NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv Český svaz zpracovatelů masa - TOP. 5plus2. agris.cz. AGRObase zpravodaj. businessinfo

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 24.8.2015 - 2.9.2015 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Vepřové „dietně“ i exoticky 28.8.2015

5plus2 str. 36 Domažlicko a Klatovsko

1 Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

(re)

agris.cz Tisková zpráva PK ČR - Cena prezidenta Potravinářské Potraviná komory ČR R o nejlepší inovativní 2 potravinářský výrobek“ Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa Potraviná 31.8.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství - TOP Potravinářská ská komora

AGRObase zpravodaj VEPŘOVÉ OVÉ BYCHOM ZE SVÝCH JÍDELNÍ JÍDELNÍČKŮ VYNECHÁVAT NEMĚLI 3 AGRObase zpravodaj str. 2 Příloha - Žijeme na Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa 26.8.2015 venkově - TOP Petr Havel NA ZEMI ŽIVITELCE VÁM ZACHUTNÁ -PŘIJEĎTE SE PŘESVĚDČIT 4 AGRObase zpravodaj str. 5 Příloha - Žijeme na Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa 26.8.2015 venkově - TOP OZNAČENÍ ENÍ KLASA PONESOU DALŠÍ VÝROBKY, POT POTĚŠÍME PŘEDEVŠÍM EDEVŠÍM MILOVNÍKY MASA 5 Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa 26.8.2015 AGRObase zpravodaj str. 42 Potraviny na trhu - TOP

businessinfo.cz Analýza trhu mléčných ných výrobků v SAE 30.8.2015

businessinfo.cz str. 0 Aktuality z teritorií


Českobudějovický deník 42. ročník výstavy Země ě živitelka zahájen… 28.8.2015

Českobudějovický ějovický deník str. 20 Jižní Čechy


Doma DNES Mlýnek na maso: hnací motor fast foodů food 2.9.2015

Doma DNES str. 14 Seriál Karolína Hornová

chytrazena.cz


Je to buřt… není! Mezi špekáčkem a buřtem je rozdíl 27.8.2015

chytrazena.cz str. 0

Země živitelka 2015 nabídne bohatý program 27.8.2015


9 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Vendula Vrablová

Lidové noviny Polské potraviny: kvalitu sráží tlak na marže 27.8.2015

Lidové noviny str. 13 Ekonomika

11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

ALENA ADÁMKOVÁ

lidovky.cz Balená šunka, salámy a pití pro děti. 10 největších hnusů v supermarketech 12 Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť - TOP Lidovky.cz, Alena Pecháčková Zkažené či falšované jídlo. Nejvíc hříchů má Tesco, Albert a Kaufland 13 Český svaz zpracovatelů masa 31.8.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy - TOP Lidovky.cz, Michal Pavec

Plzeňský deník Konec. Jateční třída bez jatek 27.8.2015

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana


DANA VESELÁ, ALEŠ TOLAR

protext.cz Iniciativa na pomoc potřebným dětem 1.9.2015

protext.cz str. 0 dce kom


hha

vitalia.cz Země živitelka je šancí na podporu českých potravin 31.8.2015

vitalia.cz str. 0


Petr Havel Margit Slimáková: Za situaci ve školních jídelnách může ministerstvo školství 17 Český svaz zpracovatelů masa vitalia.cz str. 0 1.9.2015 - TOP Kateřina Čepelíková

Zemědělec Slíbili zemědělcům pomoc 31.8.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Zuzana Fialová Spolupráce je nezbytná 31.8.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace

18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 19 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Dana Večeřová

zena-in.cz Zapojte se do diskuse: Je pro vás důležité, aby uzeniny, které jíte, byly kvalitní a s vysokým 20 obsahem masa? Český svaz zpracovatelů masa 31.8.2015 zena-in.cz str. 0 Gastronomie - TOP Komerční článek

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Živitelka obsadila Výstaviště 28.8.2015

5plus2 str. 1 Titulní strana

LUDMILA MLSOVÁ Byla to šlichta, míní Aleš 28.8.2015

5plus2 str. 12 Česká republika

(vlas) Byla to šlichta, míní Aleš 28.8.2015

5plus2 str. 12

(vlas) Byla to šlichta, míní Aleš 28.8.2015


(vlas) RECEPTY SOUTĚŽÍCÍCH Z JIŽNÍ MORAVY 28.8.2015


Pravé BIO poznáte podle kódu 28.8.2015


21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 26 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

(jos)

ac24.cz 100 procent z mletého hovězího masa obsahovalo výkaly, dle nového výzkumu Consumer 27 Reports Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 ac24.cz str. 0 Ze světa - Ostatní AC24

agris.cz Pesticidů na polích ubývá. Ale jenom pomalu 26.8.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství

Denik.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 25. 8. 2015 26.8.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

Agris Inspekce aktuálně uzavřela dalších deset provozoven

28 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30

27.8.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

SZPI Ministr zemědělství Jurečka: Země živitelka propaguje dobrou práci 31 Český svaz zpracovatelů masa 27.8.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství - Ostatní MZe ČR Národní dožínky dnes spolu se zemědělci oslavili premiér Bohuslav Sobotka a ministr 32 zemědělství Marian Jurečka Český svaz zpracovatelů masa 31.8.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství - Ostatní MZe ČR Komerční banka a Agrární komora ČR zintenzivní spolupráci v oblasti čerpání dotací 33 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Zemědělství 1.9.2015 - Ostatní APIC-AK Souhrn událostí uplynulého dne – 31. 8. 2015 34 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Souhrny 1.9.2015 - Ostatní Agris Vývoz potravin z Německa do Číny vzrostl téměř o polovinu 35 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Potravinářství 1.9.2015 - Ostatní E15 on line

AGRObase zpravodaj JAK TO BUDE DÁL S MLÉKEM? 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 3 Zemědělská politika

Jiří Felčárek PROČ NEMÁME LEVNÉ POTRAVINY 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 4 Zemědělská politika

36 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 37 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Dana Večeřová KOMORY ZEMĚDĚLCŮ VISEGRADSKÉ ČTYŘKY JEDNALY V BRNĚ 38 Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 AGRObase zpravodaj str. 5 Zemědělská politika - Ostatní Jiří Felčárek BRAMBOR BUDE MÉNĚ 39 Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 AGRObase zpravodaj str. 8 Zemědělská politika - Ostatní Ing. Miloslav Chlan, Ing. Josef Králíček VÝZNAM DOPORUČOVÁNÍ ODRŮD PŠENICE PRO PĚSTOVÁNÍ V ČR 40 Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 AGRObase zpravodaj str. 20 Komodity - Ostatní Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Alena Hanzalová, Ph. D. DÍKY ZKUŠENOSTEM Z VLASTNÍCH POLÍ A CHOVŮ NABÍZÍME ZEMĚDĚLCŮM LEPŠÍ 41 SLUŽBY I SERVIS Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 AGRObase zpravodaj str. 30 Zemědělství - Ostatní

Redakce Agrobase NAŠE BIO PRO ODPOVĚDNÉ SPOTŘEBITELE 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 38 Inzerce

BLÍŽÍ SE FESTIVAL ZNOJEMSKÝ HROZEN 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 46 Potraviny na trhu

Petr Havel REGIONÁLNÍ POTRAVINY V HOLAŠOVICÍCH 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 46 Potraviny na trhu

Dav HORNÍ FALC MILUJE POTRAVINY 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 47 Zahraničí

Miroslava Vacková JAK UŽIVIT V BUDOUCNU PLANETU 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 48 Zahraničí

42 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 43 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 44 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 45 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Dana Večeřová

Betynka Čím je nakrmit? 28.8.2015

Betynka str. 68 Miminko - Výživa

47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

HANKA BĚLOHLÁVKOVÁ

Blesk Vychází už ve středu, za zvuků sirény 28.8.2015

Blesk str. 8


Barbora Kabátová

blesk.cz Ultimátum kvůli mléku. Na ministra Jurečku vystartovali farmáři 28.8.2015

blesk.cz str. 0 Události


budejckadrbna.cz FOTO: Ve čtvrtek začal agrosalon Země živitelka 28.8.2015

budejckadrbna.cz str. 0 Společnost


Bezedný Frank

budejovice.iDNES.cz Traktory už se blýskají. Ve čtvrtek začíná v Budějovicích Země živitelka 51 budejovice.iDNES.cz str. 0 Budějovice / Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 Budějovice - zprávy - Ostatní MF DNES, Ludmila Mlsová

ceska-justice.cz Sobotka: Řetězce nesmí diskriminovat zemědělce a potravináře

52

29.8.2015

ceska-justice.cz str. 0 Politika


Eva Paseková

Českobudějovický deník Úrodu má před suchem chránit víc rybníků 28.8.2015

Českobudějovický deník str. 7 Jižní Čechy

(mat, ks) Národní dožínky na českobudějovickém výstavišti 29.8.2015

Českobudějovický deník str. 15 Jižní čechy


ČRo - cb.cz V Budějovicích začíná Země živitelka, své zboží a služby tu představí na 600 vystavovatelů 55 Český svaz zpracovatelů masa 27.8.2015 ČRo - cb.cz str. 0 / zpravodajstvi - Ostatní Lucie Hochmanová Agrárníci dali ultimátum ministrovi zemědělství, chtějí dotace pro mlékaře 56 Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 ČRo - cb.cz str. 0 / zpravodajstvi - Ostatní Martin Pokorný

ČRo - pardubice.cz Inspekce zavřela hospodu v Kuněticích. Kvůli myším a jedu 27.8.2015

ČRo - pardubice.cz str. 0 / zpravodajstvi


Ondřej Wolf

ČRo České Budějovice Prezident Agrární komory chce po ministru Jurečkovi větší dotace pro mlékaře 58 ČRo České Budějovice str. 1 17:00 Události Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 regionu - Ostatní

denik.cz Do Mariánských Lázní se zřejmě vrátí farmářské trhy, lidé je chtějí zpátky 59 Český svaz zpracovatelů masa 29.8.2015 denik.cz str. 0 Karlovarský kraj - Ostatní

E15 Agrosalon Země živitelka se stále rozšiřuje 28.8.2015

E15 str. 2 Příloha - komerční speciál


e15.cz Drahá cibule rozvrací Indii. Vláda brání odlivu klíčové zeleniny ze země 61 Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 e15.cz str. 0 Zahraniční politika - Ostatní Jaroslav Bukovský Budeme dělat problémy, hrozí zemědělci Jurečkovi. Chtějí dotace na mléko 62 28.8.2015 e15.cz str. 0 Zemědělství Český svaz zpracovatelů masa

- Ostatní

Euro „Masomlýn“ před soudem 31.8.2015

Euro str. 44 Report


Václav Drchal

euserver.cz Většina z Vás teď bude nejspíše šokována tím, co se tu dozví 31.8.2015

euserver.cz str. 0 Zamyšlení


Ladislav Kašuka

extra.cz 5 potravin, které nás prokazatelně požírají zevnitř a postupně nás zabíjejí! 65 Český svaz zpracovatelů masa 29.8.2015 extra.cz str. 0 zdraví - Ostatní vk

finance.cz Před zahájením Země živitelky čekaly před areálem stovky lidí 27.8.2015

finance.cz str. 0

Financninoviny.cz Do konce září chceme více dotací, hrozí agrárníci ministrovi 28.8.2015

finance.cz str. 0

Financninoviny.cz Návštěvnost Země živitelky opět překonala stotisícovou hranici 1.9.2015

finance.cz str. 0

66 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 67 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 68 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Financninoviny.cz

Haló noviny Zahájen 42. ročník Země živitelky 28.8.2015

Haló noviny str. 2 Z domova

(ng) Chtějí řešit mléčnou krizi 29.8.2015


(ng) Země živitelka se vydařila 2.9.2015



(cik)

Horizont RENATIN TÝDEN 1.9.2015

Horizont str. 16 RENÁTA ROWENA BITTOVÁ*


Hospodářské noviny VŠE O… 28.8.2015

Hospodářské noviny str. 16 Podniky a trhy

Dana Zadražilová Tisíce lidí prchají z Venezuely, zemi ohrožuje inflace 31.8.2015

Hospodářské noviny str. 6 Události


Simone Radačičová

Hradecký deník Kojenecká výživa pro malé Afričany Hradecký deník str. 54 Příloha - Moje peníze 31.8.2015 Zemědělství JOZEF GÁFRIK Zajímaví lidé Hradecka: Vitariánka spisovatelkou 2.9.2015

Hradecký deník str. 2 Hradecko


(rd)

Chatař & chalupář SEZÓNA HUB ZAČÍNÁ 31.8.2015

Chatař & chalupář str. 88

HELENA ŠTĚTINOVÁ Vše o cholesterolu 31.8.2015

Chatař & chalupář str. 130 ZDraví


GABRIELA ZELINKOVÁ

Chebský deník Do Mariánských Lázní se zřejmě vrátí farmářské trhy, lidé je chtějí zpátky 79 Český svaz zpracovatelů masa 29.8.2015 Chebský deník str. 2 Region - Ostatní JANA BEŽÁKOVÁ

Chvilka pro tebe Ve vinařském kraji 26.8.2015

Chvilka pro tebe str. 44 Prostřeno s chvilkou


idnes.cz - blog Halal bolí (rogozov) 26.8.2015

idnes.cz - blog str. 0

Vladislav Rogozov Jak jsem potkal paryby aneb dlouhá cesta za žraloky (8.) (lesikar) 26.8.2015

idnes.cz - blog str. 0


Adam Lešikar

Instinkt Jaroslav Sapík - BIOPOTRAVINY JSOU NESMYSL

83

27.8.2015

Instinkt str. 36 Rozhovor


Honza Dědek

investicniweb.cz Zemědělské komodity: Co nového na trhu s naším nejen snídaňovým menu? 84 Český svaz zpracovatelů masa 30.8.2015 investicniweb.cz str. 0 Investiční web - Ostatní Ľuboš Mokráš

investujeme.cz Meziroční inflace v eurozóně nečekaně beze změny 31.8.2015

investujeme.cz str. 0 Makro


Klatovský deník Automechaniků i pekařů bude dost, horší je to s řezníky 28.8.2015

Klatovský deník str. 3 Klatovsko


DAVID KOJAN

krajskelisty.cz Menu jako pro upíry, na pražském Náměstí Republiky tekla krev proudem. Víte vůbec, jakou 87 hrůzu máte denně na talíři? Český svaz zpracovatelů masa 30.8.2015 krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha - Ostatní Adina Janovská

lidovky.cz V ohnivém pekle se vařil ve vlastním potu. Vysočanský požár připomněl legendárního 88 hasiče Český svaz zpracovatelů masa 31.8.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov - Ostatní Lidovky.cz, Vojtěch Gibiš

MaM.cz Hamé už nechce být jen o Májce. Pokračuje ve spolupráci s biatlonisty 89 Český svaz zpracovatelů masa MaM.cz str. 0 mam.ihned.cz 1.9.2015 - Ostatní Martina Plechatová

Mladá fronta DNES Dostali cenu. Ale jak na trh? 31.8.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Čechy


(mbe) Žně skončily o měsíc dřív. Zelenina a ovoce budou kvůli suchu horší 91 Český svaz zpracovatelů masa 31.8.2015 Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Čechy - Ostatní Martin Beneš

my89.cz 5 skutečných jídel a jejich napodobeniny 31.8.2015

my89.cz str. 0


Lenka Tréglová

Nové Přerovsko Nemám skoro žádný čas na sport. Ale hlídám si, co jím 28.8.2015

Nové Přerovsko str. 4 Rozhovor


Olomoucký deník HSP Food vyrábí uzeniny již 12 let, spojuje tradice s moderním zázemím 94 Olomoucký deník str. 81 Příloha - žijeme tu s Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 vámi - Ostatní Zemědělské družstvo Kokory JATKA v Brodku u Přerova Olomoucký deník str. 84 Příloha - žijeme tu s 28.8.2015 vámi


VOMA: český výrobce masných produktů a uzenin Olomoucký deník str. 91 Příloha - žijeme tu s 28.8.2015 vámi


Zemědělci musí střídat nejméně tři plodiny Olomoucký deník str. 92 Příloha - žijeme tu s 28.8.2015 vámi


parlamentnilisty.cz Pavla Maradová: Miloš Hlaváček - Vařím pro azylanty, ale ti si ničeho neváží 98 Český svaz zpracovatelů masa 26.8.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice - Ostatní PV Na tradiční výstavě Země živitelka se řešilo sucho a jeho dopady 99 Český svaz zpracovatelů masa 27.8.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor - Ostatní vam, čtk Ministr Jurečka zve firmy se zájmem o vývoz potravin a nápojů na veletrh WorldFood 100 Kazachstán Český svaz zpracovatelů masa 29.8.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní PV Veleba (SPO): Jen ten stát, který si bude kontrolovat potravinovou politiku bude nezávislý 101 Český svaz zpracovatelů masa 31.8.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní PV

Právo Obilí je dost, s mlékem trable 28.8.2015

Právo str. 4 Zpravodajství

Pavel Orholz Regionální produkty stále více táhnou 29.8.2015

Právo str. 11 Střední a východní Morava


Jiří Růžička

Překvapení Dokud budeme kupovat ŠMAKULÁDY BUDEME JE MÍT… 24.8.2015

Překvapení str. 34 Setkání s Romane Vaňkem


Kateřina Kočičková (Gurmet)

Radio Praha Zprávy Rádia Praha - 29.8.2015 29.8.2015

Radio Praha str. 0


Zdeňka Kuchyňová

Rokycanský deník O fotbalisty Viktorie se v Srbsku stará kuchař z Plzně. Horváth svíčkovou se šesti nedostal 106 Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 Rokycanský deník str. 5 Region - Ostatní VÁCLAV VACEK

sport.ihned.cz Putin ztrácí rekordní oblibu. Rusům vadí zdražení potravin či bydlení 107 Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 sport.ihned.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz - Ostatní ČTK, jsf Venezuele hrozí hyperinflace. Ekonomika se stále propadá, lidé rabují obchody a lékárny 108 Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 sport.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz - Ostatní Simone Radačičová Karlín obohatila gastronomická novinka. Nejen Bistro sází na unikátní Josper gril 109 Český svaz zpracovatelů masa sport.ihned.cz str. 0 life.ihned.cz 1.9.2015 - Ostatní Libor Budinský

STYL Svačiny pro školáky 1.9.2015

STYL str. 14 Inspirace


Vendula Presserová

Týden Je libo mutovaný oběd? 31.8.2015

Týden str. 84 Věda


Radek John

Týdeník Květy Invaze mořských farmářů 27.8.2015

Týdeník Květy str. 10 Aktuálně - zápisník

Chybí nám řezník na rohu 27.8.2015

Týdeník Květy str. 11 Komentáře HIRSCHOVÁ EVA


Ústecký deník Nejnižší cholesterol mají Pražané, nejvyšší Ostraváci 27.8.2015

Ústecký deník str. 8 Zajímavosti


(ew)

vasevec.cz Sobotka by se měl starat v první řadě o spotřebitele 31.8.2015

vasevec.cz str. 0


Vlasta Setřeste kila bílkovinami 2.9.2015

Vlasta str. 42


PŘIPRAVILA KARLA PELIKÁNOVÁ

Zdraví radí 28.8.2015

Zdraví str. 32 Radí odborníci


Zemědělec Další regionální potraviny 31.8.2015

Zemědělec str. 6 Publicistika

(opr, čtk) Pozitivní přínosy se neočekávají 31.8.2015


Zuzana Fialová Zákon prospěje všem 31.8.2015


(fia) Rusko hrozí embargem na květiny 31.8.2015

Zemědělec str. 8 Evropská unie

Zuzana Fialová Správa státních rezerv mění koncepci 31.8.2015


Oldřich Přibík Jak čelit extrémním výkyvům počasí 31.8.2015


Oldřich Přibík Stát trhy nepodporuje 31.8.2015

Zemědělec str. 11 Publicistika (opr, čtk)

118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 121 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Za mléko v Bruselu 31.8.2015


Svaz na masové manifestaci 31.8.2015


Jana Sixtová Prioritou jatečná jehňata 31.8.2015

Zemědělec str. 45 Živočišná výroba


Martin Jedlička Kalendář akcí 31.8.2015

Zemědělec str. 56 Zemědělský servis

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 31.8.2015



zena.centrum.cz Ze kterých jídel se nejvíc tloustne? 28.8.2015

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví


uzi

zpravy.iDNES.cz Kuřata, bazar a smrt běženců. Chladicí vůz projel celou střední Evropu 131 Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční - Ostatní iDNES.cz, Michal Bělka Pozor, jed! Kreml zakázal prodej západních čistících prostředků 132 Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční - Ostatní iDNES.cz, Anna Barochová

zpravy.rozhlas.cz Chovatelé sčítají škody. Kvůli tropickému počasí uhynulo přes 70 tisíc kusů drůbeže 133 Český svaz zpracovatelů masa 28.8.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika - Ostatní Barbora Kladivová,Anna Kottová Sobotka v Budějovicích slíbil lepší ochranu českých zemědělců a potravinářů 134 Český svaz zpracovatelů masa 29.8.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika - Ostatní ČTK,Lucie Hochmanová, msk

Plné znění zpráv 24.8.2015 - 2.9.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2

Vepřové „dietně“ i exoticky 28.8.2015

5plus2 str. 36 Domažlicko a Klatovsko (re) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Ani vepřové nemusí být kalorická bomba. Záleží na výběru masa a také způsobu grilování. Co radí šéfkuchaři a na jaké recepty lákají gurmáni z Labužník.cz? 5plus2 V KUCHYNI ČR - Chcete-li si užívat gurmánské zážitky a přitom se netrápit výčitkami, že své tělo zásobujete příliš mnoha kaloriemi, měli byste věnovat pozornost především výběru masa. I grilovat lze totiž zdravě. Že dietnější maso je to drůbeží či rybí než třeba hovězí, to ví každý. Ale i v případě vepřového si můžete vybrat „lehčí“ variantu, než kterou je například bůček či krkovička. Šéfkuchaři doporučují využívat vepřovou panenku. Zdravější jídlo si připravíte i tím, že pečlivě rozvážíte, zda kvalitní maso vůbec vyžaduje marinádu. Když už se pro nějakou rozhodnete, dbejte na to, aby při pečení neodkapávala do ohně. „Na grilování používám oleje co nejméně. Maso jím před grilováním jen jemně potřu štětcem. Pokud ho totiž použijete moc, tak kape do grilu, který nám hoří, a maso se tak připaluje a vznikají nebezpečné karcinogeny,“ vysvětluje šéfkuchař Michal Endris. Pokud se rozhodnete maso před grilováním marinovat, udělejte to ideálně přes noc, ale v zásadě stačí nechat maso natahovat chutě alespoň dvě tři hodiny před tepelnou úpravou. Šéfkuchaři obvykle doporučují domácí marinády a ne ty z obchodů. „Hotové marinády obsahují glutamáty a mnoho věcí, které by tam neměly co dělat,“ upozorňuje šéfkuchař Radek David. Pokud si chcete vychutnat méně obvyklé varianty vepřového a jste přitom kulinářští začátečníci, čas od času se kupovaným marinádám nebo již přímo výrobcem ochucenému masa zřejmě nevyhnete. K vepřové kýtě se báječně hodí například tymiánovo-citronová marináda. Maso může být naložené i v máslové, pivní, česnekové či exotické (takzvané Borneo, které tvoří hlavně pepř, kari, sezam a citron) marinádě. A nezapomeňte, i v případě grilování vepřového platí klasická pravidla: Před grilováním potřete rošt olejem nebo třeba špekem, nikdy negrilujte na přímém ohni, ale počkejte si na žhnoucí uhlíky, nedávejte na gril nedostatečně rozmražené maso a samozřejmě - maso nikdy při pečení nepropichujte a otáčejte jej pouze opatrně kleštěmi. Ostré grilované vepřové plátky Plátky libového vepřového naložíme aspoň na hodinu do směsi hořčice, chilli, piva, vody, sójové omáčky, soli, moučkového cukru a oleje. Maso poté vložíme na rošt a grilujeme po obou stranách. Přitom potíráme zbylou směsí. Můžeme pokapat pivem. Servírujeme se studenou omáčkou vyrobenou z bílého jogurtu smíchaného s česnekem a drobně nakrájenou cibulkou. Grilované panenky na šalvěji, citronu a šunce V robotu zpracujeme na hustou pastu sušenou šunku, citronovou kůru a šťávu, nasekané lístky šalvěje, sůl a pepř. Špalíčky panenek podélně hlouběji nařízneme, maso rozevřeme jako křídla a lehce rozklepeme. Každý kousek na povrchu asi desetkrát nařízneme. Do zářezů vetřeme připravenou pastu a potřeme olejem. Grilujeme z každé strany 6-8 minut, dokud panenky nejsou měkké. Grilovaný vepřový bůček na pivu Hořčici smícháme s křenem, citronovou šťávou, olejem, solí a pepřem. Plátky masa potřeme marinádou a necháme odležet alespoň 2 hodiny, nejlépe přes noc. Grilujeme z každé strany asi 5 minut, potom potřeme pivem a grilujeme ještě asi 4 minuty z každé strany, až je maso na povrchu křupavé. Jako přílohu můžeme podávat chléb či brambory. Grilované vepřové plátky s jablky

Vepřové plátky naklepeme, posypeme grilovacím kořením, pokapeme olejem a grilujeme po každé straně 4 minuty. Jablka oloupeme, odstraníme jádřince, nakrájíme na kolečka. Potřeme olejem a krátce grilujeme. Poté plátky masa pokryjeme grilovanými jablky a podáváme s opečenými brambory. Zdroj: Labužník.cz Co ke grilovanému masu? Zeleninu! * Flákoty masa je při grilování ideální doplnit lehkou zeleninou. Na gril je vhodná hlavně cuketa, lilek, papriky, cibule a keříková cherry rajčátka. * Lilek a cuketu nechte po nakrájení přibližně patnáct minut vypotit a poté otřete ubrouskem, dostanete z nich tak hořkou chuť. * Ugrilovat můžete zkusit i kousky ananasu, které pak poslouží jako skvělý dezert. Foto popis| Šéfkuchař Radek David letní grilování zkrátka miluje. Foto autor| FOTO TOMÁŠ KRIST, MAFRA Regionální mutace| 5plus2 - Domažlicko

agris.cz Tisková zpráva PK ČR - Cena prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ 31.8.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství Potravinářská komora Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlásily v roce 2015 druhý ročník soutěže „Cena prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlásily v roce 2015 druhý ročník soutěže „Cena prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Cílem této aktivity České technologické platformy pro potraviny je podpořit transfer výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací s důrazem na kvalitní české potraviny. Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny dlouhodobě usilují o zvýšení kvality českých potravin a posílení konkurenceschopnosti tradičních českých potravinářských výrobců. Tato soutěž je plně v souladu s prioritami zvýšení podílu kvalitních českých výrobků na tuzemském trhu a nárůstu vývozu produktů s vysokou přidanou hodnotou. Soutěž probíhala v termínu od 31. března do 31. srpna 2015 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, resp. jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních 3 letech. Ve stanoveném termínu se přihlásilo 20 společností s celkem 38 výrobky. Pro řádné přihlášení do soutěže bylo nutné dodat přihlášku, laboratorní analýzu výrobku nebo čestné prohlášení o výživové hodnotě výrobku a nakonec pro hodnocení také samotný výrobek. O „Cenu prezidenta Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ se tak utkaly tyto společnosti: BEAS, a.s., BOHEMILK, a.s., CORAX Trading s.r.o., BONECO a.s., Denisa Hrušková, GOLDIM spol. s r.o., Hamé s.r.o., Hukvaldská pekárna s.r.o., Karamelový sen s.r.o., Kitl s.r.o., Kofola a.s., LACRUM Velké Meziříčí, s.r.o., MADETA a.s., MASO UZENINY PÍSEK, s.r.o., Moravia Lacto a.s., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s., SEMIX PLUSO, spol. s r.o., TIPAFROST, a.s. a Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice. Hodnotící komise složená z odborníků Potravinářské komory ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Výzkumného ústavu mlékárenského, Výzkumného ústavu potravinářského Praha, Vysoké školy

chemicko-technologické v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Mendelovy univerzity v Brně neměla při hodnocení 35 výrobků nikterak jednoduchou pozici. Kritéria pro hodnocení soutěže byla již od počátku jasně nastavena. Inovativnost výrobku tvořila 30 %, výživová hodnota výrobku ve smyslu celkového profilu potraviny 30 %, senzorické vlastnosti 30 % a celkový dojem hodnotitele 10 %. Výsledky byly vyhlášeny 20. srpna 2015. Nejlepšími inovativními potravinářskými výrobky pro rok 2015 se staly:Kitl Syrob Bezový – Kitl s.r.o.Hlavnická ricotta – Zemědělské a obchodní družstvo HlavniceLičenský Kardík®– BEAS, a.s.Opočenský jogurt (čokoláda-višeň, borůvka –ostružina, broskev-meruňka, jahoda) BOHEMILK, a.s.Jihočeské Jerky z třeboňského kapra (natur, kořeněné) – CORAX Trading s.r.o.UGO Meloun, pomeranč, jahoda a UGO Okurka, jablko, citron – Kofola a.s.Roztíratelné máslo z Vysočiny – LACRUM Velké Meziříčí, s.r.o.Fitness syrovátkový nápoj brusinka – MADETA a.s.Hubertská štola – MASO UZENINY PÍSEK, a.s.Herold - tvrdý sýr z Vysočiny – Moravia Lacto a.s.Rakytníková zmrzlina vodová – TIPAFROST, a.s. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhlo na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích 29. srpna 2015 v rámci zahájení Národních dožínek za účasti významných hostů. Zástupci oceněných společností tak převzali certifikáty z rukou prezidenta Potravinářské a Agrární komory ČR Miroslava Tomana za premiéra České republiky Bohuslava Sobotky a ministra zemědělství Mariana Jurečky. Každá ze společností navíc získala voucher k účasti na mezinárodním veletrhu potravin a nápojů Anuga 2015, 10. – 14. 10. 2015, Kolín nad Rýnem. Všechny výrobky, které byly do soutěže přihlášeny, byly rovněž prezentovány v rámci výstavní expozice Potravinářské komory ČR a České technologické platformy pro potraviny. Podrobné informace o soutěži jsou dostupné na http://soutez.foodnet.cz. Více informací: Ing. Dana Večeřová, ředitelka marketingu a komunikace tel.: 296 411 184, 602 704 859 e- mail: mailto:[email protected] Adresa: Počernická 96/272, Praha 10 – Malešice, 108 03

URL| http://www.agris.cz/clanek/189356

AGRObase zpravodaj VEPŘOVÉ BYCHOM ZE SVÝCH JÍDELNÍČKŮ VYNECHÁVAT NEMĚLI 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 2 Příloha - Žijeme na venkově Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět KROMĚ CELÉ ŘADY EKONOMICKÝCH DŮVODŮ A ROZDÍLNÝCH PODMÍNEK MEZI STÁTY EU TÝKAJÍCÍCH SE CHOVU A OBCHODU S VEPŘOVÝM MASEM JE JEDNÍM Z DŮVODŮ DLOUHODOBĚ KLESAJÍCÍCH STAVŮ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT URČENÝCH K PRODUKCI VEPŘOVÉHO V ČR TAKÉ SNAHA ZASTÁNCŮ ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ PREZENTOVAT VEPŘOVÉ JAKO MASO NEJMÉNĚ VHODNÉ KE KONZUMACI. STEJNĚ JAKO COKOLI, NENÍ VŠAK ANI KONZUMACE VEPŘOVÉHO Z DIETOLOGICKÉHO HLEDISKA POUZE NEGATIVNÍ. Skutečností sice je, že vepřové maso opravdu obsahuje ze všech základních druhů mas nejvíce

tuku s relativně vyšším podílem rizikových nasycených a transmastných kyselin (TFA), jde ale také mimo jiné o to, jaký druh vepřového masa máme na mysli. Především vepřová kýta a částečně zadní partie vepřového masa příliš tuku neobsahují a mají také o něco nižší, ale téměř srovnatelný podíl bílkovin v porovnání s hovězím masem, které je obecně vnímáno jako nejkvalitnější. Samotná vyšší přítomnost tuku ve vepřovém mase navíc není jen negativní - kromě toho, že tuk je nositelem chuti, se právě prostřednictvím živočišných tuků dostávají do organismu pro tělo potřebné vitamíny A, D, E a K, které z rostlinných produktů lidský organismus, přestože je v nich těchto vitamínů více, v tak velké míře nezužitkuje. Za největšího „nepřítele lidstva“ je přitom vepřové vnímáno právě kvůli vysokému obsahu tuku, tedy jako zdroj nebezpečného cholesterolu, jehož hladinu v lidském organismu konzumace vepřového zvyšuje. Jenže to také není tak úplná pravda. Například před pár lety publikovaná rakouská studie Ústavu pro výživu a choroby látkové výměny ukázala na testech lidí pravidelně konzumujících všechny druhy vepřového třikrát týdně v objemu 120 až 150 gramů po dobu jednoho a půl měsíce snížení hladiny cholesterolu u sledovaných osob o 5,41 procenta a nárůst poměru „zlého“ a „hodného“ cholesterolu ve prospěch hodného. V organismu testovaných osob také došlo k nárůstu hladiny pro tělo potřebného zinku o pět procent a vitaminu B dokonce o necelých 14 procent. Navzdory tomu, co má většina spotřebitelů v ČR zafixováno ve své mysli, bylo tak jedním ze závěrů uvedené studie, že pravidelná konzumace vepřového masa může být dokonce vhodná i pro dietní účely. Pozdější výzkumy navíc prokázaly, že konzumace masa obecně je jednou z cest proti obezitě. Výzkumy totiž doporučují zvýšit konzumaci bílkovin (odborně proteinů), jejichž hlavním zdrojem je maso. Proteiny, pravda, obsahují i rostliny, zejména luštěniny a taková sója se svým podílem až 400 gramů v kilogramu je dokonce největším zdrojem bílkovin vůbec. Problém ale je, že rostliny neobsahují všechny pro tělo potřebné esenciální aminokyseliny a navíc jsou tyto aminokyseliny v rostlinách přítomny v poměru, který ne zcela vyhovuje lidskému tělu. Ve světle posledních výzkumů se kromě toho uvažuje o tom, že dosud doporučovaný příjem bílkovin by se měl minimálně o polovinu zvýšit u dospělé populace, a to zhruba na necelých 80 gramů denně. Čím méně totiž budeme konzumovat bílkovin, tím více se bude tvořit tělesný tuk. Za optimální zdroj bílkovin se v současné době považují vejce, maso a mléčné výrobky. Prakticky všechny druhy masa přitom obsahují dvojaž trojnásobné množství bílkovin (150 až 300 gramů v kilogramu) než obiloviny nebo třeba rýže (65 až 100 gramů v kilogramu) a přibližně desetinásobné množství než ovoce či zelenina (15 až 30 gramů v kilogramu). Zejména v souvislosti s vepřovým masem není proto nutné přeceňovat rizika konzumace živočišných tuků v souvislosti s přísunem nežádoucího cholesterolu. V odborné veřejnosti (bohužel ne ve spotřebitelské) poměrně známá interkontinentální studie amerického lékaře Michaela Hertoga kromě toho před časem jednoznačně prokázala, že přívod cholesterolu do těla prostřednictvím potravin nemá na zdraví jedince vůbec žádný vliv - ani pozitivní, ani negativní. Rozsáhlý výzkum přitom postihoval jak oblast USA, tak Evropy, ale i třeba Japonska se stejnými výsledky. V této souvislosti může být pro mnohé spotřebitele překvapivá informace, že v rozporu se všeobecným názorem veřejnosti žijí zejména starší lidé s vyšší hladinou cholesterolu déle. Cholesterol je totiž pro lidský organismus docela důležitý, a jeho význam je srovnatelný třeba s vitamíny. Rolí cholesterolu je stabilizace buněčných membrán, tedy podpora imunitního systému, a regulace vzájemného působení tělesných funkcí, takzvaná homeostáze. Cholesterol je také základní stavební látka všech tělesných buněk včetně krve, čistý cholesterol je dokonce zhruba patnáctiprocentní součástí mozku a poloviční součástí nadledvinek. Lidské tělo si proto cholesterol samo vyrábí, a pokud jej nedostává v dostatečném množství z potravy, musí si jej vyrobit více. Skutečností ale je, že konzumaci živočišných tuků stejně jako konzumaci jakýchkoli jiných potravin nelze přehánět. Nebezpečné jsou zejména výše zmíněné transmastné kyseliny, u nichž byl negativní vliv na lidský organismus prokázán, a řada výrobců potravin již také přijala opatření k regulaci podílu těchto látek ve svých výrobcích. TFA se ovšem v míře daleko vyšší než v živočišných tucích vyskytují v pokrmech rychlého občerstvení. Nové poznatky týkající se konzumace vepřového, lepší gastronomický zážitek při konzumaci šťavnatějšího (více tuku obsahujícího) masa a mírně rostoucí patriotismus tuzemských spotřebitelů při nákupu českých potravin vytváří předpoklady pro zvýšení odbytu vepřového masa z plemene, které již málem zmizelo v propadlišti dějin. Jde o Přeštické černostrakaté prase, které mimo jiné představuje podle plemenářů cenný genetický zdroj obsahující geny „s bezprostřední potenciální hodnotou pro lidstvo“. Navíc jde fakticky o jediné národní plemeno prasat s tímto potenciálem, které bylo původně vyšlechtěno v druhé polovině 19. století na Plzeňsku, kde má i svůj pomník. Přeštické prase ale na počátku minulého století z chovů hospodářských zvířat prakticky zcela

vymizelo a opětně bylo po letech regenerace uznáno jako samostatné plemeno v roce 1964. Pro tržní produkci masa se ale téměř nevyužívalo - přeštické prase bohužel není zrovna nejvhodnější z hlediska ekonomiky chovů a tedy ceny pro spotřebitele. Prasata tohoto plemene totiž - lidově řečeno - pomalu rostou a jejich maso je tučnější. To v praxi znamená vyšší náklady na jeho produkci a naopak nižší potenciál odbytu. Situace se ale pozvolna mění, v ČR již opět existuje několik chovatelů přeštických prasat, byť mezi jejich klientelu zatím patří buď tuku se nebojící sousedé nebo dobré restaurace s osvícenými kuchaři, kteří vědí, že tučnější maso z přeštického prasete lépe chutná. Určitou výjimkou je chovatel Josef Sklenář ze Sasova u Jihlavy, který jednak tato prasata chová ve volném výběhu, především ale spolupracuje s velkoobchodním řetězcem Makro, který se ve větším odbytu produkce masa z přeštických prasat snaží pomáhat. Makro totiž, alespoň do současné doby, vykupuje maso prakticky bez zisku, přesto je ale maso „přeštíků“, jak tento produkt v řetězci nazývají, o poznání dražší než klasické vepřové. I tak se ale počet zákazníků pomalu zvyšuje. Jak již bylo řečeno, vzhledem k větší tučnosti tohoto plemene má jeho maso v porovnání s jinými plemeny poněkud archaickou, pro někoho „přirozenější“ nebo „tradiční“ chuť, kterou v původní podobě dnes pamatují většinou jen naše babičky a dědové. Svým způsobem představuje zmrtvýchvstání přeštického plemene něco jako návrat ke kořenům a i když zřejmě nelze očekávat, že by se stalo dominantním plemenem v celkové nabídce vepřového na našem trhu, představuje i pro část našich chovatelů jedno z ještě trochu bílých míst v produkci této komodity. V této souvislosti možná není na škodu připomenout, že kromě několika chovatelů, několika výzkumníků a zatím ještě spíše několika pravidelných odběratelů masa z tohoto plemena má na současném stavu zásluhu i Potravinářské komora ČR, která myšlenku „povstání plemene z popela“ od počátku podporovala. *** PŘEDSUDKY O VHODNOSTI ČI ŠKODLIVOSTI POTRAVIN JSOU PŘIŽIVOVÁNY NEJRŮZNĚJŠÍMI DOPORUČENÍMI A RADAMI. IDEÁLNÍ VŠAK JE VYVÁŽENOST A PESTROST NAŠÍ STRAVY. Foto autor| Foto: Nina Havlová Foto autor| Foto: Nina Havlová

NA ZEMI ŽIVITELCE VÁM ZACHUTNÁ -PŘIJEĎTE SE PŘESVĚDČIT 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 5 Příloha - Žijeme na venkově Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět NA VÝSTAVIŠTI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH BUDE OD 27. SRPNA DO 1. ZÁŘÍ PROBÍHAT 42. ROČNÍK ZEMĚ ŽIVITELKY. TENTO AGROSALON PŘEDSTAVUJE JEDINOU VÝSTAVU V REPUBLICE, KTERÁ ZAHRNUJE CELÝ ZEMĚDĚLSKO-POTRAVINÁŘSKÝ SEKTOR A S KAŽDOROČNÍM POČTEM 100 TISÍC NÁVŠTĚVNÍKŮ PATŘÍ MEZI NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ VÝSTAVY V ČR. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se Země živitelky účastní pravidelně. V letošním roce se bude opět prezentovat v rámci společné expozice výrobců oceněných značkou kvality KLASA a Regionální potravina v nejmodernějším pavilonu výstaviště T1. Rozlohou 384 m2 výstavní plochy se jedná o největší stánek na veletrhu. Na výstavě bude kvalitní potraviny prezentovat celkem 29 producentů, kteří veřejnosti představí oceněné výrobky, řadu z nich i formou ochutnávek. Společně s KLASOU se představí také značka Regionální potravina, návštěvníci veletrhu tak budou mít jedinečnou možnost ochutnat to nejlepší z českých a moravských regionů. Těšit se můžete na oceněné džemy, sýry, mošty, čaje, masné výrobky, šťávy, čokolády a mnohé další. Kdo neodolá, může si domů odnést speciality za výhodné ceny. V den zahájení výstavy zároveň proběhne v prostorách Pivovarské zahrady již 12. ročník slavnostního předávání certifikátů nově oceněným výrobcům. Příznivci kulinářských show se mohou těšit na vystoupení Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny z oblíbeného televizního pořadu Kluci v akci, kteří budou vařit pochoutky z potravin oceněných

Regionální potravinou a návštěvníkům nabídnou i degustační porce, po skončení vystoupení následuje autogramiáda. Pokud rádi ochutnáváte tradiční krajové speciality, nenechte si ujít školu vaření s šéfkuchařem Petrem Šímou, který bude rovněž vařit podle regionálních receptů. Chybět nebude ani doprovodný program společností, se kterými spolupracujeme. S Agrární komorou ČR si můžete zasoutěžit v pití mléka na čas, s Potravinářskou komorou ČR pak vyzkoušet kuchařskou zručnost prostřednictvím klání o přípravu nejlepšího bramborového salátu, nebo se zapojit do soutěže o nejrychlejšího jedlíka párků. Připraveny jsou samozřejmě i atraktivní ceny. Věříme, že prezentace SZIF společně s kvalitními potravinami bude jednou z nejnavštěvovanějších a přinese návštěvníkům vedle zajímavých informací i notnou dávku zábavy. O značce KLASA a Regionální potravina Značku kvality KLASA uděluje ministr zemědělství od roku 2003, SZIF značku spravuje od roku 2004. Jedná se o prestižní ocenění, které získají jen nejkvalitnější výrobky. Logo KLASA umístěné na obalech výrobků pomáhá zákazníkům s orientací v nabídce potravin, výrobcům pak s propagací produktů. V současnosti se mohou spotřebitelé se značkou KLASA setkat na obalech celkem 1 145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách http://www.eklasa.cz. Ministerstvo zemědělství uděluje již šestým rokem také značku Regionální potravina, SZIF projekt administruje od roku 2012. Cílem kampaně je podpora domácích producentů lokálních potravin, prosazování kvalitních, chutných, tradičních nebo speciálních potravin a motivace zákazníků k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Díky krátkým distribučním cestám jsou tyto potraviny čerstvější a chutnější. Velmi významným aspektem je také podpora zaměstnanosti v regionech. V současné době má značku Regionální potravina 575 výrobků. *** Více informací naleznete na stránkách http://www.regionalnipotravina.cz

OZNAČENÍ KLASA PONESOU DALŠÍ VÝROBKY, POTĚŠÍME PŘEDEVŠÍM MILOVNÍKY MASA 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 42 Potraviny na trhu Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět I BĚHEM LÉTA SE OCEŇOVALO ZNAČKOU KVALITY KLASA. V OBCHODECH BUDETE MÍT MOŽNOST ZAKOUPIT DALŠÍCH 26 PRODUKTŮ S TÍMTO OZNAČENÍM. JEDNÁ SE PŘEDEVŠÍM O DRŮBEŽÍ MASO Z JIŽNÍCH ČECH, MASNÉ VÝROBKY S VYSOKÝM OBSAHEM MASA, DÁLE O RYBÍ VÝROBKY Z VYSOČINY NEBO TRADIČNÍ ČESKÁ LAHVOVÁ PIVA. V SOUČASNÉ DOBĚ JE ZNAČKOU KLASA OCENĚNO 1 145 VÝROBKŮ OD 223 PRODUCENTŮ. NOVĚ OCENĚNÝMI VÝROBKY JSOU: KLATOVSKÁ KLOBÁSA, ŠUMAVSKÁ HRUBOZRNNÁ PAŠTIKA Výrobce: MASO WEST s.r.o. Nově oceněné produkty s vysokým podílem vepřového masa jsou vyráběny z vybraných tuzemských surovin. Klatovská klobása obsahuje minimální množství přídatných látek a Šumavská hrubozrnná paštika se vyznačuje vysokým obsahem vepřových jater. Společnost MASO WEST byla založena v roce 2000. O tři roky později se firma rozšířila o jatka, která zajišťují dostatek suroviny k výrobě produktů a nabízejí možnost domácích porážek. Tradiční receptura ve spojení s klasickou technologií jsou zárukou vysoké kvality vyráběných produktů této společnosti. PÁRTY PÁREČKY, VENKOVSKÁ TLAČENKA Výrobce: MP KRÁSNO, a.s. Párty párečky vynikají vysokým obsahem kvalitního vepřového masa a jsou bez lepku. Venkovská

tlačenka patří k tradičním zabijačkovým pochoutkám a má velmi atraktivní oválný tvar. MP KRÁSNO vychází z valašských tradic a ctí řeznické řemeslo. V sortimentu firmy jsou jak tradiční uzenářské produkty, krajové valašské speciality, tak i výrobky sledující nejnovější spotřebitelské trendy. V současné době patří tato společnost mezi tři největší výrobce masných produktů v České republice. ZUBR GOLD, SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO, ZUBR GRAND, PIVO SVĚTLÝ LEŽÁK, ZUBR PREMIUM, PIVO SVĚTLÝ LEŽÁK Výrobce: Pivovar ZUBR a.s. Tento výrobce rozšířil své oceněné produkty o piva ZUBR Gold, Grand a Premium, která jsou vyráběna tradiční technologií spodního kvašení a obsahují vysoký podíl české aromatické odrůdy chmele Žatecký poloraný červeňák převážně z žateckých pěstebních oblastí. Pivovar ZUBR byl založen již roku 1872 a je výrobcem tradičního českého piva, které za posledních 20 let získalo na šedesát ocenění v prestižních českých i zahraničních degustačních soutěžích. PSTRUH LOSOSOVÝ FILETA S KŮŽÍ, PSTRUH LOSOSOVÝ FILETA BEZ KŮŽE, SIVEN LOSOSOVÝ FILETA S KŮŽÍ, SIVEN LOSOSOVÝ FILETA BEZ KŮŽE, SIVEN KUCHANÝ, SIVEN FILETA S KŮŽÍ, SIVEN FILETA BEZ KŮŽE Výrobce: Rybářství Kolář, a.s. Rybářství Kolář se specializuje na nabídku ryb, které pochází výhradně z českého chovu a jsou jedinečné svou chutí i křehkostí. Do obchodní sítě jsou dodávány živé, čerstvé zpracované nebo ve vakuové podobě. Právě vakuově balené výrobky získaly ocenění KLASA. V souladu s tradicemi udržuje Rybářství Kolář celkem 150 rybníků po celé Vysočině. Společnost se zabývá vedle klasického chovu pstruha duhového také chovem sivena amerického a dalších sladkovodních ryb. HOUSKOVÝ KNEDLÍK Výrobce: SVOBODA - výroba domácích knedlíků, s.r.o. Houskový knedlík patří mezi tradiční výrobky české kuchyně. Moderní výrobní technologie zaručuje tomuto výrobku skvělou chuť, vysokou kvalitu a dlouhou trvanlivost. Od roku 1993 se firma zaměřuje výhradně na výrobu knedlíků v různých variantách. V roce 2002 společnost investovala do výstavby nového závodu, který vyhovuje náročným hygienickým předpisům pro výrobu a distribuci výrobků po celé České a Slovenské republice. KACHNÍ PRSA S KOSTÍ A KŮŽÍ, ORIGINÁL ČESKÁ KUŘECÍ TLAČENKA, ORIGINÁL ČESKÁ KACHNÍ TLAČENKA, ZLATÉ KUŘE BEZ DROBŮ, ZLATÉ KUŘE - ČTVRTKY ZADNÍ, ZLATÉ KUŘE - STEHNA, ZLATÉ KUŘE - KŘÍDLA, ZLATÉ KUŘE - PRSA SUPREME, ZLATÉ KUŘE - PRSNÍ ŘÍZKY, ZLATÉ KUŘE - PRSNÍ ŘÍZKY S KŮŽÍ, ZLATÉ KUŘE - STEHENNÍ ŘÍZKY S KŮŽÍ Výrobce: Vodňanská drůbež, a.s. Pro zpracování oceněných výrobků společnost využívá drůbež, která je pouze českého původu a pochází z kontrolovaných chovů. Do ručně zpracovávaných tlačenek nejsou přidávány žádné přídatné látky ani konzervanty. Produkty s označením ZLATÉ KUŘE jsou vyrobeny z kuřat ze speciálně vyšlechtěného plemena s delší dobou růstu a vyzrálejším masem. Obchodní společnost Vodňanská drůbež je členem koncernu AGROFERT. V současné době je největším výrobcem, zpracovatelem a dodavatelem drůbežího masa a jediným zpracovatelem kachního masa v České republice. Foto popis|

businessinfo.cz Analýza trhu mléčných výrobků v SAE 30.8.2015

businessinfo.cz str. 0 Aktuality z teritorií

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Země: Spojené arabské emiráty Datum zveřejnění: 30.08.2015 Zdroj: ZÚ Abu Dhabi 1/ Trh zemědělských a potravinářských produktů SAE (+ mléko a mléčné výrobky) Podíl zemědělství na HDP SAE neustále klesá, v roce 1990 tento podíl činil 4%, v roce 2010 cca 1% a v roce 2014 to bylo již pouhých 0,3% (měřeno u HDP v běžných cenách). Tento trend je způsoben trvalým růstem HDP při současně omezených kapacitách vlastní zemědělské a potravinářské produkce. V současnosti SAE produkují pouze 15 % své celkové spotřeby potravin. Nejvíce soběstačné jsou ve výrobě vajec (300 mil. kusů ročně – cca 80% spotřeby), drůbežího masa (70% spotřeby) a mléka a čerstvých mléčných výrobků (50% spotřeby). Dovoz zemědělských výrobků podle statistik ministerstva hospodářství SAE za rok 2014 v meziročním srovnání s rokem 2013 1/ rostlinné produkty 7,0 mld. USD (nárůst o 5,6 %) 2/ potravinové výrobky, nápoje, lihoviny, ocet a tabák 4,9 mld. USD (nárůst o 19,5 %) 3/ živá zvířata a výrobky z nich 4,2 mld. USD (nárůst o 13,5 %) 4/ živočišné a rostlinné tuky, oleje a výrobky z nich 0,6 mld. USD (nárůst o 3,5 %) zemědělské výrobky celkem 16,7 mld. USD (nárůst o 11,3%) Celkový dovoz mléka a mléčných výrobků (HS 04) v roce 2014 činil podle emirátských statistik 1,8 mld. USD, což je o 28% více než v roce 2013, kdy byly tyto potraviny dovezeny za 1,4 mld. USD. Dovoz mléka mléčných výrobků z ČR v roce 2014 (HS 04 včetně medu a vajec, kde dovoz z ČR není) podle emirátských statistik činil 8,3 mil. USD, což je o 10,6 % více než v roce 2013. České statistiky uvádějí vývoz za HS 04 celkem 10,1 mil. USD, tedy o 21 % více. Je tedy pravděpodobné, že rozdíl tvoří neevidované reexporty do okolních zemí, zejména KSA, kam z důvodu urychlení putuje některé zboží přes dubajský přístav Jebel Ali. Nabídka mléčných výrobků je nicméně z cca 80 % pokryta místní produkcí (např. Al Ain Dairy Farm – http://www.alaindairy.com , která v současné době staví další mléčný kombinát) a cenově srovnatelným dovozem z KSA (cca 35% trhu – mega farmy Al Marai – http://www.almarai.com a Al Safi Danone – http://www.alsafidanone.com ), odkud se dováží zejména čerstvé a UHT mléko, jogurty, tvaroh a měkké sýry (akawi, haloumi, sýry balkánského typu). Ze zámoří se dovážejí zejména ušlechtilé sýry (Dánsko, Holandsko, Německo), sušené mléko a pektiny. Měkké sýry a tvarohy se dovážejí kromě z KSA také z Turecka (Akawi), Libanonu (Akawi) a Egypta. 2/ potenciál trhu se zemědělskými a potravinářskými produkty Predikce reálného hospodářského růstu ve výši 3,6% ročně do roku 2020 spolu s predikcí růstu populace o cca 5% ročně dává předpoklady k pokračování růstu spotřeby potravin, která vykazuje v posledních letech průměrný roční růst kolem 6%. Vzhledem k omezeným kapacitám místní výroby se dá předpokládat, že současný růst dovozu (v roce 2013/12 nárůst o 4%, 2014/13 o 11,3%) bude pokračovat nejméně ve výši 6 % ročně, a to v této hodnotě i u mléčných výrobků. Dovoz potravin v přepočtu na jednoho obyvatele patří v SAE mezi nejvyšší na světě. Průměrná kupní síla každé domácnosti v SAE činí 14,800 USD ročně (včetně přistěhovalců), zatímco průměrná kupní síla emirátské rodiny představuje 24,000 USD ročně. V roce 2013 spotřebovali obyvatelé SAE potraviny v celkové hodnotě 28 mld. AED (7,67 mld. USD), v roce 2014 by tato částka měla dosáhnout hodnoty 35 mld. AED (9,6 mld. USD). Maloobchodní prodej v SAE je z

hlediska objemu jedním z největších v zemích GCC. Průměrná roční spotřeba potravin v SAE představuje 1,486 kg, což je o 27% více než např. v sousedním Ománu. Vzhledem k predikci růstu spotřeby a dovozu potravin a omezené domácí produkci (jejichž kapacita se nicméně u mléka rozšiřuje) jsou i nadále perspektivními hlavní položky současného českého potravinářského vývozu, tedy měkké sýry (zejména sýr Akawi, a Haloumi) a zejména sušené a kondenzované mléko, kde místní produkce ani dovoz z KSA nestačí (největší mlékárna v GCC Al Marai KSA sušené mléko do sýrů dováží). Potenciálními zákazníky jsou nejen obchodní řetězce, ale zejména výrobci zmrzliny a cukrářských výrobků. 3/ hlavní oborový veletrh GULFOOD Datum a místo konání: 21.-25.2.2016 v Dubaji, Web: http://www.gulfood.com Gulfood je společně s evropským veletrhem ANUGA největším světovým potravinářským veletrhem. České firmy zde mají možnost setkat se s partnery z celého světa, zatímco na ANUGU se sjíždí především evropská klientela. 20. ročníku Gulfood v roce 2015 se zúčastnilo 4 800 vystavovatelů ze 150 zemí světa. V roce 2015 se zde konala 2. oficiální účast ČR – garant MZe, české firmy přijel podpořit ministr zemědělství M. Jurečka. Expozice ČR se zúčastnilo celkem 6 firem: Šimandl, EMCO, Mlékárna Hlinsko, Semix Pluso, Laktos a Hamé. Firma Interlacto (největší český vývozce mléčných výrobků a potravin do SAE s ročním vývozem mléka a sýrů ve výši cca 10 mil. USD) měla jako obvykle na veletrhu samostatný stánek. 4/ Podmínky dovozu mléka a mléčných výrobků do země. Dovoz mléčných výrobků není omezen, vláda však reguluje maloobchodní cenu mléka a některých mléčných výrobků (jogurty, kefír), které jsou tak ve všech obchodech stejně drahé (nyní 1 litr mléka za 5,50 AED). Dovoz mléčných výrobků podléhá předchozímu schválení (kontrole) příslušných orgánů, jinak celnice zboží nevpustí do země. V Abu Dhabi je takovým orgánem samostatná instituce Abu Dhabi Food Control Authority, v Dubaji příslušný odbor Dubai Municipality - Dubai Food Control Department. Podle místních zákonů (Government Tender Law) se může výběrových řízení na federální státní zakázky (vypisované ministerstvy) účastnit pouze místní firma, nebo firma, ve které místní subjekt vlastní 51%. Pokud česká firma nehodlá v zemi založit smíšený podnik s majoritním podílem místního partnera, může se státních zakázek zúčastnit prostřednictvím (a jménem) svého agenta/distributora (místní subjekt). Government Tender Law je aplikováno i na většinu státních zakázek vypisovaných na úrovni jednotlivých emirátů. Jediným státním orgánem, který by teoreticky mohl vypsat výběrové řízení na dovoz mléka a mléčných výrobků v případě nedostatku těchto potravin na místním trhu je ministerstvo životního prostředí a vody, resp. jeho potravinářská sekce. Dovozy jsou však plně zabezpečovány soukromými společnostmi, nehledě na skutečnost, že 50% spotřeby zabezpečují místní výrobci mléčné farmy – viz výše, kteří jsou monopolními dodavateli do orgánů státní správy (zdravotnictví, státní úřady, armáda). 5/ důležité kontakty Cesta na místní trh vede buď přes místního výhradního zástupce/distributora, založením vlastní pobočky zahraniční firmy nebo přes nadnárodní řetězce. Obecně platí, že pokud již např. některá firma dodává do řetězce Carrefour, mnohem snáze lze realizovat dodávky do této distribuční sítě i v SAE. Mezi největší obchodní řetězce v SAE patří CARREFOUR (https://www.carrefouruae.com/Default.aspx?language=en ), LULU (http://www.luluhypermarket.com/AE/all ),

SPINNEYS (http://www.spinneys-dubai.com/ , CHOITRAM (http://www.choithram.com/ ) , WAITROSE (http://www.waitrose.com/ ) GEANT (http://www.geant-uae.com/ ) ABELA (http://abelaandco.com/ ) UNION CO OP (http://ucs.ae/freshdairypreserves.aspx ) Struktura obchodní sítě je velmi dobrá, pokrývá celé území SAE, přičemž vliv obchodních řetězců je dominantní. Kromě obchodních řetězců existují na trhu dovozci a distributoři mléka a mléčných výrobků, kterých je celá řada, kontakty na ně lze získat v oborových databázích obchodních komor (přístupno on-line) nebo webových stránkách veletrhu Gulfood. Níže uvádíme ty, kteří jsou zaměřeni zejména na dovoz a distribuci mléka s vlastními balírnami. Akili International General Trading LLC 1904, 19th Floor, Twin Tower, Baniyas Road, Al Rega, P. O. Box: 118392, Deira, Dubai, United Arab Emirates Tel.+ 971 4 259 4710 Fax+ 971 4 259 4720 Mail mailto:[email protected] Web http://www.akiliinternational.com Firma je součást skupiny Solaris International FZE se sídlem v Dubaj free zóně Jebel Ali – viz http://www.solarisint.com , osobní kontakt (jednání na ZÚ Abu Dhabi ohledně dovozu potravin z ČR – viz záznam a poptávka v Sinpro) Manoj K. Behara, General Manager, mailto:[email protected] , mobil +971 50 974 6491. Možnost odvolat se na jednání s P. Vlkem na ZÚ Abu Dhabi. Tayseer Arar Food Industries LLC (dovoz a balení sušeného mléka) Dubai Investment Park Jebel Ali Dubai P.O Box 26223 United Arab Emirates Phone: +971 4 8859580 Fax: +971 4 8854430 http://www.tayseerarar.com Stellent General Trading L.LC (dovozce a distributor UHT a sušeného mléka) Suite 104, Corporate Centre,

Kuwait Street, Al Raffa Dubai ( U.A.E ) Correspondence P. O. Box 241974 , Dubai ( U.A.E ) Ph: +9714-3259530 { 2 Lines } Fax: +9714- 3259531 email: mailto:[email protected] website: http://stellentdxb.com Dále jsou uvedeny kontakty na ministerstvo zemědělství a obchodní komory, včetně regionálních. Oborové asociace neexistují. Ministry of Environment and Water Animal and Agricultural Affairs Section Eng.Saif Mohamed Al Shara Asistent Undersecretary POBox 1509 Dubai http://www.moew.gov.ae/en/home.aspx Federation Chamber of Commerce & Industry P.O. Box 3014, Abu Dhabi, UAE Tel: +971-2-621-4144, Fax: +971-2-633-9210 Email: mailto:[email protected] Website: http://www.fcciuae.ae Abu Dhabi Chamber P.O. Box 662, Abu Dhabi, UAE Tel: +971-2-621-4000, Fax: +971-2-621-5867 Email: mailto:[email protected] Website: http://www.abudhabichamber.ae Dubai Chamber of Commerce & Industry P.O. Box 1457, Dubai, UAE Tel: +971-4-228-0000, Fax: +971-4-202-8888 Email: mailto:[email protected]

Website: http://www.dubaichamber.ae Sharjah Chamber of Commerce & Industry P.O. Box 580, Sharjah, UAE Tel: +971-6-530-2222, Fax: +971-6-530-2226 Email: mailto:[email protected] Website: http://www.sharjah.gov.ae Ajman Chamber of Commerce & Industry P.O. Box 662, Ajman, UAE Tel: +971-6-742-2177, Fax: +971-6-742-7591 Email: mailto:[email protected] Website: http://www.ajcci.gov.ae Fujairah Chamber of Commerce, Industry & Agriculture P.O. Box 738, Fujairah, UAE Tel: +971-9-222-2400, Fax: +971-9-222-1464 Email: mailto:[email protected] Website: http://www.fujcci.ae Ras Al Khaimah Chamber of Commerce, Industry & Agriculture P.O. Box 87, Ras Al Khaimah, UAE Tel: +971-7-233-3511, Fax: +971-7-233-0233 Email: mailto:[email protected] Website: http://www.rakchamber.ae Umm Al Quwain Chamber of Commerce & Industry P.O. Box 426, Umm Al Quwain, UAE Tel: +971-6-765-1111, Fax: +971-6-765-5055 Email: mailto:[email protected] Vypracoval: ing. Petr Vlk, ekonomický a obchodní rada ZÚ Abu Dhabi, 25.8.2015

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/a...-trhu-mlecnych-vyrobku-v-sae-68222.html

Českobudějovický deník 42. ročník výstavy Země živitelka zahájen…

28.8.2015

Českobudějovický deník str. 20 Jižní Čechy

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Již druhý den probíhá na českobudějovickém výstavišti 42. ročník mezinárodního zemědělského agrosalonu Země živitelka. Součástí odborného programu je i tradiční soutěž o „Zlatý klas“, oficiální vyhlášení oceněných exponátů proběhne od 10 hodin v pavilonu R2. Výstavu o její historii a průřez oceněnými exponáty uvidíte v pavilonu B1. Velké pozornosti návštěvníků se těší multifunkční pavilon T s prezentacemi a ochutnávkami kvalitních českých potravin ze všech krajů ČR, oceněných značkou kvality „Regionální potravina“, „KLASA“, „Český výrobek–garantováno Potravionářskou komorou ČR“ a potravin ze soutěže „Chutná hezky. Jihočesky“. Druhým rokem pokračuje soutěž o „Cenu prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Živou atmosféru pavilonu doplňují kuchařské bloky s recepty, soutěžemi a hudebními programy. Velký zájem je i o prezentace Celostátní sítě venkova, Místních akčních skupin ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, Národnej sietě rozvoja vidieka SR a Místních akčních skupin SR s venkovskou tržnicí a příjemnou atmosférou lidové muziky v Pavilonu venkova Z a na okolních plochách. Spolu jako jeden celek vytvářejí pozitivní obraz života lidí na českém, moravském a slovenském venkově. Tradičně je na Zemi živitelce ke zhlédnutí přehlídka zemědělské techniky, myslivecké a rybářské pavilony R1 a R3. Vyhledávané jsou expozice ovocnářů, zelinářů, zahrádkářů, mykologů a včelařů s bezplatnými poradnami. Na předvadišti bude probíhat podle programu předvádění hospodářských zvířat, novinkou je nejmenší ovce na světě. Bohatý kulturní program probíhá na několika scénách. V Pivovarské zahradě dnes uslyšíte Horalku z Domažlic, Třeboňskou 12 a Babouky. Na venkovním pódiu u Pavilonu venkova vystoupí dudácké a folklorní soubory. Mezinárodní výstava družstevnictví jako součást agrosalonu přináší aktuální informace o výrobním a spotřebním družstevnictví a prezentace úspěšných družstevních podniků s širokým sortimentem kvalitních výrobků v pavilonech E1, E5 a okolních plochách. SOBOTA bude ve znamení Národních dožínek. Slavnostní zahájení proběhne v 10 hodin v Pivovarské zahradě za účasti premiéra ČR a dalších významných představitelů politického a společenského života. Kulturní doprovodný program nabídne návštěvníkům celodenní společenské vyžití, kapely různých žánrů a soutěže o ceny. V Pivovarské zahradě jej moderuje Jan Čenský a Ivana Šimánková. Na venkovním pódiu u Pavilonu venkova vystoupí folklorní soubory. Vstupné a otevírací doba: Mezinárodní agrosalon Země živitelka můžete navštívit až do úterý 1. 9. 2015, každý den od 9 do 18 hodin, poslední den do 17 hodin. Návštěvníky upozorňujeme na možnost parkování před areálem a na parkovištích v areálu výstaviště. Vstupné: Plné 145 Kč (vstupenka platí do konce října 2015 také jako vstupenka do Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada v Hluboké nad Vltavou). Zlevněné 70 Kč. Školní výpravy 30 Kč/ os. Rodinné 290 Kč. Více informací naleznete na internetových stránkách www. vcb.cz. *** ODBORNÝ DOPROVODNÝ PROGRAM VÝSTAVY ZEMĚ ŽIVITELKA 2015 SOUTĚŽE PRO NÁVŠTĚVNÍKY O HODNOTNÉ CENY Pátek 28. 8. – Den českého venkova Pavilon Z – 1. patro 9:00 - 13:00 Seminář „Podpora rozvoje venkova v ČR“, pořádá Spolek pro obnovu venkova ČR ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zemědělství, např. na téma: „Podpora venkova z národních zdrojů pro rok 2016, připravované legislativní změny v oblasti nakládání s majetkem“

9:30 - 12:00 Jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR za účasti ministra zemědělství ČR 13:00 -14:30 - Tisková konference Agrární komory ČR k výsledkům sklizně a aktuálním problémům zemědělství 13:00 - 15:00 Diskusní seminář za účasti ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky na téma: „Perspektiva českého potravinářství“, pořádá Ministerstvo zemědělství, sekce potravinářských výrob - Úřad pro potraviny 13:00 - 16:00 Diskusní fórum „Ovoce 2015“, pořádá Unie ovocnářů jižních a západních Čech z.s. 13:00 - 18:00 Seminář společnosti DOTin s.r.o. na téma: „Dotace tím správným směrem!“ 14:00 - 17:00 Seminář na téma: „Aktuality z Programu rozvoje venkova 2014 – 2020“, pořádá Min. zemědělství, odbor Řídící orgán PRV-14110 Pavilon F4 9:00 - 13:00 „Den partnerských regionů Jihočeského kraje“, pořádá Krajský úřad Jihočeského kraje Administrativní budova 10:00 – 13:00 Aktiv držitelů šlechtitelských práv k odrůdám brambor pracovní schůze,pořádá Družstvo vlastníků odrůd Volná plocha 507 a pavilon Z 19:00 „Večer venkova“, pořádá Národní síť Místních akčních skupin ČR ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov, Ministerstvem zemědělství, Spolkem pro obnovu venkova ČR, Svazem měst a obcí ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj. Letošní ročník bude ve znamení oslav soutěže Vesnice roku Pavilon R2 11:00 Oficiální vyhlášení exponátů oceněných v soutěži Zlatý klas, tisková konference Sobota 29. 8. – Národní dožínky Pivovarská zahrada 10:00 Slavnostní zahájení Národních dožínek za účasti nejvyšších představitelů státu a vlády, s předáním certifikátů Český výrobek-garantováno Potravinářskou komorou ČR a Ceny prezidenta Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek. Pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice a.s. Neděle 30. 8. – Den zdraví Volná plocha 508 9:00 - 16:00 „Den zdraví“ PROMO stánek Informačního centra bezpečnosti potravin, (soutěže o ceny, informační materiál, aktuální informace), pořádá Ministerstvo zemědělství, Sekce potravinářských výrob - Úřad pro potraviny 10:00 - 11:00 a 13:00 - 14:00 Hudebně zábavný program pro děti a rodiče dua Standa a Vanda na téma Zdravá výživa a bezpečnost potravin pod názvem „Přijede k nám návštěva“, pořádá Ministerstvo zemědělství, Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny Pondělí 31. 8. – Den myslivosti Pavilon Z – 1. patro 9:00 - 16:00 „Den společnosti Agroteam“ 9:30 - 13:30 Jednání Myslivecké komise Agrární komory ČR k aktuálním otázkám myslivosti v souvislosti se zemědělským a lesnickým hospodařením Úterý 1. 9. – Den zemědělství Pavilon Z – 1. patro 9:00 -13:00 Konference na téma: „Zvládání emocí zákazníka – cesta k úspěšnému prodeji“, určena majitelům a vedoucím pracovníkům výrobních a obchodních organizací a prodejcům zemědělské techniky. Pořádá Centrum Prosperity s.r.o. Po celou dobu výstavy Pavilon T: Prezentace, ochutnávky a zvýhodněný prodej regionálních potravin ze všech krajů ČR, prezentace významných institucí, zemědělských strojů, technologií a služeb pro zemědělce Pavilon R1, volná plocha 310 – Pavilon myslivosti: Prezentace ČMMJ, o.s., výstava „Vše o myslivosti“, ukázky: sokolníci, kynologie, lukostřelba; ochutnávky Pavilon R3: Prezentace rybářství, zemědělství, středních a vysokých škol Pavilon Z, volná plocha 507: Pavilon venkova – prezentace celostátní sítě pro venkov, Národní sítě Místních akčních skupin ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, MMR Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv České republiky, Asociace regionálních značek, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Společnosti mladých agrárníků České republiky a Observatoře venkova ve spolupráci místních akčních skupin z ČR, Národnej siete rozvoja vidieka SR, ELARD (Evropská asociace LEADER pro rozvoj venkova) a dalších českých i zahraničních

partnerů. VENKOVSKÁ TRŽNICE - prezentace regionálních potravin a produktů ve spolupráci s Asociací regionálních značek na volné ploše 507. Pavilon D5: Potřeby pro myslivce, rybáře a volný čas Pavilon C: Výstava historické zemědělské techniky Jihočeského zemědělského muzea se zaměřením na zpracování mléka. Pavilon E1, E5 a venkovní plocha 701: Prezentace Svazu českých a moravských výrobních družstev Pavilon B1: Prezentace historie soutěže Zlatý klas Pavilon H: Expozice Českého svazu chovatelů drobného zvířectva, soutěž Králičí hop Volná plocha 508: Lesní pedagogika – aktivity pro děti a mládež, pořádá Mze Dům služeb u hlavní brány: Měření tělesných hodnot (cholesterol, krevní tlak, BMI apod.) – Poradna podpory zdraví Národní sítě podpory zdraví, z. s. Rybářská bašta: Ukázky filetování a zpracování ryb - v každou celou hodinu. Ukázky živých ryb v akváriích a kádích. Chytání ryb na zapůjčený nebo vlastní prut, možnost instruktáže. Možnost zakoupení čerstvých ryb či ochutnání rybích specialit v zahradní restauraci Změna programu vyhrazena! Předvadiště Pořadatelé ukázek: SŠ chovu koní a jezdectví Kladruby n/Labem, Jihočeský chovatel a.s. ve spolupráci s Reprogenem a.s., Svaz chovatelů ovcí a koz z.s., Jihočeský svaz chovatelů koní Pátek 28. 8. Předvádění plemenných koní (Český teplokrevník, plemenné klisny) 10:00 - 11:00 ukázka jízdárny a poslušnosti 12:00 - 13.00 jezdecké hry 14:00 - 15:00 ukázka výcvikové hodiny žáků 11:00 - 12:00 předvádění plemenných krav 15:00 - 16:00 ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi Sobota 29. 8. Předvádění plemenných koní (Český teplokrevník, plemenné klisny) 10:00 - 11:00 ukázka jízdárny a poslušnosti 12:00 - 13.00 jezdecké hry 14:00 - 15:00 ukázka výcvikové hodiny žáků 11:00 - 12:00 předvádění plemenných krav 9:00 - 10:00 nákupní trh plemenných beranů Neděle 30. 8. Předvádění plemenných koní 11:00 - 12:00 předvádění plemenných koní na ruce 14:00 - 15:00 ukázky využití koní v zápřeži, dámském sedle, westernové ukázky 15:00 - 16:00 ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi Pondělí 31. 8. Předvádění plemenných koní 11:00 - 12:00 předvádění plemenných koní na ruce 14:00 - 15:00 ukázky využití koní v zápřeži, dámském sedle, westernové ukázky 15:00 - 16:00 ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi Úterý 1. 9. 11:00 - 12:00 ukázky využití koní v zápřeži, dámském sedle, westernové ukázky 12:00 - 13:00 ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi KULTURNÍ DOPROVODNÝ PROGRAM VÝSTAVY ZEMĚ ŽIVITELKA 2015 Pátek 28.8. Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 Netradiční krojovaná dudácká kapela Duha 13:00 – 15:00 Malý Furiant Pivovarská zahrada - Den dechovky s Českým rozhlasem České Budějovice a Kubešovo hudebním vydavatelstvím 10:00 – 12:00 Horalka 12:00 – 14:30 Třeboňská 12

14:30 – 17:00 Babouci Sobota 29.8. Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 Národopisný soubor Doudleban 13:00 – 15:00 Folklórní soubor Javor Pivovarská zahrada – Národní dožínky 9:20 hudební blok - Květovanka 10:00 – 10:50 Slavnostní zahájení Národních dožínek 10:55 hudební blok - Květovanka 11:25 soutěž pro návštěvníky - časopis Zemědělec 11:30 hudební blok - Květovanka 12:00 soutěž pro návštěvníky - Českomoravská myslivecká jednota 12:10 hudební blok – Lidovka 12:55 soutěž pro návštěvníky - časopis Zemědělec 13:00 hudební blok – Lidovka 14:05 hudební blok – Malá kapela Pavla Havlíka 14:55 soutěž pro návštěvníky - Českomoravská myslivecká jednota 15:00 hudební blok – Malá kapela Pavla Havlíka 15:55 soutěž pro návštěvníky - časopis Zemědělec 16:00 hudební blok – Malá kapela Pavla Havlíka 16:50 hudební blok – Malá kapela Pavla Havlíka (Přímý přenos ČRo České Budějovice od 14:00 do 16:00 hod. na 106,4 MHz). Moderují: Jan Čenský a Ivana Šimánková. Program v Pivovarské zahradě pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice a.s. a agenturou Kristián production spol. s r.o., za dramaturgické podpory Jaroslava Šprongla. Neděle 30.8. Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 Myslivecká kapela Atlas 13:00 – 15:00 Myslivecká kapela Atlas Pivovarská zahrada 10:00 – 13:00 Jižani 13:30 – 15:00 Tomáš Linka a Přímá linka 15:30 – 17:00 K.T.O. Pondělí 31.8. Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 Dětský folklórní soubor Bárováček 13:00 – 15:00 Dětský folklórní soubor Dubínek Pivovarská zahrada 10:00 – 17:00 Program Šlágr TV Úterý 1.9. Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 Šumavská osmička Pivovarská zahrada 10:00 – 17:00 Babouci. Spolupořadatelem programu je agentura 11 PM Dětský koutek: Po celou dobu výstavy - kolotoče, atrakce Sobota 29.8. „Finálový závod Česká sekera 2015“, pořádá Husqvarna Česko spol. s r.o. - finále v házení oboustrannou sekerou na terč Změna programu vyhrazena! Foto popis| Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 20 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 20 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 20 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 20 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 20 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 20 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 20

ID| d34b9b6a-21a2-45c9-b264-d0f1641798dd

Doma DNES Mlýnek na maso: hnací motor fast foodů 2.9.2015

Doma DNES str. 14 Seriál Karolína Hornová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Historie spotřebičů Mlýnek na maso byl oblíbenou pomůckou našich babiček a mnozí z nás ještě tuto nesmrtelnou pomůcku vlastní. Víme ale, který výrobce ho proslavil po Evropě i světě a co má společného s psacím strojem a drezínou? Dokud nebyl na světě mlýnek na maso, muselo se sekat ručně ostrým nožem či dokonce lžící na kousky, podobně jako se dnes vyrábí pravý tatarský biftek. Takovou práci měli kuchaři a kuchařky až do poloviny devatenáctého století. Tehdy, někdy před rokem 1845, vynalézá Němec Karl Drais první mlýnek na maso. Stalo se tak patrně v horské vesnici Odenwald, kam se jako revolucionář uchýlil po návratu z emigrace v Brazílii. Ve stejné době vynalézá i dopravní prostředek pro jízdu na kolejích, který dostává jméno po něm - drezína. Na svém kontě má Drais i další přelomový vynález -psací stroj s klávesnicí. POMOCNÍK VE FAST FOODECH Největší slávy mlýnku na maso se už jeho vynálezce nedožil. Ta nastala v druhé polovině devatenáctého století. Je spojena s rychlým občerstvením a přístavním městem Hamburg. Ano, tušíte správně - právě zdejší námořníci jako jedni z prvních okusili jídlo, které bylo masem i přílohou zároveň, bylo rychle hotové a rychle snědené bez nutnosti použití příboru. Opečený plátek mletého masa v housce, který až dlouho po svém vzniku dostal jméno podle jednoho z nejvýznamnějších přístavů. Draisův mlýnek přípravu tohoto občerstvení pro námořníky ještě více urychlil. Vynálezce se tak vlastně stal nechtěných praotcem všech dnešních pochoutek z fast foodů. První mlýnek byl samozřejmě ruční a ničím se nelišil od těch, které možná máme doma: litinové tělo, otočná rukojeť, masivní železný šroub a mřížka, která dává mletému jeho charakteristickou strukturu. Maso ale nebylo tak jemné jako dnes a jeho umletí stálo hodně fyzických sil. Ani první motorové mlýnky (nebo spíše mlýny) z počátku dvacátého století nebyly zdaleka tak praktické. Fyzickou práci sice vykonaly samy, o to se postaral pístový motor na benzinový pohon, za který by se nemusel stydět ani středně velký motocykl. Rozměrově připomínaly dnešní pračku, působily nepříjemný hluk a otřesy. Hodily se leda do gastronomických provozů. Jeden z prvních skutečně použitelných motorových mlýnků vynalezl Američan Walter Stimpson na sklonku dvacátých let. I ten byl ale určen pro řezníky a domácí mletí se muselo spolehnout na lidskou sílu až do padesátých let. Tehdy vzniká první mlýnek na mražené maso, používaný v obchodech, a také první domácí elektrický mlýnek, patentovaný v šedesátých letech. Poptávka po domácích strojích klesla v sedmdesátých letech, kdy se na pulty dostalo první vakuově balené mleté maso. IKONICKÝ MLÝNEK ZE SKUHROVA U nás se začaly ruční mlýnky vyrábět od počátku dvacátého století. Tehdy se Josef Porkert vrátil z USA s licencí na jejich výrobu a v podorlické obci Skuhrov nad Bělou založil továrnu. Právě od firmy Porkert pochází většina mlýnků našich babiček, ale i těch podstatně mladších. Možná někde v šuplíku také jeden máte. Skuhrovské mlýnky byly známkou kvality nejen v Evropě: v dobách největší slávy firmy se vyvážely do osmdesáti zemí světa a staly se dokonce předmětem padělání. Strojky a mlýnky pod touto značkou se vyrábějí dodnes, i když už ne v původní rodinné továrně. Jejich vzhled a způsob mletí masa se ale od dob před sto lety víceméně nezměnil. Není to ani potřeba, protože ručně umleté maso má své kouzlo a kvalitní ruční strojek poslouží nejedné generaci. A málokdo z nás mele doma tak často, aby potřeboval profesionální elektrický mlýnek s nastavitelnými stupni jemnosti mletí. Funkci mlýnku dnes navíc plní i jeden z nástavců kuchyňských

robotů. Jejich éra započala ve Spojených státech na sklonku třicátých let a svoji oblibu neztratily dodnes. *** Mleté maso v historii * 13. století - první zmínky o ručním mletí masa * 16. století - první recepty na tatarský biftek * 40. léta 19. století - Karl Drais vynalézá první mlýnek na maso * 1881 - Josef Porkert zakládá továrnu, která se později proslaví výrobou mlýnků * 1897 - první nastavitelný americký mlýnek Universal na maso i zeleninu * 1929 - kompaktní motorový mlýnek pro řezníky Waltera Stimpsona * 1950 - první mlýnek na mletí mraženého masa * 1961 - první elektrický mlýnek pro domácí použití * 1970 - počátky prodeje vakuově baleného masa Foto popis| začátek 20. století Foto autor| foto Profimedia.cz Foto popis| 2015 Foto autor| foto Euronics

chytrazena.cz Je to buřt… není! Mezi špekáčkem a buřtem je rozdíl 27.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět 27. 08. 2015 / Škola vaření Na nedostatek potravin na prodejních pultech si stěžovat nemůžeme. Dostáváme se však do situace, kdy je výběr natolik široký, že se v sortimentu ztrácíme. Pojďme se podívat na segment masných výrobků blíže, ať víme, zda na ohýnek raději koupit špekáček, nebo buřt a v jaké šunce nenajdeme barviva. Buřt není špekáček a když šunku, tak vysokojakostní V klasickém špekáčku byste měli vždy najít minimálně 40 % masa, a to zpravidla vepřového, které může být doplněno hovězím nebo telecím. Dejte si však pozor na záměnu špekáčku s buřtem, nebo jinými označeními. Ačkoliv jsou zažity jako synonymum pro špekáčky, tak je legislativa nijak neupravuje. U všech druhů uzenin by pro nás měl být alfou a omegou obsah masa. Čím více masa, tím méně náhražek látek. Pokud pak kupujete výrobek označený jako šunka, tak je vždy vyrobena z vepřové kýty. Je-li šunka vyrobena z jiného než vepřového masa, musí být druh jatečního zvířete uveden přímo v názvu výrobku. Šunky se klasifikují do tří jakostních tříd, jež jsou symbolem kvality. Při výrobě šunky nejvyšší jakosti a šunky výběrové se používají ty nejkvalitnější části vepřové kýty, jako je horní a spodní šál a nesmí obsahovat barviva, vlákninu ani škrob. U šunky jakosti standardní se již aditiva vyskytnout mohou. Jak se počítá podíl masa? Etiketa je pro spotřebitele důležitým informačním vodítkem, kde se dočtou nejen údaje o výrobci, datu spotřeby nebo gramáži, ale pochopitelně i o složení. Pokud je ve výrobku použit separát (strojně oddělené maso), tak nesmí být započítáváno do deklarovaného obsahu masa uvedeném na etiketě.

Pro příklad můžeme uvést recepturu výrobku, kde je použito 10 kg hovězího předního, 10 kg libového vepřového, 25 kg vepřového výrobního masa, 15 kg vepřového sádla a 15 kg drůbežího strojně odděleného masa. Nesprávná deklarace na obalu by byla následující: 10 % hovězího masa, 50 % vepřového masa, a 15 % drůbežího masa. Správně bychom se měli na etiketě dočíst, že podíl vepřového masa je v rozmezí 19 až 25 % a 6 až 8 % připadá na maso hovězí. Kolísavost údajů v těchto rozmezích odráží podíl obsaženého tuku a vaziv v mase. Na etiketě sledujte obsah masa, který vyjadřuje podíl čisté svaloviny. Dále pak maximální obsah soli. Čím nižší, tím lepší. Obsah soli vyšší než 2,5 %, musí být uveden na obalu. I masné výrobky podléhají trendům Chutě a požadavky spotřebitelů podléhají trendům, masozpracovatelský průmysl nevyjímaje. Spotřebitelé řeší mnohem častěji než dříve složení výrobku, což je samozřejmě dobře. Vyhledávají výrobky se snížením obsahem tuku, soli a konzervantů. Velmi populární se stává i rustikální vzhled výrobků, který nevykazuje strojovou pravidelnost, ale navozuje dojem řemeslné výroby. Spotřebitelé, zejména pak ženy, jsou citlivé na strukturu masného výrobku. Příliš jim nevyhovují výrobky s hrubě namletou směsí s výraznou maso-tukovou mozaikou, například u klobás. Snažíme se proto přicházet s rozmanitými recepturami, které uspokojí nejrůznější typy zákazníků. Kladný ohlas zaznamenáváme i u historických receptur. Například receptura na Štýrské klobásy a párky je uchovávaná již pátou generaci. Tepelně ne(opracované) výrobky Na pultech se můžeme setkat s několika skupinami výrobků, které se liší technologickou úpravou výrobku. Tepelně opracované masné výrobky, kam patří například špekáčky, párky, měkké salámy nebo dušené šunky, musely ve všech částech výrobku projít tepelným opracováním 70 °C minimálně po dobu 10 minut. Trvanlivé tepelně opracované výrobky projdou navíc technologickým procesem jako je sušení, zrání nebo uzení. Díky dokonalému vysušení dojde k prodloužení trvanlivosti na min. 21 dní při skladovací teplotě 20 °C. Tepelně neopracované masné výrobky určené k přímé konzumaci jsou zpravidla uzeny jen studeným kouřem. Ukázkou takového výrobku může být métský salám, který by měl obsahovat přes 60 % hovězího masa. To je doplněno tučným vepřovým masem a plní se do tenkých hovězích střev. Herkules, paprikáš, lovecký salám nebo pršuty pak reprezentují tzv. fermentované trvanlivé masné výrobky, které nebyly tepelně opracované, ale prošly úpravou (sušení, zrání, fermentace, uzení). Zdroj, foto: Steinex

URL| http://www.chytrazena.cz//recepty.chyt...spekackem-a-burtem-je-rozdil-32206.html

Země živitelka 2015 nabídne bohatý program 27.8.2015 chytrazena.cz str. 0 Vendula Vrablová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět 27. 08. 2015 / Kultura Letošní již 42. ročník mezinárodního agrosalonu Země Živitelka 2015 proběhne na českobudějovickém výstavišti ve dnech 27. 8. – 1. 9. 2015. Výstava, doprovázena Ekostylem a Mezinárodní výstavou družstevnictví, je tradičně pořádána ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a Zemědělským svazem ČR. Státní zemědělský a intervenční fond podpoří kvalitní české potraviny.

Svým rozpětím tyto výstavy obsáhnou celý zemědělsko-potravinářský sektor a řadí se k největší akci svého druhu na území České republiky. Potravinářství již tradičně reprezentují české kvalitní potraviny oceněné značkami „Regionální potravina“, KLASA, „CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY“, „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ a „Kvalitní evropský výrobek“. Návštěvníky čekají kuchařské show s ochutnávkami a oceněné potraviny si mohou v pavilonu T i zakoupit. V rámci živočišné výroby návštěvníci uvidí expozicí ovcí, koní, skotu apod. a expozici Českého chovatelského svazu chovatelů drobného zvířectva, která se letos nachází samostatně v pavilonu H. Lesní a vodní hospodářství nabídne Pavilon myslivosti (pavilon R1), připraveny jsou ukázky sokolníků, kynologie a lukostřelby, potřeby pro myslivce, rybáře a Lesní pedagogika - aktivity pro děti a mládež pořádáné MZe. Rybářská bašta zajistí chytání ryb na zapůjčený prut, ukázky filetování a ukázky živých ryb v akváriích a kádích. Část expozice související s vodním hospodářstvím je umístěna i v pavilonu R3. Obnova a rozvoj venkova se soustředí v Pavilonu venkova, jímž se stane pavilon Z. V něm se budou prezentovat Celostátní sítě pro venkov jak z České, tak Slovenské republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj a další zájmové organizace spjaté s českým venkovem. Mezinárodní výstavu družstevnictví reprezentovanou Svazem českých a moravských výrobních družstev návštěvníci naleznou v pavilonech E1, E5 a na venkovní ploše 701. Ekostyl zahrnující tvorbu a ochranu životního prostředí představí především firmy zaměřené na ekologické stavby, likvidaci odpadů, alternativní zdroje energie, ale i na racionální výživu a zdravý životní styl. I tento ročník pokračuje v trendu zvyšování odbornosti celé výstavy. Byla zvětšena zpevněná venkovní výstavní plocha o cca 1000 m2, což Výstavišti České Budějovice a.s. umožnilo prezentovat více zemědělské techniky. Změnu doznala koncepce výstavních ploch umístěných hned za hlavní branou. Ucelenou expozici naleznou návštěvníci mimo jiné v pavilonu T2, který je celý zaměřený na zemědělské technologie, výrobu krmiva a zpracování zemědělských produktů. Slavnostní zahájení výstavy proběhne v Pivovarské zahradě ve čtvrtek 27. 8. od 10:00 hodin za přislíbené účasti prezidenta České republiky Miloše Zemana, ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky a dalších nejvyšších představitelů státu a vlády. Země Živitelka 2015 – program: Země Živitelka 2015 - ČTVRTEK 27. 8. – Den Země Živitelky, Den českých pekařů a cukrářů Slavnostní zahájení v 10:00 hodin v Pivovarské zahradě za účasti nejvyšších představitelů státu a vlády, spojené s předáním ocenění: - Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2015 - Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2015 - Slavnostní předání certifikátu národní značky kvality KLASA Areál výstaviště navštíví na pozvání ministra zemědělství ČR delegace ministerstev zemědělství Visegrádské skupiny doplněné o Rakousko a Slovinsko. Jednání představenstva Regionální agrární komory Jihočeského kraje s jihočeskými poslanci a senátory je naplánováno v pavilonu F4 od 14:00 hodin. Od 9:00 do 12:00 hodin proběhne v areálu hodnocení exponátů soutěže Zlatý klas. Tuto soutěž vyhlašuje Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Výstaviště České Budějovice a.s. a na základě vydaného Soutěžního řádu posuzují exponáty v oborech rostlinná výroba, živočišná výroba, mechanizace, potřeby a služby zemědělství, potravinářství a zpracovatelský průmysl. Tento rok se přihlásilo 28 exponátů. Pavilon T1 bude ve znamení „Dne českých pekařů a cukrářů“. Administrativní budova poskytne v čase od 13:00 do 16:00 hodin prostory k jednání ekonomické komise Agrární komory ČR. K tanci a poslechu zahraje v Pivovarské zahradě Samsonka a Gloria a na venkovním pódiu mezi pavilony Z a T1 Soběslavský Ráček a Jihočeský folklorní soubor

Kovářovan. Země Živitelka 2015 - PÁTEK 28. 8. – Den českého venkova Odborné semináře, tisková konference a diskusní fóra proběhnou v 1. patře pavilonu Z. Na programu jsou aktuální témata „“Podpora rozvoje venkova v ČR“, „Podpora venkova z národních zdrojů pro rok 2016“ a „Připravované legislativní změny v oblasti nakládání s majetkem“. Od 9:30 hodin přijde na řadu jednání představenstva dozorčí rady Agrární komory ČR za účasti ministra zemědělství ČR. Ve 13:00 hodin začne tisková konference Agrární komory ČR k výsledkům sklizně a aktuálním problémům zemědělství, diskusní seminář za účasti ministra zemědělství ČR na téma „Perspektiva českého potravinářství“, diskusní fórum „Ovoce 2015“ a seminář společnosti DOTin s.r.o. na téma „Dotace tím správným směrem“. Ministerstvo zemědělství, odbor Řídící orgán PRV-14110 pořádá od 14:00 hodin seminář na téma „Aktuality z Programu rozvoje venkova 2014 – 2020“. V pavilonu Z své místo najde také představení a křest publikace SMS ČR „Jak se vám líbí náš venkov? Příklady dobré praxe spolupráce obcí v místních akčních skupinách.“ „Den partnerských regionů Jihočeského kraje“ je připravený Krajským úřadem Jihočeského kraje v pavilonu F4. Pracovní schůze „Aktiv držitelů šlechtitelských práv k odrůdám brambor“ se bude konat v administrativní budově od 10:00 hodin pod taktovkou Družstva vlastníků odrůd. V pavilonu R2 dojde v 11:00 hodin k oficiálnímu vyhlášení exponátů oceněných v soutěži o Zlatý klas. Následuje tisková konference. O večerní zábavu se postará v pavilonu Z a na volné ploše 507 „Večer venkova“ ve znamení oslav soutěže „Vesnice roku“. Akci pořádá Národní síť Místních akčních skupin ČR ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov, Ministerstvem zemědělství, Spolkem pro obnovu venkova ČR, Svazem měst a obcí ČR a ministerstvem pro místní rozvoj. Den dechovky s Českým rozhlasem České Budějovice a Kubešovo hudebním vydavatelstvím si návštěvníci užijí v Pivovarské zahradě. Vystoupí Horalka, Třeboňská 12 a Babouci. Na páteční hudební scéně mezi pavilony Z a T1 se objeví Netradiční krojovaná dudácká kapela Duha a Malý Furiant. Země Živitelka 2015 - SOBOTA 29. 8. – Národní dožínky Ke slavnostnímu zahájení Národních dožínek za účasti nejvyšších představitelů státu a vlády dojde v Pivovarské zahradě od 10:00 hodin. Zároveň budou předány certifikáty Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR a Ceny prezidenta Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek. Pořadatelem je Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice a.s. Sobotní odborný seminář v 1. patře pavilonu Z na téma „Doporučení výživy výběrem vhodných potravin pro lidský organismus a vyloučení škodlivých prvků z denní stravy na základě krevních rozborů“ začne ve 14:00 hodin. Národní dožínky doprovodí hudební bloky v Pivovarské zahradě s následujícími kapelami: Květovanka, Lidovka a Malá kapela Pavla Havlíka. Soutěže pro návštěvníky připravil časopis Zemědělec a Českomoravská myslivecká jednota. Program v Pivovarské zahradě, který pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice a.s. a agenturou Kristián production spol. s r.o. za dramaturgické podpory Jaroslava Šprongla, moderují oblíbený český herec a moderátor Jan Čenský a Ivana Šimánková. Mysliveckou kapelu Atlas návštěvníci uslyší na venkovní pódiu mezi pavilony Z a T1. V dětském koutku pořádá Husqvarna Česko spol. s r.o. „Finálový závod Česká sekera 2015“ se soutěžní disciplínou v házení oboustrannou sekerou na terč. Země Živitelka 2015 - NEDĚLE 30. 8. – Den zdraví PROMO stánek Informačního centra bezpečnosti potravin na volné ploše 508 nabídne informační materiál, aktuální informace a soutěže o zajímavé ceny. Od 9:00 do 16:00 hodin tam pořádá Ministerstvo zemědělství a Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny „Den zdraví“. Na stejném místě naleznou rodiče s dětmi hudebně zábavný program dua Standa a Vanda na téma Zdravá výživa a bezpečnost potravin: „Přijede k nám návštěva“, taktéž od Mze, Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny a Odboru bezpečnosti potravin. V Pivovarské zahradě zazní písničky od Jižanů, Tomáše Linky a Přímé linky a K.T.O. Venkovní pódium mezi pavilony Z a

T1 bude patřit Myslivecké kapele Atlas. Země Živitelka 2015 - PONDĚLÍ 31. 8. – Den myslivosti Pavilon Z od 9:30 hodin propůjčí své prostory v 1. patře odbornému jednání Myslivecké komise Agrární komory ČR k aktuálním otázkám myslivosti v souvislosti se zemědělským a lesnickým hospodařením. V 9:00 hodin v 1. patře pavilonu Z začne i „Den společnosti Agroteam“. O pondělní dobrou náladu se v Pivovarské zahradě postará Malá muzika Nauše Pepíka a Dubňanka, na venkovním pódiu mezi pavilony Z a T1 Dětský folklórní soubor Bárováček a Dětský folklorní soubor Dubínek, Země Živitelka 2015 - ÚTERÝ 1.9. – Den zemědělství Centrum Prosperity s.r.o. uspořádá od 9:00 hodin v 1. patře pavilonu Z konferenci na téma: „Zvládání emocí zákazníka – cesta k úspěšnému prodeji“. Konference je určena majitelům a vedoucím pracovníkům výrobních a obchodních organizací a prodejcům zemědělské techniky. V Pivovarské zahradě zahrají Babouci, na venkovním pódiu mezi pavilony Z a T1 Šumavská osmička. Zajímavý program je připraven každý den v prostorách Předvadiště: předvádění plemenných koní, beranů a krav, připraveny jsou také ukázky jízdárny, jezdecké hry nebo práce ovčáckých psů s ovcemi. Po celou dobu výstavy v pavilonu T je možné shlédnout prezentace a ochutnávky regionálních potravin ze všech krajů ČR, prezentace významných institucí, zemědělských strojů a technologií a služeb pro zemědělce. Expozice myslivosti, lovectví a rybářství jsou umístěny do pavilonu R3, D5 na volnou plochu 310 a do pavilonu R1, který je letos samostatným Pavilonem myslivosti. V „Pavilonu venkova“ (pavilon Z) a na volné ploše 507 se v rámci agrosalonu Země Živitelka 2015 představí Celostátní síť pro venkov, Národní sítě Místních akčních skupin ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv České republiky, Asociace regionálních značek, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků České republiky a Observatoř venkova ve spolupráci místních akčních skupin ČR, Národná sieť rozvoja vidieka SR, ELARD a další čeští i zahraniční partneři. Součástí bude „VENKOVSKÁ TRŽNICE“ s prezentací regionálních potravin a produktů pořádaná s Asociací regionálních značek na volné ploše 507. Výstavu historické zemědělské techniky Jihočeského zemědělského muzea se zaměřením na zpracování mléka naleznou návštěvníci v pavilonu C. Výstava je pod záštitou ministra zemědělství. Prezentace Svazu českých a moravských výrobních družstev budou v rámci agrosalonu Země Živitelka 2015 umístěné do pavilonů E1, E5 a na venkovní plochu 701. Historii soutěže Zlatý klas přiblíží pavilon B1 i s ukázkami oceněných exponátů. Expozici Českého svazu chovatelů drobného zvířectva bude doplněna o atraktivní soutěž Králičí hop. Na volné ploše 508 v rámci „Lesní pedagogiky“ připravilo Ministerstvo zemědělství aktivity pro děti a mládež. Kondici si návštěvníci ověří v domu služeb u hlavní brány, kde si mohou v Poradně podpory zdraví Národní sítě podpory zdraví, z. s. nechat změřit tělesné hodnoty jako je např. cholesterol, krevní tlak, BMI apod. Na ukázky filetování a zpracování ryb zveme do Rybářské bašty, kde mohou návštěvníci na břehu rybníka zkusit rybářskou zdatnost s vlastním nebo vypůjčeným prutem. Pochutnat si mohou nejen na rybích specialitách. Pro děti jsou v dětském koutku k dispozici kolotoče a zábavné atrakce. Návštěvníci ocení navýšení počtu parkovacích míst, cca o 250, který Výstaviště České Budějovice získalo odstraněním starého pavilonu A. Ti návštěvníci, kteří budou vjíždět do areálu přes parkoviště P1, budou moci stejně jako v loňském roce parkovat za expozicemi kolem Rybářské bašty. I pro letošní rok chceme využít jako parkoviště pro návštěvníky travnatou plochu před areálem. Letošní již 42. ročník mezinárodního agrosalonu Země Živitelka 2015 proběhne na českobudějovickém výstavišti ve dnech 27.8. – 1.9. 2015. Zdroj, foto: VCB.cz Vendula Vrablová

URL| http://www.chytrazena.cz/spolecnost/ku...-2015-nabidne-bohaty-program-32403.html

Lidové noviny Polské potraviny: kvalitu sráží tlak na marže 27.8.2015

Lidové noviny str. 13 Ekonomika ALENA ADÁMKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Masivní billboardová kampaň se Čechům po celé léto snaží dokázat, jak kvalitní jsou polské potraviny. V tamních prodejnách lze takové potraviny skutečně nalézt, zatímco do těch tuzemských přichází většinou jen levné zboží. Proč tomu tak je? A je polské zboží na zdejších pultech opravdu tak špatné? PRAHA Potravinářská komora, která zastupuje zájmy tuzemských výrobců, je ve svých názorech nejradikálnější. „Hlavní problém spočívá v tom, že si řetězce v Polsku objednávají zboží určené speciálně pro český trh. Jde o produkty vyrobené s co nejnižšími náklady – když už český výrobce levněji vyrobit neumí, doveze z Polska. Krom toho je úroveň polského dozoru, kontrol nesrovnatelně nižší než naše, což potvrdila loni svými nálezy i Evropská komise,“ tvrdí ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. České pobočky řetězců navíc podle něj nakupují často u malopěstitelů, jejichž produkty nepodléhají prakticky žádné kontrole. Podle mluvčí Potravinářské komory Dany Večeřové jsou důkazem nálezy Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) i veterinární správy. Problémy? Čtvrtina vzorků „Podle statistik u výrobků se značkou Klasa se problémy vyskytly pod procentem kontrolovaných výrobků, u běžných tuzemských výrobků je to deset až 15 procent, u dovozových více a u polských 23 až 24 procent,“ tvrdí Večeřová. Jde podle ní o nálezy pesticidů, salmonelózy, špatné obaly, výrobky s nižším podílem masa, než je napsáno na obalu, problémy s marmeládami, v nichž není deklarovaný podíl ovoce, a jiné. Údaje Večeřové potvrzuje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. „V roce 2014 inspekce hodnotila 2280 vzorků potravin polského původu. Požadavkům předpisů z nich nevyhovělo 390 vzorků, tedy 17,1 procenta. V roce 2015 dosud SZPI hodnotila 593 vzorků polských potravin a nevyhovující parametry byly zjištěny u 141 vzorků, tedy 23,8 procenta.“ Kopřiva však dodává, že inspekce odebírá vzorky považované z různých důvodů za rizikové, a výsledky tedy nelze považovat za statisticky vypovídající o všech potravinách na trhu. I Potravinářská komora připouští, že Polsko má rovněž kvalitní produkty. Ty se však podle Večeřové většinou vyvážejí do Německa, anebo pokud přijdou do tuzemské obchodní sítě, jsou poměrně drahé. Spotřebitel Jan Davídek k tomu dodává: „V naší obchodní síti lze koupit kvalitní polské sýry Krolewski nebo nízkotučný sýr Boryna. V Albertu či v Bille ale krolewski 45 % stojí od 25 do 30 korun / 100 gramů, boryna bývá ještě dražší. Za stejnou cenu se dá sehnat i pravá holandská gouda, která je při vší úctě k polským sýrům kvalitnější.“ Svaz obchodu a cestovního ruchu nařčení, že by si jeho členové v Polsku objednávali speciálně nízkonákladové zboží, popírá, stejně jako tvrzení, že by polské výrobky byly méně kvalitní. „Na základě informací od obchodníků, kteří se profesně zkoumáním kvality výrobků nabízených v jejich tržních sítích zabývají, si nemyslím, že by obecně platilo, že polské výrobky jsou méně kvalitní,“ uvedl viceprezident svazu Pavel Mikoška, který se dlouhodobě zabývá právě kvalitou potravin. Polské výrobky a celý tamní potravinářský průmysl sice podle něj prodělaly v poslední době několik skandálů, šlo však o události s prakticky minimálním okamžitým dopadem na zdraví konzumentů. „Což nelze konstatovat v případě skandálu s českým metanolem, který způsobil několik úmrtí a mnoho závažných zdravotních komplikací s doživotními následky,“ dodává Mikoška. Zároveň podotýká, že český systém kontrolních a dozorových orgánů zabývajících se potravinami je detailní, až maximalistický. „V rámci civilizované Evropy od obchodníků slyším, že nikde jinde v Evropě, snad s výjimkou Slovenska, nemá kontrola a dozor nad prodejem potravin takovou intenzitu,

a to včetně jejich sankční výkonnosti, jako právě v České republice,“ upozorňuje. Knedůvěře vůči polským potravinám se už dříve pro LN vyjádřila polská velvyslankyně v ČR Grażyna Bernatowiczová. Podle ní hraje roli konkurenční boj i negativní emoce Čechů vůči Polákům. „V Česku dochází k nepřiměřené medializaci některých kauz. Pro mě je to případ nekalého konkurenčního boje,“ uvedla. VPolsku se podle ní vyrábějí kvalitní potraviny, ale připustila, že na českých pultech se jich objevuje jen minimálně. „Dvaaosmdesát procent českých zákazníků přiznává, že chce hlavně levné potraviny. Znáte nějaké ‚levné‘ věci, které jsou skutečně špičkové? Buď jedno, nebo druhé,“ řekla velvyslankyně v rozhovoru pro LN. Přiznala rovněž, že potraviny do Česka dovážejí zejména malé firmy z polského pohraničí a prodávají levněji než velké, seriózní podniky. „Ministerstvo zemědělství ale každý případ, kdy je objeven problém s kvalitou potravin, zveřejňuje a informaci předá české inspekci. A i čeští partneři mi říkají, že se naše spolupráce zlepšila,“ uvedla Bernatowiczová. Profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze ale tvrdí, že polské potraviny si negativní pohled do značné míry zasloužily. „Třeba aféra s průmyslovou solí byla dosti vážná. Šlo o velké porušení zákona, sůl byla odpadem z průmyslových syntéz a taková látka se nesmí v potravinách objevit. Mohou v ní být i nebezpečné látky,“ varovala. Chybějí peníze na kontroly Polské potraviny jsou podle ní levné, a proto je spotřebitelé kupují. Mívají ale nižší kvalitu, i když ani to prý nelze zevšeobecňovat. „Třebamasné výrobky mají často nižší obsah masa, také levné tabulkové čokolády, které se jmenují třeba Pochoutka, legislativně nevyhovují názvu čokoláda, neobsahují totiž kakaové máslo. Problém je i v marmeládách, v kuřecím mase či majonéze se občas vyskytují salmonely, v ovoci a zelenině zase rezidua pesticidů,“ uvedla Dostálová. Dodala, že problematické je i polské kuřecí, protože se chladí vodou, což je levnější, zatímco to české vzduchem, který přenáší méně bakterií. Podobný názor zastávají i její kolegové z VŠCHT, profesoři Jana Hajšlová a Vladimír Kocourek. „Polské potraviny v tamních obchodech jsou kvalitní. K nám se však dostávají hlavně ty levné. Nakupují-li řetězce tzv. low-cost, mají potraviny horší kvalitu – levní a malí dodavatelé nemají na to, aby investovali do kontrol. Hlavním důvodem je, že řetězce chtějí mít co nejvyšší marže, proto nakupují co nejlevněji,“ uvedli. 82 procent českých zákazníků přiznává, že chce hlavně levné potraviny. Znáte nějaké „levné“ věci, které jsou skutečně špičkové? Výskyt problémů u kontrolovaných vzorků potravin kontrolují se však vzorky z různých důvodů považované za rizikové, a výsledky tedy nelze považovat za statisticky vypovídající o všech potravinách na trhu. Přehled závažnějších porušení potravinových předpisů u potravin polského původu za posledních 6 měsíců: Ocean treska pestrá, Tesco Stores ČR, a. s. Výrobek obsahoval podstatně méně masa, než bylo uvedeno ve složení na obale. Mrkev, Petr Novák. V mrkvi byl překročen maximální limit pro obsah kontaminujících látek – kadmia a olova. Rajčata, Bovys, s. r. o. Ve výrobku byl překročen maximální limit reziduí pesticidu flonicamidu. Okurky salátové, Velkon, s. r. o. V okurkách byl překročen maximální limit reziduí pesticidu dinotefuranu. Tiko Fish Fingers, Ahold Czech Republic, a. s. Ve výrobku bylo pouze 25,7 % rybího masa, přestože na obale bylo uvedeno: „Složení: mořská ryba 36%“. Vitae d’Oro drůbeží šunka, Kaufland Česká republika, v. o. s. Výrobek obsahoval pouze 45,7 % masa. Spotřebitel tak byl uváděn v omyl údaji deklarovanými na obale – 59%. Foto popis| O autorovi| ALENA ADÁMKOVÁ, Autorka je spolupracovnice LN

lidovky.cz Balená šunka, salámy a pití pro děti. 10 největších hnusů v supermarketech 26.8.2015

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť

Lidovky.cz, Alena Pecháčková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Salámy, limonády či arašídové sušenky. Podívejte se do svého nákupního košíku. Máte pocit, že nakupujete zdravě? Server Lidovky.cz ve spolupráci s výživovými poradci Petrem Havlíčkem a Kamilou Novotnou sestavil seznam potravin, kterým je lepší se v supermarketu vyhnout obloukem. Limonáda s malinovou příchutí Jestliže čekáte, že v malinovce budou nějaké maliny, pak se mýlíte. Většinou malinovky obsahují jen trochu extraktu z jablek a uměle dodanou příchuť malin. Třeba barvu točeným malinovkám dodává barvivo azorubin (E 122), který je vyrobeno z uhelného dehtu. Právě toto barvivo ale není vhodné pro děti, protože může ovlivňovat jejich činnost a pozornost. „Pitný režim je sice důležitý, ovšem minimálně stejně důležité je i to, co pijeme. Pokud jde o uvedenou ‚malinovku‘, pak ji doporučujeme raději vynechat. Pro svůj vysoký obsah cukru dostanete do těla nezanedbatelné množství ‚prázdných‘ kalorií, které organismu nutričně nic nenabídnou, a pokud se například snažíte zhubnout, tato limonáda vás v tom zcela jistě nepodpoří. V neposlední řadě je třeba říci, že cukr obecně má negativní vliv také na kazivost zubů. U přídavné látky, syntetického červeného barviva azorubinu (E122,) je navíc diskutován negativní vliv na pozornost a hyperaktivitu u dětí,“ vysvětluje Petr Havlíček. Brambůrky – snacky s příchutí uheráku Nemluvíme tu o tradičních českých bramborových lupíncích, které ve své solené podobě obsahují pouze brambory, slunečnicový olej a sůl, ale o tzv. snackích, které brambůrky připomínají složením i chutí jen vzdáleně. Navíc je v nich až příliš soli a dalších chemických látek jako jsou různá dochucovadla a aromata, aby jejich chuť alespoň vzdáleně připomínala ten slibovaný uherák, čabajku nebo další masné pochoutky. „Někdo tvrdí, že kdyby chipsy a snacky nekřupaly, tak by pro nás nebyly tak přitažlivé a my je pak nekonzumovali. Podle mého názoru by je lidé dále vyhledávali, protože tyto pochutiny obsahují mnoho chemických látek, které lákají naše chuťové pohárky. Za chutí čabajky, uheráku nebo slaniny stojí především kouřové aroma a glutaman sodný, který je typický svojí masovou chutí. V souvislosti s glutamanem můžeme říci, že jej na jazyku rozpoznáváme díky páté chuti - chuti umani. Brambůrky a snacky dodávají do těla velké množství solí a tuku, který rovněž podporuje další chuť k jídlu. Pro svoji kalorickou hodnotu a složení by měly být tyto pochutiny určitě odebrány ze školních kantýn a automatů,“ komentuje snacky Kamila Novotná, nutriční specialistka Světa zdraví. Balené šunky Místo masa obsahují některé šunky arsenál chemických látek. Stačí si vytvořit domácí šunku a poznáte rozdíl, jak se říká na první pohled. Dobrá šunka by měla obsahovat alespoň 90 procent, pro děti se pak hodí dokonce s 95 procent masa. Při koupi tedy sledujte etiketu a kromě obsahu masa také obsah tuku, soli a bílkoviny. „Šunka patří mezi masné výrobky, pro které jsou vyhláškou stanoveny požadavky jednak na použitou surovinu, jednak na jakost. Při označování šunky musí být kromě základních povinných údajů (název potraviny, množství výrobku, datum použitelnosti a další) uvedena i třída jakosti. Šunku dělíme do tří základních tříd: standardní, výběrová a nejvyšší jakosti; ty se od sebe liší nejen nutným procentem čistých svalových bílkovin, ale třeba i přípustností aditiv. Proto je třeba studovat při nákupu etiketu a u pultového prodeje (nebalené šunky) se zeptat prodavače na jakost výrobku,“ říká Havlíček. „Lidé s některým typem potravinové nesnášenlivosti či alergie by měli být obzvláště obezřetní. Pokud vybíráte šunku pro děti, klidně jim kupte šunku „dospěláckou“, ovšem tu nejvyšší jakosti. Nicméně, především u šunek, které kupujete pro děti, je třeba hlídat obsah přidané soli, který u pro děti měl být ještě nižší, než pro dospělého. Šunky s označením dětské, by měly obsahovat méně soli i přídatných látek. Mnohdy ale právě tyto šunky obsahují, bohužel, i menší podíl masa (okolo 80 až 85%) a vyšší podíl vody,“ dodává. Masné výrobky bez masa (párky, salámy)

Podle zákona sebou označení masný výrobek nese také povinnost obsahovat alespoň 50 procent masa. Bohužel se dost často stává, že kromě kusu svalu, který většina spotřebitelů považuje za maso, se do výrobků přidává také sádlo, lůj, kůže a separáty. „Mohu potvrdit, že široká paleta běžně dostupných uzenin obsahuje nejdříve tuky, kůže, soli, dochucovadla, sóju a až poté můžeme zmínit maso. Ve chvíli, kdy je potřeba párku nebo trvanlivému salámu s minimem masa dodat i libou chuť, tak je využíváno již zmíněného zvýrazňovače glutamanu sodného, bylinek a aromat. Je-li méně masa v párku, tak se zbytek střívka musí vyplnit něčím dalším. Používá se například pšeničná mouka nebo amarant a nemálo se přidávají i fosfáty, které udržují v uzenině vodu. Pokud budeme potraviny s fosfáty užívat nad míru, může dojít v našem těle k odvápňování kostí,“ vysvětluje Novotná. Sladké dětské pití Slazené nápoje nejsou pro děti vhodné vůbec. Kromě toho, že jejich nadměrnou konzumací se zvyšuje riziko obezity a vzniku zubního kazu, takové nápoje dráždí dětem žaludek i ledviny. Jsou sice vzhledem lákavé, protože mají krásné lahvičky a pastelové barvičky, ale složení už taková hitparáda není. Sladké pití obsahuje většinou vysokou dávku rafinovaného cukru, umělá barviva, aromata a konzervanty. „Sladké nápoje by měli děti, ale i dospělí, využívat jen ve výjimečných případech. V kolových nápojích bývá hodně cukru, kofein, ale i kyselina fosforečná, která přispívá k odvápnění zubů a kostí. V prodejnách nabízejí i mnoho nápojů jen s částečným ovocným podílem - tzn. že část nápoje je tvořena ovocnou složkou a zbytek cukrem atd. Při přepočtu na kostky cukru tak zjistíme, že kromě svačiny naše dítě vypilo například ve 1/4 litrovém nápoji i 7 kostek cukru. V dnešní době, kdy se ratolesti vyhýbají tělocviku a žijí sedavým způsobem života, se zvyšuje riziko dětské obezity, protože děti energii nevyčerpají. Na stranu druhou se mnozí výrobci snaží do pitíček přidávat kromě barviv a aromat také vitaminy. Pokud chceme dítěti občas dopřát sladkou tekutinu, tak doporučuji kvalitní 100% džus, který si sami naředíme vodou nebo jednoduše vodu s kousky ovoce, pro které se dítě proběhne na zahradu.“ Novotná Cereální lupínky a kuličky „I zde platí, že je třeba pozorně prostudovat složení potraviny. Zdaleka ne všechny cereálie jsou „zdravé“ a pro svůj často vysoký obsah cukru mnohé z nich rozhodně nedoporučujeme například při redukci váhy. Výraz cereální není totéž co celozrnný. Pro udržení vyváženého jídelníčku a také požadovaného „snídaňového efektu“ je lepší volit právě výrobky celozrnné s nízkým glykemickým indexem (vysoká sytivost). Na snídaně doporučujeme raději sypané müsli. U těch zapékaných je, mimo jiné, potíž právě se zmiňovaným glykemickým indexem; u těchto výrobků je příliš vysoký a náš organismus reaguje tím, že dostaneme brzy zase hlad. Navíc zapékané müsli často obsahují i vysoký podíl přidaného tuku,“ komentuje Havlíček. Arašídové sušenky bez arašídů „Na začátku je nejjednodušší se pořádně podívat na obal sušenky. Pokud je na sladkosti napsáno, že jde o produkt s arašídy nebo pistáciemi, měly by být uvnitř kousky oříšků. Ve chvíli, kdy výrobce udává, že jde jen o sušenky s arašídovým aroma, tak čekejte jen aroma nebo kombinaci různých látek, které se ve výsledku projeví jako požadovaná příchuť. Často se k tomuto ochuzení výrobci snižují z finančních důvodů. Podobná aromata uvidíte i u některých zmrzlin, nápojů nebo jogurtů. Máslové aroma sledujte nejen u sušenek, ale i u popcornu a pro příjemnou chuť se přidává i do některých tuků na roztírání nebo pečení,“ upozorňuje Novotná. Rybí prsty Rybí prsty jsou až na výjimky vyráběny z mletého rybího masa a jsou do nich přidávány složky, které bychom tam ani nečekali: jedná se o mouku, škrob, rýžovou krupici nebo hrachovou vlákninu. Laboratoře navíc v některých ze sledovaných výrobků zjistila zvýrazňovače chutí fosfáty a glutamáty, které jsou nevhodné pro děti. „Argument, že aspoň touto formou jsou děti ochotné konzumovat ryby, neobstojí, pokud si přečteme surovinové a nutriční složení. Rybího masa je mnohdy obsaženo velmi málo a zbytek jsou výše zmíněné přidané látky a aditiva. Navíc jde o smaženou potravinu, což je obecně nejméně vhodná tepelná úprava, která mnohdy již nutričně nehodnotný pokrm ještě více znehodnotí. Smažené jídlo je

nevhodné v podstatě pro každého, především ale bychom taková jídla neměli servírovat dětem, nemocným či osobám redukujícím váhu,“ říká Havlíček. Výrobky obsahující ztužené tuky „Transnenasycené mastné kyseliny se často diskutují v souvislosti se sušenkami v čokoládové polevě a sezónně vyráběnými figurkami z čokolády. Můžeme poté získat lživý dojem, že všechna čokoláda je nezdravá a plná tuků. Zdraví si kazíme mlsáním levnějších náhražek čokolád, které obsahují průmyslově vytvořené ztužené tuky. Tyto nezdravé tuky se vytvoří ztužením rostlinného oleje a jejich nadměrná konzumace prokazatelně způsobuje obezitu, srdečně-cévní choroby a diabetes 2. typu,“ upozorńuje Novotná a dodává, že kousek vysokoprocentní hořké čokolády, která obsahuje kakaové máslo si občas můžeme dopřát. Sladké pečivo Koblihy, croissanty a zvláště pak ty extra barevné a skvěle vypadající donuty obsahují vysoké množství tuků a cukrů, u donutů pak ještě koktejl dochucovadel a barviv. Obsahují třeba ztužený tuk nebo palmojádrové oleje a výživová hodnota je minimální. „V běžně dostupných obchodech se výše zmíněné sladké pečivo vyrábí z pšeničné mouky. Donut, koblížek i croissant mají podobný glykemický index jako sacharóza a vyšší glykemický index v kombinaci s cukrem a palmovým tukem tvoří velmi dobrý základ pro tvorbu obezity, diabetu aj. Do zmíněných výrobků se přidává palmový tuk, který je pro svoji cenovou dostupnost hojně využíván nejen v pekárenství. Obsahuje ale hodně nasycených mastných kyselin, které neprospívají cévám. Jde-li o barevné polevy (banánová, jahodová, vanilková), tak vězte, že většinou skutečně nejde o rozmačkané ovoce, ale o žluté karoteny nebo syntetický tartrazin, který je z uhelného dehtu a může způsobovat dětskou hyperaktivitu a alergie. Croissanty, donuty i koblihy dodávají především mnoho prázdných kalorií,“ varuje Novotná.

URL| http://www.lidovky.cz/10-nejvetsich-hn...ut.aspx?c=A150825_102151_dobra-chut_ape

Zkažené či falšované jídlo. Nejvíc hříchů má Tesco, Albert a Kaufland 31.8.2015

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy Lidovky.cz, Michal Pavec Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Někdy až milionové pokuty platí velké prodejní řetězce za to, že na jejich pultech najdou inspektoři nekvalitní či dokonce nebezpečné potraviny. Nejvíce problematických zjištění mají od začátku roku logicky ti největší obchodníci: Tesco a Albert. Situace v Česku, co se týče nedostatků v kvalitě potravin, se podle inspekce příliš nelepší. V prodejnách Tesco našli pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) 30 vadných druhů potravin. Opakoval se třeba nález pangase s obsahem masa podstatně nižším, než sliboval obal. Obchody Albert pak nasbíraly od začátku roku 28 nálezů, hlavně kvůli zkaženým sýrům. Hned na úvod je však třeba přiznat, že absolutní čísla objektivně nevypovídají o úrovni jednotlivých řetězců. Předně mají různý počet prodejen a zrovna Tesco s Albertem patří mezi největší obchodníky, často i s velkými výměrami provozoven. Dále hraje roli také například šíře sortimentu. Kdybychom zohlednili počet prodejen, nejhůře by v Česku dopadla značka Kaufland. Ve 120 českých obchodech našli kontroloři SZPI celkem 26 prohřešků. Čistě matematicky tak měla problém každá pátá prodejna. „Naše společnost je každý den kontrolována inspektory SZPI. V drtivé většině případů je zboží v pořádku. Dále je nutné si uvědomit, že prodáváme více než 20 tisíc druhů zboží a kontroly jsou velmi četné,“ vysvětluje mluvčí Kauflandu Michal Šperl.

Zároveň však připouští – stejně jako zástupci ostatních oslovených řetězců – že všechny připomínky potravinářské inspekce firma důsledně řeší, konzultuje nedostatky s dodavateli a přijímá následná opatření. Šestnáct záznamů z patnácti prodejen měl letos řetězec Globus. Jeho prodejny se však většinou vyznačují velkou výměrou, což je také nutné zohlednit. Naopak velmi dobře dopadly v tomto dílčím srovnání provozovny společnosti Lidl. V Česku jich je 230 a od ledna nasbíral na webu Potraviny na pranýři, který provozuje právě SZPI, pouze tři záznamy. Problém tedy měla v průměru každá 77 provozovna s touto značkou. Samotná SZPI varuje před vyvozováním kategorických soudů o jednotlivých řetězcích, roli hraje řada výše zmíněných faktorů. Zároveň ale zdůrazňuje, že když má někdo hodně provozoven, tak samozřejmě vadí, že má velké množství prohřešků. „Všechny významné řetězce v Česku mívají opakovaně problémy, které se bohužel v průběhu času příliš nelepší. Loni jsme se už k tomuto tématu vyjadřovali. Od té doby nedošlo k žádnému významnému obratu,“ podotýká mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Inspektoři si ke kontrolám vybírají provozovny na základě takzvaného posouzení rizika. To znamená, že každý kontrolovaný obchod si o míru pozornosti SZPI říká sám svými předešlými prohřešky. Některé provozovny tak kontroloři procházejí relativně zřídka, jiné třeba i několikrát ročně. „Na druhou stranu platí, že pozornost zaměřená na řetězce se odvíjí od jejich významu na trhu. Proporčnost zachováváme, byť ji ovlivňují výsledky předchozích kontrol. Řetězce mají nastavený systém kontrol jakosti, obchod by tedy teoreticky měl být jeden jako druhý. Kontroly ale něco takového neukazují, úroveň provozoven se velmi liší,“ popisuje mluvčí Kopřiva. Za plesnivé maso nebo nižší obsah ovoce, než slibuje obal jogurtu, můžou firmy dostat vysoké pokuty. Jejich výše se odvíjí od povahy prohřešku, rozsahu, doby trvání, případně do jaké míry mohl ohrozit zdraví. Tresty u závažných nálezů týkajících se bezpečnosti můžou dosáhnout až padesáti milionů korun, u klamání spotřebitele deseti milionů. Data o nebezpečných, nejakostních a falšovaných potravinách, zjištěná z webu Potraviny na pranýři, podle Potravinářské komory ČR přibližně korespondují s jejím průzkumem provedeným před zhruba dvěma lety. Opakující se problémy údajně souvisí s neustálým tlakem na zvyšování zisků čili na snižování nákupních cen a dále snižováním péče o zboží na prodejně a samozřejmě nákupem levných produktů. „Jde zejména o to, že dlouhodobě nejsou tyto problémy dostatečně razantně řešeny. Pokud se stejný problém opakuje, měla by se pokuta vždy pohybovat na horní výši zákonné možnosti. Řešením by mohlo být i zavírání příslušných úseků, třeba masa nebo zeleniny, na dobu, dokud se situace nezlepší ve všech prodejnách,“ míní mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Pravdou ale je, že některé řetězce o zjištěných problémech mluví poměrně otevřeně a zmiňují i zcela konkrétní bolístky. Třeba s oříšky. „Částečné zvýšení celkových počtů pochybení od začátku roku jednoznačně souvisí s nárůstem počtu prodejen po integraci prodejen Spar a také s jednou kategorií výrobků, kterou jsou ořechy a suché plody. Uvedený problém v současné době systémově řešíme na úrovni dodavatelů,“ přiznává ředitel kvality obchodů Albert Pavel Mikoška.

URL| http://byznys.lidovky.cz/zkazene-ci-fa...y.aspx?c=A150828_153104_firmy-trhy_pave

Plzeňský deník

Konec. Jateční třída bez jatek 27.8.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana DANA VESELÁ, ALEŠ TOLAR Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Areál masokombinátu Zeman v Plzni je prázdný. Výroba se přesunula do Příbrami Plzeň – Byly to jedny z největších jatek v zemi. VPlzni měly desítky let dlouhou tradici. Jmenuje se podle nich dokonce i ulice, kde sídlily. To vše už je ale minulost. Masokombinát na plzeňské Jateční třídě je prázdný poté, co se odtud před nedávnem veškerá výroba přesunula do Příbrami. Pro areál ve čtvrti Doubravka nedaleko městské teplárny o rozloze 33 tisíc metrů čtverečních se hledá nové využití. Nad zamčenou branou se objevila velká cedule KPRONÁJMU. Starostu Doubravky Michala Chalupného (ČSSD) vyklizení areálu na Jateční překvapilo. „Ne, nevím o tom,“ řekl. Provozovatelem plzeňských jatek byla společnost Zeman masouzeniny, která sídlila v Plzni, ale provozuje více než sto značkových uzenářství po celé zemi. Rozhodnutí o přesunu veškerého provozu včetně porážky, bourání masa a výroby uzenin z Plzně do Příbrami padlo poté, co Zeman koupil v konkurzu tamní jatka zkrachovalé společnosti Příbramská uzenina a rozhodl se obnovit v nich provoz. Eduard Koranda, zodpovědný za Zemanovy výrobní provozy, před časem v rozhovoru pro Příbramský deník řekl, že stěhování do Příbrami si vynutily investice ve výši desítek milionů korun, které do tamního areálu musela firmanalít a s nimiž původně nepočítala. „Pro našeho dlouhodobého partnera, který se staral o developerskou část, to byl neřešitelný stav, proto jsme se rozhodli veškeré investice provést sami. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k úplnému přesunu naší společnosti do Příbrami,“ řekl Koranda. pokračování na str. 2 Konec. Jateční třída bez jatek dokončení ze str. 1 Přestože Zeman ve středočeském městě nabral desítky nových pracovníků, konec jatek v Plzni žádný skok v místní nezaměstnanosti nezpůsobil. Podle Tomáše Moravce z Úřadu práce to je tím, že o práci na jatkách už delší dobu velký zájem není. „Mladí se do tohoto řemesla nehrnou,“ přiznává Moravec. Důvod? Jde o těžkou práci, navíc většinou v mrazu. V poslední době ji obvykle zastávají nekvalifikované pracovní síly. „Je to škoda“ Bývalá zaměstnankyně Alena ale na léta na jatkách vzpomíná ráda. „Je škoda, že to tam skončilo, protože ten podnik měl v republice velké jméno a dobrou pověst. Já jsem z jatek odešla před patnácti lety a myslím, že tehdy to tam bylo na vrcholu. Dělala jsem ve skladu, práce jsme měli sice hodně a byla těžká, ale měli jsme ji a peníze byly slušné,“ vzpomíná. Co bude nyní s plzeňským areálem dál? Na webu http://www.jatecni47.cz, kde je nabídka areál si pronajmout, ho investiční fond Pilseninvest prezentuje jako ideální příležitost pro komerční účely spojené s výrobou a skladováním. Budoucí nájemce může těžit z umístění v centru města stejně jako z blízkosti rušné silnice a v neposlední řadě také ze železniční vlečky zavedené až do areálu. „Dovedl bych si tam představit nějakou lehkou výrobu nebo průmysl. Něco jako je na Borských polích,“ řekl starosta Chalupný . Plzeňský masokombinát dříve a nyní * Historie masokombinátu v Plzni je více než sto let spojená s rodinou Schneiderových. * V roce 1897 započal rodinnou tradici řeznického řemesla Alois Schneider, na něhož navazují další generace. * V roce 1948 jim podnik komunisté znárodnili, ale rodina řeznický cech neopustila a v roce 1991 bratři Robert a Josef Schneiderovi znovu otevřeli svou prodejnu a výrobnu uzenin v Plzni. Časem postavili nový stejnojmenný závod na výrobu uzenin a firma se rozdělila na dvě části, výrobní část a maloobchod, který tvoří specializovaná síť prodejen masa, uzenin a lahůdek s obchodním názvem Zeman. * Na začátku roku 2004 po tragické smrti Josefa přebírá obě společnosti mladší bratr Robert, razantně rozšiřuje výrobní kapacity a již za pět let je největším výrobcem uzenin v Čechách. * V roce 2012 výrobní závod v Plzni na Borských polích

prodal investiční skupině Penta (která ho dál provozuje pod obchodním názvem Schneider). * Jatka na Jateční třídě si Robert Schneider ponechal jako součást svého řetězce Zeman, který je se stovkou prodejen jedním z největších v ČR. * Obrat loni sahal k hranici dvou miliard korun a společnost aktuálně zaměstnává na 1400 lidí. * V roce 2013 otevřel nový závod v Zábřehu. * V letošním roce společnost získala další provoz v Příbrami a plzeňská jatka uzavřela. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| 34d3df3e-3282-4e78-9d20-e3bac35be735

protext.cz Iniciativa na pomoc potřebným dětem 1.9.2015

protext.cz str. 0 dce kom hha Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Praha 1. září (PROTEXT) - Český červený kříž, Procter & Gamble a Kaufland spouští iniciativu na pomoc potřebným dětem Český červený kříž, P&G a Kaufland zahajují celonárodní charitativní akci "Z lásky k dětem", aby pomohli dětem, které to potřebují. Jedno procento z ceny každého prodaného výrobku vybraných značek P&G, např. Pampers, Lenor, Ariel nebo Gillette, v prodejnách Kaufland zamíří prostřednictvím Českého červeného kříže k dětem v tísni. Tato iniciativa trvá až do 7. října 2015. Podle Českého statistického úřadu žije v Česku na pokraji chudoby 9,7 % obyvatel (1 002 300 lidí) a chudobou je ohroženo dokonce 14,7 % dětí a mládeže do 18 let. "Většina těchto rodin žije ve velmi špatných podmínkách a mnozí z nich, především matky s dětmi, se stávají klienty námi provozovaných sociálních zařízení. Často přicházejí bez jakýchkoliv prostředků a jsou v situaci, kde i nejmenší podpora typu poskytnutí oblečení, hygienických prostředků, má pro ně velký význam. Jednorázová podpora však není vždy řešením, proto nabízíme klientům další služby důležité pro jejich další život, jako jsou pomoc při komunikaci s úřady a institucemi, učíme je správnému hospodaření či jim pomáháme získat zaměstnání,“ říká Miroslava Jirůtková, vedoucí Programového oddělení Úřadu ČČK. Aby se situace rodin a dětí v tísni změnila, Český červený kříž, P&G a Kaufland představily iniciativu "Z lásky k dětem". Tento projekt podporuje i moderátorka Lucie Křížková, matka tříletého chlapečka. Na tuto akci přispěje každý, kdo si od 27. srpna do 7. října v prodejnách Kaufland koupí plenky Pampers, dámské potřeby Always, výrobky pro péči o vlasy Head & Shoulders či Pantene, produkty pro péči o domov a o textil, například Ariel, Lenor, Jar a Bonux či výrobky pro muže Old Spice nebo Gillette. Prostřednictvím Českého červeného kříže potom děti získají jedno procento z ceny těchto produktů. "Naše produkty využívá téměř každá domácnost v České republice a každodenně usnadňují její aktivity. Kampaní „Z lásky k dětem“ se soustředíme na ty, kteří potřebují pomoci nejvíce. Například nejmladší děti získají dodávku plenek Pampers, které zaručí jejich klidný spánek,“ říká Petr Bena, Sales Director společnosti Procter & Gamble. Klíčovým partnerem programu je Kaufland, jeden z největších obchodních řetězců v České republice. "Naši zákazníci nám již několikrát ukázali, že jsou ochotní se zúčastnit podobných kampaní. S radostí se zapojují do charitativních akcí, které Kaufland spolupořádá a pravidelně tak pomáhají lidem v tísni. Chceme, aby naše výrobky nepředstavovaly pouze kvalitu, ale byly také spojeny s pomocí ostatním. Doufáme, že i tentokrát naši zákazníci podpoří tyto snahy. Mechanismus

této akce je jednoduchý: když si koupíte výrobky, které jsou zahrnuty pod program „Z lásky k dětem“, tak pomůžete dětem v tísni,“ vysvětluje vedoucí oblasti Mediální marketing/Distribuce a tiskový mluvčí Kauflandu Michael Šperl. Lucie Křížková také vyzývá k zapojení do iniciativy "Z lásky k dětem". „Nejsilnější částí této kampaně je fakt, že kdokoli může pomoci a kdokoli může dětem zařídit alespoň na chvilku útulný domov. Zúčastnit se je strašně lehké. Vlastně pomáháte, aniž byste utratili peníze navíc. To je důvodem, proč zvu všechny, aby se přidali a vykouzlili úsměvy na dětských tvářích,“ říká Lucie Křížková. Do této iniciativy se zapojují oblastní spolky Českého červeného kříže, které provozují Azylové domy pro matky s dětmi a také se podílejí na vyhledávání rodin, které potřebují největší pomoc. Projekt podpoří i děti - klienty Dětské odborné léčebny CH. G. Masarykové v Bukovanech. Vybrané výrobky se touto cestou dostanou na správné místo a peníze budou použity ke koupi věcí, které podpoří zdravý a šťastný růst dětí. Kontakt pro média: Hana Pazderková Neopublic Porter Novelli Tel.: +420 774 741 800 Email: mailto:[email protected] O společnosti Procter & Gamble P&G se svými prověřenými, kvalitními a předními značkami slouží spotřebitelům po celém světě. Jeho portfolio zahrnuje značky Always(R), Ambi Pur(R), Ariel(R), Bounty(R), Charmin(R), Crest(R), Dawn(R), Downy(R), Fairy(R), Febreze(R), Gain(R), Gillette(R), Head & Shoulders(R), Lenor(R), Olay(R), Oral-B(R), Pampers(R), Pantene(R), SK-II(R), Tide®, Vicks(R), a Whisper(R). P&G působí v přibližně 70 zemích světa. Pro novinky a informace o společnosti P&G a jejích značkách navštivte stránku http://www.pg.com. O Kauflandu Společnost Kaufland Česká republika je jedním z největších provozovatelů sítě maloobchodních prodejen potravin v ČR. V současné době provozuje 120 prodejen o rozloze mezi 2 000 - 6 000 metrů čtverečních prodejní plochy. Její sortiment obsahuje více než 20 000 druhů výrobků z oblasti potravin a spotřebního zboží. Kaufland provozuje na území České republiky dvě velkoplošná distribuční centra, a to v Modleticích u Prahy a v Olomouci. V Modleticích u Prahy také ve vlastním masozávodu vyrábí maso a masné produkty pod značkou K-Purland. Kaufland je nositelem mnoha ocenění, například Obchodník roku nebo Superbrands. Pro bližší informace navštivte stránku http://www.kaufland.cz. O Českém červeném kříži Český červený kříž je jednou ze 189 národních společností Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Jako hlavní spolek s celorepublikovou působností je partnerem veřejné správy pro oblast sociální, zdravotní a humanitární. V současné době má 19 718 členů a dobrovolníků. Mezi základní programové činnosti ČČK patří výchova obyvatelstva ke znalosti poskytování první pomoci, propagace a oceňování bezpříspěvkového dárcovství krve, poskytování sociálních služeb či pořádání rekondičních pobytů pro děti i pro seniory. ČČK v neposlední řadě působí jako další složka IZS a poskytuje pomoc v případě mimořádných událostí. ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost. PROTEXT Cas| 10:59

vitalia.cz Země živitelka je šancí na podporu českých potravin 31.8.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Minulý čtvrtek začala každoroční přehlídka potravinářství a českých potravin, Země živitelka. Co může letos přinést nového a proč je téma dne mléko? Ačkoli tradiční českobudějovická výstava Země živitelka začínala původně jako klasická zemědělská akce spojená s národními dožínkami, podíl prezentace potravinářství a potravin na této akci již po řadu let vytrvale roste. Je to naprosto správné, spotřebitelé nekupují do svých spíží obilná zrna nebo vepřové půlky (i když i tací jsou), ale finální potravinářské produkty vyrobené ze zemědělských surovin. Mnohé z nich mohou nalézt, ochutnat či zakoupit právě na Zemi živitelce, nehledě na to, že se o nich mohou často dozvědět celou řadu podrobností, které by při nákupu v maloobchodní síti nezjistili ani náhodou. Klasa si to může rozdat s Regionální potravinou Mnohé z výrobků navíc v maloobchodních sítích, minimálně ne plošně po celém území země, spotřebitelé ani nenajdou. To platí především o regionálních potravinách včetně vítězů a držitelů ocenění Regionální potravina, které jsou na Zemi živitelce prezentovány spolu s výrobky oceněné značkou KLASA. To zároveň skýtá možnost zjistit si na místě rozdíl mezi těmito dvěma značkami, když už to za celé roky stát za nemalé peníze daňových poplatníků nedokázal. Stejně tak je možné seznámit se s další poměrně rozšířenou značkou „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“. Označení na potravinách Praktickou šanci na potřebnou osvětu ale budou mít jen návštěvníci českobudějovického výstaviště. To sice není malý počet lidí (návštěvnost Země živitelky se pohybuje kolem 100 000 lidí), do deseti milionů je to ale přece jen trochu daleko. Skutečnost, že jsou všechny rozhodující, i třeba méně známé značky v jednom čase na jednom místě, včetně svých protagonistů a hlavních hráčů našeho potravinářství a zemědělství, dává ale možnost zlepšit koordinaci v podpoře českých potravin do budoucnosti. Impulsem k tomu může být i množství odborných seminářů, především ale přítomnost všech významných osobností schopných cesty propagace a edukace ovlivnit na jednom místě. To se totiž nestává tak často – kromě každoroční Země živitelky je druhou a plošně poslední možností na území ČR již jen jednou za dva roky brněnský mezinárodní potravinářský veletrh SALIMA, jehož příští ročník proběhne počátkem února v příštím roce. Tedy zanedlouho. Aktuálně jsou nicméně největším problémem zemědělců klesající ceny mléka a tím i další existence a konkurenceschopnost tuzemského mlékárenství. Toto téma rezonuje pochopitelně i v Budějovicích a souvisí s ním nejen sliby ministra zemědělství o vyšších dotacích do této komodity, ale také apely Potravinářské komory ČR, která mimo jiné požaduje systémovou podporu propagace spotřeby mlékárenské produkce jak na vládní, tak na nevládní úrovni, a také – a to je důležité, urychlení programu takzvané Q1 kvality mléka. Madeta vs Kaufland. Cena není vše

Právě takové projekty jsou přitom pro ČR nejdůležitější – vyšší než současná kvalita suroviny a schopnost vysvětlit spotřebiteli, v čem tato kvalita spočívá, je dlouhou, ale správnou cestou k vyššímu odbytu tuzemské mlékárenské (a nejen mlékárenské) produkce. Tím spíše, že největší domácí zpracovatel mléka, jihočeská Madeta, díky cenové nedohodě s řetězcem Kaufland domácí výrobě mléka moc nepomohla. O tom, jak probíhala neúspěšná cenová jednání, se může kdokoli z nepřítomných pouze dohadovat, při použití selského rozumu však není příliš logické, když chce výrobce (Madeta) zvedat cenu svých produktů za situace, kdy cena vstupní suroviny dlouhodobě klesá. „Vylistování“ Madety z Kauflandu samozřejmě nejvíc pocítí zemědělci – a mléko původně určené pro jihočeský podnik tak má zase větší šanci skončit za hranicemi, kde tamní mlékárny platí víc. To je ale právě to, co není zrovna strategické – připravujeme se tím jako stát i jednotliví podnikatelé o přidanou hodnotu, která je nejvyšší u konečného výrobku. Právě takové sdělení by bylo žádoucí více než dosud předkládat našemu spotřebiteli. Na to, že více prodaného zboží vyrobeného na území ČR z pokud možno u nás vyprodukovaných surovin dává práci lidem, a díky kratším dopravním vzdálenostem zlepšuje nižší spotřebou pohonných hmot životní prostředí, se už opět zase zapomíná. Cena ale není vše, i když se jí řídí jak spotřebitelé, tak obchodníci i výrobci. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/zeme-zivi...a-je-sanci-na-podporu-ceskych-potravin/

Margit Slimáková: Za situaci ve školních jídelnách může ministerstvo školství 1.9.2015 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Jak to chodí ve školních jídelnách a kde rodiče nejvíce chybují ve stravování dětí? Povídali jsme si o tom se specialistkou na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimákovou. Vystudovala farmacii a dietologii. Žila v Německu, Francii, ale i ve Spojených státech amerických. V čínské Šanghaji měla dva roky privátní výživovou poradnu. Publikuje knihy i texty, podporuje Skutečně zdravou školu, přednáší o výživě a hodně lidem svými otevřenými názory na výživu dětí pije krev. Margit Slimáková je totiž velmi nakloněná alternativním stravovacím směrům a veřejně kritizuje ministerstvo školství i Společnost pro výživu. V čem školní jídelny nejvíce chybují a co říká na novelu školského zákona, která dnešním dnem měla ze škol odsunout nezdravé potraviny? Se svým vzděláním a zkušenostmi byste mohla radit s výživou kde komu, ale vy jste se zaměřila hlavně na děti, proč? Před nějakými pětadvaceti lety se alternativní směry jako vegetariánství a makrobiotika považovaly za mainstream, který je nevhodný a nezdravý pro děti. A to mě samozřejmě, díky četbě zahraniční literatury, kde byl postoj k těmto směrům zcela odlišný – tolerantní, dost provokovalo. Další impuls pak přišel ve chvíli, kdy jsem měla vlastní děti. Tehdy jsem se rozhodla věnovat problémům s tím, jak děti pozitivně přesvědčit o zdravém stravování, když všude kolem nich, i ve školách, je tolik nezdravých potravin. V rámci svého studia na Farmaceutické fakultě UK jsem jako svoji diplomovou práci zorganizovala klinickou studii alternativně se stravujících dětí a její ….. Jak tedy ty děti přesvědčit, aby jedly to, co jim svědčí, a ne to, co je zrovna módní? U těch úplně malých dětí je to relativně jednoduché. Pravidlo číslo jedna: být jako rodič tím nejlepším vzorem. Problém však nastává, když maminka jí super zdravě a tatínek jenom párky v rohlíku, tak to samozřejmě nefunguje. V tomto případě říkám, běžte společně do kompromisu, sjednoťte se. Druhé

pravidlo: obklopujte děti jenom potravinami, které chcete, aby jedly. Třetí pravidlo: zapojte je a nadchněte je pro jídlo. Nechte je vypěstovat vlastní hrášek, řeřichu, nechte je živit kvásek na kváskový chleba… U těch starších dětí je to trošku těžší, protože pro ně už přestáváme být tak trošku vzorem a ony si chtějí dělat všechno po svém. Ale minimálně doma můžeme ovlivnit, co budou jíst. Stačit nakoupit vhodné potraviny a aktivně je těm dětem předkládat. Je vysoce pravděpodobné, že to jíst budou. O to stejné bych se snažila i ve školách. Pokud tam nebudou nezdravé potraviny, tak je mnohem větší šance, že děti budou jíst to, co je. S jakými nedostatky se ve stravě českých dětí nejčastěji setkáváte? Jí se hodně instantních potravin. Málo se v rodinách vaří. Rodiče často ani dětem nepřipravují svačiny. Jim automaty ve školách vlastně vyhovují. Mnoho let jste strávila v zahraničí, dlouho jste žila i v Německu, jak se jejich dětská strava liší od té, kterou přijímají české děti? A je vůbec problém jen ve stravování? V Německu sice před těmi deseti patnácti lety, kdy jsme tam žili, neměli systém školních jídelen, jako je to u nás, ale jinak je Německo naprosto skvěle orientované na děti. Už tehdy tam bylo extrémně jednoduché zdravě žít, jedlo se dostatek ovoce a zeleniny, byly tam populární bio potraviny a určitě tam v restauraci nebylo nejběžnější dětské menu hranolky s něčím smaženým. Zatímco u nás jsou stále populární oslavy ve fast foodech, už tehdy byly v Německu módní zdravé potraviny, bio potraviny, i vztah ke geneticky modifikovaným potravinám tam byl odlišný od toho českého. Takže jsme stále patnáct, dvacet let za Německem, nebo je tu znát nějaký posun? Určitě jdeme už dobrým směrem a situace se zlepšuje. Vidím to na vzrůstající podpoře naší iniciativy Skutečně zdravá škola od rodičů úplně malých dětí. Právě oni při výběru školy hodně řeší, jak školy vaří a jestli se taková strava slučuje s jejich představami. Zmiňovala jste GMO, v Americe se teď uvažuje o tom, že by se geneticky modifikované potraviny měly od těch ostatních odlišovat nějakou značkou. Jak je to s GMO u nás? V Evropské unii bylo prosazeno, že GMO musí být v potravině označeno v okamžiku, kdy obsahuje 0,9 % složky GMO. Kvůli tomuto omezení takové potraviny prakticky na našem trhu nenajdete. Co je ale tak trochu podvod, to je krmivo, kterým se krmí hospodářská zvířata. To je totiž ve většině případů tvořeno právě GMO, zejména ze sóji. Maso, mléko a vejce z takových zvířat už ale jako GMO označené nejsou a nikdo to neví. Amerika patřila mezi hrstku těch zemí, kde se silní výrobci geneticky modifikovaných potravin zasazovali o to, aby se takové potraviny neoznačovaly. Na jednu stranu tvrdí, jak jsou bezpečné a úžasné, na druhé straně nechtěli, aby lidé věděli, co jedí. V opakovaných průzkumech tam 90 % lidí o to označení stálo. Tlak byl prostě obrovský. Od září by měla začít platit novela školského zákona, která by měla konkretizovat potraviny, jež by automaty či bufety v prostorách škol neměly nabízet. Ač máme 27. srpna, stále ony potraviny neznáme… A ani je znát nebudeme. Tahle vyhláška je slibována už velmi dlouho a její realizace je stále odsouvána. Naposledy to bylo k začátku tohoto školního roku a my už z Ministerstva školství a zdravotnictví víme, že to zase nestíhají. Mně připadá, že jedno ministerstvo tu zodpovědnost hází na druhé. Iniciativa Skutečně zdravá škola opakovaně žádala, aby byla mezi členy komise, která tuto vyhlášku spoluvytváří, ale jsme stále odmítáni. Domnívám se, že je to proto, aby nebylo jasné, kdo v té komisi zasedá. Já mám obavy, aby tam nezasedali zástupci potravinářského průmyslu, protože těm se omezení určitě nebudou líbit. Co byste viděla jako vhodné potraviny, které by se ve školních bufetech měly prodávat?

Určitě bych doporučila, aby se sortiment skládal z co největšího množství čerstvých surovin. Tzn. sendvičích, wrapech, bagetách se zeleninou, salátech. Pečivo ideálně kváskové, jogurty bez ochucení, čistě bílé, ze kterého budou v bufetech připravovat dezerty s čerstvým či sušeným ovocem. Ať jsou to prostě čerstvé potraviny, ne koupené, zabalené v plastu jako polotovar. A jak se vůbec díváte na stravování ve školních jídelnách? Byla jste někdy v provozu, mluvila jste s kuchařkami…? Poslední tři roky jezdím po školách a mluvím s řediteli, kuchaři a zástupci jídelen, a s těmi, ke kterým se dostanu, s těmi není problém. Rozumíme si. My tu nešťastnou situaci, která ve školních jídelnách panuje, nepřičítáme jim, ale Ministerstvu školství a Společnosti pro výživu, které byly roky garanty školního stravování, ale více než čtvrt století neaktualizovaly výživová doporučení. Jídelny tak musí dodržovat zastaralá doporučení, která nezohledňují výživové znalosti a potřeby dětí. Vůbec nepočítají s obsahem glutamátu, sladidel, naopak, odborné společnosti je před těmi pětadvaceti lety doporučovaly používat jako moderní nástroj k urychlení vaření. A najednou v jídelnách slyší, že je to vlastně špatně. Už jim nikdo nevysvětlil, jak to dělat jinak a lépe. Když v jídelně není někdo, kdo už je privátně fanda zdravé kuchyně, tak prostě neví jak vařit červenou čočku a uvařit jiné bezmasé jídlo než dukátové buchtičky. Ministerstvo školám roky nenabízelo žádné praktické kurzy výuky, ale stále je učí, jak přepočítávat spotřební koš, protože to ani po čtvrt století nikdo nechápe, a hygienická pravidla. Naštěstí existuje spousta organizací, které nabízí kurzy pro školní kuchařky, a musím říct, že jsou vždy plné. Když se totiž kuchařkám ukáže, jak se dá vařit, jídlo samy ochutnají, pak je dokážeme získat. Není běžným argumentem některých kuchařek vařících „postaru“, že děti nová jídla nejedí, nové suroviny neznají, a tak by stejně všechno jídlo vyhazovaly? Některých ano, ale příčin je několik. Ano, některé děti ta jídla neznají, ale my přece nebudeme ve školách vařit pro rodiče, kteří odmítají dětem zdravě vařit a odmítají se starat o výživu svého dítěte. Musíme se snažit podporovat rodiče, kteří se i doma snaží o zdravou výživu. Jejich dětem teď vlastně ubližujeme. Paní kuchařky třeba argumentují tím, že čočku s párkem děti nejedí, takže nejedí luštěniny. Já bych tak těžké jídlo také nejedla. Jenže když uvaříte červenou čočku třeba na indický způsob, tak to chutná úplně jinak a mohu říct, že na jedné škole toto jídlo patřilo mezi ta nejoblíbenější. Je třeba všechno zkoušet, není možné něco změnit a čekat, že všechny děti budou nadšením skákat. Jediné řešení je pokračovat v započatém směru dále a snažit se děti získat. Zrovna v minulém týdnu se uskutečnila soutěž o nejlepší školní oběd, kde vyhrál Dýňovo-mrkvový krém s čočkou, králičí burger, houbová pohanka s rýží a ovoce v jogurtu. Je tohle ideální oběd ze školní jídelny? Zcela jistě. I když z mého pohledu je to až zbytečně komplikované. Nemyslím, že všechny děti běžně doma mají polévku, hlavní jídlo a dezert. Sama bych doporučovala dětem nabízet hlavní jídlo a k němu na výběr polévku, salát, anebo ovoce. Takto je zapojujeme do rozhodování a tím zvyšujeme šanci, že to, co si vyberou, i sní a současně jídlo zjednodušujeme, což mnoha dětem vyhovuje. Já bych děti nenutila, aby jedly všechno. Když by všichni nejedli všechno, možná by to i zjednodušilo a zlevnilo přípravu jídel. Nemuselo by se toho tolik vařit a následně vyhazovat. Dost se bráníte mléku a mléčným výrobkům ve školách, vždyť už léta běží projekt mléko do škol, podporuje ho i ministr zemědělství Marian Jurečka…. Určitě nejsem proti mléku, jsem proti jeho nadměrnému povinnému množství. Ve spotřebním koši jsou totiž dvě kategorie: mléko a mléčné výrobky. V jídelnách tedy nemohou dát dětem jen jogurt nebo zakysaný mléčný výrobek, musí použít ještě samostatně mléko. Což je nelogické. Jen si představte, kam to mléko dáte, když děláte knedlo, vepřo, zelo nebo guláš… A protože děti samostatně mléko odmítají, tak aby se nevylévalo, dělají se z něj slazené pudinky a kakaa. Toho mléka je tedy naprosto nesmyslné množství a není důvod se jím překrmovat. Který je nejšílenější oběd, na který jste ve školních jídelnách narazili? Neřeknu vám oběd, ale co se podávalo k obědu. Cukrovou vatu v kelímku. Byly ale i jiné šílenosti, v

jedné školce mi teď řekli, že pět dní v týdnu podávají kaši se sekaným masem, protože toto děti nejlépe dokáží jíst. Skutečně zdravá škola se vlastně zaměřuje i na stravování v mateřských školkách… Přesně tak, veškeré školy a školky se mohou od září přihlásit do našeho programu, který v rámci pilotního testování vyzkoušelo patnáct škol a školek z celé republiky. Dostanou zdarma přístup, metodiku a mohou dle svého tempa naplňovat program ke zlepšení školního stravování úspěšně vyzkoušený už na tisících školách ve Velké Británii. Co chystáte na nový školní rok? Bude toho docela dost. V říjnu proběhne konference Skutečně zdravé školy, kde budeme ukazovat, v čem se školy, které do našeho programu vstoupily, dokázaly za pouhých pět měsíců zlepšit. Představíme zdravé svačinky a obědy. Na webových stránkách budeme nabízet kurzy, jak přeměnit školní zahradu na jedlou, jak učit paní kuchařky lépe vařit… A protože jsem nově ambasador Jamieho Olivera, s pražským magistrátem zvažujeme, že uděláme v květnu 2016 v centru Prahy oslavu Food revolution day, do které samozřejmě plánujeme zapojit zejména školáky. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/margit-sl...h-jidelnach-muze-ministerstvo-skolstvi/

Zemědělec Slíbili zemědělcům pomoc 31.8.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Zemědělci za sebou mají složitý rok. Kromě dopadů sucha se museli potýkat i s problémy v mléčném sektoru a v oblasti drůbeže a prasat. „Uděláme všechno pro to, aby nikdo z dobrých chovatelů nekončil tento rok v těchto komoditách se ztrátou, a to jak na evropské, tak na národní úrovni,“ prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka minulý týden při slavnostním zahájení 42. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, kterého se zúčastnili i prezident České republiky Miloš Zeman, bývalý prezident Václav Klaus a další významné osobnosti. Jurečka také připomněl, že pro podnikatele v zemědělství, lesnictví a potravinářství je připraveno přes pět miliard korun na projekty z Programu rozvoje venkova 2014 až 2020. Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman opět vyzval vládu, aby přijala opatření proti dovozu nekvalitních potravin ze zahraničí a novelu zákona o významné tržní síle. „Pokud chceme být svobodný stát, nesmíme se dostat do závislosti na dovozu potravin,“ konstatoval. Také Václav Klaus podpořil české produkty. Češi mohou podle něj zemědělcům pomoci hlavně nákupem tuzemských výrobků. „Kdykoliv uvidím vznešeně zabalený francouzský sýr někde v obchodě a už si ho skoro chci koupit, pátý smysl mě zabrzdí a řekne, abych si zase koupil sýr z Madety,“ řekl. Podle Miloše Zemana je jídlo součástí kultury. „Ten, kdo dobře jí, je kulturní člověk,“ míní prezident. Toman sdělil, že sklizeň obilnin dopadla sice dobře, nicméně v oblasti ovocnářství nebo zelinářství se čeká kvůli suchu ztráta v řádu desítek milionů korun, v produkci krmných plodin a pícnin na orné půdě se v některých oblastech předpokládá propad úrody až 60 procent a chmele až 30 procent. (Pokračování na str. 2) Slíbili zemědělcům ... (Dokončení ze str. 1) Prezident Zeman přislíbil podporu veškerých opatření ministerstva zemědělství, která se týkají odstranění následků letošního sucha, a to nejen opatření krátkodobých, ale zejména dlouhodobých. „Říká se nám, že jsme střecha Evropy, ale ta střecha většinou nemá okapy ani sudy na dešťovou

vodu,“ poznamenal s tím, že bychom se měli poučit z letošního sucha a zadržet vodu v krajině, například obnovit staré rybníky. „Rybníků bylo u nás třikrát více než nyní,“ řekl a připomněl, že zemědělství a potravinářství jsou obory národního hospodářství, bez kterých lidé nemohou existovat. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha žijeme v současnosti ve složitější mezinárodní situaci, kdy je důležitá potravinová bezpečnost a určitá míra soběstačnosti, o jejímž významu se v minulosti pochybovalo. V rámci slavnostního zahájení výstavy předal Jurečka cenu ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky a cenu ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje. Rovněž již tradičně byly předány další certifikáty značky kvality Klasa, a to celkem čtyřem producentům se šesti výrobky. V současné době je touto značkou oceněno 1120 výrobků od 222 výrobců. Výstava Země živitelka je největší průřezový agrosalon v zemi. Účastní se ho přes 500 vystavovatelů a zahrnuje všechna odvětví zemědělské výroby, od techniky a potravinářství až po myslivost a rybářství. Potravinářská část výstavy je zaměřena především na oceněné výrobky od regionálních výrobců, národní značku kvality Klasa a další marketingové značky. Největší tuzemskou výstavu zaměřenou na zemědělství a venkov označil ministr Jurečka za jednu z nejdůležitějších akcí, která propaguje dobrou práci českých a moravských zemědělců a potravinářů a seznamuje s ní i veřejnost. ? Foto popis| Předseda Senátu Milan Štěch (zleva), prezident České republiky Miloš Zeman, ministr zemědělství Marian Jurečka a bývalý prezident Václav Klaus na slavnostním zahájení mezinárodní výstavy Země živitelka Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Spolupráce je nezbytná 31.8.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Asociace krajů ČR s Agrární komorou ČR spolupracuje již dlouhodobě. Společným tématem a cílem je funkční a fungující venkov s jistým hospodařením, ekonomickým zdravím a silou a dobrým stavem krajiny a životního prostředí v České republice. Na tom všem se naši zemědělci významně spolupodílí, tedy jejich prosperita je základem živého venkova. Nejen otázky prosperity a budoucnosti venkova tak byly námětem vystoupení prezidenta Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR na 13. zasedání komise rady Asociace krajů ČR pro zemědělství, která se konala dne 26. srpna 2015 v Nových Dvorech na Českobudějovicku. Aktuálně ze společné zemědělské politiky V současné době je dopracovaný rámec společné zemědělské politiky pro roky 2014–2020 včetně nových dotačních opatření a požadavků, jako je například redefinice standardů GAEC do standardů Dobrého zemědělského a ekologického stavu půdy nebo nové povinné vrstvy přímých plateb ozelenění – stále se všichni učí, co všechny změny znamenají a přinášejí, neboť to do poslední chvíle nevědělo ani samotné ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský a intervenční fond. Každopádně společná zemědělská politika EU je nyní ještě více zelená a ještě více byrokraticky náročnější – můžeme si klást otázku, kde je hranice takových úprav. Může to být pochopitelné z pohledu ekologických požadavků ke krajině a přírodě, nicméně z pohledu světové konkurenceschopnosti rozhodně ne. Vezměme v době evropské mléčné krize například cenu mléka ve světě – cena 5,50 Kč za litr mléka, jako má například Nový Zéland, by v Evropě znamenala totální likvidaci chovů. Velkým tématem je také Program rozvoje venkova, ať už co se týká plateb nárokových, jako je LFA a AEKO, nebo plateb investičních. Mezi priority Agrární komory ČR (AK ČR) patřilo co možná nejmenší zvýšení administrativní zátěže pro zemědělce, podpora aktivním poctivě hospodařícím zemědělcům, podpora živočišné výroby a speciálních plodin a zajištění investic do modernizace výroby tak, aby tuzemské zemědělství nezaostávalo za okolními státy. Proto bychom považovali za

úspěch, kdyby se skutečně podařilo s vládou vyjednat avizované navýšení kofinancování Programu rozvoje venkova (PRV) z 25 na 35 %, i když ve srovnání s některými silnými státy EU-15 je to stále ještě méně. Propad cen mléka Strmý pokles cen mléka a mléčných komodit v Evropské unii trvá více než 19 měsíců. Za tuto dobu se cena mléka propadla o více než 25 %. Česká cena přitom patří v unii k těm nejnižším hned po Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Maďarsku. S výjimkou Maďarska se jedná o státy, které již několikrát obdržely kompenzaci určenou subjektům nejvíce postiženým loňským vyhlášením embarga. Současná situace však nenastala jenom vlivem embarga, nezastupitelnou roli hrálo také ukončení režimu mléčných kvót a na něj navazující zvýšení produkce mléka, ke kterému dochází především ve starých členských zemích Evropské unie. Agrární komora ČR na svém mimořádném jednání 29. července definovala své požadavky a priority. Na evropské úrovni by mělo dojít především ke zvýšení intervenčních cen, aby na trhu existovala psychologická hranice, což by brzdilo pokles cen. Důležité je ale také nalezení nových odbytišť. Ze zákulisních informací však víme, že Evropská unie situaci řešit nechce a spoléhá na samoregulaci trhu. V tomto případě by pak ale mělo o to tvrději vystupovat ministerstvo zemědělství. Nikoliv předem detailně zjišťovat, jak se na naše aktivity bude evropský úředník tvářit, ale postavit jej před hotovou věc – máme doma krizi, dojnice chceme zachovat, a tak jsme si zavedli konkrétní pomoc. S ministerstvem zemědělství na řešení současné krize spolupracujeme a na tomto základě vznikly dobré návrhy, jak do sektoru výroby mléka dostat urychleně finanční prostředky na překlenutí současné situace, je řeč například o programech Q kvality a welfare, které mohou znamenat příplatek zhruba 2 Kč/l. Připraveny má Agrární komora ČR návrhy na příplatky za kontrolu užitkovosti či za aplikaci statkových hnojiv, což jsou další rychlé desetihaléře na litr. Je známé, že v zahraničí existuje celá řada místních a regionálních podpor a plateb, například za místo původu či za čistá zvířata. V této situaci bojujeme i s obchodními řetězci. Přetlak mléka je v celé Evropě, a tak nadnárodní řetězce již zcela bezostyšně upřednostňují výrobky svých domácích výrobců – tedy německé či rakouské – před českými a zdůvodňují to svojí obchodní politikou. Sucho a extrémní teploty Druhým zásadním tématem je prázdninové sucho, jinými slovy ovlivnění zemědělské prvovýroby dopady extrémních klimatických vlivů. Počasím jsou zasaženy prakticky všechny polní plodiny s výjimkou obilnin a řep ky, jejichž úroda je hodnocena jako velmi dobrá. Odhady mluví o snížení většiny zásadních komodit, u chmele je to o 30 %, u cukrovky asi o 25 %, u zeleniny a ovoce jsou propady v tržbách v řádech stovek milionů korun, velmi špatné porosty má kukuřice i brambory. Jsou zde ale značné regionální rozdíly. Srážky minulého týdne nedokázaly dlouhodobý propad nahradit a paradoxně u některých kultur, například u ovoce, způsobily další škody – praskání plodů, hnilobu, a tedy nemožnost tržního zhodnocení. Druhotně tato situace dopadá i do živočišné výroby, a to snížením produkce objemných krmiv, kde porosty krmivové základny nerostou. Některé kraje hlásí pokles pícnin na pastvinách a loukách až o jednu třetinu. U pícnin na orné půdě setých na jaře nastal v některých krajích pokles až o 50 %. Přímé dopady jsou na výkrm skotu, který se většinově pase, protože kvůli suchým porostům není kde pást. U dojeného skotu zatím jsou dostatečné zásoby, ale situace s propadem se může projevit v příštím roce. Místně jsou problémy se zdrojem vody pro napájení. Významně se také projeví konkurence bioplynových stanic, které budou majitelé chtít nakrmit za každou cenu, což bude komplikace především pro menší farmy či podniky bez půdy. Systémové řešení klimatických vlivů Vzhledem ke stále extrémnějším projevům počasí, jako je sucho, vysoké teploty, přívalové deště, povodně, ale i eroze, se Agrární komora ČR přiklání k systémovému řešení situace. Tedy k tomu, aby se voda v krajině lépe využila, rozlila, zadržela. Jde o komplex opatření, který začíná u každého zemědělce, ale patří sem také samotný vodohospodářský systém toků a staveb a jejich režim včetně odběrů na zavlažování. Právě zavlažování v době sucha bylo ale v některých krajích značným

problémem. Je potřeba si do budoucna odpovědět na otázku, k čemu je nám jakákoli zavlažovací soustava, když Povodí a kraje v době sucha zakážou odběr vody na zavlažování. I v tomto směru je tedy potřeba dosáhnout dohody, protože jinak jsou veškeré plány na zmírnění dopadů sucha do zemědělství k ničemu. Aktuálně máme společně s partnery zpracovaný Generel vodního hospodářství krajiny České republiky a Integrovaný systém sledování sucha v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Oba projekty jsou směrovány tak, aby se od proklamací přešlo ke konkrétním činům a nejlépe pak postupně na území celé České republiky. Patří sem i dopracování Fondu těžko pojistitelných rizik. Plánovaná systémová opatření mohou regionům v dlouhodobém horizontu pomoci komplexně, avšak stát může pomoc ihned a nijak tím tato systémová opatření nenaruší, ale naopak podpoří. Jedním z nich jsou například vrty, které by na pole přiváděly podzemní vodu. Problém je ale v ČR legislativa, která tyto vrty prakticky nepovoluje, a pokud ano, tak za takových administrativních opatření a povolení, že se to nikomu nevyplatí. Jen je záhadou, že v Německu vrty na pozemcích povoleny jsou a u nás to nejde. Zdá se, že tady je náš stát opět bruselštější než Brusel. Zájem o zemědělské školství je malý Velice silným tématem současnosti je systém krajského zemědělského školství a vzdělávání. Dostali jsme se do fáze, že čím méně pracuje v sektoru lidí, tím více jich pak schází. Je zde problém stárnutí a generační výměny. Momentálně chybí střední i vyšší management, ale poptávka je i po učňovských oborech. Zemědělství je u dětí a mládeže až na okraji zájmu a je potřeba najít cestu, jak tento stav změnit a zemědělství u veřejnosti více zpopularizovat. Je třeba zmínit Centra odborného vzdělávání, která by zajišťovala a zastřešovala kvalitní teoretickou a praktickou výuku ve školách. Agrární komora ČR je připravena v tomto směru maximálně spolupracovat, ale hlavní a rozhodující impulz k jejich vzniku musí přijít z krajů. Regionální potraviny společně Spolupráce je velmi významná také v oblasti krajských soutěží o regionální potravinu, Za šest let trvání soutěže se však nepodařilo ani ministerstvu ani krajům společně vyřešit otázku duplicity soutěží v některých krajích, kdy současně běží dva projekty, dvoje financování, dvojí ocenění. Komora to vnímá jako zbytečné matení spotřebitele i jako extrémně zbytečné tříštění sil i financí. Bylo by užitečné, kdyby se konečně nalezla cesta, jak tyto soutěže v co nejkratším horizontu spojit a kromě toho také otevřít pro velké podniky. Agrární komora ČR je k těmto změnám připravena, ale své k tomu musí jednoznačně říci jednotlivé kraje a ministerstvo. Dodavatelsko-odběratelské vztahy Malých, středních i velkých zpracovatelů se týká novela zákona o významné tržní síle, který je po prvním čtení v Parlamentu ČR na projednání v jednotlivých výborech. A opět se objevují výhružky řetězců zvýšením cen potravin, zvýšením dovozů a opuštěním trhů. Stejné to bylo již před osmi lety, kdy se zákon začal poprvé projednávat. Situace se od té doby sice zlepšila, pokud jde o dobu splatnosti a vratky zboží, na druhou stranu ale zneužívání významné tržní síly má přímé dopady do výše tržeb a tvorby přidané hodnoty dodavatelů – potravinářského průmyslu a prvovýrobců, kdy dochází k přesunu významné části vytvářené přidané hodnoty podél potravinového řetězce k obchodníkovi a trvalý růst spotřebitelských cen se nepromítá do dodavatelských cen (i při očištění od vlivu DPH). To je ostatně vidět právě teď, při mléčné krizi, pokles cen producentů a výrobců ve spotřebitelských cenách se nejprve neobjevil vůbec a nyní, po extrémním a trvalém tlaku včetně medializace, jen velmi mírně. Je tedy nezbytně nutné novelu zákona o významné tržní síle schválit a uvést do praxe, jinak se situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích v tomto krizovém období ještě více vyhrotí. Propagace tuzemské produkce Agrární komora ČR má eminentní zájem otevřít a zprovoznit marketingový fond na propagaci tuzemské produkce. Pracoval by na systému dlouhodobě úspěšného Vinařského fondu, kdy každou korunu vloženou prvovýrobcem či zpracovatelem by stát podpořil svou korunou a z tak vytvořeného kapitálu by se propagovala česká produkce.

Zájem mají například květináři, chmelaři, bramboráři či zelináři. Že je to cesta realizovatelná, ukázala polská kampaň. Můžeme se přít o to, zda Poláci překročili hranice, ale každopádně jsou obchodně úspěšní a i v době této krize dokázali výrazně navýšit svůj zemědělský export a jen potvrzují správnost této cesty. A ze všeho nejvíce bychom si měli všichni uvědomit, že potravinová soběstačnost znamená svobodu a nezávislost. Protože jako každá závislost je závislost na dovozech potravin škodlivá a pro české zemědělství a potravinářství skutečně ničivá. (Zdroj: Z přednášky prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana. Foto popis| O autorovi| Dana Večeřová, Agrární komora ČR

zena-in.cz Zapojte se do diskuse: Je pro vás důležité, aby uzeniny, které jíte, byly kvalitní a s vysokým obsahem masa? 31.8.2015

zena-in.cz str. 0 Gastronomie Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Kvalita potravin je velmi diskutovaným tématem. Teprve při důkladném sledování etiket s popisem obsahu potravin se dozvídáme, co všechno je v produktu obsažené. Jednou z nejdiskutovanějších věcí je kvalita masa a uzenin. Kvalita potravin je velmi diskutovaným tématem. Teprve při důkladném sledování etiket s popisem obsahu potravin se dozvídáme, co všechno je v produktu obsažené. Jednou z nejdiskutovanějších věcí je kvalita masa a uzenin. Chtěli bychom s vám na toto téma rozvést diskusi. Ne všichni výrobci uzenin a zpracovatelé masa jsou poctiví a produkty, se kterými se setkáváme na pultech, jsou plné mouky, vody či jiných podivných surovin, jež v dobré uzenině nemají co dělat. Vedle toho jsou výrobci, kteří dbají na svou kvalitu a chuť. Díky tomu jsou také vyhledávanými dodavateli. Zapojte se do naší diskuse pod tímto článkem: Sledujete složení, poměry masa v uzeninách? Kupujete uzeniny? Jak často? Co nejčastěji? Je vám jedno, že jsou například v párcích či klobásách použity levné náhražky masa? Máte svého oblíbeného dodavatele uzenin? Sledujete různé kvalitativní testy, které odhalují produkty s nevhodným složením? Už se vám stalo, že uzenina, kterou jste si koupili, byla divné konzistence a nebyla dobrá? Zapojte se do naší diskuse, zajímá nás váš názor! Zapojte se do naší diskuse a získejte testovací balíček SCHNEIDER Selection, které máme připravené pro 5 z vás! Partnerem naší diskuse je přední výrobce uzenin na českém trhu, značka SCHNEIDER, se svou prémiovou výběrovou řadou Selection. Produkty jsou vyráběny s důrazem na vysoký obsah masa, suroviny jsou pečlivě vybírány uzenářem! Všechny výrobky prémiové řady SCHNEIDER Selection jsou vyráběny podle vlastních receptur. Výsledná originální chuť vychází z perfektní přípravy vybraných kombinací kvalitního masa a koření, důležité je také přesná doba dušení, uzení či sušení, teplota i vlhkost vzduchu. Všechny tyto faktory dělají ze SCHNEIDER Selection výjimečnou pochoutku, která potěší i nejnáročnějšího spotřebitele. S vybranými lahůdkami řady Selection zcela jednoduše vykouzlíte jedinečné okamžiky plné radosti pro vaše blízké, snadno proměníte každý všední den ve svátek chuti a potěšení.

Zajímavé odkazy pro vás: http://www.jaknavelkeveci.cz, http://www.schneider-group.cz, http://www.facebook.com/jaknavelkeveci

URL| http://zena-in.cz/clanek/zapojte-se-do...okym-obsahem-masa/kategorie/gastronomie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Živitelka obsadila Výstaviště 28.8.2015 5plus2 str. 1 Titulní strana LUDMILA MLSOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Českobudějovické Výstaviště zažívá největší nápor v roce. Až do úterý hostí oblíbený mezinárodní agrosalon Země živitelka. ČESKÉ BUDĚJOVICE Moderní nablýskaná zemědělská technika, přehlídky koní, beranů a krav, zajímavosti ze světa myslivosti, lovectví a rybářství. Ale i kuchařské show s ochutnávkami dobrot oceněných značkami kvality a zcela nabitá Pivovarská zahrada s dechovkami či country kapelami. To vše a ještě mnohem víc expozic i akcí patří k tradičnímu mezinárodnímu agrosalonu Země živitelka, který hostí českobudějovické Výstaviště. „Na letošním 42. ročníku máme 600 vystavovatelů, spoluvystavovatelů a obchodníků, což je podobné jako vloni. Na rozdíl od loňska je tu však víc zahraničních vystavovatelů,“ potvrdil Josef Friedrich, ředitel společnosti Výstaviště České Budějovice. Dnešek patří na agrosalonu Dnu českého venkova, zítra se tu uskuteční tradiční Národní dožínky. „Slavnostní zahájení Národních dožínek za přislíbené účasti českého premiéra Bohuslava Sobotky začne od 10 hodin v Pivovarské zahradě. Letošní dožínky jsou výjimečné. Nepamatuji, aby koncem srpna už měli sklizenou úrodu i všichni pěstitelé z jižních Čech, jak je tomu letos,“ podotkl poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka. Velkému náporu návštěvníků opět čelí pavilon T se stánky a ochutnávkami regionálních potravin ze všech českých krajů. „V expozici Jihočeského kraje máme farmářský minitrh. Prezentuje se na něm asi dvacet výrobců oceněných značkou Chutná hezky. Jihočesky. Součástí je i kuchařská show,“ zve ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Lesní a vodní hospodářství nabízí Pavilon myslivosti v R1 vedle Pivovarské zahrady, kde jsou připraveny ukázky sokolníků, kynologie a lukostřelby. Ale také potřeby pro myslivce, rybáře a Lesní pedagogika - aktivity pro děti a mládež pořádané ministerstvem zemědělství. „Opět se nám tu podařilo obnovit prodej zbraní a střeliva, takže si u nás mohou myslivci nakoupit potřebnou munici,“ sdělil Friedrich. Expozice Českého svazu chovatelů drobného zvířectva v pavilonu H je letos doplněna o soutěž Králičí hop. Na ukázky filetování a zpracování ryb zvou pořadatelé do Rybářské bašty, kde mohou návštěvníci na břehu rybníka zkusit rybářskou zdatnost s vlastním nebo vypůjčeným prutem. Otvírací doba Země živitelky je až do pondělí od 9 do 18 hodin, v úterý agrosalon končí v 17 hodin. Plné vstupné vyjde na 145, zlevněné je 70, školní 30 a rodinné 290 korun. „Plná vstupenka platí do konce návštěvní sezony, tedy až do konce října, i jako vstupenka do hlubockého Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada,“ upřesnila Naďa Schubertová z Výstaviště. Za parkovné na parkovištích Výstaviště zaplatí motoristé 110 korun za osobní auto na den. *** Letošní dožínky jsou výjimečné. Nepamatuji, aby koncem srpna už měli sklizenou úrodu i všichni pěstitelé z jižních Čech.

Regionální mutace| 5plus2 - Českobudějovicko

Byla to šlichta, míní Aleš 5plus2 str. 12 Česká republika (vlas) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.8.2015

zpět Prostřeno! v kraji Bobulí a Vinařů. Na jižní Moravě je úkolem týdne připravit něco zajímavého z vína. ČR / V Jihomoravském kraji se sešli tři muži a dvě ženy, ale k ideální partičce mají soutěžící v pořadu Prostřeno! hodně daleko. Policista Aleš na začátku týdne mluvil o cti, ale nakonec se ukáže jako docela velký hráč. „Je absurdní, že ten, kdo navrhoval být fér, to nakonec porušil sám,“ zazní. Markéta má zvláštní vrtochy při jídle, sní toho málo a je nevyzpytatelná. Polák Lukasz působil jako sympaťák, než uvařil. S jídlem to není žádná sláva ani u Jaromíra. Přátelská Petra se nezavděčila všem a také to pak oplakala. A co všechny tyhle moravské „vinaře“ spojuje? Žádný z nich nemá pořádnou vývrtku a neumí otevřít víno, které je úkolem týdne. Policista Aleš se v pondělí blýskl povedenými chody. Salát kombinoval těstoviny a ovoce, lákavá vepřová roláda Moravia byla se smetanovými brambory. Aleš by si suverénně udělil 9 bodů. Brusič Jaromír (30) v úterý rozvařil španělské ptáčky, ale nadchnul projížďkou na koních. A proč se podle hostitele jmenuje salát šopský? Prostě podle toho, „jak se to tam všechno našupe“. Polák Lukasz chtěl kuchyni své vlasti představit v lepším světle, ale hosté trnuli, jaká bude „kyselá okurková polévka“. A to netušili, že důležitou surovinou byl nevábně vyhlížející lák z okurek. Varianta hovězích závitků s omáčkou z praváků připadala Alešovi planá. Přílohou byla pohanka a červená řepa. „Lukáš zkušenosti s vařením nemá, byla to šlichta,“ prohlásil Aleš. Ve čtvrtek byla hostitelka Petra zklamaná: „Při svíčkové, a to si myslím, že umím uvařit, přišla rána. Markéta řekla, že to jíst nebude.“ Prý jí to připomíná školní kuchyni. „Nemůžu to hodnotit jako nezdařené, taková průměrná domácí kuchyně,“ moc se netvářil ani Aleš. Petře je to líto a o samotě se rozpláče. „Že bych nevyhrála, to mě nemrzí, mě mrzí falešný lidi. Aleš taktizuje,“ říká. Vegetariánka Markéta jí maso a v pátek překvapí středomořským menu. Bude to napínavé. Prostřeno! každý všední den na Primě už v 17.50 hodin! RECEPTY SOUTĚŽÍCÍCH Z JIŽNÍ MORAVY Vepřová roláda Moravia se smetanovými brambory Ingredience: 2 ks vepřové panenky, 6 plátků šunky, 4 plátky tvrdého sýra, 2 vejce, 2 ks čerstvých žampionů, 2 lžíce zeleného hrášku (mražený), půl červené papriky (kapie), sůl, pepř, rozmarýn, 100 ml červeného vína, olivový olej, 1 lžíce slunečnicového oleje. Smetanové brambory: 1,5 kg brambor, 250 g smetany na šlehání, plátek másla, 1 jarní cibulka, sůl, rozmarýn. Postup: Vepřové panenky rozřízneme na plát, mírně naklepeme, osolíme, opepříme, posypeme rozmarýnem. Poklademe šunkou a poté sýrem. Na oleji si opražíme nakrájené žampiony, přidáme rozmíchaná osolená vejce a mícháme, až směs zhoustne. Přidáme hrášek a nakrájenou papriku. Směs rozetřeme na obložené maso, dobře zabalíme a zajistíme pomocí potravinového provázku. Zabalenou roládu na povrchu osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem s nasekaným rozmarýnem. Prudce zapečeme v rozehřáté troubě, poté zastříkneme červeným vínem, mírně podlijeme vodou a dopečeme 20 až 30 minut. Poté vyndáme, odstraníme provázek a nakrájíme na plátky. Při servírování mírně podlijeme vypečenou šťávou z masa. Smetanové brambory: Oškrábané brambory nastrouháme nebo nakrájíme na tenké plátky. Osolíme, posypeme rozmarýnem a přidáme hrstku nakrájené jarní cibulky zpěněné na másle. Zalijeme smetanou a promícháme. Klademe na pekáč vyložený pečicím papírem a zalijeme zbytkem smetany. Pečeme v rozehřáté troubě doměkka. Jídlo podáváme se zeleninovou oblohou. Italské kuře ve svítku Pamatujete svítek, obyčejné jídlo, které dříve nechybělo na žádném venkovském stole? Ingredience: 5 porcí kuřecího masa bez kosti, 1 sklenka sušených rajčat, několik černých oliv, 4 stroužky českého česneku, 200 ml bílého vína, 300 g dětské krupičky, 300 ml mléka, 4 vejce, 2 lžičky kypřicího prášku, čerstvé bylinky na ozdobu dle chuti (saturejka, bazalka), rukola, pepř a sůl.

Postup: Den předem si naložíme omyté osolené maso do oleje z rajčat, přidáme pokrájená rajčata, olivy a česnek a necháme přes noc marinovat v lednici. Maso s přísadami i olejem dáme na zapékací mísu, podlijeme trochou vína a pečeme při 180 až 190 stupních přes půl hodiny, během pečení poléváme šťávou, vínem a obracíme. Mezitím si dáme nasáknout krupici do mléka na 15 až 20 minut, poté osolíme, přidáme kypřicí prášek, žloutky a sníh z bílků, opatrně zamícháme. Nalejeme na upečené kuře a ještě asi 25 minut pečeme. Naporcujeme a podáváme ozdobené například olivami a čerstvými bylinkami, příloha už není potřeba. V PÁTEK VAŘÍ Markéta Boháčková (33) Vystudovala výtvarný obor gymnázia a na jejím „provensálském“ domku Bořeticích je to znát. Markéta je na mateřské s dvouletou dcerkou Olivií. Nejvíce si pochutná na dezertu créme brulée. Nesnáší červené maso, vnitřnosti, hmyz. Kvůli alergii nemůže ve větším množství ořechy a med. Jednou dostala od blízké osoby naservírovanou houbovou polévku, ve které plaval velký pavouk sekáč. Když na to upozornila, tak jí bylo řečeno, ať dá pavouka stranou na talíř a jí… KDO UŽ VAŘIL Pondělí: Aleš Kocourek (38) Žije v Moravské Nové Vsi v rodinném domě. Je po rozvodu a má dvě děti ve střídavé péči. S novou přítelkyní, která má také dvě děti z předchozího vztahu, čekají potomka. I když se vyučil kuchařemčíšníkem, pracuje u policie. Dálkově vystudoval vysokou školu. Nejvíc si pochutná na svíčkové na smetaně. Nesnáší mořské plody. Úterý: Jaromír Němec (30) S partnerkou rekonstruují starý venkovský dům, který si vloni koupili ve Vážanech. Jako brusič si prý nevydělá moc peněz, a tak by potřeboval vyhrát. I Jaromír je vyučený kuchařčíšník, ale profesi nikdy nedělal. Pochutná si na škubáncích s mákem. Středa: Lukasz Jablonski (26) Vysokoškolák Lukasz je Polák. Žije v Brně, kde studuje na Masarykově univerzitě. Mluví srbsky, makedonsky, polsky i česky. Chce předvést kvalitu polské kuchyně. Nelíbí se mu, že polské potraviny mají u nás tak špatnou pověst. Pochutná si na pitě s pórkem a balkánským sýrem. Nesnáší syrovou cibuli. Čtvrtek: Petra Plzáková (45) Pracuje jako zdravotní sestra. Je rozvedená, žije s přítelem a mladším synem, který studuje střední školu. Starší syn už s nimi nebydlí. Petra žije v bytě 3+1 v obci Bučovice. Jezdí na výlety a fandí hokeji. Miluje segedínský guláš. Nesnáší mořské plody a houby, moc nemusí vařenou zeleninu. Pozor: Soutěžní pořad Prostřeno! na TV Prima již od 17.50 hodin! Foto popis| Regionální mutace| 5plus2 - Jihlavsko

Byla to šlichta, míní Aleš 28.8.2015

5plus2 str. 12 (vlas)

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V PÁTEK VAŘÍ Markéta Boháčková (33) Vystudovala výtvarný obor gymnázia a na jejím „provensálském“ domku Bořeticích je to znát. Markéta je na mateřské s dvouletou dcerkou Olivií. Nejvíce si pochutná na dezertu créme brulée. Nesnáší červené maso, vnitřnosti, hmyz. Kvůli alergii nemůže ve větším množství ořechy a med. Jednou dostala od blízké osoby naservírovanou houbovou polévku, ve které plaval velký pavouk sekáč. Když na to upozornila, tak jí bylo řečeno, ať dá pavouka stranou na talíř a jí… KDO UŽ VAŘIL Pondělí: Aleš Kocourek (38) Žije v Moravské Nové Vsi v rodinném domě. Je po rozvodu a má dvě děti ve střídavé péči. S novou přítelkyní, která má také dvě děti z předchozího vztahu, čekají potomka. I když se vyučil kuchařemčíšníkem, pracuje u policie. Dálkově vystudoval vysokou školu. Nejvíc si pochutná na svíčkové na smetaně. Nesnáší mořské plody. Úterý: Jaromír Němec (30) S partnerkou rekonstruují starý venkovský dům, který si vloni koupili ve Vážanech. Jako brusič si prý nevydělá moc peněz, a tak by potřeboval vyhrát. I Jaromír je vyučený kuchařčíšník, ale profesi nikdy nedělal. Pochutná si na škubáncích s mákem. Středa: Lukasz Jablonski (26) Vysokoškolák Lukasz je Polák. Žije v Brně, kde studuje na Masarykově univerzitě. Mluví srbsky, makedonsky, polsky i česky. Chce předvést kvalitu polské kuchyně. Nelíbí se mu, že polské potraviny mají u nás tak špatnou pověst. Pochutná si na pitě s pórkem a balkánským sýrem. Nesnáší syrovou cibuli. Čtvrtek: Petra Plzáková (45) Pracuje jako zdravotní sestra. Je rozvedená, žije s přítelem a mladším synem, který studuje střední školu. Starší syn už s nimi nebydlí. Petra žije v bytě 3+1 v obci Bučovice. Jezdí na výlety a fandí hokeji. Miluje segedínský guláš. Nesnáší mořské plody a houby, moc nemusí vařenou zeleninu. Prostřeno! v kraji Bobulí a Vinařů. Na jižní Moravě je úkolem týdne připravit něco zajímavého z vína. ČR / V Jihomoravském kraji se sešli tři muži a dvě ženy, ale k ideální partičce mají soutěžící v pořadu Prostřeno! hodně daleko. Policista Aleš na začátku týdne mluvil o cti, ale nakonec se ukáže jako docela velký hráč. „Je absurdní, že ten, kdo navrhoval být fér, to nakonec porušil sám,“ zazní. Markéta má zvláštní vrtochy při jídle, sní toho málo a je nevyzpytatelná. Polák Lukasz působil jako sympaťák, než uvařil. S jídlem to není žádná sláva ani u Jaromíra. Přátelská Petra se nezavděčila všem a také to pak oplakala. A co všechny tyhle moravské „vinaře“ spojuje? Žádný z nich nemá pořádnou vývrtku a neumí otevřít víno, které je úkolem týdne. Policista Aleš se v pondělí blýskl povedenými chody. Salát kombinoval těstoviny a ovoce, lákavá vepřová roláda Moravia byla se smetanovými brambory. Aleš by si suverénně udělil 9 bodů. Brusič Jaromír (30) v úterý rozvařil španělské ptáčky, ale nadchnul projížďkou na koních. A proč se podle hostitele jmenuje salát šopský? Prostě podle toho, „jak se to tam všechno našupe“. Polák Lukasz chtěl kuchyni své vlasti představit v lepším světle, ale hosté trnuli, jaká bude „kyselá okurková polévka“. A to netušili, že důležitou surovinou byl nevábně vyhlížející lák z okurek. Varianta hovězích závitků s omáčkou z praváků připadala Alešovi planá. Přílohou byla pohanka a červená řepa. „Lukáš zkušenosti s vařením nemá, byla to šlichta,“ prohlásil Aleš. Ve čtvrtek byla hostitelka Petra zklamaná: „Při svíčkové, a to si myslím, že umím uvařit, přišla rána. Markéta řekla, že to jíst nebude.“ Prý jí to připomíná školní kuchyni. „Nemůžu to hodnotit jako nezdařené, taková průměrná domácí kuchyně,“ moc se netvářil ani Aleš. Petře je to líto a o samotě se rozpláče. „Že bych nevyhrála, to mě nemrzí, mě mrzí falešný lidi. Aleš taktizuje,“ říká.

Vegetariánka Markéta jí maso a v pátek překvapí středomořským menu. Bude to napínavé. Prostřeno! každý všední den na Primě už v 17.50 hodin! RECEPTY SOUTĚŽÍCÍCH Z JIŽNÍ MORAVY Vepřová roláda Moravia se smetanovými brambory Ingredience: 2 ks vepřové panenky, 6 plátků šunky, 4 plátky tvrdého sýra, 2 vejce, 2 ks čerstvých žampionů, 2 lžíce zeleného hrášku (mražený), půl červené papriky (kapie), sůl, pepř, rozmarýn, 100 ml červeného vína, olivový olej, 1 lžíce slunečnicového oleje. Smetanové brambory: 1,5 kg brambor, 250 g smetany na šlehání, plátek másla, 1 jarní cibulka, sůl, rozmarýn. Postup: Vepřové panenky rozřízneme na plát, mírně naklepeme, osolíme, opepříme, posypeme rozmarýnem. Poklademe šunkou a poté sýrem. Na oleji si opražíme nakrájené žampiony, přidáme rozmíchaná osolená vejce a mícháme, až směs zhoustne. Přidáme hrášek a nakrájenou papriku. Směs rozetřeme na obložené maso, dobře zabalíme a zajistíme pomocí potravinového provázku. Zabalenou roládu na povrchu osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem s nasekaným rozmarýnem. Prudce zapečeme v rozehřáté troubě, poté zastříkneme červeným vínem, mírně podlijeme vodou a dopečeme 20 až 30 minut. Poté vyndáme, odstraníme provázek a nakrájíme na plátky. Při servírování mírně podlijeme vypečenou šťávou z masa. Smetanové brambory: Oškrábané brambory nastrouháme nebo nakrájíme na tenké plátky. Osolíme, posypeme rozmarýnem a přidáme hrstku nakrájené jarní cibulky zpěněné na másle. Zalijeme smetanou a promícháme. Klademe na pekáč vyložený pečicím papírem a zalijeme zbytkem smetany. Pečeme v rozehřáté troubě doměkka. Jídlo podáváme se zeleninovou oblohou. Italské kuře ve svítku Pamatujete svítek, obyčejné jídlo, které dříve nechybělo na žádném venkovském stole? Ingredience: 5 porcí kuřecího masa bez kosti, 1 sklenka sušených rajčat, několik černých oliv, 4 stroužky českého česneku, 200 ml bílého vína, 300 g dětské krupičky, 300 ml mléka, 4 vejce, 2 lžičky kypřicího prášku, čerstvé bylinky na ozdobu dle chuti (saturejka, bazalka), rukola, pepř a sůl. Postup: Den předem si naložíme omyté osolené maso do oleje z rajčat, přidáme pokrájená rajčata, olivy a česnek a necháme přes noc marinovat v lednici. Maso s přísadami i olejem dáme na zapékací mísu, podlijeme trochou vína a pečeme při 180 až 190 stupních přes půl hodiny, během pečení poléváme šťávou, vínem a obracíme. Mezitím si dáme nasáknout krupici do mléka na 15 až 20 minut, poté osolíme, přidáme kypřicí prášek, žloutky a sníh z bílků, opatrně zamícháme. Nalejeme na upečené kuře a ještě asi 25 minut pečeme. Naporcujeme a podáváme ozdobené například olivami a čerstvými bylinkami, příloha už není potřeba. Pozor: Soutěžní pořad Prostřeno! na TV Prima již od 17.50 hodin! Foto popis| Regionální mutace| 5plus2 - Olomoucký kraj

Byla to šlichta, míní Aleš 5plus2 str. 12 Česká republika (vlas) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.8.2015

zpět Prostřeno! v kraji Bobulí a Vinařů. Na jižní Moravě je úkolem týdne připravit něco zajímavého z vína. Pozor: Soutěžní pořad Prostřeno! na TV Prima již od 17.50 hodin! ČR - V Jihomoravském kraji se sešli tři muži a dvě ženy, ale k ideální partičce mají soutěžící v pořadu Prostřeno! hodně daleko. Policista Aleš na začátku týdne mluvil o cti, ale nakonec se ukáže jako docela velký hráč. „Je absurdní, že ten, kdo navrhoval být fér, to nakonec porušil sám,“ zazní. Markéta má zvláštní vrtochy při jídle, sní toho málo a je nevyzpytatelná. Polák Lukasz působil jako sympaťák, než uvařil. S jídlem to není žádná sláva ani u Jaromíra. Přátelská Petra se nezavděčila

všem a také to pak oplakala. A co všechny tyhle moravské „vinaře“ spojuje? Žádný z nich nemá pořádnou vývrtku a neumí otevřít víno, které je úkolem týdne. Policista Aleš se v pondělí blýskl povedenými chody. Salát kombinoval těstoviny a ovoce, lákavá vepřová roláda Moravia byla se smetanovými brambory. Aleš by si suverénně udělil 9 bodů. Brusič Jaromír (30) v úterý rozvařil španělské ptáčky, ale nadchnul projížďkou na koních. A proč se podle hostitele jmenuje salát šopský? Prostě podle toho, „jak se to tam všechno našupe“. Polák Lukasz chtěl kuchyni své vlasti představit v lepším světle, ale hosté trnuli, jaká bude „kyselá okurková polévka“. A to netušili, že důležitou surovinou byl nevábně vyhlížející lák z okurek. Varianta hovězích závitků s omáčkou z praváků připadala Alešovi planá. Přílohou byla pohanka a červená řepa. „Lukáš zkušenosti s vařením nemá, byla to šlichta,“ prohlásil Aleš. Ve čtvrtek byla hostitelka Petra zklamaná: „Při svíčkové, a to si myslím, že umím uvařit, přišla rána. Markéta řekla, že to jíst nebude.“ Prý jí to připomíná školní kuchyni. „Nemůžu to hodnotit jako nezdařené, taková průměrná domácí kuchyně,“ moc se netvářil ani Aleš. Petře je to líto a o samotě se rozpláče. „Že bych nevyhrála, to mě nemrzí, mě mrzí falešný lidi. Aleš taktizuje,“ říká. Vegetariánka Markéta jí maso a v pátek překvapí středomořským menu. Bude to napínavé. Prostřeno! každý všední den na Primě už v 17.50 hodin! V PÁTEK VAŘÍ Markéta Boháčková (33) Vystudovala výtvarný obor gymnázia a na jejím „provensálském“ domku Bořeticích je to znát. Markéta je na mateřské s dvouletou dcerkou Olivií. Nejvíce si pochutná na dezertu créme brulée. Nesnáší červené maso, vnitřnosti, hmyz. Kvůli alergii nemůže ve větším množství ořechy a med. Jednou dostala od blízké osoby naservírovanou houbovou polévku, ve které plaval velký pavouk sekáč. Když na to upozornila, tak jí bylo řečeno, ať dá pavouka stranou na talíř a jí… KDO UŽ VAŘIL Pondělí: Aleš Kocourek (38) Žije v Moravské Nové Vsi v rodinném domě. Je po rozvodu a má dvě děti ve střídavé péči. S novou přítelkyní, která má také dvě děti z předchozího vztahu, čekají potomka. I když se vyučil kuchařemčíšníkem, pracuje u policie. Dálkově vystudoval vysokou školu. Nejvíc si pochutná na svíčkové na smetaně. Nesnáší mořské plody. Úterý: Jaromír Němec (30) S partnerkou rekonstruují starý venkovský dům, který si vloni koupili ve Vážanech. Jako brusič si prý nevydělá moc peněz, a tak by potřeboval vyhrát. I Jaromír je vyučený kuchařčíšník, ale profesi nikdy nedělal. Pochutná si na škubáncích s mákem. Středa: Lukasz Jablonski (26) Vysokoškolák Lukasz je Polák. Žije v Brně, kde studuje na Masarykově univerzitě. Mluví srbsky, makedonsky, polsky i česky. Chce předvést kvalitu polské kuchyně. Nelíbí se mu, že polské potraviny mají u nás tak špatnou pověst. Pochutná si na pitě s pórkem a balkánským sýrem. Nesnáší syrovou cibuli. Čtvrtek: Petra Plzáková (45) Pracuje jako zdravotní sestra. Je rozvedená, žije s přítelem a mladším synem, který studuje střední školu. Starší syn už s nimi nebydlí. Petra žije v bytě 3+1 v obci Bučovice. Jezdí na výlety a fandí hokeji. Miluje segedínský guláš. Nesnáší mořské plody a houby, moc nemusí vařenou zeleninu. RECEPTY SOUTĚŽÍCÍCH Z JIŽNÍ MORAVY Vepřová roláda Moravia se smetanovými brambory

Ingredience: 2 ks vepřové panenky, 6 plátků šunky, 4 plátky tvrdého sýra, 2 vejce, 2 ks čerstvých žampionů, 2 lžíce zeleného hrášku (mražený), půl červené papriky (kapie), sůl, pepř, rozmarýn, 100 ml červeného vína, olivový olej, 1 lžíce slunečnicového oleje. Smetanové brambory: 1,5 kg brambor, 250 g smetany na šlehání, plátek másla, 1 jarní cibulka, sůl, rozmarýn. Postup: Vepřové panenky rozřízneme na plát, mírně naklepeme, osolíme, opepříme, posypeme rozmarýnem. Poklademe šunkou a poté sýrem. Na oleji si opražíme nakrájené žampiony, přidáme rozmíchaná osolená vejce a mícháme, až směs zhoustne. Přidáme hrášek a nakrájenou papriku. Směs rozetřeme na obložené maso, dobře zabalíme a zajistíme pomocí potravinového provázku. Zabalenou roládu na povrchu osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem s nasekaným rozmarýnem. Prudce zapečeme v rozehřáté troubě, poté zastříkneme červeným vínem, mírně podlijeme vodou a dopečeme 20 až 30 minut. Poté vyndáme, odstraníme provázek a nakrájíme na plátky. Při servírování mírně podlijeme vypečenou šťávou z masa. Smetanové brambory: Oškrábané brambory nastrouháme nebo nakrájíme na tenké plátky. Osolíme, posypeme rozmarýnem a přidáme hrstku nakrájené jarní cibulky zpěněné na másle. Zalijeme smetanou a promícháme. Klademe na pekáč vyložený pečicím papírem a zalijeme zbytkem smetany. Pečeme v rozehřáté troubě doměkka. Jídlo podáváme se zeleninovou oblohou. Italské kuře ve svítku Pamatujete svítek, obyčejné jídlo, které dříve nechybělo na žádném venkovském stole? Ingredience: 5 porcí kuřecího masa bez kosti, 1 sklenka sušených rajčat, několik černých oliv, 4 stroužky českého česneku, 200 ml bílého vína, 300 g dětské krupičky, 300 ml mléka, 4 vejce, 2 lžičky kypřicího prášku, čerstvé bylinky na ozdobu dle chuti (saturejka, bazalka), rukola, pepř a sůl. Postup: Den předem si naložíme omyté osolené maso do oleje z rajčat, přidáme pokrájená rajčata, olivy a česnek a necháme přes noc marinovat v lednici. Maso s přísadami i olejem dáme na zapékací mísu, podlijeme trochou vína a pečeme při 180 až 190 stupních přes půl hodiny, během pečení poléváme šťávou, vínem a obracíme. Mezitím si dáme nasáknout krupici do mléka na 15 až 20 minut, poté osolíme, přidáme kypřicí prášek, žloutky a sníh z bílků, opatrně zamícháme. Nalejeme na upečené kuře a ještě asi 25 minut pečeme. Naporcujeme a podáváme ozdobené například olivami a čerstvými bylinkami, příloha už není potřeba. Foto popis| Regionální mutace| 5plus2 - Ústecký kraj

RECEPTY SOUTĚŽÍCÍCH Z JIŽNÍ MORAVY 28.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vepřová roláda Moravia se smetanovými brambory Ingredience: 2 ks vepřové panenky, 6 plátků šunky, 4 plátky tvrdého sýra, 2 vejce, 2 ks čerstvých žampionů, 2 lžíce zeleného hrášku (mražený), půl červené papriky (kapie), sůl, pepř, rozmarýn, 100 ml červeného vína, olivový olej, 1 lžíce slunečnicového oleje. Smetanové brambory: 1,5 kg brambor, 250 g smetany na šlehání, plátek másla, 1 jarní cibulka, sůl, rozmarýn. Postup: Vepřové panenky rozřízneme na plát, mírně naklepeme, osolíme, opepříme, posypeme rozmarýnem. Poklademe šunkou a poté sýrem. Na oleji si opražíme nakrájené žampiony, přidáme rozmíchaná osolená vejce a mícháme, až směs zhoustne. Přidáme hrášek a nakrájenou papriku. Směs rozetřeme na obložené maso, dobře zabalíme a zajistíme pomocí potravinového provázku. Zabalenou roládu na povrchu osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem s nasekaným rozmarýnem. Prudce zapečeme v rozehřáté troubě, poté zastříkneme červeným vínem, mírně podlijeme vodou a dopečeme 20 až 30 minut. Poté vyndáme, odstraníme provázek a nakrájíme na plátky. Při servírování mírně podlijeme vypečenou šťávou z masa. Smetanové brambory: Oškrábané brambory nastrouháme nebo nakrájíme na tenké plátky. Osolíme, posypeme rozmarýnem a přidáme hrstku nakrájené jarní cibulky zpěněné na másle. Zalijeme smetanou a promícháme. Klademe na pekáč vyložený pečicím papírem a zalijeme zbytkem smetany. Pečeme v rozehřáté troubě doměkka. Jídlo podáváme se zeleninovou oblohou.

Italské kuře ve svítku Pamatujete svítek, obyčejné jídlo, které dříve nechybělo na žádném venkovském stole? Ingredience: 5 porcí kuřecího masa bez kosti, 1 sklenka sušených rajčat, několik černých oliv, 4 stroužky českého česneku, 200 ml bílého vína, 300 g dětské krupičky, 300 ml mléka, 4 vejce, 2 lžičky kypřicího prášku, čerstvé bylinky na ozdobu dle chuti (saturejka, bazalka), rukola, pepř a sůl. Postup: Den předem si naložíme omyté osolené maso do oleje z rajčat, přidáme pokrájená rajčata, olivy a česnek a necháme přes noc marinovat v lednici. Maso s přísadami i olejem dáme na zapékací mísu, podlijeme trochou vína a pečeme při 180 až 190 stupních přes půl hodiny, během pečení poléváme šťávou, vínem a obracíme. Mezitím si dáme nasáknout krupici do mléka na 15 až 20 minut, poté osolíme, přidáme kypřicí prášek, žloutky a sníh z bílků, opatrně zamícháme. Nalejeme na upečené kuře a ještě asi 25 minut pečeme. Naporcujeme a podáváme ozdobené například olivami a čerstvými bylinkami, příloha už není potřeba. Foto popis| Regionální mutace| 5plus2 - Brno a brněnsko

Pravé BIO poznáte podle kódu 5plus2 str. 23 Česká republika (jos) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.8.2015

zpět Zdravější i s přirozenější chutí. Takové jsou biopotraviny. Poradíme, jak se v nich orientovat a na co dát pozor. 5plus2 RÁDCE Sledujte kódy na obalech. Ukážou, o jaký jde produkt Označit svůj produkt za BIO nemůže jen tak někdo. Celý výrobní proces podléhá přísným pravidlům a jen ti, kteří je dodržují a jsou prověření, mají možnost uvést na obal jeden z následujících kódů: CZBIO-001, CZ-BIO-002, CZ-BIO003 nebo CZ-BIO-004. Kód zaručuje, že řetěz jednotlivých kroků výroby je kontrolovaný a dohledatelný, a to od farmy až po uvedení na trh. V Česku je udělují zejména tři certifikační organizace: ABCert AG, BIOKONT CZ a KEZ o.p.s. Výrobek by měl mít i české logo BIO-produkt ekologického zemědělství. Nakupujte nejlépe přímo od sedláků, zajímejte se o zemi Už i supermarkety nabízejí kvalitní biopotraviny, mnohdy ale nepoznáte jejich původ. Mohou tak pocházet z druhé strany zeměkoule, což není ideální. Špatnou pověst mají podle odborníků mnohé výrobky pocházející mimo země Evropské unie. Na tržišti je zase dobré požádat prodejce o ukázání certifikátu, že jde skutečně o BIO výrobky. Nejjistější možností je nakupovat přímo od sedláků z vašeho regionu. A co se cen týče, tak například jablka z dovozu bývají v supermarketu o dost dražší než BIO jablka, která koupíte na podzim na statku či farmě. A to platí nejen pro jablka, ale pro velkou část sezonního ovoce a zeleniny. U vajíček se řiďte číslem na obalu. Prozradí kvalitu Hlavní rozdíl mezi biovejci a těmi ostatními je ve způsobu chovu nosnic. Ty s označením BIO mají přístup do velkých venkovních výběhů a dostávají kvalitní přírodní krmivo bez chemických látek. Podmínky chovu se projevují na celkové chuti a estetice samotného vejce. Při nákupu BIO vajíček sledujte čísla na obalu nebo na vejci, kde by měla být na prvním místě 0 CZ. Pokud je na vejci číslo 1, je od slepic chovaných ve volném výběhu, číslo 2 mají vejce od slepic chovaných v halách na podestýlce a číslo 3 má vejce nosnic chovaných v klecích, tedy nejkritizovanější a nejméně pohodlný způsob chovu.

Maso i ovoce je dražší, ale kvalitu poznáte podle chuti BIO maso bývá obecně o dost dražší než to běžné, máte u něj ale záruku, že zvíře bylo krmeno přírodními produkty a žilo pohodlnějším životem než zvířata z jatečních průmyslových chovů. Kvalitní BIO maso odborníci doporučují dopřávat zvláště dětem. Dnes není problém sehnat v obchodech či trzích v BIO kvalitě nejen maso, ale také výrobky z něj, hlavně šunky, paštiky, sádlo nebo třeba salámy. BIO ovoce a zelenina je asi nejžádanější, při její konzumaci se vyhnete nežádoucím konzervačním látkám, kvalitu poznáte hlavně podle chuti. *** Co jsou biopotraviny a proč jsou pro lidské tělo zdravější? * Při jejich pěstování se nepoužívají umělá hnojiva, pesticidy ani geneticky modifikované organismy (GMO). * Zvířata mají při chovu možnost výběhu nebo pastvy, krmí se přirozenou stravou bez stimulátorů růstu či hormonálních přípravků. * Při zpracování biopotravin se nepoužívají umělá barviva, dochucovadla, aromatické, konzervační a další cizorodé přídavné látky. Foto popis| Regionální mutace| 5plus2 - Karlovarsko

ac24.cz 100 procent z mletého hovězího masa obsahovalo výkaly, dle nového výzkumu Consumer Reports 26.8.2015

ac24.cz str. 0 Ze světa AC24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nová americká studie Consumer Reports našla v hovězím mase fekální znečištění. Bylo odhaleno, že 453 liber masa bylo koupeno pro výzkum, který by měl odhalit podrobně, jaké škodlivé látky jsou v mase obsaženy. Maso obsahovalo také nejméně 2 druhy škodlivých bakterií. Studie také upozorňuje, že nedostatečná úprava masa (steaky, tataráky apod.) může vést k mnoha nemocem. Zdroj: vegnews.com

URL| http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/650...aly-dle-noveho-vyzkumu-consumer-reports

agris.cz Pesticidů na polích ubývá. Ale jenom pomalu 26.8.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pozor jed. Notoricky známou výstražnou značku s umrlčí lebkou a zkříženými hnáty by klidně mohly nést obaly některých potravin. Například u některých čajů, kořenové nebo listové zeleniny, ovoce a koření objevili při loňských kontrolách pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce

zbytky pesticidů, které se používají proti škůdcům. Pozor jed. Notoricky známou výstražnou značku s umrlčí lebkou a zkříženými hnáty by klidně mohly nést obaly některých potravin. Například u některých čajů, kořenové nebo listové zeleniny, ovoce a koření objevili při loňských kontrolách pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce zbytky pesticidů, které se používají proti škůdcům. Na druhou stranu netvoří podíl špatných vzorků žádné závratné číslo. Z 1533 kontrolovaných šarží potravin mělo nadlimitní množství zbytkových pesticidů jen 38. I tak odborníci zdaleka nejásají. „Přestože zhruba 2,5procentní výskyt záchytu závadných šarží v této kategorii možná nevypadá nikterak hrozivě, jejich dlouhodobá konzumace může podle mnoha vědeckých studií způsobovat závažná onemocnění a poruchy," uvedl David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny, která dlouhodobě usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách. Před třemi roky vláda přijala akční plán na snižování používání pesticidů. Zemědělci navíc od loňska používají takzvané obecné zásady integrované ochrany rostlin, takže musejí dávat přednost biologickým a fyzikálním metodám ochrany rostlin před chemií, jestliže jim to zajistí dostatečnou ochranu rostlin. Chemie postupně mizí Z posledních čísel vyplývá, že chemie z polí opravdu mizí. Zatímco v roce 2013 sedláci na ochranu rostlin použili pět a půl milionu kilogramů pesticidů, loni už to bylo o půl milionu méně. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dokonce nasadil citlivější přístroje, které pomáhají odhalit nesprávné používání pesticidů, a to i ze vzorků odebraných přímo na polích. Tyto přístroje dokážou odhalit více než 150 látek v jednom vzorku. Přesto si odborníci myslí, že stávající metodologie kontrol je nedostatečná. V současné době se totiž kontrolují pouze jednotlivé látky samostatně, ale nikdo zatím neví, jak na lidský organismus působí ve vzájemné kombinaci. „Že by někdo snědl vysoce kontaminovanou potravinu a okamžitě se mu udělalo špatně, u nás nejspíš nehrozí. Problém je ale v takzvaném koktejlovém efektu. Pokud bude jídlo obsahovat řekněme čtyři druhy pesticidů a žádný z nich nepřekročí maximální povolené množství, je právně vše v pořádku. Ovšem stále je předmětem výzkumů, co by mohla způsobit jejich současná kombinace," vysvětlila profesorka Jana Hajšlová ?z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Nebezpečí pro včely Přestože pesticidů na polích celkově ubývá, v některých kategoriích jejich spotřeba naopak vzrostla. Jedná se zejména o insekticidy, které se používají na ochranu rostlin proti hmyzu. Mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán pro ČTK vysvětlil, že za tím stojí zákaz používání mořidel na bázi neonikotinoidů v roce 2013. „Byly shledány jako příliš rizikové pro včely," doplnil Jordán. V dubnu přišel Mezinárodní svaz ochrany přírody se zjištěním, že téměř desetina včel v Evropské unii je ohrožena vyhynutím. Včely přitom hrají klíčovou roli v opylování plodin, tedy i v produkci potravin. Vědci spočítali, že jenom v Evropě včely každoročně opylují plodiny ?v hodnotě 605 miliard korun. Nakolik pesticidy ovlivňují i lidské zdraví, ukázala například před dvěma roky studie laboratoře v německých Brémách pro organizaci Přátelé Země. Analýzy prokázaly, že šest z deseti Čechů mělo ?v moči herbicid glyfosát, který patří mezi světově nejpoužívanější pesticidy. V roce 2011 byl vůbec nejpoužívanějším pesticidem v České republice, přičemž polovina celkové spotřeby připadala na obilniny a necelá třetina na olejniny. „Většina lidí se určitě po zjištění, že se v jejich těle vyskytuje herbicid na hubení plevele, upřímně zhrozí. Testovali jsme lidi žijící v 18 zemích a našli stopy této látky v každé z nich," řekla tehdy ekoložka Magdalena Klimovičová. Bez nich to nejde Když loni Česko uzákonilo povinnost zemědělců nahrazovat chemické prostředky biologickými tam,

kde to jde, měla Česká republika před tím pět let na to, aby se tyto nechemické alternativy naučila používat. Během té doby se ale podle Davida Palána stal pravý opak. „Došlo naopak k nárůstu užívání chemických přípravků proti plísňovým chorobám o 39 procent. To je důkaz naprosto skandálního selhání ministerstva zemědělství a jím řízeného Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského," dodal. Zemědělci ale upozorňují, že bez pesticidů to mnohdy nejde. I jim dávají za pravdu čísla. Experti odhadují, že pokud by se tyto prostředky na ochranu rostlin nepoužívaly, ztráty na úrodě by v průměru dosahovaly 40 procent. U ovoce by to dělalo 75 procent, u zeleniny 50 procent a u obilnin 30 procent. Nicméně i přes omezené používání pesticidů dosáhli loni sedláci rekordní úrody. Ta letošní nebude podle Agrární komory ČR o moc horší. Sedláci mají pod střechou už téměř všechny obiloviny a chybí posekat už jen jedno procento ploch. Na sklizeň příliš nedolehlo ani sucho, které trápí úrodu u jiných plodin. Autor: Redakce


Souhrn událostí uplynulého dne – 25. 8. 2015 26.8.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sklizeň obilovin byla dobrá a rychlá. Do tendru na skladování konzerv se znovu nikdo nepřihlásil. Výsledky 2. ročníku soutěže „Cena prezidenta PPK ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Dětské nápoje se nehodí pro běžné pití, ukázal test MF DNES. Sklizeň obilovin byla dobrá a rychlá Žně byly letos rychlé, sklizeny jsou téměř všechny obiloviny. Loni jich touto dobou zbývala na polích ještě pětina. Výnosy se blíží loňským rekordním. Nesklizené necelé procento ploch je hlavně v Karlovarském a Plzeňském kraji, uvedla dnes Agrární komora ČR. Posečená je také řepka, výnosy oproti loňsku budou nižší o 243.000 tun.Do tendru na skladování konzerv se znovu nikdo nepřihlásil Do soutěže Správy státních hmotných rezerv (SSHR) na dodávku 180 tun masových konzerv se nikdo nepřihlásil. Zájemci se mohli přihlásit do dneška, a to i na jednotlivé části tendru. SSHR proto vypíše tendr co nejrychleji znovu. ČTK to sdělil mluvčí správy Jakub Linka.Výsledky 2. ročníku soutěže „Cena prezidenta PPK ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ Dne 20. 8. 2015 byly vyhlášeny výsledky 2. ročníku soutěže „Cena prezidenta PPK ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Soutěž probíhala v termínu od 31. března do 31. srpna 2015 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, resp. jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních 3 letech.Dětské nápoje se nehodí pro běžné pití, ukázal test MF DNES Když dítě vypije jeden či dva sladké nápoje s barevným obrázkem na obale, může se stát, že do sebe dostane větší dávku cukru, než by za den mělo spotřebovat. Nebo se k ní alespoň velmi přiblíží, takže by už další sladkosti nemělo konzumovat. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Inspekce aktuálně uzavřela dalších deset provozoven 27.8.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) přistoupila z důvodu nepřijatelné hygienické praxe k dočasnému uzavření desíti následujících provozoven. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) přistoupila z důvodu nepřijatelné hygienické praxe k dočasnému uzavření desíti následujících provozoven: Restaurace Na Střelnici (kontrolovaná osoba: Jaroslav Krivák), Fűgnerova 172, 27401 Slaný. inspekce provozovně uložila zákaz užívání prostor kuchyně, skladů a propojovací chodby. Místnosti na přípravy a skladování pokrmů vykazovaly řadu nečistot (koroze na policích a regálech) včetně přítomných plísní na některých místech na stropě, stěnách provozovny či chladicích zařízeních. V kuchyni bylo výrazné znečištěné kuchyňské náčiní (dlouhodobě zaschlá špína) a provozovna byla taktéž nedostatečně zajištěna proti pronikání škůdců. Restaurace Pohostinství (kontrolovaná osoba: Josef Prokeš), Čánka 28, 517 73 Opočno. Podlahy, stěny i stropy provozovny včetně zázemí vykazovaly stopy špatné hygienické praxe. Po stěnách provozovny byly přítomny pavučiny a plísně, na podlaze se vyskytoval myší trus a usazené nečistoty. Lednice se skladovanými potravinami byla zevnitř plesnivá a silně zapáchala. V provozovně nebyla zajištěna tekoucí teplá voda, což neumožňovalo hygienické mytí nádobí používaného v provozovně a v prostorech toalet nebyly prostředky na mytí rukou a hygienické osušení. Potraviny – večerka (kontrolovaná osoba: Xuan Thuy Pham), Sokolovská 88/91, Praha. Ve skladovacích prostorách provozovny (chodba a dvůr), byly potraviny skladovány v blízkosti poškozených stěn a nebylo tak dostatečně zabráněno jejich kontaminaci. Na místě nebyl udržován úklid a prostory byly taktéž užívány i pro činnosti nesouvisející s provozováním potravinářského podniku. Z uvedených důvodů inspekce uložila zákaz užívání skladových prostor provozovny. Výrobna obložených baget a sendvičů (kontrolovaná osoba: JUDDY BAGETY s.r.o.), Budovatelská 579, 742 13 Studénka. Při kontrole inspektoři zjistili výskyt mravenců na podlaze ve skladu pečiva u nebalených baget. Ve skladu potravin a přípravně krájení sýrů, se vyskytovaly myší exkrementy. Chladicí box pro rozpracované výrobky (kuřecí maso, majonéza, vejce) byl silně znečištěný, zrezivělý a špatně omyvatelný. Obchůdek Na Rozhraní (kontrolovaná osoba: Hana Lajcmanová), č.p. 60, 569 03 Rozhraní. Podlaha pod prodejním regálem byla znečištěna trusem hlodavců a v jednom z regálů (s cukrovinkami) došlo i k myšímu okusu obalů potravin. Zavedené postupy pro regulaci výskytu škůdců v provozovně byly nedostačující, což bylo jedním z důvodů uložení zákazu užívání prostor provozovny. Asia bistro (kontrolovaná osoba: Tam Nguyen Van), Jeremenkova 737/2, 78701 Šumperk. V provozovně nebyla zajištěna teplá voda jak pro hygienické omytí pracovního náčiní, tak pro omytí rukou na toaletách. Inspektoři na místě zjistili značná znečištění zaschlou špínou na regálech a na pracovních zařízeních v kuchyni (digestoř, mrazicí box). Uvedená provozovna navíc nesplnila dříve uložená opatření a repetitivně se tak dopustila hygienických pochybení. Potraviny a smíšené zboží (kontrolovaná osoba: Minh Tu Duong), Náměstí 19, 54242 Pilníkov. Při kontrole nebyla v provozovně zajištěna teplá voda ani toaleta pro personál. V regálu s potravinami se vyskytoval myší trus. Provozovna byla dále pod regály znečištěna nahromaděnými obaly potravin, dalšími nečistotami a stěny byly částečně pokryty starými pavučinami. Hostinec u Přívozu (kontrolovaná osoba: Josef Štancl),Kunětice 96, Kunětice.Ve skladu surovin byly inspektory objeveny kukly hmyzu a mrtvá myš. V polici regálu se suchými potravinami a na podlaze

u tohoto regálu se vyskytoval myší trus a bezprostředně vedle potravin (čočka, těstoviny, olivy) byl umístěn jed na hlodavce. Prostory kuchyně, především mezi kuchyňskými zařízeními, byly pokryty zašlou mastnotou a dalšími nečistotami. U Kohoutů (kontrolovaná osoba: Roman Bulín), Budilova 9, 301 00 Plzeň. Důvodem uzavření prostor kuchyně v provozovně, byl alarmující stav znečištění kuchyňských pracovních ploch a samotných provozních zařízení. Především mikrovlnná trouba, fritézy či kráječ pečiva, byly značně znečištěny starými usazeným nečistotami (zaschlý olej, drobky, zbytky potravin). V kuchyni se na několika místech odlupovala omítka ze stropu a byly zde také umístěny nekryté odpadkové koše. Restaurace Karel (kontrolovaná osoba: LORIDA s.r.o.), Hrušovanské náměstí 244/3, 184 00 Praha 8. Důvodem k uzavření části provozovny – skladu, byl výskyt hmyzích škůdců a myšího trusu hned na několika místech. V zázemí provozovny byly skladovány předměty nesouvisející s činností provozu. Ve všech uvedených případech, kdy byly zjištěny nepřijatelné hygienické podmínky inspekce přikročila ke kompletnímu či částečnému zákazu užívání prostor do doby sjednání nápravy a naplnění nařízených opatření. S kontrolovanými subjekty, které se vážně provinily proti předpisům, inspekce zahájí správní řízení o uložení sankce. Zpracoval: Bc. Radoslav Pospíchal - zástupce tiskového mluvčího, tel.: + 420 542 426 613 http://www.szpi.gov.cz/clanek/inspekce...-uzavrela-dalsich-deset-provozoven.aspx


Ministr zemědělství Jurečka: Země živitelka propaguje dobrou práci 27.8.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Informačním stánkem v pavilonu T i expozicí v pavilonu Z, která zahrnuje prezentaci Programu rozvoje venkova (PRV) a místních akčních skupin, se představuje Ministerstvo zemědělství na 42. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Ten dnes v Českých Budějovicích zahájil ministr Marian Jurečka. Informačním stánkem v pavilonu T i expozicí v pavilonu Z, která zahrnuje prezentaci Programu rozvoje venkova (PRV) a místních akčních skupin, se představuje Ministerstvo zemědělství na 42. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Ten dnes v Českých Budějovicích zahájil ministr Marian Jurečka. Ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) je zajištěna i prezentace výrobců oceněných národní značkou kvality KLASA a projektu Regionální potravina. Největší tuzemskou výstavu zaměřenou na zemědělství a venkov označil ministr Jurečka za jednu z nejdůležitějších akcí, která propaguje dobrou práci českých a moravských zemědělců a potravinářů a seznamuje s ní i veřejnost. Připomněl také, že pro podnikatele v zemědělství, lesnictví a potravinářství je připraveno přes 5 miliard korun na projekty z Programu rozvoje venkova 2014 – 2020. „Vyšli jsme vstříc požadavkům zemědělců a jako první na podzim vyhlásíme opatření na investice do zemědělského majetku, potravinářských podniků a lesního hospodářství. Dotace půjdou také na inovativní technologie v potravinářství nebo na budování lesních cest. Hlavním cílem je posílení konkurenceschopnosti a podpora sektorů, které by se bez podpory ocitly v tíživé situaci,“ řekl ministr zemědělství Jurečka. Marian Jurečka zmínil rovněž jednání ministrů zemědělství zemí Visegrádské skupiny rozšířené o Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko a Rakousko, které se konalo v předvečer zahájení výstavy Země

živitelka. „Jedním z témat našeho setkání byla situace na trhu s mlékem, kdy se naši zemědělci potýkají se všeobecným poklesem cen mléka a mléčných produktů. Shodli jsme se proto na nutnosti společného postupu při jednáních o nástrojích pro řešení krizové situace v této oblasti. Výsledky včerejšího jednání představím 7. září na mimořádném setkání Rady EU a naše požadavky, částečně formulované ve společném dopise osmi ministrů členských států EU, který jsem začátkem srpna odeslal eurokomisaři pro zemědělství Philu Hoganovi, budu dál prosazovat,“ uvedl ministr Jurečka. Při dnešním zahájení výstavy předal Marian Jurečka Cenu ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky a Cenu ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje. V informačním stánku se mohou návštěvníci seznámit s činností jednotlivých odborných úseků MZe, ať už jde o potravinářství, dotace, lesní hospodářství či s prací resortních institucí. V neděli 30. srpna se koná Den zdraví, po celou dobu výstavy, tedy do 1. září, se mohou nejmenší návštěvníci zúčastnit soutěží s lesnickou tematikou.Hynek Jordántiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Národní dožínky dnes spolu se zemědělci oslavili premiér Bohuslav Sobotka a ministr zemědělství Marian Jurečka 31.8.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na mezinárodní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích dnes společně se zástupci zemědělců oslavili konec žní i premiér Bohuslav Sobotka, ministr zemědělství Marian Jurečka, představitelé Jihočeského kraje a Agrární komory. Tisková zpráva – Na mezinárodní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích dnes společně se zástupci zemědělců oslavili konec žní i premiér Bohuslav Sobotka, ministr zemědělství Marian Jurečka, představitelé Jihočeského kraje a Agrární komory. „Průběh žní byl letos kvůli tropickému počasí rychlý a výnosy základních obilovin jsou příjemným překvapením i pro zemědělce, protože s takovou úrodou nikdo nepočítal,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ke dni 27. 8. 2015 byla sklizeň téměř u konce. V důsledku i nadále příznivého počasí bylo sklizeno celkem 1 301,7 tis. ha obilovin z 1 303,0 tis. ha určených ke sklizni, což v procentuálním vyjádření představuje 99,9 %. V posledních dnech pokročila především sklizeň ovsa na 99,1 % sklizňových ploch s poměrně vysokým výnosem 4,18 t/ha a dále 98,9 % sklizňových ploch triticale s výnosem 5,23 t/ha. Ke dni 17. 8. 2015 bylo sklizeno 85,3 % ploch ovsa a 90,5 % ploch triticale. Celkový výnos obilovin oproti minulému týdnu (17. 8. 2015) mírně poklesl a byl na výnosové hladině ve výši 6,07 t/ha. Oproti roku 2014 tento výnos zaostává za výnosem o 0,11 t/ha, ale převyšuje výnosy, které byly zjištěny v roce 2013 (5,45 t/ha) o 0,62 t/ha. Zbývající plochy obilovin ke sklizni byly v krajích Karlovarském (sklizeno 92,98 %), Ústeckém (sklizeno 99,97 %) a Středočeském včetně Prahy (sklizeno 99,98 %). V ostatních krajích již byla sklizeň obilovin dokončena. Řepka byla již ke dni 27. 8. 2015 sklizena ve všech krajích ČR. Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Komerční banka a Agrární komora ČR zintenzivní spolupráci v oblasti čerpání dotací 1.9.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství APIC-AK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Efektivní čerpání dotačních zdrojů z ČR a EU, ale i zvýhodněných zemědělských programů připravených ve spolupráci s evropskými finančními institucemi je hlavní prioritou prodloužené spolupráce mezi Komerční bankou a Agrární komorou ČR. Efektivní čerpání dotačních zdrojů z ČR a EU, ale i zvýhodněných zemědělských programů připravených ve spolupráci s evropskými finančními institucemi je hlavní prioritou prodloužené spolupráce mezi Komerční bankou a Agrární komorou ČR. V rámci veletrhu Země živitelka byla vedle Agrární komory souběžně prodloužena také smlouva o spolupráci s Potravinářskou komorou ČR. „Dlouholeté zkušenosti Komerční banky v přípravě projektů a spolufinancování při čerpání dotačních zdrojů z EU, ale také z ČR, chceme nyní intenzivněji aplikovat v zemědělském a potravinářském sektoru. Komerční banka patří k nejvýznamnějším finančním partnerům podnikatelů v těchto oblastech. Proto se nyní chceme intenzivněji zaměřit na poradenství a partnerství v oblasti čerpání dotací i na podporu rozvojových investic tak, aby čeští zemědělci využili na 100 % všech nabízených možností a zvýšili svoji konkurenceschopnost,“ uvedla Iveta Ocásková, výkonná ředitelka pro Korporátní bankovnictví v KB. „Pokračování spolupráce s Komerční bankou, která je pro domácí zemědělce významným partnerem, nás velice těší. Projekty a investice do zemědělství a potravinářství Komerční banka vždy podporovala. Jsem přesvědčen, že prodloužení spolupráce tuto podporu ještě více zintenzivní a povede k nalézání dalších cest rozvoje celého agro-potravinářského sektoru,“ uvedl Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Od prodloužení stávající smlouvy očekávají Komerční banka s Agrární komorou ČR i další prohloubení vzájemné komunikace a informovanosti. Současně budou oba partneři spolupracovat také na dalších společných aktivitách, jako je například průzkum v oblasti financování zemědělských investic, který by měl vést k dalšímu zlepšování bankovních služeb. Více informací:Ing. Dana Večeřová ředitelka marketingu a komunikace Michal Teubner Komunikace KB zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »


Souhrn událostí uplynulého dne – 31. 8. 2015 1.9.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obávaná kukuřice v Česku neuspěla. Pěstuje se jí stále méně. K případům brucelózy v Bulharsku. Národní dožínky dnes spolu se zemědělci oslavili premiér Bohuslav Sobotka a ministr zemědělství Marian Jurečka. Skotsko chce na svém území zakázat pěstování GMO.

Obávaná kukuřice v Česku neuspěla. Pěstuje se jí stále méně Z českých polí pomalu mizí geneticky upravená kukuřice a její pěstitelé by se dali spočítat skoro na prstech dvou rukou. Letos ji totiž vysázelo jedenáct pěstitelů, což je o sedm méně než loni. Na vině pokračujícího stavu se podílí celá řada faktorů, mezi které se řadí zejména nepatrný tlak škůdce zavíječe kukuřičného vzhledem k jeho minimálnímu výskytu. K případům brucelózy v Bulharsku V souvislosti aktuálními informacemi o výskytu brucelózy ovcí a koz v Bulharsku upozorňuje Státní veterinární správa (SVS) tuzemské chovatele a obchodníky se zvířaty, aby tuto skutečnost nepodceňovali. Česká republika je této nákazy prostá a choroba se zde nikdy nevyskytovala. Podle oficiálních informací se do ČR letos žádná ovce ani koza z Bulharska dosud nedovezla. Národní dožínky dnes spolu se zemědělci oslavili premiér Bohuslav Sobotka a ministr zemědělství Marian Jurečka Na mezinárodní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích dnes společně se zástupci zemědělců oslavili konec žní i premiér Bohuslav Sobotka, ministr zemědělství Marian Jurečka, představitelé Jihočeského kraje a Agrární komory. Skotsko chce na svém území zakázat pěstování GMO Skotská vláda chce požádat EU, aby jeho území vyjmula z povolení, které umožňuje pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO) v Evropě. Zákaz by se měl vztahovat na všechny GMO, které prošly nebo se právě nacházejí ve schvalovacím procesu EU. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Vývoz potravin z Německa do Číny vzrostl téměř o polovinu 1.9.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství E15 on line Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Německý vývoz potravin do Číny v první polovině letošního roku prudce vzrostl o téměř 47 procent na 604 milionů eur (16,3 miliardy korun), přestože růst čínské ekonomiky zpomaluje a celkový vývoz z Německa do Číny stoupl jen o jedno procento. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Spolkových svaz německého potravinářského a nápojového průmyslu (BVE). Německý vývoz potravin do Číny v první polovině letošního roku prudce vzrostl o téměř 47 procent na 604 milionů eur (16,3 miliardy korun), přestože růst čínské ekonomiky zpomaluje a celkový vývoz z Německa do Číny stoupl jen o jedno procento. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Spolkových svaz německého potravinářského a nápojového průmyslu (BVE). Podle německé obchodní agentury GTAI je vysoká poptávka po německých potravinách v Číně způsobena hlavně obavami o bezpečnost domácích potravinářských produktů po sérii několika skandálů. Vysoká byla poptávka hlavně po německých mléčných produktech, dodala zástupkyně GTAI v Pekingu Stefanie Schmittová. „Lidé nevěří čínským mléčným produktů po tolika potravinových skandálech v uplynulých několika letech,“ uvedla. Výsledkem toho byl prudký nárůst poptávky po mléku ze zahraničí a německé výrobky jsou v Číně mnohem levnější, než mléčné produkty dovážené z Nového Zélandu nebo Austrálie. Podle Schmittové čínští spotřebitelé také přenášejí svoji důvěru z aut a strojů vyrobených v Německu

k dalšímu zboží. Nicméně navzdory optimismu z růstu poptávky brání podle ní většímu rozvoji nedostatek obchodních dohod mezi oběma zeměmi. Čína byla loni čtvrtým největším vývozním trhem Německa. Na celkovém vývozu měla podíl 6,6 procenta. Čínská ekonomika v uplynulých letech rostla o více než deset procent, nyní však tempo růstu zpomaluje. Ve druhém čtvrtletí ekonomika podle vládních údajů vzrostla o sedm procent, podle některých analytiků byl růst ještě pomalejší. Rostoucí obavy o výši ekonomického růstu v poslední době způsobily výprodeje na čínských akciových trzích a poškozují spotřebitelskou důvěru, napsala agentura Reuters. čtk


AGRObase zpravodaj JAK TO BUDE DÁL S MLÉKEM? 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 3 Zemědělská politika Jiří Felčárek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

PŘEDSTAVENSTVO AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY NA SVÉM MIMOŘÁDNÉM JEDNÁNÍ DNE 29. ČERVENCE TOHOTO ROKU V PRAZE PRODISKUTOVALO SITUACI V SEKTORU VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA S CÍLEM DEFINOVAT POTŘEBY K ŘEŠENÍ NEGATIVNÍHO VÝVOJE. SITUACE V ODVĚTVÍ VÝROBY MLÉKA JE VELICE VÁŽNÁ A DLOUHODOBĚ EKONOMICKY NEUDRŽITELNÁ. AGRÁRNÍ KOMORA SI JE VĚDOMA, ŽE ZÁLEŽITOST JE POTŘEBA ŘEŠIT KONCEPČNĚ A NA ÚROVNI VŠECH PARTNERŮ, A PROTO PŘIZVALA K JEDNÁNÍ ZÁSTUPCE JEDNOTLIVÝCH CHOVATELŮ A JEJICH SVAZŮ, PŘES ODBYTOVÁ DRUŽSTVA PRO MLÉKO NAPŘ. MHD JIH TÁBOR, MLÉCOOP, VIAMILK AJ., PO VELKÉ TUZEMSKÉ ZPRACOVATELE, JAKO JE MADETA, SKUPINA INTERLACTO, ČI MLÉKÁRNA HLINSKO. Jednání se účastnil také Jindřich Šnejdrla, náměstek ministra zemědělství pro sekci komodit, výzkum a poradenství. Cílem bylo sjednotit názory všech zúčastněných stran a posílit sektor jako celek s defi nováním kroků, které k tomu mají napomoci. Plénum se shodlo, že nastalou krizi je nezbytné řešit koncepčně, v dlouhodobém horizontu, za součinnosti se státní správou a za konstruktivní spolupráce všech zúčastněných stran ve prospěch České republiky jako celku, dále s Evropskou komisí a komisařem pro zemědělství Philem Hoganem, případně v koalici s dalšími názorově blízkými zeměmi. Jak uvedl Miroslav Toman: „Cílem je součinnost našich kroků, společná spolupráce, společné požadavky a společný tlak nás všech, protože jde o sektor jako celek, kde názorově izolované skupiny bez vzájemné podpory nesvedou nic a ztráty budou ještě o to větší. Jinými slovy - nad osobní zájmy musíme postavit existenci celého sektoru. Nedělejme si iluze, že Evropa o naše mléko stojí, čím dříve a čím více se vyčistí unijní trh, tím lépe pro silné producenty, kteří jsou v tomto případě našimi konkurenty.“ Bylo konstatováno, že souhrnné činitele jako jsou zrušení mléčných kvót na jaře letošního roku a absence intervenční záchranné sítě EU, ruské embargo a přetlak výrobků na vnitřním trhu, investice do zvyšování produkce v silných zemích EU, agresivní dovozová a cenová politika obchodních řetězců, ale i pomalá příprava našich národních programů, vytváří tlak na cenu, která dle statistických hlášení byla v červnu 2015 na úrovni 7,50 Kč/l a v mnoha konkrétních případech i méně - a tedy pod výrobními náklady zemědělců s tím, že predikce v řádu měsíců předpokládá další pokles. Průměrná cena za rok 2014 přitom byla 9,37 Kč/l, přičemž od října cena trvale klesá. České zemědělství si zároveň nese trvalý handicap z minulosti, což i dnes znamená například výrazně rozdílnou úroveň národních podpor u nás a v zemích původní patnáctky přepočtenou například na jeden litr mléka. Z řad chovatelů se proto ozývají hlasy o zrušení jednotlivých chovů, což je riziko ve své nevratnosti. Miroslav Toman upozornil také na odlišný přístup České republiky k řešení nejenom této krize: „Podíváme-li se dneska na Polsko, ukazuje se, jak pokulháváme. Všichni zaznamenali, jak silná

polská kampaň nyní směřuje na českého spotřebitele. Právě na tomto příkladu vyvstává na mysl otázka, zda naši práci děláme dobře. I naše ministerstvo by mělo směrem k EU přitvrdit. Za Agrární komoru jsme tuto záležitost připraveni v součinnosti plně podporovat i iniciovat. Poláci jdou lidově řečeno na hranu a tato taktika se jim dlouhodobě maximálně vyplácí. Například svůj zahraniční obchod i přes ztrátu ruského trhu dokonce výrazně posílili.“ Zástupci mlékáren ve svých příspěvcích uvedli, že sami stojí před tlakem evropského přebytku mléka, nezájmu a znevýhodňování českého zboží na pultech obchodních řetězců, s rostoucími vlastními zásobami, minimální možností uplatnit naše zboží na trzích například Německa, Polska či Rakouska. Výrobky s vyšší přidanou jsou v prodeji vylistovány a nahrazeny dovozovými produkty s nižší kvalitou a tedy i spotřebitelskou cenou, vlastní výrobky mají naopak cenu vyšší, čímž se dále zhoršuje jejich prodejnost. Situace mlékáren tak také není dlouhodobě únosná. V současnosti proto vzrůstá mimo jiné také potřeba mnohem více komunikovat s českými zákazníky a seznamovat je se všemi uvedenými fakty a realitou. Každý by si měl v obchodě při rozhodování, jaké zboží upřednostní, mnohem více uvědomit, že preferencí českého zboží získává nejenom kvalitní a chutný výrobek, ale také podporuje přímo domácí zemědělství a potravinářství a to prostřednictvím jejich ekonomické existence, dalšího rozvoje v přímém vztahu k národnímu hospodářství či podpoře zaměstnanosti. I přes některé názorové neshody toto jednání evidentně přispělo k iniciaci hledání společného kompromisu, přičemž jedním z nepopíratelných společných zájmů chovatelů i zpracovatelů tedy je posílení propagace mléka a mléčných výrobků financovaných z vlastních zdrojů, a to i přesto, že jde o dlouhodobou záležitost. Jak ukazují příklady ze zahraničí, je to osvědčená a perspektivní cesta, která přes úzkou komunikaci se spotřebitelem vede k výraznému posílení odbytu zboží na domácím trhu. Stejnou výzvu pak představuje možnost uplatnit toto kvalitní zboží ve třetích zemích, kde by měl naopak více napomoci stát. Výsledky jednání Představenstvo Agrární komory České republiky na svém mimořádném jednání tedy i s podporou zúčastněných hostů projednalo současný znepokojivý vývoj v sektoru mléko, kdy odbytové ceny producentů mléka se pohybují na hranici nákladů až pod náklady. V souladu se závěry jednání se shodlo na stanovisku, že pokud nebudou na národní i evropské úrovni provedena odpovídající opatření, dojde ke krizové situaci ohrožující chov mléčného skotu v ČR se všemi negativními dopady zániku produkce mléka, snížení počtu místních, ale i navazujících pracovních míst, včetně dopadů na vyváženost zemědělské soustavy z pohledu produkce statkových hnojiv a tím následné degradace půdy. Trvá proto na stanovisku, že k poklesu produkce mléka a stavu mléčného skotu nesmí za žádných okolností dojít tak, jako se v minulosti stalo v sektoru prasat. Představenstvo AK ČR za tím účelem požaduje: - aby Ministerstvo zemědělství zavedlo pravidelný monitoring výrobních a dalších podpor ve vybraných členských zemí EU, a to jak z evropských, národních, případně regionálních finančních zdrojů; - trvalou spolupráci a součinnost s Ministerstvem zemědělství na hledání nových odbytišť pro mléko a mléčné výrobky s vysokou přidanou hodnotou; - aby Ministerstvo zemědělství plně podpořilo programy zaměřené na propagaci spotřeby tuzemské produkce mléka a mléčných výrobků na vládní i nevládní úrovni; - po Ministerstvu zemědělství, aby v rámci jednání na úrovni Evropské komise a komisaře Phila Hogana dále požadovalo a docílilo zvýšení intervenčních cen mléčných výrobků tak, aby tyto ceny více reagovaly na výrobní a vstupní náklady, s možností pružnější adaptace na aktuální tržní výkyvy. Současně požadujeme zahájit i jednání na podporu exportu mléčných výrobků. - s ohledem na přebytek mléka na tuzemském, ale i evropském trhu, je třeba řešit tento problém opatřením na národní úrovni - výkupem Státní správou hmotných rezerv, popřípadě proexportními podporami s využitím České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti; - aby Ministerstvo zemědělství urychleně notifi kovalo a uvedlo do praxe připravené programy Q1 kvality mléka a národní animal welfare; - aby Poslanecká sněmovny Parlamentu urychleně projednala novelu zákona o významné tržní síle s cílem nastolení spravedlivého chování všech subjektů zapojených v rámci tržní vertikály producentzpracovatel-obchodní řetězec tak, aby bylo co možná nejvíce omezeno agresivní a neférové chování některých subjektů odvětví uvádějících výrobky na trh; - aby Státní zemědělský a intervenční fond vyplatil platby SAPS a první platby pro méně příznivé oblasti do konce roku, aby tak vyvážil výpadek likvidity u subjektů provozujících výrobu mléka; - aby Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem

vytvořilo vhodné podmínky pro podporu odbytových družstev a motivoval tak zemědělce k účasti v nich. Kromě výše uvedeného představenstvo Agrární komory zvažuje podniknout kroky zaměřené proti vybraným řetězcům, které zneužívají současné situace k vlastnímu prospěchu s negativními a trvale neudržitelnými dopady na tuzemské prvovýrobce a zpracovatele, čímž dochází k poškozování národního hospodářství. Foto popis| Partner AK ČR pro propagaci mléka Foto autor| Foto: archiv AK ČR O autorovi| Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

PROČ NEMÁME LEVNÉ POTRAVINY 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 4 Zemědělská politika Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět TRADIČNÍ TVRZENÍ ŘETĚZCŮ O TOM, ŽE JEN DÍKY NIM JSOU CENY POTRAVIN V ČESKÉ REPUBLICE VELMI NÍZKÉ, DOSTÁVÁ ZNAČNÉ TRHLINY. SROVNÁVACÍ TEST POTRAVIN NAKOUPENÝCH V NĚMECKU A V ČESKÉ REPUBLICE, KTERÝ ORGANIZOVALA POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR VE SPOLUPRÁCI SE SVĚTEM POTRAVIN A MF DNES UKÁZAL, ŽE V NĚMECKU JSOU SHODNÉ VÝROBKY MNOHDY VÝRAZNĚ LEVNĚJŠÍ A ČASTO TAKÉ KVALITNĚJŠÍ. Do testu bylo zařazeno 20 výrobků různých kategorií, které byly nakoupeny v supermarketech v České republice v Praze a v Německu v Drážďanech. Srovnání běžných, nikoliv akčních cen jasně ukázalo, že dvě třetiny vzorků, tedy 13, bylo v České republice dražších. U řady výrobků dosahovaly rozdíly více než 35 %, což rozhodně nelze přičíst na vrub odlišné DPH u potravin (SRN - 7 %, ČR - 15 %). Nejkřiklavějšími případy pak byla jahodová zmrzlina Carte d´Or, kde rozdíl činil téměř 37 % nebo tuňák v olivovém oleji Rio Mare s rozdílem 40 %. Nejvíce jsou ale postiženy děti - oblíbený a reklamou často propagovaný Kinder mléčný řez koupíte v Německu o polovinu levněji. V průměru tak byly potraviny v ČR dražší o 23,5 % než v Německu, což i při zohlednění již zmiňované rozdílné výši DPH, vyvolává logickou otázku, proč tomu tak je, když veškeré ekonomické ukazatele hovoří v tom smyslu, že by výsledek měl být přesně opačný. Toto zjištění je ale o to více alarmující, protože z pohledu HDP na hlavu je ČR na 84 % průměru EU, zatímco Německo je na 124 %, ještě horší je to v ukazateli AIC, kde je ČR na úrovni 75 % průměru EU a Německo na 123 % (Eurostat 2014). Porovnáme-li dále průměrné roční mzdy v USD., tak v Německu je to 34 841 USD a v ČR 17 729 USD. V kontextu těchto nezpochybnitelných faktů, by měly být v porovnání s produkty vyráběnými v Německu a dalších starých evropských zemích i náklady výrobců přiměřeně nižší a tudíž mělo by být tuzemské zboží vysoce cenově konkurenceschopné. Vycházíme-li tedy z těchto předpokladů, pak výrobky vyráběné pod stejnou značkou ve východních zemích by měly být levnější než výrobky vyráběné ve starých zemích. Protože je často argumentováno nižšími životními a výrobními náklady v nových zemích, respektive v ČR, měly by tedy být logicky ceny potravin v porovnání s Německem nejméně o čtvrtinu nižší. A jako Potravinářská komora ČR jsme dosud nenašli důvod, proč by tomu tak nemělo být. A navíc jsou zde ještě rozdíly v kvalitě, kdy například Pizza salámová Dr. Oetker, která je sice o necelých 7 Kč v ČR levnější, za to ale obsahuje o polovinu méně salámu (německá 12 %, česká 6 %) a je o 10 gramů lehčí a vyráběná v Polsku. Spotřebitel ale získá dojem, že si kupuje něco speciálního, protože v ČR se tato pizza s mizivým obsahem salámu honosně nazývá Edizione speciale. Chtělo by se dodat: speciale pro východní trhy. K podobným závěrům došel i test VŠCHT a europoslankyně Olgy Sehnalové, který rovněž konstatoval u dvou třetin vzorků vyšší ceny v ČR s podobnými kvalitativními prohřešky - (drůbeží separát x vepřové maso, u kávy Arabica x Robusta). Existuje tudíž jediné logické vysvětlení současného stavu a tím je výše obchodních přirážek obchodních řetězců, které mnohdy dosahují u výrobků s vysokou přidanou hodnotou i 100 %. Pokud se tedy tyto obchodní přirážky pohybují ve starých zemích na úrovni do 30 % a v nových zemích na úrovni 60 až 100 a více procent, je zde

velmi zřejmá příčina, proč je srovnatelné zboží pro českého spotřebitele doma v České republice dražší než v sousedním Německu. Foto autor| Foto: shutterstock.com O autorovi| Dana Večeřová, AK ČR

KOMORY ZEMĚDĚLCŮ VISEGRADSKÉ ČTYŘKY JEDNALY V BRNĚ 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 5 Zemědělská politika Jiří Felčárek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V RÁMCI BRNĚNSKÉ NÁRODNÍ VÝSTAVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, KTERÁ SE KONALA VE DNECH 25. - 28. ČERVNA 2015, SE SEŠLY TAKÉ DELEGACE NEVLÁDNÍCH AGRÁRNÍCH ORGANIZACÍ ZEMÍ VISEGRADSKÉ ČTYŘKY, TEDY MAĎARSKÉ AGRÁRNÍ KOMORY VEDENÉ MIKLOSEM KISEM, VICEPREZIDENTEM, SLOVENSKÉ POĽNOHOSPODÁRSKEJ A POTRAVINÁRSKEJ KOMORY, VEDENÉ MILANEM SEMANČÍKEM, PŘEDSEDOU, NÁRODNÍ RADY AGRÁRNÍCH KOMOR POLSKA, VEDENÉ RÓBERTEM NOWAKEM, ČLENEM PŘEDSTAVENSTVA A HOSTITELSKÉ AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY V ČELE S MIROSLAVEM TOMANEM, PREZIDENTEM, ABY VE DVOU JEDNACÍCH DNECH ZHODNOTILY AKTUÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI TÝKAJÍCÍ SE VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V ZEMÍCH STŘEDOEVROPSKÉHO REGIONU VE VAZBĚ NA NÁRODNÍ I UNIJNÍ POLITIKU. Představitelé Agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky tak prodiskutovali současnou situaci na trzích se zemědělskými komoditami se zvláštním zřetelem na komoditu mléko a mléčné výrobky. Přítomní konstatovali, že ke krizi mléčného sektoru přispělo několik faktorů, které nemohli evropští zemědělci ovlivnit, jako například nárůst produkce v Oceánii a pokles poptávky v Číně. Trhy však rozkolísalo především ukončení systému mléčných kvót společně s ruským zákazem dovozu zemědělských a potravinářských výrobků. Tedy dva faktory, které jsou ve větší či menší míře důsledkem politiky Evropské unie. Z tohoto důvodu trvale upozorňují na nutnost větší aktivity Evropské komise, která doposud situaci podceňovala a přispěla tak k její eskalaci. Vzhledem k závažnosti situace požadujeme využití široké palety nástrojů, které má k dispozici Evropská komise a konkrétní národní státy. Patří sem především zvýšení intervenčních cen, proexportní dotace spojené s vhodnou proexportní politikou do vybraných cílových zemí, popřípadě přímá finanční pomoc zemědělským subjektům, které se v důsledku poklesu cen ocitly v nepříznivé finanční situaci. Tyto kroky jsou požadovány ve vazbě na fakt, že živočišná výroba má nezastupitelnou roli pro vyrovnaný zemědělský systém a zaměstnanost na venkově. Subjekty, které kvůli finančním těžkostem ukončí podnikaní v živočišné výrobě, se navíc k této činnosti zpravidla již nevrátí. Zástupci agrárních komor Visegrádské čtyřky hovořili také o nekalých praktikách obchodních řetězců, které trápí dodavatele ve všech zemích uskupení. Nevyvážené vztahy mezi dodavateli a odběrateli značně poškozují sektor zemědělství i potravinářství a bez další regulace je nebude dost dobře možné narovnat. Představitelé komor zemí V4 si proto vyměnili zkušenosti s různými způsoby regulace „významné tržní síly“ na národní úrovni a vyslovili se pro podporu širšího unijního rámce se silnou nezávislou autoritou, která bude dohlížet nad obchodními vztahy a v případě porušení kodexu udělovat sankce. Doporučili zároveň, aby byla přijata společná řešení v rámci celé Evropské unie, protože tato záležitost netrápí jen nové členské země. Jedním ze způsobů, jak podpořit odbyt domácí produkce, jsou fondy na propagaci zemědělské a potravinářské produkce. Zúčastnění si proto vyměnili zkušenosti s již existujícími programy na podporu domácí produkce nebo se záměry tyto fondy zavést. Představitelé agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky debatovali také o přínosech členství v nadnárodní zastřešující organizaci COPA-COGECA. Toto téma bylo předmětem již minulých jednání, kdy se zúčastnění shodli na nedostatečném zastoupení priorit zemí střední a východní Evropy v této organizaci a nadále požadují nápravu. Účastníci jednání dále podrobněji hovořili o ruském zákazu dovozu zemědělských a potravinářských výrobků a dopadech, které toto rozhodnutí mělo na sektory zemědělství a

potravinářství v jednotlivých zemích uskupení V4. Po téměř 11 měsících účinnosti tohoto vládního nařízení Ruské federeace podle názoru představitelů agrárních komor Visegrádské čtyřky nastal čas pro zintenzivnění jednání, která by měla vést k zmírnění a postupnému ukončení vzájemně poškozujících opatření mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Závěrečné Komuniké shrnující společné pozice k uvedeným tématům bylo připraveno v pěti vyhotoveních, přičemž jedno vyhotovení pro každou z delegací a jedno bylo zasláno COPACOGECA. Příští jednání zástupců agrárních komor V4 se dle vzájemné dohody uskuteční počátkem září na Slovensku. Foto autor| Foto: archiv AK ČR O autorovi| Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

BRAMBOR BUDE MÉNĚ 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 8 Zemědělská politika Ing. Miloslav Chlan, Ing. Josef Králíček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět LETOŠNÍ BRAMBORÁŘSKÁ SEZONA ZAČALA VELMI DOBŘE. BRAMBORY BYLY ZASÁZENY V OPTIMÁLNÍ DOBĚ A DO SUCHÉ PŮDY. TAKÉ PRVNÍ SKLIZNĚ BRAMBOR PĚSTOVANÝCH V RANOBRAMBORÁŘSKÝCH OBLASTECH POD NETKANOU TEXTILIÍ VYKAZOVALY USPOKOJIVÉ VÝNOSY. VZHLEDEM K VYŠŠÍ NABÍDCE FARMÁŘSKÉ CENY KONZUMNÍCH BRAMBOR POMĚRNĚ RYCHLE KLESLY AŽ POD 5 KČ/KG. Ceny našich pěstitelů byly v závěru července na poloviční úrovni než ceny např. v Německu. Nyní se již na porostech brambor velmi silně projevuje nedostatek vláhy a vysoké denní teploty, což řadu porostů nezvratně poškodilo. Dalším, zejména se jedná o pozdější odrůdy, by ještě pomohly srpnové deště. Uvedený stav počasí a nižší osázené plochy brambor o 5,5 % nás utvrzují v názoru, že bude sklizeno méně brambor, a to asi mezi 20 až 30 % proti průměru minulých let. To odpovídá i průběžným výsledkům ze stanic ÚKZÚZ, i výsledkům maloparcelkových pokusů bramborářských firem. Také víme, že po letech bude problém brambory k nám za rozumnou cenu dovézt. Ve většině bramborářsky významných státech Evropy také plochy brambor klesly (v EU 15 o 2,8 %, v EU 28 o 4,1 %) a na většině území Evropy panuje podobné počasí jako u nás. Sucho a tropické teploty i zde ovlivní celkovou produkci. Další vývoj Svaz očekává zvýšení farmářských cen konzumních brambor. Asi nedosáhne úrovně cen dosahované německými pěstiteli (8 - 9 Kč/kg na začátku srpna). Měli bychom se k těmto cenám maximálně přiblížit. Z uvedeného vyplývá, že cena pro konečné spotřebitele v maloobchodě by se mohla změnit řádově o koruny za kilogram. I tak by brambory v našich obchodech měly dál patřit mezi nejlevnější zeleninu. Podstatným faktorem pro další vývoj brambor bude průběh a rozdělení srážek v první polovině srpna. Program rozvoje venkova 2014 - 2020 Koncem měsíce července zveřejnilo ministerstvo zemědělství schválená „Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 2020 operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků“. Podle nich bude v 1. výzvě možné podávat projekty na investice a rekonstrukce skladů brambor, včetně klimatizace, naskladňovacích, třídících a vyskladňovacích linek, i na nákup speciálních strojů pro pěstování brambor. V podstatě lze říci, že 1. kolo bude obecně vyhrazeno pro citlivé komodity. V rámci preferenčních kritérii se s konečnou platností projekty řešící brambory dostaly na stejnou úroveň jako ostatní citlivé komodity. Za konečným zněním Pravidel, týkajícím se brambor, je mnoho práce i ze strany vedení Českého bramborářského svazu. Na státní úřady a nevládní organizace bylo předloženo a prodiskutováno mnoho argumentů, zorganizována řada schůzek. Ve finále v některých věcech rozhodl ministr

zemědělství Marian Jurečka za podpory vedení Agrární komory ČR a některých dalších nevládních organizací. Za uvedené všem, kteří pěstitelům brambor pomohli, patří velké poděkování. Velké poděkování patří i lidem ve vedení svazu, kteří to nevzdali a přesvědčili ostatní o tom, že budoucnost pěstování brambor u nás závisí, kromě ostatních opatření v přímých platbách a práci samotných pěstitelů brambor, na účelně a cíleně realizované podpoře investic. Schválená Pravidla jsou podle našeho názoru důležitým a základním krokem pro dlouhodobou stabilizace pěstování brambor u nás. Největším argumentem jsou trendově klesající plochy osázené konzumními bramborami. Jejich vývoj ukazuje graf. Český bramborářský svaz V návaznosti na změny vyplývající z nového občanského zákoníku byly na březnové valné hromadě schváleny nezbytné úpravy Stanov a nový název - Český bramborářský svaz, z. s. Ve zkratce bude používáno ČBS. V červenci byla tato změna zapsána do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Jako bramboráři jsme změnili název, ale nic nebudeme měnit na poslání a práci svazu. Dále svaz bude profesní organizací pěstitelů, zpracovatelů a obchodníků s bramborami. Bude pracovat ve prospěch svých členů, hájit jejich zájmy, jednat se státními úřady a nevládními organizacemi, lobbovat pro jejich oprávněné požadavky. Co na závěr? Pro zachování pěstování brambor bude v příštích letech rozhodující rentabilita produkce a její stabilita, skutečně dosažený zisk z hektaru, který je zejména v horších sezonách přímo ovlivněn prodejní cenou. Samozřejmě na dlouhodobé zachování rozměru našeho bramborářství bude mít podstatný vliv úroveň úspěšnosti pěstitelů brambor při získávání investičních a pěstitelských podpor. *** Vývoj produkčních ploch, hektarových výnosů a produkce brambor celkem v ČR Produkční plochy Průměrný Celková Hospodářský rok výnos produkce Zemědělský sektor (ha) Domácnosti (ha) Celkem (ha) (t/ha) (t) 2004/05 35 971 6 167 42 138 23,57 993 203 2005/06 36 071 5 136 41 207 28,05 1 155 996 2006/07 30 026 8 523 38 549 21,70 836 614 2007/08 31 908 8 336 40 244 24,79 997 671 2008/09 29 788 8 028 37 816 25,00 945 234 2009/10 28 734 7 988 36 722 25,29 928 752 2010/11 27 079 7 971 35 050 23,45 821 862 2011/12 26 450 7 130 33 580 29,00 973 859 2012/13 23 652 6 417 30 069 26,77 804 980 2013/14 23 205 6 096 29 301 22,08 646 871 2014/15 23 992 6 096 30 089 27,68 832 762 2015/16 22 681 6 600* 29 281 ------ -----Pramen: ČSÚ, * předpoklad Foto popis| O autorovi| Ing. Miloslav Chlan, Ing. Josef Králíček, předseda tajemník Český bramborářský svaz

VÝZNAM DOPORUČOVÁNÍ ODRŮD PŠENICE PRO PĚSTOVÁNÍ V ČR 26.8.2015 AGRObase zpravodaj str. 20 Komodity Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Alena Hanzalová, Ph. D. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět VOLBA VHODNÉ ODRŮDY JE JEDNÍM ZE ZÁKLADNÍCH PŘEDPOKLADŮ DOSAŽENÍ POŽADOVANÝCH VÝNOSŮ A KVALITY PRODUKCE. PĚSTITEL BY SE MĚL PŘI VÝBĚRU

ODRŮD ŘÍDIT ZEJMÉNA MÍSTNÍMI PODMÍNKAMI VE VZTAHU K PLODINĚ (VÝROBNÍ OBLAST, PŮDNÍ TYP, KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY, PŘEDPLODINA, VÝSKYT CHOROB A PODOBNĚ). ODRŮDA PATŘÍ K NEJDŮLEŽITĚJŠÍM FAKTORŮM, KTERÉ MAJÍ VLIV NA VÝSKYT CHOROB, A TÍM I NA VÝŠI NÁKLADŮ NA OCHRANU POROSTŮ. REZISTENCE ODRŮD MÁ MIMOŘÁDNÝ VÝZNAM V PODMÍNKÁCH EKOLOGICKÉHO I INTEGROVANÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ, KDE CHEMICKÁ OCHRANA NEMŮŽE BÝT VYUŽÍVÁNA VŮBEC NEBO JEN V OMEZENÉ MÍŘE. Doporučování odrůd Vodítkem usnadňujícím orientaci při výběru odrůd pro pěstování je Seznam doporučených odrůd (SDO), který poskytuje objektivní a nezávislé informace o odrůdách, jejich vlastnostech a vhodnosti pro pěstební podmínky České republiky. Garantem zkoušení odrůd pšenice pro doporučování je Agrární komora ČR. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) byl na základě § 38 odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, pověřen Ministerstvem zemědělství provádět u vybraných plodin pokusy pro Seznam doporučených odrůd. Odrůdy mohou být doporučeny na základě minimálně čtyřletých zkoušek. Nově zařazené odrůdy mohou být na základě výsledků minimálně tříletých zkoušek zapsány do seznamu jako předběžně doporučené. Zařazení odrůd po registraci do systému doporučování není povinné. Zkoušení odrůd probíhá podle metodik ÚKZÚZ pro provádění zkoušek užitné hodnoty. Odrůdy jsou nejprve hodnoceny v rámci zkoušek pro registraci ÚKZÚZ. Po registraci odrůdy může udržovatel nebo zmocněný zástupce podat žádost o zařazení do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd. Podle délky zkoušení a dosažených výsledků ve zkouškách je pak odrůdě na základě výchozích kritérií pro doporučování přidělena kategorie doporučení. Komise si stanovila u jednotlivých znaků hranice pro jejich uvádění mezi přednostmi a riziky ve slovním popisu. Při doporučování odrůd je kladen důraz na eliminaci rizikových faktorů. Pro pěstování nejsou doporučovány odrůdy s velmi nízkou zimovzdorností a odrůdy s velkou náchylností ke sledovaným chorobám, například ke rzi plevové, u které je v současné době zaznamenán epidemický výskyt. Podkladem pro zařazení odrůdy do příslušné skupiny jakosti je stanovení minimálních požadavků pro jednotlivé kategorie u hlavních parametrů jakosti. Cílem je zajistit celkově vyváženou jakost odrůdy. Požadavky pro jakost, dodávání a kontrolu pšenice stanovují normy: ČSN 46 1200-2, ČSN 46 1100-2. Pokusy pro doporučování odrůd Odrůdy jsou ověřovány na dvou intenzitách hospodaření (ošetřená a neošetřená varianta) v maloparcelkových polních pokusech na 24 lokalitách. Vzhledem k tomu, že po ukončení činnosti stanice v Libějovicích dochází k výpadku zkušebních míst na jihu Čech, je projednávána možnost od příštího sklizňového ročníku zakládat pokusy také ve Veselíčku u Milevska. Odrůdy jsou rozděleny do dvou sortimentů - základního a raného. Raný sortiment vznikl oddělením raných odrůd od základního sortimentu. Oddělení raných odrůd umožnilo provádět všechny agrotechnické zásahy včetně sklizně v termínech odpovídajících jejich růstové fázi, a tím bylo vyloučeno jejich znevýhodnění. Aktuální stav Do Seznamu doporučených odrůd 2015 bylo zařazeno 22 odrůd ozimé pšenice a 5 odrůd bylo předběžně doporučeno (tab. 1). Z hlediska pekařské jakosti mezi doporučenými odrůdami převažují odrůdy označované jako kvalitní pšenice A (14 odrůd), 7 odrůd jsou elitní pšenice E a 4 odrůdy jsou zařazeny jako chlebová pšenice B. Do kategorie C (pšenice nevhodné pro pekařské využití) jsou zařazeny 2 odrůdy. Přínosy pěstování odrůd uvedených v SDO Hlavním přínosem je objektivnost výsledků. V současné době existuje široká nabídka odrůd ozimé pšenice, ve které může být obtížné se zorientovat. Údaje uvedené v Seznamu doporučených odrůd jsou výsledkem objektivních šetření podložených výsledky velkého množství polních pokusů (minimálně tři roky na 24 lokalitách). Zkoušení doporučených odrůd probíhá v návaznosti na registrační řízení a vychází z podmínek ČR. Na hodnocení odrůd procházejících registračním řízením

a na pokusech pro Seznam doporučených odrůd se podílejí i pracovníci VÚRV, v.v.i. Jedná se konkrétně o testy zimovzdornosti, hodnocení odolnosti ke rzem a odolnosti k fuzarióze klasu. Spolupráce ÚKZÚZ a VÚRV při hodnocení rezistence ke rzím má dlouhou tradici. Již v šedesátých letech minulého století byly v rámci ÚKZÚZ zavedeny provokační polní testy na odolnost ke rzím, na nichž se metodicky a zajišťováním inokula podíleli pracovníci VÚRV. V téže době bylo ve spolupráci s VÚRV navrženo opatření, které omezilo registraci odrůd náchylných ke rzi plevové, která byla v té době jednou z nejvýznamnějších chorob pšenice. Ve spolupráci s VÚRV byly tehdy navrženy mezní hodnoty rezistence ke rzím pro registraci odrůd. V současné době se opět setkáváme s epidemickým výskytem rzi plevové, a proto je důležité mít k dispozici objektivní a aktuální výsledky hodnocení rezistence. Nové informace o rezistenci doporučených odrůd pšenice ozimé ke rzi plevové Rez plevová (Puccinia striiformis) se v podmínkách České republiky v posledním desetiletí řadila mezi méně významné choroby obilnin. Kalamitní výskyty v roce 2014 a 2015 způsobily nové teplomilné rasy rzi plevové, které se k nám rozšířily ze západní Evropy. Původně však tyto rasy pocházejí z Indie, Pákistánu a Číny, přeneseny do Evropy byly zřejmě dopravou a pohybem člověka. Šíří se i v oblastech, kde rez plevová dosud neměla velký význam. Riziko výnosových ztrát je silně ovlivněno úrovní geneticky podmíněné rezistence odrůdy. Při rozšíření nové rasy je vždy nutné přehodnotit odolnost odrůd. Na základě hodnocení v ročnících 2014 a 2015 ve VÚRV, v.v.i v pokusech s umělou infekcí bylo zjištěno, že nejvyšší stupeň rezistence ke rzi plevové vykazují odrůdy Annie, Athlon, Cimrmanova raná, Dagmar, Elan, Evina, Fakir, Genius, KWS Ozon, Matchball, Patras, Tobak, Zeppelin (viz tab. 1). Největší náchylnost byla detekována u odrůd Lavantus a Rumor. Tyto údaje o rezistenci odrůd ke rzi plevové byly získány na základě umělé infekce směsí ras ze sběrů z různých lokalit České republiky vždy z předchozího vegetačního období před infekčními testy, tedy z let 2013 a 2014. Napadení odrůd bylo ovlivněno i přirozeným infekčním tlakem v polních pokusech v Praze - Ruzyni v roce 2015. Výsledky v tabulce 1 tedy vycházejí z hodnocení v umělé infekci a zároveň i z napadení přirozeně se šířícího inokula rzi plevové. Další aktuální údaje o rezistenci odrůd pšenice ke rzi plevové z přirozené infekce budou k dispozici na základě hodnocení rezistence na stanicích ÚKZÚZ. Dostupnost objektivních výsledků SDO Údaje o doporučovaných odrůdách lze získat: na webových stránkách ÚKZÚZ (http://eagri.cz/public/web/ ukzuz/portal/odrudy/seznam-doporucenychodrud) nebo na portálu Agrární komory ČR (http://www.apic-ak.cz/). Výsledky jsou dostupné v části Komodity - Seznam doporučených odrůd. Je též možné obrátit se na Ing. Soňu Berecovou (tel. 724 969 361, e-mail: mailto:[email protected]). Dále jsou výsledky každoročně aktualizovány a uveřejňovány v publikaci Seznam doporučených odrůd, vydávané ÚKZÚZ a na tzv. listovkách, které jsou rozdávány na polních dnech, zemědělských výstavách a distribuovány prostřednictvím okresních agrárních komor. Významnou roli při šíření poznatků hraje také publikování výsledků v odborném tisku. *** Odolnost ke rzi plevové (9-1; 9 odolná) Odrůda Kategorie kvality 2014 2015 Annie* E 8 7,5 Athlon E 9 7 Cimrmanova E 9 7 raná Evina E 8 9 Fabius E 5,5 7 Genius* E 9 8,5 Julie E 6,5 6 Bohemia A 7 5 Dagmar A 7 9

Elan A 9 8 Elly A 5 7 Etana A 7 6 Fakir A 9 9 Lavantus A 3 2 Matchball A 9 8 Matylda A 6 9 Patras A 9 7 Rumor* A 4 5,5 Sailor A 6 7 Turandot A 7 6,5 Zeppelin A 9 9 Artist* B 9 6,5 Gordian* B 7,5 7,5 Seladon B 8 7 Tobak B 9 9 KWS Ozon C 9 9 Vanessa C 7,5 7,5 *Předběžně doporučené odrůdy Přehled doporučených a předběžně doporučených odrůd pšenice ozimé uvedených v Seznamu doporučených odrůd 2015 včetně aktuálních informací o odolnosti ke rzi plevové získaných z pokusů s umělou infekcí ve VÚRV, v.v.i. SEZNAM DOPORUČENÝCH ODRŮD POSKYTUJE A GARANTUJE OBJEKTIVNÍ A NEZÁVISLÉ INFORMACE O VLASTNOSTECH A VHODNOSTI UŽITÍ JEDNOTLIVÝCH ODRŮD, ČÍMŽ POMÁHÁ V ORIENTACI NA TRHU S OSIVY. Foto autor| Foto: archiv AK ČR Foto autor| Foto: archiv AK ČR O autorovi| Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Alena Hanzalová, Ph. D., členka Komise pro doporučování odrůd pšenice Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně

DÍKY ZKUŠENOSTEM Z VLASTNÍCH POLÍ A CHOVŮ NABÍZÍME ZEMĚDĚLCŮM LEPŠÍ SLUŽBY I SERVIS 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 30 Zemědělství Redakce Agrobase Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

JINDŘICH MACHÁČEK (41) PRACUJE V ZEMĚDĚLSTVÍ TÉMĚŘ 25 LET. OD ROKU 1991 PROŠEL RŮZNÝMI POZICEMI V ZEMĚDĚLSTVÍ OD OŠETŘOVATELE SKOTU AŽ PO ŘEDITELE ZEMĚDĚLSKÝCH SPOLEČNOSTÍ ZES KŘIVSOUDOV, ZP KEBLOV, SPZV OSTŘEDEK A MYDLÁŘKA, OD ROKU 2011 MÁ NA STAROSTI ZEMĚDĚLSTVÍ V KONCERNU AGROFERT. Zároveň je členem představenstva Agrární komory ČR a předsedou Svazu chovatelů prasat. „Zemědělsko-prvovýrobní segment v Agrofertu má jeden světový unikát, a tím je dohledatelnost surovin v celém produkčním řetězci,“ říká. „Jiní producenti potravin prakticky nejsou schopni ovlivňovat kvalitu vstupů pro svou výrobu, jak se ukázalo například při skandálech s polskou posypovou solí v potravinách či s dioxiny v německém mase. V Agrofertu umíme 100% dosledovat všechny vstupy a suroviny - naše výroba totiž začíná na poli a končí potravinářskými produkty v obchodě. Tento systém „z pole až na vidličku“ představuje jednu z největších konkurenčních výhod Agrofertu.“

* Co vše zemědělsko-prvovýrobní segment Agrofetu vlastně zahrnuje? Koncern hospodaří v současnosti na cca 106 tis. hektarech půdy. Na přibližně 34 % pěstujeme pšenici, na 18 % řepku, 14 % tvoří kukuřice, zbytek jsou ostatní zrniny, pícniny pro skot atd. V živočišné produkci máme 14,5 tis. přepočtených prasnic základního stáda a disponujeme 145 tis. výkrmových míst. Skotu chováme 30 tis., z toho 11 tis. mléčných, 2,5 tis. masných krav, zbytek je mladý skot a skot ve výkrmu. * To jsou ohromná čísla. Asi není snadné takový kolos uřídit… Na počátku jsme hledali model, jak efektivně spravovat velké množství zemědělských firem svázaných dotačními pravidly a řadou omezení ze strany Evropské unie. Ustanovili jsme proto šest oblastních koordinátorů -společností zemědělského zásobování a nákupu (Primagra, ZZN Polabí, AgroZZN, Cerea, Navos, ZZN Pelhřimov), které dále vlastní prvovýrobní podniky. ZZNka pokrývají celou ČR a obchodují s komoditami a se všemi vstupy a výstupy pro zemědělství. Kromě provázanosti v dodavatelsko-odběratelských vztazích poskytují svým prvovýrobám i servis v oblasti právní, IT aj., který by se jinak musel draze zřizovat či externě nakupovat. * Tato šestice společností tedy pracuje jen v rámci koncernu? Naopak, naše ZZN fungují hlavně pro zákazníky „zvenčí“. Vlastní prvovýroby jim k tomu dávají tu nejlepší zpětnou vazbu a tím i náskok před konkurencí. Díky zkušenostem z první ruky ze svých polí a chovů umíme zákazníkům nabídnout kvalitnější servis a lépe se přiblížit jejich potřebám. Zemědělcům také nabízíme celkem 2,8 mil. tun skladovacích kapacit na obilí a možnost skladování až 400 tisíc tun pevných a kapalných hnojiv. Nejsme žádní překupníci, kteří se vyrojí při růstu cen komodit a v krizi zmizí. Pro zemědělce jsme partner, který neutíká, což jsme mnohokrát prokázali v případě krize odbytu obilí i dodávek vstupů. Vážíme si dlouhodobé spolupráce se všemi zemědělci. * Právě odbyt je častým problémem tuzemského zemědělství - jak si ho zajišťujete vy? Živočišné komodity z našich prvovýrob nacházejí téměř ze 100 % uplatnění v potravinářských firmách koncernu Agrofert. Například u vepřového masa naplňujeme potřebu našich porážek z 80 %, u mléka je to cca 25 %. Specifi kem jsou skořápková vejce, kterých naše chovy produkují 280 mil. kusů ročně. Vaječné hmoty a vejce ke zpracování dodáváme společnosti Procházka a VPDZ, což jsou společnosti Agrofertu (značka Papei aj.), a se zbytkem dále obchodujeme pod značkou Česká vejce CZ. Ze zemědělských plodin nachází část produkce odbyt rovněž u potravinářů v koncernu například u pekáren Penam, část v oblasti obnovitelných zdrojů u sesterských společností Preol a Ethanol Energy a se zbytkem standardně obchodujeme. * Chystáte v budoucnosti nějaké změny? V rámci plánu dalšího rozvoje se snažíme o lepší lokalizaci společností dle úrodnosti půd. Chovy skotu koncentrujeme do vyšších nadmořských výšek s cílem využít louky, pastviny a méně úrodnou půdu pro pěstování krmiv. V současné době připravujeme další projekty pro chov skotu, ale bohužel klesající cena mléka v poslední době a velký rozdíl mezi podporou chovu v okolních zemích a v ČR nás vedou k racionálním ekonomickým úvahám, zda naše počty našich chovů prudce nesnížit. V rostlinné výrobě se zaměřujeme především na protierozní opatření, vyrovnání pH půdy a zároveň zásobenost živinami. * Do zemědělství ale zasahují i další z firem koncernu, například výrobci krmiv nebo hnojiv… Celý zemědělský kruh doplňuje produkce krmiv a krmných směsí, kterých v ČR vyrobíme 800 tis. tun ročně, a obchod s osivy pod bzeneckou společností Oseva. Pokrýváme jak prakticky kompletně svoji vlastní potřebu, tak samozřejmě prodáváme dalším zákazníkům. V koncernu Agrofert jsou na zemědělství navázané i další firmy. V chemických závodech Lovochemie, Duslo (Slovensko) a SKW Piesterizt (Německo) se vyrábí hnojiva, společnost Agrotec distribuuje a servisuje zemědělskou mechanizaci a stroje. Technologická firma Farmtec dodává komplexní zemědělské projekty, stájové technologie i například bioplynky. Naše pole a chovy pak těmto firmám často slouží jako „pokusné objekty“ - na vlastním si vše vyzkoušíme, vychytáme a doladíme a ostatním zemědělcům pak

nabízíme produkty a služby už dokonale vyprecizované. * Nedá mi to nezeptat se - co Agrofert a zemědělské dotace…? To je už taková novinářská stálice, nadávat Agrofertu za dotace. Ale rád i posté zopakuji: naše zemědělské firmy pobírají úplně stejné zemědělské dotace jako všichni zemědělci v České republice. Nemáme žádné výjimky, žádné úlevy, žádné výhody. Dotace se počítají na plochu a my dostáváme navlas stejné dotace na plochu jako ostatní.“ * A otázka závěrem: jaké jsou podle vás vyhlídky českého zemědělství? Nejsem přehnaný optimista. Stav prasat je u nás dnes na úrovni roku 1920, celková zemědělská produkce na úrovni roku 1936. Od roku 1990 stát pro větší podporu zemědělců nic moc neudělal. Čeští výrobci i zpracovatelé jsou kvalitou srovnatelní se zahraničními, ale nejsme schopni konkurovat jejich „na černo“ dotované produkci. Oproti sousednímu Německu, Rakousku či Polsku je u nás podpora zemědělství podhodnocená, ale přitom s nimi musíme vést cenovou válku na jednotném trhu. To se pak těžko soupeří. Dnes to vidíte třeba na krizi v oblasti mléka. Pokud nedojde ke změně na celoevropské bázi a Česká republika výrobce mléka nepodpoří tak, jako to dělají zahraniční vlády u svých zemědělců, dopadneme stejně špatně jako s vepřovým - v roce 2004 jsme ještě byli 100% soběstační, dnes už jen z 50 %… Druhou stranou kleští, které drtí české zemědělce, jsou obchodní řetězce, jejich obchodní přirážky a především ty schované „zadní“ marže. V zahraničí se takto obchodníci nechovají, ale v Česku se zatím nenašla vůle proti nim zemědělce bránit.“ Děkujeme za rozhovor! Foto autor| Foto: Archiv AK ČR

NAŠE BIO PRO ODPOVĚDNÉ SPOTŘEBITELE 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 38 Inzerce

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět KVALITA, DOMÁCÍ PŮVOD A ODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP K PĚSTOVÁNÍ A VÝROBĚ POTRAVIN. TO JSOU BIOPOTRAVINY POD ZNAČKOU NAŠE BIO, KTERÉ ZÁKAZNÍCI NALEZNOU VÝHRADNĚ V PRODEJNÁCH BILLA. Český spotřebitel nakupuje čím dál uvědoměleji, což znamená, že se aktivně zajímá o původ potravin a dopady zemědělské a potravinářské výroby na životní prostředí. Zdaleka již neplatí, že nákup biopotravin je výsadou bohatých lidí žijících ve velkých městech. Ze statistiky společnosti BILLA vyplývá, že biopotraviny pod značkou Naše bio si domů odnášejí lidé napříč ČR. Největší odbyt bio se sice nachází ve větších městech, ale v první padesátce BILLA prodejen, kde se biu „daří“, najdeme také např. Beroun, Kamenici, Kladno, Frýdlant nad Ostravicí nebo Mikulov či Teplice. Rozmachu bio jistě pomáhá i jeho větší cenová dostupnost. Právě díky privátní značce totiž společnost BILLA dokáže nabídnout vysokou kvalitu bioproduktu za příznivou cenu pro většinového zákazníka. A tak se bio stále jistěji zabydluje v českých domácnostech. Zákazník, kterému záleží na udržitelné produkci, nalezne ve všech prodejnách BILLA ucelený sortiment bio výrobků zahrnující základní suroviny pro vaření a pečení, široké spektrum mléčného a čerstvého zboží, zeleninu a ovoce, maso, uzeniny, slané i sladké pochutiny, džemy, ale třeba i čaj a kávu. Od září letošního roku se zákazníci mohou těšit na další novinky v sortimentu - smažený tempeh; farmářský jogurt, který zraje v kelímku; sýry Eidam a Gouda nebo pikantní krekry a krekry se sýrem Parmigiano Reggiano. Svůj sortiment bio potravin BILLA průběžně obměňuje a rozšiřuje tak, aby zákazník měl vždy pestrou nabídku odpovídajících potravin. BILLA se snaží vždy upřednostnit českého dodavatele. U mléčných výrobků Naše bio je pouze jediný dodavatel ze zahraniční, zbytek na pulty prodejen BILLA dodávají čeští producenti. „Jsem hrdý na to, že BILLA aktivně podporuje bio produkci. Všechny výrobky Naše bio byly

vypěstovány bez použití umělých chemických látek a neobsahují geneticky modifikované organizmy. Při jejich zpracování se použilo minimum přídatných látek. Naše bio prostě plně odráží odpovědný přístup společnosti BILLA k životnému prostředí,“ říká generální ředitel společnosti BILLA Jaroslaw Szczypka. Co musí dodavatel splnit, aby mohl prodávat své produkty v biokvalitě v prodejnách BILLA? Jako všichni ostatní výrobci privátních značek BILLA je třeba, aby splňoval požadavky certifikace potravinářského standardu IFS. A dále musí být všichni výrobci zaregistrováni u Ministerstva zemědělství a procházet ročními kontrolami ze strany certifikačních organizací (např. KEZ nebo BIOKONT). Společnost BILLA navíc u dodavatelů provádí interní audity. Kontroluje celý výrobní řetězec od suroviny, nebo chovu až po finální produkt a stejně bedlivě prochází dokumentaci a nechává si předkládat certifikáty od surovin i krmiv. Od počátku objednání až po finální fakturaci jsou všechny dokumenty označeny „certifikačním kódem bio výrobku“, který se následně objevuje i na samotném obale produktu. U rostlinných produktů si BILLA nechává předkládat rozbory půdy na těžké kovy a pesticidy. BILLA má u bia nastavený limit o jeden řád přísnější než pro běžnou produkci. Audit se dotýká dokonce i čisticích prostředků, které jsou používány ve výrobě a ve skladovacích prostorech Naše bio výrobků. Sledují se možné složky na bázi kontaminantů (např. pesticidy). Zaměstnanci společnosti BILLA se účastní všech školení a seminářů o problematice bio a neustále tak drží krok s nejnovějšími poznatky, které mohou následně přinést zákazníkům. Všechny potraviny pod značkou Naše bio jsou kvalitní a bezpečné, neboť jejich kvalita je určována kvalitou celého zemědělského systému a zpracovatelského postupu. Vše začíná už tím, jak jsou pěstovány rostliny či chována zvířata. Stejně důležité je následné zpracování, skladování a distribuce bioproduktu. Celá technologie produkce je určena přísnými předpisy a zajištěna stejně přísným kontrolním systémem. Bio produkce dává zákazníkovi jistotu, že způsob výroby byl ekologický, šetrný k životnímu prostředí, ohleduplný k chovu hospodářských zvířat a všemu živému, šetrný k neobnovitelným zdrojům surovin a energie. Zákazník svým odpovědným nákupem biopotravin zbytečně nezatěžuje krajinu a prostředí, ve kterém žije. *** Pokud se i Vy chcete stát dodavatelem bio produktů pod značkou Naše bio, dejte nám o sobě vědět na e-mail: mailto:[email protected] Od 2. září až do pondělí 15. září 2014 budou na vybraných prodejnách BILLA probíhat ochutnávky výrobků Naše bio. Neváhejte a ochutnávejte ve vybraných termínech od 13:00-19:00 Naše bio novinky i zavedené produkty. Foto popis|

BLÍŽÍ SE FESTIVAL ZNOJEMSKÝ HROZEN 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 46 Potraviny na trhu Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět MEDIÁLNĚ I PODNIKATELSKY ATRAKTIVNÍ TÉMA KVALITY, PŮVODU A KULINÁŘSKÉ ÚPRAVY POKRMŮ DALO V POSLEDNÍ DOBĚ VZNIK NEPŘEBERNÉMU MNOŽSTVÍ POTRAVINÁŘSKÝCH SOUTĚŽÍ, FOOD FESTIVALŮ, DEGUSTACÍ ČI JEN SPECIÁLNÍCH PREZENTACÍ, JEJICHŽ SPOLEČNÝM JMENOVATELEM JE PROPAGACE POTRAVIN A JÍDEL. FESTIVAL, KTERÝ BY NAPROTI TOMU HODNOTIL POJETÍ PROPAGACE, ODBORNOST ČI MEDIÁLNÍ ÚROVEŇ PRODUKTŮ A PROJEKTŮ S JÍDLEM SPOJENÝCH, JE ALE NA ÚZEMÍ ČR VLASTNĚ JEN JEDEN. TÍM JE MEZINÁRODNÍ FESTIVAL TELEVIZNÍCH A ROZHLASOVÝCH POŘADŮ O GASTRONOMII ZNOJEMSKÝ HROZEN, JEHOŽ V POŘADÍ JIŽ 17. ROČNÍK PROBĚHNE VE DNECH 15. - 17. ŘÍJNA LETOŠNÍHO ROKU VE ZNOJMĚ. I letos se bude soutěžit v již tradičních kategoriích - Televizní pořady, Rozhlasové pořady, Reklamní spoty, Talíř plný malování, Kuchařská kniha a Gastročasopis, tentokrát ale uvedené kategorie obohatí

ještě další hodnocení. Soutěžit se totiž má také o nejlepší webové stránky potravinářských firem, což je určitý aperitiv k cílovému záměru zahrnout do hodnocení klasických médií s tématem potravinářství také stále více se prosazující internetové produkty. I hodnocení potravinářských webů má ale svou logiku - jednak je jedním ze stěžejních partnerů Znojemského hroznu Potravinářská komora ČR, jednak je atraktivita webových prezentací potravinářských firem důležitou součástí jejich vlastní prezentace a propagace. Letošní ročník Znojemského hroznu přitom slibuje množství atraktivních doprovodných akcí, mimo jiné kuchařskou soutěž škol z celé ČR pod záštitou prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka, vařit bude ale také známý kuchař Jaroslav Sapík, soutěžit se bude, což je ve Znojmě docela logické, o nejlepší okurkový salát, hned první den se budou ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským prezentovat malé pivovary. Akce, které se například loni účastnilo více než 3 000 hostů, slibuje zajímavou a užitečnou konfrontaci gastronomických pořadů a projektů, jen v kategorii televizních pořadů je již letos přihlášeno přes 60 soutěžních snímků. Obohatí-li se spektrum Znojemského hroznu o webové prezentace našich potravinářů, bude to jen ku prospěchu věci. Znamená to, společně s heslem olympijských her, jediné: zúčastnit se.

REGIONÁLNÍ POTRAVINY V HOLAŠOVICÍCH 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 46 Potraviny na trhu Dav Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

HISTORICKÁ JIHOČESKÁ OBEC HOLAŠOVICE, LEŽÍCÍ PŘIBLIŽNĚ 15 KM ZÁPADNĚ OD ČESKÝCH BUDĚJOVIC SE STALA JIŽ PO OSMNÁCTÉ DĚJIŠTĚM TŘÍDENNÍCH SELSKÝCH SLAVNOSTÍ - JARMARKU, KDE SE MOHOU NÁVŠTĚVNÍCI SEZNÁMIT NEJEN S UKÁZKAMI TRADIČNÍCH I NETRADIČNÍCH ŘEMESEL, ALE TAKÉ OCHUTNAT JIHOČESKÉ REGIONÁLNÍ POTRAVINY. Jako tradičně se samotné slavnosti odehrávaly přímo v historickém jádru obce - na návsi, která je typickou ukázkou tzv. jihočeského selského baroka. Na návsi tak najdeme celkem 23 usedlostí, které mají dohromady 120 budov. Jak praví encyklopedie, charakteristická holašovická usedlost je stavení s obdélníkovým půdorysem v tzv. trojstranném uspořádání, kde hlavní průčelí statku je orientované na náves, na jedné straně k němu přiléhá obytné stavení a na druhé straně sýpka a hospodářské objekty. Na obytné místnosti navazují směrem do dvora hospodářské prostory, komory, stáje, chlévy a kolna. Pod okny před statkem najdeme malou zahrádku a studnu s dřevěnou pístovou pumpou. Samozřejmě, že na Selských slavnostech lidé návštěvníci neobdivovali jenom lidovou architekturu, ale také řemeslné výrobky, a především ochutnat již zmiňované jihočeské potravinářské výrobky, a to ne ledajaké. Selské slavnosti v Holašovicích se totiž již potřetí staly místem vyhlašování výsledku soutěže o regionální potravinu Jihočeského kraje, spojené se slavnostním předáváním certifikátů. V letošním, již šestém ročníku soutěže se do soutěže přihlásilo celkem 84 výrobků od 27 výrobců. Certifikát Regionální potravina Jihočeského kraje si letos odnesly Chalupářský bok, Pikantní klobása, Farmářský čerstvý sýr kozí, Smetanový zákys, Ořešák, Chléb podmáslový, Zlatá lžínská slivovice, Roudenské kysané zelí bílé a Sumec velký uzený volný. A co více do letošního ročníku soutěže se v Jihočeském kraji přihlásili nejen někteří tradiční výrobci, ale i řada „nováčků“. I v tom je právě velký přínos soutěže o Regionální potravinu, protože objevuje a představuje spotřebitelům malé a střední regionální výrobce, o kterých by se jinak jen obtížně dozvěděli. Foto autor| Foto: archiv PK ČR

HORNÍ FALC MILUJE POTRAVINY 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 47 Zahraničí Miroslava Vacková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět PODLE ÚDAJŮ BAVORSKÉHO STATISTICKÉHO ZEMSKÉHO ÚŘADU JE V REGIONU OSM STOVEK POTRAVINÁŘSKÝCH PROVOZŮ, KTERÉ ZAMĚSTNÁVAJÍ DESET TISÍC ZAMĚSTNANCŮ A ZPRACOVÁVAJÍ MLÉKO, MASO, BRAMBORY NEBO MOUKU A OPÍRAJÍ SE O DLOUHOLETOU TRADICI. ROČNĚ DOSAHUJÍ OBRATU 2,5 MILIARDY EURO. Výrobny mlékárny Goldsteig v Chamu, Plattlingu a Tittlingu ročně opustí 95 tisíc tun sýrů, z toho je 60 tisíc tun typu mozzarella, které zdaleka neputují pouze na domácí trh. Sedm set zaměstnanců mlékárny zpracovává mléko od dolnobavorských, hornofalckých a z jedné čtvrtiny i od českých dodavatelů, a to výhradně na sýry. Kromě mozzarelly vyrábí ementál a další typy krájených a měkkých sýrů. Mlékárna dosahuje ročního obratu 5000 mil. euro. Goldsteig GmbH (společnost s ručením omezeným) vznikla v roce 1992 sloučením více mlékařských družstev - společenství. Vlastníkem mlékárny jsou tedy zemědělci. Mezi největší regionální zaměstnavatele patří se čtyřmi sty zaměstnanci soukromá mlékárna Bechtel. Provozovna ve Schwarzenfeldu zpracovává mléko pod prémiovou značkou „Grünländer“ na sýry. Pod diskontní značkou „Milbona“ nebo také „Ein gutes Stück Heimat“ (Dobrý kousek domova) tvoří její sortiment jogurty a konzumní mléko. Denně zpracovává rovný milion litrů mléka. Kromě těchto dvou největších zpracovatelů - Goldsteig a Bechtel - eviduje Bavorský zemský statistický úřad v Horní Falci dalších devět zpracovatelů mléka, kteří mají dohromady 300 až 400 zaměstnanců. Další komoditou, která vedle mouky zaměstnává v regionu nejvíce lidí, je zpracování masa. Ve třistapadesáti podnicích, od malých provozoven po velké uzenářské závody, pracuje celkem 3700 lidí. Největšími jsou s 1200 zaměstnanci Wolf Wurstspezialitäten GmbH a s 1000 zaměstnanci Ponnath Die Meistermetzger GmbH v Kemnathu v okrese Tirschenreuth. Podle profesní komory pro Dolní Bavorsko - Horní Falc je nejvíce uzenářů, ale i pekařů v okrese Cham. Historie firmy Ponnath sahá až do roku 1692, kdy začal Adam Ponader v Kemnathu provozovat vlastní řeznictví. Závody v Knetzgau u Bamberka, Freiburgu, který vyrábí originální švarcvaldské speciality a v Sušici a také výrobní závod firmy Schlütter v Norimberku, který vyrábí originální grilovací párečky, opustí ročně 37 000 t uzenářských výrobků. Před průmyslovou strojní výrobu jednotlivých závodů, klade výrobce velký důraz na řemeslnou zručnost, a zaujímá místo podniku s nejstarší a národní rodinnou tradicí řeznictví v Německu. Druhý nejvýznamnější zpracovatel masa, Wolf Würstspezialitäten GmbH, který má kromě závodu ve Schwandorfu (Horní Falc) také závod v durynském Schmöllnu a v Norimberku, dosahuje ročního obratu 290 mil. euro s prodejem 71 000 t uzenin. Také Wolf klade důraz na původní, originální receptury a na poctivé domácí výrobky z Bavorska a Durynska. Marketingová strategie výrobců uzenin není náhodná, hlavně po celé řadě skandálů v tomto oboru, je to otázka důvěryhodnosti u koncového zákazníků. Jak pro zpracovatele v masném průmyslu, tak i pro mlékárnu Goldsteig jsou velkou výzvou pro budoucnost otázky spojené s udržitelným rozvojem, zodpovědným přístupem k životnímu prostředí, spolupracovníkům a welfare v chovech zvířat. Konfrontovat se s těmito otázkami a zákazníkům poskytovat přesvědčivé odpovědi na ně bude rozhodující předností vůči konkurenci. Není to zcela jednoduché, což přiznává mlékárna Goldsteig, která do října přechází na negeneticky modifikované mléko. Inovace se netýká pouze výrobků, smyslem není neustále vymýšlet nové výrobky, ale soustředí se převážně na obaly - pokud možno opakovaně uzavíratelné a pokud možno co nejmenší. Tyto trendy zaznamenávají i zpracovatelé z jiných, odlišných oborů. Příkladem může být výrobce minerálních vod, Kondrauer Mineral und Heilbrunnen GmbH & Co. KG ve Waldsassenu v okrese Tirschenreuth, zde hraje velkou roli menší obal s méně lahvemi. Významným inovačním prvkem bylo zavedení odlehčených skleněných lahví. Neopominutelné je pro zákazníky tohoto výrobce rovných 100 nejrůznějších výrobků na bázi minerálních vod. Kondrauer patří mezi top 50 německých minerálních pramenů, který sází na prémiové výrobky a chce jimi oslovit i mladou generaci. Zatímco regionálně hrají minerální prameny spíše méně významnou roli, je pekařství mnohem silnější. V oboru zpracování mouky podniká rovných tři sta podnikatelů, k největším s celou řadou provozoven patří Městská pekárna Schaller ve Weidenu nebo Pekárna Schifferl v Bach an der Donau u Řezna. Pekárny zaměstnávají přes čtyři tisíce lidí. Kromě mléka, masa, vody nebo mouky zpracovávají potravinářské provozy v regionu celou řadu dalších surovin, jako např. ovoce a zelenina. Příkladem může být hornofalcký konzervárenský průmysl ve Schwandorfu-Okis s historií sahající až do roku 1911, který nyní ve třetí generaci vyrábí ovocné a zeleninové výrobky.

Otto Beier továrna na vafl e v Miltachu již zdaleka nevyrábí pouze vafl e. Nejvýznamnějším výrobkem se staly ovocné tyčinky. Sortiment 300 nejrůznějších výrobků zajišťuje se 130 zaměstnanci. Zatímco podíl vafl í postupně klesá, tyčinek prodávají každoročně 30 milionů. Kromě vafl í nejrůznějších tvarů a náplní, tradičních, v bio kvalitě, bez glutenů nebo dietních vyrábí i vafl ové pyramidy. Kromě vlastní značky vyrábí i pod jinými označeními. Výrobky této pekárny jsou ale také např. v jogurtech jako „křupinky“. Celou řadu výrobků dělají speciálně jednotlivým zákazníkům „na míru“, ročně je to rovných 800 nejrůznějších vzorků na přání zákazníků. Permanentně mají rozpracovaných zhruba 50 vývojových výrobků. Podnik byl založen v roce 1933 v Čechách. Po odsunu začal dědeček dnešního majitele s ruční výrobou vafl í, babička je na trakaři rozvážela a prodávala. Dnes pracuje závod na dvě a tři směny a přes 500 obchodních partnerů prodává výrobky tohoto závodu ve 40 zemích světa. Velký důraz klade závod na ochranu životního prostředí. Podíl bio výrobků tvoří 35 %, elektrickou energii jim vyrábí voda, provozují kogenerační jednotku, která přeměňuje teplo z výroby na chlad a tím šetří náklady na energii. Nejnověji koupila firma přímo proti závodu stojící nádraží, kde bude podniková prodejna s kavárnou ve starém vagonu. Foto popis| S tímto regionem přímo sousedíme. Foto autor| Foto: shutterstock.com O autorovi| Miroslava Vacková, Podle článku v časopise Wirtschaftkonkret z června 2015, vydávaného Průmyslovou a obchodní komorou Horní Falc/Kehlheim

JAK UŽIVIT V BUDOUCNU PLANETU 26.8.2015

AGRObase zpravodaj str. 48 Zahraničí Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět CELOSVĚTOVÁ VÝSTAVA EXPO 2015, KTERÁ SE KONÁ V ITALSKÉM MILÁNĚ, MÁ JAKÉ TÉMA „UŽIVIT PLANETU, ENERGIE PRO ŽIVOT“, COŽ V PRAXI ZNAMENÁ SNAHU ŘEŠIT OTÁZKU, JAK ZAJISTIT VŠEM OBYVATELŮM PLANETY DOSTATEK KVALITNÍCH A NEZÁVADNÝCH ZDROJŮ JÍDLA A PITÍ. Jedním z hlavních cílů letošního EXPA je představit vize, kudy se bude budoucnost potravy a jídla ubírat, ale i s jakými druhy potravin se v ní setkáme. Své nezanedbatelné místo zde má také prezentace výzkumu a inovací nejen pro zlepšení kvality a nutričních hodnot potravin, ale také ve smyslu nalezení nových možností pěstování plodin. Vzhledem k tomu, že se předpokládá růst počtu obyvatel na planetě Zemi až na více než 9 miliard lidí v roce 2050, jdou ruku v ruce s tímto odhadem také obavy, zda bude možné takové množství lidí uživit. A to především v souvislosti s faktem, že stále více ubývá orné půdy a zdrojů obecně. Budoucnost ve vertikále Jedním z řešení, které bylo možné spatřit v americkém a izraelském pavilonu, jsou tzv. vertikální pole. Technologie, která je v současnosti využívaná zejména pro zahrady, totiž umožňuje při pěstování běžných kulturních plodin, jako je pšenice nebo kukuřice, použití o 70 % méně vody než konvenční pole, což při obavě z nedostatku zdrojů hraje velmi důležitou úlohu pro buducnost. Navíc tato vertikální pole je možné využívat jak ve městech, a to i v jejich centrech, tak samozřejmě na venkově. Umožňuje tedy pěstování plodin i tam, kde to bylo dříve nemyslitelné, čímž přispívá k řešení problému již zmíněného úbytku orné půdy. I z těchto důvodů je tedy tuto technologii pěstování plodin nutno brát vážně. Pěstujme ovoce a zeleninu Ovoce a zelenina jsou konzumovány již od dávných časů a jako takové se často staly symbolem různých mýtů a legend. S pěstováním ovoce se začalo, díky optimálním klimatickým podmínkám, ve Středomoří. Mnoho druhů ovoce pěstovali již staří Egypťané, Řekové a Římané. Pěstování zeleniny má rovněž svůj původ v Mezopotámii a ve Středomoří, sója a fazole byly navíc pěstovány tradičně

ve střední a jižní Asii a ve středoamerickém regionu. Ve středověku se pak začaly rozvíjet pěstební metody jak pro ovoce, tak zeleninu. Z těchto oblastí se pak pěstování rozšířilo do Evropy a spolu s prvními osadníky také do Ameriky. I v současném světě zelenina reprezentuje hlavní potravinu v mnoha rozvojových zemích. Zelenina je rovněž velmi významnou součástí potravinového řetězce, zejména díky obsahu vitamínů a minerálů, a může být tedy využita jako náhrada za obilniny, a to i v rotačním osevním postupu, kdy její pěstování pomáhá omezit půdní erozi. Pro snižování chudoby v rámci tradičních zemědělských komunit má význam rovněž vysoký obsah energie v zelenině - zlepšuje zdravotní status populace i výživu komunity. Poměrně velká plocha tak byla věnována expozicím různých zemí, pro které je zelenina esenciální potravinou. K těmto zemím patří například Benin, Demokratická republika Kongo, Rovníková Guinea, Gambie, Guinea, Kyrgizstán, Uzbekistán, Srí Lanka a Zambie. Hospodaření s vodou Extrémně významným prvkem pro zemědělství je samozřejmě voda. Ať už je jí moc nebo naopak málo, což ale není jen problém pouštních států, ale poznáváme to v letošním roce i my v zemi mírného podnebného pásu, jakou je Česká republika. Kdo tedy jiný má ty největší zkušenosti s řešením nedostatku vody než arabské státy. Hospodaření s vodou byla přímo věnována expozice Ománu, přesněji řečeno Sultanátu Omán, který patří k nejsušším místům na světě. Právě tyto nepříznivé přírodní podmínky a snaha zabezpečit udržitelnou a bezpečnou produkci potravin vedly k tomu, že účelné nakládání s vodními zdroji i distribuce zdrojů je nejvyšší prioritou státu. Omán má minimální dešťové srážky a velmi omezené zásoby spodní vody, proto je pro pěstování plodin a chov zvířat stále využívám starověký systém zavlažování, tzv. afl aj, který je datován přibližně do roku 500 n.l. Systém využívá přirozené gravitace, kdy rozvádí systémem kanálů z podzemních zdrojů nebo pramenů tam, kam je potřeba - tedy do zemědělských oblastí a do vesnic. O tom, že již ve starověku si byli vědomi významu a nezbytnosti pravidelné a udržitelné distribuce vody, svědčí i řada strážných věží vybudovaných k ochraně tohoto vodního systému, i dosud funkční management spravedlivého rozdělování vody ve městech a vesnicích. Foto popis| Panely vertikálního pole se mohou díky speciálnímu mechanismu natáčet ke slunci a využívat tak v plné míře sluneční svit Foto popis| V izraelském pavilonu se ve formě vertikálního pole představila řada kulturních plodin pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice apod. Foto popis| Expozice Ománu vypadala nejen jako tradiční ománská vesnice, ale zabývala se i nejdůležitějším problém tohoto sultanátu - hospodařením s vodou Foto popis| Ekvádorská expozice hýřila tradičními barvami a orientovala se kulturní, etnické, ale i stravovací rozdíly na svém území, které ale na sebe vzájemně působí a vytvářejí tak jednolité společenstvo Foto popis| Na volných plochách v sekcí Ovoce a zelenina se návštěvníci mohli seznámit s jednotlivými, plodinami, jejich historií, pěstováním, ale i legendami, které se k jednotlivým druhům ovoce a zeleniny vážou. Zde políčko rajčat Foto popis| Symbolem EXPO 2015 v Miláně byl Foody ve stylu milánského malíře Giuseppe Arcimbolda, který portréty lidí se stavoval z rozličných plodů, květin či zvířat Foto popis| Český pavilon lákal kromě laboratoře ticha, znázorněné typickým českým lesem, ve čtyřicetistupňových vedrech také na Czech RePublic Pool Foto autor| fota autorka

Betynka Čím je nakrmit? 28.8.2015 Betynka str. 68 Miminko - Výživa HANKA BĚLOHLÁVKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. D. dietolog pražského Endokrinologického ústavu a odborný garant http://www.vimcojim.cz

Mám roční dceru a začala jsem jí dávat ryby. Nevadí, že zatím jen sladkovodní? Ryby bychom měli zařadit do jídelníčku dětí 2krát týdně. Výjimku tvoří jen děti se silnou alergickou zátěží, ale jinak lze ryby zařazovat už dětem od 8. měsíce věku. Rybí maso se vyznačuje především vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin řady n-3, řadou vitaminů (vitamin A, D) a minerálních látek (zejména jod a selen). Vzhledem k prospěšnosti n-3 mastných kyselin je vhodné jíst i více tučné ryby. N-3 mastné kyseliny patří mezi esenciální, což znamená, že je lidský organismus nutně potřebuje, ale neumí si je vytvořit, proto musejí být přijímány potravou. Mastné kyseliny n-3 jsou zvlášť důležité pro vyvíjející se mozek. Sladkovodní ryby (pstruh, kapr, okoun a candát aj.) nemají sice tak vysoký obsah n-3 mastných kyselin, jodu ani selenu, přesto zůstávají důležitým zdrojem bílkovin. Z červeného masa vybírejte libové druhy: hovězí přední, zadní, roštěnou, vepřovou kýtu, panenku apod. Maso i pro mrňata Maso je důležitou součástí stravy, protože poskytuje plnohodnotné bílkoviny živočišného původu, tuk, vitaminy (vitaminy skupiny B -především B2, B6, B12), vápník, fosfor a železo. Určitou nevýhodou může být vysoký podíl nasycených tuků a cholesterolu. Z hlediska obsahu tuku je však rozhodující druh masa, zda připravujete maso libové nebo prorostlé a jakou tepelnou úpravu zvolíte. Jak je to s kuřecím masem a vnitřnostmi pro roční dítě? Vím, že játra jsou dobrá na krev, ale slyšela jsem, že právě v játrech zvířat se ukládají jedovaté látky. Drůbež je prý zase krmená hormony. Roční dítě může jak kuřecí maso, tak vnitřnosti . Důležitá je pestrost ve výběru jednotlivých druhů masa, tj. zařazování i masa vepřového, hovězího, telecího, králičího apod. Řada maminek podává svým dětem převážně kuřecí nebo krůtí maso, což má za následek nejen sníženou potravinovou pestrost, ale děti nemají dostatek potřebného železa a vitaminu B12, které se nacházejí především v „červeném“ mase a vnitřnostech. Drůbeží maso zase obsahuje velmi málo tuku, a pokud zvolíte i vhodnou tepelnou úpravu (dušení, pečení bez tuku, grilování), tak je i poměrně málo energetické. To se ale týká masa bez kůže. Kuřecí maso s kůží připravené na tuku má vyšší obsah tuku než grilovaná vepřová panenka. Vnitřnosti mnozí lidé zatracují, protože je považují za „čističku“ organismu. Pravda je taková, že porážkový věk jatečných zvířat je natolik nízký, že nemůže dojít k nahromadění škodlivin. Vnitřnosti obsahují velmi málo tuku, jsou bohaté na dobře vstřebatelné železo a vitaminy skupiny B. Určitou nevýhodou je značný obsah cholesterolu, což ale v případě malých dětí není až tolik na škodu. Je pravda, že králičí maso je dietní? Králičí maso se vyznačuje nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem vitaminu B12. Je dietní a vhodné i pro malé dítě. Foto popis| Foto autor| FOTO: ARCHIV

Blesk Vychází už ve středu, za zvuků sirény 28.8.2015 Blesk str. 8 Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Velký test dětských nápojů Snažíte se, aby vaše dítko dodržovalo správný pitný režim i ve školní lavici, a proto mu kupujete pitíčko, na které ukáže? Jenže v atraktivních obalech už tak atraktivní náplň být nemusí! V jakých dětských nápojích je tolik cukru, že tím vaše ratolest překročí svou denní dávku? Jaká

pitíčka jsou vhodná, a která je lepší dětem do ruky vůbec nedávat? Potravinový Sherlock vám to prozradí už ve středečním velkém testu Blesku! Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. Kdy vychází velký test? Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná laboratoř Eurofins. V testu nechybí vždy ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů. Foto autor| Foto: Martin Pekárek Regionální mutace| Blesk - Čechy

blesk.cz Ultimátum kvůli mléku. Na ministra Jurečku vystartovali farmáři 28.8.2015

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agrární komora dala ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) ultimátum. Má čas do konce září, aby schválil dotační programy na mléko. Ministr oponuje, že nejsou peníze, ale slibuje hledat prostředky v úsporách. Své požadavky na vypsání nových mléčných dotací ohlásilo vedení komory na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Komora zároveň požaduje okamžité zahájení intervenčních nákupů mléčných produktů za státní peníze. „Budeme zlobit,“ vzkázali zemědělci „Pokud nedojde k urychlenému naplňování požadavků, bude agrární komora v této složité situaci reagovat všemi dostupnými prostředky,“ stojí v usnesení představenstva. „Budeme zlobit,“ dodal prezident komory Miroslav Toman. Více vedení komory nenaznačilo. Jurečka půjde za Babišem pro miliardu Podle ministra Jurečky se ministerstvo snaží, problémem jsou ale peníze. „Naše zdroje na ministerstvu jsou výrazně omezeny, byť budu hledat maximum v úsporách,“ říká ministr, který o rozpočtu jedná i s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Po Babišovi chce Jurečka miliardu korun, zatím se nedohodli. Kvůli ruskému embargu Evropa neví co s mlékem Krize s padajícími cenami mléka se zdaleka netýká pouze České republiky. Mléka je na evropském trhu nadbytek v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót. Evropská unie by podle Jurečky a jeho dalších rezortních kolegů měla zvýšit intervenční nákupní ceny mléka. Dokonce by na tom podle něj mohla vydělat, kdyby mléčné produkty po několika letech zpětně prodala.

O mléčném trhu budou ministři zemědělství EU jednat 7. září v Bruselu. Na chystané protesty farmářů z evropských zemí vyšle Agrární komora autobus s demonstranty.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/339640/ulti...a-ministra-jurecku-vystartovali-farmari

budejckadrbna.cz FOTO: Ve čtvrtek začal agrosalon Země živitelka 28.8.2015

budejckadrbna.cz str. 0 Společnost Bezedný Frank Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Budějcké výstaviště ve čtvrtek 27. srpna 2015 opět ožilo ruchem tradiční akce - mezinárodního agrosalonu Země Živitelka. Své produkty a služby nejen z oblasti zemědělství zde představí téměř 600 vystavovatelů. Dvaačtyřicátý ročník agrosalonu, nazývaného také “svátkem zemědělců“, zahájili představitelé státu, vlády a významných zemědělských institucí. Zahájení se zúčastnil prezident České republiky Miloš Zeman i jeho předchůdce, exprezident Václav Klaus. Oba ve svých projevech užili svůj typický humor a oba také zdůraznili nutnost podpory českého zemědělství, například v oblasti spotřeby českých kvalitních potravin. Přítomni byli také ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda Agrární komory České republiky Miroslav Toman, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola a další hosté. Krátce po ukončení zahajovacího ceremoniálu se politici vydali na rovněž tradiční prohlídku pavilonů Miloš Zeman letos tuto cestu po areálu absolvoval netradičně, jel v golfovém vozíku. To ovšem není jediná změna, kterou návštěvníci agrosalonu zaznamenali. Velmi výraznou změnou je celkové uspořádání expozic, kdy hlavní výstavní plochy patří zemědělské technice, která je tak pro výstavu dominantní. Prodejní stánky s potravinami nebo spotřebním zbožím byly letos situovány do postranních prostor. Celkově díky tomu agrosalon působí jako skutečně odborná, profesně orientovaná výstava bez pouťových prvků. Součástí agrosalonu jsou odborné doprovodné programy, semináře a oborové dny. V sobotu se budou konat také již tradiční Národní dožínky.

URL| http://www.budejckadrbna.cz/zpravy/spo...tek-zacal-agrosalon-zeme-zivitelka.html

budejovice.iDNES.cz Traktory už se blýskají. Ve čtvrtek začíná v Budějovicích Země živitelka 26.8.2015

budejovice.iDNES.cz str. 0 Budějovice / Budějovice - zprávy MF DNES, Ludmila Mlsová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Návštěvníci mezinárodního agrosalonu Země živitelka na českobudějovickém výstavišti se mohou těšit, že uvidí letos největší přehlídku nejmodernějších zemědělských strojů v Česku. „Letos nebyla výstava Techagro v Brně. A to znamená, že u nás se prezentují ve větší míře i dovozci zemědělské techniky. Máme o jedenáct procent větší účast zahraničních vystavovatelů,“ uvedl ředitel společnosti Výstaviště České Budějovice Josef Friedrich.

Areál bude letos nabitý, své stánky tu dokončuje na 600 vystavovatelů, spoluvystavovatelů a obchodníků. I když je to podobný počet jako loni, celkový vzhled areálu se proti předchozím ročníkům viditelně změnil. Zjednodušeně řečeno, obchodní a potravinářské ostrůvky už lidé nenajdou na hlavních trasách. „Klademe velký důraz na to, aby na hlavních cestách byly pouze zemědělské exponáty. A obchodní, potravinářská nebo obslužná centra jsou za touto hlavní linií,“ upřesnil Friedrich. Chtějí zvýšit odbornost agrosalonu Taktika vytlačit lidový jarmark z hlavních tras a zvýšit tím odbornost největšího mezinárodního agrosalonu v Česku funguje u nových vystavovatelů, kteří se budějovickým pořadatelům výstav a veletrhů hlásí. Letošní novinkou Země živitelky je soustředění firem, které poskytují servis zemědělcům, v pavilonu T2. „Lidé tu najdou firmy zabývající se zpracováním zemědělských produktů, moderní zemědělské technologie, výrobce krmiv nebo fólie na zpracování senáže, firmy zabývající se skladováním olejů a další,“ popsal Jan Schmidtmayer z výstaviště. V největším krytém prostoru, v pavilonu T1, najdou návštěvníci stánky a ochutnávky regionálních potravin ze všech českých krajů. „V expozici Jihočeského kraje najdete farmářský minitrh. Bude se tam prezentovat asi 20 výrobců oceněných značkou Chutná hezky. Jihočesky. Součástí je i kuchařská show,“ zve šéfka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Atraktivní ukázky sokolníků, kynologie a lukostřelby, potřeby pro myslivce a rybáře, ale i ochutnávky zvěřinových specialit jsou připraveny v Pavilonu myslivosti R1. A myslivci si tu mohou po loňském výpadku zase doplnit i zásoby munice. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. „Letos se nám opět podařilo obnovit prodej zbraní a střeliva. Do budoucna chceme tuto expozici rozšířit o české zbrojovky,“ sdělil Friedrich. Hlavně městské děti si mohou na výstavišti třeba poprvé prohlédnout živé koně, ovce, krávy, ale i drobná zvířata. A možná se jim podaří navštívit pavilon H právě ve chvíli, kdy se ušáci utkají v soutěži Králičí hop. Agrosalon Země živitelka začne na výstavišti ve čtvrtek v devět hodin, až do pondělí bude mít otevřeno vždy do 18 hodin, v úterý veletrh skončí o hodinu dřív. Plné vstupné vyjde na 145, zlevněné stojí 70, školní 30 a rodinné 290 korun. Novinkou je, že plná vstupenka platí do konce října i jako vstupenka do hlubockého Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství v zámku Ohrada. Výstaviště nabízí na travnaté ploše před areálem a také uvnitř poblíž hlavní brány až k Rybářské baště celkem 600 parkovacích míst. Motoristé zaplatí za osobní auto za den 110 korun.

URL| http://budejovice.idnes.cz/zeme-zivite...A150826_2186862_budejovice-zpravy_epkub

ceska-justice.cz Sobotka: Řetězce nesmí diskriminovat zemědělce a potravináře 29.8.2015

ceska-justice.cz str. 0 Politika Eva Paseková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na národních dožínkách na Zemi živitelce v Českých Budějovicích slíbil, že koalice v Parlamentu prosadí schválení novely zákona o významné tržní síle,

od níž si zemědělci a potravináři slibují posílení své pozice v jednáních s obchodními řetězci. Obchodní řetězce nesmí diskriminovat české zemědělce a české a moravské potravináře," uvedl premiér. […] Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na národních dožínkách na Zemi živitelce v Českých Budějovicích slíbil, že koalice v Parlamentu prosadí schválení novely zákona o významné tržní síle, od níž si zemědělci a potravináři slibují posílení své pozice v jednáních s obchodními řetězci. Obchodní řetězce nesmí diskriminovat české zemědělce a české a moravské potravináře," uvedl premiér. Podle Sobotky je prosazení zákona velká bitva. Řetězce se brání tomu, abychom tuto novelu prosadili. V Parlamentu nasazují všechny prostředky, ale chci slíbit, že vláda to nevzdá. Jsme připraveni novelu zákona o významné tržní síle prosadit," uvedl Sobotka. Zákon o významné tržní síle je spojován například se současnými problémy s odbytem mléka. Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana za to mohou nejen ruské sankce a zrušení mléčných kvót v Evropské unii, ale právě chování zahraničních obchodních řetězců. Není možné, aby zahraniční obchodní řetězce diskriminovaly české zboží na českém území, není možné, aby České republika byla závislá na dovozech a ztratila svoji soběstačnost," řekl Toman. Novelu zákona, který platí už od roku 2010, nyní projednávají sněmovní výbory. V září by měly dát svá doporučení. Novela má zákon zpřesnit a zlepšit jeho fungování, podle obchodníků však může zdražit potraviny. Antimonopolní úřad to ale odmítá. Ministr zemědělství Marian Jurečka dnes na dožínkách zhodnotil letošní sklizeň obilovin jako velice dobrou. Upozornil ale, že hospodářský rok je třeba hodnotit až je prodáno a zaplaceno. Také připomněl, že situace v některých komoditách není jednoduchá a vyzval, aby Češi nakupovali regionální výrobky. Žně v Česku letos skončily v rekordním čase, zhruba o měsíc dříve než loni, výnosy obilovin se blíží loňským rekordním. Obilí je kvalitní pro mlynáře i pekaře. Díky dobré úrodě lze podle odborníků předpokládat, že ceny surovin a pekařských výrobků by zdražovat neměly. Dožínky - slavnost k ukončení žní - se dodnes slaví v mnoha obcích. Vrcholí předáním dožínkového věnce a vinšováním hospodáři, večer hostinou a taneční zábavou. Hudba v podání dechových kapel čeká po celý den i na návštěvníky Země živitelky. Do Českých Budějovic jich přijely v kolonách tisíce. Agrosalon potrvá do úterý. -čtk-

URL| http://www.ceska-justice.cz/2015/08/so...-diskriminovat-zemedelce-a-potravinare/

Českobudějovický deník Úrodu má před suchem chránit víc rybníků Českobudějovický deník str. 7 Jižní Čechy (mat, ks) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.8.2015

zpět České Budějovice – O tématech svých proslovů, které zazněly u příležitosti včerejšího zahájení 42. ročníku výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích, nemuseli ústavní činitelé a další hosté dlouho přemýšlet. Všichni se dotkli problémů, které nyní pálí zemědělce – letošního rekordního sucha i nízkých výkupních cen mléka. Právě o propadu cen mléka vůči nákladům na jeho produkci jednali v Českých Budějovicích v předvečer zahájení výstavy zástupci resortů zemědělství zemí Visegradské skupiny, kteří na Zemi živitelku rovněž zavítali. Podle českého ministra zemědělství Mariana Jurečky by měla Evropská unie tíživou situaci, která je i důsledkem zavedených protiruských sankcí, začít urychleně řešit. „Díky tlaku zástupců Visegradské skupiny se 7. září uskuteční mimořádné jednání rady ministrů zemědělství EU, jehož jediným

tématem bude právě situace v mléčném sektoru,“ informoval Marian Jurečka. „Skončilo období analýz, teď musí nastat období řešení. Hazardujeme s tisíci pracovními místy,“ doplnil. Dalším problémem, který letos drtí zemědělce, je extrémní sucho. Prezident Potravinářské komory ČR i Agrární komory ČR Miroslav Toman vyčíslil, že kvůli nedostatku vláhy lze v ovocnářství a zelinářství čekat ztráty v řádu desítek milionů korun. „Týká se to hlavně krmných plodin, kukuřice, pícnin. V některých oblastech čekáme až padesátiprocentní propad oproti normálu,“ upřesnil Miroslav Toman. Prezident republiky Miloš Zeman, jenž se včerejšího zahájení Země živitelky rovněž zúčastnil, v té souvislosti zmínil, že rád podpoří veškerá opatření ministerstva zemědělství týkající se odstranění následků letošního sucha. „A to nejen opatření krátkodobá, ale zejména ta dlouhodobá. Říká se, že jsme střechou Evropy, ale ta střecha většinou nemá okapy ani sudy na dešťovou vodu. Měli bychom zadržet vodu v krajině, poučit se z letošního sucha a například obnovit staré rybníky,“ zmínil Miloš Zeman s tím, že v minulosti u nás bylo až třikrát víc rybníků než teď. Země živitelka není jen svátkem zemědělců. Včera sem mířily i stovky lidí, pro něž je pěstitelství koníčkem, ale také rodiny s dětmi, které obdivovaly nablýskanou zemědělskou techniku. Tradičně na výstavu zavítala Jitka Haladová z Plzeňského kraje, která letos na jih Čech vyrazila s vnoučaty Kristýnkou a Jakubem. „My sem jezdíme čistě ze zájmu,“ prozradila Jitka Haladová. „Zatím jsme navštívili jen pavilon, kde byly samé dobroty. Neodolali jsme čokoládové fontáně,“ doplnila. Malý Kuba se těšil na něco úplně jiného. „Mně se nejvíc líbí nakladače.“ Foto popis| NA ŽIVITELKU loni zavítalo téměř sto tisíc lidí, letos se čeká s ohledem na příznivější počasí vyšší účast. Své zboží na agrosalonu nabízí přes 600 vystavovatelů. Foto autor| Foto: Deník/Jaroslav Sýbek Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 07 ID| f5df008b-4fe2-425d-9fd1-afb093264bae

Národní dožínky na českobudějovickém výstavišti 29.8.2015

Českobudějovický deník str. 15 Jižní čechy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dnes je velký svátek všech zemědělců. Jejich náročná práce vyvrcholí dnešními Národními dožínkami, které začínají slavnostním zahájením v 10 hodin v Pivovarské zahradě za přislíbené účasti premiéra ČR a dalších významných představitelů politického a společenského života. Mezi nejnavštěvovanější patří i letos multifunkční pavilon T s prezentacemi potravin ze všech krajů ČR se značkou kvality „Regionální potravina“, „KLASA“, „Český výrobek–garantováno Potravinářskou komorou ČR“, „Chutná hezky. Jihočesky“. Prezentace jsou doplněné ochutnávkami, atraktivními kuchařskými show, recepty, hudebními programy se soutěžemi a velkému zájmu se těší zvýhodněný prodej potravin. Za pozornost rozhodně stojí prezentace Celostátní sítě venkova, Místních akčních skupin ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, Národnej sietě rozvoja vidieka SR, Místních akčních skupin SR a Asociace regionálních značek a regionálních produktů s celodenním programem, venkovskou tržnicí a příjemnou atmosférou lidové muziky v Pavilonu venkova Z a na okolních plochách. Tradičně je na Zemi živitelce ke zhlédnutí pestrá a bohatá přehlídka zemědělské techniky, expozice zahrádkářů, včelařů a chovatelů. Na předvadišti v severní části areálu probíhá podle programu předvádění hospodářských zvířat, novinkou je nejmenší ovce na světě. Určitě si dnes nenechte ujít finále soutěže Česká sekera 2015 v házení oboustrannou sekerou na terč. Bohatý dožínkový program v Pivovarské zahradě s kapelami a řadou soutěží moderuje Jan Čenský a Ivana Šimánková.

V neděli zveme návštěvníky na Den zdraví s populárně-naučnými a hudebně-zábavnými programy. Např. na plochu 508 mezi pavilonem Z a T1 na hudebně zábavný pořad o zdravé výživě a bezpečnosti potravin pro nejmenší děti. V Pivovarské zahradě uslyšíte Jižany, Tomáše Linku s kapelou Přímá linka a K. T. O. V pondělí je Den myslivosti, za návštěvu bohatých prodejních nabídek a působivých expozic proto rozhodně stojí myslivecké a rybářské pavilony R1 a R3 u Pivovarské zahrady. V Pivovarské zahradě je připravený celodenní Program Šlágr TV, příjemnou atmosféru Pavilonu venkova Z doplní dětské folklorní soubory. Také v poslední den výstavy, úterý, se určitě se přijďte podívat - i ochutnat a nakoupit – do expozic českých potravin v pavilonu T, letos opět nejnavštěvovanějšího pavilonu. Značky kvalitních českých potravin se tak stávají pro čím dál větší část veřejnosti vyhledávanými a preferovanými výrobky. Na oblíbené Babouky zveme návštěvníky do Pivovarské zahrady a v Dětském koutku si naposledy užijí nejmenší návštěvníci zábavné programy. Historii soutěže Zlatý klas a průřez oceněnými exponáty uvidíte v pavilonu B1. Více informací naleznete na internetových stránkách http://www.vcb.cz. Připomínáme, že vstupenka na výstavu za plné vstupné platí do konce října také jako vstupenka do Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada v Hluboké nad Vltavou. V úterý 1. 9. výstava Země živitelka na českobudějovickém výstavišti sice končí, ale už v sobotu 19. září zveme čtenáře na country odpoledne Rozloučení s létem. Foto popis| Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní čechy; 15 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní čechy; 15 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní čechy; 15 Publikováno| Písecký deník; Jižní čechy; 15 Publikováno| Prachatický deník; Jižní čechy; 15 Publikováno| Strakonický deník; Jižní čechy; 15 Publikováno| Táborský deník; Jižní čechy; 15 ID| cc824433-7ab8-4388-8eb7-519898b7b38d

ČRo - cb.cz V Budějovicích začíná Země živitelka, své zboží a služby tu představí na 600 vystavovatelů ČRo - cb.cz str. 0 / zpravodajstvi Lucie Hochmanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.8.2015

zpět Více než sto tisíc lidí zamíří v příštích dnech do Českých Budějovic. Dnes tam začíná největší tuzemská přehlídka venkova, Země živitelka. Návštěvníkům českobudějovického výstaviště se při ní představí více než šest stovek vystavovatelů se zemědělskou technikou, potřebami pro rybáře, myslivce i včelaře nebo výrobců regionálních potravin. Do areálu českobudějovického výstaviště už zamířila zemědělská technika, kterou si budou moci návštěvníci prohlédnout.Většina lidí přijede autem. Dopravu budou během Země živitelky řídit policisté. Ti se zaměří hlavně na křižovatky ulic Na Dlouhé louce a Husovy a také u obchodního domu Kaufland.V případě potřeby jsou připraveni usměrňovat dopravu také na mimoúrovňovém křížení silnice I/20 a Strakonické ulice. U hlavní brány výstaviště také otevřou služebnu, ve které budou s návštěvníky výstavy řešit jejich nesnáze.Červenobílé pásky v okolí výstaviště označují místa, na kterých bude možné parkovat, a to například i travnaté plochy. Parkování bude možné i přímo v areálu.„Zbourali jsme pavilon A, který už byl v havarijním stavu. Získali jsme tam navíc zhruba 200 parkovacích míst. Myslím si, že dáme dohromady tak 600 parkovacích míst,“ říká vedoucí útvaru správy majetku českobudějovického výstaviště Jan Schmidtmayer.Jeho lidé řidiče na správná parkovací místa také zavedou.„Značky budou navigovat na nájezd buď na travnatou plochu nebo na parkoviště P1. Naši pracovníci budou auta třídit a posílat tam, kde bude volno,“ dodává.Zahájení

výstavy se zúčastní prezident Miloš Zeman, sobotních dožínek pak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na novou zemědělskou techniku se těší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL).Země živitelka je největší průřezový agrosalon v zemi. Není specializovaná na určitá odvětví, ale zahrnuje všechna ze zemědělské výroby, od rostlinné přes živočišnou, přes techniku a potravinářství až po myslivost a rybářství.Potravinářská část výstavy bude zaměřena především na oceněné výrobky od regionálních výrobců, národní značku kvality Klasa a další marketingové značky. Objeví se ochutnávky i prodejní stánky.Země živitelka začíná dnes v 9 hodin a potrvá do úterý.Začíná Země Živitelka. Živě se na výstaviště přenesete ve vysílání České rozhlasuPáteční program Země Živitelky opět zpestří Den dechovky s Českým rozhlasemDotýkat se exponátů je dovoleno! vzkazují organizátoři výstavy v Mladé BoleslaviVýstava ke stému výročí narození Jana Lukase představuje jeho obdivované reportážní snímkyNa cestu historií Evropy zve děti v Plzni nová výstavaPohádková země v Klášterci nad Ohří: Seznamte se s vodníky, čerty a skřítky

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1526478

Agrárníci dali ultimátum ministrovi zemědělství, chtějí dotace pro mlékaře ČRo - cb.cz str. 0 / zpravodajstvi Martin Pokorný Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.8.2015

zpět Vedení Agrární komory představilo v Českých Budějovicích požadavky na ministra zemědělství. Marián Jurečka od nich dostal ultimátum do konce září. Do té doby má schválit například nové dotační programy producentům mléka. Ministr zemědělství má podle zemědělců schválit nový dotační program na podporu mléka, má zahájit nákup mléčných komodit, takzvané intervenční nákupy, má urychlit výplatu podpor pro méně příznivé oblasti, jako jsou například hory, otevřít program zelené nafty.Požadavků, které vedení Agrární komory představilo v Českých Budějovicích na agrosalonu Země živitelka, je celkem několik desítek.Co hrozí, když ministr podmínky nesplní, zatím prezident agrární komory Miroslav Toman nechtěl prozradit. Počítá s tím, že by dotační programy začaly fungovat až třeba začátkem příštího roku.Ministr zemědělství Marian Jurečka už ve středu po setkání s resortními kolegy osmi zemí střední Evropy řekl, že podobné dotace a programy na podporu mlékařů bude prosazovat i na setkání unijních ministrů zemědělství 7. září v Bruselu, kde se bude jednat o mléčném trhu.Vedle diskuze zde budou protestovat farmáři z evropských zemí, Agrární komora vyšle autobus s demonstranty na podporu akce.Krize s padajícími cenami mléka není jenom v ČR, mléka je na trhu nadbytek v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót.Setkání vedení Agrární komory je na agrosalonu Země živitelka už tradicí, stejně jako udílení titulu Zlatý klas. Mezi oceněnými byli letos Jihočeši.Odborná porota ocenila chovatelku skotu Andreu Samohejlovou z Týna nad Vltavou, nebo farmáře z AGRO Březnice u Bechyně.V Budějovicích začíná Země živitelka, své zboží a služby tu představí na 600 vystavovatelů Agrosalon Země živitelka doprovodí také soutěž o nejlepší dožínkový koláč Prezident Klaus vyzval na výstavě Země živitelka k nákupu českých potravin


ČRo - pardubice.cz Inspekce zavřela hospodu v Kuněticích. Kvůli myším a jedu ČRo - pardubice.cz str. 0 / zpravodajstvi Ondřej Wolf Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.8.2015

zpět Myší trus v blízkosti potravin, mrtví hlodavci a umaštěné podlahy od zbytků jídla v kuchyních. Státní zemědělská a potravinářská inspekce kvůli těmto a dalším prohřeškům uzavřela deset českých hostinců. I když už některé sjednaly nápravu, hrozí jim pokuty. Do hledáčku inspektorů se dostala i oblíbená výletní hospoda, kterou na břehu Labe v Kuněticích na Pardubicku hojně navštěvují cyklisté.„K tomu se nebudu vracet,“ řekl majitel Josef Štancl, který se odmítl pro Český rozhlas vyjádřit a odjel ihned z místa autem.Jeho hostinec je malebné místo přímo u vody. Je tady velká zahrádka se slunečníky.Oblíbená zahrádka„To nás dostalo. Byli jsme velmi negativně překvapeni, protože jsme tam jezdili velmi rády. Byla to oblíbená restaurace se sezením vody. Moc nás to mrzí. Myslím, že nejvíce jsou zklamáni cyklisti,“ říkají manželé Švábovi z Pardubic, kteří si sem vyjeli právě na kolech.„Já jenom chci říct, že mi to je hodně líto, že takové krásné místo,“ říká paní Monika.Maso v řetězcích: Spíše špatné značení, hygiena bývá v pořádkuHostinec u Přívozu - ve skladu surovin byly inspektory objeveny kukly hmyzu a mrtvá myš. V polici regálu se suchými potravinami a na podlaze se vyskytoval myší trus a bezprostředně vedle potravin (čočka, těstoviny, olivy) byl umístěn jed na hlodavce. Prostory kuchyně, především mezi kuchyňskými zařízeními, byly pokryty zašlou mastnotou a dalšími nečistotami.Státní zemědělská a potravinářská inspekceInspektorům vadilo, že majitel této hospody měl ve skladu surovin kukly hmyzu, byla tam i mrtvá myš a na podlaze myší trus.„Dokonce bezprostředně vedle potravin, jako je čočka nebo těstoviny, byl umístěn jed na hlodavce, což je z hygienického hlediska naprosto nepřípustné. Dále podlahy v kuchyni pod sporáky a dalšími zařízeními byly silně znečištěné zašlou mastnotou,“ doplňuje mluvčí inspekce Radoslav Pospíchal.Majitel restaurace dal ale vše do pořádku a provozovnu dnes dopoledne otevřel. Pokuta ho nemine.V Moravské Třebové chybí předzahrádky, město pořídí mobilní bar


ČRo České Budějovice Prezident Agrární komory chce po ministru Jurečkovi větší dotace pro mlékaře 28.8.2015

ČRo České Budějovice str. 1 17:00 Události regionu Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka -------------------Prezident Agrární komory Miroslav Toman chce od ministra zemědělství Mariana Jurečky větší dotace pro mlékaře. Požaduje taky zvýšení intervenčních nákupů mléčných výrobků. Nové dotace má podle jeho slov ministerstvo schválit do konce září. Toman to řekl v Českých Budějovicích po setkání vedení Agrární komory na agrosalonu Země živitelka. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR -------------------Tam je potřeba přijmout nové dotační tituly, já jsem to říkal v Bruselu, to znamená větší podpora kvality mléka. Měly by se refundovat fuze třetích zemí Evropské unie a měly by se zvýšit intervenční nákupy sušeného mléka a dalších komodit mléčných. Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka -------------------Ministr zemědělství Marian Jurečka už dříve avizoval, že dotační programy producentům mléka chce prosazovat i na evropské úrovni. Rada Evropy bude otázky zemědělství a cen mléka řešit začátkem září.

denik.cz

Do Mariánských Lázní se zřejmě vrátí farmářské trhy, lidé je chtějí zpátky 29.8.2015

denik.cz str. 0 Karlovarský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mariánské Lázně – Farmářské trhy, nabízející čerstvé potraviny a krajové speciality, se zřejmě vrátí zpátky do Mariánských Lázní. " Mariánskolázeňští měli možnost prostřednictvím ankety vyjádřit svůj názor na znovuobnovení trhů a jedenadevadesát procent hlasujících se vyslovilo pro vrácení trhů do města. „Z ankety na městských webových stránkách vyplynulo, že více jak devadesát procent lidí projevilo zájem o konání farmářských trhů," uvedl tajemník Městského úřadu Mariánské Lázně Jiří Šrámek s tím, že příští týden pojede na jednání s možným pořadatelem trhů a pokusí se domluvit podmínky pro konání akce. „Farmářské trhy se budou pořádat na Městské tržnici," uvedl. Právě tržnice na křižovatce Chebská byla v minulém roce zrekonstruována. Největším lákadlem by podle ankety měla být možnost nakoupit na farmářských trzích kvalitní potraviny. Respondenti, kteří se ankety zúčastnili, by také ocenili doprovodné akce. „Z reakcí vyplynulo, že Mariánskolázeňští by přivítali doprovodné akce formou hudebního vystoupení nebo akcí pro dětské návštěvníky. Dále by uvítali například degustaci nabízených potravinářských výrobků, gastronomické akce nebo ukázky řemesel," přiblížil tajemník. Mariánskolázeňští na trzích chtějí převážně kvalitní biopotraviny, zeleninu a ovoce místních pěstitelů, pečivo, masné výrobky či mléčné výrobky lokálních výrobců. „Osobně mi něco takového v Mariánkách chybí," řekla Jaroslava Holubová z Mariánských Lázní. „A jsem pro konání farmářských trhů. Ovoce či zelenina v supermarketu ani trochu neodpovídají mým požadavkům. O tom, dostat v krámu kvalitní masné výrobky, ani nemluvím.""

URL| http://www.denik.cz/karlovarsky-kraj/d...ide-je-chteji-zpatky-20150828-9apy.html

E15 Agrosalon Země živitelka se stále rozšiřuje 28.8.2015

E15 str. 2 Příloha - komerční speciál

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Letošní 42. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka probíhá na českobudějovickém výstavišti od 27. 8. do 1. 9. 2015 a je doprovázen Ekostylem a Mezinárodní výstavou družstevnictví. Svým rozpětím tyto výstavy obsáhnou celý zemědělsko-potravinářský sektor a řadí se k největší akci svého druhu na území České republiky. I tento ročník pokračuje v trendu zvyšování odbornosti celé výstavy. Byla zvětšena zpevněná venkovní výstavní plocha o zhruba tisíc metrů čtverečních, což Výstavišti České Budějovice umožnilo prezentovat více zemědělské techniky. Změnu doznala koncepce výstavních ploch umístěných hned za hlavní branou. Ucelenou expozici naleznou návštěvníci mimo jiné v pavilonu T2, který je celý zaměřený na zemědělské technologie, výrobu krmiva a zpracování zemědělských produktů. Potravinářství Potravinářství již tradičně reprezentují české kvalitní potraviny oceněné značkami „Regionální

potravina“, „Klasa“, „Chutná hezky. Jihočesky“, „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ a „Kvalitní evropský výrobek“. Návštěvníky čekají kuchařské show s ochutnávkami a oceněné potraviny si mohou v pavilonu T i zakoupit. Živočišná výroba V rámci živočišné výroby návštěvníci uvidí expozici ovcí, koní, skotu apod. a expozici Českého chovatelského svazu chovatelů drobného zvířectva, která se letos nachází samostatně v pavilonu H. Lesní a vodní hospodářství Odvětví lesního a vodního hospodářství nabídne Pavilon myslivosti, připraveny jsou ukázky sokolníků, kynologie a lukostřelby, potřeby pro myslivce, rybáře, a Lesní pedagogika – aktivity pro děti a mládež pořádané MZe. Rybářská bašta zajistí chytání ryb na zapůjčený prut, ukázky filetování a ukázky živých ryb v akváriích a kádích. Obnova a rozvoj venkova Celkově se venkov a jeho rozvoj či obnova soustředí v Pavilonu venkova, jímž se stal pavilon Z. V něm se budou prezentovat Celostátní sítě pro venkov jak z České, tak Slovenské republiky, ? Zahájení. Včerejšího zahájení Země živitelky se zúčastnil tradičně i prezident Miloš Zeman. K letošnímu suchu prezident poznamenal: „Říká se nám, že jsme střecha Evropy, ale ta střecha většinou nemá okapy ani sudy na dešťovou vodu“. Podle něj by se měly znovu obnovovat zrušené rybníky. Při prohlídce výstavy se zastavil i u expozice Vinařského fondu. Na snímku diskutuje s ředitelem fondu Jaroslavem Machovcem (vpravo) Mezinárodní výstava družstevnictví Družstevní výstavu reprezentovanou Svazem českých a moravských výrobních družstev lze nalezt v pavilonech E1, E5 a na venkovní ploše 701. Jedná se o spotřební zboží, kovovýrobu, elektroniku, stavebnictví, vybavení zahrady, řemeslné či zemědělské výrobky a podobně. Ekostyl Tato výstava zahrnující tvorbu a ochranu životního prostředí představí především firmy zaměřené na ekologické stavby, likvidaci odpadů, alternativní zdroje energie, ale i na zdravý životní styl. ...................................................................... Přílohu připravil: Vlastimil Poliačik Země živitelka Země živitelka je název nejstarší a nejnavštěvovanější české zemědělské výstavy, která se koná každoročně koncem srpna ve výstavním areálu v Českých Budějovicích. Její historie sahá až do roku 1972, kdy byl poprvé zaveden název „Celostátní zemědělská výstava Země živitelka České Budějovice“. Tato přehlídka tak navázala na akce pořádané od roku 1960 jako regionální zemědělské výstavy. Za dobu své existence se Země živitelka stala uznávanou odbornou zemědělskou výstavou s prezentací rostlinné a živočišné výroby, krmiv, zemědělské techniky, potravinářství a zpracovatelského průmyslu, ekologie, lesního a vodního hospodářství, ochrany životního prostředí, služeb pro zemědělce a agroturistiky. V roce 2006 byly v rámci Země živitelky zahájeny dva nové tematické projekty, a sice výstava Ekostyl a Mezinárodní výstava družstevnictví, které se od té doby konají v každém ročníku. Tematická výstava Ekostyl je zaměřena na tvorbu a ochranu životního prostředí, ekologické technologie, alternativní zdroje energie, bioprodukty a zdravý životní styl. Mezinárodní výstava družstevnictví je prezentací výrobků družstev od spotřebního zboží přes stavebnictví, textil až po potravinářské výrobky. Statistika výstavy ? Počet vystavovatelů (včetně zahraničních): 355 ? Počet spoluvystavovatelů (včetně zahraničních): 113 ? Celkový počet vystavovatelů: 468 ? Z toho počet zahraničních vystavovatelů a spoluvystavovatelů: 20 ? Počet českých a zahraničních firem zastoupených českými vystavovateli: 40

Zastoupené země: Turecko, Dánsko, Německo, Bělorusko, Rakousko, Japonsko, Korea, Spojené království, Slovensko, Nizozemsko, Francie, Slovinsko, Finsko, Spojené státy, Itálie, Polsko, Lotyšsko, Norsko, Česká republika ? Počet obchodníků: 120 ? Pronajatá krytá plocha: 4862 m2 ? Pronajatá volná plocha: 15 587 m2 ? Zvláštní předváděcí plocha: 7750 m2 ? Pronajatá obchodní plocha: 3132 m2 ? Počet návštěvníků v roce 2014: 98 652 Foto popis| ? Předvádění. Asi nejpřitažlivější program na takzvaném představišti je ukázka plemenných koní Foto autor| Foto čtk, foto na titulní straně čtk Foto popis| ? Doprovodný program. Expozice doplňuje velký počet doprovodných programů a soutěží, jako například ukázka práce s motorovou pilou Foto popis| ? Potraviny. Na výstavě nemůže chybět nejoblíbenější jídelní příloha v Česku brambory – od různých pěstitelů ze všech krajů republiky Foto autor| Foto Výstaviště České Budějovice 3x

e15.cz Drahá cibule rozvrací Indii. Vláda brání odlivu klíčové zeleniny ze země 26.8.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční politika Jaroslav Bukovský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Indii hrozí politická krize. Její prozaickou příčinou jsou prudce rostoucí ceny cibule, která je rozhodující ingrediencí indického jídelníčku. Ceny oblíbené zeleniny jen během srpna vzrostly na více než dvojnásobek, kilogram cibule tak vyjde v obchodech běžně na 80 rupií, což přibližně odpovídá třiceti českým korunám. To je zhruba tolik, kolik si průměrný Ind vydělá za jeden den své práce. Ceny klíčové potraviny rostou v předvečer voleb ve státě Bihár, které budou podle pozorovatelů jazýčkem na vahách popularity vlády premiéra Naréndry Modího. Řada důležitých reforem v zemi se totiž k nevoli obyvatelstva zastavila a obliba vládnoucí strany Bharatiya Janata klesá. Ceny populární zeleniny jsou přitom v zemi tradičně silným politickým faktorem, za viníka drahé cibule totiž lidé považují vládu. Cenový šok jako důvod pro změnu vlády „Vláda nemá právo vládnout, pokud nemůže kontrolovat ceny cibule,“ uváděla ve volební kampani už v roce 1980 Indira Gándhiová. Šoky v cenách cibule považují experti za klíčový důvod proměny vlád nejen v tomto roce, ale i v roce 1998, kdy v zemi dokonce proběhly dvojí volby. Vláda svaluje vinu na kartelové dohody mezi obchodníky s cibulí, ti se prý rekrutují s několika málo indických rodin a tichými dohodami o omezení dodávek šroubují ceny vzhůru. „Peníze z drahé cibule končí v rukách obchodníků,“ uvádí Arvind Singhal z poradenské společnosti Technopak pro Reuters. Vláda mezitím uvalila na cibuli exportní daň v podobě minimální vývozní ceny, aby zabránila odlivu zeleniny ze země. Tunu cibule tak mohou Indové vyvézt nejméně za 700 dolarů za tunu, ještě v červenci přitom průměrná cena vývozu činila takřka o polovinu méně. Obchodníkům mizí stovky tun cibule Drahá cibule se už dokonce octla i v hledáčku zlodějů. Bombajský obchodník například minulý týden oznámil, že mu byly ukradeny pytle s cibulí o váze 700 kilogramů. Ztrátu dalších dvou tun zase nahlásil v neděli jiný obchodník ve skladu ve státě Maháráštra. V některých indických státech pak vyrostly vládní stánky s cibulí prodávanou s vysokou dotací z veřejných peněz, nákup dotované cibule však podléhá striktním množstevním kvótám. Čtěte také:

Spasitel Indie skládá rok po svém nástupu první účty Nestlé čelí v Indii žalobě, propaguje prý nudle s vyšším obsahem olova Zklamání pro Českou zbrojovku: Indie zrušila obří tendr na pušky Politický problém: v Indii zdražila cibule

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politi...odlivu-klicove-zeleniny-ze-zeme-1221752

Budeme dělat problémy, hrozí zemědělci Jurečkovi. Chtějí dotace na mléko 28.8.2015

e15.cz str. 0 Zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agrární komora dala ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi ultimátum, měl by do konce září schválit nové mléčné dotační programy. Své další kroky případné nechtějí agrárníci specifikovat. Požadavky ohlásilo vedení komory na tiskové konferenci po dnešním jednání představenstva na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Vedení komory také požaduje okamžité zahájení intervenčních nákupů mléčných produktů za státní peníze. Ministr zemědělství se bude požadavkům komory snažit vyhovět. „Pokud nedojde k urychlenému naplňování požadavků, bude agrární komora v této složité situaci reagovat všemi dostupnými prostředky,“ stojí v usnesení představenstva. „Budeme zlobit,“ dodal prezident komory Miroslav Toman. Více vedení komory nenaznačilo. „Nevnímám to tak, že by mi někdo vyhrožoval, dával striktní ultimáta,“ řekl v reakci ministr zemědělství Marian Jurečka. Podle něj se ministerstvo o většinu zmíněných věcí snaží a pracuje na nich, problémem jsou ale peníze. Přečtěte si: Odpovědí na zrušení mléčných kvót je fúze „Naše zdroje na ministerstvu jsou výrazně omezeny, byť budu hledat maximum v úsporách,“ vysvětlil ministr, který o rozpočtu jedná i s ministrem financí Andrejem Babišem a premiérem Bohuslavem Sobotkou. Po Babišovi chce kvůli problémům v zemědělství miliardu korun navíc, zatím se ale se svými kolegy nedohodli. Ceny mléka padají v České republice i v celé Evropské unii v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót. Ty v Evropské unii limitovaly produkci kvůli udržení vyšších cen. České ministerstvo zemědělství proto situaci řeší i na evropské úrovni. Více dotací Komora po ministrovi požaduje schválení nového dotačního programu na podporu mléka na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka. > Anketa Měli by zemědělci dostat od státu dotace na mléko?

Ano 26%

Ne 74%

V anketě hlasovalo 94 čtenářů. další ankety Navíc si komora přeje, aby vláda do konce září schválila změnu zákona, kterou by mohli farmáři využívat tzv. „zelenou naftu“ i v oborech živočišné výroby. Předložit by ji mělo ministerstvo zemědělství. „Očekáváme nějaký další krok, který by nebyl v rovině řečí, ale schválení,“ dodal viceprezident komory Bohumil Belada. Evropská unie by podle Jurečky a jeho dalších rezortních kolegů měla zvýšit intervenční nákupní ceny mléka. Dokonce by na tom podle něj mohla vydělat, kdyby mléčné produkty po několika letech zpětně prodala. O mléčném trhu by měli ministři zemědělství EU jednat 7. září v Bruselu, vedle diskuze budou protestovat farmáři z evropských zemí, Agrární komora vyšle autobus s demonstranty na podporu akce. Čtěte také: Stát kvůli mléčné krizi zvýší chovatelům dojnic dotace. O více než miliardu Česko čelí mléčné krizi, kvůli nadprodukci i ruskému embargu

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...ureckovi-chteji-dotace-na-mleko-1222453

Euro „Masomlýn“ před soudem 31.8.2015 Euro str. 44 Report Václav Drchal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ústavní soud vydal důležitý nález, který by v budoucnu mohl vést k rozpouštění romských ghett Přehled slavných nálezů Nejvyššího soudu Spojených států najdete v každém jen trochu slušnějším shrnutí americké politiky. Aby také ne, když třeba kauza Brown vs. školní rada Topeky před jedenašedesáti lety reálně přispěla k ukončení segregace. V Česku jednotlivý rozsudek vzhledem k odlišnému soudnímu systému nikdy takovou moc mít nebude, přesto se jeden potenciálně velmi vlivný uprostřed letošních letních veder zrodil. Ústavní soud vydal v úterý 11. srpna nález, ve kterém dal za pravdu manželům Heleně a Andreji Krištovým, obyvatelům kladenského tzv. Masokombinátu, jednoho z nejškaredějších a nejbeznadějnějších ghett u nás. Oba v minulosti od středočeského krajského soudu a vrchního soudu vysoudili 20 tisíc korun za dlouholeté umístění do „vyloučené, segregované a v zásadě pro bydlení nežádoucí lokality“. Obecné soudy však tuto segregaci nijak nedefinovaly a výslovně odmítly, že by

důvodem byl jejich romský původ. Kladno rozsudek přijalo a zaplatilo, ovšem advokát Krištových – a hybatel ústavní stížnosti – Michal Mazel se s tím nespokojil a věc postupně dotáhl až k Ústavnímu soudu, který věc vrátil zpět vrchnímu soudu a vypeskoval ho za to, že vůbec nevzal v potaz tzv. nepřímou diskriminaci. Tedy v tomto konkrétním případě okolnost, že pravidla pro přidělování bytů v Kladně sice otevřeně protiromská nebyla, ovšem ve skutečnosti vedla k tomu, že Masokombinát obývali takřka výhradně Romové. Kladno bude mít nyní poměrně těžkou úlohu přesvědčivě dokázat (v případě diskriminace dokazují obě strany sporu), že etnické složení Masokombinátu mělo jiný než rasový důvod. Pokud vrchní soud obnovené žalobě vyhoví, půjde o velmi obecný a silně precedenční rozsudek. Je proto možné, že za několik let kvůli němu česká města a obce dostanou strach z hromadných žalob Romů a radši samy „rozpustí“ ghetta na svém území. Jako když odhodí Masokombinát (bývalou ubytovnu kladenských jatek) nechalo město rekonstruovat na konci 90. let a vytvořilo v něm zhruba 30 substandardních bytů. Naprostou většinu z jeho zhruba dvou stovek obyvatel tvořili Romové, z velké části neplatiči, ale i lidé, kteří se sem dostali podobně jako Krištovi bez vlastního zavinění. Krišta pracoval 18 let na šachtě, své účty platil a o práci ho připravil až infarkt. Do Masokombinátu poslal jeho rodinu magistrát v roce 1999 poté, co se jejich dům začal rozpadat. Moc na výběr Krištovi podle svého tvrzení neměli, když druhou možností prý byla ulice. Z jejich původního domu se do Masokombinátu přestěhovala ještě jedna romská rodina, všichni bílí dostali byty jinde. Na začátku život v Masokombinátu zřejmě až tak nesnesitelný nebyl. Stál sice za lesem, k nejbližšímu obchodu to byly dva kilometry a autobus tam jezdil šestkrát denně, ovšem byty i okolí byly ještě celkem v pořádku. Pak se ale kvůli některým svým obyvatelům a nezájmu města proměnil v ghetto. První reportáže se objevily už na začátku minulého desetiletí a Masokombinát popisovaly (Lidové noviny, Respekt) jako svého druhu předpeklí, ze kterého není úniku – haldy odpadků, všeobecná nezaměstnanost, desetitisícové nedoplatky za vytápění přímotopy, desítky pobíhajících psů, plesnivé a počmárané zdi, rozbitá okna a hloučky od ničeho k ničemu se potloukajících dětí čichajících toluen. Krištovi dnes žijí na severu Čech a s novináři nekomunikují. V roce 2002 ale Andrej Krišta popsal Lidovým novinám všeobecný rozvrat a beznaděj: „Jako když nás sem odhodí. Je to strašný pocit, sami už si nepomůžeme.“ Nemusejí spát v lese S původní žalobou si dali Mazel a jeho kolegyně Kateřina Hrubá (pomáhalo také několik lidí z občanského sdružení Z vůle práva) hodně práce a vtělili do ní výsledky několika studií a dokumentů, které popisovaly stav sociálně vyloučených lokalit v Kladně. Důležitý byl třeba Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně 2008–2010 vytvořený sociálním odborem magistrátu, ve kterém o Masokombinátu stálo: „Až na výjimky je zasídlen Romy. Budova je přelidněná (...), v katastrofálním technickém stavu. Byty jsou provlhlé, vytápěné na elektřinu, častý je výskyt švábů apod., sociální zařízení je společné, v okolí budovy je silný nepořádek. (...) V lokalitě jsou značně rozšířeny sociálně patologické jevy typu lichvářství, prodeje a užívání drog, prostituce.“ Vycházeli i ze sebraných výroků představitelů města, například náměstka primátora Antonína Kajgra (ODS), který v prosinci 2004 prohlásil: „Podívejte, bavíme se o etniku, které se nehodlá nikdy přizpůsobit. Mají přístřeší a nemusejí spát v lese. To je až dost. Vždyť si je vezměte na pár dní domů a uvidíte: co je ze dřeva, spálí, co ze železa, prodají.“ Podle žaloby Masokombinát vznikl „řízeným sestěhováním nájemců městem, přičemž rozhodujícím kritériem byla jejich (skutečná či přisouzená) romská etnicita“, přičemž Mazel s Hrubou dovozovali, že tak kladenští politikové jednali záměrně. Středočeský soudce Vojtěch Cepl ovšem řadu předložených důkazů nevzal v potaz a v srpnu 2011 rozhodl jinak. Úřady se podle něj provinily jen tím, že Krištovy nechaly léta bydlet ve zcela nevyhovujících podmínkách, z požadovaného milionu přiznal 40 tisíc a z přiznané omluvy vyškrtal pasáž, která tvrdila, že Krištovi se do Masokombinátu dostali kvůli svému původu, a další, ve které stálo, že to bylo v lokalitě „protiprávně cíleně vytvořené, dlouhodobě udržované a prezentované jako segregovaná“. V té době už měl ale Masokombinát na kahánku, když Cepl krátce před rozsudkem konstatoval, že město začalo ghetto likvidovat a bydlí v něm poslední dvě rodiny. Krátce nato zanikl Masokombinát úplně. Magistrát vysvětloval, že si ho obyvatelé sami zničili, několik svědků u soudu ale tvrdilo, že roli

sehrály obavy z právě probíhajícího sporu. Ať už to bylo jakkoli, město se bez řečí a bez odvolání Krištovým omluvilo a zaplatilo. Nepřímá diskriminace Odvolali se však Krištovi – přičemž šlo o to, aby vrchní soud rozsudek precedenčně „zobecnil“ a uznal, že šlo o etnickou diskriminaci. Jenže vrchní i Nejvyšší soud daly Ceplovi v zásadě za pravdu. Ústavní soud se k případu dostal až před necelými 14 dny a jeho pohled na věc vše změnil. Nižším soudům vytkl, že „zcela pominuly institut nepřímé diskriminace“ neboli zda Krištovi nebyli „vystaveni minimálně tzv. nepřímé formě diskriminace, o niž se jedná v případě, kdy v důsledku navenek neutrálního předpisu, kritéria nebo zvyklosti je znevýhodněna osoba určité rasy nebo etnického původu v porovnání s jinými osobami, ledaže uvedený předpis, kritérium nebo zvyklost je objektivně odůvodněn legitimním cílem a ledaže prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné“. Nyní proto bude na vrchním soudu, aby rozhodl znovu a posoudil, zda Kladno dokáže rozumně vysvětlit, že o nepřímou diskriminaci nešlo. Důsledky Podle advokáta Mazla přiměje nález Ústavního soudu obce, aby se konečně důkladně zabývaly právními následky toho, když sestěhují „lidi jednoho etnika do areálu za městem“, a dodává: „Takto vzniklá judikatura nepochybně bude mít všeobecný užitek, pro obce, nájemce v sociálním bydlení a podobně.“ Kladenský magistrát ústy své mluvčí Lenky Růžkové tvrdí, že obavy z dopadů nálezu nemá a že o nepřímou diskriminaci jít nemůže: „Pro město Kladno je těžko srozumitelné, jak k takové diskriminaci může docházet v okamžiku, kdy pravidla pro přidělování bytů zohledňují kromě výše nabídnutého nájemného velmi významně i sociální a ekonomickou situaci žadatelů (tedy přes koeficient je vypočítáno bodové skóre žadatelů a na jeho základě rada města byt přidělí), navíc už při vyplňování žádosti zejména se sociálně či jinak handicapovanými občany velmi úzce spolupracuje příslušný odbor magistrátu i odbor sociální.“ Jestli taková argumentace soudům postačí, není jasné. Nároků lidí z Masokombinátu se Kladno kvůli promlčení již obávat nemusí. V případě jiných obcí a jiných ghett to ještě každopádně bude zajímavé. Na začátku život v Masokombinátu zřejmě až tak nesnesitelný nebyl. Stál sice za lesem, k nejbližšímu obchodu to byly dva kilometry a autobus tam jezdil šestkrát denně, ovšem byty i okolí byly ještě celkem v pořádku. Pak se ale kvůli některým svým obyvatelům a nezájmu města proměnil v ghetto. Na konci světa Podle analýzy společnosti GAC z letošního května žije v sociálně vyloučených lokalitách 95 až 115 tisíc lidí. Oproti roku 2006 je to nárůst skoro o polovinu. V celkem 297 městech a obcích napočítali výzkumníci 606 vyloučených lokalit a zhruba 700 ubytoven. Ve třech čtvrtinách sociálně vyloučených lokalit tvoří většinu obyvatel Romové, přičemž 24 procent vyloučených lokalit je čistě romských. Míra nezaměstnanosti dosahuje 80 až 85 procent a naprostá většina obyvatel má maximálně základní vzdělání. Trendem je, že se sociálně vyloučení „stěhují nebo jsou stěhováni do více odlehlých obcí s málo funkční infrastrukturou“. Foto popis| Co s načatým dnem. Dnes už kladenský Masokombinát neexistuje, do roku 2011 to ale bylo jedno z nejpochmurnějších romských ghett u nás. Foto autor| FOTO • Profimedia O autorovi| Václav Drchal, mailto:[email protected]

euserver.cz Většina z Vás teď bude nejspíše šokována tím, co se tu dozví 31.8.2015

euserver.cz str. 0 Zamyšlení Ladislav Kašuka

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Každý den nás škubou jako slepice! Cizí korporace nás všechny okrádají se souhlasem našich zaprodaných politiků Cizí soukromé v různých obřích korporacích sloučené masokombináty a obchodní řetězce nás všechny se souhlasem našich zaprodaných politiků každý den nehorázně okrádají na jídle! Cizí soukromé v různých obřích korporacích sloučené masokombináty a obchodní řetězce nás všechny se souhlasem našich zaprodaných politiků každý den nehorázně okrádají na jídle! Jako příklad Vám v tomto článku vysvětlím, jak je to doopravdy kupříkladu s hovězím masem, které se uměle vyšroubovanou cenou stalo pro většinu národa sotva párkrát do měsíce možnou stravou (někteří si ho dokonce už nemohou dovolit ani ke svíčkové omáčce na vánoce)!

Takže začneme u chovatelů dobytka: Mezi těmito lidmi je spousta poctivých dříčů, kteří chovají dobytek v „malém“ v rámci pár desítek, maximálně stovek kusů a ti tomu jak se říká, dávají úplně vše, žijíce na rančích, kde se volně pase jejich stádo, téměř ve stylu opravdových kovbojů, jak je známe z westernů. Jejich dobytek není namačkán v těsných kójích, není dokrmován chemií, růstovým hormonem, ani antibiotiky, jako dobytek, z kterého je dováženo do České republiky hovězí maso a další jiná „potrava kupříkladu z Polska, ale i z jiných zemí. Přesto jsou tito drobní chovatelé nakonec donuceni prodat svůj dobytek velkým masokombinátům, patřícím pod ještě větší zahraniční korporace za směšnou výkupní cenu! Většina z Vás teď bude nejspíše šokována tím, co se tu dozví, ale pravda je, že nenažrané soukromé korporace nutí tyto poctivé chovatele, kteří musí tvrdě pracovat na svých farmách a rančích opravdu od úsvitu do západu slunce prodávat poražené maso za opravdu směšně nízké ceny! Výkup takového hovězího masa se pohybuje v rozmezí od 30 maximálně do 50 korun za kilo! Poražený a vyvržený dobytek se prodává po celých půlkách, což znamená, že v této ceně jsou všechny druhy masa poraženého zvířete, včetně pravé svíčkové, kterou Vám pak v obchodě prodají v ceně okolo 800 korun za kilo, což je nejméně 16 násobek ceny, za kterou to maso bylo od chovatelů odkoupeno! Velká část populace bude kroutit hlavou, rozčilovat se a říkat, no jo, ale co s tím můžeme dělat, zákon nabídky a poptávky je neúprosný! Prdlajs dámy a pánové, jde to i jinak a mnohem lépe, než cpát peníze do chřtánu cizím podnikům, co nakonec své nepoctivé a nehorázné zisky ani nedaní v České republice a navíc spoustu masa dovážet ze zemí, o kterých víme, že půlka toho co nám dodají je antibiotiky a solí na posyp silnic napěchované svinstvo! Řešením jsou státem vlastněné velkofarmy, z kterých do našich českých obchodů bude dodáváno námi kontrolované maso, mléko a jiné komodity za slušnou cenu přijatelnou pro všechny poctivě pracující občany! Někteří lidé to již nepamatují, ale ještě méně než před třiceti lety byla naše země v těchto věcech soběstačná a dokonce vyvážela přebytky. Hovězí maso pak na krámě stálo dokonce ještě méně než vepřové a lidé do sebe nemuseli cpát doslova jedovaté jídlo z dovozu a různou konzervací a nafukováním objemu a váhy zkažené, původně dobré maso od poctivých drobných chovatelů, kteří by si zasloužili dostávat za své maso minimálně 50% z ceny, za které bude prodáváno v obchodech, protože 90% práce oddřou právě oni! Myslím, že nemá cenu dále psát o tom, jak nás korporace okrádají na kvalitě, gramáži a ceně, třeba oproti Německu u mnoha dalších potravin. Věřte my, že jsou to nehorázné sumy, které končí v kapsách několika málo zlodějů a ostatní lidé z nich nemají vůbec nic. Okrádáni jsou všichni, včetně Němců a ostatních národů na celé planetě, jen některé jako nás v ČR okrádají ještě více než jiné! Jedinou cestou z toho balastu jsou státem vlastněné velké národní podniky, antikorporátní politika a podpora vlastních poctivých českých, drobných a středních živnostníků!.

URL| http://euserver.parlamentnilisty.cz/Ar...hlasem-nasich-zaprodanych-politiku.aspx

extra.cz 5 potravin, které nás prokazatelně požírají zevnitř a postupně nás zabíjejí! 29.8.2015

extra.cz str. 0 zdraví vk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vaše tělo funguje podobně jako vaše auto. Kdybyste do nafťáku nalili benzin nebo řepkový olej, asi vás do práce neodveze. To, co vpravíte do svého těla, se následně projeví i na jeho funkci. Všichni si přejeme být zdraví a žít bez komplikací co nejdéle. Vyhnout bychom se proto měli potravinám, které v našem těle podporují rakovinné bujení. Na černý seznam si sepište těchto 5 věcí! 1. GMO Geneticky modifikované potraviny (GMO) jsou velice rizikové pro naše zdraví. Od roku 1996, kdy byly do oběhu pro lidskou spotřebu zavedené první potraviny tohoto charakteru, vzrostlo toto číslo ze 7 % na 13 % obyvatelstva, kteří onemocněli vážnou chorobou. 2. Chemicky zpracovaná mouka Když je pšenice bělená, upravovaná a konzervovaná, ztrácí všechno ze svých kvalit. Bílá mouka je známá svým vysokým glykemickým indexem. Způsobuje prudké nárůsty hladiny cukru a inzulínu v krvi. 3. Hydrogenované oleje Vždy, když si kupujete rostlinný olej, dbejte na to, aby byl lisovaný za studena. Jiné varianty zpracování jsou škodlivé! Na pozoru se mějte hlavně u sójového a řepkového. 4. Alkohol Hned po tabáku jde o největšího zdravotního strašáka. Zvlášť pokud jej užíváte nadměrně. Srdeční selhání, rakovina jater a tlustého střeva nejsou nejlepší vyhlídky. 5. Uměle „nízkotučné“ výrobky Bez ohledu na to, o jaký produkt se jedná, téměř všechny tyto potraviny obsahují umělé přísady a náhražky, které jsou pro zdraví velmi nebezpečné.

URL| http://www.extra.cz/5-potravin-ktere-n...oziraji-zevnitr-a-postupne-nas-zabijeji

finance.cz Před zahájením Země živitelky čekaly před areálem stovky lidí 27.8.2015

finance.cz str. 0

Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České Budějovice 27. srpna (ČTK) - V Českých Budějovicích dnes začala Země živitelka, před otevřením už čekaly před výstavištěm stovky lidí. Na agrosalonu je 600 vystavovatelů, novinky předvádí Zetor i Tatra. Zahájení 42. ročníku se účastnili i prezident Miloš Zeman či ministr zemědělství Marian Jurečka a poděkovali zemědělcům za jejich práci. Prezident Agrární komory Miroslav Toman opětovně vyzval k přijetí novely zákona o významné tržní síle. Čísla o prodaných vstupenkách organizátoři zatím neměli, očekávají však návštěvnost přes 100.000 lidí. Mezi hosty prvního dne byl i bývalý prezident Václav Klaus, který podpořil nákup českých potravin, Češi můžou podle něj zemědělcům pomoci hlavně nákupem tuzemských výrobků. \"Kdykoliv uvidím vznešeně zabalený francouzský sýr někde v obchodě a už si ho skoro chci koupit, tak mě pátý smysl zabrzdí a řekne, abych si zase koupil sýr z Madety,\" řekl při zahájení Klaus. Podle Miloše Zemana je jídlo součástí kultury. \"Ten, kdo dobře jí, je kulturní člověk,\" řekl prezident. Na agrosalonu je také často skloňované letošní sucho a jeho dopady. Očekávají se nižší výnosy například chmele či kukuřice a brambor, naopak počasí přálo obilovinám. \"Říká se nám, že jsme střecha Evropy, ale ta střecha většinou nemá okapy ani sudy na dešťovou vodu,\" poznamenal prezident, podle nějž by se měly znovu obnovovat zrušené rybníky. Výstava potrvá do úterý. Země živitelka je největší průřezový agrosalon v zemi. Není specializovaná na určitá odvětví, ale zahrnuje všechna ze zemědělské výroby, od rostlinné přes živočišnou, přes techniku a potravinářství až po myslivost a rybářství. Letos nebylo bienále Techagro v Brně, proto je zřejmě podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zájem vystavovatelů větší. Sobota, jež bývá nejnavštěvovanějším dnem, patří národním dožínkám. Potravinářská část výstavy bude zaměřena především na oceněné výrobky od regionálních výrobců, národní značku kvality Klasa a další marketingové značky. Návštěvníky čekají prodejní stánky i ochutnávky potravin. Jan Drahorád dr

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/450559/

Do konce září chceme více dotací, hrozí agrárníci ministrovi 28.8.2015 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České Budějovice 28. srpna (ČTK) - Agrární komora dala ministrovi zemědělství ultimátum, měl by do konce září schválit nové mléčné dotační programy. Své další kroky případné nechtějí agrárníci specifikovat. Požadavky ohlásilo vedení komory na tiskové konferenci po dnešním jednání představenstva na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Vedení komory také požaduje okamžité zahájení intervenčních nákupů mléčných produktů za státní peníze. Stanovisko ministerstva ČTK zjišťuje. \"Pokud nedojde k urychlenému naplňování požadavků, bude agrární komora v této složité situaci reagovat všemi dostupnými prostředky,\" stojí v usnesení představenstva. \"Budeme zlobit,\" dodal prezident komory Miroslav Toman na dotaz ČTK. Více vedení komory nenaznačilo. Krize s padajícími cenami mléka není jenom v ČR, mléka je na trhu nadbytek v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót. Ministerstvo situaci řeší i na evropské úrovni.

Komora po ministrovi požaduje schválení nového dotačního programu na podporu mléka na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka. Navíc si komora přeje, aby vláda do konce září schválila změnu zákona, kterou by mohli farmáři využívat tzv. \"zelenou naftu\" i v oborech živočišné výroby. Předložit by ji mělo ministerstvo zemědělství. \"Očekáváme nějaký další krok, který by nebyl v rovině řečí, ale schválení,\" dodal viceprezident komory Bohumil Belada.


Návštěvnost Země živitelky opět překonala stotisícovou hranici 1.9.2015 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České Budějovice 1. září (ČTK) - Návštěvnost agrosalonu Země živitelka, který dnes končí na výstavišti v Českých Budějovicích, po pěti letech opět překonala stotisícovou hranici. Větší byl také zájem vystavovatelů. Své výrobky a služby jich prezentovalo téměř 600. Sobota, která je tradičně nejnavštěvovanějším dnem, patřila národním dožínkám. Zemědělci i zástupci státu na výstavě apelovali na obyvatele, aby kupovali české potravinářské produkty. \"Hodnotit je zatím předčasné, ale dá se už teď říct, že výstava se po všech stránkách vydařila. Jak po společenské, tak navzdory tropickému počasí i návštěvnické. Ohlasy na organizačním štábu byly denně dobré,\" řekl ČTK krátce před uzavřením bran výstaviště jeho ředitel Josef Friedrich. I 42. ročník, který začal ve čtvrtek, pokračoval v trendu zvyšování odbornosti. Byla třeba zvětšena zpevněná venkovní výstavní plocha o zhruba 1000 metrů čtverečních, což umožnilo prezentovat více zemědělské techniky. Změny doznala i koncepce výstavních ploch, zvýšil se komfort parkování. Zahájení se tradičně zúčastnil prezident Miloš Zeman, dožínek potom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Přijela řada tuzemských i zahraničních ministrů, výstavu si nenechali ujít ani mnozí zákonodárci a starostů. Akci využili ke schůzkám představitelé profesních organizací. Představenstvo Agrární komory ČR s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) diskutovalo mimo jiné o přípravě rozpočtů pro roky 2015 a 2016. Komora dala Jurečkovi ultimátum, aby do konce září prosadil nové mléčné dotační programy. Vedení komory také požadovalo okamžité zahájení intervenčních nákupů mléčných produktů za státní peníze. Ministr uvedl, že se bude požadavkům komory snažit vyhovět. Premiér na dožínkách slíbil, že koalice prosadí novelu zákona o významné tržní síle, od níž si zemědělci a potravináři slibují posílení své pozice v jednáních s obchodními řetězci. Řetězce podle něj nesmí diskriminovat české zemědělce a potravináře. Jurečka zhodnotil letošní sklizeň obilovin jako velice dobrou. Upozornil ale, že hospodářský rok je třeba hodnotit, až je prodáno a zaplaceno. Vyzval obyvatele, aby nakupovali regionální výrobky. Podle expertů bude letošní sklizeň obilovin kvalitní, potravinářské výrobky by proto neměly zdražovat. Země živitelka je největší průřezový agrosalon v ČR. Letos se nekonalo bienále Techagro v Brně, i proto byl podle ředitele výstaviště zájem vystavovatelů techniky o jihočeský agrosalon větší.


Haló noviny Zahájen 42. ročník Země živitelky 28.8.2015

Haló noviny str. 2 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Již první den navštívily tisíce lidí výstavu Země živitelka, která včera začala v Českých Budějovicích. Na agrosalonu je 600 vystavovatelů, novinky předvádějí Zetor i Tatra. Zahájení se účastnili i prezident republiky Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), kteří poděkovali zemědělcům za jejich práci. Prezident Agrární komory Miroslav Toman znovu vyzval k přijetí novely zákona o významné tržní síle, od níž si zemědělci a potravináři slibují posílení své pozice v jednáních s obchodními řetězci. Čísla o prodaných vstupenkách organizátoři agrosalonu zatím neměli, očekávají však, že akci, která končí v úterý, navštíví přes sto tisíc lidí. Mezi hosty prvního dne byl i bývalý prezident Václav Klaus, který podpořil nákup českých potravin, Češi mohou podle něj zemědělcům pomoci hlavně nákupem tuzemských výrobků. »Kdykoliv uvidím vznešeně zabalený francouzský sýr někde v obchodě a už si ho skoro chci koupit, tak mě pátý smysl zabrzdí a řekne, abych si zase koupil sýr z Madety,« řekl při zahájení Klaus. Podle prezidenta Miloše Zemana je jídlo součástí kultury. »Ten, kdo dobře jí, je kulturní člověk,« řekl prezident. Střecha bez sudů O českých potravinách na pultech obchodů se mluví i v souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle, kterou na začátku září projednají sněmovní výbory. Normu si potravináři a zemědělci přejí prosadit, proti nim naopak stojí zahraniční obchodní řetězce, kterým se nelíbí postihy za zneužití tržní síly. Přály by si naopak do novely zapracovat případné postihy i pro dodavatele. Vyhrožují možným zdražením potravin a snížením podílu českých produktů na trhu. Na agrosalonu je také často skloňováno letošní sucho a jeho dopady. Očekávají se nižší výnosy například chmele či kukuřice a brambor, naopak počasí přálo obilovinám. »Říká se nám, že jsme střecha Evropy, ale ta střecha většinou nemá okapy ani sudy na dešťovou vodu,« poznamenal prezident, který se vyslovil pro posilování schopností krajiny zadržovat vodu. Podle něj je třeba znovu obnovovat zrušené rybníky. Pomoc zemědělcům Prezident Zeman také podpořil kompenzace pro zemědělce, jejichž úroda byla suchem poškozena. Kompenzace by ale musela projednat vláda. ČR má u Evropské komise notifikovaný program, díky němuž může stát poskytnout do konce roku 2020 zemědělcům až 12,25 miliardy korun. »Napřed chceme vyčerpat všechny možnosti na evropské úrovni a potom brát peníze z národního rozpočtu,« řekl. Země živitelka je největší průřezový agrosalon v zemi. Není specializovaná na určitá odvětví, ale zahrnuje všechna ze zemědělské výroby, od rostlinné přes živočišnou, přes techniku a potravinářství až po myslivost a rybářství. Sobota, jež bývá nejnavštěvovanějším dnem, patří národním dožínkám. Potravinářská část výstavy bude zaměřena především na oceněné výrobky od regionálních výrobců, národní značku kvality Klasa a další marketingové značky. Návštěvníky čekají prodejní stánky i ochutnávky potravin. Foto popis|

Chtějí řešit mléčnou krizi 29.8.2015


(ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agrární komora dala ministrovi zemědělství ultimátum, měl by do konce září schválit nové mléčné dotační programy. Vedení komory také požaduje okamžité zahájení intervenčních nákupů mléčných produktů. »Očekáváme nějaký další krok, který by nebyl v rovině řečí, ale schválení,« řekl viceprezident komory Bohumil Belada. »Pokud nedojde k urychlenému naplňování požadavků, bude agrární komora v této složité situaci reagovat všemi dostupnými prostředky,« stojí v usnesení představenstva komory. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) se bude požadavkům komory snažit vyhovět. Krize s padajícími cenami mléka není jenom v ČR, mléka je na trhu nadbytek v důsledku protiruských sankcí a zrušení mléčných kvót. Ministerstvo prý situaci řeší i na evropské úrovni. O mléčném trhu by měli ministři zemědělství EU jednat 7. září v Bruselu, kde současně budou protestovat farmáři z evropských zemí, Agrární komora vyšle autobus s demonstranty na podporu akce.

Země živitelka se vydařila 2.9.2015

Haló noviny str. 3 Z domova (cik) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Návštěvnost agrosalonu Země živitelka, který včera skončil na výstavišti v Českých Budějovicích, po pěti letech opět překonala stotisícovou hranici. Větší byl také zájem vystavovatelů. »Hodnotit je zatím předčasné, ale dá se už teď říct, že výstava se po všech stránkách vydařila. Jak po společenské, tak navzdory tropickému počasí i návštěvnické. Ohlasy na organizačním štábu byly denně dobré,« řekl krátce před uzavřením bran výstaviště jeho ředitel Josef Friedrich. Také 42. ročník, který začal ve čtvrtek, pokračoval v trendu zvyšování odbornosti. Byla třeba zvětšena zpevněná venkovní výstavní plocha o zhruba tisíc metrů čtverečních, což umožnilo prezentovat více zemědělské techniky. Změny doznala i koncepce výstavních ploch, zvýšil se komfort parkování. Své výrobky a služby zde prezentovalo téměř šest set vystavovatelů. Sobota, která je tradičně nejnavštěvovanějším dnem, patřila národním dožínkám. Zemědělci i zástupci státu na výstavě apelovali na obyvatele, aby kupovali české potravinářské produkty. Premiér Bohuslav Sobotka na dožínkách slíbil, že koalice prosadí novelu zákona o významné tržní síle, od níž si zemědělci a potravináři slibují posílení své pozice v jednáních s obchodními řetězci. Řetězce podle něj nesmí diskriminovat české zemědělce a potravináře. Představenstvo Agrární komory ČR s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDUČSL) zde pak mimo jiné diskutovalo o přípravě rozpočtů pro roky 2015 a 2016. Komora dala Jurečkovi ultimátum, aby do konce září prosadil nové mléčné dotační programy. Vedení komory také požadovalo okamžité zahájení intervenčních nákupů mléčných produktů za státní peníze. Ministr uvedl, že se bude požadavkům komory snažit vyhovět. Země živitelka je největší průřezový agrosalon v ČR. Letos se nekonalo bienále Techagro v Brně, i proto byl podle ředitele výstaviště zájem vystavovatelů techniky o jihočeský agrosalon větší.

Horizont RENATIN TÝDEN 1.9.2015 Horizont str. 16 RENÁTA ROWENA BITTOVÁ* Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Milí, vítám vás v zářijových dnech naplňujících potenciál blížícího se podzimu. Někde uvnitř nás již cítíme tuto vůni, vůni klidu a odpočinku po hektických letních dnech, kdy nabiti silou slunce

necháváme nyní to své slunce prozařovat srdeční čakru směrem ven, do okolí vnějšího světa. V úterý 1. září vplouvá Luna do znamení Berana. V tento den slavíme Světový den míru. Tím, že Beran ovlivňuje životní sílu, obličej a hlavu celkově, dává se nám možnost opravdu si uvědomit, jak důležité je udržovat si Mír sama v sobě. Jen tak totiž vytváříme společnost Láskyplných hodnot, neboť se všichni spolupodílíme na situaci na Zemi. Berani bývají stresem více pohlceni, neboť stále přemýšlejí hlavou, spíš tou racionální myslí, a stále jim lítají myšlenky co kdyby a jak kdyby. Potřebují mít své cíle a postupně je dosahovat, mezi tím by se však měli zamýšlet nad výsledky svých logických rozumových úvah, zdali by se občas neměli rozhodnout na základě pocitů své intuice, nestranné, a skočit do ledové vody bez záchranných lan. Ve čtvrtek 3. září se posune Luna do znamení Býka, ten ovlivňuje krk, ramena, šíji, čich a chuť. Přichází doba chladnějších rán a večerů, kdy se lehce zapálí mandle a spustí rýma, proto preventivně v tyto dny kloktejte, uvařte si čajík z jahodníku, šípku či dubové kůry, ale hlavně se zaměřte na to, co z vašich úst vychází, zdali slova chvály a vděku, či naopak. Ze svých ramen imaginárně střepte náklady batohů starostí, které jsou zahnízděné v éterických obalech fyzického těla. Promasírováním krční páteře sama sobě si odlehčíte a hlavně procítíte, až do jaké bolesti vytahováním kůže se svaly můžete jít. V sobotu 5. září Luna vklouzne do znamení Blíženců. Ti jsou o plicích, průduškách, pažích a dechu. Učte se dýchat! Správným dechem si ovlivňujeme držení celého těla a naopak, dýchání do břicha, a ne jen plytce hrudí, je základem prokysličování všech orgánů. Cvičte jógu, uvědomujte si dar dechu, který bereme jaksi samozřejmě... V pondělí 7. září vstoupí Luna do znamení Raka a pobude v něm tři dny. Ovlivňuje náš žaludek, mléčné žlázy, hrudní koš a trávení celkově. Snažte se zařadit do jídelníčku co nejvíce dobře stravitelných potravin, samozřejmě zeleninu a ovoce, pro koho jsou slupky těžké, oloupejte je. Celozrnné pečivo, lehké maso - králičí, krůtí, kuřecí, masné výrobky vynechejte - párky, salámy, paštiky. Jen Bůh ví, co v nich vše je:)! Važte si svého zdraví, sídlo emocí je právě v našem bříšku, pokud jim snadno podléháme a ještě k tomu se nasytíme nevhodnou stravou zatíženou samými konzervanty, aniž bychom věděli proč, znervózníme, někde je nesoulad, byť nám jídlo chutnalo. Pokud se stravujete v jídelnách či restauracích, pokaždé si je jen myšlenkou požehnejte. Vyslaná energie Lásky zneutralizuje energie nelásky, které činí jídlo těžkým, mnohdy nestravitelným, neboť nikdy nevíme, s jakou náladou se kuchař v kuchyni pustí do své práce.:) Vše je o světě energií, to, že je nevidíte, neznamená, že nejsou. Již mnozí z vás pociťujete jakési proudy a tvary světel, jiskřiček či paprsků, kterým nerozumíte a jste jimi udiveni. Pozvolna se vy, citliví, nalaďte na jemněhmotný svět, který je víc opravdový, než si umíte vůbec představit. Všichni jednou přijdeme na to, že být nevěřícím Tomášem jen proto, že naše logická mysl není schopna uchopit tuto představu, nás staví do opozice s přirozeností Života. VĚTA TÝDNE – Uvědomuji si stále svůj vnitřní úsměv, kterým obdarovávám všechny, kteří jsou mi posláni do života. S láskou a požehnáním léčitelka http://www.renatarowena.cz

Hospodářské noviny VŠE O… 28.8.2015

Hospodářské noviny str. 16 Podniky a trhy Dana Zadražilová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

… tvrdé regulaci a dodavatelích Počátkem září dají sněmovní hospodářský a zemědělský výbor svá doporučení k novele zákona o významné tržní síle. V této souvislosti neuškodí si připomenout jeden důležitý fakt. Zpřísnění regulace se může v podstatné míře dotknout nejenom velkých obchodních řetězců, ale paradoxně i opačné strany: našich dodavatelů.

Obchodníci bezpochyby chtějí spolupracovat s českými potravináři a zemědělci. Svědčí o tom podíl potravin od tuzemských výrobců, který se v regálech velkých řetězců pohybuje mezi 70 a 80 procenty. Navíc podpora exportu českých potravin prostřednictvím řetězců činí ročně 15 až 20 miliard korun. Novela ale obchodníky nutí, aby se spolupráci s domácími dodavateli raději vyhnuli. Důvodem je nejistota vytvořená zcela nejasným vymezením zakázaných jednání ve spojení s likvidačními, až miliardovými pokutami. Sporům v nejasném právním prostředí, které umožní udělovat vysoké pokuty téměř za cokoliv, budou obchodníci předcházet tím, že při podpisu nákupních smluv začnou namísto českých dodavatelů upřednostňovat ty zahraniční. V žádném případě nejde o plané výhrůžky, které si vymysleli obchodníci, ale riziko vyplývá i ze samotné zprávy o hodnocení dopadů regulace. Zcela logickým výsledkem zpřísnění regulace bude, že z pultů obchodů ubude české zboží. Přesně tak dopadla snaha o „přitvrzení“ na Slovensku a v Maďarsku. Maďarská cesta představuje odchod investorů a odliv investic. I na Slovensku došlo v této souvislosti jednoznačně ke zhoršení vztahů mezi dodavateli a řetězci. Aktuálně na Česko doléhá problém s přebytkem mléka, a to kvůli zrušení takzvaných mléčných kvót v rámci EU. Řetězce se tak mnohdy dostávají do ostrých střetů s dodavateli, po nichž požadují nižší výkupní ceny. Navíc obchodníci dokážou nahradit tuzemské mléčné výrobky levnějšími ze zahraničí. Než začneme lamentovat nad praktikami řetězců, je třeba si uvědomit, že s obdobnou situací se lze setkat i v jiných zemích. Za příklad může sloužit sousední Německo. Zde se výkupní ceny mléka kvůli nabídce převyšující poptávku propadly za poslední rok a půl zhruba o 30 procent. Profitovat by z nastalé situace měli zákazníci, neboť řetězce přicházejí s nabídkou dlouhodobě zlevněného sortimentu mléčných výrobků. Velcí dodavatelé budou na základě novely nepochybně zvýhodněni před velkými řetězci, což ale neplatí o dodavatelích středních a malých. Reálně tak hrozí, že velký dodavatel vytlačí toho menšího z trhu. Deset největších řetězců rychloobrátkového zboží drží zhruba 46 procent trhu a tři největší neovládají ani 30 procent. Naopak tři nejsilnější dodavatelé kontrolují u řady produktů často i více než 75 procent trhu. Z toho vyplývá, že dodavatelé mají mezi obchodníky na výběr. Navíc existují takzvané nepostradatelné výrobky, které si obchodníci nemohou dovolit dlouhodobě nenabízet ve svých obchodech. Novela postihuje nadále pouze obchodníky a opomíjí skutečnost, že i dodavatel může získat významnou tržní sílu. Průzkum společnosti Incoma GfK z roku 2013 ukazuje, že u většiny sortimentních kategorií je tržní pozice neboli koncentrace velkých dodavatelů výrazně silnější než u velkých obchodních řetězců. V celé řadě sortimentních kategorií je tržní síla pouhého jednoho dodavatele větší než tří obchodníků dohromady. Jako příklad lze uvést sortiment tuků, minerálních vod, piv nebo sušenek. Foto popis| O autorovi| Dana Zadražilová, Fakulta mezinárodních vztahů VŠE

Tisíce lidí prchají z Venezuely, zemi ohrožuje inflace 31.8.2015

Hospodářské noviny str. 6 Události Simone Radačičová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Osmadvacetiletá Leidy Echeverriová uprchla z rodné Kolumbie do sousední Venezuely před šesti lety. Její manžel se bál o život, vyhrožovala mu totiž jedna z tamních zločineckých skupin. Klidu si ale mladá rodina příliš neužila, nyní jsou totiž společně s dalšími několika tisíci Kolumbijci na útěku zpět do své původní vlasti. Za jejich útěkem tentokrát stojí kroky venezuelské vlády. Tamní prezident Nicolás Maduro kolumbijské přistěhovalce obviňuje z rostoucí kriminality a hlavně z dlouhodobého nedostatku potravin a dalšího zboží. Tvrdí, že kolumbijští pašeráci ve Venezuele skupují dotované zboží, které pak za hranicemi prodávají s velkým ziskem. Kolumbijci utíkají zpět

Situace se vyhrotila poté, co na hranicích mezi oběma zeměmi došlo k přestřelce. Zraněni byli tři venezuelští vojáci a jeden civilista. Maduro pak v reakci nechal uzavřít část hranice a vyhlásil stav ohrožení v několika venezuelských městech. Současně nařídil, že všichni Kolumbijci, kteří žijí ve Venezuele bez povolení, musí ze země odejít. Z ohrožené oblasti pak vláda deportovala zhruba tisícovku Kolumbijců, kteří zde pobývali. A další tisíce Kolumbijců, stejně jako Echeverriová, prchají zpět do své vlasti. Někteří z kolumbijských imigrantů si stěžují, že Madurova vláda jim dala jen 72 hodin na to, aby opustili Venezuelu. Mnozí z nich přitom ve Venezuele žili dlouhá léta. Kolumbijci do této země nejčastěji odcházeli kvůli více než 50letému konfliktu mezi vládou a povstalci z hnutí FARC (levicové Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). Prezident Maduro stejně jako jeho předchůdce Hugo Chávez Kolumbijce nejprve vítal, pod tlakem zhoršující se hospodářské situace ale otočil. „Zdálo se, že Maduro je náš bratr, ale nyní nás vyhazuje jako odpadky,“ posteskla si pro agenturu AP Echeverriová. Venezuele hrozí hyperinflace Podle kritiků se ale prezident Maduro ostrým postojem ke kolumbijským přistěhovalcům snaží před prosincovými parlamentními volbami odlákat pozornost Venezuelanů od tíživé hospodářské situace. Ekonomika upadá do stále větších potíží. Nejvíce na ni dopadá propad v cenách ropy, která se na vývozu země podílí z 96 procent. Zemi rychle dochází devizové rezervy, a proto musí neustále omezovat dovoz. Již dlouhé měsíce se Venezuelci potýkají s nekonečnými frontami na základní potraviny, léky nebo i plenky, a to i u obchodů, které prodávají dotované potraviny. Mnohé trápí i hlad. Například na 70 procent lidí přestalo kupovat některé základní potraviny, a to protože jsou příliš drahé nebo nedostupné, uvedla v průzkumu veřejného mínění společnost Consultores. Některé části země pak hlásí i rabování obchodů či lékáren. Nedostatky ale netrápí pouze běžné Venezuelce. Také firmám často chybí různé součástky, a omezují tak produkci. Země se tak dostává do spirály neustále rostoucích cen, nedostatku základních potravin a prohlubující se recese. Zatímco loni ekonomika klesla o tři procenta, letos se podle odhadů Mezinárodního měnového fondu propadne až o sedm procent. Do budoucna pak Venezuele hrozí hyperinflace. Už nyní má podle mnohých ekonomů nejvyšší inflaci na světě – pohybuje se kolem 120 procent – a má být ještě o poznání hůř. Do konce letošního roku by inflace v zemi mohla překonat 200 procent, odhadují experti z banky Barclays. *** 200 procent je úroveň, na kterou by do konce roku mohla stoupnout inflace ve Venezuele, odhaduje banka Barclays. O autorovi| Simone Radačičová, mailto:[email protected]

Hradecký deník Kojenecká výživa pro malé Afričany 31.8.2015

Hradecký deník str. 54 Příloha - Moje peníze - Zemědělství JOZEF GÁFRIK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Společnost Hamé jako přední český potravinářský výrobce hlásí růst exportních ukazatelů. Potraviny považují mnozí za strategické zboží. Zemědělské přebytky v Evropské unii možná daly na tento úhel pohledu v jistém období zapomenout, ovšem ruský zákaz dovozu potravin jako reakce na bruselské odstartování obchodní války však znamenal probuzení. Potravinářská společnost Hamé o tom ví své. Plány na expanzi do Ruské federace musela nedobrovolně osekat, přičemž objem tržeb docílených v této zemi v prvním pololetí letošního roku klesl zhruba o desetinu. Ještě větší pokles tržeb však firma hlásí z krachující Ukrajiny, až ve výši devadesáti procent.

Slibná perspektiva Vývoj obchodu s jinými zeměmi však naštěstí dopad těchto skutečností eliminoval, když tržby za vlastní i importované výrobky za prvních šest měsíců 2015 dosáhly 2,893 miliardy korun. Meziročně se tedy zvýšily o čtrnáct procent. Tento pozitivní vývoj byl dán zejména výrazným, až dvanáctiprocentním růstem tržeb v České republice, ale Hamé zaznamenalo zvýšenou poptávku i v dalších zemích: na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. Vzrostl i export do Německa, Belgie, Mongolska, Tuniska a Maroka, i když v těchto případech jde zatím o menší objem zakázek. „Dle mého názoru jsou výsledky naší firmy mimořádně dobré. Sklízíme plody opatření, které jsme realizovali v předchozích letech. Důležité je, že kromě zvyšování vývozu zaznamenáváme i růst v domácím Česku, které je pro nás jako trh stále nejdůležitější,“ uvedl minulý týden na setkání s novináři generální ředitel Martin Štrupl. Nápoje pro nejmenší Pozitivní je podle jeho slov i to, že firma udělala první úspěšné kroky při průniku do Afriky. „V Beninu, Ghaně a Nigérii máme již sjednané první obchodní operace s tamními odběrateli a čekáme jen na dořešení úředních formalit, abychom tam mohli vyvézt nasmlouvanou kojeneckou výživu,“ řekl dále. V letošním roce chce firma investovat do rozvoje výroby 170 milionů korun. V závodě v Uherském Hradišti například začíná fungovat moderní linka na výrobu kečupu bez konzervantů, v jihomoravském Podivíně zase odstartuje výroba nových kojeneckých nápojů a sirupů. *** čísla a fakta * Podíl zemí na tržbách společnosti v procentech: Česká republika 50, Slovensko 17, Rumunsko 10, Rusko 9, Maďarsko 7, ostatní 7. * Podíl jednotlivých skupin výrobků na tržbách v procentech: trvanlivé masné produkty 44, zelenina a rajčata 20, sladká produkce (džem, povidla, a tak dále) a výživa pro kojence 13, chlazené výrobky 11, dovážané zboží 12. Foto popis| ZAHRANIČNÍ OFENZIVA. Takhle se společnost se sídlem v Kunovicích představila na oborovém veletrhu v Amsterodamu. Foto autor| Foto: Hamé Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Moje peníze - Zemědělství; 54 ID| b689961c-727b-40bf-ba57-2e1e70832b34

Zajímaví lidé Hradecka: Vitariánka spisovatelkou 2.9.2015

Hradecký deník str. 2 Hradecko (rd) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Hýžová: Potraviny se mají jíst, jak je příroda vytvořila Rozhovor

Hradec Králové – Anna Hýžová je spisovatelka a nestorka živé stravy. Celý život prožila v Hradci Králové. Před 12 lety jí vážná nemoc změnila život a tak začala jinak jíst, jinak myslet a jinak žít. A díky této změně se stala nejznámější vitariánkou v České republice. Dříve učitelka v mateřské školce (pracovala také u neslyšících dětí) v roce 2009 dokončila Institut alternativních studií v Olomouci a dnes se věnuje stravování a výživě na volné noze. Jak vidí současné běžné stravovací návyky společnosti a co to je vitariánství neboli živá strava vám řekne Anna Hýžová v našem rozhovoru nebo v pátek 4. září osobně na Svátku vína na soutoku v Jiráskových sadech. * Co vás přivedlo k živé stravě? Došla jsem si hektickým životem a špatným způsobem stravování k velkým zdravotním problémům. Intuitivně jsem vycítila, že v léčbě nepůjdu klasickou cestou, že to není cesta ke zdraví. Byla to vnitřní obrovská změna. Ze dne na den jsem vyloučila ze svého jídelníčku vše živočišné. Koupila jsem třeba zrní, namlela ho, přimíchala skořici a trochu vody a usušila sušenky a celá rodina mi na ně chodila (smích). Bylo to experimentální období, kdy jsem objevovala chuť a vůni přírody a že nemám vůbec chudý jídelníček. * Jste někdy nemocná? Chřipka, angína...? Nemám vůbec žádné nemoci. Naučila jsem jít do pokory a naslouchat svému tělo. Když se třeba stane, že promoknu, dám si sprchu nebo si napařím nohy a vypiji prohřívací zázvorový čaj. Když mé tělo prochladne, tak mu pomůžu. Vůbec nevím, co to je chřipka, angína nebo nastydnutí, protože tělo má dobrou výživou dobře nastavenou imunitu. Prostě to funguje, věřte mi. * Vitariánství zní trochu sektářsky, co to vlastně je? Je to tepelně neupravovaná strava. Nepoužívá se sporák, protože potraviny se nevaří. Tak jak je příroda vytvořila, tak se jí. Základní potraviny tvoří ovoce, zelenina, byliny, semínka a ořechy. Živá strava je prospěšná mimo jiné díky enzymům, které žijí jen do teploty 42° C. Při vyšší teplotě enzymy umírají a pak mluvíme o neživé stravě. V živé stravě zůstávají zachovány všechny látky, jako jsou minerály, vitamíny a stopové prvky, tuky, cukry v původní podobě. * Takže jde o jakési veganství do 42 stupňů? Obecně mám pocit, že společnost má trošku zkreslené povědomí o tom, co to je výživa. O jídle mívají lidé představu jako o hmotě. Tím, že začnu jíst hmotu, tak tím dávám tělu potravu, aby žilo. Jenomže výživa nám má přinést energii a sloužit našim buňkám, aby mohly zdravě žít, množit se,aby byly zdravé,tím aby fungovaly správně naše orgány, hormonální činnost, prostě aby byl zdravý celý organismus. * Jenže 99% populace se takhle rozhodně nestravuje. Co je tedy špatně na běžné stravě? Kombinujeme nekombinovatelné. Děláme si na talíři zmatek, mícháme sacharidy a bílkoviny. Trávící systém vytváří na každý druh potravin jinou trávicí šťávu. Na maso tvoří kyselé šťávy a např. na rýži šťávy zásadité. Kdyžse při trávícím procesu vzájemně smíchají, zneutralizují se a pak je nám těžko, protože se potraviny dobře netráví. Nestrávené sacharidy začnou kvasit. Naše tělo neumí vyloučit rychle bílkovinu a ta uvnitř nás v podstatě hnije. Postupně se pak se ve střevě vytvářejí různé nánosy, střevo se ucpává a nefunguje tak, jak by fungovat mělo. * Mluvíte o nevhodné kombinaci, ale mluvila jste také o teplotě přípravy jídel… Ano, mimo vhodné kombinace je zásadní tepelná příprava potravin. Vaření zabíjí to dobré,co ve stravě je. Nejsou tam například živé enzymy, které by pomáhaly stravu trávit. Zatěžujeme tak naše orgány, které musí trávicí enzymy vytvářet, hlavně slinivku a tenké střevo. Příroda nám dala pro života výbavu. Zuby k rozmělňování potravy a ruce pro její sbírání a zavedení do úst. Dala nám jediný hrnec, náš trávicí systém, nastavený na teplotu 37°C. Při této teplotě jsou zachovány veškeré vitamíny, minerály a další látky v nezměněné podobě. Jednoho dne se stal, z mého pohledu, velký

omyl a to když lidé využili oheň pro úpravu potravy. Vezměte si syrovou mrkev. Je úžasná slaďoučká, křupavá. Když se uvaří, to vše se ztratí a už se musí dochucovat, aby byla poživatelná... tymián, cukr, sůl... To co je chutné a výborné samo o sobě, my začneme dochucovat. To není přirozené. S vitariánstvím se učíme znovu vnímat vůně, chutě a barvu potravin. * Ve vaší knize jsem narazil na tvrzení, podle kterého každý orgán v našem těle pracuje v jinou hodinu. Ano, to jsou tzv. orgánové nebo také biologické hodiny, což je přirozeně nastavený životní hodinový cyklus člověka, podle nějž orgány různě pracují. Např. bílkoviny se tráví nejlépe mezi 15 a 17 hodinou. Dobře to mají nastavené Britové, kteří touto dobou obědvají. Cukry je schopné tělo dobře trávit jedině dopoledne. Pokud si dáte ovoce dopoledne v jakémkoli množství, jste v pohodě, ale pokud si ho dáte odpoledne, může vám být těžko nebo můžete být malátní. Cukry v této době již tělo netráví a ty pak zůstanou v těle a začnou kvasit. Často doporučované jablíčko večer tedy nedoporučuji, ráno se pak můžete probudit např. s bolestí hlavy a únavou. * Doporučila byste živou stravu každému? Doporučila bych ji úplně všem lidem, ale mým cílem není dělat z lidí vitariány. Ne pro každého je cestou. Každý jsme originální bytost, každý máme i jinak nastavené tělo. Přesto bych každému doporučila, aby si ji vyzkoušel. Úplně ideální je, když se lidé seznámí se živou stravou a zařadí ji do svého jídelníčku tak, že se dostanou na 60%, ideálně 80% živé stravy. Pak prožijí svůj život ve zdraví. Už nikdy nebudou mít na talíři stejné potraviny jako dřív. * Kde máme možnost se s živou stravou v Hradci Králové setkat? Teď nás čeká krásná akce Svátek vína na soutoku, kde bude od 17 hodin v růžovém sadu „setkání se živou stravou“ a koho toto téma zajímá, je srdečně zván. Budeme si povídat o tom co je živá strava, proč ji jíst a jak ji zařadit do svého života. Budou tam také stánky, kde bude možné ochutnat výrobky živé stravy od našich výrobců. * A pokud nestihnu zajít na Svátek vína na soutoku? Mohu ji někde ochutnat? Ano. V Bazalce, se kterou spolupracuji už dva roky. Začínali jsme jednou polévkou na týden. Pak jedním jídlem na týden. A pak jsme zjistili, jak přibývá o živou stravo zájem. Dnes je v nabídce každý den polévka, hlavní jídlo a také zákusek. Foto popis| ANNA HÝŽOVÁ se věnuje vitariánství už dvanáct let. Foto autor| Foto: zivastrava.cz Region| Východní Čechy

Chatař & chalupář SEZÓNA HUB ZAČÍNÁ 31.8.2015 Chatař & chalupář str. 88 HELENA ŠTĚTINOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Houbaři si zatím ještě sbírání a sušení hub moc neužili. Tropická vedra a sucho houbám moc nepřály. Přechod léta k podzimu to vše jistě změní. Nastává čas se na výlety za houbami pořádně připravit. Než si pochutnáme na houbovém guláši, smaženici nebo polévce, užijeme si nádherné procházky po lese. Na ni se nezapomeneme vybavit vhodnou pevnou obuví, repelentem proti hmyzu a klíšťatům, pořádným košíkem a nožem. Vhod přijdou i chladicí tašky a lahve na svačinu. Houby nikdy nesbíráme do igelitové tašky, kde se pomačkají a zapaří. Ideální je proutěný koš, ale

hodit se bude i lehká a prodyšná textilní taška. Protože houby začínáme zpracovávat již v lese, potřebujeme houbařský nůž, ideálně vybavený štětečkem na čištění. Dejme se do zpracování Po návratu z lesa nasbíranou úrodu vybalíme, nejspíš s pýchou vyfotíme a roztřídíme ke zpracování. Kousky, které určíme k rychlé konzumaci, očistíme a vcelku nebo rozkrojené napůl dáme do chladničky. Dále lze houby zamrazit, naložit nebo usušit. Většina z nás houby zmrazuje čerstvé, takže očištěné a pokrájené houby dáme do sáčku, ideální je zipový sáček, který pořídíme například v DM drogerii nebo v obchodním domě IKEA. Případně houby lehce podusíme, směs zchladíme a opět zamrazíme. Naše babičky konzervovaly houby zavařením do soli, my je raději připravujeme ve sladkokyselém nálevu. Vítaný pomocník – sušička Asi nejoblíbenějším uchováním hub je jejich usušení. Sušení je rovněž jednou z nejšetrnějších variant zpracování úrody. Ovoce, zelenina, houby i bylinky si tím zachovávají vysoký obsah vitamínů a minerálů. V minulosti (ale i dnes, třeba na dovolené) se houby také sušily navlečené na nit, rozložené na novinách nebo klasicky na sítech, v suchém, stinném a dobře větraném místě. Na chalupě často k sušení využíváme i mírně vytopenou troubu nebo vlažné pláty kamen. Zpracováváme-li úrodu ve větším objemu, vyplatí se nám sušička. Na trhu je spousta značek (například Guzzanti, Zelmer, Concept, ETA, Rohnson, Orava, Sencor, Gallet, Steba a další). Ceny sušiček začínají na částce okolo 700 korun za základní modely, ale sofistikované a výkonné přístroje stojí až 15 000 korun. Většina moderních přístrojů je vhodná jak pro sušení ovoce, zeleniny, hub, bylinek, tak i těstovin, květin nebo pro výrobu chutných pamlsků pro domácí mazlíčky – sušeného masa. Sušičky potravin fungují na principu odstraňování vody prostřednictvím cirkulace horkého vzduchu a zajišťují, že chuť a textura jídla se během procesu dehydratace uchovají v optimální kvalitě. Výrobci deklarují, že dražší velkokapacitní sušičky (například EZIDRI Snackmaker, L'Equip Filter Pro, Yden Group CI 9013A, Sedona) podle typu usuší také obiloviny, hovězí maso, kuřecí maso, ryby anebo připraví domácí jogurt bez konzervantů. Výhodou těchto přístrojů je nastavitelná teplota, a tak v potravinách můžeme uchovat všechny důležité živiny. Pomůže i zavařovací hrnec Moderní zavařovací hrnce využijeme kromě úpravy hub také na kompoty a čalamády, na okurky, hravě si poradí s oblíbenou marmeládou, džemem, masovým pokrmem a dokonce i s paštikou. Skvěle poslouží také k udržování teploty horkých nápojů či k výrobě ovocných šťáv a moštů. Na trhu najdeme spoustu zahraničních i tuzemských značek, například Guzzanti, Professor, Clatronic, Hyundai, Severin, Bielmeier, Steba, Orava, My-Concept a další. Pořídíme je obvykle v cenovém rozmezí od 1 790 do 4 000 Kč, cenu ovlivňuje nejen značka výrobce, ale samozřejmě také vybavení a funkce výrobku. ** 1 Houbaři se těší, až budou moci vyrazit do lesa za velkým úlovkem 2 Praktické síto od Wood Bear o rozměrech 610 x 410 x 110 mm. Je patinováno ekologickou barvou. 442 Kč (Fler) 3 Jednopatrová síta na sušení se dají věšet pod sebe a dokupovat. 160 Kč (Les Houbeles) 4 Sušička Sedona Combo od firmy Tribest je vybavena digitálním termostatem, technologií duálního větrání, nerezovým madlem a má průhledné skleněné dveře. 14 990 Kč (Mall.cz) 5 K některým zavařovačkám jsou na výběr víčka na závit s motivem zavařených plodů. Víčka 8,2 cm, Houby 10 ks. 39 Kč (DecoDoma) 6 Dózy na potraviny President perfektně těsní a mají možnost nastavení data. Jsou k dostání ve velikostech od 0,5 l až do 1,8 l. Od 199 Kč (Tescoma) 7 Do dvoulitrové skleněné dózy s korkovým uzávěrem se vejde spousta usušených hub. 299 Kč (Butlers) 8 Na usušené houby se dobře hodí sklenice s pákovým uzávěrem. 79 Kč (Banquet) 9 Závěsný sušák od prodejce Šanta je tvořen ze tří rámů vyplněných plastovou mřížkou s oky 5 x 5 mm. Rámy jsou široké 24 cm a dlouhé 80 cm. 721 Kč (Fler) 10 Prkénko ve tvaru houby. 350 Kč (Les Houbeles) 11 Barevný nůž od značky Opinel se v lese neztratí. 369 Kč (Les Houbeles) 12 Nože Vitamino s keramickou čepelí jsou šetrné ke krájeným pokrmům. Tři velikosti 9, 12 a 15 cm. Od 399 do 799 Kč (Tescoma)

13 Sušička ovoce Steba ED 5 je vhodná pro sušení a konzervování ovoce, zeleniny, hub a bylin. Povrch přístroje je z kvalitní nerezové oceli a černého plastu. 2 099 Kč (Mall.cz) 14 Kulaté i hranaté dózy Freshbox jsou uzavřeny vzduchotěsným i vodotěsným uzávěrem. Od 58 Kč (Tescoma) 15 Elektrický zavařovací hrnec ZH 0020 smaltovaný, objem 27 litrů. 2 599 Kč (My-Concept) http://www.my-concept.cz, http://www.eshop.tescoma.cz, http://www.decodoma.cz, http://www.mall.cz, http://www.fl er.cz, http://www.leshoubeles.cz, http://www.butlers.cz T P! Otočná sušička Otočná sušička SO 1080 ROTATO 360° díky plynulému otáčení sít okolo středové osy dokonale rovnoměrně suší vložené plody. Sušení nemusíme kontrolovat, stačí nastavit časovač a po dané době uklidit perfektně usušenou úrodu. Cena je 1 999 Kč. http://www.myconcept.cz Foto autor| FOTO: ARCHIV FIREM Foto popis| 6

Vše o cholesterolu 31.8.2015

Chatař & chalupář str. 130 ZDraví GABRIELA ZELINKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V České republice trpí téměř 70 procent dospělé populace zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi. Takový stav s sebou nese mnohá zdravotní rizika. Co to vlastně cholesterol je a jak se jeho zvýšené hladině vyhnout? Cholesterol je látka podobná tuku, která se nachází ve všech buňkách lidského těla. Pomáhá tvořit ochranný obal, bez něhož by buňky nemohly existovat. Lidské tělo si cholesterol vyrábí buď samo v játrech, nebo jej přijímá v potravě. Nejvíce cholesterolu obsahují potraviny živočišného původu, jako jsou vnitřnosti – mozeček, játra, ledviny –, dále vaječné žloutky a některé živočišné tuky – máslo, sádlo, lůj. Množství cholesterolu, které si tělo samo vytvoří, je ale naprosto dostačující, a proto si tělo v závislosti na příjmu cholesterolu potravou reguluje jeho vnitřní produkci. Dobrý a špatný cholesterol Cholesterol dělíme na dva typy. Ten dobrý (HDL cholesterol) odvádí nepoužitý cholesterol do jater a játra ho potom vylučují zažívacím ústrojím z organismu pryč. Špatný (LDL cholesterol) se při nadbytku usazuje na stěnách cév a může způsobit kornatění tepen. LDL cholesterol je v krvi přenášen malými nosiči, které díky své velikosti dokážou proniknout téměř všude, tedy jak do buněk, tak do stěny cév. Pokud je špatného cholesterolu nadbytek, ukládá se ve stěnách cév, a tím je poškozuje. Avšak HDL cholesterol přenášejí velcí nosiči, kteří nedokážou díky své velikosti proniknout do cévní stěny, naopak v těle slouží jako uklízeči nadbytečného cholesterolu. Dokážou totiž na sebe vázat špatný cholesterol, který pak odnesou do jater, kde se odbourá. Stejně jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak může být dědičná i vysoká hladina cholesterolu v krvi. Objevit se může už v dětství. Pokud je vysoká hladina cholesterolu potvrzena alespoň u dvou příbuzných, měli by vyšetření podstoupit všichni členové rodiny. Hladina cholesterolu by se měla kontrolovat pravidelně, asi jedenkrát za půl roku, pokud je zvýšená. Pokud není zvýšená, stačí jedenkrát za rok. Proč se bát špatného cholesterolu? Lidské tělo nedokáže přebytečný cholesterol účinně využít ani vyloučit ven. V případě, že je jeho příjem potravou dlouhodobě zvýšený, snaží se tělo odbourat cholesterol v játrech, v nichž pak dochází k poškození receptorů, které ho za normálních okolností zpracovávají, a v následku toho dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Nadbytečný cholesterol se pak postupně ukládá do stěn cév a zapříčiňuje posléze jejich zúžení a samozřejmě neprůchodnost.

Záludnost zvýšené hladiny cholesterolu spočívá v tom, že nebolí a není vidět. Většina z nás si její nebezpečí uvědomí až ve chvíli, kdy prodělá první infarkt nebo mozkovou mrtvici. Pokud máte hladinu cholesterolu zvýšenou, léčba musí být vždy komplexní a patří do rukou lékaře-odborníka. Zahrnuje úpravu životního stylu a předepsání léků na snižování hladiny cholesterolu v krvi, které je třeba pečlivě užívat podle doporučení lékaře. Upravte svůj jídelníček Prvním krokem při zvýšené nebo vysoké hladině cholesterolu v krvi je úprava jídelníčku. Základem nízkocholesterolové diety je pestrá a vyvážená strava s výrazným omezením potravin s nevhodným složením. Je důležité omezit denní příjem cholesterolu na 300 mg, v některých případech až na 200 mg, ale hlavně se v jídelníčku zaměřit na složení tuků. Nevhodné tuky mají totiž na hladinu LDL cholesterolu v krvi větší vliv než sám příjem cholesterolu. Proto je důležité nahradit v jídelníčku tuky živočišného původu tuky původu rostlinného. Máslo, sádlo, tučné mléčné výrobky, tučné vepřové nebo hovězí maso a uzeniny nemají v nízkocholesterolové dietě co dělat, naopak rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, jako jsou margaríny, dále ale také ořechy a semínka, jsou vítány. Obsahují totiž omega-6 a omega-3 vícenenasycené mastné kyseliny, které pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi. Příznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi má také vláknina, na niž jsou bohaté celozrnné výrobky – pečivo, neloupaná rýže a těstoviny – a významným zdrojem vlákniny jsou také luštěniny, ovoce a zelenina. Ovoce a zelenina jsou navíc bohaté na antioxidanty a rostlinné steroly. Pojďme si to tedy shrnout. Při zvýšené hladině cholesterolu do jídelníčku nepatří: žloutky a výrobky z nich, uzeniny, tučné maso, sádlo, škvarky, smažená jídla, paštiky, husa, kachna, vnitřnosti, živočišné tuky, šlehačka, tučné krémy, tučná těsta, kaviár, koncentrovaný alkohol, smetanové zmrzliny, solené pochoutky. Naopak doporučeny jsou: rostlinné oleje, margaríny, nízkotučné mléko a nízkotučné mléčné výrobky; maso preferujte z mladších zvířat a libové – nejlépe telecí, jehněčí, klokan, kuře, králík, krůta. Pokud jde o uzeniny, můžete si dopřát drůbeží šunku. V každém případě by do jídelníčku měly patřit ryby, a to sladkovodní i mořské. Z pečiva dávejte přednost celozrnnému. A nezapomínejte na zeleninu a ovoce! Udržujte si optimální hmotnost Pohybové aktivity by měly do životního stylu (nejen) každého člověka se zvýšeným cholesterolem patřit naprosto samozřejmě. Neznamená to ale, že pokud jste byli celý život spíše kavárenskými povaleči, musíte začít běhat maraton. Stačí například aktivní chůze či nordic walking – doporučení je udělat denně 10 000 kroků. S ohlídáním vám pomůže krokoměr nebo chytrý telefon. Můžete si také zajít zaplavat, na hodinu jógy nebo pilates. Vyhýbejte se civilizačním nástrahám To platí nejen o alkoholu a cigaretách, ale především o všudypřítomném stresu. Jak mu čelit, nás může naučit psychohygiena neboli duševní hygiena. Je to v podstatě nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost vůči nejrůznějším škodlivým vlivům. Má člověka naučit, jak předcházet psychickým obtížím. Pokud již nastaly, učí ho, jak je zvládat co nejlépe. V práci bychom si měli vytvořit příjemné estetické prostředí, ve kterém se budeme cítit dobře a budeme lépe zvládat i nepříjemnosti s prací spojené. Je také důležité naučit se hospodařit s časem i vlastními silami. Psychohygiena se řídí lidovou moudrostí: —Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!" Pravidelný denní rytmus práce a odpočinku šetří naši energii a napomáhá k duševní vyrovnanosti. Kromě vyváženého jídelníčku, který má na psychickou pohodu také nemalý vliv, bychom měli dbát na dostatečně dlouhý a kvalitní spánek. Zapomínat bychom neměli ani na své koníčky a samozřejmě ani na přiměřený společenský život. Potravinové doplňky Jste-li jejich příznivci, můžete je samozřejmě přidat k ostatním opatřením. V případě, že vám lékař předepsal léky na snižování cholesterolu, musíte se s ním poradit o vhodnosti jejich užívání. Rozhodně však neublíží antioxidanty, které snižují nejen riziko vzniku srdečně-cévních chorob, ale i rakoviny. Mezi nejvýznamnější patří vitaminy C, E, B2, provitamin A, rostlinná barviva flavonoidy, ale

také minerály selen a zinek. Doporučován bývá i česnek v tabletách nebo tobolkách, stejně tak omega-3 mastné kyseliny, které jsou především v tučných mořských rybách, v našem jídelníčku stále opomíjených, dále lecitin ze sóje, který pomáhá hladinu cholesterolu snižovat, a také vláknina, pokud jí nepřijímáme v potravě dostatek. VÍTE, ŽE... **** **Optimální hladina cholesterolu u dospělého člověka by neměla přesáhnout 5,2 mmol/l. **** **Za zvýšenou hladinu cholesterolu se pak považuje hodnota od 5,2 do 6,5 mmol/l. **** **Pozor, hodnoty cholesterolu nad 6,5 mmol/l se už považují za velmi rizikové. DOBRÉ RADY **** **Snižte spotřebu tučného masa a uzenin, vyvarujte se vnitřností. Používejte rostlinné oleje a tuky s vyšším obsahem hodnotných vícenenasycených mastných kyselin. **** **Konzumujte hodně zeleniny a ovoce, převážně v syrovém stavu (optimálně 500 g denně). **** **Vybírejte si nízkotučné mléčné výrobky, celozrnné pečivo, ale i těstoviny či neloupanou rýži, cereálie a luštěniny, které obsahují vlákninu. Zařaďte do svého jídelníčku tučné ryby (losos, makrelu, sardinky), nejlépe dvakrát týdně. **** **Dbejte na přiměřený tělesný pohyb. Minimálně půl hodiny alespoň čtyřikrát týdně, nejlépe každý den; například svižná chůze či kolo jsou vhodné pro každého. **** **Omezte spotřebu cukru, a tedy i konzumaci sladkostí, moučníků a bílého pečiva. Při tepelné úpravě jídla se vyhněte smažení. **** **Naučte se zvládat stresové situace – jinak škodíte sami sobě! Foto popis| Nadbytečný cholesterol se postupně ukládá do stěn cév a zapříčiňuje posléze jejich zúžení a samozřejmě neprůchodnost. Problém vysoké hladiny cholesterolu spočívá v tom, že nebolí a nijak se neprojevuje. Většina z nás si její nebezpečí uvědomí až ve chvíli, kdy prodělá první infarkt nebo mozkovou mrtvici. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK A ARCHIV FIREM

Chebský deník Do Mariánských Lázní se zřejmě vrátí farmářské trhy, lidé je chtějí zpátky 29.8.2015

Chebský deník str. 2 Region JANA BEŽÁKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Mariánské Lázně – Farmářské trhy, nabízející čerstvé potraviny a krajové speciality, se zřejmě vrátí zpátky do Mariánských Lázní. Mariánskolázeňští měli možnost prostřednictvím ankety vyjádřit svůj názor na znovuobnovení trhů a jedenadevadesát procent hlasujících se vyslovilo pro vrácení trhů do města. „Z ankety na městských webových stránkách vyplynulo, že více jak devadesát procent lidí projevilo zájem o konání farmářských trhů,“ uvedl tajemník Městského úřadu Mariánské Lázně Jiří Šrámek s tím, že příští týden pojede na jednání s možným pořadatelem trhů a pokusí se domluvit podmínky pro konání akce. „Farmářské trhy se budou pořádat na Městské tržnici,“ uvedl. Právě tržnice na křižovatce Chebská byla v minulém roce zrekonstruována. Největším lákadlem by podle ankety měla být možnost nakoupit na farmářských trzích kvalitní potraviny. Respondenti, kteří se ankety zúčastnili, by také ocenili doprovodné akce. „Z reakcí vyplynulo, že Mariánskolázeňští by přivítali doprovodné akce formou hudebního vystoupení nebo akcí pro dětské návštěvníky. Dále by uvítali například degustaci nabízených potravinářských výrobků, gastronomické akce nebo ukázky řemesel,“ přiblížil tajemník. Mariánskolázeňští na trzích chtějí převážně kvalitní biopotraviny, zeleninu a ovoce místních pěstitelů, pečivo, masné výrobky či mléčné výrobky lokálních výrobců. „Osobněminěcotakovéhov Mariánkách chybí,“ řekla Jaroslava Holubová z Mariánských Lázní. „A jsem pro konání farmářských trhů. Ovoce či zelenina v supermarketu ani trochu neodpovídají mým požadavkům. O tom, dostat v krámu kvalitní masné výrobky, ani nemluvím.“ Foto popis| FARMÁŘSKÉ TRHY jsou oblíbené například v Karlových Varech. Lidé v Mariánských Lázních by je chtěli také. Foto autor| Foto:Deník/Vladimír Meluzín Region| Západní Čechy

Publikováno| Chebský deník; Region; 02 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 02 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 02 ID| 44d949bf-cd14-4266-943a-28270b9ab598

Chvilka pro tebe Ve vinařském kraji 26.8.2015

Chvilka pro tebe str. 44 Prostřeno s chvilkou

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jihomoravský souboj vypadal slibně – soutěžící si byli věkově blízcí a jevili se nekonfliktně. Ale to bylo jen zdání... Vepřová roláda „MORAVIA“ se smetanovými bramborami V PONDĚLÍ PODÁVAL ALEŠ KOCOUREK RECEPT TÝDNE * 2 ks vepřové panenky * 6 plátků šunky * 4 plátky tvrdého sýra * 2 vejce * 2 ks čerstvých žampionů * 2 lžíce zeleného hrášku (mražený) * půl červené papriky (kapie) * sůl * pepř * rozmarýn * 100 ml červeného o vína * olivový olej * 1 lžíce slunečnicového oleje Smetanové brambory: * 1500 g brambor * 250 g smetany ke šlehání * plátek másla * 1 jarní cibulka * sůl * rozmarýn 1Vepřové panenky podélně rozřízněte na pláty, mírně je naklepejte (nejlépe přes potravinovou fólii), osolte, opepřete, posypejte čerstvými jehličkami rozmarýnu. Potom je poklaďte šunkou a nakonec sýrem. 2Na oleji orestujte nakrájené žampiony, přidejte rozmíchaná osolená vejce a míchejte, až směs zhoustne. Přidejte hrášek a nakrájenou papriku. 3Směsí potřete obložené maso, zabalte a zajistěte pomocí potravinového provázku. Zabalenou roládu na povrchu osolte, opepřete a potřete olivovým olejem s nasekaným rozmarýnem. Prudce zapečte v rozehřáté troubě, poté zastříkněte červeným vínem, podlijte vodou a dopékejte 20–30 minut. Poté odstraňte provázek a nakrájejte na plátky. Při servírování mírně podlijte vypečenou šťávou. 4Mezitím na tenké plátky nastrouhejte nebo nakrájejte oloupané brambory. V míse je osolte, posypejte rozmarýnem a přidejte k nim hrstku nakrájené jarní cibulky zpěněné na másle. Zalijte většinou smetany a promíchejte. Přemístěte do pekáče vyloženého pečicím papírem a zalijte zbytkem smetany. Pečte v rozehřáté troubě doměkka. Jídlo podávejte se zeleninovou oblohou. A NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT PŘÍŠTĚ? Nestává se často, aby muži byli v početní přesile. V Moravskoslezském kraji se u stolu sejdou rovnou čtyři muži a jediná dáma. První hostitel je Egypťan Abdel řečený Abí, připraví pochopitelně speciality národní kuchyně. U stolu bude dusno, neboť nutí své hosty dojídat. V úterý se k plotně postaví Ladislav. A další konfl ikt je na světě – Abí kvůli své víře odmítne jíst vepřové maso, a tak zůstane o hladu. Třetí večeři podává jediná žena týdne Kateřina. Zkušená hospodyňka vsadila na tradiční českou kuchyni. Většina mužů u stolu tyto pochoutky ocení, ale potěší Abího? Pozorná Kateřina však obezřetně myslí i na egyptského hosta. Přesto nebudou chybět slzičky a bezpáteřní taktika. Čtvrteční večer má na starosti Petr. Dobrák od kosti se snaží všem vyjít vstříc. Uspěje se svým menu plným zmatků a polotovarů? Aleš, vyznavač zdravého životního stylu, naservíruje poslední večer paleo kuchyni. Překvapí i písničkou, kterou o všech složil. Pochopí hosté netradiční večer, nebo budou kritizovat jako diví? Více na http://www.iprima.cz/prostreno. TENTO TÝDEN SOUTĚŽÍ PONDĚLÍ: Aleš Kocourek (38) Soutěživý a puntičkářský policista se blýskl salátem i originálními knedlíčky v hovězí polévce. Přesolil však nejen ji, ale i vepřovou roládu „Moravia“. Venkovní zábava

před hlavním chodem byla hravě branná, jak to má u policisty být, a hosté se na jídlo hodně načekali, maso bylo přesto místy tuhé, navíc Markéta červené maso nejí. Ale jinak bylo pondělí pohodové. ÚTERÝ: Jaromír Němec (30) Brusič Jaromír je kliďas a pohodář. Spolehl se na bulharský salát, hovězí polévku (jako kolega den předtím), španělského ptáčka s knedlíkem jako českou klasiku a bruselské kostky, kde prý mohlo být více čokolády. Při diskusi o původu jídel však převařil ptáčky a k moučníku naservíroval vystydlý svařák, úkol týdne. Ale krátká projížďka na koni dojala Petru až k slzám. STŘEDA: Lukasz Jablonski (26) Pohodový bohemista z Polska vaří polské menu, tedy kyselou okurkovou polévku, zeleninový salát podobný našemu bramborovému, ovšem s kukuřicí a jablky, zato bez řízku. Polská varianta hovězích závitků s omáčkou z praváků s pohankou a červenou řepou připadá Alešovi planá. Kritizuje však sám. Uvidíme, jak dopadne tvarohový mls, hruška ve víně a zábava u stolu... ČTVRTEK: Petra Plzáková (45) Bezprostřední zdravotní sestra podává tatarák z pravé svíčkové, slepičí vývar s domácími nudlemi a horké maliny. Jenže kromě Markéty nejí syrové maso ani Lukasz. Petra vsadila na kvalitní suroviny a poctivou přípravu, a tak ji následující kritika mrzí, ale rozpláče se až o samotě. Ani po adrenalinové projížďce na čtyřkolkách její špatná nálada a hořkost nezmizí. PÁTEK: Markéta Boháčková (33) Dekoratérka na mateřské celý týden skoro nic nejedla. Nachystá středomořské menu: lososí pomazánku s ricottou, cibulačku, kuře ve svítku a čokoládové sufl é. Hosté přitom tipovali, že dostanou pohanku či syrovou mrkev. Vrátí hostitelce její věčnou kritiku? Markéta má navíc potíže v kuchyni... S úkolem týdne by to mohla mít jednoduché, víno je součástí menu i zábavy. Speciální projekt FTV Prima a Chvilky pro tebe Foto autor| foto: shutterstock.com, archiv TV Prima

idnes.cz - blog Halal bolí (rogozov) 26.8.2015 idnes.cz - blog str. 0 Vladislav Rogozov Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Velká Británie, jedna z historicky nejvyspělejších zemí světa, je kulturně obohacována náboženským tmářstvím a barbarskou krutostí. Halal je další příklad neslučitelnosti hodnot západní civilizace s islámem. Velká Británie se mění. Mění se její společnost i vizuální podoba. Mešity, zahalené ženy a bradatí mužové bez úsměvu jsou již neoddělitelnou součástí moderní Británie. Jedním z muslimských příspěvků zdejší multikutlurní společnosti je i všudypřítomný halal. Nikdo z Angličanů, které znám, si islamazici nepřál. Nedělali nic - a stalo se to. Pokud chcete, aby byla podobně obohacena i Česká republika, také nemusíte dělat vůbec nic. Obohacení příjde samo. Už je na cestě. I v České republice zná zřejmě mnoho lidí knížky, které napsal anglický zvěrolékař James Herriott (vlastním jménem James Alfred Wight, 1916-1995). Jeho příběhy jsou zasazené do překrásné krajiny hrabství Yorkshire a jsou prodchnuté laskavým anglickým humorem, láskou ke zvířatům a životu vůbec. “Co by se zvěrolékaři stát nemělo” a další jeho knihy se dočkaly mnoha vydání a získaly si přízeň miliónů čtenářů po celém světě. Do nedalekého města Thirsk, kde Herriot žil a pracoval, jsem vzal opakovaně i svou maminku, velkou milovnici jeho knih. Jak ta však byla překvapená, když kolem sebe viděla tolik muslimů - bylo to prý skoro jako na dovolené v Egyptě. To v anglickém městečku nečekala. Ani v Herriotových knížkách o žádných muslimech nečetla.

Překvapený by byl zřejmě i sám Herriot, kdyby viděl, jak moc byl jeho Thirsk obohacen (za pouhých dvacet let od jeho smrti). Byl by například svědkem toho, jak muslimové v Thirsku ve velkém rituálně podřezávají a mučí yorkshirské ovce. Bez sebemenšího respektu týrají stvoření, o něž se on celý život s láskou staral. Otřesnou krutost muslimských řezníků v Thirsku vynesl na světlo záznam skryté kamery. I sama multiklturní BBC, která jinak z úcty k muslimům nevidí v halal velký problém, tento případ komentovala.(1) Civilizovaná společnost utrpení zvířat netoleruje a jejich mučení je zakázané zákonem. Proto jsou jateční zvířata před vlastním zabitím omráčena. Pravá halal porážka (tj. v souladu s islámem) se však provádí při plném vědomí zvířete - proříznutím velkých cév krku a průdušnice. Pokud muslimové tvrdí, že halal porážka nebolí a že dojde okamžitě ke ztrátě vědomí, tak lžou. Jako kvalifikovaný anesteziolog a intenzivista si dovolím tvrdit, že o vztahu mezi řezáním těla, bolestí a vědomím, něco vím. Pokud někdo zabíjí neomráčeného živočicha tak, že mu podřízne krk, smrt příjde skutečně rychle, nikoli však okamžitě (může to trvat i několik desítek sekund). Tento jedinec tak umírá v absolutním utrpení - v kombinaci strašlivé bolesti, agónie boje o život a dušení vlastní krví. To vše za plného vědomí. Toto je halal. (Vysvětlující fakta o podřezání krku uvádím na konci článku - s ohledem na to, aby útlocitnější čtenáři měli možnost tuto pasáž nečíst. Uv edená fakta platí i pro situace, kdy muslimové uřezávají hlavy živým lidem.) I v Británii sice existuje zákonná povinnost, že každé zvíře musí být před porážkou omráčeno, muslimové a Židé však mají kvůli své víře ze zákona vyjímku.(2) Zatímco o košer jsem zde za celých deset let nezavadil, halal je dnes už úplně všude. Thirsk totiž není jediné místo, kde muslimští řezníci podřezávají. Podřezábvají v celé zemi a halal postupně ovládl zdejší trh. Británie je halal. Zcela opomíjím muslimské restaurace a halal obchody, jsou zkrátka všude. Hrdě hlásají, co prodávají, takže zákazník aspoň ví, co kupuje, nebo co naopak koupit nechce. Halal však servírují i ostatní restaurace. A prodávají ho i všechny supermarkety (Marks and Spencer, Tesco, Morrisons, Sainsbury’s, Co-op, Waitrose).Tentokrát již bez označení, obchody své zákazníky o daném faktu prostě neinformují. Nakupují maso od muslimských řezníků, protože je levnější. Levnější jsou prý i provozní náklady, když se zboží nemusí rozlišovat na halal a nehalal. Muslimský zákazník tak může nakupovat bez obav a nemuslimskému je to prý jedno. To samé se týká i škol a nemocnic. Desítky milióny Britů tak denně konzumují halal. Muslimové vědomě, ostatní nevědomky. Nedávno jsme šli s anglickými kolegy na večeři do centra Sheffieldu. Najít restauraci, kde by neservírovali halal maso, se nám nepodařilo. U třetího pokusu se ostatní už vzbouřili s tím, že dál nejdou, že mají hlad a že jim halal už tolik nevadí. Později se k nám přidali i naši muslimští kolegové a já byl Angličany slušně požádán, abych už otázku kolem halal nerozmazával. Prý by to mohlo být pro přítomné muslimy u stolu nepohodlné. Hmmm… Britská veřejnost i odborné společnosti opakovaně psaly žádosti a doporučení, pořádaly petice, aby bylo kruté rituální podřezávání zvířat zakázáno a aby se v restauracích, obchodech, školách i nemocnicích zavedla povinnost halal maso označovat. Těmto požadavkům nebylo nikdy vyhověno.(3) Halal se tak stal jedním z efektivních nástrojů islamizace Británie, či jejího kulturního obohacování, chcete-li. Premiér David Cameron na dané téma dokonce prohlásil: ”Řeknu to zcela jasně. Dokud budu premiérem této země, je halal v Británii chráněný.”(4) Pozadu nezůstal ani první místopředseda jeho minulé vlády Nick Clegg, který vloni řekl, že rozhodně nehodlá omezovat náboženskou svobodu muslimů a proto že rozhodně žádný zákaz halal nepodpoří.(5) Oba se také shodli, že nemají žádný problém halal maso jíst - každý jiný přístup k této otázce by prý jen napomáhal protimuslimským náladám. Inu - muslimských voličů je zde v Británii zkrátka už tolik, že si to s nimi není radno rozházet. Z výše uvedeného je možné shrnout následující. Halal je obvzláště krutý způsob zabití, který nemá žádné biologické, medicínské či jiné racionální opodstatnění. Jeho východiskem je pouze náboženské dogma obsažené v islámu. Je to další příklad toho, že hodnoty islámu a moderní západní civilizace jsou v mnoha ohledech neslučitelné. Pro ty, kterým jsou svoboda, demokracie, práva lidí i zířat milejší než Mohamed a šaría, pro ty skončilo období klidu a nastalo období obrany těchto hodnot. Pokud je nebudeme bránit, příjdeme o ně. Zkušenosti z Británie a ostaních západních zemí jasně dokazují, že kde se islámská kultura

usadí, bude se dále šířit - expanze je vlastností islámu. Ke svému rozšiřování navíc pohotově využívá všech slabostí západní civilizace. Zároveň se dá usuzovat, že od určitého bodu se proces islamizace demokratickými prostředky zřejmě již zvrátit nedá. Zabránit islamizaci České republiky by mělo být zadání pro naše součané (nebo budoucí!) politiky a pro všechny občany, kteří si podobný vývoj nepřejí. Bude zajímavé sledovat, jestli je česká společnost natolik vyspělá, kultivovaná a životaschopná, aby po rozbouřených vodách současnosti dokázala úspěšně proplout mezi útesy islamizace na straně jedné a fašizace na straně druhé. Vyžádá si to určitý čas, moc ho však už nezbývá. To, co můžeme udělat teď hned, je bojkotovat halal. A držet tuto krutou středověkou zvrácenost mimo zákon a mimo hranice České republiky. Pro začátek. ( Pokud vás postřehy z probíhající islamizace Velké Británie zajímají, můžete se podívat na předešlé články na http://rogozov.bigbloger.lidovky.cz/r/5248/Islamizace-Velke-Britanie.html ) A zde jsou výše slíbená fakta o podřezání krku. Existují studie, které na anestezovaných zvířatech prokázaly, že podřezání krku představuje pro organismus bolest a stres (6.) Nah toto zjištění však není potřeba věda. Pokud se do těla řeže nožem, tak to prostě strašně bolí. Krk je navíc oblast extrémně citlivá, pronikající nůž řeže kůži, svaly, velké cévy, nervy, průdušnici, jícen. Po proříznutí průdušnice se organizmus okamžitě začne dusit, protože se dýchací cesty a plíce zalévají krví. Po proříznutí velkých tepen a žil na krku dojde k velkému krvácení, poklesu krevního tlaku, průtoku krve mozkem a následně k bezvědomí a smrti. Ta však nenastává okamžitě. Mozková činnost totiž může přetrvávat až několik desítek sekund po podřezání. Bylo například pozorováno, že karotické arterie se mohou po přeříznutí smrštit a krvácení z nich se tak samo zpomalí, či úplně zastaví. Protože srdce stále bije, může tak být mozek stále prokrvován z artérií vertebrálních. V důsledku tohoto mechanismu došlo k vymizení mozkové činnosti u telat až po dvou minutách od podříznutí krku. (7) Navíc se ukazuje, že i po úplném přerušení proudu krve mozkem, jeho činnost nevyhasíná okamžitě. Vidíme to často i v naší praxi na operačním sále při operacích srdce - pokud dojde k zástavě srdce a přechodnému snížení průtoku krve mozkem, jeho elektrická aktivita po určitou dobu přetrvává. V minulosti (v době, kdy se osvícenecká touha po vědění srazila s terorem francouzské revoluce), byly dokonce popsány i alarmující případy na lidech. Stávalo se, že po oddělení hlavy od těla gilotinou, hlava po určitou dobu vykazovala aktivitu. Od kazy: http://www.bbc.co.uk/news/uk-england-york-north-yorkshire-31094229 http://www.legislation.gov.uk/uksi/1995/731/contents/made http://www.independent.co.uk/news/uk/h...g-halal-is-safe-in-britain-9342581.html http://www.independent.co.uk/news/uk/h...-long-as-he-prime-minister-9231187.html http://www.lbc.co.uk/religious-rights-...ortant-than-animal-rights---clegg-87001 Gibson, T.J., Johnson, C.B., Murrell et al. (2009.) New Zealand Veterinary Journal. 57:77-85. https://www.gov.uk/government/uploads/...r_killing_part_one_red_meat_animals.pdf Vladislav Rogozov

URL| http://rogozov.blog.idnes.cz/c/474286/halal-boli.html?ref=rss

Jak jsem potkal paryby aneb dlouhá cesta za žraloky (8.) (lesikar) 26.8.2015

idnes.cz - blog str. 0 Adam Lešikar Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Osmá část vyprávění o tom, jak se obyčejný kantor z Čech za svým zubatým snem až na druhý konec světa vypravil. Tentokrát o krátké návštěvě v zemi Maorů a ptáků kiwi...

Do ráje přes zemi Maorů a ptáků kiwi Bylo šest ráno novozélandského času, o jedenáct hodin víc než u nás. Pěkný skok a ne poslední, ten další bude pro změnu pořádný kousek zpátky. Moc se mi líbila stylově zdobená brána k výdeji zavazadel a snažil jsem se ji vyfotit. Bohužel měl stejný nápad i jiný pán, ale ten na to šel důkladně, postavil si před bránu stativ, a jak se k němu skláněl, nabídl mi pohled na část svého pozadí, které se jaksi nevešlo do kalhot. Ve svém konání byl vytrvalý a netvářil se, že by chtěl s focením přestat. Takže mám fotku nejen s onou bránou, ale i částí jeho bílého zadku. Sympatická brána na aucklandském letišti a fotograf, který si nakonec přeci jen trochu povytáhnul tepláky. (foto: autor) Zapnul jsem telefon a zjistil, že Tomáš už na mě čeká na letišti. Byli jsme domluveni, že mě vezme do hotelu, kde přespávali s Petrem - třetím účastníkem našeho výletu, abych se mohl před další cestou alespoň osprchovat. Já ale trošku zazmatkoval. Nalevo brána k výdeji zavazadel a východ pro ty kdo končí cestu v Aucklandu. Napravo chodba pro ty, kdo pokračují v cestě. Já měl tašku odbavenou až na Tahiti a vyzvedávat jsem ji nemusel, ale v Aucklandu jsem nekončil. Na druhou stranu jsem potřeboval ven z letiště. Nevěděl jsem kam jít. Po chvilce váhání jsem vyrazil doprava. Samozřejmě špatně. Prošel jsem kontrolou a ocitl se v hale, kde se čeká na další lety. Byla obrovská a žádná viditelná cesta ven z ní nevedla. Hledal jsem informační přepážku Air New Zealand, ale byla u ní fronta a na mě čekal Tomáš. Zkusil jsem se tedy zeptat slečny v uniformě u kontrolních stanovišť. Řekla mi, že si není jistá, ale obává se, že už se vrátit nemohu a budu muset na další let čekat tady. To mě dost vyděsilo, protože na Tahiti jsme měli odletět až skoro ve tři odpoledne. Naštěstí se nedostatečně informovaná kontrolorka pro jistotu zeptala staršího kolegy a ten mi řekl, ať jdu klidně zpátky tam, kudy jsem se dostal do haly a vysvětlím těm, kdo mě při vstupu prohlíželi, že jsem se spletl. Poděkoval jsem a cestou přemýšlel, jak budu svůj omyl zdůvodňovat. Dáma, která mě předtím pouštěla dovnitř, byla ale milá, pochopila, že jsem nezkušený trumbera a bez řečí mě pustila. Jen někteří lidé ve frontě, kterou jsem se prodíral opačným směrem, na mě koukali trochu divně. Vydal jsem se tedy zdobenou branou vstříc Aucklandu a čekala mě druhá - mnohem důkladnější výstupní kontrola. Přesto, že jsem doma na internetu nenašel informace o zákazu dovozu některých potravin na Nový Zéland (asi jsem hledal špatně), cedule na stěnách chodeb mluvily jasně. Já měl v batohu pár pytlíků sušeného masa, klobásy a oříšky. Asi bych s tím byl prošel, ale vyděsil mě nápis "Poslední možnost odevzdat nedovolené dovážené potraviny! Pokud u vás budou nalezeny, zaplatíte pokutu!", za ním byl ještě skener pro namátkovou kontrolu a já nechtěl spoléhat na štěstí. Tak jsem se pánovi, který mě kontroloval, přiznal. Sebral mi všechny uzeniny, což jsem čekal, ale i sušené maso v originálním vakuovém balení a to mě trochu překvapilo. Sice říkal něco o tom, že to tam můžu nechat a odpoledne si to před letem zase vyzvednout, jenže taková služba byla zpoplatněna a tak jsem se svým draze nakoupeným proviantem rozloučil. Kupodivu mi nechal oříšky. Možná mi nerozuměl, když jsem se k nim přiznával. U východu jsem se rozhlížel po Tomášovi, kterého jsem před tím nikdy neviděl, naštěstí poznal on mě. Představoval jsem si ho úplně jinak. Vytáhlý hubený sympaťák s velmi krátkými prošedivělými vlasy. Hádal jsem mu tak necelých padesát (později potvrzeno - 47). Na sobě měl tričko, větrovku, kraťasy a sandály. Hned mi blesklo hlavou, že mé obavy, co si vzít na sebe na Tahiti, kam se létají rekreovat milionáři, byly zbytečné. Tím rozhodně nechci říct, že Tomáš vypadal jako vandrák, jen si prostě s nějakou luxusní módou očividně nelámal hlavu. Ani Petr, jak jsem za chvíli zjistil. Nejedeme na módní veletrh, takže hlavně prakticky a pohodlně! Budova hotelu Novotel, kde byli mí spolucestovatelé ubytovaní, stojí hned naproti letištní hale. Měli

jsme to tedy kousíček, ale i tak jsem si stačil všimnout jak je venku chladno. Na tohle jsem vůbec nepomyslel. Ona totiž na Zélandu v srpnu skutečně je zima. Tomáš mi to připomněl a sdělil, že přes den bude tak patnáct stupňů. Nejsem zrovna otužilec a džíny, tričko a lehká mikina s kapucou mi při představě několikahodinové procházky městem, kterou jsme měli v plánu na později, nepřipadaly jako dostatečná izolační vrstva. Tak jsem na sebe v hotelu navlékl ještě alespoň jedno tričko. Před tím mě ale v recepci čekalo seznámení s Petrem - menším podsaditým chlápkem robustní konstrukce s krátce střiženými vlasy. Hádal jsem mu tak čtyřicet. Později jsem se dozvěděl, že je od Ostravy, což bylo maličko poznat na hlase, a je velmi zkušený a zcestovalý potápěč. Jen za posledních pár týdnů toho měl za sebou dost. Byli totiž z Tomášem na Fénix Islands a Kiribati, což jsou opravdu exklusivní lokality. Začal jsem se ještě víc stresovat, že tu budu se svou stovkou ponorů za naprostého greenhorna a bál se, abych kolegy pod vodou moc nebrzdil. Do vody bylo ale ještě hodně daleko. Mí společníci šli na snídani a já do jejich pokoje. Konečně jsem si zase mohl vyčistit zuby a taky si dát sprchu. Posnídal jsem oříšky a müsli tyčinku, kterou mi pro případ nouze vnutila na cestu přítelkyně. Na letišti mi ji kupodivu taky nesebrali a já byl teď za ni vděčný. Po jídle jsme nechali zavazadla na recepci. Kupodivu nikomu nevadilo, že nejsem hostem hotelu možná si jen nikdo nevšiml - a tak jsem zneužil i místní internet zdarma, abych napsal domů, že jsem v pořádku u protinožců a protinožek. Pak jsme se vydali do víru Aucklandu. Petr na předchozím potápění vytopil svou podvodní kamerku - poškodil se mu těsnící "O" kroužek - a chtěl si ve městě koupit novou. Začal jsem ho tajně podezřívat, že je maskovaný milionář. Jen ty předchozí výlety ho musely stát pár set tisíc a kamera, kterou sháněl, se obvykle prodává za víc než půlku mého měsíčního platu. On o tom mluvil, jako by si šel koupit rohlíky. Trošku jsem mu záviděl, ale vypadal jako fajn chlap a rozhodně se nijak nevytahoval, tak jsem si v duchu vynadal a bral věci, jak jsou. Petr si na internetu zjistil, kde onu kameru prodávají, Tomáš pro změnu vyzvěděl, jak se tam dostaneme a tak jsme vyrazili na autobus. Zastávka byla přímo před letištěm. Pokud má někdo pocit, že je pražská hromadná doprava drahá, měl by vyrazit třeba právě na Zéland. Jeli jsme ani ne čtvrt hodinky, jestli si dobře vzpomínám, byly to tři zastávky a jízdenka stála 18 australských dolarů, tedy skoro 350 korun. Vystoupili jsme na Tomášem určeném místě a vydali se podle navigace dlouhou ulicí lemovanou nízkými domky, obchody a restauracemi k prodejně s elektronikou. Na skok ve městě kontrastů Auckland je největší město Nového Zélandu. Má asi 1 300 000 obyvatel (v různých zdrojích najdete různá čísla), ale na nás působil dojmem docela poklidného městečka. Z oken autobusu jsme pozorovali nízké travnaté kopečky s malými domy z překrývajících se prken. Mezi nimi rostly vedle sebe jehličnaté stromy a palmy. Dlouhá ulice, kterou jsme později směřovali za Petrovou kamerou, také neladila s představou velkoměsta. Domy už byly zděné a vícepatrové, ale byly to samé nižší budovy, které vůbec nepřipomínají své evropské "kolegy". Příčnými ulicemi napravo prosvítalo v dálce moře, na druhé straně jsme viděli kopce a na nich vilky. Potkali jsme také krámek s hudebními nástroji, ale radši jsem ani nešel dovnitř. Bál jsem se, že bych jen litoval, co všechno si nemůžu koupit. Obchod s elektronikou byl opravdu tam, kde nám ho navigace slíbila, a i když neměli přesně ten model, který Petr chtěl, vyhovující přístroj sehnal. Cena kupodivu nebyla vyšší než u nás. Pak byl čas na kafe a já měl hlad, tak jsme zalezli do jedné nedaleké kantýny. Právě včas, protože venku začalo pršet. Dal jsem si jedno z nabízených "rychlojídel". Tím myslím, že ho měli připravené v proskleném pultu a jen mi ho ohřáli v troubě. Byla to menší porce rýže s tuším vepřovým masem a omáčkou. Jak se říká "hlad je nejlepší kuchař" a mně chutnalo. Cena čtrnáct dolarů byla akceptovatelná. Než jsem dojedl, přestalo pršet a my se vydali na procházku směrem k přístavu.

Míjeli jsme krásnou cihlovou budovu dívčí školy a internátu, procházeli kolem nízkých "paneláků" a mířili k více než 300 metrů vysoké věži "Sky Tower", ze které se prý dá skákat bungee jumping. To mi prozradil Petr, který byl ve městě už den před tím a podíval se i do místního muzea. Nadšeně mi líčil maorský bojový tanec Haka, který tam návštěvníkům demonstrovali. Nejen tanečníci, ale i přihlížející se prý dostávali skoro až do transu. Věřím. Haka jsem párkrát viděl v televizi, mimo jiné i na zápasech Rugby, kde ho Zélandské týmy často předvádějí. Je to vážně paráda. Proti Maorům bych rozhodně bojovat nechtěl. Sky Tower v Aucklandu (foto: archiv autora) Mimochodem, po cestě jsme narazili na nízkou dřevenou budovu s nápisem "House of Rugby". Musel jsem si ji vyfotit. Tenhle sport pro drsňáky, stejně jako tetovaní Maorové a pták kiwi, prostě k Zélandu patří. Kiwiho jsme potkali o chvíli později, jeho socha stála před obchodem se suvenýry kousek od Sky tower. Co jiného si na Novém Zélandu vyfotit, když máte jen pár hodin ve městě? (foto: archiv autora) Auckland je město kontrastů a to nejen díky kombinaci palem a jehličnanů na předměstí. V centru můžete vidět dřevěné stavby, jako třeba zmíněný dům rugby, v těsné blízkosti prosklených moderních věžáků, pod kterými se krčí skoro až středověce působící krásné kamenné budovy a kostely. Navrch přidejte onu futuristickou vyhlídkovou věž a máte architektonickou všehochuť, kde si snad každý najde svoje. Kupodivu to nevypadá nepatřičně ani kýčovitě. Architektonické kontrasty Aucklandu (foto: Archiv autora) Přístav působil čistým a docela poklidným dojmem a já se kochal oceánem. Chvilku jsme se vzájemně fotili a pak našli zastávku našeho zpátečního autobusu. Je hned u mola. Cesta zpět nám ale trvala o poznání déle. Byli jsme o pár stanic dál, ale hlavně jsme očividně trefili dopravní špičku, která si s tou pražskou v ničem nezadá. Hezký kus cesty jsme popojížděli doslova po metrech a začínali se bát, abychom byli na letišti včas. Mně o nic nešlo, já měl tašku odbavenou, ale kluci potřebovali doporučenou dvouhodinovou rezervu. Naštěstí, asi po čtvrt hodině nervy drásajícího loudání, si autobus cestu našel a stihli jsme to. Cestou jsem zahlédl obchod s nápisem "Vintage amps" a představoval si všechny ty krásné staré a raritní kytarové aparáty, které bych si opět nemohl koupit. Kousek aucklandského přístavu (foto: archiv autora) Vyzvedli jsme si zavazadla v hotelu - já jen svůj batůžek a vyrazili na letiště. Ve tři čtvrtě na tři nás čekal let na Tahiti a já se nemohl dočkat. Čekání na odlet jsem si na aucklandském letišti krátil prohlídkou obchodů a snažil se vzdorovat mnohým lákadlům. Utrácet se bude až cestou zpět. Potřeboval jsem ale nějaké alespoň symbolické dárky a nakonec vybral tři přívěsky na krk s mušlí paua. Vyleštěná paua má zářivě modro-tyrkysovou barvu a působí možná až trošku kýčovitě, ale chtěl jsem něco typicky novozélandského a právě tahle mušle je tu hodně oblíbený suvenýr. Uvažoval jsem i o charakteristickém kostěném háku na krk pro sebe, ten už ale v Čechách nosí kde kdo a já se stejně nerad vzdávám svých žraločích zubů, tak jsem háky přenechal jiným. Dost mě taky lákala maličká, velmi realistická figurka ptáka kiwi. Měla na sobě dobře maskované tlačítko a po zmáčknutí vydávala legrační zvuky, prý inspirované reálným hlasem kiwiů. Od koupě mě ale odradila cedulka "made in Taiwan". Nic proti Taiwanu, ale když už je člověk na Zélandu, chce něco právě odtud. Tedy alespoň já chci. Po výrobci přívěsků jsem raději nepátral. Pak už jsme letěli vstříc rajskému ostrovu květinových věnců a černých perel. Letadlo patřilo společnosti Air Tahiti a na palubě nás vítal polynéský personál místním pozdravem "Ia Ora Na". I tentokrát jsem měl kliku a nemusel k okýnku. Na trojsedačce jsme seděli dva - já a nějaký pán, jehož tvář jsem dokonale zapomněl, místa tedy bylo i tentokrát dost. Tomáš s Petrem byli kdesi daleko za

mnou. Tahitské aerolinky jsou oproti těm zélandským skromnější. Televize před každým pasažerem sice nechyběla, ale obraz na té mé byl tak mizerný, že se moc koukat nedalo. Navíc většina programů byla ve francouzštině a tak jsem si raději četl. Oproti předchozímu letu byl tenhle docela krátký. Z Aucklandu je to do Papeete lehce přes 4000 kilometrů, tedy asi pět hodin cesty. Takhle zpětně mám pocit, že to byla chvilka a cestou se nic zajímavého nepřihodilo. Příště o objevení ráje, o zlém kapitánovi a slavné vzpouře. Adam Lešikar

URL| http://lesikar.blog.idnes.cz/c/474378/...-dlouha-cesta-za-zraloky-8.html?ref=rss

Instinkt Jaroslav Sapík - BIOPOTRAVINY JSOU NESMYSL 27.8.2015

Instinkt str. 36 Rozhovor Honza Dědek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vařil pro papeže, Václava Havla či anglickou královnu, je držitelem michelinské hvězdy a obnovil Český svaz kuchařů. Teď bude šéfkuchař Jaroslav Sapík, propagátor kvalitní české kuchyně a odpůrce biopotravin, vařit s Jiřím Babicou v novém kulinářském pořadu na TV Barrandov. Co si myslíte o Jiřím Babicovi, který je pro mnoho lidí – mírně řečeno – gastronomický pirát? Pro mě Jirka žádný gastronomický pirát není, naopak patří mezi velmi dobré kuchaře a umí připravit špičkové jídlo. Pracovali jsme spolu v jednom hotelu, znám ho od mládí. A že dělal kulinářskou show na téma, jak si poradit v kuchyni? Existuje řada pořadů o vaření a Jirka se zkrátka zaměřil na běžné domácí stravování. Na tom není nic špatného. Nehledě na to, že kdyby si kdokoli z profesionálních kuchařů, kteří Jirku Babicu tak kritizují, sáhl do svědomí, musel by přiznat, že se všichni chováme podobně, jako to on ukazuje ve svém pořadu. Přijdeme utahaní domů, otevřeme lednici, chvíli se do ní díváme a pak z toho, co v ní najdeme, něco uděláme. * Jak se díváte na Babicovo proslulé nahrazování jednotlivých ingrediencí? Když nemám telecí a chci dělat jídlo na paprice, přece můžu uvařit hovězí nebo vepřové na paprice, kuře nebo slepici na paprice. Tím žádné jídlo nezesměšňuji. * Sleduje kuchařské pořady? Jsem předsedou Českého svazu kuchařů, proto se snažím mít co největší přehled. Viděl jsem snad všechny. Ani jeden z nich mě nevytočil, žádný z nich neodsuzuji, každý má svého diváka. Je rozdíl, pokud mluvím jako kuchař k profesionálům, jejichž úkolem je vařit v restauraci, nebo k divákům, kteří si tu a tam chtějí něco nového ukuchtit doma. Navíc každý z lidí, kteří mají vaření jen jako koníčka, má jiné příjmy. Nevím, proč by v pořadu, který je určený normálním lidem, měl kuchař ukazovat, jak připravuje lanýže či bílé foie gras. Ať divákům řekne, že něco takového existuje, ale podobná jídla přece nikdo běžně nejí. V naší zemi je určitá společenská vrstva, která si sociálně nestojí zrovna nejlépe, ale i ta potřebuje jíst. A právě jim Jirka Babica ukazuje cestu, jak si za přiměřené peníze udělat slušné jídlo. Levné jídlo totiž ještě neznamená špatné jídlo. * Jaká bude vaše společná show na TV Barrandov?

Půjde o konfrontaci mého hotelového či restauračního způsobu vaření a Jirkova domácího vaření pro obyčejné lidi. Oba budeme pracovat s totožnými surovinami a divákům ukážeme, jak se stejné jídlo dělá relativně složitým a finančně i časově nákladným způsobem v restauraci a jak si ho snáze a levněji připravit doma. * Co vy sám si doma nejradši vaříte? U nás vaří manželka, která je z cukrářské rodiny, ale vaří velmi dobře. Sám sobě nejradši namažu chleba. Když chci něco teplého, udělám si hovězí žebro s jablečným křenem. Miluju všechny druhy sekaných a mletých mas, připravím si candáta s omáčkou nebo mušle, které mě podle starého rodinného receptu naučil dělat jeden Francouz. K nim už jen čerstvě opečenou bagetku a dobré víno. * Chodíváte často do restaurací? Zajímá mě, co dělají kolegové, takže nejrůznější restaurace obcházím pravidelně. Tedy s výjimkou období, kdy vymýšlím nový jídelní lístek. To si pak dám tříměsíční pauzu a do žádných restaurací nechodím, protože potřebuji mít naprosto čistou, ničím neovlivněnou hlavu. * Patříte k velkým propagátorům české kuchyně. Sledujete i mezinárodní gastronomii? Dávno ne. Jídla, která se po celém světě vaří velmi podobně, už jsem všechna vyzkoušel. Teď dávám přednost regionální kuchyni, kde mě pokaždé něco překvapí. Rád navštěvuju zapadlé penziony nebo restaurace. Vždycky tam mají maminku nebo babičku, která často není z oboru, ale pravidelně ohromí obyčejným, ale luxusně provedeným jídlem nebo alespoň fantastickým moučníkem. * Řada kuchařů českou kuchyň považuje za těžkou, taková svíčková se šesti opravdu není povzbuzením k činnosti. A kdo koho nutí, aby si dával k obědu šest knedlíků? U nás v restauraci nabízíme větší porce masa, přírodní omáčky a čtyři menší knedlíky. Příloha je u nás zdarma, kdo chce, může si jich dát třeba dvanáct. Přesto, kdybych zákazníkům přinesl porci jídla jen se třemi knedlíky, budou mít pocit, že se je pokouším okrást. Samozřejmě, pětkrát týdně se vepřová s deseti prostě nedá, ale česká klasika přece není jen kachna nebo svíčková. Vždyť máme přes deset tisíc receptů a řada z nich není zas tak těžká. * Například? Dobrý máslový řízek z mletého masa nebo kvalitní karbanátek s bramborovou kaší, hrachová kaše s domácím uzeným a osmaženou cibulkou, to jsou obyčejná, ale znamenitá jídla. Za našich předků bylo hovězí a telecí maso drahé, měli ho maximálně jednou za tři neděle, vepřové nanejvýš dvakrát v týdnu. Mnohem častěji jedli bezmasá jídla, tedy to, čemu se dneska říká moderní kuchyně a z čeho se dělá strašná věda. Češi objevili českou kuchyni! Poslední čtyři roky se všichni snaží být domácí, českou vlaječku najdete skoro na všem. * Podle vás je to pouhá móda? Samozřejmě. Vezměte si třeba hovězí líčka, to bývalo za socialismu v závodkách nouzové jídlo, když nebylo na normální maso. Dneska si je musíte u řezníka objednat a přijdou vás na tři stovky za kilo. Příště dáte za fazolový salát víc než za maso, protože to bude módní vlna. Taková sázeným vajíčkem dobře vychucená čočka s okurkou, to je fantastické české jídlo, ale chraň pánbůh, aby se stalo módou. Jak se díváte na trend odlehčování jídel? Odlehčit českou kuchyni nelze. Pokud máte uvařit skvělý guláš nebo luxusní svíčkovou, nemůžete nic vynechat. A platí to o kterékoli kuchyni – copak můžete zlehčit špagety se smetanovou omáčkou s liškami? I Francouzi mají tučná jídla, jenže oni si na jídlo najdou čas, užijí si ho. My se jdeme nacpat. Víte, co jsou nejúspěšnější hospody v České republice?

* To netuším. Benzinové stanice s upatlanými, životu nebezpečnými potravinami, které jsou takovou urážkou gastronomie, že by měly být zakázané. Český šofér dneska ramenem drží mobil, v jedné ruce bagetu, v druhé plechovku s nějakou sladkou vodou a loktem mizerně řídí. A začíná to už na základních školách, ani ta děcka nemají dost času na jídlo! Existuje průzkum, který prokázal, že jsou jen dvě vrstvy obyvatelstva, které drží obědy, kdy ženská navaří a celá rodina se sejde u stolu: světští a cikáni. Většina lidí jen vběhne do řeznictví a koupí si kus kolena nebo dvacet deka vlašského salátu a k tomu pět rohlíků. Když už zajde do restaurace, má na oběd dvacet minut. My jsme se zkrátka ještě nenaučili, že jídlo je odměna za práci. Mnoho lidí vám ovšem řekne, že si nemůže dovolit chodit každý den na oběd do restaurace. A taky že pomeranče jsou drahé, banány jsou drahé, maso je drahé, všechno je drahé. Něco vám řeknu – jako šéf Českého svazu kuchařů pravidelně objíždím tuzemské restaurace a moc dobře vím, jak se ti, co nejvíc řvou, že na to nemají, ve skutečnosti stravují. Než si takový člověk objedná jídlo, kopne do sebe pět fernetů, dvě piva a k tomu za den vykouří tři krabičky amerik. To se nedivím, že nemá na pořádné jídlo. Kdyby si místo toho dal decku vína za třicet korun a jednu minerálku, utratí mnohem míň peněz, a ještě si může dopřát kvalitní oběd. Ten by mimochodem měl stát minimálně 150 korun, dnešní polední menu za šedesát, osmdesát korun jsou nesmysl. * Proč? Aby se to lépe počítalo, vezmu tříchodové menu za sto korun. Většina lidí dnes platí kartou nebo stravenkami, dohromady s 21 % DPH máte odpis 25 korun. Majiteli restaurace zbývá pětasedmdesát korun, ze kterých by měl zaplatit nejen suroviny a personál, ale i nájem, energie, příbory, čisticí prostředky, toaletní papír. To je absurdní. A víte, co je zajímavé? Za obyčejnou pizzu, což je bezcenná placka s trochou zeleniny, salámu a sýra, jejíž pořizovací náklady přijdou na dvacet korun a výroba trvá sotva deset minut, zaplatí Čech bez jediného slova 140 korun. Když mu za stejnou cenu nabídnete kvalitní svíčkovou, odmítne ji jako drahou, a ještě jste v jeho očích vydřiduch a zloděj. Jaký je váš názor na dnes tak populární biopotraviny? Je to naprostý nesmysl, jsou jen dobré a špatné potraviny. Rozumím pojmu farmářské potraviny, pokud si zákazník může dohledat, z jak velké farmy pocházejí: jestli má někdo jednoho býka, dvě krávy a tři kozy, nemůže zásobovat dvacet hospod svíčkovou, desítkami kilogramů másla a hektolitry šlehačky, jak se běžně děje. To jen překupuje, a je otázka odkud. * Zaměřujete se výhradně na českou kuchyni. Co je vaší specialitou? U nás se kuchařské řemeslo dědí z pokolení na pokolení od 17. století, syn a dcera jsou už osmou generací kuchařů. I proto máme doma ručně psanou kuchařku po prababičce, z níž poměrně často vařím, třeba račí polévku, která má u zákazníků obrovský úspěch. Jediný rozdíl je v tom, že kdysi u nás byli raci v každém druhém potoce, dneska je vozíme ze Švédska. * Vaření je dnes velmi populárním koníčkem, kterým spousta lidí relaxuje. Jak relaxujete vy? Věnuji se myslivosti, baví mě knihy o historii, zejména o období Rakouska-Uherska, mám malý vinohrad a chovám včely. Nejvíc si odpočinu, když vyjedu do malých regionů mezi mladé kuchaře. Sice tvrdím, že by u nás minimálně polovina lidí vůbec v pohostinství neměla dělat, zároveň tu jsou vynikající kuchaři. Takoví, o kterých platí, že dobrý kuchař je jako dobrý malíř: originální osobnost, za níž lidi jdou a za jehož výtvor rádi zaplatí. Jaroslav Sapík Ý 19. srpna 1952 v Brně u kuchařem se vyučil v hotelu Ambassador, kde se postupem času propracoval do pozice šéfkuchaře, strávil v něm 14 let u během let 1983–1987 absolvoval hotelovou školu ve Velkém Meziříčí u navštívil řadu předních restaurací v Německu, Rakousku, Anglii, Španělsku či Indii u v roce 1992 si otevřel ve vesničce Klokočná nedaleko od Prahy rodinnou restauraci a penzion u od začátku 90. let spolupracuje s Pražským hradem, kde pomáhá zajištovat stravování při významných událostech – vařil pro prezidenty, krále, monarchy a papeže u je ženatý, má dceru a syna – obě jeho děti se věnují gastronomii i Francouzi si na jídlo vždycky najdou dost času a užijí si ho. My se jdeme jen rychle nacpat.

Foto autor| / foto: Karel Šanda Foto popis| U SAPÍKŮ S BABICOU. Dva známí kuchaři rozdílných stylů poměří schopnosti v novém pořadu TV Barrandov. Jeden bude vařit jako v restauraci, druhý pro lidi. Foto popis| SYN PAVEL. Od malička chtěl pokračovat v rodinné tradici. Dnes je osmou generací kuchařů v rodě Sapíků, šéfkuchařem v restauraci Terasa U Zlaté studně a držitelem zlaté medaile z kuchařské olympiády v Singapuru. Foto popis| DCERA LENKA. Před vařením české masité kuchyně dala přednost sladkému. Dnes patří k respektovaným cukrářkám a zejména její listový závin je pojmem. Foto popis| TLAČENKA S CIBULÍ je podle Jaroslava Sapíka nejlepší česká uzenina: „V tlačence člověk vidí, kolik je v ní masa, ta se chemií nedá šidit jako salámy a klobásy!“

investicniweb.cz Zemědělské komodity: Co nového na trhu s naším nejen snídaňovým menu? 30.8.2015

investicniweb.cz str. 0 Investiční web Ľuboš Mokráš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Trochu ve stínu ropy a zlata se na světových trzích obchodují zemědělské komodity. Jejich význam ve světové ekonomice je ale zásadní, ceny potravin od těchto komodit odvozené tvoří důležitou část spotřebního koše. Inflace, možná nejsledovanější indikátor současnosti, sice bývá o ceny potravin a paliv očišťována, stačí ale zajít do obchodu a nakoupit si suroviny na snídani, abyste zjistili, že ceny ani zdaleka nekopírují index spotřebitelských cen. Aktuální pohled na ceny zemědělských plodin proto určitě není od věci. Ceny pšenice a kukuřice se v posledních čtrnácti dnech příliš nehýbaly, cena sóji zřetelně klesla. Mezinárodní rada pro zrniny (International Grain Council, IGC) zvýšila odhad letošní úrody oproti předchozímu měsíci o 1,4 % na 720 milionů tun, což by by lo vyrovnání loňského rekordu. Kombinace vyšší úrody ve světě a silnějšího dolaru snižuje poptávku po americké pšenici, což drží cenu na nízkých úrovních. U kukuřice americké ministerstvo zemědělství poněkud zvýšilo odhad výnosů pšenice (z 10,5 na 10,6 tuny na hektar), stále by však měly mírně zaostat za loňskými (10,7 tuny na hektar. Spekuluje se o možném dalším negativním vlivu počasí na úrodu, což by molo vést k růstu ceny. Nižší průměrné výnosy souvisejí především s nadbytkem vláhy na jaře v některých oblastech USA.Kukuřice3,6300(---) IGC očekává růst zásob zrnin na 447 milionů tun, což je nejvíce za téměř 30 let. Jde o zvýšení odhadu o 2,8 % oproti tomu poslednímu z července, kdy IGC čekala pokles světových zásob. K revizi přispěla především lepší než předpokládaná úroda v Evropě a státech bývalého Sovětského svazu. Největší pěstitel pšenice v EU, Francie, letos podle IGC sklidí 41 milionů tun. Dobrá úroda poslala futures v Evropě na devítiměsíční dno.Pšenice4,7775(-1,44 %) Celková úroda zrnin ve světě letos podle IGC dosáhne 1,99 miliardy tun (pokles z loňských 2,02 miliardy tun). Třetí rok po sobě však úroda přesahuje spotřebu. Světový obchod se zrninami by měl o 2,5 % klesnout. Podle banky Nomura Internationl světu hrozí prudký růst cen potravinářských komodit kvůli klimatickému fenoménu El Ni?o, který by mohl způsobit sucha a záplavy. Růst by údajně mohl mít stejný rozsah jako v letech 2008 a 2011. Nomura se také obává, že by růst poptávky mohl být silnější, než se čeká, což by situaci dále zhoršilo. Banka také čeká postupný růst cen potravin v příštích deseti letech způsobený růstem spotřeby. Ve čtvrtek 27. srpna byly na Euronextu zobchodovány první futures na prášek z odstředěného mléka. Zobchodovány byly kontrakty reprezentující 96 tun produktu. Podle šéfa obchodování s komoditami

na Euronextu by mělo obchodování přispět k lepšímu přehledu o cenách tohoto produktu. Export mléčných produktů po zrušení kvót v dubnu roste. Evropská komise čeká, že export sušeného odtučněného mléka do roku 2016 ve srovnání s rokem 2014 naroste o 23 % při růstu produkce o 10 %. Roste především vývoz do rozvíjejících se států a předpokládá se, že jde o dlouhodobý trend daný růstem populace a poptávky po zdrojích bílkovin. Na závěr grafy cen dvou komodit, o nichž se tak často nepíše v souvislosti se světovými burzami, ale jsou velice významné. Ceny nejen zemědělských komodit můžete sledovat na Investičním webu ZDE.

URL| http://www.investicniweb.cz/2015/8/30/...-na-trhu-s-nasim-nejen-snidanovym-menu/

investujeme.cz Meziroční inflace v eurozóně nečekaně beze změny 31.8.2015

investujeme.cz str. 0 Makro

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Celková meziroční inflace se v eurozóně v srpnu nezměnila, zatímco trh předpokládal její nepatrné zmírnění. Také jádrová inflace zůstala beze změny, zatímco trh čekal u tohoto ukazatele mírný pokles z jeho červencového lokálního maxima. Struktura srpnové statistiky ukazuje, že ve směru poklesu celkové cenové hladiny působí ceny energií, tedy ropy. Ostatní složky spotřebního koše, tedy potraviny, a dále zboží a služby spadající do jádrové inflace, vykazují mírné zrychlení anebo alespoň stabilitu meziročního cenového růstu. Ekonomika eurozóny roste, postupně se zlepšuje situace na trhu práce, oživuje se také úvěrový kanál. Eurozóna tedy nečelí riziku deflace, jakkoliv je celková inflace velmi nízká a nedávný pokles cen ropy na světových trzích indikuje pro nejbližší měsíce možnost přechodného poklesu celkové inflace v eurozóně. Celková meziroční inflace v eurozóně v srpnu setrvala na úrovni 0,2 %, na níž se drží již třetí měsíc v řadě. Finanční trhy přitom předpokládaly mírný pokles celkové inflace (na 0,1 %), a to v reflexi nedávného poklesu cen ropy. Struktura spotřebního koše ale ukazuje, že zatímco nízké ceny energií tlačí celkovou cenovou hladinu v ekonomice eurozóny dolů, tak ostatní hlavní položky spotřebního koše, tedy potraviny, a zboží a služby spadající do tzv. jádrové inflace, zažívají zrychlení meziročního cenového růstu anebo alespoň jeho stabilitu. Ukazatel jádrové inflace, jenž abstrahuje od přímého vlivu výkyvů cen energií a potravin, zůstal stabilní na úrovni meziročního růstu 1,0 %. Meziroční jádrová inflace byla naposledy vyšší v srpnu roku 2013, tedy přesně před dvěma roky. Hovoříme-li o celkové inflaci na úrovni 0,2 %, tak samozřejmě hovoříme o inflaci velmi nízké. Struktura inflace, včetně ukazatele jádrové inflace, nicméně potvrzuje, že ekonomika eurozóny nečelí riziku deflace v ekonomickém významu tohoto pojmu. Padající ceny ropy sice mohou celkovou inflaci v nejbližších měsících stáhnout celkovou inflaci dolů, levné ceny energií jsou ale dobrou zprávou jak pro spotřebitele, tak pro podnikatelský sektor v eurozóně. Z hlediska spotřebitelů by nízké ceny pohonných hmot a energií obecně měly vést k růstu spotřebitelské důvěry a tedy i růstu spotřeby domácností jako takové. Nízká úroveň inflace, způsobená cenami ropy, tedy není něčím, co by mělo znepokojovat Evropskou centrální banku. Nízké ceny ropy jsou pro ekonomiku eurozóny vítanou zprávou, pro centrální bankéře sedící ve Frankfurtu je momentálně mnohem rizikovějším faktorem hospodářský vývoj v Číně a zpomalení růstu ekonomik zemí emerging marktes obecně.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE

URL| http://www.investujeme.cz/mezirocni-inflace-v-eurozone-necekane-beze-zmeny/

Klatovský deník Automechaniků i pekařů bude dost, horší je to s řezníky 28.8.2015

Klatovský deník str. 3 Klatovsko DAVID KOJAN Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Větší zájem je na Klatovsku obecně o gastronomické a technické učební obory Klatovsko – Cekem spokojeni jsou ředitelé středních škol na Klatovsku s počty žáků nastupujících v úterý do prvních ročníků učňovských oborů. Malý zájem byl jen u řezníků, truhlářů a instalatérů. Dokonce více zájemců, než mohli přijmout, měli na Střední průmyslové škole (SPŠ) Klatovy. „Museli jsme odmítnout obráběče a zámečníky,“ uvedl ředitel „průmyslovky“ Jiří Dio. Přesná čísla budou školy znát až 1. září, až žáci skutečně nastoupí. „Ještě to není definitivní, ale lze říci, že učební obory máme naplněné,“ konstatoval Dio. SPŠ Klatovy nabízí čtyři učební obory. „Máme obor mechanik opravář motorových vozidel, což je vlastně automechanik, s kapacitou třiceti žáků, pak obor strojní mechanik, dříve zámečník pro 24 žáků, a pak máme obráběče a nástrojáře po dvanácti. Nástrojář je taková elita mezi „černými“ řemesly, mají hodně společného s oborem obráběč, takže tam máme skupinu společnou,“ vyjmenoval Dio. Nejvíce je cukrářů Zájem je i o většinu gastronomických oborů, které v Klatovech sídlí na střední škole zemědělské a potravinářské (SŠZP). „Dobře obsazen máme obor cukrář, špatné to není ani u oboru kuchařčíšník, zájem je i o obory zahradník a pekař. Nejmenší zájem je dlouhodobě o obor řezník uzenář, tam budeme mít z patnácti možných jen čtyři nebo pět žáků,“ uvedl ředitel SŠZP Klatovy Vladislav Smolík. Cukrářů mohou mít na „zemědělce“ maximálně třicet, zahradníků 24. „Zahradníků bude kolem deseti, u oboru kuchařčíšník máme povolené dvě třídy, dohromady šedesát míst, ale budeme mít jen jednu,“ dodal Smolík. Na nezájem si nestěžují ani na Střední škole Horažďovice, kde mají čtyři učňovské obory spojené ve dvou třídách s maximem cca čtyřiatřiceti žáků. „V jedné třídě máme obory kuchařčíšník, ten je téměř naplněn, a opravář zemědělských strojů. Ve druhé třídě je plně obsazený obor aranžér a asi čtrnáct cukrářů. Celkově nějaká volná místa jsou, ale není to nic dramatického. Hlavně všechny obory otvíráme, což se nám daří už šest sedm let,“ popsala zástupkyně ředitele horažďovické školy Jitka Englerová. Nejvíce učebních oborů nabízí Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Sušice. „Obecně máme naplněnější technické obory a obor kuchařčíšník, skupinu asi deseti žáků budeme mít i u oboru zedník. Bohužel malý zájem byl o obory truhlář a instalatér, které v tomto školním roce neotevřeme,“ uvedl ředitel sušické školy Jaromír Kolář. Kromě zmíněných oborů mají v Sušici ještě automechaniky, opraváře zemědělských strojů, elektrikáře, autoelektrikáře a kadeřníky. Region| Západní Čechy

krajskelisty.cz Menu jako pro upíry, na pražském Náměstí Republiky tekla krev proudem. Víte vůbec, jakou hrůzu máte denně na talíři? 30.8.2015

krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha

Adina Janovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět FOTOGALERIE: Aktivisté za práva zvířat se sešli na pražském Náměstí Republiky, aby v rámci celosvětové kampaně Respektuj život upozornili na týrání zvířat v masném průmyslu. Ochránci zvířat vystrojili slavnostní hostinu. Podávalo se hovězí, vepřové či kuřecí maso, tentokrát však v podobě, od níž se snaží většinová společnost odosobnit. „Říkají nám, že kočky a psi si zaslouží lásku a úctu. Že každá kočka a každý pes je jedinečná osobnost s vlastním charakterem. Nazýváme je jmény a vítáme je ve svých domovech. Považujeme je za součást rodiny a cítíme rozhořčení, pokud jim někdo ubližuje! Také nám ale říkají, že jíst maso je normální, přirozené a nezbytné. Říkají nám, že kravské, prasečí a kuřecí maso je jídlo a že ho konzumujeme, protože tak funguje potravinový řetězec. Protože to tak bylo odjakživa,“ říká mluvčí hnutí 269 Vendula Hlavová. Mezi psem a vepřem není rozdíl Mimořádně drastickým způsobem se aktivisté snažili upozornit širokou veřejnost na to, co už se běžně neříká – že mezi zvířaty, která milujeme, a zvířaty, která jíme, není rozdíl. „To, čemu říkáme hovězí, vepřové a kuřecí, jsou ve skutečnosti prasata, kuřata a krávy – inteligentní, citlivá a zvídavá zvířata. Každé z nich má jedinečnou osobnost s vlastním charakterem. Každé z nich má stejnou schopnost cítit radost i bolest – tak jako naši psi. Jsou to zvědavé a chytré bytosti, vyhledávají potěšení, zažívají strach a cítí zděšení, nudu i stres. Přesně tak jako psi. Jsou si hluboce vědomy svého života a chtějí žít život bez zneužívání.“ zdůrazňuje Hlavová. Planeta Země nepatří jenom lidem Hnutí 269, které vzniklo v Izraeli a postupně se rozšířilo po celém světě, je známo svými kontroverzními protesty. Když se logická argumentace a poklidné vysvětlování neustále míjejí účinkem, rozhodlo se přitvrdit. Šokovat zacloumat s vypasenými ‚masožravci‘, otřást sebevědomím nadutých homo sapiens a vyburcovat je z pohodlnosti a zajeté bezohlednosti k okolnímu světu, který si zotročil a jenž mu pohodlný život v nadbytku nedobrovolně umožňuje. Cílem hnutí je zvýšení povědomí a vzdělání lidstva tím, že poukazují na kruté a nespravedlivé zneužívání, kterému jsou zvířata podrobena. Protože věří, že zvířata by neměla být zotročena. Protože jsou přesvědčeni, že tato planeta nepatří pouze lidem. Kampaň Respektuj život, do níž se zapojili ochránci zvířat z celého světa, vyvrcholí v Praze a Brně 26. září. Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/praha/obvod...ec-jakou-hruzu-mate-denne-na-taliri.htm

lidovky.cz V ohnivém pekle se vařil ve vlastním potu. Vysočanský požár připomněl legendárního hasiče 31.8.2015

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov Lidovky.cz, Vojtěch Gibiš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V Praze jen třikrát došlo k hodně velkému požáru skladů asijských obchodníků. Jiří Čmakal byl pokaždé u toho. Poprvé jako mladý začínající hasič, podruhé jako velitel družstva a naposledy před týdnem už jako velitel celého zásahu. Nejvíc ho poznamenal ten první. Málem při něm mezi plameny zemřel. Kalendář ukazoval 20. listopad 1999. Jiřímu Čmakalovi bylo 25 let a jako desítky jiných hasičů si na

jedné z deseti pražských stanic odbýval čtyřiadvacetihodinovou směnu ze soboty na neděli. Večer ještě nikdo netušil, že brzy budou zasahovat u druhého největšího požáru v Praze ve 20. století. Zatím byl klid i v rozlehlém areálu na rozhraní pražských čtvrtí Libuš, Písnice a Kunratice. Dříve tam býval velký masokombinát, ale ten právě toho roku zanikl. Areál získala firma vietnamských obchodníků, kteří jej začali přebudovávat na velkou tržnici Sapa přezdívanou Malá Hanoj, Pražská Hanoj či Malý Saigon. Divoká přestavba však přinášela problémy. Už 19. srpna v Sapě hasiči provedli cvičení a zjistili, že kromě problému s cestami, kudy by se případně k ohni dostali, je areál napěchován obrovským množstvím vysoce hořlavého materiálu, hlavně textilií. Nedají se odhadnout ztráty na životech „V současném stavu není možný zásah pro špatnou průjezdnost a nemožnost zásobovat jednotky vodou. V případě požáru by došlo k zasažení a k destrukci celého objektu a pravděpodobně i k přenosu požáru na další objekty areálu. Nedají se odhadnout ztráty na životech,“ uvedl tehdy jeden z velitelů. Jeho slova došla naplnění o tři měsíce později. Ve 22:38 se na vrátnici Sapy rozezněl poplach z jedné z hal. Hlídači místo zkontrolovali, ale nic nenašli. Když objekt zamykali, ozval se malý výbuch, pak už oheň bylo vidět, zatím však jen v jedné z kójí haly. Plameny se pokusili zkrotit hasicím přístrojem, ale oheň se začal šířit ohromnou rychlostí. Z místa museli utéct a zalarmovat hasiče. Pojede: Centrála, Chodov a Krč! Na třech stanicích – v centrále v Sokolské ulici, na Chodově a v Krči – na sebe hasiči chvatně oblékají speciální zásahové obleky a po několika desítkách sekund se z vrat za řevu sirén a v záplavě modrých světel vyřítily dvacetitunové vozy. V jednom z těch aut vyjíždějících z centrály byl i Čmakal. První jednotka dorazila do Sapy ve 23.17, velitelům hlásila, že třetina obrovské haly o rozměrech 132,5 x 73,2 metru je už v plamenech a polovina střechy se propadla. K tržnici byly povolávány posily, ale hasiči měli kromě ohně další problém. Na místo se sjely desítky obchodníků, kteří svými auty zablokovali příjezdové cesty a snažili se zachránit ze skladů, co šlo. Až o dvě hodiny později dokázaly na místě udělat pořádek speciální policejní síly. Kontejner, kudy se Čmakal a kolegové dostali na střechu, které se poté pod nimi propadla. Jiří Čmakal, tehdy hasič s teprve tříletou praxí, měl však jiné starosti. Spolu s dalšími třemi kolegy byl vyslán, aby se pokusil hasit z okraje střechy. U jedné ze zdí byly dva a půl metru vysoké kontejnery, na něž se hasiči vyhoupli, a odtamtud to už byl nahoru na střechu jen malý kousek. „Oheň řádil na ploše větší než fotbalové hřiště. Náš sektor byl ve východní části tržnice,“ líčil Čmakal. Kde je Čmaky?! Čtveřice mužů v dýchacích maskách stála na střeše, hadici připravenou, a chtěla začít hasit. Střecha okolo proskleného světlíku už však nápor neustála, i když vypadala pevná. Během okamžiku se plocha o rozměrech 20x10 metrů propadla. Pod ní zuřilo ohnivé peklo. Tři hasiči skočili k okraji střechy a podařilo se jim přehoupnout se zpět na kontejner. Čmaky, jak jej kamarádi přezdívali, byl však příliš daleko. Spadl do plamenů, strašného žáru, místa, kde teplota dosahovala až k devíti stům stupňů. Hlavou mu tehdy proletělo: „A teď co? Seš v hajzlu!“ Zatím to odnesla jen žebra, dopadl necelé dva metry pod úroveň střechy. Trojice kamarádů v první chvíli netušila, že Čmaky chybí. Uplynulo několik sekund, než si uvědomili, co se stalo. Myšlenky na ústup od plamenů, který dostali rozkazem, je okamžitě opustily. Museli zpět! „Kde je Čmaky?!“ křičel Libor Slavata. Karel Voborník a Felix Malec se tedy spolu s ním vrátili. Malec namířil do místa, kde tušil, že je jejich kamarád, proud vody. Ostatní dva muži šátrali rukama dole v ohni a hledali Čmakala. Ten zatím prožíval strašné pocity, jako by ležel na grilu. „Myslel jsem, že je to jasný konec. Viděl jsem mezi plameny svou smrt. Žádné zážitky, že by se mi promítal život nebo něco podobného, mě ale nepotkaly,“ vyprávěl později pro Večerník Praha. Uběhly desítky sekund. Skrz plameny však najednou Čmakalovu ruku seshora zachytila ruka kamaráda, po chvíli měl i jeho druhou. Když ho

však začali tahat nahoru, vyklouzly jim Čmakalovy rukavice. Ten se rázem ocitl opět sám uprostřed plamenů. Jeden z mužů nahoře však dostal spásný nápad: popruh dýchacího přístroje je přece z kevlaru! „Ten vydržel nejen žár plamene, ale i tíhu těla. Na tomto popruhu jsme pak Jirku vytáhli,“ líčil Malec. V obleku se začal vařit Čmakal strávil ve výhni přes 90 sekund. Boják, jak hasiči nazývají ochranný oblek, odvedl vcelku dobrou práci. Neprohořel, jen se seškvařil. Čmakalovo tělo však v žáru reagovalo stejně, jako když jdete do sauny. Začalo vylučovat tekutiny, vypotil jeden až dva litry vody. V té se pak hasič uvnitř obleku začal vařit. Ruce kamarádů mu poté pomohly ze střechy do jedné z přistavených sanitek. Čmakalův zničený a seškvařený zásahový oblek, který mu zachránil život. Jeho stav však nebyl vůbec dobrý. Lékaři v nemocnici konstatovali, že má na více než polovině těla popáleniny druhého a třetího stupně a také poškozené dýchací cesty. „To proto, že se mi při pádu smekla z obličeje maska a nadechl jsem se kouře se sazemi,“ vysvětloval později. Šest dní mezi životem a smrtí Šest dní strávil na popáleninovém oddělení v kritickém stavu a v bezvědomí, napojený na ventilátor. „Po týdnu se Jiří v nemocnici probral z nejhoršího. Nevěděl, kolik času uplynulo. Nevěděl, že kolegové po celé republice na něj pořádají sbírku ani že ho čeká pět měsíců naplněných transplantacemi kůže. Jeho přání znělo poněkud naivně: Hlavně aby se to nedozvěděli doma,“ popsal Jaromír Chalabala v knize Životy pražských hasičů . Jiří Čmakal nerad slyší, že je hrdina... O několik dní později se Čmakalovi vrátil i smysl pro humor. „Všichni jsme se nabídli, že mu darujeme svoji kůži pro transplantaci. Když se probudil z umělého spánku, nechal nám vzkázat, že od takových špindírů kůži nechce. Měli jsme z toho radost, protože když zase vtipkuje, znamená to, že je mu lépe,“ řekl kolega a kamarád Petr Červenka. Na popáleninovém oddělení strávil Čmakal celkem 107 dní. „Devadesátivteřinový okamžik v plamenech se mi zdál ale kvůli síle zážitku mnohem delší,“ vyprávěl později. Rehabilitace zabrala celkem jedenáct měsíců, než se mohl vrátit. Mnozí jiní by v jeho situaci panicky utíkali pryč, i když by viděli jen ohýnek na buřty. Nevzdal se Jiří Čmakal se však jen tak nevzdal. „To, co jsem v Sapě prožil, je samozřejmě můj nejhorší profesní zážitek. Říkat, že milujete tuhle práci, by tak bylo bizarní. Impulzem, proč jsem ji dělal dál, byl vztah ke kolegům, kteří mi během léčby pomáhali. Třeba budou moji pomoc potřebovat právě oni a já jim budu moci jejich službu oplatit. Dá se říct, že jsem se vyléčil vcelku dobře, takže mi v návratu nebránil ani zdravotní stav,“ řekl serveru Lidovky.cz. „Nemůžu vůbec mluvit za Jirku. Ale já kdybych měl něco spojeného s intenzivní bolestí, tak bych na to asi poměrně hodně myslel. Jirka je však schopen fungovat, vést lidi do nebezpečných míst a taky je odtamtud dostat,“ říká Čmakalův šéf, ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský, sám zkušený muž, který působil v rámci Provinčního rekonstrukčního týmu i v Afghánistánu. Lokalizace, tedy zvládnutí požáru, tehdy v roce 1999 trvala čtyři hodiny, dohašování dalších dvanáct. Na místě zasahovalo jednadvacet jednotek hasičů, osm mužů bylo zraněno, šest lehce. Zpátky v Malé Hanoji Osm let poté, co se Čmaky vrátil, o sobě dala Sapa zase vědět – 7. září 2008 došlo v areálu k požáru. Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera byl oheň způsobený tím, že se areál za pochodu přestavuje, a tři oficiální protipožární kontroly po tomto incidentu prý neshledaly žádnou závažnou závadu. Ve čtvrtek 6. listopadu 2008 po půlnoci Čmakal nesloužil. Nový den odpočítal teprve 33 minut, když hasiči přijali hovor oznamující další oheň v Malé Hanoji. Stejně jako oné noci před devíti lety vyjely jednotky z centrály, Chodova a Krče. Velitel směny A Pavel Hošek před sebou viděl zatím jen malý požár na ploše 5x16 metrů. Okamžitě si však uvědomil nebezpečí a žádal další posily. Hošek Sapu

dobře znal. V roce 1999 tam byl jako velitel družstva poblíž místa, kde se zřítil do ohně Čmaky. S každou uplynulou noční hodinou přicházel od velitele zásahu požadavek na další posily. Po strop nacpané prostory prostě nešly uhasit – bez ohledu na množství vody, které na ně stříkali. Ve 2.45 se situace vyhrotila natolik, že se operační středisko rozhodlo volat i do lázní, kde byl tehdejší šéf pražských hasičů, a vzbudit ho… Ani posily dobrovolných hasičů z Prahy nestačily. Na místa byly povolávány i jednotky ze středních Čech. Ráno znovu došla voda i palivo pro cisterny pendlující k hydrantům. Situace se neustále vyhrocovala, o čemž svědčí i přepis radiokomunikace dvou důstojníků: „Zpráva pro velitele zásahu. – Poslouchám, Pavle. – Je tady otázka soupisu. Zda mají poslat Vysočinu a Plzeňský kraj (myšleny posily) . Byli by tady po dálnici za hodinu. – Řekni, že potřebujeme vodu! Potřebujeme další proudy, potřebujeme vodu. Ať si to vyřešej voni. Ať si sem jedou klidně z prdele! – Rozumím!“ Poprvé povolali vrtulník Před polednem docházelo jídlo, ale i vzduch v dýchacích přístrojích. A oheň zuřil dál na ohromné ploše, část dopravy v Praze byla paralyzována a vzduch v okolí prostoupen dýmem. Před druhou odpoledne se velitelé rozhodli povolat poprvé v historii hlavního města na hašení i vrtulník. O 75 minut přišlo hlášení, že tenhle krok zabral. Až v půl osmé večer však mohl velitel oznámit, že je požár lokalizován. Zároveň sdělil, že vzhledem k obrovské ploše a velkému nebezpečí nemůže zatím odvolat ani jednu jednotku. „Vznikají lokální ohniska, která dohašujeme, ale požár se dál nešíří.“ Na tom se už podílel i Čmakal. Jedna z fotografií ho opět zachytila na kraji zřícené střechy, tentokrát však s úsměvem, jak stříká vodu do útrob haly. Na starost neměl tentokrát jen sebe, ale celé družstvo jako jeho velitel. „Symbolicky dohašoval ,Malou Hanoj‘, která mu málem všechno vzala. Nebyl přitom ztrápený ani patetický. Ne že by zapomněl. Oheň ho poznamenal, ale nezlomil. Byl vyznamenán za hrdinství, ale jako hrdinu sám sebe nebere. S hrdiny prý chodí do služby,“ stojí v knize Životy pražských hasičů . Postupně bylo v Sapě nasazeno 969 profesionálních i dobrovolných hasičů. Začali ve čtvrtek 6. listopadu 2008 a s hašením skončili až o týden později, v pátek 14. listopadu. Potřetí. Tentokrát v ČKD A minulou sobotu večer měl Čmakal opět službu. Tentokrát už jako zástupce velitele celé směny, jednačtyřicetiletý veterán, jehož příběh znají všichni pražští hasiči. Krátce před půl osmou přichází na linku 150 oznámení o požáru ve Vysočanech. Bylo jasné, že tentokrát nepůjde o výjezd trvající jen pár desítek minut. „Už od začátku jsme věděli, že půjde o rozsáhlý požár, když byl viditelný z celé Prahy,“ popisuje Jiří Čmakal. Čmaky byl určen jako velitel zásahu a už cestou začal tušit, o co půjde. „Zase o sklady textilií asijských obchodníků. Operační středisko mě informovalo, že jde o objekt bývalé ČKD, takže jsem nějakou představu měl. Jistotu jsem dostal až na místě,“ líčí. Na vzpomínky však není čas. „Musíte řešit mnoho aktuálních věcí. Hlavně nejde ovzpomínky, ale o zkušenosti, které můžete použít. A nejen vy, ale i kolegové, kteří v Sapě byli také.“ Po příjezdu do Vysočan viděl Čmakal kromě ohromného sloupu černého dýmu i halu o rozměrech 90x90 metrů v plamenech. Povolal další posily, Prahou zněly sirény. Do někdejší Kolbenky vyrazilo sedm profesionálních jednotek – dvě třetiny všech pražských hasičů – a 15 dobrovolných jednotek z hlavního města. Policie a úřady vyzvaly obyvatele přilehlých čtvrtí, aby nevětrali a nechodili k požáru. Vzhledem k rozsahu požáru se Čmakal a spol. rozhodli povolat do služby policejní vrtulník s hasicím vakem – podruhé v historii Prahy. Během vlny veder na začátku srpna byly dvě policejní helikoptéry a jedna armádní neocenitelnými pomocníky s lesními požáry. Policejní Bell-412 tentokrát provedl okolo půl deváté jeden přelet. Pak se však musel vrátit kvůli poruše vaku na základnu v Ruzyni. Vrtulník má přitom u velkých požárů obrovskou výhodu v tom, že může dopravit vodu tam, kam hasiči kvůli žáru nemohou. Čmakala porucha vrtulníku nechala klidným. „Byl to prostě jen další problém, který bylo potřeba

vyřešit. Není čas na nějaké emoce,“ usmívá se. Mnohem větším problém pro něj bylo zjištění, že sklady jsou jen ve dvou třetinách budovy. V té zbývající se nacházejí dílny a v nich pro hasiče jedna z nejnebezpečnějších věcí: tlakové lahve. Ty mohou po zahřátí fungovat jako obrovské bomby. Dva měsíce předtím dokonce hasičům při mnohem menším požáru pomáhali snajpři URNA, kteří lahve na dálku odstřelili. Na nic takového nyní nebyl čas ani prostor. Před půlnocí se podařilo největší riziko eliminovat. „Intenzivním chlazením jsme stáhli teplotu lahví a zároveň hasiči bojovali s plameny v místech okolo lahví tak, aby se na ně oheň dál nešířil a došlo ke snížení žáru,“ vypráví Čmakal. Až do dopoledne následujícího dne se hasičům nedařilo dostat dovnitř haly – i kvůli riziku zřícení konstrukce. Čmakal byl při svém zatím posledním velkém zásahu nervóznější, než když dvakrát stál na okraji střechy hořící Sapy. „Když máte jako velitel zásahu zodpovědnost za více než 80 hasičů, je to větší adrenalin,“ říká. Jiří Čmakal (vpravo) v rozhovoru se svým šéfem, ředitelem pražských hasičů Romanem Hlinovským (vlevo). Z úst svého šéfa Hlinovského se však dočkal pochvaly. „Zvládl to bez problému. Být velitel zásahu není funkce, kterou byste se chlubil před holkama. Je zodpovědný úplně za všechno, dostat lidi dovnitř a ven, za policii i záchranku. Musí myslet na to aby měli všichni dost hasiva, ale také dost paliva, jídla, pití. Je jasné, že to nemůže zvládnout všechno sám. Dobrý velitel si musí umět zorganizovat lidi, kteří se o tyhle věci postarají. V sobotu jsem přijel už poměrně brzy a viděl jsem, že Jiří má svůj štáb, který fungoval a staral se o spojení, informace, jednotky a další věci. Z mého pohledu běželo všechno správně.“ V neděli před sedmou ráno mohl Čmaky do vysílačky oznámit: lokalizace. O pár desítek minut později, krátce před vystřídáním, pak vyjádřil jen dvě přání: dlouhý spánek a večer jedno pivko na chuť... Klidu si neužil JIří Čmakal ani v pondělí 31. srpna, když velel čtyřem jednotkám hasičů při požáru plynu v Dejvicích...

URL| http://www.lidovky.cz/spadl-do-ohniveh...omov.aspx?c=A150830_003929_ln_domov_gib

MaM.cz Hamé už nechce být jen o Májce. Pokračuje ve spolupráci s biatlonisty 1.9.2015

MaM.cz str. 0 mam.ihned.cz Martina Plechatová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Firma Hamé, známá zejména výrobou paštiky Májka, rozšiřuje portfolio produktů, přebírá distribuci těstovin Panzani a zvažuje další akvizice. Chce na trhu soustředit na segment omáček a dresinků. Pokračuje také v intenzivní spolupráci s biatlonisty Veronikou Vítkovou či Ondřejem Moravcem. Česká potravinářská firma Hamé, známá zejména výrobou paštiky Májka, rozšiřuje portfolio produktů, přebírá distribuci těstovin Panzani a zvažuje další akvizice. V blízké budoucnosti se chce Hamé na českém, slovenském i maďarském trhu soustředit zejména na segment omáček a dresinků, ve kterém nyní prodává pod značkou Otma na českém a Doma na slovenském trhu. Výrobní linky pro tyto výrobky získalo Hamé právě akvizicí slovenského podniku Doma Prešov. Distribuci těstovin Panzani přebírá pro český a slovenský trh od společnosti Emco. Hamé slovy generálního ředitele Martina Štrupla nabídne italské společnosti při distribuci bohaté logistické zázemí, širokou distribuční síť a zkušenosti z různých trhů. V budoucnosti bude český výrobce

paštik a omáček upouštět od klasických konzerv a nahrazovat je lehčími obaly Novinkami na trhu pod značkou Hamé jsou zeleninové paštiky Natura a pomazánky Easy Sandwich, od kterých si firma hodně slibuje a zaměří se na ně ve svých kampaních. Momentálně s novinkami vaří na microsite receptyschuti.cz šéfkuchař Ondřej Slanina, asistuje mu při tom česká biatlonová reprezentace, např. Ondřej Moravec či Veronika Vítková. Biatlonisty podporuje značka Hamé až do ZOH v roce 2018.

URL| http://mam.ihned.cz/reklama/c1-6453712...e-pokracuje-ve-spolupraci-s-biatlonisty

Mladá fronta DNES Dostali cenu. Ale jak na trh? Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Čechy (mbe) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

31.8.2015

zpět ČESKÉ BUDĚJOVICE Nejlepším inovativním potravinářským výrobkem za rok 2015 se staly rybí jerky. Sušené plátky masa z třeboňského kapra uspěly v konkurenci 38 soutěžících výrobků. Ceny udělovala v rámci národních dožínek na Zemi živitelce Potravinářská komora. Velmi zdravý produkt vyrábí jihočeská firma Corax Trading unikátním způsobem. Přestože společnost různá ocenění za poctivé výrobky získává pravidelně, jednatel Miloslav Koutník popisuje, že není vůbec jednoduché dostat je na trh. Pro malé výrobce je takřka nemožné dostat se do zahraničních obchodních řetězců. k nim dostat. To není o tom, že by řetězce měly tvrdé požadavky, ale o absenci jakékoli komunikace. * Ocenění za inovativní produkt je jedna věc. Jak se ale prodává? Prodeje jsou velmi dobré. Každý produkt potřebuje svůj čas. Minulý týden jsme byli na Rybářských slavnostech v Třeboni a zájem lidí o tento výrobek byl obrovský. Žádné kapří hranolky nebo jiné dobroty, největší fronta byla u nás. Prodali jsme asi 850 porcí. * Ryby ale přeci jen nejsou mezi Čechy úplně vyhledávanou potravinou. Mnozí si kapra dají jen na Vánoce. To je pravda. Já ale věřím, že se k rybám začneme vracet. A ke kaprovi zvlášť. Jsem fanda do ryb, rád si na nich pochutnám. Na příští rok máme připravený nový rybí produkt. Bude to úplně z jiného soudku, je to naprosto netradičně zpracovaný kapr. Myslím si, že to lidi víc přitáhne ke konzumaci ryby. Už jsme to testovali na ochutnávačích a ohlasy byly skvělé. Novinku chceme uvést na trh na příštím výlovu Rožmberka. Pak to budeme muset dostat do obchodní sítě. Což je ovšem největší problém. * Jak to? Dostat nějaký výrobek na trh je prostě neuvěřitelně těžké. Řetězce s vámi nekomunikují, neodpovídají na e-mail, na telefon. Když tam přijdete na osobní jednání, tak vás nikdo nepřijme, protože nejste objednaný. Vůbec se s vámi nikdo nebaví. Není šance váš výrobek oficiálně * To nepomáhají ani ocenění, kterých jste získali už celou řadu? V rámci regionálního produktu jsme se dostali do Billy. Ale jen v jižních Čechách. Pak jsme v prodejnách Jednoty. Prodeje nám ale soustavně rostou. Každý měsíc prodáváme víc než v tom předchozím. Takže potenciál tu je. Jenže pak uděláte ochutnávku v Třeboni a lidi se vás zeptají: Kde se to dá koupit v Praze, Mostě nebo Opavě? A my jim řekneme, že nikde.

* Součástí ocenění Inovativní produkt je i propagace a účast na mezinárodním veletrhu v Německu. Může to pomoct? Je to pro mě překvapení, že se budeme moci účastnit něčeho v zahraničí. Uvidíme, co tam bude. Jestli někdo bude ochoten prodávat naše jerky v zahraničí, bylo by to krásné. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Žně skončily o měsíc dřív. Zelenina a ovoce budou kvůli suchu horší Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Čechy Martin Beneš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

31.8.2015

zpět Národní dožínky v sobotu oficiálně začaly na Zemi živitelce. Zemědělci však slavili s rozporuplnými pocity. Některé plodiny tvrdě zasáhlo suché léto. ČESKÉ BUDĚJOVICE Většina zemědělců může na letošních dožínkách radostně slavit. Sklidit se podařilo nebývale brzy, úroda nebyla vůbec špatná. Jsou však plodiny, kterým se nedařilo. Velmi negativně se na úrodě kukuřice odrazilo sucho. Kvůli enormnímu počtu tropických dnů se očekává nedostatek objemné píce. To je další problém pro farmáře chovající mléčný skot. „Letošní sklizeň obilovin určitě patřila k těm lepším. Jak co se týká množství, tak kvality. U ostatních komodit, jako je ovoce, zelenina, chmel, cukrovka nebo brambory, očekáváme propad v řádu desítek až stovek milionů v tržbách. Ovoce bude dost, ovšem horší kvality kvůli suchu,“ zhodnotil v sobotu na zahájení dožínek na Zemi živitelce prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. To, že žně letos skončily o měsíc dřív než obvykle, neznamená, že by si zemědělci mohli dopřávat dlouhých prázdnin. Ještě v srpnu se zakládá příští úroda. K tomu je potřeba déšť, kterého ovšem v posledních týdnech bylo minimálně. „Předčasné ukončení sklizně by nevadilo, kdyby hned poté napršelo. Ač nějaké přeháňky byly, celkově je pořád relativně sucho. Obáváme se, že porosty ozimů budou opožděné,“ podotkla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. V kraji se kvůli suchu nedařilo hlavně kukuřici. „Sucho obralo jihočeské zemědělce o 40 procent výnosu kukuřičné siláže, o polovinu úrody brambor a čtvrtinu sklizně sena ve srovnání s loňskem. Nepříznivé podmínky způsobí enormní nedostatek objemné píce, což je další rána pro chovatele dojného i masného skotu,“ dodala Šťastná. Právě farmáři chovající krávy na mléko se letos potýkají s existenčními problémy. Kvůli zrušení mléčných kvót a ruskému embargu je mléka všude příliš a jeho cena prudce klesá. Zemědělcům se tak už nevyplácí krávy chovat. Podle prezidenta agrární komory ovšem situaci zneužívají i nadnárodní řetězce. „Z velké míry za to nemohou jen ruské sankce či zrušení mléčných kvót, ale chování zahraničních obchodních řetězců, které k nám dovážejí zahraniční nekvalitní zboží. Podle mě není možné, aby diskriminovaly české výrobky na českém území. Není možné, abychom byli závislí na dovozech a ztratili svoji soběstačnost, protože svobodný člověk nemůže být na něčem závislý,“ zdůraznil Toman a zároveň vyzval veřejnost k podpoře českých potravin. Agrární komora i vláda jednají o možných kompenzacích pro české farmáře. A to jak na evropské, tak domácí úrovni. „Jednou možností je pomoci chovatelům dojného skotu překlenout toto období stejnými dotacemi, jako jsou v Holandsku, Belgii nebo na Slovensku,“ konstatoval Toman. Řepky na polích ubývá Jedním z dlouhodobých opatření může být vládní návrh novely zákona o významné tržní síle. Ten má posílit pozici českých zemědělců a potravinářů při vyjednávání s obchodními řetězci. „Je to opravdu velká bitva. Řetězce se brání, abychom tuto novelu prosadili. Je totiž strašně důležité, aby obchodní řetězce nediskriminovaly české zemědělce a potravináře,“ uvedl na dožínkách premiér Bohuslav Sobotka. Jihočeský kraj patří mezi nejvýznamnější zemědělské regiony. Ve statistice všech plodin je v objemu produkce na předních místech. Rok co rok ovšem oseté půdy ubývá. Za posledních deset let kolem 34 tisíc hektarů. Letos zemědělci

sklidili na 137 tisícech hektarů 790 tisíc tun plodin. Některé ovšem postupně mizí. Například brambory. Jejich pěstování je velmi náročné na lidskou práci i techniku, a přitom ne až tak rentabilní. V kraji brambory rostou pouze na jednom procentu ploch polí, a přitom jsou jižní Čechy po Vysočině nejvýznamnějším bramborářským regionem. Ač se to na první pohled nemusí zdát, v jižních Čechách ubývá žlutých lánů řepky. „Meziroční vývoj osevů některých plodin se letos vymykal dlouhodobějším trendům. Plochy ječmene, které se dlouhodobě zmenšovaly, se meziročně zvětšily o 14 procent. Zastavilo se rozšiřování ploch osetých řepkou. Již druhým rokem naopak klesají, meziročně o devět procent,“ poukázala Hana Šťastná z jihočeské agrární komory. I tak pro jihočeské zemědělství zůstává nejdůležitější živočišná výroba – také se jedná o jediný kraj, kde převažuje nad rostlinnou. Foto popis| Klid na poli Zemědělci sklidili letos nebývale brzy. Někde už by mohli opět vyrazit na pole, jenže potřebují, aby zapršelo. Snad se v tomto týdnu dočkaji. Foto autor| Foto: Marek Podhora, MAFRA O autorovi| Martin Beneš, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

my89.cz 5 skutečných jídel a jejich napodobeniny 31.8.2015 my89.cz str. 0 Lenka Tréglová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak poznáte, jestli jíte jídlo nebo jeho maketu? Čtěte pozorně informace o složení potravin a dávejte si pozor, čím krmíte své tělo. Je-li potravina nápadně dokonalá, či levná, máte první signál, že něco není v pořádku. V Americe, zemi absurdních soudních procesů, proběhl letos jeden, při kterém zákazníci žalovali výrobce mandlového mléka, že je v něm málo mandlí. V zásadě mají pravdu, mandlové mléko obsahuje zhruba 2 procenta mandlí, jenže kdyby jich tam bylo víc, už by to byl krém a nakonec marcipán. Zajímavý moment na tomto procesu je fakt, že si někdo konečně pozorně přečetl informace na obalu. Chcete se dobře rozhodovat při nákupu? Chcete mít pod kontrolou, co jíte? Pak přestaňte nakupovat podle zajeté rutiny a konečně si přečtěte, proč je vaše šunka tak růžová (barviva), kolik kraba je v krabích tyčinkách (žádný) a čím drží pohromadě nízkotučný jogurt (škrobem). Co se potravin týče, jsme bohužel pořád prvňáčci, kteří mají všechno učení před sebou. A dokud budeme třeba považovat čtverečky taveného sýra ve fólii za skutečný sýr, do vyšší tří se nedohrabeme. Chutná to jako sýr, vypadá to jako sýr Lisované čtverečky pikantně slaného sýra, který se tak krásně rozplývá na grilovaném mase, mají se skutečným sýrem pramálo společného. Toho je v plátcích kolem 30 %, přes dvacet procent zabírá rostlinnný tuk, pak voda, sušené mléko, dobarvovače a soli. A bramborový škrob, aby plátky držely pohromadě. Poznáte to i podle názvu. Nikdy se nejmenují sýr, většinou mají na obalu slovo plátky, nebo nějaké jméno, nebo řadu přídavných jmen (jemný tavený). Jíte-li tavené plátky proto, že sýr je zdravý, pak si raději kupte ten sýr. Javorový sirup versus javorová náplň To je stejný příběh jako čokoláda a čokoládová pochoutka. Jakmile se vaše oblíbená potravina jmenuje jinak nebo krouží kolem názvu pomocí gramatických kouzel, je to varování. Pekanový pletenec s javorovou náplní skutečně nejel kolej javoru ani vlakem. Zato má v sobě plnou nálož glukózového sirupu, kondenzovaného mléka a kandovaného cukru. A když už jsme u tohoto výrobku,

poslouží jako ilustrace pro další osvědčený chyták. Pletenec se jmenuje pekanový a na první pohled najdete v obsahu 16 % pekanových ořechů. Když se ale podíváte před tuto informaci, zjistíte, že těch 16 % je jen v náplni, které je ve výrobku 50 %. Rázem jsme na polovině. Tenhle trik funguje u všech potravin. Čtete složení celé! Varovná pomazánka Buráková, oříšková, čokoládová. Jakkoliv se pomazánka jmenuje, prozrazuje svým názvem, že z uvedené suroviny má pouze příchuť a její základ tvoří tuk a cukr. Aby se pochutina mohla jmenovat burákové máslo, musí obsahovat alespoň 90 % burských oříšků a dále jen olej a sůl. V tomto případě si můžete být jistí, že jíte skutečnou potravinu. Naopak slovo pomazánka by vás mělo přimět k podrobnému studiu jejího obalu. Mleté maso nebo hamburger Zmrazené nebo chlazené plátky mletého masa, které se prodávají pod názvem hamburger, mají na obalech velmi zajímavé čtení. Například kuřecí hamburgery v mrazáku velké supermarketu: kuřecí maso strojně oddělené min. 60%, voda, řepkový olej s frakcí palmového oleje, bramborový škrob, bambusová potravinářská vláknina, bramborový modifikovaný škrob, jedlá sůl, zahušťovadlo: trifosforečnany, koření a extrakty koření, antioxidant: kyselina isoaskorbová. (Poznámka: co to je strojně oddělené maso si prohlédněte ve videu na konci článku.) Když koupíte mleté maso a uděláte si hamburger sami, nedokázali byste ani vymyslet 40 % náhražek. U koupených hamburgerů se můžete těšit na bambusovou vlákninu či bramborový škrob v množství, jaké byste samotné nikdy nepozřeli. Krabím tyčinkám nikdo nevěří S falešným krabím masem jsme se už žili tak, že ačkoliv říkáme „maso“, už tím vlastně myslíme „ta bílo růžová hmota, co se dělí na plátky a celkem dobře chutná“. Vstřebali jsme i slovo surimi a dál to nezkoumáme. Surimi tyčinky se ve skutečnosti vyrábějí z mletého rybího masa smíchaného s cukrem nebo sorbitolem. Ze směsi se vytvoří pevný gel a ten se mrazí. Kdyby nám někdo ukázal proces jeho výroby, tak jako pronikly na veřejnost záběry z tvorby kuřecích nuget, asi bychom si je už navždy odpustili. Tohle byla první lekce poučeného zákazníka. Dokud ji nevezmeme za svou, zasloužíme si vše, čím nás výrobci potravin šidí. P.S. Fotka strojně odděleného kuřecího masa, které tvoří základ oblíbených nugetek vzbudila v minulých letech na západě i u nás vlnu zájmu a reportážní videa na toto téma mají miliony shlédnutí:

URL| http://my89.cz/5-skutecnych-jidel-a-jejich-napodobeniny/

Nové Přerovsko Nemám skoro žádný čas na sport. Ale hlídám si, co jím 28.8.2015

Nové Přerovsko str. 4 Rozhovor

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Exkluzivním hostem našeho online rozhovoru byl ministr zemědělství Marian Jurečka. Přiznává v něm třeba, že mu nezbývají volné chvíle na zdravý pohyb: Jak se do letošní úrody promítlo velké sucho? Jak na něj bude reagovat ministerstvo zemědělství? Čím může pomoci pěstitelům z regionu? Čtenáři na http://www.prerovskydenik.cz měli minulý pátek mimořádnou příležitost položit otázky českému ministru zemědělství Marianu Jurečkovi. Rodák z Přerovska musel občas čelit i ostřejším otázkám. Jak ukázal, vyhýbavé odpovědi, jindy tak příznačné pro vrcholné politiky, nejsou jeho styl. * Pane ministře, má vaše ministerstvo snahu řešit, aby zemědělci střídali plodiny? Řepka a kukuřice,

jak známo, příliš vody na polích nezadrží. Do letošního roku nebyla žádná povinnost pro zemědělce, která by ukládala střídání plodin. Od tohoto roku jsme tento trend změnili a zemědělci mají poprvé povinnost střídat nejméně tři plodiny. Pro příští roky zvažujeme další zpřísnění a nároky na osevní postupy. * Jde ještě něco udělat proti tomu, aby nemizel dobytek z našich zemědělských družstev? Může stát nějak ovlivňovat výkupní ceny mléka? Tak si říkám, ono když nebude dobytka, nebude pomalu ani čím hnojit pole. Aby dobytek v Česku neubýval, je z mnoha důvodů důležité, například i s ohledem na přísun organické hmoty do půdy, ale i v návaznosti na pracovní místa na venkově. Ministerstvo nemá však žádné možnosti, jak ovlivnit výkupní ceny zemědělských komodit, tedy ani mléka. Snažíme se motivovat zemědělce k tomu, aby živočišnou výrobu měli, a poskytujeme jim finance na investice nejen do prvovýroby, ale také na technologie na zpracování třeba mléka, aby vyráběli finální produkt, který mohou nabídnout spotřebiteli. * Stále slyším české zemědělce naříkat, jak je stát málo podporuje, ale není problémem českého zemědělství a potravinářství také trochu nedostatek podnikavosti? Proč jsou supermarkety plné polských potravin? Protože Poláci dokážou pružně zareagovat na to, co Češi chtějí a za co budou utrácet peníze. A z vlastní zkušenosti vím, že polské potraviny jsou i velmi kvalitní, tedy v Polsku. Kvalita těch, co se prodávají u nás, je výsledkem tuzemské poptávky. Osobně znám většinu zemědělců i potravinářů, kteří nenaříkají a umí vyrobit velice kvalitní produkty, převyšující polskou kvalitu. Nicméně jsou tady určité rozdíly, které dávají výhodu polským producentům. Například to, že mají podstatně nižší daňové a sociální zatížení. To se samozřejmě někde projeví. Ale i v Olomouckém kraji znám spoustu zemědělců, kteří vyrábějí velice kvalitní a přitom cenově dostupné výrobky. * Domnívám se, že náš vstup do Evropské unie našemu zemědělství příliš neprospěl. Například zničil cukrovary. Budete mi tento názor vyvracet? Pokud jde o počet cukrovarů, tak ten opravdu vstup do EU poznamenal. Ale je dobré se podívat na čísla a z těch je patrné, že dnes u nás zpracováváme historicky největší množství cukru. Je to způsobeno tím, že hektarové výnosy cukrovky se zdvojnásobily za posledních dvacet let a zvýšily se i kapacity cukrovarů. Česká republika se dnes potýká s poměrně velkými přebytky cukru, jsme tedy čistě exportní zemí, pokud jde o cukr. * Nestálo by za zvážení, aby se zvýhodnily dotace pro zemědělce, kteří produkují hnůj? Vaše úvaha je naprosto logická. V letošním roce jsme to promítli do podmínek Programu pro rozvoj venkova a právě zemědělci, kteří mají živočišnou výrobu nebo pěstují speciální plodiny, ovoce, zeleninu či chmel, tak mají výrazně lepší podmínky při žádostech o dotace. * Domnívám se, že naše populace tloustne i kvůli tomu, že na trhu jsou pro děti nevhodné, tučné a přeslazené výrobky. Tuším, že v Maďarsku uzákonili vyšší daň pro nezdravá jídla, jako jsou například brambůrky, zvažujete něco podobného zavést u nás? Nejsem příznivcem těchto regulací, já osobně to tedy nezvažuji. Každý si má sám uvědomit, co jí a kolik toho jí. Spíše je problém v tom, že lidé při současném způsobu života přijmou více energie, než vydají. * Pane ministře, chtěla jsem se vás zeptat, zda si nějak udržujete fyzičku – postavu. Lze to při vašem způsobu života? Bohužel za poslední dva roky nemám prakticky žádný čas na sport. Ke sportování se dostanu spíše výjimečně, ale snažím se hlídat si, co jím a kdy jím, abych nepřibíral. * Jak se letošní sucho podepsalo na vašem domácím hospodářství?

Přímo u nás doma to byly po loňských rekordních žních druhé nejlepší žně. I celorepublikové průměry ukazují, že se sucho na sklizených obilovinách nijak dramaticky neprojevilo. Spíše způsobuje problémy pro plodiny, které se budou ještě sklízet. Chmel, brambory, ovoce, zelenina. * Jak pokračují přípravy další etapy protipovodňové ochrany Olomouce? Už je jasné, kdo co bude platit a kdy se asi začne? Ano, už je to jasné. Ministerstvo se dohodlo s magistrátem i krajem. Probíhá stavební řízení, a pokud nenastane žádná komplikace, mělo by se příští rok začít s realizací. * Jak se díváte na používání chemických ošetření plodin v zemědělství? Neměla by se omezit? Deník například nedávno psal o takzvané biologické válce, kdy se nasadila do kukuřice vosička, která pomáhá zničit škůdce zavíječe, a prý to celkem dobře funguje. Nedalo by se to zavést celoplošně? Biologických přípravků se v zemědělství dnes používá celá řada a za poslední roky i statistiky ukazují, že dochází k poklesu používání pesticidů. Zemědělci by samozřejmě mohli používání pesticidů výrazně snížit, je třeba si však uvědomit, že se to může promítnout do výnosů a ekonomiky, což by se mohlo projevit růstem cen potravin. * V květnu jste obhájil post místopředsedy KDUČSL. Bylo to ale poměrně těsně. Jakou to pro vás mělo zpětnou vazbu? Kdo tu volbu sledoval detailně, tak ví, že více než devadesát delegátů udělalo chybu a u mého jména dali kolečko, ale u jména protikandidáta zapomněli dát negativní křížek. Jinak samozřejmě nad svou prací přemýšlím a ze svého okolí stojím o zpětnou vazbu. Pokud na příštím sjezdu přijde kdokoliv, kdo moji práci bude umět dělat lépe, budu rád, když jej delegáti zvolí. * Co říkáte na to, že v Rusku zlikvidovali kvůli embargu dvacet tun rajčat z Česka? Takové nehorázné plýtvání. Myslíte si, že embargo je účinné i za takovou cenu? Vždyť je na světě tolik lidí, kteří nemají pořádně co jíst. Likvidovat potraviny tímto způsobem považuji opravdu za velice nešťastné. Tato politika mi připomíná počínání Mao Cetunga v padesátých letech minulého století. Navíc se prokázalo, že ona zlikvidovaná rajčata nebyla vůbec z České republiky, ale z Makedonie. Nechť si o tom každý soudný čtenář udělá obrázek sám. * Šumpersko a Jesenicko bývalo lnářským regionem. Po roce 1989 len zcela zmizel, myslíte si, že by se mohl vrátit? Vidím to jako velice složité, protože už u nás není žádná zpracovna lnu. Pěstuje se u nás len pouze na olej, a opravdu nevím o tom, že by nějaký podnikatelský subjekt měl ambici znovu pěstovat a zpracovávat přadný len. Což je velká škoda. * Máte už vyčísleno, jaké škody suché počasí v naší zemi napáchalo? Které plodiny jsou nejvíce postižené? Celkové vyčíslení nemáme, zatím jsou jen odhady, o kolik se sníží výnos u některých plodin vlivem sucha. Situaci sledujeme a uvidíme, zda bude vyžadovat nějaké speciální kompenzace pro postižené zemědělce. * Bude česká strana při propagaci exportu do USA nějak systematicky využívat fenomén „kolache“? (Obliba českých koláčů zejména v Texasu, poznámka redakce.) Děkuji za velice zajímavý podnět. Určitě to prodiskutujeme s potravinářskou komorou. Rozhodně je to velmi zajímavá myšlenka. * Jak se díváte na používání náhražkových a chemických látek v potravinách? Nemyslíte si, že omezení palmového oleje by pomohlo jednak životnímu prostředí a také našim zemědělcům? Nebo úplný zákaz přidávání tetrahopu do piva, který je v Německu zakázán a u nás bohužel povolený?

O tom, které látky povolit či zakázat pro využití v potravinářství, vedeme diskuse s ministerstvem zdravotnictví a rozhodující slova má ministerstvo zdravotnictví, které musí garantovat, že daná látka je pro zdraví bezpečná. Jít cestou zákazu některých surovin s ohledem na nepřímou podporu našich zemědělců je myšlenka zajímavá, jen si prověřím, zda to neodporuje pravidlům jednotného unijního trhu. * Chystáte se do budoucna nějak zamezit tomu, aby sucha, která znovu mohou nastat v dalších letech, neponičila úrodu? Že by se například vybudovaly nějaké nádrže na vodu, z nichž by se pak dalo čerpat? A myslíte, že se u nás začnou pěstovat plodiny, které nebudou potřebovat tolik vody a horké a suché počasí jim prospívá? Připravujeme celý soubor opatření pro lepší hospodaření s vodou. Musí to začít změnou u zemědělců samotných, v jejich přístupu k hospodaření s půdou i k tomu, jaké plodiny pěstují – mnohdy pěstují plodiny, které nejsou vhodné pro suchem postihované oblasti. Dále chceme rozvíjet nové rybníky, pokračovat v pozemkových úpravách, které napraví chyby, jichž se dopustili naši předkové při kolektivizaci, například rušení mezí, vysušení mokřadů, a tak dále. Chceme také budovat systém závlah, protože tyto systémy za posledních pětadvacet let byly velice málo udržované a někde nefungují vůbec. Zvažujeme i realizaci některých vodních nádrží na řekách, kde není žádná možnost zlepšovat průtoky v období sucha. Chceme také zapojit domácnosti do podstatně lepšího systému hospodaření s vodou, například využíváním dešťové vody či snížením plýtvání s vodou. K tomu by v budoucnu mohla sloužit takzvaná nová zelená úsporám. * Chtěl jsem se zeptat, zda mají zemědělci nějakou výjimku na provádění zemědělských prací, třeba podmítání, v nočních hodinách? Konkrétně v době od půl dvanácté v noci do dvou hodin ráno. Zemědělská technika nemá zákonem žádné omezení, které by říkalo, kdy smí či nesmí být v provozu. Většina rozumných zemědělců, pokud musí pracovat i v noci při sklizni, tak se snaží tyto práce dělat tak, aby co nejméně rušily noční klid. Z vaší otázky mám dojem, že máte asi nějakou negativní zkušenost, úplně nejjednodušší doporučení je zajít za dotyčným zemědělcem a požádat jej, zda by nemohl v noci pracovat třeba na jiném, vzdálenějším pozemku. Případně zvolit jinou trasu, pokud vám jezdí pod okny. Ale ne vždy je to možné a zkuste třeba i vy pochopit zemědělce, kteří musí v optimálním termínu sklidit a kolikrát, když to nestihnou, tak třeba přijdou deště, které jejich celoroční snažení výrazně znehodnotí. Protože v zemědělství platí staré heslo, že jeden den živí celý rok. * Snažím se žít zdravě a jíst dostatek zeleniny a ovoce. Musím říct, že mi dost vadí, když se dozvídám, jak je spousta potravin vlastně nezdravá, protože rostliny jsou stříkány a chemicky ošetřovány. Nevím ani, jestli můžu věřit tomu, když má nějaký výrobek nálepku eko či bio, zda opravdu byl vypěstován v kvalitní půdě a bez postřiků. Jak se vůbec takové farmy a pěstitelé kontrolují? A z vaší zkušenosti, dodržují to? Výrobkům s označením Bio, produkovaným v České republice, lze opravdu věřit. Biozemědělci jsou kontrolováni a certifikováni každý rok. Sledují se i v jejich výrobcích stopy reziduí po pesticidech. Pokud by tam bylo jakékoliv zjištění, tak jsou výrobky okamžitě staženy z trhu a daný zemědělec přichází o certifikát Bio. Tato kontrola je u nás opravdu velice přísná. Pokud vím, tak za poslední dva roky se nikomu z tuzemských producentů certifikace Bio neodebrala. * Jak se daří vaší početné rodině? Obdivuji vaši manželku, že to tak zvládá, starat se o děti a zároveň mít muže často mimo domov. Můžete prozradit, jak trávíte volný čas, pokud vám nějaký zbývá? Musím říct, že moje manželka současnou situaci zvládá velice dobře a musím jí opravdu poděkovat, protože to vůbec nemá jednoduché. Doma jsem prakticky pouze v sobotu a v neděli, a to dost často ještě odjíždím na různé společenské akce. Volného času je velice málo, ale teď jsem byl třeba v pondělí a v úterý doma, tak jsme se s nejstarším synem pustili do opravy pionýra, který jel naposledy před čtyřiceti lety. Jinak se volný čas snažím trávit, pokud to jde, společnými zážitky s celou rodinou, takže docela často vyrážíme na různé menší výlety. ***

MARIAN JUREČKA l narodil se roku 1981 v Přerově l vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně, obor rostlinolékařství l od roku 2002 se živí jako soukromě hospodařící zemědělec na rodinné farmě v Rokytnici u Přerova l pracoval několik let jako vedoucí střediska ve firmě Lukrom, později pak ve společnosti Agro l s manželkou vychovává čtyři syny l záliby: florbal, hra na tubu a zemědělská technika „Přímo u nás doma byly tento rok po loňských rekordních druhé nejlepší žně. Celorepublikové průměry ukazují, že se sucho na sklizených obilovinách nijak dramaticky neprojevilo.“ Foto autor| Foto: Jiří Kopáč

Olomoucký deník HSP Food vyrábí uzeniny již 12 let, spojuje tradice s moderním zázemím 28.8.2015

Olomoucký deník str. 81 Příloha - žijeme tu s vámi Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Firma, sídlící v Sazovicích u Zlína, vám na objednávku vyrobí jakýkoliv uzenářský výrobek Společnost HSP Food vznikla v roce 2003 a od té doby se zabývá kompletní uzenářskou výrobou. HSP je firma střední velikosti, a to zaručuje, že veškeré nadstandardní požadavky zákazníků jsou řešeny v úzkém pracovním kolektivu a během krátké doby. Mimo výrobků uvedených ve stálé nabídce vám v HSP vyrobí jakýkoliv nový druh uzenářského výrobku podle vašich přání a specifikací. Valná většina uzenin z firmy HSP je bezlepková, což zajisté potěší mnohé. Zásobování firmy je prováděno vlastními chladírenskými vozy, díky tomu firma získává naprostou kontrolu nad kvalitou produktů a může se zaručit za jejich kvalitu a čerstvost. Cílem společnosti je vytváření trvalých vztahů se zákazníky a obchodními partnery, a to vždy se zřetelem na spokojenost koncového spotřebitele. Při výrobě je také kladen zřetel na to, aby výrobky svou kvalitou mohly konkurovat nejen dalším českým, ale i evropským výrobcům. Místní produkce přitom vychází z tradičních postupů, které spojuje s moderními technologiemi. Ve výrobně najdete kvalitní strojní vybavení a moderní zázemí firmy, které zajišťuje rychlé vyřízení objednávek. Objednávky zde přijímají telefonicky až do večerních hodin a se zákazníkem vždy hovoří zaměstnanec firmy, nikoliv telefonní záznamník. HSP Food dodává do malých prodejen v celém regionu, ale také do velkých uzenářských řetězců a řeznictví v celé České republice. Sazovická klobása si odnesla uznání Významné ocenění a úspěchu se firmě HSP Food dostalo v roce 2010, kdy její Sazovická klobása zvítězila v soutěži o potravinářský výrobek roku Zlínského kraje. Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 81 Publikováno| Prostějovský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 81 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 81 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 81 Publikováno| Zlínský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 81 Publikováno| Valašský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 81 Publikováno| Slovácký deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 81 Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 81 ID| 0e3944e4-5f20-465c-b07f-93c7993158e9

Zemědělské družstvo Kokory JATKA v Brodku u Přerova 28.8.2015

Olomoucký deník str. 84 Příloha - žijeme tu s vámi Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zemědělské družstvo v Kokorách se soustředí na živočišnou výrobu, především hovězího masa Zemědělské družstvo má za sebou bohatou historii. Bylo založeno v roce 1957 a počáteční výměra obdělávané půdy činila asi 450 ha a 8 ha chmelnic. V současné době se družstvo v živočišné výrobě soustřeďuje na výrobu mléka a chov hovězího dobytka. Z ekonomických důvodů je vlastní dobytek porážen a zpracováván na družstevních jatkách. V rostlinné výrobě jsou hlavní plodiny pšenice ozimá, ječmen jarní, řepka olejka, mák, kukuřice a chmel. Po roce 1989 a po vstupu České republiky do Evropské unie bylo postupně zcela utlumeno pěstování cukrové řepy. I přes všeobecně známé ekonomické problémy v zemědělství dochází v rámci možností k neustálé modernizaci všech provozů družstva, aby zemědělské výrobky obstály ve stále těžší vzájemné konkurenci. Druh a rozsah činnosti: a malá jatka, splňuje standardy ES, stálý dozor SVS a porážka (4 dny v týdnu) s kapacitou 1.000 VD jednotek / rok a bourárna a uzená a vařená výroba tepelně opracovaných výrobků a denní rozvoz chladírenskými vozy Seznam výrobků: a čerstvá výseková masa, hovězí z vlastního chovu, vepřové od místních dodavatelů z vlastní porážky nebo z českých jatek (Kurka Otice) a masné tepelně opracované výrobky uzené – salámy, klobásy, kabanos, párky, (výrobky neobsahují lepek a jsou vhodné pro alergiky) a uzená masa, uzené kosti a žebra, špek a masné tepelně opracované výrobky vařené – tlačenky, šunky, jitrnice, jelita, játrovou paštiku, dršťkovou a černou zabíjačkovou polévku a tavené sádlo a škvarky Samozřejmostí je: Čerstvost, chutnost a zdravotní nezávadnost našich výrobků. Vstřícnost, ochota, flexibilita a zdvořilost našich pracovníků. Přátelské osobní jednání. Kontakt: objednávky: 581 741 855 mailto:[email protected] Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 84 Publikováno| Prostějovský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 84 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 84 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 84 Publikováno| Zlínský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 84 Publikováno| Valašský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 84 Publikováno| Slovácký deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 84 Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 84 ID| d83e1fab-ff50-43d1-a179-c20d98df534a

VOMA: český výrobce masných produktů a uzenin 28.8.2015


zpět Společnost VOMA, s. r. o. se zabývá produkcí masa a masných výrobků již od roku 1992. Tehdy došlo k první radikální přestavbě provozovny a prodejny v Moravské ulici v Uherském Brodě, k vybavení novými technologiemi a k získání prvních certifikátů kvality. O opravdové expanzi lze ovšem hovořit až po roce 2004, kdy byl dokončen nový závod uzenářské výroby Močidla, také v Uherském Brodě, vybavený špičkovými technologiemi a další novou prodejnou. V současnosti byl tento výrobní závod rozšířen o další prostory a nové technologie, které zaručují další zkvalitnění uzenářských výrobků. VOMA nadále používá osvědčené receptury a k nim

přidává nové výrobky pro osvěžení sortimentu a splnění přání zákazníků. K takovým v posledním roce patří například kopanická klobása, grilovací klobása se sušenými rajčaty a grilovací klobása s medvědím česnekem. U všech výrobků se v poslední době zvedá ještě více obsah masa a nadále platí, že se nevyužívají žádné náhražky masa nebo jeho separáty. Jelikož tajemství dobrých výrobků je ukryto v kvalitních surovinách, pocházejí pro produkty VOMA z vlastní bourárny a pro samotnou produkci uzenin je vždy používána nejčerstvější, chlazená, vybouraná z českých prasat od vyzkoušených dodavatelů. Díky tomu se může společnost VOMA pochlubit tak chutnými výrobky v celém sortimentu. K novinkám se od září přidá možnost využívat při nákupu platební karty, včetně bezkontaktních, ve všech firemních prodejnách firmy VOMA. Kde nás najdete: Uherské Hradiště, Hradišťanka, Masarykovo nám. 33 Uherské Hradiště, Rezidence Hradební, Obchodní 1507 Uherský Brod, Moravská 94 Uherský Brod, Močidla 2475 Bojkovice, Mánesova 954 http://www.vomaub.cz Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 91 Publikováno| Prostějovský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 91 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 91 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 91 Publikováno| Zlínský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 91 Publikováno| Valašský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 91 Publikováno| Slovácký deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 91 Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 91 ID| 02db5887-f41c-4068-9ecf-3f2f26ca226c

Zemědělci musí střídat nejméně tři plodiny 28.8.2015


zpět Exkluzivním hostem online rozhovoru regionálního Deníku byl ministr zemědělství Marian Jurečka: Jak se do letošní úrody promítlo velké sucho? Jak na něj bude reagovat ministerstvo zemědělství? Čím může pomoci pěstitelům z regionu? Čtenáři Deníku měli včera mimořádnou příležitost promluvit si s českým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Rodák z Přerova musel občas čelit i ostřejším otázkám. Jak ukázal, vyhýbavé odpovědi, jindy tak příznačné pro vrcholné politiky, nejsou jeho styl. * Pane ministře, má vaše ministerstvo snahu řešit, aby zemědělci střídali plodiny? Řepka a kukuřice, jak známo, příliš vody na polích nezadrží. Do letošního roku nebyla žádná povinnost pro zemědělce, která by ukládala střídání plodin. Od tohoto roku jsme tento trend změnili a zemědělci mají poprvé povinnost střídat nejméně tři plodiny. Pro příští roky zvažujeme další zpřísnění a nároky na osevní postupy. * Stále slyším české zemědělce naříkat, jak je stát málo podporuje, ale není problémem českého zemědělství a potravinářství také trochu nedostatek podnikavosti? Proč jsou supermarkety plné polských potravin? Protože Poláci dokážou pružně zareagovat na to, co Češi chtějí a za co budou utrácet peníze. A z vlastní zkušenosti vím, že polské potraviny jsou i velmi kvalitní, tedy v Polsku. Kvalita těch, co se prodávají u nás, je výsledkem tuzemské poptávky.

Osobně znám většinu zemědělců i potravinářů, kteří nenaříkají a umí vyrobit velice kvalitní produkty převyšující polskou kvalitu. Nicméně jsou tady určité rozdíly, které dávají výhodu polským producentům. Například to, že mají podstatně nižší daňové a sociální zatížení. To se samozřejmě někde projeví. Ale i v Olomouckém kraji znám spoustu zemědělců, kteří vyrábějí velice kvalitní a přitom cenově dostupné výrobky. * Domnívám se, že náš vstup do Evropské unie našemu zemědělství příliš neprospěl. Například zničil cukrovary. Budete mi tento názor vyvracet? Pokud jde o počet cukrovarů, tak ten opravdu vstup do EU poznamenal. Ale je dobré se podívat na čísla a z těch je patrné, že dnes u nás zpracováváme historicky největší množství cukru. Je to způsobeno tím, že hektarové výnosy cukrovky se zdvojnásobily za posledních dvacet let a zvýšily se i kapacity cukrovarů. Česká republika se dnes potýká s poměrně velkými přebytky cukru, jsme tedy čistě exportní zemí, pokud jde o cukr. * Nestálo by za zvážení, aby se zvýhodnily dotace pro zemědělce, kteří produkují hnůj? Vaše úvaha je naprosto logická. V letošním roce jsme to promítli do podmínek Programu pro rozvoj venkova a právě zemědělci, kteří mají živočišnou výrobu nebo pěstují speciální plodiny, ovoce, zeleninu či chmel, tak mají výrazně lepší podmínky při žádostech o dotace. * Domnívám se, že naše populace tloustne i kvůli tomu, že na trhu jsou pro děti nevhodné, tučné a přeslazené výrobky. Tuším, že v Maďarsku uzákonili vyšší daň pro nezdravá jídla, jako jsou například brambůrky, zvažujete něco podobného zavést u nás? Nejsem příznivcem těchto regulací, já osobně to tedy nezvažuji. Každý si má sám uvědomit, co jí a kolik toho jí. Spíše je problém v tom, že lidé při současném způsobu života přijmou více energie, než vydají. * Pane ministře, chtěla jsem se vás zeptat, zda si nějak udržujete fyzičku – postavu. Lze to při vašem způsobu života? Bohužel za poslední dva roky nemám prakticky žádný čas na sport. Ke sportování se dostanu spíše výjimečně, ale snažím se hlídat si, co jím a kdy jím, abych nepřibíral. * Jak se letošní sucho podepsalo na vašem domácím hospodářství? Přímo u nás doma to byly po loňských rekordních žních druhé nejlepší žně. I celorepublikové průměry ukazují, že se sucho na sklizených obilovinách nijak dramaticky neprojevilo. Spíše způsobuje problémy pro plodiny, které se budou ještě sklízet. Chmel, brambory, ovoce, zelenina. * Jak pokračují přípravy další etapy protipovodňové ochrany Olomouce? Už je jasné, kdo co bude platit a kdy se asi začne? Ano, už je to jasné. Ministerstvo se dohodlo s magistrátem i krajem. Probíhá stavební řízení, a pokud nenastane žádná komplikace, mělo by se příští rok začít s realizací. * Jak se díváte na používání chemických ošetření plodin v zemědělství? Neměla by se omezit? Deník například nedávno psal o takzvané biologické válce, kdy se nasadila do kukuřice vosička, která pomáhá zničit škůdce zavíječe, a prý to celkem dobře funguje. Nedalo by se to zavést celoplošně? Biologických přípravků se v zemědělství dnes používá celá řada a za poslední roky i statistiky ukazují, že dochází k poklesu používání pesticidů. Zemědělci by samozřejmě mohli používání pesticidů výrazně snížit, je třeba si však uvědomit, že se to může promítnout do výnosů a ekonomiky, což by se mohlo projevit růstem cen potravin. * V květnu jste obhájil post místopředsedy KDUČSL. Bylo to ale poměrně těsně. Jakou to pro vás mělo zpětnou vazbu?

Kdo tu volbu sledoval detailně, tak ví, že více než devadesát delegátů udělalo chybu a u mého jména dali kolečko, ale u jména protikandidáta zapomněli dát negativní křížek. Jinak samozřejmě nad svou prací přemýšlím a ze svého okolí stojím o zpětnou vazbu. Pokud na příštím sjezdu přijde kdokoliv, kdo moji práci bude umět dělat lépe, budu rád, když jej delegáti zvolí. * Co říkáte na to, že v Rusku zlikvidovali kvůli embargu dvacet tun rajčat z Česka? Myslíte si, že embargo je účinné i za takovou cenu? Vždyť je na světě tolik lidí, kteří nemají pořádně co jíst. Likvidovat potraviny tímto způsobem považuji opravdu za velice nešťastné. Tato politika mi připomíná počínání Mao Cetunga v padesátých letech minulého století. Navíc se prokázalo, že ona zlikvidovaná rajčata nebyla vůbec z České republiky, ale z Makedonie. Nechť si o tom každý soudný čtenář udělá obrázek sám. * Šumpersko a Jesenicko bývalo lnářským regionem. Po roce 1989 len zcela zmizel, myslíte si, že by se mohl vrátit? Vidím to jako velice složité, protože už u nás není žádná zpracovna lnu. Pěstuje se u nás len pouze na olej, a opravdu nevím o tom, že by nějaký podnikatelský subjekt měl ambici znovu pěstovat a zpracovávat přadný len. Což je velká škoda. * Bude česká strana při propagaci exportu do USA nějak systematicky využívat fenomén „kolache“? (Obliba českých koláčů zejména v Texasu, poznámka redakce.) Děkuji za velice zajímavý podnět. Určitě to prodiskutujeme s potravinářskou komorou. Rozhodně je to velmi zajímavá myšlenka. MARIAN JUREČKA l narodil se roku 1981 v Přerově l vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně, obor rostlinolékařství l od roku 2002 se živí jako soukromě hospodařící zemědělec na rodinné farmě v RokytniciuPřerova l pracoval několik let jako vedoucí střediska ve firmě Lukrom, později pak ve společnosti Agro l s manželkou vychovává čtyři syny l záliby: florbal, hra na tubu a zemědělská technika Foto autor| Foto: Deník/Jiří Kopáč Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 92 Publikováno| Prostějovský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 92 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 92 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 92 Publikováno| Zlínský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 92 Publikováno| Valašský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 92 Publikováno| Slovácký deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 92 Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha - žijeme tu s vámi; 92 ID| f40f9e9e-ad80-4741-a473-e4a177d44885

parlamentnilisty.cz Pavla Maradová: Miloš Hlaváček - Vařím pro azylanty, ale ti si ničeho neváží 26.8.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Z médií slyšíme různé názory na přistěhovalce, kteří přicházejí do Evropy. Někteří lidé mají za to, že by se těmto lidem mělo pomáhat, ale jak si tuto pomoc samotní přistěhovalci představují? Málokdo má možnost se s nimi setkat nebo jim být skutečně nablízku. Miloš Hlaváček pracuje čtyřicet let v oboru gastronomie a v současné době vaří v německém Freyungu pro azylanty. Je s nimi v dennodenním kontaktu. O zkušenosti a postřehy ze svého pracovního pobytu se podělil.

Lidé ze Strakonic si vás pamatují z restaurací, kde jste vařil. Kam jste odešel a pro koho pracujete? Pracoval jsem v několika restauracích a hotelech. Posledním působištěm byla restaurace U Města Prahy, kde probíhá rekonstrukce. S manželkou jsme se rozhodli, že podnikání ukončíme, i když jsme se mohli po rekonstrukci vrátit. Z podnikání už jsme byli oba unavení. Od února letošního roku pracuji v německém Freyungu u soukromníka, který zajišťuje catering pro město. Denně dojíždím. Teď vařím pro azylanty. V jakých podmínkách azylanti u našich sousedů žijí? Je to bývalá klinika, která byla před jejich příchodem zavřená. V listopadu ji připravili pro azylanty. Pár metrů pod tím je nová klinika, ale oni říkají, že už je také stará, protože má dvacet let. Divili se, když jsem jim říkal, že u nás jsou i nemocnice staré sto let či víc. Klinika byla zavřená patnáct let, a když jsem se díval po pokojích, měli maximálně dvoulůžkové pokoje se sociály, což u nás není někdy dodnes. V nově vzniklém azylovém domě je kapacita 550 míst pro přistěhovalce. Budova není oplocená, jsou jen natažené pásky, kam ubytovaní nesmí. Například do lesa. Jinak mají volný pohyb a chodí i do města. Odkud tito přistěhovalci jsou? Hlavně ze Sýrie, Afganistánu. Teď jsou tam i Kosovci a Albánci. Afričané tam nejsou, ti jsou ubytovaní někde zvlášť. Jaký je režim v azylovém domě? V současné době je tam kolem čtyř set ubytovaných, ale počet se stále mění. Čtyřicet jich odvezou a dvacet přivezou. Kam, to nevím. Režim tam nastavený není, kromě pravidelného přísunu jídla. Bezpečnostní agentura nás varovala, abychom nevyvolávali žádné konflikty, protože ti lidé jsou schopni zaútočit a je jim to jedno. Konfliktní jsou především Kosovci a Albánci. Během práce a výdeje jídla jsme za neprůstřelným sklem. Je tam štěrbina, kterou jim jídlo podáváme. Musí jen přijít na snídani, oběd a večeři. Jinak žádný režim nemají. Tam není žádný sociální program? Viděl jsem až teď, že tam někdo z azylantů učil děti německy. Jinak nic. Teprve teď je začínají trochu mít k tomu, aby po sobě uklízeli. Oni po sobě neuklízeli? Nejsou na to zvyklí. Neuklízeli po sobě nic. Tam byl šílený nepořádek. Až teď je začali nahánět, aby uklízeli. Ráno musí po sobě zamést nádvoří a jsou z toho hotoví, že to po nich někdo vyžaduje. To nikdy asi nemuseli dělat. Žijí úplně v jiném životním stylu než Evropané. To byste museli vidět na vlastní oči. Nikdy nebyli zvyklí pracovat, a pokud ano, hned za to chtějí výhody. Jaké je složení obyvatel azylového domu? Jsou tam rodiny s dětmi? Rodin je tam málo. Z tohoto počtu lidí je tam asi jen patnáct rodin, jinak jsou to většinou mladí chlapi a pár hodně starých mužů. Kdo dělá ochranku? Je to německá agentura, ale jsou u ní zaměstnaní především cizinci. Když třeba Afganistán bojoval s Američany, tak bojovníka vzali s sebou a on pro ně teď pracuje, aby do Německa dostal celou rodinu. Pracuje pro ně také Chorvat, ale Němců je tam zaměstnaných málo. V agentuře jsou cizinci už léta. Můžete se s azylanty bavit? Můžeme. Během práce na to ale není čas. Když jdu po práci k autu, pokřikují, zdraví, ale když jsou u

výdeje jídla, tak to se přátelsky nechovají. To si ukazují, tohle chci, tohle chci a jsou přitom nepřátelští až agresivní. Oni si chtějí všechno vydobýt. Mají dojem, že musí všechno dostat, na všechno mají nárok, protože jsou azylanti. Dokud o nic nejde, tak by se i kamarádili. Z toho důvodu se nějaké konverzaci s nimi raději vyhýbám. Zažili jste tam nějakou potyčku? Ne, jen z doslechu. Oni si to přímo v domě nedovolí. Sekuriťáci jsou opravdu pořádní chlapi. V ochrance je i jedna dívka a pořádně udělaná. Je z Afganistánu a k ní si nic nedovolí, zvedla by azylanta jednou rukou. Jaký názor na azylanty mají obyvatelé Freyungu? To je zajímavé. Nejdřív byli nadšeni, že bude kšeft ve městě. Teď už vystřízlivěli, protože jim tam kradou, dělají nepořádek, pořád je honí policie, válí se jim po zahradách a všude už museli nasadit kamery. Jsou vznětliví a vyvolávají konflikty i mezi sebou. Kradou, protože mají nedostatek? Tak to asi ne. Vím, že dostávají kapesné a nedostatkem by trpět neměli. Slyšel jsem, že dostávají přes tři sta eur na dospělého a asi dvě stě padesát na dítě, ale podložené to opravdu nemám. Jídlo mají zajištěné, ubytování také. Ale jsou pořád potřební. Dřív se to ani neevidovalo a chodili si pro jídlo víckrát. Musela se zavést evidence. Další člověk, který to hlídá. I děti od malička kradou. Dítě jde už poněkolikáté pro chleba, tak je pošleme pryč, že už nemají nárok, tak alespoň ukradne kelímek, míchátko na čaj, cokoli je po ruce. Něco prostě musí odnést. A dospělé ženy, které chodí s dětmi pro oběd, spustí řev, počítají děti a využijí zmatku, aby ukradly jeden oběd navíc. Prostě pořád se snaží něco obejít. Nebo za sebe vysílají děti, protože těm se těžko něco odepírá. Udělají kukuč a myslí si, že jim všechno musíš dát. Ženské sedí v šátkách a koukají, jestli to vyjde. Já myslím, že by měli být doma, pomáhat tam a dělat. Můj příbuzný byl služebně delší dobu v Togu a popisoval, že je tam tak úrodná půda, že zasadíte proutek a za týden je z toho strom. Ale oni pořád tancují, zpívají, budou sloužit, ale ne samostatně pracovat. Jak se chovají k vybavení, které mají k dispozici? Vyloženě ničit jim to nedovolí. To je nad nimi kontrola, ale občas něco vyhodí z okna. Váží si toho, co jim Němci poskytují? Tak to rozhodně ne. Jdou po ekonomických výhodách, ale co by chtěli dělat, to nevím. Rodiny s dětmi asi před něčím utekly, to bych věřil, ale jak chtějí žít a z čeho, to nevím. Jestli chtějí pracovat nebo žít ze sociálních dávek, to vám nikdo neřekne. Ale když se jim něco nelíbí, jednají impulzivně a vyhodí to ven oknem. Třeba vyhodili obrazy, židle i postele. Opravdu si neváží ničeho a hodně toho letí z okna. Ochranka je zažene, aby to uklidili, ale nedovedu si představit, že by se tak choval někdo z nás. To se trochu neshoduje s představou, že jsou chudí a tudíž by si měli těchto věcí považovat. Naopak se říká se, že tito azylanti jsou velmi dobře technicky vybaveni drahými telefony a podobně. Je to pravda? To je pravda. Mají zlato, obrovské zlaté prsteny, několik zlatých řetězů a i malé děti mají iPhony. To vidíme, jak chodí po nádvoří a hodinu drží aparát a telefonují. Vybavení jsou velmi dobře, to nejsou chudáci. Někteří možná ano, ale většina z nich chudá není. Jdou si pro jídlo a telefonují nebo poslouchají muziku. Ale čekal jsem, že je uvidím modlit se, a to jsem tedy nikdy neviděl. A jak se změní jejich běžné dny, když mají ramadán? To jsme jim dělali balíčky s jídlem, protože mohou jíst až po západu slunce, ale i tak ty ženy kradly jídlo. Snažily se ho vzít a stejně ho tam někde pojídaly. Zavřou okna a řeknou, že Aláh sem nevidí, a je to vyřešené.

Mají nějak přizpůsobený jídelníček? Především tím, že nevaříme z vepřového. Zpracovává se kuřecí, mleté maso hovězí, hovězí vcelku. O ramadánu se do balíčků dávaly jen sýry, ryby a voda. Oni řeknou, že vodu nechtějí, že chtějí džus, tak Němci běží a koupí džusy. Když chtějí mléko, tak se objednají půllitrová mléka s brčkem. Kdo tohle všechno platí? Město Freyung. Bavorsko je hodně bohatá země, ale vlastní lidi se kolikrát tak dobře jako utečenci nemají. Dostává město nějaké dotace? Tak to nevím, náš šéf říká, že to platí město. Máme jim dávat všechno, o co si řeknou. To je velká spotřeba, haldy ubrousků, kelímků, toaletního papíru. To všechno je prý placeno městem. Alespoň to tak říká náš nadřízený. Jak se dodržuje hygiena? Tak u toho nejsem, to přesně nevím. Ale vím, že jsem přišel v únoru a někdy v dubnu je zahnali, aby si konečně umyli sprchy a záchody. Takže předpokládám, že to s hygienou nebude valné. Oni třeba nezaznamenali, že se odpad hází do odpadkových košů, všechno hází z oken. Máme tam velké kontejnery na odpad, a když se do něj někdo netrefí, nechá rozsypaný pytel na zemi. Kdo uklízí? Sníh to přikryl, ale na jaře je přiměla ochranka k úklidu a od té doby uklízí. Vždycky tak šest až osm lidí z těch pěti set uklidí a ti potom přijdou k okýnku a řeknou, že hodinu pracovali, tak vyžadují víc masa nebo větší porci. Tak jim z legrace říkám, že já už dělám čtyřicet let. Musím říct, že vděční za pomoc rozhodně nejsou. Když to vidím, tak mě někdy bere takový vztek, že si říkám, že si seženu práci v normální hospodě. Když vidím, jak děláme sbírky na naše nemocné děti a rodiče pak za to děkují, a pak máte srovnání s chováním azylantů, tak je to skutečně k zlosti. Nechci, aby to takhle dopadlo i u nás. Ještě se zeptám, jak jsou celkově spokojeni s vaší kuchyní? To je různé, podle toho, co jim kdo řekne. Dělali jsme buřtguláš. Jejich guru jim řekl, že je to jen z buřtů, aby to nejedli. Tak to nejí a stávkují. Zrovna nedávno jich takových sto, sto padesát nejedlo. Je to nespravedlivé i vůči místním. Oni mají všechno zadarmo, jídlo, ubytování a místní důchodkyně si to nemohou dovolit. Město jim nedá ani korunu a z důchodů si mohou dovolit jedno až dvě jídla denně. Vdovy v Německu žijí kolikrát na hranici bídy. Měli by se tam rychle vzpamatovat a něco s tím dělat, dokud nebude pozdě. A jak imigranti vědí, na co mají nárok a kdy mají stávkovat? Třeba tam jezdí takový albín, který s nimi chodí po dvoře, bere si je jednotlivě a pořád s nimi hovoří. Kde se tito lidé berou, to já nevím a jak jsem řekl, jsou mezi nimi šéfové, kteří to řídí, a oni je poslouchají. Ale když zjistí, že je kus masa na talíři, stávka končí. Udělají vše pro výhody a tipoval bych, že mezi nimi mohou být i najatí bojovníci. Je to jen můj odhad. Myslíte, že by se neměli míchat mezi naše obyvatele? Po této zkušenosti si myslím, že rozhodně ne. Pomoct se dá i jinak a v jejich zemi. Nejsem proti pomoci, ale tahle invaze nám nepřinese nic dobrého. Navíc je jich tolik, že jim tím stejně nepomůžeme, jejich celkovou situaci doma to nevyřeší.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=396684

Na tradiční výstavě Země živitelka se řešilo sucho a jeho dopady 27.8.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor vam, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jedním z hlavních témat prvního dne 42. ročníku agrosalonu Země živitelka bylo letošní sucho a jeho dopady. Očekávají se nižší výnosy například chmele či kukuřice a brambor, naopak počasí přálo obilovinám. Prezident Miloš Zeman podpořil kompenzace pro zemědělce, jejichž úroda byla suchem poškozena. Do areálu v Českých Budějovicích dorazily tisíce lidí. Výstava, které se účastní 600 vystavovatelů, potrvá do úterý. “Říká se nám, že jsme střecha Evropy, ale ta střecha většinou nemá okapy ani sudy na dešťovou vodu,“ poznamenal prezident, který se vyslovil pro posilování schopností krajiny zadržovat vodu. Podle něj je třeba znovu obnovovat zrušené rybníky. Kompenzace, které Zeman podporuje, by nejprve musela projednat vláda. ČR má u Evropské komise notifikovaný program, díky němuž může stát poskytnout do konce roku 2020 zemědělcům až 12,25 miliardy korun. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se o programu přemýšlí. “Napřed chceme vyčerpat všechny možnosti na evropské úrovni a potom brát peníze z národního rozpočtu,“ řekl ČTK. Polsko svým zemědělcům pomůže Svým zemědělcům postiženým suchem pomůže částkou 488 milionů zlotých (přes tři miliardy korun) vláda v Polsku. Ve středu o tom informovali ministr zemědělství Marek Sawicki a ministr pro administrativu a digitalizaci Andrzej Halicki s tím, že i přes nedostatek srážek není v zemi nutné vyhlašovat stav přírodní katastrofy. Prezident Agrární komory Miroslav Toman dnes na Zemi živitelce znovu vyzval k přijetí novely zákona o významné tržní síle, od níž si zemědělci a potravináři slibují posílení své pozice v jednáních s obchodními řetězci. Těm se nelíbí postihy za zneužití tržní síly. Přáli by si naopak do novely zapracovat případné postihy i pro dodavatele. Hrozí jinak možným zdražením potravin a snížením podílu českých produktů na trhu. Agrosalon navštívil i exprezident Klaus Mezi hosty prvního dne agrosalonu byl i bývalý prezident Václav Klaus. Češi mohou podle něj zemědělcům pomoci hlavně nákupem tuzemských výrobků. Země živitelka je největším průřezovým agrosalonem v zemi. Není specializovaná na určitá odvětví, ale zahrnuje všechna ze zemědělské výroby od rostlinné a živočišné přes techniku a potravinářství až po myslivost a rybářství. Letos nebylo bienále Techagro v Brně, proto je asi podle ministra zemědělství zájem vystavovatelů větší. Sobota, jež bývá nejnavštěvovanějším dnem, patří národním dožínkám. Potravinářská část výstavy bude zaměřena především na oceněné výrobky od regionálních výrobců, národní značku kvality Klasa a další marketingové značky. Návštěvníky čekají prodejní stánky i ochutnávky potravin.


Ministr Jurečka zve firmy se zájmem o vývoz potravin a nápojů na veletrh WorldFood Kazachstán 29.8.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka zve české firmy se zájmem o vývoz potravin a nápojů na asijské trhy k účasti na prestižním mezinárodním veletrhu WorldFood Kazachstán 2015, který se uskuteční ve dnech 4. - 6. listopadu 2015. S cílem podpořit české firmy v pronikání na zahraniční trhy připravuje Ministerstvo zemědělství národní expozici o velikosti 91 m2. Firmy budou mít v této expozici zajištěny zvýhodněné podmínky účasti (ZDE). Veletrh poctí svou návštěvou ministr zemědělství pan Marian Jurečka. Ve spolupráci s Komorou pro hospodářské styky se SNS organizuje Ministerstvo zemědělství souběžně v termínu od 3. - 6. listopadu 2015 podnikatelskou misi, jejíž součástí bude i odborný seminář pro firmy v den zahájení výstavy. V případě zájmu o účast v podnikatelské misi pana ministra kontaktujte Komoru pro SNS na emailové adrese ZDE. Prezentace firem účastnících se veletrhu bude zahrnuta i v tištěném propagačním katalogu Průvodce expozicí. Podmínky účasti na stánku MZe Účast firem na tomto veletrhu je v případě splnění podmínek refundována - úhrada plochy, registračního poplatku a úhrada zpáteční letenky jednomu zástupci firmy (dotační program 9H Podpora účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, podmínky budou uvedeny v Zásadách, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2016). Přihlášku k účasti na stánku Ministerstva zemědělství na veletrhu WorldFood Kazachstán 2015 je nutno zaslat nejpozději do 31. 8. 2015 Datum: 4. 11. 2015 - 6. 11. 2015 Místo konání: Almaty Kategorie: Výstava, veletrh


Veleba (SPO): Jen ten stát, který si bude kontrolovat potravinovou politiku bude nezávislý 31.8.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Země živitelka - výstavu s důrazem na tradiční hodnoty podporuje nejen prezident Zeman Páteční zahájení 42. ročníku mezinárodní výstavy Země živitelka aktuálně podpořilo myšlenku návratu k tradičním hodnotám. Ing. Jan Veleba - senátor, předseda SPO a emeritní prezident Agrární komory naplňuje svojí činností kontinuálně deklarovaný slib, že udělá pro návrat tradičních hodnot maximum. Ve své devíti leté pozici prezidenta Agrární komory a za svůj stávající tří letý mandát senátora jasně prokazuje, že jeho snaha o potravinovou soběstačnost České republiky byla dobrou vizí, kterou včera ve svých projevech na zahájení výstavy zdůrazňoval jak prezident Miloš Zeman, tak i prezident Václav Klaus. Veleba v debatách s odborníky uvádí, že: "Stávající mezinárodní situace nám dává za pravdu. Jen ten stát, který si bude kontrolovat potravinovou politiku s vazbou na energie a vodu bude nezávislý!". Předseda SPO svými činy transparentně naplňuje program založený na "návratu ke kořenům", což vztah k půdě coby hodnotě ověřené historií určitě je a jeho konání dává aktuálně důraz i velká podpora ze strany zemědělců.


Právo Obilí je dost, s mlékem trable 28.8.2015

Právo str. 4 Zpravodajství Pavel Orholz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět I přes rekordní sucha mohou zemědělci od čtvrtka slavit na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Pěstitelé obilovin prý mají nakonec dobrou nebo průměrnou úrodu. Problematičtější je situace s mlékem a také například u ovocnářů a zelinářů. V den otevření agrosalonu mířily na výstaviště davy lidí. Pořadatelé očekávají, že do úterý projde branami více než sto tisíc návštěvníků. Významu 42. ročníku této expozice odpovídala i politická garnitura na slavnostním otevření. Nechyběl prezident Miloš Zeman, bývalý prezident Václav Klaus a také čtyři ministři vlády včetně ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Bojí se ztrát „V posledních týdnech se tady skloňovala ve všech pádech problematika sucha. Jak to bude ohrožovat úrodu. Musím však říci, že pokud jde o sklizeň obilovin, tak ta nebyla špatná. Je průměrná, ale průměry jsou nebezpečné, protože průměrně vypije také kojenec v České republice 150 litrů piva, ale víme, že to tak není. Takže v některých lokalitách došlo k výraznému poklesu výnosů,“ konstatoval Jurečka. Zmínil i problémy v mléčném sektoru a také v chovu drůbeže a prasat. „Chtěl bych deklarovat, že v letošním roce uděláme vše pro to, aby nikdo z dobrých chovatelů nekončil se ztrátou,“ slíbil. Prezident agrární komory Miroslav Toman hodnotí sklizeň obilovin dokonce jako velmi dobrou. Upozornil však, že počasí poznamenalo například výnosy v ovocnářství a zelinářství. „Tam čekáme ztráty v desítkách miliónů korun. Ohledně jarních plodin, kukuřice, pícnin na orné půdě bude v některých oblastech propad až padesát procent a u chmele 30 procent. Proto je vidět, že i když zemědělci pracují 24 hodin 365 dní v roce, tak pokud jim nepřeje počasí, je jim to houby platné,“ poznamenal. V sobotu dožínky

Podle něho je dalším problém přebytek mléka na trhu. „Je způsoben ruskými sankcemi a zrušením mléčných kvót. Myslím si, že do toho přistupují i problémy se zahraničními řetězci, které preferují zahraniční zboží,“ podotkl Toman, který vyzval vládu i ministerstvo zemědělství, aby podnikly opatření proti dovozu nekvalitních potravin ze zahraničí, aby přijaly zákon o tržní síle a aby se zasadily o to, aby dotace do zemědělství a zpracovatelského průmyslu byly určeny těm, kteří pracují, a ne jen těm, kteří mají půdu pronajatou. Země živitelka, která se zaměřuje na celou šíři potravinářského a zemědělského sektoru, nabízí i tentokrát bohatý kulturní doprovodný program. Potrvá až do úterý, mezi vrcholy budou patřit sobotní dožínky. *** U kukuřice a pícnin na orné půdě bude v některých oblastech propad až padesát, u chmele 30 procent Foto popis| Prezident Miloš Zeman si prohlíží jeden z vystavených traktorů Zetor. Foto autor| Foto ČTK – Václav Pancer

Regionální produkty stále více táhnou 29.8.2015

Právo str. 11 Střední a východní Morava Jiří Růžička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Stále větší oblibu mají u obyvatel ve Zlínském kraji potraviny místního původu. Podporu zdejším výrobcům vyjadřuje i Zlínský kraj, který zřídil institut označení Regionální potravina. Označení Regionální potravina již nese 43 krajských výrobků, v srpnu k nim přibylo osm produktů. „Označení Regionální potravina Zlínského kraje má podpořit místní výrobce, aby se svými produkty lépe uspěli na trhu,“ řekla novinářům ředitelka Agrární komory Zlín Jana Brázdilová. Soutěží se v devíti kategoriích, jedna letos zůstala bez vítěze. O značku se ucházelo 121 produktů od 36 výrobců. Nejsilněji byly zastoupeny pekařské výrobky. Cílem soutěže je podpora a propagace malých a středních potravinářských výrobců. Pro spotřebitele má značka být garancí, že jde o produkty, v nichž převažují místní suroviny. Značku Regionální potravina Zlínského kraje získávají výrobky na čtyři roky. Označení nově na svém obalu ponese uzená krkovice od Radka Šerého z Brumova-Bylnice, čerstvý sýr rajče-bazalka od firmy Kromilk z Kroměříže, jogurt bílý z Farmy-ZPZ Valašská Bystřice, kopretina s tvarohovou náplní od Agrodružstva Roštění, staročeský medovník společnosti Medoks, Vizovická slivovice 2013 Presenta firmy Rudolf Jelínek, švestková povidla Jiřího Netopila ze Žalkovic a med medovicový Karla Kolínka z Nedašova. Soutěž o značku Regionální potravina Zlínského kraje se letos konala pošesté, jde o celostátní klání pořádané v krajích. Agrární komora podle Brázdilové oceněným pomáhá s propagací jejich výrobků, když je například zve na různé akce, kde mohou pořádat třeba ochutnávky. Ve Zlínském kraji se deset let koná i soutěž Perla Zlínska, která také oceňuje výrobce regionálních potravin. Foto popis| Na farmářských trzích a podobných akcích je o regionální potraviny stále větší zájem. Foto autor| Foto PRÁVO – Jiří Růžička Regionální mutace| Právo - střední a východní Morava

Překvapení Dokud budeme kupovat ŠMAKULÁDY BUDEME JE MÍT… 24.8.2015

Překvapení str. 34 Setkání s Romane Vaňkem

Kateřina Kočičková (Gurmet) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pokud je někdo u nás ambasadorem dobrého jídla, je to právě Roman Vaněk (46). V Pražském kulinářském institutu učí lidi pořádně vařit, v internetové televizi má pořady, které na kvalitu pokrmů poukazují a v nichž názorně předvádí cestu potraviny až do regálů. Po mnoha letech pranýřování špatného jídla ale Roman Vaněk konečně věří, že se blýská na lepší časy. * V pořadu Jídlo, s. r. o., ukazujete, jak potraviny vznikají, nejčastěji ve velkovýrobě. Dokáže vás v tomto ohledu ještě něco překvapit? Drtivou většinu věcí o výrobě znám. V televizi ale funguju jako divákův prostředník, a proto se musím ptát jednoduše, aby to pochopil každý. Mám pocit, že my, Češi, jsme se narodili v kině jako brouk Pytlík, takže víme všechno. Tudíž pak skáčeme na nesmysly, jako že se prošlé tetrapakové mléko znovu plní do krabic nebo že se citrony nastříkávají vodou, aby vážily víc. Základní věci přitom neznáme. Věřím, že jediná cesta je vzdělávání. Je zajímavé zjišťovat, že i u nás umíme vyrobit skvělé věci. Ale není jich všude plno, protože řetězce dobré věci dosud nechtěly. * Ve fabrikách tedy nevyrábějí kvalitní jídlo, přestože by to uměli? Mockrát jsem se na to ptal, a oni odpovídali, že plní zadání zákazníků. Když za určitou cenu nedodají oni, dodá někdo z Polska, Španělska nebo třeba Turecka. Jen výrobci za nekvalitní potraviny nemohou. To jde na vrub těm hochům, co tady vládli a nebránili dostatečně naše zájmy v Evropské unii. Jiné státy mají dotace, takže mohou dodávat za cenu, za niž nejsme my s to me vyrobit. Je třeba také zmínit, že Česká republika má nejtvrdší hygienické normy v celé Unii. Jsme jediná unijní země, která stoprocentně dodržuje psaní etiket, a to někdy až ad absurdum. Deklarujeme na pečivu enzymy pro zlepšení mouky, které se během pečení ztratí. Proto je na našich obalech více éček než v jiných zemích Evropské unie. * Není to paradox, že normy jsou tak tvrdé, přitom produkujeme špatné výrobky? Máme stejné množství nekvalitních, tzv. low cost výrobků jako Němci, Španělé či Rakušané a méně než Američané. Kvalitu teprve začínáme objevovat. A v rámci objevování se musíme moc učit. Nákup předraženého bio kuřete nebo bio kedlubny nám nezaručí, že jsou násobně lepší než ty obyčejné. Musíme se naučit používat selský rozum a dívat se kolem sebe. * Není přísná legislativa důvod, proč nemáme víc malovýrobců – pekařů, cukrářů, sýrařů? Zákony a normy jsou nastavené správně, proto se nikdy v této zemi neobjevilo třeba BSE (nemoc šílených krav) a jiné problémy. Každý, kdo vyrábí potraviny, si hraje s pupíky lidí. Na začátku jsou vstupy kvůli hygieně velmi drahé, takže snad jedinou výjimku za nějakých konkrétně daných podmínek bych uděloval malovýrobcům. Jako ve Velké Británii, kde můžete jednoduše v malém péct skvělé koláče a prodávat je na místním trhu. Ale ono to sem přijde, naše země kopíruje Londýn, jen se zpožděním dvou desetiletí. * Proč vlastně více než dvacet let po revoluci jíme pořád „blbě“? Na jídlo jsme částečně z logiky věci zapomněli. Do revoluce jsme se ke kvalitě příliš nedostali, když se otevřely hranice, přišly řetězce, které z nás udělaly pokusné králíky. Zkoušelo se, až se došlo na samé dno, protože my si necháme všechno líbit. Společnost musela dospět. Zhruba v posledních třech letech se jídlo stalo fenoménem, o kterém se mluví všude. Jsem za to upřímně rád a je mi jedno, zda jsem představitelem gastronomie já, Zdeněk Pohlreich nebo Láďa Hruška. způsob je „a la“. Když nemáte rybu, šoupnete do rýže párek a la sushi. Není už to ale třeba vidět tak tragicky, jsme za polovinou naší gastronomické puberty. Stává se součástí bontonu něco o jídle vědět. Začínáme se pídit po chuti. Vystupujeme z mlhy. Pořád platí, že jsme popelnicí Evropy, nebo to je už jen bonmot? Pořád je rozdíl mezi velkými městy a zbytkem republiky. Ale už se ukazuje, že když ochutnáme

kvalitu, špatně se vracíme ke šmakuládám. Kvalitou nemám na mysli humra s kaviárem. Mluvím o obyčejných věcech – dobře udělané bramborové kaši, o chlebu. Začínáme objevovat složitost jednoduchosti. Často si myslíme, že když není v jídle hodně koření a ingrediencí, * Nepředstavuje ale Láďa Hruška to, proti čemu celé roky vystupujete? To není podstatné. Jde o to, že dokáže společnost zastavit, polarizuje ji. Pro část lidí je bůh, pro část pouhý „Pepek Vyskoč“. Jídlo je téma. Část Čechů si ovšem pořád myslí, že jde všechno přechytračit. Gastronomie je exaktní věda, kde vše spočítáte. My se ale bráníme, pořád si myslíme, že tisíckrát vyzkoušenou věc dovedeme udělat po svém a jednodušeji. Typicky český nebude chutnat. V Prakulu (Pražský kulinářský institut – pozn. red.) jsem osobně asistoval nejméně na tisícovce kurzů. A zažil dámu, která plakala. Bál jsem se, že se pořezala, ale byly to slzy pohnutí z toho, že nikdy nejedla lepší kaši a rybu než tu, co právě uvařila. Stačí jen pár ingrediencí. Musí být ale špičkové. Každá ingredience hraje svůj tón, a když přijde kuchař, jenž se na suroviny nevytahuje a umí zvolit správnou techniku, musí to zahrát v puse koncert. A právě na tohle musíme přijít. Už bych si natvrdo netroufl říct, že jsme odpadkový koš Evropy. Jsme, ale dostáváme se z toho. * Občas slýchám, že jídlo je nová modla, že to odráží vyprázdněnost témat ve společnosti. Ne, je toho pořád ještě málo. Jídlo je základní věc – ovlivňuje naši náladu, zdraví, pohodu. Jídlo je prvočinitel. A spánek, nic jiného nutné není. Podle mého názoru není smutnější člověk než ten, který jí jen proto, aby nezemřel hlady. Chuť mění nálady. Ne hlad, ale chuť. Je dokázáno, že když sníte něco, co je perfektně připravené, dochucené, ve správné teplotě, sníte toho méně a za delší dobu pocítíte hlad, než když sníte prázdný plnič. Bez jídla nemůžete být šťastní, snad jedině když jste Ind nebo jogín. Problémy téhle společnosti jsou z jídla. * A opravdu jsou viníky současného stavu u nás dravé supermarkety? Supermarkety všude na světě zrušily roční období, napomohly ke konzumerismu a u nás napáchaly velké škody v myšlení lidí. Známe jen slovo sleva, a vlastně nevíme, jaká je pravá cena surovin. Manažeři řetězců nejsou idioti, ale zkušení obchodníci. Jsou tady, aby vydělávali prachy, a budou dělat to, co jim dovolíme. Dokud budeme kupovat šmakulády, budeme je mít. Bez supermarketů a velkovýrobců bychom se asi už těžko obešli, malými farmáři obchod nenaplníte. Neříkejme ale, že řetězce jsou jen zlo. Pouze slyší na poptávku. A dnes se zboží v řetězcích mění, už se nebojí brát od lokálních maloproducentů, nad regály najdete fotky pekařů a zelinářů... * Dokážete předpovědět, jaký bude další trend? Ano: co je české, tomu můžu věřit. A nebudou to debilní samolepky z kdejakých kampaní, na kterých si namastily kapsy různé PR agentury. Nepotřebujeme nálepku kvality. Tou je jméno samotného výrobce. Ne pod číslem v oválku, ale pěkně jmenovitě. A aby se neschovávali do privátních značek řetězců. Říkáme: Skoč pro chleba a gothaj. Ale jaký chleba, jaký gothaj? Existuje hnusný gothaj i chleba, ale taky skvělý gothaj a chleba. Záleží na tom, kdo je vyrobí. My bychom měli říkat: Skoč pro chleba od Maška a pro gothaj od Dolejších. Jako se za první republiky chodilo pro paštiku k Maceškovi a k Uggemu pro taliány. Když vybudujete kvalitu, pak jen hlídáte dobrou pověst svého jména. Když pracujete po privátní značku někoho jiného, jste kdykoli nahraditelní někým levnějším. * Je tu něco, co vám od lokálních producentů chybí? Zrající sýry. Sýry se zvučným jménem, třeba hermelín nebo syrečky. Hodně výrobců tady dělá čerstvý sýr nebo žervé, všechno obalují ve stejném koření. Chybějí mi lokální sýraři a uzenáři s tváří, kteří vyrábějí něco, co se nevyrábí nikde jinde. To má obrovský dopad, pomáhá to danému mikroregionu a vytváří příležitosti k nádherné gastroturistice – něco jiného jíte na Sicílii, v Modeně nebo Piemontu. U nás můžete vyrábět vysočinu, nejpopulárnější český salám, všude. A chce ho dělat každý. Tenhle bordel byl v Itálii před pětatřiceti lety taky. A pak to najednou šlo. * A ty klenoty bychom měli? Ani nepotřebujeme sahat daleko do historie. Věděli bychom, že malínský křen je ferrari mezi křeny

stejně tak mezi salátovými brambory keřkovský rohlíček. Tady dělají tuhle šunku, támhle vysočinu. I řetězce by po takových potravinách automaticky sáhly. Teď máme štramberské uši – super, ale tím se jako národ fakt neládujeme každý den. * Sbíráte staré jídelní lístky. Co o nás říkají? Na sto padesát let starých lístcích najdete klasiku, která pořád přežívá. Představte si strom. Klasika je kmen, kolem něhož se košatí různé větve gastronomických -ismů. Ale všechno se napájí z tradice a klasiky. A také se k ní vrací. Třeba v jiné a modernější podobě, ale klasika přežívá. Můžete blbnout a jíst třeba raw stravu, ale raw zahyne. Klasika nezahyne. *** Vizitka me Roman Vaněk založil v roce 2008 Prakul (Pražský kulinářský institut), kde se svým týmem pořádá kurzy vaření pro amatéry, ale i profesionály. Ve svých internetových pořadech Peklo na talíři, Jídlo, s.r.o. odhaluje nekalé praktiky potravinářského průmyslu a šíří gastronomickou osvětu. Napsal několik úspěšných kuchařek s recepty z klasické (babiččiny) kuchyně. Kromě vaření a zájmu o gastronomii vášnivě rád sbírá staré kuchařky a jídelní lístky. V jeho sbírce nechybějí jídelníčky šlechtických rodů, ty se slavnými podpisy (třeba z prezidentského oběda v Lánech nebo speciální menu podepsané Evou Perónovou neboli Evitou), ale i docela obyčejné „jídeláky“ z nádražní restaurace. Vypovídají o době víc, než si myslíme. S manželkou a dvěma dcerami žije v Praze. Foto autor| Foto: ČTK a archiv Gurmet Foto popis| Roman Vaněk napsal a vydal i několik úspěšných kuchařek

Radio Praha Zprávy Rádia Praha - 29.8.2015 29.8.2015 Radio Praha str. 0 Zdeňka Kuchyňová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sobotka: Řetězce nesmí diskriminovat zemědělce a potravináře Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na národních dožínkách na Zemi živitelce v Českých Budějovicích slíbil, že koalice v Parlamentu prosadí schválení novely zákona o významné tržní síle, od níž si zemědělci a potravináři slibují posílení své pozice v jednáních s obchodními řetězci. "Obchodní řetězce nesmí diskriminovat české zemědělce a české a moravské potravináře," uvedl premiér. Podle Sobotky je prosazení zákona velká bitva. Zákon o významné tržní síle je spojován například se současnými problémy s odbytem mléka. Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana za to mohou nejen ruské sankce a zrušení mléčných kvót v Evropské unii, ale právě chování zahraničních obchodních řetězců. "Není možné, aby zahraniční obchodní řetězce diskriminovaly české zboží na českém území, není možné, aby České republika byla závislá na dovozech a ztratila svoji soběstačnost," řekl Toman. Valachová navrhuje povinný poslední rok mateřské školy Povinná školní docházka by se měla prodloužit z devíti na deset let. Školní vzdělání by mělo začít v pěti letech, povinný by byl poslední rok v mateřské škole, řekla novinářům ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) s tím, že v odůvodněných případech by mohli rodiče děti z této povinnosti vyvázat a podle individuálního plánu potomka vzdělávat doma. Návrh je v novele školského zákona, kterou do poloviny září dostane vláda. Valachová rovněž plánuje zpřísnit do dvou let vzdělávací programy škol, zavést tedy obdobu školních

osnov. Před osmi lety byly osnovy zrušeny a nahradily je mnohem volnější rámcové vzdělávací programy. Z jednotlivých škol tak nyní vycházejí žáci s rozdílnou úrovní znalostí. Povinné přijímací zkoušky na střední školy s maturitou by měly být od jara 2017, otázky budou zadávány centrálně. Umožněny budou dva termíny přijímacích zkoušek, přičemž se započte lepší dosažený výsledek. S povinnou maturitou z matematiky počítá ministryně až od jara 2021, tedy o dva roky později proti původním návrhům. Starostové kritizují nový návrh Pražských stavebních předpisů Starostové městských částí Praha 1 až 22 kritizují nový návrh Pražských stavebních předpisů, který předložila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Nezapracoval prý jejich připomínky a neřeší problémy hlavního města. Uvedl to Jiří Houdek, mluvčí Prahy 9, která hostila setkání starostů. Primátorka výtky odmítla. Návrh Pražských stavebních předpisů původně připravoval náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice), jeho verzi už městské části připomínkovaly. Minulý týden mu je ale rada odebrala z gesce a schválila verzi předloženou primátorkou. "Protinávrh primátorky například nepřípustně zvyšuje zahušťování zástavby. Neřeší ani parkování a počet parkovacích míst, a tím je zřetelně v rozporu se zájmy a potřebami obyvatel všech městských částí na území Prahy," uvedl místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). V Česku stoupá počet exekucí z důchodů i nemocenské Počet exekucí z důchodů stoupá, letos v pololetí jich bylo téměř 79.500, což je o 4150 víc než na konci loňska. Rostou také exekuce z nemocenských dávek. ČTK to sdělila mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová. Ze zkušeností pracovníků ČSSZ podle mluvčí vyplývá, že do důchodu odchází stále více lidí s již nařízenou exekucí. ČSSZ upozornila, že u dalších více než 40.000 důchodů exekuci eviduje, ale neprovádí, protože lidem musejí podle zákona zbývat peníze na živobytí. V letošním roce činí nezabavitelná částka 6118 korun. Na 200 lidí demonstrovalo v Praze proti údajným represím policie Kolem dvou stovek převážně levicových aktivistů protestovalo v pátek v podvečer v centru Prahy proti údajným policejním represím vůči krajně levicové scéně. Organizátoři demonstrace zpochybňují hlavně policejní akci Fénix, po níž policisté stíhají několik lidí kvůli údajné přípravě teroristického útoku na vlak. Levicoví aktivisté poukazují na podle nich podivnou roli tajných policejních agentů, kteří údajnou teroristickou skupinu infiltrovali. Německo podle vysídlenců musí mluvit se sousedy i o minulosti Německo se při jednáních se svými sousedy včetně Česka nesmí vyhýbat sporným tématům a musí mluvit i o minulosti. Dnes k tomu v Berlíně vyzval předseda německého Svazu vyhnanců (BdV) Bernd Fabritius. Organizaci sdružující spolky německých poválečných vysídlenců podle něj jde především o to, aby středoevropské země uznaly, že odsun byl protiprávní. Lpění na principu kolektivní viny odmítla také bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilia Müllerová. "Nacistickým Německem rozpoutaná druhá světová válka byla nejhorším okamžikem lidských dějin. Miliony lidí zahynuly při holokaustu, miliony dalších byly deportovány nebo uvězněny v koncentračních táborech," řekla. "Po skončení války ale bezpráví pokračovalo. A v roce 1990 to jasně řekl i český prezident Václav Havel - že vyhnání Němců nebyl trest, byla to pomsta," uvedla ministryně. Olomoucká charita zajistí lékařskou péči pro 350 dětí z Haiti Olomoucká arcidiecézní charita (ACHO) se chystá zajistit lékařskou pomoc pro 350 dětí z jedné ze základních škol na Haiti. Pomoci se dočkají děti ve škole v Baie de Henne, kde olomoucká charita působí dlouhodobě. Podle humanitární pracovnice Kristýny Lungové, která na Haiti odlétá na začátku

září, lze zajistit lékařskou pomoc na takto odlehlých místech pouze postupně. Na zajištění péče přispěli Olomoučané během prázdninové kampaně, kdy přispívali libovolnou částkou za kohoutkovou vodu v restauracích, kavárnách či barech ve městě. Kromě zdravotní péče se humanitární pracovníci zaměří také na odbourání negramotnosti, která zasahuje až 50 procent populace Právo: Policie prověřuje Pelikána za odpuštění milionových sankcí Protikorupční policie prověřuje, zda stát nepřišel o miliony korun, když ministerstvo spravedlnosti odpustilo firmě sankce za kolabující elektronický obchodní rejstřík. Dohodu uzavřel ještě coby náměstek nynější ministr Robert Pelikán. Podle trestního oznámení jeho úřad odpustil stamilionovou pokutu. Podle Pelikána je to absurdní, celá zakázka stála asi 30 milionů a penále činilo dva miliony, uvedlo Právo. Na chrudimském letišti se po pádu zranil parašutista Na chrudimském letišti se dnes ráno zranil parašutista. Jednačtyřicetiletý muž z Rychnovska na závěr seskoku zřejmě provedl manévr, po němž se zřítil volným pádem z výšky asi pět až deset metrů na travnatou plochu. ČTK o tom informovala mluvčí krajské policie Markéta Janovská. Zraněného transportoval do nemocnice vrtulník. V Chrudimi se dnes koná Letecký den. Na letišti v Klatovech zemřel parašutista, spadl z 500 metrů Nizozemský parašutista zemřel v pátek v podvečer při seskoku na letišti u Klatov. Devětačtyřicetiletý muž následkům zranění na místě podlehl. Událostí se zabývá policie. Podle prvotních informací se muži neotevřel padák a spadl z půlkilometrové výšky. Příčina se vyšetřuje. Letiště v Klatovech je vyhledávané zejména pro extrémní disciplínu swooping založenou na vysokorychlostním přistání na padáku. Lékař z Plzeňska podle policie podvodně vykázal péči za 23 mil. Policie navrhla obžalovat z podvodu jednapadesátiletého lékaře z Plzeňska, který údajně na základě nepravdivých podkladů vyúčtoval od zdravotní pojišťovny více než 23 milionů korun. Peníze inkasoval v letech 2010 až 2012. Na policejním webu to uvedla mluvčí Jana Tomková. V Olomouci spadl z hradeb mladý muž, zemřel na místě V Olomouci v noci na dnešek zemřel po pádu z hradeb nedaleko centra města dvaatřicetiletý muž z Chrudimska. Záchranáři se jej snažili zachránit, nakonec však podlehl svým zraněním na místě. Podle policie se tragická událost obešla bez cizího zavinění. "Podle prvotního zjištění šel dvaatřicetiletý muž z Chrudimska po betonové hradbě, kdy následně spadl z pěti metrů na asfaltový povrch přímo na hlavu," uvedl policejní mluvčí. Praha chce zavést hromadné zasílání varovných SMS Hlavní město Praha chce zavést hromadné zasílání varovných SMS, které by bylo možné v případě nehod nebo neštěstí zasílat obyvatelům postižených městských částí. V současnosti mohou varovné sms dostat pouze obyvatelé, kteří se k přijímání varovných zpráv přihlásí. V praxi tak tato elektronická varování dostane jen minimum lidí. Na setkání s novináři v rámci Dne integrovaného záchranného systému to řekla pražská primátorka Adriana Krnáčová (za ANO). Do babyboxu v Hloubětíně někdo odložil několikadenního chlapce Několikadenního chlapce našli zdravotníci v babyboxu v pražském Hloubětíně. Dostal jméno Luděk, sdělil ČTK zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. Je to letošní 13. dítě odložené do některé ze speciálních schránek v zemi a celkově 125. dítě za celou historii babyboxů, které fungují už deset let. Právě v hloubětínském GynCentru Hloubětíně vznikl v roce 2005 první babybox. Nyní je v republice v provozu 66 schránek, naposledy byl babybox otevřen v červenci v turnovské nemocnici.

Hrady a zámky se otevřou za nočního osvětlení Více než osm desítek památek otevře dnes večer své brány návštěvníkům s netradičním programem a výjimečnou atmosférou. Do Hradozámecké noci se zapojují památky ve správě státu, měst i dalších vlastníků. Hlavní program letos bude na státním zámku Kratochvíle. Neobvyklou atmosféru především bývalých šlechtických sídel si v minulých pěti ročnících nenechaly ujít vždy tisíce lidí. Přístupné ale budou nejen hrady a zámky. Poprvé se do Hradozámecké noci zapojí čtyři slavné brněnské vily - Jurkovičova vila, vila Löw-Beer, vila Stiassni a vila Tugendhat. Zájemci se mohou těšit na komentované prohlídky, koncerty či promítání. V Praze bude program i v Senátu. Na Tankový den v Lešanech přišlo přes 10.000 diváků Na Tankový den v Lešanech na Benešovsku přišlo přes 10.000 diváků. K vidění byly i výměnou získané exponáty ze Švédska, děla, kanóny i obrněná vozidla. Návštěvníci jich mohli několik vidět poprvé také v pohybu. Dnešní akcí vyvrcholila sezona tohoto historického muzea, řekl ČTK Andrej Halada z Vojenského historického ústavu Praha. Tankový den připomněl mimo jiné sedmdesáté výročí konce druhé světové války, diváci podle Halady ocenili mimo jiné ukázku bitvy mezi armádou Spojených států amerických a vojáky německého wehrmachtu. Dnešní akce se také zúčastnil ministr obrany Martin Stropnický, který se projel v izraelském tanku typu Merkava. Součástí Tankového dne byl také křest knihy vojenského historika Vladimíra Franceva Československé zbraně ve světě. Plzní poprvé prošly obří loutky, zájem lidí byl obrovský Pět z osmi unikátních obřích loutek španělské divadelní skupiny Carros De Foc se v pátek v podvečer vydalo z plzeňského pivovaru na centrální náměstí, kde zahájily speciální show. Chodící a mluvící marionety o velikosti až 20 metrů, které se rozmístily v centru, sledovaly tisíce lidí. Představení ve třech dějstvích vzniklo na míru Plzni a vypráví příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Hlasy zapůjčili například herci Jiří Lábus, Martin Stránský a Antonín Procházka. Poprvé v historii souboru se předvede všech osm loutek najednou. Kino Evald uvede přehlídku severských filmů Od 2. do 11. září se v pražském kině Evald uskuteční přehlídka severských filmů, na které se podílí centrum Skandinávský dům. Jde o tituly, které většina Seveřanů dobře zná a miluje, ale pro mnoho českých diváků budou novinkou, sdělila ČTK Alice Aronová ze společnosti CinemArt. "Diváci se mohou těšit na bláznivou finskou klasiku Uuno Turhapuro slouží v armádě, která je nejpopulárnější, příběhem ze série o antihrdinovi Uunovi a jeho ztřeštěných kouscích. Norsko bude reprezentovat černočerná komedie Černý Laponec, jež by se dobře vyjímala i na Festivalu otrlého diváka," uvedla Aronová. Ve švédském městě Värmland se odehrává gangsterská komedie Hubená Sussie, v níž jednu z hlavních rolí ztvárnila populární švédská herečka českého původu Tuva Novotny. Hrad Helfštýn obsadili kováři z celého světa, začal zde Hefaiston Středověký hrad Helfštýn na Přerovsku obsadili kováři z celého světa. Na největší evropské setkání mistrů černého řemesla dorazilo 522 účastníků, mezi nimi kováři z USA, Austrálie či Kanady. Jejich dovednost mohou celý víkend sledovat i návštěvníci hradu. V jeho prostorách se rozžhavilo 13 kovářských výhní, zvuk kovadlin se nese ze všech koutů. Mezinárodní setkání kovářů Hefaiston každoročně přijdou obhlédnout tisíce lidí. Jen za sobotu jich bylo kolem 5000. Praha dnes hostila gastronomické akce na náplavce i Ladronce Dvě gastronomické akce dnes přilákaly Pražany na smíchovské Hořejší nábřeží, kde se konal festival Náplavka Street Food, a do břevnovského parku Ladronka. Tam se uskutečnil F.O.O.D. piknik, jehož účastníkem byl i protagonista oblíbené televizní show S Italem v kuchyni Emanuele Ridi. Na Ladronku přišlo několik tisíc návštěvníků. O jejich pozornost usilovalo na pět desítek stánků, které nabízely vedle specialit z grilu i thajské nudle, francouzské palačinky, kozí sýry, domácí limonády a

zavařeninu, pečivo slané i sladké. Samozřejmě také víno a první zkvašený mošt z italských hroznů. Gastronomický festival na náplavce byl zaměřen na exotické potraviny. K mání byly speciality v indickém stylu, takzvaná raw food, zaměřená na přírodní, tepelně ani průmyslově neupravované potraviny, marocká kuchyně a grilované ryby. Jak se slavily dožínky, lidi zajímá, do Edenu v Bystřici nad Perštejnem jich přišly stovky Vůně čerstvě pečeného chleba a koláčů se dnes nesla centrem Eden v Bystřici nad Perštejnem. Stovky lidí se tam přišly podívat, jak se kdysi na Vysočině slavily dožínky. Vyzkoušeli si i sečení, mlácení a mletí obilí a pečení chleba. Dožínky tam pokračují ještě v neděli trhem, ukázkami řemesel a degustací regionálních potravin spjatých s koncem žní. Ve Vavřinci v Moravském krasu je nově otevřeno muzeum včelařství Obec Vavřinec na Blanensku, která leží ve střední části Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, vybudovala expozici včelařství. Stála zhruba půl milionu korun a zájemci ji naleznou v tamním kulturním domě. O vybudování stálé výstavy se zasloužili včelaři, kteří dodali všechny exponáty, řekl ČTK tamní starosta Miloslav Novotný. V Srní bude centrum na pozorování vlků Národní park Šumava (NPŠ) dokončuje v Srní, srdci západočeské části parku, nové návštěvnické centrum na pozorování vlků. Rozšíří místa, kde se mohou lidé blíže seznámit se životem divokých zvířat Šumavy a pozorovat je téměř v jejich přirozeném prostředí. S náklady 85 milionů korun jde o největší investici v 25leté historii parku. Zoocentrum, na které dá 90 procent Evropská unie, by se mělo otevřít do konce září, řekl ČTK náměstek ředitele NPŠ Miloš Juha. Sport Český kajakář Jiří Prskavec letos mezi vodními slalomáři dominuje kategorii do 23 let. Po dubnovém triumfu na mistrovství světa, kde získal svůj druhý titul v této kategorii, se dnes stal v Krakově i evropským šampionem do 23 let. Zlato pro Českou republiku v Polsku získala rovněž kanoistka Monika Jančová. Na stupně vítězů ji mezi kanoistkami doprovodila Jana Matulková, která skončila třetí. V juniorech dojel třetí kajakář Alexandr Maikranz. Judista Lukáš Krpálek skončil na mistrovství světa bez medaile, což se mu na světovém šampionátu stalo poprvé od roku 2010. Obhájce titulu ve váze do 100 kg se v Astaně od úvodních kol trápil, přesto došel do semifinále. V něm nestačil na Němce Karla-Richarda Freye a v následném boji o bronz podlehl jeho krajanovi Dimitrimu Petersovi. Za páté místo si připíše do žebříčku 180 bodů. Motocyklový závodník Karel Hanika odstartuje do Velké ceny Velké Británie po životním výkonu v kvalifikaci ze druhého místa. Český jezdec dnes v kategorii Moto3 nestačil jen na Španěla Jorgeho Navarra, za nímž zaostal o více než půl sekundy. Jediný Čech v elitní kategorii MotoGP Karel Abraham obsadil v kvalifikaci 24. příčku. Plážová volejbalistka Kristýna Kolocová s novou spoluhráčkou Hanou Skalníkovou postoupila do semifinále mistrovství republiky. Martinu Bonnerovou s Karolínou Řeháčkovou udolaly v koncovce prvního setu 33:31, druhou sadu pak vyhrály hladce 21:15. Na domácím šampionátu zatím ve třech zápasech neztratily ani set.O finále se v neděli utkají se Šárkou Nakládalovou a Eliškou Gálovou, které je porazily před dvěma týdny v semifinále Superpoháru v Praze. Počasí Bude jasno nebo skoro jasno. Ráno ojediněle mlhy. Nejvyšší teploty 31 až 35 °C, v 1000 m na horách kolem 27 °C. Horké počasí vydrží ještě několik nadcházejících dní. Teploty zřejmě někde překročí 30 stupňů Celsia i v úterý, kdy dětem začíná nový školní rok. Uprostřed týdne se ale ochladí a bude jen kolem 20 stupňů. Příští čtyři týdny budou jako celek teplotně nadprůměrné až průměrné. Vyplývá to z měsíční

předpovědi, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Rokycanský deník O fotbalisty Viktorie se v Srbsku stará kuchař z Plzně. Horváth svíčkovou se šesti nedostal 28.8.2015

Rokycanský deník str. 5 Region VÁCLAV VACEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Novi Sad (od zvláštního zpravodaje Deníku) – Bývá to spíše výsada největších evropských klubů, že si s sebou na zápasy venku přivezou do cizí země i svého kuchaře. Při odvetě play off Evropské ligy v Srbsku k tomuto kroku sáhla tentokrát i Viktoria Plzeň. O výpravu úřadujícího českého šampiona se totiž v Novem Sadu stará plzeňský kuchař Jan Leitl, Executive Chef restaurace Na Spilce. Není to ale projev nedůvěry k personálu hotelu, kde Západočeši bydlí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Důvod, proč si Viktoria přivezla i svého kuchaře, je mnohem prozaičtější. „Kuchyně hotelu byla z technických důvodů několik týdnů uzavřena a otevírala se právě až s naším příjezdem. Přítomnost pana Leitla je tak pouze preventivním krokem, který se však výrazně vyplácí a vrací se nám v podobě spokojenosti hráčů,“ vysvětluje tento krok tiskový mluvčí Viktorie Pavel Pillár. Hotel Sole Mio má skvělou pověst, o čemž svědčí i to, že jeho služeb využili v minulosti například volejbalisté Brazílie, Itálie nebo Spojených států. Vedení klubu a realizační tým Viktorie ale nechce podcenit před nejdůležitějším zápasem sezony jedinou maličkost, a proto poslalo do Srbska zkušeného odborníka, který nad nabídkou klubu neváhal ani na okamžik. „Dorazil jsem už v noci z úterý na středu a od rána pak kontroloval vše potřebné. Jedná se především o vybavení kuchyně, kvality surovin, ale také kontrolu teplotního řetězce jednotlivých potravin. To znamená, zda se například s masem či zeleninou po celou dobu procesu nakládá správně,“ vysvětluje Jan Leitl. Samotné menu dopředu konzultoval s fyzioterapeuty Viktorie. A jak vypadá jídelníček viktoriánů? „Dominují libová masa s minimem tuku a velké množství zeleniny,“ líčí plzeňský kuchař. „Velmi oblíbená je v poslední době také bezlepková varianta jídel. Když se však ví, jak na to, není to na chuti znát,“ dodává. Samotní hráči si přítomnost českého kuchaře v srbském hotelu pochvalují. „Skvělé, díky šéfe,“ vysekl po středeční večeři poklonu Janu Leitlovi záložník Viktorie Milan Petržela. Tradiční bonmot si neodpustil vtipálek Pavel Horváth, tentokrát už v roli asistenta trenéra. „Tak zítra dle dohody svíčková se šesti, tatarák a vepřové koleno. Ať máme na večer základ,“ smál se asistent trenéra Krejčího. Vyhlášený gurmán má však smůlu. Na stole, stejně jako hráči, najde klasické lehčí předzápasové menu. A jak se Jan Leitl k nabídce českého fotbalového mistra Viktorie vůbec dostal? Není to totiž jeho první zkušenost s Viktorií. „Mám na starosti přípravu slavnostních obědů, které k pohárovým utkáním neodmyslitelně patří. Jedná se o společenskou akci, při které se potkávají nejvyšší představitelé obou klubů, zástupci UEFA i případné návštěvy z řad velvyslanců,“ vysvětluje. V Plzni jim vedle skvělého piva servíruje speciální menu s důrazem na lokální a sezonní potraviny, které má za cíl představit českou kuchyni. „Někdy jdu připravené menu osobně hostům představit, ale nejsem velký řečník a nejlépe se cítím v kuchyni,“ usmívá se. V Srbsku Janu Leitlovi pomáhají s přípravou jídel tři srbští kolegové. „Své práci rozumějí, spolupráce funguje,“ chválí hotelové kuchaře. „Mají ale nařízeno, aby večer při utkání fandili tomu správnému týmu,“ směje se. Ajak je na tom se vztahem k fotbalu samotný Jan Leitl? „Upřímně, na fotbale budu poprvé právě nyní při zápase s Vojvodinou,“ přiznává na rovinu. Nikdy nebyl zarytý fanda žádného klubu, ale k Viktorii si postupně hlubší vztah nachází. „Čím více se dostávám do kontaktu s hráči i zaměstnanci Viktorie, tím mám blíže k nim i k jejich zápasům. Ve čtvrtek večer budu určitě držet palce,“ slíbil Jan Leitl. Foto popis| JAN LEITL dohlíží na stravování fotbalistů. Foto autor| Foto: FCV/Martin Skála

Region| Západní Čechy Publikováno| Rokycanský deník; Region; 05 Publikováno| Tachovský deník; Region; 05 ID| 7981df5d-fef2-431e-af71-e7391fd2a67d

sport.ihned.cz Putin ztrácí rekordní oblibu. Rusům vadí zdražení potravin či bydlení 28.8.2015

sport.ihned.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz ČTK, jsf Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nejpopulárnější ruský politik prezident Vladimir Putin lehce ztrácí svoji rekordní podporu. Zřejmě to způsobily rostoucí ceny benzinu nebo potravin. Podle posledních průzkumů by ho nyní volilo zhruba o 4 procenta méně lidí než v květnu. Přesto mu podporu vyslovuje 70 až 80 procent Rusů. Ze 42 na 37 procent klesl i počet jeho stoupenců, kteří mu bezmezně věří. Nespokojenost Rusů se zdražováním účtů za bydlení, benzin a potraviny se nepřímo odrazila na mírném poklesu obliby ruského prezidenta Vladimira Putina. Alespoň tak sociologové interpretují výsledky posledních průzkumů veřejného mínění. Putina by podle průzkumu státní agentury FOM nyní volilo 72 procent Rusů oproti 76 procentům v květnu. Ze 42 na 37 procent klesl i počet dotázaných, kteří hlavě státu bezmezně věří. K obdobným zjištěním dospělo i nezávislé středisko Levada: prezidentovu práci si nyní pochvaluje 86 procent Rusů, oproti 89 procentům v květnu. Rusové zachraňují západní potraviny. Ovoce vyhrabávají na skládkách - čtěte ZDE "Na dalekosáhlé závěry je brzy, prezidentova obliba nepatrně kolísá od loňského března (kdy Putin k Rusku připojil ukrajinský Krym - pozn. ČTK)," řekl listu Vedomosti šéf FOM Alexandr Oslon. O náladách v zemi podle něj spíše vypovídá rostoucí reptání na zvyšující se ceny, avšak tato nespokojenost nesouvisí přímo s popularitou hlavy státu. "V představách většiny občanů má Putin vliv na všechno, ale ne vše řídí," vysvětlil. "Mírně oslabil kladný postoj občanů nejen k prezidentovi, ale ke všem částem režimu (...), ale je to nepatrné oslabení," uvedl Alexej Graždankin z Levady. Odhadl, že v zářijových komunálních volbách možná klesne účast, ale výsledky to nijak neovlivní. Politologové však vidí situaci černěji kvůli kumulaci špatných zpráv. Podle Michaila Vinogradova k devalvaci rublu, projevům spotřebitelské paniky, odříkání si zahraničních dovolených a odmítavé reakci veřejnosti na ničení západních potravin přibyly další špatné zprávy, jako bylo osvobození odsouzené aktérky korupční aféry Jevgenije Vasiljevové a uvalení zákazu prodeje na západní prací prášky. Zemi dva týdny před volbami podle něj hrozí "pokažená nálada". Ruský návrat do minulosti - čtěte ZDE Opozice také doufá, že situace v zemi není až tak stabilní, jak by se dosud zdálo. "Lidé zatím reagují na události pasivně (...), ale rostoucí negativní nálady mohou vést k nepředvídatelným následkům," soudí Sergej Obuchov z vedení komunistů. Sergej Mitrochin z liberální strany Jabloko míní, že lidi čím dál více popuzuje, že režim sahá na jejich blaho. Změny k lepšímu se čekat nedají, a tak udržet národ v euforii další rok, kdy budou parlamentní volby, by podle něj bylo možné jedině, kdyby Putin připojil k Rusku i východní Ukrajinu. "Ale to se

samozřejmě nestane, a tak trend klesající obliby režimu bude pokračovat," předpověděl Mitrochin.

URL| http://zahranicni.ihned.cz/rusko/c1-64...rusum-vadi-zdrazeni-potravin-ci-bydleni

Venezuele hrozí hyperinflace. Ekonomika se stále propadá, lidé rabují obchody a lékárny 28.8.2015

sport.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Simone Radačičová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Venezuele do budoucna hrozí hyperinflace. Podle expertů jen do konce roku vzroste inflace na 200 procent. Vyostřuje se napětí mezi Kolumbií a Venezuelou. Venezuelci obviňují Kolumbijce, že skupují dotované potraviny a pašují je do své země. V prosinci se budou konat parlamentní volby. Po 16 letech by je mohla vyhrát opozice. Finanční analytik a blogger Miguel Octavio z Floridy se do rodné Venezuely na skok vrací každý měsíc. Pokaždé se v Caracasu zastaví ve své oblíbené restauraci a dá si "arepas", tedy plněné kukuřičné placky. Jejich cena ale neustále výrazně roste, a proto si ji Octavio pokaždé zapisuje do svého vlastního "arepa indexu". To aby mohl zjistit, jak ve Venezuele rostou ceny různých výrobků, popisuje list Wall Street Journal. Například cena placky arepa se za posledních devět měsíců zčtyřnásobila. "Arepa index" s nadsázkou představuje jednu z možností, jak sledovat rychlý růst cen různých výrobců ve Venezuele. Tamní centrální banka naposledy zveřejnila údaje o vývoji inflace loni v prosinci. Tehdy inflace dosáhla na téměř 70 procent. Inflace ještě vzroste Venezuelská ekonomika zabředá do stále silnějších potíží. Nejvíce na ni dopadá propad v cenách ropy, která se na vývozu země podílí z 96 procent. Zemi rychle dochází devizové rezervy, a proto musí neustále omezovat dovoz. Již dlouhé měsíce se Venezuelci potýkají s nekonečnými frontami na základní potraviny, léky nebo i plenky. Mnohé trápí také hlad. Na 70 procent lidí přestalo kupovat některé základní potraviny, a to protože jsou příliš drahé nebo nedostupné, uvedla v průzkumu veřejného mínění společnost Consultores. Některé části země pak hlásí i rabování obchodů či lekáren. Venezuele chybějí léky, nemocnice odkládají operace. Lidé stojí fronty na toaletní papír - čtěte ZDE Neodstatky ale netrápí pouze běžné Venezuelce. Také tamním firmám často chybí součástky a omezují tak produkci. Země se tak dostává do spirály neustále rostoucích cen, nedostku základních potravin a prohlubující se recese. Zatímco loni ekonomika klesla o zhruba tři procenta, letos se podle odhadů Mezinárodního měnového fondu propadne až o sedm procent. Do budoucna pak Venezuele hrozí také hyperinflace. Už nyní má podle mnohých ekonomů nejvyšší inflaci na světě - pohybuje se kolem 120 procent. A bude ještě hůř. Do konce roku by inflace mohla překonat 200 procent, odhaduje banka Barclays. Z potíží prezident viní pašeráky Venezuelský prezident Nicolás Maduro z nedostatku potravin a dalšího zboží obviňuje také údajné kolumbijské pašeráky, kteří podle něj převážejí dotované zboží z Venezuely právě do Kolumbie.

Nedávno na hranicích mezi oběma zeměmi došlo k přestřelce, během které byli zraněni tři venezuelští vojáci. Kvůli tomu Maduro nechal uzavřít část hranice a vyhlásil stav ohrožení v několika venezuelských městech. Současně uvedl, že všichni Kolumbijci, kteří žijí ve Venezuele bez povolení, musí ze země odejít. Slovensko je mezi 15 nejhoršími ekonomikami na světě, na prvním místě Venezuela - čtěte ZDE Z oblasti pak vláda deportovala zhruba tisícovku Kolumbijců, kteří zde pobývali. A další tisíce Kolumbijců prchají zpět do své vlasti. Z té původně uprchli kvůli více než 50letému konfliktu mezi vládou a povstalci z guerillového hnutí FARC. Někteří z kolumbijských imigrantů si nyní stěžují, že venezuelská vláda jim dala jen 72 hodin na to, aby opustili Venezuelu. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos odmítá, že by se jednalo o pašeráky, tvrdí, že jsou to často chudí lidé, kteří žijí ve slumech. "Jsou to prostí lidé. A jak mi řekli, tak je vyhodili jako psy," řekl. Napětí mezi oběma zeměmi roste. Jak Caracas, tak Bogota odvolali své velvyslance, prezident Kolumbie se pak nechal slyšet, že postup sousední Venezuely je "nepřijatelný". Madura zřejmě čeká volební prohra Venezuelského prezidenta Madura, který se ujal moci před více než dvěma roky, čeká brzy velký test. Už na začátku prosince se budou konat klíčové parlamentní volby. Očekává se, že Madurova socialistická strana utrpí velké ztráty. Jeho působení v prezidentském úřadě schvaluje pouze 25 procent lidí, uvedla nedávno společnost Datanalisis. Vůbec poprvé po 16 letech by tak opozice mohla ovládnout jednokomorový Kongres. "Dostali bychom se tak do situace, kdy by oslabeného prezidenta ještě více oslabila porážka ve volbách," komentoval možný vývoj analytik Alejandro Arreaza z Barclays. A nejen to, opozice posílená vítězstvím ve volbách by se mohla pokusit prezidenta odvolat z funkce. O jeho setrvání v úřadu by pak mohla například svolat referendum.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64524760-ven...e-propada-lide-rabuji-obchody-a-lekarny

Karlín obohatila gastronomická novinka. Nejen Bistro sází na unikátní Josper gril 1.9.2015

sport.ihned.cz str. 0 life.ihned.cz Libor Budinský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Návštěvníka karlínského Nejen Bistra na první pohled zaujme industriální interiér. Jídelní lístek se každý den obměňuje podle dostupných surovin. Při přípravě masa i zeleniny se uplatní unikátní Josper gril na dřevěné uhlí. Z nabídky Slávky s čerstvým fenyklem, chilli, česnekem, limetkou a petrželí 168 korun Grilovaný hovězí Flap se salátem z čerstvé zeleniny a česnekovou bagetou

278 korun Hovězí burger s karamelizovanou cibulí, čedarem a domácí okurkovou majonézou 175 korun Tip: Ochutnejte stařenou hruškovici či jemnou malinovici z nabídky populární značky Baron Hildprandt. Malá čtvrť nedaleko centra roste do krásy a zajímavé restaurace zde přibývají snad každý týden. Nejen Bistro je vzornou ukázkou, jak ušít restauraci na míru nejen danému interiéru, ale také okolnímu prostředí. Už na první pohled zaujme industriální interiér, odhalené cihly na stěnách, masivní dřevěný stůl, zajímavá světla a další detaily. Majitelé podniku se inspirovali především v Budapešti, která má dnes jednu z nejdynamičtějších gastronomických scén v Evropě. Šťavnaté maso Nejen Bistro má vzdušnou, mimořádně příjemnou atmosféru, která láká na snídaně (je otevřeno již od devíti hodin), obědy i večerní posezení u lahve vína. Jídelní lístek se každý den připravuje nový, podle surovin, které má šéfkuchař k dispozici. Přesto má jednoho společného jmenovatele a tím je dokonalý Josper gril na dřevěné uhlí, na kterém se připravují nejen masa, ale také ryby, mořské plody či zelenina, kterou má restaurace od vlastního farmáře. Při teplotě 300 stupňů se maso současně peče i griluje a neunikne z něj žádná šťáva. Okurková polévka Nicméně potěší i pokrmy připravované mimo gril, například osvěžující okurková polévka s koprovým olejem, která je doslova křupavá, stejně jako velmi jemné carpaccio z pečené červené řepy, doplněné lahodným ovčím sýrem a praženými mandlemi. V nabídce grilovaných jídel většinou nechybí kuřecí stehenní steak, který nabízí příjemné překvapení, neboť díky tuku pod kůží je maso nejen křupavé, ale také šťavnaté. Další stálicí na měnících se menu je hovězí burger s karamelizovanou cibulí a domácí okurkovou majonézou. Maso na burger se používá z hovězího krku, je prorostlé tukem a díky tomu pěkně šťavnaté. Slávky na grilu Z aktuální nabídky nás potěšily slávky s čerstvým fenyklem, chilli a česnekem, připravené také na Josper grilu, díky čemuž měly výraznější chuť a pevnější texturu než klasické slávky vařené na víně. Ještě větším zážitkem byl ovšem grilovaný hovězí flap, servírovaný s česnekovou bagetou, který názorně ukázal, jak funguje spojení unikátního grilu a kvalitního amerického masa. Přestože jde o pupík, tedy levnější a ve srovnání s klasickými steaky méně uznávanou část masa, konečný výsledek byl dokonalý, neboť maso bylo křehké, měkké a šťavnaté. A vyhlášená jsou také hovězí žebra konfitovaná se šalotkou a česnekem v sádle při sedmdesáti stupních. I tento způsob vaření "umí" Josper gril. Pivní speciál Z nealkoholických nápojů potěší domácí limonády, třeba okurková či mátová. Na čepu jsou dalešická jedenáctka a třináctka, které se vaří ve slavném pivovaru známém z filmových Postřižin. Ještě zajímavější je ovšem pivní speciál z malého pivovaru Krajinská 27 v Českých Budějovicích. Jmenuje se Krajinská IPA a podává se v tradiční pivní lahvi, které se používaly před sto lety. Podívejte se, jak šéfkuchař Martin Císař připravuje kalamáry na Josper grilu: IPA je zkratka india pale ale, jde o pivo, které mělo více alkoholu a bylo trvanlivější, to proto, aby ho

bylo možné dovézt anglickým vojákům do vzdálených kolonií. Krajinská IPA příjemně voní, má harmonickou chuť a pije se ze speciálních sklenic na stopce podobně jako víno. Američané milují svá jídla na špejli. Fotí se s nimi i prezidentští kandidáti - čtěte ZDE Praha má svou restauraci na střeše. Balcony Bar se inspiruje v New Yorku - čtěte ZDE Řemeslná vína Vinná karta je poměrně jednoduchá, ale hosté v ní najdou řadu zajímavých, řemeslně připravených vín ze střední Evropy, Itálie či Španělska. Do horkých dnů se hodí růžová Frankovka od Mádla, potěší oba německé ryzlinky či příjemný Sauvignon z Jižního Tyrolska. Mezi červenými víny stojí rozhodně za ochutnání toskánské Rosso di Montalcino, které se někdy označuje za malé Brunello. Chutí a strukturou je velmi podobné, ale cena je výrazně nižší. Rozhovor se šéfkuchařem: Martin Císař Ze které suroviny rád vaříte a proč? Víte, moje původní profese je řezník, a tak asi není velkým překvapením, že moje nejoblíbenější surovina je maso. Není nic lepšího než hezky vystařený kus hovězího. Dobrý steak ničím nenahradíte. Jaké jídlo, které jste ochutnal v poslední době, vás nejvíce překvapilo? Největším překvapením byl marinovaný meloun, který jsme ochutnali s přáteli v Barceloně v restauraci Botega 1900. Prostě a jednoduše byl naprosto perfektní. Ve které restauraci si pochutnáte a co si tam dáváte? Sním skoro vše, jsem celkem nenáročný strávník, ale když si chci pochutnat, jdu na dobré sushi. Skvělé sushi mají v Rytířské ulici v sushi baru Made in Japan. A co si tam dávám? U mě osobně vede marinovaný mořský uhoř.

URL| http://life.ihned.cz/jidlo/c1-64509760...jen-bistro-sazi-na-unikatni-josper-gril

STYL Svačiny pro školáky 1.9.2015 STYL str. 14 Inspirace Vendula Presserová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Během dopoledne potřebuje dětský organismus v první řadě palivo pro mozek v podobě sacharidů, energii pro svaly, kterou si vezme z tuků, bílkoviny pro sílu, výkonnost a obnovu buněk. Kosti volají po vápníku, imunita po bifido bakteriích a vitamínech, celé tělo po vodě. A to jsme teprve na začátku seznamu, který obsahuje řadu dalších položek. Sečteno: dětská strava by měla být pestrá a zároveň lákavá, aby zdravé svačinky nekončily v koši. Pařížský motýlek Není-li vaše holčička obézní, klidně jí k svačině upečte čokoládový dezert. Motýlkem okouzlí kamarádky, flavonoidy obsažené v kakau posílí její imunitu. Do krabičky přidejte mrkev. Suroviny:

Na těsto: * 1 balení Pařížského dortu Dr. Oetker * 260 ml vody * 30 ml oleje * 2 vejce Na krém: * směs na přípravu krému (součást balení Pařížského dortu) * 500 ml smetany ke šlehání Na ozdobení: * 1 balíček šlehačky v prášku * 150 ml studeného mléka * zdobení Příprava: 1 Směs na přípravu pařížského krému svaříme se smetanou podle návodu na obalu a necháme vychladnout. 2 Do směsi na těsto přidáme vodu, olej a vejce a připravíme hmotu na korpus. Nalijeme ji do vymazané a moukou vysypané formy. Vložíme do předehřáté trouby a upečeme (na 150 °C 35 minut). Korpus necháme vychladnout. 3 Vychlazenou pařížskou smetanu nalijeme do vyšší nádoby a vyšleháme elektrickým ručním šlehačem na nejvyšším stupni dotuha. Korpus podélně rozřízneme. Polovinou krému potřeme spodní díl, přikryjeme vrchním dílem a zbytkem krému potřeme povrch a okraje dortu. Uložíme do chladničky. 4 Na ozdobení připravíme šlehačku a naplníme jí cukrářský sáček s řezanou trubičkou. Dort rozkrojíme na poloviny a položíme na podnos zakulaceným okrajem těsně k sobě tak, aby půlky dortu vytvořily motýlí křídla. Ozdobíme šlehačkou a barevným nebo zlatým či stříbrným zdobením. Salát Do plastové krabičky připravte školákovi salát. Chutnají mu olivy a nenávidí celer? Respektujte v rámci možností jeho chutě, aby sváča neskončila v koši. Nechte ho, aby sám navrhl svou skladbu salátu. Suroviny: * hlávka ledového salátu * 1 konzerva tuňáka v oleji * 2 vejce * 1 oranžová paprika * 1 rajče * půlka cibule * hrst oliv * šťáva z jednoho citrónu * lžíce medu Příprava: 1 Vejce uvaříme nahniličko. Olej z konzervy tuňáka rozšleháme s citrónovou šťávou a medem. 2 Zeleninu nakrájíme a promícháme s tuňákem a zálivkou, přidáme vejce. 3 Salát nabízí řadu obměn: tuňáka lze vyměnit za šunkový salám nebo strouhaný sýr, můžeme přidat jablko, hroznové víno, bílou ředkev, červenou řepu, broskve z kompotu nebo vařenou červenou čočku či těstoviny. Panda dort Medvídka vyrobíte snadno a u svého potomka zabodujete. Do školy k němu přibalte jogurt. Suroviny: Na světlé těsto: * 1 balení Muffinů s čokoládovými kousky Dr. Oetker * 110 ml vody * 40 ml oleje * 1 vejce Na tmavé těsto: * 1 balení Muffinů čokoládových s čokoládovými kousky Dr. Oetker * 110 ml vody * 40 ml oleje * 1 vejce Na náplň: * 250 ml smetany ke šlehání * 250 g polotučného tvarohu * 1 balíček vanilínového cukru * 50 g moučkového cukru Na ozdobení: * 1 balíček Polevy tmavé Dr. Oetker * 2 kulaté sušenky na ouška Ještě potřebujeme: * dortovou formu (prm. 26 cm) Příprava: 1 Směs na těsto vysypeme do mísy. Přidáme vodu, olej, vejce a zamícháme. Tmavé těsto připravíme stejným způsobem jako světlé, ovšem s použitím směsi na čokoládové muffiny. 2 Světlé těsto přendáme do vymazané a vysypané formy. Na horní polovinu lžící přendáme tmavé těsto tak, aby vytvořilo tmavé skvrny kolem očí (dle obrázku). Pečeme 30 minut na 180 °C. Upečený korpus necháme vychladnout. 3 Náplň: vyšleháme smetanu šlehačem na nejvyšším stupni dotuha. Tvaroh smícháme s cukrem a zlehka vmícháme šlehačku. 4 Vychladlý korpus jednou podélně rozřízneme. Dvě polévkové lžíce náplně odebereme stranou. Zbylou náplň rozetřeme na spodní díl a přiklopíme. Ze zbylé náplně vytvoříme lžící oči. 5 Polevu rozpustíme podle návodu na obalu. Sušenky namočíme do polevy, necháme zatuhnout a zasuneme do náplně po stranách jako uši. Zbylou polevou vytvoříme oči a tlamičku. Tortilla s kuřetem

Tortillové placky jsou běžně ke koupi a devět z deseti školáků jim dá přednost před houskou. Můžete upřednostnit celozrnné. Suroviny: * 4 tortillové placky * 400 g kuřecích prsou * 2 lžíce olivového oleje * rajče * červená, zelená a žlutá paprika * 2 stroužky česneku * 1 cibule * 4 lžíce tatarské omáčky na bagety Hellmann’s * ledový salát, rukola * sůl, pepř Příprava: 1 Kuřecí prsa nakrájíme na větší hranolky, osolíme, opepříme a orestujeme na rozehřátém oleji spolu s česnekem. 2 Na každou tortillu položíme listy salátu, polijeme je tatarskou omáčkou, navrstvíme na ně orestované maso se zeleninou a zabalíme. Tipy Stylu * Zauzený výrobek bez lepku, Kuřecí šunkový salám EXTRA bez E, s 93% podílem masa z kuřecích prsou si zasloužil označení Klasa. Chemické přísady, barviva a konzervanty jsou nahrazeny nealergenními přírodními látkami. Drůbežářský závod Klatovy, a. s., 300g/36,90 * Neváhejte použít do pondělních sendvičů zbytek kuřete od nedělního oběda, plátek hovězího ap. * V ostatních dnech připravujte tvarohové a rybí pomazánky, zeleninové saláty s jogurtem, ovocné svačiny, saláty z luštěnin nebo těstovin. * Využívejte plastové krabičky. Teprve ty vložte do sáčku, vždy přidejte ubrousek. * V plastových krabičkách si děti můžou nosit i už zmíněné saláty. * Každou svačinu doplňte nápojem (čaj, minerálka, ředěný džus). Tip Stylu Podobně můžeme upéct muffiny jako malé pandy. V bagetě, sendviči i tortille si školáci pochutnají na milované tatarce. Stačí lžička. Pokud ji zkombinujete s pořádnou dávkou zeleniny (salát, paprika, červená řepa, mrkev, salátová okurka) a doplníte třeba sýrem, tvarohem či rybou, nemusíte mít o zdravotní přínos takové svačiny obavy. Tatarská omáčka Hellmann’s, 250 ml/39,90 Kč Foto autor| Foto: archiv firem, Profimedia.cz

Týden Je libo mutovaný oběd? 31.8.2015

Týden str. 84 Věda Radek John Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Genetické úpravy hospodářských zvířat jsou náročnější než u rostlin. Obtížnější je i získání povolení k jejich chovu. Přesto pomalu míří na naše stoly. Dojnicím ve velkochovech se většinou odstraňují rohy, aby nezranily ostatní zvířata, samy sebe nebo ošetřovatele. Je to nepříjemný zákrok. Chov krav, jež by se už bezrohé narodily, by byl jednodušší, levnější a humánnější. Americká firma Recombinetics nyní představila geneticky upravený skot, který rohy nemá. Zemědělci dokázali vyšlechtit bezrohý dobytek tradičními metodami už v minulosti – ovšem nedával mléko. Nově představený skot podobnou nevýhodu postrádá. Jeho vznik umožnil pokrok v genetickém inženýrství. Dosud nejběžnější technikou genetických úprav bylo vkládání celého genu z jednoho organismu do jiného. Hodinářská práce Tak přišla na svět třeba první svítící akvarijní rybka, prodávaná pod názvem GloFish (z angl. glow = světélkovat a fish = ryba). Její tvůrci přidali do indické rybky dánie pruhované gen ze světélkující medúzy. Bezrohé krávy ale vznikly jinak. Místo vložení celého genu biologové vytvořili nový skot přesnou úpravou genu, který už v kravích buňkách existoval. Ještě nedávno byla taková věc z technického hlediska téměř nemožná. Před třemi

lety se ale začala používat nová technika označovaná jako CRISPR-Cas, s jejíž pomocí lze konkrétní úsek nějakého genu přepsat mnohem snadněji a levněji. Společnost Recombinetics se chystá začít prodávat semeno svého nového skotu už koncem roku. A do budoucna má podle magazínu New Scientist další smělé plány. Firma by chtěla například stvořit krávy a slepice, které budou mít potomky jen samičího pohlaví, poněvadž zemědělci samce většinou nepotřebují. Zkoumá také možnost připravit kuřata (a další drůbež), která budou odolná proti chřipce. To by mohlo zabránit přenášení nových nebezpečných kmenů chřipkového viru na člověka; nebo přenos alespoň omezit. Firmy jako Recombinetics mají obvykle potíže s regulací ze strany státu. Například zmíněnou akvarijní rybku GloFish (respektive rybky, poněvadž se jich prodává již několik typů vyrobených z různých druhů) si v Evropské unii legálně nepořídíte. Na rozdíl od USA je zde totiž zakázaná. Lososi a komáři Hlavní odbytiště biotechnologických společností budou zpočátku jihoamerické státy, Čína nebo Indie. K dnešnímu dni se maso nebo mléko žádného geneticky upraveného zvířete po světě oficiálně neprodává. Časem k tomu ale dojde. Nejblíže průmyslové produkci je asi americká firma AquaBounty s rychle rostoucím lososem. Její ryby – pěstované v uzavřených mořských farmách – dorůstají ideální velikosti za čtrnáct až osmnáct měsíců, zatímco běžný, geneticky neupravený losos potřebuje k dosažení stejných rozměrů celé tři roky. AquaBounty má ale už skoro dvacet let problém se získáním povolení vstoupit na potravinářský trh. Je kvůli tomu v dlouhodobé ztrátě, ačkoli maso jejích lososů je podle firmy stejné jako obyčejných ryb. Její lososi jsou navíc neplodné samice, které by v případě úniku do volné přírody nemohly svůj pozměněný genetický materiál šířit. Letos v létě se pomocí genetické manipulace podařilo vyrobit také prasata, jež mají oproti těm obyčejným větší množství svaloviny. Různí geneticky modifikovaní živočichové nemusí být ale pouze k jídlu. Britská společnost Oxitec vytvořila před časem neplodné samce komára Aedes aegypti, který šíří smrtící horečku dengue. Pokud se uměle vyšlechtění samci spáří s divokými samicemi, nezanechají potomstvo, což v testech zmenšilo populaci smrtících komárů o osmdesát procent. Foto popis| BUDOU SE MÍT LÉPE. Geneticky upravenému skotu nebude potřeba odstraňovat rohy. Foto autor| Foto: ČTK / AP

Týdeník Květy Invaze mořských farmářů 27.8.2015

Týdeník Květy str. 10 Aktuálně - zápisník

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět NIZOZEMSKO, USA Spotřeba ryb vypěstovaných uměle v zajetí ve vodních farmách poprvé v historii předstihla produkci ryb, vylovených rybáři z přírodních moří a oceánů. Ta už nestačí nasytit světovou poptávku. Mořské farmářství má název akvakultura a stává se obřím byznysem. Rybí maso je stále oblíbenější a jeho spotřeba roste rychleji než hovězího, vepřového a drůbežího masa. Uvedl to zpravodajský server Bloomberg.com. Obrovský rozmach chovu ryb přirovnávají experti k zemědělské revoluci před 10 000 lety, kdy člověk začal obdělávat půdu. Ryby a mořské plody mají pro obživu lidí obrovský význam. Odborníci na výživu tvrdí, že ryby jsou zdravějším zdrojem bílkovin než jakýkoli jiný druh masa. Naposledy vstoupila na trh s chovnými rybami firma Cargill Inc., která je globálně největším dodavatelem masa. Americká společnost se dohodla na odkoupení norského dodavatele krmiva pro lososy a další mořské druhy EWOS Holding AS, a to za půldruhé miliardy amerických dolarů. Ekologové ovšem rybí farmy kritizují, protože ryby v nepřirozeném prostředí trpí. V oceánech a mořích se totiž orientují v širokém prostoru všemi svými smysly, takže v ohraničených vodách farem, kde jsou stísněné, mohou dokonce zešílet. Ekologové upozorňují i na chemikálie a antibiotika,

kterými se ryby na farmách krmí. A varují rovněž před nemocemi šířícími se mezi rybami i do divokých vod. Foto popis| Mořské farmářství se stává obřím byznysem, který je však trnem v oku ekologů Foto autor| Snímky ČTK, GLOBE MEDIA/REUTERS a THINKSTOCK O autorovi| Připravil om

Chybí nám řezník na rohu 27.8.2015

Týdeník Květy str. 11 Komentáře HIRSCHOVÁ EVA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Na sídlišti, kde bydlím, jsou tři supermarkety, ale žádný řezník. Masna tu kdysi bývala, ale zřejmě neprosperovala, takže místo ní je, tuším, banka, a ta, byť tam nikdy nevidím ani živáčka, asi vydělává dostatečně. Podobné je to na mnoha dalších sídlištích, ve spoustě obcí a měst. Máme snad nejvyšší počet supermarketů na hlavu a malá řeznictví, zelinářství, pekařství díky tomu zatáhla rolety. V poslední době se ale karta obrací: význam krámků, hlavně těch s potravinami, podle výzkumů roste. Jestliže jsme ještě před pár lety byli okouzleni obrovskou kvantitou zboží a radostně jsme šmejdili vozíkem po obřích nákupních centrech, teď nám řezník na rohu schází. V projektu ČSOB „Hledá se obchod“, kde lidé mohou hlasovat o tom, jaké obchody a služby jim v okolí bydliště chybí, se nejčastěji objevují přání na otevření restaurací, pekařství nebo řeznictví. Možná jim mnohde, podobně jako v Ostrovačicích na Brněnsku, bude muset pomáhat radnice (je to služba občanům, soudí starosta). Možná to ani ve velkých městech nebudou mít snadné. Ukazuje se však, že sázka na kvalitu, specializovaný sortiment a osobitost vychází. Ostatně i David (s homolkami jistě domácí výroby v tobolce) to s Goliášem vyhrál hlavně proto, že měl kuráž. E-mail autorky: mailto:[email protected] Foto popis| O autorovi| HIRSCHOVÁ EVA, redaktorka Týdeníku Květy

Ústecký deník Nejnižší cholesterol mají Pražané, nejvyšší Ostraváci 27.8.2015

Ústecký deník str. 8 Zajímavosti (ew) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Testy odhalily: Téměř polovina prověřených lidí má zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi Okénko pro zdravý životní styl Celkem 2 490 lidí si nechalo prověřit svou hladinu cholesterolu v krvi v rámci putovní akce Flora pro.activ. Ta objela během dvou měsíců celkem 30 míst po celé České republice. Tým tak odhalil u téměř poloviny proměřených lidí (43 %) zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, a 170 z nich dokonce doporučil rychlou návštěvu lékaře, protože pouze režimová opatření by jim ke snížení cholesterolu již nepomohla. Výsledky ukázaly, že nejlépe jsou na tom s cholesterolem Pražané. Nejhorších výsledků dosáhli obyvatelé Ostravy.

„Příjemně nás překvapilo, jak velký zájem o měření základních hodnot byl. Nejvíc akce lákala ostravské. Naopak nejmenší zájem o měření jsme zaznamenali v Králově Dvoře, kde nám nepřálo počasí. Každý zájemce, který se nechal proměřit, měl možnost konzultovat naměřené hodnoty se zdravotní sestrou a nutričním konzultantem,“ říká Petra Kotíková, zástupce organizátora road show. Speciálně proškolený tým, na vybraných místech doplněný o zdravotní sestry a nutriční konzultanty, zjišťoval zájemcům množství tuku v těle, výši krevního tlaku, analyzoval složení těla pomocí InBody a měřil hladinu cholesterolu v krvi. Zejména poslední hodnota je pro zdraví člověka velmi důležitá, jelikož vysoký cholesterol je jednou z nejčastějších příčin infarktu nebo mrtvice. Srdečněcévní onemocnění stojí v Česku každoročně za zhruba polovinou všech úmrtí. Cholesterol není jen problém seniorů Na onemocnění srdce a cév, která začínají obvykle právě zvýšenou hladinou cholesterolu, umírají častěji ženy než muži. Výsledek měření ukázal zvýšenou hladinu cholesterolu u 38 % žen. Mezi muži se potýká se zvýšeným cholesterolem každý třetí (33 %). Vysokou hodnotu cholesterolu, představující velké zdravotní riziko, odhalilo měření u 9%žen (124) a 4%mužů (46). „Hladinu cholesterolu mimo normu jsme odhalili u poměrně velkého počtu relativně mladých lidí. Proměřili jsme 283 lidí ve věku do 30 let a mezi nimi mělo hladinu cholesterolu mimo normu 17 %. Případy vysoké hladiny jsme v kategorii do 30 let zaznamenali dva – v Jihlavě to byla 19letá žena a v Ostravě 24letá,“ uvedla Petra Kotíková. Nasazení léků není vůbec třeba Lidé většinou přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy mají konkrétní problém. To už HLADINU CHOLESTEROLU můžeme ovlivnit sami. Foto: http://www.healthtotal.com však nezbývá nic jiného než nasadit léky. Přitom na preventivní prohlídku má člověk nárok každý druhý rok a díky včasnému podchycení problému by mnohdy stačilo jen upravit jídelníček a životní styl. Nejčastěji lékaři doporučují omezit uzeniny a extrémně sladké potraviny, dále nahradit živočišné tuky rostlinnými a zařadit více ovoce a zeleniny. „Zvýšená hladina cholesterolu je způsobena zčásti vrozenými vlohami a zčásti vysokým příjmem cholesterolu stravou, který najdete hlavně v uzeninách a tučném mase, plnotučných mléčných výrobcích, másle, sladkém pečivu, dortech, sušenkách a pochutinách. V českém jídelníčku máme takových potravin nadbytek,“ upozorňuje MUDr. Martina Vaclová, PhD., z Centra preventivní kardiologie 3. IK VFN a 1. LF UK. Zároveň dodává, že ke zlepšení poměru jednotlivých druhů cholesterolu přispívá pravidelný pohyb. Desatero boje s cholesterolem 1) Jezte pestrou a vyváženou stravu. 2) Dopřejte si více zeleniny a ovoce. Snažte se zařadit je ke každému jídlu během dne. 3) Vybírejte celozrnné výrobky, a to i chléb či těstoviny. Upřednostňujte rýži natural. 4) Volte dobré tuky – rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový či olivový) a kvalitní margaríny a roztíratelné tuky z nich vyrobené. 5) Jezte libové maso a masné výrobky, odstraňujte viditelný tuk. Mléčné výrobky pak vybírejte se sníženým obsahem tuku. 6) Jezte více luštěnin (fazole, hrách, čočka…). 7) Omezujte sůl, raději použijte bylinky či koření. 8) Pijte čistou vodu, neslazený čaj anebo nízkoenergetické nápoje. 9) Udržujte si správnou tělesnou hmotnost (BMI v rozmezí 18,6 25 kg/m?). 10) Pravidelně se hýbejte, alespoň 30 minut každý den. Foto popis| Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Děčínský deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Chomutovský deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Litoměřický deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Mostecký deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Teplický deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Liberecký deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Jablonecký deník; Zajímavosti; 08 Publikováno| Českolipský deník; Zajímavosti; 08

ID| 329df1f5-5780-4447-9701-13de2b8ad261

vasevec.cz Sobotka by se měl starat v první řadě o spotřebitele 31.8.2015

vasevec.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tu podpoří devalvaci české koruny prosazenou vedením ČNB, která je výhodná pouze pro úzkou skupinu exportérů vyvážejících především zboží s ne zrovna vysokou přidanou hodnotou, a v sobotu zase premiér Sobotka na výstavě Země živitelka podpořil, tentokrát již širší sociální skupinu, zemědělce a potravináře, s tím, že je třeba, aby je obchodní řetězce neměly nadále možnost diskriminovat. V tom, že by řetězce neměly zemědělce a potravináře diskriminovat, má B. Sobotka jistě pravdu, ale jako sociálnědemokratický politik by měl dbát v první řadě na zájmy spotřebitelů jako celku. Jak čeští spotřebitelé přijdou k devalvaci české měny a k tomu, že pod praporem hrozící deflace musí zahraniční měnu (euro, dolary) nakupovat dráž, více díky slabší koruně čeští spotřebitelé zaplatí také za zahraniční dovolenou, a pokud jde o ceny v supermarketech, zaplatí jejich němečtí sousedé za zboží v základním spotřebním koši zhruba o čtvrtinu až dokonce o třetinu méně než oni? Jak je možné, že český spotřebitel platí za potraviny o tolik více než ten německý? To by mělo B. Sobotku trápit nejvíc… O zemědělce je dobře postaráno v rámci EU, díky níž měli za loňský rok vyšší příjmy než dříve. Nyní by měl nastat čas, kdy bude na prvním místě ochrana spotřebitele. Není však jisté, zda je prosazování zájmu spotřebitelů sociální demokracie pod vedením B. Sobotky schopná.

URL| http://vasevec.parlamentnilisty.cz/cla...-mel-starat-v-prvni-rade-o-spotrebitele

Vlasta Setřeste kila bílkovinami 2.9.2015 Vlasta str. 42 PŘIPRAVILA KARLA PELIKÁNOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potřebujete efektivně zhubnout, ale nechcete se trápit hladem? Pak vyzkoušejte Dukanovu dietu založenou na konzumaci bílkovin, která v pozdější fázi povoluje i trochu „zakázaného“. Při této dietě konzumujete převážně maso, ryby a další potraviny obsahující vysoký podíl bílkovin. Pokud tedy nemůžete žít bez pečiva a těstovin nebo nejíte maso, nebude to vaše cesta ke zhubnutí. Přesto se tato dieta, nesoucí název po svém zakladateli, francouzském specialistovi na výživu, doktoru Pierru Dukanovi, těší veliké oblibě. Hubly podle ní například herečka a zpěvačka Jennifer Lopez, herečka Nicole Kidman nebo vévodkyně Kate. Dukanova dieta je postavena na zásadě, že právě bílkoviny jsou životně důležité látky nezbytné pro chod organismu. To je sice pravda, ale faktem také je, že přemíra bílkovin zatěžuje ledviny, živočišné tuky pro změnu nesvědčí kardiovaskulárnímu systému. To je také důvodem toho, proč po počátečním pozitivním ohlasu v roce 2000, kdy Dukan vydal knihu Neumím zhubnout, v níž je dieta detailně popsaná, sklidil od lékařů a jiných nutričních specialistů vlnu kritiky. Podle odborníků z Pasteurova ústavu ve Francii je dieta postavena na vysoce nevyváženém jídelníčku, a proto je brutálním zásahem do organismu. To ovšem platí pro všechny jednostranné diety.

Čtyři fáze Dukanova dieta je rozložena do čtyř fází (přehled jednodenního jídelníčku z každé fáze najdete v tabulce), přičemž jejich dobu trvání si určujete sami podle toho, jak moc chcete zhubnout. První fáze se nazývá útočná a jíst v ní můžete pouze bílkoviny. Její délka se odvíjí od toho, kolik kilogramů chcete celkově shodit - obecně platí, že pokud chcete zhubnout 5 kg, držíte ji dva dny, na 10 kg jsou třeba tři dny, na 20 kg musíte vydržet sedm až deset dní. V jídelníčku má své místo pouze libové maso a ryby připravované bez tuku, nízkotučný tvaroh nebo jogurt a vejce (pouze bílky). Každý den byste měli také vyrazit na svižnou alespoň 20minutovou procházku, jíst 1,5 lžíce ovesných otrub jako prevenci zácpy a vypít alespoň 2,5 l tekutin. Druhá fáze se jmenuje rovnoměrná ztráta. Dělí se na dvě podfáze - čistě bílkovinnou a bílkovinozeleninovou (povolena jsou navíc rajčata, okurky, ředkvičky, špenát, zelí a další zelenina a houby), které se po pěti až sedmi dnech střídají. Přičemž byste měli opět denně chodit a jíst otruby. Tuto fázi byste měli držet tak dlouho, dokud se nedostanete na svou vysněnou váhu. Poté následuje fáze upevňovací, která by vám měla pomoci ustálit vaši váhu. Do jídelníčku můžete denně přidat jedno ovoce (kromě banánů a hroznů), dva krajíce celozrnného chleba a 40 gramů nízkotučného sýra. Za týden můžete sníst také celkem 200 gramů brambor, těstovin, rýže nebo čočky, jeden den v týdnu by měl být čistě bílkovinný a každý den byste měli sníst lžíci otrub. Tuto fázi je potřeba držet 10 dní na každý shozený kilogram (pokud jste tedy zhubli 8 kg, držíte ji 80 dní). Poslední fází je fáze stabilizační, která by se měla držet celoživotně. Do jídelníčku můžete začít pozvolna zařazovat všechny potraviny, pouze jeden den v týdnu byste měli mít čistě bílkovinný. Také se doporučuje pravidelný pohyb a dostatečný příjem tekutin. Ukázkový jídelníček pro jednotlivé fáze 1. Útočná fáze snídaně - omeleta ze dvou bílků svačina - 100 gramů odtučněného tvarohu s bylinkami oběd - 200 gramů steaku z libového masa (drůbeží, hovězí) svačina - odtučněný kefír večeře - 200 gramů grilované nebo pečené ryby 2. a 3. Rovnoměrná ztráta (bílkovinozeleninová podfáze) snídaně - nízkotučný bílý jogurt, otrubová placka svačina - eidam 20% oběd - hovězí roládky se zeleninou svačina - míchané vejce s drůbeží šunkou večeře tuňákovozeleninový salát 4. Upevňovací fáze snídaně - krajíc celozrnného chleba s tvarohovou pomazánkou a šunkou svačina - bílý jogurt s jahodami oběd - kuřecí plátek s vařeným bramborem a zeleninou svačina - nízkotučný kefír, otrubová placka večeře - grilovaný pstruh s bylinkami a rajčaty CO NA TO ODBORNÍK? Blanka Szabó, nutriční terapeutka, Bw http://www.pestryjidelnicek.cz Jakákoli redukční J dieta je d riziková včetně r dnes módní d Dukanovy diety S diety. Striktním rozdělením potravin a nadměrnou konzumací bílkovin a soli svému tělu ubližujeme. Jojo efekt je téměř stoprocentní. Dalším úskalím této diety je, že nezohledňuje individualitu. Nic nefunguje univerzálně, proto je třeba při sestavování jídelníčku počítat s tím, jaký typ zaměstnání člověk vykonává, zda a jak sportuje, jakými zdravotními obtížemi trpí apod. Vhodnější alternativou je dobře strukturovaný a pestrý jídelníček. ANKETA BYLI JSTE S TOUTO DIETOU SPOKOJENI? KOLIK JSTE ZHUBLI? * ALICE: Tuto dietu držím třetí týden a jsem v pohodě. Shodila jsem už 7 kg a cítím se hodně svěže, protože jsem začala jíst i potraviny, které jsem předtím nejedla, například tvaroh nebo jogurty. * LENKA: Držím poctivě Dukanovu dietu tak osm dní a mám pouze kilo dole. Hodně piji vodu, cvičím, jím hlavně odtučněný tvaroh, kuře nebo rybu na vodě.

* VĚRKA: Ať si říká, kdo chce co chce, tato dieta u mě opravdu zabrala tak, jak se psalo. Už mám po menopauze, a přesto mám výsledky jako dvacítka. Zatím dodržuji tento režim 20 dní, v prvním týdnu jsem dala dolů 4 kg, v ostatních 3 až 3,5 kg. Jsem typ, který dost zadržuje vodu. Piju přibližně tři litry bylinkového čaje a vody denně. Cítím se parádně, jsem veselejší, opět chodím plavat a přestaly mě brnět nohy. * SIMONA: Dukana jsem držela loni a bylo to dost kruté, hlavně ty první dny, kdy nesmíte opravdu nic jiného než bílkoviny. Po týdnu už jsem nemohla maso ani vidět, navíc jsem trpěla zácpou. Zhubla jsem asi 4 kila, ale už bych do toho nešla. Raději jsem se vrátila ke svému běžnému stravování. Foto popis|

Zdraví radí 28.8.2015

Zdraví str. 32 Radí odborníci

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak si vybrat MASO V KONZERVĚ? o Narazila jsem v obchodě na konzervy s výrazy maso a maso ve vlastní šťávě. Jaký je mezi nimi rozdíl? Měla bych postupovat rozdílně při jejich tepelné úpravě? Jana O., Praha 6 Nejdříve trocha legislativy (příklad dáme na vepřovém mase), která říká: Nejnižší kategorií s nejnižší cenou jsou konzervy s názvem například vepřová konzerva nebo vepřové v konzervě. Tento druh musí při vstupu do výroby obsahovat minimálně 30 % vepřového masa (čistá svalovina) v jakémkoliv stavu - kousky, plátky nebo maso rozemleté, nikoliv však mechanicky opracované. Střední kvalitu představuje konzerva, která se jmenuje vepřové maso, u tohoto výrobku musí být použito při vstupu do výroby 50 % vepřového masa (čistá svalovina) v jakémkoliv stavu kousky, plátky nebo maso rozemleté, nikoliv však mechanicky opracované. Vyšší kvalitu zpracování i obsahu masové konzervy zajistí výrobek s názvem vepřové maso ve vlastní šťávě. U takové konzervy musí být při vstupu do výroby použito minimálně 70 % vepřového masa (čistá svalovina) v jakémkoliv stavu - kousky, plátky nebo maso rozemleté, nikoliv však mechanicky opracované. U tohoto druhu je potřeba dávat pozor na výrobky, které mají zákazníky mást a ve svém názvu nemají obsaženo slovo maso (např. vepřové ve vlastní šťávě). Při výrobě konzerv s tímto zkráceným názvem je použito 50 % masa a zbylých 20 % jsou suroviny mechanicky opracované. Jednoznačně je potřeba číst etikety a raději hledat opravdu kvalitní masovou konzervu s názvem „Vepřové maso ve vlastní šťávě“. Odpovídá Daniel Roučka, vedoucí výroby a hlavní technolog z firmy PT servis Vyšší kvalitu zpracování i obsahu masové konzervy představuje výrobek s názvem vepřové maso ve vlastní šťávě. CHCEME dítě! o Už několik měsíců se s manželem snažíme počít dítě. Slyšeli jsme, že rozhoduje především frekvence pohlavních styků. Je to pravda? Magda S., Olomouc Řada lidí se domnívá, že mezi počtem pohlavních styků a pravděpodobností početí panuje přímá úměra. Úplně přesně to však takhle nefunguje. Spermiím trvá přes dva měsíce, než dozrají. Pokud mají být v ejakulátu ve větší koncentraci a mít větší schopnost vajíčko oplodnit, postačí mít sex v plodném období ženy jednou za dva či tři dny. Pokud má pár styk častěji, je v ejakulátu převaha nezralých spermií. Ty však nejsou schopny oplodnit vajíčko ženy. Pokud jsou spermie dostatečně zralé, zvládnou naopak v těle ženy vydržet až několik dní a na dozrání vajíčka si počkat. Pár se tak nemusí trefit přímo do ovulace ženy. Důvodem, proč se mnohdy párům s příliš častým pohlavním stykem nemusí paradoxně početí dařit, je i chování ženského těla ke spermiím. První linii spermií zahubí kyselé pH v pochvě, které se tato první fronta snaží přeměnit na zásaditější, aby zbytek mužských buněk mohl pokračovat k vajíčku. V děložním hrdle jsou pak umístěny buňky ženského imunitního systému, které tělo chrání proti vniku bakterií, jež by mohly zdraví ženy ohrozit. Spermie však mají odlišnou DNA a imunitní systém ženy tak zahubí i jejich další část, jelikož je určí jako nežádoucí.

Pokud má pár styk příliš často, je v ejakulátu méně spermií. Ty pak mnohdy uvedeným překážkám ženského těla podlehnou v plné míře a k oplodnění nedojde. Odpovídá gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan Mohu zdědit osteoporózu? Zajímalo by mě, jakou roli hraje dědičnost při vzniku osteoporózy. Helena V., Vimperk Ano, osteoporóza je choroba geneticky podložená, dědičná. Tato dědičnost je velmi složitá, nedá se zcela přesně určit podle genetických informací, zda pacient bude nebo nebude mít osteoporózu. Nicméně přibližně dvě třetiny příčin vzniku osteoporózy jsou genetického původu. Významnou roli hraje ale i řada dalších faktorů, jako je dostatek pohybu a zdravá životospráva bohatá na vápník, vitamin D a kostní minerály. Nicméně je známo, že osteoporóza v rodině, především v ženské větvi, signalizuje, že riziko vzniku osteoporózy je pro daného pacienta či pacientku vysoké - především v době po přechodu. Odpovídá prof. MUDr. Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu Voda a pohyb pomohou o Jsem již ve vyšším věku a mám potíže s vyprazdňováním. Stolici mám sice pravidelně, ale ne každý den. Lze pravidelnou stolici nějak vyvolat? Jana B., Děčín Senioři jsou jedna z rizikových skupin, jichž se zácpa týká. Je to z důvodu nižší pohybové aktivity, ale i nedostatečného přísunu tekutin. Voda a pohyb jsou takříkajíc hnacím motorem pro průchodnost střev. O zácpě lze hovořit, pokud k vyprazdňování dochází méně než třikrát týdně, ale daleko více záleží na pravidelnosti než na četnosti. Organismus lze naučit pravidelné stolici, a to naučením neměnnému rituálu, který budete striktně dodržovat. Po probuzení vypijte sklenici vody, následně proveďte ve stejném pořadí všechny ranní úkony, jako je čištění zubů, mytí, oblékání a završte snídaní. Za půl hodiny se pak pokuste o přirozené vyprázdnění, které můžete podpořit lehkou masáží břicha. Při nárazové zácpě využijte přípravky na přírodní bázi, jako je například Fructolax nebo jiné. Odpovídá MUDr. Monika Soldánová, internistka a praktická lékařka Senioři jsou jedna z rizikových skupin, jichž se zácpa týká. Je to z důvodu nižší pohybové aktivity, ale i nedostatečného přísunu tekutin. KDO MŮŽE PŘEDEPSAT antidepresiva o Mám ve své současné životní situaci psychické problémy, ale nechci chodit k psychiatrovi, už s ohledem na nutnost donést do práce potvrzení o návštěvě u lékaře, když je to v pracovní době. Může mi nějaké léky předepsat i praktický lékař? Petr V., Znojmo Některé léky na léčbu deprese, úzkosti, nespavosti a podobných stavů mohou předepsat také praktičtí lékaři. V lékárnách najdete i přípravky volně prodejné. Jsou to jak registrovaná léčiva (např. Persen, NovoPassit, Guajacuran), tak neregistrované takzvané doplňky stravy. Záleží ale na konkrétním stavu pacienta - někdy stačí krátkodobě užívat třeba třezalku, jindy se bez pomoci psychiatra a dlouhodobé terapie člověk opravdu neobejde. Praktický lékař vám jistě může předepsat vhodnou medikamentózní léčbu, ale je také schopen váš stav posoudit a případně vám doporučit návštěvu specialisty. Předepsat vám může léky ze skupiny hypnotik (léků navozujících spánek), anxiolytik (léků proti úzkosti) i antidepresiv. Odpovídá Mgr. Oldřich Tichý, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP Foto autor| Foto: Shutterstock a archiv redakce

Zemědělec Další regionální potraviny

31.8.2015

Zemědělec str. 6 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět – Označení Regionální potravina Zlínského kraje nese dalších osm produktů. Ocenění dnes výrobci převzali na dožínkové slavnosti v Kroměříži. Regionální potravinou je nyní celkem 43 krajských výrobků. O značku se ucházelo 121 produktů od 36 výrobců. Označení nově na svém obalu ponese uzená krkovice od Radka Šerého z Brumova-Bylnice, čerstvý sýr rajče - bazalka od firmy Kromilk z Kroměříže, jogurt bílý z FarmyZPZ Valašská Bystřice, kopretina s tvarohovou náplní od Agrodružstva Roštění, staročeský medovník společnosti Medoks, Vizovická slivovice 2013 Presenta firmy Rudolf Jelínek, švestková povidla Jiřího Netopila ze Žalkovic a med medovicový Karla Kolínka z Nedašova. Akce Regionální potravina se letos konala pošesté a ve Zlínském kraji se již deset let koná i soutěž Perla Zlínska, která také oceňuje výrobce regionálních potravin. Ředitelka Agrární komory Zlín Jana Brázdilová řekla, že značka má podpořit místní výrobce, aby se svými produkty lépe uspěli na trhu. Nejsilněji byly zastoupeny pekařské výrobky. Cílem soutěže je podpora a propagace malých a středních potravinářských výrobců. ?

Pozitivní přínosy se neočekávají 31.8.2015

Zemědělec str. 7 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Převažující část čtenářů, kteří odpovídali na anketní otázku: Myslíte si, že přijetí novely zákona o významné tržní síle by mělo pozitivní přínos pro dodavatele, případně pro zákazníky?, se přikláněla k variantě „spíše ne“ a „ne“, a to jak v případě těch, kteří odpovídali prostřednictvím kupónů, tak i internetu. V menší míře respondenti volili variantu „spíše ano“ a „ano“. Pisatel z okresu Jihlava, který zaškrtl možnost „spíše ne“, uvedl, že po předchozích neúspěšných pokusech už neví, co by pomohlo. Také čtenářka z okresu Chrudim zvolila tuto možnost. „Jsem v tomto ohledu pesimista. Významný pozitivní vliv pro dodavatele, potažmo pro zákazníky to nepřinese,“ vysvětlila svoji volbu. Stejnou variantu vyznačila i respondentka ze Zlínska. Obává se totiž, že přijetí novely zákona o významné tržní síle by mohlo přinést zvýšení cen potravin a redukci podílu českých výrobků v obchodech. „Osobně nesouhlasím ani se zdražením potravin, ani se snížením podílu českých výrobků v obchodech. Jsem pro posílení české výroby, jak strojírenské, tak zemědělské“ míní. Zemědělec z Chrudimska se zase domnívá, že tato novela nebude mít vůbec žádný vliv na zákazníky, možná něco málo přinese dodavatelům. Další respondent ze stejného okresu napsal, že obchodní řetězce si budou stejně diktovat, co chtějí. „Dodavatelům to nepomůže,“ konstatoval. Podle respondentky z Hlinska, volící variantu „spíše ano“ je třeba narovnat obchodní vztahy mezi velkými obchodními řetězci a jejich dodavateli, aby dodavatelé nebyli neustále utlačováni. Sněmovní hospodářský výbor a zemědělský výbor v polovině července přerušily své jednání o novele zákona o významné tržní síle zřejmě až do začátku září. Novela má zákon zpřesnit a zlepšit jeho fungování, podle obchodníků však může zdražit potraviny. Antimonopolní úřad to ale odmítá. Novela zákona, který platí už od roku 2010, má podle premiéra Bohuslava Sobotky vytvořit nástroje pro posuzování a zamezení nekalým praktikám, především tomu, aby si některé firmy jednostranně vynucovaly jednostranně výhodnější podmínky. Vláda se podle něj soustředila na lepší vymahatelnost zákona a přesnější formulaci zákona, aby se dal lépe uplatňovat v praxi. ? *** Prémii tisíc korun vyhrává Petr Zahrádka z okresu Semily, který zaškrtl možnost „ano“. Na svůj anketní lístek napsal: „Obchodní řetězce si u nás dělají, co

chtějí. Diskriminují české výrobce a raději koupí nekvalitní potraviny z ciziny za mnohem menší peníz, než aby podporovaly český trh. Je potřeba na ně ušít nějaký bič “. Foto popis| Anketa

Zákon prospěje všem 31.8.2015

Zemědělec str. 7 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět – Osobnosti, které týdeník Zemědělec oslovil, se většinou přiklánějí k odpovědi ano. Podle nich novela zákona o významné tržní síle bude mít pozitivní dopad jak na dodavatele, tak i na zákazníka. Poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka uvedl, že zákon prospěje všem, dokonce i obchodním řetězcům. Ty se začnou chovat tak, jako se chovají v jiných zemích, to znamená trochu solidněji. Když se podíváme na obchodní rozpětí, jak narostla, a na podíl zisků v celé výrobní vertikále, na prvovýrobce, zemědělce, zpracovatele až po obchod, tak by mělo postupně dojít k rovnoměrnějšímu dělení. Generální ředitel společnosti Agro Jesenice Josef Kubiš se domnívá, že pokud by byl přijatý zákon o významné tržní síle, určitě by se zlepšila situace pro dodavatele. Obává se však toho, jestli se vůbec přijetí této novely prosadí. „Já přestávám být optimista,“ podotkl. Podle něj snad v žádném státě Evropy není tolik obchodních řetězců jako v České republice. Problém také je, že obchody jsou v zahraničních rukou a vzhledem k jejich neférovým cenám stovky miliard každý rok odplynou do zahraničí. Podle předsedkyně České drůbežářské unie Gabriely Dlouhé producenti drůbeže a vajec čekají na zákon o významné tržní síle už dlouho. Potýkají se ze strany obchodních řetězců s velkým tlakem na ceny. Problematická je situace s prodejem zahraničních vajec, zejména z Polska v rámci různých akcí za neadekvátně nízké ceny. Předseda představenstva mlékařského odbytového družstva Viamilk Pavel Lhoták řekl: „Proč se tomuto zákonu řetězce tak brání? Určitě je to proto, že pomůže dodavatelům. Novelu zákona o významné tržní síle bych uvítal co nejdříve, protože chování obchodních řetězců se musí zlepšit. Marže řetězců je často neúnosná. Jak již dříve uvedla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Marta Nováková, svaz nesouhlasí s návrhem vládní novely zákona o významné tržní síle a jejím zneužití. „Další zpřísnění regulace v maloobchodu jde proti trendu samoregulace v zemích Evropské unie a může mít výrazně negativní dopad na tuzemskou ekonomiku,“ míní. „Novela zákona povede u obchodních řetězců ke standardizaci podmínek a de facto k vyloučení svobodné soutěže. Brání obchodnímu vyjednávání a za vše hrozí doslova likvidačními sankcemi. Výsledkem bude zvýšení cen zboží,“ upozornila. Foto popis|

Rusko hrozí embargem na květiny 31.8.2015

Zemědělec str. 8 Evropská unie Zuzana Fialová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruská veterinární a fytosanitární inspekce pohrozila českým vývozcům květin embargem a obvinila je, že navzdory varování dál přeprodávají do Ruska závadné řezané květiny z Nizozemska. Služba se podle agentury Interfax o dalších krocích rozhodne v nejbližších dnech. Moskva prý má u nizozemských květin problém s hmyzími škůdci. Podle českého ministerstva zemědělství je problém přibližně v jednom procentu rostlin, což není důvod pro zákaz exportu. Resort doufá v respektování mezinárodních dohod, podle kterých by před zákazem měla nastat odborná diskuse. Ruský úřad Rosselchoznadzor možná zakáže dodávky květin z řady evropských zemí, především ze Slovenska a České republiky, protože dál certifikují nebezpečné květiny z Nizozemska, řekl agentuře Interfax šéf ruské inspekce Sergej Dankvert. „Nebudeme od nich přijímat žádné dokumenty, takže bude platit zákaz dovozu rostlinné produkce s jejich dokumenty. Květiny určené pro Rusko nebudou moci certifikovat,“ konstatoval. Podle českého ministerstva zemědělství obdržel Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský úřední zprávu od Rusů teprve před několika dny. Podle ní bylo v Rusku zadrženo 480 kusů rostlin se škůdci celkem z 361 799 dovezených z ČR do RF. „Obecně lze konstatovat, že výskyt škodlivých organismů v rozsahu kolem procenta není důvodem pro zastavení dovozu z příslušné země,“ sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Dopad na české pěstitele by stejně nebyl velký. Podle statistiky Svazu květinářů a floristů ČR bylo Rusko až na šestém místě v exportech, v loňském roce se tam zaslala necelá dvě procenta vyvezených květin v hodnotě 11,4 milionu korun. Pro ČR je naopak důležitý vývoz do Nizozemska, kam se dováží květiny za 292,5 milionu korun. Zatím podle ministerstva není jasné, jestli by se měl případný zákaz týkat i dalších podobných komodit, jako jsou hrnkované okrasné rostliny. I v té chvíli by to podle něj nebyl pro české pěstitele problém, protože je do Ruska Češi nevyváží. Nepříjemný by byl zákaz dovozu stromků z ovocných a okrasných školek. Není důvod předpokládat zákaz, neboť škůdci nalézaní v zásilkách květin nenapadají školkařské výpěstky, dodal Jordán. Úřady údajně neplní závazek Rusko počátkem srpna fakticky rozhodlo o zákazu dovozu nizozemských řezaných květin. Rozhodnutí zdůvodnilo problémy s hmyzími škůdci. Podle nizozemských komentářů ale může být krok spojen se sporem ohledně sestřelení malajsijského dopravního letadla nad ukrajinským Donbasem loni v červenci, kde cestovali hlavně Nizozemci. Rusko ještě koncem července vyzvalo české, slovenské, polské, pobaltské, maďarské a bulharské úřady, aby při reexportu nizozemských květin do Ruska nevydávaly nutná fytosanitární osvědčení. Český Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský po vydání ruského zákazu oznámil, že osvědčení na nizozemskou produkci mířící do Ruska vydávat nebude. Rosselchoznadzor si ale v nedávném prohlášení stěžuje, že úřady evropských zemí včetně České republiky závazek neplní. „Navzdory naší prosbě pokračují dál v certifikaci nizozemských květin. Takže i my budeme pokračovat dál, a pokud znovu zjistíme porušení pravidel, zavedeme omezení na dovoz květin z těchto zemí,“ řekl Interfaxu Dankvert. Dodal, že Polsko, Litva a Lotyšsko už souhlasily s tím, že zahájí v otázce dovozu květin s Moskvou konzultace. Rosselchozdnadzor podle ruských médií dostává stížnosti na kvalitu nizozemských květin, které prý vyvolávají alergické reakce ruských zákazníků. Přítomnost škůdců byla prý odhalena téměř ve stovce případů. Dankvert řekl, že nizozemští pěstitelé slíbili nasadit proti škůdcům účinné pesticidy. Pašování potravin zločinem? V regionech také pokračuje kampaň ničení zkonfiskovaných potravin: Ve Voroněži úřady zničily 280 kilogramů makedonské papriky, v Samaře 12 kilogramů francouzského sýru, čtvrt tuny zahraniční zeleniny a ovoce, jako i francouzské paštiky a lotyšské sardinky, a v Kirově spálili šest kilogramů litevského sýru. Ruští celníci si přejí, aby pašování zakázaných potravin ze Západu bylo považováno za stejně závažný zločin, jako je převoz radioaktivních materiálů, zbraní či výbušnin. Návrh zákona v tomto duchu předložila vládě Federální celní služba. Od 6. srpna ruské úřady začaly na pokyn prezidenta Vladimira Putina ničit stovky tun zabavených potravin. Ačkoliv se zákaz nemá vztahovat i na individuální dovoz pro osobní spotřebu, média po

vstupu Putinova dekretu v platnost referovala i o případech, kdy celníci na letištích konfiskovali u cestujících španělskou šunku či francouzské sýry. „Nehledě na zavedení zákazu dovozu zemědělské produkce, surovin a potravin z jednotlivých států do Ruské federace celní úřady pokračují v odhalování faktů nezákonného převozu uvedených kategorií zboží,“ praví se v předloze. Podle autorů nestačí dosavadní sankce v podobě pokut sahajících od 100 tisíc do 300 tisíc rublů (asi 36 tisíc až 108 tisíc korun) pro právnické osoby. Celní služba proto navrhuje přeřadit zakázané jídlo do kategorie „strategicky důležitého zboží“, do jaké patří zbraně hromadného ničení, jaderný materiál, nejsilnější otravné, výbušné a radioaktivní látky, munice, palné zbraně či vojenská technika. Trest by pak mohl sahat nejen k milionové pokutě (asi 360 tisíc korun), ale i k sedmi letům vězení, respektive 12 letům, pokud by trestný čin spáchala organizovaná skupina. Debata o předloze má trvat do 3. září, pak by mělo následovat rozhodnutí. Platnost zákona navrhuje celní správa od března příštího roku. Úřady tvrdí, že neprověřené zboží by mohlo být zdraví nebezpečné. Podle průzkumů však polovička Rusů nesouhlasí s likvidací západních potravin v zemi, která si dosud pamatuje hladomory v první polovině minulého století a kde podle úřadů 16 procent populace žije pod hranicí bídy. *** Klíčové informace Ruská veterinární a fytosanitární inspekce pohrozila českým vývozcům květin embargem. ? Obvinila je, že navzdory varování dál přeprodávají do Ruska závadné řezané květiny z Nizozemska. ? Podle českého ministerstva zemědělství je problém přibližně v jednom procentu rostlin, což není důvod pro zákaz exportu.

Správa státních rezerv mění koncepci 31.8.2015

Zemědělec str. 10 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vytváří novou koncepci skladování potravin. V jejích prostorách by se mělo skladovat mnohem více zásob, sdělil to minulý týden mluvčí správy Jakub Linka. Šlo by například o rýži a čočku. Zvýšit by se měl i počet kontrol ve skladech. „Dříve se většinou prováděly pouze plánované kontroly jednou za rok. Firma tedy věděla, kdy kontroloři přijdou,“ uvedl Linka, podle kterého se za současného vedení začaly provádět i neplánované kontroly a zvýšil se počet plánovaných. „Jen loni jich bylo přes padesát. Vzrostl také počet pracovníků kontrolního oddělení,“ dodal mluvčí. Potraviny, které je třeba zmrazit, by zůstaly u externích dodavatelů, protože správa ve svých skladech nemá mrazicí technologie. Ve státních zásobách je například zmražené maso či máslo, které je buď v 25kilogramových blocích nebo ve spotřebitelsky známých čtvrtkilech. Ve státním skladu se musí obměnit maximálně po roce a půl. Pak může jít zpátky na pulty v obchodech s označením stolní máslo. Velké bloky jsou podle Linky nejspíš určené dále do výroby. Mražené maso ve státních skladech nesmí být starší než rok a čtvrt, řepkový olej se musí měnit každoročně a masové konzervy, které nyní SSHR poptávala, nesmí být při dodání starší než půl roku s minimální tříletou trvanlivostí. Správa státních hmotných rezerv schraňuje různé komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásobu například ropy, leteckého petroleje, potravin a léků. Nouzové zásoby ropy pokryjí spotřebu celého státu na více než 90 dnů, zásoby obilí musí vydržet na měsíc a požadované zásoby potravin mají nahradit třídenní spotřebu. Zásoby průmyslových surovin, například neželezných kovů, jsou většinou tříměsíční. Dodavatelé mají povinnost zásoby pravidelně obměňovat tak, aby byly čerstvé. Do nedávné soutěže SSHR na dodávku 180 tun masových konzerv se však nikdo nepřihlásil. SSHR proto vypíše tendr co nejrychleji znovu. Podle mluvčího správy k podobné situaci již letos jednou

došlo, když se do tendru přihlásila pouze jedna firma, a správa tak zakázku zrušila. Cena konzerv neměla přesáhnout 20,66 milionu korun. Konkrétně šlo o 60 tun šunky, která měla stát do 9,73 milionu korun, 60 tun vepřového ve vlastní šťávě za předpokládaných 5,47 milionu korun a 60 tun luncheon meat (mleté kořeněné maso v konzervě). „Chápu, že někdo může těžce nést, že obchod se státními strategickými zásobami už pro něj není tak výhodný jako v minulosti. Smluvní podmínky u nových tendrů totiž mají za cíl lépe chránit zájmy státu, a to třeba i přísnějšími sankcemi,“ uvedl předseda správy Pavel Švagr, podle něhož by měly být tendry přístupnější i menším firmám. Jednou z podmínek pro dodavatele byl vlastní nebo pronajatý sklad na českém území. Vedle ceny za dodání měli zájemci informovat i o ceně za ochraňování konzerv na tři roky s opcí na další rok. Obměnu konzerv měl platit dodavatel bez dalšího fakturování státu. „Pravidelná obměna masových konzerv už je zahrnuta v ceně, takže oproti minulosti nebude docházet k případům, že by správa prodávala konzervy ze skladu levněji a ty čerstvé zase draze nakupovala,“ vysvětloval při vypsání tendru Švagr. Správa v dohledné době vypíše ještě tendr na dodání 200 tun salámu. Cena za dodání, skladování a obměňování potravin, aby zůstaly poživatelné, na tři roky s možností opce na dalších 12 měsíců, by neměla přesáhnout 20,3 milionu korun, informovala dříve ve věstníku veřejných zakázek. Tendr bude podobně jako u zakázky na dodání tisíc tun zmrazeného masa rozdělený na dvě poloviny. První SSHR vypíše v brzké době, s druhou počítá později. ?

Jak čelit extrémním výkyvům počasí 31.8.2015

Zemědělec str. 11 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Letošní poměrně dlouhé období tropických teplot a sucha, které potrápilo Českou republiku, znovu otevřelo otázku, jak a zda vůbec se lze na podobné výkyvy počasí připravit. Náš týdeník se v této souvislosti zeptal mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána, jaká opatření může přijmout stát, aby předcházel či alespoň mírnil důsledky extrémních výkyvů počasí, a co pro ochranu své úrody může udělat samotný pěstitel. Podle Jordána hlavní zodpovědnost za řešení rizik nese samotný zemědělský podnikatel, který má v současné době různé možnosti zemědělského pojištění včetně komerčního pojištění a pojištění s podporou Podpůrného a garančního lesnického a rolnického fondu (PGRLF) alespoň proti pojistitelným rizikům. Tím dosáhne, jak uvedl, vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. Ministerstvo zemědělství nicméně pracuje na vytvoření určitého rezervního fondu – Fond nepojistitelných rizik, který by měl zemědělce alespoň částečně ochránit před hospodářskými ztrátami způsobenými nadměrným suchem nebo naopak srážkami v období sklizně, před kterými se farmáři nemohou pojistit. „Materiál se zaměřuje na sucho nebo nadměrné srážky v období sklizně, které způsobí škodu. Novým prvkem pro sledování uvedených klimatických jevů je využití Integrovaného systému pro sledování rizik v zemědělství,“ uvedl Jordán. Podle něj spočívá princip fungování fondu v průběžném a plánovaném naplňování fondu penězi od zemědělských podnikatelů i státu. Aby mohl systém začít fungovat, bude třeba změnit zákony, které jej provážou se současnou podporou pojištění, jež poskytuje PGRLF, i s případnými státními podporami. Také bude muset být notifikován u Evropské komise. Systém by mohl začít fungovat v roce 2016. „Fond je již rozpracován na PGRLF, ale panují určité nejednotnosti názoru na jeho financování od samotných zemědělců,“ uvedl minulý týden mluvčí. V letošním roce se na tuzemském trhu již objevil pilotní projekt pojištění proti suchu, který nabízí Agra pojišťovna. „Máme tři vybrané plodiny, kukuřici, sóju a slunečnici,“ řekl ředitel obchodu a likvidace pojišťovny Marek Bizoň. Podle něj se ale letos žádný zemědělec kvůli suchu nepojistil. Zatím jde, jak uvedl, o pilotní projekt, do budoucna plánuje pojišťovna rozšíření portfólia. Podobný systém pojištění proti suchu je v zahraničí běžný, u nás se o vytvoření fondu řadu let mluví, ale bez konkrétního výsledku. PGRLF v současnosti již hradí část pojistného při pojištění plodin nebo zvířat.

Okamžitá pomoc Začátkem ledna 2014 byl notifikován Rámcový dotační program s obecnými pravidly pro poskytování státní podpory řešení rizik a krizí v zemědělství, který umožňuje okamžitou kompenzaci finančních ztrát při příštích živelných katastrofách. Jordán uvedl, že na tento program byla notifikována částka 12,25 miliardy korun využitelných v letech 2014 až 2020. „Rozpočet programu není stanoven, neboť se jedná o rámcový program a finanční prostředky by měly být vyčleněny až na základě výskytu události a odhadu skutečně vzniklých škod podle škodních protokolů, zpracovaných škodními komisemi. Po výskytu mimořádné události rozhodne o spuštění programu podle jednotlivých metodik vláda ČR,“ upřesnil mluvčí. Cílem uvedeného dotačního programu je ustanovení nového opatření pro vyrovnání škod, které bude zahrnovat kompenzace za škody způsobené přírodními katastrofami, jako je zemětřesení, sesuvy půdy, povodně, vichřice nebo laviny, mimořádnými událostmi, například rozsáhlými požáry či průmyslovými haváriemi, a nepříznivými povětrnostními jevy, jako je silný déšť, záplava, sucho, mráz, led, přízemní mrazík, krupobití. „Kromě výše uvedených podpůrných opatření pro řešení problematiky sucha doporučujeme: využít dotační program Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí a v případě trvalých kultur dotační titul ministerstva zemědělství k budování kapkové závlahy,“ doplnil Jordán. Podle MZe je také účelné vrátit se k pěstování tradičních plodin, které mají v daném regionu svoji historii a opodstatnění, například vojtěška a další pícniny, a ne vše přizpůsobovat tržním a ekonomicky zajímavým plodinám, jako jsou obilniny či olejniny. K polním pracím by měli pěstitelé přistupovat velmi citlivě s ohledem na hospodaření s vodou a nepřipouštět zbytečné vysychání půdy nadměrným počtem operací. „V případě pěstování plodin citlivých na vláhu, jako jsou obilniny a jiné mělce kořenící rostliny, je třeba vybírat velmi kvalitní, vysoce klíčivá osiva pocházející z oblastí bez stresů a volit odrůdy kompenzačního typu s nižší odnožovací schopností, vysokým počtem zrn v klasu a průměrnou hmotností tisíce semen,“ doporučuje ministerstvo. Udržet úrodnost půdy Jordán konstatoval, že problémy jak se suchými, tak i naopak s mokrými léty se čas od času vyskytují. Poslední velmi suchý rok byl například rok 2003, kdy musela být stažena značná část pasoucích se zvířat z pastvin na farmy a výroba kukuřičných siláží probíhala již v srpnu. „Takových suchých roků bylo však v dávné i nedávné minulosti již mnohem více, například 1946, 1983 či 1994. Samozřejmě se ale lokálně sucha či naopak záplavy projevují mnohem častěji,“ uvedl. Letošní sucho podle MZe však působilo na vysychání půdního profilu v celé České republice a na mnoha místech vznikaly obrovské trhliny. Pokud na takto vyschlou půdu přijdou intenzivní a prudké deště, tak tato půda není schopna tuto vláhu přijmout a většina srážek odteče, aniž se do půdy zasákne. Podle mluvčí Agrární komory ČR Dany Večeřové bude mít v důsledku narušení sorpční schopnosti zejména půda bez rostlinného pokryvu při deštích problémy s odplavováním svrchní části ornice. „Vlivem extrémního počasí se nemění jen fyzikální vlastnosti půdy, ale především ty biologické, což vede k tomu, že půda ztrácí úrodnost,“ uvedla Večeřová. „Jedině půda, která má dostatek živin a dokáže vláhu zadržet představuje pro zemědělce udržitelný výrobní prostředek. V opačném případě bude docházet k postupné degradaci ornice, kterou budou extrémní jevy jako tropická sucha a přívalové deště jenom umocňovat. Vláhu je třeba v krajině zadržet a případně akumulovat pro další využití, jako jsou závlahy nebo napájení dobytka, sdělila Večeřová. Agrární komora proto komunikuje s ministerstvem zemědělství, životního prostředí, zemědělskými univerzitami a výzkumnými ústavy a pracuje na množství projektů, které by k zadržení a akumulaci vody v krajině měly přispět. Důležité je podle Večeřové také zlepšit monitoring sucha a predikci dalšího vývoje, aby přijatá opatření byla zaměřena správným způsobem a na správném místě. ? Foto popis| V důsledku extrémního sucha se na povrhu půdy objevují praskliny, které přecházejí v hluboké rýhy, čímž dochází k degradaci půdy Foto autor| Foto Barbora Venclová

Stát trhy nepodporuje 31.8.2015

Zemědělec str. 11 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

– Stát nepodporuje farmářské trhy, přestože v minulosti podporu přislíbil, stěžuje si Asociace farmářských tržišť. Odvolává se na bývalého náměstka ministerstva Radka Brauma, který na podzim roku 2012 mluvil o desítkách tisíc ročně. Ministerstvo zemědělství nicméně sdělilo, že si na žádný příslib nevzpomíná. „Podpora pro asociaci byla předchozím vedením ministerstva zemědělství přislíbena, a to zejména kvůli vyšší garanci prodeje skutečně českých potravin a zemědělských produktů na farmářských trzích,“ uvedl předseda asociace Jiří Sedláček. „O žádném slibu minulého vedení nám není nic známo,“ reagoval mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán, podle kterého resort z veřejných peněz nemůže přispívat na provoz asociace, která sdružuje podnikatelské subjekty. Ministerstvo podle mluvčího podporuje jednotlivé akce jednotlivých členů asociace. Jako příklad uvedl Růžový máj, Pivo na náplavce či Svatomartinské slavnosti, na které ministerstvo letos dohromady poslalo 40 tisíc korun. Asociace tržišť by v minulosti přislíbené prostředky ráda využila na lepší prověřování původu zboží přímo na farmách nebo u drobných výrobců. „To znamená, že by tyto prostředky přispěly k tomu, co samo ministerstvo preferuje a obhajuje – dohledatelný původ prodávaných potravin,“ argumentuje Sedláček. Podle Jordána zákon „farmářský trh“ nezná a dozorové orgány jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce po prodejcích nemůže vymáhat nic nad rámec potravinové legislativy. „Jestliže si spotřebitelé spojují termín farmářský trh s přidanou hodnotou v podobě regionálního původu potraviny nebo ekologického přístupu při zpracování potraviny, je odpovědností pořadatele trhů, aby výběrem prodejců zajistil naplnění těchto očekávání spotřebitelů,“ uzavřel mluvčí MZe. Podle pravidel asociace členské trhy musí prodávat minimálně 90 procent potravinářského zboží či zemědělských produktů a dodržovat kodex, který upravuje jejich fungování. Podle webu asociace jsou v současnosti členové provozující farmářské tržiště na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad a na Náplavce, na Rajské zahradě, Spořilově a Černém mostě. Mimopražští členové jsou z Plzně, Roudnice nad Labem a Karlových Varů. ?

Za mléko v Bruselu 31.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět COPA/COGECA zve na tiskovou konferenci a masovou demonstraci s účastí více než dva tisíce zemědělců protestujících proti drastické situaci na unijním trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky. Jako odpověď na kritickou situaci, ve které se ocitli unijní producenti mléka, vepřového masa, ovoce, zeleniny a hovězího masa, pořádá evropská zastřešující nevládní zemědělská organizace COPA/COGECA masovou demonstraci, která proběhne 7. září v Bruselu souběžně s mimořádným jednáním ministrů zemědělství Evropské unie, aby tak upozornila na současnou neutěšenou situaci a zároveň důrazně požádala o její řešení. Sektory produkce prasat, mléka, ovoce, zeleniny a hovězího masa se v současné době nachází v extrémně složité situaci, především v důsledku vyhlášení ruského embarga, které ze dne na den znamenalo výpadek nejvýznamnější exportní destinace Evropské unie. Ceny se v mnoha zemích unie pohybují pod náklady a příjmy zemědělců jsou nízké, což pro mnoho subjektů znamenalo nebo bude v brzké době znamenat úpadek. COPA/COGECA pozitivně hodnotí některá opatření, která byla dosud přijata, nicméně upozorňuje na to, že je to velmi málo na to, aby se producentům vynahradily jejich ztráty. Producenti se stali rukojmími mezinárodní politiky. Evropská komise, europoslanci, ale také ministři zemědělství jednotlivých členských států proto musí urychleně jednat.

COPA/COGECA proto zve (nejen) zástupce tisku a dalších médií na tiskovou konferenci 7. září v 10 hodin, kde budou diskutovány požadavky zemědělců, následovat bude demonstrace 2000 zemědělců a zemědělských podniků ze všech členských zemí EU. V rámci demonstrace vystoupí se svými projevy také prezident COPA Albert Jan Maat a prezident Cogecy Christian Pees. Akci můžete sledovat na sociální síti twitter pod hashtagem #farmaction. ? Informace k demonstraci Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR jako členské organizace souhlasí s požadavky definovanými sdružením COPA/COGECA, a proto podpoří demonstraci v Bruselu vysláním vlastního autobusu. Zájemci o účast získají bližší informace na sekretariátu Agrární komory ČR nebo Zemědělského svazu ČR. Kdy: 7. září, od 10 hodin tisková konference, od 12 do 15 hodin demonstrace před budovou, ve které se bude konat jednání ministrů zemědělství zemí EU. Kde: tisková konference se uskuteční v sídle organizace COPA/COGECA na Rue de Treves 61, 1040 Brusel, Belgie, následná demonstrace před budovou Justus-Lipsius, č. p. 175, ulice Rue de la Loi, B1048 Brusel. Potvrzení účasti: mailto:[email protected] Kancelář Agrární komory ČR

Svaz na masové manifestaci 31.8.2015

Zemědělec str. 14 Zájmové organizace Jana Sixtová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V reakci na drastickou situaci na trhu Evropské unie u mléčných výrobků, vepřového masa, ovoce, zeleniny a hovězí masa pořádá COPA/ /COGECA masovou demonstraci na mimořádném zasedání Evropské rady ministrů dne 7. září, aby se zdůraznila bezprecedentní situace. Demonstrace probíhaly po celé Evropě několik měsíců, protože v této době je extrémně obtížná situace v odvětví vepřového masa, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny a hovězího na trhu Evropské unie, zejména v důsledku ruských vývozních omezení. Ceny jsou nižší než výrobní náklady v mnoha zemích. COPA/COGECA vítá opatření přijatá Evropskou komisí jako krok vpřed, jak zmírnit situaci, ale to nedostatečně kompenzuje producentům jejich ztráty. Výrobci jsou oběťmi mezinárodní politiky. Evropská komise, ministři a poslanci musí jednat. Kvůli alarmujícímu stavu na trhu s mlékem Zemědělský svaz ČR v poslední době jedná se zástupci velkých odbytových organizací, kde společně řeší kroky, které by vedly k nějakým výsledkům a následnému řešení současné nepříznivé situace. Zemědělský svaz ČR se rozhodl jako člen evropské organizace COPA/COGECA zúčastnit manifestace konané 7. září 2015 v Bruselu. Manifestace COPA/COGECA se svolává v návaznosti na rostoucí obavy o ekonomickou situaci v chovu hospodářských zvířat a mlékárenském odvětví. (Zdroj: Agrafact) O autorovi| Jana Sixtová, Zemědělský svaz ČR

Prioritou jatečná jehňata 31.8.2015

Zemědělec str. 45 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Rodinná firma Štros Agro, s. r. o., získala na letošní Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky ocenění v kategorii šampiónka výstavy za bahnici plemene berrichon du Cher. Kromě tohoto plemene se na celkovém počtu 140 na farmě chovaných bahnic podílejí ještě romanovské ovce a dorper. Vypravili jsme se proto do Býště za zakladatelem rodinné společnosti MVDr. Karlem Štrosem, abychom od něho získali zkušenosti s využitelností uvedených plemen v

užitkovém křížení. Společnost Štros Agro obhospodařuje 40 ha zemědělské půdy, z níž je 22 ha orné. Tato výměra slouží k pěstování obilnin a jetelotravní směsky pro svou krmivovou základnu. Zbývající podíl obhospodařované půdy představují trvalé travní porosty, které slouží k pastvě a krmení chovaných ovcí, koz a konečně koní, respektive tří klisen českého teplokrevníka. Jak již bylo uvedeno, na celkovém počtu 140 bahnic, které rodinná společnost z Pardubického kraje chová, se v současné době podílejí tři plemena včetně kříženek, a to berrichon du Cher (30 bahnic a dva plemenní berani linií Pietro a Pan), dále romanovská ovce (40 bahnic se dvěma berany linií Rohan a Rebel) a dorper (28 bahnic a pětice beranů čtyř linií – Dorpe, Zuri, Valtz, Thabo). Zbývající počet představují kříženky F1 generace (R x Be, R x D). Berrichon du Cher do otcovské pozice Na farmě v Býšti začínali s romanovskými ovcemi, tedy plemenem, s nímž se MVDr. Karel Štros setkal ve svém rajónu, kde v rámci své veterinární praxe působil. Po letech chovu se ale produkce plemenného materiálu chovatele zmiňované rodinné farmy stala okrajovou záležitostí. „Zaměřili jsme se na užitkové křížení ve snaze využít vynikajících mateřských vlastností romanovské ovce a potenciálu masných plemen. V otcovské pozici jsme zpočátku používali texelského berana, ale potom, co se v republice začal řešit problém se scrapií, jsme přešli na francouzské masné plemeno berrichon du Cher. A jak se ukázalo později, byla to správná volba,“ uvedl při naší návštěvě MVDr. Karel Štros, který farmu provozuje se svými třemi syny – Jiřím, Davidem a Karlem. Zvířata výše zmiňovaného plemene Štrosovi dovezli z Polska, kde v nejmenovaném státním statku rušili chov asi o dvou stech bahnicích. Prvních patnáct zakladatelek základního stáda byly bahnice různého věku a plemenný beran reprezentoval linii Pietro. Později z Polska pořídili ještě dva berany, a to Pana a Plamena. A kromě plemenného materiálu pak v rámci užitkového křížení s dalšími chovanými plemeny produkovali jatečná jehňata s bezkonkurenčním utvářením masných partií. Další masné plemeno Posledním z chovaných plemen ovcí na uvedené farmě na Pardubicku je dorper. S myšlenkou rozšířit chov o toto původem jihoafrické plemeno přišli syn Jiří se svým přítelem, chovatelem Vítem Kudrnou. Základ chovu položili čtyři jehnice a beran linie Dorpe dovezené v roce 2011 z Rakouska. Následující rok odtud dovezli další tři bahnice a berana Valtz a předloni ještě dva plemeníky kanadské linie Zuri a Thabo ze Švédska. „Momentálně máme v chovu 28 matek, z nichž bezmála polovina pochází z dovozu, a pět plemenných beranů. Kromě zmiňované masné užitkovosti a asezónní říji je velkou předností tohoto jihoafrického plemene, které se nemusí stříhat, protože líná, nenáročnost, a to jak s ohledem na výživu, tak ustájení. Jeho nedostatkem je ale opět nízká plodnost, ve vrzích bývají zpravidla jedináčci,“ navázal dále MVDr. Jiří Štros, jenž vede soukromou, moderně vybavenou kliniku v Holicích, kterou využívají zejména majitelé domácích mazlíčků. Jehňata na farmě odstavují ve třech měsících po narození. Ročně v Býšti odchovají okolo tří set jehňat, z nichž jich asi 15 % zařazují do plemenitby. Ostatní jsou určena k jatečnému využití. Podle slov chovatelů připadá hlavní sezóna odbytu jateční produkce na období Vánoc a Velikonoc, v květnu je pak poptávka po jehňatech k vypásání pozemků. Chovatelský záměr Pro úplnost zbývá ještě dodat, že vedle ovcí najdete na farmě také kozy, a to 30 matek búrských a deset bílých krátkosrstých, dále tři klisny českého teplokrevníka a dva španělské mastiny – Packala a Cindy, kteří i přes své mládí a zatím mírnou povahu dovedou u každé návštěvy vzbudit náležitý respekt. „A jaké máme záměry do budoucna? Výhody asezónosti chovaných plemen znásobit větším množstvím narozených jehňat u berrichonů i dorperů. Objektivně zjistit pozitivní vliv těchto plemen na masnou produkci finálních hybridů, a tím podpořit význam jejich chovu v našich podmínkách. Zároveň pokračovat v „domácí“ produkci „svých“ rámcových romanovek, coby vzorných matek masných hybridů. A současně dostat chov dorpera na slušnou plemenářskou úroveň, protože toto plemeno má ohromný potenciál, ať už v čistokrevné plemenitbě, tak v otcovské pozici v užitkovém křížení,“ dodal na závěr MVDr. Karel Štros.

To však bude pro chovatele oříšek, protože plemennou knihu vede Dorper Asociace cz., která se k jejich žádosti o členství již dvakrát bezdůvodně nesouhlasně vyjádřila. Pokud je jedním z cílů asociace rozšířit plemeno dorper v našich chovech, není zcela jasné, proč se tak vehementně brání nejen rozšíření své členské základny, ale také navýšení počtu zvířat v plemenitbě. Bez zápisu zvířat v plemenné knize se s vyprodukovaným potomstvem nedá obchodovat. Pro chovatele a možná i plemeno samotné je v tomto případě na škodu, že se chovatelské sdružení Svaz chovatelů ovcí a koz, z. s., jehož předmětem činnosti je podle plemenářského zákona č. 154/2000 Sb. mimo jiné také vedení plemenných knih, dostalo na druhou kolej. (Poznámka: Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.) ? ? Klíčové informace ? ? Berrichon du Cher (BE) reprezentuje ovci většího tělesného rámce, pevné konstituce, klidného temperamentu, s výborně utvářenými masnými partiemi. Živá hmotnost bahnic je 70 až 80 kg, beranů 100 až 120 kg. ? Romanovská ovce (R) je plemeno menšího až středního tělesného rámce, jemné kostry. Kromě výborných mateřských vlastností dále vyniká raností, vysokou plodností, pevnou konstitucí a mléčností. Živá hmotnost bahnic v dospělosti je 40 až 50 kg, beranů 60 až 80 kg. ? Dorper (DP) je masné plemeno s černou nebo bílou srstí na hlavě. Trup je pokryt srstí s podsadou podobnou krátké vlně, která vylínává (ovce není nutné stříhat). Při velmi dobrém osvalení berani dosahují hmotnosti 90 až 120 kg, bahnice 50 až 80 kg. Foto popis| Před třinácti roky založený chov búrských koz momentálně čítá 30 matek základního stáda Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Zakladatel farmy Karel Štros se svým synem Jiřím Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Plemenní berani bez problémů sdílejí společný kotec Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Od bahnic všech na farmě chovaných plemen lze získat jehňata třikrát za dva roky Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Užitkové stádo na pastvině Foto autor| Foto Martin Jedlička

Kalendář akcí 31.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. ? Do 1. 9. Země živitelka, mezinárodní výstava se koná na Výstavišti v Českých Budějovicích, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice. Tématem je obnova a rozvoj venkova, rostlinná a živočišná výroba, zemědělská technika, potravinářská výroba, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví a pěstitelství, služby pro zemědělství, ostatní. Info: http://www.vcb.cz. ? 1. 9. 9.30 hod. Energetické plodiny KWS 2015 Lípa – odborný program, prohlídka energetických hybridů kukuřice KWS, rozbor vzorků zelené kukuřice v mobilní laboratoři AgriNIR a odhad termínu sklizně – se uskuteční v Lípě, okres Havlíčkův Brod. Organizátory jsou KWS Osiva, Zemědělská akciová společnost Lípa a VFS Trading. Info: Ing. Jan Bogaň, tel.: 725 150 619, mailto:[email protected]. ? 1. – 3. 9. XX. česká a slovenská konference o ochraně rostlin se koná na České zemědělské univerzitě v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol. Ve čtvrtek 3. 9. proběhne tematicky zaměřený

seminář Pesticidy v životním prostředí. Organizátorem je katedra ochrany rostlin, FAPPZ, ČZU ve spolupráci s Českou společností rostlinolékařskou. Info: mailto:[email protected], mailto:[email protected] ? 2. 9. 9.00 hod. Polní den kukuřice a slunečnice LG (možnost stanovení aktuálních parametrů doručených silážních vzorků) se koná v AG Skořenicích, Běstovice. Organizátorem je Limagrain Central Europe S. E. Info: Ing. Jaroslav Matyk, tel.: 724 903 370. ? 2. 9. 9.00 hod. Den kukuřice KWS 2015 (prohlídka sortimentu hybridů kukuřice včetně novinek, rozbor přinesených vzorků zelené kukuřice v mobilní laboratoři AgriNIR – odhad termínu sklizně) se koná v Trhovém Štěpánově. Organizátory jsou KWS Osiva, ZD Trhový Štěpánov, VÚMOP, Kuhn Center a ZEA Sedmihorky. Info: Ing. Miroslav Stropnický, tel.: 602 457 910, mailto:[email protected] ? 2.–3. 9. BIO Summit 2015 se koná v Národním zemědělském muzeu. Organizátory jsou Ministerstvo zemědělství a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Info: Ing. Jiří Urban, ředitel Sekce rostlinné výroby, ÚKZÚZ, tel.: 543 548 210, 602 119 096, mailto:[email protected], http://www.ukzuz.cz. ? 3. 9. 9:00 hod. Seminář Ovlivňování vodního režimu krajiny technickými opatřeními na příkladu LS Železná Ruda a LS Klatovy se koná v Železné Rudě. Organizátorem je Česká lesnická společnost, OS Technologická. Info: mailto:[email protected], tel.: 221 082 384. ? 3. 9. 9.00 hod. Polní den kukuřice a slunečnice LG (možnost stanovení aktuálních parametrů doručených silážních vzorků) se koná na Náměstí 94, 783 75 Dub nad Moravou. Organizátorem je Limagrain Central Europe S. E. Info: Ing. Michal Adler, tel.: 603 115 477. ? 3. 9. 9.30 hod. Energetické plodiny KWS 2015 – odborný program, prohlídka energetických hybridů kukuřice KWS, rozbor vzorků zelené kukuřice v mobilní laboratoři AgriNIR a odhad termínu sklizně – se uskuteční v Jaroměřicích 206. Organizátory jsou KWS Osiva, Hanácká zemědělská společnost Jevíčko a VFS Trading. Info: Ing. Jan Bogaň, tel.: 725 150 619, mailto:[email protected]. ? 4. 9. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná v Šumperku. Organizátorem je Okresní Agrární komora Šumperk pod záštitou ministra Mariana Jurečky, za finančního přispění Olomouckého kraje. Info: Ing. Lucie Hošková, tel.: 724 734 693, mailto:[email protected],. http://www.farmarsketrhysumperk.cz. ? 4. 9. 9.00 hod. Polní den kukuřice LG (možnost stanovení aktuálních parametrů doručených silážních vzorků) se koná na Masarykově náměstí 223/2, 664 51 Šlapanice. Organizátorem je Limagrain Central Europe S. E. ve spolupráci s Bonnagro Blažovice. Info: Ing. Milena Mařáková, tel.: 602 314 595. ? 4. 9. 9.00 hod. Den kukuřice KWS 2015 (prohlídka sortimentu hybridů kukuřice včetně novinek, rozbor přinesených vzorků zelené kukuřice) se koná v Chebu – Dolní Dvory. Organizátory jsou KWS Osiva, Školní statek Cheb a ZEA Sedmihorky. Info: Ing. Zdeněk Baxa, tel.: 606 727 480, zdenek.baxa@ kws.com, Ing. Jan Kalousek, tel.: 606 603 747, mailto:[email protected]. ? 5. 9. Pelhřimovské dožínky v Pelhřimově. Organizátorem je VOD Kámen. Info: mailto:[email protected]. ? 5. 9. 9:00 hod. Historické traktory – stabilní motory – zemědělské stroje. Výstava se uskuteční v Kropáčově Vrutici.. Organizátorem je N & N Košátky s. r. o. Info: tel.: 602 227 193. ? 5. 9. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná v Bělé pod Pradědem. Organizátorem je Agrární komora Olomouckého kraje. Info: Helena Davidová, tel.: 603 581 531, mailto:[email protected], http://www.regionalnipotravina. cz. ? 6. 9. Čejkovické bylinkové slavnosti se uskuteční v Čejkovicích. Organizátorem je společnost Sonnentor. Info: tel.: 775 132 199, ondrej.hampl@ accedogroup.com. ? 7. 9. 9.00 hod. Pastvou slepic a kuřat ke zvýšení kvality produktů chovu (seminář pro chovatele) se koná ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, Praha 10 – Uhříněves, Přátelství 815. Organizátorem je Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha-Uhříněves. Info: Oldřich Mach, tel.: 602 190 385, mailto:[email protected]. ? 8.–9. 9. Dny zahradní a komunální techniky – IX. ročník celostátní předváděcí akce profesionálních strojů, se konají v Havlíčkově Brodě. Organizátorem je vydavatelství Profi Press. Info: tel.: 602 251 588, miroslav. zizka@profi press.cz, http://www.profi press.cz.

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 31.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Cenová zjištění Plodinové burzy Brno

Cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno z 18. 8. 2015 Komodita Sklad dodavatele (EXW) Rozdíl (Kč/t, bez DPH) 4.–18. 8. 2015 –5 % cena +5 % Pšenice potravinářská 4 000 4 174 4 350 –58 Pšenice krmná 3 600 3 740 3 900 –35 Ječmen sladovnický 4 350 4 572 4 800 +3 Ječmen krmný 3 300 3 466 3 600 –28 Žito 3 450 3 597 3 750 –64 Kukuřice 3 600 3 759 3 900 +53 Hrách krmný 4 300 4 498 4 700 +28 Řepka ozimá 9 500 9 855 10 100 –10 Poznámka: S mírným zpožděním se zveřejňují na www. pbb. cz cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno ? Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 33. týden 2015) Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 145,86 325,5 272,2 278,8 Dánsko 127,17 388,3 345,5 379,0 Německo 139,98 377,5 323,7 369,0 Irsko 143,37 401,9 371,1 414,4 Španělsko 154,99 355,7 262,2 374,2 Francie 153,00 379,0 410,0 418,0 Itálie 156,00 374,4 280,0 389,5 Litva 140,79 264,7 216,6 268,4 Maďarsko 148,62 – 235,8 239,0 Nizozemsko 120,21 315,4 309,1 – Rakousko 145,48 378,3 299,7 362,4 Polsko 138,36 311,6 261,1 300,5 Slovensko 149,26 336,8 208,7 254,7 Velká Británie 184,19 466,4 364,1 489,5 Průměr EU-28 142,41 374,7 366,8 400,2 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise ? Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí ve 34. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice Pšenice Ječmen Oves Tritikale Řepka potravinářská krmná krmný krmný Průměrná 4 155 3 737 3 272 3 021 3 355 9 712 Maximální 4 462 3 911 3 392 3 255 3 500 10 067 Minimální 3 800 3 300 3 200 2 900 3 100 9 643 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČRSZIF ? Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 19. 8. 20. 8. 21. 8. 24. 8. 25. 8. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 38,45 38,59 38,53 38,49 38,87 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 29,92 30,03 29,98 29,95 30,25 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 86,12 88,19 86,97 88,25 85,56 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 47,32 48,46 47,79 48,49 47,01 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF ? Světové trhy Vývoj cen brambor na burze EEX (Kč/t) Druh Termín Týden do

19. 7. 26. 7. 2. 8. 9. 8. 16. 8. 23. 8. Brambory na hranolky Listopad Červen Duben 2016 2016 2015 5 6 4 763 060 383 5 5 3 112 409 867 5 5 3 217 703 892 6 6 4 162 027 486 5 6 4 674 107 350 4 5 3 891 323 783 Poznámka: European Processing Potatoes Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX – European Energy Exchange Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen sušeného odstředěného mléka na burze EEX a v Chicagu (Kč/kg) Burza, termín Týden do 19. 7. 26. 7. 2. 8. 9. 8. 16. 8. 23. 8. EEX Srpen 2015 45,72 45,30 45,28 45,27 45,26 45,26 Září 2015 45,72 45,30 45,28 45,27 45,26 45,26 Říjen 2015 46,21 45,98 45,95 45,67 45,93 45,94 Chicago Srpen 2015 46,10 43,99 40,82 40,60 39,29 39,68 Září 2015 46,28 44,58 42,55 42,08 41,29 41,85 Říjen 2015 47,21 45,56 44,56 44,12 42,93 44,36 Poznámka: Non- fat Dry Milk Futures/ Skimmed Milk Powder Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX, CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Zahraniční ceny Vývoj cen průmyslových výrobců brojlerů ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 12. 7. 19. 7. 26. 7. 2. 8. 9. 8. 16. 8. Česká republika 4 981 4 986 5 003 4 979 4 964 4 976 Evropská unie 5 188 5 247 5 250 5 256 5 257 5 213 Německo 7 103 7 096 7 089 7 084 7 084 6 973 Polsko 3 470 3 960 3 911 3 951 3 921 3 702 Slovensko 4 215 4 575 4 502 4 591 4 510 4 298 Maďarsko 4 136 4 186 4 214 4 144 4 162 4 131 Poznámka: Ceny průmyslových výrobců na reprezentativních trzích u brojlerů 65 %, to je oškubaných, vykuchaných, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců prasat ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 12. 7. 19. 7. 26. 7. 2. 8. 9. 8. 16. 8. Česká republika 3 957 3 975 3 969 3 972 3 974 3 942 Evropská unie 3 901 3 919 3 908 3 909 3 895 3 849 Německo 3 915 3 907 3 887 3 894 3 842 3 783 Polsko 3 780 3 870 3 827 3 806 3 781 3 739 Rakousko 3 876 3 934 3 935 3 935 3 932 3 932 Dánsko 3 663 3 658 3 655 3 653 3 653 3 437 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u prasat tř. E. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných prasat z podniků sledovaných SZIF (průměrná cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne) týdny v letech 2011 až 2015

Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných býků z podniků sledovaných SZIF (průměrná cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne) týdny v letech 2011 až 2015 Foto popis|

zena.centrum.cz Ze kterých jídel se nejvíc tloustne? 28.8.2015

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví uzi Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Víte, co je to glykemický index? Tato stále dost záhadná veličina napoví, jak rychle po kterém jídle přiberete. Pochopitelně, nejvíc se tloustne z jídla, kterého sníte moc. Ale ze kterého přiberete nejspolehlivěji? To napoví glykemický index. Tato stále poněkud záhadná veličina není totéž co nízký či vysoký obsah sacharidů, i když s ním souvisí. Jeho hodnota se nepřekrývá ani s hodnotou kalorickou. GI roste s délkou vaření Věc je však ještě složitější. Například tytéž potraviny mohou mít různě vysoký glykemický index (GI) podle odrůd, a rozdíly jsou často dramatické. Příkladem může být rýže nebo mrkev. Tuky a bílkoviny zpomalují trávení sacharidů a tím i snižují GI. Glykemický index také nepočítá s celkovým množstvím sacharidů přijatých danou stravou, tj. s různým objemem snědeného jídla. Ve větším množství jídla s nízkým GI tak můžete sníst vyšší GI, než když si jen uzobnete potraviny s vysokým GI. Na jejich výši se dál podepisuje tepelná úprava: čím déle je vaříme (pečeme, nebo nedej bože smažíme), tím víc roste GI. Doporučujeme: 5 jídel pro snazší letní hubnutí Navíc většina jídel není složená pouze z jediného druhu, ale ze směsi, což výrazně mění údaje. Tak je možné, že polotučný i nízkotučný neochucený jogurt mají shodně GI 35. Testy na Lékařské fakultě Univerzity Palackého také prokázaly, že ochucené, slazené výrobky, a to zakysané nápoje a zástupci středně tučných i smetanových jogurtů, měly nízký glykemický index pod 50. Jak se glykemický index počítá? Zůstaňme tedy u jednoduché definice: GI je číselný údaj, který vyjadřuje účinek potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi ve srovnání s glukózou (ta má číslo 100). Někdy se ale GI odvozuje nikoli od glukózy, ale od bílého chleba, což znají zejména diabetici, kteří si často odvažují jídlo podle "chlebových" jednotek. Náš tip: 10 rad pro hubnutí, na které se často zapomíná "Výše indexu je ovlivněna vzájemným poměrem tří základních živin - sacharidů, tuků a bílkovin, také obsahem vlákniny, jež zpomaluje využití cukrů, dále způsobem zpracování potraviny a velikostí porce," vysvětluje RNDr. Dana Dvořáková z vývojového oddělení společnosti OLMA. Čím vyšší je číslo GI, tím rychleji stoupá hladina cukru v krvi, a naopak. Pro zajímavost: cukr nemá hodnotu 100, ale jen 87. Udává rychlost využití glukózy z konzumované potraviny lidským organismem. Čím víc jíme, tím máme větší hlad Zjednodušeně se dá říci, že po jídle stoupá hladina cukru v krvi a vyplaví se hormon inzulín. Ten sice

zajistí pokles hladiny cukru v krvi, ale jakmile cukr příliš klesne, dostaví se opět pocit hladu nebo chuť na něco dobrého. Další konzumací jídla se hladina cukru v krvi opět rozhoupe. Čím častěji dochází k těmto prudkým výkyvům, tím je větší pravděpodobnost vzniku nadváhy, případně zdravotních komplikací. U potravin s nízkým GI se glukóza vstřebává pomaleji a udržuje se tak stabilní hladina cukru v krvi. Člověk tedy nemá pořád hlad, nemusí jíst více potravy, a tím i nadměrné množství kalorií. Z čeho se víc tloustne? K potravinám s nízkým GI patří například ořechy, luštěniny, tmavá rýže a žitný tmavý chléb, mléko a jogurty a také většina ovoce a zeleniny. Ovšem vodní meloun, banány, datle, fíky nebo hroznové víno už jsou na opačném konci žebříčku. Za vyšší GI se považují potraviny s hodnotou nad 55, takže s těmi se tloustne snadněji. Mimo velmi sladké ovoce sem patří například: bílé pečivo (klasický rohlík má GI 73) snídaňové cereálie (cornflakes mají GI 83) vařené brambory (bez slupky mají GI 70) pivo (GI dokonce 110) "Paradoxem pro běžného konzumenta je, že čím více tuku mléčný výrobek obsahuje, tím nižší je jeho glykemický index. Při redukční dietě však nesmíme zapomínat na to, že tuk nejen snižuje GI, ale současně obsahuje mnoho energie. Je tedy nutné sledovat všechny důležité výživové parametry komplexně a také v návaznosti na bezprostředně plánovanou fyzickou aktivitu," dodává doktorka Dvořáková. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hubnutí po padesátce: Triky, které pomohou Taky máte vši? Stříhat se už nemusíte Pomůže tlačenka na klouby?

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/hubnuti/clanek.phtml?id=783389

zpravy.iDNES.cz Kuřata, bazar a smrt běženců. Chladicí vůz projel celou střední Evropu 28.8.2015

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Michal Bělka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Nákladní vůz polepený fotografiemi klobás, šunky a slepic až do loňska rozvážel po Slovensku drůbeží pochoutky. Když chladicí vůz společnosti Hyza dosloužil, nabral jeho osud nečekaný spád. Určený byl jen na náhradní díly, nakonec v něm však umírali lidé. K bulharským zločincům se auto dostalo přes bazar. Bílé nákladní volvo obvykle mnoho mediální pozornosti nevyvolá. Ani odstavený chladicí vůz, kterého si ve čtvrtek všimla rakouská dálniční správa, nevypadal na první pohled podezřele. Nákladní auto, o němž si správci dálnice původně mysleli, že má jen poruchu, mělo za sebou dlouhé roky služby, během nichž brázdilo silnice napříč Slovenskem s banálním každodenním úkolem - rozváželo kuřecí maso. Na jeho nepříliš zajímavou minulost dodnes odkazuje reklamní polep, který ve čtvrtek šokoval

Slováky. Zprávu o desítkách udušených migrantů doprovázely fotografie s logy společnosti Hyza, jednoho z největších zpracovatelů drůbežího masa ve střední Evropě. Obyvatelé Bratislavy i slovenského venkova jsou zvyklí vídat její logo na pultech obchodů, v lednicích i televizních reklamách , které si paradoxně nedávno utahovaly z uprchlické krize. Spojení notoricky známé značky s tragédií na rakouské dálnici proto ke zpravodajským serverům a televizním obrazovkám přitáhlo rozrušené pohledy mnoha konzumentů kuřat. Reklamy měl z auta sloupnout kupující, pašerákům přišly vhod Hyza, která je stejně jako server iDNES.cz součástí koncernu Agrofert, brzy přispěchala s tiskovým prohlášením. Nad tragickou událostí vyjádřila hlubokou lítost a upozornila, že vůz už firmě dávno nepatří. „Auto jsme prodali za sto tisíc korun jedné slovenské firmě na náhradní díly,“ řekl redakci mluvčí Agrofetru Karel Hanzelka. Drůbežářská firma se v letech 2013 a 2014 zbavovala hned několika aut stejného typu. Agrofert neuvedl, kdo si od něj chladicí vůz koupil, stejně jako Hyza totiž nemá ani tato firma se smrtí běženců nic společného. „Podařilo se nám dohledat, že od ní směřovalo do budapešťského autobazaru, kde bylo dále prodáno 23. ledna 2015," doplnil mluvčí. Nový majitel měl za úkol odstranit z vozidla logo původního majitele, obrázky slepic i klobás. Samotná Hyza to před prodejem neudělala, neboť by odstranění firemních barev musela zbytečně platit sama. „Je to běžný postup u všech firem,“ míní Hanzelka. Když se ovšem nákladní vůz dostal do rukou pašeráckých gangů, logo a motivy zavedené firmy se jim výborně hodily. Takto polepené vozidlo totiž budí mnohem menší pozornost úřadů, kteří chtějí převaděčům překazit plány. Maďarská firma s ukrajinským jednatelem, Rumun na policii a bulharští řidiči Slovenská agentura TASR píše, že chladicí vůz skončil v majetku maďarské firmy MasterMobilKer, která se věnuje právě obchodu s auty. Kromě toho provozuje také velkoobchod se dřevem a stavebninami. Ani tím její obchodní činnost nekončí, společnost podle serveru HNonline.sk poskytuje i gastronomické služby. Společnost MasterMobilKer vlastní Maďar, před časem se však jejím jednatelem stal ukrajinský občan. Vozidlo podle maďarské policie získalo dočasné registrační značky, které si ve městě Kecskemét vyzvedl občan Rumunska. Právě rumunský pašerácký gang by podle rakouských médií mohl stát za smrtí běženců. Vyšetřovatelé však zatkli podezřelé jiné národnosti - trojici Bulharů, z nichž jeden pocházel z Libanonu. V cele skončil i Afghánec ( více se dočtete zde ). Byli to zřejmě právě oni, kdo vozidlo vypravil na cestu do Rakouska. Do útrob chladírenského vozu nahnali 71 migrantů, kteří utekli z válkou zmítané Sýrie a snili o novém životě v bezpečí Evropy. Ve vozidle upraveném tak, aby se do něj nedostal teplý vzduch z okolí a kuřecí maso vydrželo dlouho čerstvé, během pár desítek minut neměli co dýchat. Předposlední cesta bílého volva skončila na rakouské dálnici A4, jen několik kilometrů od slovenských hranic. Tu zatím poslední absolvovalo díky odtahové službě za asistence kriminalistů. Chladicí vůz s obrázky drůbežích lahůdek skončil v bývalé veterinární stanici u hraničního přechodu v Nickelsdorfu. Policie v něm našla ostatky 59 mužů, osmi žen a čtyř malých dětí.

URL| http://zpravy.idnes.cz/pribeh-kamionu-...ni.aspx?c=A150828_121515_zahranicni_mlb

Pozor, jed! Kreml zakázal prodej západních čistících prostředků 28.8.2015

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční

iDNES.cz, Anna Barochová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruské úřady pokračují v likvidaci nebezpečného zboží dovezeného ze západu. Obchody teď nesmějí po ovoci, zelenině, sýrech a mase prodávat i některá mýdla a prací prášky. Ty jsou podle ruských expertů toxické a nesplňují ruské standardy. Závadnost západních čistících prostředků a mýdel nahlásili pracovníci obchodní a zemědělské inspekce Rospotrebnadzor, která je pověřená likvidací nežádoucího zboží dovezeného do Ruska. Podle nich „neodpovídají toxikologickým normám,“ citovala je ruská agentura TASS . Zatím není jasné kolika západních firem se zákaz dotkne, podle zpravodajského webu CNN však už ruské úřady kontaktovaly firmy Procter a Gamble, Colgate-Palmolive a Henkel. Na seznam zakázaných produktů se dostal například prací prášek Persil, čistící prostředek Fairy Platinum nebo mýdlo Palmolive. Firmy se brání, že jejich výrobky prošly toxikologickými testy a mají certifikaci. Některé z nich mají navíc továrny, ve kterých se produkty vyrábějí přímo v Rusku. „Snažíme se mluvit s odpovědnými úřady, abychom pochopili, co je jejich záměr,“ řekl mluvčí společnosti Henkel Sanjay Mistry. Embargo na dovoz potravin z EU platí v Rusku od loňského léta. Kreml tak odpověděl na unijní sankce za ruskou okupaci Krymu a agresi na východě Ukrajiny ( více zde ). Dodavatelé zákaz obcházeli a dováželi potraviny přes státy, se kterými má Rusko celní unii. Začátkem srpna však začalo Rusko potraviny, které i přes zákaz pronikly do obchodů, ničit ( více zde ). Úřady „kontraband“ odváží na skládky nebo ho pálí. Zatím nejbizarnější způsob likvidace potravin, předvedly úřady v ruském Tatarstánu. Když objevily v samoobsluze ve městě Apostovo tři mražené husy pocházející Maďarska, přečetla úřednice důvod zabavení hus a poté je nechala přejet buldozerem, jak uvádí web radia Svobodná Evropa .

URL| http://zpravy.idnes.cz/rusko-embargo-n...ni.aspx?c=A150828_195719_zahranicni_aba

zpravy.rozhlas.cz Chovatelé sčítají škody. Kvůli tropickému počasí uhynulo přes 70 tisíc kusů drůbeže 28.8.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika Barbora Kladivová,Anna Kottová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na následky tropického počasí letos uhynulo více než 70 tisíc kusů drůbeže. Nejčastěji šlo o brojlery, slepice a krocany. Maso ale na tuzemském trhu nejspíš nezdraží. Veterináři i kvůli vysokým úhynům v loňských letech zvýšili počet kontrol. Do chovů chodí minimálně jednou za dva roky. Zaměřují se hlavně na větrací a chladicí zařízení. V klatovské drůbežárně například uhynulo osm tisíc kuřat. Škoda přesáhla 200 tisíc korun.Vedoucí nákupu z Drůbežářského závodu Klatovy Jan Matějka říká, že chlazení v halách je obtížné:„Potřebujete tu halu větrat. Když máte venkovní teplotu, tak v hale je většinou plus minus stejně. Halu dokážete zchladit o dva, maximálně dva a půl stupně, ale o víc ne. Jakmile je teplota v noci víc než 20 stupňů, tak organismus kuřete si neodpočine. Stresem nebo přehřátím organismu dojde k úhynu.“Veterináři letos evidují deset hromadných úhynů, osm z nich od letošního června. Nejčastěji šlo o brojlery, ale také o slepice a krocany. Celkem letos pošlo přes 70 tisíc kusů

drůbeže.„Případů přibývá tím, že dojde k výkyvům počasí nebo bouřkám. Hlavním problémem je výpadek elektřiny a nesprávné fungování náhradních zdrojů. Rychle stoupne teplota a dojde k úhynům,“ vysvětluje Zbyněk Semerád, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat ze Státní veterinární správy.Státní veterinární správa také u farmářů zvýšila počet kontrol. V minulých letech dokonce vyhlašovala v teplém počasí i mimořádné prohlídky.„Pro letošní rok jsme to udělali tak, že jsme nevyhlašovali mimořádnou akci. Děláme spoustu plánovaných kontrol, kontrol na podněty, kontrol pro dotační tituly. V případě drůbeže, prasat intenzivně konrolujeme, jak mají nastavený alarm, zabezpečený náhradní zdroj a podobně,“ říká Semerád.Na chlazení a vybavení hal se zvířaty ale musí mít farmáři peníze, což bývá u drobných chovatelů problém.„Menší chovy nemají na investice. Nemohou do chovů tolik investovat,“ potvrzuje Gabriela Dlouhá z Českomoravské drůbežářské unie.Pomocnou ruku proto v září podá chovatelům ministerstvo zemědělství. Chce mezi ně rozdělit téměř půl miliardy korun. Na co peníze použijí, je už podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU-ČSL jen na nich.„Prostředky, které jsou v investiční obálce, jsou opravdu nemalé. Skoro půl miliardy korun pro tento rok je pro chovatele opravdu velká příležitost. V příštím roce plánujeme obdobnou výzvu,“ dodává Jurečka.Přestože mimořádná vedra chovatele letos potrápila, nejde o nejhorší sezonu. Před třemi lety na farmách uhynulo skoro čtvrt milionu kusů drůbeže.Tropická vedra nesvědčí také rybám. Nemají dostatek vody ani kyslíkuDo konce srpna nás čekají tropické dny, se začátkem školy přijde ochlazení Letošní žně byly nejrychlejší za 10 let. Počasí poznamenalo i kvalitu Lesníci sčítají škody. Letošní sucho nepřežily desetitisíce stromků Horko negativně ovlivňuje i řidiče. Potvrzují to statistiky srpnových nehod Kvůli vedrům omezují některé radnice otevírací dobu. Úředníci tak čelí horku i kritice Obce nemají pitnou vodu. Řada z nich je závislá na nouzovém zásobování cisternami Pamětníkům letošní sucho připomíná rok 1947. Tehdy se promítlo i do politiky Teplo přeje výrobcům nealkoholických nápojů. Oblíbené jsou i domácí limonády Horké počasí zvyšuje náklady firem i domácností. Připlatí si hlavně za elektřinu Webový projekt Intersucho radí zemědělcům, kdy začít se zavlažováním Letošní červen byl celosvětově nejteplejší od začátku měření v roce 1880


Sobotka v Budějovicích slíbil lepší ochranu českých zemědělců a potravinářů 29.8.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika ČTK,Lucie Hochmanová, msk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Stát bude lépe chránit české výrobce potravin a zemědělce. Vláda prosadí novelu zákona o významné kupní síle. Při zahájení Národních dožínek na Zemi živitelce v Českých Budějovicích to slíbil premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Zákon, který v Česku platí od roku 2010, podle něj není dostatečně pružný. „My jsme v minulých letech byli konfrontováni s celou řadou případů, kdy se řetězci snažily nějakým způsobem od svých dodavatelů získat dodatečné platby. Ten zákon umožnil, aby ÚHOS začal tyto problémy řešit. Nám jde o to, aby ta pochybení mohla být rychleji sankcionována,“ řekl Bohuslav Sobotka.Zákon o významné tržní síle je spojován například se současnými problémy s odbytem mléka. Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana za to mohou nejen ruské sankce a zrušení mléčných kvót v Evropské unii, ale právě chování zahraničních obchodních řetězců.„Není možné, aby zahraniční obchodní řetězce diskriminovaly české zboží na českém území. Není možné, aby České republika byla závislá na dovozech a ztratila svoji soběstačnost,“ řekl Toman.Novelu zákona, který platí už od roku 2010, nyní projednávají sněmovní výbory. V září by měly dát svá doporučení. Novela má zákon zpřesnit a zlepšit jeho fungování, podle obchodníků však může zdražit potraviny. Antimonopolní úřad to ale odmítá.V Budějovicích začíná Země živitelka, své zboží a služby tu představí na 600 vystavovatelůZačíná Země Živitelka. Živě se na výstaviště přenesete ve vysílání České rozhlasuNejvíc závadných potravin k nám přichází z Polska, Německa a Slovenska


© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv Český svaz zpracovatelů masa - TOP. 5plus2. agris.cz. AGRObase zpravodaj. businessinfo

Recommend Documents