44 Kč/l) od února 2010,“ uvedli statistici. Meziměsíčně se snížily i ceny dovolených, naopak mírně zdražily boty, nájemné a některé potraviny. Ceny zboží úhrnem meziměsíčně klesly o půl procenta a ceny služeb o 0,2 procenta.

URL| http://echo24.cz/a/wvHWG

Kdo napsal dopis domů, byl před očima spoluvězňů oběšen 12.12.2015

echo24.cz str. 0 Příběhy 20 století, Krátké zprávy, Homepage Petr Nosálek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

„Jednej rychle. Jednej, když není čas na přemýšlení.“ – Tato zásada pomohla všestrannému sportovci Miloši Gutovi k nejednomu vítězství. Jako špičkový ragbista to pod svým pozdějším příjmením Dobrý dotáhl až do národního týmu Československa a připsal si čtyři reprezentační starty. K nejdůležitějšímu utkání svého života však nastoupil ještě předtím, než v ragby položil první trojku. Souboj kdo s koho absolvoval v pruhovaném „dresu“ za ostnatým drátem, kde pravidla určoval protivník, jenž měl ve znaku umrlčí lebku. „Jednej rychle. Jednej, když není čas na přemýšlení.“ – Tato zásada pomohla všestrannému sportovci Miloši Gutovi k nejednomu vítězství. Jako špičkový ragbista to pod svým pozdějším příjmením Dobrý dotáhl až do národního týmu Československa a připsal si čtyři reprezentační starty. K nejdůležitějšímu utkání svého života však nastoupil ještě předtím, než v ragby položil první trojku. Souboj kdo s koho absolvoval v pruhovaném „dresu“ za ostnatým drátem, kde pravidla určoval protivník, jenž měl ve znaku umrlčí lebku. „Byl jsem v dobré kondici a pobyt v koncentráku jsem bral jako vyzývací duel s mužstvem SS,“ vzpomínal Miloš Dobrý na válečná léta. „Choval jsem se jako hráč, který se ocitl uprostřed zápasu.“ S odpáranou hvězdou Židovští předci Miloše Dobrého odvozovali své příjmení od hebrejského „tov“, což česky znamená „dobrý“, a od konce 18. století používali jeho německou podobu Gut. Pamětníkův dědeček byl mýtným v Jindřichově Hradci. Otec Emil Gut se vyučil v Příbrami u prodejce textilu a po návratu ze zajetí v první světové válce se zabýval dovozem španělských krajek. Za peníze od pojišťovny si zařídil obchod v paláci Lucerna na Václavském náměstí v Praze. Jeho firma však v roce 1933 zkrachovala a rodina si musela zvykat na skromnější bydlení i životní podmínky. Emil Gut byl nějakou dobu bez práce, potom prodával linolea a jeho poslední krámek s textilem, který si otevřel na Vinohradech, mu v roce 1939 zabavili Němci. Manželka Marta za svobodna pracovala v pražské pobočce italské pojišťovny a po narození dvou synů zůstala v domácnosti. Miloš Gut přišel na svět v Praze 31. ledna 1923, jeho bratr Josef o rok později. „Byli jsme velmi liberální židovská rodina, asimilovaná v českém prostředí. Do synagogy jsem chodil jednou, možná dvakrát za rok. Doma se slavila Chanuka, ale mívali jsme i vánoční stromeček,“ vracel se starší z obou sourozenců ve vzpomínkách do dětství. Jaro a léto Gutovi trávili v Potštejně nad Orlicí, kde se Miloš a jeho tamní kamarád Zdeněk Záhořík stali členy party nadšených sportsmanů, kteří kromě své hlavní záliby chytali ryby, pytlačili, stříleli veverky a tropili další „neuvěřitelné koniny“. Po pěti třídách obecné školy Miloš udělal přijímací zkoušky na reálné gymnázium. V mladších letech vůbec nepociťoval antisemitismus, ale na gymnáziu mu jeho židovský původ začal dělat problémy. Když se kvůli tomu popral se spolužákem a jeho otec si přišel do školy na Miloše stěžovat, skončilo to ještě dobře: učitel studentu Gutovi mezi čtyřma očima „domluvil“, že měl tomu klukovi víc naložit. Skutečně těžké časy nastaly po 15. březnu 1939, kdy Čechy a Moravu obsadili Němci. „První bylo, že mě v kvintě vyhodili ze školy,“ řekl Miloš Dobrý pro Paměť národa. „Mám vysvědčení, ve kterém je napsáno: ‚Žák je způsobilý postoupit do vyššího ročníku až na to, že podle výnosu říšského protektora nemůže být přijat na žádnou školu v Protektorátu, protože je židovského původu.‘“ Příběhy 20. století

Miloš Dobrý vyprávěl své celoživotní vzpomínky dokumentaristům z neziskové z neziskové organizace Post Bellum (proklik http://www.postbellum.cz ). Tato organizace sesbírala už tisíce osudů a zpřístupňuje je na portále Paměť národa (http://www.pametnaroda.cz.) Z této úctyhodné sbírky vznikají rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století (proklik http://hledani.rozhlas.cz/iradio/?quer...+stolet%C3%AD&offset=0&sort=docdatetime), který vysílá Radiožurnál v sobotu v 21h a Český rozhlas Plus v neděli ve 20h.

Post Bellum se na veřejnost obrací s prosbou, abychom jim pomohli najít zajímavé pamětníky a tuto neziskovou organizaci podpořili. Hlavním zdrojem financování Paměti národa jsou sponzorské dary a Klub přátel Paměti národa (proklik http://www.postbellum.cz/klub-pratel.aspx)

Pro vyloučené studenty zorganizovala židovská obec v Praze výuku v soukromí. Každý týden hostila skupinu stejně starých žáků jedna rodina a vyhození židovští kantoři s nimi probírali matematiku, češtinu, dějepis, zeměpis, francouzštinu a angličtinu. „Na hodiny náboženství jsem nechodil. Měl jsem spoustu koníčků a mou hlavní zálibou byl sport. Hrál jsem fotbal, házenou, volejbal, tenis i stolní tenis, dělal jsem lehkou atletiku, jezdil na kole a bruslil. Jak jsem se mohl hejbat, tak jsem se hejbal,“ vyprávěl Miloš Dobrý. Židé však nesměli navštěvovat hřiště a parky ani používat veřejnou dopravu. Aby mohl jezdit se spolužáky na výlety a v zimě na lyže, odpáral si Miloš z šatů žlutou hvězdu, kterou měl povinně nosit, a jednou na to málem doplatil: „Při návratu jsme na Smíchovském nádraží narazili na kontrolu SS. Museli jsme ukázat občanské průkazy, já jsem v něm měl velké „J“ jako Jude. Spolužák, který prohlídku absolvoval jako první, mi podstrčil svůj průkaz a já jen díky tomu prošel.“ Po této příhodě Miloš už raději neriskoval a chodil sportovat do areálu na Hagiboru, který byl jedním z posledních míst v Praze, kde se mohly scházet a trávit volný čas židovské děti a mládež. V roce 1941 Miloše Guta poslali na dřevorubecké práce do lesů v okolí Slap. Tam si ale už po několika dnech usekl kus palce, protože nikdy předtím nedržel v ruce sekyru. Na nemocenské pak i s tímto zraněním hrál volejbal a basketbal. Rána se mu zanítila, infekce se dostala do ledvin a Miloš skončil na operačním stole. V době, kdy se doma zotavoval po chirurgickém zákroku, dostali Gutovi nečekanou návštěvu. „Když tehdy někdo zazvonil v deset večer, tak to vždycky znamenalo nějaký malér,“ poznamenává v nahrávce Miloš Dobrý. „Za dveřmi stáli dva zástupci židovské obce, a tatínkovi, který jim přišel otevřít, řekli: ‚Pane Gut, my vám jdeme gratulovat, protože jste zachráněni. Váš syn byl vybrán do prvního transportu do Terezína.‘ Díky tomu měla naše rodina uniknout deportaci na východ.“ Miloš Gut se stal nejmladším z 342 členů tzv. Aufbaukommanda, jehož úkolem bylo připravit v terezínských kasárnách ubikace pro desetitisíce Židů z celé Evropy. Na místo určení odjela pracovní skupina AK-1 vlakem 24. listopadu 1941. Předpeklí nad Ohří V Terezíně Miloš Gut zpočátku ještě marodil s nezhojeným palcem, a když se vyléčil, poslali ho k příjmu nových transportů. Při ubytovávání nových vězňů musel topit v kamnech, a jak neustále přebíhal z tepla ven do prosincového mrazu, dostal zápal plic a pět dní proležel s vysokou horečkou v bezvědomí. „Jedinou léčbou byly injekce chininu, antibiotika tehdy ještě nebyla,“ vzpomínal na svůj pobyt v nemocničním oddělení Tureckých kasáren. „Měl jsem zdravé srdce, tak jsem to přežil. Zase jsem ležel na kavalci a nic nedělal, zatímco ostatní pracovali a dostali se k lepšímu jídlu.“ Aby se tolik nenudil, začal vyřezávat z lipového dřeva letadélka a šachové figurky, které pak směňoval za chleba. Po uzdravení za Milošem přišel jeho známý Jiří Schön, který měl v Terezíně na starosti rozvoz masa z nuceného výseku. „‘Potřebuju ještě jednoho koně, který musí mít 180 centimetrů. Ukaž se,‘ nařídil Jirka. Chvilku si mě prohlížel a pak řekl: ‚Jo, beru.‘“ Zesláblý Miloš Gut se pak mohl u řezníků konečně do sytosti najíst a za tři dny spořádal 81 vuřtů. Dostal žloutenku a znovu se ocitl na ošetřovně, kde si vlastnoručně vyplachoval žlučník sondou zavedenou ústy do žaludku. Když přežil i tuto lapálii, vrátil se k řezníkům a naučil se bourat maso. Měl přístup k jídlu a netrpěl hrozným hladem jako většina ostatních heftlinků. Podmínky v terezínském ghettu se rychle zhoršovaly. Těžkou ranou pro vězně, kteří opustili blízké příbuzné, bylo vyhlášení zákazu korespondence. „Já jsem tam přijel jako kluk a neměl jsem okamžitou touhu psát domů rodičům,“ poznamenal Miloš Dobrý. „Ale byli tam ženatí chlapi, kteří doma nechali manželky s dětmi. A ti často něco podstrčili českým četníkům s prosbou, aby jim odeslali dopis.“ Velitel četníků jménem Janeček však několik psaní zachytil a jejich odesílatelé byli před očima spoluvězňů oběšeni. V lednu 1942 bylo takto potrestáno dvanáct a v únoru sedm lidí. „Naproti mně na ubikaci spával jednadvacetiletý Jindra Jetel. Byl půl roku ženatý a napsal manželce, která zůstala v Praze. I jeho chytili a pověsili. Za pitomej dopis!“ uvedl Miloš Dobrý ve svém svědectví pro Paměť národa. „Teď ležel naproti mně na zemi. Dali jsme tam aspoň svíčku, nic jiného jsme dělat nemohli. Byl jsem ještě kluk a hrozně to se mnou otřáslo. Říkal jsem si, že to začíná být špatné.“

S přibývajícími transporty přestala dostačovat kapacita terezínských kasáren a z města se muselo vystěhovat i šest tisíc českých obyvatel, aby uvolnili místo dalším vězňům. V červenci 1942 do Terezína přijeli Milošovi rodiče a mladší bratr. V paměti mu utkvělo především shledání s maminkou: „Když mě uviděla, plakala radostí, protože to její pětasedmdesátikilové vyžle se v terezínském řeznictví pěkně vykrmilo a vážilo teď 90 kilo!“ Emil Gut byl v Terezíně jmenován správcem domu, ve kterém se místo jedné vystěhované rodiny tísnilo 160 lidí z olomouckého transportu. Když šel Miloš jednou po práci svého otce navštívit, musel na chodbičce překročit sedm dívek, které tam ležely na holé podlaze. Jedna z nich ho poprosila, jestli by jí nesehnal matraci. Miloš to pro tu slečnu udělal, ale mnohem víc ho zaujala jiná – kráska s uhlově černýma očima a havraními vlasy. Jmenovala se Zuzana Beckmannová a bylo jí sedmnáct let. Miloš se do ní brzy zamiloval a začal s ní chodit. „Vídali jsme se jen na chvilku po večerech. A v neděli jsme mohli utéct nahoru na šance a tam sedět v trávě,“ prozradil o jejich terezínské romanci. Transporty na východ byly vypravovány stále častěji. „Nevěděli jsme, kde přesně končí. Tohle si nechávali vedoucí pro sebe. Ale tušili jsme, že jedou někam, kde je hůř než v Terezíně,“ popsal své tehdejší pocity Miloš Dobrý. Začátkem září 1943 do transportu zařadili i Zuzanu Beckmannovou s rodinou, ale jejich známý, policista terezínské Ghettowache Fredy Bries, je dokázal „vyreklamovat“. Beckmannovi měli obrovské štěstí, protože velká většina z 5007 lidí, kteří přijeli z Terezína do Osvětimi 6. září, šla rovnou do plynu. Přežilo jich jen 38. O tři měsíce později musel do transportu nastoupit Miloš Gut. Jeho rodiče a bratr zůstali v ghettu, ale pro něj bylo nejdůležitější, že v jiném vagonu stejného vlaku s ním odjížděla do neznáma i Zuzana. Nekonečná v Osvětimi Cestou na východ projeli Kolínem, Chocní a před Českou Třebovou minuli Brandýs nad Orlicí. Odtud to bylo jen deset kilometrů do Potštejna, který Miloš Gut tak dobře znal z dávných pobytů. Dveře dobytčáku nebyly zamknuté a on by mohl snadno vyskočit: „Vlak jel krokem do stoupání, padal sníh a já věděl, že mám asi minutu, minutu a půl na rozhodnutí.“ Nakonec ale ve vlaku zůstal. Kvůli Zuzaně. Kvůli rodičům a Pepíkovi, kterým by se Němci jistě pomstili. I kvůli sobě, protože nevěděl, jak by se zachovali lidé v Potštejně, kdyby se tam náhle objevil. V Olomouci stáli na železničním mostě Židé v kabátech se žlutou hvězdou a mávali na projíždějící transport. A pak, po dalších nekonečných hodinách, ve kterých minuli Ostravu a vjeli na území Polska, se vlak zastavil. Nevěděli, kde přesně jsou, ale připadali si jako ve vstupní bráně do pekla. „Byla noc, naprosté ticho. Po chvíli jsme uslyšeli hlasy, a když se odšouply dveře, oslepily nás reflektory. Ozval se štěkot psů, a když jsme si zvykli na světlo, uviděli jsme esesáky se samopaly, kteří řvali ‚Alles heraus!‘“ líčil Miloš Dobrý příjezd transportu do Osvětimi. „Ty, kteří vyskočili z vagonů a nemohli vstát, pobízeli bodáky a pouštěli na ně psy. Když se ani potom nehýbali, tak je na místě zastřelili. Ostatní seřadili do pětistupů a hnali nás přes bránu, nad kterou byl nápis ‚Arbeit macht frei‘. Připadal jsem si jako v hororovém filmu.“ Terezínské vězně ubytovali v tzv. rodinném táboře Auschwitz II – Birkenau (BIIb). Kdysi to byly koňské stáje s 16 kotci. Teď se v každém z nich tísnilo 36 lidí, takže v jednom baráku jich bylo skoro 600. „Když jsme tam přišli, stál na zídce mezi dvěma krby kluk v holínkách. V ruce měl bič , a jak jsme procházeli kolem, tak nás tím bičem mlátil,“ pokračoval pamětník ve vyprávění. „Podíval jsem se na něj a nevěřil svým očím. Byl to Jenda H., asi o dva roky starší kluk, se kterým jsem kdysi na pražském Hagiboru hrával fotbal. Řekl jsem mu: ‚Ty ses snad zbláznil!‘ A on odpověděl: ‚Nikoho neznám!‘ a vzal mě bičem po hlavě.“ Nově příchozí se museli svléknout do naha, každému z nich vytetovali číslo a v patnáctistupňovém mrazu je nahnali do sprch. Po koupeli jim rozdali hadry a boty. Miloš Gut měl číslo bot 47 a dřeváky, které vyfasoval, byly o dobrých sedm čísel menší. Proto uplatil pronesenými markami Poláka, který boty vydával, a když nenašel své lyžáky, vybral si žluté holínky. I ty mu ale byly malé a brzy na to krutě doplatil. Když za třeskutých mrazů tahal vozy s mrtvolami, omrzly mu oba palce na nohou. Židovský lékař

Milošovi nařídil, aby si přivedl dva silné chlapy, kteří ho pak drželi za ruce a za nohy, zatímco mu doktor nehty strhával nůžkami. Palce bez nehtů mu otřel kusem papíru, pomazal je rybím tukem na boty a zavázal. „Kluci mě museli odvést, sám jsem chodit nemohl,“ dodal Miloš Dobrý. K jídlu osvětimští vězňové dostávali v poledne tři čtvrtě litru polévky s hořkým tuřínem a rozmíchanou moukou, večer čtvrtkilový bochník chleba a k němu lžíci marmelády z řepy nebo dvě deka margarínu. Denní příděl dělal 800-900 kilokalorií, takže i ti, co nepracovali, byli za tři měsíce na dně: „Lidé se scvrkávali, ztráceli svaly a otékaly jim nohy,“ řekl k tomu Miloš Dobrý. „Nakonec se z nich stali takzvaní musulmani. Ti už byli těsně před smrtí. Byly to trosky s vpadlými tvářemi a nepřítomným pohledem, které se jen ploužily a neměly už schopnost vnímat. Všichni jsme měli strach, abychom se sami nedostali do tohoto stavu, a veškeré naše počínání směřovalo k jednomu – opatřit si jídlo.“ Mimořádného úspěchu v tomto směru Miloš Gut dosáhl na Štědrý den 1943. „Počítali jsme s tím, že esesáci, kteří nás hlídali a obsluhovali reflektory s kulomety ve všech čtyřech rozích tábora, přece jen budou míň ostražití, a do mě najednou něco vjelo,“ vrátil se ve vzpomínkách do osvětimského tábora. „Otevřel jsem dveře a vyšel z bloku ven směrem ke kuchyni. Před ní stál dvoukolák naložený tuřínem, kterým se obvykle krmí dobytek. Díval jsem se kolem sebe a nikde nikdo. I reflektory byly v tu chvíli zaměřené jinam. Vzal jsem jeden tuřín a nacpal si ho za trenčkot. Trnul jsem, aby mě někdo neviděl.“ S tříkilovou kořistí pod kabátem Miloš nemohl dost dobře utíkat a každý krok na cestě zpátky pro něj byl věčností. Lup ale donesl až na barák. „Tuřín jsme pak pilkou na železo oloupali a rozdělili na šest dílů. Byla to naše štědrodenní večeře. Kluci se mě vyděšeně ptali, kde jsem ho sehnal. A já na to: ‚Neptejte se a jezte!‘“ Každý den v lágru začínal ranním apelem. V pět hodin museli vězňové venku nastoupit do pětistupů a začalo nekonečné sčítání. „Stáli jsme tam i čtyři nebo pět hodin, takže to někteří nepřežili,“ vzpomínal Miloš Dobrý. Po ranním apelu on a mnozí další vězňové už nechodili do práce. Jen občas je vyhnali ven, aby vozili mrtvoly z tábora BIIb do takzvaného Krankenbau v lágru F, kde stálo krematorium. Odpoledne se konal další apel, a když měl Miloš štěstí, mohl se pak chvíli vidět se Zuzanou, která bydlela na ženském bloku. Dne 7. března 1944 vedení rodinného tábora nařídilo všem vězňům ze zářijového transportu, aby se shromáždili ve vedlejším lágru. Říkali tomu karanténa. „Nevěděli jsme, co se děje, ale Poláci, kteří byli v Osvětimi už několik let, nám řekli, že ten transport půjde do plynu, protože od září do března uplynulo přesně půl roku,“ uvedl Miloš Dobrý ve vzpomínce na masakr 3791 českých Židů. „Když je odváželi nákladními auty, někteří zpívali Hatikvah [židovská píseň, která se po válce stala státní hymnou Izraele – pozn. aut.], jiní naši hymnu Kde domov můj a někteří nelidsky křičeli. Odehrávaly se tam hrozné scény.“ Druhý den ráno byl rodinný tábor v Birkenau poloprázdný. Miloš Gut se už v pět hodin vyplížil do kuchyně, postavil se ke kotli s kávou a dělal, že ji míchá. Když přišel polský dozorce a zeptal se ho, co tam dělá, Miloš odpověděl, že je kuchař a řezník. V kuchyni pak už zůstal a později dokonce získal respekt ostatních kuchařů a polských kápů, když vydržel bez hlesu pětadvacet ran rukojetí karabáče i topení v kotli jako trest za to, že dal vyhladovělému kamarádovi tajně pár cibulí. Bez ohledu na riziko se i potom snažil přilepšovat svým rodičům a bratrovi, kteří přijeli do Osvětimi květnovým transportem, a stejně tak Zuzaně Beckmannové a jejím blízkým. Jednou jim polští kápové oznámili, že prosincový transport 1. července „poletí komínem“. Když přišel osudný den, všechno nasvědčovalo tomu, že se pochmurná předpověď začíná naplňovat. Vězňové se museli svléknout a projít selekcí. „Čekali jsme, že to bude náš konec,“ řekl Paměti národa Miloš Dobrý. „Museli jsme nazí běžet před Mengelem a dalšími esesáky. Kdo dokázal běžet, toho poslali doprava, kdo ne, musel se zařadit doleva.“ Mezi těmi, kdo tímto tříděním neprošli a skončili v plynové komoře, byl i Milošův tatínek Emil Gut. Asi tisíc lidí z druhé skupiny, ve které byli oba bratři Gutovi, se muselo převléct do pruhovaných hadrů. Ani oni nevěděli, co je čeká, protože je také odvedli k plynovým komorám. „Zuzana stála u plotu a mávala na mě. Šli jsme a já jsem ani neměl strach. Odmítal jsem věřit, že to může být náš konec,“ zavzpomínal Miloš Dobrý. Když prošli dezinfekcí, k jejich obrovské úlevě vězně nasměrovali k železniční rampě a nahnali je do připravených vagonů. Ptáci nad Deutschlandem

Po dvou dnech přijeli do městečka Schwarzheide, kde byla pobočka koncentračního tábora Sachsenhausen. „Čekali jsme něco podobného jako Osvětim,“ vzpomínal Miloš Dobrý na první okamžiky v jižním Braniborsku. „Ale když se otevřely dveře vagonu, připadal jsem si jako v ráji. Svítilo červencové sluníčko, byl tam březový háj a zpívali ptáčci. V Osvětimi stromy ani ptáci nebyli. Koukali jsme na to jako vyjevení a mysleli jsme, že jsme z nejhoršího venku.“ Koncentrační tábor nebyl tak přísně střežený jako Osvětim, v plotech už nebyl elektrický proud. Ale místní dozorci se k vězňům nechovali o nic líp a příděly stravy byly stejné jako v osvětimském lágru. Ve Schwarzheide se navíc tvrdě pracovalo, protože tábor sloužil hlavně jako zásobárna otrockých pracovních sil pro místní podnik BRABAG, kde se z hnědého uhlí vyráběl benzin. Miloš Gut se opět přihlásil do kuchyně jako „kuchař a řezník z povolání“. Zpočátku jich tam pracovalo celkem deset, takže jeden kuchař připadal na sto vězňů. Aby se tento poměr při obrovské úmrtnosti ve Schwarzheide zachoval, byl po každé stovce zemřelých muklů, tedy asi po měsíci, jeden kuchař propuštěn. Když došlo na Miloše, přeřadili ho na výrobu betonových zátarasů, které měly na silnicích zbrzdit postup Rudé armády. V zimě roku 1945 spojenci podnikali stále častější nálety na strategicky významná německá města, k nimž vzhledem k místním průmyslovým podnikům patřilo i Schwarzheide. A jak ve svém svědectví připomněl Miloš Gut, bomby padaly i na budovy tábora a nerozlišovaly, jestli zabíjejí esesáky, nebo vězně: „Když dopadla puma, vyletěly střepiny a urážely nohy. Mně to jenom lízlo kotník, protože jsem v tu chvíli seděl za kamny, a bratrovi se nestalo vůbec nic, tak jsme nosili zraněné k doktorovi na marodku. Byl to ten lékař z Ostravy, který mi trhal nehty v Osvětimi. Tady amputoval končetiny pilkou na dřevo, protože nic jiného neměl.“ Jak chutnají pampelišky Blížící se fronta donutila Němce k evakuaci tábora. Byla vyhlášena 19. dubna 1945, kdy z původní tisícovky převážně českých Židů zůstalo naživu jen asi tři sta lidí. „Hnali nás po silnici v pětistupech. Za den jsme ušli padesát kilometrů, obklopeni esesáky, kterých bylo stejně jako nás,“ popisoval pochod smrti Miloš Dobrý. „Vysílené vězně, kteří zůstávali pozadu, stříleli a my jsme je museli zahrabávat. Takových zastávek bylo na cestě asi deset.“ Miloš s bratrem šli v první řadě, což bylo důležité pro přežití: „Mohli jsme sbírat, co jsme našli – ohryzky, odpadky a špačky od cigaret. A nehrozilo nám, že zůstaneme pozadu a budeme zastřeleni.“ Vězňové pochodovali k československým hranicím. Denně museli ujít desítky kilometrů a nedostávali žádné jídlo ani pití. Ve zbědovaném stavu dorazili do Varnsdorfu, kde odpočívali v továrně u fotbalového hřiště. „Rostly tam samé pampelišky, hřiště bylo úplně žluté,“ vyprávěl Miloš Dobrý. „Někdo řekl: ‚Pampelišky se dají jíst, Francouzi z nich dělají salát.‘ A tak jsme požádali esesáky, aby nás pustili na sluníčko. Dovolili nám to a my všichni – zbylo nás asi dvě stě padesát – jsme ty pampelišky sežrali. Zkoušeli jsme jíst i kopřivy, které rostly u plotu, ale ty byly tvrdé a pálily. Tak jsme sehnali hrnec a vodu a uvařili jsme si je.“ Pochod pokračoval směrem na Terezín, do míst, kde útrapy Miloše Guta před třemi a půl lety začaly. U Litoměřic vězňové zjistili, že esesáci z jejich doprovodu zmizeli. Stále však nemohli uvěřit tomu, že přežili a jsou volní. A jako hotové zjevení jim o kus cesty dál připadal český četník, který šel proti nim, radostně mával rukama nad hlavou a volal: „Vítám vás ve svobodné Československé republice!“ Do Terezína se dobelhali v noci ze 7. na 8. května 1945. V ghettu už byli lidé z Červeného kříže, kteří je ošetřili a nakrmili. Miloš a Josef Gutovi se pak vrátili do Prahy a časem sehnali bydlení na Vinohradech. V jejich starém bytě jim noví majitelé ani nechtěli otevřít… Bratři však zůstali sami – kromě jejich tatínka nepřežila pobyt v koncentráku ani maminka Marta Gutová a ostatní příbuzní. Miloš navíc neměl žádné zprávy o Zuzaně Beckmannové a její rodině. Od kopané k ragby Asi po měsíci dostal Miloš Gut zprávu, že ho na Smíchovském nádraží čekají dvě ženy. Když tam přijel, uviděl Zuzanu. Seděla v šedých koncentráčnických hadrech na obráceném kbelíku, který byl jejím jediným majetkem, a s ní tam byla její matka. „Odvedl jsem je do našeho bytu, strčil jsem je do vany a nakrmil. A Zuzana jen domů, domů, domů. Tak po třech dnech odjely do Olomouce,“ vyprávěl

o nečekaném shledání a dalším rozloučení se svou láskou. Někdy v té době Miloš Gut potkal před Národním divadlem svého kamaráda z dětství Zdeňka Záhoříka. „Poplácali jsme se po zádech, abychom se ujistili, že jsme naživu,“ vzpomínal po letech. „Zdeněk, zvaný Sup, se mě zeptal, co mám na práci, a když zjistil, že nic, vyzval mě, abych s ním šel na Strahov. Na hřišti Čechie VIII už pobíhalo několik kluků a kopali do jakéhosi deformovaného míče. Jeden z nich vykopl tu podivnou věc do výšky a vyzval mě, abych ji lapil. Kdysi jsem chytal v brance, a tak se mi to podařilo. Borci nešetřili uznáním a jejich kapitán řekl: „V sobotu hraješ zadáka proti béčku Slavie!“ Tak začal přerod fotbalového gólmana Miloše Guta v ragbyového rojníka Miloše Dobrého, který před nástupem na vysokou školu zavrhl německou podobu svého příjmení a začal používat českou. Studoval chemii a naplno se věnoval svému novému sportu – hrál za LTC Praha, dělal sekretáře a organizoval zájezdy do zahraničí. V roce 1949 se v Praze znovu objevila Zuzana Beckmannová, a když se svěřila, že dostala nabídku k sňatku od staršího muže, který jí „nosí kafe a čaj“, Miloš rázně zakročil a ještě téhož roku se s ní oženil. Novomanželé Dobří se pak přestěhovali do Olomouce, kde se jim narodil syn Michal (1951) a dcera Hana (1955). Ing. Miloš Dobrý, jehož oborem byla výroba cementu, pracoval v olomoucké Prefě jako vedoucí vývoje a od roku 1957 se podílel na vývoji nových strojů pro výrobu betonových prvků. V Olomouci také založil ragbyový klub, se kterým se dostal až do nejvyšší soutěže. Později působil v roli funkcionáře a v roce 1990 byl zvolen prvním prezidentem nově vzniklé Československé ragbyové unie. V jejím čele zůstal dva roky. Sportovce a gentlemana v sobě nezapřel ani rok před svým skonem, kdy znovu vzpomínal na nerovný souboj s nacisty: „Nemůžu říct, že jsem vyhrál,“ řekl. „V Osvětimi i jinde jsem se jen snažil vyhýbat všem nebezpečím. Za to, že jsem přežil, může z 80 procent štěstí a ze 20 procent moje osobní iniciativa hráče.“ Miloš Dobrý zemřel 23. listopadu 2012, tři roky po své manželce Zuzaně.

URL| http://echo24.cz/a/wVH2n

Čína staví obří klonovací továrnu. Na maso i cirkus 13.12.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy Echo24, df Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Čína se stává klonovou velmocí. Poté, co čínští vědci nedávno naklonovali 30 lidských embryí, postaví již druhé obří centrum na klonování užitkových zvířat. Zatímco například v EU je klonování zvířat za účelem konzumace zakázáno, nová čínská továrna má vyprodukovat bezprecedentních 100 000, až 1 milion embryí skotu ročně právě k potravinářským účelům. Továrna má v plánu klonovat i řadu dalších zvířat včetně cvičených psů nebo závodních koní. Její tvůrci také věří, že by mohla přispět k záchraně ohrožených druhů zvířat. Čína se stává klonovou velmocí. Poté, co čínští vědci nedávno naklonovali 30 lidských embryí, postaví již druhé obří centrum na klonování užitkových zvířat. Zatímco například v EU je klonování zvířat za účelem konzumace zakázáno, nová čínská továrna má vyprodukovat bezprecedentních 100 000, až 1 milion embryí skotu ročně právě k potravinářským účelům. Továrna má v plánu klonovat i řadu dalších zvířat včetně cvičených psů nebo závodních koní. Její tvůrci také věří, že by mohla přispět k záchraně ohrožených druhů zvířat. Centrum je společným podnikem čínské biotechnologické firmy BoyaLife a jihokorejské výzkumné společnosti Sooam Biotech. Fungovat by mělo začít přibližně v polovině příštího roku.

Zakladatel jihokorejské společnosti Sooam Biotech Hwang Woo-suk je sice průkopník v oblasti klonování zvířat, ale v roce 2009 byl odsouzen ze zpronevěry prostředků na výzkum a nelegálního nákupu lidských vajíček pro jeho výzkum. Výkonný ředitel čínské firmy BoyaLife se ale současného projektu nebojí a naopak má za to, že zvýší kvalitu hovězího masa a pomůže pokrýt poptávku na trhu. „Můžu vám říct, že klonované hovězí maso je nejchutnější hovězí, co jsem kdy měl,“ řekl na tiskové konferenci. O jedinečnosti tak velkého projektu v oblasti klonování je Su Siao-čchun podle prohlášení pro britský deník Guardian přesvědčen. „Jdeme po cestě, po které ještě nikdo nešel. Budujeme něco, co tu nikdy v minulosti neexistovalo,“ řekl výkonný ředitel BoyaLife. Rozsah nového projektu, pravda, nebude mít obdoby. Komplex v přístavním městě Tchien-ťin nedaleko Pekingu má mít 14 000 metrů čtverečných a jeho výstavba a vybavení bude stát desítky milionů dolarů. Produkce ať už spodních sto tisíc, nebo vrchního jednoho milionu embryí skotu ročně je ohromující. V porovnání daleko menší centrum na klonovaná zvířata v Číně už funguje v jižní provincii Šen-čen. V bývalém podniku na výrobu bot klonují výhradně prasata pro vědecké účely a testování léčiv. Za rok jich vyprodukují asi 500. Klonování užitkových zvířat se provozuje i v některých dalších zemích světa, i když v nesrovnatelně menším měřítku. Například ve Spojených státech bylo v roce 2008 rozhodnuto, že prodej masných a mléčných výrobků z klonovaných zvířat je legální a tyto výrobky jsou nezávadné, ale většina klonovaných užitkových zvířat je v USA používána jako chovná pro zvýšení kvality stáda a nikoli ke konzumaci. Lidské klony? Čína je země bez zábran, a tak už začíná koketovat i s klonováním lidí. Britský deník Daily Mail přinesl informaci, že čínští vědci vytvořili nejméně 30 klonovaných lidských embryí. Vědci tvrdí, že je použijí jako zdroj buněk pro lékařská ošetření. Přesto zpráva vzbudila mezi vědci ve světě obavy, aby Číňané nevytvořili klonované lidské dítě. Na světě je ale více vědeckých týmů, které tvrdí, že pracují na implantaci klonovaného embrya do ženy, a to navzdory rozšířenému odporu ke klonování lidí. Čtěte také: Jurský park v reálu? Vědci stvořili ‚dinokuře‘

URL| http://echo24.cz/a/i4Kr8

ekonomika.iDNES.cz Poslanci schválili přísnější bič na řetězce. Zákon má ochránit dodavatele 9.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Filip Horáček, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Finálním čtením ve Sněmovně prošla novela zákona o tržní síle, proti které ostře bojovali zástupci obchodu. Zákon má více ochránit zemědělce a dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Obchodní řetězce namítají, že novela může v konečném důsledku zdražit potraviny, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to už dříve odmítl. Pravice neprosadila, aby se opatření proti zneužití významné tržní síly vztahovala i na dodavatele. Novelu nyní dostane k posouzení Senát. Zákon, který platí od roku 2010, umožnil například pokutovat obchodní řetězce za nedodržování lhůt

splatnosti na fakturách. Obchodníci si však kratší splatnost kompenzují bonusy. Za porušení tržní síly zatím padly dvě velké pokuty. Právě kvůli nedodržení splatnosti měl Kaufland zaplatit přes 22 milionů korun a Globus přes 7 milionů korun ( čtěte zde ). Schválená novela mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití nebo zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Obchodní řetězce se proti zpřísnění zákona silně ohrazovaly. Tvrdily, že novela může v důsledku zdražit potraviny a snížit export českých potravin, protože řetězce můžou upřednostňovat zboží od zahraničních výrobců namísto českých. Zákon postihne nadnárodní řetězce Proti zákonu se ohrazoval Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje všechny velké řetězce jako Lidl, Kaufland, Tesco, Albert, Billa a další. Svazu vadí mj. to, že za nevýznamná pochybení mohou být udělovány likvidační sankce. Významnou tržní sílu mají podle zákona odběratelé s ročním obratem nad 5 miliard korun. Jsou to právě zmíněné řetězce se zahraničními vlastníky. „Do budoucna může být sankcionizováno pokutou v řádu miliard korun i ojedinělé jednání, které ÚOHS shledá jako porušení ZoVTS. Přesto, že může jít o jednorázové nedopatření či okolnost vyplývající ze specifických podmínek jednorázové transakce,“ uvedla prezidentka Svazu obchodu Marta Nováková. Svaz namítá, že i někteří dodavatelé mají významnou tržní sílu. „Pokud my jako velkoobchod chceme nakoupit třeba cukr, jsou na nás aplikována mnohem přísnější pravidla, než když ten samý cukr nakupuje výrobce, který jej dále zpracovává,“ uvedl ředitel nákupu MAKRO ČR Jan Žák. Zákon kritizují i někteří právníci. „Novela v současném znění vzbuzuje značnou právní nejistotu. Oproti minulému zákonu se podstatně zjednodušila a využívá abstraktní definice, jejichž význam jasně nespecifikuje. Výklad jednotlivých ustanovení pak vzejde až z rozhodovací praxe ÚOHS a správních soudů,“ řekl iDNES.cz Miroslav Hájek, advokát ze společnosti Vilímková Dudák & Partners. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve odmítl, že by novela mohla vést ke zdražení potravin. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) zastává názor, že kdo se na trhu chová férově, nebude mít s tímto zákonem problém.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/poslanci-sch...ika.aspx?c=A151209_112752_ekonomika_fih

Hamé: přední potravinářská firma a významný exportér s košer certifikátem 11.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Martina Rasch, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Hamé je přední českou potravinářskou a konzervárenskou firmou a také velkým exportérem. Společnost z Kunovic u Uherského Hradiště známá výrobou masových konzerv nebo džemů, má také certifikáty pro výrobu košer jídla a je partnerem biatlonové reprezentace. Hamé nově patří majiteli Vitany, norské firmě Orkla. Firma Hamé má více než devadesátiletou tradici, zaměstnává na dva a půl tisíce lidí a s produkcí zhruba sto tisíc tun hotových výrobků patří k největším producentům potravin v Česku. Ve svém záběru má trvanlivé a chlazené potraviny včetně masových konzerv, paštik, hotových jídel, sterilované zeleniny, salátů, kečupů, omáček, marmelád a džemů. Vyrábí také plněné bagety, kompoty nebo sirupy a je předním výrobcem kojenecké stravy. Své výrobky Hamé nabízí pod značkami Otma, Veselá pastýřka, Znojmia, Hamánek, Hamé Life

Style, Simply Fresh, Seliko nebo Apetit. Firma se mimo jiné věnuje i sportovnímu marketingu, je hlavním partnerem české biatlonové reprezentace. Skupina Hamé své portfolio stále rozšiřuje - v roce 2009 koupila divizi masných výrobků maďarské firmy Globus, o rok později zrealizovala akvizice svých tuzemských konkurentů, Apetitu a Selika. Předloni Hamé koupila belgického výrobce masných produktů Mortier, v roce 2014 pak v Rumunsku značku La Grande Famiglia, která obchoduje s plody moře, džemy či rajčaty. Na Slovensku koupila firmu Doma Prešov, která je tamním největším výrobcem majonéz, omáček a dresinků. Kromě sedmi českých závodů má Hamé podniky také v Rusku, Rumunsku a na Slovensku. Firma své zboží exportuje do téměř čtyřiceti zemí světa. Kromě Evropy také do USA, Austrálie, Japonska nebo Mongolska. Hamé vlastní certifikáty košer a pesach využívané při vývozech do Izraele. Více se nyní zaměřuje na trhy v Africe a nově i na Čínu. Hamé má devadesátiletou tradici Tradice společnosti sahá do roku 1922, kdy v Babicích na Uherskohradišťsku vznikla konzervárenská dílna na výrobu ovocných marmelád, povidel, šťáv a lihovin. V roce 1933 výroba přešla pod brněnskou Biochemu, která do Babic přinesla i obchodní označení Hamé, což ve staroirštině znamená „domov“. Později byla firma transformována do národního podniku. Hamé, a.s. byla založena 10. června 1992 ze státního podniku Biofruct Babice. Do koncernu Hamé patří tradiční konzervárenské podniky Pika Bzenec, Fruta Podivín, Otma-Sloko Uherské Hradiště-Mařatice, Slovácká fruta Uherské Hradiště-Kunovice či Bapa Letohrad. V roce 2008 Hamé přešla do rukou islandské skupiny Nordic Partners, která firmu získala od tehdejšího majitele Leoše Novotného staršího. Odhadovaná cena transakce byla 4,5 miliardy korun. Nyní kupuje Hamé za 175 milionů eur (4,7 miliardy Kč) norská firma Orkla. V ČR Hamé realizuje zhruba polovinu svých tržeb, druhou polovinu tvoří zahraniční trhy. Druhým největším odbytištěm pro výrobky firmy je Slovensko (16 procent tržeb), za kterým následuje Rusko (13 procent), Rumunsko (osm procent) a Maďarsko (sedm procent). Kdo je nový vlastník Hamé Orkla je ve Skandinávii, v Pobaltí, na vybraných trzích střední Evropy a v Indii předním dodavatelem značkového spotřebního zboží a koncepčních řešení v oblasti potravin, drogistického zboží a pekárenství. Ve střední Evropě Orkla vlastní společnosti Vitana (Česká republika a Slovensko), Felix (Rakousko) a Orkla Foods Romania (Rumunsko). Před lety byla také vlastníkem firmy FrostFood z Rokytnice v Orlických horách, která vyrábí například mraženou pizzu. Společnost je kótována na burze v Oslu, kde se nachází i její centrála. V roce 2014 měla skupina Orkla přibližně 13.000 zaměstnanců. Loňský obrat konglomerátu dosahoval 30 miliard norských korun (85,5 miliardy korun).

URL| http://ekonomika.idnes.cz/hame-je-pred...ka.aspx?c=A151211_103143_ekonomika_chrs

Šunky nejvyšší kvality zklamaly. V testu překvapivě propadla i „Klasa“ 15.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Měl by to být absolutní vrchol masných výrobků, to nejlepší, co si můžete mezi šunkami dopřát. V testu, který uspořádala MF DNES společně s Potravinářskou komorou ČR, však šunky nejvyšší

jakosti svou pověst špičkového výrobku úplně nepotvrdily. Platí to alespoň pro většinu z dvanácti vzorků, zařazených do testu. Dvě šunky nesplnily závazný podíl čistých svalových bílkovin, čtyři vzorky měly nižší podíl masa, než slibovaly na obalech. Měření přitom probíhala v akreditované laboratoři Státního veterinárního ústavu stejným způsobem, jako při oficiálních kontrolách, které tento ústav provádí. Většina testovaných šunek zklamala porotu i při degustaci. Ani jedna sice vysloveně nepropadla, ale výhrad k jejich vzhledu i chuti bylo víc než dost: vady v textuře, špatně zvolená surovina, hodně soli i příliš uzená chuť. Patnáctičlenná porota byla složená z expertů a byli v ní i zástupci výrobců šunek. Kompletní test šunek Které šunky nevyhověly? Co o kvalitě řekli jednotliví porotci? Kompletní výsledky čtěte v úterní MF DNES v magazínu Test. „Na to, že to měla být ta nejvyšší jakost, jsem byl zklamaný, i když tu nebyly žádné extrémně špatné výrobky,“ řekl po testu jeden z patnácti hodnotitelů Vojtech Ilko z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. Slovo „zklamání“ vyslovili snad všichni degustátoři, které jsme k hodnocení šunek pozvali. Průměrné hodnocení dvě minus – řečeno školními známkami – není pro nejkvalitnější šunky na trhu to nejlepší vysvědčení. Vítězem testu se stala Selská šunka nejvyšší jakosti, vyrobená firmou LE & CO - ing. Jiří Lenc, která také získala nejlepší hodnocení v degustaci. Naopak na konci žebříčku skončily dvě šunky, označené značkou kvality Klasa - Myslivecká šunka firmy Váhala a šunka Mandolína ze Smíchovských uzenin. Obě měly nižší obsah čistých svalových bílkovin, než předepisuje česká legislativa. V testu byly zařazeny celkem čtyři šunky s Klasou, další dvě dopadly dobře. O značku Klasa se stará Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který také spolufinancoval tento test. Podle jeho zástupců jsou šunky pravidelně kontrolovány a zatím nebyl zaznamenán žádný nedostatek. „Zjištěné výsledky jsou pro nás nemilým překvapením, necháme celou věc prošetřit Státní veterinární správou. V případě, že se pochybení potvrdí, budeme ho řešit v součinnosti s ministerstvem zemědělství s tím, že může dojít i k odebrání značky kvality Klasa,“ uvedla Kateřina Ratajová z oddělení marketingu a komunikace SZIF. Pozitivní je, že ani v jednom vzorku se nenašla zakázaná barviva ani sójová bílkovina. Obsah dusitanů byl nízký, fosfáty byly jen tam, kde byly uvedeny. Dá se říct, že s aditivy to výrobci nepřehánějí. Šunka nejvyšší jakosti by si ale nemusela vypomáhat glutamáty či aromaty – obsahovaly je tři vzorky – zakázané nejsou, v nadstandardním výrobku bychom je však nehledali.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/test-sunek-m...3n-/test.aspx?c=A151214_152242_test_fih

finexpert.cz Čechům chutná čokoláda, pivo a vepřové. Za jídlo dáme necelou pětinu příjmu 13.12.2015

finexpert.cz str. 0 Finance

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Český statistický úřad (ČSÚ) nedávno zveřejnil analýzu týkající se stravovacích návyků české populace. Zanalyzována jsou data v časové řadě 50 let, což rozhodně není málo. Dozvíte se tak například, že průměrně ročně každý sníme 2,7 Kg čokolády, vypijeme okolo 150 litrů piva „na hlavu“ a

raději si dáme sýr, než sklenku mléka. Nebo také to, že nejraději máme vepřové maso. Spotřeba potravin v ČR roste. Jaká jsou maxima a minima jednotlivých druhů potravin od 50. let? *jídlo pic.twitter.com/jWCpAyfwJV — ČSÚ (@statistickyurad) December 3, 2015 Celková spotřeba potravin stoupá. Vloni připadlo 759 kg potravin na obyvatele. Zaznamenána byla historicky nejvyšší spotřeba rýže, luštěnin či jedlých olejů. Nejvíce konzumujeme mléko a mléčné výrobky, obiloviny, maso a zeleninu.Výše uvedené hezky vystihují grafy, které ČSÚ zpracoval, celou statistiku najdete na webu. Piva se v ČR vloni vypilo 147 litrů na osobu, maximum bylo v roce 2005 a to 163,5 litrů *jídlo pic.twitter.com/5AVa9Wylxf — ČSÚ (@statistickyurad) December 3, 2015 Piva se v ČR vloni vypilo 147 litrů na osobu, maximum bylo v roce 2005 a to 163,5 litrů *jídlo pic.twitter.com/5AVa9Wylxf — ČSÚ (@statistickyurad) December 3, 2015 V českých domácnostech je nejoblíbenější vepřové maso. Spotřeba hovězího v posledních letech klesá *jídlo pic.twitter.com/Lsi1BYlEti — ČSÚ (@statistickyurad) December 3, 2015 Na talíři se v 39,9 % objevuje jižní ovoce, v roce 1950 to bylo 3,5 % *jídlo pic.twitter.com/iLf3Jidmzn — ČSÚ (@statistickyurad) December 3, 2015 Z výdajů domácností v ČR dlouhodobě ukrojují největší díl dvě hlavní třídy spotřeby: potraviny a nealkoholické nápoje a bydlení, voda, energie, paliva. Menší váhu mají tyto položky u výdajů domácností s vyššími příjmy (na osobu), dle ČSÚ jde zejména o domácnosti podnikatelů a zaměstnanců bez dětí. Průměrně za potraviny každý z nás utratí necelou pětinu příjmů, přičemž podíl má dlouhodobě sestupný trend.

URL| http://finexpert.e15.cz/cechum-chutna-...ove-za-jidlo-dame-necelou-petinu-prijmu

Frýdecko-místecký a třinecký deník Vánoční kapr: tradice trvá 16.12.2015

Frýdecko-místecký a třinecký deník str. 1 Titulní strana PATRIK RYMEL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Prodeje vánočních ryb v regionu startují nejdříve v pátek. Ceny zůstávají přibližně stejné jako minulý rok. FrýdeckoMístecko – Ryba na Vánoce? Podle některých regionálních prodejců tradice neutuchá. Lidé stále kupují nejvíce kapra, v závěsu je amur. „Dělám to patnáctý rok, dalo by se říct, že prodeje jsou pořád na stejné úrovni. Nejvíce se prodává kapr, pak amur, pstruh nebo třeba losos pstruhový. Občas si někdo koupí i tolstolobika,“ řekl Antonín Kohut, spolumajitel prodejny Rybako ve Vyšních Lhotách, kde s předvánočním prodejem začínají v pátek 18. prosince. Majitel prodejny ve frýdeckomístecké části Lískovec očekává první velkou vlnu vánočního prodeje o víkendu. „Lidé to nechávají na poslední chvíli, takže nejvíce se prodává tři dny před Vánoci. V posledních letech pořád vede kapr, pak následuje amur a okrajově pstruh,“ sdělil včera Deníku Ondřej Pecuch. Dominanci kaprů na předvánočním trhu potvrdil i Jaroslav Přikryl, jednatel bystřického rybářského svazu. Tam si lidé pro kapra nebo amura mohou přijít v neděli. „Vloni jsme ovšem měli třeba velkou poptávku po amurech, ale těch moc nedostáváme,“ řekl Jaroslav Přikryl. Rybu zpracovávají častěji prodejci

Prodejci ryb si všímají zajímavého trendu poslední doby – zákazníci si častěji nechávají rybu zpracovat u prodejců, protože si nechtějí doma dělat nepořádek. Setkává se s tím i Antonín Kohut z prodejny pod kopcem Prašivá, přestože podle něj na vesnicích se tradice domácího zpracovávání ryb drží více než třeba ve městech. A o kolik letos po koupi vánoční ryby zchudnou peněženky? Ceny v regionálních prodejnách zůstávají přibližně stejné jako minulý rok – za kapra lidé zaplatí průměrně osmdesát až pětaosmdesát korun za kilo, cena amura je o pět až patnáct korun vyšší. Vánoční ryba v posledních letech neputuje jen na štědrovečerní hostinu. Pokračování na straně 2 Vánoční kapr: tradice trvá Pokračování ze strany 1 Objevují se případy, kdy lidé za vidinou dobrého skutku rybu pouštějí do vody. „Je to hloupost. Pro kapra je to prakticky vražda. Když je teplo, kolem deseti stupňů nad nulou, tak ještě může přežít, ale jakmile přijdou mrazy, tak nemášanci. Aamur nemůže přežít vůbec,“ řekl k novodobé „tradici“ jednatel bystřických rybářů Jaroslav Přikryl. Přestože v lískovecké prodejně se s tímto trendem nesetkávají, o kus dál se nápad zákazníkům snaží vymluvit. „Jsou takové případy. Snažím se jim to většinou rozmluvit. Navrhnu jim tu možnost, že si mohou koupit pstruha a pustit ho v nedaleké řece Morávce – dětem tím splní přání. Ale pouštět kapra bych jim nedoporučoval,“ uzavřel Antonín Kohut. Region| Severní Morava

Haló noviny Letošní sucho poznamená produkci ryb 11.12.2015

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Letošní škody způsobené suchem můžou snížit tržní produkci českých ryb o deset až 15 procent, jak kvůli úhynům, tak kvůli menším přírůstkům. Odhaduje to viceprezident Rybářského sdružení ČR Ladislav Vacek. Celkové škody ještě nemá sdružení spočítané, jedná s ministerstvem zemědělství o případné kompenzaci. Podle Vacka jsou navíc ryby malé, pokud v zimě nezamrznou rybníky, bude větší riziko škod od kormoránů. Spotřebitelé by ale letos rozdíl neměli poznat, sdružení pomůže nejvíce poškozeným rybníkům. »Producenti ryb se zavázali, že upřednostní tuzemský trh a omezí export. Je to určitá dobrovolná, interní dohoda v rámci sdružení, aby tuzemský spotřebitel nepoznal rozdíl,« řekl Vacek. Podle něj byly kvůli suchu největší problémy hlavně v Polabí, kde nejsou napájené rybníky. Pokles produkce se ale nepozná z letošních čísel, protože se vylovily i rybníky, které by se v běžném roce vyprázdnily až na jaře, dodal viceprezident. Podle něj neškodilo jenom sucho, ale i horko, kvůli kterému například kapři nepřijímali během léta tolik potravy a měli tak menší přírůstky hmotnosti. Vévodí kapr Produkce ryb v ČR loni stoupla na 20 135 tun z předloňských 19 358 tun. V porovnání s pětiletými údaji šlo o průměrný rok. Nejčastěji chovanou rybou je s velkým náskokem kapr, následují býložravé ryby, lososovité ryby, dravé ryby a línové se síhy. Spotřeba ryb loni u nás meziročně stoupla o 0,02 kg na 3,73 kg ryb na obyvatele za rok. Zdaleka tak ale nedosahuje hodnot z roku 2010, kdy Češi ročně jedli o 1,39 kg ryb více. Na talířích se více objevovaly mořské ryby než sladkovodní. Z produkce kapra se polovina uplatní na tuzemském trhu, zbytek se vyváží, především do Polska, Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Maďarska. V ČR se loni prodalo 8,5 tisíce tun živých ryb a 2,1 tisíce tun zpracovaných ryb v živé hmotnosti. Vyvezlo se 8,4 tisíce tun.

Foto autor| FOTO - archiv Haló novin

Havlíčkobrodský deník Není mouka jako mouka. Tu nejlepší, podle odborníků, melou v Havlíčkově Brodě 11.12.2015

Havlíčkobrodský deník str. 2 Zpravodajství ŠTĚPÁNKA SAADOUNI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Já výsledky testů nepřeceňuji, ale s potěšením konstatuji, že směr, kterým se ubíráme, je správný, říká Roman Valenta Havlíčkův Brod – Test kvality mouky, která je k dostání na pultech českých obchodů provedla nedávno internetová televize v pořadu A dost. Z testu jednoznačně vyplynulo, že nejkvalitnější mouku bez pesticidů a mykotoxinů nabízí mlýn v Havlíčkově Brodě. Odborné testy provedla internetová televize ve spolupráci s Janou Hajšovou z ústavu analýzy potravin a výživy. „Tak samozřejmě, že nás to těší. O výsledku jsem se dozvěděl po telefonu. Před tím, jsme vůbec nevěděli, že naši mouku někdo testuje,“ reagoval Roman Valenta, jednatel společnosti Mlýn Havlíčkův Brod. Výsledky „moučného testu“ vidělo v současnosti víc než 580 tisíc diváků, informace o testu vyšly podle jednatele Valenty i tiskem, na to hned reagovali čtenáři, kteří do mlýna volali, ptali se, kde mohou tu kvalitní mouku koupit, známí a přátelé havlíčkobrodským mlynářům blahopřáli k vynikajícím výsledkům, na což jednatel Roman Valenta reagoval s úsměvem a klidem. „Já výsledky testů nepřeceňuji, ale s potěšením konstatuji, že směr, kterým se ubíráme je správný,“ podotkl Valenta. Poctivá práce, moderní technika Mlýn v Havlíčkově Brodě má dlouhou tradici. Jak prozradil jednatel Roman Valenta, v minulosti mlýn patřil firmě Valenta, Procházka a spol., v roce 1994 byl vrácen potomkům bývalých majitelů a vznikla firma Mlýn Havlíčkův Brod spol. s r.o. Práce mlynáře je podle jeho slov náročná a neustále je co zlepšovat. Mlýn v Havlíčkově Brodě podle Valenty ale nežije jen z tradice, nýbrž se spoléhá na dvě věci, to je kvalitní poctivá práce a moderní technologie. „Například letos jsme koupili opravdu kvalitní čistírenský stroj, který má za úkol zbavit zrno všech možných příměsí a nečistot, aby do procesu mletí šlo už jenom opravdu čisté zrno. V příštím roce 2016 chceme instalovat dva další moderní stroje. Je to optický třídič, který dovede v zrnu odlišit veškeré barevně odlišné a podezřelé obilky, dále stroj který nahradí už přeci jenom zastaralou odíračku. Jeto takzvaný peeler. Souvislost s kosmetickým peelingem není náhodná. Peeler ještě více opiluje povrch zrna, na kterém mohou být přítomny mikroorganismy, včetně dalších nežádoucích látek, které se potom v procesu mletí dostanou do mouky právě tam, kde se zrno nedostatečně čistí,“ vysvětlil jednatel Valenta. Obilí od stálých dodavatelů Lze směle předpokládat, že většina zákazníků, kteří havlíčkobrodskou mouku kupují, zná mlynářskou technologii pouze z doslechu, a to ještě velmi zkresleně prostřednictvím různých českých pohádek. Vysvětlit podrobně,jak mlýn funguje, aby to laici pochopili a odborníci se při čtení neusmívali, není podle Romana Valenty jednoduché. Tak aspoň velmi stručně. „Obilí, a to jak pšenici, tak žito, nakupujeme od stálých, léty prověřených dodavatelů, u kterých se můžeme spoléhat již na určitou kvalitu. Samozřejmě i tak se zrno po dodávce podrobně kontroluje. Pakse zrno sype do jednotlivých sil podle obsahu lepku. Úkolem mlýnského stárka je namíchat směs určenou k mletí mouky stejných parametrů,“ popsal jednatel Valenta základní proces. Zrno, než se z něho stane mouka, prochází velkou čistírnou v rozsahu pěti pater, samotné mletí se provádí na takzvaných mlecích stolicích, vysévačích a čističkách krupic. Z mletého obilí se pak oddělují jednotlivé druhy mouky, krupce a otruby. „Za rok semeleme až 29 tisíc tun pšenice i žita, denní výkon je 120 tun. Mouku dodáváme jak do velkoobchodů, tak i do pekáren, těstáren a výroben

polotovarů,“ upřesnil jednatel Valenta s tím, že letošní rok, přesto že byl hodně suchý a odborníci se předháněli v katastrofických scénářích, neměl na kvalitu zrna podstatný vliv. Krátký pohled do dlouhé historie Začátky existence mlýna v Havlíčkově Brodě lze podle jednatele Romana Valenty odhadnout řádově na 200300 let zpět Z modernější historie mlýna lze usuzovat na založení mlýna v podstatě již v dnešním půdoryse na roky cca 1750 1753. Dle zachovaných dokladů byl mlýn v roce 1873 přebudován a rozšířen z vodního mlýna na mlýn parní. Dnes pohání mlýn elektřina. Výrobní filozofií je zásada věnovat maximální péči nákupu kvalitní suroviny, přísnému dodržování výrobních postupů spojené s udržováním maximální možné hygieny výroby. Obchodní strategií je bezchybné dodávání kvalitní značkové mouky obchodním partnerům. K dosažení těchto cílů byly uskutečněny solidní investice do výrobního zařízení, laboratoře a autodopravy. Mlýn Havlíčkův Brod má certifikován systém kritických bodů ve výrobě a produkuje výrobky dle ISO 9001. Všechny suroviny i výrobky jsou důsledně několikastupňově kontrolovány v dobře vybavené laboratoři. Výsledkem jsou kvalitní mouky, které jsou dodávány prakticky bez reklamací náročným zákazníkům, včetně významných obchodních řetězců. Použití produktů z Mlýna Havlíčkův Brod je široké. Zahrnuje širokou škálu pekařských, těstárenských a jiných potravinářských výrobků. Spotřebitelsky balené mouky jsou oceněny značkou KLASA. Jak jsou spokojeni stálí zákazníci Oceněnou kvalitu mouky z havlíčkobrodského mlýna hodnotí velmi pozitivně především stálí odběratelé,jakoje například obchodní družstvo COOP. „Musím konstatovat, že jsem byl velmi příjemně překvapen výsledky testu ADost, který zveřejnil výsledky hodnocení mouk na základě rozborů provedených specializovanými pracovišti. Z výsledků testů vyplynulo, že Havlíčkobrodská mouka polohrubá vyšla z tohoto testu jako vítěz. Je to velký úspěch společnosti Mlýn Havlíčkův Brod a jejího majitele a ředitele pana Valenty. Jako jediná mouka, na rozdíly od dalších, zejména privátních značek řetězců (např. Tesco Value, KClassic Kaufland,AH Basice Albertaj) má nulový obsah mykotoxinů (plísně) a obstála ve všech hodnocených kritérií na jedničku,“ konstatoval předseda družstva inženýr Vladimír Stehno. Podle jeho názoru je celkově kvalita našich potravin dobrá. „Mnohdy negativní hodnocení našich potravin v ČR v porovnání například s Německem není vždy zcela objektivní. Navíc významnou roli vždy hraje cena. Skutečností je, že cena je pro zákazníka velmi důležitým kritériem a skutečností také je, že nejnižší cenu nelze požadovat nejvyšší kvalitu,“ podotkl předseda Stehno s tím, že podle objemu prodejů zůstávají nosnými položkami v případě mouk mouka hladká, polohrubá a hrubá, v podstatně menším objemu nabízí obchody mouku například selskou, výběrovou a celou řadu speciálních mouk, jejich prodej z pohledu procentního podílu je však malý. Otázka je, jak se mají v nabídce mouky orientovat zákazníci, kteří kvalitu mouky těžko odhadnou, zvlášť v době před vánočními svátky, kdy hospodyňky tráví u trouby celé hodiny, protože není mouka, jako mouka. „Myslím si, že to je hodně o zvyklostech našich hospodyněk. Ze svých zkušeností vědí, že mouka té konkrétní značky je nejlepší na buchty, jiná zase na knedlíky. Obecně si myslím, že tak trochu nedůvěra v tomto směru je k privátním značkám mouk, kde zákazník nerozliší, kdo mouku vyrobil. Tyto mouky jsou většinou také levnější, často promované v rámci akčních cen. Zákazník sice při nákupu něco ušetří, ale ne vždy pak musí těsto správně vykynout a buchta stejně chutnat. Myslím si, že klasické hospodyňky věří svým ověřeným značkám a nesázejí na nejnižší cenu a já si myslím, že dělají dobře,“ zdůraznil předseda COOPU a dodal: „Pan ředitel Valenta mi potvrdil, že jejich Mlýn má v současné době stovky dotazů, kde se dá jejich mouka zakoupit atd. Jsem rád, že právě tuto kvalitní mouku má zákazník nakoupit ve všech obchodech COOP v regionu Havlíčkův Brod, zákazníci ji samozřejmě mohou nakoupit i v celé síti dalších i menších potravinářských prodejen v celém regionu Brodu a kraje Vysočiny. Zcela určitě Havlíčkobrodská mouka dělá výbornou reklamu našemu regionu a patří ji za to určitě poděkování.“ Foto popis| VE MLÝNĚ. Zrno, než se z něho stane mouka, prochází v havlíčkobrodském mlýně velkou čistírnou v rozsahu pěti pater, samotné mletí se provádí na takzvaných mlecích stolicích, vysévačích a čističkách krupic. Z mletého obilí se pak oddělují jednotlivé druhy mouky, krupce a otruby. Za rok se tady semelež 29 tisíc tun pšenice i žita, denní výkon je 120 tun. Foto popis| Z MLYNÁŘSKÉHO RODU. Práce mlynáře je podle Romana Valenty náročná a neustále

je co zlepšovat. Mlýn v Havlíčkově Brodě ale nežije jen z tradice. Foto autor| Foto:Deník/Štěpánka Saadouni (4x) Region| Vysočina

Zdravotní stav české populace je špatný 11.12.2015

Havlíčkobrodský deník str. 7 Publicistika ANDREA GRUBNEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Specialistka na výživu a zdravotní prevenci Margit Slimáková v rozhovoru pro regionální Deník: Praha – Její rozhled je výjimečný. Svou práci dělá naplno a snaží se o celorepublikovou „osvětu“ a zlepšení nejen stravovacích návyků české populace. Nejdůležitější je podle názoru specialistky na výživu a zdravotní prevenci Margit Slimákové převzít zodpovědnost za svůj zdravotní stav. Zkušenosti, jež se snaží vnuknout svým čtenářům a posluchačům v České republice, má především ze svých pobytů v Německu, Francii či z daleké Ameriky a Číny. Nad výkřiky o alternativních maminkách, které dle jejích slov, jen chtějí mít právo rozhodovat, či spolurozhodovat o zdraví svých dětí, však kroutí nechápavě hlavou. Stejně jako nad podáváním cukrové vaty k obědu v některých školních jídelnách. Margit Slimáková je optimistka a věří, že věci se hýbou správným směrem. * Vaší specializací je výživa. Nutriční poradce však nejste. Čím se konkrétně zabýváte? Výživou jsem se začala zabývat před dvaceti pěti lety. Studovala jsem střední zdravotnickou školu, pak farmaceutickou fakultu. Při studiu jsem přišla na to, že farmakoterapie je úžasná, ovšem může mít spoustu nežádoucích účinků a že prevence je stokrát důležitější. Začala jsem se zajímat o podporu zdraví a výživu, která v tomto zaujímá první místo. V té době tu však nebyla možnost studovat něco jako zdravou výživu. Privátně jsem proto studovala z literatury a z různých kurzů. Hned po škole jsem měla plán pokračovat v rámci postgraduálního studia. V tu dobu jsem potkala pana doktora Jonáše (pozn.red. MUDr. Josef Jonáš), který, když slyšel, jak neustále každému nutím myšlenku zdravého stravování, nabídl mi pozici výživového poradce, kde jsem setrvala čtyři roky. Byl to právě on, kdo vymyslel pojem „výživový poradce“. Postgraduál jsem proto dodělávala externě. Kvůli manželově práci jsme však odjeli do zahraničí, nejdříve Německo a pak Čína, odkud jsem dálkově dostudovala v USA, protože tento obor byl v obou zemích zcela běžný a výživa u nich hrála velkou roli. * Kdy jste se vrátili do Čech? Před čtyřmi lety. To jsem jen koukala na široké spektrum výživových poradců. Obor je neuvěřitelně populární. Já se mezi poradce již neřadím. Mám nyní úplně jiné vzdělání, jiný způsob práce a věnuji se zcela něčemu jinému. Primárně se totiž nezaměřuji na soukromé poradenství. Myslím si, že zdravá strava je nesmírně jednoduchá a člověk dle mého názoru, nepotřebuje poradce. Jde o uvědomění si toho, že bychom měli jíst kvalitní, čerstvé potraviny. Snažím se spíše o jakousi osvětu. Mám tři webové stránky, které prezentují fakta srovnatelná s weby nezávislých kolegů ze zahraničí. Poslední dva roky jsem navíc garantem projektu „Skutečně zdravá škola“, kde je prioritou změnit a zlepšit výživu ve školách. Toto je velká část mé práce. * A také hodně diskutované téma v posledních letech. Stravování, nejen ve školních jídelnách, celková výživa dětí, není taková, jaká by měla být. Iniciativa z naší strany je velmi široká. Vznikla na podněty rodičů, kteří byli velmi nespokojení. Od automatů na přeslazené nápoje až po čokoládové tyčinky a další cukrovinky. V některých stravovacích zařízeních dokonce dávali dětem k obědu právě cukrovou vatu. Což je hrůzné, ale podle současných pravidel možné.

* Školní jídelny se řídí podle určeného spotřebního koše, který by měl korigovat jednotlivé složky stravy. Přísun sacharidů, bílkovin…, aby fungovala jakási rovnováha. Toto se neděje? To je právě ten problém, neděje. My o tom víme. Spotřební koš je více jak čtvrt století starý. Vůbec nereflektuje potřeby dnešní doby a zdravotní stav dětí. Neodráží změny, které nastaly na potravinářském trhu. V době, kdy vznikl, se vařilo všechno z potravin, nebyly prášky ani všemožná dochucovadla, glutamáty… Tudíž tyto položky se v něm vůbec neřeší. Má jen kategorie potravin, kde mléko je brané jako super zdravá esenciální potravina a přitom dnes již víme, že tomu tak vůbec není. Obiloviny jsou v kategorii brambory… V některých věkových kategoriích je asi dva a půl krát více masa pro děti, než mají v Německu a dalších vyspělých evropských zemích. Trvám na tom, že je potřeba zásadní aktualizace. * Už víte, jak na ni? Máme několik cílů. Jeden z nich je právě změna spotřebního koše. Vyvinuli jsme snahu, kontaktovali ministerstva a konkrétní ministry. Nejdřív nám vše sice odkývali, že jsou nápadu naklonění, jenže realizace pokulhává. Druhá věc je, aby stát zaktualizoval potravinovou pyramidu, která je snad ještě zastaralejší než spotřební koš a opět neodpovídá dnešním potřebám. Hlavně, co se týče nadmíry sacharidů. Já sama vytvořila „zdravý talíř“, který vychází z amerických doporučení. Třetí věc, na které pracujeme, je pomoci školám okamžitě. Do doby, než dojde ke změnám ze strany státu. Proto jsme přivezli z Británie program Food for life, který tam již běží na pěti tisících školách. Není o to jen o metodice jídla. Jde i to, jak vypadá jídelna, jak paní kuchařky komunikují s dětmi a rodiči, odkud vozí potraviny, zda jsou sezonní, jestli děti ví, co jí, co se učí v hodinách o výživě, jak vypadá školní zahrada, jestli je jedlá. Je to propracovaný detailní plán pro celou komunitu. Propojení jídelny, kuchařek, učitelů, dětí, rodičů, místních komunit, zastupitelů, pekařů, farmářů… * Nepokulhává realizace především z finančních důvodů? To, co popisujete je zcela zásadní převrat, který by stál mnoho peněz. Částečně. Ono se dá zdravě vařit i z peněz, které mají nyní. Je pravda, že paní kuchařky, které mají zájem vařit lépe a zdravěji, to mají těžší. Tímto programem podpoříme i místní zemědělství, ekologii. Kdyby jídelny, kterých máme v republice osm tisíc, začaly odebírat od našich dodavatelů, pěstitelů, chovatelů, my jim tím pomůžeme, region bude prosperovat, což má vliv též na finální cenu, která by byla mnohem přívětivější. * Máte zjištěno, zda by se dalo využít podpory státu například z hlediska dotací? To jsou věci, které trvají měsíce, někdy roky. Navíc ministerstvo školství a zdravotnictví to zatím odmítají. Ministerstvo zemědělství, pro změnu, na naše podněty prozatím nereaguje. Naopak se nám aspoň podařilo navázat vztah s ministerstvem životního prostředí, které se tváří, že to chápe a podporuje nás. * Není to z jejich strany trochu krátkozraký pohled na věc? Zlepšením životního stylu by se snížily státu náklady na léčbu onemocnění, jako vysoký krevní tlak a cukrovka, což by velmi ulevilo státnímu rozpočtu. Změna by pro stát byla rozhodně přínosem. Pozitiva, která tento program přináší, jsou bez diskuse. Dokonce na to minule upozornila Světová zdravotnická organizace. Zdravotní stav českých dětí a celkově české populace je špatný. O to víc člověk nechápe, že školní prostředí toto podporuje. Děti, které půl dne jí bramborové lupínky a čokoládové tyčinky, pak oběd zkrátka jíst nebudou. Školní jídelny jsou státním vzdělávacím zařízením a měly by jít příkladem. Ne se vymlouvat a očekávat, že když najednou mrkev nahradí sladkosti, budou děti štěstím bez sebe. * V této souvislosti se hovoří o neblahém vlivu reklamy... Stravování je součást výchovy. To je potřeba si uvědomit. Rodiče musíme podpořit, aby se prodej sladkostí omezil. Oni nemůžou, respektive je těžké přestat dávat dítěti peníze a udělat z něj vyčleněného jedince. V tomhle stát udělal obrovskou chybu. On totiž tyto věci může regulovat. Psychologové po tom volají několik let a upozorňují na to. Jenže, na jednu stranu to vypadá, že jsou

za ty roky vybudované určité vztahy mezi prodejci a mocí výkonnou, a proto se do jakýchkoliv opatření nikomu nechce. Na druhou stranu velmi zesiluje tlak, jak od nezávislých odborníků, tak od médií. Zvyšuje se počet významných lidí, jak je Jamie Oliver, či Michelle Obamová, kteří na situaci poukazují. Já jsem si jistá, že tento trend je nezvratitelný. * Mnoho dětí si do školních zařízení přinese určité stravovací návyky z domova. Určitě je tu velká část rodin, které zdravou výživu neřeší. Přibývá ovšem rodin, které to dělají dobře. Ti se ozývají. Je bychom měli podpořit. Ne vycházet vstříc těm, kteří to nedělají. Problém je oboustranný. Máte rodiny, které od narození dítěte pracují na tom, aby se stravovalo správně, dávají mu zeleninu, luštěniny, podávají mu neslazené nápoje. Pak začne chodit do školky či školy, kde mu dávají jen slazené nápoje. Hromada rodičů s tím má potíže a musí písemně dokládat, že vyžadují, aby jejich dítě dostávalo vodu z kohoutku. * Celkově se zvyšuje i počet různých autoimunitních onemocnění u dětí. Má na to vliv také kvalita stravování? Zcela jednoznačně. Stav a progrese mnoha autoimunitních onemocnění souvisí s životním prostředím a stravou. Druhů těchto onemocnění jsou desítky, mají různé názvy a postihují různé orgány. Mají ovšem jedno společné: zánětlivé prostředí v organismu. Na zánětu se pak podílí nadbytek cukrů, levných rostlinných olejů a pesticidy též to riziko zvyšují. Z toho důvodu preventivně působí hlavně kvalitní strava. * Když se vrátíme k obměně spotřebního koše, vy máte představu, jak by měl vypadat, aby odrážel životní styl populace, včetně dětí jedenadvacátého století? Není problém vycházet z Německa, které se řídí tzv. DACH doporučení, která jsou dělaná tak, že je můžeme přebrat či modifikovat. Velkou roli zde hrají především bílkoviny. Celková spotřeba masa je v Čechách totiž nadprůměrná, až obrovská. Je to neuvěřitelné. Navíc se hodnotí pouze kvantita, nikoli kvalita. Pro příklad; ryba v podobě smažených rybích prstů není vůbec ryba. My lpíme na tom, aby se do toho zavedla i kontrola kvality parametrů potravin, jako je ochucení, z jaké vzdálenosti se potraviny dováží a celkově se vzala víc v potaz ekologická stránka věci. Paní kuchařky, které působí v jídelnách, byly kdysi naučené vařit z polotovarů, protože to bylo moderní. Vařit zdravě je nikdo nenaučil, proto je potřeba podporovat je při zavádění nových zdravých receptur. * Mluvila jste o tom, že hodláte vycházet z amerických doporučení. To mě trošku zaráží vzhledem k tomu, jak na tom USA z hlediska obezity je. Oni mají obrovské problémy, to je pravda. Jenže si toho jsou vědomi a začali s tím rychle něco dělat. Federální zákaz prodeje slazených nápojů ve školách, například, byl spuštěn dva roky zpátky. Hodně na změně pracuje, jak jsem již zmínila, Michelle Obamová. Předtím měli tu výživu opravdu strašidelnou. U nás tyto věci pro změnu stagnují dlouhodobě a země, které nás v pokroku neměly předbíhat, tak to dělají. Stát by měl pracovat na podpoře legislativních změn a praktické stránce věci. * Není to i o tom, že má spousta rodin pocit, že pokud se budou stravovat zdravě, zatíží to jejich měsíční rozpočet? Je potřeba objasnit několik věcí. Málokdo si uvědomuje, že kvalitní potraviny více zasytí, protože obsahují živiny. Což člověk zjistí, až když to zkusí. Většina lidí si však představí prodejnu zdravé výživy, kde najdete v regálech speciality za ceny, ze kterých vám opravdu přechází zrak. Zdravé stravování je především změna životního stylu a nakupování. Já nechodím každý den do supermarketu. V pondělí si koupím na farmářském trhu kváskový chléb a vydrží mi celý týden. * Farmářské trhy jsou též novodobým trendem, který je na vzestupu. Jaký máte názor na jejich nabídku? Je to na provozovateli, který by si to měl hlídat. Zákazník si musí svého výrobce vychovat. Když jdu na trhy, sleduji informace o tom, odkud je zboží a další doplňující informace by mi prodejce měl být schopen sdělit. Pokud chodíte pravidelně, získáte přehled.

* Další věc, kterou ve svých příspěvcích hodně zmiňujete, se týká nastavení zdravotního systému a přístupu k alternativním způsobům léčení. Vy se k němu stavíte kladně? Jednoznačně. U nás, a v dalších vyspělých zemích, je velký kus problému v nastavení zdravotní péče. Ani lékaři, již jsou do toho hození, za to nemohou. Systém zdravotní péče je nastavený, aby se během studia učili najít nemocného člověka a léčit ho léky, farmakoterapií. Oni toho umí a systém jim to umožňuje. Minule jsem v jakémsi rozhovoru s lékařem vyčetla, že za mluvení s pacientem mu pojišťovna nezaplatí. Jenže pacienti rozmluvu čím dál víc vyžadují. Jestliže jim lékař není schopný tuto část poskytnout, nahání je tím do rukou „alternativců“. Máme tisíce až desetitisíce léčitelů a poradců, kteří dialog nabízejí. Mnozí z nich jistě vědí, co dělají, na druhou stranu jsou mezi nimi určitě lidé, kteří by to neměli dělat a nelíbí se mi to. Na prvním místě vidím chybu státu, že umožňuje, aby tyto věci nebyly nijak regulované. Jediné, co dělá, že kritizuje, jací jsou to šarlatáni, místo toho, aby nastavil podmínky, ve kterých by měli existovat. Máme tu homeopatické školy, jejichž podmínkou je, aby jejich studenti nejdřív udělali rok, či dva zdravotnické minimum. To jsou lidé, kteří to umí, a my bychom si jich měli vážit, že zaplňují to, co systém neumí. Mně osobně by se velmi líbilo, kdyby tuto službu mohli nabízet sestřičky, jelikož mají více času s pacienty komunikovat a bylo by to pro ně zpestření, které by vneslo další smysl do jejich práce. * Vyvinuli jste ohledně této problematiky též nějakou iniciativu? Určitě je to jedno z témat, kterému se chci věnovat. Několikrát jsem o tom psala a vyjadřovala se k těmto myšlenkám. Jsem v kontaktu s jednou z nejkvalitnějších homeopatických škol, která tohle dělá a chtěla by to řešit systematicky. * Pokud byste měla na závěr říci body, na které se máte v plánu zaměřit v příštím roce, jaké by to byly? Jedna z hlavních věcí je zapojit další školy do zdravého stravování. V současnosti jich máme osmdesát. Budeme dále tlačit na legislativní změny a spolupráci mezi jednotlivými složkami. Já osobně chci pokračovat ve svých projektech, přednáškách, psaní blogů, jež mně naplňuje díky okamžité interakci. Jsem nadšená, protože si myslím, že je úžasné, že se do těchto projektů zapojuje čím dál více lidí a rodičů, které musíme podpořit všemi deseti, a já za to hodlám nadále bojovat. *** Je to propracovaný detailní plán pro celou komunitu. Propojení jídelny, kuchařek, učitelů, dětí, rodičů, místních komunit, zastupitelů, pekařů, farmářů… Spotřeba masa je v Čechách nadprůměrná, až obrovská. Navíc se hodnotí pouze kvantita, nikoli kvalita. Ryba v podobě smažených rybích prstů, není vůbec ryba. Foto popis| MARGIT SLIMÁKOVÁ – specialistka na zdravotní prevenci a výživu. Foto autor| Foto: archiv Margit Slimákové Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Jihlavský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Třebíčský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Žďárský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Pelhřimovský deník; Publicistika; 07 ID| 13e1b9a5-2b6b-49a5-958f-5a961e389bdf

Hospodářské noviny Postihy řetězců za nátlak na dodavatele se zpřísní 10.12.2015

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy Lucie Hrdličková

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Před pár lety touto dobou zmizela z obchodů Tesco Coca-Cola, v jiných zase vyklidily pozice některé značky jogurtů. Dodavatelé se tehdy v klíčové obchodní sezoně roku nedohodli s řetězci na ceně a načas utnuli spolupráci. Ani příští rok dohady nepoleví – dodavatelé by ale měli mít větší šanci, jak do cen mluvit. Umožní jim to včera schválená přísnější novela zákona o významné tržní síle, která má posílit jejich pozici při vyjednávání s obchodníky. Ta prošla třetím čtením ve sněmovně, a pokud ji schválí ještě Senát a podepíše prezident, začne v novém roce platit. Novela, která byla v maloobchodě celý rok jedním ze stěžejních témat, zavádí několik nových pravidel pro obchodní vztah mezi výrobcem a řetězcem. Pravidla přitom vymáhá pouze u obchodníků a nákupních aliancí s potravinami, jejichž roční obrat přesahuje pět miliard korun. Naopak na dodavatele nesahá, což se jejím kritikům, tedy hlavně zástupcům řetězců, nelíbí. Mezi prohřešky zákon řadí třeba vynucování plateb nebo slev, které přímo nesouvisí s dodávkami, stejně jako prodlužování splatosti nad 30 dní. Novela také nyní určuje, že obchodník nesmí po dodavateli žádat poplatek vyšší než tři procenta jeho ročního obratu v řetězci za lepší umístění zboží na pultech. Odstupňované poplatky za lepší „promo“ jsou dnes v obchodě běžnou praxí. Na výše jmenované skutky a desítky dalších, které novela rozeznává, si může dodavatel či třetí subjekt stěžovat u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A to hned po první negativní zkušenosti. Dosud zákon rozeznával takzvané opakované praktiky. Obchodníkovi budou hrozit sankce už po prvním prohřešku, navíc vyšší než dosud. Za zneužití své velikosti může zaplatit od 10 milionů korun až po částku rovnající se 10 procentům z jeho ročního obratu. Zatím nejvyšší pokutu za to dostal Kaufland (22 milionů korun). Novou legislativou nejsou nadšeni obchodníci, ale ani dodavatelé. Zástupci obou stran, které včera HN oslovily, dodávají, že si ji nejprve musí řádně nastudovat, protože novela situace a praktiky popisuje velmi neurčitě. Obchod označuje novelu za snahu vrátit se k řízenému hospodářství. Obchodníci se ale nepřímo přiznávají k nátlaku vyvíjenému na dodavatele při vyjednávání o cenách. Jedním z jejich hlavních argumentů je, že budou muset zdražit, až novela vstoupí v platnost. „To si nemyslím. Ani dodavatel, ani obchodník nebude mít nějakou horší pozici. Navíc konkurence je dnes mezi výrobci i prodejci taková, že si to moc nedokážu představit,“ reagoval na to Josef Neumann, komerční ředitel české a slovenské pobočky PepsiCo. Novela, kterou inicioval ministr zemědělství Marian Jurečka, si kladla za cíl podporu místních potravin. Obchodníci teď upozorňují, že rizika a postihy z ní plynoucí budou mít opačný efekt – větší dovoz potravin ze zahraničí. „Proto hrozí citelný růst cen potravin,“ řekl mluvčí řetězce Kaufland Michael Šperl. Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková varuje před slovenským scénářem. Na Slovensku platí stejný zákon už několikátým rokem. „Třeba Lidl u nás prodává 55 procent zboží z Česka. Na Slovensku už je to ale jen 17 procent slovenských potravin, zbytek cizích,“ upozornila Nováková. Na Slovensku se stejně jako u nás zákon vztahuje pouze na obchod s potravinami, což kritikům vadí. Například Německo má mnohem přísnější zákon, který ovšem postihuje také velké dodavatele, a to i z jiných oborů. V Rakousku je podpora národního zboží naopak přirozeně zažitá i bez zákona. Podle zdrojů ze Slovenska se obchodníci se zákonem vyrovnávají po svém. Třeba tříprocentní hranici z obratu pro účtování promočních poplatků řeší tak, že zakládají své marketingové agentury, které inkasují peníze nad rámec smluv. *** 10 procent z obratu bude maximální sankce pro obchodníka v případech, kdy se mu prokáže nekalá praktika. Pro největší řetězce by to znamenalo hrozbu sankcí v řádu až miliard korun. Foto popis| Ve hře opět cena Obchodníci hrozí, že novela zákona o významné tržní síle zvedne ceny potravin. Foto autor| Foto: Archiv HN O autorovi| Lucie Hrdličková, mailto:[email protected]

ČELÍME HYSTERII 14.12.2015

Hospodářské noviny str. 10 Panorama David Klimeš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

ČESKÉ DRÁHY PROHRÁLY U ROZHODČÍHO SOUDU MILIARDOVOU PŘI SE ŠKODOU TRANSPORTATION. MINISTR DOPRAVY DAN ŤOK NÁSLEDNĚ NÁLEZ ZKRITIZOVAL A ZAKÁZAL PODŘÍZENÝM SJEDNÁVAT ROZHODČÍ DOLOŽKY. JE TO HYSTERIE, ŘÍKÁ PŘEDSEDA SOUDU. Kauzy, jako jsou spor Českých drah se Škodou Transportation či pře miliardářů Světlíka a Berana o akcie Vítkovic, dostaly do centra pozornosti instituci, která jejich problémy měla rozseknout – Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře. Hlavou soudu je Zdeněk Somr, ale nejviditelnější tváří je jistě místopředseda soudu, známý pražský advokát a přítel premiéra Radek Pokorný. * HN: Ministr dopravy Dan Ťok nařídil, aby jemu podřízené organizace už nesjednávaly rozhodčí doložky, protože výsledek rozhodčího soudu je dle něj nepředvídatelný. V parlamentu se poslankyně Olga Havlová rozčiluje, že „pan doktor Pokorný je placen za to, aby stát v arbitrážích se stavebními firmami prohrál“. Čelil Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře někdy větší krizi důvěry? Pokorný: Ale právníci mají snad být placeni za to, aby vyhrával stát? Ne, jsem placen stavebními firmami, aby ony vyhrávaly. To je přece v pořádku. Stát má zase své právníky. * HN: Nevnímáte střet zájmů v tom, že jste zároveň místopředsedou soudu? Pokorný: Dosud to nikomu nevadilo, ostatně polovinu stávajícího předsednictva tvoří aktivní advokáti. A ve světě je zcela obvyklé, že v orgánech jsou advokáti. Podívejte se třeba na vídeňský soud, tam je dokonce předsedou významný advokát. V předsednictvu advokáty potřebujete, protože jinak by právním věcem nikdo dostatečně nerozuměl. Desítky let to doma i v zahraničí nikomu nevadilo. Až nyní. Somr: A pokud se bavíme o kauzách, které se pořád točí v novinách, tak si prosím uvědomme, že ve všech si předsedu senátu zvolili rozhodci stran. Soud tedy nemohl jakkoliv do sporu zasáhnout. Pokud se prostě strany na tom třetím shodnou, pak předsednictvo soudu nemůže do sporu sebe menším způsobem zasáhnout. * HN: Těch kauz se nyní sešlo více. To nebude soud na kritiku nijak reagovat? Nevadí vám, pane předsedo, že se o rozhodčím soudu mluví jako o „Pokorného soudu“? Somr: Ale my se nemůžeme dost dobře bránit. Jakmile bychom do pří vstoupili, stali bychom se podjatými. A to nejde. Jestli se soudu říká Pokorného, či ne, mi nevadí. Spíše mi vadí, že se nás nikdo neptá na fakta. * HN: Tak se ptám. Největší rozruch je nyní okolo velké kauzy mezi Českými drahami a Škodou Transportation, kterou zastupovala právě kancelář pana Pokorného. Dráhy se cítily silné v kramflecích, a přesto miliardovou při prohrály. Ministr Ťok se následně do nálezu opřel a vyzval dráhy, ať nic neplatí. Somr: Vidíme až hysterickou reakci na rozhodnutí soudu. Stát by se neměl na něčem takovém podílet. Považujeme za bezprecedentní, aby ministr vyhrožoval rozhodcům a soudu, že na ně pošle policii. To mi připomíná dobu dávno minulou. * HN: Aby toho nebylo málo, na podzim padlo rozhodnutí v další ostře sledované kauze miliardářů Světlíka a Berana o Vítkovice, kdy se po rozhodčím nálezu věc jen přesunula zpět k obecným soudům, a rozhodčí soud se navíc jako vedlejší účastník řízení připojil na stranu Berana. To nevypadalo zrovna nestranně.

Somr: To musím vysvětlit. Někdy pře nekončí nálezem rozhodčího soudu, ale může se přesunout před obecný soud, kde jedna strana napadne rozhodnutí. Ač je tedy zjevné, že nález rozhodčího soudu bude rozporován, my nemůžeme jako samostatný účastník řízení do pře vstoupit a nález hájit. Můžeme být pouze vedlejším účastníkem na jedné ze stran. Děláme to velmi zřídka, ale už řadu let. Když někdo takto napadá náš nález a zároveň dává veřejně najevo, že bude napadat rozhodce nebo rozhodčí soud jinými prostředky – trestním oznámením či třeba vyšetřováním policií –, vstoupíme do soudního řízení na jedné straně a máme tak možnost nahlédnout do spisu. * HN: Kdybych použil příměr z bodování krasobruslení, body za techniku jsou v plné výši. Ale chápejte, že tam musí být nějaká srážka za umělecký dojem, když se arbitr sporu najednou ocitá vedle jednoho z rozhádaných miliardářů… Somr: Ale my nemáme jinou možnost. Rádi bychom byli samostatnými účastníky řízení před obecnými soudy, ale tak dnes prostě zákon není napsán. A nemáme náznaky, že by se k něčemu takovému schylovalo. * HN: Pro rozhodčí soud je zásadní reputace. Zvyšuje ji například to, že je v jeho předsednictvu předseda Zemanovců Jan Veleba? Pokorný: Pan Veleba byl do předsednictva zvolen ještě jako prezident Agrární komory, což je jeden ze zřizovatelů soudu. Je na Agrární komoře, zda ho znovu nominuje. Pro nás je rozhodující, že v předsednictvu dělá svou práci, jeho politické aktivity nás nemají co zajímat. Somr: Navíc mezi rozhodci a správou soudu je zeď. Nikdo arbitry nesmí ovlivňovat, nemůže je odvolat. Ani předseda, ani předsednictvo soudu. To je princip. Předsednictvo ovlivňuje chod soudu, nikoliv nálezy. Do sporů vstupuje jen v jednu chvíli předseda. Pokud strany nevyužijí svého nezadatelného práva zvolit si předsedu senátu, jmenuje ho předseda. Pokud nemohu, tak výjimečně mohu pověřit místopředsedu. * HN: Říkáte, že arbitři jsou nezávislí. Můžete za nějakých okolností rozhodce zbavit funkce, protože jeho pověst utrpěla? Když jsem si procházel seznamy rozhodců, našel jsem vedle pana Veleby třeba i bývalého senátora a obhájce ruského prezidenta Jiřího Vyvadila či bývalého děkana plzeňské právnické fakulty Milana Kindla. Pokorný: Kauzu ale přece ovládají strany. Když si strana vybere kolegu Vyvadila, ať ho má. Strany mohou sáhnout i po někom mimo seznam, pokud ho schválí předsednictvo. Zásadní je,že strana si staví člověka,které mu důvěřuje. Na nás absolutně není soudit jeho profil. * HN: Ale nabídkou těchto lidí dáváte potenciálním stranám jakýsi schválený předvýběr a je otázka, zda je ten předvýběr v pořádku. Pokorný: Ne. My nabízíme akorát kandidáta na předsedu senátu, který musí být z této listiny. Ale jinak je to opravdu pouze na stranách, zda jim pánové Veleba či Vyvadil jsou, či nejsou sympatičtí. * HN: V roce 2011 významné právní kanceláře sestavily několik problémů, které by měl rozhodčí soud řešit. Prvním byla volba předsedy rozhodčího panelu, když se oba najmenovaní rozhodci stran sporu neshodnou. Pak ho jmenuje předseda soudu, což je rizikové. Jak to rozseknout? Somr: Podstatné je ale přece to, že strany si na tuto praxi nestěžují. Z nějakých dvou třetin se na předsedovi dokážou shodnout. Zhruba ve třetině rozhoduji já. Ovšem v tom je i řada případů, kdy mi strany rovnou píší, že se vzdávají práva jmenovat předsedu, ať vyberu já. Případně svého práva navrhnout předsedu nevyužijí. Z rozhodců, které jsem jmenoval, si nikdy nikdo na žádného nestěžoval. Řešíme problém, který nenastal. Pokorný: Podotkl bych, že u velkých sporů to není ani třetina. Jsou to jednotky případů. My jsme navíc systém reformovali tím způsobem, jak to funguje například u soudu ICC v Paříži. Pokud strany uhradí určitý poplatek, předseda jim zašle seznam deseti návrhů. V nich obě strany škrtají a ze zbytku předseda soudu jmenuje třetí osobu. Takže my jsme na tuto obavu reagovali. Tento mechanismus je ale velmi málo využíván, což dosvědčuje, že šlo spíše o diskusní problém než o reálné obavy stran z ovlivnění sporů. * HN: Dalším bodem byl požadavek, aby lidé z předsednictva nemohli zastupovat strany v řízení. To zjevně neplatí, jak vidno na kauze drah či sporu Eurovie o zvlněnou D47, ve kterém kancelář pana

Pokorného stranu sporu zastupuje. Pokorný: Mám pocit, že jsme vám věc nevysvětlili. Ano, můžeme přistoupit na to, aby lidé z předsednictva nehájili strany u soudu. Byli bychom originální ve světě, ale dobře, ICC to před pár lety v nějaké podobě zavedlo. Kdo by nám ale zbyl do předsednictva? Arbitři. Jenže kritici budou křičet, že rozhodci jsou ovlivňováni aktuálními arbitry v představenstvu. Takže ty také ne. Kdo by nám tedy ze znalců rozhodčího řízení zbyl? Nikdo. * HN: Těch návrhů advokátních kanceláří bylo více. Všechny směřovaly k posílení transparentnosti a předvídatelnosti soudu. S čím jste tedy nakonec pokročili? Pokorný: Rozšířili jsme například ony listiny rozhodců o více než sto jmen. Z právních firem a firem, které soud využívají, přibyla spousta lidí, aby viděli zevnitř soudu, jak celé řízení probíhá. Pokud se jich zeptáte, myslím, že dnes už budou zcela spokojení. Než někomu něco vysvětlovat, je lepší ho přímo přivést k soudu a ukázat mu jeho fungování. * HN: Jak dlouho u vás trvají průměrně spory? Somr: Do půl roku. Ale to není údaj, který by o něčem vypovídal. Není to samozřejmě případ velkého sporu, jako jsou České dráhy a Škoda Transportation. Pokud ovšem vše běží bez problémů, můžete počítat s tím, že do tří čtyř měsíců máte vykonatelný nález. A pokud se spokojíte s jedním rozhodcem, tak ještě rychleji. * HN: Jednou z idejí právních kanceláří byl i návrh na oponování nálezů předsednictvem, aby se posílila garance kvality rozhodování. Pokorný: To funguje snad jen u soudu v Paříži, ale i tam to je předmětem řady kontroverzí. Když s tím kolegové přišli, položil jsem jim otázku, co tedy vlastně chtějí: chtějí arbitry více oddělit od aparátu soudu, nebo méně? Představte si, co by se stalo, kdybychom na to přistoupili… * HN: Asi bych se ptal, zda má pan Veleba oponovat věcem, kterým nemusí rozumět. Pokorný: Přesně tak. V Paříži na to navíc mají další početný tým právníků. Osobně si myslím, že není nutné, aby rozhodčí soud takto bobtnal. * HN: Jak se podle vás bude vyvíjet postavení stálého rozhodčího soudu do budoucna? V rozhodčím byznysu se urodila spousta štik. Ta asi nejznámější je Společnost pro rozhodčí řízení advokáta Tomáše Sokola. Somr: Spousta soukromých společností vznikla kvůli spotřebitelským sporům. To ale není u nás primární agenda. Sice spotřebitelské spory také řešíme, ale jsme tu především pro obchodní věci. Pro nás je do jisté míry nešťastné, že se spotřebitelské spory řeší v zákoně o rozhodčím řízení, byť zrovna s naším soudem nemají mnoho společného. * HN: Ale nemůžete to přehlédnout. Stejně jako se vaší reputace týká, jakým způsobem se mluví o vztazích pana Pokorného a premiéra a o tom, koho zrovna zastupuje jeho kancelář, tak se vaší reputace dotýkají skandály soukromých rozhodčích soudů se spotřebitelskými spory. Somr: To mě tlačíte ke zdi. Když řeknu, že by se spory měly rozhodovat před stálým soudem, pan Sokol začne křičet, že ho chceme zlikvidovat. Navíc to tak není, my o jeho agendu neusilujeme. Naší ambicí je rozhodovat maximum obchodních sporů, tedy těch složitějších. Nebažíme po rozhodování sporů, když si někdo vzal nějakou půjčku a nyní se soudí o příslušenství. * HN: Kauza tunelu Blanka i jiné politicky ožehavé případy ukázaly, že arbitráž se také hodí politikům, když zjistí, že všechna řešení jsou špatná a k soudu s tím nechtějí. Není to zneužívání arbitráže? Somr: Ale vy jste to řekl přesně – arbitráž nastupuje, když všechny možnosti jsou špatné. Pokud jedni politikovi hrozí, že za toto rozhodnutí si pro něj přijde policie, a druzí, že i za opačné rozhodnutí si pro něj přijde policie, tak co má dělat? Může rezignovat. Anebo pokud je zde možnost arbitráže, protože

jde o spor, pak takový institut může využít. * HN: Ale nevyvazují se tím politici z odpovědnosti za svá předchozí špatná rozhodnutí? Pokorný: Na rozhodčí soud se může obrátit kdokoliv, pokud strany mají uzavřenu rozhodčí doložku. Ale jak jim senát vyhoví, či nevyhoví, to samozřejmě nemohou vědět. * HN: Příští rok vám vyprší mandáty a obhájení míst nemáte jisté, protože předsednictvo soudu jmenují Hospodářská a Agrární komora, kde se hodně proměnilo vedení. Udržíte kontinuitu ve vedení soudu? Pokorný: Kontinuita je jistě potřebná. Ale v celém světě je obvyklé, že rozhodčí soudy jsou při obchodních komorách. Tak je to i u nás a těžko by to mohlo být jinak. * HN: A vy příští květen, až vám vyprší mandát, budete svoje funkce v předsednictvu obhajovat? Somr: Osobně ještě neodpovím. Ale určitě udělám vše pro to, aby kontinuita ve vedení soudu byla zachována. Pokorný: Mně to nejprve musí někdo nabídnout. * HN: A když nabídka přijde? Pokorný: Tak určitě neodmítnu. *** Že vám není hanba Radek Pokorný je už zvyklý, že se mu předhazuje střet zájmů místopředsedy rozhodčího soudu a právníka hájícího před soudem jednu ze stran. Na výtky odpovídá, že tak je to ve světě běžné. Ale příkaz Dana Ťoka zakázat podřízeným organizacím ministerstva dopravy rozhodčí doložky ho doopravdy namíchl. Do médií unikla esemeska, kterou Pokorný Ťokovi napsal: „To Vaše vyjádření považuji za sprostotu a zákeřnost, kterou Vám nikdy neodpustím,“ citoval Pokorného server Neovlivní.cz. „Vaši zástupci si nevěří, a tak organizují takové sviňárny a útoky na moji práci. Že Vám není hanba,“ přidal. Není to sice poprvé, kdy stát zpochybňuje funkčnost rozhodčích řízení u obchodních sporů, ale poprvé se některý ministr odhodlal k takto plošnému zákazu. Foto popis| Zdeněk Somr (56) Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Po několika letech působení v Rozhodčím soudu Hospodářské komory a Agrární komory byl v roce 2010 zvolen jeho předsedou. Zároveň je viceprezidentem Hospodářské komory pro oblast lidských zdrojů. Foto autor| Foto: HN – Jiří Koťátko Foto popis| Zdeněk Somr předseda rozhodčího soudu Foto popis| Radek Pokorný (46) Pražský právník proslul velmi dobrými kontakty, je přítelem premiéra Bohuslava Sobotky. V roce 1996 si založil v Praze advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři. Byl u spousty významných transakcí. Jeho vliv posiluje i křeslo místopředsedy rozhodčího soudu. Foto autor| Foto: HN – Jiří Koťátko Foto popis| Radek Pokorný místopředseda rozhodčího soudu O autorovi| David Klimeš, mailto:[email protected]

Farmáři chtějí ztížit prodej půdy 15.12.2015 Hospodářské noviny str. 1 Titulní strana Kateřina Adamcová, Milan Mikulka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZEMĚDĚLCI SE SNAŽÍ ZABRÁNIT INVESTORŮM KUPOVAT POLE

Zemědělci hledají způsob, jak zabránit spekulantům ve skupování půdy. Při nákupu polí chtějí mít agrárníci výhodnější postavení oproti jiným zájemcům. Tedy aby majitel, který půdu prodává, ji musel přednostně nabídnout právě zemědělcům. Do zákona také chtějí prosadit, aby půdu nesměli kupovat cizinci. Na Slovensku přitom podobné podmínky pro prodej půdy řeší Ústavní soud. A nápad se nelíbí ani ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Cena zemědělské půdy jde v Česku výrazně nahoru. Hektar za posledních pět let zdražil v průměru o více než polovinu na 128 tisíc korun. A pole stále více zajímají také finanční investory. „Prodej půdy v současné době graduje,“ říká zemědělský analytik GE Money Bank Mojmír Severin. A navíc: až 80 procent českých polí vlastní někdo jiný, než kdo je obdělává. Často jde o restituenty. Zemědělci se obávají, že noví majitelé po nich budou požadovat výrazně vyšší nájem, než platí v současnosti. Jen zemědělcům, ne cizincům S nápadem, jak při prodeji půdy zvýhodnit právě zemědělce, přišli velcí farmáři sdružení v Agrární komoře. Chtějí zabránit tomu, aby se k půdě dostávali právě finanční investoři. „Půda není zboží jako každé jiné, jsou v ní hodnoty dlouholeté péče. Chceme ji udržet v rukou zemědělců,“ zdůvodňuje viceprezident komory Ladislav Říha, proč by farmáři měli mít na pole přednostní nárok. Požadují proto přísné podmínky prodeje. Majitel by měl podle nich pozemek nejprve nabídnout zemědělci, který na něm hospodaří. Pokud by se nedohodli,přijdou na řadu další „povinní“ zájemci – nejprve jiní zemědělci z dané obce, pak ze sousední vsi a dál přes okres až po celé Česko. Případný kupec by pak měl tři měsíce na rozmyšlenou, což by prodávání půdy výrazně protáhlo. Další podmínkou je, že zájemci by v zemědělství museli podnikat alespoň tři roky. Právě to se nelíbí drobnějším farmářům. Ti, kteří se zemědělstvím začínají, by se podle nich vůbec nemuseli dostat k půdě. „Docházelo by pouze k takovým pohybům, které chtějí zástupci velkých podniků, a prakticky by se znemožnil z větší míry vstup nových zemědělců,“ tvrdí předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Velcí agrárníci v návrhu dále požadují, aby se půda nedala jen tak lehce prodat jinému zájemci, ani pokud prodávající nenajde žádného kupce mezi zemědělci v celém Česku. Chtějí, aby takový kupec žil v zemi minimálně 10 let. Stejnou dobu má podle nich v tuzemsku sídlit i firma, jejíž vlastníci musí v Česku také bydlet. Ministr je proti Záměry zemědělců se ale nelíbí ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi. Podle něj není žádný nový zákon potřeba, protože všechno se dá vyřešit už podle těch současných. „Zemědělcům radím: Dejte si do nájemních smluv dohodu o předkupním právu, což už dva roky umožňuje nový občanský zákoník,“ říká ministr. Podle Jurečky by zamýšlené zvýhodňování českých zemědělců sice nemuselo narazit na podmínky Bruselu, obává se ale, že by je mohl zrušit Ústavní soud. Na sousedním Slovensku v současnosti ústavní soudci řeší velmi podobný zákon, který v zemi platí rok a půl. Mají posoudit, zda omezení neporušuje vlastnická práva majitelů. Z těchto důvodů může být nakonec velký problém protlačit zákon českým parlamentem. Ve sněmovním zemědělském výboru zatím farmáři nenašli žádného poslance, který by chtěl novinku předložit. „Agrární komora hledá někoho, kdo by si návrh osvojil a přinesl ho do sněmovny. Všichni ale vědí, že je to hodně kontroverzní,“ prohlašuje člen výboru a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl z ODS. *** 80 procent zemědělské půdy v Česku vlastní někdo jiný než ten, kdo na ní hospodaří. O autorovi| Kateřina Adamcová, Milan Mikulka, mailto:[email protected]

Čína pije méně mléka. Mlékaři v EU i Česku dostanou bolestné 16.12.2015

Hospodářské noviny str. 4 Události

Lucie Hrdličková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na jaře zemědělci popisovali, jak „zasušovali“ krávy, aby se úderem dubna, kdy padly v EU mléčné kvóty, rozdojily naplno. Teď farmáři a zpracovatelé znovu hlásí, že zasušují. Tentokrát ale mléko. Na globálním trhu je na konci roku přebytek tekutiny. V Evropské unii podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a národních statistik přebývá 1,3 miliardy litrů mléka. V Česku, které meziročně vyprodukovalo asi o tři procenta mléka více, je ho kolem 68 milionů litrů navíc. Mlékaři řeší otřepanou nerudovskou otázku: kam s ním? „Současný rok je pro mlékaře zkrátka naprosto nepodařený,“ hodnotí Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. To samé platí i pro řadu velkých českých mlékáren, jejichž výkon mnohdy až z poloviny závisí na exportu. Čína si dává mléčnou pauzu Kde se mléko vzalo? Část evropských zemědělců zvedala už v roce 2014 produkci svých krav, protože na trhu byly příznivé ceny. Další dojicí vlna pak propukla právě letos na jaře, kdy EU zrušila limity. O deset procent tak zvedli dojivost Irové, zhruba o pět procent Belgičané či Nizozemci. „Spoléhalo se hlavně na Čínu jakožto nejvýznamnějšího dovozce mléka. Jenže Čína prožívá recesi a už neberou tolik mléčných produktů,“ říká Kopáček. Na dodávkách do Číny se loni dohodly třeba Mlékárny Hlinsko ze skupiny Agrofert. Jenže i největším zahraničním dodavatelům pak za jediný rok klesl počet zakázek do Číny až o desítky procent. Export srazilo také ruské embargo na dovoz unijních potravin. Pokles poptávky se projevuje nízkou cenou mléka. V Česku se vykupuje kolem sedmi korun za litr, což je o tři koruny méně než zkraje roku 2014. Cena krabicového mléka klesla podle údajů Svazu obchodu a cestovního ruchu i v obchodech od letošního dubna zhruba o 15 procent na průměrných 16 korun za litr. V akci se dá nyní sehnat i kolem deseti korun. Prořídnou stáda, posílí dotace Mlékaři mezitím mléko zpracovávají do sušené podoby a do různých sýrů, které se dají skladovat. Českým a unijním farmářům i zpracovatelům slibují vlády podporu. V některých státech EU zaplatí třeba právě náklady spojené se skladováním nadbytečných výrobků. Český ministr zemědělství Marian Jurečka tento týden slíbil odvětví, že dosáhne až na stamiliony korun podpory. Jak z tuzemských, tak z evropských peněz. Až tři tisíce eur za rok může farmář čerpat za to, že takzvaně „zkvalitní“ mléko, aby mělo lepší parametry, pokud jde třeba o obsah bílkovin. To by mělo zvýšit jeho konkurenceschopnost vůči západním, třeba německým mlékům a také jeho výkupní cenu minimálně o několik eurocentů. O peníze ale mohou žádat i mlékárny, potvrdil včera mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Pokud podle něj zpracují alespoň 60 procent výše zmíněného „kvalitnějšího“ mléka, mohou čerpat například podporu na marketing. Podporu by podle odhadů mohla dostat až třetina farmářů. Krach farem se zatím neočekává. Například na Novém Zélandu ale už farmáři redukují stáda; banky jim nechtějí kvůli mléčné kalamitě půjčovat peníze. *** 1,3 mld. litrů mléka v Evropě přebývá. Největší podíl na tom má Irsko a Nizozemsko. 68 mil. litrů mléka nazbyt zůstává v Česku. Foto popis| V jihočeské Madetě Nadbytek mléka nutí mlékaře tekutiny zasušovat nebo zpracovávat do sýrů, které mohou být skladované. Foto autor| Foto: ČTK O autorovi| Lucie Hrdličková, mailto:[email protected]

Hradecký deník Přijďte si před Vánocemi a před Silvestrem do Houdkovic ke Kališům pro dobroty Hradecký deník str. 4 Východní Čechy (ot) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.12.2015

zpět Houdkovice – Předvánoční a silvestrovský prodej masa a vánočních uzenářských specialit i letos pořádá Velkoobchodní sklad Maso – uzeniny v Houdkovicích na Rychnovsku. Předvánoční akce začíná v pondělí dopoledne a končí 23. prosince v poledne. Silvestrovský prodej se koná 29. a 30. prosince, každý den začíná v devět a končí v 18 hodin. „Každý zákazník dostane teplou klobásku zdarma,“ upozornil majitel podniku Miroslav Kališ. Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 04 ID| 9e2594b9-1212-4937-8974-c8208797df45

Chvilka pro tebe LIDOŽROUTI v Kohnově mlýně 16.12.2015

Chvilka pro tebe str. 52 Chvilka & krimi příběh Jan Ptáček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Co začalo jako prověření kolujících drbů, to se rozrostlo do obludného případu, který nakonec vedl poněkud doztracena... Ten příběh by se vážně hodil do dávné knihovničky Mord za korunu. Tak bizarní se zdál. Válka je, jak známo, příšerná věc i pro civilisty a často dožene člověka k jednání, na které by za normálních časů ani nepomyslel. V roce 1925 se nicméně zdálo, že běsnění Velké války, jak se jí tehdy říkalo (světové konflikty se ještě nečíslovaly), odplouvá do nenávratna. Mladé Československo se těšilo prosperitě a o válečné paměti prostých vojáků ani vojevůdců nebyl velký zájem. Přesto se v moravském městě Třebíči událo něco, co vrátilo pozornost četníků i místní veřejnosti zpátky do časů válečné bídy a nedostatku. Na každém šprochu... Na podzim roku 1925 začali místní četníci znovu prošetřovat pět let staré oznámení jistého Jana Polického. Ten tehdy udal, že se obává o osud svého otce Matouše, řemeslného stolaře, a strýce Bartoloměje, hodináře. Oba prý se měli v roce 1918 ubytovat v objektu zvaném Kohnův mlýn a pak údajně odcestovat do Lince, kam ovšem nikdy nedorazili. Syn rovnou prohlašoval, že se bojí o jejich život, měli u sebe údajně mít slušnou finanční částku. Jenže četníci krátce po vzniku republiky nevěděli, kam dřív skočit. Zajišťovali pořádek tam i onde, a proto se spokojili s dotazem v posledním známém bydlišti.

Chudí obyvatelé sociálních bytů v bývalém Kohnově mlýně v Třebíči, v dnešní ulici Na Potoce, na jaře roku 1919 vypověděli, to, co už četníci věděli. Bratři Poličtí prý hodlali jet do Lince, jeden z nich tam údajně měl mít nevěstu. Po pěti letech zavládly klidnější časy a četníci se k založenému případu vrátili. Jednak na ně dorážel syn Polických, jednak se Třebíčí začaly šířit podivné drby. V přízemní světnici mlýna se prý od podlahy šíří podivný puch. Naproti tomu baba Dvořáčková, jediná ženská obyvatelka mlýna, při drbačce na trhu prohodila, že by za to nic nedala, kdyby oba Poličtí byli zahrabaní v bývalém mlýnském náhonu. Četníci usoudili, že indicií je dost, a všechny obyvatele mlýna zadrželi. Šlo o osm lidí: postarší manžele Annu a Karla Dvořáčkovy, Jana Fejtu a jeho dva syny - Josefa a Jana -a další podezřelé existence, příštipkáře Josefa Kunsta, rolníka Josefa Kmenta a řezníka Tomáše Maška. Všichni chudí jako kostelní myši, vydělávali si na živobytí nádeničinou a opravou bot. Úcta k zákonům minimální, vzdělání také, verbež, která zůstala Třebíči na krku. Kam zmizeli utečenci? Četníci věděli, jak na to. Každého podezřelého vyslýchali zvlášť a brzy bylo jasné, že chudáci bratři Poličtí neopustili mlýn živí. Dopustili se té pošetilosti, že před okny mlýna v březnu 1919 počítali své úspory zabalené v šátku přes čtyři tisíce tehdy ještě rakouských korun. Právě tehdy ovšem vypukla měnová odluka, kdy měla vzniknout československá koruna, a oba bratři se chystali odejít na poštu dát své úspory okolkovat, aby měli tvrdou československou valutu, a ne inflací znehodnocené rakouské peníze. Oknem to požehnání viděla Anna Dvořáčková, načež s manželem a Fejtou starším „upekli“ plán. Oba prosté bratry s hranou bodrostí pozvali do sednice, opili je čajem s rumem a potom je spolu s Josefem Fejtou zavraždili sekyrou a klackem. Pak je oloupili a jejich mrtvoly skutečně zahrabali v mlýnské stoce, kde četníci později našli jejich kostry. Jan Polický také identifikoval otcovo pravítko a lžíci, které mu vrazi ponechali. Zdálo by se tedy, že případ je jasný a zbývá ho předat soudu. Jenže drbům kolujícím v Třebíči nebyl zdaleka konec, a ani zadržení se nespokojili pouze s líčením vraždy bratrů Polických. Za války v osmnáctém roce prý v Třebíči zmizely také tři židovské rodiny, které sem úřady umístily jako utečence z Haliče. Celkem nekonkrétní pověst dostala hrozivý rámeček v podobě výpovědi Fejty mladšího, který popsal svůj návrat z vojny: „Doma ve mlýně jsem spatřil pět škopků se soleným bílým masem. Tázal jsem se bratra, co je to za maso, a ten řekl, že koňské. Ale všichni se začali smát a Dvořáček s Dvořáčkovou řekli:,Ty hloupej! To je maso polských Židů!‘ Maso bylo bílé, poznal jsem, že bratr nemluví pravdu, a zeptal jsem se Dvořáčka, co budou s masem dělat. Odpověděl:,To prodáme řezníkům, o maso je bída a lidé mají hlad.‘ Všech pět škopků odvezli Mašek a Kmentk nádraží. Jistě dobře věděli, že maso je lidské.“ Ta vůně uzeného... Fejtova výpověď rozpoutala nové kolo výslechů a brzy měli četníci pohromadě sbírku vpravdě hororových historek, podle kterých obyvatelé Kohnova mlýna ještě před bratry Polickými zavraždili a poté patrně částečně i sami snědli dalších pět lidí! Podstatné na výpovědích bylo, že při vší té hrůze měly hlavu a patu a nezávisle na sobě se shodovaly, což dokazovalo, že se zakládají na pravdě. „Asi sedm nebo osm neděl před převratem mi Josef Fejta řekl, že jakýsi polský Žid si k němu dává spravovat boty,“ klopil jednu z vražd Dvořáček. „Že bychom ho mohli oloupit a sprovodit ze světa, že prý má peníze.“ Následující děj by se opravdu hodil do kdysi proslulé knihovničky zvané morzakor Mord za korunu. Jak vypověděl Jan Fejta mladší, když si asi padesátiletý Žid v kaftanu přišel pro opravenou obuv, „já dal bratrovi znamení... V tom okamžiku přiskočil Mašek, praštil ho do hlavy sekyrou a Kment ho řeznickým nožem bodl do krku, takže hned vykrvácel a byl mrtev.“ Jeho bratr Josef pak mrtvého p ho položil na deku, svlékl ho a tělo pak bylo kolektivně rozporcováno. Maso a věci byly rozprodány, rolník Kment prý některé části těla u sebe v domku i vyudil. Byl znám tím, že jednou vyudil i bernardýna, takže to pro něho asi nebyl takový rozdíl... Při distribuci masa si vražedný kolektiv počínal docela chytře, Mašek s Kmentem se Třebíči vyhnuli, prodávali je v okolních obcích. Mrtvé zprvu pohřbívali do mělkých hrobů, ovšem po čase je vykopali a kosti hodili do řeky Jihlavy ze skály u třebíčské nemocnice. Udělali to důkladně, četníci v okolí mlýna žádné ostatky, ba ani zbytky, neobjevili. Jen po letech se v blízkých Vladislavicích objevila při těžbě

říčního písku nějaká kost. Snad proto nakonec nebyli obvinění z vraždy polských Židů nikdy usvědčeni. Svou roli patrně sehrálo i to, že o senzačních případech kanibalismu hojně psal zahraniční, hlavně vídeňský tisk. Soud i porota dospěly k názoru, že ostuda v cizině není pro republiku žádoucí, a obvinění z vražd Židů a kanibalismu prohlásily za neprůkazná. Zbyla pouze vražda bratrů Polických, za kterou dostali manželé Dvořáčkovi a Josef Fejta doživotí. Kam se tedy podělo pět podle některých zpráv až p (p ý p osm) polských Židů, to zůstává - oficiálně - stále záhadou... *** Z přízemí mlýna se šířil puch... Co je to za maso? Prý koňské... A pak se začali smát. ANNA DVOŘÁČKOVÁ KAREL DVOŘÁČEK JOSEF FEJTA (případ z roku 1925) Narozeni: 1872, 1869, 1900 Povolání: v domácnosti, nádeník, nedoučený švec Zločin: dvojnásobná vražda Pomůcky: sekyra a klacek Motiv: peníze Zvláštnost: obvinění z pěti vražd a kanibalismu byla přes jasné indicie stažena Tresty: doživotí Foto popis| V bývalém třebíčském mlýně bydlela zvláštní pospolitost, úcta k zákonům a vzdělání minimální, prostě verbež, která městu zůstala na krku. Foto popis| V Třebíči se v roce 1925 začal znovu prošetřovat případ, který celé město přenesl zpátky do časů válečných hrůz, nad kterými zůstává rozum stát. Foto popis| Kam se poděli tito lidé? Opravdu byli zavražděni a jejich maso by prodáno? Zmizení osmi polských Židů je třebíčskou záhadou... Foto autor| Foto: allphoto, scheufler.cz, archiv internet

idnes.cz - blog Nekalé obchodní praktiky? Řetězcům dochází dech a průšvih je na obzoru.. (cihacek) 12.12.2015 idnes.cz - blog str. 0 Martin Čiháček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zloděj křičí chyťte zloděje aneb všichni máme svoji pravdu a ty vládo nám do toho nekecej! To je stručný souhrn z diskuzního pořadu M. Jílkové z tohoto týdne, který pojednával o takzvaných nekalých praktikách zahraničních řetězců. Konečně se něco děje! V pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou ( i když tento pořad nesnáším, tak mne protentokrát hodně pobavil ) proti sobě stály znesvářené strany v podobě UHOSu, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Potravinářské a Agrární komory, Poslanecké sněmovny, Asociace českého tradičního maloobchodu a zástupce českého zemědělského svazu. Po letech nicnedělání našich poslanců v této oblasti a prvním paskvilu zákona o významné tržní síle z Haškova pera je zde druhá verze, která má zatrhnout tipec nekalým praktikám hlavně zahraničních řetězců. A protože sezvat všechny strany k jednomu jednacímu stolu se nepodařilo, bylo nutné si pozvat Jílkovou, aby je dostala alespoň do jedné místnosti, když už ne ke stolu. A bylo se na co dívat. Paní Jílkové se samozřejmě nepodařilo diskuzi řídit a docházelo pouze ke zbytečným přestřelkám mezi jednotlivými

účastníky diskuze. Samou podstatou je vznik novely zákona o významné tržní síle, který např. řetězcům zakazuje zpětné bonusy. Ty byly hlavním tématem diskuze. (zpětné bonusy znamenají to, že řetězec se dohodne s dodavatelem na fakturační ceně za výrobek např. 10 Kč a pak do smlouvy napíše 10% bonus za listing, 10% za marketing a další kraviny, které mu zákon dovoluje. Výsledná cena pro dodavatele je pak např. 7 Kč, se kterou může počítat pro svůj další rozvoj.) Až doposud je to v pořádku, je to dohoda dvou stran na roční bázi. Mezitím dodavatel začne prodávat a protože řetězec i za tuto nízkou fakturační cenu odebírá stále více, dodavatel potřebuje zvýšit kapacitu výroby, protože si nemůže dovolit platit penále za nedodané zboží, najme tedy nové zaměstnance a uplyne rok. Pak řetězec přijde a řekne, že spolupráce byla nic moc a že chce v rámci jednání o nových obchodních podmínkách další procenta buď do ceny nebo do zpětného bonusu. Nic za to ale nechce nabídnout a vyhrožuje ukončením spolupráce v případě nepřistoupení na tyto podmínky. To se děje každý rok. Co má dodavatel dělat, když má nakoupené stroje, lidi, haly a potřebuje vše splácet? Přijmout, bohužel. I tato situace je do určité hladiny akceptovatelná, protože i dodavatel se může soustředit na další distribuční kanály v republice, i když jsou o něco menší. Co je ale neakceptovatelné, jsou debilní nápady ze strany řetězců v průběhu roku typu 100 Kauflandů v ČR, další rok 15 let Kauflandu, další rok 1000 Kauflandu v Evropě, další narozeniny Globusu atd. Každý z nadnárodních řetězců má takový pomníček. A někteří z těchto exotů to staví ještě do roviny spolupráce a nespolupráce. Co sto ty hloupý a mrňavý dodavateli dovoluješ nepřispět nám na naše narozeniny? Vždycky jsem jim na jejich požadavek odpověděl, že jsem od nich taky nic nedostal k narozeninám, ale jakousi záhadou to nepokládali za vtipné a relevantní. Až doposud si ze zákona o významné tržní síle řetězce nic nedělaly. Stačilo jim sepsat pamflet pro dodavatele, který jim měli poslat zpět podepsaný a který pojednával o tom, že nejsou v závislém postavení a jelo se dál ve stejných kolejích. Vymahatelnost žádná. Odbočím zpět k danému pořadu. Paní Marta Nováková za svaz obchodu a cestovního ruchu mne velmi zklamala. Obhajovat řetězce stylem, že bonusy jsou oprávněné třeba za dvojnásobný prodej nebo za narozeninové marketingové služby, je obhajoba na úrovni střední školy se známkou nevyhověl. Vykazování minusových nebo minimálních maržích řetězců jsem kritizoval již v minulosti. V reálu, který předvádí ostatním samozřejmě nejsou započtené zpětné bonusy a to je největší kámen úrazu a důvod, proč řetězce tolik brojí. Protože i ve statistikách se nyní projeví, že jejich reálná marže je daleko vyšší. Demagogie poslankyně Kovářové z TOP09 ( čekal jsem inteligentní bytost a ne nedůtklivou primadonu ) o tom, že nám chudákům se zdraží potraviny a že bude zase hůř, se neosvědčila. Její prvorepubliková vizáž silně korespondovala s jejím názorem. V publiku seděli také vzácní hosté. Jedním z nich byl i pan Mikoška, ředitel kvality Aholdu, který také nedávno zaperlil ve sdělovacích prostředcích. Nyní to zkusil znovu tím, že díky zahraničním řetězcům je úroveň kvality českých dodavatelů tak dobrá, protože jen oni požadují zajištění vysokých standardů kvality. Jako kdyby zákony určovaly zahraniční řetězce. Ale nemohou si za to řetězce samy. Můžeme za to i my, protože nakupujeme jen a pouze podle ceny a tím tlačíme i řetězce k tomu, aby tlačily dodavatele. Mezitím vláda zvýší minimální mzdu atd. Je to věčný koloběh a tato cenová spirála, kterou nyní dle sdělení zástupce UHOS, řeší 20 členských zemí Unie, nás vede postupně do pekel. A jen proto, že slyšíme na ty obrovské slevy z Kauflandu, Aholdu, Globusu, Tesca atd.....lidi vzpamatujme se a přestaňme chodit nakupovat tam, kde nás okrádají. Váš pocit, že jste ušetřili, je totiž jen krátkodobý, protože zítra bude fabrika zavřená. Ceny už se nedaly unést. Martin Čiháček

URL| http://cihacek.blog.idnes.cz/c/487571/...ech-a-prusvih-je-na-obzoru.html?ref=rss

jihomoravskenovinky.cz Moravské zemské muzeum: Ryba v lidové kultuře

13.12.2015

jihomoravskenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Výstava přibližuje prostřednictvím vystavených exponátů a doprovodných textů fenomén ryby odrážející se v lidové kultuře, ať už ve formě lidového zaměstnání – rybářství, nebo ve formě stravy, léčení, lidového umění či folklóru. Rybářství patří k nejstarším zaměstnáním a doklady o rybolovu jsou známy už z pravěku. Nejstarší písemné zmínky o rybolovu v Čechách přináší Kosmova kronika v souvislosti se založením Sázavského kláštera (kolem r. 1034). Také zprávy o rybářích v Pomoraví pocházejí již z 11. století, kdy se v hradišťské listině z roku 1078 zmiňuje skupina rybářů mezi poddanými. Ryba byla důležitým symbolem také v křesťanství, kde symbolizuje samotného Krista, z řeckého označení ICHTYS se odvozuje anagram Iesus Christis Theu Yios Sotér – Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel. Symbol ryby sloužil v počátcích křesťanství jako tajné poznávací znamení. Věřící byli označováni jako rybičky – pisciculi. Někdy bývají zobrazovány tři propletené ryby, občas se společnou hlavou, které symbolizují Nejsvětější trojici. Kristovi apoštolové, rybáři Petr a Ondřej, se stali patrony rybářů. Místy byl jako patron rybářů a ochránce vod uctínán také sv. Mikuláš. S rybami se dává do souvislosti rovněž sv. Antonín Paudánský a sv. Oldřich. V lidovém prostředí se rybí maso jedlo jako všední, sváteční i obřadní potravina, nahrazovalo také jiná masa, zejména v době půstů. Upravovalo se v přírodě opékáním na rožni nad žhavými uhlíky nebo zahrabané v popelu, doma pak pečením, vařením i smažením. Na Štědrý večer měl každý sníst aspoň kousek rybího masa, aby byl zdráv jako ryba. Nicméně v některých oblastech se rybí maso objevilo na štědrovečerním talíři až v polovině 20. století. Kladný či záporný vztah k rybám nebo neznalosti jejich kuchyňské úpravy souvisely nepochybně s jejich dostupností v dané lokalitě a s místní tradicí. V lidovém prostředí jsou časté formy na vánoční pečivo, později i formičky na vánoční cukroví v podobě ryby. Perníky s motivem ryby – nositelky štěstí se objevovaly v novoročním období a při svatbách. Také velikonoční nebo svatební obřadní pečivo mohlo mít podobu ryby. Méně často byla ryba zastoupena v lidovém umění (steh rybí kost nebo motiv „na rybí hubu“ u výšivky, „na vodu“ u kraslic, betlémové figurky rybářů, názední malby zahrnující motiv rybičky apod.). V tesařství se užívá spoj „na rybinu“, pojmenovaný podle podobnosti s rybím ocasem. Radní řešili zajištění lékařské pohotovosti na příští rok Exponáty pocházejí ze sbírek Moravského zemského muzea – Etnografického ústavu, Národního zemědělského muzea Praha, pobočka Ohrada (Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství), Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, Farního úřadu Olomouc-Nové Sady a Rybníkářství Pohořelice, a.s., které také zajišťuje odbornou spolupráci a doprovodné programy (přednášky a ochutnávku rybích pokrmů). Preparáty ryb zapůjčil M. Vlkolenszki ze Zámecké restaurace Austerlitz ve Slavkově, svými výrobky z rybích šupin přispěla Ludmila Dominová z Hluboké, Nositel tradice lidových řemesel. Výstava se koná v Brně v Paláci šlechtičen. (jv,jihomoravskenovinky.cz,foto:mzm)

URL| http://www.jihomoravskenovinky.cz/zpra...ke-zemske-muzeum-ryba-v-lidove-kulture/

Knižní novinky BIBLIOGRAFIE 7.12.2015

Knižní novinky str. 21 Bibliografie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět DUCHOVNÍ NAUKY KŘESŤANSTVÍ JAVORNICKÝ, Pavel; JAVORNICKÁ, Věra Rezonanční příběhy Praha: Návrat domů, 2015, 1. vyd., 136 s., brož. 160 Kč Drobné perličky zážitků a zkušeností odkazují na starou biblickou pravdu, že všechny věci napomáhají k dobrému těm, kteří milují Boha. Toho, který se lidem dal ve svém Synu. Rezonanční příběhy povzbuzují k žití vlastního života. ISBN 978-80-7255-346-4 EKONOMIKA MANAGEMENT DAVE, Ulrich; SMALLWOOD, Norm; SWEETMAN, Kate Kodex lídrů Praha: Management Press, 2015, 1. vyd., 168 s., brož. 249 Kč Autoři se pokusili – a dlužno říci, že úspěšně – vydestilovat podstatu, která odlišuje skutečné vůdce od těch, kteří jsou lídry jen na papíře. ISBN 978-80-7261-375-5 MAXWELL, John C. Správný postoj 101. Co potřebuje každý znát Z angl. přel. V. Faktor, Praha: Pragma, 2015, 1. vyd., 120 s., brož. 160 Kč Pozitivní postoj automaticky neznamená, že váš tým bude úspěšný, ale negativní postoj zaručuje jeho neúspěch. Tak to tvrdí J. C Maxwell, autor bestsellerů a expert na leadership, v této vysoce praktické knize. ISBN 978-80-7349-465-0 SPOLEČENSKÉ VĚDY; OSVĚTA ESOTERIKA IVOMIR Obecná teorie kogitality aneb může se stát pěšec králem? Olomouc: Anag, 2015, 1. vyd., 312 s., váz. 399 Kč Provokativní šachová hra s osmi základními principy střídajícími se mezi sebou v černé a bílé. 8 za 8. Nekonečno v nekonečnu. Na šachovnici kogitality… jako Láska a Život… ISBN 978-80-7263-978-6 OSHO O tajemství zlatého květu. Postřehy ke starobylému ezoterickému textu Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2015, 1. vyd., 688 s., váz. 449 Kč

Tentokrát je tématem promluv známého duchovního učitele Osha dávné dílo Tajemství zlatého květu, jež patří ke světovým ezoterickým pokladům. ISBN 978-80-7306-787-8 ETIKETA BRYAN, Dawn Etiketa pro každou společenskou událost Z angl. přel. P. Kudrnáčová, Praha: Pragma, 2015, 1. vyd., 288 s., brož. 198 Kč S touto příručkou se neztratíte v žádné zemi na světě. Uvede vás do všech kultur, všech vrstev společnosti a na všechny možné příležitosti. ISBN 978-80-7349-471-1 HISTORIE CUSTINE, Astolphe de Dopisy z Ruska. Rusko v roce 1839 Z franc. přel. P. Martínková, Praha: Argo, 2015, 1. vyd., 328 s., váz. 398 Kč Výrazně politologicky a sociologicky laděné cestopisné dílo z pera francouzského aristokrata a spisovatele (1790–1857) po letech na významu nejenže neztratilo, ale naopak nabylo. ISBN 978-80-257-1500-0 Im Leiden und im Kampf – Brünner Juden in schicksalhaften Momenten des 20. Jahrhunderts Edit. J. Mitáček, Brno: Moravské zemské muzeum, 2015, 1. vyd., 96 s., brož. 132 Kč Publikace v němčině. ISBN 978-80-7028-452-0 JIRÁSEK, David Historie českých speciálních sil. Výsadkové vojsko v letech 1947– 1969 Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 336 s., váz. 499 Kč Třísvazkový projekt se podrobně zabývá vývojem československého a českého výsadkového vojska a jednotek zvláštního určení v letech 1947– 2001 s důrazem na VÚ 8280 (dříve 22. výsadková brigáda, dnes 601. skupina speciálních sil). ISBN 978-80-204-3684-9 KNOLL, Vilém Páni z Velhartic Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 1. vyd., 576 s., váz. 529 Kč Páni z Velhartic patří spolu se Švihovskými z Riesenberka k nejslavnějším panským rodům jihozápadních Čech. A to díky dvěma mužům, nesoucím shodné jméno Bušek z Velhartic. Oba, otec a syn, byli věrnými průvodci a rádci císaře Karla IV. ISBN 978-80-7422-327-3 KŘÍŽOVÁ, Alena

Šperk od antiky po současnost Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 1. vyd., 232 s., váz. 399 Kč Kniha představuje vývoj artefaktů evropského šperkařství od starověkých kultur až po 20. století ve všech společenských úrovních – od panovnických insignií a aristokratických klenotů až po měšťanské šperky a běžnou bižuterii. ISBN 978-80-7422-311-2 LUKÁŠOVÁ, Eva Zámecké interiéry Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 1. vyd., 352 s., váz. 439 Kč Mezi aristokratickými sídly Čech a Moravy jsou zachovány zámky, jejichž interiéry, sály a apartmány si po mnoho staletí uchovávají svou původní výzdobu i části svého původního vybavení a sbírek. ISBN 978-80-7422-372-3 MILLER, Michael L. Moravští Židé v době emancipace Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 1. vyd., 360 s., váz. 399 Kč Studie představuje první ucelené zpracování dějin Židů na Moravě v době emancipace. Přeneseně řečeno, umísťuje více než 50 židovských obcí v menších moravských městech na pomyslnou mapu židovských a českých dějin. ISBN 978-80-7422-307-5 RAMADAN, Ivan Středověká arabsko-islámská medicína. Dějiny interpretací Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., 204 s., brož. Kniha se zabývá dějinami historio -grafie arabsko-islámské středověké medicíny od roku 1890 do roku 2010. ISBN 978-80-261-0512-1 SRBA, Ondřej; SCHWARZ, Michal Dějiny Mongolska Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 1. vyd., 472 s., váz. 429 Kč Na základě nejnovějších výzkumů text zachycuje jednotlivé historické etapy, včetně té nejslavnější – epochy Čingischánovy, která znamenala počátek dodnes trvající dějinné cesty mongolského národa. ISBN 978-80-7422-331-0 KŘÍŽOVKY; HÁDANKY 500 sudoku Praha: Jan Vašut, 2015, 2. vyd., 320 s., brož. 99 Kč V knize najdete 500 sudoku v 6 stupních obtížnosti. Součástí je i 20 zcela netradičních sudoku. ISBN 978-80-7236-871-6 LOGOPEDIE

PÁVKOVÁ, Bohdana Logopedické pexeso a obrázkové čtení B–P–N–D–F–V–K–H–CH–ĎŤŇ Brno: Edika, 2015, 2. vyd., 16 s., brož. 89 Kč Publikace obsahuje obrázkové čtení (příběhy z přírody, vybraná slova k procvičení výslovnosti hlásek, P–B–N–D–F–V–K–H–CH–ĎŤŇ jsou v textu nahrazena obrázky) a logopedické pexeso. ISBN 978-80-266-0850-9 PÁVKOVÁ, Bohdana Logopedické pexeso a obrázkové čtení C–S–Z–Č–Š–Ž Brno: Edika, 2015, 2. vyd., 16 s., brož. 89 Kč Publikace obsahuje obrázkové čtení (příběhy z přírody, vybraná slova k procvičení výslovnosti hlásek, C–S–Z–Č–Š–Ž jsou v textu nahrazena obrázky) a logopedické pexeso. ISBN 978-80-266-0849-3 PÁVKOVÁ, Bohdana Logopedické pexeso a obrázkové čtení L–R–Ř Brno: Edika, 2015, 2. vyd., 16 s., brož. 89 Kč Publikace obsahuje obrázkové čtení (příběhy z přírody, vybraná slova k procvičení výslovnosti hlásek, L–R–Ř jsou v textu nahrazena obrázky) a logopedické pexeso. ISBN 978-80-266-0851-6 MOTIVAČNÍ PŘÍRUČKY FRANCKH, Pierre Najdi znovu sám sebe – za 6 minut denně Olomouc: Anag, 2015, 1. vyd., 114 s., kroužk., 269 Kč Populární a úspěšný trenér mentálních dovedností P. Franckh připravil v průběhu své práce mnoho šestiminutových cvičení, díky kterým mohou lidé hravě, lehce a plní radosti změnit svůj život. ISBN 978-80-7263-966-3 MacLEOD, Hugh Pekelně dobré plány. Všechny dobré nápady musí zemřít, aby mohly žít ty špičkové Olomouc: Anag, 2015, 1. vyd., 192 s., brož. 256 Kč Autor kombinací příběhů ze života, moudrých postřehů a karikatur vysvětluje, že ještě nikdy nebylo tak snadné vyhnout se dravému konkurenčnímu boji, zabývat se něčím opravdu smysluplným a přitom vydělávat peníze navíc. ISBN 978-80-7263-969-4 MOESTL, Bernhard Úsměv je nejlepší odpověď. 88 cest k asijskému klidu Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2015, 1. vyd., 240 s., váz. 259 Kč Život zvládáme s úsměvem, anebo vůbec, praví čínské přísloví. Ať se okolo nás děje cokoli, všechno lze ovlivnit správným vnitřním postojem. Autor ukazuje, že můžeme být uvolnění a usmívat se, pokud

změníme své myšlení. ISBN 978-80-7306-785-4 OSOBNOSTI RABOCH, Jiří; GINTEL, Allan; HILDPRANTOVÁ, Rita S anděly nad hlavou. Život a dílo prof. MUDr. Vladimíra Vondráčka Praha: Gasset, 2015, 1. vyd., 256 s., váz. 348 Kč Prof. V. Vondráček patří k nejznámějším českým psychiatrům. Proslul nejen jako lékař, ale také jako autor řady odborných knih, zejména pak svými třídílnými vzpomínkami. Tato kniha vychází k 120. výročí jeho narození. ISBN 978-80-87079-45-4 PARTNERSKÉ VZTAHY GOTTMAN, John M. Sedm principů spokojeného manželství. Praktický průvodce fungováním dlouhodobých vztahů Brno: Jan Melvil Publishing, 2015, Žádná velká věda, 1. vyd., 328 s., váz. 319 Kč Pokud vám záleží na vašem manželství či vztahu, je tato kniha přesně pro vás. Každý pár má co zlepšovat, víte ale, kde začít? Sedm principů je tu pro vás. ISBN 978-80-87270-74-5 PEDAGOGIKA; DIDAKTIKA KÁROVÁ, Věra ŠPL 8 – Rozvoj logického myšlení Ilust. E. Vogelová, Praha: Portál, 2015, 4. vyd., 64 s., brož. 139 Kč Soubor cvičení a her určených k rozvíjení těch schopností dětí předškolního věku, které jim po nástupu do školy pomohou zvládnout matematiku. ISBN 978-80-262-0995-9 MACHALÍKOVÁ, Jana; MUSIL, Roman Improvizace ve škole Praha: Informatorium, 2015, 1. vyd., 148 s., brož. 250 Kč Publikace je určena učitelům a žákům SŠ, ZUŠ, dramatickým kroužkům a jednotlivcům, kteří se zajímají o improvizaci. Je napsána pro praktické použití. Nad nepatrným teoretickým výkladem dominují hry a cvičení doplněné zkušenostmi autorů. ISBN 978-80-7333-120-7 SIMON, Hendrik Dyskalkulie. Jak pomáhat dětem, které mají potíže s početními úlohami Z něm. přel. J. Pištorová, Praha: Portál, 2015, 2. vyd., 168 s., váz. 277 Kč Autor v knize postupně popisuje projevy dyskalkulie a krok za krokem na jednotlivých příkladech a rozborech základních početních úkonů a úloh nabízí recept, jak překonat psychické bariéry

dyskalkulického dítěte vůči matematice. ISBN 978-80-262-0985-0 SVOBODA, Jan; NĚMCOVÁ, Leona Krizové situace výchovy a výuky Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 216 s., brož. 199 Kč Autoři popisují část podstatných výchovných problémů projevujících se v současné rodině a hlavně ve školním prostředí. Zaměřují se především na konkrétní příběhy a situace ve školním prostředí. ISBN 978-80-7387-935-8 SVOBODOVÁ, Eva; HOVJACKÁ, Miroslava; KUBECOVÁ, Markéta a kol. Rozvíjíme city, vůli, sebepojetí a komunikaci dětí Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 124 s., brož. 359 Kč Publikace poslouží jako užitečná příručka k výuce vzdělávací oblasti Dítě a jeho psychika a její podoblasti Sebepojetí, city, vůle a také vzdělávací oblasti Dítě a ten druhý nejen v MŠ. ISBN 978-80-7496-189-2 TMEJOVÁ, Václava Vyrábíme s dětmi. Polytechnická výchova v mateřské škole Ilust. P. Koubská, Praha: Portál, 2015, 1. vyd., 64 s., brož. 149 Kč Polytechnická výchova je trendem, který si postupně nachází své místo v MŠ. Pokud dětem připravíme podmínky k technickým činnostem a k hrám s dětským nářadím, budeme překvapeni, co dokážou vyrobit. ISBN 978-80-262-0936-2 POLITOLOGIE BALÍK, Stanislav; GONGALA, Petr; GREGOR, Kamil Dvacet let komunálních voleb v ČR Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015, Politologická řada, 1. vyd., 159 s., brož. 179 Kč Kniha nabízí paletu různých přístupů k výzkumu témat spojených s komunálními volbami v prostředí extrémně fragmentované místní samosprávy. ISBN 978-80-7325-381-3 FIALA, Vlastimil Politické stranictví v západní Africe (Senegal a Gambie) Ústí nad Orlicí: Oftis, 2015, 1. vyd., 200 s., váz. Monografie je rozdělena do dvou částí. Po úvodu následují dvě případové studie politického stranictví v Senegalu a Gambii. Obě tyto studie mají obdobnou vnitřní strukturu. ISBN 978-80-7405-380-1 VALEŠ, Lukáš; PETRÁŠ, Jiří Komunální a parlamentní volby v Československu a jižních Čechách v roce 1990 České Budějovice:

Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2015, STUDIA, 1. vyd., 235 s., brož. 195 Kč Kniha se věnuje otázce svobodných voleb v roce 1990 v podmínkách Jihočeského kraje, v dalších městech a regionech ČR a v neposlední řadě rovněž obecným podmínkám voleb v roce 1990. ISBN 978-80-87472-91-0 PRAGENSIE POLÁK, Milan; BRONCOVÁ, Dagmar; ČÍŽEK, Jiří a kol. Po stopách pražského vodárenství Praha: Milpo Media, 2015, Knihy o Praze, 1. vyd., 232 s., váz. 396 Kč V knize je zachycen historický vývoj zásobování Prahy vodou od středověku až do dnešní doby. Seznamuje čtenáře s pražskými vodními věžemi, továrními, drážními a místními vodojemy i čištěním odpadních vod. ISBN 80-87040-35-X PRÁVO ZAHRADNÍKOVÁ, Radka a kol. Civilní právo procesní Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015, 2. vyd., 580 s., váz. 620 Kč Publikace reaguje na komplexní rekodifikaci soukromého práva, která byla dokončena vyhlášením občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém. ISBN 978-80-7380-571-5 PRO RODIČE VIENNA, David Uklidněte toho parchanta. Jediná kniha, kterou budou rodiče potřebovat Z angl. přel. T. Grufíková, Praha: Pragma, 2015, 1. vyd., 112 s., brož. 168 Kč Kniha nabízí nálož praktických rad, které v reálném životě vyzkoušel blogger bez odborných znalostí píšící o rodičovství D. Vienna, a ukazuje, že nejběžnějšími rodičovskými dilematy vás provede zdravý rozum. ISBN 978-80-7349-467-4 PŘÍRUČKY DYTRTOVÁ, Radmila; VODÁKOVÁ, Jitka Pěstitelské práce II. Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 126 s., brož. 365 Kč Nová publikace je určena pedagogům ZŠ či SŠ a odborných učilišť, kteří v ní naleznou praktické náměty pro výuku tematického okruhu Pěstitelské práce, chovatelství. ISBN 978-80-7496-202-8 MACHATÝ, Radek

Bohatství naší země. Praktické tipy a náměty pro 1. stupeň ZŠ Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 102 s., brož. 345 Kč V publikaci naleznete náměty k výuce vlastivědy a přírodovědy zejména pro 4. a 5. ročník ZŠ. Součástí všech příspěvků jsou metodické pokyny pro učitele, přílohy a hotové pracovní listy pro žáky. ISBN 978-80-7496-188-5 PSYCHOLOGIE BROWNOVÁ, Brené Síla zranitelnosti Praha: Návrat domů, 2015, 1. vyd., 216 s., brož. 265 Kč Každý den zakoušíme nejistotu, ohrožení a emocionální odhalení, které vymezují, co znamená být zranitelný a projevovat velkolepou odvahu. Autorka boří rozšířený mýtus, že zranitelnost znamená slabost. ISBN 978-80-7255-345-7 HAY, Louise L.; HUTCHINSON, Alberta Afirmace – omalovánky Z angl. přel. J. Stárek, Praha: Pragma, 2015, 1. vyd., 100 s., brož. 160 Kč L. L. Hay už pomohla milionům lidí najít sama sebe, zbavit se stresu, strachu a depresí a najít nový smysl života. Promaluj si nyní i ty svou cestu k hluboké změně se silnými afirmacemi L. L. Hay a kresbami A. Hutchinson. ISBN 978-80-7349-469-8 KÜBLER-ROSS, Elisabeth O smrti a umírání. Co by se lidé měli naučit od umírajících Z angl. přel. J. Královec, Praha: Portál, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 449 Kč V knize autorka poprvé představila svůj slavný pětistupňový model vyrovnávání se smrtí (a později jakoukoli tragickou životní událostí), který zahrnuje popírání, zlost, smlouvání, depresi a akceptaci. ISBN 978-80-262-0911-9 PONCET-BONISSOL, Yvonne O matkách a dcerách Z franc. přel. H. Bělíková, Praha: Portál, 2015, 1. vyd., 120 s., brož. 225 Kč Matka hraje ve vývoji osobnosti dcery základní roli. Někdy se však do vzájemného vztahu promítají často i nevědomé negativní vlivy, např. z matčina vztahu k její matce, které ovlivnily její osobnost a mají vliv i na vývoj osobnosti dcery. ISBN 978-80-262-0945-4 ROSENBERG, Marshall Co řeknete, změní váš svět Z angl. přel. H. Antonínová, Praha: Portál, 2015, 1. vyd., 144 s., váz. 249 Kč Kniha není návodem, jak vést nenásilnou komunikaci, ale spíše ilustrací toho, jak funguje. Je plná

inspirativních příkladů a příběhů ze světa mezilidských vztahů, které vycházejí z autorovy více než čtyřicetileté zkušenosti. ISBN 978-80-262-0912-6 SBORNÍKY Kapitoly z geologie duše Praha: Academia, 2015, 1. vyd., 316 s., brož. 285 Kč Sborník je věnovaný 60. narozeninám V. Cílka. Do publikace zařadili editoři texty autorů z jeho okolí, a to na volné téma: texty spjaté s osobou V. Cílka či s problematikou jemu blízkou, odborného i beletristického rázu. ISBN 978-80-200-2522-7 SPOLEČNOST WEISMAN, Alan Odpočítávání. Poslední naděje na budoucnost života na Zemi? Praha: Dokořán, 2015, 1. vyd., 458 s., váz. 498 Kč Na Zemi žije a živoří 7 miliard lidí. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být 10 miliard. Autor se pokouší nalézt „poslední naději na zachování budoucnosti lidské civilizace na Zemi“. ISBN 978-80-7363-729-3 STATISTIKA HENDL, Jan Přehled statistických metod. Analýza a metaanalýza dat Praha: Portál, 2015, 5. vyd., 736 s., váz. 845 Kč Analýza a metaanalýza dat. Zkušený autor představuje statistiku a metodologii vědy srozumitelně, zejména s ohledem na potřeby studentů humanitních a sociálních oborů. ISBN 978-80-262-0981-2 VĚŠTBY; HOROSKOPY KUBEŠ, Vladimír; KUDLÁČKOVÁ, Michaela S horoskopem do postele Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 160 s., váz. 149 Kč Humorné, ale i vážné horoskopy, které vám napoví, koho si jednotlivá znamení vyberou do postele. Dozvíte se o sobě určitě hodně nových věcí, spoustu rad, jak si zařídit byt, a také se budete skvěle bavit. ISBN 978-80-7243-814-3 ŽIVOTNÍ STYL ROETZEL, Bernhard Průvodce stylem pro muže Z něm. přel. A. Prošková, Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 240 s., váz. 299 Kč

Průvodce objasňuje základní, všeobecně platné a dlouhodobě uznávané zásady dobrého stylu oblékání pro každého muže a nabízí praktické tipy pro všechny situace od pracovních schůzek přes slavnostní příležitosti až po volnočasové aktivity. ISBN 978-80-7391-977-1 VORWERKOVÁ, Dagmar Průvodce stylem pro ženy Z něm. přel. J. Hlávková, Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 232 s., váz. 299 Kč Průvodce objasňuje základní, všeobecně platné a dlouhodobě uznávané zásady dobrého stylu oblékání pro každou ženu a nabízí praktické tipy pro všechny situace od pracovních schůzek přes slavnostní příležitosti až po volnočasové aktivity. ISBN 978-80-7529-055-7 MATEMATICKÉ A PŘÍRODNÍ VĚDY MATEMATIKA ŠUBRT, Tomáš a kol. Ekonomicko-matematické metody Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015, 2. vyd., 332 s., váz. 350 Kč Publikace se zabývá nejdůležitějšími matematickými metodami, které se zařazují do studijních plánů na většině renomovaných VŠ. ISBN 978-80-7380-563-0 ZEMĚDĚLSTVÍ CHOVATELSTVÍ HEMPFLING, Klaus Ferdinand Tanec s koňmi Praha: Brázda, 2015, 2. vyd., 204 s., váz. 495 Kč Autor prosazuje práci s koněm založenou na důvěře a harmonii dosažených pomocí řeči těla, které kůň rozumí. Systém výcviku je postavený na přirozených vlastnostech koní žijících ve volnosti. ISBN 978-80-209-0411-9 VINAŘSTVÍ JOHNSON, Hugh; ROBINSONOVÁ, Jancis Světový atlas vína Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 400 s., váz. Světový atlas vína je odborníky na celém světě považován za základní a směrodatnou publikaci pojednávající o víně. ISBN 978-80-7391-978-8 TECHNICKÉ VĚDY SOFTWARE

ŘEHÁK, Jan; BROM, Ondřej SPSS – Praktická analýza dat Brno: Computer Press, 2015, 1. vyd., 320 s., brož. 369 Kč Pro základní i pokročilé statistické procedury je nutné mít uživatelsky příjemný, spolehlivý a v praxi rozšířený software. Takovým nástrojem je IBM SPSS Statistics. ISBN 978-80-251-4609-5 STAVEBNICTVÍ Stavby a požáry. Stavební kniha Praha: Informační centrum ČKAIT, 2015, 1. vyd., 152 s., váz. 460 Kč Publikace podává čtenářům základní informace o stavbách, stavebních a navazujících konstrukcích a zařízeních z požárního hlediska, analyzuje požadavky požární bezpečnosti staveb z hlediska právních předpisů ad. ISBN 978-80-87438-61-9 ZDRAVOTNICTVÍ ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA PAOLINI, Adriana; PAVESI, Marco Čaje a přírodní léčivé prostředky Brno: Edika, 2015, 1. vyd., 200 s., brož. 299 Kč Bylinné čaje a odvary proti nespavosti, úzkosti, nervozitě, onemocnění dýchacích cest a jater, na podporu trávení a metabolismu, na srdce, krevní a lymfatický oběh, při poruchách ledvin a sexuálních poruchách ad. ISBN 978-80-264-0895-6 KLASICKÁ MEDICÍNA HALAŠKA, Michael J.; ROB, Lukáš a kol. Onkologická onemocnění během těhotenství Praha: Mladá fronta, 2015, Aeskulap, 1. vyd., 232 s., váz. 420 Kč První komplexně pojatá odborná monografie na toto téma v našem písemnictví podává ucelený pohled na problematiku nádorových onemocnění diagnostikovaných v těhotenství. ISBN 978-80-204-3753-2 KŘEPELKA, Petr Poruchy menstruačního cyklu Praha: Mladá fronta, 2015, Edice Postgraduální medicíny, 1. vyd., 240 s., váz. 550 Kč Publikace je koncipována jako praktický výukový materiál a je určena nejen gynekologům, ale i dalším lékařským oborům, které se setkávají s projevy poruch menstruačního cyklu. ISBN 978-80-204-3520-0 VÁCLAVÍK, Jan Obtížně léčitelná hypertenze Praha: Mladá fronta, 2015, Edice Postgraduální medicíny, 1. vyd., 136 s., váz. 341 Kč

Kniha shrnuje epidemiologii, současné možnosti diagnostiky a farmakologické i nefarmakologické postupy léčby pacientů s obtížně léčitelnou a rezistentní arteriální hypertenzí. ISBN 978-80-204-3774-7 KUCHAŘKY BUŠTOVÁ, Jana Kuchařka bez mléka a vajec. Recepty pro každodenní vaření a pečení České Budějovice: Dona, 2015, 1. vyd., 96 s., brož. 159 Kč Kniha obsahuje 270 jednoduchých receptů na polévky, hlavní jídla, pomazánky, saláty, moučníky a cukroví bez použití mléka a vajec. ISBN 978-80-7322-191-1 CAMERON, Robert W. Kuchařka k dietě pro lidi pijící pivo, víno a alkohol Z angl. přel. V. Faktor, Praha: Pragma, 2015, 1. vyd., 152 s., brož. 180 Kč Víte přesně, co byste měli dělat, abyste byli štíhlí, krásní a zdraví. A děláte to? Je náročné dodržovat všechna dietní doporučení, proto tým výživových specialistů vytvořil neobvyklou kuchařku pro lidi, jimž chutná pivo, víno a občas i alkohol. ISBN 978-80-7349-468-1 KINTRUP, Martin Vaříme pro vegany Z něm. přel. H. Habartová, Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 64 s., brož. 149 Kč Barevné, trendy a naprosto snadné: přesně takové musí být veganské vaření! V této knize najdete spoustu nových receptů na lahůdky, jež se obejdou bez potravin živočišného původu. ISBN 978-80-7236-983-6 MACHALA, Karel Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu Olomouc: Anag, 2015, 2. dopl. vyd., 184 s., váz. 289 Kč Kniha je protkaná recepty ze všech koutů světa, zábavnými perličkami, příslovími a fotografiemi provede čtenáře zákoutími přípravy kvašené zeleniny se solí i bez soli i historií a léčebnými účinky této nevšední potraviny. ISBN 978-80-7263-972-4 SAVILL, Antoinette Vaříme bez pšenice, lepku a laktózy. 100 receptů krok za krokem Z angl. přel. V. Procházka, Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 208 s., váz. 249 Kč Recepty jsou jednoduché, moderní, mají mezinárodní charakter a nijak netrpí užitím alternativních ingrediencí. Kniha je určena nejen lidem, kteří trpí alergií na pšenici, lepek a mléčné výrobky, ale i těm, kteří chtějí vyznávat zdravý životní styl. ISBN 978-80-7243-813-6 UMĚNÍ; HUDBA

ARCHITEKTURA ČÁSLAVSKÝ, Miroslav Nové nádraží v Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí: Oftis, 2015, 1. vyd., 48 s., váz. Publikace vyšla u příležitosti dokončení stavby, oficiálně nazvané „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“. Hlavním účelem knihy je přiblížit odborné i laické veřejnosti práci, která byla spojena s přestavbou této stanice. ISBN 978-80-7405-372-6 NOVÝ, Otakar Česká architektonická avantgarda Praha: Prostor, 2015, 2. vyd., 648 s., váz. Kniha je životním dílem předního odborníka v oblasti urbanismu a životního prostředí a znalce dějin moderní architektury. Středem jeho pozornosti jsou tvůrci, projekty, stavby, názory a celkový význam meziválečného funkcionalismu. ISBN 978-80-7260-321-3 DESIGN VEVERKA, Zdeněk Proces v designu, design v procesu Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., 54 s., brož. Absolvenstká práce studenta Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. ISBN 978-80-261-0482-7 FOTOGRAFIE DIVERZANT; HAVLÍKOVÁ, Katka Urbex.cz. Krása zániku Praha: Paseka, 2015, 1. vyd., 208 s., váz. 499 Kč Svědectví o kráse zániku, která se skrývá na dosah našich všedních kroků. K jejímu objevování je však třeba najít odvahu. Fotografická publikace mapuje jeden z nejprogresivnějších fenoménů dneška – urbex, tedy průzkum moderních ruin. ISBN 978-80-7432-605-9 VÝTVARNÉ UMĚNÍ Katalog ArtCamp 2015 Edit. L. Kodýtková, Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., 111 s., brož. Katalog z mezinárodní letní školy umění ArtCamp 2015 pořádané Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. ISBN 978-80-261-0534-3 MÁDLOVÁ, Vlasta; TOMEŠ, Josef Slavní i zapomenutí Praha: Academia, 2015, 1. vyd., 170 s., váz. 450 Kč Publikace, vycházející v rámci oslav 125. výročí založení České akademie věd a umění, představuje

soubor podobizen vybraných českých vědců a umělců 19. století uložený v Archivu AV ČR a tvořený perokresbami M. Švabinského a A. Naumana. ISBN 978-80-200-2532-6 Relaxační malování Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 80 s., brož. 129 Kč Dopřejte si chvilku pohody a luxusu, dejte své fantazii křídla a nechte rozkvést svou zahradu klidu a míru. Ponořte se do kouzelného světa tvořivosti. ISBN 978-80-264-0889-5 UČEBNICE ZÁKLADNÍ ŠKOLY FYZIKA RUDOLF, Ladislav; SERAFÍN, Čestmír Práce s laboratorní technikou ve fyzice Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 86 s., brož. 345 Kč Kniha žáky seznamuje s měřením základních fyzikálních veličin, jako jsou elektrický proud a odpor, nicméně se zabývá také jevy, jakými jsou Kirchhoffovy zákony, indukčnost cívek a kapacita kondenzátorů. ISBN 978-80-7496-198-4 GASTRONOMIE MARÁDOVÁ, Eva; VODÁKOVÁ, Jitka Příprava pokrmů I. Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 142 s., brož. 375 Kč Kniha žáky informuje o hygienických zásadách při přípravě pokrmů, předkládá základní legislativu v oblasti nákupu, značení či skladování potravin a ukazuje, jak v kuchyni připravit maso, obiloviny aj. ISBN 978-80-7496-200-4 MARÁDOVÁ, Eva; VODÁKOVÁ, Jitka Příprava pokrmů II. Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 140 s., brož. 355 Kč Kniha navazuje na publikaci Příprava pokrmů I. a nabízí možnosti, jak v kuchyni využít méně obvyklé potraviny, jakými jsou například po -vzbudivé potraviny, exotické rostliny ad. ISBN 978-80-7496-201-1 PŘÍRUČKY MANĚNOVÁ, Martina; JARABÁČ, Ivan; JANOVEC, Jan Práce s kovem Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 106 s., brož. 365 Kč Kniha předkládá více jak 10 podnětných návodů na výrobu kovových předmětů. Všechny návody se skládají jak z metodických pokynů pro vyučujícího, tak z pracovních listů pro žáky. ISBN 978-80-7496-197-7

MANĚNOVÁ, Martina; NOVOTNÝ, Jan Práce se dřevem II. Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 96 s., brož. 345 Kč Kniha je tvořena praktickými návody na zhotovování dřevěných výrobků, přičemž postup je popsán jak v metodických pokynech pro vyučujícího, tak v pracovních listech pro žáky. ISBN 978-80-7496-199-1 MAREŠ, Svatopluk a kol. Procvičování učiva pro 1. ročník ZŠ Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 100 s., brož. 349 Kč Publikace přináší učitelům 1. stupně kopírovatelné pracovní listy pro vzdělávací oblasti Český jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace a Člověk a jeho svět, které jsou navrženy pro okamžité použití ve třídě. ISBN 978-80-7496-193-9 MAREŠ, Svatopluk a kol. Procvičování učiva pro 2. ročník ZŠ Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 140 s., brož. 369 Kč Publikace přináší učitelům 1. stupně kopírovatelné pracovní listy pro vzdělávací oblasti Český jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace a Člověk a jeho svět, které jsou navrženy pro okamžité použití ve třídě. ISBN 978-80-7496-195-3 MAREŠ, Svatopluk a kol. Procvičování učiva pro 3. ročník ZŠ Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 140 s., brož. 369 Kč Publikace přináší učitelům 1. stupně kopírovatelné pracovní listy pro vzdělávací oblasti Český jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace a Člověk a jeho svět, které jsou navrženy pro okamžité použití ve třídě. ISBN 978-80-7496-196-0 STŘEDNÍ ŠKOLY FYZIKA LEPIL, Oldřich Fyzika pro gymnázia – Optika (kniha + CD) Praha: Prometheus, 2015, 5. přeprac. vyd., 104 s., brož. 144 Kč V přepracovaném vydání je standardní knižní podoba doplněna o CD, kde je umístěno rozšiřující učivo, laboratorní a teoretická cvičení, historické poznámky, slovníček fyzikálních pojmů, videoexperimenty a animace. ISBN 978-80-7196-444-5 SPORT A TĚLOVÝCHOVA JEZDECTVÍ

SWIFT, Sally Ježdění podle Sally Swift Praha: Brázda, 2015, 1. vyd., 200 s., váz. 290 Kč Převratná výuková filozofie ježdění na koni, zdůrazňující uvědomování si těla, význam měkkých očí, správ -ného dýchání, centrování a rovnováhy. ISBN 978-80-209-0412-6 KOLEKTIVNÍ SPORTY Světové fotbalové rekordy 2016 Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 256 s., váz. 499 Kč Moderní fotbalová „kniha rekordů“ pojednává o všech aspektech nejpopulárnějšího sportu na světě a doslova globálního fenoménu, jímž se díky prudkému nárůstu zájmu médií a sponzorů v posledních třech desetiletích fotbal stal. ISBN 978-80-7529-099-1 SPORTOVNÍ PŘÍRUČKY Fotbalové dovednosti. Klíčové tipy a metody pro zlepšení vaší hry Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 176 s., brož. 249 Kč Obrazová příručka nejoblíbenější hry na světě je určena hráčům všech věkových kategorií a úrovní. Text doprovázejí návodné ilustrace a tipy z fotbalové praxe. ISBN 978-80-7529-006-9 JAZYKOVĚDA; LITERÁRNÍ VĚDY JAZYKOVÉ PŘÍRUČKY KUČERA, Martin Poslechy v angličtině. The Village of Ghosts Brno: Edika, 2015, 1. vyd., 72 s., brož. 249 Kč Netradičně zpracovaný detektivní příběh je rozdělen do 79 poslechových částí, které namluvili rodilí mluvčí v pomalejším tempu doprovázeném zvukovými efekty. Úroveň A2, pro samouky, do škol i jazykových kurzů. ISBN 978-80-266-0842-4 JAZYKOVÉ UČEBNICE CECCARELLI, John; FICTUMOVÁ, Jarmila; LONG, John Angličtina – konverzace pro pokročilé. Moderní učebnice prověřená mnohaletou praxí doplněná elearningovou podporou Brno: Barrister & Principal, 2015, 1. vyd., 306 s., brož. 445 Kč Učebnice se snaží naučit studenty mluvit anglicky tak, aby byli schopni komunikovat v každodenních situacích a byli připraveni úspěšně splnit požadavky jazykových zkoušek na vyšší úrovni (úrovně B2 až C2). ISBN 978-80-7485-060-8 CONFORTIOVÁ, Helena; CVEJNOVÁ, Jitka; RAJNOCHOVÁ, Natalja

Čeština pro rusky hovořící Voznice: Leda, 2015, 1. vyd., 520 s., váz. 490 Kč Zcela nová, moderní učebnice češtiny pro rusky hovořící se zaměřuje na praktické osvojení komunikace v českém jazyce. Součástí jsou dvě audio CD s nahrávkami úvodních textů a vybraných cvičení. ISBN 978-80-7335-396-4 KRÁSNÁ LITERATURA AUTOBIOGRAFIE SAUDKOVÁ, Sára Ta zrzavá. Láska, nenávist, a to mezi tím Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 296 s., váz. 299 Kč Až brutálně upřímná a sarkastická zpověď od raného dětství po dospělou současnost. Skutečnost a fikce... Autorka ji popisuje z pohledu malého dítěte, dospívající vzdorovité holky, zamilované ženské, která vstupuje do světa mužů a nestačí se divit. ISBN 978-80-204-3879-9 BIOGRAFIE CAHILL, Thomas Život papeže Jana XXIII. Z angl. přel. J. Ogrocká, Brno: Barrister & Principal, 2015, 1. vyd., 256 s., brož. 249 Kč Angello Roncalli z Lombardie, papež Jan XXIII., ohromoval svou otevřeností a vstřícností. Výsledkem je to, že často dělíme dějiny katolické církve na období před 2. vatikánským koncilem a po něm. ISBN 978-80-7485-056-1 FARNÍK, Jaromír; ŽITNÝ, Radek Ferenc Futurista: drastický komik Praha: XYZ, 2015, 1. vyd., 240 s., váz. 249 Kč Autoři předkládají mozaiku Futuristových začátků, úspěchů i pádů, nezapomínají na rodinné vztahy a dotýkají se i nepříjemných skutečností z doby nacistické okupace. ISBN 978-80-7505-252-0 KOVÁŘ, Pavel; KOPECKÁ, Jana; KOPECKÝ, Miloš Skutečný Miloš Kopecký Praha: XYZ, 2015, 1. vyd., 360 s., váz. 299 Kč Podrobná publikace věnovaná životu legendy českého herectví M. Kopeckého, kterou napsal zčásti sám ještě před svou smrtí v roce 1996, je strhující výpovědí o jeho ojedinělém osobním i profesionálním životě. ISBN 978-80-7505-258-2 ŠVANCARA, Petr; ČUHELOVÁ, Monika Mercedes Petr Švancara Praha: XYZ, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 299 Kč Bohém, šoumen, bavič, ale především skvělý fotbalista – to je P. Švancara. Jeho velkolepé loučení s

fotbalovou kariérou sledovalo na brněnských Lužánkách více než 35 000 fanoušků. ISBN 978-80-7505-254-4 VANCE, Ashlee Elon Musk. Tesla, Spacex a hledání fantastické budoucnosti Z angl. přel. E. Nevrlá, Brno: Jan Melvil Publishing, 2015, Hvězdy, 1. vyd., 384 s., váz. 399 Kč Musk bývá označován za největšího inovátora současnosti, génia, workoholika, Iron Mana, podivínského vynálezce i vizionáře. Jeho životopis zblízka nahlíží do Muskova soukromí a je strhující kronikou jeho úspěchů i selhání. ISBN 978-80-87270-73-8 CESTOPISY RAZÝM, Aleš; SUDOVÁ, Šárka Lyžníci v Karibiku aneb Jak jsme se nezabili při bloudění džunglí Praha: Olympia, 2015, 1. vyd., 192 s., váz. 349 Kč Kniha je zcela netradičním pohledem dvou mladých cestovatelů – dobrodruhů – do nám málo známých oblastí jednoho z nejkrásnějších koutů světa. ISBN 978-80-7376-410-4 ČESKÁ KLASIKA VANČURA, Vladislav Rozmarné léto Ilust. J. Čapek, Praha: Fortuna Libri, 2015, zde 1. vyd., 128 s., váz. 189 Kč Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. ISBN 978-80-7321-985-7 DETEKTIVKY; KRIMI DÁN, Dominik Popel všechny zarovná Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 400 s., váz. 299 Kč Vražda staré ženy, která byla brutálně rozsekána mačetou, a smrt mafiána, od které vedou stopy k tajným službám. Nový detektivní román D. Dána pojednává o dvou zločinech, kniha je plná pochybných kreatur, mafiánů a tajných agentů. ISBN 978-80-7529-042-7 SANDEROVÁ, Karen Zemři se mnou,sestřičko Praha: Pavel Dobrovský – BETA, Plzeň: Jiří Ševčík, 2015, 1. vyd., 328 s., váz. 319 Kč Ve svém bytě v exkluzivní čtvrti je brutálně zavražděna žena. Komisař Georg Stadler zahajuje vyšetřování tohoto krutého a nelítostného zločinu a přitom si vzpomene na nedávný případ s velmi podobnými rysy...

ISBN 978-80-7306-757-1 (Pavel Dobrovský – BETA), 978-80-7291-240-7 (Jiří Ševčík) WINTERS, Ben H. Čas se krátí Z angl. přel. M. Polová, Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 256 s., brož. 229 Kč Zbývá pouhých 77 dnů, než se asteroid srazí se Zemí. Ministerstvo spravedlnosti USA postavilo Henryho Palace i ostatní detektivy mimo službu. Henryho dny vyšetřování kriminálních případů jsou sečteny... ISBN 978-80-7387-809-2 DIVADELNÍ HRY HAVEL, Václav Zahradní slavnost, Odcházení Praha: Artur, 2015, D, sv. 125, 1. vyd., 156 s., brož. 220 Kč Zahradní slavnost stála na začátku cesty V. Havla – dramatika. Odcházení, které vzniklo na sklonku autorova života, uzavírá jeho cestu dramatika i politika zároveň. Obě hry jsou nadčasové a jsou významným svědectvím své doby. ISBN 978-80-7483-044-0 ESEJE; ÚVAHY HNÍZDIL, Jan Ako sa nestať pacientom Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 1. vyd., 200 s., brož. 229 Kč Knižní výběr z článků a úvah MUDr. J. Hnízdila. Ve slovenštině. ISBN 978-80-7422-446-1 KOMÁREK, Stanislav Evropa na rozcestí Praha: Academia, 2015, Spisy Stanislava Komárka, 1. vyd., 402 s., váz. 350 Kč To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, resp. finanční, je ve skutečnosti celkovou krizí západních společností. Co je vlastně žitým náboženstvím dneška – ekonomie a vzývání Růstu? Neleží jedna z obtíží dneška v potlačené religiozitě? ISBN 978-80-200-2510-4 HISTORICKÉ ROMÁNY HORÁKOVÁ, Naďa Jeptiška pro markraběte. Mocní a ubozí Markrabství moravského Brno: Moba, 2015, Historický román, 1. vyd., 264 s., váz. 279 Kč Moravský markrabě Jan Jindřich hledá po smrti markraběnky Markéty Opavské novou ženu, již třetí. Zvolí si Alžbětu Těšínskou. Má to však jeden háček: krásná dívka už v mládí vstoupila do kláštera a složila věčný slib čistoty...

ISBN 978-80-243-6163-5 VONDRUŠKA, Vlastimil Husitská epopej III. Za časů císaře Zikmunda Brno: Moba, 2015, Historický román, 1. vyd., 624 s., váz. 439 Kč Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. 3. díl se odehrává v letech 1426 až 1437. Rodina Prokopů prožívá krizi husitské revoluce. Hlad, mor, rozvrat země a morální devastace... ISBN 978-80-243-6755-2 WORTH, Sandra Růže z Yorku – Strmý pád Z angl. přel. J. Hromadová, Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 264 s., váz. 299 Kč Dramatický závěr vzrušující ságy z období válek růží zachycuje poslední 2 roky života krále Richarda III. Vykresluje ho jako tragického hrdinu, který se snažil vládnout všem spravedlivě a podle práva, bez ohledu na původ. ISBN 978-80-7243-817-4 HORORY DARK, Jason Bafometovi poslové zkázy Z něm. přel. M. Küchler, Brno: Moba, 2015, John Sinclair, 1. vyd., 50 s., brož. 44 Kč John Sinclair se vydává do Paříže, aby se setkal se starým přítelem, stoupencem templářského hnutí. Síly Temnoty tentokrát daly život malému dítěti, ďábelskému Bafometovi... ISBN 978-80-243-6928-0 KOMIKSY GUIBERT, Emmanuel Alanova válka I.–III. Komplet Z franc. přel. A. Jurion, Praha: Meander, 2015, 1. vyd., 306 s., brož. 798 Kč Souborné vydání slavné trilogie. Biografický komiks podle vzpomínek amerického veterána A. Copea zachytil uznávaný francouzský komiksový tvůrce E. Guibert. ISBN 978-80-87596-85-2 Joker: Oslava 75 let Z angl. přel. R. Podaný, Š. Kopřiva, P. Zenkl, Praha: BB/art, 2015, 1. vyd., 384 s., váz. 999 Kč Galerie batmanovských padouchů je početná, ale Joker je ze všech rozhodně nejslavnější. Ve sborníku se sešly početné legendy komiksové branže. Sbírka těch nejlepších a nejpamátnějších příběhů klauna-zabijáka. ISBN 978-80-7507-516-1 LITERATURA FAKTU BLASER, Martin J.

Mizející mikroby. Jak nadměrné užívání antibiotik vyvolává epidemie moderní doby Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 304 s., brož. 299 Kč Autor sleduje, jak nadužívání antibiotik, zdánlivě zázračných léků, zanechává stopu na našich ústrojích a přispívá ke zvýšenému výskytu obezity, astmatu, alergií, cukrovky a určitých druhů rakoviny. ISBN 978-80-7391-228-4 DENČEVOVÁ, Ivana; STEHLÍK, Michal a kol. Rozděleni železnou oponou Praha: Radioservis, 2015, 1. vyd., 215 s., váz. 269 Kč P. Landovský, J. Gruša, S. Volný, J. Němec, Z. Mlynář, O. Bednářová. Šest jmen reprezentujících tisíce osudů statečných lidí, které od jejich blízkých oddělily ostnaté dráty železné opony. ISBN 978-80-87530-68-9 FELLOWESOVÁ, Jessica Panství Downton Z angl. přel. P. Stránský, Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 304 s., váz. 499 Kč Kniha o Panství Downton dokonale vykresluje svět elegance i dekadence, svět povinnosti, poslušnosti, svět romantiky a rivality. Kniha plná pestrých historických detailů zavede příznivce seriálu do samého víru událostí. ISBN 978-80-7529-048-9 GUTMANN, Ethan Jatka. Masové vraždy, odebírání orgánů a čínské řešení problému s disidenty Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 344 s., váz. 299 Kč Z masového vraždění se stal výhodný byznys. K tomuto neúprosnému závěru došel E. Gutmann ve svém podrobném vyšetřování utajovaného programu čínské vlády, který má eliminovat politické disidenty a který profituje z prodeje jejich orgánů. ISBN 978-80-264-0893-2 CHRIS, Martin Moderní američtí snipeři Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 264 s., váz. 299 Kč Snipeři hrají velkou roli v bojích s terorismem, během kterých si vysloužili Medaile cti, Námořní kříže a jiná vyznamenání. Jsou těmi nejzkušenějšími bojovníky na bojišti a často jsou těmi nejlepšími příslušníky úderných jednotek. ISBN 978-80-264-0899-4 KOVÁŘ, Pavel Víc než medaile. Český klub fair play 1975–2014 Praha: Mladá fronta, 2015, Edice Českého olympijského výboru, 1. vyd., 200 s., brož. 269 Kč Historie Klubu fair play se píše od poloviny 70. let minulého století. Snahou jeho zakladatelů bylo vyzdvihnout čestné sportovní jednání. Za dobu existence Klubu byla Cena fair play udělena řadě sportovců, trenérů, funkcionářů i novinářů.

ISBN 978-80-204-3881-2 KOVAŘÍKOVÁ, Blanka Lásky za oponou. Příběhy plné vášní, citů, radostí i zklamání Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 228 s., váz. 299 Kč Vášněmi žijí herci nejen na jevišti, ale i v zákulisí. Kniha přináší citové příběhy více než 25 zajímavých osobností českého divadla, např. V. Fabianové a B. Záhorského, M. Hynkové a E. Sokolovského, V. Tichánkové a J. Skopečka ad. ISBN 978-80-7243-809-9 PROCHÁZKA, Dušan Wandertip. Sami a levně na krátké letecké cesty za mořem a poznáním Ilust. R. Janoštík-Renda, Brno: Littera, 2015, 1. vyd., 60 s., brož. 159 Kč Cestování má různá úskalí, a proto autor předkládá svoje zkušenosti a řešení ev. návod jak na to. Sám vyzkoušel také několik možností. Publikace obsahuje prvních 10 tipů na takové výlety s doporučením, jak a co navštívit. ISBN 978-80-85763-89-8 SMITH, Jeffrey M. Doba jedová 5 – Geneticky modifikované potraviny Z angl. přel. D. Micka, Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 528 s., brož. 339 Kč Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, konzumované Američany každý den, představují. ISBN 978-80-7387-924-2 VYHLÍDAL, Zdeněk Kdybych tě znovu volal, už se neotáčej... Praha: Plus, 2015, 1. vyd., 176 s., váz. 249 Kč Příběh posledních měsíců života Jana Opletaka a líčení překotného dění po jeho smrti. ISBN 978-80-259-0448-0 WEISS, Michael; HASSAN, Hassan Islámský stát – Uvnitř armády teroru Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 264 s., váz. 299 Kč Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) šokoval svět svou brutální silou a odporným stínáním hlav rukojmích. V obou zemích dobyli jeho příslušníci velká území a slíbili vytvořit nový muslimský chalífát pod přísnými pravidly zákona šaría. ISBN 978-80-264-0883-3 POEZIE

VANĚČKOVÁ, Barbora; VANĚČKOVÁ, Jana Obrázky slov Praha: Maxdorf, 2015, 1. vyd., 67 s., váz. 145 Kč Propojením životních zkušeností, prožitků, pocitů a splněných i nesplněných snů v podobě slov, s obrázky mladého, životní krásou plného, energického talentu, vzniká příběh, jež ukrývá mnoho zviditelněných dotyků vlastní duše. ISBN 978-80-7345-454-8 POVÍDKY THEORIN, Johan Na velké planině Ze švéd. přel. J. Bojanovský, Brno: Moba, 2015, 1. vyd., 224 s., váz. 279 Kč Proslulý autor ve svých povídkách prokazuje literární mistrovství a zároveň vzdává hold staré ölandské vypravěčské tradici. ISBN 978-80-243-6763-7 PRÓZA DUBEN, Josef Zvíře mluví tiše Praha: Agentura Krigl, 2015, 1. vyd., 68 s., váz. 126 Kč Kykyryký, znamená to opravdu „dobrý den“? Možná. Záleží na okolnostech. A co přesně říká postoj, pohled či dokonce úšklebek? Ano, i to je mluva. Zvířata nepoužívají příliš mnoha slov, my jimi zase leckdy až plýtváme. ISBN 978-80-88104-02-5 MAYLE, Peter 3x Provence Z angl. přel. P. Millar, Praha: Argo, 2015, takto 1. vyd., 584 s., váz. 398 Kč V souborném vydání volné „provensálské“ trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista. ISBN 978-80-257-1625-0 Military Box Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 1488 s., váz. 990 Kč Komplet tří knih, který potěší všechny fanoušky military: Americký sniper, Vládcové nebes, Špion mezi nepřáteli. ISBN 978-80-264-0892-5 NECKÁŘ, Petr 3IN Intuice Instinkt Inspirace Prostějov: 3IN, 2015, 1. vyd., 260 s., váz. 218 Kč Dřívější materialista vnímající svět pouze pěti smysly při šamanské ceremonii s indiánem z Amazonie pocítí, že je věčnou duší jednoho vědomí, která je bezpodmínečně milována bez nutnosti čehokoli se bát... ISBN 978-80-260-8301-6 PŘÍBĚHY FUČÍKOVÁ, Renáta

Praha v srdci. 189 příběhů města a lidí Praha: Práh, 2015, 1. vyd., 192 s., váz. 359 Kč Praha v srdci, to je 189 příběhů, které se v Praze odehrály v průběhu posledních dvou set let. Ukazují, že nedávná minulost je stejně dramatická a spletitá jako ta středověká. ISBN 978-80-7252-599-7 PUBLICISTIKA HORÁK, Ondřej Sametání pod koberec. Devadesát detailů z divokých devadesátých Ilust. J. Troskov, Praha: 65. pole, 2015, 1. vyd., 260 s., váz. 248 Kč Kniha je ohlédnutím za dobou, za níž se v současnosti ohlížíme čím dál častěji. Protože právě tehdy bylo zaseto všechno to, co dnes sklízíme. A dokud si nedokážeme pojmenovat, co to vlastně je, nedokážeme se pohnout dál. ISBN 978-80-87506-69-1 ROMANTIKA BIRKNER-MAHLEROVÁ, Frieda Tajemství jednoho manželství Z něm. přel. Z. Schönová, Brno: Moba, 2015, FBM, 2. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Jaké tajemství skrývá vila staré hraběnky? ISBN 978-80-243-6939-6 COURTHS-MAHLEROVÁ, Hedwiga Krásná Meluzína Brno: Moba, 2015, HCM, 2. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Mladá Winnifred Hartauová náhle osiřela, což ji vedlo k tomu, aby vyhledala své jediné příbuzné. Do rodiny von Berndorf však nebyla vítána, a tak se „teta Marta“ rozhodla ušetřit a Winnifred vykonávala práci mamzel... ISBN 978-80-243-6934-1 GREGOROVÁ, Nina Srdce dá tisíc otázek Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2015, Večery pod lampou, 1. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Byly to nejtěžší týdny jejího mladého života, ale Isabela von Steel byla teď moc spokojená. Podařilo se jí realizovat přání jejích nedávno tragicky zesnulých rodičů. Rekonstruovala statek Steelhofen na prvotřídní luxusní hotel... ISBN 978-80-243-6936-5 KORFFOVÁ, Katrin Amorův šíp Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2015, Šlechtické romance, 1. vyd., 64 s., brož. 39 Kč

Odmítala jeho lásku, a přece… ISBN 978-80-243-6938-9 LAURENTOVÁ, Diana Srdce chladné a prázdné Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2015, Zámecké lásky, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Svatba v domě Stormových – den radosti. Všichni tančí a smějí se, a přesto… Nemají snad ještě živě v paměti, že hezká Lena si vlastně chtěla vzít někoho docela jiného – Justa Gravenhagena, Richardova nejlepšího přítele? ISBN 978-80-243-6931-0 MARTENSOVÁ, Tina Odpusť mi Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2015, Večery pod lampou, 1. vyd., 64 s., brož. 39 Kč „… a teď je Sandra rozhodnutá, že se odstěhuje do města,“ dokončil baron Bernholm svoje povídání. „Co mám dělat?“ vyhrkl jeho syn zoufale. „Miluji Sandru a představa, že ji ztratím, je pro mě neúnosná...“ ISBN 978-80-243-6927-3 SANDOWOVÁ, Daniela Začalo to jako hra Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2015, Zlatá růže, 2. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Bylo to k pláči! Copak musí mít zrovna ona takovou smůlu? Televizní seriál o štěstí a lásce, který režírovala, bude zřejmě propadák. Muž, kterého miluje, se nemůže nebo nechce rozejít se svojí ženou... ISBN 978-80-243-6922-8 Ve tvých očích čtu lásku Z něm. přel., Brno: Moba, 2015, Dr. Stefan Frank, 2. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Pacienti dr. Franka Uschi a Elmar Kilianovi jsou již mnoho let manželé, zestárli, až přestali o sebe a svůj vztah dbát. Není tedy divu, že se jeden večer objeví mezi dveřmi atraktivní žena a sdělí Uschi, že je milenkou jejího manžela. ISBN 978-80-243-6924-2 WILD, Dunja Sestra Angelika a osamělé srdíčko Z něm. přel. H. Smolaková, Brno: Moba, 2015, Dětská sestra Angelika, 2. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Jak osiřelá Julie utekla na dětskou kliniku. ISBN 978-80-243-6933-4 ROMÁNY CAUWELAERT, Didier van Důvěrný deník stromu Z franc. přel. T. Kybal, Praha: Garamond, 2015, 1. vyd., 240 s., váz. 248 Kč

Jmenoval se Tristan, bylo mu 300 let a za svůj život poznal mnoho z lidských citů a vášní. Strom, vysazený v době kralování Ludvíka XV., nás vyzývá, abychom spolu s ním sledovali dramata, jež za svého života zažil. ISBN 978-80-7407-257-4 DOKOUPIL, Tony Poslední pirát. Otec, syn a zlatý věk marihuany Praha: Dokořán, 2015, 1. vyd., 300 s., váz. 350 Kč Kniha zachycuje přerod volnomyšlenkářského studenta a příslušníka generace amerických hippies Anthonyho Edwarda Dokoupila v otrlého pašeráka mnohatunových dodávek kolumbijské marihuany do USA. ISBN 978-80-7363-620-3 FERRIS, Joshua Vstát znovu se slepicema Z angl. přel. R. Podaný, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 304 s., váz. 299 Kč Paul O’Rourke má slušnou zubařskou praxi a k ní ještě slušnější krizi středního věku. Když si někdo začne jeho jménem zakládat pohoršující webové stránky a účty na Facebooku a Twiteru, najednou mu přestane být jasné, kdo vlastně je... ISBN 978-80-204-3602-3 FERRIS, Lucy Rodinná čest Z angl. přel. H. Pernicová, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 432 s., váz. 339 Kč Áfija Sattárová ze severního Pákistánu chce vystudovat medicínu na americké univerzitě. Rodina Áfiju podporuje. Vše se ale změní ve chvíli, kdy se na internetu objeví fotka Áfiji, jak se drží za ruku s americkým chlapcem... ISBN 978-80-7498-108-1 FOSS, Kristian Bang Smrt jezdí v audi Z dán. přel. J. Pavlisová, Brno: Barrister & Principal, 2015, 1. vyd., 160 s., brož. 239 Kč Hlavní postavy – svéhlavý vozíčkář Waldemar a jeho asistent a zároveň vypravěč příběhu Asger – hledají uzdravení, rozptýlení nebo aspoň špetku smyslu života, když se jejich životní dráhy neubírají směrem, kterým by si přáli. ISBN 978-80-7485-057-8 GNARR, Jón Indián. Román z bouřlivého dětství bývalého primátora Reykjavíku Z island. přel. L. Zimmermannová, Praha: Pragma, 2015, 1. vyd., 236 s., brož. 180 Kč Indián je zábavnou, hořkosladkou literární vzpomínkou světově proslulého islandského komika a bývalého primátora Reykjavíku, v níž se ohlíží zpět do svého problémového dětství. ISBN 978-80-7349-470-4 JONASSON, Jonas

Box: Stoletý stařík a Analfabetka Mladá Boleslav: Panteon, 2015, takto 1. vyd., 816 s., váz. 499 Kč Dárkové balení kultovního knižního hitu posledních let a nejoblíbenějšího románu roku 2014 v ČR. ISBN 978-80-87697-46-7 PAULLOVÁ, Laline Včely Praha: Práh, 2015, 1. vyd., 344 s., váz. 349 Kč Smyslný, niterný miniepos o věčných rituálech a novodobé ekologické katastrofě. Drásavý román čtenáře uvrhá do zcela nového světa. Flora 717 patří od narození k nejnižší třídě svého společenství a nečeká se od ní nic víc, než že bude uklízet v úle... ISBN 978-80-7252-598-0 ROBBINS, Tom Vila Inkognito Z angl. přel. M. Marková, Praha: Argo, 2015, 2. vyd., 218 s., brož. 228 Kč Mezi těmi, kdo přežili válku ve Vietnamu, jsou i Američané, kteří nemají nejmenší chuť vrátit se domů. Raději zůstávají „inkognito“, a to jak v Bangkoku, tak v San Franciscu nebo v Seattlu. Život na zapřenou je přece o tolik barvitější. ISBN 978-80-257-1605-2 SCHÄRF, Christian Nietzsche v Nice Z něm. přel. M. Škultéty, Praha: Portál, 2015, 1. vyd., 264 s., váz. 399 Kč Dvaadvacetiletá Cécile, která pracuje jako pokojská v malém penzionu v Nice, je zvyklá na ledacos, ovšem o tak zvláštního hosta se dosud nikdy nestarala... Autor vykresluje pečlivý a přesvědčivý portrét slavného filozofa. ISBN 978-80-262-0925-6 SIMSION, Graeme Projekt potomek Z angl. přel. J. Jašová, Praha: Fortuna Libri, 2015, 1. vyd., 368 s., váz. 349 Kč Projekt Manželka byl ukončen. Byl jsem však naprosto nepřipraven na projekt Potomek. Zdravím. Jmenuji se Don Tillman. Je mi 41 let. Manželství dodalo mému životu významnou komplexnost. Pak mi Rosie oznámila, že „máme co oslavovat“... ISBN 978-80-7321-982-6 TROLLOPEOVÁ, Joanna Rozum a cit. Jane Austenová v jednadvacátém století Z angl. přel. V. Hesounová, A. Hesounová Slavíková, Voznice: Leda, 2015, 1. vyd., 366 s., váz. 279 Kč Za 200 let se změnilo naše vyjadřování, společenské zvyklosti, životní styl, přibyly technické vymoženosti, zůstala ale touha po lásce, bezpečí, po blízkosti druhého... ISBN 978-80-7335-404-6

VÁŠA, Petr Sni Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015, 1. vyd., 223 s., brož. 229 Kč Po „povídkovém románku“ Tomatom přichází autor se samostatným „snovým románkem“. Líčí v něm dobrodružství dvou let snění o snech během přípravy Tomatomu, celoživotní práce s představivostí a dvacetileté intenzivní práce se sny. ISBN 978-80-7325-368-4 ROMÁNY PRO ŽENY BOLOURI, Joanna Podle pravidel Praha: XYZ, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 299 Kč Jmenuju se Cat Buchanamová. Je mi 36 let a žiju se svou osmiletou dcerou v Glasgow. 6 let jsem single, ale chci to změnit. Hoří mi termín. Řídila jsem se pravidly a tohle se stalo... ISBN 978-80-7505-257-5 HRAŠKOVÁ, Eva Něžný dotek nenávisti Ze sloven. přel. B. Krankusová, Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 272 s., váz. 269 Kč Dvě ženy. Dva odlišné lidské osudy. Týna má všechno, Lucie téměř vše ztratila. Týna je mladá, krásná, úspěšná, s milujícím přítelem a platem, o němž sní každý. Jednoho dne se však její dokonalý život začne hroutit... ISBN 978-80-7243-820-4 JEŽOVIČOVÁ, Kristína Podvodnice Ze sloven. přel. O. Dobríková, Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 250 s., váz. 269 Kč Tereza přichází na prahu dospělosti o domov i celou rodinu, a proto se musí vypořádat s úplně jinými starostmi než její vrstevníci. Nedostatek financí chce vyřešit pracovním pobytem v zahraničí, kde chce také začít nový život... ISBN 978-80-7243-819-8 VAUGHANOVÁ, Sarah Láska s chutí makronky. Jedna pekařská soutěž, pět životních osudů... Z angl. přel. J. Hejná, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 376 s., váz. 329 Kč Román pro ženy odehrávající se v prostředí populární gastronomické soutěže. Hledá se nejlepší pekařka! Každý z účastníků má k zalíbení, které našel v přípravě pečených lahůdek, své vlastní důvody... ISBN 978-80-204-3745-7 ROZHOVORY McGUIRE, William; HULL, R. F.

Rozhovory s C. G. Jungem Z angl. přel. O. Fafejta, Praha: Portál, 2015, 1. vyd., 304 s., váz. 465 Kč Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. ISBN 978-80-262-0914-0 SCI-FI; FANTASY BARTOŠ, Tomáš; ŽAMBOCH, Miroslav Turbulentní vesmír Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 176 s., brož. 219 Kč Vesmír dávno nepatří jen lidem. Křemík proti uhlíku, krev proti supratekutým kapalinám, evoluce je neúprosná. Naštěstí pro Homo sapiens sapiens válčí stroje i proti sobě, spojenectví rychle vznikají a ještě rychleji zanikají... ISBN 978-80-7387-913-6 BRETT, Peter V. Trůn lebek Z angl. přel. M. Polová, Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 640 s., váz. 499 Kč Krasijský Trůn lebek zůstává prázdný. Trůn sestavený z lebek padlých vojevůdců a démonských princů je sídlem cti a prastaré mocné magie, která drží démony v šachu... ISBN 978-80-7387-931-0 COREY, James S. A. O poklad Ciboly Z angl. přel. J. Rečková, Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 456 s., brož. 339 Kč Brány otevřely cestu k tisíci nových světů a vypukla kolonizační horečka. Z domovských planet lidstva sem proudí osadníci, kteří hledají nový život. Ilus, první lidská kolonie v tomto rozlehlém pohraničí, se rodí z krve a ohně... ISBN 978-80-7387-867-2 GROSSMAN, Lev Mágové: král čaroděj Praha: XYZ, 2015, 1. vyd., 416 s., váz. 369 Kč Quentin Coldwater by měl být šťastný. Po ne příliš pěkném dětství v Brooklynu vystudoval tajnou školu kouzel a zjistil, že fiktivní země Filorie, o které snil, skutečně existuje. Ačkoli v ní teď vládne, stále nenachází klid... ISBN 978-80-7505-253-7 HOFFMANN, Horst Spáči ze Země Z něm. přel. F. Ryčl, Brno: Moba, 2015, Perry Rhodan, 1. vyd., 64 s., brož. 60 Kč Zemi hrozí útok traitanků. Velkou pozornost médií si zasluhuje rovněž odhodlání asi 500 rodičů a příbuzných dětí, které se staly součástí Nuklea, své potomky najít a ideálně odvést domů... ISBN 978-80-243-6921-1

POLLOCK, Tom Skleněná republika. Mrakodrapový trůn 2 Z angl. přel. J. Jeníková, Praha: Paseka, 2015, 1. vyd., 352 s., brož. 299 Kč Penin život je samé tajemství – tajemství, která stojí za jejím tříměsíčním zmizením ze školy, tajemství, jak přišla k jizvám na tváři, a hlavně tajemství jejího druhého já v Londýně za zrcadlem... ISBN 978-80-7432-598-4 STRUGACKIJ, Boris Bezmocní tohoto světa Dosl. V. Borisov. Z ruš. přel. K. Šindelář, Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 328 s., váz. 289 Kč Děj románu se odehrává na přelomu tisíciletí v Petrohradě, kde žije a schází se skupina lidí s nadpřirozenými schopnostmi, jež byly objeveny a rozvinuty tajemným mistrem, sensejem. ISBN 978-80-7387-927-3 SPOLEČENSKÉ ROMÁNY VAEROYVIK, Sissel Ráchelina kniha Z nor. přel. A. Týnská, Brno: Moba, 2015, Společenský román, 1. vyd., 384 s., váz. 349 Kč Novinářka Ella se po letech vrací z New Yorku zpět do rodného Bergenu. Po příjezdu se musí vyrovnat s mnoha těžkostmi, mj. i se svou minulostí. Zásadním životním zlomem se však pro ni stává setkání se starou ženou jménem Ráchel... ISBN 978-80-243-6743-9 SVĚTOVÁ KLASIKA CERVANTES, Miguel de; ŠKÁPÍKOVÁ, Jitka Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha Praha: Fortuna Libri, 2015, 1. vyd., 192 s., váz. 249 Kč Je tomu už čtyři stovky let, co vznikl jeden z nejslavnějších humoristických románů světa, a přece je překvapivě aktuální. Jeho hrdina se dopouští všelijakých bláznivých, praštěných a často hodně nebezpečných kousků proto, že neumí rozlišit skutečnost od fantazie, která se vylíhla v hlavě nějakého spisovatele. Stejně donkichotsky by dopadl hrdina 21. století, fanatický čtenář fantasy a scifiliteratury, divák akčních filmů či hráč počítačových her, který by se pokusil napodobit své hrdiny. ISBN 978-80-7321-987-1 KIPLING, Rudyard; ŠKÁPÍKOVÁ, Jitka Mauglí Praha: Fortuna Libri, 2015, 1. vyd., 192 s., váz. 249 Kč Dobrodružný mnoha generacemi obdivovaný příběh malého chlapce, který se ztratil. V džungli jej pronásleduje krutý chromý tygr Šer Chán. Chlapec se schová do vlčí jeskyně. Vlci chlapce ochrání, ujmou se ho a Matka vlčice ho vychovává se svými vlčaty. Jeho kůže je hladká, bez srsti, a proto dostává jméno Mauglí – žába. Aby mohl být Mauglí přijat do vlčí smečky, musí se za něj zaručit ještě další dvě zvířata. Je to starý medvěd Balú, který vyučuje všechna mláďata zákonům džungle, a černý panter Baghéra. Stanou se největšími ochránci Mauglího. ISBN 978-80-7321-986-4

THRILLERY BARDOT, Sophie Pařížanka Praha: XYZ, 2015, 1. vyd., 336 s., váz. 299 Kč Arienn je obyčejná dívka s rodiči, láskami a normálním životem Pařížanky. Jednoho dne se však dozví, že její partner jí byl nevěrný a vydá se na cestu kolem světa, která se nakonec promění v napínavý thriller, v němž jí jde o život. ISBN 978-80-7505-256-8 DEAVER, Jeffery Spící panna Z angl. přel. J. Kobělka, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 640 s., váz. 349 Kč Může být devítiletá dívka korunním svědkem proti několikanásobnému vrahovi na útěku? Daniel Pell, několikanásobný vrah, utekl pomocí geniálního triku z vězení a začíná realizovat svůj zrůdný plán... ISBN 978-80-7498-104-3 DEAVER, Jeffery Zapadákov Z angl. přel. D. Míček, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 592 s., váz. 349 Kč Kdo říkal, že vrah musí mít vždy na rukou krev? Úplně stačí, když umí mistrně manipulovat s lidskou psychikou… ISBN 978-80-7498-102-9 HAYDER, Mo Vlk Z angl. přel. J. Kobělka, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 480 s., váz. 349 Kč Zámožní manželé Anchor-Ferrersovi hodlali ve svém venkovském sídle strávit poklidný čas. Skutečnost se však od jejich představ děsivě liší: hned po příjezdu našli na zahradě rozvěšené zvířecí vnitřnosti a nyní je drží v zajetí dvojice únosců... ISBN 978-80-7498-106-7 LINDSAY, Jeff Dexter je mrtvý Z angl. přel. Z. Hofmann, Praha: BB/art, 2015, 1. vyd., 296 s., váz. 299 Kč Dexteru Morganovi se zhroutil svět. Obvinili ho z několikanásobné vraždy a sedí ve vazbě. Přišel o všechno. A je jen ironií osudu, že Dexter, ve volných chvílích sériový vrah, nespáchal žádnou z vražd, kvůli kterým je za mřížemi. ISBN 978-80-7507-098-2 MACHO, Milan Fotbal v drápech smrti. První český fotbalový thriller Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 252 s., váz. 249 Kč Fotbalový fanoušek zná svůj oblíbený sport většinou ze stadionu nebo z televize. Nevidí ale do míst, kde bují korupce, kde fotbalová mafie podplácí rozhodčí, kde se obchoduje s výsledky zápasů, kam

sahá sázková chobotnice... ISBN 978-80-7243-816-7 TRUC, Olivier Poslední Laponec Mladá Boleslav: Panteon, 2015, 1. vyd., 464 s., váz. 299 Kč Zima je v Laponsku studená a tvrdá. Vesnice Kautokeino se chystá na návrat starého šamanského bubnu. V minulosti bylo mnoho bubnů zničeno v boji proti pohanství. První buben vracející se na laponské území je však ukraden... ISBN 978-80-87697-42-9 VZPOMÍNKY AGATHONIKIADIS, George Na Moravě nekvetou olivy Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 1. vyd., 216 s., brož. 199 Kč Český režisér a scenárista řeckého původu G. Agathonikiadis se po dlouhém váhání konečně odhodlal k literárnímu zpracování vlastních, osobitě pojatých zážitků z dětství. ISBN 978-80-7422-448-5 KRÁTKÝ, Jan Kluk z Polenského zámku na hranicích vlasti Ústí nad Orlicí: Oftis, 2015, 2. vyd., 200 s., váz. 249 Kč Autor v letech 1951–1971 působil jako důstojník pohraniční stráže. V knize píše o něčem, čeho se zúčastnil, co viděl nebo o tom, co se i ústně předávalo na pohraničních útvarech a v pohraničí vůbec. ISBN 978-80-7405-381-8 MAHLER, Zdeněk ...ale nebyla to nuda. Poznámky pod čarou života Lidice: Sláfka, 2015, 1. vyd., 281 s., váz. 379 Kč Vzpomínkovou knihu Z. Mahlera tvoří osobité poznámky, glosy a úvahy vybrané z pečlivě vedených deníkových záznamů autora, který patří k nejvýraznějším osobnostem naší kultury. ISBN 978-80-86631-67-7 WESTERNY HAYES, Rex Lovec banditů Z něm. přel. M. Pavka, Brno: Moba, 2015, Western-Bestseller, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Před 7 lety zákeřně zastřelili jeho otce. Byl tehdy ještě dítě. Teď se vrátil do Prarieville – dospělý, tvrdý a s jediným cílem – pomstít se. Mezitím byl marshalem a v Dodge City působil pod Wyattem Earpem a Batem Mastersonem. ISBN 978-80-243-6932-7

KIRBY, John Divoká hranice Z něm. přel. M. Pavka, Brno: Moba, 2015, Colorado Western, 2. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Nebezpečí číhalo poblíž. Nezbývalo jim než věřit, že hranici překročí živí… ISBN 978-80-243-6941-9 KIRBY, John Král z Amarilla Z něm. přel. M. Pavka, Brno: Moba, 2015, Colorado Western, 2. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Slovo Cala Claytona bylo dlouhá léta v Amarillu a okolí zákonem. Pak ale přijel cizinec a chtěl Claytonova syna předat spravedlnosti… ISBN 978-80-243-6930-3 LANE, Lex Přátelství navzdory Z něm. přel. M. Pavka, Brno: Moba, 2015, Western-Bestseller, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Donald Harding, majitel ranče Rýč, byl jediný, kdo ještě vydržel nápor desperátů. Jednoho jeho kamaráda už zabili a druhý, Wes Norris, už to po posledním nájezdu vzdal. Nehodlal se hnát za ničemy, kteří měli velký náskok... ISBN 978-80-243-6923-5 SCOTT, William Desperados Z něm. přel. H. Sklenářová, Brno: Moba, 2015, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč John Hunter spatřil jezdce. Bylo jich šest. Kopyta jejich koní vířila prach. Farmář poznal prvního z nich, který je vedl. Byl to Wyatt Holden, předák ranče Waycross. Hunter věděl, co je sem přivádí... ISBN 978-80-243-6937-2 SCOTT, William Lovec lidí Z něm. přel. H. Sklenářová, Brno: Moba, 2015, Rodokaps, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč „Tentokrát mám pro vás snadný úkol,“ řekl soudce Buchanan. Vlastně jsme s Joem Madisonem měli zneškodnit jen bandu zlodějů dobytka, která řádila v severním Texasu... ISBN 978-80-243-6925-9 UNGER, G. F. Černý Jack Z něm. přel. T. Butala, Brno: Moba, 2015, GFU, 3. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Černý Jack byl slavný po celé Arizoně a ani mezi nejodvážnějšími jezdci se nenašel nikdo, kdo by tohoto černého hřebce dokázal zkrotit. Komu by se to podařilo, měl by na dlouho o budoucnost postaráno... ISBN 978-80-243-6940-2

UNGER, G. F. Hvězda na severu Z něm. přel. T. Butala, Brno: Moba, 2015, GFU, 3. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Jesse Jones přitáhl uzdu svému šedivému valachovi a upíral zrak přes hlavy lidí k řece. Na malém skalním útesu uprostřed rozběsněné vody dřepěli dva malí hoši. Mávali a volali. Ale jejich křik nebyl v hukotu vody slyšet... ISBN 978-80-243-6935-8 UNGER, G. F. Nenávist zabíjí Z něm. přel. J. Blažke, Brno: Moba, 2015, G. F. Unger – nejlepší westerny, 1. vyd., 80 s., brož. Město Frontier Creek Fork snáší už skoro dva roky vraždící nájezdy Juana Juanrillose a jeho bandy. Občané dají dohromady peníze a požádají o pomoc dva pistolníky. Jsou jimi Jim Sinclair a John Lockhord... ISBN 978-80-243-6942-6 UNGER, G. F. Všichni sází na Cashe Z něm. přel. T. Butala, Brno: Moba, 2015, GFU, 3. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Snům Zanea Whitlocka jsme věřili. Protože během dlouhé cesty z Texasu do Abilene se vždycky stalo to, co se mu předtím zdálo. Ať to bylo dobré, nebo zlé. Věřili jsme, že v jeho snech se projevovaly jisté jasnovidecké schopnosti... ISBN 978-80-243-6926-6 UNGER, G. F. Žhavé kolty Z něm. přel. T. Butala, Brno: Moba, 2015, GFU, 3. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Dan Denver a Humphrey Lovel se na sebe chvíli mlčky dívali. V předákových jasných očích jiskřila nenávist. Nemohl se pořád smířit s tím, že mu Dan Denver uštědřil tak tvrdou lekci. ISBN 978-80-243-6929-7 LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY BREZINA, Thomas Metro v říši duchů Z něm. přel. T. Wongová, Praha: Albatros, 2015, 1. vyd., 136 s., váz. 189 Kč V opuštěné stanici londýnského metra se přímo na Erika vyřítil vlak. Řídila ho kostra s rudě zářícíma očima a z oken vyskakovali duchové. Čtyřka se nenechá zastrašit a rozhodne se i tomuto podivnému případu přijít na kloub! ISBN 978-80-00-04102-5 FRIEDRICH, Joachim Čtyři a půl kamaráda a loupež v galerii Z něm. přel. O. Müller, Praha: BB/art, 2015, 1. vyd., 88 s., váz. 249 Kč

Členové Kallovy detektivní kanceláře se nestačí divit. Ráno před vyučováním Kalle oznámí krádež svojí aktovky a hned také najde pachatele. Je to nový kluk, který k nim přišel do třídy a jmenuje Bernard! ISBN 978-80-7507-523-9 PANKHURSTOVÁ, Kate Majda Čmuchalová – Dortíkový rébus Z angl. přel. J. Hejná, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 176 s., váz. 229 Kč Majda Čmuchalová a její věrné parťačky z detektivní kanceláře Holky čmuchalky se vrací, aby vyřešily další zapeklitý případ! ISBN 978-80-204-3518-7 PFLUGFELDER, Bob Nick a Tesla a armáda běsnících robotů Z něm. přel. L. Němečková, Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 224 s., brož. 239 Kč Když dojde v městečku Half Moon Bay k sérii vloupání, jedenáctiletá dvojčata Nick a Tesla se rozhodnou, že vypátrají, kdo je má na svědomí. K tomu si ale potřebují sestavit spoustu nových přístrojů a udělátek! ISBN 978-80-7387-954-9 DOBRODRUŽSTVÍ LAMPARD, Frank Frankův kouzelný fotbal 8 – Frankie zachraňuje Vánoce Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 160 s., brož. 199 Kč Nové dobrodružství zavede Frankieho a jeho kamarády až do Laponska! Frankie a jeho tým milují fotbal. Na něj si vždy najdou čas – dokonce i v době Vánoc! ISBN 978-80-264-0939-7 PENNAC, Daniel Kamo I.–IV. Komplet Ilust. T. Kotrba, Praha: Meander, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 898 Kč Souborné vydání oblíbené tetralogie francouzského romanopisce D. Pennaca, která nám důvěrně připomíná Sempého Mikulášovy patálie. ISBN 978-80-87596-84-5 HRY LEGO® CITY – Najdi zloděje Brno: Computer Press, 2015, 1. vyd., 32 s., váz. 199 Kč Vypátrej zloděje a postav si dvě minifigurky připevněné na obalu. V davu lidí v LEGO® City se skrývá zloděj s červeným šátkem. Tvým úkolem je ho najít! Staň se detektivem! ISBN 978-80-251-4590-6 OPATRNÁ, Pavlína Bav se… a tvoř! – Zvířata z papíru Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 130 s., brož. 199 Kč

Jak trávit čas s dětmi? Zkuste společně tvořit, přitom si povídejte a hrajte. Vyrábějte hračky, dárky, dekorace, přáníčka nebo třeba masky na karneval. ISBN 978-80-7529-106-6 POHÁDKY BŘEZINOVÁ, Ivona Teta to plete Ilust. E. Sýkorová-Pekárková, Praha: Albatros, 2015, 3. vyd., 64 s., váz. 159 Kč Teta Běta ráda plete. Svetry, čepice, rukavice i šály. A taky pohádky. Když se teta pustí do jejich vyprávění, nestačí Šárka s Vašíkem kulit oči. ISBN 978-80-00-04094-3 DRIJVEROVÁ, Martina Posílám ti pohádku Ilustr. H. Zmatlíková, Praha: Artur, 2015, 1. vyd., 104 s., váz. Malému Petříkovi přinese každý den poštovní holub dopis a v něm pohádku. Pohádky přicházejí z celé Evropy a přečíst si je může i čtenář téhle knížky. ISBN 978-80-7483-046-4 PIHLEROVÁ, Marta; CIBULKOVÁ, Kristýna Strašidýlka od starého dubu Ilust. P. Šolcová, Praha: Agentura Krigl, 2015, 1. vyd., 96 s., váz. 199 Kč Pohádky se odehrávají v Ledeckém lese u Dobrovic. V krásné přírodě Středočeského kraje. Kolem dokola kouzelný les obklopený dalšími rybníky. V tomto lese se odehrává 24 pohádkových příběhů doplněných o nějaké to ponaučení. ISBN 978-80-88104-01-8 POPULÁRNĚ NAUČNÁ MRÁZKOVÁ, Eva Deskové hry. Procvičujeme angličtinu Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 10 s., váz. 269 Kč Chcete volný čas se svými dětmi prožívat opravdu intenzivně? Pohrát si s nimi, pobavit se a ještě se při tom naučit něco nového? Pak je sada deskových her určena přímo vám. ISBN 978-80-266-0837-0 MRÁZKOVÁ, Eva Deskové hry. Procvičujeme němčinu Brno: Edika, 2015, 1. vyd., 10 s., váz. 269 Kč Chcete volný čas se svými dětmi prožívat opravdu intenzivně? Pohrát si s nimi, pobavit se a ještě se při tom naučit něco nového? Pak je sada deskových her určena přímo vám. ISBN 978-80-266-0838-7 MRÁZKOVÁ, Eva Deskové hry. Procvičujeme ruštinu Brno: Edika, 2015, 1. vyd., 10 s., váz. 269 Kč

Prostřednictvím těchto her si netradiční a zábavnou formou procvičíte základní slovní zásobu v ruštině a zařadíte nové pojmy do aktivní slovní zásoby. ISBN 978-80-266-0839-4 MRÁZKOVÁ, Eva Deskové hry. Procvičujeme španělštinu Brno: Edika, 2015, 1. vyd., 10 s., váz. 269 Kč Prostřednictvím těchto her si netradiční a zábavnou formou procvičíte základní slovní zásobu ve španělštině a zařadíte nové pojmy do aktivní slovní zásoby. ISBN 978-80-266-0840-0 PRO DĚTI BÄCKER-BRAUN, Katharina 100 her pro děti do tří let v dětských skupinách a mateřských školách Ilust. P. Koubská. Z něm. přel. M. Škultéty, Praha: Portál, 2015, 1. vyd., 80 s., brož. 155 Kč Malé děti pomocí hry poznávají svět, rozvíjejí své smysly a učí se základním dovednostem. Autorka představuje 100 jednoduchých her, které jsou určeny pro děti do 3 let s důrazem na práci v dětských skupinách, jeslích a školkách. ISBN 978-80-262-0947-8 BARROWSOVÁ, Annie Kája a Oliva vychovávají chůvu Ilust. S. Blackallová. Z angl. přel. P. Potůčková, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 128 s., váz. 199 Kč Poplach! Oliva právě zjistila, že ji rodiče nechávají na celé odpoledne v péči Hany, její otravné starší sestry. Co si počne? Má potichu sedět na gauči v obývacím pokoji a ani nedutat? Nebo si má radši vyrobit provazový žebřík a utéct oknem? ISBN 978-80-204-3108-0 BEJLKOVÁ, Milena; VOJTÍŠKOVÁ, Martina; FILÍPKOVÁ, Zuzana a kol. Létající koberec Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 124 s., brož. 365 Kč Výroba létajícího koberce, poznávání cizích krajů, nácvik výslovnosti, grafomotorická cvičení, rozvoj předčtenářské gramotnosti, slovní zásoby, komunikace, hra v rolích – aktivity přispějí k rozvoji komunikačních schopností dětí. ISBN 978-80-7496-190-8 BUZAN, Tony Myšlenkové mapy pro děti – Využívej svou paměť a koncentraci na maximum Brno: BizBooks, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 249 Kč Ovládnout paměť může být zábavné a jednoduché, když víte jak na to! Myšlenkové mapy pro děti světově uznávaného autora T. Buzana navedou každého mladého čtenáře na cestu snadného a zábavného učení, představivosti a kreativity. ISBN 978-80-265-0434-4

GOLUBEV, Alexandr Přes moře a oceány Brno: Edika, 2015, 1. vyd., 40 s., brož. 99 Kč Pokud máte v rodině malého milovníka dobrodružství, který chce rozluštit tajemství vodních hlubin a dozvědět se legendy oceánů, tak nezbývá nic jiného, než vyrazit na zábavnou plavbu kolem světa s touto knihou. ISBN 978-80-266-0845-5 KOCIÁNOVÁ, Stanislava; POLERECKÁ, Ivana; VÍCHOVÁ, Lucie Paleček, Barborka a pohádkové střípky Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 365 Kč Seznamte děti s novými kamarády – Palečkem, Barborkou a lesními i domácími skřítky, ať zažívají společná dobrodružství a společně se učí. Čemu? Zdravým návykům, rozpoznávání částí lidského těla a tajům přírody. ISBN 978-80-7496-191-5 KRČEK, Josef Příběhy dvanácti měsíců Ilust. R. Fučíková, Praha: Albatros, 2015, 1. vyd., 128 s., váz. 299 Kč Od ledna do prosince ubíhá rok za rokem, století za stoletím. Ale co tentokrát strávit rok s poutavým vyprávěním 12 měsíců? Ať vám každý měsíc přinese šťastné dny! ISBN 978-80-00-04104-9 PATTERSON, James; GRABENSTEIN, Chris Můj brácha robot Ilustr. J. Neufeldová. Z angl. přel. O. Turečková, Praha: Albatros, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 199 Kč První díl nové série J. Pattersona. Páťák Sammy Hayes-Rodriguez nežije v tak úplně obyčejné rodině. Maminka je vědkyně a baví se vymýšlením robotů. Její nejnovější vynález se jmenuje Éčko a má chodit se Sammym do školy. ISBN 978-80-00-04103-2 POLERECKÁ, Ivana; VÍCHOVÁ, Lucie; TRNOVSKÁ, Petra Zvířátka si pomáhají Praha: Raabe, 2015, 1. vyd., 122 s., brož. 365 Kč Knížka plná báječných aktivit založených na pohádkových příbězích. Děti se budou rozvíjet zejména v řečových a sluchových dovednostech, jemné a hrubé motorice a tvořivých výtvarných činnostech s přírodními materiály. ISBN 978-80-7496-192-2 ŠRUT, Pavel; ŠALAMOUN, Jiří Hlemýžď Čilišnek Ilustr. J. Šalamoun, Praha: Paseka, 2015, 1. vyd., 96 s., váz. 249 Kč Básničky autora slavných Lichožroutů si díky vtipu, hravosti a humoru oblíbí zejména děti mladšího školního věku, jimž především je knížka určena. ISBN 978-80-7432-659-2

ŠTARKOVÁ, Petra Pirát jménem Šampaňský Ilust. P. Modlitba, Praha: Triton, 2015, 1. vyd., 120 s., brož. 159 Kč Malý Jirka by si rád hrál s kamarády, ale žádné ještě nemá. A tak na sídliště, kde bydlí, přivolá pirátskou loď s kapitánem a mluvícím papouškem. Ta loď je podivuhodná, protože umí plout, i když kolem ní není moře... ISBN 978-80-7387-862-7 PRO DÍVKY MASSOVÁ, Wendy Konečně dvanáct. Willow Falls Series 2 Z angl. přel. K. Míčková, Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 240 s., brož. 249 Kč Jindra Swensonová čeká celý život na to, až jí bude 12. Kdykoliv Jindra po něčem touží, odbydou ji rodiče slovy: „Až ti bude dvanáct…“ Konečně. Za 18 hodin, 36 minut a 52 sekund je to tady. Jindřin život oficiálně začíná! ISBN 978-80-7391-934-4 OLIVEROVÁ, Lauren Zmizelé dívky Z angl. přel. R. Bičíková, Praha: CooBoo, 2015, 1. vyd., 344 s., váz. 299 Kč Dara a Nick bývaly nerozlučné, ale to bylo před tím, než Dara políbila Parkera, nejlepšího kamaráda Nick, a před tou nehodou, po které zůstala Dařina krásná tvář zjizvená. Od té doby se sestry naprosto odcizily a nemluví spolu. ISBN 978-80-7544-009-9 SHEPARDOVÁ, Sara Roztomilé malé lhářky 15: Ohrožené Z angl. přel. A. Školníková, Praha: BB/art, 2015, 1. vyd., 256 s., váz. 249 Kč Konečně je po všem a Rosewood si může oddechnout. Hrůzné události, které se ve městě děly po celé roky, už nebudou dál pokračovat. Vražedkyně Ali je – jak všichni chtějí věřit – po smrti, jejího komplice zatkli, roztomilé, život jde dál... ISBN 978-80-7507-527-7 PRO DOSPÍVAJÍCÍ DAWSON, James Jak být klukem Z angl. přel. M. Marková, Praha: Argo, 2015, 1. vyd., 192 s., brož. 198 Kč Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající kluky zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou kluci v pubertě. ISBN 978-80-257-1581-9 PRO MLÁDEŽ

Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení Praha: CooBoo, 2015, 1. vyd., 384 s., váz. 339 Kč Soubor 12 vánočních povídek od nejlepších autorů young adult literatury. ISBN 978-80-7544-011-2 GREEN, Rod Jak se stát dokonalým prevítem Brno: Computer Press, 2015, 1. vyd., 152 s., brož. 149 Kč Kniha ti ukáže spoustu neotřelých triků, které ti můžou každý den ulehčit život. Zjistíš např., jak se elegantně vyhnout hodině tělocviku, porazit kamarády v piškvorkách a kámen, nůžky, papír, jak donutit rodiče, aby ti přidali kapesné ad. ISBN 978-80-251-4608-8 PRO PŘEDŠKOLÁKY MARTINCOVÁ, Jana; TAUTOVÁ, Věra Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky Brno: Babyonline, 2015, 1. vyd., 248 s., váz. 594 Kč Předškolákovy týdeníčky jsou první a stále jediná komplexní příprava předškoláka na našem knižním trhu. Jedná se o hravé učení pro předškoláky s motivačním prvkem v podobě obrovské kosmické mapy formátu A1. ISBN 978-80-904216-6-0 PRO ZAČÍNAJÍCÍ ČTENÁŘE SMITH, Alex T. Bruno na horách. Neobyčejný pejsek s neobyčejným životem Z angl. přel. J. Hejná, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 104 s., brož. 179 Kč Jednoho mrazivého dne se Bruno se svým nejlepším kamarádem panem Žmolkofuskou vrhnou do víru zimních radovánek. Vyzkouší si koulovanou i stavění sněhuláků a nakonec omylem přivolají i opravdickou lavinu! ISBN 978-80-204-3875-1 SCI-FI; FANTASY AVEYARDOVÁ, Victoria Rudá královna Praha: CooBoo, 2015, 1. vyd., 360 s., váz. 329 Kč Svět Mare Barrowové je rozdělen krví. Žijí v něm lidé s rudou krví a lidé s krví stříbrnou. Rodina Mare patří mezi Rudé, prosté a chudé občany, kterým je předurčeno sloužit Stříbrným, špičkovým válečníkům s božskými schopnostmi. ISBN 978-80-7544-013-6 BASS, Guy Barbar Žabák. Legenda o Žabákovi 2 Praha: Slovart, 2015, 1. vyd., 228 s., brož. 199 Kč Žabák zachránil princeznu (a nejspíš i celý svět), ale v Královstvínsku stále není všechno v pořádku.

Král a královna Úplně všeho jsou rozhodnuti rozdrtit každého, kdo se jim připlete do cesty, a z Žabáka by rádi udělali královského šampióna... ISBN 978-80-7391-990-0 DITERLIZZI, Tony; MCQUARRIE Star Wars: Dobrodružství Luka Skywalkera, rytíře Jedi Z angl. přel. T. Burda, Praha: CooBoo, 2015, 1. vyd., 64 s., váz. 199 Kč Klasický příběh o boji dobra a zla, odehrávající se v předaleké galaxii, se ve své době okamžitě stal kulturním fenoménem a inspiroval celou generaci milovníků příběhů i jejich vypravěčů. ISBN 978-80-7544-010-5 DivergentCzech Praha: CooBoo, 2015, 1. vyd., 184 s., váz. 199 Kč Soubor 9 nejlepších divergentních povídek z literární soutěže nakladatelství CooBoo. ISBN 978-80-7544-012-9 GIEROVÁ, Kerstin Drahokamy – Box Z angl. přel. T. Pecáková, Praha: CooBoo, 2015, 1. vyd., 1104 s., váz. 590 Kč Rudá jako rubín, Modrá jako safír a Zelená jako smaragd! Láska nezná čas. Roztočte kola osudu a chronografu v téhle trilogii o cestování v čase! Nejoblíbenější časocestovací trilogie nově v jednom boxu. ISBN 978-80-7544-003-7 KAHN, James; LUCAS, George Star Wars: Návrat Jediho Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 232 s., brož. 249 Kč V jiné galaxii, v jiné době… Poslední rytíř řádu Jedi Luke Skywalker se vrací na rodnou planetu, aby zachránil svého přítele Hana Sola ze spárů zločince Jabba Hutta. Tam se ale dozvídá velmi zlé zprávy... ISBN 978-80-264-0891-8 LUCAS, George Star Wars: Impérium vrací úder Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 224 s., brož. 249 Kč Nejmocnější zbraň Impéria byla zničena, ale povstalci jsou nadále nelítostně pronásledováni. Aby se vyhnuli střetu s mocnou flotilou Impéria, musí pod vedením Luka Skywalkera vybudovat novou základnu na ledové planetě Hoth. ISBN 978-80-264-0890-1 LUCAS, George Star Wars: Nová naděje Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 288 s., brož. 249 Kč Stará Republika byla legendou, vzdálenou v čase i v prostoru. Za moudré vlády senátu a pod ochranou rytířů Jedi, Republika vzkvétala a rostla. Ale pak se vlády v galaxii zmocnili nelítostní zloduši... ISBN 978-80-264-0888-8

PACOVSKÁ, Ilka Bez práva na život Ilust. J. P. Krásný, Praha: Albatros, 2015, 1. vyd., 336 s., váz. 249 Kč V posledním díle fantasy série Sedmý smysl se rozhoduje o životě a smrti lidí, kteří mají neobyčejné, nebezpečné schopnosti, a proto podle draků nemají právo na život. ISBN 978-80-00-04101-8 STUART, S. D. Povstání Herobrina – Box Brno: Computer Press, 2015, 1. vyd., 720 s., váz. 890 Kč Box obsahuje všech 9 knih první řady, v níž se hlavní hrdinové dostanou k superpočítači ve vládní laboratoři a nabourají se do zaheslovaného serveru, který vytvořil sám Notch. To, co tam našli, rozhodně nečekali… ISBN 978-80-251-4600-2 WINTER, Morgan Tajné triky pro Minecrafťáky: Mistr stavitel Brno: Computer Press, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 199 Kč Naučte se od mistra Minecraftu spoustu nových triků, odhalte tajemství nejlepších stavitelů a popusťte uzdu své fantazii! ISBN 978-80-251-4607-1 HUDEBNINY JANÁČEK, Leoš Skladby pro housle a klavír Předml. a edit. A. Němcová, Praha: Bärenreiter Praha, 2015, BA 11512, 1. vyd., 80 s., brož. 320 Kč Nové urtextové vydání vychází ze Souborného kritického vydání děl L. Janáčka (Romance, Sonáta) a vydání Dumky revidovaného na základě autografu houslového partu. Notosazba se vrací oproti kritickému vydání k běžnému notovému zápisu. ISMN 979-0-2601-0761-8 KOŽELUH, Leopold Souborné vydání sonát pro klavír, svazek IV, sonáty 38–50 Edit. Ch. Hogwood, Praha: Bärenreiter Praha, 2015, BA 9514, 1. vyd., 260 s., brož. 620 Kč Edice poprvé představuje Koželuhovy sonáty pro sólový klavír jako celek. Sonáty jsou řazeny chronologicky podle roku vydání a skladatelových opusových čísel. 4. svazek zahrnuje 6 sonát z let 1807–1809, jednu sonátu ze 70. let a 6 nepublikovaných sonát z rukopisů. ISMN 979-0-2601-0504-1 VYSOKOŠKOLSKÁ SKRIPTA; UČEBNICE PRÁVO NOVOTNÝ, František a kol. Praktika z trestního práva hmotného a trestního práva procesního Praha: Vydavatelství a

nakladatelství Aleš Čeněk, 2015, 1. vyd., 176 s., brož. 220 Kč Didaktická pomůcka obsahuje jednak praktické příklady zaměřené na zvláštní část trestního zákoníku, jednak příklady z praxe orgánů činných v trestním řízení. ISBN 978-80-7380-572-2 PŘÍRUČKY Život na Sutnarce Edit. J. Mištera, V. Aubrecht, Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., 107 s., brož. Obrazová publikace představující Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. ISBN 978-80-261-0563-3 SBORNÍKY Small States – Big Challenges: The Experience of the EU and Visegrad region Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 146 s., brož. Sborník z mezinárodní konference. V angličtině. ISBN 978-80-245-2108-4 WUPES‘15 Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 236 s., brož. Sborník z konference. V angličtině. ISBN 978-80-245-2102-2 SOCIÁLNÍ POLITIKA KACZOR, Pavel Sociální politika a sociální systém ČR Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 270 s., brož. 424 Kč Text objasňuje základní i odbornější pojmy z oblasti sociální politiky, zejména ve vazbě na fungování sociálního systému. Jádrem textu je prakticky orientovaný popis sociálního systému ČR. ISBN 978-80-245-2096-4 Tituly v bibliografii Knižních novinek jsou čerpány z internetové databáze Databáze poskytuje nejaktuálnější informace o vycházející knižní produkci. Do tištěné verze jsou zařazovány tituly těch nakladatelů, kteří se SČKN podepsali smlouvu o plnění nabídkové povinnosti vůči knihovnám. Foto popis|

Kroměřížský deník Studenti hotelové školy uspořádali klimatickou snídani 10.12.2015

Kroměřížský deník str. 5 U nás doma na Kroměřížsku Věra Kadlecová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ve středu 25. listopadu proběhla na SŠHS v Kroměříži velmi zajímavá akce nazvaná Klimatická

snídaně. Zúčastnili se ji žáci třídy 3. F. A co si pod tímto pojmem představit? Žáci předem nakoupili potraviny, které jsou běžně konzumovány k snídani. Během semináře společně posnídali a identifikovali původ, zpracování, balení a transport jednotlivých potravin svého menu. Zjištěná fakta – sezónnost, rostlinné a živočišné výrobky, zpracování a balení potravin dávali do souvislosti s emisemi skleníkových plynů a globální změnou klimatu. V závěru semináře žáci hledali individuální příklady i politické rámce spotřebitelského chování a společně dospěli k závěru, jak každý z nás může přispět k řešení tohoto problému. Foto popis| Foto autor| FOTO: Věra Kadlecová O autorovi| Věra Kadlecová, SŠHS Kroměříž Region| Střední Morava

kurzy.cz Potraviny a pohonné hmoty tlačí ceny dále dolů 9.12.2015

kurzy.cz str. 0 Komodity

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Index spotřebitelských cen v listopadu klesnul o 0,4 % m/m, což je podle ČSÚ největší propad od září 2013. Na cenovém poklesu se podílely všechny hlavní složky indexu. Pro nás je překvapivý hlavně pokles cen potravin, které meziměsíčně ubraly 0,7 %. Index spotřebitelských cen v listopadu klesnul o 0,4 % m/m, což je podle ČSÚ největší propad od září 2013. Na cenovém poklesu se podílely všechny hlavní složky indexu. Pro nás je překvapivý hlavně pokles cen potravin, které meziměsíčně ubraly 0,7 % a to i přes výrazný říjnový nárůst cen v zemědělství. Pokles zaznamenaly i ceny ovoce a zeleniny pro spotřebitele, zatímco v rámci cen zemědělských výrobců jejich cena strmě stoupá. Nepřekvapil pokles mléčných výrobků, protože domácnosti stále těží z poklesu cen zapříčiněného zrušením kvót na produkci mléka v rámci EU. Meziroční inflace celkem zpomalila z 0,2 % v říjnu na listopadových 0,1 %. Nicméně dolů inflaci tlačí hlavně volatilní složky. Další meziměsíční pokles podle očekávání zaznamenaly ceny pohonných hmot. V listopadu klesly o 2,4 % m/m a pokračovaly tak v propadu, který začaly v srpnu. Meziročně jsou pohonné hmoty již o 17,3 % y/y levnější, což je od února 2009 nejvýraznější meziroční pokles cen. Do konce roku můžeme očekávat další postupný pokles cen na čerpacích stanicích. Ceny ropy na světových trzích se včera propadly na svá nová minima od února roku 2009. Severomořská ropa Brent se dnes obchoduje těsně nad hranicí 40 USD za barel. Za tímto vývojem stojí slabá poptávka, přeplněné zásobníky a neschopnost států ropného kartelu OPEC dohodnout se na omezení objemu těžby. Regulované ceny zůstaly podle očekávání beze změny. Inflaci by v nadcházejících měsících měl nahoru pomáhat bazický efekt, když před rokem v prosinci a v lednu nastal výrazný propad cen pohonných hmot. Navíc očekáváme, že ceny potravin začnou růst. Poslední statistiky cen zemědělských výrobců naznačují, že potraviny by měly začít zdražovat. Na druhé straně od začátku roku by totiž počítáme se snížením cen plynu a elektřiny. U elektřiny se však bude jednat pouze o drobné snížení, protože pokles cen silové elektřiny bude do velké míry vyvážen zvýšením regulované složky. Nicméně již na začátku příštího roku očekáváme, že se dostane k úrovním okolo jednoho procenta. Ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli by se měla přiblížit na přelomu let 2016 a 2017. Autor: Viktor Zeisel

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/391602-potr...y-a-pohonne-hmoty-tlaci-ceny-dale-dolu/

USA: Maloobchodní tržby, PPI (11 2015) 11.12.2015

kurzy.cz str. 0 Měny-forex

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 14.30 SEČ - USA: Maloobchodní tržby (11 2015,m/m) 14.30 SEČ - USA: Maloobchodní tržby bez aut (11 2015,m/m) Očekávání: 0,3 % Očekávání: 0,3% Předchozí: 0,1 % Předchozí: 0,2 % Maloobchodní tržby začátkem roku překvapivě opakovaně propadly. Pokles byl. 14.30 SEČ - USA: Maloobchodní tržby (11 2015,m/m) 14.30 SEČ - USA: Maloobchodní tržby bez aut (11 2015,m/m) Očekávání: 0,3 % Očekávání: 0,3% Předchozí: 0,1 % Předchozí: 0,2 % Maloobchodní tržby začátkem roku překvapivě opakovaně propadly. Pokles byl vyhrocen propadem cen ropy/benzínu, resp. benzinových pump a korekcí prodeje automobilů. I bez těchto efektů, možná také kvůli chladné zimě, ale maloobchodní tržby zaostaly za očekáváním. Spotřebitelská poptávka se však od jara vrací ke svému dlouhodobému decentnímu tempu růstu. Propad cen ropy, resp. benzínu, sice stále značně snižuje tržby benzinových čerpadel a tím i celkové maloobchodní tržby, v delším období by ale tento efekt měl naopak poptávku posílit. Celkově meziročně po očištění o brzdící efekty stále platí, že spotřebitelská poptávka decentně roste. Silnější spotřebitelský sentiment, posílení trhu práce (přestože růst mezd zůstává nízký) a zlevnění energií podporují spotřebu domácností. 14.30 SEČ - USA: PPI (11 2015, m/m,%) 14.30 SEČ - USA: PPI bez cen potravin a energií (11 2015, m/m,%) Očekávání: 0,0 Očekávání: 0,1 Předchozí: -0,4 Předchozí: -0,3 14.30 SEČ - USA: PPI (11 2015, y/y,%) 14.30 SEČ - USA: PPI bez cen potravin a energií (11 2015, y/y,%) Očekávání: -1,4 Očekávání: 0,2 Předchozí: -1,6 Předchozí: 0,1 Podprůměrné produkční i spotřebitelská inflace v posledních kvartálech slábly, značně se totiž projevuje propad volatilních cen ropy a energií, respektive benzínu (na které má centrální banka minimální vliv) a taky silný dolar. Produkční ceny nyní klesají dokonce i meziročně, relevantnější meziroční jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií) je na produkční úrovni mírně nad nulou, na spotřebitelské úrovni je taky pod cílem centrální banky 2 %. To oslabuje dlouhodobou strategii centrální banky zvyšovat úrokové sazby. Také proto je zvyšování může být pomalejší a menší. Dopad dat na trhy: Data solidního růstu maloobchodních tržeb jsou spíše lepší pro akcie a dolar, nepříznivé pro dluhopisy a zlato. Informace snížené inflace jsou obecně pro akcie a dolar nepříznivá, jsou ale příznivá pro dluhopisy a zlato. Josef Kvarda Analytik HighSky Brokers, a.s. http://www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/391736-usa-maloobchodni-trzby-ppi-11-2015/

Německo: ZEW, USA: CPI, Index Fedu New Yorku 15.12.2015

kurzy.cz str. 0 Měny-forex

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 11.00 SEČ Německo: Index ZEW sentimentu ek. očekávání (12 2015) Očekávání: 15,0 Předchozí: 10,4 Trh čeká posílení indexu možná díky dalšímu poklesu ceny ropy a potvrzení ukončení série sedmi měsíčních poklesu z listopadu, stále však pod svým... 11.00 SEČ Německo: Index ZEW sentimentu ek. očekávání (12 2015) Očekávání: 15,0 Předchozí: 10,4 Trh čeká posílení indexu možná díky dalšímu poklesu ceny ropy a potvrzení ukončení série sedmi měsíčních poklesu z listopadu, stále však pod svým dlouhodobým průměrem 24,8. Čeká se tedy jen malé zlepšení v budoucnu. Institut ZEW k listopadovým datům uvedl: Výhled pro německou ekonomiku se ke konci roku znovu zlepšuje. Zdá se, že ekonomický pesimismus po teroristických útocích v Paříži nevzrostl. Současně vysoká úroveň spotřeby v Německu, oslabení eura a pokračující ekonomické oživení USA pravděpodobně podpoří robustní vývoj německého hospodářství.

Další ukazatele zprávy nevykázaly v listopadu významnější změny. Index ZEW sentimentu ek. očekávání eurozóny přes drobné oslabení vykazuje stále optimismus pro příští rok. Hodnocení současné ekonomické situace Německa resp. eurozóny přes mírný vzestup, resp. pokles zůstávají solidní, resp. slabé.

Oslabení indexů ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa bylo vedeno hlavně psychologií kvůli letním signálům oslabení růstu čínské a světové ekonomiky, jiné předstihové indikátory faktické ekonomické aktivity větší oslabení nevykazují. Dlouhodobě pak klima zhoršují a trvalejší slabost růstu HDP eurozóny vedle strukturálních těžkostí dlouhodobě sytí mimo jiné taky deflační hrozba eurozóny (spojená s redukcí ziskových marží a neschopností ECB stabilizovat velmi slabou inflaci což znamená logicky její pošramocený kredit), řecká a ukrajinská krize a s tím spojená depreciace rublu a nebezpečí spirály obchodních sankcí mezi Západem a Ruskem. To vše udržuje mlhu nejistoty ekonomických výhledů pro tento rok, která redukuje ekonomickou aktivitu firem a domácností. Výhled slabosti dynamiky růstu HDP trvá i pro rok 2016, byť příznivé efekty (zlevněná ropa, euro, monetární expanze ECB) rizika budou vyvažovat.

Informace předstihových dat ek. aktivity jsou v posledních měsících sice stále dobré pro akcie a euro, nepříznivé pro dluhopisy, ovšem slabost Indexu ZEW sentimentu ek. očekávání znamená pro trhy opačný dopad. 14.30 SEČ - USA: CPI (11 2015, m/m,%) 14.30 SEČ - USA: CPI bez cen potravin a energií (11 2015, m/m,%) Očekávání: 0,0 Očekávání: 0,2 Předchozí: 0,2 Předchozí: 0,2 14.30 SEČ - USA: CPI (11 2015, y/y,%) 14.30 SEČ - USA: CPI bez cen potravin a energií (11 2015, y/y,%) Očekávání: 0,2 Očekávání: 2,0 Předchozí: 0,2 Předchozí: 1,9

Produkční i spotřebitelská inflace v posledních kvartálech slábly, značně se totiž projevuje propad volatilních cen ropy a energií, respektive benzínu (na které má centrální banka minimální vliv) a taky silný dolar. Produkční ceny klesají a spotřebitelské ceny stagnují dokonce i meziročně, relevantnější meziroční jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií) je na produkční úrovni mírně nad nulou, na spotřebitelské úrovni je taky pod cílem centrální banky 2,0%, ale jen mírně. Fed navíc dosud sníženou inflaci zatím považuje za neznámou a je pro něj zdroj nejistoty nežli jednoznačně nepříznivý jev. Taky předpokládá návrat inflace k 2,0 %. Momentální slabost inflace tak v rozhodování monetární politiky v současnosti nemá největší váhu. Na druhou stranu nízká inflace oslabuje dlouhodobou strategii centrální banky zvyšovat úrokové sazby. Taky proto zvyšování může být pomalejší a menší. 14.30 SEČ - USA: Index současných obecných ekonomických podmínek zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State Fedu New Yorku (12 2015) Očekávání: -5,0 Předchozí: -10,7 Trh čeká určité zlepšení indexu a tím i, z pohledu průmyslových firem regionu, alespoň zmírnění silnějšího poklesu ek. aktivity z listopadu na menší úroveň. Dle nich prakticky celý rok 2015 celková ek. aktivita víceméně stagnovala, od srpna se ale silně potopila nejvíc od světové finanční krize, přesněji od dubna 2009 a klesala čtyři měsíce v řadě. Podobně největší pokles za poslední roky registrují po létě průmyslové firmy regionu i v případě nových objednávek. Zaměstnanosti průmyslu regionu od září po dvou letech přestala růst, naopak začalo převažovat menší propouštění. čekávání ekonomického vývoje pro příští rok průmyslových firem regionu předpokládají solidní růst celkové ekonomické aktivity, nových zakázek a zaměstnanosti průmyslu regionu, i když optimismus v podobě očekávání posílení růstu ek. aktivity a nových zakázek opět měziměsíčně klesl (v případě zaměstnanosti vzrostl) a je též citelně nižší než loni. V rámci odvětví regionu, výhled růstu zaměstnanosti a investičních a technologických výdajů vykazuje očekávání jen neduživého růstu, loni se čekal silný růst indikátorů. Regionální data ekonomické aktivity konzistentně, ve druhém pololetí ještě více než dříve potvrzují přenos tlaku slábnoucí světové ekonomiky a silného dolaru na export a průmysl a tím i na celkovou ekonomickou aktivitu. Dopad na trhy: Trvalejší slabost inflace je dobrou zprávou pro dluhopisy a zlato, nepříznivou pro dolar a akcie. Slabost regionálních dat ekonomické aktivity je dobrá pro dluhopisy a zlato, nepříznivé pro dolar a akcie. Josef Kvarda Analytik HighSky Brokers, a.s. http://www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/391926-nemecko-zew-usa-cpi-index-fedu-new-yorku/

Sonda do zásobování východomoravské vesnice v době normalizace (II/III) 15.12.2015

kurzy.cz str. 0 Osobní finance

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Druhý díl seriálu, který nás vrací do doby normalizace, o které se můžeme v kronikách dočíst do velkých podrobností. Tentokrát o známých nedostatcích v zásobování. Nedostatky v zásobování Za rok 1978 se uvádí pro zásobování průmyslové prodejny, že prodejna je běžným zbožím zásobena dostatečně, zato pračky, šicí stroje, kombinované sporáky, porcelán a sklo je zde zbožím nedostatkovým, jakož i např. sporáky na tuhá paliva. Pro prodejnu textilu se uvádí, že rok 1978 byl

rokem horšího zásobování . K roku 1982 se uvádí ohledně veřejných schůzí, že: "V připomínkách občané poukazují na zabezpečení prodeje nedostatkového zboží jako šlehačka, smetana, v letním období pivo, u průmyslového zboží sporáky, hrnce, teploměry na zavařování atd." Pro rok 1983 se píše, že prodejna textilu je poměrně špatně vykrývaná sportovní obuví, přesto, že se obuv na okrese (ve Zlíně) vyráběla, velkoobchod obuvi Gottwaldov nevykrýval poptávku dle požadavků. V průmyslové prodejně byl nedostatek velmi žádaného zboží, jako jsou barevné televizory, kola, šicí stroje, mrazničky, dvoukolové káry, elektrické mlýnky na maso apod. V roce 1986 chybělo froté zboží pro děti i dospělé, které bylo na prodejnu dodáváno v omezeném množství dle rozpisu, dále barevné televizory, šicí stroje značky Veritas a mrazničky . V roce 1987 chyběly opět barevné televize a mrazničky, ale také i toaletní papír. Naopak v textilní prodejně byl tento rok dostatek zboží . Roku 1987 měli občané k poslancům a agitátorům připomínky zaměřené na nekvalitní chléb v místní obchodní síti, zejména z místní pekárny, na špatné zásobování a kvalitu uhlí, opravy místních komunikací a chodníků, veřejné osvětlení, požadavek na rozšíření sortimentu nabídky v místní kavárně-cukrárně . Roku 1988 je k průmyslové prodejně uvedeno, že: "V tomto roce byly značné potíže s nedostatkem drogistického zboží jako toaletní papír, dámské hyg. vložky, což způsobovalo nervozitu, nespokojenost zákazníků, fronty na zboží. Jak to bylo před 100 lety, kdy toto zboží zde vlastně nikdo ani neznal. Jinak je stále velká poptávka po barevných televizorech - prodali asi 15 ks, po mrazničkách - prodali 5 ks - malá nabídka, více je na trhu jízdních kol naší výroby. Žádané a nedostatkové zboží je ze závodu Kovo Filakovo jako kuchyňské sporáky na pevná paliva, kotle na vyvařování zn. Brutar, chybí rovněž kombinované sporáky na elektřinu a plyn i sporáky celoelektrické." U některých věcí šlo o stále tu stejnou písničku. Nedostatky v zásobování se odrážely i v jiné aktivitě, a to samozásobitelství. Jindřich Kabát uvádí, že na venkově byla za komunismu výhoda v možnosti si dopěstovat . O Újezdu to platilo mírou vrchovatou, i když je pravda, že pro některé obyvatele šlo i o zábavu. V kronice se k roku 1981 píše, že: "Místní občané se zabývají drobným chovem hospodářských zvířat při intenzivním využívání záhumenských polností, které velmi pečlivě obdělávají. Tím odlehčují obchodu jako samozásobitelé. Chov drobného zvířectva je v posledních letech žádán a celostátně podporován." V roce 1985 se uvádí prakticky to stejné: "Na základě pěstování na svých zahrádkách či záhumenkách nebo nákupem obilovin, šrotů, brambor, chleba, sklizní trávy a sena, napěstují ve svých malých hospodářstvích ve dvorech velmi mnoho domácího zvířectva, čímž si jednak přilepšují, jednak odlehčují státnímu obchodu a jednak ekonomicky zužitkovávají možnosti, které jim vesnice skýtá. Pro mnohé je to navíc radostné využití volného času, záliba či koníček." Tento výčet neznamená, že zboží chybělo pořád, anebo, že by neexistovalo zboží, kterého by byla hojnost. Ovšem nějaké nedostatky byly dosti běžné. Zajímavé je, že se v kronice nedočteme nic k přebytkům méně žádaného zboží. Což je také jeden z běžných neduhů socialistického hospodářství. Nedostatky v zásobování v roce 1989 Zápis z roku 1989 (schválen až další rok) o zásobování je zvláště dlouhý a kritický. Pisatel se již zřejmě nebál kritizovat více a svoji kritiku více rozvedl. V kapitole "IV. Průmysl, státní a družstevní obchod" se píše: "Situace v zásobování má, tak jako i jinde, i v naší obci své nedostatky, či jak se rádo říká - a pravý stav věci tak obchází své rezervy. Vyplývá to z veliké monopolizace obchodu, potom i určitého nedostatku zboží a poměrně značné kupní síly obyvatelstva. Mnohdy žádané zboží není na pultech a tak se nekupuje, ale shání. Padesát let po válce by tomu tak být nemuselo. Stát fronty na zboží, mně to dnes připadá jako za války. A kolik lidí, matek musí stát ve frontách. To pak odpadá chuť něco nakupovat." A pokračuje: "V naší obci v prodejně potravin je předzásobení základními druhy potravin na dobré úrovni až na některé druhy, které nejsou ani v celostátním měřítku. Kritizovaný stav ze strany prodeje chleba se zlepšil. Lidé mají zájem jen o čerstvý a nikoliv v předpeku. Prodejna potravin má měsíční tržbu v průměru půl milionu Kčs. Prodává se celodenně i v sobotu, ale jen do 9,30 hod... Prodejna masa a uzenin prodá čtvrtletně zboží za 0,5 mil. Kčs. Vedoucí prodejny si stěžuje vůči dodavateli, že nedostává dostatečné množství vepřových bůčků vcelku, je nedostatek vnitřností, uzených kolen, šunkového salámu, salámu oblíbené značky Vysočina či Poličan. Drůbežářské závody Uh. Brod nedodávají dostatek slepic I. jakosti, nepravidelně dodávají drůbeží uzeninu a celkově dochází k výpadkům dodávaného množství této uzeniny. U průmyslového zboží se zase omlouvá nedostatek žádaného zboží tak, že se o něm píše či mluví jako o ,,fondovaném“. Tedy fondované zboží je např. automatická pračka, jízdní kolo Favorit, barevný televizor, chladnička, mraznička. I prodejna textilu má ve svém sortimentu stížností zboží

nedostatkové. Schází např. pánské a dámské bavlněné prádlo, ložní soupravy v nižších cenových polohách, flanelová prostěradla, prošívané péřové přikrývky, bavlněné pánské ponožky a jiné zboží, o které by byl zájem kupujících.... Jinak až na místní kavárnu, všechny obchody včetně hospody jsou provozovány spotřebním družstvem Jednota Zlín. Jako provozovatel a majitel nákupního střediska v obci rovněž nereaguje nebo špatně jako majitel reaguje na dlouholeté nedostatky v údržbě své budovy. A tyto nedostatky rovněž znepříjemňují práci a život personálu, který již 2 roky urguje a čeká na opravu střechy, což má za následek, že do prodejen zatéká, čímž dochází ke stále většímu znehodnocení stropu. Následkem toho, když prší, tak zatéká prosakující voda do zářivek, a ty pak nesvítí. Ve skladě je tma jak ve sklepě. Jak pak mají prodavačky hledat a vybírat, vyskladňovat zboží? Navíc na zboží, aby nedocházelo k jeho znehodnocení, musí dávat igelitové ubrusy..." Ibid, s. 661-662. Ibid, s. 796. Ibid, s. 862-863. Ibid, s. 1035. Ibid, s. 1103-1104. Ibid, s. 1067. Ibid, s. 1162-1163. Kabát, s. 315. Pamětní kniha obce Újezda: od roku 1924, s. 787. Ibid, s. 973. Ibid, s. 1218. Ibid, s. 1219-1220. Zdroj: Mises.cz

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/391902-sond...vske-vesnice-v-dobe-normalizace-ii-iii/

Lidové noviny Hamé nakonec kupuje norská Orkla 12.12.2015

Lidové noviny str. 8 Ekonomika ALENA ADÁMKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět PRAHA Spekulace o tom, kdo se stane novým majitelem potravinářské firmy Hamé, končí. Včera bylo oficiálně oznámeno, že novým vlastníkem paštikářského gigantu bude norská společnost Orkla, která už v České republice vlastní jinou potravinářskou firmu, Vitanu. Orkla za firmu Hamé zaplatí 175 milionů eur, tedy přibližně 4,7 miliardy korun. Transakci ještě musí posoudit antimonopolní úřady obou zemí. „Skupině Hamé se mimořádně daří. Nyní firma potřebuje silného, zkušeného vlastníka, který jí dá nový impulz, dostatečně využije její potenciál a podpoří ji v jejím dalším růstu a rozvoji,“ řekl k akvizici mluvčí Hamé Petr Kopáček. Orkla ve střední Evropě vedle Vitany vlastní rakouskou společnost Felix a rumunskou Orkla Foods Romania. „Silnější pozice ve střední Evropě zajistí Orkle prostor pro další růst na těchto trzích,“ řekl k transakci viceprezident společnosti Orkla Atle Vidar Nagel-Johansen. „Z Orkly se stane jeden z největších hráčů ve střední Evropě,“ dodal prezident norské firmy Peter Arne Ruzicka. Převzetím Hamé zdvojnásobí Orkla svůj obrat. Hamé loni vykázala tržby 4,9 miliardy korun a čistý zisk 234 milionů korun. Téměř 70 procent tržeb je z České republiky a Slovenska. Záměr společnost Hamé prodat dal dosavadní majitel, investiční fond Nordic Partners, najevo už loni na podzim. Kupce se ale dlouho nedařilo najít. Podle Leoše Novotného, který spolu se dvěma společníky firmu zprivatizoval, vybudoval z ní úspěšné impérium a na vrcholu expanze ji prodal, bylo problémem firmy Hamé její poměrně vysoké zadlužení. Sám se prý zabýval myšlenkou znovu Hamé koupit, ale nakonec to zavrhl. Mimo jiné prý proto, že jeho syn nechce pokračovat v rodinné potravinářské tradici. Podniká totiž v dopravě, vlastní úspěšnou firmu Leo Express.

Čím se zabývá firma Orkla? Spekulovalo se, že zájem o skupinu má také fond ministra financí Andreje Babiše (ANO) Hartenberg Capital, který spravuje Jozef Janov. Nabídku ale vznesla i chorvatská Podravka či právě Orkla. Lidové noviny přišly s informací, že o Hamé se začala zajímat čínská skupina CEFC, za kterou jedná exministr obrany Jaroslav Tvrdík. Nordic Partners požadovali za Hamé podobnou cenu, za jakou výrobce paštik, omáček či dětské výživy koupili v roce 2008 od tehdejších majitelů Leoše Novotného a jeho partnerů. Ti si před sedmi lety Hamé cenili na 4,5 miliardy korun. Orkla je předním dodavatelem značkového spotřebního zboží a řešení v oblasti potravin, drogistického zboží a pekárenství ve Skandinávii, Pobaltí a na některých trzích ve střední Evropě i v Indii. Podniká ale i v energetice, realitách nebo ve finančnictví. Skupina Orkla měla loni zhruba 13 tisíc zaměstnanců a její roční obrat činil 30 miliard norských korun, tedy zhruba v přepočtu 85,5 miliardy korun. Společnost je kotována na burze v Oslu, kde se nachází i její centrála. Zajímavostí je, že její generální ředitel, Peter Arne Ruzicka, je synem českého emigranta. Tradice společnosti sahá do roku 1922, kdy v Babicích na Uherskohradišťsku vznikla konzervárenská dílna na výrobu ovocných marmelád, povidel, šťáv a lihovin. Dnešní firma byla založena 10. června 1992 ze státního podniku Biofruct Babice. Z trpaslíka obrem Podnik privatizoval tehdejší výrobní ředitel Leoš Novotný se svými dvěma spoluvlastníky za účetní hodnotu 78 milionů korun. Z původních 80milionů obratu a 80 zaměstnanců se stal na konci jeho působení pětimiliardový kolos s téměř třemi tisíci pracovníky. Hamé má v Česku a na Slovensku vedoucí pozici na trhu u paštik, hotových jídel, konzervované zeleniny, džemů a dětské výživy. Mezi nejznámější značky firmy patří Hamé, Májka, Znojmia aOtma. Hamé má zhruba 2400 zaměstnanců, vlastní sedm závodů v Česku a tři v zahraničí, a to v Rumunsku, Rusku a na Slovensku. Loni vykázala tržby ve výši 4,9 miliardy korun a čistý zisk 234 milionů korun. *** Norové kupují český gigant * S produkcí kolem 100 000 tun hotových výrobků patří Hamé k největším českých producentům potravin. Své výrobky nabízí pod značkami Hamé, Otma, Veselá pastýřka, Znojmia, Hamánek, Hamé Life Style, Simply Fresh, Seliko nebo Apetit. * Do koncernu Hamé patří tradiční konzervárenské podniky Pika Bzenec, Fruta Podivín, Otma-Sloko Uherské Hradiště-Mařatice, Slovácká fruta Uherské Hradiště-Kunovice či Bapa Letohrad. * V roce 2008 Hamé přešla do rukou islandské skupiny Nordic Partners, která firmu získala od tehdejšího majitele Leoše Novotného staršího. Odhadovaná cena transakce byla 4,5 miliardy korun. * Kromě sedmi českých závodů má Hamé podniky také v Rusku, Rumunsku a na Slovensku. * V ČR Hamé realizuje zhruba polovinu svých tržeb. Druhým největším odbytištěm pro výrobky firmy je Slovensko (16 procent tržeb), za kterým následuje Rusko (13 procent), Rumunsko (osm procent) a Maďarsko (sedm procent). čtk O autorovi| ALENA ADÁMKOVÁ, Autorka je spolupracovnice LN

lidovky.cz POHNUTÉ OSUDY: Průkopník českého ragby Miloš Dobrý přežil Terezín,

Osvětim i pochod smrti 9.12.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Lidé Lidové noviny, Jiří Jakoubek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Možná je známější jako legendární ragbista, ale než se na dráhu se šišatým míčem vydal, dostalo se mu kruté lekce. Předtím totiž denně dýchal vzduch mezi životem a smrtí. Prošel nacistickými útrapami v Terezíně, hrůzou v Osvětimi i ve Schwarzheide, přežil i závěrečný pochod smrti zpět do Terezína. „Odmalička jsem byl sportovně založený, myslím, že mi to hodně pomohlo,“ řekl v roce 2011 osmaosmdesátiletý Miloš Dobrý. Zástup více či méně zubožených vězňů se šoural po prašné silnici směrem k Terezínu, esesáci, kteří je ty dlouhé dny na cestě od Drážďan provázeli, se už před Litoměřicemi kamsi vytratili. Najednou se přiblížila postava českého četníka: Vítejte ve svobodné Československé republice! „Koukali jsme na něj s bráchou jako na zjevení. Pořád jsme čekali, že to může být nějaká zrada, že se náckové zase někde objeví a začnou střílet. Ujišťoval nás, že ne, ale nám ne a ne dojít, že ten blbej čas konečně končí...“ Nevěřícně zíral už o šest let dříve, když jej po okupaci 15. března 1939 vyhodili z pražského gymnázia. Tehdy se ale jmenoval Gut. Schoval si vysvědčení, na kterém to stojí černé na bílém: Žák je způsobilý postoupit do vyšší třídy, ale podle výnosu říšského protektora nemůže pokračovat ve studiu na žádné škole v protektorátu, protože je židovského původu. Směr Terezín „Já to nechápal, bylo mi šestnáct, o židovství jsem neměl ponětí, do synagogy jsem nechodil a na náboženství taky ne. Já hlavně sportoval, hrál jsem fotbal, házenou, basket, volejbal, chodili jsme plavat, jezdili na kole, v zimě na běžkách. Nebyl jsem žádné hodné dítě, na vysvědčení z kvinty mám trojku z mravů, ale tohle jsem považoval za něco, co jsem si nezasloužil, cítil jsem se odstrkovaný, navíc jsem musel nosit žlutou hvězdu...“ Později jej často zvali do škol, aby dětem přiblížil tu chmurnou část české historie. „Děcka to často nechápou, tak jim říkám – kdo z vás je levák? Pár se jich přihlásí. Tak si představte, že nás obsadí nějací ufoni a řeknou, že leváci jsou vyvrhelové, nepatří mezi nás, nemají žádná práva a musíme se jich zbavit!“ Podobné ústrky cítil i v dosud běžném způsobu života, protože židovské děti nesměly sportovat s ostatními. „Tak nám zbyl jen Hagibor, tam Židé mohli,“ zmínil legendární hřiště na Vinohradech. Místo studia trávil čas na nucených pracích v lesích u Slap, kde poprvé držel v ruce sekyru a usekl si špičku palce. A zanedlouho si připomene smutné výročí – 24. listopadu 1941 jej v prvním transportu deportovali do Terezína. „Tehdy už se povídalo, že hitlerovci zavírají nepohodlné lidi, a nejen Židy, ale i klerikály, antifašisty a podobně, do táborů, kterým se říkalo koncentrační. Bylo mi osmnáct, Terezín mi nic neříkal, ale mohl jsem si vzít padesátikilogramové zavazadlo.“ Do Terezína ještě cestoval normálním vlakem. „Pak už jsem poznal jenom dobytčáky... V tom prvním komandu, které se jmenovalo AK1 – komando výstavby, nás bylo 342, já byl nejmladší.“ Úkolem komanda bylo připravit rozsáhlá terezínská kasárna z doby císaře Josefa II. na příchod nových obyvatel – židovských vězňů. Jídlo rovná se život „Všichni pracovali, jenom já ne, hnisavý zánět z palce se mi totiž přenesl do ledvin a hojilo se to jen pomalu. Takže jsem přemýšlel, jak se dostat k jídlu, protože strava tam byla hrozná. Ráno melta v hrnku, v poledne pár brambor nebo dva kynuté knedlíky, večer kousek chleba a lžička marmelády z červené řepy nebo kousek margarínu.“

Došlo mu, že jídlo rovná se život, jen aby člověk nezemřel následkem podvýživy. „Na ubikaci jsem bydlel s Frantou Bergmanem a Ríšou Steinem. Ríša všechno přežil a zemřel před třemi lety, Frantu zplynovali v Osvětimi. Ríša dělal pucfleka u esesáků, občas mi přinesl jablko nebo citron.“ Chodil přijímat a ubytovávat transporty se Židy z celého protektorátu. Ale měl štěstí – dostal se k rozvážení masa do kuchyní jednotlivých kasárenských bloků a brzy začal bourat maso u řezníků. „Byly to nemocné kusy, nucený výsek. Nebyl jsem nešikovný, tak si mě tam nechali. Mělo to ohromnou výhodu – z kostí jsme si vařili polívku, občas jsme si uřízli kus masa a pořádně se najedli.“ Počátkem roku 1942 přišlo první varování. „V lednu pověsili sedm a v únoru dvanáct kluků za to, že prostřednictvím českých četníků, kteří mezi námi fungovali, poslali dopisy svým rodinám. Velitel těch četníků, nějaký Janeček, to zjistil a prásknul esesákům. Ti ožrali řezníka Ádu Fischera rumem a on pak ty nebohé kluky musel pověsit. Naproti mně ležel Jindra Jetel, byl půl roku ženatej a poslal ženě dopis. Bylo mu dvacet jedna a pověsili ho. Za pitomej dopis!“ V červnu stejného roku došlo k vyhlazení Lidic, kdy fašisté postříleli na dvě stě tamních mužů od patnácti let výše. „Esesáci vybírali vězně, že pojedou na nějakou práci, dostanou dva příděly chleba a večer se vrátí. A odvezli je do Lidic, kde odklízeli a zahrabávali mrtvé. Což jsme se dozvěděli až mnohem později, protože ti vybraní měli zákaz o čemkoli mluvit.“ Jeho rodiče a bratr přijeli do Terezína v červenci 1942. „A maminka se rozplakala, že vypadám dobře. Já totiž v té řeznické skupině vůbec nebyl podvyživený, měl jsem devadesát kilo.“ Za tým Řezníků hrál také fotbalovou ligu o sedmi hráčích, kterou esesáci v Terezíně kupodivu povolili. „Já chytal, jako žáček jsem kopal za ČAFC Vinohrady. Bylo to asi šest zápasů, fotbal nám alespoň na chvíli vracel kousíček svobody.“ V roce 1943 už se v Terezíně tísnilo na 70 000 vězňů, nestačila kapacita vodárny, na záchodech nefungovalo splachování. Osvětim? Vítejte v pekle „Vznikly epidemie. Tyfus, dyzenterie, vši, blechy, štěnice. A lidé začali houfně umírat. Tak Němci posílali transporty do Polska, odkud zpravidla nebylo návratu. Ale to jsme taky nevěděli.“ V Terezíně se seznámil se Zuzanou Beckmannovou, svojí pozdější chotí. „Mně bylo devatenáct, jí sedmnáct, tak jsme se zamilovali.“ V prosinci 1943 se ocitl v transportu také Miloš Dobrý. V jiném vagonu jela Zuzana Beckmannová s matkou, jeho bratr a rodiče zůstali. Příjezd do Osvětimi? Vítejte v pekle. „Terezín byl proti Osvětimi rajská zahrada. Přijeli jsme v noci, otevřely se dveře, svítily na nás reflektory, štěkali psi. Kolem esesáci s kvérama a lidi v pruhovaných modrobílých oblecích, kteří na nás řvali polsky „Jazda! Jazda!“. Do toho řvali Němci, že musíme ven. Já vyskočil v pohodě, ale starší lidi třeba upadli, tak do nich píchali bajonetama nebo je rovnou zastřelili, když nemohli vstát.“ Hnali je do baráků, vytetovali jim čísla. „Já měl číslo 170 265. To bylo štěstí, protože tetovali jen ty, co nešli rovnou do plynu. Ale to všechno jsme se dozvěděli až časem, nejistota přetrvávala. A strava byla ještě horší než v Terezíně.“ V Osvětimi už se nepracovalo, jedinou činností bylo odklízení mrtvých. „Když někdo umřel, což bylo každou chvíli, tak se vyvezl za ubikaci a ráno do krematoria.“ Také v Osvětimi si zahrál fotbal. „Byl tam jeden vězeň, už z roku 1939 měl vytetované číslo osm, jmenoval se Böhm a byl to kriminálník. Na jednom bloku dělal staršinu a prostřednictvím dětí, tzv. píplů, rozhlásil, ať fotbalisti přijdou za barák číslo 24. Byl březen 1944, bláto, já v dřevákách. on měl holínky, přinesl míč a asi půl hodiny tam mezi dvacítkou vězňů běhal. Doslova jsme blbli jako kluci a aspoň na těch pár minut kapku zapomněli...“

K březnu 1944 se datuje další Dobrého vzpomínka. „Píplové rozhlásili, že lidi ze zářijového transportu, co přijel před námi, se musí soustředit ve vedlejším táboře. Odtud je odvezli do plynových komor. Přijelo jich pět tisíc, 1300 zemřelo a zbytek takhle povraždili, to nám řekli Poláci. A že nás to čeká taky – za půl roku od našeho příjezdu.“ Druhý den byl tábor poloviční. Vycítil šanci. Nad ránem našel prázdnou kuchyň, postavil se ke kotli a čekal. „Ráno jsem esesákům řekl, že jsem kuchař a řezník z povolání. Měl jsem štěstí, nechali mě, takže jsem se zase dostal k jakémusi jídlu. Mohl jsem polívku a svoji porci přenechávat bratrovi, který přijel s rodiči v květnu. Nebo jsem jim nosil po kapsách brambory,“ líčí. V červenci jim Poláci řekli, že zítra jdou do plynu. „Podrobili nás selekci, museli jsme před esesákem běžet. Kdo běžel, šel vlevo, kdo nemohl, vpravo. Tátovi jsem říkal, ať zůstane na baráku, ale neposlechl. Skončil v plynové komoře, v šestapadesáti. Maminka prošla, ale při nucené práci v Polsku se škrábla lopatou a zemřela na otravu krve...“ Z pekla do „ráje“ Namísto do komor je nahnali do vagonů a dva dny vezli do neznáma. Vlak zastavil. „Stáli tam esesáci, ale neřvali, sluníčko svítilo, ptáci štěbetali... Připadali jsme si jako v ráji, v Terezíně nebo Osvětimi jsme to nezažili. Bylo nás tisíc, tak jsem si znovu řekl – budou potřebovat kuchaře! To místo se jmenuje Schwarzheide, je to u Drážďan, ostatní pracovali v továrně. Svoji porci polívky a brambor jsem znovu přenechával bratrovi, měl jsem v kuchyni. Přežívali jsme, ale spousta lidí zase umírala hlady...“ S bratrem přežili i spojenecké bombardování, jež si vyžádalo další oběti. A když se blížila fronta, esesáci začali hnát 300 zbylých vězňů pryč z tábora. To byl onen pochod smrti. „Kdo nemohl, toho zastřelili a my ho museli zahrabat. S bratrem jsme šli v první řadě.“ Vraceli se do Terezína. „Zoufalství jsem nepropadl nikdy. Ani když jsem se v Osvětimi loučil s otcem, byť už jsem věděl, že ho nikdy neuvidím. Byl jsem mladý, všechno jsem bral jako výzvu, jako sportovní utkání. Koukal jsem, jak esesáky oblafnout a z té šlamastyky se dostat. A nezapomeňte, byl jsem sportovec. Měl jsem průpravu, kterou tam většina lidí neměla. Někdy jsem se musel rozhodnout rychle. Třeba jako když máte ve fotbale šanci vystřelit na bránu – nesmíte ji propásnout,“ dodal. Miloš dobrý zemřel v listopadu 2012. Bylo mu 89 let.

URL| http://www.lidovky.cz/pohnuty-osud-mil...j5-/lide.aspx?c=A151208_221035_lide_ele

Dobré maso bez tuku neexistuje, říká řezník Paul Day 12.12.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť Lidovky.cz, Alena Pecháčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řezníkem se vyučil v Anglii, vařil v nejlepších restauracích na světě, ale usadil se v Česku. Otevřel si zde dva podniky a znovu je z něj řezník. „Porážku musí dělat zkušení profesionálové. Nedokázal bych snést pocit, že jsem zvíře nechal trpět,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz. Lidovky.cz: Jaké maso máte nejraději? A kterou část z něj? Za sucha vyvěšené hovězí. Samozřejmě ze zvířete, které rostlo pomalu a živilo se na pastvině trávou. Miluju pomalu pečená hovězí žebra asi ze všeho nejvíce.

Lidovky.cz: Máte prosperující řeznictví a dva podniky. Čím si vysvětlujete úspěch? To není tak těžké vysvětlit. Je za tím tvrdá práce, jedinečné suroviny a skvělý tým lidí. Lidovky.cz: Jak je to tedy s masem. Je lepší libové, nebo tučné? Tlusté. Neexistuje netučné dobré maso. Zvířata by měla růst pomalu právě proto, aby mohla hezky v klidu tloustnout. Tuk se prostě rovná chuť. Lidovky.cz: Kde kupujete maso, které si sám bouráte? Od různých farmářů po celé republice. Jsou to lidé, se kterými dlouhodobě a rád spolupracuji. Chovají zvířata venku, což je pro mě důležité. Zásadně totiž kupuji jen zvířata celá. Lidovky.cz: Je pro vás důležité, aby zvíře rostlo pomalu a žilo venku. Není vám jich pak při porážce líto? Porážku musí dělat zkušení profesionálové. Nechodím na lov, nestřílím tak, abych si mohl být jistý, že jsem zvíře zabil rychle. Nedokázal bych snést pocit, že jsem zvíře nechal trpět. Lidovky.cz: Poznal byste podle chuti, že slepice rostla přirozeně, nebo v kleci? Poznal bych rozdíl v chuti. Lidovky.cz: Jakou kuchyň máte nejraději? Chutnají vám česká jídla? Pořád se to mění. Jsem velký fanda anglické, thajské a indické kuchyně. Česká jídla miluji, především teď na podzim. Lidovky.cz: Myslíte si, že Čechům zaleží na tom, co jedí? Mohu mluvit jen za naše hosty a zákazníky. a těm rozhodně záleží a tom, co jedí a co nakupují. Pro takové je štěstí vařit a připravovat jídla z jedinečných surovin.

URL| http://www.lidovky.cz/dobre-maso-bez-t...ut.aspx?c=A151019_160948_dobra-chut_ape

Levněji než pod Tatrami. Slováky lákají výhodné nákupy v Česku i Polsku 14.12.2015

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Moje peníze ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Slovákům se vyplatí jezdit na nákupy do okolních zemí visegrádské čtyřky (V4) včetně Česka, kde jsou ceny zboží často nižší než v zemi pod Tatrami. Vyplývá to z nejnovější analýzy bankovního domu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Slováci nakoupí v Česku podle banky v průměru o čtyři až osm procent levněji než ve vlasti. Z potravin má naše země nižší ceny zejména pečiva, mléčných výrobků, jakož i ovoce a zeleniny. Asi osm procent mohou slovenští spotřebitelé ušetřit při nákupech domácích spotřebičů a elektroniky v Česku a podobnou úsporu dosáhnou u oděvů. Naopak, například obuv po zdražení v letošním roce je v ČR již prý dražší než na Slovenku. Výhodnost nákupů v Česku podle banky ale mírně snížila silnější koruna, která posílila oproti loňsku vůči euru, jež Slovensko zavedlo na začátku roku 2009. Vůbec nejvýhodnější z okolních zemí V4 je pro Slováky podle analýzy nakupování v Polsku, kde jsou spotřebitelské ceny v průměru o pětinu nižší než na Slovensku. Výrazně levnější má Polsko ceny potravin, asi desetinu mohou slovenští spotřebitelé ušetřit při nákupu elektroniky. Právě Polsko pro Slováky za poslední rok nejvýrazněji zlevnilo, k čemuž přispělo i oslabení polského zlotého. Slabé domácí měny

Mírně slabší forint zase zvýhodnil nákupy také v Maďarsku, kde se Slovákům vyplatí nakupovat hlavně oděvy, obuv a domácí spotřebiče. Mnoho Slováků zejména po propuknutí globální ekonomické krize začalo pravidelně jezdit na nákupy do sousedních zemí, jejichž měny vůči euru tehdy oslabily. Na začátku příštího roku by ceny vybraných potravin na Slovensku měly klesnout. Slovenský parlament v letošním roce schválil snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na chléb, máslo, mléko a na vybrané druhy masa a ryb na deset procent ze současných 20 procent. Pokud obchodníci promítnou tuto změnu do cen, zmiňované produkty zlevní o více než osm procent. Slovensko v současnosti zdaňuje potraviny vyšší sazbou DPH než jeho sousedé ČR, Maďarsko, Polsko a Rakousko.

URL| http://byznys.lidovky.cz/levneji-nez-p....aspx?c=A151214_124800_moje-penize_pave

Magazín Práva Jak se jí v Česku košer 12.12.2015

Magazín Práva str. 30 Téma Zuzana Musálková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět „Nedávno jsme tady měli ortodoxní židovskou skupinu z Mexika, a když od nás odjížděli, tak si kromě balíčků s obědem vzali i plnou krabici jídla,“ chlubí se šéfkuchař pražského košer hotelu King David Maxim Semenchukov. „Byli velmi milí a příjemní, ale kvůli svému vyznání potřebovali nejvyšší úroveň košer. Tu poskytují jen na velmi málo místech.“ Šéfkuchař sám je pravoslavného vyznání. K přípravě pokrmů podle přísných židovských pravidel se dostal před osmi lety. „Pracoval jsem v pražském hotelu, jehož majitelé jsou židé, a tak se tam dělaly košer akce. A jelikož jsem člověk zvědavý, řekl jsem si, proč nevyzkoušet něco nového.“ Za nějakou dobu se v Praze otevřela Ješiva, škola pro rabíny a mašgiachy – kontrolory košer kvality. „Chodil jsem pomáhat a nakonec jsem tam každý pátek vařil. No a pak mi nabídli pozici šéfkuchaře v King Davidu,“ vzpomíná Semenchukov, který se do Prahy přistěhoval z Kazachstánu. Provoz jeho kuchyně podléhá kašrutu, což je judaistický soubor pravidel pro rituální způsobilost. Patří do něj i pravidla pro košer jídlo – zákaz vepřového masa, nařízení nemíchat mléčné a masové výrobky, nesmí se konzumovat hmyz, a proto je nutné pečlivě očistit například salát. Povolení jsou naopak přežvykující sudokopytníci, drůbež a ryby. Zelenina je bez omezení. Vařit by však měl žid. Můžu jenom míchat „Máme tady několik kuchařů z Izraele a v kuchyni je vždycky přítomen někdo židovského původu, máme tu i rituální dozor – mašgiacha.“ Max dodává, že v kuchyni hlavně dozoruje. „Ale řekněme, že bych chtěl připravit guláš. Nejdřív mi buď mašgiach, nebo přítomný žid zapálí sporák, dá na něj hrnec, do něj olej s cibulí. Já můžu míchat a dochucovat.“ Šéfkuchař ale nemůže ochucené maso sám vložit do hrnce. To ale samozřejmě nejsou jediná specifika. „Červená část kuchyně je masná, modrá mléčná a pak máme ještě neutrální pekárnu a cukrárnu. Z červené a modré části se nemůže pomíchat ani nádobí,“ vysvětluje Max a rozpovídá se o tom, jak se provoz kuchyně změní vždycky na začátku víkendu. Šabat začíná v pátek večer. „Na sobotu máme všechno navařeno už hodinu před západem slunce. Máme tady hotboxy s automatickým zapínáním, ve kterých můžeme připravené porce ohřát. Kuchař do nich musí vložit jídlo půl hodiny před zapnutím,“ vyjmenovává třicetiletý šéfkuchař. I když některé supermarkety a prodejny nabízejí košer produkty, management hotelu dováží všechno ze zahraničí. „Například maso bereme z Německa, i když jatka firmy jsou v Polsku. Dodávají nám glatt košer maso.“ Zvíře bylo poraženo rituálním způsobem, a navíc mělo nepoškozené plíce.

U nás se rituální porážka šchita také provádí. Zvíře je při vědomí. Rituální řezník mu přeřízne hrdlo jedním ostrým řezem, tak aby do minuty vykrvácelo. Podobná je i muslimská dhabíba. Jenže podle naší legislativy se zvíře musí před zabitím omráčit. Rituální porážky proto mají ze zákona výjimku. Ministr zemědělství Marián Jurečka letos na jaře o jejich legitimitě diskutoval s židovskou a muslimskou obcí. Během jednání se nechal slyšet, že způsob, jakým je zvíře zabito, není v rozporu s evropským právem. Ochránci práv zvířat se jednoznačně neshodnou na tom, jestli jsou rituální porážky krutější než ty předepsané Evropskou unií. Zakázané jsou jen v pár zemích Unie. V Polsku přestali rituálně porážet na začátku roku 2012, i když zisky z vývozu košer a halal masa byly 250 až 300 miliónů eur (sedm až osm miliard korun). O dva roky později byly porážky obnoveny a předešlé rozhodnutí označené za protiústavní. Rabín garantuje „Další potraviny dovážíme z Belgie, Francie nebo Anglie. Sehnat něco specifického je pro mě často velká výzva,“ říká šéfkuchař k tomu, že všechny potraviny musí mít ty správné certifikáty. „Nedávno se mi podařilo sehnat rýžový chléb. Když ho dovezli, bylo nutné jej jako všechny ostatní potraviny dát na rampu a mašgiach zkontroloval, jestli vše odpovídá.“ Pečlivý přístup a garance košer je to, co návštěvníci hotelu nejvíc vyžadují. „Na rozdíl od jiných hostů, se kterými jsem se během své kariéry setkal, nejsou tak nároční na obsluhu nebo prezentaci jídla. Něco jiného je to o šábesu, kdy by večeře měla být slavností.“ „Garanci kvality nám zaštiťuje rabín Eliyahu Rotenberg a jeho vyslanci mašgiachové kontrolují, jestli je vše v pořádku. Jeden je v hotelu přítomen čtyřiadvacet hodin denně,“ vysvětluje sales manažerka hotelu King David Hana Stoličková, s tím, že vést podnik tohoto typu se prodraží. „Proti běžnému hotelu na podobné úrovni jsou to násobky nákladů.“ Servis samozřejmě nekončí u jídla. „Máme tady služby pro ortodoxní skupiny. Myslím, že není běžné, aby v hotelu byla synagoga s oddělenou mužskou a ženskou částí. Pokud se modlíte několikrát denně, zajišťuje to určité pohodlí.“ Součástí je i šabatový výtah, který funguje, aniž by se někdo musel dotýkat tlačítek, protože práce není o šabatu dovolena. Součástí vybavení jsou i mikve. To je posvátná lázeň. Židé po vykoupání získají zpět svoji rituální čistotu. „Původně jsem vystudovala hotelovou školu a našla si zaměstnání. Tři roky jsem pracovala pro židovské majitele, ale než se zhruba před rokem otevřel King David, nic podobného u nás nebylo,“ dodává s tím, že při tak specifickém zaměření hotelu se pořád učí něco nového. „Začala jsem i s hebrejštinou, což je samozřejmě benefit pro moji práci, a nejen kvůli vyjednávání byznysu. Na druhou stranu ne vždycky můžu všechno domlouvat sama. Když uvedu hypotetický příklad, tak s rabínem bych neměla jednat já, ale ředitel nebo majitel hotelu. Rabínovi bych taky neměla podávat ruku.“ Kohn s Novákem ve Slavii David Altprager na částečný úvazek pracuje pro Židovské muzeum, v Praze se v tomto prostředí vyzná dokonale. „Nejsme ortodoxní rodina, pocházíme z tradičního pražského židovského prostředí stejně jako například Franz Kafka. V českých zemích byla už od dob reforem Josefa II. vysoká úroveň asimilace a mezikulturního soužití, takže všechna pravidla se nedodržovala vždy striktně,“ vysvětluje třicátník, jehož předek byl žákem slavného rabiho Löwa. „Před válkou to tu bylo většinou tak, že Roubíček s Novákem se sešli ve Slávii a oba byli prostě Pražáci, akorát Roubíček doma slavil chanuku nebo pesach a Novák Vánoce,“ vysvětluje David a dodává, že po druhé světové válce k nám v rámci Svobodovy armády přišlo hodně československých židů z Podkarpatské Ukrajiny. „Dneska už se rozdíly samozřejmě stírají, ale jsou to spíš oni, kdo přinesli zpět původní tradice.“ Pro Davida znamená kašrut jen jednu z mnoha hodnot. „Člověk může svoji identitu definovat na základě náboženství nebo kultury,“ uvažuje, když míříme na Pražskou židovskou obec. Nejdřív se podíváme do masité jídelny, kde v rohu sedí u oběda nejstarší generace. Přeživší holocaust spolu klábosí. Hned vedle je skupina středního věku a pár zástupců mladé generace. „Vlastně jsem se teprve nedávno dozvěděl, že moje rodina už od devatenáctého století vedla košer obchod, restauraci i řeznictví v Teplicích.“ David je prý ten z rodiny, kdo rituální pravidla dodržuje nejvíc. „U nás doma se mluvilo o tom, z jaké tradice pocházíme, a nikdy jsme své židovství neskrývali. Vždycky jsme taky dodržovali základy košer.“ David pokračuje s tím, že hodně mladých lidí z jeho komunity začalo tyto kořeny znovuobjevovat až po roce 1989. „Za války byla komunita

téměř vyvražděna a zbytek skoro dorazili komunisti. Hodně lidí se bálo přiznat, že jsou židé, a tak zmizela spousta tradic.“ Certifikát kvality „Těsně po revoluci mě oslovil bývalý pražský rabín Sidon, jestli bych nechtěl dovážet košer potraviny,“ vzpomíná Aaron Günsberger, majitel restaurace King Solomon na Starém Městě v Praze. Aaron také poskytuje certifikáty košer kvality. „Jeli jsme do Belgie, zašli do košer obchodu a zjistili, že tradiční židovská houska stojí osmdesát korun, balení párků zase dvě stě padesát. To bylo v době, kdy jste si koupili rohlík za dvě koruny.“ Finančně snesitelnější bylo vyrábět potraviny přímo u nás. „Za nějakou dobu nás lidi začali tlačit, abychom dělali i cateringy, pak abychom si otevřeli restauraci a vrcholem všeho měl být hotel – ten jsme zamítli.“ Zákazníci restaurace King Solomon jsou hlavně cizinci. „Za tu dobu, co podnikám, v Praze zkrachovalo čtrnáct nebo patnáct podobných podniků, ale my jsme se udrželi,“ říká Aaron s tím, že pražští židé chodí na obědy spíš přímo na Židovskou obec. „Je to pro ně hlavně sociální zážitek. Místo, kde se potkává komunita. Moje babička jedla ve stáří jako vrabec. Spíš tam chodila šmůzovat s kamarádkami z lágru.“ Češi, kteří nepatří do židovské komunity, nezajdou do restaurace často. „Chodí sem hlavně byznysmeni, kteří obchodují s židovskými firmami. Berou sem klienty.“ Lokální produkty Většina nabídky, kterou si v King Solomonu můžete objednat, je z lokálních produktů. „Nedovážíme skoro nic, ze zahraničí beru například víno. Těžko bychom mohli konkurovat kvalitě izraelského nebo chilského. Gros je ale od nás. My si tu všechno vypěstujeme, zabijeme a sníme,“ směje se Aaron, který dělá i rituální porážky zvířat. Masové výrobky jsou určené pro restauraci, ale ne pro komerční prodej. „Když sem přijde někdo z kamarádů nebo z obce, tak mu maso samozřejmě prodáme, ale jinak s ním neobchodujeme.“ Restaurace není jediným podnikáním Aarona Günsbergera. „Časem jsem přišel na to, že jen navazuji na tradici, kterou moji předci už dávno vykonávali,“ upozorňuje na předválečné rodinné podnikání. „Snažím se restaurovat nějakou tu zašlou slávu. Po revoluci jsem pracoval pro Rudolfa Jelínka a spolupracoval třeba s Tonakem. Staral jsem se o klobouky pro ortodoxní židy.“ Ptám se, jestli se dá u nás dodržovat košer bez problémů. „Jsem jeden z mála židů v Praze, kteří to dodržují, ale mě nemůžete vzít jako bernou minci,“ myslí si majitel restaurace. „Na druhou stranu se v Evropě dá žít podle pravidel košer bez problémů.“ Víra a hygiena Židovské autority odmítají vysvětlovat pravidla kašrut pouze jako soubor zdravotních a hygienických norem. Liberální židé zase rádi poukazují na to, že košer má mnoho prokázaných výhod pro udržení zdraví. Vepřové maso se v teplém podnebí rychle kazí, následně se do něj dostanou parazité a konzument může onemocnět trichinózou, což je právě parazitická nemoc. Maso a mléko trávíme pomocí jiných enzymů. Tělo vynaloží na zpracování více typů bílkovin více energie. K trávení je tím pádem potřeba víc krve, to způsobí pokles krevního tlaku a my se pak cítíme unavení. Zakázaní hlodavci a hmyz jsou zase známí přenašeči nemocí. Na druhou stranu nejsou popsány zdravotní problémy, které by vznikly po konzumaci králičího nebo velbloudího masa, a to také není košer. Foto popis| << Šéfkuchař košer kuchyně v hotelu King David Maxim Semenchukov k nám přijel z Kazachstánu a přivezl si sebou pravoslavnou víru. Foto autor| Foto Právo – Petr Horník Foto popis| >> Židovská komunita slaví Pesach na připomínku odchodu židů z Egypta. Foto autor| Foto Profimedia.cz Foto popis| >> V České republice je obchodů s košer potravinami pomálu. Tento se dá najít na Starém Městě v Praze. Foto autor| Foto ČTK Foto autor| Foto Profimedia.cz

Foto popis| >> Pokud chcete provozovat košer hotel, musíte získat potřebné certifikáty. Podle manažerky Hany Stoličkové pak stojí hodně úsilí udržet předepsaný standard. Foto autor| Foto Právo – Petr Horník

MARKETING SALES MEDIA Bič na nadnárodní řetězce 14.12.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 4 News

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět LEGISLATIVA Minulý týden prošla finálním čtením v Poslanecké sněmovně novela zákona o významné tržní síle. Úprava má chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců, ty však proti novele ostře protestovaly. Zákon nyní čeká na posouzení Senátem. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu povede novela v konečném důsledku ke zdražování ceny potravin. „Zpřísnění regulace omezí možnost standardního obchodního vyjednávání. Za vše budou hrozit miliardové pokuty a obchodníci část svého sortimentu raději nakoupí v zahraničí,“ uvedla pro ČTK prezidentka svazu Marta Nováková. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to ale už dříve odmítl. Podle bývalého ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) přináší výhodu velkým potravinářským korporacím, které tak budou mít lepší postavení než malí a střední dodavatelé. Naopak Potravinářská komora schválení novely vítá. „Určitě významně pomůže českým zemědělcům a potravinářům a narovnání dodavatelsko- odběratelských vztahů,“ řekla mluvčí komory Dana Večeřová. Schválená novela mj. zpřesňuje pojem významné tržní síly (odběratelé s ročním obratem nad 5 mld. Kč, v ČR řetězce se zahraničními vlastníky) a jejího zneužití nebo zavádí i pojem nákupní aliance, což je jakákoli forma spolupráce odběratelů. A také aliancím by za zne užití tržní síly hrozil postih. Významná tržní síla je podle novely takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje.

ČEŠTÍ POTRAVINÁŘI SE BOJÍ ČÍNY 14.12.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 27 Retail

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Snaha České-Středoasijské smíšené obchodní komory (ČSOK) dostat české výrobce potravin a nápojů na čínský trh skončila fiaskem. Své zboží tam nevyveze ani jedna firma. Před půl rokem jsme informovali o tom, že ČSOK vytváří tzv. České okno, tedy sdružení tuzemských potravinářských firem, které mají zájem o export na čínský trh. V září se uskutečnila obchodní cesta, jejímž účelem bylo setkání více než 20 společností (mj. Danone, Hamé, Rudolf Jelínek, Emco, Bernard nebo Crocodille) s čínskými partnery z řad velkoobchodu, maloobchodních řetězců, ale i hotelů, restaurací nebo e-shopů. „Od května, kdy jsme spustili kampaň, jsme během tří měsíců oslovili několik set výrobců, do projektu jsme zapojili také Agrární komoru ČR, která se k tomu postavila velmi aktivně. Výsledkem více než půlročního snažení je, že se nám nepodařilo vyvézt do Číny jedinou českou firmu,“ řekl pro MSM prezident ČSOK Jiří Nestával. ČSOK si zjišťovala důvody a plošně byla reakce taková, že se firmy čínského trhu bojí z důvodu jeho velikosti v tom smyslu, že by nebyly schopny dodávat takové množství zboží. Výrobci prý mají dostatek odbytu v ČR a v Evropě a vstup na čínský trh by obnášel

spoustu práce, zajišťování certifikací, výrobu nových etiket apod. Obávali se také toho, že není jisté, zda poté zakázky získají. „Samozřejmě že obchod je risk a nikdo jim nic nemůže zaručit. Výroba v ČR ale odpovídá standardům EU a Číňané po několika aférách hodně dbají na zdravotní nezávadnost a bezpečnost, přičemž se čím dál víc rozšiřuje vyšší střední třída, která má peníze a chce je utrácet za kvalitní zboží,“ argumentuje Nestával. Šance se chytili Poláci a Maďaři Zklamaná ČSOK tak obchodní kontakty zprostředkovala jiným evropským firmám, které o vývoz měly zájem. „Vytvořili jsme si v Číně okruh klientely a nechtěli jsme je zklamat a zároveň poškodit sami sebe. Díky vašim článkům nás kontaktovali obchodní radové polského a maďarského velvyslanectví, kteří nás propojili s jejich firmami. Je ale škoda, že se českým výrobcům na sice vzdálený, ale velmi atraktivní trh nechce, i když jsme tomu věnovali hodně úsilí, času a peněz,“ dodal Nestával. Podle něj se to může neblaze projevit v budoucnu. Kvůli sankcím na ruském trhu se firmy ze západních zemí přesouvají tam, kde je volno, a tuzemské výrobce to může stát vlastní trh. A pokud se později budou chtít při hledání příležitostí dostat na trh čínský, bude už obsazen. „Z tohoto pohledu jde podle mě o chybný krok českého potravinářství a můžu říct, že v budoucnu od podobných snah upustíme a budeme se soustředit na jiné projekty, jako je např. problematika péče o seniory nebo podpora českých a evropských firem zaměřených na kosmetický a farmaceutický průmysl,“ uzavřel Nestával. „Jsme velmi zklamaní, že se nám nepodařilo k exportu na čínský trh přesvědčit jedinou z několika set firem. Podle mého jde o chybný krok českého potravinářství, na který může v budoucnu doplatit.“

Metro AJVAR, ČEVAPI A PHO. KDE SE DOBŘE NAJÍTE? 11.12.2015

Metro str. 4 Praha

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jídlo, atmosféra a obsluha dělají dobrou restauraci. S redaktory deníku Metro se můžete vypravit do ověřených restaurací v metropoli, kde vás obsluha nezklame, ceny jsou úměrné a navíc si budete moct pochutnat na vyhlášených světových nebo českých specialitách. Přejeme vám dobrou chuť! Jan Koubek Hlučná samota (Záhřebská 14, Vinohrady) Vždycky jsem rád chodil na Vinohrady a rád jsem tam zašel na něco dobrého k jídlu a pití. Mým tipem v této lokalitě je restaurace Hlučná samota. Už podle názvu je zasvěcena Bohumilu Hrabalovi, a proto je mi jako jeho obdivovateli tato restaurace ještě sympatičtější. V kuchyni tu mají od každého něco, ale není to na škodu. Vždycky jsem se tady dobře najedl. Kdo nemá rád pražskou pivní klasiku, dá si tu třeba postřižinskou jedenáctku. Je to podnik spíše klidnější, ale ani večírku se tu rozhodně nebrání. Iveta Benáková Lokál (Dlouhá 33, Staré Město) Miluji českou kuchyni, ať se o ní říkává, že je těžká… Ano, je, ale občas se těším na tu chvíli, kdy neodolám a dám si ji. Pokud jsem v centru a můžu si vybrat, mířím do Lokálu v Dlouhé. Vymazlený řízek na másle, který i přesto jen křupe a neteče z něj spousta tuku, nebo také na másle dělaný smažák s domácí tatarkou. K tomu všemu pivečko čepované jako šnyt, mlíko či hladinku, jak kdo má rád. Dokonce i když procházíte kolem později večer a přepadne vás hlad, není k zahození dát si domácího utopence nebo tlačenku. Možná si zdánlivě trochu připlatíte, ale za tu kvalitu mi to stojí. I za tu péči, že když kolem vás projde číšník a vidí, že máte ke zbylým knedlíkům u guláše málo omáčky, hned nabídne, že vám ji přidá. Lokálů je po Praze víc, ale tento mám nejradši. Vytkla bych mu jen dvě věci. Za prvé prostor, ve kterém se nachází, je velká nudle vedoucí hluboko dozadu a stoly jsou mnohdy dost blízko u sebe. Za druhé, a to je možná horší, ukořistit tam bez rezervace místo bývá často problém, evidentně nejsem sama, kdo to tam má rád…

Jan David Hliněná bašta (Újezdská 619, Průhonice) Když mám chuť na rybu nebo na pořádné maso. Když mám chuť pozvat do restaurace někoho, koho mám rád tak, že sáhnu hlouběji do peněženky. Pak zajedu do Hliněné bašty v Průhonicích. Ojedinělý koncept stavby nabízí útulný interiér ve dřevě, milou obsluhu, terasa je nad vlastním rybníčkem, na kterém se v létě pohupuje pramička. Tu mají rády děti, stejně jako trampolínu za vodou, takže u stolů bývá poklidně. Cítím se tu hezky jako na romantickém venkově, zároveň restaurace nabízí kvalitu příjemných pražských podniků. Už mix vlastního pečiva k předkrmům je parádní, a když v sezoně narazím na kaldoun, tak jásám. V obřím akvárku hned u vchodu humři pozorují, jestli je nesníte zrovna vy. Všechny ryby tu mají čerstvé. Ale mým snem je nechat si tu ugrilovat celé jehně nebo sele, i to mají v nabídce. Tady mě to baví, i když současná vánoční výzdoba připomíná spíše lunapark. Ale děti to mají rády a aspoň to za brzké tmy nepřehlédnete, pokud jedete poprvé. Filip Jaroševský Barabizna (Pod Špitálem 363, Zbraslav) Těm, kteří si jsou ochotni za dobrou baštou udělat malý výlet, doporučuji restauraci Barabizna, kde se zaměřují na mexickou a provensálskou kuchyni. Já osobně od nich miluju hovězí steaky, které umějí na tisíc způsobů, nebo třeba quesadillu. K tomu si připočítejte dobré pivo, kuřácké i nekuřácké prostředí a příjemnou obsluhu. Jen pozor na digestivy pro opravdové kovboje. Štafeta tequily, maggi a citronové šťávy s názvem petrolej není pro každého :-) Pavel Urban Albero (Počernická 631/89, Malešice) Příjemné a klidné prostředí této rozlehlé restaurace mě vždy vytrhne z každodenních starostí. A možná trochu paradox je, že sem často jdu kvůli jedné z nejlepších plzní v Praze. Oblíbil jsem si zde především vepřovou panenku v hořčičné omáčce a se skvělými domácími těstovinami, ale od listopadu tu mají nový jídelní lístek, kde už ji nenajdete. Přesto neuděláte chybu s žádnou volbou těstovin a pochutnáte si také na výtečné pizze, jejíž nabídka je velmi pestrá. Kromě úžasného piva zde mají i výborná moravská a italská vína. A ceny jsou zde přátelské, stejně jako místní prostředí k dětem a vůbec každému návštěvníkovi. Petr Holeček Bosna Grill (Havlíčkovo náměstí, Žižkov) Kila skvěle upraveného mletého masa, geniální zapékané misky a čerstvá zelenina. Balkánská kuchyně z vás udělá tlusťocha. Když neprasknete, zbude místo na černé kafe, co vás vrátí mezi živé. Malinké bistro Bosna Grill na Havlíčkově náměstí na pražském Žižkově je jako vytržené i s kořeny ze Sarajeva a zašoupnuté o tisíc kiláků severněji mezi staré žižkovské domy. Čistě bosenská gastronomie v Česku zabírá sice jen dvacet metrů čtverečních i s kuchyní, záchodem a barem, zato je na Žižkově už od roku 1998. „Dřív tady byla zaplivaná herna. Předtím, než ji naši dali dohromady, měli pronajatou kuchyni v jedné pizzerii,“ vzpomíná majitelka Nermina. „Tátu vyhnala z Bosny válka. Než aby bojoval v nesmyslné válce, opustil tři hospody a utekl v roce 1993 do Německa. V Praze pak potkal kamaráda, našel si práci a přijeli jsme za ním. Vzpomínám si, jak jsme spali na taškách jako bezdomovci, to nebyla dobrá doba,“ říká. V nabídce je všechno typické pro bistra v Bosně, domácí chleba lepina, taky grilované mleté maso alias čevapi, placky pljeskavice a domácí ajvar, specialita z papriky, lilku, česneku a chilli. Ceny nejsou zcela lidové, ale aspoň víte, že platíte za kvalitní maso. Třeba pljeskavice vyjde asi na 120 korun. Lucie Poštolková Madame Lyn (Šafaříkova 18, Vinohrady) Menší, ale útulnou vietnamskou restauraci Madame Lyn mi ukázala kamarádka. A zasvětila mě tak do vietnamské kuchyně, které jsem propadla. Z nachlazení nebo kocoviny mě zaručeně dostane polévka pho - vývar s kuřecím či hovězím masem, nudlemi, klíčky, citronem a chilli papričkami. Podobný říz má i tom yun. Pokud jste na sladké, nebojte se a vyzkoušejte netradiční chutě, jako je smažený banán v kokosovém mléce nebo rýžové koláčky s kokosem a fazolemi. Milá obsluha a přiměřené ceny s poledními meníčky dotvářejí kolorit mé oblíbené restaurace. Foto popis| A co dobrého k jídlu byste si dali vy? Foto autor| ARCHIV LOKÁL Foto popis| Tradiční polévky

Foto autor| ARCHIV LOKÁL O autorovi| LUCIE POŠTOLKOVÁ mailto:[email protected] IVETA BENÁKOVÁ mailto:[email protected] Regionální mutace| Metro - Praha

metro.cz Ajvar, čevapi a pho. Kde se v metropoli dobře najíte? 11.12.2015 metro.cz str. 0 Metro / Události Metro.cz, Iveta Benáková, Metro.cz, Lucie Poštolková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jídlo, atmosféra a obsluha dělají dobrou restauraci. S redaktory deníku Metro se můžete vypravit do ověřených restaurací v metropoli, kde vás obsluha nezklame, ceny jsou úměrné a navíc si budete moct pochutnat na vyhlášených světových nebo českých specialitách. Přejeme vám dobrou chuť! Jan Koubek Hlučná samota (Záhřebská 14, Vinohrady) Vždycky jsem rád chodil na Vinohrady a rád jsem tam zašel na něco dobrého k jídlu a pití. Mým tipem v této lokalitě je restaurace Hlučná samota. Už podle názvu je zasvěcena Bohumilu Hrabalovi, a proto je mi jako jeho obdivovateli tato restaurace ještě sympatičtější. V kuchyni tu mají od každého něco, ale není to na škodu. Vždycky jsem se tady dobře najedl. Kdo nemá rád pražskou pivní klasiku, dá si tu třeba postřižinskou jedenáctku. Je to podnik spíše klidnější, ale ani večírku se tu rozhodně nebrání. Iveta Benáková Lokál (Dlouhá 33, Staré Město) Miluji českou kuchyni, ať se o ní říkává, že je těžká... Ano, je, ale občas se těším na tu chvíli, kdy neodolám a dám si ji. Pokud jsem v centru a můžu si vybrat, mířím do Lokálu v Dlouhé. Vymazlený řízek na másle, který i přesto jen křupe a neteče z něj spousta tuku, nebo také na másle dělaný smažák s domácí tatarkou. K tomu všemu pivečko čepované jako šnyt, mlíko či hladinku, jak kdo má rád. Dokonce i když procházíte kolem později večer a přepadne vás hlad, není k zahození dát si domácího utopence nebo tlačenku. Možná si zdánlivě trochu připlatíte, ale za tu kvalitu mi to stojí. I za tu péči, že když kolem vás projde číšník a vidí, že máte ke zbylým knedlíkům u guláše málo omáčky, hned nabídne, že vám ji přidá. Lokálů je po Praze víc, ale tento mám nejradši. Vytkla bych mu jen dvě věci. Za prvé prostor, ve kterém se nachází, je velká nudle vedoucí hluboko dozadu a stoly jsou mnohdy dost blízko u sebe. Za druhé, a to je možná horší, ukořistit tam bez rezervace místo bývá často problém, evidentně nejsem sama, kdo to tam má rád... Jan David Hliněná bašta (Újezdská 619, Průhonice) Když mám chuť na rybu nebo na pořádné maso. Když mám chuť pozvat do restaurace někoho, koho mám rád tak, že sáhnu hlouběji do peněženky. Pak zajedu do Hliněné bašty v Průhonicích. Ojedinělý koncept stavby nabízí útulný interiér ve dřevě, milou obsluhu, terasa je nad vlastním rybníčkem, na kterém se v létě pohupuje pramička. Tu mají rády děti, stejně jako trampolínu za vodou, takže u stolů bývá poklidně. Cítím se tu hezky jako na romantickém venkově, zároveň

restaurace nabízí kvalitu příjemných pražských podniků. Už mix vlastního pečiva k předkrmům je parádní, a když v sezoně narazím na kaldoun, tak jásám. V obřím akvárku hned u vchodu humři pozorují, jestli je nesníte zrovna vy. Všechny ryby tu mají čerstvé. Ale mým snem je nechat si tu ugrilovat celé jehně nebo sele, i to mají v nabídce. Tady mě to baví, i když současná vánoční výzdoba připomíná spíše lunapark. Ale děti to mají rády a aspoň to za brzké tmy nepřehlédnete, pokud jedete poprvé. Filip Jaroševský Barabizna (Pod Špitálem 363, Zbraslav) Těm, kteří si jsou ochotni za dobrou baštou udělat malý výlet, doporučuji restauraci Barabizna, kde se zaměřují na mexickou a provensálskou kuchyni. Já osobně od nich miluju hovězí steaky, které umějí na tisíc způsobů, nebo třeba quesadillu. K tomu si připočítejte dobré pivo, kuřácké i nekuřácké prostředí a příjemnou obsluhu. Jen pozor na digestivy pro opravdové kovboje. Štafeta tequily, maggi a citronové šťávy s názvem petrolej není pro každého :-) Pavel Urban Albero (Počernická 631/89, Malešice) Příjemné a klidné prostředí této rozlehlé restaurace mě vždy vytrhne z každodenních starostí. A možná trochu paradox je, že sem často jdu kvůli jedné z nejlepších plzní v Praze. Oblíbil jsem si zde především vepřovou panenku v hořčičné omáčce a se skvělými domácími těstovinami, ale od listopadu tu mají nový jídelní lístek, kde už ji nenajdete. Přesto neuděláte chybu s žádnou volbou těstovin a pochutnáte si také na výtečné pizze, jejíž nabídka je velmi pestrá. Kromě úžasného piva zde mají i výborná moravská a italská vína. A ceny jsou zde přátelské, stejně jako místní prostředí k dětem a vůbec každému návštěvníkovi. Petr Holeček Bosna Grill (Havlíčkovo náměstí, Žižkov) Kila skvěle upraveného mletého masa, geniální zapékané misky a čerstvá zelenina. Balkánská kuchyně z vás udělá tlusťocha. Když neprasknete, zbude místo na černé kafe, co vás vrátí mezi živé. Malinké bistro Bosna Grill na Havlíčkově náměstí na pražském Žižkově je jako vytržené i s kořeny ze Sarajeva a zašoupnuté o tisíc kiláků severněji mezi staré žižkovské domy. Čistě bosenská gastronomie v Česku zabírá sice jen dvacet metrů čtverečních i s kuchyní, záchodem a barem, zato je na Žižkově už od roku 1998. „Dřív tady byla zaplivaná herna. Předtím, než ji naši dali dohromady, měli pronajatou kuchyni v jedné pizzerii,“ vzpomíná majitelka Nermina. „Tátu vyhnala z Bosny válka. Než aby bojoval v nesmyslné válce, opustil tři hospody a utekl v roce 1993 do Německa. V Praze pak potkal kamaráda, našel si práci a přijeli jsme za ním. Vzpomínám si, jak jsme spali na taškách jako bezdomovci, to nebyla dobrá doba,“ říká. V nabídce je všechno typické pro bistra v Bosně, domácí chleba lepina, taky grilované mleté maso alias čevapi, placky pljeskavice a domácí ajvar, specialita z papriky, lilku, česneku a chilli. Ceny nejsou zcela lidové, ale aspoň víte, že platíte za kvalitní maso. Třeba pljeskavice vyjde asi na 120 korun. Lucie Poštolková Madame Lyn (Šafaříkova 18, Vinohrady) Menší, ale útulnou vietnamskou restauraci Madame Lyn mi ukázala kamarádka. A zasvětila mě tak do vietnamské kuchyně, které jsem propadla. Z nachlazení nebo kocoviny mě zaručeně dostane polévka pho – vývar s kuřecím či hovězím masem, nudlemi, klíčky, citronem a chilli papričkami. Podobný říz má i tom yun. Pokud jste na sladké, nebojte se a vyzkoušejte netradiční chutě, jako je smažený banán v kokosovém mléce nebo rýžové koláčky s kokosem a fazolemi. Milá obsluha a přiměřené ceny s poledními meníčky dotvářejí kolorit mé oblíbené restaurace.

URL| http://www.metro.cz/ajvar-cevapi-a-pho...e.aspx?c=A151211_081558_co-se-deje_lupo

Mladá fronta DNES Po roce konec spekulací. Hamé kupují Norové z Orkla 12.12.2015

Mladá fronta DNES str. 6 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Málokdy prožil český potravinářský trh tak turbulentní období jako letos na podzim. Majitele změnily pekárny United Bakeries i výrobce cereálních chlebíčků Racio. Vůbec největší rána však přichází nyní – nové vlastníky má i Hamé. PRAHA Po více než roce spekulací o novém majiteli konzerváren je po včerejšku jasno. Kunovický výrobce paštik, omáček a kečupů Hamé zůstává v rukou Skandinávců. Od islandského fondu Nordic Partners firmu za 4,7 miliardy korun přebírá norská společnost Orkla. Orkla byla v klání o Hamé od samého počátku, jednání se však nepřiměřeně vlekla. V poslední době se proto více mluvilo o jiných zájemcích, jako třeba čínské CEFC. Dohoda se zdržela údajně kvůli ceně a také kvůli tomu, že Norové nechtěli výrobní závody Hamé v Rusku, odkud se před časem stáhli. Nakonec však Orkla přebírá celou společnost a zaplatí za ni 175 milionů eur, tedy zhruba částku, o které se od počátku spekulovalo. Roli mohla sehrát osoba šéfa norského koncernu Petera Arne Ruzicky. Syn českého emigranta dříve vedl v Česku a na Slovensku řetězec Albert, v čele Orkla stojí od února loňského roku a s jeho příchodem je spojena změna strategie. Původně to vypadalo, že se společnost ze střední Evropy stáhne. Mluvilo se o prodeji společnosti Vitana, kterou Norové rovněž vlastní. S Ruzickou ve vedení však v regionu naopak posiluje a nákup Hamé tento trend potvrzuje. „Díky této transakci se Orkla stává jedním z předních hráčů v oblasti rychloobrátkového zboží na atraktivních trzích střední Evropy,“ komentoval obchod Ruzicka. Podobně miliardový obchod hodnotí ekonomové. „Osobně se domnívám, že se z Orkly může stát jeden z největších hráčů na trhu střední Evropy a díky Hamé si svoji pozici ještě víc upevní,“ předpokládá Eva Mahdalová ze společnosti Finlord. Nejde totiž pouze o Česko. Orkla díky Hamé posílí výrazně své postavení na Slovensku a v Rumunsku, kde obě firmy působí. Společnost takové velikosti může snadno těžit ze synergií a stát se atraktivnější pro obchodníky. Transakci nicméně ještě musí posoudit antimonopolní úřady jednotlivých zemí. Portfolio produktů Hamé a Vitana je poměrné rozdílné, ale kryje se třeba v kategorii omáček. V Rumunsku má zase tamní dcera Orkla Food Romania v nabídce také kečupy či masové konzervy, tedy tradiční výrobky Hamé. Přílišné komplikace se však neočekávají. Podle Mahdalové může být Hamé pro Nory přínosem i kvůli postupnému pronikání na atraktivní trhy v Africe a Asii. „Hamé se snaží posílit aktivity na trzích, jako je Čína, arabské země a Afrika. Pro firmu jsou to velmi slibné trhy vzhledem k jejich trvanlivým produktům, které jsou v tamních klimatických a dalších podmínkách vítané,“ nastínila Mahdalová. *** Podíl produktů na tržbách (v %) Trvanlivé masové výrobky 44 Zelenina a výrobky z rajčat 20 Džemy, a potraviny povidla pro děti 13 Dovážené produkty 12 Chlazené výrobky 11 Vývoj tržeb společnosti Hamé (v mld. Kč) 2,89 miliardy korun utržila společnost Hamé za prvních šest měsíců roku 2015 Foto popis| Silný střed Evropy Díky kunovické firmě Hamé si norský potravinářský koncern upevní pozici ve střední Evropě. K transakci se však ještě musí vyjádřit antimonopolní úřady v jednotlivých

zemích. Foto autor| Foto: Radek Miča, MAFRA O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

Obchodníci chtějí „digitální“ obaly jídla 14.12.2015

Mladá fronta DNES str. 10 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Prodejci chtějí prosadit vznik elektronické databáze údajů z obalů potravin. Má být prvním krokem k tomu, aby drobné písmo z obalů zmizelo. PRAHA Už žádné údaje o složení napsané miniaturním písmem čitelným jen s mnoha dioptriemi. Žádné nutriční hodnoty a „éčka“ srozumitelná jen výživovým odborníkům. Jen název výrobku a kód pro elektronické zařízení – tak by podle představ obchodníků mohl vypadat potravinový obal budoucnosti. „Požadavky na to, jaké údaje mají být na výrobku uvedeny, se stále stupňují. Chceme se proto zamyslet nad tím, zda to nelze udělat jinou formou než nutit obchodníky, aby něco zveřejňovali na prodejnách, a výrobce, aby informace na obaly tiskli,“ říká šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Marta Nováková. Svaz hodlá zatlačit na ministerstvo zemědělství a prosadit vznik elektronické databáze potravinových údajů. „Digitální“ obal je sice záležitostí hodně vzdálené budoucnosti, ale právě databáze údajů, jako je složení, nutriční hodnoty, váha, objem či datum trvanlivosti, by měla sloužit jako první krok k jeho vzniku. Podle představ obchodníků by takovou databázi spravoval stát. V první fázi by sloužila hlavně k lepší komunikaci mezi výrobci a obchodníky, zároveň by ji však mohly využívat i státní instituce, jako je Český statistický úřad, Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa. Nahlížet by do ní směli také spotřebitelé, kteří by v ní nalezli informace nad rámec toho, co se uvádí na obalech. U „éček“ by třeba rychle odhalili, co přesně znamenají. Podobnou platformu již vytvořila mezinárodní organizace GS1 zodpovídající za standardizaci čárových či RQ kódů, jak upozorňuje Nováková, která je zároveň zakladatelkou společnosti U & Sluno vyvíjející software pro obchodní řetězce a tématem se zabývá. Systém od GS1 by mohl sloužit jako základ pro tuzemskou databázi. Databáze by nahradila drobné písmo na obalech až v poslední fázi. Na výrobku by tak byl jen kód, po jehož naskenování chytrým telefonem nebo zařízením dostupným na prodejně by si zákazník mohl přečíst veškeré informace. K tomu, aby výrobci údaje do systému dodávali, by však podle Novákové byla třeba změna zákona, která by jim tuto povinnost přikázala. A v tom se skrývá vážná překážka. Potravináři mají obavu, aby jim nevznikla nadbytečná administrativa. „Elektronická databáze potravin je spojena s řadou technických a administrativních obtíží, jako je například úplnost a aktualizace takové databáze, což je při počtu několika stovek tisíc výrobků dost pracovně náročné,“ nastiňuje problémy Dana Večeřová z Potravinářské komory. Podobně to vidí výrobce balených potravin Hamé. „Pro nás je zásadní, aby nevznikala zbytečná povinnost pro výrobce a nedocházelo k dublování již současných zavedených a vyzkoušených způsobů,“ říká mluvčí kunovické společnosti Petr Kopáček. Nováková už plán předběžně konzultovala s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou a ten se proti němu nestaví. Mluvčí resortu Hynek Jordán nicméně hovoří spíše o fungování na bázi dobrovolnosti. „Uvádět informace, které provozovatel potravinářského podniku poskytuje dobrovolně nad rámec povinných údajů, by tímto způsobem bylo v zásadě možné a jistě by to přineslo nové možnosti v komunikaci mezi výrobcem a spotřebitelem, což ministerstvo zemědělství vítá,“ uvedl Jordán. Zároveň však zdůrazňuje, že pro úplnou digitalizaci údajů tak, aby nemusely být uvedeny na obalech, by byla potřeba změna evropské legislativy. A to je přinejmenším záležitost několika let. V neposlední řadě pak brání zavedení technická gramotnost zákazníků. Údaje z obalů by mohly zmizet až ve chvíli,

kdy naprostá většina populace získá aspoň základní dovednosti v zacházení s novými technologiemi. *** název složení výživové údaje alergeny množství určitých složek datum trvanlivosti zvláštní podmínky uchování nebo použití* název a adresa potravinářského podniku země původu návod přípravy* obsah alkoholu* * pouze u některých potravin Pramen: MF DNES „Digitální“ obal je sice záležitostí vzdálené budoucnosti, ale databáze údajů může posloužit jako první krok k jeho vzniku. Foto popis| O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

Kaviár i paštika. Farma vyrábí metráky šnečích delikates 15.12.2015

Mladá fronta DNES str. 11 Střední Morava (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět OLOMOUC Několik stovek kilogramů hlemýždího masa letos zpracovala šnečí farma Barkona Snails, která funguje na kraji Olomouce. Poptávka po hlemýždích delikatesách se v Česku postupně zvyšuje, přičemž výrazný nárůst objednávek majitelé farmy evidují v předvánočním období. Speciality ze šnečího masa už za první republiky patřily k oblíbeným postním jídlům. „Lidé se postupně k šnečímu masu začínají vracet. Kupují ho například pro speciální příležitosti, jako jsou narozeniny, nebo když chtějí své blízké překvapit něčím zvláštním,“ řekl spolumajitel šnečí farmy Radek Koňárek. Zároveň se zvyšuje počet Čechů, kteří si šnečí pochoutky dopřávají pravidelně. „Vidíme to i na našem stánku na vánočních trzích v Olomouci, který letos provozujeme druhou sezonu. Lidé se po počátečních rozpacích začínají vracet,“ dodal Koňárek. Farma za rok svého působení vykoupila až 100 tisíc sbíraných šneků zahradních. „Zpracovali jsme několik stovek kilogramů šnečího masa,“ podotkl Koňárek. Farma zároveň chová tisíce šneků afrických, z jejichž vajíček vyrábí šnečí kaviár. Veškeré speciality zatím prodává v Česku, kde zásobuje restaurace, vinotéky i specializované obchody s delikatesami. Zároveň má internetový obchod. V nabídce farmy je kromě kaviáru pečlivě uvařené šnečí maso určené k finální kuchyňské úpravě, šnečí paštika či šneci připravení po burgundsku. „V našich stáncích na vánočních trzích připravujeme i šnečí polévku se šnečími knedlíčky či ragú. Občas nabízíme také šátečky plněné šnečí pěnou,“ řekl Koňárek. Osvěta spotřebitelů ohledně konzumace šnečího masa se zvyšuje díky gastronomickým festivalům a farmářským trhům, na kterých jsou speciality k dostání. V závěru roku poptávka vzrostla několikanásobně. „Souvisí to s tím, že se lidé začínají vracet k této tradiční pochoutce, která za první republiky zdobila vánoční stůl v nejedné domácnosti. Recepty na postní šnečí pokrmy byly už v

kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové,“ podotkl Koňárek. Čechy lze podle Koňárka rozdělit do tří skupin. „První skupinu tvoří lidé, kteří ho apriori odmítají. Pak jsou ti, kteří šnečí maso milují. A nejpočetnější skupinu tvoří lidé, kteří mají zábrany a neví, jestli mají šnečí maso ochutnat. Když se k tomu rozhodnou, tak je drtivá většina nadšena. Pokud lidem chutná, tak nám to dává elán do další práce,“ uvedl Koňárek, který nápad chovat šneky dostal se svojí partnerkou před několika lety, když pořídili terarijní šneky dětem. „Začali se nám množit geometrickou řadou. Díky informacím o neobvyklé delikatese – šnečím kaviáru – jsme se rozhodli chovat šneky Helix aspersa maxima a zpracovávat i maso šneků zahradních,“ řekl. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj

Naše rodina S rumem se dobře vaří 15.12.2015

Naše rodina str. 37 S vůní rumu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Při tepelné úpravě sice z oblíbeného moku alkohol unikne, ale vůně se promísí s dalšími přísadami a vzniká šance na neobyčejný kulinarni zážitek. Je však třeba počítat s tím, že rum základní chutě násobí, tudíž i tady platí příslovečná míra přiměřeně. Když se ruka s lahví utrhne, nemusí to nutně vést k lepšímu výsledku. ČOKOLÁDOVÝ . KREM Spotřeba: 250g čokolády 100g másla 4 vejce 2 lžíce moučkového cukru 1 lžíce (i víc) rumu 150 ml 33% smetany lískové oříšky na ozdobu Postup: Ve vodní lázni rozpustíme rozlámanou čokoládu s troškou vody. Musí být hodně horká. Za stálého míchání do ní přidáme změklé máslo, postupně doplníme žloutky, tuhým bílkovým sněhem, cukrem a nahřátým rumem. Po částečném zchladnutí do krému opatrně zapracujeme ušlehanou smetanu. Rozdělíme jej do misek a ozdobíme rozpůlenými oříšky. Poznámka: Výborným doplňkem jsou višně nebo jiné ovoce v rumu. LIDOVÝ GULÁŠ Spotřeba: 600 g hovězí kližky 50 g slaniny 4 lžíce sádla 4 cibule 5 stroužků česneku drcený kmín sladká mletá paprika 5 lžic nastrouhaného tvrdého chleba (nejlépe kůrky) sůl 200 ml rumu Tuzemáku Postup: V kastrolu rozpustíme slaninu nakrájenou na kostičky, přidáme sádlo a jemně nasekanou cibuli, kterou krátce osmahneme. Doplníme česnekem, rovněž nasekaným, na kostky AMBRÓZIE. Spotřeba: 400g tepelně upraveného hovězího masa 400g brambor vařených ve slupce 5žloutků 2 lžíce hladké mouky mletý pepř sůl 100 ml rumu tuk na smažení Postup: Maso a vařené oloupané brambory umeleme, osolíme, opepříme a doplníme žloutky i rumem. Dobře promícháme, utvoříme malé placičky, obalíme je v hladké mouce a opečeme po obou stranách dočervena nebo ugrilujeme. upraveným masem, okořeníme, osolíme, podlijeme horkou vodou a pod poklicí dusíme téměř doměkka. Zahustíme nastrouhaným chlebem a dohotovíme. Nakonec dochutíme rumem, zakryjeme poklicí a necháme rozležet. Připraveno podle publikace Rum v kuchyni, kterou vydalo nakladatelství PLOT v roce 2006 Foto popis|

neovlivni.cz Jurečka: O složitém manželství ve vládě, suchu, strachu a výhře nad Němci 11.12.2015 neovlivni.cz str. 0 David Binar Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V necelých pětatřiceti letech si Marian Jurečka umí vybírat, jak být vidět a slyšet i ve vládě, sestavené z rutinérů partajní politiky, byznysu i šoubyznysu. Jednou z příčin, proč se mu daří vystupovat z davu, je chytrá intuitivní strategie: tolik se nebojí říkat veřejně, přímočaře a s řízenou naivitou, co si myslí. Ani u témat, která nejsou jeho vlastní. Několikrát to předvedl i v obsáhlém rozhovoru pro Neovlivní.cz Když se po celé zemi koná charitativní Národní potravinová sbírka, přijde v džínách, v doprovodu manželky, navlékne dobrovolnickou zástěru - skoro, jakoby byl řadový "civilista", co prostě jenom v sobotu přišel normálně nakupovat. Když dostane coby ministr úkol oznámkovat rok fungování vlády, bez velkého přemítání zvolí: "Dvě mínus." Rozhodně ne negativně nízko, ale zároveň s odměřenou mírou skepse, dokonale odpovídající zdravé české náladě v průměrné hospodě. I kdyby to nebyl ministr zemědělství, hodilo by se to přesně: selský rozum. A přesně jako u piva nebo u vína, za chvíli zjistíte, že jste stihli proletět Schengen, uprchlickou i klimatickou krizi, biopaliva, řízení koncernu ČEZ - a český ministr zemědělství se ani nezadýchal. Neo: Teď čerstvě jste rozvířil vody, když jste na web napsal, že požadujete jednání koalice o ČEZ kvůli odstávce bloků v Dukovanech. Proč zrovna vy? A bude o tom koaliční rada jednat? Dojde k tomu. Mělo to být zařazeno už na poslední koaliční radu, ale byl by to tam asi dvacátý bod někdy pozdě večer. To jsem odmítl, protože je to vážné téma, a poprosil jsem pana premiéra, abychom se tím zabývali v nějaký důstojný čas, aby to byl jeden z prvních bodů. Já mám svých problémů v rezortu k řešení pořád dost. Nemám ambice dívat se úplně jinam, kde by člověk mohl otvírat něco nového. Ale měsíc a půl vidím tento stav, kdy Dukovany od konce září prakticky nejedou, a stát, tedy my všichni přicházíme řádově o tři čtyři miliardy korun - uvidíme o kolik to nakonec bude. A tady je ticho po pěšině. Vadí mi, když stát své klíčové firmě, ve které má většinový podíl, neříká jasné zadání, jaké má dělat kroky. ČEZ má za sebou roky špatných akvizicí na Balkáně, teď se uvažuje o tom, že ČEZ chce vstoupit do tendru na hnědouhelné doly v Německu. Já tomu nerozumím. My si tam chceme koupit veliký problém s velkými a silnými německými odbory? K tématu » Frontální útok na ČEZ? Babišovi pro něj chybí podpora » Zakázky v Čepro: Od vstupu do vlády jich Agrofert získal za miliardu Byť ministerstvo zemědělství má s ČEZem pramálo společného, rozhodl jsem se téma té firmy zvednout. A není to jednorázové. Chci nastavit model, kdy se bude stát - třeba na úrovní koaličních rad - jednou za čtvrt roku setkávat s vedením ČEZu. A budeme si říkat, co jsme dali za zadání a jak se plní. Neo: Stát v ČEZu reprezentuje ministerstvo financí. Jak se Vám vlastně spolupracuje s Andrejem Babišem? Řekl bych, že je to takové hodně složité manželství. Jsou věci, ve kterých se zásadně rozcházíme názorově i z pozic našich stran, nenajdeme shodu. Třeba mezinárodní politika, pohled na migraci. Ve vládě jsem už několikrát říkal, že mi prostě vadí populistické komentáře typu "No tak zrušíme Schengen". Než toto vypustí z úst ministr financí, tak by si měl promyslet, co to všechno znamená. Když pomineme omezování osobní svobody, tak je to především dopad na ekonomiku v rámci

Schengenu, který jsme jako občané Evropské unie léta budovali. Neo: Je tedy dobře, že je Česko členem Evropské unie? Nepochybně ano. Největší hodnotou je, že už přes sedmdesát let je na velké části evropského kontinentu mír. A ten máme díky stabilitě, kterou vytváří evropské společenství. Že má unie spoustu nedostatků? Je na nás, abychom to všichni společně začali řešit. Jestli někdo dneska navrhuje vystoupení z EU, tak já říkám: A co bude dál? Jsme v situaci Švédska, Švýcarska nebo Norska, abychom mohli být státem, který požívá výhod ze sousedství Evropské unie, ale zároveň za to platí nemalé finanční prostředky? Nejsem si jistý. A navíc, když si vezmeme ekonomiku - statisíce pracovních míst jsou vázány jen na to, že jsme součástí EU, že funguje volný pohyb osob a zboží. Zavřít Schengen, to jsou desetitisíce lidí bez práce. Ale to v této debatě nikdo nahlas neříká. "Svoboda bez obchodu s Agrofertem" Neo: A na jakých dalších tématech se s šéfem ANO neshodnete - co třeba vaše zemědělství? O oblasti zemědělství se s panem ministrem financí nikdy nebavíme. Bavíme se jenom o rozpočtu, nebavíme se věcně o směřování zemědělství. Do toho on nevstupuje. Naposledy jsme se fakticky o zemědělství bavili v rámci povolebních jednáních, tedy, jestli můžeme ten rezort mít my za KDU-ČSL. Neo: Tak odjinud: Nepovažujete za střet zájmů, když firmy ministra financí vyrábí biopaliva? Všichni jsme slyšeli opozičního lídra Miroslava Kalouska, podle kterého nedávno schválená novela zákona o spotřebních daních podpoří Babišovu skupinu Agrofert a vynese mu zhruba pět miliard korun. To, co řekl Kalousek, je nesmysl. Když se podívám na zpracování řepky a výrobu řepkového oleje v České republice, tak zhruba patnáct let se pohybujeme na konstantní úrovni. Není to tak, že by ta křivka rostla - osevní plochy řepky jsou letos mimochodem nejmenší za poslední tři roky. Řepka se bude pěstovat, bude se lisovat, a buď ji nakoupí čeští distributoři nebo odběratelé v nějaké míře doma, nebo ji nakoupí v zahraničí. Existuje otevřený evropský trh, i jiné státy přimíchávají biopaliva a methyl z řepkového oleje do nafty. Co mě fascinuje víc: Miroslav Kalousek byl ten, kdo řekl, že v rámci snižování emisí můžeme vsadit na alternativní zdroje, na elektromobilitu, na CNG (stlačený zemní plyn)... On byl ten, kdo vystavěl celý ten dům, a dneska křičí: To je špatně, já ho chci zapálit! Za sebe na rovinu říkám - s tím, že plodinu, která je primárně určena pro potravinářské účely, využíváme pro energii, mám etický vnitřní problém. Tvrdím: pro energii ze zemědělství využívejme odpadní zdroje. Ale na druhou stranu, když už stát něco takovým způsobem rozjede, tak potom nemůže z měsíce na měsíc říct, že to končí. Navíc, když jsme nedali v minulosti vůbec žádné zadání vědě a výzkumu, aby hledaly jiné zdroje. Teď se o to snažíme, ale jestli to budeme moci změnit, to bude otázka dvou tří let. Rozhodně ne z měsíce na měsíc. Neo: Vrátím se ale ještě k Agrofertu. Patří mu v oblasti zemědělství – v nadsázce – vlastně už všechno? Nebo co mu ještě chybí? Podívejte, v České republice máme zhruba tři a půl milionu hektarů zemědělské půdy. Všechny firmy skupiny Agrofert hospodaří na zhruba sto dvaceti pěti tisíc hektarů půdy. Tak si dopočítejte, kolik je to procent z celkové výměry. Že má spoustu firem? On ty firmy v minulých letech získal i od státu. Stát mu prodával Zemědělské zásobování a nákup. Jako zemědělec musím říct, že jsem se vždycky cítil svobodně v tom, že jsem nemusel obchodovat s Agrofertem. Když dneska chcete prodat nějakou zemědělskou komoditu, máte ve svém regionu minimálně čtyři pět firem, které to bez problémů odkoupí. Když chcete nakoupit hnojiva, naftu, postřiky, máte obrovskou nabídku firem, které to rády dodají. Konkurenční prostředí je obrovské. Zemědělec, který říká, že nemá jinou možnost a musí obchodovat s Agrofertem, neumí obchodovat. "Zemědělství a Marshall" Neo: Jakou budoucnost tedy vidíte pro zemědělství vy?

Obrovskou. Jedna miliarda lidí dnes trpí hladem. Do roku 2050 nás čeká přírůstek dvou a půl miliard lidí. Do toho poroste životní úroveň. A spotřeba potravin vzroste exponenciálně. To je jedna proměna. Když si vezmu tu druhou - a to je budoucí klimatický výhled, tak v rámci střední Evropy patří Česká republika k regionům, kde zemědělská výroba bude nadále mít možnosti fungovat. Hůř na tom budou Španělsko, Portugalsko... S naší výhodou efektivního zemědělství má Česká republika potenciál stát se zemí, která bude v oblasti produkce a potravinářství významným exportním hráčem. Do celého světa. Pro představu: Naši chovatelé holštýnského skotu patří na desáté místo nejlepších zemí světa, co se týče úrovně chovu, efektivity, nákladů a produkce. To málokdo ví. V tom jsme třeba předběhli i Němce. Neo: Budoucím problémem zemědělství ale nebude jenom klimatická změna. Je to třeba i skutečnost, že zemědělství je dnes totálně závislé na fosilních palivech – ty ovšem nebudou k dispozici věčně. Jak to chcete řešit? Pracujeme na tom. Zemědělství de facto přesně potvrzuje teorii, že nic se neztrácí, vše se pouze přeměňuje. Když jako zemědělský podnik - nebo i v rámci státu - máte ten koloběh nastavený, tak to může fungovat extrémně dobře. Pracujeme na zadání pro vědu a výzkum. Máme na to i nemalé peníze, abychom se zaměřili na odpadní a vedlejší produkty zemědělství a jejich energetickou využitelnost. Samozřejmě za předpokladu, aby se organika vrátila zpátky do půdy. Rozhovory na Neovlivní.cz » Profesor Šmajs: Vyhyneme z vlastní viny, z vlastní hlouposti » Šéf Jablotronu Dědek: 200, 300 tisíc uprchlíků by s Českem nezamávalo Zmínil jste fosilní paliva, řeknu příklad. Dneska máme zemědělce, kteří mají bioplynku - stanici, kam navezete hnůj, kravskou mrvu, kukuřici, zkvašenou siláž, ale také odpady z výroby. Třeba brambory, které už neprodáte. To vše v tom fermentoru čtyřicet dnů kvasí, produkuje to bioplyn a máte u toho spalovací motor, který vyrábí jednu megawatt hodinu elektrické energie. Dáváte konstantní výkon do sítě, jste schopen to přesně regulovat. Standardní technologie bohužel zároveň generuje určité množství plynů, které zemědělec musí občas odpouštět spalováním. Ale dneska už máme farmy, které v rámci pilotních projektů zkouší využívat i tento odpadní plyn. De facto se stávají energeticky soběstačnými. Dnes si můžete koupit kontejner, postavit ho na farmu, na jedné straně do něj sypete řepku a na druhé straně máte výdejní pistoli, kterou tankujete. A jsou tady i další energetické zdroje. Třeba drůbeží trus, je hodně suchý, má vysokou sušinu, a je použitelný pro termický rozklad, pyrolýzu. Je možné, že už za dva tři roky bychom mohli být schopni to začít uvádět do praxe. Zemědělství má obrovský potenciál obnovitelných zdrojů. Neo: Zrovna když spolu hovoříme, probíhá v Paříži klimatický sumit, který usiluje o omezení skleníkových plynů a zmírnění globálního oteplování. I papež František ve své encyklice Laudato si' varuje před ničením životního prostředí člověkem a klimatickou změnou. Dopady klimatické změny jasně pociťuje i Česko – sucho je jedním z těchto dopadů a nevypadá to, že by se to v dohledné době zlepšilo. Co proti klimatickým změnám podniká česká vláda, jsou vůbec pro vás na pořadu dne? Jsou. Před pár dny se projednávalo, jak snížit emise skleníkových plynů právě v souvislosti s tím, co bude po roce 2020. U hospodaření s vodou je zase potřeba si uvědomit, že musíme začít u půdy, u zemědělců a lesníků. Kde můžeme zadržet nejvíc vody? V půdě. Tím, jak se o půdu staráme, co zemědělci pěstují, jak odolné mají odrůdy. To je důležité. A potom jdeme o úroveň výš - jak vypadá katastr. Jestli jsme nezničili remízky, meze. Je potřeba dát krajinu do souladu s tím, co je přirozené. Už děláme pozemkové úpravy, ten proces běží. Ano, jsme na "střeše Evropy". Ale to jsou Slováci a Rakušané taky, nejsme to jenom my. Když voda naprší, musíme ji umět nechat vsáknout a doplňovat podzemní zdroje.

A dostáváme se na ještě vyšší úroveň: průmysl, domácnosti. Kde a jak můžeme recyklovat vodu, abychom ji hned nevypouštěli? Tam je potřeba začít něco dělat. Sám uvažuji, jestli si nechám udělat svody všech rýn do jednoho velkého zásobníku a tuto vodu budu využívat na zalévání zahrady a dvora. A ani nespekuluju, jestli mi na to stát dá nějakou dotaci, přemýšlím o tom nějak přirozeně. Není to ani o nějak velkých investicích. A potom je tu ten úplně nejvyšší level. Už máte dobré hospodaření s půdou, uděláte patřičná opatření v krajině, uděláte i ty věci v domácnostech a v průmyslu, jenže pak se stejně stane, že třeba dva měsíce nebude pršet. Když se všechny dobré možnosti vyčerpají, musí existovat nějaká další infrastruktura. Střední a větší vodní nádrže v klíčových lokalitách země, kde víme, že chybí. Musíme i něco postavit... Neo: ... a z více globálního pohledu? Česká republika má pořád velice dobrou strukturu krajiny. Zhruba od 16. století máme největší plochy lesů, ale máme ještě deficit ve vodních plochách. Teď se snažíme, aby vznikly navíc ještě nějaké malé drobné vodní plochy, rybníčky. Když ale vyjedete do světa a podíváte se na Afriku, podíváte se na Asii, tam je míra odlesnění brutální. Jestli chceme mluvit o globálních změnách klimatu a globálních řešeních, tak musíme tam. Statisíce kilometrů čtverečních, kde před padesáti šedesáti lety ještě les byl, ale dnes už není. Projel jsem vnitrozemí Etiopie nebo Zambie, viděl to na vlastní oči. Lidi budou z těchto zemí odcházet, protože nebudou mít vodu. A jestli opravdu chceme zabránit v budoucnu daleko větším migračním vlnám, tak svět musí mít nějaký Marshallův plán, jak pomoci v těchto místech tu explozi řešit. Bohužel zatím jsou tam environmentální vlivy strašně podceněné. "Šest a půl tisíc uprchlíků" Neo: A vzhledem k tomu, že dopady klimatické změny budou podle vědců čím dál silnější, uprchlíků v dohledných letech jen tak neubude. Třeba země Perského zálivu budou podle nedávné studie po roce 2070 kvůli nesnesitelnému horku neobyvatelné. Současná strategie Česka - ale nejen naše - je zastavit uprchlíky tím, že pomůžeme zlepšit podmínky pro život v jejich zemích původu. Je taková strategie ale vůbec reálná? Jak v kterých zemích. Minulý týden - když nás partneři z EU kritizují, že jsme málo solidární, že nejsme ochotni uprchlíky přijmout - jsem na vládě navrhoval: Udělejme naprosto nestandardní krok, který žádný stát neudělal. Máme si vzít dvacet tisíc uprchlíků a postarat se o ně? OK. My si vezmeme šedesát tisíc. Ale postaráme se o ně tam, kde dneska jsou. To znamená na území Turecka, Jordánska nebo někde v africké zemi. Jsme připraveni v tom místě mít tábory, které si vezmeme pod naši správu, s našimi lidmi, našimi nevládními organizacemi, naším materiálním a potravinovém zabezpečení. Bude to daleko levnější, a hlavně ti lidé už nikam dál nebudou muset. Za pět, za deset let se budou mít možnost vrátit do svých původních domovů, kde dnes žít nemohou. Možná bychom takto celou migrační krizi dokázali korigovat mnohem efektivněji. A mohli bychom pozvat do Evropy jen uprchlíky z míst vojenských konfliktů, kteří opravdu utíkají o svůj život. Z dnešních zhruba dvaceti pět zemí, odkud uprchlíci přicházejí, jsou řekněme čtyři lokality, kde je zapotřebí hledat řešení se zbraní v ruce. Zbytek jsou všechno země, kde je problém dostupnosti zdrojů - vody, potravin, zdravotní a sociální péče, školství. A to má být ten Marshallův plán, o kterém jsem mluvil. Kdyby po druhé světové válce nebyl Marshallův plán, tak by se Evropa trápila kdoví jak dlouho. Pokud by Evropa vzala do této debaty ostatní světové velmoci a řekly si: Přestaňme tam cukrovat rozvojovou pomoc, rozhodněme, co, kde, kdo uděláme. Všichni dnes děláme rozvojovou pomoc po svém, vysadíme třeba dvanáct hektarů lesa v Etiopii. To je super, zaplať pánbůh za to, ale pomůže to? Neo: Kolik uprchlíků by mohla Česká republiky pojmout? Záleží na tom, jakých uprchlíků. Dnes máme u nás nějakých sto tisíc Ukrajinců, asi šedesát tisíc Vietnamců. Jestli nám někdo v zahraničí říká, že Česká republika není solidární, že je xenofobní, tak odpovídám, že tak to není. Když se podíváme na těch dvanáct set žádostí o azyl, na první místě jsou

Ukrajinci, na druhém místě Kubánci. Je prostě vidět, že Česká republika je pro některé skupiny zajímavou destinací a my se vůči nim nechováme nesnášenlivě. Kolik můžeme přijmout? Pokud by přišli ti, co opravdu pomoc potřebují, tak minimum je šest a půl tisíc. Tolik máme měst a obcí. Kdybychom do každého města a do každé obce umístili jednoho uprchlíka, tak si toho nikdo nevšimne. Neo: V souvislosti s uprchlickou krizí u nás ovšem spíš narůstá extremismus. Sociální sítě jsou plné nenávisti, agresivity. Někteří historici mluví o srovnatelných poměrech s Druhou republikou, místo Židů jsou to uprchlíci nebo muslimové... Co proti tomu dělá česká vláda teď? Zaprvé je potřeba mít konkrétní kroky, které povedou k tomu, že se zmenší příliv uprchlíků do Evropy. Ochrana vnějších hranic je evropská agenda. Ať přijdou ti, co pomoc opravdu potřebují, umějme to rozlišit. S KDU-ČSL jsem tři měsíce jezdil po republice, od severních Čech po Moravskoslezský kraj, besedovali jsme s lidmi. Vysvětlovali jsme jim, jakým způsobem s uprchlíky pracujeme, jaká je ta situace a jaká jsou řešení. A dost z těch lidí nakonec řeklo: Děkuju, konečně jsem se dozvěděl něco reálného, spousta obav a otazníků, které jsem měl, ze mně spadla. Ti lidé nakonec odcházeli spíše se slovy "My nemáme strach o Českou republiku, máme strach o budoucnost Evropy". Musíme lidem vysvětlovat, musíme naslouchat. Ale samozřejmě musíme umět tvrdě zasáhnout proti projevům extrémismu a xenofobie, ať už je z jakéhokoliv názorového spektra. Co víc ještě můžeme dělat? To teď nevím. Další část rozhovoru s Marianem Jurečkou přineseme v příštích dnech

URL| http://neovlivni.cz/jurecka-o-slozitem...-vlade-suchu-strachu-a-vyhre-nad-nemci/

Jurečka: Česká krajina potřebuje jiný obraz, než dnes vidíte z letadla 14.12.2015 neovlivni.cz str. 0 David Binar Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Péče o krajinu i ekologičnost českého zemědělství by se v příštích letech měla vyrovnat Rakousku, plánuje ministr Jurečka. V Kristových letech dělá velkou kariéru ve veřejném životě, jakmile se však rozhovor stočí ke statkům, polím a letní sklizni, nezapře, kým se narodil. Marian Jurečka poskytl tradiční rozhovor společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz, jehož druhou část vám nyní přinášíme. (První díl, ve kterém popisuje vztahy ve vládě či svůj pohled na uprchlickou krizi, si můžete přečíst zde ».) Neo: Do vysokých pozic v politice jste se dostal v poměrně nízkém věku. Je pro vás kariéra důležitá? Jak v kterých momentech. Třeba kariéra rodiče a manžela ano, třeba kariéra politika úplně ne. Vždycky říkám, že když tady dnes po tomto rozhovoru skončím (rozhovor se konal v Poslanecké sněmovně - pozn. red.), tak můžu odejít a zítra mám práci. Mohu normálně fungovat, nemusím se strachovat - jako spousta jiných, kteří byli v politice - co budu dělat, až v politice skončím. Od mala jsem vyrůstal v zemědělství. V rámci svého životního příběhu, o který jsem neusiloval a který mi přišel do cesty, jsem se dostal do Prahy. Teď jsem si tady udělal určitou pauzu, ale čekám, že se zase po práci ministra vrátím ke své zemědělské praxi. Marian Jurečka • Čtyřiatřicetiletý český rolník, ministr zemědělství a poslanec. Je také prvním místopředsedou KDUČSL.

• Má čtyři syny, čeká páté dítě. Přál by si dceru? "Prvního března máme termín porodu. Jestli to bude dcera nevím, ale jako otec bych si přál, abych aspoň jednou mohl k oltáři vést dceru. Ale čtyři kluci jsou taky super a třeba jich bude pět..." • Co si vybaví pod termínem vliv? "Něco, čím mohu něco jiného ovlivňovat - ať už pozitivně, nebo negativně. Jsou vlivy v životním prostředí, vlivy v rodinách, vlivy v politice..." • Osobnost, která používá vliv správným směrem? "Myslím, že ve velkého státníka - přál bych si, aby do evropského formátu - roste třeba slovenský prezident Andrej Kiska." • Další odpovědi Mariana Jurečky z tradičního dotazníku DeadLineMedia naleznete ve článku "Sprcha, kakao, modlitba - milníky dne ministra zemědělství" - zde ». Neo: Jak se díváte na politické řemeslo? Změnil vás ten rychlý postup nějak? Nevím, jestli mne to změnilo lidsky. Vždycky říkám, ať to posuzují jiní, ať to posuzuje moje okolí, moje rodina. Změnilo to ale můj úhel pohledu na politiku. Spoustu věcí člověk vidí z vnějšku hodně jednoduše, někdy bych řekl, že možná trochu naivně. Najednou přijdete a zjistíte, že tady opravdu máte procesy, které trvají několik měsíců. Věci, které byste potřeboval změnit ze dne na den, prostě tak rychle změnit nejdou. Je to daleko složitější. Ale na druhou stranu, když se chce, když ta vůle je, tak se dá s problémy pohnout. Neo: Co vás baví víc, být zemědělcem nebo politikem? Musím říct, že mne práce ministra baví a že se snažím tu práci dělat s maximálním nasazením, naplno. Ale když se dostanete na víkend domů, anebo máte o prázdninách dva tři dny volna a můžete jít na pole... Dostat se na pole při sklizni, v ten okamžik vás to pohltí víc. Neo: A jste sedlák nebo farmář? Já bych řekl zemědělec z Hané (smích)... Rolník. Asi nejvíc se mi líbí označení rolník. Neo: Co si myslíte o pojmu farmář? Jak se tento americký výraz mohl u nás stát tak populární? V českém jazyce se zabydluje spoustu výrazů, které přebíráme z angličtiny, ať už plných nebo v různých úpravách... Neo: ...ale my máme české výrazy: zemědělec, sedlák, rolník. Zdá se mi, jako by výraz "sedlák" byl dnes pomalu urážka. Myslím, že není urážkou. Jako nejtradičnější mi přijde rolník, u nás se to aspoň tak vždycky říkalo, pak samozřejmě sedlák. To, že se používá farmář, no... Když mi někdo řekne farmář, tak mne to neuráží, ale úplně se v tom nenacházím. Je to, jak když někdo řekne, že hraje reprezentace Česka. Já jako člověk z Moravy se v pojmu Česko nenacházím. Jsem rád, když hraje reprezentace České republiky. Neuráží mě to, jenom se v tom úplně nenacházím. Neo: České zemědělství ovládají bývalá JZD, dnešní ZD. Dědictví po komunistech, v západní Evropě jsou to pořád ještě hlavně rodinné firmy. Mají takové rodinné podniky v Česku šanci? U nás je problém definovat, co je to rodinný podnik. Znám soukromé zemědělce, kteří mají patnáct hektarů a deset krav. Fungují takto od roku 1990, nikam nerostou, stačí jim to. Znám rodinné farmy, které začaly na sto hektarech a dnes mají třeba tisíc pět set hektarů a stojí za tím fyzická osoba. Znám rodinné farmy, kdy to má taky rodina a je to s.r.o. nebo akciová společnost a mají taky tisíc pět set hektarů, nebo mají naopak zase jenom těch dvě stě. Dnes přesně říct a definovat co je rodinná farma na základě formy podnikání, anebo říct to na základě výměr je strašně obtížné. Dnes už to dramaticky nezměníme. Představa, že vrátíme strukturu s průměrnou velikostí farem jako třeba v Polsku, kde je to šestnáct hektarů? To už nejde.

Rozhovory na Neovlivní.cz » Debata o dnešku je znetvořena. Klíčové nebezpečí hrozí z Ruska, říká Kroupa » S Janem Čižinským do tajů komunální politiky: naschvály investorů, špína ulic i psí lejna » Jak vznikl rozhovor, za který vás nepochválí. S Asadem » S Jurajem Smatanou do nitra ruské propagandy: Jsou rychlí, Ukrajinu nahradila Sýrie » Kníže otevřeně o stáří, odcházení i smrti: A ten, jak umře Schwarzenberg, znáte? My chceme postupně měnit - řeknu to zjednodušeně - obraz, který člověk vidí z letadla. Jasně vidíte třeba hranici mezi Rakouskem, Bavorskem a Českou republikou. Velikost políček. Biodiverzita krajiny je tam daleko větší. My nepůjdeme směrem, že budeme atomizovat půdní bloky nebo pole na úroveň třeba půl, tři čtvrtě hektaru a podobně. Ale víme, že musíme hlavně řešit problémy vodní a větrné eroze a biodiverzity ve vztahu ke škodám, které páchá zvěř na polních honitbách. Chceme na základě vědeckých podkladů směřovat k tomu, že - na různých typech svahu i s ohledem na půdní typ - budeme zemědělce tlačit k tomu, aby půdní bloky zmenšovali. Není normální, že když máte zvlněný reliéf a máte tam půdní blok velký sto padesát hektarů. Na snímcích potom vidíme, že za dvacet let stekla ornice z horních partiích do spodních. Mnohdy vidíte už jen skelet, přímo původní horninu. Pro nás není otázka měnit vlastnickou strukturu a způsob podnikání, ale zaměřit se na to, co se děje v krajině. Neo: Znáte zelené, zastupitelem Olomouckého kraje jste se stal za Koalici pro olomoucký kraj, což byla spolupráce KDU-ČSL a Strany zelených. Jak vnímáte nálepku "ekoteroristů", kterou lidem, kterým životní prostředí není jedno, dává řada nejen vysoce postavených politiků? Nemám to rád, dávat nálepku "ekoteroristé" členům, příznivcům a voličům Strany zelených není fér. Měl jsem možnost osobně mezi nimi poznat spoustu lidí, kteří jsou schopni respektovat názory druhých. I to, že jsou tady potřeby třeba obcí, privátních vlastníků i podnikatelského prostředí se nějak rozvíjet. Neo: A jakou roli tedy bude hrát ekologické zemědělství? V budoucnu se můžeme dostat na úroveň Rakouska. Pak by se jednalo o rozsah ekologického zemědělství, který se blíží dvaceti procentům. Produkce z ekologického zemědělství - pokud jde o produkty, které si koupí zákazník - je v Rakousku přes deset procent. To už je slušný podíl. My v České republice máme v ekologickém zemědělství plochu zhruba dvanáct procent, ale výrobky, které jdou k zákazníkovi, nedosahují ani dvě procenta. Takže vy dáváte peníze z veřejných a evropských rozpočtů zemědělcům za to, že se chovají ekologicky a jsou certifikovaní ekologičtí zemědělci. Ale jejich výrobky se nedostanou na trh. Řeknu příklad: oni vykrmí býka ekologickým senem a všechno ostatní co dostal, bylo také ekologické. Ale nakonec vám ten býk skončí na konvenčních jatkách a jeho maso si koupí zákazník, přičemž už ani netuší, že ten kus byl původně ekologický. Není u nás ještě dost vybudovaná poptávka. Neříkám, že není kupní síla. Ale je to otázka osvěty a toho, aby si spotřebitelé uvědomovali, jakou hodnotu kupují za vyšší cenu. Na tom je třeba pracovat. Neo: Co zamýšlí ministerstvo v tomto podniknout? Plánujeme osvětu jak vůči veřejnosti, tak i vůči zemědělcům samotným. Podporujeme i finančně to, aby ekologičtí zemědělci víc investovali do zpracování v rámci potravinářství. Aby to neskončilo tím, že jsem vyprodukoval ekologické seno nebo ten jateční kus, ale už se nestarám, co se s tím děje dál. Tudíž chceme poskytovat nástroje, aby si rolník třeba vybudoval malou porážku. Aby byl třeba schopen to maso zavakuovat, když přímo nedělá žádný výrobek. Zkrátka, aby to uměl zákazníkovi v nějaké rozumné formě nabídnout. Neo: Sedíme v Praze, tady není problém tyto produkty sehnat, existují farmářské trhy, tržnice,

specializované obchody... Ale jak je to mimo Prahu a na venkově? Myslíte, že je tam poptávka po ekologických produktech? Je to lokální záležitost. Pokud je někdo dobrý ekologický zemědělec - a já o pár příkladech vím, kteří už mají třeba porážku nebo mlékárnu -, tak lidi jsou schopni si to koupit. Ale ekologické zemědělství potřebuje, aby se jeho výrobky dostaly v daleko větší míře do mainstreamové prodejní sítě. Aby je braly v daleko větší míře nejen velké řetězce, ale třeba i menší prodejny na venkově. Tak, aby nabízely nějaký minimální výčet základních bio-potravin.

URL| http://neovlivni.cz/jurecka-ceska-kraj...e-jiny-obraz-nez-dnes-vidite-z-letadla/

novinky.cz Energetické nápoje, cola a chipsy zmizí v únoru ze školních automatů 11.12.2015 novinky.cz str. 0 Domácí Naďa Adamičková, Marie Königová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ze školních automatů a bufetů zmizí od února energetické nápoje či povzbuzujícími drinky, káva a limonády obsahujícími kofein a sladidla. Prodávat se nebudou smět ani solené nebo slazené oříšky, cukrovinky i plněné bagety s majonézou, hořčicí nebo kečupem. I když tyto potraviny a nápoje zakázal prodávat již zákon z letošního dubna, vyhláška, která dá jasná pravidla, se teprve rodí. Ministerstva školství a zdravotnictví si s ní dala na čas a rozeslala ji v těchto dnech do připomínkového řízení. A ačkoli její obsah odborníky na výživu nadchl, nevoli mezi nimi vyvolal návrh, aby začala platit až za půl roku. „Vyhláškou jsem nadšená, doporučení v ní jsou skutečně zdravá. Obsahuje vše, co navrhuje již dva roky naše občanská iniciativa Skutečně Zdravá škola. Hlavně oceňuji zákaz umělých sladidel a také zákaz reklamy formou bezplatného nabízení nezdravých potravin,“ řekla Právu specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková. „Kritiku si ale zaslouží to, že pravidla nebyla nastavena dříve a doba platnosti této vyhlášky je až za dalšího půl roku, tedy od nového školního roku,“ dodala s tím, že jen doufá, že zodpovědní ředitelé škol ji začnou i dobrovolně uplatňovat dříve.Děti je třeba vychovat, aby si vybraly to zdravéPetr Kořenek Jak řekla na dotaz Práva ministryně školství Kateřina Valachová, ačkoli návrh vyhlášky počítal s účinností až za šest měsíců, nechala prověřit možnost posunutí termínu na dřívější datum. Připustila, že ředitelé škol i veřejnost na ni netrpělivě čekají. „Ve vládě by mohla být schválena v polovině ledna a účinná by byla od 1. února, takže by zasáhla již část tohoto školního roku. Doprodej nakoupených potravin by byl možný ještě dva nebo tři měsíce, což je přiměřená lhůta.“ Jak dodala, nepředpokládá nějaké problémy, neboť již jednala s ministrem zemědělství i hlavním hygienikem a text odpovídá předpisům. Vyhláška stanoví vedle zákazu prodeje i reklamy některého zboží i omezující obsah soli, tuků a cukrů ve všech potravinách i poměr jednotlivých složek v nich. Omezení se má týkat výrobků z masa, mléka či pečiva.Jde to i bez vyhlášky Některé školy již zásady správné výživy dodržují dlouho. „Chápu požadavek zdravé stravy a zdravého životního stylu, ale nevím, jestli na to potřebujeme vyhlášku. Bufet nemáme, v automatech jsou zdravé potraviny i nápoje. Pro dodavatele to sice není tak lukrativní, ale měl volbu - buď tam ten

automat bude se zdravými výrobky, nebo si ho může odvézt,“ řekl Právu ředitel základní školy ve Vsetíně Luhu poslanec Petr Kořenek (ČSSD). Odstranění automatů za řešení nepovažuje. „Tím, že odstraním z dosahu dětí vše závadné, je nezměním, já je musím vychovat tak, aby určité věci nekupovaly, aby si vybraly to zdravé,“ dodal. S vyhláškou přibude ředitelům škol nová povinnost - budou zodpovědní za nabídku potravin a nápojů. Kontrolovat je budou orgány veřejného zdraví. „Pro malé školy to bude byrokratická zátěž. Jestli si do školy ale dítě něco přinese, tak to stejně ředitel neovlivní. Obávám se, aby to neskončilo tak, že přijde nějaký aktivní kontrolor, uvidí dítě s oplatkou a bude se mnou řešit, že by to dítě nemělo ve škole konzumovat,“ podotkl Kořenek.Obezita je strašák Ministerstva si od vyhlášky slibují odstranění „obezitogenního“ prostředí. Připomínají, že Světová zdravotnická organizace mluví od roku 2010 o pandemii obezity. V ČR obezita a nadváha postihují 20 až 30 procent dětí. Ve školách se sice vyučují předměty jako je Člověk a jeho svět a Výchova ke zdraví, které mají vzdělávat děti ke zdravému životnímu stylu, ale dál si ve škole mohou koupit chipsy, coly, cukrovinky. Podle dva roky staré zprávy školské inspekce byl potravinový automat v necelé čtvrtině škol. Možnost výběru mezi slazeným a neslazeným nápojem byl pouze v 9 % z celkového počtu 493 sledovaných škol. Ve 12 % se prodávaly cukrovinky, müsli tyčinky, plněné bagety, slané pochutiny, balené trvanlivé pečivo. Bufet byl ve čtvrtině škol, většinu provozují soukromníci. Zeleninu nabízeli prodavači jen ve dvou, ovoce ve čtyřech procentech z nich. Podle důvodové zprávy k vyhlášce se ve srovnání s rokem 2011 v roce 2014 zvýšila nabídka slazených ovocných nápojů či džusů, nápojů s obsahem kofeinu a iontových nápojů. Naopak, podíl balených cukrovinek se zvýšil, a nabízí je 90 procent automatů. Nabídka neochucených vod stoupá podle zprávy jen pomalu, stejně jako prodej celozrnných baget, housek a toustů.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/388964-en...zmizi-v-unoru-ze-skolnich-automatu.html

Kraj na dohled od Prahy je gurmánským rájem 13.12.2015

novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Aleš Rudl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pohádkový venkov v okolí středočeských Říčan je nazýván Ladovým krajem. Na své si zde přijdou nejen milovníci krásné přírody, ale též labužníci. Pojďme se seznámit s držiteli regionální značky Zápraží originální produkt, kteří vyrábějí nejvybranější lahůdky. Regionální značka Zápraží originální produkt je udělována výrobkům z území Ladova kraje a sousedního Dolnobřežanska. Tato značka garantuje zejména místní původ výrobku, vazbu na region, ale také jeho kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí. Místním specialitám, které se mohou pochlubit regionální značkou, kralují Mnichovické perníky. Medové laskominy se staly již velice vyhledávanou a oblíbenou pochoutkou příchozích návštěvníků. „Nezaměnitelná chuť perníků je dána tím, že jsou pečeny podle staré, poměrně pracné a zdlouhavé receptury,” říká jejich výrobkyně Radmila Bělinová. Trpělivost a zručnost výrobkyně je opravdu obdivuhodná. Nedaleko Hornopožárského lesa v Těptíně vznikají domácí zavařeniny a sirupům. Naše chuťové pohárky zaručeně potěší výrobky paní Dagmar Spívalové nabízené pod názvem Kulíškovy dobroty. Ruční práce při jejich výrobě je naprostým základem. Většina domácích zavařenin je dělána nebo

inspirována recepty našich předků, kteří si vážili darů přírody a co nestačili spotřebovat hned, zavařili na „horší časy“. V letošním roce získaly její višně s griotkou v kakaovém sirupu ocenění Česká chuťovka 2015. Přísnou certifikační komisi doslova okouzlila vyhlášená Škvarková placka Laguna, kterou vyrábí pekárna ve Psárech při tamějším ústavu sociální péče. Placky bývají vždy vyprodány jako první z celého sortimentu. Z mouky z přilehlých polností, škvarků od místního řezníka, ji pomáhají vyrábět klienti ústavu, což jsou lidé se zdravotním postižením. Pekárna je držitelem certifikátu od konce minulého roku. V nedávno vzniklé ondřejovské Pekárně ve mlýně si můžete pochutnat na Ondřejovském žitném bochníku. „Navázali jsme na tradici ručně zpracovávaných kváskových chlebů. Náš celožitný chléb je kynutý v kulaté ošatce, která mu dodává charakteristický rýhovaný vzhled,“ říká pekařka Eva Fortinová. Žitný bochník získal ocenění v podobě regionální značky letos v listopadu. I milovníci masných výrobků si přijdou na své. V regionu jednoznačně vede Zámecká výrobna uzenin v Modleticích. Její masné výrobky tepelně opracované jsou vyráběny skutečně z masa, nikoliv náhražek. Vyhlášené jsou například Říčanské klobásy. Jedním z TOP výrobků je i Tlačenka speciál, která se může pyšnit prestižním oceněním Klasa. Mezi další gastronomické lahůdky, jež jsou oceněny regionální značkou oblasti za Prahou, patří například vyhledávané posvícenské koláče a turistické rohlíky z Pekařství Frydrych. Od letošního listopadu je též certifikovaný Zvánovický med od pana Jaroslava Kotka a med z Mnichovic od Michala Kabáta. Další oceněné výrobky můžete najít v katalogu Asociace regionálních značek – zde.

URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/stre...hled-od-prahy-je-gurmanskym-rajem-.html

Opavský a hlučínský deník Stát chce nakoupit 200 tun salámů 16.12.2015

Opavský a hlučínský deník str. 2 Region (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ostrava, Praha – Správa státních hmotných rezerv (SSHR) začala přijímat nabídky na dodání a obměnu celkem 200 tun salámů. Za skladování a tříletou obměnu chce zaplatit přes 20 milionů korun, vyplývá to z informací na jejím webu. Zakázka je rozdělená do šesti částí. Stát chce nakoupit ve třech dílčích částech 100 tun trvanlivých tepelně opracovaných salámů druhů Vysočina, Turistický trvanlivý salám a Selský salám. Další tři části zakázky tvoří 100 tun fermentovaných salámů jako jsou Lovecký salám, Poličan, Herkules nebo Paprikáš. Hmotnost jednoho salámu má být maximálně jeden kilogram. Salámy budou muset být uskladněné na území ČR, obměňovat se budou muset každých 30 dní. SSHR bude nabídky přijímat do 20. ledna 2016. Region| Severní Morava

parlamentnilisty.cz Ministr Jurečka: Obchod se závadným medem běžel nějakou dobu, což ukazuje na systémové selhání 9.12.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Otevřený dopis ministra zemědělství Mariana Jurečky ČSV a všem včelařům k jejich X. sjezdu Vážení členové Českého svazu včelařů, milé včelařky, vážení včelaři, úvodem svého dopisu Vám chci poděkovat za Vaši záslužnou a nenahraditelnou činnost, kterou vykonáváte ve prospěch celé společnosti i pestrosti přírody tím, že chováte včely. Je to zejména opylovací úloha včelstev, která je klíčová pro zemědělský sektor, a která téměř nesnese srovnání s čímkoliv dalším. Za to vám patří mé upřímné díky. Snažím se ve své pozici ministra zemědělství ČR o podporu všech oblastí, které jsou nezbytné pro krajinu, pro zemědělský sektor, pro tuto zemi a jsem hrdý na každého, kdo svou práci v zemědělském sektoru dělá dobře, úspěšně a s nadšením. A jsem připraven Vám v tom pomáhat. Hluboce mnou otřásla zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy o kolosálním a dosud nevídaném rozměru kauzy antibiotik v medu od společnosti Včelpo s.r.o (dále jen “Včelpo“). Podle posledních zveřejněných informací probíhal obchod s takto závadným medem již nějakou dobu, což ukazuje, že se nejedná o pochybení jednotlivce, ale systémové a dlouhodobé selhání jak vedení společnosti Včelpo, tak i dozorových orgánů Českého svazu včelařů, z.s.(dále jen “ČSV“), který je 100% vlastníkem této společnosti. Je to zarážející zejména s ohledem na skutečnost, že před několika měsíci byla téže společnosti odebrána možnost jeden z produktů označovat značkou Klasa pro pochybení spočívající v nedodržení povinnosti mít v produktu výhradně med českého původu. Je zjevné, že se společnost Včelpo nepoučila, ale navzdory tomuto radikálnímu kroku ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu se dopustila flagrantního porušení dalších právních norem a vrhla na český trh přinejmenším desítky tun potraviny, která je nezpůsobilá ke konzumaci. Tento problém poškozuje nejen Včelpo a ČSV, ale včelaře jako komunitu staví v očích veřejnosti mezi nepoctivé. Je jen slabou útěchou, že následné kontroly Státní veterinární správy u několika desítek českých včelařů dosud dopadly na výbornou a antibiotika se v domácí produkci neprokázala. A za to jsem všem odpovědným včelařům vděčný. Jak jsem veřejně deklaroval, nestavím se a nechci se stavět k podpoře včelařství zády. Naopak, rád přispěji k rozvoji tohoto zemědělského odvětví, ale k tomu potřebuji na druhé straně kompetentního a odpovědného partnera, kterému mohu věřit. Nefunkčnost vnitřních kontrolních mechanismů v ČSV, které umožnily vznik “antibiotikové kauzy“, otřásla mojí důvěrou. V souvislosti s blížícím se X. sjezdem Českého svazu včelařů mějte prosím důsledky i příčiny této kauzy na vědomí a zvažte další postup nejen v tomto případu, ale i fungování svazu jako celku. Věřím, že delegáti volebního sjezdu Českého svazu včelařů chápou vážnost této situace a po volbách dají zvolenému vedení ČSV jasné zadání úkolů do dalšího období. Postup ČSV bude pak pro mne jasným signálem. Na závěr tohoto dopisu chci Vám popřát hodně zdaru a úspěšný sjezd, na jehož výsledek budu netrpělivě čekat. S pozdravem Marian Jurečka

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=412156

Kýble špíny mezi výrobci a prodejci potravin u Jílkové. Nepřátelé lidstva, vysmátý Babiš, Goebbels. Odskáčou to prý jako tradičně spotřebitelé 10.12.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor Miloš Polák

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tato vláda ohrožuje potravinovou soběstačnost České republiky a znovu jde na ruku firmám Andreje Babiše (ANO). Nejen tato ostrá slova použila v pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové poslankyně Věra Kovářová (TOP 09 a STAN). Před kamerami dokonce zaznělo, že se z řetězců dělají nepřátelé lidstva. Na to ovšem zareagoval Zemanův exministr zemědělství Miroslav Toman, který rozebral marže obchodníků. Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková, poslankyně Věra Kovářová (STAN), místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom, prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, člen představenstva Asociace českého tradičního obchodu Petr Morava, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a další diskutovali v pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové o tom, zda jsou čeští spotřebitelé dostatečně chráněni před nekalými praktikami obchodníků. Ostrá přestřelka o ceny: Nezdraží! Zdraží! Nezdraží! Zdraží Podle novely obchodní řetězce už nebudou moci tolik tlačit na své dodavatele. Řetězce ale bijí na poplach, protože zákon povede jen ke zdražování potravin, ke zhoršení jejich kvality a k úbytku slevových akcí. Morava mimo jiné řekl, že pro tento zákon v roce 1989 klíči necinkal. Prezidentka Nováková jeho stanovisko podpořila s tím, že obchodní řetězce mohou být podle zákona postihovány za to, že nakoupí zboží levněji. Proti tomu se důrazně ohradil Toman. “V tomto zákoně vůbec nejde o ceny, bavíme se o bonusech. To, co říkáte vy, je naprostá demagogie,“ rozohnil se Toman hned v úvodu. Řetězce podle jeho názoru nebudou mít důvod ke zdražování. V tu chvíli se ale neudržela v klidu Nováková. “Je to standardní trojčlenka, kterou se učíme už na základních školách. Když se zvýší náklady řetězců, vzrostou i ceny,“ řekla dáma jasně. Odkázala se přitom i na důvodovou zprávu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jeho místopředseda Brom se obrátil na Novákovou a zmínil jméno nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse. “Pan doktor Goebbels by z vás měl radost, protože vy čtete tuto důvodovou zprávu jen do půlky, protože tam se píše, že riziko zvýšení cen je jen nízké.“ Podle Broma je zkrátka třeba omezit sílu řetězců, Jílková mu ale připomněla, že to není totéž, jako kdyby riziko nebylo žádné. Do debaty se vložila také Kovářová (STAN). “Většina lidí nakupuje tak, že se podívá, kde je akce, a jde tam, kde je to nejlevnější. A podle mých informací jde z akcí řetězcům až padesát procent tržeb. Tím, že zvyšujete náklady, zdražujete zboží,“ rozohnila se poslankyně, které donedávna v klubu šéfoval Miroslav Kalousek (TOP 09). Brom však ihned přešel do protiútoku. Zmínil, že čeští poslanci mají oproti standardu vyšší platy, ale najednou se paní poslankyně “pere“ za slevové akce. Bonusy ve výši 30 a 40 procent Toman doplnil, že zákon narovná vztahy obchodních řetězců a dodavatelů. Norma hovoří o tom, na jak dlouho mohou být sjednávány dohody a jak mohou být uplatňovány bonusy. Pýcha prezidenta Potravinářské komory ČR podpořil. Novela zákona prý řeší především to, aby dohodnuté podmínky nějaký čas vydržely, aby si řetězec z měsíce na měsíc nemohl měnit podmínky. Nováková tuto argumentaci uznala, ale zákon i tak prospěje především několika velkým dodavatelům potravin. Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková někdejšímu ministrovi zemědělství Tomanovi připomněla, že si řetězce mohou vybírat mezi stovkami tisíc výrobků a zvýhodní ty dodavatele, s nimiž se dohodne na lepších podmínkách. Obchodníci musejí volit takovou strategii, aby vydělali a mohli ze zisku zaplatit zaměstnance. “Ale vy se stydíte za to, že máte bonusy ve výši 30 až 40 procent k ceně,“ vypálil na prezidentku Novákovou prezident Roman. Za tím stojí Babiš, udeřila poslankyně od Kalouska

Nováková jeho kritiku důrazně odmítla. Za skandální faul považuje skutečnost, že se zákon zabývá postavením řetězců, ale nepočítá s tresty pro chybně jednající dodavatele. Nikdo také neřeší otázku, že řetězce nakupují zboží od zpracovatelů, a ne od zemědělců samotných. “To se tady neřeší a zdá se, jako by jediným nepřítelem lidstva byly obchodní řetězce,“ zlobila se od plic prezidentka českých obchodníků. Na stranu Novákové se přiklonila poslankyně Kovářová. “Takovým hezkým příkladem jsou toustové chleby. Máme monopolního dodavatele, který ovládá devadesát procent trhu, a kdopak to asi je? Je to firma ministra financí Andreje Babiše,“ udeřila poslankyně. To je podle ní možná důvod, proč novela zákona necílí na dodavatele jako představitele významné tržní síly, ale jen na řetězce. Kovářová nechápe, proč se zákon zabývá postavením obchodních řetězců, když mezi nimi v Česku zuří ostrý konkurenční boj. “Tato vláda tímto zákonem sníží potravinovou soběstačnost České republiky,“ doplnila Kovářová. Novela zákona totiž povede k tomu, že řetězce budou nakupovat v těch státech, kde nemusejí čelit nesmyslné regulaci. Brom oponoval, že například řetězec Kaufland má na českém trhu jen čtrnáctiprocentní podíl, ale chová se, jako kdyby byl dominantní. A tomu je třeba zamezit. V tu chvíli se do debaty znovu zapojil pan Pýcha, který připomněl, že tuto spletitou otázku řeší dvacet evropských zemí a sama EU poukazuje na to, že obchodní vztahy mezi řetězci a dodavateli jsou příliš neprůhledné a je nezbytné je učinit transparentnějšími. Z publika se ozval obchodník, který prozradil, že dodavatelé prodávají některá piva např. za deset korun, ale obchodník je pod tlakem kvůli konkurenčnímu boji a musí toto pivo prodávat za necelých osm korun, čili se ztrátou. A pokud se bude zboží prodávat v menších obchodech či na trzích, občané si ho koupí raději v supermarketu, protože ušetří dvě koruny. Tento příklad dokazuje, že nemalou silou disponují i dodavatelé. Podle Moravy sice menší obchody zanikají, ale to není ani tak kvůli tlaku řetězců jako spíše kvůli byrokratické zátěži, kterou jim kladou na bedra politici. Jak kvalitní uzeninu chcete za 40 korun? V závěrečných minutách pořadu se hosté nevěnovali jen cenám výrobků, ale i jejich kvalitě. Z publika se ozval zástupce řetězců, podle něhož právě oni přispěli ke zvýšení kvality zboží, protože tlačili na své dodavatele, aby u svých výrobků garantovali určitou úroveň. To ale téměř doruda rozpálilo Tomana. “Jestliže říkáte, že se zvýšila kvalita výrobků, tak je to jen zásluhou českých inspekčních orgánů, a ne řetězců,“ vypálil. Tomanův názor podpořil další z hostů z publika. “Pan Toman možná potvrdí, že jsme se bavili o příkladu uzenin, kde si obchodní řetězec řekl, že to bude stát tolik a tolik - třeba 40 korun, a jakou kvalitu chcete za 40 korun?“ ptal se zástupce zemědělců mezi hosty v publiku.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=412350

Meziroční pokles cen potravin a pohonných hmot pokračoval 10.12.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Spotřebitelské ceny klesly v listopadu proti říjnu o 0,4 %, což byl největší meziměsíční pokles cen od září 2013. Vývoj cen v listopadu ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, doprava, rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,1 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje způsobilo zejména snížení cen ovoce a zeleniny shodně o 1,8 %, z toho ceny brambor klesly o 8,0 %. Pokles cen nastal i u řady dalších potravin. Ceny mouky klesly o 8,4 %, mléka o 4,4 %, sýrů o 0,7 %, jogurtů o 1,1 %, olejů a tuků o 2,1 %, cukru o 6,1 %, čokolády a čokoládových výrobků o 1,9 %, nealkoholických nápojů o 0,8 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák byly nižší ceny lihovin o 2,6 %, piva o 0,6 % a tabákových výrobků o 0,4 %. V oddíle doprava pokračoval již čtvrtý měsíc pokles cen pohonných hmot, který byl v listopadu 2,4 %. Průměrná cena benzinu Natural 95 (29,67 Kč/l) byla v listopadu nejnižší od prosince 2009 a cena motorové nafty (29,44 Kč/l) od února 2010. V oddíle rekreace a kultura klesly ceny dovolených s komplexními službami o 2,2 %. V oddíle zdraví se snížily ceny lázeňských pobytů o 4,5 %. V oddíle stravování a ubytování byly nižší ceny ubytovacích služeb o 0,9 %, ceny stravovacích služeb se nezměnily. Mírné meziměsíční zvýšení spotřebitelských cen nastalo v oddíle odívání a obuv, kde ceny obuvi vzrostly o 0,4 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny čistého nájemného o 0,2 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny běžného pečiva o 1,1 %, hovězího masa o 2,3 %, ryb o 1,7 %, vajec o 1,5 %, másla o 0,9 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,5 % a ceny služeb o 0,2 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 0,1 %, což je o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu. Tento vývoj ovlivnilo zejména prohloubení poklesu cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde v listopadu ceny chlebaklesly o 4,1 % (v říjnu o 3,2 %), mouky o 15,1 % (v říjnu o 8,8 %), vajec o 11,6 % (v říjnu o 7,4 %), mléka o 16,6 % (v říjnu o 15,6 %), olejů a tuků o 5,7 % (v říjnu o 4,3 %), cukru o 20,9 % (v říjnu o 18,5 %). Ceny běžného pečiva přešly z cenového růstu o 1,2 % v říjnu v pokles o 0,4 % v listopadu. Podobně ceny nealkoholických nápojů klesly o 2,8 % (v říjnu růst o 0,1 %). Vliv mělo i zpomalení růstu cen brambor na 62,8 % z 85,5 % v říjnu. Na zvyšování meziroční cenové hladiny měly v listopadu největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde ceny tabákových výrobků vzrostly o 7,2 % a ceny alkoholických nápojů o 1,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení a v oddíle rekreace a kultura. V oddíle bydlení vzrostly ceny vodného o 3,4 %, stočného o 2,8 %, čistého nájemného o 1,1 %, tepla o 2,3 %. Ceny elektřiny byly meziročně nižší o 0,6 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 7,3 %. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 2,0 % a ceny obuvi o 6,3 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 1,4 % a ubytovacích služeb o 0,8 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny pojištění o 2,6 % a ceny finančních služeb o 2,0 %. Na snižování meziroční cenové hladiny působil nadále nejvíce pokles cen v oddíle doprava vlivem snížení cen pohonných hmot o 17,6 %. Snižující vliv, který v listopadu zesílil, měly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které byly v listopadu nižší o 1,4 %. Pokračoval pokles cen v oddílech zdraví (vliv zrušení regulačních poplatků), pošty a telekomunikace. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,8 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 0,3 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)1) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v říjnu 0,0 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v září. Pokles cen nastal ve třinácti zemích EU, z toho nejvíce na Kypru (−1,8 %) a v Rumunsku (−1,4 %). Naopak nejvíce vzrostly ceny na Maltě (o 1,6 %) a v Belgii (o 1,2 %). Na Slovensku klesly ceny v říjnu stejně jako v září, tj. o 0,5 %. V Německu přešly ceny z poklesu o 0,2 % v září v růst o 0,2 % v říjnu. Podle předběžných výpočtů byla v listopadu meziměsíční změna HICP v ČR −0,5 % a meziroční změna 0,0 % (v říjnu růst o 0,2 %). Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za listopad 2015 je 0,1 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) ***

Od ledna 2016 budou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách. Váhy vycházejí z výdajů domácností v roce 2014. Nově vypočítávané indexy budou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k původnímu základu průměr roku 2005 = 100. Tím bude zajištěno pokračování dosavadní časové řady indexů se základem průměr roku 2005 = 100, ze které budou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců). _______________________ 1) HICP dosud neobsahuje imputované nájemné Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru, tel. 274052533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení, tel. 274052138, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce Navazující publikace: 012018-15 Indexy spotřebitelských cen - základní členění (měsíční periodicita) a 012019-15 Indexy spotřebitelských cen - podrobné členění (roční periodicita) Dokumenty na internetu: 012023-15 Indexy spotřebitelských cen - podrobné členění (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny Termín zveřejnění další RI: 12. 1. 2016

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=412201

Robert Malecký: Drobných prodejců potravin v Česku ubylo o čtvrtinu, Sněmovna finišuje se zákonem regulujícím činnost řetězců 11.12.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Role velkých řetězců na trhu s potravinami dále roste, menších obchodníků ubývá. Proti roku 2007 počet drobných prodejen potravin klesl o tisícovku na 3026 – ukazuje analýza portálu informaceofirmach.cz, který zpracovává údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. Do třetího čtení ve Sněmovně tento týden míří novela, která má některé nerovnosti na trhu potravin, hlavně ve vztahu velkých řetězců a dodavatelů, napravit. Počet malých prodejců potravin se za posledních osm let snížil o plnou čtvrtinu. Analýza se týká těch, kteří mají roční obrat do 10 milionů korun. Hlavním důvodem je tvrdý konkurenční boj, který v tomto segmentu panuje. Pokles se přitom týká všech krajů s výjimkou Ústeckého. Nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji, kde činnost ukončili čtyři z deseti obchodníků. Na většině území se tak

podle údajů serveru zhoršuje dostupnost malých prodejen s potravinami, aspoň co do jejich vzdálenosti od obydlí. Do obchodu je “nejdál“ v Kutné Hoře Podobně jako sever a severozápad Čech je na tom Plzeňský kraj, který zaznamenal pokles o 40 %. Největší úbytek drobných prodejců nastal v okrese Kutná Hora - ve srovnání s rokem 2007 jich na zdejším trhu zůstala necelá polovina. Váha obliby a dostupnosti se vychyluje na stranu supermarketů a hypermarketů, které poskytují širší nabídku zboží, obvykle i za nižší ceny. “Svoji roli může hrát také odchod mladší generace do větších měst a obecně větší schopnost obyvatel zajet si na větší nákupy mimo svoji obec. Menší prodejny tak ve velké míře využívají především starší občané,“ říká datový analytik portálu informaceofirmach.cz Jan Cikler. Výjimečná je situace v Ústeckém kraji, kde drobných prodejců za posledních osm let přibylo. V celém kraji je to nárůst o 10 procent, největší nárůst počtu drobných prodejců zaznamenaly okresy Ústí nad Labem (o 40 %) a Teplice (+25 %). “Mohou za to především okresy u hranic s Německem,“ nabízí vysvětlení Cikler. Regulace trhu jde ve Sněmovně do finále Pokud nedojde na poslední chvíli ke změně programu, měla by se Sněmovna ve středu ráno jako první bod programu zabývat třetím čtením novely zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Složitější název skrývá zjednodušeně řečeno regulaci vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Tématu marží a obchodních přirážek se věnoval i publicistický speciál TV Barrandov, na jehož přípravě HlídacíPes.org spolupracoval. Psali jsme: Obchodní řetězce: Hrozí, že se levné potraviny budou dovážet ze zahraničí Potravinářská komora: Ceny potravin jsou vysoké kvůli přemrštěným maržím řetězců Faktor strachu aneb Tvrdý boj o české potraviny Novela má zabránit tlakům na dodavatele například zavedením pojmu obchodní aliance, který dosud zákon neznal. Princip zneužívání aliancí nedávno popsal v rozhovoru pro HlídacíPes.org místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom. “Tři až čtyři obchodní řetězce si udělají obchodní alianci. Dodavatel, když chce uzavřít obchod s jedním řetězcem, tak musí nejdříve uzavřít obchod s obchodní aliancí. A ta mu říká, že za určitý poplatek, který se vztahuje k obratu, mu poskytne služby,“ vysvětlil Brom. Problém je v ceně této služby. “Jestli je cenou tržní, kterou dostane kdekoliv jinde. Pokud budu mít jako dodavatel díky tomu nižší náklady na prezentaci, klidně to zaplatím. Je to pro mě výhra. Ale přece nemůžu dobrovolně platit mnohonásobně víc, než kdybych si tu reklamu dělal sám,“ říká místopředseda ÚOHS. O dopad novely, která je v legislativním procesu vedena jako technická, se ostře přou Svaz obchodu a cestovního ruchu (jako organizace zastřešující řetězce) a Potravinářská komora. Zatímco řetězce varují, že přísnější regulace může zvýšit ceny potravin a zhoršit dostupnost českých výrobků na trhu, potravináři argumentují, že případné vyšší náklady by řetězce měly pojmout snížením nepřiměřeně vysokých marží. Psáno pro HlidaciPes.org, Ústav nezávislé žurnalistiky.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=412340

Potravinářský obzor Nové prostředky z EU výrazně posílí podnikání zpracovatelů 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 7 info MZe

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na Žofínském fóru, v pražském paláci stejného názvu ministr zemědělství Marian Jurečka přítomným zemědělcům a potravinářům koncem října v bodech představil různé formy podpor, které letos startují a potrvají do roku 2020. Určitě stojí za to si připomenout, na co podpory cílí a jak je získat. DT 13 - Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu * Od 2004 do 2014 z programu DT 13 vyplaceno 2 mld. Kč, na zhruba 750 projektů (z rozpočtu MZe). * V letech 2015 – 2020 předpokládá MZe pokračování podpory v rámci DT 13, zhruba 130 – 150 mil. Kč. * Renotifikace u Evropské komise (DT 13) – návrh navýšení možné podpory ze současných 25 % na 50 % uznatelných nákladů a navýšení možného objemu celkové roční podpory v rámci programu ze současných 200 mil. na 330 mil. Kč Program rozvoje venkova 2007 – 2013 * Rozpočet na 2007 – 2013 (Osa I, II, III, IV, a TP) celkem 3 670 mil EUR, proplaceno již 98 %. Program rozvoje venkova 2014 – 2020 * Rozpočet na 2014 – 2020 celkem 3 074 mil EUR. * Investice do hmotného majetku (Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů) 563 mil EUR na 2014 – 2020 z toho 98 mil EUR pro potravináře. * Spolupráce (Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií) 110 mil EUR na 2014 – 2020 z toho 71 mil EUR pro potravináře. * Předávání znalostí a informační akce 3,3 mil. EUR na období 2014 – 2020. DT 9. H - Podpora účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí (od 1. 10. 2015, včetně roku 2016) * Podpora podnikům, které chtějí exportovat na zahraniční trhy. * Nově: * Rozšíření spektra podporovaných výstav: dotace firmám účastnícím se zahraničního veletrhu či výstavy, kde nebude mít Ministerstvo zemědělství oficiální účast (zahraniční akce konané v termínu od 1. října 2015 do 30. června 2016). * Rozšíření okruhu žadatelů: dotace bude poskytována nově i velkým podnikům, dále i malým a středním podnikům při uvádění na trh potravinářských či krmivářských produktů nespadajících do Přílohy I Smlouvy o fungování EU. * Rozšíření předmětu dotace: kromě dotace na úhradu pronájmu výstavní plochy (do 100 tis. Kč), registračního poplatku a jedné zpáteční letenky do veletržní destinace bude firmám, které se zúčastní veletrhu či výstavy bez oficiální účasti Ministerstva zemědělství, poskytnuta dotace na výstavbu stánku (max. do výše 100 tis. Kč). * Nové programy od roku 2015: * 1. Program – Zpracovatel Podpora investic na pořízení investičního majetku, který souvisí se zpracováním zemědělských produktů. Nákup půdy je způsobilým nákladem

pouze tehdy, pokud nepřevýší 10 % z celkových způsobilých nákladů investice. * 2. Program - Zajištění úvěrů Cílem programu je přispět k dostupnosti úvěrových prostředků na financování: a) investičních záměrů zemědělských podnikatelů či podnikatelů zabývajících se zpracováním zemědělských produktů b) projektů Informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů a potravinářských výrobků * Forma podpory * Subvence části úroků * Přímá finanční podpora * Úvěry poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem Novela zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů (účinnost od 1. 2. 2010) * MZe podporuje předloženou novelu a nad rámec souhlasí s pozměňovacími návrhy, například: – úprava náležitosti smlouvy (peněžní plnění dodavatele nesmí překročit 3 % z ročních tržeb, garantovaná platnost nákupní ceny, doba splatnosti faktur 30 dní ode dne doručení) – konkretizace jednotlivých nekalých praktik atd. * Nastavení jednotných a férových podmínek pro všechny účastníky dodavatelskoodběratelského vztahu. * Posílení informovanosti a ochrany konečného spotřebitele. * Podpora kvalitních a českých potravin. * Zvýšení podílu českých potravin v tržní síti. * Podpora regionálních výrobců a producentů potravin a zemědělské produkce. Foto popis| O autorovi| Čtyřstranu připravila :Eugenie Línková

Světový den výživy úzce souvisí s Mezinárodním rokem půdy 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 9 světový den výživy Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Pod záštitou Ministerstva zemědělství a Výzkumného ústavu potravinářského Praha, ve spolupráci se Společností pro výživu proběhl uprostřed října na MZe seminář u příležitosti Světového dne výživy. Přítomní si na něm připomněli 70. výročí založení Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství. „Tématem našeho letošního semináře je vztah mezi půdou a zdravou výživou. Organizace spojených národů vyhlásila rok 2015 Mezinárodním rokem půdy. Chce tak zvýšit povědomí o půdě a zdůraznit její důležitost pro potravinové zabezpečení, výživu, bezpečnost potravin a také její zásadní ekosystémové funkce," uvedla náměstkyně pro sekci zahraničních vztahů Ing. Jaroslava Beneš Špalková. „Půda je nenahraditelný přírodní zdroj a jeden ze základních zemědělských vstupů. Je obecně znám klíčový význam tohoto přírodního zdroje, ale dovolte mi jen doplnit, že 95 % světových potravin pochází z půdy s tím, že toto procento je v ČR vzhledem k nízké konzumaci ryb ještě vyšší. Je pak nelichotivou skutečností, a Světová organizace pro výživu to dokázala zdokumentovat, že 33 % světového půdního fondu je degradováno. Z udržitelného managementu půdy se již tedy stala nutnost a FAO se samozřejmě snaží vyjít této potřebě vstříc. Proto byla založena iniciativa Globální půdní partnerství (Global Soil Partnership), která prostřednictvím pravidelných zasedání umožňuje státům koordinovat své snahy a tvořit univerzální politická doporučení. Jsem velmi ráda, že se na této aktivitě podílí prostřednictvím svých expertů i Česká republika,“ dodala Špalková. Ministr zemědělství Marian Jurečka vidí ochranu půdního fondu vedle otázky sucha jako jednu z prioritních oblastí resortu pro budoucí období. Ministerstvo zemědělství proto např. ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací ale i dalšími institucemi podniká řadu kroků směřujících ke zlepšení situace. „Motivujeme zemědělce k větší péči o půdu, k pěstování meziplodin a navracení organické hmoty zpět do půdy namísto nadužívání průmyslových hnojiv. Pracujeme na tom, aby stoupala informovanost spotřebitelů o původu, složení a výživové hodnotě potravin. Zároveň usilujeme i o podporu produkce kvalitních potravin prostřednictvím programů regionální potravina a Klasa vč. podpory chráněných zeměpisných označení potravin Evropské unie, tedy produktů, u kterých je zaručena vazba na konkrétní místo produkce,“ konstatovala náměstkyně Špalková Ministerstvo

zemědělství hodlá klást i nadále velký důraz na všechny formy a stupně vzdělávání obyvatel v oblasti půdy i výživy. Foto popis| Hlavní aktéři semináře jsou na snímku i s označením jmen a funkcí Foto popis| Seminář ke Světovému dni výživy se za velkého zájmu odborníků konal na MZe

Na Zemi živitelce bylo uděleno šest certifikátů značky Klasa 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 11 světový den výživy (egi) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V Pivovarské zahradě českobudějovického výstaviště již tradičně proběhlo během agrosalonu Země živitelka slavnostní předávání certifikátů KLASA. Celkem čtyři producenti s šesti výrobky převzali ocenění z rukou náměstkyně pro řízení Sekce potravinářských výrob - Úřad pro potraviny Ministerstva zemědělství Viery Šedivé a ředitele Sekce řízení regionálních odborů Státního zemědělského intervenčního fondu Miloše Jirovského. V současné době je značkou KLASA označeno 1 120 výrobků od 222 výrobců. Nově oceněnými výrobky jsou: Mrkev s hráškem, Francouzská směs Výrobce: AGRO Jesenice u Prahy a.s. Hrášek i mrkev pochází převážně od českých dodavatelů, kteří jsou pravidelně a pečlivě vybíráni i prověřováni. Zelenina je ihned po přijetí zamražena, tím jsou zachovány její nejlepší vlastnosti. Minimálně 90 % použitých surovin do Francouzské směsi je zpracováno z čerstvé zeleniny. Jedná se o směs kořenové zeleniny doplněnou o řezy pórku. Je vhodná nejen do omáček a polévek, ale i jako přílohová zelenina. AGRO Jesenice u Prahy intenzivně hospodaří jihozápadně od Prahy a zaměstnává 160 pracovníků. Rostlinná výroba produkuje pšenici, ječmen, řepku, mák a mrazírenský hrášek, dále zabezpečuje silážní kukuřici a senáže. Více jak 90 % suroviny ke zmražení pochází z České republiky. Firma se zabývá rovněž živočišnou výrobou a provozuje dvě bioplynové stanice. Steaková hořčice Výrobce: BONECO a.s. Nově oceněná Steaková hořčice patří k zajímavým novinkám v oblasti speciálních hořčic. Tato lehce pikantní hořčice zaujme na první pohled svým velmi atraktivním vzhledem s obsahem celých, nedrcených žlutých a hnědých semínek hořčice a kousky červené papriky. Společnost BONECO je významným potravinářským podnikem s širokou škálou výrobků. Majonézy, omáčky, hořčice a lahůdkové saláty jsou uváděny pod značkou BONECO®, jejíž tradice sahá do začátku 90. let 20. století. Vlajkovou lodí výrobků BONECO® je tradiční klasická majonéza Majolka®, která značku kvality KLASA získala již v minulosti. Hubertská štola Výrobce: MASO UZENINY PÍSEK, a.s. Pod názvem Hubertská štola se skrývá trvanlivý fermentovaný masný výrobek bez technologického obalu. Jedná se o ručně tvarovaný produkt, který je na povrchu obalen drceným pepřem, jenž mu dodává lahodně pikantní chuť. Tento pokryv a obdélníkový tvar zaručuje atraktivní vzhled oceněného výrobku. Společnost MASO UZENINY PÍSEK má velmi pestrou a bohatou historii, už v 50. letech minulého století byl v Písku postaven jeden z prvních moderních závodů na zpracování masa v ČR. Od roku 2013 vystupuje tento podnik pod novou obchodní značkou MÚÚÚ. Máslový měšec, Tažený štrúdl se zelím Výrobce: Soběslavská pekárna s.r.o. Mezi oceněné výrobky této společnosti se nově zařadil Máslový měšec s obsahem kvalitního 83% másla. Samotné těsto je zaděláváno mlékem a pro plnění jsou použita kvalitní švestková povidla. Oceněný štrúdl je vyráběn z čistě taženého těsta a k náplni je použito kvalitní kysané zelí ochucené

smaženou cibulkou. Soběslavská pekárna vyrábí chléb a pečivo tradičním způsobem. Nosným výrobkem této společnosti je soběslavský chléb vyráběný z žitného kvasu rozváděného ve třech stupních a pečeného v sázecí peci. Žitný kvas je také používán pro výrobu dalamánků, jejichž tvar je chráněn průmyslovým vzorem. Celý sortiment pekařských výrobků je doplněn o ruční výrobu čokoládových pralinek a čokoládové bonboniéry, štrúdlový program a máslové pečivo. Foto popis|

Operační program Rybářství 2014 – 2020 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 14 operační program rybářství Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Na území České republiky se nachází více než 24 tisíc rybníků a vodních nádrží, jejichž celková plocha představuje 52 tisíc ha, z toho je k chovu ryb využito cca 42 tisíc ha rybníků. Nedílnou součástí českého produkčního rybářství je i chov lososovitých ryb, realizovaný na specifických farmách a chov ryb v recirkulačních systémech. Produkční rybářství disponuje dostatečným potenciálem ke svému dalšímu rozvoji. Na startu nové sedmiletky České produkční rybářství je na startu nové sedmiletky, v níž bude mít k dispozici přibližně 1 miliardu korun v rámci Operačního programu Rybářství 2014 – 2020. Operační program Rybářství 2014 – 2020 je nástrojem čerpání podpory z Evropského námořního a rybářského fondu a přispívá k provádění Společné rybářské politiky. Cíle programu se v podmínkách České republiky (vnitrozemský stát, bez přístupu k moři) promítají do následujících tří priorit Unie. Jedná se o prioritu Unie 2 Podpora environmentálně udržitelné, inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech a účinně využívající zdroje, dále o prioritu Unie 3 Podpora provádění Společné rybářské politiky a prioritu Unie 5 Podpora uvádění na trh a zpracování. Zvýšení konkurenceschopnosti a stabilizace sektoru Hlavním cílem Operačního programu Rybářství je zvýšení konkurenceschopnosti a stabilizace sektoru. Především budou investice směřovat do tradiční akvakultury a intenzivních chovných systémů (recirkulační a průtočné systémy), tak aby mohla být produkce ryb navýšena. Mezi další cíle programu patří investice do zvýšení podílu zpracovaných ryb, úspěšná propagace akvakultury spojená se zvýšenou spotřebou ryb a podpora transferu vědeckých poznatků do podniků akvakultury. Čerpání podpory z jednotlivých priorit Unie probíhá prostřednictvím opatření, příp. záměrů, na které jsou vyhlašovány v pravidelných intervalech nebo kontinuálně výzvy pro příjem žádostí. Produktivní investice do akvakultury Priorita Unie 2 zahrnuje pět opatření. Jedná se o opatření 2.1. Inovace, které je zaměřeno na produktové a procesní inovace vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti rybářských subjektů prostřednictvím aplikace nových metod chovu a nakládání s rybami, zavádění nových nebo podstatně zlepšených produktů, nových akvakulturních druhů s dobrým tržním potenciálem, nových nebo zdokonalených řídicích a organizačních systémů, které budou pro příjemce podpory nové nebo významně zlepšené. Dále se jedná o opatření 2.2. Produktivní investice do akvakultury, jehož předmětem je podpora investic přispívajících ke zvyšování konkurenceschopnosti podniků akvakultury s cílem zachování tradiční akvakultury a činností navazujících, důležitých pro udržení a rozvoj hospodářské a sociální struktury a životního prostředí, výstavba rybníků, úspora spotřeby energie v akvakultuře, ekologicky šetrnější akvakultura a účinnější využívání zdrojů. K dalším opatřením patří opatření 2.3. Podpora nových chovatelů, které je zaměřeno na umožnění vstupu nových subjektů do odvětví a zajištění jejich počáteční konkurenceschopnosti. Investice budou směřovány do zřizování podniků akvakultury nově začínajícími chovateli, kteří zřizují poprvé

mikropodniky nebo malé podniky akvakultury. Opatření 2.4. Recirkulační zařízení a průtočné systémy s dočišťováním je zaměřeno na podporu investic do recirkulačních zařízení (včetně líhní) a průtočných systémů s dočišťováním. Investice budou směřovány do modernizace stávajících či nových zařízení pro produkci ryb šetrných k životnímu prostředí a podporujících snižování negativních vlivů na životní prostředí a zvyšování účinnosti využívání zdrojů. Opatření 2.5. Akvakultura poskytující environmentální služby je zaměřeno na podporu vysazování úhoře říčního. O podporu v rámci priority Unie 2 mohou žádat podniky akvakultury a podnikatelé vstupující do odvětví akvakultury. Shromažďování údajů, podpora dohledu a sledování produktů rybolovu a akvakultury Priorita Unie 3 zahrnuje dvě opatření. Jedná se o opatření 3.1. Shromažďování údajů, prostřednictvím kterého bude podporováno shromažďování a využívání údajů z oblasti rybářství. Dále se jedná o opatření 3.2. Sledovatelnost produktů tzv. „kontrolní opatření“, prostřednictvím kterého bude podporován dohled a sledování produktů rybolovu a akvakultury. Příjemcem podpory je Ministerstvo zemědělství, podniky akvakultury, profesní organizace a orgány státní správy. Propagace a zpracování produktů akvakultury Priorita Unie 5 zahrnuje tři opatření. Jedná se o opatření 5.1. Plány produkce, prostřednictvím kterého je podporována příprava a realizace plánů produkce a uvádění produktů na trh u organizací producentů. Dále opatření 5.2. Uvádění produktů na trh, které podporuje aktivity spojené se zakládáním organizací producentů a dále je zaměřeno na přípravu strategie a realizaci regionálních, celostátních nebo nadnárodních komunikačních a propagačních kampaní o produktech akvakultury a jiných komunikačních kampaní, zlepšujících povědomí veřejnosti o odvětví rybolovu a akvakultury. Posledním opatřením priority Unie 5 je opatření 5.3. Investice do zpracování produktů, které podporuje investice do rozšíření, vybavení, modernizace podniků a výstavby zpracoven, které zpracovávají a uvádějí produkty rybolovu a akvakultury na trh. O podporu v rámci priority Unie 5 mohou žádat podniky akvakultury, subjekty reprezentující akvakulturu, rybářské svazy a organizační jednotky rybářských svazů, hlavní spolek rybářského svazu a pobočné spolky rybářských svazů, organizace producentů a Ministerstvo zemědělství. O více než miliardové podpoře Rybářství do roku 2020 jsou informace na http://www.eagri.cz Alokace na celé programové období 2014 – 2020 činí 41,2 mil. € (1,11 mld. Kč), z toho 31,1 mil. € (840 mil. Kč) bude financováno z Evropského námořního a rybářského fondu a 10,1 mil. € (271,4 mil. Kč) bude financováno z národních zdrojů. Veřejnost má k dispozici informační kanály, jejichž prostřednictvím může zájemce/ potenciální žadatel získat základní informace k možnosti podpory Operačního programu Rybářství. Informace o procesu administrace Žádosti o podporu, včetně postupu jak žádat o podporu a další důležité informace lze nalézt v Průvodci Operačním programem Rybářství 2014 - 2020, který je zveřejněn www. eagri.cz. Na těchto internetových stránkách lze získat všechny informace o programu, možnostech finanční podpory, vyhlášených výzvách pro příjem Žádostí o podporu, právních předpisech, aktualitách a Pravidlech pro žadatele a příjemce. Pokud již má žadatel konkrétní představu o svém záměru, měl by důkladně nastudovat tyto Pravidla pro žadatele a příjemce příslušného opatření OP Rybářství. Pokud jsou zájemci/potencionálnímu žadateli po přečtení Pravidel některé podmínky nejasné, může se obrátit na informační centra, kde mu budou poskytnuty doplňující informace. Žádost o podporu je dostupná pouze na Portálu farmáře Informačními centry jsou zejména regionální pracoviště NUTS 2 (RO SZIF), centrální pracoviště SZIF (CP SZIF) a MZe - ŘO OP Rybářství. Termíny pro příjem Žádostí o podporu pro jednotlivá opatření/záměry vyhlašuje ministr zemědělství ČR minimálně 8 týdnů před termínem zahájení příjmu, a to formou tiskové zprávy uveřejněné na internetových stránkách Ministerstva zemědělství www. eagri.cz. Žádost o podporu je dostupná pouze na Portálu farmáře, kde je umístěn instruktážní list pro vyplňování žádosti. V instruktážním listu jsou všechny pole v Žádosti o dotaci popsány, vysvětleny a je u nich uvedeno, co do každého pole má žadatel vyplnit, popř. na co si má dát pozor.

Na přelomu října a listopadu byly vyhlášeny první dvě výzvy pro příjem Žádostí o podporu na opatření 2.1. Inovace, 2.2., záměr a) Produktivní investice do akvakultury, 2.4. Recirkulační zařízení a průtočné systémy s dočišťováním, 2.5. Akvakultura poskytující environmentální služby a opatření 5.3. Zpracování produktů. Následující výzvy pro příjem Žádostí o podporu budou vyhlašovány v pravidelných intervalech na jaře a na podzim daného roku. Věříme, že prostřednictvím tohoto programu dojde k posílení konkurenceschopnosti a stabilizování sektoru. Ministerstvo zemědělství bude usilovat o podporu a udržení tisícileté tradice rybníkářství prostřednictvím podpory tradičního rybářství, ale zároveň bude podporovat inovativní přístupy (např. již zmíněné recirkulační systémy), pomocí kterých dosáhne sektor růstu a rozšíření produkce ryb. Očekávaným výsledkem je zvýšení podílu zpracovaných ryb a sortimentu rybích produktů na trhu a zvýšení jejich konzumace. Foto popis| O autorovi| Eugenie Línková ve spolupráci s MZe: Odbor Řídicí orgán OP Rybářství

Svaz obchodu a cestovního ruchu našel společnou řeč s europoslanci 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 16 diskusní fórum (zb) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět • Europoslanci vyslovili pochybnosti ohledně zákona o významné tržní síle a jeho novele • Namísto tvrdé regulace by měl dostat prostor princip vzájemné spolupráce v dodavatelskoodběratelských vztazích bez zásahu státu • Na pravidelném pracovním setkání českých poslankyň a poslanců Evropského parlamentu, pořádaném při příležitosti plenárního zasedání ve Štrasburku, se mnozí z nich jasně postavili proti zavedení zpřísněné regulace do vztahů mezi dodavateli a obchodníky v České republice. Jednání se účastnili také prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) Marta Nováková a viceprezident Pavel Mikoška. Setkání aktivně iniciovala europoslankyně Olga Sehnalová, která se ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako stínová zpravodajka zabývá problematikou nekalých obchodních praktik mezi podniky. Diskutovaná témata se týkala kvality potravin a problematiky v dodavatelskoodběratelských vztazích a způsobu jejich řešení – zákonem či dobrovolnou iniciativou. „Zaujímáme vstřícné stanovisko k řešení problému různého složení potravin v jednotlivých zemích, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele,“ uvedla M. Nováková a dodala: „Po srovnání složení potravin v Česku a Německu jsme vyzvali Evropskou komisi, aby se zaměřila v této souvislosti i na další unijní země.“ Novela je podle zástupců SOCR diskriminační Zástupci SOCR ČR zopakovali, že k vyřešení problémů v dodavatelsko-odběratelských vztazích zesílená regulace v podobě zákona o významné tržní síle (ZoVTS) a jeho novely rozhodně nepovede. Marta Nováková a Pavel Mikoška připomněli, že novela je diskriminační, protože se týká pouze odběratelů a potravinářských obchodníků s obratem nad 5 miliard Kč. Neřeší ani sílu dodavatelů vůči zejména malým tuzemským obchodníkům, kteří jsou na některých dodavatelích zcela závislí. Zákon i jeho novela jsou navíc nejednoznačné a povedou nadále k vleklým soudním sporům místo skutečného řešení problémů. „Rozhodně nejde o dramatizování situace ze strany obchodníků, ať už jde o zvýšení cen potravin či snížení jejich konkurenceschopnosti na trzích EU. Pouze připomínáme závěry z důvodové zprávy, kterou si nechal vypracovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ říká M. Nováková. SOCR ČR a jeho členové se hlásí k Iniciativě pro férový obchod (IPFO), která si na základě dobrovolnosti vytyčila podporu správných obchodních praktik v rámci potravinářskododavatelského řetězce. Cílem iniciativy je tak přispět ke kultivaci obchodního prostředí. Europoslanci L. Niedermayer, P. Mach a T. Zdechovský proti regulaci trhu

Prezentované téma bylo pro přítomné poslankyně a poslance zajímavé. Svými názory zpochybňovali smysluplnost regulace nastavené ZoVTS a jeho novelou, kterou považují za značně diskutabilní. Poslanci L. Niedermayer, P. Mach a T. Zdechovský se otevřeně postavili proti takovému způsobu regulace v tržním prostředí. Nic na tom nezměnila ani účast zástupců Potravinářské komory ČR v čele s jejím prezidentem Miroslavem Tomanem, kteří zastávali standardní stanoviska týkající se nutnosti zesílené regulace a razantnějšího postupu vůči obchodníkům. „Přítomní vyjádřili shodu v tom, že diskuze na takto závažné téma musí pokračovat. Mělo by být učiněno vše pro dohodu namísto legislativního řešení formou zákonné regulace,“ potvrdil P. Mikoška s tím, že SOCR ČR považuje jednání za velmi prospěšné. Foto popis| Na snímku seznamuje Marta Nováková, prezidentka SOCR europoslance s novelou zákona o významné tržní síle. Foto autor| Foto archiv redakce

Naším cílem je především podpora regionů, ve kterých působíme 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 18 český tradiční obchod Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Předseda Asociace českého tradičního obchodu AČTO, který je i předsedou Svazu českých a moravských spotřebních družstev, Ing. Zdeněk Juračka má k dění kolem potravin určitě co říci. Během rozhovoru se tak vyjadřoval k právním otázkám, kvalitě potravin a samozřejmě i k jejich kontrolám. * Novela zákona o významné tržní síle se takzvaně klube do života velmi pomalu a zdlouhavě. Co podle vás brání poslancům, senátorům a zákonodárcům postupovat rychleji? Zákon o významné tržní síle nesplňoval od začátku, co se od něj očekávalo a tak se spekulovalo s tím, zda tento zákon zrušit a nebo vytvořit jeho novelu. Nakonec se politici a zákonodárci přiklonili k novele. Zákon vznikal před léty, kdy jsem jako prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu dostal na výběr, buďto řetězce podepíší evropský kodex k chování na trhu nebo se to bude regulovat zákonem. Tehdy dva řetězce nepodepsaly kodex, kvůli tomu vznikl de fakto zákon pod tlakem Potravinářské komory. Jak se ukazuje, tento zákon je značně jednostranný. Tvrdí se stále dokola, že neetické chování mají jen obchodníci, ne dodavatelé. Novela bohužel potvrzuje tuto skutečnost. Navíc Evropa dodnes nevyřešila otázku tržní síly. Ptáme se proto, je třeba regulovat trh? Osobně jsem zastáncem toho, co nejméně regulovat trh. * Říkáte, že jste v podstatě stál u zrodu, když se novela rodila. Co se ze těch zhruba 7 let změnilo na trhu? Změnilo se dost. Dnes řetězce zásobují trh z více než 60 % a to je již síla a ne každý z nich se chová eticky. Mám ale pochybnosti v tom, že by se regulací trhu dosáhlo změny v etice. Jsme pro novelu, ale ne tuto. * V čem je pro vás současná novela nepřijatelná? Novela není určitě dokonalá a má spousty chyb. Českým řetězcům jako je třeba COOP znemožňuje organizovat centrální nákup, přitom v původním zákoně tomu tak nebylo. Mimo jiné tak na rozdíl od původního zákona podráží malé české řetězce a to je určitě špatně. Novela taky neřeší vztah zemědělců jako tržní síly k obchodníkům. V případě schválení praxe ukáže, zda je novela k něčemu. * A je? Myslím si jediné, že po schválení novely vznikne okamžitě nutnost nové, další novely. * Je tu i zákon o potravinách a tabákových výrobcích, který nastavuje určité mantinely i co se týká

kontrol. Ministr zemědělství Marian Jurečka chce zprůhlednit kontroly potravin a zatímco vyzvedl SVS a SZPI, upozadil hygieniky a ti protestují. Doposud bylo třeba výhradně jejich hlavní doménou veřejné stravování a z něj mají odstoupit. Je to dobře? Především podle mého názoru hygienici z kontrol určitě nijak nevypadli, mají dál část kontrol a že je posílí SZPI je jen dobře. Je tu spousta problémů a ty je třeba z hlediska hygieny a nezávadných potravin řešit přísně a systematicky. Je to jen ve prospěch zákazníka a to je přece dobře. A pokud si nějakým způsobem stěžují hygienici, není to nic nového a zvláštního. Z minulosti vím, že tu vždy proti sobě stálo ministerstvo zemědělstvi a ministerstvo zdravotnictví. Vzpomeňte například na tak zvanou koblihovou vyhlášku za ministryně zdravotnictví Součkové, co to bylo za nesmysl. Dopad to mělo i na SZPI, než se od toho ustoupilo. Momentální vztah ukazuje, že SZPI má povinnost kontrolovat restaurace. Sleduje použití surovin při výrobě jednotlivých jídel, ukazuje se, že to bylo dobře. Opět ve prospěch zákazníka. * Jako předseda AČTO upřednostňujete české potraviny. Dokonce jeden z vašich členů COOP má jejich podíl více než 75 procentní. Co vás k této preferenci vede? Podpora tradičních a regionálních potravin je logickým krokem. Nejsme zahraniční řetězce, kterým jde jen o co největší prodeje. Naším cílem je především podpora regionů, ve kterých působíme a kde bydlí také naši zákazníci. Udržování lokální zaměstnanosti je tak základ a bez udržení i potravinářské výroby v regionech to není možné. Nabízet co nejvyšší poměr těchto výrobků je pro nás také konkurenční výhodou. Jsme v mnoha případech schopni domluvit se na lokální úrovni na dodávkách malých producentů jen pro konkrétní obchody, což zákazníci oceňují. * Naše redakce se účastní řady soutěží a akcí spojených s propagací regionálních potravin. Naposledy na tiskové konferenci během litoměřické Zahrady Čech se zhruba dvacítka vyznamenaných rodinných firem svěřila novinářům, že odmítá jít se svým potravinářským zbožím do sítě supermarketů s výjimkou českého řetězce COOP. V čem je COOP jiný a proč myslíte, že jej tito menší potravináři berou? Skupinu COOP tvoří spotřební družstva v České republice a se svými 2 800 prodejnami provozují největší čistě tuzemskou síť potravin. Každé družstvo ale zároveň řídí prodejny v regionech, kde působí. Družstva Skupiny COOP tak více než jiní spolupracují s místními producenty a mají velký podíl regionálních výrobků na svých prodejnách. V mnoha regionech jsou také jedněmi z největších zaměstnavatelů a podílí se i na rozvojových programech pro nové producenty. Častá je podpora například s uváděním nových výrobků, marketingem, nebo nastavení obchodní strategie. Cílem všech těchto aktivit je spolupracovat s co nejkvalitnějšími místními dodavateli, abyste mohli zákazníkům nabídnout co možno nejširší nabídku kvalitních lokálních výrobků. * Je těsně před vánočními svátky a český maloobchodní řetězec už v předstihu připravil řadu dobrot. Čím překvapíte namátkou zákazníky? Vánoční svátky jsou jedním z hlavních období pro všechny obchodníky. V rámci Skupiny COOP jsou připraveny spotřebitelské soutěže pro zákazníky a i v rámci služeb, které na prodejnách nabízíme, chystáme možnosti, jak mohou zákazníci získat nějaký bonus navíc. Chceme jít letos cestou odměn a poděkování zákazníkům za jejich roční věrnost a to, že preferují nákupy v našich obchodech COOP. Foto popis| Ing. Zdeněk Juračka

Čeští obchodníci, potravináři a Hospodářská komora deklarovali spolupráci 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 19 český tradiční obchod (egi) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Společné vize ke zlepšení situace malého a středního podnikání v oblasti českého maloobchodu i obecně a zároveň zvýšení prodeje českých potravinářských produktů prezentovali uprostřed

listopadu na společné tiskové konferenci Vladimír Dlouhý, prezident HK ČR, Zdeněk Juračka, předseda AČTO a Miroslav Toman, prezident PK ČR. České malé a střední obchodní subjekty se v posledním desetiletí potýkají s mnoha negativními dopady, ať už domácí či evropské legislativy, sílícího vlivu nekalé konkurence či tlaku na ceny ze strany zahraničních řetězců. Proto Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) poslední rok jednala s partnery, kteří jsou ochotni v rámci vzájemně výhodné spolupráce hledat východiska a zmírnit tak negativní dopady současného stavu. Společný zájem AČTO nalezlo s Potravinářskou komorou ČR a Hospodářskou komorou ČR. „Vzhledem k tlaku, kterému je ryze český obchod vystaven, se dostáváme do velmi složité situace a nebývale tvrdého konkurenčního soupeření,“ osvětlil důvody společného úsilí Zdeněk Juračka a zdůraznil, že „AČTO je připraveno s oběma partnery hledat legislativní i politické možnosti potlačení trvale negativně působící nekalé konkurence v maloobchodě na českém trhu a podporovat veškeré nástroje, které pomohou tohoto cíle dosáhnout.“ Předseda AČTO dále upozornil, že za velmi důležité považuje spolupráci s Potravinářskou komorou k podpoře českých produktům v síti asociace a také avizoval dokončení certifikace prodejen patřících k AČTO, kde „mimo kvalitativní ukazatele bude k udělení tohoto ocenění prodejny rozhodující i podíl prodeje českých potravin. Ten by měl dosáhnout alespoň dvou třetin obratu“. „Potravinářská komora i AČTO jsou členy Hospodářské komory České republiky,“ připomněl Vladimír Dlouhý. „Máme společná témata, ať již v oblasti legislativní nebo z hlediska hledání cest jak usnadnit a zlepšit postavení českého malého a středního podnikání, dodal Vladimír Dlouhý. Foto popis| Na snímku zleva doprava je Vladimír Dlouhý, prezident HK, Zdeněk Juračka, předseda AČTO a Miroslav Toman, prezident PK ČR.

Česká bašta opět bodovala kvalitou potravin na všech frontách 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 30 česká bašta

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Už po třetí uvítalo starobylé Karlovo náměstí v Kolíně zájemce o pravou českou baštu. Tradiční akce se v podtitulku už od začátku prezentuje jako Setkání klobás, jitrnic, tlačenky, sekané, uzeného a dobrého českého piva s obyvateli ČR. Všeho byla hojnost, slibované produkty šly na odbyt, prodejci se jen usmívali a počasí zářilo jako uprostřed léta. Jen co na Labi ukončily své jízdy Dračí lodě a rozezněly se polední zvony, zaplnilo se kolínské náměstí hladovými a žíznivými krky. Více než třicítka regionálních výrobců nezklamala a přes 7 000 návštěvníků hladem a žízní opravdu netrpělo. Oslava českého pivovarnictví a uzenářství mohla začít. Ještě před tím přišel všechny účastníky pozdravit kolínský starosta Vít Rakušan. Ocenil zvláště ty nejvěrnější, kteří drží kvalitu potravin a zpracovávají především české suroviny. „To mi náš pan starosta promluvil z duše, jasně, že naše produkty musí být z kvalitního masa, u nás jde o ruční práci a takováhle událost je pro nás potěšením a odměnou,“ řekl na setkání se svými zákazníky spolumajitel firmy Kolínské uzeniny Petr Kasarda ze Zálabí. Společně s bratrem Miroslavem vedou úspěšně svou rodinnou firmu už přes 23 let. Jejich heslem je: Originální chuť a domácí kvalita. Ale protože kolínští Zálabáci mají rádi, když najdou důvod k veselí, hned na místě jsme vymysleli ještě další, z praxe vyplývající slogan: Dneska ještě kvičí, ale zítra už k vám domů fičí… „Je to tak,“ přitakává s úsměvem Petr Kasarda a dodá, že kvalitu dělá jen čerstvé zboží. „Náš řezník, to není žádný průmyslový výrobce. Je to člověk, který přemýšlí a je na svou firmu i práci hrdý. A takový je celý náš tým.“ Ankety = Hlas lidu, hlas boží „K účasti na České baště neoslovujeme a nezveme trhovce, ale výrobce a ještě si případně ověřujeme, že se opravdu jedná o výrobce. Už to na nás totiž párkrát zkusili, tvrdili, že vyrábějí uzeniny, neměli výrobnu a my zjistili, že jde o dovoz z Polska, anebo nákup v Makru. O takovéto „uzenáře" opravdu nemáme zájem,“ vysvětluje jeden z duchovních otců této akce Jiří Linka. Už když

připravovali první ročník České bašty, museli rozbít počáteční nedůvěru. „Zejména malí výrobci tvrdili, že to bude akce jen pro ty velké (s odkazem na Klasu a podobné soutěže, na které oni malí nemají šanci dosáhnout). A tak se vlastně objevil podnět ke vzniku lidového hlasování, kterému říkáme „vox populi" ocenění,“ vysvětluje Jiří Linka vznik různých anket. „Samozřejmě, že hlasující jsou upláceni v následném slosování věcnými cenami od výrobců (věnec klobás, exkluzivní souprava piv atp.), kdo by nehlasoval, tím spíše, že ochutnáváte opravdu skvělé české výrobky od českých výrobců,“ dodává organizátor s tím, že i my, jako mediální partneři akce, máme možnost poznat firmy, kterým na kvalitě výrobků záleží. Má pravdu. Co si návštěvníci pochvalovali? Na České baště bylo téměř božsky. Podpořilo to i letně nádherné počasí. „Všimla jste si té radosti? V míru a poklidu se sešli na jedné straně ti, kteří sem přišli jíst, pít hodovat, a na druhé straně s úsměvem ti, kteří jim to umožní. A svými výrobky tu pohodičku ještě zvýrazní,“ rozhlíží se po náměstí Jiří Linka a bedlivým okem sleduje pozvané umělce, kteří jsou za pár minut očekáváni na podiu. „Mám rád novinky, ochutnávám to, co znám i neznám, hlavně se seznamuji s tím, co je i po ochutnávce tady dostupné v našem regionu. Podobné veselice bych přivítal i častěji,“ svěřil se pro Potravinářský obzor jeden z místních návštěvníků Dušan Balabán. Poctivě sondoval nabídku stánek od stánku, až se zastavil u emblému rodinného pivovaru U Vacků z Chlumce nad Cidlinou. „Jsme malý pivovar a naše pivo musí být kvalitní, abychom obstáli. Nepasterizujme ho, ani nefiltrujeme. Proto všem znalcům chutná. Pivo Sedlák speciál, které tady pán testuje, má 13°, je hořké, nepoužíváme žádné zpěňovače, barviva. Za tmavou barvou piva je karamelizovaný slad, ten dodá barvu jak polotmavému, tak tomuto tmavému pivu. A spilky, ve kterých pivo kvasí, jsou u nás otevřené,“ popisuje přímo od pípy rozdílnost výroby piva v Chlumci Světlana Věříšová. „Je opravdu dobré, máte můj hlas,“ pochvaluje si pan Balabán a míří ochutnat výpečky s křenem na domácím kvasovém chlebu k vedlejšímu stánku. Nejvíc láká obal a vůně Domácí sirupy, šťávy, mošt, med, karamel, medovinka, bezlepkové potraviny, sypané čaje a spoustu drobných dárků nabízel stánek U babičky Kačenky. „Používám tradiční receptury, tak jak je uplatňovali naši předci, ale samozřejmě, že vymýšlím také nové věci, pojďte si se mnou připít na zdraví bezinkovým sirupem,“ vybízí příjemná majitelka Věra Kateřina Škvrnová. Její produkty dobře znají návštěvníci farmářských trhů, jarmarků a posvícení nejen ve Středočeském kraji. Domácí zákazníci jejího kamenného krámku v Lysé nad Labem proto občas narazí na zamčené dveře. „Připravte se na podzimní a zimní nepohodu, vyzkoušejte třeba zázvor s pomerančem, anebo kopřivu a černý bez, chilli papričky, mátu… ochutnávat, okukovat, očichávat, osahávat i naslouchat je u nás dovoleno,“ razí svůj nezvykle tolerantní postoj k zákazníkům dáma, která už sice několikanásobnou babičkou je, ale vůbec byste to do ní neřekli. Podle paní Kateřiny je největším lákadlem obal a vůně. Proto jí skutečně nevadí, když chcete obojí vyzkoušet. Obojí je příjemným, originálním zážitkem a to, že se k ní lidé rádi vracejí, aby znovu nakoupili, jí stoprocentně věřím. Král zemřel, ať žije král! Sem tam štěkne pes, pódium se rozsvítilo střídajícími se umělci a z tváří návštěvníků je patrná mírná únava, ale spokojenost. „To bylo i našim cílem. Ukázat, že naši regionální výrobci mají co nabídnout a nemusí se za nic ze své produkce stydět. A na lidech je vidět, že je to baví. Dřív město pořádalo gastronomické akce také, ale byly zbytečně velikášské, navíc se zahraniční kuchyní a město stály miliony korun z rozpočtu. To jsme chtěli změnit a myslím, že se to díky České baště podařilo,“ hodnotí třetí ročník setkání starosta Kolína Vít Rakušan. Přitakává i na otázku, zda město už teď počítá s pořádáním čtvrtého ročníku. Jiří Linka prý už může být konkrétní: „Přípravy opravdu začaly. Akce se uskuteční v sobotu 11. 9. 2016 a případní noví výrobci nás mohou kontaktovat na elektronické adrese mailto:[email protected]. Kdo by se chtěl podívat, jak to na České baště vypadá, najde velké množství fotografií na: webu ceskabasta.rajce.net, a to i z minulých ročníků. Jiří Linka se trochu ošíval, když jsem se dotazovala na novinky příštího ročníku, ale pak přece jen nějakou informaci pustil. „Novinky máme, ale raději je nebudu prozrazovat. Snad jen, že jsme navázali spolupráci s některými učňovskými školami a chceme společně prezentovat řeznické řemeslo a potravinářské učňovské

školství." Vox populi Vítězové anket na České baště 2015 ? Nejsympatičtější řeznictví: Řeznictví a uzenářství bratří Kasardů ze Zálabí ? Zlatá jitrnice: firma Jitrnice, co svět neviděl - Řeznictví bratří Novotných, Brandýs n. Labem. ? Dámské pivo: Světlý ležák Borůvka z pivovaru Černá Hora ? Pánské pivo: Světlý ležák 12° z Kounického pivovaru Foto popis| Malý plakát, ale velkolepý obsah, slibující dobrou krmi těla i duše. Foto popis| Slunce svítilo, svátek měly všechny Marie a na kolínském náměstí vládla Česká bašta Foto popis| Výrobky babičky Kačenky byly krásné už od pohledu a voněly na dálku Foto popis| Babička Kačenka rozdávala úsměvy a doporučovala: Ochutnejte mátu s citronem, nebudete stonat! Foto popis| U stánku firmy bratří Kasardů byly stále fronty, ale nikdo dlouho nečekal. Foto popis| Majitel nejsympatičtějšího řeznictví Petr Kasarda (v brýlích) s těmi, na které se může vždycky spolehnout. Foto popis| Firma Štrůdelník vám do hodiny upeče jakýkoli závin na přání O autorovi| Vladislava Tomanová Foto: Adéla Čtvrtečková

Měsíc biopotravin byl v souladu s přírodou a jejími principy 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 36 Bio potravina (zb) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Září je tradičně měsícem biopotravin a ekologického zemědělství, letos už pojedenácté. Ministerstvo zemědělství chce jako organizátor této akce dát kampaní veřejnosti možnost poznat domácí biovýrobky a principy jejich výroby. Obhospodařování půdy a produkce potravin v ekologickém režimu v České republice rok od roku se rozšiřuje. Od konce minulého roku přibylo v této oblasti téměř 330 podnikatelů a 23 nových výrobců biopotravin. Ekologicky se hospodaří na výměře více než 500 000 hektarech zemědělské půdy. Mottem letošního ročníku je „V souladu s přírodou“ s podtitulem „Příroda by kupovala bio“. Smyslem kampaně je upozornit, že vedle nesporných předností biopotravin pro konkrétního spotřebitele, je s ekologickým zemědělstvím a bioprodukcí spojen ještě zásadní přínos pro celou společnost. Šetrný způsob obhospodařování půdy totiž přispívá k zachování jejího objemu i úrodnosti. Přísné kontroly provází produkci BIO „Ekologické zemědělství je přirozený, původní a zároveň vysoce moderní způsob hospodaření založený na tisícileté zkušenosti našich předků, respektu k přírodě a ohleduplnosti ke všemu živému,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. „Systém tohoto způsobu hospodaření upravují národní i evropská pravidla. Každoroční přísné kontroly, které musí ekologický zemědělec podstoupit, prokazují, jestli hospodaří podle těchto pravidel,“ uvedl ministr Jurečka. „Celkový počet ekologických zemědělců meziročně opět vzrostl. V České republice přibylo od konce minulého roku k letošnímu 1. září 322 podnikatelů v ekologickém zemědělství a 23 nových výrobců biopotravin,“ řekl ředitel Odboru environmentálního a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství Jan Gallas. Nejvíce půdy v ekologickém režimu je v Jihočeském kraji, a to 72 944 hektarů. Celkem je podle Registru ekologických podnikatelů v ČR v tomto režimu 502 374 hektarů půdy. Na Biodožínkách v Nenačovicích Měsíc biopotravin nabídl řadu akcí připravených ekologickými zemědělci a výrobci biopotravin. Ministerstvo zemědělství jim v rámci této kampaně zajišťuje podporu, ať už jsou to regionální biodožínky, biojarmarky, ochutnávky biopotravin, přednášky nebo exkurze na biofarmy. Na stránce http://www.mesicbiopotravin.cz je jejich přehled. Mezi nejvýznamnější patří Biosummit, který se konal

2. až 3. září, s ním spojený BioTrh v Národním zemědělském muzeu v Praze a vyhlášení Biopotraviny roku 2015, dále Čejkovické slavnosti bylin, čajů a koření 6. září, Biodožínky v Nenačovicích u Berouna 13. září nebo Bioakademie, která se konala 10. září v Lednici. Navštívili jsme Biodožínky v Nenačovicích a zařadili se tak mezi desítky rodin s dětmi, co přijely obhlédnout zdravou výživu, ochutnat a něco si odvézt s sebou i domů. Nechyběly známé firmy, co nabízejí bio potraviny jako je například rodinná pekárna Zemanka, nebo produkty z kozího mléka včetně kosmetiky, pak to byly i ovocné bio šťávy s nabídkou různých mixérů a kuchyňských robotů. Nezřídka se tak stávalo, že po ochutnávce si lidé kupovali jak nabízené dobroty, tak občas i kuchyňské přístroje. Tyto již vyhlášené bioslavnosti tak provázela dobrá nálada doplněná i zajímavými přednáškami odborníků na zdravou výživu. Foto popis| O malé zeleninové pizzy pro vegetariány byl velký zájem Foto popis| Zeleninové hady a stejně tak ovocné se celý den nabízely ze speciálního strojku na biodožínkách a chutný jablečný had v podobě špaget s mákem byl porce za deset korun. Šlo o ukázku nabídky stravy pro raw styl, který začíná vyznávat řada zejména mladých lidí. Foto popis| Ani bio ovoce a zelenina nebyly na těchto dožínkách nijak předražené, jak to většinou u supermarketů bývá Foto popis| Pekárnu Zemanku už zná mnoho lidí, její nabidka je velice pestrá a o nakupující neměl tento stánek nouzi. Foto popis| Nápoje bio byly sice chutné, ale na rozdíl od jiných stánkařů byl tento předražený a šlo komerčně především o prodej mixérů. Holt, na každém veletrhu se nějaké ty pihy vždy najdou. Foto popis| Zatímco chleba pro celiatiky běžně v supermarketech přijde bezmála na sto korun, na biodožínkách, navíc v mnoha druzích, byl za polovinu. Foto popis| Kečupy z dýní byly chutné a zaujaly nejednoho z návštěvníků Foto autor| Foto Martin Bouška

Biorajčata ve vlastní šťávě vítěz české biopotraviny 2015 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 38 Bio potravina (zb) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Třináctého ročníku soutěže Česká biopotravina 2015 se zúčastnilo celkem 81 výrobků. Porotci v čele se zástupci Státní zemědělské a potravinářské inspekce ČR hodnotili pestrou škálu biopotravin – od chleba, přes mléčné výrobky až po ovocné šťávy a sirupy. Nejpočetněji obsazenou kategorií bylo biovíno se 33 vzorky. Objevily se i potraviny na českém trhu ojedinělé – například biohermelín, raw zmrzlina, či ghí-přepuštěné máslo, ba dokonce patentované levandulové víno. Na druhou stranu však byly zastoupeny výrobky zcela tradiční -jako dršťková polévka nebo kefír. Rajčata z Horňácka Vítěznou Českou biopotravinou pro rok 2015 se stala biorajčata ve vlastní šťávě, která byla vypěstována a zpracována na Horňácké farmě v Hrubé Vrbce na Hodonínsku. Od stejného výrobce bodovalo Bio medvědí pesto, a to v kategorii Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky. Obě potraviny představují čisté produkty. Podle Ivy Novákové Pavlíkové z Horňácké farmy platí, že v jednoduchosti je síla. Bio loupaná rajčata ve vlastní šťávě jsou vlastně jenom rajčata bez jakýchkoli přídavků. „Rajčata pěstujeme na půli hektaru, sami je sklízíme, spařujeme, loupeme a nakonec sterilujeme. Nejlepší jsou pod vyzrálé hovězí, samozřejmě se hodí i na omáčky k těstovinám,“ prozradila Iva Nováková Pavlíková. Zatímco návody na sterilovaná loupaná rajčata ve starých receptech nenajdete, o medvědím česneku to neplatí. Tato jarní bylina s detoxikačními účinky byla hojně používaná našimi předky. V podobě BIO medvědího pesta však se mu dostane využití v kuchyni po celý rok. Tajemství výrobku tkví v čerstvé bylině a kvalitním slunečnicovém oleji. Hodí se na pomazánky, smícháno s čerstvým sýrem – v této podobě boduje na jednohubkách. Rozhodnutí Horňácké farmy finalizovat velkou část rozmanité produkce do vlastních výrobků má přínos pro místní region – lidé zde najdou výdělek, ba dokonce i skleněné obaly vznikají v sousedství.

BIO dršťková O tom, že biopotraviny rozhodně nejsou jen pro vegetariány, každoročně přesvědčuje soutěžní kategorie Biopotraviny živočišného původu. V letošním ročníku uspěl pokrm bezesporu tradiční – BIO Dršťková polévka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov na Jihlavsku. Receptura vznikala podle nejoblíbenějších variant sasovských mistrů řezníků. „Dle zásad ekologického hospodaření a zároveň i v souladu s filozofií,od rypáčku po ocas´ se snažíme z hospodářských zvířat využívat vše beze zbytku, tedy i prané dršťky od našich masných jaloviček a býčků. Jako nadstandard jsme zvolili i bezlepkové provedení, kdy jsme původní pšeničnou mouku na zahuštění nahradili kukuřičnou,“ uvedl manažer obchodu Biofarmy Sasov Jiří Pykal. BIO víno V České republice je pěstování révy vinné ekologickým způsobem stále populárnější a biovíno kvalitnější. Nejlepším biovínem 2015 je – Novosedelské slámové víno - Frankovka, ročník 2012, kterou vyrobil Petr Marcinčák z Mikulova. Bobule, ze kterých byla vyrobena, byly sklizeny téměř před třemi lety v prosinci, a to na 46 let starém vinohradu na Staré hoře v Novosedlech. Toto víno je mohutné, plné, bohaté a elegantní, sametové s mimořádnou vůní lesního medu a kandovaného ovoce. Je vhodné k čokoládovým dezertům nebo pikantním sýrům s modrou plísní. Šampionem bílých vín je Chardonnay, pozdní sběr, ročník 2013 od Jaroslava Drmoly. Laurot, výběr z hroznů, ročník 2011 akciové společnosti VINSELEKT MICHLOVSKÝ se stal k šampionem červených vín. Zajímavostí je, že se v soutěži biopotravin objevilo i levandulové víno s medicinálními účinky, jehož výrobu má Petr Marcinčák dokonce patentovánu. Přestože ani pekárenské ani mlékárenské biovýrobky nemají svoji kategorii, tak se v soutěži neztratily. Za zmínku stojí tedy i ty bioprodukty, které zůstaly pod pomyslným stupněm vítězů. Šestizrnný chléb Porotu velmi zaujal chléb šestizrnný, který byl připravený ze směsi na pečení z řady BIOLINIE vyrobené PRO-BIO, obchodní společností s r. o. ze Starého Města pod Sněžníkem. „Chtěli jsme uplatnit málem zapomenuté plodiny, ke kterým patří třeba červená pšenice nebo dvouzrnka. Chlebová směs představuje návrat k tradici domácího pečení. Ve svém složení i způsobem přípravy se jedná o výrobek moderní, lze jej péct i v domácích pekárnách,“ říká Barbora Hernychová z obchodní společnosti PRO-BIO. BIO hermelín Nejlépe hodnoceným mléčným výrobkem se stal BIO Hermelín, který nikdo jiný než faremní mlékárna společnosti JAVORNÍK – CZ s.r.o. ve Štítné nad Vláří v tuzemsku nedodává na trh. Hermelín je vyroben pouze z čerstvě nadojeného mléka od dojnic, které se pasou a jsou chovány v oblasti CHKO Bílé Karpaty. „Musím uznat, že výrobek, který sice nevyhrál, si pozornost zaslouží. Farma v Javorníku je jednou z nejlepších v regionu, a to jak přístupem ke krajině, tak i schopností dotáhnout zpracování zemědělské produkce do finálních výrobků,“ uvedl Milan Drgáč, z PRO-BIO regionálního centra Bílé Karpaty. Soutěž Česká biopotravina organizuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a letos se uskutečnila při příležitosti společenského večera mezinárodní konference ekologického zemědělství Bioakademie 2015 na zámku v Lednici. Přehled oceněných výrobků: Celkový vítěz a zároveň vítěz kategorie Biopotraviny rostlinného původu Bio rajčata ve vlastní šťávě Výrobce: Horňácká farma s.r.o. Vítěz kategorie Biopotraviny živočišného původu BIO Dršťková polévka Výrobce: Josef Sklenář, Biofarma Sasov Vítěz kategorie Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky Bio medvědí pesto Výrobce: Horňácká farma s.r.o. Vítěz kategorie Biovíno Frankovka slámové víno, ročník 2012 Výrobce: Ing. Petr Marcinčák Foto popis| Bio loupaná rajčata ve vlastní šťávě Foto popis| Porotci v čele se zástupci Státní zemědělské a potravinářské inspekce ČR hodnotili

pestrou škálu biopotravin Foto popis| BIO medvědí pesto Foto popis| Firma PRO-BIO inženýra Martina Hutaře se vždy prezentuje na Bioslavnostech, o něž je každoročně obrovský zájem. Na snímku je během slavnosti Martin Hutař vpravo. Foto popis| BIO Hermelín Foto popis| Novosedelské slámové víno Foto popis| BIO Dršťková polévka Foto popis| Levandulové víno Foto popis| Chléb šestizrnný

Pokud neudržíme kvalitu, je jakákoliv značka k ničemu 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 46 pekařství Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pekárna Cvrčovice je ve Středočeském kraji pojmem. Má za sebou už 22 let působení na trhu a pro její majitele byla volba před jejím vznikem tou nejsprávnější ze dvou možných variant. Stručně řečeno, podnikatelský záměr se vydařil a dnes pekárna hodně vsází na vlastní prodejny. V minulých dnech otevřela zcela novou v Kladně. Víc v rozhovoru s ředitelem Milanem Kvakem. * Co vám, pane řediteli, říká pojem regionalita? Má pro nás obrovský význam. Když v roce 2010 byla spuštěna podpůrná kampaň Ministerstva zemědělství ČR, která měla za úkol seznámit spotřebitele s regionálními potravinami z jednotlivých krajů České republiky, hned jsme se přihlásili do soutěže o nejlepší Regionální potravinu kraje. V prvním ročníku tohoto projektu jsme hned ve své kategorii zvítězili s Cvrčovickým chlebem. Právě díky výjimečnosti výrobku, jako je především garantovaná třídenní konzumní jistota, ojedinělá chuť i vůně výrobku, veškeré výrobní vstupy čistě na přírodní bázi s více než 97% podílem surovin pocházejících přímo z České republiky a v neposlední řadě s obrovským podílem ruční práce jsme v soutěži Regionální potravina -Středočeský kraj zvítězili. * Jaký je výrobní program Cvrčovické pekárny s.r.o? V současné době produkujeme nejen chléb, ale i další skupiny výrobků, jako je běžné i vícezrnné pečivo (rohlíky, housky, dalamánky apod.) a jemné pečivo (koláčky, vánočky apod.). Celkem se jedná zhruba o 180 výrobků. Stěžejním produktem však zůstává stále Cvrčovický chléb. * V poslední době jsou hodně žádané kváskové chleby, žitné nebo pro celiatiky speciální chleba a pečivo. Co z tohoto sortimentu nabízíte? Co je speciální chléb? Chléb je vždy chléb. Tak jako je naše motto „náš chléb chutná jako chléb“. Právě proto, že obsahuje správný podíl žitné mouky a že obsahuje kvas z našeho kvasového hospodářství. Výrobky pro celiatiky nevyrábíme. Trh je v nabídce tohoto sortimentu dostatečně rozmanitý. Ale na našich vlastních prodejnách tento sortiment nabízíme ve spolupráci s firmou Amaranth life, která výrobky pro celiatiky produkuje. * Jak velkou síť prodejen zásobujete, kolik z toho je dnes vašich a zásobujete jen Středočeský kraj nebo z části i další? Zavážíme denně cca 650 odběrných míst. A to v Praze a Středočeském kraji. Ale ani Středočeský kraj nezavážíme celý. Zákazník je vůči „svému“ chlebu patriot, takže náš logistický rádius je jen do míst, kde jsme si jisti, že zákazník náš chleba pozná. Takže na východ končíme v Říčanech, na západ v Rakovníku, na jih v Berouně a na sever v Brandýse nad Labem. * Mají vliv soutěže typu Regionální potravina, Klasa na větší zájem spotřebitelů nebo je to jednoduše hlavně chutnost, trvanlivost a další kvalitativní prvky, jimiž si získáváte zákazníky?

Zásadní vliv tyto soutěže nemají. Pokud bychom neudrželi kvalitu, je nám jakékoliv ocenění k ničemu. * Oslovila vás nová značka, kterou chystá od nového roku ministerstvo zemědělství a jíž je Česká potravina? Neoslovila a ani příliš nemáme zájem o tuto značku. Jak uvádím výše, pokud neudržíme kvalitu pro zákazníka, je značka k ničemu. Udělování a kontrola kvality výrobku se provede jednou. Kdo zaručí dále, že výrobek dlouhodobě má stejné kvality? Pouze zákazník. * Je to i originalita vašich výrobků co láká zákazníky? Jak vznikaly recepty? Jsou některé nasdílené od specialistů co je dědili po generace? Originalita našich výrobků je především postavená na udržitelné kvalitě, která je dosahována neustálou kontrolou všech vstupních surovin, jejich původu a kvality. Všechny receptury jsou vlastní a vznikaly během historie pekárny. * Co pro vás znamená předvánoční období a máte speciálně na vánoční pečivo a vánočky navíc v provoze brigádníky? Kolik se prodá vánoček před svátky a jak je tomu v běžné dny během roku? Vánoce pro nás znamenají to, co pro kohokoliv jiného. Zvýšený shon a přípravy. Výrobu nemáme plně automatizovanou. To znamená, že tak, jak je například vánoční cukroví, vánočky atd, vyráběno kýmkoliv doma, je to stejným způsobem vyráběno i u nás. Foto popis| Ředitel Milan Kvak

VEST – vaše slaná radost 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 47 pekařství Arnošt Dubský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Široký sortiment slaných tyčinek, preclíků a krekrů nabízí zlínská firma Vest. Za dobu své existence se stala společnost významným výrobcem oblíbených, slaných pochutin nejen na domácím, ale i zahraničním trhu. Český výrobce Většina surovin pro výrobu slaných tyčinek, krekrů a preclíků je českého původu. To umožnilo udělení národní značky kvality KLASA výrobkům Quadro mix, Magic mix, Tuty krekry, kroucené Prima tyčinky solené a sýrové. Značka KLASA pomáhá propagovat české výrobce, českou potravinu, v tomto případě i firmu Vest Zlín. Ta na obalech svých výrobků používá také loga Upečeno v Česku, Upečeno ve Zlíně či Český výrobek, protože českého spotřebitele zajímá původ výrobků stále více. Pestrá nabídka Z širokého sortimentu výrobního programu firmy Vest Zlín se v poslední době těší největší oblibě zejména mixy z více druhů krekrů, tyčinek a preclíků. To jak v sáčku, tak i ve vaničce. TOP výrobkem jsou Quadro mix, Magic mix a novinka roku 2014 Makovky v balení 90 g. Není zapomenuto i na dětský program v podobě nesolených Kinder tyčinek, které jsou obohacené vlákninou a vápníkem. Kinder tyčinky se původně prodávaly s licencí Bořka stavitele. V současné době jsou nabízeny v nových, hravých obalech. Za minulý rok opustilo zlínskou výrobní linku firmy Vest na cca 12 miliónů výrobků. Přibližně polovina slaných pochoutek putuje do zahraničí hlavně na Slovensko, do Anglie, Itálie, Maďarska. Mezi vzdálenější exportní země patří např. Jihoafrická republika, Taiwan, Jižní Korea.

Vývoj a nové investice „Nové příchutě a recepty našich výrobků vymýšlíme a zkoušíme postupně. Zvažujeme podněty od našich obchodních zástupců a také od českých i zahraničních zákazníků, sledujeme trendy na trhu u nás i v zahraničí. Prvními kritiky jsou členové rodiny, obchodní tým, zaměstnanci a potom teprve začíná standardní vývoj a výroba. Někdy testují i zákazníci například při ochutnávkách na prodejnách,“ uvedla ředitelka firmy Vest paní Jana Večerková. V letošním roce firma zásadním způsobem investovala do výrobních kapacit. K tomu pomohly dotace z EU z programu podnikání a inovace. Byly pořízeny nové balicí linky a další výrobní zařízení, například nový aplikátor, který umožní vyzkoušet a použít operativněji nové příchutě, zajistí rovnoměrnější intenzitu, kvalitu posypu výrobků. Ochutnejte široký sortiment výrobků od českého výrobce Vest Zlín. Foto popis|

Bez silného spracovateľského priemyslu bude živoriť aj poľnohospodársky sektor 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 50 ze slovenska

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potravinársky priemysel je srdcom každého štátu. Potravinárstvo, akokoľvek velebené alebo zatracované, je zdrojom výživy obyvateľov každej krajiny, pripomína v rozhovore riaditeľka Potravinárskej komory Slovenska Jarmila Halgašová. PKS vznikla v septembri 2002 v Bratislave. Od svojho vzniku sa vypracovala na najväčšiu a najreprezentatívnejšiu organizáciu zastupujúcu záujmy potravinárov na Slovensku. Združuje 47 subjektov, z ktorých 7 sú kolektívni členovia. Podiel potravinárskych spoločností združených v PKS na celkovom obrate potravinárskeho priemyslu na Slovensku je vyšší ako 60 %. * Ako sa dá charakterizovať súčasná situácia v slovenskom potravinárskom priemysle? Jeho postavenie sa mi hodnotí veľmi ťažko bez toho, aby to nevyznelo ako „vyplakávanie nad rozliatym mliekom“. V súčasnosti sa do toho pridáva veľa nostalgie. Nemyslím si však, že je to správne. A to napriek tomu, že pred rokom 1989 sme boli krajinou so silným potravinárskym priemyslom a veľa potravín bolo vo významných množstvách vyvážané. Pretože tou druhou, tienistou stránkou je, že systém nastolený po roku 1948, bol založený na zrušení súkromného vlastníctva a súkromný majetok nedobrovoľne prešiel do rúk štátu, ktorý s ním určite nevedel nakladať s takou zodpovednosťou, ako by s ním nakladali pôvodní majitelia. Áno, aj potravinársky priemysel po roku 1989 musel prejsť ťažkými etapami vývoja, počas ktorého zanikla polovica podnikov a primerane k tomu zanikli aj pracovné miesta. Z krajiny, ktorá bola významnou vývoznou destináciou pre mnohé komodity, sa stala krajina takmer závislá na dovoze potravín. Ak sa pozrieme na vývoj zahraničného obchodu s agropotravinárskymi komoditami, tak rok čo rok zaznamenávame rast vývozu poľnohospodárskych surovín a súčasne rast dovozu potravín. To, že slovenský potravinársky priemysel je v ťažkom postavení je fakt, ktorý sa nedá vyvrátiť rozumnými argumentmi. * Čo považuje v súčasnosti za najaktuálnejší problém slovenského potravinárstva a aké riešenie navrhujete? Takmer každá doterajšia slovenská vláda radí medzi kľúčové odvetvia najmä automobilový a elektrotechnický priemysel, avšak potravinárstvo nie, hoci vo všetkých vyspelých štátoch EÚ má zo strany štátu obrovskú podporu. Pre Slovensko je veľmi dobré, že tu stále vyrábajú potraviny aj veľké podniky a nadnárodné spoločnosti. Môžeme byť právom hrdí, že sa vyrába čokoláda, ktorá sa vyváža takmer do celého sveta, čo nám závidí aj Belgicko. Myslím si, že dovážať by sme mali tie suroviny a produkty, na ktoré nemáme podmienky ich získať a vyrobiť. V opačnom prípade by sme mali urobiť všetko pre vytvorenie priaznivých podmienok na rozvoj daného odvetvia. Je to najlepší spôsob poskytovania pracovných príležitostí, znižovania nezamestnanosti a teda aj šetrenia verejných

financií. Produkcia potravín na Slovensku je významnou mierou ovplyvňovaná aj európskou politikou a akékoľvek zmeny sú behom na dlhé trate. Napriek tomu je možné prijať opatrenia, ktoré by prispeli k zlepšeniu situácie. Doterajšia podpora štátu smerovala predovšetkým do poľnohospodárstva, čo malo za dôsledok kontinuálny rast exportu poľnohospodárskych surovín a kontinuálny rast importu potravín s vyústením do historicky najvyššieho záporného obchodného salda s potravinárskymi výrobkami -1,100 267 mld. €. PKS zastáva názor, že vládna politika sa bude musieť viac zamerať na budúcnosť spracovateľského priemyslu, pretože bez silného spracovateľského priemyslu bude poľnohospodársky sektor len producentom komodít bez pridanej hodnoty. * Dá sa už konštatovať, že Slováci opäť začínajú uprednostňovať slovenské potraviny, alebo sú to iba reklamné heslá obchodných reťazcov? V súčasnosti zažívame renesanciu spracovania poľnohospodárskych produktov na farmách, ekologické poľnohospodárstvo a bio potraviny. Je to skutočne dobrá cesta pre obnovenie výroby tradičných špecialít a produktov regionálneho charakteru. Je veľmi dobré, že spotrebitelia sa k týmto tradíciám začali vracať a že tieto výrobky vyhľadávajú. Napriek tomu si však nemôžeme myslieť, žeby spracovanie poľnohospodárskych produktoch na farmách mohlo potravinársky priemysel nahradiť v plnom rozsahu. * Veľa sa teraz hovorí z znížení DPH na potraviny. Bude to podľa vás nejako riešiť aktuálnu situáciu z pohľadu výrobcovi? Potraviny z iných členských štátov EÚ sú častokrát lacnejšie. Dôvody sú rôzne, ale určite medzi najvýznamnejšie možno zaradiť jednak systém európskych dotácií, ktorý stále vytvára v rámci členských štátov nerovnosti. Na Slovensku je na potraviny 20 % DPH, ktorá je jednou z najvyšších v únii. Rozhodnutie vlády znížiť túto sadzbu aspoň na vybrané kategórie potravín považujem za správne. Môžeme polemizovať, či je to postačujúce a ako sa to prejaví na životnej úrovni obyvateľov. Vláda mohla mať ambicióznejšie ciele, avšak toto považujem za prvý dôležitý krok. Z výrobcov zníženie DPH najviac pocítia producenti mäsa. Spolu s producentmi mlieka a spracovateľmi mlieka sú v súčasnosti v najťažšej pozícii. Zníženie spotrebiteľských cien čerstvého a chladeného mäsa, mlieka, masla, chleba môže do určitej miery ovplyvniť správanie spotrebiteľov a znížiť cezhraničnú nákupnú turistiku. Verím, že všetky články potravinového reťazca sa budú správať zodpovedne a zníženie DPH premietnu do svojich cien. Podpísané Memorandum o spolupráci medzi vládou SR, Zväzom obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky, Slovenskou alianciou moderného obchodu, Slovenskou poľnohospodárskou a potravinárskou komorou, Agrárnou komorou Slovenska, Potravinárskou komorou Slovenska a Jednotou dôchodcov na Slovensku je prejavom dobrej vôle k takému zodpovednému prístupu. * Aktuálna je aj otázka zákazu predaja niektorých výrobkov v školských bufetoch. Aký je na to váš názor? Jednou z priorít PKS je aj zdravý životný štýl. Je veľmi ťažké vzdelávať deti a aj dospelých o základných princípoch zdravého životného štýlu a aby vedomosti dlhodobo aplikovali aj v praxi. My sa o to aspoň trochu pokúšame cez vzdelávací projekt „Hravo ži zdravo“, ktorý je určený pre žiakov piatych tried základnej školy a tiež cez tlačové besedy s novinármi na tému zdravého stravovania. Som presvedčená, že reštrikčné opatrenia nepomôžu zlepšiť zdravotný stav obyvateľov a znížiť nadváhu a obezitu. Rozumiem tomu, že pre deti je z hľadiska ich správneho vývoja mimoriadne dôležité vybudovať si správne návyky v oblasti stravovania, vyváženého príjmu a výdaja energie, ale aj v pohybových aktivitách. Avšak sortiment v bufetoch zriadených pre zamestnancov, ministerstvá a parlament nevynímajúc, je tiež veľmi pestrý a neznamená to, že je zodpovedný za nadváhu zamestnancov. Myslím si, že zo strany štátu je potrebné začať sa seriózne venovať teoretickému a praktickému vzdelávaniu detí a vytváraniu podmienok pre športovanie, najmä v areáloch škôl a masového charakteru, ako sú cyklotrasy. PKS je pripravená na otvorenú spoluprácu a veríme, že sa čoskoro zriadi Platforma pre spoluprácu s priemyslom v rámci Národného akčného plánu v prevencii obezity na roky 2015 – 2025. Foto popis| Riaditeľka Potravinárskej komory Slovenska Jarmila Halgašová

O autorovi| Text a foto Jana Janků

Potravinářská pšenice dopadla na výbornou a obavy z nízké sklizně se nenaplnily 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 54 zpracovatelský průmysl Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Při slavnostním zahájení provozu v Preolu v Lovosicích jsme na začátku léta s generálním ředitelem ZZN Pelhřimov Zdeňkem Kubiskou mimo jiné odhadovali, jak může letos dopadnout sklizeň hlavních zemědělských komodit. V rozhovoru pro Potravinářský obzor v první listopadové dekádě úvahy už doplnil o konečná fakta,tady jsou. * Přede žněmi se spekulovalo, zda velká letní vedra neuberou na úrodě a nedostane na frak i kvalita obilovin, řepky a kukuřice. Jaká byla nakonec realita? Konečné výsledky z letošních žní nejsou ještě úplně k dispozici. Jsou však již k dispozici předběžné výsledky, které nepotvrzují ty velké obavy, že letošní suché počasí bude znamenat velké propady v úrodě v letošním roce. Pokud bych měl vyhodnotit základní obiloviny jako celek, je odhadovaná sklizeň ve výši 7 848 tun. Loňského roku to bylo pouze o 87 tisíc tun více, což bylo 7 935 tisíc tun. Z toho vyplývá, že Česká republika bude muset do dalších žní znovu vyvést nejméně 2 mil. tun obilovin. Co se týká řepky, tak sklizeň byla 1 266 tisíc tun, což bylo proti loňské sklizni pouze o 271 tisíc tun méně. Letošní sucho daleko nejvíce postihlo kukuřici. Sklizeň není ještě dokončena, ale z dosavadního průběhu lze odhadovat, že sklizeň bude o 30 % nižší. * Byly velké rozdíly mezi jednotlivými lokalitami? Všeobecně se tvrdí, že třeba jižní Cechy a oblast Haná už zdaleka nejsou tím „zlatým dolem“ pro zemědělce, ale naopak získává Vysočina? Je tomu tak? Pravdou je to, že oblast Vysočiny se daleko lépe vyrovnává z rozmary počasí, ať už mokra, tak i sucha. Výnosy nejsou extrémní, ale trvalé. Stejně tomu bylo i letos. U pšenice ozimé byl průměrný výnos 6,12 t/ha, u řepky 3,50 t/ha. S porovnáním s výsledky dříve výnosného Jihomoravského kraje, kdy u pšenice ozimé byl průměrný výnos 6,07 t/ha, u řepky 3,20 t/ha, byly znovu velice dobré. * Na konci jara tvrdili analytici, že vzhledem ke světovým zásobám obilí, zrna kukuřice i řepky s vcelku dobrými prognózami počasí na léto budou výkupní ceny zhruba na loňské úrovni, je tomu tak? Cenový vývoj komodit je každoročně velké dilema. Pravdou je, že se ceny komodit před letošní sklizní držely v rozmezí loňského roku. Přidávalo tomu i suché počasí, kdy se všichni utvrzovali, že úroda v letošním roce bude nižší. Jakmile se začalo sklízet v jižních okolních státech jako je Maďarsko a Slovensko a začaly prosakovat informace, že sklizeň nebude tak katastrofální, ceny se začaly postupně snižovat. A to jak u obilovin, tak řepky. V loňském roce byla například cena krmné pšenice až 4.200,-Kč/t, na konci sklizně cena krmné pšenice klesla až na 3.600.-Kč/t. Podobné tomu bylo i u ostatních plodin. * Vyplatilo se zemědělcům trochu počkat s prodejem sklizně a raději uskladnit ve svém skladu, nebo smluvním a trochu spekulovat než hned jít s úrodou na trh? Ze zkušenosti několika předešlých let si myslím, že kdo podepsal smlouvy tzv. na stojato, tak neprohloupil. Pravdou také je, že ceny ve žních až na výjimky bývají vždy nejnižší. Co se týká současného cenového vývoje, rozhodne zřejmě období až po Novém roce. V současné době zemědělci, co potřebovali prodat, tak prodali, obchody jsou minimální a všichni čekají na vyšší ceny. Jestli tomu tak bude, ukáže až pozdější období.

* Jak je na tom obilí pro potravinářské účely s kvalitou? Letošní suché a velmi teplé období nahrávalo kvalitě. Sklizeň byla velice krátká, bez dešťů a tak se sklízelo velice dobře. Obilí a řepka se nemusela téměř vůbec dosušovat. Obilí bylo nejen bez plísní a mykotoxinů, ale splňovalo potravinářské parametry. U pšenice si dovolím odhadnout, že více jak 60 % ze sklizně splňuje potravinářské parametry a to s více jak 13 % dusíkatých látek. Podobně je na tom i kvalita potravinářského žita. Stejně tomu bylo i v okolních státech. * Má nějaký vliv na uskladnění úrody měnící se zájem spotřebitelů? Mám na mysli stále víc lidí, kteří upřednostňují mouky ze žita, pohanky, špaldy a zavrhují bílou pšeničnou mouku. Pravdou je, že se čím dále více lidé zajímají, co vlastně jedí, sledují správnou výživu. Dosti se o tom hovoří, hodně se to prezentuje. Z našich zkušeností z obchodu s komoditami se to zatím markantně neprojevuje. Sklizňové plochy žita v ČR se pomalu snižují, obchod s touto komoditou téměř stagnuje. Myslím, že gró pekárenských výrobků je stále z bílé pšeničné mouky, nebo se používají různé přísady. * Řídíte nejen skladové a výrobní hospodářství s obrovským objemem obilních sil, ale máte i sedm dalších dceřiných společností, část s rostlinnou a živočišnou produkcí a jednu s názvem KVARTO se zemědělskou technikou. O jaké se jedná stroje, kolik jich je a vykonáváte práce i pro jiné firmy, které si objednají u vás určité služby? Naše společnost patří mezi největší skladovatele rostlinných komodit v ČR. V současné době vlastníme skladovací kapacity blížící se 300 tisícům tunám. Samozřejmostí je to, že téměř všechny skladovací kapacity jsou vybaveny výkonnou sušicí a čisticí kapacitou. Co se týká dceřiné společnosti KVARTO spol. s.r.o. Bystřice u Benešova, je to společnost, které přišla do našeho subholdigu v roce 2005 a od té doby jsme dobudovali další prodejní a servisní střediska v Pelhřimově, v Dyníně u Č. Budějovic a v Záhoří u Písku. Tato střediska plně pokrývají náš obchodní region. Co se týká portfolia prodejních značek, tak nosným programem jsou stroje značek New Holland a Amazone. Prodáváme i jiné značky jako ZDT Veselí, Kuhn, Lemken a jiné. Služby pro farmáře tato společnost nezajišťuje. V plné míře toto provádíme v mateřské společnosti s tím, že do služeb bereme i zákazníky, kteří si koupí stroje od této naší dceřiné společnosti. * Sklizeň a vše, co s ní následně souvisí máte za sebou, je zimní období časem klidu a příprav na další rok nebo se tempo moc od letního času neliší? Dávno není již pravda, co bylo dříve, kdy se ve společnostech našeho typu v zimním období nic moc nedělo. Přesto, že jsou určitá období roku, kdy jsou určité sezóny, kdy naši zaměstnanci musí vynaložit maximální úsilí na zdárné zvládnutí prací, je práce nyní celý rok. Výroba krmných směsí probíhá na tři směny každý den, někdy i v sobotu, na čisticích stanicích osiv se provádí již příprava jarních obilovin, v plném proudu probíhá již naskladňování průmyslových hnojiv na jarní sezónu. V ostatních segmentech probíhají opravářské a přípravné práce na jarní sezónu, která každoročně začíná již koncem února. * Někde jste uváděl, že za posledních 10 let se výkony ZZN Pelhřimov zvýšily ze 400 milionů korun na 4 miliardy. Co se na tom nejvíc podílí a které divize musíte dokonce takzvaně držet nad vodou? Historicky byla naše společnost ZZN Pelhřimov podnikající pouze v regionu okresu Pelhřimov. Vstupem do skupiny Agrofert v roce 2000 jsme postupně do sebe fúzovali i jiné společnosti a v současné době máme v sobě již osm dalších společností. Nyní je náš hlavní obchodní region oblast Kraje Vysočiny a Jihočeského kraje. Nebylo to jenom zvětšením obchodního regionu. I produktové portfolio se také rozšířilo. Ke klasické činnosti výroby krmných směsí a nákup obilí jsme postupně přibrali prodej průmyslových hnojiv, pesticidů, osiv, sklizňových služeb pro farmáře. Děláme i několik netradičních činností jako je prodej desinfekčních přípravků do potravinářských provozů, prodej uhlí, poradenství a výrobu krmných směsí pojízdnými výrobnami. Na nárůstu tržeb se samozřejmě nejvíce podílí naše hlavní činnosti, jako je nákup a prodej obilí a řepky, prodej krmných směsí a průmyslových hnojiv, kde patříme mezi největší firmy v rámci ČR.

* Jste jednou z dceřiných společností Agrofertu, dá se říci, že valnou část vašeho obilí finalizujete ve svých pekárenských provozech Penam, taky člen holdingu Agrofert? Ano, je to tak. Převážnou část potravinářské pšenice a potravinářského žita nakupujeme dodáváme do Penamu. Prodáváme však i jiným zpracovatelům v rámci republiky. * Až si koupím před Vánoci jednu chutnou vánočku z pekárny Penamu v Českých Budějovicích, kde nás několik novinářů během reportáže chvilku i nacvičovalo jejich pletení z šesti válečků, mohu si říci, že vlastně konzumuji pšenici z vašich polí? Nedá se to tak úplně říci. Procento obilí, které se vypěstuje na polích našich dceřiných zemědělských společností, se neustále zvyšuje. Pro potřeby Penamu musíme však ještě nakupovat i z volného trhu. * Znamená to tedy přece jen z valné části, že Agrofert tímto způsobem finalizuje skutečně produkci od pole po stůl strávníka, tedy pomyslnou vidličku? Záměrem celé skupiny Agrofert je samozřejmě co nejvíce zemědělských produktů dotáhnout až do samé finalizace výrobku přímo pro spotřebitele. Je to logické. Máme pod kontrolou celou vertikálu, co se týká kvality a můžeme pak garantovat spotřebiteli nezávadnost vyráběných potravin. Netýká se to jen pekárenských výrobků, jsou to i masné výrobky jako jsou například výrobky z kuřecího a vepřového masa, mléčné výrobky a jiné. Foto popis| Generální ředitel ZZN Pelhřimov Zdeňek Kubiska Foto popis| Sklízecí mlátička New Holland Foto popis| Silo Záhoří u Písku Foto popis| Silo Pelhřimov - příjem na koši Foto popis| Silo Čekanice - laboratoř

Mlékárna Babina má už stovky fanoušků 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 58 mlékařství Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Známe z minulých dvaceti až dvaceti pěti let, jak dopadne zemědělský podnik, když si jej, ať už v privatizaci nebo během konkurzního řízení, koupí firma, která s tímto oborem nemá nic společného. Její manažeři nechápou odlišnost dění v provozu, kde to doslova žije a to jak rostlinnou, tak živočišnou produkcí. Řečeno klasikem,od výroby šroubků se to totiž diametrálně liší. Dobrý konec nebo přesněji restart naopak zažil Školní statek PlasyBabina na Plzeňsku. Ten je od roku 2012 dceřinou společností Agromontu Vimperk, s jehož zemědělskými technologiemi jsme se setkali v létě na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. „Naši činnost shrnu ve stručnosti následovně, soustřeďujeme se především na rostlinnou a živočišnou výrobu, na technologie, jež jsou spojeny s chovem skotu, prasat a drůbeže,“ přiblížil portfolio podnikání obchodní ředitel Agromontu Vimperk Jaroslav Smola. Pochlubil se i poměrně nedávno uvedenou do provozu mlékárnou Babina v Plasech a pozval nás na prohlídku. Resuscitace provozu v troskách V roce 2012 Agromont Vimprek koupil vybydlenou zemědělskou firmu, kde doslova nezůstal kámen na kameni, takže pojem resuscitace pacienta byl v tomto případě dost nadnesený příměr. Záměr byl jediný, mít svou farmu s finalizací produkce a dokázat, že to, co firma z techniky vyrobí, má velmi dobré uplatnění. V tomto duchu zněla zhruba slova současného ředitele Školní statek Plasy-Babina Ing. Zdeňka Hubky, který se nechal zlákat na dobrodružnou cestu a nelituje toho. Jako úspěšný zootechnik má zejména s živočišnou produkcí velmi dobré zkušenosti. Na předchozím působišti se například mohli chlubit dojivostí s roční průměrnou laktací nad 10 tisíc litrů a vynikajícími přírůstky i u prasat. Po řadě let praxe toto nové působiště bylo pro Zdeňka Hubku výzvou a od svého nástupu na

statek v roce 2013 zažívá velké změny, které ruinu proměnily doslova v zajímavý zemědělský komplex, kde nová malá mlékárna je dokonalou výstavní síní techniky, na níž se vyrábí více než dvacet druhů velmi žádaných mlékárenských výrobků. Jakoby vimperští konstruktéři zvali na prohlídku toho, co vše umí, vyrábí se doma a jen doplňkově se dovybavilo pár speciálními zařízeními, co by už bylo za hranicí specializace Agromontu. Po mléku se bude finalizovat na farmě i maso Jsme ale na statku, který ještě před třemi roky byl rumištěm se zrezivělými pár stroji a rozpadajícími se budovami. Dnes je areál už opravený, při naší exkurzi se tam proháněla moderní technika do polních prací a v čele stojí moderní minimlékárna. To vše stálo jistě obrovské peníze současného majitele a tak není divu, že zatím Agromont mnohem víc dává, než z provozů získává. „Najednou se rozjíždí několik výrob. První přišla v roce 2013 na řadu rekonstrukce zimoviště pro masný skot, je to v současné době 124 červených strak křížených plemenem Limousine. Tím se nastartoval masný program u skotu. Mléko nakupujeme ze zemědělské společnosti v Dobříči, denně 500 litrů a připravujeme se na potřebu 900 litrů denní spotřeby pro výrobu mléčných výrobků. Technologie v mlékárně je zcela nová, Vimperský Agromont je generální dodavatelem jen příkladně paster a a výrobní kotel jsou ze Slovinska, jinak vše tuzemské,“ říká ředitel Hubka. Chápeme to tak, že provoz dnes živí rostlinná produkce, chov masného skotu a výroba mléčných produktů a k tomu se už ale spekuluje s tím, že současný vepřín, který je také v areálu, se postupně rozroste a má se stát další masnou divizí s možnou finalizací. „To nebude sice hned, ale plány děláme na roky dopředu a tak vedle finalizace mléčné produkce chceme totéž na statku dělat i s masnou výrobou. Jatečná zvířata, skot a prasata si budeme vozit na nedaleká jatka a v areálu bude následně maso zpracovávat náš řezník pro tak zvaný prodej ze dvora. Z farmy se tak dostane ke spotřebiteli čerstvé kvalitní maso ve formě balíčků na jednotlivé objednávky,“ prozrazuje další kroky v rozšiřování výrobního programu statku ředitel. Vzorová mlékárna nedělá ostudu svému přívlastku Hned se spuštěním výroby zaznamenala mlékárna nebývale velký zájem o výrobky, kterých je dnes už skoro na dvacet druhů. Začínalo se s konzumním mlékem, jogurty zákysy a tvarohem a od této klasiky se odvinula i náročná výroba sýrů, které zrají ve dvou malých halách a zhruba po šesti týdnech se dostávají ke spotřebitelům. V mlékárně pracují 4 lidé. Je to vedoucí Irena Černá, k ruce má další mlékařku a prodavačku, co nabízí zboží v prodejně v areálu mlékárny a řidič, který s cisternou přiváží mléko a rozváží denně hotové produkty. „Naše mlékařky musely absolvovat několik odborných kurzů a stáží, než se z nich staly specialistky na tuto výrobu. Velmi nám v začátcích také pomohli dva specialisté z Milcomu Praha, Ing. Drbohlav a paní Dragounová. Pak to jsou i pravidelné návštěvy MVDr. Sixty,mlékaře ze střední mlékárenské školy Kroměříž, který působí i na Veterinární fakultě v Brně a zejména na Domažlicku se proslavil v minulosti recepturou na tvrdé sýry. Díky těmto odborníkům a obrovskému zápalu pro věc našich dvou mlékařek se podařilo to, co nikdo nepředpokládal. Hned po 14 dnech provozu mlékárny jsme mohli začít prodávat jogurty, zákysy a tvarohy. Přitom zkušení mlékaři prorokovali tak dva měsíce, kdy se budou vychytávat chyby a výrobky půjdou především na zkrmení prasatům. Po prvních úspěších jsme se tak pustili do náročnější další výroby a začaly zrát sýry. Eidamského typu, pak Javor, zrající sýry a další,“ přiblížil začátky mlékárny Zdeněk Hubka. Neskrývá ani to, že si také museli vyzkoušet odbyt a najít správnou cestu. Na jedné straně se nabízelo na sto míst, kam denně rozvážet zboží a na druhé byl obrovský zájem jednoho velkého řetězce, kde jejich nákupčí by brala okamžitě vše. „Jsme regionální producent a vyzkoušeli jsme si, že na trzích a různých prodejních akcí je o naše mlékárenské výrobky skutečně velký zájem. Rozvážet ale po bedýnkách naše výrobky po vesnicích na jednotlivá prodejní místa, třeba i na sto týdně, z hlediska nákladů nejde. A zavézt veškerou produkcí jeden supermarket v kraji by sice bylo jednoduché,ale ani to jsme nechtěli. Volili jsme proto kompromis. Zúžili jsme množství rozvozních míst jen na desítky a řetězec zásobujeme dvakrát v týdnu, kde se naše zboží nabízí pod zvýrazněním, že jde o regionální produkty,“ dodává Hubka. Zatím sice statek neuvažuje o vlastním stádu mléčných krav, ale denní nákup mléka chce zvýšit na 900 až 1 000 litrů. „A máme už v hlavě další plán, jak vylepšovat mlékárenskou výrobu. Zatím do jogurtů dáváme nakoupené ovocné složky od Holandie, ale chceme si pro ně pěstovat ve vlastních fóliovnících jahody. Náš vlastník si našel partnera v Irsku, kde se projektují fóliovníky o rozměrech 10x20 metrů a technologii je připraven dodat už Agromont,“ netají se možným chuťovým vylepšením jogurtů ředitel.

Provoz jako nastavené zrcadlo Jako správný hospodář Agromont jde postupnými kroky a vše pečlivě zvažuje, aby návratnost investic byla v nepříliš dlouhém čase. Minimlékárna je nastaveným zrcadlem, co vše na 90 současných zaměstnanců této firmy dokáže vyrobit. Mlékárna jako celek působí nejen hezkým vzhledem, ale používaná technologie jak při zpracování mléka, tak v laboratoři a skladech je na špičkové úrovni. „Práce nás v tak hezkém prostředí baví, pipláme si výrobky a někdy si práci i nosím domů,“ svěřila se nám Irena Černá, které někdy na administrativní část své práce nezbude dostatek času a tak občas večer doma dodělává resty. Je pyšná právem i na to, že mlékárna je vzorným provozem se špičkovými hygienickými parametry. „Z nich neslevíme, je to i naše vizitka,“ svěřila se Irena Černá. Některé firmy, co si po roce 1990 přibraly do svého portfolia zemědělské provozy, o nichž neměly žádné znalosti a zkušenost s touto výrobou byla na nule, většinou za krátký čas od zemědělství upustily. Školní statek Plasy - Babina má tu velkou kliku v tom, že jejich vlastník jednak sám vyrábí zařízení pro zemědělce a za druhé zvládá i manažerskou dovednost. Firmu rozvíjí a právem se mlékárnou v Babině může jen chlubit. U Krajského soudu v Českých Budějovicích byl AGROMONT VIMPERK zapsán 1. července 1992 jako společnost s ručením omezeným a je ryze český podnik. AGROMONT VIMPERK působí dlouhodobě na českém a slovenském trhu jako výhradní dodavatel staveb a technologií pro chov skotu, prasat a drůbeže a díky svým zkušenostem je dnes název již synonymem odborné způsobilosti, spolehlivosti a flexibility. V současné době společnost zaměstnává téměř 90 zaměstnanců a její výrobní prostory tvoří dvě vlastní výrobní střediska sídlící v Bohumilicích a ve Vimperku. Tato střediska zajišťují výrobu ocelových konstrukcí, stájových technologií a dalších technologických prvků jako jsou například přiháněče k dojírnám, napájecí žlaby, krmelce na pastviny, vozíky na mléko apod. V roce 2010 otevřela své obchodní zastoupení na Slovensku, v roce 2012 na Moravě pod obchodním názvem AGROMONT-M, dále pak v Mongolsku a Rusku. Nově vybudovala a vlastní mlékárnu v Plasech -Babina, která je z valné části vybavená vlastní technologií. Foto popis| Mlékárna Babina Foto popis| Záběr na plničku Foto popis| Petra Kepková u plnící linky Foto popis| Irena Černá představuje jogurty Foto popis| Sýry před vyskladněním zrají v obalu Foto popis| Ředitel Školního statku Plasy - Babina Ing. Zdeňek Hubka v provoze Foto popis| Nejdelší doba zrání syýrů je 6 týdnů

Startovací a povrchové kultury DSM Food Specialities pro fermentované masné výrobky 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 66 ingredience

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dokonalá chuť & bezpečné výroby My to dokážeme Startovací kultury hrají důležitou roli ve výrobě sušených fermentovaných masných výrobků (FMV), například salámů, mas a dalších produktů. Používají se pro základní snížení pH, vytvoření textury, zbarvení, ochucení a konzervování produktu. Použití startovací kultury výrazně snižuje čas fermentace, čímž jsou velkou překážkou pro nežádoucí mikroflóru při výrobě tohoto typu masných výrobků. Zvýrazňují přírodní červenou barvu masa, vylepšují chuť a zabraňují kažení potraviny. Kultury umožňující zrání FMV jsou různé druhy a poddruhy laktobacilů, pediokoků a stafylokoků. Některé kmeny také produkují bakteriociny, které snižují kontaminaci bakteriemi, například: Listeriemi, Salmonelami a Staphylococcus aureus. Mléčné bakterie produkující kyselinu mléčnou (laktobacily, laktokoky a pediokoky) okyselují dílo v první fázi výroby masných výrobků. Fermentují cukry, produkují kyselinu mléčnou a podporují tak

gelifikaci pro získání typické struktury salámu. Usnadňují koagulaci bílkovin, ztrátu vody v průběhu sušení, redukci pH a zvyšují pevnost výrobku. Konzervační vlastnosti kultur potlačují růst nežádoucí mikroflóry a brání šíření patogenních bakterií. Lipolytické a proteolytické enzymy způsobují tvorbu aroma, které napomáhá k rozlišení chuti jednotlivých masných výrobků. Stafylokoky: Použití vybraných kmenů stafylokoků, např. Staphylococcus carnosus, xylosus, ve směsi s dalšími kulturami přidávanými do FMV, vytváří a stabilizuje červenou barvu pomocí tvorby nitrosomyoglobinu díky redukci a oxidaci dusičnanů a dusitanů na oxid dusíku, stejně tak vytváří typickou chuť cestou lipolýzy a proteolýzy. V některých případech je přírodní barvivo vytvořené těmito kmeny tak silné a znatelné, že použití umělých barviv není dále potřeba. Kmeny stafylokoků jsou převážně kataláza-pozitivní – tento účinek snižuje riziko oxidace použitého tuku a stabilizuje barvu. Čerstvé masné výrobky - Kultura MDL172 je řešením pro tyto typy, např. nevařené bratwursty a další čerstvé masné výrobky. Umožňuje výrobci redukovat množství přidaných dusičnanů a dusitanů i dalších konzervantů v těchto speciálních a typických produktech pro BBQ nebo použití v kuchyni. Současně umožňuje stabilizovat barvu a prodloužit dobu skladování. Bioprotektivní vlastnosti kmenů DSM Testy s kulturami umožňujícími zrání FMV, např. Lactobacillus sakei, ukázaly jejich vysokou schopnost ochrany vůči běžným bakteriím, které lze běžně nalézt v potravinách. Inhibiční aktivita je doložena nezávislými zkouškami v institutu INRA na miskách s patogenními kmeny Salmonella enteritidis, typhimurium, Staphylococcus aureus, Listeria monocytogenes. Výrazné inhibiční zóny dokazují jejich bioprotektivní vlastnosti. Tyto kmeny jsou použity v základních sestavách kultur, nikoliv jako aditivní kultury zvyšující cenu aplikace. Obrázek kultury Lactobacillus sakei ukazuje, jak silná je jeho inhibiční aktivita (Obrázek 1, test v INRA). Obdobné vlastnosti vykazuje i další kmen Lactobacillus plantarum používaný ve směsích kultur. Komerční balení je standardizováno na definované počty čistých mikroorganismů, např. 6*10E11 buněk v sáčku na 100 kg díla. Díky nové technologii výroby zavedené v produkčním závodě byla prodloužena trvanlivost na 18 měsíců při -18°C. Kultury mají certifikáty GMO-Free, Alergen free. Povrchové plísňové kultury Pro některé fermentované masné výrobky se používají povrchové plísně Penicillium candidum, chrysogenum a nalgiovensis. Zajišťují specifickou chuť, barvu a texturu výrobku po celou dobu trvanlivosti. Ochraňují povrch výrobku proti kontaminujícím plísním a kvasinkám díky povrchovému nárůstu. Zabraňují příliš intenzivnímu vysušení povrchu a oxidačním procesům. Výše uvedené kultury Penicillium oxidují kyselinu mléčnou a další kyseliny. Mají katalázovou aktivitu, čímž redukují oxidaci tuků a zabraňují žluknutí. Kmeny jsou specifikovány vysokou tolerancí k soli, růstové podmínky 6 – 30°C, pH tolerance 3,5 – 6. Komerčně standardizovány dextrózou na definovaný počet 2*10E9 buněk pro rozpuštění v 1 litru aplikačního roztoku. Penicillium candidum: specifikována rychlým nárůstem s krátkým myceliem a prevencí růstu cizí mikroflóry. Vhodná pro syntetická i přírodní střeva. Brání vysušování povrchu, produkuje lipázy a protézy s tvorbou jemného aroma. Penicillium nalgiovensis: specifikována čistou bílou barvou, velmi rychlým nárůstem a pokrytím povrchu i za horších klimatických podmínek. Mycelium je krátké, rovnoměrně pokrývající povrch. Kmen má vysokou lipolytickou a proteolytickou aktivitu s typickým delikátním aroma. Penicillium chrysogenum: plíseň s největším aromatickým potenciálem, vyšším nárůstem, který je možno limitovat zracími podmínkami. Má velmi silné projektivní vlastnosti proti nežádoucím kontaminantům. Hlavní přednosti výrobce: ? Více než 60 let zkušeností se startovacími kulturami pro maso z francouzského, španělského, italského a německého trhu, stejně jako i z jiných zemí světa ? Unikátní vlastnosti startovacích kultur: 1. Velmi dobře vyvinuté aroma výrobku, méně chuťově výrazných kyselin i při dosažení nízkého pH (4,6-4,8) 2. Extra silný vývoj barvy – možnost vyloučení aditivních barviv z výrobku. 3. Použití kmenů s bioprotektivními vlastnostmi v základní sestavě kultur. Nejsou potřeba přídavky další ochranné kultury. Závěr: Produkty DSM obsahující směsi kultur jsou pokračovatelem dříve

známých kultur firmy Cargill. Urychlují zrání FMV a posilují konzervační vlastnosti. S efektivním počtem buněk vztažených na kilogram masa jsou dobrou volbou pro udržení nebo vylepšení chuti. Některé konkrétní kmeny (Staphylococcus xylosus) mohou být vhodné pro snížení množství barviv, nebo jejich úplné vyřazení, a současně také pro zlepšení chuti. Senzoricky jemná kyselost při dostatečném snížení pH pod 5,0, produkovaná speciálními mléčnými kmeny, zesiluje jemné chutě koření, stejně jako přírodní chuť masa, přičemž zaručuje pH nižší než 5,0 bez nepříjemné kyselosti a zaručuje pevnost produktu. Silná gelifikace díky nízkému pH může snížit ztráty při automatickém krájení a zajistit tak nákladovou efektivitu a zvýšení výtěžnosti. V sortimentu kultur je možno nalézt řešení i pro speciální případy, jako je povrchový nárůst plísní na FMV. Foto popis| Obr. 1 Inhibiční vlastnosti Lb. sakei

AČTO vítá a podporuje zavedení českých cechovních norem 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 69 jíme zdravě (egi) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) plně podporuje zavedení cechovních norem pro české potraviny, které připravila a nově zavádí Potravinářská komora ČR. České cechovní normy obnovují a posilují pevné standardy kvality, které pro výrobu potravin naposledy zajišťovaly československé státní normy. „Je to vstřícný a smysluplný krok nejen vůči spotřebiteli, ale i poctivému obchodníkovi a výrobci. AČTO věří, že cechovní normy mohou vrátit českým potravinám dobré jméno a dostat ze hry nepoctivé výrobce i dovozce. Vzniká tak nová šance pro ty české výrobce, kteří odolali tlaku některých obchodníků a odmítli snížit kvalitu svých výrobků na úkor požadované nižší ceny,“ říká Mgr. Jan Hrdina, tajemník AČTO. Tradiční čeští obchodníci v této souvislosti vítají i potřebnou podporu tohoto opatření ze strany Ministerstva zemědělství. Cechovní normy představují přidanou hodnotu pro zákazníka a AČTO je připraveno tento krok plně podpořit nejen svým prohlášením, ale zejména v souvislosti s přípravou certifikace svých obchodů. Foto popis|

Jablečné slavnosti opanovaly 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 76 ovocnářství Vladislava Tomanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

pražské tržiště Jiřák Farmářské tržiště na náměstí krále Jiřího se v pátek 9. a v sobotu 10. října zaplnilo ještě víc než obvykle. A provonělo! Desítky producentů jablek se totiž přidaly ke klasickým prodejcům a jejich stánky zcela zaplnily jindy o něco volnější prostor. Ovocnáři se přes pulty stánků mohli setkat se svými zákazníky. Zájem lidí o jejich zboží potvrdil tvrzení odborníků: čerstvé jablko je nejoblíbenější ovocnou potravinou na českém stole. Jablka se na spotřebě ovoce v ČR už dlouhodobě podílejí zhruba 30 procenty. Zatímco v roce 2009 každý Čech za rok spořádal v průměru 26,7 kilogramu jablek, loni spotřeba klesla ke 20 kilogramům. Celkově se spotřeba domácího ovoce snížila asi o deset kilogramů na osobu a rok, z toho na jablka připadá úbytek asi šest kilogramů. Zato dovoz jablek do ČR roste. „Ještě před vstupem do EU se dovozy pohybovaly kolem 40 000 tun ročně, v následujících letech se postupně více než zdvojnásobily na zhruba 85 000 tun v roce 2012. Česká jablka tím ztrácejí pozici na trhu. Odhaduje

se, že podíl českých jablek v obchodních řetězcích je pod 40 procent. Jablka do Česka jdou po embargu na ruském trhu hlavně z Itálie a Polska, dále také ze Slovenska, Německa a Belgie,“ vysvětluje předseda Ovocnářské unie ing. Martin Ludvík. Dodal, jak ho trápí fakt, že rentabilita odvětví není dobrá a za posledních 25 let máme o cca 10 tisíc hektarů sadů méně. Podle něj si ti, co vytrvali, zaslouží mnohem větší státní i evropskou podporu. Ve stánku Ovocnářské unie ČR osobně vybaloval dovezené výpěstky, mezi kterými kralovaly dvě nové odrůdy. „Takovéto akce, jako jsou Jablečné slavnosti, vítám, fandím každé příležitosti, která nám dovolí přímo komunikovat se zákazníkem a představovat jedinečné chutě českých jablek. Máme být na co pyšní. Tady je například naprostá novinka Cameo, odrůda vznikla křížením Golden Delicious a Red Delicious,“ nabízí ing. Ludvík vzápětí malou ochutnávku z krásně voňavé bedničky. Hned v sousední je ještě karmínovější krasavec jménem Dark Rubín, který vznikl náhodnou mutací z křížení odrůd ’Lord Lambourne’ a ’Golden Delicious’. Rubín se stal českou odrůdou desetiletí, Dark Rubín jej bude určitě, alespoň podle zájmu lidí, po pár letech následovat. Produkty od českých pěstitelů chutnají Ani tentokrát nezapomněli trhovci na naše mlsné jazýčky. Klasickému zájmu se těší už zmiňované talířky s možností ochutnat to, co si můžete vzápětí nakoupit a odnést domů. „Přece nebudu nabízet zajíce v pytli, prosím, takhle chutná náš mošt,“ říká s úsměvem Štěpán Jelínek, jeden ze dvou jednatelů firmy Polabský mošt. Do Prahy přivezl od Kolína nejen mošty, ale také různé druhy nových nápojů, kterým jsme se podle Francouzů a Angličanů naučili říkat cider (sajdr). Český překlad pro tento nápoj zatím neexistuje. „Máme sušší, sladší, s višní a lide se nás hodně ptají, co to vlastně cider je. Říkám jim, že jde o nízkoalkoholický nápoj, který vzniká řízeným kvašením jablečného moštu. K výrobě se používají speciální odrůdy jablek a je důležité je umět správně namíchat. Cider je méně opojný než víno, méně hořký než pivo, méně sladký než limonády, méně šumivý než sycené vody. Díky tomu dobře zbavuje žízně, výborně osvěží a hodí se takřka ke každému jídlu,“ vysvětluje manažer s tím, že by se v blízké budoucnosti rádi zaměřili na výrobu jednodruhových moštů. K tomu však potřebují založit vlastní sady, kde by pěstovali osvědčené polabské odrůdy na vysokokmenech. Zatím však vykupují zhruba polovinu surovin od sadařů z Kolínska. Letos mnohým sadařům pomohly závlahy Sady Tuchoraz patří mezi největší producenty jablek ve Středních Čechách a na Jiřáku nemohly chybět. Jejich produkce poutala velikostí a vybarveností plodů. „Je to až neskutečné, podívejte se na tu nádheru,“ konstatovala paní Živná, když dávala ochutnat měsíček z odrůdy Gala svému synkovi Honzíkovi. „Vidíte, tady se potvrzuje, že lidé jedí převážně očima,“ přitakává obchodní manažer firmy Tomáš Chilý. Netajil radost, jak dobře jdou jablka na odbyt, a pro objektivitu dodal, že kdyby nebylo umělých závlah, v letošním létě by asi takové úrody jen těžko dosáhli. Sadaři z Tuchorazi pěstují jabloně na 200 hektarech a dalších 200 hektarů mají připraveno pro letošní výsadbu nových jablečných sadů. Na Jiřáku každou středu, po sklizni i v pátek V roce 1998 spojili Jiří Petrásek s Jiřinou Poblovou síly a zkušenosti z dřívějších dob svého hospodaření (již od 70. let) a dnes na téměř 62 hektarech s láskou a pracovitostí sobě vlastní napomáhají udržet tradice ovocnářského kraje v Českém středohoří. Kromě jiného pěstují na 20 odrůd jablek. „Čím se můžeme pochlubit? Jsme asi raritou v tom, že nejen vysazujeme nové, ale také sklízíme kvalitní stromy ze sedmdesátých let. Ty při dobré péči stále rodí výtečné hrušky a jablka. Starý strom si totiž „sáhne“ kořeny do úplně jiných vrstev půdy než malý stromek a jeho ovoce má tak jedinečnou chuť. Na trhy jezdíme velmi rádi odpočinout si od každodenní dřiny, setkat se přímo s nakupujícími, poradit jim s výběrem správné odrůdy, nabídnout ochutnávku a podpořit tak přímý prodej,“ říká paní Poblová, která ve volném čase ještě stihla napéct štrúdly, Hraběnčin koláč a usušit jablečné a hruškové křížaly. Sázka na kvalitní surovinu se vyplatí „Jsem sice jen dvouhektarový sadař, ale za kvalitou svého moštu si stojím,“ řekl mi u dalšího zaplněného stánku ing. Václav Červenka. Z Evaně u Libochovic přivezl nejen celou řadu stoprocentního a zdravého nápoje, ale i zajímavou myšlenku, které se prý nikdy nevzdá. „Mošt lisuji

zásadně z česaného ovoce, samozřejmě, že mám i tzv. padák, ten však zpracuji jinak. Do kvalitního moštu prostě nepatří.“ Na rozdíl od Polabských moštařů propaguje ing. Červenka vícedruhový mošt. Má podle něj širší škálu chutí, a když se ty podaří dobře namixovat, je to balada. „Dejte mi tu pětilitrovou krabici, ano?“ přerušila náš malý rozhovor nedočkavá starší dáma. Pak se ještě radila, jaká jablka má jako diabetička jíst a v jakém množství. „To jste natrefila na odborníka, mám totiž stejné problémy. Doporučil bych vám maximálně dvě jablíčka denně a to dopoledne. Nejméně cukru je v sortách Rubín a Melodie. Ty bych vysazoval na všechny zahrádky cukrovkářů,“ dodává usměvavý muž, v civilu učitel zemědělské školy v Žatci, pro kterého je ovocnářství celoživotním koníčkem. Deset dobrých důvodů, proč jíst místní produkty 1. Chutnají a vypadají lépe. Plodiny pocházející z vašeho regionu jsou sklízeny v nejlepší zralosti a obvykle se prodají do 24 hodin od sklizně. Dovozové potraviny naopak musejí být přepravovány v kamionech či letadlech a později uskladňovány ve velkoskladech. 2. Místní produkty jsou pro vás lepší. Čím kratší je doba, během níž se potraviny dostanou z farmy na váš stůl, tím menší je pravděpodobnost, že ztratí na čerstvosti. Čerstvé potraviny ztrácí nejvíce ze svých nutričních hodnot během 48 hodin po sklizni. V každém klimatu roste přirozeně taková strava (ovoce, zelenina), která je tam žijícím druhům (tedy i člověku) přirozená. 3. Místní produkty jsou bezpečnější. I přes veškeré problémy, které jsou spojované s bezpečností potravin, vždycky pocítíme jistotu, můžeme-li se na trhu podívat farmářovi do očí nebo se projít kolem polí, kde byly potraviny vypěstovány. Rodinné farmy a zemědělci z vašeho regionu nezůstávají v anonymitě a berou odpovědnost k zákazníkovi vážně. 4. Místní produkty podporují místní rodiny. Výkupní ceny, které zemědělec za své produkty dostává ve velkoobchodě, jsou obvykle velmi nízké – někdy dokonce pouze pokrývají náklady. Místní zemědělci, kteří prodávají své zboží přímo spotřebitelům, nemusejí využívat prostředníků a mohou tak za své výrobky dostat vyšší cenu. To pomáhá zemědělským rodinám, aby byly schopny pokračovat v obdělávání své půdy. 5. Místní produkty pomáhají vytvářet společenství. Nakupujete-li přímo od zemědělce, podílíte se na tradičním propojení mezi strávníkem a pěstitelem a podporujete tak místní obchod. Seznámení s lidmi, kteří pro vás potraviny pěstují, vám pomáhá lépe poznat místo, kde žijete. Místní farmy nabízejí místo, kde si můžete užívat přírody ve všech ročních obdobích a kde se můžete naučit něco o pěstování potravin. 6. Místní produkty chrání krajinu. Jestliže zemědělci dostanou za své produkty zaplaceno od místních lidí, nebudou mít potřebu prodávat svou zemědělskou půdu pro zástavbu. 7. Místní produkty drží daně při zemi. Několik studií prokázalo, že farmy přispívají do obecního rozpočtu na daních více, než vyčerpají na veřejných službách. U obytné zástavby je tomu naopak. 8. Místní produkty prospívají životnímu prostředí a divoké zvěři. Zemědělci jsou mistry ve využívání pěstitelských metod šetrných k životnímu prostředí. Farmy

obklopují pole, louky, lesy, potoky a rybníky, to vše poskytuje dobré životní podmínky pro divoká zvířata. Dopravování potravin na dlouhé vzdálenosti naopak zvyšuje znečištění vzduchu. 9. Místní produkty jsou investicí do budoucnosti. Zakoupením produktů od místních zemědělců pomáháte udržovat sílu a charakter vašeho regionu a místa pro život vašich dětí a vnoučat. 10. Místní produkty podporují biologickou rozmanitost. Pro průmyslové zemědělství jsou důležité vlastnosti plodin jako: schopnost dozrát p y j p najednou, odolnost vůči sklízecím a balícím metodám a dlouhodobému skladování v regálech. To je důvod, proč se ve velkovýrobě používá pouze omezený počet druhů vá plodin. Je to také důvod, proč se naše plodiny stáva stávají náchylnější k nemocem a nepřízni přízni počasí. Naproti tomu farmy často pěstují různé druhy a odrůdy plodin, aby zajistily delší sezonu, lepší ochranu proti nepřízni počasí a tu nejlepší chuť. Zdroj: w ww http://www.farmarsketrziste.cz Trocha historie nikoho nezabije ??Jablko doprovází člověka od počátku historie. Dokonce prvotní hřích lidského pokolení, utržení plodu ze stromu poznání, bývá tradičně spojován s jablkem. V Bibli se ovšem nepíše nic, co by plod, který Eva utrhla, nějak spojovalo s jablkem. V Bibli se píše pouze o plodu ze stromu poznání dobrého a zlého. ??Napodobenina jablka se a e stala součástí symbolů ů královské moci. Zlaté jablko s nápisem „Té nejkrásnější“ něj jší“ stálo na počátku událostí, lost tí, které vedly podle řecké ké mytologie k Trojské válce a pozdějšímu pádu Tróje. Léčivé účinky jablek Jablka obsahují vitamín C a řadu antioxidantů, které chrání DNA v lidských buňkách a snižují tak riziko vzniku rakoviny, podobně jako množství vlákniny. Jiné látky chrání mozek před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. snižují krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevních tuků posilují imunitní systém, srdce a krevní oběh stabilizují hladinu cukru v krvi čistí střeva posilují dásně Foto popis| Ing. M. Ludvík s rodiči, taky ovocnáři Foto autor| Foto autorka

Plnohodnotně a chutně, bez lepku i bez masa 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 88 zdravá výživa (schneidy) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Představujeme nejmladší z vegetariánské dynastie Škvařilových Elišku Škvařilovou (25). Spolu s maminkou Eliškou Škvařilovou starší prorazily se směsí hrachové mouky a bezlepkových obilovin známé jako Hraška po celé republice. Je z pěti sourozenců. Čtyři sestry a bratr byli odmalička vedeni rodiči k pomoci druhým, ke zdravému životnímu stylu a józe v denním životě. Mimochodem, Škvařilovi patří k prvním brněnským šiřitelům vegetariánství ještě v dřevních dobách. Bezmasou stravu představují tak trochu po svém, mírumilovně a našincům blízkým způsobem. Eliška Škvařilová starší pořádala už v 80. letech minulého století kurzy pro zájemce o zdravé vaření a snažila se o osvětu jídelníčků v českých domácnostech, později sestavila nutriční normy schválené i pro školní jídelny. Sourozenci Škvařilovi jsou od narození také vegetariáni. Zatímco jejich spolužáci na základní škole vybalili o svačinové přestávce klasiku - chleby se salámem, paštikou či sýrem, oni provoněli třídu topinkami a luštěninovou pomazánkou. „Maminka s námi byla celé dětství, pracovala z domova, a tak jsme měli vždycky bohaté svačiny. Spolužáci naše vegetariánské topinky milovali,“ přibližuje dětství

„exota” Eliška Škvařilová ml. Maso přece jenom párkrát ochutnala. Jeho chuť si prý už ale přesně nevybavuje. „Bylo to u babičky. Měly jsme jí moc rády. Bylo u ní zvykem, že kdykoliv se k nim přišlo, bylo něco navařeno. Třeba i v noci. Ona maso jedla a našim to nikdy nevadilo.“ Nevadilo. Jak říká, potvrzuje pan Škvařil: „U nás maso nikdy nedostaly, ale u babičky ho děti jedly. Měly babičku rády, babička jedla maso a my jsme nemohli nikdy říci, že babička je špatná, protože jí maso – to by byla sociální vražda,” vypráví často s úsměvem pan Škvařil. „Děcka chtěly poznat, o co se jedná, co je kolem nich. Kdyby se staly masojedy, také bych nic nedělal. Je to jejich svobodná volba.” Hrách s čokoládou? Lahůdka Vstřícnou Elišku potkávám u stánku, v němž na výstavě Zahrada Čech seznamuje lidi s místy až neuvěřitelnými možnostmi využití hrachového produktu v kuchyni. Obdivu kolemjdoucích se těší především sladkosti v podobě cheescaku, palačinek či čokoládové pěny. Všechny jsou připraveny také hlavně z hrachové mouky, obohacené jen vanilkou. „Z naší hrachové mouky můžete udělat všechno, ale smažené kuličky jsou nejjednodušší. Sní je bez zaváhání i chlap v hospodě a pochutná si. Setkávám se často s lidmi, kteří prý jedí pouze zeleninu prohnanou přes prase,“ sdílí své zkušenosti z terénu okatá slečna Eliška, která se stále setkává se strávníky, překvapenými, že bezmasá jídla mohou být i chutná. S Eliškou se přes hrách dostáváme až do Indie. Smažené kousky ze směsi hrachové mouky a zeleniny nápadně připomínají indickou klasiku, jejíž vůně i chuť vás v zemi provází na každém kroku. Toto jídlo je však připraveno z cizrny. Eliška se usměje. „Je, ale u nás je lidem bližší hrách, a tak smažíme a vaříme z hrachové mouky." Život vegetariánů rozhodně nemusí být o žádné kuchařské askezi. Doma u Škvařilových například vždy dodržovali staročeské tradice. „Také o Vánocích děláme řízek s bramborovým salátem, připravujeme si jitrnice, jíme párky, já mám hrozně ráda koprovku s knedlíkem. Všechno je ale bez masa, ze sójových náhražek nebo majonézy z naší hrachové směsi. Mamka z ní běžně peče cukroví bez tuku a cukru.“ Když neradi vejce, vražte tam hrašku Zdánlivě nudnou hrachovou moukou, kterou namíchala k dokonalosti před patnácti lety paní Škvařilová, lze v kuchyni nahradit vejce v těstech a při zapékání, o zahušťování polévek a omáček nemluvě. „Mám moc ráda sladké, ale vadí mi, když je mi po něm těžko,“ pokračujeme s Eliškou Škvařilovou ml. o sladkostech z hrachem. Připravuje z něho i dětmi milovanou lískooříškovou pomazánku. „Uvaříme Hrašku s mlékem, přidáme tuk, hodně kakaa a ořechy. Zasytí vás, ale nezatíží,“ popisuje mlsání, k němuž si celá rodina užívá doušky kvalitní kávy. A co dva psi, retrívr Ron a „polní hyena“ z útulku Nela? Mají u Škvařilů co žrát? Nedá mi to. „Pochutnávají si na vegetariánských granulích, dostávají i vařenou rýži se zeleninou a samozřejmě hrách,“ přibližuje Eliška psí menu, které sem tam oživí rybí konzervou. Ze setkání s mladou a vyrovnanou Eliškou odcházím s pocitem jak po dobré masáži. Zároveň ještě se silnějším přesvědčením, že zdravě jíst není zase taková věda, jak je nám občas servírováno záplavou „nutričních poradců“ a kampaní na trhu. Naši předci ve středověku na hrachu vyrůstali. Patřil k oslavám Velikonoc i Vánoc, nejčastěji podávaný jako osmažený se škvarky, nebo se skořicí a medem. Sníte-li pět lžic vařeného hrachu, zastoupí šedesát dekagramů masa. Mezi dalšími luštěninami má hrách nejvyšší obsah bílkovin. Na jedné straně je energeticky velice výživný, na straně druhé vyniká nižším glykemickým indexem než třeba brambory, rýže, pečivo či cereálie. Hrách nasytí, aniž byste zase za chvíli měli hlad, a při tom se v těle nijak výrazně nezvyšuje hladina cukru v krvi. Foto popis| HRAŠENKY - smažené zeleninové kousky Foto popis| Hraška ve sladké podobě Foto popis| Čokoládové muffiny Foto popis| Ceria Celerový salát s majonézou z HRAŠKY Foto popis| Wellness salát s majonézou z HRAŠKY

Neustálé změny v pravidlech označování potravin zvyšují nároky na výrobce 10.12.2015

Potravinářský obzor str. 92 certifikace Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Označování potravin se od konce roku 2014 řídí novým nařízením evropského parlamentu a rady č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jedná se o právní normu s velkým dosahem na povinnosti producentů potravin a také do práv spotřebitelů, nad kterou jsme se sešly s Renatou Galuškovou, jednatelkou certifikační společnosti Bohemia Certification s.r.o. * Jaké jsou současné trendy v oblasti značení potravin? Od 1.1.2004 je Česká republika členem Evropské unie. Z toho jí vyplývá povinnost řídit se evropským právem. Dne 13.12.2014 vešla v účinnost většina ustanovení nařízení evropského parlamentu a rady č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Došlo navíc k rozšíření informační povinnosti, které je odůvodňováno oprávněnými zájmy spotřebitele na informovaném rozhodování při koupi potravin, vzhledem k jeho rozdílným preferencím. * Dá se tedy říci, že značení potravin se neustále piluje a vylepšuje? Je zřejmé, že se značení potravin neustále vyvíjí. Momentálně se normotvůrci, zejména ti evropští, nachází ve stádiu, ve kterém tvrdí: „Čím více informací bude spotřebiteli poskytnuto, tím lépe se on bude moci rozhodnout“. S tímto postojem se já zcela nemohu ztotožnit. Dle mého názoru se pro spotřebitele jedná o dvousečnou zbraň. Velké množství rozhodovacích parametrů s sebou vždy nese o to větší komplikace při rozhodování. Je žádoucí, aby se spotřebitel dozvěděl informace o přítomnosti látek, které pro něj mohou představovat zdravotní rizika nebo na základě kterých si stanoví své výživové priority, ovšem tyto informace musí být poskytnuty v kvantitě a kvalitě, která je pro spotřebitele reálně využitelná. * Jaké dopady mají tyto legislativní změny na výrobce potravin? Neustálé změny v pravidlech označování samozřejmě zvyšují nároky na výrobce. Primárně se jedná o zvýšení nároků na evidence a analýzy výrobních vstupů, ať už jde např. o jejich původ, složení a chemické vlastnosti potravin. To je do značné míry žádoucí a opodstatněné např. u požadavku na sledovatelnost a stanovení šarží. Problém však může nastat např. při uvádění podrobných výživových údajů u potravin rostlinného i živočišného původu. Rostliny ani živočichové nejsou ani v rámci svého druhu produktem s homogenním složením a tato skutečnost naráží na problém určení jejich výživových hodnot. * Jsou někde uvedeny přípustné odchylky v nutričním označování výživových údajů uváděných na etiketách? Ano, v prosinci 2012 byly vydány Pokyny Evropské Komise pro příslušné orgány pověřené kontrolou shody s právními předpisy EU k nařízení EU č. 1169/2011. Zde jsou uvedeny tolerance průměrných výživových hodnot, uváděných na obalech výrobků. I když se tyto intervaly jeví být relativně široké, nemohou rozmanitost přírody zcela obsáhnout. Vyvstává zde pak otázka efektivity takové regulace. * Neustále se vedou diskuze na téma velikosti písma na obalech. U menších formátů se situace komplikuje, neboť dostat na menší plochu všechny potřebné informace není jednoduché. Jak se s tím mají potravináři vypořádat? Podle bodu 2. čl. 13 a přílohy IV. Nařízení EU 1169/2011, které definují velikost písma, má velikost malého „x“ činit nejméně 1,2 mm. Na situaci obalů menšího formátu pak reaguje bod 3 čl. 13 Nařízení, podle kterého, je-li obalová plocha menší než 80 cm2, činí výška malého „x“ nejméně 0,9 mm. Uvedené požadavky na velikost písma se týkají právě informací, které nařízení vyžaduje. Menší obalová plocha je dále reflektována i množstvím vyžadovaných informací. U obalů s plochou do 10 cm2 postačí uvést název potraviny, alergeny, množství potraviny a datum minimální trvanlivosti a

nebo datum použitelnosti. Současná legislativa, jak už jsme si řekli, jde cestou maximalizace informací na obalech výrobků. To ale není možné do nekonečna, neboť plochy k potisku není možné neustále zvětšovat a použité písmo v minimální velikosti je pro část populace bez lupy obtížně čitelné. Já vidím budoucnost značení potravin v jakémsi kompromisu tištěných informací a využití moderních technologií. * Spolupracujete s výrobci při řešení problematiky značení potravin? Převážnou většinu času trávíme na auditech u našich klientů. Velmi si však ceníme, že naši klienti se k nám vracejí také na odborné semináře, které pořádáme nejen na téma značení potravin, ale zabýváme se na nich celým procesem zabezpečení bezpečnosti potravin a také vzděláváním v oblasti systémů řízení. V rámci nich jsou řešeny případové studie, vycházející z konkrétních problémů jednotlivých účastníků, přičemž závěry z této společné práce jsou přínosem jak pro naše klienty, tak i pro naše přednášející a auditory. Foto popis| Renata Galušková, jednatelka certifikační společnosti Bohemia Certification s.r.o. http://www.bohemiacert.cz

Právo U Jílkové o obchodních praktikách 10.12.2015

Právo str. 8 Zpravodajství jp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitele trápí nekalé obchodní praktiky, ale závažný je i boj mezi prodejci a dodavateli. Zpřísní se pravidla v obchodních řetězcích. Jsou ohroženy české potraviny? Zhorší se kvalita jídla? Nastane zdražování? O všem se bude debatovat v dnešním živém diskusním pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou (ČT 1 od 21.05 hod.), který je poslední v tomto roce. V roce 2016 se s pořadem setkáte znovu 14. ledna. Dnes přijde prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková a poslankyně TOP 09 Věra Kovářová. Uslyšíte i názory zástupců Asociace českého tradičního obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Sdružení malých obchodů s potravinami.

Agrární komora ČR chce svým návrhem zákona chránit půdu 12.12.2015 Právo str. 24 Firma JIŘÍ FELČÁREK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Návrh zákona o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům v podobě, kterou zpracovala a představila Agrární komora ČR, má jediný cíl. A tím je ochrana půdy. Ochrana před jejím výprodejem, ochrana před spekulativními nákupy, ochrana před zneužíváním zemědělských podpor. Ochrana jedinečného národního bohatství. Tento záměr je však řadou politiků zcela pominut a nepochopen. Již dnes mizí pod tlakem průmyslové, dopravní či obecní výstavby a za nečinnosti státu 15 hektarů zemědělské půdy denně. Na jednu stranu je to daň rozvoji společnosti, na straně druhé nevýslovné mrhání, které se nám může v budoucnosti vymstít. A to nejenom v případě vlastního zemědělského hospodaření, ale také z hlediska funkcí půdy v režimu vodního koloběhu, v krajině a při ochraně životního prostředí. Mnoho větších i menších majitelů zemědělské půdy se již roky setkává s nabídkami odkupu půdy za

ceny dalece převyšující běžnou tržní hodnotu i finanční možnosti na ní hospodařících subjektů. Takto půdu skupují v drtivé většině případů především subjekty působící mimo obor, jako jsou například finanční skupiny bez zájmu na této půdě produkovat. Dnes se tak hospodařící zemědělci potýkají s požadavky na stále se zvyšující nájmy a v případě prodeje také s cenami převyšujícími jejich reálné možnosti. Cena půdy, a to nejenom té s vyšší bonitou, roste do nereálných výšin jak v nájmech, tak při prodeji, na které nejsou schopni zemědělci reagovat. Česká republika tak i touto cestou přichází o základní výrobní prostředek. Pokud se jako příklad nefunkčnosti podobného zákona uvádí Slovensko, kde obdobný zákon skončil u Ústavního soudu, proč se na druhé straně nezmiňují také země, kde je trh s půdou historicky regulován jako třeba Francie, Nizozemsko či nám blízké Rakousko a Německo. S jistotou lze říci, že tomu tak je právě s ohledem na vědomí, jakou finanční i penězi nevyjádřitelnou hodnotu má půda pro společnost. Dramatická vyjádření „nejmenovaného“ poslance ODS o „padesátých letech“ můžeme dát do rovnítka s jeho působením v čele ministerstva zemědělství. Vždyť ve zpětném pohledu jde o jedno z nejslabších období, kdy se resort nijak nerozvíjel, nepodporoval zemědělskou produkci, zaměstnanost ani tradiční speciální komodity. Pokud bychom chtěli použít stejného populismu, tak mu dokonce škodil. A spojování návrhu s politickým hnutím ANO? Agrární komora ČR je apolitickou, zákonem zřízenou organizací, která má tak říkajíc v popisu práce hájit zájmy svých členů – zemědělců, velkých, středních, malých, a to všech forem vlastnictví. Podporu pro své priority hledá, ostatně tak jako ostatní organizace, také v průřezovém jednání s parlamentními stranami. Podobně je tomu i s příjmy komory, které v žádném případě nestojí a nepadají se „sponzorstvím“ Agrofertu. Stejně tak složení orgánů Agrární komory vychází z jasně daných předpisů, které nijak nepodléhají „agrofertizaci“, ale jsou pevně dány klíčem zastoupení jednotlivých regionů, organizací, zájmových sdružení a spolků. Pro úplnost – v devětadvacetičlenném představenstvu AK mají vazbu na Agrofert tři osoby. Výstupy komory jsou tedy jednoznačně opřeny o konsensus vycházející z diskuse všech zúčastněných. Zákon podporuje aktivní zemědělce bez rozdílu velikosti a chrání malé a střední zemědělce, tedy nájemce, před skupováním zemědělské půdy silnými subjekty. Mezi nástroje zákona proto patří povinnost zveřejnit určenými kanály informaci o záměru prodat pozemek a především pak předkupní právo. Předkupní právo na propachtovaný pozemek neomezuje vlastnická práva a nejedná se v žádném případě o jakoukoli formu vyvlastnění. Záměrem je pouze snaha ochránit investice nájemce. Založení porostu většiny polních plodin s sebou totiž nese poměrně značné náklady, které by v případě prodeje pozemku třetímu subjektu nebylo možné umořit. Nyní máme dvě možnosti. Buď bude pokračovat výprodej pozemků bez jakékoliv vazby na jejich racionální využití. Nebo přestoupíme do civilizovanějšího tábora těch, kteří znají hodnotu zemědělské půdy a umí si jí vážit. Zeptejte se zemědělců, malých, středních i těch velkých. Zeptejte se sedláků, soukromníků, zástupců družstev, obchodních či akciových společností. Rozumně hospodařit bez půdy prostě nelze, což je historicky podložená pravda. I proto si Agrární komora České republiky za svým návrhem nadále stojí. *** Předkupní právo na propachtovaný pozemek neomezuje vlastnická práva a nejedná se o jakoukoli formu vyvlastnění Foto autor| Ilustrační foto archív O autorovi| JIŘÍ FELČÁREK, Agrární komora ČR

Právo Víkend Kapr netradičně Biftek, hranolky, s křenem 11.12.2015

Právo Víkend str. 14 Jídlo Jana Hanušková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V Česku každé Vánoce prudce stoupne spotřeba kapra. Přestože sladkovodní ryby po zbytek roku jíme jen málo, pro vykouzlení sváteční atmosféry si rádi stoupneme do fronty a necháme si z kádě vylovit vyhlédnutý kousek. „Kapr je nejlepší, když je čerstvý. Čerstvě vylovený a zabitý. A to je u nás problém, dostupnost čerstvých sladkovodních ryb,“ říká Matěj Kašpar ze sádek v pražských Lahovicích, které jsou jednou z poboček Rybářství Třeboň, producenta Třeboňského kapra. Tradiční značka První zmínky o tradičním produktu českého rybníkářství, jenž se dnes může chlubit chráněným zeměpisným označením Třeboňský kapr, je v písemné podobě už z konce 19. století. Kapr chovaný v oblasti Třeboňské pánve má proti jiným kaprům vysoké tělo, k dostání jsou dvě varianty – se šupinami i kapr lysec bez šupin. Kapří maso má nízký obsah tuku a vysoký obsah lehce stravitelných bílkovin. Zpestřit si jídelníček kaprem nejen na Vánoce se pro zdraví určitě vyplatí. Existuje i mnoho netradičních způsobů jeho úpravy. „Čerstvé rybí maso má v sobě relativně hodně vody a rychle podléhá zkáze. Nejlepší je dostat rybu k zákazníkovi živou a přímo před ním ji zpracovat. Pak vydrží maso v lednici i čtyři dny,“ říká nadšeně Matěj Kašpar. „Když si někdo koupí lososa, kterého zabili v Norsku, kde ho vykuchali, zamrazili a kamiónem vezli přes půl Evropy do velkoobchodu, odkud se teprve rozváží do prodejen, musíte počítat s tím, že maso je staré nejméně tři dny,“ dodává. Na sádky v Lahovicích se z Třeboně vozí živé ryby dvakrát týdně. V přepravce jsou dva kubíky vody a ještě se do ní po cestě vhání čerstvý vzduch. V nabídce jsou i amuři, tolstobici, štiky, sumci, candáti, úhoři aj. „Největší zájem je celoročně o pstruhy, kteří jako jediní nepocházejí od nás. Vozíme je z Itálie, kde mají na severu, ve vodě, jež se valí z tamních hor, ideální podmínky k růstu,“ upozorňuje rybář Matěj Kašpar. Zájem o filety Třikrát týdně jsou pražské sádky zásobeny i hotovými rybími výrobky z Třeboně. Velký zájem je o filety, rybí plátky bez kostí. V Lahovicích přijde kilo kapřích filetů asi na dvě stě korun, udělat si je ale může každý i doma z kapřích podkov. Jak na to, poradí video na webu Třeboňského kapra. Kapří filety jsou oblíbené i v restauracích. V pražském bistru Krystal z nich připravují pálivé hranolky v asijském duchu. „Pokrájené filety nechám dvanáct hodin marinovat v omáčce Srirache – to je ta omáčka s chilli, kterou vám přinesou k jídlu v každém čínském bistru – na kilo masa používám padesát gramů. Pak si připravím těsto z šedesáti gramů tempury mix, která se dá koupit už hotová, a zaliju ho decinkou piva. Hranolky usmažím a promíchám se sladkou chilli omáčkou,“ říká majitel bistra Petr Tyrichtr. Do omáčky patří 50 g Srirache, 200 ml cukrového rozvaru a jedna limetka. Hranolky z kapra se zabalí do tortilly potřené domácí majonézou s citrónem a ozdobené salátem. „Vypadá to složitě, ale není,“ ubezpečuje Petr Tyrichtr. Jaroslav Sapík, šéfkuchař a velký propagátor české kuchyně, zase doporučuje kapří filety lehce osolit, očesnekovat, obalit v trojobalu, pomalu smažit na přepuštěném másle a poté nechat v mírně ohřáté troubě dojít. „Při podávání je posypu čerstvým strouhaným křenem a smaženou listovou petrželí. Jako přílohu doporučuji buď bramborovou kaši, nebo jemný bramborový salát, stačí ale třeba jen ochucený hlávkový salát,“ radí Jaroslav Sapík. Kapří biftek Podle Rybářství Třeboň Suroviny na čtyři porce: 800 gramů kapřích filetů, 120 g prorostlé slaniny, sůl, drcený kmín, pepřové či steakové koření, sádlo nebo olej na pečení. Postup: Filety z kapra nakrájejte na stejné proužky, široké tak, jak bude vysoký „kapří biftek“. Osolte

je, okořeňte a stáčejte tak, že je postavíte na bok a jeden k druhému stlačíte. Kůže musí být vždy uvnitř. Když vytvoříte kulatý „biftek“, obtočte ho plátky slaniny širokými jako maso kapra. Poté si z alobalu připravte proužek stejně vysoký jako biftek a vše jím ovažte, konce stočte pevně k sobě. „Biftek z kapra“ pečte na rozpáleném tuku z obou stran. Dá se využít i grilovací deska či kontaktní gril. Při pečení se proužky masa spečou k sobě. Na talíři doplňte „biftek“ vinnou nebo hříbkovou omáčkou, výborný je i s teplou zeleninou. Kysané zelí s kaprem, sušenou klobáskou a pancettou Podle šéfkuchaře Radka Šubrta Suroviny na čtyři porce: 400 g kapřích filetů bez kůže, 50 g pancetty, 70 g sušené klobásy, 50 g cibule, 1 dcl bílého vína, tymián a rozmarýn podle potřeby, sůl, pepř, 3 ks bobkového listu, 300 g kysaného bílého zelí, 50 g vepřového sádla. Postup: Pancettu a cibulku osmahneme společně s tymiánem na sádle, přidáme propláchnuté zelí a zalijeme bílým vínem. Zbytkem pancetty vyložíme kastrol, poklademe připraveným zelím, nahoru položíme opečené kousky kapra a opečenou klobásu a dusíme na velmi mírném ohni asi půl hodiny. Foto popis| Proč nevyzkoušet na Vánoce třeba sumce. Foto popis| Na obalení kapra je zvláštní strouhanka. Foto popis| Jerky, kapří sušené maso Foto autor| Foto Miroslav Sova (5) a trebonskykapr.cz (2)

Respekt Babiš sobě 14.12.2015 Respekt str. 40 Fokus JAROSLAV SPURNÝ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr financí pomáhá majiteli Agrofertu První rok Andreje Babiše ve funkci ministra financí přinesl jeho firmě Agrofert nárůst dotací o 50 procent. Z miliardy korun na více než miliardu a půl. Jen za tento první rok vládního angažmá svého majitele dostal Agrofert na vládních a evropských dotacích více než jejich třetí největší příjemce mezi soukromníky – železárny ArcelorMittal – za celé období od vstupu do Unie. Vzbudilo to otázky, jestli vicepremiér Babiš nezneužívá své vládní funkce k finančním přihrávkám podnikateli Babišovi. Odpověď je, že přímo v žádném případě. Ale pak jsou tu nějaká ale. Třikrát víc Během devíti let od vstupu do Evropské unie do začátku ledna 2014 inkasoval Agrofert podnikatele Andreje Babiše na dotacích 4,3 miliardy korun. Od chvíle, kdy se z byznysmena Babiše stal ministr financí, dostaly jeho firmy za necelé dva roky dvě a půl miliardy korun dotací. Tak prudký nárůst nezaznamenala žádná jiné soukromá firma. Sestavování podobných žebříčků může být samozřejmě ošidné, čerpání dotací je nepřehledné, některé firmy třeba dostaly až loni peníze, které jim stát definitivně přiklepl už v roce 2012. Ale dotační růst pro Babišovy firmy je tak okatý, že nelze než se alespoň pokusit o zkoumání přímého či nepřímého vlivu ministra Babiše na státní finance ve prospěch jeho podnikání. Ukázkou nárůstu „babišovských“ dotací a zároveň složitosti při rozhodování, co při tom hrálo roli, může být valašskomeziříčská firma Deza, prakticky monopolní tuzemský výrobce dehtu a benzolu. Za dva roky Babišova ministrování dostala 236 milionů na „ekologizaci provozu“. V době před vstupem šéfa vládní strany ANO do politiky byly dotační příjmy Dezy mnohem menší, maximálně 20 milionů korun za rok. Prudké zvýšení přišlo v březnu roku 2014, kdy ministerstvo životního prostředí, vedené Babišovým spolustraníkem a dlouholetým zaměstnancem jeho chemičky Lovochemie Richardem Brabcem, rozhodlo o poskytnutí zmíněné čtvrtmiliardové dotace firmě Deza na odsíření.

„To je ale projekt, který byl schválen už dlouho předtím, než se ANO dostalo do vlády,“ odmítá Andrej Babiš jakoukoli protekci od spolustraníka. Má pravdu – do jisté míry. Žádost o dotaci pro společnost Deza byla opravdu podle vyjádření ministerstva životního prostředí „schválena“ v červnu 2013, za ministra Tomáše Chalupy z ODS. Ve skutečnosti šlo ale o pouhou registraci žádosti, od níž vede ke skutečnému poskytnutí dotace ještě velmi komplikovaná cesta. V Česku po ní – podle dokumentů a informací ministerstva životního prostředí – nakonec projde až do cíle k opravdovým penězům jen 50 procent původně schválených žádostí. Teprve po registraci totiž dodává žadatel dokumenty (třeba stavební povolení), k řadě z nich se vyjadřuje Státní fond životního prostředí spravovaný ministerstvem životního prostředí a všude může nastat nějaký problém, který celou věc zhatí. Žádost společnosti Deza tak skončila vítězně až rozhodnutím o poskytnutí dotace, na kterém je podpis ministra Brabce. Ministerstvo vylučuje, že by šlo o protekci. Popsat okolnosti, proč jiným žádostem nebylo vyhověno, není podle Brabcova ministerstva prakticky možné. „Každá dotace má svá specifika, výběr podléhá mnoha složitostem výběrového řízení a doložení mnoha dokumentů,“ píše tisková mluvčí Petra Roubíčková. Ověřit tvrzení z veřejných dokumentů nejde. V registru ministerstva financí sice najdeme částečný seznam přidělených dotací. Třeba u Babišovy Lovochemie zjistíme, že v roce 2015 inkasovala 970 milionů korun. Jenže postupným rozklikáváním objevíme, že jde o již léta čerpanou dotaci, která se každý rok uvádí v plné výši, a kolik z ní Lovochemie opravdu vyčerpala, se dá zjistit pouze dlouhým vyhledáváním. Ale udělat si přehledný obrázek o tom, jak jsou v Česku dotace čerpány, nelze. Tím pádem není možné dovést k jasnému konci pátrání, zda byla dotace společnosti Deza schválena ministrovým dlouholetým spolupracovníkem férově, nebo protekčně. Ministr Babiš využívá nedostatek srovnávacích dat samozřejmě ve svůj prospěch a trvá na svém. „Dotaci pro Dezu schválila ODS a tu nemůžete podezřívat, že by mně pomáhala,“ říká. „Fakt, že naše dotace nyní rostou, znamená jen to, že roste Agrofert.“ Ale tak jednoduché to není. Pro porcování dotací je klíčové, kdo a jaké podmínky k jejich inkasu určí. A v tom hraje velkou roli česká vláda. Třináct a půl miliardy pro venkov Docela velkým projektem, do něhož jdou peníze z evropského i českého rozpočtu, je Program rozvoje venkova. Od letoška do roku 2020 by jím mělo protéci 94 miliard korun. K základní evropské dotaci, která v tomto případě představuje asi 72 miliard korun, přidává česká vláda zhruba 22 miliard korun. Na český příspěvek má rozhodující vliv ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem, a to dodalo do projektu o 13 a půl miliardy více, než průměrně dávaly všechny tuzemské vlády od chvíle, co jsme vstoupili do Evropské unie. Navýšení pak schválila Sobotkova vláda a podle účastníků pro ně hlasoval i ministr Babiš. Dokument s názvem Prvky potřebné k hodnocení veřejné podpory navrhuje sedm základních „opatření“, podle nichž by měly být dotace přiděleny – například kapitoly „Rozvoj zemědělských podniků“ či „Investice do hmotného majetku“. Podle šéfa Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka znamená třeba posledně jmenovaná kapitola především podporu nákupu zemědělských strojů, od nákladních aut přes různé specializované kombajny a linky. Daleko nejznámější tuzemskou firmou, která dodává podobnou techniku, je Babišův podnik Agrotec, který se sám na svých webových stránkách chlubí, že má „na českém trhu dominantní postavení“. V kolonce „Rozvoj zemědělských podniků“ se zase skrývají především dotace do staveb velkovepřínů či kravínů a drůbežáren, a oproti minulým letům se teď zvedla skoro na dvojnásobek výše dotace, o niž je možné žádat – jde až o 150 milionů korun. Agrofert ministra Babiše sám na svých stránkách upozorňuje, že investuje do rozvoje živočišné výroby, a podle dostupných čísel ministerstva zemědělství je Agrofert největším producentem vepřového i hovězího masa v ČR. Nově je do Programu rozvoje venkova zavedena podpora lesnictví, branže, v níž získaly podle veřejných databází Babišovy firmy od jeho nástupu do vlády desítky státních zakázek za tři a půl miliardy korun. Navýšení dotací českou vládou o 13 a půl miliardy korun tedy znamená, že podniky z impéria ministra Babiše mají šanci dosáhnout na vyšší dotace než dříve. Kolik z oněch 90 miliard korun „pro venkov“ skončí v kase Babišových firem, se ale zatím nedá odhadnout, na ministerstvu zemědělství se v těchto měsících scházejí žádosti o dotace na prvních osm miliard korun z tohoto programu, ale kdo a o kolik žádá, je zatím neveřejné. „Pro navýšení o 13 a půl miliardy korun jsme vycházeli z analýz potřeb zemědělství, lesnictví a potravinářství,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. Debatovali prý o nich jak na ministerstvu, tak s Evropskou komisí či nevládními organizacemi. Jurečka ve svém e-mailu tvrdí, že se ministerstvo a experti snažili vybrat programy, které zastaví vylidňování venkova a dojíždění za prací do města. „Ale myslíme i na environmentální opatření, podporu méně příznivých horských oblastí i na dobré

podmínky života zvířat,“ píše v e-mailu ministr Jurečka. Jak budou peníze rozděleny, ministr „nedokáže odhadnout“, protože na to bude mít vliv ještě řada expertních týmů, hlavně Státní zemědělský intervenční fond. Podle dat Asociace soukromých zemědělců ČR existuje v Česku asi 30 tisíc malých farem a zhruba tisícovka velkých zemědělských podniků, jejichž výměra přesahuje deset tisíc hektarů. „Na dotace tady dosahují hlavně velké podniky, už desítky let. Minimálně tři čtvrtiny dotací jdou jim. Na třech stovkách stránek Programu rozvoje venkova, schváleného novou vládou, jsem nenašel žádné změny podmínek, že by dotace měly jít na malé farmy, naopak limity žádostí se zvyšují a na ně malé farmy nedosáhnou,“ tvrdí uznávaný zemědělský expert Petr Havel. Podobně jako pro rozvoj venkova našlo ministerstvo financí loni peníze i pro Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond. Fond byl před vstupem do Unie hlavním dotačním sponzorem zdejšího zemědělství a disponoval ročně miliardami korun. Poté jeho význam klesal, za předchozího ministra financí Miroslava Kalouska dostával už jen kolem sta milionů korun ročně. „Čeští zemědělci jsou jednou z nejlépe dotovaných skupin v Evropě, dávat peníze ještě do českého fondu bylo zbytečné,“ vysvětluje dostatečnost částky Kalousek. Ministr Babiš ale pro fond loni uvolnil skoro dvacetkrát víc – 1,8 miliardy korun. Fond se specializuje na podporu úvěrů zemědělským a lesnickým podnikům – třeba při nákupu půdy nebo zpracování dřeva. Agrofert nakoupil v posledních 18 měsících zhruba 15 tisíc hektarů půdy. Jakou podporu na to ovšem od fondu dostal, není možné zjistit, fond žádné statistiky konkrétních příjemců nezveřejňuje. Bioplyn stavíme my V různých úředních dokumentech se dají dohledat další státní podpory, z nichž může profitovat Agrofert. A zároveň se na vzniku, velikosti a podmínkách těchto podpor podílí ministr Babiš nebo vysoce postavení politici z jeho hnutí ANO. Například v roce 2012 koupil Agrofert společnost Farmtec, prakticky monopolního stavitele bioplynových elektráren v Česku. Vypadalo to na lukrativní byznys – sám Agrofert tehdy plánoval postavit jen pro sebe desítku bioplynových stanic. Jenže pak najednou v témže roce zastavila vláda Petra Nečase podporu obnovitelných zdrojů, tedy i bioplynu – a byznys Farmtecu i Babišových zemědělských podniků, které mohly postavit stovky bioplynek, se zastavil. Loni a letos se opět debaty kolem státní podpory bioplynek rozjely. Nejprve loni v únoru navrhl v zemědělském výboru obnovit podporu výstavby bioplynových elektráren Jaroslav Faltýnek, šéf poslaneckého klubu ANO. Poslanci návrh odmítli s tím, že jde o pokus Babišova politika a zároveň člena představenstva Agrofertu prosadit výhody pro šéfovo podnikání. Proti byla částečně i koalice, změna se do novely energetického zákona nedostala. Letos na jaře však začala Faltýnkův návrh projednávat vláda a do další novely energetického zákona se podpora bioplynu dostala. Pro Agrofert může jít o miliardy, Farmtec dostane více zakázek a desítky Babišových zemědělských firem mohou postavit elektrárny, pro něž budou mít na svých polích dotované palivo – třeba kukuřici nebo biomasu. Agrofertu narostl také prudce nárok na tzv. investiční pobídky od společnosti CzechInvest, loni jí agentura přiklepla možnost čerpat 1,55 miliardy korun, oproti minulým letům je to nárůst na více než dvojnásobek. O tomto souboru různých pobídek a daňových úlev rozhodují čtyři ministerstva – průmyslu, zemědělství, životního prostředí a financí. „Jde o rozpočet a hlavní slovo tam mají vždy finance,“ tvrdí exministr Miroslav Kalousek, který se takového rozhodování v minulosti často účastnil. Podle ministra průmyslu Jana Mládka, pod nějž CzechInvest patří, nelze výběr podezřívat z nadržování Babišovým firmám. „Vybírá se podle kvality nabídek, loni tak získalo pobídky na 80 firem, které vytvoří čtyři tisíce pracovních míst,“ vysvětloval ministr Mládek poslancům ODS, kteří na prudký nárůst těchto pobídek pro Agrofert při interpelacích upozornili. Šetrný hospodář Babiš Největší část svého dotačního koláče získává Agrofert v rámci přímých zemědělských dotací. Evropská unie vyplácí desítky let svým zemědělcům peníze za každý hektar, na němž hospodaří. V Česku je to 3600 korun – a kdo na půdě hospodaří šetrně, dostává ještě bonus zvaný greening – zhruba 19 stovek na hektar. Babišova firma je tu spolu se Spojenými farmami daleko největším příjemcem těchto unijních peněz. Agrofert, přesněji řečeno jeho dceřiné firmy, vlastní přibližně 120 tisíc hektarů zemědělské půdy a za obhospodařování – a „šetrné“ navíc – dostane pět a půl tisíce korun na hektar. Výšku této dotace – včetně greeningu – navrhla Evropská komise, stejně jako základní podmínky

jejího rozdělování. Tedy třeba že podnik, který bere greeningovou dotaci, nebude pěstovat více než čtyři roky na stejné půdě stejnou plodinu nebo na farmách nad 30 hektarů nebudou pěstovat na velkých plochách jednu plodinu, část půdy bude zatravněna apod. To ovšem jsou, jak říká již citovaný expert Havel, jen ty nejzákladnější podmínky stanovené velmi zhruba pro celý kontinent s tím, že v každé konkrétní zemi vydá pravidla pro odměnu za doopravdy šetrný přístup ke krajině a půdě místní vláda. Může třeba určit, že větší část greeningu dostanou malí farmáři. V Rakousku jsou tak nejvíc zvýhodněni majitelé malých hospodářství do 30 hektarů, ve Francii mají nárok na vyšší „greeningovou“ dotaci farmy do 80 hektarů půdy. V některých zemích záleží na tom, co se pěstuje, kolik plochy a kde jde na ozelenění. Ale v zásadě jde o to podpořit malé rodinné farmy a udržet venkov ekonomicky soběstačný. V Česku je to jinak. Tuzemské ministerstvo zemědělství prostě akceptuje jen základní podmínky Unie, což dělá „šetrné hospodáře“ – a příjemce greeningu – i z velkopodnikatelů agrárního byznysu. „O podpoře soběstačnosti venkova a malých farem se moc nedá mluvit,“ glosuje to Petr Havel. „Dotace Agrofertu končí na pražském Chodově.“ Své podmínky pro greening určila už i Sobotkova vláda a podle Havla i Stehlíka se situace nijak nezměnila: místo snahy využít tuto dotaci jako motivační rozvoj šetrných farmářů jde o to hlavně umožnit velkému byznysu, aby si strčil do kapsy víc peněz. Teď ovšem seděl za stolem, kde se o věci rozhodovalo, i jeden z budoucích obdarovaných: Agrofertu přinese snadno dosažitelný greening přibližně tři stovky milionů korun ročně. Dárce, příjemce i kontrolor Andrej Babiš rád říká, že nemůže být ve střetu zájmů, protože nesedí ve statutárních orgánech Agrofertu, a nemá s ním tudíž nic společného. Což se samozřejmě dá vyvrátit prostým nahlédnutím do výroční zprávy Agrofertu, kde je uveden jako majitel, a roční hrubý zisk jeho podniku byl loni 6,8 miliardy korun. Babiš také tvrdí, že ve všech sporných věcech, které by se mohly nějak dotýkat jeho firem, se na vládě nebo na ministerstvu zdržuje hlasování. Ministr Jiří Dienstbier potvrzuje, že ministr financí nehlasuje „poměrně často“. K dispozici není ale žádný seznam, v jakých případech se Babiš hlasování zdržel. A jeho kolegové z hnutí ANO se hlasování v případech, které se mohou týkat Agrofertu, nezdržují. Andrej Babiš se jako vládní úředník účastní finančních operací, které upravují vyplácení evropských dotací, jeho firma je jejich příjemcem a navíc Babiš jako ministr řídí Platební a certifikační orgán ministerstva financí i Auditní orgán téhož úřadu, které garantují správnost a zákonnost vyplácení dotací. Podle bývalého Babišova náměstka na ministerstvu financí Lukáše Wagenknechta – který měl dotace na ministerstvu na starosti – jde o střet zájmů. Wagenknecht přitom poukazuje na nařízení Unie, které souběh těchto funkcí zakazuje, a chystá se na svého někdejšího šéfa podat k Evropské komisi stížnost. Europoslankyně Ingeborg Grässleová se též domnívá, že v případě Andreje Babiše jde o střet zájmů, který by mohl vést k zastavení vyplácení dotací České republice, a navrhuje, aby Česká republika zřídila vyšetřovací orgán, který angažmá ministra Babiše prověří. Její návrh je ovšem čistě osobní, zatím ho neschválil příslušný výbor Evropského parlamentu, a přísun českých dotací tedy není momentálně ohrožen. Pro porcování dotací je klíčové, kdo a jaké podmínky k jejich inkasu určí. http://www.respekt.cz/audio Foto popis| Že naše dotace rostou? No protože roste Agrofert! (Babiš) Foto autor| foto MILAN JAROŠ Foto popis| Tak tudy to teče. (Firma Deza) Foto autor| foto profimedia.cz

Retail info Plus Prosinec není jen bilancování 10.12.2015

Retail info Plus str. 3 Editorial Eva Klánová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přesto, že jde o prosincové, tedy poslední vydání v letošním kalendářním roce, nebudu nostalgicky bilancovat, o čem jsme psali, jak jsme se vyvíjeli, ani předhazovat únavné statistiky o podílech jednotlivých médií na trhu, počtu čtenářů a pomyslném koláči, který si tak na trhu každý ukusuje. Od toho jsou mediadata. Naším cílem je oslovovat odborníky ze sféry obchodu a jeho dodavatelů a prostřednictvím webového portálu i „laiky“, kteří se o dění v obchodě zajímají. Obchodníky nerozlišujeme podle velikosti nebo země původu, ale naopak vycházíme z toho, co je spojuje – a tím je snaha dobře nakoupit a ještě lépe prodat. I proto se časopis Retail News stal partnerem sekce Hodnota a nezávislý obchod na Retail Summitu 2016, který je největším a bezesporu i nejprestižnějším setkáním špiček oboru v České republice. Podle počtu pravidelných účastníků je zřejmé, že si tuto akci, plnou zajímavých informací a možností pro setkávání, nechá ujít jen málokdo. (Více se o konferenci dočtete na str. 23.) Vraťme se však k aktuálnímu vydání, které právě otevíráte, ať už v jeho elektronické nebo tištěné podobě. Nové projekty, nové koncepty, informace z obchodní sítě, tak by se dalo shrnout prosincové vydání Retail News. Společnost Lidl otevřela prodejnu postavenou podle nového konceptu, první ve střední a východní Evropě. Že se povedla, musí uznat i zarytý kritik tohoto řetězce. Na rozdíl od zákazníků, kteří jistě ocení vzhled i nadstandartní komfort prodejny, konkurence určitě nadšení nepodlehne. I proto, že další takovéto „luxusní diskonty“ mají postupně následovat. Po sedmi letech zasedal v České republice EuroCOOP. Celkový obrat dělá ze členů EuroCOOP jedničku na evropském trhu. V České republice však družstevní prodejní síť tento potenciál, i přes značné úspěchy na místním vysoce konkurenčním trhu, zatím plně nevyužila. K aktuálním iniciativám v obchodní branži, do kterých je zapojena i síť COOP, patří deklarovaná společná vize obchodníků sdružených v asociaci AČTO a Potravinářské komory ČR, více se dočtete v rozhovoru s Miroslavem Kobernou. Do třetice mapuje aktuální dění v obchodě projekt Loyalty, na kterém spolupracuje řetězec drogerií Teta společnosti p. k. Solvent s agenturou Nielsen. Ani tentokrát jsme samozřejmě v dalších článcích nevynechali dění v zahraničí a trendy, které se, se značnou pravděpodobností, budou projevovat i na českém maloobchodním trhu. Krásné Vánoce a vše nejlepší do roku 2016 vám za tým Retail News přeje Foto popis| O autorovi| Eva Klánová, šéfredaktorka mailto:[email protected]

SZPI 10.12.2015

Retail info Plus str. 9 Aktuality

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spuštění elektronického nástroje pro boj s falšovanými potravinami Brno/ek – Evropská komise spustila dne 18. 11. 2015 nový elektronický nástroj Administrative Assistance and Cooperation System (AACS) – Systém správní pomoci a spolupráce, který podporuje a usnadňuje komunikaci mezi dozorovými orgány, které se podílejí na boji proti falšování potravin na území Evropy. Česká republika se do systému již zapojila a národním kontaktním místem pro nový systém AACS se stala Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Důvodem Evropské komise pro založení informačního systému AACS byla aféra s koňským masem v roce 2013, kdy se nedařilo efektivně komunikovat mezi příslušnými orgány členských států. Nový informační systém zajistí, aby komunikační síť fungovala efektivněji, bylo možné rychleji reagovat na žádosti o informace mezi jednotlivými dozorovými orgány a byla tak lépe zajištěna prevence i ochrana spotřebitelů. Nový systém bude paralelně fungovat s mezinárodním Systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF), v rámci něhož jsou vyměňovány informace

o potravinách, které nejsou bezpečné. SZPI je národním kontaktním místem pro systém RASFF již od roku 2004.

Program odráží potřebu vyvážené pozice jednotlivých aktérů trhu Retail Summit 2016 10.12.2015 Retail info Plus str. 23 Obchod Barbora Krásná, Blue Events Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodování u nás nemá navzdory obrovským investicím realizovaným po roce 1989 stále hodnotu, kterou by si zasloužilo. Jednotliví aktéři trhu, od výrobců přes retailery až po zákazníky, zaměstnance či akcionáře nemají důvod se příliš radovat, protože hodnota dodávaná obchodním podnikáním nedosahuje často úrovně, která je očekávaná a reálně možná. Výsledkem je nízká ziskovost obchodu, výroby i zemědělství, malá angažovanost zaměstnanců, nízká loajalita zákazníků, únik kupní síly do jiných odvětví či dokonce do zahraničí. Retail Summit 2016, konaný ve dnech 1.–3. 2. 2016 v pražském Clarion Congress Hotelu, se proto rozhodl věnovat tématu, jak vrátit obchodování hodnotu. Jedním z hlavních předpokladů dosažení vyšší hodnoty obchodování je vyvážená role všech klíčových účastníků trhu. Program toto v plné míře refl ektuje a nabízí oproti minulým ročníkům ještě větší rovnováhu mezi zastoupením různých typů firem. Jsou v něm zastoupeny hvězdy českého i mezinárodního retailového nebe reprezentující korporace i nezávislé firmy. Právě posledně zmíněným je v ročníku 2016 věnována mimořádná pozornost, protože jsou nejen páteří národní ekonomiky, ale do budoucna musí hrát zásadní roli v kultivaci trhu a zvyšování hodnoty obchodního podnikání. Pozvání organizátorů přijala čelní reprezentantka evropského nezávislého obchodu Anne LeppäläNilsson, top manažerka skandinávské obchodní firmy KESKO a členka představenstva asociace evropských nezávislých obchodníků (Independent Retail Europe). V plenárním programu vystoupí i řada domácích podnikatelů (např. Vlastislav Bříza z KOH-I-NOOR Holding či Karel Pilčík z MP Krásno). Nezávislému trhu je věnována i samostatná diskusní sekce za účasti řady českých obchodníků. Retail Summit bude opět vrcholovým setkáním středoevropských výrobců a prodejců potravin, oproti minulým ročníkům však program dává větší prostor také non-foodovým kategoriím. V hlavním programu vystoupí zástupce firmy Ikea, která se již několikrát stala absolutním vítězem soutěže MasterCard Obchodník roku. Zvyšování hodnoty nepotravinářského obchodu se bude věnovat rovněž samostatná diskusní sekce. Absolutní novinkou je zapojení těch, kdo hrají významnou roli v nákupních košících a přesto se na ně často zapomíná. Program proto vytváří prostor pro „prvovýrobce“ – zemědělce. Jde o samostatnou diskusní sekci s přímou účastí farmářů, ale též o vystoupení v hlavním programu věnované podpoře lokálních pěstitelů (společné vystoupení Globusu a společnosti Zahrada Svádov). V neposlední řadě bude summit místem interakce mezi tradičními kamennými obchodníky a agresivně rostoucími hráči E-Commerce. Není pochyb, že k nejatraktivnějším momentům celého eventu bude patřit vystoupení O. Schmitze, který řídí evropský rozvoj společnosti Amazon. V programu přislíbily účast i domácí internetové celebrity v čele s Jakubem Havrlantem, šéfem expandující skupiny Rockaway. Ve specializované sekci věnované e-commerce a v dalších diskusích vystoupí mj. zástupci firem Alza, ZOOT, CZC či Kolonial. Podrobný program konference najdete na http://www.retail21.cz/program. Foto popis| O autorovi| Barbora Krásná, Blue Events, mailto:[email protected]

Vloni byla historicky nejvyšší spotřeba rýže, luštěnin a olejů 10.12.2015

Retail info Plus str. 42 Sortiment

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Celková spotřeba potravin v Česku stoupá. Vloni připadlo 759 kg potravin na obyvatele. Podle údajů Českého statistického úřadu nejvíce konzumujeme mléko a mléčné výrobky, obiloviny, maso a zeleninu. Stravovací zvyklosti Čechů se mění. Aktuální široká nabídka druhů potravin a potravinových výrobků stlačila spotřebu základních potravin surovinového charakteru z poválečné maximální spotřeby do spotřeby minimální. Došlo tak k výraznému poklesu spotřeby chleba, kravského mléka a brambor. V roce 2014 Češi zkonzumovali historicky nejvíce rýže (5,8 kg/obyv.), luštěnin (2,7 kg/obyv., 40,7 % hrách, 34,8 % fazole, 24,4 % čočka), jedlých olejů (10,1 kg/obyv.), špenátu (1,3 kg/obyv., sledováno od roku 1992) a čokolády (2,7 kg/obyv.). Naopak historicky nejnižší je spotřeba králičího (1 kg/obyv.) a telecího (0,1 kg/obyv.) masa. Pokud jde o ovoce (79 kg/obyv.), ubývá spotřeby plodů mírného pásma. Na talíři se v 39,9 % objevuje jižní ovoce. Spotřeba nealkoholických nápojů narůstala od roku 1948, prudce od poloviny 90. let do maxima 297 litrů v roce 2008. Od té doby je trend klesající. Spotřeba vína rostla až do roku 2012, v současné době je 19,5 l/obyv. Spotřeba piva klesla z maxima 163,5 l/obyv. v roce 2005 na 147,0 l/obyv. v loňském roce. Nepřerušenou časovou řadu o spotřebě potravin má ČSÚ již od roku 1948. Na přelomu 40. a 50. let dosahovala svého maxima v Česku spotřeba obilovin (v hodnotě mouky), chleba, kravského konzumního mléka a brambor, tzn. strava s mizivým množstvím konzervantů a polotovarů. S rozvojem socialistického zemědělství došlo k nárůstu živočišné produkce a její spotřeby, která kulminovala koncem 80. a začátkem 90. let maximem u spotřeby hovězího a vepřového masa, mléka a mléčných výrobků, vajec, živočišných tuků. V roce 1990 dosáhla maximální hodnoty i spotřeba cukru (44 kg/obyv.). Pramen: ČSÚ, Spotřeba potravin v roce 2014 Foto popis|

Úspora času i pohodlí 10.12.2015

Retail info Plus str. 43 Sortiment ek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Konvenience podle stupně zpracování Pracovní vytížení nás vede k hledání způsobů, jak přípravu jídla usnadnit a urychlit. V takové chvíli přichází ke slovu konvenience jako taková. Anglické slovo „convenience“ znamená pohodlí, výhodnost, snadnost. V současnosti velmi používaný výraz může označovat poměrně širokou škálu produktů, ale i služeb – a s nimi odpovídajících trendů. Z pohledu retailu tedy alespoň dva základní: konvenience myšleno jako formát prodeje a konvenience z ohledu sortimentu. Oboje je „in“. Nabídka výrobků, které lze označit jako konvenience se postupně rozšiřuje ve všech prodejních formátech. Větší zájem zákazníků však v některých případech brzdí vyšší cena. Vzhledem k tomu, že pojem konvenience potraviny je velmi široký, nelze proto paušalizovat. Pokud jde o potraviny, označuje výraz konvenience vyšší stupeň zpracování proti základním potravinám. Pro tyto „pohotové potraviny“ se v češtině někdy používá také z pohledu mladé generace spíš archaický výraz polotovary. Ti o něco starší, kteří si pamatují obchod před rokem 1989, si pod tímto pojmem představí také označení prodejen s tímto typem potravin. K rozvoji konvenience významně přispívají i nové možnosti balení potravin. Více na

http://www.bezpecnostpotravin. cz/az/termin/92376.aspx Základním stupněm je zemědělský produkt, který musí být teprve opracován, aby mohl být použit v kuchyni. Produkt ke kuchyňské úpravě je potravina, která před tepelným opracováním potřebuje kuchyňskou úpravu (např. mouka, opraná zelenina, dělené maso). Produkt k tepelné úpravě je potravina, která může být bez dalšího přípravného kroku přímo tepelně upravena (těsta, sušené těstoviny, zmrazená zelenina, loupané brambory apod.) Produkt tepelně upravený, připravený ke kombinaci s 4,5další složkou pokrmu je produkt, z něhož lze přidáním další stejně připravené složky vytvořit pokrm vhodný ke konzumaci, aniž by bylo nutné vaření. Hotový pokrm připravený k ohřevu, jednotlivé složky pokrmu nebo kompletní pokrm (předvařené těstoviny, zmrazené pečivo, zeleninové konzervy apod.) Nejvyšším stupněm jsou potraviny určené k okamžité konzumaci. Foto popis|

roklen24.cz Kovanda k inflaci: ČNB počítala s výrazně vyšším růstem cen 9.12.2015

roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Domov, Homepage Lukáš Kovanda Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Míra inflace v listopadu zaostala výrazně jak za očekáváním trhu, tak České národní banky. Ta počítala s meziročním růstem cenové hladiny vyšším o 0,5 procentního bodu, což už je poměrně výrazný rozdíl. Dezinflační tlaky v české ekonomice totiž nepolevují, ale sílí. Spotřebitelské ceny klesly v listopadu proti říjnu o 0,4 procenta, což byl největší meziměsíční pokles cen od září 2013. Vývoj cen v listopadu ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, doprava, rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,1 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu. Vývoj meziroční a meziměsíční inflace v ČR. Od prosince 2015 predikce Roklen. Více na: http://roklen24.cz/a/i96L5/spotrebitelske-ceny-klesly-nejprudceji-od-zari-2013 Zveřejnil(a) Roklen24 dne 9. prosinec 2015 Patří mezi ně zejména poměrně nízké ceny pohonných hmot. Průměrná cena pohonných hmot zůstala v listopadu podobně jako v říjnu pod úrovní třiceti korun za litr, přičemž meziměsíčně dále klesla. Nelze ale opomenout také dezinflační tlaky, které mají v sílící míře na svědomí zlevňující potraviny. Ty zlevňují celosvětově. A to z důvodu poklesu cen energií, které jsou využívány při výrobě a distribuci potravin, tak z důvodu útlumu čínské ekonomiky, která je coby nejlidnatější země světa pochopitelně pro potravinový trh zásadní. Roli také hraje přebytečná nabídka potravin na světových trzích. Takzvaná jádrová inflace – neboli korigovaná inflace bez pohonných hmot – se však vyvíjí z hlediska České národní banky poměrně příznivě. V říjnu stoupla na úroveň 1,3 procenta v meziročním vyjádření, což je její nejvyšší hodnota od roku 2008. Jádrová inflace tedy už takřka rok neklesla pod úroveň jednoho procenta, a lze tak říci, že se ji podařilo stabilizovat. ČNB proto navzdory nižší než prognózované obecné inflaci nezmění svůj současný přístup k měnové politice a bude i nadále deklarovat ukončení intervenčního režimu na přelomu let 2016 a 2017. Zejména v první polovině příštího roku lze očekávat „spotřebitelské žně“. Lidé budou těžit z rychlejšího růstu nominálních mezd, který bude odrážet příznivý vývoj na trhu práce, při současně velice nízké inflaci a levných pohonných hmotách. Reálně tedy budou mít více na své jiné spotřebitelské výdaje.

URL| http://roklen24.cz/a/wWGvn

Spotřebitelské ceny klesly nejprudčeji od září 2013 9.12.2015

roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Domov, Homepage Roklen24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Spotřebitelské ceny v tuzemsku klesly v listopadu proti říjnu o 0,4 procenta, což byl největší meziměsíční pokles cen od září 2013. Vývoj cen v listopadu ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce u potravin, dále nealkoholické nápoje i alkoholu nebo tabáku, či dopravy. Ceny paliv jsou nejnižší od let 2009/2010. Data dnes zveřejnil ČSÚ. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,1 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu. Ceny tak rostly nejpomaleji od února. Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje způsobilo zejména snížení cen ovoce a zeleniny shodně o 1,8 %, z toho ceny brambor klesly o 8,0 %. Pokles cen nastal i u řady dalších potravin. Ceny mouky klesly o 8,4 %, mléka o 4,4 %, sýrů o 0,7 %, jogurtů o 1,1 %, olejů a tuků o 2,1 %, cukru o 6,1 %, čokolády a čokoládových výrobků o 1,9 %, nealkoholických nápojů o 0,8 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák byly nižší ceny lihovin o 2,6 %, piva o 0,6 % a tabákových výrobků o 0,4 %. V oddíle doprava pokračoval již čtvrtý měsíc pokles cen pohonných hmot, který byl v listopadu 2,4 %, vyjmenovává ČSÚ. Průměrná cena benzinu Natural 95 (29,67 Kč/l) byla v listopadu nejnižší od prosince 2009 a cena motorové nafty (29,44 Kč/l) od února 2010. V oddíle rekreace a kultura klesly ceny dovolených s komplexními službami o 2,2 %. V oddíle zdraví se snížily ceny lázeňských pobytů o 4,5 %. V oddíle stravování a ubytování byly nižší ceny ubytovacích služeb o 0,9 %, ceny stravovacích služeb se nezměnily. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,5 % a ceny služeb o 0,2 %. Na zvyšování meziroční cenové hladiny měly v listopadu největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde ceny tabákových výrobků vzrostly o 7,2 % a ceny alkoholických nápojů o 1,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení a v oddíle rekreace a kultura. Ceny elektřiny byly meziročně nižší o 0,6 %. Na snižování meziroční cenové hladiny působil nadále nejvíce pokles cen v oddíle doprava vlivem snížení cen pohonných hmot o 17,6 %. Snižující vliv, který v listopadu zesílil, měly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které byly v listopadu nižší o 1,4 %, vyjmenoval ČSÚ. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,8 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 0,3 %.

URL| http://roklen24.cz/a/i96L5

RoklenFX: Koruna data ignoruje, inflace bez odezvy 10.12.2015

roklen24.cz str. 0 Investice Měny, Trhy Měny, Homepage Jan Berka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čtvrtek startuje koruna v tradičním rozmezí 27,02 až 27,03 EURCZK. Na dolaru pak od 24,59 USDCZK. Včerejší den byl z hlediska dat důležitý. Zveřejněna byla totiž inflace měřená indexem cen spotřebitelů, dle které se, mimo jiné, v rámci své měnové politiky řídí Česká národní banka. Ukázalo se, že spotřebitelské ceny v tuzemsku klesly v listopadu proti říjnu o 0,4 procenta, což byl největší meziměsíční pokles cen od září 2013. „Vývoj cen v listopadu ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, doprava, rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,1 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu,“ okomentoval data hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. „Nelze opomenout také dezinflační tlaky, které mají v sílící míře na svědomí zlevňující potraviny. Ty zlevňují celosvětově. A to z důvodu poklesu cen energií, které jsou využívány při výrobě a distribuci potravin, tak z důvodu útlumu čínské ekonomiky, která je coby nejlidnatější země světa pochopitelně pro potravinový trh zásadní. Roli také hraje přebytečná nabídka potravin na světových trzích,“ dodal Kovanda. Ekonom @roklen24 @LukasKovanda k inflaci: @CNB_cz počítala s výrazně vyšším růstem cen https://t.co/ftD92BDpNX pic.twitter.com/L50DK23Hgy — Roklen24 (@roklen24) 9. Prosinec 2015 Takzvaná jádrová inflace – neboli korigovaná inflace bez pohonných hmot – se však vyvíjí z hlediska České národní banky poměrně příznivě. V říjnu stoupla na úroveň 1,3 procenta v meziročním vyjádření, což je její nejvyšší hodnota od roku 2008. Jádrová inflace tedy už takřka rok neklesla pod úroveň jednoho procenta, a lze tak říci, že se ji podařilo stabilizovat. V tuto chvíli začíná období, kdy z české ekonomiky nebudou zveřejněna žádná data. Eurokoruna se proto s vysokou pravděpodobností udrží na aktuálních hodnotách 27,02 až 27,03 EURCZK. V případě dolaru pak počítáme s úrovní od 24,50 až 24,65 USDCZK. Eurodolar pod dvoudenních ziscích eura startuje na 1,0989 EURUSD. Z dat byl během včerejška zveřejněn výsledek německých exportů a importů. Německo v říjnu zaznamenalo překvapivě prudký pokles exportu i importu. Vývoz se meziměsíčně snížil o 1,2 procenta a dovoz se propadl dokonce o 3,4 procenta. Analytici předpokládali, že export vykáže za říjen pokles o půl procenta a import o jedno procento. Obchodní přebytek Německa se díky výraznému propadu dovozu zvýšil na 20,8 miliardy eur ze zářijových 19,2 miliardy eur. Tyto údaje podle agentury Reuters signalizují, že německé hospodářství se nadále potýká s negativními důsledky zpomalování hospodářského růstu v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách. Německá vláda v říjnu snížila odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní rok na 1,7 procenta z dubnové prognózy 1,8 procenta. V rámci Spojených států bude dnes reportován údaj o federálním rozpočtu za listopad. Trh očekává deficit ve výši 67,5 miliard dolarů. Eurodolar by se měl pohybovat od 1,095 až 1,100 EURUSD. Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

URL| http://roklen24.cz/a/ipQgx

TýdenníFX: Našlapaný datový týden připravil půdu pro Fed 11.12.2015

roklen24.cz str. 0 Investice Měny, Trhy Měny, Homepage Jan Berka, Lukáš Kovanda Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Další týden je za námi. Tentokrát byl poměrně „našlapaný“, jelikož o ekonomická data rozhodně nouze nebyla. Eurokoruna se drží i nadále v rozmezí 27,02 až 27,03 EURCZK. Dolar pak odstartoval na 24,87 USDCZK, odkud se pár poté dostal díky posílení koruny až na 24,61 koruny za dolar. Jako první byla v rámci datového maratonu zveřejněna česká průmyslová produkce. Ta v říjnu meziročně vzrostla reálně o 3,8 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 6,4 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 1,5 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 6,5 procenta. Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen okomentoval situaci českého průmyslu následovně: „Takřka pětinový meziroční nárůst výroby v segmentu motorových vozidel a zároveň i v segmentu ostatních dopravních prostředků (což jsou např. železniční lokomotivy a vozový park) je zcela ojedinělý. Solidní je opět i meziroční nárůst průmyslových zakázek. Po srpnovém i říjnovém propadu konečně meziročně rostou nejen zahraniční, ale i domácí průmyslové zakázky.“ V rámci stavebnictví se ukázalo, že produkce v říjnu 2015 klesla meziročně reálně o 1,3 procenta. Stavební úřady vydaly meziročně o 3,8 procenta stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 29,2 procenta. Meziročně bylo zahájeno o 17,6 procenta bytů více. Dokončeno pak bylo o 16,9 procenta bytů méně. K tomu Kovanda dodává: „Pokles produkce v inženýrském stavitelství signalizuje, že se již vyčerpává efekt prostředků z evropských fondů. Ty byly letos dočerpávány, například na opravu infrastruktury, což přechodně zvýšilo produkci právě v inženýrském stavitelství. Teprve v příštím roce – po zimě, kdy jsou stavební práce tradičně utlumeny – se ukáže, zda bezkrevný výkon pozemního stavitelství v posledních měsících byl dán přesunutím kapacit z pozemního právě do infrastrukturního stavitelství, nebo zda stavebnictví jako takové stále zůstává „nemocným mužem“ české ekonomiky.“ Dále byl reportována bilance zahraničního obchodu v národním pojetí a v běžných cenách skončila v říjnu přebytkem 13,3 miliardy korun, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 1,2 miliardy. „Říjnová čísla celkově potvrzují, že letošek je z hlediska zahraničního obchodu dalším nemírně silným rokem. Přebytek zahraničního obchodu, akumulovaný od ledna do října, je jen nepatrně nižší než přebytek ve stejném období loňského roku. Ten byl přitom z hlediska zahraničního obchodu historicky rekordní. A není stále vyloučeno, že tento rekord letos bude překonán,“ okomentoval situaci Kovanda. V úterý pak byla zveřejněna nezaměstnanost, která v listopadu zůstala na 5,9 %, kam se dostala v říjnu po třech měsících vytrvalého poklesu. Nezaměstnaných ale proti konci října mírně přibylo, a to o 932 na 431 364 lidí, oznámil Úřad práce ČR. Situaci ovlivnilo podle úřadu postupné ukončování sezonních prací. Meziročně nezaměstnanost klesla, loni v listopadu činila 7,1 procenta. V listopadu podle zprávy typicky skončily sezonní práce ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, těžbě či turismu, což je pro toto roční období charakteristické. Navíc s příchodem zimy klesá zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce. „Přesto jsme ale zaznamenali méně uchazečů, kteří se hlásili do evidence, než ve stejném období v předchozích letech,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. Ekonomika je podle ní v dobré kondici. Později byly zveřejněny informace o říjnových intervencích České národní banky. Ukázalo se, že během minulého měsíce banka nikterak nezasahovala, aby ubránila stanovenou hranici na 27

korunách za euro. Souběžně s tím byly reportovány i devizové rezervy bank, které ke konci listopadu stouply oproti říjnu o 1,74 miliardy eur na 58,752 miliardy eur. V korunovém vyjádření stouply téměř o 43,6 miliardy na 1,588 bilionu korun. V dolarech se objem rezerv snížil o 632 milionů a činí 62,168 miliardy dolarů. Meziročně se devizové rezervy zvýšily v eurech o 14,9 miliardy, v korunách o 376,2 miliardy a v dolarech o 7,5 miliardy. Jako poslední byla reportována inflace měřená indexem cen spotřebitelů, dle které se, mimo jiné, v rámci své měnové politiky řídí Česká národní banka. Ukázalo se, že spotřebitelské ceny v tuzemsku klesly v listopadu proti říjnu o 0,4 procenta, což byl největší meziměsíční pokles cen od září 2013. „Vývoj cen v listopadu ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, doprava, rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,1 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu,“ okomentoval data hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. „Nelze opomenout také dezinflační tlaky, které mají v sílící míře na svědomí zlevňující potraviny. Ty zlevňují celosvětově. A to z důvodu poklesu cen energií, které jsou využívány při výrobě a distribuci potravin, tak z důvodu útlumu čínské ekonomiky, která je coby nejlidnatější země světa pochopitelně pro potravinový trh zásadní. Roli také hraje přebytečná nabídka potravin na světových trzích,“ dodal Kovanda. Takzvaná jádrová inflace – neboli korigovaná inflace bez pohonných hmot – se však vyvíjí z hlediska České národní banky poměrně příznivě. V říjnu stoupla na úroveň 1,3 procenta v meziročním vyjádření, což je její nejvyšší hodnota od roku 2008. Jádrová inflace tedy už takřka rok neklesla pod úroveň jednoho procenta, a lze tak říci, že se ji podařilo stabilizovat. Eurodolar Eurodolar zahajoval týden na 1,0844 EURUSD. Poté však dolar oslabil a pár tak atakoval hranici 1,100 dolaru za euro. V závěru týdne však americká měna chytla druhý dech a zpevnila až na hodnoty 1,0947 EURUSD. Z daz byla zveřejněna německá průmyslová produkce, která za říjen stoupla o 0,2 %. I přesto šlo však o horší výsledek, než očekávali analytici. V rámci eurozóny byl na začátku týdne zveřejněn ještě mezičtvrtletní růst evropské ekonomiky. Ten ve třetím kvartálu zpomalil na 0,3 procenta z 0,4 procenta v předchozích třech měsících. Oznámil to dnes statistický úřady Eurostat. Potvrdil tak svůj rychlý odhad z poloviny listopadu. V celé Evropské unii hospodářský růst zvolnil na 0,4 procenta z 0,5 procenta ve druhém čtvrtletí. Hlavním motorem hospodářského růstu v eurozóně byly stoupající zásoby podniků a spotřebitelské výdaje. Zahraniční obchod měl na ekonomiku naopak negativní dopad, napsala agentura Reuters. Z dat byl poté reportován výsledek německých exportů a importů. Německo v říjnu zaznamenalo překvapivě prudký pokles exportu i importu. Vývoz se meziměsíčně snížil o 1,2 procenta a dovoz se propadl dokonce o 3,4 procenta. Analytici předpokládali, že export vykáže za říjen pokles o půl procenta a import o jedno procento. Obchodní přebytek Německa se díky výraznému propadu dovozu zvýšil na 20,8 miliardy eur ze zářijových 19,2 miliardy eur. Tyto údaje podle agentury Reuters signalizují, že německé hospodářství se nadále potýká s negativními důsledky zpomalování hospodářského růstu v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách. Německá vláda v říjnu snížila odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní rok na 1,7 procenta z dubnové prognózy 1,8 procenta. Všechna tato data tak připravila půdu pro americkou centrální banku, která bude zasedat příští týden. V rámci toho, by mělo být rozhodnuto o tom, jak se Fed postaví k úrovni svých hlavních úrokových sazeb. Silně se spekuluje o tom, že již nastala doba k tomu, aby banka po téměř deseti letech své úroky navýšila a provedla tím tzv. „úrokovou normalizaci.“

Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde Která z předem známých dat nás čekají v příštím týdnu a jaká jsou očekávání Roklen pro jejich výsledek? Česká republika V pondělí budou zveřejněny údaje běžného účtu platební bilance za říjen. Ve středu budou zveřejněny indexy cen vývozu a dovozu za říjen. Podobně ve středu bude zveřejněn index cen výrobců za listopad. Předpokládáme meziroční pokles cen o 3,2 %, meziměsíčně růst o 0,1 %. Ve středu se uskuteční jednání bankovní rady ČNB. Německo V úterý budou zveřejněny údaje ekonomického sentimentu a současné situace na prosinec. Ve čtvrtek budou zveřejněny údaje podnikové klimatu, celkové situace a ekonomickému výhledu za prosinec. Eurozóna V pondělí budou zveřejněny údaje průmyslové produkce za říjen. V úterý budou zveřejněny údaje ekonomického sentimentu na prosinec. Ve středu bude zasedání nemonetární rady ECB. Podobně ve středu budou zveřejněny údaje zahraničního obchodu za říjen. Nakonec ve středu bude zveřejněna míra inflace za listopad. Ve čtvrtek vydá ECB svůj pravidelný bulletin. V pátek budou zveřejněny údaje běžného účtu platební bilance za říjen. Spojené státy americké V úterý budou zveřejněny údaje inflace za listopad. Trh neočekává meziměsíční změnu inflace. Ve středu budou zveřejněny údaje stavebních povolení a zahájení bydlení za listopad. Trh očekává meziměsíční pokles povolení o 1 %, ale meziměsíční růst zahájení bydlení o 6,6 %. Podobně ve středu budou zveřejněny údaje průmyslové produkce za listopad, trh očekává meziměsíční růst o 0,1 %. Nakonec ve středu vydá FED rozhodnutí o úrokových sazbách, i s následným komentářem a novými ekonomickými predikcemi. Trh očekává s pravděpodobností 70 % zvýšení základní úrokové míry z 0,25 % na 0,5 %. Ve čtvrtek budou vydány údaje běžného účtu platební bilance za třetí kvartál. Obdobně ve čtvrtek budou vydány údaje průzkumu ve výrobě za listopad.

URL| http://roklen24.cz/a/ihUFk

Táborský deník Zažívá svoje nejlepší léta, stále se dynamicky rozrůstá 10.12.2015

Táborský deník str. 2 Táborsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Planá nad Lužnicí – Zdejší průmyslová zóna zažívá nejlepší období za posledních deset let. Její největší podniky, například Silon, Kovosvit a Madeta, přijímají nové zaměstnance. Zatímco společnost Silon zde v příštím roce otevře novou kompaktní linku na výrobu PES vláken, Madeta stěhuje do Plané provozy z Řípce u Veselí na Lužnicí a z Pelhřimova. Jedním z hlavních důvodů jsou

především dobré a stabilní podmínky pro podnikání v průmyslové zóně. Madeta rozšíří svou působnost v Plané více než dvojnásobně, počet zaměstnanců by měl přesáhnout 550, čímž se společnost zařadí mezi největší privátní zaměstnavatele v táborské aglomeraci. Pro největšího zpracovatele mléka v republice přinese soustředění provozů do jednoho místa snížení nákladů. V tomto ohledu byla Planá nad Lužnicí nejlepší volbou. „V době, když jsme se rozhodovali, jakým způsobem budeme restrukturalizovat naše výrobní podniky, a zvažovali jednotlivé varianty, jedním z faktorů, proč jsme se rozhodli přesunout některé závody do Plané nad Lužnicí, byla jistota stabilních cen tepla a vody, které máme zajištěny z Teplárny Planá,“ zdůvodnil ředitel plánské Madety David Fajfr. Silon spustí v příštím roce novou výrobní linku, do které investuje přes 350 milionů korun. Moderní kompaktní linka by měla navýšit nejen výrobní kapacitu společnosti, ale také efektivitu produkce umělých vláken. Silon stál před rozhodnutím vybrat parní nebo plynovou technologii. Schopnost Teplárny Planá zajistit dlouhodobě nízké a stabilní ceny páry nakonec vedla k rozhodnutí postavit novou linku na páře, která by měla zásobit rovněž nově zbudovanou sušárnu. „Uvědomujeme si, že v dnešní době již nestačí vyrábět teplo, ale také vnímat zákazníky, snažit se jim jít vstříc, poskytovat celou škálu služeb a být dlouhodobě důvěryhodným a stabilním partnerem,“ reaguje generální ředitel teplárny Libor Doležal. Rekonstrukce Teplárny Planá si podle investora vyžádala téměř 1,5 miliardy korun a kromě výrazné ekologizace a zefektivnění zařízení přinesla také zmíněné napojení průmyslové zóny na vodovodní řad JVS, vybudování průmyslového plynovodu a schopnost teplárny udržet své klienty pod napětím v případě výpadku elektrické soustavy v celé České republice. Parametry zóny Průmyslová zóna Planá nad Lužnicí navazuje na průmyslový areál, kde největší společností je Silon – přední výrobce technických kompaundů a polyesterových střiží. Dále zde sídlí několik společností na zpracování plastů a řada dalších menších firem působících v různých oborech. Jižně od Silonu mají své závody dvě velké potravinářské společnosti Madeta a Kostelecké uzeniny. V sousedním Sezimově Ústí pak působí tradiční výrobce obráběcích strojů Kovosvit a jeho soused VSP data. Dodávky tepla, technologické páry, elektřiny a pitné vody zajišťuje v celém průmyslovém areálu společnost CEnergy Bohemia, Teplárna Planá nad Lužnicí. Tato teplárna právě nyní prochází rozsáhlou modernizací, díky níž bude schopna dlouhodobě zajistit spolehlivé a cenově výhodné dodávky výše uvedených médií. Podél jižního okraje průmyslové zóny vede vysokotlaká plynovodní přípojka ve vlastnictví CEnergy Bohemia, z níž by bylo možno v případě potřeby zajistit také dodávky zemního plynu. Celá oblast průmyslové zóny leží v těsné blízkosti dálnice D3. Areál je rovněž přístupný pro železniční dopravu po vlečce ze stanice Planá nad Lužnicí. Aktuální plocha celé průmyslové zóny je zhruba 115 hektarů. Pro developerské záměry, to je pro stavbu dalších provozů, lze využít plochu o výměře až 65 hektarů. *** Plánskou průmyslovou zónu obývá 25 firem Kovosvit Generální ředitel Filip Winkelhofer Zaměstnanců 820 Výroba obráběcích center a CNC soustruhů VSP data Generální ředitel Jindřich Zítek Zaměstnanců 570 Opravy produktů HTC ACO industries Tábor Jednatel Jan Císek Zaměstnanců 72

Technika pro čištění vod Silon Ředitel Ronald Voigt Zaměstnanců 550 Výrobce polyesterových vláken a kompaundů Röchling Engineering Plastics Jednatel Jiří Málek Zaměstnanců 62 Výroba plastových polotovarů CEnergy Bohemia Generální ředitel Libor Doležal Zaměstnanců 80 – 90 Výroba a dodávka tepla, elektrické energie a vody Madeta Ředitel David Fajfr Zaměstnanců 300 Výroba sýrů a másla IMG Bohemia Jednatel Michal Grusz Zaměstnanců 70 Výrobce vytlačovaných desek a plastových dílů Hochtief CZ Ředitel Michael Švanda Zaměstnanců 200 Pozemní stavitelství HP Tronic Zlín Vedoucí pobočky Marie Langová Zaměstnanců 65 Online prodej elektrospotřebičů Kytler Jindřich autodoprava Jednatel Jindřich Kytler Zaměstnanců 20 Vnitrostátní a mezinárodní doprava PTM Ředitel Jaroslav Ešner Zaměstnanců 380 Výroba součástí pro autoprůmysl PT servis konzervárna Ředitel Radko Hanzal Zaměstnanců 20 Sklad konzervovaných potravin Kostelecké uzeniny Ředitel Jaroslav Janoušek

Zaměstnanců 450 Bourání masa JK Machinery Vedoucí provozu Vít Mašek Zaměstnanců 15 Výroba strojů pro zemědělství Newtech Ředitel Ivan Kinkor Zaměstnanců 15 Progresivní technologie obrábění Colas Ředitel Michal Kořínek Zaměstnanců 30 Silniční stavitelství Hydac Ředitel Miloslav Mares Zaměstnanců 140 Výroba a montáž agregátů Unislužby Jednatel Jiří Čížek Zaměstnanců 18 Drobné stavební práce, sklady VSJ strojírna VSJ metal Majitel Jaroslav Jankovský a Jiří Sváček Zaměstnanců 44 Strojní a zámečnická výroba, výroba a montáž kamen Janev Majitel Jan Nevšímal Zaměstnanců 26 Dopravní značení HSC centrum Ředitel Josef Sokolík Zaměstnanců 20 Prodej a montáž hydraulických nákladních jeřábů Stachema Kolín Vedoucí závodu David Kubínek Zaměstnanců 11 Barvy, omítky, penetrace, nátěry Wace Jednatel Petr Chochol Zaměstnanců 13 Prodej, servis lakovací techniky Alvarak Group V insolvenčním řízení

Výroba dárkových obalů Foto popis| Region| Jižní Čechy

Téma Osudové jídlo 11.12.2015

Téma str. 46 Rozhovor Silvie Králová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MUDr. Jonáš: „Potraviny Jsou bohužel Jiné než dřív“ Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) souvisí více než tři čtvrtiny nemocí právě s jídlem, u poloviny je pak strava dokonce hlavním faktorem. Podle MUDr. JOSEFA JONÁŠE (70) ale často ani netušíme, co vlastně jíme. V knize Tvoje strava je tvůj osud, kterou napsal s publicistou Jiřím Kuchařem, vysvětluje i historické důvody, proč nám prý dnes mnohé ze základních potravin spíš škodí, než prospívají. „Současná pšenice a mléko mají s těmi původními pramálo společného. Jsou to jiné potraviny,“ tvrdí nejznámější český průkopník alternativní medicíny. Je o tom přesvědčen, značné části odborné veřejnosti navzdory. * V knize píšete: „Dřív jsme se stravovali na základě instinktu, dnes by to mělo být na základě poznání.“ Co je tedy podle vás hlavní problém dnešních potravin? Že naprosto ztrácíme přehled o tom, jak a z čeho jsou vyrobené, jestli jsou zdraví prospěšné. Řídíme se jen tím, zda jsou chutné. Je fajn mít silný kuřecí vývar v kostce nebo v instantním pytlíku. Nezapomínejme ale, že jde o průmyslový výrobek. Univerzální chutí se výrobce zavděčí většině. Ale víme něco o surovinách, které masové šťávě dodávají její chuť? * Na obale je ale přeci vždy uvedeno složení. Nad kvalitou potravin bdí stát. Nikdo by si nedovolil dávat do jídla přísady, které by mohly negativně ovlivňovat zdraví. Jenže debata o jejich nezávadnosti je vedená chybně. Existují zkoušky, které mají testovat jedovatost určitých látek. Co nám říkají? Že určité množství těchto látek, konzumovaných po určitou dobu, nezpůsobuje žádný problém. Nikdo vám ale neřekne, jaký dopad to bude mít na náš organismus, pokud je budeme konzumovat desítky let nebo celý život. Vyzkoušet to nejde. A nikdo vám také neřekne, jestli na některé z nich nevzniká individuální nesnášenlivost. V takové statistice totiž jedinec celkem snadno zmizí. * Narážíte na závadnost některých éček? Samozřejmě. Problém je, že náš organismus se nemůže smířit s jakoukoliv cizí látkou. Vždy se ji snaží vyloučit. Hlavními aktéry této obrany jsou fagocyty, buňky rozmístěné po celém těle, které vetřelce pohltí a tělo se jich pak zbaví například močí nebo potem. * A je po problému? Bylo by. Jenže fagocyty toho mají na starosti víc. Likvidují i mikroorganismy, které na nás dnes a denně po miliardách útočí. Zneškodňují také přírodní látky, které sice nejsou škodlivé, ale do organismu nepatří, například pyly z rostlin a stromů. Je to obrovsky výkonný systém, který pracuje každou setinu vteřiny našeho života. Pokud by chvíli vynechal, skončíme v nemocnici. Stravou plnou cizorodých chemických látek tento systém zatěžujeme. * Takže obranáři nestíhají dělat svou práci?

Ano, nezvládají. Ale mají další úžasnou schopnost: uložit odpad někde v těle. Do kloubů, cév…. Problém celé řady éček tedy není jejich toxicita, ale fakt, že jsou to cizorodé sloučeniny, které svou přítomností zaměstnávají imunitní systém. Jeho dlouhodobé přetížení se pak lidem může vymstít v podobě rakoviny, kloubních nebo cévních potíží a dalších civilizačních chorob. * Několik kapitol věnujete konzumaci cukru, mouky a mléka. Dnes se jim nelichotivě říká „bílé jedy“. Třeba mléko má pro tělo neoddiskutovatelné plusy a zároveň jde o potraviny, které jíme od nepaměti. V čem je tedy problém? Máte pravdu, nikdy to nebyly problematické potraviny. Ale staly se jimi. Taková kráva před sto lety dojila sedm litrů mléka denně. Dneska padesát. Jak je to možné? Byly vyšlechtěny, zásahem do jejich genofondu se ale změnilo i složení mléka. Což je už poměrně známá věc. Běžně mléko obsahovalo sedm typů kaseinů (mléčná bílkovina, pozn. red.). V současném mléce vznikl osmý kasein. * A ten nám podle vás vadí? U velkého procenta lidí bohužel vyvolává škodlivou reakci imunitního systému. Při metabolismu kaseinu vzniká odpadní látka, takzvaný kasomorfin. Ten má toxický účinek pro nervový systém i střeva. A to má celý řetězec dalších následků. Odhaduje se, že takto reaguje na mléko deset až dvacet procent populace. Kdyby měli k dispozici mléko, které se dojilo před sto lety, tyto problémy by nevznikaly. Historicky nikdy nebyly známy. * Něco podobného potkalo i pšenici? Přesně tak. Byla vybrána jako kulturní plodina, která má pro část lidstva naprosto zásadní význam. Rozhodující pro kvalitu zrna je obsah lepku. Podařilo se vypěstovat druhy, které obsahují vysoké procento lepku. Šlechtěním prý dokonce vznikla bílkovina, která má určitou podobu s bílkovinou lidského těla. A organismus na ni zase reaguje. Nejde tedy o problém pšenice jako takové, to je fantastická plodina, která zachránila lidstvo. Ale jak to, že problémy nenastaly u žita nebo ječmen!? Protože ty nikoho nezajímají. Úplně se od nich ustoupilo. * Současná pšenice má tedy s tou dříve používanou pramálo společného? Nemají společného už nic. Jsou to vlastně dvě rozdílné plodiny. Pokud chcete jíst historickou pšenici, musíte vařit třeba ze špaldy. Ta zůstala geneticky stejná jako před sto lety. * Jak si tedy vysvětlujete, že většině lidí současná pšenice nebo „novodobé“ mléko nevadí? Záleží na výbavě organismu a odolnosti genetického sytému. Na jeho síle a schopnosti se opravovat. Kdo ho má křehčí, tomu se snadněji rozbije. Je otázka budoucnosti, kdy se naučíme rozpoznávat jeho slabiny. Čím víc bude lidstvo sofistikovanější, tím víc bude schopno přesněji diagnostikovat, kdo by se měl kterým potravinám vyhýbat. V tomto směru zatím o svém organismu mnoho nevíme. Systém obrany, který dnes používáme, je velmi primitivní. Řekne se „lepek způsobuje zdravotní problémy“, tak od něj dáme všichni ruce pryč. To samé s mlékem. Zatím je to takový hurá systém. * Zrovna vy ale stravu bez mléka a lepku podporujete… Protože vždycky je dobré udělat něco navíc, než něco opomenout, riskovat a jít na hranu. * Bezlepkovou dietu ovšem mnozí lékaři označují jen za momentální „módní vlnu“, která nemá u většiny lidi opodstatnění. Lidé bez alergie nebo intolerance lepku by ho podle mnohých dokonce měli konzumovat… Za prvé – lepek není pro organismus nepostradatelný. Celiaci ho nejí a rozhodně nestrádají. Nehledě na to, že existuje spousta dalších zdrojů „lepšího“ lepku, například z pohanky, jáhel nebo amarantu. Jako všechny děje, i problémy s konzumací lepku se projevují v určité škále. Od té nejvážnější, jako je celiakie (chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené nesnášenlivostí lepku, pozn. red.), až po mírné typy. Jediný způsob, jak zjistit, zda mi lepek vadí, je udělat si biopsii střev (odběr

vzorku tkáně tlustého střeva kvůli následnému vyšetření pod mikroskopem, pozn. red.). Kdo do toho půjde? Lepek je ledovec, který má jednu třetinu nad vodu a dvě třetiny pod vodou. Odhaduji, že kolem deseti procent populace pšeničný lepek buď přímo nesnáší, nebo je součástí jejich zdravotních problémů. A těch lidí stále přibývá. * Obžaloba padla i na cukr… Ten sám o sobě také není škodlivý, dokonce je absolutně nezbytný. Z cukru a kyslíku se v mitochondriích (drobný útvar uvnitř většiny lidských buněk, pozn. red.) vyrábí „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce. * Co je s ním tedy za problém? Máme ho moc? Nejen to. Pod slovem cukr vnímáme kostky nebo cukr krystal. Nikdy v historii se člověk ale nedostal k takto izolovanému, tedy jednoduchému cukru. V přírodě existují jen ty složené, které jsou vázané na řadu dalších látek. Předci ho měli k dispozici jen v medu a toho se jim dostávalo pouze v minimálním množství. Nebo v ovoci, třeba jablkách. Ale ani ty už nejsou, co bývaly. Nově vyšlechtěné odrůdy obsahují složeného cukru, tedy fruktózy, mnohem více. Kdybyste ochutnala jablko před sto lety, tak byste ho vyplivla. Bylo by pro vás kyselé. Ve srovnání s těmi dnešními by se zdálo naprosto nepoživatelné. * Čím se ty dva druhy cukrů vlastně liší? Složený se uvolňuje postupně, zatímco vstřebávání toho jednoduchého je velmi prudké a to pro organismus není dobré (prudké výkyvy cukru v krvi jsou mimo jiné rizikem pro vznik cukrovky, pozn. red.). * O našich stravovacích zvycích v knize píšete jako o dědičných hříších. Hned jsem si vzpomněla na kuchařku Magdaleny Dobromily Rettigové, která se zaměřuje především na masitá a zadělávaná jídla… Ano, ta žena byla tlustá a zemřela poměrně brzy, tuším, že v šedesáti letech (průměrný věk žen byl ovšem tehdy jen kolem 40 let, ale i kvůli započtení vysoké, až 25procentní dětské úmrtnosti, pozn. red.). Ale problém je mnohem starší a nesouvisí jen s tím, co jíme, ale také kolik. Od doby, co mají lidé dostatek jídla a mají ho k dispozici kdykoliv, nastává problém s přejídáním. To, co sníme, musí ale organismus dost složitým způsobem zpracovat. Kdybych vám tady rozepsal řetězec reakcí, které jsou potřeba k tomu, aby se z organismu vyloučily zbytky masa, zabere to půlku stolu. A 50 až 70 procent toho, co člověk dnes sní, organismus nespotřebuje. Když je metabolismus přetěžován, dojde velmi snadno k chybě, hromadění metabolitů, tedy odpadních látek, které člověka nakonec zahubí. * Když jste zmínil to maso. Potřebujeme ho k životu? Podle některých studií jsou vegetariáni zdravější a žijí déle. To ale ještě nedokazuje, že je maso špatné. Musíme ovšem rozlišovat, o jaké maso jde. Zda „vyrostlo“ ve zdravém prostředí, typickém pro to které zvíře. Nebo bylo chované zvláštním způsobem a ještě geneticky upravované. Což už ale dneska bohužel nejsme schopni zjistit. * Vy sám jste byl také vegetariánem… Maso jsem nejedl deset let. Cítil jsem se výborně a měl jsem za to, že je to klíč ke zdraví. Což jsem jako lékař hlásal a šířil mezi pacienty. Foto: Shutterstock.com Řada z nich na to přistoupila. Bylo ale překvapující, že zdraví některých z nich se naopak zhoršovalo. A nebyla to malá skupina lidí! Mnozí si mysleli, že si odříkají málo, že je potřeba dietu zpřísnit. Vzhled i zdravotní stav byl ale ještě podstatně horší. Na stovkách pacientů jsem jasně poznal, že jsou lidé, kteří bez masa opravdu nemohou žít, protože chátrají. A jiní bez něj naopak prosperují.

* Spotřeba masa roste. Obecně jíme víc, než potřebujeme. A dostáváme se k epidemii obezity a její prevenci… Kdybych věděl, co za ní stojí, tak teď sedím na Floridě, ve svém domě za mnoho miliard a jsem nejslavnější člověk na světě. Není o tolik méně pohybu, než bylo třeba před sto lety. A někteří lidé i v minulosti jedli docela dost. Nikdo přesně neví, co se vlastně děje. Jestli za to mohou nějaké konkrétní potraviny, nebo stres… * Ten univerzální ničema, zodpovědný za kdeco… Ale žili v něm už naši předci. Jejich hlavní starostí bylo rozmnožovat se a shánět jídlo. Neustále měli hrůzu, že nebudou mít potravy dostatek. A z toho asi pramení ten náš strašlivý vztah k jídlu. * Co myslíte tím „strašlivý“? Před pár týdny dny jsem se vrátil z cesty po Středozemním moři. Američané, Evropané, Asiaté, lidé z celého světa, pluli na hotelové lodi, kde bylo veškeré pití a jídlo all inclusive, a to 24 hodin denně. Pravidelně si všichni nabírali plné tácy jídla, pět šest zákusků… Dvě třetiny nesnědli. Vše se vyhazovalo. A do toho nám pouštěli film, abychom dali peníze na výživu hladovějících dětí v Africe. Bylo to úplně bizarní. Tam jsem si to uvědomil. Strach z hladu a instinkt vytvářet zásoby na horší časy, jsou v nás velice hluboce zakořeněny. Obrovské pyramidy jídel v supermarketech nás naplňují blahem. A pocit, že mám jídla dostatek, je dost možná příjemnější než jídlo samotné. A to je podle mého problém obezity. * Takže co radíte? Jíst do polosyta, pít do polopita… Jíst méně, než na kolik jídla mám „chuť“. Jíst co nejpřirozenější potraviny, nejen původem, ale i přípravou. Aby byly co nejméně průmyslově ovlivňované. A zajímat se o svůj rod. Dědičnost hraje velkou roli. Pokud zjistíte, jakými nemocemi trpěli vaši předci, jakého věku se dožili, jaké povahy byli, můžete se spoustu věcí dozvědět i o sobě. *** „éčka zbytečně přetěžují imunitní systém.“ „Lepek není pro organismus nepostradatelný.“ „Vegetariánství? Někteří lidé bez masa chátrají.“ Foto autor| Foto: Michal Sváček / MAFRA, Shutterstock.com Foto popis| Před vetřelci nás chrání fagocyty – buňky rozmístěné po celém těle pohltí cizorodé látky a organismus je vyloučí. Foto autor| Foto: Shutterstock.com Foto popis| Pří výběru potravin se dnes řídíme především chutí, ale naprosto ztrácíme přehled o tom, jak a z čeho jsou vyrobené. Foto popis| Hromady potravin v supermarketech nás naplňují blahem. „Pocit, že mám jídla dostatek, je dost možná příjemnější než jídlo samotné,“ říká Josef Jonáš. Foto popis| „Strach z hladu a instinkt vytvářet zásoby na horší časy jsou v nás hluboce zakořeněny,“ míní doktor Jonáš.

Test DNES Čekali jsme to lepší, shodli se hodnotitelé 15.12.2015

Test DNES str. 6 Test - Šunky nejvyšší jakosti

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Porota expertů

Šunky ochutnalo a školními známkami ohodnotilo 15 porotců. Přečtěte si, jak jim chutnaly. Miloš Kavka metodik Státní zemědělské a potravinářské inspekce Nebyl tady jediný vzorek, který by vyloženě propadl, všechny byly alespoň dobré. Dvě šunky převyšovaly ostatní a dvě se vymykaly tím, že byly zauzené. Určitý problém jsem viděl ve výběru suroviny – nebyla vždy nejvyšší jakosti, šunky pak byly bledší, někde i byla cítit chemická pachuť přídatných látek. Jana Dostálová Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Byla jsem spíš nepříjemně překvapená. Čekala jsem, že šunky nejvyšší jakosti budou jakostně stejné. Některé měly vady v textuře, jiné byly příliš bledé a rozpadavé a některé ani moc nechutnaly. Ocenila jsem ty, které nebyly tak slané, slanost dnešních potravin je z výživového hlediska nebezpečná. Jaromír Kloud předseda Českého svazu zpracovatelů masa Šli jsme sem na mercedes, ale takových tu bylo jen pár. Tím nechci říct, že by ostatní byly špatné, ale nebyly to ty nejlepší šunky z nejlepších. Je to podle mě způsobeno tím, že někteří výrobci je neumějí vyrábět – a nedá se říct, že by se to týkalo jen velkých, nebo jen malých výrobců. Irena Michalová Sdružení českých spotřebitelů Úplně bych nezatratila ani jednu, ale některé šunky mě zklamaly. Neoznačila bych je jako šunky nejvyšší kvality – bylo to vidět v nákroji a cítit v chuti. U některých mi vadilo, že negativní pocit ještě dlouho doznívá v ústech. Nemyslím si, že by to bylo špatnou surovinou, ale tím, čím se to dohání. Jiří Drobný Ústav pro vyšetřování potravin Byl jsem poměrně zklamaný, čekal jsem, že to budou šunky na jedničku, na dvojku, výjimečně na trojku. Ale hodnocení se pohybovalo často od trojky dolů. Byly tam výjimky, které byly lepší, ale i vyložený propadák. Navíc řada šunek byla zauzená a uzená chuť pak převažuje nad chutí šunky. Pavel Maurer gastronomický publicista Spotřebitel by si měl občas udělat domácí slepou ochutnávku – koupit si čtyři šunky, dát je vedle sebe, ochutnávat a posuzovat… Několikrát jsem zavřel oči a nedal bych hlavu na špalek za to, že mám v puse šunku. Řekl bych, že když nejsem schopen identifikovat, co jím, tak to je na pováženou. Zdeňka Panovská Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Rozdíly mezi vzorky byly docela velké. Hlavně ve slanosti, některé šunky měly výraznou uzenou chuť, lišily se i v textuře. Záleží na tom, co zákazník preferuje – u tužších šunek máte větší pocit masa, ale jeden vzorek byl spíš už pečené maso, chuťově velmi dobrý, ale mezi housku bych si ho asi nedala. František Kšána ml. řezník, Amaso CZ Praha Nebyl tu vyslovený propadák, ale některé bych neoznačil jako šunky nejvyšší jakosti. Chyběla mi u nich přirozená chuť, která je doháněna dochucovadly a hlavně rychlostí výroby. Zrání masa je delší proces, ale to je obecný znak dnešní doby, že chceme všechno hned.

Jan Katina ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Překvapilo mě, že některé vzorky byly příliš suché, jako by výrobce až přehnaně tlačil na co nejvyšší jakost – co nejméně vody a co nejvíce svalových bílkovin. To má ale vliv na konzistenci. Pokud dojde ke ztrátě vody, šunka se pak může rozpadat, protože je tužší. A může nám připadat i slanější. Pavel Doležal manažer kvality, Kostelecké uzeniny Většina vzorků byla velice kvalitní, ale byly tu i výrobky, které zdaleka nesplňovaly to, co by kvalitní šunky měly splňovat. Bylo znát, že použitá surovina neměla takové senzorické vlastnosti, jaké by měla mít. Dá se říct, že výrobce použil méně kvalitní kýtu. Ivana Chytilová Státní veterinární ústav Praha Na to, že jsme testovali šunky nejvyšší jakosti, jsem byla docela zklamaná. Myslela jsem, že budu dávat jedničky nebo dvojky, ale u mě padaly i čtyřky. Některé vzorky bych do nejvyšší jakosti vůbec nezařadila. Dvě šunky byly úplně bez vůně a chuti, ale dva favority jsem si našla. Kromě odborníků, jejichž názory vám přinášíme, šunky hodnotili ještě další: Vojtech Ilko z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Petr Korejs, manažer firmy LE&CO, Ladislav Steinhauser, zástupce ředitele firmy Steinhauser Tišnov a Vlastimil Trčka, technolog MP Krásno. Foto popis|

Týden Seveřané si prodali Májku 14.12.2015

Týden str. 59 Ekonomika yak Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Svět peněz Výrobce paštik Hamé kupuje téměř za pět miliard korun norská firma Orkla. V Česku jí už patří Vitana, teď skupině dvojnásobně naroste obrat. Zlaté dědictví padesátileté paštiky Májka chce k růstu využít norská společnost Orkla. Podepsala smlouvu o koupi české potravinářské firmy Hamé a dá za ni 175 milionů eur čili 4,7 miliardy korun. Transakci ještě posoudí antimonopolní úřady. O prodeji Hamé se spekulovalo už dlouho. Dosavadní majitel potravinářské firmy, fond Nordic Partners, chtěl za firmu částku podobnou té, za niž výrobce paštik, konzerv či dětské výživy koupil v roce 2008. Tehdy dal byznysmenovi Leoši Novotnému a jeho partnerům zhruba 4,5 miliardy korun. Skupině Orkla už v Česku patří společnost Vitana, v Rakousku výrobce kečupů a omáček Felix a v Rumunsku Orkla Foods Romania. „S Vitanou a Hamé budeme pro obchodní řetězce v Česku a na Slovensku atraktivnějším dodavatelem,“ řekl k transakci Atle Vidar Nagel-Johansen, viceprezident Orkly. S Hamé chce Orkla zdvojnásobit svůj obrat ve střední Evropě. Jen loni celkové tržby české firmy stouply o osm procent na 5,6 miliardy. Celá skupina Orkla má obrat zhruba 30 miliard norských korun (tedy 85,5 miliardy českých korun) a s jejími akciemi se obchoduje na burze v Oslu. Foto popis|

tyden.cz Zdraží potraviny? Poslanci zpřísnili "zubatou příšeru" 9.12.2015

tyden.cz str. 0 Politika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sněmovna schválila novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Obchodní řetězce namítají, že novela může v konečném důsledku zdražit potraviny, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to již dříve odmítl. Sněmovna schválila novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Obchodní řetězce namítají, že novela může v konečném důsledku zdražit potraviny, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to již dříve odmítl. Pravice neprosadila, aby se opatření proti zneužití významné tržní síly vztahovala i na dodavatele. Novelu nyní dostane k posouzení Senát. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ocenil, že pro novelu hlasovali také někteří opoziční poslanci. "Jsem přesvědčený o tom, že tato novela přispěje k narovnání tržních vztahů, zlepší podnikatelské prostředí, vyrovná určitou nerovnováhu, která existuje mezi velkými obchodními řetězci a mezi dodavateli ze strany například výrobců potravin nebo českých zemědělců," řekl premiér novinářům. Věří, že novela získá podporu také v Senátu a začne platit v příštím roce, dodal. Již dříve Sobotka odmítl obavy, že by změna zákona mohla zdražit potraviny. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) zastává názor, že kdo se na trhu chová férově, nebude mít s tímto zákonem problém. Návrh během projednávání kritizovala pravice. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ho neúspěšně navrhoval zamítnout. Podle něj přináší výhodu velkým potravinářským korporacím, které tak budou mít lepší postavení než malí a střední dodavatelé. Jeho stranický kolega Ivan Adamec řekl, že novela nepřinese nic pozitivního pro kvalitu potravin, protože jde jen o souboj mezi dodavateli potravin a řetězci, a nevidí v něm velký význam pro hospodářství a spotřebitele. Zákona se naopak zastal předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Dosavadní zákon podle něj potřeboval úpravu, aby se z něj stala "zubatá příšera" a nikoli bezzubá norma. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu dalo hlasování koaličních poslanců, vlády a komunistů zelenou zdražování potravin. "Zpřísnění regulace omezí možnost standardního obchodního vyjednávání. Za vše budou hrozit miliardové pokuty a obchodníci část svého sortimentu raději nakoupí v zahraničí," uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Je podle ní zarážející, že zákonodárci nezohlednili ani jednu z mnoha připomínek, které obchodníci měli. Naopak Potravinářská komora schválení novely vítá. "Určitě významně pomůže českým zemědělcům a potravinářům a narovnání dodavatelsko- odběratelských vztahů," uvedla mluvčí komory Dana Večeřová. Schválená novela mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití nebo zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Významná tržní síla je podle novely takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Dosavadní vymezení pojmu významná tržní síla dává podle antimonopolního úřadu možnost minimálně dvojího výkladu. Šest příloh zákona, kde je uvedeno asi 80 skutkových podstat, způsobuje podle něj nepřehlednost a špatnou orientaci v zákoně. Novela těchto šest příloh ruší a zneužití významné tržní síly definuje obecněji.

Opoziční poslanci Olga Havlová (Úsvit - Národní koalice) a František Laudát (TOP 09 a Starostové) neuspěli s návrhem, aby se zákon vztahoval nejen na odběratele, ale i na dodavatele. Poukazovali na to, že na tuzemském trhu mohou mít významnou tržní sílu i dodavatelé a také ji mohou zneužívat. Na návrh zemědělského výboru se zakázaným zneužitím významné tržní síly má stát nově například provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/pol...i-zprisnili-zubatou-priseru_365097.html

Chovatelé prasat a dojnic dostanou 600 milionů korun tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.12.2015

zpět Vláda schválila mimořádnou podporu 600 milionů korun pro chovatele prasat a dojnic, informoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na twitteru. Peníze půjdou napůl z rozpočtu Evropské unie a napůl z rozpočtu ministerstva zemědělství. Vláda schválila mimořádnou podporu 600 milionů korun pro chovatele prasat a dojnic, informoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na twitteru. Peníze půjdou napůl z rozpočtu Evropské unie a napůl z rozpočtu ministerstva zemědělství. Podle návrhu ministerstva by měli dotace dostat farmáři, kteří na konci letošního srpna chovali alespoň tři dojnice nebo pět prasnic. Ministerstvo doufá, že peníze dostanou nejpozději v dubnu. Peníze zemědělci dostanou jako pomoc ve chvíli, kdy klesla cena vepřového a mléka v důsledku menší poptávky z Číny, zrušení mléčných kvót, ale i ruského embarga na dovoz potravin. Podle důvodové zprávy nařízení činily ztráty na tržbách meziročně za letošní první pololetí 1,5 miliardy u chovatelů dojnic, u chovatelů prasnic pak přibližně 1,3 miliardy korun. Chovatelé prasat by měli dostat přibližně čtvrtinu z celkové výše dotace, zbytek pak farmáři starající se o dojnice. Pokud by měl chovatel do 50 krav, dostane dotaci o pětinu vyšší. "Tito chovatelé jsou v době krize na trhu s mlékem postiženi daleko více. Zpracovatelé mléka malým subjektům vypovídali smlouvy na dodávky mléka a chovatelé byli nuceni ve velmi krátkém období hledat náhradní odbyt pro svou produkci mléka. V době převisu nabídky je hledání náhradního odbytu velmi složité a velmi často ekonomicky likvidační," vysvětlilo v důvodové zprávě ministerstvo. Žádost o dotaci budou muset zemědělci doručit na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) do konce ledna. Fond bude muset do konce února zveřejnit výši podpory, podle toho, kolik oprávněných žadatelů se o peníze přihlásí. Zatím tak není známý přesný obnos, podle odhadu ministerstva by mohlo jít o 1671 korun na prasnici, 1127 korun na dojnici a 1353 korun na dojnici v menším chovu. Evropská unie v rámci této mimořádné podpory přerozdělila mezi členské státy 500 milionů eur, tedy přibližně 13,5 miliardy korun.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...-dostanou-600-milionu-korun_365659.html

Týdeník Květy Předvánoční nákupy: Nezapomeňte sledovat kilogramové ceny 10.12.2015

Týdeník Květy str. 11

PETR HAVEL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jednou z mnoha fint zlepšujících odbyt potravinářských výrobků je jejich o něco menší váha v porovnání s klasickou a všeobecně známou verzí stejných nebo velmi podobných produktů. „Lehčí“ potravina je zdánlivě levnější, reálně to ale většinou neplatí. Doba předvánočních nákupů, kdy se standardně zvyšuje prodej potravin, je svým způsobem „ideálním“ obdobím, jak za jídlo a suroviny k přípravě pokrmů můžeme utratit zbytečně moc peněz. Toho lze právě snadno „dosáhnout“ nákupem výrobků, jejichž spotřebitelská cena vypadá příznivě, pokud ji ale přepočteme na kilogramovou cenu, s překvapením zjistíme, že je příslušný výrobek nezřídka o mnoho dražší než produkt, jehož spotřebitelská cena v regálu je sice vyšší, ale má také vyšší hmotnost, takže je fakticky levnější. Uvádět váhu výrobků na obalu je jednou ze základních povinností výrobců potravin, uvádět kilogramovou cenu je pak věcí obchodníků – prodejců potravin. Je tedy třeba rozlišovat, kdo za co může a kdo vytváří impulzy k určitému klamání, respektive spíše k matení spotřebitele. Faktem je, že nižší než obvyklá gramáž, pokud je uvedena na obalu, není žádným porušením zákona a je na spotřebiteli, aby vzal tento údaj při nákupu v úvahu. Rozhodnutí vyrábět o něco lehčí výrobky je tak na potravinářském podniku, na to obchodník nemá vliv. Ten ale má zabezpečit plnou informovanost spotřebitele právě prostřednictvím údajů o tom, kolik by stál kilogram příslušného výrobku. Nutno nicméně podotknout, že nižší hmotnost některých potravin oproti zavedeným gramážím není něco zcela nového. Obdobné metody se používaly již v minulosti, často šlo přitom o pekárenské produkty, kdy řada i nebalených chlebů neměla standardní hmotnost 1,5 kilogramu, ale třeba 1,3 kilogramu nebo i méně. Nižší hmotnost prodávaných balených potravin na druhou stranu znamená pro výrobce vyšší náklady na obaly – a ten si tak musí dobře spočítat, zdali se mu takový krok vyplatí. Spočítat si „výhodnost“ nákupu levnějších, ale lehčích potravin si ovšem musí hlavně spotřebitel sám. E-mail autora: a životního prostředí oblastí zemědělství, potravinářství agrární analytik zabývající se

Foto popis|

Valašský deník Milan Žabčík je třetí nejlepší živnostník v České republice 15.12.2015

Valašský deník str. 3 Valašsko (mib) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Valašský deník gratuluje Kateřinice – Vyhlášený řezník Milan Žabčík z Kateřinic si připsal další významný úspěch. V celostátním finále ankety Živnostník roku 2015, kam postoupil jako vítěz krajského kola, získal třetí místo. Ocenění pro třetího nejlepšího živnostníka v zemi si převzal v uplynulém týdnu v přímém televizním přenosu. „Jsem nesmírně rád, že jsem toto ocenění získal. Největší dík patří mým zaměstnancům, bez kterých bych tady dneska nestál,“ řekl úspěšný řezník, kterého do ankety přihlásila jeho přítelkyně. Milan Žabčík se specializuje na výrobu masných a uzenářských výrobků, které připravuje tradičním způsobem, bez konzervantů a se správným podílem masa. Třetí místo v anketě Živnostník roku 2015 je dalším z řady úspěchů kateřinického řezníka. Nedávno získal také zlatou medaili v anketě Český výrobek roku 2015 za svou Žabčíkovu klobásu. Ceny posbíraly i další jeho produkty: tlačenka od Žabčíka se stala nejlepší valašskou tlačenkou v roce

2012, o rok později získala certifikát Beskydy originální produkt. Foto popis| MILAN ŽABČÍK. Třetí nejlepší živnostník v republice. Foto autor| Foto: Deník/ Michal Burda Region| Střední Morava

vitalia.cz Jsem otřesen, píše ministr včelařům 9.12.2015 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V souvislosti s antibiotikovou kauzou „kolosálních rozměrů“ kritizuje ministr zemědělství kontrolní mechanismy Českého svazu včelařů. Před sjezdem Českého svazu včelařů (ČSV) zaslal ministr zemědělství Marian Jurečka svazu a všem včelařům otevřený dopis. „Hluboce mnou otřásla zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy o kolosálním a dosud nevídaném rozměru kauzy antibiotik v medu od společnosti Včelpo s.r.o.,“ píše ministr. Podrobnosti ke kauze nejdete zde: V medu na českém trhu jsou antibiotika „Podle posledních zveřejněných informací probíhal obchod s takto závadným medem již nějakou dobu, což ukazuje, že se nejedná o pochybení jednotlivce, ale systémové a dlouhodobé selhání jak vedení společnosti Včelpo, tak dozorových orgánů ČSV, který je stoprocentním vlastníkem této společnosti.“ Přišli o Klasu, nic se nezměnilo Marian Jurečka upozorňuje na skutečnost, že před několika měsíci byla téže společnosti odebrána možnost jeden z produktů označovat značkou Klasa, a to pro pochybení spočívající v nedodržení povinnosti mít v produktu výhradně med českého původu. Je podle něj proto zjevné, že se společnost Včelpo nepoučila. „Navzdory tomuto radikálnímu kroku ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu se dopustila flagrantního porušení dalších právních norem a vrhla na český trh přinejmenším desítky tun potraviny, která je nezpůsobilá ke konzumaci.“ Kauza staví včelaře mezi nepoctivce Problém s antibiotiky v medu a neschopnost jej řešit poškozuje nejen Včelpo a ČSV, ale včelaře jako komunitu staví v očích veřejnosti mezi nepoctivé, tvrdí ministr. Vnitřní kontrolní mechanismy ve svazu včelařů, které umožnily vznik „antibiotikové kauzy“ označuje za nefunkční. Ministr adresuje svůj dopis ČSV před jejich celorepublikovým sjezdem a žádá o zvážení příčin a důsledků kauzy a uvážení dalšího postupu v rámci svazu. „Je jen slabou útěchou, že následné kontroly Státní veterinární správy u několika desítek českých včelařů dosud dopadly na výbornou a antibiotika se v domácí produkci neprokázala,“ vyzývá ministr svým dopisem ke změnám mezi včelaři. Podívejte se na některé nálezy letošního roku, mimochodem od stejné společnosti jako v aktuálním případě, více v článku Falšování medu v Česku vesele pokračuje: Falšované medy společnosti Včelpo

Zdroj a dopis v plném znění: Mze ČR

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/jsem-otresen-pise-ministr-vcelarum/

Prvním povoleným GMO živočichem k jídlu je losos 11.12.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Američané schválili GMO lososa coby pro člověka neškodnou potravinu. Namísto obvyklých tří let roste jen rok a půl. Označování těchto lososů jako GMO je pouze dobrovolné. Je-li něco z celosvětového pohledu hodno regulace průmyslového vytěžování produktů přírody, pak je to bezpochyby mořský rybolov. To se také postupně děje, také proto, že populace mnohých darů moře lidstvo rybolovem natolik zdecimovalo, že se řada druhů drží na hranici přežití. To ale při zvyšujícím se počtu lidí na Zemi v praxi znamená, že lov mořských ryb a dalších živočichů přestává stačit zvyšující se poptávce. „Mořské potvory“ jsou navíc symbolem zdravé stravy, především díky vysokému obsahu omega tři mastných kyselin, které mají nezastupitelný pozitivní účinek na organismus člověka. Američané schválili GMO lososa Nejkonzumovanější mořskou rybou na světě je přitom losos. A je to také právě losos, který v USA prorazil bariéru zákazů cíleně, za pomoci biotechnologií (GMO) produkovaných potravin živočišného původu určených k lidské spotřebě. Stalo se tak na základě verdiktu amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který uznal v listopadu letošního roku GMO lososy jako potravinu, která je pro člověka neškodná. I když je zřejmé, že američtí lososi se na trzích EU jistě, respektive s vysokou pravděpodobností, ještě řadu let neobjeví, protože EU nepochybně jejich dovoz na své území nepovolí, není třeba se (třeba při návštěvě USA) konzumace GMO lososů bát. Jediný rozdíl oproti klasickým lososům spočívá v jejich modifikované verzi v tom, že GMO lososi díky vloženému genu rychleji rostou a lépe využijí látky ze své potravy, aniž by se měnilo složení jejich masa včetně obsahu pro tělo pozitivních omega tři mastných (a dalších) kyselin. Ze srovnávacích testů s masem normálních lososů dokonce vyšli modifikovaní lososi lépe, takže problém není ani v senzorických vlastnostech rychle rostoucích lososů. Místo tří let roste jen rok a půl I když to odpůrci GMO patrně nepřiznají, je rychle rostoucí losos přínosem i pro životní prostředí. Díky optimálnímu využití látek ve stravě není nutné GMO lososy krmit tak dlouho, jak je to nutné při produkci v akvakulturních umělých chovech; přičemž je nutné připomenout, že losos je dravec a krmivo pro něj musí obsahovat látky obsažené v masu ryb, které normálně loví. Nižší náročnost na objem krmení znamená tedy nižší lov jiných ryb, jejichž maso se k výrobě krmiv pro lososy využívá. Na modifikovaných lososech ale nejvíc vydělá spotřebitel – nižší spotřeba krmiva a kratší doba růstu (místo obvyklých tří let jen rok a půl) logicky znamenají nižší náklady a ve finále nižší cenu pro konzumenty lososího masa. Nejen ale modifikovaných lososů, ale také běžných lososů, jejichž producenti budou muset reagovat na levnější konkurenci. To by mělo v konečném důsledku vést k částečnému zpřístupnění lososího masa širšímu okruhu spotřebitelů, tedy třeba i u nás. Přestože se totiž kilogram čerstvých lososů od producentů prodává do velkoobchodů za ceny mezi 150 až 170 Kč, maloobchodní ceny za kilogram této ryby se pohybují pod hranicí tří set korun a v případě filetů nad

čtyřmi stovkami za kilogram. Což jsou ceny, které si našinec většinou nemůže dovolit. GM losos nemusí být označen jako GM potravina Rychle rostoucí lososi nazývané „AquAdvantage“ produkuje společnost AquaBounty Technologies ve státu Massachusetts a podle FDA nemusí být v obchodech v USA označováni jako GM potravina. Úřad sice doporučuje výrobci, aby jej takto označoval na základě dobrovolnosti, je ale otázkou, zdali se tak skutečně stane. Velmi teoreticky se tak můžeme časem s takovými produkty i u nás setkat, pokud někdo obejde zákazy EU ohledně dovozů GMO na evropský trh. Pokud by se tak ale přece jen stalo, spotřebitel pravděpodobně nic nepozná, což je svým způsobem – dobře. V porovnání s rybími produkty, které se k nám dovážejí ze zahraničí a u nichž v minulosti zjistily i naše dozorové orgány přítomnost nežádoucích látek (pangas a spol.), by totiž byla konzumace rychle rostoucích lososů produkovaných v umělých odchovech nutričně lepším řešením. Ono totiž dnes již není ani moře tím, čím bývalo, neboť v něm končí nemalé množství odpadů, které lidstvo vyprodukuje, a navíc se sem tam stane havárie při těžbě ropy. Důsledkem je stoupající kontaminace moří a zákazy rybolovů nejen kvůli ochraně ryb, ale i kvůli nadměrnému znečištění…

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/prvnim-povolenym-gmo-zivocichem-k-jidlu-je-losos/

ZBOŽÍ & PRODEJ SETKÁNÍ VÝROBCŮ 9.12.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 16 Informace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 10. 12. 2015 * Večer s Klasou a Regionální potravinou Již tradičně se v předvánočním čase uskuteční slavnostní setkání výrobců kvalitních potravin. V pražském paláci Žofín bude 10. prosince celý večer věnovaný výrobcům produktů nesoucích označení Klasa a Regionální potravina. Při této příležitosti proběhne také každoroční slavnostní předávání certifikátů Klasa z rukou ministra zemědělství Mariana Jurečky a ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána. SZIF – odbor administrace podpory kvalitních potravin +420 222 871 626 mailto:[email protected] http://www.eklasa.cz

ANUGA A ČEŠTÍ PRODUCENTI 9.12.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 18 Informace Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V německém Kolíně nad Rýnem proběhl 10. až 14. října 2015 již 33. ročník mezinárodního potravinářského kontraktačního veletrhu Anuga. Přes 150 tisíc návštěvníků a 6500 vystavovatelů zde letos hledalo potenciální dodavatele či odběratele v potravinářském průmyslu. V rámci expozice národní značky Klasa a Ministerstva zemědělství České republiky, kde byl i prostor pro četná obchodní jednání, se prezentovalo třináct producentů výrobků se značkou Klasa. České výrobce oceněné značkou Klasa na veletrhu navštívila Viera Šedivá (vpravo), náměstkyně sekce

potravinářských výrob Ministerstva ze -mě dělství ČR. Foto popis|

NEJLEPŠÍ ŘEZNICTVÍ MÁ GLOBUS 9.12.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 20 Informace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Již osm let je Českým svazem zpracovatelů masa (ČSZM) organizována celostátní soutěž Řeznicko-uzenářská prodejna roku. Letos probíhala ve dvou kolech, krajském a celostátním, do něhož postoupily vítězné prodejny z jednotlivých krajů. Celo -státním vítězem za rok 2015 se stalo řeznictví hypermarketu Globus v Ústí nad Labem. „Toto řeznictví letos zcela oprávněně dosáhlo nejvyššího bodového zisku ze všech soutěžících prodejen a mimořádně vysoký standard prodeje zde byl průběžně zaznamenáván při opakovaných návštěvách hodnotitelů. Velmi vstřícný a profesionální přístup personálu, vynikající prezentace zboží a až neobvykle široký sortiment patří mezi hlavní přednosti tohoto ústeckého řeznictví, které jej přivedly až na úplný vrchol mezi soutěžícími,“ dodává výkonný ředitel ČSZM Jan Katina. Porota v tomto ročníku udělila i zvláštní ocenění prodejně Procházka maso-uzeniny v Odrách. Kromě vítězství v Moravskoslezském kraji a velmi vysokého bodového zisku v celkovém hodnocení zaujala velmi úhledným a atraktivním způsobem založení zboží do prodejních pultů. Foto popis|

LIDL MĚNÍ STRATEGII 9.12.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 23 Informace Kris Richard Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

POZOROVATEL TRENDŮ Na říjnovém výročním shromáždění, jehož se v Paříži zúčastnily tři tisíce ředitelů obchodů, objasnilo vedení německé maloobchodní skupiny Lidl další strategii této značky. Zvýšení podílu Lidlu na trhu nejméně o pět až osm procent během pěti let, tak zní podle Fréderica Fuchse, jednatele firmy ve Francii, úkol pro nadcházející roky. „Cílem je stát se specialistou mezi maloobchodními značkami dobré kvality. Našimi vzory v této oblasti jsou značky Monoprix a Migros,“ vysvětluje a doplňuje: „Chceme konkurovat národním značkám.“ STRATEGICKÝ OBRAT – KONEC HARD DISKONTU Až do nástupu Fréderica Fuchse do funkce v květnu 2012 byla skupina ohledně svých plánů velice tajuplná. V říjnu toho roku nový jednatel sezval ředitele obchodů do pařížského koncertního sálu Zénith, kde jim oznámil obrat ve strategii: konec hard diskontu! Lidl by se měl stát maloobchodníkem jako všichni ostatní. Díky cenové válce mezi supermarkety se rozdíl mezi značkami klasických supermarketů a těch tzv. hard diskontních zmenšil, a způsobil tak potíže prodejcům, kteří se zaměřují na velmi nízké ceny. CELÁ FILOZOFIE SE ZMĚNILA BĚHEM TŘÍ LET Celá filozofie skupiny byla přepracována během tří let. „Od centralizované vertikální organizace, zastaralé, kvazisovětské, chceme dosáhnout amerického ducha svobodné společnosti s větší interní komunikací, schůzkami a týmovými cíli. A už žádné příkazy shora dolů,“ zdůrazňuje Fréderic Fuchs. Aby tento elán vytrval, bude zaveden obsáhlý zaměstnanecký program remobilizace i se školením

všech ředitelů obchodů (což bude představovat investici 40 milionů eur během pěti let) a politikou zvyšování mezd včetně cíle nemít žádnou smlouvu na dobu určitou, ačkoliv dnes je jich pět procent z celkového počtu. „A zvyšujeme po čet francouzských výrobků. Dříve jsme prodávali 82 procent mléka z tuzemské produkce a 18 procent z německé. Dnes je to 100 procent zdejšího mléka. Stejně tak francouzské hovězí maso, jehož po díl v naší nabídce se zvýšil z 50 procent před dvěma léty na 95 procent – pouze bavette není místní provenience. Co se týče vepřového masa, vytvoříme v našich obchodech regál Made in France. Lidl nehodlá být ve svých francouzských ambicích brzděn strategickou silou svých konkurentů, kteří se umějí pohybovat v aliancích mezi nákupními centrálami, jako jsou Auchan a Systeme U, Casino s Intermarché, Carrefour s Corou, Leclerc s německým Rewe, aby mohl vyjednávat nižší ceny u hlavních výrobců. To nás nezajímá,“ upřesňuje manažer nákupu Michel Biero a doplňuje: „Sdružují se pouze pro národní značky. Ale smyslem našeho podnikání není dělat výrobky značky Lidl, které budou nejlevnější.“ OPORA V KUPNÍ SÍLE 25 ZEMÍ EVROPY A zejména ve Francii se Lidl může opřít o kupní sílu 25 zemí v Evropě, v nichž působí. „Nikdo nemůže dosáhnout našich objemů,“ pokračuje Michel Biero. „Nakoupili jsme 11 procent produkce vín z Bordeaux a žádný jiný maloobchodník nemůže udělat totéž. V Evropě je deset tisíc obchodů Lidl a každá země pořádá trhy s francouzským vínem. Před rokem 2012 se s námi žádný ze zámeckých vinařů nebavil – a dnes nám volají. V roce 2014 koupil Lidl 55 milionů lahví vína pro trhy, které probíhají v jeho evropských obchodech v roce 2015.“ V plánu je také mezinárodní expanze. Na začátku roku proběhly tiskem zprávy, že by se skupina ráda usadila ve Spojených státech. Podle všeho Lidl otevře v roce 2017 v okolí Washingtonu svůj první americký obchod s mnoha francouzskými výrobky v regálech. „Dnes si upevňujeme pozici supermarketu v sousedství s výběrovým sortimentem a už nechceme být bráni za hard diskontéra,“ shrnuje Michel Biero a zdůrazňuje, že již pětadvacet let používaný slogan značky Lidl je ideální se musí změnit na Lidl, opravdová cena za dobré zboží. REAGUJTE NA mailto:[email protected] NENÍ BRZDOU KONKURENCE PODÍL NA TRHU POTVRZUJE I VĚTŠINA REGÁLŮ RETAILERA Nová pozice společnosti Lidl na francouzském trhu přináší své plody. „Tržby vylétly s nárůstem obratu za jeden rok na dvouciferné,“ informuje Michel Biero, manažer nákupu francouzského Lidlu. Skupina, jež je velmi skoupá na čísla a kterou tvoří rodinní akcionáři, mezi nimiž je stále u vesla zakladatelská rodina Schwarzových, není kotována na burze. Podle údajů anglické analytické společnosti Kantar Worldpanel, specializující se na získávání názorů spotřebitelů na základě průběžných spotřebitelských panelů, získává Lidl půdu pod nohama a v období od 10. srpna do 6. září 2015 představoval 4,6 % maloobchodního trhu s výrobky každodenní spotřeby ve Francii. Skupina je na sedmém místě – daleko za Carrefourem a Leclercem, které jsou těsně nad 20 %. Ale analytici poukazují na fakt, že její dynamika je pozitivní, neboť značka, jejíž vnímání se zlepšuje, stále získává nové klienty. Podíl značky na trhu potvrzuje i většina regálů. Obchody retailera se přitom s novým konceptem změní. „Budou větší, tedy 1400 metrů čtverečních proti dosavadním v průměru 700 metrům čtverečním, budou modernější, střídmější, s trvanlivými a sofistikovanými materiály, s nabídkou širší škály produktů, s větším zaměřením na portfolio čerstvých výrobků,“ specifikuje Arnaud Meheust, odpovědný za expanzi Lidlu ve Francii. První bude otevřen v Montabanu v roce 2016 a jeho sortiment bude přizpůsoben tomu, aby lépe korespondoval s daným regionem. „V našich obchodech je 90 procent vlastních výrobků Lidlu a 10 procent národních značek,“ doplňuje jednatel Fréderic Fuchs. REGÁL MADE IN FRANCE SPECIALISTA MEZI ZNAČKAMI DOBRÉ KVALITY Foto popis|

LETÁKY JSOU STÁLE U ŽEZLA 9.12.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 32 Marketing

Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Leták je v České republice stále médium, které nejvíce motivuje k nákupu. Téměř polovina, konkrétně 46 procent, obyvatel je přesvědčena, že jde o primární médium ovlivňující jejich nákupní chování. V tištěné variantě přitom zůstává bezkonkurenční. Společnost Focus Cz Marketing- and IT Research jako součást nadnárodního výzkumného koncernu poskytla exkluzivně časopisu Zboží & Prodej výsledky aktuální mezinárodní studie Leres 2015, která proběhla s pětistovkami respondentů v 10 evropských zemích (Česká republika, Polsko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina), z nichž vyplývají zajímavá zjištění. Přesto že pokračuje trend minulých let a narůstá obliba elektronických médií, papírový leták v ruce je při nákupu bezprostřednějším a praktičtějším průvodcem. Zajímavou sondou do nákupního chování českých spotřebitelů je potom fakt, že televizi jako nejvíce motivující reklamní médium uvedlo jen 5 % respondentů, tedy ještě o 1 % méně, než uvádějí u newsletterů obchodníků. JEDEN PRO DVA AŽ TŘI LIDI Co se týče konkrétního využití letáků, uvedli téměř všichni čeští respondenti, že jej využijí (97 %). Více než třetina dotázaných jej důkladně pročte (36 %), zhruba stejně velká část zběžně prolistuje (36 %), čtvrtina podle něj nakupuje (25 %). Pouze 1 % ho předá osobě, která obstarává v domácnosti nákupy a 2 % dotázaných letáky vyhazuje, aniž by se na ně podívali. Jeden leták v jedné domácnosti projde rukama a očima dvou až tří lidí (průměrný gross-reading faktor domácnosti je 2,4, a zaznamenává tak v porovnání s minulým výzkumem mírný nárůst). že ny než muži, lidé ve středním nebo vyšším věku, a to z vícečlenných domácností. Se vzrůstajícími příjmy domácností četnost využívání letáků mírně klesá. Z regionálního pohledu se pak o něco více využívají letáky na Moravě než v Čechách a častěji na venkově a periferiích měst než v centrech měst samotných. Spotřebitelé nejčastěji najdou leták ve své poštovní schránce (80 %), mnozí jej také aktivně hledají na internetu (34 %) nebo přímo v obchodě (24 %). Nejvíce jsou využívány letáky z oblasti potravin, drogerie a elektra, nejvýraznější nárůst byl v posledních dvou letech zaznamenán ve využití letáků nákupních center a obchodních domů. NEJOBLÍBENĚJŠÍ JE FORMÁT A4 Z mezinárodního srovnání vyplývá, že nejvíce jsou letáky využívány k nákupu v Polsku (29 %), Chorvatsku (28 %) a České republice (25 %). Naopak nejčastěji lidé vyhodí leták, aniž by se na něj podívali, ve Slovinsku (13 %), Rakousku (13 %) a v Srbsku (11 %). V kategorii jídla se podle něj nejvíce nakupuje v Polsku a Bulharsku (shodně 59 %), nejméně často po něm sáhnou spotřebitelé v Maďarsku (5 %). Letáky drogerií nejvíce motivují k ná -kupu v České republice (28 %), nejméně pak Maďarsku a Rakousku (shodně 14 %). V hobbymarketech nejvíce motivují k nákupu v Polsku (12 %), nejčastěji je vyhodí, aniž by je prohlédli, v Rakousku (15 %). Letáky v segmentu elektro k nákupu nejvíce motivují v Bulharsku a Bosně a Hercegovině (15 %), naopak nejčastěji je vyhodí Rakušané (14 %). Co se týká formátu, je ve všech zemích, kde probíhal výzkum, nejpreferovanější velikost A4. Nejvíce si na něm zakládají respondenti v Rakousku, Slovinsku a Maďarsku. Druhá nejoblíbenější velikost, formát A3, byla nejčastěji zmiňována v Rumunsku, Bulharsku a Srbsku. Ve většině zemí byl u rychloobrátkových letáků respondenty uváděný optimální počet stran 5 až 10. Menší počet byl pak nejčastěji uváděn v Srbsku, více stran by uvítali Maďaři. BODY ZÍSKÁVÁ ELEKTRONICKÁ VERZE Téměř ve všech segmentech a zemích preferují respondenti papírovou podobu letáku před jeho elektronickou verzí, přesto i v této oblasti lze vysledovat jisté trendy. Na papírovém letáku nejvíce lpí nakupující v potravinách a drogerii (tradiční papírový leták shodně v obou kategoriích nejvíce vyžadují Češi a nejméně Rumuni). Větší příklon k preferenci elektronicky získaného letáku lze vidět u DIY a elektro segmentu. Papírový DIY leták je vítaný v rakouských domácnostech, elektronicky si zboží hobbymarketů chce prohlížet nejvíce rumunských domácností. Ještě větší příklon k elektronicky šířeným informacím o akčních nabídkách lze vidět v elektru, kde na tradičním papíru trvají v Ra kousku a Slovinsku; v Bulharsku a Rumunsku se kloní k elektronické verzi. Až na výjimky dostávají v Evropě nejčastěji potenciální zákazníci své letáky do poštovní schránky (nejvíce je tento způsob rozšířen ve Slovinsku, v Rakousku a v České republice). Bosňané a

Hercegovinci nejčastěji získávají letáky přímo v obchodě. Bulhaři jsou nejvíce zvyklí stahovat si letáky z internetu. Srbové je častěji než jiné národy nacházejí jako přílohy svých novin a časopisů a Rumuni je zpravidla nacházejí za dveřmi svého domu nebo bytu. ČESKO, BULHARSKO A RAKOUSKO NA STEJNÉ PROMOČNÍ LODI A které zboží je v rámci rychloobrátkového sortimentu nejpromovanější? Ve Slovinsku, Rumunsku a Chorvatsku je to ovoce a zelenina, v Maďarsku maso a masné výrobky. V České republice, Bulharsku a Rakousku jde o maso a masné výrobky, stejně silné je ovoce a zelenina. V Srbsku, Rumunsku a Chorvatsku kosmetika a drogerie společně s čisticími prostředky. V Polsku jsou nejvíce promovány čisticí prostředky. *** REAGUJTE NA mailto:[email protected] NA POŠTOVNÍ SCHRÁNKU NIC NEMÁ * ČÍSLA: Atraktivita jednotlivých odvětví FMCG v ČR (Ze kterých odvětví považujete nabídky za obzvlášť zajímavé?) Zdroj: Leres – Leaflet Research Study, Focus Cz Marketing- and IT Re search, 2015 HLAVNĚ POTRAVINY, DROGERIE A ELEKTRO POLÁCI VS. SLOVINCI Foto popis|

SPOLUPRÁCE A KUCHAŘKA 9.12.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 37 Obchod a zákazníci Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět 1 Společné vize ke zlepšení situace malého a středního podnikání v oblasti českého maloobchodu obecně a zároveň i zvýšení prodeje českých potravinářských produktů prezentovali začátkem listopadu na společné tiskové konferenci Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR (HK ČR), Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), a Miroslav Toman, prezident Potravinářské komory ČR (PK ČR). České malé a střední obchodní subjekty se v posledním desetiletí potýkají s mnoha negativními dopady ať už domácí či evropské legislativy, sílícího vlivu nekalé konkurence či tlaku na ceny ze strany zahraničních řetězců. Proto AČTO poslední rok jednalo s partnery, kteří jsou ochotni v rámci vzájemně výhodné spolupráce hledat východiska a zmírnit tak negativní dopady současného stavu. Společný zájem AČTO nalezla s PK ČR a HK ČR. „Vzhledem k tlaku, kterému je ryze český ob -chod vystaven, se dostáváme do velmi složité situace a nebývale tvrdého konkurenčního soupeření,“ osvětluje důvody společného úsilí Zdeněk Juračka a zdůrazňuje: „AČTO je připraveno s oběma partnery hledat legislativní i politické možnosti potlačení trvale negativně působící nekalé konkurence v maloobchodě na českém trhu a podporovat veškeré nástroje, které pomohou tohoto cíle dosáhnout.“ Předseda AČTO dále upozornil, že za velmi důležitou považuje spolupráci s PK ČR k podpoře českých produktů v síti asociace, a také avizoval dokončení certifikace prodejen patřících k AČTO, kde mimo kvalitativní ukazatele bude k udělení tohoto ocenění prodejny rozhodující i podíl prodeje českých potravin. Ten by měl dosáhnout alespoň dvou třetin obratu. „PK ČR komora i AČTO jsou členy HK ČR,“ připomíná Vladimír Dlouhý. „Máme společná témata, ať již v oblasti legislativní nebo z hlediska hledání cest, jak usnadnit a zlepšit postavení českého malého a středního podnikání. Je jistě správné vyvinout společnou snahu o narovnání podmínek pro

podnikání na českém trhu, kde poctivý podnikatel řádně plnící své povinnosti vůči státu i svým zákazníkům je v tržní nevýhodě proti těm, kteří tak nečiní,“ dodává. Podporu společnému postupu ve prospěch prodeje českých potravin deklaroval i Miroslav Toman. Připomněl, že mezi hlavní priority PK ČR patří podpora konkurenceschopnosti českého potravinářského a nápojového průmyslu, a dále zdůraznil, že spolupráce mezi PK ČR, HK ČR a AČTO se jeví jako důležitá pro posilování postavení kvalitních českých výrobků v českém maloobchodě. 2 Hlavním zájmem Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) je podpora českých nezávislých obchodníků i kvalitních českých výrobců potravin a obecně všeho českého. Proto AČTO podpořilo i vznik poctivé české kuchařky Vaříme s Vendy, která je zaměřena především na českou tradiční kuchyni. Sama autorka Vendula Špetlíková s oblibou nakupuje u menších českých obchodníků, a především při vaření používá kvalitní české suroviny, což otevřeně přiznává. Právě tento společný pohled na věc přivedl AČTO a novou kuchařku na společnou cestu. Originální kuchařka se setkala s nebývalým zájmem a její autorka se se svými recepty brzy objeví i na televizních obrazovkách. Foto popis|

Spotřebitelé chtějí více masa 9.12.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 42 Produkty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Češi ve zvýšené míře začínají oceňovat produkty s vysokým podílem masa, které požadují pokud možno bez éček. Co do druhu masa nejvíce zkonzumují vepřového, za které jedna česká domácnost vydá okolo tří tisíc korun ročně. – str. 42

Zemědělec Spotřeba potravin rostla 14.12.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Celková spotřeba potravin v České republice stoupá. Vloni připadlo na obyvatele v průměru 759 kilogramů potravin. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce konzumujeme mléko a mléčné výrobky, obiloviny, maso a zeleninu. Z pohledu dlouhodobé statistiky byla vloni zaznamenána historicky nejvyšší spotřeba rýže, luštěnin či jedlých olejů, špenátu a čokolády. Počátkem prosince to uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiří Hrbek. Stravovací zvyklosti Čechů se mění. Aktuální široká nabídka druhů potravin a potravinových výrobků stlačila spotřebu základních potravin surovinového charakteru z poválečné maximální spotřeby do spotřeby minimální. Došlo tak k výraznému poklesu spotřeby chleba, kravského mléka a brambor. „Je zřejmé, že po roce 1989 se spotřeba některých potravin rozkolísala. Příčinou byly např. ceny potravin, kupní síla obyvatelstva, větší dostupnost a rozmanitost potravin na trhu, ale i změna stravovacích návyků,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V loňském roce Češi zkonzumovali historicky nejvíce rýže, a to v průměru 5,8 kg na obyvatele za rok. Luštěnin jsme snědli celkem 2,7 kg na obyvatele za rok, z toho 40,7 procenta činil hrách, 34,8 procenta fazole a 24,4 procenta čočka. Rekordní roční průměrnou spotřebu zaznamenaly také jedlé oleje (10,1 kg/ /obyv.), špenát (1,3 kg/obyv.) nebo čokoláda (2,7 kg/obyv.). Naopak historicky nejnižší byla vloni spotřeba králičího, a to pouze jeden kilogram na obyvatele za rok, a telecího masa, pouze 0,1 kilogramu na obyvatele. Celková tuzemská spotřeba masa se loni meziročně zvýšila o 1,1 kilogramu na 75,9 kilogramu na

obyvatele. (Pokračování na str. 2) Spotřeba potravin ... (Dokončení ze str. 1) Češi také mírně více konzumovali mléko a mléčné výrobky, bez másla jich snědli 236,5 kg oproti předloňským 234,1 kg. Pokud jde o ovoce, jehož loňská spotřeba činila 79 kilogramů na obyvatele za rok, ubývá spotřeby plodů mírného pásma a na talíři se téměř ve čtyřiceti procentech objevuje jižní ovoce. Podle statistiků se loni snížila také spotřeba minerálek a nealkoholických nápojů o 15 litrů na 249 litrů ročně na obyvatele, což je nejméně od roku 2002. „Spotřeba nealkoholických nápojů narůstala od roku 1948, prudce od poloviny 90. let do maxima 297 litrů v roce 2008. Od té doby je trend klesající. Podobně je tomu v případě alkoholických nápojů,“ shrnuje Hrbek. Podle něj se dá postřehnout, že se dnes lidé nebojí pít vodu z kohoutků. „Spousta lidí je používá, nemá obavy, že jsou to vody závadné,“ řekl a dodal, že je však vidět jasný vzestup nákupu vody ve srovnání například se 70. lety. V roce 1970 totiž vypili Češi 50 litrů minerálních vod a nealkoholických nápojů na hlavu, o několik let později se ale již spotřeba zdvojnásobila. Pokud jde o spotřebu alkoholických nápojů, ta podle Hrbka od poválečných let stoupala až do roku 2005, strměji v 50. a 60. letech. Tato tendence se zastavila v roce 2011. „Spotřeba vína rostla až do roku 2012, v současné době činí 19,5 litru na obyvatele za rok. Spotřeba piva klesla z maxima 163,5 v roce 2005 na 147 litrů na obyvatele v loňském roce,“ uvedl s tím, že o litr se meziročně zvýšil objem vypitých alkoholických nápojů na průměrnou roční spotřebu 173,3 litru na obyvatele. Dlouhodobě roste podle statistiků také spotřeba čajů, i když v posledních letech stagnovala na 0,21 kilogramu na obyvatele. Zato se meziročně o pětinu zvýšila spotřeba zrnkové kávy na 2,24 kilogramu. Nepřerušenou časovou řadu o spotřebě potravin má ČSÚ již od roku 1948. Vyplývá z ní, že po druhé světové válce se na spotřebě potravin podílelo zejména několik druhů základních potravin. Na přelomu 40. a 50. let dosahovala svého maxima spotřeba obilovin, chleba, mléka a brambor, na přelomu 80. a 90. let kulminovala spotřeba masa a mléčných výrobků, a v roce 1990 dosáhla maximální hodnoty i spotřeba cukru, a to 44 kilogramů na obyvatele za rok. ? Foto popis| Předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová (uprostřed) a ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiří Hrbek spolu s tiskovou mluvčí ČSÚ Petrou Báčovou představili poslední statistické údaje o spotřebě potravin v ČR Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Vláda pro zelenou naftu 14.12.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vláda minulý týden schválila rozšíření vratky spotřební daně na pohonné hmoty, takzvanou zelenou naftu, i pro živočišnou výrobu. Na odpočet bude nárok v příštím roce. Informovalo o tom tiskové oddělení ministerstva zemědělství, které návrh předkládalo. Ministerstvo financí by mělo nyní vypracovat ve spolupráci s ministerstvem zemědělství novelu zákona, kterou by se změna měla zavést. Za loňský rok stát farmářům, kteří se věnují rostlinné výrobě, na zelené naftě vrátil skoro miliardu korun. „Letošní odhad činí 1,2 miliardy korun,“ dodal mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Zavedení zelené nafty pro živočišnou výrobu by stát vyšlo na 385 milionů korun. „Rozšíření vratky daně za pohonné hmoty i na živočišnou výrobu pomůže srovnat konkurenční podmínky našich zemědělců se zahraničím,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Novela nejspíš začne podle jeho dřívějšího vyjádření platit od poloviny příštího roku, zemědělci by si ale mohli zažádat o vratku zpětně za celý rok. Informaci zaslalo ministerstvo zemědělství i Evropské komisi. Tím, že by zemědělci zaplatili méně peněz na daních, by o část svých zdrojů přišel Státní fond dopravní infrastruktury. Ministerstvo ztrátu, tedy výši podpory, vyčíslilo na 385 milionů korun.

Jurečka po jednání vlády řekl, že kabinet tímto podporuje nejenom zemědělce jako takové, ale i venkov, stabilizaci pracovních míst, díky rozšířené živočišné výrobě pak také protierozní opatření či lepší absorpční kapacitu půdy. Nárok na uplatnění vratky nyní mají vinaři, ovocnáři či pěstitelé zeleniny. Dostávají zpět 40 procent daně u klasické motorové nafty a 57 procent u směsné nafty s biopříměsí. Vláda Petra Nečase v roce 2012 v rámci úsporných opatření nejprve schválila úplné zrušení zelené nafty. Zemědělci v reakci na to na řadě míst země zpomalovali protestními jízdami strojů dopravu na silnicích. Nečasův kabinet následně své rozhodnutí zmírnil, ukončení daňového zvýhodnění o rok odsunul a pro rok 2013 pouze snížil vratku z původních 60 na 40 procent. Ke konci předloňského roku byla zelená nafta zrušena úplně. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky se k zachování daňové úlevy pro zemědělce zavázala v koaliční smlouvě a začátkem loňského dubna tento návrh odsouhlasila. Podle současného kabinetu většina států EU daňové zvýhodnění uplatňuje, a čeští zemědělci by tak na společném unijním trhu byli znevýhodněni. Zvýhodnění ale platilo pouze pro rostlinnou výrobu. Na rozšíření podpory trvá například i Agrární komora ČR. Kabinet však minulý týden odložil projednání materiálu, podle kterého by státní Lesy České republiky (LČR) a Budějovický Budvar měly letos převést do státní kasy 8,72 miliardy korun. V loňském roce stát získal z těchto podniků o 1,42 miliardy korun méně. Z pivovaru má jít do rozpočtu půl miliardy korun, zbytek z Lesů ČR. Za léta 2013 a 2014 firma do státního rozpočtu celkem odvedla 12,5 miliardy korun. ? *** ? Klíčové informace ? ? Vláda schválila rozšíření vratky spotřební daně na pohonné hmoty, takzvanou zelenou naftu, i pro živočišnou výrobu. ? Za loňský rok stát farmářům, kteří se věnují rostlinné výrobě, na zelené naftě vrátil skoro miliardu korun. ? Zavedení zelené nafty pro živočišnou výrobu by stát vyšlo na 385 milionů korun.

Zvítězil zdravý rozum 14.12.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Komentář Sněmovna minulý týden schválila očekávanou novelu zákona o významné tržní síle. Tato skutečnost opět rozvířila dlouhodobou diskusi o jejím významu a dopadech. Svaz obchodu a cestovního ruchu, který se zastává pozice řetězců, znovu varoval, že jednostranná regulace zvýhodňuje dodavatele a v konečném důsledku může zdražit potraviny. Podle prezidentky svazu Marty Novákové je zarážející, že zákonodárci nezohlednili ani jednu z mnoha připomínek, které obchodníci měli. Také představitelé pravice neúspěšně navrhovali tuto novelu zákona zamítnout. Jak na projednávání ve sněmovně uvedli, novela nepřinese nic pozitivního pro kvalitu potravin, protože jde jen o souboj mezi dodavateli potravin a řetězci, a nevidí v ní velký význam pro hospodářství a spotřebitele. Naopak potravináři a zemědělci tuto novelu vítají, protože by jim měla usnadnit přístup na trh. Za důležitou a přínosnou ji považuje i premiér Bohuslav Sobotka. Potravinářská komora ČR zopakovala, že ji plně podporuje, včetně pozměňovacího návrhu, doporučeného zemědělským výborem a přijatého sněmovnou. Ten obsahuje mimo jiné maximální výši všech obchodních přirážek v jednom roce pro jednoho dodavatele, a to tři procenta. Podle mluvčí komory Dany Večeřové je evidentní, že v poslaneckých řadách zvítězil zdravý rozum a nezastrašily ho ani výhružky obchodníků, týkající se zvyšování cen a přílivu zboží z okolních zemí. Navíc lze jednoznačně souhlasit s tvrzením ministra zemědělství Mariana Jurečky, že kdo se na trhu chová férově, nebude mít s tímto zákonem problém. Foto popis|

Operační program rybářům pomohl 14.12.2015

Zemědělec str. 4 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jednou z významných skupin, které nosí chráněné evropské značení, jsou ryby. Jde o Pohořelického kapra, který v roce 2007 získal evropskou ochrannou známku původu, a Třeboňského kapra. Ten je od stejného roku také nositelem chráněného zeměpisného označení. Díky těmto označením a operačnímu programu Rybářství i spolupráci s Jihočeskou univerzitou se daří podporovat zájem spotřebitelů o sladkovodní ryby. Uvedl to viceprezident Rybářského sdružení ČR Ladislav Vacek. * Jak hodnotíte operační program Rybářství? Operační program (OP) Rybářství v programovacím období 2007 až 2013, z něhož se některé dočerpávané programy protáhly až do jara roku 2015 a jehož definitivní konec byl v červnu 2015, pomohl rybářskému oboru ve vybavení technologiemi, strojním zařízením, obnově základních prostředků či vybudování prodejen ryb. Již poměrně dlouhodobě u nás funguje prodej ze dvora. Podílí se na tom i fakt, že jsme díky OP Rybářství získali určité prostředky, které jsme na to mohli vynaložit. V mnohých případech bychom se k daným věcem dostali i bez operačního programu, ale bylo by to v daleko menším měřítku, trvalo by to daleko déle a nebylo by to na takové úrovni, jakou to má, a kterou jsme získali i díky těmto prostředkům. Je to také jeden z cílů Evropské unie, že poskytuje prostředky, a pravidly říká, co za ty prostředky je možné udělat. První programovací období bylo zaměřeno spíše na základní vybavení a druhé by mělo být směřováno víc na jeho zhodnocení. Chtěl bych připomenout, že v České republice je tradiční rybářství venkovní a neumíme si představit, že bychom ho měli nahradit produkcí z uzavřených chovů. Pokud porovnáme stejný produkt z přírody a z recirkulačních systémů, tak produkt z přírody má něco navíc, to pochází ze složení stravy ryb, života ve volné krajině, welfare zvířat. My sami jsme přesvědčeni o tom, že maso je lepší a kvalitnější z přírodního chovu než z recirkulačního, k němuž směřuje Evropská unie. Uvidíme, do jaké míry se tomu náš trh v ČR přizpůsobí. Někdy se některé myšlenky zdají být nerealizovatelné, a čas ukáže, že tomu tak třeba není. Já se osobně domnívám, že důvodů, proč nebylo vyčerpáno zřejmě ani alokované množství v prvním kole OP Rybářství v současném plánovacím období byla celá řada. Jde o současné nastavení programu, zákon o zadávání veřejných zakázek, nebo v jakém je společnost momentálně cyklu ekonomiky. Firmy mají v současnosti hodně práce, nechtějí se vázat do soutěží, protože nestíhají aktuální zakázky, natož to, co budou dělat za sedm, osm měsíců. Záleží také na tom, co udělá Česká národní banka s kurzem koruny. To všechno jsou tak velké nejistoty a tak dlouhý horizont, že firmy odmítají být byť i jen potenciálním dodavatelem. Navíc žádosti byly podávány v listopadu a jejich příjem byl prodloužen, protože jich bylo překvapivě málo. Načasování podávání žádostí je pro rybáře v dost nešťastném období, protože v říjnu vrcholí výlovy a všichni mají plné ruce práce. Takže optimální je podávání žádostí tak, jak tomu bylo v minulém programovacím období, v únoru, březnu. To je pro nás ideální čas, kdy nejsou lidé tak zatíženi. To je podle mě také jeden z důvodů, proč se v rámci OP podalo méně žádostí. * Zmínil jste se o prodeji ze dvora. Jaký je o něj zájem? Zájem o takzvaný prodej ze dvora je hodně velký. Na každých sádkách v ČR existuje vyhrazený čas pro koncové zákazníky. To už si žádný producent nedovolí obcházet a každý ve svých objektech prodává. Už z důvodu ekonomiky. Prodává totiž přímo koncovému zákazníkovi, nemusí platit nájem, jako někde ve městě, a využívá své zaměstnance. Uzpůsobí čas prodeje tomu, aby se vyhovělo zákazníkům, a oni si potom svého prodejce opakovaně nacházejí. Právě tím, že jsme ve venkovském prostoru, se lidé raději, než by kupovali anonymní produkt ve městě, vydají do sádek. Navíc, když se s tím konkrétním produktem ztotožní a chutná jim, a pokud získají důvěru k určitému prodejci, tak se okruh jeho zákazníků rozšiřuje. * Zvýšila se spotřeba ryb?

To je hodně těžce hodnotitelné. Ukazatel spotřeby totiž ovlivňuje dovoz, vývoz. Doufám však, že spotřeba ryb se drží na stejné úrovni nebo pomalu roste. Podle statistik meziročně stoupla o 0,02 kilogramu na 3,73 kilogramu ryb na obyvatele za rok. Zdaleka tak ale nedosahuje hodnot z roku 2010, kdy Češi ročně jedli o 1,39 kg ryb více. Produkce ryb v České republice vloni stoupla na 20 135 tun z předloňských 19 358 tun. V porovnání s pětiletými údaji šlo o průměrný rok. Nejčastěji chovanou rybou je s velkým náskokem kapr, následují býložravé ryby, lososovité ryby, dravé ryby a línové se síhy. Z produkce kapra se polovina uplatní na tuzemském trhu, zbytek se vyváží, především do Polska, Německa, Francie, na Slovensko, do Rakouska a Maďarska. V ČR se loni prodalo 8,5 tisíce tun živých ryb a 2,1 tisíce tun zpracovaných ryb v živé hmotnosti. Vyvezlo se 8,4 tisíce tun. Plocha rybníků, ve kterých se ryby chovají, činila téměř 43 tisíc hektarů. V současnosti se ze sladkovodních ryb nejvíce prodávají kapr, amur, tolstolobik, štika nebo sumec. Například candát nebo úhoř jsou pak naprosto nedostatkovým zbožím. Rozšiřují se čím dál víc prodeje přímo na výlovech a různých slavnostech, kde je znát, že zájem o ryby výrazně narostl. Lidé návštěvu výlovu berou jako naplnění volného času, podívají se na tradiční řemeslo, koupí si i ryby, které by si jinak nekoupili, jako jsou plotice, karasy, cejny. Chov nedostatkových ryb však nejde rozšířit, je to dáno technologií chovu a ekonomickou jistotou. Existovala spousta pokusů chovat tyto ryby ve větším měřítku. Například by se vyčlenil některý rybník na to, aby se tam nechovaly kaprovité ryby, ale jenom candát, který patří k nejdražším rybám. Ale ono se to nemusí povést a rybník nepřinese žádné tržby. Technologie chovu je právě proto nejvíce rozpracována na chov kaprovitých ryb, které jsou nejjistější zdroj příjmu pro rybáře. Kromě jiného z něj musí také udržovat v určitém technickém stavu rybníky. Právě péče o bezpečnost a kvalitu těch rybničních zařízení, to jsou významné prostředky, kterými rybáři chrání celou společnost, přitom na to získávají peníze jen z prodeje ryb. Sice dostanou dotaci na odbahnění, ale to musí nejdříve sami zaplatit. Současný způsob hospodaření na ploše, kdy voda rychle stéká, vytváří daleko rychlejší odnos částí půdy, které sedimentují v nejnižších bodech, jako jsou údolní nádrže, rybníky či koryta řek. To přináší problémy, retenční schopnost vodních nádrží je horší, a to v období povodní i sucha. ? *** ? Tři otázky pro… ... Ladislava Vacka, viceprezidenta Rybářského sdružení ČR Foto popis|

Jednalo se aktualitách 14.12.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Ing. Jiří Felčárek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Společné jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR se konalo letos 2. prosince v Holovousech na Jičínsku. Věnovalo se aktuálním tématům zemědělské prvovýroby, jako je podpora živočišné výrobě, řešení kompenzace za propady v hospodaření způsobené letošním suchem, situace na komoditních trzích, národní podpory, rozdělení alokace z navýšení národního kofinancování Programu rozvoje venkova a také samotná alokace jednotlivých operací Programu rozvoje venkova do konce programovacího období 2014–2020. Účastníci jednání v Holovousech byli také seznámeni s historií, provozem, zaměřením a činností Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech. Mohli si prohlédnout nově otevřené budovy včetně zázemí. Vedení ústavu vidí nové výzvy v bližším propojení výzkumu a praxe v oblasti šlechtění, diagnostiky a ochrany porostů či udržování genofondových zdrojů s cílem pomoci sektoru české ovocnářské výroby. Pozvání na jednání přijal také Pavel Sekáč, náměstek Sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku ministerstva zemědělství, Jiří Hojer, ředitel Odboru živočišné výroby ministerstva zemědělství, a Miloš Jirovský, ředitel Sekce řízení regionálních odborů Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF).

Obsah jednání s premiérem Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR, informoval přítomné o jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou dne 4. listopadu k návrhům komory k zákonu o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům, marketingovému fondu, novele zákona o vinařství a vinohradnictví, novele zákona o myslivosti a k zákonu o významné tržní síle. Premiér přislíbil součinnost a osobní podporu při jednání vlády i Parlamentu ČR. Dále byly představeny výsledky z kulatého stolu – jednání nevládních organizací s ministrem zemědělství, které proběhlo 19. listopadu 2015. Komora na tomto jednání upozornila na potíže vyplývající z výpadku příjmů zemědělců v souvislosti s letošním suchem a propadem cen na komoditních trzích, problémy jsou s kukuřicí na zrno, ale i na siláž, důsledkem sucha jsou dražší krmiva, pokračují problémy s komoditami, jako je mléko, vepřové maso či vejce, a proto je nezbytné urychlit činnost ministerstva k jejich řešení. Systém národních kompenzací za sucho je připraven k realizaci s pomocí 600 milionů korun a za podmínek poškození 30 a více procent s navrženou kompenzací do výše 80 % škody. Směrování národních podpor Národní podpory musí být směrovány do titulů, které kompenzují potřeby sektorů bez evropských podpor, konkrétně tedy chovy prasat a drůbeže. U těchto dvou odvětví je situace zvláště kritická, cena se opětovně rapidně propadla a i přes národní pomoc uvažují nejlepší podniky o zavření provozů. Také Svaz chovatelů prasat prozatím neúspěšně požádal ministerstvo zemědělství o přijetí systémových opatření k řešení současné situace, nabízí se mimo jiné zvážení zařazení prasat mezi citlivé komodity a také důraznější a trvalá (nikoli nárazová) ochrana místních producentů proti dovozům za podnákladové ceny a dovozům bez registrace a ohlášení prostřednictvím spolupráce Státní veterinární správy s Celní správou. V této již tak ošemetné situaci ještě dále vzrůstá negativní tlak obchodních řetězců, které požadují další snížení cen dodávaného zboží na úrovni 5–7 %. Program rozvoje venkova a požadavky komory Jednání se věnovalo také Programu rozvoje venkova. Úřad Agrární komory ČR v současnosti sbírá ohlasy z prvních vyhlášených kol, ale veskrze hodnotí systém preferenčních kritérií a rozdělení obálek jako dobře nastavený s možností další optimalizace na základě zmíněných ohlasů a analýzy provedené ministerstvem zemědělství. Mezi požadavky, které bude Agrární komora ČR do budoucna směrem k resortu mít, je vyhlášení kol začátkem kalendářního roku tak, aby byl umožněn optimální průběh vlastních prací. Zachována by měla být podpora strojů pro speciální komodity. S tématem optimálního zacílení dotací samozřejmě souvisí také změna nastavení aktivního zemědělce přes minimální činnosti. Pečlivě se Agrární komora ČR věnuje novele zákona o myslivosti, jejíž vývoj už dnes popírá původní záměr ministra a přerůstá v byrokratický moloch. S vnějším připomínkovým řízením lze počítat až po Novém roce. Komora navrhla, aby potřebné změny byly řešeny sektorovými vyhláškami či nařízeními vlády a novela zákona se nechala na později. K požadavku ministerstva zemědělství na rozdělení národního kofinancování ve výši třináct miliard korun byl zpracován, prodiskutován a schválen rámec stanoviska Agrární komory ČR. Jeho filozofie spočívá v rozvoji aktivních činností zemědělců přes stimulační opatření a cílené podpory směřující do výroby a především speciálních komodit a živočišných odvětví s vazbou na vytváření pracovních míst. Právě vytváření pracovních míst společně s ekonomickou výkonností a vyrovnaností výroby vzhledem ke koloběhu živin vyjádřené odstupňovaným zatížením dobytčí jednotkou by mělo patřit mezi hodnocená kritéria například u projektů Programu rozvoje venkova. Jednotlivé obálky by měly také vycházet z analýzy podpor v okolních zemích tak, aby se udržela a posílila česká konkurenceschopnost v evropském prostoru. Komora chce vědět o přesunu nevyužitých peněz Představenstvo komory chce být od ministerstva zemědělství průběžně informováno také o tom, kam se budou přesouvat finance, které se nevyčerpají v méně využitých opatřeních a primárně je

využívat na posílení inovací větších celků, které mají vyšší produktivitu práce, a tím vyšší konkurenční efekt. Stejně tak je vhodné podporovat mladé začínající zemědělce, kteří by však měli podnik skutečně vést a rozvíjet. K diskusi zůstává také další nastavení podmínek welfare tak, aby bylo pro provozy přínosem. Průběžná kontrola komunikace Krajští garanti, zástupci sněmovny všeobecné, byli požádáni o průběžnou kontrolu komunikace mezi úřadem Agrární komory ČR a regiony, momentálně například v reakci na výzvu k užšímu zapojení komory do poradenského systému, kde by za každý kraj fungoval jeden člověk jako spojka mezi SZIF a žadateli o projekty. Tito lidé by byli průběžně školeni a jejich kvalifikace by oboustranně garantovala preciznost a záruky zpracování. Dále byli krajští garanti osloveni ve věci spolupráce s ministerstvem školství v projektech optimalizace vzdělávacího systému či aktuální žádosti na predikci potřeb zaměstnavatelů v sektoru, tedy kolik a jaké druhy pracovních míst budou podniky výhledově potřebovat. Opakovaně byla vznesena výzva k aktivnímu zapojení podniků do projektu monitorování sucha, a to v počtu 4–5 podniků na okres. Představenstvo potvrdilo také požadavek na zpracování jednotné metodiky pro postupování kontrol Celní správy v jednotlivých regionech při využití zelené nafty. Fond na propagaci českých potravin Fond na propagaci českých potravin je nyní projednáván s úsekem náměstkyně ministra zemědělství Viery Šedivé. Ministerstvo zemědělství mimo jiné požaduje upřesnění některých záměrů, které by měl fond naplňovat, včetně specifikace podporovaných komodit (debata se vede o zapojení živočišných komodit), financování fondu (příspěvek producentů + státní dorovnání) a podporovaných aktivit. Představa ministerstva se začíná odklánět od podoby fondu navrhované komorou. Agrární komora ČR především odmítá myšlenku, že bude potlačena hlavní úloha zájmových svazů. Trvá na požadavku, že pravomoci státní správy a profesních a zájmových svazů v řízení fondu musí zůstat vyrovnané. Personální změny Potvrzena byla informace k výsledku rekonstrukce Ekonomické komise. Její odborné jádro tvoří profesorka Věra Bečvářová z Mendelovy univerzity v Brně, ředitel Jiří Hrbek z Českého statistického úřadu, Ing. Jaroslav Humpál z Výzkumného ústavu zemědělských informací, doc. Ing. Karel Tomšík, Ph. D., z České zemědělské univerzity v Praze a Ing. Ladislav Skořepa, Ph. D., z Jihočeské univerzity. Z regionů byli jmenováni krajští zástupci a novým předsedou je Zbyněk Kobliha z Farmy Prčice-Sedlec po odstupujícím Janu Ptáčkovi. Pracovat začala také komise LFA, obnovila se i činnost Komoditní rady pro biomasu. Datum sněmu v roce 2016 Rozhodnutím představenstva byl přijat návrh na konání XXIV. sněmu Agrární komory ČR v roce 2016 v rámci jeho propojení na veletrh Techagro v Brně, a to v neděli 3. dubna. Jednání sněmu bude předcházet jednání představenstva a navazovat na něj bude slavnostní zahájení veletrhu. Projednán byl také průběh hospodaření komory v roce 2015 a možnosti změn jeho struktury. Foto popis| O autorovi| Ing. Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

Známe vítěze Farmy roku 14.12.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Šárka Gorgoňová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Možnost být svědkem sváteční a pozitivními emocemi nabité atmosféry, která provází vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku, si každoročně nenechá ujít více než pětistovka návštěvníků. Nejinak tomu bylo letos. Plně obsazené pražské Divadlo ABC odměnilo ve středu 2. prosince potleskem pětici oceněných a zejména pak vítěznou farmu, která odbornou porotu oslovila nejvíce. Na vyhlášení výsledků soutěže nechyběla řada významných hostů, mezi nimi i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, který nad akcí převzal záštitu. V pořadí 14. ročník prestižní soutěže, která si za dobu svého trvání získala skutečně velkou oblibu, probíhal v roce, který OSN věnovala zemědělské půdě a jejímu významu. „Pro naše členy, hospodáře na rodinných farmách, není péče a starost o zemědělskou půdu prázdným pojmem, k jehož naplnění a uskutečnění je potřeba maximální státní dozor a přesné nastavení pravidel. Přístup sedláků ke všem jejich aktivitám na venkově, k jejich činnostem v krajině či sociální oblasti není zdaleka motivován dotačními podmínkami, požadavky státní správy a legislativy, ale především vlastními životními hodnotami a principy. Velmi mě těší, že přesně tak vnímají své působení v rámci venkova i všechny letos oceněné farmy,“ řekl u příležitosti vyhlášení výsledků soutěže předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Josef Stehlík. Tak byly i odbornou porotou hodnoceny všechny přihlášené farmy – nejen jako funkční a životaschopné ekonomické celky, ale i jako rozmanité organismy, jež podnikají a především mezigeneračně žijí a působí na venkově. Nejvíce zaujaly a v průběhu komponovaného večera byly nejprve prostřednictvím videoklipů představeny a poté vyhlášeny tyto farmy, které si zároveň odnesly i zajímavé finanční odměny v hodnotě celkem 200 tisíc korun. Vítěz soutěže – farma Kunclův mlýn Vítězem soutěže Farma roku 2015 se stal Kunclův mlýn v Brzině na Sedlčansku. Tato tři sta let stará usedlost rodiny Kunclových ve středním Povltaví je nejen kouzelným místem uprostřed lesů a luk, ale i centrem pestré škály aktivit provozovaných všemi jejími členy. Stovka hektarů trvalých travních porostů ve zdejší marginální oblasti slouží k chovu masného skotu v režimu ekologického zemědělství s koncovkou v podobě zpracování masa přímo na farmě a jeho prodeji ze dvora. Nechybí ani chov koní včetně provozu jízdárny, stříhání psů, pořádání letních dětských táborů či nabídka ubytování ve dvou stylových apartmánech. Na farmě se konají nejrůznější tradiční venkovské slavnosti, díky ekumenické kapli, jíž nechala rodina vystavět na stráni za mlýnem, je i místem duchovního zastavení. Stříbrný statek Nový Dvůr Stříbrnou příčku obsadil statek Nový Dvůr z Kroměříže, který je důkazem toho, že na plnění svých snů není nikdy pozdě. Po 15 letech hospodaření v pronajatých prostorách ho vystavěl se svou rodinou jeden ze spoluzakladatelů celostátní asociace a velký zastánce svobodného hospodaření Jan Váňa. Na čtyři sta hektarech orné půdy se věnuje pěstování obilnin, řepky, kukuřice na zrno, máku a kmínu. Součástí rodinného statku je i První selský pivovárek provozovaný synem pana Váni, kde se ročně vyrobí tisíc hektolitrů piva šesti druhů, mezi nimi například Sedlák či Sedláček. Stále aktivní Jan Váňa, ač již několik let v důchodovém věku, udržuje čilé kontakty s kolegy sedláky a neváhá jim předávat své dlouholeté zkušenosti. Farma rodiny Děkanovských získala bronz Bronz náleží farmě rodiny Děkanovských z Lhoty Bubenče na Podblanicku, jejíž hlavní devizou je rodinná soudržnost. Na provozu farmy, která se zabývá rostlinnou výrobou na téměř třísethektarové výměře a chovem masného skotu, se podílejí všichni její členové, tedy rodiče se svými dvěma syny i jejich manželky. Hlavní pěstovanou plodinu představují typické brambory, doplňují je obilniny, řepka a mák, část výměry zaujímá množitelský porost jetele nachového. Značnou proměnou prošly v minulosti družstvem využívané hospodářské budovy, farma tak získala jednotný a zcela nezaměnitelný ráz. V plánu mají Děkanovští zřízení vlastní bourárny a prodej masa ze dvora.

Ekofarma Bošina na čtvrtém místě Čtvrté místo vybojovala Ekofarma Bošina z Vernéřovic. Když si před patnácti lety čerstvý zemědělský inženýr Jan Bošina původem z Chomutova půjčil na nákup několika krav a zchátralého kravína v obci Vernéřovice na Broumovsku, málokdo na jeho úspěch sázel. Společně s manželkou Lucií se mu však podařilo vybudovat nejen stabilní rodinné zázemí pro jejich dvě dcery Viktorku a Antonii, ale i v širokém okolí dobře známou a hojně navštěvovanou ekofarmu, která obhospodařuje 350 hektarů v minulosti značně zanedbaných pozemků. Jejím stěžejním produktem je vyzrálé hovězí, vepřové a drůbeží maso, rodina plánuje i vlastní výrobu uzenin. Faremní jatka a bourárna jsou již několik let k dispozici i řadě dalších sedláků. Dvůr Svržno uzavřel pětici oceněných Pětici oceněných uzavírá Dvůr Svržno, jeden ze čtyř původních dvorů historicky proslulého hostouňského hřebčína ležící v podhůří Českého lesa, který v letošním roce oslavil sté výročí založení. Svému primárnímu účelu – chovu koní, však za totality nesloužil. Na jeho zašlou slávu navázal až v roce 1993 otec dnešní majitelky Michaely Kodadové Miroslav Koza, který zde začal soukromě hospodařit. Společnými silami, elánem, nadšením a za pomoci dalších členů rodiny přeměnili neudržovaný dvůr v agroturistický areál s téměř sedmdesátkou koní. Pod heslem „vše co se týče koní“ tu poskytují nejen ustájení, ale zejména řadu volnočasových aktivit. Areál je i dějištěm mnoha chovatelských, kulturních a společenských akcí. Láska, úcta, víra, pracovitost a pokora Lásku k půdě, úctu k předkům a tradici, víru ve smysl a správnost vytčeného cíle, pracovitost a pokoru – to vše naleznete v pěti skutečných příbězích letošních oceněných farem. Taková je ale i samotná podstata rodinného hospodaření, která má obzvláště velký význam právě v dnešní době, kdy nejen příslušné ministerstvo, ale i značná část naší politické reprezentace vnímá svět zcela opačně. Foto popis| Vítězem soutěže Farma roku 2015 se stal Kunclův mlýn z Brziny na Sedlčansku, který je centrem pestré škály aktivit provozovaných všemi členy rodiny Kunclovy Foto autor| Foto archiv ASZ ČR Foto popis| Slavnostní vyhlášení výsledků 14. ročníku soutěže Farma roku proběhlo v prostorách plně obsazeného pražského Divadla ABC Foto autor| Foto archiv ASZ ČR Foto popis| Bronz náleží farmě rodiny Děkanovských z Lhoty Bubenče na Podblanicku, na jejímž provozu se podílejí všichni její členové, tedy rodiče se svými dvěma syny i jejich manželky Foto autor| Foto archiv ASZ ČR Foto popis| Páté místo obsadil Dvůr Svržno, kde provozuje společně se svou rodinou agroturistický areál milovnice koní Michaela Kodadová Foto autor| Foto archiv ASZ ČR Foto popis| Z pomyslného stříbra se těší Jan Váňa se svou rodinou ze statku Nový Dvůr na samém konci Kroměříže, který Váňovi vystavěli po patnácti letech hospodaření v pronajatých prostorách Foto autor| Foto archiv ASZ ČR Foto popis| Čtvrté místo vybojovala Ekofarma Bošina z Vernéřovic na Broumovsku, jejímž stěžejním produktem je vyzrálé hovězí, vepřové a drůbeží maso Foto autor| Foto archiv ASZ ČR Foto popis| Celým večerem provázel v roli moderátora čestný předseda ASZ ČR Stanislav Němec (vlevo), k přítomným promluvil i předseda ASZ ČR Josef Stehlík Foto autor| Foto archiv ASZ ČR

O autorovi| Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ ČR

Priority mladých zemědělců v Bruselu 14.12.2015

Zemědělec str. 14 Zájmové organizace Tomáš Ignác Fénix Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zástupci Společnosti mladých agrárníků České republiky se na konci listopadu zúčastnili jednání pracovní skupiny CEJA (Conseil Européen des Jeunes Agriculteurs – Evropská rada mladých zemědělců) a setkání s poslanci výboru Comagri v Bruselu. Účastníci byli informováni nově zvoleným prezidentem CEJA Alan Jagoe o dosavadní činnosti nového prezidia CEJA a aktuálním stavu jednání o programu na nové období, které začíná od 1. ledna 2016. Za účasti jednotlivých členských organizací byly priority rozděleny do následujících skupin. Skupiny priorit 1) Společná zemědělská politika 2020+ a (CAP2020+), víceletý finanční rámec (MFF) 2020+ ? Nové tržní nástroje (proměnlivost hladiny cen/příjmů; nástroje rizikového managementu), investice z evropských fondů pro úplné trhy ? Kolektivní oprávnění ? aktivní zemědělec ? MFF: zachování zemědělského rozpočtu, potřeba intenzivnějšího zapojení veřejnosti ? Stávající CAP: potřeba zhodnocení a ozdravění v poločase: implementace top-up plateb, zjednodušení CAP 2) Rozvinutí Manifestu mladých zemědělců (prezentovaného na zasedání v Miláně v září 2015) a upřesnění pozic CEJA ? Plýtvání potravinami: zaměření na procesy v rámci řetězce od výroby po spotřebu ? Péče o půdu: zacílení na inovativní užívání půdy a environmentálních služeb mladým zemědělcům (MZ) ? TTIP (dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy): pokračovat na dohodnutých pozicích a komunikovat je ? Potravinový řetězec – posílit postavení MZ, potlačovat UTP (Unfair Trading Practices = Nekalé obchodní způsoby) ? Manifest – propagovat a rozšiřovat, rozpracovat jeho témata coby základ pro příští pozici k CAP 2020+ 3) Přístup k půdě/úvěrům/financování – specifické potřeby MZ ? Soustředit se na řešení těchto výzev, zejména ve spojitosti s Aktivním zemědělcem ? Lobbing za alternativní formy financování pro MZ ? posílit pozice k mobilitě půdy (vydat vlastní stanovisko) a zlepšit přístup k půdě pro MZ bez rodinného selského zázemí ? Potravinový řetězec – posílení MZ zefektivněním jeho fungování ? Ochrana MZ sektorově ohroženým (dnes mlékárenství) 4) Životní prostředí/greening ? Lépe informovat veřejnost o dobrých příkladech dosažených mladými zemědělci ? Použít evidenci těchto příkladů správné praxe proti dodatečné environmentální regulaci, stejně tak s dodatečnou regulací pesticidů – s cílem zjednodušit platné předpisy ? Zintenzivnit spolupráci se zelenými lobby a účast v environmentální diskusi – vybudovat prostor pro rostoucí angažmá všech zemědělců v environmentální debatě 5) Výzkum a inovace ? Větší soustředění se na inovace vzhledem k výzvám dneška: zvýšení podílu kvalitních potravin udržitelným způsobem ? Zapojení environmentálních hledisek ? Zevrubně se věnovat závěrům tematických skupin (Focus groups, FG) EIP-Agri a rozvoji operačních skupin (OG) ? Zapracovat na digitálních, technických a sociálních inovacích ? Hledat nové trhy a znovuotevřít trhy

staré 6) Vnitřní úkoly pro CEJA ? Rozšiřování a propagace dohodnutých pozic, zejména těch, které jsou shrnuty v Manifestu ? Více komunikovat dovnitř i navenek, více tiskových zpráv, veřejných akcí, šíření postojů obsažených ve stanoviscích ? Budovat CEJA jako CDG (Community Developement Group – skupinu komunitního rozvoje) – ku prospěchu všem členským organizacím, podporovat jejich vlastní lobbing, více konzultovat členské organizace k politickým otázkám ? Semináře hodnotící novou CAP s výstupem v podobě veřejné akce ke konci roku 2016 ? Hodnoticí panel členských organizací ? Interní diskuse o rozdílných pozicích členských organizací – jak s tím má CEJA naložit O klimatických změnách Dalšími přednášejícími byl například Evangelos Koumentakos z COPA/COGECA, který se věnoval otázce klimatických změn s ohledem na probíhající konferenci v Paříži. Zemědělství je jednou ze čtyř znečišťujících oblastí vedle dopravy, bydlení a odpadního hospodářství, často se ale pomíjí jeho absorbční schopnost snižující jeho negativní dopad na bilanci skleníkových plynů. Jedná se zejména o lesní ekosystémy, trvalé, zejména travní porosty, a čištění vody v kulturní krajině. Proto by se klimatická opatření měla realizovat v rámci spojení oblastí LULUCF (land use, land use change, forestry – využití krajiny, změny ve využití krajiny a lesnictví), aby bylo možné efektivněji dosáhnout stanovených cílů pro rok 2030 v oblasti omezení emisí (–40 %), posílení obnovitelných zdrojů energie (+20 %) a zvýšení energetické efektivity (+20 %). Samostatné polní hospodaření totiž produkuje relativně více emisí než ostatní sektory (12 % GHG na úrovni EU), zemědělská půda jich ale 2 % pohltí a dalších 10 % absorbují právě lesy. V současné době není půdní uhlík, ani uhlík pohlcovaný travními porosty zahrnut v unijním příslibu emisních omezení, v zemědělství produkovaný metan však ano. Aktuálně se tedy diskutuje o valorizaci jednotlivých modelů pro různé typy hospodaření, včetně opomíjeného dovozu primární produkce, krmiv a potravin s výrazně negativní emisní bilancí. COPA/COGECA v souvislosti s klimatickými opatřeními posiluje svou účast na projektech AnimalChange a Grassland a podílí se na diskusích Com Itre (Evropský parlamentní výbor pro výzkum a energetiku) a Com Agri (Evropský parlamentní výbor pro zemědělství a rozvoj venkova). Výhled pro CAP2020+ je více integrovaná klimatická politika v jednotlivých sektorech, omezení přímých podpor a zhodnocení přírodního kapitálu samotných ekosystémů. Zemědělci by se měli připravit na inovativní poskytování ekosystémových služeb, jako je třeba filtrování vody. Příprava smlouvy mezi unií a USA V souvislosti s přípravou smlouvy pro Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a užší spolupráce s USA jsou velkou inspirací americké podpory pro dobrou praxi fungující již více než 20 let stejně jako efektivní modely zemědělského pojištění. Aktivní přístup americké administrativy v klimatických otázkách vedl k poklesu tamní produkce metanu za posledních 25 let o 17 %. Klíčovou otázkou v celé problematice budou ale v příštích letech zejména ceny uhlíkových emisí, je to ovšem primárně politické téma. COPA/COGECA potvrzuje své stabilní zaměření pro motivační přístup k zemědělcům namísto trestů. Zásadní je proto zachování a prohloubení synergické strategie, kdy se jednotlivé sektory vzájemně pozitivně ovlivňují a kooperují (proto je důležité zemědělství neoddělovat třeba od odpadového nebo topného hospodaření). O autorovi| Tomáš Ignác Fénix, Společnost mladých agrárníků ČR

Komunitou podporované zemědělství 14.12.2015

Zemědělec str. 29 Ekologické zemědělství Kateřina Čapounová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Počátkem letošního listopadu se v Olomouci uskutečnilo první národní setkání komunitou podporovaného zemědělství v České republice. O tento systém přímého odbytu potravin, který se masivně šíří Evropou, stoupá zájem i u nás. Skupina lidí dá zemědělci na začátku sezóny peníze a ten jim pak v průběhu celého roku dodává, co mu na statku vyroste. Nemusí se znát, ale dohodnou se, že si budou navzájem věřit. Tak nějak ve zkratce se dá popsat systém komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Jeho úspěch dnes potvrzují tisíce farem ve Francii, USA, Velké Británii a dnes už i dvě desítky sedláků a potravinových komunit v České republice. Má řadu podob, od městských společenství, která si sama pro sebe pěstují zeleninu, až po zemědělce, kterým odbyt přes KPZ dokáže významně vylepšit ekonomickou stabilitu farmy. Zdánlivě jednoduchý systém nabízí oběma stranám víc, než se na první pohled zdá. Ze spotřebitele podílníkem Komunitou podporované zemědělství se v různých obdobách začalo šířit po světě v posledních dekádách minulého století. V 60. letech vznikaly spotřebitelské skupiny s přímou vazbou na zemědělce v Japonsku, rychle následovala Evropa a USA. Důvodem byla reakce na intenzivní industrializaci výroby potravin, tedy poptávka po potravinách bez chemie a neanonymní původ potravin. Slovo Teikei, jak se systém KPZ označuje v Japonsku, v překladu znamená doslova „jídlo s tváří zemědělce“. Dnes systém KPZ v řadě míst napomáhá decentralizaci potravinářského výrobního řetězce a posiluje postavení a nezávislost zejména drobných zemědělců vůči distribučním systémům třetích stran. Rychle stoupající obliba KPZ po celém světě potvrzuje, že je to cesta výhodná. „Odběratelům se v kápézetkách říká podílníci,“ vysvětluje Jan Valeška, jeden ze zakladatelů Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI), která stojí za rozvojem komunitou podporovaného zemědělství v České republice. „Každý, kdo se zaváže k dlouhodobému odběru potravin, se totiž podílí přímo, bez žádných dalších zprostředkovatelů, na ekonomice farmy. Přestáváte být pouhým spotřebitelem, se sedlákem uzavíráte dlouhodobou dohodu postavenou na partnerství. A hlavně na vzájemném sdílení rizik i přínosů. To v současné době běžné spotřebitelskoodběratelské vztahy nenabízí,“ dodává Valeška. Co přináší KPZ spotřebitelům Důvody, proč lidé do systému KPZ vstupují, jsou různé. Zpočátku je to často proto, že chtějí pravidelný přísun čerstvých potravin nebo mít jasno, odkud pochází a jak byly vyprodukovány. Některým je sympatický jiný způsob prodeje, než který dnes nabízí obchodní řetězce a jež mohou, stejně jako sedláci, jen minimálně ovlivnit. Jiní upřednostňují osobní vztah se sedlákem. „Od okamžiku, kdy jsme si založili KPZ, změnil se můj přístup k potravinám. Za vším, co dnes jím, si teď dokážu představit něčí práci, což mi při nákupu několikrát překupovaných potravin prostě nešlo. Navíc jsem se naučil ctít sezónnost, v létě děláme kečupy, v zimě nakládáme zelí nebo kvasíme zeleninu, kterou máme od Miloše,“ říká Tomáš Hajzler, který přes KPZ Modřany odebírá produkci od biozelináře Miloše Kůrky. Pro hodně podílníků je KPZ možností, jak se potkat s obdobně smýšlejícími lidmi. Statek se často stává místem, kde se jejich děti poprvé seznámí s polem nebo hospodářskými zvířaty. Není to však podmínkou. „Z celé naší odběrové skupiny jsem pana Kůrku viděl naživo jen já,“ říká Tomáš Hajzler, „přesto naše KPZ funguje velmi dobře již třetím rokem.“ Mezi další důvody, proč se lidé zapojují do KPZ, patří svobodná možnost vybrat si farmu, která respektuje životní prostředí a vyrábí potraviny bez reziduální zátěže. Sítem tak logicky prochází ekologické farmy a statky, které šetrný systém naplňují i bez certifikace. Roční poplatek za celosezónní úrodu je výsledkem vyjednávání mezi možnostmi odběratelů a reálnými náklady sedláka, bez marží zprostředkovatelů. Jeho výše se odvíjí od ceny za nákup osiva, nákladů na provoz, práci zemědělce a dopravu do odběrného místa. Velikost i cena podílu se liší komunita od komunity. Za jeden odběr dáte v přepočtu od 210 do 330 Kč, váha podílu se pohybuje od 3 do 7,5 kg, frekvence dodávek je zpravidla týdenní a funguje v období květen až listopad (i déle podle počasí), složení je podle toho, co právě na statku dozrává, dorůstá nebo se vyrobilo. Cena je zpravidla srovnatelná s nejlevnějšími potravinami z obchodní sítě, navíc je po celý rok neměnná. Veškerá administrativa spojená s výdejem je vyřízena před sezónou. Vedle pravidelného ročního poplatku zemědělci mají některé komunity zaveden ještě členský příspěvek, kterým se hradí náklady spojené s organizací. Ta spočívá nejčastěji v existenci koordinátora, který zajišťuje komunikaci se zemědělcem a členy skupiny, dojednává podmínky, místa

odběru a řeší aktuální potřeby, které se v systému objeví. Není to však podmínkou. Zatím vede zelenina Nejčastější komoditou, která se zatím v českých KPZ nabízí, je zelenina a ovoce. Podílníci se vždy před sezónou se sedlákem domluví o sortimentu druhů, které je možné v podmínkách jeho farmy pěstovat, a zemědělec si pak připraví osevní postup, ve kterém požadavky zohlední. Vedle zeleniny a ovoce se často setkáte také s bylinkami, marmeládami, nakládanými okurkami nebo medem. Farmy s masnou a mléčnou produkcí jsou zatím výjimkou, přestože lidé mají zájem i o tyto výrobky. Může za to zatím stále malý počet faremních zpracovatelů i nízká diverzifikace zemědělských činností na českých farmách. "Statků, které chovají zvířata a současně využívají ornou půdu jinak než na produkci krmiv, je u nás bohužel stále málo. Chlazené potraviny navíc vyžadují i trochu složitější dodávku. Některé KPZ ale už mají na odběrových místech i chladničky, kde se může maso, vajíčka a sýry do doby odběru uskladnit, řešením jsou i chladicí tašky, do kterých sedláci výrobky připraví,“ říká Jan Valeška. Sedláci často nabízí i závoz jiných než smluvních potravin, třeba po dohodě se sousedem, který má vlastní porážku či mlékárnu. Obecně se vyplatí, aby nabídka v sezóně obsahovala minimálně 15 druhů potravin. Ekofarma rodiny Šelongových z Pustějova má například v sezóně 25 a více druhů zeleniny. Není také výjimkou, že se komunita pro zajištění širšího sortimentu podílí na provozu více než jedné farmy nebo si sama zajišťuje i jiný typ dodávek místních potravin. Co přináší KPZ zemědělci Pro zemědělce, kteří se rozhodnou do systému zapojit, představuje KPZ stabilní celosezónní odbyt produkce s příjmem, který obvykle získává předem, což výrazně zjednodušuje administrativu v průběhu roku, usnadňuje plánování investic a možnost prodávat za cenu odpovídající skutečným nákladům na produkci. Na rozdíl od jiných typů přímého odbytu vstupuje podílník do KPZ s tím, že je ochoten společně se zemědělcem nést rizika spojená s neúrodou, aniž by požadoval vrácení peněz. Naopak se stává, že se mezi nimi vždy najde někdo, kdo je ochotný pomoci při zemědělských pracích, pokud o to zemědělec požádá. To je zásadní změna rolí – vztah mezi dodavatelem a odběratelem je rovnocenný a postaven na vzájemné důvěře, zemědělec zde nemusí proaktivně nabízet své produkty, ale pracuje pouze s lidmi, kteří už mají jasnou představu o možnostech a limitech jeho produkce. Další výhodou mnoha KPZ je, že organizaci odbytu si zajišťuje komunita sama, zemědělec jen zaveze potraviny na odběrové místo. I to je výrazná úspora času. Forem, jak s komunitou pracovat, je mnohem víc – záleží vždy na tom, jak společně najít co nejvýhodnější model pro všechny. Za výhody KPZ považují čeští zemědělci to, že nemusí spotřebitele o kvalitě své produkce proaktivně přesvědčovat, odběrateli jsou pouze lidé, kteří mají o jejich potraviny skutečný zájem. Pozitivně hodnotí také lepší rozložení rizik při odbytu. Pravděpodobnost, že by se rozpadla celá odběratelská skupina, je mnohem menší než výpověď smlouvy s obchodním řetězcem. Dlouhodobé vazby s podílníky navíc často přerůstají v přátelské vztahy, které přežijí i případnou „suchou sezónu“. KPZ jako stabilizační prvek ekonomiky farmy Přestože se za posledních několik let situace výrazně zlepšila, je přímý prodej u nás ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále v plenkách. Malé faremní obchůdky, dodávky bedýnek i prodej na farmářských tržištích sice v Čechách přibývají, jejich podíl na celkovém odbytu je ve srovnání s vyspělou Evropou ale stále nízký. Středně velké farmy jen málokdy dosáhnou se svou produkcí napřímo do maloobchodní sítě a nemají tak vliv na výkupní cenu zprostředkovatele, která pro ně nemusí být často výhodná. Pro malé rodinné statky bývá zase prodej na farmářských trzích ve velkých městech časovou i finanční zátěží. Model KPZ může být proto pro řadu těchto zemědělců zajímavým stabilizačním ekonomickým prvkem. Po sedmi letech, kdy se v Čechách KPZ rozbíhaly, i u nás už existují statky, jejichž odbyt je stoprocentně zajišťován přes KPZ. Největší KPZ u nás čítají až 120 odběratelů v několika odběrových skupinách, nejmenší mají malý okruh několika rodin. Jak současná praxe ukazuje, vstupují u nás do systému KPZ zejména malé rodinné statky. V zahraničí je však tento systém běžný i u středně velkých farem, které jím vhodně doplňují jinak zaběhlé odbytové kanály a zvyšují si tak svoji ekonomickou stabilitu. Nehledě na velikost farmy, v systému KPZ vždy dochází k vytváření vazeb, které na jedné straně podporují nezávislost zemědělce na agrochemickopotravinářském komplexu a na straně druhé vytvářejí vztah spotřebitele k

potravinám a zemědělství jako takovému. A to se v dnešní době cení. Na obou stranách. Kam se obrátit o radu KPZ může iniciovat buď zemědělec, nebo přímo skupina lidí, kteří mají zájem o pravidelný odběr potravin. Velmi dobré poradenství poskytuje při zakládání nových KPZ Asociace místních potravinových iniciativ, která se zabývá propojováním a podporou zájemců o místní produkci potravin a pořádá na toto téma řadu přednášek a kurzů. Na jejích stránkách www. asociaceampi.cz najdete podrobně vysvětlený systém fungování a mapu stávajících KPZ u nás. Dalším zdrojem je web http://www.kpzinfo.cz. Stáhnout si zde můžete například podrobně zpracovaný manuál, který vás provede detailními informacemi od nápadu až po praktické rady, jak komunikovat s podílníky, jak řešit účetnictví, cenotvorbu, legislativu nebo hygienické podmínky. Součástí manuálu je také vzorová smlouva, kterou uzavírají mezi sebou zemědělec a podílník. *** ? Víte, že… ? v České republice je 22 KPZ, ? v Evropě je do KPZ zapojených 4000 zemědělců, ? v evropských KPZ najdete 400 tisíc podílníků. Zdroj: European handbook on CSA ? Příklady KPZ typu sedlák–komunita ? Bemagro Malonty (Jihočeský kraj) ? Ekofarma Ctiboř (Ctiboř, Kraj Vysočina) ? Ekofarma Černíkovice (Královéhradecký kraj) ? Farma manželů Pekařových (Moravskoslezský kraj) ? Ekofarma Šelongovi (Pustějov, Moravskoslezský kraj) ? Ekofarma Šťastná koza (Moravskoslezský kraj) ? Ekofarma Karel Tachecí (Ústecký kraj) ? Komunita dvora Vyšínek (Středočeský kraj) ? Svobodný statek na soutoku (Středočeský kraj) Potenciální ohrožení pro zemědělce Jak může KPZ pomoci? Špatná škůdci, choroby úroda (např. apod.) přírodní katastrofa, Podílníci přijmou úrodu – ať je jí hodně, či málo – za stejnou cenu. Nevypočitatelný trh – nemožnost odbytu Podílníci se předem zaváží k odběru určitého množství potravin – např. produkce každý odebere týdně 6 vajec. Nestabilní cena za produkci Podílníci pro si obě s producentem strany, kterou na budou začátku platit sezóny v průběhu dohodnou celého cenu období. výhodnou Podílníci mohou zemědělci zajistit např. peníze po dobu jeho onemocnění, Onemocnění zemědělce, špatné sociální nebo sami pracovat na statku po dobu jeho nemoci nebo dovolené. zabezpečení Případně mohou zaměstnat zemědělce, aby pro ně produkoval potraviny za spravedlivou mzdu. Nedostupnost kapitálu – poškození majetku, Podílníci mohou přispět k pořízení kapitálu tím, že si zakoupí podíl na proměnlivé podmínky úvěrů atd. hospodářství, poskytnou půjčku, dar apod. (Zdroj: Manuál Komunitou podporované zemědělství, AMPI) Foto popis| Co bude zemědělec pro své odběratele pěstovat, je výsledkem společné dohody mezi odběrateli a zemědělcem (Ekofarma Miloše Kůrky, Černíkovice) Foto autor| Foto Sylva Horáková Foto popis| Statek KPZ se často stává místem, kde se děti poprvé seznámí s polem nebo hospodářskými zvířaty Foto autor| Foto archiv PRO-BIO Liga

Foto popis| Den otevřených dveří na ekofarmě rodiny Šelongových v Pustějově Foto autor| Foto archiv Šelongových O autorovi| Zpracovala Kateřina Čapounová, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Zdraží bílkovinná krmiva v Evropě? 14.12.2015

Zemědělec str. 33 Živočišná výroba Lukáš Rytina Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Evropský krmivářský průmysl a tedy i většina živočišné výroby jsou závislé na dovozu bílkovinných zdrojů pro hospodářská zvířata. Jde především o sóju, které se dováží asi 32 milionů tun ročně, většina z toho je geneticky modifikovaná (GM). Jiná než GM sója se už ve světě ve větším množství nepěstuje. Co by se stalo na trhu živočišných komodit, kdyby se dovoz tohoto hlavního zdroje bílkovin z politicko-populistických a vědecky nepodložených důvodů strachu z geneticky modifikovaných organismů zakázal? Tuto otázku si pokládá Bc. Ing. Zuzana Stratilová z Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, která nedávno s tématem vystoupila na semináři uspořádaném Spolkem pro komodity a krmiva. Nové biotechnologie trápí evropské úředníky „To, že je Evropa v oblasti genetických modifikací na míle daleko za hlavním pelotonem, není žádnou novinkou. Evropské orgány již několik let odkládají rozhodnutí, zda nové genové techniky zahrnout pod přísnou legislativu geneticky modifikovaných organismů (GMO) či nikoliv. Se šlechtěním pomocí transgenních organismů má Evropská unie praktické zkušenosti již téměř 18 let. Přestože se jedná o prověřené produkty, které jsou na trhu Evropské unie již dlouhá léta, většina členských států striktně odmítá tuto technologii z důvodu negativního vnímání GMO veřejností,“ sdělila Ing. Stratilová. Ačkoli Česká republika v čele s Ministerstvem zemědělství zastává ke genetickým modifikacím liberální postoj, názor EU se nemění. Dnes se navíc objevují zcela nové techniky, které nespadají pod přímou definici GMO. Je to například mutageneze pomocí zinkových prstů, mutageneze pomocí oligonukleotidů, roubování GM podnože nebo roubu, intragenoze a další. „Evropa neví, pro co se rozhodnout, a jak to legislativně ošetřit,“ komentovala Ing. Stratilová, která zmínila jako zajímavost, že genetické 'modifikace' má na svědomí i sama příroda. Dědičná informace povijnice batátové (batáty) obsahuje DNA pocházející z půdních bakterií Agrobacterium. Nález byl potvrzen u planých příbuzných povijnice z volné přírody. Tato rostlina se dováží, pěstuje, prodává a běžně konzumuje v EU. Dá se tedy říci, že vnesení genu jiného organismu do genomu není nic nepřirozeného. Současná situace kolem schvalování GMO Od roku 1998 do konce října 2015 bylo v Evropské unii schváleno celkem 65 modifikací GM rostlin (bavlník, kukuřice, řepka, sója, řepa) a jedna GM bakterie a jedna GM kvasinka pro dovoz a použití. Pro pěstování je v Evropské unii povolena pouze GM kukuřice MON810 odolná vůči zavíječi kukuřičnému. GM kukuřice se pěstuje z 90 % ve Španělsku, v České republice pěstitelé od GM odrůdy ustupují – v roce 2015 bylo oseto pouze 997 ha. K 19. říjnu 2015 bylo celosvětově na trh uvolněno 383 GMO. Tento asynchronní způsob schvalování odrážející strach Evropy z GMO dopadá negativně na mezinárodní obchod. Evropská unie je významný dovozce, který má současně povoleno pouze zlomek GMO, jež jsou uvedeny na trh ve světě. To znamená zvýšené riziko výskytu příměsi nepovoleného GMO v dodávkách komodit či produktů a současně právní nejistotu pro dovozce, který by v případě takového nálezu musel na vlastní náklady dopravit dodávku zpět do země původu nebo ji zlikvidovat. V Evropské unii totiž stále přetrvává nulová tolerance pro možný výskyt nepovolených GMO v osivech a v potravinách.

Krmiv se lidé snad nebojí … Evropa má obavy, přestože legislativa vztahující se ke GMO patří mezi nejpřísnější na světě. GM produkty, které jsou uvedeny na trh EU, patří mezi nejprověřenější potraviny a krmiva na trhu. Je paradoxem, že ačkoliv se v Evropské unii geneticky modifikované potraviny vyskytují jen výjimečně, o všeobecně rozšířeném používání GM krmiv se příliš neví. „Lze jen těžko určit, zda politici některých členských států rozdmýchávají nevoli vůči GMO či naopak voliči tlačí svými postoji politiky k populistickým rozhodnutím, jako je odmítání GMO,“ polemizuje Zuzana Stratilová. Zákaz GMO na národní úrovni Podle současné legislativy (nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady č. 1829/2003, o GM potravinách a krmivech, směrnice č. 2001/18/EC) je povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv, rostlin pro dovoz či pěstování, upraveno na úrovni EU. Vydaná povolení se tedy vztahují na všechny členské státy a celý systém schvalování se opírá o dosavadní vědecké poznatky. Obavy z GMO nebo lobbistické snahy však vedly k prosazení nové směrnice EP a ER (EU) č. 2015/412, která je platná od dubna 2015. Členské státy ji mají následně implementovat do národní legislativy, opravňuje členské státy omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území. Česká republika bude implementovat změnu směrnice číslo 2015/412 do národní legislativy vztahující se ke GMO. V souladu s platnou rámcovou pozicí České republiky ke GMO ale nebude nová směrnice uplatňována na českém území v praxi. Pěstitelé v České republice budou mít i nadále možnost svobodného výběru mezi pěstováním GM kukuřice a konvenčním či ekologickým pěstováním této plodiny. Koncem dubna 2015 byla členským státům předložena obdoba směrnice č. 2015/412 pro potraviny a krmiva, tedy návrh nařízení o možnosti omezit nebo zakázat používání GM potravin a krmiv na území členských států. To znamená, že členské státy budou moci v případě schválení návrhu nařízení omezit či zakázat používání GM potravin a krmiv na svém území na jiném než vědeckém základě. Na základě výsledků revize rozhodování o uvádění GMO na trh byl předložen návrh nařízení Evropského parlamentu a rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území. Dopady nového návrhu nařízení na Evropskou unii V případě přijetí předloženého návrhu ovlivní nové nařízení především krmivářský průmysl, zpracovatele krmiv, zemědělce a evropskou výrobu produktů živočišného původu. Evropská unie je závislá na dovozu krmiv, především na dovozu GM sóji, a to až z 95,7 % (31,8 mil. t/rok). Celosvětově je sója ze čtyř pětin pěstována jako geneticky modifikovaná (82 %). V současné době je EU schopna z vlastní produkce sóji uspokojit jen 4,3 % (1,7 mil. t/rok) poptávaného množství. Proti návrhu nařízení se postavili evropští dovozci a zpracovatelé zemědělských komodit. S navrhovaným řešením nejsou spokojeny ani nevládní organizace, včetně odpůrců používání GM zemědělských plodin. Návrh nařízení také zamítl Evropský parlament. Mezi hlavní důvody odmítání návrhu patří narušení vnitřního trhu a mezinárodních závazků EU, zvýšení cen masa, snížení konkurenceschopnosti EU v oblasti zemědělství a potravinářství, negativní ekonomické dopady na trh s komoditami a další. Nastává paradoxní situace. Nejen, že toto jednání tříští jednotný vnitřní trh Evropské unie, ale také zpochybňuje dosavadní platnou legislativu a postupy a hlavně ohrožuje dovozy GM krmiv (především GM sóji), na kterých je EU závislá. Dopady nového návrhu nařízení na Českou republiku Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, je odkázána na dovoz krmiv bohatých na bílkoviny. Odhaduje se, že téměř 100 % dovážených sójových produktů a přibližně 50 % kukuřice dovážené do ČR je geneticky modifikováno. „Proto se k otázce GMO nelze stavět odmítavě. Česká republika si všechna úskalí tohoto návrhu nařízení uvědomuje a daný návrh na jednání evropských orgánů nepodpořila. Pragmatický přístup

ČR uvítaly především české nevládní organizace zastupující potravinářský průmysl, dovozce a zpracovatele krmiv, které stejně jako evropské organizace (COCERAL, FEDIOL a FEFAC) varují, že přijetí návrhu nařízení by mohlo vést k destabilizaci vnitřního trhu, porušení mezinárodních závazků Evropské unie u WTO, k právním nejistotám pro potravinářské, krmivářské a zemědělské podniky a docela jistě ke zvýšení nezaměstnanosti,“ je si téměř jistá Bc. Ing. Zuzana Stratilová. ? *** ? Klíčové informace ? ? Ačkoli Česká republika v čele s Ministerstvem zemědělství zastává ke genetickým modifikacím liberální postoj, názor většiny států Evropské unie je restriktivní. ? O všeobecném rozšířeném používání GM krmiv veřejnost příliš neví. ? Evropská unie včetně České republiky je závislá na dovozu GM krmiv. ? Asi 100 % dovážených sójových produktů a přibližně 50 % kukuřice dovážené do ČR je geneticky modifikováno. ? Jaké jsou trendy v modifikacích? ? U rostlin převládá odolnost vůči hmyzím škůdcům, aktuálním trendem posledních let je také odolnost vůči suchu. Eistují již například brambory odolné proti mandelince bramborové či bezlepková GM pšenice pro celiaky. Z GM bavlníku se vyrábějí evropské bankovky. ? Podíl ploch osázených GM rostlinami ve světě ? GM sója se pěstuje na 82 % osevních ploch, konvenční sója na 18 % osevních ploch. ? GM bavlník zaujímá 68 % ploch. ? GM kukuřice pokrývá 30 % z celkové plochy. ? Další informace lze zjistit z webu: http://www.isaaa.org nebo http://cera-gmc.org. Foto popis| Většina krmiv na bázi sóji pochází ze zemí mimo Evropskou unii, kde se převážně pěstuje GM sója Foto autor| Foto Lukáš Rytina Foto popis| Bc. Ing. Zuzana Stratilová, Ministerstvo zemědělství

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 14.12.2015

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ? Kalendář akcí Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. ? 5. 1. 9.00 hod. Setkání s Francinem (představení novinek firmy Selgen pro sezónu 2016) se koná v Brně, Nad Pisárkami 276/1. Organizátorem je Selgen, Stupice 24, 250 84 Sibřina. Info: tel.: 721 864 006. ? 6. 1. 9.00 hod. Setkání s Francinem (představení novinek firmy Selgen pro sezónu 2016) se koná ve Vsisku, Olomoucká 35, 783 72 Velký Týnec. Organizátorem je Selgen, Stupice 24, 250 84 Sibřina. Info: tel.: 721 864 006. ? 6. 1. 9.15 hod. Konference Kukuřice v praxi 2016 (odborné přednášky) se koná v pivovaru Prazdroj, centrum Secese – Červený sál, Plzeň. Organizátory jsou Mendelova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Český hydrometeorologický ústav, AgriTechnika, Velký Meder, Feed Lab Spišská Nová Ves a KWS Osiva. Info: prof. Ladislav Zeman, tel.: 545 133 173, mailto:[email protected], Ing. Karel Prokeš, tel.: 602 777 524, mailto:[email protected]. ? 7. 1. 2016 9.00 Konference BASF Plzeň se koná ve společenském a konferenčním centru Secese, U Prazdroje 7, 301 00 Plzeň-Plzeň 3. Organizátorem je firma Basf. Info:

mailto:[email protected]. ? 7. 1. 9.15 hod. Konference Kukuřice v praxi 2016 (odborné přednášky) se koná v Hluboké nad Vltavou. Organizátory jsou Mendelova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Český hydrometeorologický ústav, AgriTechnika, Velký Meder, Feed Lab Spišská Nová Ves a KWS Osiva. Info: prof. Ladislav Zeman, tel.: 545 133 173, zeman@ mendelu.cz, Ing. Karel Prokeš, tel.: 602 777 524, mailto:[email protected]. ? 10. 1. 2016 9.00 Konference BASF Plzeň se koná v Masarykově střední škole zemědělské a Vyšší odborné škole, Purkyňova 1654/12, 746 01 Opava. Organizátorem je firma Basf. Info: mailto:[email protected]. ? 12. 1. 2016 9.00 hod. Konference Basf Brno se koná v Orea hotelu Voroněž, Křížkovského 458/47, 603 00 Brno, Brno-střed. Organizátorem je Basf. Info: mailto:[email protected] . ? 12. 1. 2016 9.15 hod. Konference Kukuřice v praxi 2016 se koná v Palačově. Organizátory jsou Mendelova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Český hydrometeorologický ústav, AgriTechnika, Velký Meder, Feed Lab Spišská Nová Ves a KWS Osiva. Info: prof. Ladislav Zeman, tel.: 545 133 173, mailto:[email protected], Ing. Karel Prokeš, tel.: 602 777 524, mailto:[email protected]. ? 13. 1. 8.30 hod. Konference Bayer ExpertForum (představení nových přípravků na ochranu rostlin a osiv řepky) se koná na Malostranské 344, 251 66 Senohraby. Organizátorem je Bayer, Siemensova 2717, 155 80 Praha 5. ? 13. 1. 2016 9.00 hod. Konference Basf Olomouc se koná v Regionálním centru Olomouc, Jeremenkova 1211/40B, 779 00 Olomouc. Organizátorem je Basf. Info: mailto:[email protected]. ? 13. 1. 2016 9.15 hod. Konference Kukuřice v praxi 2016 se koná v kongresovém centru Aldis, Hradec Králové. Organizátory jsou Mendelova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Český hydrometeorologický ústav, AgriTechnika, Velký Meder, Feed Lab Spišská Nová Ves a KWS Osiva. Info: prof. Ladislav Zeman, tel.: 545 133 173, zeman@ mendelu.cz, Ing. Karel Prokeš, tel.: 602 777 524, mailto:[email protected]. ? 14. 1. 8.30 hod. Konference Bayer ExpertForum (představení nových přípravků na ochranu rostlin a osiv řepky) se koná v Congress Center Parkhotelu, Plzeň, U Borského parku 31. Organizátorem je Bayer, Siemensova 2717, 155 80 Praha 5. ? 14. 1. 2016 Základní výběry býků plemene české strakaté se konají v Osíku u Litomyšle. Organizátorem je CRV Czech Republic, Vídeňská 340, 252 42 Vestec. ? 14. 1. 9.15 hod. Konference Kukuřice v praxi 2016 se koná v Tetčicích u Brna. Organizátory jsou Mendelova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Český hydrometeorologický ústav, AgriTechnika, Velký Meder, Feed Lab Spišská Nová Ves a KWS Osiva. Info: prof. Ladislav Zeman, tel.: 545 133 173, mailto:[email protected], Ing. Karel Prokeš, tel.: 602 777 524, mailto:[email protected]. ? 15. 1. 8.30 hod. Konference Bayer ExpertForum (představení nových přípravků na ochranu rostlin a osiv řepky) se koná v Liblicích 61, 277 32 Liblice. Organizátorem je Bayer, Siemensova 2717, 155 80 Praha 5. ? 19. 1. 2016 9.00 hod. Konference Basf Hluboká nad Vltavou se koná v Parkhotelu Hluboká nad Vltavou, Masarykova 602, 373 41 Hluboká nad Vltavou. Organizátorem je Basf. Info: mailto:[email protected]. ? 21. 1. 2016 9.00 hod. Konference Basf Hradec Králové se koná v kongresovém centru Aldis, Eliščino nábřeží 375/1, 500 03 Hradec Králové,. Organizátorem je Basf. Info: mailto:[email protected]. ? 21.–22. 1. 8.30 hod. Seminář pro chovatele prasat se koná v hotelu Tři věžičky, 588 11 Střítež u Jihlavy. Organizátorem je Tekro, Višňová 2/484, 140 00 Praha 4. Info: tel.: 241 022 114. ? 22. 1. 2016 20.00 hod. 15. Agrární ples se koná na Slovanském ostrově 226 (Žofín), Praha 1. Organizátorem je Agrární komora ČR. Info: tel.: 731 652 466, mailto:[email protected]. ? 25.–26. 1. 2016 Odborný seminář Zelinářské dny 2016 se koná v hotelu Skalský dvůr, Lísek u Bystřice nad Pernštejnem. Organizátorem je Zelinářská unie. Info: mailto:[email protected]. ? 26. 1. 2016 9.00 hod. Konference Basf Nymburk se koná v hotelu Ostrov, Na Ostrově 432/1, 288 02 Nymburk. Organizátorem je Basf. Info: eliska. mailto:[email protected]. ? Plodinová burza Brno Ceny vybraných komodit – obchody promptní za období od 24. 11. 2015 do 8. 1. 2016 (www. pbb. cz) Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA změna (%) parita DDP změna (%)

Pšenice potravinářská 4 122 0,41 4 289 1,75 Pšenice krmná 3 837 0,04 3 923 0,81 Ječmen sladovnický 4 093 –1,49 4 151 –1,30 Ječmen krmný 3 481 2,67 3 532 2,86 Žito 3 507 0,09 3 596 0,08 Kukuřice 4 248 0,90 4 312 0,12 Hrách krmný 4 541 –1,35 4 630 –1,08 Řepka olejka 10 179 0,88 10 391 1,34 Jde o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejde o kotované ceny. Obchody promptní – s dodávkou do 30 dnů. Parita FCA – místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující. Parita DDP – místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo určení – dopravu hradí prodávající. ? Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 48. týden 2015) Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 133,75 326,8 260,7 264,3 Dánsko 128,95 384,2 317,0 366,5 Německo 128,85 392,7 297,9 363,7 Irsko 134,97 375,3 324,0 395,0 Španělsko 121,54 363,3 252,8 370,1 Francie 121,00 373,0 387,0 399,0 Itálie 134,15 365,4 263,6 381,4 Litva 126,27 284,1 236,2 261,4 Maďarsko 128,85 – 206,3 – Nizozemsko 107,43 321,0 271,2 269,0 Rakousko 126,59 400,0 276,5 357,8 Polsko 117,07 319,1 256,1 305,5 Slovensko 145,11 338,3 212,6 264,7 Velká Británie 189,95 469,2 352,5 492,2 Průměr EU-28 176,55 380,6 346,8 391,1 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise ? Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí ve 49. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice potravinářská Pšenice krmná Žito potravinářské Průměrná 4 126 3 799 3 881 Maximální 4 383 3 913 3 980 Minimální 4 075 3 500 3 500 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČR SZIF ? Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 2. 12. 3. 12. 4. 12. 7. 12. 8. 12. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 35,42 35,15 35,48 35,29 35,49 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 27,56 27,35 27,61 27,46 27,62 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 85,56 87,10 86,48 87,01 85,35 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 47,01 47,86 47,52 47,81 46,90 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF ? Světové trhy Vývoj cen brambor na burze EEX (Kč/t) Druh Termín Týden do 1. 11. 8. 11. 15. 11. 22. 11. 29. 11. 6. 12. Brambory na hranolky červen duben duben 2016 2017 2016 4 4 3 497 957 982 4 4 3 352 865 973 4 4

3 136 541 892 4 4 3 136 568 784 4 4 3 000 540 811 3 4 3 893 353 785 Poznámka: European Processing Potatoes Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX – European Energy Exchange Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen sušeného odstředěného mléka na burze EEX a v Chicagu (Kč/kg) Burza, termín Týden do 1. 11. 8. 11. 15. 11. 22. 11. 29. 11. 6. 12. EEX Prosinec 2015 48,90 46,84 47,30 46,98 46,48 45,80 Leden 2016 48,46 47,22 47,30 47,30 46,92 45,47 Únor 2016 49,39 47,87 47,98 47,98 47,37 45,47 Chicago Prosinec 2015 49,07 48,02 47,48 45,31 44,76 43,63 Leden 2016 52,63 51,90 50,73 48,31 48,42 47,16 Únor 2016 55,85 54,30 53,14 51,46 51,63 50,75 Poznámka: Non- fat Dry Milk Futures/ Skimmed Milk Powder Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX, CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Zahraniční ceny Vývoj cen průmyslových výrobců brojlerů ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 25. 10. 1. 11. 8. 11. 15. 11. 22. 11. 29. 11. Česká republika 4 967 4 960 4 966 4 966 4 999 4 958 Evropská unie 4 992 4 982 4 940 4 926 4 936 4 896 Německo 7 040 7 045 7 038 7 029 7 050 7 027 Polsko 3 380 3 360 3 279 3 241 3 272 3 089 Slovensko 4 636 4 841 4 816 4 253 4 720 4 600 Maďarsko 4 147 4 132 4 091 4 015 4 104 4 034 Poznámka: Ceny průmyslových výrobců na reprezentativních trzích u brojlerů 65 %, to je oškubaných, vykuchaných, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců prasat ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 25. 10. 1. 11. 8. 11. 15. 11. 22. 11. 29. 11. Česká republika 3 998 4 005 3 936 3 816 3 703 3 615 Evropská unie 3 824 3 797 3 702 3 607 3 545 3 442 Německo 3 948 3 909 3 769 3 663 3 576 3 482 Polsko 3 715 3 650 3 538 3 369 3 277 3 163 Rakousko 3 912 3 860 3 736 3 624 3 532 3 421 Dánsko 3 597 3 600 3 491 3 486 3 496 3 485 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u prasat tř. E. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných prasat z podniků sledovaných SZIF (průměrná cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne) týdny v letech 2011 až 2015 Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných býků z podniků sledovaných SZIF (průměrná

cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne) týdny v letech 2011 až 2015 Foto popis|

zena.centrum.cz Blíží se obžerství: Zkuste předvánoční detox na 4 dny 10.12.2015

zena.centrum.cz str. 0 Zdraví - Žena Ilona Víchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Blíží se čas obžerství. Zvládnete čtyřdenní vánoční detox? Čas přejídání se blíží. Kdo by odolal vanilkovým rohlíčkům, vánočce, kaprovi? Předvánoční detox vás pročistí a zhubnete dvě kila. Vydržte režim čtyři dny a máte vyhráno... Úklid, nákupy dárků, večírky, vánoční trhy, výzdoba - nekonečný kolotoč, který by unavil i vrcholové sportovce. Jak získat energii na nekonečné rodinné návštěvy a několikachodová menu? Myslete na váš organismus už teď a dopřejte mu očistu.Pitný režim: Přidejte! V zimě bývá problém dodržovat pitný režim, protože přirozeně nemáme pocit žízně. Zkuste si kontrolovat, kolik do těla dostanete tekutin, ty totiž pomáhají vylučovat odpadní látky a pročistit ledviny. Ideálně bystě měli vypít 2,5 litru vody či bylinkových čajů. Doporučujeme: 13 důvodů, proč pít vodu s citronem. Znáte je? O vlažné vodě s citronem jsme už psali, tak jen pro připomenutí... Při detoxu jde o skutečně skvělého pomocníka. Když si ráno dopřejete sklenici teplejší vody s citronovou šťávou, nastartujete metabolismus, správnou činnost střev a tělo přirozeně zahřejete. Nezapomínejte ji vypít nalačno.Vynecháváme z jídelníčku bez kompromisů Potraviny, které následně vyjmenujeme, bychom měli ze stravování vynechat dlouhodoběji, ale při detoxu na sebe buďte skutečně přísní. Z jídelníčku vyřaďte smažené pokrmy, uzeniny, červené maso, tučné maso, brambory, těstoviny, instantní potraviny, alkohol, kávu, bílou mouku, pečivo vůbec, cukr, umělá sladidla, mléčné výrobky (kromě zakysaných), černý čaj.Zázračný nápoj? Funguje Abyste spalování a očistu ještě více nastartovali, připravte si účinný detoxikační drink, který se pije po malých doušcích celé čtyři dny. Budete potřebovat:300 ml grepové šťávy (čerstvé)2 lžíce sezamového oleje,1 lžičku strouhaného zázvoru,šťávu z jednoho citronu,200 ml vody,2 stroužky česneku. POSTUP: Dohladka rozmixujte všechny ingredience. Pijte každý večer 100 ml hodinu před tím, než si půjdete lehnout.Jídelníček na čtyři dny Než se pustíte do očisty, ujistěte se u svého ošetřujícího lékaře, zda nemáte zdravotní problémy, které by se s dietou neslučovaly - onemocnění zažívacího ústrojí, snížená funkce ledvin, jater, žlučníku či netrpíte-li potravinovou alergií. A pozor, některé léky (hlavně na tlak) se špatně snáší s citrusy. 1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, hrst vlašských ořechů (případně mandlí).

Oběd: Treska se špenátem a strouhanou mrkví. Večeře: Salát z červené řepy a dvě vařená vejce. 2. DEN Snídaně: Šťáva z řepy a jablek, hrst ořechů. Oběd: 150 g kuřecích prsou a míchaný salát (rukola, ledový salát, polníček, mrkev). Večeře: Čočková polévka bez uzeniny a zahuštění (libovolné množství). 3. DEN Snídaně: Nízkotučný tvaroh, nastrouhané jablko, skořice, hrst ořechů, hrst ovesných vloček. Oběd: Vařená červená řepa a tuňák ve vlastní šťávě. Večeře: Zapečené fazole se špenátem a 100 g kuřecího masa. 4. DEN Snídaně: Mrkev, dvě jablka, hrst ořechů. Oběd: Tři míchaná vajíčka s nastrouhanou kedlubnou a špenátem. Večeře: 1,5 litru zeleninové šťávy (řepa, mrkev) - popíjejte po malých dávkách po dobu tří hodin. Co ještě můžete na jídelníček zařadit:grepkvětákzelídýnizázvorsezamová semínkabylinkyveškerou kořenovou zeleninučesnekStartujeme tělo a relaxujeme Nezapomínejte na přísun minerálů a vitaminů. Abyste zvládli předvánoční stres, dopřejte si více hořčíku. Na jídelníčku by tedy neměly chybět ryby či mandle. Máte-li větší fyzickou zátěž, nebojte se koupit i potravinové doplňky. Náš tip: Detox pro začátečníky. Jak to nepřehnat a neublížit si? V neposlední řadě si najděte chvilku na odpočinek. Máte před koncem roku hodně práce? Ale když si neodpočinete teď, následující týden už čas nebude vůbec. Zajděte do sauny, na procházku, plavat nebo na jógu a zkuste dostatečně spát. Celý proces podpoří běžná masáž, nebo zvolte lymfatickou, která z těla odplaví škodliviny. Tělo vám bude za předvánoční detox jistě vděčné. A kdo ví, třeba vás shozené kilogramy, více energie a celkově lepší pocit navnadí, že ve zdravém stravování budete pokračovat i přes Vánoce. Nebo si smaženého kapra a bramborový salát neodpustíte? Zvládnete se přes Vánoce krotit, nebo skutečně pouštíte uzdu a ochutnáváte vše, co vám přijde pod ruku? Napište nám v diskuzi pod článkem.MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Odvykání kouření bez vzteku: Pomůžou bylinky Numerologie jména: Co o vás prozradí křestní i příjmení? 13 nejčastějších příčin, proč ženy nedosáhnou orgasmu

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/clanek.phtml?id=810633

Zlínský deník

Práce stánkaře je jen pro otrlé, zahříváme se 14.12.2015

Zlínský deník str. 2 Zlínský kraj JARMILA KUNCOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

reportáž Vánoční jarmark na náměstí Míru ve Zlíně přilákal letos sto dvacet stánkařů. Nabízejí nápoje, pochutiny, ale i tradiční řemeslné výrobky nebo vánoční dekorace. Ti, kteří prodávají teplé jídlo nebo nápoje, mají ve stánku teplo. Ostatní přiznávají, že prodávat v zimě na trhu není žádný med. Deset hodin na nohou, chladno a ještě se u toho musí usmívat. Zlín – Třeba i deset hodin nepřetržitě stojí na nohou, zahřívají se, jak mohou, do toho všeho si musí držet úsměv ve tváři, být ochotní a rychlí. „Úděl to není jednoduchý, někdy máme chuť s tím seknout,“ shodují se prodejci, jejichž „přechodným“ domovem jsou teď už více než čtrnáct dní stánky na zlínském náměstí Míru. Pracovní záhul pro ně ovšem ještě nekončí, svižně se otáčet budou mnozí až do samotného předvečera Štědrého dne. S prokřehlými prsty se snaží připravit podklady na chňapky například osmatřicetiletá Šárka Gazdová ze Zlína. „Nikdy se nemůžete připravit na všechno, neustále vám něco chybí. Každý řemeslník, když má chvilku, se snaží dodělat svoje výrobky,“ říká Šárka Gazdová, přičemž jedním tahem dokončuje obrys chňapky na látku. „Jak přijdu večer domů, hned se pustím ještě do šití. Čekají mě zakázky od lidí, které musím do svátků či do konce roku splnit,“ usmívá se nad prací žena zabývající se kreativní a výtvarnou činností. Vlezlé zimě se snaží nepoddávat, byť zahřát se kapkou něčeho ostřejšího nesmí, přijela totiž autem. Jak sama říká, medovina či svařák nepřipadají v úvahu, snad jen po ránu si může dát jednu malou štamprli. To ji ale neláká, jen výjimečně. „Pak totiž přijde únava, když si člověk dá něco takového na zahřátí. Já si raději dopřávám čaj, který tu mám,“ vysvětluje. Ve stánku tráví minimálně deset hodin denně, proti zimě je prý možná už i imunní tím, že je pořád venku. „Musíme se otužovat,“ podotýká. Šárka Gazdová už se svojí prací měla stokrát chuť seknout. Během celého roku jezdí na jarmarky většinou v neděli, přes týden vyrábí. V adventním a vánočním čase je ovšem teď ve stánku ve Zlíně skoro pořád. „Hnací sílou jsou lidi, zákazníci, co pořád chodí, chválí. Práce je to taková, že si nemůžete pořádně odpočinout, jet na dovolenou, protože pořád vás čeká placení účtů. Kolikrát si říkám, že by mi někde v práci třeba s pevnou pracovní dobou bylo lépe,“ přiznává s úsměvem Šárka Gazdová. Více než čtrnáct dní je na nohou ve stánku s masnými a uzenářskými výrobky i Margita Tihlaříková. Tím, že prodávají chlazené zboží, zažívají snad ještě větší zimu. „Jsme s kolegyní zabalené v dekách, sice to trošku pomáhá, ale zima je nám i tak. Na zahřátí pijeme kafe či čaj, nic jiného, alkohol totiž obě nepijeme,“ vysvětluje Margita Tihlaříková. Práce stánkaře je podle ní sice o volnosti a o tom být neustále v terénu, je ovšem jen pro otrlé. „Člověk na to musí mít povahu. Pro mě je toto hlavní práce, ale zase se díky ní podívám do různých koutů Česka, třeba do Brna, Karlových Varů či nedalekých Napajedel,“ vyjmenovává prodejkyně. Ve Zlíně si chválí celkovou atmosféru i výzdobu. „Škoda jen, že není sníh,“ dodává Margita Tihlaříková. To třeba Stanislav Semrád prý o zimě ve svém stánku vůbec neví, prodává totiž horký punč, svařák, ohřívané klobásky, cigára či vařenou kukuřici. „Mám tady díky tomu pořád teplo. Když sem vejdete, tak tu opravdu žádná zima není, navíc se do toho ještě zahřeji, jak všichni chtějí svařáky,“ říká Stanislav Semrád a hned na důkaz svých slov nalévá do připravených kelímků horký švestkový punč. U jeho stánku se totiž vytvořil menší dav lidí. Zlínský vánoční jarmark je pro letošek tím jeho posledním. Hned úderem Nového roku jej však čeká prodej občerstvení v Holešově při příležitosti novoročního ohňostroje. „Práce to není jednoduchá, musíme totiž do toho chodit do zaměstnání,“ dodává František Semrád. S horkým švestkovým punčem od jeho stánku zrovna odchází třeba Jana Koutná z Fryštáku. „Vůbec jim nezávidím, já bych snad na jejich místě umrzla. Stačí, že si tu dám něco dobrého, podívám se na kulturní vystoupení a hned mizím domů do tepla,“ hodnotí práci stánkařů Jana Koutná. Vánoční jarmark ve Zlíně

b Adventní čas na náměstí Míru ve Zlíně probíhal od 29. listopadu do 11. prosince, od 12. do 23. prosince se koná Vánoční jarmark b Vánoční jarmark je díky poptávce lidí delší, v minulých letech končil o několik dní dříve b Prodejci nabízí své zboží ve zhruba 120 stáncích b Lidé mohou nakupovat ruční výrobky, občerstvení, různé vánoční dekorace, uzenářské či masné výrobky a řadu dalších věcí b Vánoční jarmark nabízí na každý den originální program Foto popis| TRHOVCI. Výhodu mají stánkaři, kteří připravují teplé občerstvení. Hůř jsou na tom ostatní, tím spíš, pokud jsou abstinenti anebo řidiči. Ale aspoň se podívají se svými výrobky na různá místa a otužují se, říkají někteří s úsměvem. Asi všichni však měli někdy myšlenku se vším seknout. „Není to jednoduchá práce,“ shodují se. Foto autor| Snímky: Deník/Jarmila Kuncová O autorovi| Jarmila Kuncová JARMILA KUNCOVÁ, redaktorka mailto:[email protected] Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Zlínský kraj; 02 Publikováno| Valašský deník; Zlínský kraj; 02 Publikováno| Slovácký deník; Zlínský kraj; 02 Publikováno| Kroměřížský deník; Zlínský kraj; 02 ID| b28de5f3-ed78-4a6e-b0a9-2f45c401959d

zpravy.rozhlas.cz Sněmovna zpřísnila zákon na ochranu dodavatelů před řetězci 9.12.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Věra Masopustová, msk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Podmínky pro obchodní řetězce se zpřísní. Poslanci přes odpor pravicové opozice schválili novelu zákona o významné tržní síle, která zvyšuje sankce za takzvané nekalé praktiky řetězců. Novelu teď dostane k posouzení Senát. „Zákon potřeboval úpravu. Takovou, která by z něj učinila alespoň trochu ‚zubatou příšeru‘, nikoli to bezzubé, co to bylo dosud,“ zdůvodnil šéf klubu KSČM Pavel Kováčik, proč komunisté vládní předlohu podpořili.Argumenty kritiků, že by novela mohla zdražit potraviny, premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD i ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL odmítli.Pravicová opozice se snažila schválení zákona zabránit. Podle ní totiž naopak obchodní vztahy pokřiví, protože údajně nadržuje dodavatelům a poškozuje obchodní řetězce. „Jde úplně proti smyslu toho, co je ve světě osvědčené a funguje,“ vystoupil ve sněmovně s kritikou šéf poslanců TOP 09 František Laudát.Nakupování po internetu by mohlo být v EU jednodušší. EK chce sjednotit pravidlaPodle prezidenta Agrární a Potravinářské komory Miroslava Tomana zákon naopak přispěje k narovnání obchodních vztahů.Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje.„Těch praktik je tam vyjmenována celá řada. Od nekalé reklamy po vymáhání poplatků, zalistování, regulační poplatky, bonusy, placení auditů,“ řekl Českému rozhlasu Toman. Návrh pravice, aby se opatření proti zneužití významné tržní síly vztahovala i na dodavatele, neprošel. Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové své pozice ale zneužívají právě i dodavatelé.„My máme velmi silnou skupinu dodavatelů, kteří určitě mají významnou tržní sílu. Celá řada velkých výrobců diktuje podmínky i velkým obchodníků. Ten vztah opravdu není vyrovnaný,“ uvedla. Svaz obchodu se proti zákonu o významné tržní síle od začátku jednoznačně vymezuje.Sněmovna dala přes odpor opozice šanci novele o ochraně dodavatelů před řetězciŘetězce žádají poplatky za umístění zboží na regálu i v letáku, stěžují si dodavateléPoslanci znovu odložili schvalování novely o tržní síle. Obchodníci varují před zdraženímSílu řetězců by mohla omezit novela už příští rok. Zdražení potravin ministr popírá

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1562560

Obezita je pro Británii stejná hrozba jako terorismus, tvrdí šéfka Zdravotní služby 11.12.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / clovek Jiří Hošek,Simona Bartošová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ředitelka britské Zdravotní služby Sally Daviesová chce mezi britské národní priority zařadit boj proti obezitě. Ve své letošní expertní zprávě označila obezitu žen za stejnou hrozbu pro Británii, jakou představuje terorismus. Útočí přitom na řadu mýtů, když třeba nastávajícím matkám vzkazuje, že „být těhotná neznamená jíst za dva“. Data z Anglie za rok 2013 ukazují, že 64 procent žen ve věku 34 až 44 let mělo nadváhu nebo trpěly obezitou. Ve věkové kategorii 45 až 54 let je to dokonce 71 procent.Podle Sally Daviesové je to rostoucí zdravotní katastrofa. Nejde jen o samotné zdraví a tíživé dopady na financování ostrovního zdravotnictví (ve studii dokonce stojí, že by obezita mohla britský systém zdravotní péče NHS přivést na mizinu), ale také o důsledcích, jako je například produktivita práce.Odborná studie čítá celkem 17 doporučení. Podle ředitelky britské Zdravotní služby není obezita jen odpovědností jednotlivce a boj s tímto problémem by se, jak říká, měl stát národní prioritou. Zdravá výživa by měla být něčím, co se bude vštěpovat dětem od útlého věku.Sally Daviesová oslovila jmenovitě těhotné Britky, že být v požehnaném stavu rozhodně neznamená jíst za dva a že to může mít celoživotní následky pro život dítěte, včetně rizika onemocnění cukrovkou 2. typu.„Netvrdím, že by ženy měly během těhotenství prudce běhat. To, co přiberou, by se mělo zhruba rovnat hmotnosti dítěte. Většina žen nechápe, že nadváha také zvyšuje riziko rakoviny prsu a dělohy. Musíme britským ženám pomoci pochopit, že kila navíc omezují mnoha způsoby jejich život,“ prohlásila.Daň z cukruSally Daviesová se neobrací jen k jednotlivcům, ale také například k výrobcům a prodejcům potravin. V rozhovoru pro BBC se vyslovila proti tomu, aby v supermarketech byly různé akce „dva nezdravé výrobky za cenu jednoho“ nebo aby různé sladkosti byly v blízkosti pokladen.Naopak zdravé potraviny se nemají „schovávat“, ale mají být pro nakupující v obchodě jasně viditelné a snadno dosažitelné, jinými slovy právě tam, kde se teď nacházejí potraviny s vysokým obsahem cukru.Potravinářský průmysl by se podle Daviesové měl zamyslet nad velikostmi balení některých produktů, mělo by se prý vážně uvažovat o výrazném omezení reklamy na nezdravé potraviny.Kdyby průmysl nereagoval vstřícně, je Daviesová pro zavedení speciální daně z cukru, což obhajuje třeba kuchařská celebrita Jamie Oliver.Odborná studie Sally Daviesové (v angličtině)Petici kuchaře Jamieho Olivera za daň na sladké limonády podepsalo 150 tisíc BritůMladí lékaři vyšli v Londýně do ulic, nelíbí se jim vládní návrhy smluv V Británii rekordně stoupl počet lidí s cukrovkou. Pro zdravotnictví je to finanční zátěž Desítky tisíc lidí protestovaly v Británii proti úsporným opatřením vlády Britská vláda varuje před viry a bakteriemi, které odolají antibiotikům V Británii je nedostatek zdravotních sester. Přijíždějí z ostatních zemí EU

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1563549

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]