Test ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce masa - TOP ČT 24 str. 1 18:25 Interview ČT24 masa - TOP

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 2.5.2016 - 11.5.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz V Pardubickém kraji se soutěžilo o značku Regionální potravina 4.5.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

MZe ČR

ČT 1 Test 10.5.2016

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce


ČT 24 Rozhovor s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou 9.5.2016

ČT 24 str. 1 18:25 Interview ČT24


dTest Japonské speciality převážně z Pobaltí 5.5.2016

dTest str. 46 Informační servis

Neznačkové značky 5.5.2016


4 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Haló noviny Rozmrazování potravin 7.5.2016

Haló noviny str. 13 Hobby


hodoninsky.denik.cz Král slováckéj klobásky? Opět z Podluží. Tentokrát uspěl s modrou barvou 7 Český svaz zpracovatelů hodoninsky.denik.cz str. 0 Moje Hodonínsko 8.5.2016 masa - TOP

Newsweek Bůh na talíři 5.5.2016

Newsweek str. 22 PAge one


Pavla Francová

nova.cz Není maso jako maso: Co se nejvíc hodí na grilování? 5.5.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Recepty


doma.cz Nalaď se na lepší náladu – správnou stravou 10.5.2016

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness


novinky.cz Co všechno obsahují salámy gothaj 4.5.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika


plzenskenovinky.cz Festival Regionálních potravin Plzeňského kraje 4.5.2016

plzenskenovinky.cz str. 0 regiony


Slovácko - regionální týdeník Klobáskový král je modrý. Pochází z Podluží 10.5.2016

Slovácko - regionální týdeník str. 8 Zpravodajství


PETR TUREK

Téma Tabulka zkřížených alergií 6.5.2016

Téma str. 14 Téma


vitalia.cz Šizené potraviny mají i v Německu. A nenechají si to líbit 4.5.2016

vitalia.cz str. 0


Petr Havel Pozor na mleté maso, inspekce našla salmonelu v „Čerstvé porci“ z Lidlu 16 Český svaz zpracovatelů vitalia.cz str. 0 9.5.2016 masa - TOP Redakce

Zemědělec Výroba masa mírně rostla 9.5.2016

Zemědělec str. 4 Zpravodajství


Oldřich Přibík Kluci v akci na nádvoří Prazdroje 9.5.2016

Zemědělec str. 8 Publicistika


Oldřich Přibík Silný hráč na trhu kvalitních potravin 9.5.2016



Oldřich Přibík

zena.cz Grilovací sezóna začíná: Vše, co potřebujete vědět o mase 5.5.2016

zena.cz str. 0 Volný čas


Zdenka Tomis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Číňanům znovu začíná díky českým výrobkům chutnat 4.5.2016


21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČT 24 Souhrn událostí uplynulého dne – 4. 5. 2016 5.5.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris Inspekce nařídila stažení klamavě označené tresky 6.5.2016



SZPI Ministr Jurečka podepsal s čínským ministrem Zhi Shupingem Memorandum o spolupráci 24 v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví rostlin a zvířat Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 6.5.2016 masa - Ostatní MZe ČR Nový certifikát CEPA pomáhá v potravinářství zefektivnit boj proti škůdcům. V Česku je 25 prvním držitelem firma Impest Control Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 9.5.2016 masa - Ostatní Impest Control s.r.o. Souhrn událostí uplynulých dní – 6. – 8. 5. 2016 9.5.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris SZPI spolu s celníky zjistila zásilky nehlášeného ovoce a zeleniny 9.5.2016



Potravinářská komora Varování spotřebitelům: Salmonella v zahraničním mletém vepřovém mase 28 Český svaz zpracovatelů 10.5.2016 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní SZPI

Aha!

I nelegálně dovezené?! 7.5.2016

Aha! str. 6 Aktuálně


(jp) Nebezpečné maso 10.5.2016

Aha! str. 4 Aktuálně


(et)

Bar Life SOUS-VIDE PŘI STÁLÉ TEPLOTĚ 2.5.2016

Bar Life str. 62 Alchymista


Daniel Prokeš

Blesk I domácí mazlíčky trápí alergie 6.5.2016

Blesk str. 17 Servis


Iva Dvořáková Z Polska pašovali 6,5 tuny potravin 7.5.2016

Blesk str. 6 Čechy/Morava


(jp) Mleté maso se salmonelózou 10.5.2016

Blesk str. 4 Čechy / Morava


(luc, INT)

blesk.cz Salmonela v Lidlu. Řetězec vyzývá lidi, ať nejedí mleté maso z Polska 9.5.2016

blesk.cz str. 0

Alergici jsou i mezi mazlíčky. Jak poznat alergii u zvířat? 10.5.2016

blesk.cz str. 0

35 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 36 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

brnenskadrbna.cz Laboratorní test odhalil bakterie salmonelózy ve vepřovém mase z Lidlu. Nemáte ho doma 37 i vy? Český svaz zpracovatelů brnenskadrbna.cz str. 0 Společnost 9.5.2016 masa - Ostatní

businessinfo.cz Omán: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 5.5.2016

businessinfo.cz str. 0 Omán

Zimbabwe: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

38 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 39

8.5.2016

businessinfo.cz str. 0 Zimbabwe

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Nový certifikát CEPA pomáhá v potravinářství zefektivnit boj proti škůdcům 40 businessinfo.cz str. 0 Akreditace, certifikace, Český svaz zpracovatelů 9.5.2016 normalizace masa - Ostatní BusinessInfo.cz Zimbabwe: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled 9.5.2016



ceskolipsky.denik.cz KRÁTCE: Půlka mostu šla k zemi, teplárna slaví 20 let 9.5.2016

ceskolipsky.denik.cz str. 0 Moje Českolipsko


Claudia Sledujeme trendy ve výživě, 3. díl Bezlepková strava není jen die a 10.5.2016

Claudia str. 20 Dopřejte si s námi

5 nejoblíbenějších diet 10.5.2016

Claudia str. 23 Zdravá a fit


ct24.cz České potraviny chtějí na čínský stůl. Musí ale myslet na jiné chutě 6.5.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika


fialaa V Lidlu prodávali vepřové se salmonelou, varuje inspekce 9.5.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika


kutekl

czso.cz Newsletter - 18/2016 6.5.2016

czso.cz str. 0


ČRo - cb.cz V počtu nádorů slinivky břišní jsme na světové špičce. Můžeme si za to zřejmě sami 48 Český svaz zpracovatelů ČRo - cb.cz str. 0 zdravicko 4.5.2016 masa - Ostatní Eva Kadlčáková Sedm nejčastějších chyb při grilování 10.5.2016

ČRo - cb.cz str. 0 carovani


Petr Stupka

ČRo - sever.cz Kuskus s vepřovým masem 9.5.2016

ČRo - sever.cz str. 0 varime


Stanislava Brádlová Příběh děčínské pekárny: Vsadili na kvalitu, žijí bez reklam a vyhrávají soutěže 51 Český svaz zpracovatelů 10.5.2016 ČRo - sever.cz str. 0 expres masa - Ostatní Renáta Valešová

ČRo - wave.cz Voda mohla dojít už před 15 lety, pokud by zbytek světa jedl jako v USA 52 Český svaz zpracovatelů ČRo - wave.cz str. 0 wavenews 4.5.2016 masa - Ostatní Hana Biriczová

ČRo České Budějovice Strategie ministerstva zemědělství 4.5.2016

ČRo České Budějovice str. 1 17:00 Události regionu


ČRo Plzeň Rady pro spotřebitele od ředitele ČOI v západních Čechách Jana Řezáče 54 Český svaz zpracovatelů ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme 4.5.2016 masa - Ostatní

ČRo Radiožurnál Profesor Václav Špičák host Dopoledního Radiožurnálu 10.5.2016

ČRo Radiožurnál str. 1 10:05 Host radiožurnálu


ČRo Region, Středočeský kraj Bolesti kloubů, obezita ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte 5.5.2016 zdravě s Kateřinou Cajthamlovou


ČRo Sever Obchodní řetězec Lidl prodával vepřové mleté maso se salmonelou 9.5.2016

ČRo Sever str. 4 18:00 Události v regionu


ČT 1 České dny v Číně 6.5.2016

ČT 1 str. 25 19:00 Události

Mleté maso kontaminované salmonelou

58 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 59

9.5.2016



ČT 24 Tržby v maloobchodě 6.5.2016

ČT 24 str. 21 20:00 90' ČT24

Čína má zájem o české potraviny 8.5.2016

ČT 24 str. 17 21:05 Horizont


denik.cz Západní sankce pomáhají ruskému zemědělství 4.5.2016

denik.cz str. 0 Ze světa

Spekulanti nakupují levně půdu, ale hospodařit na ní nechtějí 8.5.2016

denik.cz str. 0 Středočeský kraj


e15.cz Podmínky pro vývoz českého masa do Číny by se měly zjednodušit 5.5.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Maloobchodní tržby v březnu zpomalily růst, navzdory Velikonocím 6.5.2016

e15.cz str. 0 Domácí ekonomika


ego! Mrazivé slovenské retro 6.5.2016

ego! str. 14 reportáž


Vladimír Ševela

echo24.cz Daň na červené maso. Dánové chtějí bojovat proti změně klimatu 8.5.2016

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy, Homepage


Echo24, ly Když se Babišovi v politice hodí i sebevražda vlastního manažera echo24.cz str. 0 Domov, Homepage, Krátké zprávy, 8.5.2016 Zprávy dne


Tomáš Pergler Lidl prodával vepřové maso kontaminované salmonelou 9.5.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy


Echo24, čtk

Ekonom Skvělý byznys s levným zbožím 5.5.2016

Ekonom str. 44 Nejslavnější podnikatelé


Josef Pravec

ekonomika.iDNES.cz Lidl prodával vepřové maso se salmonelou, varuje zákazníky inspekce 71 Český svaz zpracovatelů ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika 9.5.2016 masa - Ostatní iDNES.cz, Filip Horáček

euportal.cz USA skutečně vyhrožují EU. Potvrzují to důvěrné dokumenty. Jde o toto 72 Český svaz zpracovatelů euportal.cz str. 0 Politika 4.5.2016 masa - Ostatní odjinud

euractiv.cz Tábor příznivců TTIP je větší než tábor odpůrců euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Průmysl, 6.5.2016 obchod a export


euro.e15.cz Milionoví brouci 8.5.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys


Petr Weikert

extra.cz Pozor! V obchodním řetězci Lidl v Česku se objevilo vepřové maso se salmonelou. 75 Nemáte ho doma i vy? Český svaz zpracovatelů extra.cz str. 0 News 9.5.2016 masa - Ostatní anet

faei.cz Masivní dovoz potravin likviduje české zemědělce 10.5.2016

faei.cz str. 0 Nezařazené


Redakce

finance.cz Zpracovatel masa Tyson Foods zveřejnil lepší než očekávané výsledky a zvýšil výhled 77 Český svaz zpracovatelů finance.cz str. 0 9.5.2016 masa - Ostatní Fio banka Komora: Dovozy mléčných výrobků se ve čtvrtletí znovu zvýšily 10.5.2016

finance.cz str. 0 Financninoviny.cz


financninoviny.cz SZPI: Lidl prodával vepřové mleté maso kontaminované salmonelou 9.5.2016

financninoviny.cz str. 0 Zpravodajství


ČTK

Florence Jídelní zvyklosti romské minority z pohledu prevence nadváhy a obezity 80 Český svaz zpracovatelů Florence str. 26 Recenzované články 2.5.2016 masa - Ostatní

Forbes Česko 77 RODINNÝCH FIREM Forbes Česko str. 60 Rodinné firmy - 77 největších 5.5.2016 rodinných firem JAROSLAV MAŠEK, KRISTÝNA GREPLOVÁ, ZUZANA KRAJÍČKOVÁ, MICHAE RODINNÉ STŘÍBRO 5.5.2016

Forbes Česko str. 104 Rodinné firmy



KRISTÝNA GREPLOVÁ, LUCIE ČERNOHLÁVKOVÁ

Frekvence 1 Pardubičtí celníci se pustili do ostrého boje s černým dovozem potravin z Polska 83 Český svaz zpracovatelů Frekvence 1 str. 1 10:00 Zprávy 8.5.2016 masa - Ostatní

frydlantsko.eu Laboratorní test odhalil bakterie salmonelózy ve vepřovém mase z Lidlu. Nemáte ho doma 84 i vy? Český svaz zpracovatelů frydlantsko.eu str. 0 9.5.2016 masa - Ostatní

Haló noviny Dovozy likvidují živočišnou výrobu 11.5.2016

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky


Hradecký deník Celníci mají rekord, zastavili auto s dvěma tunami kebabu 7.5.2016

Hradecký deník str. 5 Východní Čechy


JIŘÍ FEJGL

Chvilka pro tebe Zelená na talíři 11.5.2016

i-noviny.cz

Chvilka pro tebe str. 38


Zloděj připravil rodinu s osmi dětmi o potraviny 4.5.2016

i-noviny.cz str. 0


idobryden.cz Klobásky zapíjeli slivovicí 10.5.2016

idobryden.cz str. 0 Společnost


ket

Instinkt I sýru to musí slušet 5.5.2016

Instinkt str. 62


Iva Vokurková

investicniweb.cz Čína chce investovat do zemědělství v Kazachstánu 1,9 miliardy USD 9.5.2016

investicniweb.cz str. 0 Tržní zprávy


redakce

Jičínský deník Žijeme zdravě 6.5.2016

Jičínský deník str. 2 Jičínsko


Aneta Polívková

kafe.cz Čím podpořit laktaci aneb kojení bez problémů 4.5.2016

kafe.cz str. 0


Kroměřížský deník Zemědělcům z Kroměřížska dělá starosti slabý odbyt mléka a masa 9.5.2016

Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana


DANIELA ZEDNÍČKOVÁ

liberec.iDNES.cz Cennosti zloděje nezajímaly. Z bytu si odnesl třináct kilo hovězího masa 95 Český svaz zpracovatelů liberec.iDNES.cz str. 0 Liberec / Liberec - zprávy 5.5.2016 masa - Ostatní MF DNES, Martin Trdla

life.ihned.cz Svíčková bez svíčkové: V restauraci Plevel servírují odlehčenou českou klasiku 96 Český svaz zpracovatelů life.ihned.cz str. 0 4.5.2016 masa - Ostatní Barbora Pěničková

maminka.cz Jak se stravovat při těhotenské cukrovce?

97

10.5.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video


Metro Pozor na maso 10.5.2016

Metro str. 5 Domov


iDNES.cz

Mladá fronta DNES Biopaliva jako alibi pro palmový olej 7.5.2016

Mladá fronta DNES str. 10 Názory


Lukáš Hrábek Jsem masový typ, netají se expert na burgery 9.5.2016

Mladá fronta DNES str. 13 Kraj Plzeňský


— Petra Petříková

Moje zdraví Jak se udržet fit ve vyšším věku 5.5.2016

Moje zdraví str. 38 Klinika - Zdraví seniora


nasepojizeri.cz Zájemci mohou přihlásit produkty na Výrobek Libereckého kraje roku 4.5.2016

nasepojizeri.cz str. 0


Blanka Daníčková, Kú Libereckého

Naše rodina Jaro si potrpí na saláty 10.5.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny


(toj)

nazory.aktualne.cz Přidejte se k revoluci 8.5.2016

nazory.aktualne.cz str. 0 1442


Margit Slimáková

Newsweek Raw byznys za čtvrt miliardy 5.5.2016

Newsweek str. 38 Page one


Ondřej Formánek

novinky.cz Méně řepky, více ovoce a zeleniny. Taková je vize českého zemědělství 106 Český svaz zpracovatelů novinky.cz str. 0 Ekonomika 4.5.2016 masa - Ostatní

sp, tov Treska obsahuje o třetinu méně masa, Tesco ji nesmí prodávat 5.5.2016



Beskydské farmářské trhy ve Frýdku-Místku odstartují „Květinovým trhem“ 108 Český svaz zpracovatelů novinky.cz str. 0 Vaše zprávy 6.5.2016 masa - Ostatní Jana Matějíková V mletém vepřovém z Polska byla salmonela 9.5.2016



Olomoucký deník V mase z Lidlu byla salmonela 10.5.2016

Olomoucký deník str. 8 Česko - z regionů


(tau)

ona.iDNES.cz Budoucnost zdravé stravy je ve hmyzu, tvrdí entomofagoložka 6.5.2016

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Zdraví


Pro Téma Silvie Špačková Deset potravin, které vás udrží déle mladé 10.5.2016

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Zdraví


pro iDNES.cz, Marcela Svobodová

orlicky.denik.cz Středy doktora Středy: Umělá sladidla nejsou žádný zázrak 4.5.2016

orlicky.denik.cz str. 0 Z regionu


parlamentnilisty.cz Ústřední ředitel SVS jednal v Číně o podmínkách vývozu živočišných produktů pro české 114 firmy Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy 5.5.2016 masa - Ostatní Tisková zpráva Ministr Jurečka uklidňoval spotřebitele. Dohoda TTIP nás prý žádným americkým 115 sajrajtem nezaplaví Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor 9.5.2016 masa - Ostatní mp Miroslav Macek: Komplexně Geniální Babiš se už navíc naučil dokonale lhát a žvanit 116 Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice 9.5.2016 masa - Ostatní PV

polar.cz ?Porota vybírala Regionální potravinu MS kraje 5.5.2016

polar.cz str. 0 Celý MS kraj/Úřad MS kraje


PR článek

Právo Regionální potravinou je kozí sýr, svíčková i pusinka 6.5.2016

Právo str. 8 Severní Morava a Slezsko


(plk)

Prima Další případ falšování potravin 5.5.2016

Prima str. 13 18:55 Zprávy FTV Prima


Profit PROMYŠLENÉ INVESTICE MUSEJÍ PŘINÁŠET EFEKT 9.5.2016

Profit str. 42 Obchod & finance - Manažer roku


Prostějovský deník Ryby na talíř má dostat ministerská kampaň Prostějovský deník str. 6 olomoucký kraj 5.5.2016 zpravodajství


(oz, tau)

protiproud.cz Není všechno jenom bezvýchodné: Jsme národ schopných a pracovitých lidí 122 Český svaz zpracovatelů protiproud.cz str. 0 Politika 9.5.2016 masa - Ostatní Václav Klaus ml.

Přerovský a hranický deník Primátor Přerova si dopisuje s ministrem. Kvůli výstavišti Přerovský a hranický deník str. 3 Přerovsko a 7.5.2016 Hranicko


PETRA POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ

psp.cz Stanovisko k článku "Otrava ve Sněmovně" v deníku Blesk z 5. 5. 10.5.2016

psp.cz str. 0 Úvod › Poslanci a orgány


Rakovnický deník Spekulanti nakupují levně půdu, ale hospodařit na ní nechtějí 6.5.2016

Rakovnický deník str. 1 Titulní strana ŠÁRKA HOBLÍKOVÁ

reflex.cz


Svět bez cigár a chlastu: Zlo páchané jménem dobra 4.5.2016

reflex.cz str. 0 Komentáře


Reportér Federace Žižkov: proslulé nálevny i exotické chutě 9.5.2016

Reportér str. 138


Petra Pospěchová

sumpersky.denik.cz Skvělé steaky, paštiky, klobásky... Soutěžte o dobroty z farmy Mitrovsky 128 Český svaz zpracovatelů sumpersky.denik.cz str. 0 Moje Šumpersko 4.5.2016 masa - Ostatní

svobodnymonitor.cz Konzumenti masa umřou o 4 roky dříve než vegetariáni. Nejnebezpečnější je červené a 129 uzené svobodnymonitor.cz str. 0 Zprávy, Tech & Věda, Český svaz zpracovatelů 10.5.2016 Fitch, kosmické lety, masa - Ostatní

Téma Naše budoucnost? Hmyzožrouti 6.5.2016

Téma str. 40 Rozhovor


Silvie Špačková

Tina Zhubněte jednou provždy 11.5.2016

Tina str. 20


tnbiz.cz Dejte si pozor! Inspektoři odhalili vepřové maso se salmonelou! 9.5.2016

tnbiz.cz str. 0


Týden u nás, okresní noviny Zloděj vykradl prodejnu potravin Týden u nás, okresní noviny str. 3 Černá kronika, 11.5.2016 zpravodajství


(jch)

tyden.cz Čím dostihový král dožral žokeje? Zpověď Josefa Váni 5.5.2016

tyden.cz str. 0 Sport


Pavlína Wolfová, Petr Kolář Treska z Tesca oklamala zákazníky, nebyla celá z masa

135

5.5.2016

tyden.cz str. 0 Česko


ČTK Obchodníky tlačí čas. Musí změnit tisíce smluv 9.5.2016



ČTK

Týdeník Květy Bič na plýtvání s jídlem a kuřáky 5.5.2016

Týdeník Květy str. 10


Valašský deník Dobrá zpráva 5.5.2016

Valašský deník str. 1 Titulní strana


(red)

vitalia.cz Zneužívá McDonald's úspěchu farmářských trhů? 4.5.2016

vitalia.cz str. 0


Lenka Krbcová Treska z Tesca je plná vody, i když na obale tvrdí opak 5.5.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce Jsou káva a horké nápoje karcinogenní? 10.5.2016

vitalia.cz str. 0


Jiří Ruprich

zdarsky.denik.cz Prodej chřestu pomůže dobré věci 6.5.2016

zdarsky.denik.cz str. 0 Podnikání


Zemědělec Kabinet schválil strategii 9.5.2016

Zemědělec str. 5 Zpravodajství


Oldřich Přibík Vývoj cen lze odhadnout jen těžko 9.5.2016



Oldřich Přibík Ministři zemědělství V4 jednali v Praze 9.5.2016



Oldřich Přibík Podnikatelská mise navštívila Čínu 9.5.2016



Oldřich Přibík Poškodí dohoda evropské zemědělství? 9.5.2016

Zemědělec str. 10 Evropská unie


Oldřich Přibík Komodity středem zájmu 9.5.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace


Ing. Jiří Felčárek Požadavky mimořádného představenstva Agrární komory ČR na řešení hluboké krize v 149 živočišné výrobě Český svaz zpracovatelů Zemědělec str. 13 Zájmové organizace 9.5.2016 masa - Ostatní Plemena dojeného skotu u nás 9.5.2016

Zemědělec str. 37 Živočišná výroba


Ivana Gardiánová

Zemědělec (newsletter) Podíl slovenských potravin na pultech obchodů na Slovensku klesl na 39 procent 151 Český svaz zpracovatelů Zemědělec (newsletter) str. 0 5.5.2016 masa - Ostatní Eva Seifertová Celníci zajistili rekordní množství potravin nezákonně dovezených z Polska 152 Český svaz zpracovatelů Zemědělec (newsletter) str. 0 6.5.2016 masa - Ostatní Eva Seifertová Dovozy mléčných výrobků znovu vzrostly Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz, 10.5.2016 Potravinářství, Živočišná výroba


Zuzana Fialová

Zlínský deník Jak připravit perfektní steak? Základem je řádně vyzrálé maso 5.5.2016

Zlínský deník str. 11 Zábava


(mad) V mase z Lidlu byla salmonela 10.5.2016

Zlínský deník str. 8 Česko - z regionů


(tau)

zpravy.rozhlas.cz Veterináři varují před sýrem, který obsahuje nebezpečnou bakterii E. Coli

156

4.5.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 politika


Petra Hosenseidlová Lidl prodával vepřové mleté maso z Polska kontaminované salmonelou 157 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 domaciekonomika 9.5.2016 masa - Ostatní Veronika Malá, ČRo

Žďárský deník Prodej chřestu pomůže dobré věci 6.5.2016

Žďárský deník str. 3 Žďársko


LENKA MAŠOVÁ

Plné znění zpráv 2.5.2016 - 11.5.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz V Pardubickém kraji se soutěžilo o značku Regionální potravina 4.5.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Celkem 8 výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Pardubického kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2016. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 123 produktů od 33 výrobců. Celkem 8 výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Pardubického kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2016. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 123 produktů od 33 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 48 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas. Výrobky hodnotily dvě 7členné komise tvořené zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. K udělení značky Regionální potravina Pardubického kraje 2016 navrhla hodnotitelská komise 8 výrobků z následujících kategorií: Kategorie: Výrobek a výrobce: 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas STAROČESKÉ HOVĚZÍ Jatka Lanškroun, s r.o. 2.

Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy SRNČÍ KLOBÁSA UZENINY KOŘÍNEK s.r.o. 3. Sýry včetně tvarohu CHOCEŇSKÝ TVAROH JEMNÝ 250 g Choceňská mlékárna s.r.o. 4. Mléčné výrobky ostatní Nevyhlášeno 5. Pekařské výrobky včetně těstovin KVASOVÝ BOCHNÍK CIBULOVÝ Mgr. Tomáš Kroulík 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek VĚTRNÍK 50 g SMÉKALOVO PEKAŘSTVÍ spol. s r.o. 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje RYCHTÁŘ GRUNT Pivovar Rychtář a.s. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě DŽEM MERUŇKY S LEVANDULÍ Michaela Naumecová 9. Ostatní HOUSKOVÝ KNEDLÍK 600 g

KNEDLÍKY KADAVÝ, spol. s r.o. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz. Kontakt na regionálního koordinátora soutěže: Ing. Kateřina Papíková, Lukáš Vacek - F E S T I N G s.r.o. Mobil: +420 603 555 525, +420 602 252 242 E-mail: mailto:[email protected]

URL| http://www.agris.cz/clanek/192137

ČT 1 Test 10.5.2016

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Hezký podvečer, milí diváci, ráda bych vám nabídla test konzerv. Tedy myslíš, že to lidé ještě jedí? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------To si piš, vím o početné skupině lidí, já jim říkám konzervativci. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tohle jsem naštěstí nikdy neslyšela. Tohle jsem naštěstí nikdy neslyšela. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Vítejte u Černých ovcí. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Konzervy obecně jsou velkým vynálezem a staly se nepostradatelné pro vojáky, cestovatele či mořeplavce. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Zpočátku ale měly jednu vadu. Byly nedobytné. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------To by mě zajímalo, jak se do těch konzerv lidi dostávali, když neměli otvírák. Vlado, jak ty sis si s tím poradil, třeba vojně?

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Na vojně to bylo tak, že než jsem si stihl konzervu otevřít, tak mi ji někdo snědl. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Pokrok se nezastavil, a tak se na začátku 19. století objevil otvírák na konzervy a v 60. letech i víčko s očkem. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A já si pamatuju i na tenhle styl otevírání, kterým byly kdysi opatřeny olejovky. To se málo vidí, kdysi to bylo běžné. Vidíš tady ten klíček? Ten se odstraní. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A tady by se to mělo zasunout. Navíjí, skutečně. Otevírání se obešlo bez problémů, takže přejdeme na test lančmítů. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A s tím nám, jako vždy, pomůže tříčlenná porota. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Pozvání přijal zástupce spotřebitelů Pavel Matějovský. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Potravinářský odborník z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vojtěch Pivoňka. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A moderátor sobotního magazínu Z metropole Petr Sojka. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Porota bude u 10 vzorků lančmítů hodnotit vzhled, vůni a chuť. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Některé vypadají, že potřebujete hodně silný žaludek, ale nebudeme předjímat, zdání může klamat. Takže dobrou chuť. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Pavel Matějovský je u nás už podruhé, poprvé hodnotil salám gothaj, takže už víme, že ho jen tak něco neskolí. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Jaký má ale vztah k lančmítu? Pavel MATĚJOVSKÝ, spotřebitel -------------------Před dvaceti třiceti lety, když se jezdilo na vandry, tak to bylo v základní výbavě batohu, pak se to opeklo na ohni. Před půl rokem jsem si ho zkusil koupit, ale to už... to možná bylo ještě horší než tady ty vzorky, protože to byla taková sypká hmota, že se nedala už ani nakrájet, takže jsem ho vyhodil.

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Lančmít si na vandr kdysi bral i Petr Sojka. Petr SOJKA, moderátor -------------------Když jste mě pozvali do testu, tak jsem si udělal takové domácí cvičení, že jsem před rokem dostal od kamaráda plechovku lančmítu v nějakém retro potravinovém balíčku a sám jsem si minulý týden koupil jiné balení a zkusil jsem to porovnat. A překvapilo mě, že to podstatně dražší balení, které jsem si koupil, bylo podstatně horší než ten levný lančmít od toho kamaráda. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A vandrům propadl i Vojtěch Pivoňka. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Ale lančmít už jsem tam nejedl, i když asi bych mohl, protože ta norma, podle které zřejmě byli pánové zvyklí, ta platila od roku 1978 do roku 1992, potom byla zrušená. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A kvalita šla dolů, až v roce 2001 byla přijata norma, která kvalitu reguluje formou vyhlášky. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Podle ní musí lančmít obsahovat hovězí a vepřové maso a má mít světlou nebo tmavě růžovou barvu. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Ta růžová barva je daná přítomností dusitanové solicí směsi, potom nějaké koření a dále může obsahovat mouku nebo stabilizátory, které pomohou soudržnosti toho výrobku, tak aby se nerozpadával. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Má mít nepravidelnou mozaiku se zrny libového a tučného masa. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------V malém množství se připouští drobné póry, dutinky a měkké kolagenní části. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Vůně a chuť má být příjemná, přiměřeně slaná a kořeněná. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Navzdory tomu, že je to v podstatě komunita, je to něco, co je zregulované národním předpisem včetně těch senzorických požadavků, tak ty rozdíly jsou tady skutečně velké. A myslím, že některé z těch lančmítů by si zasloužily i pozornost dozorových orgánům, právě kvůli těm senzorickým vlastnostem. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Lančmít by měl jít snadno nakrájet na plátky.

Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Protože lančmít se v gastronomii běžně používá, je to celosvětově rozšířený pokrm, často se právě smaží a musí se nechat osmažit v relativně tenkém, tak jednocentimetrovém plátku po obou stranách a nesmí se při tom rozpadnout. A mám obavu, že některé z těch vzorků, které byly předloženy, by touhle zkouškou neprošly a nedaly by se takhle standardním způsobem použít. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Historie lančmítu je téměř stoletá. Vyráběl se z různých druhů mas a byl využíván jak britskou, tak americkou armádou k zásobování vojáků. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Masové konzervy byly nepostradatelné i pro Sovětský svaz, a to jak během druhé světové války, tak i po ní. A konzervy stoprocentně pomáhaly přežít i místním obyvatelům během korejské války v 50. letech. V Jižní Korei zůstal lančmít Vlado, víš, že lančmít mají rádi i na Havaji? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No jo, ale to v něm asi nejsou vepřové uši. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Doufejme, že ani v našich vzorcích nejsou. Ovšem v některých je vepřová kůže. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Kůže že do lančmítu historicky nepatří, patří tam do toho maso. Dneska bych řekl, že část výrobců tu kůži přidává, ale upravuje ji tak, aby to nebylo po té senzorické stránce poznat. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A jak to zatím vypadá s hodnocením vzorků? Petr SOJKA, moderátor -------------------Já se přiznám, že dávám trošku víc přednost těm lančmítům, které vypadají trošku víc jako sekaná, kde je vidět, že se přece jenom skládají z masa, na rozdíl od těch druhů, které vypadají spíš jako paštika, třeba ta sedmička konkrétně se mi líbí mnohem víc než šestka. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Divákům prozradíme, že sedmičkou jsme označili Lunchmeat beef od výrobce Albert, 100 gramů za 7,50 Kč. Pavel MATĚJOVSKÝ, spotřebitel -------------------Tyhle vzorky, co vypadají jako sekaná, tak jsou zase kořeněný hodně. Některý vzorky se přímo rozpadají. Teď mám vzorek číslo 6, to je spíš paštika a ne lančmít. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Pod šestkou se skrývá Drůbeží lunch od výrobce PT servis konzervárna Tábor, 100 gramů za 6,70 Kč. Iveta FIALOVÁ, moderátorka --------------------

Může být vůbec lančmít z drůbežího masa? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------To je takové specifikum, protože naše legislativa upravuje pouze lančmít pork, to znamená lančmít, který je vyrobený z hovězího a vepřového masa. Nicméně občas se můžeme na trhu setkat s drůbežím lančmítem a je to řekl bych na hraně právních předpisů. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Máme dobodováno a my vám teď ukážeme, co jste vlastně ochutnali. Tady píší vynikající kvalita. Vepřové maso 79 %. Petr SOJKA, moderátor -------------------Ta jednička podle mě tedy vlastně zvítězila. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------My jsme se s kolegy shodli na tom, že ta jednička byla dobrá. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Číslem jedna jsme označili Luncheon Meat od výrobce Hamé, 100 gramů za 22,30 Kč. A jednička byla opravdu jedničkou, neboť tomuto výrobku dala porota první místo. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Platí, že čím více masa, tím je lančmít kvalitnější? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------U masných výrobků každý výrobek má optimální množství masa, které musí být použité při výrobě. Když se toho použije moc a není do masného výrobku doplněna voda v nějakém přiměřeném množství, tak může být pro spotřebitele suchý a senzoricky neatraktivní. Na druhou stranu není možné té vody dávat víc a víc a používat stabilizátory, které pomůžou tu vodu vázat. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Čtyřka: Lunch Meat, tradiční recept, vepřové maso 45 %. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------To ani moc jako lančmít mi nepřišlo, ani to nevypadalo, kousky masa a kousky tuku jsou v tom spíš menší. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Řeč je o lančmítu od výrobce Shanghai Maling, Hrobčice, 100 gramů za 10 Kč. V celkovém hodnocení skončil na 5. místě. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Pětka, tady píší "k obědu i k večeři". Vepřové maso, vepřové kůže, hovězí maso. Dali byste si to k obědu i k večeři, takovou pětku? Petr SOJKA, moderátor -------------------U mě to docela uspělo, já ho mám na druhém místě, já bych si ho možná i dal.

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A skutečně, Luncheon Meat pork od výrobce Hamé, 100 gramů za 12,50 Kč, celkově získal druhé místo. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A co tady retro edice, jak vám chutnala? Vepřové maso 79 %. Petr SOJKA, moderátor -------------------Tak u mě zase docela uspěl, mimochodem, to je právě ten, co mi kamarád dodal v tom retro balíčku, tak já ho mám na třetím místě. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------U mě je také na třetím místě a musím přiznat, že ty první tři místa jsou těsně za sebou, takže v podstatě první až třetí místo. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------I tady se porota shodla. Retro edice, také od výrobce Hamé, 100 gramů za 10 Kč, získala celkově třetí místo. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Některé lančmíty obsahují sójovou a vepřovou bílkovinu. Co to je? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------To jsou složky, které samozřejmě historicky do toho lančmítu se nepřidávají, jsou to bílkovinné izoláty. Trošku s tím je potom problém i při stanovování obsahu masa, protože to komplikuje laboratořím stanovení přesně obsahu masa. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A tady je celkové pořadí jednotlivých výrobků. První místo získal lančmít označený jako "vynikající kvalita". Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Druhé Lunecheon meat pork, k obědu i k večeři. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A třetí místo udělila porota Retro edici. Všechny tři výrobky jsou od výrobce Hamé. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ostatní výrobky obsahovaly strojně oddělené maso neboli separáty a porotě moc nechutnaly. Pavel MATĚJOVSKÝ, spotřebitel -------------------Takový ty, co vypadají jako paštika, ty jsou bez chuti, žmolky se dělají v puse, že to nejde ani pořádně rozkousat. Iveta FIALOVÁ, moderátorka --------------------

A jak je to s lančmítem a zdravým stravováním? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Jídla z konzerv nebudou na vrcholu žebříčku zdravé výživy. Nicméně pravděpodobně čerstvá zelenina se někam do přírody nehodí a pro zásobování vojsk také ne, takže z pohledu té konzervace každá potravina má svůj význam a není možné se na to dívat pouze z jednoho úhlu pohledu. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A co si porota z testu lančmítů odnesla? Petr SOJKA, moderátor -------------------Já jsem nečekal, že tohle jídlo, tahle potravina, o které jsem si myslel, že je spíš skutečně retro, takže i dneska je v takhle pestré nabídce v obchodech. Já se přiznám, že teď si ho zase chvilku nedám. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Musím přiznat, že mě překvapilo, jak velké rozdíly stále mezi lančmíty na trhu jsou. A zhruba dva až tři vzorky mě příjemně překvapily, že bych řekl, že skutečně se blížily mojí představě o lančmítu. Ale zároveň v tom testu byly vzorky, které bych řekl, že byly až nechutné. Pavel MATĚJOVSKÝ, spotřebitel -------------------Lančmít na posledním místě asi dneska už. A když bych náhodou jel někdy na čundr, tak raději půjdu do restaurace na oběd.

ČT 24 Rozhovor s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou 9.5.2016

ČT 24 str. 1 18:25 Interview ČT24

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Vyhlášený český česnek prohrává boj s méně kvalitním čínským. Stejně jako řada dalších tradičních plodin. A farmářů ubývá. Změní se něco po návštěvě českého ministra zemědělství v Číně a je české zemědělství na odpis nebo může být atraktivní i pro mladé lidi? Zeptám se ministra Mariana Jurečky, který je hostem Interview ČT24, dobrý podvečer. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý podvečer. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, vy jste se o víkendu vrátil z Číny, viděl jsem tam pandu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, pandu jsem neviděl.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------A tušíte, kdy přijede do Prahy? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Přiznám se, že nevím a prakticky mě to ani nezajímá. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------V Číně jste podepsal memorandum s ministrem pro dohled nad kvalitou potravin, které by mělo přispět k efektivnější spolupráci kontrolních orgánů v Číně i v České republice. Jak se doteď kontrolovala kvalita potravin, které se z Číny dovážejí do Česka? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak pokud jde o kontrolu potravin dovážených z Číny, tak na ně platí úplně stejně přísný metr jako na kterékoliv jiné potraviny dovážené jak z Evropské unie, tak ze zemí třetích, to znamená mimounijních. To memorandum je důležité hlavně proto, že nám otvírá daleko lepší možnosti dotáhnout od konce certifi..., nutné certifikáty, které potřebujeme na hovězí, vepřové maso a všechny masné výrobky. Tady nemáme certifikované naše výrobky ani naše výrobní prostory u našich výrobců a pokud chceme tyto komodity vyrábět a právě třeba například vepřové maso a celý sektor vepřového je dneska ve velké krizi, a toto dává jednu z šancí, jak zodbytovat toto vepřové maso, tak ty certifikáty jsou pro nás naprosto důležité a ta smlouva a to memorandum vlastně by mělo výrazně pomoci tady ten proces zrychlit, abychom v řádu několika málo měsíců celý ten proces měli hotový. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Což znamená pro české zemědělce co? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Což znamená, pokud to dotáhneme všechno do konce, jako že já věřím, že ano, že pro to uděláme maximum, že bychom v průběhu, řekněme, druhého pololetí letošního roku mohli tu složitou situaci, kterou tady máme, to znamená přetlak vepřového masa, nízké výkupní ceny, tak že bychom tento trend mohli změnit a ta cena by mohla začít růst a mohla by být vyšší poptávka po vepřovém mase, to znamená chovatelé by nemuseli vyrábět se ztrátou. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------A vyváželi by do Číny. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Vyváželi by nejenom do Číny, ale řekněme do Číny je to zajímavé pro nás proto, že v Číně je zájem o produkty, které například z vepřové půlky v České republice úplně uplatnění nemají, to znamená nožičky, boky, řekněme ty tučné části, které úplně český spotřebitel nespotřebovává a tady právě tento trh se především zajímá o tyto části vepřového masa nebo vepřového těla. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jak rozdílná jsou kritéria v kvalitě potravin nebo v té kontrole, když si vezmete kritéria tady v Česku a v Číně, máme my ta kritéria nastavena přísněji, než třeba jsou v Číně, to znamená jak moc kvalitní musí být to, co se dostane ke konečnému spotřebiteli? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ --------------------

Obecně platí, že Evropská unie, to znamená i Česká republika má nejvyšší standardy kvality jak pro zemědělskou prvovýrobu, tak i pro výrobu potravin a jejich uvádění na trh na celém světě. Tady jsou nejpřísnější normy. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Tomu já rozumím, ale když to porovnáte s tím, co platí v Číně a s tím, co platí teda v Evropské unii? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak samozřejmě z našeho laického pohledu se nám zdá, že ty nestandardy na celý ten výrobní proces v Číně jsou o něco jednodušší nebo méně přísné, proto my věříme, že tento certifikační proces s tím, jaké máme normy, zvládneme velice rychle, že to je víceméně administrativní záležitost. Je potřeba vyplnit dotazníky, je potřeba, aby čínští inspektoři přijeli do našich provozů, fyzicky je zkontrolovali a v ten okamžik dostaneme schválení a může se rozeběhnout vývoz. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Bude to, co teď, o čem teď mluvíte, znamenat i taky větší vývoz, větší dovoz výrobků z Číny do Česka, nebo je to, se to spíš týká českého masa, českých potravin směrem do Číny? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pokud jde o ty certifikace, tak, a obecně, když jste se ptala na tu záležitost, tak bavíme se víceméně o, pokud jde o potraviny a zemědělské produkty, o export z České republiky do Číny, protože Čína není soběstačná, Čína teď například, když jsme tam byli minulý týden, tak v novinách psali právě o tom, že je tam velký nedostatek vepřového a masných výrobků, že tam uvolňovali i státní strategické zásoby, takže po těchto komoditách je v Číně velká poptávka. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Co se z Číny dováží k nám? Mě jako první napadne čínský česnek, protože toho je všude plno, co dalšího? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak z Číny se mohou dovážet k nám ještě některé jiné, řekněme, typy komodit, které v České republice neumíme vyvážet s ohledem na naše zeměpisné pásmo. Můžeme hovořit například o rýži, ale víceméně ve všech komoditách je Čína ten stát, který poptává, protože není schopen uživit tu početnou populaci, kterou má, takže obavy z toho, že by z Číny nás tady zaplavily výrobky, tak ta obava tady není nutná. Pokud jde o česnek, tak je to otázka, řekněme, spíše menších objemů dovozu, protože ať se to v té diskusi, teď již mluvím o česneku, nemusí úplně na první pohled zdát, tak v České republice se plochy od roku 2010, kdy bylo zhruba 66 hektarů produkčních ploch z česneku, dostaly v loňském roce na nějakých 236 hektarů, takže Česká republika výrazně zvyšuje tu vlastní soběstačnost, spíše máme problém než, než s česneky z Číny, s česneky z jižních států Evropské unie. Tam je spíše větší problém. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale když se budeme držet toho čínského česneku, tak spotřebitelé tvrdí, a znám to i z vlastní zkušenosti, že ten čínský česnek, abyste opravdu očesnekoval něco, potřebujete místo jedné hlavy tři, nebo místo jednoho stroužku čtyři, je méně kvalitní. Nemělo by jít tedy právě o tu kvalitu a podpořit tedy české zemědělce právě proto, aby se nemusel dovážet čínský česnek? Protože on je výrazně levnější, proto ho možná lidi i víc kupují, ale jde v první řadě o kvalitu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě že jde o kvalitu a že víme, že český česnek je kvalitativně jedním z nejlepších česneků. My jako ministerstvo zemědělství od loňského roku výrazně více podporujeme

producenty zeleniny, to znamená i producenty česneku. Je tam dneska přímá platba na jeden hektar 13 tisíc korun, kterou předtím ti zemědělci neměli. Takže my se tu motivaci snažíme vytvořit pro to, aby ten zemědělec měl řekněme chuť jít pěstovat zase česnek a vrátit se k tomu. Ale neumíme, já neumím ovlivnit chování spotřebitele, který řekněme pokud vidí kilogram česneku o 20 korun za nižší cenu, nepřemýšlí, jestli je z Číny nebo z Portugalska nebo ze Španělska nebo z České republiky a jde si ho koupit, tak to já neumím ovlivnit. My se to snažíme teď, řekněme, pomoci to změnit. Od 1. ledna příštího roku bude platit novela zákona o potravinách, která bude říkat, co je česká potravina a co není. A pokud tam bude označení, že to je česká potravina na českém česneku, tak spotřebitel jednoznačně ví, že ta deklarace toho původu mu dává tu záruku, že kupuje opravdu český produkt, což dneska si řekněme na rovinu, někteří obchodníci vydávají za český česnek i něco, co vůbec v České republice nevyrostlo. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------A platí bezvýhradně, že to, co je české, je lepší než to, co se vyrobí někde jinde, protože i vy podporujete značku Česká potravina, ale řekněte mi, platí to vždycky a za každých okolností? Není to trošku přehnaná představa, abychom si tady neříkali, že všechno, co se tady vypěstuje a vychová, jaká zvířata, že jsou lepší než ty, co jsou třeba jinde na světě? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Logicky nemůžeme to říct úplně paušálně vždycky. Máme, i mezi námi jsou lidé různých vlastností, charakterů, to znamená i mezi těmi výrobci jsou nebo prodejci lidé, kteří mají tendenci něco někam ohýbat a neodpovídá to realitě kolikrát. Ale já se obecně řídím tím, pokud mám označení výrobku sloganem, respektive logem Regionální potravina, Biovýrobek, tak to jsou rozhodně dvě značky, který dávají stoprocentní záruku, že kupuju špičkový, kvalitní domácí produkt, takže já se třeba orientuju tím, že mám ve svém okolí na svém okrese zemědělce, prvovýrobce i zpracovatele potravin, od kterých dlouhodobě naše domácnost nakupuje potraviny už dávno předtím, než jsem šel do politiky, a vím, že kupuju nejenom kvalitu, ale kupuju i něco místního a tím podporuju zase i toho místního člověka, který zaměstnává lidi a peníze nechává v české ekonomice. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pojďme si poslechnout, co se o kvalitě některých potravin myslí šéf Kulinářského institutu v Praze Roman Vaněk: redaktor /citace: Roman VANĚK, šéf Pražského kulinářského institutu, Zdroj: ČT24/ -------------------"Existují studie, co všechno kupujeme, než jdeme s košíkem do supermarketu, a s čím potom vycházíme ven. Když vcházíme dovnitř, tak jdeme koupit jen málo - nízkotučné zboží, všechno bio a organické potraviny v top kvalitě. Vycházíme ven a máme narvané košíky z poloviny zbytečnými věcmi a většinou se jedná o ty nejlacinější produkty." Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Tak na jedné straně tu máme kvalitu, na druhé straně cenu. Proč jsou ty kvalitní potraviny o tolik dražší? Protože je určitě spousta lidí, kteří by možná rádi jedli zdravě a lépe, ale nemají na to peníze. Je to skutečně tak, že se rovná kvalitnější musí být dražší? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Vždycky to tak není, zdaleka ne. A je i mnoho studií a průzkumů, které prokázaly, že naopak to, co bylo dražší, když se udělalo detailní, detailní rozbor té potraviny, tak se zjistilo, že má nižší kvalitu než to, co bylo levnější. Já vždycky doporučuju, aby ten, kdo jde nakupovat, všichni, vy když jdete nakupovat jako ženy kosmetiku, tak dlouze vybíráte, přemýšlíte, čtete, zjišťujete si informace, muži u sportovního oblečení a podobně. Já doporučuju, aby každý, kdo jde nakupovat, se zamyslel nad tím, jaký ten výrobek má složení, od jakého je výrobce a porovnával si některý tyto kvalitativní parametry, například jaké je tam opravdu složení tuku, například u jogurtů a podobně, a pak se rozhodl teda, jestli opravdu ten výrobek má tu hodnotu, tu cenovou, kolik chce za to zaplatit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Dobře. Když si jdu koupit kosmetiku, jdu si koupit jednu krabičku, když jdu na nákup pro potraviny, mám tedy plný košík. Tam nevím, jestli každý má úplně čas na to probírat každou tu potravinu a číst úplně všechna ta drobná písma, písmena, která tam jsou. Dá se nějak na první pohled poznat, co je opravdu kvalitní potravina? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já bych se vrátil k tomu, co jsem říkal před chvílí, a to je to označení těmi logy. To znamená, pokud je to regionální potravina, pokud je to potravina s označením bio nebo například ještě třeba Chráněné zeměpisné označení u některých speciálních druhů potravin, tak tady mám záruku, že opravdu ten výrobce musel splnit například v rámci regionální potraviny, kde dostává toto označení pouze 9 produktů z jednoho kraje ročně, to je opravdu špičková soutěž, která prostě musí ten výrobce splnit spoustu parametrů, a to je pro mě jako zákazníka celkem jednoduchý orientační bod pro to, abych se rozhodl správně při tom nákupu. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jak je to s kvalitou potravin z dovozu, které se prodávají u nás? Protože spousta lidí, kteří mají možnost nakupovat za hranicemi, to taky dělají a říkají, že tam jinak některé výrobky chutnají, i když jsou stejné značky. Je to tak? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tady to je problém, kdy některé firmy, především nadnárodní firmy, mají jednotný obal, pokud jde třeba o objem, jednotný logotyp, jednotnou grafiku a přitom v Německu takovýto výrobek bude mít jiné složení než identicky na první pohled stejný výrobek v České republice. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Proč to tak je? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To, že z druhé strany na etiketě napíší opravdu podle zákona to, že to složení je rozdílné a splňují zákon, to je druhá věc. Já to vnímám jako etický problém a jako klamání spotřebitele a právě před 14 dny v pátek jsme tady měli zasedání 8 zemí, z toho byla účast 6 ministrů V4 plus 4, a rozhodli jsme se, že tento problém budeme chtít přednést na radě ministrů zemědělství a adresovat jej také eurokomisařce Jourové, která má na starosti ochranu spotřebitele, že to vnímáme jako země střední a východní Evropy jako problém a jako diskriminaci našich zákazníků a budeme chtít jednoznačně, aby se takovéto klamání nemohlo dít, to znamená, aby ten výrobek musel být na tom logotypu zřejmě zřetelně označen jiným způsobem, aby zákazník jednoznačně věděl, že to není ten stejný výrobek, který zná z Německa nebo z dovolené v Alpách nebo ve Švýcarsku, ale že to je výrobek prostě, který se ten výrobce rozhodl určit pro východní trh a pak ať se rozhodne ten spotřebitel, jestli takový výrobek vůbec chce kupovat, či nikoliv. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Proč to tak je? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem v politice 2 roky, 2 roky jsem ministr, já bohužel jsem nemohl změnit legislativu, která je tady vytvořená před 10, 15 lety. Já se snažím ten stav napravovat teď, takže na vaši otázku, proč to tak je a proč i mí předchůdci s tím v minulosti něco nedělali, na to bohužel vám nejsem schopen dát odpověď.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Proč to ti zahraniční výrobci dělají? Šidí pro náš trh ty výrobky z nějakého důvodu, že si myslí, že nám to tak stačí, nebo že my bysme nezaplatili tu cenu, za kterou se to prodává za hranicemi? Musíte na to mít nějaký názor. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Oni argumentují někteří výrobci tím, že čeští spotřebitelé mají jiné chutě. Já si to nemyslím. Já si myslím, že to je jenom argument, kterým vysvětlují tady tuto jejich možnost si ten výrobek zlevnit, ale dost často ho potom nabízí za úplně stejnou cenu, jako například v tom Německu, takže to je věc, kterou prostě my chceme změnit a pracujeme na tom. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jak je to s kvalitou dovážené zeleniny a ovoce? Jíme my tady stejné banány, stejné hroznové víno, stejné brambory, jako se dají koupit někde jinde v zahraničí, nebo i v tom jsme šizeni a máme tu druhou, třetí jakost ovoce, zeleniny? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pokud jde o ovoce a zeleninu, tak tady je samozřejmě, i ten prodejce má možnost uvádět při tom prodeji označení, jestli to je první jakost nebo druhá jakost. Tady si troufnu říct, že to, co bude uvádět jako první jakost v České republice, v Německu, v Rakousku, tak ty výrobky budou identické, banány, pomeranče a podobně. Pokud je tam už jiné označení jakosti a pokud tohoto zboží prodává ten řetězec například na svých regálech více než té první jakosti, to už nejsem schopen porovnat, ale pokud jde o srovnatelnou jakost, tak ty výrobky v případě sektoru ovoce, zeleniny jsou a musí být stejně kvalitní. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jak je to s akcí Ovoce do škol? Podporuje české ministerstvo zemědělství třeba sezonní ovoce a zeleninu, které, která se vypěstuje tady v Česku, nebo je to tak, že ..., protože já když jsem se dívala na tabulky vašeho ministerstva, tak tam převažuje vlastně dovoz ovoce a zeleniny ze zemí Evropské unie, všichni víme, že třeba exotické ovoce, než sem dojede, trvá to dlouhou dobu, trhá se nezralé, různě se stříká proti plísním, je to to, co naše děti české mají ve školách jíst s podporou ministerstva zemědělství? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já myslím, že to, co vy říkáte, je opravdu, ten problém, který my dneska máme, protože program Ovoce a zelenina do škol, abych vysvětlil, je placen z velké části právě ze zdrojů Evropské unie, tudíž my nemůžeme tak jednoduše říct, budeme nakupovat jenom od těch místních zemědělců místní ovoce a zeleninu, musí to být, řekněme, otevřeno celému tomu evropskému trhu. Nicméně ... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Není to tak tedy, že naše děti jedí nějaké přebytky, které se nedají nikde jinde uplatnit? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, já chci vysvětlit, co se, co zrovna teď probíhá, zhruba příští nebo přespříští týden bude i na vládě právě změna v režimu Ovoce a zeleniny do škol, kdy jednak zužujeme ten sortiment, aby ubylo těch, řekněme, tropických druhů ovoce a více aby to bylo soustředěno na, řekněme, ovoce a zeleninu, řekněme, z České republiky nebo středoevropského prostoru, protože my nemůžeme úplně vytyčit diskriminační parametry. A zároveň to teď budeme otvírat i přímo prvovýrobcům. Doteď nemohl místní zemědělec, který dělal produkci zeleniny a ovoce, dodávat třeba do své obce nebo do úzkého regionu ty dodávky. To bylo vyloučeno v tom nařízení vlády. Teď právě na tom

pracujeme, aby nejenom distributor, ale aby i zemědělec mohl v tom svém okolí v jedné obci nebo v regionu dodávat tu svoji dodávku do těch škol. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Mně jde o to, že třeba minulý týden vím, že děti v některých školách dostávaly ananas, granátové jablko, nějaké exotické ovoce, můžou si školy třeba samy rozhodnout, že takové ovoce nechtějí, že chtějí radši česká jabka, české hrušky nebo ovoce, které tady vypěstují naši zemědělci a které je i pro ty děti zdravější, protože se říká, že se má jíst to ovoce, které vyroste v té zemi, kde žijete? To je nejzdravější. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To já s vámi souhlasím. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Školy nemůžou tohle udělat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To já s vámi souhlasím. Já si myslím, že i ty třeba náklady a ta uhlíková stopa na tu logistiku je taky nezanedbatelný argument. Nicméně školy nemůžou direktivně říct, my chceme jenom tyto druhy ovoce, protože znovu říkám, financuje to Evropská unie, dává na to zhruba 80 % toho rozpočtu, takže my musíme respektovat nějaká pravidla, která jsou stejná pro všechny, musím tedy říct, ale co je trošku problém a co se snažíme změnit, že dost často ti čeští zemědělci nejsou schopni zabezpečit dodávku po dobu 10 měsíců, to znamená i předtím, než naběhne nová sklizeň, aby měli v zásobách dostatečně kvalitní jablka, to znamená ne každý zemědělec má kvalitní klimatizované sklady pod dusíkem, aby byl schopen tu produkci udržet někdy od září, od října až do července, takže to je trošičku handicap, s kterým bojujeme, ale i díky investicím, který dneska mohou zemědělci čerpat, věřím, že během roku, dvou budeme mít zemědělce, kteří tyto kapacity budou mít a budou schopni daleko více nabízet ovoce a zeleninu do škol ze své produkce domácí. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Když už jsme u té kvality ovoce a zeleniny, jak často se kontrolují škodliviny u sezonní zeleniny, i třeba dovážené, i té domácí produkce? Jde mi o to, jestli když půjdu do obchodu v sezoně, kdy je třeba chřest, tak budu vědět, že ten chřest je skutečně čistý, že tam nejsou žádné přidané chemikálie, že si nekupuju jen nějakou navoněnou krásu plnou chemikálií, kontroluje se to nějak průběžně? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Vždycky ty naše kontroly jsou, řekněme, cíleny a plánovány také podle sezonnosti, to znamená, podle kterých produktů, jednak které se sklízejí a které v tom období na tom trhu jsou více poptávány. To znamená, když přijde třeba předvánoční období, více se zaměřujeme třeba, řeknu příklad, na kapry, když přijde období sklizně třeba kořenové zeleniny nebo, nebo /nesrozumitelné/ ovoce ... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------A jak často to je? Jaké intervaly jsou? Jsou nějaké pravidelné? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My děláme 38 tisíc kontrol, takže je to, je to obrovský počet. Já vám teď nejsem schopen říct, kolik by to vyšlo prostě na, na jednu základní školu, ale těch kontrol, který dělají naše dozorové orgány, je opravdu velké množství. A ukazuje se za posledních, prakticky za celou existenci Státní zemědělské a potravinářské inspekce, že vlastně pokud jde o domácí produkci, tak žádné

zásadní rezidua pesticidů či těžkých kovů nebyly v naší produkci nalezeny. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------A z dovozu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Z dovozu, tam, tam je ta situace taková, že ze třetích zemí obecně, ale u výrobků, u potravin, tady nejsem schopen dneska tady přesně klasifikovat jednotlivé druhy, je ta chybovost výrazně vyšší než ze států Evropské unie a dlouhodobě se nám ukazuje, že nejnižší chybovost, nejnižší nálezy jsou u vzorků z domácí produkce. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Proč nejsou čeští zemědělci schopni konkurovat zahraničním zemědělcům, proč musíme dovážet brambory ze Španělska, rajčata z Maroka, vždyť přece brambor tu pěstujeme dost, ale v obchodě, když chcete koupit české brambory, tak to není úplně jednoduchá věc. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tady je trošku problém v tom, že v některých komoditách jsme, řekněme, zaspali dobu, to znamená zaspali jsme dobu, kdy jsme měli investovat do technologií, například do závlah. Pokud má zemědělec dneska brambory, které pěstují, pěstuje pod závlahami, tak víceméně je konkurenceschopný se svými sousedy, minimálně v prostoru tady, řekněme, regionu střední Evropy, pokud jde o výnosy, pokud jde o náklady. Ale třeba loňský rok ukázal v plné nahotě, že většina zemědělců nemá svojí produkci zeleniny pod závlahami, brambory málokdo pěstuje pod závlahami, a v ten okamžik se ukázal ten propastný rozdíl v tom, že při takovémto dopadu sucha ti zemědělci prakticky tu produkci skoro většině ztratí a nejsou konkurenceschopní. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Můžete vy jako ministerstvo zemědělství jim v tom nějak pomoct? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My se samozřejmě snažíme jim pomoct, máme tady dotační titul právě na investice do závlahových systémů. Paradox tohoto dotačního titulu je ten, že ještě v roce 2014 je zemědělci nevyčerpali zcela. Teď rok 2015 tu situaci diametrálně změnil, teď opravdu je velký zájem o to investovat právě do závlahových systémů. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Podle dnes zveřejněných výsledků loni zemědělců znovu ubylo, je to něco málo přes 100 tisíc, víc než polovina z nich je ve věku nad 45 let, to není úplně dobrá vizitka pro české zemědělství. Dá se s tím něco dělat tak, aby bylo zemědělství atraktivní i pro mladé lidi? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pokud jde o tu atraktivitu, my se snažíme v těchto věcech být aktivní, aktivně se snažíme vstupovat do mateřských škol, do základních škol, děláme akce typu medové snídaně, podporujeme akce, jako jsou akce Poznej svého farmáře, Zemědělství žije a podobně, kdy se snažíme, aby celé třídy přišly na zemědělské farmy, podívaly se, že zemědělství je na úrovni používající nejmodernější systémy, ale pokud jde, řekněme, o ten úbytek pracovních sil, tak tady samozřejmě jde proti nám i zvyšující se produktivita práce, lepší technologie, výkonnější stroje. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Takže je potřeba méně lidé na ty práce.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Takže tady svým způsobem v té zemědělské prvovýrobě ubývá lidí, na druhou stranu přibývá nám lidí a subjektů, které podnikají v oblasti zpracování potravin. Spoustu malých živnostníků vstoupilo do této oblasti a začalo podnikat a mají například minipekárny, minimlékárny a podobně. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Nemůže mladé lidi odrazovat třeba to, že systém dotací pro začínající zemědělce může být z pohledu toho mladého člověka příliš komplikovaný, že není úplně snadné se k těm dotacím dostat a nastartovat tak svůj podnik? Protože já třeba vím, že jsou lidi, kteří neustále chodí na nějaká školení a vůbec vlastně netuší, jestli mají možnost dosáhnout na dotaci nebo ne, protože jim jeden člověk řekne tohle, druhý člověk jim řekne něco jiného, na ministerstvu se dozví něco úplně jiného, není to tak? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že my se snažíme komunikovat za poslední 2 roky opravdu hodně intenzivně vůči zemědělské veřejnosti a já třeba řeknu tady zcela otevřeně, pokud má někdo, kdokoliv, kdo tento pořad sleduje, problém s tím, že se mu zdají zemědělské dotace komplikované a neví si rady, ať klidně napíše třeba mně na facebookový profil nebo na mojí oficiální mailovou adresu, já velice rád zprostředkuju ten kontakt, aby někdo na úrovni opravdu ředitele třeba odboru mu ty věci vysvětlil, pokud mu nestačilo vysvětlení na té nižší úrovni. Ale nicméně dneska máme třeba úplně jednoduchou podporu pro třeba i mladé lidi, kteří by chtěli podnikat jenom v zemědělství, ale i v potravinářství, dneska řeknu příklad, může si půjčit investiční úvěr od 100 do 10 milionů korun, takže pučí si třeba milion korun na nějakou minipekárnu a z toho milionu korun během 3 let nám nemusí vrátit až 450 tisíc korun, které mu odpustíme, to znamená vytvoříme mu takovouto pobídku a je to opravdu jednoduchý administrativní úkon, který vyřídí v řádu několika málo, řekněme, dnů, respektive možná ani ne dnů, elektronicky podaná žádost, počká na schválení a může čerpat. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Změní se něco pro české zemědělce, až bude transatlantická obchodní dohoda? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Takové, tak jak je dáno zadání pro evropské vyjednavače, tak by se nic změnit nemělo, protože Evropská unie definovala a řekla, odmítáme cokoliv, cokoliv ustoupit v oblasti legislativních nároků, pokud jde o zemědělství a potravinářství, to znamená pokud by se měly snížit ty vysoké standardy kvality, pokud by se měla zhoršit nebo měl se zhoršit přístup k životnímu prostředí, takže cokoliv z těchto věcí jako neprojde, neprojde přes Evropské parlament ani přes jednotlivé dílčí parlamenty. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------To je jistota. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To je základní mantinel, který je dán vyjednávačům za Evropskou unii. A pozor, je tady jedna výhoda, že ta smlouva nebude nikdy ratifikovaná, pokud jí nebudou ratifikovat všechny parlamenty členských států, takže ta pojistka je nastavená hodně vysoko. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Takže vy můžete garantovat, že pokud by se měly právě snížit nějaké, nějaká ta pravidla pro kvalitu, tak vy byste byl proti, aby prošla ta dohoda. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/

-------------------Samozřejmě. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pojďme si teď poslechnout, jak o následcích téhle dohody mluvila v Událostech, komentářích europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/ /Události, komentáře, 25. 4. 2016/ -------------------Asi bych se neptala Mexičanů potom, co uzavřeli dohodu o volném obchodu se Spojenými státy americkými a přišli zhruba o milion pracovních míst, ty menší odhady nebo ty jisté odhady mluví o půl milionu pracovních míst, zda pro ně byla výhodná, zničili si zemědělství. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Může se něco takového stát i u nás? Můžou čeští zemědělci přijít o nějaká pracovní místa? Můžeme si zničit české zemědělství? Budeme vůbec konkurenceschopní, když tu dohodu podepíšeme, protože nám vtrhne na náš trh americký zemědělec? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pokud by ta dohoda byla vyjednána tak, že by zhoršovala postavení českých zemědělců a potravinářů, nejenom českých, ale obecně evropských, tak já jsem přesvědčen o tom, že takovýto návrh dohody by naší legislativou nikdy neprošel, protože to není jenom zájem českého ministra zemědělství, ale stejně hovoří německý ministr, rakouský a víceméně všichni v rámci 28 států říkáme, my tu dohodu zase tak neskutečně nutně nepotřebujeme a ona nakonec se může stát, že třeba po tom dlouhém vyjednávání se třeba řekne, no vůbec třeba oblast potravinářství ta dohoda nebude řešit. Bude řešit třeba oblast průmyslu, strojírenství a nějakých jiných částí, ale v této oblasti prostě dohoda nevznikne a tudíž ta smlouva ji pokrývat nebude tuhle oblast a budou platit pravidla, která platí doteď. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jsou čeští zemědělci dostatečně pružní i vůči nějakým změnám? Protože když se někde zlevní vepřové, tak naši zemědělci vybíjí vepře. Když někde zlevní mléko, tak z našich dojnic se stávají jateční krávy. Není to zbytečně takové jako rychle se přizpůsobit tomu, nejde to překonat to období a držet si to svoje, co umím nejlíp? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já bych řekl, jak kteří zemědělci. Jsou zemědělci, kteří řeknou, my tady tu výrobu děláme prostě 30, 40 let a my ty krávy prostě dělat budeme a nám to vychází v rámci ekonomiky celého podniku a prostě nám to ten systém, jsme schopni překonat, řekněme, složitější období. Jsou zemědělci, kteří si rozpočítají tu ekonomiku na jednotlivé komodity nebo plodiny a prostě řeknou, v okamžiku, kdy tato plodina nevychází, tak jí přestanou dělat, takže v tom zemědělství je potřeba mít, řekněme, možná někdy pevné nervy, ale zároveň být tím optimistou, který věří tomu, že i ty výkyvy se zase někdy zvednou nahoru. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Minulý týden vláda schválila vaší strategii zemědělství do roku 2030, vy plánujete méně řepky a obilí, víc ovoce, zeleniny, chovných zvířat, mimochodem je řepka testovaná na alergeny? Tušíte to? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Řepka jako taková jako olejné semeno se na alergeny netestuje. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

-------------------A to, co potom vyroste, tak to, co je na tom poli, to se netestuje? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já se bavím o tom právě, co sklízíme jako olejné semeno z řepky, tak to se netestuje. Samozřejmě potom, potom pokud je to potravinářský produkt ... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Protože hodně lidí si stěžuje, že jak jsou všechny pole, všechna pole žlutá, tak že mají víc alergií. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak to bychom měli testovat potom topoly, vrby, ostatní kvetoucí ... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------To se testuje. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Kvetoucí rostliny, které v přírodě máme. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Ty jsou testované. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To se přiznám, nejsem schopen vám teďka říct, jestli jsou teda všechny testované, ty, které kvetou, jestli všechny trávy jsou testované a podobně. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Říká ministr zemědělství Marian Jurečka. Děkuju za to, že jste přišel do Interview ČT24. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji za pozvání, pěkný podvečer. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost, na řadě jsou Události, hezký večer.

dTest Japonské speciality převážně z Pobaltí 5.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Krabí tyčinky, nazývané povšechně a poněkud nepřesně japonským slovem surimi, nejsou na českém trhu úplnou novinkou, nicméně pro řadu spotřebitelů mohou být stále opředeny tajemstvím. Co to vlastně je? Je to z kraba? Je krab z gumy?

Když Japonec řekne surimi, nemyslí tím krabí tyčinku, ale její nejdůležitější složku, pastu z mletého rybího masa (více informací o její výrobě v boxu na str. 48). Pokud byste si chtěli dát krabí tyčinky v Tokiu, ptejte se po „kani kama“ nebo „kani kamaboko“. Dvoubarevné válečky, jednotlivě zabalené ve folii, zcela odpovídají představám o moderní průmyslové stravě. Překvapit proto může fakt, že v Japonsku se surimi a produkty z něj vyrábějí už 900 let. Samotné krabí tyčinky se na trhu objevily po roce 1960. Surimi se v Asii připravuje různými způsoby. Vedle nám známých tyčinek jsou obvyklé smažené válečky nebo v Číně tradiční rybí kuličky. Zanechme však snění o Dálném východě, většina výrobků z našeho testu totiž nemá s Asií nic společného. Lví podíl na evropském trhu s krabími tyčinkami mají Litva a Lotyšsko. Jak je to s kraby Surimi se ve složení krabích tyčinek nachází na předních místech, většinou tvoří zhruba 35 % celého výrobku. Nakoupili jsme však i výrobky s 22 % surimi, nebo naopak prémiové produkty s téměř 50% obsahem rybího masa. O tom, jaké konkrétní ryby tyčinky obsahují, informovaly obaly pouze u tří výrobků. Ve všech případech se jednalo o ryby z rodu špičatníků. Do našeho srovnání se podařilo sehnat i thajský produkt vyrobený pod značkou japonské firmy Kibun. Mohli bychom tedy předpokládat, že takto by měl vypadat „originál“. Na obalu se nacházely tři různé verze složení a v jedné stálo, že surimi tvoří 42 % výrobku. Podle informací z jiné verze může vedle špičatníků obsahovat až pět dalších druhů ryb. Vedle rybího masa tvoří krabí tyčinky přidaná voda, škrob, bílkoviny a rostlinné oleje zajišťující tyčinkám tvar a požadovanou želatinovou konzistenci. A samozřejmě nesmí chybět ani ochucující látky. Surimi je ze své podstaty bez chuti a vůně. Pro navození krabí chuti se může použít malé množství krabího masa, ale s touto možností jsme se u žádného z porovnávaných výrobků nesetkali. V ideálním případě bylo použito aroma získané přímo z korýšů. Dobrým vodítkem ke zjištění, zda tyčinky viděly kraba alespoň z rychlíku, je zvýrazněné slovo krab nebo korýš u názvu aromatu. Krabí maso je totiž potravinový alergen a jako takový se musí v seznamu složek uvádět tak, aby si jej spotřebitelé snadno všimli. U některých výrobků jsme se setkali s krabím aromatem, přičemž slovo krab bylo psáno stejným písmem jako všechny ostatní složky. Pod takovým označením se s vysokou pravděpodobností skrývá synteticky vyráběná látka vonící jako korýš. Bez éček to asi nepůjde Žádný z výrobků se neobešel bez jednoho či více zvýrazňovačů chuti. Jak by se u pokrmů některých asijských kuchyní dalo čekat, šlo zejména o glutaman sodný. Možné negativní důsledky jeho nadměrné konzumace, jako je bolest hlavy či kožní problémy, jsou dnes již známy. Kdo je na glutaman citlivý, měl by být vůči krabím tyčinkám obezřetný. Použití glutamanu nedeklarovaly pouhé dva výrobky, u nichž se objevily jiné zvýrazňovače chuti – 5’ribonukleotidy sodné (E 635). Charakteristickým znakem krabích tyčinek je červenobílé zbarvení. To se vytváří uměle pomocí barviv. Nejčastěji se používá kombinace problematického karmínu (košenila, E 120) a paprikového extraktu (E 160c), občas doplněná o titanovou bělobu (oxid titaničitý, E 171). Výčet použitých složek je skutečně pestrý. Při porovnání evropské produkce s již zmíněným thajsko-japonským výrobkem jsme nenašli výrazné odlišnosti v pořadí a typech použitých přísad. Snad jediným rozdílem bylo ochucování rýžovým vínem Mirin, které se objevilo ve všech výrobcích z asijské produkce. Ale v podstatě lze říci, že krabí tyčinky z Evropy vypadají podobně jako ty vyrobené v Asii. Mořské plody z formy Jak jsme se při nakupování přesvědčili, surimi lze formovat i jinak než do úhledných tyčinek. Nejvíce nás překvapily mražené krevety, které nebyly krevetami, ale šlo o krabem ochucené surimi odlité do krevetové formy. Pravdou je, že výrobek je slovem surimi označen již na přední straně, proto by se pozorný zákazník neměl nechat nachytat. Další pomůckou pro odhalení napodobenin krevet je vedle velikosti i podezřelá dokonalost tvarů a zářivá barva odlévané náhražky.

Pozor je třeba dávat u mražených směsí plodů moře, které mohou surimi obsahovat spolu se skutečnými krevetami a mušlemi. V těchto případech by mělo být použití krabích tyčinek (mletého rybího masa obecně) uvedeno ve složení. Rybu ve výživě nenahradí Suroviny použité pro výrobu krabích tyčinek se promítají i do výživových hodnot. Ryby a výrobky z nich jsou oceňovány především pro příznivé složení tuku a obsažené bílkoviny. V krabích tyčinkách se zastoupení jednotlivých živin vlivem dochucovadel a plnidel posunulo daleko od rybího ideálu. Základní živinou se staly sacharidy (15 g ve 100 g výrobku). Mezi použitými škroby nejčastěji najdeme pšeničný, čímž se krabí tyčinky stávají nevhodnými pro ty, kteří se musejí nebo chtějí vyhýbat lepku. Surimi sice vnáší do výrobku bílkoviny (8 g ve 100 g výrobku), ale ve srovnání s čistým rybím masem je podíl výrazně nižší. Navíc zde část bílkovin pochází i z jiných zdrojů než z ryb, nejčastěji z vajec nebo sóji. Pro výrobu surimi se zásadně používají ryby s nízkým obsahem tuku. Jedním z hlavních požadavků na rybí maso je, aby mělo co nejvyšší schopnost vytvářet gel. Tuk má na tvorbu gelu negativní vliv, proto se během zpracování surimi z ryb kompletně odstraňuje. V krabích tyčinkách se celkové množství tuku pohybuje okolo 2 % a pochází z přidaných rostlinných olejů. Nejčastěji je to řepkový nebo sójový olej, v thajsko-japonském originálu je použit olej palmový. V našem porovnání byl však i jeden výrobek bez přídavku rostlinného oleje (Vici Premium). S takřka nulovým obsahem rybího tuku v tyčinkách surimi také souvisí zanedbatelný obsah nenasycených mastných kyselin omega-3, pro něž jsou ryby ceněné, a také nízký obsah vitamínů rozpustných v tuku. Ve větším množství je zastoupen vitamín B 12, z minerálních látek selen a fosfor. Varující je obsah soli. Sto gramů tyčinek dodá 30 % denní dávky sodíku, čímž mohou výrazně přispět k nežádoucímu zvýšenému dennímu příjmu soli. *** + Výroba surimi Odborně řečeno je surimi rekonstituovaná bílkovina rybího masa. Vyrábí se tak, že se maso netučných bílých ryb (nejčastěji treskovitých nebo špičatníkovitých, ale v Číně se stejným způsobem zpracovává i libové vepřové maso) v separátoru zbaví kostí, kůže a rozemele se najemno. Následně se důkladně promývá, aby se odstranil tuk a aby se maso zbavilo veškeré chuti a vůně. Posledním krokem je tlakové zpracování vyčištěné suroviny na finální pastu a přidání fosforečnanů (E 450, E 452) a sorbitolu (E 420), které ochraňují svalové bílkoviny před poškozením mrazem. Hotové surimi se totiž na další zpracování transportuje ve zmrazeném stavu a pokud by došlo k jeho znehodnocení, tak by nevytvářelo požadovaný gel, ale pěnu. I přes technologickou nevyhnutelnost budí použití fosforečnanů rozpaky. V minulých letech se u nich provádělo a dosud provádí posuzování možného vlivu na rozvoj srdečních onemocnění nebo na hyperaktivitu dětí, ale ani jedno z těchto podezření se zatím nepotvrdilo. Sto gramů krabích tyčinek poskytne zhruba 30 % doporučené denní dávky fosforu. Srovnatelné množství však obsahuje i samotné rybí maso. tip dTestu Krabí tyčinky nejsou plnohodnotnou náhradou rybího masa, ale některé oblíbené pomazánky nebo saláty bez nich prostě nevyrobíte. Při výběru krabích tyčinek volte ty s vyšším obsahem rybího masa. Hledat výrobek bez barviv, aromat a přídatných látek v tomto případě nemá smysl. Kdo hledá přirozenější a přírodnější varianty, mohl by sáhnout alespoň po tyčinkách ochucených přípravkem z krabů nebo korýšů. Navzdory „syntetickému“ vzhledu krabích tyčinek nezapomínejte, že jde o výrobek z ryb. Dbejte proto na správnou teplotu skladování a načatá balení včas spotřebujte. A pozor dejte i na to, že surimi nemusí vždy vypadat jen jako krabí tyčinky, ale může mít i podobu jiných plodů moře.

Vici Premius Kibun sněžný krab Sea Stix hmotnost (g) 135 148 cena (Kč) 46,90 70 cena za 100 g (Kč) 39,10 47,30 obsah surimi 1) / obsah rybího masa (%) 52 / 48 42 / neuvedeno použitá ryba neuvedeno špičatník a další druhy použitá barviva E 120, E 160c E 120, E 160c glutaman sodný 6 7 další zvýrazňovače chuti E 635 kvasnicový výtažek, E 635 aroma získané z korýšů 7 7 použitý olej 6 palmový obsažené alergeny ryby, vejce, ryby, vejce, lepek, korýši sója, korýši tuky (g/100 g) 0,5 0,7 sacharidy (g/100 g) 10,9 11 bílkoviny (g/100 g) 8,8 9 sůl (g/100 g) 1,6 1,8 chlazené / mražené 7 / 6 6 / 7 zákonný název surimi rybí kanikama maso s krabí (surimi) příchutí á la sněžný krab výrobce UAB Plunges Kibun Co., Ltd., kooperatine Thajsko prekyba, Litva datum minimální trvanlivosti 7/3/2016 9/4/2017 Nowaco Vici Vici Atlantika Surimi Krabella Krabella Mini Crabsticks tyčinky Surimi tyčinky Shrimps from Sushi-style surimi 250 100 150 250 31,90 13,90 20,90 52,90 12,80 13,90 13,90 21,20 40 / 28 37 / 34 37 / 34 35 / 33 neuvedeno neuvedeno neuvedeno Nemipterus E 120, E 160c E 120, E 160c E 120, E 160c E 120, E 160c, E 171 7677 6 E 635 E 635 6 7776 sójový řepkový řepkový řepkový ryby, vejce, ryby, vejce, ryby, vejce, ryby, vejce sója, lepek, lepek, korýši sója, lepek, korýši korýši 3,11 4,9 2,2 2,4 19,8 12,1 15,4 15,9 6,9 7 7,7 9,5 2,4 1,8 1,6 1,85 6/77/66/77/6 surimi - surimi - rybí surimi á la sushi surimi tyčinky tyčinky krevety mini rybí tyčinky s krabí s krabí příchutí, příchutí pasterované Dalian UAB Plunges UAB Plunges SIA

Kingbrine kooperatine kooperatine Atlantikstars, Seafoods prekyba, Litva prekyba, Litva Lotyšsko Co.Ltd., Čína 12/11/2017 3/4/2016 13/7/2017 2/6/2016 Kimbex Albert Vici Surimi tyčinky Quality Smart Choice Tyčinky ze Surimi sticks surimi 125 250 250 14,50 19,90 27,90 11,60 8 11,20 neuvedeno / 30 32 / 29 22 / 20 špičatník neuvedeno neuvedeno E 160c, E 120 E 120, E 120, E 160c, E 171 E 160c, E 171 777 6 E 627, E 640 E 627, E 631 776 sójový řepkový řepkový ryby, vejce, ryby, vejce, ryby, vejce, sója, lepek, sója, lepek, sója, lepek, korýši korýši korýši 2,8 4 3,8 20,1 17 18,1 6,1 8 6,1 2,13 2,1 1,8 6/76/76/7 surimi tyčinky surimi - rybí surimi rybí s krabí příchutí tyčinky tyčinky a cukrem Rizhao Ayesham UAB Plunges UAB Plunges Foodstuffs kooperatine kooperatine Co., prekyba, prekyba, Litva Ltd., Čína Litva 9/2017 2/8/2017 16/8/2017 1) množství upravené rybí pasty, včetně obsažených přísad p Pojmy kolem surimi Aroma – látka, která sama o sobě nemá výživovou hodnotu a přidává se do potravin k dodání chuti a vůně. Pod slovem aroma se na obalech obvykle označují aromatické látky získané synteticky. Přírodní aroma – aroma, které bylo získáno z přírodního materiálu, například extrakcí nebo destilací. Označení „přírodní krabí aroma“ na obalu znamená, že minimálně 95 % takto označeného přípravku pochází z kraba. Kamaboko – nejstarší druh výrobků ze surimi, vařené ochucené surimi lisované do podoby válečků. Kani Kamaboko – japonský výraz pro krabí tyčinky. Satsuma-age – smažené surimi. Chikuwa – grilované válečky ze surimi. Hanpen – vařené osolené surimi formované do tvaru trojúhelníku. Foto autor| © photocrew / Fotolia

Foto autor| © Richard Villalon / Fotolia Foto autor| © angorius / Fotolia

Neznačkové značky 5.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět V supermarketu přes ulici mají dobrou šunku, která však u žádné konkurence není k sehnání. Pokud jste se již někdy setkali s podobným zádrhelem, zřejmě jste měli co do činění s výrobkem vlastní nebo také privátní značky. Někdy se poznají snadno. Pokud se však nejmenují stejně jako obchod, kde je kupujete, může nastat zmatek. Je nějaký rozdíl mezi vlastní a nevlastní značkou? Každá někomu patří, ale v případě vlastních (privátních) značek je vlastníkem obchodník, který je zároveň prodává. Zboží pod privátní značkou však sám nevyrábí, výrobu pro něj zajišťují pečlivě vybrané firmy. Naproti tomu klasické značky většinou patří firmám, které zboží zároveň i produkují. Nástup privátních výrobků na český trh nebyl úplně jednoduchý, protože řada spotřebitelů si spojila „bezejmenné“ zboží s nízkou kvalitou. Nelze však říci, že by zboží pod vlastními značkami obchodních řetězců bylo obecně horší. Výsledky našich testů již několikrát podobné zobecnění vyvrátily. Ze stáje vlastních značek pochází i několik vítězů našich testů (například máslo, špekáčky nebo krém proti vráskám). Ve Spojených státech začali obchodníci používat své vlastní značky již v 19. století. Důvodem bylo, že chtěli zboží odebírat přímo od výrobců a sebrat zisky překupníkům a distributorům, což mělo vést ke zlevnění zboží pro konečného zákazníka. V Evropě se začaly rozšiřovat v 70. letech 20. století, a to nejen v té západní. V Československu se například v té době pod privátní značkou Tuzexu prodávala čokoláda (viz foto na následující straně). Aktuálně nalezneme vlastní značky u všech obchodních řetězců a uvádí se, že 18 % veškerého zboží se prodává tímto způsobem. Podíl takzvaných privátek na celkové nabídce se u jednotlivých řetězců liší. U některých, jako jsou Marks & Spencer nebo Lidl, tvoří prakticky celý sortiment. Jiné je prodávají ve větší míře jako alternativu známého značkového zboží (Kaufland, Tesco) nebo je vedou jako doplněk (Globus). Jedna značka nestačí Mezi značkami jednoho řetězce existují rozdíly, obchodníci je jasně rozlišují a každá má svůj význam. V České republice se používají tři základní modely. Nejčastější je třídění podle cenové hladiny a kvality zboží. Klasicky je systém postaven tak, že existuje jedna značka, které se říká „cenový bojovník“ a prodává se pod ní zboží v základní kvalitě za nejnižší ceny. Následuje střední značka nabízející lepší zboží ve střední cenové hladině. A značka prémiová označuje speciální zboží za vyšší ceny. Popsaný model najdeme ve většině řetězců, dobře patrný je u společností Tesco, Albert nebo Billa. Například v Tescu můžeme nalézt cenově nejnižší řadu Tesco Value, střední kvalitu pod značkou Tesco a konečně speciální zboží Tesco Finest. Druhým příkladem roztřídění a rozvrstvení by mohl být Lidl, u kterého jsme jen u potravin napočítali přes 90 vlastních značek stabilně prodávaných potravin a minimálně 11 značek sezónních potravin. Celosvětově má Lidl zapsáno přes 1400 obchodních známek. Je to dáno tím, že prodává téměř výhradně zboží pod svou vlastní značkou (od potravin přes drogerii až po oblečení a nářadí) a pro každý druh potravin má jinou, zřejmě aby obchod nebyl příliš jednobarevný. U Lidlu je zajímavé sledovat, že některé značky se prodávají mezinárodně i v západní Evropě a některé jsou určeny pro zdejší trh.

Příkladem takových dvojic může být v kategorii masných výrobků značka Dulano prodávaná i v západní Evropě a Pikok, který je dostupný u nás, na Slovensku nebo ve Slovinsku. Podobná je dvojice Solevita a Dizzy u ovocných nápojů. Poslední typ značkové struktury představují Penny Market a Kaufland, kde existuje jedna značka, která by měla zastřešit základní zboží ve střední cenové hladině, a vedle ní existují specializované značky pro jednotlivé druhy sortimentu. V Kauflandu tak můžeme najít K-Classic, pod nímž se prodává různé zboží od potravin přes krmivo až po kosmetiku. Speciální značku, v tomto případě pro maso, pak představuje Best Farm. V poslední době se nově objevují sezónní luxusní značky, které při zvláštních příležitostech (Vánoce, Velikonoce) nabízejí speciální lahůdky. Po lidlovské značce Deluxe se stejnou řadou přišel i Penny Market (Selection) a Kaufland (Exquisit). Obchodník v roli zákazníka Výrobky pod privátní značkou se vyrábějí podle přesného zadání obchodníků. V praxi to funguje tak, že řetězec přijde s požadavkem na nový výrobek určitých kvalitativních parametrů. Například z průzkumu trhu vyplyne, že by se měl nabídnout nízkotučný ovocný jogurt s 12 % ovocné složky. Poté následuje výběrové řízení mezi výrobci, kteří předkládají své vzorky podle zadaných kritérií. Vítězná firma se pak stává dodavatelem. Je běžné, že zboží (například i jogurty různého druhu) prodávané pod jednou privátní značkou pochází od různých výrobců. Ti mohou sídlit i v různých státech. Pro dosažení co nejvyšší úspory funguje často systém tak, že si řetězec zboží nechává vyrábět ve velkých objemech a prodává ho zároveň v několika zemích, kde působí. Za kvalitu zboží ručí obchodní řetězce, jejich adresa proto bývá na výrobku uvedena jako jediná. Řízení kvality výrobků spočívá v tom, že ke každému produktu existuje přesná dokumentace, která popisuje, jak má zboží vypadat – počínaje počtem balení a kartonů na paletě přes složení, chuťové a vzhledové vlastnosti až po závazná kritéria bezpečnosti výrobku. Pravidelně se také prověřuje, zda se výrobky nešidí na váze a zda se dodržuje smluvená kvalita a chuť. Někteří obchodníci jdou ještě dál a výrobní závody pravidelně kontrolují. V případě vlastních značek totiž není šizením poškozen jen spotřebitel, ale také obchodník, který je sám v pozici zákazníka. Navíc za zboží ručí svým jménem a od smluvené kvality se odvíjí i cena, kterou za zboží platí. Mezi obchodníky je běžné i neustálé porovnávání vlastních výrobků s konkurencí, aby se zboží udrželo na srovnatelné úrovni s ostatními. Pátrání po výrobci Zboží pro řetězce často vyrábějí zavedené podniky. Příkladem může být společnost Hollandia, která své jogurty nabízí pod řadou značek téměř všech řetězců. U uzenin a masných výrobků se můžete v privátním obalu zhusta setkat s výrobky Kosteleckých uzenin nebo Masozávodu Krahulčí. Pro spotřebitele je zpravidla obtížné zjistit, kdo za konkrétním produktem vlastně stojí. Všechny výrobky jedné značky mají stejný obal, který vytvářejí jednotliví obchodníci a postupují při tom podle různých šablon, aby se zachovala jednotnost celé řady. Výrobce tak nemá moc šancí zanechat na výrobku svou stopu. Jeho adresa většinou chybí a zjistit se dá jen u některých typů potravin. Konkrétně je to možné u živočišných produktů, například u mléčných a masných výrobků, na kterých musí být uvedeno v oválku číslo výrobního závodu. To se pak dá rozklíčovat v úředních registrech. Chcete-li, podívejte se na obaly uzenin značky Vocílka. Z různých veterinárních oválů vyčtete, že žádné Vocílkovo řeznictví neexistuje a výrobky pocházejí od různých výrobců. Podobná možnost je u krmiv, kde se též povinně uvádí kód výrobního závodu. Snadné není ani zjistit, ve které zemi se zboží vyrábí. Povinnost deklarovat zemi původu se zatím týká jen omezeného okruhu potravin a jako dobrovolnou informaci ji uvádí málokdo. Důvěryhodným vodítkem zůstávají opět jen oválné značky na živočišných výrobcích. Naopak zcela nespolehlivé je klíčování podle čárových (EAN) kódů. Ten, kdo hledá počáteční čísla 859 jako záruku českého původu, se může snadno splést. Čárový kód si totiž často nechávají vytvářet obchodníci a počáteční číslo se uděluje podle státu, kde si o něj požádali. Příkladem může být zboží z Lidlu, které se obecně prodává pod zkráceným kódem začínajícím dvacítkou. ***

+ Výběr vlastních značek potravin v jednotlivých řetězcích Penny základní značka: Penny Market další značky: Karlova koruna, Řezníkův talíř, Dobré maso, Boni, Tanja, Louisa, Bodie, Selection, San Fabio Lidl čokolády: Fin Carré, First Nice mléčné výrobky: Pilos, Fruit Jumbo, Promienna zmrzliny: Ballino, Noblissima nápoje: Saguaro, Dizzy, Solevita, Vitafi t, Lord Nelson, Sir Edward, Monte Santos masné výrobky, lahůdky, ryby, mražená jídla: Pikok, Dulano, Baroni, Toppo, Nixe, Nautica, Trattoria Alfredo těstoviny, mouka, cereálie, pečivo: Combino, Castello, Crownfi eld, Goody, Tiradell, Rivercote, La Cestera džemy: Sympathica, Maribel krmiva: Orlando, Coshida speciální potraviny: Deluxe, Biotrend, Linessa Tesco základní značky: Tesco Value, Tesco, Tesco Finest další značky: Tesco Organic, Tesco Pravá Chuť, Tesco Healthy Living, Tesco Light Choices, Spice Cellar, Country Barn, Cerea, Sun Grown, Packer‘s Best, Oak Lane, Oatland Kaufland základní značka: K-Classic další značky: Best Farm, Sweet, Exquisit, K-Purland Albert základní značky: ah Basic, Albert Quality, Albert Excelent další značky: Albert Veggie, Albert Bio Globus základní značky: Korrekt, Globus, Globus Gold Billa základní značky: Clever, Billa, Billa Premium další značky: Naše Bio, Vocílka, Chef Menu Coop základní značky: Coop Klasik, Coop Quality Standard, Coop Premium další značky: Dle Gusta, Axi, Cori, Cvack Cvack, Dolcezza, Forma, Kiko, Le Special, Niagara, Nový den, Panský dvůr, Ranko, Varoma, Vitium Makro základní značky: Aro, Fine Life, Rioba, Horeca Select Foto popis| Obal čokolád, které prodával pod svojí privátní značkou Tuzex Foto autor| © Robert Kneschke / Fotolia

Haló noviny Rozmrazování potravin 7.5.2016

Haló noviny str. 13 Hobby

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět TRIKY V KUCHYNI Před týdnem jsme potraviny ukládali do mrazniček a zmrazovali je, dnes se budeme věnovat jejich rozmrazování. Zmraženou zeleninu nerozmrazujte, ale rovnou vhoďte do vroucí vody. Bude uvařená mnohem dříve než zelenina čerstvá. Snad každý z nás má ale v mrazáku kus masa, případně na plátky či kousky maso nakrájené. Možná i kuře nebo rybu. Pravda, mražené maso

není žádná sláva, čerstvé je lepší, ale zásoby jsou zásoby… Pokud jste koupili profesionálně zmražené (obvykle zeleninu, ryby a drůbež, ať již v celku či různě upravené), snad jste udělali dobře. U ryb a hlavně rybích filetů to obvykle není to nejlepší řešení. S některými druhy si totiž kupujeme i nemalé množství zmrzlé vody. Ale to teď nebudeme řešit. V objemných domácích mrazácích, spíše na venkově než ve městech, čeká na zpracování mnohdy značná zásoba různých druhů mas, od drůbeže, přes králíky, po skopové, vepřové a leckde i hovězí. Ne každý má tuto možnost, a tak nakupuje. Zmražená drůbež se například většinou prodává vcelku; má, řekl bych, standardní hmotnost – kuře 1600 g, kachna 2300 g, husa 3500 g atd. Rozmrazení masa (jedno jakého druhu) je malá věda, byť si to nepřipouštíme. Proto většinou namáčíme sáček s masem do horké vody, necháváme ho přes noc rozmrazit v míse položené na kuchyňské lince, »proženeme« ho mikrovlnnou troubou, přičemž se nám částečně tepelně »upraví«. Ano, to vše je špatně! Těmito postupy jsme připravili živnou půdu pro bakterie, které byly přítomné v mase ještě před zmrazením. A ty se množí a množí… Správné postupy jsou zdlouhavější, o to bezpečnější. K základu patří rozmrazování v chladničce. To v případě, že plánujeme oběd na příští den. Větší zmrzlé kusy vyžadují na rozmrazení celý den, 24 hodin na každých 2,5 kg hmotnosti. Čas na vydechnutí z mrazu potřebují i menší kusy masa, například zmražená kuřecí prsa. Doba rozmrazování je závislá na teplotě v chladničce. Rozmražené potraviny zpracujte co nejdříve, ale spěchat nemusíte. Celé kuře klidně »počká« ještě jeden den, červené maso i tři dny. Ne však déle. Rozmrazování v chladničce je jednoduché. Potraviny, které chcete rozmrazit, položte na misku nebo do zakryté nádoby a uložte je v nejspodnější části ledničky, nejlépe přes noc. Rozmrazení při nízkých teplotách zabraňuje poškození buněk a brání růstu mikroorganismů. Snižuje ztrátu šťáv a maso tak zůstane po přípravě krásně šťavnaté. Rozmrazování ve studené vodě je rychlejší než v chladničce. Potraviny však musí být uloženy ve zcela nepropustném obalu bez možnosti přístupu vzduchu i vody. Pokud do obalu proniká voda, mohou se do masa dostat nejen bakterie z venkovního prostředí. A voda? Tu má maso »rádo«. Nasákne ji do sebe a díky tomu se může změnit jeho kvalita. Maso bude sice rozmražené, ale »vodnaté«. Tedy nic moc. Studenou vodu měňte každých 30 minut. Sáček má být v pitné vodě zcela ponořen. Menší porce masa (zhruba do 500 g) se rozmrazí zhruba za 60 minut, větší (kolem 2000 g) až za tři hodiny. Maso poté ihned tepelně zpracujte. Zmrazit je znovu můžete jen po tepelném zpracování! Nikdy, ano nikdy (!), nepoužívejte k rozmrazování jakéhokoliv masa horkou vodu!!! Oblíbené rozmrazování v mikrovlnné troubě je výhodné jen v případě, že trouba má speciální rozmrazovací program, což většinou naštěstí má. V běžných levných mikrovlnkách bez rozmrazovacího programu totiž v procesu rozmrazování může dojít k částečné tepelné úpravě masa (začne se vařit!). Pokud se rozhodnete pro rozmrazování v mikrovlnné troubě nemající rozmrazovací program, vyhraďte si čas na okamžité zpracování rozmražených potravin. Vařit či nevařit zmražené maso? Doporučuji nevařit a počkat na jeho rozmrazení. Existují však výjimky. Například maso určené na přípravu vývarů a polévek. Pokud jste si jisti tím, že před zmrazením bylo dobře očištěno (v tomto případě jde především o kusy drůbeže určené na vývar, ale i například na kusy nakrájené hovězí maso), pak je vhoďte do studené vody a pozvolna (tedy při nízké teplotě; voda ode dna jen mírně probublává) je zahřívejte až do pomalého varu. Vodu však nesolte. Obecně platí, že třeba se vyhnout příliš dlouhému rozmrazování. Po samotném rozmrazení je pak velice důležité potraviny co nejrychleji zpracovat. Jedině tak zůstane zachována jejich typická chuť a všechny důležité vitamíny. A ještě o rybách. Rybí maso uchovávejte v mrazáku očištěné a naporcované, pečlivě zabalené v mikroténové folii (bez přístupu vzduchu). Mražené rybí maso si uchovává svou kvalitu až tři týdny, poté ji postupně ztrácí. Obecně bývá doporučováno uchovávat ho v mrazničce maximálně tři měsíce. Šetrné rozmrazování je naprosto klíčové pro uchování kvality jemného rybího masa. Ideální je nechat zmraženou rybu den před plánovanou přípravou volně »roztát« v lednici. Pokud chcete rozmrazování urychlit (nedoporučujeme!), ponořte ji (zabalenou, bez možnosti přístupu vody) do studené (!) vody. Při rozmrazování ryby zapomeňte na polévání horkou vodou nebo rozehřívání v troubě či v mikrovlnce! Je to nesmysl, který kvalitu rybího masa hrubě poškodí. Foto popis|

hodoninsky.denik.cz Král slováckéj klobásky? Opět z Podluží. Tentokrát uspěl s modrou barvou 8.5.2016

hodoninsky.denik.cz str. 0 Moje Hodonínsko Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Velká nad Veličkou – Titul Krále slováckéj klobásky si odvezl z metropole Horňácka stejně jako loni Miroslav Hakala z lanžhotského Řeznictví Hakalík. Tentokrát nezvítězila jejich Gaston klobása, ale novinka Azules klobás. "„Je trvanlivá a bezpapriková modré barvy, jemně sypaná zeleninou. Jde o klobásu, kterou mohou děti, důchodci, je bez alergenů a lepku, jen s čistým masem a kořením," představil vítěze třiačtyřicetiletý řezník a uzenář Miroslav Hakala. Prozradil, že už na Velikonoce připravili řadu barevných klobás. „Růžové, žluté, zelené a tyto modré. Tato novinka se používá na rauty či svatební tabule. Je pestrá a chuť je asi dobrá, když ji lidé ocenili," řekl spokojený Hakala. Ten ale nebyl jediným vítězem odpoledne v zaplněné sportovní hale ve Velké nad Veličkou. Podobně jako loni totiž soutěžilo sto pět vzorků i o triumf ve dvou odborných kategoriích. Jako nejlepší klasickou slováckou klobásku ocenili porotci tu Štýrskou z Řeznictví H&H. Trvanlivou paprikovou klobásku letos nejlépe připravili v MP Krásno, kde šampiónku pojmenovali Maďarská. „Mně ale chutnají všechny klobásky, více ty ostřejší, ale mohu si je dopřávat jen v omezeném množství. Velický košt je výborný, jezdíme sem každý rok," řekl Tomáš Horák ze sousední Louky. Podle něj je podávaným uzeným delikatesám vhodné pivo. „Když je ale košt slivovice, tak si dám radši tu. Jak se říká: tvrdý život, tvrdá kořalka," zasmál se horňácký gurmán. Nejen on měl možnost si ke klobáskům pochutnat na bohaté výstavě ovocných destilátů. Tu ovládl s tekutými duranciemi jeho rodák Jiří Škopík. Nejlepší hruškovici naopak připravil domácí nadšenec Jan Kružica. „Je to klasická hruškovice z horňáckého regionu, z tak zvaných hniliček, které se posbírají až pod stromem. K hruškovici bych doporučil dobrý klobásek, jde o úžasnou kombinaci," řekl Kružica, který před třemi lety získal i titul Krále slováckéj klobásky. „Letos jsme nabídli naše klasické Javornickou, Velickou a Zabijačkovou, novinkou byla krájená z komína. Tu jsme dělali tradičním starým ručním způsobem, nemleli jsme, ale krájeli," popsal řezník a autor nejlepší velické hruškovice v jedné osobě. Místo pod klobáskovým trůnem v sobotu zbylo i na bývalého šampióna Petra Navrátila ze Žeravic. „Dává nám vzorky od prvního koštu. Těší mě, že jako autobusák rozváží lidi po regionu a zároveň jako koníčka připravuje oceňované klobásky. Jeho úspěchy dokonce naštvaly řadu profesionálů, protože je porazil amatér," upozornil mluvčí velického koštu Antonín Vrba. Navrátil chystá čabajky i klasické klobásky z vepřového masa, klasického koření, soli, moravského česneku a maďarské papriky. Udí je na dřevě z meruňky nebo trnky."

URL| http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_regi...rat-uspel-s-modrou-barvou-20160508.html

Newsweek Bůh na talíři 5.5.2016

Newsweek str. 22 PAge one Pavla Francová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Nikdy jsme jídlo neřešili tak jako dnes. Než se zakousneme, rychle si jej ještě vyfotíme. Neustále se objevují nové „zaručeně dokonalé“ trendy, které říkají, co a jak jíst, abychom byli zdraví, šťastní a krásní. Jídlo už není jen pár chutných kalorií, je to kult moderní společnosti. Policejní zásahy jsou tady na denním pořádku. Přistěhovalecká čtvrť Neukölln na jihu Berlína nemá nejlepší pověst: přepadení, vraždy na ulicích, bitky, řádění drogových gangů. Zprávu z poloviny dubna, v níž se psalo o další policejní razii na ulici Karla Marxe, tak může člověk snadno přehlédnout. Tentokrát však bylo něco jinak. Policie přišla „rozehnat“ stovky veganů a zvědavců, kteří se chtěli dostat do nového veganského bistra Dandy Diner. Slavnostní otevření (s občerstvením zdarma) vzbudilo takový zájem, že uvnitř podniku, menšího než běžný McDonald’s, se podle odhadů mačkalo na tři sta lidí. „V osm jsme otevřeli a všichni vlítli dovnitř. Během chvíle bylo úplně plno,“ vypráví jeden z majitelů David Roth. Dalších pět set lidí se tlačilo venku na chodníku a na silnici. Dav veganů, který nebyl nijak ohlášený a který se díky nedaleké večerce udržoval v dobré náladě, se tak stal případem pro několik policejních jednotek. Situace na ulici se začala vymykat kontrole a přibývalo policistů, kteří tu chtěli nastolit pořádek. Nakonec majitelům bistra (a zároveň místním módním bloggerům) přikázali, aby akci ukončili, vypnuli hudbu a zhasli světla. „Zůstalo jen pár přátel a známých, většina lidí odešla,“ popisuje Carl Jakob Haupt, druhý z majitelů Dandy Diner. O hodinu později pak v party pokračovali dál a slavili až do rána. To už ale za zavřenými dveřmi. Fakt, že na otevření bistra (mimochodem v logu má mrkající růžové prasátko) dorazí několik set lidí, kteří se nechtějí jen najíst, ale hlavně být vidět, být při tom a udělat pár fotek, které vzápětí pošlou přes sociální sítě do celého světa, jen dokazuje, že jídlo už zdaleka není jen jídlo. Jestli je něco móda, tak tohle. Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi - platí víc než kdy dřív. „Jídlo je nová popkultura,“ tvrdí Hanni Rützlers, která se už dlouho zabývá výzkumem trendů ve stravování. Baví nás trávit večery tím, že se v televizi díváme, jak jiní jedí, kuchařky patří k nejprodávanějším knihám, z šéfkuchařů jsou celebrity a kurzy vaření si už objednávají i firmy jako módní způsob teambuildingu. Obchody lákají na superpotraviny, které zaručí věčné mládí. Veganský obchod na burze Trendů je spousta: po vegetariánství přišlo veganství, syrová nebo třeba pravěká strava. Jíme bezlepkově, bez sacharidů, bez laktózy nebo bez cukru. Čím víc předpon bez- potraviny mají, tím lépe. Ostatně i tenhle trend má název: „free-from“. Zdravá výživa se už neprodává jen ve speciálních obchodech nebo zastrčená v dolních regálech, kde ji hledají lidé v batikovaných tričkách. Je z toho byznys, který rychle roste. Své o tom ví Jan Bredack, bývalý top manažer v automobilce Daimler-Benz. V roce 2011 založil v Německu první supermarkety s výhradně veganským zbožím. Jmenují se Veganz (aby bylo jasno) a Bredack s nimi našel přesně to, čemu se říká díra na trhu. V prvním roce fungování utržil 1,6 milionu eur, loni to bylo už 24 milionů a letos plánuje, že se dostane na 80 milionů eur. „Kupující nám to tady trhají z rukou. Je vidět velmi silný trend, přání mnoha lidí jíst méně masa a stravovat se uvědoměleji a čistěji,“ řekl Bredack v nedávném rozhovoru pro týdeník WirtschaftsWoche. Nejde podle něj jen o čistokrevné vegany, pro mnoho lidí je zřeknutí se masa a dalších živočišných výrobků novým životním stylem. Podle odhadů je dnes v Německu na 900 tisíc veganů a přibývají další. Na podzim se na několika vysokých školách začne vyučovat obor veganská výživa. A na Bredackově firmě je vidět, že tento trend je skvělý byznys. Kromě vlastních deseti poboček (jedna je druhým rokem i v Praze!) funguje Veganz také jako velkoobchod pro velké řetězce. Spustil e-shop, letos začne prodávat na Amazonu a chce expandovat do USA. Během dvou let by chtěl vstoupit na burzu. Veganství je nyní v Německu jedním z nejsilněji rostoucích trendů ve stravování a podobně, jako je tomu u dalších věcí, se dá čekat, že se brzy dostane v podobné míře i k nám. Jistě, hodně lidí v Česku stále nakupuje hlavně podle ceny a bez ohledu na kvalitu (i když netrpí nouzí) a na balenou sekanou (která by možná neurazila ani vegetariána) nedá dopustit. Těch, kdo řeší, co mají na talíři, však přibývá i u nás. Ve velkých městech není problém jíst vegansky, v cukrárnách se chlubí bezlepkovými dortíky a supermarkety vydávají oslavné tiskové zprávy o svých nových koutcích se zdravou výživou. Kolik lidí se stravuje výhradně rostlinnou stravou u nás, se neví. Ale v množství veganských bister na počet obyvatel patří Praha mezi světové lídry. Podle statistiky

webového atlasu Happy Cow, který mapuje vegetariánské a veganské podniky po celém světě, je Praha na sedmém místě (v době sčítání s 29 ryze veganskými restauracemi). V Evropě se víc takových podniků nachází už jen v Berlíně, kde jich Happy Cow napočítala 47. „Zákazníci přibývají. Stoprocentně,“ potvrzuje Agha Björkander, spolumajitelka veganského a vegetariánského bistra Moment z pražských Vinohrad. „Chodí sem i spousta lidí, kteří normálně jedí maso, ale uvědomili si, že veganská kuchyně je zdravá. Jídlem u nás si vylepšují životosprávu. A stále více lidí přechází na veganství. Někteří z etických důvodů, jiní proto, že se dočetli o všech těch antibiotikách, které dneska maso obsahuje,“ dodává. Chválí si rostoucí zájem o catering i rozvoz veganských jídel a říká, že chce otevřít v Praze ještě jednu restauraci, která má být víc zaměřena na veganské sladkosti. Nejde však jen o vegany, přibývá také lidí, kteří odmítají tepelnou úpravu potravin a jedí jen syrovou stravu. Jak dobře se tzv. raw jídlu v Česku daří, ví Tereza Havrlandová. Před deseti lety založila firmu Lifefood, která vyrábí a prodává raw potraviny. Raketový start, jaký prožívá se svou sítí Veganz Jan Bredack, nepoznala. Pět let byla v dluzích a bojovala o přežití. Okolo roku 2011 se to ale zlomilo, podařilo se jí uchytit v Německu a i u nás se začalo její zboží dobře prodávat. Dnes už zaměstnává 130 lidí, tržby se pohybují okolo 200 milionů a v roce 2015 vydělala téměř 16 milionů čistého. Zdraví a silní „apoštolové“ Jídlo je dnes novodobé náboženství, kult. Odříkání pohodlí a potěšení - to je směr, který si mnozí dobrovolně a stále častěji volí ve svém jídelníčku. Pšenice, cukr nebo třeba maso se démonizují. A lidé se pevně drží víry a přesvědčení, že jejich askeze je nejen zdravá, ale i etická, jednoduše lepší pro ně i svět okolo. Navíc takové vymezení dává možnost, jak si najít novou sociální skupinu, jak někam patřit a ukotvit se v chaosu a téměř nekonečné nabídce dnešního světa. Ostatně příběhy „apoštolů“ nových trendů, kteří jsou plní energie, neznají únavu, mají vypracovaná těla a dobrou náladu, jsou svůdné. „Bez masa se stravuji asi 25 let, z toho vegansky přibližně osm. V podstatě celý život jsem i straight edge, tedy nepiji alkohol, nekouřím nebo neberu drogy,“ popisuje svou životosprávu špičkový český thaiboxer Jan Müller. Sám je veganem, protože se mu příčí zabíjení zvířat. Zdraví a sportovní výkony, ke kterým mu prý tento jídelníček pomáhá, jsou pro něj příjemným bonusem. Mimochodem v bojových sportech je veganství v módě, jak dokládá projekt Vegan Fighter. Také v německé bundeslize špičkoví fotbalisté stále častěji z jídelníčku vypouštějí maso. Jestli jim to skutečně přináší víc energie, není podle komentátorů jasné. Skvěle a plná energie se podle svých slov cítí i výživová poradkyně Julie Zákostelecká, která se už čtyři roky stravuje podle zásad paleo diety. Ta je hitem poslední doby a je v ní povolené jíst jen to, co znali naši předci ve starší době kamenné. Tedy maso, vejce a různé druhy ovoce a zeleniny. Zní to všechno báječně, jen je pozoruhodné, že lidé, kteří se stravují naprosto odlišně, došli ke stejným výsledkům. Lékaři už tak nadšení nejsou. Varují před extrémy ve stravování s tím, že „zdravé je jíst normálně“. „Veganská strava neobsahuje dostatek živin, a je proto nebezpečná pro děti, dospívající, nemocné i starší osoby. Paleo je z hlediska medicíny nesmysl. V pravěku nebyli lidé zdravější než dnes a měli poměrně krátký život. Neupravené potraviny jsou snadno kontaminovány například hnilobou či plísní a mohou být nebezpečné,“ vypočítává negativa různých trendů Štěpán Svačina, který je přednostou III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vyhraněné přístupy k jídlu, jako je třeba vitariánství (tepelně neupravená zelenina a ovoce) nebo frutariánství (převážně jen ovoce), mohou být podle Svačiny nebezpečné i pro zdravé dospělé lidi. Největší riziko spočívá v nedostatku vitaminu B12, který vede k chudokrevnosti a může způsobovat neurologické poruchy. Nedávno před ryze veganskou stravou varovala i renomovaná Německá společnost pro výživu. Miliardový byznys bez lepku Tam, kde lékaři kroutí hlavou, si naopak mnou ruce marketingoví experti. Ukázkovým příkladem je móda bezlepkové diety, kterou dodržují (alespoň na několik týdnů) i ti, kdo s lepkem (jenž se nachází v obilovinách) nemají nejmenší potíže. „Z vědeckého hlediska je to nesmysl a zdravý člověk z toho nemůže mít prospěch. Je to geniální

marketingový tah,“ míní Svačina. Jisté je to, že bezlepkových potravin se na celém světě prodává čím dál tím víc. Zatímco v roce 2009 dosahoval celosvětový trh s balenými bezlepkovými potravinami podle webu Statista hodnoty 2,3 miliardy dolarů, v roce 2014 to bylo o miliardu dolarů víc. Podle studie společnosti Markets and Markets loni tento trh narostl na 4,6 miliardy dolarů a do čtyř let má posílit o další tři miliardy. Výroba potravin bez lepku je drahá a producentům se samozřejmě hodí, když získají více kupců a nemusí spoléhat jen na celiaky, kteří jinou volbu nemají. Lidé, kteří tuto dietu zkusili, přesto často tvrdí, že se cítili lépe než dřív. To může podle lékařů souviset kromě známého placebo efektu také s tím, že obecně jíme příliš mnoho pečiva. Omezit ho je jedním ze základních doporučení výživových poradců. Komu se nechce překopávat od základu svůj jídelníček, pro toho je tady další módní trend: takzvané superpotraviny alias superfood. Ať už to jsou semínka chia, kustovnice čínské, acaí nebo třeba listy moringa a mnoho dalších, sliby výrobců jsou víc než lákavé. Mají spoustu vitaminů, minerálů, antioxidantů, vlákniny, zpomalují stárnutí, pomáhají předcházet takovým nemocem, jako je rakovina, jsou elixírem zdraví. Jak jen jsme bez nich vůbec mohli žít? Fakt, že seriózní lékařské studie, které by tyto sliby dokládaly, chybí, nikoho moc netrápí. Vysoká cena bývá v tomto případě automaticky považována za jasnou záruku kvality. Přitom třeba zmíněná semínka chia pocházející ze Střední Ameriky se ještě před pár lety nesměla dovážet do Evropské unie kvůli podezření, že mohou být zdraví škodlivá. Domácí hvězdy: česnek, špenát, jahody Podobným hitem jsou dnes i červené plody kustovnice čínské, známé jako všelék goji. Ty se dováží z Číny a odborníci varují, že mohou obsahovat pesticidy a omezovat účinky některých léků. Z posledního testování vybraných „superpotravin“ německým časopisem Ökotest vyšlo 15 z 22 zkoumaných vzorků s výsledným hodnocením nedostatečný nebo vadný. Na jejich oblibě to ale zatím nic nemění. Přitom návod na „výrobu superfood“ je snadný: exotické plody nebo rostliny, krásný příběh, zázračný účinek a vysoká cena. Výživoví poradci sice nepopírají, že by v nich udávané vitaminy nebo minerály chyběly, podobné nebo lepší superpotraviny se stejně zázračnými účinky ale rostou odedávna i u nás. Jahody, borůvky, vlašské ořechy nebo třeba česnek či špenát si značku „super“ zaslouží naprosto stejně (přehled všech „superpotravin“ najdete v tabulce na straně 42). A navíc za námi nemusí cestovat přes půl světa a zanechávat za sebou mohutnou uhlíkovou stopu. Právě i to, odkud potraviny jsou, jak se vypěstovaly a kde a jak se zpracovávají, začíná zajímat stále více lidí. Etické a šetrné k životnímu prostředí má totiž být jídlo, nejen jeho konzumenti. A je možná jen otázkou času, kdy se i u nás budou snažit dostat stovky hladovců do nového bistra, aby si dopřáli třeba burger z čočky. s přispěním Ondřeje Formánka a Zuzany Gruberové, FOOD STYLING - Daniela Salačová, MAKEUP - Iveta Duong, LOKACE - bistro Proti Proudu http://www.bistroprotiproudu.cz VEGANSTVÍ zelenina, ovoce, ořechy, luštěniny, brambory, rýže, obilniny Bill Clinton, Al Gore, Natalie Portman, Moby O CO JDE Veganství je v zásadě extrémnější forma vegetariánství a jeho vyznavači odmítají všechny výrobky živočišného původu. Zříkají se tak nejen masa, ale i vajec a mléčných výrobků. Zbývají jim tak jen potraviny, které jsou rostlinného původu. Objevuje se ale stále víc restaurací, které dokazují, že i veganská strava může být pestrá a chutná. Veganství není jen o tom, co jíte, pro mnoho veganů je to i životní styl. Důvody, proč se pro něj rozhodnou, sahají od etiky až po ochranu klimatu a životního prostředí (produkce masa ve velkochovech je totiž energeticky velmi náročná). Lidé pak odmítají například i vlnu, výrobky z kůže a podobně. KDO V TOM JEDE Jan Müller, mistr světa v thajském boxu, nejí už 25 let maso, posledních osm let jí jen vegansky. Hlavní důvod pro něj je etika a ohleduplnost ke zvířatům a přírodě. Zdraví a výkonnost jsou podle tohoto thaiboxera příjemné bonusy. NÁZOR ODBORNÍKA U striktních veganů hrozí nedostatek vitaminu B12, který je zásadní pro krvetvorbu, vitaminu D, ale i vápníku, jódu nebo omega-3 mastných kyselin. Podle lékařů je tato strava nebezpečná pro děti, dospívající, nemocné a starší lidi. Nekupujte veganům gumové medvídky. Želatina, která v nich je, se vyrábí ze zvířat. V množství veganských bister na počet obyvatel je Praha na druhém místě v Evropě. První je Berlín.

PALEO maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce, ořechy O CO JDE Název paleo odkazuje na období paleolitu, tedy starší dobu kamennou (desítky až stovky tisíc let zpět). Podle stoupenců tohoto směru máme jíst to, co naši prapředci. Vzpomínáte si na obrázky z hodin dějepisu, na nichž pračlověk sbíral ovoce, lovil zvěř a vše zapíjel vodou? Přesně tak to má vypadat. Cokoli je produktem zemědělství, je podle zastánců paleo diety nevhodné, protože náš organismus prý zatím není připravený trávit „novodobé“ a průmyslově upravované potraviny, jako jsou obiloviny, luštěniny nebo třeba mléčné výrobky, a samozřejmě ani kávu nebo alkohol. Jídelníček paleolitců se skládá hlavně z masa, ryb, vajec, ovoce, zeleniny a ořechů. KDO V TOM JEDE Julie Zákostelecká se už čtyři roky stravuje podle zásad paleo. Coby výživová poradkyně to původně chtěla zkusit jen měsíc, aby věděla, co radit nebo neradit klientům, ale už u toho zůstala. Prý ji to nabíjí energií, lépe se jí spí a po jídle nemá útlum jako dřív. NÁZOR ODBORNÍKA Základ není špatný, ale jen jako tip na úpravu jídelníčku. Lidé v době kamenné měli podstatně více pohybu než v současnosti, a navíc délka jejich života byla mnohem kratší než dnes. Příliš masa a tuku je pro dnešního člověka nevhodné. Choďte spát, když je tma, vstávejte bez budíku. Megan Fox, Uma Thurman, Kobe Bryant Příběhy příznivců nových trendů, kteří jsou plní energie, neznají únavu a mají vypracovaná těla, jsou svůdné. FRUTARIÁNSTVÍ plodová zelenina, ovoce, ořechy O CO JDE Někdy se tomuto směru říká i plodožroutství. To sice nezní tak sexy, ale prozrazuje, čím se frutariáni živí. Kromě ovoce a ovocných šťáv, které v jídelníčku nesmí chybět, je to také zelenina jako rajčata, okurky nebo papriky. Proti tomu třeba takovou mrkev nebo špenát striktní frutairáni nejedí. Aby se nezdálo, že je toho málo, frutariáni (většinou) jedí i ořechy. Stoupence tohoto směru motivuje snaha neubližovat nejen zvířatům, ale ani rostlinám. Jedí tak jen jídlo „bez bolesti“, kterou by rostlině způsobilo třeba vytrhnutí ze země KDO V TOM JEDE Dimitrij Svoboda před šesti lety poprvé experimentoval s frutariánstvím. Pokus podle něj vyšel a už šest let se stravuje tímhle způsobem. Jak říká, nejde u něj tolik o nějaké přesvědčení jako spíš o to, že se cítí lépe a nemá zdravotní potíže. NÁZOR ODBORNÍKA Frutariánům chybí podle lékařů několik potřebných látek, jako jsou vitamin D, vitaminy skupiny B a vápník. Zároveň se jedná se o extrémně jednostrannou stravu, v níž je kvůli ovoci velké množství cukru. Platí totéž, co u vitariánství. Kdo hledá nové výzvy, může na chvíli zkusit přísnou formu frutariánství - jeho příznivci jedí jen ty plody, které spadnou samy na zem. Steve Jobs Výrobcům potravin bez lepku se hodí, když získají víc kupců a nemusí spoléhat jen na celiaky. RAW FOOD syrové maso, syrová vejce, zelenina, ovoce, ořechy, luštěniny, brambory, rýže O CO JDE S trochou nadsázky je tento trend pro všechny, které nebaví vaření. Raw znamená syrový a přesně takový bude váš jídelníček. Česky se mu říká i živá strava a znamená to, že potraviny neprojdou při zpracování teplotou vyšší než 42 až 45 °C. Cokoli se upeče, uvaří, ogriluje a jinak tepelně upraví, je tzv. „mrtvé“ a do raw jídelníčku nepatří. Podle stoupenců raw jídla se jedině tak podaří zachránit potřebné vitaminy, minerály a další hodnotné živiny. Kromě teploty zpracování nejsou omezení téměř žádná, povolené je i syrové (nebo sušené) maso, nepasterizované mléko, syrová vejce a samozřejmě ovoce a zelenina nebo naklíčené luštěniny. KDO V TOM JEDE Tereza Havrlandová je zakladatelkou firmy Lifefood, největšího českého výrobce raw potravin, tedy syrové rostlinné stravy. Sama přešla na raw food a stala se vitariánkou před deseti lety. Říká, že od té doby jí zmizely jisté vleklé zdravotní potíže. Dodržuje dietu 80-10-10, kterou tvoří z 80 % sacharidy, z 10 % proteiny a z 10 % tuky - vše rostlinného původu. NÁZOR ODBORNÍKA Syrová strava je podle lékařů dobrý doplněk, ale člověk by se v našich zeměpisných šířkách neměl vyhýbat ani tepelně upraveným pokrmům. Pokud z jídelníčku vypadne syrové maso a mléčné výrobky, hrozí podobně jako u veganů nedostatek vitaminu B12. Raw jídlo může navíc obsahovat infekční mikroorganismy, které by tepelná úprava zničila. Zkuste se podívat na Raw Fest, jeden z největších festivalů raw jídla v Evropě, který se koná v červnu v Praze. Demi Moore, Madonna Z německého testu superpotravin vyšlo 15 z 22 zkoumaných vzorků jako vadné nebo nedostatečné. VITARIÁNSTVÍ zelenina, ovoce, ořechy, brambory, luštěniny O CO JDE Pokročilejší forma veganství a raw. Vitariáni jedí jen to, co vegani, a navíc odmítají tepelné zpracování jídla a nápojů. V jídelníčku tak sice najdete stejné potraviny jako u veganů, jejich příprava je ale stejná jako u syrové stravy, tedy hlavně mixování, strouhání, pomalé sušení nebo klíčení. Jak již víme, nic nesmí projít teplotou nad 45 °C. KDO V TOM JEDE Miroslava Malaníková je vitariánkou už tři roky, dřív bývala z etických důvodů vegankou. K syrové stravě přešla kvůli sobě, a jak říká, má spoustu energie a síly, i když vůbec nesportuje. NÁZOR ODBORNÍKA Stejně jako u klasického veganství

varují lékaři hlavně před nedostatkem vitamínu B12. Vitariáni by si ho proto měli doplňovat výživovými tabletami. Přechod na vitariánsví by měl být ideálně postupný. Je dobré začít vegetariánstvím a veganstvím. Ideální čas na „přestup“ mezi vitariány je v létě, kdy je všude plno ovoce a zeleniny. Gwyneth Paltrow, sestry Williamsovy, Helena Houdová CLEAN EATING O CO JDE Čisté jídlo nijak zvlášť neomezuje pestrost jídelníčku. Jedí se potraviny v co nejčistší, původní podobě - bez umělých sladidel, umělých přísad, barviv či konzervantů. Zároveň je třeba omezit i příjem cukru a bílé mouky. Platí samozřejmě zákaz vstupu do fast foodů. Naopak maso a alkohol jsou v pořádku. SOUPING O CO JDE Žít se sice dá jen z ovocných a zeleninových šťáv, minimálně v zimě je ale fajn mít i něco teplého v žaludku. Řešení pro ty, kdo jsou stoupenci tekutých potravin, jež považují za lépe stravitelné, je v polévkách. Ty slaví v poslední době velký návrat nejen v západních metropolích, ale i v Česku. PESCETARIÁNSTVÍ O CO JDE Všichni vegetariáni a vegani nejsou stejně nekompromisní. I ti, kteří běžně odmítají z etických nebo zdravotních důvodů jíst maso, se neshodují v přístupu k rybám a mořským plodům. Kdo tyto potraviny jí a jiné živočišné produkty na talíři nesnese, ten se může řadit k pescetariánům. FRUKTARIÁNSTVÍ O CO JDE Jestli si myslíte, že už to dál nejde, ukáže se, že ano. Na jídelníčku je totiž výhradně ovoce a nic než ovoce či ovocné šťávy. Od fruktózy, cukru v ovoci, ostatně pramení i název tohoto trendu, který má zatím jen pomálu stoupenců, kteří by se jej drželi dlouhodobě. VEGGANSTVÍ O CO JDE Ne, dvě G nejsou překlep. V názvu se spojují slova vegan a anglické egg, tedy vejce. Vyznavači trendu vzali na milost (krom rostlinné stravy) také vejce. Kromě toho, že jsou zdrojem vitaminu B12, který jinak ve veganském jídelníčku chybí, mají ještě jedno plus: díky zářivě žluté barvě vypadají skvěle na fotkách. FLEXITARISMUS O CO JDE Tohle vážně existuje. A ano, znamená to přesně to, co si myslíte. Flexibilní přístup k tomu, co člověk jí. Většinou se flexitariáni stravují jako vegetariáni nebo vegani, když se ale naskytne příležitost, kde se podává maso, přizpůsobí se a maso bez výčitek snědí. Prostě vegetariáni na zkrácený úvazek. BEZLEPEK vše kromě obilnin O CO JDE Z lepku neboli glutenu (směsi dvou bílkovin) se stává nepřítel číslo jedna. Vedle těch, kdo trpí celiakií, vyhledává „glutenfree“ jídlo mnoho lidí, kteří v tom vidí způsob, jak zdravě jíst. Lepek prý zatěžuje trávení a neumožňuje čerpat potřebné živiny z dalších potravin. KDO V TOM JEDE Veganka Bára Votavová si dává bezlepkovou dietu aspoň měsíc v roce. Plno lidí žije bez lepku nonstop. Anna Křivánková Chmelařová už tři roky. Motivem byly nejrůznější zdravotní potíže. Lékaři v lepku žádnou příčinu neviděli, Anna se ale díky dietě rychle uzdravila. NÁZOR ODBORNÍKA Je to bublina. Komu lékaři nediagnostikují přecitlivělost na lepek, nemusí se do této diety pouštět. Není totiž dosud prokázané, že by u zdravých lidí měla nějaký zásadní přínos. Plus vidí odborníci hlavně v omezení bílého pečiva a celkově pestřejší stravě. Nejméně lepku je prý v prazdroji. Sehnat se ale dají i bezlepková piva. Novak Djokovič, Russell Crowe, Victoria Beckham Foto popis| Jan Müller, vegan Foto popis| Julie Zákostelecká, paleo Foto popis| Dimitrij Svoboda, frutarián Foto popis| Tereza Havrlandová, raw Foto popis| Miroslava Malaníková (vpravo) s dcerou Petrou, vitariánky Foto popis| Pavel Salčák a Bára Votavová, vegani Foto autor| David Turecký

nova.cz Není maso jako maso: Co se nejvíc hodí na grilování?

5.5.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Recepty doma.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Spolu s teplým a slunečným počasím přichází i grilovací sezóna. Základem úspěšného grilování steaků je výběr masa. Nevíte si s ním rady? Přinášíme tipy odborníků. Kvalitní maso je základ Chcete-li na steaky kvalitní a správně vyzrálé maso, pak je lepší nakupovat přímo na pultovém prodeji v řeznictví, kde vám zkušený řezník poradí nejen s výběrem vhodného kousku, ale i poskytne informace o jeho stáří a původu. Jenže aby hovězí maso nezůstalo po úpravě tuhé, je potřeba nechat ho vyzrát. Jde o složitý biochemický proces, při němž maso získává požadované senzorické, technologické a kulinární vlastnosti, zejména křehkost a chutnost. “Vyzrálost si můžete vyzkoušet. Po zatlačení prstu do svaloviny vám ve správně vyzrálém kousku zůstane otisk, v nezralém naopak ne. Bohužel vyzrálé hovězí dnes málokde seženete. Po porážce většinou putuje hned k prodejci, protože dozráváním ztrácí na váze a výrobci z něj mají menší zisk,“ vysvětluje technoložka Alena Kolkopová z řeznictví Zeman maso-uzeniny. Maso by mělo být prorostlé tukem, který tvoří tzv. mramorování. To masu zajistí, že nebude po ugrilovaní suché, ale krásně šťavnaté, křehké a s intenzivní chutí. Nákupem to ale nekončí. Je třeba si uvědomit, že jde o velice choulostivé zboží. “Proto doporučuji, obzvláště v horkých letních dnech, maso přenášet v termo-izolačních taškách, aby nedošlo ke zvýšení teploty a následnému kažení. Po přinesení domů je třeba jej skladovat v chladničce, červené maso při teplotě maximálně do 7 °C, drůbeží pak do 4 °C,“ radí Ing. Kolkopová. Jak dlouhou dobu potřebuje maso na vyzrání?

Hovězí/při teplotě 0 °C 10-30 dní Lidé v krámě chtějí co nejčerstvější hovězí, neuvědomují si ale, že s ním pak půjde těžko pracovat. Steaky budou tvrdé jako podešev.

Vepřové/při teplotě 0 °C 4 dny Vepřové maso, jelikož je křehké a šťavnaté, nemusí zrát tak dlouho jako maso hovězí.

Kuřecí/při teplotě 0 až 2 °C 1-2 dny

Červené versus bílé Z nutričního hlediska se masa příliš neliší. Energetická hodnota svaloviny je přibližně 450 kJ/100 g. Tuková tkáň 3500 kJ/100 g - nejméně tučné bývá telecí a maso divokých zvířat. Podíl nasycených mastných kyselin je vyšší u přežvýkavců než u vepřového. Vepřové maso obsahuje o něco méně bílkovin a více tuku, proto bývá i hůře stravitelné. Červeným masem myslíme především maso vepřové a hovězí, dále skopové, telecí a jehněčí. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je zařazení červeného masa do jídelníčku 2x týdně. Červené maso je nutričně velmi zajímavou potravinou. V průměru obsahuje 20 - 24 g bílkovin na 100 g v syrovém stavu. Téměř všechny bílkoviny v mase jsou plnohodnotné. To znamená, že obsahují všechny esenciální aminokyseliny. “Bílkoviny jsou velmi důležité, můžeme je nazvat

stavebními kameny organismu - jsou součástí svalové bílkoviny, ale také enzymů, hormonů, protilátek atd. Bílkoviny přijímáme, abychom nahradili jejich ztráty, neboť tělesné tkáně se neustále obměňují,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Dále je červené maso zdrojem kvalitních nenasycených mastných kyselin, významným zdrojem železa, zinku a vitamínu B12. Mražené maso potrhá svalovinu Chcete-li dosáhnout chuťově dokonalého výsledku, rozhodně nakupujte maso v chlazené formě a pokud možno ho ihned spotřebujte. Zamrazování není zrovna ideální. “Zmrazením dochází k vytvoření velkých krystalů, které potrhají svalová vlákna. Následkem toho se po rozmrazení uvolní velké množství šťávy, takže bude maso po tepelné úpravě suché,“ říká odbornice. Pozornost je třeba věnovat i rozmrazování. Maso by se mělo rozmrazovat pozvolna, nejlépe v ledničce. “Není vhodné maso rozmrazovat v mikrovlnné troubě, ani při pokojové teplotě. Rychlé rozmrazení vede k uvolnění velkého množství šťávy. Během rozmrazování při pokojové teplotě dochází ke zvýšení teploty v okrajových částech masa, zatímco střed je stále zmrzlý. Pokojová teplota je navíc ideální k množení nežádoucích mikroorganismů,“ dodává. ČTĚTE TAKÉ: Kuřecí maso: Největší riziko hrozí při grilování! Staňte se královnou grilu! Udělejte si to nejlepší grilované kuře! Desatero grilování: Zaměřeno na hermelíny Masné polotovary ulehčí práci Pokud nemáte čas si maso marinovat a připravovat ke grilování sami doma, využijte již hotové nabídky v obchodech. Vybrat si můžete z různých typů marinád i z druhů jednotlivých mas. “Nemusíte se bát jejich čerstvosti - tyto masné polotovary jsou připravovány každý den a podléhají pravidelným mikrobiálním rozborům dle přísné legislativy. Variací existuje mnoho a záleží jen na vás, čemu dáte přednost. My pro letošní sezónu připravujeme i zcela nový druh marinády, a to s aroma pravého koňaku Grand Marnier,“ uzavírá Ing. Alena Kolkopová. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/May2013/1498150.jpg?d41d

URL| http://doma.nova.cz/ext/recepty/neni-m...aso-co-se-nejvic-hodi-na-grilovani.html

Nalaď se na lepší náladu – správnou stravou 10.5.2016

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Může nějaké jídlo zlepšit náladu? Dobré jídlo, to je (no, spíše byl, před několika desetiletími) svátek. Dříve to bylo jinak. Pouze svátky (narozeniny, jmeniny, křest, pohřeb atd.) byly příležitostí výjimečně hodně a dobře se najíst. Že by naši předci byli šťastní jen, když měli příležitost se dobře a “lépe“ najíst? No, snad se jídlo definitivně nestane naší jedinou radostí ze života. Smutné na tom všem je, že pro mnohé z nás už to tak je. Tak jak je to s “rozkošemi“ díky jídlu? Existují konkrétní potraviny, které nás zbaví nějaké nemoci včetně depresí? Stanou se z nás díky jakémusi jídlu (potravině) či výživovému stylu, lepší a šťastnější lidé? Nic se nemá přehánět, protože jinak nejenom nebudeme šťastní, ale naopak -

tlustší a nešťastnější. Může nějaké jídlo (pokrm, potravina, pochutina) zlepšit náladu? Jednoduchá odpověď. Pokud jste hladoví jako vlčáci, už jen naplnění bříška vám náladu zlepší. To je současně vysvětlení častých nepříjemných stavů u lidí, kteří nejsou schopní najít čas na pravidelné jídlo. Také pro ty, kteří se rozhodli pro přísnou redukční dietu. A naopak, když máte úspěch ve vaší snaze zhubnout, určitě vám to náladu zlepší. Stejně tomu bude v případě, kdy se díky změně způsobu stravování zlepší váš zdravotní stav. Není nic horšího v souvislosti s náladou, než permanentní obtíže s trávením. Nadýmání, pálení žáhy, zácpa nebo důsledky syndromu dráždivého tračníku. To se pak bojíte opustit domov. Ale vážně. "Vědecky je prokázán příznivý efekt na psychický stav v případě celé řady potravin. Některé potraviny totiž působí na mozek víc než jiné. A to jak negativně, tak pozitivně," popisuje oborník na výživu Petr Fořt. A co si lze přečíst v populárních magazínech zabývajících se zdravím? Obecné “řečičky“: 1. Nedoporučuje se ze sortimentu potravin bez milosti vyloučit všechny zdroje sacharidů (a také trochu toho cukru) Vztah mezi sacharidy a náladou souvisí s tryptofanem, což je jedna z aminokyselin. Čím víc tryptofanu spolu s několika druhy vitaminů skupiny B dodáte organismu a přeneseně mozku, tím víc serotoninu se může vytvořit. Takovými potravinami jsou ty, které obsahují dostatek bílkovin. Například ryby, ořechy (a vitamin D). Spolu s bílkovinami je vhodné dodat také trochu sacharidů. Dokonce i těch “rychlých“. Jen je nutné jejich konzumaci nepřehnat. V jedné porci by to mohlo být tak asi do 20 g (pouze). "Co z toho plyne? Nemohu doporučit velmi přísnou nízkosacharidovou dietu," vysvětluje Petr Fořt. 2. Konzumujte víc omega-3 mastných kyselin Jejich zdrojem jsou již zmíněné (mořské) ryby, lněné semínko (a olej) a vlašské ořechy (a olej). Studie prokázaly jasný vztah mezi nedostatkem omega-3 a depresí. A nejenom to. Jistě, je tu problém s konzumací dostatečného množství mořských ryb. Nezbývá, než se spolehnout na kvalitní doplněk stravy s obsahem omega 3 kyselin. 3. Jezte “vyváženou“ snídani Podle tvrzení mnohých odborníků je snídaně nutnou součástí denního příjmu stravy. Ukázalo se, že “hladový pracovník má nižší výkonnost“. Totéž v případě dětí ve škole. Skladba snídaně? Správné zdroje bílkovin spolu s dodavateli vlákniny (díky tomu se omezí nepřiměřená reakce inzulínu), trochu “hodných tuků“ a trochu potravin, které jsou bohaté na komplexní sacharidy (například ovesné vločky). Uplatní se dokonce i některé specifické produkty, jako například směs bílkovin mléčné syrovátky, hráškový protein apod., které si přidáte do ovesných vloček s mandlemi, lněným semínkem, psylliem nebo chia semínky. 4. Pokuste se upravit (optimalizovat) váhu - ale pomalu Většina lidí, trpících obezitou (mezi nimi především ženy v produktivním věku), trpí depresemi. Cvičení je nejenom prostředkem, podporujícím hubnutí, ale současně účinným “antistresorem“. Jste-li naštvaní, vystresovaní, depresivní - cvičte. Navzdory tomu, že se v tu chvíli cítíte unavení (vlastně právě proto), cvičte. Při hubnutí nesmíte dlouho hladovět. Nebo můžete, ale jen krátce například 1-2 dny (ale předtím si na to musíte pomalu zvykat). 5. Do jídelníčku zařaďte hojnost listové zeleniny a ořechů Jde o zdroje kyseliny listové (jeden z vitaminů) a v případě ořechů hořčíku. Dopřejte si vaječný žloutek, zkuste chlorelu a další “zelené potraviny“, a přidejte vitamin B12 (klidně i v podobě doplňku stravy). 6. Zajistěte si dostatek vitaminu D

Vitamin D zvyšuje tvorbu “hormonu štěstí“ - serotoninu. Nutné to je především v obdobích výrazně sníženého slunečního svitu. Vztah mezi nedostatkem vitaminu D a depresí je vědecky prokázán. K doplnění vitaminu D většinou nestačí přirozená strava - budete potřebovat doplněk stravy. 7. Roli hraje i (ne)dostatek selenu Selen prokazatelně zmírňuje deprese. Denní doporučené množství je 200 mikrogramů selenu v organické formě. Pokud chcete selen formou přirozené stravy, konzumujte “mořské potvory“ (nejste-li na ně citliví), ořechy, libové maso, celá zrna obilovin (v podobě přirozeně vyrobených “vloček“, nikoliv těch, které jsou vyrobené z mouky), správně upravených luštěnin a trochy zakysaných mléčných produktů. 8. Nespoléhejte na stimulanty Dáváte si nějaké alkoholické drinky (či koktejly) a kávu, když jste v depresi? Chyba. Množná vás obojí pěkně “vytočí“, ale ty následky. V případě některých z nás, konzumujících nadměrná množství kávy a “energiťáků“, hrozí spíše prohloubení deprese než zlepšení nálady. Důležité rovněž je před spaním nepít mnoho alkoholu. Rozhodně bude lepší dát si bylinkový čaj, případně hrnek teplého plnotučného mléka s medem. Více o škodlivosti alkoholu napoví i následující video: Nálada, strava a střevní trakt Není sporu o tom, že mozek “spolupracuje“ s vaším trávicím traktem. Tudíž prvořadým úkolem je zajistit bezchybnou činnost žaludečně-střevního (gastrointestinálního) traktu (GIT). Zde nelze popisovat všechny negativně působící zlozvyky a naopak postupy, jak jim zabránit v destrukci vašeho GIT. Omezíme se jen na konkrétní doporučení. Nesprávná výživa - cesta k poškození zdraví a depresím Odborníci upozorňují na souvislost mezi dlouhodobě nezdravým způsobem stravování a depresemi. Ředitelka centra psychiatrického výzkumu University New York Anil Malhotra připomíná, že jedním z projevů deprese jsou výrazné změny chuťových preferencí. Postižené osoby mají tendenci ke konzumaci potravin s vysokým obsahem tuků a cukru (sušenky, moučníky, atd.). Stres a cukr V případě dlouhodobého stresu, který nezvládáte, má organismus tendenci podpořit činnost mozku. Tudíž začne toužit po cukru, který je pro něj hlavním zdrojem energie. Pokud se to stane dětem, je to jedna z příčin hyperaktivity. Konzumace jednoduchých cukrů (především sacharóza a fruktóza) způsobí výrazné kolísání hladiny krevního cukru. V situaci, kdy dojde k poklesu hladiny pod obvyklou hladinu (normu), dostaví se malátnost, únava a zhorší se nálada. Cukr je jednou z nejnávykovějších živin vůbec. Mnozí odborníci jeho působení přirovnávají k efektu kokainu. • Sacharóza, především však fruktóza (jedna část molekuly sacharózy) a všechny rychle využitelné sacharidy (s vysokým glykemickým indexem), především mouka a stravitelné škroby, způsobí vznik inzulínové a leptinové resistence, stav, kdy organismus nereaguje na vyplavení inzulínu slinivkou a na zvýšenou produkci hormonu leptinu tukovou tkání, k čemuž dojde v situaci, kdy tato tkáň je “nasycena“. • Konzumace cukru spustí kaskádu chemických reakcí, které jsou součástí vzniku chronického zánětu. Dojde k ovlivnění mozku vzdáleným zánětem, člověk se cítí “špatně“ a to je signál ke vzniku deprese.

Obecně lze doporučit:

• Radikálně omezte konzumaci cukru a nevhodně zpracovaných průmyslových potravin například tzv. balená hotová jídla, konzervy, levné uzeniny a “potravinové náhražky“. • Konzumujte tradičním způsobem fermentované nepasterované potraviny. Jsou jimi: o Pickles (kvašená zelenina) o Lassi (indický jogurtový nápoj - lze přidat kurkumu, med...) o Kefír o Natto (fermentovaná sója) • Používejte kvalitní doplňky s obsahem probiotických kmenů

Potraviny, které mohou pomoci Hořká čokoláda Hořká čokoláda obsahuje dvě účinné látky - fenyletylamin a anandamid. Obě působí jako neurotransmitery v mozku (přenaše vzruchů) a podporují zvýšenou tvorbu látek, blokujících bolest a snižujících intenzitu deprese a úzkosti (serotonin). Čokoládový nápoj (z hořké čokolády a mléka) lze použít před spaním ke zklidnění. Musíte počítat s tím, že obsahuje mnoho energie. Hořká čokoláda je dokonce tak “silný“ prostředek proti depresi, že je schopna vyvolat závislost. Jde o “čokoholismus“. Tomu propadají především ženy ve snaze zmírnit projevy premenstruačního syndromu a depresí. Hořká čokoláda v “nadbytku“ může způsobit zácpu, především v případě, že konzumujete málo (vhodných) tekutin a “nehýbete se“. Bílkoviny Doporučit lze vejce, kousek ementálu nebo hrst mandlí. Ke slovu přijdou také tzv. proteinové koktejly. Jsou to potraviny, které nevyvolají kolísání hladiny krevního cukru. Banány Banány obsahují dopamin (jeden banán znamená až 10 mg) jeden z hormonů, příznivě ovlivňujících náladu. Významný je také obsah vitaminu B6 (pyridoxin), nutného k funkci nervové soustavy, a navíc také hořčík, který má příznivý efekt na činnost mozku. Kurkumin Je to látka (barvivo), obsažená v koření stejného názvu. Jedním z jeho mnoha příznivých zdravotních efektů je ovlivnění činnosti mozku. Problém je v tom, že použití kurkumy jako koření do pokrmů nemá potřebný efekt. Doufejme, že se brzy objeví vhodným způsobem připravený extrakt v podobě doplňku stravy. Borůvky a ostružiny Divoké plody zmíněných druhů ovoce obsahují pigmenty, zvané antokyaniny, fungující jako antioxidanty. Konzumace se projeví zlepšenou tvorbou dopaminu v mozku. PŘEČTI SI TAKÉ: Jídelníček studenta, aneb kde vzít energii na zkouškové

Známe lék na zlomené srdce TOP 30 potravin proti podzimní depresi a unavenému vzhledu Potraviny, které škodí Gluten Jedna z hlavních bílkovin obilovin - gluten (lepek) působí změny nálady (kromě řady dalších nepříznivých vlivů na zdraví). Jeho konzumace souvisí se vznikem deprese a zhoršením stavu schizofreniků. Základem působení je potlačení produkce serotoninu v důsledku tvorby bílkovinových štěpů (peptidů), které v mozku fungují podobně jako návykové látky, podobné opiátům. Obilné klíčky zase obsahují lektiny, což jsou sloučeniny, působící jako protilátky, které vykazují neurotoxický efekt. Jednou z nejrizikovějších látek, používaných při výrobě potravin, je glutamát sodný (MSG). Velmi nepříznivě působí umělá sladidla už z toho důvodu, že pro receptory sladké chutě v dutině ústní jsou “cukrem“, ale mozek na ně jako na cukr nereaguje - logicky. Tím se prohlubuje “touha po cukru“ (sugar craving) a v důsledku toho se člověk neubrání potřebě sníst skutečný cukr. Biom - střevní mikroflóra Vypadá to neuvěřitelně, ale je to tak. Dokonce i složení střevní mikroflóry (které je individuálně rozdílné) působí na náladu a ovlivňuje zdraví. Neuroložka Nataša Campbell upozorňuje, že poruchy činnosti symbiotických bakterií, tím také intoxikace střeva nepřátelskými bakteriemi a kvasinkami souvisí se zdravotním stavem včetně psychického zdraví. V posledních letech se výzkumu vlivu biomu (střevní mikroflóra) věnuje mimořádná pozornost právě z uvedeného důvodu. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2015/1749181.jpg?d41d

URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/nalad-se-na-lepsi-naladu-spravnou-stravou.html

novinky.cz Co všechno obsahují salámy gothaj 4.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Voda, fosfáty, kosti, umělá červená barva z broučků, chemické zvýrazňovače chuti a vůně. A málo masa. Tak dopadly velké nezávislé testy v některých u nás prodávaných gothajích, které se stále těší u mnoha lidí oblibě. Do nezávislé laboratoře Státního veterinárního ústavu poslal pořad internetové televize Stream A DOST! společně s deníkem Právo a serverem Novinky.cz 10 druhů gothajů. Zjišťoval se skutečný obsah masa, zda v nich není separát (tedy rozemleté zbytky kostí, šlach a chrupavek), drůbeží maso, které není uvedeno na obale a gothaje by ho neměly obsahovat, kolik obsahují dusitanů a dusičnanů, fosfátů – ty umožňují výrobcům napumpovat do masných výrobků víc vody a přesto drží pohromadě. A také jak chutnají a voní – tedy senzorické testy. Naprostá většina testovaných gothajů by ani náhodou nesplnila normu ze sedmdesátých let. Podle ní muselo být v gothajském salámu 63 procent masa - 29 procent hovězího zadního, 29 procent libového vepřového, 5 procent tučného vepřového plus 35 procent sádla na špek.

Dnes stačí pouhých 40 procent jakéhokoliv vepřového nebo hovězího masa. Omezena je pouze tučnost gothaje na maximálně 40 procent. Proto jsou některé tak levné. V gothaji nesmí být pouze strojně oddělené maso a drůbeží separát. Jinak ale cokoliv. Málo masa a koktejl látek Ve dvou gothajích není ani 50 procent masa, tedy více než polovina těchto šišek je z něčeho jiného než z masa. Oba prodává řetězec Makro a obsahují jen necelých 47 procent masa. Gothajský salám vyrobený Beskydskými uzeninami Chodura ve Frýdku-Místku má 46,3 procenta. Nutno přiznat, že na obale výrobce píše, že ho tam je ještě méně – jen povinných 40 procent. Kromě vepřového masa, sádla a kůže je hned na čtvrtém místě uvedena voda. Obsahuje i nejvíce fosfátů ze všech testovaných - 2121 miligramů na kilo. Fosfáty se přitom nesmí přidávat kvůli znečišťování vod do pracích prášků a přípravků do myček na nádobí. V jídle a pití ale klidně být mohou. A kromě vody, soli a kořenící směsi je pak v tomto gothaji směs antioxidantů a šidítek, abychom si mysleli, že je to maso. Zvýrazňovač chuti a vůně glutaman sodný a kromě paprikového extraktu samozřejmě i košenila – červená barvička z chemicky vyluhovaných broučků. Jak ona, tak glutaman nepatří mezi látky pro naše zdraví prospěšné. O patnáct procent méně masa, než deklarují Výrobce gothaje privátní značky Makra Aro firma Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí na obale tvrdí, že ve svém gothaji má 62 procent masa. Nezávislé podrobné testy ukázaly, že skutečný obsah masa je ani ne 47 procent. Tedy o 15 procent méně. Do deklarované hodnoty se tento gothaj nevejde ani po připočtení nejistoty měření. Radši ani nemyslet, kdybychom nejistotu měření naopak odečetli. Obsahuje koktejl dalších látek. Hned na třetím místě je voda - té je tam tedy hned po vepřovém mase a sádle nejvíce, a tak tento gothaj samozřejmě obsahuje i jedno z nejvyšších množství fosfátů, které mohou ve vyšších dávkách způsobit nedostatek vápníku v těle - 1313 miligramů na kilogram. A jak jinak, abychom byli ošáleni a nepoznali, že v tom moc masa není – chuť a vůni dodají umělé zvýrazňovače l-glutaman sodný a kvasničný extrakt. A načervenalou barvu masa – E -120 – košenila z broučků a paprikový extrakt. Společnost Makro po zveřejnění testu začala ihned jednat. Gothajský salám stáhla z prodeje. Po novém testování jej na pulty vrátila. „Vracíme do prodeje ARO Gothajský salám, u kterého test akreditované laboratoře potvrdil obsah masa 64,9 % (na etiketě deklarováno 62 %). V pořadu A dost! byl testován výrobek staré šarže z února 2016. V té době jsme chybu v obsahu masa u výrobku zjistili interní kontrolou a následně vyřešili s naším dodavatelem,“ uvedla Romana Nýdrle, ředitelka korporátní komunikace Cash & Carry ČR. Drůběží bílkovina a kostní úlomky Pět gothajů obsahuje do necelých 60 procent masa, tedy o něco málo více než polovinu. Některé jsou samozřejmě také uměle dobarvovány, dochucovány, obsahují kromě koktejlu látek i potřebné fosfáty. Ale ve třech z nich ještě navíc nezávislé testy akreditované laboratoře objevily drůbeží bílkovinu. Drůbeží maso nebo zbytky z něj přitom na obale ani jeden z výrobců nepřiznává. S drůbežím masem současná vyhláška v gothajích nepočítá, protože hovoří jen o hovězím a vepřovém. Přímo pak zakazuje drůbeží separát.

Jak obejít vyhlášku Drůbeží bílkovinu nezávislé testy objevily v gothajském salámu z Kosteleckých uzenin. V gothajském salámu Zeman maso-uzeniny Plzeň. A v Gothajíku, Řezníkův talíř z Masokombinátu Plzeň. Tady to ale výrobce vyřešil mazaně. Salám nenazval gothajem, ale Gothajíkem, a tak se na něj vyhláška pro gothaje nevztahuje. Gothaj z Kosteleckých uzenin opět obsahuje také jedno z nejvyšších množství fosfátů. Aby také ne, když voda je ve složení uvedena hned na druhém místě. Samozřejmě nechybí něco na ošálení našich smyslů - glutaman sodný. Gothajík má obsah vody také deklarován hned na druhém místě mezi vepřovým a hovězím masem. No a barvičku masa mu dodají broučci – košenila. Tuto barvu E 120, dva zvýrazňovače chuti a třetí nejvyšší obsah fosfátů obsahuje i gothaj od Zemana. Ještě dva gothaje s lehce nadpolovičním obsahem masa stojí za zmínku. Oba obsahují vysoké množství kostních úlomků. Ty jsou přitom jednou z indicií, že by masný výrobek mohl obsahovat strojně oddělené maso – takzvaný separát. Podezření na něj existuje při zjištění jednoho a půl a více kostních úlomků na centimetr čtvereční. Gothaj privátní značky Tesco vyrobený v MP Krásno jich obsahuje na centimetr čtvereční hned dva – je v něm třetí nejnižší obsah masa, jen 51 procent, hodně fosfátů, dva zvýrazňovače chuti a vůně a košenila. A v Gothaji Schneider z Masokombinátu Plzeň obarveném košenilou bylo zjištěno dokonce pět kostních úlomků na centimetr čtvereční. Je přitom úplně nejdražší z celého testu. Nejvíce masa Tři gothaje mají mezi testovanými nejvíce masa, a to nad 60 procent. Jeden dokonce přes 80 procent, tedy více než tři čtvrtiny. Necelých 62 procent masa obsahuje Gothaj z Masokombinátu Polička. Citlivé testy v něm nezjistily žádné úlomky kostí. Bohužel i on je ale dobarven košenilou, obsahuje zvýrazňovač chuti a vůně glutaman, nejvíce dusitanů a dusičnanů a druhé nejvyšší množství fosfátů. Druhý nejvyšší obsah masa má Gothajský salám Ponnath, řezničtí mistři ze Sušice. Přes 63 procent. Je v něm málo fosfátů, ani ne 500 miligramů na kilogram, žádná barviva, zvýrazňovače chuti a vůně. A také vyhrál senzorické hodnocení. Bohužel ale výrobce na obale tvrdí, že masa je v něm ještě více, než ve skutečnosti obsahuje. Problémy „vítěze” Smůlu má i gothaj, který by jinak byl úplně absolutním vítězem. Gothajský salám Steinhauser Tišnov – original quality, tradiční receptura z roku 1977, prodávaný v Lidlu. Obsahuje více než 83 procenta masa – na prvních třech místech ve složení je vepřové maso, sádlo a hovězí maso, vůbec žádné fosfáty na zadržování vody a žádné zbytečné přídavné látky jako umělá barviva a zvýrazňovače chuti. Vítězem testu ale být nemůže, protože se umístil na posledním místě v senzorice. Působil okorale, málo čerstvě, měl starou vůni a chuť. I tak ale platí, že jeho složení je s rozdílem několika tříd nejkvalitnější ze všech testovaných gothajů. Propadlo pět gothajů. První dva obsahují méně masa, než nám výrobci tvrdí na obalech. Další naopak obsahují na obalech zatajenou drůbeží bílkovinu. Jde o tyto gothajské salámy: Privátní značka řetězce Makro Aro – výrobce Krahulík MASOKOMBINÁT Krahulčí, Ponnath řezničtí mistři Sušice, Gothajský salám Kosteleckých uzenin Kostelec, Gothajík Řezníkův talíř Masokombinátu Plzeň a Gothajský salám Zeman maso-uzeniny, Plzeň.

GOTHAJSKÝ SALÁMVýrobce/prodávající - Kostelecké uzeniny, a. s., Kostelec0,400 kgZAKOUPENO V ČR - Billa Minimální trvanlivost 16. 3. 2016Cena za 1 kus26,90 Kč Cena za 1 kg67,30 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g) 50 Obsah masa skutečný (g/100 g)53,53 Drůbeží bílkovinaPROKÁZÁNA Kostní úlomky (ks/1 cm2)1,33Vápník (mg/kg)136Fosfáty (mg/kg)1365Tuk (g/100 g) 27,61Dusičnany + dusitany (mg/kg)78ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚE 621Lglutaman sodný Senzorika 2. Gothajík- Řezníkův talíř Výrobce/prodávající- Masokombinát Plzeň, s. r. o., Plzeň400 g ZAKOUPENO V ČR - PennyMinimální trvanlivost 5. 3. 2016Cena za 1 kus22,90 KčCena za 1 kg57,30 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g) 40Obsah masa skutečný (g/100 g)53,50Drůbeží bílkovinaPROKÁZÁNAKostní úlomky (ks/1 cm2)0,58Vápník (mg/kg)111Fosfáty (mg/kg)907Tuk (g/100 g) 29,81Dusičnany + dusitany (mg/kg)47,30BARVIVA E 120 Košenila Senzorika 5. Gothajský salám Výrobce/prodávající- ZEMAN maso-uzeniny, a. s., Plzeň 400gZAKOUPENO V ČR- GlobusMinimální trvanlivost 4. 3. 2016Cena za 1 kus24,90 KčCena za 1 kg62,30 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g) 45Obsah masa skutečný (g/100 g)58,09Drůbeží bílkovinaPROKÁZÁNAKostní úlomky (ks/1 cm2)0,67Vápník (mg/kg)122Fosfáty (mg/kg)1695Tuk (g/100 g) 23,28Dusičnany + dusitany (mg/kg)56,70ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 Lglutaman sodný L E 635 Disodné ribonukleotidy L BARVIVA E 120Košenila Senzorika 3. GOTHAJSKÝ SALÁM- BESKYDSKÉ UZENINY Chodura Výrobce/prodávající- Beskydské uzeniny, a. s., FrýdekMístek400gZAKOUPENO V ČR- MAKROMinimální trvanlivost 3. 3. 2016Cena za 1 kus21,74 KčCena za 1 kg54,30 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g) 40Obsah masa skutečný (g/100 g)46,33Drůbeží bílkovinaNEPROKÁZÁNA Kostní úlomky (ks/1 cm2)1,08Vápník (mg/kg)117Fosfáty (mg/kg)2121Tuk (g/100 g) 22,70Dusičnany + dusitany (mg/kg)51ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 L-glutaman sodný L BARVIVA E 120Košenila L Paprikový extrakt Senzorika 4. GOTHAJ Výrobce/prodávající- Masokombinát Polička, a. s.400gZAKOUPENO V ČR- Ahold Czech republic Minimální trvanlivost 25. 2. 2016Cena za 1 kus26,90 Kč Cena za 1 kg67,30 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g) , po započítání sádla60Obsah masa skutečný (g/100 g)61,74Drůbeží bílkovinaNEPROKÁZÁNAKostní úlomky (ks/1 cm2)0Vápník (mg/kg)82Fosfáty (mg/kg)2110Tuk (g/100 g) 32,90Dusičnany + dusitany (mg/kg)104ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 L-glutaman sodný L BARVIVA E 120KošenilaSenzorika 7. Gothaj- Tesco Výrobce/prodávající- MP Krásno, a. s., Krásno nad Bečvou, Valašské Meziříčí/Tesco Stores ČR, a. s., Praha 10 400gZAKOUPENO V ČR- Tesco Minimální trvanlivost 24. 3. 2016Cena za 1 kus35,90 KčCena za 1 kg89,80 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g)40Obsah masa skutečný51,06Drůbeží bílkovinaNEPROKÁZÁNAKostní úlomky (ks/1 cm2)2Vápník (mg/kg)84Fosfáty (mg/kg)1427Tuk (g/100 g) 27,46Dusičnany + dusitany (mg/kg)67,90ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 L-glutaman sodný E 635 Disodné ribonukleotidy BARVIVA E 120Košenila Senzorika 6. PONNATH ŘEZNIČTÍ MISTŘI Výrobce/prodávající- Ponnath ŘEZNIČTÍ MISTŘI, s. r. o., Sušice ZAKOUPENO V ČR- Řeznictví a Uzenářství, Jaroslav Kubín Jakub, Praha 10 Minimální trvanlivost 3. 3. 2016Cena za 1 kus178 KčCena za 1 kg95 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g)70Obsah masa skutečný63,30Drůbeží bílkovinaNEPROKÁZÁNAKostní úlomky (ks/1 cm2)0,67Vápník (mg/kg)72Fosfáty (mg/kg)497Tuk (g/100 g) 30,02Dusičnany + dusitany (mg/kg)59,90Senzorika 1. Gothajský salám Tradiční receptura ČSN z roku 1977, original quality Výrobce/prodávající- Steinhauser, s. r. o., Tišnov 100gZAKOUPENO V ČR- Lidl Minimální trvanlivost 6. 3. 2016Cena za 1 kus12,90 KčCena za 1 kg129 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g)80Obsah masa skutečný83,28Drůbeží bílkovinaNEPROKÁZÁNAKostní úlomky (ks/1 cm2)0,58Vápník (mg/kg)75Fosfáty (mg/kg)Tuk (g/100 g) 36,94Dusičnany + dusitany (mg/kg)60,90Senzorika 9. Gothaj MĚKKÝ SALÁM Schneider Výrobce/prodávající- Masokombinát Plzeň, s. r. o., Plzeň 100gZAKOUPENO V ČR- Potraviny Esso market Minimální trvanlivost 13. 3. 2016 Cena za 1 kus15,90 KčCena za 1 kg159 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g)40Obsah masa skutečný58,62Drůbeží bílkovinaNEPROKÁZÁNAKostní úlomky (ks/1 cm2)5,17Vápník (mg/kg)125Fosfáty (mg/kg)692Tuk (g/100 g) 28,13Dusičnany + dusitany (mg/kg)53,80BARVIVA E 120Košenila Senzorika 8. aro Gothajský salám Výrobce/prodávající- Krahulík- MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., Telč400g ZAKOUPENO V ČR- MAKRO Minimální trvanlivost 27. 2. 2016Cena za 1 kus24,73 KčCena za 1 kg61,80 Kč Obsah masa deklarovaný (g/100 g)62Obsah masa skutečný46,94Drůbeží bílkovinaNEPROKÁZÁNAKostní úlomky (ks/1 cm2)0,42Vápník (mg/kg)86Fosfáty (mg/kg)1313Tuk (g/100 g) 30,32Dusičnany + dusitany (mg/kg)83,50ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 Lglutaman sodný Kvasničný extrakt BARVIVA E 120KošenilaPaprikový extrakt Senzorika5.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/402022-co-vsechno-obsahuji-salamy-gothaj.html

plzenskenovinky.cz Festival Regionálních potravin Plzeňského kraje 4.5.2016

plzenskenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět V pátek 29. dubna 2016 ožilo nádvoří Plzeňského Prazdroje již 6. ročníkem Festivalu Regionálních potravin Plzeňského kraje, který tradičně nabízí představení lokálních produktů od místních výrobců a pěstitelů. V roli moderátorů i kuchařů se představili šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina. Nechyběl ani doprovodný program pro malé i velké návštěvníky. Stejně jako při minulých ročnících bylo i letos součástí festivalu vyhlášení letošních vítězů soutěže Regionální potravina. Tu pořádá Ministerstvo zemědělství ČR a Státní zemědělský a intervenční fond a v Plzeňském kraji je její organizací pověřena Krajská agrární komora Plzeň, Místní akční skupina Pošumaví, z. s. a Úhlava, o.p.s., za podpory Plzeňského kraje. Návštěvníci se tak na festivalu, který finančně podporuje i společnost NET4GAS, dozvěděli, jaké potraviny se od letošního roku a ještě další tři následující léta budou pyšnit titulem Regionální potravina Plzeňského kraje. Cílem soutěže i samotného festivalu je upozornit spotřebitele na lokální produkty a ukázat, že v našem kraji existují špičkoví výrobci, u nichž se vyplatí nakupovat. Vítězové soutěže regionálních potravin samozřejmě představili ve stáncích na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj své produkty. Návštěvníci mohli nejen ochutnat místní pochutiny, ale mohli si i zakoupit řadu regionálních výrobků. Svoje lokální produkty představili v Plzni také zástupci regionů, kteří společně s Plzeňským krajem tvoří tzv. Evropský region Dunaj – Vltava. Jeho součástí jsou Jihočeský kraj, kraj Vysočina, Horní Falc, okres Altötting, ležící v Dolním Bavorsku, Horní Rakousko a dolnorakouské oblasti Mostviertel a Waldviertel. Evropský region se nachází na území o rozloze 65 tisíc km2 a žije zde 6 milionů obyvatel. Připraven byl také bohatý doprovodný program, o který se v dopoledních hodinách postaral Dětský soubor písní a tanců Jiskřička, odpoledne potom Michal Tučný revival Plzeň. Na své si přišly také děti. Čekala na ně bylinková zahrádka, dojení krávy nebo řada dalších aktivit se zemědělskou tematikou. Chybět nemohlo také vaření přímo z regionálních potravin. Jak je využít, aby vznikl chutný pokrm, návštěvníkům předvedli právě šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina. Návštěvníci akce se mohli také zúčastnit soutěže o atraktivní ceny, jako je škola čepování nebo koš s Regionálními potravinami. Regionální potravina 2016 O značku Regionální potravina, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 79 produktů od 27 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 23 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas. Odborná komise soutěže Regionální potravina nakonec vyhodnotila a značkou ocenila 9 výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Plzeňského kraje. Odborná komise je 8členná, tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Plzeňského kraje,

Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR ve dvou kolech. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí zhruba 500 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Plzenskenovinky.cz informovala Eva Mertlová za Krajský úřad Plzeňského kraje. (jv,Plzenskenovinky.cz foto:kú)

URL| http://www.plzenskenovinky.cz/zpravy/r...gionalnich-potravin-plzenskeho-kraje-2/

Slovácko - regionální týdeník Klobáskový král je modrý. Pochází z Podluží 10.5.2016

Slovácko - regionální týdeník str. 8 Zpravodajství PETR TUREK Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Stovky milovníků klobás si našly cestu na tradiční košt ve Velké nad Veličkou. Příchozí volili hlavního vítěze – tedy krále. Na klobáskovém trůnu zůstává Řeznictví Hakalík. Velká nad Veličkou – Titul Krále slováckéj klobásky si odvezl z metropole Horňácka stejně jako loni Miroslav Hakala z lanžhotského Řeznictví Hakalík. Tentokrát nezvítězila jeho Gaston klobása, ale novinka Azules klobás. „Je trvanlivá a bezpapriková, modré barvy, jemně sypaná zeleninou. Jde o klobásu, kterou mohou děti i důchodci. Je bez alergenů a lepku, jen s masem a kořením,“ představil vítěze třiačtyřicetiletý řezník a uzenář Miroslav Hakala. Prozradil, že už na Velikonoce připravil řadu barevných klobás. „Růžové, žluté, zelené a tyto modré. Tato novinka se používá na rauty či svatební tabule. Je pestrá a chuť je asi dobrá, když ji lidé ocenili,“ řekl spokojený Hakala. Ten ale nebyl jediným vítězem odpoledne v zaplněné sportovní hale ve Velké nad Veličkou. Podobně jako loni totiž soutěžilo sto pět vzorků i o triumf ve dvou odborných kategoriích. Jako nejlepší klasickou slováckou klobásku ocenili porotci tu Štýrskou z Řeznictví H&H. Trvanlivou paprikovou klobásku letos nejlépe připravili v MP Krásno, kde šampionku pojmenovali Maďarská. „Mně ale chutnají všechny klobásky, více ty ostřejší, ale mohu si je dopřávat jen v omezeném množství. Velický košt je výborný, jezdíme sem každý rok,“ řekl Tomáš Horák ze sousední Louky. Podle něj je k podávaným uzeným delikatesám vhodné pivo. „Když je ale košt slivovice, tak si dám radši tu. Jak se říká: tvrdý život, tvrdá kořalka,“ zasmál se horňácký gurmán. Nejen on měl možnost si ke klobáskům pochutnat na bohaté výstavě ovocných destilátů. Tu ovládl s tekutými duranciemi jeho rodák Jiří Škopík. Nejlepší hruškovici naopak připravil domácí nadšenec Jan Kružica. „Je to klasická hruškovice z horňáckého regionu, z tak zvaných hniliček, které se posbírají až pod stromem. K hruškovici bych doporučil dobrý klobásek, jde o úžasnou kombinaci,“ řekl Kružica, který před třemi lety získal i titul Krále slováckéj klobásky. „Letos jsme nabídli naše klasické Javornickou, Velickou a Zabijačkovou, novinkou byla krájená z komína. Tu jsme dělali tradičním starým ručním způsobem, nemleli jsme, ale krájeli,“ popsal řezník a autor nejlepší velické hruškovice v jedné osobě. Místo pod klobáskovým trůnem zbylo i na bývalého šampiona Petra Navrátila ze Žeravic. „Dává nám vzorky od prvního koštu. Jako autobusák rozváží lidi a zároveň jako koníčka připravuje oceňované klobásky. Jeho úspěchy dokonce naštvaly řadu profesionálů, protože je porazil amatér,“ upozornil mluvčí velického koštu Antonín Vrba. Navrátil chystá čabajky i klasické klobásky z vepřového masa, koření, soli, moravského česneku a maďarské papriky. Udí je na dřevě z meruňky nebo trnky.

Výsledky soutěže Vítěz: Řeznictví Hakalík (Lanžhot) 2. Řeznictví Kuda (Slavkov), 3. Řeznictví Hakalík (Lanžhot) Klobása slovácká klasická: 1. Řeznictví H&H, 2. Řeznictví H&H, Vojta Lumír (Lelekovice) Klobása papriková trvanlivá: MP Krásno, 2. Václav Klátil, 3. Řeznictví a uzenářství Tomáš Lajza Košt ovocných destilátů Celkový vítěz: J. Škopík (Louka) Modré ovoce: Tomáš Hrbáček (Lipov) Foto popis| ZVÍTĚZIL. Krála slováckéj klobásky volili účastníci koštu ve Velké nad Veličkou. Stejně jako loni se radoval Miroslav Hakala z Lanžhota. Nejlepší hruškovici výstavy ovocných destilátů připravil domácí řezník a uzenář Jan Kružica. Foto autor| Foto: Deník/Petr Turek

Téma Tabulka zkřížených alergií 6.5.2016

Téma str. 14 Téma

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Co jíst a čemu se vyhnout, když jste alergik. Potravinové alergie Nejčastěji se projevuje brněním nebo zduřením rtů, svěděním jazyka, škrábáním v krku. Někdy také vodnatou rýmou, kýcháním a dušností. Na kůži může vyskákat kopřivka či atopický ekzém. Výjimečné nejsou střevní potíže, bolesti břicha, průjem či zvracení. Extrémní reakcí je anafylaktický šok (život ohrožující stav). Nejčastěji za něj mohou ořechy, mořské plody a další. Alergie na latex Pylová alergie Klasickým projevem je svědění a pálení očí, nosu nebo krku. Častý je zánět spojivek, vodnatý výtok z nosu nebo naopak pocit ucpaného nosu, záchvaty kašle a kýchání. Objevit se může svědění úst, bolest při polykání, otoky rtů, jazyka, patra a hltanu, dokonce i svědění uší. Tyto příznaky se mou objevit u člověka, který má alergii např. na pyly břízy, a přitom jedl třeba jablka, třešně, broskve či jiné potraviny. *** častá reakce méně častá reakce Potraviny: třešeň, višeň, švestka, Jablka Potraviny: lískový a vlašský broskev, ořech, nektarinka, mrkev meruňka, celer, syrové jahoda, brambory malina, ostružina, kiwi ananas; Potraviny: Ostatní: papája, reakce avokádo, na latex fíky, Potraviny: celer, lískový ořech, rýže Pomeranč nezjištěno nezjištěno Cibule nezjištěno Potraviny: pórek Potraviny: paprika; koření okoličnaté) Celer (čeleď: Potraviny: mrkev, petržel a (tedy bylinky: koriandr, koření kopr, z čeledi fenykl, okoličnaté anýz, kmín, bedrník, kerblík, libeček, andělika)

MelOun Potraviny: jiný druh melounu tykev, Potraviny: cuketa kiwi, (cukina, avokádo, patison) banán, dýně, lilek nezjištěno nezjištěno Olivy koření a bylinky: šafrán, jasmín kiwi, Potraviny: meloun, ananas, stromové broskev, ořechy hruška, arašídy nezjištěno Potraviny: lískový ořech SóJa nezjištěno Potraviny: čočka boby (různé druhy), arašídy, ryby i Živočichové: sladkovodní) jiné ryby (mořské nezjištěno lískový ořeCh Potraviny: vlašský ořech Potraviny: kešu, pistácie, arašídy, pekan mandle, para ořech, měkkýši ústřice, Živočichové: mušle, jiní šnek měkkýši a hlemýžď typu Živočichové: chobotnice a olihně korýši, (sépie) měkkýši typu kOrýši humr, Živočichové: krab, langusta, jiní korýši rak typu (i říční) Živočichové: měkkýši SezaM nezjištěno Potraviny: luštěniny vePřové maso nezjištěno nezjištěno mléko Potraviny: kozí a ovčí mléko hovězí Potraviny: a telecí buvolí maso a bizoní mléko, Potraviny: vejce ostatní (kachna, husa, veJCe nezjištěno křepelka, holub, pštros), drůbeží maso (kuře, krocan, křepelka aj.) Potraviny: fíky, papája, meloun, jablko, lateX kaštan Potraviny: jedlý, banán, kiwi avokádo, mrkev, pohanka; celer, koření brambory, a bylinky: rajské kopr, jablíčko, oregano, šalvěj Stromy: líska; Potraviny: jablko, Stromy: habr, olše, buk, dub; Bříza třešeň, mrkev, petržel, broskev, brambory nektarinka, (syrové), celer, Potraviny: kiwi, arašídy, meruňka, mandle koření: švestka, fenykl, hruška, lískový a vlašský ořech kmín, anýz, koriandr Olše Potraviny: i vlašský ořech jablko, broskev, lískový petržel Potraviny: mandle, mrkev, celer, Platan nezjištěno Potraviny: jablko, kiwi, olivy, lískový hlávkový ořech, broskev, salát Potraviny: obiloviny (žito, pšenice, PYlY trav Potraviny: žádné ječmen, oves), kukuřice, rajské jablíčko, zelený hrášek, vodní meloun Potraviny: semínka slunečnice, Potraviny: celer, mrkev, petržel, pastinák; koření a bylinky: koriandr, PelYněk med; heřmánek koření (čaj), a bylinky: anýz, kari oregano, fenykl, (pražený kopr, drcený nové andělika, koření; kořen Další: čekanky, kmín, libeček, cikorka náhražka kávy) aMbrózie Potraviny: med, heřmánek banán, (čaj), jablko, slunečnice meloun, Potraviny: meloun semínka, (medový, pampelišky vodní žlutý), meloun, slunečnicová ananasový Poznámka: Alergeny v některých uvedených potravinách se varem do určité míry rozkládají, mohou tedy přestat vadit. To platí například pro zeleninu (s výjimkou celeru), pro ovoce, koření a bylinky. Zdroj: MUDr. Martin Fuchs, přední evropský odborník na zkřížené alergie, člen výboru České společnosti alergologie a klinické imunologie Foto autor| Foto: Shutterstock.com

vitalia.cz Šizené potraviny mají i v Německu. A nenechají si to líbit 4.5.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Falšované a nekvalitní potraviny nejsou problémem jen u nás. Německo, i za podpory České republiky, vyrazilo do boje proti celosvětovému klamání spotřebitelů. Hlavním pachatelem je totiž Asie. Má to sice svou logiku, ale ve skutečnosti to není příliš spravedlivé a ani objektivní. Totiž, že většina lidí podrobuje kritice především to, co z vlastní zkušenosti zná, kde tedy lépe vidí „pod pokličku“ a s čím se setkává v každodenním životě. Tedy i kvalitu potravin a metody klamání spotřebitele v prostředí naší země. Frekvence mediálních vyjádření ve stylu „ČR – popelnice Evropy“ se sice snížila. Stále větší počet lidí dává nejen slovně, ale i reálně přednost při nákupu potravin výrobkům od našich zemědělců a potravinářů. Přesto se značná část společnosti pořád domnívá, že situace v minulosti u nás byla a v současnosti v zahraničí je lepší, než je tomu aktuálně na území ČR. Tak jednoduché to ale není. Předlistopadové potraviny byly kvalitní asi jako tesilky, tvrdí Ladislav Steinhauser Potíže s kvalitou mají spíše potraviny z dovozu Stačí pravidelně monitorovat zpravodajství Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Vyplývá z něj mnohem četnější nedodržování zákonů spojených se složením, označováním, ba dokonce s bezpečností potravin v případě zahraniční produkce v porovnání s tou naší. Galerie: Nejhorší potraviny roku 2015 Nejhorší potraviny roku 2015 Bylo by přitom krátkozraké považovat za symbol méně kvalitních potravin produkci z Polska – její smůlou je především to, že množství potravin z Polska prodávané v ČR je tak velké, že je pravděpodobnost odhalení nějakého prohřešku prostě větší. SZPI, a také Státní veterinární správa ČR (SVS) ovšem zachycují potraviny klamající spotřebitele nebo potraviny s neodpovídajícím složením i původem také z jiných zemí EU. Největší problém – potraviny původem mimo EU Je ale třeba vědět, že evropská potravinářská produkce, i díky složité a výrobky prodražující administrativě, je jako celek o poznání bezpečnější a spotřebitele méně klamající skupinou potravin v porovnání s produkcí ze třetích zemí, tedy těch, které nejsou členskými státy EU. To je pro výrobce v Unii, a také pro evropské spotřebitele mnohem závažnější problém, než situace na vnitřním trhu EU. Také proto nedávno, za podpory ČR, vyrazilo do boje proti celosvětovému klamání spotřebitelů Německo. Bylo k tomu vyzbrojeno zcela aktuálními daty Interpolu a Europolu, podle nichž bylo jen v období od listopadu 2015 do února 2016 v padesáti sedmi zemích světa odhaleno více než deset tisíc tun a jeden milion litrů falšovaných potravin. Je přitom ilustrativní, že ke značnému klamání spotřebitelů a k falšování potravin dochází zejména v nově se rozvíjejících ekonomikách, především v Asii, což je hlavní reprezentant zmiňovaných třetích zemí. Ostatně z nedávno zveřejněné výroční zprávy SZPI vyplývá, že nejvíce závadných potravin z hlediska původu inspekce loni zjistila právě u produkce z těchto (třetích) zemí, u nichž nevyhovělo požadavkům národních nebo evropských předpisů 32,2 % kontrolovaných šarží. U potravin původem ze zemí EU nevyhovělo 20,6 % kontrolovaných šarží, tuzemské potraviny nevyhověly ve 14,9 %. Celkem SZPI v roce 2015 zjistila 3841 nevyhovujících šarží potravin. Uvedená procenta nicméně neznamenají, že by byl každý sedmý (14,9 %) výrobek původem z ČR nevyhovující – inspekce provádí své kontroly metodou hodnocení rizik, takže ve skutečnosti je podíl nevyhovujících výrobků mnohem nižší a zmiňovaný podíl se týká jen těch nejvíce rizikových a cíleně kontrolovaných výrobků.

Podvádí se všude. Ale jinde víc Samozřejmě že i vnitřní trh EU má co řešit – například identické balení potravin s neidentickým složením. Problém přitom není ani tak v tom, že stejný výrobek se mírně liší ve svém složení při prodejích v jednotlivých zemích EU, ale spíše v onom totožném balení, díky čemuž má spotřebitel dojem, že ve stejném obalu bude totéž, co v jiném stejném obalu. Velké srovnání potravin v ČR a SRN – Složení je ve třetině případů jiné: Velké srovnání potravin v ČR a SRN Jiné složení by tak bylo žádoucí jiným obalem skutečně odlišit, nic ale není zadarmo – přijetí takového kroku by v praxi znamenalo více různorodých obalů, což by se nutně promítlo, byť ne asi významně, do vyšší ceny potravin. Stejný výrobek, jiná chuť – prý to tak chceme, tvrdí výrobci potravin Klíčovou aktuální výzvou pro celou EU je ale blížící se podpis dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), která může spotřebitele – a to na obou stranách Atlantiku, ještě více mást. Opět je ale nutné připomenout, že důsledkem přijetí dohody nebude pochopitelně zánik potravinářských specialit, nesoucích některé ze tří známek EU, ani specifických regionálních potravin (více k tématu Strašení TTIP: Nejcitlivější částí dohody mezi USA a EU jsou potraviny). Konkurenční boj se odehraje zejména na úrovni průmyslových výrobců potravin – a je docela možné a pravděpodobné, že minimálně některé segmenty americké potravinářské produkce cenově převálcují obdobné evropské produkty, což může vést k ekonomickým problémům, ba i krachům některých evropských zemědělců a potravinářů, včetně těch našich. Vedlejším produktem pak mohou být i jiné metody klamání spotřebitele, na které dnes nejsme v EU zvyklí. Podvádí se všude, u nás, v EU i v USA. Ale co je důležité, jinde spíše více než u nás, přičemž hlavním důvodem k podvodům bývá snaha výrobců o co nejnižší cenu a větší expanzi na trh. I to je jedním z důvodů, proč neustále rostou dovozy některých zemědělských komodit nebo skupin potravin do naší země – sarkasticky by bylo možné dodat: Protože jsme v mnohém (ne vždy) poctivější….

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/sizene-potraviny-maji-i-v-nemecku/

Pozor na mleté maso, inspekce našla salmonelu v „Čerstvé porci“ z Lidlu 9.5.2016

vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Mleté maso od zahraničního dodavatele je kontaminováno bakteriemi Salmonelly. Inspekce varuje před jeho konzumací. Maso prodával řetězec Lidl. Půlkilové balení vepřového mletého masa polské společnosti Hamburger obsahuje bakterie rodu Salmonella. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při laboratorním rozboru. Mletá masa a podobné masné polotovary, např. tzv. mělněné maso, jsou velmi vhodným prostředím pro růst různých mikroorganismů. Ke snížení rizika jsou zavedena legislativní opatření, k nimž patří také kontroly potravinářů. Sledují se především E. coli, listerie, mikrobiální toxiny a právě salmonela.

Mleté maso se salmonelou Čerstvá porce – Vepřové mleté maso 100% balení 500 g šarže: 154511316005 výrobce: Hamburger Pini Sp. z o.o. ul. Poludniowa 4, 99–300 Kutno, Polsko, země původu: Polsko prodejce: Lidl Česká republika v.o.s. Výrobek byl nabízen v distribuční síti společnosti Lidl. Potravina byla označena datem použitelnosti do 30. 4. 2016 a v tržní síti se tedy již nenachází. „SZPI nicméně důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali,“ sdělil mluvčí Pavel Kopřiva. „Čerstvá porce“ z Lidlu obsahovala salmonelu Salmonely snesou chlad Původcem onemocnění z potravin – salmonelózy jsou bakterie rodu Salmonella. Salmonelózy vznikají nejčastěji po požití vajec a výrobků z vajec, mléka a mléčných výrobků, drůbežího masa a masných výrobků. Byla však zjištěna onemocnění vzniklá po konzumaci cukrářských výrobků plněných krémem, pudinků, čokolády, zmrzlin, ovocných a zeleninových výrobků. Salmonely jsou v syrovém mase, drůbeži a vejcích, v syrové zelenině, nepasterovaných mléčných výrobcích, mohou se však nacházet i v jiných druzích potravin. Jedním ze zdrojů infekce je i voda. Inkubační doba je při salmonelóze 6 až 24 hodin. Onemocnění začíná postupně celkovou nevolností, bolestmi hlavy a bolestí břicha. Následuje zvracení a později i průjem. Bolesti břicha se zvětšují a nabývají kolikový charakter. Onemocnění je provázeno horečkou, někdy zimnicí. Příznaky obvykle odeznívají po týdnu, u těžších případů mohou přetrvávat až dva týdny. Těžký průběh onemocnění může být u malých dětí, starých lidí a oslabených jedinců. Ještě tři týdny po odeznění příznaků jsou salmonely vylučovány stolicí a močí. Člověk, který překonal infekci, se může stát bacilonosičem. U salmonelóz se mohou vyskytnout komplikace, např. zánět kloubů, zánět srdečního svalu, postižení nervového systému. Salmonely dobře snášejí chlad a při ledničkových teplotách nebo pod bodem mrazu vydrží živé i několik měsíců. Jsou citlivé na teplo. Teploty nad 60 oC je spolehlivě ničí, prevencí je tedy důkladné tepelné zpracování syrových potravin. Zásady pro eliminaci mikroorganismů udržovat čistotu tzn. krájecí podložky, nože a další kuchyňské náčiní použité ke zpracování surovin omývat horkou vodou s detergentem nebo mýdlem nebo v myčce na nádobí oddělovat syrové a tepelně již upravené potraviny tzn. používat jiné náčiní a pomůcky pro krájení a přípravu mas (včetně drůbeže – ta je z hlediska možné přítomnosti salmonel a kampylobakterů nejrizikovější) a jiné nebo důkladně omyté pro přípravu zeleninových salátů či obecně jídel, která se budou konzumovat bez tepelného opracování Čtěte více: Test prkýnek: Která jsou plná bakterií?

Zdroj: TZ SZPI, Bezpečnostpotravin.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/pozor-na-...asla-salmonelu-v-cerstve-porci-z-lidlu/

Zemědělec Výroba masa mírně rostla 9.5.2016

Zemědělec str. 4 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Produkce masa v České republice v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,6 procenta na téměř 109,6 tisíce tun. Nákup mléka byl vyšší o 4,1 procenta a dosáhl 625 milionů litrů. Kromě cen jatečného skotu, které se meziročně téměř nezměnily, ale ceny klesly, například u mléka zhruba o šestinu. Údaje zveřejnil minulý týden Český statistický úřad. Růst produkce zaznamenali statistici u hovězího a drůbežího masa, výroba vepřového stále klesá. Výroba hovězího masa činila téměř 18 tisíc tun, meziročně o 8,1 procenta více. Výroba drůbežího se zvýšila o 8,3 procenta na více než 37,4 tisíce tun a produkce vepřového klesla o 6,2 procenta na něco přes 54 tisíc tun. Ceny většinou meziročně klesly, jen u jatečného skotu vzrostly o 0,4 procenta. Cena mléka byla meziročně nižší o 15,9 procenta, zemědělci ho prodávali průměrně za 7,30 Kč/litr. „Teď už jsme určitě pod sedmi korunami,“ řekl k tomu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Chovatelé podle něj převádí dojné krávy na masné kvůli poklesu cen. V budoucnu by se tak mohla produkce hovězího ještě zvyšovat. Průměrná cena jatečných býků činila 46,91 koruny za kilogram u živého zvířete a 85,38 Kč v jatečné hmotnosti. Prasata prodávali chovatelé za 26,45 Kč/kg v živé hmotnosti a za 34,39 Kč/ kg v jatečné. Průměrná cena jatečných kuřat v první třídě jakosti činila 23,52 koruny za kilogram v živé hmotnosti. Důvodem poklesu počtu prasat je podle Pýchy to, že se chovatelům jejich chov nevyplácí. Trh je nasycený, upozornil. Podle prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana se vývoj nejeví dramaticky, podniky ale problémy mají. „Zemědělské podniky mají provozní těžkosti, počínaje nemožností prodat například prasata, stále se snižující cenou mléka, která je na úrovni kolem šesti korun, či opožděním výplat podpor i kompenzací za sucho 2015, které se čekají až v červenci,“ řekl. Agrární komora koncem dubna vyzvala ministerstvo zemědělství, aby bojovalo u Evropské komise za finanční podporu pro chovatele krav a prasat. Přeje si alespoň dvojnásobek toho, co loni. Tehdy EU dala tuzemským chovatelům 300 milionů korun a tutéž sumu jim přidalo ministerstvo. Letos ale bude podle ministra zemědělství Mariana Jurečky problém i se získáním stejného obnosu. „Právě o klesajících výkupních cenách vepřového masa a kravského mléka jsem koncem dubna jednal se svými kolegy v rámci zasedání rozšířené visegrádské skupiny. Ve společném prohlášení požadujeme pro producenty v těchto sektorech další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši jako v loňském roce,“ uvedl Jurečka. Podle Tomana je trh deformovaný kvůli ruském embargu na dovoz potravin. Komora chce, aby sankce byly zrušené a aby stát více podpořil export do třetích zemí. Bilance zahraničního obchodu byla pro české zemědělství v prvním letošním čtvrtletí kladná v obchodě se živými zvířaty i na trhu s mlékem. Záporná byla u masa. Výrazně stoupl dovoz živého skotu, přesto zůstal téměř desetkrát nižší než vývoz. Zahraniční obchod s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů masa. Třeba dovoz hovězího masa však vzrostl jen o jedno procento, zatímco vývoz rostl o 14,3 procenta. Vývoz drůbežího masa pak byl v meziročním srovnání dokonce o pětinu vyšší. Celkové stavy chovů v České republice činily podle ČSÚ ke konci loňského roku téměř 1,37 milionu skotu, meziročně o půl procenta méně. Z toho bylo přes 566 tisíc krav. Prasat ubylo o 3,2 procenta na téměř 1,56 milionu kusů. Stavy drůbeže zůstaly přibližně na úrovni 21,3 milionu kusů, přestože

počet nosnic na přelomu roků 2015 a 2016 podle statistiků výrazněji klesl. *** Klíčové informace Podle ČSÚ produkce masa v ČR v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,6 % na téměř 109,6 tis. tun. ? Nákup mléka byl v tomto období meziročně vyšší o 4,1 % a dosáhl 625 mil. litrů. ? Cena mléka byla meziročně nižší o 15,9 % a chovatelé ho prodávali průměrně za 7,30 Kč/litr.

Kluci v akci na nádvoří Prazdroje 9.5.2016

Zemědělec str. 8 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Poslední dubnový pátek ožilo nádvoří Plzeňského Prazdroje již 6. ročníkem Festivalu Regionálních potravin Plzeňského kraje, který tradičně nabízí představení lokálních produktů od místních výrobců a pěstitelů a bohatý doprovodný program pro malé i velké návštěvníky. V roli moderátorů i kuchařů se představili šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina známí z kulinářského pořadu České televize Kluci v akci. Součástí festivalu bylo i vyhlášení letošních vítězů soutěže Regionální potravina na Plzeňsku Soutěže Regionální potravina pořádá Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský a intervenční fond a v Plzeňském kraji je její organizací pověřena Krajská agrární komora Plzeň, Místní akční skupina Pošumaví, z. s., a Úhlava, o. p. s., za podpory Plzeňského kraje. Návštěvníci se tak na festivalu, který finančně podporuje i společnost NET4GAS, dozvěděli, jaké potraviny se od letošního roku a ještě další tři následující roky budou pyšnit titulem Regionální potravina Plzeňského kraje. „Cílem soutěže i samotného festivalu je upozornit spotřebitele na lokální produkty a ukázat, že v našem kraji existují špičkoví výrobci, u nichž se vyplatí nakupovat,“ uvedla Eva Mertlová z Oddělení mediální komunikace, vnějších vztahů a marketingu Krajský úřad Plzeňského kraje. V současné době používá značku zhruba pět set produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Podrobné informace o soutěži je možné najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina. cz. Nejen Regionální potravina O značku Regionální potravina se letos ucházelo 79 produktů od 27 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 23 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas. Osmičlenná odborná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství, Plzeňského kraje, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR soutěže Regionální potravina nakonec vyhodnotila a značkou ocenila devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Plzeňského kraje. V kategorii masných výrobků tepelně opracovaných získalo značku Řeznictví Pirník, s. r. o., v kategorii Masných trvanlivých výrobků společnost Plzák z Plzně s. r. o. za Sušené hovězí maso, V sýrech zabodoval Pastýř Pikant vyráběný frmou BEVA invest s. r. o., Mezi ostatními mléčnými výrobky bylo oceněno Kysané mléko z farmy Holštýn Minimlékárny JOMA. V kategorii pekařských výrobků komise udělila značku Celožitnému chlebu kváskovému firmy PEKO – Němečková s. r. o. Z cukrářských výrobků získal značku Meruňkový terč od Západočeského konzumního družstva Sušice, v nápojích zvítězil sirup Babiččin poklad společnosti Od Macháčků s. r. o. a v kategorii Ovoce a zelenina byly nejlepší Sušené třešně od firmy LUKRENA, a. s. Značku Regionální potravina Plzeňského kraje v kategorii Ostatní pak komise přidělila porcovanému uzenému tolstolobikovi ze zpracovny ryb Klatovy, a. s. Kromě práva užívat značku Regionální potravina Plzeňského kraje si z nádvoří Plzeňského Prazdroje odneslo ještě pět potravinářských výrobců zvláštní ceny v podobě pohárů. Firma MASO

WERST s. r. o. získala pohár hejtmana Plzeňského kraje za svůj výrobek Šumavský patriot, pohár člena Rady Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství putoval společnosti Kvarta s. r. o. za cikánskou pečeni, předseda Krajské agrární komory Plzeň věnoval pohár Školnímu statku Plasy-Babina, s. r. o. za Babinský zlaťák, Strážcovská bábovička, kterou vyrábí Střední škola zemědělská a potravinářská obdržela pohár předseda výkonné rady MAS Pošumaví a pohár předsedy správní rady společnosti Úhlava, o. p. s., převzal Ing. Jaroslav Lobkowicz za zelnou šťávu z kysaného zelí. Ochutnávky a hudba Vítězové soutěže regionálních potravin i držitelé pohárů samozřejmě představili ve stáncích na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj své produkty. Návštěvníci mohli nejen ochutnat místní pochutiny, ale mohli si i zakoupit řadu oceněných i neoceněných regionálních výrobků. Svoje lokální produkty představili v Plzni také zástupci regionů, kteří společně s Plzeňským krajem tvoří tzv. Evropský region Dunaj – Vltava. Jeho součástí jsou Jihočeský kraj, Kraj Vysočina, Horní Falc, okres Altötting, ležící v Dolním Bavorsku, Horní Rakousko a dolnorakouské oblasti Mostviertel a Waldviertel. Evropský region se nachází na území o rozloze 65 tisíc kilometrů čtverečních a žije zde asi šest milionů obyvatel. V rámci Festivalu Regionálních potravin Plzeňského kraje byl připraven na pivovarském nádvoří také bohatý doprovodný program, o který se v dopoledních hodinách postaral Dětský soubor písní a tanců Jiskřička, odpoledne potom Michal Tučný revival Plzeň. Na své si přišly také děti. Čekala na ně bylinková zahrádka, dojení krávy nebo řada dalších aktivit se zemědělskou tematikou. Chybět nemohlo ani vaření přímo z regionálních potravin. Jak je využít, aby vznikl chutný pokrm, návštěvníkům názorně předvedli šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina, kteří celý program v průběhu dne také moderovali. Foto popis| Šéfkuchaři Ondřej Slanina (vlevo) a Filip Sajler plzeňský festival nejen moderovali, ale také předvedli přímo na pódiu několik ukázek vaření z regionálních potravin Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Návštěvníci si mohli nakoupit oceněné potraviny, ale před tím je mohli také ochutnat Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Svoje produkty představili zástupci některých regionů, například vinaři z dolnorakouské oblasti Mostviertel, kteří spolu s Plzeňským krajem tvoří tzv. Evropský region Dunaj – Vltava Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Silný hráč na trhu kvalitních potravin 9.5.2016

Zemědělec str. 9 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Síť prodejen s kvalitními potravinami Sklizeno má nového strategického partnera a investora. Stal se jím Petr Borkovec prostřednictvím své společnosti Brno Investment Group (BIG), který nyní vlastní síť My Food Market a ve Sklizeno získá padesátiprocentní podíl. Podle zakladatele a spolumajitele Sklizeno Davida Kukly jde o strategický krok vedoucí ke konsolidaci dosud ne zcela efektivního trhu poctivých potravin. Jak oba partneři uvedli na společné tiskové konferenci v Praze, investice v řádech desítek milionů korun povede k posílení pozice Sklizeno jako lídra na trhu kvalitních, bio a lokálních potravin. Obě sítě začnou spolupracovat především v budování společné výrobní a distribuční sítě, která by měla dát vzniknou největšímu hráče v segmentu potravin a restaurací zdravého životního stylu u nás. „Investice BIG do Sklizeno povede k posílení pozice Sklizeno na českém trhu. Do týmu získáváme silného partnera, který nám díky svým zkušenostem dodá další know-how. To nám umožní další

rychlý růst a vytvoří našim franšízantům ještě lepší podmínky pro jejich podnikání. Spolupráce s My Food Market nám také dovolí vybudovat vlastní výrobní a distribuční síť. Vlastní výrobu totiž vidím jako nezbytnou součást budoucnosti Sklizeno a zájem zákazníků jasně naznačuje, že má obrovský potenciál. Finance z investice proto využijeme právě na další rozvoj výrobního a logistického zázemí,“ upřesnil Kukla. „Věřím konceptu Sklizeno i trhu zdravých potravin, sdílíme stejné hodnoty i obchodní vize. Z velkých měst chceme dostat poctivé a trendy potraviny do všech českých měst. A vzhledem k velikosti trhu s potravinami zdravého životního stylu to bude znamenat přínos pro zákazníky, obchodníky i zemědělce, protože spolupráce je vždy prospěšnější než tříštění sil,“ řekl ke spojení Borkovec s tím, že Sklizeno a My Food Market si nebudou konkurovat, neboť každá síť se zaměřuje na jiného zákazníka, jiný typ místa i služby. Obě však mají společnou filozofii – chtějí zpřístupnit poctivé, zdravé, trendy a inovativní potraviny a produkty vlastní kuchyně zákazníkům v celé republice, a nikoliv pouze ve velkých městech. A to vše za dobrou cenu. „Draze to umí každý. K opaku je třeba obrat, proces, rozsáhlá logistika i velká nákupní síla, a to je to, co v rámci jedné skupiny dokážeme společně vytvořit,“ uvedl Borkovec. Obě značky zůstanou Značky Sklizeno a My Food Market zůstanou i nadále samostatné, budou ale moci efektivněji spolupracovat v oblasti výroby, logistiky, nákupu a servisu celé síti prodejen. Sklizeno dodá knowhow v oblasti nákupu a vztahů s českými výrobci, silnou značku a vybudovanou distribuční sílu. My Food Market přinese know-how z provozování vlastního řeznictví, centrálního skladu a kuchyní s šéfkuchařem Richardem Fuchsem. Pro zákazníky to bude podle obou partnerů znamenat celkové rozšíření nabídky potravin a zlepšení služeb. Je to také cesta, jak zajistit stabilní dodávky v požadované kvalitě a zkrátit tak dodavatelský řetězec natolik, že je možné vysoce kvalitní potraviny prodávat za výrazně nižší ceny než doposud. „Společně s Petrem Borkovcem věříme, že je možné prodávat kvalitní potraviny za dostupné ceny tak, aby to bylo výhodné pro všechny strany – dodavatele, prodejce i zákazníky. Ale potřebujeme k tomu prostředky a silného partnera, který nám umožní rychlejší rozvoj vlastní výroby a k tomu pomůže s efektivnějším nastavením dodavatelsko-odběratelského řetězce,“ vysvětlil Kukla. Podle jeho slov bude pokračovat samostatný rozvoj obou značek formou kmenových i franšízových prodejen. V pozadí vznikne nová společnost Sklizeno Foods, která bude zastřešovat pro všechny prodejny Sklizeno i My Food Market výrobu, nákup, logistiku a velkoobchod. „Potenciální franšízanti tak budou mít nově na výběr z více různých formátů prodejen zdravého životního stylu, kde každý nabízí jiný sortiment a cílí na jiného zákazníka, všechny však mají společného jmenovatele v kvalitních potravinách,“ uvedla Adéla Flejšarová ze Sklizena Rozšíření do regionů Spojení se Sklizeno považuje investor za zásadní. Český trh poctivých a zdravých potravin totiž trpí značnou neefektivitou a roztříštěností. „Chceme konsolidovat trh, protože nyní není obchod výhodný pro nikoho i kvůli drahé a nepružné logistice výrobců i samotných prodejních řetězců. Situace je tak dlouhodobě neudržitelná. Naší vizí je dostat se se značkami Sklizeno a My Food do celé republiky,“ přibližuje své záměry Borkovec, který v posledních měsících investorsky cílil na malé a schopné výrobce a plánuje, že investice do byznysu se letos mohou vyšplhat až ke sto milionům korun: „Akvizicemi spojujeme výrobu, marketing, IT i logistiku. Dosud si to každý řešil sám, což bylo značně neefektivní také proto, že producenti potravin a prodejci byli většinou oddělení.“ „Celkově máme vydefinováno přes padesát míst u nás, kde bychom koncepty Sklizeno-opravdové jídlo či Sklizeno-foodie market rádi postavili,“ vysvětluje plány pro příští léta Kukla. Do tří let by tak mohlo vyrůst až 80 nových prodejen Sklizeno a My Food Market, z toho až polovina v regionech. Společně také BIG a Sklizeno plánují rozvoj online služeb, který sleduje současný trend online nakupování potravin Cílit se bude zejména na regiony. Ve dvou vlnách se do roku 2018 plánuje otevřít nejdříve 38, ve druhé pak 20 poboček v sítích Sklizeno a My Food Market. V současnosti funguje například v Brně 11 prodejen Sklizeno a My Food, které společně generují tržby ve výši 110 milionů korun, roční obrat obou společností činí 300 milionů korun. Ale oba majitelé očekávají, že značně poroste. „Předpokládám, že prodejny a bistra My Food letos dosáhnou obrat přes sto milionů korun a příští rok více než 250 milionů. Velkoobchod a franšízová síť Sklizeno se přiblíží k půlmiliardovému

obratu. I s naší online nabídkou v podobě e-shopu delikates a zdravého životního stylu a především online cateringu plánujeme v roce 2017 obrat přes jednu miliardu,“ plánuje. Trh má potenciál Trh s kvalitními a biopotravinami má v České republice podle obou partnerů značný potenciál. Poptávka po nich se neustále zvyšuje, přičemž jejich podíl na spotřebě potravin v Evropě se pohybuje kolem šesti až osmi procent. Těchto čísel ale zatím zájem Čechů nedosahuje, například podíl biopotravin u nás není ani jedno procento. Podle Flejšarové jsou ale paradoxně biopotraviny jedním ze segmentů, kde poptávka loni výrazně rostla, podobně jako u tzv. superpotravin, kde Sklizeno zaznamenalo meziroční růst téměř na dvojnásobek. Podobně výrazně rostly v roce 2015 i raw potraviny a produkty pro speciální diety, tedy bezlepkové, bezlaktózové a dia varianty běžných potravin. S růstem poptávky po kvalitních potravinách vznikají na trhu desítky nových prodejen. Samostatných aktivních obchodů se zdravou výživou už u nás existuje přibližně 600. Mezi značky s největším počtem poboček patří Sklizeno, které jich má v současné době dvacet, Náš Grunt s 22 pobočkami a My Food Market s pěti provozovnami. Dalšími lokálními značkami jsou Food Story (čtyři pobočky) a Moje Kredenc (tři pobočky). Na poli biopotravin se mezi značkami s největším počtem poboček řadí Country Life. Všechny tyto řetězce se tak snaží ukousnout přibližně z třistamiliardového koláče celkové spotřeby potravin v České republice. V současnosti ale nedosahuje jejich podíl ani jednoho procenta. „Očekáváme ale, že do osmi let se trh poctivých potravin dostane na tři procenta a dosáhne tak obratu kolem devíti miliard korun,“ odhaduje Kukla. *** Klíčové informace ? ? Společnost Brno Investment Group Petra Borkovce, která vlastní síť My Food Market, se stala 50% vlastníkem společnosti Sklizeno Davida Kukly. ? Do tří let by podle plánů obou partnerů mohlo vyrůst až 80 nových prodejen Sklizeno a My Food Market, z toho polovina v regionech. ? V roce 2017 by tak celá síť Sklizeno a My Food Market měla dosáhnout obratu okolo jedné miliardy Kč. Foto popis| Značky Sklizeno a My Food Market zůstanou i nadále samostatné a každá síť bude zaměřena na jiného zákazníka a jiný typ místa i služby Foto autor| Foto Sklizeno Foto popis| Rozšířní poboček Sklizeno a My Food Market v České republice Foto popis| Petr Borkovec (vlevo) vlastník sítě My Food Market a zakladatel a spolumajitel společnosti Sklizeno David Kukla oznámili spojení svých firem na společné tiskové konferenci Foto autor| Foto Oldřich Přibík

zena.cz Grilovací sezóna začíná: Vše, co potřebujete vědět o mase zena.cz str. 0 Volný čas Zdenka Tomis Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5.5.2016

zpět Základem úspěšného grilování je výběr masa. Chcete-li, aby vaše steaky byly co nejlepší, je potřeba se dívat nejen na to, jak je kupované maso kvalitní, a Základem úspěšného grilování je výběr masa. Chcete-li, aby vaše steaky byly co nejlepší, je potřeba se dívat nejen na to, jak je kupované maso kvalitní, a odkud pochází. Samozřejmě ale platí, že kvalitní maso je základ. Ideální je nakupovat ho přímo na pultovém prodeji v řeznictví, kde vám zkušený řezník poradí nejen s výběrem vhodného kousku, ale i

poskytne informace o jeho stáří a původu. Maso musí zrát Jenže aby hovězí maso nezůstalo po úpravě tuhé, je potřeba nechat ho vyzrát. Jde o složitý biochemický proces, při němž maso získává požadované senzorické, technologické a kulinární vlastnosti, zejména křehkost a chutnost. "Vyzrálost si můžete vyzkoušet. Po zatlačení prstu do svaloviny vám ve správně vyzrálém kousku zůstane otisk, v nezralém naopak ne," radí technoložka Alena Kolkopová z řeznictví Zeman masouzeniny. "Bohužel vyzrálé hovězí dnes málokde seženete. Po porážce většinou putuje hned k prodejci, protože dozráváním ztrácí na váze a výrobci z něj mají menší zisk," popisuje běžné praktiky, kvůli kterým budete muset v obchodech možná trochu déle "hledat". Musí být prorostlé Správné maso na gril by mělo být prorostlé tukem, který tvoří takzvané mramorování. To masu zajistí, že nebude po ugrilovaní suché, ale krásně šťavnaté, křehké a s intenzivní chutí. Nákupem to ale nekončí. Je třeba si uvědomit, že jde o velice choulostivé zboží. "Proto doporučuji, obzvláště v horkých letních dnech, maso přenášet v termo-izolačních taškách, aby nedošlo ke zvýšení teploty a následnému kažení. Po přinesení domů je třeba jej skladovat v chladničce, červené maso při teplotě maximálně do sedmi stupňů, drůbeží do čtyř stupňů," říká Alena Kolkopová. Jak dlouho maso zraje? Pokud maso skladujete při teplotě blížící se nule stupňů, hovězí si pro správné zrání žádá 10 až 30 dní. "Lidé v obchodech chtějí co nejčerstvější hovězí, neuvědomují si ale, že s ním pak půjde těžko pracovat. Steaky budou tvrdé jako podešev," upozorňuje odbornice. Vepřové maso je samo o sobě křehké a šťavnaté, a tak nemusí zrát stejně dlouho jako hovězí. Zpravidla mu stačí čtyři dny. Kuřecí můžete skladovat i v teplotě dvou stupňů, vyzraje za den nebo dva. Proč se vyhnout mrazákům Chcete-li dosáhnout chuťově dokonalého výsledku, rozhodně nakupujte maso v chlazené formě a spotřebujte ho hned, jak vyzraje - bez zamražování. "Zmrazením dochází k vytvoření velkých krystalů, které potrhají svalová vlákna. Následkem toho se po rozmrazení uvolní velké množství šťávy, takže bude maso po tepelné úpravě suché," říká Kolkopová. Pokud se mraženému masu z nějakého důvodu nemůžete vyhnout, je třeba věnovat pozornost i rozmrazování. Maso by se mělo rozmrazovat pozvolna, nejlépe v ledničce. "Není vhodné maso rozmrazovat v mikrovlnné troubě, ani při pokojové teplotě. Rychlé rozmrazení rovněž vede k uvolnění velkého množství šťávy. Během rozmrazování při pokojové teplotě dochází ke zvýšení teploty v okrajových částech masa, zatímco střed je stále zmrzlý. Pokojová teplota je navíc ideální k množení nežádoucích mikroorganismů," dodává. Pozor na naložené maso Nedostatek času někdy svádí k tomu, abychom nakupovali maso už naložené v marinádě. Podle legislativy by se tyto masné polotovary měli připravovat každý den čerstvé, ale jistě jste už slyšeli, že ne vždy tomu tak skutečně je. Pod kořeněnou marinádu se totiž špatné maso celkem dobře schová. Je sice pravda, že teplota nad 70 stupňů zničí bakterie jako je listerie nebo salmonela, maso by jí

však muselo být vystavené po dobu 30 minut, což se u grilování většinou nestává. I kdyby však kupované marinované maso bylo kvalitní, nikdy nevíte, co vlastně obsahuje všechno to grilovací koření, ve kterém je maso naloženo, a tak v rámci zdraví i lepší chuti radši investujte čas do domácí přípravy. Spoustu inspirace a receptů najdete zde.

URL| https://www.zena.cz/volny-cas/grilovac...ase/r~87ab4fe611e811e6bc7c0025900fea04/

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Číňanům znovu začíná díky českým výrobkům chutnat 4.5.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství ČT 24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tamní trh má kapacity na to, aby mohl sám vyrábět téměř cokoliv, přesto vyvažuje evropské výrobky málem zlatem. Čína začíná objevovat také kouzlo českých výrobků. Na dalekém východě považují například naše jogurty nebo dezerty za luxusní zboží, které tam stojí několikanásobně víc než domácí produkty. Tamní trh má kapacity na to, aby mohl sám vyrábět téměř cokoliv, přesto vyvažuje evropské výrobky málem zlatem. Čína začíná objevovat také kouzlo českých výrobků. Na dalekém východě považují například naše jogurty nebo dezerty za luxusní zboží, které tam stojí několikanásobně víc než domácí produkty. Dobré jméno českých potravinářů se nyní snaží přímo v Číně propagovat i ministr zemědělství Marian Jurečka – v rámci tzv. českých dnů. Čínská výroba ve spojení s českými surovinami je recept, se kterým nyní už úspěšný podnikatel David Vichra vyrábí jogurty. K nápadu přišel poté, co na čínském trhu nenašel nic, co by se tuzemským jogurtům podobalo. „Používáme místní mléko, máme pod kontrolou hygienické záležitosti a certifikace. Bakterie, které injektujeme do mléka, jsou evropského původu,“ tvrdí zakladatel firmy. I když pro Číňany jsou naše jogurty možná trochu kyselé, přesto je o ně podobný zájem jako o další přírodní produkty. Podobné úspěchy slaví také české minerálky. „Čínská voda neobsahuje skoro žádné minerály, zatímco česká jich má bezpočet. Díky tomu má dobré účinky na zdraví. Čistí střeva a detoxikuje,“ vysvětluje Ťiang Pin z vedení společnosti Beijing Saqi Hengfeng. Na čínském internetu je k dostání i známý dort Marlenka. Štáb ČT ale našel i ženu, kterou český pamlsek inspiroval k otevření celé cukrárny. „Ocenili jsme dobrý vkus, zdraví, tradiční chuť a životní styl, takže naše spolupráce s Marlenkou byla velmi rychlá,“ popisuje majitelka podniku So Just cafe Wang Lu. V rámci „českých dnů“ se nyní české výrobky představují i dalším čínským odběratelům. Česko by rádo uspělo hlavně s mlékem a masem. „Pokud jde o maso, tak ze zemí EU mají povolení pouze Němci na vepřové a Maďaři na hovězí. To bychom chtěli zlomit,“ dodává velvyslanec ČR v Číně Bedřich Kopecký. Poptávka stoupá úměrně aférám na domácím trhu. Průzkum ve dvaceti čínských městech ukázal, že s kvalitou jídla je nespokojených 80 % lidí. V podstatě všechny druhy potravin potkal nějaký skandál, proto mají Číňané k domácím produktům vysokou nedůvěru. Obavy vzbuzuje celý výrobní proces – od pěstování ovoce a zeleniny, chov dobytka až po zpracování.


Souhrn událostí uplynulého dne – 4. 5. 2016 5.5.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Blíží se doba senosečí. Díky aplikaci se do záchrany srnčat může zapojit každý. SZPI uložila pokuty prodejcům za antibiotika v medech. Škody na vinicích kvůli mrazům přesáhnou miliardu korun. Společnost Hamé nabídne širší sortiment pokrmů bez lepku. Blíží se doba senosečí. Díky aplikaci se do záchrany srnčat může zapojit každý Květen a červen jsou měsíce, kdy zemědělci vyrážejí posekat své louky. A jsou to také měsíce, kdy na loukách srny vyvádějí mláďata. Chránit srnčata před posečením je vcelku snadné – stačí se den dva před sečením loukou projít. Problém bývá v koordinaci mezi zemědělci, myslivci a dobrovolníky. SZPI uložila pokuty prodejcům za antibiotika v medech Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informuje, že v rámci prvoinstančního rozhodnutí uložila pokuty prodejcům medů společnosti Včelpo s.r.o., u kterých laboratorní analýza prokázala přítomnost reziduí antibiotik. Škody na vinicích kvůli mrazům přesáhnou miliardu korun Škody na vinicích na jižní Moravě jsou větší než se původně čekalo, někde zmrzlo až 80 procent vinné révy. Celkem za letošní rok přesáhnou podle hejtmana a předsedy rady Vinařského fondu Michala Haška (ČSSD) a odhadů Svazu vinařů miliardu korun. Nejvíce postižené jsou vinice kolem Bzence a na Znojemsku. Společnost Hamé nabídne širší sortiment pokrmů bez lepku Kunovický výrobce potravin Hamé rozšiřuje nabídku výrobků bez lepku. Jde o masové konzervy, paštiky, pomazánky, hotová jídla, kečupy i hotové omáčky, které budou označeny speciálním bezlepkovým logem s modrým přeškrtnutým klasem. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Inspekce nařídila stažení klamavě označené tresky 6.5.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti Tesco Stores ČR a.s., aby neprodleně stáhla ze své tržní sítě potravinu Treska aljašská (Theragra chalcogramma), filety

bez kůže - s glazurou, hluboce zmrazené, s označením minimální trvanlivosti do 20. 02. 2017, šarže LGT0585/16/68RN3. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti Tesco Stores ČR a.s., aby neprodleně stáhla ze své tržní sítě potravinu Treska aljašská (Theragra chalcogramma), filety bez kůže - s glazurou, hluboce zmrazené, s označením minimální trvanlivosti do 20. 02. 2017, šarže LGT0585/16/68RN3, hmotnost bez glazury 765 g, země původu: Čína, země výroby: Polsko, výrobce Abramczyk Sp. z o.o., ul. Witebska 63, 85-778 Bydgoszcz, Polsko. Výrobce na obalu ve složení uvedl: filety z tresky aljašské 100%, laboratorní rozbor SZPI ale potvrdil obsah masa 73,7%. Označení potraviny je proto nepravdivé z hlediska složení a porušuje evropské potravinářské právo. Na základě uvedené skutečnosti SZPI nařídila prodejci, aby neprodleně stáhnul předmětnou šarži potraviny z tržní sítě a zahájí správní řízení o uložení pokuty. Vzhledem k tomu, že SZPI za posledních 6 měsíců zakázala již 6 šarží mražených ryb s nižším než deklarovaným obsahem masa, z toho 5 původem z Číny a 1 z Vietnamu, bude inspekce v kontrolách tohoto sortimentu pokračovat. Podrobnosti viz web Potraviny na pranýři.Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633


Ministr Jurečka podepsal s čínským ministrem Zhi Shupingem Memorandum o spolupráci v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví rostlin a zvířat 6.5.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr Generálního úřadu pro dohled nad kvalitou, inspekcí a karanténou Čínské lidové republiky Zhi Shuping podepsali Memorandum, které přispěje k efektivnější spolupráci mezi kontrolními institucemi ČR a ČLR v potravinářské oblasti. Cílem dokumentu je usnadnění vzájemného obchodu s masnými i rostlinnými výrobky. Ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr Generálního úřadu pro dohled nad kvalitou, inspekcí a karanténou Čínské lidové republiky Zhi Shuping podepsali Memorandum, které přispěje k efektivnější spolupráci mezi kontrolními institucemi ČR a ČLR v potravinářské oblasti. Cílem dokumentu je usnadnění vzájemného obchodu s masnými i rostlinnými výrobky. „Podpisem tohoto významného Memoranda směřujeme k tomu, abychom na čínský trh mohli dodávat naše vepřové i hovězí maso a masné výrobky. Pro české zemědělce a potravináře se tím otevírá perspektivní trh,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Memorandum by mělo usnadnit a zrychlit certifikační proces, který musí podstoupit dovozci importující potravinářské a zemědělské výrobky do Číny. Úspěšná certifikace, tedy získání povolení k dovozu, je základním předpokladem pro obchodování s ČLR. Dokument také povede k efektivnější komunikaci, výměně zkušeností a pravidelným kontaktům expertů a odborných institucí na vysoké úrovni, a to konkrétně v oblastech zdraví rostlin, zvířat a bezpečnosti potravin. Spolupracovat mohou například laboratoře při posuzování hygieny potravin rostlinného a živočišného původu nebo ochraně rostlin a zvířat před nepříznivými vlivy životního prostředí. Markéta Ježková

tisková mluvčí Ministerstva zemědělství


Nový certifikát CEPA pomáhá v potravinářství zefektivnit boj proti škůdcům. V Česku je prvním držitelem firma Impest Control 9.5.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Impest Control s.r.o. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Společnosti podnikající v segmentu Desinfekce, Desinsekce, Deratizace (DDD) mohou nově získat mezinárodní certifikáty CEPA, které deklarují efektivnost ochrany proti škůdcům v provozech. V Česku je historicky prvním držitelem certifikátu firma Impest Control, která vyvinula nový systém ochrany. Společnosti podnikající v segmentu Desinfekce, Desinsekce, Deratizace (DDD) mohou nově získat mezinárodní certifikáty CEPA, které deklarují efektivnost ochrany proti škůdcům v provozech. V Česku je historicky prvním držitelem certifikátu firma Impest Control, která vyvinula nový systém ochrany. Bureau Veritas je v tuzemsku jediným oprávněným poskytovatelem certifikace CEPA. Impest Control zavádí nový systém ochrany před škůdci „Výrobci a zpracovatelé potravin po nás vyžadují nejen vyšší kvalitu, ale stále častěji i standardizaci v ochraně před škůdci. V reakci na tyto požadavky jsme vyvinuli úplně nový systém, kterému říkáme Integrovaná ochrana před škůdci neboli IOŠ,“ říká Alexander Nerandžič, jednatel Impest Control. Systém je založen na moderní koncepci prevence výskytu škůdců, na pravidlech bezpečnosti potravin a analýze rizik. „Řešení, které jsme vyvinuli, nám výrazně pomohlo projít náročným certifikačním procesem. Jsme tak první firmou v Česku, která získala certifikát CEPA,“ dodává Nerandžič. Certifikovaná ochrana dle nové normy ČSN Náročnost firem podnikajících v potravinářském průmyslu potvrzuje také inspekční a certifikační společnost Bureau Veritas. „Potravináři jsou nejnáročnější klienti. V každé potravinářské normě je ochrana před škůdci výslovně definována a také důsledně sledována dohledacími úřady i auditory. Podnikatelé z tohoto segmentu mají nyní oporu v nové normě ČSN EN 16636, která vzešla v platnost na konci roku 2015. Stala se nám vodítkem pro certifikaci CEPA, kterou poskytujeme v České republice jako jediní,“ uzavírá za Bureau Veritas obchodní ředitel Aleš Podrazil. O společnosti Impest Control s.r.o. Impest Control s. r. o. byla založena v roce 2014. Firma staví na moderních postupech, prevenci a komunikaci ze zákazníkem. Náš tým dnes tvoří 10 středně a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Hovoříme i anglicky, naši provozní papírovou dokumentaci vedeme standardně česko - anglicky tak, aby byla srozumitelná i zahraničním klientům a auditorům. Investujeme do vzdělávání a nových pracovních postupů, jako například likvidace živočišných odpadů kompostéry nebo čištění vzduchu od patogenů a zápachů speciální nano technologií. Přímo na zakázce zpracováváme všechna data i elektronicky. Technici jsou vybaveni mobilní technikou, aby klient obdržel naše elektronické reporty do 2 minut od ukončení inspekce. Reporty jsou i elektronicky archivovány. Plánování a řízení zakázek se děje také elektronicky v plánovací aplikaci Fleetmatics Work. V každém okamžiku víme, v jakém stavu je plnění zakázky a dokážeme tak využívat naše kapacity dle potřeb klientů za výhodných podmínek.

O společnosti BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o. Od března 2015 je Bureau Veritas schválena jako CEPA certifikační orgán, v ČR je schválena od 11. 1. 2016. Certifikační a inspekční společnost BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o. je součástí mezinárodní skupiny Bureau Veritas, která je lídrem celosvětového certifikačního trhu a poskytuje komplexní služby v oblastech kvality, hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, životního prostředí a společenské odpovědnosti. Důvěryhodnost společnosti podtrhuje tradice a dlouholetá zkušenost sahající až do roku 1828. Celosvětově působí společnost Bureau Veritas ve 140 zemích, kde má síť 930 kanceláří a 330 laboratoří. Téměř 66 tisíc zaměstnanců Bureau Veritas poskytuje služby více než 400 tisícům klientů. Na území České republiky je Bureau Veritas zastoupena již více než 100 let a zaměstnává více jak 100 profesionálů. Mezi hlavní služby, které v České republice poskytuje, patří: certifikace systému managementu a výrobková certifikace, technické inspekce v průmyslu, periodické kontrolní služby provozovaných zařízení včetně outsourcingu BOZP (PO) a životního prostředí, kontrolní činnosti ve stavebnictví, služby v oblasti lodního průmyslu, kontrolní služby pro finanční sektor, inspekce potravin a zemědělských komodit, školení a vzdělávání. Služby nejsou zaměřeny na vybraná odvětví nebo tržní segmenty, ale jsou poskytovány napříč odvětvími, bez ohledu na rozsah či charakter. Kontakt: Impest Control s.r.o. Alexander Nerandžič - jednatelTel.: +420 777 347 018 mailto:[email protected] Bureau VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o.Miroslava Jůnová – Marketing Manager Tel.: +420 210 088 211 mailto:[email protected]


Souhrn událostí uplynulých dní – 6. – 8. 5. 2016 9.5.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Světové ceny potravin v dubnu znovu mírně rostly. Inspekce nařídila stažení klamavě označené tresky. Pojišťovny: Mrazy způsobily zemědělcům škody za stovky milionů. Ministr Jurečka podepsal s čínským ministrem Zhi Shupingem Memorandum o spolupráci v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví rostlin a zvířat. Světové ceny potravin v dubnu znovu mírně rostly Světové ceny potravin v dubnu potřetí za sebou celkově mírně stouply. Zůstávají však o deset procent níže než před rokem a více než třetinu pod historickými maximy roku 2011. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Inspekce nařídila stažení klamavě označené tresky Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti Tesco Stores ČR a.s.,

aby neprodleně stáhla ze své tržní sítě potravinu Treska aljašská (Theragra chalcogramma), filety bez kůže - s glazurou, hluboce zmrazené, s označením minimální trvanlivosti do 20. 02. 2017, šarže LGT0585/16/68RN3. Pojišťovny: Mrazy způsobily zemědělcům škody za stovky milionů Silné mrazy, které v minulém týdnu zasáhly Česko, způsobily tuzemským zemědělcům škody za stovky milionů korun. Nejvíce poškozeny byly meruňky a vinná réva. Vyplývá to ze zjištění ČTK mezi pojišťovnami a pojišťovacími makléři. Ministr Jurečka podepsal s čínským ministrem Zhi Shupingem Memorandum o spolupráci v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví rostlin a zvířat Ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr Generálního úřadu pro dohled nad kvalitou, inspekcí a karanténou Čínské lidové republiky Zhi Shuping podepsali Memorandum, které přispěje k efektivnější spolupráci mezi kontrolními institucemi ČR a ČLR v potravinářské oblasti. Cílem dokumentu je usnadnění vzájemného obchodu s masnými i rostlinnými výrobky. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


SZPI spolu s celníky zjistila zásilky nehlášeného ovoce a zeleniny 9.5.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Potravinářská komora Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Každá druhá kontrola dovozu čerstvého ovoce a zeleniny při aktuální kontrolní akci v pohraničí zjistila nedostatky. V rámci kontrol dodržování vyhlášky 172/2015 Sb. o nahlašování vybraných potravin z dovozu před příjezdem na místo určení inspektoři (SZPI) společně s pracovníky Celní správy prověřovali automobily dovážející uvedený sortiment. Každá druhá kontrola dovozu čerstvého ovoce a zeleniny při aktuální kontrolní akci v pohraničí zjistila nedostatky. V rámci kontrol dodržování vyhlášky 172/2015 Sb. o nahlašování vybraných potravin z dovozu před příjezdem na místo určení inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) společně s pracovníky Celní správy Pardubického kraje prověřovali automobily dovážející uvedený sortiment. Z celkem 6 kontrol ve 3 případech provozovatel nesplnil svou povinnost a nenahlásil dovážené zboží prostřednictvím online formuláře na webu SZPI. Zásilky úhrnem představovaly cca 2500 kg brambor, jablek, hrušek a dalšího ovoce a zeleniny. S provozovateli SZPI zahájí správní řízeni o uložení pokuty.Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633


Varování spotřebitelům: Salmonella v zahraničním mletém vepřovém mase 10.5.2016


SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Laboratorním rozborem Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella u potraviny Čerstvá porce - Vepřové mleté maso 100% v balení 500g a s označením šarže: 154511316005, výrobce: Hamburger Pini Sp. z o.o. ul. Poludniowa 4, 99-300 Kutno, Polsko, země původu: Polsko. Laboratorním rozborem Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella u potraviny Čerstvá porce - Vepřové mleté maso 100% v balení 500g a s označením šarže: 154511316005, výrobce: Hamburger Pini Sp. z o.o. ul. Poludniowa 4, 99-300 Kutno, Polsko, země původu: Polsko. Výrobek byl nabízen v distribuční síti společnosti Lidl Česká republika v.o.s. Předmětná potravina nesla označení datem použitelnosti do 30. 4. 2016 a v tržní síti se nenachází, SZPI nicméně důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali.Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633


Aha! I nelegálně dovezené?! 7.5.2016

Aha! str. 6 Aktuálně (jp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PARDUBICE - Až 6500 kilo nezákonně dovezených potravin zajistili jen během několika týdnů pracovníci pardubického celního úřadu. Šlo o neohlášené dodávky masa, zmraženého kebabu, ovoce a zeleniny z Polska. První nelegální dodávku na český trh bez vědomí Státní zemědělské a potravinářské inspekce odhalili celníci ve třech menších nákladních vozidlech. Bylo v nich 2500 kilo hrušek, jablek, brambor, celeru, mrkve, řepy, zelí a dalších druhů ovoce a zeleniny. Později zastavili dvě dodávky, ve kterých bylo 1850 kilo kuřecího masa. Poslední utajenou zásilkou byly více než dvě tuny mraženého kebabu. „Za nedodržení informační povinnosti hrozí viníkům pokuta až jeden milion korun,“ řekl Tomáš Culek z pardubického celního úřadu. Obchází kontrolu Potraviny se při dovozu do Česka musí hlásit z důvodu kontroly. Ty zabraňují, aby se u nás prodávalo například maso zvířat, která byla léčena zakázanými léky, či zelenina a ovoce plné pesticidů. Foto popis| Nezákonně k nám mířily i více než dvě tuny zmraženého kebabu. Foto autor| Foto Pardubický celní úřad

Nebezpečné maso 10.5.2016

Aha! str. 4 Aktuálně (et) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ČR – Hrozí otrava? Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) našla v balení mletého vepřového masa bakterie salmonely! „Maso mělo datum použitelnosti do 30. 4. 2016. Důrazně doporučujeme všem, kteří mají potravinu zmraženou, aby ji nekonzumovali,“ řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. „Výrobek je primárně určen k tepelné úpravě, při jejímž dodržení je nebezpečí nákazy zcela eliminováno,“ uvedla Zuzana Holá, mluvčí Lidlu, který maso prodával. O jaké maso jde? Čerstvá porce – Vepřové mleté maso 100% v balení 500 g a s označením šarže: 154511316005, výrobce: Hamburger Pini Sp. z o.o. ul. Poludniowa 4, 99-300 Kutno, Polsko, země původu: Polsko. Foto autor| Foto SZPI

Bar Life SOUS-VIDE PŘI STÁLÉ TEPLOTĚ 2.5.2016

Bar Life str. 62 Alchymista Daniel Prokeš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Termín sous-vide pochází z francouzštiny a v překladu znamená ve vakuu. Jedná se o kuchařskou metodu, při níž se potraviny připravují ve vzduchotěsném umělohmotném obalu ve vodní lázni s kontrolovanou teplotou. Takto vakuované se potraviny (maso, ryby, zelenina nebo ovoce) udržují ve vodní lázni o stálé teplotě, která je nižší než bod varu, po různě dlouhou dobu. Většinou se jedná o několik hodin, někdy až 72. Nejčastěji se teplota pohybuje v rozmezí 55–60 °C, přičemž hlavním záměrem je zachovat přirozenou chuť, šťávu a texturu kvalitní potraviny. Tímto způsobem například připravil Heston Blumenthal ve své restauraci The Fat Duck zřejmě ten nejlahodnější bůček. Metodu sous-vide jako první popsal sir Benjamin Thompson již v roce 1799 s tím rozdílem, že místo vodní lázně používal horký vzduch. V 60. letech 20. století byla sous-vide adoptována americkými a francouzskými inženýry jako způsob uchování potravin. První, kdo ji využil při vaření, byl v roce 1974 George Pralus, jenž metodu zpřístupnil kuchařům v restauraci Troisgros. Dalším pionýrem kuchařského využití sous-vide byl Bruno Goussault, který o této metodě přednášel šéfkuchařům a sám zkoumal vliv rozdílných teplot na různé potraviny. Pryč se vzduchem Při použití této techniky se potraviny nevaří, protože použitá teplota je příliš nízká. Jenže zdání klame. V potravinách probíhají změny na molekulární úrovni. Přístroje pro tuto metodu jsou v podstatě jenom dva: zařízení na vakuové balení (vakuovačka) a vodní lázeň s ponorným cirkulačním ohřívačem. Nejprve si krátce popíšeme vakuovačku. Toto zařízení se dá koupit v malém jako externí vakuovačka a dodávají je běžní výrobci kuchyňských spotřebičů pro domácnosti. Sáček s obsahem se při vakuování nachází vně tohoto zařízení, které z něj větší či menší silou vysává vzduch. Pro domácí použití je to dobré, jenže pro použití v restaurační kuchyni nebo v baru už nedostačuje. Vakuovačka, o které bude dále řeč, je jednokomorové zařízení prodávané v obchodech specializujících se na vybavení profesionálních kuchyní. Princip fungování je velice jednoduchý – dovnitř komory vložíte sáček s ingrediencemi a zařízení zavřete. Vzduch se z komory začne odsávat, což se projeví nafouknutím sáčku a v případě tekutin to začne vypadat, jako by se vařily. Tento efekt způsobuje snížení tlaku, protože při nižším tlaku se plyny rozpínají. Po uplynutí nastavené doby, typicky 50 vteřin, přístroj přestane vysávat vzduch z komory a sáček zataví. Následně se otevře ventil, kterým se tlak uvnitř komory vyrovná s okolním tlakem, sáček se smrští a je to.

Nejlépe se průběh vakuace předvádí na bonbonech marshmallow. Když je dáte do komory (ať už v sáčku nebo bez něj), s tím, jak se tlak uvnitř snižuje, začnou nabývat na objemu. Po asi 25 vteřinách se zvětší o 20 %, což je způsobeno tím, jak se vzduch snaží dostat ven. Jak proces postupuje, bonbony opět trochu ztratí na velikosti a udržují si tvar. Ve chvíli, kdy se komora otevře pro vyrovnání tlaku, bonbony se smrští a budou připomínat kuličky zmuchlaného papíru. V případě, že byste vakuovali porézní ingredience spolu s tekutinou, tekutina by během vakuování nahradila vzduch, který by byl z dané ingredience odsát. Naproti tomu cirkulační ponorný ohřívač je poměrně jednoduché zařízení. Připomíná tyč, v níž je topné těleso a malá vrtulka, která zajistí pohyb vody v lázni, aby byla rovnoměrně prohřátá. Připojen je i kontrolní panel, kde si můžete nastavit teplotu, kterou má ohřívač udržovat. Doporučuji nejlépe na desetinu stupně, aby vše bylo lehce opakovatelné. Využití v praxi Co se použití v kuchyni týče, tato dvě zařízení najdou široké uplatnění. Na baru je to o trochu složitější. Nejlepším využitím metody sous-vide při úpravě nápojů je infuzování destilátů nebo staření koktejlů. Co se týče infuzí, je důležité si uvědomit, že tato metoda je šetrná k jemným surovinám, jako je ovoce, bylinky a zelenina. Jednoduchý příklad: rozhodnete se infuzovat vodku malinami, protože vám nevyhovuje žádný běžně dostupný produkt. Vezmete čerstvé maliny v sezoně, kdy jsou nejchutnější, a přidáte je do vodky. Následuje množství hodin strávených čekáním a ochutnáváním, neboť se snažíte dosáhnout nejlepšího výsledku. Vezměme ideální případ, kdy ho najdete – dobrá, máte malinovou vodku, kterou jste si sami vyrobili. Až se rozhodnete vyrobit ji znova, objednáte si další čerstvé maliny. Podle předchozí zkušenosti dáte maliny infuzovat na stejnou dobu. Jenže při dostatečném počtu opakování zjistíte, že vaše infuze se navzájem liší. Buď se s tím smíříte, nebo začnete hledat způsob, jak udržet stále stejnou chuť. Když sáhnete po mraženém ovoci, v našem případě malinách, zajistíte si po celou dobu roku stejnou (nebo podobnou) kvalitu ovoce. Pokud ho rozmrazíte, scedíte přebytečnou vodu, dáte do sáčku spolu s vodkou a vše zavakuujete, pomocí pomalého vaření ve vodní lázni získáte konstantní výsledek. Struktura malin nebude narušena a při vaření na 60 °C po dobu 4–6 hodin si defi nujete vlastní intenzitu infuze. Doba šesti hodin znamená chuťově plný výsledek, který z větší části potlačí původní alkohol. Stejně můžete postupovat při infuzi sušeným ovocem či zeleninou. Zavakuujete je spolu s destilátem a necháte pomalu vařit v lázni. Každý druh sušeného ovoce potřebuje jinou intenzitu, například sušeným meruňkám, které překrojíte na polovinu, stačí při infuzi do vína nebo světlého alkoholu 2–3 hodiny při 55–60 °C. U tmavšího alkoholu, například bourbonu, je doba o něco delší, asi pět hodin. Pokud chcete zachovat svěžest chuti čerstvého ovoce, je dobré použít větší množství suroviny a nižší teplotu. Naopak u sušeného ovoce, kde je chuť již zvýrazněná sušením, je třeba dbát na jeho množství, protože s rostoucí dobou vaření se do infuze dostávají i nežádoucí chuti jako větší množství taninů nebo siřičitanů, pokud se jedná o sušené ovoce konzervované tímto plynem. Bylinky je lepší před vařením sous-vide blanšírovat, protože si potom uchovají přirozenou zelenou barvu, která se vinou rozkladu chlorofylu změní na hnědou až tak po měsíci. Většinou záleží na typu bylinky. Určitě bych ale obecně nedoporučoval bylinky vařit příliš dlouho a ani při příliš vysokých teplotách. U čerstvých bylinek jde především o extrakci chuti a barvy, proto bych se nebál ani teplot okolo 40 °C při době infuze 30–60 minut. Opět záleží na zvolené bylince – jinak se bude chovat máta nebo bazalka a jinak třeba rozmarýn. Co se týče koření, jako je skořice nebo hřebíček a jim podobné, k zachycení jejich chuti v alkoholu bych použil spíše tradičních metod infuze než pomalého vaření. Při jejich nákupu dostanete téměř totožnou kvalitu a při pomalém vaření hrozí, že do infuze proniknou i nežádoucí chuťové či aromatické složky koření. Koktejly sous-vide Metoda pomalého vaření se dá s úspěchem použít i na staření již hotových koktejlů. Také zde musíme rozlišit několik případů. Předně je třeba si uvědomit, že pomalým vařením vlastně nahrazujete staření již hotového koktejlu ve skleněné nebo nerezové nádobě. Uvedu příklad: dám dohromady Manhattan Cocktail (můj oblíbený recept je 50 ml bourbonu nebo rye whiskey, 20 ml červeného vermutu a dva střiky pomerančových bitters), a to v takovém objemu, abych se přiblížil 700 ml (tedy 500 ml whiskey, 200 ml vermutu a 20 střiků bitters). Následně celou směs zavakuuji v plastovém sáčku. To vše vložím do vodní lázně a nechám vařit 5–6 hodin při teplotě 60 °C. Poté

koktejl přeliji do láhve a nechám vychladnout do druhého dne. A dál už stačí jen odměřit 70 ml na led, vymíchat a servírovat do koktejlové sklenice s ledem a zástřikem pomerančové kůry. Já osobně bych tento Manhattan servíroval na velký blok ledu do sklenky na whisky a jako míchátko bych zvolil vysušený srolovaný dlouhý kus pomerančové kůry. A co se během těch několika hodin přihodilo? Whiskey, vermut a bitters se spojily v harmonický celek. Whiskey se stala rovnocenným partnerem pro vermut, protože ztratila svoji ostrost. Vermut se dostal do popředí, hlavně jeho vinná složka, a bitters zahlazují nedostatky, vše tvoří harmonii. Kdybyste se rozhodli nechat tento koktejl vařit déle, řekněme 24 hodin, bude se stále víc zvýrazňovat chuť vermutu. Když výše řečené aplikujeme na Martini Dry Cocktail v poměru 50/20, stane se to samé. A půjdeme dál. Zachováme teplotu a čas, takže 60 °C po 6 hodin (pro jednoduchost). Jako další příklad poslouží Negroni. Pokud se budeme bavit o klasickém receptu, jsou zde dvě proměnné. Gin a vermut. Začneme vařit stejnou metodou. Použijeme-li stejný vermut, můžeme variovat gin. Pokud bude květinový a lehký, jako například G’Vine, dostaneme květinové Negroni, které bude mít velmi výraznou vinnou složku po vermutu a příjemnou hořkost. Pokud použijeme gin, který má málo botanicals, jako třeba Tanqueray, všechny bylinky se dostanou do popředí. Jalovcová chuť se bude příjemně mísit s vermutem, který bude výrazně postaven na stejnou úroveň s ginem. V případě, že budete chtít zajít ještě dál, použijte borovičku, která vám do vybrané kombinace vermutu a campari dodá pouze jalovcovou příchuť. Výsledek bude výrazně hořký a bude chutnat po vínu a koření zvoleného vermutu. Anebo si vzpomeňte na zapomenuté klasiky – Metropolitan, El Presidente a další. Vezměte váš oblíbený poměr složek v daném koktejlu nebo prostě namíchejte originál. Zachovejte výše zmíněnou teplotu a akcentujete vinnou složku. Snížíte-li teplotu, vermut se tolik neprojeví. Chcete zkusit ještě víc? Všichni známe Daiquiri nebo Margaritu. Jenže co se stane, když je pomalu povaříme v sous-vide? U obou koktejlů, aniž bychom je jakkoliv ředili vodou, se při teplotě 60 °C o šest hodin později ukáže, že kyselá složka je výraznější než u původního koktejlu, který bychom pouze protřepali v šejkru. Když pro sous-vide přípravu koktejlů použijete průmyslově vyráběné džusy, zvýrazníte kyselé složky a konzervanty v nich obsažené. Pokud se bude jednat o čerstvé šťávy, sous-vide v nich zvýrazní kyselou a hořkou chuť. Je to dáno chemickou strukturou těchto surovin. A samozřejmě můžete zapomenout na efekt čerstvých citrusových šťáv. Alternativou jsou dnes populární octy. Ty se vařením zjemňují, ale ne v kyselosti, nýbrž v chuti. Například pokud do směsi přidáte ocet na bázi sherry, celý koktejl bude výrazněji prostoupen chutí sherry a jejími oříškovými tóny. Na závěr bych chtěl poznamenat, že co se týče menu v restauracích, sous-vide je hojně uváděno jako jedna z technik přípravy, ne-li ta hlavní. Pokud však maso připravíte sous-vide, stejně jej musíte dohotovit na grilu nebo pánvi, abyste dosáhli medium/medium rare nebo další finální úpravy. Naopak u koktejlů, které dáte zavakuovat a poté je budete vařit, je sous-vide finální úpravou, při níž záleží na vaší chuti a ne na hostově. Za bary proniká stále více kuchařských metod. Jednou z nich je i sous-vide. Stejně jako v kuchyni je i zde záměrem dosáhnout co nejčistší a nejdokonalejší chuti. Sous-vide je za barem perfektní k infuzování destilátů nebo staření koktejlů. Foto popis| Metoda sous-vide je šetrná k jemným surovinám, jakými jsou například maliny. Foto popis| 1 Jednou z nepříliš tradičních surovin využívaných k infuzi jsou marshmallow, z nichž následně vyrábíme domácí likér. 2 Vakuovačka je jeden ze dvou nezbytných přístrojů využívaných pro techniku sous-vide. 3 Nejčastěji se konstantní teplota vodní lázně pohybuje mezi 55 a 60 °C. 4 Vakuovat marshmallow není zcela nezbytné, nicméně velice zajímavé je sledovat, jak postupně mění svůj objem. Foto autor| F archiv

Blesk I domácí mazlíčky trápí alergie 6.5.2016 Blesk str. 17 Servis Iva Dvořáková

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Odborníci na alergie na chatu Blesk.cz radí: Nechovejte děti ani zvířata »jako ve skleníku« PRAHA – Trápí vašeho domácího mazlíčka alergie, které se projevují zažívacími potížemi, častým zvracením nebo nechutenstvím? Podle výživové specialistky Adély Palacké to může být nejčastěji způsobeno stravou. Jak svému čtyřnohému příteli pomoci? * Jak poznám, že je pes na něco ve stravě alergický? Jaké jsou nejčastější alergeny? „Nejčastějším příznakem alergie bývá na počátku svědění kůže, které se stupňuje. Následuje zrudnutí a může docházet i k vypadávání srsti. Též se mohou objevit projevy ve formě zažívacích obtíží. U každého jedince je to individuální, nicméně většina trpí těmito příznaky. Mezi nejčastější alergeny patří u psů hovězí a drůbeží maso, vejce, u koček hovězí maso, drůbeží maso, mléko (kasein) a ryba.“ * Čím jsou potravinové alergie u psů způsobeny? A je možné jim nějak předcházet? „Potravinové alergie mají mnoho příčin, jednou z nich může být i krmivo. Předcházet jim lze tak, že budete kupovat krmiva vyšší kvality, a tím si v mnoha případech zajistíte to, že budou použity i kvalitnější suroviny (nebudou použity levnější moučky, které mohou obsahovat mix surovin a být pro zvířata potenciálním vznikem rizika), dále nebudou obsahovat zvýšené množství konzervantů, barviv aj. Celkově se zajímejte o složení krmiva a i původ surovin. Také nechovejte zvířata »jako ve skleníku«, ale dovolte jim posilovat jejich přirozenou imunitu.“ * Babička dává svému pejskovi rozinky. Já četl, že jsou pro psy jedovaté. Je to tak? „Je to pravda. Rozinky při větším dávkování mohou způsobit selhání ledvin.“ * Můj pes je alergický skoro na vše a veterinářka mi řekla, že mu mám vařit. Najdu někde nějaký návod na jídelníček? „Na internetu je jídelníčků spousta. Poradím alespoň všeobecně: vybírejte to, co vašemu pejskovi sedí a nebude obsahovat suroviny, na které je alergický. Dále též doporučuji se vyhnout surovinám, které nejsou pro psy úplně nejvhodnější: avokádo, cibule, česnek, čokoláda, rozinky a hroznové víno, rajčata, vysoké množství soli, houby, syrové bílky, vařené kosti, větší množství ořechů.“ Alergických dětí je stále víc PRAHA – Dětských alergií pořád přibývá a většinou se jim předejít nedá. Je však možné některými opatřeními zmírnit alergické reakce. Jak? Na Blesk.cz radila imunoložka a alergoložka MUDr. Eva Kovaříková. * Jsem těhotná a alergická na mléčnou bílkovinu. Je možné, že mé dítě bude mít stejnou alergii a já ho nebudu moct kojit? „Vaše dítě nemusí trpět stejným typem alergie. Domnívám se, že z největší pravděpodobností budete moci kojit. Alergologické testy je možné provádět po šestém měsíci věku dítěte.“ * Máme doma kočku i psa a náš malý má zvířecí alergii. Jak omezit omezit výskyt těchto alergenů, aniž bychom se museli zvířat zbavovat? „Každý alergolog by vám doporučil, abyste se zvířat zbavili. Pokud to nechcete udělat, je třeba denně stírat prach a nečistoty vlhkým hadrem, prát jednou za 14 dní lůžkoviny, povlečení, vysávat matrace. Zvířata by neměla spát ve stejném pokoji jako vaše dítě. Pomohou i čisticí přípravky, cíleně zaměřené na odstranění alergenů, dobrou zkušenost mám se savem bez chloru.“ * Dá se nějak posílit naše imunita? „Lidský imunitní systém je spokojený v okamžiku, kdy člověk žije v harmonickém prostředí. Nezáleží tedy pouze na podávání přípravků na podporu imunitního systému, ale celkovém životním stylu, na složení stravy, spánku, odpočinku, uspokojování potřeb atd. Přípravků na podporu imunitního systému existuje poměrně dost na bázi potravinových doplňků. V případě, že se jedná o prokázaný defekt imunitního systému, pak teprve používáme imunostimulační léky.“ Více otázek a odpovědí na Blesk.cz/chat Foto popis| Výživová specialistka Adéla Palacká Foto popis| Imunoložka a alergoložka MUDr. Eva Kovaříková Foto autor| Foto: Martin Pekárek, Mária Rušinová

Z Polska pašovali 6,5 tuny potravin Blesk str. 6 Čechy/Morava (jp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 7.5.2016

zpět PARDUBICE – S dosud d d největším množstvím nezákonně dovážených potravin se setkali celníci na Pardubicku. Jen během pár týdnů zaznamenali šest případů neohlášené dodávky 6,5 tuny masa, ovoce a zeleniny z Polska. Na nelegální dovoz narazili kontroloři při prohlídce tří menších nákladních vozů, které k nám bez vědomí potravinářských inspektorů vezly téměř 2500 kilo hrušek, jablek, brambor, celeru, zelí a dalších druhů ovoce a zeleniny. Později celníci zastavili dvě dodávky, naložené 1850 kilogramy kuřecího masa. Další nezákonnou zásilkou byly více než dvě tuny mraženého kebabu. Viníkům hrozí pokuta až milion korun. Foto popis| Nezákonně k nám mířily i více než dvě tuny zmraženého kebabu. Foto popis| Celníky zajištěné kuřecí maso. Foto autor| Foto Pardubický celní úřad Regionální mutace| Blesk - Čechy

Mleté maso se salmonelózou Blesk str. 4 Čechy / Morava (luc, INT) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 10.5.2016

zpět BRNO – Bakterii salmonelózy objevili inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ve vepřovém mase. Výrobek s názvem Čerstvá porce – Vepřové mleté maso 100% v půlkilovém balení, jehož výrobcem byla polská společnost Hamburger Pini, se prodával v Lidlu. Prodejce ho ihned stáhl z pultů. Pokud by ale někdo měl maso s datem spotřeby do konce dubna doma, neměl by ho jíst. Ale mluvčí Lidlu Zuzana Holá říká: „Tepelnou úpravou je nebezpečí nákazy zcela eliminováno.“ Salmonelóza způsobuje střevní potíže, průjmy a zvracení.

blesk.cz Salmonela v Lidlu. Řetězec vyzývá lidi, ať nejedí mleté maso z Polska 9.5.2016

blesk.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) stáhla z prodeje vepřové mleté maso původem z Polska. Inspektoři v něm našli bakterie rodu Salmonella. Maso prodával obchodní řetězec Lidl. Vepřové mleté maso s názvem Čerstvá porce prodávala společnost Lidl. V tržní síti už výrobek není, nicméně SZPI nicméně důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou

šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali. Jedná se o výrobek Čerstvá porce - Vepřové mleté maso 100% v balení 500g a s označením šarže: 154511316005, výrobce: Hamburger Pini Sp. z o.o. ul. Poludniowa 4, 99-300 Kutno, Polsko, země původu: Polsko. Předmětná potravina nesla označení datem použitelnosti do 30. 4. 2016. Myší trus, ohlodané krabice, špína: Inspekce uzavřela Lidl v Lanškrouně Komentáře (3) Fotografie (6) URL| http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udal...lidi-at-nejedi-mlete-maso-z-polska.html

Alergici jsou i mezi mazlíčky. Jak poznat alergii u zvířat? 10.5.2016

blesk.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Probíhající jaro a blížící se léto působí alergikům hodně nepříjemných chvil. Jenže alergiky nejsou pouze lidé, toto imunitní onemocnění se nevyhýbá ani domácím zvířatům. Na rozdíl od lidí, kteří při alergii trpí obvykle potížemi cest dýchacích, u psů se projevuje především na kůži. Jak poznat příznaky alergie? A jak alergii předcházet a projevy léčit? Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, které se přirozeně vyskytují v prostředí. Pokud je organismus vystaven alergenu, tedy látce způsobující alergickou reakci, dojde k reakci, která se projevuje různou mírou svědění. U psů jsou nejčastějšími alergeny z vnějšího prostředí roztoči, prach, pyly rostlin i stromů, spory plísní, ale taktéž sliny blech. Mezi vnitřní alergeny způsobující trávicí potíže u psů patří některé zejména bílkovinové složky potravy. Ke vzniku alergií mají vyšší predispozice zvlášť přešlechtěná plemena. Na jaké příznaky dávat pozor? Příznaky alergie jsou velice rozmanité. U zvířat je to nejčastěji svědivost a červené zabarvení kůže. Pocit svědění zvířata nutí se škrábat, kousat, lízat, třít se o předměty. Zčervenání kůže můžeme pozorovat kdekoliv na těle, nejvíce postižené oblasti jsou vnitřní strany ušních boltců, hlava, podpaží, meziprsí nebo břicho. Dále je třeba sledovat zhoršení kvality srsti nebo její vypadávání, zčervenání očí nebo zánět uší, ztrátu váhy a zvracení, nadýmání nebo průjem. Potravinové alergie u psů a koček - nejčastější potravinové alergeny jsou hovězí maso, mléčné produkty a ryby - diagnostikovat potravinovou alergii může pouze veterinář - u zdravých zvířat není vhodné nasazovat preventivní hypoalergenní dietu - kožní alergická reakce na potraviny se vyskytuje u 8-12% psů Časté typy alergie domácích zvířat Velice rozšířená je alergie na bleší kousnutí, která nejvíce postihuje oblast bederní a křížovou. Další častou alergií je atopický ekzém, což je běžný dědičný typ přecitlivělosti na alergeny (především na roztoče, pyly stromů a bylin, seno). Někteří psi mohou mít alergické reakce na bílkovinové složky v potravě. „Alergie na krmivo se léčí nasazením veterinární hypoalergenní diety, kterou předepíše veterinární lékař po stanovení diagnózy. Když se u vašeho mazlíčka opakovaně objevuje průjem, nadýmaní anebo zvracení, neexperimentujte se zkoušením různých produktů, vyhledejte odbornou pomoc“, radí Dagmar Tarkošová, veterinářka z Royal Canin. Léčba alergie Alergie je nevyléčitelné onemocnění, ale vhodnou kombinací léčebných postupů ji lze dobře kontrolovat. Při terapii alergií se musí léčit i druhotné onemocnění jako třeba záněty kůže nebo uší. Majitelé by měli sledovat netypické reakce svého psa či kočky a aj při nejmenších příznacích problém aktivně řešit. Terapie alergií vyžaduje trpělivost a dlouhodobou spolupráci majitele s veterinářem. Zdroj: MVDr. Dagmar Tarkošová, Royal Canin URL| http://www.blesk.cz/clanek/radce-zdrav...zlicky-jak-poznat-alergii-u-zvirat.html

brnenskadrbna.cz Laboratorní test odhalil bakterie salmonelózy ve vepřovém mase z Lidlu. Nemáte ho doma i vy? 9.5.2016

brnenskadrbna.cz str. 0 Společnost

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nakupujete maso v Lidlu? Pokud ano, koukněte se do svých chladniček, jestli i u vás doma neskončilo mleté vepřové maso v půlkilovém balení vyrobeno společností Hamburger Pini s číslem šarže 154511316005. Právě u téhle potraviny zjistili inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce přítomnost bakterií salmonelózy. „Důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali,“ řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Vledničce velmi pravděpodobně zmíněné maso nenajdete, závadná šarže totiž nesla označení použitelnosti do konce dubna.

Střevní bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění salmonelózu. Do organismu bakterie pronikají výhradně ústy a vylučují se stolicí, případně močí. K přenosu nákazy dochází potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou. Salmonely lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Pro silného a zdravého jedince nebývá onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi mohou být starší či nemocní lidé a malé děti, hůře se totiž vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin.

]]>

URL| http://www.brnenskadrbna.cz/zpravy/spo...m-mase-z-lidlu-nemate-ho-doma-i-vy.html

businessinfo.cz Omán: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 5.5.2016

businessinfo.cz str. 0 Omán

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět © Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie) 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví 6.6. Trh veřejných zakázek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Distribuční a prodejní kanály ovládají místní rodinné firmy, které si vybudovaly své postavení a bohatství při exklusivním zastupování zahraničních firem. V současné době není již exklusivita zákonem požadována a též neplatí požadavek na 51% majoritu místního partnera v dovozní, či distribuční firmě, nebo obchodním zastoupení. V maloobchodě jsou běžné velké samoobsluhy i obchodní střediska. Obchodní zastoupení je upraveno zákonem 26/77, tzv. “Commercial Agency Law” ve znění pozdějších předpisů. Zástupce musí předložit zastupitelskou smlouvu Ministerstvu obchodu a průmyslu spolu s žádostí o registraci obchodního zastoupení do tzv. Registru obchodních zástupců. Registrace není automatická, ministerstvo může registraci odmítnout, např. pokud zástupce má již registrováno mnoho jiných zastoupení. Smlouva o obchodním zastoupení musí být před předložením ministerstvu endorsována obchodní komorou, která potvrzuje, že text smlouvy je v souladu se zákonem, tj. obsahuje předepsané náležitosti, zejména výši provize, předmět zastoupení a rozsah území pro které platí. Smlouva je ze strany zastoupené zahraniční společnosti velmi obtížně vypověditelná. Doporučuje se proto uzavírat smlouvy na dobu určitou, nicméně i přesto se její neprodloužení ze strany zastoupeného neobejde bez kompenzací v případě, že se zástupce nedopustil porušení podmínek smlouvy. Při vypovězení smlouvy ze strany zastoupeného, proti kterému má zástupce výhrady, může ministerstvo obchodu a průmyslu zakázat dovoz příslušného zboží do země do doby, než se vzájemné neshody mezi stranami urovnají, resp. do doby, než dojde k zaregistrování jiného zástupce. Postavení obchodních zástupců při dovozu a distribuci zboží je z hlediska ministerstva obchodu důležité zejména z toho důvodu, že za výrobce přejímají vůči spotřebiteli záruku. Pro obchodování se státním sektorem (státní zakázky) není ze zákona povinnost mít v zemi svého zástupce, nicméně jeho přítomnost je komparativní výhodou. Převážná většina zahraničních firem, zejména stavebních, má v zemi založeny své pobočky. Z faktorů ovlivňujících prodej je nejdůležitější výběr kvalitního místního zástupce a časté obchodní návštěvy do teritoria. Omán, obdobně jako ostatní země GCC není trhem, kde by se obchody uzavíraly na dálku. Elektronický obchod je aktuálním tématem vlády. Vláda v současné době vyhlásila program ?digital society a ?e-government. Očekává se, že některé nejvíce exponované služby státu budou přístupné on-line, např. registrace firem nebo žádosti o víza. Současně probíhá i reforma zákona o elektronickém obchodování. Na služby Business-to-Business se nyní specializují servery Oman Tradanet LLC a Petroleum Development Oman, Oman LNG a Knowledge Oasis Muscat. zpět na začátek 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu Společnosti, které chtějí importovat zboží do Ománu, musejí mít registraci u místního ministerstva

obchodu a průmyslu. To je podstatná náležitost při hledání místního obchodního partnera. U některých druhů zboží je třeba speciální licence (živá zvířata a drůbež, alkohol, výbušniny, zbraně, tiskoviny – zakázány zejména publikace politického či morálně škodlivého charakteru). Pro uvolnění zboží do oběhu se musí dovozce prokázat rovněž členstvím v Obchodní a průmyslové komoře a příslušná osoba i zplnomocněním. Dále je třeba ze strany exportéra vybavit zásilku standardní dokumentací, která nikterak nevybočuje ze zvyklostí, daných WTO a postačují obvykle i do dalších zemí Perského zálivu: platný certifikát výrobce (valid certificate from the manufacturer) platná faktura (valid quotation list) – předpokládá se, že bude třeba minimálně ve 3 vyhotoveních, faktura by měla obsahovat zemi původu, jméno přepravce, značku, druh a množství zboží vč. jeho stručného popisu, váhy a hodnoty balící list (packing list) přepravní dokumenty při lodní a letecké přepravě (bill of lading nebo airway bill) certifikát konformity s místními předpisy (pokud je pro typ zboží vyžadován, a to např. vč. dokumentace o zdravotní nezávadnosti) přepravní manifest (manifest of the shipment - document which contains a detailed description of the cargo). Doporučuje se vybavit originály dokumentů arabským překladem, který usnadní projednání dovozci. Obvyklé celní sazby nevybočují nad 10 %. Podrobnější informace lze získat na internetových stránkách Generálního ředitelství cel Ománské královské policie. Importní a exportní statistiky jsou dostupné na webových stránkách ománského statistického úřadu (National Centre for Statistics and Information). Zde lze momentálně získat ve formátu .pdf aktuální statistickou ročenku (data o zahraničním obchodu Ománu). zpět na začátek 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Pobočku zahraniční firmy, smíšený podnik, či representační kancelář je nezbytné registrovat v obchodním rejstříku ministerstva obchodu a průmyslu. Základní informace o procesu registrace jsou na stránkách IFC Doing Business in Oman. Podrobné informace včetně formulářů jsou uvedeny na stránkách Ministerstva obchodu a průmyslu. Informace o investičním prostředí a podmínkách zakládání joint-ventures jsou uvedeny na stránkách Oman Center for Investment Promotion and Export Development. Majorita místního podílu již není požadována, ve většině případů je dovoleno vlastnit 70% společnosti cizím kapitálem, u významných investičních projektů stát povoluje až 100% cizí vlastnictví nově zakládané společnosti. Minimální základní jmění pro společnost s ručením omezeným je 3.000 OR. zpět na začátek 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu Formy propagace, marketingu a reklamy odpovídají rozvinutým ekonomikám a využívání hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci je zcela běžné. Pro uvedení zejména spotřebního zboží na trh je nutno investovat prostředky do reklamy, pro prosazení zboží do obchodních sítí (zejména FMCG=Fast Moving Consumer Goods, rychloobrátkové spotřební zboží.) je nutno počítat stejně jako na ostatních rozvinutých trzích s náklady na slevové akce, na propagaci v letácích vydávaných obchodní sítí apod. Vzhledem k převládajícímu islámskému náboženství je vhodné se v propagaci některým tématům vyhnout, například z politiky, cizího náboženství, sexu nebo konzumace alkoholických nápojů a vepřového masa.

Pro masovou reklamu je možné zvolit některé z místních deníků, které vycházejí v angličtině (Oman Daily Observer, Oman Tribune, Times of Oman) a arabštině (Oman, Al-Watan, Al-Shabiba), televizi, či některou z mnoha soukromých rozhlasových stanic. Důležitou cílovou skupinou jsou mladí lidé od 16 do 25 let, kteří tvoří 50% Ománců. zpět na začátek 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví Vzhledem k tomu, že je Omán od roku 2000 členem WTO, má ochranu duševního vlastnictví zapracovanou do své národní legislativy. Gestorem pro registraci obchodních známek, patentů a autorských práv je ministerstvo obchodu a průmyslu, které má příslušné postupy při jejich registraci uvedeny na svých webových stránkách. zpět na začátek 6.6. Trh veřejných zakázek Převážná většina větších státních zakázek je vypisována centrální tendrovou komisí, tzv. Tender Board, která je složena z vyšších státních úředníků (ministr dopravy a komunikací (předseda), ministr regionálních municipalit, ministr životního prostředí a vodních zdrojů, ministr občanských služeb, ministr práce, náměstek ministra financí, náměstek ministra průmyslu a obchodu, řada technokratů a expertů). Ministerstvo obrany, ředitelství policie, kancelář královského dvora, rada pro rozvoj ropy a ománské telekomunikace mají své vlastní tendrové komise. Tendry jsou vypisovány na státní zakázky převyšující 10.000 OR, do 250.000 OR o zakázkách rozhodují rezortní tendrové výbory, nad tuto částku spadají zakázky do kompetence centrální tendrové komise (Tender Board), která stanovuje podmínky příslušných výběrových řízení, zve účastníky a vyhodnocuje nabídky. Účastníci výběrových řízení by měli mít místního sponsora nebo partnera, musí být registrováni u ministerstva obchodu a průmyslu a též u Tender Board. Tender Board však přijímá i nabídky zahraničních firem, které jsou na trhu nové a před podáním nabídky již nestihly najít místního sponsora. Místní sponzor, či zástupce je v každém případě při účasti v tendru užitečný z důvodu znalosti místních podmínek a sledování příslušné nabídky v procesu jejího vyhodnocování. S nabídkou je požadován i bid bond ve výši 2% z nabídkové ceny. Zakázky jsou ve většině případů udělovány nejnižší nabídce. Cena však není jediným faktorem při udělování zakázky, důležité jsou zejména minulé reference, zkušenost, finanční zodpovědnost, navržený podíl pro subkontrahování v místě a procento zaměstnaných Ománců ve firmě (procento omanizace). Firmy zaregistrované v Ománu mají 10% zvýhodnění v nabídkové ceně (jejich cena může být o 10 % vyšší než je nejnižší nabídka). Pokud se předmět zakázky nevyrábí v Ománu, nebo ománský produkt nesplňuje požadované technické parametry, produkty nebo služby z ostatních zemí GCC jsou upřednostňovány oproti zahraničním výrobkům a službám s 5% cenovým zvýhodněním. Tendry jsou zveřejňovány na stránkách centrální tendrové komise, kde jsou zveřejňovány i udělené zakázky. Dále v Official Gazette a místním tisku. Přehled vypsaných tendů je k dispozici i na stránkách ománské obchodní komory. zpět na začátek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka Řešení sporu Vzhledem k odlišnému právnímu systému v zemi a nákladnosti soudních a arbitrážních procesů se doporučuje urovnat případné spory dohodou stran. Pokud to není možné, resp. není na obou stranách příslušná vůle, je nezbytné spor řešit pomocí soudu nebo arbitráže ((základy právního systému v Ománu ve formátu .pdf ke stažení, Arbitráže v Ománu ve formátu .mht ke stažení).

Řešení sporu prostřednictvím soudu Uznávání cizích soudních rozhodnutí a jejich přímé vykonání v Ománu je možné v případě, že má daná země s Ománem uzavřenu reciproční dohodu o uznávání soudních rozhodnutí. Takové dohody má Omán pouze se zeměmi GCC. Pokud se zahraniční subjekt nehodlá soudit s ománskou stranou v Ománu, má soudní spor u zahraničního soudu smysl pouze v případě, že lze ománskému subjektu zabavit majetek v zahraničí. Pokud se strany rozhodnou řešit spor prostřednictvím ománského soudu, musí v případě obchodních sporů předstoupit před zvláštní tribunál, tzv. Commercial Court, který je tří instanční (soud první instance, odvolací a nejvyšší). Commercial Court řeší spor podle obchodního práva ( tzv. Commercial Law, vydané královským dekretem 55/90). Na rozdíl od KSA je islámské právo šárijá aplikováno pouze na osobní a rodinné spory. Commercial Court je kompetentní řešit spory i v případě státních zakázek, tj. spory mezi zahraničním kontraktorem a státní institucí. Řešení sporu prostřednictvím arbitráže Arbitrážní spory upravuje zvláštní arbitrážní právo, tzv. Oman Arbitration Law, vydané královským dekretem 47/95. Právo upravuje činnost místních arbitráží, mechanismus vymahatelnosti jejich rozhodnutí a potvrzování rozhodnutí zahraničních arbitráží. Podle zákona si strany mohou vybrat jakékoli právo a kromě domácí též zahraniční arbitráž. Volba zahraniční arbitráže je však podmíněna tím, že obě strany sporu mají svá sídla v různých zemích. Místní arbitráže jsou soukromé subjekty a rozhodují spory převážně na základě egyptské verze UNCITRAL. Pokud jde o vymahatelnost rozhodnutí zahraniční arbitráže, musí být rozsudek potvrzen místním soudem. To se děje bez problémů v případě, že se jedná o rozsudek arbitrážního soudu z jiné země GCC. Pokud jde o arbitráž mimo zemi GCC, vymahatelnost takového rozsudku je problematická, a to i přesto, že je Omán členem “Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards (the 1958 New York Convention), která byla ratifikována 25.2. 1999 v souladu s královským dekretem 36/98. Omán jednak podepsal New Yorkskou konvenci s výhradou, že sídlo arbitráže musí být v zemi druhé strany sporu (tedy např. ČR) a dále podle Oman Arbitration Law nesmí být rozsudek v rozporu s “veřejným pořádkem”. V roce 2010 soud první instance odmítl právě z důvodu “veřejného pořádku” potvrdit rozsudek dánské arbitráže ve prospěch dánské firmy. Odvolací soud ho nicméně potvrdil a v současné době je případ u nejvyššího soudu. Řešení investičních sporů Omán je členem Mezinárodního centra pro urovnávání investičních sporů ( International Centre for the Settlement of Investment Disputes), které řeší spory mezi investorem a státem či mezi státy (nikoli již však již spory mezi soukromými subjekty navzájem). Příslušná dohoda byla ratifikována královským dekretem 33/95. zpět na začátek 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba Úředním jazykem je arabština. V obchodním styku či u výše postavených státních úředníků je nejčastěji používaným cizím jazykem angličtina. Dalšími nejčastěji používané jazyky vzhledem k vysokému počtu pracovníků z Asie a Afriky (zejména na méně hodnocených a méně kvalifikovaných pracovních místech) se lze s nimi dorozumět i jazyky jejich země původu, tj. např. filipínskými dialekty (pilipino), balúčijsky, urdsky, amharsky, bangla (bengali), hindí a dalšími indickými jazyky apod. Místní měnou je ománský rijál, jehož směnný kurs je k americkému dolaru dlouhodobě udržován v poměru 1 USD = 0,3845 OMR. Použití jiných měn v maloobchodním styku není legální ani obvyklé. 1 ománský rijál (OMR) = 1000 bajsa. Pro obchodní jednání je nejpodstatnější osobní kontakt mezi stranami. Bez vzájemného kontaktu lze jen těžko očekávat získání důvěry, ale i významnějšího pokroku při jednání na straně

ománského partnera. I při již probíhajícím obchodu je vhodné organizovat průběžné osobní návštěvy obchodních partnerů. Dlouhé držení ruky hostitelem při vítání je výraz pohostinnosti. Vysloveným projevem přátelství je objetí doprovázené krátkým dotekem oběma tvářemi (viz francouzský uvítací zvyk). Typické uvítací občerstvení je světlá trpká káva dolévaná do malého šálku, potom malý šálek s ouškem přeslazeného čaje a někdy také datle. Nejslušnější je si kávu nechat nalít, ale ne více než třikrát. Šálek se drží pravou rukou. Při jednání s ománským partnerem je zvykem nejprve zahájit rozhovor obecnými tématy, např. o klimatických podmínkách, o sportu, o významných událostech v zemi či světě. Je rovněž zdvořilé se optat na rodinu, pokud již partnera a jeho rodinné poměry známe. Je vhodné jednání směřovat do takových hodin, kdy neprobíhají modlitby. Není vhodné jednání protahovat nad obvyklou pracovní dobu. Na druhou stranu je ománský partner namnoze ochoten jednat např. při večeři v pozdních večerních hodinách. Sluší se ománského partnera, na němž nám záleží, obdarovat. Vhodným dárkem je především český křišťál, nevhodné jsou jakékoliv dárky s motivy křesťanské či jiné než islámské náboženské symboliky apod. Jak již bylo uvedeno výše, kromě svátků má sváteční atmosféru také celý devátý měsíc zvaný ramadán, kdy se pravověrní přes den postí a večer bohatě hodují. V době ramadánu je lépe žádná obchodní jednání neorganizovat. Při jednání o zastoupení firmy je nutné řádně zvážit, zda je ománský partner skutečně schopen a ochoten se zastoupení plně věnovat. I v anglických textech se často používá místní datování. Pro lepší rozlišení je za místním letopočtem někdy uvedena zkratka “H.” a za naším letopočtem zkratka “G.”. Místní letopočet začal v roce 622 našeho letopočtu a místní kalendář je lunární. Má také 12 měsíců, ale maximálně po 30 dnech, takže rok je zpravidla o 11 dní kratší. Pro přepočty dat je velmi užitečná webová stránka, kde lze flexibilně konvertovat data mezi islámským (hijri) a evropským (gregoriánským) kalendářem. zpět na začátek 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) Víza vystavují ZÚ Ománu nebo pasové kontroly na ománských hraničních přechodech. Omán nemá zřízen zastupitelský úřad v České republice. V otázce víz a případných dalších informací je nutné se obracet na zastupitelský úřad Ománu v Rakousku na adrese Währinger Strasse 2-4/2425, A-1090 Wien, Österreich, tel.: 0043 1 3108643 nebo 3108644 nebo 3108684, fax 0043 1 3107268. Podrobnosti o ománských vízech jsou uvedeny na internetových adresách http://www.rop.gov.om. V zásadě může český občan získat víza na zastupitelském úřadu Ománu nebo při vstupu do země (v přístavu, na letišti). Jednorázové vízum může být využito po dobu 6 měsíců pro pobyt nepřesahující délku jednoho měsíce od doby vstupu na ománské území. Toto vízum je prodlužitelné o jeden měsíc na generálním ředitelství pro pasy a trvalý pobyt (Directorate General for Passports and Residence) či jeho pobočce (obvykle ve správních městech provincií či oblastí). Vízum pro vícenásobný vstup do země (Multiple Entry Visa) lze získat obdobným způsobem, je platné po dobu jednoho roku od data vydání a jednorázový pobyt nesmí přesáhnout 3 týdny od vstupu do země. Vízum není prodlužitelné. Při žádosti o pracovní pobyt se požaduje rovněž pozvání sponzora (ománského zaměstnavatele), dopis vysílající organizace z ČR, zdravotní zpráva, 2 pasové fotografie a úhrada správního poplatku.

Odkazy na ZÚ cizích zemí pro ČR jsou na internetové adrese http://www.mzv.cz v kapitole “O ministerstvu”, podkapitola „Diplomatické mise“. Specifické podmínky cestování do teritoria jsou uvedeny na internetové adrese http://www.omanet.om v kapitole „Useful Info“ pod titulem „FAQ“ nebo rovněž na stránkách MZV. Riziko infekčních onemocnění je nízké. Pro delší pobyt se doporučuje očkování proti hepatitidě typu A i B, břišnímu tyfu a meningitidě. Další údaje např. http://www.travmed.com, http://www.who.int a mnoho dalších webových stránek, zabývajících se cestovní medicínou. Malárie se v oblasti vyskytuje omezeně. Výskyt malárie je občas zaznamenán v jihozápadních oblastech Ománu. Konzumovat je nutné zásadně balenou pitnou vodu, vodu ve veřejné síti nelze evropskému cestovateli doporučit. Potraviny jsou pro konzumaci v zásadě bezpečné, je vhodné se vystříhat konzumace takových druhů ovoce či zeleniny, u kterých nelze zajistit dostatečné omytí a které pocházejí z dovozu z rizikovějších zemí (např. hlávkový salát, jahody). Při nákupech v obchodech je vhodné sledovat expirační dobu potravinových výrobků, expirační doby bývají v některých případech odlišné od běžných českých. zpět na začátek 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Zaměstnávání cizinců vedle místních sil je celkem běžné, nikoliv však v takové míře jako v ostatních zemích Perského zálivu. Pro některé obory jsou však stanoveny minimální kvóty na podíl místních sil v podniku, tzv. omanizace. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách ministerstva práce. Cizinci musí mít povolení k pobytu a pracovní povolení, které jim vyřizuje zaměstnavatel. Ten se tak dostává do v postavení jejich ručitele (anglicky je označován jako “sponsor”).Tento systém je obdobný ve všech zemí GCC. Podrobnosti o podmínkách zaměstnávání místních sil i cizinců jsou uvedeny na stránkách Ministerstva práce, kde je dostupný i zákoník práce v anglickém jazyce. Minimální mzda v soukromém sektoru je rozdílná podle oborů a profesí (u nejnižší kvalifikace je 150 OR). Další informace. Daň ze mzdy neexistuje, zaměstnavatel platí 9,5 % sociální pojištění, zaměstnanec 6,5%. zpět na začátek 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Místní zdravotní péče je zejména ve větších městech ve státních zařízeních na vysoké úrovni. Namnoze je zaměstnáván zahraniční personál, státní nemocnice jsou vybaveny soudobou technikou. Péče o cizince je v zásadě péčí placenou a je nutno si náklady refundovat u své zdravotní pojišťovny. Obecně neexistují žádné dohody o spolupráci zdravotních pojišťoven. Pro krátkodobý pobyt v Ománu je vhodné uzavřít zdravotní pojištění pro zahraničí. zpět na začátek Souhrnná teritoriální informace 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled 2. Zahraniční obchod a investice 3. Vztahy země s EU 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu 7. Kontakty

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/o...-pro-uplatneni-ceskeho-zbozi-18596.html

Zimbabwe: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví 6.6. Trh veřejných zakázek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zimbabwský trh je relativně malý a kupní síla většiny obyvatel nízká. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast SADECu. České zboží se na trhu setká s velmi silnou jihoafrickou konkurencí a rychle rostoucími dovozy levného čínského zboží. 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Situace v Zimbabwe je pro české vývozce komplikovaná z mnoha důvodů. Vedle faktorů, působících ve řadě zemích oblasti (nízká kupní síla, geografická vzdálenost, pracnost případu, nedůvěra v serióznost partnera, korupce….) existují i specifické faktory jako např. orientace na tradiční (především jihoafrické) dodavatele a neexistence smluvní základny. Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) je základní podmínkou úspěšného obchodu. Zboží je do Zimbabwe většinou dováženo nákladními auty přes přístav v Durbanu (JAR), méně Beira (Mosambik). Spotřební zboží lze na zimbabwském trhu možné uplatnit prostřednictvím distributorů a velkoobchodů, které mají kvalitní distribuční kanály pro místní rozsáhlé

maloobchodní řetězce (OK, TM, Pick n‘ Pay, Bon Marché, Spar). Základním kritériem většiny potenciálních distributorů je cena, která musí i po započítání nákladů na dopravu a zvýšená cla alespoň odpovídat jihoafrické konkurenci. Přímý osobní styk s klientem je základním předpokladem prodejního úspěchu. Evropská produkce však má v Zimbabwe dobré jméno, a zájem o ni tudíž mají i distributoři. U dodávek strojů a složitějších zařízení zákazník očekává dostatečnou zásobu náhradních dílů a servis. ČR dosud nemá v Zimbabwe vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. V Harare v srpnu 2014 zahájilo činnost Obchodní informační centrum Zimbabwe-EU (EBIC), jehož posláním je především zvyšování informovanosti aktivních i potenciálních zimbabwských vývozců (včetně malých a středních podniků) na trhy EU v oblasti celních předpisů, fytosanitárních standardů, požadavků na ochranu spotřebitele atd. Poskytovány ale budou i analýzy aktuálních obchodních příležitostí či například informace o konání výstav a veletrhů v EU. EBIC sídlí v budově zimbabwské exportní agentury Zimtrade a je tak vhodným místem pro získání obchodních kontaktů. zpět na začátek 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu Vzhledem k tomu, že jde o zemi bez přístupu k moři, je dovoz zboží do země logisticky poměrně složitý proces. Zdlouhavé celní řízení zvyšuje náklady na uskladnění zboží, korupce zvyšuje finanční náročnost obchodních operací, časová náročnost spojená s vyřizováním celních formalit je vysoká. Český vývozce musí dovozci dodat ve dvou kopiích povolení k dovozu (a bill of entry, formulář 21), deklaraci o hodnotě zboží, faktury, které musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Dále je třeba dokládat osvědčení o původu zboží, lodní nákladový list (Bill of Lading) nebo letecký nákladový list (Air Waybill), balící listy (Packing List). Výběrem cel je pověřen Zimbabwský finanční úřad: Zimbabwe Revenue Authority (ZIMRA): http://www.zimra.co.zw/. Celní sazby závisí na druhu zboží, výši cla je možné vyhledat na http://www.zimra.co.zw/ (tariff search). V zásadě existuje základní sazba, celní přirážka na vybrané druhy zboží a VAT (15%). Na zboží dovážené ze zemí COMESA nebo SADC se vztahují preferenční celní sazby. Celní sazby u 80 % dováženého zboží z EU se budou do roku 2022 postupně odbourávat v souladu s dohodou iEPA. Text celního zákona viz: http://sp.zimra.co.zw/Formstest/Legisl...%20and%20excise%20act%202302updated.pdf. Dovoz a vývoj některých položek vyžaduje zvláštní povolení či licenci (např. licenci Úřadu pro kontrolu léčiv Zimbabwe v případě léků http://www.mcaz.co.zw/ nebo povolení Ministerstva zemědělství nebo veterinární správy u základních potravin/zemědělské´produkce, mvýrobků rostlinného či živočišného původe, živých rostlin a zvířet). Dovoz zbraní (loveckých) povoluje úřad pro registraci zbraní. Velmi zdlouhavá licenční řízení ztěžují dovoz léků a od roku 2012 i potravinových doplňků. Dovoz je v praxi problematizován i obtížnou dostupností konvertibilních měn a omezenou možností získat úvěr. Za dodržování standardů dováženého a vyráběného zboží odpovídá The Standards Association of Zimbabwe: http://www.saz.org.zw/. Zakázán je dovoz omamných látek, pornografických materiálů a materiálů ohrožujících mravnost, zboží, které vyžaduje zvláštní povolení, zboží vyrobené ve vězení, padělků, vystřelovacích nožů, bělících krémů obsahujících rtuť, Vláda prostřednictvím nedaňových překážek omezuje dovoz zboží. Povolení na dovoz a vývoz vydávaná na různých stupních státní správy se týkají nukleární technologie, radioaktivních látek, zbraní, munice, polodrahokamů a drahých kamenů, zlatnického zboží, sycených nápojů, textilu a oděvů, osiv, zvířat a jejich masa, ryb atp. http://www.zimra.co.zw/index.php?option=com_content&view=article&id=22&Itemid=27. Při dovozu je nutné deponovat kauci do doby ukončení celních procedur. zpět na začátek 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční společnosti mohou teoreticky na zimbabwském trhu operovat prostřednictvím zahraniční pobočky (foreign branch) či svého zastoupení (representative office), aniž by k tomu potřebovaly založení samostatné společnosti se sídlem v Zimbabwe. Prvním krokem k založení společnosti je registrace jména v obchodním registru. Společnost se zakládá na ustavující valné hromadě, kde se sejdou zakládající společníci, nebo jejich zástupci (plná moc ověřená notářem) Základní jmění se vloží na účet v bance. Společenská smlouva musí mj. obsahovat přesné jméno a sídlo firmy, právní formu, základní kapitál, datum založení, jména všech statutárních zástupců. Dále se společnost registruje u daňového úřadu ZIMRA), sociálního úřadu, Manpower Development Fund. Ta Posledním krokem je získání licence radnice/ministerstvo spravedlnosti. K získání licence je třeba souhlasu Ministerstva spravedlnosti na základě předložení žádosti CR21 u Rejstříku společností (vč. poplatku 280 USD). Založení společnosti musí být veřejně publikováno. U Investičního úřadu Zimbabwe (ZIA) existuje tzv. jednotné místo, které by mělo se založením firmy pomoci. Rovněž je možné využít služeb místního právníka. Joint-Venture je preferovanou (a nejrozšířenější) formou společnosti (vyhovuje vládní politice indigenizace), nicméně dochází k případům, kdy zahraniční partner hradí všechny náklady, aniž by měl veškerá práva. zpět na začátek 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu Propagace, marketing a reklama je vcelku dobře rozvinutá a v zásadě se metody neliší od evropských. Běžnými způsoby jsou inzeráty v tisku a odborných časopisech, velkoplošné bilboardy, reklamní spoty v televizi či rádiu. Lze využít všech hromadných sdělovacích prostředků. Nejzastoupenějšími tištěnými médii jsou deníky The Herald, Daily News a News Day. Práva na televizní vysílání má pouze státem ovládaná ZBC, která má též několik rozhlasových stanic. V roce 2013 zahájily vysílání i nové rozhlasové stanice (např. Star FM, ZiFM). Nová média, včetně sociálních sítí, zatím v Zimbabwe hrají omezenou roli. Je to důsledek dlouhodobého zanedbávání investic do rozvoje telekomunikační sítě a z něho plynoucí nízké míry dostupnosti internetového připojení mimo největší města. Přesto i v této oblasti dochází k rychlým změnám a šíření internetu nabralo v posledních letech na rychlosti. Nejvýznamnější veletrhy a výstavy jsou zmíněny v kapitole 5.2. zpět na začátek 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Majitel ochranné známky by ji měl v Zimbabwe registrovat (u ministerstva obchodu a průmyslu). Zimbabwe je signatářem většiny standardních mezinárodních úmluv a protokolů zaměřených na ochranuduševního vlastnictví, včetně Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, a Pařížské úmluvy. Jako člen WTO je Zimbabwe signatářem dohody TRIPS. Zimbabwe je rovněž členskou zemí WIPO (World Intellectual Property Organization). Zimbabské zákony duševní vlastnictví chrání, nicméně prodej pirátských hudebních nahrávek, počítačového softwaru je velmi rozšířený a vláda nemá kapacity ho potlačit. zpět na začátek 6.6. Trh veřejných zakázek Prostřednictvím tendrů by podle zákona měly být zadávány všechny státní zakázky, jejichž objem překročí 300.000 USD. Pro koordinaci a dohled nad vypisovanými tendry byl vládou zřízen tzv. Government Tender Board (GTB) a State Procurement Board (SPB), kde se tendrové nabídky shromažďují a vyhodnocují. Žádný centrální on-line registr veřejných tendrů v Zimbabwe neexistuje, tendry jsou publikovány především papírově v celostátním deníků The Herald. Případně je možné

využít služeb portálů http://www.devex.com a www. dgmarket.com (plný přístup je podmíněn registrací a případně i zpoplatněn). Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není prakticky možné. Pokud má firma, která v tendru neuspěla, pochybnosti o regulérnosti soutěže, může do 30 dnů od doručení výsledku tendru podat odvolání a je jí umožněno nahlédnout do vítězné nabídky. V případě významných zakázek však rozhoduje, event. rozhodnutí GTB ovlivňuje samotná vláda, která mnohdy upřednostňuje politická hlediska. zpět na začátek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka Jako všude na světě má dobře sepsaná obchodní smlouva (nejlépe místním právníkem) zásadní důležitost pro předcházení a řešení obchodních sporů. Je vždy třeba důkladně prověřit s kým smlouvu uzavíráme (due dilligence). V obchodní smlouvě je třeba vždy specifikovat místo řešení sporů (pokud možno v zahraničí). Zimbabwe, přestože je vázáno Newyorskou konvencí a dalšími mezinárodními dohodami, rozhodnutí cizích soudů a arbitráží v několika případech (vyvlastněných farmářů) neuznalo. S řešením sporů jsou však obvykle spojeny vysoké náklady, zásadně se proto doporučuje řešení sporu dohodou pro zabránění dlouhému a nákladnému dohadování a mimosoudní vyrovnání. Zimbabwe je členem Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA), Overseas Private Investment Corporation (OPIC), přistoupilo ke Mezinárodní konvenci o urovnávání investičních sporů (ICSID) z roku 1965, k Newyorské konvenci o uznávání a provádění zahraničních soudních rozhodnutí z roku 1958 a je rovněž členem UNCITRAL (UN Commission on International Trade and Arbitration Law). Problémem je však řešení obchodních sporů přímo před zimbabwskými soudy. Zimbabwská justice v minulosti prokázala velmi liknavý přístup k ochraně zahraničních investorů především v oblasti zemědělství. Rozhodnutí soudu navíc místní elity nerespektují. Nejobvyklejší praxí je platba předem (při nižších objemech) nebo neodvolatelný akreditiv. Při opakovaných dodávkách a dobré znalosti obchodního partnera lze přistoupit i na platbu po dodávce zboží. Faktury jsou nejčastěji v USD. Platební morálka obecně není na dobré úrovni, spoléhat v tomto ohledu nelze ani na vymáhání dluhů soudní cestou. Hlavním problémem místního trhu je politická a ekonomická nestabilita, malá koupěschopnost a nedostatek devizových prostředků. Riziko pro další vývoj představuje zejména hrozba plné implementace politiky indigenizace – viz kapitola 2.6. zpět na začátek 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba Ve zvyklostech a ve způsobu jednání je patrná britská tradice. Úřady jsou funkční, nicméně rozhodovací procesy státních institucí jsou zdlouhavé. Je lépe se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů. Běžné obchodní zdvořilosti jsou v obchodních kontaktech dodržovány a obchodníci by na obchodní jednání měli přicházet vždy v obleku a kravatě. Konzervativní oblékání se doporučuje i ženám. Obchodní atmosféra však bývá všeobecně méně formální než v mnoha zemích EU. Úředním jazykem Zimbabwe byla původně jen angličtina, nová ústava schválená v roce 2013 však uznává 16 oficiálních jazyků (kromě převládající šonštiny, ndebelštiny a angličtiny i veškeré minoritní jazyky a znakovou řeč). Šonštinu (Shona) aktivně využívá cca 70 % obyvatelstva a ndebelštinu (Sindebele) 30 %. Angličtinu ovládá většina obyvatel i mimo velká sídla a je jednoznačně dominujícím jazykem v obchodních stycích. Zimbabwský dolar (mezinárodní kód ZWD, místní používaná zkratka Z$), byl v letech 2002 – 2009 stižen astronomickou inflací (až biliony procent). Od února 2009 se zimbabwský dolar přestal

používat. V současné době se jako hlavní platidlo používá americký dolar (USD). V USD účtují všechny veřejné instituce. Paralelně obíhá jihoafrický rand (ZAR). V blízkosti hranic s Botswanou obíhá též botswanská pula. Vláda několikrát prohlásila, že začne jako rezervní měnu používat rovněž čínský juan a indickou rupii, dosud se tak ale nestalo. Přestože vláda občany i firmy nutí k bezhotovostním transakcím, peněžní transakce probíhají většinou v hotovosti. K placení částel nižších než 1 USD jsou využívány ZAR a nově vydané zimbabwské mince (ekvivalentní hodnota k UScentům). V důsledku nedostatku hotovosti v místních bankách vyhlásila Rezervní banka Zimbabwe, že začně vydávat od května 2016 bankovní poukázky, které by měly sloužit k hotovostním platbám. Jiné než výše uvedené měny (včetně eur) je obtížné směnit. Mezinárodní platební karty mají velmi omezenou použitelnost. Oficiální státní svátky: 1. leden - New Year´s Day (Nový rok) Velikonoční pátek, pondělí (pohyblivé) 18. duben - Independence Day (Den nezávislosti, oficiální státní svátek země) 1. květen - Worker´s Day (Svátek práce) 25. květen - Africa Day (Den Afriky) druhé srpnové pondělí - Heroes´ Day (Den hrdinů) druhé srpnové úterý - Defence Forces Day (Den ozbrojených sil) 22. prosinec - National Unity Day (Den národní jednoty) 25. prosinec - Christmas Day (1. svátek vánoční) 26. prosinec - Boxing Day (2. svátek vánoční) Další svátky může vyhlásit osobně prezident republiky jako dodatečné dny volna v souladu s čl. 2 (odst. 2) zákona Public Holidays and Prohibition of Business Act. Pokud svátek padne na sobotu či neděli, volno je následující pondělí. Obvyklé úřední hodiny na úřadech: pondělí – pátek od 08:00 hod. do 16:30 hod. Obvyklá otevírací doba bank: pondělí – úterý a čtvrtek – pátek od 08:00 hod. do 15:00 hod., středa od 08:00 hod. do 13:00 hod. sobota od 08:00 hod. do 11:30 hod. Obvyklá otevírací doba v obchodech: pondělí – pátek od 8:00 do 16:30 (případně 17:00) hod., často s polední přestávkou, supermarkety do 20:00 hod. bez polední přestávky sobota od 8:00 do 12:30 hod. (supermarkety do 20.00) neděle od 8:00 do 20:00 hod. (pouze supermarkety) Úřední doby a otevírací doby obchodů se však mohou lišit podle lokalit i podle praktických okolností (typicky jsou zkracovány např. v případě odstávek elektrické energie). zpět na začátek 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) Vstupní víza a poplatky: Občané ČR mohou obdržet turistická víza na kterémkoli zastupitelském úřadě Zimbabwe nebo na hraničních přechodech včetně všech tří mezinárodních letišť (Harare, Bulawayo, Victoria Falls). Poplatek za udělení víza na hraničním přechodu je: 30 USD za jeden vstup (platnost 30 dní),

45 USD za dva vstupy. Platí se v hotovosti. Doporučuje se mít připravenou přesnou částku v amerických dolarech (USD). Upozorňujeme, že tato úprava platí jen pro některé členské země EU, např. občané Slovenska vízum na hranicích získat nemohou. Do formuláře (k dispozici na každém přechodu) je nutno uvést jako účel cesty „Tourism“, pro jiné účely nelze vízum na přechodu získat. Žádosti o jiný druh víza a o novinářskou akreditaci je nutno podat na: Velvyslanectví Zimbabwe ve Vídni, Strozzigasse 10/15, 1080 Vienna tel.: +43/1/407236/7 fax: +43/1/4079238 nebo na Velvyslanectví Zimbabwe v Berlíně, Kommandantenstrasse 80, 10117 Berlin tel.: +49/30/206 22 63 fax: +49/30/206 22 63 Získání víza na zimbabwském velvyslanectví může být zdlouhavé, protože konzulární úředník nemůže vízum vydat bez souhlasu imigrační policie v Harare. Na souhlas se může čekat několik dnů, ale i několik týdnů. Doporučuje se před cestou ověřit u příslušného zimbabwského velvyslanectví, zda se podmínky pro vstup do země nezměnily. Doklady: Platný pas s minimální platností šest měsíců od data vydání víza. Při příjezdu ze země, kde se vyskytuje žlutá zimnice, je nutno se prokázat mezinárodním očkovacím průkazem s platnou vakcinací proti této nemoci. Návštěvník Zimbabwe může být při vstupu do země požádán, aby prokázal dostačující prostředky na dobu pobytu a zajištění odjezdu ze země (zpáteční letenku, prostředky na její nákup). Pro návštěvníky pobývající v Zimbabwe méně než 6 měsíců, jsou požadavky obvykle minimální. Pracovníci tisku, televize a dalších sdělovacích prostředků přijíždějící do Zimbabwe služebně musí vždy před vstupem žádat o akreditaci na příslušném zastupitelském úřadě Zimbabwe a dále na Zimbabwské mediální komisi (Zimbabwe Media Commission) v Harare. Celní předpisy: Do Zimbabwe lze bezcelně dovézt zboží určené k osobní spotřebě v místě, nepřesahující hodnotu 300 USD. Do toho lze zahrnout max. 5 litrů alkoholických nápojů na osobu starší 18 let, z čehož mohou být max. 2 litry destilátů. V květnu 2003 byl zaveden limit na dovoz pohonných hmot, který je v současné době 2 000 litrů na jeden automobil. Dovoz předmětů osobní potřeby, které budou návštěvníkem opět vyvezeny zpět ze země, nepodléhá omezení. Dovoz zahraniční měny není omezen, doporučuje se vyšší částky deklarovat při příjezdu na celnici. Nesmí se vyvážet více než 1000 USD. Zboží v hodnotě vyšší než 1000 USD podléhá odbavení na celnici a musí mít vystaveno formulář CD 1. Specifika: Při cestách do Zimbabwe není povinné žádné očkování, doporučuje se však očkování proti žluté zimnici, meningokokové encefalitidě a žloutence typu A i B. V níže položených oblastech (především jezero Kariba, Viktoriiny vodopády a okolí národního parku Gonarezhou) se doporučuje

užívat profylaxi proti malárii. Ve vyšších nadmořských výškách, v nichž mj. leží největší města Harare a Bulawayo, nebezpečí malárie nehrozí. Tam, kde není k dispozici nezávadná voda, existuje riziko nákazy cholerou. Branou infekce jsou znečištěné zdroje pitné vody. Voda používaná k osobní hygieně v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních zaměřených na cizince je většinou nezávadná, nedoporučuje se však k pití. V Zimbabwe je masově rozšířeno onemocnění AIDS. Ve městech a turistických oblastech jsou vyhovující restaurace. Nedoporučuje se používat platební karty vydané jinými než zimbabwskými bankami a to ani pro platbu v supermarketech. Síť bankomatů je omezená a většinou neumožňuje vybírat hotovost na zahraniční karty. Z ČR do Zimbabwe lze pro zaslání hotovosti využít služeb Western Union (nikoliv však v opačném směru). V Zimbabwe se jezdí vlevo. Maximální povolená rychlost v obci je 60 km/h a mimo obec 120 km/h, kontroly jsou velmi časté a často zaměřené na vybírání pokut. Příslušníci policie, pod jakoukoliv záminkou, požadují zaplacení “pokuty”, nevracejí zadrženým řidičům jejich doklady, čímžz nich činí svá rukojmí. Doporučuje se zachovat maximální klid a předkládat pouze legalizované kopie dokladů. Všechny hlavní silniční tahy jsou zpoplatněny. Pokud pobyt nepřesáhne 90 dnů, lze použít řidičský průkaz vydaný v ČR, který však musí být doplněn anglicky psaným osvědčením o autentičnosti a platnosti dokladu nebo anglickým překladem opatřeným fotografií řidiče. Při delším pobytu se doporučuje používat mezinárodní řidičský průkaz. Veřejná doprava je na nízké úrovni. Vnitrostátní letecká doprava přestala po krachu Zimbabwe Airlines v roce 2012 fungovat a je omezena na nákladné letecké taxi. Obnoveny byly vnitrostátní letecké spoje (Harare – Victoria Falls), nelze se na ně ale, vzhledem k často rušeným letům, spolehnout. Osobní vlaková doprava je na vybraných úsecích v provozu (např. Bulawayo – Victoria Falls, Harare – Mutare), je však nespolehlivá a zejména noční spoje jsou velmi rizikové z důvodu zvýšené kriminality. Nejlepším způsobem vnitrostátní dopravy je dálkový autobus – linky spojují všechna velká města v Zimbabwe i v okolních zemích. Organizovaná turistika zaměřená na hlavní turistické atrakce (Viktoriiny vodopády, národní parky, ruiny Velkého Zimbabwe atd.) je relativně bezpečná a při zachování rozumné míry obezřetnosti bezproblémová. Při cestě do oblasti diamantových dolů Marange (50km JV od Mutare) je třeba mít speciální povolení místních úřadů. V příhraničních oblastech s Mosambikem je třeba zachovávat zvýšenou opatrnost. Politické mítinky a jiná shromáždění i nadále často přerůstají v násilné potyčky s policií. Doporučuje se proto se větším shromážděním vyhnout. Kriminalita v Zimbabwe je oproti jiným africkým zemím nízká, přesto však se nedoporučuje cestovat individuálně. Převládající chudoba velké části populace může vyústit v napadení turistů a drobné krádeže. Za zvláště nebezpečné (zejména v noci) lze v tomto ohledu považovat chudinské čtvrti v městech Harare a Bulawayo. Přesuny vozem je lépe provádět za světla, jízda v noci je riskantní (neosvětlená vozidla, zvířata na silnici aj.), vůz je lépe za jízdy zamykat. Rovněž se nedoporučuje nosit u sebe vysoké částky peněz nebo drahé věci. Focení vojenských zařízení, vládních budov a jiných strategických objektů (mezi něž patří také nádraží či letiště) je na celém území přísně zakázáno. Občanům ČR doporučujeme se před cestou dobrovolně zaregistrovat v databázi DROZD sloužící Ministerstvu zahraničních věcí ČR k poskytování rychlé pomoci občanům v nouzi a k účinné organizaci pomoci v případě přírodních katastrof i sociálních nepokojů. zpět na začátek 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR V případě zaměstnávání nerezidentních cizinců je nezbytné získat pracovní povolení od Imigračního úřadu, k čemuž je třeba doložit potvrzení o nabídce zaměstnání od budoucího zaměstnavatele, dohodnutou mzdu, podmínky práce, důkaz, že pozice byla inzerována v Zimbabwe, chybí pro ni v místě expertíza a nebude v dohledné době nalezen způsob, jak tuto

lokální expertízu zajistit. Všeobecně lze konstatovat, že se jedná o zdlouhavý, administrativně náročný proces. V případě investic nad 100.000 USD bývá pracovní povolení pro cizince zpravidla uděleno. Zaměstnávání místních sil se řídí Zákonníkem práce (Labour Law) který velmi rigidně chrání práva zaměstnanců a omezuje pracovní trh http://www.ilo.org/dyn/natlex/natlex4.detail?p_lang=en&p_isn=1850. zpět na začátek 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Neexistuje žádná mezistátní dohoda o vzájemném poskytování zdravotnické péče, takže za veškerá ošetření je třeba zaplatit v hotovosti. Zdravotnická zařízení v Zimbabwe trpí vážným nedostatkem základního přístrojového vybavení, materiálu a léků. Před ošetřením (a to i v urgentním případě) obvykle vyžadují zálohu předem. Uspokojivou lékařskou péči lze zajistit pouze v soukromých zařízeních v největších městech, v případě vážného onemocnění nebo úrazu může být jediným řešením urychlený transport např. do Jihoafrické republiky. Na venkově zpravidla není dostupná ani nejzákladnější péče. Podstatné je tedy vždy velmi kvalitní zdravotní pojištění s možností rychlého odvozu do zahraničí. Doporučená lékařská zařízení : Avenues Clinic, Corner Baines Avenue/Mazowe Street, HARARE (Tel : +263 4 251 140 / +263 4 251 144) Trauma Center, 17 Lanark road, Belgravia (Tel : +263 4 700 666 / +263 4 700 668) Parirenyatwa Hospital, Mazowe Street, HARARE (Tel : +263 4 701 555 / +263 4 701 557) HARARE Central Hospital, Lobengula Road, Southerton, HARARE (Tel : +263 4 621 111 / +263 4 621 114) Galen House (privátní) - 93, Josiah Tongogara/9th Avenue - Bulawayo (Tel : +263 9 881 051) Mater dei Hospital (privátní) - Burns Drive - Malindela Bulawayo (Tél : +263 9 240000 / +263 9 240005) zpět na začátek Souhrnná teritoriální informace 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled 2. Zahraniční obchod a investice 3. Vztahy země s EU 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu 7. Kontakty Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/z...dminky-pro-uplatneni-ceskeho-18440.html

Nový certifikát CEPA pomáhá v potravinářství zefektivnit boj proti škůdcům 9.5.2016

businessinfo.cz str. 0 Akreditace, certifikace, normalizace

BusinessInfo.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Společnosti podnikající v segmentu Desinfekce, Desinsekce, Deratizace (DDD) mohou nově získat mezinárodní certifikáty CEPA, které deklarují efektivnost ochrany proti škůdcům v provozech. V Česku je historicky prvním držitelem certifikátu firma Impest Control, která vyvinula nový systém ochrany. Bureau Veritas je v tuzemsku jediným oprávněným poskytovatelem certifikace CEPA. Impest Control zavádí nový systém ochrany před škůdci „Výrobci a zpracovatelé potravin po nás vyžadují nejen vyšší kvalitu, ale stále častěji i standardizaci v ochraně před škůdci. V reakci na tyto požadavky jsme vyvinuli úplně nový systém, kterému říkáme Integrovaná ochrana před škůdci neboli IOŠ,“ říká Alexander Nerandžič, jednatel Impest Control. Systém je založen na moderní koncepci prevence výskytu škůdců, na pravidlech bezpečnosti potravin a analýze rizik. „Řešení, které jsme vyvinuli, nám výrazně pomohlo projít náročným certifikačním procesem. Jsme tak první firmou v Česku, která získala certifikát CEPA,“ dodává Nerandžič. Certifikovaná ochrana dle nové normy ČSN Náročnost firem podnikajících v potravinářském průmyslu potvrzuje také inspekční a certifikační společnost Bureau Veritas. „Potravináři jsou nejnáročnější klienti. V každé potravinářské normě je ochrana před škůdci výslovně definována a také důsledně sledována dohledacími úřady i auditory. Podnikatelé z tohoto segmentu mají nyní oporu v nové normě ČSN EN 16636, která vzešla v platnost na konci roku 2015. Stala se nám vodítkem pro certifikaci CEPA, kterou poskytujeme v České republice jako jediní,“ uzavírá za Bureau Veritas obchodní ředitel Aleš Podrazil. Redakčně upravená tisková zpráva společnosti Bureau Veritas

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/n...efektivnit-boj-proti-skudcum-77872.html

Zimbabwe: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled 9.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 1.1. Oficiální název státu, složení vlády 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru. 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

1.7. Daňový systém Zimbabwe je suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Rozloha je 390 580 km2. Nejdelší hranici má Zimbabwe se svým východním sousedem Mosambikem (1231 km), dále sousedí se Zambií (797 km), Botswanou (813 km) a JAR (225 km). Státní zřízení: Zimbabwe je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Ve skutečnosti je moc soustředěna v rukou úzké skupiny kolem prezidenta. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě, která je odpovědná Sněmovně (House of Assembly). Pravomoci prezidenta jsou rozsáhlé, byť nová ústava z roku 2013 přináší několik omezení. Zákonodárná moc je ústavou svěřena dvoukomorovému parlamentu, který se skládá ze Senátu a Sněmovny (House of Assembly). Senát má celkem 80 křesel (60 volených, 16 nominovaných regionálními radami, 2 vyhrazená tradičním vládcům, 2 postiženým), Sněmovna (House of Assembly) má celkem 270 poslanců, z toho 210 poslanců je voleno v jednomandátových volebních obvodech na základě většinového systému a 60 žen voleno na základě poměrného systému (6 žen za každou provincii). Členství v regionálních a mezinárodních uskupeních: ACP, AfDB, AU, COMESA, FAO, G-15, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC (NGOs), MIGA, NAM, OPCW, PCA, SADC, UN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNMIL, UNMISS, UNOCI, UNWTO, UPU, WCO, WFTU (NGOs), WHO, WIPO, WMO, WTO (Světová obchodní organizace). Zimbabwe je členem OSN, Africké unie (AU), Hnutí nezúčastněných, skupiny G-15, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, Jihoafrického rozvojového společenství (Southern Africa Development Community, SADC), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (Common Market for Eastern and Southern Africa, COMESA), ACP. Zimbabwe, kdysi jeden z nejbohatších států Afriky, dnes de facto patří do skupiny nejméně rozvinutých a nejchudších zemí světa (vláda ale toto zařazení odmítá). Ekonomika země je malá a závisí z podstatné části na zemědělství a těžbě nerostných surovin. K postupnému zhoršování sociálních podmínek a ekonomiky země došlo v průběhu let 1990 – 2008, a to bez ohledu na mnohdy kontraproduktivní pokusy vlády tento stav zvrátit. Tzv. zrychlená pozemková reforma započatá v roce 2000 měla za následek vyvlastnění půdy několika tisíc komerčních farmářů, což způsobilo citelný propad výkonu ekonomiky. Kolaps dále umocnila monetární politika, která měla za následek historicky rekordní hyperinflaci vedoucí k zrušení národní měny. V řadě ekonomických a sociálních ukazatelů se pak Zimbabwe ocitlo na posledních místech ve světě. Inkluzívní vláda vzniklá v únoru 2009 se snažila zavést opatření k oživení hospodářství. Byl vyhlášen Short Term Economic Recovery Program (STERP), v zemi působily expertních týmy Světové banky a Africké rozvojové banky. Zásadně pozitivní význam mělo opuštění zimbabwské měny; zboží a služby opět dostaly reálnou hodnotu. Hospodářství se stabilizovalo a byl nastartován růst, na kterém se do značné míry podílela těžba nerostného bohatství, především diamantů. Zimbabwská ekonomika se však nedostala zpět na úroveň z 90. let. Výraznějšímu oživení zatím brání politika tzv. indigenizace. Jedná se o proces převádění většinových (51%) podílů v soukromých společnostech na původní/domorodé Zimbabwany (Indigenous Zimbabweans) předepsaný tzv. Indigenizačním a emancipačním zákonem (Indigenization and Empowerment Act) z roku 2007. Ve smyslu tohoto zákona se původními/domorodými Zimbabwany rozumí zimbabwští občané, kteří byli před rokem 1980 „znevýhodněni nespravedlivou diskriminací na základě své rasy“, či jejich potomci. V praxi jsou výsledky této politiky pochybné. Existují obavy, že jejím hlavním záměrem je další sebeobohacení omezeného okruhu osob. Zejména však tato politika odrazuje potenciální zimbabwské i zahraniční

investory od většího zapojení do obnovy místní ekonomiky. Zimbabwe se potýká s mnoha problémy – vysokou závislostí na klimatických podmínkách, nedostatkem financí (včetně hotovosti), zanedbanou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, korupcí, špatným řízením podniků a nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj brzdí. Dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ patří do skupiny „repressed“ zemí - ze 178 hodnocených zemí se umístilo na 175. místě. Obchodní klima země je rovněž považováno za jedno z nejhorších na světě - Zimbabwe je klasifikováno z tohoto hlediska na 155. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí Průmysl: Na tvorbě HDP se podílí 27,1%. Zimbabwe patří k malému počtu afrických zemí, které měly (a do jisté míry stále mají) poměrně rozvinuté mnohosektorové hospodářství, přestože špatná hospodářská politika vlády a ekonomická krize po roce 2000 hospodářskou základnou hluboce otřásla. Řada průmyslových odvětví zanikla (výroba automobilů) nebo prodělává hlubokou krizi (ocelářství) a průmyslová výroba díky levným dovozům, drahým vstupům, zastaralému strojnímu vybavení a nedostatku financí stále klesá (v roce 2015 o 1,8%, využívána je pouze cca 1/3 výrobních zařízení). Nejdůležitějším odvětvím je těžební průmysl. Nosnými průmyslovými obory jsou zejména: těžební průmysl (těžba diamantů, uhlí, kaolínu, různých metalických a nekovových rud jako zlato, platina, měď, nikl, olovo) těžba dřeva a dřevozpracující výroba výroba cementu výroba chemikálií a umělých hnojiv výroba konfekce a obuvi výroba potravin a nápojů. Hlavními těžebními společnostmi jsou Zimplats (platina), Anglo-American Corporation (nikl, chrom), Rio Tinto Zimbabwe (nikl, zlato), Turner Newall (azbest), Lonrho (zlato, měď) a Ashanti Goldfields (zlato). Intervence státu a nedostatek elektrického proudu způsobují, že většina dolů se nachází na pokraji ekonomické rentability. Bouřlivým rozvojem prošla v posledních letech těžba diamantů, především ve východozimbabwské oblasti Marange. Podle zákona o indigenizaci by vlastnictví měla v nejbližší době převzít Zimbabwská společnost pro rozvoj těžby (ZMDC), prozatím je však tato činnost kontrolována neprůhlednou sítí firem: Anjin (čínsko-zimbabwské konsorcium, jediná z firem v Marange, kde zimbabwský podíl není v rukou státní ZMDC, ale firmy Matt Bronze), DMC (konsorcium ZMDC a dubajské společnosti Pure Diam), Marange Resources (100 % v rukou státu - ZMDC), Mbada Diamonds (konsorcium ZMDC a jihoafrických společností). Další diamantový důl Murowa je ve vlastníctví Rio Tinto. Dvě nové koncese o výměře v řádu desítek tisíc ha. v oblasti Chimanimani a povodí řeky Sabi/Save bylo přiznáno rusko-zimbabwskému konsorciu DTZ OZGEO. Donedávna hlavním výrobním podnikem byly ocelárny ZISCO. V roce 2013 se však podnik dostal do insolvence, přestal vyrábět a jeho osud (vstup zahraničního kapitálu a obnovení výroby) je nejistý. Dalšími velkými podniky jsou Zimbabwe Alloys Chrome a Zimbabwe Mining and Smelting (ferrochrom), Apollo Tyres Zimbabwe (pneumatiky), papírny, výroba plastických hmot. Společnost Delta Corporation dominuje výrobě piva a nealkoholických nápojů. Ve městě Gweru dodnes funguje továrna na obuv firmy Baťa. V blízkosti města Mutare na východě Zimbabwe se nacházela jediná místní rafinerie – Feruka – která je ropovodem propojena s mosambickým přístavem Beira. Hovoří se o plánech výstavby dalšího ropovodu. Rafinace byla v roce 2015 zastavena a Feruka nyní funguje pouze jako sklad a mísírna PHM. Stavebnictví: Na tvorbě HDP se podílí cca 3,5%. V 90. letech prošel segment stavebnictví velmi dynamickým

rozvojem, v Harare vyrostla řada moderních administrativních budov a rozvíjela se i bytová výstavba. Od té doby se nachází sektor stavebnictví v permanentním útlumu. Vláda nemůže díky obrovským mandatorním výdajům investovat do rozvoje infrastruktury a dokonce ani do její údržby. Díky nedostatku financí byly zastaveny velké státní, ale i soukromé projekty, stavební průmysl využívá méně než 30% kapacit. Zemědělství: Zimbabwe má zhruba 39 mil. ha zemědělské půdy, z toho je 33 mil. ha využíváno. Země bývala soběstačná ve výrobě potravin a část produkce masa či kukuřice i vyvážela. Agrární sektor je od roku 2000 paralyzován intervencemi státu v souvislosti s necitlivě prováděnou pozemkovou reformou, v důsledku čehož se ze Zimbabwe stalo (počínaje rokem 2001) dovozcem potravin a příjemcem potravinové pomoci. Úpadek zemědělství a nedostatek potravin jsou podle oficiálního stanoviska zapříčiněny dlouhodobými suchy způsobenými klimatickými změnami a rovněž sankcemi západních zemí. Mugabeho vláda se na tomto stavu díky chaotické „reformě“ vlastnických práv a fatálnímu zanedbání údržby v minulosti dobře fungující zavlažovací infrastruktury zásadním způsobem podílí. Stále více lidí zejména na venkově je závislých na subsistenčním zemědělství a sezónních srážkách. WFP uvádí, že 72% obyvatel žije pod hranicí chudoby (méně než 1,25 USD/den), 30% venkovských obyvatel je ohroženo nedostatkem potravin (nejsou schopni si ji vypěstovat v dostatečném množství), pouze 11% dětí má dostatečnou výživu. Zemědělská výroba se v r. 2015 podílela na tvorbě zimbabwského HDP 27,1 %, V zemědělství je zaměstnáno 66 % pracovních sil a na exportu se podílí cca 40 % (především vývozem tabáku, který reprezentuje 30 % celkových ročních příjmů). Hlavními pěstovanými plodinami jsou kukuřice a tabák, dále se pěstuje pšenice, bavlna, káva, cukrová třtina, podzemnice olejná, soja, zelenina. Živočišná výroba se zaměřuje na chov hovězího skotu (zejména ve vyšších polohách, kde se nevyskytuje moucha tse-tse), prasat, v nižších polohách se pěstují osli, ovce a kozy. Služby: Služby se jako celek v r. 2014 podílely na tvorbě HDP 53,6 % a zaměstnává odhadem 24 % z celkového počtu pracovních sil. Turistický průmysl, doprava a komunikace zaznamenaly v roce 2015 nejvyšší, téměř 5%) růst. Velmi rozvinutý je zimbabwský maloobchod a turistika, infrastruktura zůstává i přes problémy funkční. V maloobchodě působí domácí i zahraniční obchodní řetězce, které jsou zásobovány místní výrobou nebo zpravidla dovozem z JAR. Zimbabwe má řadu turistických destinací světové úrovně - Viktoriiny vodopády, národní parky. Politická a ekonomická nestabilita země však poškodila dříve silný cestovní ruch. I v této oblasti ale dochází k pozvolnému oživení (v roce 2015 očekáván růst ve výši 4,7%), vláda přijala program podpory turistiky, počet návštěvníků roste (cca 2,1 mil). Infrastruktura, energetika, telekomunikace: Zimbabwe je vnitrozemská země, která je závislá na letecké, železniční a silniční dopravě. Zimbabwe disponuje 3427km železnic, z nichž 313 km je elektrifikováno (trakce však byla na mnoha místech narušena krádežemi a traťová infrastruktura zanedbána do té míry, že není schopna provozu). Pro nákladní dopravu je funkční trať Harare – Beira (Mosambik), osobní doprava je silně nespolehlivá a funkční pouze na lince Bulawayo – Victoria Falls. Silniční síť je na uspokojivé úrovni, zhruba 18 000 km silnic (z celkových 97 000km) má asfaltový povrch, jehož kvalita je však proměnlivá. V roce 2013 byl nicméně zahájen program rekonstrukce hlavních silničních tahů. Na těchto úsecích se vybírá mýtné.

Zimbabwe má 196 letišť, z toho 17 z pevnou dráhou. Pravidelné spojení se zahraničím mají mezinárodní letiště v Harare a Victoria Falls. Přímé spojení do Evropy z Harare neexistuje, cestovat lze společností Emirates přes Dubaj či přes některé z afrických letišť (Johannesburg, Addis Ababu, Nairobi). Domácím leteckým přepravcem byla dříve polostátní společnost Air Zimbabwe, která ovšem v důsledku finančních potíží v roce 2012 ukončila provoz. Dochází však k pokusům o obnovení vnitrostátních i mezinárodních leteckých spojů provozovaných touto leteckou společností, nelze se ale prozatím na ně spolehnout. V zemi a regionu dále působí několik malých soukromých či nízkonákladových společností (Fastjet). Pošty a pozemní telekomunikace ovládá státní podnik Posts and Telecommunication Corporation (PTC). Síť pevných linek má zhruba 330 000 účastníků. (t.j. 2/100 obyv.). Naopak rychle roste počet mobilních telefonů, kterých je kolem 12 milionů. (86% obyv.). V Zimbabwe existují 3 provozovatelé sítě mobilních telefonů. Internet užívá cca 3 mil. obyv. Všechny zimbabwské elektrárny provozuje a distribuci elektrické energie zajišťuje státní podnik Zimbabwe Electricity Supply Authority (ZESA). Energetika je nejslabším článkem ekonomiky, Zimbabwe by potřebovalo cca 2200 MW, v současné době je instalovaná kapacita necelých 1300 MW a ani ta není využívána. Vedle tří malých (v zásadě generátorových) stanic na fosilní paliva (Harare, Munyati, Bulawao) v zemi existují dva významné zdroje – uhelná elektrárna v Hwange (kapacita 700 MW) a vodní elektrárna Kariba (750 MW). Žádná z nich nevyrábí na plný výkon, elektrárna v Hwange (výkon v květnu 2016 je 538 MW) kvůli zanedbané údržbě a zastaralému zařízení, vodní elektrárna Kariba kvůli nedostatku srážek a nízké hladině vody (v květnu 2016 pouhých 177 MW). Zimbabwe je nuceno elekřinu dovážet (Kongo - SNEL, JAR - Eskom, Mosambik – HCB) i zde však dochází díky nedostaku financí k problémům. Výpadky proudu jsou velmi časté a těžce postihují ostatní odvětví průmyslu, Budoucnost má výstavba solárních, větrných atd. elektráren, např. firma Green Rhino Energy staví a 50MW fotovoltaickou stanici u města Marondera. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc: Vzhledem k politické situaci byla rozvojová pomoc Zimbabwe ze strany států EU a USA výrazně utlumena či zcela pozastavena. Zimbabwe přesto zůstává příjemcem zahraniční rozvojové pomoci formou konkrétních projektů (beneficientem jsou většinou mezinárodní agentury či místní nevládní organizace), která v roce 2014 dosáhla 757,8 mil. USD. Klíčovými donory jsou USA, Velká Británie, EU, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko a Švýcarsko a agentury OSN. Zimbabwe rovněž příjemcem humanitární (zejména potravinové) pomoci, humanitární pomoc v roce 2014 dosáhla výše 33 mil. USD. Zemi postihuje nedostatek srážek, sucho a neúroda, hlad v roce 2016 hrozí více než čtvrtině obyvatel (t.j. cca 2,5 mil.). Prezident Robert Mugabe vyhlásil v pátek 5. 2. 2016 v několika provinciích země stav nouze a požádal o humanitární pomoc ve výši 1,5 mld. USD. Díky velmi vysokému (a nesplácenému) zahraničnímu zadlužení IMF a WB zastavily finanční pomoc Zimbabwe. Vláda se v roce 2015 snažila vztahy s mezinárodními finančními institucemi i věřiteli zlepšit. Zimbabwe v roce 2015 dvakrát navštívila mise Mezinárodního měnového fondu (IMF), která v rámci monitorovacího programu (Staff-Monitored Program – SMP) hodnotila reformní kroky zimbabwské vlády. V květnu 2016 proběhne třetí hodnotící mise, Zimbabwe by v blízké budoucnosti mohlo znovu získat přístup k finančním nástrojům IMF. Zimbabwe neposkytuje rozvojovou pomoc dalším zemím. 1.1. Oficiální název státu, složení vlády Zimbabwská republika (Republic of Zimbabwe) Hlava státu a vlády: Robert Gabriel Mugabe, prezident republiky, který zároveň jmenuje a předsedá

vládě (od 31. 12. 1987). Poslední prezidentské volby se konaly v roce 2013, příští by se měly konat v roce 2018. Viceprezidenty jsou Emmerson Mnangagwa a Phelekezela Mphoko. Prezident Mugabe velmi často mění ministry, v roce 2015 celkem 3x. Jmenováním nových ministrů a náměstků ministrů se v roce 2015 zvýšil počet členů vlády na 72. Složení vlády (ministři, stav k 3. 5. 2016): Cestovní ruch a pohostinství - Walter Mzembi Doprava a rozvoj infrastruktury – Joram Gumbo Energetika – Samel Undenge Finance - Patrick Chinamasa Záležitosti žen, genderové záležitosti a komunitní rozvoj – NyashaChikwinya Hornictví a rozvoj těžby - Walter Chidhakwa Malé a střední podnikání a rozvoj družstev - Sithembiso Nyoni Média, informace a vysílání - Christopher Mushohwe Rozvoj venkova, veřejné práce a výstavba bytů – Saviour Kasukwere Makroekonomické plánování a podpora investic – Obert Moses Mpofu Mládež, indigenizace a hospodářská emancipace – Patrick Zhuwao Obrana - Sydney Sekeramayi Průmysl a obchod - Mike Bimha Půda a přesidlování venkova – Douglas Mombeshora Životní prostedí – Opah Muchinguri Spravedlnost, právní a parlamentní záležitosti - Emmerson Mnangagwa Informační techologie, telekomunikace a poštovní služby – Supa Mandiwanzira Veřejná správa, práce a sociální věci – PriscahMupfumira Vnitro – Ignatius Chombo Vyšší školství, věda a technika – Jonathan Moyo Zahraniční věci - Simbarashe Mumbengegwi Sport a kultura – Andrew Langa Ministr bez portfolia - Makhosini Hlongwane Rozvoj venkova a zachování národního kulturního dědictví – Abednigo Ncube

Koordinace politik u kanceláře prezidenta – Simon Khaya Moyo Zdravotnictví a péče o dítě - David Parirenyatwa Zemědělství, mechanizace a závlahy - Joseph Made Národní usmíření, mír - Phelekezela Mphoko Národní bezpečnost – Kembo Mohadi Váleční veteráni, političtí vězni – Tshinga Dube Členy vlády ve funkci státního ministra jsou rovněž 4 státní ministři při kanceláři prezidenta a 10 státních ministrů pro jednotlivé provincie. Guverér Zambijské rezevní banky - John Mankudya zpět na začátek 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) Počet obyvatel: 14,9 mil. (odhad 2015) Průměrná hustota obyvatel na 1 km2 : 37,4 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 5,6 mil, 38,3 % obyvatelstva Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,21 % (odhad 2015) Věkové složení obyv: 0 – 14 let: 37,9 % 15 – 64 let: 58,6 % 65 let a výše: 3,5 % Zimbabwské obyvatelstvo je tvořeno z 98 % původními africkými kmenovými skupinami (z toho Šona činí 82%, Ndebele 12 %, ostatní etnika 2 %) a z 1 % míšenci a z méně než 1% bělochy. 50 % obyvatel vyznává synkretické (směsice křesťanského a domorodého) náboženství, 35 % křesťanské (anglikánské, římsko-katolické, protestantské), 14 % tradiční domorodá náboženství a 1 % ostatní (islám, hinduismus, judaismus). Úředním jazykem Zimbabwe byla doposud angličtina, nová ústava schválená v roce 2013 však uznává 16 oficiálních jazyků (kromě převládající šonštiny, ndebelštiny a angličtiny i veškeré minoritní jazyky a znakovou řeč). Šonštinu (Shona) aktivně využívá cca 70 % obyvatelstva a ndebelštinu (Sindebele) 30 %. Angličtinu ovládá většina obyvatel i mimo velká sídla. zpět na začátek 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru. Rok 2012

2013 2014 2015* 2016* HDP na obyvatele (v USD) 905 951 972 932 928 HDP (v mld. USD) nominální 12,4 13,5 14,2 13,9 14,2 Růst HDP 10,6 4,5 3,8 0,2 -1,1 Roční míra inflace (v %) 2,9 0,3 -0,8 -2,5 -3,0 Nezaměstnanost** (%) 90

95 N/A N/A N/A Počet obyvatel (mil) 13,7 14,2 14,6 14,9 15,3 Zdroj: EIU, * odhad, ** oficiálně uváděná nezaměstnanost je 11,5% Nová vláda obrysy své hospodářské politiky načrtla v ambiciózním plánu hospodářské obnovy Zim Asset. Kombinace rychlých opatření, dlouhodobých strategických investic a makroekonomických kroků měla již vést ke zdvojnásobení hospodářského růstu již v roce 2014. Míra její implementace ale zústává nízká. Přestože to vláda v rámci jednání s IMF slibuje, není pravděpodobné, že by v nejbližší době došlo k zásadní reformně současných rigidních hospodářských politik vč. nedostatečně pružného pracovního práva, indigenizace zahraničních podílů ve firmách. Přetrvávat bohužel bude zřejmě i ekonomické prostředí charakterizované mj. vysokou mírou korupce. Exekutiva je v současnosti plně pod kontrolou strany ZANU-PF. To sice přispívá k předvídatelnosti počínání vlády i krátkodobého vývoje v zemi, v rámci vládnoucí strany ale panují zásadní rozepře týkající se jak budoucího obsazení nejvyšších postů ve státní správě, tak i politiky otevírání se zahraničí. Návrat absolutního mocenského monopolu ZANU?PF, zastaralá hospodářská politika, nepříznivé investiční prostředí dlouhodobě odrazující mezinárodní investory, společně s poklesem cen tabáku a nerostných surovin (zlato, platina, nikl) na světových trzích a katastrofálním suchem, vedoucím k poklesu zemědělské i průmyslové produkce i nedostatku elektřiny měl v roce 2015 citelné dopady na ekonomickou situaci země. Neschopnost státní kasy dostát i některým mandatorním závazkům v minulém roce (se zpožděním byly vypláceny i platy příslušníků ozbrojených sil) vyvolal na počátku roku 2015 spekulace o blížícím se státním bankrotu. HDP Zimbabwe rostlo v roce 2015 pouze 1,5% tempem, nejvyšší růst zaznamenal turistický průmysl, doprava a komunikace, nejvyšší pokles zaznamenala energetika (10%), dále zemědělství (3,6%) a těžební průmysl (2,5%) – tedy klíčové sektory zimbabwské ekonomiky. Inflace zůstávala v záporných číslech (v Zimbabwe tedy dochází k deflaci). Obchodní deficit dosáhl 1,7 mld. USD, hlavními vývozními komoditami zůstal tabák, nikl, diamanty, platina, zlato a chrom, dováží sestroje a dopravní zařízení, ropné produkty, hnojiva, potraviny a elektřina. Pozitivním momentem roku 2015 bezesporu zůstává schválený plán na oddlužení Zimbabwe, který by v delší perspektivě měl umožnit získat další finance od mezinárodních finančních institucí. Vyhlídky Zimbabwe v roce 2016 nejsou nijak růžové - hrozí katastrofální neúroda způsobená nejhorším suchem posledních desítek let, krachy firem, neschopnost vyplácet mzdy zaměstnancům, stávky a nepokoje. Podle pesimistických odhadů se může jednat o jeden z nejhorších roků za dlouhá desetiletí.Bude nutné ve zvýšené míře dovážet jak pšenici, tak i kukuřici. Nedostatkem dešťů bude postižena energetika, výpadky elektrického proudu a nedostatek vody budou delší a častější.To dále postihne důlní průmysl i výrobu, které jsou na energetice

závislé.Přes snahy ekonomických realistů v zimbabwské vládě se tedy hospodářské situace země rychle nezlepší. V privátním sektoru lze zřejmě čekat ještě horší situaci, neboť vzhledem k dalšímu snížení koupěschopnosti obyvatel dojde k další vlně krachů firem spojených s nárůstem již rekordně vysoké nezaměstnanosti. zpět na začátek 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let % HDP 2012 2013 2014 2015* 2016* příjmy 28,0 27,7 26,6 26,0 25,8 výdaje 29,3 30,2 28,4 29,4 29,4 Saldo -1,3 -2,5 -1,8 -3,4 -3,6 Zdroj: EIU, * odhad Na přelomu let 2008 a 2009 prošla země faktickým státním bankrotem. Zimbabwská vláda nyní

vede všechny své finanční operace v USD. Zimbabwský státní rozpočet na rok 2015 počítal s výdaji ve výši 4,1 mld. USD. Na prorůstové kapitálové výdaje bylo věnováno pouze 8 %. Stále větší část rozpočtu je rozpouštěna v platech státních zaměstnanců, v roce 2015 překonaly tyto výdaje 80% hranici. Prioritním sektorem zůstalo školství (26% rozpočtu).Státního rozpočet počítal s příjmy ve výši 3,8 mld. USD, deficit ve výši 300 mil. USD vláda vykrývá pomocí pokladničních poukázek vnucovaných místním komerčním bankám. Rozpočet pro rok 2016 počítá s růstem HDP ve výši 2,7%, deflací 3%. Obchodní deficit v roce 2015 má dosáhnout 2,9 mld. USD, v roce 2016 by se měl snížit na 2,5 mld. USD. Výdaje státu mají dosáhnout 4 mld. USD, příjmy by měly dosáhnout 3,85 mld. USD – rozpočet počítá s deficitem ve výši 150 mil. HSD (1,1% rozpočtu). Financován by měl jako v minulých letech být domácími půjčkami a pokladničními poukázkami. Z návrhu rozpočtu plyne, že 3,7 mld. USD (92,1%) je určeno na mandatorní výdaje, pouhých 300 mil. USD by mělo jít na kapitálové výdaje (investice státu). Obrovské náklady na chod státu neumožňují prorůstové kapitálové výdaje, rozpočet je proto spíše udržovací (zachování základních funkcí státu). Vláda nemůže díky obrovským mandatorním výdajům investovat do rozvoje infrastruktury a dokonce ani do její údržby.Prioritními sektory jsou školství 810,4 mil. USD (23,5%), obrana a policie 753 mil. USD a zdravotnictví 331 mil USD. Zimbabwe v současnosti není schopno ve větší míře vydávat středně- a dlouhodobé státní dluhopisy, a poměrně nízké deficity veřejných financí tak vláda vykrývá pomocí pokladničních poukázek. Příležitostně se jí daří získávat menší finanční injekce od dlouhodobých zahraničních partnerů (zejména ČLR a Rusko). zpět na začátek 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba 2012 2013 2014 2015* 2016* běžný účet -2324 -2998 -2259 -2540 -2605 kapitálový účet 1772 2900 2585 2748

N/A finanční účet N/A N/A N/A N/A N/A zahraniční dluh (mld. USD) 8,655 8,196 10,570 10,537 10,880 finanční rezervy (mil. USD) 576 475 364 297 252 Zdroj: EIU, IMF, * odhad Zimbabwská vláda se snaží zlepšit vztahy s mezinárodními donory a finančními institucemi. V roce 2015 dvakrát zemi navštívila mise Mezinárodního měnového fondu (IMF), která v rámci monitorovacího programu (Staff-Monitored Program – SMP) hodnotila reformy zimbabwské vlády značně optimisticky.V květnu 2016proběhne třetí hodnotící mise, pokud i ta dopadne dobře,mohlo by Zimbabwe v blízké budoucnosti získat přístup k finančním nástrojům IMF. Ministr financí Chinamasa představil v srpnu 2015 plán oddlužení Zimbabwe, který byl přijat na výročním zasedání IMF a WB v Limě (9. – 11. 10. 2015). Jeho strategie spočívá v první fázi v uhrazení dlužných splátek, úroků a pokut IMF, WB a AfDB (1,5 mld. USD) pomocí vnitřních rozpočtových zdrojů, darů a nízko úročených půjček mezinárodních a regionálních donorů a státních obligací, v druhé fázi pak chce jednat s Pařížským klubem o restrukturalizaci dluhu. Tato jednání by měla být podpořena silným reformním programem (zahrnujícím revitalizaci zemědělství, rozvoj malého a středního podnikání, posílení finančního sektoru, zlepšení trhu práce, boj proti korupci). zpět na začátek 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vzhledem k faktu, že Zimbabwe přijalo jako oficiální měnu USD, je vliv centrální banky na měnovou politiku minimální a zaměřuje se zejména na dohled nad bankovním sektorem. Ten je relativně funkční, v zemi působí 13 komerčních bank, spořitelen a hypotéčních domů. Bankovní sektor je považován za relativně zdravý zejména od té doby, kdy Rezervní banka ukončila v letech 20142015 činnost tří komerčních bank (Allied Bank Limited’s, Interfin Bank Limited a AfrAsia Bank Limited), dvěma ukončení činosti hrozí. Důvodem je vysoký podíl nesplácených půjček a nedostatek kapitálu. Vláda rovněž založila (a rozpočtem podpořila) Zimbabwe Asset Management Corporation (ZAMCO), jehož hlavní rolí je odkup nesplácených půjček a finanční podpora projektů. Dalším reformním krokem je založení Krediditního referenčního úřadu. Většina bankovních domů poskytuje moderní služby jako telebanking nebo internetové bankovnictví. Ekonomiku však brzdí jejich přílišná opatrnost poskytovat půjčky a financovat projekty (úroky ve výši 15 - 22%) a zejména nedostatek hotovosti. Zimbabwský dolar (mezinárodní kód ZWD, místní používaná zkratka Z$), byl v letech 2002 – 2009 stižen astronomickou inflací (až biliony procent). Od února 2009 se zimbabwský dolar přestal používat. Ani v roce 2016 není návrat k místní měně na pořadu dne. V současné době se jako hlavní platidlo používá americký dolar (USD). V USD účtují všechny veřejné instituce. Paralelně obíhá jihoafrický rand (ZAR). V blízkosti hranic s Botswanou obíhá též botswanská pula. Vláda několikrát prohlásila, že začne jako rezervní měnu používat rovněž čínský juan a indickou rupii, dosud se tak ale nestalo. Přestože vláda občany a firmy nutí k bezhotovostním transakcím (v bankách není dostatek hotovosti), peněžní transakce probíhají většinou v hotovosti, k placení částel nižších než 1 USD jsou využívány ZAR a nově vydané zimbabwské mince (ekvivalentní hodnota k UScentům). Jiné než výše uvedené měny (včetně eur) je obtížné směnit. Mezinárodní platební karty mají velmi omezenou použitelnost. Z důvodu nedostatku hotovosti přistoupila centrální banka k netradičnímu kroku - vydávání platebních poukázek. Centrální banka: Reserve Bank of Zimbabwe P. O. Box 1283, Harare Tel.: +263 4 703000, 703111 Fax: +263 4 707800 http://www.rbz.co.zw/ Nejvýznamnější komerční banky: Barclays Bank of Zimbabwe, Ltd P. O. Box 1279, Harare Tel.: 758280/99, 730622, fax: 753455 Commercial Bank of Zimbabwe, Ltd. The Jewel Bank P. O. Box 3313, Harare Tel.: +263 4 798915/27,74850/79 Fax: +263 4 758077

Stanbic Bank Zimbabwe, Ltd P. O. Box 300, Harare Tel.: +263 4 759471/83, 250258/9,250266/8 Fax: +263 4 749991 Standard Chartered Bank Zimbabwe, Ltd P. O. Box 373, Harare Tel.: +263 4 7528648,752852-9 Fax: +263 4 758076,725667 V zemi dále působí Agribank, BancABC Limited, FBC Bank Limited, MBCA Bank Limited, Metbank Limited, NMB Bank Limited, Steward Bank Limited, ZB Bank a několik desítek pojišťoven, mezi něž patří: Old Mutual, First Mutual, Zimnat, Fidelity, Intermarket, IGI, NicozDiamond, Zimnat Lion, Altfin, RMI, Eagle, Tristar, Heritage, AIG a SFG. zpět na začátek 1.7. Daňový systém Sazba daně ze zisku firem je v současné době 25 %, nicméně pro řadu odvětví je coby investiční pobídka uplatňována sazba nižší. Například firmy vyvážející více než 50 % svojí produkce do zahraničí jsou zatíženy pouze 20% daní. Na tuto daň se běžně vztahuje další 3% tzv. AIDS přirážka. Dividenda firem obchodovaných na zimbabwské burze cenných papírů jsou zatížena 10% daní, dividenda ostatních firem pak sazbou 15 %. Daň z úroku je stanovena na 15 %, v případě termínovaných vkladů je však tato sazba s platností od 1. 1. 2013 snížena na 5 %. Honoráře nerezidentním subjektům, manažerské či poradenské poplatky atp. jsou zdaněny sazbou 15 %. Mimo 15 % DPH (VAT) jsou na dovoz uvalovány tři druhy daní: celní, dovozní daň a zvláštní daň. Preferenční celní tarify platí pro země SADC a COMESA. Progresivní zdanění příjmů fyzických osob je odstupňováno od 0 do 45 % podle výše ročního příjmu. Roční příjmy do výše 3000 USD a dále odměny do výše 1000 USD jsou od daně osvobozeny. I na tuto daň se běžně vztahuje 3% AIDS přirážka. Výběrem daní a cel pověřen Zimbabwský finanční úřad (Zimbabwe Revenue Authority - ZIMRA). Podrobné informace viz: http://www.zimra.co.zw/. zpět na začátek Souhrnná teritoriální informace 2. Zahraniční obchod a investice 3. Vztahy země s EU 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu 6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

7. Kontakty Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/z...ni-charakteristika-teritoria-18435.html

ceskolipsky.denik.cz KRÁTCE: Půlka mostu šla k zemi, teplárna slaví 20 let 9.5.2016

ceskolipsky.denik.cz str. 0 Moje Českolipsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Českolipsko - Přinášíme krátké zprávy z celého regionu: zpravodajství z měst i obcí, krimi, kultura i sport. "Půlka mostu šla k zemi Česká Lípa - O víkendu začala demontáž první poloviny mostu přes Moskevskou ulici v České Lípě. Doprava po mostě vyla svedena do jednoho pruhu a Moskevská ulice se na několik dní pro automobilovou dopravu uzavřela úplně. Omezení začala platit již v pátek. Zvláště v odpoledních hodinách se začaly tvořit kolony na objízdných trasách, což pro řidiče znamenalo zpoždění občas přesahující půl hodiny. Víkendový provoz byl naštěstí mírný, ovšem nedělní hromadná nehoda na severním vjezdu do České Lípy způsobila kolonu aut sahající téměř do Nového Boru. Provoz následně řídila policie kyvadlově. Ralsko získalo rybník v Hradčanech Ralsko - Směnou pozemků s Vojenskými lesy a statky (VLS) získalo město Ralsko do majetku Hradčanský rybník. „Tím se otevírají nové možnosti pro rekreační využití této vodní plochy. Ale přibudou i nemalé starosti s investicemi nutnými do budoucna," uvedl starosta Ralska Miloš Tita. Možnost rybaření v Hradčanech podle něj zůstane zachována. Město zvažuje i další kroky v rámci programu zadržení vody v krajině, například v podobě dalších malých vodních děl. Směnu pozemků s VLS schválili v lednu zastupitelé. Město s podnikem vyměnilo za rybník a další prostory pozemky u obory Židlov. Teplárna v Lípě slaví 20 let Česká Lípa - Již dvacet let zásobuje teplem a teplou vodou tisíce domácností v České Lípě Českolipská teplárenská (CLT). K jubileu připravila společnost pro své zákazníky soutěž o teplo na celý rok zdarma. „Pro účast v soutěži stačí domácnost zaregistrovat na webu http://www.clt.mvv.cz a zodpovědět soutěžní otázku. Celkovou hodnotu výher odhadujeme na minimálně 40 tisíc korun, protože se hraje o teplo zdarma za celý rok 2015 a další slevy na teplo ve výši 50 či 25 procent," upřesnila předsedkyně představenstva ČLT Jitka Holčáková. Soutěž probíhá do 25. května. Odběratelé našli tento týden ve svých poštovních schránkách k soutěži informační leták. Každá domácnost se může soutěže zúčastnit pouze jednou a za každou domácnost se může přihlásit pouze jedna osoba. Kromě Lípy zásobuje CLT teplem také domácnosti v Dubé. Seniorka kradla v Kauflandu Česká Lípa - Krádež neobvyklou jak zcizenými věcmi, tak věkem pachatelky, zaznamenali tento týden českolipští policisté. Ve středu krátce po deváté hodině večer přistihla ochranka supermarketu devětašedesátiletou ženu chvíli poté, co prošla pokladnou s nezaplaceným zbožím. „Konkrétně se jednalo o dvě balení kuřecích párků, sedm rohlíků, dvě kaiserky a jednu svíčku, vše v hodnotě 68 korun," říká policejní mluvčí Ivana Baláková a dodává, že žena byla již za přečin krádeže v minulosti potrestána čtyřměsíční podmínkou. Protože ji porušila, hrozí nyní ženě až tři roky za mřížemi. Čtyři obce chtějí být Vesnicí roku Českolipsko - Čtyři obce z Českolipska budou letos usilovat o titul Vesnice roku 2016. Do dvaadvacátého ročníku soutěže se přihlásil Prysk, Kravaře, Velký Valtinov a Zahrádky. V

následujících dvou měsících proběhne hodnocení jednotlivých krajských kol. V Libereckém kraji bude o titul usilovat celkem sedmnáct obcí. Do soutěže se v rámci celé republiky letos přihlásilo 251 obcí, nejvíce jich je z Královéhradeckého kraje. Přihlášené obce jsou hodnoceny v následujících oblastech: společenský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry, informační technologie obce a koncepční dokumenty. Zloděj připravil rodinu o potraviny Česká Lípa - Desetičlennou rodinu, ve které žije osm nezletilých dětí, okradl o potraviny zatím nezjištěný zloděj. Stalo se to v pondělí, kdy do domácnosti v panelovém domě na sídlišti Špičák v České Lípě někdo vnikl po vypáčení vstupních dveří. Uvnitř všechno zpřeházel a zanechal tu po sobě doslova spoušť. Z bytu si nakonec odnesl 13 kilogramů hovězího masa z mrazáku a nějaké základní potraviny, například mouku, cukr nebo těstoviny. Televizor LCD, který majitelka bytu považuje za nejcennější vybavení, sice z původního místa přemístil, ale nakonec ho tu bez dalšího zájmu ponechal. Na dveřích po něm zůstala škoda za 2 000 korun a odcizené potraviny si oznamovatelka cení na dalších 1 600 korun. Případ nyní objasňují českolipští policisté. Dobrá zpráva pro hasiče Liberecký kraj - Liberecký kraj rozdělí letos téměř 17 milionů korun na podporu hasičů. Dvě třetiny prostředků jsou určeny na nákupy a opravy hasičské techniky a vybavení, třetina půjde na nová auta či rekonstrukce hasičských zbrojnic, které získaly podporu i z ministerstva vnitra. Za poslední čtyři roky rozdělil kraj na podporu hasičů bezmála 60 milionů korun. V Libereckém kraji je 303 spolků dobrovolných hasičů a 260 zásahových jednotek. Dohromady mají více než 16.000 členů. Noví příslušníci skládali slib Praha, Liberecký kraj - Vytrvalý déšť ve středu odpoledne skrápěl oslavy Dne hasičstva, při kterých 250 nových příslušníků HZS ČR skládalo slavnostní slib na Hradčanském náměstí v Praze. Mezi nimi bylo 8 příslušníků HZS Libereckého kraje. Ještě před složením slibu byl Den hasičstva zahájen položením věnců k pomníku Tomáše Garrigue Masaryka. Během odpoledne pak byla na Hradčanském náměstí spousta ukázek hasičských činností a lidé si mohli prohlédnout vystavenou techniku. HZS Libereckého kraje zde měl své obojživelné pásové vozidlo z centrální stanice Liberec. Den hasičstva byl zakončen mší za živé i zahynuvší hasiče v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kterou sloužil kardinál Dominik Duka a zúčastnilo se jí kolem 2 500 hasičů z celé ČR. Oslavy hasičstva se konal na svátek sv. Floriána, patrona hasičů a ochránce proti požárům. Horská služba získá od kraje dotací 200 tisíc Liberecký kraj - Rada Libereckého kraje schválila neinvestiční dotaci pro horskou službu. Na pořízení pomůcek nutných pro poskytování pomoci získá Horská služba z rozpočtu kraje 200 000 Kč. „Peníze jsou určeny na provoz horské služby v regionu Libereckého kraje. Poprvé je s dotací pro horskou službu počítáno již v rozpočtu Libereckého kraje, až dosud museli o finance žádat z krizového fondu, což bylo nesmyslné a složité. Také v nadcházejících letech bude příspěvek pro horskou službu v návrhu rozpočtového výhledu, i proto, že zabezpečuje část činností v nedostupných terénech místo Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje," uvedl hejtman Martin Půta. Peníze horští záchranáři využijí k zakoupení záchranných kyslíkových setů, obvazového materiálu, pánevních pásů a sady i-gel, vakuových dlah a další vybavení. Rozhodnutí DK ze dne 5. května POKUTY:DUTKA Jakub (Dubice) - pokuta 300,- Kč (za vyloučení § 46/2 + RS OFS).Všechna výše uvedená opatření jsou zanesena do informačního systému FAČR, finanční tresty jsou řešeny přes sběrné faktury klubů."

URL| http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_reg...emi-ralsko-ziskalo-rybnik-20160509.html

Claudia Sledujeme trendy ve výživě, 3. díl Bezlepková strava není jen die a 10.5.2016

Claudia str. 20 Dopřejte si s námi


zpět Co je to lepek? Lepek neboli gluten je směs dvou bílkovin, gliadinu a gluteninu, které se nacházejí společně se škrobem ve většině obilnin, hlavně v pšenici, žitě a ječmeni. U části populace se projevuje nesnášenlivost lepku zvaná celiakie. Tito lidé pak musí dodržovat bezlepkovou dietu. Roste ale počet těch, kteří se stravují bez lepku, ačkoli na něj alergii nemají. Vyřazením potravin obsahujících lepek, tedy těch vyráběných z mouky, se jim totiž daří hubnout a celkově se cítit lépe. Co můžete jíst? I s vyloučením moučných výrobků zbývá spousta potravin, které při bezlepkové dietě konzumovat můžete. Patří sem například kvalitní tvrdé sýry, tvaroh, jogurty a kysané mléčné výrobky, libové maso, kvalitní šunka, vejce, ovoce, zelenina, rýže, kukuřice, pohanka, jáhly, luštěniny či brambory. Při nákupu potravin je třeba sledovat jejich složení, existuje už také řada výrobků určených přímo pro celiaky. Co se jíst nesmí? Zapovězené jsou všechny výrobky z klasické mouky: sladké i slané pečivo, strouhanka, knedlíky, pizza... Pak těstoviny, vločky, kroupy, krupice, lámanka, sójové výrobky, sladkosti, zmrzliny, pudinky a uzeniny (kromě kvalitní šunky). Dejte si pozor na potraviny se skrytým lepkem, tedy různá ochucovadla jako dresink, hořčice či kečup, a konzervované výrobky a polotovary. Lepek obsahuje i pivo a některé druhy tvrdého alkoholu, například whisky. Na co si dát pozor? Bezlepkové potraviny mají zpravidla vyšší glykemický index a obsahují více sacharidů. Je proto dobré hlídat si množství energie přijaté a vydané. Důležité je, abyste ve stravě přijímali dostatečné množství vlákniny, minerálních látek a vitaminů, zejména řady B. Proto zahrňte do jídelníčku co nejvíce syrového ovoce a zeleniny. Dnes naštěstí existuje dost potravin v bezlepkové variantě. Koupit se dá i bezlepkové pivo, ačkoli nepatrné množství lepku obsahuje. Pomocníci do kuchyně * Sada misek na sváteční stůl Čisté bílé linie čtyř do sebe zapadajících trojúhelníkových misek potěší oko a na stole vykouzlí sváteční dojem. Každou můžeme naplnit něčím jiným, oříšky, krekry, sušenkami – fantazii se meze nekladou. Sadu těchto misek 4 v 1 zakoupíte u F&F za cenu 199 Kč. Pití s nápadem Barevné sklenice na drinky s kovovým víčkem doplněné brčkem můžete využít na jakékoli nápoje. Jsou také hezkým designovým doplňkem, využijete je na cesty nebo zahradní party. Dodávají se ve více barevných provedeních. Cena za jednu sklenici je 89 Kč. Objednat si je můžete na http://www.decodoma.cz Foto autor| Ilustrační foto: Fotolia.com (4), shutterstock, archiv firem

5 nejoblíbenějších diet 10.5.2016

Claudia str. 23 Zdravá a fit

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

K čemu jsou dobré? Dělená strava, paleo dieta a další Před létem se mnozí rozhodnou zhubnout. Ale jak? Prozkoumali jsme podrobněji některé z diet. Nízkosacharidová Dieta založená na minimálním množství konzumovaných sacharidů. První tohoto druhu byla svého času hlavně hollywoodskými hvězdami vychvalovaná dieta kardiologa Roberta Atkinse. Jak dieta funguje? Bílkoviny a tuky (maso, ryby, vejce a mléčné výrobky) jsou dovoleny v libovolném množství, zato sacharidy (chleba, brambory, těstoviny, rýže a sladkosti) pouze v minimálních dávkách. Strava s nízkým obsahem sacharidů má pomoci udržet nízkou hladinu krevního cukru, zatímco energie se získává převážně z tuků. Co na to odborníci? Experti na výživu varují před četnými zdravotními riziky, jako jsou nemoci srdce a cév nebo poruchy ledvin či jater. Tohle není vůbec zdravá alternativa. Pro koho je dieta vhodná? Vlastně pro nikoho, kdo chce zhubnout dlouhodobě a přeje si zůstat zdravý. Tip: Existují i nízkosacharidové diety, které obsahují trochu více sacharidů a ovoce, takže nejsou tolik problémové. Paleo dieta Paleo není žádná běžná dieta na zhubnutí. Název je odvozený od paleolitu, tedy starší doby kamenné, a jde o způsob stravování, který má udržet člověka zdravého a fit. Její zastánci tvrdí, že dnešní člověk se nestravuje adekvátně svému živočišnému druhu, protože jeho trávicí trakt je nastavený na stravu našich předků z doby kamenné. Jak dieta funguje? Při této dietě jíte pouze potraviny, které existovaly už v době kamenné, především maso, ryby, vejce, zeleninu a ovoce. Potraviny, které v té době nebyly, např. obiloviny, mléko, rostlinné oleje a cukr, jsou tabu. Co na to odborníci? Podle nich neexistuje žádný způsob stravování typický pro dobu kamennou, lidé jedli prostě to, co našli. V zásadě se člověk dovedl a dovede přizpůsobit daným okolnostem a může jíst různou potravu. Pro koho je vhodná? Paleo dieta nevyžaduje žádný nákladný stravovací rozvrh. Ideální jídlo podle ní sestává z velké části ze zeleniny, zdroje bílkovin ve formě masa, ryb nebo vajec a dostatečné dávky tuku. Tip: Vynechání průmyslově zpracovaných jídel s obsahem cukru, bílé mouky a ne moc kvalitních tuků rozhodně zdraví a postavě prospívá. ŠtíhláŠtíhláve spánku Tento dietní koncept vyvinutý doktorem Detlefem Papem se řídí individuálním biorytmem a hladinou inzulinu. Kila mají ubývat díky konzumaci správného jídla ve správnou dobu. Jak dieta funguje? Tato takzvaná inzulinová dělená strava má udržet nízkou hladinu inzulinu, a tím podpořit spalování tuků. Tři jídla denně s odstupem pěti hodin odpovídajícím způsobem kombinují bílkoviny se sacharidy. Večer se vynecháním sacharidů vylučování inzulinu zpomalí, aby se ve spánku nastartovalo spalování tuků. Co na to odborníci? Experti na výživu nesouhlasí s tím, že tato dieta upřednostňuje kombinaci potravin před celkovým množstvím kalorií přijatých během dne, které je pro hubnutí rozhodující. Pro koho je vhodná? Tento program vydrží zpravidla jen disciplinovaní jedinci. Mnoho lidí dietu kvůli pětihodinovým pauzám předčasně vzdá. Tip: Pokud při držení této diety jíte plnohodnotnou stravu a aktivně se věnujete sportu, hmotnost většinou automaticky klesne. Bodová dieta Ne každého baví počítat kalorie nebo jouly. Takovým lidem bude vyhovovat bodová dieta. Jak dieta funguje? Místo kalorií jednoduše počítáte body, které jsou pro každé jídlo určené především podle obsahu kalorií a cukru, ale i podle dalších parametrů. Tím se ovšem vy trápit nemusíte. Stačí si

hlídat, aby součet bodů potravin, které za celý den sníte, nepřekročil závazně danou hranici. Co na to odborníci? Bodová dieta je založena na zdravé smíšené stravě, která zohledňuje všechny živiny. Pro koho je vhodná? Ideální pro ty, kdo neradi složitě počítají. Tip: Překročený denní limit můžete smazat vhodnou fyzickou aktivitou. Dělená strava Ačkoliv je myšlenka dělené stravy stará přes 100 let, těší se dnes velké oblibě. Její objevitel, newyorský lékař Howard Hay (1866–1940), roztřídil potraviny do bílkovinných a sacharidových skupin. Tabu je vše, co obsahuje obojí zároveň (např. uzeniny, luštěniny). Do třetí, neutrální skupiny pak patří zelenina a saláty. Jak dieta funguje? Konzumují se pokrmy vždy jen jedné skupiny. Například k masu se smí podávat jen neutrální zelenina, nikoliv brambory. Přísným dělením stravy člověk skutečně hubne. To však není ani tak dělením stravy, ale spíš výběrem potravin. Co na to odborníci? Kritici považují některá dělení za absurdní. Například ovoce zde patří do bílkovinné skupiny, ale mléčné výrobky, jako třeba jogurt, do neutrální. Brambory jsou zařazeny do sacharidů, ačkoliv obsahují i bílkoviny. Pro koho je vhodná? Pro všechny, kdo jsou zvyklí na velká množství jídla, protože pro velikost porcí tady žádná omezení neplatí. Tip: Při dodržení rozmanitého a pestrého jídelníčku je s dělenou stranou možné se plnohodnotně stravovat. Foto popis| Vážit se jen jednou týdně – to naprosto stačí! Foto autor| Ilustrační foto: Fotolia.com (6) Foto popis| Pokud se vám podaří zhubnout a změnit styl stravování, okolí to ocení

ct24.cz České potraviny chtějí na čínský stůl. Musí ale myslet na jiné chutě 6.5.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České firmy se na Festivalu piva a lásky v Šanghaji pustily do propagace svých výrobků. Například české pivo, které je proslavené na mnoha místech světa, totiž proniká na čínský trh jenom těžko. Platí to i pro další výrobky. Vliv mohou mít i odlišné chutě Číňanů. Na pětidenním festivalu v centru Šanghaje se Česko představilo jako země romantických dovolených, dobrého jídla a pití. Kromě piva se na veletrhu prezentovali i producenti jídla. Naděje na vývoz dává například producentům masa ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který podepsal memorandum o dokončení certifikace, díky níž by padly bariéry. „Věřím, že do konce tohoto roku otevřeme možnost vyvážet hovězí a vepřové maso z České republiky na čínský trh včetně masných výrobků,“ prohlásil ministr. přehrát

video Události ČT: Čínský "Festival piva a lásky" se nese v českých barvách, firmy chtějí prosadit své výrobky

Vývozu má pomoct i dohoda České exportní banky s čínskými institucemi, které jsou ochotné

zafinancovat i větší projekty. „Našim cílem je podpořit výrobce nejen zemědělských komodit, ale i vývoz zemědělských technologií nebo know-how,“ přiblížil generální ředitel exportní banky Karel Bureš.Jiný kraj, jiná chuť Většina firem teprve zkoumá trh a hledá partnery. „Objem je zatím minoritní, v řádu jednotek kontejnerů za rok,“ uvedl generální ředitel Hamé Group Martin Štrupl s tím, že s Čínou začali zhruba před dvěma roky a že jde zejména o kojeneckou výživu. Jídlo pro děti patří mezi nejperspektivnější. Kvůli skandálu s jedovatým melaminem v Číně prudce vzrostla poptávka po sušeném mléce z dovozu. U některých potravin se však výrobci musí přizpůsobit jiným chutím. Číňané totiž mají rádi sladší a i české pivo jim chutná hořce. „Určitá část populace si na to pomalu zvyká a je otázka, jestli v zájmu zvýšení vývozu se chuti trošku nepřizpůsobit,“ zmínil předseda představenstva společnosti Lobkowicz Brewery Group Zdeněk Radil.

Odkaz Číňané dávají přednost německému pivu, chuť českého teprve objevují Důležitá je i volba názvů v čínštině, aby výrobky zdomácněly. Roli hraje rovněž cena. České pivo totiž může být pořád luxus, který si dovolí jen bohatí.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...nsky-stul-musi-ale-myslet-na-jine-chute

V Lidlu prodávali vepřové se salmonelou, varuje inspekce 9.5.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika kutekl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V obchodním řetězci Lidl bylo k dostání vepřové mleté maso, u kterého Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila kontaminaci salmonelou. Maso původem z Polska už se podle inspektorů na trhu nevyskytuje, varují ale všechny, kdo mají výrobek stále doma. Potravinářská inspekce kontaminaci masa salmonelou zjistila u potraviny s názvem Čerstvá porce - Vepřové mleté maso 100% v půlkilovém balení. Jejím výrobcem byla polská společnost Hamburger Pini Sp. z o.o. Prodávala ji společnost Lidl, trvanlivost mělo maso do konce dubna. „SZPI nicméně důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali,“ komentoval zjištění mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Bakterie způsobuje onemocnění zvané salmonelóza, které se projevuje střevními potížemi, průjmy a zvracením. Nebezpečné je pro starší lidi a děti, které se hůře vyrovnávají s rychlou ztrátou tekutin.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...i-veprove-se-salmonelou-varuje-inspekce

czso.cz

Newsletter - 18/2016 6.5.2016

czso.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 6. května 2016 Vážení příznivci statistických údajů, přinášíme Vám výběr z aktuálních a připravovaných výstupů Českého statistického úřadu včetně aktualit z Eurostatu a dalších organizací. Vydali jsme: 2. 5. Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží - březen 2016 Ceny výrobců v zemědělství se za březen 2016 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku snížily o 4,6 %; přitom bylo vykázáno zvýšení cen rostlinné výroby o 0,6 % a snížení cen živočišné výroby o 9,9 %. 2. 5. Zemědělství - 1. čtvrtletí 2016 V prvním čtvrtletí 2016 bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun (+8,1 %), vepřového 54 146 tun (?6,2 %) a drůbežího 37 427 tun (+8,3 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se meziročně téměř nezměnily (+0,4 %), klesly ceny jatečných prasat (?7,4 %) a kuřat (?2,0 %). Nákup mléka se meziročně zvýšil na 624 792 tis. litrů (+4,1 %), jeho cena se propadla o 15,9 %; zemědělci prodávali mléko průměrně za 7,30 Kč/litr. 2. 5. Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2015 V roce 2015 spotřeba vody vzrostla. Specifické množství vody fakturované celkem vzrostlo o 2,1 l/os/den na 131,5 l/os/den a voda fakturovaná domácnostem vzrostla o 0,6 l/os/den na 87,9 l/os/den. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ve sledovaném roce vzrostl z 83,9% na 84,2%. 5. 5. Indexy cen v lesnictví (surové dříví) - 1. čtvrtletí 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 5. Maloobchod - březen 2016 Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy v březnu reálně meziměsíčně stagnovaly. Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy zvýšily o 4,3 %, bez očištění o 5,1 %. Vývoj tržeb byl ovlivněn rozdílným počtem pracovních dní proti předchozímu roku a velikonočními svátky. 6. 5. Porážky hospodářských zvířat - březen 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 5. Čtvrtletní analýza VŠPS na aktuální téma - 1. čtvrtletí 2016 Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání dosáhla v minulém roce 40,4 hodiny. Liší se zejména podle postavení respondentů v zaměstnání a druhu vykonávané činnosti. Česká republika se co do počtu odpracovaných hodin řadí na páté místo v celé EU. 6. 5. Časová řada základních ukazatelů VŠPS - 1. čtvrtletí 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 5. Indexy tržeb v maloobchodě - březen 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 5. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 1. čtvrtletí 2016 Celková zaměstnanost se v 1. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšila o 99,5 tis. osob a dosáhla 5 086,7 tis. Míra zaměstnanosti 15–64letých činila 71,0 %, tj. nejvíce od roku 1993. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO se meziročně snížil o 85,0 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti 15– 64letých meziročně klesla proti 1. čtvrtletí 2015 o 1,6 procentního bodu na 4,4 %. Připravujeme: 9. 5. Průmysl - březen 2016 9. 5. Stavebnictví - březen 2016 9. 5. Zahraniční obchod - březen 2016 9. 5. Spotřeba vybraných ropných produktů a zemní plyn - únor 2016 10. 5. Tržní služby - měsíční indexy tržeb - březen 2016 10. 5. Indexy spotřebitelských cen - inflace - duben 2016 10. 5. Konjunkturální průzkum v podnicích průmyslových, stavebních, obchodních a ve vybraných odvětvích služeb - duben 2016 10. 5. Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně) - duben 2016 10. 5. Měsíční indexy tržeb v dopravě, informačních a komunikačních činnostech - březen 2016

10. 5. Služby - měsíční indexy tržeb - březen 2016 10. 5. Cestovní ruch - 1. čtvrtletí 2016 10. 5. Služby - 1. čtvrtletí 2016 10. 5. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních - 1. čtvrtletí 2016 10. 5. Návštěvnost v hotelech - březen 2016 11. 5. Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění - duben 2016 12. 5. Tisková konference: Životní podmínky českých domácností 12. 5. Zahraniční obchod ČR podle CZ-CPA – čtvrtletní údaje - 1. čtvrtletí 2016 12. 5. Soupis hospodářských zvířat - k 1. 4. 2016 12. 5. Příjmy a životní podmínky domácností - 2015 13. 5. Šetření průměrných cen vybraných výrobků - potravinářské výrobky - květen 2016 Informace ze světa: 3. 5. Eurostat : Emise CO2 se meziročně v EU zvýšily, nejvíce na Slovensku 3. 5. Statistics Australia : Shánět místo po padesátce? Pro šestinu zaměstnavatelů jste starý 4. 5. Eurostat : V důsledku infarktu či mrtvice umírá ročně více než milion obyvatel EU Pokud si přejete každý týden v pátek dopoledne dostávat newsletter přímo do své e-mailové schránky, napište nám prosím na mailto:[email protected]. Eva Kačerová oddělení PR ČSÚ tel.: 274 054 220 e-mail: mailto:[email protected] Nenašli jste, co jste hledali? Informace o veškerých publikačních výstupech Českého statistického úřadu naleznete v katalogu produktů. Vyhledávat zde můžete nejen podle termínu zveřejnění, ale i podle tematických skupin a typu výstupů. Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz/. Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 URL| https://www.czso.cz/csu/czso/newsletter-182016

ČRo - cb.cz V počtu nádorů slinivky břišní jsme na světové špičce. Můžeme si za to zřejmě sami ČRo - cb.cz str. 0 zdravicko Eva Kadlčáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 4.5.2016

zpět Rakovina nebolí. Velmi dlouho. Přijde se na ni často náhodou. O záludnosti karcinomu slinivky břišní a dalších orgánů trávicího ústrojí mluvil v pořadu Zdravíčko Českého rozhlasu České Budějovice renomovaný gastroenterolog Ivo Horný, primář interny nemocnice ve Strakonicích. Poslechněte si celý pořad„Záludnost spočívá v tom, že o rakovině trávicího ústrojí velmi dlouho nevíme. Tam, kde je to možné, kde existuje screeningový program, tedy v případě rakoviny konečníku a tlustého střeva, je tedy potřeba, aby této možnosti lidé využívali, protože je velmi cenná. U ostatních součástí trávicího traktu ještě moderní medicína screeningové programy nemá a často ani nedokáže nemoc odhalit včas.“To je podle Ivo Horného případ adenokarcinomu slinivky břišní. „Bohužel stále nejsme schopni detekovat počáteční stádia tohoto nádoru, a proto je prognóza pacientů s adenokarcinomem slinivky břišní velmi špatná. Současnými léčebnými metodami se tato nemoc velmi těžko řeší, pacientů přežije necelé jedno procento," říká.Navíc rakoviny slinivky dramaticky přibývá. „Zatímco před třiceti lety, kdy jsem začínal svou praxi na strakonické interně, byla poměrně raritou, nyní se v České republice diagnostikuje kolem 20 případů rakoviny slinivky na 100 tisíc obyvatel za rok. Na naší stanici nedávno leželo současně jedenáct pacientů s rakovinou slinivky. To samozřejmě není normální, možná to souvisí s tím, jak se k nám pacienti koncentrují ze spádové oblasti jihozápadních Čech, ale republiková čísla mluví za vše. Už i v této diagnóze se dostáváme na první místo na světě,“ dodává lékař.Gastroenterolog Ivo Horný je přesvědčen, že na nárůstu karcinomu slinivky břišní se podílí špatné stravovací návyky a špatný životní styl Čechů. „Ukazuje se, že zvýšená konzumace uzenin a červeného masa přispívá k tvorbě nádorů, především právě v trávicím traktu. Není to tak, že dáme-li si řízek, máme

vyšší riziko onemocnění, zatímco vegan takovým nádorem neonemocní, těch faktorů je celá řada, ale Světová zdravotnická organizace skutečně zařadila v loňském roce červené maso a uzeniny mezi karcinogeny prvního řádu vedle azbestu a nikotinu,“ zdůrazňuje.Adenokarcinom slinivky je silně zhoubný nádor, který se šíří kolem nervů a lymfatických cév, takže rychle proniká do okolních orgánů a metastazuje. „Aby bylo možno pacientům dát šanci, pak je třeba operovat. Zda je nádor operabilní, záleží na tom, jak dalece prorůstá do cévního systému,“ vysvětluje Ivo Horný, „pokud prorůstá do žilních pletení, pak si s tím schopní chirurgové dovedou poradit. Prorůstá-li do velkých tepen, které odstupují z aorty, pak si s tím dnes na světě ještě nikdo poradit neumí.“ Podle něj řada nádorů nejde operovat i proto, že v okamžiku zjištění nemoci už jsou založena metastatická ložiska. „Pak je pro pacienta zbytečné podstupovat náročnou, například šestihodinovou operaci, jestliže už jsou jiná, neoperovatelná ložiska jinde,“ říká Ivo Horný a dodává: „Alespoň malá dobrá zpráva tu je: průměrná doba dožití se z osmi měsíců prodloužila na současných dvanáct až šestnáct měsíců. Přesto je ta prognóza neradostná.“Ne každý nádor slinivky břišní ale musí být takto nebezpečný. Adenokarcinom tvoří jenom jednu část nádorů, které slinivku postihují. Ty další nejsou zdaleka tak nebezpečné. Objevuje se i celá řada nádorů nezhoubných. „Najde-li se tedy něco na slinivce, vůbec to nemusí znamenat absolutní konec. Naopak, většina nádorů slinivky je nezhoubná a vlastně se už ani dál neléčí, pouze se sledují,“ uvádí lékař, „anebo jsou to sice nádory zhoubné, ale poměrně slušně léčitelné, například neuroendokrinní karcinom, i lidé s metastázami jsou odoperováni, dostávají kombinovanou léčbu spojenou s chemoterapií a jsou tady další dlouhé roky, bez jakýchkoli potíží, zapojí se znovu do pracovního procesu, mají téměř stejnou životní prognózu jako lidé, kteří nikdy nic na slinivce neměli.“ A jak na sobě člověk ten většinou nebolestivý nádor vlastně pozná? „Rakovina slinivky obvykle žádné počáteční příznaky nemá a často se na ni přijde, když už je pozdě, to je ten průšvih,“ přiznává lékař. „Většinou k nám pacienta přivede bezbolestné zežloutnutí. Nemá žádné bolesti, ale má žluté oči, svědí ho kůže, začne mít černou moč a světlou stolici. Souvisí to s tím, že nádor uzavřel nebo přiuzavřel žlučové cesty, takže žluč se hromadí nad překážkou a drobné nitrojaterní žlučovody popraskají, žluč se začíná vylévat do krve, a proto pacient zežloutne. Druhým příznakem nádorového onemocnění je nevysvětlitelný úbytek na váze, to každý lékař zpozorní. Třetím příznakem může být někdy silná, ostrá bolest, která souvisí s tím, jak nádor tlačí na nervové pleteně v okolí páteře. Většinou pacient uvádí, že se mu uleví například v předklonu nebo vkleče, protože nádor se vahou odchýlí od páteře."Z DOTAZŮ POSLUCHAČŮ: Mají léky podíl na vzniku nádorů? Nevidím žádnou souvislost, nevím o léku, který by vyvolával rakovinu tlustého střeva, žaludku nebo slinivky.Jak lze žít bez žaludku? Bez žaludku se žít dá, pacient si na tu situaci musí vzniknout, trvá to několik měsíců, musí změnit své stravovací návyky, protože chybí rezervoár, jídlo proletí z jícnu do tenkého střeva, je tedy třeba jíst po malých částech mnohokrát denně, aby tenké střevo stačilo potravu zpracovávat.Alkohol - jaký má vliv na vývoj nádorového onemocnění? Usuzuje se, že negativní vliv tu je. Na rozdíl od červeného masa zatím není zapsán jako karcinogen prvního řádu. Rakovina konečníku se někdy dává do souvislosti s vysokou konzumací piva u nás. Ale neznamená to, že kdo pije pivo, dostane rakovinu konečníku.Může souviset plynatost s vývojem nádorového onemocnění? Odpověď není jednoznačná. Samozřejmě může, podobně, jako když uděláte přehradu na potůčku a nad přehradou se hromadí voda. Tak i tady nádor může bránit průchodu střevních plynů normálním způsobem. Ale důvod může být i jiný, může jít o srůsty, pozánětlivé změny i o to, že část střeva není tak elastická jako za mlada, a tak může dojít k hromadění střevních plynů nad tímto úsekem, chtělo by to individuální vyšetření.Je dědičná rakovina žaludku? Genetická dispozice se obviňuje prakticky u všech nádorů. Je-li výskyt u přímých příbuzných, je i větší nebezpečí, že se nádor vyvine u potomků, ale není to rozhodující. v Japonsku je rakovina žaludku nejčastějším nádorem, ale prakticky neznají nádor tlustého střeva. Japonci, kteří se přestěhovali do USA, začali mít nádor žaludku v běžných číslech, ale výrazně u nich stoupl počet nádorů tlustého střeva. Přijali zkrátka životní styl Američanů.Rakovina slivnivky - nepůsobí na ni i stres? Mluví se o tom, ale já si nemyslím, že stres a trápení vede k nádorům, spíše ke zvyšování krevního tlaku a ke kardiovaskulárním problémům.Endosonografické vyšetření a magnetická rezonance - při jakém podezření je možné požadovat vyšetření těmito metodami a která pracoviště ho poskytují? V krajských nemocnicích ve všech, v okresních nemocnicích jen v některých, v Jihočeském kraji Strakonice a České Budějovice. Nejsme schopni endosonografickým vyšetřením dělat screening, těch pracovišť je zatím málo a vyšetření je dost náročné. Kdy požadovat: co se týče slinivky břišní, mělo by předcházet jednoduché vyšetření sonografické, zjistíme, je-li tam něco podezřelého či není. Pak indikujeme CT, které potvrdí či vyvrátí podezření, anebo má nejasný výsledek, pak by mělo následovat vyšetření magnetickou rezonancí nebo endosonografické. Obrovskou výhodou této metody je to, že pokud se nám něco nezdá, jsme schopni si supertenkou jehlou rovnou vzít

vzoreček a poslat jej na příslušné laboratorní vyšetření, z něhož nám patolog pod mikroskopem určí, jedná-li se o rakovinné buňky či nikoliv. Může i u rakoviny jít o infekční původ onemocnění? V afrických zemích se vyskytují nádory, které následují po infekčním onemocnění, u nás se zatím nic podobného neprokázalo.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1609476

Sedm nejčastějších chyb při grilování ČRo - cb.cz str. 0 carovani Petr Stupka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 10.5.2016

zpět Na grilovací nešvary se rozhodl na začátku letošní sezony poukázat Petr Stupka v Kuchařském čarování. Všeobecně připomněl některé problematické věci, které při grilování děláme. K tomu přidává recept na grilovaný a pestrý salát. Poslechněte si celý pořad1. Příliš masa a uzenin Grilování by mělo být především pestré, je to slavnost a mimořádná událost. Proto se nezaměřujte pouze na přípravu masa a uzenin, grilovat můžete i další potraviny. Naplánujte vše bohatě, ale hlavně pestře.2. Přemarinádováno a překořeněno Zbytečně mnoho přísad a koření často zastírá samotnou chuť potravin. Nejsem proti marinování či kořenění, ale například steaky vůbec nekořením. Koření velmi často shoří dříve, než se osmahne či upeče dotčená potravina.3. Chvátat se nevyplácí Grilování by opravdu nemělo být rychlou variantou večeře. Všeliké kvaltování škodí, důležitá je příprava.4. Spálené a popálené není dobré Adekvátní teplota je rozhodující. Grilování nesmí znamenat za každou cenu pečení na prudkém žáru - několik centimetrů nad žhavým uhlím. Maso nejprve zprudka opečte, ale poté zvolna mimo silný žár dopékejte. Nejezte saze, nejsou dobré.5. Steaky za každou cenu Negrilujte vždy pouze steaky. Proč nezkusit kvalitní mletá a sekaná masa: Zajímavá je kombinace ala šašlik a ani není tak drahá jako jen čisté maso.6. Zapomínané maličkosti Součástí jídla by měly být dipy, saláty, doplňky. Nespokojte se s kupovaným a nejlevnějším, to je přece škoda. I obyčejnou hořčici můžete vylepšit na speciální omáčku, připravujte bylinková a jiná másla.7. Konzumujeme i náladu Při posezení u grilu či ohně je důležitá pohoda. I tu totiž konzumujeme, a tak je dobré plánovat. Zkuste zvolit téma, například mexická kuchyně nebo Havaj, sežeňte adekvátní muziku, doplňky, oblečení. Najednou to nebude jen o jídle.http://www.rozhlas.cz/varimesrozhlasem/portal/Grilovaný a pestrý salátSuroviny: 150 gramů cibule 100 gramů celeru 220 gramů papriky 220 gramů cukety 200 gramů mini rajčat 200 gramů klobásy 100 gramů sýra olivový olej ocet cukr bylinková sůlJeště před samotným grilováním si svařte stejné množství octa a cukru (například 250 gramů cukru a 250 mililitrů běžného lihového octa). Tím potom snadno a rychle ochutíte různé saláty a studené omáčky.Pokud budete pečený salát připravovat na roštovém grilu, nakrájejte zeleninu na větší, stejnoměrné kusy a zcela na sucho ji ogrilujte. Opečenou zeleninu pak vložte do mísy a ochuťte rozvarem cukru a octa, bylinkovou solí a olivovým olejem.V případě úpravy salátu na pánvi nebo grilovací plotně krájejte zeleninu na menší, stejnoměrné kousky. Nejprve na troše oleje pečte celer, pak přidejte cibuli a na konec ostatní druhy zeleniny. Osmahnutou zeleninu až těsně před podáváním osolte, nejlépe bylinkovou nebo česnekovou solí, a ochuťte svařeným octem a cukrem. Při podávání doplňte sýrem.


ČRo - sever.cz Kuskus s vepřovým masem

ČRo - sever.cz str. 0 varime Stanislava Brádlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.5.2016

zpět Třeba vám zbyl kousek vepřové pečeně od neděle nebo se vám v lednici zatoulal jeden opuštěný vepřový plátek – během pár minut s ním vykouzlíte lahůdku. Suroviny:1 šálek kuskusu150 g vepřového masa1 lžička oleje do kuskusupřípadně lžíce oleje na úpravu masasůlpřípadně koření podle vlastní chuti nebo bylinkyhttp://http://www.rozhlas.cz/varimesrozhlasem/portal/Postup:1. Máme-li už maso tepelně upravené, stačí ho jen rozkrájet na malé kostičky. Pokud pracujeme s masem syrovým, rovněž ho nakrájíme na kostičky a na lžíci rozehřátého oleje pěkně ze všech stran orestujeme a podle chuti dokořeníme, osolíme.2. Kuskus připravíme podle návodu. Je to jednoduché – v kastrolu přivedeme k varu skoro 2 hrnky mírně osolené vody. Vsypeme hrnek kuskusu, zakápneme olejem, vypneme oheň, přiklopíme a po chvíli kuskus prohrábneme vidličkou, aby se nakypřil.3. Promícháme kuskus a kostičky masa, pomocí sběračky tvarujeme kopečky na talíř. Zeleninový salát nic nezkazí.


Příběh děčínské pekárny: Vsadili na kvalitu, žijí bez reklam a vyhrávají soutěže ČRo - sever.cz str. 0 expres Renáta Valešová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.5.2016

zpět Dva roky po sobě se děčínská pekárna ucházela o první místa v soutěžích Ústeckého kraje o regionální potravinu a dva roky po sobě jako jediná společnost zvítězila. V roce 2015 vyhrál Jiří Ondečko soutěž Regionální potravina Ústeckého kraje v kategorii pekařské výrobky se svým Onďasovým rohlíkem a letos se umístil na první příčce v soutěži Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje - Kraje Přemysla Oráče s chlebem Onďasův podmáslak. Na rohu naproti hlavnímu nádraží v Děčíně se line vůně upečeného pečiva, pekárna a rodinná firma Jiřího Ondečka zde funguje 2 roky a lidé už si na jejich výrobky zvykli. Pekárně se daří vyhrávat se svými produkty i regionální soutěže. Podle odborné poroty jste si zde mohli v loni koupit nejlepší rohlík a letos nejlepší chleba v Ústeckém kraji.„Vloni to byla taková shoda náhod… My o té soutěži ani nevěděli, oslovili nás přímo z agrární komory s tím, že se o nás dozvěděli. My tím, že jsme tady byli v tu dobu rok, tak jsme rozhodně nepomýšleli na žádné účasti v soutěžích. Přihlásili jsme tam pět výrobků s tím, že ten rohlík by měl být skutečně favorit, protože ten, to si troufnu říct, nemá široko daleko konkurenci. A ta porota, jak jsme se dozvěděli, jednohlasně pro ten rohlík rozhodla! Konec konců my jsme na tom rohlíku tady tu pekárnu i postavili…“ vypravuje Jiří Ondečko.Onďasův rohlík se stal Regionální potravinou Ústeckého kraje roku 2015 a letos pekařství vyrazilo do druhé podobné soutěže o Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje Kraje Přemysla Oráče s chlebem Onďasův podmáslak a donesl si rovněž první místo. Původní podnikatelské záměry byly ovšem úplně jiné a pekárna zde vznikla shodou náhod.Pekárna vznikla jen shodou náhod…„Ta cesta byla hodně klikatá. Musím říct, že mám srdeční místo tady k tomu místu, protože tady jsem se vyučil jako kuchař a de facto to byl nejznámější bufet na Děčínsku. I my jsme tady chtěli vařit a chleba jsme chtěli péct jen jako takový bonus ke guláši, ale bohužel jsem pozdě objednal kuchyň. A tak jsme tu dřív měli pec a než jsme stihli doobjednat kuchyň, tak ta pekárna se rozjela tak rychle, že to veškerý kuchyňský vybavení šlo do sklepa,“ vzpomíná Ondečko.Pekárna prosperuje a rok od roku zde pro slané i sladké pečivo chodí stále více zákazníků. Podle Jiřího Ondečka ale nejde jen o kvalitu a chuť výrobků, ani o první místa ve vyhraných soutěžích.„Myslím si, že nám pomohl ten osobní přístup od začátku, protože my

nemáme Facebook, nemáme ani internetové stránky a nemáme nikde reklamu. Jediná reklama, kterou jsme měli, byla, že jsme za 15 korun vytiskli plakáty a stoupli si s manželkou a rodinou za ten pult a přesvědčovali jsme zákazníky, že ty výrobky jsou nejlepší právě od nás. Ty dva tituly jsou spíše třešnička na dortu,“ usmívá se Jiří Ondečko.Příjemnou atmosféru v pekárně vnímá i dcera Zuzana Ondečková, která každý den po škole pomáhá v rodinném podniku prodávat za pultem.„Tak jsem překvapená, že ti lidi reagují prostě vděčně a lidi jsou příjemní a reagují pozitivně, což těší všechny, a nejenom mě,“ uzavírá Zuzana Ondečková.Víte, kdy použít máslo a kdy margarín? Do jakého pečiva patří olej a kam sádlo?Poradna: Jak poznat čerstvé pečivo?Vynechte v zimě bílé pečivo, můžete tak částečně předcházet nemocem, radí bylinkářka Venuše StudničkováSehnat celozrnné pečivo je problém. Většinou jde totiž o vícezrnné pečivo


ČRo - wave.cz Voda mohla dojít už před 15 lety, pokud by zbytek světa jedl jako v USA ČRo - wave.cz str. 0 wavenews Hana Biriczová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2016

zpět Pokud by zbytek světa jedl stejně jako Američané, došla by čerstvá voda už před 15 lety, říká tajná komunikace mezi několika zeměmi Středního východu, USA a největší potravinářskou společností Nestlé z roku 2009. Zprávy, které se zabývaly hlavně úbytkem pitné vody v oblasti Blízkého a Středního východu, uveřejnila v rámci nelegálního odtajňování dokumentů americké diplomacie už v roce 2010 webová stránka Wikileaks, až nyní je ale komplexněji zdokumentovalo americké centrum pro investigativní žurnalistiku Reveal. Důvodem velkého nebezpečí je nadměrná konzumace masa ve Spojených státech. „Jedna kalorie masa vyžaduje 10krát tolik vody než kalorie rostlinných potravin,“ tvrdí Nestlé. Vyprodukovat půl kila masa vyžaduje obrovské množství vody, protože zemědělci používají tuny plodin, jako je kukuřice nebo sója, ke krmení zvířat. Velké nebezpečí by nastalo, kdyby se země s velkými populacemi – jako Indie nebo Čína – rozhodly jít v amerických gastronomických stopách. Číňané zatím jedí asi o polovinu méně masa než Američané, Australané nebo Evropané, ale čísla se pravděpodobně začnou zvedat s tím, jak se zvyšují počty čínské střední třídy. V sedm let staré tajné komunikaci firma Nestlé diplomatům napsala, že podle jejích informací bude mít v roce 2025 třetina obyvatel planety problém dostat se k čerstvé vodě.


ČRo České Budějovice Strategie ministerstva zemědělství 4.5.2016

ČRo České Budějovice str. 1 17:00 Události regionu Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ivan MLS, moderátor -------------------Ministerstvo zemědělství v dlouhodobé strategii předpokládá konkurenceschopnost a udržitelnost resortu. Uvažuje například o snížení ploch osetých řepkou, podpoří ovocnáře a pěstitele zeleniny.

Ministerská strategie se věnuje také zemědělcům s existenčními problémy. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------V oblasti producentů vepřového masa a mléka mají chuť investovat a mají chuť rozšiřovat stavy svých zvířat. Václav MALINA, redaktor -------------------Uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Jaroslava Štambaská ze Zemědělské společnosti z Prachatic nepřemýšlí o investicích, ale o tom, jak firma přežije. Jaroslava ŠTAMBASKÁ, Zemědělská společnosti Prachatice -------------------Cena mléka jde neustále dolů, z původních 9 korun koncem roku 2014 má klesnout až na 5 korun za litr. Václav MALINA, redaktor -------------------Ředitel zemědělské výroby František Vavruška má třicetileté zkušenosti s hospodařením na Strakonicku a v Pošumaví. František VAVRUŠKA, ředitel zemědělské výroby, Strakonicko -------------------Seminární práce nějakého průměrného studenta. Václav MALINA, redaktor -------------------Reagoval na ministerskou vizi. Václav Malina, Český rozhlas.

ČRo Plzeň Rady pro spotřebitele od ředitele ČOI v západních Čechách Jana Řezáče 4.5.2016

ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Právě dnes je první středa v měsíci květnu, a to znamená, že u nás v Českém rozhlase Plzeň přivítáme představitele České obchodní inspekce v Plzni, aby s námi zase probral některé důležité věci ze zákona o ochraně spotřebitele. Ve studiu je ředitel ČOIky v západních Čechách, pan inženýr Jan Řezáč. Zdravím vás, dobré ráno. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Dobré ráno. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Zopakuji našim posluchačům hned na úvod kontakty do vysílání - 221554222 je pevná linka a číslo pro vaše esemesky 605558888. Pane inženýre, my máme z minula takový malinkatý dluh. Hovořili jsme tady na základě podnětu telefonického od posluchače, o tom, že si koupil jakýsi doplněk stravy, využíval ho jenom polovinu a ten zbytek chtěl vrátit. Vy jste mu slíbil, že zjistíte víc. Jak to dopadlo?

Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Dopadlo to pro spotřebitele dobře. Volal nám pan Homolka z Horšovského Týna, kdy, jak říkáte, koupil si jakýsi doplněk stravy, pravděpodobně mu nevyhovovala, nevyhovoval tento doplněk a polovinu nevyčerpal nebo nespotřeboval a měl jakýsi problém s tou firmou, která mu to nechtěla uznat, nebo nechtěla mu to vzít zpátky. Takže jsme si na něj vzali kontakt a snažili jsme se teda nejenom kontaktovat firmu, která, která tyto doplňky nabízela, prodávala, ale snažili jsme se potom kontaktovat i jeho s nějakým výsledkem a bohužel se nám to poněkolikáté nepodařilo, takže proto takhle možná přes rozhlas, přes vaši frekvenci. Zpráva pozitivní pro pana Homolku, že ten nabízející nám zatím tedy telefonicky přislíbil nebo slíbil, ujistil nás v tom, že polovinu, polovinu části tedy panu Homolkovi vrátí, samozřejmě po zaslání poloviny toho doplňku. Takže nevíme, zda pan Homolka již obdržel částku, nicméně takhle aspoň přes, přes frekvenci mu vzkazuji toto. Pokud se tak nestane, ak doporučím ještě znova se obrátit na nás, protože přeci jen příslib znamená, znamená polovinu úspěchu a ten skutek, zda se udál, je ta věc druhá, ale zatím nemáme tedy zprávu. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ale stejně je to tedy docela dobrá informace, že i ... Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Určitě. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------... na tohle to dokáže prodejce nebo výrobce přistoupit. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Určitě. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak další věc, na kterou se vás chci zeptat, je jakási humanitární aktivita, kterou Česká obchodní inspekce vyvinula. Řeknete nám o tom něco více? Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Vyvinula ji v minulém měsíci. Jenom chci posluchače ujistit, že ji nevyvinula náhodně či výjimečně. Tuto, tuto aktivitu vyvíjíme zhruba dvakrát, třikrát do roka, nicméně tato akce byla, byla jedna z největších za poslední dobu, protože se nám podařilo, podařilo nejenom likvidovat v drtičkách a ve spalovnách několik skoro desítek tisíc kusů falz, jak oblečení, tak různých doplňků, pásků, kabelek, hodinek, hraček, tak z toho množství naši inspektoři byli schopni jaksi vysortovat část, část především těch oděvů, které se dají, dají použít nebo darovat na humanitární účely. Takže proto ta akce byla v tomto smyslu trošku výjimečná, nikoli, nikoli obsahem, ale počtem těch, těch kusů falz. My jsme obdarovali a uzavřeli tedy smlouvu s dvěma ústavy, které, které si od nás odvezly každý zhruba 500 až 600 kusů oblečení, ať už to byly džíny, mikiny, trička, nějaké zimní bundy, v hodnotě přesahující asi 2 miliony u každého. Takže, takže pozitivní zpráva jak pro veřejnost, tak i pro ty ústavy a uvidíme, uvidíme, co se nám zase podaří nashromáždit za nějaké následující období. V tomto smyslu znova opakuji, to bylo výjimečné v tom, v tom množství kusů, protože, jak jistě spotřebitelé a posluchači ví, už ten boom 90. let, kdy tržnice byly nacpané stovkami, tisíci kusy všeho možného, dneska už, dneska už ta doba je jiná. Dneska už i ti podnikatelé nebo podnikavci na těch tržnicích jsou chytřejší. Na stáncích si nenechávají velká množství, velká množství zboží, které bychom potom následně zajistili, takže když tam, když tam přijdou inspektoři České obchodní inspekce na, na tržnici, tak za prvý, stánky se zavírají, podnikatelé nebo prodejci utíkají a inspektorům tam zbývá velmi málo, řekněme, práce, protože opravdu jsou tam potom jaksi sami jak kůl v plotě, ale, ale daří se nám, daří se nám zajišťovat zboží, jenom ne v takovém opravdu velkém

množství, jako to bylo v těch 90. letech nebo na přelomu na přelomu tisíciletí. Takže takto, takto dobrá zpráva. A i zástupci těch ústavů byli, byli spokojeni. Možná pro plzeňské a karlovarské posluchače je překvapením, že oba dva ústavy byly z Ústeckého kraje, z Lounska a z Karlovarského ani Plzeňského kraje se nikdo takto nehlásí nebo zatím nemá zájem, ale samozřejmě jedno pořekadlo říká, to bych tady v rozhlase neměl, neměl přednášet, ale ten, kdo se snaží, tak má. Řeknu to takto. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ano a co není, může být. Jak říkáte, tahle akce se bude opakovat, takže třeba dojde i na ty ostatní. Každopádně jsem ráda, že jste se v uvozovkách "pochlubil" touhle tou vaší aktivitou. Je to určitě dobře. Teď máme první telefonický dotaz. Takže zdravíme, přejeme dobré ráno. posluchačka -------------------Dobré ráno, tady posluchačka z Plzně, Jana. Prosím vás pěkně, já jsem se chtěla zeptat, já navazuju na to, jak pan inženýr říkal, že teda firma vůbec nekomunikuje s tím, kdo se snaží něco vrátit, nebo nějakým způsobem i v zákonnej lhůtě 14 dnů a tak dále. Já jsem měla strašný, nebo mám pořád strašný zkušenosti s tou firmou BMM. Je to asi známá firma. Bohužel já jsem se dozvěděla to dlouho, takže jsem jim taky nalítla a já jsem se snad desetkrát snažila s nima zkontaktovat. Nešlo to, tak jsem nakonec se i rozjela jako invalidní do Prahy. Tři hodiny mě tam nechali, že tam nikdo není, až jsem teda udělala takovej kravál, že jako tam prostě přespím, když tam nikdo není z kompetentních, ta sekretářka mi to řekla. Pak mě teda k někomu odvedli. Ten někdo si přečetl to moje vrácení tý smlouvy, balík už tam měli, všechno, napsal na to, že do, já nevím, do tří dnů nebo do jakýho datumu, už je to od února, se to táhne, jo, takže se mi někdo z tý firmy ozve. Nikdo se neozval. Je možno, aby nějakej orgán takovýhle jednání pokutoval, nebo já nevím, zabýval se tím? Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak my rozumíme vaší otázce. Moc za ni děkujeme a pan inženýr teď odpovídá přímo do vysílání. posluchačka -------------------Děkuju, ano, ano, takže já můžu, ano. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Mějte se hezky. posluchačka -------------------Já vám děkuju, zatím děkuju. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, na slyšenou. posluchačka -------------------Čekám pořád na odpověď, využila jsem už i tý nový formy teďka na obchodní inspekci, ale zatím je to ještě krátce, takže uvidíme. Děkuji vám. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Také děkujeme. Tak, pane řediteli. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách --------------------

Paní posluchačka pravděpodobně, řekněme, spadla do pasti provozovatelům předváděcích akcí. Co se týká toho podnětu z minula, tak tam to, tam se to tak nejevilo jako předváděcí akce. To spíš opravdu byl nějaký, nějaký nabízený prodej, nevím, jestli po internetu, ale to je v zásadě teď jedno. Posluchačka narazila na to, co stále dokola řešíme. Předváděcí akce ti podnikavci taky bez uvozovek, kteří, kteří využívají důvěry, důvěry spotřebitelů, a pak, až dostanou jejich peníze, tak veškerá, veškerá snaha a kontakt s nimi, s nimi končí. Co se týká dotazu, zda je možné toto pokutovat, toto jednání, tak zčásti ano. Samozřejmě to, že je někdo neslušný, to jaksi není úplně možné pokutovat, krom toho, že paní buď tam bude křičet, nebo pán tam bude rozdávat facky, ale v zákoně, v zákoně samozřejmě je to, že ta firma kontaktní být musí a musí přijímat reklamace a musí, musí konat podle zákona. V případě, že takto nedělá, tady jedna, jedna minusová výtka paní posluchačce, že nalítla, na druhou stranu, druhá kladná zase, že to nezabalila jako většina a snažila se, nebo snaží se s tím něco dělat. Říkala, že sídlo firmy je v Praze, takže tam jí bude muset pomoct středočeský inspektorát, respektive pražský a středočeský inspektorát. Už i říkala teda do telefonu, že, že využila mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, který funguje nově, nově pod Českou obchodní inspekcí od, od začátku roku, takzvané ADR, takže i to je dobře. Nechci malovat čerta na zeď, ale opravdu ty firmy jsou, jsou hůře kontaktní, než, než ostatní a nejsou opravdu zakládány za účelem zisku, ale za účelem vybrat od spotřebitelů peníze a pak, pak rychle, rychle zaniknou a rychle, rychle se ztratějí ze světa. Chodí trestní oznámení od policie na různé, na různé státní orgány. Opravdu ten, ten, ten aparát se s tím zabývá velmi, velmi mnoho. Na druhou stranu ta dohledatelnost je za prvé obtížná a za druhé, v případě, že je dohledán, tak řekne, že nemá žádný majetek a bohužel ten spotřebitel stejně nic nedostane. Takže na jednu stranu, řekněme, negativní zpráva toho, že je to, je to velmi těžko dohledatelné a těžko vymahatelné, na druhou stranu pozitivní v tom, že to je možné, ale opravdu to je až ten druhý následný krok a opravdu to není o tom, že když vám prodají v kamenné provozovně něco špatného, a když tam zajdete, okamžitě vám to vrátí, vymění, opraví, tak toto je, toto je bohužel horší forma prodeje a horší forma podnikání. Ne nadarmo se jim říká "šmejdi". Je to tak. Pro spotřebitele se zákonodárci snaží neustále vymýšlet nebo obměňovat, zpřísňovat zákon o ochraně spotřebitele. Už jsme to tady taky kolikrát řešili, že nejdříve to nebylo omezováno nijak, pak následně to bylo nove..., ten zákon byl v této oblasti novelizován, zpřísnění podmínky, hlášení akcí, hlášení výher a cen a vůbec obsahu té přednášky nebo té prodejní akce. Dneska nově zase od, od začátku roku je to tak, že ta předváděcí akce nebo ten pořadatel nemůže vybírat peníze na místě. Do sedmi dnů nemůže vybírat peníze na místě. Bohužel zase máme poznatky, opět ta česká "vyčůranost" a chytrost, že ti, ti pořadatelé přesvědčí, přesvědčí toho převážně seniora, jedou s ním domů, jedou s ním k bankomatu, vybere peníze, následně, následně se smlouva antidatuje o sedm dní, aby právě, kdyby náhodou došlo k problému a spotřebitel si stěžoval, že vlastně zaplatil v ten den, tak oni ukážou: Ne, ne, my jsme to podepsali před osmi dny. Takže i takovéhle to fígle a nepozornosti vlastně i spotřebitelů jsou využívány k tomu, aby byly, aby byly oklamáni a obráni, obráni o své peníze. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak radši znovu varujeme, vůbec s nimi nepřicházet do kontaktu. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Vůbec, vůbec a když, tak se nevzdávat jako paní tady. Opravdu doporučuji vytrvat a ono se někdy to podaří. Někdy se to podaří, někdy opravdu tím, jak je člověk otravuje, ale za svá práva, tak oni, oni potom raději, ne pro klid duše, to chraň Bůh, ale pro klid svého času, to, ty, ty výrobky nebo tedy ty peníze vrátí, odstoupí se od smlouvy. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Před písničkou stihneme ještě jeden telefonický dotaz. Dobré ráno. posluchač -------------------Dobrý den. Já bych měl dotaz, jakou má pan inženýr zkušenost s firmou Zepter, protože ta rozesílá esemesky, že dostanete dárkovej balíček a jinak teda se víceméně zajím..., nebo zabývají infralampama, čističkama vzduchu a vodníma čističkama. Děkuju.

Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Také děkujeme, mějte se hezky, na slyšenou. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Tato firma je, řekněme, hodně známá. Funguje na tom českém trhu od počátku 90. let. Pro mě možná nová informace, nebo ne úplně, ne úplně známá, že prodávají i výrobky, které, které spíše spadají do, do sorty těch opravdových "šmejdů". Zkušenosti inspektorů s firmou Zepter jsou v zásadě pozitivní. Musím říct, že nedostatky se objevují, ale už jsme to tady říkali v předchozích vysíláních, jsou to opravdu nedostatky typu nějaké drobné nuance ve smlouvě, nikoli v oznamování, nikoli v značení výrobků, českých návodů od cenovek a účtování a tak dále. Takže spíše to jsou opravdu nuance, které se týkají drobno stí, ale nikoli, nikoli prodávaného špatného zboží nebo těch opravdových nekalých obchodních praktik od těch známých, známých, provařených pořadatelů předváděcích akcí. Co se týká, jak říkal pan posluchač, filtrů a těchto věcí, tak s tím já zkušenosti vlastní nemám. Můžu to do příště zjistit, zda, zda i těchto akcí se zúčastníme, protože inspektoři tam chodí na ty akce a jak říkám, informace jsou takové, že firma Zepter patří k té, k té nadprůměrně možná dobré oblasti, oblasti prodejních akcí mimo, mimo provozovnu. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Povídáme si dnes s ředitelem České obchodní inspekce v západních Čechách, panem inženýrem Janem Řezáčem a za chviličku další vaše dotazy. / Písnička / Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Vyřídíme si teď pár esemesek, které přišly na vás, pane inženýre, na linku 605558888. "Podle zákona mají výrobci potravin psát informace větším písmem a neděje se tak. Zasáhnete?" Děkuje vám za odpověď Vašek. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Zasáhneme, respektive my nikoli, ale orgán státní správy určitě zasáhnout může. Co se týká potravin, tak tam je dozorovým orgánem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která chodí k vám do rozhlasu také ve středu, nevím kterou teda v měsíci, ale vím, že se tady, tady s ním střídáme. Takže buď druhá nebo třetí středa. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ano, takže tahle ta otázka je na potravinářskou inspekci? Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Přesně tak. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Další dotaz: "Každou chvíli mi někdo volá, cosi mi nabízí a vždycky mi na začátku řeknou, že si hovor nahrávají. Mají na to právo a proč to dělají?" Pan Vlastimil píše tenhle dotaz z Plzeňska. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------No, oni to zdůvodňují různí poskytovatelé těchto služeb tím, že monitorují a chtějí zdokonalit své služby. Právo na to mají. Vy jim můžete říct, že si to nepřejete a hovor bude, bude ukončen. Proč to dělají? Buď je to firma seriozní, která pravdu to myslí s námi dobře, se spotřebiteli, těch firem není

mnoho tedy a opravdu to dělají kvůli tomu, aby zkvalitnily služby a v případě nějakého konfliktu, aby také měly důkaz, zda byla ta, ta osoba na druhé straně telefonu příjemná či nepříjemná a kdo měl pravdu v případě sporu třeba špatného chování. No a zase se vrátím k těm, k těm "šmejdům", také to dělají ze zištných důvodů toho, toho, že chtějí nějaký záznam a chtějí ho pravděpodobně i zneužít, protože opravdu možná jsem lehce pesimistický, ale nemyslím si o těch, o těch "šmejdech" nic dobrého, i podle zkušeností spotřebitelů, kteří k nám chodí a stěžují si anebo stěžovali si. Dneska už je to zaplaťpánbůh v mnohem menší míře, a opravdu to nebyly veselé příběhy, kdy dneska zase s novelou zákona občanského zákoníku je možné uzavírat smlouvu po telefonu. Takže nežiji, nežiji v úplně ideálním světě a myslím si, že kolikrát jsou schopni i ty hovory sestříhat tak, aby se jim, aby se jim to hodilo do krámu. Takže jednou řeknete "ano" a pak všude budete mít odpověď na dotaz "ano" a spotřebitel s tím bohužel těžko něco udělá. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ale vždycky mohu na začátku toho hovoru říci, nechci nahrávat, případně, nechci s vámi vůbec mluvit, nechci žádnou nabídku, na shledanou. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Přesně, přesně tak, určitě. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak, pane řediteli, na telefonu je teď právě pan Homolka, o kterém jsme hovořili na začátku, respektive o jeho problému. Zdravíme vás, dobré ráno. posluchač -------------------Dobré ráno. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Pane Homolko, slyšel jste před 10, 15 minutami odpověď pana ředitele, co pro vás zjistili? posluchač -------------------Slyšel, slyšel a můžu odpovědět tak, že jsem vůbec ni nedostal a ani nedostanu, protože to jsou hrozní darebáci. Ti nemají, ten Novák, ten pan Novák, to je, to je lump první třídy, jináč to nemůžu říct. Ten vám bude jenom slibovat a, ale nic nepošle. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Zkusíme, zkusíme znova kontaktovat toho, toho pana Nováka nebo tu firmu, ale příslib byl takovýto a byl, byl řečený celkem, celkem přesvědčivě, takže budeme, budeme zkoumat, co s tím dál a když tak příští tedy, příští pořad dáme, dáme další zprávu. Ale je to o tom, že opravdu slib, slib je dán a ještě ne vždycky se musí splnit. Takže budeme dneska, nebo v tomto týdnu se pokusíme znova zkontaktovat tedy. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Každopádně, nenecháme to ležet a budeme na tom pracovat dál, pane Homolko. Tak uvidíme, jak to dopadne. Mějte se hezky. posluchač -------------------Dobře, dobře. Já vám, já vám moc děkuji, přeji hezký den a je to zbytečný, oni nic nepošlou. Já už jsem o tom přesvědčenej, protože se s nima tahám od ledna. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách

-------------------Zkusíme, uvidíme. Neházejme flintu do žita. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak na slyšenou. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Na shledanou. posluchač -------------------Tak jo, na shledanou. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ještě tady máme jednu esemesku, která určitě není od věci. "Jaké náležitosti vlastně má mít stížnost, s kterou se chci na vás obrátit?" Píše pan Václav z Karlových Varů. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------V zásadě stížnost na Českou obchodní inspekci nemusí mít žádný předepsaný formulář. Posluchač určitě vidí, že i po telefonu jsme schopni přijmout zde ve studiu jakousi stížnost. Stačí nám pouze tedy kontakt a jméno a problém. Nicméně není to běžná praxe přes, přes rozhlas řešit podněty. Obecně, obecně doporučuji buď, buď zavolat na Českou obchodní inspekci na plzeňský inspektorát, pokud se tedy týká problémů v Karlovarském, Plzeňském kraji, může napsat spotřebitel nebo posluchač i, i dopis, klasický dopis, anebo dneska, dneska celkem běžný e-mail přes, přes epodatelnu. Na stránkách http://www.coi.cz v levé straně si, si najde e-podatelnu přes, přes možnost poslat inspektorátu tomu příslušnému, v tomto případě z valné většiny tomu plzeňskokarlovarskému, pošle svůj podnět, stížnost nebo dotaz a, a my začneme, my začneme řešit. Na vyřízení podnětu máme 30 dní. Ne vždycky se to podaří, protože ne vždy, ať už jsou volné kapacity nebo ne vždy je ten podnikatel kompaktní, nebo ne vždy se k němu dostaneme v této lhůtě. V tom případě dáváme na vědomí spotřebiteli, že se nám nepodařilo do třech týdnů vyřídit a že teda lhůta se prodlužuje a řešíme ten podnět v nejbližší brzké době. Takže takto, takovouto formou, co se týká podnětů ADR, už jsme trošičku, trošičku to tady naznačili, tak to má, to má svá pravidla a je to zase na webových stránkách, i, i na místě inspektorátu. Máme zaměstnance, kteří jaksi jsou v pracovním procesu a jsou schopni tam se spotřebitelem nějaké mimosoudní řešení spotřebitelského sporu vyřídit na místě, respektive sepsat a pak začne, začne toto, toto oddělení, které spadá pod Českou obchodní inspekci, dál konat, ale to se týká, řekněme, toho vyššího, vyššího levelu mimosoudního řešení, pokud je to opravdu dotaz nebo stížnost na nějakého podnikatele nebo podnět. Také se stává, že nám spotřebitelé napíšou: "Tam se běžte podívat, tam je to, tam je to hrozné," tak není, není problém opravdu zavolat telefonicky nebo napsat e-mail. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ještě zvládneme jeden telefonický dotaz. Máme na telefonu paní posluchačku, dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Já jsem jenom chtěla říct, že mi zavolali, zavolal na telefon nějaký pán, který mně řekl, že jsem vyhrála tisíc korun, že mám přijít do Violy, to je v Domažlicích a já jsem řekla: "Já nemůžu moc chodit," jsem řekla, "tak, když jsem to vyhrála, tak mi to pošlete." A on začal diktovat podmínky všelijaký. Já jsem si řekla, já si tě poslechnu a on řekl: "Nesmíte si s sebou vzít telefon, nesmíte s sebou vzít, mobil, telefon, nesmíte s sebou vzít foťák, musíte tam vydržet ty hodiny a jinak nedostanete nic." Já jsem řekla: "Vy jste pěkný "svině" jsem řekla, protože takhle se chovají "šmejdi". A nevím, jestli teda si to vůbec můžou dovolit mi diktovat podmínky, že nesmím mít mobil a já nevím, co všecko. Děkuju.

Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme taky za tento podnět, na slyšenou. I takové podmínky si "šmejdi", že už zase používáme to slovo, kladou? Bez mobilu, vydržet až do konce, bez foťáku! Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Ty podmínky si kladou zase opět ze zištného důvodu. Z toho důvodu, aby, aby si spotřebitel nebo potencionální zájemce o jejich zboží nemohl udělat jakékoli důkazy, a pak v případě, v případě jakéhokoli sporu je spotřebitel v důkazní nouzi a je to tvrzení proti tvrzení. To znamená, že ten důvod je, není, není, řekněme, férový, není legální, ale je v jejich pozici naprosto pochopitelný. A zase se vracíme k tomu názvu nebo k tomu pojmu "šmejdi". Prostě udělají cokoli, udělají cokoli, aby získali peníze od spotřebitele. Korektní jednání od nich nemůžete čekat nikdy a opravdu je to, je to bohužel běh na dlouhou trať a doporučuji, jak spotřebitelka nebo posluchačka řekla: "Vy jste pěknej švík a já tam nepůjdu a na shledanou." Jenom znova, znova to můžeme točit dokola, ať spotřebitelé a posluchači ví. Nikdo vám nedá nikdy nic zadarmo a tady zase opět posluchačka potvrdila: Ano, dáme vám tisícovku, ale vy si musíte koupit to, musíte takhle todle to, nepřijít s ničím a utratit 30 tisíc. Takže to je, to je opravdu výhra za všechny prachy! Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ještě si dovolím jednu esemesku od pana Vaška: "Hezký den do redakce. Jsem důchodce, byl jsem na jedné předváděčce v roce 2000. Stačilo mi to a divím se, že tam lidé stále chodí jako ovce za vidinou dárečku a oběda zdarma. Copak jsme se ještě nepoučili?" To je spíš takový povzdech, ne, ne dotaz, ale asi s tím budeme souhlasit. Nechodit tam je jediná nejbezpečnější cesta, jak se nenechat napálit. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Dovolil bych si vypustit vaše slovo "asi". Budeme s tím 100% souhlasit a dneska další pochvala pro posluchače, že byl jednou, ono se říká, zkusit jako se musí všechno nebo úplně všechno, já teda jsem také vše v životě nezkusil a netoužím po všem, ale v tomto případě, ano, spotřebitel, posluchač zkusil a zjistil, že se o tu plotnu spálil jako kdysi dávno malé dítě, že vždycky, když se spálí o plotnu, tak pochopí, že, že se nemá na tu plotnu šahat. Tady se, tady pochopil, že opravdu jsou tu "šmejdi" a pochvala pro něj, že už nikdy více. Bohužel není v tom, není v tom, nebo bohužel je v tom i skupina lidí, kteří i přesto, že se mnohokrát napálili, tak chodí stále, ale, ale to už je otázka, otázka, co s tím dělat dál, protože tam už jakýkoli rozum a jakýkoli orgán, ať už dozorový nebo jiný, prostě není schopen moct to dělat a i přes tu mediální masáž, která byla, tak se nacházejí, nacházejí zájemci o návštěvy těchto akcí. Pokud budou mít spotřebitelé, posluchači tipy na předváděcí akce, tak budeme rádi, když nám dají vědět, protože ne o všech víme a ne všude jsme schopni být, protože ty tajné akce, tam se právě děje to nejhorší, o těch, kterých víme, tak tam je to převážně vše v pořádku. Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane inženýre, já vás ještě na závěr poprosím o kontakty na vás. Buďte tak laskav, kdo se nestihl dneska dovolat, nebo chtěl by s vámi mluvit osobně nebo nějakým jiným kontaktem, buďte tak hodný a řekněte spojení. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Nejčastější dnes je, je e-mailové, tak jak jsem říkal, na stránkách http://www.coi.cz, tak tam, tam na levé straně si spotřebitel vybere co chce podat, jaký, jaký, jestli podnět, stížnost a hlavně jakému inspektorátu. Napíše tam text, může tam vložit i přílohu. Velmi časté je i telefonické nebo telefonická konzultace na čísle 377323596, kde jaksi volba, volba 1 je následně poskytnuta spotřebiteli jako volba k poskytnutí podnětu nebo k podání dotazu, no a i osobně - Houškova 33 v Plzni, je to na Slovanech. Je to, je to vlastně u Jiráskovo náměstí, náměstí. Takže, takže tam se může dostavit i osobně a sdělit, sdělit své poznatky nebo problémy a my se pokusíme je vyřešit.

Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Naším hostem byl dnes ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách, par ..., pan inženýr Jan Řezáč. Mějte se hezky a za měsíc zase na slyšenou. Ing. Jan ŘEZÁČ, ředitel České obchodní inspekce v západních Čechách -------------------Vy také a posluchačům vše dobré, na shledanou.

ČRo Radiožurnál Profesor Václav Špičák host Dopoledního Radiožurnálu 10.5.2016

ČRo Radiožurnál str. 1 10:05 Host radiožurnálu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------5 minut po 10 hodině, hostem Dopoledního Radiožurnálu je alergolog, pediatr a také alergolog z pražského Centra alergologie a klinické imunologie Immunoflow profesor Václav Špičák. Vítejte ve studiu, dobrý den. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Dobrý den, děkuju za pozvání. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ono se říká, že ještě než dítě pronikne na tenhle svět, tak už může být na něco alergické. Alergikem se člověk může stát, řekněme, i v seniorském věku. Co vlastně rozhoduje o tom, kdy se to stane a jestli se to vůbec stane? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak těch faktorů je spousta. My, když mluvíme o alergii, tak si připomínáme letos, že vlastně to slovo vzniklo před 110 lety a formuloval ho taky pediatr, vídeňský pediatr Clemens von Pirquet a chtěl tím vyjádřit to, že člověk ve svém okolí reaguje na nekonečné množství věcí, které se nám zdají jako normální. Jsou to věci z našeho prostředí, naší, naší výživy, naše, naše stravy, to, co používáme, čili najednou se ten imunitní systém, a to byl jeho, jeho vklad, že je to porucha regulace naší obrany, naší imunity. A ta imunita, chcete-li, se tak trochu zblázní a začne reagovat ne na infekční vlivy, ale začne reagovat na ty neinfekční podněty a reaguje jistým druhem protilátek. My jim říkáme alergické protilátky. A to, jestli se u vás konkrétně ty alergické protilátky začnou tvořit, tak to záleží na tom, jak jste se narodila, s jakým genofondem jste se narodila, s čím jste přišla na svět. Já dlouho jsem si myslel, že gen je něco, co se nemění, co nemůžeme ovlivnit, ale těch genů je nekonečná řada a my se rodíme s geny, z nichž většina je vlastně neaktivních. Oni jsou spící a jenom čekají na to probuzení, a tím probuzením může být třeba chřipka, může být virová infekce, může být stres nějaký psychický, prostě něco, co vletí a otřese tím organismem a rozdmýchá, rozdmýchá tu cestu k alergii. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A pak se to stane. Profesor Václav Špičák je dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. Je to muž, který vlastně stál u zrodu alergologie, má za sebou více než 60letou praxi, tak se na ty začátky za

malou chvíli v našem rozhovoru zaměříme. A vaše otázky píšete na http://www.radiozurnal.cz. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Pediatr a alergolog pan profesor Václav Špičák je dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. V 87 letech se stále věnuje své práci, stále chodí do Centra klinické imunologie Immunoflow. Je to zvědavost, která vás pohání k té práci? Chcete vědět, jak to bude dál, když vlastně příčiny té alergie pořád nejsou jasné? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak není to jenom zvědavost, já mám takový vzor britského alergologa, kterému je víc než 100 let už ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Žije pořád? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Žije pořád a dokonce jsem se s ním setkával na kongresech ještě nedávno vloni a je to Bill Frankland a ten říká: Poslouchejte pacienty, oni vám neřeknou, neodpoví na vaše otázky, ale přivedou vás někam, kde ty odpovědi najdete. Čili já, to není otázka zvědavosti, prostě potřebuju, potřebuju znát ty příběhy. Ke mně choděj rodiny, které jsem znal, jejich ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Děti, vnuky, jak to je? To už bude asi, odhadla bych, odhadla bych, třetí generace, která je u vás? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------To už je třetí, to už je třetí generace, takže předevčírem jsem jel autobusem ze Střešovic a přede mnou seděla taková už letitá paní a říká: nejste náhodou pan profesor Špičák? Já říkám no to jsem. Já jsem k vám chodila s naším Martinem a tomu už je 40 roků. Takže to je ten, to je ta situace, která, a vy, když sedíte v té ordinaci, tak si právě konfrontujete to, kam jsme se dostali s tou medicínou. Já jsem například organizoval 45 let ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tábory pro astmatiky. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------... dětský tábor pro alergiky, astmatiky. A to je historie. Vždyť před těmi 45 lety, v loňském roce 2015 jsme uzavřeli tu pětačtyřicítku. Já se vždycky chlubím, že jsem ani jednou nevynechal. A za těch 45 let se to všechno změnilo. Ty děti, které, se kterými jsme začínali, tak ty mě v noci budily se záchvaty, já jsem ráno na táboře byl jak po těžké opici chcete-li ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Že jste běhal mezi chatkami. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie

Immunoflow -------------------... protože, ale v současnosti tam děti přicházejí, proběhnou šestiminutovku na vimperským stadionu a chtějí si přidat ještě znova trať, aby si vylepšily čas. Jim stačí jednoduchý, jednoduchá léčba, ke které jsme se konečně dopracovali. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Je pravda, že to, co říkáte, by si před 40 lety astmatické dítě mohlo dovolit asi těžko. Když vezmu začátky alergologie, tak jsou také spojené s tím, že se říká, že těch alergiků bylo méně než jich je teď. Čím to je? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak ten počet byl menší. V současnosti se říká nebo neříká, ale je spočítáno, že v Evropě je 150 milionů alergicky reagujících lidí. U nás v Český republice počítáme, že v celé populaci je 32, 33 % alergiků, čili lidí, kteří reagují tak, jak jsme si řekli. Nepříčetně na jednotlivé podněty svého prostředí. Čím to je, ten svět a život se nám změnil. Já slyším velice často od lidí, proč přibývá alergií, když je pořád, žijeme pořád stejně? Ale nežijeme pořád stejně. Jinak jíme, jinak se stravujeme, jinak prožíváme své volné chvíle, když jsme bohužel pod vlivem kuřáků. Kouření, já připravuju časopis pro laiky Alergie, astma, bronchitida a máme tady například v jednom čísle televizní pořad paní Jílkové o kouření. To, co se tam odehrávalo, to je něco, co je absolutně děsivého, a my dneska máme doklady, přesné doklady, že když žena alergička v těhotenství kouří nebo v jejím okolí kouří, dokonce, dokonce máme takové medicínské označení syndrom kouřící babičky, když prostě v tom těhotenství i ten plod, ještě nenarozené dítě pod vlivem tabákového kouře, tak se tam aktivují právě ty geny, které jsou zlé, které jsou nepříjemné, které ukážou, že prvních dvou třech letech života to dítě ve vysokém procentu začne mít astmatické obtíže. Čili to je jedna ukázka toho, co nás trápí a co je důležité. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Alergolog profesor Václav Špičák je dnes hostem Radiožurnálu. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------V Dopoledním Radiožurnálu posloucháte rozhovor s profesorem Václavem Špičákem. Ještě, než budeme pokračovat, jsou tady aktuální dopravní informace. / Dopravní situace / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Dnešní host Dopoledního Radiožurnálu stál u zrodu české alergologie a imunologie. Díky jeho aktivitě bylo také otevřeno první dětské alergologické oddělení, mluvím s profesorem Václavem Špičákem. Vědci už prý dnes vědí, že řada alergií v tom pozdnějším věku, dokonce prý i astma může vlastně být způsobována potravinovými alergiemi, alespoň jsem si to přečetla. Je to tak? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak teď jste se dotkla tématu, které každého alergologa trochu děsí. Já hned, hned vysvětlím proč. Protože potraviny a potravinová složka je nejčastější příčinou těžkých alergických šokových stavů, čili potravina nejenom že vás může navodit k tomu, že zrudnete, že vám naskáče kopřivka, že vám oteče jazyk, ale může vás přivést do stavu, který ohrožuje váš život. A to je situace, které se velice věnujeme. My jsme teď při Světovém dnu astmatu křtili knížku o alergii, potravinové alergie a intoleranci, čili nesnášenlivosti a v mém bývalém pracovišti Na Bulovce jsme začali s

kolegou Fuchsem a kolegyní Bělohlávkovou řešit potravinové alergie a mapovat hlavně, mapovat, na co u nás lidé jsou, nejčastěji reagují. Obvykle to bývá v tom nejranějším věku kravské mléko, bílkovina kravského mléka. Pak je to vajíčko, ale pak jsou to arašídy, oříšky a kupodivu my máme v České republice absolutní prioritu, jak ukázala Simona Bělohlávková, že máme ohromné množství lidí, kteří reagují na mák. A tady už se dost posouváme do situace, že když řekneme vajíčko, mák, arašíd, oříšek, tak my dneska máme už takzvanou molekulární diagnostiku, my každý ten podnět, na který reagujete, už máme identifikován, zmapován molekulárně. My víme, jak ta molekula vypadá a ukazuje se, že některý ten člověk reaguje jenom na určitý typ toho oříšku, na určitý typ soji například. Soja, soja se ukázala jako nejagresivnější, nejdůležitější potravinový alergen, čili najednou se nám tady objevila hromada podnětů, které, se kterými bojujeme. Když jdete koupit něco do potravin, tak hledáte, kde byste vlastně našla něco čistého. Mě vždycky fascinuje, když mám označení ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Bio. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------... bílý cukr. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Bílý cukr. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Jak? Cukr je přeci bílý, že, čili jogurt. Maminky jsou pod mediální, mediálním tlakem, když začínají s výživou svých malých dětí. No přeci mu nebudu dávat jedno a totéž, to by, to by bylo, to by mu přestalo chutnat, takže se řeší banánové mléko. Vybavuji si dítě, které reagovalo šokem na banánové mléko. Jogurty, jogurty dlouho trvají, s dlouhou trvanlivostí. Proč? Protože tam musíte dávat nějaké konzervační prostředky, čili tam něco přidáváte navíc. Pitný režim. Když jsem k vám šel a jel, tak jsem viděl opakovaně v metru mladá děvčata nebo lidi, kteří měli lahev, PET lahev s pitím. Ale co pijou? Nepijou čistou vodu, pijou ochucené, ochucené vody. Čili zase ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Je tam něco navíc. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Je tam něco navíc. Čili my tam přidáváme a my si komplikujeme, ten tlak na náš obranný systém si komplikujeme obrovským množstvím vlivů. A to je ta novodobá, novodobá hypotéza. Alergie, biologická diverzita, čili něco, co je mnohočetné, co, co dýcháme, co pijeme, jak žijeme. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Profesor Václav Špičák je dnes hostem Radiožurnálu. / Písnička / / Reklama / / Zprávy / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

-------------------Hostem je profesor Václav Špičák, alergolog s více než 60letou praxí v oboru. Ptáte se ho na všechno možné. Na alergii a astma, ptáte se ho také na to, jestli může alergie třeba nějakým způsobem přejít a jestli má cenu, aby to její manžel dokola testoval, na to se ptá konkrétně paní Hanka. Profesor Václav Špičák bude odpovídat už za okamžik. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Posloucháte Dopolední Radiožurnál a v něm se ptáte profesora Václava Špičáka na alergie, také astma. Hanka se bojí o svého manžela, protože trpí potravinovými alergiemi a čas od času testuje, jestli ho alergie náhodou nepřešla. Má to cenu za alergika pořád dokola něco zkoušet? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------To je, to je velice dobrá otázka. Jediná rada je, ať to nezkouší, protože jsou situace, kdy například alergie na ryby, alergie na ty oříšky, na arašídy, na buráky, tak to přetrvává dlouho. Mám pacienta, který je vnukem velice známého našeho spisovatele a ten už měl několikrát těžkou šokovou reakci alergickou, protože vždycky někde něco zkusí nebo je hladový. On je vedoucí skautů, takže například je velice typické u potravinové alergie, že spojení z toho co sníte nebo vypijete s fyzickou zátěží vám zhorší tu reakci vašeho organismu a spustí se ta alergická šoková reakce. Takže šel takhle taky s dětma skautama, měl hlad, že jo, takže si něco slupnul a slupnul si sušenku, ve které byly, byl příměs oříšků, takže opět teda to vypuklo. Čili jediná rada manželovi té posluchačky je, aby nic takového nezkoušel. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A když jsme mluvili o těch potravinových alergiích, dá se říci, kolik vlastně dělá ta komplikovanost té potraviny, která najednou má spoustu příměsí a věcí, které jí komplikují a kolik třeba dělá chemie používaná při výrobě potravin v těch alergiích? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak jestli ode mě chcete nějaké procentuální riziko, tak vám na to neodpovím, protože to je velice složitá situace, je hlavně velice individuální na každého jednotlivce. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Na alergii a astma se ptá posluchačka Hana z Kladna. Jakým způsobem spolu mohou souviset? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak astma je chorobou, která z velké části má podklad alergický. Ne každé astma, ale veliké, veliké procento to. Tady je ještě jedna důležitá, jeden důležitý vztah. Právě jsme teď v pylové sezoně, tak je to otázka alergické rýmy a astmatu. Tady jsme bohužel svědky toho, že u řady, řady lidí podceňují tu běžnou alergickou rýmu, která je ale předstupní, předstupní astmatu. Velké riziko. A pokud jde o astma a alergie, tak tady například je veliký vztah jedné, jednoho typu alergie a to je alergie roztočová. Roztoči jsou, jsou součást našeho inter..., našich interiérových prostředí, jsou nejenom v domácím prostředí, ale i třeba v divadlech nebo v jiných zařízeních ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Veřejných prostorách. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie

Immunoflow -------------------Tam, kde jsou čalouněné nábytky, kde jsou koberce, tak tam všude jsou roztoči, kteří znečišťují drobné součásti toho prašného aerosolu, který vdechujeme. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A tam tedy je ta spojitost s astmatem. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------A tam je velice to, protože každé astma, u kterého prokážeme například vysoký stupeň alergie na roztoče, je astma s velice nepříznivým průběhem, protože roztoči jsou, ty zvyšujou alergický zánět, čili oni zhoršujou tu situaci v našich průduškách, v našem nose, v našim, v našem celém organismu. Čili tady alergie a astma je velice, velice důležité. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Alergologa profesora Václava Špičáka se ptáte v Dopoledním Radiožurnálu. Cituji další dotaz: "Dobrý den, 3 roky se léčím na astma u plicního lékaře. Ten mi neustále předepisuje léky kortikoidy, ale v žádném případě mě neléčí na alergii. Myslíte si, že je to správně?" prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak to je velice, velice důležitá otázka, která se vztahuje k těm kortikoidům. Mezi lidmi je rozšířená představa strašného nebezpečí vůči kortikosteroidům, vůči kortikoidům. V současné době u astmatu podobně i v některých případech u alergické rýmy používáme ale kortikoidy v inhalační podobě. Ta inhalační cesta je výrazně, výrazně bezpečnější, protože se dostává do průdušek, chcete-li na místo činu. A tady je potřeba říct jednu věc, kterou jsme možná ještě ani tady nezmínili, že při té alergii, alergické reakci, kdy náš imunitní systém, naše imunita reaguje na podněty neinfekční, tak se mobilizují při té reakci v kůži, ve sliznicích, v průduškách buňky zánětu a vzniká a rozvíjí se to, čemu říkáme alergický zánět. A to, když dostává pacient, či pacientka inhalační kortikoid, tak je to boj proti tomu alergickému zánětu. Léčí ten alergický zánět. On neléčí alergii samozřejmě, ale léčí ten alergický zánět. Jestliže se vám ten alergický zánět rozšíří, tak co se stane? Stane se to, že například u rýmy vám zduří sliznice nosu, nemůžete dýchat ne průduškama, ale nosem, máte zablokovaný nos. Ztrácíme čich. Když se rozšíří u astmatu ten alergický zánět, tak ta stěna těch průdušek je tuhá, nereaguje na léky, které uvolňují průdušky, čili zase se obtížně řeší ta léčba toho astmatu, čili inhalační, inhalační kortikoidy je cesta, která řeší zánět v průduškách, ale ne samozřejmě alergii. My jsme velice v těsném kontaktu s plicními lékaři a součástí každého astmatického onemocnění má být také alergologické vyšetření, to znamená, my jsme schopni prokázat, na co ten pacient je alergický a máme cesty, jak tu alergii řešit, čili ne chemií a léky, ale máme alergenové vakcíny, máme imunoterapii, kterými, je to něco podobného, chcete-li jako očkování, my vlastně očkujeme toho pacienta, pacienta tou vakcínou a snižujeme jeho alergii na břízu jako v současnosti, na roztoče, na jiné podněty, na plísně a v současnosti tyto alergické nebo alergenové vakcíny jsou nejenom injekční, ale jsou už i tabletové, takže máme jakými komfort pro toho pacienta, abysme ho méně zatěžovali. A naším přáním jenom je, aby on vydržel trpělivě s tím podáváním jako toho inhalačního kortikoidu, tak té alergenové vakcíny. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Skoro to vypadá, jakože otázek je v dnešního Dopoledním Radiožurnálu ještě více než alergiků v Česku. Profesor Václav Špičák, alergolog, je dnes hostem radiožurnálu. Je tady několik otázek od maminek. Za všechny jednu jedinou. Paní má 11měsíční miminko, které trpí spoustou

potravinových alergií a píše: "Máme je zjištěné pouze eliminačně, od kterého věku můžu testovat na alergologii? Kateřina, Zlín." prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak to je důležitá otázka, která by měla odstranit určitý předsudek. Kožní testy s alergeny můžeme dělat už během prvního roku života. To je důležitá informace. Pokud jde o ty potravinové alergeny, tak v našem Centru potravinové alergie je možno dělat testy naturálními, vlastně naturálními prostředky, to znamená, že rodiče si přinesou ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------To, co dávají dětem, to jídlo. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------... To, co dávají, tu potravinu, a kolegyně Bělohlávková nebo Martin Fuchs přímo testujou, dělají kožní test s tou naturální složkou potraviny. Čili tady je několikero možností. A třetí, třetí cesta, ta je už laboratorní, kdy můžeme odebrat krev tomu dítěti a jednotlivé typy nejrůznějších potravinových složek si otestovat a zjistit, zdali to dítě v tomto období má vysokou koncentraci specifických protilátek proti tomu či onomu potravinovému alergenu. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Říká alergolog a pediatr profesor Václav Špičák. Ten náš rozhovor tady na Radiožurnálu trvá už hodinu a já užasle hledím na muže, který sedí naproti mně. Můžu jednu otázku mimo obor? Mimo obor alergologie? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------No prosím. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vám je 87 let, pořád docházíte do práce, do Centra alergologie a klinické imunologie Immunoflow, pořád jste aktivní na konferencích a v oboru, jak je možné dožít se takhle vysokého věku v takové aktivitě? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Tak já to nemůžu svést na žádné geny. Moje maminka teda zemřela ve 92 letech, ale obráceně otec zemřel už v 57 letech, takže tam nemám, nemám jednoznačnou cestu, ale ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Má člověk nějaký vzor? prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Pro mě, pro mě, mým vzorem byl profesorem Švejcar, kterej se dožil téměř 100 let a to byl člověk, chcete-li renesanční, plný ideí, nápadů do nejvyššího, do nejvyššího věku. V zahraničí jsem měl několik vzorů, profesor Halpern, což byl francouzský alergolog a imunolog, u kterého jsem rok pracoval v Paříži kdysi dávno. Čili vzory člověk najde, ale, ale to, co potřebuje člověk, je mít přímý kontakt s tím pacientem, s tou rodinou a to je takový životabudič, který mě posouvá dopředu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Lékař, profesor Václav Špičák byl hostem Radiožurnálu. Tak stále vzhůru a vpřed. Děkuju mockrát, že jste si na nás udělal čas, ať se vám daří. prof. Václav ŠPIČÁK, pediatr, alergolog, pražské Centrum alergologie a klinické imunologie Immunoflow -------------------Děkuju pěkně a všechno dobré našim posluchačům.

ČRo Region, Středočeský kraj Bolesti kloubů, obezita 5.5.2016

ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte zdravě s Kateřinou Cajthamlovou Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak, teď můžeme mluvit, teď nám dala slovo Iveta Chlumská a je tu seriál Hubněte zdravě, tudíž Patrik Rozehnal ve studiu a proti mně sedí ... MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Paní doktorko, dnes si budeme povídat o bolestech kloubů, snad i s posluchači, vybídneme je k tomu, aby se ptali. Které klouby bolí při té obezitě nejvíc, nebo který kloub, je-li jeden? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, kromě toho, že bolí záda, zejména těch lidí, kteří mají špatné držení těla, tak tím kloubem, který nejčastěji pozná, že jsme přibrali a začne bolet, je kolenní kloub. On je totiž nejsložitější v těle. Když si jenom představíte, určitě posluchači znají slovo meniskus, takže si představte, že máme stehenní kost, která má hlavici, pak máme holenní kost, která dělá jamku tomu kloubu a po stranách té stehenní kosti, té hlavice jsou takové dva poloměsíčité menisky, které jsou jakoby po stranách, aby ta kost s tou hlavicí nevybočila, a ze předu je ještě čéška, což je další kost, přes kterou se vlastně jako přes takovou kladku ohýbá jedna šlacha stehenního svalu. Takže to je opravdu nejsložitější kloub, a když si představíte, že když jdeme do schodů nebo nedejpánbuh běžíme, tak v jednu chvíli vlastně stojíme celou vahou těla jenom na té jedné noze a ten kolenní kloub tedy musí unést například 180 kilo, což je hrůza. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Krom tohoto složitého kloubu máte určitě tedy i jednodušší, ale dá se obecně říci, z čeho se takový kloub skládá, co třeba nejvíc dostává zabrat při té obezitě? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak lidé, pokud mají nějaké problémy s klouby, většinou chodí na rentgen. Na rentgenu jsou vidět pouze vlastně kostní struktury, což je to, co už jsem říkala, takže každý kloub má vždycky kloubní hlavici, na jedné kosti je taková jako kulička a na druhé kosti má kloubní jamku. Tak to v

jednoduchosti vypadá většina kloubů na našem těle. Samozřejmě jsou složitější klouby, třeba klíční kost má trošku složitý kloub, sternokostální skloubení, to jsou skloubení mezi prsní kostí a žebry je trošičku zase jiného tvaru, ale v zásadě se dá říct, že to vypadá takto. Ty kosti, ty se remodelují, ony mají v sobě takovou složitou architekturu kostním trámců, vypadá to jako gotické klenby trošičku. Takže tam záleží na tom jak ten kloub zatěžujeme, a pokud ho zatěžujeme nerovnoměrně nějak chybně, tak se mohou na té kloubní ploše, která je pod větší zátěží, dělat výrůstky, to určitě taky znáte. Toto všechno je vidět na rentgenu. Ale to důležité pro bolest kloubů je chrupavka, která kryje vlastně ty plochy kosti, které se o sebe třou, aby se netřely, protože kost je bohatě inervovaná, hrozně by bolela, ta chrupavka ta není inervovaná, nejsou v ní ani nervy ani cévy a je to jakoby taková hladká plocha tedy teoreticky, po které kloub vlastně plochy kloužou. Bohužel v okamžiku, kdy se chrupavka naruší, to je buď artróza, artritida, zánět kloubů, tak začne vlastně teprv ta šílená bolest. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Jak s touto bolestí bojovat, jestli vás trápí bolesti kloubů, ptejte se, využijte k tomu přítomnosti paní doktorky ve studiu a také čísla sem k nám do studia tedy 221553777. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Připomínám naše telefonní číslo sem do studia 221553777, můžete se ptát, dnes se všechno týká bolestí kloubů a probereme to detailně s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v seriálu Hubněte zdravě. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Víte, já vždycky, když chci říct něco velmi rychle, tak Patrik myslí, že už to je všechno kolem těch kloubů, ale bohužel není. Takže jsme povídali o hlavici, jamce, o chrupavkách, které kryjí ty kostěné struktury, chrupavky už nejsou vidět. Tohle všechno, o čem budu mluvit dál, to jsou takzvané měkké tkáně a ty už rentgen neuvidí. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Kde je uvidíme tedy, kde zjistíme, že je něco v nepořádku? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Výborná otázka. Takže to, co můžeme udělat my lékaři, tak je udělat ultrazvuk toho kloubu, to se ještě pacienti nebrání, ale na ultrazvuku není příliš mnoho vidět. Tam je vidět třeba výron, je tam vidět kloubní štěrbina se svoji tekutinou, takže její rozšíření případně, ale chceme-li vědět například, co je s tím meniskem v kolenním kloubu nebo jestli chrupavka je napadena nějakou infekcí a vzít odtamtud nějaký vzorek na bakteriologii třeba, což je důležité u zánětu klubů, no, tak to si vlastně lépe prohlédneme kloub takzvanou artroskopií. Pacienti se toho strašně bojí, přitom je to záležitost, která se dělá v anestezii. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------To nám někdo píchne něco do kloubu? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Píchne nám něco do kloubu, zároveň, že může odebrat vzorek z toho kloubu, tak se může podívat jak to v tom kloubu vypadá, jaká je kvalita té chrupavky a zároveň tam může aplikovat lék. Například do té kloubní štěrbiny může aplikovat léky, které zlepšují vlastně hojení té chrupavky, regenerují chrupavku nebo utlumují ten zánět. To, co jsem ještě nestačila říct, jsou kloubní vazy, to určitě u vykloubení třeba kolenního kloubu, natržený křížový vaz nebo podélný vaz. To koleno je zase velmi složité, takže má vepředu dva zkřížené vazy a po stranách má dva postranní vazy,

ostatní klouby to mají podobně. Takže vlastně tu hlavici a tu jamku dohromady drží vazy. Vazy mají smůlu, ony ztrácejí elasticitu a v okamžiku, jsou pružné, a jakmile ztratí pružnost, tak vlastně může dojít i k velmi bolestivému a nenapravitelnému poškození hybnosti kloubu. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Bolí i vás klouby ty kolenní a možná třeba i kotník, možná ruce, proberte to s námi, zeptejte se, třeba vám paní doktorka Kateřina Cajthamlová poradí. A číslo 221553777. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ano a hubneme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a vy se můžete ptát dnes na bolesti kloubů, máme také telefon, tak zdravíme a vítáme dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, prosím vás pěkně, manžel má artrózu asi třetího stupně a hodně používá teda jako ty léky, myslí si, že mu to hodně zabere. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Které léky? osoba -------------------Condrosulf, ten je na předpis, a potom teda jsou volně dostupný Proenzi, Kamzík, jestli máte nějaký názor a jestli je teda ten účinek jako na ten předpis, když je to, jestli je účinnější? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Báječně, já moc děkuji za tenhle ten dotaz. Já bych se k tomu postupně dostala. Tohle to jsou léky, já děkuji, které vlastně podporují regeneraci chrupavky kloubní. Chrupavka se vyživuje tím, že vlastně do sebe nasává látky, které se dostanou do kloubní štěrbiny. Jiná možnost vlastně než difuzí pro výživu chrupavky není. Problém je v tom, že zejména ve starším věku Chondroitin sulfát, tam slyšíte chondros, což je ta chrupavka, a glukosamin sulfát, které se normálně u mladých lidí vyrábějí ve větší míře z potravy v těle, tak se už vyrábět přestávají. Je to tím, že vlastně zhoršuje se jaterní funkce, nějakým způsobem se mění vlastně vylučování různých látek do krevního běhu, takže nám nezbývá nic jiného než zhruba od věku 50 let začít tyhle ty věci přijímat ve formě doplňků. Ty doplňky jsou v různé síle, ty volně prodejné, tam je myslím největší množství chondroitin sulfátu a glukosamin sulfátu, myslím si tak 400 miligramů maximálně, ale u lidí s artrózou vyššího stupně je potřeba alespoň 1600 miligramů, čili to už je gramová dávka. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Čtyřnásobné množství tedy. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, čtyřnásobné množství, to už je hodně, a to je spíš jenom v lécích, které jsou na předpis. Je to proto, protože samozřejmě ne každý potřebuje takto vysokou dávku a je to velmi drahá věc, to znamená tam je potřeba vlastně přemýšlet o tom, jestli tedy ze strany lékaře, jestli už to ten stav vyžaduje. Artróza třetího stupně určitě už ano. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Říká doktorka Kateřina Cajthamlová, ptejte se i vy na čísle 221553777.

/ Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Vlnila se ve studiu i doktorka Kateřina Cajthamlová. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Miluju tuhle písničku. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Máme tu ale pořad Hubněte zdravě, povídáme si o bolestech kloubů, rádi poradíme i vám, připomínám tedy číslo 221553777, které i teď můžete využít, abyste se na cokoli zeptali, zatímco já se budu ptát paní doktorky, co může stát vlastně za tou bolestí kloubů? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Trošku jsme teď díky volající nakousli otázku poškození chrupavky. Takže já řeknu, co dalšího. Lidé znají slovo výron, mám výron v kotníku nebo mám výron v kloubu. Takže výron znamená, že úrazovým nějakým mechanismem se natrhnou právě vazy nebo měkké struktury kloubu a vylije se do kloubu krev. V tu chvíli se ten kloub musí znehybnět, protože jinak vlastně bychom vytvářející boulí, dalo by se říct, která se organizuje ve vazivo, my bychom vlastně poškozovali zase chrupavku nebo ty měkké struktury, proto se výron znehybňuje většinou nějakou ortézou nebo něčím a odlehčujeme tím, že chodíme o holi, aby se to vstřebalo a zahojilo. Je to opravdu něco jako boule v kloubu. Další, co bolí, to jsou různé krystaly. Zase znáte určitě dnu. Dna, to jsou krystaly kyseliny močové buď vinou onemocnění ledvin nebo vinou toho, že nedostatečně pijeme a příliš mnoho jíme uzeniny, různé věci, které obsahují vlastně maso, masné výrobky. Říkalo se, že dna je nemoc anglických lordů, takže potřebujeme tři věci, potřebujeme jíst hodně masa, třeba zvěřinu, alkohol a potřebujeme zimu, pak nás mohou klouby bolet vinou dny. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Máme další telefon, další dotaz, pěkné dopoledne přejeme, kdopak volá? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na nějakou věc, jenom paní doktorky. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ptejte se, slyší vás. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Já poslouchám. osoba -------------------Paní doktorko, zdravím vás, hezký den a chtěl jsem se zeptat, jaký máte názor na to, na tyhle ty doplňky, Kamzíky, Klokany, Condra? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, my jsme už o tom hovořili.

osoba -------------------Má to vůbec význam nebo je to člověče jez a bude ti uleveno? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Děkuju za tenhle ten dotaz, před chviličkou volala dáma, která se ptala na rozdíl vlastně doplňků od léků, které předepíše lékař. U těhle těch dietních doplňků ta dávka té látky účinné to jsou chondroitin sulfát a glukosamin sulfát je zhruba čtyřikrát menší než u toho, co vám předepíše lékař. To znamená opravdu to jsou takový jako šimrátka trošičku, jo. Pro člověka, který chce udělat prevenci, to relativně stačí, ale třeba pro sportovce nebo pro člověka, který opravdu už má potíže s klouby, tak je lepší opravdu si nechat předepsat. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Není lepší si nechat předepsat čtyřnásobnou dávku toho, abychom docílili? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Já vám nevím, jestli úplně ta vstřebatelnost je stejná jako z těch léků. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Prostě je lepší navštívit lékaře a poradit se, on předepíše. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, poradit se, a přímo i toho lékaře se zeptejte, jestli tohle to vám stačí nebo jestli je důležité předepsat nějaký specifický lék. A rádi budeme odpovídat i na další dotazy 221553777 je naše telefonní číslo. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Co děláš, to dělej rád, co děláme my? Posloucháme rady doktorky Kateřina Cajthamlové v seriálu Hubněte zdravě, protože je čtvrtek a jinak se ji kdykoliv můžete také ptát třeba na facebooku http://www.facebook.com/hubnetezdrave. Bolesti kloubů dnes řešíme, stále ještě to, co může za tou bolestí těch kloubů vlastně ještě dalšího? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, další, to je zánět, už jsme to také zmiňovali, latinsky se to řekne artritida, vždycky itis je zánět a těch vlastně pět znaků nebo ty hlavní takzvané Celsovy znaky, které definují zánět, tak to je zarudnutí, otok, porucha funkce, bolest, to jsou vlastně věci, které u toho kloubu jsou velmi důležité, abychom pozorovali, protože pokud něco takového máme a máme to pravidelně, musíme jít k lékaři abychom si ověřili, že tam není infekce, což je jedna z věcí proč klouby bolí, nebo že tam není revmatismus, to je autoimunitní onemocnění, kdy tělo vytváří protilátky proti vlastním tkáním a je velmi důležité vlastně ten proces zastavit, protože tento proces zničí ten kloub naprosto nejrychleji. To, co je u zánětu vlastně důležité, je zase znehybnit končetinu, aplikovat chlad, buď led nebo nějaké zábaly a dát specifickou léčbu. Lidé velmi často podceňují bolesti kloubů, zejména sportovci jsou zvyklí na to, že mají tu výron, tu nějaký úraz a nedoléčí. Tam potom strašně rychle stoupá vznik degenerace takzvané artrózy, o které už také byla řeč, a nejvíc náchylné jsou bohužel právě nosné klouby, to znamená kotník, koleno, případně kyčelní kloub. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Dá se říct, když někdo váží víc, je obézní, že v podstatě zatěžuje, už jsme to řekli, ty klouby o to

víc, ale je někdy nějaká hranice té váhy nebo objemu, když už bychom si měli sami říct tak tohle už je něco, co překračujeme, co tělo je schopno samo unést a měli bychom i konzultovat s doktorem to, že zatěžujeme třeba víc ty klouby? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Víte, výborná věc je, že klouby se jen tak beztrestně zatěžovat nedají. To první, co začneme pociťovat, bude to, že máme větší vlastně bolesti v oblasti těch kolenních vazů nebo případně svalů, které ten kloub drží ve správné poloze, to znamená člověk, který zhruba, vy jste říkal jaká je hranice, čili zhruba o 15 až 20 % větší hmotnost než odpovídá jeho věku a výšce, tak ten už může pocítit bolesti nosných kloubů. Nejčastěji bolí to zmiňované koleno, což je nejsložitější kloub, začíná mít různé úrazy také. Hlezenní kloub, to znamená kotník řečeno zase jednoduše, je další poměrně složitý kloub, ve kterém jsou v kontaktu čtyři kosti, takže tam může taky docházet k problémům. No, a pak jsou to vlastně klouby kyčelní, které bolí velmi, a lidé většinou takové ty bolesti, které patří ke kyčelnímu kloubu, příliš nepoznají. Takže pokud někdo z vás chce vědět, jestli jeho kyčelní kloub bolí nebo ne, tak je to bolest v třísle, to znamená nikoliv na boku, ale v třísle, a ta bolest se zvětšuje v okamžiku vnější rotace, když si lehnete na záda, skrčíte dolní končetiny a zkusíte udělat takovou žabičku jako tím, že ta kolena dáte od sebe, tak tady bolí kyčelní kloub při tomto manévru. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Radí a malý test tedy si můžete udělat podle doktorky Kateřiny Cajthamlové. Ptejte se nás dál 221553777. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Posloucháte Český rozhlas Region, rádio pro Prahu a střední Čechy a taky doktorku Kateřinu Cajthamlovou, která odpovídá na vaše dotazy týkající se bolestí kloubů. Máme dalšího posluchače a taky dotaz. Dobrý den. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Dobrý den. My jsme už trošičku, já jenom řeknu, mluvili vlastně v písničce, pán říkal, že je mu 65 let, býval fotbalista, došlo tam k poranění vnitřního menisku zhruba před 25 lety, a vy jste mi říkal, že to začlo ty potíže, o vlastně se chcete poradit jak, že to začlo, mohl byste nám to říct? osoba -------------------Ano, začalo to tím, že ten to koleno mi začalo při větší námaze, když jsem delší dobu chodil, nebo jako rád chodím na ty túry, tak mě začalo po nějaký delší túře mi oteklo, začalo mě bolet a hlavně jsem na to přišel, hlavně ze začátku, že když jsem nastupoval do tramvaje třeba a měl jsem nějakou tašku s nějakým těžším, prostě jsem byl zatíženej, tak to zdravé koleno bez problémů jsem vystupoval z tramvaje, ale dělalo mi ten problém vystoupit tím druhým kolenem se vytáhnout na ten stupínek nahoru, mě to prostě bolelo a neuměl jsem to vytáhnout. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Neměl jste sílu, ano, tohle to je velice typické. Já jsem se vlastně ptala, jak dlouho tyhle ty potíže máte, vy jste říkal, že už tři roky, už jste někde byl u nějakého ortopeda nebo specialisty? osoba -------------------No, nebyl jsem nikde zatím. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, tak honem utíkejte vzhledem k tomu, že to, co se teďko děje pravděpodobně, to už je důsledek

toho, že je to velmi dlouho od toho úrazu a vaší nosnou nohou se stala ta druhá noha. To znamená na té vaší noze, která má ten chybějící meniskus dochází k takzvané atrofii svalů, to znamená, že ty svaly vám slábnou, ta noha se stává méně a méně použitelná, tím se vlastně tělo brání tomu, aby se tam rozvíjela bolest, protože když tam meniskus úplně chybí, já nevím, on může být jenom roztržený a může nějakým způsobem třeba jenom trošku bránit tomu pohybu, ale pokud by ten meniskus byl už úplně rozdrcený a zničený, tak vlastně ... osoba -------------------Je úplně pryč, odebrali ho. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Odebrali, tak vlastně, když si představíte, tak ta vnitřní strana kolene jakoby tře o sebe víc než by měla, protože už tam chybí ta ploška, na které vlastně dřív probíhalo to tření. To znamená je potřeba udělat pravděpodobně artroskopii, bavili jsme se o tom, že to je nebolestivé, je to prima vyšetření v podstatě v anestezii, takže se toho nemusíte bát. Podívat se jak vypadají vlastně ty kloubní plochy, co tam dělá chrupavka a je potřeba rehabilitovat tu končetinu tak, aby nedocházelo k dalšímu zhoršování vlastně stavu těch svalů. To znamená, že teď už je potřeba s tím něco dělat. Tři roky, to ještě není tak dlouhá doba, ale tohle, když se začne dít, tak člověk by měl jít hned. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Takže to je naše doporučení. Děkujeme za dotaz a mějte se pěkně, ať to dobře dopadne. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Moc děkujeme, ano, na shledanou. osoba -------------------Já taky děkuju, na shledanou. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Číslo 221553777 je vám k dispozici, jsou tu Brontosauři a my čekáme na další dotaz. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A ptáte se vy, posluchači Českého rozhlasu Region. Dobrý den. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, paní doktorko, já bych k vám měla takovej dotaz. Já jsem tři měsíce po operaci kolenního kloubu, mám endoprotézu, ale představte si, nemohla jsem podstoupit rehabilitaci, protože se vážně rozstonala, tak jsem tři měsíce prostě doma. A teďka z levý strany, je to levé koleno, z levý strany to mám strašně zatuhlý a koleno prostě skrčím jenom napůl. Jestli mám nějakou šanci, že to rozchodím nebo rozcvičím? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Určitě, já moc děkuji za tehle ten dotaz. Tam byla trošičku smůla, že se nemohlo začít s takzvanou včasnou rehabilitací. Já jenom pro posluchače, kteří nevědí, co to je vlastně endoprotéza,

vysvětlím. To je náhrada vlastně těch kloubních plošek určitou kovovou, většinou titanovou sloučeninou, která se implantuje do té kosti a nahradí tu chrupavku. Tím se vlastně úplně odstraní bolestivost. Problém ale jsou ty měkké tkáně, říkali jsme, že koleno je nejsložitější kloub a že má hodně vazů a právě kvůli tomu vám byla navržena rehabilitace. To, že ten kloub teďko zatuhl, je logické, protože tři měsíce jste se nemohla hýbat, to by víceméně zatuhl i zdravému člověku kloub, jo, takže to není nic, co souvisí s tou operací. A dá se to rozcvičit, tam je potřeba, aby buď rehabilitační pracovník vám pomohl pasivně, to znamená on vám bude tu nohu rozcvičovat, naučí vás potom jak si vy vlastní vahou těla vlastně zbytku té končetiny můžete pomáhat. Jsou to různá silová cvičení, protože jde o to, aby ty svaly kolem toho kolenního kloubu posílily a vlastně držely správně ten kloub a to zatuhnutí, to se postupně rozcvičí. Cvičí se takzvaně do bolesti, to znamená, když to začne trošku bolet, tak to přerušíme, prodýcháme a zase cvičíme, musíme maličko ten rozsah pohybu vydržet trošičku, že to někdy je takové nepříjemné, ale rozhodně by to nemělo bolet. Takže zajít na rehabilitaci a požádat o rozcvičení. Existují ještě metody jako ultrazvuk, může laserem se pomoci, čili těch metod je velká spousta a určitě to rozcvičit půjde. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Takže není to ztraceno, dobrá zpráva na závěr pro vás. osoba -------------------Mockrát vám děkuju, děkuju moc. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Rádo se stalo, na shledanou. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------My děkujeme za zavolání. Ptát se můžete samozřejmě dál, využít k tomu telefonní linky 221553777. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Dneska nás nechcete pustit ze studia, stále máte dotazy a stále se ptáte k tématu, které jsme dnes zvolili, týká se bolestí kloubů. A doktorky Kateřiny Cajthamlové se ptá další posluchačka, dobrý den. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, paní doktorko, já jsem se chtěla zeptat, já už mám teda delší dobu bolest silnou kyčle, ale jako nebolí mi to v tom třísle, jak jste říkala, bolí mi to právě z boku. Bolí to čím dál tím silněji, mě už prostě ta noha, mě už to omezuje i v pohybu jako prostě tý nohy, nemůžu tu nohu zvednou bez bolesti, nevydržím na ni dlouho stát, v noci mě to bolí bolestma, a když jsem byla na ortopedii, tak mi řekli prostě, jakože kyčel mám v pořádku. Tak proč mě to bolí? A řekli cvičit, no, já chodila jsem opakovaně na rehabilitaci, cvičím, jak mi to prostě doporučí a vůbec žádnou úlevu necejtím. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, je velmi těžké samozřejmě přesně zhodnotit, co by to mohlo být. Nejvíc je podezřelý takzvaný křížokyčelní kloub, to je vlastně mezi kyčlí a mezi tedy vlastně křížovou kostí a mezi kyčelní kostí. Čili to není kyčelní kloub jako takový, ale je to vlastně skloubení v zádech dalo by se říct jako v zadečku v podstatě.

osoba -------------------Můžu vás přerušit, paní doktorko, tak to by mohlo být, když mi to hodně silně bolí, tak mi to jako mi připadá, že ta bolest jde jako ze zadku prostě. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Správně, ano, takže to bude pravděpodobně křížokyčelní kloub, přesně tak, takzvané esíčko, a to je věc, která se rehabilituje poměrně obtížně, jo, to znamená to, že opravdu vám to nepřechází, by mělo vést k tomu, že zajdete na nějakou další rehabilitaci, nejedná se o masáž, ale takzvanou mobilizaci tohoto kloubu, a ta mobilizace se musí dělat třeba třikrát, čtyřikrát. Zkušení rehabilitační pracovníci, když jim tohle popíšete, tak vám kromě toho cvičení ještě dělají tu mobilizaci. Jenom upozorňuji ... osoba -------------------Jak se to dělá? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, pěkně to bolí tedy, jo, dělá se to tak, že vlastně oni musí pohnout vlastně tou jakoby udělají páku vaší nohou a hnou tou pánví. Takže jako fakt to úplně příjemné není, zafixuje se vlastně ten kloub kyčelní, ten vlastně tou kyčelní kostí, a potom za pomoci kyčelní kosti za tím manévrem vám jakoby hnou tím křížokyčelním skloubením, ale je to velmi účinné. Takže doporučuju zajít si na rehabilitaci a žádat zkušeného fyzioterapeuta. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Nebát se, přijde úleva. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Nebojte se, bude to úlevné, potom pocítíte sama zejména v noci ty bolesti přejdou. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak dobře. osoba -------------------No, já tomu věřím, já jsem teď chodila také na rehabilitaci kromě teda s tou nohou mám celkově teda páteř špatnou a měla jsem dva, no, přes dva roky strašnou bolest prostě jako ramenního kloubu a nikdo s tím, nic nechtěl udělat, že se to prostě, že se s tím nedá nic dělat a tohle to. No, tak už jsem se s tím tak nějak smířila, prostě tu ruku jsem nemohla pořádně zvednout a říkala jsem už to asi takový bude prostě. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------A zrehabilitovali, zmobilizovali a dobrý. osoba -------------------Ano, byl tam nějakej prostě mladík, který mi teda dělal takzvanou to míčkování a jak jsme tak jako mezi řečí jsme se bavili, já jsem si postěžovala na tu ruku, holt prostě už je asi vidět, že stárnu, a on mi nakonec řekl, když jsme skončili tak jako s tou rehabilitací, tak mi řekl jako položte se na záda, dejte si ruce prostě jako překřižte si je, tak jsem to udělala. A on mě tom jako chytnul z jedný strany, z druhý strany, prostě škubnul se mnou a od tý doby mám po bolesti.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Skočte za mladíkem, prosím, zdá se, že opravdu bude umět. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Že je dobrý. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Takže určitě mobilizaci křížokyčelního skloubení vám dokáže určitě udělat. Držíme palce, na shledanou. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak děkujeme moc, mějte se pěkně a na slyšenou, mějte se. osoba -------------------Na shledanou. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------To byl tedy poslední dnešní dotaz. Ještě otázka ode mě, protože jsme v seriálu Hubněte zdravě, tak mě zajímá, jestli jídelníček nebo některé potraviny třeba i pomohou od bolesti? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Výborná otázka. Je strašně důležitá dokonalá hydratace, to znamená pro klouby musíme dostatečně pít, nikoli nadměrně. Měli bychom omezovat přísun solí, lidé, kteří mají problém s dnou, by měli držet dietu, která omezí tvorbu vlastně těch dnavých krystalů. Měli bychom mít dostatek vápníku, který pomáhá kostem, musíme mít pohyb, bez toho to nejde. A z těch potravin pomáhají potraviny se sírou, čili ředkev, ředkvičky a potom takoví ti gumoví medvídci, případně chrupavky, pokud to máte rádi, kuřecí chrupavky nebo chrupavky z kloubů, taky dobré. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak, to byly poslední slova a rada od doktorky Kateřiny Cajthamlové, děkuji moc, paní doktorko. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Rádo se stalo a já moc děkuji všem, kteří zavolali. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------No, a za malou chvíli zprávy a pak písničky na přání s Ivetou Chlumskou.

ČRo Sever Obchodní řetězec Lidl prodával vepřové mleté maso se salmonelou 9.5.2016

ČRo Sever str. 4 18:00 Události v regionu


Jiří ZEMAN, moderátor -------------------Obchodní řetězec Lidl prodával vepřové mleté maso, ve kterém se našla salmonela. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Maso pocházelo z Polska. V obchodech už ale není, protože jeho trvanlivost byla do konce dubna. Lidé by ho ale mohli mít doma zmražené, protože inspekce varuje, aby ho nejedli. Konkrétně jde o šarži Čerstvá porce - Vepřové mleté maso 100 % v půlkilovém balení. Výrobcem byla polská společnost Hamburger Pini.

ČT 1 České dny v Číně 6.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michal KUBAL, moderátor -------------------Tradiční čínský festival letos v českých barvách. Akci s názvem Festival piva a lásky v Šanghaji využily tuzemské firmy k propagaci svých výrobků. Třeba jinde ve světě proslavené české pivo hledá cestu na čínský trh jenom těžko. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Pivo a cimbálkovka v perle Orientu. Na pětidenním festivalu v centru Šanghaje se Česko představuje jako země romantických dovolených, dobrého jídla a pití. obyvatelka Šanghaje -------------------Velmi čisté a chutné! Nikdy dřív jsem takové pivo nepila. obyvatel Šanghaje -------------------Upřímně řečeno ve srovnání s čínským pivem je to vaše silnější. Čínské se pije snáz. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Na veletrhu potravin Češi prezentovali i jiné pochutiny. Naděje na vývoz svítá producentům masa. Ministr zemědělství podepsal memorandum o dokončení certifikace, díky níž by padly bariéry. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Věřím, že do konce tohoto roku zase otevřeme tu možnost vyvážet hovězí nebo vepřové maso z České republiky na čínský trh, včetně masných výrobků. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Vývozu má pomoct i dohoda České exportní banky s čínskými institucemi, které jsou ochotné zafinancovat i větší projekty. Karel BUREŠ, generální ředitel České exportní banky -------------------Naším cílem je podpořit výrobce nejenom zemědělských komodit, ale i vývozce zemědělských technologií nebo zemědělského know-how. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka

-------------------Většina firem teprve zkoumá trh a hledá partnery. Martin ŠTRUPL, generální ředitel Hamé Group -------------------Objem je zatím minoritní v řádu jednotek kontejnerů za rok. Začli jsme zhruba dva roky zpátky a jedná se zejména o kojeneckou výživu. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Jídlo pro děti patří mezi nejperspektivnější. Kvůli skandálu s jedovatým melaminem v Číně prudce vzrostla poptávka po sušeném mléce z dovozu. U některých potravin se výrobci musí přizpůsobit jiným chutím. Číňané mají rádi sladší. I české pivo je pro ně hořké. Zdeněk RADIL, předseda představenstva, Lobkowicz Brewery Group -------------------Určitá část čínské populace si na to pomalu zvyká a je otázka, jestli ale v zájmu zvýšení vývozu se té chuti trošku nepřizpůsobit. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Důležitý je i výběr názvu v čínštině, aby výrobky zdomácněly, a samozřejmě cena. Třeba pivo je pořád luxus, který si dovolí jen bohatí. Barbora Šámalová, Česká televize, Šanghaj.

Mleté maso kontaminované salmonelou 9.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Vepřové kontaminované salmonelou prodával obchodní řetězec Lidl. Teď už na pultech není. Mleté maso pocházelo z Polska. Trvanlivost mělo do konce dubna. Inspekce doporučuje všem, kteří si vadnou šarži případně zamrazili, aby ji nejedli.

ČT 24 Tržby v maloobchodě 6.5.2016

ČT 24 str. 21 20:00 90' ČT24

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Obchodníkům v březnu rostly tržby. Meziročně se zvýšily o pět procent. Poznali to hlavně prodejci potravin a taky pohonných hmot. Oproti únoru ale tempo mírně zpomalilo. Mohly za to velikonoční svátky, které byly letos brzy. Naopak lidé méně utráceli za oděvy, obuv a techniku. Podle analytiků je ale výhled příznivý. Obchody porostou pod vlivem zvyšujících se platů a klesající nezaměstnanosti. A právě na potraviny a jejich nákupy se teď podíváme podrobněji.

Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Specializují se tady hlavně na biopotraviny. Na pultech jsou luštěniny, oleje, ale třeba i čokolády. Za dva roky, co prodejna funguje, se počet zákazníků zvýšil o čtyřicet procent. A jsou čím dál náročnější. Ivana KÝČKOVÁ, prodavačka, Country Life -------------------Už sledujou nejenom třeba éčka v potravinách, ale opravdu celý složení. Třeba tu bezlepkovou dietu začíná už používat hodně lidí, který ani nemusí. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Právě kvalita a složení potravin je aktuálně při nákupu potravin rozhodující u dvou ze tří nakupujících. A stále ubývá těch, kteří se rozhodují jen podle ceny. I tak ale lidé nejčastěji nakupují v supermarketech. Třeba pro chléb a pečivo si přímo do pekárny dojdou jen čtyři procenta lidí. A podobně je to i s nákupem masa a uzenin. Do specializovaných prodejen pro tyto suroviny chodí třináct procent zákazníků. Za den odsud přímo ke klientům odvezou stovky objednávek. Ve skladu je zhruba osm tisíc druhů zboží, převážně potravin. Petr VYHNÁLEK, ředitel, Koloniál.cz -------------------Nejvíc objednávek je v kategoriích takových těch těžkých věcí, jako jsou balené vody, balené nápoje, to, s čím se lidem nechce tahat. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Nechat si přivézt jídlo až domů láká hlavně lidi z velkých měst nad sto tisíc obyvatel. Jednou za čas si takto objedná potraviny každý pátý. Naopak téměř polovina Čechů pořád odmítá takto nakupovat. Nejčastěji se lidé bojí, že si připlatí za dopravu a nebo že dostanou jiné množství nebo kvalitu, než si objednali. Naopak ti, kteří potraviny na internetu nakupují, si cení hlavně pohodlí a uspořeného času. Jak internetovým, tak i kamenným obchodům s potravinami navíc meziročně rostou tržby. Martin KOCÍK, odborník na potravinářství a nápojářství, KPMG -------------------Úroveň spotřeby domácností souvisí s vývojem ekonomiky a s ohledem na velmi pozitivní prognózy ohledně růstu HPD se dá očekávat, že spotřeba domácností nadále poroste. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Lidé utrácí i proto, že ceny na pultech obchodů se příliš nemění, zatímco mzdy ve většině sektorů rostou. Vendula Horníková a Michaela Nováková, Česká televize.

Čína má zájem o české potraviny 8.5.2016

ČT 24 str. 17 21:05 Horizont

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Arzenová rýže podávaný s karbanátky z myší smaženými na oleji recyklovaném z odpadu. Není divu, že Číňany tohle menu příliš neláká. Skandály s kvalitou a závadnosti potravin nahrávají dovozcům, včetně těch z Česka. I když je jídlo z Evropy několikanásobně dražším luxusem, je o něj zájem. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Jogurty vyrobené v Číně podle českého receptu. David Vichra je začal dělat, protože na místním trhu nenašel nic, co by se podobalo těm z domova. Dnes vyrábí ve velkém. David VICHRA, zakladatel firmy BeYogurt -------------------Používáme tedy místní mlíko, máme pod kontrolou jakékoliv hygienické záležitosti a certifikace. Bakterie, které injektujeme do, do mléka, jsou evropského původu. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Pro čínské jazýčky jsou kyselé, přesto je o ně zájem jako o všechno přírodní. Úspěchy slaví minerálky. Například po Zaječické hořké je poptávka vyšší, než může uspokojit. Ťiang PIN, zástupkyně gen. ředitele, Beijing Saqi Hengfeng Trade -------------------Čínská voda neobsahuje skoro žádné minerály, zatímco česká jich má bezpočet. Díky tomu má dobré účinky na zdraví. Čistí střeva a detoxikuje. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Okruh klientů mají i dortíky Marlenka. Dají se koupit na internetu. /Nesrozumitelné/ z této kavárny pomohla náhoda, majitelka dort objednala k narozeninám a zamilovala si ho. Wang LU, manažerka, So Just Café -------------------Ocenili jsme dobrý vkus, zdraví, tradiční chuť a životní styl, takže začátek naší spolupráce s Marlenkou byl velmi rychlý. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------České dny v Číně představují potraviny možným odběratelům. Vývozců je málo. Obchod komplikuje složitá byrokracie a hygienické předpisy. Česko by rádo uspělo s mlékem a masem. Bedřich KOPECKÝ, velvyslanec ČR v Číně -------------------Pokud jde o maso, tak ze zemí Evropské unie mají povolení pouze Němci na vepřové a Maďaři na hovězí. A to bysme, to bysme chtěli, to bysme chtěli zlomit. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Poptávka stoupá úměrně aférám na domácím trhu. Průzkum ve dvaceti čínských městech ukázal, že s kvalitou jídla je nespokojených osmdesát procent lidí. V podstatě všechny druhy potravin potkal nějaký skandál, takže Číňané mají k domácím produktům silnou nedůvěru. Obavy vzbuzují všechny fáze výroby od pěstování ovoce a zeleniny, chovu dobytka až po zpracování. Čínský spotřebitel je zvyklý na ledacos. V posledních letech se objevilo třeba krysí maso vydávané za jehněčí, zelí ve formaldehydu, rýže kontaminovaná arsenem či karbanátky z myší. To vše osmahnuté v recyklovaném oleji sesbíraném z odpadu. Barbora Šámalová, Česká televize, Peking.

denik.cz Západní sankce pomáhají ruskému zemědělství 4.5.2016

denik.cz str. 0 Ze světa

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Protiruské sankce, které mají Putinův režim potrestat za obsazení Krymu, pomáhají oligarchům, kteří vydělávají na zvýšené poptávce po ruských potravinách. " Když si otevřete menu jedné luxusní moskevské restaurace, zjistíte, že na něm jsou i „zakázané sýry". Jsou na seznamu západních potravin, které se do Ruska nesmí dovážet kvůli embargu prezidenta Vladimira Putina. Na západní potraviny je uvalil v reakci na západní protiruské sankce. Přesto si vybrané sýrové lahůdky můžete dopřát. Ruští labužníci neváhali a vymysleli, jak milované sýry do Ruska dostat. „Zrovna včera jsem mluvil s výrobci sýra v Jižním Tyrolsku," říká právník Suren Matevosjan, který založil společnost, jež od ruských zákazníků přijímá objednávky na sýr po internetu a nákup jim posílá poštou. „Když poprvé slyšeli 'Rusko', řekli: „Cože?Rusko? Ale tam je zákaz!" Pak jsem jim vysvětlil systém a bylo poznat, jak se jim rozzářily oči. Říkali: „No tak to ano, hned vám pošlu svůj návrh," popisuje. Matevosjanův postup je legální, protože nakupujete v internetovém obchodě ?v Německu, mimo ruskou jurisdikci. A proč všechny ty potíže kvůli italským či holandským sýrům? Jak říká Taťána, manažerka z Moskvy, ruské sýry chutnají jako „modelovací hmota". Matevosjan dodává, že mezi jeho zákazníky jsou vládní úředníci i bankéři. Protiruské sankce mají kromě vzniku kuriózního „černého trhu" s kvalitními sýry ještě jeden, poměrně nečekaný, důsledek. Rusko chce být potravinová velmoc Ekonomické sankce Západu měly Rusku uškodit. Na jednu stranu se v ekonomice projevily, ale větší dopad má stejně propad ceny ropy. Sankce dokonce v některých oblastech Rusku pomohly, těží z nich hlavně zemědělské firmy a profitují i oligarchové. Majitel firmy Sistema Vladimir Jevtušenkov (v roce 2013 projevil zájem o českou Telefónicu) i Putinův přítel Gennadij Timčenko investují do farem, které mají produkovat rajčata nebo jablka, a rozšiřují svá jmění. Pád rublu vůči dolaru navíc prodražuje dovoz potravin ze zámoří do největší země světa, takže zvýšení zemědělské produkce v Rusku dává smysl. Ruský prezident Vladimir Putin také již loni vyhlásil, že z Ruska se má stát zemědělská velmoc. A zatím se mu to celkem daří. Podniky volají po zrušení sankcíPo zrušení protiruských sankcí volají české firmy, které přicházejí o miliardy na tržbách. Pro jejich zrušení je i prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman. Moskva by oplátkou uvolnila svůj trh zemědělcům z EU. Vyjádřil také obavy, že obchodní dohoda mezi EU a USA, známá jako TTIP, přinese na český trh podřadné ?a potenciálně nebezpečné potraviny. K. POLKO, F. NOVÁK Více se dozvíte v aktuálním vydání týdeníku Dotyk Byznys. Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play , na Amazonu či v Microsoft Store. "

URL| http://www.denik.cz/ze_sveta/zapadni-s...ahaji-ruskemu-zemedelstvi-20160503.html

Spekulanti nakupují levně půdu, ale hospodařit na ní nechtějí 8.5.2016

denik.cz str. 0 Středočeský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rakovnicko - Seriózně se tvářící dopis ohledně prodeje půdy dostala v posledních dnech, stejně jako desítky majitelů pozemků před ní, i paní Pavla z Rakovnicka. Po několika dalších frázích následovala suma dvě stě tisíc korun za veškeré pozemky s tím, že kupující samozřejmě vše po úřední stránce vyřídí a zaplatí veškeré poplatky. " Několikamístná suma může připadat zvláště dříve narozeným vlastníkům jako horentní částka. Avšak opak je pravdou. Po propočítání ceny za metr čtvereční či hektar v porovnání s obvyklou cenou v celé České republice vychází směšná částka. Nabídky na koupi půdy přicházejí jednotlivcům i zemědělským firmám z různých míst republiky, většinou z Liberecka, Berounska, z Jablonce nad Nisou a v neposlední řadě i z Rakovníka. Podle zkušenosti zemědělců o půdu mají zájem hlavně spekulanti, kteří nechtějí na půdě hospodařit. Například zemědělec z Berounska chce začít s chovem skotu a má prý zájem o půdu na Rakovnicku. Je to nelogické už z důvodu přejezdových vzdáleností a nákladů na dopravu. Kupní smlouvy Spekulanti tak půdu nakoupí doslova za pakatel. Navíc, v dopise uvádí pouze, že mají zájem o pozemky na listu vlastníka číslo to a to. Vůbec nerozlišují, že mezi zemědělskou půdou jsou také například sady nebo dokonce pozemky pod rodinnými domy. Někteří jdou tak daleko, že připojí k dopisu rovnou kupní smlouvu. Takto získanou půdu nabízejí zemědělcům buď zpět k prodeji, nebo k pronájmu, ovšem už za mnohonásobně vyšší cenu, než ji nakoupili, nebo než je obvyklá cena při pronájmu. Tím cenu půdy kazí a komplikují tak situaci zemědělcům, kteří mají zájem hospodařit hlavně na vlastní půdě, ale to se jim bohužel nedaří. Většinou hospodaří na čtvrtině půdy vlastní, zbytek si pronajímají. Potvrdil to Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku, který vidí spekulativní obchodování s půdou jako velký problém: „Zemědělci v agrární komoře hospodaří zhruba na 20 až 30 procentech vlastní půdy. Ostatní půdu si pronajímají." Snaha nakupovat Například v Družstvu vlastníků Agro Malinová hospodaří na 660 hektarech orné půdy. Z toho 180 hektarů vlastní družstvo. Zbytek je v nájmu. Snaží se tedy půdu nakupovat, jak mohou. Akceptují různé nabídky. S majiteli se pokaždé snaží dohodnout na ceně. Všichni majitelé půdy, kterou mají v nájmu, dostávají dopisy s tím, že pokud by chtěli půdu prodat, jsou první zájemci, a že na ceně jsou ochotni se dohodnout. „Jenže musíme přeplatit překupníky. Tuhle politiku si bohužel tak trochu někteří zemědělci nastavili sami, když se snažili jeden druhého přeplácet. A to by nemělo být. Myslím, že bychom měli být zajedno," mínil předseda Družstva vlastníků Agro Malinová Jiří Růžička. Pokud někdo družstvu nabídne pozemky, udělá se u každé parcely zvlášť bonitní hodnocení a cena

se navyšuje podle dohody s prodejcem. I tak se stává, že lidé pozemky prodají jinde a družstvo se o tom dozví často až tehdy, když vyprší nájemní smlouva a je třeba ji obnovit, takže majiteli rok, dva platí ještě nájem. Potřeba úvěrů Z velké části na pronajatých pozemcích hospodaří také Zem Invest Mutějovice. I tady je situace obdobná. „Každý majitel přitom od nás ví, že pokud by chtěl půdu prodat, že jsme první zájemci, a že se na ceně dohodneme. Jsme ochotni jít na nějakou únosnou mez, tak, aby se nám vložená investice vrátila. Máme zájem o veškerou půdu, kterou obhospodařujeme," zkonstatoval Zdeněk Rosa ze Zem Investu Mutějovice. Jenže nákup se většinou rovněž nedaří. Majitelé buď půdu prodat nechtějí, nebo využijí „lukrativní" nabídky na prodej pozemků od různých překupníků. Nabídky přicházejí rovněž z Jablonce nad Nisou, Brna, Prahy, Berouna, Ústí nad Labem, zkrátka z celé republiky. Zemědělci si na nákup půdy berou i úvěry, protože vlastnit půdu znamená určitou jistotu. „Pokud chcete hospodařit i v budoucnu, je třeba vlastnit půdu. Protože je to určitá jistota," zkonstatoval Zdeněk Rosa. Půda místo zlata Co tedy způsobilo stále rostoucí hlad po půdě? Zájem o zemědělskou výrobu určitě ne. Ve světě ale klesly všechny ceny komodit, jako je zlato, ropa. A někteří spekulanti vidí v půdě možnost zhodnocení finančních prostředků. Ke spekulaci s půdou nahrávají i banky, kde se uložené peníze vůbec nezhodnocují. Podle Jaroslava Mikoláše, předsedy Okresní agrární komory v Rakovníku, by se mohla cena půdy zastavit. „Obecně měli zemědělci čtyři ekonomicky úspěšné roky. Nyní prudce klesla cena komodit, v rostlinné výrobě až o pětadvacet procent. Nízké jsou i výkupní ceny masa a mléka, což bude výrazně znát na ekonomice zemědělských podniků. A při horší ekonomické situaci v zemědělství není důvod, aby se zvyšovala cena a nájmy půdy, protože zemědělci vyšší nájem či cenu nebudou mít nakonec z čeho zaplatit," zkonstatoval Mikoláš. O ceně půdy přitom hlavně rozhoduje její bonita. Ta se v různých částech okresu liší. Kromě bonity záleží na konkrétních podmínkách. Například u hranic s Německem je bonita špatná, ale cena i nájem půdy je vysoký, protože si ji tam pronajímají němečtí hospodáři na pěstování plodin do bioplynových stanic. Vyšší cena je také u velkých měst. Nejlevnější v EU Cena podle bonity v poslední době ale přestává platit. Zvláště na Rakovnicku jsou nyní ceny několikanásobně vyšší než je bonita, takže zemědělci za půdu platí podobnou cenu jako ve vysoce produkčních oblastech. Například v roce 2014 dosáhla průměrná cena za metr čtvereční půdy v celé České republice 13,96 korun. Tržní cena v ČR je nejčastěji v rozmezí 10 až 20 korun za metr čtvereční. A cena půdy v ČR stále stoupá, v roce 2014 téměř o 13 procent. I tak patří stále mezi nejlevnější v celé EU. Právě proto by se měl prodej půdy v naší republice řídit určitými pravidly, která zatím neexistují. Proto se AK ČR snaží prosadit zákon o prodeji půdy. Každý jiný stát si půdu chrání. Pokud půda přijde do cizích rukou, je nenávratně pryč. Přednostní právo „Jde například o přednostní kupní právo pro toho, kdo na půdě hospodaří. V případě nezájmu by si mohl půdu koupit zemědělec v sousedním katastru, ale musí být aktivní, to znamená alespoň tři roky hospodařit," mínil Jaroslav Mikoláš. O pravidlech se v tuto chvíli diskutuje. Agrární komora ČR už určitý návrh pravidel podala. Jenže se objevily nesouhlasné názory o omezování svobodného podnikání a podobně. Ani zemědělci

nejsou mnohdy jednotní. „Ale myslím si, že pro budoucnost zemědělců by měla být určitá pravidla prodeje půdy nastavena, tak jako je to v jiných zemích EU," uzavřel předseda Okresní agrární komory v Rakovníku Mikoláš. Čtěte také: Zemědělce děsí klesající výkupní ceny a nedostatek vody"

URL| http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/s...hospodarit-na-ni-nechteji-20160508.html

e15.cz Podmínky pro vývoz českého masa do Číny by se měly zjednodušit 5.5.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vývoz vepřového masa z Česka do Číny by měl být jednodušší. Číňané nebudou kontrolovat podniky, které by chtěly na východ exportovat, bude stačit pouze vyplnění dotazníku. Nové podmínky dojednal při své pracovní návštěvě Číny ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL), informovaly dnes ministerstvo a Státní veterinární správa. V současnosti se české maso do Číny nevyváží vůbec. „Směřujeme k tomu, abychom na čínský trh mohli dodávat naše vepřové i hovězí maso a masné výrobky. Pro české zemědělce a potravináře se tím otevírá perspektivní trh,“ uvedl ministr. Podle veterinární správy otevřel možnost vývozu hovězího do Číny i fakt, že ČR loni získala status země se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, tedy nemoci šílených krav. S ministrem byli v Číně také například zástupci Pivovarů Lobkowicz, Hamé, Agrofertu nebo Karlovarských minerálních vod. V Číně má také Česká republika jednoho ze svých čtyř agrárních diplomatů Vladimíra Randáčka. Veterinářům se loni povedlo dojednat schvalovací proces na vývoz vepřového masa a výrobků z něj do Japonska. Loni kontrolovali přes 9000 zásilek živých zvířat nebo živočišných produktů na vývoz do zemí mimo EU. Čtěte také: Tak velkou krizi si ve výrobě vepřového nevybavuji, říká Jurečka Vepřové se v Česku vykupuje 2,32 koruny pod výrobní cenou za kilogram

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...-do-ciny-by-se-mely-zjednodusit-1293254

Maloobchodní tržby v březnu zpomalily růst, navzdory Velikonocím 6.5.2016

e15.cz str. 0 Domácí ekonomika


Tržby v maloobchodě bez aut v březnu zpomalily meziroční růst na 5,1 procenta z únorového růstu o 8,5 procenta. Statistiku ovlivnil na jedné straně rozdílný počet pracovních dní, na druhé to, že loni nakupovali lidé na Velikonoce v dubnu, letos v březnu. Celkově je tak vývoj maloobchodu příznivý, soudí analytici. Více než před rokem lidé utratili hlavně za potraviny v nespecializovaných prodejnách a v internetových a zásilkových obchodech. Rostly také tržby za pohonné hmoty, a to o osm procent. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly proti loňskému březnu o tři procenta a za potraviny o 6,8 procenta. „Chuť nakupovat českým spotřebitelům rozhodně nechybí. Ostatně téměř rekordní optimismus, menší strach ze ztráty zaměstnání a pozitivní očekávání jak ohledně ekonomického vývoje, tak vlastní finanční situace jsou hlavními důvody, proč se spotřebitelé v letošním roce neomezují. Napomáhá jim v tom klesající nezaměstnanost a zrychlující růst reálných mezd,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dodal, že apetitu spotřebitelů nahrává i pokles maloobchodních cen. Prodej potravin v nespecializovaných prodejnách se meziročně zvýšil o sedm procent a prodej zboží přes internet nebo prostřednictvím zásilkové služby o 21 procent. Více lidé utratili také ve specializovaných prodejnách potravin, prodejnách výrobků pro kulturu, sport a rekreaci o a výrobků převážně pro domácnost. Maloobchodní tržby v mezinárodním srovnání Tržby naopak klesly v prodejnách počítačového a komunikačního zařízení. Méně lidé utráceli také za oděvy, obuv a farmaceutické a zdravotnické zboží. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se v březnu zvýšily meziročně o 4,9 procenta, přitom za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů vzrostly o 5,9 procenta a za opravy motorových vozidel o 0,4 procenta. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomíř Jáč upozornil, že za celé první čtvrtletí maloobchod rostl o 6,1 procenta. „Spotřeba domácností by měla být letos hlavním tahounem růstu české ekonomiky jako celku a zdravý růst maloobchodních tržeb do tohoto předpokladu dobře zapadá,“ řekl. Čtěte také: Zahraniční supermarkety ovládly dvě třetiny českého trhu. Nejvíce v regionu E-shopy táhnou růst tržeb. Maloobchodu by se mělo dařit celý rok

URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/...alily-rust-navzdory-velikonocim-1293411

ego! Mrazivé slovenské retro 6.5.2016 ego! str. 14 reportáž Vladimír Ševela Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lidé z kraje, kde kdysi vypuklo slavné povstání proti Hitlerovi, vynesli fašistu do politiky. Proč Mariana Kotlebu volí majitel úspěšné firmy, dělník i obyvatelé horské vesnice vypálené nacisty? Ve stráni se tyčí obří dvojramenný kříž, jaký známe ze slovenského státního znaku. Na svěží jarní louce se pasou koně. Na obzoru se bělají stále zasněžené hřbety Nízkých Tater. A pod nimi se

zvedá majestátní hrad. Výjev jako z turistické reklamy. Vítejte v obci Slovenská Ľupča, okres Banská Bystrica. „Jozef Tiso svou politikou zachránil národ. Slovensko je dnes nesvéprávná kolonie Bruselu. A Marian Kotleba Slováky zase obrodí.“ Výklad ze slovenské historie, současnosti i budoucnosti, jež prý bude patřit nynějšímu županovi zdejšího kraje, zvolenému za extrémně pravicovou stranu nazvanou Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko, podává armádní nadrotmistr ve výslužbě a majitel továrny Grand Power na výrobu zbraní Jaroslav Kuracina. Pro posílení zážitku mi nechá v kanceláři své fabriky na kraji Slovenské Ľupči potěžkat samonabíjecí karabinu Stribog S 9, samopal se sklopnou pažbou, který začal před několika měsíci sériově vyrábět a prodává ho za 900 eur. Je docela lehký. „Při prvním setkání jsem Kotlebovi řekl, že takové lidi jako on můj děda partyzán střílel,“ vypráví 45letý Kuracina, muž s postavou zápasníka v černém tričku. Později prý zjistil, že s „Kotlebou to není úplně tak, jak ho média vykreslují“. „Nevnímám ho jako poklonkovače Hitlera a fašistu, ale jako člověka, který je jiný než organizovaní zločinci z ostatních politických stran, založených za účelem zmocnění se peněz daňových poplatníků. Kotlebovi nejde o peníze, ale o zlepšení života lidí, kteří pracují,“ zdůrazňuje Kuracina. Sám má stovku zaměstnanců, kteří vyrábí kolem sta pistolí denně. Podle něj je župan Kotleba „novodobým Ľudovítem Štúrem“ čili následovníkem legendárního slovenského politika, obrozence a iniciátora povstání z 19. století. Členem strany, jež se letos pro mnohé překvapivě dostala do slovenského parlamentu, zbrojař z Ľupče není, volil ji však a je jejím „morálním“ podporovatelem. Pro předvolební kampaň LSNS zapůjčil své auto a Kotlebovi poslanci používají jeho zbraně. Místopředseda strany Peter Krupa způsobil v březnu skandál, když s pistolí made in Slovenská Ľupča napochodoval do parlamentu a odzbrojit ho musela až tamní ochranka. Na otázku, zda programově vyzbrojuje kotlebovce, Kuracina reaguje podrážděně a chce hned rozhovor ukončit. „Já nemám přehled, kdo všechno naše zbraně kupuje. Pořídit si je může kdokoliv se zbrojním průkazem,“ zdůrazňuje. Za sponzora zmíněné partaje se prý nepovažuje. Vítězství pytle brambor Ti, kdo před pár lety na slovenských náměstích potkali pochodující skupinky mladíků v černých košilích, nápadně se podobajících uniformám Hlinkových gard z dob klerofašistického slovenského státu, vzpomínají, že v nich Kotlebovi příznivci vzbuzovali spíš pobavený úsměv než strach. „Tehdy mě nenapadlo, že se s nimi setkám ještě někde jinde než na politické periferii,“ poznamenává v banskobystrické kavárně tamní redaktor Denníku N Daniel Vražda, který kariéru současného župana sleduje od samého začátku. Ten se dá počítat od roku 2003, kdy se Kotleba stal předsedou ultranacionalistického hnutí Slovenská pospolitost – Národní strana, kterou Nejvyšší soud o tři roky později rozpustil. Kotleba, původně vyhazovač v baru a také učitel informatiky na střední škole, byl dvakrát trestně stíhaný. Poprvé za to, že na veřejném mítinku k výročí založení Tisova státu v roce 2009 pozdravil zvoláním „Na stráž!“ po vzoru slovenských gardistů z druhé světové války. Později byl obžalován za to, že v kampani na banskobystrického župana sliboval odstranění „nespravedlivého zvýhodňování nejen cikánských parazitů“. Trestní stíhání za „hanobení národa, rasy a přesvědčení“ však bylo stejně jako v prvním případě zastaveno. Slovenské národní povstání z roku 1944 proti nacistickým okupantům označuje Kotleba za puč, v den jeho výročí nechal na budově krajského úřadu vyvěsit černé prapory. Mluví o „takzvaném holokaustu“ a jeho zástupce Milan Uhrík podal trestní oznámení proti organizátorům výstavy připomínající občany, kteří zachraňovali Židy před transporty do koncentračních táborů – za údajnou propagaci sionismu. Banskobystrický župan odmítl podepsat dotace pro Štúdio tanca, jediné kamenné taneční divadlo v zemi, které podle něj provozuje „zvrhlé umění“ (stejné označení používali nacisté), a uprostřed představení nechal zastavit produkci amatérského divadla z Brezna, které inscenovalo protiválečnou hru. Zdůvodnil to tím, že herci používali vulgární výrazy. Scénky jako z politické sci-fi o národu, kterému někdo vymazal z hlav vzpomínky na nedávnou tragickou minulost. Fikce to ale není, jde o drsnou realitu. „Když projdete mou firmou, zjistíte, že 70 procent lidí tu volilo Kotlebu,“ tvrdí zbrojař Kuracina. Hned u prvního, kterého se zeptáme, to platí. „Kotleba chce dělat věci pro lidi. A protože mu podkopávají nohy, stále víc Slováků mu bude dávat hlasy natruc. Uvidíte v příštích volbách,“ předpovídá asi třicetiletý muž v modrém firemním stejnokroji, představit se ale nechce. V banskobystrických župních volbách před třemi lety porazil Kotleba protikandidáta z vládní strany

Směr se ziskem 55 › procent hlasů. Premiér Robert Fico před volbou posměšně poznamenal, že Kotlebu porazí i pytel brambor. Nato vládní kandidát Vladimír Maňka ukázkově pohořel. V letošních sněmovních volbách posbírala LSNS osm procent hlasů, což představuje 210 tisíc Slováků. Šokem bylo, že kotlebovci vyhráli se ziskem téměř 23 procent u prvovoličů ve věku od 18 do 21 let. Ficovu Směru v této skupině věřilo pouze necelých osm procent. Více než polovina Kotlebových voličů má maturitu a přes 20 procent vysokou školu. Kde jsou paraziti? Jen dva kilometry od Kuracinovy zbrojovky leží stodvacetihlavá romská osada zvaná Tehelná, oddělená od „majoritní“ Slovenské Ľupče řekou Hron. Žijí tu ti, které Kotleba označuje za parazity. „Parazitují“ tu bez tekoucí vody, kterou se sem nikdo neobtěžoval zavést. Téměř všechny obytné domky jsou ale zděné, i když často poskládané z různých materiálů. Depresivní ghetto chatrčí, jaké jsou hlavně na východním Slovensku, tu nenajdete. „Jací paraziti?! Většina lidí tu pracuje,“ zlobí se 57letá Dana Bartošová, sedící před přízemním domečkem vybaveným satelitem, když slyší o Kotlebovi. Ona sama je prý zaměstnaná jako uklízečka v Kauflandu, nyní je ale podle svých slov kvůli operaci kolena na nemocenské. „Je to fašista,“ přidává se vedle sedící třicátnice Lucia v pokročilém těhotenství. V osadě není krátce před polednem vidět mnoho mužů. Kde jsou? Jeden z nich, třicátník Peter, oděný do maskáčů, pomáhá vynášet z kamionu jakési balíky do obchodu se stavebním kamenem, který se nachází hned za mostem přes Hron, asi dvě stě metrů od osady. Kotlebu hodnotí stručně: „Je to rasista.“ Peter je jediný zaměstnanec majitele obchodu, čerstvého šedesátníka Vladimíra Belici. Ten se naopak hrdě hlásí k tomu, že LSNS volil, „protože ostatní strany kašlou na voliče“. Se zaměstnáním Roma ovšem kupodivu neměl problém. „Peter není parazit. Kdyby sem Kotleba přišel, podal by mu ruku, protože by viděl, jak pracuje,“ myslí si živnostník, podle něhož politici a média dělají z předsedy LSNS účelově „strašáka“. „Ani mí známí ho nepodpořili kvůli údajnému nacionálnímu socialismu. Je to zoufalé volání po změně,“ prohlašuje Belica. rodina je nejdůležitější Osmdesátitisícová Banská Bystrica, kde v roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, je město s pečlivě zrenovovaným historickým centrem plným kaváren, restaurací a obchodů. Lidé tu na první pohled nevypadají chudší ani frustrovanější než v Česku, statistika však příznivá příliš není. Nezaměstnanost je v tomto kraji druhá nejvyšší na Slovensku (14,5 procenta, slovenský průměr je deset procent, v Česku šest), průměrná mzda byla loni třetí nejnižší v zemi (slovenský průměr je 24 tisíc korun, v Česku je to o čtyři tisíce víc). Letmá návštěva obchodního centra Európa ukazuje, že ceny potravin a oblečení jsou v mnoha případech vyšší než u českých „bratrů“. I nekompromisní odpůrci „nácka Kotleby“ vám ale řeknou, že jim více vadí jiný rozdíl ve srovnání s Českem: jsou frustrovaní tím, že na Slovensku podle nich nebyl nikdy odsouzen žádný politik či vyšší úředník za korupci či zlodějnu, která je do očí bijící. Trápí nevymahatelnost práva. Naštvanost je tu veliká, ale pozorovatele zvenčí zaráží, že mnozí kvůli útrapám z ošklivé, ale vyléčitelné nemoci volají po nástupu rakoviny. Sídlo krajského úřadu na náměstí SNP je zřejmě jediné v zemi, na němž nevisí vlajka EU, ale pouze slovenská. Ostatně v Kotlebově programu patří vystoupení z unie a „teroristického paktu NATO“ k prioritám. Je poslední dubnové pondělí a v budově začíná schůze krajského zastupitelstva. Na úvod se hraje slovenská hymna. Z několika desítek přítomných ji zpívá nahlas jen Kotleba, chlapík s tělem kulturisty vtěsnaným do hnědého manšestrového saka, a ředitel úřadu Milan Uhrík, člen LSNS, Kotlebova pravá ruka a novopečený poslanec parlamentu. Ten má na sobě fialovou košili. Kotlebovci se v černých uniformách už neproducírují. Před volbami je vyměnili za zelená trička se znaky LSNS, v nichž nyní jezdí ve vlacích jejich „dobrovolné železniční hlídky“. Partajní politici se ale po volbách snaží oblékat neutrálně. Devětatřicetiletý Kotleba sedící pod obrazem slovenského prezidenta Andreje Kisky, který ho minulý měsíc jako první z vysokých politiků otevřeně označil za fašistu, se během jednání krajské sněmovny příliš neprojevuje a soustřeďuje se na řízení schůze. Na programu jsou i dvě kontroverzní témata. Župan se špatně skrývaným skřípěním zubů po jednom z hlasování konstatuje, že zastupitelstvo schválilo peníze na mzdy pro místní divadelníky. Právě jim loni odmítl podepsat dotaci. (Otázka zní, zda ještě nenajde způsob, jak peníze zarazit.)

Dalším bodem je i výměna členů představenstva v krajské firmě Banskobystrická regionální správa cest, které Kotleba předloni obsadil pěti funkcionáři vlastní partaje a do dalších pozic ve společnosti jmenoval své příbuzné: na post finančního ředitele svého bratra Martina a jako referentku ohlašování „protispolečenské činnosti“ svou o osmnáct let mladší manželku Frederiku. Většina Kotlebových „odborníků“ se v březnu stala poslanci parlamentu a župan vybídl zastupitele, ať nominují své lidi. Pondělní jednání ale dopadlo tak, že návrh zastupitelky ze Směru, která chtěla doplnit nominaci, označil za „postavený na vodě“ a jeho lidé tak v lukrativní společnosti stále zůstávají. „Zastupitelé měli možnost obměny, ale viděli jste, že se sami nedokážou dohodnout,“ řekl poté Kotleba vítězoslavně novinářům. Jednání skončilo o tři čtvrtě hodiny dřív, než se plánovalo, zastupitelé zřejmě spěchali do svých měst a obcí. Do diskuse v bodu „různé“ se přihlásil pouze primátor města Krupina Radoslav Vazan (Směr), známý mimo jiné svými antisemitskými příspěvky na Facebooku. Županovi poblahopřál › k synovi, jenž se mu na konci dubna narodil. „Rodina je to nejdůležitější,“ prohlásil Vazan a auditorium se rozprchlo. „Zeptejte se za dvacet minut sekretářky, nevím, jaký je můj další program,“ řekl mi poté Marian Kotleba, když jsem ho požádal o rozhovor (termín jsem se pokoušel dohodnout už v uplynulých týdnech, ale byly mi nabízeny pouze odpovědi na otázky zaslané e-mailem). Za čtvrt hodiny vyšla jeho asistentka a oznámila mi, že předseda musel odjet a rozhovor nebude. V županově předpokoji jsem si během čekání alespoň početl v krajském propagačním bulletinu. Tam mě kromě výčtů položek, které Kotleba údajně ušetřil, zaujal například příspěvek „Zvrhlost není uměním“ a argumentace, proč župan zastavil dotace pro zdejší divadlo Štúdio tance. Jde prý „o druh ‚umění‘, které naši společnost degeneruje, ohlupuje a dělá z ní bezduchou masu – masu, která se lehce ovládá.“ Další zastavená dotace se loni týkala projektu Stop extremismu, s nímž chtělo loutkové Divadlo na Rázcestí vystoupit především ve školách. Jak se píše v bulletinu, županovi se nelíbilo, že projekt „za extremistu považuje každého člověka, který si dovolí otevřeně vystupovat např. proti cikánskému teroru či proti zvráceným pochodům homosexuálních úchylů“. Podpořením tohoto projektu by se prý župan zařadil mezi ty, „kteří už dávno zradili naši vlast a národ“, mezi ty, kteří ze Slováků dělají „bezduché otroky sloužící zájmům mezinárodní bankové mafie“, do níž patří například „finančník židovského původu“ George Soros. Na další stránce je karikatura jako vystřihnutá z hitlerovských časů: bradatý chlapík se skobovitým nosem, bradkou a jarmulkou si mne ruce nad pokladničkami plnými eur. Obrázek, který by v jiných zemích nejspíš vzbudil zájem policie, tady vychází v propagačním materiálu instituce veřejné správy. Nepodepsaní autoři občasníku, jenž je distribuován do většiny domácností v kraji, si nicméně na své první stránce pod titulkem „Cenzura!“ stěžují, že zastupitelstvo Kotlebovi neschválilo na vydání tiskoviny ani euro a zaplatit ji tak musela LSNS s podporou starosty Rimavské Soboty Jozefa Šimka (nezávislý). K rozhovoru sháním také Kotlebova zástupce Uhríka, který bývá označován za autora příspěvků v bulletinu, ale odpověď jeho sekretářky zní: „Není tu, odjel do parlamentu.“ Vzor Bělorusko „Tento obchod chrání Grand Power a Bůh,“ hlásí cedulka na dveřích akvaristické prodejny poblíž centra Banské Bystrice. Jeho 45letý majitel Richard Tokušev je jediným členem LSNS, který byl ochoten se mnou hovořit. „Rakousko teď budete chtít dát taky do izolace?“ ptá se na začátku rozhovoru. Je potěšen, že v prvním kole rakouských prezidentských voleb výrazně zvítězil krajně pravicový populista Norbert Hofer, který má na imigrační vlnu nebo EU podobné názory jako vůdce Kotleba. Černovlasý muž s několikadenním strništěm nepřipomíná bijce v bagančatech, s nimiž býval Kotleba donedávna obvykle viděn. Kandidoval na 29. místě a parlamentní lavice mu utekla o patnáct příček. Na rozdíl třeba od Andreje Medveckého (28), který je souzen za to, že napadl pěstmi turistu černé pleti z Dominikánské republiky (kvůli soudu ale po zvolení na poslanecký post rezignoval), nebo organizátora protimuslimských demonstrací a obdivovatele Hitlera Milana Mazurka (22), jenž ve slovenském parlamentu zasedne ve výboru pro lidská práva a menšiny… Tokušev, mluvící velmi tiše, se v minulosti angažoval například v iniciativě proti prodeji slovenské půdy zahraničním vlastníkům. „Dva roky jsem hledal, komu věřit. A pro Kotlebu jsem se rozhodl proto, že je úplně jiný než ostatní politici, kteří jsou jen bílé koně oligarchie a korporací,“ vykládá v šumu akvarijního vzduchování. Diví se, proč Kotlebu stále někdo kritizuje za jeho obdiv k Jozefu Tisovi. „Že za něj poslali do

koncentráku 70 tisíc Židů? Proč mluvíte pořád o nich, když za druhé světové války zahynulo mnohem víc Slovanů?“ Z Kotlebových projevů ho zaujal třeba ten o Bělorusku, kterému by se mohlo Slovensko přiblížit, až se vymaní ze jha Západu. „Mají tam jednoprocentní nezaměstnanost a třicet procent potravin vyváží,“ chválí Lukašenkův režim Tokušev. Dobrý bílý den V kancelářích krajského úřadu zdraví Kotleba slovy Dobrý bílý den, v e-mailech používá gardistické Na stráž! Někteří zaměstnanci, přestože nejsou členové LSNS, mu stejným pozdravem odpovídají, když se mu chtějí zalíbit. Rozpočet kraje župan „šetří“ tím, že odmítá kupovat techniku, najímat na práci firmy a brát úvěry s vysvětlením, že „za slovenského státu se dělalo s krumpáči a lopatami a také to šlo“. Tohle nám v baru na náměstí SNP tvrdí nedávný zaměstnanec úřadu, jenž si ale z obav z pomsty nepřeje zveřejnit své jméno. Setkání s ním nám zprostředkoval týdeník Plus 7 dní, jemuž prozradil ještě mnohem větší bombu. Podle tohoto muže Kotleba vybrané úředníky krajského úřadu i správy cest nutil před volbami odevzdávat část platu „na podporu strany“. Také on byl jedním z nich. „Musel jsem dávat 20 procent z platu. U některých to dělalo až 500 eur měsíčně. Peníze ale šly přímo na Kotlebův účet,“ tvrdí i mně muž, jenž podle článku ve zmíněném magazínu předložil redaktorům výpisy z účtů ČSOB, které to mají dokazovat. Kotlebovi spolupracovníci odmítali otázky novinářů původně komentovat, mlčel i on sám. Po několika dnech ale župan, jenž vstupoval do voleb s heslem o „boji proti politické mafii“, vydal veřejné prohlášení, že částky odváděli jeho podporovatelé dobrovolně, přičemž se snažil vzbudit dojem, že to je běžná praxe i v jiných stranách. „Když chci přispět na dobrou věc, udělám to, třeba i na činnost politické strany pana Kotleby,“ řekl pak tajemník župana a nynější poslanec parlamentu Ján Kecskés. Záhadou ale zůstává, proč tito lidé posílali peníze na předsedův osobní účet, a ne na oficiální konto strany. Policie případ prověřovala a posléze uvedla, že trestný čin se nestal. Už to tady jednou bylo Banskobystrické sídliště Sasová, kde Kotleba vyrůstal a dodnes tu bydlí v panelovém domě, před nímž parkuje červené auto se stranickými znaky, ale za vůdcem stojí. Alespoň podle krátké ankety v jeho ulicích. „Kdybych mohl, určitě bych ho volil,“ říká 17letý lakýrník Milan Svinčiak, který v Kotlebově domovské Magurské ulici přišel pro malého bratra do místní školky a jako jediný byl ochoten prozradit celé jméno a volební preference. „Líbí se mi, jak argumentuje proti všem a chce všechno změnit ve vládě,“ vysvětluje mladík. „Lidé nejsou v tomto státě spokojení, a proto volili Kotlebu,“ prohodí › dvacátnice s kočárkem, ale koho volila, říct nechce. „Není takový, jak ho líčí média,“ upozorňuje třicátník Branislav venčící psa. Zdá se, že v Kotlebově sídlišti proti němu protestují pouze popelnice, ale to celkem bez servítků. Na řadě kontejnerů v Magurské ulici včetně toho stojícího přímo před županovým vchodem se skví nasprejovaný nápis „Kotleba je ko*ot“. Novináři si toho všimli už loni na podzim a nápisy od té doby kupodivu nezmizely. Anebo je někdo stále iniciativně obnovuje. Bystrica zdaleka není „hnědé“ město, jak by se mohlo na první pohled zdát. Žijí tu lidé, kteří protestují kultivovaněji a účinněji než anonymní sprejeři. Divadelní režisérka Viera Dubačová (od března poslankyně za hnutí Obyčejní lidé) založila po zvolení Kotleby županem s aktivistou Radoslavem Slobodou sdružení Ne v našem městě, které se snaží mapovat činnost LSNS v kraji, pořádá třeba konference o extremismu a chystá protikotlebovský happening. Místní taneční divadlo připravilo inscenaci o „uzurpování moci“. A ředitel muzea SNP Stanislav Mičev, který jako první označil Kotlebu před lety veřejně za fašistu, promítá školákům filmy o nenápadném nástupu nacistů v 30. letech. „Mladí vám řeknou, že Kotleba fašista není, že chce jen udělat pořádek. Ale to je právě znak fašismu: zrušit demokratický systém a udělat vlastní pořádek. Jako by už to tady jednou nebylo,“ poznamenává Mičev. Kotleba za masakr nemůže Na cestě z Banské Bystrice se ještě zastavujeme pod horou Vtáčník v pětisethlavé obci Ostrý Grúň, kde kotlebovci získali v parlamentních volbách 17 procent hlasů a obsadili tak druhé místo po

Směru. Pro slovenská média to byl šok, protože vesnici, vzdálenou dnes asi hodinu jízdy od Banské Bystrice, za druhé světové války vypálili nacisté. Když do Ostrého Grúňa vtrhla 21. ledna 1945 protipartyzánská jednotka Edelweiss, Ivanu Maslenovi byly teprve dva roky. Hitlerovci, mezi nimi i řada Slováků, prohledávali dům jeho rodičů. „Nepamatuji si na nic. Později mi řekli, že jsem vyběhl ven, když jsem uslyšel křik a střelbu,“ vypráví pan Maslen ve svém domě, který byl později postavený na základech nacisty vypálené rodné chalupy. Jeho otce a těhotnou matku vyvedli a zastřelili v sousední budově, kde komando zavraždilo celkem 64 obyvatel této obce. Mstili se za to, že ve vesnici se schovávali partyzáni. Mezi oběťmi byly i děti. Nejmladší, 14měsíční Filip Debnár, zemřel v náručí své 11leté sestry. Ivan Maslen měl tehdy obrovské štěstí, že si ho nacisté v postýlce nevšimli. Po smrti rodičů ho vychovala babička. To, že o 71 let později dali potomci obětí zdejší krvavé neděle hlasy Kotlebově straně, bylo zřejmě větší překvapení pro politology než pro místní. „Jak se vláda chová k nám, tak se teď lidi chovají k ní. Ale Kotleba je primitiv, já volil Slovenskou národní stranu,“ říká Ivan Maslen, bývalý vedoucí restaurací ve Zvolenu, který navzdory rodinné tragédii má pro protestní hlasy jisté pochopení. Když se k výsledku voleb kriticky vyjádřila v médiích místní starostka Jana Angletová (nezávislá), jejíž oba prarodiče při válečném masakru také zahynuli, po telefonu jí prý vyčinil jakýsi zástupce LSNS. „Pozdravil Na stráž a říkal mi, že kdyby vesnice neposkytla útočiště partyzánům, Němci by se o žádném Ostrém Grúni nikdy nedozvěděli,“ říká starostka ve své kanceláři. Podle ní v její obci žádní extremisté nežijí, hlasy pro Kotlebu považuje za „recesi“ a pomstu „špatně nastavenému systému“. Čtyřiadvacetiletá začínající učitelka Zuzana, čekající nedaleko radnice na autobus, Kotlebu nevolila, ale některé jeho záměry se jí prý líbí. „Například, že je třeba se vypořádat s romskými spoluobčany. Nemyslím si, že by to řešil radikálním způsobem, ale přes zákony. Nemám ho úplně nastudovaného,“ říká mladá žena. Učí němčinu a dějepis, o masakru v její obci psala dokonce diplomovou práci. „Kotleba nemůže za to, že nám vypálili vesnici. Nelíbí se mi ale jeho vztah k Tisovi nebo SNP,“ dodává. Na druhé straně silnice skládá dřevo Jozef Mastík, 50letý dělník, který Kotlebu volil. „Devětaosmdesátý rok nepřinesl nic kladného: jen žebráky a miliardáře tam dole v Bratislavě. Ty je třeba pořádně do*ebat,“ rozčiluje se. Při poznámce o válečném masakru prohodí: „Partyzáni byli horší než fašisti – rabovali tu a znásilňovali.“ To, že partyzáni, jimž se v obci dodnes vytýká, že před příchodem trestního komanda utekli, místo aby obyvatele bránili, nemají ve vesnici nejlepší pověst, potvrzují i překvapivá slova starostky, když se s ní loučíme. „Partyzánská válka byla někdy horší než německá. Partyzáni si vzali, co chtěli, a Němci někdy přinesli dětem bonbony, když něco potřebovali. Celá desetiletí se o těchto věcech nemluvilo a to nebylo správné,“ říká žena, která se kvůli grúňskému masakru vlastně vůbec nemusela narodit. Její otec, tehdy nemluvně, byl z domu, který nacisté vypálili, zachráněn na poslední chvíli. Zástupce starostky, 38letý Miroslav Seget (Svoboda a solidarita), si myslí, že po březnových volbách padly zábrany Kotlebových příznivců, což podle něj nevěstí nic dobrého. „Jsem zhrozen, jak hlavně mladí lidé dnes dokážou vyjádřit sympatie Kotlebovi, to před volbami nebylo. Tehdy županovi přívrženci skrývali, že se jim líbí jeho názory, ale teď se už nestydí mluvit o tom, že je fajn, že je chrání a dělá dobré věci,“ říká Seget. Vystudovaný teolog a majitel firmy na výrobu reklamy chce masakr v Grúni připomínat převážně mladé generaci „atraktivnějším“ způsobem. Plánuje třeba „jízdu svobody“ na starých motorkách, sám je majitelem dvou veteránů. Jistě ale cítí, že to stačit nebude. „Je to vážné. Tohle není nějaký váš Sládek. Na Slovensku se probudili nebezpeční zombies,“ řekla mi režisérka a novopečená poslankyně parlamentu Viera Dubačová. Den po návratu ze slovenské reportáže přišla zpráva, že bratislavská Generální prokuratura začala prošetřovat podnět na rozpuštění strany Mariana Kotleby. *** Marian Kotleba (39) Předseda strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko, která se letos s osmi procenty dostala do slovenského parlamentu. Extremista hlásící se k odkazu klerofašistického slovenského státu (1939–1945) byl v roce 2013 zvolen banskobystrickým županem (hejtmanem). Vystudoval přírodovědeckou a ekonomickou fakultu tamtéž, pracoval v ochrance baru a jako učitel

informatiky na sportovním gymnáziu. Stal se předsedou ultranacionalistické Slovenské pospolitosti – Národní strany, kterou později soud zakázal. Byl dvakrát stíhaný za extremistické projevy, odsouzen nebyl. „Nevnímám ho jako poklonkovače Hitlera a fašistu, ale jako člověka, který je jiný než organizovaní zločinci z ostatních politických stran,“ říká zbrojař Jaroslav Kuracina. Fašismus na Slovensku Dnešní slovenští fašisté se snaží ideově navázat především na odkaz tzv. slovenského státu, který vznikl s podporou hitlerovského německa jako jeho satelit 14. března 1939, tedy den před obsazením čech a moravy nacistickými vojsky. prezidentem kolaborující slovenské republiky se stal římskokatolický kněz Jozef tiso, který měl dobrý vztah s adolfem Hitlerem. Slovenské Židy označil za „škůdce národa“ (tiso byl popraven v roce 1947). z území Slovenska bylo za války deportováno do vyhlazovacích táborů na 70 tisíc Židů. oporou režimu byly Hlinkovy gardy, pojmenované po zakladateli slovenského národního hnutí andreji Hlinkovi, jenž zemřel v roce 1938, a zřízené po vzoru německých oddílů Sa. Slovenští gardisté nosili černé uniformy, měli německé instruktory a od jara 1945 spadali přímo pod velení německých vojsk na Slovensku. Hlinkovy gardy pomáhaly němcům potlačovat také Slovenské národní povstání, které vypuklo 29. srpna 1944. Naštvanost je tu veliká, ale pozorovatele zvenčí zaráží, že mnozí kvůli útrapám z ošklivé, ale vyléčitelné nemoci volají po nástupu rakoviny. Foto popis| župan marian kotleba po jednání krajského zastupitelstva, Banská Bystrica, 25. dubna 2016 Foto autor| Tomáš Škoda Foto popis| takhle to začalo: marian kotleba hovoří v Banské Bystrici k výročí Snp (2005). povstání považuje za puč. Foto popis| poslanci LSnS milan uhrík a marian kotleba (zleva) zpívají hymnu na schůzi zastupitelstva. chvíli poté je krajský župan v obležení novinářů. Foto autor| Foto: Muzeum SNP, Tomáš Škoda, produkce: Symona Půhonná Foto popis| zbrojař a podporovatel kotleby Jaroslav kuracina ve své fabrice Foto popis| romská osada tehelná Foto popis| živnostník vladimír Belica volí kotlebu „ze zoufalství“. Foto popis| Sousoší v muzeu Snp. mladým tu promítají filmy o nástupu nacismu. Foto popis| ivan maslen jako dítě se štěstím přežil, jeho rodiče zahynuli. Foto popis| Starostce Janě Angletové zastřelilo komando edelweiss prarodiče. Foto popis| režisérka a poslankyně viera Dubačová se s nácky v Banské Bystrici nechce smířit.

echo24.cz Daň na červené maso. Dánové chtějí bojovat proti změně klimatu 8.5.2016

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy, Homepage Echo24, ly Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dánsko uvažuje, že zdaní červené maso, aby země šetřila životní prostředí. Vládě to doporučila Dánská etická komise. Začít by chtěli s hovězím a postupně by se měla daň rozšířit na všechna červená masa. V dlouhodobějším horizontu by komise dokonce chtěla danit veškeré potraviny v závislosti na jejich dopadu na životní prostředí. Vláda se tím bude teprve zabývat. Informoval o tom The Independent. Dánsko uvažuje, že zdaní červené maso, aby země šetřila životní prostředí. Vládě to doporučila Dánská etická komise. Začít by chtěli s hovězím a postupně by se měla daň rozšířit na všechna červená masa. V dlouhodobějším horizontu by komise dokonce chtěla danit veškeré potraviny v závislosti na jejich dopadu na životní prostředí. Vláda se tím bude teprve zabývat. Informoval o tom The Independent. Dánové dlouhodobě vedou veřejnou debatu o globálním oteplování a vlastním dopadu na životní

prostředí. Michelinská restaurace Norma například zavedla systém nulového odpadu, kdy veškeré jídlo jde na kompost. Supermarket WeFood zase prodává jídlo s prošlou minimální trvanlivostí či potraviny, které nevyhovují estetickým normám. Supermarket tak chce zachránit 700 tisíc tun jídla, které by se jinak ročně vyhodilo. Dánská etická komise, nezávislý poradní orgán vlády a parlamentu, upozornila, že Dánsko je pod přímou hrozbou změn klimatu. „Dánský způsob života není klimaticky udržitelný a pokud chceme dodržet pařížskou dohodu o udržení globálního oteplování pod dvěma stupni Celsia, musíme rychle jednat a zapojit i potravinářský průmysl,“ prohlásila komise. Jen dobytek sám produkuje až 15 procent skleníkových plynů ve světě. Jde o metan v tělech zvířat, který vylučují říháním a větry. Zpracování masa pak tvoří dalších 19 až 29 procent. Na chov dobytka i zpracování masa je pak spotřebováno velké množství vody. Podle dánského listu The Local je třeba k vyprodukování jednoho kila hovězího až 43 tisíc litrů vody. Dánové jsou podle komise „eticky povinni“ změnit své stravovací návyky, není prý přece těžké vyřadit ze svého jídelníčku hovězí maso a i přesto si užít zdravou a vyváženou stravu. Protože se však nemohou a nechtějí spolehnout na obyvatele země, komise navrhuje restriktivní opatření formou daně. Dánská komise pro zemědělství a potravinářství však protestuje. Vláda by musela vyvinout velké úsilí, aby začala taková daň platit a výsledky by přitom byly minimální. „Možná by se snížila spotřeba hovězího v Dánsku, ale nic by to neudělalo s celosvětovými emisemi skleníkových plynů,“ řekl mluvčí komise. V minulosti Dánové zavedli daň na sladké limonády a pivo a podobnou daň na potraviny s vysokou koncentrací nasycených tuků. Vláda tím chtěla bojovat proti obezitě, které Dánsko hodně trápí. Z ekonomického hlediska se to však zemi nevyplatilo a daně zrušila. Čtěte také: Doba spotřeby skončila. Státy podepsaly klimatickou dohodu

URL| http://echo24.cz/a/wjJLU

Když se Babišovi v politice hodí i sebevražda vlastního manažera 8.5.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Homepage, Krátké zprávy, Zprávy dne Tomáš Pergler Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Vůbec jsem nechtěl do politiky jít, ale když se nikdo jiný mezi námi, kluky z velkého byznysu nenašel, tak jsem to tedy vzal. Vlastně mě to mezi všemi těmi neefektivními politiky strašně rozčiluje, ale když už jsem vaše jediná spása, tak vás zachráním. Všichni ti nepřející, kteří mě kritizují, samozřejmě lžou, podvádějí, kradou a korumpují. Držte mi palce, abych dokázal odolat té nenávisti. Samozřejmě za obrovských obětí, které budu snášet já, moje rodina i firma. Nositelem této komunikační mantry je Andrej Babiš. Naposledy ji předvedl před studenty Univerzity Pardubice, kdy jako příklad hrůzy, kterou zažívá v politice, uvedl sebevraždu manažera Masozávodu Krahulčí. Údajně proto, že neunesl v novinách publikovaný negativní test na jeden salám. Jak se ukázalo, vše nakonec bylo jinak. Vůbec jsem nechtěl do politiky jít, ale když se nikdo jiný mezi námi, kluky z velkého byznysu nenašel, tak jsem to tedy vzal. Vlastně mě to mezi všemi těmi neefektivními politiky strašně rozčiluje, ale když už jsem vaše jediná spása, tak vás zachráním. Všichni ti nepřející, kteří mě kritizují, samozřejmě lžou, podvádějí, kradou a korumpují. Držte mi palce, abych dokázal odolat té nenávisti. Samozřejmě za obrovských obětí, které budu snášet já, moje rodina i firma. Nositelem této komunikační mantry je Andrej Babiš. Naposledy ji předvedl před studenty Univerzity Pardubice, kdy jako příklad hrůzy, kterou zažívá v politice, uvedl sebevraždu manažera Masozávodu

Krahulčí. Údajně proto, že neunesl v novinách publikovaný negativní test na jeden salám. Jak se ukázalo, vše nakonec bylo jinak. Leccos napověděl už jeho projev ve sněmovně při projednávání kauzy Čapí hnízdo. Přestože tvrdil, že rodina je pro něj to nejcennější, neváhal ji zatáhnout do přízemní dotační finty kvůli částce, jež odpovídá pouhému zlomku ročního zisku jeho koncernu. Uplynulý týden překročil bez většího povšimnutí další hranici, pro svůj marketing si přizpůsobil tragédii jednoho ze svých zaměstnanců. Ve středu 4. května si té věty pronesené v aule Univerzity Pardubice všiml jen málokdo. Padla v rámci dotazů po ministrově přednášce o veřejných financích. Jeden ze studentů se zeptal, zda předseda hnutí nelituje svého vstupu do politiky. Pro oligarchu vítaná nahrávka, aby pohovořil o utrpením svém i svého Agrofertu na příkladu jehel v Kosteleckých uzeninách a „pomluv“ na salám Vysočina. „Dopad na firmu je hrozný, lidi jsou zlí,“ říká a pak v jedné větě přidává historku, která za normálních okolností každým otřese: „Bohužel vyšel v Blesku článek v sobotu, že ta naše Vysočina je úplně hrozná a ten šéf výroby v pondělí spáchal sebevraždu,“ vypadne z něj (viz zvukový záznam). Ponurou souvztažnost dál nerozvíjí, jakoby jen prolnul svůj stesk nad úklady nepřátel dalším bonmotem. Politický boj vždycky zahrnoval účelové používání pravdivého a nepravdivého, tak už to bohužel chodí. Politik ale nesmí překročit meze vyložené nechutnosti. A mezi ně jistě patří i zneužívání smrti, navíc tragické. V polovině dubna se v deníku Blesk skutečně objevil chuťový test salámů Vysočina a nejhorší známku v něm získal salám od jednoho z Babišových závodů, nebyly to však Kostelecké uzeniny, ale Kmotr. Za několik dní také skutečně došlo k sebevraždě jednoho z manažerů. Jak ale deníku ECHO24.cz opakovaně potvrdil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, jednalo se o manažera z úplně jiného závodu (Krahulík – Masozávod Krahulčí), jehož Vysočina naopak zmíněný test vyhrála. A co je hlavní, tragédie podle něj s testem nesouvisela. „Nemáme informace o tom, že by tato nešťastná událost měla souvislost s testem výrobků,“ uvedl Hanzelka. Čtěte také: Poškodilo Babiše u voličů Čapí hnízdo? Podle průzkumu ČT ne Zneužívat v politické kampani úmrtí je víc než obyčejný přešlap. Polehčující okolností nemůže být ani údajná ministrova chřipka či lehký zápal plic. Úmrtí obecně patří mezi to poslední, co lze znevažovat. Osobní tragédie onoho člověka neměla být nikdy zmíněna na veřejnosti. Kdyby ji vicepremiér nepoužil k budování své aury trpitele, samozřejmě by o ní nebylo psáno ani v tomto článku. Byla to celkem nenápadná zmínka. Kdo ji chce ale slyšet, ten uslyší. Kdo slyšet nechce, ať se později nediví. Další zajímavé články si přečtěte v Týdeníku Echo zde

URL| http://echo24.cz/a/wKDLZ

Lidl prodával vepřové maso kontaminované salmonelou 9.5.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy Echo24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Obchodní řetězec Lidl prodával vepřové mleté maso, které bylo kontaminováno salmonelou. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). V tržní síti už ale výrobek původem z Polska není. Obchodní řetězec Lidl prodával vepřové mleté maso, které bylo kontaminováno salmonelou. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). V tržní síti už ale výrobek původem z Polska není.

SZPI kontaminaci masa salmonelou zjistila u potraviny Čerstvá porce – Vepřové mleté maso 100% v balení o gramáži 500g. Výrobcem byla polská společnost Hamburger Pini Sp. z o.o. Potravina byla v distribuční síti společnosti Lidl Česká republika v.o.s. Její trvanlivost byla do konce dubna a v tržní síti se už nenachází. „SZPI nicméně důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali,“ zdůraznil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Salmonelóza je označení pro akutní průjmová bakteriální onemocnění způsobovaná netyfoidními bakteriemi rodu Salmonella. Projevuje se střevními potížemi, průjmy a zvracením. Nebezpečné je pro starší lidi a děti, které se hůře vyrovnávají s rychlou ztrátou tekutin. Čtěte také: Piškoty jsou polské, rozhodla inspekce. ‚Tradiční‘ budou dál

URL| http://echo24.cz/a/izWUu

Ekonom Skvělý byznys s levným zbožím 5.5.2016

Ekonom str. 44 Nejslavnější podnikatelé Josef Pravec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Šetřílek Sam Walton vybudoval obchodní řetězec Walmart. On i jeho dědicové se zařadili mezi nejbohatší lidi světa. Sam Walton byl zakladatelem americké společnosti Walmart, která provozuje obří řetězec diskontních obchodních domů v USA a 26 dalších zemích od Kanady a Mexika až po Čínu a Japonsko. Společnost, která otevřela první obchodní dům v roce 1962, je nyní dokonce největší nadnárodní korporací s více než dvěma miliony zaměstnanců. Prodává doslova vše – od automobilů a elektroniky přes oděvy a potraviny až po šperky a hračky. Řetězec je tak obrovský, že s výsledky jeho hospodaření se musí počítat při všech analýzách, jak se bude vyvíjet světová ekonomika. U základů společnosti stála spořivost a úporná snaha nabídnout zákazníkům co nejlevnější zboží. Nyní její majitelé, příslušníci rodiny zakladatele, patří k nejbohatším lidem světa. Na jejich firmu, která v posledním půlstoletí rok co rok jen sílila, se ale snáší nemalá kritika. Ačkoliv je v USA největším zaměstnavatelem, patří k těm podnikům, které své lidi moc neplatí. A tak je oblíbeným terčem všech, kteří poukazují na negativní vliv velkých korporací a na ohromné majetkové rozdíly. Skromný génius Sam Walton se narodil v roce 1918 v Oklahomě v rodině odhadce půdy. S bratrem pomáhal matce v mlékárně, současně v rodinném obchodě prodával noviny a časopisy. Později mohl studovat a nakonec promoval na obchodní fakultě missourské vysoké školy v Kolumbii, kde patřil k nejlepším žákům. Pak narukoval do armády, bojů druhé světové války se ale nezúčastnil. U vojenské policie kontroloval federální zařízení starající se o válečnou infrastrukturu, od výrobních závodů po sklady. Docela se mu to hodilo, protože během čtyř let pronikl do tajů kontroly a trochu i do řízení velkých podniků. Okamžitě po demobilizaci si vypůjčil od tchána 25 tisíc dolarů a v arkansaském Newportu otevřel obchod se smíšeným zbožím, franšízu, která patřila do již zavedené obchodní sítě Ben Franklin Store. O deset let později se osamostatnil, podnikal tehdy se svým bratrem, a začal budovat vlastní maloobchodní síť. Přelomem v jeho kariéře se stal rok 1962, kdy v Rogersu otevřel první obchodní dům Wal-mart (pomlčka ze jména značky vypadla v roce 2008). V roce 1969 se firma, která právě překročila hranice Arkansasu, přeměnila v akciovou společnost a zakrátko se

s jejími akciemi začalo obchodovat na newyorské burze. Současně pronikala do dalších amerických států, největším úlovkem byl v té době Texas. Hned potom se zvětšila na čtyřnásobek. Zatímco v roce 1977 provozovala 190 obchodů, v polovině 80. let jich už měla 800. Tehdy se také ostatní podnikatelé a publicisté začali zajímat, jak Walton svého úspěchu dosáhl. Nebylo v tom nic složitého a on sám rád každého poučil. Na rozdíl od početné konkurence vsadil na jinou obchodní strategii, která zprvu vyvolávala pochybnosti. Nemířil do velkých center, ale soustředil se na menší města. A nekupoval zboží od silných firem, ale od místních dodavatelů. Hlavně však od začátku uplatnil jednu vlastnost – střídmost, spořivost, pro jiné pouhou lakotu –, která v různých obměnách prostupovala vším, co k jeho podnikání patřilo. Nešlo jen o podobu obchodů a nabízený sortiment, jednalo se i o životní styl a ten razil docela nekompromisně. Sám šel, s výjimkou rodinného domu za 100 tisíc dolarů a výdajů na děti, příkladem. Dochovaly se o tom úsměvné historky. První firemní automobil koupil ojetý, to samé později platilo o podnikovém letadle. Žádné šoféry, ale ani piloty nikdy nezaměstnával, každý se musel obsloužit sám. Zásadně odmítal luxus, na cestách mimo USA létal druhou třídou a místo drahých limuzín jezdil nejraději dodávkou. „Musel jsem naskočit do Samova červeného pick-upu. V autě nebyla žádná klimatizace a na sedadlech byly stopy kávy,“ vzpomínal později na jednu cestu s Waltonem Bernard Marcus, generální ředitel obchodní společnosti Home Depot. Traduje se také, jak jeho zaměstnanci na služebních cestách spali v hotelech po dvou, případně i s třetím na přistýlce. Také vnitřní zařízení obchodů a především kanceláře manažerů zůstávaly strohé, snad šlo o šéfovu vzpomínku na spartánská léta v armádě. Na druhou stranu Walton nešetřil tam, kde podle něj výdaje měly smysl. Dokonalá byla jeho výpočetní technika, která například zajistila, aby firemní náklaďáky nejezdily prázdné. Podobně na výši bylo spojení. Od chvíle, kdy to technika umožnila, měl z firemního střediska v arkansaském Bentonvillu prostřednictvím satelitu televizní spojení s každou prodejnou. Nešlo o žádný vrtoch, ale o to, aby týmy psychologů mohly okamžitě vyhodnocovat chování zákazníků a navrhovat takové uspořádání obchodů, které by vedlo k vyššímu prodeji. O krok před ostatními Walton jako jeden z prvních vsadil na samoobsluhu a vše podřizoval požadavku, aby se každý zákazník při vstupu do jeho obchodu setkal s lepšími službami a nižšími cenami. Proto zavedl do svých obchodních středisek například i oční ordinace a optiky a také přepážky pro vyřizování finančních záležitostí. K tomu v garáži na parkovišti kupujícím prohlédli motor jejich vozu i vyměnili olej. Rychle také zjistil, že mu v cestě k levnějšímu zboží v regálech stojí obchodní zástupci a jejich provize. Tento mezičlánek okamžitě odboural a místo toho se natlačil do samotné výroby. Dodavatelským firmám obstarával levnější suroviny a zajišťoval vlastní dopravu. Ta byla levnější zprvu i proto, že často na silnice posílal starší vozy. To mu umožnilo snížit šest procent nákladů, což v boji o nižší cenu představovalo docela slušnou výhodu. Nejbohatší Američan Jeho vzestupu si všimli politici a například Bill Clinton, ještě jako arkansaský guvernér, ho požádal, aby pomohl místním textilkám drceným asijskou konkurencí. Walton obratem sehnal levný flanel a z něho ušité košile pod vlastní značkou začal prodávat ve své obchodní síti. K lacinému zboží se hrdě hlásil a ve svých obchodech – jak uvádí publicista Ivan Brož v knize Šéfové – se sám oblékal. Při jednom setkání s místními podnikateli, v reakci na posměšky týkající se jeho obleku, se postavil na židli, rozepnul sako a ukázal na našitou značku. „Sako značky WalMart, jen 50 dolarů. A kalhoty, prosím, opět značka Wal-Mart, pouze 16 dolarů,“ pokřikoval. Šlo o dobrou reklamu, a navíc si takové kousky mohl dovolit. Začínal být lepší než ostatní. V 50. a 60. letech minulého století se dral vzhůru, a mnozí z branže ho považovali za lakomce bez větších perspektiv. Počátkem 80. let se jeho maloobchodní síť mohla pochlubit obratem 2,6 miliardy dolarů. Největší konkurent, společnost Sears, zatím byl mnohem větší, ale o 10 let později jeho obchodní domy dosáhly 44 miliard dolarů obratu a odsunuly Sears na druhé místo. Firma se stala skutečným gigantem zaměstnávajícím skoro 400 tisíc lidí. Od prezidenta George Bushe staršího obdržel státní vyznamenání. Mnohé udivovalo, že až tak pozdě, v té době byl už po několik let považován za nejbohatšího Američana.

Krátce před smrtí dal pokyn k zahraniční expanzi a jeho firma pak otevřela první obchodní dům v Mexiku. Následovaly další země na západní polokouli jako Kanada, Argentina a Brazílie. Následovala Jižní Korea, Velká Británie a Německo. Zrovna tam to nebylo vůbec snadné. Walmart se tam potýkal s podstatně vyššími náklady na pracovní sílu, silnými odbory a podstatně přísnější regulací než v USA. Naposled se společnost uchytila na černém kontinentě, když v roce 2011 převzala v Jihoafrické republice síť obchodních domů Massma. Na rozdíl od společnosti McDonald’s firma razila politiku, že v cizině je nutné nabízet zboží a služby, které budou odpovídat místním zvyklostem. Takže například v Číně začala prodávat žemle, párky i kuřecí maso upravené podle tradic tamní kuchyně. Čína nicméně byla pro firmu velkou výhrou a nejen proto, že v ní nyní má více než 415 obchodních domů. Začala v ní v ohromném množství nakupovat levnou produkci a vozit ji do svých obchodů v USA. Pod tímto dojmem přišel na počátku 21. století ekonomický historik Niall Ferguson s pojmem „chimerika“, který měl ukázat na těsné propojení ekonomik obou těchto velkých zemí. Nyní však už Čína jako dodavatel zboží začíná být pro Walmart drahá, a firemní stratégové už proto hledají levnější země. Na počátku nového století musel Walmart odrazit útok konkurence, v tomto případě společnosti Kmart. Porazil ji sobě vlastními zbraněmi – snížením cen, které vedlo k vyššímu prodeji. A tak, co do obratu, předstihl tradiční americké společnosti jako Exxon či General Motors. V současnosti, velikostí obratu kolem půl bilionu dolarů a s více než dvěma miliony zaměstnanců, jde o největší firmu. Bez ohledu na expanzi do zahraničí zůstává firma přednostně orientována na domácí trh, který pro ni představuje 72 procent obratu. Což je dáno i tím, že pokryla celé území USA. Jako poslední „dobyla“ území Kalifornie a Vermontu. Ve Spojených státech má jeden a půl milionu zaměstnanců (pětkrát více než společnost IBM na druhém místě) a na čtyři tisíce obchodů. Alespoň jednou týdně v nich nakupuje 100 milionů Američanů, tedy každý třetí. Walmart nejen rostl. Stál například u zrodu malých a levných čipů, které postupně všude nahrazují cenovky. Před 10 lety všechny jeho prodejny prošly ekologickou restrukturalizací s cílem snížit spotřebu energie – ta skutečně klesla o jednu třetinu – a tím přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého. Firma pomáhala i poté, co na USA udeřil hurikán Katrina, a na charitu ročně dává kolem jedné miliardy dolarů. Bohatí a chudí To ale nic nemění na tom, že podnik čelí tvrdé kritice: v USA patří k těm, které svým lidem platí nejméně. V průměru kolem 21 tisíc dolarů ročně, přičemž celostátní průměr dosahuje 36 tisíc dolarů. Což vede k tomu, že početnější rodiny běžných zaměstnanců bývají závislé na sociálních dávkách. Má také dlouhodobě špatné vztahy s odbory, které protestují proti přidělování příliš velkého množství práce jednotlivým zaměstnancům. To v praxi znamená jejich neplacené přesčasy. Veřejný advokát města New York Bill de Blasio dokonce ve své tři roky staré zprávě o vlivu firmy na americkou společnost tvrdí, že každá dvě nová pracovní místa v pobočce Walmartu jinde v USA tři pracovní místa zničí. Protože to znamená krach až poloviny okolních drobných obchodníků. Což připomíná 90 let staré výtky českých ševců na adresu krále obuvi Tomáše Bati. Jiná studie zase uvádí, že dovoz levného zboží z Číny připravil v USA o práci asi 200 tisíc lidí. Domácí, tedy američtí dodavatelé si stěžují na drsné podmínky, například na rozmanité poplatky za méně prodejné zboží. A lidskoprávní organizace navíc opakovaně upozorňují, že snaha o co nejnižší ceny často vede k prodeji zboží vyrobeného za účasti dětské práce. Bez ohledu na tyto výtky ale jde o firmu s globálním dopadem. A její výsledky proto musí pečlivě sledovat všichni experti prognózující budoucí hospodářský vývoj. Koncem loňského roku je proto vystrašilo prohlášení Walmartu, že jeho prodeje letos neporostou a původně očekávaný dvouprocentní růst se nedostaví. A protože letos očekává pokles zisku, musí snižovat mzdy. Na rok následující už ale zase připravuje expanzi. Těžko říci, co by na kritiku i nové plány říkal Sam Walton. Společnost má nyní v rukou šestice dědiců, jeho potomků. Například Christy Waltonová vlastní majetek za 42 a Jim Walton za 41 miliard dolarů a oba patří do desítky nejbohatších lidí světa. Ačkoliv rodina nyní firmu už přímo neřídí a její příslušníci se věnují jiným aktivitám, dohromady v ní drží 52 procent.

*** Nemířil do velkých center a soustředil se na menší města. A nekupoval zboží od silných firem, ale od místních dodavatelů. 72 procent Tolik z celkových tržeb realizuje Walmart doma v USA. Prodávej levněji. Sam Walton Walmart Stores, Inc. • Obří řetězec diskontních obchodních domů. Sídlí v USA v Bentonvillu a provozuje po celém světě více než 11 tisíc obchodů, z toho asi jednu třetinu v USA. • V roce 2015 společnost dosáhla obratu 482 miliard dolarů a zaměstnávala 2,2 milionu lidí. • Potomci zakladatele Sama Waltona vlastní více než 52 procent firmy. Sam Walton a jeho Walmart 1918 – V Oklahomě v rodině odhadce zemědělské půdy se narodil Sam Walton. 1922 – Vystudoval obchod na vysoké škole v Kolumbii. 1945 – Vypůjčil si 25 tisíc dolarů a v Newportu si otevřel první obchod, franšízu, se smíšeným zbožím. 1962 – V Rogersu v Arkansasu otevřel první obchodní dům Wal-mart. 1969 – Firma se přeměnila na akciovou společnost. Později se s jejími akciemi začalo obchodovat na newyorské burze. 1975 – Walton otevřel první obchodní domy i v Texasu. 1981 – Obrat rychle a stabilně rostoucí společnosti dosáhl 2,6 miliardy dolarů. 1991 – Společnost zahájila expanzi do zahraničí, první takovou pobočku otevřela v Mexiku, následovala Kanada, Argentina a Brazílie. 1992 – Sam Walton zemřel v okamžiku, kdy se jeho podnik vyšvihl na první místo mezi americkými obchodními řetězci. 1996 – Walmart pronikl na čínský trh a současně se stal velkým odběratelem levného čínského zboží. 2001 – Magazín Fortune označil firmu v daném okamžiku za nejúspěšnější americkou společnost. 2005 – Firma pomáhala při likvidaci škod způsobených hurikánem Katrina. 2011 – Společnost převzala jihoafrický obchodní řetězec Massma. 2016 – Walmart má své prodejny na 11 527 místech. Foto popis| V Číně Walmart provozuje na 400 obchodních domů a do USA zase dováží levné čínské zboží. Foto popis| V Mexiku protestovali proti plánům Walmartu postavit obchodní dům u předkolumbovského Teotihuacánu. Foto autor| Foto: Reuters, Shutterstock

ekonomika.iDNES.cz Lidl prodával vepřové maso se salmonelou, varuje zákazníky inspekce 9.5.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Filip Horáček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce varovala spotřebitele před salmonelou ve vepřovém mase. Na nebezpečné bakterie narazila při analýze čerstvého vepřového masa, zakoupeného letos v Lidlu. Šarže se v obchodních řetězcích už nenachází, lidé však mohou mít závadné maso v mrazáku. Salmonela se našla ve vzorku vepřového mletého masa v balení 500 gramů s označením šarže 154511316005. Výrobcem je společnost Hamburger Pini Sp. z o.o. z polského Kutna. „Předmětná potravina nesla označení datem použitelnosti do 30. dubna 2016 a v tržní síti se nenachází, SZPI nicméně důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali,“ varovala inspekce.

Inspekce našla bakterie Salmonelly v mletém vepřovém mase zakoupeném v Lidlu. „Pokud některý zákazník tento výrobek uchovává i nadále v mraženém stavu, může jej v kterékoli prodejně vrátit, i bez příslušné účtenky,“ uvedla mluvčí řetězce Zuzana Holá. Střevní bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění salmonelózu. Do organismu bakterie pronikají výhradně ústy a vylučují se stolicí, případně močí. K přenosu nákazy dochází potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou. Salmonelu lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Pro silného a zdravého jedince nebývá onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi mohou být starší či nemocní lidé a malé děti, hůře se totiž vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/v-mase-z-lid...ika.aspx?c=A160509_145911_ekonomika_fih

euportal.cz USA skutečně vyhrožují EU. Potvrzují to důvěrné dokumenty. Jde o toto 4.5.2016

euportal.cz str. 0 Politika odjinud Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Z pohledu expertů to může přinést vážné škody ekologické situaci v EU. Süddeutsche Zeitung dávají takový příklad: v EU je při výrobě kosmetiky zakázáno použití 1382 různých chemických látek, v USA pouze 11. USA tlačí na EU v rámci rozhovorů o takzvaném Transatlantickém investičním a obchodním partnerství (TTIP) daleko více, než se dříve myslelo, píší německé noviny Süddeutsche Zeitung s odkazem na tajné dokumenty dodané organizací Greenpeace.(ilustrace Greenpeace) Washington konkrétně vyhrožuje tím, že omezí import automobilů ze zemí EU v případě, že EU odmítne kupovat více americké zemědělské produkce. Současně s tím USA vyjádřily nespokojenost s politikou Evropského spotřebitelského centra, které vystupuje proti rozšiřování po Evropě geneticky modifikovaných potravin a masa s hormony.

EU zakazuje podobné potraviny dokonce při minimálním riziku. USA — pouze, pokud již někdo byl poškozen jejich užíváním, upřesňují německé noviny. „Důkladné studium dokumentů ukázalo, že téměř veškeré obavy spojené s plány USA v rámci TTIP ve vztahu k trhu s potravinami jsou oprávněné," komentuje situaci Klaus Müller, předseda Federace spotřebitelských organizací Německa. Dokumenty také osvětlily rozdílné názory stran ohledně právní spolupráce a zákonodárné regulace. USA chtějí vážně omezit vliv evropských zákonodárců na to, co se týče přijímání ekonomických rozhodnutí. Z pohledu expertů to může přinést vážné škody ekologické situaci v EU. Süddeutsche Zeitung dávají takový příklad: v EU je při výrobě kosmetiky zakázáno použití 1382 různých chemických látek, v USA pouze 11. „To, co se veřejnosti podařilo zjistit z těchto tajných rozhovorů do té doby, vypadalo jako skandál. My nyní víme, že se to brzy může stát realitou," komentuje situaci Jürgen Knirsch, obchodní expert

Greenpeace. Süddeutsche Zeitung říkají, že díky těmto dokumentům se veřejnost může poprvé za tři roky dozvědět, jak probíhaly rozhovory o obchodní spolupráci mezi USA a EU. Do té doby mohla veřejnost pouze odhadovat. Zdroj: sputniknews.com http://www.ac24.cz

URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Ar...ji-to-duverne-dokumenty-jde-o-toto.aspx

euractiv.cz Tábor příznivců TTIP je větší než tábor odpůrců 6.5.2016

euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Průmysl, obchod a export Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět „Načasování jistě není náhodné, jdeme v řadě oblastí do finále, je jasná snaha na poslední chvíli jednání narušit, změnit veřejné mínění,“ komentuje europoslankyně ANO Dita Charanzová odhalení Greenpeace týkající se transatlantické obchodní a investiční dohody. „Jak ukazují průzkumy, tábor příznivců TTIP je v naprosté většině zemí mnohem silnější než tábor odpůrců,“ dodává politička, která se mezinárodním obchodem dlouhodobě zabývá. Téma transatlantické smlouvy TTIP se od roku 2013, kdy jednání začala, dostává do hledáčku zájmu veřejnosti v nepravidelných vlnách. Tentokrát zažila smlouva dvě takové chvíle slávy hned po sobě. První se pojila k návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Německu, který by pod smlouvou nejraději viděl svůj vlastní podpis, což by znamenalo přidat notně na tempu, neboť jak známo, volby v USA budou už na podzim. Dalšího světla ramp se TTIP dostalo díky prezentaci Greenpeace, to už s o poznání menší mírou nadšení pro společnou dohodu v euroatlantickém prostoru. A v Česku mezitím spatřila světlo světa víc než třísetstránková studie, která se zabývá dopady TTIP na ČR… Jaké dopady může mít dohoda na ČR? Přečtěte si ROZHOVOR. Začít musím tím, že se řadím do tábora, který v TTIP vidí zejména příležitost. Buďme realisté, tempo ekonomického růstu USA a EU není, co bývalo, a pokud nyní usneme na vavřínech, ujede nám vlak. TTIP má reálnou šanci tohle změnit, posílit vazbu mezi USA a EU natolik, že to bude euroatlantický blok, který zůstane v čele světového obchodu. Uvolnění podmínek vzájemné výměny může mít zcela reálný (pozitivní) vliv i na fungování českých firem, což mimo jiné vyplývá i z výše zmíněné dopadové studie. Je zřejmé, že v textu se nachází stále ještě dost neznámých i možných proměnných, jednání zdaleka nejsou u konce, nejoptimističtější scénář studie ale předpovídá dlouhodobé navýšení HDP o téměř 1 %. Mírně by vzrostly mzdy i počet pracovních míst, zvýšení blahobytu českých domácností odhaduje tato prognóza až o 900 mil. USD. I pro ty, kterým taková čísla nestačí, má studie odpověď na případné pochyby, neboť podle ní jde „o potenciálně nejpřínosnější způsob, jak prostřednictvím obchodní politiky přispět k růstu evropských ekonomik.“ K výtkám odpůrců, kteří se často opakují jako kolovrátek, bych v této souvislosti dodala, že dle podrobné analýzy a detailních výpočtů si troufli autoři studie uvést, že TTIP nepředstavuje riziko pro české zaměstnance ani konzumenty. Zas a znovu (mimo jiné i v kontextu polopravd i kompletních mýtů, které Greenpeace zopakovali) zde musím říct, že standardy kvality potravin ani jiných výrobků, nebudou smlouvou ohroženy. Příležitost pro automobilový průmysl V čem vidím největší přínos pro české firmy? Podívejme se na jedno z nejprogresivnějších českých odvětví – na automobilový průmysl. Řada firem se zabývá výrobou autosoučástek pro USA trh,

silnou pozici mají firmy taky v dodavatelských řetězcích s vazbami na Německo, které udržuje s USA intenzivnější obchodní styky. Samotná cla tyto firmy netrápí, nejsou nijak vysoká (pokud vůbec nějaká). Výrobci se ale potýkají s řadou netarifních překážek. Odlišná certifikace na obou kontinentech a jiná kritéria vedoucí ke stejnému cíli (tedy k bezpečnosti spotřebitele) zvyšují výrobcům náklady podle některých odhadů až o 20 %. Stejná regulatorní politika a sjednocené standardy by mimo úspor také umožnily vývoj nových technologií bez dodatečných nákladů, píše se v dopadové studii, kde najdeme i varování před snížením konkurenceschopnosti oproti zbytku světa, pokud by euroatlantický prostor nepřistoupil k odstranění těchto překážek. Velmi podobná situace panuje ve strojírenství, chemickém průmyslu, gumárenství a například i ve farmaceutickém průmyslu. Trochu odlišné podmínky máme v zemědělství a potravinářství, kde je až 28 % vyvážených agrárních výrobků zatíženo vysokým clem (10 – 15 %). I postupné uvolňování těchto bariér by tedy české potravinářské firmy (byť jich není mnoho) jistě přivítaly. Za důležité považuji i další dvě poznámky, které vyplývají z dopadové studie. Jednak fakt, že většina potravinových dovozů z USA do ČR nejsou v konkurenčním vztahu k českým produktům (mandle, filé) – odstranění cel by bylo přínosem pro spotřebitele, nikoli konkurencí pro české výrobce či pěstitele. A za druhé: USA patří k zemím, kde platí řada shodných principů na ochranu zdraví spotřebitele jako v EU, což nelze říct o řadě dalších neevropských zemí, ze kterých potraviny normálně dovážíme. Pro české podniky by mohl být zajímavý i přístup k veřejným zakázkám, kde dnes Unie velkoryse nabízí účast zahraničním subjektům až v 85 % případů, v USA je tohle číslo o poznání nižší (32 %). Zájem v ČR o veřejné zakázky v USA by přitom byl. Vyprávět by o něm mohli výrobci tramvají i zdravotnických prostředků, možná také firmy podnikající ve stavebnictví. Senzace se nekoná Ráda bych se také pozastavila nad argumentem, že TTIP je určen velkým firmám, nadnárodním řetězcům. Sama jsem na tohle téma vedla v Evropském parlamentu slyšení, se zástupci malých a středních firem jsem v kontaktu. Ani jednou jsem nebyla konfrontována s tím, že by někdo se zástupců segmentu řekl, že TTIP pro ně není, naopak jsem pokaždé ubezpečena, že jich se týká také a že je příležitostí právě pro menší a střední firmy, pro něž jsou bariéry byrokratické i finanční v podstatě zapovězením amerického trhu. Některým českým firmám se na americkém trhu daří, pronikají na něj další a další, a mají můj nebývalý obdiv, protože si lze jen těžko představit, jakým cvičením musely projít. O to víc jim fandím, aby se jim dařilo, a o to víc si přeju, aby je další mohly následovat. Fakt, že se na exportu do USA podílí dokonce i malé podniky do deseti zaměstnanců, přináší i studie MPO, což naznačuje potenciální dopady TTIP i pro malé a střední firmy. Pro nás všechny by mělo být podstatné, že nám TTIP kromě obchodních příležitostí přináší i jakési další ukotvení směrem na západ, mimo jiné i proto že by se měla věnovat i takových oblastem jako je energetika, to je zbavit nás také závislosti na stávajících dodavatelích energie. Přečtěte si také komentáře europoslanců POCE a ZAHRADILA. A na závěr si neodpustím nevrátit se na začátek – k oné poznámce o Greenpeace. Ti vzbudili nejprve velká očekávání, sama jsem se byla zvědavá, jaká odhalení přinesou. Žádná senzace se ale nekonala, ukázalo se, že je to mnoho povyku pro nic či bouře ve sklenici vody, chcete-li. Přišli jen s již otřepanými frázemi, které odpůrci smlouvy opakují zas a znova, pořád dokola. Nám (na druhé straně barikády) tak nezbývá než do nekonečna opakovat, že evropský trh neotvíráme geneticky modifikovaným potravinám, že se nebudou do Evropy dovážet chlorovaná kuřata ani jiné podobné nesmysly, které už jsem taky slyšela. Je to výmysl. Načasování této akce jistě není náhodné, jdeme v řadě oblastí do finále, je jasná snaha na poslední chvíli jednání narušit, změnit veřejné mínění, protože jak ukazují průzkumy, tábor příznivců TTIP je v naprosté většině zemí mnohem silnější, než je tábor odpůrců – k jedněm ze zemí, kde zaznívají hlasy proti smlouvě je právě Německo, myslím, že to je také důvod proč k onomu v uvozovkách skandálnímu odhalení – které se nakonec nekonalo – mělo dojít právě tam. Tento způsob diskuze mi nicméně připadá poněkud podivným, postrádá vzájemný respekt, pokud se sahá k vyložené nepravdivým či silně zavádějícím argumentům, pak nelze hovořit o nějaké konstruktivní debatě, která by mohla nést třeba nějaká kompromisní řešení. Je mi líto.

URL| http://www.euractiv.cz/obchod-a-export...-ttip-je-vetsi-nez-tabor-odpurcu-013294

euro.e15.cz Milionoví brouci 8.5.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys Petr Weikert Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Švábi, cvrčci, leguáni a rybičky se v Česku mění na miliardy korun. V sobotním dopoledni vypadá jedna z hal areálu pražského výstaviště trochu jako asijský trh. Prodejci zvedají nad hlavu živé hady, vystavují krabičky s chameleony, mloky, želvami a brouky všech barev i velikostí. Zájem příchozích je obrovský, mezi řadami stolů není k hnutí. Někteří dokonce zaplatili dražší vstupné, aby se na veletrh mohli dostat dřív. Na jedné straně to působí jako poněkud bizarní zábava. Ve skutečnosti ale jde o byznys, který má v Česku podle odhadů objem v řádu několika miliard korun. Z garážmistra profíkem Na veletrhu s názvem Živá exotika je mezi příchozími slyšet angličtina, němčina i maďarština. Každý, kdo v tomhle oboru něco znamená, přijel prodat, co mu v akváriu vyrostlo. Mezi návštěvníky dominují muži, v jejich tetování vedou hadi a pavouci. Začínal na půdě. Dnes Acheta Vlastimila Švingra patří mezi čtyři největší firmy s „živým krmivem“ v zemi. Vlastimil Švingr z Martiněvsi na Roudnicku v oboru podniká už dvacet let. Jeho společnost Acheta vloni dosáhla osmimilionového obratu a pravidelně obsluhuje kolem tří tisíc zákazníků po celém Česku. Osm milionů se nemusí na první pohled zdát jako závratná suma, při prodejní ceně sarančete za tři koruny už je to ale slušný objem. Jako většina velkých chovatelů začínal Vlastimil Švingr na půdě. „Kamarád odjel na brigádu do Švýcarska. Myslel, že půjde ke koním, ale skončil u cvrčků. Když se vrátil, říkal, že tenhle byznys tady nikdo nedělá a měli bychom s tím začít,“ ohlíží se dvacet let zpátky. A sázka vyšla. Acheta dnes patří mezi čtyři největší firmy s „živým krmivem“ v zemi. I když podnikání se neobešlo bez potíží. Po několika prvních letech uhynul prakticky celý chov. „Důvodem byly infekce a zamoření. To se stává velmi často. Vypořádali jsme se s tím, ale za pár let to přišlo znovu,“ říká Vlastimil Švingr. Chov už neobnovil, propustil zaměstnance a nyní nakupuje cvrčky, šváby, mouchy a další hmyz ze specializované továrny z Německa. Jak říká, na cenu, za kterou hmyz pořizuje, by se v domácím chovu nikdy stejně nedostal. Je to dáno objemem. Brouků jde z německé Bugs International za den tolik, kolik se vyrobí v Česku za rok. A problémy s kvalitou svého zboží nemusí podnikatel řešit. „Hmyz vydrží dva týdny. Obchody, které kupují od malých tuzemských chovatelů, musejí zboží prodat za tři čtyři dny. Jinak uhyne a je neprodejné. Ti, kteří zkusili přejít ke konkurenci, se ke mně zase vracejí,“ popisuje. Česká republika patří mezi tři největší vývozce akvarijních ryb na světě. Hmyzí produkce Achety není určena pro ty, kteří ji chtějí mít dlouhodobě doma. Slouží jako krmivo pro agamy, ptáky či drápkaté opice. Zboží si ale odebírají i pražské restaurace, které pořádají „hmyzí týdny“, televizní kuchaři nebo armáda při pořádání kurzu přežití pro vojáky. Německý hmyz má totiž tu výhodu, že není nadopován antibiotiky, jimiž drobní chovatelé musejí řešit nemoci a úhyny. O zhroucení svého byznysu nemá Vlastimil Švingr obavy. „Do budoucna to vidím dobře. Vždycky tady budou chovatelé plazů, naši zákazníci. Konkurencí jsou nám drobní producenti, kterým říkám

pracovně garážmistři. Ze své zkušenosti ale vím, že žádný nemůže dlouhodobě vydržet,“ říká chovatel. Akvarijní velmoc Pokud Česko v něčem prorazilo do světové špičky, je to v chovu akvarijních ryb. Česká republika patří dokonce mezi tři největší vývozce akvarijních ryb na světě. Tak alespoň hovoří přehled mezinárodní organizace Ornamental Fish International. Konkurenci tuzemským profesionálům dělá jen Malajsie a Singapur. Tuzemští chovatelé podle údajů Českého statistického úřadu ročně exportují akvarijní ryby za zhruba 400 milionů korun v objemu 240 tun, jejich skutečný export ale odborníci odhadují na dvě miliardy až čtyři miliardy korun. Prodej do států EU se dá totiž jen těžko spočítat. „Říká se, že polovina trhu akvarijních rybek v Německu pochází z Česka,“ doplňuje profesor Petr Dvořák, prezident Unie akvaristů České republiky. Rybky ze zlata. Drobní obyvatelé akvárií vydělávají chovatelům skoro stejně jako kapři. Dopátrat se v akvarijním byznysu přesných čísel je téměř nemožné. Trh je podle Petra Dvořáka nestálý, firmy se slučují, zanikají a o jednotlivých chovatelích nemá přesný přehled ani unie, která zastřešuje jejich spolky. Jisté je jen to, že Česko je velmocí. „Tradice chovatelství jako takového je tady už z dob Rakouska-Uherska,“ popisuje Petr Dvořák. Českým akvarijním rybám se obchodně daří zejména proto, že mají dobrou kvalitu i cenu. Podobně jako u hmyzu Vlastimila Švingra to znamená, že nehynou. „Dovozy z Asie mají někdy stejnou, někdy trochu nižší cenu. S kvalitou našich rybek je to ale nesrovnatelné. Všichni to vědí, a proto se nám daří,“ říká Petr Dvořák. V západní Evropě prý zase chovatelé produkují jen malé množství a chov berou spíše jako hobby než obživu. Chovem akvarijních rybek se dá v Česku uživit. Podle prezidenta unie je dokonce patrný trend stěhování chovatelů z měst na venkov. Důvod je prostý, snižují své náklady. Ve vesnicích jsou studny s vlastní vodou, blízko rybníky a krmení. Tajemství výdrže českých akvarijních rybek je mimochodem v tom, že dostávají živé krmivo, a ne granule. Česká neonka Jako do každého podnikání se i sem promítá ekonomika. Tak například zlevnění nafty si chovatelé velmi chválí. Ti, co žijí blízko hranic, totiž rovnou zásobují německé či rakouské zverimexy. Ostatní spoléhají na služby překupníků, existují ale i profesionální rybí líhně. České akvarijní ryby tak kromě Německa putují do Nizozemska, Belgie či Francie. A vývozu profesionálních podniků pomohlo i oslabení koruny. „Drobným chovatelům sice mohlo zdražit krmivo, pokud ho dovážejí, celkově to má ale pozitivní efekt,“ říká prezident Petr Dvořák. Marže jsou v oboru velmi různorodé, v průměru si velkoobchody přirazí třicet procent, když přijde rybka do maloobchodu, její cena se oproti velkoobchodu zdvojnásobí. Havěť za všechny peníze. Vypadá to jako bizarní zábava, ve skutečnosti ale jde o byznys, ve kterém se točí miliardy. Dostat podrobnější informace z asi dvacítky významných tuzemských chovatelských firem není lehké. Jejich svět je němý stejně jako jejich zboží. Ani výsledky svého hospodaření aktuálně nezveřejňují v obchodním rejstříku. Mezi hráče patří například společnosti Petra-Aqua a Aquarimex, které týdeník Euro oslovil. Šéfové firem ale nechtěli mluvit. Z poslední dostupné účetní závěrky firmy Petra-Aqua z roku 2012 nicméně vyplývá, že rostoucí tržby se pohybovaly kolem 80 a 90 milionů při hrubém zisku zhruba půl milionu. Poslední dostupná účetní uzávěrka Aquarimexu je dokonce stará deset let - tržby kolem 25 milionů a zisk rostoucí z jednoho na téměř dva miliony.

Jediné, co český vývoz rybek ohrožuje, je v poslední době nástup Izraele. Země byznys dotuje. „Na nedávné mezinárodní konferenci se mě kolegové z Německa ptali, kdeže jsou naše české rybky. Prý se u nich prodává hodně zboží z Izraele. Já jim řekl, že pokud je chtějí, mohou přijet,“ říká s nadsázkou Petr Dvořák. I přes příznivé ekonomické klima se ale podle prezidenta akvaristické unie trh s rybkami výrazně nezvedá. Spíše je to tak, že chovatelé přestali krachovat. A jak roste vrstva bohatých, zvyšuje se ve světě i zájem o mořské rybky. V jejich produkci vede Asie. V tuzemsku není tradice, ale začíná se budovat. Zatím jde spíše o chovy ne pro okrasu, ale pro konzumaci v restauracích. Jeden takový vyrostl přednedávnem v bývalé úpravně vody v Brně. Projekt vyšel na deset milionů, spolkl sto tun mořské soli a podle svého autora Tomáše Zezuly je ekonomicky soběstačný. Zatímco ryby dovezené z moře putují do domácností i restaurací, vědci z Masarykovy univerzity, kteří se na projektu také podílejí, studují například mikroby ve vodě. Blízkost akvarijních rybek a ryb určených ke konzumaci je srovnatelná i ekonomicky. Z čísel Českého statistického úřadu, která jsou ale podle chovatelů podhodnocená, lze vyčíst, že akvarijní rybky jsou skoro stejně velký byznys jako chov českých kaprů, kam ale putují tučné dotace. Česko se podle všeho na špičce chovu akvarijních rybek udrží. Stejně tak Češi stále budou nadšenými chovateli chameleonů nebo hadů. Podle údajů ČSÚ se z České republiky v roce 2008 vyvezlo 240 tun akvarijních ryb v hodnotě 406,4 milionu korun, což bylo jen o devět milionů korun méně, než kolik obnášel export živých kaprů. V předchozích letech byla hodnota vývozu akvarijních ryb ve srovnání s kapry dokonce i o několik desítek milionů korun vyšší. Česko se podle všeho na špičce chovu akvarijních rybek udrží. Stejně tak Češi stále budou nadšenými chovateli chameleonů nebo hadů. Jediná země z bývalého východního bloku, která svůj někdejší vynikající status opustila, bylo východní Německo. Nebylo to ale kvůli výši ekonomických vstupů, Němci prostě začali mít jiné starosti. Alespoň teď mají čeští chovatelé komu své neonky a skaláry prodávat.

URL| http://www.euro.cz/byznys/milionovi-brouci-1288230

extra.cz Pozor! V obchodním řetězci Lidl v Česku se objevilo vepřové maso se salmonelou. Nemáte ho doma i vy? 9.5.2016

extra.cz str. 0 News anet Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na pultech v Česku se objevilo závadné maso. Inspektoři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) odhalili nebezpečnou šarži vepřového mletého masa. To obsahuje bakterie rodu salmonella, která způsobuje salmonelu. Maso bylo objeveno v obchodním řetězci Lidl. Datum použitelnosti mělo do 30. 4. 2016 a z pultů obchodu už bylo staženo. Lidé by ale toto nebezpečné maso mohli mít doma. „SZPI doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny doma, aby ji nekonzumovali,“ řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Maso má značku Čerstvá porce – Vepřové mleté maso 100 %, prodávalo se v balení 500 gramů a

číslo šarže je 154511316005. Maso pochází z Polska. Obsahuje bakterii rodu salmonella, která způsobuje salmonelu.

URL| http://www.extra.cz/pozor-v-obchodnim-...-maso-se-salmonelou-nemate-ho-doma-i-vy

faei.cz Masivní dovoz potravin likviduje české zemědělce 10.5.2016

faei.cz str. 0 Nezařazené Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přes 42 % mléka, které Češi zkonzumují, pochází z dovozu. Obdobná situace je u másla a zahraničního výrobce má dokonce polovina sýrů, které se v Česku prodají. Na tuto skutečnost, která svědčí o síle zahraničních obchodních řetězců a nedostatečné ochraně českých zemědělců, upozornil prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

Čeští zemědělci loni dodali zpracovatelům 2,843 milionů litrů mléka, čímž by bohatě pokryli domácí spotřebu, která představuje 2,546 milionů litrů mléka ročně. Vzhledem k tomu, že na domácím trhu musejí čelit zahraniční konkurenci především německých, polských, holandských, slovenských a belgických firem, dostávají se nejen pod cenový tlak, ale jsou nuceni nabízet prakticky polovinu svého mléka v zahraničí.

„Jenže po zavedení sankcí proti Rusku není prakticky kam dodávat,“ upozorňuje Miroslav Toman. „Trhy kolem nás jsou už léta obsazeny, řada zahraničních výrobců je navíc dotovaná a mohou prodávat pod cenou. Tamní vlády si dovedou svůj trh ochránit ve prospěch domácích firem, což my neumíme. Jak to dělají? Dovolí dovážet jen speciality, nikoli krabicové mléko. Copak je takový problém přikázat hypermarketům, které za dovozem zahraničních potravin stojí především, aby své zboží odebíraly přednostně u domácích zemědělců? Jak je možné, že se sem ze Západu dováží tolik mléka, přestože ho reálně neumějí vyrobit levněji než my? Bez ohledu na nařízení Evropské unie by se cesta, jak pomoci domácím výrobcům, jistě našla, ale politika našeho ministerstva zemědělství je nekoncepční.“

V meziročním srovnání se za první tři měsíce letošního roku dovezlo do ČR více o 4 % drůbeže, 14 % mléka, 24 % másla, 9 % tvarohu, 29 % cibule, 10 % mrkve a 58 % brambor.

Zdaleka ne vždy se k nám však dováží kvalitní zboží. Jen od začátku roku nebylo na náš trh uvolněno 79 tun živočišných potravin. Z tohoto množství, které původně do českých domácností, bylo 27 tun polských výrobků, především drůbežího masa a sýrů. V drůbežím mase byly mj. zjištěny polyfosfáty a salmonela a často také dochází k falšování původu, kdy je polské drůbeží maso vydáváno za české.

„Pokud trend dovozu zahraničních potravin bude pokračovat, hrozí mimo jiné to, že přijde o práci až 15 000 českých zemědělců. Což je mimochodem více než v ostře sledovaném OKD,“ říká prezident PK Miroslav Toman.
]]>

URL| http://www.faei.cz/masivni-dovoz-potravin-likviduje-ceske-zemedelce/

finance.cz Zpracovatel masa Tyson Foods zveřejnil lepší než očekávané výsledky a zvýšil výhled 9.5.2016

finance.cz str. 0

Fio banka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Největší americký zpracovatel masa Tyson Foods dnes před otevřením trhů zveřejnil výsledky za 2Q fiskálního roku 2016. Výsledky... ...překonaly očekávání analytiků a společnost rovněž zvýšila výhled celoročního zisku. Výsledky byly pozitivně ovlivněny poklesem nákladů na krmivo a zvířata, což se projevilo v růstu marží. Tyson Foods (TSN) za 2Q 2016 2Q 2016Konsensus 2Q 20162Q 2015 Tržby (mld. USD) 9,170 9,031 9,979 Očištěný zisk na akcii (EPS, USD/akcie) 1,070 0,955 0,750 *průměrný odhad analytiků agentury Bloomberg Společnost očekává celoroční upravený zisk v rozmezí 4,2-4,3 dolaru na akcii, zatímco posledně očekávala rozmezí 3,85-3,95 dolaru na akcii. Zpracovatel masa potvrdil výhled tržeb na úrovni 37 mld. dolarů. Tyson Foods zaznamenal za 2Q rekordní provozní marži u kuřecího a vepřového masa. Vysoká marže byla způsobena levnějším krmivem díky přebytku kukuřice a sóji na americkém trhu. Pozitivně se projevily i nižší ceny zpracovávaných zvířat jako hovězí dobytek. Tyson Foods Inc (TSN) 0 % na 67,25 USD Ukazatel Ukazatel Kapitalizace (mld. USD) 27,1 P/E 17,0 Vývoj za letošní rok (%) +26,1 Očekávané P/E 16,6 52týdenní minimum (USD) 39,1 Prům. cílová cena (USD) 70,6 52týdenní maximum (USD) 68,8 Dividendový výnos (%) 0,7 Zdroj: Bloomberg

Vojtěch CinertFio banka, a.s.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/466507/

Komora: Dovozy mléčných výrobků se ve čtvrtletí znovu zvýšily 10.5.2016 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha 10. května (ČTK) - Dovozy mléčných výrobků v letošním prvním čtvrtletí meziročně podle Agrární komory komory znovu vzrostly, u másla skoro o čtvrtinu. Podle komory se jej dovezlo 6,677 milionu kilogramů, zatímco loni v prvním čtvrtletí to bylo 5,343 milionu kilogramů. Podíl dovozů na tuzemské spotřebě mléčných výrobků nyní podle komory činí 42,3 procenta. Komora se proto podle svého prezidenta Miroslava Tomana obává snižování rozsahu živočišné výroby v Česku a požaduje utlumení dovozů. Podle Tomana jde o pokračování přetlaku výroby na evropském trhu, daném jak ruským embargem na dovozové potraviny, tak i zrušením mléčných kvót. \"Státy se snaží za jakoukoliv cenu vyvést výrobky na zahraniční trhy, v tomto případě do střední a východní Evropy,\" řekl Toman. Obchodní řetězce by podle něj měly více nakupovat zboží v ČR, nikoli v Polsku nebo Německu. Stát by podle něj měl razantněji zasáhnout, jinak hrozí útlum živočišné výroby. Podle prozatímních propočtů komory by podle to podle něj mohlo zasáhnout 10.000 až 15.000 pracovních míst. \"Nyní se bavíme, že v OKD pracuje okolo deseti tisíc lidí a v živočišné výrobě pracuje ten samý počet. Stát by měl rozhodnout, co je pro něj důležité,\" argumentoval Toman. Ministerstvo zemědělství, potažmo Evropská unie, podle něj jenom radí, co by zemědělci měli dělat, ale sami nekonají. Podle Tomana by ČR měla omezit dovozy potravin, což všaak kvůli volnému obchodu v rámci EU nelze provést. Podle prezidenta komory by se tak mělo stát \"potichu\". \"Dá se to udělat, jde o obchodní politiku řetězců,\" dodal. Agrární komora již dříve vyzvala ministerstvo, aby bojovalo u Evropské komise za finanční podporu pro chovatele krav a prasat. Požaduje přitom alespoň dvojnásobek loňské částky. Tehdy EU dala ČR 300 milionů korun, tutéž sumu chovatelům přidalo ministerstvo. Letos ale bude podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) problém i se získáním stejného obnosu, co loni. Podle Tomana je trh deformovaný kvůli ruském embargu na dovoz potravin. Komora chce, aby sankce byly zrušené a aby stát více podpořil export do třetích zemí. Dovozy živočišných komodit do ČR (kg): 1. čtvrtletí 2015 1.čtvrtletí 2016 Rozdíl Nárůst (%) Maso drůbeží 22,258 mil. 23,157 mil. 897.979 1,43 Mléko a smetana 18,123 mil. 20,702 mil. 2,58 mil. 14,23 Máslo 5,343 mil. 6,677 mil. 1,334 mil. 24,97 Sýry a tvaroh 21,295 mil. 23,246 mil. 1,951 mil. 9,16

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/466604/

financninoviny.cz

SZPI: Lidl prodával vepřové mleté maso kontaminované salmonelou 9.5.2016

financninoviny.cz str. 0 Zpravodajství ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Brno - Obchodní řetězec Lidl prodával vepřové mleté maso, které bylo kontaminováno salmonelou. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

URL| http://www.financninoviny.cz/zpravodaj...aso-kontaminovane-salmonelou/1347906?nt

Florence Jídelní zvyklosti romské minority z pohledu prevence nadváhy a obezity 2.5.2016

Florence str. 26 Recenzované články

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jídelní zvyklosti jsou širším označením pro vyjádření procesů a způsobů chování spojených s příjmem potravy. Jejich součástí je jídelní chování, tedy komplex aktivit zaměřených na detekci potravních zdrojů a vyhledávání potravy, analýzu těchto zdrojů, rozhodnutí o přijetí či odmítnutí potravy apod. Tyto zvyklosti se z pohledu prevence nadváhy a obezity na jednotlivých úrovních jeví jako velmi podstatné. Jejich analýza a pochopení kulturně podmíněných vzorců chování, které se v těchto procesech uplatňují, poskytuje sestrám důležité informace nutné pro zajištění efektivity intervenčních programů. V České republice patří k nejvýrazněji zastoupeným minoritám romská. Právě tato minorita se tak jako většinová populace dlouhodobě potýká s výrazným výskytem nadváhy a obezity. Preventivní programy, které jsou v této oblasti realizovány, jsou cíleny především na většinovou populaci. Nezohledňují tedy kulturní specifika a odlišnosti a kvůli tomu jsou u minorit jen velmi málo efektivní. sestra - nadváha - obezita - prevence - jídelní zvyklosti. Eating habits of the Roma minority in terms of prevention of overweight and obesity Eating habits is a broader term for expressing processes and behaviors related to food intake. They include an eating behavior, a complex of activities aimed at detecting food sources and foraging, analyzing these sources, the decision of acceptance or rejection of food, etc. These practices may be very substantial in terms of overweight and obesity prevention at the individual levels. Their analysis and understanding of culturally conditioned patterns of behavior that apply in these processes, provides nurses the relevant information necessary for ensuring the effectiveness of intervention programs. The Roma minority is one of the most represented of minorities in the Czech Republic. This minority as the majority population faced with a significant prevalence of overweight and obesity in the long term. Prevention programs that are implemented in this area, are mainly targeting the majority population. They do not reflect the cultural specifics and differences and therefore they are little effective for Roma patient. nurse - overweight - obesity - prevention - eating habits. Úvod Nadváha a obezita patří k civilizačním onemocněním s velmi vysokým výskytem. Trvale vzestupný trend v jejich prevalenci je celosvětovým problémem, neboť jejich dopad nespočívá pouze v ovlivnění zdravotního stavu, ale zasahují také do sociální oblasti. Mnohdy jsou spojeny se stigmatizací a se sociální izolací. Tak jako u většinové populace lze tento trend zaznamenat také u

minoritních skupin. V České republice patří k nejpočetnějším minoritám minorita romská. Přestože výsledky sčítání lidu (Český statistický úřad, 2011) naznačují snižující se počet jedinců, kteří se k této národnosti hlásí, odborné odhady hovoří až o počtu 160 000-250 000 osob (Prokešová, 2010). U této minority se dlouhodobě projevují nerovnosti ve zdraví. Svůj podíl na této situaci mají socioekonomické determinanty, rizikové chování a do jisté míry i preventivní programy orientované spíše na majoritní populaci (Šedová, Olišarová, Tóthová, 2014). Tyto programy se u minorit jeví jako velmi málo efektivní, neboť nezohledňují význam kultury. Ta je silným faktorem, který ovlivňuje ošetřovatelskou péči i její efektivnost (Purnell, 2005). Jak uvádí Crawford et al. (2001), pro zajištění kulturně kompetentní a kvalitní péče je nutné do intervenčních programů začlenit také hledisko jedinečnosti kulturního dědictví. Proto je nezbytné věnovat pozornost nejen samotné výživě a nedostatku pohybové aktivity, ale také ovlivnění faktorů plynoucích ze socioekonomického postavení člověka a z kulturních determinant. Tyto faktory ve svém důsledku mohou přímo ovlivňovat zdravotní chování jedince a následně i úspěšnost poskytované péče. Cíl práce Cílem předkládaného příspěvku je poukázat na některé kulturně podmíněné jídelní zvyklosti romské minority, které jsou spojeny s problematikou prevence nadváhy a obezity. Metodika Příspěvek vychází z analýzy dat získaných v rámci realizace kvalitativního výzkumného šetření zaměřeného na vymezení vztahu romské minority k nadváze a obezitě, na zmapování jejich výživových zvyklostí a popsání rizikových faktorů, které se mohou podílet na zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity u této minority. Výzkumný soubor tohoto šetření byl tvořen 25 romskými respondenty, kteří byli starší osmnácti let a zároveň byla jejich hodnota BMI v pásmu nadváhy či obezity (tedy souhrnně BMI - 25 kg/m2). Mezi respondenty bylo 8 mužů ve věku od 19 do 64 let a 17 žen ve věku od 29 do 64 let. V rámci analýzy kvalitativních dat byl využit program MAXQDA 11. Dále byla pro odhalení nových souvislostí využita metoda zakotvené teorie. Pro účely celého kvalitativního šetření byli z důvodu zajištění anonymity respondenti uváděni pod jinými jmény. Výsledky a diskuze V oblasti jídelních zvyklostí romské minority jsme na základě dalších souvislostí odhalily rizikové faktory plynoucí ze složení potravy, tradiční romské kuchyně a z charakteristik příjmu potravy ve smyslu frekvence a pravidelnosti. Z pohledu dietních zásad je ve vztahu k prevenci nadváhy a obezity důležité dosáhnout pravidelnosti v příjmu potravy při dodržení tří- až čtyřhodinových intervalů mezi jednotlivými jídly tak, aby jedinec nepociťoval hlad a zároveň byla dodržena dostatečná přestávka (Svačina et al., 2008). Mezi nejčastěji uváděné frekvence příjmu potravy u našich respondentů patřilo množství konzumovaných jídel 2-3krát denně: „No tak někdy i dvakrát, někdy jednou (Pavel)“, „Tak ráno, večer. Tak dvakrát. Na co mám chuť. Já to nedělám takhle jako pravidelně, jako když mám na něco chuť, tak si to jako vemu (Ilona)“. Na druhé straně se však vyskytovaly odpovědi, které potvrzovaly četnější konzumaci jídel: „Každou chvíli (Sabina)“, „Tak když je hlad (Dita)“. S tím byla spojena také otázka pravidelnosti příjmu potravy, přičemž bylo zjištěno, že její vyjádření je pro Romy velmi složité. Z uvedené frekvence se zdál být příjem potravy spíše méně častý, ale při bližším popisu předešlého dne byly zjištěny výraznější rozdíly. Přesto se však respondenti shodli zejména ve vynechávání snídaně: „Snídaně ne. To ostatní většinou (Marek)“, „No nesnídám. To ne. Jako voběd a potom taky večeři, nebo tak něco (Lucie)“. Pokud už respondenti snídali, většinou uváděli zejména pečivo, uzeniny a kávu s cigaretou: „No když ráno vstanu, tak si udělám kafe. Dám si kolečka salámu nebo párek. No a k tomu chleba nebo rohlík. No já třeba si dám tři párky nebo ty tři velký špekáčky a dva krajíce chleba (Sabina)“. Možným důvodem právě pro vynechání snídaně může být organizace dne respondentů, neboť i ve všední den vstávali později (kolem desáté, jedenácté hodiny dopolední). Dopolední svačiny pak byly u respondentů spojeny zejména s konzumací ovoce, sladkého pečiva, sladkostí a rohlíků s uzeninami či jinými masnými výrobky. Někteří je spojovali s obědem: „No taková svačina. Kolem jedenáctý. Na svačinu si dám už

normální jídlo. No protože máma už má vařeno, tak si po ránu dám třeba řízek, brambory. No jo, pak přecházím na oběd (Lukáš)“. K nejčastěji konzumovaným jídlům v době oběda patřila omáčka různého druhu s knedlíky, vepřová s knedlíky a polévka: „Třeba knedlíky nebo zelí. Nudlovou polévku. Tak já tak sedm knedlíků si dám, když dělám bramborový. No a večer nejvíc (Sabina)“, „No tak dneska jsem měla vepřovou, že jo. Pečený, vepřová, bůček (Andrea)“. V této charakteristice se odrazila tradiční romská kuchyně, neboť jak popsala jedna z respondentek: „Tak u Cigánů vidíte maso, řízky, vepřová. Prostě maso, bůček, knedlíky, vepřová, jo. Takový jídla. U nás je cigánský jídlo pišot. A u Cigánů to je 4-5 druhů, prostě plno jídla. To víte, my jsme tak na jídlo (Irena)“. Mezi odpověďmi se objevila i tradiční jídla, která popisuje také Oláhová (2000) a Davidová (2000). Byly to zejména goja, halušky, fasulja či marikľa. Jejich konzumace však nebyla výrazně častější, spíše ji uváděli několikrát do měsíce. Večeře bylo možno v zásadě rozdělit na teplé a studené, přičemž mezi teplými jídly se objevovaly smažené pokrmy, omáčky, knedlíky nebo tradiční romská jídla. Mezi studenými jídly pak bylo nejčastěji zmiňováno pečivo s paštikou nebo uzeninami. Někteří uváděli i večeři o vícero chodech: „No omeletu se salámem jsme měli a potom jsme měli sladký. Tatranky dvě a já snickers k tomu. No. Ale teda já neměla celý dvě tatranky. No a pak špekáček a rohlík. No tak večer mívám hlad. Tak zaháním ho jídlem (Jolana)“. Další konzumaci jídel po večeři potvrdila převážná část respondentů. Z pohledu zásad zdravé výživy je důležité i dodržování pitného režimu a vhodná volba tekutin. Dle Výživových doporučení pro ČR (Stránský, Kohout, 2011) by měl optimální pitný režim činit 1,5-2 l tekutin s omezeným množstvím cukru. Z našich zjištění však vyplývá, že i v této oblasti mají Romové značné rezervy. Vzhledem k tomu, že pro respondenty bylo problematické popsat svůj pitný režim, bylo využíváno míry na hrníčky či skleničky. K nejčastěji uváděným tekutinám patřila zejména voda se šťávou, čaj, limonády a káva ve větším množství. Závěr Zkušenosti z praxe naznačují, že realizované intervenční programy, které jsou koncipovány pro většinovou populaci, jsou u minorit jen velmi málo efektivní. Studium a zohlednění kulturně podmíněných vzorců chování a charakteristik, pochopení motivačních faktorů vedoucích jedince ke konkrétní volbě potravin a začlenění těchto faktorů do realizovaných intervencí poskytuje sestrám možnost naplnění charakteristik kulturně kompetentní péče. V oblasti edukace v prevenci nadváhy a obezity je nutné zaměřit pozornost na faktory plynoucí ze zevního prostředí, stejně jako na socioekonomické postavení jedince, strukturu jeho stravy, frekvenci příjmu potravy i znalosti o výživě (Kleinwächterová, Brázdová, 2001). Sestra má přitom jedinečnou příležitost k posílení zdraví za pomoci efektivně vedené edukace, jejímž cílem je snížení rizik plynoucích z nadváhy a obezity a zároveň postupné přenesení odpovědnosti za vlastní zdraví na daného jedince. Při zohlednění psychosociálních a kulturních parametrů tak může poskytovanou péči individualizovat pro cílovou skupinu a maximalizovat tak její úspěšnost (Lazarou, Kouta, 2010; Zhu, Norman, While, 2013). Literatura: 1. Crawford PB, Story M, Wang MC, Ritchie LD, Sabry ZI. Ethnic issues in the epidemiology of childhood obesity. Pediatr Clin North Am. 2001;48(4):855-878 2. Český statistický úřad. 2011. Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. Pohlaví celkem. Dostupné z: http://vdb.czso.cz 3. Davidová E. Černobílý život. Způsob života a kultura: Změny ve hmotné kultuře Romů - bydlení, strava. Praha: Galery, 2000, s. 80-89 4. Kleinewächterová H, Brázdová Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. Brno: IDVPZ, 2001 5. Lazarou C, Kouta C. The role of nurses in the prevention and management of obesity. British journal of nursing. 2010;19(10):641-647. DOI: 10.12968/bjon.2010.19.10.48203 6. Oláhová L. Nejen romská kuchařka. Praha: Fortuna, 2000 7. Prokešová M. Romové. Otázky a hledání odpovědí. Ostrava: Repronis, 2010 8. Purnell L. The Purnell Model for Cultural Competence. J Transcult Nurs. 2002;13(3):193-196 9. Stránský M, Kohout P. Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Výživa servis, 2011 10. Svačina Š et al. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing, 2008 11. Šedová L, Olišarová V, Tóthová V. Romové a specifika zdravotní edukace. Studia Kinanthropologica. 2014;15(3):259-267 12. Zhu Da Q, Norman IJ, While AE (2013). Nurses’ self-efficacy and practices relating to weight management of adult patients: a path analysis. Int J Behav Nutr Phys Act. 2013;10:131 Recenzovaly: PhDr. Adéla Holubová Nemocnice Tábor, a. s. Mgr. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Foto popis| O autorovi| Mgr. Věra Olišarová, prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Forbes Česko 77 RODINNÝCH FIREM 5.5.2016 Forbes Česko str. 60 Rodinné firmy - 77 největších rodinných firem JAROSLAV MAŠEK, KRISTÝNA GREPLOVÁ, ZUZANA KRAJÍČKOVÁ, MICHAE Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdo je kdo v almanachu rodinného podnikání v Česku, jak se loni vyvíjel jeho byznys a které nové rodiny jsme do žebříčku zařadili? Prostudujte si náš seznam. Zařazujeme do něj společnosti, kde vedle sebe pracují alespoň dvě generace, nebo sourozenecké firmy. Vycházíme z dostupných údajů o tržbách a ziskovosti EBITDA, oba údaje za poslední tři roky průměrujeme. O pořadí rozhoduje také výše marží. Námi vybraných 77 firem celkem ročně utrží kolem 228 miliard korun. 1. Synot Holding EBITDA 815 MIL. KČ Hazardní král a senátor Ivo Valenta má za sebou rok plný změn. Poprvé se vyhoupl do čela našeho žebříčku, po letech se stěhuje z Monaka do Zlína, na podzim bude kandidovat v krajských volbách a příští rok se chce stát poslancem. Ještě víc rušno bylo kolem jeho skupiny Synot, kterou spolu s ním řídí jeho bratr Miroslav, sestra Jitka a synovec Miroslav. Kvůli obavám z chystané novely loterijního zákona Synot nečekaně ukončil sponzorství české fotbalové ligy, která nesla jeho jméno, byť je novela nakonec mírnější. 2. Juta EBITDA 752 MIL. KČ Jiří Hlavatý vede sedmimiliardovou Jutu a pomáhá mu s tím jeho syn Jiří a snacha Romana. Firma na netkané textilie je silná v exportu, má 15 závodů hlavně ve východních Čechách a jako pověstnou třešničku vyrábí umělé trávníky. Když Jiří Hlavatý vyhrál předloni titul EY Podnikatel roku a účastnil se celosvětového finále v Monaku, byl nadšený ze setkání s pozvaným hostem Alexem Fergusonem, dlouholetým trenérem Manchester United. 3. Kofola EBITDA 638 MIL. KČ Jannis Samaras s rodinou má za sebou smíšený rok. Podařilo se mu uvést Kofolu na pražskou burzu, zároveň loni na podzim zemřel jeho otec Kostas, který stál u začátku jeho byznysu a v posledních letech mu byl alespoň morální oporou. „Byli jsme si blízcí nejen jako otec se synem, ale vlastně také jako souputníci v podnikání. Takže mi chybí, když se s ním nemohu o něco podělit nebo se o něčem poradit. Uměl i ty nejsložitější věci zjednodušit, dostat je do lidské roviny a nedramatizoval,“ zavzpomínal loni Jannis Samaras pro Forbes. Firmu dnes řídí spolu se švagrem Reném Sommerem, jenž je šéfem dozorčí rady. Pokud se sečtou děti Jannise Samarase a děti jeho sestry, může Kofola jednou dostat až šest rodinných nástupců. 4. DEK EBITDA

449 MIL. KČ Největší stavebniny v Česku řídí Vít Kutnar a pomáhá mu s tím jeho manželka Petra jako šéfka financí a otec Zdeněk. Ten stál spolu s Kutnarovým spolužákem Jindřichem Horákem u zrodu celé skupiny, která na počátku 90. let začala jako prodejce hydroizolací. Loni pokračovala v regionální expanzi a otevřela osm nových poboček. 5. Hopi EBITDA 401 MIL. KČ František Piškanin a dva jeho synové jsou hlavními hybateli skupiny Hopi, která hlavně převáží, skladuje a mrazí potraviny. Ta, kdybychom aktualizovali její heslo, je už „24 let v pohybu“. Kromě logistiky, dopravy a skladů do ní patří také například jogurty Hollandia. František Piškanin se stal EY Podnikatelem roku 2012, žije na svém ranči na Karlovarsku a rád odpočívá při práci s traktorem. David Piškanin má na starosti provoz, Martin se stará o obchod. 6. Agrostroj Pelhřimov EBITDA 638 MIL. KČ Rekordní tržby a EBITDA poprvé přesahující 800 milionů korun. To jsou očekávané výsledky skupiny Agrostroj za loňský rok. Vládne jí šestašedesátiletý Lubomír Stoklásek, jemuž se v 90. letech podařilo zachránit padajícího výrobce zemědělských strojů Agrostroj Pelhřimov a dnes z něj udělal prakticky další českou „automobilku“. Na několika výrobních linkách v něm vznikají stroje pro světové značky, jako je John Deere, Claas, Fendt nebo Krone. Dcera Lubomíra Stokláska Monika Suchánková je šéfkou divize gastro a jeho bratr Jiří Stoklásek šéfuje obchodu Humpoleckých strojíren, které do skupiny také patří. 7. Safichem Group EBITDA 547 MIL. KČ Pět základních pilířů podepírá skupinu Safichem, za níž stojí otec a syn, Tomáš a Tomáš, Plaší. Skupina v posledních dvou letech rychle rostla, umisťovala peníze získané za prodej zpracovatele drahých kovů Safina a získala pět jiných firem. Mimo jiné například projektanta vodního hospodářství Aquatis nebo kancelářské centrum Futurama. Hlavními oporami Safichem Group jsou strojírenství, inženýring, farmacie, obnovitelné zdroje a reality. Tomáš Plachý mladší se zaměřuje na strojírenství a farmacii, jeho otec spíše na inženýring. Skupina vlastní i reality, mimo jiné například slavný palác Koruna na Václavském náměstí. 8. Brano Group EBITDA 476 MIL. KČ Pavel Juříček má svůj byznys rád pod dohledem, a tak uprostřed fabriky na autodíly rovnou i bydlí v rodinné vile. Jeho Brano Group, největší český hráč v automobilovém průmyslu, letos získalo zakázku na globální byznys se zámky pátých dveří pro koncern Volkswagen a loni meziročně zase o něco povyrostlo - na obrat 4,78 miliardy korun při zisku EBITDA 540 milionů. S Juříčkem ve firmě pracuje i jeho syn Václav, který šéfuje vývoji, a dcera Lenka. Brano Group vyrábí hlavně dveřní panty, zvedáky, páky ručních brzd a pedály. Do skupiny patří i závody v Rusku a v Číně, nedávno Juříček koupil 75 procent německé firmy Komp, která vyvíjí aplikace pro vyhřívání kontejnerů a jachet včetně GPS sledování. 9. Promet Group EBITDA 430 MIL. KČ Metalurgie, strojírenství a kopřivnická Tatra. To je v kostce skupina pod rodinou Reného Matery,

která nese jméno Promet. Loni podle předběžných výsledků utržila 4,6 miliardy korun, což je přibližně stejné číslo jako v roce 2014. „Rostly naše tržby ve strojírenství, ale zároveň je ovlivnily poklesy cen komodit,“ uvedla Denisa Materová, dcera Reného Matery, která má na starosti marketing. Ve skupině pracuje také manželka Reného Hana Materová a syn Radim Matera. 10. Hruška EBITDA 257 MIL. KČ Maloobchodní síť, která je známá především na Moravě, vedou rodiny Hruzíků, Škrabalů a Plevů. Firma zásobuje přes 600 obchodů s logem Hruška a větší část z nich také přímo vlastní. Pro loňský rok odhadovala tržby ve výši 7,5 miliardy korun. U jejího zrodu stál Karel Hruzík, otec Pavla Hruzíka, jenž dnes spolu s Jarmilou Plevovou a Janou Škrabalovou síť vede. Skupina zaměstnávala v roce 2014 přesně 3442 pracovníků. 11. Koh-i-noor EBITDA 440 MIL. KČ Vlastislav Bříza je patriarchou rodu, jeho mladší syn Vlastislav se umí rozčilovat stejně jako on zamlada a klidnější a starší syn David zase drží nadhled. Břízové za posledních 20 let vyrostli v údernou trojku, s níž je třeba v byznysu počítat. Kromě tužek se značkou Koh-i-noor dodávají do automobilového průmyslu, mají zdravotnickou výrobu a budují nástrojárenskou skupinu. Vše pochopitelně diverzifikují reality. Vlastislav Bříza starší se loni stal EY Podnikatelem roku. 12. Prosperita Holding EBITDA 555 MIL. KČ Otec a syn Miroslav a Miroslav Kurkovi spolu napůl vlastní průmyslový holding, který sdružuje přes padesátku obchodních společností (mezi nimi továrny Toma, Energoaqua, Karoseria), dva otevřené podílové fondy a jednu neziskovku. Skrze akvizice podnik loni vstoupil i do několika soukromých vysokých škol a v oboru investuje i nadále. Ve skupině pracuje ještě vnuk, dcera a syn Kurky staršího. 13. Lukrom EBITDA 358 MIL. KČ Zdeněk Červenka má za sebou úspěšný rok. Jeho zemědělský holding Lukrom (ve kterém pracuje i manželka a dva synové) překonal rekordní obrat i zisk a fotbalový klub Fastav Zlín, ve kterém vlastní 100 % akcií (a třetí syn za něj hraje), postoupil do první ligy. 14. Madeta EBITDA 301 MIL. KČ Milan Teplý je enfant terrible českého mlékárenství, vlastní jihočeskou Madetu a buduje kolem ní také zemědělskou oporu. S obchodem i marketingem mu pomáhá jeho syn Jan, jenž je zároveň členem představenstva. Skupina Madeta dlouhodobě generuje EBITDA kolem 250 milionů korun ročně. Mezi její další značky patří Niva, Lipánek, Blaťácké zlato nebo Madeland. 15. Čeroz Group EBITDA 165 MIL. KČ Jan Hnilica a jeho synovec Vladimír spolu mají firmu na dovoz ovoce a zeleniny, největší v Česku. Dováží i na Slovensko, kde posiluje svoji pozici, a celkem má po Evropě 12 skladů. Kromě obchodních společností vlastní i čtyři podniky s vlastní zemědělskou produkcí.

16. Ptáček - velkoobchod EBITDA 241 MIL. KČ MLD. KČ Rodinná firma, která si pečlivě střeží své soukromí. Byznys jí přitom roste velmi dobře. Podle posledních zveřejněných údajů utržila 5,6 miliardy korun a její EBITDA se zastavila téměř přesně na čtvrtmiliardě. Ptáček - velkoobchod patří dlouhodobě mezi lídry českého a slovenského trhu v oblasti topení, plyn, voda, inženýrské sítě a koupelny. Sídlo má v Brně, jejím zakladatelem je Jiří Ptáček a ve firmě ho doplňují synové Jiří a Zdeněk. 17. Auto Jarov EBITDA 323 MIL. KČ Otevření nového autosalonu Audi v Kunraticích byla loni největší byznysová událost pro tradičního dealera vozů Škoda, Volkswagen, Audi a Seat, společnost Auto Jarov. Za ní stojí bývalý motocyklový závodník Josef Fojtík a jeho synové Josef a Václav. Firma oficiálně otevřela 1. ledna 1993 a od té doby vyrostla v jednoho z největších dealerů nových automobilů v Česku. Prodává také stroje Honda a značku motoristických doplňků Alpinestars. 18. Interlacto EBITDA 261 MIL. KČ Oldřich Gojiš, Ondřej Gojiš a Karel Kutílek. To jsou vlastníci mlékárenské skupiny Interlacto, do níž patří Bohemilk či Mlékárna Olešnice. Interlacto se zaměřuje na produkci sušeného mléka a činná je také v zemědělství. Patří do ní obchodní ZZN Jihlava, Selma nebo DV Batelov. Firmu vede Oldřich Gojiš, jeho syn je lékař, ale rodinný byznys je mu blízký. 19. Siko EBITDA 353 MIL. KČ Česká jednička v oblasti vybavení kuchyní a koupelen patřící rodině Valových vloni investovala několik desítek milionů korun do revitalizace a rozšíření svého výrobního areálu v Čimelicích, letos se vedle otevření nových poboček v Česku a na Slovensku chystá nově začít prodávat kuchyně na svých slovenských pobočkách. Celkem má dnes Siko 54 prodejen a 640 zaměstnanců. 20. LIF Group EBITDA 443 MIL. KČ Miroslav Kučera a Tomáš Kučera, otec a syn, ovládají skupinu LIF. A ta zase 12 dalších firem, jejichž souhrnný obrat se pohybuje kolem dvou miliard korun. Základními a nejznámějšími kameny jsou potom pivovary Svijany a Rohozec a náchodský Primátor. Kučerovi jsou mediálně střídmí a raději než sebe prezentují své pivo. Rekonstruují také svijanský renesanční zámek, který před několika lety koupili. 21. GZ media EBITDA 374 MIL. KČ Zdeněk Pelc to nevzdal ani v době, kdy to s jeho produktem vypadalo nahnuté. Konec osmdesátých let ho totiž zastihnul v loděnických Gramofonových závodech, a jak je známo, vinylu se potom příliš nedařilo. Dnes je to úplně jinak. Pelcova GZ Media loni utržila 2,2 miliardy korun a podíl lisovaných desek na prodejích stále roste. Pelce ve firmě z pozice šéfa právního oddělení jistí syn Zdeněk.

22. Chropyňská strojírna EBITDA 326 MIL. KČ Dodavatel svařovacích, montážních a dopravních linek pro světové automobilky (mj. pro Škoda Auto, Volkswagen či BMV), který patří mezi 10 nejúspěšnějších hráčů v oboru v Evropě, má podle slov Roberta Kudely, spolumajitele Chropyňské strojírny (spolu s otcem Františkem Kudelou ve firmě drží podíl přes 60 procent), za sebou úspěšný rok. Aby ne, firmě meziročně vzrostly tržby i zisk, otevřela si kanceláře v Německu a USA a rozjela joint venture v čínské Šanghaji. 23. Tank ONO EBITDA 68 MIL. KČ Bratři Ondrovi mají ze všech rodinných firem zdaleka nejvyšší obrat. Je to dáno tím, že už od počátku 90. let, kdy otevřeli svou první pumpu v Plzni, obchodují s benzinem a naftou. Z počátku obchody nešly ideálně, a tak se Jiří a Petr Ondrovi rozhodli, že zkusí zabojovat co nejnižší cenou. Za to si vysloužili nenávist konkurence a pravidelné kontroly různých úřadů. Dnes jsou největší „nezávislá“ síť benzinek v Česku. 24. Multigate EBITDA 509 MIL. KČ Není o nich příliš slyšet, přitom Barnetovi vybudovali jednu z největších hazardních skupin v České republice. Hlavou rodinné skupiny Multigate, která provozuje zhruba dva a půl tisíce VLT automatů a působí v pěti zemích, je olomoucký podnikatel Miroslav Barnet. Ten do řízení svých firem ale postupně zapojil i manželku Annu a obě dcery Veroniku a Annu, které se starají o provoz a ekonomiku. 25. Vafo Praha EBITDA 386 MIL. KČ Pavel Bouška je sice druhou generací ve firmě, kterou založil jeho otec, ovšem za dobu jeho vedení se obrat společnosti téměř zdvacetinásobil. Loni vyrostl na 2,2 miliardy korun. Vafo vyrábí prémiová krmiva nejen pro psy a kočky, vlastní značku Brit či Carnilove a do pěti let chce významně posílit prodeje v Evropě. Synové Pavla Boušky jsou zatím malí, ale pečlivě svého tátu sledují. 26. Agrall EBITDA 218 MIL. KČ Otec a syn Rudolf a Tomáš Kvapilovi jsou součástí jihomoravského Agrallu, výhradního dovozce zemědělské techniky značek CLAAS a Väderstad. Rudolf má 40% podíl a zbylou majoritu ovládá od roku 2004 Josef Trávníček, který je zároveň předsedou představenstva. Tomu se vloni dařilo i v hnanickém Vinařství Kořínek. 27. Unicorn EBITDA 174 MIL. KČ Vladimír Kovář je lovec, námořník, dědeček a také tak trochu „ajťák“. „Po dlouhé době jsem se zase naučil programovat,“ uvedl loni v rozhovoru pro Forbes majitel softwarové skupiny Unicorn, kterého prý rozčilovalo, jak se mu jeho spolupracovníci snažili čas od času říkat, že něco nejde. Unicorn dodává software finančnímu sektoru i energetice a patří k největším ryze českým vývojářům.

28. MP Krásno EBITDA 139 MIL. KČ Společnosti MP Krásno, jednomu ze čtyř největších českých podnikatelů v oblasti masa a masného průmyslu, vloni vzrostly tržby o devět procent. Velký podíl na tom měla akvizice společnosti Inpost a jejích 44 prodejen z konce roku 2014. Stoprocentním vlastníkem firmy je Karel Pilčík, po boku mu stojí jeho dvě děti. Dcera Pavlína je obchodní manažerkou Krásno Slovakia, syn Karel je členem dozorčí rady MP Krásno a angažuje se také v Řeznictví H+H. Karel Pilčík pochází z dlouhého rodu řezníků. 29. JIP východočeská EBITDA 79 MIL. KČ Potravinářské impérium bratrů Jana a Iva Plškových, které sídlí v Pardubicích, vedle velkoobchodních skladů a prodejen zahrnuje i síť maloobchodních Cash & Carry prodejen a zabývá se také logistikou. Od loňska spolupracuje třeba s online službou na dovoz potravin Košík.cz. Vedle toho má společnost s víc než dvacetiletou tradicí a více než dvěma tisíci zaměstnanců i vlastní gastrostudio v Bořanovicích u Prahy a vydává čtvrtletní magazín zaměřený na gastronomii. 30. MACH DRŮBEŽ EBITDA 339 MIL. KČ Jednodenní kuřata. Ta jsou hlavním byznysem rodinného podniku Mach Drůbež, který sídlí v Litomyšli, ale produkci už má také na Slovensku. Začal ji budovat Jiří Mach s manželkou, dnes mu v byznysu stojí po boku starší syn Jaroslav a mladší Richard. 31. Pražská správa nemovitostí EBITDA 390 MIL. KČ Obchodní dům Kotva, Tančící dům, kancelářský komplex na Žižkově nebo metronom na Letné - to vše patří do portfolia realitní společnost PSN, která z 80 % patří bývalému bankéři Václavu Skalovi. Firmu už několik let řídí jeho syn Max. 32. Z-Group Steel EBITDA 99 MIL. KČ Čtvrtá největší česká ocelářská skupina, kterou ovládá Zdeněk Zemek, se loni vrátila do černých čísel. Daří se jí postupně odstraňovat následky velké havárie v chomutovských válcovnách, které ji předloni stáhly do téměř padesátimilionové ztráty. Se Zdeňkem Zemkem v podnikání působí jeho synové -dvojčata Zdeněk a Alexandr, kteří byli letos nepravomocně odsouzeni za solární elektrárny připojené na poslední chvíli na konci roku 2010, kdy provozovatelům náležely ještě vyšší výkupní ceny. Vztahy v rodině zasáhlo už předchozí vyšetřování. Skupina patřící pod rodinu Zdeňka Zemka zaměstnává v Česku přes 4000 lidí. 33. Ravak EBITDA 173 MIL. KČ V Ravaku si letos užívají oslav 25 let od založení. Příbramskou firmu specializující se na vybavení do koupelen od počátku řídí rodiny Vařekových a Kreysových, dnes jsou v jejím čele zakladatelé Jindřich Vařeka, Jiří Kreysa a s nimi Kreysův syn Patrik. Krize na Ukrajině a problémy s ruským rublem společnost vyvážející do 50 zemí přinutily rozhlédnout se po nových trzích. Nově expandovala do Afriky, konkrétně do Ghany a Nigérie. Nové trhy se Ravaku otevírají i v

jihovýchodní Asii. 34. Noen EBITDA 83 MIL. KČ Jaroslav Veverka vlastní strojírenskou a inženýringovou společnost, která jako jedna ze šesti na světě umí navrhnout a vyrobit velké kolesové rypadlo pro těžební průmysl. Poslední dva roky se Noenu daří hlavně v Německu a na Balkáně, kde získal velké zakázky. V rodinném podniku pracuje také Veverkova manželka Petra, syn Jaroslav, dcera Kateřina a její manžel Radek Rosa. 35. Rosso Steel EBITDA 120 MIL. KČ Výroba a zpracování plechů a plechových svitků, to je byznys klanu Šmídových, který má pod názvem Rosso Steel své hlavní sídlo v Mirošovicích u Brna. Firma, která je ve svém oboru druhým největším podnikatelem v České republice, ročně zpracuje 150 tisíc tun oceli. 36. TOS Varnsdorf EBITDA 156 MIL. KČ Otec a syn Rýdlovi (Jan a Jan) spoluvlastní a řídí největší českou továrnu na obráběcí stroje. „Daří se nám dobře, nespokojenost je jen hnací silou k hledání nových řešení,“ hlásí ten mladší z nich. Firma loni pocítila oslabení ruského trhu, částečně ho nahradil růst v Číně. 37. Qanto EBITDA 55 MIL. KČ Po divokém roce 2014, kdy potravinářská velkoobchodní a maloobchodní skupina Qanto čelila podezření na krácení daní a posléze podala žalobu na stát, se podle Stanislava Vodičky ml. v loňském roce věci začaly pomalu uklidňovat a rodina Vodičkových intenzivně pracuje na tom, aby se firma vrátila do stavu před turbulencemi. 38. TUkas EBITDA 142 MIL. KČ Minulý rok se TUkas Group, prodejce nových i ojetých automobilů několika značek včetně Škody, Volkswagenu či Opelu, rozrostla o další dvě společnosti: prodejce a servis vozů Škoda ČSAO Praha -Černokostelecká a autosalon Auto Adámek. A v tomto roce se její majitelé, bratři Jiří a Miroslav Tůmovi, rozhodli začít předávat vedení skupiny do rukou profesionálního managementu. Navíc letos skupina začne s prodejem tří nových značek: KIA, Renault a Dacia. 39. KavalierGlass EBITDA 151 MIL. KČ Přední evropský výrobce borosilikátového skla, pod nějž patří značky Simax a Kavalier, patří Otakaru Moťkovi, ve firmě s ním pracuje ještě jeho manželka Jana a dcera Hana. Společnost se sídlem v Sázavě ročně vyrábí 40 milionů kusů výrobků do domácností, pro průmysl či laboratoře 96 % skla se lisuje, zbylá čtyři procenta vznikají ručně. 40. Trojek EBITDA 83 MIL. KČ

Zdeněk Trojek se syny Michalem (jeho zástupce) a Martinem (má na starosti obchod a výrobu) ovládají jednoho z největších zpracovatelů šrotu v Česku. Stejnojmenná společnost ročně zpracuje přes půl milionu tun šrotu a silná je i v Polsku. 41. AGRO CS EBITDA 168 MIL. KČ Dvě rodiny, dva pokračovatelé. Největšího českého výrobce substrátů už z provozního hlediska řídí druhá generace. Zakladatel Jan Harant předal žezlo svému synovi Janovi a stejně tak učinil jeho souputník Jaroslav Zítko. Jeho syn Jaroslav Zítko mladší řídí zahradní divizi Agra CS, Jan Harant mladší je výkonným ředitelem firmy. Společnost musí být připravena na cyklický byznys podle ročního období a v poslední době dává důraz na komplexní služby okolo trávníků golfových či fotbalových hřišť. Společnost má hlavní sídlo v České Skalici a v jejím hledáčku jsou rašeliniště v Evropě. 42. Flosman EBITDA 72 MIL. KČ Marcela a Pavel Flosmanovi, zakladatelé stejnojmenné sítě potravin, nemají nouzi o následovníky. Petr, Lenka, Jana, Marcela a Kateřina jim s byznysem naplno pomáhají a společně tak tvoří možná největší českou firemní dynastii. 43. ZKL EBITDA 149 MIL. KČ Strojírenský koncern z Brna ovládají Jiří Prášil a Jan Otoupalík, v podniku vyrábějícím speciální ložiska do průmyslu pracuje také Prášilův syn Jiří, dcera s manželem a Marcela Otoupalíková. ZKL před sebou nemá snadný rok, výroba v Hanušovicích má problémy a kvůli byrokracii se odsouvá i plánovaná stavba továrny v Indii. 44. JAS ČR EBITDA 17 MIL. KČ „Podnikáme v oboru, který je svou poptávkou neuvěřitelně stabilní. Svou cigaretu si kuřák vždycky zapálí. My hrajeme v současné době o to, kdo mu tuto cigaretu dodá,“ tak hodnotí vyhlídky jihlavského velkoobchodníka s tabákovými výrobky a trafikovým zbožím Petr Vít, statutární ředitel společnosti a syn manželů Vítových, kteří vlastní 98 procent akcií JAS ČR. 45. Fenix Group EBITDA 215 MIL. KČ Firma Cyrila Svozila má za sebou rekordně dobrý rok. K tomu největší evropský výrobce sálavých systémů loni dokončil investici do robotické výrobní linky za 60 milionů a za 110 milionů koupil výrobní areál pro britskou dceru Flexel. Ve firmě pracuje i Svozilova žena Alena, syn Cyril a dcera Kateřina. 46. FIRESTA - Fišer EBITDA 73 MIL. KČ Brněnská společnost rodiny Fišerových je specialistou na stavby a rekonstrukce silničních a železničních mostů. Firesta zaměstnává přes 400 lidí, působí i na Slovensku, v Polsku a

Rumunsku. Vladimír Fišer je šéf přestavenstva, jeho syn Ivo jeho členem a snacha Renata má na starosti marketing. 47. T. S. Bohemia EBITDA 67 MIL. KČ Bratři Bronislav a Lubomír Pešákovi v 90. letech v Olomouci založili internetový obchod s elektronikou a dnes jsou u nás v téhle kategorii druzí největší (po Alze). T. S. Bohemia má celkem 18 poboček v Česku a plánuje expanzi, těžištěm jejich byznysu je ale pořád Morava. Bratry Pešákovy ve firmě doplňuje jejich otec. 48. Asiana EBITDA 39 MIL. KČ Šárka Litvinová, její muž Alexej a jejich děti. To je skupina Asiana, pod niž patří portál pro prodej letenek Letuška. Loňský rok byl pro ni povedený. „V tržbách jsme dosáhli 2,5 miliardy a počítáme se ziskem před zdaněním více jak 40 milionů. Obsloužili jsme o 15 % více cestujících v letecké přepravě oproti předchozímu roku. Přestože i v roce 2015 ceny letenek v průměru klesaly, v tržbách jsme vyrostli o 5 % za letenky,“ uvedla Šárka Litvinová pro Forbes. 49. Delimax EBITDA 84 MIL. KČ Jan a Ludmila Varmužovi založili v Hodoníně klasickou lahůdkářskou výrobu, která se hodně rozrostla. Dnes ji řídí jejich dcera Ludmila Varmužová mladší, která je mediálně velmi střídmá. 50. Renocar EBITDA 79 MIL. KČ Tahle rodina žije bavoráky. A to už téměř půl století. Miloš Vránek spolu se syny Pavlem a Milošem vlastní druhého největšího dealera vozů BMW v Česku a pomáhat jim začíná chodit už i třetí generace. Miloš Vránek starší se z provozního vedení stáhl, spíše pomáhá synům konzultovat strategii a ve volném čase vyřezává sochy ze dřeva. První BMW přijelo do rodiny v roce 1968. 51. Jaroslav Cankař a syn Atmos EBITDA 183 MIL. KČ Tahle rodinná firma z Bělé pod Bezdězem má tradici sahající až do roku 1935. Během nacismu a komunismu o ni její zakladatel Jaroslav Cankář přišel, ale výroba se jemu (zemřel v roce 2006 ve věku 94 let) a jeho potomkům vrátila a dnes se jí daří skvěle. Ze značky Atmos je jeden z největších evropských výrobců kotlů na tuhá paliva, který více než 80 procent výrobků posílá na export. 52. Carollinum EBITDA 121 MIL. KČ Rodinná firma Carollinum, zaměřená na luxusní zboží, hodinky a šperky, letos slaví 20 let a prožívá nejlepší éru ve svojí historii: loni dosáhla rekordního obratu 449 milionů korun, oproti předchozímu roku se firmě také podařilo zdvojnásobit zisk. Carollinum je plně v rukách Tamary Kotvalové, ve firmě naplno pracují i dvě její starší děti z prvního manželství Daniela a Martin. Kotvalová nyní buduje holding, který by měl zastřešit i její další aktivity včetně podílu ve firmě Servind. 53. Seco Group EBITDA

105 MIL. KČ „Sečením se nepřetržitě zabýváme již od roku 1895.“ Tímhle mottem se pyšní jičínský výrobce žacích traktorů a také slévárna, jež dodává odlitky pro evropské výrobce automobilů, traktorů a stavebních strojů. Traktůrky společnosti, na jejímž řízení se podílejí čtyři rodiny - Dědečkovi, Wolfovi, Housovi a Linhartovi -, můžete za hranicemi potkat mimo jiné v Rusku, USA, Číně či na Novém Zélandu. 54. Renomia EBITDA 130 MIL. KČ Renomia je největším pojišťovacím makléřem v Česku, mezi její klienty patří ČEZ, Siko i Kofola. Objem pojistného, o nějž se firma nyní stará, dosahuje sedmi miliard korun. Renomii vlastní její zakladatelka Jiřina Nepalová spolu se svými syny Pavlem a Jiřím (firmu si kdysi rozdělili na tři rovnocenné díly), další lidé v ní pak mají menší akciové podíly. Loni firma dosáhla rekordního obratu 840 milionů korun. 55. Accom holding EBITDA 56 MIL. KČ Bohušovická mlékárna, Choceňská mlékárna nebo Stáje Accom. To všechno patří pod skupinu Accom, jejíž základy položil Jaroslav Krajník spolu s manželkou Bohumilou na počátku 90. let. Tehdy začínali jako malí obchodníci s potravinami. Dnes manželé Krajníkovi ovládají 80 procent firmy, pětinu nedávno převedli na syna Jaroslava. Ve skupině pracuje ještě jejich mladší dcera Veronika. Mezi hlavní značky Accomu patří Kapucín či Bobík. 56. Blanář nábytek EBITDA 118 MIL. KČ Roman Blanář založil svou jihomoravskou firmu na nábytek už v roce 1989, od té doby vyrostla v největšího českého výrobce postelí, matrací a roštů. Ročně vyrobí přes 170 tisíc postelí, větší část je určena na export. Ve firmě Blanář nábytek pracuje celkem 11 členů rodiny, kromě manželů Blanářových i jejich tři děti včetně manželů, k tomu sourozenci Blanářových a jejich děti. 57. Crocodille EBITDA 87 MIL. KČ Balené bagety značky Crocodille či Deli a čerstvé sendviče z Bageterií Boulevard. To jsou dvě hlavní opory společnosti Crocodille ČR, kterou vybudoval Petr Cichoň. Ta druhá jmenovaná je bezesporu nejpropracovanější česká fastfoodová síť, která má navíc zahraniční ambice. Letos by se první Boulevard měl objevit v Německu. Cichoně doplňuje jeho maminka Zdeňka, která má na starosti finance a sestra Klára, jež se věnuje procesům a IT. 58. Le Cygne Sportif EBITDA 108 MIL. KČ Postupem času se z Le Cygne Sportif stala převážně realitní skupina vybírající nájmy, do konsolidovaného celku ovšem patří také Lázně Libverda nebo Česko-německá horská nemocnice Krkonoše. Stojí za ní Alexandr Seidl a jeho syn Daniel. Vlastní nemovitosti a další majetek mají hodnotu kolem dvou miliard korun. Jde o obchodní a bytové domy, pozemky, sklady či administrativní budovy. 59. Linea Nivnice EBITDA

79 MIL. KČ Společnost, která stojí za nápojovou a přesnídávkovou značkou Hello, má za sebou nejúspěšnější rok ve své historii. Linea má šest spolumajitelů a dva z nich mají podíl na tom, že patří mezi rodinné firmy - Pavel Ambros má v managementu syna Petra, Ludmila Hrašáková syna Kamila. 60. CS Beton EBITDA 108 MIL. KČ Litoměřické rodinné duo otec & syn Matějkovi se letos rozrostlo na trio. Do vedení firmy, která od roku 1992 vyrábí obrubníky, dlažby, betonové tvárnice, opěrné a okrasné zdi či palisády, nastoupila dcera zakladatele Petra Čopová. Dostala na starosti veškeré právní záležitosti, personálie a marketing. Už dlouho platí rozdělení, že otec Josef Matějka řídí finance plus technický a výrobní proces a syn Marek kontroluje obchod a dopravní logistiku firmy. 61. K&V Elektro EBITDA 37 MIL. KČ Jeden z nejvýznamnějších českých velkoobchodů s elektroinstalačním materiálem ovládají Petr Kozák, Helena Vaňková a Jan Vaněk. Firma založená v roce 1991 má deset poboček a zaměstnává přes 200 lidí. Před čtyřmi lety se zasloužila o rekonstrukci budovy v areálu zchrátralého OD Družba v Plzni a získala tak jedno z ocenění v rámci soutěže „Stavba roku“. 62. Koberce Breno EBITDA 61 MIL. KČ Bratři Jan a Tomáš Rozlílkové začínali v roce 1994 velkoobchodem s podlahovými krytinami, o čtyři roky později začali budovat síť poboček a postupně se vypracovali na jednoho z největších českých prodejců. Podíl ve firmě mají rozdělený 50 : 50 a koberce, PVC a vinylové podlahy od roku 2006 prodávají i na Slovensku. 63. Britterm EBITDA 34 MIL. KČ Manželé Zdeněk a Ivana Břečkovi stojí v čele velkoobchodu s hutním materiálem. Firmě se vloni dařilo, její tržby se vyšplhaly na 1,5 miliardy korun a zisk EBITDA vzrostl na 38 milionů korun. Rodina Břečkových se hojně věnuje podpoře kultury a charitativní činnosti. 64. Emco EBITDA 56 MIL. KČ Až 80 milionů müsli tyčinek. To je kapacita nové výrobní haly, která se otevřela vloni a je ve vlastnictví společného podniku Emco Sam Mills, jenž navazuje na distribuční síť Sam Mills. Jak říká zakladatel a majitel Emca Zdeněk Jahoda, chutě Čechů se pořád vyvíjejí. 65. Demonta Trade EBITDA 37 MIL. KČ Za holdingem věnujícím se hlavně výkupu a zpracování kovového šrotu stojí otec a syn, Ivo a Ivo, Dubšové. 66. Opavská lesní

EBITDA 35 MIL. KČ Jindřich a Jindřich Grosserovi - otec a syn - jsou spolumajiteli společnosti zabývající se obchodem se dřevem a lesnictvím. 67. Brisk EBITDA 70 MIL. KČ Tyhle součástky najdete i v Bentley. Jihočeský Brisk svoje automobilové zapalovací svíčky vyváží do 70 zemí světa a významně roste v byznysu s elektronickými snímači. Firmu řídí Mojmír Čapka, v představenstvu táborského podniku jsou i jeho manželka a syn s dcerou. 68. LevneELEKTRO EBITDA 28 MIL. KČ Petr Václav junior a senior provozují e-shop, do jehož nabídky patří domácí spotřebiče, televize, IT sortiment i zahradní technika či nářadí, přes firmu Elektra PV. Loni při tržbách 1,28 miliardy korun (bez DPH) zaznamenala zisk 37 milionů, takže spolu s T. S. Bohemia či CZC.cz patří do druhého sledu českých internetových prodejců za giganty Alza.cz a Mall.cz. Václavovi začínali s prodejem elektra v jižních Čechách v roce 1992. 69. Beneš a Lát EBITDA 38 MIL. KČ Slévárenskou společnost Beneš a Lát, která byla založena už ve 30. letech, společně vlastní tři sourozenci Látovi a krizový manažer Lumír Al-Dabagh. Ten do podniku vstoupil po obtížné transformaci před 13 lety a nakonec se stal akcionářem společnosti. Ta má čtyři výrobní závody, kde zaměstnává 470 lidí. Ve firmě dlouhodobě investují do rozšíření výrobních kapacit, loni postavili novou halu pro obrábění. Podnik se zabývá slévárenstvím, lisováním plastů, výrobou nástrojů a obráběním. 70. Kasper Group EBITDA 65 MIL. KČ Dřevěné nosné konstrukce, strojírenství a design jsou obory, ve kterých působí tři firmy rodinného klanu Kasperů. Ve všech podnicích trutnovské skupiny má majoritu otec Rudolf a jednotlivě jim šéfují syn Jakub (Kasper Kovo), snacha Radka (Kasper Design) a syn David (Kasper CZ). 71. Liko-S EBITDA 31 MIL. KČ Slavkovskou firmu na interiérové příčky Liko-S vede Libor Musil s manželkou Janou, ve firmě už pracují i syn Jan (šéfuje jedné z divizí) a dcera Hana (manažerka v HR), která do firmy přivedla i svého amerického manžela Orraina Williamse. 72. Siwatec EBITDA 46 MIL. KČ Olomoucká strojírenská skupina Siwatec Group zahrnuje společnosti na výrobu průmyslových armatur a unikátních klapek - Siwatec, Abo Valve, Aqua Industrial a ABO Armatura ve Smolensku. Řídí ji Miroslav Študent z pozice předsedy představenstva. Jeho syn Miroslav dělá ve skupině obchodního ředitele a dcera Petra má na starosti zahraniční obchod. Študentovi se loni rozhodli k

expanzi do Turecka, celkem už má Siwatec sedm zahraničních poboček. 73. Sapeli EBITDA 27 MIL. KČ Jaroslav Vrtal a Dušan Vrtal, otec a syn, a Renáta Halíčková. Tři hlavní postavy největšího tuzemského výrobce dveří a zárubní, který používá heslo „Věřím českým dveřím“. Sapeli se stalo v 90. letech průkopníkem moderních dveří, jako jedna z prvních firem přišla na trh se sériovými zárubněmi, které nebyly pouze z nevzhledné jednoduché oceli. Jaroslav Vrtal starší společnost stále řídí, postupně ji ale předává svému synovi. 74. Biomac EBITDA 32 MIL. KČ Moravskému výrobci briket a pelet na zatápění se daří navzdory třem teplým zimám v řadě. Kromě zakladatele Zdeňka Černého ve firmě pracují i jeho manželka Jana, syn Jakub (dělá technického ředitele), bratr Stanislav a synovci Martin (obchodní ředitel) a Lukáš (vedoucí servisu). V loňském roce Biomac s pomocí dotací zrekonstruoval šest výrobních závodů a postavil jeden úplně nový na pelety. V rámci skupiny rodinná firma Černých loni investovala 119 milionů korun. 75. ZLKL EBITDA 34 MIL. KČ Ladislav Brázdil a jeho dva synové řídí strojírenskou skupinu ZLKL z Loštic, která je specialistou na obrábění kovů. Dělá to pro velké nadnárodní koncerny, jako je Siemens, dodává díly do Daimler Benz a vyrábí i podstavce pod obří luxusní televize Bang & Olufsen. To je jejich hlavní byznys. Zároveň se snaží roztlačit vlastní projekt s názvem Elbee, což je jediné vozidlo na světě, do něhož mohou vozíčkáři najet předem a bez toho, aby museli vysedat z vozíku. 76. Bohemia Cargo EBITDA 23 MIL. KČ Děčínskou dopravní firmu Bohemia Cargo řídí Jan Kučera a jeho syn Jan Kučera mladší. Firma patří mezi největší ryze české poskytovatele logistických služeb. Předloni společnost vyrostla o pět nových poboček. Loni získala do vlastnictví celý areál v Děčíně, na jehož části dosud působila. Bohemia Cargo v poslední době posiluje své přepravní kapacity vzhledem k rostoucí poptávce na trhu. 77. Alika EBITDA 7 MIL. KČ Tuhle rodinnou firmu život protočil v několika kotrmelcích. Ve svojí pražírně ořechů se Kremlovi museli vyrovnat s požárem, přepadením manžela, potom s blokádou firmy na malé vesnici, kde nevycházeli se zastupitelstvem, až se nakonec usadili v areálu bývalého JZD v Čelčicích uprostřed Hané a znovu rozjeli byznys s pražením. Dnes je z Aliky největší česká oříškárna, kterou její zakladatelka Jana Kremlová řídí společně s manželem Pavlem a dcerami Petrou a Markétou. Foto popis| KDO ŘÍDÍ RODINNÉ FIRMY Foto popis| 54 % FIRMU DRŽÍ PEVNĚ V RUKOU ZAKLADATELÉ Foto popis| 24 % FIRMU ZAKLADATELÉ POSTUPNĚ PŘEDÁVAJÍ Foto popis| 20 % FIRMU ŘÍDÍ DRUHÁ GENERACE Foto popis| Kasperovi.

RODINNÉ STŘÍBRO 5.5.2016 Forbes Česko str. 104 Rodinné firmy KRISTÝNA GREPLOVÁ, LUCIE ČERNOHLÁVKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tady se řemeslo dědí po generace - navzdory válce, navzdory totalitě. Podívejte se na jedny z nejstarších rodinných firem v Česku, jejich podnikání je příběhem několika staletí. 1568 RYBY HOFBAUER Historie rodinného rybářství Hofbauerů sahá až do roku 1568 k Matouši Dworžakovi, „svobodnému pánovi ze Stříbrce“. Dnes na jeho rybnících hospodaří už 14. generace rodu, Jan Hofbauer se svým synem Janem. 1864 PETROF Na tyhle klavíry hraje Paul McCartney i Ennio Morricone. Firmu Petrof založil prapraděda Antonín a dopracoval to až na dvorního továrníka pian Rakouska-Uherska. Jeho vnukům továrnu sebrali komunisti, otec současné šéfky Zuzany Ceralové Petrofové s rodinou podnik v rámci privatizace koupili zpátky. Museli se potom vyrovnat s následky 11. září i ekonomické krize, Petrof ale bitvu o přežití vyhrál a vyšel z ní silnější. 1876 MLÝN HERBER Před 20 lety se potomci mlynáře Herbera rozhodli převzít znárodněný rodinný majetek navzdory tomu, že nikdo neměl mlynářské vzdělání, zkušenosti ani finance na opravu zdevastovaného areálu. Postupně se jim ale podařilo sehnat kapitál a vybudovali jeden z nejmodernějších mlýnů v Česku. 1879 ZON LIMONÁDY „Zonka“, to je symbol Třebíče. Na limonádu, kterou si i po skoro 100 letech můžete koupit v pořád stejné třetinkové lahvi, ale narazíte po celém Česku. Zdravotní osvěžující nápoje, jak zní jejich celý název, stáčí už pátá generace rodiny Kubešů, která ve své době patřila mezi první evropské průkopníky nového pití - slazených sycených vod. 1885 LIKÉRKA HILDPRANDT Když baron František Hildprandt zakládal zámeckou palírnu naproti svému sídlu v Blatné, těžko by čekal, že následujících 100 let čeká jeho rod vyhnání z Čech až do Etiopie a složitá cesta zpátky. Rodinnou tradici likérky ale v 90. letech obnovil jeho dědic Johann a od loňska spolu s mistrem destilérem Václavem Šitnerem rozjeli i prémiovou značku Baron Hildprandt. 1888 PAPÍRNA PLOJHAR Původně knihařskou firmu založil v Českých Budějovicích František Ployhar, v roce 1945 podnik zavedl výrobu luxusních dopisních papírů, ale během pár let se papírna nuceně stala součástí výrobního družstva a z Ployharů majitelů byli Plojharovi zaměstnanci. V roce 1990 vykoupil vnuk zakladatele firmu zpět a rozšířil ji o papírnictví a výrobu zakázkové kartonáže. 1897 MASO SCHNEIDER Robert Schneider má slavné řeznické příjmení, dnes ho ale najdete za sítí prodejen uzenin a masa Zeman. Tu jedinou si nechal, když v roce 2012 Pentě prodával masokombinát Schneider (dnes Plzeň). Řeznictví měl už jeho pradědeček Alois a do nového tisíciletí Schneider podnik přivedl společně se svým bratrem, který však tragicky zahynul. Následoval prodej masokombinátu, ale Schneider se k oboru nakonec stejně vrátil. A jeho lahůdkářství Zeman rychle

roste a dnes zaměstnává na 1700 lidí. 1897 NÁBYTEK JELÍNEK Firmu s vášní pro letokruhy dnes na Valašsku vedou dva bratři, Tomáš a Daniel, ale založil ji před více než 100 lety jejich prapradědeček Josef Volek. S truhlářskou výrobou pokračoval jeho zeť a později vnuk, tomu ale firmu na nábytek pod rukama znárodnili. I tak vychovával svoje syny dál k tradici a práci se dřevem, takže po restituci v 90. letech se rodina k nábytkářství vrátila. Dnes Jelínkovi spolupracují s designéry a sbírají úspěchy i na Designbloku. Foto autor| ILUSTRACE: KLÁRA PITLOVÁ / OWL AGENCY

Frekvence 1 Pardubičtí celníci se pustili do ostrého boje s černým dovozem potravin z Polska 8.5.2016

Frekvence 1 str. 1 10:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Luboš PROCHÁZKA, moderátor -------------------Hezký den. Pardubičtí celníci se pustili do ostrého boje s černým dovozem potravin z Polska. Během několika zásahů dokázali odhalit takové množství potravin, jaké nechytili ani za tři roky. Oldřich TAMÁŠ, redaktor -------------------Po zásahu celníků se na pulty obchodů a do restaurací nedostane 6,5 tuny potravin, kterým chybělo potřebné proclení a hlášení Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Na stanovištích přitom stačilo zastavit jen šest aut, která jela z Polska. Jedna z dodávek například vezla skoro dvě tuny chlazeného kuřecího. Jiná zase dvě tuny mraženého kebabu. Z Pardubického kraje Oldřich Tamáš, rádio Frekvence 1.

frydlantsko.eu Laboratorní test odhalil bakterie salmonelózy ve vepřovém mase z Lidlu. Nemáte ho doma i vy? 9.5.2016

frydlantsko.eu str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přidal Liberecká drbna dne Kvě 9, 2016 / 0 komentářů / Zobrazeno 238 x Nakupujete maso v Lidlu? Pokud ano, koukněte se do svých chladniček, jestli i u vás doma neskončilo mleté vepřové maso v půlkilovém balení vyrobeno společností Hamburger Pini s číslem šarže 154511316005. Právě u téhle potraviny zjistili inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce přítomnost bakterií salmonelózy. Více se dočtete zde. Zdroj: Liberecká drbna URL| http://www.frydlantsko.eu/2016/05/09/l...rovem-mase-z-lidlu-nemate-ho-doma-i-vy/

Haló noviny Dovozy likvidují živočišnou výrobu 11.5.2016

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dovozy mléčných výrobků v letošním prvním čtvrtletí podle Agrární komory (AG) znovu meziročně vzrostly, u másla skoro o čtvrtinu. Dovezlo se ho 6,677 milionu kilogramů, zatímco v loňském 1. kvartálu to bylo 5,343 mil. kg. Podíl dovozů na tuzemské spotřebě mléčných výrobků nyní podle komory činí 42,3 %. Komora se podle svého prezidenta Miroslava Tomana obává snižování rozsahu živočišné výroby v ČR a požaduje utlumení dovozů. Jde o pokračování přetlaku výroby na evropském trhu, daném jak ruským embargem na dovozové potraviny, tak i zrušením mléčných kvót, připomíná Toman. »Státy se snaží za jakoukoliv cenu vyvést výrobky na zahraniční trhy, v tomto případě do střední a východní Evropy,« řekl šéf AG. Obchodní řetězce by podle něj měly více nakupovat zboží v ČR, nikoli v Polsku nebo Německu. Stát by podle něj měl razantněji zasáhnout, jinak hrozí útlum živočišné výroby. Podle prozatímních propočtů komory by to podle něj mohlo zasáhnout 10 až 15 tisíc pracovních míst. »Nyní se bavíme, že v OKD pracuje okolo deseti tisíc lidí a v živočišné výrobě pracuje ten samý počet. Stát by měl rozhodnout, co je pro něj důležité,« řekl Toman. Ministerstvo zemědělství, potažmo Evropská unie, podle něj jenom radí, co by zemědělci měli dělat, ale sami nekonají. ČR by měla omezit dovozy potravin, což však kvůli volnému obchodu v rámci EU nelze provést. Podle prezidenta komory by se tak mělo stát »potichu«. »Dá se to udělat, jde o obchodní politiku řetězců,« dodal. Foto popis| Máslo z Tesca vyrobené v Polsku... Foto autor| FOTO - dtest.cz

Hradecký deník Celníci mají rekord, zastavili auto s dvěma tunami kebabu Hradecký deník str. 5 Východní Čechy JIŘÍ FEJGL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.5.2016

zpět Poslední týdny byly pro celníky z Pardubického kraje tuze rušné. Mohou za to pašeráci potravin. Pardubice – Za dva měsíce objevili víc nepravostí – tedy co se týče ilegálního dovozu potravin – než za poslední tři roky. „Pardubičtí celníci během března a dubna pomohli zjistit šest nezákonných dovozů celkem 6 500 kg masa, ovoce a zeleniny z Polska,“ řekl Tomáš Culek z tiskového oddělení Celního úřadu pro Pardubický kraj. „Viníkům hrozí pokuta až milion korun,“ upozornil. Jejich zátahy se odehrály na několik dílů, při prvním šlo o tři menší nákladní auta. Ta měla naloženo celkem téměř 2 500 kg hrušek, jablek, brambor, celeru, červené řepy, mrkve, okurek, zelí a další zeleniny. „Při následném řízení se prokázalo, že tyto dovozy příjemci nenahlásili Státní zemědělské a potravinářské inspekci,“ pojmenoval hlavní problém přepravců mluvčí Culek. Úspěšná kontrola číslo dvě přišla na konci dubna, kdy během jedné noci stopli celníci dvě dodávkys nákladem 1850 kilogramů chlazeného kuřecího masa.

A poslední významnou kontrolovanou zásilkou – rovněž s problematickými okolnostmi – byly více než dvě tuny mraženého kebabu. „Celníci prověřovali podmínky dovozů a ve spolupráci s veterinárními inspektory zjistili, že i zde příjemci nesplnili informační povinnost příslušným orgánům,“ potvrdil potíže mluvčí. Případy jsou nyní ve stádiu šetření. Zákon o potravinách umožňuje za nedodržení informační povinnosti udělit pokutu až milion korun. „Pardubický celní úřad dosud takové množství nezákonných dovozů potravin nezaznamenal. Hodnoty za několik týdnů třikrát převyšují počty případů za jeho tříleté působení. Kontroly s tímto zaměřením proto budou pokračovat,“ slíbil tiskový mluvčí. „Pardubický celní úřad dosud takové množství nezákonných dovozů potravin nezaznamenal.“ Tomái Culek, mluveí Foto popis| DVĚ TUNY KEBABU bez potřebných dokumentů našli celníci v jedné dodávce. Foto autor| Foto: CÚ PK Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 05 ID| 7443d573-ea0f-44c0-8f02-5c2cf31a63a8

Chvilka pro tebe Zelená na talíři 11.5.2016

Chvilka pro tebe str. 38

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Až do září máme šanci dát si špenát tak, jak narostl, tedy čerstvý. A je jedno, zda ho krátce tepelně upravíte, nebo přidáte do salátu. Quiche se špenátem a kuřecím masem Na 12 porcí potřebujete: Č 300 g listového těsta Č 30 g olivového oleje Č 1 malá cibule Č 200 g čerstvého listového špenátu Č sůl Č 300 ml polotučného mléka Č 3 vejce Č 2 stroužky česneku Č 200 g majonézy Č 300 g vařeného (nebo pečeného) kuřecího masa Č 200 g strouhaného sýra (např. eidam) 1 Těsto rozválejte na kulatý plát a pomocí válečku ho přeneste do koláčové formy vyložené pečicím papírem. Těsto ve formě prsty urovnejte a přečnívající okraje podle potřeby odkrojte. 2 Na oleji osmažte najemno nakrájenou oloupanou cibuli. Přidejte pokrájený vypraný špenát, sůl a míchejte, až listy zavadnou. 3 Směs přendejte do mísy a přilijte mléko s rozšlehanými vejci, stroužky česneku utřené se solí, majonézu a vše dokonale rozmíchejte. Nakonec přidejte na kousky nakrájené maso. Na dno koláčové formy nasypejte sýr, který zalijte připravenou náplní. Quiche pečte v troubě předehřáté na 180 °C přibližně 40 minut dozlatova. Příprava: 60 minut 1 porce asi 1536 kJ/367 kcal Plněná kuřecí stehna se špenátovou nádivkou Na 4 porce potřebujete: Č 4 kuřecí stehna s kůží Č 2 housky Č 100 ml 12% smetany Č 2 lžíce

rostlinného oleje Č 1 cibule Č 1 stroužek česneku Č 200 g listového špenátu Č 100 g anglické slaniny Č 2 vejce Č sůl Č drcený černý pepř Č 1 lžička rajského protlaku Č 30 g rozpuštěného másla 1 Kuřecí stehna vykostěte a kosti dejte do pekáčku. Housky nakrájejte na kostičky a zalijte smetanou. 2 Na oleji dosklovita orestujte najemno nakrájenou cibuli, přidejte nadrobno pokrájený stroužek česneku, špenát a míchejte, než zavadne. Směs přendejte do mísy, přidejte nakrájenou slaninu, housky se smetanou, žloutky a nakonec vmíchejte vyšlehaný sníh z bílků. 3 Maso opatrně naklepejte přes silnější potravinářskou fólii, osolte a opepřete. Rozdělte na ně náplň, zaviňte a obvažte provázkem. Rolky přendejte do pekáčku, podlijte asi 50 ml vody smíchané s protlakem, přiklopte a pečte na 180 °C. Po 30 minutách odklopte, potřete máslem a dopékejte 15 minut dozlatova. 4 Po upečení nechte rolky 10 minut odpočinout. Do kastrůlku slijte výpek s kostmi. Do pekáčku nalijte trochu vody, seškrábněte připečený výpek, přidejte ho do kastrůlku a přilijte vodu tak, aby byly kosti potopené. Vařte, dokud šťáva lehce nezhoustne. Podávejte s grilovanou či pečenou zeleninou. Příprava: 80 minut 1 porce asi 2693 kJ/643 kcal Gnocchi se špenátem a slaninou Na 4 porce potřebujete: Č 100 g plátků anglické slaniny Č 1 cibule Č 2 stroužky česneku Č 200 ml 33% smetany Č sůl Č 250 g listového špenátu Č 100 g krémového sýra (např. fénix, lučina) http://www.asa-selection.cz a Arzberg, http://www.porcelanica.cz Č 500 g gnocchi Č drcený černý pepř 1 Slaninu nakrájejte na proužky, rozložte na plech s pečicím papírem a vložte do trouby předehřáté na 150 °C. Pečte dokřupava. 2 Tuk ze slaniny slijte do hluboké pánve, přidejte najemno pokrájenou oloupanou cibuli a nechte zpěnit. Přidejte stroužky česneku, smetanu, sůl a přiveďte k varu. Špenát dokonale vyperte, překrájejte na široké pruhy a přimíchejte ke směsi do pánve. Jakmile listy povadnou, přidejte sýr a míchejte, dokud se nerozpustí. 3 Gnocchi uvařte podle návodu na obalu. Sceďte je a smíchejte se smetanovým špenátem. Nakonec přidejte vyškvařenou slaninu, podle chuti přisolte, opepřete a rozdělte na jednotlivé porce. Příprava: 60 minut 1 porce asi 1536 kJ/367 kcal Rada Chvilky: Se špenátem zacházejte jemně * Při tepelné úpravě ho příliš dlouho netrapte, v páře mu postačí tak 3 minuty, při restování 10 minut. Po restování z něj jemně vymačkejte vodu. * Restovaným špenátem lze plnit Toasty multigrain. Stačí je potřít olivovým olejem, přidat špenát a zapéct s kouskem uzeného pstruha 10-15 minut při 180 °C. Tip redakce Sledujete-li doma se zaujetím letošní MS v hokeji, můžete k tomu si dát i k této příležitosti p speciálně vyrobený hokejový ležák (více na www. krusovice. cz). Foto popis|

i-noviny.cz Zloděj připravil rodinu s osmi dětmi o potraviny 4.5.2016

i-noviny.cz str. 0


Do bytu na českolipském sídlišti Špičák vnikl neznámý zloděj. Desetičlennou rodinu, ve které žije osm nezletilých dětí, okradl o potraviny zatím nezjištěný zloděj. Stalo se to v pondělí mezi 14.30 a 19. hodinou poté, co do domácnosti v panelovém domě na sídlišti Špičák někdo vnikl po vypáčení vstupních dveří. Neznámý v bytě všechno zpřeházel a zanechal tu po sobě doslova spoušť. Z bytu si nakonec odnesl jen 13 kilogramů hovězího masa z mrazáku a nějaké základní potraviny, například mouku, cukr nebo těstoviny. Televizor LCD, který majitelka bytu považuje za nejcennější vybavení, sice z původního místa přemístil, ale nakonec ho tu bez dalšího zájmu ponechal. Na dveřích po něm zůstala škoda za 2 000 korun a odcizené potraviny si oznamovatelka cení na dalších 1 600 korun. V každém případě bude muset v lednici doplnit chybějící zásoby masa, protože toho taková desetičlenná rodina opravdu hodně sní. Případ nyní objasňují policisté obvodního oddělení policie v České Lípě. Další z černé kroniky URL| http://www.i-noviny.cz/cerna-kronika/z...ipravil-rodinu-s-osmi-detmi-o-potraviny

idobryden.cz Klobásky zapíjeli slivovicí 10.5.2016

idobryden.cz str. 0 Společnost ket Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ve Velké nad Veličkou spojili dva košty dohromady Dvanáctý ročník volby krále slovácké klobásky hostila Velká nad Veličkou. Do tamější sportovní haly dodali řezníci celkem 105 vzorků klobásek. Po předchozích úspěšných ročnících se do soutěže přidávají i jiní než regionální výrobci uzenin. „Košt už nám přesahuje rámec regionu. Máme tady řezníky ze Slovenska, z Čech a dokonce i z naší partnerské obce Nowy Dwór Gdaňski v Polsku,“ pochlubil se Antonín Vrba, hlavní organizátor akce. Návštěvníky přilákal i bohatý kulturní program. K poslechu během koštu hrála Horňácká cimbálová muzika Romana Sokola. Premiérově se na této akci představil také Dětský soubor Lučánek ze sousední Louky. Poprvé v historii se k akci O krála slováckej klobásky připojila i další velká událost, a to košt pálenek. „Spojení těchto akcí byla vlastně nutnost. Velický kulturák, kde jsme košt dělávali, se rekonstruuje a nebylo možné ho tam letos uspořádat. Takže jsme dostali možnost spojit náš košt s klobáskama. Myslím, že je to dobrá kombinace, a spokojenost je na obou stranách,“ vysvětlil Miroslav Prachař, zástupce Klubu horňácké slivovice. Příznivci destilátů měli na výběr z více než šesti set pálenek.

URL| http://www.idobryden.cz/spolecnost/klo...i/00463796-150b-11e6-8711-005056ab0011/

Instinkt I sýru to musí slušet 5.5.2016 Instinkt str. 62 Iva Vokurková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Gaël Dandelot O tom, proč se sýry musejí kartáčovat a obracet, proč se nevyplatí kupovat nízkotučné výrobky a

jaké trendy zavládnou na sýrařských pultech příští sezonu, INSTINKTU vypráví majitel sýrového butiku. Ve Francii je sýrař regulérní profese. Co všechno obnáší? Zahrnuje nákup mladých, čerstvých sýrů, které se dále zušlechťují a nechávají dozrát. Sýrař musí bezpečně poznat, v jaké chvíli je sýr optimální k prodeji. To je velice důležité, protože ten moment nastává jen krátce předtím, než se sýr zkazí. Sýr zraje dlouhou dobu pomalu, ale jakmile dozraje, rychle se kazí. Začne štípat a být nahořklý. * Jak se sýry zušlechťují? Nestačí je nechat jen zrát v odpovídajících podmínkách, sýrař se o ně musí i správně starat. Omývat je, kartáčovat, tedy otírat slanou vodou, aby příliš neoschly, pravidelně obracet, aby mohly dýchat. Jinak budou mnohem uzrálejší na té straně, která nedýchá a je na ní tlak. * Vidíte jako majitel sýrového butiku v pražské Lucerně nějaké rozdíly mezi českými a francouzskými zákazníky? Největší je ten, že Francouzi jsou zvyklí na určitou kvalitu potravin a také na její cenu. Francouzský zákazník ví, že jinde by sice koupil sýry levněji, ale tady dostane něco lepšího, a je ochotný za tu kvalitu zaplatit. Není to jen o penězích, ale i o tom, že dojde do obchodu, i když to není po cestě. Ve Francii jsou rozdíly v ceně potravin v supermarketu a ve specializovaném obchodě násobně vyšší než tady. V Česku za velký rozdíl v chuti a kvalitě zaplatíte jen malý rozdíl. * V Česku jako by stále panovalo přesvědčení, že potraviny mají být co nejlevnější, že? Měl jsem zákazníka, co jezdil k nám do krámku jaguarem, a vyčítal mi, že mám sýry moc drahé. Proč jezdí jaguarem, a ne třeba fiatem? Protože chce kvalitu a je ochotný za ni zaplatit. U potravin má ale se stejným principem problém. Mám však i zákazníky, kteří mají hlouběji do kapsy a na kvalitní jídlo si musejí našetřit. Týden jedí brambory, aby si k nim mohli dát něco dobrého. Jídlo ale není pro Čechy stále tak důležité. Jedí rychle, nečekají od toho zážitek. * Pro Francouze je jídlo naopak skoro náboženstvím. Máte spoustu pravidel a téměř posvátných rituálů. Francouzskou částí rodiny jsem byla už vypeskována za to, jak mažu paštiku, jím bagetu, ukrajuji sýr… Skutečně jsou sýry, u kterých není jedno, jak je nakrájíte, protože nejsou po celé ploše stejně uzrálé. Takže když si někdo ukrojí jenom tu středovou část, „srdce“, která je nejlepší, tak na ostatní zbudou už jen ty méně dobré části. A jsou sýry, kde je naopak lepší ta okrajová část. Jídlo, a tedy i sýry se musejí respektovat. Ano, to doma slýchám často. Ale Čechům fráze „sýr se musí respektovat“ připadá legrační. Jenže pro francouzskou kulturu je jídlo důležité. Spousta rodin neustále řeší, co, kdy a jak bude jíst. Rodina se schází u stolu, u jídla. A chutě se musejí respektovat, abyste si je náležitě vychutnali. Při degustaci sýrů se začíná od nejjemnějšího a končí se nejvyzrálejším. Jedině tak se o těch chutích skutečně něco dozvíte a budete z nich mít ten pravý zážitek. A k tomu potřebujete i čas, ne něco do sebe v rychlosti hodit. Chutím se člověk učí. * Mají Češi nějaké speciální choutky, co se sýrů týče? Stává se, že chtějí nízkotučný sýr, ale ty já vůbec nevedu. Proč taky. Sýr z plnotučného mléka je natolik chuťově zajímavý, tak plný chuti, že vám ho stačí kousek a jste spokojení, ta chuť vám na jazyku zůstane dlouho. Kvalitních, chuťově plných věcí se jí jen trošku. Je lepší dát si sto gramů kvalitního plnotučného sýra a k tomu kousek dobré bagety než dvě stě gramů nízkotučného, protože nejenže ten požitek bude úplně jiný, ale i toho tuku nakonec zkonzumujete méně. Podobně se to má s parmezánem: když koupíte levný parmezán, budete ho potřebovat na dochucení špaget víc než kvalitního, takže cenové rozdíly se pak stírají. Jistý francouzský průzkum nedávno dokonce varoval, že lidé, kteří nakupují nízkotučné výrobky, tloustnou víc, protože toho i víc snědí. Ono i s tím „light“ to není úplně jednoznačné. Jsou továrny, které jeden typ výrobku balí do dvou různých obalů, a pak jeden z nich anoncují jako light verzi. Nebo se různě „čaruje“ s podílem tuku v sušině a

v celém sýru a podobně. * Ve Francii se sýry nejedí jako doplněk na chleba s máslem, ale považují se za „dezert“ a tvoří samostatnou položku na menu, že? To rozhodně. Camembert se nejí jako hermelín, člověk si ho neukrojí půlku, ale jen kousíček a zajídá ho malým kouskem chleba. Ne všechny sýry se jedí s pečivem, třeba ty tvrdé suché sýry, které mají Češi rádi, se jedí samotné. Naopak měkké sýry se jedí na chlebu, ale ty Češi moc nekupují. Ve Francii se měkkých sýrů přitom prodává nejvíce na světě. Pro francouzský sýr je jediné přijatelné pečivo francouzská bageta, nebo k nim lze i kmínovou šumavu? Ideální je bageta, protože má neutrální chuť a nepřehlušuje chuť sýra. K výrazným sýrům se někdy hodí i tmavé chleby. Třeba tmavý chléb s ořechy a Roquefort jsou výborná kombinace. Alsaský sýr Munster se před konzumací sype kmínem a na kmínovém chlebu je delikatesa, ale to je spíše výjimka. * Jak dlouho se mohou sýry skladovat? Záleží na typu, některé jen deset čtrnáct dní, jiné i šest měsíců. Jakmile se ale do sýru řízne, přestává být chráněný a musí se zkonzumovat. Takže sýry, které si koupí zákazníci, radím sníst do týdne. Záleží i na tom, jestli je sýr neustále v chladu, nebo jestli byl nějakou dobu vystaven pokojové teplotě. Například Camembert, který zůstane hodinu v teple, už druhý den není dobrý. Ale v tu chvíli, kdy „teče“, je výborný. Záleží, jestli a jak dlouho byl sýr v teple, v jakém je stupni vyzrálosti, jak je zabalen. I tvrdé sýry, které se obecně lépe skladují, se mohou lehce vysušit a jakoby ztratit chuť. Ideální je si vždy odkrojit kousek, co budu jíst, a zbytek hned opět zabalit do potravinové fólie a vrátit do ledničky. * Sýry se nemají jíst studené, jinak nevynikne jejich chuť. Jak dlouho před konzumací se mají nechat odležet? Sýr by se měl konzumovat, když má 15 stupňů. Takže zhruba 30–45 minut před servírováním ho vyndat z ledničky, rozbalit a nechat odležet při pokojové teplotě. Existují nějaká pravidla, jak sestavit ideální sýrové prkénko? Samozřejmě. Pokud to chce sýrař dělat skutečně dobře, nabízí vždy lichý počet sýrů, to je estetická zásada. A při výběru se hledí i na to, jak spolu sýry ladí. I u sýrů záleží na vzhledu? Jistě. Plato by mělo zahrnovat tři až sedm sýrů a kvůli estetičnu se snažím vybírat sýry nejen různých chutí, ale i barev a forem. Sýry mohou doprovázet marmelády, med či ovocná želé. Sýry, obzvlášť tvrdé, mohou být už předkrájeny, někdy do velice originálních forem. Právě jste byl v Paříži na speciálním sýrovém veletrhu. * Panují i ve světě sýrů různé trendy a móda? Jasně, neustále se objevují nové produkty a v rámci tradiční výroby nové tendence. Co frčí tuto sezonu? Různé doplňky, především v kombinaci sladké–slané. Sýry se servírují s marmeládami, perníkem… A populární teď je kombinace sýru s cukrem nebo s kořením. Který sýr jde u vás nejlépe na odbyt? Stejně jako ve Francii je i u mě nejoblíbenější Comté. Následuje Roquefort, Brie a tvrdé sýry z oblasti Pyrenejí. Potom sýr, který je v Česku velice populární a ve Francii se až tolik neprodává, Morbier. Je to dobrý sýr, ale nic extra. Roli asi hraje to, že není drahý, je dobře zapamatovatelný, protože má typickou krustu z popela a pěkně vypadá. * Mají Češi a Francouzi odlišné chutě? Jak se liší váš sortiment od nabídky pařížského sýraře? Prodávám více tvrdých sýrů, zatímco ve Francii se prodávají hlavně měkké sýry. Francouzi také mnohem více „ujíždějí“ na kozím sýru než Češi. V Česku je až překvapivě velký počet lidí, kteří rovnou říkají, že kozí sýr rozhodně ne. * Vedle francouzských prodáváte třeba i sýry italské. Liší se nějak? V Itálii se dělá mnohem méně kozích, ale o to více ovčích sýrů. A díky suššímu prostředí jsou italské sýry tvrdší, sušší, a tedy pikantnější, ostřejší jako třeba Pecorino. Italové také vyrábějí čerstvé sýry, které ve Francii neděláme, jako Mozzarella. Každopádně mají menší výběr než my.

* A sýry švýcarské? Ve Švýcarsku dělají málo druhů, zato top kvality. Vyrábějí sýry, které tradičně pocházejí z okolních zemí, ale ve Švýcarsku je dovedli k dokonalosti. Typické jsou lisované sýry s dohřívanou hmotou typu Gruyere, tedy tvrdé sýry, které mají Češi v oblibě. Mezi sýrařské země patří i Anglie. Dělají spoustu výborných sýrů, avšak v relativně malém množství. Nejznámější je Cheddar. * Nizozemsko mezi sýrařskou velmoc nepočítáte? Vůči holandským sýrům jsem kritický. Většinou jsou to „mrtvé“ sýry z pasterizovaného mléka, které neobsahují živé bakterie, takže zralost se dohání chemicky. Úspěch holandských sýrů spočívá v tom, že mají neutrální chuť a dlouhou trvanlivost, vydrží přes rok, i když už jsou nakrojené. To má samozřejmě vliv na cenu, která je nižší. * Ta chuťová nevýraznost je dána způsobem výroby? Holandské krávy produkují mnohem více mléka než francouzské, protože jako krmivo dostávají siláž. Holandské mléko proto nemá nijak výraznou chuť, což pro sýry není ideální. Kompenzuje se to tím, že se sýry nechávají dlouho zrát, takže jsou pěti- i desetileté Goudy, popřípadě se sýry dochucují pestem, kmínem, chilli a podobně. Gaël Dandelot ? 20. května 1977 na předměstí Lyonu u ve Francii vystudoval fyziku a chemii, které pak vyučoval v Praze na Gymnáziu Jana Nerudy; v roce 2009 se začal věnovat sýrům a od roku 2012 má sýrový butik Fransýr v pasáži Lucerna u se svojí českou ženou vychovává tři syny Foto autor| foto: Robert Sedmík Foto popis| STILTON S PORTSKÝM VÍNEM Foto popis| CHABICHOU DU POITOU KOZÍ SÝR

investicniweb.cz Čína chce investovat do zemědělství v Kazachstánu 1,9 miliardy USD 9.5.2016

investicniweb.cz str. 0 Tržní zprávy redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čínské společnosti jednají o investicích do 19 zemědělských projektů v Kazachstánu ve výši 1,9 miliardy USD. Investice je součástí expanze pekingské iniciativy Hedvábná stezka, jejímž cílem je propojení asijských a evropských trhů, z výstavby silnic a železnic do zemědělství. Píše o tom na svých internetových stránkách list Financial Times (FT). Almaty 9. května (ČTK) - Čínské společnosti jednají o investicích do 19 zemědělských projektů v Kazachstánu ve výši 1,9 miliardy USD (45 miliard Kč). Investice je součástí expanze pekingské iniciativy Hedvábná stezka, jejímž cílem je propojení asijských a evropských trhů, z výstavby silnic a železnic do zemědělství. Píše o tom na svých internetových stránkách list Financial Times (FT). Náměstkyně kazašského ministra zemědělství Gulmira Isajevová dodala, že čínský fond Silk Road plánuje investice do tří projektů, včetně jednoho, jehož výsledkem bude přesun tří závodů na zpracování rajčat z Číny do Kazachstánu. "Čínské společnosti mají obrovský zájem investovat do našeho kazašského systému zemědělské produkce," řekla FT Isajevová. "Můžeme vyvážet do Číny všechny produkty, které můžeme vypěstovat v Kazachstánu." Kazachstán je osmým největším vývozcem pšenice na světě. Jeho zemědělský průmysl, zřízený hlavně v době Sovětského svazu za vedení Nikity Chruščova, je ale neefektivní a zaostalý. Vláda doufá, že by zemědělství mohlo rozšířit ekonomiku země, která je nyní závislá na ropě a zažívá

nejslabší růst za dvě desetiletí. Čínské investice do zemědělství jsou politicky citlivou záležitostí v Kazachstánu. V roce 2010 musela vláda opustit plán na pronájem obrovské rozlohy půdy Číně kvůli veřejným protestům, které jsou jinak v zemi vzácné. V posledních týdnech se v zemi uskutečnila nová série protestů kvůli chybnému názoru, že nový zákon umožní cizincům nákup půdy v Kazachstánu. Výsledkem toho byla minulý týden rezignace ministrů zemědělství a hospodářství. Prezident Nursultan Nazarbajev minulý týden také vyhověl protestujícím a odložil zavedení nového zákona. Isajevová zdůraznila, že čínským společnostem nebude umožněno vlastnit půdu v Kazachstánu. Investoři navíc také podle ní neusilují o pronájem větší rozlohy zemědělské půdy, ale chtějí investovat do závodů na zpracování ve spolupráci s místními firmami. Mezi zvažovanými investicemi jsou investice do zpracování olejnatých semen, produkce hovězího, jehněčího a koňského masa, rajských a rajského protlaku, či zpracování obilí.

URL| http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-t...o-zemedelstvi-v-kazachstanu-19-mld-usd/

Jičínský deník Žijeme zdravě 6.5.2016

Jičínský deník str. 2 Jičínsko Aneta Polívková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čtenářům radí Aneta Polívková Dáte si steak? Důkazů o škodlivosti masa a masných výrobků přibývá, přesto si maso a uzeniny dopřáváme i několikrát denně. Zásadním problémem je velká konzumace a nízká kvalita masa. Česká republika má celosvětové prvenství v rakovině tlustého střeva a dle WHO tuto rakovinu způsobuje právě nepřiměřená konzumace červeného masa. Konzumace uzenin vede k rakovině žaludku. Významně také přispíváme ke kardiovaskulárním onemocněním. Dalším problémem je dlouhé trávení masa, hnije ve střevě, způsobuje plynatost, zapáchající stolici a vytváří střevní dysbiózu. Maso obsahuje příliš mnoho nenasycených mastných kyselin, cholesterolu, neobsahuje vlákninu. Navíc maso z velkochovů a supermarketů obsahuje dusičnany a dusitany (rychlosoli), hormony, antibiotika, protizánětlivé léky a maso uzené i dehet a saze. Přítomen je také vysoký stres, kterým zvířata musela před porážkou projít. Naproti tomu je pro člověka základním zdrojem železa, jehož využitelnost je daleko vyšší než z rostlinných zdrojů, a obsahuje vitamin B12, který je důležitý pro krvetvorbu a zdravý nervový systém. Jaké je tedy mé doporučení? Omezte maso na dvě až tři menší porce týdně, z čehož jedna by měla být ryba. Čím větší, tím obsahuje více těžkých kovů, vybírejte tedy menší druhy. Ideální je kuřecí, krůtí či králičí z bio chovu nebo od lokálního farmáře. Hovězí si dejte jednou za měsíc a vepřové jednou za rok. Pokud se neobejdete bez uzenin, volte dušené, pečené či vařené s vysokým obsahem masa a bez konzervantů. Volné radikály z masa můžeme snížit, pokud současně budeme konzumovat velké množství zeleniny. Uvidíte, že zmizí únava, spoustu zdravotních problémů a naopak získáte více energie, kterou nebudete plýtvat na trávení masa. Mějte se fajn a nezapomínejte, čím se krmíte! Foto popis| Region| Východní Čechy

kafe.cz

Čím podpořit laktaci aneb kojení bez problémů 4.5.2016

kafe.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle laktačních poradkyň může kojit téměř každá žena. Nejdůležitější je psychická pohoda, odpočinek, dostatek tekutin a vyvážená strava. Co ovlivní kojení Psychická pohoda: Může pomoci hluboké dýchání, relaxační hudba a naprosté soukromí. Stres: Čerstvé maminky by se neměly stresovat tím, že je mléka málo nebo není žádné. Odpočinek: Šestinedělka by měla hodně odpočívat. Jídlo a pití: Žena by měla přijímat o třetinu více vyvážených potravin, než by potřebovala jen pro sebe, a dbát na dostatečný pitný režim (alespoň dva až tři litry tekutin denně). Bylinky a další vhodné potraviny Laktaci lze podpořit některými bylinkami. Můžete je přidávat do jídla nebo si z nich vařit čaj. Benedikt lékařský: také v tabletách, případně nať v čaji Pískavice (řecké seno): semínka lze přidávat do jogurtu nebo do polévek. Případně mleté do různých pokrmů (k bramborám, zelenině apod.). Jestřabina: nať do čaje Do jídla nebo do čajů je dále vhodné přidávat fenykl, kmín, případně anýz, heřmánek, dobromysl, meduňku nebo drmek obecný. Do jídelníčku je vhodné zařadit různá semínka, jako třeba sezamové semínko nebo vlašské ořechy. O potravinách s vysokým a vyváženým obsahem živin se dočtete v článku Superpotraviny nejen na hubnutí. Kojící ženy by si měly dát pozor na mátu (rovněž produkty s peprmintem) i jasmín. Voda a bílá káva Základem je dodržování pitného režimu. Kromě zvýšeného množství čisté vody, případně neslazených ovocných šťáv, jezte hodně polévek. Čerstvá maminka by si měla dát pozor na odvodňování kávou, černým čajem a bylinkami. Rovněž odvodňuje některá zelenina. Například okurky, petržel a pažitka. Laktaci můžete podpořit pitím zejména teplých nápojů: Bílá káva: melta nebo Caro Čaje pro kojící matky: je vhodné čaje kombinovat, protože každý výrobce nabízí trochu jiné složení. Zpočátku lze pít i častěji než 3x denně. Gravimilk: mléčný nápoj v prášku obohacený o vitaminy a minerální látky. Vyvinutý speciálně pro těhotné a kojící ženy. Tobolky na podporu laktace Strava kojící ženy by měla být vyvážená. Pokud si chce být čerstvá maminka jistá, že se jí dostává všech potřebných vitaminů a minerálů, může do jídelníčku zařadit potravinové doplňky určené kojícím ženám. Kombinace bylinných výtažků příznivě podporuje tvorbu mateřského mléka během kojení. Najdete ji i v některých potravinových doplňcích ve formě kapslí. Homeopatika

Podávání homeopatických přípravků doporučujeme konzultovat s odborníkem. Laktaci dále podpoříte: správnou polohou u kojení kojením podle potřeb miminka, a ne podle času kojením v noci případně po kojení odsáváním nabízením obou prsou teplým obkladem, případně teplou sprchou masáží dvorců pro uvolnění vývodů mlékovodů když nepodáte zbytečně brzy umělé mléko když nepochybujete

URL| http://www.kafe.cz/cim-podporit-laktaci-aneb-kojeni-bez-problemu-34823.aspx

Kroměřížský deník Zemědělcům z Kroměřížska dělá starosti slabý odbyt mléka a masa 9.5.2016

Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana DANIELA ZEDNÍČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Mírná zima nezničila škůdce. Kvůli chemickým ošetřením tak asi stoupnou náklady, ceny ale naopak klesají. Kroměřížsko – Největší problém u zemědělců na Kroměřížsku je v poslední době odbyt mléka a masa, zato co se týče obilovin, dá se říct, že jsme obilnicí Zlínského kraje. I tak se ale situace během letošního roku nejspíše zhorší: mohou za to hlavně klesající ceny. „Poslední tři roky jsou pro zemědělce velmi příznivé, dosáhli jsme historických výnosů a ceny, za které jsme prodávali naši produkci, byly dobré,“ zhodnotil předseda Oblastní agrární komory Jan Hašek. V letošním roce se situace ale výrazně zhoršuje: ceny se totiž snižují. MLÉKO A VEPŘOVÉ VYRÁBÍ SE ZTRÁTOU „Bohužel u mléka a vepřového masa vyrábíme s velkou ztrátou,“ svěřil se předseda. Kroměřížsko je podle něj zejména řepařská výrobní oblast, ale cukrovky se pěstuje málo, protože Evropská unie zemědělce připravila o kvótu na výrobu cukru. „Dalším důvodem malého pěstování řepy je, že zde není už v provozu žádný cukrovar a převážení cukrovky na delší vzdálenost je velmi nákladné,“ konstatoval Jan Hašek. V regionu zůstává tedy především pěstování obilovin. „Na letošní odhady sklizně je opravdu příliš brzy, do žní se ještě může cokoliv stát. Pokud by však došlo k podražení pečiva, tak na to s největší pravděpodobností nebude mít vliv nedostatek obilovin, protože v Evropě je obrovská zásoba,“ dodal předseda oblastní agrární komory. Pokračování na straně 3

Zemědělcům z Kroměřížska dělá starosti slabý odbyt mléka a masa Dokončení ze strany 1 Obdobně vidí letošní rok například přímo předseda Zemědělského podniku Kvasicko Vojtěch Kubík. „V rostlinné výrobě je průběh ovlivněný zimou, v našem případě bohužel mírnou. Jediným negativem bylo, že tedy nízké mrazy nesplnily svou funkci,“ dodává předseda. Tím pádem hlavně přežili škůdci a kvůli tomu budou muset zemědělci pole ošetřit chemicky: pak dojde ke zvýšení nákladů. DOBRÉMU HOSPODÁŘI SUCHO NEUŠKODÍ „Co se týče počasí, tak sucho dobrému hospodáři neuškodí, což platí i pro naši oblast, která patří mezi ty, co suchem trpí a vždycky strádaly,“ objasnil Vojtěch Kubík. Vloni zato vedra prospěla ovocnářům i vinařům, bude-li počasí stálé do příštích dnů, je naděje na dobrou úrodu řepky a pšenice, což platí pro náš okres Kroměříž. „Největší problém očekáváme ve špatném odbytu,“ uzavírá Vojtěch Kubík. Podle něj se to dotkne vyrobených obilovin: zvláště pšenice a ječmene a nejvíce to pocítí u odbytu mléka či jatečných zvířat, zvláště tedy prasat. Region| Střední Morava

liberec.iDNES.cz Cennosti zloděje nezajímaly. Z bytu si odnesl třináct kilo hovězího masa 5.5.2016

liberec.iDNES.cz str. 0 Liberec / Liberec - zprávy MF DNES, Martin Trdla Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Velmi hladový byl zřejmě zloděj, který se na začátku týdne vloupal do jednoho z bytů v panelovém domě na českolipském sídlišti Špičák. Nezajímaly ho totiž žádné cennosti, ale pouze jídlo. S sebou si vzal i 13 kilogramů hovězího masa. V bytě, kde žijí rodiče s osmi nezletilými dětmi, nechal zloděj pořádnou spoušť. „V bytě všechno zpřeházel. Nakonec si ale odnesl jen třináct kilogramů hovězího masa z mrazáku a nějaké základní potraviny jako například mouku, cukr nebo těstoviny,“ informovala českolipská policejní mluvčí Ivana Baláková. Dodala, že pachatel přitom v bytě nechal například LCD televizor. „Sice ho z původního místa přemístil, ale nakonec ho tu bez dalšího zájmu ponechal,“ doplnila Baláková. Po řádění zloděje zůstala škoda dva tisíce korun za poškozené vstupní dveře do bytu a dalších 1 600 korun za odcizené potraviny. Za krádež vloupáním hrozí pachateli až dvouleté vězení.

URL| http://liberec.idnes.cz/zlodej-odnesl-...aspx?c=A160505_140522_liberec-zpravy_tm

life.ihned.cz

Svíčková bez svíčkové: V restauraci Plevel servírují odlehčenou českou klasiku 4.5.2016 life.ihned.cz str. 0 Barbora Pěničková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Málokoho by napadlo, že si ve vegetariánském podniku může objednat klobásu nebo tatarák. V restauraci Plevel je to ale možné. Šéfkuchaři se snaží přiblížit vizuální i chuťovou podobu tradičních jídel. Svíčková na smetaně, výpečky s kysaným zelím a bramborovým knedlíkem, klobása s křenem a hořčicí – to všechno patří mezi stálice české kuchyně, která má těžkou a nepříliš dietní pověst. Oproti ní stojí nabídka vegetariánských, veganských nebo raw podniků. Spojit tyto dva přístupy k vaření a začít servírovat odlehčenou českou kuchyni se rozhodli v restauraci Plevel. "Lidé, kteří z etických důvodů přestali jíst maso a živočišné výrobky, občas prostě dostanou chuť na tradiční české pokrmy. U nás si tato jídla mohou dopřát," vysvětluje zakladatel podniku Vojtěch Jílek. Strava je podle Jílka zásadním aspektem ovlivňujícím lidské zdraví a podle toho je také sestavené menu restaurace, která funguje od roku 2013 a v současné době má v Praze už dvě pobočky. Ta v Krymské ulici navozuje atmosféru nedělního oběda u babičky, v Jindřišské naopak vsadili na modernu. Ačkoliv se interiér i nabídka v obou restauracích liší, myšlenka zůstává stejná – podávat kvalitní vegetariánské pokrmy bez dochucovadel a dalších umělých přísad. I přesto si v tomto podniku můžete objednat třeba klobásu. Jde to i jinak: z české prodejny Bezobalu si potraviny odnesete pouze ve vlastní nádobě - čtěte ZDE Ta se v Plevelu připravuje z rajčat a podává se s raw dijonskou hořčicí, ochutnat můžete i sójový guláš nebo tatarský biftek, kde se hovězí svíčková nahradí červenou řepou. Vizuální i chuťovou podobu se snaží přiblížit maximálně. Cena jídla se odvíjí podle surovin a náročnosti jejich zpracování. "Sójové maso je sice levnější než skutečné, ale celý proces výroby pokrmu bývá velmi náročný," vysvětluje Jílek s tím, že alternativy české kuchyně mohou být o něco dražší než v běžné restauraci. I tak ale hlavní chod vyjde v Plevelu na necelých dvě stě korun. Restaurace Plevel další > poslední >> Restaurace Plevel Jindřišská Restaurace Plevel Jindřišská Restaurace Plevel Jindřišská Restaurace Plevel Krymská Restaurace Plevel Krymská Restaurace Plevel Restaurace Plevel Restaurace Plevel Restaurace Plevel

Celkem nalezeno: 1.

Zobrazuji: 1 - 1.

"Název Plevel je lehká revolta a náznak punku, protože spoustu lidí veganství a vegetariánství pobuřuje," pokračuje Jílek, jenž chce posunout vegetariánskou kuchyni tak vysoko, jak to jenom půjde. Ačkoliv odlehčená podoba české kuchyně nebyla jeho původním záměrem, rozhodl se důvěřovat šéfkuchaři Jakubu Síbrtovi z Krymské a vyplatilo se. V nabídce se tak vždy objeví alespoň jedna předělávka české klasiky. Celé menu se obměňuje jednou za čtyři měsíce. Důraz klade i na čerstvost surovin, proto spolupracuje především s farmami z okolí Prahy. Některé z nich razí biodynamický přístup k zemědělství, který je považován za nejstarší hnutí v zemědělství nezávislé na chemii. Na takové farmě je polní produkce podpořena chovnými zvířaty, která jsou krmena tím, co se v daném místě nachází, a aktivně se pracuje s přírodními a léčivými silami. Příznivý efekt na pěstování zeleniny tak může mít například působení Měsíce na Zemi.

URL| http://life.ihned.cz/jidlo/c1-65275890...vel-serviruji-odlehcenou-ceskou-klasiku

maminka.cz Jak se stravovat při těhotenské cukrovce? 10.5.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Těhotenská cukrovka je poruchou metabolismu nejen sacharidů, ale i bílkovin a tuků. Objevuje se u žen s genetickou predispozicí, roli ale hraje také váha i věk nastávající maminky. Trápí-li těhotnou ženu obezita nebo nadváha, je mnohem pravděpodobnější, že se u ní těhotenská cukrovka vyskytne. Ani štíhlým ženám se však zcela nevyhýbá. S věkem je pravděpodobnost výskytu těhotenské cukrovky také vyšší. Rozhodně nelze tvrdit, že pokud se cukrovka nevyskytuje u některého z členů rodiny, že se těhotenská cukrovka neobjeví. Může se objevit při druhém a dalším těhotenství, přestože při prvním těhotenství probíhalo vše bez potíží. Jak se stravovat Test na těhotenskou cukrovku nyní čeká v průběhu těhotenství každou těhotnou ženu. Když výsledky potvrdí, že má žena těhotenskou cukrovku nebo jsou hodnoty hraniční, lékaři jako první krok doporučují upravit stravování. Ale není cukrovka jako cukrovka – přestože řada doporučení se u všech typů cukrovky shoduje, nemůžete se zcela řídit podle doporučení pro cukrovku 1. typu nebo cukrovku 2. typu. Hladinu cukru v krvi ovlivňují všechny potraviny, které obsahují sacharidy. Sacharidy můžeme rozdělit na složité a jednoduché. [ArticleBox Nebojte se testu na těhotenskou cukrovku : 41775]

Složité sacharidy (polysacharidy nebo také někdy nazývané škroby) – tyto sacharidy se tráví déle náš organismus je nejprve musí rozštěpit na menší části, až poté se vstřebávají a zvyšují hladinu cukru v krvi. Jejich zdrojem jsou luštěniny, obiloviny a výrobky z nich (mouka, pečivo, knedlíky, sladké moučníky, těstoviny, kuskus a bulgur, aj.), pseudoobiloviny (amarant, pohanka, quinoa), dále také brambory a rýže. Jednoduché sacharidy (které mají sladkou chuť) se vstřebávají velice rychle – hladinu cukru v krvi tedy zvýší mnohem rychleji než potraviny, které jsou zdrojem složitých sacharidů. Jednoduché sacharidy nalezneme v klasickém řepném cukru, třtinovém cukru, medu, sirupu z agáve, ovoci, zavařeninách, ovocných džusech, ovocných kompotech, sušeném ovoci. Menší množství mléčného cukru (laktózy) obsahuje také mléko a některé výrobky z něj – kefír, acidofilní mléko, jogurt, tvaroh. Určité množství jednodušších sacharidů obsahují i některé druhy zeleniny – zejména kukuřice, zelený hrášek, mrkev. Jednoduché cukry nebo sirupy jsou také často součástí řady potravin, kde bychom je nečekali – uzenin, dochucovadel – kečupu, majonézy i hořčice, najdeme je i v sladkokyselých nálevech, cereáliích, apod.. Sacharidy ze stravy vyřadit zcela nelze – opravdu se bez nich neobejdete. Pro tělo jsou zdrojem energie. Navíc potraviny, které je obsahují, jsou také zdrojem vitamínů, minerálních látek a vlákniny. Obecně v těhotenství není vhodné přijímat méně než 200 g sacharidů za den. Omezte množství jednoduchých sacharidů, které přijímáte v potravě - nepřislazujte potraviny a pokrmy, preferujte neochucené mléčné produkty, a studujte složení všech produktů – nejlépe aby neobsahovaly přidaný cukr ani glukózový nebo glukózo-fruktózový sirup. Ovoce konzumujte jen v menších porcích, nepijte ovocné džusy, spíše zařazujte zdroje složitých sacharidů s vyšším obsahem vlákniny (luštěniny, celozrnné pečivo, rýže natural, celozrnné těstoviny a kuskus, pohanka, quinoa). Pozor ovšem - ne každé pečivo, které má tmavou barvu, je celozrnné – řada pečiv je dobarvovaná a vícezrnné není totéž, co celozrnné. Čím více zralé ovoce je, tím více jednoduchých sacharidů obsahuje. Citrusové ovoce obsahuje sacharidů obecně méně, stejně tak i borůvky, maliny, ostružiny. Naopak nejvíce sacharidů obsahuje cukrový meloun, broskev a hroznové víno. Nezapomínejte, že ani ovoce není vhodné sníst najednou mnoho. Zcela zapomeňte na umělá sladidla a veškeré produkty, které je obsahují – a že jich není vůbec málo! Řada potravin, které mají snížený obsah cukru (tzv. „light“ potraviny), obsahuje nějaké umělé sladidlo. Umělá sladidla jsou chemické látky, u kterých není v současné době jisté, že je jejich užívání v těhotenství bezpečné. Ani sladidla obsahující výtažky ze stévie (sladidla na bázi přírodních látek) nejsou v těhotenství vhodná. Nezbývá tedy než pečlivě číst obaly výrobků a potravinám a pokrmům se sladidly se vyhnout. [ArticleBox Sladké trápení aneb těhotenská cukrovka : 45482] Jak číst údaje na obalech Nutriční údaje na obalech jsou obvykle uváděné na 100 g, někdy také na doporučenou porci daného produktu. Sacharidy označují celkové množství sacharidů ve výrobku (jednoduchých i složitých), dále zde je uvedeno „z toho cukry“ – cukry jsou míněny jednoduché sacharidy. Některé potraviny obsahují jednoduché sacharidy ve svém složení zcela přirozeně (ovoce, ovocné džusy, sladší druhy zeleniny), do některých potravin je ale přidán cukr nebo jiné zdroje jednoduchých sacharidů (např. glukozo-fruktózový sirup, apod.). Snažte se vybírat produkty, které neobsahují převahu cukrů, obsahují vyšší podíl složitých sacharidů. Například místo zapečeného müsli, které obsahuje karamelizovaný cukr, zvolte ovesné vločky nebo celozrnné špaldové lupínky a přidejte k nim chia semínka nebo 2 lžičky nasekaných ořechů nebo plátkovaných mandlí. S mlékem nebo bílým jogurtem či přírodním polotučným tvarohem pak máte skvělou snídani. (Pokud by se pravidelně objevovaly vyšší hodnoty hladiny cukru v krvi ráno nalačno, je vhodné mléčné produkty spíše na snídani nezařazovat.)

Důležitá je pravidelnost Nepodceňujte důležitost pravidelného režimu. Denně zařaďte tři hlavní jídla s regulovanou porcí sacharidů, 2 menší svačiny a také druhou večeři – tak nejlépe udržíte hladiny cukru v krvi bez velkých výkyvů. Pokud na jídlo často zapomínáte, jezte společně s rodinou nebo kolegy v práci nebo si nastavte upomínku v telefonu. Každé se tří hlavních jídel by mělo obsahovat zdroj sacharidů (zejména složitých, nejlépe s vyšším obsahem vlákniny), zdroj bílkovin (libové maso a ryby, vejce, mléko a mléčné produkty) a zeleninu. Pomyslně můžete rozdělit talíř na třetiny. Bílkoviny mají nejvyšší sytící schopnost a jsou zdrojem potřebných aminokyselin, sacharidy jsou zdrojem energie (navíc potraviny, které jsou zdrojem složitých sacharidů s vyšším obsahem vlákniny, pomohou k nižším výkyvům hladiny cukru v krvi), zelenina doplní porci a dodá vitamíny i minerální látky. Pro zajištění dostatečného příjmu tekutin je nejvhodnější obyčejná pitná voda, můžete si do ní přidat pár plátků citronu. Vhodné jsou také ovocné čaje (spíše se vyhněte sypaným čajům, které obsahují kousky sušeného ovoce) nebo třeba šípkový čaj. V první chvíli to může vše působit velmi složitě, ale věřte tomu, že to není žádná věda. Brzy si člověk vytipuje vhodné produkty a vyzkouší možné kombinace jídel, které by mu mohly vyhovovat. V případě, že váháte, jak by měla strava vypadat, určitě se neváhejte poradit s lékařem nebo nutriční terapeutkou. Ti pomohou nastavit s vámi vše tak, aby byla těhotenská cukrovka pod kontrolou. Příklady vhodných jídel Tipy na vhodné snídaně: celozrnný chléb 70 g + budapešťská pomazánka z polotučného tvarohu a kapie 50 g + rajčata 100 g ovesné vločky 50 g + bílý jogurt 150 g + jablko 70 g žitný chléb 70 g + máslo 10 g + šunka nejvyšší jakosti 50 g + salátová okurka 150 g Tipy na svačiny: polotučné mléko 150 ml + chia semínka 1 pol. lžíce + jahody 100 g (vše pomixujeme na mléčnoovocný koktejl) žitný chléb 40 g + žervé 40 g + rukola kefír nebo acidofilní mléko 250 ml ovocný salát – hruška 80 g, pomelo 100 g Tipy na vhodné obědy nebo večeře: Kuskus s restovaným kuřecím masem a cuketou: kuskus (50 g syrového kuskus), kuřecí prsa 150 g, cuketa 200 g, koření (tymián, rozmarýn, sůl); kuskus promíchejte s půl lžičkou oleje a zalijte vroucí vodou, po chvíli promíchejte a přikryjte pokličkou; kuřecí prsa spolu s cuketou orestujte na troše oleje Restovaná vepřová panenka s bulgurem, paprikami a cuketou: vepřová panenka 90 g, bulgur (50 g syrového bulguru), paprika červená a žlutá – 100 g, cuketa 100 g, lilek 100 g; lilek nakrájejte na slabší plátky a nechte jej chvilku vypotit, vepřovou panenku nakrájenou na menší kousky a papriky, lilek a cuketu orestujte na troše oleje (řepkový nebo rafinovaný olivový), bulgur vařte ve dvojnásobném množství mírně osolené vody než je množství bulguru do měkka) Dušená brokolice s restovaným kuřecím masem s bramborem: kuřecí prsa - 150 g, brokolice - 200 g, brambory - 200 g; brokolici rozdělíme na menší růžičky a krátce povaříme ve vodě, na pánvi orestujeme kuřecí maso s vhodným kořením, na pánvi orestujte kuřecí maso nakrájené na malé kousky, přidejte brokolici a duste pod pokličkou společně s kořením, oloupané brambory uvařte v mírně osolené a okmínované vodě do měkka)

Brambory s polotučným tvarohem + salát: brambory vařené ve slupce (200 g) + 100 g polotučného tvarohu, cibule, paprika červená; omyté brambory uvařte ve slupce v osolené vodě do měkka, polotučný tvaroh smíchejte s trochou pokrájené cibule a červené papriky, osolte a dochuťte sladkou a pálivou paprikou Zeleninový salát s tuňákem ve vlastní šťávě: tuňák ve vlastní šťávě - 80 g, zelenina – salátová okurka 80 g, rajčata 80 g, paprika 80 g, citronová šťáva nebo balzamikový ocet, olej olivový (panenský), žitný chléb 80 g; směs listových salátů, rajčata a salátovou okurku nakrájíme na malé kousky promícháme s trochou oleje, přidáme dle chuti citronovou šťávu nebo balzamikový ocet, smícháme s tuňákem ve vlastní šťávě "rozdrobeným na menší kousky", přidáme půl čajové lžičky panenského olivového oleje Vepřová panenka s rozmarýnem, šťouchanými bramborami s cibulkou na doplnění zeleninový salát: vepřová panenka – 90 g, brambory – 200 g, cibule – 100 g, hlíva ústřičná 200 g, olej rostlinný; vepřovou panenku orestujte vcelku společně s cibulkou nakrájenou na proužky na troše oleje, později přidejte hlívu ústřičnou a duste společně do měkka, oloupané brambory uvařte v osolené vodě do měkka, rozšťouchejte je a promíchejte s částí orestované cibulky

URL| http://www.maminka.cz/clanek/jak-se-stravovat-pri-tehotenske-cukrovce

Metro Pozor na maso 10.5.2016

Metro str. 5 Domov iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lidl prodával vepřové maso se salmonelou, varuje zákazníky Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Šarže s označením 154511316005 se sice v obchodech už nenachází, ale lidé mohou mít závadné maso v mrazáku. Úřad varuje, aby lidé toto maso nekonzumovali. Regionální mutace| Metro - Praha

Mladá fronta DNES Biopaliva jako alibi pro palmový olej 7.5.2016

Mladá fronta DNES str. 10 Názory Lukáš Hrábek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Glosa Čím více spotřebitelé i neziskovky tlačí na potravinářské a kosmetické firmy, aby se kvůli jejich palmovému oleji nekácely a nevypalovaly indonéské pralesy, tím více se setkáváme s názorem, že tyto firmy za nic nemohou a že pralesy mizí jen kvůli biopalivům. Jak to tedy je? Spotřeba palmového oleje kvůli nesmyslné podpoře biopaliv vzrostla v EU v poslední dekádě minimálně na šestinásobek. Podle odhadů nezávislého think-tanku Glopolis by se tak brzy mohlo množství palmového oleje spotřebovaného do bionafty na topení či na výrobu elektřiny vyrovnat množství využívaného v potravinách a kosmetice. Palmový olej v biopalivech je tedy velký problém. A je dobře, že se o něm mluví. Absolutně ale odmítám tezi, že velké společnosti vyrábějící potraviny a kosmetické přípravky nemohou za odlesňování pralesů v Indonésii. Byl to právě potravinářský průmysl a nepromyšlené

nahrazování částečně ztužených pokrmových tuků palmovým, které boom pěstování olejných palem odstartovalo. Poptávka nyní roste pomaleji než před lety, protože masivní zavádění palmového oleje do výroby je již z velké části dokonáno. Naopak některé firmy raději na nátlak spotřebitelů od jeho používání upouštějí, což nárůst poptávky také zpomaluje. Firmy, které palmový olej používají, se brání, ale jejich přístup je alibistický. Říkají: „Podívejte se na biopaliva. Kvůli nim se zrovna teď kácí víc pralesů než kvůli nám.“ A někteří experti na potraviny a výživu jim tuto výmluvu legitimizují. Problémových sedm procent Rozdělení na hodné potravináře a zlé biopaliváře selhává, když se podíváme, jak produkce palmového oleje funguje v praxi. Až na výjimky jsou palmové plantáže v rukou indonéských, malajských a singapurských společností, které lisují z palem olej přímo na místě, protože jinak by se plody zkazily. Výsledný olej prodávají dál a je jim jedno, jestli si ho kupec přimíchá do čokolády či do nafty. Sektory potravinářství a biopaliv nejsou oddělené. Takže každá snaha o zprůhlednění dodavatelského řetězce a zavedení přísných kontrol jde přímo proti firmám, které vypalují a kácejí pralesy. Vše řečené nic nemění na faktu, že do budoucna se budeme muset vypořádat s novým trendem a zastavit přimíchávání palmového oleje do pohonných hmot. Špatné je, že si EU již před časem schválila, že do roku 2020 bude postupně navyšovat biologickou složku v naftě na sedm procent. Možnosti zvrátit toto rozhodnutí jsou bohužel omezené. Dá se tedy očekávat, že se poptávka po palmovém oleji bude dále zvyšovat. Foto popis| O autorovi| Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR

Jsem masový typ, netají se expert na burgery 9.5.2016

Mladá fronta DNES str. 13 Kraj Plzeňský — Petra Petříková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět PLZEŇ Už když jako dítě pomáhal mamince a babičce v kuchyni, věděl Jakub Štengl, že dobré jídlo a vaření ho bude provázet celý život. Vystudoval sice elektrotechnickou průmyslovku, ale po škole ho to zase táhlo ke sporáku a hlavně ke grilu. Nyní pětadvacetiletý Plzeňan vlastní cateringovou firmu zaměřenou na stánkový prodej pravých amerických burgerů a hotdogů. A právě jeho speciality ochutnávali o víkendu návštěvníci American Street Food Marketu v plzeňském Depu2015, který byl součástí oslav osvobození. V nabídce byl burger s Caesar dresingem a parmezánem a barbecue burger doplněný domácí majonézou a sýrem čedar. A samozřejmě také hotdogy. „Se stánkem zatím objíždím hlavně festivaly a podobné akce. Do budoucna ale plánuji i restauraci a rozšíření služeb. O naše burgery je velký zájem. Máme zkušenost, že se k nám lidé rádi vracejí. Na festivalu jeden den třeba ochutnají burger a druhý den se vrátí pro další a říkají nám, že nic takového doteď nejedli,“ pochvaluje si Štengl. Mladý muž se zajímá o zdravý životní styl a stravuje se podle jídelníčku od výživové specialistky. Svoje vlastní burgery si také dává velmi rád, protože ví, že jsou z kvalitního masa. Když chce potěšit své přátele a připravit jim něco dobrého k jídlu, vždycky sáhne po pěkném kousku masa. „Nejčastěji připravuji steaky z hovězí svíčkové, vepřovou panenku, zkrátka minutková masa. Žádné hotovky,“ popisuje muž, který přiznává, že je rozhodně „masový“ typ. „Jakmile alespoň jednou denně nemám maso, tak nejsem najezený.“ A protože právě začíná doba letních party a grilování, prozradil Jakub Štengl pár tipů, kterých je dobré se držet při domácí přípravě burgerů. „Klasika je připravovat burger jen z hovězího masa. Ideální je hovězí krk, který má ideální poměr čistého masa a tuku. Ideální je rozpálit gril tak, až se z něj kouří. Maso před grilováním lehce potřeme olejem. Když je čerstvé, tedy nemražené, stačí, když ho propečeme medium nebo medium rare, aby bylo uprostřed pěkně růžové. To je ideální pro to, aby mohla vyniknout chuť masa. Burger

grilujeme z každé strany asi dvě a půl až tři minutky, podle tloušťky,“ doporučuje Štengl. Klasickým doplňkem burgeru je podle jeho slov karamelizovaná cibulka, to je základ. Dál už si každý může pokrm doplnit tím, co má rád. Foto popis| Jakub Štengl Na slavnostech nabízel vlastní burgery. Foto autor| Foto: P. Petříková Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Moje zdraví Jak se udržet fit ve vyšším věku 5.5.2016

Moje zdraví str. 38 Klinika - Zdraví seniora

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Může být život po šedesátce, v sedmdesáti nebo i v dalších letech příjemný? Může, když v sobě podpoříte své silné stránky a co nejlépe si poradíte se vším, co vás znevýhodňuje. Chcete být elitní, nebo křehcí? Odborníci si seniory rozdělili do dvou základních kategorií: Zdatný nebo elitní senior je ten, který nepotřebuje geriatrickou péči (ale preventivní prohlídky ano) a žije tak, jako by se ho přibývající léta prakticky vůbec netýkala. Věnuje se koníčkům, sportu nebo i práci, i když třeba ne v plném nasazení. Na druhém pólu jsou tzv. křehcí senioři. Jsou nemocní, hrozí jim riziko pádů se všemi důsledky, zhoršily se jim kognitivní schopnosti třeba až k mírné formě demence, jsou psychicky labilní, obvykle již často využívají nejen zdravotnické, ale i sociální služby. Svět není na stárnutí populace připravený, ale my budeme. Známý představitel celostní medicíny MUDr. Jan Hnízdil k tomu říká: „Nechoďte do ordinace, pokud opravdu nemusíte, choďte do lesa.“ K tomu je ještě vhodné dodat: Dělejte si každý den malé radosti. Seniorů se stále týká prevence Názor přednosty Geriatrického centra Pardubické krajské nemocnice MUDr. Ivo Bureše na co nejdelší aktivní život je jednoznačný: „V první řadě musí senior sám chtít udržet se v kondici a je potřeba, aby si uvědomil, že to asi bude stát nějakou práci, určité nepohodlí a námahu. To je první krok. Dalším je uvědomění si svých skutečných možností a umění využít jich. Většina seniorů je něčím limitována, ale u řady činností omezení nejsou. Takže je vhodné všechny oblasti – jak fyzické, tak duševní – adekvátně stimulovat. A,neulejvat se‘. Nezapomínejte však, že přetěžování je v rámci snahy o udržení dobré kondice špatné. Starý člověk nemá tolik rezerv a může selhat při běžné aktivitě. Každý senior má své více oblíbené a méně oblíbené činnosti, tak jako kdokoli jiný. Ty pozitivní by měl kultivovat, aby měl radost ze života. Pokud starší člověk v této oblasti nemá jasno, měl by se obrátit na svého lékaře nebo ještě lépe na geriatra, který na podkladě vyšetření i komunikace může doporučit optimální přístup k udržení kondice.“ V čem a proč pomáhá pohyb Pravidelný pohyb upravuje hladinu krevního tlaku a cholesterolu, zlepšuje práci srdce, upravuje metabolismus, zmenšuje tukové zásoby a zvětšuje svalovou tkáň, cvičí rovnováhu a tím omezuje riziko pádů, zpomaluje snižování hustoty kostní tkáně (osteoporózu), omezuje stres a zlepšuje spánek. K pohybovým aktivitám patří i domácí úklid (nepřehánět!), hry s vnoučaty, tanec nebo lehčí práce na zahrádce; třeba vytrhávání plevele je skvělý způsob protahování svalů ztuhlých dlouhým

sezením. Kdy necvičit: při nachlazení, nebo dokonce horečce, pokud máte oteklé nebo bolestivé svaly či klouby, při dušnosti nebo bolestech na hrudi, při zrychleném tepu, při příznacích potíží s kýlou. Specialita pro ženy – pánevní dno Hodně sedíte, máte obecně málo pohybu, a tak partie pánevního dna nejsou dostatečně trénované. V mládí tato situace může vést až ke sterilitě, později bývá problémem slabost pánevního dna. „Při zátěži, při dobíhání autobusu nebo i při smíchu (to všechno znamená zatížení pánve) někdy oslabené svaly neudrží nápor a výsledkem je inkontinence. U starších žen může nastat problém i z důvodů císařského řezu při porodu před lety. Poměry v pánvi se změní, obvykle začnou bolet také záda. Cvičení proti inkontinenci patří ke každému věku a nesouvisí pouze s prevencí této nemoci, ale i s prožíváním sexu. Nestačí jen nacvičené kontrakce (stahování svalů), existují i další postupy, techniky, dotyky a pomůcky, velkou roli sehrává správné dýchání. Dobrý fyzioterapeut toto vše naučí ženu vnímat rovněž přes jiné svalové skupiny, naučí ji cvičit při chůzi, při běhu i při sexu,“ popisuje fyzioterapeutka Mgr. Renata Tejnská z českobrodského studia 3RE. Specialita pro muže – posilování Nemusíte do posilovny, pořiďte si do každé ruky činku (váhu si určete podle své kondice) a začněte. Svaly hrudníku a ramen jsou pýchou každého muže. Jak na ně? Posaďte se na židli, nohy lehce roznožte a chodidla zapřete pevně o zem. Do každé ruky uchopte činku tak, aby byly asi 30 cm od hrudníku, dlaně jsou natočené k tělu, lokty mírně od těla a ramena dolů. Vzpřímený trup vytáhnete z pasu, s rovnými zády se lehce předkloníte asi o 10 cm, lopatky stáhnete k sobě a lokty co nejvíc dozadu, ale jen tolik, než to budete pociťovat jako nepříjemné. Po výdrži se vraťte do výchozí pozice. Cviků s činkami na posilování zad a svalů je mnoho. Pořiďte si „knížku s obrázky“. Pro ženy i muže středního a vyššího věku – a stoprocentně pro ty, kteří nemají se cvičením zkušenosti – platí, že porada s lékařem je základní podmínkou. Jezte méně (kalorií), ale kvalitně Inspirujte se tím, co vařily naše babičky, neuděláte chybu. Hodně si vařily jídla z luštěnin, sezonní zeleninu a ovoce obvykle měly na zahrádce. Právě tyto potraviny by měly tvořit přibližně polovinu jídelníčku. Na konzervy a polotovary zapomeneme. Důležité jsou i celozrnné produkty, zdravé tuky v rybách, v olivovém a řepkovém oleji, ani máslo v přiměřené míře nevadí. Jezte dostatek potravin s obsahem vápníku a nezapomínejte na kvalitní bílkoviny – libové maso, nejlépe krůtí a kuřecí, co nejvíce rybího masa, sýry s menším obsahem tuku, vejce, ořechy. Pijte dostatečně, nejlépe vodu. Ani dva šálky kávy denně nevadí. Pokud vám však lékař nařídil její omezení, pak byste ho měli poslechnout. Jiný mozek Ano, s postupujícím věkem více zapomínáte, pomaleji si vybavujete některé pojmy, které vám dříve naskakovaly automaticky. Mozek zkrátka stárne spolu s vámi, ale podle nejnovějších výzkumů si zachovává schopnost regenerace až do vysokého věku. Podle posledních vědeckých informací hraje při prevenci Alzheimerovy choroby kromě tréninku mozku při řešení křížovek, sudoku, učení a opakování okysličování mozku pohybem venku, chůzí a jinými aktivitami… „Víme, jak vypadá Alzheimerova choroba, a víme poměrně dost přesně, jaké děje jsou v mozku porušeny,“ říká prim. Ivo Bureš. „Nevíme však přesně, proč u někoho tato nemoc vznikne a u druhého ne. Nevíme, proč u jednoho začne brzy a u dalšího až v pokročilém věku. Vysvětlení přináší řada teorií, ale zabránit vzniku této choroby neumíme. Jistě existuje řada aktivit jak duševních, tak fyzických, které vedou k většímu udržení psychické kondice – na rozdíl od pasivity a nezájmu o dění. Víme, že co člověk nevyužívá a necvičí, to slábne,“ dodává geriatr. Prevence je základ Správná strava a denní pohyb – to jsou dva základy zdraví a soběstačnosti ve vyšším věku. Někdo rád plave, jiný chodí nebo hraje tenis – vyberte si pohybovou aktivitu, která vás těší. Hlavně

nezůstávejte doma na pohovce u televizních seriálů. Choďte mezi lidi, s přáteli na výlety, na kulturní akce, na kus řeči. Pěstujte si hezké rodinné vztahy. Zdravotní problémy se obvykle neobjeví naráz. Bolesti zad, artróza, křečové žíly… většina nemocí nezačíná ze dne na den. Choďte na preventivní prohlídky, poraďte se s lékařem včas. Mnohým problémům se dá dobře čelit. Které příznaky neignorovat a okamžitě řešit: Náhlá nezvladatelná bolest hlavy, ochrnutí jedné strany těla, náhle vzniklá špatná artikulace, ztráta citlivosti končetiny, náhlá prudká bolest na prsou, v krku, v rameni nebo v břiše – ihned volejte rychlou zdravotnickou pomoc. Krvácení ze zažívacího traktu nebo z pochvy, rychlá změna hmotnosti – co nejdřív navštivte lékaře. Jana Hrabáková odborná spolupráce: prim. MUDr. Ivo Bureš, Geriatrické centrum Pardubické krajské nemocnice Mgr. Renata Tejnská, 3RE Český Brod Chůze je ideální aktivita Snažte se každý den, za každého počasí, ujít 10 tisíc kroků. Nebo alespoň 6 tisíc. Kupte si krokoměr, zaujme vás zjištění, kolik kroků za den opravdu uděláte. Mnohdy se skutečnost výrazně liší od vašeho odhadu. Mezi seniory jsou velmi oblíbené hole na nordic walking. Pokud s nimi správně chodíte, což by měl někdo zkontrolovat, cvičíte nejen nohy a svalstvo trupu, ale i ruce. Trénujete také srdce a plíce. Potraviny, které chrání tepny: rajčata, losos, ovesná kaše, mandle ve slupce (nejlépe pražené), avokádo. Antioxidanty: předcházejí poškození buněk volnými radikály – je příjemné je čerpat z borůvek, brusinek, fazolí, ostružin, sušených švestek, malin, jahod a nezapomeňte na jablka. Potraviny s protirakovinným působením: cibule, jablka, bobuloviny, brokolice, kapusta, mořské ryby. Několik bodů k zapamatování + Opakujte si jména svých známých. + Nedělejte víc věcí najednou, soustřeďte se na jednu. + Učte se–nový jazyk, práci s počítačem, hru na nějaký nástroj. + Hrajte hry procvičující mozek, zkuste třeba vytvořit co nejdelší větu slovy, která začínají na stejné písmeno… + Čtěte. + Zaměstnávejte mozek nejrůznějšími způsoby. I to, když se učešete nebo si vyčistíte zuby „opačnou“ rukou, je trénink mozku. + Snažte se vyhnout zraněním hlavy Foto popis| prim. MUDr. Ivo Bureš Foto popis| Mgr. Renata Tejnská

nasepojizeri.cz Zájemci mohou přihlásit produkty na Výrobek Libereckého kraje roku 4.5.2016 nasepojizeri.cz str. 0 Blanka Daníčková, Kú Libereckého Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Liberecký kraj vyhlašuje výzvu k podávání přihlášek do 13. ročníku soutěže o udělení ocenění Výrobek Libereckého kraje z odvětví potravinářství - zemědělství roku 2016. Uzávěrka pro podání přihlášek je 30. května 2016. „O soutěž je tradičně velký zájem a každoročně se hlásí noví výrobci a objevují se i nové výrobky. O roku 2004, kdy soutěž vznikla, o titul soutěžilo již 445 výrobků. Cenu Výrobek roku jich získalo 106 a titul Nejlepší výrobek roku jich obdrželo od hodnotící komise celkem dvanáct,"uvedl náměstek hejtmana Josef Jadrný, pověřený řízením resortu životního prostředí a zemědělství. V minulém roce se nejlepším výrobkem staly Bio sterilované patizony Jana Vericha. Do soutěže se může přihlásit fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba se sídlem podnikání na území Libereckého kraje. Své výrobky může přihlásit i uchazeč, který má sídlo mimo kraj, avšak vyrábí ve výrobně na území Libereckého kraje. Do soutěže může přihlásit neomezený počet výrobků v jedné kategorii, ale nelze přihlásit výrobek, který již v minulosti ocenění získal.

Pro přihlášení do soutěže je nutné vyplnit a odeslat: • Přihlášku - identifikační údaje, čestná prohlášení a technickou dokumentaci k výrobku. • V případě přihlašování více výrobků od jednoho výrobce stačí odevzdat přihlášku a čestná prohlášení pouze jednou. Technickou dokumentaci je nutné vyplnit ke každému výrobku zvlášť. Výrobky lze podle aktualizovaných zásad přihlásit do těchto hodnocených kategorií: 1. Masné výrobky (masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas a masné výrobky trvanlivé, včetně tepelně neopracovaných masných výrobků, konzerv a polokonzerv) 2. Mléko a mléčné výrobky (sýry, tvarohy, mléko, mléčné výrobky, máslo apod.) 3. Pekařské výrobky (chléb, běžné pečivo, jemné pečivo, trvanlivé pečivo) 4. Cukrářské výrobky (cukrářské výrobky včetně cukrovinek) 5. Alkoholické nápoje (piva, lihoviny, vína a ostatní alkoholické nápoje) 6. Nealkoholické nápoje (šťávy, nektary, ochucené nealkoholické nápoje, minerální vody apod.) 7. Ovoce a zelenina (ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě) 8. Biopotraviny 9. Ostatní (med, lahůdkářské výrobky, registrované doplňky stravy, např. medicinální sirupy, potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku apod.) Za účast v soutěži se neplatí žádný registrační poplatek.Zásady pro udělení ocenění a další informace včetně přihlášky a povinných příloh žádosti naleznete pod odkazem Výrobek roku Informace k soutěži: http://www.vyrobek-roku-lk.cz/informace-k-soutezi/ Přihlašovatel bude písemně vyzván k dodání vzorku přihlášeného výrobku pro hodnotící komisi. Hodnocení přihlášených výrobků proběhne 30. června 2016 v restauraci Krajského úřadu. Nejlepší výrobky budou slavnostně vyhlášeny na 14. krajských dožínkových slavnostech, které proběhnou 3. září 2016 v Mimoni. Písemné přihlášky zasílejte na adresu: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 v zalepené obálce s označením „Výrobek roku 2016". Sdílet s přáteli na facebooku Související články Značku Regionální potravina Libereckého kraje získalo nově 9 výrobků Regionální výrobci z Českého ráje se setkali v Kamenářském domě Kraj jmenuje mistry tradičních řemesel, ocenění převezmou v Turnově Jedinečnou produkci regionálních výrobců představuje nový katalog Titul Výrobek roku Libereckého kraje 2015 letos získá desítka produktů ARCHIV AKTUALIT URL| http://www.nasepojizeri.cz/semilsko-ak...bereckeho-kraje-roku/?aktualitaId=42532

Naše rodina Jaro si potrpí na saláty 10.5.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny (toj) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Budeme-li upřímní, saláty v tomto období většina z nás nevyhledává kvůli vitaminům, ale jako zbraň proti tukovým zásobám. Navíc je na nich šikovné to, že se v každé domácnosti vždycky najde něco, z čeho se dá salátový pokrm připravit. Hlavní přísadou je tady totiž především fantazie a představivost kombinace chutí. Jen bychom si neměli vybavovat lahodnost tučných zálivek.

PESTRÝ KUŘECÍ SALÁT Spotřeba: 400g kuřecích prsou, 2 lžíce oleje, 1 jakýkoliv listový salát 200 g třešňových rajčat, 1 citron, 2 snítky čerstvého šalvěje(lze nahradit jinými bylinkami) 5 lžic vinného(nebo kvasného octa) 3 lžíce olivového oleje podle chuti cukr, pepř, sůl Postup: Nejdříve si připravíme zálivku na maso. Citron dobře omyjeme, osušíme, ostrouháme z něj kůru, vymačkáme šťávu a obojí smícháme. Opláchnuté prso upravíme na plátky, lehce naklepeme rukou, osolíme, opepříme a z obou stran opečeme. Když je téměř měkké, zalijeme je citrónovou směsí, doplníme bylinkami a podusíme. Plátky vyjmeme a nakrájíme na proužky. Omytý a důkladně okapaný salát natrháme na kousky, rajčata rozpůlíme. Na dresink smícháme ocet, sůl, cukr a olivový olej. Pořádně protřepeme, aby se vše spojilo. Maso i s vypečenou šťávou dáme na mísu, kolem urovnáme zeleninu, přelijeme octovou zálivkou a ozdobíme tenkými plátky citronu. Podáváme s bagetou nebo nasucho opečenými tousty. MÍCHANÝ LISTOVÝ SALÁT S ČERVENOU ŘEPOU A ŘEDKVIČKAMI Spotřeba: »300g různých salátových listů • 300g červené řepy • 7 svazek ředkviček • 1 střední mrkev • 1 střední cibule • 3 lžíce olivového oleje • 7 lžíce octa • pár kapek balzamikového octa • špetka cukru • pepř • sůl Postup: Červenou řepu uvaříme, nejlépe v páře, oloupeme a upravíme na plátky. Salát natrháme a ostatní očištěnou zeleninu rovněž nakrájíme na tenká kolečka. Vše promícháme se zálivkou připravenou z oleje, octa, cukru, pepře a soli. Obměna: Můžeme přidat kousky krabích tyčinek, šunky nebo vejce natvrdo. PIKANTNí PARTY SALÁT Spotřeba: • 250 g "rapíkatého celeru • 250 g malých žampionů • 1 malá salátová okurka • 1 hlávkový salát • 250 g třešňových rajčat • 4 vejce natvrdo • 100 g krájené šunky • 150 g bílého jogurtu • 2 lžíce hořčice • 2 olivového oleje • 1 šálek sekaných bylinek (nejlépe směs petrželky, kopru a pažítky) • 1 lžička kari koření • pepř • sůl Postup: Salátové listy natrháme, žampiony, rajčata a vejce rozčtvrtíme, okurku s celerem upravíme na plátky, šunku stočíme do ruličky a nakrájíme. Jogurt rozšleháme s olejem, hořčicí, větší částí bylinek, kari, pepřem a solí. Plochou mísu vyložíme salátem a úhledně na něj urovnáme všechny připravené tuhé součásti. Přelijeme dresinkem a ozdobíme zbytkem bylinek. Poznámka: Salát se hodí i pro větší společnost, například při grilování, kdy připravíme do zvláštních misek více omáček, aby si každý vybral podle své chuti. HLÁVKOVY SALÁT SE SLAŇ! NOU. A KRU TON Y Spotřeba: • 7 hlávkový salát (nebo směs více listových salátů) • 100g anglické slaniny • 4 stroužky česneku • 700g tmavého chleba bez kůrky • 3 lžíce olivového oleje • podle chuti citrónová šťáva • cukr • pepř • sůl • třešňová rajčata na zdobení Postup: Z oleje, citrónové šťávy, cukru, pepře a soli připravíme zálivku. Slaninu nakrájíme na proužky a osmažíme na suché pánvi. Vyjmeme ji a odsajeme na papírovém ubrousku. Ve výpeku opečeme kostičky chleba dozlatova. Když začnou chytat barvu, doplníme je prolisovaným česnekem, mírně osolíme a opepříme. Do větší mísy natrháme salátové listy, přidáme opečenou slaninu i chlebové krutony, vše velmi opatrně promícháme se zálivkou a ihned podáváme samostatně s pečivem, jako přílohu k omeletě apod. KRABÍ SALÁT NA ŘAPÍKATÉM CELERU Spotřeba: • 200g krabích tyčinek • 100 g smetanového sýra • 80 g lučiny nebo žervé • asi 2 lžíce zakysané smetany • podle chuti citrónová šťáva • pepř •sůl* 1 řapíkatý celer Postup: Krabí tyčinky upravíme na plátky nebo kousky a rukou trochu rozdrobíme. Sýr utřeme s lučinou a doplníme smetanou tak, aby směs nebyla příliš řídká. Dochutíme ji citronem, pepřem a solí a rozdělíme na silnější stonky očištěného celeru. Jsou-li příliš dlouhé, rozdělíme je na menší díly. Obměna: Salát dáme do misky a servírujeme s různými druhy zeleniny nakrájené na hranolky, které se v něm namáčejí (takzvané erudite).

Foto autor| Foto: archiv

nazory.aktualne.cz Přidejte se k revoluci 8.5.2016

nazory.aktualne.cz str. 0 1442 Margit Slimáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Žijeme v přebytku. Netrápí nás nedostatek cukrů, tuků ani bílkovin, trápí nás nemoci z přejídání. Jedním ze základů účinné prevence je kvalitní strava. Proč ji tedy nejíme? Protože známe jen šmejdy? Popelnice Evropy Kňouráme, že zlý zbytek světa nám do naší krásné hodné země cpe nekvalitní potraviny. Naše limonáda je slazená kukuřičným sirupem - na rozdíl od té německé, která je slazena cukrem. Naše uzeniny jsou z koně, naše majonéza je vyrobena skoro bez vajec a v některých sušenkách máme tolik trans mastných tuků, že by je v jiných evropských zemích zakázali prodávat. Kdo nám šidí jídlo? Normy pro potraviny nabízené v našich obchodech stanovují úroveň kvality, jejich dodržování sledují státní a kontrolní orgány. Například podle oborové normy z roku 1959 bylo na kilogram majonézy potřeba použít nejméně 8 žloutků. Recepturu „vylepšili naši poslanci“ úpravou vyhlášky v roce 2011. Podle nynější normy stačí jeden žloutek v kilogramu majonézy. Při nezávislém testování v prosinci roku 2012 majonéza oceněná značkou „české kvality Klasa“ neobsahovala ani jeden žloutek. Kde je superman, který nám šmejdy vyhodí z obchodů? V obchodech je a bude pouze to, co budeme kupovat. Supermany jsme my klienti, kteří svými penězi rozhodujeme o nabídce na pultech. Průzkumy opakovaně potvrzují naše volání po kvalitních potravinách, jenže zároveň dokumentují přednostní nákupy těch nejlevnějších šmejdů, nadšené využívání slevových akcí a oblibu restaurací „all you can eat“. Reálně tak v Česku stupně vítězů obsazuje nízká cena a kvantita namísto kvality. Kvalitní potraviny do našich supermarketů nedostane žádné nařízení Evropské unie. Kvalitní potraviny do obchodů dostaneme pouze vlastním rozhodnutím. Tím, že je budeme přednostně nakupovat a jíst. Přidejte se! Jako nejvýraznější bojovník za kvalitu jídla se celosvětově proslavil anglický šéfkuchař Jamie Oliver. Roky učí školáky ve třídách poznávat zeleninu, zve je do kuchyně, připravuje pro ně zeleninu, která skvěle chutná, a spousty dalších dobrot. Protože co se v dětství naučíš… Pro podporu kvalitního stravování organizuje celosvětové oslavy dobrých, čerstvých, skutečných potravin: Food Revolution Day. Jednotlivci, firmy, školy, instituce, oslavte s námi kvalitní jídlo Pro zásadní změnu nabídky potravin v Česku je třeba dlouhodobého a dostatečného zájmu mnoha z nás zdravě jíst. Přesto je možné zájem vyjádřit i okamžitě a formou, která je hned vidět. Skutečně zdravá škola podle doporučení Jamieho Olivera připravila hned několik nápadů, jak se k revoluci,

která letos vrcholí 20. května, mohou přidat jakékoliv školy, firmy, instituce a jednotlivci. Všichni zaregistrovaní zájemci dostanou předem videohit, recepty pro zkoušení a nápady, jak se zapojit. Happening na lodi s křestem videohitu V rámci mezinárodních oslav Food Revolution Day se v pátek 20. května koná i happening na CARGO GALLERY na pražské náplavce. Show poběží na lodi i na nábřeží. Proběhne křest videohitu Leny a Báry z materska.com, exhibice Seberevolty, ochutnávka Jamieho kari, ty nejlepší farmářské stánky nabídnou skvělé jídlo, například Koláčkovy stoprocentně žitné chlebíčky a muffiny anebo pohankové palačinky od Galetky. V rozhovorech se představí výživoví profíci i nadšenci, jako třeba autor hudební kuchařky Martin Škoda. Zahraje DJ, vše uvede paní primátorka Adriana Krnáčová. Všechny nadšence pro zdravé jídlo i ty, kteří ještě váhají, děti, rodiny i jednotlivce, firmy, školy i instituce zvu. Přidejte se k naší revoluci!

URL| http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=27343

Newsweek Raw byznys za čtvrt miliardy 5.5.2016

Newsweek str. 38 Page one Ondřej Formánek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět * Jste vitariánkou, to znamená, že jíte výhradně rostlinnou a syrovou stravu. Jak jste se k tomu dostala? Začalo to někdy v roce 2004. Potýkala jsem se s jistými zdravotními neduhy a nevěděla jsem, kde se vzaly. A zrovna v té době jsem byla navštívit sestru, která žije v USA a od svých 14 let je vegetariánka. Nejprve mi vysvětlila, že není dobré jíst škroby, třeba rýži, brambory a hlavně pečivo. Toho jsem se vzdala jako první. Pak jsem od ní dostala knihu The Sunfood Diet Success System, zásadní publikaci o raw a living food. Když jsem se do ní začetla, všechno mi začalo dávat smysl a ze dne na den jsem přestala jíst maso. * Nechybělo vám? Ne, maso nikdy. Ale nějakou dobu jsem jedla raw sýry z nepasterovaného mléka, na nich jsem měla daleko větší závislost. Dají se sehnat ve Francii, všude jinde v Evropě už je to zakázané. Ale pak jsem si uvědomila, že sýr je jen hromada živočišného tuku a kupa soli, a že to tedy není v pořádku. A tím se ze mě stala veganka. * Narazil jsem na článek, kde vás označili za frutariánku. Tedy člověka, který se živí výhradně ovocem. Stoprocentní frutariánkou nejsem. Živím se takzvanou „high fruit diet“, tedy stravou s vysokým podílem ovoce. Na to jsem přišla asi po čtyřech letech vitariánství, kdy jsem objevila teorii, která mi sedla nejvíc. Jmenuje se 80-10-10. Je to poměr živin, jehož by se měl člověk držet. Osmdesát procent tvoří sacharidy z ovoce - tím se myslí 80 procent kalorického podílu, ne objemového, deset procent je tuk a zbylých deset proteiny. Je to strava, kde je hodně zeleného, tedy listových salátů, musí jich být opravdu pořádné množství, abyste z nich dostali těch 10 procent bílkovin. Naopak na těch deset kalorických procent tuků stačí malá hrst oříšků. * Když jste si před chvílí objednávala fresh koktejl, vymínila jste si, že do něj nechcete banán. Máte s banány špatnou zkušenost?

To také. Ale momentálně si dávám jarní detox, tak jsem si řekla, že v rámci něj vypustím na čtrnáct dní i banány. * Dají se u nás vůbec koupit bio banány? Člověk jako já má představu, že banány pochází z „banánových republik“ ve třetím světě, kde se táhnou od obzoru k obzoru plantáže důkladně chemicky ošetřených banánovníků... Zrovna u banánů je dobré, aby byly zároveň bio i fair trade. Protože banány v biokvalitě se dnes dají sehnat relativně snadno, nabízejí je už i dodavatelé v Česku a na Západě se běžně prodávají v supermarketech. Bio je dneska trendy, takže si spousta producentů své plantáže certifikovala na „bio“ standard a tahle certifikace je dost přísná. Ale to znamená jen to, že v nich není tolik chemikálií. Nikterak to negarantuje, že život lidí, kteří na těch plantážích pracují, není nelidský. Takže u banánů bych si té značky fair trade všímala. Do detailu však banánový byznys neznám, protože my čerstvé banány nepoužíváme, pracujeme se sušeným ovocem. Vyrábíme totiž výhradně trvanlivé potraviny. * Proč? Před lety jsme otevřeli takový malý fresh bar v pražském obchodním centru Flora, kde jsme prodávali čerstvé šťávy a saláty a raw pomazánky. Ukázalo se, že je to pro spoustu lidí drahé. Malá krabička krájeného salátu vycházela na 80 korun, protože bio suroviny jsou prostě dražší, navíc jsme platili obchodnímu centru za pronájem. Na konci každého dne jsme museli spoustu šťáv, salátů a pomazánek vyhodit. Po dvou letech jsme tedy ten bar zavřeli. A došlo nám, že jestli chceme aspoň trochu vydělávat, respektive přežít, musíme vyrábět jídlo, které vydrží nejméně šest měsíců. Neděláme tedy chlazené potraviny ani žádné nebalené jídlo. Soustředíme se na tyčinky, čokolády, krekry a chleby, všechno stoprocentně bio. Takže dovážíme sušené ovoce a pak semínka, oříšky a podobně. Pracujeme s úplně jinou sortou dodavatelů než s plantážníky. Jsou to různé kooperativy, rodinné a komunitní farmy. Navíc jde často o divoké rostliny z pralesů. * Jak tyto dodavatele hledáte? Dělá se to ještě dobrodružně a postaru, že se vypravíte někam do třetího světa, odkud daná plodina pochází, a tam putujete, než narazíte na toho správného farmáře? To jsem dělávala na začátku. Naposledy jsem to tak provedla, když jsem si usmyslela, že potřebuji peruánské olivy. * Co je tak speciálního na peruánských olivách? V čem jsou jiné než třeba řecké? Jiná odrůda, jiná chuť, jiný způsob zpracování. Především jsou sušené a nejsou pasterované. Chtěla jsem je mít v našem sortimentu. Narazila jsem na ně sice na jednom americkém e-shopu, ale nechtěla jsem je kupovat od Američana. A nějak jsem se nemohla doklikat na internetu k nějakému peruánskému olivovému biofarmáři. Tak jsem si sbalila batůžek, koupila letenku, odletěla, hledala a našla. Ale to bylo zatím naposledy, jinak jezdím jen za dodavateli, s nimiž už spolupracuji, nebo aspoň komunikuji. Jezdím se ujistit, že to pěstuje a vyrábí způsobem, který je pro nás přijatelný. * To znamená, že trváte na tom, aby měli všichni vaši dodavatelé nálepku „fair trade“? Netrváme. To bych hlídala u těch banánů, prostě u masově pěstovaných plodin. Ale obecně máme zkušenost, že malí farmáři po této značce ani moc netouží, protože certifikát fair trade stojí hodně peněz. My zkrátka dbáme na to, aby to bylo fair trade principiálně, aby lidé, kteří na těch farmách pracují, žili solidním životem. * Musíte si dávat velký pozor na podvodníky? Ve věci fair trade ani ne. Co se týče nálepky bio, dáváme si pozor na Čínu, kde je občas možné získat tuto certifikaci podezřele snadno. Takže se už na trhu objevily čínské biosuroviny se zbytky pesticidů. Čínské zboží proto nenakupujeme přímo, ale například přes holandské firmy, které tam

mají pobočku, své lidi a vlastní laboratoř, kde na místě kontrolují, že je všechno o. k. Vůbec největší problém je ale nálepka raw. * Jak to? Výraz raw food znamená, že to bylo zpracováno za studena. Pro spoustu výrobců to znamená, že nakoupí nějaké datle a rozinky, umelou je a udělají z nich tyčinku. Za studena. A myslí si, že to tak stačí. Jenže většina surovin, včetně těch s nálepkou bio, projde na cestě mezi sklizní a okamžikem, kdy přicházejí ke zpracovateli, nějakým procesem, který zahrnuje vysokou teplotu. Ať už je to louskání ořechů horkou párou, která má 200 stupňů, nebo fumigace, sterilizace, pasterizace, ve většině případů tam nějaký takový proces je. A spousta firem to neřeší, takže koupí jakékoliv kešu oříšky, jakékoliv datle a nasypou to tam. To se bohužel děje po celém světě, kde se raw food vyrábí. Je to tak trochu Divoký západ, protože pro raw neexistuje legislativa. Zákon to nijak nereguluje, takže není ani definice, co to raw znamená. My se tím dost zabýváme, a proto je to občas náročné. Třeba sehnat farmu, kde se ořechy louskají ručně, bez páry. Takové jsou třeba dvě tři na celém světě. A když mají problém, máme problém i my. * Prý jste byli prvních pět let existence vaší firmy pořád ve ztrátě. Teprve pak jste se dostali nad hladinu. Co se změnilo? Museli jsme proniknout do zahraničí. Teď po těch deseti letech, co naše firma existuje, vnímám Česko jako nejsilnější a nejstabilnější trh. Ale k tomu jsme se dopracovali poměrně nedávno. Když jsme začínali, objížděli jsme trhy a jarmarky po Česku a všechno šlo hrozně pomalu. Byla jsem hodně zadlužená, pořád jsem si musela půjčovat, jen abych udržela firmu v chodu. Uvědomila jsem si, že musíme do ciziny, a vyrazila jsem na první veletrh do Německa. Měla jsem malý stoleček ve stánku našeho ministerstva zemědělství. Tam ke mně přišel první německý zákazník. O rok později už jsme přijeli na veletrh s vlastním stánkem a rozjeli distribuci pro Německo. * Jak jste vydržela těch pět let v minusu? Proč jste nevyhlásila bankrot? Neměla jsem na vybranou. Měla jsem napůjčováno asi osm milionů. Kdybych vyhlásila, že končím, splácela bych to do smrti. * Dnes vyvážíte do více než dvaceti evropských zemí, ale třeba také do Dubaje. Liší se zájem o raw regionálně? Určitě ano. Slabší jsou Španělsko, Portugalsko, dokonce i Francie, naopak silná je Skandinávie, Německo, Británie a také Itálie. * Itálie? Měl jsem dojem, že jižní země na raw stravu moc nejsou... Také bych to nečekala, ale narazili jsme tam na dobrého distributora, který má kvalitní síť. Kdybychom se například v Maďarsku dohodli s Tescem, tak může být Maďarsko klidně naším nejsilnějším odbytištěm. To je jen taková hypotetická úvaha, kterou chci říci, že enormně záleží na tom, s kým v dané zemi pracujete. * Donedávna jste se drželi striktní zásady, že nebudete dodávat svoje zboží do supermarketů. A teď mluvíte hypoteticky o Tescu. Dodnes jsme se supermarketům vyhýbali, ale začínáme si říkat, proč to někde nezkusit, byť spíše v zahraničí. Uvažujeme o tom, zda tam zkusit vstoupit se značkou Lifefood, nebo jestli nezaložíme nějaký béčkový brand speciálně pro supermarkety. * Ve kterých zemích ještě vidíte potenciál do budoucna? Je zajímavé, jak málo rozvinutý je trh s raw stravou třeba v Kanadě. Přitom tam mají všechno možné v bio kvalitě, všechno fancy a trendy, ale zrovna nabídka z oblasti raw tam moc není. A když už jsme na něco v tamních obchodech narazili, nevypadalo to zrovna lákavě. Jako kdyby to celé někdo patlal doma v kuchyni, asi jako já před deseti lety. Jenže od té doby jsme se posunuli a

hodně se soustředíme na to, aby naše obaly měly šmrnc. * Co ve vaší branži znamená „šmrnc“? Chceme rozšířit mezi normální lidi myšlenku, že zdravé jídlo je cool, že je trendy, že dobře chutná. Že to není záležitost nějakých sektářů v batikovaném svetru. Tedy nic proti nim, alternativci jsou pořád zajímavá část naší klientely. Mnoho z nich jsou naši přátelé, či případně u nás pracují. Ale my chceme inspirovat většinovou populaci, že jíst raw food je moderní, protože má spoustu benefitů a je zdravé, přičemž člověk kvůli tomu nemusí být hippík. * Jaký je tedy váš typický klient? Pokud existuje... Naše klientela je opravdu různorodá - od veganů a vitariánů přes akční sportovce, rodiny s dětmi, manažery velkých firem až po babičky, které si čas od času rády dopřejí třeba naši čokoládu. Myslím si, že spousta lidí si naše jídlo kupuje prostě proto, že jim chutná. * Celou firmu prý každý rok přes zimu řídíte z vyhřáté jižní polokoule, kde jezdíte ve vlnách na kitesurfu a se zaměstnanci a obchodními partnery komunikujete přes Skype. Ono to tak idylické není. Já tam mám obvykle tolik práce, že nevím, co dřív, a často i pár dní v kuse nevyjdu z domu. Před časem jsem dala rozhovor jednomu serveru. A oni k němu dali titulek „Většinu roku kituje v zahraničí, firmu řídí po Skypu“. To mě pobavilo. Protože když to vyšlo, přibližně v půli listopadu, zrovna jsem seděla v Brazílii u počítače na konci dvanáctihodinového pracovního dne a spočítala jsem si, že za celý rok jsem byla na vodě sotva tak dvacetkrát. Přitom mám pracoviště kousek od moře, u Fortalezy na severu Brazílie, kde jsou na kitesurfing ideální podmínky. Občas je té práce prostě moc, bez ohledu na to, kde jsem. * Nepřemýšlela jste o tom, že byste firmu prodala a už se jen vozila na vlnách? Lifefood bych prodávat nechtěla. Ale stanovila jsem si cíl, že bych třeba za pět let šla do důchodu. To by v praxi znamenalo nějak významněji omezit a zredukovat ty 10-12hodinové pracovní dny. Asi před šesti lety jsem si řekla, že to prostě musí jít zařídit tak, abych aspoň ty nejhorší tři čtyři měsíce mohla být v teple. A to se víceméně povedlo. Tak musí jít i tohle. Příběh Terezy Havrlandové odráží vývoj trhu se zdravým jídlem. Když založila firmu Lifefood, která vyrábí raw stravu, čekalo ji pět let bojů o přežití. Nyní zaměstnává 130 lidí a vyváží do desítek zemí. Měli jsme takový malý fresh bar v pražském obchodním centru Flora. Ukázalo se, že je to pro spoustu lidí drahé. Malá krabička krájeného salátu vycházela na 80 korun. Chceme rožšířit mezi normální lidi myšlenku, že zdravé jídlo je cool, že je trendy, že dobře chutná. Že to není záležitost nějakých sektářů v batikovaném svetru. Kdo je Tereza Havrlandová Narodila se v Praze, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Vysokou školu ekonomickou, kde ukončila studium diplomovou prací na téma postavení domorodého obyvatelstva v mezinárodním právu. Ještě za studií obou vysokých škol založila firmu Lifefood zaměřenou na výrobu rostlinné biostravy, která nebyla tepelně upravena a je bez lepku, bez laktózy a bez aditiv. Lifefood je dnes největším výrobcem raw stravy v Evropě, zaměstnává 130 lidí a loni utržila 215 milionů korun. Foto autor| David Turecký

novinky.cz Méně řepky, více ovoce a zeleniny. Taková je vize českého zemědělství 4.5.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika sp, tov Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V české krajině by mělo ubýt žlutých lánů s řepkou a nahradit je mají ovocné sady, pole se zeleninou či pastvy pro zemědělská zvířata. Počítá s tím strategie zemědělství do roku 2030, s níž v pondělí souhlasila vláda. Vize zemědělství počítá s poklesem výměry řepky o desítky tisíc hektarů, na trojnásobek současné se má naopak zvětšit plocha pěstované zeleniny, rozšířit by se měla i výměra ovocných sadů. Zvýšit se mají také počty chovaných hospodářských zvířat. Mnohem větší ochrany než dnes by se mělo dostat zemědělské půdě. „Méně řepky, méně obilí, více ovoce, zeleniny, brambor, vinohradů, chmelnic, více hospodářských zvířat,” shrnul v pondělí hlavní body nové zemědělské vize na Twitteru ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Co říká nova strategie MZe? Např. méně řepky, méně obilí, více ovoce, zeleniny, brambor, vinohradů, chmelnic, více hospodářských zvířat.... — Marian Jurečka (@MJureka) May 2, 2016 Resort chce zvýšit počty krav, ovcí, prasnic, koz, kuřat na výkrm i slepic. Větší finanční podpora pro chovatele by se podle Jurečky měla ukázat jak v evropském programu rozvoje venkova, tak i v národních dotacích. Mírně klesnout by měla výměra obilovin a olejnin. U obilovin o 100 tisíc hektarů, u olejnin o více než 60 tisíc hektarů. Úbytku „žlutých polí“ chce resort dosáhnout právě větší podporou živočišné výroby. Vybrané cíle ministerstva: Současný stavplán v roce 2020plán v roce 2025plán v roce 2030Výměra obilovin (tis. ha)1411140013001300Výměra olejnin (tis. ha)464430400400Výměra ovocných sadů (tis. ha)14,5151823Výměra pěstební plochy zeleniny (tis. ha)10,5111830Počet krav bez tržní produkce mléka204235270300Kuřata na výkrm (mil. ks)120130140170Počet koz (tis.ks)27303540Počet prasat (z toho prasnic) (tis. ks)1555 (96)1800 (100)2100 (110)2400 (120)Zdroj: Strategie resortu ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030, ČTKPodle koncepčního materiálu by v roce 2030 mělo být v ochranném režimu proti erozi až 60 procent zemědělské půdy, což je téměř šestkrát více než nyní. Plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství by se měly zvýšit z necelých 10 na 18 procent, vzrůst má i domácí produkce biopotravin. „Strategii jsme vypracovali mimo jiné proto, aby zemědělci měli jistotu, že jim stát při jejich správném směřování v případě nepříjemností pomůže,“ uvedl Jurečka. V současnosti ovšem klesající výkupní ceny zejména mléka a vepřového masa a rostoucí dovozy tlačí chovatele spíše k další redukci jejich stád, zatímco řepka a obiloviny pro ně zůstávají důležitými tržními plodinami. Důvodem nepříznivého cenového vývoje jsou vedle snížení globální poptávky také přebytky na evropském trhu způsobené ruským embargem na dovoz vybraných potravin.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/40228...takova-je-vize-ceskeho-zemedelstvi.html

Treska obsahuje o třetinu méně masa, Tesco ji nesmí prodávat 5.5.2016



Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti Tesco, aby stáhla z prodeje filety aljašské tresky kvůli klamavému označení. Polský výrobce na obalu deklaruje stoprocentní obsah masa, rozbor ale potvrdil jen 73,7 procenta, uvedl ve čtvrtek mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. „Výrobce na obalu ve složení uvedl: filety z tresky aljašské 100 %, laboratorní rozbor SZPI ale potvrdil obsah masa 73,7 %. Označení potraviny je proto nepravdivé z hlediska složení a porušuje evropské potravinářské právo,” uvedl mluvčí. Na základě uvedené skutečnosti inspekce nařídila prodejci, aby okamžitě stáhl předmětnou šarži potraviny z tržní sítě, a zahájí správní řízení o uložení pokuty. Jedná se výrobek Treska aljašská (Theragra chalcogramma), filety bez kůže - s glazurou, hluboce zmrazené, s označením minimální trvanlivosti do 20. února. 2017, šarže LGT0585/16/68RN3. Jako země původu je uvedená Čína, výrobcem je polská firma ze města Bydhošť. Tesco tresku stáhlo "Zákazníkům se velmi omlouváme. Výrobek jsme stáhli z prodeje. O pochybení jsme informovali dodavatele a požádali o okamžitou nápravu," reagoval mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček. Podle něj mohou zákazníci výrobek vrátit, po předložení účtenky dostanou peníze zpět. „Vzhledem k tomu, že SZPI za posledních šest měsíců zakázala již šest šarží mražených ryb s nižším než deklarovaným obsahem masa, z toho pět původem z Číny a jedné z Vietnamu, bude inspekce v kontrolách tohoto sortimentu pokračovat,” dodal mluvčí. Podrobnosti o stahovaných nekvalitních nebo falšovaných potravinách zveřejňuje inspekce na webu Potraviny na pranýři.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/40258...-mene-masa-tesco-ji-nesmi-prodavat.html

Beskydské farmářské trhy ve Frýdku-Místku odstartují „Květinovým trhem“ 6.5.2016

novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Jana Matějíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Statutární město Frýdek-Místek pořádá již 6. rokem Beskydské farmářské trhy. Zahájeny budou ve čtvrtek 12. května na náměstí Svobody v Místku tradičním květinovým trhem. Následně se budou trhy konat až do konce listopadu v pravidelných čtrnáctidenních intervalech, vždy od 9 do 16 hodin. Na prvním letošním farmářském trhu budou prodejci nabízet zejména sazenice, letničky, ale také bylinky, keře a stromky. Zelenina bude v květnu nabízena pouze v omezeném množství, protože její sezóna ještě nezačala. V červenci, srpnu a září už budou na trzích v co možná nejvyšší míře zastoupeni prodejci ovoce a zeleniny. V říjnu budou trhy tematicky zaměřeny na dušičky a v listopadu již tradičně obohatí farmářský trh zabijačka. Návštěvníci se mohou i letos těšit na oblíbené a žádané ručně vyrobené sýrové speciality, uzeniny a masné výrobky, vejce z podestýlky, med, koření bez soli a glutamátu, sladké i slané pečivo, víno z černého rybízu, marmelády bez umělých barviv a konzervantů a samozřejmě rukodělné výrobky ze dřeva. Náměstí provoní také stánek s kávou a smažit se budou palačinky a bramborové placky. Nabízený sortiment Zájemci z řad farmářů, potravinářů nebo rukodělných výrobců (pouze jako doplňkový prodej - v omezeném množství), kteří by chtěli své produkty prodávat na Beskydských farmářských trzích, se

mohou hlásit na Živnostenském úřadu magistrátu: tel.: 558 609 192, 777 921 809, 777 921 894 nebo e-mailem: trhyfm(zavináč)frydekmistek.cz Termíny konání Beskydských farmářských trhů: 12. 5. a 26. 5. (převážně květiny) 9. 6. a 23. 6. (první ovoce a zelenina) 7. 7. a 21. 7. (sezona zeleniny a ovoce) 4. 8. a 18. 8. (sezona zeleniny a ovoce) 1. 9., 15. 9. a 29. 9. (sezona zeleniny a ovoce) 13. 10. a 27. 10. (dušičkový sortiment) 10. 11. a 24. 11. (zabijačka, adventní zboží)

URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/mora...istku-odstartuji-kvetinovym-trhem-.html

V mletém vepřovém z Polska byla salmonela 9.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila u mletého vepřového masa z Polska kontaminaci bakteriemi salmonely. Maso bylo vyrobeno v Kutně a prodával je řetězec Lidl. Inspekce varuje spotřebitele, kteří mohou mít maso zmražené doma, aby je nekonzumovali. Informoval o tom v pondělí mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Jde o půlkilové balení označené „Čerstvá porce – Vepřové mleté maso 100%” s označením šarže 154511316005. „Předmětná potravina nesla označení datem použitelnosti do 30. 4. 2016 a v tržní síti se nenachází, SZPI nicméně důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali,” řekl Kopřiva. Podle mluvčí Lidlu Zuzany Holé byla kontaminace salmonelou zjištěna u jednoho z pěti vzorků odebraného v prodejně v Děčíně. „Vzhledem k tomu, že se u tohoto výrobku jedná o syrové maso, je primárně určen k řádné tepelné úpravě, resp. není určen k přímé konzumaci. Tepelnou úpravou a dodržením zásad správné hygieny, které jsou uvedeny i na etiketě na spodní straně výrobku, je nebezpečí nákazy zcela eliminováno,“ uvedla mluvčí. Pokud má některý zákazník maso zmražené doma, může jej v kterékoli prodejně vrátit, i bez příslušné účtenky. Bakterie salmonely vyvolávají onemocnění salmonelózou, při níž dochází k silným průjmům a kolice, bolestem hlavy, často zvracením či horečce. Dostavuje se také dehydratace. Nemoc může propuknout právě po konzumaci tepelně nedostatečně upraveného kontaminovaného masa.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/40295...m-veprovem-z-polska-byla-salmonela.html

Olomoucký deník V mase z Lidlu byla salmonela Olomoucký deník str. 8 Česko - z regionů (tau) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.5.2016

zpět Olomoucký deník Olomoucký kraj – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila salmonelu v mletém mase původem z Polska, které prodával obchodní řetězec Lidl. Na pultech už potravina s datem použitelnosti do 30. dubna v současné době není. „Nicméně důrazně doporučujeme všem spotřebitelům, kteří mohou mít uvedenou šarži potraviny ve zmraženém stavu doma, aby ji nekonzumovali,“ varoval mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Jde o výrobek Čerstvá porce – Vepřové mleté maso 100% v balení 500 g a s označením šarže: 154511316005 od Hamburger Pini Sp. z o.o., ul. Polu-dniowa 4, 99–300 Kutno, Polsko. Lidl uvedl, že výsledky rozboru dostal minulý pátek, tedy šest dní po uplynutí data spotřeby výrobku. „Vzhledem k tomu, že se jedná o syrové maso, tepelnou úpravou je nebezpečí nákazy zcela eliminováno,“ reagovala mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Podotkla přitom, že pokud zákazník uchovává tento výrobek v mraženém stavu, může jej v kterékoli prodejně vrátit. „A to i bez účtenky,“ dodala. Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Česko - z regionů; 08 Publikováno| Prostějovský deník; Česko - z regionů; 08 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Česko - z regionů; 08 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Česko - z regionů; 08 Publikováno| Valašský deník; Česko - z regionů; 08 Publikováno| Slovácký deník; Česko - z regionů; 08 Publikováno| Kroměřížský deník; Česko - z regionů; 08 ID| f6ac4a2e-487b-4568-8b2f-fc9a9cc2ab40

ona.iDNES.cz Budoucnost zdravé stravy je ve hmyzu, tvrdí entomofagoložka 6.5.2016

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Zdraví Pro Téma Silvie Špačková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Je libo špíz se šváby? Restované saranče? Nebo spíše štíra na víně a na česneku? I tak může vypadat tříchodové menu v běžné restauraci. Za několik (desítek?) let. V to alespoň doufá velká zastánkyně a propagátorka hmyzu jako potraviny třetího tisíciletí, docentka Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně. Marie Borkovcová se jedlému hmyzu věnuje od roku 2002. Propagujete entomofagii (hmyzožroutství), vydáváte hmyzí kuchařky. Copak máme v Evropě málo jídla? U nás máme jídla spoustu, ale nemusí být vždy kvalitní a odpovídat požadavkům zdravé racionální výživy. Přibývá lidí a i hospodářských zvířat, půda je vyčerpaná umělými hnojivy a získat nutričně

vyváženou potravinu je čím dál náročnější. A s tím nám může hmyz pomoci, protože je schopen zužitkovat i méně kvalitní zdroje krmiva. A cvrčci, mouční červi nebo sarančata obsahují minimálně 50 procent bílkovin, z nichž mnohé patří mezi esenciální - tedy pro člověka nepostradatelné. Také obsahují zdravé tuky, které se svým složením podobají rybím tukům. Je tam méně nasycených mastných kyselin, takže na rozdíl od vepřového masa nebo sádla jsou mnohem zdravější. Hmyz také obsahuje minerální látky. Každý druh i každé vývojové stadium je po nutriční stránce něčím výjimečné. Proč tedy hmyz z evropského jídelníčku úplně vymizel, když je tak výživný? Protože zemědělci začali pěstovat víc surovin, než se snědlo a spousta lidí se navíc přestěhovala do měst. Ztratilo se soužití s přírodou. Když dříve lezl v mouce hmyz, tak se vyhodil, mouka se přesila a použila. Ale v nadbytku mohou lidé vše, v čem leze hmyz, vyhodit. Vzniklo tak smýšlení, že potraviny, které jsou napadeny hmyzem, se nedají jíst. A toto se předává i dětem. Pokud jim nikdo do pěti let věku neřekne, že se dá hmyz jíst, tak ho přirozeně odmítají. Jak se dá překonat prvotní nedůvěra k hmyzu na talíři? Hmyz je pro většinu lidí neznámá potravina. Říká se: první den přivonět, druhý den líznout, třetí den kousek zkusit a teprve když to nic neudělá, tak ho můžete jíst. My napoprvé děláme takzvanou školu začínajících entomofágů, kde se začíná se sušenkami, kde není hmyz vidět, protože jsou upečené s přídavkem cvrččí mouky. Je to jenom o „druhé signální“: Teď jím hmyz, ale chutná to stejně jako jakákoliv jiná sušenka. Nebo s přídavkem cvrččí mouky peču chleba, vůbec to není poznat a chutná dobře. Čerstvě usmažený šváb chutná jako kreveta, červi jako chipsy: InsertSingleVideo

URL| http://ona.idnes.cz/marie-borkovcova-b...zdravi.aspx?c=A160504_153318_zdravi_jup

Deset potravin, které vás udrží déle mladé 10.5.2016

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Zdraví pro iDNES.cz, Marcela Svobodová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nebylo by úžasné, kdybychom mohli jen pomocí určité potraviny zastavit neúprosně ubíhající čas? Bohužel zatím žádná taková superpotravina neexistuje. Dobrou zprávou ale je, že změnou stravovacích návyků můžeme prospět nejen stavu naší pleti, ale i celkovému zdraví. Pomoci vám v tom mohou borůvky nebo jablka. „Ačkoli se to na první pohled nezdá, to, co sníme, nás velmi ovlivňuje. Jak naši psychiku, tak také vzhled. Pro pleť je tím nejdůležitější voda. A to nejen zvenku v podobě hydratačních krémů, které na ni nanášíme, ale jako nápoj, který pijeme,“ říká nutriční specialistka Světa zdraví Kristýna Báčová a připomíná, že pleti neprospívá stres, nedostatek spánku ani nezdravé jídlo. „Třeba na aknózní pleti se odrazí přemíra sladkého a někdy se problémy na tváři mohou objevit i po požití příliš kořeněného nebo mastného jídla. Pleti prospívají potraviny, které obsahují hlavně vitamin C a E, dále také betakaroten, selen, zinek draslík a omega3-mastné kyseliny. Mezi takové potraviny patří jakékoli ovoce a zelenina, třeba řepa nebo avokádo, celozrnné obiloviny, ořechy, semínka (dýňová, slunečnicová, apod.), ryby, sýr cottage, rakytník, hlíva ústřičná, mladý ječmen nebo třeba šípek,“ vysvětluje Báčová. Naopak největšími nepřáteli zdravého vzhledu pleti jsou podle odborníků alkohol, káva, rafinovaný cukr, příliš soli, jednoduché sacharidy, uzeniny, tučná strava a nasycené tuky. „Sůl dehydruje nejen organismus, ale také pleť. A jak je známé suchá pleť rychleji stárne a více se na ní tvoří vrásky. Cukr zase působí negativně na tvorbu kolagenu, který má mimo jiné na starosti

udržovat pokožku jemnou a hydratovanou. Kombinace soli a cukru v některých konzervovaných potravinách je pak přímo kritická. O alkoholu je známo, že dehydratuje organismus. Stejně tak má za následek vysušenou a zašedlou pleť. V případě, že máte suchou pleť, vyhněte se také kofeinu nebo nikotinu. Základem správné hydratace pleti je pitný režim. Vypijte alespoň 2 – 3 litry vody denně,“ radí Báčová podle níž na suchou pleť platí zdravé tuky – ořechy, rostlinné panenské oleje, avokádo a tučné ryby. Dále radí do jídelníčku zařadit salátové okurky, jahody, ostružiny, celer, chia semínka, aloe vera nebo meloun. Výživový specialista a autor knihy „The Best Things You Can Eat“ David Grotto dal dohromady několik lehce dostupných potravin, které jsou podle zkušeností odborníků nejen studnicí mládí, ale mohou vám i pomoci zbavit se nadbytečných kilogramů či zbystřit vaši mysl. Jaké to jsou? Borůvky: zlepšují mozkové funkce Usínáte za pracovním stolem a jste neustále unavení? Pak mějte po ruce pár borůvek a uzobávejte v průběhu dne, nebo si s nimi ozdobte ovesnou kaši k snídani. Toto lahodné ovoce vám podle Davida Grotta pomůže zvýšit vaši energii a zlepšit mozkovou činnost. Borůvky jsou totiž bohaté na flavonoidy, které pomáhají zlepšit krátkodobou i dlouhodobou paměť. Hroznové víno: pomáhá k lepší pleti Slupka hroznového vína (modrá réva vinná) obsahuje látku resveratrol, přírodní antioxidant, který mimo jiné pomáhá zdokonalovat pleť. Výživový specialista David Grotto uvedl, že podle několika odborných studií může resveratrol pomáhat chránit před poškozením pleti způsobeném UV zářením, které může vést až k rakovině kůže. Podle Grotta lze tyto výhody získat i ze sklenky červeného vína. Černé fazole: bojují proti zhoubným nádorům David Grott tvrdí, že konzumace luštěnin pomáhá chránit před rakovinou střev a prostaty. Sušené fazole, hrách a čočka jsou totiž plné dietní vlákniny, která pomáhá urychlovat vyčištění odpadu ze střev. Výživový specialista také zdůraznil, že fazole jsou navíc bohaté na kyselinu listovou neboli folát, který pomáhá opravovat poškozené buňky. Lněné semínko: pomáhá snižovat hladiny cholesterolu Lněná semínka jsou bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které mají protizánětlivé účinky a zamezují vzniku krevních sraženin, čímž chrání srdeční zdraví. Podle výživového specialisty Davida Grotta navíc lněná semínka obsahují další dvě složky, které bojují proti špatnému cholesterolu. Grotto kromě konzumace lněných semínek také radí snížit konzumaci nasycených tuků, pravidelně cvičit a nekouřit cigarety. Brokolice: nabízí protirakovinné účinky Tato oblíbená košťálová zelenina je bohatá na fytoživiny, jako je glukorafanin, které jsou protizánětlivé a pomáhají chránit před vznikem rakoviny plic, žaludku a dalších typů rakoviny. Tyto přírodní látky navíc mohou napomáhat zpomalování růstu nádorových buněk. Odborníci na výživu doporučují konzumovat brokolici jako součást salátu, nebo si ji přidávat například do těstovin. Jablka: snižují riziko srdečních onemocnění Říká se, že jedno jablko denně je lepší než sto doktorů a něco na tom bude. Jablka jsou velmi prospěšná zdraví především díky obsahu vlákniny, a to jak rozpustné, tak nerozpustné. Rozpustná vláknina pektin pomáhá snižovat hladiny cholesterolu a tím snižuje riziko srdečních onemocnění. Nerozpustná vláknina v jablkách pak pomáhá udržovat zdravý zažívací systém. David Grotto radí jablka neloupat, ale konzumovat je i se slupkou, jelikož většina vlákniny a mnoho antioxidantů se nachází právě ve slupce tohoto ovoce. Ovesné vločky: dodají energii při cvičení Klíčem k udržení mladistvého vzhledu a dobrého zdraví je podle Davida Grotta dostatek pohybu. A

ovesné vločky vám ke cvičení dodají sílu. Ve studii publikované v časopise Metabolism dobrovolníci, kteří konzumovali ovesné vločky 45 minut před cvičením, měli znatelně lepší výkony, než účastníci studie, kteří před cvičením jedli pufovanou rýži nebo pili jen vodu. Výživový specialista vysvětlil, že sacharidy v ovesných vločkách se pomaleji tráví a hladiny energie tak zůstanou vysoko i delší dobu po konzumaci ovesných vloček. Kristýna Báčová dodala, že tělo potřebuje při sportování bílkoviny jako stavební látku pro svaly a sacharidy, které dodávají energii. Je vždy potřeba dodat tělu vhodné množství sacharidů, protože nadbytek si tělo uloží jako tuk. „Abych byla konkrétnější, tak bílkoviny se nacházejí v potravinách jako ryby, maso, vejce (šmakoun), mléčné produkty, tofu, tempeh, luštěniny a ořechy. Mléčné produkty jezte hlavně v přírodní podobě, ovocné jogurty jsou plné barviv a dalších přidaných látek. A co se týče sacharidů, tak ty najdete v zelenině, ovoci, pohance, rýži nebo v bramborách. Sacharidy u pohybu můžete zařazovat i v podobě smoothie či džusů. Ideální je připravit si pravidelný režim a předcházet záchvatům hladu, nebo zařazování pokrmů těsně před sportem,“ radí Báčová. Třešňový džus: vylepší vám spánek Nedostatek spánku může urychlovat proces stárnutí. V roce 2011 odborníci z Centers for Disease Control vydali prohlášení, že nedostatek spánku je veřejnou epidemií a je spojen s chronickými nemocemi jako vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a deprese. Pokud i vy patříte mezi nespavce, v noci se převalujete a nemůžete usnout, odborník na výživu David Grotto radí vypít před spaním sklenku třešňového džusu. Ten je plný melatoninu, který může zlepšovat kvalitu spánku a jeho délku. Špenát: podporuje růst svalové hmoty Nechcete přijít o ty těžce vydřené svaly z posilovny? Pak do svého jídelníčku zařaďte špenát. Kreatin nitrát obsažený ve špenátu může pomáhat vytvářet silnější svalovou hmotu. Tato zelenina se však řadí mezi superpotraviny i z mnoha jiných důvodů. Špenát je bohatý na minerál hořčík, který pomáhá udržovat zdravou funkci svalů a nervů a rovněž pomáhá regulovat hladiny krevního cukru a krevní tlak, vysvětlil Grotto a upřesnil, že nejvíce hořčíku získáte z tepelně upraveného špenátu. Bílé fazole: nabijí vás energií Cítíte se unavení a bez energie? Možná vám chybí železo. Tento minerál patří mezi nejdůležitější prvky v lidském organismu a mnoho lidí se potýká s jeho nedostatkem. Ten se projevuje oslabenými kognitivními funkcemi, nadměrnou únavou a neschopností regulovat tělesnou teplotu. Nejvíce železa v jedné porci obsahují játra, ale pokud vás vnitřnosti nelákají, Grotto radí zvýšit konzumaci bílých fazolí. Ty jsou navíc bohaté na kyselinu listovou, měď a draslík.

URL| http://ona.idnes.cz/potraviny-ktere-va...zdravi.aspx?c=A160509_113535_zdravi_pet

orlicky.denik.cz Středy doktora Středy: Umělá sladidla nejsou žádný zázrak 4.5.2016

orlicky.denik.cz str. 0 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Východní Čechy – Nejen ženy, ale také muži chtějí vypadat štíhle. K tomu neodmyslitelně patří správná životospráva a zdravý životní styl. Každý si ale čas od času potřebuje osladit život nějakým zákuskem nebo čokoládou, zkrátka cukrem. Ten však obsahuje spoustu kalorií, a tak se mnohem častěji než dříve v různých potravinách objevují náhražky cukru, nejčastěji pak umělá sladidla.

"Mluvíme-li o umělých náhradních sladidlech, myslíme tím uměle vytvořené látky, které mají větší sladivost než cukr, ale zároveň neobsahují žádné, respektive skoro žádné kalorie. Většina umělých sladidel byla vytvořena náhodně či vznikla jako meziprodukt nebo vedlejší produkt při výrobě jiných látek. Umělá sladidla jsou k dostání ve formě tablet, prášku či tekutiny. Hlavními konzumenty těchto látek byli v posledních letech převážně diabetici. Dnes již tomu tak není a lidé hledají v této alternativě prostředek na hubnutí. V dietami posedlé společnosti se umělá sladidla objevují téměř ve všech polotovarech i jiných potravinách. Jejich použití snižuje náklady výrobců těchto potravin a dávají jim možnost označit produkty za nízkokalorické či light. A na to lidé slyší. Stále častěji se v novinách, televizích či časopisech dovídáme o tom, že umělá sladidla nejsou pro lidský organismus to nejlepší. Obsahují mnoho chemických látek, které nejsou našemu tělu vlastní. Ani vědci dosud neobjevili, jak si tělo dokáže s těmito uměle vytvořenými látkami poradit. Je však více než zjevné, že v boji proti obezitě nejsou žádným zázračným přípravkem. Kdyby tomu tak bylo, nechodilo by po naší planetě tolik lidí s nadváhou. Umělá sladidla mají dvě velké výhody. První z nich je, že neobsahují téměř žádné kalorie, a tak nenavyšují náš denní energetický příjem tolik, jako to dělá cukr, med či jiná přírodní sladidla. Druhou výhodou je to, že nepřispívají k tvorbě zubního kazu. Nedodávají výživu zubním bakteriím, a ty se proto nemnoží. ASPARTAM, SACHARIN, CYKLAMÁT Na obalech potravin se stále dokola opakují umělá sladidla, kterými jsou aspartam, sacharin a cyklamát. Nejoblíbenějším umělým sladidlem je pak sukralóza. Tu jedinou je možné tepelně upravovat. Ostatní sladidla se při tepelné úpravě rozpadají na jejich jednotlivé složky, které jsou pro lidský organismus toxické. Sukralóza je vyráběna z přírodního cukru a je až šestsetkrát sladší. Maximální denní doporučené množství je 5 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Jedním z nejméně oblíbených je cyklamát. Ten je dokonce ve Spojených státech a v Norsku zakázaný. Podle některých studií může mít karcinogenní účinky. V Evropské unii však nebyly vědecky prokázány, a proto se cyklamát smí používat. Umělá sladidla nemají žádnou výživovou hodnotu, a pokud člověk netrpí cukrovkou, není žádný důvod je konzumovat. Chcete-li sladit méně nebo se pouze vyhnout cukru, můžete zkusit některou z přírodních náhražek, jako je stévie. V rámci výuky zdravé životosprávy na střední škole Euroinstitut se žáci během příprav dietních a zdravých pokrmů učí používat přírodní náhražky cukru, o kterých bude příští pokračování naší rubriky. (zr)"

URL| http://orlicky.denik.cz/z-regionu/stre...didla-nejsou-zadny-zazrak-20160503.html

parlamentnilisty.cz Ústřední ředitel SVS jednal v Číně o podmínkách vývozu živočišných produktů pro české firmy 5.5.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád se v tomto týdnu účastní pracovní cesty ministra zemědělství Mariana Jurečky s podnikatelskou misí do Číny. Důležitým bodem nabitého programu z veterinárního pohledu bylo především jednání o zjednodušení podmínek pro vývoz vybraných produktů živočišného původu a zvířat z České republiky na tamní trh. Významným úspěchem je především dohoda o zjednodušení schvalovacího procesu pro zájemce o vývoz vepřového masa.

Při jednáních se zástupci Generálního úřadu pro kontrolu nad kvalitou, inspekci a karanténu Čínské lidové republiky (AQSIQ) se mimo jiné hovořilo o schvalování vývozu vepřového a hovězího masa a výrobků z nich. Ministr Jurečka a Zhi Shuping, šéf AQSIQ, podepsali ve středu na závěr jednání memorandum o porozumění, týkající se spolupráce v oblasti zdraví rostlin a zvířat a bezpečnosti potravin. Memorandum rovněž zahrnuje vzájemnou spolupráci v oblastech kompetencí veterinárního dozoru. Česká republika v současné době není schválena pro vývoz masa a masných výrobků do Číny. Schvalovací procedura pro vývoz těchto komodit do asijské země je velmi složitá a dlouhodobá a zpravidla zahrnuje také inspekci čínských odborníků v konkrétních podnicích. U vepřového se nově podařilo vyjednat, že inspekce čínského dozorového orgánu v ČR nebude nutná. Poté, co česká strana vyplní zaslaný dotazník, začnou se hned vyjednávat vývozní podmínky. Vzhledem k tomu, že ČR v loňském roce obdržela od Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) status země se zanedbatelným rizikem výskytu BSE (tzv. “nemoci šílených krav“), otevřelo to českým zájemcům možnost jednat o vývozu hovězího mimo jiné právě do Číny. Ústřední ředitel SVS proto diskutoval s čínskou stranou předpokládaný časový horizont pro možnou registraci českých firem pro vývoz hovězího masa. Rostoucí intenzitu obchodních vztahů mezi ČR a Čínou dokládá nejen zájem českých podnikatelů o účast v obchodní misi, ale i fakt, že je Čína jednou ze zemí, kde od začátku letošního roku zřídila Česká republika pozici zemědělského diplomata. “Cílem Státní veterinární správy je nejen dozorovat zdravotní nezávadnost živočišných produktů na našem trhu, ale také napomáhat českým firmám při uplatňování jejich produkce na zahraničních trzích,“ uvedl Semerád. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery. Například loni se SVS podařilo završit složitý schvalovací proces, který umožňuje vývoz vepřového masa a výrobků z vepřového masa z ČR do Japonska. Za loňský rok úřední veterinární lékaři potvrdili po provedené veterinární kontrole více jak 9 000 zásilek živých zvířat či živočišných produktů pro vývoz do třetích zemí.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=434266

Ministr Jurečka uklidňoval spotřebitele. Dohoda TTIP nás prý žádným americkým sajrajtem nezaplaví 9.5.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor mp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) usedl do křesla pro hosta v pondělním Interview ČT24. Promluvil mimo jiné o tom, že tradiční český česnek prohrává u zákazníků s česnekem čínským, protože je podle všeho pro ně levnější. Česká republika však může vydělat na exportu vepřového masa do Asie. Čínští experti jen musejí zavítat do Česka a zhodnotit kvalitu naší produkce. Pokud naše výrobky uznají za dostatečně kvalitní, povolí vývoz. Člen vlády však nejel do Říše středu jen proto, aby tam řešil otázku česneku. Připravoval např. cestu k prodeji českého vepřového masa v Číně. “Čínský trh je pro nás zajímavý třeba tím, že je tam poptávka o ty části vepřového masa, o které u nás až takový zájem není, např. vepřové nožičky,“ prozradil. Teď se čeká, až přijedou do České republiky čínští experti a zhodnotí naše standardy kvality. Pokud je uznají za dostatečné, dovolí vývoz našeho masa do jejich země. Říše středu prý není soběstačná, pokud jde o celou řadu potravin, takže můžeme spíše vydělat na

exportu. Dováží se k nám především čínský česnek, který je výrazně levnější než česnek český. Resort zemědělství si je však vědom toho, že český česnek je kvalitnější. Proto také výrazněji podporuje české pěstitele zeleniny. Ministr proto apeloval na diváky, aby četli složení výrobků a kupovali kvalitní produkty. Lidé by si zkrátka podle jeho názoru měli udělat čas na to, aby zjistili, co kupují. Faktem ovšem je, že český trh musí být otevřen pro produkty z Evropy. Rozhodně ale nelze říci, že by do naší vlasti mířilo zboží druhé kategorie. Členové EU musejí splňovat určité standardy. Resort zemědělství prý v tuto chvíli usiluje o to, aby se do kampaně ovoce do škol zapojovali především čeští producenti. Potravinářská inspekce navíc dělá desítky tisíc kontrol, aby bylo zřejmé, že se lidem na trh dostávají kvalitní produkty. “Nejnižší chybovost je právě u české produkce.“ České zemědělce však v poslední době trápí sucha. Vláda se jim snaží pomoct tím, že nabízí dotační titul na závlahové systémy, a člen vlády doufá, že to pomůže. Když bude TTIP nevýhodná, neschválíme ji, řekl jasně ministr Nakonec Jurečka zemědělce ujišťoval, že je nepoškodí případné uzavření transatlantické obchodní dohody TTIP mezi Spojenými státy a EU. Ministr prý může garantovat, že se nezmění příslušné standardy, protože dohodu musí schválit i náš národní parlament. A ten neschválí něco, co by bylo pro české a obecně evropské zemědělce nevýhodné. “To není zájem jen českých zemědělců, ale stejně hovoří i ministr rakouský či německý ministr zemědělství. Upřímně řečeno, my tu dohodu zase tak nutně nepotřebujeme. Může se stát, že dohoda TTIP se nakonec zemědělství vůbec týkat nebude. Bude řešit třeba průmysl, ale zemědělství řešit nemusí,“ uzavřel.


Miroslav Macek: Komplexně Geniální Babiš se už navíc naučil dokonale lhát a žvanit 9.5.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Pondělní glosy Miroslava Macka Andrej Babiš na programové konferenci: Politika je ještě větší hnus, než jsem si myslel. To takhle vleze tchoř do králičí nory a praví: Fuj, tady je smrad! Nehnu se odtud, dokud to tu nevyvětrám! *** Komplexně Geniální Babiš se už navíc naučil dokonale lhát a žvanit: Na besedě v Pardubicích pohovořil o hrozném dopadu “pomluv“ a “pseudokauz“ na něho osobně a na jeho podnikání: “Bohužel vyšel v Blesku článek v sobotu, že ta naše Vysočina je úplně hrozná a ten šéf výroby v pondělí spáchal sebevraždu.“ Skutečnost: Blesk uveřejnil hodnocení salámů Vysočina, z nichž dopadl nejhůře výrobek Babišovy firmy Kmotr. Sebevraždu však spáchal manažer ze zcela jiného Babišova závodu Krahulík (jehož salám Vysočina byl navíc dle Blesku nejlepší) a neměla prokazatelně nic společného s hodnocením salámů v Blesku. ***

Extrémista je aktivista, který kritizuje vládu. Aktivista je extrémista, kterého vláda dotuje. *** Údaj, jen zdánlivě nesouvisející s volbou londýnského starosty: v roce 1947 měl Pákistán 32,5 milionu obyvatel, v roce 2015 199,1 milionů. *** Přišel mi do schránky leták lékárenského řetězce dr. Max s nabídkou spousty patáků a krémů, bez kterých se vesměs lehce obejdete. Užasl jsem však nad sdělením na poslední stránce dole (pochopitelně maličkým písmem vysazeným): Účelem tohoto materiálu není zvýšení spotřeby, výdeje ani předepisování léčivých přípravků. Nechápu tedy zcela, k čemu ten leták vlastně vydali a nechali roznést?


polar.cz ?Porota vybírala Regionální potravinu MS kraje 5.5.2016

polar.cz str. 0 Celý MS kraj/Úřad MS kraje PR článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Značku Regionální potravina uděluje 7. rokem Ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům. Do krajského kola MS kraje přihlásilo 36 výrobců celkem 88 produktů. Hodnotilo se v těchto kategoriích: 1. Masné výrobky tepelně opracované 2. Masné výrobky trvanlivé 3. Sýry včetně tvarohu 4. Mléčné výrobky ostatní 5. Pekařské výrobky včetně těstovin 6. Cukrářské výrobky, včetně cukrovinek 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje, s výjimkou vína 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě 9. Ostatní Cílem soutěže je podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich nákupu. Ocenění vítězům se budou předávat 1. října v rámci gastrofestivalu Jak šmakuje

Moravskoslezsko v ostravském Trojhalí. Více informací na http://www.regionalnipotravina.cz.

URL| http://www.polar.cz/zpravy/archiv/1/mo...vybirala-regionalni-potravinu-ms-kraje-

Právo Regionální potravinou je kozí sýr, svíčková i pusinka 6.5.2016

Právo str. 8 Severní Morava a Slezsko (plk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět O osm nových položek se může rozšířit seznam výrobků z Moravskoslezského kraje pyšnící se titulem Regionální potravina. V současnosti tuto značku užívají čtyři desítky výrobků. Do soutěže, která je určena malým a středním potravinářským a zemědělským firmám, letos 36 výrobců ze severu Moravy a Slezska přihlásilo do devíti kategorií 87 výrobků. A právě včera je v Ostravě posuzovala hodnotitelská komise. „Největší zastoupení mají masné výrobky tepelně opracované a kategorie pekařských výrobků, včetně těstovin,“ sdělila krajská koordinátorka klání Silvie Kořistková. Dodala, že základní podmínkou k tomu, aby se výrobek mohl ucházet o značku Regionální potravina, je, že jeho složení je ze 70 procent z regionálních surovin a výrobce nesmí mít víc než 200 zaměstnanců. Značku regionální potravina nakonec komise přiřkla panenské svíčkové od Milana Žabčíka, kozímu sýru ořechovému s medem od společnosti Vítkovská zemědělská, Hlavnickému bílému jogurtu od Zemědělského a obchodního družstva Hlavnice, Štramberským uším od Hezounů, které vyrábí Ladislav Hezký, Porubské pusince od firmy Gamys, Medovince originál od firmy Jankar Profi, Slezské zeleninové baště jemné od Jaroslavy Fojtíkové a Libavskému lipovému medu od Dalibora Vraníka. „Komise vybrala z každé kategorie jeden výrobek, my jsme se navíc rozhodli udělit čestné uznání hejtmana výrobkům na druhém místě,“ prozradila Kořistková s tím, že v Moravskoslezském kraji se regionální potraviny hledaly už posedmé. „Titul platí na čtyři roky, pak pozbude platnosti. I proto letos některé výrobky značku obhajovaly,“ doplnila. Slavnostní vyhlášení vítězných potravin se uskuteční v rámci gastrofestivalu Jak šmakuje Moravskoslezsko, který se uskuteční 1. října v ostravském Trojhalí. Foto popis| Osmaosmdesát potravin z devíti kategorií museli včera ochutnat a posoudit členové hodnoticí komise soutěže Regionální potravina. Foto autor| Foto PRÁVO – Pavel Karban Regionální mutace| Právo - severní Morava a Slezsko

Prima Další případ falšování potravin 5.5.2016

Prima str. 13 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka --------------------

Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila další případ falšování potravin. Kvůli klamavému označení nechala z prodeje stáhnout mražené filety tresky aljašské. Přestože na obalu výrobce uváděl, že je výrobek 100% z masa, laboratorní rozbor prokázal, že každé balení obsahuje bezmála 30 % vody. Podrobnosti má kolegyně, reportérka Marcela Svobodová. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Dobrý večer. Přibližně 2 tisíce kusů, tedy víc než 1,5 tuny mražených tresek, které by se v tuto chvíli už neměly vyskytovat na pultech obchodů, bylo vyrobeno v Polsku. O kterou konkrétní šarži se jedná, byste teď už měli vidět na svých obrazovkách. Kolik balení se dostalo až ke spotřebitelům, je možné jenom těžko odhadovat. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se nejedná o ojedinělý případ. Pavel KOPŘIVA, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Za posledních šest měsíců inspekce takto zachytila už šest šarží závadných mražených rybích výrobků. Pět z nich bylo z Číny a jeden z Vietnamu. Na základě této skutečnosti inspekce věnuje zvýšenou pozornost tomuto sortimentu. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Kromě masa se dají falšovat i jiné potraviny. V České republice se například často podvádí s džemy, do kterých se nedává předepsané množství ovoce. Nejčastěji se ale falšuje med, víno a právě maso. Pokud jste i vy koupili nějaký vadný výrobek a máte od něj účtenku, tak byste po jejím předložení v obchodě měli dostat své peníze zpátky. To je ode mě vše, přeji vám pěkný zbytek večera.

Profit PROMYŠLENÉ INVESTICE MUSEJÍ PŘINÁŠET EFEKT 9.5.2016

Profit str. 42 Obchod & finance - Manažer roku

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hospodaříme se ziskem, ten investujeme do modernizace technologií, popisuje Josef Hlava, předseda představenstva Zemědělského obchodního družstva Potěhy a finalista soutěže. * Patříte mezi elitní manažery, kteří se dostali do finále celostátní soutěže. Je to pro vás potvrzení, že vaše pracovní rozhodnutí byla správná? Vše napovídá tomu, že většina mých pracovních rozhodnutí byla správná. Ne že bych se pokládal za neomylného, ale vzhledem k tomu, že ZOD Potěhy je dnes prosperujícím, stále se rozvíjejícím stabilizovaným a plně konkurenceschopným zemědělským podnikatelským subjektem, je zřejmé, že restrukturalizace podniku, stanovení cílů, priorit a směru rozvoje firmy byly vedeny správným směrem. * Během loňského roku jste řešil prudký pokles cen mléka a vepřového masa, místo škrtů jste se rozhodl investovat do modernizace. Vyplatilo se? Jak si stojíte letos? Prudký pokles cen mléka a vepřového masa v průběhu loňského roku se nezastavil ani počátkem roku letošního. Současná situace a ekonomika výroby mléka vepřového masa jsou skutečně v hluboké krizi a ta bude působit i nadále, v sektoru výroby mléka se bude ještě zcela jistě prohlubovat. Přesto považuji za nutné i v této situaci, pokud to okolnosti vyžadují, pokračovat v nezbytných investicích do těchto komodit, samozřejmě za předpokladu, že ani do budoucna výrobu mléka a vepřového masa nebudeme snižovat a utlumovat. Pokud je investice do modernizace a

rekonstrukce stájí a technologického zařízení promyšlená a správně zvolena, musí přinést očekávaný efekt. To platí i v našem případě, co se týče investice do modernizace odchovny selat v loňském roce. * Kladete obecně důraz na využívání nových vědeckotechnických poznatků v praxi. Čemu jste se věnoval po této stránce v poslední době? Vzhledem k tomu, že naše společnost již dlouhodobě hospodaří každoročně se ziskem, může pravidelně ročně věnovat několik desítek milionů korun do dalšího rozvoje družstva. Dochází k průběžné modernizaci a rekonstrukci technologií, strojů a zařízení jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě, k využívání nejmodernějších informačních technologií a služeb, využívání kamerových a signalizačních zařízení a systémů. Foto popis| Josef Hlava

Prostějovský deník Ryby na talíř má dostat ministerská kampaň 5.5.2016

Prostějovský deník str. 6 olomoucký kraj zpravodajství (oz, tau) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Olomoucký kraj – Mají spoustu kostí a příprava masa není úplně jednoduchá a ne každému chutná. Od častějšího nákupu čerstvých sladkovodních ryb odrazuje hospodyňky kde co. Češi jsou v konzumaci rybího masa v porovnání s jinými evropskými zeměmi dost pozadu. Změnit to chce ministerstvo zemědělství, které odstartovalo kampaň na podporu konzumace ryb, s níž chce jezdit po republice. Největší středomoravští producenti ryb to vítají. Kromě Vánoc totiž prodej není nic moc. „Spotřeba sladkovodních ryb v České republice jde nahoru. Vidíme to zejména na Vánoce,“ hodnotí situaci Jiří Zahradníček z Rybářství Tovačov. „Celoročně je to horší, i když musím říct, že v posledních letech pozorujeme zlepšení. Těší nás, že přibývá těch, kteří preferují čerstvou rybu a není jim zatěžko přijet přímo na sádky. Nejenže zde nakoupí živé ryby, ale my jim kapry, pstruhy a další druhy hned zpracujeme,“ popsal. Právě zpracování čerstvé živé ryby je podle Zahradníčka to, co některé hospodyňky odrazuje od častějšího zařazení rybího pokrmu na rodinný jídelníček. Podle Jiřího Zahradníčka z Rybářství Tovačov lidé nevědí, jak odstranit šupiny nebo jak rybu vykuchat. „Zákazníkům ukazujeme, že to není tak složité. Chceme je podpořit v tom, aby rybí maso jedli častěji,“ uvedl. Těší jej, že státní kampaň není jen o propagaci zdravého masa, ale že také radí, jak čerstvé ryby upravovat. „Tuto zdravou surovinu je možné připravovat na bezpočet způsobů. Většina lidí však začíná a končí smaženým kaprem, což je škoda,“ míní Jiří Zahradníček. S rozšířenou nabídkou sladkovodních ryb a také s recepty na tradičního kapra se lidé setkali v uplynulých dnech v některých supermarketech v Olomouckém kraji. Odstartovaly projekty ministerstva zemědělství Týden s kaprem a Ryba na talíř. První se zaměřil především na kapra, který tvoří devadesát procent veškeré produkce českých ryb. Druhý představí ryby v kuchyni, a to na farmářských trzích, rybářských slavnostech, výlovech a akcích Poznej svého farmáře. Kuchaři na nich v mobilních stáncích připraví sladkovodní ryby a nabídnou ochutnávky. Na přelomu listopadu a prosince vše vyvrcholí několika velkými samostatnými slavnostmi. „Propagační kampaň jsme pojali úsporně a efektivně,“ vyjádřil se v rozhovoru pro Olomoucký deník ministr zemědělství Marian Jurečka. Na kampaň půjde letos sedm milionů. „V rámci propagace počítáme s nákupem auta, které objede Českou republiku,“ konstatoval. Spotřeba rybího masa je v Česku velice malá a z 80 procent se soustředí na vánoční období. Ministerstvo chce spolupracovat s maloobchodní sférou.

„Ta je naprosto zásadní,“ míní ministr Marian Jurečka. Foto popis| PŘI VÝLOVU. Rybáři z Tovačova praví, že hospodyňky odrazuje zpracovávání ryb. Sami však nabízejí, že kapry, pstruhy a ostatní ryby zájemcům hned zpracují. Foto autor| Foto: archiv Deníku Region| Střední Morava Publikováno| Prostějovský deník; olomoucký kraj zpravodajství; 06 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; olomoucký kraj zpravodajství; 06 Publikováno| Přerovský a hranický deník; olomoucký kraj zpravodajství; 06 ID| 047be591-9608-4be2-bd69-6cc2ca70a8a0

protiproud.cz Není všechno jenom bezvýchodné: Jsme národ schopných a pracovitých lidí 9.5.2016

protiproud.cz str. 0 Politika Václav Klaus ml. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Proč se to někteří politici snaží zničit? Pokud se to hýbá, zdaňme to. Pokud se to stále hýbá, regulujme to. Pokud se to už nehýbá, dotujme to se při svém pondělním zamyšlení rozhlédl po naší zemi a zjistil, že zdaleka není tak zešeřelá, jak si někdy myslíme - ačkoli někteří politici soustavně usilují, aby se takovou stala Tenhle komentář není oslavou méně známé (i když výborné) knihy George Orwella – „Nadechnout se“. Jen mám pocit, že drtivá většina mých dosavadních (108) pondělních komentářů je spíš o špatných věcech, byrokracii, hlouposti a tak. Proto dnes otočím a napíšu o něčem, co mám rád. Jedna z nejlepších věcí na světě je pozorovat práci někoho, kdo ji umí a dělá ji s fortelem. Vzorný školník Teď jsem byl v mateřské školce, kam bude chodit dcerka. Byl tam klid, byl tam pořádek. Děti si hrály - z paní učitelky vyzařovala laskavost, ale i organizovanost. Nebyl tam takový ten povyk a zmatek, jaký vidíme na dětských televizních stanicích, kde děti křepčí okolo moderátora a něco na něj hází. Pak se rozbziká celá obrazovka a začne zhovadilá odrhovačka. Miloval jsem hospitace ohodnocené „výborná hodina“. Kantor umí své řemeslo. Erudice, nasazení, slušnost, spravedlnost, důslednost. Studenti to dobře cítí. Vy cítíte radost. Náš libeňský školník (snad ještě není v penzi) pan Bejček. Jak se mi šel pochlubit novýma kytkama na školní zahradě, vždy v čisťounkých montérkách. Minulý týden na setkání s občany mi dal ředitel jedné základní školy barevnou rozsáhlou knihu o historii Sedlčan. Pečlivé mnohasetstránkové dílo, které víceméně sám sepsal a sestavil. Jo, smyslem ředitelské práce je, aby škola byla majákem vzdělanosti a kultury ve své obci a okolí. Ale nemyslím jen na školy. V Pardubicích jsem byl onehdá u holiče, co ještě holí břitvou. Stará škola. V Praze je pár takových nových podniků snad taky, ale někde v centru, drahé jak blázen a objednají vás podle pořadníku pomalu jak na totální endoprotézu. Škoda, že nejsem Pardubičák – to bych chodil dvakrát týdně. Na matematický seminář (brali jsme vektory a analytickou geometrii) k nám přišel pilot. Menší, drobný pán mezi 50-60. V metru byst ho stoprocentně přehlédli. Začal přednášet, počítali jsme

směr a rychlost podle větru a tak. Počítal tak 2x rychleji než všichni místní premianti. Začíná se vám objevovat ta šíře problémů, co musí řešit a zajistit, ještě než letadlo vzlétne. Studenti ani nehlesnou, tenhle pán rozumí své práci. Čtěte ZDE: Probuďme se: "Bratři" ze Západu si z nás udělali potravinové smetiště Evropy. Výrobci a obchodní řetězce nám kálí do úst. Jsme lidmi druhé kategorie. Ani psi to nežerou. Dokud budeme v EU, nic se nezmění Zlaté české ruce Chodím u nás v Kobylisích pravidelně na trh. Jeden pán tam prodává slovenské uzeniny a sýry. Jednou týdně jede 800km někam na východní Slovensko a zase zpátky, ostatní dny (zima, vedro či déšť) prodává. Pršut a nějaká speciálně uzená kýta, mňam – kupuju vždy. Je to bodrý chlapík, vždy prohodíme pár slov. Tak doufám, že přežije všechna ta kontrolní hlášení a hovadiny, až se bude muset on-line mobilem přihlašovat na finančák při každé transakci. Brzo vymyslej povinnou helmu s kamerou, aby drobné živnostníky sledovali 24 hodin denně, že „nekradou na daních“. Aby bylo jasno, mně je zcela lhostejné, kolik pán odvede na daních. I kdyby nulu (nemyslím si) – je to furt výhodnější pro všechny zúčastněné, než když bude na pracáku a já půjdu pro uzeninu zatavenou v igelitu (s obsahem 22% masa) do protějšího supermarketu. K tomu na trhu kupuju chleba z Borové, to vozej jiní chlápci každý den po D1 letitou dodávkou. Když jsem byl kluk, mívali takhle dobrý chleba v Mladé Vožici, bývala tam ještě parní pekárna. Chleba, který chutná i třetí, čtvrtý den. Čerstvý ho jím jen se solí. Ani toho pekaře nemusím vidět, mám už jen radost, když si cestou z trhu pohupuju taškou. Většinou se domů vracím z města přes nový Trojský most. Ten bílej. Má to dva důvody. Zaprvé nesnáším kamery a měření, tak radši jedu čtyřicítkou po rozhrkané cestě podél tramvaje, než bych se ploužil po dálničce, kde za bolševika bývala devadesátka – teď tam jedou štrůdly aut 45. Zadruhé – ten most je krásný. Večer nasvícený. A cítíte takové to vítězství invence a technického fortelu nad přírodou – velká řeka pod vámi. Minulý týden jsem přednášel na Proseku (panelové sídliště, kde jsem prožil 30 let života). Na kraji mezi posledním panelákem a křovinami u dálnice stávala ubytovna pro kubánské a vietnamské dělníky. Asi si dokážete představit. Beton, železo, beznaděj. Teď je to čtyřhvězdičkový hotel, který vypadá jako kdejaký moderní hotel ve světě. Ta původní architektura se úplně nezapře, ale tady někdo udělal z „ničeho něco“. V opačném gardu se pak regulacema a buzeracema – dá zase udělat z „něčeho nic“. Koneckonců přesně to kdysi popsal Ronald Reagan: „Vládní politika vůči hospodářství se dá shrnout následovně. Pokud se to hýbá, zdaňme to. Pokud se to stále hýbá, regulujme to. Pokud se to už nehýbá, dotujme to.“ Tak se „nadechněte“ a podívejte se dnes na někoho, kdo umí svou práci a dělá ji s fortelem. Hezký den. Zdroj.

URL| http://protiproud.parlamentnilisty.cz/...to-pokud-se-to-uz-nehyba-dotujme-to.htm

Přerovský a hranický deník Primátor Přerova si dopisuje s ministrem. Kvůli výstavišti

7.5.2016

Přerovský a hranický deník str. 3 Přerovsko a Hranicko PETRA POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Šéf resortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhoval městu společný projekt s Výstavištěm v Českých Budějovicích, snaha ale zkrachovala Přerov – Mělo město udělat více pro to, aby získalo kontrolu nad rozlehlým areálem přerovského výstaviště? Takový spor se rozhořel mezi vedením přerovské radnice a ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Šéf resortu nabízel už dříve Přerovu pomoc státu prostřednictvím Výstaviště v Českých Budějovicích. Jednání s komunálními politiky ale skončila ve slepé uličce. Přerovské výstaviště má dlouholetou tradici a v minulosti se zde pořádaly celostátní chovatelské výstavy. Kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům areál už delší dobu chátrá, a přestože se zde pořádají kulturní akce jako Pivní slavnosti nebo Guláš fest, chybí větší finanční injekce. Prodej rozlehlého areálu je nyní v režii insolvenčního správce. Firmy, které výstaviště v minulosti vlastnily, totiž skončily v konkurzu. Část plochy, kde se pořádají kulturní akce, odkoupila pro rozšíření svých aktivit společnost Visimpex, o halu usiluje firma Emos. „Jednání s firmou Emos zatím nejsou u konce. Nabídli nám částku 28 milionů, my ale chceme 35,“ konstatoval insolvenční správce Martin Koubek. Velký investor, který by měl zájem o koupi areálu jako jednoho celku, se podle něj dosud nenašel. Pomoci oživit slavnou minulost výstaviště se loni pokoušel ministr zemědělství Marian Jurečka, který vyvolal jednání s přerovskými komunálními politiky a zástupci agrární komory. „Na tomto jednání přítomným řekl, že by mohlo ministerstvo prostřednictvím Výstaviště České Budějovice vstoupit do společného projektu. Ovšem za podmínky, že by bylo hlavním iniciátorem město Přerov. Z jeho strany by musela zaznít jasná vize o využití a směřování výstaviště,“ shrnul anabázi Vít Doležálek, ředitel odboru kanceláře ministra. Ministerstvo zemědělství prý bylo schopno prostřednictvím Výstaviště České Budějovice vložit do projektu finance v řádech desítek milionů korun. „Ale jedině za podmínky, že má takový projekt předpoklad udržitelnosti a bude existovat jeho ekonomická návratnost. Zásadním výstupem z jednání byla informace, že bude město o projektu uvažovat, ale nedisponuje adekvátními prostředky na jeho financování,“ shrnul obsah schůzky. Na jednání byl přítomen i zástupce opoziční ODS Michal Zácha, kterého podle jeho slov výsledek zklamal. „Kdyby bylo město více aktivní, mohlo se o něco alespoň pokusit. Je to obrovský areál a rozvojové území, nad kterým mohlo mít kontrolu. O věci tak strategického zájmu, jakým je výstaviště, by mělo rozhodovat zastupitelstvo,“ je přesvědčen. Jedním z argumentů radních, proč se Přerov do odkoupení části výstaviště nehrne, jsou nevyjasněné vlastnické vztahy. „Majetkoprávní situace je pro nás příliš složitá a nepřehledná. Z toho důvodu jsme do jednání o získání tohoto areálu nevstoupili,“ konstatoval radní Jan Horký (SpP). Situaci vysvětloval v otevřeném dopise ministru zemědělství Marianu Jurečkovi také primátor Přerova Vladimír Puchalský (SpP). Město má podle něj jiné priority a koaliční politici se snaží společným tahem na branku zajistit Přerovu urychlenou dostavbu dálnice, průmyslovou zónu, obousměrnou Palackého ulici, vnitřní průtah městem a protipovodňová opatření. Na koupi areálu tedy Přerov nemá finance. *** „Majetkoprávní situace je pro nás příliš složitá a nepřehledná. Z toho důvodu jsme do jednání o získání tohoto areálu nevstoupili.“ Jan Horký (SpP), radní Region| Střední Morava

psp.cz

Stanovisko k článku "Otrava ve Sněmovně" v deníku Blesk z 5. 5. 10.5.2016

psp.cz str. 0 Úvod › Poslanci a orgány

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 10. 5. 2016 Ve výše uvedeném článku uvádí autor Marcel Mihalík, že konzumací kuřecí kapsy plněné rajčaty a smažených brambor v poslanecké jídelně došlo u minimálně 9 poslanců k zažívacím problémům ze špatného jídla. K tomu vedoucí oddělení gastronomie Kanceláře Poslanecké sněmovny Josef Nevečeřal sděluje následující: „Suroviny pro výrobu pokrmů jsou nakupovány v osvědčených a zavedených velkoobchodech, jako jsou Makro, Bidvest a další, v žádném případě nenakupujeme u neznámých nebo začínajících obchodníků, u kterých je kvalita dodávaných surovin neznámá. Uložení potravin ve skladech je na odpovídající úrovni, odděleně podle druhů v chladících či mrazících boxech. Výrobní prostory v kuchyni jsou zařízeny moderními přístroji a plně odpovídají hygienickým požadavkům. V kuchyni pracují kuchaři, kteří jsou minimálně vyučení v oboru, někteří z nich mají střední odborné vzdělání s maturitou, takže zpracování surovin provádějí zkušení a odborně fundovaní pracovníci. Výrobní proces v kuchyni je pod hygienickou kontrolou, ve dnech jednání Poslanecké sněmovny kontroluje výrobu Oddělení hygieny výživy Ochranné služby Policie ČR. Pracovník této služby je přítomen při výrobě téměř celé dopoledne (obvykle od 9 do 12 hodin) a přímo v kuchyni kontroluje suroviny, z kterých se vyrábí, kontroluje dodržování technologického postupu přípravy, kontroluje čistotu a hygienu prostředí i pracovníků, po ukončení výroby odebere vzorky, které odváží k rozboru do laboratoře. Kromě této hygienické kontroly jsou výrobní i odbytová střediska oddělení gastronomie KPS namátkově kontrolována Hygienickou stanicí hl.m.Prahy, oddělením hygieny výživy. V poslanecké a zaměstnanecké jídelně, které mají společnou kuchyni, se ve dnech jednání Poslanecké sněmovny stravuje průměrně 300-350 osob denně.“ Z těchto důvodů je vedoucí oddělení gastronomie Kanceláře Poslanecké sněmovny Josef Nevečeřal přesvědčen, že k zažívacím problémům nemohlo dojít v důsledku konzumace jídel v poslanecké jídelně. Dne 6. května 2016 uskutečnila Hygienická stanice hl. m. Prahy kontrolu centrální kuchyně Poslanecké sněmovny. Výsledky kontroly jsou uvedeny v oficiálním protokolu, který je přiložen. Z protokolu vyjímáme hlavní pasáž: 10. Kontrolní zjištění včetně uvedení podkladů, ze kterých vychází Dnešního dne – 6. 5. 2016 byl proveden státní zdravotní dozor v centrální kuchyni Poslanecké sněmovny. Jednalo se o kontrolu na základě podnětu, který byl na Hygienickou stanici hl. m. Prahy doručen elektronickou spisovou službou téhož dne. Stěžovatel v něm poukazoval na zdravotní potíže devíti konzumentů po požití pokrmu s názvem „Kuřecí kapsa plněná rajčaty a smažené brambory“. Kontrola byla zahájena ve 13.15 ve spolupráci s vedoucím stravovacího úseku – p. Nevečeřalem a poté se šéfkuchařem kuchyně. Vedoucí provozu i šéfkuchař byli o celém problému již informováni, a to jak bezprostředně po začátku zdravotních potíží strávníků, tak i z médií (viz článek Blesk, 5. 5. 2016). K celé situaci uvedli, že k problému došlo již více než před 3 týdny, konkrétně 13. 4. 2016. V tento den byl zmiňovaný pokrm na denním menu, tato skutečnost byla doložena i zpětným výpisem jídelních lístků. U strávníků se objevily zdravotní potíže typu žaludeční nevolnost, průjem. Dle sdělení p. Nevečeřala byl povolán i závodní lékař MUDr. František Kostka, který doporučil převoz do zdravotnického zařízení, přičemž případy vyhodnotil spíše jako „možné“ virové onemocnění. Bližší informace jako lékařské zprávy postižených apod. nebyly při kontrole k dispozici. Podle záznamů bylo 13. 4. 2016 připraveno a zkonzumováno 20 porcí uvedeného pokrmu, přičemž onemocnělo celkem devět lidí. Šéfkuchař na celý problém zareagoval a dle jeho výpovědi povolal

interního hygienika, aby celkovou situaci vyhodnotil, popř. provedl odběr vzorků surovin, které zbyly z přípravy. Byla tak odebrána sušená rajčata, jejichž výsledek byl dle laboratoře vyhovující. Nikdo z personálu netrpěl v posledních týdnech infekčním onemocněním. Pouze dva zaměstnanci byli v pracovní neschopnosti – z důvodu operace páteře a kloubů. Zaměstnanci jsou stálí, fluktuace je nízká. K příloze protokolu uvádíme: Počet porcí/den: cca 200 – 300 Sortiment: hotové a minutkové pokrmy, zeleninové saláty, dezerty, nápoje V01 – všichni zaměstnanci přítomni na místě kontroly měli platné zdravotní průkazy V02 + 03 – osobní a provozní hygiena byla v době kontroly vyhovující. Sanitární zařízení pro osobní hygienu byla opatřena mycími a osoušecími prostředky. Zaměstnanci měli čistý pracovní oděv a používali ochranné pracovní pomůcky. Předměty a zařízení přicházející do styku s potravinami byla udržována v čistotě a pořádku. Provozní úklidy jsou dle sdělení prováděny pravidelně každý den, hned po skončení přípravy jídel. V07 – suroviny a potraviny byly skladovány dle druhu a slučitelnosti. Provozovna má k dispozici dostatek skladovacího zařízení. Nebyly nalezeny žádné zchlazené nebo zmrazené hotové pokrmy. V08 – byly namátkově zkontrolovány doby spotřeby u potravin v chladicích a mrazicích zařízeních – doby spotřeby byly vyhovující. V10 – byly předloženy dodací listy k dodávaným surovinám: maso, mléčné výrobky. V15 – v době kontroly byly změřeny teploty hotových pokrmů umístěných ve výdejní vaně. Teploty byly měřeny kalibrovaným teploměrem typem HDT 300E. Teploty byly vyhovující. Tomatová polévka: 66,6 st. Celsia Rýže: 70 st. Celsia Omáčka vepřová na pórku: 77,2 st. Celsia V16 + 32 + 37 – byl předložen důkaz, že je zaveden stálý postup založený na zásadách HACCP. Systém kritických bodů je dodržován, pravidelně je prováděn audit specializovanou firmou. Evidence jsou pravidelně vedeny, personál je taktéž proškolován v ročních intervalech či v případě potřeby. Byl předložen záznam z posledního auditu – březen 2016. V40 – Informace o alergenech jsou strávníkům poskytovány v jídelních lístcích, které jsou jednak k dispozici v elektronické databázi, tak přímo ve výdeji. Zaměstnanci jsou o této problematice dostatečně proškoleni. check list HVY 6.5.2016.pdf (Dokument PDF, 174 KB) Protokol.pdf (Dokument PDF, 2 MB) URL| http://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=9034

Rakovnický deník Spekulanti nakupují levně půdu, ale hospodařit na ní nechtějí 6.5.2016

Rakovnický deník str. 1 Titulní strana ŠÁRKA HOBLÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dopisy s na oko horentními sumami dostávají hlavně dříve narození vlastníci půdy. Ve skutečnosti jde o směšně nízkou cenu. Rakovnicko – Vážená paní, podobně jako jiní zájemci, mám i já zájem odkoupit vaše zemědělské pozemky. Na rozdíl od ostatních se neschovávám za vymyšlené historky o začínajících zemědělcích a fiktivních farmách, ve skutečnosti jde jen o dotace... Takto seriózně se tvářící dopis dostala v posledních dnech, stejně jako desítky majitelů pozemků před ní, i paní Pavla z Rakovnicka. Po několika dalších frázích v dopise následovala suma dvě stě tisíc korun za veškeré pozemky s tím, že kupující samozřejmě vše po úřední stránce vyřídí a zaplatí veškeré poplatky. Několikamístná suma může připadat zvláště dříve narozeným vlastníkům jako horentní částka. Avšak opak je pravdou. Po propočítání ceny za metr čtvereční či hektar v porovnání s obvyklou cenou v celé České republice vychází směšná částka. ... Spekulanti nakupují levně půdu, ale hospodařit ... Pokračování ze strany 1 Nabídky na koupi půdy přicházejí jednotlivcům i zemědělským firmám z různých míst republiky, většinou z Liberecka, Berounska, z Jablonce nad Nisou a v neposlední řadě i z Rakovníka. Podle zkušenosti zemědělců o půdu mají zájem hlavně spekulanti, kteří nechtějí na půdě hospodařit. Například zemědělec z Berounska chce začít s chovem skotu a má prý zájem o půdu na Rakovnicku. Je to nelogické už z důvodu přejezdových vzdáleností a nákladů na dopravu. POSÍLAJÍ I KUPNÍ SMLOUVY Spekulanti tak půdu nakoupí doslova za pakatel. Navíc, v dopise uvádí pouze, že mají zájem o pozemky na listu vlastníka číslo to a to. Vůbec nerozlišují, že mezi zemědělskou půdou jsou také například sady nebo dokonce pozemky pod rodinnými domy. Někteří jdou tak daleko, že připojí k dopisu rovnou kupní smlouvu. Takto získanou půdu nabízejí zemědělcům buď zpět k prodeji, nebo k pronájmu, ovšem už za mnohonásobně vyšší cenu, než ji nakoupili, nebo než je obvyklá cena při pronájmu. Tím cenu půdy kazí a komplikují tak situaci zemědělcům, kteří mají zájem hospodařit hlavně na vlastní půdě, ale to se jim bohužel nedaří. Většinou hospodaří na čtvrtině půdy vlastní, zbytek si pronajímají. Potvrdil to Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku, který vidí spekulativní obchodování s půdou jako velký problém: „Zemědělci v agrární komoře hospodaří zhruba na 20 až 30 procentech vlastní půdy. Ostatní půdu si pronajímají.“ CHTĚJÍ SI PŮDU KOUPIT Například v Družstvu vlastníků Agro Malinová hospodaří na 660 hektarech orné půdy. Z toho 180 ha vlastní družstvo. Zbytek je v nájmu. Snaží se tedy půdu nakupovat, jak mohou. Akceptují různé nabídky. S majiteli se pokaždé snaží dohodnout na ceně. Všichni majitelé půdy, kterou mají v nájmu, dostávají dopisy s tím, že pokud by chtěli půdu prodat, jsou první zájemci, a že na ceně jsou ochotni se dohodnout. „Jenže musíme přeplatit překupníky. Tuhle politiku si bohužel tak trochu někteří zemědělci nastavili sami, když se snažili jeden druhého přeplácet. A to by nemělo být. Myslím, že bychom měli být zajedno,“ mínil předseda Družstva vlastníků Agro Malinová Jiří Růžička. Pokud někdo družstvu nabídne pozemky, udělá se u každé parcely zvlášť bonitní hodnocení a cena se navyšuje podle dohody s prodejcem. I tak se bohužel stává, že lidé pozemky prodají jinde a družstvo se o tom dozví často až tehdy, když vyprší nájemní smlouva a je třeba ji obnovit, takže majiteli rok, dva platí ještě nájem. BEROU SI ÚVĚRY Z velké části na pronajatých pozemcích hospodaří také Zem Invest Mutějovice. I tady je situace obdobná. „Každý majitel přitom od nás ví, že pokud by chtěl půdu prodat, že jsme první zájemci, a že se na ceně dohodneme. Jsme ochotni jít na nějakou únosnou mez, tak, aby se nám vložená investice

vrátila. Máme zájem o veškerou půdu, kterou obhospodařujeme,“ zkonstatoval Zdeněk Rosa ze Zem Investu Mutějovice. Jenže nákup se většinou rovněž nedaří. Majitelé buď půdu prodat nechtějí, nebo využijí „lukrativní“ nabídky na prodej pozemků od různých překupníků. Nabídky přicházejí rovněž z Jablonce nad Nisou, Brna, Prahy, Berouna, Ústí nad Labem, zkrátka z celé republiky. Zemědělci si na nákup půdy berou i úvěry, protože vlastnit půdu znamená určitou jistotu. „Pokud chcete hospodařit i v budoucnu, je třeba vlastnit půdu. Protože je to určitá jistota,“ zkonstatoval Zdeněk Rosa. PŮDA MÍSTO ZLATA Co tedy způsobilo stále rostoucí hlad po půdě? Zájem o zemědělskou výrobu určitě ne. Ve světě ale klesly všechny ceny komodit, jako je zlato, ropa. A někteří spekulanti vidí v půdě možnost zhodnocení finančních prostředků. Ke spekulaci s půdou nahrávají i banky, kde se uložené peníze vůbec nezhodnocují. Podle Jaroslava Mikoláše, předsedy Okresní agrární komory v Rakovníku, by se mohla cena půdy zastavit. „Obecně měli zemědělci čtyři ekonomicky úspěšné roky. Nyní prudce klesla cena komodit, v rostlinné výrobě až o pětadvacet procent. Nízké jsou i výkupní ceny masa a mléka, což bude výrazně znát na ekonomice zemědělských podniků. A při horší ekonomické situaci v zemědělství není důvod, aby se zvyšovala cena a nájmy půdy, protože zemědělci vyšší nájem či cenu nebudou mít nakonec z čeho zaplatit,“ zkonstatoval Mikoláš. O ceně půdy přitom hlavně rozhoduje její bonita. Ta se v různých částech okresu liší. Kromě bonity záleží na konkrétních podmínkách. Například u hranic s Německem je bonita špatná, ale cena i nájem půdy je vysoký, protože si ji tam pronajímají němečtí hospodáři na pěstování plodin do bioplynových stanic. Vyšší cena je také u velkých měst. NEJLEVNĚJŠÍ V EU Cena podle bonity v poslední době ale přestává platit. Zvláště na Rakovnicku jsou nyní ceny několikanásobně vyšší než je bonita, takže zemědělci za půdu platí podobnou cenu jako ve vysoce produkčních oblastech. Například v roce 2014 dosáhla průměrná cena za metr čtvereční půdy v celé České republice 13,96 korun. Tržní cena v ČR je nejčastěji v rozmezí 10 až 20 korun za metr čtvereční. A cena půdy v ČR stále stoupá, v roce 2014 téměř o 13 procent (zdroj: Farmy.cz). I tak patří stále mezi nejlevnější v celé EU. ZÁKON O PRODEJI PŮDY Právě proto by se měl prodej půdy v naší republice řídit určitými pravidly, která zatím neexistují. Proto se AK ČR snaží prosadit zákon o prodeji půdy. Každý jiný stát si půdu chrání. Pokud půda přijde do cizích rukou, je nenávratně pryč. „Jde například o přednostní kupní právo pro toho, kdo na půdě hospodaří. V případě nezájmu by si mohl půdu koupit zemědělec v sousedním katastru, ale musí být aktivní, to znamená alespoň tři roky hospodařit,“ mínil Jaroslav Mikoláš. O pravidlech se v tuto chvíli diskutuje. Agrární komora ČR už určitý návrh pravidel podala. Jenže se objevily nesouhlasné názory o omezování svobodného podnikání a podobně. Bohužel, ani zemědělci nejsou mnohdy jednotní. „Ale myslím si, že pro budoucnost zemědělců by měla být určitá pravidla prodeje půdy nastavena, tak jako je to v jiných zemích EU,“ uzavřel předseda Okresní agrární komory v Rakovníku Mikoláš. Foto popis| PŮDA je základním výrobním prostředkem. Foto autor| Foto: Deník/Šárka Hoblíková Region| Střední Čechy

reflex.cz

Svět bez cigár a chlastu: Zlo páchané jménem dobra 4.5.2016

reflex.cz str. 0 Komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve sněmovně chystají zákon proti kouření a alkoholu. Pečlivost a vášnivost vedou zákonodárce k absurdním návrhům – a ty vedou k vymýšlení absurdních hlasovacích metod. Nejde jen o to, co až do komických podrobností zakážou a co se stejnou směšností povolí, nýbrž o to, aby každý zazářil. Dvě stě dvacet pozměňovacích návrhů, to je víc, než je poslanců. Prohibice – jako spolehlivá opora organizovaného zločinu – je na spadnutí. Idea zakazování je známá: lidé jsou hloupí, poslanci je musí chránit od zlého. Důležité ale je, že zakazování zvyšuje moc sněmovny. Cigaretami a alkoholem to neskončí. Na ortel čeká bůček, špek, bílé pečivo, uzeniny, těsné kalhoty, káva a tisíce dalších zdraví škodlivých potravin. Lidskému životu ale škodí nejen potraviny. Spoustu lidí zabíjejí auta, letadla, vlaky. Sedavé zaměstnání. Nadměrný sex. Dobrodružné činy. Pády větroňů, horolezců ze skal, do propastí. Zakázat, zasypat, skály oplotit. Zakazování nikdy nepřestane. Evropa je v koncích. Moc omotává lidi, dobro nevzniká, zlo stoupá, podporováno regulacemi, což jsou Petriho misky zla. Vypadá to jako frontální útok na svobodu lidí a také to tak je. V EU i doma se rodí nová šlechta – zástupci lidu a jejich úředníci. Přebírají od nás, příštích nevolníků, sami od sebe veškerou péči o nás. Nechávají si za to od nás královsky platit, ale neptají se, jestli smějí. Úctu jako šlechta ještě nemají, lidi jim nedůvěřují a smějí se jim. Proto zesilují regulační snahy do všech detailů. Pod záminkou, že nás ochraňují od všeho zlého (tak se modlí křesťané k Bohu), zesilují svou důležitost. Ne náhodou spřádají zákon, že hanobení úředníků je trestné. Nenápadně se proměňuje náš veřejný svět – od západního pojetí svobody a vlastní odpovědnosti za svůj život zpět k východnímu pojetí nesvobody a neodpovědnosti. Kousek po kousku, jménem dobra, zpět. Je výhodná doba. Západ narazil na stěnu politické korektnosti a běží závod o život: uchvátí Brusel dřív všechnu moc, než se rozpadne? Východ se vrací k nadouvání a expanzi. My posílíme vztahy s Čínou, Kubou, pak Severní Koreou a se všemi státy, kde panuje státní kázeň a autorita vladařů. Byli jsme, řekl prezident Zeman, otroky Západu, EU, USA. V Číně se poučil, jak to dělat lépe. A už to jede. Kouření a alkohol jsou začátek. Na svobodu budete v nezakouřených barech vzpomínat s hořkostí. Byla, ale nechali jste si ji vzít. Téma Prohibice nebo svoboda najdete v novém tištěném Reflexu, který vychází 5. května 2016. V tématu najdete: „Zvýšení ceny alkoholu proběhne pod bdělým zrakem Evropské komise, jež po letech průtahů konečně prosadí minimální cenu za jeden gram alkoholu. A to si pište, že ta minimální cena bude maximální!“ — Dan Hrubý, Milan Tesař „Některé pozměňovací návrhy jsou vlastně nezbytné. Třeba povolit alkohol ve školách, kde se učí vařit pivo. To asi projde.“ — Miroslav Cvrček „Dobrotrusové neznají konce. Až zakážou kouřit, přijdou na něco jiného.“ — Jaroslav Kubera „Cigaretami a alkoholem to neskončí. Na ortel čeká bůček, špek, bílé pečivo, uzeniny, těsné kalhoty, káva a tisíce dalších, zdraví škodlivých potravin.“ — Karel Steigerwald

URL| http://www.reflex.cz/clanek/71244/svet...igar-a-chlastu-zlo-pachane-jmenem-dobra

Reportér Federace Žižkov: proslulé nálevny i exotické chutě 9.5.2016 Reportér str. 138 Petra Pospěchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Průvodce gastronomií Zemité hospody jsou tradičním prvkem proslulé pražské čtvrti Žižkov: dnes však už zde najdete také nekuřácké podniky s rozmanitou nabídkou piv i výtečnou domácí kuchyni, to vše okořeněno přibývajícími exotickými bistry a restauracemi. Žižkov složený jako jakási federace z různých kousků je tématem pravidelného průvodce gastronomií tuzemských měst, regionů i čtvrtí. Tuhle čtvrť tvoří svým způsobem dvě samostatné poloviny: měšťanský horní Žižkov, který leckdo považuje za součást přilehlých Vinohrad, a potom dolní zóna kolem Koněvovy ulice tonoucí v jakési zvláštní pošmournosti. A přece ty části tvoří jakýsi jeden celek – pozoruhodnou federaci s pohyblivou vnitřní hranicí. Nejvýše položená – a s Vinohrady hraničící – část Žižkova začíná už za náměstím Jiřího z Poděbrad; právě tady se nachází hnízdo kulinárně nejvíce etablovaných podniků. Je zde vyhlášený japonsko-korejský Hanil (Slavíkova 24), jehož letité kvality prokazuje i množství asijských expatů, které tu každý den potkáte. Milovníci sushi ocení poučeně ochucenou rýži i absolutně čerstvé ryby. Vynikající jsou i zdejší speciality připravované na grilu, ať už je to kořeněné hovězí, nebo bůček s cibulkou a česnekem. Jen o dva rohy dál najdete přívětivé prostory jedné z poboček La Bottega Gastronomica (Ondříčkova 17), která je součástí rozsáhlé restaurační rodiny patřící Riccardovi Lucquemu. Prostor s dlouhým barem, který je typický pro všechny sesterské podniky stejného jména, doplňuje útulná a trošku zašitá zadní místnost s křesílky a hromadou gastronomických knížek ke čtení. Jestli si k životopisu Gordona Ramsayho objednáte prvotřídní prosciutto nakrájené na tenoučké plátky, některý z apeninských dezertů, nebo zdejší specialitu, jíž je grilované kuře, je jenom na vás. Pro rychlý italský oběd můžete zajít o několik ulic níž, do Domácích těstovin (Seifertova 11). Velký výběr kombinací různých tvarů těstovin a omáček uspokojí snad každého. Vždy tu najdete zajímavou sezonní nabídku, na jaře jí bylo třeba jemné ragú z králičího masa. A hned v sousedství je další obědovou variantou vietnamské bistro Mr. Banh Mi (Seifertova 13): mladší bratr stejnojmenného podniku v Rumunské na Vinohradech. Od začátku února tady v sympaticky puristickém prostoru chystají rozličné závitky plněné mangem, krevetami nebo hovězím masem, ale hlavně bagety. Francouzské pečivo s pomalu dušeným vepřovým na medu nebo kořeněné masové kuličky chuťově dolaďuje čerstvý koriandr a nakládaná zelenina. V těsném závěsu je Secret of raw (Seifertova 13): k jídlu tu přistupují v rámci konceptu syrové stravy. Žádná ze surovin, kterou dostanete na talíř, tak neprošla teplotou vyšší než 42 stupňů a vše se připravuje pomalým vysoušením, mixováním a klíčením. Pro ortodoxní masožrouty to zní možná trochu strašidelně, jako ozvláštnění jídelníčku se však chutná, byť netradiční jídla dají jen doporučit. Můžete zkusit třeba syrovou verzi francouzského ratatouille nebo cuketové špagety s bazalkovým pestem. V oblacích a pod nimi Ideálním místem pro ranní start je Café Prádelna (Slavíkova 21). Lahodná káva je ideálním doplňkem k některé z místních domácích buchet a koláčů, zejména čokoládové dezerty jsou fantastické. Přes den tu můžete rychlý oběd sestavit z denní nabídky polévky a bezlepkového či klasického pečiva nebo se zasytit plněným bagelem, tortillami na několik způsobů a také francouzskými quichi. Jako místo pro oběd skutečně neuspěchaný a noblesní se logicky nabízí restaurant Oblaca (Mahlerovy sady 1) v prstenci televizního vysílače. Výhled od stolů je naprosto ohromující, již ten by návštěvníka podniku nasytil dostatečně. Slibně vypadá též menu, tady ovšem pokulhává provedení. Opakovaně jsem tu byla z jídla zklamaná, naposledy se šéfkuchaři podařilo gnocchi s lanýži udělat tak, že brambory úplně přebily aroma luxusní houby. Svým způsobem je to umění, vezmeme-li v úvahu, jak výraznou chuť lanýže mají. Ne zrovna příjemné zážitky tu znova a znova mám i s personálem. Slovo pozorný není to, které by je

vystihovalo, akustika navíc hosty nepřetržitě zásobuje znělými zákulisními střípky jako „Půjdem kouřit, vole?“ nebo „Jak jsem jel v metru, tak jsem si na tebe vzpomněl s tou muzikou, vole, Máro.“ Fakt, že ze sezonního menu není v dané chvíli možné objednat vůbec nic, se ve světle tohohle zákulisního hip hopu jeví jako prkotina. Zatímco restauraci v oblacích vládnou muži jadrné mluvy, o poznání příjemnější zážitek skýtá Miminoo na stejné adrese, ale u paty věže. Personál tvořený ženami je hbitý, příjemný a roznáší mezi stoly hlavně pokrmy inspirované italskou kuchyní. Pozornosti milovníků středoevropské tradice doporučuji výrazný vývar s obřím játrovým knedlíkem, který menší jedlíky odrovná ještě před hlavním chodem. Na dohled od televizní věže se nacházejí hned dvě místa, která by leckdo označil za ztělesnění Žižkova: klasické hospody U Sadu a U Vodoucha. U sadu (Škroupovo náměstí 5) patřilo k českým pionýrům nabídky malých pivovarů, dneska tu mají naraženo kolem deseti sudů každý den, do všehochuťové nabídky se tu vejdou jak kozel nebo plzeň, tak fajnšmekrovský matuška, irský guinness nebo velen z jihomoravské Černé Hory. U Vodoucha (Jagellonská 21) najdete starosvětsky vyvedený interiér a nabídku ponejvíce zemitou. O polednách tu mívají „retro“ pokrmy, jako je mletý holandský řízek, stálé menu potom osciluje od různých steaků, řízků a burgerů k trojici smažených sýrů. Vodouch má svoje dvojče i v dolní části Žižkova, je jím hostinec U Slovanské lípy (Tachovské náměstí 6). Prostory má vyvedeny v podobném stylu jako Vodouch, zdejší chloubou jsou různé naložené delikatesy ve vitríně: krom hermelínu a utopence tu obvykle můžete vybírat i z domácí paštiky. Žánr: putyka Knajpy a nálevny, jak již bylo naznačeno, jsou pro Žižkov žánrem nejvlastnějším. Zřejmě největší legendou je undergroundová putyka U vystřelenýho oka (U Božích bojovníků 3). Vražedně zahulené prostory bývají často dějištěm rozličných koncertů mimo hlavní proud, občas tu můžete slyšet i naprosté legendy. Před časem třeba na místní zahrádce koncertovala formace Ženy. Na šviháka Martina Chouru a Jarka (Jardu) Švece, který byl zvěčněn v odrhovačce Známka punku od Visacího zámku, se sem tehdy přišlo podívat pestré publikum, které kulturní zážitek prokládalo zdejším gulášem či domácí sekanou a hojně zapíjelo orosenými pivy. Vystřelený oko má krom zmíněných lahůdek jeden z nejlépe uležených hermelínů ve čtvrti, i když asi nemůže konkurovat rokenrolovému baru Tunel (Koněvova 59), kde tuhle pochoutku připravuje jedna z vítězek prestižní soutěže Velká sýrová nakládačka. Mezi okouzlující žižkovské špeluňky patří též dvojice legendárních podniků U pižďucha (Blahníkova 6) a U kulaté báby (Řehořova 40). Obě mají půvab čtyřek starého střihu, Pižďuch navíc láká na obyčejnou kuchyni a rohozecké a cvikovské pivo na čepu. Případná očekávání hostů usměrňuje lakonickým: „Nic pro kulinářský institut, ale zato tak, jak to máme rádi.“ Ve výčtu není možné zapomenout ani na žižkovskou pobočku Pivo a párek (Bořivojova 58), obsluha je zde rázná a poučená stran široké nabídky regionálních moků a nekuřácké prostředí vyděluje Pivo a párek z okolního standardu. Ze sousedských žižkovských hospod stojí za zmínku též podnik Stará Promiň (Pod Jarovem 8). Originální název skrývá chutnou domácí kuchyni, rozhodně se tu nebojte vyzkoušet třeba pečené kuře: překvapí vás šťavnatým masem a křupavou kůrčičkou, přílohové zelí potom říznou kyselostí. Pokusy o humor na vývěsním štítu ovšem ne vždy značí perly. Asijsky střižené Fresh Papu (Koněvova 140) má sice solidní taštičky gyoza s dobře ochuceným vepřovým, jejich sushi se ovšem vyznačuje nepříliš dobře ochucenou rýží a rybou, o jejíž čerstvosti musí strávník pochybovat hned při prvním skousnutí. Určitě to není na otravu, ale oceán už tenhle kousek viděl před značnou dobou. Imrvére Pracovna Narůstajícím tempem v téhle pravobřežní čtvrti přibývá dobrých kaváren. Nedaleko rušné Olšanky je nečekaně klidné Coff ee imrvére (Olšanské náměstí 5). Kavárna, na jejíchž zdech se střídají komorní výstavy, nabízí kávu od Mamacoff ee a skromnou nabídku různých slaných i sladkých chuťovek. Podobně nečekaně se před vámi vynoří kavárna Pracovna (Vlkova 36), kde prostory veřejné plynně přecházejí v zadní místnost sdílené kanceláře. Skvělé domácí limonády, šálek silné kávy z vršovické pražírny Coff ee Source nebo miska polévky nakopnou na zbytek dne nejen ty, co sem chodí pracovat.

V horní části Žižkova je místem, kde do sebe můžete vpravit nutnou dávku kofeinu a pochutnat si na domácím pečivu, Chic pekárna (Jeseniova 102). Nevelký prostor voní čerstvě upečenými croissanty nebo bochníky chleba od obyčejných po speciální cibulový, olivový nebo ořechový. Zdatnou konkurenci kavárnám tvoří některé cukrárny a pekárny. Třeba Cukrárna Pod věží (Ondříčkova 15) vyniká domácími dorty i zákusky, vřele doporučuji třeba nadýchaný piškot se šlehačkou nazývaný Kardinál. A na léto tu slibují domácí točenou zmrzlinu. Jak je zřejmé, kulinární krajina žižkovská je rozmanitá a pohybuje se co do chutí i cen ve škále více než široké. Postupně přibývá chutí exotických, zdejší grunt, tedy půvabné, byť často zakouřené nálevny, ovšem nový element jen doplňuje, nikoliv vytlačuje. *** Kam ještě zajít Sonora Radhošťská 5 Nejen prostřednictvím poledních menu tu můžete ochutnat průřez mexickou kuchyní, kterou se hodí zapíjet panáky z exkluzivní sbírky destilátů, jež je chloubou Sonory. Bibimbap Chlumova 1 Původně karlínský podnik zakotvil v rohových prostorách pod hlavní ulicí, kde vaří rozličné korejské speciality, především pak bibimbap, korejské národní jídlo s rýží, zeleninou a masem, po němž je bistro pojmenováno. Masosušené.cz Zelenky Hajského 3 Tento nevelký krámek (a výdejní místo stejnojmenného e-shopu) ohromí šíří nabídky jedné jediné speciality, a tou je sušené maso. Je libo dehydratovaného divočáka, losa, krůtu, nebo byste dali spíš přednost sépii či sušeným krevetám? Najdete tu vše. Schnitzel King Seifertova 2 Fakt, že vídeňský řízek na menu není telecí, jak tradice velí, ale vepřový, se rychle rozplyne, když se do křehkého masa zakousnete. Ukázkově navinulý vídeňský bramborový salát přidává další body k dobru. Foto popis| PIVO A PÁREK Foto popis| CUKRÁRNA POD VĚŽÍ Foto popis| MR. BANH MI Foto popis| U VYSTŘELENÝHO OKA Foto popis| BAJER Foto popis| PRACOVNA Foto popis| TUNEL Foto autor| foto Lukáš Procházka O autorovi| Petra Pospěchová / Autorka píše o gastronomii, spolupracuje s Lidovými novinami a MF DNES. Vydala národopisnou Regionální kuchařku, čerstvě jí vyšla Outdoorová kuchařka.

sumpersky.denik.cz Skvělé steaky, paštiky, klobásky... Soutěžte o dobroty z farmy Mitrovsky 4.5.2016

sumpersky.denik.cz str. 0 Moje Šumpersko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Regionální Deník ve spolupráci s Mitrovsky Angus má pro své čtenáře šanci, jak vylepšit jídelníček o prvotřídní hovězí maso. "Každý čtvrtek soutěžíme o dárkové koše v hodnotě tisíc korun. Steaky, paštikami a klobásami oceníme každý týden jednoho vítěze. Otázku na třetí soutěžní týden najdete už ve čtvrtečním tištěném vydání vašeho Deníku 5. května. Podmínkou výhry je osobní převzetí koše v prodejně Mitrovsky Angus v Galerii Šantovka v Olomouci. Koš pro výherce do firmy Mitrovský Angus Biohovězí z pastvin a bez chemie Jak si udělat doma steak a nemít z něj tvrdou podrážku?

Základem je chutné, vyzrálé maso, které teď nabízí nově otevřený obchod Mitrovsky Angus v olomoucké Galerii Šantovka. Maso a masné výrobky jsou z vlastního volně paseného chovu Aberdeen Angus, maso je vyzrálé a rozbourané v ekologickém provozu bez jakékoliv chemie. Obchod s balíčky masa a voňavými uzeninami zákazníci najdou v nejnižším patře nákupního centra. Mitrovsky Angus tam svůj vůbec první obchod mimo domovskou Vysočinu otevřel před několika dny. „V Olomouci nabízíme vyzrálé hovězí bio maso, jak steaky, tak maso pro běžné kuchyňské zpracování, ale také klobásky, sušené maso nebo paštiky. Vše v biokvalitě," představuje sortiment Aleš Hatlák, ředitel skupiny Mitrovsky Angus."

URL| http://sumpersky.denik.cz/zpravy_regio...ty-z-farmy-mitrovsky-20160420-80v0.html

svobodnymonitor.cz Konzumenti masa umřou o 4 roky dříve než vegetariáni. Nejnebezpečnější je červené a uzené 10.5.2016

svobodnymonitor.cz str. 0 Zprávy, Tech & Věda, Fitch, kosmické lety, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vegetariáni se průměrně dožívají téměř o 4 roky vyššího věku než lidé, kteří konzumují maso. Ukázaly to výsledky rozsáhlého výzkumu prestižní americké kliniky Mayo. Nejhorší prognózu v tomto ohledu mají konzumenti červeného masa a uzeného. Lidé by si měli odpustit zejména slaninu, párky, salám, šunku, ale i tatarský biftek a další pokrmy ze syrového vepřového, hovězího a obecně červeného masa. Výzkum jednoznačně prokázal souvztažnost mezi každodenní konzumací masa a zvyšující se mírou úmrtnosti. Konzumace masa zvyšuje riziko srdečního onemocnění a poruch krevního oběhu. V krajním případě může vést k infarktu. Hlavním cílem výzkumu bylo vědecky ověřit, zda by praktičtí lékaři měli své pacienty odrazovat od jedení masa. Lékaři arizonské kliniky se proto zabývali výsledky šesti různých studií, jež se zabývaly dopady masné a vegetariánské strany na délku života. Výsledek byl jednoznačný. Konzumenti masa by měli živočišné produkty ve svém jídelníčku omezit na minimum. V opačném případě snižují svoji pravděpodobnou dobu života o 3,6 roku. Autoři výzkumu dospěli k závěru, že lékaři by pacientům měli doporučit omezit konzumaci živočišných produktů na minimum, pokud je to jenom trochu možné, a zařadit do svého jídelníčku více rostlinných produktů. Autoři výzkumu měli k dispozici data více než 1 a půl milionu lidí. „Výzkum vědecky potvrdil něco, co jsme tušili už dávno – vaše strava má ohromný potenciál uškodit nebo prospět vašemu zdraví,“ uvedla profesorka Brookshield Laurentová. (red)

URL| http://www.svobodnymonitor.cz/zpravy/k...jnebezpecnejsi-je-cervene-maso-a-uzene/

Téma Naše budoucnost? Hmyzožrouti 6.5.2016

Téma str. 40 Rozhovor Silvie Špačková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Je libo špíz se šváby? Restované saranče? Nebo spíše štíra na víně a na česneku? I tak může vypadat tříchodové menu v běžné restauraci. Za několik (desítek?) let. V to alespoň doufá velká zastánkyně a propagátorka hmyzu jako potraviny třetího tisíciletí doc. Ing. MARIE BORKOVCOVÁ, Ph. D. (58), z Mendelovy univerzity v Brně. Jaký význam má hmyz pro výživu člověka? A jsme vůbec připraveni dát si moučné červy v karamelu namísto tiramisu? * Propagujete entomofagii (hmyzožroutství), vydáváte hmyzí kuchařky. Copak máme v Evropě málo jídla? U nás máme jídla spoustu, ale nemusí být vždy kvalitní a odpovídat požadavkům zdravé racionální výživy. Přibývá lidí i hospodářských zvířat, půda je vyčerpaná umělými hnojivy a získat nutričně vyváženou potravinu je čím dál náročnější. A s tím nám může hmyz pomoci, protože je schopen zužitkovat i méně kvalitní zdroje krmiva. A cvrčci, mouční červi nebo sarančata obsahují minimálně 50 % bílkovin, z nichž mnohé patří mezi esenciální - tedy pro člověka nepostradatelné. A také zdravé tuky, které se svým složením podobají tukům rybím. Je tam méně nasycených mastných kyselin, takže na rozdíl od vepřového masa nebo sádla jsou zdravější. V hmyzu jsou také minerální látky. Třeba cvrčci mají vysoký obsah vápníku, takže zejména pro starší věkovou kategorii jsou skvělým doplňkem stravy, a to v přirozené podobě, takže pro člověka lépe stravitelným. Mravenci mají zase hodně železa, ale ti jsou u nás chránění. Ve velkých moučných červech, jako je potemník brazilský, je vitamin D. Každý druh i každé vývojové stadium je po nutriční stránce něčím výjimečné. * Proč tedy hmyz z evropského jídelníčku úplně vymizel, když je tak výživný? Protože zemědělci začali produkovat nadprodukci a spousta lidí se navíc přestěhovala do měst. Ztratilo se soužití s přírodou. Když dříve lezl v mouce hmyz, tak se vyhodil, mouka se přesila a použila. Ale v nadbytku mohou lidé vše, v čem leze hmyz, vyhodit. Vzniklo tak smýšlení, že potraviny, které jsou napadeny hmyzem, se nedají jíst. * Jak se dá překonat prvotní nedůvěra k hmyzu na talíři? Hmyz je pro většinu lidí neznámá potravina. Říká se: první den přivonět, druhý den líznout, třetí den kousek zkusit a teprve když to nic neudělá, tak ho můžete jíst. My napoprvé začínáme se sušenkami, kde není hmyz vidět, protože jsou upečené s přídavkem cvrččí mouky. Je to jenom o „druhé signální“: Teď jím hmyz, ale chutná to stejně jako jakákoliv jiná sušenka. Nebo s přídavkem cvrččí mouky peču chleba, vůbec to není poznat a chutná dobře. * Tu mouku si vyrábíte sama? Ano, cvrčci se usmrtí v horké vodě, dají se na plech do trouby usušit a pak se rozdrtí na prášek. Ale mouka se dá i koupit. Kilo stojí okolo tisícovky, ale běžná dávka na den je deset gramů, takže mouka vydrží na sto denních dávek. Jíst hmyz neznamená, že si člověk naloží hromadu a sní to. Vědci spočítali, že když si z vlastní ruky uděláme mističku a zaplníme ji různými druhy sušeného hmyzu, tak je v tom obsaženo úplně vše, co naše tělo v rámci nutričního příjmu potřebuje na 24

hodin. Bílkoviny, tuky i minerální látky. Není potřeba se tím cpát. * Měl by člověk hlad, kdyby si dal každý den jenom těch deset gramů hmyzu? Neměl, s kolegou jsme to zkoušeli. Odjeli jsme na týden mimo civilizaci a vzali s sebou jenom pytle sušeného hmyzu. Problém byl ale v tom, že jsme na to nebyli zvyklí, takže bychom za den ani víc hmyzu, než jsme měli v ruce, nesnědli. Není to totiž tak lahodné jako třeba chlebíček. Na druhou stranu běžně těch lahodných jídel sníme víc, než naše tělo potřebuje, což je také špatně. Hmyzí dietu jsme vydrželi tři dny. Hlad jsme neměli, ale chuť ano. Kolegovi se v noci zdálo o blaťáckém zlatu se zeleným pepřem... * Jaký hmyz se dá u nás jíst? Malý moučný červ, což je v dospělosti brouk potemník moučný, anebo se hodně chová potemník brazilský nebo stájový. Vařit se dá i skákající hmyz - různé druhy cvrčků nebo saranče stěhovavá, z motýlů pak housenky bource morušového a zavíječe voskového. * Jak si z těchto druhů vybrat? Každý má úplně jiné nutriční složení. Velký moučný červ je třeba tak mastný, že se z něj nedá udělat mouka, vyrábí se jen pasta. Naopak saranče stěhovavá má zase spoustu bílkovin. Ale výsledné složení hmyzu se dá ovlivnit i tím, co mu dáte nažrat. Když mu dáte spíše bílkovinnou stravu, tak bude mít přirozeně více bílkovin, když mu dáte mrkev, tak betakaroten, když kvasnice, tak bude mít vitamin B. Dá se využít i jako nosič určitých nutričních elementů. * Mohu si tedy nachytat brouky a cvrčky někde na louce? Raději ne, mnoho druhů hmyzu je vzácných a chráněných, ale i sběrem hojných druhů by se mohla narušit rovnováha ekosystémů. Navíc jíst hmyz z volné přírody může přinášet i zdravotní rizika. V Česku mají lesy, louky a pole hrozně malý rozměr, a i kdybyste měla třeba bio zahradu, tak v bezprostřední blízkosti může být pozemek, který jeho majitel stříká, a vaše „bio“ tak může být plné pesticidů. A pesticidy se nezničí ani varem. Navíc je i u nás spousta jedovatých hmyzích druhů. Nejlepší je brát hmyz z chovů, tam žádné riziko nehrozí. Chovatelé musí hodně hlídat, čím hmyz krmit, aby jim nehynul. Hmyz totiž hrozně rychle zrcadlí kvalitu žrádla. * Je chovatelů hmyzu v Česku hodně? Ano, zejména ve velkých městech. Několik našich velkofarem dokonce produkuje hmyz ve velkém, po tunách, a vyváží ho do jiných zemí Evropské unie. Takže když třeba v Holandsku nabízí masové tyčinky s hmyzem, tak to klidně mohou být brouci z Česka. * Co všechno se dá z hmyzu připravit? Naprosto cokoliv. Z hmyzu jsme dělali i vánoční cukroví. Do vanilkových rohlíčků jsme dali napůl ořechy a podrcené moučné červy, do rumových kuliček jsme k oříšku přidali cvrčka. Sama za sebe přirovnávám hmyz k cuketám, do čeho je přidáte, tam jsou: do buchet, do cukroví, na koláče, do těsta, jako hlavní jídlo, jako příloha. A u hmyzu je to stejné. Můžete je nasypat na špagety, nebo do polévky jako krutony, upéct z nich chleba, nebo je dát jako ozdobu na zmrzlinu. Ale na druhé straně - všeho moc škodí. * Jaký recept by měl zvolit začínající „hmyzokuchař“? Pokud jde jen o vylepšení jídelníčku, tak stačí opražit cvrčka na másle. Pokud jde o nutriční záměr, tak je dobré vědět, kolik čeho sním. O tom bude i naše třetí kuchařka, kterou připravujeme, ale dnes už se dá i na internetu dohledat, jaké nutriční složení má který druh. Kolik vápníku, bílkovin, tuku. Na tomto základě je pak možné připravit si třeba hmyzí mouku, vědět, kolik čeho obsahuje třeba jedna lžíce, a přidávat ji do jídla. Například velký moučný červ obsahuje mnoho látek, které zabraňují žluknutí tuku, takže mouka z něj vydrží poměrně dlouho. Na druhou stranu mouka ze cvrčků je plná bílkovin, které se kazí rychle, takže je lepší ji dát pro jistotu do mrazáku, aby se v ní

nenamnožily nějaké patogeny (choroboplodné zárodky, pozn. red.). * Kde se dá koupit pár cvrčků na ochutnání? Normálně v prodejnách krmiva, to je dřívější Zverimex. Prodává se to v malých krabičkách na litry, třeba půl deci středních cvrčků, což je pro čtyřčlennou rodinu tak akorát na oběd, stojí okolo 55 korun. Ale k tomu by si samozřejmě ještě něco dali, třeba brambory, nebo by cvrčky nasypali na špagety. Dvakrát za měsíc úplně stačí. * Na co si dát při koupi hmyzu pozor? Na poměr živých k mrtvým. Jestli se to v krabičce, kterou vám prodávají, hýbe. Když skomírají nebo neskáčou nebo se mouční červi málo hýbou, je něco špatně. A pokud si chceme pochutnat na cvrčcích, je lepší kupovat nedospělé. Dospělí už mají dlouhá křídla, jsou tvrdí a je tam málo stravitelné hmoty. * Je nutné cvrčky hned po zakoupení zpracovat? To právě ne. Doma je musíte z krabičky přendat do něčeho, kde nejsou zbytky žrádla, ani nic podobného, a nechat je tři dny vyhladovět. Něco uhyne a to, co přežije a skáče, je vyprázdněné a zdravé. Z toho se pak vaří. Hmyz musí projít dostatečně varem, aby se zneškodnily všechny patogeny. Rozhodně ale nekonzumujte žádný hmyz živý, třeba malý moučný červ může mít v sobě vývojová stadia tasemnic, která jsou přenosná na člověka. Ale tepelná úprava vše stoprocentně zahubí. * Má i mrtvý hmyz nějaké využití? Třeba na mouku? Ne, bezprostředně po smrti hmyzu začnou probíhat rozkladné procesy, takže je nutné vše mrtvé hned vyhodit. * V jakém prostředí je potřeba hmyz uchovávat? V lednici nebudou tak rychle umírat, ale když je tam zase necháte dlouho, mohou uhynout chladem. Respektive upadnou do anabiózy, což znamená, že si budou myslet, že přišel podzim a budou spát. Často jsme je před vařením dávali do mrazáku, aby se zklidnili a všude neskákali, ale jak jsme je hodili na pánev, tak se probudili a začali vyskakovat. Takže teď je před pražením raději házíme do vroucí vody, aby se rychle usmrtili. * I když to není hmyz, tak v Asii jedí třeba i pražené tarantule. Nejsou jedovaté? Po úpravě už ne. Jed je bílkovina, která pražením denaturuje, což znamená, že jed přestává být jedovatý. To platí i pro štíry, které tedy rozhodně není dobré jíst syrové, ale když se budou pět minut pražit v tuku, tak ho můžete v klidu ochutnat. Pražení je ale potřeba vidět, jinak nevíte, jak dlouho se připravoval a jak dlouho kde ležel. * Je možné jíst i mouchy? Ano, ale stejně jako na dospělém cvrčkovi, tak i na mouše je spousta tvrdého, takže to žádná lahůdka nebude. Navíc mouchy přenášejí hodně patogenů. * Co třeba včely? Ty by se také daly jíst, ale včela je strašně chlupatá a má v sobě hodně chitinu (polysacharid, který se pomocí minerálních látek přeměňuje na tzv. ekoskelet, pevnou vnější kostru členovců, pozn. red.), po kterém by nám mohlo být špatně, nebo by se na něj mohla projevit alergie. Když už, tak raději včelí larvy. * Existují nějaké alergie na hmyz?

Zatím víme jen o tom, že lidé s alergií na mořské plody reagují podobně i na hmyz, protože oboje je součástí stejného kmene členovců. Je možné, že se ještě něco objeví, tři generace před námi hmyz vůbec nejedly. Ale myslím, že stačí začít pomalu a v rozumném množství a postupně přidávat, aby měl organismus čas se na to vyladit. * U hmyzu jako nové potravině tedy ještě vše prozkoumané není? Všechno ještě ne, ale hodně už ano, zejména co se týká nutričního složení. Hmyz má hodně kvalitních bílkovin a to je důležité. Ale v Evropě se soustředíme zejména na možnosti využití hmyzu u nemocných lidí. Mnoho druhů nebo výtažků z nich obsahuje látky, které mohou pomoci při zdravotních problémech. Třeba ledvináři mají problém s puriny a mezi hmyzem se dají najít druhy, které jich mají hodně, nebo naopak málo, nebo jiné složení. Dá se z nich vybrat to, co člověk zrovna potřebuje. Nebo z moučných červů, kteří žerou jenom obilí, by se daly získávat enzymy, které by pomohly celiakům v trávení lepku. Zatím se ale hledá cesta, jak tento enzym z těla hmyzu vytáhnout. Mnoho prací a výzkumů ohledně hmyzu už je hotových, ale klinicky se nic nevyužívá, zatím probíhá jen testování. * Je hmyz jako potravina vůbec v Česku povolen? Už byl schválený jako potravina nového typu Evropskou komisí a v současné době v součinnosti s Ministerstvem zemědělství děláme na legislativě pro Českou republiku. Je třeba vypracovat standardy chovu, zpracování, distribuce, zařazení do koloběhu potravin a podobně. Největší problém je ale zdravotní riziko, které by mohlo nastat při špatném zpracování u výrobce nebo následné špatné přípravě. * V restauracích se tedy připravovat ještě nesmí? Může, protože už máme několik let dohodu s hygieniky, že pokud se bude hmyz připravovat v malém, třeba jako „Týden hmyzích specialit“, a nebude celoročně na jídelníčku, tak žádný problém nevznikne. Ale samozřejmě je tu ještě druhá věc: Hmyz je jako tatarský biftek, musíte kuchaři věřit, že to umí. Člověk, který si chce dát v restauraci hmyz, by měl vědět, jak se správně připravuje, a klidně si zavolat kuchaře a popovídat si s ním. Aby měl záruku, že nedostane jídlo z hmyzu, který byl usmrcen už před hodinou a teprve se z něj bude něco dělat. Tepelné zpracování musí nastat ihned po usmrcení a pak je potřeba hmyz dobře upravit, stejně jako jiné potraviny, ochutit, upražit do křupava. * Nemají ochránci zvířat problém s tím, že hodíte živého cvrčka do horké vody? Ze začátku měli, ale jim vlastně nevadí, že někdo jiný jí maso, zatímco oni ne, ale vadilo jim, že na přednáškách vaříme hmyz a nemáme hlad. Že zneužíváme zvířata pro show. A pak měl ještě někdo výhrady k tomu, že jsme házeli živé šváby do horkého oleje, protože oni ještě na pánvi hýbou nohama. Proto je tam také házíme hřbetem dolů, protože tam mají nejvíc nervových uzlin a mnohem rychleji dojde k usmrcení. *** „Hmyz obsahuje mnoho bílkovin, zdravé tuky a minerální látky.“ Doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph. D. (58) Studovala Vysokou školu zemědělskou v Brně (dnes Mendelova univerzita), kde od ukončení studia stále pracuje. Jedlému hmyzu se věnuje od roku 2002 - provádí výzkum nutričních hodnot, sleduje ekologické aspekty chovu hmyzu a spolupodílí se na přípravě legislativy pro využití hmyzu jako potraviny. Organizuje pro odborníky i širokou veřejnost ukázkové akce a přednášky. Je členem Zoologické společnosti a Parazitologické společnosti. Od roku 2014 pracuje jako kontaktní osoba za Česko pro oblast jedlého hmyzu pro FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN). Se zahraničními odborníky spolupracuje při přípravě legislativy jedlého hmyzu v rámci EU. Je spoluautorkou knih Kuchyně hmyzem zpestřená a Hmyz na talíři, nyní připravuje třetí hmyzí kuchařku.

„Jíst se dá tarantule, mouchy nebo i včely.“ ŠPAGETY S BAZALKOVÝM PESTEM, OŘECHY A CVRČKY Porce pro 3 osoby, doba přípravy 30 minut. * 1 balení špaget * 3 hrsti čerstvé bazalky * špetka mořské soli * 2 stroužky česneku * 1 polévková lžíce piniových semínek * 20 g parmezánu * olivový olej * hrstka vlašských ořechů * hrst cvrčků 1. Nejlepší způsob výroby pesta je v hmoždíři. Můžete použít mixér, ale při mixování někdy riskujeme ztrátu krásně zelené barvy a i možnost, že vám bazalka zhořkne. 2. Do hmoždíře nebo mixéru vložíme piniová semínka, česnek a mořskou sůl. Vše společně rozmělníme, nebo rozmixujeme na konzistenci pasty a poté přidáme lístky čerstvé bazalky. Vše opět podrtíme, přidáme nastrouhaný parmezán, olivový olej a vymícháme v hotové pesto. 3. V hrnci uvaříme těstoviny v osolené vodě. Těstoviny by neměly být uvařené úplně do hotova, je tedy potřeba je hlídat. 4. Cvrčky vhodíme do vroucí vody a po několika vteřinách vyjmeme, necháme okapat a orestujeme na pánvi na hoblince másla. Cvrčky restujeme asi tři minuty, osolíme, odstavíme pánev z plamene a přimícháme bazalkové pesto a těstoviny. Pesto už tepelně neupravujte, aby si zachovalo svoji svěží chuť. Dobře promícháme, dozdobíme vlašskými ořechy a podáváme. ŠTÍR NA VÍNĚ, ČESNEKU A BYLINKÁCH S ROZPEČENOU BAGETOU Porce pro 1 osobu, doba přípravy 15 minut. 2 stroužky česneku * 1 dcl červeného vína * čerstvé bylinky (tymián, rozmarýn...) * sůl, pepř * 1 štír * olej na smažení Smažený štír je velmi efektní záležitostí pro romantické večeře se svíčkami a dobrým vínem. 1. Připravíme si hluboký hrnec a rozpálíme v něm větší množství oleje na smažení. Se štírem je potřeba nakládat opatrně, aby nás nebodnul. Uchopíme ho dvěma prsty za ocásek, těsně pod bodcem. Můžeme též použít kleštičky. Štíra vložíme zaživa do rozpáleného oleje, kde ho smažíme po dobu dvou až tří minut. Vyjmeme a odstřihneme poslední dva články ocásku, kde se nachází bodec. 2. Oloupeme a nakrájíme na plátky česnek. Na pánvi rozpálíme olej, na kterém krátce orestujeme česnek a nasekané čerstvé bylinky. Přidáme štíra a vše zakápneme červeným vínem. Osolíme, opepříme a vše společně na pánvi ještě promícháme. Jak štíra správně konzumovat: Se štírem zacházíme stejně jako s krevetou. Odtrhneme nožičky, ocásek a chelicery. Tělo, které zůstane, se vyjídá. Poté přejdeme na nejlahodnější část a tou jsou klepýtka. Opatrně je rozlomíme (stejně jako u kraba) a svalovina, která se ukrývá uvnitř, je přímo delikátní. Foto autor| Foto: archiv David Švejnoha Foto popis| Docentka Borkovcová si smaží cvrčky i přímo na univerzitě. A když zrovna nemá po ruce čerstvý hmyz, nepohrdne ani sušenými moučnými červy. Foto autor| Foto: Anna Vavríková / MAFRA

Foto popis| Hmyzí pochoutku připravenou docentkou Borkovcovou ochutnala i redaktorka TÉMA. Foto popis| Hmyz lze využít i při přípravě údajně velmi chutných dezertů, třeba tvarohových řezů Míša. Foto autor| Foto: archiv David Švejnoha, Anna Vavríková / MAFRA

Tina Zhubněte jednou provždy 11.5.2016

Tina str. 20

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mít tak postavu jako lusk… O tom nemusíte jen snít. Stačí si přenastavit duši a jídelníček. Také vás občas štve, že některé ženy mohou sníst dvacet knedlíků nasladko, a pořád jsou štíhlé jako třísky, zatímco vy se podíváte na dort v cukrárně a hned máte dvě kila navíc? Ano, příroda je občas nevyzpytatelná, ale podle expertky na hubnutí Antónie Mačingové, má na vaší nadváze jen mizivý podíl. „Mnohem důležitější jsou vaše životní vzory. Vzpomeňte si třeba na maminku: Jaké měla stravovací návyky? Jak se k sobě jako žena chovala? Byla šťastná, spokojená, vyrovnaná? Ať si to připustíte, či nikoliv, duše a jídlo spolu úzce souvisí. Spousta lidí má sklony k přejídání, protože jim v životě něco chybí,“ říká odbornice. Pokud tedy chcete opravdu a trvale zhubnout, je potřeba změnit své zvyky a začít s čistým stolem. Schůdková metoda Mačingové Pokud chcete zhubnout, trvale vyhněte se různým dietám (jakmile se vrátíte k původní stravě, vždycky hrozí jojo efekt) a raději zkuste krůček po krůčku změnit své stravovací návyky. Pomoci vám v tom může Schůdková metoda Antónie Mačingové, která začíná osmadvacetidenním hubnoucím programem. V čem spočívá? První týden Je věnovaný očistě střev a trávicího traktu. Proto by se ve vašem jídelníčku mělo objevit ovoce a zelenina s vysokým podílem vlákniny. Doporučuje se například červená řepa, fazolové lusky, brokolice, celer, jablka a mrkev. „Každé ráno začněte sytou snídaní. Stačí smíchat nastrouhané jablko, mrkev, ořechy, rozinky a med,“ doporučuje Antónia Mačingová. K obědu a večeři si pak můžete dát zeleninu s vařeným vejcem či nízkotučným sýrem. Ale pozor, to není všechno, během detoxikačního programu byste měla denně vypít tři až čtyři litry převařené vody. Pokud chcete, můžete si ji ochutit citronem, případně medem (pomáhá při problémech se zácpou). Pitný režim vám pomůže rychle vyčistit tělo, odbourat tuk a zbavit se pocitu hladu. Druhý týden Teď už můžete do svého jídelníčku zařadit tuky, bílkoviny i přírodní probiotika (ta se nachází hlavně v kysaném zelí, zakysaných mléčných výrobcích a tvrdých sýrech). K obědu si můžete udělat třeba bezvaječné těstoviny se špenátem, fazolové lusky s vajíčkem, mrkvový perkelt nebo kuře. Spoustu receptů najdete například na webové adrese http://www.antonialifestyle28.com. „Nezapomínejte na dopolední i odpolední svačinu. Dopřejte si například sušené švestky, mandle nebo třeba vlašské ořechy. Množství těchto dobrůtek není limitované. Poslouchejte svoje tělo a sama brzy poznáte, kolik toho doopravdy potřebujete,“ říká expertka a dodává, že byste měla jíst do pocitu nasycení a zároveň dostatečně pít.

Třetí a čtvrtý týden Navazuje na předchozí jídelníčky a teď ho můžete doplnit i o ryby (například filety z mořské štiky, tuňáka) a kuřecí či krůtí maso. Jednu z hlavních rolí v něm pořád hraje zelenina: celer, červená řepa, cuketa. „Během čtyř týdnů byste měla zhubnout. Zkuste pořád nestoupat na váhu. Raději se měřte - centimetry jsou podstatnější než kila,“ upozorňuje Antónia Mačingová. Dělená strava Po detoxikačním programu byste měla být nejen štíhlejší, ale zároveň by se vám měla zlepšit i kvalita vlasů a pleti. Teď je na čase pokračovat v tříměsíčním stravovacím programu podle A. Mačingové, který nabízí dvě varianty: Buďto si můžete zkusit dietu dle krevních skupin (viz tabulka vpravo), nebo jíst dělenou stravu. O co jde? Rozlišují se tři skupiny jídel: BÍLKOVINNÁ (maso, mléčné produkty), SACHARIDOVÁ (těstoviny, brambory, rýže, luštěniny, obilniny) a NEUTRÁLNÍ (zelenina, ořechy). První dvě se nesmí kombinovat a třetí je možné jíst ke všemu. Dělená strava Pokud se svou váhou ještě po třech měsících nejste spokojená, můžete si zopakovat osmadvacetidenní detoxikační program. V opačném případě se nadále stravujte podle receptů Antónie Mačingové. O víkendu si povolte otěže a dopřejte si vše, na co máte chuť. Nezapomeňte ale pokračovat v pitném režimu a snažte se jíst pravidelně. Snídejte od 8 do 9 hodin, svačte mezi 9. a 11. hodinou, obědvejte mezi 11. a 13. a večeřte nejlépe mezi 17. a 18. hodinou. D Stravování dle krevních skupin Víte o tom, že vaše krevní skupina má vliv na to, po čem přibíráte? U každého je to jinak - někomu vadí maso, jinému zase mléko a mléčné výrobky. Zjistěte si, jak jste na tom vy. KREVNÍ SKUPINA O: Váš jídelníček by měl obsahovat hodně bílkovin, to znamená maso, ryby, zeleninu (brokolici, špenát, 0 kapustu) a ovoce. KTERÉ POTRAVINY VYNECHAT: Přibíráte po lepku, proto zredukujte přísun obilovin a luštěnin. DOPORUČENÍ: Nekombinujte ovocné a zeleninové šťávy. Občas si dejte vejce, vlašské ořechy či dýňová semínka. A KREVNÍ SKUPINA A: Máte velmi citlivý trávicí systém, který těžko zpracovává bílkoviny a tuky. Proto by vaše strava měla být založena na ovoci, zelenině, rýži a obilovinách. KTERÉ POTRAVINY VYNECHAT: Vyhlaste embargo na klasické mléčné výrobky a nahraďte je sójovými. DOPORUČENÍ: Jezte syrový ananas, zrychluje peristaltiku střev. KREVNÍ SKUPINA B: S redukcí váhy vám pomůžou vejce, nízkotučné mléčné výrobky, maso (kromě drůbeže) a zelená zelenina. B KTERÉ POTRAVINY VYNECHAT: Lepek obsažený v pšeničných výrobcích, který se pak ukládá ve formě tuku.

DOPORUČENÍ: Do svého jídelníčku zařaďte kozí mléko a sýry. AB KREVNÍ SKUPINA AB: Jezte potraviny, které urychlí váš metabolismus, jako jsou ryby, zelenina, kysané mléčné výrobky, ovoce (ananas). KTERÉ POTRAVINY VYNECHAT: Vyhněte se červenému masu, které je špatně stravitelné a zbytečně po něm přiberete. Nahraďte ho zeleninou nebo tofu. DOPORUČENÍ: Máte sklony k překyselení žaludku, proto omezte kávu, alkohol a uzené či konzervované maso. Přeprogramujte hlavu * BUĎTE AKTIVNÍ Připravujte si jídlo sama. Vybírejte si kvalitní suroviny a užijte si jejich zpracovávání (krájení, míchání, restování). Nálada, kterou do jídla vložíte, se pak odrazí na výsledku a hubnutí vám půjde jedna báseň. * PŘISTUPUJTE K SOBĚ S LÁSKOU Když ve stravování někdy něco porušíte, nevyčítejte si to. Prostě to vezměte jako fakt a jděte dál. Hubnutí je proces a není kam spěchat. Všechno máte ve svých rukách. * DĚLEJTE VĚCI, KTERÉ VÁS ČINÍ ŠŤASTNOU Kupte si domů kytici růží, zajděte si s kamarádkou na kávičku nebo se jen projít po nábřeží. Dopřávejte si cokoliv, co vás těší. Pocit radosti, štěstí a naplnění vám dodá spoustu energie a urychlí vaši proměnu. * BUĎTE ZODPOVĚDNÁ Nezapomeňte, že vy sama jste zodpovědná za to, jak se cítíte a jak vypadáte. * OTEVŘETE SE ZMĚNÁM Říká se, že změna je život. A v případě stravování to platí dvojnásob. Nebojte se zkusit úplně nová jídla, která vám dodají spoustu energie. Změňte i svůj přístup ke stolování: jídlo si hezky naaranžujte na talíř i a v klidu si vychutnávejte každé sousto. Užívejte si jeho barvu, vůni, chuť. * VYDRŽTE Věřte, že i na nový, zdravější způsob stravování si časem zvyknete. Jednoho dne se probudíte a už vás ani nenapadne sáhnout po něčem nevhodném. A jestliže občas zhřešíte, nic strašného se nestane. Vaše tělo bude naprogramované na zdravou stravu a nějaký ten drobný úlet vám určitě odpustí. VYUŽÍVEJTE KOŘENÍ Zkuste méně solit a k dochucení pokrmů používejte koření. Skvělá je například majoránka, která vám jídlo hezky ochutí a zároveň podpoří i trávení. Podobné účinky má i obyčejný kmín, který pomáhá trávit těžší jídla a je také prevencí proti nadýmání. Foto popis|

tnbiz.cz Dejte si pozor! Inspektoři odhalili vepřové maso se salmonelou! 9.5.2016

tnbiz.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Inspektoři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) odhalili nebezpečnou šarži vepřového mletého masa. V produktu, který byl nabízen v obchodech řetězce Lidl, našli bakterie rodu salmonella, které způsobují salmonelózu! Maso mělo datum použitelnosti do 30. 4. 2016 a na pultech obchodů se už nenachází. Nicméně inspektoři se obávají, že by nebezpečné maso mohli mít lidé doma v mrazáku. "SZPI důrazně doporučuje všem spotřebitelům, aby danou šarži potraviny nekonzumovali," vyzval mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440xX/May2016/1866150.jpg?71d2 Kontaminované maso nese značku Čerstvá porce - Vepřové mleté maso 100%, prodávalo se v půl kilovém balení s číslem šarže 154511316005. Maso na český trh dodávala společnost Hamburger Pini a pochází z Polska. Bakterie rodu Salmonella způsobují akutní průjmové onemocnění, salmonelózu. V Česku jsou ročně hlášeny desítky tisíc případů nákazy. Nemocný si projde doslova peklem, trápí jej kolikové bolesti břicha, bolesti hlavy, horečka, zvracení a velmi časté průjmy. POZOR: Na trhu je "nealko" pivo s alkoholem! Nemáte ho doma? Řetězec Lidl měl problémy už před necelými třemi týdny. Inspektoři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce tehdy přikázali okamžité uzavření lanškrounského supermarketu. Obchod byl plný okousaných potravin a myšího trusu. ČTĚTE TAKÉ: Salmonela novou zbraní proti rakovině. Ničí nádory Kde na vás číhá nákaza? SKANDÁL: KFC čelí zlobě zákazníků! Neuvěříte, co nechutného odhalil test v jejich nápojích TO VÁS ŠOKUJE: Štítíte se bakterií na záchodě? Neuvěříte, kde vám hrozí mnohem větší nebezpečí! URL| http://tnbiz.cz/domaci-a-politika/553780

Týden u nás, okresní noviny Zloděj vykradl prodejnu potravin 11.5.2016

Týden u nás, okresní noviny str. 3 Černá kronika, zpravodajství (jch) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vanovice – Cigarety, alkohol, uzeniny. A také peníze. Ve Vanovicích vyloupil zloděj tamní prodejnu potravin. Dovnitř se dostal ze zadní části budovy. „Do skladu potravin se vloupal poté, co poničil dvoje dveře. Pak prohledal i prodejnu. Zmizely cigarety, alkohol a uzeniny. Ve zdi našel zloděj trezor, ze kterého sebral peníze,“ uvedl policejní mluvčí Bohumil Malášek. Škoda byla více než osmdesát tisíc korun.

tyden.cz Čím dostihový král dožral žokeje? Zpověď Josefa Váni 5.5.2016 tyden.cz str. 0 Sport Pavlína Wolfová, Petr Kolář Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jméno Josef Váňa má v dostihovém světě jedinečný zvuk. Přesto se legendě mezi žokeji podařilo kolegy od koní pořádně naštvat. Čím koňáky pobouřil? TÝDEN.CZ přináší celý rozhovor s Josefem Váňou o jeho koketerii s politikou a chuti na koňské maso. Jméno Josef Váňa má v dostihovém světě jedinečný zvuk. Přesto se legendě mezi žokeji podařilo kolegy od koní pořádně naštvat. Čím koňáky pobouřil? TÝDEN.CZ přináší celý rozhovor s Josefem Váňou o jeho koketerii s politikou a chuti na koňské maso. Ve svých téměř čtyřiašedesáti letech prohlašuje, že se pokusí podeváté vyhrát Velkou pardubickou. Na podzim chce Josef Váňa zvítězit také ve volbách do Senátu, kam kandiduje za Babišovo ANO.

Pokaždé, když se blíží Velká pardubická, píše se v novinách: Váňa se chystá na Velkou. Trochu pubertálně se tomu vždy směji. Vy se tomu nesmějete? A o čem mají ti novináři psát? Vždycky to je Váňa, anebo fotbal. Vám nepřipadá legrační slovní spojení: Váňa se chystá na Velkou? No, je to takové paradoxní. Protože všichni žokejové v mém věku už prdí do hlíny anebo se jezdí ve vozíku na ty dostihy koukat, že jo? Já vám ale rozumím. Nicméně když tohle někdo řekne, určitě nemyslí záchod. Pardubická je prostě Velká. Nevím proč. A neumím tuhle slovní hříčku rozlousknout. Já se nad tím ani nikdy nezamyslel. Pro mě je Velká Velká. My neříkáme, že jedeme Pardubickou. My říkáme, že jedeme Velkou. Řekl jste, že lidi zajímá Váňa a fotbal. Proč to tak podle vás je? Mně to tak připadá. Mně se tu zabili koně a Blesk o tom psal dalších čtrnáct dní. O senzaci. Někteří novináři se holt snaží psát o lidech, o kterých se ví... Před pár dny jste tu měl prezidenta Miloše Zemana. Jaké bylo vaše setkání? On tu byl v kraji. Vybrali mu Chyši, protože tu máme krásný zámek. Vyzdvihl mě. Jinak Chyši vůbec neznal. Ještě pomluvil cestu z karlovarské, protože mu říkali, že superb, který má, nikdy nedrcá, a že se přesvědčil, že tady drcal. Vy jste prý pro něho měl připraveného panáka. Je to tak? Ne panáka. Vybral jsem dva druhy vín. Přivítali jsme ho na radnici, sedělo tam zastupitelstvo, hejtman a asi jeho mluvčí. Chtěli jsme si připít, ale nestihli jsme to. Jak to? No, protože pan prezident tu skleničku vypil dřív, než jsme si ťukli. Mrzí vás to? No, tak měl žízeň. Ale já to chápu. Pro mě to není nic nepochopitelného. Vraťme se k Velké pardubické. V těchto dnech jste oznámil, že ji na podzim pojedete znovu. Po třicáté. Fakt se na to ve třiašedesáti cítíte? Teď se stalo, že jsem toho koně, o kterém jsem si myslel, že ho pojedu, odvezl na operaci. Bude se mu artroskopem vytahovat malinkatý úlomek kostičky v kloubku. Ale to je právě to... Tiumena jsem kdysi šest týdnů před závodem zranil a pan doktor řekl, ať ho necháme na příští rok být. A já ho dal během dvou týdnů dohromady tak, že jsem s ním vyhrál Velkou pardubickou. A taky mi všichni říkali, ať už se na to vykašlu, že su starej a že su k ničemu. Ale já tady s těma klukama denně jezdím, skáču. Když je nějaký problém, stejně ho řeším já. Protože si myslím, že mám pořád nejvíc zkušeností, abych když tak problémové koně přemluvil k tomu, aby byli normální. Pravda je, že už nejezdím sto dostihů za rok, ale fyzicky jsem na tom furt dobře. Zmínil jste, že jde kůň na operaci. Co když nebude zdravý? Pojedete na jiném? Do Velké pardubické budeme přihlašovat víc koní a doufám, že se jich víc kvalifikuje, protože Velká se bez kvalifikace běžet nedá. Problém je v tom, že Tiumen byl kůň, který mi chodil na myšlenku. Nemusel jsem prakticky nic dělat, dělal to za mě. Rabbit Hawk Wing je mu v tom podobný, nikam se nehrne, je lehce jezditelný. Nemám už na to, jak jsem jezdil před osmi, deseti lety. Jel jsem deset ročníků a nikdy nebyl horší než třetí. A už na mě národ zapomněl, už si říkají, že jsem starej, už nejsem favorit. Starej jsem, ale cítím se dobře, jsem schopen se fyzicky nachystat stejně jako ti mladí kluci. A zkušenosti, co mám, mi nikdo nevezme. Vy jste jako Jaromír Jágr!

Tomu fandím, je to taky starej blázen. Asi taky nechce stárnout, jako já, nechce skončit. Myslíte, že letos můžete vyhrát? Velkou jedu potřicáté, takže bych to tím rád uzavřel. A vy si myslíte, že bych tam lezl, kdybych ji nemohl vyhrát? Ten kůň je tak dobrej! A pokud se všechno podaří, bude v pořádku, já budu v pořádku, šanci vyhrát máme. Stále to vnímáte tak, že dívat se na Velkou pardubickou ze země je nesnesitelné, jak jste řekl? To jsou muka. V roce 2013 jste na Pardubické spadl a do cíle došel pěšky. Jaký to byl pocit? Hroznej. Když jdete od posledního skoku do cíle pěšky a víte, že byste býval byl přinejhorším druhý. To je zlé. A proto jste došel do cíle a řekl, že Andrej Babiš je super a měl by vyhrát volby? Řekl jsem to záměrně, protože jsem si to myslel. Rozleželo se mi to tou cestou od posledního skoku do cíle. Víte, já se předtím s panem Babišem asi třikrát sešel a on mi vyprávěl o té situaci v Praze - Nečas, Rittig, Nagyová. Já, klučina z dědiny, vůbec netušil, že něco takového vůbec může existovat. A letos byste - ať vyhrajete, spadnete, anebo prohrajete - zase říkal totéž? Že by měl Babiš vyhrát volby? Myslím si to pořád. Nepletu to do svého sportu, s tím to nic nemá. Jde třeba o to, že se od povodní nenašlo pár korun, aby se v Chuchli spravil internát a škola. Velká pardubická letos bude jedna velká kampaň. Na závodišti Agrofertu pojede žokej Váňa, kandidát do Senátu za ANO. A závod bude v době voleb. Jedete i proto, že vám to může v kampani do Senátu pomoci? Noviny by v té době byly stejně plné Váni! I kdybych třeba nejel, všichni novináři se přijedou ptát, co si o tom myslím, a podívat se na moje koně. Takže vaše rozhodnutí jet Velkou pardubickou není jen předvolební kalkul? Doprčic! Vždyť já už kdysi kandidoval za TOP 09 do... jak se to jmenovalo? Poslanecká sněmovna. Jo, do Poslanecké sněmovny. A taky jsem o hlas prohrál. Proč bych teď kalkuloval? Tehdy jste ale byl na desátém místě a osm lidí na kandidátce jste díky preferenčním hlasům přeskákal. Z Karlovarského kraje se tam dostal jen jeden poslanec, to nebyla tak fatální prohra, ne? Dobře, tak ne, ale poslancem jsem se nestal. Já teď například kandiduji i na krajský úřad Karlovarského kraje. Na třicátém místě. Také za ANO? Ano. Jako nezávislý na jejich kandidátce. Jinak s nimi nemám nic společného. Ale souhlasím s panem Babišem, jak to tady diriguje. Co jste říkal té záležitosti s Čapím hnízdem? Čapí hnízdo je nádherné, já tam byl.

Jde o to, jestli je to nádherné i za podvodně získaných padesát milionů z evropských dotací, ne? Babiš to nedávno musel vysvětlovat ve sněmovně. Co jste tomu říkal? Nerozumím tomu. Neznejisťuje vás to směrem k Andreji Babišovi? Vůbec ne. To vás Babiš tak ohromil? Ne. Ale myslím si... Co je pro něho padesát milionů? Nic. Babiš sám o sobě říká, že je člověk spořivý, každá koruna dobrá. A tohle je přece jenom padesát milionů, ne? Co já vím. Nebudu se tady přece bavit o dotacích, když jim vůbec nerozumím. Víte, kolik lidí pobralo kolik dotací? Teď zrovna tady za mnou přišel nějaký pán, že by mi pomohl vyřídit dotaci na traktor. Tak jsem ho poslal do prdele, protože teď vážně není vhodná doba, abych já tohle začal řešit. Myslíte teď před volbami? Že by se nehodil nějaký ten "čapí traktor"? Asi ne, no. Ale co se Babiše týče, já nevím, jak to je. Nevím, kde je pravda. A nebylo by dobré se ho na to zeptat, když za něho kandidujete? Já nekandiduji za něho, ale za ANO. Lépe řečeno, s jejich podporou. A abych se ho na to zeptal, to nevím, přece jen nejsme takoví kamarádi, aby mi to vysvětloval. Ale jestli chcete, já se ho na to zeptám, až budu tu možnost mít. Sám jste zmínil, že jste před lety kandidoval jako nezávislý na kandidátce TOP 09. Tu už tenkrát fakticky vedl Miroslav Kalousek, největší odpůrce Andreje Babiše. Nepřijde vám takový "přestup" divný? Tenkrát to nejdřív vypadalo jinak, než jak to pak bylo. Než jsem poznal, co dovedou některý lidi v té politice vyvádět. Třeba právě Kalousek. Já šel na jejich kandidátku proto, že jsem volil pana knížete a bral to jako srdeční záležitost. Kalousek se mi nelíbil. Nesetkal jsem se s ním vlastně nikdy, jen jednou mi poslal blahopřejnou esemesku, když jsem vyhrál s Tiumenem Pardubickou. Vídal jsem se tenkrát spíš s panem knížetem a panem Lažanským a ty byla radost potkat. Jak dnes hodnotíte Kalouskovu politiku? Nepřijde vám, že se smrskává na program "nemám rád Babiše a podporuji Tibet"? To se mně právě vůbec nelíbí a řeknu vám proč. Protože je to až vulgární. Ten člověk celý život nic nedělal, jen do něčeho ryl. Myslím, že by měl dát pokoj a prostor jiným lidem. Ať to zase zkusí někdo jiný. Chtěl jste do Poslanecké sněmovny, teď do Senátu. Proč vlastně? Třeba proto, že jsem během jednoho setkání s paní primátorkou Prahy Krnáčovou zjistil, že sehnat v Praze dvacet milionů na to, aby se spravila chuchelská škola, je sranda. Řekla mi, že je to záležitost Prahy 5, že tam je jen bordel, tak jsem šel do té školy a vážně se ukázalo, že patří magistrátu. Já se nemůžu dívat na to, co se v naší zemi děje. To nemůžu vydržet. Vezměte si sport, mládežnický sport, koňský sport, stát to vůbec nepodporuje. Pokud ten kluk nebo holka nemají finanční podporu z rodiny, nemůžou to dělat a skončí na zastávce autobusu kouřit marjánku. Měl jste finanční problémy, o nichž jste mluvil veřejně. Šlo o nevyplacené výhry z dostihů v Itálii, které vám pak chyběly. Prý vám pak peníze zaplatil Andrej Babiš. Je to tak?

Jak jste na to přišli? S Babišem jsem se nikdy o žádných penězích nebavil. Hodně lidí to tak pochopilo, že Babiš dal peníze, tak Váňa je hodný a kandiduje za něho. To není pravda. Ježišmarjá, tak vidíte, co se povídá. Jak se proti tomu má člověk bránit? Kdyby dal Babiš peníze každému, kdo má finanční problémy, tak je chudej. Jenže ono to vypadalo, že vy dva máte blízký vztah. V nějakém rozhovoru jste líčil, jak jste snídal v Čapím hnízdě párečky a volská oka a že to bylo skvělé. No, to psal někdo z Blesku, že jo? Ani nevím, co jsme si tam tenkrát dali, jsou to tři čtyři roky. Je jedno, kdo to napsal, to prostě člověka napadne: Babiš je miliardář, Váňa má trable, Váňu mají lidi rádi, Babiš mu dá peníze, Váňa mu vyhraje volby do Senátu. Ale jděte, já se s Babišem o svém postu v Senátu nikdy nebavil. Osobně jsme si na to téma ještě nepromluvili. Naposledy jsem ho potkal někde v Praze v Agrofertu na chodbě a to jsme se jen pozdravili ve dveřích. Prakticky jsem s ním nemluvil už od loňských Pardubic, kdy jsme si jen ťukli červeným vínem. Dneska se pardubické závodiště jmenuje Agrofert závodiště, pomohl podle vás Andrej Babiš dostihovému sportu? Já to nevím. To se zeptejte těch lidí, co jsou v Pardubicích. Já tam jen jezdím a zdá se mi, že se to nezvedlo, spíš zhoršilo. Vedení toho dostihového spolku tam stálo za prd. Takže nevím, jestli jim pomohl Andrej Babiš, nebo ne. Mně nepomohl. Ale vy mu teď pomůžete, když jste na jeho kandidátce. To se neví. Umíte si vůbec jako vitální člověk představit, že budete senátor? Umím. Řadu z nich osobně znám, jednal jsem s nimi. Třeba ať už je to bývalý slušovický Čuba, anebo ti Moraváci z Hradišťa, které jsem byl dokonce podpořit při kampani. O to ani tak nejde. Spíš o to, že ta zasedání trvají i šest osm dlouhých hodin. Sedí se tam, mluví o nějakých zákonech, jimž občas ani někteří nerozumějí... Nejste na to trochu neposedný? S tím budu mít hrozné problémy. Ale budu se to muset naučit vydržet. Zkusím to. A bude čas na koně? To musí. Ale můj syn je schopný to tady beze mě pár dní zvládnout, což se ukázalo například letos, když jsem byl lyžovat. V tom velký problém nevidím. Znám senátory, kteří vlastní fabriky, jsou schopni dirigovat tisíce lidí, a přitom jsou v Senátu. Jde to. Římský císař Caligula dal zvolit do Senátu koně. Co si o tom myslíte? Nejsem císař, těžko říct. Možná by byl některý kůň chytřejší než některý senátor. Sám o sobě vyprávíte, jak jste vznětlivý, že máte občas potřebu někomu jednu natáhnout. Nebojíte se, že se tenhle rys vaší povahy projeví v horní komoře parlamentu? Spoustu let sedím v radě Jockey clubu. Věřte mi, že nemůže být nic horšího. Zástupci různých závodišť, skupinky rozdělené po pěti lidech a každý má jiný názor. Prosadit ten můj mě někdy stojí to, že - jak říkám - vyteču. Začnu řvát a nadávat. V Senátu si tohle asi nebudu moct dovolit. No právě, tam to takhle nejde. Leda brát prášky na nervy.

Tak uvidíme, ještě tam nejsem, že ano, to mě musí zvolit. Stát se to ale může. Umíte si představit, že budete navrhovat nějaké zákony? To ne. Já je přece budu schvalovat, ne navrhovat, ne? Ale mám spousty kamarádů, se kterými se můžu poradit. Jak to bude fungovat prakticky? Budete cvičit koně a mezitím studovat zákony? Když přijdu s nějakou myšlenkou, stejně nejsem zdatný politik ani pisálek, tak někoho oslovím, poradím se, on to sepíše a já to schválím. Co je vaše politická vize? Mládežnický sport a volnočasové aktivity. Když jsme tady na Bohuslavi začínali, tak jsme roznášeli letáky o jezdectví po školách. Byly roky, kdy se přihlásilo i dvacet lidí. Posledních pět šest roků se nepřihlásil vůbec nikdo. Teď čtyři holky. Není zájem? Nebo na to rodiče nemají peníze? U nás ježdění nic nestojí, tím to není. Děti chtějí sedět u počítače. A další problém je, že dřív na těch koních děti cvičily, udělaly nůžky, kotoul vzad z koně. Dneska ani jedna z těch čtyř holek neudělá kotoul vpřed ani na zemi. Čtyřikrát jste vyhrál Velkou pardubickou se Železníkem. Jak vlastně skončil? Je pochovaný někde, kde to moc lidí neví. Jezdíte tam? Když jedu do Světlé Hory, kde máme babičku, tak na Malou Morávku zajedu. Ale víte, mně prošlo rukama tolik koní, že kdybych měl za každým jezdit, tak bych se z toho zbláznil. Ale Železník byl asi výjimečný kůň, ne? Čtyři vítězství z Pardubické... A tak co? Víte, já ho v tu dobu ani moc nejezdil, protože jsem vždycky jezdil ty koně, kteří potřebovali, aby na nich seděl někdo, kdo jim bude šéfovat. A co je s Tiumenem, trojnásobným vítězem? Je někde v zámecké zahradě u Benešova. Byl jsem tam jednou a už tam nikdy nepojedu, protože jsem tam nemohl trefit. Kterého z těch dvou koní jste měl raději? Žádného. Já mám všechny stejně rád. Já nedělám mezi nimi rozdíly, jestli je malej, velkej, tlustej, tenkej. Já nejsem ženská. Moje paní Váňová, ta mívá dva tři oblíbence, většinou blázny, ale já tohle nikdy nerozlišoval. Nikdy? Možná když jsem dostal ve třinácti tu první Furinu, abych s ní obíhal kolem krav. To byl můj první kůň. Ale pak jsem přijel do školy do Kladrub nad Labem a tam jsem jich měl najednou pět set. Tím jsem ztratil schopnost se do nějakého koně zamilovat. O přátelství mezi koňmi a lidmi jsou přece romány. O zhroucených jezdcích, co ztratí své koně, vojácích, kteří na hřbetě nějakého koně bojovali... O tom nic nevím. Ale vím, že třeba takový Monty Roberts (nejznámější koňský "zaříkávač" - muž,

který naslouchá koním, pozn. red.) vzpomínal na jednoho koně, protože ten kůň sral do jednoho rohu, takže s ním nebylo tolik práce. To je mi pochopitelné, ale jinak ne. Když jste v roce 2013 vychválil Andreje Babiše, tak se pak na sociálních sítích objevila vtipná montáž majitele kosteleckých uzenin se štanglí salámu, na které bylo napsáno Tiumen. Jedl jste někdy koňský salám? Když jsme ještě ve Světlé Hoře pořádali dostihové dny, tak jsme vždycky porazili nějakého těžkého koně a já si koupil minimálně dvacet štanglí salámu. Dal jsem si ho do ledničky na výparník a kolem Vánoc, když jsem to začal krájet, tak to bylo tak skvělé, že kam se hrabal nějaký uherák. Nebo když jsem byl mladý klučina a vyhodili mě z Kladrub, tak jsme v Tlumačově vždycky porazili mladého koně a dělali si z něho bifteky. Konina je úžasné maso, to nejlepší.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/sport/cim-...l-zokeje-zpoved-josefa-vani_382305.html

Treska z Tesca oklamala zákazníky, nebyla celá z masa tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5.5.2016

zpět Obchodní řetězec Tesco Stores ČR musí stáhnout ze své tržní sítě aljašskou tresku vyrobenou v Polsku. Nařídila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Důvodem je klamavé označení na potravině ohledně množství masa, uvedla SZPI. Obchodní řetězec Tesco Stores ČR musí stáhnout ze své tržní sítě aljašskou tresku vyrobenou v Polsku. Nařídila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Důvodem je klamavé označení na potravině ohledně množství masa, uvedla SZPI. Výrobce na obalu ve složení uvedl, že filety z tresky tvoří 100 procent obsahu výrobku, laboratorní rozbor ale potvrdil obsah masa jen ze 74 procent. "Označení potraviny je proto nepravdivé z hlediska složení a porušuje evropské potravinářské právo," uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. "Zákazníkům se velmi omlouváme. Výrobek jsme stáhli z prodeje. O pochybení jsme informovali dodavatele a požádali o okamžitou nápravu," reagoval mluvčí řetězce Václav Koukolíček. Podle něj mohou zákazníci výrobek vrátit, po předložení účtenky dostanou peníze zpět. SZPI nařídila řetězci, aby předmětnou šarži stáhl z tržní sítě, a zahájí správní řízení o uložení pokuty. Konkrétně jde o potravinu Treska aljašská (Theragra chalcogramma), filety bez kůže - s glazurou, hluboce zmrazené, s označením minimální trvanlivosti do 20. 02. 2017. Země původu: Čína, země výroby: Polsko, výrobce Abramczyk Sp. "Vzhledem k tomu, že SZPI za posledních šest měsíců zakázala již šest šarží mražených ryb s nižším než deklarovaným obsahem masa, z toho pět původem z Číny a jednu z Vietnamu, bude inspekce v kontrolách tohoto sortimentu pokračovat," dodal Kopřiva.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...akazniky-nebyla-cela-z-masa_382541.html

Obchodníky tlačí čas. Musí změnit tisíce smluv 9.5.2016


ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodníkům zbývá necelý měsíc na to, aby všechny své smlouvy a obchodní podmínky uvedli do souladu s novým zákonem o významné tržní síle. Ten vstoupil v účinnost na začátku března. Obchodníkům zbývá necelý měsíc na to, aby všechny své smlouvy a obchodní podmínky uvedli do souladu s novým zákonem o významné tržní síle. Ten vstoupil v účinnost na začátku března. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se vzhledem k vágnosti a nejasnosti některých ustanovení často zákon ze strany dodavatelů, odběratelů i odborné veřejnosti vykládá různě. Veškeré smlouvy musí být uvedeny do souladu s platnou novelou do 6. června. "Jedná se o tisíce smluv, které je třeba změnit. Přejednávání smluv a obchodních podmínek věnují obchodníci veškeré své úsilí, aby vše v daném termínu stihli. Bohužel je to někdy velmi komplikované," řekla mluvčí svazu Irena Vlčková. Nové projednávání smluv a obchodních podmínek tak, aby byly v souladu s novelou, je podle ní v tak krátkém přechodném období obtížné. Svaz vítá semináře, které k problematice chystá ministerstvo zemědělství (MZe), přicházejí ale prý pozdě. "Vzhledem ke skutečnosti, že velký objem smluv byl již přenastaven, je termín semináře, který pořádá MZe 12. května, poměrně pozdní," uvedla Vlčková. Novela zákona o významné tržní síle má více chránit dodavatele před nekalými praktikami některých obchodních řetězců. Obchodníci ale tvrdí, že norma může zdražit potraviny v obchodech, omezit vývoz tuzemských výrobků a snížit podíl českých potravin v obchodech. Podle svazu zákon dopadne především na malé české výrobce potravin a obchodní aliance typu Jednota, COOP či Hruška. Zákon mimo jiné vyžaduje dodržování 30denní doby splatnosti faktur mezi odběratelem a dodavatelem. Znemožňuje také přenášet na dodavatele obchodní rizika a náklady obchodního řetězce, např. ve formě špatného naplánování objemu potravin pro propagační akci. Krajský soud v Brně na konci dubna zrušil zatím největší pokutu za zneužití zákona o významné tržní síle. Týká se Kauflandu, který měl podle rozhodnutí antimonopolního úřadu z roku 2013 zaplatit 22,13 milionu korun. Případ se tak vrací na úřad. Podle soudu úřad při posouzení významné tržní síly Kauflandu postupoval chybně. Úřad už uvedl, že podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Případ je důležitý také tím, že jde o první rozhodnutí antimonopolního úřadu v této oblasti, které přezkoumal soud. V minulosti totiž panovaly nejasnosti jak zákon vykládat. "Legislativně technická úroveň zákona o významné tržní síle vykazuje velké slabiny a nedostatky a ve svém důsledku umožňuje vícero výkladů pojmu významné tržní síly," uvedl soud ve svém rozhodnutí.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...as-musi-zmenit-tisice-smluv_382916.html

Týdeník Květy Bič na plýtvání s jídlem a kuřáky 5.5.2016

Týdeník Květy str. 10

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ČESKÁ REPUBLIKA

Přísnější pravidla pro označování země původu potravin, povinnost obchodních řetězců předávat ty vyřazené z prodeje potřebným, prodej cigaret s odpudivými obrázky a zákaz reklamy na erotiku před desátou večer – to jsou hlavní změny schválené minulý týden Senátem. Podpisem je ještě musí potvrdit prezident. Obchodním řetězcům bude nově hrozit až desetimilionová pokuta, pokud vyřazené nezávadné potraviny nepředají k přerozdělení mezi sociálně potřebné. Ministr zemědělství Marian Jurečka, který změnu hájil, informoval, že ročně je v Česku vyhozeno až 80 kg potravin na občana. Za kvalitu přerozdělování bude dále odpovídat jejich konečný distributor, jenž bude dostávat z obchodů potraviny s deformovaným obalem nebo nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. Jurečka prosadil také zpřísnění pravidel pro označování českých potravin. Dosavadní praxe byla podle něj nepřehledná, čehož některé firmy zneužívaly. Mléko, víno a nezpracované potraviny, jako je maso, ovoce či zelenina, budou moci být označeny jako české jen v případě, že budou v ČR vyrobené z českých surovin. U zpracovaných potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska bude 75 procent použitých složek. Senátoři rozhodli také o tom, že se budou prodávat cigarety pouze s varovným obrázkem (zabírajícím minimálně 65 procent obalu) poukazujícím na zdravotní důsledky kouření. Foto popis| Litoměřická bioprodejna Vitálka otevřela pro veřejnost před pár dny „lednici potřebným“ Foto popis| Ministr zemědělství Jurečka hodlá zamezit plýtvání jídlem

Valašský deník Dobrá zpráva 5.5.2016

Valašský deník str. 1 Titulní strana (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

pro všechny Máme pro Vás vstupenky na prohlídku Muzea řeznictví ve Valašském Meziříčí. Muzeum řeznictví Valašské Meziříčí je kulturním a společenským centrem, které upevňuje dobré jméno řeznického řemesla a povědomí o výjimečných kvalitách uzenářských a masných produktů u nás na Valašsku. Ochutnat zde můžete uzenářské speciality z Krásna, partnera muzea, nebo pivní speciál Řeznický lev, který jen pro muzeum vaří v minipivovaru Paličák v Palačově. Vstupenku získáte, když uhodnete název piva, které se v muzeu čepuje. Stačí zavolat na telefonní číslo 725 541 452. Předplatitelé Valašského deníku to mají tentokrát ještě jednodušší. Vstupenky si mohou objednat ve věrnostním programu ABO Bonus. Region| Střední Morava

vitalia.cz Zneužívá McDonald's úspěchu farmářských trhů? 4.5.2016 vitalia.cz str. 0 Lenka Krbcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řetězec rychlého občerstvení McDonald's vyráží s kampaní po českých a slovenských městech. Chce představit suroviny, které používá ve svých fastfoodech. Jenže přitom používá termín

„farmářské trhy“. Speciální kamion McDonaldu má v rámci kampaně Na rovinu Tour objet dvacet měst. „Jedná se o jednu z největších kampaní McDonald's ČR, která si dává za cíl bořit mýty a ukázat pravdu o surovinách, ze kterých se dělají legendární hranolky či hamburgery,“ uvedla společnost. Součástí tour budou videa z výroby a také ukázka – ano, ukázka! – surovin, brambor, salátu, ovoce, pečiva a dalších, které řetězec používá. Na každé zastávce prý McDonald's postaví tržiště připomínající ta farmářská („Vše bude mít formu malého farmářského tržiště, na kterém budou vystaveny naše suroviny,“ uvádí doslova v tiskové zprávě); na koncept farmářských trhů se odvolává i jako na inspiraci pro symbol zdravého stravování. McDonaldu se podařilo s tímto záměrem prorazit do titulků médií a k podprahovému spojení známé značky a „takových těch poctivých farmářských a navíc zdravých potravin“ je tudíž pěkně nakročeno: iHned.cz: McDonald's chce dokázat, že dělá hamburgery ze zdravých surovin. Do regionů vyrazí s „farmářskými trhy“ Aktuálně.cz: McDonald's ukáže, z čeho dělá hamburgery. Pozve lidi na „farmářské trhy“ Použití termínu „farmářské trhy“ řetězcem rychlého občerstvení se ovšem nelíbí pořadatelům skutečných farmářských trhů. Neberte si farmářské trhy do úst „Brát si do úst farmářské trhy, se mi zdá fakt nechutný!“ napsal na Facebooku v reakci na kampaň Jiří Sedláček, který stojí v čele Asociace farmářských tržišť ČR (AFT ČR) a pořádá farmářské trhy na Jiřáku a na Náplavce. Oslovení pořadatelé farmářských trhů u nás se shodují, že se bohužel nejedná o nic nového, a jak říká například Pavel Šťastný, organizátor farmářského trhu na Kulaťáku, jde o obecný problém. „Nálepku“ farmáře má na sobě dnes pomalu i instantní polévka s čínskými nudlemi. „Bohužel vyprazdňování pojmu farmářský je na denním pořádku. Farmářskými trhy se dnes nazývají i trhy, kde se prodává textil a veteš. To je ale stejné již od roku 2009, kdy zažíváme boom farmářských trhů. Ale situace se zlepšuje…, i když se pořád objevují pokusy různých koumáků,“ komentuje Tomáš Popp, pořadatel Plzeňských farmářských trhů. Zneužívá McDonald's úspěchu farmářských trhů ve své kampani? Autor: Vitalia.cz / Ondřej Hošt Jiří Sedláček, pořadatel farmářských trhů Náplavka a Jiřák, předseda Archetyp, o. s., předseda AFT ČR Jednoznačně zneužívá a nejen McDonald's, ale především prodejní řetězce a velcí výrobci. Na počátku dějin farmářských trhů v ČR se kdekdo ošklíbal nad spojením tohoto sousloví a mnohým rigidním lingvistům vadilo, že farmářské trhy používají výrazu „farmářské“, že je to výraz přejatý z angličtiny a s naší tradicí nemá nic společného. Lépe by prý bylo trhy nazývat jakkoliv jinak, např. zemědělské, selské apod. Jak šel čas a sláva farmářských trhů sílila, na trhy začaly chodit tisíce nadšených zákazníků, kteří si trhy začali považovat, zbystřil nejen reklamní a PR průmysl, ale i samotná vedení prodejních řetězců, nadnárodních firem, restaurací apod. Začaly vznikat farmářské obchody, poté i farmářské řetězce (často formou franšízingu) a slůvko „farmářský“ se začalo stovkám, ba i tisícům výrobcům potravin a provozovatelů gastronomie náramně hodit. Najednou měli v rukou pojem, který byl bezděčně a automaticky spojován s úspěchem farmářských trhů a tak cokoliv bylo označeno za farmářské, mělo automaticky vyšší punc prodejnosti. A protože

nálepka byla zdarma, poslední cca čtyři roky, pět let vídáme a slýcháme o „farmářských párečcích, bramborách, marmeládách, sušenkách, salátech, limonádách…“, z čehož vyplývá, že pojem „farmářské“ nikoliv nevýznamně posloužil (a nadále slouží) potravinářskému marketingu a PR, i když jde u mnohých výrobků o spojení falešné a účelové. Nazývat konvenčně a průmyslově vyráběné potravinové výrobky „farmářskými“ u potravin, které opravdu nepochází z farem a jejich výroba tomu odpovídá, není nic jiného než klamání spotřebitele a bohapustá lež. Stačí navštívit nějaký nadnárodní řetězec, kde v sekci mléčných výrobků najdete například minimálně čtyři druhy jogurtů, které se nazývají „farmářské“, ale vyrábějí je „suverénně“ velké akciové společnosti. Takhle bych mohl pokračovat u desítek, ba stovek dalších výrobků, jichž se to také týká. Proto mě lehce zvedla ze židle zpráva o spojení farmářských trhů a značky McDonald's. Obávám se navíc, že v tomto případě dojde u jisté části spotřebitelské populace ke značnému zesměšnění značky, pokud to ovšem McDonald's vůbec zajímá. Citlivost zákazníků – alespoň některých – na jemné tahání za nos ukázala nedávno kauza jménem Ježkův statek: „Sociálními sítěmi se prohnala zpráva o Ježkově statku, který prý neexistuje, a přesto zásobuje farmářské prodejny mlékem a mléčnými výrobky…“ více v článku „Podvod“ jménem Ježkův statek? Normálka. Autor: Archív Tomáše Poppa Tomáš Popp, pořadatel Plzeňských farmářských trhů, předseda Envic, o.s., místopředseda AFT ČR Samozřejmě že ano. Problém je v tom, že si pod pojmem farmářské trhy každý představuje něco jiného… Plzeňské farmářské trhy, které pořádá sdružení Envic od roku 2010, pořádáme tak, aby na nich prodávali skutečně prvovýrobci – farmáři, sýraři, uzenáři, pekaři… Stejné je to u dalších členů Asociace farmářských tržišť. Vybíráme si malé výrobce, kteří dokáží připravovat to nejlepší jídlo. McDonald's prostě tento pojem pomáhá svým krokem vyprazdňovat. Na druhou stranu nejsou spotřebitelé hloupí. Poznají, když se je někdo snaží balamutit. Alespoň doufám. Autor: McDonald's CZ Zuzana Svobodová, ředitelka komunikace McDonald's CZ Část naší roadshow má podobu farmářského tržiště – stánku, na kterém prezentujeme čerstvé produkty od našich dodavatelů farmářů. Nejedná se o prodejní akci, pouze chceme ukázat suroviny, ze kterých připravujeme naše jídlo a představit dodavatele, kteří je pro nás pěstují. Využívání (či zneužívání) populárních označení typu „domácí“ jsme popisovali již dříve, například v článku Názvy potravin balamutí domácí výrobou, babičkou a tradicí. Konkrétně ve spojení s McDonald's upozornil loni Marketing Sales Media: A je to tady. Už i McDonald´s je farmářský a domácí

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/zneuziva-mcdonald-s-uspechu-farmarskych-trhu/

Treska z Tesca je plná vody, i když na obale tvrdí opak 5.5.2016

vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tragikomickým nálezem se dnes pochlubila Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V Tescu našla mraženou tresku s nápisem „Mnoho ryb, málo vody“, která obsahovala 26,3 % nedeklarované vody.

Poukazovali jsme na to už v roce 2012 Za vodu přidanou v rybě zaplatíte i dvě stovky navíc, situace se od té doby však nijak výrazně nezměnila. Letos v lednu veterináři oznámili, že během mimořádné kontrolní akce našli čtvrtinu mražených ryb, která vážila méně, než měla. Z pohledu obsahu masa byla nevyhovující téměř pětina vzorků. A to se přitom kontrolovalo hned dva a padesát vzorků mražených ryb. Více zde Veterináři: Hmotnost mražených ryb je nižší, než udává obal Galerie: Treska z Tesca je plná vody Treska s Tesca plná vody Mražené ryby kontrolují všichni „V těchto kontrolách budeme pokračovat i v tomto roce,“ řekla nám už na konci března Lenka Sedláčková ze Státní veterinární správy. (více v článku Veterináři o kontrolách restaurací: Chceme nedostatky řešit hned) V hledání hříšníků však pokračuje i další kontrolní orgán Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a ani ona neodchází z kontrol s prázdnou. Za posledních šest měsíců už zakázala šest šarží mražených ryb s nižším než deklarovaným obsahem masa. Nejnověji nařídila společnosti Tesco okamžité stažení z prodeje produkt nazvaný Treska aljašská (Theragra chalcogramma), filety bez kůže – s glazurou, hluboce zmrazené: Treska aljašská (Theragra chalcogramma), filety bez kůže – s glazurou, hluboce zmrazené minimální trvanlivost do 20. 2. 2017 šarže: LGT0585/16/68RN3 hmotnost bez glazury: 765 g země původu: Čína země výroby: Polsko výrobce: Abramczyk Sp. z o.o., ul. Witebska 63, 85–778 Bydgoszcz, Polsko „Výrobce na obalu ve složení uvedl: filety z tresky aljašské 100 %, laboratorní rozbor SZPI ale potvrdil obsah masa 73,7 %. Označení potraviny je proto nepravdivé z hlediska složení a porušuje evropské potravinářské právo,“ řekl tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Předmětná šarže tudíž musí být neprodleně stažena z tržní sítě a prodejce může očekávat zahájení správního řízení o uložení pokuty. Zdroj: SZPI

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/treska-z-...e-plna-vody-i-kdyz-na-obale-tvrdi-opak/

Jsou káva a horké nápoje karcinogenní? 10.5.2016 vitalia.cz str. 0 Jiří Ruprich Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Loňská zpráva agentury pro výzkum rakoviny o nebezpečnosti červeného masa a uzenin vzbudila velký rozruch. Odborníci ji však kritizují. Potká podobný osud očekávanou zprávu o rizicích kávy a

horkých nápojů? „Máme se zas na co těšit,“ říká prof. Ruprich. V roce 2015 zveřejnil IARC WHO (International Agency for Research on Cancer, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) zprávu o karcinogenitě červeného masa a masných výrobků. Tato zpráva měla značný ohlas v médiích i u jejich příjemců, nicméně odborníci byli k závěrům mnohdy skeptičtí: Červené maso a uzeniny – je jejich konzumace vážně taková katastrofa? ptal se profesor Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu. A následně kritizoval skutečnost, že WHO nedala k dispozici žádné detaily svého hodnocení: Nebezpečné maso a uzeniny: Hrubá chyba, nebo záměrné šokování čtenářů? Přinášíme jeho komentář k avizované zprávě IARC, jak ho publikoval na webu SZÚ: Je káva a horké nápoje karcinogen? Dozvíme se od IARC v květnu 2016 V květnu roku 2016 má být zveřejněna zpráva o kávě a „horkých nápojích“. Určitě to vyvolá podobný zájem médií jako minulý rok u červeného masa. Samozřejmě hlavně v situaci, kdy hodnocení nebezpečnosti bude zdravotně nějak alarmující. Podobně jako minulý rok, ani nyní nebude k dispozici monografie s detaily, ale pouze prohlášení IARC, podpořené odkazem na publikaci v Lancet Oncology , která by měla údajně vyjít do dvou týdnů od zasedání panelu expertů. Ostatně, monografie k červenému masu není dostupná dodnes (proces publikace trvá často více než jeden rok). Takže se asi zase máme na co těšit! Z dobře informovaných kruhů prosákly některé informace o připravovaném hodnocení. IARC se soustřeďuje na hodnocení karcinogenity pití kávy. Nikoli na rozdíly mezi kávami (např. instantní versus klasická). Má být hodnocen také čaj Mate (Ilex paraguariensis). Hodnocení zahrne také pití velmi horkých nápojů, tedy včetně horkých čajů, což může být spojeno se zvýšeným výskytem nádorů jícnu. Zajímavé je, že v panelu pětadvaceti hodnotitelů není nikdo z EFSA (European Food Safety Authority, Evropský úřad pro bezpečnost potravin), ani jako pozorovatel. Je potřeba připomenout, že EFSA primárně hodnotí zdravotní riziko, nikoli nebezpečnost (karcinogenitu). V napětí je celá průmyslová lobby, která se zabývá kávou. Je otázkou, jaký bude výsledek práce panelu expertů a jaký dopad bude mít na veřejnost. Některé prameny uvádějí, že hodnocení IARC u červeného masa a masných výrobků spotřebu zatím nijak pozorovatelně neovlivnilo. Vždy je ale potřeba sledovat vývoj v delším časovém horizontu. Zdroj: http://www.szu.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/jsou-kava-a-horke-napoje-karcinogenni/

zdarsky.denik.cz Prodej chřestu pomůže dobré věci 6.5.2016

zdarsky.denik.cz str. 0 Podnikání

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Žďár nad Sázavou - I letos budou od května do října na žďárském náměstí Republiky farmářské trhy. Vždy od osmi do půl dvanácté, každou třetí sobotu v měsíci. První se uskuteční 21. května. Podle organizátorek Kateřiny Fialové a Jany Vinopalové, které trhy pro radnici připravují, zůstanou u toho, co se osvědčilo, a pokusí se zlepšit to, co návštěvníci kritizovali. "Jak tedy budou farmářské trhy letos vypadat?

Kateřina Fialová: Zachovali jsme loňskou strukturu, tedy čas i den, zhruba i počet stánků a také jejich rozložení, co se týče nabídky. Aby tam třeba nebylo deset pekařů a žádný zelinář… Farmáře vybíráme tak, abychom sehnaly tři prodejce masných výrobků, tři mléčných, kteří se ještě dělí na prodejce produktů z kravského, kozího a ovčího mléka, a dva pekaře. Zbytek je pak po jednom, třeba jeden medař, jeden prodejce sirupů a podobně. Samozřejmě se budeme snažit lidem nabídnout sezonní produkty. Jaké například? Kateřina Fialová: Na prvním květnovém trhu chceme mít chřest, v létě určitě jahody, ale také třeba rané brambory, a na podzim pak brambory na uskladnění. Chřest přece není typická zelenina pro žďárský region, potažmo Vysočinu… Jana Vinopalová: Je pravda, že na farmářské trhy se snažíme dostat především prodejce z okolí, ale občas se najdou výjimky. Proto jsme chtěly sehnat na květnový farmářský trh chřest, jehož sezona už začala a potrvá zhruba do konce června. U nás se ve větší míře pěstuje ve Vojkovicích u Kralup nad Vltavou a také v Ivančicích, což už je k nám blíž. Ve stejném termínu tam navíc budou mít chřestové slavnosti, takže jsme se s producenty dohodly, že až budou zavážet chřest na slavnosti, 200 kilogramů poputuje do Žďáru. Navíc jeho prodej podpoří dobrou věc. Jakou? Jana Vinopalová: V tomto případě se nám podařilo spojit více věcí dohromady, takže chřest budou na farmářském trhu prodávat pracovníci žďárského nízkoprahového zařízení Ponorka a veškerý výtěžek z prodeje půjde na jejich aktivity. Co se týče počtu stánků, nabídnete jich letos více? Kateřina Fialová: S městem je spolupráce výborná, od minulého roku máme pět nových stánků, takže jich letos budeme mít šestnáct. V předchozích letech jsme si je půjčovaly z Nového Města. Ne všichni farmáři totiž mají svůj vlastní stánek, takže je potřeba jim je zapůjčit, anebo někdy je to lepší i kvůli jednotnosti, protože ne vždycky vlastní farmář reprezentativní stánek, a lépe vypadá, když jsou na náměstí sladěné. Zmiňovaly jste také kritiku čeho se týkala? Kateřina Fialová: Kladných ohlasů bylo naštěstí více, ale kritizovány jsme byly za kulturní program a nedostatek zeleniny. Co se týče zeleniny, je to složitější záležitost, protože jsme chtěly především lokální pěstitele. Zase tolik jich ale na Vysočině není, případně pěstují v malém, a nevyplatilo by se jim na trhy jezdit. V regionu jsou spíše pěstitelé biozeleniny, ale ta zase zákazníky, kteří jsou zvyklí na úhlednou zeleninu ze supermarketu, neláká, protože ji vnímají jako nehezkou a drahou. Jenže bez použití chemie na zahrádce rovná mrkev nevyroste… Jaké je podle vás řešení? Kateřina Fialová: Jeden biozelinář a další prodejci zeleniny ze vzdálenějších lokalit, jako je třeba Táborsko, Hodonín nebo Znojmo. Musíme doufat, že to vyjde. Proč by nemělo? Jana Vinopalová: Není jednoduché někoho z větší dálky umluvit, aby do Žďáru přijel. Ráno ten farmář musí vstát třeba ve čtyři, někdy i dříve, aby včas dorazil, musí si vydělat na benzin a všechno ostatní a také mít nějaký zisk. Pro letošek máme domluveného zelináře z Tábora a také z Čáslavi, tak uvidíme. Někteří prodejci z „jihu" k nám třeba nechtějí jezdit v říjnu, protože se obávají, že v tu dobu tady už bude metr sněhu a celý den budou mrznout. Je ale pravda, že prodejci z jižní Moravy už přijeli absolutně nevybavení, protože u nich bylo teplo, ale ve Žďáře mrzli. Nejraději na podzim jezdí do Brna nebo třeba do Tišnova, kde je podstatně tepleji a také je tam více zákazníků. Obvykle až do poslední chvíle nevíme, kdo z domluvených farmářů na trh doopravdy dorazí. Je to vždycky překvapení… Dá se s tím něco udělat? Jana Vinopalová: Farmáře nelze pokutovat, když přislíbí účast, ale pak si to na poslední chvíli rozmyslí, je to jejich rozhodnutí. Můžeme proti tomu bojovat jenom zvyšující se prestiží trhů spojenou se zájmem zákazníků. Aby si farmář časem nedovolil nepřijet na rezervované místo, protože příště už by nebyl pozván. Aby mu prostě stálo za to, k nám přijet. Když se ještě vrátíme k loňské kritice kulturního programu jak ten bude letos vypadat? Kateřina Fialová: Máme domluvené harmonikáře, kteří budou korzovat mezi stánky, zatím doprovodný program budeme řešit touto formou. Loni jsme zajistily i kapelu, ale právě některé výtky směřovaly k tomu, že se k farmářskému trhu zase tak moc nehodila. Uvidíme, jak budou návštěvníci trhů spokojení letos."

URL| http://zdarsky.denik.cz/podnikani/prodej-chrestu-pomuze-dobre-veci-20160506.html

Zemědělec Kabinet schválil strategii 9.5.2016

Zemědělec str. 5 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Vláda minulý týden schválila strategii zemědělského sektoru do roku 2030, kterou jí předložil ministr zemědělství Marian Jurečka, a současně zařadila na seznam evropsky chráněných území kaňonovité labské údolí. Louky u Přelouče, jejichž zápis do seznamu také požadovala Evropská unie, však mezi chráněná území kabinet nezařadil. Ministr životního prostředí Richard Brabec po jednání řekl, že nyní bude vláda čekat, jak se Brusel k jejímu kroku postaví. Cílem schválené strategie, o níž náš týdeník informoval již v minulém čísle, je podle Jurečky zvýšení konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti českého zemědělství, potravinářství, rybářství, lesnictví a vodního hospodářství, dosažení přiměřené potravinové soběstačnosti v základních komoditách, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života na venkově. „Měly by se zvyšovat plochy takzvaných citlivých komodit, jako jsou třeba ovocné sady, ale také počty zvířat. Oproti roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, klesly na polovinu především stavy prasat. Ve výrobě vepřového masa nejsme dlouhodobě soběstační, loni došlo opět k poklesu míry soběstačnosti, a to o 1,2 procenta na 56,3 procenta, což je hluboko pod úrovní průměru unie. Naším cílem je dosáhnout v roce 2030 míry soběstačnosti 80 procent. Strategii jsme vypracovali mimo jiné proto, aby měli zemědělci jistotu, že jim stát při jejich správném směrování v případě nepříjemností pomůže,“ řekl k dokumentu ministr zemědělství. Strategie je podle jejích tvůrců koncipována jako otevřený živý dokument a základní podklad pro strategické procesy v rámci resortu MZe i jako podklad pro spolupráci mezi resorty. „V pravidelném intervalu se budeme zabývat plněním cílů, které jsme si dali,“ dodal Jurečka. Resort chce také zvýšit počty prasnic, koz, ovcí, krav, kuřat na výkrm i nosnic. Větší podpora pro chovatele by se podle ministra měla ukázat jak v evropském programu rozvoje venkova, tak v národních dotacích. Vláda minulý týden konečně zařadila kaňonovité labské údolí mezi evropsky chráněná území, Louky u Přelouče však nikoli. Na seznam Natura 2000 chce tyto dvě lokality doplnit Evropská komise. Česko dosud vzdorovalo kvůli dopravním projektům, v případě labského údolí jde o plánovaný jez v Děčíně. Kabinet rozhodnutí několikrát odložil. Ministerstvo Brusel požádalo o prodloužení termínu o měsíc, komise však žádosti nevyhověla. Pokud by se lokality na seznam nedostaly vůbec, vnitrozemská vodní doprava může přijít až o sedm miliard korun z evropských dotací. Brusel už také kvůli vynechání chráněných lokalit na Labi rozhodl o zahájení řízení s ČR pro porušení evropského práva. Jde o první fázi několikastupňového řízení. Stát by mohl v krajním případě dostat jednorázovou pokutu dva miliony eur (54 milionů korun) a platit by musel penále deset tisíc eur denně (zhruba 8,37 milionu měsíčně) do té doby, než by lokality do seznamu zařadil. Ředitel ekologické organizace Beleco Jan Dušek se domnívá, že Evropská komise lokalitu Louky u Přelouče bude chtít na seznam zařadit, protože to požaduje již od roku 2011. „Nevidím důvod, proč by komise zrovna v tomto případě měla ustoupit,“ uvedl. V lokalitě Louky se vyskytuje mimo jiné vzácný motýl modrásek očkovaný. Chránit by se podle Duška měla, přestože tito motýli žijí i jinde v Česku.

Vývoj cen lze odhadnout jen těžko 9.5.2016

Zemědělec str. 6 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Cena obilí v České republice v celé Evropě klesá, což by se mělo odrazit i na tuzemském trhu s obilím a potažmo i v celkové bilanci této komodity. Na to, jak v této oblasti vypadá situace z pohledu mlynářů, kteří jsou hlavním odběratelem tuzemského potravinářského obilí, jsme se zeptali Pavla Filipa ze Svazu průmyslových mlýnů ČR. Otázky pro ... ... Pavla Filipa ze Svazu průmyslových mlýnů ČR * Jaká je v současné době situace na trhu s obilím a je z hlediska mlýnského zpracování v uspokojivé kvalitě i skladbě? České mlýny si na nedostatek obilí rozhodně stěžovat nemohou. Nabídka z tuzemských zdrojů je ve všech zpracovávaných surovinách dostatečná. Pokud hovoříme o potravinářské pšenici, jsou na její kvalitu kladeny stále přesnější a náročné požadavky podle jejího použití. Navíc se v loňské sklizni projevily vážné kvalitativní problémy způsobené klimatickými podmínkami v průběhu vegetace. Tyto problémy se ale neprojevovaly plošně na celém území, rozdíly mohly být i ve stejném okrese. Jestliže zrno vyhovuje platné ČSN, nemusí vyhovovat průmyslovému zpracování a ještě navíc často velmi odlišným požadovaným parametrům podle použití. Projevuje se nižší kvalita lepku i škrobu. Lepek je tuhý a zrno má nízkou enzymatickou aktivitu. Bez „alchymie“ s přípravky se dnes mlýny a pekárny často neobejdou. Pro mlynáře je důležité měřit vlastnosti pšenice hned při příjmu, aby bylo možné připravovat optimální směs partií na zámel. Ozimými plodinami je u nás oseto 978 tisíc hektarů polí, což je o 3,3 procenta více než loni. Z toho ozimá pšenice je oseta na 796 tisících hektarech, což je o 2,3 procenta více než loni. Porosty dobře přezimovaly, mají dostatek vláhy, a pokud se nic zlého nestane, je založeno na další dobrou úrodu. * Co dnes ovlivňuje ceny obilí a jaký očekáváte jejich vývoj? Obilní trh v současné době provází nervozita z poklesu cen většiny komodit. Často bylo nakoupeno za vyšší ceny, než je dnes možné obilí prodat. Pro zpracovatele vždy klesají ceny pomaleji, a proto je každá změna cen problémem. Ceny pšenice, jako rozhodující obiloviny, od sklizně 2015 stále klesají. U nás zaznamenáváme strmější pokles ceny až od začátku letošního roku. Potravinářská pšenice v 15. týdnu dosáhla podle šetření SZIF průměru 3572 Kč za tunu. Cena žita se blíží úrovni 3800 Kč za tunu. Ale nákup z obilních sil a velkoskladů je dražší přibližně o 200 Kč za tunu. Vývoj cen nemůže zásadně ovlivnit nikdo z České republiky. Jejich pohyb odpovídá evropským a světovým burzám. Ceny u nás se nejvíce odvozují od ceny burzy Matif, od které se odečítají náklady na přepravu. Další cenový vývoj se odhaduje velmi těžce. Již dva roky po sobě byla světová produkce pšenice přebytková a rostou světové zásoby. To způsobuje tlak na klesání cen. Opačný trend může způsobit vývoj politické situace ve světě, nebo jednání subjektů trhu, které se rozhodnou vložit do obilního trhu kapitál. To může způsobit zastavení poklesu cen nebo dokonce jejich růst. Kolísání cen obilovin způsobuje v každém případě velmi citelné ztráty pro obchodníky i zpracovatele. Žel, s takovými výkyvy se setkáváme prakticky trvale již od roku 2007. * Kolik je v současnosti v ČR průmyslových mlýnů a jaká je zhruba jejich roční spotřeba obilí a produkce mouky? Statisticky sledujeme počty a kapacity pšeničných a žitných mlýnů. V ČR je celkem 48 provozoven, které zpracovávají ročně přes 1200 tisíc tun pšenice a 120 tisíc tun žita. Vyrobeno je přibližně 950 tisíc tun pšeničné mouky a 100 tisíc tun žitné mouky. České mlynářství zpracovává ročně dále 15 tisíc tun ovsa, pět tisíc tun ječmene, čtyři tisíce tun kukuřice a tři tisíce tun ostatních obilovin. Tato ostatní produkce probíhá v dalších šesti provozovnách. Každá plodina vyžaduje jinou technologii zpracování, i když jsou si základní mlýnské procesy podobné. Zvyšuje se také trh s biomoukami. Zatím zde převažují výrobky z pšenice, ze žita a špaldy. Novinkou je také použití červené pšenice. Biomouky se vyrábějí většinou s vyšším obsahem vlákniny a minerálních látek. Zákazníky stále více zajímá bezlepkový program, kde se nabízí pohankové kroupy, krupice i mouky, kukuřičné mouky a mouky z různých plodin, které jsou přirozeně bezlepkové. Výroba tzv. funkčních potravin vyžaduje od mlynářů výrobu obilní vlákniny a výrobků s vyšším obsahem betaglukanů, tedy rozpustné vlákniny s několika zdravotními efekty pro lidský organismus. Do popředí zde vystupuje ječmen a oves.

* Jsou schopny tuzemské mlýny obstát v konkurenci zahraničních mlýnů a kolik mouky ročně vyvážíme? Mlýnské zpracování spočívá ve své podstatě v umění oddělit od sebe jednotlivé části zrna, které mají odlišné uživatelské vlastnosti i nutriční obsah. S nástupem automatizace ve mlýnech a především ve většině oborů, které mlýnské výrobky zpracovávají, je podstatné připravit produkty se specifickými vlastnostmi. Jde ale většinou o fyzikálně-mechanické procesy postupného rozemílání a třídění. Klasická česká technologie mletí je odlišná od jiných technologií běžně používaných ve světě. Je složitější v šetrném mletí zrna na krupice, v jejich čištění a třídění na originální výrobky, kterými jsou hrubé a polohrubé mouky, hrubé a jemné krupice, případně jiné výrobky specifické svým granulačním spektrem. Jde zcela jistě o české know-how se svými přednostmi i problémy. A nic na tom nemění ani určité změny, ke kterým dochází v navazujících technologiích výrobků z mouky nebo ve spotřebě. Ve světě jsou běžně vyráběny pouze mouky hladké světlé nebo hladké tmavé. Tradiční česká technologie je rozhodně předností našeho mlynářství. Nelze totiž odhlédnout od celé řady stanovisek specialistů na lidskou výživu, kteří dávají přednost potravinám „pěstovaným a chovaným“ před potravinami „vyráběnými“, myšleno různými chemickými procesy a s použitím aditiv. Čím menší ‚znásilňování‘ potravinářských surovin, tím je výsledek zdravější. Platí to i pro mlýnské výrobky. Je však jisté, že kromě mechanických jsou na místě také tepelné a biotechnologické procesy. Také je třeba zdůraznit nezbytnou spolupráci mlýnských technologů se zemědělci a šlechtiteli, aby zpracovávané zrniny měly potřebné parametry. I tak se moderní průmyslová výroba neobejde bez nutných regulací pomocí přírodních aditiv. Konkurenceschopnost mlýnů není dána pouze výtěžností výrobků ze zrna, ale také výrobními parametry vlastní technologie, které určují i specifické náklady potřebné na výrobu. V tom se srovnáváme s těmi nejlepšími v Evropě i ve světě, a to nezávisle na tom, zda jde o tuzemského výrobce technologie nebo výrobce ze zahraničí. Dalšími hledisky jsou stav této technologie – v tom máme špičkové provozy, ale také fyzicky a morálně zastaralé provozy. Ještě horší je situace u budov mlýnů. Naši konkurenceschopnost musíme posuzovat i ze zcela jiných hledisek. Rozhodně mezi ně patří stupeň koncentrace výrobních kapacit. O stupni koncentrace výrobních kapacit vypovídá skutečnost, že 165 mlýnů v USA vyrábí 20 milionů tun pšeničné mouky, zatímco v EU připadá na 3800 mlýnů 35 milionů tun stejné mouky. V České republice je 38 pšeničných mlýnů, které vyrábějí celkem jeden milion tun mouky. Průměrná produkce pšeničného mlýna v USA je tedy 120 tisíc tun ročně. V EU je to 9,2 tisíce tun a v ČR 25,7 tisíce tun ročně. Evropské pšeničné mlýny přitom využívají svou výrobní kapacitu na 65 procent, proti tomu české si udržují využití nad 80 procent. Patří to k našim přednostem, ale v praxi není tato okolnost dostatečně využita. Statistické průměry však mohou být i zavádějící, protože neodrážejí správně situaci u těch nejlepších, kterými jsou mlýny v Německu, ve Francii, Belgii a v Rakousku. V těchto zemích můžeme vidět provozovny s denní kapacitou až tisíc tun. U nás jsme před časem takto velké mlýny zrušili a dnes je nejvyšší kapacita 390 tun za den. Průměrná denní kapacita českých mlýnů je 133 tun za 24 hodin. Pokud jde o bilanci zahraničního obchodu s moukou, je pro nás deficitní. Ročně se dováží přibližně 50 tisíc tun pšeničné mouky, což je pět procent tuzemské produkce. Vyváží se většinou do 30 tisíc tun, loni to bylo ale 40 tisíc tun, což je 4,2 procenta tuzemské produkce. * Dokážou velké mlýny pokrýt poptávku i malých pekařství, která vyrábějí nejrůznější speciality? Rozhodně ano, část mouky je expedována v pytlích a také v drobném spotřebitelském balení. U specialit záleží na dohodě a také na konkrétním požadavku. Může se stát, že se to výrobci nevyplatí. Přesto je třeba zdůraznit, že mlýnů schopných a ochotných dodat speciální mouku najdeme dostatek v Čechách i na Moravě. Také zpracování speciálních plodin se postupně vrací do průmyslových mlýnů, protože jejich vybavení odpovídá těm nejnáročnějším hygienickým požadavkům a technologie zpracování je optimálnější pro dosažení očekávaného výsledku. Určitý prostor pro malé specializované mlýnské provozy tu ale určitě existuje. Foto popis|

Ministři zemědělství V4 jednali v Praze 9.5.2016

Zemědělec str. 7 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Aktuální situace na trhu s mlékem a vepřovým masem, dvojí kvalita potravin v zemích Evropské unie a negativní dopady na rybolov způsobené kormorány. O těchto tématech debatovali v závěru dubna v Černínském paláci v Praze zástupci resortu zemědělství zemí visegrádské čtyřky spolu s představiteli Bulharska, Rumunska, Slovinska a Rakouska. Jak náš týdeník informovalo tiskové oddělení ministerstva zemědělství, považují zástupci visegrádské skupiny a dalších čtyř zemí za kritickou především situaci na komoditních trzích, kdy v odvětvích mléka a vepřového masa dochází k dlouhodobému tlaku na snižování ceny. „Řada našich zemědělců se pohybuje pod výrobními náklady a někteří dokonce zvažují ukončení živočišné výroby. I proto žádáme pro producenty v tomto sektoru další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši jako v loňském roce,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zástupci resortu zemědělství jednali rovněž o dlouhodobém poklesu cen v sektoru cukru nebo dvojí kvalitě potravin na společném trhu Evropské unie. Z testů totiž vyplynulo, že nadnárodní společnosti na trh umisťují výrobky ve stejných obalech a pod stejnou obchodní značkou, ovšem v rozdílné kvalitě či množství. „V důsledku může jít o klamání části spotřebitelů, když v určitých zemích lze pod stejnou značkou koupit pouze výrobky s nižší kvalitou, navíc často za vyšší cenu. V případech, kdy jsou pro určitý okruh zákazníků nahrazovány hodnotnější suroviny méně hodnotnými, případně je obsažen rozdílný poměr použitých složek, hovoříme možná již o falšování potravin. Rád bych proto inicioval otevření této problematiky na Radě Evropské unie,“ uvedl Jurečka. Třetím velkým tématem jednání zemí V4 + 4 byly možnosti snížení negativních dopadů způsobených kormorány na produkci rybolovu. Populace kormoránů totiž v posledních letech mnohonásobně narostla a decimuje povrchové vody. „Jde o celoevropský problém, o kterém je třeba diskutovat na nejvyšší úrovni. Je nutné zavést taková regulační opatření, která umožní dlouhodobě udržovat stavy kormoránů v únosných mezích,“ řekl k tomu ministr. V závěru jednání podepsali zástupci všech osmi zúčastněných zemí společné prohlášení, které český ministr zemědělství představí na zasedání Rady EU. Požadují v něm například spuštění další dočasné cílené podpory pro producenty v živočišném sektoru nebo zvýšení referenčních prahů a úpravu intervenčních cen u některých mléčných produktů. Foto popis| Zástupce resortu zemědělství zemí visegrádské čtyřky spolu s představiteli Bulharska, Rumunska, Slovinska a Rakouska přivítal v pražském Černínském paláci ministr zemědělství Marian Jurečka (uprostřed) spolu se svými náměstky Patrikem Mlynářem (zleva), Jiřím Šírem, Vierou Šedivou a Jaroslavou Beneš Špalkovou Foto autor| Foto MZe

Podnikatelská mise navštívila Čínu 9.5.2016

Zemědělec str. 7 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Prohlídkou ekologické farmy Chunbo zahájil minulý týden ministr zemědělství Marian Jurečka s podnikatelskou misí pracovní cestu do Čínské lidové republiky. Kromě účasti na mezinárodním potravinářském veletrhu SIAL China 2016, který začal 5. května v Šanghaji, měl na programu zahájení Českých dnů v Pekingu. Na nich se setkají zástupci českých firem s čínskými distributor y. Informovala o tom tisková mluvčí MZe Markéta Ježková.

České dny, které jsou společnou akcí českého velvyslanectví a Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, navazují na úspěšný projekt z loňska v Šanghaji. Letos se tato akce zaměřila především na prezentaci českých potravin, turisticky atraktivních míst České republiky a českých firem v oblasti služeb. Českých potravin se týkal také Food festival, Beer Festival v Tchien-ťinu a představení našich potravinářských výrobků v provincii Hebei. Zájem o zintenzivnění obchodních vztahů mezi ČR a Čínou dokládá podle Ježkové i skutečnost, že ministra zemědělství na cestě do Číny doprovází řada podnikatelů reprezentujících společnosti z oblasti zemědělství a potravinářství a představitelé finančních institucí poskytujících exportní financování se státní podporou. „O tom, že česká vláda pokládá rozvoj vzájemných ekonomických vztahů s Čínou za důležitý, svědčí frekvence návštěv, ať už na politické nebo obchodní úrovni, a počet uzavřených dohod. V oblasti zemědělství a potravinářství tomu chceme napomoci i my, a proto jsme v Číně zřídili pozici zemědělského diplomata, kterým je Vladimír Randáček. Jeho úkolem je především zajišťování styku s úřady, které mají na starosti zemědělství a kontrolu. Zároveň bude firmám, které chtějí navázat obchodní, výrobní či jinou spolupráci, usnadňovat vzájemné kontakty,“ řekl Jurečka. V průběhu návštěvy jednal ministr na čínském ministerstvu zemědělství a setkal se i s ministrem Ústřední správy pro kontrolu kvality, inspekci a karanténu ČLR Zhi Shupingem. Jak uvedl Jurečka před odjezdem pro Český rozhlas, jedním z cílů jeho cesty je prohloubit spolupráci dozorových orgánů obou zemí, která by usnadnila vzájemný obchod s potravinami. K tomu by mělo přispět i memorandum, které měl ministr v Číně podepsat. V Pekingu i v Šanghaji se zúčastnil podnikatelských fór i mezinárodního potravinářského veletrhu SIAL China 2016, kde má ministerstvo zemědělství stánek. „Vzájemný obchod zemědělskými a potravinářskými produkty mezi oběma zeměmi každoročně roste. Dlouhodobě jej však zatěžuje velký deficit v neprospěch České republiky. Poměrně oblíbené je české pivo a čínští podnikatelé se začínají orientovat na výrobu tohoto typického českého nápoje za použití českých surovin. Svědčí o tom skutečnost, že jednou z nejrychleji rostoucích položek našeho vývozu se stává český chmel. Navázat můžeme i na naše výrobky, které dříve patřily k důležitým vývozním položkám. Mám na mysli především mléčné výrobky, jako jsou sušené mléko a smetana a sušená syrovátka,“ uvedl ministr. Veletrhu SIAL China se MZe zúčastní popáté. V jeho stánku se na ploše 168 metrů čtverečních představilo 12 českých zemědělských a potravinářských firem. Jsou mezi nimi například největší výrobci konzervovaných potravin a čokoládových výrobků, exportéři sušeného mléka, výrobci nápojů a zdravé výživy, výrobci moravského vína, producenti piva a minerálních vod. Zájem podnikatelů V podnikatelské misi, která ministra na návštěvě Číny doprovází, jsou podle informací tiskového oddělení ministerstva například zástupci Pivovarů Lobkowicz, Hamé nebo Karlovarských minerálních vod. Firmy doufají v to, že budou do Číny více vyvážet své produkty. „Na čínský trh jsme začali vyvážet v roce 2014, takže jsme stále ještě relativně na začátku. I když tvoří Čína v současnosti zatím velmi malou část našeho exportu, možnosti jsou tam v porovnání například se střední Evropou řádově větší a tuto zemi jsme si určili jako jednu z priorit naší expanze v zahraničí,“ řekl generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Podle něj firma zatím dováží do Číny kojenecké výživy, džemy, kečupy a další výrobky z rajčat. „Věřím také, že se již brzy podaří otevřít čínský trh pro vývoz masových produktů z Česka, což by nám poskytlo ještě daleko širší možnosti,“ dodal. Podle mluvčí Pivovarů Lobkowicz Lucie Tučkové by měl ředitel firmy Zdeněk Radil v Číně rozpracovat memorandum o strategické spolupráci mezi pivovary a společností Ershang Group. „Díky této spolupráci by se nám mohla otevřít cesta do čínských maloobchodních i velkoobchodních řetězců. Dalším možným směrem rozvoje je licenční výroba piva přímo v Číně, případně také vybudování sítě pivovarů,“ sdělila mluvčí. Čínská firma by měla koupit deset procent akcií většinového vlastníka Pivovarů Lobkowicz, firmy Lapasan. Jejím majoritním vlastníkem je čínská CEFC. Z pivovarnického světa letěla s ministrem do Číny také exportní manažerka Czech Royal Beer Gabriela Trojnová. Podle ní nyní firma navazuje s čínskými partnery „vřelejší“ vztahy. „Samozřejmě může dojít i na dílčí podpis kontraktů, či předběžných příslibů spolupráce,“ sdělila před odletem. Prostor na čínském trhu pro české pivo podle ní je. „Pro české pivo je místo všude. Čína je největší světový trh s pivem. Zatím je většinou pokryta domácí produkcí, ale v posledních letech se ukazuje, že místní obchodníci hledají nové značky jako obohacení trhu,“ dodala. Pro společnost Karlovarských minerálních vod je Čína čtvrtým největším exportním trhem. Firma

chce nyní rozšiřovat distribuci zejména na jihovýchodu země. „V roce 2016 očekáváme prodej milionu lahví našich výrobků,“ řekl mluvčí firmy Pavel Novák. Firma v tamních nákupních centrech, hotelech, nemocnicích a wellness centrech prodává minerální vody Mattoni, Magnesia a od loňska pramenitou vodu Aquila. Podle Nováka patří prodávané výrobky mezi prémiové zboží. Podle něj obchod s balenou vodou v Číně roste, za posledních pět let o 11 procent. V loňském roce se podle něj prodalo v Číně 37 miliard litrů balených vod, dovezlo se do ní 208 milionů litrů minerálek a 50 milionů litrů pramenitých vod. Cesty se účastní i zástupce Agrofertu. „Do Číny v posledních několika letech vyváží trvanlivé mléko Mlékárna Tatra Hlinsko. Objemy vývozu nejsou nijak velké, ale postupně rostou,“ řekl mluvčí firmy Karel Hanzelka. Podle něj bude její zástupce během návštěvy zjišťovat exportní možnosti pro všechny potravinářské firmy z koncernu. V doprovodu ministra jsou také například majitel firmy vyrábějící medové dorty Marlenka Gevorg Avetisyan, místopředseda představenstva mlékárenské Olmy Martin Krystián, ředitel Českomoravské společnosti chovatelů Josef Kučera nebo zástupci České exportní banky. Foto popis| Během své návštěvy ministr zemědělství Marian Jurečka podpořil tuzemské potravinářské firmy v jejich snaze uchytit se na čínském trhu Foto autor| Foto Markéta Ježková

Poškodí dohoda evropské zemědělství? 9.5.2016

Zemědělec str. 10 Evropská unie Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Hnutí Greenpeace varuje, že chystaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) poškodí evropské spotřebitele a bude mít i negativní dopad na životní prostředí. Hnutí proto minulý týden zveřejnilo na internetu tajné dokumenty z vyjednávání, aby si utajovaná data mohl kdokoli projít. Podle Greenpeace je z nich zřejmé, že unie je Washingtonem tlačena k tomu, aby ze svých vysokých bezpečnostních standardů ustoupila. Německá kancléřka Angela Merkelová však podle agentury DPA i nadále požaduje rychlé uzavření zmíněné dohody. Bavorský premiér a předseda vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer podle listu Süddeutsche Zeitung prohlásil, že budoucnost plánované dohody TTIP zcela závisí na transparentnosti a ochraně spotřebitelů. „Dokud u TTIP nebude transparentnost, nedám k ní jako předseda strany souhlas,“ řekl Seehofer, jehož CSU tvoří s křesťanskodemokratickou CDU kan cléřky Angely Merkelové stranickou unii. „Záleží mi na zachování vysokých spotřebitelských standardů,“ dodal. Merkelová podle svého mluvčího Steffena Seiberta nadále považuje uzavření obchodní dohody za velmi důležitý krok. Mluvčí dodal, že stejný názor zastává i zbytek vlády. Podle náměstka francouzského ministra obchodu Matthiase Fekla se jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy o připravované dohodě o volném obchodu pravděpodobně zastaví. Vyplývá to podle něj ze současného postoje Washingtonu, napsala dnes agentura DPA. Fekl také řekl, že v současné podobě by Francie chystanou dohodu TTIP nepodepsala. Vývoj jednání kritizuje hnutí Greenpeace, které varuje, že USA činí na Evropu nátlak, aby ustoupila ze svých standardů na právní a zdravotní ochranu spotřebitele. Francie již vyostřila svůj tón v debatě o TTIP a Spojeným státům vyčítá, že nevykazují dostatečnou vstřícnost. Francouzský premiér Manuel Valls předminulý týden varoval, že dohoda by mohla ztroskotat, pokud nebude vyhověno francouzským žádostem na ochranu zdraví a životního prostředí. Rovněž prezident François Hollande prohlásil, že nepřijme žádnou dohodu, která neumožní přístup k veřejným zakázkám v USA a jež poškodí evropské zemědělství. GMO a hormony Ze zveřejněných dokumentů podle médií vyplývá, že USA staví Evropskou unii pod tlak.

Washington například hrozí, že zablokuje exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Chce tak přimět EU k většímu odběru amerických zemědělských produktů. USA prý rovněž napadají evropské principy ochrany spotřebitelů, které nyní obyvatele EU chrání před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony. Kritizován je také způsob vyjednávání, který je podle mnohých značně netransparentní. Zatímco EU své návrhy zveřejňuje, USA uchovávají své postoje v tajnosti. Zveřejněné texty ale přinášejí i podrobný náhled na americkou vyjednávací taktiku a postoje. „Bohužel zveřejněný text potvrzuje obavy milionů obyvatel EU, že TTIP oslabí jejich práva, ať už na ochranu životního prostředí a zdraví, nebo práva spotřebitelská či zaměstnanecká. Zároveň posiluje práva a moc korporací na úkor veřejného zájmu. Pochybné vyjednávání o smlouvě by mělo být okamžitě zastaveno a v budoucnu by dalším jednáním měla předcházet veřejná debata,“ uvedl Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace. Součástí asi 250 stránek zveřejněných dokumentů je i dubnový návrh části závěrečného textu, který byl vypracován před newyorským kolem vyjednávání. To se konalo na konci dubna. Konečná verze dohody má mít asi 30 kapitol a řadu dodatků. Místopředseda Evropského parlamentu Alexander Graf Lambsdorff podle DPA kritizoval senzační tón zpráv, které o uniklých dokumentech informovaly. Celou záležitost vnímá jako dělání z komára velblouda. Deník Süddeutsche Zeitung podle Lambsdorffa nepsal o TTIP objektivně a své titulky navíc spojil s takovými částmi textu, které pak v celkovém kontextu hovoří o úplně něčem jiném. Zmínil například varování před geneticky modifikovanými plodinami, o kterých ale v textu není ani slovo. Na to ale Süddeutsche Zeitung upozornil s tím, že se používá termín moderní zemědělské postupy, jejichž součástí je zřejmě i genetická manipulace. Standardy mají zůstat Úřad německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela, který se na vyjednávání podílí, dnes uvedl, že pravidla pro prodej geneticky upravených potravin se nezmění. Sdělil také, že takovéto potraviny budou muset být nadále jasně označeny a že ochranné a zdravotní standardy pro lidi, zvířata i prostředí nebudou TTIP nijak zpochybněny. Také šéf unijního vyjednávacího týmu Ignacio Garcia Bercero prohlásil minulý týden na tiskové konferenci, že Evropská unie se v připravované dohodě o volném obchodu se Spojenými státy nehodlá vzdát svých pravidel pro geneticky modifikované potraviny. Reagoval tak na kritiku hnutí Greenpeace. Stejné prohlášení jako Bercero dnes učinila i eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Vyjednavač USA Michael Froman označil interpretaci uniklých dokumentů za zavádějící až chybnou. „Vždy jsme jasně deklarovali, že nepřipustíme žádné změny v evropských pravidlech, která se týkají geneticky pozměněných organismů,“ řekl Bercero o chystané dohodě TTIP. Řekl také, že USA chápou, že v otázce bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí nejsou možné žádné omezené standardy. Prohlášení ve stejném duchu vydala také Malmströmová. „Žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň naší ochrany zákazníků, bezpečnosti potravin či ochrany prostředí. Obchodní dohody nezmění ani naše zákony o geneticky modifikovaných potravinách,“ uvedla eurokomisařka. „Jakákoli obchodní dohoda EU může regulaci změnit jen tak, že ji posílí,“ dodala. Bercero i Malmströmová shodně zdůraznili, že dosud utajované dokumenty k jednáním o dohodě, které hnutí Greenpeace zveřejnilo, jsou takzvané konsolidované texty a ne konečné verze dohody. „Je to text, který obsahuje představy obou vyjednávacích partnerů. V žádném případě text neodráží výsledek rozhovorů,“ uvedl Bercero. Malmströmová řekla, že zmíněné konsolidované texty udávají jen vyjednávací pozici a nic jiného. Mírně pozitivní dopady Zveřejnění dokumentů z vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy může poškodit nejen vlastní vyjednávání, ale i veřejnou diskusi. Zároveň může zhoršit vyjednávací pozici EU. Uvedl to minulý týden v tiskové zprávě Svaz průmyslu a dopravy. „Ochrana spotřebitelů a ochrana životního prostředí a bezpečnost potravin jsou zajištěny složitou národní i evropskou legislativou, kterou TTIP nebude a ani nemůže měnit,“ upozornil svaz. České Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno zveřejnilo studii, podle které by měla mít dohoda TTIP na českou ekonomiku mírně pozitivní dopady. Navýšení hrubého domácího produktu a

reálných mezd by podle nejoptimističtějšího scénáře ministerstva mohlo dosáhnout dlouhodobě téměř jednoho procenta. O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od roku 2014. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Některé země EU ale mají proti dohodě námitky, bojuje proti ní i řada aktivistů i jiných skupin. Podle nich TTIP omezí demokratická práva Evropanů a koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů. Neziskové organizace volají po změně způsobu, jakým se TTIP sjednávána. Rozhovory by prý měly být více transparentní. Úmluva je podle nich připravována tajně a bez dohledu veřejnosti. O TTIP dosud neslyšelo 54 procent Čechů, vyplynulo z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Určité informace o smlouvě zaznamenalo 23 procent občanů, netuší ovšem, čeho se dokument týká. Určité povědomí o smlouvě a jejím obsahu má pětina společnosti. Foto popis| Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová ve svém prohlášení popřela, že by podpisem smlouvy TTIP mohly nastat změny v evropských pravidlech týkajících se geneticky modifikovaných organismů Foto autor| Foto Evropská komise

Komodity středem zájmu 9.5.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Ing. Jiří Felčárek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jednání představenstva Agrární komory ČR bylo svoláno s ohledem na potřebu prodiskutovat dlouhodobě kritickou situaci na komoditních trzích. Úkolem bylo také navrhnout soubor opatření k řešení tohoto stavu na národní i evropské úrovni se souběžným důrazem na urychlení rozpracovaných titulů, a to v přímé návaznosti na usnesení XXIV. sněmu Agrární komory ČR přijaté dne 2. dubna 2016 v Brně. Jednání se proto na pozvání účastnil Jiří Šír, náměstek komoditní sekce Ministerstva zemědělství, který představil aktuální formy i nové programy pomoci mířící do sektoru, a Miloš Jirovský, ředitel sekce regionálních odborů Státního zemědělského a intervenčního fondu, jehož vystoupení bylo zaměřeno na informace k administraci a výplatě podpor. Odbyt a ceny komodit se propadají Bylo konstatováno, že odbyt a ceny prakticky všech komodit dále trvale propadají či minimálně stagnují a přináší tak jednotlivým zemědělcům stále hlubší provozní a ekonomické problémy, především u podniků zaměřených na živočišné a speciální komodity. O to větší je pak tento problém u podniků, které se věnují intenzivní produkci. Tyto propady však v přepočtu na jednotku produkce nedokáže kompenzovat ani vzrůstající objem programů a financí z národního rozpočtu. Současně působící faktory, od prohlubování dopadu ruského embarga přes ukončení režimu mléčných kvót a související nadvýrobu mléka v některých členských zemích EU až po tlak obchodních řetězců v nerovné vertikále výroby, zpracování a odbytu komodit a potravin i stimulovaná nadvýroba silných agrárních zemí stojí za zvyšováním dovozů do České republiky. Ty se vedle mléka a mléčných výrobků týkají také dalších živočišných komodit, jako je drůbeží maso, vejce a především vepřové maso. Dovozy jsou přitom realizovány za ceny pod tuzemskými výrobními náklady, což způsobuje, že například o jatečná prasata není ani zájem. Zásadním předpokladem k řešení tohoto stavu tedy je odčerpání přebytků z evropského trhu, které dusí především středoevropské a východoevropské regiony, a co nejrychlejší návrat k obnovení přirozených funkcí trhu, tedy vyrovnání nabídky a poptávky, momentálně za pomoci všech dostupných nástrojů. Evropská unie musí jednat v rámci solidarity a v zájmu všech svých zemědělců a nikoli pouze spoléhat na to, že se situace časem vyřeší sama a spíše ve prospěch silnějších hráčů.

Omezení chovů ponese následky Z právě uvedených důvodů velká část chovatelů silně uvažuje o omezení chovů hospodářských zvířat, což by vedle snížení objemů produkce mohlo mít závažné důsledky nejenom na hospodaření s půdou, ale i na zaměstnanost na venkově, tedy i zásadní sociální rozměr. Omezení chovů by navíc mohlo mít dopad na poptávku po krmivech a ovlivňovat negativně ceny rostlinných komodit. Pro doplnění – více než 88 % dojnic je chováno v podnicích s velikostí nad 500 hektarů. Další, ale zatím blíže neupřesněné škody s největší pravděpodobností přinesou stávající mrazy, které poškodí například ovocné stromy, zeleninu, vinice, cukrovku, ale i porosty vojtěšky a jetele. Souhrn jednotlivých požadavků k řešení krize je přílohou této informace. V dalším kroku se na téma hledání východisek z agrární krize připravuje pracovní setkání zemědělců s premiérem, ministrem zemědělství, předsedou Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a předsedou Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR, které zaštítí Milan Štěch, předseda Senátu. Projekt Zrozeno v EU Prezident AK ČR Miloslav Toman v rámci jednání také představil nově zpracovaný projekt komory pod názvem Zrozeno v EU. Ten je zaměřený na propagaci evropského rozměru zemědělství a jeho kvalitní a bezpečné produkce nejenom v podmínkách České republiky. Cílem je zvýšit u veřejnosti povědomí o široké působnosti zemědělské prvovýroby, jejích specifikách, přínosech a výhodách, péči o krajinu, půdu, vodní zdroje či řešení klimatických výzev v propojení na venkov jako celek. Představenstvo jednohlasně podpořilo podání projektu k žádosti o spolufinancování ze strany EU. Další výstupy z jednání Představenstvo Agrární komory ČR (AK ČR) dále projednalo a jednohlasně schválilo jmenovitou kandidátku předsednictva Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR s tím, že tříleté funkční období nového předsednictva začíná dne 26. června 2016. Představenstvo dále schválilo jmenovité obsazení Komoditní rady pro biomasu s předsedou Ing. Oldřichem Václavkem a také členy nově ustanovené sekce pro vědu, výzkum a inovace působící pod školskou komisí Agrární komory ČR. Sekci bude předsedat Ing. Jiří Horák. Viceprezidentem Beladou byl představen návrh Ministerstva zemědělství ke stanovení preferenčních kritérií pro operaci 4.1.1 Investice do zemědělských podniků, pro 3. kolo Programu rozvoje venkova s předpokládaným objemem přes dvě miliardy korun. Materiál reflektuje návrhy a zkušenosti z předchozího kola a připomínky v rámci komory lze podávat do 6. května 2016. Představenstvo Agrární komory ČR se také přiklonilo k požadavku směřujícímu na Ministerstvo financí k vyjasnění prokázání parametrů aktivního zemědělce v oblasti změn formuláře a daňového přiznání tak, aby do něj bylo nově zaneseno jednoznačné prokázání příjmů ze zemědělské činnosti. Díky tomu by následně šlo jednoduše odfiltrovat hospodařící zemědělce a zpřísnit nastavení parametrů k čerpání podpor v jejich prospěch. Informace o zahájení činnosti a záměrech nové Ekonomické komise a v jejím rámci působícím expertním týmu podal předseda komise Zbyněk Kobliha. Projednáno bylo také prohlášení Agrární komory ČR k odmítnutí novely mysliveckého zákona, která v předložené podobě nerespektuje stávající podmínky výkonu myslivosti v krajině, včetně požadavků dalších věcných úprav. Stručně byly představeny také změny k vlastnímu návrhu zákona k prodeji zemědělské půdy. Příští řádné jednání představenstva se připravuje na 8. června 2016 v Praze. Foto popis| O autorovi| Ing. Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

Požadavky mimořádného představenstva Agrární komory ČR na řešení hluboké krize v živočišné výrobě

9.5.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zahájení jednání, která povedou ke zrušení embarga pro vývoz zemědělských a potravinářských produktů do Ruské federace. Další mimořádný balíček od Evropské unie na řešení krize v mléce a mase, který by měl být vyplacen ve stejném formátu jako balíček z října 2015. Vzhledem k tomu, že ztráta v letošním roce je minimálně dvojnásobná, požadujeme minimálně dvojnásobnou částku. Dořešení problematiky vyplácení dotací na sucho. Žádáme po příjmu žádostí, který skončí 28. června 2016, účast na projednání rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé typy podniků a citlivých komodit. Urychlené schválení nových národních dotačních programů na dobré životní podmínky zvířat (pasená zvířata, výkrm býků, odchov telat, snižování emisí čpavku) tak, aby byla zahájena notifikace v rámci EU. Co nejrychlejší schválení a notifikaci nových dotačních titulů na welfare a kvalitu masa pro sektor drůbeže a prasat. Svolání jednání ministrů zemědělství, financí a vnitra na témata „zavedení systémových kontrol proti dovozu nekvalitních a nelegálních potravin“ a s přihlédnutím na dodržování zákona o hospodářské soutěži proti nepřiměřeně nízkým cenám „dodržování platné legislativy zákona o cenách“ v souvislosti s obchodní politikou některých obchodních řetězců. Navýšení procenta podílu obálky na citlivé komodity z přímých plateb ze současných 15 na 25 %. Tím bychom umožnili navýšení plateb nejen pro chov skotu, ale pro rostlinné komodity (chmel, cukrová řepa, ovoce, zelenina, brambory). Schválení novely zákona o spotřební dani na úrovni Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, která zavádí zelenou naftu do živočišné výroby tak, aby byl dodržen původní závazek platnosti a zpětné výplaty od 1. 1. 2016. Zavedení úhrady za poskytování informací státu od Českomoravské společnosti chovatelů ve prospěch chovatelů. Zavedení faremních systémů u plateb LFA od roku 2018, kde bude zohledněna větší újma podnikům s vyšším zatížením velkými dobytčími jednotkami. Zveřejnění závazného harmonogramu všech plateb SZIF pro konec roku 2016 a začátek roku 2017 tak, aby bylo možné optimální naplánování finančního toku v letošním krizovém roce. Zpracování porovnání podpor do mléka a masa z I. a II. pilíře společné zemědělské politiky, z národních a regionálních dotací v ČR a Polsku, Rakousku, Německu, Nizozemsku, Dánsku a Francii. Urychlené zřízení marketingového fondu při SZIF přednostně pro živočišné komodity, nebo posílit marketingové aktivity v této oblasti. Agrární komora ČR připravuje na 16. května v sídle Úřadu Praha Malešice setkání zástupců chovatelů, výrobců krmiv, mlékáren a ministerstva zemědělství k řešení situace v produkci a zpracování mléka, s cílem navrhnout systémové řešení mléčné krize, včetně projednání některých opatření mléčného balíčku a také výše uvedených požadavků.

Plemena dojeného skotu u nás 9.5.2016

Zemědělec str. 37 Živočišná výroba Ivana Gardiánová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Plemena skotu je možné rozdělit podle užitkovosti, prošlechtění, kraniologie, původu. Mezi dojená plemena skotu patří mléčná plemena chovaná v České republice, a to skot holštýnský, red holštýn, ayrshire a jersey. Dále je evidovaný chov braunvieh a černostrakaté nížinné Z kombinovaných plemen to jsou česká červinka a český strakatý skot (dva genetické zdroje České republiky), montbeliarde a normandský skot.

Mléčná plemena skotu Ayrshire (A) Ayrshire pravděpodobně vznikl z místních rázů z oblasti hrabství Ayr v jihozápadním Skotsku přikřížením plemen z Nizozemska, Dánska a dalších sousedních států koncem 18. století. Plemeno bylo exportováno do USA, a tam došlo podobně jako u černostrakatého nížinného skotu (později přejmenován na holštýn) na prošlechtění na plemeno mléčné. Dříve se chovalo jako kombinované plemeno, ale od masné užitkovosti se začalo ustupovat. Koncem 19. století vznikla jeho plemenná kniha. Do Čech se dostalo toto plemeno po roce 1960. Nyní se chová v počtu přes 300 kusů. Je menšího až středního tělesného rámce. Plemeno je nyní chováno jako mléčné, má hnědobíle či červenobíle strakatou barvu s různým podílem bílé barvy. Je pro něj typický lyrovitý tvar rohů. Hmotnost býků se pohybuje kolem 900 kg a hmotnost krav kolem 600 kg. Užitkovost je asi 6000 kg mléka za laktaci při 4,2 % tuku v mléce a 3,4 % bílkovin. Ačkoliv je to plemeno mléčné, má i dobrou masnou užitkovost a přírůstek býků ve výkrmu se pohybuje kolem jednoho kilogramu za den. Holštýn a red holštýn (H) Černostrakatý skot vyhlášený svojí mléčnou užitkovostí vznikl v 16. století a choval se v Dánsku, Nizozemsku a Německu. Koncem 19. století mělo toto plemeno také plemennou knihu. Tento skot byl exportován do USA a zde prošlechťován na zlepšení mléčné užitkovosti. Roku 1885 byl vyhlášen za holštýnsko-fríský skot. V České republice se začalo s chovem tohoto plemene v 60. letech 20. století. Importy byly z Dánska, Nizozemska a Německa. Po roce 1990 se plemenitba zaměřila na využití a plemenitbu především holštýn skofríského plemene pro mléčnou produkci. Od roku 2000 byl název plemene zkrácen na holštýnský skot. Plemeno se chová ve všech zemích Evropy, v Americe. Je to také nejrozšířenější mléčné plemeno na světě. V České republice se holštýnský skot chová hlavně na principu volného ustájení. Pro jalovičky je ideální pastevní odchov. Toto plemeno je vcelku přizpůsobivé, ale musí mít zajištěnou kvalitní potravu. Selekce se zaměřuje nejen na vysokou mléčnou užitkovost, ale také na dobrou plodnost, pravidelné zabřezávání, produkci životaschopných telat, dobré zdraví a odolnost proti mastitidám a na dobré utváření zevnějšku, zejména vemene a končetin. Dnes můžeme najít nejlepší chovy v USA, Kanadě, Izraeli, Francii a Nizozemsku, kde průměrná užitkovost přesahuje i 10 000 kg mléka za laktaci. Plemenitbou a chovem se zabývá Svaz chovatelů holštýnského skotu – www. holstein.cz. V České republice patří mezi nejrozšířenější mléčné plemeno skotu. Jde o plemeno většího tělesného rámce. Je černostrakatého zbarvení s bílými odznaky na celém těle a převážně černou hlavou nebo s bílými odznaky na hlavě. Hmotnost krav se pohybuje až kolem 700 kg a hmotnost býků až 1,2 tuny. Exteriér holštýnského skotu je hodnocen lineárním popisem. Ve 3–10 % se vyskytuje červenostrakatá linie (red holštýn). Červené zbarvení je v populaci recesivně založeno, tudíž heterozygoti jsou černí, ale homozygoti jsou červení (recesivní homozygoti). Kromě zbarvení se neliší od zbytku černostrakatého holštýnského skotu, jejich užitkovost je podobná. Tato barevná forma byla dříve používána na zušlechťování červenostrakatého skotu pro zvýšení mléčné užitkovosti. Užitkovost tohoto plemene se pohybuje kolem 8000 kg mléka za laktaci při 4,1 % tuku v mléce a 3,3 % bílkovin v mléce. Denní přírůstky vykrmovaných býků se pohybují okolo 1,3 kg. Jersey (J) Plemeno Jersey bylo vyšlechtěno na ostrově Jersey v Lamanšském průlivu. Toto plemeno je významné vysokým podílem tuku i bílkovin v mléce oproti ostatním plemenům skotu mléčným a kombinovaným. Pro svoji vysokou tučnost mléka je známé od 18. století. Od 60. let 18. století je plemeno chováno bez přikřížení cizí krve. Nyní se chová po celém světě. Do České republiky se dostalo v 90. letech 20. století v počtu asi 2000 kusů. V současnosti se v České republice chová asi 200 kusů tohoto plemene. Skot je malého tělesného rámce. Zbarvení u tohoto plemene je od žlutohnědé až po světle červenou, dále krémově zbarvená zvířata až po černá, ale i strakatá. Často se u nich vyskytuje úhoří pruh. Plemeno je malé s kohoutkovou výškou kolem 120 cm u krav a 130 cm u býků. Má výrazné velké oči, krátkou hlavu s výrazným čelem. Užitkovost se pohybuje kolem 5500 (6000) kg mléka za laktaci při obsahu tuku 5,8 % (může být ale

i 6,5 %) a obsahu bílkovin 4 %. Zvířata jsou nenáročná, odolná a přátelská. Kombinovaná plemena skotu Česká červinka (CL) Česká červinka je jediné původní krátkorohé plemeno skotu z České republiky. Červinky se rozdělovaly podle oblastí, v nichž byly chovány, například na líšňanské, chebské. Tyto rázy se lišily zbarvením a dojivostí. Červinky jsou spíše pozdním plemenem s celoplášťově červeným zbarvením se žlutým nádechem. V 70. letech dvacátého století, i když se regenerace tohoto plemene nesetkala s pochopením, byla chována tři stáda zhruba o 350 kusech krav. Ke konci 80. let 20. století (v roce 1987) se regenerace ujala Vysoká škola zemědělská Praze. Nakoupila do školního podniku Lány zhruba 20 červinek. V roce 1996 s pomocí jiných červinek (polských, německých) bylo stádo rozšířeno z původních dvaceti jedinců asi na 70. Chovem a regenerací se také zabývá Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V roce 1992 bylo toto původní české plemeno zařazeno mezi genetické zdroje. Současný počet zvířat dosahuje přibližně 110 kusů. Plemeno je středního až většího tělesného rámce, celoplášťově červené, v některých případech s nádechem do žlutého zbarvení. Zvířata mají tmavé konce rohů, mulec a paznehty. Hmotnost krav se pohybuje od 470 do 530 kg a hmotnost býků od 700 do 850 kg. Je to plemeno dlouhověké a pozdní. Užitkovost se pohybuje na 1. laktaci okolo 2880 kg mléka, na 3.–4. laktaci o 1000 kg více (3880 kg). Barva mléka je nažloutlá. Český strakatý skot (C) Český strakatý skot je také původní české plemeno, zařazené do čelnatého skotu a skupiny horského strakatého skotu. Český strakatý skot (dříve červenostrakatý) vznikl ve 30. letech 20. století. Po druhé světové válce došlo u plemene ke změně užitkovosti z trojstranné (mléko – maso – tah) na užitkovost dvoustranou (mléko a maso). V roce 1967 dostal tento skot pojmenování český strakatý skot. V současné době je to jedno z nejrozšířenějších plemen v České republice. Je podobně jako česká červinka zařazeno do genetických zdrojů. Je velmi málo krav, které by měly ve svém původu jak ze strany otce, tak matky býka původních českých linií. Populace českého strakatého skotu není uzavřena, je možné pro šlechtění použít jiná plemena skotu, například fleckvieh, montbeliarde. V roce 2004 došlo na základě navržených opatření k dočasnému zastavení programu Uchování genetické rezervy český strakatý skot a projekt byl omezen na uchování in vitro – embrya. V České republice jde o druhé nejrozšířenější plemeno skotu (po holštýnském skotu). Plemeno je středního tělesného rámce, zbarvení má červenobílé strakaté s převahou červené barvy. Zbarvení hlavy je převážně bílé s červenými odznaky, končetiny také převážně bílé. Hmotnost krav 650 až 750 kg, hmotnost býků až 1,2 tuny. Přírůstek 1,2 kg za den, průměrná užitkovost na dojnici činí 6300 kg mléka, s obsahem tuku 4,05 %, obsahem bílkovin 3,43 %. Průměrná délka mezidobí je 400 dnů. Montbeliarde (CI) Montbeliarde patří mezi horská plemena skotu a odvozuje se od simentálského skotu. Simentálský skot byl přiveden mnichy z okolí Bernu na severovýchod Francie. Pojmenování plemeno dostalo podle města Monbeliarde. Šlechtění bylo zaměřeno na mléčnou užitkovost, především na výrobu výborného sýra, byl u nich využíván především pastevní způsob chovu. Montbeliarde bylo uznáno za plemeno v roce 1889. Do České republiky bylo přivezeno v roce 1994 zhruba v počtu 1000 krav. Plemeno je většího tělesného rámce. Zbarvení je červenostrakaté s vyšším podílem bílé barvy. Spodní část těla je bílá. Hmotnost krav se pohybuje kolem 650 až 750 kg a u býků až 1,2 tuny. Převažuje mléčná užitkovost přibližně se 7000 kg mléka za laktaci při 3,9 % tuku v mléce a 3,4 % bílkovin. V současné době bývá spíše zařazován mezi mléčná (dojná) plemena skotu. Normandský skot (N) Normandský skot byl údajně dovezen do severní Francie v 10. století Vikingy. Plemenná kniha byla založena na začátku 80. let 17. století. Rozsah chovu plemene se snižuje. U nás se chová několik desítek kusů. Chovem se zabývá Svaz chovatelů normandského skotu,

(http://www.normande.cz). Normandský skot je klidné a snadno ovladatelné plemeno s kvalitním a jemně mramorovaným masem. Skot je středního až velkého tělesného rámce s dobrým osvalením. Zbarvení je strakaté s nápadnou tříbarevností. Základem je barva hnědá s tmavě hnědou až černě pruhovanou či strakatou. Hlava je většinou bílá, oči lemované tmavou barvou (hnědou). Zvířata jsou rohatá, býci o hmotnosti 1,1 až 1,3 tuny a krávy v průměru 750 kg. Užitkovost je maso-mléčná. Za 299 dnů laktace nadojí 5600 litrů mléka, s obsahem bílkovin 3,8 % a obsahem tuku 4,2 %. Ale zahraniční zdroje uvádějí užitkovost až 6800 kg mléka za laktaci. Hodí se k chovu kojných krav, mléko stačí na odchov tří telat. Přírůstky za den při výkrmu býků se pohybují kolem 1 kg s chovným cílem 1,3 kg a více a jatečná výtěžnost kolem 60 % u žírných býků. *** Tab. 1 – Srovnání exteriérových vlastností dojeného skotu Plemeno Živá hmotnost (kg)* Výška v kohoutku (cm)* Výška v kříži (cm)*,** (Sambraus, 2006) (Sambraus, 2006) Holštýnský skot 650–700/1 000 – 1 200 144–148/155–165 149-153/153** Jersey 350–450/700 120–125/127–130 125 Ayrshire 550–620/800–950 127–135/140 130/140 Český strakatý skot 605–750/1 100–1 200 138–144/150–158 140-144/ 152-160** Česká červinka 470–530/700–850 125–135/138–142 130/140 Montbeliarde 650–750/1 000–1 200 140–144/152–158 142/150 Normandský skot 700–800/1 100–1 300 135–145/150–160 142-145/ 152-160** Poznámka: *krávy/ býci, ** standard plemene v ČR Tab. 2 – Srovnání užitkovosti dojených plemen Plemeno Dojivost Procento Procento Průměrný denní (kg) bílkovin tuku přírůstek (g)* v mléce v mléce Holštýnský skot 8 600 3,23 3,76 800/1 200 Jersey 5 000 4,09 6,5 Ayrshire 5 000–6 000 3,29 4,4 800/1 000 Český strakatý skot 5 600–7 500 nad 3,5 nad 3,5 800/1 200 Česká červinka 3 500 3,52 4,5 Montbeliarde 6 888 3,44 4,01 900/1 200 Normandský skot 5 000–7 000 nad 3,6 4,1–4,2 800/1 300 Poznámka: *krávy/býci Foto popis| Jersey se řadí mezi plemena s vysokým obsahem tuku v mléce Foto autor| Foto Ivana Gardiánová Foto popis| Česká červinka je zařazena mezi genetické zdroje Foto autor| Foto Ivana Gardiánová O autorovi| Ivana Gardiánová, Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Demonstrační a experimentální pracoviště – stáj

Zemědělec (newsletter) Podíl slovenských potravin na pultech obchodů na Slovensku klesl na 39 procent 5.5.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Zatímco ještě v roce 2011 podíl slovenských potravin na pultech obchodů na Slovensku dosahoval 50 procent, letos v březnu to podle průzkumu agentury GfK bylo pouze 39 procent. Naopak podíl privátních značek v nabídce řetězců stoupl. Upozornila na to dnes Potravinářská komora Slovenska (PKS), podle které zmiňovaný vývoj nedokázaly zvrátit ani různé kampaně na podporu slovenských výrobků. Za šest let bylo představeno množství kampaní, které měly (klesající) trend zvrátit. Realita ovšem ukazuje, že skutečnost je jiná, řekl novinářům šéf PKS Daniel Poturnay. Dodal, že jen zemědělství a potravinářství mohou zajistit zaměstnanost i v nejodlehlejších regionech země. Podle PKS stoupající dovoz potravin na Slovensko poškozuje tamní ekonomiku včetně zemědělského sektoru. Loni dovoz potravinářských produktů do země převýšil vývoz těchto výrobků ze Slovenska do zahraničí o 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun), záporné saldo zahraničního obchodu tak stouplo na nové maximum. Největší zastoupení mají slovenské potraviny tradičně na pultech domácích obchodních sítí COOP Jednota a CBA. Na opačné straně žebříčku skončil i letos diskontní řetězec Lidl. Z jednotlivých výrobků se nejlépe vedlo slovenskému mléku, minerálním vodám, vínu a pivu. Zahraniční produkce naopak dominuje u nabídky olejů, cukrovinek a konzervovaných produktů. Zastoupení privátních značek, tedy produktů, které obchodní řetězce nabízejí pod vlastní značkou, se letos zvýšilo na 21 z předchozích 19 procent. Nárůst podílu neznačkových potravin není dobrou zprávou ani pro ekonomiku, ani pro spotřebitele. U neznačkových potravin spotřebitel nedokáže rozeznat původ výrobku a nemusí zaznamenat, že kvalita výrobku se časem mění, řekl Poturnay.* URL| http://zemedelec.cz/podil-slovenskych-...chodu-na-slovensku-klesl-na-39-procent/

Celníci zajistili rekordní množství potravin nezákonně dovezených z Polska 6.5.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pardubičtí celníci v březnu a dubnu zajistili rekordní množství potravin nezákonně dovezených z Polska, bylo to celkem 6500 kilogramů masa, ovoce a zeleniny. Viníkům hrozí pokuta až milion korun. Informoval o tom zástupce mluvčího Celního úřadu pro Pardubický kraj Tomáš Culek. Pardubický celní úřad dosud takové množství nezákonných dovozů potravin nezaznamenal. Hodnoty za několik týdnů třikrát převyšují počty případů za jeho tříleté působení. Kontroly s tímto zaměřením proto budou pokračovat, řekl mluvčí. Celníci kontrolovali na svých stanovištích v regionu například tři menší auta, která vezla na 2500 kilogramů hrušek, jablek, brambor, celeru, červené řepy, mrkve, okurek nebo zelí. Při následném řízení se prokázalo, že tyto dovozy příjemci nenahlásili Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Koncem dubna hlídky celníků zastavily dvě dodávky, které převážely 1850 kilogramů chlazeného kuřecího masa. Ani zde dovozci nesplnili informační povinnost vůči příslušným orgánům.* URL| http://zemedelec.cz/celnici-zajistili-...potravin-nezakonne-dovezenych-z-polska/

Dovozy mléčných výrobků znovu vzrostly 10.5.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz, Potravinářství, Živočišná výroba

Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dovozy mléčných výrobků v letošním prvním čtvrtletí meziročně podle Agrární komory znovu vzrostly, u másla skoro o čtvrtinu. Podle komory se jej dovezlo 6,677 milionu kilogramů, zatímco loni v prvním čtvrtletí to bylo 5,343 milionu kilogramů. Podíl dovozů na tuzemské spotřebě mléčných výrobků nyní podle komory činí 42,3 procenta. Komora se proto podle svého prezidenta Miroslava Tomana obává snižování rozsahu živočišné výroby v České republice a požaduje utlumení dovozů. Podle Tomana jde o pokračování přetlaku výroby na evropském trhu, daném jak ruským embargem na dovozové potraviny, tak i zrušením mléčných kvót. „Státy se snaží za jakoukoliv cenu vyvést výrobky na zahraniční trhy, v tomto případě do střední a východní Evropy,“ řekl Toman. Obchodní řetězce by podle něj měly více nakupovat zboží v ČR, nikoli v Polsku nebo Německu. Stát by podle něj měl razantněji zasáhnout, jinak hrozí útlum živočišné výroby. Podle prozatímních propočtů komory by to podle něj mohlo zasáhnout 10 000 až 15 000 pracovních míst. „Nyní se bavíme, že v OKD pracuje okolo deseti tisíc lidí a v živočišné výrobě pracuje ten samý počet. Stát by měl rozhodnout, co je pro něj důležité,“ argumentoval Toman. Ministerstvo zemědělství, potažmo Evropská unie, podle něj jenom radí, co by zemědělci měli dělat, ale sami nekonají.* *** Komentáře ke článku 1 Ing. Zdeněk Mlázovský 10. 5. 2016 v 19:11 S panem prezidentem Tomanem souhlasím, stejná situace je s vepřovým a drůbežím masem a vejci. Ministerstvo zemědělství v posledních letech živočišné výrobě hodně pomohlo, ale tížený efekt se nedostavil. Soběstačnost je stále v nedohlednu a pokud to takto půjde dál bude se naopak snižovat. Bez dotací, které jdou do tohoto odvětví by mnoho chovů již dávno neexistovalo, ale na druhou stranu se dotace míjí účinkem, když výsledný produkt prodáváte pod cenou nebo ho na trh nedostanete kvůli dovozům vůbec. Dotace by měly mít účel rozvíjet, zkvalitňovat a ne jen udržovat. V České republice by měla být větší politická vůle zasáhnout proti dovozům za ceny neodpovídající reálným nákladům na výrobu, jinak dojde k rušení chovů a tím k navazujícím negativním důsledkům, které naznačil prezident Toman. URL| http://zemedelec.cz/dovozy-mlecnych-vyrobku-znovu-vzrostly/

Zlínský deník Jak připravit perfektní steak? Základem je řádně vyzrálé maso 5.5.2016

Zlínský deník str. 11 Zábava (mad) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MITROVSKY ANGUS: Maso angusů je jemně vláknité a křehké, vysoce mramorované tukem, šťavnaté a má typickou chuť, pro kterou ho vyhledávají milovníci steaků po celém světě. Základem perfektního steaku je maso ze správně poraženého zvířete, řádně vyzrálé a rozbourané. Protože ani dobrý kuchař ze špatného masa dobrý steak neudělá. POZOR NA CHYBY PŘI PŘÍPRAVĚ STEAKŮ

Nikdy nepoužívejte maso, které jste právě vytáhli z ledničky. Maso musí mít „pokojovou teplotu“. Steaky Mitrovsky Angus se prodávají v takzvané kuchyňské úpravě a ve vakuovaných balíčcích. Ty vyndejte z lednice několik hodin před grilováním. Jakmile má maso správnou teplotu, vybalte ho, osušte, potřete ze všech stran olivovým olejem a nechte ještě asi 10 minut odpočívat na talíři. Zapomeňte na nakládání masa do omáček a soli den předem. Tím masu jenom ublížíte. Steak můžete připravit na grilu nebo na pánvi. Vyplatí se investovat do takového grilu, který dokáže udržet konstantní teplotu po celou dobu grilování, ideální je teplota kolem 200°C. Medium propečení steaku o tloušťce dva cm je při této teplotě přibližně po třech minutách z každé strany. Solte a pepřete těsně před přípravou, nebo lépe jednu stranu po vložení na gril a druhou až po otočení. Jak poznat propečení steaku? Když se na povrchu začne objevovat první kapička šťávy, je to medium rare, když kalužinka, je to medium, teče-li šťáva ke krajům, je to medium well done a pokud šťáva teče pryč ze steaku, je to well done. Když steak nedoděláte a bude příliš krvavý, můžete jej nafiletovat a každou filetu velmi krátce dopéct z obou stran. Soutěž o dobroty Mitrovsky Regionální Deník ve spolupráci s Mitrovsky Angus má pro své čtenáře šanci, jak vylepšit jídelníček o prvotřídní hovězí maso. Každý čtvrtek budeme soutěžit o dárkové koše v hodnotě tisíc korun. Steaky, paštikami a klobásami oceníme každý týden jednoho vítěze. Podmínkou výhry je osobní převzetí koše v prodejně Mitrovsky Angus v Galerii Šantovka v Olomouci. Soutěžní otázka č. 3: Kolik kusů skotu byste celkem napočítali na všech pastvinách Mitrovsky Angus? Své tipy posílejte e-mailem na adresu: mailto:[email protected] do úterý 10. května do 17 hodin. Vítěze vyhlásíme ve čtvrtečním tištěném vydání Deníku 12. května. Vyhrává tip, který bude nejpřesnější. V případě shodných vítězných tipů vyhrává ten, který dorazí dříve. Soutěž se řídí obecnými pravidly, která najdete na webu Deníku. Vítěz 2. kola V minulém týdnu jsme se vás zeptali, kolik plemenných býků se prohání na farmách Mitrovsky. Správnou odpovědí byl počet 27. Této hodnotě se svým tipem 8 býků nejvíce přiblížily Lida Micková a Jana Mičolová. Prvně jmenovaná svůj tip poslala dříve a tak se nyní může těšit na dobroty od společnosti Mitrovsky Angus v hodnotě 1000 Kč. Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Zábava; 11 Publikováno| Valašský deník; Zábava; 11 Publikováno| Slovácký deník; Zábava; 11 Publikováno| Kroměřížský deník; Zábava; 11 ID| 2ff8f9d8-0797-4e03-a2d2-4148324b17f8

V mase z Lidlu byla salmonela Zlínský deník str. 8 Česko - z regionů (tau) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.5.2016

zpět Olomoucký deník Olomoucký kraj – Potravinářská inspekce odhalila salmonelu v mletém mase z Polska, které prodával řetězec Lidl. Na pultech už potravina s datem použitelnosti do 30. dubna není. Jde o výrobek Čerstvá porce – Vepřové mleté maso 100% v balení 500 g a s označením šarže: 154511316005 od Hamburger Pini Sp. z o.o., ul. Poludniowa 4, 99–300 Kutno, Polsko.

Lidl uvedl, že výsledky rozboru dostal minulý pátek, šest dní po uplynutí data spotřeby výrobku. Region| Střední Morava

zpravy.rozhlas.cz Veterináři varují před sýrem, který obsahuje nebezpečnou bakterii E. Coli 4.5.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 politika Petra Hosenseidlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Veterinární správa stahuje z trhu francouzský sýr Roquefort od výrobce Vernieres Freres. Obsahuje bakterii Escherichia coli produkující toxiny, které mohou způsobit krvavý průjem, případně i selhání ledvin. Sýr v Česku prodával řetězec Makro, na Slovensku jeho obdoba Metro. V rámci šarže bylo distribuováno celkem 24 kilogramů sýra.„Státní veterinární správa dále doporučuje, aby lidé francouzský Roquefort s datem minimální trvanlivosti 25. 6. 2016, šarže 151.032, nekonzumovali a vrátili jej v místě prodeje,“ upozornil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.Podle něj nelze vyloučit, že sýr – původně v úpravě na půlkola o váze 600 g – mohly nabízet také menší obchody formou pultového prodeje.Informaci o přítomnosti nebezpečného sýra na společném unijním trhu obdržela Státní veterinární správa z Francie prostřednictvím systému rychlého varování RASFF.Vyjádření Státní veterinární správySZPI uložila prodejcům za antibiotika v medu pokuty ve výši 6 milionů korunVeterináři zkontrolovali v kraji přes 1200 restaurací, stovka jich dostala pokutuV párcích Čertíci byl dvoucentimetrový úlomek jehly. Veterináři nález prošetřujíVeterináři stáhli z trhu mražené filety z mečouna. Maso obsahuje rtuť


Lidl prodával vepřové mleté maso z Polska kontaminované salmonelou 9.5.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 domaciekonomika Veronika Malá, ČRo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ve vepřovém mletém mase, které prodával řetězec Lidl, našli inspektoři salmonelu. Konkrétně šlo o šarži Čerstvá porce - Vepřové mleté maso 100% v půlkilovém balení od polské společnosti Hamburger Pini. Podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavla Kopřivy už maso v obchodech není, protože jeho trvanlivost skončila na konci dubna. Lidé by ho ale mohli mít ještě doma v mrazácích.„Datum použitelnosti té šarže bylo 30. 4. tohoto roku, nicméně někteří spotřebitelé mohou mít tuto šarži doma ve formě zmražené potraviny. Proces zmrazení bakteriální kontaminaci nezlikviduje, takže rozhodně doporučujeme spotřebitelům, aby tu potravinu nekonzumovali,“ řekl Kopřiva.Bakterie způsobují salmonelózu, která se projevuje střevními potížemi, průjmy a zvracením. Onemocnění je nebezpečné hlavně pro starší lidi a děti, které se hůř vyrovnávají s rychlou ztrátou tekutin.Salmonelou se po jídle z restaurace ve Štěkni na Strakonicku nakazilo už 50 lidíV plzeňské jídelně, kde byla salmonela, se opět vaří. Hygienici provoz povolili Salmonela byla ve špagetách, ukázaly rozbory. Nemocných je na Plzeňsku už 138 Veterináři stahují z trhu 10 tun polského kuřecího, obsahuje salmonelu URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1611623

Žďárský deník Prodej chřestu pomůže dobré věci 6.5.2016

Žďárský deník str. 3 Žďársko LENKA MAŠOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Organizátorky žďárských farmářských trhů Kateřina Fialová a Jana Vinopalová o letošní první akci říkají: Žďár nad Sázavou – I letos budou od května do října na žďárském náměstí Republiky farmářské trhy. Vždy od osmi do půl dvanácté, každou třetí sobotu v měsíci. První se uskuteční 21. května. Podle organizátorek Kateřiny Fialové a Jany Vinopalové, které trhy pro radnici připravují, zůstanou u toho, co se osvědčilo, a pokusí se zlepšit to, co návštěvníci kritizovali. * Jak tedy budou farmářské trhy letos vypadat? Kateřina Fialová: Zachovali jsme loňskou strukturu, tedy čas i den, zhruba i počet stánků a také jejich rozložení, co se týče nabídky. Aby tam třeba nebylo deset pekařů a žádný zelinář… Farmáře vybíráme tak, abychom sehnaly tři prodejce masných výrobků, tři mléčných, kteří se ještě dělí na prodejce produktů z kravského, kozího a ovčího mléka, a dva pekaře. Zbytek je pak po jednom, třeba jeden medař, jeden prodejce sirupů a podobně. Samozřejmě se budeme snažit lidem nabídnout sezonní produkty. Jaké například? Kateřina Fialová: Na prvním květnovém trhu chceme mít chřest, v létě určitě jahody, ale také třeba rané brambory, a na podzim pak brambory na uskladnění. Chřest přece není typická zelenina pro žďárský region, potažmo Vysočinu… Jana Vinopalová: Je pravda, že na farmářské trhy se snažíme dostat především prodejce z okolí, ale občas se najdou výjimky. Proto jsme chtěly sehnat na květnový farmářský trh chřest, jehož sezona už začala a potrvá zhruba do konce června. U nás se ve větší míře pěstuje ve Vojkovicích u Kralup nad Vltavou a také v Ivančicích, což už je k nám blíž. Ve stejném termínu tam navíc budou mít chřestové slavnosti, takže jsme se s producenty dohodly, že až budou zavážet chřest na slavnosti, 200 kilogramů poputuje do Žďáru. Navíc jeho prodej podpoří dobrou věc. Jakou? Jana Vinopalová: V tomto případě se nám podařilo spojit více věcí dohromady, takže chřest budou na farmářském trhu prodávat pracovníci žďárského nízkoprahového zařízení Ponorka a veškerý výtěžek z prodeje půjde na jejich aktivity. Co se týče počtu stánků, nabídnete jich letos více? Kateřina Fialová: S městem je spolupráce výborná, od minulého roku máme pět nových stánků, takže jich letos budeme mít šestnáct. V předchozích letech jsme si je půjčovaly z Nového Města. Ne všichni farmáři totiž mají svůj vlastní stánek, takže je potřeba jim je zapůjčit, anebo někdy je to lepší i kvůli jednotnosti, protože ne vždycky vlastní farmář reprezentativní stánek, a lépe vypadá, když jsou na náměstí sladěné. Zmiňovaly jste také kritiku – čeho se týkala? Kateřina Fialová: Kladných ohlasů bylo naštěstí více, ale kritizovány jsme byly za kulturní program a nedostatek zeleniny. Co se týče zeleniny, je to složitější záležitost, protože jsme chtěly především lokální pěstitele. Zase tolik jich ale na Vysočině není, případně pěstují v malém, a nevyplatilo by se jim na trhy jezdit. V regionu jsou spíše pěstitelé biozeleniny, ale ta zase zákazníky, kteří jsou zvyklí na úhlednou zeleninu ze supermarketu, neláká, protože ji vnímají jako nehezkou a drahou. Jenže bez použití chemie na zahrádce rovná mrkev nevyroste… Jaké je podle vás řešení? Kateřina Fialová: Jeden biozelinář a další prodejci zeleniny ze vzdálenějších lokalit, jako je třeba Táborsko, Hodonín nebo Znojmo. Musíme doufat, že to vyjde.

Proč by nemělo? Jana Vinopalová: Není jednoduché někoho z větší dálky umluvit, aby do Žďáru přijel. Ráno ten farmář musí vstát třeba ve čtyři, někdy i dříve, aby včas dorazil, musí si vydělat na benzin a všechno ostatní a také mít nějaký zisk. Pro letošek máme domluveného zelináře z Tábora a také z Čáslavi, tak uvidíme. Někteří prodejci z „jihu“ k nám třeba nechtějí jezdit v říjnu, protože se obávají, že v tu dobu tady už bude metr sněhu a celý den budou mrznout. Je ale pravda, že prodejci z jižní Moravy už přijeli absolutně nevybavení, protože u nich bylo teplo, ale ve Žďáře mrzli. Nejraději na podzim jezdí do Brna nebo třeba do Tišnova, kde je podstatně tepleji a také je tam více zákazníků. Obvykle až do poslední chvíle nevíme, kdo z domluvených farmářů na trh doopravdy dorazí. Je to vždycky překvapení… Dá se s tím něco udělat? Jana Vinopalová: Farmáře nelze pokutovat, když přislíbí účast, ale pak si to na poslední chvíli rozmyslí, je to jejich rozhodnutí. Můžeme proti tomu bojovat jenom zvyšující se prestiží trhů spojenou se zájmem zákazníků. Aby si farmář časem nedovolil nepřijet na rezervované místo, protože příště už by nebyl pozván. Aby mu prostě stálo za to, k nám přijet. Když se ještě vrátíme k loňské kritice kulturního programu – jak ten bude letos vypadat? Kateřina Fialová: Máme domluvené harmonikáře, kteří budou korzovat mezi stánky, zatím doprovodný program budeme řešit touto formou. Loni jsme zajistily i kapelu, ale právě některé výtky směřovaly k tomu, že se k farmářskému trhu zase tak moc nehodila. Uvidíme, jak budou návštěvníci trhů spokojení letos. „Na prvním květnovém trhu chceme mít chřest, v létě určitě jahody, ale také třeba rané brambory, a na podzim pak brambory na uskladnění.“ Kateřina Fialová, organizátorka trhů Foto popis| ORGANIZÁTORKY FARMÁŘSKÝCH TRHŮ. Jana Vinopalová (vpravo) a Kateřina Fialová (vlevo) mimo jiné prohlašují: „Někteří prodejci z jihu k nám třeba nechtějí jezdit v říjnu, protože se obávají, že v tu dobu tady už bude metr sněhu a celý den budou mrznout.“ Foto autor| Foto: Deník/Lenka Mašová Region| Vysočina

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Test ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce masa - TOP ČT 24 str. 1 18:25 Interview ČT24 masa - TOP

Recommend Documents