NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. 5plus2. agris.cz. Aha! blog.ihned.cz. businessinfo

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 24.2.2016 - 2.3.2016 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Řezníci odcházejí do Německa ěmecka 26.2.2016

5plus2 str. 30 Mistři Mist svého oboru

1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

PETR TOMAN

agris.cz Pančované ované potraviny jíme všichni, ni ničí naše zdraví. A řetězce na tom vydělávají, ělávají, varuje expert 2 Český svaz zpracovatelů zpracovatel Potraviná 26.2.2016 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - TOP eurozpravy.cz

Aha! Šunky? Tučné a slané 26.2.2016

Aha! str. 10 Téma


(vet)

blog.ihned.cz Nájezdy za hranice 24.2.2016

blog.ihned.cz str. 0 brenna.blog.ihned.cz


Yngvar Brenna

businessinfo.cz Se sušeným masem se dostali do řetězců, nyní zkoušejí Německo 28.2.2016

businessinfo.cz str. 0 Příběhy úspěšných exportérů


BusinessInfo.cz

logistika.ihned.cz Lidl v tichosti nabírá lidi pro e--shop. Otevře ho do roka 25.2.2016

logistika.ihned.cz str. 0 Logistika.iHNed.cz


Jiří Hovorka

Mladá fronta DNES „Naší vizí je dobré české eské maso“ Mladá fronta DNES str. 65 Kraj Hradecký - příloha 27.2.2016 chutě regionu (dou)


Newsweek Moji Češi se užírají k smrti 25.2.2016

Newsweek str. 15 názory


Hans-Jörg Schmidt

Practicus Epidemický výskyt tasemnice bezbranné na Opavsku v roce 2013 25.2.2016

Practicus str. 26 ODBORNÝ ČLÁNEK

9 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

MUDr. Irena Martinková

prazsky.denik.cz Veterináři nechají zničit tuny pochybného masa 29.2.2016

prazsky.denik.cz str. 0 Zločiny a soudy


Prima Nelegální obchod s masem 29.2.2016

Prima str. 8 18:55 Zprávy FTV Prima


Řízení školy Vybraná zjištění České školní inspekce v oblasti školního stravování za školní rok 2014/2015 12 Český svaz zpracovatelů Řízení školy str. 6 Příloha 2 - Informace ČŠI 1.3.2016 masa - TOP PhDr. Ondřej Andrys, MAE

Svět ženy O čem se mluví: MASO 25.2.2016

Svět ženy str. 76 Březen nás baví: ze světa chutí


ALENA DUŠKOVÁ

TV Nova Obchodník měl sklad plný masa podivného původu 29.2.2016

TV Nova str. 5 19:30 Televizní noviny


tyden.cz Muž prodával maso z auta, doma se mu kazily tuny dalšího 29.2.2016

tyden.cz str. 0 Domácí


ČTK

vitalia.cz Domácí řeznickou kuchařku užijete i v paneláku 26.2.2016

vitalia.cz str. 0

Petr Havel Maso mířící do SAPY veterináři postříkali modrou barvou 29.2.2016

vitalia.cz str. 0

16 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Redakce

Zemědělec Pro posílení exportních aktivit 29.2.2016 Zemědělec str. 11 Publicistika

18 Český svaz zpracovatelů

masa - TOP Zuzana Fialová Dopady ruských sankcí 29.2.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace


Dana Večeřová

Zemědělec (newsletter) Muž v Praze prodával maso z auta Zemědělec (newsletter) str. 0 Kauzy, Obchod, 29.2.2016 Potravinářství Oldřich Přibík


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Dvěstěkilovou pánev zastavil strop. Zvedla i střechu 26.2.2016

5plus2 str. 2

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

MARTIN JIROUŠEK

agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 23.2. 2016 24.2.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris Upřesnění šarží tyčinek Mars a Snickers s podezřením na výskyt plastových úlomků na trhu 23 v ČR Český svaz zpracovatelů 29.2.2016 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní SZPI Přesoleno. Skrytý zabiják útočí i na batolata 24 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 1.3.2016 masa - Ostatní Denik.cz Společná kontrola Státní veterinární správy s Policií ČR odhalila nelegální prodej 25 živočišných produktů neznámého původu Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 1.3.2016 masa - Ostatní SVS ČR

Aha! Pod frontou v masně se propadla podlaha (1956) 27.2.2016

Aha! str. 14 zábava seriál


(ryc)

Aha! pro ženy Bezlepková dieta mi pomáhá i chutná 1.3.2016

Aha! pro ženy str. 12 Na vlastní kůži


Nikola Staňková

Blesk Hobby NOVINKY

28

2.3.2016

Blesk Hobby str. 56 Kuchyně - novinky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Olga Trešlová

Blesk pro ženy Jaké je tajemství HUBNUTÍ CELEBRIT? 29.2.2016

Blesk pro ženy str. 30


* BLANKA KUBÍČKOVÁ

blesk.cz Stop slánkám na stole, vyzval školy hlavní hygienik. Vedou k mrtvicím 24.2.2016

blesk.cz str. 0 Události


Prodával v SAPĚ maso pochybného původu: U něj doma ho našli policisté 4 tuny 31 Český svaz zpracovatelů 29.2.2016 blesk.cz str. 0 Krimi masa - Ostatní Prasouda dieta: Novinka s divným názvem, která vážně funguje 1.3.2016

blesk.cz str. 0 Hubnutí


breclavsky.denik.cz Co měsíc, to zaměření na jinou plodinu. Zelný trh oslaví duben medvědím česnekem 33 Český svaz zpracovatelů breclavsky.denik.cz str. 0 Z regionu 1.3.2016 masa - Ostatní

Brněnský deník Prasat v kraji ubývá, chov je ztrátový 25.2.2016

Brněnský deník str. 1 Titulní strana


VĚRA SYCHROVÁ ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

businessinfo.cz Oficiální účast České republiky na veletrhu Gulfood 2016 v Dubaji 21.-25.2.2016 35 Český svaz zpracovatelů 25.2.2016 businessinfo.cz str. 0 Spojené arabské emiráty masa - Ostatní

byznys.ihned.cz Českých brambor je nejméně za sto let. Kromě počasí má pomoci i lepší reklama 36 Český svaz zpracovatelů 25.2.2016 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - Ostatní Tereza Holanová Inflace v eurozóně v lednu stoupla na 0,3 procenta. Brzdily ji nízké ceny energií, rostly 37 naopak ceny potravin Český svaz zpracovatelů 25.2.2016 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - Ostatní ČTK, kac

ceskapozice.cz Švýcarsko: Jak dopadne další osudové referendum?

38

27.2.2016

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma

Česká pozice, Zuzana Lizcová Nastává éra umělé inteligence 28.2.2016

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 39 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Česká pozice, Lukáš Kříž

Claudia Jak na krůtu/krocana? 1.3.2016

Claudia str. 20


ct24.cz Vařit bez soli, to je umění, vzkazuje hlavní hygienik 24.2.2016

ct24.cz str. 0 Domácí


dolejsim

ČRo - cb.cz Devět pravidel půstu – místo masa luštěniny, denně zeleninu, více obilí a další tipy 42 Český svaz zpracovatelů 24.2.2016 ČRo - cb.cz str. 0 / carovani masa - Ostatní Petr Stupka

ČRo - dvojka.cz Prokazatelné jedy v potravinách jsou uznané za bezpečné, říká Anna Strunecká 43 Český svaz zpracovatelů ČRo - dvojka.cz str. 0 / kupredudominulosti 1.3.2016 masa - Ostatní Martina Kociánová,Ladislav Henek

ČRo - olomouc.cz Je váš pes uražený a nechce se s vámi bavit? 29.2.2016

ČRo - olomouc.cz str. 0 / doporucujeme


Zora Ježková

ČRo - sever.cz Vepřové medailonky s Cajun kořením 25.2.2016

ČRo - sever.cz str. 0 / varime


Stanislava Brádlová

ČRo Radiožurnál Veterináři stáhli z trhu mražené filety z mečouna. Maso obsahuje rtuť 26.2.2016

ČRo Radiožurnál str. 4 18:00 Zprávy


ČT 1 Příliš soli v českém jídle 24.2.2016

Test

ČT 1 str. 18 19:00 Události

47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 48

1.3.2016

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce


ČT 2 1:50 000 000 světa 28.2.2016

ČT 2 str. 1 10:30 Nedej se


denik.cz Češi hledají plodiny, které přežijí sucho 26.2.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika


Dieta RESTART 25.2.2016

Dieta str. 24 téma měsíce

Hana Soukupová a Jana LeBlanc CO JE IN“ ve zdravém stravování? 25.2.2016

Dieta str. 56 menu s dietou

51 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Jana LeBlanc

e15.cz Další rána pro britské řetězce: Amazon začíná s dovozem potravin 29.2.2016

e15.cz str. 0 IT Byznys


echo24.cz Jurečka: Jde nám o soběstačnost, ne o Agrofert echo24.cz str. 0 Byznys, Domov, Homepage, Krátké 28.2.2016 zprávy Petr Holub


epravo.cz Boj mezi regály supermarketů – významná tržní síla a její peripetie epravo.cz str. 0 Články, praktické rady, obchodní 29.2.2016 právo, podnikání, Články a komentáře


euportal.cz Ze škol mizí vepřové maso. Islám ho totiž zapovídá 25.2.2016

euportal.cz str. 0 ShortNews


odjinud

extra.cz Nelegální obchod s masem: V tržnici SAPA se prodávaly tuny shnilého masa neznámo 57 odkud Český svaz zpracovatelů 29.2.2016 extra.cz str. 0 News masa - Ostatní anet

Haló noviny Hygienici zavřeli 259 restaurací 1.3.2016

Haló noviny str. 4 Z domova


(cik)

Havlíčkobrodský deník S krizí je většina Rusů smířená, nestěžují si 27.2.2016

Havlíčkobrodský deník str. 6 Publicistika


ONDŘEJ ŠVÁRA

Hospodářské noviny Od vývaru po oběd. Zakladatel Partners investuje do jídla 29.2.2016

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy

Kateřina Adamcová Kroměříž již zná kandidáty do senátních voleb 2.3.2016

Hospodářské noviny str. 4 Události


Chatař & chalupář SPÍTE DOBŘE? 1.3.2016

Chatař & chalupář str. 92 Zdraví


GABRIELA ZELINKOVÁ

Chvilka pro tebe HOSTINA z pravěku 2.3.2016

Chvilka pro tebe str. 16 Kosmetika


idnes.cz - blog Ono to bylo s tím komunismem ještě složitější. (josefkomarek) 1.3.2016

idnes.cz - blog str. 0


Knižní novinky duchovní nauky KŘESŤANSTVÍ 29.2.2016

Knižní novinky str. 13 Bibliografie


liberecky.denik.cz V mase divočáka ze Cvikovska našli nebezpečného parazita 26.2.2016

liberecky.denik.cz str. 0 Z regionu


Lidové noviny Papeda i máta. Stát uzná další koření 27.2.2016

Lidové noviny str. 4 Domov


TOMÁŠ TOMÁNEK

mediar.cz Přichází Hamka, Savo myje nádobí, Alo se popularizuje 26.2.2016

mediar.cz str. 0 Články


Zuzana Semerádová

Mladá fronta DNES V mase divočáka našli nebezpečného parazita 27.2.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Liberecký

(jan) Jsou pyšní nejen na tlačenku Mladá fronta DNES 27.2.2016 chutě regionu (dou) Mistři ve výrobě aspiků Mladá fronta DNES 27.2.2016 chutě regionu (dou) Nevratice: Umí maso i bagety Mladá fronta DNES 27.2.2016 chutě regionu (dou) „Od početí až po biftek“ Mladá fronta DNES 27.2.2016 chutě regionu (dou)


str. 57 Kraj Hradecký - příloha -








Moravskoslezský deník Společné stravování? Každá třetí provozovna chybovala 25.2.2016

Moravskoslezský deník str. 8 Ekonomika regionu

BŘETISLAV LAPISZ Domácí zabijačka, to je teprve zážitek... 26.2.2016

Moravskoslezský deník str. 6 Zabíjačky v kraji

PETR DUŠEK S hygienou měly problémy desítky stravovacích provozů 1.3.2016

Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana

IVA MUŠÁLKOVÁ Běžný Čech jí za den sní třikrát více, než je únosné 1.3.2016

Moravskoslezský deník str. 11 Události

74 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 75 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 76 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 77 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ZDENA KOLÁŘOVÁ

nova.cz Nízkosacharidová dieta aneb rychlá cesta k vysněné postavě 26.2.2016

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness cis/Krásná.cz


novinky.cz V Praze prodával muž maso přímo z dodávky, ve skladu se ho kazily čtyři tuny 79 Český svaz zpracovatelů 29.2.2016 novinky.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní

novojicinsky.denik.cz S hygienou měly problémy desítky restaurací, na ostravské si lidé stěžují nejvíc 80 Český svaz zpracovatelů novojicinsky.denik.cz str. 0 Z regionu 1.3.2016 masa - Ostatní

Nový život - zpravodajský týdeník Farmářské trhy: obavy z etržeb Nový život - zpravodajský týdeník str. 4 Téma / 25.2.2016 Událostí LUKÁŠ IVÁNEK


parlamentnilisty.cz Ceny ropných výrobků, elektrické energie a uhlí opět klesly 24.2.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy

Tisková zpráva Jiří Řezník: Josef Gruber a Obzor národohospodářský VI. 25.2.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice

PV MZ ČR: „Solme s rozumem,“ vyzývá hlavní hygienik ČR 25.2.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy

82 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 83 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 84 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Tisková zpráva Řezník, kterého podporují živnostníci na cestě do politiky: Nestyďme se za svou rasu. 85 Dobroserové. Český svaz zpracovatelů 25.2.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory masa - Ostatní Václav Fiala VLS: Lesníci letos čekají další zhoršení kůrovcové kalamity 86 Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy 1.3.2016 masa - Ostatní Tisková zpráva

Pestrý svět Treska na sedm způsobů 2.3.2016

Pestrý svět str. 29 Pestré vaření


praha.iDNES.cz Muž prodával v Sapě podezřelé maso, v mrazáku měl i nevyčištěná střeva 88 Český svaz zpracovatelů 29.2.2016 praha.iDNES.cz str. 0 Praha / Praha - zprávy masa - Ostatní iDNES.cz, Michaela Bůnová

Právo

Prodával podezřelé maso z dodávky 1.3.2016

Právo str. 11 Praha - Střední Čechy


(sts)

prazskypatriot.cz Fotogalerie: Festival otrlého spotřebitele, nelegální ochod s masem a vnitřnostmi v tržnici 90 Český svaz zpracovatelů 29.2.2016 prazskypatriot.cz str. 0 Pražské krimi masa - Ostatní red

Prima Hlavní hygienik vyzval k omezení soli 24.2.2016



reflex.cz Jak se žije bez masa, mléka a vajec anebo Veganství nemusí být jen póza 92 Český svaz zpracovatelů 27.2.2016 reflex.cz str. 0 Jídlo a pití masa - Ostatní

Řízení školy Vitamin D ve výživě dětí 1.3.2016

Řízení školy str. 18 Příloha 2 - Okénko odborníka


prof. MUDr. Jaromír Astl, CSc. Rybí prsty 1.3.2016

Řízení školy str. 23 Příloha 2 - Výsledky testů kvality


Slovácký deník Hledají výrobce šizeného sýru dodávaného firmou z Podolí 26.2.2016

Slovácký deník str. 3 Slovácko


JIŘÍ KORDOVANÍK

tn.cz Nechutný kšeft: Tuny shnilého masa prodával v tržnici Sapa 29.2.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

VELKÝ TEST TUŇÁKŮ: Co je maso a co jen nechutná drť? 1.3.2016



tribune.cz Hygienik vyzval k omezení soli, zahájil kampaň 25.2.2016

tribune.cz str. 0

TV Barrandov


Sůl nad zlato, ale... 28.2.2016

TV Barrandov str. 6 18:30 Naše zprávy


TV Nova Policie odhalila nelegální obchod s masem 29.2.2016

TV Nova str. 8 17:00 Odpolední Televizní noviny

Obchodník měl sklad plný masa podivného původu 1.3.2016

TV Nova str. 3 07:00 Ranní Televizní noviny


Týdeník Havířovsko Komunita z Havířova podporuje lokální zemědělce 1.3.2016

Týdeník Havířovsko str. 3 Zpravodajství


RADEK KUBALA

Ústecký deník Situace s dovozem vepřového se opakuje. Naše zemědělce vytlačuje levný vepř ze 103 zahraničí Český svaz zpracovatelů 29.2.2016 Ústecký deník str. 10 Zajímavosti masa - Ostatní JAN STIBAL

vasevec.cz Ceny zemědělských komodit ve světě klesají. Ceny potravin v českých obchodech nikoli 104 Český svaz zpracovatelů 26.2.2016 vasevec.cz str. 0 masa - Ostatní

vitalia.cz 10 tipů, jak omezit sůl 25.2.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce Nemám pole, ale koupím, koupím. Takové prodejce ženou na Kulaťáku vidlemi 106 Český svaz zpracovatelů 25.2.2016 vitalia.cz str. 0 masa - Ostatní Lenka Krbcová Výrobce stahuje i z českého trhu tyčinku Mars. Našel se v ní plast 107 Český svaz zpracovatelů 25.2.2016 vitalia.cz str. 0 masa - Ostatní Kateřina Čepelíková Test ukázal, které šunky jsou přesolené 108 Český svaz zpracovatelů 27.2.2016 vitalia.cz str. 0 masa - Ostatní Redakce

Vyškovský deník Ekofarem je za deset let skoro šestkrát víc 27.2.2016 Vyškovský deník str. 3 Vyškovsko

109 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní MICHAELA MARTÍNKOVÁ Duben oslaví trhy česnekem, květen chřestem 1.3.2016

Vyškovský deník str. 5 Jižní Morava


JAN ŽLEBEK

ZBOŽÍ & PRODEJ VÝKYVY ZVLÁDÁME FLEXIBILITOU 29.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 8 Hlavní téma

Andrea Votrubová POTRAVINY KLASA TÉMĚŘ BEZ ZÁVAD 29.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 17 Informace

NOVĚ U CIGARET I PIVA 29.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 18 Novela zákona podepsána

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE VOLBA SPRÁVNÉHO TYPU CHLAZENÍ 29.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 42 Vybavení obchodu

111 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 112 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 113 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 114 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Pavel Neumann

zdarsky.denik.cz S krizí je většina Rusů smířená, nestěžují si 29.2.2016

zdarsky.denik.cz str. 0 Moje Žďársko


Zemědělec Propad horských oblastí 29.2.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Zuzana Fialová Rovní a rovnější 29.2.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství

Zuzana Fialová O úspěchu rozhoduje chmel 29.2.2016

Zemědělec str. 5 Publicistika

Oldřich Přibík Ortorexie – zdravá strava zahnaná do extrému 29.2.2016

Zemědělec str. 10 Publicistika

(opr, čtk) Ocenění Zlatá Salima 29.2.2016

Zemědělec str. 11 Publicistika (fia)

116 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 117 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Kam také zaměřit poradenství? 29.2.2016

Zemědělec str. 12 Diskuse

Tomáš Doucha Tržby kunovické společnosti stouply 29.2.2016

Zemědělec str. 12 Diskuse

(fia, čtk) Bramborářům chybí závlahy a marketing 29.2.2016


Jan Doležal Faktory efektivního chovu prasat 29.2.2016

Zemědělec str. 15 Téma týdne

Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Vloni zelináře potrápilo sucho 29.2.2016

Zemědělec str. 26 Rostlinná výroba

Lucie Poláková Pračky vzduchu zatím nejsou povinné 29.2.2016

Zemědělec str. 35 Živočišná výroba

Martin Jedlička Telata jsou budoucnost chovu skotu 29.2.2016

Zemědělec str. 36 Živočišná výroba

Jana Velechovská ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 29.2.2016

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

121 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 125 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 126 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 127 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zena.centrum.cz Pět nejčastějších chyb, které děláme při jarním detoxu 29.2.2016

zena.centrum.cz str. 0 Zdraví - Žena


Ilona Víchová

zlin.iDNES.cz Strany na Kroměřížsku vybírají lidi do boje o Senát, velké jméno chybí 26.2.2016

zlin.iDNES.cz str. 0 Zlín / Zlín - zprávy


MF DNES, Milan Libiger

zpravy.rozhlas.cz Veterináři stáhli z trhu mražené filety z mečouna. Maso obsahuje rtuť 26.2.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika ČRo


Plné znění zpráv 24.2.2016 - 2.3.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Řezníci odcházejí do Německa 26.2.2016

5plus2 str. 30 Mistři svého oboru PETR TOMAN Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Absolventi základních škol nemají zájem o tradiční řemeslné obory, které pak školy musí zavírat KARLOVARSKÝ KRAJ / Školy v regionu zavírají tradiční řemeslné obory. Chybí například řezníci. Ti současní odcházejí do zahraničí nebo do důchodu, nástupce nemají. Poslední vyučení řezníci opustili Integrovanou střední školu v Chebu v roce 2011. Od té doby už obor z důvodu nezájmu z řad studentů neotevřeli. „Není o něj zájem, což ale tvrdě kontrastuje s požadavky zaměstnavatelů,“ potvrdil informaci ředitel chebské školy Tomáš Mašek. K dalším ohroženým oborům patří pekařina. O tu projevili zájem jen tři studenti. Otevřít podobný obor je proto pro školy ekonomickou sebevraždou. Obor řeznické práce pro žáky, kteří nedokončili základní školu, měla jednu dobu v nabídce i Střední škola živnostenská v Sokolově. Podobně jako v Chebu byl však obor pro nezájem zrušen. „Měli jsme vše připravené, ale zájem měl jeden, maximálně dva žáci. Potřebovali bychom jich minimálně deset. Dokonce jsme měli nasmlouvané i masokombináty na praxi, a to jak tady, tak za hranicemi. Ale zájem nebyl,“ shodla se s názorem ředitelka sokolovské školy Ilona Medunová. Nenajdeme náhradu Černě vidí celou situaci Petr Košata ze stejnojmenného řeznictví. „Za dva roky odchází několik mých zaměstnanců do důchodu. Bude velký problém najít za ně náhradu. Mladí dneska o tohle řemeslo nemají zájem, “ řekl Košata, který pochází z řeznické rodiny a tu svou k řemeslu rovněž přivedl. „Má manželka i oba synové pracují jako řezníci. Podle mého se doba, kdy bylo řezníků dostatek, vrátí. A důvod je prostý. Lidé maso jíst nepřestanou a klidně si i připlatí. Tím pádem se odměna za naši práci zvedne a bude více lukrativní,“ věří Košata. Řezník musí mít fyzičku Změnu oproti minulým letům vnímá také jednatel Karlovarských uzenin Luděk Šleis. Podle něj má současnou situaci na svědomí hned řada důvodů. „Po příchodu nadnárodních prodejních řetězců řezníkům ubyla práce, protože všichni sázeli na své dlouholeté partnery a o české maso nebyl zájem,“ vysvětlil Šleis. Svou roli v úbytku řezníků má na svědomí i rozmach strojového zpracování masa. „Není to jen o bourání masa. Řezník musí umět veterinární zákony, mít velké znalosti o mase, alergenech i označení. Musí být také fyzicky odolný, protože dost času tráví v lednicích či mrazácích,“ popisuje práci řezníka Luděk Šleis. Podobné to mají i prodavači masa. „Často se na ně zapomíná, ale i oni musí vědět přesně co a jak prodávat. Navíc musí umět i poradit lidem, jaké maso se hodí na jaké jídlo,“ dodal Šleis. V Německu líp platí Krajský úřad práce nyní nabízí osm pracovních míst pro řezníky. „Dle statistiky výdělků činí průměrný výdělek v řemeslných profesích ve mzdové sféře 20 492 korun hrubého měsíčně,“ uvedla mluvčí krajského úřadu práce Veronika Dankanicsová. Mnoho řezníků tak raději hledá pracovní uplatnění v nedalekém Německu, kde základní mzda pro tuto profesi začíná na 8,60 euro za hodinu. Foto popis| Střední školy v regionu už řezníky nevyučují. Foto autor| FOTO / VÁCLAV ŠLAUF Regionální mutace| 5plus2 - Karlovarský kraj

agris.cz Pančované potraviny jíme všichni, ničí naše zdraví. A řetězce na tom vydělávají, varuje expert 26.2.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství eurozpravy.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Známé pořekadlo říká – jsi to, co jíš. O České republice se dlouho hovořilo jako o popelnici Evropy, kde se prodávají potraviny, které jinde nechtějí a které mají mnohdy znatelně nižší kvalitu. Víme, co dostáváme na talíř? I na to jsme se zeptali odborníka na zemědělství a venkov Františka Havláta. Známé pořekadlo říká – jsi to, co jíš. O České republice se dlouho hovořilo jako o popelnici Evropy, kde se prodávají potraviny, které jinde nechtějí a které mají mnohdy znatelně nižší kvalitu. Víme, co dostáváme na talíř? I na to jsme se zeptali odborníka na zemědělství a venkov Františka Havláta. O ČR se v minulosti mluvilo jako o popelnici Evropy – nekvalitní jídlo se dováželo k nám, pod stejnou značkou se prodával jiný produkt než v zahraničí. Potraviny měly horší kvalitu a byly dražší než v Německu. Platí to i dnes? Určitě ano, řekl bych, že to platí stále - kvalita je velice špatná, možná i horší než dříve. Komplikaci vidím zejména v zahraničních řetězcích, jež raději dovezou levné, nekvalitní potraviny z ciziny, než aby adekvátně zaplatili našim producentům za české, poměrně kvalitní potraviny. Tudíž nám vznikají dvě nerovnoměrně si konkurující kategorie. První z nich jsou malé firmy (rodinného typu), tam je jednoznačně upřednostněna kvalita před kvantitou, ale pochopitelně se za ni musí o něco více zaplatit. Druhou skupinu tvoří hlavně obchodní sítě vlastněné zahraničními majiteli, kde nehraje kvalita žádnou roli. Všechny produkty obsahují pouze 30 - 50 procent základní suroviny. Z toho vyplývá, že zbytek se ošidí a nahradí něčím jiným, respektive nějakou chemií. A to dnes jíme skoro všichni, protože pančované potraviny nalezneme ve velkém množství všude, vyjma první skupiny. Jednoduše řečeno, malá firma má na kvalitě založené svoje jméno, nedovolí si, popřípadě nemá důvod jakkoliv pančovat nebo šidit svoje výrobky. Protože dobře ví, co by následovalo, kdyby zákazníkodhalil, že kvalita neodpovídá té jemu deklarované - přestal by u něj zkrátka nakupovat. To si myslím, že je ta nejlepší, nejefektivnější a zároveň nejlevnější kontrola, jaká může být. A jak tedy ty větší firmy donutit, aby vyráběly kvalitnější potraviny? Stačí celkem málo, vytvořit a schválit jednoduchým zákon, kde bude přesně napsáno, že pančování potravin je trestný čin, za který hrozí vysoká sankce a propadnutí veškerého majetku. Tuhle eventualitu si umím živě představit. Hlavní východisko musí být založeno na faktu, že pokud si jdu koupit masné výrobky, musí být vyrobené z masa. Zdůrazňuji slovo „masné", neboť kořenem slova je opravdu „mas", tedy maso! Nevidím v sousloví „masné výrobky" nic podobného ani příbuzného se slovem „separát". Další podstatná i zarážející věc, na kterou upozorňuji je, že do všech výrobků z masa přidáváme chemické látky – aditiva, abychom dosáhli delší trvanlivosti, lepšího vzhledu či příjemnější chuti. Ptám se proč? Je to opravdu nutnost? Podle mě uděláme nejlépe, když záměrně přestaneme klamat naše smysly prostřednictvím chemie a začneme konečně vyrábět kvalitní výrobky ze surovin, jež tam patří. A v neposlední řadě omezme hypermarkety a supermarkety. Tyto subjekty dováží výrobky především ze zahraničí, proto musí mít úplně jiné zdanění než výrobci v České republice, myslím tím vyšší. Pojďme podpořit české podnikatele a vytvořme jim „živnou půdu" pro podnikání. Považuji za absurdní je likvidovat, a tím ještě více zvýhodňovat velké řetězce. Bohužel, zatím se tak neděje, důkazem je

povinné hlášení DPH a následná elektronická evidence tržeb pana ministra Babiše, která výrazně dopomůže k cílené likvidaci českých podnikatelů. Ovšem, jednodušší i rychlejší je šikanovat ty menší a slabší. Domnívám se, že se opodstatněně začínají vyplňovat pochybnosti ohledně ministra financí Babiše a jehovstupu do politiky. A nevyžene takové vyšší zdanění velké řetězce od nás pryč? Nebudeme pak třeba mít menší možnost výběru potravin? Obávám se, že nevyžene, i když by to bylo jenom dobře. Čím dříve odejdou, tím lépe pro nás i naše zdraví. Samozřejmě to nebude hned a teď, tudíž musíme počítat s nějakou lhůtou - minimálně pětiletou. Ale právě tato lhůta by se mohla využít k podpoře a rozvoji malých firem, abychom byli připravení na onen den D. Častokrát si kladu otázku, jak je možné, že jsme připustili, aby tady byly obchodní řetězce v takhle velkém množství. Před nedávnem se na půdě EU mluvilo i o geneticky modifikovaných potravinách. Evropský parlament zamítl návrh, aby členské státy mohly zakázat na svém území prodej geneticky modifikovaných potravin schválených Evropskou unií, což jim chtěla umožnit Evropská komise. Co toto rozhodnutí zjednodušeně znamená pro zemědělce nebo pro spotřebitele? Především si myslím, že takhle závažnou otázku by v žádném případě neměla projednávat Evropská unie, nýbrž tato pravomoc musí být jednoznačně ponechána na odpovědnost každého členského státu. Všichni víme, že užívání geneticky modifikovaných komodit způsobuje určitě nemalý problém. Je zapotřebí si uvědomit i souvislost, že Evropská unie je vlastně osmadvacítka si konkurujících firem. Je tendence, aby geneticky modifikované zemědělské komodity – hlavně sója, se dovážely právě do zemí, jež jsou typově i charakterově podobné České republice. Ale je to pouze otázkou dohody, že se „někdo" snaží do České republiky nebo celkově do Evropy dovážet geneticky modifikované produkty v hojném množství. Jde o problematiku týkající se obchodních vazeb a dohod, o kterých u nás buď nikdo neví, nebo spíše nechce vědět. Já osobně zastávám stanovisko, že není dobré vzhledem k přírodě či člověku nějak upravovat nebo pozměňovat genetickou informaci, poněvadž každá rostlina i organismus má od prvopočátku určitou skladbu. Uvědomme si, že když začíná výkrm dobytka geneticky modifikovanými komoditami, tak následně i to maso je jednak nekvalitní, ale i nebezpečné pro člověka a vyplývají z toho zmíněná rizika. Základem je krmit dobytek klasickým způsobem, abychom měli kvalitní maso bez karcinogenních látek. Nechci nějak strašit, ale geneticky modifikované organismy budou mít fatální dopad na naše lidstvo. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace, zařadila uzeniny a zpracované maso na seznam prokázaných karcinogenů. Souhlasíte s takovým názorem? Obecně je známo, že červené maso se tráví hůře než maso rybí nebo drůbeží. Ale musíme zohlednit také to, že většina uzenin je ošizena o hlavní složku – maso. Není podstatné, jestli o vepřové či hovězí. Podstata spočívá v tom, že maso musí být doplněno třeba drůbežím separátem, kde jsou přidaná různá aditiva, aby vylepšila chuť, vzhled či trvanlivost, ale i jiné chemické látky, jež udržují „separovanou hmotu" pohromadě. Potom je logické, že tyto „náhražkové uzeniny" obsahují oproti tradičním uzeninám všelijaké nebezpečné látky, ohrožující zdraví člověka. O separátu už dlouho tvrdím, že by se měl podávat pouze masožravým zvířatům, ne lidem! Myslím si, že když z uzenin vyčleníme již zmiňované chemické látky, tak snížíme výskyt rakoviny na polovinu. Ze svého okolí pamatuji lidi, kteří se dožili přes devadesát let, i když jejich jídelníček obsahoval téměř samé masné produkty. Z toho vyplývá, že chyba nebude v samotném mase nebo masných výrobcích. Jednoznačně se zdravím souvisí i životní styl. Dříve lidé měli dostatek pohybu, protože na rozdíl od nás více manuálně pracovali a neseděli u počítačů. Ministr zemědělství Jurečka uvedl, že by chtěl, aby bylo do roku 2030 české zemědělství soběstačné. Je to reálné? Nechci brát panu ministrovi Jurečkovi iluze, ale plánovat něco na čtrnáct roků dopředu je absurdní a

směšné. My nevíme, co bude za pět let, tak co potom za čtrnáct. Zemědělství rozhodně nepatří do odvětví, kde bychom mohli dlouhodobě plánovat, jelikož je ovlivňováno různými vnějšími činiteli. Ale kdybychom opomenuli všechny okolnosti, tak by se klíč k úspěchu možná našel. Tím klíčem myslím podporu menších podniků, které by poctivě obhospodařovaly půdu, kde by dodržovaly osevní postupy a jiné agrotechnické zásady. Více finančně podpořit také živočišnou výrobu, aby bylo dostatek masné i mléčné produkce. To bych pokládal alespoň z části za první dobré kroky. Máme spoustu různých označení pro české výrobky, ať už je to Klasa, Český výrobek. Rezort zemědělství také připravuje novelu zákona o „české potravině". Jak se v tom lidé mají vyznat? Jak si mohu být jistá, že opravdu kupuju něco, co bylo vyrobeno v Česku? Popravdě nevím, kdo se v tomto „byznysovém" označení vůbec vyzná. Sám ministr či ministerstvo? Nebo někdo jiný? Pravděpodobně těžko říci, ale mám podezření, že nikdo. Pravda je taková, že dnes „někdo" doveze výrobky ze zahraničí, tady je přebalí a patřičně označí. Realita, bohužel. Musí to být nastaveno úplně jinak. Ta vlaječka či jiné označení má být vlastně garantem kvality, tudíž pod záštitou Ministerstva zemědělství, Agrární komory nebo Potravinářské komory. Z toho mi jednoznačně vychází, že by to nemělo být otázkou peněz, ale kvality. To, že výrobci platí za tyto „certifikáty", je jen důkazem věrohodnosti, potažmo nevěrohodnosti pro spotřebitele. Osobně bych to provedl následovně, českou vlaječkou může být označena potravina, která prokazatelně obsahuje 95 procent surovin vyprodukovaných na území České Republiky.

URL| http://www.agris.cz/clanek/191378

Aha! Šunky? Tučné a slané 26.2.2016

Aha! str. 10 Téma (vet) Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Odborníci nakupovali a v nezávislé laboratoři zkoumali PRAHA - Není šunka jako šunka. Jde o to, kolik do ní výrobce ukryl soli a z jakého množství skutečného masa, tedy svaloviny, byla vyrobena. Deník Aha! přináší test nezávislé laboratoře, která se podívala na 20 druhů prodávaných v českých obchodech. Výsledek? Šest výrobků prošlo! Tyto šunky prošly DUŠENÁ ŠUNKA JUNIOR Výrobce: Schneider Množství masa: vepřová kýta 80 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 1,51 g Nasycené mastné kyseliny: 1,22 g Bílkoviny: 18,1 g Energie (kcal): 104 KRŮTÍ PRSNÍ ŠUNKA Výrobce: LE&CO Množství masa: krůtí prsa 83 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 1,88 g

Nasycené mastné kyseliny: 0,29 g Bílkoviny: 19,5 g Energie (kcal): 87 VEPŘOVÁ ŠUNKA VÝBĚROVÁ Výrobce: KK Miloš Křeček Množství masa: pultový prodej - neuvedeno Výživové údaje na 100 g Sůl: 1,89 g Nasycené mastné kyseliny: 0,58 g Bílkoviny: 15,1 g Energie (kcal): 76 ZIMBO KNUSPER SCHINKEN Výrobce: Německo, prodávající FFS Fresh Food Services Množství masa: neuvedeno Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,23 g Nasycené mastné kyseliny: 1,68 g Bílkoviny: 21 g Energie (kcal): 131 KRŮTÍ FILET Výrobce: LE&CO Množství masa: krůtí prsa 85 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 1,92 g Nasycené mastné kyseliny: 0,37 g Bílkoviny: 23 g Energie (kcal): 106 VEPŘOVÁ ŠUNKA ROYAL Výrobce: Ponnath Množství masa: vepřová kýta spodní šál 96 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 1,79 g Nasycené mastné kyseliny: 0,84 g Bílkoviny: 18,5 g Energie (kcal): 99 Tyto mají problém VÁHALOVA ŠUNKA VÝBĚROVÁ Výrobce: Váhala Množství masa: vepřové maso min. 90 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 1,43 g Nasycené mastné kyseliny: 3,12 g Bílkoviny: 19,8 g Energie (kcal): 161 Vyšší obsah tuků

ŠUNKA ZVONAŘKA NEJVYŠŠÍ JAKOSTI Výrobce: Vocílka Množství masa: vepřová kýta 94 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,1 g Nasycené mastné kyseliny: 2,26 g Bílkoviny: 18,6 g Energie (kcal): 139 PIKOK ŠUNKA MORAVIA Výrobce: Steinhauser, s.r.o. Množství masa: 95 % vepřová kýta Výživové údaje na 100 g Sůl: 1,96 g Nasycené mastné kyseliny: 2,02 g Bílkoviny: 18,8 g Energie (kcal): 124 GUSTOSO DUŠENÁ ŠUNKA NEJVYŠŠÍ JAKOSTI Výrobce: PRSNTL Masný průmysl, s.r.o. Množství masa: neuvedeno Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,19 g Nasycené mastné kyseliny: 2,28 g Bílkoviny: 18,9 g Energie (kcal): 136 Tyto mají problém Vyšší obsah soli RETRO VEPŘOVÁ ŠUNKA Výrobce: Idema foods Množství masa: vepřová kýta 93 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,3 g Nas. mas. kyseliny: 0,62 g Bílkoviny: 19,4 g Energie (kcal): 96 KRÁLOVSKÁ ŠUNKA Výrobce: Krásno Množství masa: vepřové maso 75 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,36 g Nas. mas. kyseliny: 0,69 g Bílkoviny: 15,6 g Energie (kcal): 84 ROYAL ŠUNKA Výrobce: Dulano

Množství masa: kuřecí prsa 96 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,37 g Nas. mas. kyseliny: 0,39 g Bílkoviny: 20,8 g Energie (kcal): 102 EXCELENT DUŠENÁ ŠUNKA NEJVYŠŠÍ JAKOSTI Výrobce: Chodura beskydské uzeniny Množství masa: vepřová kýta min. 93 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,33 g Nas. mas. kyseliny: 0,84 g Bílkoviny: 18,7 g Energie (kcal): 100 POCTIVÁ PEČENÁ ŠUNKA Výrobce: Kostelecké uzeniny Množství masa: vepřová kýta 95 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,82 g Nas. mas. kyseliny: 1,67 g Bílkoviny: 20,5 g Energie (kcal): 122 WELLNESS SCHINKEN Výrobce: Mein Berger schinken Množství masa: vepřové maso 89 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,52 g Nas. mas. kyseliny: 0,46 g Bílkoviny: 19,1 g Energie (kcal): 94 KUŘECÍ ŠUNKA Výrobce: Vodňanské kuře Množství masa: kuřecí maso 58 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,39 g Nas. mas. kyseliny: 0,26 g Bílkoviny: 17,1 g Energie (kcal): 86 KUŘECÍ PRSNÍ ŠUNKA STANDARD KRÁJENÁ Výrobce: DZ Klatovy Množství masa: kuřecí prsní řízek 71 % Výživové údaje na 100 g Sůl: 2,5 g Nas. mas. kyseliny: 0,37 g Bílkoviny: 15,6 g Energie (kcal): 84

Příliš tučné i slané ORIGINÁL JAMÓN SERRANO Výrobce: Espaňa Množství masa: vepřová kýty, 160 g na 100 g výrobku Výživové údaje na 100 g Sůl: 3,78 g Nasycené mastné kyseliny: 7,01 g SCHWARZWÄLDER SCHINKEN Výrobce: Abraham Množství masa: vepřové maso, 130 g na 100 g výrobku Výživové údaje na 100 g Sůl: 4,7 g Nasycené mastné kyseliny: 4,6 g Kdo testoval? Iniciativa Vím, co jím nechala otestovat 20 vybraných šunek. Test provedla akreditovaná laboratoř ALS Food&Pharmaceutical. „Pouze šest z dvaceti vzorků splnilo nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju, co se obsahu soli a nasycených mastných kyselin týče,“ říká docent Jiří Brát z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (na snímku). Jaká je zdravá? Kritériem je obsah soli a tuku * Obsah sodíku musí být menší než 900 mg/100 gramů výrobku, což je 2,25 gramu kuchyňské soli. * Obsah tuku by měl být nižší než 1,1 gramu na 100 gramů šunky, nebo by měl zaujímat menší podíl než 13 % z celkové energetické hodnoty. Víte, že... ...vepřová šunka »nejvyšší jakosti« obsahuje nejméně 16 % svalové bílkoviny, »výběrová« jí má nejméně 13 % a »standardní« jen 10 %? Foto popis|

blog.ihned.cz Nájezdy za hranice 24.2.2016

blog.ihned.cz str. 0 brenna.blog.ihned.cz Yngvar Brenna Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

“Loupežnický stát“, jak ho kritici často nazývají, nebo údajně chamtivý lid - co z toho je horší? Velikým paradoxem je to, že zatímco se příjmy zvyšují, lidem záleží čím dále více na tom, aby nakupovali potraviny za co nejlevněji. I kvůli tomuto honu mizí řeznictví, rybárny, zeleninou, atd. Jeden řetězec pohlcuje druhý, zahraniční řetězce jako Lidl byly z Norska vyhnány a tak si budou moci Norové vybírat jen mezi pár místními. K tomu vadí spolupráce o cenách. Branže, spolu s úřady,

prý nutí lidi ke konformitě. Hovoří o tom mimo jiné zpráva norského vládního Výboru řetězce obchodu s potravinami “Potraviny, moc a bezmoc - o mocenských poměrech v řetězci hodnot obchodu s potravinami“, podle níž si pár řetězců zvyšovaly svou moc na úkor dalších článků. Někteří Norové oplakávají domácí výběr, a to i v rámci těch z řetězců, jež jsou zastoupené v obou zemích, a také průměrnost kvality. Údajně hrstka výrobců-monopolů rozhoduje o tom, co se má nabízet zákazníkům, což je prý to samé, jako kdyby se dovolovalo třeba jedině společnosti Apple, aby rozhodovala o tom, jaké smíme kupovat mobilní telefony. Ceny potravin patří ve Švédsku k nejvyšším v EU, přesto tam Norové jezdí syslit jako nikdy předtím. Někteří obviňují zmíněné potížisty ze šíření poplašných zpráv. Často si z nich odpůrci střílí a hanlivě je vybízejí k tomu, aby se do Švédska rovnou odstěhovali. Však nemusí se tam stěhovat, neboť i tak žijí dost blízko Švédska, popř. Finska či Dánska na to, aby žili levně a dobře. Z obyvatel totiž z nejčastějšího křečkování ve Švédsku nejvíc těží lidé bydlící v nejlidnatější oblasti Norska v hlavním městě a širším okolí, paradoxně ti, jež nejméně přispívají k vývozním příjmům země. Mimochodem se najdou i takoví, kteří se kvůli norským daním a poplatkům odstěhovali mj. do Španělska. Bývají nazýváni daňovými uprchlíky. Podle zaměstnavatelské organizace Virke stojí rekordní hýření Norů u Švédů aspoň 10000 pracovních míst v maloobchodě, u dodavatelů i zemědělství a alespoň 2,5 miliard na daních. Norský statistický úřad praví, že Norové při dojíždění v stejný den tam i zpět, což se z 94 % děje do Švédska, nakupují za 12 miliard norských korun ročně, což je meziroční zvýšení o 10 %, či 40 % od začátku mapování v r. 2004. Útrata se zvyšuje rychleji než rostou ceny. Jedni obviňují chamtivé obchodníky, zato např. představitelé organizace Virke viní z následků chybnou zemědělskou a daňovou politiku. Spotřebitel si odnáší každoroční vyjednávání mezi představiteli státu a organizacemi v zemědělství vedoucí k dražším potravinám a zvyšování daní u alkoholu a cigaret a uvalení nových daní u všeho co se politikům napříč stranami nelíbí, že lid rád, byť je to nezdravé, jako např. u sladkostí a limonád a, jak se přes média probíralo, časem prý i masa. Politici jsou prý s vyššími daněmi spokojení, dokud budou moci kasírovat více peněz než jejich předchůdci. Proslýchá se, že jako příprava na celkové chudnutí by se měly daně a poplatky snižovat rok co rok. Nebo je to tak jednoduché, že rozfofrovat peníze u sousedů je součástí povahy a snížení daní by s tím nehýbalo? Vysoké mzdy a platy činí výrobu, distribuci a prodej dražší v Norsku než u jeho sousedů. Údajně i kdyby se daně snížily, lidé budou i nadále nakupovat ve Švédsku, jelikož Norsko nebude moci konkurovat tamním cenám. Proto stojí problémy na vývozních trzích více než to, co se prodělává na nakupování alkoholu, cigaret a tabáku, potravin, sladkostí, elektra, oblečení, potřeb pro auta a také na opravách aut a dalších službách... Nejvíce Norové u Švédů nakupují mleté maso, slaniny, kuřata, limonády, čokolády a sladkosti. Některé zboží je levnější na trajektech do Švédska a Dánska než na souši. Platí ale přísná celní omezení a je toho spousta co se musí pamatovat, hlavně pokud chcete kombinovat různé druhy alkoholu a tabáku. Dětem musí být 12 let, aby se na jejich kvótu dalo kupovat maso a některé zboží, jako třeba brambory, se do Norska dovážet nesmí mj. z důvodu nebezpečí šíření rostlinných chorob a škůdců. Norsko je relativně izolované, a to několikero způsoby. V místním rybníce se lidem hučí do uší to, jak se mají neuvěřitelně dobře a jak jsou neskutečně bohatí. Pravda je ovšem taková, že kupní síla u Norů doma není bůhvíjaká, zato si mohou ve většině zemí světa dovolovat více. Zvláštní je to, že některé norské zboží je ve Švédsku levnější, jako např. maso, mražené ryby a mléčné výrobky. To údajně proto, že norští výrobci své výrobky prodávají na švédských a dalších zahraničních trzích dotované norskými spotřebiteli. Procentuální údaje podle některých jen hovoří o poměru mezi různými výdaji. To, že Norové utrácejí v

průměru 10 % platu nemusí znamenat, že lidem zůstane více peněz, bere-li se v potaz veškeré další ceny a daně. Což na řadu lidí působí psychologicky tak, že nemají na to, aby více utráceli za potraviny a uspokojují si s levnějším zbožím nižší kvality. Podle zprávy norského Státního ústavu pro výzkum v zemědělství (SIFO) pro tamní Hlavní organizaci obchodu a služeb (HSH) je typickým Norem nakupujícím v sousedních zemích málo vzdělaný, kouří a volí “populisty“, popř. se jedná o důchodce. Avšak nejen ti, jež žijí z minimálního platu a/nebo mají více výdaje třeba kvůli nemocem, si cení a váží možností nakupovat více za méně, a to i poté, co odečtou náklady na pohonné hmoty (mnozí přijedou se skoro prázdnou nádrží a plní ho až ve Švédsku) a za strávený čas. Jeden snad ale má důvody k tomu, aby se stěžoval. Jak si mohou dovolit další odliv? Jedná se o vypočítanou strategii? Třeba tlumí ceny v Norsku? Údajně platí, že čím dále od hranic, tím nižší ceny. Supermarkety u hranic mají taktické ceny, aby čelily norským zákazníkům. Řada lidí podle výroků na internetových diskusích vnímá hladinu norských daní jako neoprávněnou a nelegitimní, jako porušení norem vzájemnosti/recipročních vztahů) a proto se chvástají, jak “trestají“ nenasytné norské obchodníky a úřady. A více lidí by nakupovalo mimo Norsko, nebýt toho, že dojezdová vzdálenost je pro ně velká. Jiní mají pocit, že ceny jsou v Norsku přiměřené či úměrné a volí nakupování zde. Navíc jim třeba jde o myšlení do budoucna, o to, aby co nejvíce podporovali místní zemědělce, soběstačnost a místní tvorbu hodnot, aby nekupovali potraviny odolné proti bakteriím, geneticky upravené a nejasného původu, jinak se i Norsko časem stane nízkonákladovou zemí s daleko horší životní úrovní. Prý jednoho dne, kdy již nebude přebytek potravin všeho druhu, nebude ani levných potravin. Hodnoty se liší, rozcházejí, stejně jako způsoby logického uvažování. Je snad množství lidí jezdících na nákupy do Švédska důkazem toho, že pro řadu z nich je hodnotné právě mít menší výdaje na potraviny atd., než kolik by za ně museli dát v Norsku?

URL| http://brenna.blog.ihned.cz/c1-65177400-najezdy-za-hranice

businessinfo.cz Se sušeným masem se dostali do řetězců, nyní zkoušejí Německo 28.2.2016

businessinfo.cz str. 0 Příběhy úspěšných exportérů BusinessInfo.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Veletrh v Německu předčil očekávání firmy a přinesl jí mnoho důležitých kontaktů. Dosud Fine Gusto své výrobky bez éček a konzervantů prodávala na českém a slovenském trhu. Od začátku podnikání se David Novák a Pavel Doležal věnovali zdravé stravě. Oběma bylo něco přes dvacet a chtěli přijít na trh s něčím, co by mělo vysokou nutriční hodnotu, bylo zdravé a pokrylo potřebu bílkovin. Značku Fine Gusto od počátku směřovali jako synonymum zdravého a hlavně dobrého jídla. „Krabičkovou stravu jsme spouštěli o pár týdnů dříve, než sušené maso. Pavel navrhl zapojit sušené maso do konceptu krabičkové stravy a myšlenka byla na světě,“ vzpomíná David Novák. „Bohužel se nám nepodařilo najít žádného dodavatele sušeného masa, který by splňoval naší podmínku – tedy aby neobsahovalo chemii a bylo zároveň chutné. A to byl moment, kdy jsme vycítili příležitost a pustili se do toho,“ pokračuje David Novák. Proto se rozhodli, že si maso udělají sami. „Tou dobou jsme ovšem nevěděli, o čem to celé bude.

Vytvořili jsme byznys plán, a čísla vypadala celkem fajn, tak jsme se do toho vrhli,“ konstatuje Pavel Doležal. Hledání vhodných prostorů Dvojici doplnil ještě třetí společník Tomáš Čihák. Poměrně dlouhou dobu hledali vhodný provoz, který by splňoval veterinární podmínky pro výrobu a ještě delší dobu trvalo vyřízení všech neuvěřitelně přísných legislativních podmínek. „Pomohl nám s tím můj kamarád, který dal k dispozici nepoužívanou kuchyň hotelu v Přelouči u Pardubic. Čekalo nás hodně úprav a rozpočet byl omezený, tak jsme si navlékli montérky a šli přestavovat. Za pár týdnů jsme měli hotovo a mohlo se začít, ovšem pomalu,“ popisuje David Novák začátky výroby nového sortimentu. Od nápadu k prvnímu prodanému balíčku to trvalo zhruba rok. „Určitě bychom stíhali rychleji, ale kolega Pavel v tu dobu pracoval naplno ve financích, Tomáš dělal elektriku a já jsem řešil své aktivity v asset managementu. Takže jsme zpočátku k masu přistupovali spíše jako ke koníčku, než že bychom to vnímali jako práci na plný úvazek,“ pokračuje David Novák. Výrobní postupy a správnou technologii sušení vymýšlel Pavel Doležal spolu s Tomášem Čihákem. Výsledkem je maso, které neobsahuje žádná éčka, glutamáty, barviva ani cukry a není mleté. Firma totiž cílí na zdravý životní styl a její zakladatelé věří, že se sušené maso hodí do jídelníčku téměř každého, kdo má rád maso. „Je to pouze maso a sůl, a tuto filozofii chceme držet. Věříme, že odráží trend společnosti, kdy lidé dbají o své zdraví a není jim jedno, čím se stravují,“ popisuje Pavel Doležal a pokračuje: „Je to rychlá svačina, pokud si člověk nechce dávat chemické náhrady. Vysušené maso si ponechává veškeré živiny masa syrového a je to tedy na poměr cena/výkon velice efektivní zdroj energie.“ Například 25 gramů masa Fine Gusto je vysušeno z 80 gramů masa syrového. Odpaří se pouze voda, takže ve 25 gramech sušeného je koncentrována výživová hodnota 80 gramů syrového. „První naší prodejní akcí byl dvoudenní sportovní Spartan Race, který jsme pojali velice megalomansky. Nejenže jsme tam prodávali maso, také jsme dělali catering a stánky pro zhruba třicet tisíc lidí. To znamená hamburgery, párky, pivo a podobně. Bez zkušeností. Asi si každý dovede představit, jak jsme to ve třech lidech a třiceti brigádnících zvládli,“ popisuje David Novák. „Pár dní bez spánku a výsledek kladná nula. Naštěstí nám nepršelo, jinak by to byla opravdu veliká ztráta,“ vzpomíná David Novák, jak se svými společníky zjistili, že z nich stánkaři nebudou. „Je to dřina,“ připojuje s úsměvem. Pozitivní ale bylo, že od prvních zákazníků získali na akci velmi dobré hodnocení svého zboží. A tak pokračovali v prodejích cílovým zákazníkům, jako jsou fitcentra, osobní trenéři, sportovní akce. Prodeje šly nahoru, byť pomalu. Kvalitních dodavatelů je nedostatek „Vyzkoušeli jsme také spoustu našich kamarádů, kteří se chtěli realizovat v obchodě. Bohužel jsme zjistili, že tento postup moc nefunguje. Neměli jsme příliš financí a museli jsme nakupovat nové věci do výroby. Náš původní rozpočet byl překonán více než dvojnásobně,“ pokračuje David Novák. Se svými společníky půl roku ladili procesy výroby, kvalitu masa a kvalitu dodavatelů. To bylo i přes velkou konkurenci na trhu poměrně obtížné. První zajímavá čísla z prodejů začala přicházet zhruba po šesti měsících. „Seznámili jsme se s pár lidmi, kteří nám začali ukazovat, jak potravinářství funguje. Ostatní aktivity jsme začali pomalu omezovat,“ říká David Novák. S rostoucí výrobou ale investice dále narůstaly a již byly na více než čtyřnásobku původně stanoveného rozpočtu. „Přestala to být legrace, museli jsme se všichni začít zaměřovat na to, abychom podnikání posouvali dále a dostávali firmu z červených čísel,“ popisuje David Novák zlom

ve vývoji firmy. „Nevýhoda a zároveň výhoda tohoto oboru je ta, že pokud ho berete vážně a chcete vše dělat dobře, obnáší to mnoho investic, ovšem s nejistou návratností. Jelikož nemáte odbyt, je to začarovaný kruh a musíte si věřit, že to, co vyrobíte, zvládnete také prodat. Velice nám pomohla spolupráce se sítí multikin Cinestar. To byl bod, kdy jsme se začali více dostávat do povědomí zákazníků a rychleji růst,“ popisují podnikatelé další důležitý okamžik. V tomto období z firmy odešel Tomáš Čihák,. „A tak jsme museli máknout ještě více, jelikož obchod rostl a s ním exponencialně chaos ve výrobě. Jeli jsme na tři směny, abychom to zvládli. Bylo to velice náročné období a těžká zkouška našich schopností,“ podotýká David Novák. Milionový obrat po půl roce První půl rok zakončila firma v roce 2014 obratem kolem jednoho milionu korun. Za rok 2015 dosáhla nárůstu o více než tisíc procent. Krátkodobě by ve Fine Gusto chtěli udržet růst nad 50 procenty ročně, dlouhodobě pak 15 až 30 procent. Na plný úvazek dnes společnost zaměstnává devět lidí a k tomu 20 až 30 brigádníků ve výrobě. „Nyní jsme na trhu něco přes rok a půl a stabilita výroby se nám zlepšuje. Potýkáme se ale s problémy nedostatku kvalitních lidí, což je dnešní trend a nic překvapujícího. Soustředíme se proto také na vybudování kvalitní firemní struktury, abychom stavěli na pevnějších základech,“ popisuje David Novák další vývojovou fázi firmy ze start-upu do standardně fungující společnosti. Výrobky z Fine Gusto navíc mají slibnou perspektivu, protože na českém trhu je tento segment poměrně v začátcích. Nyní se sušené maso z Pardubic prodává v sítích drogerií DM, obchodů Tesco, Žabka, Point, dále v multikinech Cinestar a také na volném trhu ve vietnamských večerkách nebo ve fitcentrech. Na Slovensku je to hlavně v síti Tesco. Směr Německo Firma se také začala více soustředit na export. „V těchto aktivitách nám velice pomáhá agentura CzechTrade, se kterou jsme nedávno navštívili veletrh ISM v Kolíněnad Rýnem. Tam nás seznámili se spoustou zajímavých lidí a ukázali nám další možné cesty rozvoje,“ oceňuje David Novák. „Veletrh jsme jeli navštívit bez očekávání, jelikož to byl náš první, a nevěděli jsme, co to obnáší a co si pod tím představit. Předčilo to však naše očekávání, přínos byl opravdu veliký,“ pokračuje podnikatel. V současnosti s německým zastoupením CzechTrade v Düsseldorfu plánuje oslovit německé řetězce. Připouští, že pro firmu s tak krátkou historií je expanze na nejnáročnější evropský trh obtížná. „Ale máme rádi výzvy, je to spíš o naší vizi a našich dlouhodobých cílech. Chceme ukázat, že i v dnešní době jde ‚offline‘ podnikání rychle rozvíjet a zároveň tvořit hodnoty,“ zdůrazňuje David Novák. „Zatím se držíme hesla ‚není umění vyrobit, ale prodat‘. Ale je pravda, že občas se zamýšlíme nad tím, kde vlastně to umění je, když třeba strávíme několik nočních za sebou v provozu,“ uzavírají mladí podnikatelé s nadsázkou. Dalibor Dostál

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/s...tezcu-nyni-zkouseji-nemecko--74620.html

logistika.ihned.cz Lidl v tichosti nabírá lidi pro e-shop. Otevře ho do roka 25.2.2016

logistika.ihned.cz str. 0 Logistika.iHNed.cz Jiří Hovorka Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Svůj e-shop Lidl spustí nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2017, potvrdila mluvčí firmy. Pro jeho potřeby vyroste v Plzni distribuční sklad. O nabídce e-shopu zatím není rozhodnuto. Určitě v ní nemá chybět spotřební zboží. Z velkých řetězců, které prodávají potraviny, má zatím v Česku e-shop jen Tesco. Konkurují mu jen specializované služby jako Rohlík.cz či Koloniál.cz. Obchodní řetězec Lidl chce v Česku předběhnout konkurenci. Zhruba do roka otevře e-shop, který zatím z velkých řetězců s potravinami provozuje jen Tesco. Firma už hledá mezi vlastními zaměstnanci zájemce o práci v novém distribučním centru. To připravuje v Plzni na Borských polích. "Toto logistické centrum nenahrazuje žádný z aktuálně fungujících skladů, protože jeho cílem není zásobování našich prodejen. Jeho provoz bude souviset pouze se spuštěním nového Lidl e-shopu," stojí v náborovém letáku, který koluje mezi zaměstnanci Lidlu. "Ano, spuštění internetového obchodu plánujeme," potvrdila HN Zuzana Holá, mluvčí Lidlu. "Se zahájením provozu plzeňského distribučního centra počítáme během podzimu letošního roku. Start internetového obchodu poté předpokládáme nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2017," dodává. Nové pracovníky Lidl začne v souvislosti s e-shopem brzy hledat i mimo firmu. "Do konce letošního roku chceme zaměstnat přibližně 350 nových zaměstnanců, do budoucna v případě plného provozu počítáme až s 1200 novými pracovními místy," dodává Holá. Firma také zakládá novou společnost Lidl E-Commerce Logistics, pod kterou plzeňský sklad bude spadat. Co všechno bude Lidl na internetu prodávat, zatím není jasné. "Finální rozhodnutí o skladbě sortimentu nebylo zatím učiněno. V každém případě však nedílnou součástí bude sortiment spotřebního zboží nabízeného v našich kamenných prodejnách," říká Holá. Lidl už e-shop provozuje v Německu. Neprodává v něm čerstvé potraviny, jako třeba pečivo, uzeniny, maso nebo ovoce a zeleninu. Vedle trvanlivých potravin a nápojů, jako jsou třeba těstoviny, marmelády, cukrovinky, oleje, jídlo v konzervách nebo džusy, jsou v nabídce také třeba drogerie, elektronika nebo oblečení většinou od privátních značek Lidlu. Z velkých řetězců má zatím e-shop s potravinami v Česku jen Tesco, které ho spustilo už v roce 2012. Konkurence se od té doby nepřidala. Kaufland, který stejně jako Lidl patří do německé skupiny Schwarz, oznámil, že chystá e-shop na příští rok pro Německo, v Česku to ale stále není aktuální. Proč velké řetězce váhají? "Hlavním problémem bude podle našeho názoru logistika. Doručování potravin je oproti jinému spotřebnímu zboží specifické, navíc specializované e-shopy nabízejí velmi rychlé dodání," myslí si Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci. Tesco, které s vlastním e-shopem začínalo v Praze, nyní dokáže on-line obsloužit přes čtyři miliony obyvatel celkem v sedmi krajích. Konkurenci mu zatím dělají jen specializované služby vzniklé přímo pro internet: Rohlík.cz zatím funguje v Praze a v Brně, nicméně do konce roku chce rozvážet ve všech městech nad 30 tisíc obyvatel. Koloniál.cz pokrývá Prahu, část středních Čech a Plzeňsko, rozšíření do dalších regionů chystá. Potravinový e-shop Teska je v Česku zatím jasnou jedničkou. Lidé přes něj loni nakoupili jídlo zhruba za miliardu korun. Pro řetězec jsou to přibližně dvě procenta jeho celkových tržeb. Češi loni podle šéfa Koloniálu (a bývalého šéfa Globusu) Petra Vyhnálka utratili v e-shopech s potravinami zhruba dvě miliardy korun, letos by se obrat mohl zvýšit na dvojnásobek. Pro srovnání: Lidl měl v Česku za finanční rok 2013/2014 (novější údaje o hospodaření doposud nezveřejnil) tržby 29 miliard korun.

Expanze tohoto řetězce, který nyní v Česku provozuje 230 obchodů, se ale rozhodně neomezuje jen na e&*8209;shop. Na konci loňského roku oznámil, že tu během tří let investuje devět miliard korun

do modernizace a výstavby nových prodejen a také do rozvoje skladových ploch. Díky tomu vytvoří 1500 nových pracovních míst. Mluvčí Lidlu Holá uvedla, že náklady na rozjezd e-shopu, jeho distribuční centrum a počty zaměstnanců, které přijmou, nebyly do čísel zveřejněných v prosinci zahrnuty.

URL| http://Logistika.iHNed.cz/c1-65180560-...nabira-lidi-pro-eshop-otevre-ho-do-roka

Mladá fronta DNES „Naší vizí je dobré české maso“ 27.2.2016

Mladá fronta DNES str. 65 Kraj Hradecký - příloha - chutě regionu (dou) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Společnost Maso Jičín byla založena v roce 1993. V současné době se řadí velikostí a obratem mezi středně velké závody zpracovávající maso s výrobou výsekového masa, tepelně opracovaných masných výrobků a polotovarů. Firma se úzce specializuje na výrobu specialit, šunkových výrobků a uzených mas. „Naší hlavní předností je, že prodáváme české maso. Porážíme prasata od regionálních chovatelů z okruhu 50 kilometrů, takže maso necestuje přes půlku Evropy, a tím dokážeme zajistit absolutní čerstvost. Dokážeme jasně prokázat původ masa až po danou farmu. Naši firmu vlastní čtyři zemědělská družstva,“ přibližuje jednatel společnosti Maso Jičín Karel Čeřovský. Podle zástupců firmy zaručuje kvalitu jejího masa právě skutečnost, že je českou společností vlastněnou českými zemědělci, kteří produkují hovězí a vepřové maso a pro své produkty jsou vždy schopni doložit prokazatelný původ. Cesta, kterou firma Maso Jičín směřuje, vede k návratu důvěry zákazníků v české vepřové maso. „Jsme pyšní na to, že dokážeme udělat dobré věci. Samozřejmě ne vždy je to záruka úspěchu. Lidé jsou bohužel hodně zvyklí nakupovat zboží v akci. Což s kvalitním výrobkem nejde vždy dohromady. Asi nejtradičnější výrobek naší firmy je Slatinský šunkový salám, vinná klobása, špekáčky či gothajský salám. Nyní se chceme zaměřit na značku kvality Regionální potravina a získat toto ocenění na naše výrobky, kde dle zákona musí být produkt vyroben nejméně ze 70 procent z tuzemských surovin a hlavní surovina musí být ze 100 procent tuzemského původu,“ říká jednatel a zamýšlí se nad podnikáním v oblasti výroby a zpracování masa. „Podnikání v našem odvětví není jednoduché. Celé je to způsobené útlumem živočišné výroby v Čechách. Soběstačnost vepřového masa je u nás sotva 50 procent. Do Česka se tlačí levné dovozy, například z Polska, Belgie či Španělska, kde není vždy úplně jasný původ masa. Problém České republiky je v tom, že my Češi v sobě nemáme hrdost a nacionalismus. Lidé radši kupují výrobky z dovozu, než aby podpořili české výrobce,“ lituje Karel Čeřovský. Foto popis| Firma si zakládá na českém původu a čerstvosti masa. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Newsweek Moji Češi se užírají k smrti 25.2.2016 Newsweek str. 15 názory Hans-Jörg Schmidt Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Moji Češi chtějí mít ideálně každý den na talíři kus masa. Mnozí si to však mohou dovolit, jen když

kupují levné maso. Pražští turisté pocházejí ze všech možných zemí. Ve městě na Vltavě je však spojuje jedna věc: gastronomie. Minimálně jednou během svého pobytu tady musí jít člověk do pořádné hospody na vepřovou pečeni s knedlíkem a se zelím, které spláchne několika pivečky. Už jen proto, že to každý průvodce uvádí jako oblíbené menu místních. Ano, Čech miluje maso. Nejen jednou týdně, nýbrž tak často, až to začíná být nebezpečné. Varování Světové zdravotnické organizace z října minulého roku, podle něhož může červené maso způsobovat rakovinu, tady proto udeřilo jako bomba. Právě tohoto masa, zejména vepřového, snědí Češi v průměru na osobu a rok 50 kilo. Pro srovnání: nám Němcům stačí v průměru 38 kilogramů. Navzdory tomu, že Němci v létě velmi rádi grilují a třeba flák marinované krkovice patří k jejich favoritům. Vedle nich jsou Češi v grilování teprve začátečníci. Tahle statistika také popírá představu Čechů, podle níž jsou právě Němci největšími žrouty vepřového na světě. Byť i na tom je kus pravdy. Třeba můj český nevlastní syn Jakub, špičkový kuchař, který pro svého dědu a mě rok vařil v jedné severočeské vesnici, věděl, že na naše menu vyvěšené na zdi (naše rodina miluje film Pelíšky) by nikdy nesměl napsat hovězí v rajské omáčce. Hned bychom protestovali a děda taky. Prase je přece prase! Moji Češi chtějí mít ideálně každý den na talíři kus masa. Mnozí si to však – kvůli tomu, že mají k dispozici méně peněz než třeba Němci – mohou dovolit, jen když kupují levné maso. To se očekává i v restauracích: většina Čechů je maximálně spokojená, když před sebou má za málo peněz plný talíř knedlíků, které se topí v moři UHO (pro připomenutí: UHO je ze socialismu známá zkratka nepoživatelné „univerzální hnědé omáčky“) a mezi tím plavou alespoň tři maličké kousky hmoty připomínající maso. Se skutečným masem tohle nemá vskutku nic společného. Hlavní je, že je ta věc tak výhodná, že si ji mohou moji Češi dovolit každý den. Maso musí být! Samozřejmě, že alespoň občas by byla ryba mnohem zdravější. Jenže ryby jsou v zemi, která neleží u moře, drahé. Takže je Češi nekupují. Jedinou výjimkou je vánoční kapr, kterého tady ale většina lidí nemá vůbec ráda a jí ho jenom kvůli tradici. Dobře, jako alternativa se kupuje i kuřecí maso, ale ne v takovém množství jako „skutečné“ maso. Češi se coby velcí skeptici po varování Světové zdravotnické organizace pořádně vylekali. Nijak kvůli tomu ale nezměnili své zvyky. Teď se je noviny snaží převychovat a přivést na cestu ctnostného jídla. „Jíme třikrát víc masa, než je zdravé“ nebo „Ujídáme se k smrti“, zní varovné titulky. Hororové zprávy doprovází fotografie lahodných vepřových kolen a pěkně mastných jitrnic a jelit ze zabijačky. „Jen 50 gramů masa nebo salámu denně stačí, aby člověk onemocněl rakovinou,“ píše se. „Kurvafix,“ nadává vystrašený Čech. Výrobci masa namítají: „Samý nesmysl!“ Logicky, bojí se o svůj kšeft a upozorňují, že maso obsahuje řadu věcí, které jsou důležité pro přežití: železo, zinek, vitamin B12 atd. Kdo jí maso, netrpí na onemocnění nervů a neunaví se tak rychle. A kdo se neunaví rychle, ten má ještě večer před spaním sílu vyplenit ledničku. Ale jak znám mé Čechy, ti si už před spaním nedají půlku pečeného kolena, maximálně si vypijí jedno nebo dvě piva, aby zapili své špatné svědomí kvůli každodennímu pojídání masa a mohli trochu lépe spát. Spánek je přece zdravý. Tak mě napadá, že bych se také měl jít podívat do lednice. Nejen kvůli pivu. Vždyť jsem tam měl přece ještě porci výborné vepřové pečeně na houbách. To bych si mohl ještě rychle ohřát… Kurvafix! Už jsem opravdu z poloviny Čech. Foto popis| O autorovi| Hans-Jörg Schmidt, německý novinář žijící v Praze

Practicus Epidemický výskyt tasemnice bezbranné na Opavsku v roce 2013 25.2.2016

Practicus str. 26 ODBORNÝ ČLÁNEK MUDr. Irena Martinková

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Souhrn Cílem krátkého sdělení je popsat průběh epidemického výskytu teniózy (Taenia saginata) na Opavsku, ke kterému došlo v roce 2013. Práce se zabývá analýzou výskytu tenióz, šetřením epidemie včetně preventivních a rozsáhlých protiepidemických opatření, prováděných OOVZ (orgánem ochrany veřejného zdraví), SVS (Státní veterinární správou) a KÚ MSK (Krajským úřadem Moravskoslezského kraje). Summary The goal of the text is to describe a rare outbreak of tapewarm which was notifi ed in the Opava distich in 2013. The authors carried out a descriptive analysis this outbreak and including preventive and epidemiological measures. Klíčová slova Taenia saginata, cysticerkóza skotu, epidemický, protiepidemická opatření, Opava Úvod V Moravskoslezském kraji byla v posledním desetiletí průměrně hlášena 3 onemocnění teniózou ročně, což představuje nemocnost 0,24 na 100 000 obyvatel. Zvýšený výskyt zaznamenaný v období od března 2013 do ledna 2014 v okrese Opava výrazným způsobem překračoval normálně očekávané hodnoty v daném období a lokalitě. Tento epidemický výskyt významně ovlivnil nemocnost, jejíž hodnota stoupla na 2,04 na 100 000 obyvatel. Jednotlivé případy onemocnění byly hlášeny OOVZ parazitologickými laboratořemi, u všech nemocných bylo provedeno epidemiologické šetření včetně vyhledávání dalších možných exponovaných osob. Základní informace o tenióze Tenióza (B68.1) je střevní infekce způsobená dospělým stádiem tasemnice bezbranné (T. saginata). Tento helmint je kosmopolitně rozšířen, dosahuje délky zpravidla 4–12 m, ve výjimečných případech i více. Definitivním hostitelem dospělého stádia tasemnice je výhradně člověk, v jehož tenkém střevě se přichytí hlavička tasemnice (scolex), opatřena čtyřmi přísavkami, které slouží k fixaci na střevní sliznici. T. saginata patří mezi hermafrodity, má samčí i samičí pohlavní orgány. Tělo dospělého parazita je složeno z 1000–2000 článků tzv. proglotidy, kde postupně dozrávají pohlavní orgány. Zralé proglotidy, obsahují v distální části těla až 100 tisíc vajíček, postupně se oddělují v počtu cca 6 za den, migrují střevním traktem do konečníku a opouštějí tělo hostitele při defekaci nebo nezávisle na ni. V prostředí v závislosti na klimatických podmínkách jsou infekční několik dnů až měsíců. Mezihostitelem je skot, který se nakazí pozřením vajíček, z nichž se uvolní larvy (onkosféry), které přes střevní stěnu penetrují do krevního oběhu a následně se dostávají do svaloviny, kde se vyvinou v další larvální stadium cysticerkus bovis (boubel, uher). V tomto stadiu mohou ve svalovině přežívat řadu let. Člověk se nakazí střevní formou teniózy konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa s cysticerky. V tenkém střevě člověka trvá vývoj dospělého stadia tasemnice více než 2 měsíce (10–12 týdnů). Většina infi kovaných nepociťuje žádné potíže nebo pociťují pouze mírné, nespecifické potíže charakteru zažívacích problémů, bolestí břicha, ztráty chuti k jídlu, úbytku na váze či žaludeční nevolnosti. Často je jediným příznakem až nález článků tasemnice ve stolici či na prádle infi kovaných. Ve vzácných případech mohou články tasemnice uvíznout v apendixu, žlučových vývodech nebo vývodech pankreatu. Interhumánní přenos u T. saginata nenastává1. Výskyt teniózy v České republice v letech 1982–2013 Od roku 1982 je v ČR pozorován klesající trend ve výskytu teniózy. Většina onemocnění (téměř 90 %) byla způsobená tasemnicí bezbrannou, v letech 1982–1989 bylo zaznamenáno 50 případů nákazy dospělým stádiem tasemnice dlouhočlenné (T. solium). V letech 1998–2000 došlo k vzestupu onemocnění, na němž se podíleli zejména imigranti a běženci z Afganistanu a bývalé Jugoslávie (graf č. 1). V posledních deseti letech bylo v ČR hlášeno průměrně 12 případů teniózy ročně, nemocnost se pohybovala na úrovni 0,0 až 0,3/100 000 obyvatel s nárůstem v roce 2013, kdy došlo k epidemickému výskytu na Opavsku (graf č. 2). Nemocnost převládá u dospělé populace s ojedinělým výskytem v dětské populaci, což je dáno rozdílnými stravovacími návyky2. Epidemický výskyt teniózy

v okrese Opava v roce 2013 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje evidovala v období od 3. 4. 2013 do 23. 1. 2014 epidemický výskyt tenióz, který se vymyká nejen incidenci v Moravskoslezském kraji (tabulka č. 1), ale i incidenci celorepublikové. Celkem bylo v rámci mimořádného výskytu hlášeno 25 případů parazitárního onemocnění, způsobeného T. saginata. K většině onemocnění došlo v období od 3. 4. 2013 do 12. 7. 2013. Poslední případ v epidemiologické souvislosti byl hlášen 23. 1. 2014. Všechna onemocnění se vyskytla v 7 obcích okresu Opava. Hromadné onemocnění postihlo 19 mužů a 6 žen, nejmladší osobě bylo v době onemocnění 17 let, nejstarší 68 let. Osm onemocnění se vyskytlo v rámci tří rodin. Z provedeného epidemiologického šetření vyplynulo, že většina nemocných (79 %) konzumovala v období od 10. 12. 2012 do 1. poloviny ledna 2013 hovězí masovou směs, určenou k tepelnému opracování, ve formě tatarského bifteku, další pak hovězí maso zakoupené v maloobchodní síti na Opavsku, ze kterého si doma připravili tatarský biftek. Většina – 16 nemocných (64 %) měla nespecifické klinické potíže, tj. pobolívání břicha, nepravidelné stolice, střídání průjmu a zácpy, svědění konečníku. Z tohoto počtu 6 nemocných udávalo hubnutí, 2 naopak přibývali na váze. Váhový úbytek nebo přírůstek udávaný nemocnými se pohyboval od 2 do 5 kg. Zbylých 9 nemocných (36 %) nemělo žádné potíže, na onemocnění je upozornil až odchod článků. Protiepidemická opatření V rámci protiepidemických opatření bylo 44 exponovaným osobám nařízeno opakované parazitologické vyšetření stolice, původce nákazy byl laboratorně prokázán u 2 osob. Pracovníci Krajské hygienické stanice, zahájili dne 4. 4. 2013 státní zdravotní dozor, který probíhal ve všech potravinářských provozovnách, restauračních zařízeních a prodejnách masa, uváděných nemocnými v rámci epidemiologického šetření. Bylo odebráno 18 vzorků masa a masných produktů, bez průkazu cysticerků. Hypermarket, v jehož provozovně byla hovězí masová směs připravována a prodávána, dočasně ukončil výrobu tohoto sezónního polotovaru. Za účelem zjištění zdroje nákazy proběhla opakovaná jednání s Krajskou veterinární správou Moravskoslezského kraje (KVS) a Krajským úřadem Moravskoslezského kraje (KÚ MSK). KÚ MSK, odbor životního prostředí, prověřil způsob nakládání s odpadními vodami, tj. dodržování provozních řádů čistíren odpadních vod (dále jen ČOV) a kompostáren. Obecní úřady, v jejichž katastru se onemocnění vyskytlo, byly písemně vyzvány, aby se zaměřily na kontrolu likvidace odpadních vod ze žump, septiků a domovních ČOV ve své působnosti. KVS provedla kontrolu značení a dosledovatelnosti výrobku hovězí masová směs, až na jatka, ze kterých pocházelo hovězí maso použité na výrobu předmětného polotovaru, u žádného z uvedených kusů nebyla cysticerkóza při veterinární prohlídce zjištěna. Zpětně byl zjištěn rovněž původ těchto kusů až na poslední chov před odesláním na jatka. KVS dále provedla kontrolu provádění prohlídky jatečních zvířat a masa po poražení ve vztahu k předepsané metodice této prohlídky, přičemž nebyly zjištěny nedostatky při jejím provádění. Prověřila rovněž domácí porážky v okrese Opava (v období listopad až prosinec), kdy bylo provedeno 6 porážek na základě rozhodnutí o povolení této činnosti. V 6 krajích České republiky (Královehradeckém, Moravskoslezském, Pardubickém, Středočeském, Vysočina, Zlínském) odebrala Státní veterinární správa vzorky krve skotu za účelem sledování výskytu protilátek proti cysticerkům u jednotlivých zvířat. Odběr byl proveden u zvířat ve výkrmu, starších 6 měsíců, upřednostněna byla zvířata s možností pastvy. Ve 20 hospodářstvích (10 z Moravskoslezského kraje) bylo do konce dubna 2013 odebráno celkem 1122 vzorků krve skotu (402 v Moravskoslezském kraji). Z celkového počtu odebraných vzorků bylo 169 (15 %) pozitivních. V Moravskoslezském kraji bylo pozitivních 45 (11,2 %) vzorků. KVS v chovech se séroprevalencí vyšší než 5 % provedla epizootologickou depistáž zaměřenou na rizikové faktory chovu skotu s ohledem na možný přenos nákazy. Šetření KVS odhalilo slabá místa v oblasti nakládání s odpadními vodami z lidských obydlí, které jsou vyváženy soukromými subjekty na louky a pastviny.3, 4 Hromadný výskyt tenióz v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, ukázal na nutnost mezioborové spolupráce při řešení této problematiky. Zajištění bezpečné likvidace odpadních vod vidíme jako klíčové s ohledem na zamezení šíření nákazy, tomuto faktoru připisuje významnou roli také Světová zdravotnická organizace ve svých doporučeních v prevenci teniózy. Zajisté se nejedná o úkol jednoduchý, máme však za to, že spoluprací všech zainteresovaných, majitele žump a septiků nevyjímaje, lze dosáhnout zlepšení tohoto stavu a tím snížení rizika akvirace nákazy.

Shrnutí pro praxi Preventivní opatření spočívají v přerušení přenosu nákazy na několika úrovních. Primárně je třeba zajistit opatření na úrovní mezihostitele, tj. v chovech skotu. Tato opatření zahrnují zajištění nezávadné stravy a vody pro skot, prosté kontaminace lidskými výkaly, dozor SVS nad živočišnou výrobou až po jatka, screeningová vyšetření hojně prokrvených a predilekčních svalových partií tj. žvýkacích svalů a srdce každého kusu poraženého skotu5 a také kontrolu nezávadnosti dováženého masa. Osvěta chovatelů skotu s ohledem na způsob šíření nákazy je stále aktuální. Neméně důležitá protiepidemická opatření musí být realizována na úrovni zdroje, tj. člověka. Tato opatření spočívají v zajištění specifi cké léčby nemocných osob (praziquantel, alternativně mebendazol či niclosamid), v hlášení každého onemocnění krajské hygienické stanici 6, v aktivním vyhledávání exponovaných osob včetně nařízení příslušných karanténních opatření7 a v bezpečné likvidaci odpadních vod z lidských obydlí, tak, aby nedocházelo ke kontaminaci vody a půdy vajíčky tasemnic. V neposlední řadě je nezbytná zdravotní osvěta obyvatel, resp. spotřebitelů s důrazem na správnou přípravu masa, neboť encystované larvy usmrcuje teplota nad 65 °C i zmražení masa na –20° C po dobu 10 dnů8. Závěr Autoři jsou si vědomi, že v práci jsou prezentována pouze deskriptivní data, která vycházejí z epidemiologických šetření s nemocnými, kteří s ohledem na délku inkubační doby a také medializaci epidemie nemuseli poskytnout přesná data, zejména pokud jde o vehikulum nákazy. Pro získání validních údajů by byla jednoznačně přínosnější analytická studie – studie případů a kontrol, z časového hlediska však náročnější. Závěrem autoři děkují všem, kteří se podíleli na šetření tohoto hromadného výskytu, zvláště pak parazitologovi RNDr. Pavlovi Moravcovi ze Slezské nemocnice v Opavě, který diagnostikoval většinu onemocnění teniózou a také MUDr. Čestmíru Benešovi ze Státního zdravotního ústavu Praha, který poskytl zpracovaná statistická data. Literatura: 1. Centers for Disease Control and Prevention: Atlanta. Parasites – Taeniasis [online]. [cit. 2014-0627]. Dostupný na www: http://www.cdc.gov/parasites/taeniasis/biology.html 2. Orlíková H, Martinková I, Kodym P, Beneš Č. Aktuální epidemiologická situace ve výskytu teniózy v České republice. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 2013; 22(3):89-91. 3. Duben, J. Nadstandardní pátrání po tasemnicích [online]. [cit. 2014-06-19]. Dostupný z www: http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy...dstandardni-patrani-po-tasemnicich.html 4. Státní veterinární správa ČR. Zpráva o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2013 [online]. Informační bulletin č. 2, 2014. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2014. [cit. 2014-07-08]. Dostupný na www: http://eagri. cz/public/web/file/302683/zprava_o_cinnosti_v_2013.pdf 5. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě [online]. [cit. 27. 6. 2014]. Dostupný na www: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32004R0854 & qid=1403866568638 & from=EN 6. Vyhláška 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální [online]. [cit. 27. 6. 2014]. Dostupný na www: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=78240 & nr=306~2F2012 & rpp=10#localcontent 7. Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [online]. [cit. 27. 6. 2014]. Dostupný na www: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49577 & nr=258~2F2000 & rpp=10#localcontent 8. Murrell, KD (ed.) WHO/FAO/OIE Guidelines for the surveillance, prevention and control of taeniasis/cysticercosis [online]. Paris: OIE; c2005. [cit. 27. 6. 2014]. 139 p. Dostupný na: http://www.oie.int/doc/ged/d11245.pdf *** Tabulka č. 1: Tenióza, počty hlášených nákaz, r. 2003-2013, okresy MS kraje Okres/rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Bruntál 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Frýdek-Místek 2 1 0 2 0 0 0 0 0 1 0

Karviná 0 1 0 0 1 3 0 0 0 0 0 Nový Jičín 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Opava 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 25 Ostrava 2 2 0 1 2 0 0 0 1 2 0 MSK 5 6 1 3 3 3 0 0 2 5 25 Zdroj Epidat, NRL pro tkáňové helmintózy Graf. č. 1: Tenióza, domácí a zavlečené případy, ČR, 1997–20132 Graf č. 2: Tenióza, ČR, MSK, hlášená nemocnost na 100 000 obyvatel, 1982–2013 (zdroj Epidat) Foto popis| O autorovi| MUDr. Irena Martinková, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě MUDr. Helena Šebáková1, Mgr. Vera Vrábliková1, MVDr. Renata Brablcová1, Mgr. Hana Bílková Fránková2 1Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě 2 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

prazsky.denik.cz Veterináři nechají zničit tuny pochybného masa 29.2.2016

prazsky.denik.cz str. 0 Zločiny a soudy

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Praha /FOTOGALERIE/ - Nelegální kšefty s masem - nikoli s „bílým masem", jak se někdy přeneseně říká, ale opravdu se zvířecí svalovinou neznámého původu - zarazili pražští policisté z kriminální služby, kteří mají pod palcem sledování dění ve vietnamské tržnici Sapa na jižním okraji metropole. V pondělí o tom informoval Jan Daněk z ředitelství pražské policie. " „Kriminalisté z týmu Regulátor, kteří se zabývají problematikou trestné činnosti páchané v areálu tržnice v Libuši, odhalili případ nelegální manipulace a následného prodeje masa, vnitřností a dalších živočišných produktů," konstatoval. Flákota z dodávky V areálu, kterému se často říká „Malá Hanoj" nebo někdy „pražská Hanoj", si detektivové všimli muže, který přímo z nákladového prostoru dodávkového auta prodával maso; přímo na ulici. To se kriminalistům zdálo neobvyklé, podivné, ba přímo podezřelé – a tak si na počínání onoho prodejce posvítili. „Po několikadenním pozorování zjistili, že muž má v místě svého bydliště v obci Vestec uskladněny přibližně čtyři tuny masa neznámého původu, které pak vozí do obchodů v libušské tržnici – a také ho různě distribuuje," konstatoval Daněk. Z hlediska policie sice nejde o nic nelegálního – nepodařilo se zjistit, že by byl spáchán jakýkoli trestný čin – avšak v pořádku dané počínání rozhodně není. Policisté proto na případ upozornili Státní veterinární správu, jejíž pracovníci věc dále řeší v rámci svých kompetencí. V Praze i za Prahou Úder kontrolorů dohlížejících na nakládání s potravinami živočišného původu přišel 18. února, připomněl v pondělí mluvčí veterinární správy Petr Pejchal. Společně s policisty se pražští veterináři vydali na kontrolu do libušské tržnice; středočeští zase vyrazili kousek za Prahu; do sídla podnikatele ve Vestci. Očekávané odhalení se skutečně dostavilo. Úřední veterinární lékaři Městské veterinární správy v Praze zjistili nepovolenou manipulaci s nebalenými živočišnými produkty neznámého původu a jejich následný prodej – a také Středočeši nezůstali bez „úlovku". Pejchal v pondělí připomněl, že některé zboží zjevně nebylo v pořádku. „Část skladovaných surovin

jevila smyslové změny. Z důvodu možného ohrožení zdraví spotřebitelů byl pozastaven prodej více než čtyř tun živočišných produktů," konstatoval s tím, že zajištěné maso bude zlikvidováno na náklady kontrolovaných osob. Tím však věc z pohledu veterinářů nebude ukončena. Chystá se správní řízení, v jehož rámci by mělo padnout rozhodnutí o uložení konkrétních sankcí. Maso bylo přemražené i nabarvené- Ve třech prodejnách v areálu tržnice Sapa v Praze 4 nedokázali provozovatelé doložit původ zboží. Šlo o vepřové maso, vnitřnosti, kosti, kůže a drůbeží maso. Bylo proto nařízeno zlikvidovat 200 kg těchto živočišných produktů. - V sídle obchodní firmy ve Vestci na Praze-západ bylo nazeleno několik chladicích a mrazicích zařízení s více než čtyřmi tunami neoznačených živočišných produktů. Jednalo se o maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla – ale také z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva. Část masa měla netypickou barvu a byly patrné větší krystalky ledu, svědčící o jeho opakovaném zmrazování (což představuje riziko pro veřejné zdraví). Suroviny jevící smyslové změny byly znehodnoceny nastříkáním modré barvy. Veterinární správa vydala písemný zákaz uvádět do oběhu čtyři tuny živočišných produktů. - Kontrolovaní prodejci v areálu Sapa ani jejich dodavatel z obce Vestec nebyli registrováni pro manipulaci s produkty živočišného původu u veterinární správy, což jim ukládá legislativa. - Provozovatelé porušili zákon o potravinách tím, že uváděli do oběhu výrobky neznámého původu. Tím, že manipulovali s živočišnými produkty bez registrace u veterinární správy a nezajistili při nakládání s nimi požadované hygienické podmínky, porušili zákon o veterinární péči. Zdroj: Petr Pejchal, mluvčí Státní veterinární správy ČR Čtěte také: Veterináři: Víc než čtvrtina pražských restaurací loni pochybila"

URL| http://prazsky.denik.cz/zlociny-a-soud...icit-tuny-pochybneho-masa-20160229.html

Prima Nelegální obchod s masem 29.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Gabriela KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka -------------------Čtyři tuny masa, které mohlo ohrozit zdraví. To je výsledek společné práce policistů a kontrolorů ze Státní veterinární správy. Maso měl prodejce distribuovat v areálu pražské tržnice Sapa, a to přímo z jeho dodávky. Končit mělo ale také v tamním řeznictví. Přímo s prodejcem dnes mluvil Matěj Rychlý. Matěj RYCHLÝ, redaktor -------------------Jasný důkaz, jak to za branou takzvané malé Hanoje fungovalo. Záběry pořídili kriminalisté po dlouhé sledovací akci. Obchodník na nich prodává maso přímo z auta. Jan DANĚK, mluvčí Policie ČR, Praha -------------------Na muže se zaměřili kriminalisté, kteří operují v areálu tržnice Sapa a odhalují zde trestnou činnost páchanou cizinci. Matěj RYCHLÝ, redaktor -------------------Kriminalisté prodejce sledovali několik týdnů, nakonec je dovedl až sem. Obchodník čtyři tuny masa skladoval v tomto domě ve Vesci u Prahy. Před domem mu stále stojí dodávka, ze které maso prodával. A tohle jsou záběry z domovní prohlídky. To, co policisté s veterináři našli, byste nejspíš jedli jen neradi. V domě se našly kromě masa, u kterého nedokázal prodejce podle veterinářů

doložit původ, i ořezy, kosti, uši, kuřecí křídla a asi nejhorší věc. Petr PEJCHAL, mluvčí Státní veterinární správy -------------------Mimo jiné se tam nacházela i chlazená nevyčištěná vepřová střeva a tyto produkty pokrývaly větší krystaly vody, což znamená, že toto maso bylo v předchozím případě nesprávně zamrazováno. Matěj RYCHLÝ, redaktor -------------------Veterináři to vidí jasně. Tohle by, mírně řečeno, mohlo ohrozit zdraví. Petr PEJCHAL, mluvčí Státní veterinární správy -------------------Živočišné produkty neznámého původu byly označeny, respektive znehodnoceny barvou, aby se s nimi nemohlo dále nakládat, a ten majitel je povinen na své vlastní náklady toto maso zlikvidovat. Matěj RYCHLÝ, redaktor -------------------Nám se dnes podařilo zastihnout i prodejce, proti kterému je vedeno správní řízení. Tvrdil, že on má vše v pořádku. osoba -------------------Oni byli tady, sem nebyl doma. Nemusím čekat za nima. Musím prodat. Koupím zboží, musím prodat, musím pryč. Moje manželka neví nic. Matěj RYCHLÝ, redaktor -------------------Jasně, jasně. osoba -------------------Ona hlavně jeho prase. Hlavně starosti s děti. Matěj RYCHLÝ, redaktor -------------------Prodejce nám ještě tvrdil, že se chce s veterinární správou soudit, protože mu znehodnotila maso, které bylo podle něj v pořádku. Také tvrdil, že platí řádně daně a že střeva s výkaly vůbec nebyla jeho, ale známého. Teď mu hrozí hned dvě pokuty, až padesátimilionová za to, že nedoložil, odkud maso pochází, až milion a půl za špatnou hygienu při skladování masa. Matěj Rychlý, Prima FTV.

Řízení školy Vybraná zjištění České školní inspekce v oblasti školního stravování za školní rok 2014/2015 1.3.2016

Řízení školy str. 6 Příloha 2 - Informace ČŠI PhDr. Ondřej Andrys, MAE Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Česká školní inspekce jako celostátně působící správní úřad vykonává hodnoticí a kontrolní činnosti také v zařízeních školního stravování. V jejich rámci se Česká školní inspekce zaměřuje například na řízení činnosti školního stravování, nabídku stravovacích služeb, jejich rozsah včetně poskytování dietního stravování a doplňkových služeb, nutriční vyváženost a plnění výživových norem apod. Pozornost je dále věnována také personálnímu zajištění včetně kvalifikovanosti a dalšího vzdělávání personálu, dále pak problematice vybavenosti zařízení školního stravování a jejich materiálních a prostorových podmínek, využívání informačních a komunikačních technologií nebo třeba bariérám

bránícím zlepšování kvality poskytovaných stravovacích služeb. Výsledky inspekční činnosti v zařízeních školního stravování ve školním roce 2014/2015 jsou podrobně představeny ve výroční zprávě České školní inspekce, která je k dispozici na webových stránkách http://www.csicr.cz. Na následujících řádcích nabízíme shrnutí hlavních zjištění. STRAVOVÁNÍ V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH Inspekční činnost v mateřských školách byla zaměřena nejen na vlastní kontrolu školního stravování, ale rovněž na hodnocení poskytované stravovací služby včetně jejích edukativních dopadů. Kontrola ukázala, že v mateřských školách se v průměru stravuje 67 % přihlášených dětí. Nižší procento skutečně stravovaných je způsobeno vyšší nemocností dětí v mateřských školách, zařazením dětí na 2-3 hodiny denně, které zpravidla neobědvají, a v některých případech tím, že děti s chronickým onemocněním nemohou konzumovat připravovanou stravu a rodiče jim stravu donášejí. Většina školních jídelen v mateřských školách se snaží plnit výživové normy a zajišťovat dostatečně pestrou stravu doplněnou čerstvou zeleninou a ovocem. Výživové normy nejsou naplněny zejména u komodit mléko a mléčné výrobky, ryby, ovoce a luštěniny. Je nutné konstatovat, že zdravý životní styl a správné stravovací návyky nerozvíjejí ani překračování spotřeby tuků a volných cukrů (11 % jídelen). Třetina mateřských škol využívá při přípravě pokrmů regionální potraviny, čerstvé, zejména mořské ryby, konvenience s vysokým stupněm zpracování jsou využívány pouze ve výjimečných případech nebo vůbec. V průměru 2x měsíčně zařazuje sladká bezmasá jídla a 3x slaná bezmasá jídla. Zaměstnanci školních jídelen v mateřských školách v 62 % případů spolupracují při vytváření zdravých stravovacích návyků s pedagogickými pracovníky, zejména při přípravě jídelních lístků. Dále se účastní jednání s rodiči na třídních schůzkách a dnů otevřených dveří a informují rodiče o školním stravování prostřednictvím webových stránek. 16 % vedoucích školních jídelen považuje komunikaci s rodiči v některých případech za problematickou, a to zejména v oblasti výběru vhodných pokrmů. 24 % školních jídelen je zapojeno do projektů podporujících zdravý životní styl. Jedná se např. o projekty Ovoce do škol, Školní mléko, Zdravá škola, Škola podporující zdraví apod. Mezi nejoblíbenější pokrmy patří dukátové buchtičky, špagety a omáčky. Mezi nejméně oblíbené pokrmy patří luštěniny, dušená zelenina a ryby. STRAVOVÁNÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V základních školách se v průměru stravuje 83 % přihlášených dětí. 23,6 % školních jídelen zajišťuje v případě potřeby i dietní stravování, 11,6 % přistupuje k zavedení dietních jídel odmítavě a 9,3 % umožňuje stravování formou donesené stravy. Ve všech kontrolovaných subjektech bylo zajištěno informování o alergenech, a to formou informace i jídelních lístků. Ve školách byl zajištěn také pitný režim, v případě 18 % inspektovaných subjektů trvale během celého dne, u ostatních v době podávání oběda. Nabídka obsahuje zpravidla pitnou vodu, slazený a neslazený čaj a k podávaným pokrmům další nápoje (např. kakao, mléko). Strávníci byli ve většině případů správně rozděleni do věkových kategorií a jim odpovídajících stravovacích limitů. Ve 14,6 % kontrolovaných subjektů však nebyly tyto limity dodrženy. Většina školních jídelen v základních školách se snaží plnit výživové normy a zajišťovat dostatečně pestrou stravu doplněnou čerstvou zeleninou a ovocem. Výživové normy nejsou naplněny u stejných komodit jako v případě předškolního vzdělávání. I v základních školách dochází k překračování spotřeby tuků a volných cukrů (překročení bylo zjištěno v 5,7 % jídelen). Dobrá praxe je i ve stravování žáků základních škol patrná při používání regionálních potravin, čerstvých ryb a pouze výjimečném využívání konveniencí s vysokým stupněm zpracování -nejčastěji k tomu dochází při přípravě bramborových knedlíků (25 %). V průměru 3x měsíčně zařazují sladká bezmasá jídla a 3x slaná bezmasá jídla. Zaměstnanci školních jídelen v základních školách v 55 % případů spolupracují s pedagogickými zaměstnanci při vytváření zdravých stravovacích návyků zejména spoluprací při přípravě jídelních lístků, účastní se jednání s rodiči na třídních schůzkách a dnů otevřených dveří a informují rodiče prostřednictvím webových stránek o školním stravování. 16 % vedoucích školních jídelen považuje komunikaci s rodiči v některých případech za problematickou, zejména opět v oblasti výběru vhodných pokrmů. 55 % školních jídelen je zapojeno do projektů podporujících zdravý životní styl. Jedná se např. o projekty Ovoce do škol, Školní mléko, Zdravá škola, Škola podporující zdraví, Dny zdravé stravy apod. Mezi nejoblíbenější pokrmy patří i v základních školách sladká jídla, špagety a omáčky, mezi nejméně oblíbené pak opět luštěniny nebo dušená zelenina.

STRAVOVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH I v případě středních škol byla inspekční činnost zaměřena také na hodnocení úrovně poskytovaných stravovacích služeb, protože úlohou školního stravování je vhodným komplexním programem ovlivnit jak aktuální postoje žáků k výživě a stravování, tak i částečně usměrňovat jejich celoživotní výživové chování. Ve středních školách se v průměru stravovalo 65 % přihlášených žáků. Ve všech kontrolovaných subjektech rozsah poskytovaných služeb odpovídal vyhlášce o školním stravování, školní jídelny zpravidla nabízely 2 a více druhů jídel, v případě potřeby i dietní stravování. Všechny školní jídelny zajišťovaly formou přílohy k jídelnímu lístku informace o alergenech. Strávníci byli ve většině případů správně rozděleni do věkových kategorií a tomu odpovídaly nastavené stravovací limity. Většina školních jídelen se snažila plnit výživové normy a zajišťovat dostatečně pestrou stravu doplněnou čerstvou zeleninou a ovocem, výživové normy nebyly naplněny u totožných komodit jako v případě stravování v mateřských a základních školách. Téměř polovina školních jídelen využívala při přípravě pokrmů regionální potraviny a pouze zcela výjimečně využívala konvenience s vysokým stupněm zpracování. V průměru 3x měsíčně školní jídelny zařazovaly sladká bezmasá jídla a 3x slaná bezmasá jídla. Zaměstnanci školních jídelen v 55 % případů spolupracovali s pedagogickými zaměstnanci a stravovací komisí (opět zejména při přípravě jídelních lístků), rovněž se účastnili jednání s rodiči na třídních schůzkách, dnů otevřených dveří a rovněž informovali rodiče o školním stravování prostřednictvím webových stránek. Přetrvává skutečnost, že v mnoha středních školách je v rozporu s realizovanými preventivními aktivitami na podporu zdraví a zdravého životního stylu sortiment produktů v potravinových a nápojových automatech. SOUHRNNÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ ČINNOSTI Česká školní inspekce uskutečnila ve školním roce 2014/2015 kontrolu školního stravování v 862 školních jídelnách. Z celkového počtu kontrolovaných subjektů v 8 případech (0,9 %) nebylo školní stravování poskytováno v souladu se zápisem v rejstříku škol a školských zařízení a ve 12 (1,4 %) případech vykazované údaje neodpovídaly skutečnosti. Ve školním roce 2014/2015 činil počet strávníků v posledním úplném měsíci před datem kontroly 123 429. Přihlášených strávníků ke školnímu stravování bylo 157 859. Využití školní jídelny je tak v průměru 78,2 %. Vyšší využití bylo v případě MŠ (82,7 %). Uvedené školní jídelny dále připravily jídlo pro 29 268 ostatních strávníků, z toho 17 607 pro zaměstnance škol a školských zařízení. Z celkového počtu kontrolovaných zařízení školního stravování 21,1 % nabízelo strávníkům v rámci zlepšení služeb školního stravování výběr z více druhů jídel. Ve většině případů byla nabídka jídel nutričně vyrovnaná. Z uvedeného počtu školních jídelen 9,2 % nabízelo dietní stravování, v 12,5 % školních jídelen bylo umožněno žákům individuální stravování v souladu se stanoviskem ministerstva zdravotnictví (uchování a ohřev vlastního jídla), v 68,3 % případů školní jídelny nevycházejí vstříc strávníkům s chronickým onemocněním a nepřipravují dietní stravování. Nejčastější dietou je stravování s omezením lepku. Při kontrolách plnění odpovědnosti kontrolovaných osob za poskytované služby bylo zjištěno, že v 5,7 % subjektů nebyly správně stanoveny finanční limity pro jednotlivé skupiny strávníků, ve 4,6 % nebyly vyčerpány ve prospěch strávníků, z toho v 51,9 % nebyly převedeny do nového období, ale staly se součástí hospodářského výsledku stravovacího subjektu. Navazující úplata za školní stravování nebyla v souladu s právním předpisem ve čtyřech případech. Novým zjištěním oproti minulým letům je skutečnost, že školní jídelny vybírají zálohu na stravné (platba dopředu), což je pozitivní v tom smyslu, že nevznikají subjektům neuhrazené pohledávky. Negativním rysem je však to, že téměř 3 % subjektů vybírá zálohu na období delší než 2 měsíce, z nich 75 % na dobu od 9 do 12 měsíců (dobu delší, než je školní rok). Ve svém důsledku v době plynulého zásobování potravinami se jedná o nepodložené požadavky školských subjektů, které brání žákům ze sociálně slabších rodin stravovat se ve školní jídelně, a navíc vytváří v uvedených subjektech zdroj pro dočasné financování jiných komodit, než jsou potraviny. Od února 2015 byly zahrnuty do zjišťování další oblasti vztahující se k poskytované službě. Ve 441 subjektech bylo ke stravování přihlášeno 84 514 strávníků, poslední úplný měsíc před kontrolou se jich stravovalo 64 613 (76,45 %) a z toho 368 strávníků mělo dotovaný oběd (0,6 %).

Tabulka č. 1 Plnění výživových norem ve školním roce 2014/2015 Maso Ryby Mléko Mléčné výrobky Tuky Cukry Zelenina Ovoce Brambory Luštěniny Limit dodržen (%) 96,0 89,0 73,1 84,1 88,7 95,4 95,7 83,5 92,0 82,8 Sledování spotřebního koše z dlouhodobého hlediska ukazuje na přetrvávající problémy v jeho naplňování, a tím i zajištění nutričně hodnotné stravy pro příslušné věkové kategorie strávníků. Z celkového počtu kontrolovaných školních jídelen 3,4 % školních jídelen nesleduje plnění spotřebního koše a 8,7 % školních jídelen nemá k dispozici podklady pro jeho vyhodnocení a provedení kontroly výživových dávek. Kontrola plnění výživových norem (spotřebního koše) byla od února 2015 doplněna sledováním naplnění vybraných komodit konkrétními potravinami a dalšími údaji, které se k výživovým normám vztahují. Všechny kontrolované školní jídelny informovaly strávníky, případně jejich zákonné zástupce o alergenech, odpovídající informace jsou k dispozici ve školských zařízeních nebo na jejich webových stránkách a ve všech případech byly alergeny uvedeny na jídelních lístcích u každého pokrmu. Tabulka č. 2 Četnost vybraných potravin nebo pokrmů Četnost uvedené potraviny v posledním měsíci před kontrolou Průměrná četnost Nejvyšší frekvence / počet ŠJ Nejnižší frekvence/ počet ŠJ Maso kuřecí 4 8/10 1/9 Maso krůtí 1 6/8 0/217 Maso vepřové libové 5 6/115 0/58 Vepřový bok a ořez 0 6/4 0/344 Maso hovězí 3 7/46 0/79 Četnost uvedené potraviny v posledním měsíci před kontrolou Průměrná četnost Nejvyšší frekvence / počet ŠJ Nejnižší frekvence/ počet ŠJ Ostatní masa - např. králík, zvěřina (srnčí, kanec) 1 4/11 0/259 Sladkovodní ryba čerstvá 0 3/6 0/413 Mořská ryba čerstvá 0 3/6 0/399 Zmrazená ryba + filé 2 4/151 0/68 Zelenina syrová 10 20/33 1/5 Zelenina tepelně opracovaná jako součást hlavního jídla 8 20/17 1/7 Ovoce 11 20/46 1/5 Brambory 7 20/4 1/1 Luštěninový pokrm 4 5/149 0/66 Bezmasé sladké jídlo 2 5/4 1/18 Bezmasé slané jídlo 3 5/80 0/5 Z uvedeného přehledu např. vyplývá, že nejčastěji zařazovaným masem je maso kuřecí a maso vepřové libové, vůbec nebo velmi málo jsou zařazovány čerstvé ryby, syrová zelenina je podávána v průměru 10x v měsíci, ve 33 školních jídelnách (z kontrolovaných 441) denně. Obdobně je tomu u ovoce. Kvalita školního stravování je ovlivněna nejen četností jednotlivých druhů potravin, ale také jejich stupněm prvotního zpracování a původem. Čtvrtina školních jídelen se z tohoto důvodu zaměřuje na čerstvé regionální potraviny a více než polovina školních jídelen využívá potraviny čerstvé nebo s nízkým stupněm zpracování. Tabulka č. 3 Sledování vybraných potravin a konveniencí vyššího stupně zpracování Potravina Vůbec Výjimečně Méně často Často Nové produkty (např. šmakoun, tofu) 41,06 21,11 17,6 2,05 Regionální potraviny 16,42 18,48 15,84 25,22 Zmrazená zelenina, ovoce apod. 2,35 19,94 16,42 26,69 Loupané brambory 59,24 4,4 1,47 13,78 Vývary (hovězí, slepičí, zeleninový apod.) 25,22 20,23 22,29 11,14 Mražené pokrmy (smažený květák, brokolice, sýr apod.) 36,36 30,79 12,32 2,05 Zmrazené ovocné knedlíky 60,12 15,54 3,81 0,88

Zmrazené přílohy (bramboráčky, krokety, předsmažené hranolky apod.) 65,98 15,25 0,88 0,00 Sypké směsi - moučníky, dezerty 39,59 24,93 12,61 3,52 Sypké směsi - bramborové knedlíky 15,54 16,72 27,27 20,53 Sypké směsi - bramborová kaše 72,43 4,99 1,76 1,17 Sypké směsi - omáčky 47,8 10,26 1,17 1,17 Sypké směsi - polévky 67,74 9,97 2,35 1,17 Ve snaze o zlepšení hodnoty nabízených stravovacích služeb nabízejí školy a školská zařízení rozšiřující sortiment v rámci jiné alternativní nabídky ke zlepšení stravovacích návyků. Jedná se zejména o ovoce, mléko a mléčné výrobky. Nabídku stravovacích služeb zejména ve školách doplňují prodejní automaty, bohužel neobsahují vždy potraviny a nápoje odpovídající nutričně vyvážené stravě. Za pozitivum lze hodnotit nabídku svačinek zejména pro žáky 1. stupně. Tato nabídka je v souladu s výživovými doporučeními a je vhodnou alternativou k prodejním automatům a bufetům. Tabulka č. 4 Přehled doplňujících informací Další nabídka (% z kontrolovaného počtu subjektů v uvedeném roce) 2011/2012 2012/2013 2013/2014 2014/2015 Mléko do škol 20,11 24 28,7 26,28 Ovoce do škol 23,56 29,5 32,4 36,95 Automat/bufet 15,52 17,1 22,32 22,58 Obsahuje převážně slazené nápoje x x 27,4 51,95 Obsahuje energetické nápoje 0 0 0 15,78 Obsahuje převážně nevhodné potraviny x x 9,59 42,86 Nabídka více druhů jídel 8,6 15,6 19,9 21,1 Nesleduje spotřební koš 8,05 4,7 1,83 3,58 Není zajištěn pitný režim 2,3 1,5 1,5 0 Svačinky pro 1. stupeň ZŠ x x 32,42 16,25 Kvalitu školního stravování ovlivňují rovněž materiální a personální podmínky ve školních jídelnách. Prostory kuchyně a potřebné zázemí považuje za dostatečné 88,6 % vedoucích školních jídelen. 87,4 % z dotazovaných vedoucích školních jídelen považuje i vybavení kuchyně za dostatečné a odpovídající připravovaným pokrmům. Jen v ojedinělých případech jsou prostory pro strávníky nedostatečné a vybavení neodpovídá fyziologickým potřebám strávníků. Prostředí jídelen je převážně příjemné, upravené a čisté. Působí standardním až dobrým dojmem, v 8 % je hodnoceno jako výjimečně dobré. 85,72 % školních jídelen využívá software k zajištění potřebných agend, z toho 58,18 % pro celou agendu školní jídelny. Většina užívaných softwarů je aktualizovaná, 19,26 % školních jídelen platí za jeho aktualizaci více než 10 tis. Kč ročně. Hospodaření školních jídelen vykazuje v 12,5 % subjektů nedostatky, zejména v dokladech (neprůkazné, neúplné a neodpovídající skutečnosti) a v oceňování stravovacích služeb v doplňkové činnosti. Ceny nejsou ověřeny kalkulací nebo kalkulace nezahrnuje veškeré vynaložené náklady. Personální obsazení školní jídelny je závislé na počtu připravovaných pokrmů. V kontrolovaných subjektech byl vedoucí školní jídelny na celý úvazek ve 49 % školních jídelen, z toho 45,03 % vedoucích bylo kvalifikovaných v oboru společného stravování nebo příbuzném oboru, který se zaměřuje na společné stravování. Provozní pracovníci - kuchaři/kuchařky jsou v 89 % kvalifikovaní. Nepříznivá je věková struktura personálu. Nejčetnější je věková skupina od 41 do 55 let - 49,89 % zaměstnanců. Nejméně početná je skupina do 30 let - 2,76 %. Úroveň odměňování nevytváří dostatečně motivující podmínky pro mladé pracovníky. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ V posledních letech se úroveň školního stravování a nabídka poskytovaných služeb zlepšuje. Na základě plnění výživových norem v období několika let lze dovodit, že většina školních jídelen věnuje značnou pozornost sestavování nutričně vyvážených nabídek pokrmů. Na základě zkušeností značného počtu jídelen Česká školní inspekce doporučuje využívat při přípravě stravy čerstvé, případně regionální potraviny a snížit při přípravě pokrmů objem užívaných potravin s vysokým stupněm zpracování. Dále pak umožnit stravování dětem, žákům a studentům s chronickými onemocněními, jež vyžadují úpravu stravy, tj. zavést potřebné dietní stravování. Ve

vztahu k systému Česká školní inspekce doporučuje upravit vyhlášku o školním stravování a omezit vybírání zálohy na stravování (úplata za školní stravování ve veřejných subjektech stanovena finančním normativem na nákup potravin) na dobu nejdéle 2 měsíců. Foto popis| O autorovi| PhDr. Ondřej Andrys, MAE, náměstek ústředního školního inspektora

Svět ženy O čem se mluví: MASO 25.2.2016

Svět ženy str. 76 Březen nás baví: ze světa chutí ALENA DUŠKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Po období půstu voňavou pečení nikdo nepohrdne. Vyberte ten nejlepší kousek na sváteční tabuli. Ať už dostanete chuť na kotletu nebo kýtu, zafi xujte si zásadu: dobrý řezník je poklad a jeho návštěva se vyplatí. Kvalitní a čerstvé maso chutná lépe. Je několik poznávacích znamení, která vám napovědí, že tady jste správně. Není řezník jako řezník Prvním vodítkem jsou reference a také fronty v obchodě. Sice je nemilujeme, jenže zrovna ty v prodejnách s masem dokazují, že si lidé na kvalitu rádi počkají. Tipy na nejlepší řezníky najdete také na internetu (třeba na scuk.cz) nebo u foodblogerů. Vzhled masa a prodejny vám napovědí, že tady nakoupíte dobře. Maso by mělo vonět, působit čerstvě a být úhledně vyskládané. Správný řezník je odborník. Přesně vám poradí, co budete na konkrétní druh pokrmu potřebovat. Také by měl vědět, odkud maso pochází, kde bylo skladované a jak je staré. A samozřejmě vám vybraný kousek naporcuje, vykostí nebo podle přání namele a nebude vám nutit nevábně vypadající polotovary nejasného složení. Dodávku kvalitního masa až do domu nabízejí často přímo farmáři (například anguso.cz). Příprava nutná Než maso putuje na pulty, musí dozrát. Zákazníci dostávají maso stařené, které zraje suchou cestou 40 až 60 dnů. Takto se připravuje hlavně hovězí. Dalším způsobem je vakuování, kdy při konstantně nízké teplotě maso dozrává 14 až 30 dnů. Vyhněte se masu křehčenému. Do něj se přidává voda a řeznická sůl. A tak si s masem odnášíte i předraženou vodu, jež mu chuťově neprospívá. Mladé maso DO VELIKONOČNÍCH NÁDIVEK se nejčastěji používá kůzlečí, jehněčí nebo králičí maso. Pokud nemáte možnost koupit je přímo na některé z farem, kde přesně znáte původ masa, zkuste některý prověřený e-shop (freshbedynky.cz, masodomu. cz, gastroporodukt. cz). David Kratochvíl, řezník Specialista z myfoodmarket.cz si zakládá na čerstvosti surovin i poctivém přístupu k zákazníkům. Foto autor| FOTO: PROFIMEDIA. CZ (2), ARCHIV BURDY (1) A UVEDENÝCH FIREM (5)

TV Nova Obchodník měl sklad plný masa podivného původu 29.2.2016

TV Nova str. 5 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Petr SUCHOŇ, moderátor -------------------Čtyři tuny masa neznámého původu objevili policisté a inspektoři u obchodníka z Vestce u Prahy. Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka -------------------Údajně s ním zásoboval řeznictví a restaurace v pražské tržnici Sapa. Maso měl přitom nechávat v absolutně nevyhovujících podmínkách. Teď mu hrozí až padesátimilionová pokuta. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Dobrou chuť se v tomhle případě asi popřát nedá. Leckomu se spíš při takovém pohledu obrátí žaludek naruby. Petr PEJCHAL, mluvčí Státní veterinární správy -------------------Se jednalo o maso, ořezy, kuřecí křídla, kosti, ale také nevyčištěná vepřová chlazená střeva. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Policisty upoutal v areálu tržnice Sapa obchodník, který maso vykládal z dodávky na zem. S hygienou si hlavu moc nelámal. Jan DANĚK, mluvčí pražské policie -------------------Prodával maso jak na ulici přímo z vozidla, tak i do konkrétních provozoven v této tržnici. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Několikadenní sledování policisty zavedlo až k tomuto domu ve Vestci u Prahy. Jak se ukázalo, podezřelý obchodník tady měl sklad masa. Kontrola se Státní veterinární správou odhalila rovné čtyři tuny masa. Obchodník prý neuměl doložit, kde k němu přišel. Navíc neměl potřebnou registraci. Petr PEJCHAL, mluvčí Státní veterinární správy -------------------Tyto živočišné produkty budou muset být na náklady prodejce zlikvidovány. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Inspektoři je znehodnotili barvou, což obchodníka pořádně dopálilo. Přišel o dost peněz. majitel skladu -------------------Oni stříkali všechno fialovou. Budu na soudu s nima, klidně budu s nima. Hodně zlobím. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Některé kusy uskladněného masa byly podle kontroly na první pohled zkažené, jiné několikrát přemražené. majitel skladu -------------------Koupím zboží, nemůžu prodat, musím schovat, to je moje peněz. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Prodejci hrozí za porušení zákona o potravinách tučná pokuta. Může činit až padesát milionů korun.

Muž se chce bránit právní cestou. Ondřej Špalek, televize Nova.

tyden.cz Muž prodával maso z auta, doma se mu kazily tuny dalšího 29.2.2016

tyden.cz str. 0 Domácí ČTK Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět V pražské tržnici Sapa prodával muž maso přímo z dodávky na ulici, doma měl čtyři tuny částečně již zřejmě kazícího se masa. Další maso od tohoto muže se našlo u prodejců v Sapě. V pražské tržnici Sapa prodával muž maso přímo z dodávky na ulici, doma měl čtyři tuny částečně již zřejmě kazícího se masa. Další maso od tohoto muže se našlo u prodejců v Sapě. Na svých webech to oznámily policie a Státní veterinární správa. Obchodníci neměli registraci pro nakládání s masem a nezajistili nutné hygienické podmínky, takže porušili zákon. Hrozí jim pokuta až 50 milionů korun. "Kriminalisté, kteří se zabývají problematikou trestné činnosti páchané v areálu tržnice v Libuši, si (v Sapě) všimli muže, který přímo na ulici prodával maso z nákladového prostoru dodávkového vozu," sdělil mluvčí policie Jan Daněk. Detektivové podezřelého obchodníka několik dní sledovali. "Zjistili, že muž má v místě svého bydliště v obci Vestec uskladněny přibližně čtyři tuny masa neznámého původu, které pak vozí do obchodů v libušské tržnici a také ho různě distribuuje," doplnil mluvčí. Pracovníci veterinární správy s policisty při kontrole tun masa ve Vestci 18. února našli v ledničkách a mrazácích maso, kosti či odřezky. "A také například z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva," oznámil mluvčí správy Petr Pejchal. Zdraví nebezpečná konzumace Konzumace nalezeného masa by byla podle veterinářů zdraví nebezpečná. "Maso mělo netypickou barvu a bylo pokryto většími krystalky ledu, svědčícími o jeho opakovaném zmrazování," dodal Pejchal. Zkontrolovány byly také prodejny potravin, kam muž maso dodával. Při kontrolách v tržnici nalezli veterináři a policisté 200 kilo vepřového, vnitřností, kostí a kůží, ale i drůbežího masa bez dokladů o původu. U masa u dodavatele z Vestce i z tržnice bylo nařízeno zničení na náklad kontrolovaných. Ani prodejci v Sapě, ani jejich dodavatel nebyli registrovaní u veterinární správy, což jim zákony přikazují. Podle veterinářů porušili zákon o potravinách, když uváděli na trh potraviny neznámého původu. Hrozí jim pokuta až 50 milionů korun. Porušili také zákon o veterinární péči, když nezajistili při nakládání s živočišnými produkty požadované veterinární hygienické podmínky.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/muz...a-se-mu-kazily-tuny-dalsiho_374214.html

vitalia.cz Domácí řeznickou kuchařku užijete i v paneláku 26.2.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Jitrnice, tlačenka, ovar… Doma vyrobené uzeniny mají své kouzlo, ale i úskalí. Kde sehnat potřebné suroviny a dokdy pak vyrobené pochoutky zkonzumovat? Jedním ze současných trendů je, alespoň u části spotřebitelů, vyrábět si potraviny doma. Poměrně logicky je hlavním důvodem snaha mít pod kontrolou všechny použité suroviny, z nichž se podomácku klasické i méně klasické potraviny vyrábějí, a tedy možnost vyhnout se některým přídatným látkám (éčkům) používaných v průmyslové výrobě. Jednu z možných inspirací k tomu představuje 3. vydání knihy „Domácí řeznická kuchařka“ již zesnulého autora Josefa Dušátka, která vyšla letos nakladatelství CPress a kterou lze objednat ve společnosti Albatros Média. Kniha přináší tradiční i méně tradiční recepty na všechny myslitelné uzenářské výrobky a pokrmy z nich, ale obsahuje i základní osvětu ohledně porcování masa, jeho skladování, zpracování, uzení a podobně. Kdo tedy chce, může si doma vyrobit zabijačkové pochoutky vlastními silami – je ale třeba vědět, že i v tomto případě platí, že je vždy „něco za něco“. Kilo věcí na zabijačku… kde je koupit? Určitý problém představuje již nákup základních surovin. Většinu z nich totiž nenajdete v klasických maloobchodech a je třeba je objednat přímo u samotných řezníků. Některé prodejny, případně sítě prodejen (mimo jiné síť Zeman maso-uzeniny) jsou zájemcům schopné připravit potřebné ingredience „na klíč“, včetně třeba i vymíchané vepřové krve na přípravu zabijačkové polévky „se vším všudy“. Suroviny k přípravě zabijačkových pochoutek jsou obvykle balené v mikrotenových obalech, takže vlastní výroba potravin je čistší práce, než je klasická zabijačka samotná. Jenže nákup surovin je jen základní předpoklad úspěšného výsledku, vlastní výroba už bývá, především pro neřezníky, docela oříšek, představuje dokonce i určitá rizika a především při prvních zkušenostech jde tak trochu o proces charakterizovaný metodou pokus-omyl. Na druhou stranu je výsledkem prakticky vždy trochu jiný výrobek, což vytváří punc originality každé jednotlivě vyráběné zabíjačkové pochoutky zvlášť. Sami sobě řezníkem: pozor na rizika Základním rizikem je přitom tepelné opracování výrobku. K tomu je podle legislativy nutné působení teploty sedmdesát stupňů Celsia po dobu deseti minut v celé masné hmotě, stejného tepelného účinku lze ale dosáhnout třeba při teplotě osmašedesát stupňů Celsia působící po dobu patnácti minut. Tepelné opracování je prostředkem proti pomnožení mikroorganismů a rozhodně by se nemělo zanedbávat – i tak se ale doma může stát, že tepelný účinek nepostihne plošně každou část produktu. Test: Prkýnka plná bakterií: pomluvy, nebo realita? Což je jeden z důvodů, proč je nutné vyrobené pochoutky co nejdříve, fakticky v řádu dnů, co nejrychleji zkonzumovat. Zvláště za situace, kdy řeznický kutil nepoužije ke konzervaci masa dusitanovou solicí směs, která nemá zrovna dobrou pověst, a využije klasickou sůl kuchyňskou. To je samozřejmě možné, byť i dusitanové směsi si lze nakoupit. Tak či tak je nepřítomnost zmiňovaných éček důvodem kratší doby trvanlivosti podomácku vyráběných uzenin. Jelita umí jen mistři Z dosavadní praxe přitom vyplývá, že největší problém s výrobou zabíjačkových pochoutek je plnění do střívka, tedy zejména výroba jitrnic a jelit. Plnění přece jen vyžaduje určitý fortel, a pokud nemá našinec k dispozici potřebnou technologii a při plnění je odkázán jen na své ruce, není to zrovna jednoduchý proces. Problémem je i výroba šunek, především s tím, aby výrobek držel pohromadě. Obvyklým pojivem je najemno namletá libová vepřová kýta, i tak je ale obvyklým výsledkem domácí výroby spíše šunkový salám než šunka. Některé uzenářské výrobky, například trvanlivé salámy typu lovecký salám, pak doma nelze udělat vůbec.

Předestřené komplikace nicméně neznamenají, že by si domácí výrobu zabijačkových pochoutek neměli zájemci vyzkoušet. Je ale třeba počítat s tím, že i taková výroba jelit nebo jitrnic zabere tři až čtyři hodiny času a také, jak již bylo řečeno, že se většině řeznických kutilů nepodaří zachovat při každé takové akci stejnou konzistenci, chuť či vzhled. Co jitrnice, to originál Jinými slovy, výsledný výtvor bude pravděpodobně vypadat i chutnat pokaždé trochu jinak, protože člověk prostě není stroj. Právě proto je ale vhodné spojit výrobu vlastních uzenin s nějakým společenským děním, což nutně nemusí být právě zabijačka. Společná vítězství i porážky při výrobě domácích zabijačkových pochoutek jsou ve své podstatě prvkem sociální soudržnosti, což je možná největší benefit spojený s takovou činností – jinak je poměrně značná časová náročnost věnovaná přípravě produktů s ne zcela jistým výsledkem spíše nepraktická aktivita. Snad jediné upozornění na závěr – při nákupu surovin pro přípravu domácích uzenin dbejte na to, aby rozbourané maso pocházelo ze schválených jatek, čímž je garantována kvalita a původ výchozích surovin. Jak to dopadne po jejich zpracování, je už především na vás…

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/domaci-reznickou-kucharku-uzijete-i-v-panelaku/

Maso mířící do SAPY veterináři postříkali modrou barvou 29.2.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Veterinární správa spolu s policií zasahovaly u dodavatelů potravin živočišného původu. Zadržely čtyři tuny masa, které se musely zlikvidovat. Státní veterinární správa (SVS) je organizací, jež ze zákona vykonává dozor nad zdravím zvířat, ale zároveň dohlíží na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu. A to nejen v prodejnách, ale například i farmářských trzích či ve stáncích, kde prodejci neváhají prodávat uzeniny na přímém slunci, i když Uzeniny se na přímém slunci prostě prodávat nesmí. Najdou se i filutové, kteří prodávají maso na černo přes inzerát Inzerát zněl zcela nevinně: Prodej brambor, zelí, masa. Čtyři tuny masa se musí zlikvidovat To, že nám ale venku slunce nesvítí a maso z inzerátů pomalu mizí, neznamená, že se masné výrobky prodávají tak, jak mají. Zpráva, kterou dnes vydala SVS, hovoří jasně, čtyři tuny masa musí být zlikvidovány, jednalo se o nelegální prodej živočišných produktů neznámého původu. Část masa navíc jevila smyslové změny. Dodavatelé SAPY nejsou na pranýři prvně Městská veterinární Správa v Praze spolu s Kriminální službou Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy prověřovaly zásilku čerstvých nebalených živočišných produktů, která směřovala do prodejen potravin v areálu tržnice SAPA. Protože provozovatelé třech prodejen nedokázali doložit původ dvou set kilogramů vepřového masa, vnitřností, kostí, kůže a drůbežího masa, bude vše na jejich náklady zlikvidováno. Není to přitom poprvé, co SVS zasahovala ve skladu, který zásobuje SAPU. Už před čtyřmi lety našli veterináři přes šest tun mraženého zboží (převážně ryby Pangasius, krevety a vepřové žaludky),

které bylo uchováváno v podmínkách, které nesplňují stanovené veterinární hygienické požadavky, viz Šest tun jídla z nepovoleného skladu mířilo do SAPY Ve stejný den ale veterinární lékaři našli ve Vestci v sídle obchodní firmy, ze které měla podle informací policie směřovat uvedená zásilka do areálu SAPA, čtyři tuny neoznačených živočišných produktů. Šlo o maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla, ale také například z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva. Část masa přitom jevila známky smyslových změn: maso mělo netypickou barvu a bylo pokryto většími krystalky ledu, svědčícími o jeho opakovaném zmrazování, což představuje riziko pro veřejné zdraví. Maso bylo znehodnoceno modrou barvou a veterinární správou bylo písemně zakázáno uvádět do oběhu. Korunu tomu všemu kontrolovaní prodejci v areálu SAPA a jejich dodavatel z obce Vestec nasadili tím, že nebyli registrováni pro manipulaci s produkty živočišného původu u SVS, čímž porušili zákon o veterinární péči. Zdroj: TZ SVS

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/maso-miri...py-veterinari-postrikali-modrou-barvou/

Zemědělec Pro posílení exportních aktivit 29.2.2016

Zemědělec str. 11 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V současnosti se nacházíme v docela těžké době, kdy pokračuje ruské embargo na dovoz potravin, nízké výkupní ceny mnoha komodit a jejich dovozy. „Snažíme se využít současnou krizi jako příležitost a posilujeme aktivity v hledání nových trhů,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka na semináři zabývajícím se proexportní politikou, který se uskutečnil v rámci veletrhu Salima v Brně a poukázal na ustavení agrárních diplomatů, kteří nyní působí ve čtyřech zemích, podporu účasti českých firem na zahraničních výstavách a veletrzích, podnikatelské mise i oblast takzvaného incomingu. Ministr rovněž připomněl význam Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a České exportní banky. Podle něj v obou těchto institucích došlo k pozitivním změnám. „Pokud Česká republika má být proexportní zemí, obě dvě instituce potřebuje,“ řekl. Doplnil, že záporné saldo agrárního zahraničního obchodu se sice daří snižovat, ale pořád tu máme komodity, jako jsou vepřové nebo drůbeží maso, či zelenina, které se vyrobily jinde, přitom bychom je mohli vyrobit tady. „Rád bych, abychom se zaměřili na využití potenciálu domácího trhu,“ konstatoval. Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman uvedl, že primárním cílem by měl být tuzemský trh, kde by se mělo umísťovat minimálně 80 procent naší produkce. To je o 60 procent více než v současnosti. Podle něj se to týká zejména mléčných výrobků, drůbežího a vepřového masa, ovoce, zeleniny, vajec. Ministerstvo pozvalo manažery Podle komor je ale nalezení nových trhů zvláště v době ruského embarga pro české zemědělce a potravináře životně důležitým úkolem. „Není dost dobře možné dlouho otálet, neboť o pozice na těchto trzích je velký zájem a musíme udělat vše pro to, abychom se tam dostali rychleji nebo stejně rychle jako naše konkurence,“ konstatoval. Právě proto komora vítá, že se ministerstvo zemědělství zabývá exportní politikou. Náměstkyně ministra zemědělství pro zahraniční vztahy Jaroslava Beneš Špalková upřesnila, že ministerstvo zemědělství chce v dubnu pozvat 20 odborníků z východních zemí, aby se seznámili s českými firmami s exportním potenciálem. Mělo by jít hlavně o zemědělské manažery z

Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Moldávie či Uzbekistánu, kteří by pak mohli doporučit české firmy v zahraničí. Tito odborníci mají zájem hlavně o genetický potenciál českého skotu. Podle Beneš Špalkové takzvaných incomingových misí, které mají za cíl podpořit český export, by letos mělo být pět až šest. Úspěšní jsou výrobci technologií Státní EGAP podpořila za posledních deset let vývoz za více než 22 miliard korun. Na semináři to uvedl generální ředitel společnosti Jan Procházka. Významná část vývozu směřuje přitom na Kubu. Exportéři na Kubu zatím vyvezli 24 tisíc tun pšenice nebo 1500 tun sladu. „Kuba bude hlavním odbytištěm i v letošním roce, připravuje se vývoz obilí, sušeného mléka a sladu za více než půl miliardy korun,“ informoval. Úspěšní jsou podle něj v posledních letech také výrobci potravinářských a zemědělských technologií a strojů. „Podpořili jsme vývoz technologií do Běloruska, Ruska, do Gruzie, ale také do Albánie, Bulharska, Kazachstánu, Mexika, Uruguaye či Etiopie. A zejména v oblasti vývozu potravinářských technologií našeho pojištění využila i řada malých a středních podniků,“ uvedl Procházka. Zahraniční společnosti v České republice poptávají zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. V tomto segmentu EGAP uzavřel v posledních deseti letech více než 60 pojistných smluv. S podporou EGAP bylo ve světě postaveno také například pět pivovarů a minipivovarů, na dalších třech se české firmy podílely formou subdodávek. Největší zakázkou byla výstavba pivovaru v Etiopii, který byl dokončen loni v únoru. Královéhradecká strojírna ZVU POTEZ do moderního podniku společnosti Raya Breweries dodala kompletní technologie včetně stavebních prací a náhradních dílů v hodnotě přes 764 milionů korun. Úspěšný je ale také export samotného piva, právě díky pojištění EGAP se vloni podařilo například pivovaru Bernard výrazně zvýšit export do Mexika. České firmy využily pojištění EGAP také při vývozu lisů na rostlinné oleje, udírenských zařízení, balicích linek na zeleninu, linek na zpracování a balení nápojů, zařízení na zpracování masa či technologie pro zpracování semen a obilí. Úspěšné jsou též dodávky zemědělských technologií a investičních celků. Jde o vepříny, kravíny, masokombináty dodávané například firmami Bauer Technics či Farmet. Podle Procházky dojednávají další dvě velké zakázky do Běloruska a Kazachstánu. Podle Českého statistického úřadu schodek zahraničního agrárního obchodu byl loni nejnižší od roku 2000 a činil 18,4 miliardy korun. Češi vyvezli v roce 2015 potravinářské a zemědělské zboží za 201 miliard korun a dovezli za 219,4 miliardy Kč. Dovozy i vývozy se přitom dlouhodobě zvyšují, například loni meziročně o 4,7 miliardy korun stoupl vývoz tabáku a tabákových výrobků. Vývoz českých potravinářských a zemědělských firem v posledních letech roste. *** Klíčové informace * Nalezení nových trhů zvláště v době ruského embarga je pro české zemědělce a potravináře životně důležitým úkolem. * Ministerstvo zemědělství chce v dubnu pozvat dvě desítky odborníků z východních zemí, aby se seznámily s českými firmami s exportním potenciálem. * Podle ministra zemědělství je důležitá i spolupráce s Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) a Českou exportní bankou. Foto popis| Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (zprava), ministr zemědělství Marian Jurečka, náměstkyně ministra Jaroslava Beneš Špalková, generální ředitel EGAP Jan Procházka a ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna na semináři týkajícím se dotační a proexportní politiky českého potravinářství Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Dopady ruských sankcí 29.2.2016


Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Tématem tradičního Food Fora u příležitosti mezinárodních potravinářských veletrhů Salima byla Konkurenceschopnost evropského trhu s potravinami. Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman se ve svém příspěvku věnoval především konkurenceschopnosti českého trhu s potravinami, i když s vědomím, že vše, co ovlivňuje trh evropský, ovlivňuje i trh český. Nelze ale začít nikde jinde než u ruských sankcí, protože ať už se to někomu líbí nebo ne, právě ruské sankce vyhlášené v srpnu 2014 dopadly na potravinářský a zemědělský trh skutečně drtivě. Přímé a nepřímé dopady Potravinářská komora ČR i Agrární komora ČR již v srpnu 2014 říkaly při vyhlášení sankcí, že se tyto sankce jednoznačně negativně projeví také v českém zemědělství a potravinářství. A to přímo, narušením a ztrátou obchodních vztahů, léta budovaných se značnými finančními i personálními náklady a paradoxně s podporou státu a Evropské komise, které začínaly přinášet právě v poslední době výsledky. Například obchodní výměna mezi ČR a Ruskem v kategorii mléčných výrobků měla před vyhlášením ruských sankcí trvale rostoucí trend, a co je nejdůležitější, pro Českou republiku vysoce pozitivní obchodní bilanci. Komory předpovídaly i dopady nepřímé, v podobě narušení obchodu se zeměmi, pro které je ruský trh v agrární oblasti trhem prioritním – Německo, Nizozemsko, Dánsko, Francie nebo Polsko, kde kvůli sankcím vzniká značný přetlak agrární a potravinové produkce, který bude muset být umístěn na jiných trzích. Upozorňovaly, že existuje reálné nebezpečí, že destinacemi, kam bude tato nadprodukce se státní podporou, ať již otevřenou nebo skrytou, umístěna, budou právě nové členské země. Vývoz dramaticky poklesl Bohužel, vše se potvrdilo. Pokud jde o vývoz mléčných výrobků, začal v roce 2008 na objemu 686 tisíc korun. V roce 2009 to ale už bylo téměř 63,5 milionu korun, v roce 2013 již tvořil vývoz mléčných výrobků do Ruska více než 238 milionů korun a stejné hodnoty dosáhl v prvním pololetí roku 2014, tedy před tím, než začal platit zákaz dovozu. Je tedy zřejmé, že české mlékárenské společnosti se na ruském trhu plně etablovaly a byl na něm obrovský potenciál pro další zvyšování vývozu zpracovaných mléčných výrobků. Nyní ovšem hodnota vývozu těchto komodit do Ruska je na úrovni lehce přes 2,5 milionu korun. Je tedy více než zřejmé, že pokud by pokračoval trend zvyšování vývozu mléčných výrobků do Ruské federace, pak lze odhadnout, že bychom dnes již byli s vývozem na úrovni jedné a půl až dvou miliard korun a měli bychom vyřešeny problémy s nízkou cenou mléka i přebytky mléka na celoevropském trhu. Velmi podobná situace je i u masných výrobků, které sice nedosahovaly tak výrazných hodnot. Vývoz začínal podobně jako u mléčných výrobků na objemu 2,2 milionu korun s postupně pravidelně stoupající tendencí až do roku 2014, kdy dosáhl 84,5 milionu korun. Pak následoval pád takřka o třetinu na necelých 58 milionů korun a propad stále trvá. Vývoz táhnou suroviny Ačkoliv se z výsledků agrárního zahraničního obchodu za loňský rok může zdát, že se navzdory ruskému embargu podařilo uplatnit tyto výrobky na jiných trzích, je potřeba si uvědomit, co táhlo vývoz a co se do České republiky dováželo. Dominantním vývozním artiklem byla zase nezpracovaná surovina, díky velmi úrodným posledním letům pšenice, poté cigarety, přípravky pro krmení zvířat nebo pivo. Naproti tomu se k nám dováželo v největší míře vepřové maso, sýry, pekařské zboží, víno a rajčata. Tedy Česká republika opět dovážela komodity, které je schopna sama vyrábět, a vyvážela surovinu nebo produkty, které s potravinářským průmyslem mají společné pouze to, že do něj byly zákonem zahrnuty. Navíc, nikde se ve vývozu neobjevují na předních místech mléčné výrobky, jejichž vývoz bychom měli vzhledem k přetlaku na trhu podporovat a který se zvýšil jen mírně, a to především díky vývozu syrového mléka, zatímco vývoz másla klesl téměř o jednu čtvrtinu, ale jeho dovoz vzrostl o více než 20 %. Kvůli souběhu ruského embarga a ukončení režimu mléčných kvót je na celém evropském trhu navíc

15 miliard litrů mléka, což je pětinásobek české produkce. A tento přebytek se evropské státy snaží uplatnit na sousedních, rovněž evropských trzích, protože není rozhodně jednoduché přesměrovat vývozy zvláště výrobků živočišného původu na jiné trhy, protože samotná certifikace, tedy možnost dovozů trvá i několik let, podobně jako samotné uchycení na trhu není otázkou týdnů či několika málo měsíců, ale spíše let. Aby nevzniklo podezření, že si na ruské embargo stěžuje Česká republika jako jediný stát Evropské unie, je potřeba zmínit, že zcela obdobné problémy mají němečtí zemědělci a potravináři, kteří svoje roční ztráty ze ztráty ruských trhů odhadují na jednu miliardu eur. A jasným požadavkem německé strany na jejich vládu je, aby učinila vše pro normalizaci obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Otázkou je, co se stane po ukončení ruského embarga. Toto embargo silně posílilo dovoz ze zemí, jako je Turecko, Srbsko, nebo ze severoafrických zemí a z Asie. Rovněž ruská potravinová soběstačnost se velmi výrazně zvýšila, takže získat alespoň minimální podíl na ruském trhu bude více než obtížné. I proto bychom se měli zaměřit více než kdy jindy na podporu exportu a propagaci českých potravin. Příliš mnoho cukru? Evropa není potravinářům příliš nápomocná, protože místo skutečných problémů, jako je umístění evropské nadprodukce potravin na jiné trhy, se začne zcela vážně zabývat tím, že mléčné výrobky v programu Školní mléko mají příliš mnoho cukru a jeho obsah by se tedy měl regulovat. Pak přijde nepochybně na řadu také obsah tuku, obsah soli a tak dále. A korunu tomu všemu nasadí vyhláška českého ministerstva školství o povolených potravinách v automatech a bufetech. Potravinářská komora ČR zastává jednoznačné stanovisko, a to že neexistují nezdravé potraviny, jsou pouze nezdravé stravovací návyky, které je nutné ovlivnit. A žádná aktivita, ani českého ministerstva školství, ani Evropské komise, nezohledňuje skutečnost, že je především nezbytné věnovat v daleko větší míře pozornost vzdělávání dětí v oblasti správného stravování, a to zejména dětí na základních školách. Podobným problémem je snaha protlačit do škol povinně biopotraviny, které, jak známo, nepatří k nejlevnějším výrobkům na trhu a musely by tak být buď štědře dotovány, nebo by rodiče museli sáhnout při placení obědů daleko hlouběji do kapsy. To ovšem za situace, kdy na všech televizních kanálech běží reklamy, že přibližně 10 000 dětí v republice nemůže kvůli nedostatku financí v rodinách chodit na obědy a pořádá se na ně veřejná sbírka, vytváří poněkud paradoxní situaci. A jak je to s podporou českých potravin? Nikoho nezajímá, z jakých surovin se vlastně v drtivé většině školních jídelen, ale i v jídelnách nemocnic nebo jiných krajských či státních institucí vaří. Platí, že to, co je levnější, má přednost. Takže v těchto kuchyních jsou často polská kuřata, vietnamský pangasius nebo německé vepřové. Kde jsou čeští výrobci, zemědělci a potravináři? Neměla by se podpora českých potravin zaměřit právě tímto směrem? Aby se do českých škol dodávaly kvalitní české potraviny a suroviny místo toho, aby se zcela nesmyslně řešilo, co a s jakým obsahem cukru a tuku se prodává ve školních automatech? Cechovní normy poprvé Ačkoliv se nás obchodní řetězce snaží přesvědčit o opaku a stále se zaklínají hlavně cenou, čím dál více se čeští spotřebitelé zajímají o složení výrobku, o jeho kvalitu a původ. Sdružení výrobců potravin a nápojů se snažilo odpovědět na tento spotřebitelský požadavek a výsledkem dvouleté práce je systém českých cechovních norem, který má za cíl pozvednout kvalitu českých potravin a vrátit jim jejich historické renomé i u spotřebitelů. České cechovní normy jsou vytvářeny ve spolupráci výrobců, zájmových nebo profesních sdružení, úřadů státní správy a vědecko-výzkumných institucí. Normy vycházejí velice volně z původních ČSN, ale jsou přizpůsobeny současné úrovni výroby a modernímu složení produktů. Jejich základem je jednoduchost, srozumitelnost a hlavně možnost připomínkovat normu v jejím vzniku i ze strany spotřebitelské veřejnosti. Jde tedy i o určitý systém tolik žádaného dialogu mezi výrobcem a spotřebitelem, který by měl vést k jedinému cíli – ke kvalitním českým potravinám pro české spotřebitele. U příležitosti slavnostního zahájení mezinárodního veletrhu Salima dojde k historicky prvnímu předání certifikátů Česká cechovní norma osmi výrobcům s 21 výrobky. Věřme, že se cechovní normy stanou v brzké době skutečným garantem kvality českých potravinářských výrobků a vodítkem pro spotřebitele, které výrobky kupovat bez rizika omylu.

(Zdroj: Projev prezidenta Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana) O autorovi| Dana Večeřová, Agrární komora ČR

Zemědělec (newsletter) Muž v Praze prodával maso z auta 29.2.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Kauzy, Obchod, Potravinářství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V pražské tržnici Sapa prodával muž maso přímo z dodávky na ulici, doma měl čtyři tuny částečně již zřejmě kazícího se masa. Další maso od tohoto muže se našlo u prodejců v Sapě. Na svých webech to dnes oznámily policie a Státní veterinární správa. Obchodníci neměli registraci pro nakládání s masem a nezajistili nutné hygienické podmínky, takže porušili zákon. Hrozí jim pokuta až 50 milionů korun. „Kriminalisté, kteří se zabývají problematikou trestné činnosti páchané v areálu tržnice v Libuši, si (v Sapě) všimli muže, který přímo na ulici prodával maso z nákladového prostoru dodávkového vozu,“ sdělil mluvčí policie Jan Daněk. Detektivové podezřelého obchodníka několik dní sledovali. „Zjistili, že muž má v místě svého bydliště v obci Vestec uskladněny přibližně čtyři tuny masa neznámého původu, které pak vozí do obchodů v libušské tržnici a také ho různě distribuuje,“ doplnil mluvčí. Pracovníci veterinární správy s policisty při kontrole tun masa ve Vestci 18. února našli v ledničkách a mrazácích maso, kosti či odřezky. „A také například z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva,“ oznámil mluvčí správy Petr Pejchal. Konzumace nalezeného masa by byla podle veterinářů zdraví nebezpečná. „Maso mělo netypickou barvu a bylo pokryto většími krystalky ledu, svědčícími o jeho opakovaném zmrazování,“ dodal Pejchal.* URL| http://zemedelec.cz/muz-v-praze-prodaval-maso-z-auta/

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Dvěstěkilovou pánev zastavil strop. Zvedla i střechu 26.2.2016 5plus2 str. 2 MARTIN JIROUŠEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Městská jatka v Moravské Ostravě budila rozruch již v době své největší slávy. Bohužel se to stalo kvůli tragické události z února 1935, kdy zemřeli dva lidé. OSTRAVA / Městská jatka bývala svého času chloubou celé Ostravy. „Svědčí o tom i filmový dokument, který byl natočen na zadání městské rady. Město vydalo propagační tisk, řadu almanachů, také tam jatka nesměla chybět,“ říká historik Městského archivu Ostrava Jozef Šerka, který se tomuto tématu věnuje od roku 2005. Přestože se filmové materiály ztratily, k jatkům existuje celá řada jiných dokumentů. „Vznikala na konci 19. a na počátku století 20. K dispozici jsou například stavební plány, městské účetní knihy, z nichž lze mimo jiné vyčíst, jaké měli dělníci na jatkách platy,“ popisuje historik. Díky pramenům, jakými byl například denní tisk, se zachovala zpráva o největším neštěstí tohoto provozu. „Dne 13. února 1935 se po 15. hodině odehrálo jedno z největších neštěstí v dějinách ostravských jatek. V době, kdy v provozovně pracovalo osm dělníků, se jedna z masivních tavicích pánví roztrhla. Horní část pánve o průměru 160 centimetrů a vážící asi 200 kilogramů byla explozí

vymrštěna a udeřila do stropu takovou silou, že se střecha nadzvedla asi o 15 centimetrů,“ říká Šerka. Když komise odešla... Roztavené sádlo se rozstříklo po celé místnosti. Havárie si vyžádala dvě lidské oběti, další lidé byli těžce zraněni. „Neštěstí se odehrálo jen několik minut poté, co jatka opustila komise v čele s okresním hejtmanem a předsedou živnostenského inspektorátu, která kontrolovala v jiné části vepřovou porážku,“ dodává historik. O neštěstí psal mimo jiné i deník České slovo. Podle historika se jedná o naprosto ojedinělou záležitost. O žádném jiném podobném neštěstí neví. „Za dobu, kdy sleduji historii ostravských jatek, jsem na podobnou událost nenarazil. Dá se předpokládat, že k drobným úrazům tam docházelo. Musely se objevit i problémy s dobytkem, ale tak velké neštěstí je zcela výjimečné,“ tvrdí historik, který o jatkách publikoval odborné texty v historických sbornících. Z vyšetřování této události vyplynulo, že šlo o nezaviněnou záležitost způsobenou vadou na materiálu. Navíc dělníci tehdy pracovali ještě za nižšího tlaku, než měli. „Historii městských jatek v Moravské Ostravě se zabývám od roku 2005. Nejprve jsem se věnoval období do první světové války. Pak mě zajímal osud jatek do doby, než přestala být městským podnikem, tedy do 50. let. Potom se stala národním podnikem,“ vysvětluje Šerka. Jatka nebyla samostatným podnikem, ale součástí městského „aparátu“. To se změnilo v 19. století, když začala fungovat samospráva měst. Jejím úkolem bylo například postavit funkční vodovod či řešení městské kanalizace. „K velkým městům přirozeně patřila také jatka, dá se předpokládat, že stejně tomu bylo třeba v Opavě nebo v Olomouci. Největší jatka měla Moravská Ostrava, menší se nacházela ve Vítkovicích. Jiné části uvažovaly, že by si postavily vlastní, třeba na Slezské nebo v Hrušově, ale k tomu již nedošlo,“ popisuje vývoj dnes chátrajícího torza jatek Jozef Šerka. Ve své době byla jatka nezbytná, protože byla jakýmsi pomyslným břichem města. „Sloužila jako zásobárna pro sedm obcí spojených dohromady po roce 1924. Vedle jatek plnil významnou funkci trh s dobytkem,“ připomíná tuto dobu historik Šerka. V současnosti na území pověstného trhu stojí opuštěný objekt společnosti Bauhaus. Význam trhu vzrostl už v 19. století, kdy se na něj přiháněl dobytek až z Haliče. „Údajně patřil k největším trhům na území rakouské části RakouskoUherska. Svou roli v zásobování sehrál i za první světové války. Masa nebyl dostatek a dováželo se i z Jižní Ameriky. Tehdy se hodily skladovací možnosti ostravských jatek. Jejich součástí byla i masna, kde mohli nakupovat menší živnostníci. K plánům postavit moderní velkotržnici ale již nedošlo,“ přibližuje Šerka. Na dobových fotografiích je vidět, jak v prostorách jatek visí půlky poraženého skotu. „Myslím si, že už nic zásadního asi nelze objevit. Víme, co se tam dělo, máme zachycený chod tržnice, co a jak se tam prodávalo. Pořád se dá najít něco zajímavého v tisku. Ale musíte toho projít tuny,“ usmívá se historik. K dispozici jsou také reportáže či zpovědi řezníků, kteří jatka navštěvovali. „Tak se můžeme dozvědět i o provozu během všedních dní,“ upozorňuje Šerka. Na jatkách sídlilo i několik výrobních družstev v pronájmu města. Přestavba jatek v roce 1928 se dokonce stala předmětem jednání politických stran, většinu měli sociální demokraté. „Museli se dokázat dohodnout ve prospěch města. Všichni to respektovali. Už v době přestavby jatek se vědělo, že jejich místo je uprostřed města, což není zrovna ideální, třeba ze zdravotního hlediska. Nakonec zvítězila finanční stránka a bylo jednodušší jatka rekonstruovat než stavět nová. Rekonstrukce byla také z politické linie napadena, že byla zfušována. Revizní komise sice našla nedostatky, ale ne podstatné,“ přibližuje ostravský historik. Do dnešních dní z rozsáhlého komplexu zbyla jen chladicí věž z 90. let 19. století, pak novější chladírna a vepřová porážka a část budov v těsném sousedství se Stodolní ulicí. Kvůli špatnému stavu byla většina zbořena, včetně hovězí porážky: o jednu halu měli zájem památkáři. Na místě jatek stával původně hostinec pro trhovce, který fungoval až do 20. let. Jatka vzbuzovala také nevoli, velkým problémem byla kanalizace. Provoz totiž využíval pro odpad strouhu protékající pod městem. Strašně páchla a tekla až do Přívozu. Ještě před vznikem velké Ostravy ve 20. letech si Přívoz stěžoval, že jej jatka znečišťují. Strouha musela být zčásti zasypána a odpad se vyvážel automobily. Původní jatka se nenacházela v centru města. „Když se totiž podíváte na dobovou mapu, zjistíte, že se nacházejí daleko od města a v odlehlé části daleko u trati. Část řezníků si také stěžovala, že to má daleko. Třeba ti, kteří bydleli v Moravské Ostravě. Je třeba přihlédnout i k tomu, že v době postavení jatek v 80. letech 19. století ještě nebyly natolik rozvinuty dopravní komunikace,“ dodává

Jozef Šerka. Foto popis| Fotografie ostravských jatek pocházejí přibližně z první poloviny dvacátých let 20. století. Foto autor| 2X FOTO / ARCHIV MĚSTA OSTRAVY Foto popis| Plány ostravských jatek pocházejí z roku 1902. Foto autor| FOTO / ARCHIV MĚSTA OSTRAVY Regionální mutace| 5plus2 - Ostravsko

agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 23.2. 2016 24.2.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zpracovatelé kupují brambory z Německa, české zásoby docházejí.Češi přestávají věřit jídlu z Německa, jeho kvalita se však nezhoršila. Nejlepší české maso mizí v zahraničí. Řetězce raději dovezou levnější. Výzkum: český spotřebitel žádá stejně kvalitní potraviny jako evropský. Zpracovatelé kupují brambory z Německa, české zásoby docházejí Tuzemští zpracovatelé podle Českého bramborářského svazu už většinou nakupují brambory v zahraničí, vozí je hlavně z Německa. Domácí zásoby konzumních brambor jsou kvůli poslední nízké sklizni minimální, řekl dnes ČTK tajemník svazu Josef Králíček. Češi přestávají věřit jídlu z Německa, jeho kvalita se však nezhoršila Postoj německé kancléřky Angely Merkelové k uprchlické krizi vedl k poklesu popularity země v Česku. To se projevilo i na oblibě německých potravin. Ty nám teď podle průzkumu Státní zemědělské a potravinářské inspekce chutnají méně, i když se nijak nezměnily. Nejlepší české maso mizí v zahraničí. Řetězce raději dovezou levnější Pro chovatele je výhodnější maso vyvážet, než se snažit prodat ho v Česku. Tuzemský farmář dostane v Česku okolo 50 korun za kilogram živého býka, v cizině to však může být až dvojnásobek. Drobnější chovatelé navíc nezvládnou svou nabídkou plnit požadavky obchodních řetězců - nemají dostatečné množství. Výzkum: český spotřebitel žádá stejně kvalitní potraviny jako evropský V rámci sociologického výzkumu zpracovaného pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) byli čeští spotřebitelé dotázáni, jak vnímají situaci, kdy řada zahraničních výrobců potravin dodává pod stejným názvem na různé národní trhy výrobky s odlišným složením. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Upřesnění šarží tyčinek Mars a Snickers s podezřením na výskyt plastových úlomků na trhu v ČR

29.2.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V návaznosti na oznámení společnosti Mars Nederland B.V. ohledně rizika výskytu úlomků červeného plastu v některých produktech, které výrobce stahuje z 55 zemí včetně ČR, Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) na základě notifikace evropského systému rychlého varování (RASFF) a následného šetření u distributora upřesňuje rizikové výrobní šarže na tuzemském trhu: Mars multipack 4 ks (čtyři kusy výrobku ve společném balení. V návaznosti na oznámení společnosti Mars Nederland B.V. ohledně rizika výskytu úlomků červeného plastu v některých produktech, které výrobce stahuje z 55 zemí včetně ČR, Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) na základě notifikace evropského systému rychlého varování (RASFF) a následného šetření u distributora upřesňuje rizikové výrobní šarže na tuzemském trhu: Mars multipack 4 ks (čtyři kusy výrobku ve společném balení): šarže 550B2NLD03 (min. trvanlivost do 4.9.2016) a šarže 602F3NLD03 (min. trvanlivost do 9.10.2016), Snickers Minis sáček 170g: šarže 550E2NLD04 (min. trvanlivost do 10. 7. 2016) a šarže 550E3NLD04 (min. trvanlivost do 10. 7. 2016), Mars Minis sáček 170g: šarže 551G3NLD04 (min. trvanlivost do 11. 9. 2016). Výrobcem uvedených potravin se společnost Mars Nederland B.V., se sídlem Taylorweg 5, 5466 AE VEGHEL, Nizozemsko, dovozcem do ČR je společnost Mars Czech s.r.o. Inspekce nařídila neprodleně stáhnout závadné šarže z tržní sítě. SZPI doporučuje všem spotřebitelům, aby předmětné šarže potravin nekonzumovali. Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633


Přesoleno. Skrytý zabiják útočí i na batolata 1.3.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čeští muži zkonzumují každý den 16,6 a ženy 10,5 gramu soli. „Tělu by přitom stačily dva gramy denně. Její nadměrný příjem zvyšuje krevní tlak a přispívá k mrtvicím a infarktům," připomíná v rámci Světového týdne zdravého solení, který začal včera, hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Čeští muži zkonzumují každý den 16,6 a ženy 10,5 gramu soli. „Tělu by přitom stačily dva gramy denně. Její nadměrný příjem zvyšuje krevní tlak a přispívá k mrtvicím a infarktům," připomíná v rámci Světového týdne zdravého solení, který začal včera, hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Zároveň vyzývá k rozumné spotřebě jak doma, tak ve školních jídelnách, restauracích, provozovnách rychlého stravování i při výrobě potravin. Více než dvě třetiny dětí ve věku od sedmi do 12 měsíců přijímají o 80 procent více soli, než by měly. „Bohužel její zvýšený příjem se stal zvyklostí v dětské populaci a také ve společném stravování, kde by bylo vhodné se snižováním co nejrychleji začít. Jedině tak bychom v největší možné míře přispěli ke zlepšení výskytu kardiovaskulárních chorob v dospělosti," říká kardioložka Věra Adámková z pražského IKEM. Podle Valenty je cílem snížit spotřebu soli do roku 2020 o 20 procent a do roku

2025 o 30 procent. Cestou k tomu je i změna složení potravin. Celých 80 procent soli totiž dostává člověk z jídla, jen deset procent ze slánek na stole. „Obsah soli lze při výrobě snížit o deset procent, aniž by to mělo dopad na chuť," vysvětluje za Potravinářskou komoru ČR Jiří Brát. I ta se chystá oslovit své členy nejen co se týče snížení obsahu soli ve výrobcích, ale také rozšiřování sortimentu o nesolené varianty. Školy by podle výzvy zdravotníků měly do výuky zavést v prvouce, chemii či biologii informace o maximálním doporučeném příjmu. ?V jídelnách by ze stolů měly zmizet slánky. Vařit by se mělo z čerstvých surovin a sůl nahradit bylinkami. Také by měly kontrolovat její obsah v potravinách nabízených dětem ve školních bufetech nebo automatech. Docentka Zdenka Límanová z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK řekla pro Deník: Běžný Čech jí za den sní třikrát více, než je únosné Praha – Česko zaujímá v konzumaci soli mezi evropskými státy dlouhodobě přední příčky. Její negativní, ale i pozitivní vliv na organismus popisuje Zdenka Límanová z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK. Víme, proč je spotřeba soli u nás tak vysoká? Naše průměrná spotřeba je kolem 14 až 15 gramů na osobu a den. Průměrná spotřeba v Evropě činí pouze 8 až 12 gramů. Nejvíce soli přijímáme z průmyslově zpracovávaných potravin, až 80 procent. Pouze 10 procent připadá na vaření a 10 procent soli obsahují potraviny přirozeně. Mnohé západní země včetně USA o negativním vlivu vysokého příjmu soli vědí ?a před příjmem vyšším než pět gramů denně varují. Obdobná varování se již objevují i v českém odborném tisku. Otázku zvýšené konzumace soli je nutné řešit již ?v brzkém věku, jelikož stravovací návyky vytvořené ?v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti. Problémem soli se zabývá i Světová zdravotnická organizace. Prosazuje zlepšení dostupnosti informací pro spotřebitele, např. na etiketách potravinářských výrobků, kde by standardně mělo být uváděno i množství obsažené soli. Jak se nadměrná konzumace odráží na našem zdraví? Zvýšený příjem soli má úzkou spojitost s vysokým tlakem. Více než 70 procent české populace reaguje na nadbytečný příjem soli právě zvýšením krevního tlaku. Tím trpí téměř 50 procent dospělé české populace. Jsou nějaké pozitivní důsledky? Zaměříme-li se pouze na funkci štítné žlázy, tak je vyšší konzumace soli pro naše zdraví pozitivní, protože společně s vyšším množstvím soli přijímáme do těla také vyšší množství jodu. Sůl je v ČR jodizovaná, a tím je zajištěna dodávka pro správnou funkci štítné žlázy. Jaké konkrétní nemoci hrozí nejčastěji? Je riziko opravdu tak velké? Dnes se zveřejňují studie o tom, že tuky nejsou až tak škodlivé, jak se tvrdilo? Při kterémkoliv onemocnění se při úvaze o škodlivosti uplatňuje více faktorů. Na choroby se proto musíme dívat z více hledisek, což je například i otázka změny názoru na tuky. Jsou i hlediska krátkodobá či dlouhodobá, otázky věku, pohlaví a podobně – komplexní pohled pak často vyústí v korekci dosavadních závěrů. Určité množství soli je pro organismus nezbytné… S ohledem na to, že s poklesem příjmu soli klesne příjem jodu na třetinu, se bude musit zdravotnická odbornost vyrovnat. Choroby štítné žlázy jsou velmi časté: porucha funkce postihuje šest až osm procent evropské populace. Nedostatek jodu byl díky jodizaci jedlé soli po roce 1950 vymýcen, proto také v ČR již závažné důsledky nedostatku jodu na vývoj dítěte (zhoršené tělesné i duševní prospívání) nenacházíme, u mladší populace se nesetkáváme se strumou (tzv. vole), nicméně?i v současné době zjišťujeme, že třeba mnohé těhotné ženy potřebné množství jodu nemají. Funkce štítné žlázy není bez dodávky jodu možná, denní potřeba dospělého organismu je 100 a stoupá v

těhotenství až na 250 mikrogramů denně. Pro udržení správných funkcí štítné žlázy je možnou prevencí nedostatku jodu konzumace potravin s dostatečným obsahem tohoto prvku. Mezi ně patří mořské ryby, mořské řasy a další dary moře, minerální vody ?s vyšším obsahem jodu, ale ?s nízkým obsahem sodíku. ?V České republice dostatečné zásobení jodem sleduje Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu při Státním zdravotní ústavu v Praze. Řada lidí se domnívá, že když hodně solí, nebezpečí onemocnění štítné žlázy jí nehrozí. Bohužel, přestože se může zdát, že když budou lidé hodně solit, jsou mimo nebezpečí, není tomu tak. K onemocněním štítné žlázy častěji dochází, pokud splňujete některý z následujících rizikových faktorů: máte v rodinné anamnéze onemocnění štítné žlázy, jste žena, je vám více než 60 let, máte autoimunitní onemocnění, především cukrovku 1. typu, nebo máte autoimunitní onemocnění v rodinné historii, jste těhotná nebo jste porodila během posledních šesti měsíců, žijete ?v zemi, kde je nedostatek jódu, byli jste vystaveni velkému množství záření, či kouříte. Jak bychom měli správně používat sůl? Jakou byste doporučila? Nejlepší je používat sůl jodizovanou, u přírodních solí obsah jodu kolísá. A především konzumovat potraviny ?s dostatečným obsahem tohoto prvku. ZDENA KOLÁŘOVÁ Autor: Redakce


Společná kontrola Státní veterinární správy s Policií ČR odhalila nelegální prodej živočišných produktů neznámého původu 1.3.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Společné kontroly Státní veterinární správy (SVS) a Policie České republiky (PČR), provedené 18. února 2016 v areálu tržnice SAPA v Praze 4 a v sídle podnikatele v obci Vestec u Prahy, zjistily nepovolenou manipulaci s nebalenými živočišnými produkty neznámého původu a jejich následný prodej. Část skladovaných surovin jevila smyslové změny. Tisková zpráva – Společné kontroly Státní veterinární správy (SVS) a Policie České republiky (PČR), provedené 18. února 2016 v areálu tržnice SAPA v Praze 4 a v sídle podnikatele v obci Vestec u Prahy, zjistily nepovolenou manipulaci s nebalenými živočišnými produkty neznámého původu a jejich následný prodej. Část skladovaných surovin jevila smyslové změny. Z důvodu možného ohrožení zdraví spotřebitelů byl pozastaven prodej více než čtyř tun živočišných produktů. Budou zlikvidovány na náklad kontrolovaných osob. O udělení sankcí rozhodne správní řízení. Úřední veterinární lékaři Městské veterinární Správy v Praze spolu s Kriminální službou Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy prověřili zásilku čerstvých nebalených živočišných produktů, která směřovala do prodejen potravin v areálu tržnice SAPA. Ve třech prodejnách nedokázali provozovatelé doložit původ zboží. Jednalo se o vepřové maso, vnitřnosti, kosti, kůže a drůbeží maso. Bylo proto nařízeno zlikvidovat 200 kg těchto živočišných produktů. Zároveň ve stejný den středočeští úřední veterinární lékaři spolu s policisty provedli kontrolu v sídle obchodní firmy v obci Vestec, ze které měla podle informací policie směřovat uvedená zásilka do areálu SAPA. Při kontrole byly v několika chladících a mrazících zařízeních nalezeny více než čtyři tuny neoznačených živočišných produktů (maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla, ale také například z

neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva). Část z nich jevila známky smyslových změn: maso mělo netypickou barvu a bylo pokryto většími krystalky ledu, svědčícími o jeho opakovaném zmrazování, což představuje riziko pro veřejné zdraví. Suroviny jevící smyslové změny byly znehodnoceny nastříkáním modré barvy. SVS vydala písemný zákaz uvádět čtyři tuny živočišných produktů do oběhu. Ani kontrolovaní prodejci v areálu SAPA, ani jejich dodavatel z obce Vestec nebyli registrováni pro manipulaci s produkty živočišného původu u SVS, což jim ukládá legislativa. Z pohledu veterinárního dozoru porušili provozovatelé zákon o potravinách tím, že uváděli do oběhu výrobky neznámého původu. Tím, že manipulovali s živočišnými produkty bez registrace u SVS a nezajistili při nakládání s nimi požadované veterinární hygienické podmínky, porušili zákon o veterinární péči. SVS spolupracuje při řešení závažných případů s PČR dlouhodobě. V nejbližší době obě strany podepíší dohodu, která by měla vzájemnou spolupráci ještě zlepšit. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS


Aha! Pod frontou v masně se propadla podlaha (1956) 27.2.2016

Aha! str. 14 zábava seriál (ryc) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ORLOVÁ – Pamětníci si jistě ještě vybaví, že když přivezli v padesátých letech do řeznictví čerstvé zboží, byla to sláva. V Orlové na Karvinsku si přišlo v listopadu 1956 nakoupit maso a uzeniny tolik lidí, že se pod frontou zákazníků propadla podlaha… Prodejna tehdejšího podniku Pramen, konkrétně výsek masa, byla v domě postaveném šedesát let předtím. Majitel domu Antonín Ž., který tu před lety provozoval řeznictví, několikrát upozorňoval vedoucího technické výstavby Pramene Karla G., že sklepní prostory pod prodejnou jsou zchátralé a neudržované. Zdůrazňoval přitom, že vážně hrozí nebezpečí sesutí podlahy. Karel G. však opakované varování ignoroval. K pádu podlahy bohužel skutečně došlo, a to ve chvíli, kdy prodejnu zaplnilo velké množství zákazníků. Přetížená podlaha nápor nevydržela a lidé se zřítili do třímetrové hloubky. Jen zázrakem nikdo nezemřel, ale celkový počet šestadvacet zraněných byl děsivý. Pět poranění bylo těžkých. Lehkomyslný vedoucí technické výstavby Pramene Karel G. skončil ve vězení. Foto popis| Než řezník nakrájel maso, zákazníci zmizeli ve sklepě. Foto autor| Foto scom

Aha! pro ženy Bezlepková dieta mi pomáhá i chutná 1.3.2016

Aha! pro ženy str. 12 Na vlastní kůži Nikola Staňková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Moje tělo nesnese lepek, ale díky tomu vím, co jím, říká redaktorka Aha! pro ženy Nikola Staňková AČKOLI JSEM SI POZDĚJI UVĚDOMILA, ŽE MOJE ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY ZAČALY MNOHEM DŘÍVE, TY NEJPŘÍZNAČNĚJŠÍ SE PROJEVILY O VÁNOCÍCH ROKU 2012. NADÝMÁNÍ, PRŮJMY A BOLESTI BŘICHA JSEM ZPRVU PŘISUZOVALA STŘEVNÍ VIRÓZE. KDYŽ MI ALE ANI ZA MĚSÍC NEBYLO LÉPE A VÁHA ZAČALA UKAZOVAT POUHÝCH 38 KILOGRAMŮ (I KDYŽ JSEM MALÁ, MĚŘÍM JEN 154 CM), ROZHODLA JSEM SE ABSOLVOVAT ZDLOUHAVÉ KOLEČKO POBÍHÁNÍ PO DOKTORECH. KONEČNOU DIAGNÓZU JSEM SE DOZVĚDĚLA AŽ TÉMĚŘ O DVA ROKY POZDĚJI: INTOLERANCE LEPKU. Když lepek škodí… Lepek je bílkovina obsažená v některých obilovinách, konkrétně v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu. Jeho nesnášenlivost v podstatě znamená, že tělo nemocného nedokáže rozštěpit toxické části lepku na neškodné, jako je tomu u člověka zdravého. Do zažívacího systému se tak dostávají látky, které vyvolávají různé potíže. Nejčastějšími jsou ty trávicí, mezi další pak patří kožní problémy, deprese, únava a u žen třeba i neplodnost. Někteří pacienti však mohou mít jen velmi nenápadné příznaky, které lékařům znemožňují nemoc rozpoznat. Jedinou léčebnou metodou je bezlepková dieta, která spočívá ve vyloučení lepku ze stravy. Nedodržováním diety se pacienti vystavují vyššímu riziku vzniku rakoviny tlustého střeva a mízních uzlin. Chleba za stovku Když mi moje lékařka doporučila dodržovat bezlepkovou dietu, neměla jsem obavy, že bych trpěla hlady. Vždyť bezlepkové výrobky už v dnešní době musí být samozřejmostí, říkala jsem si. Tuto myšlenku mi však vyvrátila hned první návštěva malého supermarketu, kde jsem se marně snažila sehnat bezlepkové pečivo. Na rychlé studentské obědy typu »rohlík se šunkou« jsem tedy mohla zapomenout. V sortimentu větších obchodních řetězců však moji rodiče regál s bezlepkovými výrobky objevili, a tak se u nás doma začaly ve velkém nakupovat různé bezlepkové balené chleby, těstoviny i tyčinky. Moje zažívací problémy vymizely. Kromě kilogramů, které jsem v průběhu dvou let ztratila, jsem přibrala i nějaké další navíc. S nástupem na vysokou školu jsem si jídlo začala platit sama. A hned můj premiérový nákup mě šokoval: cenovka zmiňovaného baleného chlebu, jenž mi vystačil na dva dny, ukazovala 90 korun. Podívala jsem se proto na zadní stranu obalu, abych zjistila, na čem si to vlastně za tu stokorunu pochutnávám. Deproteinovaný pšeničný škrob, bramborový škrob, zahušťovala a dva řádky takzvaných »éček« - rozhodně nic zdravého. Našla jsem nové možnosti Trochu se zpožděním jsem tak na internetu začala vyhledávat informace o bezlepkovém stravování. Pročítala jsem různé diskuze, zabrousila i na zahraniční weby a zjistila jsem, že se lze stravovat i jen pomocí přirozeně bezlepkových surovin. Zakázané obiloviny a nezdravé škroby z brambor, rýže a kukuřice lze nahradit třeba pohankou, jáhlami, amarantem či quinoou. Pečivo můžu vyměnit za takzvané křehké plátky. Pizzu si upeču jednoduše z tofu a vajíčka... Objevila jsem zkrátka spoustu potravin, o nichž jsem do té doby neměla ani tušení. A navíc - třeba pohanka i jáhly jsou snadno dostupné a jejich nákup mě nepřijde na víc než 40 korun. Na celý den jsem si začala připravovat krabičky s vlastním jídlem. První kuchařské pokusy sice končily v koši, brzy jsem se ale naučila s novými ingrediencemi pracovat. Změny pocítilo i moje tělo: k odpočinku mi najednou stačilo osm hodin spánku místo deseti, zlepšily se mi migrény i špatná pleť. Ze způsobu nového stravování jsem měla radost, obzvlášť o Vánocích, kdy jsem si upekla své první bezlepkové cukroví. Vždyť je skoro všude! Při nákupu všech potravin musím vždy pečlivě sledovat etikety se složením. Lepek se totiž objevuje i tam, kde byste jej rozhodně nečekali: v želé bonbonech, jogurtech, uzeninách, některých šunkách, zmrzlinách nebo i v kypřicím prášku. V restauracích je bezlepkové stravování taky trochu oříšek. Seznam alergenů u jednotlivých jídel často chybí, a vy tak musíte obsluze zdlouhavě vysvětlovat, které potraviny jsou pro vás tabu. Dieta trochu omezuje i milovníky sladkého. V cukrárně si většinou

vhodný zákusek nevyberete. Některé pekárny ale začínají nabízet úzký sortiment dortů, buchet či muffinů. Skutečný problém nastává s čerstvým slaným pečivem. V supermarketu jej rozhodně nekoupíte. Prodávají se pouze zmiňované balené trvanlivé výrobky. Rájem pro bezlepkáře jsou však farmářské trhy a bioobchody, kde natrefíte na pečivo, které se vyrábí z přirozeně bezlepkových ingrediencí, a je tedy i nesčetněkrát zdravější. Jíst bez lepku je výhoda Když mě dnes kvůli bezlepkové dietě mí přátelé litují, často jim odpovídám, že jsem za ni naopak ráda. Toto zdravotní omezení mě naučilo jíst zdravě, pestře a v pravidelných intervalech. Díky nutnosti pročítání složení výrobků vím, co konzumuji, a můžu tomu přizpůsobit svůj jídelníček. Komplikací je pro mě snad pouze jediná věc: stravování na každý den si musím dopředu naplánovat. Po třech až čtyřech hodinách od posledního jídla dostávám hlad, začíná mě bolet hlava a nejsem schopná pořádně fungovat. Vždy tak u sebe musím mít dostatečné množství »zásob«, abych nezůstala odkázaná na obchody, kde ve většině případů bezlepkový sortiment chybí. To, že nemůžu všechny cukrovinky, které jsem dříve milovala, mi vůbec nevadí. Objevila jsem totiž jiné, které jsou mnohem zdravější a na chuti jim to rozhodně neubírá. Ochutnali jste někdy třeba tyčinku z kešu másla zalité hořkou čokoládou? *** Jak vypadá můj jídelníček SNÍDANĚ: Pohanková kaše s brusinkami, čokoládou, kokosem a grapefruitem. (cca 30 Kč) SVAČINA: Pufovaný kukuřičný chlebíček s arašídovým máslem a zeleninou. (cca 10 Kč) OBĚD: Quinoa s pečenou schwarzwaldskou šunkou, brokolicí, cuketou a parmazánem. (cca 50 Kč) SVAČINA: Tvaroh s kešu oříšky, rozinkami a nepraženým kakaem. (cca 25 Kč) VEČEŘE: Zeleninový salát s fenyklem, křehké pohankové plátky se šunkou a sýrem. (cca 50 Kč) Zakázané potraviny: * Pšenice (i špalda), ječmen, žito, žitovec (triticale), oves a veškeré výrobky, které je obsahují * Výrobky z mouky - pečivo, strouhanka, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky * Vločky, kroupy, lámanka, krupice * Rostlinné maso seitan (vysoký obsah lepku) Je nutné se vyhýbat i potravinám, které obsahují lepek ve skryté formě, vždy je třeba sledovat složení: * Polévky, omáčky, kečupy, majonézy, dresinky, sójová omáčka, dochucovadla, uzeniny, konzervy, paštiky, výrobky z mletého masa, sójová a jiná rostlinná masa (klaso, ROBI), kypřicí prášky, pudinky, cukrovinky, zmrzliny Dieta jen pro nemocné? Bezlepková dieta je nutná pro všechny, kterým byla indikována lékařem. Někdo zkrátka lepek jíst nemůže, a nemá tudíž jinou volbu. Neuškodí ovšem ani zdravému člověku, i když odborníci říkají, že není důvod ji dodržovat dlouhodobě. Preventivně ze zdravotních důvodů to smysl nemá vůbec. V současné době ovšem přibývá lidí, kteří se stravují bezlepkově dobrovolně. Je totiž pravdou, že po přechodu na tuto dietu lidé pár kilo zhubnou a začnou se cítit lépe. Vzhledem k tomu, že většina potravin s lepkem má základ v mouce (např. slané pečivo, koláče, buchty, sušenky, některé uzeniny), tak jejich vynechání ze stravy se logicky projeví poklesem váhy. Čím nahradit lepe k? * Přirozeně bezlepkovými potravinami: jáhly obsahují množství železa, hořčíku a vitaminů B1 a B2; pohanka je bohatá na aminokyseliny a zdravé sacharidy; quinoa má vysoký podíl železa, vlákniny a bílkovin. * Zeleninou: z cukety lze pomocí škrabky vytvořit chutné těstoviny; ze silnějších plátků lilku se stává základ pro lasagne; nastrouhaný květák s majoránkou a vejcem je vynikající na placičky. * Výrobky ze sóji: tofu s vejcem použijeme na pizzový korpus; sójové párky mohou vhodně doplnit jídelníček milovníkům uzenin; chutná je také sójová paštika. * Ořechy: z mandlové mouky připravíte vynikající cukroví; arašídové máslo nahradí přeslazené

čokoládové pomazánky; místo müsli tyčinek si můžete dopřát ořechovou. * Luštěninami: brownies upečete z červených fazolí; z cizrny lze připravit chutný koláč. Foto popis| „Zakázané obiloviny lze nahradit třeba pohankou, jáhlami či quinoou,“ pochvaluje si redaktorka Nikola. Foto popis| Bezlepkové nudle se zeleninou, sezamem a krůtím masem. Foto popis| Zapečená brokolice s mozzarellou a rajčaty. Foto autor| foto archiv N. Staňkové, Shutterstock

Blesk Hobby NOVINKY 2.3.2016

Blesk Hobby str. 56 Kuchyně - novinky Olga Trešlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Nevěříte už tolik tomu, co v marketu kupujete? Brzy by vám mělo pomoci logo na obalech. Také se vám zdá, že potraviny, které ještě před pár lety patřily mezi vaše favority, nemají tu správnou chuť, vůni a barvu? Snaha prodávat co nejlevnější jídlo vedla bohužel k tomu, že výrobci začali nahrazovat suroviny levnějšími náhražkami. Výsledek? Nechutné i nezdravé potraviny plné barviv, konzervantů a jiných chemikálií. Proto se Potravinářská komora ČR rozhodla zasazovat o zavedení takzvaných cechovních norem, které budou vycházet z původních potravinářských norem upravených podle současných poměrů. Potraviny vyrobené podle takových norem by měly mít na obalu logo nebo slovní označení, že jsou vyrobeny v souladu s normou. Sladké & veselé Připravte dětem na svátky pár sladkostí, třeba muffiny ve tvaru zdobených velikonočních kraslic nebo zajíčky na špejli, které ovážete barevnou mašličkou. A pokud nejde o překvapení, můžou vám děti pomoci i se zdobením. Formy na velikonoční sladkosti k dostání od 199 Kč na decodoma.cz DO KNIHOVNY Ochutnejte koláče, dorty, lehoučké dezerty nebo slané pečivo, ve kterém není vůbec žádný lepek. Dáte si griliášovou kostku, nebo minikremroli plněnou nivou? Knihu Alžběty Švorcové Sladký život bez lepku koupíte za 299 Kč na slovart.cz. Foto popis| Tipy na nákupy Foto popis| SPRÁVNÁ MÍRA Kompaktní digitální váha Salter má středový kovový disk pro snadnější údržbu, umožňuje převod tekutin na obsah v mililitrech a zváží vše až do 5 kg. Za 549 Kč v síti Dat Datart Foto popis| ČISTÁ KRÁSA Rychlovarná konvice Philco Pearls Collection spojuje ušlechtilou ocel s jemnými pudrovými barvami. Za 1399 Kč u prodejců značky Foto popis| Z MANDLÍ Živočišné mléko můžete občas nahradit mandlovým nápojem Alpro. Má nasládlou mandlovou chuť, přitom ale neobsahuje žádná sladidla. Litrové balení za 69,90 Kč Foto popis| V LEDNICI Polévku nebo omáčku zkuste zahustit pastovanou tmavou nebo světlou jíškou. Obal se dá snadno znovu uzavřít a dát do ledničky. Jednotlivě k dostání za 29,90 Kč Foto popis| BEZ VÝČITEK K Přislaďte si čaj nebo kávu sukralózou, nízkokalorickým sladidlem vyrobeným z cukru. Použít se dá i při vaření, pečení nebo zavařování. Sáček granulovaného prášku 250 g za 72 Kč Foto autor| foto: Shutterstock.com a archiv redakce

Blesk pro ženy

Jaké je tajemství HUBNUTÍ CELEBRIT? 29.2.2016 Blesk pro ženy str. 30 * BLANKA KUBÍČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět To, že jsou známé osobnosti, neznamená, že dělají všechno správně. Včetně shazování. Vybraly jsme pro vás ale takové, které nám přijdou inspirující. Jak udržují figuru herečka Cameron Diaz, zpěvačka Adele nebo světoznámá kuchařka Nigelle Lawson? Víme! Cameron Diaz (43): Jede ve fit životě Kdo by to byl do téhle holky, která věčně hraje královny večírků, řekl? Ona a propagátorka zdravého životního stylu? „Dost brzo jsem pochopila, že jídlo odráží to, jak vypadám. A když jsem si na vlastní kůži ověřila, jak je výživa propojená se zdravím, začala jsem se o péči o tělo a ducha zajímat intenzivně,“ říká herečka ve své knize Body Book. Právě v ní pak prozrazuje své zkušenosti, ale i tipy kovaných odborníků na ideální stravování a péči o zdraví. JSTE TO, CO JÍTE „Jídlo, které konzumujeme během dne, tvoří zážitky, proto má zcela zásadní vliv na všechny události našeho života - vlastně na celý život. Vaše dny můžou být plné energie, jasných myšlenek, štěstí a vděčnosti, ale také přesným opakem. Mně samotné trvalo dlouho, než jsem pochopila, že když jím odpadky, cítím se jako odpadky. A naopak dobré, zdravé jídlo mi dodává plno energie,“ dušuje se půvabná Cameron. MILUJTE KVALITU! Ale ne pokrmy z rychlého občerstvení! „Věřte mi, já na fastfoodech vyrostla a do dvaceti jsem měla kožní problémy. Když jsem pak začala vařit a nejedla už množství průmyslově zpracovaných potravin, moje pokožka se začala sama čistit a hojit. I to mě přimělo v zájmu o jídlo a výživu pokračovat. Když mi konečně došlo, že odpovědnost za mé zdraví leží na mých bedrech, změnilo to celou mou osobnost,“ vypráví. „Hledejte zdravé kvalitní potraviny, dobré recepty, neotřelá koření,“ radí. HÝBEJTE SE Nejméně oblíbená rada, ale zachrání vám zdraví! Nemusíte přitom ani zvedat činky, běhat maratony ani zvládat kruhové tréninky. Choďte pěšky, do schodů, a pokud v práci sedíte, každých dvacet minut si udělejte minutu pro pohyb (protáhněte se, zaskákejte si, dojděte pro vodu…), po práci tancujte, choďte plavat - zkrátka používejte své tělo k tomu, k čemu je stvořené, tedy k pohybu! bu! HLAD JE VÁŠ PŘÍTEL Tělo jeho prostřednictvím signalizuje, že vám došla energie. Takže mít hlad není nic špatného! Věnujte proto pozornost své hladině energie. „Snídaně je moje nejoblíbenější jídlo dne. Dává mi sílu. Jak začínáte den vy? Máte ovesné vločky nebo vejce a zeleninu? Nosíte s sebou zdravé svačinky, nabalíte si vyvážený oběd, abyste zápřah zvládla? Že jen kroutíte hlavou, jak to máte stíhat? Ale bez nabitého mobilu také přece neodcházíte z domova! Tak myslete i na dostatek výživných potravin pro své tělo.“ PIJTE DOST VODY Jak poznáte, zda se proléváte dost? „Kontrolujte si moč. Jakou má barvu po probuzení a pak v průběhu dne? Obecně se dá říct, že světlá nažloutlá indikuje, že jste dobře hydratovaná. Tmavě žlutá moč naznačuje dehydrataci organismu,“ radí Cameron. Po úspěchu první knihy se Cameron pustila

TIP: do další s názvem O dlouhověkosti (The Longevity Book). U nás by měla vyjít během dubna. Adele (27): Vsadila na veganskou stravu Původně se nechala slyšet, že je na svou postavu s kyprými tvary pyšná. Střídavě úspěšně se snažila pár kil shodit, ale nakonec jí prý nejvíc pomohla láska. Po narození dcery chytila nový vítr a pustila se spolu se svým přítelem Simonem Koneckim (41) do komplexního hubnutí. Vsadili na veganskou stravu, pravidelné běhání a lekce jógy. A výsledek? Šest kilo za měsíc dole a stále pokračují. Moka krém POTŘEBUJETE (na 4 porce): * 100 g datlí ponořených v horké vodě * 3 lžíce kakaového prášku * 2 lžíce uvařené kávy (instantní) * 400 g osušeného hedvábného (silken) tofu POSTUP: Mixujte kuchyňským robotem datle, kávu a kakao, dokud nevznikne hladká pasta. Přidejte tofu a znovu ušlehejte dohladka. Dezert vlijte do skleniček, nechte ho vychladit - a můžete mlsat. Tofufleky se zelím POTŘEBUJETE (na 4 porce): * 1 větší cibuli * 1 kostku uzeného tofu * 100 g těstovin (nejlépe flíčků) * 1 balení kysaného zelí * 1 lahůdkové droždí * olej POSTUP: V osolené vodě uvařte těstoviny. Na drobné kostičky pokrájené tofu a cibuli osmažte na oleji v hlubší pánvi, dokud cibule nezezlátne a tofu nedostane „kůrčičku“. Pak přidejte uvařené scezené těstoviny a promíchejte. Stáhněte z ohně a nakonec přidejte kysané zelí a rychle promíchejte - zelí by se mělo jen prohřát na stejnou teplotu, jinak by ztratilo část vitamínů. * Jde o náhražku masa z rostlinných Znáte robi? bílkovin, která obsahuje minimum tuku i sacharidů a je zcela bez cholesterolu. Při její výrobě se nepoužívají konzervanty a energickou hodnotou je srovnatelná s kuřecími prsíčky. Seženete ji ve formě plátků, nudliček, sekané a řady hotových výrobků (karbanátky, řízky, pomazánky…). Jídelníček * SNÍDANĚ: jáhlová kaše na 1. den s javorovým sirupem a jablky * SVAČINA: čerstvá šťáva z červené řepy a mrkve * OBĚD: tofu fl eky s kysaným zelím * SVAČINA: moka krém * VEČEŘE: grilované robi, rajčatovo-paprikový salát + baby špenát Nigelle Lawson (56): Zbožňuje náročnou jógu Okouzlující Britka nedávno oslavila 56. narozeniny. Vážně. Postavu jí můžou závidět i mnohé mladší ženy. Přitom miluje máslo i sladkosti a omezování v jídle je podle ní zločin proti lidskosti. Jak tedy při své lásce k hodování dokázala zhubnout? Tajemstvím její štíhlé postavy je Iyengar jóga, která klade důraz na klidný a pomalý průběh cvičení a současně přesné provádění pozic. Nigella díky této metodě zhubla o dvě konfekční velikosti. Samo o sobě ale cvičení pochopitelně nestačí. Omezila také pití vína na jeden den v týdnu! A jelikož se věnuje józe, nemůže cvičit s těžkým žaludkem. Volí proto stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo, nízkotučné potraviny, ryby, luštěniny a oříšky. Podobnou skladbu jídelníčku má například Dash dieta, která vznikla pro lidi s vysokým krevním

tlakem a dokáže během dvou týdnů zbavit tělo až tří nadbytečných kil. Nigelle prý také dbá na co nejnižší obsah soli, která krevní tlak zvyšuje, stejně jako v těle zadržuje vodu a přetěžuje ledviny. Co je Iyengar jóga? * Soubor mnoha poloh sestavených tak, aby umožňovaly maximální využití a zapojení jednotlivých částí těla. Účinky pozic tak můžou proniknout do všech anatomických vrstev těla. Využívá řadu pomůcek, jako jsou kvádry, popruhy a další. Jídelníček na 1. den * SNÍDANĚ: hrnek uvařených ovesných vloček, střední banán, sklenice nízkotučného mléka, půl sklenice pomerančového džusu * SVAČINKA: jogurt a čerstvé lesní plody * OBĚD: kuřecí nudlová polévka (málo solená) s bylinkami, zeleninový salát se sýrem a kuřecími prsy, mandarinka * SVAČINA: hrst neslaných preclíků * VEČEŘE: kuskus s pečenou rybou a chřestem Foto popis| „Můžete běhat kdekoli. Stačí půl hodiny,“ říká herečka. Foto popis| „Pití vína jsem omezila jen na jednou týdně,“ svěřila se slavná kuchařka. Foto autor| Foto: Profi media.cz, Shutterstock.com

blesk.cz Stop slánkám na stole, vyzval školy hlavní hygienik. Vedou k mrtvicím 24.2.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Češi spotřebují až 16 gramů soli za den, trojnásobek dávky doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Tělu by přitom stačily dva gramy denně, řekl ve středu novinářům hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Nadměrný příjem soli podle něho zvyšuje tlak a přispívá k mrtvicím a infarktům. Vyzval proto k rozumnému solení jak občany, tak školní jídelny, restaurace, provozovny rychlého stravování i výrobce potravin. Speciálně školským zařízením doporučil, aby slánky ani nedávaly na stůl. „Nadměrné solení a zvyknutí si na sůl je návyk, se kterým se lze vypořádat,“ uvedl. Ministerstvo při příležitosti Světového týdne zdravého solení, který začíná 29. února, odstartovalo dlouhodobou kampaň „Solme s rozumem“. Chce tak ovlivnit všechny, kteří mají na vysokou spotřebu soli vliv. „Je to nejen záležitost každého z nás osobně, rodin, ale i škol či výrobců potravin,“ řekl Valenta. Cílem podle něj je snížit spotřebu soli do roku 2020 o 20 procent a do roku 2025 o 30 procent, což je jeden z cílů WHO. Cestou k tomu je změna složení potravin, na 80 procent soli totiž dostává člověk z jídla, jen deset procent ze slánek na stole. Na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) http://www.mene-solit.cz se zájemci mohou přihlásit přes registrační formulář do výzvy. Oznámí, jakým způsobem se zapojí, co už v minulosti pro pokles obsahu soli v potravinách udělali a jak v tom dále hodlají pokračovat, vysvětlila Anna Niklová ze SZÚ. Stop slánkám na stole Školy by podle výzvy měly zavést do vyučovacích hodin v prvouce, chemii nebo biologii informaci o maximálním doporučeném příjmu soli pět gramů denně. Ve školních jídelnách by na stolech neměly být slánky. Vařit by se mělo z čerstvých surovin, sůl je vhodné nahradit bylinkami. Školy by měly také kontrolovat obsah soli v potravinách nabízených dětem ve školním bufetu nebo automatu. Restaurace, fastfoody, jídelny v nemocnicích a zařízeních sociální péče by měly omezit obsah soli v nabízených pokrmech. Vařit by měly z čerstvých surovin, nahrazovat sůl bylinkami. Vedle pitné vody

by měly nabízet i více variant neslazených nápojů. „Obsah soli lze při výrobě snížit o deset procent, aniž by to mělo dopad na chuť,“ doplnil za Potravinářskou komoru ČR docent Jiří Brát. Potravinářská komora osloví své členy, nepůjde jen o to snižovat obsah soli ve výrobcích, ale také rozšiřovat sortiment o varianty nesolené. Výrobci se zaměří rovněž na lepší osvětu spotřebitelů. Školní jídelny ale občas trápí i jiné problémy než jen slanost pokrmů:

URL| http://www.blesk.cz/clanek/376076/stop...-skoly-hlavni-hygienik-vedou-k-mrtvicim

Prodával v SAPĚ maso pochybného původu: U něj doma ho našli policisté 4 tuny 29.2.2016

blesk.cz str. 0 Krimi

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Policisté v pražské vietnamské tržnici SAPA odhalili prodej nelegálního masa! Muže, který maso prodával přímo ze svého auta na ulici, sledovali několik dní. Při prohlídce v místě bydliště pak našli další 4 tuny masných produktů. Zvláštní tým Regulátor, který kontroluje aktivity v tržnici SAPA v Praze, objevil obchod s masem neznámého původu. „Konkrétně si kriminalisté ve zmiňovaném areálu všimli muže, který přímo na ulici prodával maso z nákladového prostoru dodávkového vozu. To se jim zdálo podezřelé, proto se ho rozhodli monitorovat,“ uvedl policejní mluvčí Jan Daněk. Policisté muže sledovali několik dní, nakonec se vydali na kontrolu do místa bydliště, kde podle Státní veterinární správy sídlí i firma, která maso prodává v tržnici. „Při kontrole byly v několika chladicích a mrazicích zařízeních nalezeny více než čtyři tuny neoznačených živočišných produktů (maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla, ale také například z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva),“ informoval Petr Pejchal ze Státní veterinární správy. „Část z nich jevila známky smyslových změn: maso mělo netypickou barvu a bylo pokryto většími krystalky ledu, svědčícími o jeho opakovaném zmrazování, což představuje riziko pro veřejné zdraví. Suroviny jevící smyslové změny byly znehodnoceny nastříkáním modré barvy. SVS vydala písemný zákaz uvádět čtyři tuny živočišných produktů do oběhu,“ doplnil Pejchal. Veterinární správa nyní celou věc vyšetřuje. „Z pohledu veterinárního dozoru porušili provozovatelé zákon o potravinách tím, že uváděli do oběhu výrobky neznámého původu. Tím, že manipulovali s živočišnými produkty bez registrace u SVS a nezajistili při nakládání s nimi požadované veterinární hygienické podmínky, porušili zákon o veterinární péči,“ uzavřel mluvší SVS.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/377149/prod...du-u-nej-doma-ho-nasli-policiste-4-tuny

Prasouda dieta: Novinka s divným názvem, která vážně funguje 1.3.2016

blesk.cz str. 0 Hubnutí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na první pohled se může zdát, že to není žádná novinka, jen středomořská dieta s jiným názvem. Je pravda, že v něčem si obě dvě mohou být podobné, ale prasouda dieta není postavena jen na jídle. Jde o změnu celého životního stylu.

Prasouda dieta je založena hlavně na konzumaci nezpracovaných potravin. Nejčastěji se tak v jídelníčku objevují čerstvé ovoce a zelenina, nerafinované obiloviny, ořechy, semena, libové živočišné bílkoviny a mléčné výrobky. Ovšem pokud se radujete, že budete jíst masa do sytosti, budete zklamáni. Příjem živočišných bílkovin je omezen. Samozřejmě nejde o raw stravu, takže jídlo můžete i tepelně upravovat, i když jen určitými způsoby. Konkrétně grilováním, rožněním, pražením nebo restováním. Hlavní myšlenkou je upravit jídlo tak, aby se pouze zvýšila jeho chuť a výživové hodnoty se nijak nezměnily. Zapovězený je alkohol, kromě červeného vína. To si občas dát můžete. Dobré, že?Když si představíte potravinovou pyramidu, jak je v ní vše naskládané, tak v tomto případě bude jejím základem zelené podloží, tedy zelenina, ovoce, luštěniny, oříšky, semínka, olivový olej a bylinky. Hned nad ním jsou ryby a mořské plody. O stupínek výše vejce, mléčné výrobky a drůbež a úplně na vrcholku – tedy jakožto to, co bychom měli jíst nejobezřetněji – jsou červené maso a sladkosti. Prasouda ale nespoléhá pouze na nízký energetický příjem. Spíše se snaží o co nejvyrovnanější příjem všech živin, které tělo potřebuje, a o omezení těch nezdravých. Takže v prasouda stravě je nízký obsah nasycených mastných kyselin, a naopak vysoký obsah vlákniny a bílkovin. Na "zakázaném listu" je také margarín, naopak povolen je extra panenský olivový olej. Vlastně – olivový olej je hlavní složkou stravy. Může být totiž kombinován s masem, zeleninou. Studie navíc ukazují, že extra panenský olivový olej je plný antioxidantů, které chrání před kardiovaskulárními chorobami. Jednou z hlavních výhod je to, že nevyžaduje přípravu speciálních složitých jídel nebo nákup nedosažitelných potravin. Prasouda stojí na čerstvých potravinách, které seženete v běžných obchodech – nebo lépe na farmářských trzích. Navíc pokud jste zvyklí na ovoce a zeleninu, nebude to pro vás žádný velký šok a přijde vám to přirozené. Ovšem kromě úpravy stravy musíte přidat i pohyb, alespoň třikrát týdně půl hodiny a více.Další výhodou je to, že vám odpadne konzumace zpracovaných potravin, které v sobě mohou skrývat nadbytek soli nebo škrobů, které často mohou za nadváhu. Pokud má člověk větší příjem soli, než je doporučené denní množství (5 gramů soli, 2 gramy sodíku), začne tělo být dehydratované a zadržovat v sobě vodu. Což se projevuje otoky, ale i větším břichem. Další látky obsažené v trvanlivých potravinách bývají také jednoduché sacharidy, které se ukládají rovnou do bříška. A to nemluvíme o tom, že je vlastně úplně zbytečné do sebe dostávat nějaké konzervanty nebo aromatické látky, které nám nedodají vůbec nic. Odložit byste také měli všechno koření – kromě čerstvých bylinek.Bohužel ani styl stravování prasouda není sám o sobě úplně spásný. Jde o poměrně nový směr, a tak je potřeba udělat ještě mnoho klinických studií, aby bylo možné skutečně potvrdit nebo vyvrátit, že to může skutečně fungovat. Na druhou stranu – na zelenině, ovoci, libovém mase, mléčných výrobcích a oříšcích není nic špatného. Je to v podstatě to, co bychom měli jíst normálně. Další nevýhodou je ale to, že by se někomu mohla tato dieta prodražit. Ne vždy je jednoduché sehnat kvalitní potraviny za rozumné ceny. Bohužel, je to smutné, ale kus šunkového salámu s nízkým obsahem masa, zato s vysokým obsahem soli je několikanásobně levnější než kvalitní, vysoceprocentní šunka. Budete potřebovat: 175 gramů kuskusu 1 lžíci dijonské hořčice půl hrnku lehkého italského dresinku dvě kuřecí vykostěná prsa pečená v troubě, nakrájená na kostičky (před upečením ochuťte bazalkou a chilli – dle chuti) 450 gramů zelených fazolek, lehce orestovaných 450 gramů červených fazolí 450 gramů cizrny 1/3 hrnku nakrájených oliv sýr mozzarella nakrájený na kostičky Postup: 1. Uvařte kuskus podle pokynů na obalu. 2. V malé mističce smíchejte hořčici a zálivku, pořádně promíchejte.

3. Připravte cizrnu a červené fazole tak, jak jste zvyklí. 4. Poté smíchejte všechny přísady v míse a nakonec přidejte dresink s hořčicí. 5. Pořádně promíchejte a nechte vychladnout. Porce je pro šest osob.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/377106/pras...nka-s-divnym-nazvem-ktera-vazne-funguje

breclavsky.denik.cz Co měsíc, to zaměření na jinou plodinu. Zelný trh oslaví duben medvědím česnekem 1.3.2016

breclavsky.denik.cz str. 0 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brno – Nejen jablka a mrkve najdou návštěvníci Zelňáku na trzích. Čekají je také kulturní a osvětové akce zaměřené každý měsíc na jinou plodinu. Sezona na Zelném trhu se tak rozvine od medvědího česneku na jaře, přes letní jahody až k podzimním bramborám. " Radnice Brna-středu chce prostor Zelného trhu rozdělit do tematických zón, aby se návštěvníci snáz orientovali. Vychází při tom z výzkumu Masarykovy univerzity. „V dolní části pod Parnasem budou převážně zemědělci, nad Parnasem najdou návštěvníci obchodníky a úplně v horní části náměstí bude vyhrazený prostor pro pořádání akcí," vyjmenovala místostarostka Jasna Flamiková. K dalším plánům patří také pořádání farmářských trhů každý měsíc. První z nich budou dvoudenní farmářské slavnosti medvědího česneku. Trhy vždy doplní kulturní program zaměřený na konkrétní plodinu. „V květnu budou slavnosti chřestu, v červnu jahod a třešní a sezonu uzavřou na podzim slavnosti brambor," sdělila mluvčí Brna-středu Denisa Kapitančiková. Tematické akce některé lidi zajímají. „Líbí se mi ty slavnosti chřestu. Oblíbila jsem si ho v zahraničí, ale u nás na něj zas tak často nenarazím," zmínila studentka Markéta Kočičková. největší změny na Zelném trhu - tematické rozdělení tržiště: v dolní části náměstí budou mít stánky převážně zemědělci s vlastními výrobky, v horní části bude prostor pro pořádaní akcí. Mezi nimi najdou návštěvníci překupníky ovoce a zeleniny. - pravidelné farmářské trhy: každý měsíc budou zaměřené na jinou plodinu a provázet je budou tematicky cílené kulturní akce - jednotný vzhled stánků: radnice zvýhodnila při rozdělování míst prodejcům ty, kteří se rozhodli používat předepsaný stánek - registrace stánků: trhovci si mohli místo zajistit přes internet V plánech radnice je také festival malých netradičních pivovarů nebo akce zaměřená na nevařenou stravu. Chybět nebude ani Biojarmark, který se letos bude konat už po pětadvacáté. Pořádání akcí ale neleží tento rok jen na bedrech městské části. Zapojit se se svými nápady mohli také jiní pořadatelé s tím, že jim Brno-střed pomůže s organizací. „Přihlásilo se pět pořadatelů, kteří by chtěli uspořádat třináct akcí. Některé z těchto akcí jsou jednorázové, jiné na sebe pravidelně navazují," vysvětlila Flamiková. Zabránit situaci z loňska, kdy na náměstí chyběly stánky trhovců, měl nový systém registrací. Zatímco

loni kritizovala opozice Brno-střed za losování volných míst, letos se rozhodla radnice umožnit zájemcům přihlásit se přes internet. „Místa jsou v tuto chvíli rozdělena, vzhledem k postupnému nástupu prodejců a přebírání míst se o případných volných místech budeme dozvídat až v průběhu března," řekla Kapitančiková. Podle ní přijali trhovci změnu pravidel hladce. Prodejci na místě to ale vidí jinak. „Proč mají místní zemědělci levnější pronájem ve své části Zelňáku? Copak tady bude český zemědělec v březnu prodávat své plodiny? Bude to tam akorát prázdné," rozčiloval se stánkař, který odmítl prozradit své jméno. Záměrem radnice bylo podpořit regionální výrobce potravin a ne překupníky ovoce a zeleniny. Jak již informovala Rovnost dříve, některé stánkaře na trh nepustí. Pět zájemců mělo na svědomí přestupky u Státní zemědělské a potravinářské inspekce a jeden dluží Brnu-středu peníze za nájem. Prodejní stánky mají letos být jednotného vzhledu. Stánkaři si je buďto mohli vyrobit podle nákresů radnice, nebo si je mohou půjčit. „Stálí prodejci budou pravděpodobně používat svoje stoly, zájem o půjčení očekáváme především u těch, kteří budou na tržišti prodávat krátkodobě," doplnila Flamiková. Prodejci, kteří se rozhodli využívat předepsaný stánek, měli při rozdělování prodejních míst výhodu. Radnice je měla upřednostnit ve výběru. Venkovní tržiště na Zelném trhu je v provozu od 1. března do 12. listopadu. Program farmářských trhů a doprovodných akcí pořadatelé teprve připravují. První akce farmářské trhy plánují na duben."

URL| http://breclavsky.denik.cz/z-regionu/c...en-medvedim-cesnekem-20160301-1b5u.html

Brněnský deník Prasat v kraji ubývá, chov je ztrátový 25.2.2016 Brněnský deník str. 1 Titulní strana VĚRA SYCHROVÁ ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jižní Morava – Jihomoravští zemědělci vykrmují letos o deset tisíc prasat méně než před rokem. Ve srovnání s rokem 2012 dokonce o třicet tisíc. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Chovatelům už se kvůli nízké výkupní ceně chov nevyplatí. „Zatímco v roce 2011 se v jihomoravských vepřínech narodilo 358 tisíc selat, loni to bylo o téměř sto tisíc méně,“ vypočetla statistička Jindřiška Svobodová. Stavy prasat chovatelé snižují dlouhodobě. Na prodeji vepřového totiž prodělávají. Nízké výkupní ceny vyvolalo především ruské embargo na jeho dovoz. Kvůli tomu musí skončit například letovická společnost Ledeko z Blanenska. „Ačkoli chov prasat měl u nás od osmdesátých let velkou tradici, rozhodli jsme se, že skončíme. Už pro nás není únosné chov udržovat,“ řekl Kamil Vystavěl z Ledeka. Upozornil, že Češi patří v Evropě mezi největší jedlíky vepřového, jenže až šedesát procent tohoto masa pochází z dovozu. „To je skandální, když si ho dokážeme vyrobit sami. Je to chyba státu a je potřeba změnit celkový pohled na produkci masa v naší republice,“ myslí si. Domácí kvalita Šéf krajské agrární komory Václav Hlaváček s ním souhlasí. „Musí se změnit chování spotřebitelů. V jiných zemích lidé nakupují kvalitní domácí výrobky místo dovozových. Pro srovnání, devadesát procent masa, co jedí Rakušané, pochází z Rakouska,“ porovnal Hlaváček. Vláda se ztráty snaží nahrazovat dotacemi. „Mimořádnou podporu šest set milionůpro chovatele prasnic a dojnic jsme spustili jako kompenzaci nízkých výkupních cen mléka a vepřového,“ oznámila mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Sazby jsou 1 676

korun na prasnici a 1 172 korun na dojnici. Fond je letos rozdělí 2400 žadatelům. Pokračování na str. 5 Prasat na jižní Moravě ubývá Dokončení ze str. 1 Zatímco v roce 2014 prodávali chovatelé kilogram vepřového v průměru za 43,20 koruny, loni to bylo jen 37,90. Příjmy tedy klesly o čtrnáct procent a náklady zůstaly beze změny. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala mohou dotace chovy zachránit. „Bez nich by šlo o likvidaci chovů,“ upozornil Stibal. Kvůli ztrátovosti se mnohdy chovatelé zaměřují na jiná užitková zvířata. Ani v tomto případě ale nelze podnikat bez dotací od státu. Piotr Krzysztof Sowa chystá letos v Drysicích na Vyškovsku rozšířit chov kuřat. Využívá k tomu dřív opuštěné původní prostory pro dobytek. Do letošního června hodlá počet navýšit ze současných čtyřiadvaceti tisíc na čtyřicet tisíc kuřat. „S chovem vůbec nelze podnikat bez dotací. Pokud se budeme chtít dostat na sto tisíc kusů, musíme rozšířit objekt, a to bez dotací nepůjde. I tak je chov drůbeže stále nejrychlejší způsob, jak můžu vydělat,“ poznamenal Sowa. Prodělečnost chovu prasat je podle odborníků dlouhodobý problém a vyrovnávání ztráty například z rostlinné výroby není také možné. „I ta je totiž ve ztrátě a je závislá na dotacích. Nevyděláváme a dotacemi se zajišťuje, aby lidé měli levné potraviny. To není dobře. Řešením by měla být výchova zákazníků k tomu, aby kupovali v obchodech domácí potraviny,“ je přesvědčený Pavel Herman z Agrodružstva Petrovice na Znojemsku. *** Výsledky chovu prasat v Jihomoravském kraji Foto popis| Foto autor| Infografika: Deník/Markéta Evjáková Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Blanenský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Hodonínský deník; Titulní strana; 01 - 6 Publikováno| Znojemský deník; Titulní strana; 01 - 8 ID| 6173e7ed-b490-4efd-8a67-8d1bcb0acf42

businessinfo.cz Oficiální účast České republiky na veletrhu Gulfood 2016 v Dubaji 21.25.2.2016 25.2.2016

businessinfo.cz str. 0 Spojené arabské emiráty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Spojené arabské emiráty Datum zveřejnění: 25.02.2016 Zdroj: ZU Abu Dhabi Ve dnech 21.-25. února 2016 se v Dubaji uskutečnil veletrh potravin Gulfood 2016. Národní expozice České republiky byla zastřešena Ministerstvem zemědělství. Společné expozice o velikosti 160m2 se zúčastnilo 6 českých firem, které přijela podpořit náměstkyně ministra zemědělství a ředitelka Úřadu pro potraviny ČR MUDr. Viera Šedivá a ředitel odboru potravin MZe ing. Jindřich Fialka. Expozici navštívil velvyslanec ČR v SAE ing. Alexandr Sporýš, ekonomický a obchodní rada ZÚ ing.

Petr Vlk, zemědělský přidělenec k ZÚ Rijád ing. Eduard Řeháček a ředitel kanceláře CzechTrade v Dubaji Dr. Roman Míšek. Přítomnost paní náměstkyně, zástupců ZÚ a CzechTrade na českém stánku byla ze strany vystavujících firem vnímána velmi pozitivně. Garantem každoroční oficiální účasti ČR na veletrhu Gulfood je od roku 2014 Ministerstvo zemědělství ČR. Letošní společné expozice ČR se zúčastnilo celkem 6 firem: Šimandl s.r.o. (výroba a balení instantní kávy, smetany, čokolády atd.), EMCO spol. s r.o. (cereálie a výrobky z nich), Semix Pluso spol s r.o. (cereálie, směsi na výrobu chleba), LAKTOS a.s. (sušené mléko, máslo, tvarohy a sýry), MADETA a.s. (sýry, máslo, sušené mléko), ALFA-FOOD s.r.o. (potravinářská aditiva a kořenící směsi). Samostatnou expozici měly firmy INTERLACTO spol. s r.o. (mléčné výrobky, zejm. sýr Akawi, největší český exportér sýrů do SAE), LACNEA a.s. (mléčné krmné směsi) a Al-Namura spol. s r.o. (energetický nápoj Big Shock). České firmy přijela na veletrh podpořit náměstkyně ministra zemědělství a ředitelka Úřadu pro bezpečnost potravin MUDr. Viera Šedivá a ředitel odboru potravin MZe ČR, ing. Jindřich Fialka. Paní náměstkyně na veletrhu jednala s ředitelem odboru pro bezpečnost potravin Dubaje panem Khaldidem Mohamedem Sharifem Al Awadhim o místním systému potravinové bezpečnosti a možnosti vzájemné spolupráce a výměny informací v tomto oboru. Současně též v přítomnosti zástupců ZÚ Abu Dhabi a Rijád a CzechTrade Dubaj pohovořila se všemi vystavujícími českými firmami. Kromě národního stánku ČR byla na veletrhu zastoupena Česká republika a české mlékárenské firmy ještě společnou expozicí v rámci projektu EU, MZe a Českomoravského mlékárenského svazu s názvem EU Milky Way (http://www.EuMilkyWay.Eu ), který je určen pro propagaci českých mléčných výrobků na vybraných veletrzích v SAE, KSA a Libanonu. Za Českomoravský mlékárenský svaz se projektu zúčastnili zástupci firem Bohušovická mlékárna a.s., Mlékárna Hlinsko a.s. a Polabské mlékárny a.s. Projekt nemá sloužit k propagaci konkrétních firem a jejich značek, ale k propagaci kvality evropských potravin a tedy potažmo i kvality českých mléčných výrobků. Veletrh Gulfood se stal již největším potravinovým veletrhem nejen v regionu západní Asie, Afriky a MENA, ale podle letošní informace pořadatelů i na celém světě. Letošního ročníku se zúčastnilo více jak 5 000 vystavovatelů z cca 120 zemí (115 národních pavilónů) a veletrh navštívilo přes 100.000 návštěvníků. Svým významem je Gulfood srovnáván s veletrhem ANUGA v Německu. Spotřeba potravin v SAE (a potažmo jejich dovoz) v současné době činí 8 mld. USD a do roku 2018 se má zvýšit o 30%, dovoz balených potravin činí 4,3 mld. USD a do roku 2019 se má zvýšit na 6,24 mld. USD, což představuje 45% nárůst. ing. Petr Vlk, ekonomický a obchodní rada ZÚ Abu Dhabi Kontaktní informace: Název: ing. Petr Vlk

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/o...-ceske-republiky-na-veletrhu-74746.html

byznys.ihned.cz Českých brambor je nejméně za sto let. Kromě počasí má pomoci i lepší reklama 25.2.2016

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Tereza Holanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Loňské horké počasí silně dolehlo na brambory, jejich sklizeň se kvůli tomu snížila o čtvrtinu. Nejnižší úroda od roku 1920 podtrhává klesající soběstačnost Česka v jejich pěstování. Kromě kompenzací za loňské sucho chtějí i peníze do marketingového fondu. Špatná očekávání zemědělců se naplnila. Kvůli rekordnímu suchu se loni v Česku sklidilo o čtvrtinu méně brambor. Soběstačnost České republiky v tomto směru přitom klesá, takže se zvyšuje závislost na dovozu. Kvůli nižší nabídce stoupla i cena brambor v obchodech. Celková sklizeň brambor loni dosáhla 604,3 tisíce tuny. Ve srovnání s předchozím rokem je to zhruba o čtvrtinu méně (27,4 procenta). Byla to nejnižší úroda od začátku statistického sledování v roce 1920. Třetina brambor tradičně pochází z Vysočiny. "Loňský rok byl atypický, byl poznamenán horkým počasím, což mělo vliv na sklizeň," říká prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. "Sucho je největší problém, bez vody brambory nenarostou," souhlasí předseda Bramborářského svazu ČR Miloslav Chlan. "Na brambory by mělo například zapršet, když se tvoří hlízy, tedy zhruba v červnu," dodává. Nedostatek zvyšuje ceny Průměrný výnos na hektar loni činil 21,06 tuny, meziročně klesl o 6,62 tuny. "Osázené plochy dlouhodobě klesají, stejně jako soběstačnost České republiky v komoditě brambory," zdůrazňuje šéf Agrární komory. Loni se sklidilo o třetinu méně kukuřice. Kvůli mimořádnému suchu - čtěte ZDE "V českých skladech je teď minimum brambor, takže budeme muset spoléhat na dovozy," potvrzuje Chlan. Dovoz brambor loni vzrostl o 31 tisíc tun na 193 tisíc tun, zatímco vývoz rostl jen o 3,6 tisíce na 29,6 tisíce tun. Právě brambory loni kvůli nižší nabídce zdražily podle statistiků vůbec nejvíce ze všech potravin společně se zelím. Zemědělci nyní podle Agrární komory ČR prodávají kilo brambor za pět až šest korun, zatímco před rokem to byly zhruba dvě koruny. V supermarketech stály brambory na konci roku podle ČSÚ v průměru 15 korun - meziročně tedy o 51,8 procenta více. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Celkově se konzumní zeleniny loni sklidilo o 17 procent méně. Kromě brambor klesla i úroda zelí, a to zhruba o čtvrtinu. Lidé by měli poznat české brambory Ministerstvo zemědělství se podle jeho mluvčího Hynka Jordána nyní chystá předložit materiál o kompenzaci škod za sucho - nejen u brambor - ke schválení vládě. Podle bramborářského svazu to zatím vypadá tak, že by na náhrady za sucho mohli dosáhnout pěstitelé, kteří vykážou propad tržeb za brambory vyšší než 30 procent v porovnání se svými výsledky za minulých pět let. Poskytnutá náhrada by ale měla pokrýt jen část ztráty převyšující těchto 30 procent. Kvůli rostoucí závislosti na zahraničí prosazují zástupci komory a svazu navíc zřízení takzvaného marketingového fondu. Z něj by měly jít peníze na "výchovu" českých spotřebitelů k tomu, aby kupovali víc tuzemských brambor - i v době, kdy jich je zrovna kvůli počasí málo. Rekordně suchý rok zdražil potraviny. Málo je zelí i brambor, ovoce je výrazně menší a není o něj zájem - čtěte ZDE "Hlavním posláním by měla být propagace českých brambor, aby domácí spotřebitel preferoval domácí potraviny," vysvětluje Toman. Jako příklad uvádí Rakousko, kde vláda ročně na podobný účel vynaloží v přepočtu 1,35 miliardy korun. "V důsledku je pak 90 procent potravin

vyprodukovaných v Rakousku také v Rakousku spotřebováno," zdůrazňuje. "V rámci České republiky si umíme představit propagační akce na podporu domácích brambor například jak je poznat, jak vypadá jejich slupka," dodává Toman. Do fondu, který by zpravovalo ministerstvo zemědělství, by přispívali pěstitelé, dovozci i zpracovatelé a stát by pak přidal částku ve stejné výši. Podobný model funguje i v sousedním Polsku. Zároveň se zemědělci už připravují i na to, až úroda opět vzroste - takže z marketingového fondu by měly jít peníze i na obnovu záplavové soustavy v Česku. Velká část je zastaralá, u velké části nejsou vyjasněné vlastnické vztahy," vysvětluje Chlan. Problémem je podle něj i dostupnost podzemních vod pro pěstitele. "Chceme propracovaný systém sledování odběrů tak, jak je tomu v zahraničí," uvádí.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65180140-ces...-krome-pocasi-ma-pomoci-i-lepsi-reklama

Inflace v eurozóně v lednu stoupla na 0,3 procenta. Brzdily ji nízké ceny energií, rostly naopak ceny potravin 25.2.2016

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, kac Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Meziroční míra inflace v eurozóně vzrostla v lednu na 0,3 procenta. Největší brzdou inflace zůstávají nízké ceny energií. Jejich meziroční pokles se ale v lednu zmírnil na 5,4 procenta ECB již avizovala, že na příštím zasedání začátkem března přezkoumá kvůli nízké inflaci svou měnovou politiku. Meziroční míra inflace v eurozóně v lednu vzrostla na 0,3 procenta z prosincové úrovně 0,2 procenta. Uvedl to ve čtvrtečních konečných údajích úřad Eurostat, který v předběžné zprávě z konce ledna odhadl zvýšení inflace na 0,4 procenta. Spotřebitelské ceny se proti předešlému měsíci snížily o 1,4 procenta. Takzvaná jádrová inflace bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin stoupla na rovné jedno procento. V prosinci byl tento ukazatel na 0,9 procenta. Inflace v lednu zrychlila růst na 0,6 procenta, hlavně díky zvýšení cen potravin a nápojů - čtěte ZDE Největší brzdou inflace zůstávají nízké ceny energií. Jejich meziroční pokles se ale v lednu zmírnil na 5,4 procenta z prosincového tempa 5,8 procenta. Ceny potravin naopak o 1,4 procenta vzrostly. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Vývoj inflace je klíčem v rozhodování Evropské centrální banky (ECB) o měnové politice. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty. Šéf ECB Mario Draghi v lednu řekl, že výhled inflace na letošní rok se prudce zhoršil. To znamená, že ceny se nebudou zvyšovat tak, jak se dosud čekalo. ECB také uvedla, že na příštím zasedání začátkem března přezkoumá svou měnovou politiku, analytici vesměs čekají její další uvolnění. ECB od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a depozitní sazbu v lednu snížila hlouběji do záporného pásma, aby banky motivovala ke zvýšení úvěrové aktivity.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65179980-inf...eny-energii-rostly-naopak-ceny-potravin

ceskapozice.cz Švýcarsko: Jak dopadne další osudové referendum? ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Zuzana Lizcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.2.2016

zpět V neděli 28. února budou Švýcaři v referendu hlasovat o vyhošťování kriminálních cizinců, výstavbě gotthardského silničního tunelu, zdanění manželů a o spekulacích s cenami potravin. Osud většiny ze čtyř návrhů je nejasný. Budoucnost Švýcarska může ovlivnit zejména první z nich, takzvaná prosazovací iniciativa. Píše Zuzana Lizcová. Co má společného vyhošťování kriminálních cizinců, výstavba tunelu, zdanění manželů a spekulace s cenami potravin? Není toho moc. Až na to, že o všech těchto tématech budou v neděli 28. února v referendu hlasovat švýcarští občané. Každý ze čtyř předkládaných návrhů má své zaryté obhájce a odpůrce a osud většiny z nich je nejasný. Stejně jako budoucnost Švýcarska, kterou může ovlivnit zejména první z nich, takzvaná prosazovací iniciativa. Jakým způsobem? Spor o iniciativu SVP Pro vysvětlení je třeba se vrátit do listopadu 2010. Občané alpské země tehdy schválili iniciativu pravicové populistické Švýcarské lidové strany (SVP) o vyhoštění kriminálních cizinců. Ta stanovila, že lidé, kteří nemají švýcarský pas a dopustí se trestného činu, mají být automaticky vykázáni ze země. A to i v případě, že se v ní narodili a žili celý život. Problémem návrhu Švýcarské lidové strany (SVP) o vyhoštění kriminálních cizinců, jejž Švýcaři schválili v listopadu 2010, bylo, že jej šlo jen obtížně převést do praxe Problémem tohoto návrhu bylo, že jej šlo jen obtížně převést do praxe. Zasahoval totiž do demokratické dělby mocí a byl v rozporu s mezinárodními smlouvami, které Švýcarsko podepsalo, například Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv či smlouvou o volném pohybu osob s EU. Nesnadného úkolu, jak vůli občanů promítnout do legislativy, se ujal parlament. Už v době, kdy se poslanci složitě snažili vyjednat přijatelný kompromis, ale SVP začala sbírat podpisy pro návrh, aby její původní záměr byl prosazen doslova. Odtud „prosazovací“ iniciativa. Pro SVP, nejsilnější švýcarskou politickou stranu, nebylo těžké získat dostatečnou podporu pro nové hlasování, v němž má šanci uspět. Útok na právní stát „Výsledek lidového hlasování je otevřený, průzkumy ukazují, že to bude vyrovnaný souboj,“ potvrdil ČESKÉ POZICI bernský politolog Mark Balsiger. Podle něho vyhraje ten, kdo bude v posledních dnech před referendem své zastánce nejlépe mobilizovat. Zjištění institutu GfS Bern sice naznačují, že podpora iniciativy v uplynulých měsících klesala, stále ji však navzdory výrazným protestům občanských aktivistů, hospodářských svazů i známých osobností podporuje okolo poloviny občanů. SVP projektem na vyhoštění všech cizinců, kteří se opakovaně dopustí i mírných přehmatů, útočí na právní stát a jeho základní zásady „Pokud by iniciativa byla přijata, utrpěl by právní stát velkou škodu. Dělba mocí, která ve Švýcarsku zajišťovala velkou stabilitu, je poškozována trvale,“ vysvětluje Mark Balsiger. Snaha o ohýbání ústavních pravidel podle něho vede k absurdním rozhodnutím a porušování mezinárodních smluv Švýcarskem. Další kritici zdůrazňují, že SVP projektem na vyhoštění všech cizinců, kteří se opakovaně dopustí i mírných přehmatů, útočí na právní stát a jeho základní zásady. Mezi ně patří například přiměřené

sankce, rovnost před zákonem a nepřípustnost kolektivní viny či dvojího potrestání za týž skutek. Malý nárůst kriminality Odpůrci aktuálního návrhu SVP varují, že by jeho přijetí dále poškodilo vztah Švýcarska s Evropskou unií, jenž již dostal značně zabrat iniciativou SVP proti „masovému přistěhovalectví“, kterou země helvetského kříže přijala před dvěma lety a jejíž převedení do praxe dosud není uzavřené. Ve Švýcarsku v uplynulých letech kriminalita zásadně nerostla a u mladistvých dokonce výrazně klesala. Nová pravidla by se navíc prý dotkla zejména občanů EU a okolních zemí. O slovo se hlásí i zástupci vlivných hospodářských organizací, kteří varují, že prosazovací iniciativa může výrazně podlomit důvěru ve švýcarskou právní jistotu a zemi poškodit v mezinárodní konkurenci. Jak je možné, že takový kontroverzní návrh má natolik velkou podporu? Podle Arthura Rutishausera z curyšského deníku Tages-Anzeiger se s ním SVP trefila do ducha doby. Minimálně od silvestrovských incidentů v Kolíně nad Rýnem a dalších evropských městech je prý kultura vstřícnosti vůči přistěhovalcům ta tam a veřejnost volá po ostrých a zdánlivě snadných řešeních. Podle Rutishausera jsou ale zvažovaná opatření nepotřebná a neefektivní. Ve Švýcarsku v uplynulých letech kriminalita zásadně nerostla a u mladistvých dokonce výrazně klesala. Nová pravidla by se navíc prý dotkla zejména občanů EU a okolních zemí. Rutishauser připomíná, že řadu dalších „kriminálních cizinců“ v praxi nejde vyhostit – například, pokud není zřejmá země jejich původu nebo se v ní odehrává válečný konflikt. Parlamentní návrh Tyto námitky ale řadě Švýcarů nebrání, aby verzi SVP upřednostnili před již hotovým a méně spektakulárním parlamentním návrhem. Ten na rozdíl od ní úzce vymezuje kategorii zločinů, za něž mohou být pachatelé vyhoštěni, a obsahuje klauzuli, podle níž je možné každý čin individuálně posoudit. Která strana získá většinu, se uvidí. Parlamentní návrh na rozdíl od verze SVP úzce vymezuje kategorii zločinů, za něž mohou být pachatelé vyhoštěni, a obsahuje klauzuli, podle níž je možné každý čin individuálně posoudit Podobně nejasný osud jako „prosazovací“ iniciativa bude mít v neděli 28. února návrh křesťanských demokratů (CVP), který chce odstranit dosavadní daňové a znevýhodnění sezdaných švýcarských párů. Lepší vyhlídky na úspěch má navzdory vysokým nákladům a protestům ekologů výstavba druhého tubusu gotthardského silničního tunelu, klíčového dopravního koridoru přes Alpy. Velký krach naopak analytici předpovídají poslednímu z návrhů, o němž se bude hlasovat – iniciativě na zastavení finančních spekulací s potravinami, jimiž trpí zejména obyvatelé chudých zemí. Podle Marka Balsigera ale očekávaný neúspěch nemusí být úplně na škodu. „Ve Švýcarsku je z deseti iniciativ devět odmítnuto. Důležitá je debata, kterou vždy vyvolají, jde o to vytvořit téma,“ vysvětluje politolog. I když neprojde, stává se prý často, že se jeho dílčích aspektů chopí parlament a uvede je do praxe. „Jednoduše řečeno, lidová hlasování většinou dosahují částečné změny,“ vysvětluje Balsiger. Pro mladé socialisty, kteří stojí za návrhem na omezení spekulací s cenami potravin, bylo prý velkým úspěch už to, že získali dostatek podpory, aby se o jejich návrhu hlasovalo. K dobru si také mohou přičíst, že otázka výkyvů cen potravin získala novou pozornost a stala se součástí veřejné diskuse. Další krok V souvislosti s nadcházejícími referendy Balsiger zmiňuje ještě jednu okolnost, která je pro Švýcarsko v posledních letech typická: „Lidová hlasování se stala důležitým marketingovým nástrojem politických stran. Pomáhají jim získávat profil, přítomnost v médiích a nové členy.“ Prosazovací iniciativa, o níž se bude rozhodovat v referendu v neděli 28. února, může být dalším krokem k formování Švýcarska podle představ Švýcarské lidové strany Schopnost vyvolat lidová hlasování o různých tématech se stala důležitou politickou kompetencí. „Političtí aktéři, kteří pro svoji iniciativu nezískají potřebný počet podpisů a nedotáhnou ji k referendu, jsou vysmíváni,“ připomíná Balsiger. Tento potenciál přímé demokracie v posledních letech dokázali nepochybně nejúčinněji využít

populističtí lidovci, kteří za sebou mají řadu úspěšných a velmi kontroverzních hlasování. SVP se v nich soustředila především na téma imigrace, které je v zemi, kde má čtvrtina obyvatel zahraniční kořeny a kam ročně přichází 80 tisíc nových lidí, velmi důležité. Strana stála za zmíněnými návrhy proti masovému přistěhovalectví a pro vyhošťování kriminálních cizinců, bodovala i se zákazem výstavby minaretů. Prosazovací iniciativa, o níž se bude rozhodovat v referendu v neděli 28. února, může být dalším krokem k formování Švýcarska podle představ Švýcarské lidové strany.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/svycarsk....aspx?c=A160226_014306_pozice-tema_lube

Nastává éra umělé inteligence ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Lukáš Kříž Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.2.2016

zpět Roboti s umělou inteligencí a chytré počítačové systémy, vlajkonoši čtvrté průmyslové revoluce, lidstvo neohrožují. Mělo by jen včas zareagovat na jejich příchod transformací sociálních a ekonomických vztahů. V současnosti aplikace umělé inteligence zjednodušují práci s velkými objemy informací, transakcí a uživatelů. Píše Lukáš Kříž. Tématu čtvrté průmyslové revoluce se média věnují přibližně rok. K jejímu rostoucímu věhlasu hojně přispívá také Světové ekonomické fórum (WEF). Letos ve druhé polovině ledna vedle vlastního davoského zasedání zveřenilo také zprávu The Future of Jobs (Budoucnost práce). Experti předpokládají, že do čtyř let připraví čtvrtá průmyslová revoluce o práci více než sedm milionů lidí. Nahradí je stroje a ve větší míře počítačové programy. Dvě třetiny zrušených pracovních míst připadají podle predikce na takzvané bílé límečky neboli kancelářské síly. Ty bývaly v předchozích průmyslových revolucích většinou ušetřeny. Zjednodušeně řečeno, rolníci se transformovali v dělníky, dělníci posléze v úředníky. Kam ale přesunout potenciálně nepotřebné administrativní síly všeho druhu? Řeč není jen o intelektuálně nenáročných profesích, ale i o postech s poměrně vysokými požadavky na kvalifikaci. Stroje, jež je nahradí, totiž vykazují větší či menší schopnost se učit a rozhodovat. Dříve dokázaly být spíše jen rychlé a přesné. Robotická revoluce Čtvrtá průmyslová revoluce, některými komentátory označovaná robotická, dá zároveň vzniknout omezenému počtu nových postů – má jít o zhruba dva miliony. Ty budou většinou úzce souviset s obory počítačových věd, matematiky a inženýrství. Mrak nejistoty se ale objevil také nad řadou profesí úzce spojených s informačními technologiemi. Mrak nejistoty se objevil nad řadou profesí úzce spojených s informačními technologiemi. Pokud stroje dokážou nahradit finanční, obsahové, reklamní analytiky nebo novináře, zvládnou stejný úkol i v informačních architekturách. Pokud stroje dokážou nahradit finanční, obsahové, reklamní analytiky nebo novináře, zvládnou stejný úkol i v informačních architekturách. Analogicky lze odvodit, že programování nebo testování aplikací už lidskou sílu v mnoha situacích a v poměrně blízkém časovém horizontu rovněž nemusí potřebovat. Profese takzvaných datových vědců a inženýrů sice dnes patří k velmi žádaným a respondenti studie WEF je považují za velmi cenné aktivum, ale minimálně v některých oborech si odbudou pionýrskou práci, kterou následně, a dost možná nedobrovolně, předají strojům. Co se vlastně v technologické oblasti změnilo? Zpráva Světového ekonomického fóra hovoří o vzájemném propojení a provázání dříve samostatných oblastí vědy. K nim patří například umělá inteligence (Artificial Intelligence, AI), strojové učení, robotika, nanotechnologie, trojrozměrný tisk, genetika a biotechnologie. V současnosti se tyto obory

vzájemně prolínají a akcelerují nejen vlastní rozvoj, ale mnohem rychleji i generují prakticky použitelné výsledky nebo aspoň velmi konkrétní vize nasazení. Měkké dovednosti Situace ale nemusí být natolik dramatická už jen proto, že sedm zrušených milionů pracovních míst celosvětově nepředstavuje nijak veliké číslo. Autoři zprávy WEF se domnívají, že se spíše změní nabídka a náplň pracovních pozic. Do pěti let budou redefinovány kvalifikační požadavky pro zhruba třetinu profesí. Ke slovu se opět dostanou měkké dovednosti, především komunikace, přesvědčování, spolupráce nebo učení druhých Část z nich se zjednoduší a usnadní, což experti považují za pozitivní krok. Objeví se rovněž požadavky na schopnosti, které dnes buď neexistují, nebo jim není přikládán velký význam. Radovat by se v tomto směru mohly generace mladších lidí, které vyrostly s prstem na klávesnici nebo dotykové obrazovce. Dnes hojně preferované a vyzdvihované technické schopnosti díky robotické revoluci mírně ztratí na významu, rozhodně v oblasti zajištění běžného provozu. Ke slovu se opět dostanou měkké dovednosti, především komunikace, přesvědčování, spolupráce nebo učení druhých. V této oblasti si humanitní obory opět najdou část svých dost možná ztracených perspektiv. Přibližování člověku Velmi obecně lze umělou inteligenci definovat jako schopnost inteligentního chování stroje nebo programu. Poněkud úžeji můžeme hovořit o strojích, které umějí myslet, a neomezují se pouze na přeměnu dat v informace. Generují znalosti, jež rozšiřují lidské možnosti rozhodování, případně zařízením v jakékoli podobě umožňují zcela nezávislé chování. Umělá inteligence představuje technologii, která se umí sama učit, případně může být vzdělávána. Díky tomu se průběžně zdokonaluje a v jistých ohledech přibližuje člověku. Podobně zjednodušené vysvětlení umělé inteligence používá ve svých populárně vědeckých pracích Nick Bostrom, profesor Oxfordské univerzity a autor knihy Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies (Superinteligence. Cesty, hrozby, strategie). Někdy může být náročné odlišit umělou inteligenci a chytrý kód nebo zařízení. Marketingová terminologie tímto přívlastkem opatřila nejeden předmět denní potřeby. Rozdíl spočívá v tom, že umělá inteligence představuje technologii, která se umí sama učit, případně může být vzdělávána. Díky tomu se průběžně zdokonaluje a v jistých ohledech přibližuje člověku. V současnosti již ve světě funguje řada aplikací umělé inteligence. Jak podotýká Bostrom, zatím jde převážně o jednoúčelové systémy, jež člověka překonávají především rychlostí a schopností pracovat s obrovskými objemy dat. Za příklad dává systém vyhledávání na internetu firmy Google. Několik vybraných odvětvích Jde bezesporu o kontinuálně se vylepšující mechanismus, který zvládá protřídit, zkategorizovat a provázat miliony vyhledávání denně, a nabídnout uživatelům „lepší“ výsledky. Připsání uvozovek jemně naznačuje, že uživatelé s výstupy nemusejí být vždy spokojeni. A zatímco v internetovém byznysu podobný empirický nedostatek v podstatě nikoho neohrožuje, v jiných odvětvích by mohl mít fatální důsledky. Aktuální rozvoj umělé inteligence sice bývá dáván do souvislosti s obrovskými nárůsty dat, ale mnohem dříve se pravděpodobně masově prosadí v několika vybraných odvětvích s užším záběrem Google svým vyhledávačem ovšem obsluhuje obrovské množství jednotlivců a jejich značně těkavých dotazů. Průběžně se zdokonaluje a v logice reklamního byznysu zlepšuje. Profesor Bostrom v jednom ze svých popularizačních rozhovorů naznačuje, že existuje široká škála oborů, v nichž by se raná umělá inteligence potýkala s podstatně nižší variabilitou proměnných, a tím dosahovala výrazně lepších výsledků. Tentokrát uvozovky přidány nebyly. Nasazení umělé inteligence může výrazně a všestranně zefektivnit rozhodování téměř v každém oboru lidské činnosti. Její aktuální rozvoj sice bývá dáván do souvislosti s obrovskými nárůsty dat, ale mnohem dříve se pravděpodobně masově prosadí v několika vybraných odvětvích s užším záběrem. Drony Analytici poradenských firem v této souvislosti rozlišují uplatnění umělé inteligence pro obory s

kvalifikovanými zaměstnanci (programátoři, inženýři), s kvalifikovanými zprostředkovateli (farmaceuti, opraváři) a s kvalifikovanými uživateli (řidiči, zemědělci) – v závorkách jsou uvedeny pouze příklady profesí nebo rolí. Mnohým z nich už umělá inteligence v jednodušších nebo složitějších praktických případech pomáhá při rozhodování. První drony patřily spíše do kategorie vznášedel na dálkové ovládání. Dnes jde o stroje, které umějí plnit náročné úkoly i v neznámém prostředí, což znamená, že reagují na situace a vyhodnocují další postup. Samostatnou kapitolu tématu umělé inteligence tvoří spřízněný obor robotiky. Sebevzdělávající se roboti fungují ve výrobě, dopravě, zdravotnictví nebo v domácnostech. Zatím jde většinou o stroje s omezeným účelem. Jsou ale rychlejší a přesnější než lidé, často vykazují nesrovnatelně nižší chybovost a jejich ceny se průběžně snižují. V současnosti se díky konceptu Internet věcí začínají propojovat, což dále rozšiřuje jejich intelektuální a operační záběr. První drony patřily spíše do kategorie vznášedel na dálkové ovládání. Dnes jde o stroje, které umějí plnit náročné úkoly i v neznámém prostředí, což znamená, že reagují na situace a vyhodnocují další postup. Majitelé robotických vysavačů před deseti lety obestavovali místnosti senzory a mechanickými překážkami. Dnes umějí špičkové modely chodit po schodech a vyhýbat se pohybujícím objektům. V těchto případech však nemusí jít o aplikaci umělé inteligence. Expertní systémy Umělá inteligence představuje i v reáliích dnešního světa poměrně nový koncept. Ještě před deseti lety by naplnění jeho vizí bylo posouváno do daleké budoucnosti. Ačkoli lze její náznaky a prvky najít v řeckých mýtech (obr Talos, automatony boha Héfaista), v novověku (Golem) nebo ve vědeckofantastické literatuře 19. a 20. století (Frankenstein, R.U.R.), formálně byl její výzkum zahájen v roce 1956 na univerzitě Dartmouth College v americkém státě New Hampshire. Takzvané expertní systémy v osmdesátých letech 20. století simulovaly znalosti a expertní schopnosti jednoho nebo několika lidských odborníků Otcové zakladatelé byli ohledně nového oboru velmi optimističtí. Například americký počítačový vědec Herbert Simon (1916–2001) předpověděl, že stroje budou do 20 let schopné vykonávat jakoukoli lidskou práci. Dosahovaný pokrok ale nebyl natolik přesvědčivý, aby po necelých 20 letech americká a britská vláda podporu výzkumu umělé inteligence značně neomezily. Nastalo období zvané „zima umělé inteligence“. Změnu přístupu přinesl komerční úspěch takzvaných expertních systémů v osmdesátých letech 20. století. Ty simulují znalosti a expertní schopnosti jednoho nebo několika lidských odborníků. USA mimo jiné obnovily výdaje na akademický výzkum také kvůli obavám z pokroku jiných zemí v oblasti AI. Podpora zainteresovaných firem Navzdory tomu se opakovalo několik období „zim umělé inteligence“, kdy veřejné výdaje na výzkum výrazně poklesly. Řada komentátorů proměnlivý přístup vlád a firem k umělé inteligenci přisuzuje někdejším velkým, a do značné míry nenaplněným vizím jejích novodobých zakladatelů. Od devadesátých let 20. století se obor rozvíjel paralelně s rostoucí dostupností výpočetní techniky a internetové konektivity. Nástroje, postupy a přínosy umělé inteligence přestaly být zábavou pro privilegované, mohou oslovit masy (podnikové i lidské), a tudíž jejich rozvoj získal všeobecnou podporu zainteresovaných firem Vědci a inženýři si přestali klást velké cíle a zaměřili se na aplikaci teoretických poznatků umělé inteligence ve specifických a funkčně omezených úlohách, například v logistice nebo kontrole kvality. Využívali cenově dostupný a stále výkonnější hardware a postupně zjišťovali, které problémy bude efektivnější řešit nejen automatizovaně, ale i s pomocí průběžného učení systémů. Velký zvrat pro umělou inteligenci přinesl rozvoj služeb internetu (zmíněné vyhledávání), mobilních zařízení (zejména digitální asistenti), cloudových služeb a konceptu Big Data (velkých dat). Nástroje, postupy a přínosy umělé inteligence přestaly být zábavou pro privilegované, mohou oslovit masy (podnikové i lidské), a tudíž jejich rozvoj získal všeobecnou podporu zainteresovaných firem. Současné komerční nasazení prvků umělé inteligence doprovází jev, jenž oboroví komentátoři nazývají „paradoxním efektem AI“. Laická veřejnost podle jejich mínění stále žije v historicky daném

očekávání, že opravdová umělá inteligence dorazí v daleké budoucnosti. Dnes se proto její dílčí aplikace označují termíny „skutečně chytrý program“ nebo „chytré zařízení“. A téměř všichni čekáme, že nám AI v daleké budoucnosti úplně vyrazí dech. Vytváření vhodných podmínek Zmíněný rozvoj mobilních zařízení, velkých dat, internetových a cloudových služeb a dnes všude zmiňovaného Internetu věcí postupně vytvořil a stále vytváří vhodné podmínky pro rozvoj inteligentních řešení, jež by narůstající masy transakcí, dat, informací a propojení zvládaly nejen zpracovávat, ale i spravovat. Samoučící se systémy představují v podstatě jediné, dnes viditelné východisko. Rozvoj mobilních zařízení, velkých dat, internetových a cloudových služeb a dnes všude zmiňovaného Internetu věcí postupně vytvořil a stále vytváří vhodné podmínky pro rozvoj inteligentních řešení Další výhodu v rozvoji AI představují i nedávné pokroky v oblasti paralelního zpracování dat nebo neuronových sítí. Díky jim mají aplikace umělé inteligence k dispozici mnohem větší kapacity výpočetní síly než dříve a nově navržené algoritmy pro takzvané hluboké učení. Tímto termínem se označuje zhruba deset let stará disciplína strojového učení, která operuje s vysokou mírou abstrakce nad zdrojovými daty, mnoha procesními vrstvami v komplexních strukturách a nelineární transformací. Manoj Saxena, exmanažer společnosti IBM, vedle technologického pokroku řadí k významným faktorům rozvoje AI také rostoucí ekonomickou dostupnost moderních prostředků a služeb ICT. Argumentuje především vysokou mírou adopce cloud computingu. Díky němu se dříve finančně nedostupná řešení stala dosažitelná i pro menší podniky. Síťový efekt by tedy mohl akcelerovat zájem o aplikace umělé inteligence v masovém měřítku. Stejně jako v případě každé přínosné technologie budou z jejího nasazení nejvíce těžit ti první, pionýři. A Saxena nejspíše ví, o čem mluví, neboť se umělou inteligencí zabýval hned v několika firmách a v IBM vedl divizi Watson Solutions. Ano, jde o onen superpočítač, který se v roce 2011 proslavil vítězstvím v kvízové soutěži Jeopardy. Nyní jeho technologie tvoří v IBM základ takzvaného kognitivního byznysu. Investování a burzovních obchodů V současnosti se aplikace AI nejvíce objevují v datově náročných oblastech. Zjednodušují práci s velkými objemy informací, transakcí a uživatelů. Využívají je například firmy Spotify, Netflix nebo Amazon při obsluze svých zákazníků, uživatelů a návštěvníků. Účel nasazení umělé inteligence je v těchto službách jasný. Zvýšit zájem zákazníků prostřednictvím co možná nejvyšší míry přizpůsobení relevantních nabídek. A očekávané i skutečné zvyšování tržeb nedoprovází enormní zvýšení nákladů na obsluhu klientely. Velké uplatnění v uplynulých letech našla umělá inteligence také ve světě investování a burzovních obchodů. Příslušné algoritmy se v této oblasti velmi rychle vyvíjejí a zdokonalují. Chytré algoritmy představují základ mnoha dalších internetových služeb. Například jde o systémy zaměřené na automatické dražby reklamního prostoru, jako jsou Rocket Fuel, The Rubicon Project nebo Criterio. Velké uplatnění v uplynulých letech našla umělá inteligence také ve světě investování a burzovních obchodů. Příslušné algoritmy se v této oblasti velmi rychle vyvíjejí a zdokonalují. Výhoda investičních systémů spočívá v jejich užším zaměření a dostupnosti historických dat. Běžní smrtelníci si mohou aplikace AI vyzkoušet ve svých chytrých mobilních telefonech. Jejich označení je, jak bylo naznačeno, poněkud zavádějící. Historicky reflektuje pouze přítomnost otevřeného operačního systému, v němž si uživatel může poměrně libovolně měnit funkcionality v podobě aplikací. Před několika lety se v nich ale objevily nástroje, které na umělou inteligenci sází jednoznačně. Jde o slavné digitální asistenty, například Siri, Cortana, Alexa nebo Now. Jejich výskyt se samozřejmě neomezuje pouze na mobilní telefony. Průběžné sebezdokonalování Digitální asistenti postupně získávají přehled o aktivitách svého uživatele a dokáží je aktivně predikovat.Při dnešním obvyklém celodenním zapojení mobilního telefonu do života mnoha jedinců mají nástroje umělé inteligence dostatek impulsů pro průběžné sebezdokonalování . Textové ovládání je nahrazováno pohodlnějším hlasovým, reaktivní výsledky hledání ustupují do pozadí před preemptivními. Při dnešním obvyklém celodenním zapojení mobilního telefonu do života mnoha jedinců mají nástroje umělé inteligence dostatek impulsů pro průběžné sebezdokonalování

Ty nereagují na impuls uživatele, podbízejí se samy. Ráno se například není třeba dívat z okna, asistent svého humanoida sám upozorní na potřebu deštníku. Podobných situací vzniká bezpočet a část z nich lze úspěšně zpeněžit. Například společnost Amazon si zažádala o patent na „anticipované zásilky“. Obchodník připraví zboží ještě před samotnou realizací nákupu. Vychází pouze ze znalosti chování zákazníka v prostředí internetového obchodu a nejspíše i z jeho dostupné digitální stopy. Nasazování robotů na místa lidí se děje v řadě průmyslových oborů od druhé poloviny 20. století. Dlouhou dobu se nedalo hovořit o robotické revoluci, ale spíše o automatizační. Změnu přináší právě rozvoj a zavádění umělé inteligence. Ta může představovat mozek robota, jeho fyzická schránka pak tělo ovládané s pomocí AI. Obě entity mohou samozřejmě fungovat nezávisle. Z robota se ale v podobném případě stává „bezduchý“ stroj, automat. A umělá inteligence se zase nedokáže bezprostředně realizovat ve fyzickém světě. Nezávislé jednání Tradiční průmysloví roboti postupně nahrazovali lidské síly v automatizovatelných provozech, například při výrobě automobilů. Dnes na ně sázejí i výrobci spotřební elektroniky nebo potravin, tedy obory s dosud velmi intenzivním zapojením lidské práce. Strojová síla se ale stává levnější než lidská, vytváří méně chyb a díky mnoha senzorům zaznamená případné nedostatky, jež by pracovníkům unikly. Roboti vybavení umělou inteligencí se dokáží obejít i bez lidských pokynů a kontroly. Zvládnou nezávislé jednání. Své automatizačně-robotizační vize musela loni mírnit například společnost Foxconn, jeden z největších světových výrobců elektroniky a výpočetní techniky. Původní plány na více než dvoutřetinovou náhradu lidské síly roboty do pěti let snížila na třetinovou. Obor robotiky se z hlediska své finální produkce dlouhou dobu zaměřoval spíše na tvorbu nástrojů, často velmi pokročilých. Od svých prvopočátků ale měl mnohem větší ambice, které se postupně začaly naplňovat prostřednictvím AI. Roboti vybavení umělou inteligencí se totiž dokáží obejít i bez lidských pokynů a kontroly. Zvládnou nezávislé jednání. V prvních etapách by podle Rodney Brookse, australského odborníka na robotiku, mohli nahradit lidskou sílu v běžných, jednoduchých a časově náročných činnostech. Za příklad dává úklid, třídění a likvidaci odpadu nebo logistiku. Největší odbytové segmenty Organizace International Federation of Robotics (IFR) ve svých statistikách rozlišuje dvě základní kategorie robotů. První označuje za průmyslovou a druhou za servisní. Ve druhém případě jde o systémy poskytující různé služby. Nejspíše nepřekvapí, že nejvíce robotů ze servisní kategorie v současnosti odebírají bezpečnostní a obranné složky. Před třemi lety šlo o téměř deset tisíc kusů. Velký potenciál si vlády v zemích s rychle stárnoucí populací slibují od asistenčních robotů pro staré osoby a handicapované. Zdravotnictví a sociální péče představují největší odbytové segmenty pro kategorii takzvaných spolupracujících robotů. Druhá pozice ve statistikách organizace IFR patří robotům na dojení. Ti úspěšně pronikli už i do našich končin. Třetí místo s výrazným odstupem, necelé dva tisíce kusů, obsadili roboti pro logistiku, čtvrté připadlo automatickým vozidlům pro průvodcovské služby. Střední a dolní patra žebříčku prodejů servisních robotů obsazují typy, které podle mnoha expertů čekají velmi zářné zítřky. Průvodce v muzeích nahradí takzvaní PR roboti. Ti se mohou úspěšně etablovat také v maloobchodě. Nejednou se již v médiích objevily zmínky o medicínských robotech. Jejich roční odbyt se má podle IFR v následujících letech přiblížit hranici dvou tisíc kusů. Velký potenciál si vlády v zemích s rychle stárnoucí populací slibují od asistenčních robotů pro staré osoby a handicapované. Právě zdravotnictví a sociální péče představují největší odbytové segmenty pro kategorii takzvaných spolupracujících robotů. Ti jsou mimo jiné navrženi pro velmi efektivní interakci s člověkem. Rozumí konverzaci, dokáží zabránit kolizím, převezou těžké náklady včetně samotného člověka. Japonská vláda v roce 2013 představila program podpory vývoje robotů pro sociální služby. Průkopníky se v této oblasti staly společnosti Toyota a Panasonic. Úplná samořiditelnost

Umělá inteligence se rychle uplatňuje v oborech, které patřily k atraktivním tržním segmentům i bez její přítomnosti. Jedním z velkých příkladů jsou automobily. Jejich výrobci do nich průběžně integrují nejnovější technologické výdobytky a oba světy – automotive a ICT – se v mnoha ohledech vzájemně přizpůsobují. Palubní počítač a zábavní systém ve vozidlech představují jen nejviditelnější prvky spolupráce. Namísto dnešních asistenčních programů a funkcí nastoupí úplná samořiditelnost automobilů. Raj Rajkumar, profesor na Carnegie Mellon Univerzity, očekává, že se to stane do roku 2020. Zcela současným tématem se staly takzvané propojené automobily. Díky dostupným senzorům, čipům a přenosovým technologiím si vozidla dokážou vyměňovat důležité informace, případně komunikovat s třetí stranou. Zcela praktickou aplikaci letos schválil Evropský parlament. Nová vozidla od 31. března 2018 budou muset disponovat dlouhé roky diskutovaným systémem eCall. Jeho centrální jednotka v případě havárie vyhodnotí s pomocí dat z různých senzorů závažnost nastalé situace a informaci odešle na dispečink. Jeho pracovníci se s posádkou spojí, případně na místo hned vyšlou zásahové jednotky. Příznivci nařízení očekávají desetiprocentní snížení úmrtnosti při silničních nehodách. Namísto dnešních asistenčních programů a funkcí nastoupí jejich úplná samořiditelnost. Raj Rajkumar, profesor na Carnegie Mellon Univerzity, očekává, že se to stane do roku 2020. Autonomní vozidla představují další evoluční fázi automobilismu, která navazuje na dnešní etapu propojených automobilů. Veškeré potřebné technologie podle Rajkumara lidstvo v podstatě již má. Jen je musí náležitě sestavit, otestovat a standardizovat. Sdílení automobilů O průkopnících v oblasti autonomních vozidel se není třeba šířit. Dnes k nim patří v podstatě všechny velké světové automobilky – a nejeden hráč technologického byznysu. Asi nejvíce mediální pozornosti poutají projekty firmy Google, jejíž samořiditelná auta se již v některých částech světa ve zkušebním režimu prohánějí. Služby sdílení automobilů díky autonomním vozům velmi pravděpodobně zažijí zlatý věk. Zákazníci si objednají přepravní prostředek, který k nim sám dorazí ve stanovený čas. Není bez zajímavosti si připomenout, co vše si od autonomních vozidel odborníci slibují. V prvé řadě zvýšení bezpečnosti provozu, a to i v situaci, kdy jeho další účastníci nebudou sedět v samořiditelném, a pro jistotu dodejme inteligentním automobilu. Další prospěch spočívá ve snížení spotřeby paliv a energií v dopravě. Pro výrobce a prodejce je dobrou zprávou, že se samořiditelné vozy stanou dostupné i pro lidi, kteří z různých důvodů nemohou sami řídit. Špatnou zprávou pro stejnou skupinu zainteresovaných je, že může nastat snížení agregátní poptávky po automobilech. Inteligentní systémy totiž dokážou využití automobilu optimalizovat a pro mnoho lidí, kteří si umějí vypočítat celkové náklady vlastnictví, se stane jejich koupě zbytečná. Služby sdílení automobilů díky autonomním vozům velmi pravděpodobně zažijí zlatý věk. Zákazníci si objednají přepravní prostředek, který k nim sám dorazí ve stanovený čas. Přizpůsobení Zrod a masový rozvoj internetu zásadně změnil tradiční hospodářská odvětví, která spoléhala na takzvanou informační asymetrii – například cestovní agentury nebo realitní kanceláře. Poskytovatelé příslušných služeb vlastnili informace, k nimž se klienti mohli jen obtížně dostat bez jejich pomoci. Stejně jako v případě předchozích průmyslových revolucí lze i u nakročující čtvrté věřit, že se sociální a ekonomické systémy technologickým proměnám světa dříve či později přizpůsobí Umělá inteligence ruší další asymetrii, tentokrát znalostní. Přístup k informacím již nepředstavuje problém, ani konkurenční výhodu. Tou zůstávají expertní znalosti a jejich flexibilní tvorba. Umělá inteligence dokáže nabídnout obojí, penzum vědomostí a rychlou diagnostiku nebo analýzu problému. Díky tomu přímo ohrožuje i profese s velmi vysokými kvalifikačními požadavky. Asi není na místě hovořit přímo o hrozbě, rýsuje se teprve na horizontu a hrozí svým potenciálem spíše obrazně. Stejně jako v případě předchozích průmyslových revolucí lze i u nakročující čtvrté věřit, že se sociální a ekonomické systémy technologickým proměnám světa dříve či později přizpůsobí.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/nastava-....aspx?c=A160226_152607_pozice-tema_lube

Claudia Jak na krůtu/krocana? 1.3.2016

Claudia str. 20

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Naučte se s námi nakupovat maso. 6. díl TIP od odborníka Lenka Nová si pro vás připravila skvělé rady. O krůtě se říká, že má devět druhů masa. Z toho je 70 % bílého a 30 % tmavého. Bílé obsahuje méně tuků a je také méně kalorické, je výborné na dietu. Dělení masa Krůtu nebo krocana pečeme často vcelku, lze je i grilovat na venkovním grilu podobně jako sele. U nás se prodávají více krůty, které jsou menší než krocani, a tudíž lépe zpracovatelné. Krocani sice mohou mít tužší svalovinu, ale to se týká jen starších kusů. Krk – Používá se do polévek, do rizota, výborně chutná i pečený. Prsa – Velmi dietní libové maso, vhodné na grilování, uzení, pečení, plnění, vaření, na řízky, rolády a podobně. Horní stehno – Vhodné k pečení, vykostěné s odstraněnou kůží má charakter telecího, je proto výborné i na řízky a také k dušení na světlé omáčky. Dolní stehno – Je na něm nejtmavší maso, je hutnější, vhodné k uzení, pečení i vaření – jako tzv. krůtí ovar. Křídla – Vynikající jsou upečená, marinovaná, grilovaná. Vhodná i na polévky nebo do rizota. Krůtí „svíčková“ – Patří k nejchutnějším částem krůty, nachází se pod páteří. Dají se z ní připravit třeba medailonky. Biskup – Poměrně tučná část, upravuje se jako uzený, pečený, hodí se i pro přípravu vývaru. Krůtí plátky na rozmarýnu 4 plátky krůtích prsou, 250 g žampionů, 1 bílý jogurt, 2 lžičky rozmarýnu, 1 stroužek česneku, 1 lžíce plnotučné hořčice, 1 lžíce medu, 100 ml bílého vína, 2 lžíce oleje, 1 lžíce hladké mouky, sůl, pepř Maso očistíme, lehce naklepeme, osolíme a opepříme. Pekáč (zapékací misku) vymažeme olejem a vložíme do něj plátky masa. Rozložíme je tak, aby se nepřekrývaly. Na připravené maso naskládáme očištěné a na plátky nakrájené žampiony. Z bílého jogurtu, rozmarýnu, prolisovaného česneku, hořčice, medu, bílého vína a hladké mouky si připravíme směs na maso. Vše důkladně promícháme a takto připravenou směsí potřeme plátky masa se žampiony. Vložíme do trouby a pečeme asi 30 minut při 200 °C. Maso během pečení ničím nezakrýváme. Upečené maso rozdělíme na talíře a podáváme s těstovinami. Foto autor| Ilustrační foto: Fotolia.com (2), Kulinární studio Bauer Media, archiv firem

ct24.cz Vařit bez soli, to je umění, vzkazuje hlavní hygienik 24.2.2016

ct24.cz str. 0 Domácí dolejsim

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Trojnásobek doporučené denní dávky soli podle hlavního hygienika denně spotřebují lidé v Česku – až 16 gramů. Podle Vladimíra Valenty je namístě začít solit střídměji. Doporučení se netýká jenom domácností, ale především školních i jiných jídelen a výrobců potravin. I když se již v dětství lidé dozvídají z pohádky Boženy Němcové, že je sůl nad zlato, a potom se o tom ještě utvrzují z filmu Bořivoje Zemana, podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty by ani solit neměli neuváženě. „Spotřeba je trojnásobná oproti doporučované hodnotě,“ poukázal hygienik. Nadměrný přísun soli škodí zdraví. Má vliv na vznik vysokého krevního tlaku, přispívá ale i k infarktům a mrtvicím, ledvinovým kamenům, astmatu nebo i rakovině žaludku. Podle výzvy hlavního hygienika by se solením měly zabývat i školy a zavést do vyučovacích hodin v prvouce, chemii nebo biologii informaci o maximálním doporučeném příjmu soli pět gramů denně. Ministerstvo zdravotnictví poukazuje na hrozby nadměrného solení v souvislosti s nadcházejícím světovým týdnem zdravého solení (od 29. února). Na vhodné používání soli upozorňuje i prostřednictvím webu mene-solit.cz.

přehrát

video Výzva hlavního hygienika: Solme s rozumem

Sůl je návyková, postupně ubírat ale lze Zatímco průměrná denní spotřeba soli v Česku je až 16 gramů, v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku činí pouhých šest gramů. Jak však zdůraznil Jiří Brát z Vysoké školy chemickotechnologické, jenž také léta působil v nadnárodní potravinářské společnosti, nebylo by prudké snížení denní dávky soli vhodné. „Sůl je do jisté míry návyková. Spotřebitel si umí zvykat na nižší obsah soli a pokud jde snižování postupně, není to zásadní problém,“ upozornil. Vladimír Valenta předpokládá, že by se do roku 2020 mohla spotřeba soli snížit o pětinu, tedy asi na třináct gramů a zhruba dvojnásobek doporučení Světové zdravotnické organizace. Zdůraznil přitom, že hlavním hybatelem změn nebudou sami strávníci, protože většinu soli v potravinách již dostávají. „To dominantní bude záviset na potravinářském sektoru, na sektoru stravovacích zařízení,“ poznamenal hlavní hygienik. Jedním z hlavních hybatelů změn tak mají být i školní jídelny. Anna Niklová ze Státního zdravotního ústavu uvedla, že zařazení receptů se sníženým obsahem soli je jedním z deseti kritérií zdravé školní jídelny. Zdůraznila přitom, že důsledkem nemá být odklon od klasické kuchyně: „Změny nejsou drastické, nejsou převratné, nepropagují žádný alternativní směr ani biopotraviny. Receptury, které jsou využívány, pracují zhruba s obsahem 5 gramů na 10 porcí.“

přehrát

video UDÁLOSTI: Ještě více solí Turci nebo Maďaři

Anna Niklová také upozornila, že je velké množství soli i v potravinách, kde si to lidé neuvědomují. „Polotovary jsou největší problém, dochucovadla, instantní směsi, instantní omáčky,“ upozornila. Hodně soli je také ve slaných pochutinách, některé sušenky mohou představovat až polovinu doporučené denní dávky. Podobný obsah soli má ale třeba i bábovka.Sůl je obyčejná, sprostá chuť. Při rozumném omezení ale nezmizí Že by lidé dopadli jako proslulý král Já První a nakonec zoufale pátrali po soli, se podle Jiřího Bráta bát nemusejí. „Praktické zkušenosti ukazují, že lze snížit obsah soli o 10 až 15 procent, aniž by to mělo výrazné chuťové vlastnosti a ovlivnilo to technologické postupy,“ upozornil. Oproti pohádce by však ani omezení soli nemělo být absolutní. Sůl je v jídle důležitá kvůli chuti, ale také brání množení nežádoucích organismů v něm. Důležitá je i z technologických důvodů. „Nelze snižovat obsah soli úplně k nule, vždy tam nějaký musí být. Je to hlavně v pekárenských a masných výrobcích, případně některých procesech, kde dochází k fermentaci, například ve výrobě sýrů,“ podotkl Jiří Brát. Navzdory hrozícím zdravotním problémům při nadměrném používání stále platí i to, že je sůl čili chlorid sodný v rozumné míře zdravý. Sodík i chlor jsou v těle potřeba například ke správnému fungování svalů a nervů. Doporučených pět gramů denně však za obvyklých okolností stačí. Kolik soli v každé potravině je, potom jedlík může vždy snadno zjistit – údaj je uveden na etiketě.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...-soli-je-umeni-vzkazuje-hlavni-hygienik

ČRo - cb.cz Devět pravidel půstu – místo masa luštěniny, denně zeleninu, více obilí a další tipy ČRo - cb.cz str. 0 / carovani Petr Stupka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 24.2.2016

zpět Doba předvelikonočního půstu nabízí možnost, jak na pár týdnů pozměnit navyklý jídelníček. Kuchař Petr Stupka doporučuje dodržovat deset pravidel. Přinesou vám příjemnou změnu, a proto se jimi můžete zkusit řídit i v jiných ročních obdobích. Poslechněte si celý pořad1. Místo masa jez luštěniny Hrách, fazole, čočka, cizrna, sója a boby jsou jednoznačně nejlepšími zdroji bílkovin. A to nejen co do kvality, ale i vzhledem k ceně. Kvalitní hovězí zadní maso je třikrát dražší než luštěniny, z nich získáte srovnatelné množství živin.2. Když maso, tak z rybyO tom, jak jsou ryby prospěšné, jsme mluvili již mnohokrát. Bohužel stále ještě jich jíme velmi málo oproti jiným národům. Rybí tuk je jediný opravdu ozdravný omastek z říše živočichů a rybí maso je nejsnáze stravitelné.3. Sýry místo uzenin Ceny uzenin a sýrů jsou téměř stejné a určitě odrážejí i kvalitu. Zkuste proto namísto balíčku s nějakou krájenou uzeninou koupit kousek sýra. A nejlepší je nešetřit a koupit si kvalitní tvrdý sýr namísto levného šunkového nářezu.4. Více obilí a zrnek a méně hladké mouky Celozrnná mouka je zdrojem síly a energie, obsahuje ochranné látky a prvky, které naše tělo nezbytně potřebuje. Pozor ale na pekaře, jež pečivo jen přibarvují, aby bylo tmavé, ale s jeho celozrnností jsou na štíru. Dále nezapomeňte, že obiloviny a zrnka by měla tvořit více než polovinu jídelníčku.5. Méně mastit a jenom olejem Některé vitaminy potřebují tuk, aby se rozpustily a byly prospěšné našemu tělu (vitaminy A, D, E, K). To věděli už naši předkové, kteří si na čas půstu připravovali různé oleje ze semínek. My se s lisováním nemusíme trápit, stačí si v obchodě vybrat.6. Denně na stole zeleninu a ovoce Rozhodně nemusíte kupovat exotické ovoce a drahou nesezónní zeleninu. Skvělé je zelí, mrkev, celer, cibule či pórek.7. Oříšky a semínka místo chipsů a krekrů Místo regálů s drahým a nezdravým chroustáním najděte v obchodě poličku se sušeným

ovocem, oříšky a podobnými poklady.8. Sladké ano, ale bez rafinovaného cukru V kuchyni používejte tmavý třtinový cukr a hlavně med, případně tmavou melasu či javorový sirup.9. Nejzdravější je čerstvé a kvalitní Čerstvé a pravidelné jídlo je základem. Kvalitní potraviny sice stojí v obchodě více peněz, ale je to ta nejlepší investice, jakou můžete udělat.http://www.rozhlas.cz/varimesrozhlasem/portal/Máte v době půstu chuť na sladké? Zkuste výborné a zdravé sušenky z ovesných vloček, potěší každého a navíc docela dlouho vydrží.Ovesné sušenky s kokosemSuroviny: 150 gramů jemných ovesných vloček 1 vejce 50 mililitrů mléka lžíce medu 30 gramů oleje nebo másla 50 gramů hladké mouky 30 gramů strouhaného kokosu 100 gramů sušeného ovoce - rozinky, brusinky, meruňkySušené ovoce nakrájejte na drobné kousky. Pak všechny suroviny smíchejte do stejnorodé hmoty. Nechte deset minut odležet.Namočenýma rukama tvořte z těsta stejnoměrné kuličky. Ty skládejte na plech vyložený pečicím papírem a až na něm kuličky rozmáčkněte na malé bochánky. Pečte při teplotě 180 stupňů, až sušenky lehce zčervenají.Nejlépe chutnají s jogurtem a brusinkovým kompotem, výborné jsou ale i samotné.Tradiční postní pokrmy Vyzkoušejte moderní půst! Budete se cítit svěžeCo se mlsalo během půstu?

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1587162

ČRo - dvojka.cz Prokazatelné jedy v potravinách jsou uznané za bezpečné, říká Anna Strunecká ČRo - dvojka.cz str. 0 / kupredudominulosti Martina Kociánová,Ladislav Henek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

1.3.2016

zpět Žít zdravě, jíst zdravě, pít zdravě, dýchat zdravě. Ta snaha zaměstnává tisíce lékařů, vědců, obezitologů i zemědělců, a je určitě touhou mnoha z nás. Jaké proměnné jsou tedy ve hře? Móda velezdravé stravy, cena potravin, potraviny, které máme běžně k dispozici a otázka, zda vůbec víme, co je našemu zdraví prospěšné, když každá nová vědecká studie vyvrací tu předchozí.Navíc stále častěji se dozvídáme, že ve specializovaných obchodech, kde bychom měli najít jen to nejlepší z nejlepšího, se někdy ukrývají horší potraviny než u stánku s rychlým občerstvením. Že bychom nakonec opět museli sáhnout k tomu krajnímu řešení a přizvat ke spolupráci zdravý rozum?Hostem Martiny Kociánové byla profesorka fyziologie Anna Strunecká. Je držitelkou ceny České neuropsychofarmakologické společnosti i Ceny Aloise Alzheimera. V roce ‘95 ji americký biografický ústav zvolil ženou roku. Také je držitelkou anticeny Českého klubu skeptiků Sysifos. Mimo jiné je autorkou knih Doba jedová i Jak přežít dobu jedovou.U aspartamu neplatí všeho s mírou, ten nepatří do domácnosti vůbecMartina: Vy se stravě, jejímu složení a jejímu působení na lidský organismus věnujete už léta, zkoumáte, píšete. O čem jste vy momentálně přesvědčená, že je v naší potravě to nejškodlivější a čemu vy sama se vyhýbáte jako čert kříži?Anna Strunecká: Mým životním povoláním je fyziologie, takže vím, co lidskému tělu pomáhá a co mu škodí. Je mi 72 let a jsem zcela zdravá, takže je vidět, že si přeci jenom umím jídlo vybírat.Já radím, aby se lidi vyhýbali všem potravinám, které mají dlouhou trvanlivost. Aby se vyhýbali všemu umělému. Umělým sladidlům, umělým chutím, umělým vůním. Ty se dávají do potravin, aby margarín nebo popcorn voněl jako máslo. I ta umělá vůně je nesmírně škodlivá záležitost.Také v poslední době velmi silně musíme varovat před fruktózou. To je ovocný sirup, každý si myslí, že je zdravá. A ono vlastně se to stává dalším novým skrytým nepřítelem, kterého lidé neznají.Milan Calábek: Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocíMartina: Existují na našem trhu a v našich spižírnách opravdu, ale opravdu škodlivé potraviny, anebo je to všechno jen věc míry a množství?Anna Strunecká: Zlaté pravidlo je všeho s mírou. On toho lidský organismus vydrží hodně a jsme od přírody vybaveni mnoha ochrannými mechanismy, všelijakými pufračními mechanismy, takže lidské tělo se dokáže ubránit.Dokáže odstranit, vyloučit to, co je škodlivé, ale když je toho moc, tak je toho příliš. A právě proto, že se tak změnila skladba potravin, že se tak změnil náš životní styl, tak to naše tělo je v podstatě přesycené. Jsou přetažené všechny obranné homeostatické mechanismy, takže potom kolikrát stačí trošku

něčeho a jak se říká, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.A my s mým kolegou, spoluautorem, toxikologem, profesorem Patočkou pořád zdůrazňujeme, že v současné době se uplatňuje takzvaný koktejlový efekt. To znamená těch látek, které na nás působí, je hodně. V laboratoři se zkoumá, když se krysám dává celý život aspartam, co to s nimi udělá.Jenomže my k tomu aspartamu máme spoustu dalších a dalších věcí. Každý člověk jí jinak, a každý člověk je v jiném prostředí vystavený něčemu jinému, a má určité genetické dispozice, určité slabiny, určité problémy, že jeho ledviny třeba nefungují, jak by měly.U aspartamu neplatí všeho s mírou, ten nepatří do domácnosti a do naší kuchyně vůbec.To znamená, že ve výsledku každý člověk je jedinec, na kterého může působit jedovatě něco, co druhému neuškodí.Co se týká aspartamu a umělých sladidel, tak tam vám umím vysvětlit krok po kroku, jak jsou nezdravé a proč. To prostě věda ví, a jestliže vím, jak to škodí na buněčné a molekulární úrovni, tak nemůžu nikoho přesvědčovat o tom, že mu to neškodí a že se toho nemusí bát. Aspartam je v 9000 druzích amerických potravin. Je to velmi dobře obchodovaná komoditaMartina: Ale aspartam v našich potravinách je.Anna Strunecká: Abo je. V Americe ho mají v 9000 druzích potravin a aspartam schválila Evropská agentura pro bezpečnost potravin jako bezpečné éčko.Martina: Jak si to vysvětlujete, když vy sama říkáte, že dokážete krok po kroku na té buněčné i molekulární bázi vysvětlit, co to s naším organismem dělá?Anna Strunecká: Podívejte, já pro to mám jediné vysvětlení. Umíte si představit, co by to udělalo se světovou ekonomikou? Kdyby se do devíti tisíc druhů potravin zakázalo dávat aspartam? Toho se vyrábí miliony tun ročně. To je velmi obchodovaná komodita a v literatuře najdete stovky publikací, které dokazují, jak je aspartam škodlivý a zase najdete stovky a desítky publikací, které dokazují, že škodlivý není.Věda přináší kontroverzní nálezy, taky záleží na tom, kdo tu studii platil. Třeba výrobci aspartamu mají studii, že aspartam neškodí ani fenylketonurikům. To jsou lidi, kteří neumějí metabolizovat fenylalanin. Aspartam se skládá ze dvou aminokyselin a fenylalanin je jedna z nich.Čili i evropská EFSA tedy říká, že pro fenylketonuriky aspartam vhodný není, ale najdete vědecky dokázané, že jim to neškodí. Představte si, že někdo dal dohromady skupinu lidí, pro které je tahle ta látka vysloveně škodlivá a jedovatá. A že jim zřejmě zaplatil, aby byli ochotni 14 dní nebo měsíc tuhle tu látku do svého těla dostávat, a podali důkaz, že to přežijí a že jim to neškodí. To jsou absurdity, se kterými se dneska bohužel i v té vědě setkávám.Aspartam vyvolává přejídání a obezitu. Navíc do těla vylučuje v Česku tak nechvalně známý metanolMartina: A co když se mýlíte vy? Je to možné třeba zrovna tady v tom případě nebo v jiných? Protože ten náš posluchač, čtenář je neustále konfrontován s tím, že ač v daném oboru není odborníkem, ale je uživatelem, ať už jídla nebo vůní a musí se rozhodnout a neví jak. Neví, co je správné.Anna Strunecká: Já vám to na tom příkladu aspartamu vysvětlím krok po kroku. Aspartam má navodit sladkou chuť, protože člověk má rád sladkost. Je to dokonce až závislost na sladkém. No a někdo si myslí, že chce žít zdravě a nebude sladit cukrem, ale bude sladit aspartamem.Aspartam vám podráždí chuťové pohárky na jazyku. Ty vyšlou do mozku zprávu, že jste pozřela sladkou chuť, potravinu, mozek dá signál do střev, že přichází sladká potrava, ale žádná potrava nepřichází. Střeva vyloučí hormon hladu ghrelin a výsledek je, že člověk má hlad a dožaduje se té potravy.Další hormon leptin je hormon nasycenosti, a ten na základě toho signálu, že dostáváme sladkost, se taky uvolní. Ale zase mu žádná zpráva o tom, že je tělo nasycené nepřichází. Takže se stává s tím leptinem totéž, co se stává s inzulinem u diabetiků, že tělo ztrácí citlivost na leptin.Aspartam tak vyvolává přejídání a obezitu. Lidi jedí víc a přitom ho údajně bereme proto, abychom netloustli. Když aspartam spolknete, tak on se už při třiceti stupních celsia rozkládá. A rozloží se na ty dvě aminokyseliny, které jsem jmenovala plus metanol, který je součástí té molekuly.V České republice nemusím nikoho přesvědčovat, že metanol zdraví neprospívá. Když vypijeme lahev Coca-coly, tam i výrobce uvádí, že v jedné láhvi oslazené aspartamem je 56 mg metanolu. Pravda, po tom neoslepneme, ani nás to nezabije.Když si hodíme aspartam do kávy, udělá se tam jenom trochu toho metanolu, ale metanol nám játra rozloží na formaldehyd, a to už je prokázaný karcinogen. A ten se naváže na naše nukleové kyseliny a tam se hromadí, hromadí a hromadí.A když si budete 10 let každý den sladit kafíčko aspartamem, najednou se objeví rakovina a nikdo neví z čeho, nikdo nechytí aspartam za ruku. A ta kyselina aspartamová, ta druhá aminokyselina vám ještě způsobí, že ta rakovina rychleji poroste. Když si budete sladit pořád dál.A ta kyselina aspartamová dráždí glutamátové receptory a já varuji před glutamátem. To je přenašeč nervových vzruchů, který způsobí podráždění. Ale v tom mozku, tam je to velmi precizně regulované. Receptory máme i ve střevech a v srdci. A když toho glutamátu jde moc a když sníme potravu ochucenou glutamátem, tak se obsah glutamátu v naší krvi zvýší dvacetkrát až čtyřicetkrát. To není jen tak něco. To jde prudce nahoru.A když se ten glutamát s tím aspartamem spojí a dráždí ty samé receptory, dochází k jevu, který už odborně nazýváme excitotoxicita, prostě ono to dráždí ty nervové buňky, až je to může udráždit k smrti.U atletů nastává někdy syndrom náhlé srdeční smrti. To se dneska vysvětluje, že když snědí nějaké jídlo ochucené glutamátem, zapijí to dietní Coca-colou a

mají málo hořčíku, který spotřebovávají při sportu, tak může přijít takový podmět, že to způsobí takovýto malér.Martina: Když vás poslouchám, tak bych řekla: pokud to tak je, tak s tím musíme něco provést. Ale vy říkáte, že existuje mnoho dalších studií, které to popírají. Takže opět se ptám za posluchače, kde hledat?Anna Strunecká: Podívejte se, třeba v Boloni existuje ústav pro výzkum rakoviny a tam zkoumají, já nevím, 10 let vliv aspartamu. A oni vědí, že když krmí myši a krysy od zabřeznutí, gravidity, kojení a potom ty mláďata celý život až do přirozené smrti aspartamem, tak je u nich vyšší výskyt nádoru.Že jsou obézní a vyvíjí se u nich diabetes druhého typu. Mají o tom nejmíň 10 publikací. Když EFSA rozhodovala o tom, jestli aspartam a glutamát vyhovují bezpečnostním pravidlům, tak výsledky tohoto ústavu vyřadili, protože prý jejich zvířata nesplňují přísné požadavky na definici laboratorních zvířat Evropské komise.Trans-mastné kyseliny v margarínech jsou našemu tělu cizí a jenom mu škodíMartina: V posledních měsících můžeme stále slyšet o tom, jak velmi škodí našemu tělu palmový olej. A já se musím zeptat, co si o něm myslíte vy? Je to skutečně pro naše tělo tak nebezpečný tuk, nebo je to spíše ekologická záležitost?Anna Strunecká: Vy jste skočila rovnou v těch tucích na palmový olej. Ale naše pohledy na to, které tuky, které oleje, které mastné kyseliny našemu tělu prospívají a které škodí, tak v průběhu mého života se velmi radikálně a často měnily.A já si troufám předem říct, že veškeré úsudky a tvrzení toto je zdravé, toto je nezdravé, že jsou dost nezralé. Většinou mně to ukazuje, z které literatury, z které množiny, z které doby ten autor, který si tohle odvažuje tvrdit, čerpá. Myslím si, že dneska prakticky žádný výživový poradce nemá právo striktně něco takového tvrdit.U tuků je rozdíl v tom, že oleje jsou tekuté a mají nenasycené mastné kyseliny a pevné sádlo, máslo jsou ty, které mají mastné kyseliny nasycené. A v minulém století vědci a lékaři, když chtěli omezit infarkty, přišli s teorií, že na vině jsou nasycené mastné kyseliny, sádlo, máslo. Byla to veliká celosvětová osvěta.Martina: To bylo tažení proti sádlu a máslu, které trvalo desítky let.Anna Strunecká: To proto, abychom konzumovali rostlinné oleje. Zpětně se říká, že za tímhle tažením byly zejména zase komerční zájmy. Američani hlavně. Výrobci sóji potřebovali dát na trh sójový olej.Ukázalo se, že počty infarktů se nesnižují, naopak srdečně-cévní onemocnění se stále zvyšuje. V tom se objevil problém s margaríny, protože když se ztuží oleje, tak v tom procesu ztužování dochází ke vzniku takzvaných trans-mastných kyselin, ty jsou našemu tělu cizí a jenom mu škodí. A zase můžou být příčinou srdečně-cévních onemocnění a dalších problémů.Varuji před sušenkami, sladkým pečivem, dezerty a levnými čokoládamiMartina: To se týká všech rostlinných margarínů?Anna Strunecká: To se týká všech, pokud jsou ztužované. Když jsou emulgované, tam je to zas jiný technologický postup. Ale ztužované tuky obsahují ty trans-mastné kyseliny. Protože se to poznalo, že trans-mastné kyseliny škodí, tak zase EFSA vydala omezení, že i ty margaríny smějí obsahovat jenom 5 % trans-mastných kyselin.Jenomže v takových sušenkách, pečivu, v dezertech, které mají polevy, náplně, které dlouho vydrží, v levných čokoládách, co se jmenují čokolády, ale jsou to spíše cukrovinky, tak tam jsou právě tyto trans-mastné kyseliny ve větším obsahu než jenom těch 5 %.Čili před tím já varuji a souhlasím se všemi, kteří varují i před ztuženými margaríny.Já jako fyzioložka jsem se léta zabývala fosfolipidy. A fosfolipidy, to jsou tuky, které obalují všechny buňky našeho těla, a my máme v těle triliony buněk.Fosfolipidy obsahují dvě mastné kyseliny. Jedna je nasycená a jedna je nenasycená, a ty se denně obměňují. A představte si mozek, když pořád musí obměňovat svoji skladbu, všechny orgány v těle, čili my potřebujeme každý den i nasycené, i nenasycené mastné kyseliny. Může vám tedy někdo tvrdit, že nemáte jíst nasycené tuky? Že nemáte jíst máslo, sádlo?Kyselina laurová v kokosové oleji je elixírem životaMartina: Tvrdili nám to dost dlouho.Anna Strunecká: Doporučuji hlavně přepuštěné máslo, my to dneska nazýváme z ájurvédy ghí, ale u nás je také známe, naše babičky mu říkaly šmolc. Takže kdo chce mít opravdu zdravé máslo, ať si ho přepustí, protože tím se odstraní cholesterol a nezdravé látky. A ta kyselina máselná je pro tělo potřebná.Sádlo má nejbližší složení tukům lidského těla. My tuky potřebujeme nejenom jako zdroj energie nebo izolaci, ale hlavně na výstavbu našich buněk a spousta hormonů a dalších biologicky důležitých látek. Navíc jsou látky, které jsou rozpustné jen v tucích.A abych se vrátila k tomu palmovému oleji, já osobně si myslím, že tažení proti palmovému oleji je zejména pod vlivem ekologů, kteří brojí proti kácení deštných pralesů a domovu orangutanů. Mají samozřejmě pravdu.Když ale vezmete to ovoce, z kterého se to dělá, tak to je velmi zdravé a velmi užitečné. Někteří kritici ale říkají, že když se olej palmový udělá, tak že už řada těch užitečných složek zoxiduje a že už to není ono.Taky nás možná mate to, že ti odpůrci nasycených tuků pořád vidí, že palmový olej nebo můj oblíbený kokosový olej, který je ve stejném ranku, tak jsou v našich podmínkách tuhé. Tam v tom prostředí odkud jsou, tam je větší teplo, tam jsou tekuté. U nás jsou tuhé a obsahují nasycené mastné kyseliny.Ale tou nasycenou mastnou kyselinou, tím tajemstvím, tím elixírem života je kyselina laurová. A kyselina laurová zvyšuje dobrý cholesterol, snižuje riziko infarktu. V těle se přeměňuje na monolaurin, který má antivirové, antimikrobiální účinky, je dobrý proti parazitickým prvokům, proti plísním. Proto se používá i v kosmetice.Protože jsem se zabývala dlouhá léta

výzkumem Alzheimerovy nemoci, tak mě fascinuje, že u kokosového oleje bylo prokázáno, že on vylepšuje paměť. Když člověk začne zapomínat, když začne prostě ztrácet kognitivní schopnosti, tak kokosový olej ho dokáže dokonce ještě vrátit zpátky. Takže jedna až čtyři čajové lžičky kokosového oleje, to já považuju za takový elixír pro seniory.Martina: Lidé odborníci, kteří varují před palmovým olejem, většinou jedním dechem varují právě i před kokosovým olejem. A náš posluchač je opět zmatený stejně jako já, protože říká: tak co, ví to vlastně vůbec někdo? Mě by zajímalo, zdali to opravdu jde zjistit. Zdali můžeme v tom celém mechanismu těla skutečně zjistit, že určitý olej dělá dobře všemu a ne, že dělá dobře, řekněme, paměti, ale zároveň se ukládá v játrech nebo způsobuje jejich ztučnění a podobně.Anna Strunecká: Já jsem se právě dívala, než jsem sem šla, na ty poslední studie z roku 2015 jak to tedy s tím palmovým a kokosovým olejem je. My máme měřítko cholesterol, HDL hodný cholesterol a špatný cholesterol LDL.U těchto olejů na stovkách tisících pacientů, kteří ty oleje dostávali v dietě po dvacet jedna dní, nejnovější studie prokazují, že se jim zlepšil profil. Že mají víc HDL.Ale já vím, že se dají najít práce, třeba před 15 lety, že kokosový olej zhoršuje tenhle ten poměr. No, a teď je otázka, kdo a kdy a proč ty které studie dělal, a jako já ve svých knížkách často kladu tu otázku, čemu má tedy člověk věřit.Věřte svojí intuici. U palmového oleje si myslím, že funguje. Mezi lidmi je téměř fobie vůči palmovému oleji.U palmového oleje je určitý problém v tom, že on se používá v sušenkách, v hotových potravinách, ve všem. A já neznám tu technologii výroby, ale je dost pravděpodobné, že tam se ztužuje, takže tam vznikne víc těch trans-mastných kyselin.Navíc já před těmihle výrobky varuji proto, že obsahují hodně hliníku, který je pro tělo nezdravý, takže já prostě bez ohledu na to, jestli palmový olej škodí nebo neškodí, tak já bych prostě sušenky, dezerty, tohle všechno s těmi tukovými náplněmi radila nekupovat.Záznamy pořadu najdete v Archivu pořadůMilan Calábek: Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocíVíme, co jíme? I. díl: Jaké látky jsou v potravinách nejškodlivější?Opravdu víme, co jíme?


ČRo - olomouc.cz Je váš pes uražený a nechce se s vámi bavit? ČRo - olomouc.cz str. 0 / doporucujeme Zora Ježková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.2.2016

zpět Také téma psí urážlivosti řešil tentokrát ve Zvěřinci, v naší chovatelské poradně, veterinární lékař Michal Tesař. Do vysílání volala posluchačka z Moravské Třebové a stěžovala si, že se s ní, ani s nikým z rodiny, jejich malá jezevčice uraženě nebaví.Fenka začala hárat a nelíbí se jí, že jí majitelka pořídila kalhotky, které teď musí nosit. Ale to není vše. Fenečka si vymýšlí s krmením, nechce žrát maso, pak si dá kombinaci masa s granulemi a posluchačka se bojí, zda to fence nemůže ublížit.Veterinář Michal Tesař upozorňuje, že pokud psa krmíme uvařeným masem, nesmíme zapomenout, že takto upravené maso ztrácí vápník, vitamíny a celou řadu dalších důležitých látek. Je proto nutné pejskovi do žrádla přidávat k masu i další složky, jako je zelenina, vláknina a minerální doplňky.Pokud krmíte pravidelně granulemi, které jsou masem pouze lehce přichuceny, není to problém. Ale nepřehánějte to, protože dodáním masa ke kvalitním granulím opět narušujete správný poměr mezi výživovými složkami.A odpověď odborníka na druhou část dotazu, tedy: „Co dělat, když náš pes trucuje a nebaví se s námi?“Rada je jednoduchá: Vydržet!Také další zajímavá témata jsme ve Zvěřinci otevřeli.Tak třeba: Jaké vážné problémy může v pozdějším věku psa způsobit nesestouplé varle, jak marodí chameleon, když ho chováte v nevyhovujících podmínkách, co dělat s bišonkem, který má každou chvíli blechy a posluchačka jej nechce stále koupat, a nebo existuje-li také jiný způsob odčervení koček než podáváním tabletek?Kočky jsou totiž známé svojí svéhlavostí a nacpat do nich jakékoliv tabletky často bývá nadlidský úkol.A odpověď veterináře Michala Tesaře? Pozitivní: Existují i další cesty. Poslechněte si víc ve Zvěřinci, veterinární a chovatelské poradně Českého rozhlasu Olomouc.Klíšťata zahájila sezónuPozor na víkendové průjmy vašich čtyřnohých mazlíčků


ČRo - sever.cz Vepřové medailonky s Cajun kořením ČRo - sever.cz str. 0 / varime Stanislava Brádlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.2.2016

zpět Cajun je umletá nebo v hmoždíři rozdrcená směs koření – základem je sůl, bílý a černý pepř, chilli, oregano, tymián, sušený česnek a cibule, může tam být i římský kmín, hořčičné semínko nebo fenykl. Dá se koupit i hotová směs. Suroviny:4 plátky vepřového masa – z kýty nebo pleckakoření Cajun (nebo jiná směs podle chuti)2 lžíce olejemalé brambůrkyPostup:1. Maso jemně naklepeme, posypeme kořenící směsí a necháme chvíli odležet.2. Dáme vařit malé brambůrky ve slupce, a když jsou uvařené, oloupeme je a rozkrájíme na půlky.3. Rozehřejeme pánev s olejem, vložíme připravené maso a po obou stranách opečeme. Pak maso odložíme na teplý talíř a v tuku po něm opečeme brambůrky.4. Podáváme na teplém talíři, zdobíme zeleninou podle chuti.Vepřové maso v mrkviVepřové řízky s hruškamiVepřové špízy s arašídovou omáčkouVepřový plátek na zeleném pepři


ČRo Radiožurnál Veterináři stáhli z trhu mražené filety z mečouna. Maso obsahuje rtuť 26.2.2016

ČRo Radiožurnál str. 4 18:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka -------------------Veterináři stáhli z trhu tři sta kilogramů mraženého mečouna. Obsahoval dvojnásobně víc rtuti, než je povoleno. Obchodníci už víc než tunu masa prodali. Tereza BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Ryby původem z Vietnamu prodával řetězec Makro. Jde o výrobek značky Sashimi Swordfish Loin. Pokud ho mají lidé stále doma, můžou ho do prodejny vrátit, radí mluvčí veterinární správy Petr Pejchal. Petr PEJCHAL, mluvčí veterinární správy -------------------Pro tu identifikaci je důležitý datum spotřeby a to je 3. dubna 2017. Pokud tam je uvedeno datum spotřeby po rozložení, tak je to 7. února 2016. Tereza BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Akutní nebezpečí podle veterinářů lidem nehrozí. Zásilku masa s vyšším obsahem rtuti buď zlikvidují nebo vrátí do Vietnamu. Tereza Bartůňková, Radiožurnál.

ČT 1 Příliš soli v českém jídle 24.2.2016

ČT 1 str. 18 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------Patnáct až šestnáct gramů soli - průměrná denní spotřeba obyvatel Česka. Patří tak k jejím největším konzumentům na světě, ještě víc solí Turci nebo Maďaři. V takovém množství je pro zdraví škodlivá. Způsobuje vysoký krevní tlak. Ke snížení její spotřeby teď vyzval hlavní hygienik Vladimír Valenta. Oslovil i výrobce potravin, školní jídelny nebo restaurace. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------Pět gramů soli, to je maximální doporučená denní dávka podle Světové zdravotnické organizace. Jenže jak její spotřebu uhlídat, ví jenom málokdo, a tak jí Češi denně snědí asi třikrát víc. Sůl je totiž téměř ve všech potravinách. Anna NIKLOVÁ, Státní zdravotní ústav -------------------Často si ani její přítomnost neuvědomujeme. Pečivo, pekárenské výrobky, masné výrobky, polotovary, ty jsou největší problém. Dochucovadla, instantní směsi, instantní omáčky. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------Pozor je potřeba si dát logicky u slaných pochutin. Tady je soli opravdu hodně. Třeba v těchhle sušenkách je polovina doporučené denní dávky. Další v řadě jsou uzeniny a sýry. Třeba tenhle stogramový obsahuje jedna celá osm gramů soli. A překvapení na závěr. Doporučenou denní dávku soli pokryjí i dvě takovéhle bábovky. Přílišné solení přitom znamená riziko vysokého krevního tlaku hypertenze. Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR -------------------Přináší i další nemoci a další komplikace, zvýšený výskyt infarktu myokardu, zvýšený výskyt poruch ledvin, zejména cévní mozkové příhody také a i třeba takových onemocnění, kde bychom to jako třeba laici nemuseli čekat, osteoporóza. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------Proto chce hlavní hygienik solení v Česku omezit. Už se zaměřil na školní jídelny a nemocniční kuchyně. Oslovit chce taky restaurace a české výrobce potravin. Jiří BRÁT, Potravinářská komora ČR -------------------Snížení lze udělat v řádu někde deseti, patnácti procent, aniž by to běžný spotřebitel moc poznal na chuti. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------A zdravotní nezávadnosti. Sůl totiž výrobci v řadě případů výrazně omezit nemůžou, brání totiž množení mikroorganismů, a proto je podle hlavního hygienika důležité, aby si lidé potraviny hlídali i sami a četli etikety, kde je obsah soli uveden. Filip Jeníček a Barbora Brunclíková, Česká televize.

Test

1.3.2016

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Iveto, víš kolik je 8 a 8? Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------To ví každý. 16. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Špatně. 20. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Jak to? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------To je i s DPH. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Fámy a špatné vnímání reality. Vše uvedou na správnou míru Černé ovce. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Hezký podvečer. Jak kvalitní jsou obědy, které dostávají senioři domů? Tím se budeme zabývat v testu. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A pak se budeme ptát na jeden problematický odtah auta. Jak známo, láska prochází žaludkem. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Pokud nám nechutná, tak se nedá mluvit ani o lásce ke kuchaři. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Ale nejde jenom o chuť. Důležité je také složení jídla. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Po některých pokrmech se může složit i zdravý člověk. Hana VEČERKOVÁ, redaktorka, MF Dnes -------------------Tentokrát nás zajímalo, jaká je kvalita stravy, kterou dostávají senioři od různých pečovatelských nebo sociálních, ale i komerčních služeb. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Testující uložili obědy do jídlonosičů a v chladícím voze je převezli do Prahy. Jídla putovala na analýzy.

Hana VEČERKOVÁ, redaktorka, MF Dnes -------------------Druhou várku obědů jsme předložili k ochutnání čtyřem porotcům. Věra VODIČKOVÁ, nutriční terapeutka, Domov Sue Ryder, o.p.s. -------------------Ta strava by v základním principu měla být hlavně pestrá a měla by být složená z kvalitních surovin. Co je zásadní, tak je to, aby ta strava byla dobře stravitelná. A potom takové věci, jako je příjem kvalitních bílkovin, vitamínů, vitamín D, vápník. Václava KUNOVÁ, odbornice na výživu -------------------Nejhorším jídlem bylo jídlo dodávané rozvážkovou službou v Brně, kde jsme ochutnávali řízek, ovšem z uzeného masa, které už samo o sobě je velmi slané. Tam byl ze všech jídel nejvyšší obsah soli, bylo to 12,5 gramu v tom celém obědu, což je více než dvojnásobek denní maximální doporučené dávky. Z hlediska senzorického to byla opravdu hrůza. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Sůl je možná nad zlato, ale jenom v přiměřeném množství. Doporučená denní dávka je 6 gramů soli. Některé testované obědy obsahovaly kolem 12 gramů. To je hodnota, která může významným způsobem ovlivnit naše zdraví, bohužel negativně. Václava KUNOVÁ, odbornice na výživu -------------------Způsobuje zvyšování krevního tlaku. A je zapotřebí říct, že většina seniorů bere léky na snížení krevního tlaku. A z druhé strany potom tím nevhodným jídlem si ten krevní tlak zvyšují. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Knedlíčky v polévce, kterou rozvážela Pečovatelská služba města v Blansku, nechutnaly po mase ale po mouce. Vepřové maso bylo tuhé, brambory přesolené. Slaná byla i moukou zbytečně moc zahuštěná kapusta. Obsah soli téměř dvakrát převyšoval doporučenou denní dávku. Kromě jídel posuzovali testující týdenní jídelníčky jednotlivých pečovatelských a sociálních služeb. Jak byli spokojeni? Václava KUNOVÁ, odbornice na výživu -------------------Vepřové maso je králem jídelníčku a knedlíky se objevují také třeba třikrát z pěti dnů, což je opravdu hodně velké množství. Ryba se vyskytuje minimálně, někdy vůbec. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Jihoměstská sociální v Praze přivezla zelnou polévku bez chuti zelí. Byla to jen zahuštěná, chuťově nepříjemná voda. Knedlík byl dobrý, maso příliš tuhé. Testujícím vadila v omáčce pachuť papriky. Oběd měl vysokou energetickou hodnotu, která byla dána vysokým množstvím tuku a sacharidů. Testující také zajímal obsah vitamínu C, který je součástí prevence kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a nádorových onemocnění. Václava KUNOVÁ, odbornice na výživu -------------------Senior by měl za den přijmout něco okolo 100 miligramů C vitamínu. Když jsme potom se snažili zakomponovat to dodávané jídlo do jídelníčku celodenního, tak jak někteří senioři uváděli, tak vlastně řada z nich se dostávala maximálně na 20 % denní doporučené dávky. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A jaké jídlo přivezla seniorům Farní charita v Neratovicích? Vodovou polévku téměř bez chuti s rozvařenou zeleninou. Čočka byla dobrá, ale maso velmi tučné. Byly v něm nejedlé chrupavky.

Analýzy prokázaly, že v jídle bylo hodně tuku s vysokým množstvím nasycených mastných kyselin. Kuchaři sice nešetřili solí, zato vitamínu C bylo v jídlech poskrovnu. Zeleniny bylo málo. A ta, kterou testující objevili, byla rozvařená. Kvůli tomu se nutričně cenné látky ztratí a nevábně vyhlížející zelenina nepřidá pokrmu ani na atraktivitě. Václava KUNOVÁ, odbornice na výživu -------------------Ta zelenina byla vlastně ne převařená, ale úplně totálně rozvařená, že už potom ten senzorický vjem byl špatný, kašovitý. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Zemědělské družstvo v Chýšti rozváželo hovězí polévku s rýží, která byla moc slaná. Maso španělského ptáčka bylo měkké, kus tučné slaniny by v jídle být nemusel. Celý oběd byl hodně slaný. Problematická byla kvalita tuku. Tento pokrm vyčerpal 59 % denního příjmu nasycených mastných kyselin. Václava KUNOVÁ, odbornice na výživu -------------------Nejlepší jídlo bylo z Brna, pečovatelská služba Brno-střed. Byla to vepřová líčka, která byla i ze senzorického hlediska velmi dobře udělaná, měla měkkou konzistenci, ale přitom vlastně to nebylo na úkor nutričních hodnot. Nutriční hodnoty byly v pořádku, obsah tuku byl nižší, obsah soli nebyl samozřejmě nízký, ale oproti ostatním testovaným dopadlo toto jídlo trošku lépe. Hana VEČERKOVÁ, redaktorka, MF Dnes -------------------Všechny ty pokrmy do jednoho měly vyšší množství soli, než kolik by měl člověk přijmout za celý den. Když si k tomu dá nějakou snídani, chleba, pečivo, k tomu šunku nebo sýr, tak do sebe dostane množství soli, které je skutečně extrémní a může jeho zdraví až ohrozit.

ČT 2 1:50 000 000 světa 28.2.2016

ČT 2 str. 1 10:30 Nedej se

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět David NOVOTNÝ, komentář -------------------Česká televize uvádí dokumentární film Ivo Bystřičana 1: raz, dva, tři, čtyři, pět, šest ... 50 milionům světa. Celý svět má rozlohu 50 milionů kilometrů čtverečních. Tady se na jednom čtverečním kilometru setkává 145 států. Je léto 2015 a v italském Miláně se koná Světová výstava EXPO. Velká věc. Během šesti měsíců 20 milionů návštěvníků. Tématem EXPO je, jak nakrmit planetu a získávat energii pro život. Státy tu mají reprezentovat svoje vize o budoucnosti, jak uživit lidstvo a energeticky to ustát. EXPO je dočasným modelem zítřejšího světa. Jaký teda bude? Nultý pavilon hned za branou nastoluje hlavní problémy, je nás čím dál víc, skoro miliarda lidí si o jídle leda nechává zdát, spotřebováváme obří množství energie, děti neznají hospodářská zvířata, protože ta jsou ukrytá za zdmi velkochovů, všemu dominují obří korporace a farmáři se ocitají v potížích. Zároveň třetina všeho jídla vyrobeného na světě nakonec skončí v popelnici. Jsou naše státy schopné s tím něco dělat? Až na pár výjimek teda moc ne. Není se co divit, že tahounem Evropy je Německo. I tady šéfuje. Soustředí se na společensky prospěšné technologické inovace. Německo se zdaleka nestará jenom o sebe, ale třeba i o to, jak se ve vysychající Africe dostat k vodě. Marion CONRADY, Německo -------------------V německém pavilonu ukazujeme základy, což je voda, půda, podnebí a také biodiverzita. Tady se

nacházíme v prostorách vody, kde ukazujeme systémy použitelné v Africe s nulovou spotřebou energie. Jde o to, jak čerpat vodu z níže položených míst například od malých vesniček, které nemají žádný zdroj energie. Je to hydraulický systém využívající pouze fyzikální zákony. Při stékání dolů vzniká podtlak, který zároveň žene vodu zpátky nahoru do vesnice bez jakékoliv další energie. Ten systém je německý, ale je určen pro Afriku. Pokud chceme mluvit o potravě a energii pro planetu, to je problém, který se netýká jenom Německa, ale celého světa a zejména afrických zemí, kde Německo realizuje řadu projektů. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Pro zemědělství Evropy má Německo taky řešení, které oprašuje historickou a polozapomenutou agrolesnickou metodu, která šetří půdu a má spoustu dalších výhod. Ludwika WOSKOWIAK, Německo -------------------Rozhodně je to inovativní. Je to pilotní projekt, prováděný na Braniborské univerzitě v Chotěbuzi. Představujeme tady jeden nápad, který se ze začátku zdá absurdní, ale vlastně dává velký smysl. Jsou to agrolesnické systémy. V zásadě jde o to, že se pole a lesy spravují společně. Zní to kontraproduktivně, ale ve skutečnosti není, protože polím může přítomnost lesa prospívat lepším mikroklimatem, ochranou před erozí a lepší biodiverzitou, protože lesy jsou domovem mnoha druhů zvířat a ptáků, a to všechno zlepšuje biodiverzitu. Marion CONRADY, Německo -------------------Samozřejmě se vždycky můžete ptát, proč tyhle peníze utrácíte za to a to, a to se týká i výzkumných projektů německých firem, které financují daňoví poplatníci. Když ale nebudete do těchhle věcí investovat, nic se nezmění. A EXPO je platforma, kde se dá mluvit o tématu, jež zajímá i německé daňové poplatníky, protože i ti chtějí jíst a hledat dobrá řešení. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Německo taky prosazuje decentralizaci energetiky. Pryč s obřími molochy, které stanovují podmínky výhodné jen pro sebe sama a brání rozvoji šetrných technologií. Rozvoj a inovace platí stát, stejně jako tenhle pavilon, protože v něm ukazuje svoje vize a nechce se o prostor dělit se soukromými firmami, jak to tady dělá hodně jiných států. Tam se pak pro samá loga nedá ani natáčet. Rakousko nechává člověka pohltit lesem, jeho tichem a vláhou. Jeho vláda jasně deklaruje, že chce chránit životní prostředí co největším důrazem na čisté zdroje energie. Žádné uhlí nebo atom, ale slunce, vítr a voda. Helmut DÖLLER, Rakousko -------------------Vydržíte pět týdnů bez jídla, pět dní bez vody, ale ani pět minut bez vzduchu. Je to potrava číslo jedna. Vzduch je důležitý pro nás pro lidi, ale i pro všechny ostatní formy života, a proto jsme tady vysadili 560 čtverečních metrů lesa. Náš les každou hodinu vyrobí vzduch pro 1 800 lidí a my si myslíme, a návštěvníci to potvrzují, že to s tématem EXPO souvisí. Je to velmi důležité. Není to jenom les, je to také ukázka toho, že si Rakousko váží své přírody, že je pro nás důležité používat obnovitelné zdroje energie, že náš pavilon je energeticky neutrální. Na celé střeše máme solární panely, takže si vyrábíme svou vlastní energii. Vyrábíme si energii, kterou potřebujeme. Jsme neutrální. Jsme v rovnováze. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Energeticky neutrální domy nevidí energetické kolosy rády. Takový dům si totiž energii vyrábí sám a nespotřebovává nic ze sítě. Používá solární panely nebo tepelná čerpadla. V Rakousku vyvinuli taky CO2 neutrální dům, který za 30 let vyrobí tolik energie, kolik emisí CO2 se vyprodukovalo jeho výstavbou a provozem. Čisté technologie mají v Rakousku politickou podporu. Helmut DÖLLER, Rakousko --------------------

Naše vláda na tohle téma klade důraz a je pro ni důležité. Myslím, že už asi třetina naší energie pochází z alternativních zdrojů. Myslím, že když budeme víc využívat slunce a vítr i nové způsoby a budeme se tomu věnovat ve výzkumu, určitě by to fungovalo dobře i bez jaderných elektráren. Mazen ALANSARI, Kuvajt -------------------Vlevo a vpravo vidíte, co se stane po prvním dešti. Celá poušť se zezelená. To ukazuje, jak je voda důležitá. Dokonce i poušť se probudí, a to skoro přes noc. Druhý den se probudíte a je zelená. Prakticky přes noc. David NOVOTNÝ, komentář -------------------I když nedostatek vody začíná ohrožovat všechny a nejvíc Afriku, tady se s tím snaží vyrovnat hlavně ropné státy jako Kuvajt, Katar nebo Omán. Ropa jim ubývá, v pouštích se nedá nic pěstovat a nechtějí čekat, až se ještě ke všemu ocitnou na suchu. Mazen ALANSARI, Kuvajt -------------------Je tu další důležitá věc, o které chceme mluvit, a to je recyklace vody. Voda je tak vzácná a důležitá, je pro nás tak významná, že se o ni dobře staráme. Takže získáváme vodu odsolováním a znečištěnou vodu recyklujeme. Odtéká do čističek, které vidíte tam vzadu. Tohle je kuvajtský závod na recyklaci vody. A díky přebytečné vodě můžeme začít zajišťovat to, o čem je řeč... tedy udržitelné dodávky potravin. Aktuálně testujeme hydroponickou kultivaci, tedy pěstování rostlin a zeleniny bez půdy, protože v Kuvajtu je poušť, která v sobě nemá dost živin pro zeleninu ani jiné rostliny. Takže hydroponická kultivace je skvělý způsob jejich pěstování, který nepotřebuje půdu. Suvenýr z Kuvajtu? osoba -------------------Děkuju. osoba -------------------Díky. Mazen ALANSARI, Kuvajt -------------------Nemáte za co. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Velká Británie zase představuje svět jako úl, do kterého travnatou džunglí míříme jako včely, které tam mají spolupracovat na společné bohulibé věci. Holt se bez představy neměnné společenské hierarchie s královnou Britové pořád neobejdou. Pouštní země Afriky jsou tady vytlačeny do společného areálu daleko od hlavní třídy EXPO. Spíš vystavují svůj folklor, než aby se zabývaly technologiemi řešícími problém vody. Moc vynálezů se tady nenajde, to koneckonců platí pro celé EXPO. Tak alespoň na papíře solární lahev, ve které slunce za pár hodin vyčistí vodu, aby byla pitná. Francie dokládá, že enviromentální řešení se neobejdou bez politické vůle na vládní úrovni a že pro širší změnu osamocené aktivity lidí nebo jednotlivé zlepšováky nestačí. Tady ukazuje svoji představuje změny potravinového systému a důraz na agroekologii. Kritizuje monokultury, monopoly a prosazuje diverzitu, tedy, jak se to řekne česky, rozmanitost. Marianne LE BA, Francie -------------------Podařilo se nám pracovat a přizpůsobovat bez nutnosti genetické modifikace, ale hlavní myšlenka je, že v přírodě se můžeme pokusit naplnit naše potřeby lepší výrobou bez použití chemikálií. David NOVOTNÝ, komentář --------------------

Tak a teď překlad francouzského vládního animáku. Naše stravovací zvyklosti mají zásadní vliv na to, kolik vážíme, zda jsme zdraví a jestli se cítíme dobře. To ale zdaleka není všechno. Asi se to nezdá, ale ovlivňuji taky budoucnost celého lidstva a naší planety. Je to nějak takhle. Rozrůstání města a globalizace stravovacích zvyklostí vedou k tomu, že se ohromně zvedá spotřeba masa a živočišných produktů. Pokud to bude takhle pokračovat, v roce 2050 bude spotřeba masa víc jak dvojnásobná, a pokud to nakonec dopadne tak, že devět a půl miliardy lidí bude jíst to samé, budeme mít pořádný problém. Abychom totiž nakrmili všechny žaludky na planetě, potřebujeme rozmanitost. Francie, Rakousko a Německo jsou jedni z mála, kdo mají nějakou vizi. Kromě pár neziskovek, které tady vedle korporací dostaly možnost se prezentovat. Jednou z nich je hnutí Slow Food. Stánek má až na samotném konci EXPO daleko od ostatních. A představuje rezolutní pohled na proměnu potravinového systému. Ludovico ROCCAFELLO, hnutí Slow Food -------------------Většina rostlin v naší zahradě je autochtonní, což znamená, že jsou to odrůdy přizpůsobené svému prostředí. V ekologickém systému najdete odrůdy, které jsou zvlášť vyvážené. A užitečné pro zbytek ekosystému. Pokud budete mít monokulturu nějakých plodin, pak nemáte ekologický systém a musíte dodávat pesticidy, chemikálie, hnojivo, a to není udržitelné. Pro teď nám náš systém stačí, ale co za dalších 50 let? Ten systém nefunguje. Naší zahradou chceme ukázat, že tenhle systém založený na rozmanitosti je odolnější. Tohle bude fungovat i za 50 let. Náš aktuální systém ale ne. A to je pro nás základní. David NOVOTNÝ, komentář -------------------S kým se o tom na EXPO ale bavit? Nejsou tady ani zemědělci, ani politici, ani představitelé potravinářského průmyslu. Mluvit se tu dá leda s PR reprezentanty pavilonů nebo dobrovolníky. Jakoby řešení ležela úplně jinde než tady. Ludovico ROCCAFELLO, hnutí Slow Food -------------------Stav našeho potravinového systému je velmi vážný. Každý rok na celém světě přicházíme o třetinu produkce, a to většinou během výroby. Jenom v Evropě je pouze 9 % pěstitelů ve věku do 35 let. Kdo pro nás bude pěstovat potraviny? Tohle je problém, který není jenom věc EXPA, je to problém, kterému čelí celý svět každý den. A tohle je naše odpověď. Proto tady na EXPO říkáme, že nezbytný je dialog se samotnými výrobci potravin. Tady žádní zemědělci nejsou. Jak tedy o tom máme mluvit? David NOVOTNÝ, komentář -------------------Zemědělec se tady stává hrdinou a mýtickou postavou. Není možné jej spatřit, přesto se v jeho existenci věří. Proto Itálie ve svém pavilonu vytvořila galerii hrdinů a mladé zemědělce nebo inovátory ještě za života staví jako figuríny na piedestal. Je to třeba Harald Gassar pěstující zeleninu podle principů permakultury. Andrea Rosani, který vytvořil software chránící úly před nebezpečím, nebo Francesco Cucari s aplikací pomáhající třídit odpad. Paolo SABATINI, Itálie -------------------Všichni tihle lidé mají něco společného. Používají nové technologie. Vystudovali a vrátili se k půdě. Je tu ta síla zemědělce propojená s technologií, což je jedno z řešení, které v italském pavilonu nabízíme - propojení tradice a inovace. osoba -------------------Zpráva od našeho sponzora, firmy Coldiretti. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Takzvaný Strom života, jako totem EXPO, tady plodí vzkazy sponzorů. EXPO sklízí kritiku, že přestože chce prý nakrmit planetu, jeho klíčovými a ukazovanými sponzory a účastníky jsou globální

korporace, které jsou s mnohými problémy v potravinářství spojeny. Jako jsou McDonald´s, CocaCola, Nestlé, Unilever nebo Monsanto. Piero GALLI, EXPO 2015 -------------------Často nás kritizují za partnerství s Coca-Cola nebo McDonald´s. I tyhle společnosti existují a jsou součástí našich životů. Jsou součástí potravinového řetězce a mají stejné právo o tom mluvit. David NOVOTNÝ, komentář -------------------No, takže asi tak nějak. Na rozdíl od spousty korporací většina států na svůj vlastní pavilon nemá peníze a musí se sdružit do hromadných tématických hangárů. Jak nakrmit planetu naše státy ale celkově zas tak nezajímá a místo toho propagují idylku svých zemí jako na turistickém veletrhu. osoba -------------------Vítejte v kouzelném polském pavilonu ve skrytém jabloňovém sadu. Všechno, co v životě hledáte, najdete v Polsku. osoba -------------------Tohle všechno jsou předměty ze Senegalu... a v nich je naše hrdost. Naše africká hrdost. osoba -------------------Brambory, nakládané okurky... a sůl, cibule... osoba -------------------Velmi romantické. Něžné. Kouzelné. osoba -------------------Tyhle pokrmy máme v Kataru pro zvláštní příležitosti, třeba ramadán. osoba -------------------My máme v podstatě tu expozici rozdělenou na šest energetických zón. Nyní jsme tady v zóně energy in tradition, pokračujeme energy in inovation, energy in adventure, energy in culture, energy in sport a ve středu energy in nutrition. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Kdo se tady na rozdíl od mnoha států budoucností fakt zabývá je paradoxně jeden supermarketový řetězec, vlastní ho přes sedm milionů družstevníků a tady na reálné prodejní ploše ukazuje, jak by obchod s jídlem mohl vypadat za pár let. Sám tlačí na dostupnost informací, na to, aby jídlo nejezdilo přes celou zeměkouli a aby lidi snižovali svoji ekologickou stopu při každém nákupu a brali svůj vliv trochu vážně. Sergio BANANI, manažer supermarketu -------------------To znamená, že se snažíme využít technologie, abychom získali více informací o tom, co jíme. Podle nás každý výrobek má svůj příběh, který začíná jeho narozením, což je u vína hrozen, a pokračuje celou cestou, která končí na našem stole. Chceme nabídnout víc informací o výrobku na digitálních obrazovkách. To je cíl supermarketu budoucnosti. Luca SETTI, manažer supermarketu -------------------Je to experiment. V tomto supermarketu ukazujeme různá možná řešení budoucnosti. Zatím je ale

tohle místo jedinečné. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Kdyby svět byl jako tohle EXPO, mohli by v něm jenom žít ti, kdo na to mají. Byl by úzkostlivě hlídaný se všude přítomnou armádou, policií a kamerami, elitu by tvořila čtvrtina států s výsadním postavením majitelů pavilonů, zbytek se ocitá v dodavatelském postavení mimo hlavní informační a komunikační dálnici. O řešení problémů by moc nešlo, za to o zábavu a konzum jo. Na EXPO 2015 chyběly státy severní Evropy. Ministr zahraničí jednoho z nich prý prohlásil, že jejich největší přínos a dar světu je jejich neúčast. Jediný z pavilonů se snaží návštěvníky zneklidnit a přesvědčit je, že jsou nedílnou součástí problému. Původně nezáměrně zrovna v době masového příchodu uprchlíků do Evropy experimentuje s naší schopností solidarity vůči neznámým druhým. Pavilon s několikaměsíčním sociálním experimentem vymyslelo nekonvenční Švýcarsko. Andrea ARCIDIACONO, Švýcarsko -------------------Tohle je zodpovědný supermarket, kde si můžete vzít, kolik věcí chcete, třeba kávy, ale víte, že když si vezmete příliš mnoho, pak nebude dost pro ty, kdo přijdou po vás. Každou věž jsme naplnili jenom jednou, pak už to je na návštěvnících. Hlavní poselství tohoto pavilonu je, že každý z nás může přispět například v boji s plýtváním potravin, pokud ve svém každodenním životě změní svoje chování. Máme tady jablka, švýcarská jablka různého původu, bio jablka, jablka Jonagold... V téhle věži vidíme, že jablka šla na odbyt víc než káva. Ale je na každém, aby si vzal tolik, kolik považuje za správné. Milánské EXPO byla příležitost posílit a konsolidovat vztahy mezi lidmi a zeměmi, ale v budoucnu by se výstava měla soustředit na politické otázky, ne jen turismus a zábavu. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Přestože v době EXPO proudily do Evropy davy uprchlíků a mnozí z nich taky hladověli kousek od areálu na milánském nádraží, na globální akci s tématem Jan nakrmit planetu se to nijak neprojevilo a EXPO zůstalo zcela imunní vůči dění za svým plotem. osoba -------------------A kdo je dneska v Maďarsku vítán? Kdo může překročit hranice? Agnes KARANCSI, Maďarsko -------------------O tom nechci mluvit. osoba -------------------A o čem chcete mluvit? Agnes KARANCSI, Maďarsko -------------------O pavilonu. osoba -------------------Ale ten zastupuje Maďarsko. Agnes KARANCSI, Maďarsko -------------------To ano, ale já nejsem politik. Ptejte se politiků. osoba -------------------Myslíte, že je to jenom věc politiků? Že se to netýká všech?

Agnes KARANCSI, Maďarsko -------------------Týká, ale... Můžu s vámi mluvit o našem pavilonu, ale ničem jiném. David NOVOTNÝ, komentář -------------------Nakonec mě na politiky odkazovali skoro všichni a byla to nejčastější a univerzální odpověď. Aneb, citace: "Já s vámi můžu mluvit jen o pavilonu." Konec citace. No, jakoby bez politiky, tedy odhodlání rozhodovat na základě vize ztrácela přítomnost na EXPO význam. Možná EXPO v Miláně narazilo na strop svého smyslu. V rychle proměnlivém a zhusta propojeném světě, který více než co jiného potřebuje vize a odhodlání je naplňovat.

denik.cz Češi hledají plodiny, které přežijí sucho 26.2.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /INFOGRAFIKA/ – V posledních letech stoupá riziko suchých období. Pravděpodobnost, že něco takového nastane, je podle vědců dokonce největší za posledních 130 let. Přestože se laikům může při pohledu na současné počasí zdát, že vody musí být dostatek, je stále sucho, což nyní pociťuje především sever a střed Moravy. Vyhlídky na změnu jsou zatím v nedohlednu, takže nezbývá než se přizpůsobit. Čeští odborníci dokonce hledají plodiny, které budou schopny si se suchým obdobím poradit. " Třeba ministerstvo zemědělství letos vybralo 29 výzkumných projektů, které hodlá finančně podpořit. Zhruba 60 milionů tak půjde do výzkumu technologií a postupů, které umožní efektivnější produkci zemědělských plodin v měnícím se klimatu. „Podpořeny budou rovněž projekty na zlepšení hospodaření s vodou v krajině," doplnil mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Grant ve výši téměř osm milionů korun získal například vědecký tým, který se od začátku dubna bude zabývat tím, které brambory v obdobích sucha pěstovat a jak. „V první fázi půjde o výběr vhodného genotypu brambor. Budeme testovat, jak je odolný vůči suchu. Potom se budou vyvíjet agrotechnické postupy jejich pěstování, kdy se výrazněji šetří s vodou," přiblížil Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, který se na tříletém výzkumu podílí. I když nelze převzít veškeré postupy, čeští vědci mají jakýsi svůj vzor. „V Izraeli dokázali malý zázrak, když při tom nedostatku vody se místní zemědělci stali jedni z předních pěstitelů brambor nebo vína," vysvětlil Čepl. Kapkové zavlažování Ostatně Izrael je v metodách, jak na poušti vypěstovat vlastně cokoliv, celosvětovým pojmem. Už před půl stoletím začali v jednom z kibuců vyrábět první moderní zavlažovací systémy na světě. Počítačem řízené kapkové zavlažování se dnes v Izraeli používá z devadesáti procent. Jak upozornil ČRo, do trubek navíc proudí vyčištěná voda z domácností a Izrael dnes recykluje 80 procent odpadních vod. To je světové prvenství. Výsledky jsou nepřehlédnutelné. Po dlouhých desetiletích začala v Izraeli konečně stoupat voda v řece Jordán a stoupají i zásoby podzemních vod. „Ukázali, že to jde," dodal šéf bramborářského výzkumu. V Česku nyní ovšem působí opačný trend. Loni bylo takové sucho, že některé toky vyschly. Ubývalo vody i v přehradách, většinou však byly plné aspoň z jedné třetiny. Podzemní vody v mělkých vrtech ale klesly na jednu z nejnižších hladin od roku 1961. Pěstitelé se přitom obávají, že loňské sucho se

bude opakovat i letos, někteří si myslí, že bude dokonce ještě horší, protože není dostatek sněhu, který by postupně odtával. Právě monitorování sucha podpořilo ministerstvo zemědělství bezmála sedmi miliony korun. Webová aplikace, na níž zemědělci mohou zjistit aktuální stav sucha a předpověď na příštích deset dní, funguje od loňského léta a na podzim byla zprovozněna i pro Slovensko. Nyní Centrum výzkumu globální změny chystá monitorování i pro celou střední Evropu. Nejde ovšem pouze o aktuální stav a předpověď, neboť během sezony vědci sedláky informují také o tom, jaký má zrovna sucho vliv na vegetaci. „Zavedení předpovědi umožní uživatelům uvážit zahájení či pozdržení některých prací v závislosti na očekávaném vývoji dostupné půdní vláhy," vysvětlil nedávno šéf Integrovaného systému sledování sucha Miroslav Trnka. Předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan řekl regionálnímu Deníku: Sklizeň byla téměř o 27 procent nižší. Vedra byla vražedná Praha – Bramborářům se loni zrovna nedařilo. Jejich produkce se oproti předešlému roku propadla o více než čtvrtinu. Když se ale porovná desetiletý průměr, úroda byla nižší o více než třicet procent. Zemědělci se k bramborám vůbec obracejí zády, což dokládá zmenšující se plocha, na níž se tato plodina pěstuje. Agrární komora ČR se společně s Českým bramborářským svazem chystá vypracovat takzvanou Bílou knihu pro revitalizaci pěstování brambor. Ta by měla obsahovat doporučení ministerstvu zemědělství, jak produkci brambor zvýšit. Předseda bramborářského svazu Miloslav Chlan uvedl, že kniha by měla být dokončena do léta. Nakolik není Česká republika v produkci brambor soběstačná? Za sklizeň roku 2015 bude soběstačnost asi na 65 procentech. Je dána snižováním ploch brambor a také loňskými extrémními výkyvy počasí. Bylo sucho a horko. Trendově soběstačnost klesá a naším cílem je to zastavit. Co se proto musí udělat? Je třeba říci, že ministerstvo zemědělství už v loňské sezoně udělalo ve prospěch brambor hodně dobrých kroků. Jsou tam nějaké přímé platby do škrobárenských ?a konzumních brambor a zároveň i významná podpora investic do pěstování a skladování brambor. To je jedna ?z nejdůležitějších věcí, aby byli zemědělci s ekonomikou a produktivitou práce srovnatelní s konkurencí v západní Evropě. Jak se loňské sucho podepsalo na úrodě? Úbytek při sklizni byl téměř 27 procent. Byl nedostatek vláhy a tropické dny. Ta kombinace byla opravdu vražedná. I když začátkem září napršelo, v řadě případů to poškodilo kvalitu a tyto brambory jsou neprodejné. Nikomu je neprodáte, skončí v bioplynových stanicích nebo na krmení. Nynější počasí také příliš vláhy nepřináší, nebojíte se, že by se sucho mohlo opakovat? Brambory se mají sázet do suché a teplé půdy, takže nám to nevadí. Pak ale ?v květnu musí přijít déšť, aby to zavlažilo, v červnu znova, v červenci také něco a v srpnu také. Pak už je to zase jedno. Promítl se loňský stav do cen? Pro pěstitele, kteří neměli pevné smlouvy a mohli s cenou hnout, nebude propad tržeb z hektaru katastrofální. Pro ty, kteří měli pevné ceny, například u brambor pro výrobu škrobu nebo na zpracování na lupínky, pevná cena bohužel zafungovala negativně. Ale když to vezmu aktuálně, loni se ceny pohybovaly kolem 2,50 koruny za kilogram, letos je to mezi pěti ?a šesti korunami. Při normálním výnosu by měla být nákladová cena tři až čtyři koruny. Tváří se to tedy, že letos cena vytváří zisk, ale bohužel ne. Pocítí to i spotřebitelé? Brambora je v obchodě ?o několik korun dražší, ale to není to rozhodující. Lidé kupují zeleninu, kterou budou spotřebovávat. Zeleninu, která má podobný charakter jako rajčata a papriky, ale dokonce se tím i zasytí, protože obsahuje škrob. "

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/cesi-hle...odiny-ktere-preziji-sucho-20160226.html

Dieta RESTART 25.2.2016 Dieta str. 24 téma měsíce Hana Soukupová a Jana LeBlanc Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět KAŽDÝ ROK ČTETE O DETOXU, ALE VŽDYCKY JSTE SE MU VYHÝBALI, AŤ UŽ ZE STRACHU, NEBO Z NEDOSTATKU ČASU? ZKUSTE TO LETOS. MÁME PRO VÁS PLÁN NA DEN, TÝDEN I MĚSÍC, SE KTERÝM PRO VÁS BUDE OČISTA PO ZIMĚ HRAČKA. Potřebuji ho vůbec?“ napadne vás možná jako první. Na detox totiž existuje spousta protichůdných názorů, že tato otázka je zcela pochopitelná. Asi nejvíc se mluví o tom, jestli má detox nějaké pozitivní účinky, nebo je to spíš reklamní tahák, protože tělo si s většinou škodlivin umí poradit samo. To je sice pravda, ale je potřeba si uvědomit, jak trpí kvůli našim zlozvykům: nepravidelnému jídelníčku, kouření, nadměrnému pití alkoholu nebo nedostatku pohybu. Proto má detox smysl, i kdyby měl být nakonec jen odpočinkem nebo cestou k napravení prohřešků. Nehledě na to, že pár dnů půstu, odlehčený jídelníček, masáže a jiné rozmazování ještě nikomu neublížily. Hlavní je, že detox nemá konkrétní definici ani podobu. Je takový, jaký si ho uděláte. Je tedy na vás, jak dlouho bude trvat a co má být jeho výsledkem. Když se zařídíte podle toho, co vám vyhovuje, a všechno ostatní vezmete jako zajímavou inspiraci, zvládnete to mnohem jednodušeji. Tak pojďme do toho. CO SI PŘIPRAVIT Detoxikovat se doma, kde máte povinnosti, děti a milion aktivit, není jednoduché. Proto také spousta žen dnes odjíždí na detoxikační pobyty (tipy najdete na str. 76). Tím ale neříkáme, že to doma nejde. Jen je potřeba některé věci dopředu promyslet. Rozhodně vám detoxikace půjde lépe v období, kdy nemáte žádnou psychickou zátěž. Pokud měníte práci, rozjíždíte podnikání nebo doděláváte školu, je lepší detox odložit. Nejlepším začátkem a motivací je pořádně uklizená spižírna a lednice. Proto než začnete, zásobte se potravinami, z nichž si budete moct připravit zdravá jídla. Naopak se zbavte těch, které by ve vaší domácnosti být neměly. Zdravé zásoby zaručí, že při prvním hladu nesklouznete k tomu, vyběhnout si do obchodu pro tatranku. Dobré je také napsat si „co když“ seznam a zamyslet se nad zdravými náhražkami za sladké (co si dám, když budu mít chuť na čokoládu, nebo co si můžu dát místo kávy), případně si sepsat činnosti, které podpoří vaši dobrou náladu v době, kdy budete mít chuť to vzdát (co udělám, když mi bude mizerně). JAK SE MOTIVOVAT Na detox existuje tisíc návodů. Který je ten nejlepší? Takový, který vám sedí. Pro někoho je to jednodenní hladovka, pro druhého několikadenní půst s povolenou konzumací pouze zeleninových a ovocných šťáv, pro dalšího zase ozdravení jídelníčku s vyloučením některých potravin nebo nápojů. Vždy je ale detox změnou vašich návyků, takže se připravte, že to trochu pocítíte. Dobré je nesnažit se měnit sebe (měla bych být disciplinovanější!), ale okolnosti. Nechcete jíst sladké? Zkomplikujte si k němu cestu, jak nejvíc to jde. Chcete být zdravější? Zajděte si k lékaři na testy a pověste si zdravotní výsledky i s fotografií na ledničku nebo kuchyňskou linku. Je váš detox o tom, že přestanete pít kávu? Nechoďte ráno do práce kolem kavárny a vyberte si jinou cestu. Chcete si dát pauzu od Facebooku? Smažte aplikaci z chytrého telefonu. Také si dávejte raději menší cíle, jsou splnitelnější a za dosažené výsledky se nezapomeňte odměnit. Ale tady pozor. Často si vybíráme odměny, které naruší všechno dobré – po detoxu se odměníme kusem dortu a večírkem, kde alkohol teče proudem. Proto je důležité připravit se nejen na krize, ale i na úspěchy, a zeptat se sami sebe, jak bude vypadat váš život poté, co budete mít detox úspěšně za sebou. 1 BLESKOVKA NA 24 HODIN

Jednodenní detox pro očistu těla je ideální volbou, nejen když nemáte příliš času, ale také ve chvíli, kdy se druhý den po večeři o několika chodech nebo po nezřízeném mlsání na večírku snažíte dostat své tělo zpět do rovnováhy. PO PROBUZENÍ: Do sklenice teplé vody vymačkejte půlku citronu. Touto citronádou skvěle nastartujete metabolismus. Potom do svého programu zařaďte krátkou meditaci – proveďte deset vědomých nádechů a výdechů a při každém vydechnutí si představte, že ze sebe vypouštíte všechno, co vás zatěžuje a čeho se chcete zbavit. RÁNO: Dopřejte si očistné smoothie s převahou zeleniny. V kokosové vodě rozmixujte hrst špenátových listů, okurku, hrušku, půl avokáda a také zhruba dva centimetry čerstvého zázvoru. DOPOLEDNE: Místo svého oblíbeného espresa si dopřejte hrnek čaje matcha, který se obsahem nutričních látek vyrovná deseti šálkům běžného zeleného čaje. Dochuťte ho kapkou limetkové šťávy, která zvyšuje účinnost antioxidantů. OBĚD: Své polední menu zahajte detoxikační brokolicovou polévkou ochucenou zázvorem, které při očistné kúře dává přednost i populární americká herečka Gwyneth Paltrow. Pokračujte pročišťujícím salátem ze zelí, papriky, avokáda a 1 šálku konopných semínek. Pak si naoordinujte procházku na čerstvém vzduchu. ODPOLEDNE: Mlsné chutě zažeňte kelímkem řeckého jogurtu s osmi borůvkami, které jsou považovány za klasickou superpotravinu vybavenou mimořádným množstvím zdraví prospěšných látek. VEČER: Do večerního detoxikačního jídelníčku se skvěle hodí libové maso s obsahem proteinů a s nízkým obsahem tuků a také listová zelenina, která pročišťuje játra. Ideální je kuřecí steak s růžičkovou kapustou. NOC: Těsně před spaním si připravte šálek ibiškového čaje. Bylinný čaj snižuje krevní tlak je napěchovaný vitaminem C a podporuje funkci trávicího traktu. Zároveň si na papír zkuste poznamenat tři věci, které vás během dne potěšily, povzbudíte tak pozitivní vnímání svého života. TIP: Nezapomeňte, že k současnému pojetí očisty patří i takzvaný digitální detox – tedy půst v oblasti komunikačních prostředků a médií. Po dobu pročištění organismu proto zkuste vypnout mobilní telefon i televizi a alespoň ve volném čase zredukujte také čas strávený před monitorem počítače. 2 TÝDEN OČISTY Ze svého jídelníčku vypusťte průmyslově zpracované potraviny, mléčné výrobky (kromě bílého jogurtu), veškerá sladidla (včetně javorového sirupu), kávu i sušené ovoce. Snažte se také omezit příjem obilovin. 1. DEN Nechte své tělo, aby si na celých 24 hodin odpočinulo od zpracování pevné stravy, kdy mu dostatek živin dodáte prostřednictvím smoothie a džusů. Tekutý jídelníček doplňte ještě 1,8 litru vody pokojové teploty. TIP: Během dne vypijte 2 až 3 sklenice smoothie z ovoce a zeleniny, které má schopnost odvádět z těla velké množství toxinů (zkombinujte dvě mrkve a čtyři zelená jablka). Pokud se budete cítit unaveně a bez energie, rozmixujte dvě broskve a hrst malin a k večeři si dejte nesolený zeleninový vývar. 2. DEN Kromě povinného ranního smoothie si dopřejte už i pevnou stravu. Poobědvejte quinou s čočkou, ochucenou citronovou šťávou a mátou. K večeři si pak připravte tuňákové wrapy zabalené v listovém salátu. TIP: Zkuste praktikovat mindful eating neboli vědomé jídlo, kdy si plně uvědomujete vůni, chuť i texturu jídla, které máte na talíři, jíte v klidu a každé sousto rozkousáte 10 až 12x. 3. DEN Dnes si připravte celozrnnou rýži se zeleninovou směsí a k večeři pečenou červenou řepu, která podporuje produkci enzymů povzbuzujících trávení. K svačině vás osvěží vychlazený meloun, jehož diuretické účinky přispívají k detoxikaci. TIP: Do relaxační nálady vás spolehlivě dostane dvacetiminutová horká koupel ve vaně s přísadou aromaolejíčku s dřevitou vůní santalového dřeva, které bylo po staletí využíváno k meditačním cvičením. 4. DEN Doplňte bílkoviny třeba v podobě kuřecího salátu s baby špenátem a avokádem a pak si připravte salátovou mísu z listové zeleniny, jarní cibulky, quinoy a brusinek. TIP: Zajděte si na lymfodrenáž, což je speciální masáž zaměřená na lymfatický systém. Povzbudíte tak odliv zplodin vzniklých při metabolické činnosti. 5. DEN Připravte se na to, že dnešku bude vévodit pálivá příchuť krůtího chilli složeného z nasekané

červené cibule, paprik, vařeného krůtího masa (nezapomeňte ani na špetku dráždivých papriček jalapeňo). Salát může být tentokrát velmi jednoduchý, složený pouze ze strouhané černé ředkve a červené řepy. TIP: K řízenému detoxu patří i rozumná dávka pohybu. Vyrazte na lekci pilates, což je cvičení zaměřené na posílení středu těla a kombinující uvědomění vašeho těla se správným dýcháním. 6. DEN Přichystejte si lehkou vegetariánskou omeletu z jednoho vejce a dvou bílků, do níž přihodíte krájená cherry rajčátka a žampiony. Večerní salát bude mít sladkokyselou příchuť – namixujte pečené batáty, špenátové lístky, fazole a šálek malin. TIP: Vyzkoušejte ráno po dobu deseti minut buddhistickou dechovou techniku ánápána. Posaďte se do pohodlného sedu (například do sedu se zkříženýma nohama) a nezúčastněně pozorujte svůj dech. Soustřeďte se na špičku nosu nebo na horní ret a nesnažte se měnit rytmus dýchání, prostě jen splyňte s vlastním tělem. 7. DEN K obědu vaše chuťové buňky rozhodně potěší černá rýže s harrisou a s krabím masem, k večeři pak spořádejte misku salátu z červeného zelí, řapíkatého celeru, jablek a také piniových oříšků. TIP: Naplánujte si lekci jógy, která patří mezi nejčastěji doporučované druhy pohybu vhodné právě během detoxikačního programu. Jste-li odvážní, rozhodně vyzkoušejte naked jógu (například ve studiu v centru Brna, http://www.nahajoga.cz), která se cvičí zcela bez oděvu nebo také v sárí a která podporuje zdravý vztah ke svému tělu, na jehož očistě právě pracujete. 3 MĚSÍC PRO ZDRAVÉ TĚLO I DUŠI Každý týden zvolte mírnou obměnu týdenního jídelníčku ze sedmidenního plánu a doplňte jinou relaxační aktivitou a speciálním smoothie nebo detoxikační svačinkou. Nezapomeňte ani na každodenní ranní citronádu z půlky citronu a sklenky vody. 1. TÝDEN: Detoxikační infrasauna Infrasauna vás sice vystaví pouze teplotám 45 až 60 stupňů Celsia, sníží ale množství některých toxinů až o 20 %, čímž překoná i klasickou saunu. Navíc tím, že nejste vystaveni tak vysokým teplotám, zabráníte návratu škodlivin do organismu. Ozdravný efekt je trvalý a vzestupný – studie prokázaly, že ještě čtyři měsíce po terapii v infrasauně se toxiny ukládají ve snížené míře. TIP NA SVAČINU: Pochutnejte si na krájeném ananasu obsahujícím bromelain, jenž napomáhá štěpení bílkovin. 2. TÝDEN: Medová masáž Zajděte na medovou masáž, během níž vám masér na pokožku rozetře med smíchaný s éterickým olejem. Během následující tlakové masáže se vyplaví škodliviny a rozproudí se lymfa. Med, který z těla odvádí toxiny, se zhruba po dvaceti minutách vymění. Sladká procedura navíc zjemní vaši pokožku a prospěje i vašim kloubům. TIP NA SVAČINU: Popíjejte smoothie z lesních plodů. Rozmixujte šálek ostružin a malin v trošce vody a kokosového mléka a přidejte hrst vloček. 3. TÝDEN: Mořský peeling Nezapomínejte ani na svou pokožku, která se potřebuje zbavit mrtvých buněk, aby opět zazářila v plné kráse. K výrobě domácího peelingu můžete použít běžně dostupné suroviny, například smícháte mořskou sůl s olivovým olejem. Poté, co se umyjete sprchovým gelem, své tělo opatrně promasírujte peelingovým přípravkem (můžete použít rukavici). Vynechte jen genitálie, ňadra a další citlivé oblasti. Na závěr se pečlivě osprchujte. TIP NA SVAČINU: Zpestřete si jídelníček miskou goji, což jsou plody čínského keře, které jsou nabité antioxidanty a protizánětlivými látkami, čímž přispívají k regeneraci organismu. 4. TÝDEN: Hot stones Dopřejte si hřejivou masáž lávovými kameny, které se ve vodní lázni nahřívají na teplotu 50 stupňů. Tato tisíce let stará technika původem z Asie, která v sobě spojuje tři elementy – vodu, zemi a oheň – , je známá silnými relaxačními účinky. Skvěle uvolňuje i ztuhlé svaly. TIP NA SVAČINU: Smoothie je opět zde, tentokrát v zeleninové podobě. Do mixéru hoďte hrst špenátu, kousek zázvoru a špetku skořice. Dobrou chuť!

Foto autor| Foto: Shutterstock.com a Profimedia.cz

CO JE IN“ ve zdravém stravování? 25.2.2016

Dieta str. 56 menu s dietou Jana LeBlanc Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět STRAVA BEZ LEPKU, PALEO DIETA, RAW FOOD JSOU DNES BRÁNY JAKO MÓDNÍ TRENDY: ČLOVĚK SE DÍKY NIM CÍTÍ „IN“, ALE NE KAŽDÉMU ÚPLNĚ VYHOVUJÍ. VTIP JE V TOM, VYBRAT SI Z NICH TO DOBRÉ. PORADÍME VÁM, JAK NA TO. Řada výživových trendů v poslední době zažívá doslova boom. Podle výživové poradkyně Lenky Kaprhálové je za tím hlavně přání žít v souladu s přírodou, která je stará jako lidstvo samo. Psycholog Michal Mynář k tomu dodává: „Moderní formy stravování jsou i odrazem touhy žít v komplikovaném světě trochu jednodušeji. Každý trend sice přináší řadu omezení, ale s ním i jednodušší možnosti volby.“ Například když nemusíte procházet celý supermarket, abyste vybrali, co budete jíst, ale zamíříte jen do oddělení zeleniny, je to v současné, možnostmi přehlcené době úlevné a rychlejší. MÁME SE JICH BÁT? V jednom zahraničním časopise nedávno nazvali moderní stravovací trendy novodobou anorexií. Znamená to, že je důvod mít z nich strach? Lenka Kaprhálová to tak striktně nevidí, ale říká, že je potřeba zachovat si zdravý rozum. Podle ní není problém v dietách nebo trendech, ale v tom, že jsme dneska velmi snadno manipulovatelní a něčemu propadneme, aniž bychom se ptali, jestli nám to bude vyhovovat. „Automaticky jsme třeba přijali tvrzení, že mouka je škodlivá. Neříkám, že její složení není tristní. Na druhou stranu je rozdíl, když si dám snídani bohatou na obiloviny a pak si sednu na celý den k počítači, nebo jdu stavět dům. A navíc, bojíme se jíst pšenici a vedle toho se krmíme obrovským množstvím ovocných cukrů ve,zdravých‘ a také drahých fresh džusech. Pak se vrhneme na dorty z datlí, protože jsou syrové, což nás ale nezachrání. Pro zdraví, kterým se oháníme, ale ještě nikdo nevymyslel nic lepšího než dodat tělu to, co potřebuje, a hlavně se hýbat,“ říká odbornice, která trendy nezavrhuje, ale je podle ní potřeba jim otrocky nepodléhat a naučit se s nimi pracovat ve svůj prospěch. Tady je stručný návod, jak na to. 1. TREND Bez lepku Lepek nebo také gluten (někdy se k označení trendu používá „gluten free“) je bílkovina obsažená především v obilovinách. To znamená, že pokud chcete držet tento typ stravy, musíte vynechat klasické pečivo, také zapomenout na koláče a buchty od babičky, sladkosti, těstoviny, některé uzeniny a spoustu dalších věcí. Mezi průkopnice bezlepkové diety patří známé osobnosti, jako například Victoria Beckham nebo americká herečka Gwyneth Paltrow. CO SE TRENDU VYČÍTÁ? „Bezlepková dieta je určena pro lidi nemocné celiakií, což je v Česku asi 50 tisíc lidí. Střeva ostatních jedinců by si měla s lepkem poradit. Pokud nejste nemocní a vyřadíte všechny potraviny obsahující lepek, zbytečně se tak připravujete nejen o vlákninu, ale také o některé minerály a vitaminy skupiny B,“ říká výživová poradkyně Lenka Kaprhálová. ČÍM SE INSPIROVAT? Výrobků z mouky je v našem jídelníčku víc, než by mělo být. Navíc v potravinářském průmyslu se pšenice nadbytečně používá i v potravinách, kde byste ji vůbec nečekali. Nemusíte mouku vyřazovat úplně, ale platí, že čím méně výrobků z ní sníte, tím se budete cítit lépe a budete mít víc energie. Také máte jistotu, že pokud obal výrobku nese značku „gluten free“, potravina není zbytečně uměle nastavena. Tip Diety

Šéfredaktorka Petra Lamschová a výživový poradce Petr Havlíček vydali vloni na podzim knihu Jde to i bez pšenice. Najdete v ní recepty na snídaně, obědy, večeře i zákusky a odpovědi na řadu otázek ohledně pšenice. 2. TREND Paleo dieta Paleo je založeno na stravovacích návycích našich nejstarších předků – lovců, sběračů z období paleolitu. Filozofie diety je jednoduchá: konzumovat potraviny, pro které bylo lidské tělo vyvinuto. Zastánci diety tvrdí, že zatímco naše geny se změnit nestihly, naše stravovací návyky ano, a v jídelníčku tak přibyly potraviny, které pro nás nejsou vhodné, jako je mléko, luštěniny, obilniny, rafinované oleje a cukry. Paleo dieta je proto založena na konzumaci ovoce, zeleniny, libového masa, ryb či ořechů. Nejde ani tak o dietu jako spíš o životní styl, při kterém však většinou dochází i k úbytku na váze. CO SE TRENDU VYČÍTÁ? „Nejtvrdší verze paleo stravování je pro velmi disciplinované až asketické lidi. Pro většinu z nás ale není paleo jídelníček udržitelný, protože je omezující, zejména sociálně. Restaurací, kde si dnes dáte jen paleo, je v Česku minimum. Řada lidí se obává, že stravou založenou na velkém množství masa a vajec budou překračovat denní doporučený příjem cholesterolu, a to je opravdu potřeba si hlídat. Stejně tak je důležité vědět, čím nahradit mléčné výrobky a obsah vápníku, jinak toto stravování těžko bude nutričně plnohodnotné,“ doporučuje Lenka Kaprhálová. ČÍM SE INSPIROVAT? Paleo je skvělé v tom, že dbá na vysokou kvalitu potravin. Pokud se takto stravujete, prakticky nekonzumujete průmyslově zpracované potraviny, které jsou plné přidaných cukrů i trans tuků, což je jednoznačné plus. Výborné je to i pro lidi, kteří trpí sníženou tolerancí na laktózu – mléčné výrobky a sýry. Ti si v paleo stravování najdou zejména tipy na chutné snídaně. Tip Diety SEKANÁ S CUKETOU (z blogu http://www.paleolifestyle.cz) 1 kg mletého masa (ideálně půl hovězího a půl vepřového; čím lepší maso, tím lepší chuť sekané) 2 menší cukety 1 až 2 vejce sůl, pepř, česnek další koření podle chuti (hodí se chilli nebo sladká paprika) Cuketu nastrouháme na hrubém struhadle nebo nasekáme na malé kousky. Prosolíme a necháme chvíli odpočívat. Maso v míse smícháme s kořením a solí. Přidáme cuketu, ze které vymačkáme přebytečnou vodu. Poté přidáme do směsi jedno vejce a pořádně ji zpracujeme rukama (podle konzistence můžeme přidat ještě jedno vajíčko). Výsledná hmota by měla držet pohromadě a měli bychom být schopni ji zformovat do tvaru bochníku. Ten dáme na pečicí papír a vložíme do trouby rozpálené na 180 °C. Sekaná je hotová, jakmile je povrch zlatohnědý, většinou za 45 až 60 minut. 3. TREND Raw strava Raw neboli syrová strava je většinou vegetariánská výživa, která by neměla projít tepelnou úpravou nad 45 °C. Hlavními složkami jsou ovoce, zelenina, ořechy, semínka, luštěniny, obiloviny a mořské řasy. Zastánci tohoto stravování tvrdí, že tepelně upravená strava je „mrtvá“. Protikladem k raw food je makrobiotika nebo učení tradiční čínské medicíny, které naopak tepelnou úpravu potravin jednoznačně doporučují. Stylem raw se stravuje například česká modelka Helena Houdová. CO SE TRENDU VYČÍTÁ? „Celkově jde o velmi nevyrovnanou a ochlazující výživu. Přísun životně důležitých bílkovin je extrémně nízký, navíc příznivcům stravy může hrozit i nedostatek vitaminu B12 a vápníku. Pro většinu lidí je to velmi náročný a sociálně omezující způsob stravování. Zajištění takového stravování v rodinách je náročné i časově.

Velký důraz je nutné klást na kvalitu potravin,“ vysvětluje výživová poradkyně Lenka Kaprhálová. ČÍM SE INSPIROVAT? Pro dnešní uspěchanou a přejídající se společnost je to zajímavý odlehčující režim s nižším obsahem tuků, sodíku, cholesterolu a vysokým obsahem živin v potravinách. Jde o ekologicky šetrné stravování, které je inspirací minimálně po stránce přípravy jídla. Hodně oblíbené jsou raw dezerty. Ale pozor! Pro kohokoli, kdo řeší kila navíc, není raw moučník o nic lepší než klasický zákusek. Výhodou raw stravování je, že suroviny díky enzymům, které obsahují a které se neztrácejí tepelnou úpravou, se lépe tráví a mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Tip Diety MANGOVÉ SMOOTHIE S MÁTOU 1 mango hrst čerstvých mátových lístků 1/2 avokáda 1/2 banánu sklenice vody lze přidat trochu medu Všechny ingredience hodíme do mixéru a rozmixujeme dohladka. A je hotovo. * Foto autor| Foto: Profimedia.cz a Shutterstock.com

e15.cz Další rána pro britské řetězce: Amazon začíná s dovozem potravin 29.2.2016

e15.cz str. 0 IT Byznys

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Největší internetový obchod na světě Amazon vstoupí na britský trh s čerstvými potravinami. Umožní mu to dohoda s britským maloobchodním řetězcem Morrisons, který bude potraviny dodávat zákazníkům Amazonu. Již tak tvrdá konkurence na britském trhu s potravinami by se se vstupem Amazonu mohla ještě zvýšit, napsala agentura Reuters. Zákazníci Amazonu, kteří mají předplacené služby Prime Now a Pantry, získají v následujících měsících přístup k mraženým výrobkům a čerstvým potravinám v nabídce Morrisons a ke zboží, které lze uchovávat při pokojové teplotě, uvedl Morrisons v dnešním sdělení. Amazon už v listopadu začal v Británii prodávat balené potraviny. Nabídku mohli využívat členové jeho předplatitelské služby Amazon Prime. Čerstvé potraviny ale tehdy v nabídce nebyly. Útok z druhé strany Analytici upozorňují, že expanze Amazonu by mohla ještě více zasáhnout zavedené britské řetězce jako Tesco či Asda, které se potýkají s expanzí německých diskontních prodejců Aldi a Lidl. Tržby obchodních řetězců v poslední době sráží i to, že zákazníci stále častěji nakupují přes internet nebo chodí na častější nákupy do menších prodejen. Morrisons, který je čtvrtým největším řetězcem supermarketů v Británii, dnes kromě toho oznámil, že bude pokračovat v rozšiřování své vlastní služby internetového prodeje, kterou provozuje s partnerem Ocado. Čtěte také: Amazon v Japonsku zkouší službu s on-line sommeliery Amazon na konci roku 2015 zvýšil zisk na 481 milionů dolarů

URL| http://e-svet.e15.cz/it-byznys/dalsi-r...mazon-zacina-s-dovozem-potravin-1275263

echo24.cz Jurečka: Jde nám o soběstačnost, ne o Agrofert 28.2.2016

echo24.cz str. 0 Byznys, Domov, Homepage, Krátké zprávy Petr Holub Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Víc peněz velkým podnikům. Tak jde ve zkratce popsat rozdělování dotací z Programu rozvoje venkova za ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Týdeník Echo upozornil v článku „Agrodotace 2015: Desetkrát víc pro Babiše“, že důsledkem takového přístupu je další pravidlo: nejvíc dostává Agrofert. Samo Jurečkovo ministerstvo poskytlo data, podle kterých v první výzvě venkovského programu z podzimu loňského roku rozdělilo sedm miliard korun, přitom téměř desetinu získal koncern ministra financí Andreje Babiše. Víc peněz velkým podnikům. Tak jde ve zkratce popsat rozdělování dotací z Programu rozvoje venkova za ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Týdeník Echo upozornil v článku „Agrodotace 2015: Desetkrát víc pro Babiše“, že důsledkem takového přístupu je další pravidlo: nejvíc dostává Agrofert. Samo Jurečkovo ministerstvo poskytlo data, podle kterých v první výzvě venkovského programu z podzimu loňského roku rozdělilo sedm miliard korun, přitom téměř desetinu získal koncern ministra financí Andreje Babiše. Ministr Jurečka ovšem článek označil za jednostranný a tendenční. Agrofert je prý v zemědělské politice okrajová záležitost. Své skutečné záměry podrobně vysvětlil v rozhovoru pro deník Echo24.cz, kde uvedl, že o velké firmy v první řadě nejde. Je to složitější. Kdybych to chtěl rozplést, tak se nejdřív musíme zeptat, jaká je struktura zemědělství. Jakou roli v zemědělství hraje oblast živočišné výroby, ve které je nejvyšší zaměstnanost v přepočtu na hektar. Tady hrají velké firmy důležitou roli a nemůžeme říct, že by se k této otázce nepostavily čelem. Ale odmítám na rovinu říct, že svou politikou podporuji velké podniky. V loňském roce jsem poprvé otevřel speciální obálku projektů do jednoho milionu korun pro zemědělce do 150 hektarů. Nikdy předtím za těch šest let, když byli ministři ODS, to nebylo. Tehdy šlo na žádosti těch nejmenších celkem 239 milionů korun a jen za loňský rok během prvního kola Programu rozvoje venkova, které proběhlo v září, máme v administraci 180 milionů korun. Přitom dostali všichni, kdo požádali. Dostali ještě skoro všichni v projektech do pěti milionů korun, to jsou malí a střední. A v projektech nad pět milionů korun dostala jenom polovina žadatelů. Tím nevysvětlujete, proč jste museli zvýšit limit na jeden projekt z třiceti na sto padesát milionů. To není zaměřeno na velké podniky? V minulosti se stávalo, že firmy projekty rozdrobily a podávaly víc žádostí. Pro nás i pro ně se zvýšením limitů sníží administrativa. Druhý důvod je, že tu přece jen jsou určité typy investic, které při stropu do třiceti milionů prostě v jednom roce neuděláte, třeba u rekonstrukce technologií pro chov prasat, skleníky. Teď jsme spustili velkou podporu pěstování zeleniny, rozvoj skleníkových ploch a fóliovníků. To jsou projekty, které jsou třeba na hektar, dva, nebo tři, a opravdu se dostáváte k částkám sto milionů korun. Tuto možnost jsme otevřeli, protože nesoběstačnost ve výrobě zeleniny je dramatická. To nebyl krok vstříc velkým, protože jak říká, z poloviny jsme je neuspokojili. Velký podnik typu Agrofert má dost peněz, aby investici zaplatil sám. Když má pět šest miliard zisku, proč ještě potřebuje stovky milionů dotací? O to přece nejde. Běžné zemědělské družstvo na vesnici má od 1500 do 2500 hektarů. A to už je subjekt, který dělá rekonstrukci vepřínu a potřebuje na to 60, 70 milionů korun. Dnes se podpora zemědělství hodně spojuje s Agrofertem, ale ze tří a půl milionu hektarů v Česku Agrofert hospodaří

na 120 tisících hektarech. Zbytek je někdo jiný. Když se podíváte třeba na podporu drůbežáren, tak z třiceti pěti úspěšných projektů měl sedm Agfrofert. Nejsilnější hráč získává v systému vysokých dotací největší výhodu, není to tak? Jenže je potřeba si říct, že soběstačnost v drůbeži je pod úrovní sedmdesáti procent a výrobu drží jen několik málo firem, protože je dlouhodobě ztrátová. Nemůžu za to, že sedm podniků je Agrofert. Chceme držet potenciál domácího trhu, a pokud nedokážeme investovat a zavést nové technologie, tak těžko můžeme konkurovat Polákům, Němcům a Belgičanům, kteří tyto investice udělali a mají jinou technologickou úroveň. Nejde o dlouhodobé dotace, ale chceme uskutečnit nezbytnou investici, abyste tam měl novou halu, v ní lepší zootechnické podmínky s menšími úhyny a vyšší konverzí krmiva. Podpora firem miliardářů jako jsou Babišův Agrofert, Večeřův Agro Měřín nebo Jandejskův Rabbit je tedy něco, čemu se prostě nedá vyhnout? I tyhle velké podniky mají v dotacích své limity. U nás mohou čerpat peníze jen do 250 zaměstnanců. Samozřejmě někdo namítne, že v rámci struktury holdingu žádají malé firmy, ale u jiných plateb v Programu rozvoje venkova jsou tyhle typy podniků výrazně kráceny. U základní platby na hektar, kterou dostává každý zemědělec, se krátí příspěvky podniku nad 1150 hektarů. Ročně to krácení dělá 100 milionů korun, které se přerozdělí všem zemědělcům. To platí i u podniků v tzv. přírodně znevýhodněných oblastech, tedy v horských a podhorských oblastech, kde je dnes 80 procent živočišné výroby skotu. U těchto podniků se od úrovně 300 hektarů krátí dotace o deset procent. Podnik, který má třeba 1700 hektarů a víc, už je krácen skoro třiceti procenty. To je třeba férově říct. Existuje kritika vůči těm větším, ale v v jiných platbách mají regresi. Jak to dělá Orbán Pozoruhodnou strategii zvolil maďarský premiér Viktor Orbán, který brání cizincům kupovat půdu, omezuje speciálními daněmi dovozy potravin a posiluje kontrolu zahraničních obchodních řetězců. Je to správný směr politiky? Je to správný národohospodářský krok. Když jsem tady schopen něco vyrábět a Češi tyto komodity kupují, pak nevyužít potenciál domácího trhu je chyba. Nerealizovaný zisk rovná se ztráta. Obchodní saldo v ovoci, zelenině, drůbeži, ve vepřovém mase, ve vajíčkách bylo za rok 2014 třicet miliard korun. Je to třicet miliard za něco, co někdo vyrobil jinde. Zaměstnal lidi, vznikla přidaná hodnota, zaplatily se daně. V tom chci, abychom změnili trend. Daří se nám to, v roce 2015 bylo nejnižší záporné saldo od roku 2000. Jak to chcete udělat u vepřového? Musel byste přinutit zahraniční řetězce, aby brali maso od českých potravinářů. Protože pokud to brát nebudou, tak čeští zákazníci musí stejně kupovat cizí zboží a zdejší zemědělci produkci zvyšovat nemohou. Tam jsou dva problémy. U některých chovatelů pořád ještě chybí investice, aby měl chov úroveň jako v Německu nebo jinde. Také je rozdíl mezi námi a Němci, Rakušany nebo Švýcary. Když tam jde člověk nakupovat, tak z devadesáti procent nakoupí zboží made in Austria nebo made in Germany. To nám pořád chybí. Snažím se vysvětlovat: Žádejte zboží, které je z České republiky, protože když utratíte peníze u někoho, kdo podniká ve vašem regionu nebo okrese, tak ten člověk ekonomicky poroste, zase utratí peníze v regionu a všichni společně, celá ekonomika může růst. Nikomu to nenutím, ale v podstatných položkách má česká produkce kvalitu, tak ji žádejme. Může běžný zákazník ovlivnit obchodní strategii řetězce? Když si mohu vybrat jenom ze tří věcí a všechny jsou z ciziny, tak české zboží prostě nekoupím. Samozřejmě je zákazník rozhodující, protože supermarket prodá jen to, co zákazník koupí. V posledních dvou letech jsme nabídli spoustu možností, jak může zákazník postupovat. Když si vezmete maso, musí tam být uvedena země původu zvířete, kde bylo vykrmeno a kde poraženo. Zákazník si fakt může říct, tu německou kýtu nechci, chci českou. A jde se zeptat obsluhy, že chce české maso. Běžně se v obchodech ptám, i když tím dráždím manželku, proč nemají česká jablka. I kdyby byly o korunu dražší, tak chci, aby byly aspoň v nabídce sortimentu.

Zákon o dominantní tržní síle by měl posílit regulaci velkých řetězců ve prospěch tuzemských potravinářů a vůbec malých českých firem. Teď sněmovna odhlasovala zákon o EET, který zase nejvíc postihne malé výrobce a také malé obchodníky, v Chorvatsku jejich zavedení nejvíc postihly zemědělce. Neskončí to tak, že na konci funkčního období vlády bude koncentrace trhu s potravin pod nadvládou zahraničních společností ještě větší? Jednoznačně si myslím, že ne, a to jsem byl jedenáct let živnostník, zemědělec. Připomenu několik faktů. Co říká živnostenský zákon? Podnikáme za účelem zisku. Zákon o účetnictví říká: Když prodávám vyrobenou službu, mám vystavit daňový doklad a mám ho archivovat pro potřeby daňové kontroly. Mám z toho řádně odvést daň a další odvody. Každý měsíc nebo každého čtvrt roku podávám daňové přiznání. Co chce po mně navíc EET, když jsem splnil předchozí podmínky? Abyste se online připojil na finanční úřad… Chce to online, anebo to chce offline do pěti dnů. Je to natolik nepřekročitelná podmínka, aby to ohrožovalo moje podnikání? Nebo bylo moje podnikání založeno na něčem jiném, než dvou zmíněných zákonech? Je třeba si nalít čistého vína. Znám na vesnici podnikatele, kteří řádně vydávají daňové doklady, řádně platí obsluhu a všechno daní. A vedle jiného podnikatele, kde vám tu účtenku nedají. Je to férové? Přijdu do hospody v Praze, čepovali tam Budvar. Natřikrát jsem si vyžádal daňový doklad, a stejně mi nakonec vypsali něco, co nejde jako daňový doklad použít. A to je hospoda v centru Prahy, kde se otočí obrovský počet zákazníků. Kartel v lesích vylučuji Proč Lesy ČR rozdělují zakázky na zpracování dřeva pořád stejným způsobem jako v posledních pěti letech, když tento model preferuje pět nebo šest největších firem? Obvykle získají čtyři pětiny zakázek a skoro to vypadá, že zakázky Lesů ČR jsou pod kontrolou kartelu. Kdo tendry sleduje, tak viděl, že už v roce 2014 jsme zvětšili počet tendrů a začali zkoušet model oddělené pěstební činnosti. Stejný trend pokračoval i v roce 2015. Mezi vítězi přibylo malých a středních firem, které v předchozích třech letech neuspěly. Velké firmy ztratily. Ukázka je Uniles, který získal o 25 procent ploch méně a menší má i objem těžby. Uniles, který patří do holdingu Agrofert, získal nejvíc zakázek na těžbu v letech 2014 i 2015, předtím to tak nebylo. To je přece v rozporu s tím, co říkáte? Ale Uniles neposílil svou pozici. Ztratil 25 procent plochy lesa a to je klíčové. Soutěže probíhají transparentně, ale stejně se loni v sedmi případech vysoutěžila špatná cena, která byla vyšší než poptávka státního podniku Lesy ČR. V šesti případech šlo o soutěže, které vyhrál Uniles. Neznamená to, že má speciální zacházení? Když soutěž vyhodnotí tuto nabídku jako nejlepší, tak to nemůžu ovlivnit. Podezření na kartel nemáte? To ani není možné při tomhle způsobu soutěží. Ceny dřeva jsou dole, firmy soutěží za docela tvrdých podmínek a nedokážu si představit, jak by kartel domlouvaly. Jestli má někdo podezření, ať to dá antimonopolnímu úřadu. Stále se mluví o rozdělování zemědělských dotací a regulaci v potravinářském sektoru. V tom je těžiště vaší politiky? Má i jiný rozměr. Zemědělství je hodně spjato s KDU-ČSL. Když mluvíme o hodnotách, tak jsou lidovcům hodně blízké vztah k půdě i péče o udržitelný rozvoj pro budoucí generace. Je to personifikováno s postavou Josefa Luxe, nejdéle sloužícího resortního ministra od roku 1990. Ale stejně lidem říkám, my děláme všechno, co vidíte, když vyjedete z města nebo obce. Kamkoli se podíváte a není to národní park, tak je to agenda ministerstva zemědělství. Od prvovýroby, po zpracování potravin, před vodní a lesní hospodářství, protipovodňová opatření, čistírny odpadních

vod, vodovody, kanalizace – to je všechno náš resort. O tom, jaké získává Agrofert dotace, si přečtěte v aktuálním vydání TÝDENÍKU ECHO

URL| http://echo24.cz/a/igUvF

epravo.cz Boj mezi regály supermarketů – významná tržní síla a její peripetie 29.2.2016

epravo.cz str. 0 Články, praktické rady, obchodní právo, podnikání, Články a komentáře Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V zájmu zajištění větší ochrany pro dodavatele potravin byla přijata novela zákona o významné tržní síle. Novela si především klade za cíl odstranit veškerá nejasná ustanovení a zajistit snazší zahájení a vedení řízení proti velkým obchodním řetězcům a jejich postih. Navrhované změny například umožňují Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jakožto subjektu odpovědnému za dohled nad dodržováním právních předpisů, stíhat ty obchodníky, kteří se chovají v rozporu se zákonem. Ačkoli na počátku přijetí zákona panovalo velké očekávání, že novela poskytne účinnou obranu v boji proti neférovým praktikám na trhu, některá ustanovení se ukázala jako kontroverzní. V současnosti tak neexistuje obecná shoda na tom, jak efektivně bude novela fungovat v praxi. Výrobci potravin v České republice již mnoho let bojují proti neférovým obchodním praktikám některých obchodních řetězců. Nerovnováha vyjednávacích pozic mezi největšími řetězci a výrobci potravin má za následek zatížení výrobců nejrůznějšími poplatky (např. za reklamu, za umístění produktu na určitém místě nebo příspěvky na rozšíření prodejen). Ačkoli již za předchozí právní úpravy došlo k pokusu o vymýcení některých nepřiměřených poplatků, tyto praktiky nebyly zcela odstraněny a ve skutečnosti se snaha obchodníků o vnucení nevýhodných obchodních podmínek subjektům s menší tržní silou jen zvýšila. Níže uvádíme nejdůležitější změny, které novela přináší: Vymezení pojmu „významná tržní síla“ Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku je možné vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům nebo ostatním účastníkům obchodního vztahu. Navrhovaná novela zachovává současný předpoklad, že významná tržní síla bude existovat tam, kde obrat odběratele přesáhne pět miliard korun. Novela nicméně zavádí podmínku, že významná tržní síla bude prokázána pouze tehdy, jestliže obrat vznikl z prodeje potravin a/nebo služeb. Významnou tržní sílu mohou navíc dle novely získat i další subjekty, a to nejen zprostředkovatelé prodeje a nákupu, ale i tzv. „nákupní aliance“, které jsou chápány jako uskupení odběratelů za účelem spolupráce. V minulosti byly právě tyto nákupní aliance využívány v některých případech k obcházení zákona. Změny týkající se zneužití významné tržní síly Původní znění zákona o významné tržní síle obsahovalo dlouhý demonstrativní výčet způsobů a případů, jak může ke zneužití významné tržní síly dojít. Tento výčet odkazoval na rozsáhlý seznam příloh. Stávající podoba zákona tyto přílohy zrušila a uvedla několik příkladů zakázaného chování. Příkladem možného zneužití postavení, které novela zavádí, je zejména (i) sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, (ii) sjednávání nebo uplatňování plateb/ jiného typu protiplnění za přijetí potravin k prodeji nebo (iii) provádění auditu u dodavatele na náklady dodavatele. Konečná cena za výrobky a maximální výše marketingové podpory

Jako jeden z příkladů zakázaného jednání je sjednávání cenových podmínek, v jejichž důsledku nebude daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách z kupní ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních cen. Toto ustanovení míří na častou praxi, kdy konečná cena dodávaných produktů byla s ohledem na různé dodatečné (a někdy ani předem nesjednané) slevy a poplatky těžko určitelná. Cílem novely bylo omezit ceny za reklamu a odstranit bezdůvodné bonusy. Nově tak má být na faktuře uvedena finální cena zboží s ohledem na předem dohodnuté (obratové) finanční bonusy. Jiná situace je však u služeb poskytovaných řetězci při podpoře prodeje. (jako např. marketingová podpora, poplatky za letáky, poplatky za druhotná vystavení). Vzhledem k tomu, že se jedná o samostatnou službu, neměla by platba za dodávky zboží a služby poskytované při podpoře prodeje být zahrnuta do kupní ceny za dodávku potravin v podobě fakturační slevy. Cílem novely bylo právě to, aby tyto platby byly fakturovány odděleně a aby byla zjevná finální cena zboží po uvedení všech obratových slev. Další novinkou, která byla prosazena v rámci dodatečných návrhů, je omezení celkové sumy plateb ze strany dodavatele. Nově tak výše celkových veškerých peněžních plnění dodavatele nesmí přesáhnout 3% z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění. Důvodem zavedení tohoto zákazu je zamezení nepřiměřené výše marketingových poplatků, které v konečném důsledku zatěžují výrobce, a nastavení hranice za tyto platby. V důsledku toho by tedy nemělo docházet k tomu, že by původní poplatky za podporu prodeje převyšující uvedenou hranci 3% byly v nových smlouvách „schovány“ do finančních bonusů či obratových slev. Podstatné náležitosti smlouvy Novela také zavedla nové náležitosti smlouvy, které jdou nad rámec původní právní úpravy a občanského zákoníku. Nadále trvá, že smlouvy musí mít písemnou formu. Dále musí být v rámci smlouvy zahrnut způsob úhrady kupní ceny, doba úhrady, výše slevy a splatnost kupní ceny. To samé platí i pro poskytované služby. Nově také musí být, mimo jiné, dohodnuta doba garantované platnosti kupní ceny a způsob postoupení pohledávky. Zlepšení možností dohledu nad dodržováním zákona Novela odstraňuje požadavek, kdy k prokázání zneužití významné tržní síly muselo k porušování docházet opakovaně a trvale. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) proto již nebude muset prokazovat, že maloobchodní řetězce soustavně a opakovaně porušují pravidla stanovená zákonem. Na druhou stranu má nyní ÚOHS možnost zastavit již zahájené řízení, pokud má za to, že zneužívání není významné. Toto opatření má zamezit používání zákona jako mechanismu pro urovnávání soukromých sporů nebo v situacích, kdy došlo jen k méně závažnému porušení. Úprava stávajících smluv Dle přechodných ustanovení bude nutné smlouvy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti novely (tzn. 6. března 2016), které nesplňují podstatné náležitosti, podle této novely upravit. Lhůta pro tyto úpravy je 3 měsíce ode dne nabytí účinnosti. JUDr. Barbora Dubanská, LL.M., Ph.D. CMS Cameron McKenna v.o.s. Palladium Na Poříčí 1079/3a 110 00 Praha 1

Tel.: +420 296 798 808 e-mail: mailto:[email protected] © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo / http://www.epravo.cz

URL| http://www.epravo.cz/top/clanky/boj-me...trzni-sila-a-jeji-peripetie-100612.html

euportal.cz Ze škol mizí vepřové maso. Islám ho totiž zapovídá 25.2.2016

euportal.cz str. 0 ShortNews odjinud Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Tradiční řízek či norimberská klobása jsou neodmyslitelnou součástí německé kultury. Z jídelníčku tamních škol však vepřové maso rychle mizí, některá města v Severním Porýní – Vestfálsku už podle deníku WAZ doporučila, aby se z něj nevařilo. Kromě stravovacích trendů za tím stojí i rostoucí počet muslimských žáků. Vyšlo na IVČRN 17.2.2016 – A aby nemuseli přiznat, že jsou okupovaná země, tak to svedou na „zdraví“. Tragédi. Tradiční řízek či norimberská klobása jsou neodmyslitelnou součástí německé kultury. Z jídelníčku tamních škol však vepřové maso rychle mizí, některá města v Severním Porýní – Vestfálsku už podle deníku WAZ doporučila, aby se z něj nevařilo. Kromě stravovacích trendů za tím stojí i rostoucí počet muslimských žáků. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/veprove-maso-mi...ni.aspx?c=A160216_191428_zahranicni_mlb

K tématu: Desatero pro slušné lidi dobré vůle, proč nepomáhat uprchlíkům a migrantům. Oni si naši pomoc, soucit a milosrdenství nezaslouží

Kolín nad Rýnem čelil na Silvestra vlně sexuálních útoků a krádeží od přistěhovalců

Africký přistěhovalec mnohonásobně znásilnil 15 bílých žen. Prý tím bojoval proti rasismu. Otřesné video. Podívejte se Pouliční válka černých přistěhovalců s policií v Itálii. Další drsné záběry, které vám Česká televize asi

neukáže Jih Itálie. Černoši rabují a pálí. Záběry, které v České televizi asi neuvidíte. Za chvíli bude to samé u nás

Čtěte také: Dvanáctičlenný muslimský gang sedm hodin non-stop znásilňoval matku dvou dětí. Muslimští diváci v soudní síni tleskali a volali "děvka" a "patří jí to". Znásilnit nezahalenou bílou ženu není hříchem proti islámu Islám v praxi: Žena znásilněná a rozřezaná na kousky. Odporný pohled jen pro silné povahy. Necenzurováno Většinu znásilnění v Oslu páchají imigranti 83 z celkem 86 znásilnění v Oslo mají na svědomí muži "nezápadního původu" Islám v praxi: Žena znásilněná a rozřezaná na kousky. Odporný pohled jen pro silné povahy. Necenzurováno

URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Ar...prove-maso-islam-ho-totiz-zapovida.aspx

extra.cz Nelegální obchod s masem: V tržnici SAPA se prodávaly tuny shnilého masa neznámo odkud 29.2.2016

extra.cz str. 0 News anet Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Policisté v pražské tržnici SAPA v Praze odhalili prodej nelegálního masa. Muž měl doma ve Vestci sklad s několika tunami masa neznámého původu. Nakonec se u něj našly 4 tuny. Policie ho sledovala několik dní. Policisté ze zvláštního týmu Regulátor, který kontroluje aktivity v tržnici SAPA, objevili obchod s nelegálním masem. Všimli si obchodníka, který přímo na ulici vykládal maso z dodávky, a to za dost nehygienických podmínek. A to se jim zdálo podezřelé. Několik dní ho tedy sledovali a muž je nevědomě dovedl až do Vestce, kde v jeho skladu našli policisté 4 tuny masa, které se prodává v tržnici. „Při kontrole byly v několika chladicích a mrazicích zařízeních nalezeny více než čtyři tuny neoznačených živočišných produktů – maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla, ale také například z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Zatím nikdo neodkáže říct, odkud se maso vzalo. Každopádně bylo skladováno v nevyhovujících podmínkách. Maso mělo různé barvy a na první pohled bylo několikrát zmražené. „Část z nich jevila známky smyslových změn: maso mělo netypickou barvu a bylo pokryto většímu krystalky ledu, svědčícími o opakovaném zmrazování, což představuje riziko pro veřejné zdraví,“ řekl Pejchal.

Muž neměl pro obchod s masem potřebnou registraci. Trestného činu se ale podle policie nedopustil. Případ byl předán Státní veterinární správě, která rozhodla o likvidaci masa. „O výši pokuty se rozhodne ve správním řízení,“ uzavřel Pejchal.

URL| http://www.extra.cz/nelegalni-obchod-s...davaly-tuny-shnileho-masa-neznamo-odkud

Haló noviny Hygienici zavřeli 259 restaurací 1.3.2016

Haló noviny str. 4 Z domova (cik) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hygienici uložili loni pokuty za téměř 13 milionů korun a nařídili uzavřít či pozastavit činnost 259 restaurací a provozoven hromadného stravování, o 105 víc než v roce 2014. Informoval o tom hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Celkem provedli hygienici 23 066 kontrol, k nejčastějším prohřeškům patřily nedostatky v provozní hygieně, ve skladování potravin a neodpovídající stavebnětechnický stav provozoven. »Důležitou součástí kontrol orgánů ochrany veřejného zdraví je také monitorování zdravotního stavu personálu. Loni jsme z provozu vyloučili 1986 pracovníků s podezřením na ohrožení veřejného zdraví vzhledem k tomu, že by mohli být zdrojem nákazy,« uvedl. Provozovny kontrolují vedle hygieniků také inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ti ale neprověřují zdravotní stav personálu. V novele zákona o potravinách, která je nyní ve sněmovně, je návrh, aby veškeré pravomoci při kontrole restaurací a dalších provozoven stravovacích služeb převzali zemědělci. Hygienikům by zůstala kontrola stravovacích provozů jen ve školách, nemocnicích či zařízeních sociální péče. Odbory varují před možným zhoršením ochrany pro zákazníky restaurací. »V roce 2015 bylo uloženo 919 opatření spočívajících v nařízení sanitace, uzavření provozovny či pozastavení činnosti nebo v nařízení likvidace pokrmů. Za tyto prohřešky bylo navrženo 4452 sankcí ve výši 12 934 100 korun,« uvedl Valenta k dopadům hygienických kontrol. Dodal, že hygienici pokračují v kontrolách i letos. Do 20. února provedli 2324 kontrol v 2200 provozovnách. »Výsledkem je šest uzavřených provozoven, deset pozastavení výkonu činnosti, 17 nařízení sanitace a ve 24 případech bylo nutné zlikvidovat závadné pokrmy. Za toto období bylo navrženo celkem 397 sankcí ve výši Kč 1 160 700 korun,« shrnul hlavní hygienik. Foto popis| Nezahálí ani policie a Státní veterinární správa. V pražské tržnici Sapa odhalili muže, který prodával maso přímo z dodávky na ulici, doma měl čtyři tuny částečně již zřejmě kazícího se masa. Další maso od tohoto muže se našlo u prodejců v Sapě. Obchodníci neměli registraci pro nakládání s masem a nezajistili nutné hygienické podmínky, čímž porušili zákon. Hrozí jim pokuta až 50 milionů korun. Foto autor| FOTO - Státní veterinární správa

Havlíčkobrodský deník S krizí je většina Rusů smířená, nestěžují si 27.2.2016

Havlíčkobrodský deník str. 6 Publicistika ONDŘEJ ŠVÁRA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rodák z Nového Města na Moravě Lukáš Vinkler pracoval šestnáct měsíců v Rusku. Za tu dobu se s poměry v největším státě světa stihl dobře seznámit a říká:

Nové Město na Moravě – Velkou životní zkušenost má za sebou Lukáš Vinkler, rodák z Vysočiny, konkrétně z Nového Města na Žďársku. Je nadšený cestovatel. Vrátil se z Ruska, ovšem nikoliv v roli turisty. Třicetiletý muž, který v minulosti poznával například Jižní Ameriku nebo Indii, získal v největším státě světa práci. O tom, jak v Rusku chutná život, promluvil v rozhovoru pro Deník. * Lukáši, do Ruska jste odešel kvůli pracovní kariéře, většina lidí přitom míří na Západ. Jaká příležitost vás do obrovského státu na východě přivedla? Do Ruska jsem odešel nejen kvůli pracovní kariéře, ale hlavně kvůli tomu, co Západ nemůže nabídnout. V dnešním globalizovaném západním světě je hodně věcí stejných, rozdíly se stírají, nic vás zde nepřekvapí a lehce se člověk zorientuje. To není případ Ruska, byl to krok do neznáma, vstříc novým dobrodružstvím, znalostem a jazykům. Avšak, popravdě, ještě tři čtvrtě roku před nástupem do zaměstnání jsem absolutně netušil, kde se octnu a pro koho budu pracovat. * Pro koho jste tedy v Rusku pracoval a jak dlouho? Nakonec jsem tam strávil šestnáct měsíců a pracoval jsem pro německou automobilku ve městě Kaluga. To leží asi dvě stě kilometrů jihozápadně od Moskvy. * Když cizinec získá slušnou pracovní pozici v nějakém velkém podniku v Rusku, jsou s tím spjatá nějaká privilegia? Byl jste v jiném postavení, než kdyby na vašem místě pracoval Rus? Většinou jsou ruské podniky ve vlastnictví ruských majitelů, a ti ohodnocují své manažery dle svých interních pravidel. Jeli to cizinec, či Rus, na tom zase až tak nezáleží. Samozřejmě, pokud chcete nalákat zahraniční manažerské eso, musíte mu dát kvalitní nabídku. Víte, kdo řídí AvtoVAZ, hrdou ruskou automobilku, která vyrábí ladu? Bo Andersson, první cizinec ve vedení této společnosti. A dvojkou je Čech. Ale zpět k mé pozici. Já jsem nebyl expert, tedy zaměstnanec, kterého jeho domácí společnost vyšle na zahraniční zkušenost, královsky ho zaplatí a poskytne mu benefity, jako je služební byt, auto, letenky domů a podobně. U mě to bylo jinak, doslova jsem vyslal sám sebe. Podepsal jsem lokální ruskou smlouvu s nástupem k určitému datu. * To pro vás mimo jiné asi znamenalo úplně se odstřihnout od života v Česku. Je to tak? Ano, doma jsem rozvázal pracovní poměr, ukončil pronájem, vyřídil nutné administrativní věci, sedl na letadlo směr Moskva a jednoho krásného dne jsem se snažil svojí ruštinou, v té době jsem sotva ovládal písmenka azbuky, přesvědčit člověka u brány podniku, že tam opravdu pracuji. Jediný benefit, který jsem obdržel, byl vízový servis. A aby to na začátku nebyl takový šok, měl jsem první dva měsíce zajištěné ubytování v hotelu. * Pobývat dlouho v cizí zemi, to se neobejde bez náležitostí, které k běžnému životu patří. Žít v Rusku, to znamená bydlet tam, stravovat se, využívat služby, poznávat kulturu a materiální vybavenost. Jak se vám v Kaluze žilo? Ty souvislosti jsem musel začít intenzivně řešit již od prvního dne, protože hodně rychle zjistíte, že bez ruštiny jste naprosto ztracení a začíná to maličkostmi. První půlrok jsem neměl osobní automobil, tak jsem využíval místní typ MHD nazývané maršutky (minibusy jezdící po určité trase – poznámka redakce). Sednete si a najednou kolem vás kolují rubly. Řidič během jízdy totiž stačí vybírat jízdné a vracet na něj. Tak pošlete přes celý autobus svoji bankovku a za minutu k vám přijde vratka. Funguje to bezvadně. Jelikož ale maršutka zastavuje většinou na slovní znamení, samozřejmě jsem přejel tři zastávky, protože řidič nevěděl, co chci. * Hádám, že najít si ubytování nebylo v Kaluze zrovna snadné... Měl jsem dva měsíce na to, abych si sám našel byt za rozumný nájem. To byla taková maturita mého pobytu. Při hledání normálního bytu rychle zjistíte, na která tři klíčová slova se musíte zaměřit. Jsou to [euroremont], [cholodnaja i gorjačaja voda] a [bytovaja technika]. Jinak byste se chodili dívat na špinavé a zakouřené byty, případně vybydlené byty s matrací a bez teplé vody. Ve stařičké ladě jednoho realitního makléře jsem jezdil večer co večer po nemovitostech a nakonec se zadařilo. Po

čtrnácti dnech jsem našel pěkný byt s výhledem na přehradu a skvělým majitelem Dmitrijem. Byl vstřícný a obrovsky nápomocný, především tehdy, kdy se k nám do bytu po týdnu od stěhování navalily odpady z celého domu. Znáte ten pocit, když se v pět ráno probudíte a místo do bačkor šlápnete do? Holt, staré trubky. Když jsme u toho bydlení, starost o společné části domu v Rusku nikoho moc netrápí, takže okolo domu byla neposečená tráva, člověk se musel dívat na škaredé společné chodby a například zateplení si každý byt řešil sám, takže z osmi poschodí byla zateplená asi jen dvě. * Jak moc se za takové bydlení v Rusku platí? Nájem je v Kaluze obecně o malinko vyšší než v Praze za srovnatelný byt. Na druhou stranu za plyn, elektřinu, vodu a teplo jsme platili doslova jen kopějky. Ale pozor, voda z vodovodu není pitná, takže je důležité mít u domu na ulici studnu nebo budku, kde vám někdo natočí pitnou vodu do kanystru. * Město Kaluga, ve kterém jste žil, je přibližně stejně velké jako třeba u nás Brno. Jaký charakter má na ruské poměry ve srovnání s dalšími městy anebo i ve srovnání s našimi podmínkami? Kaluga je vzdálená přibližně dvě stě kilometrů od Moskvy. Kaluga je významné centrum automobilového průmyslu, tři koncerny tam investovaly od roku 2007 nemalé peníze do montážních linek. Podniky sice v současnosti procházejí obtížným obdobím na hranici existence, ale díky investicím se významně zvedla životní úroveň města. Postavily se asfaltové cesty a chodníky, rozšířily se sportovní areály, vznikly restaurace, hotely, nákupní centra, zrenovovaly se městské budovy i chrámy a zmodernizovala se městská doprava. * Takže výstavní ruské město? I přes to všechno se poměry v Kaluze stále nedají srovnávat s úrovní a kvalitou života u nás. Člověk si připadá, jako by se vrátil o dvacet let zpět. Navíc nejen Kaluga, ale i ostatní města a myšlení jejich obyvatel jsou velice spjaty – až moc – s historickými událostmi a osobnostmi Ruska. V každém městě najdete sochy a fresky Lenina, sochy a názvy ulic po Gagarinovi, Tsiolkovskem, Kutuzovi, Surovovi a dalších významných ruských vědcích či vojevůdcích. Nejzásadnějším tématem je samozřejmě vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce, v Rusku se jí říká druhá vlastenecká válka. Připomínka vítězství sovětských vojáků a utrpení sovětského lidu ve válce je vidět úplně všude v podobě památníků, tanků, stíhaček, širokých ulic pro vojenské přehlídky, a dokonce i na výzdobě perníků. Hlavním místem většiny měst je takzvaný věčný oheň. * Věřím ale, že pomníky minulosti nejsou to jediné, co člověka při procházce městem zaujme nebo překvapí... Překvapí ho i obyčejné věci. Takovou zajímavostí a zároveň nepříjemností je déšť. Okapy ve městech nesvádí vodu ze střech do odpadního systému, ale přímo na ulici. Za deště bez holinek nemá cenu ani vycházet. Silnice se často mění v řeky a voda zalije všechny jámy a výmoly. Avšak musím říct, že čím déle v Rusku žijete, tím více berete věci takové, jaké jsou, a začínají se vám dokonce líbit. * Jak to bylo v Kaluze s nakupováním a službami? Dají se srovnat s našimi poměry? Heslo náš zákazník, náš pán, tam rozhodně neplatí. Kvalita služeb je obecně velmi nízká, ceny jsou přitom srovnatelné s našimi. Samostatnou kapitolou je pohostinství. Objednáte si polévku, maso, přílohu a pivo a přijde vám to v pořadí maso, polévka, pivo a když už jste dojedli, tak ještě příloha. A pak, když platíte vcelku dost vysoký účet, ke všemu zjistíte, že celková suma byla navýšena o deset procent. To proto, že s vámi přišlo víc než deset hostů, a obsluhovat tolik lidí už prý vyžaduje trochu více práce pro obsluhu. Co se týče nakupování, je k němu hodně příležitostí, zejména co se týče jídla. Babičky se vám na ulici snaží prodat bio potraviny, všemožně nakládané jídlo a samozřejmě kopr. Kromě nespočtu minimarketů a supermarketů je nejdůležitějším místem městské tržiště. Je to jediné místo, kde po ránu seženete kvalitní a čerstvé jídlo, především maso, zeleninu, ovoce a pečivo. Jenomže můj pobyt poznamenalo i toto: Celých šestnáct měsíců bylo v platnosti embargo na potraviny z Evropské unie, což se odrazilo na výběru, kvalitě i cenách. Zboží běžně zdražovalo o desítky procent. Na druhou stranu bych chtěl vyzdvihnout ceny a služby telekomunikačních operátorů

a samozřejmě benzin. Ten pocit při jízdě v autě, když tankujete litr za dvanáct korun... * V Rusku jste pracoval během ekonomické krize. Tamní průmysl zasáhly dopady prudkého poklesu cen ropy spojené se sankcemi, které uvalily na Moskvu západní státy. Jak jste situaci vnímal vy? Ovlivnily problémy ruského hospodářství vaše působení v podniku? Načasování mého nástupu nebylo ideální. Připojení Krymu k Ruské federaci, nestabilní situace v ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, zavedení sankcí ze strany Evropské unie, a naopak embargo na dovoz potravin z EU a začínající pád ceny ropy, tohle všechno významně ovlivnilo ruské hospodářství, život Rusů a samozřejmě i ten můj. * Velmi bolestivými projevy krize byly propad rublu a pokles hrubého domácího produktu. Je na Rusech poznat, že zchudli? Finanční trh je jako horská dráha. Rusové si mohou nechat zdát o naší dvouprocentní úrokové sazbě či půlprocentní inflaci. Sazba hypoték divoce osciluje mezi dvanácti a dvaceti procenty, inflace je patnáct až dvacet procent. Stejně rozkolísaný je i kurz rublu vůči euru nebo dolaru. Při svém nástupu jsem potřeboval 48 rublů, abych dostal jedno euro, po půl roce to už bylo 85 rublů! Tak výrazný propad měny zasáhne samozřejmě všechno. Dovoz potřebných technologií, dílů a zboží se prodražuje, místní lidé si kvůli vysoké inflaci koupí méně zboží v nižší kvalitě a cestování do zahraničí se pro ně stává nedostupné. Firmy také bojují s propadem odbytu, zmrazením výplat, omezováním provozu a propouštěním. Řada automobilek dočasně zavřela své závody. * Nepříjemné finanční dopady by u veřejnosti teoreticky mohly vyvolat velkou nespokojenost a spustit protesty či hon na banky. Děje se to v Rusku? Ne, nic takového se tam neděje. Téměř nikdo si nestěžuje, obyčejní lidé i bývalí kolegové z práce jsou se situací smíření a plně podporují kroky prezidenta Putina v jeho vnitřní i zahraniční politice včetně obrovských investic do armády. * A dokáží se vůbec Rusové o domácí politice otevřeně bavit? Je kritika Kremlu na veřejnosti možná, anebo si ji lidé schovávají jen pro úzký rodinný kruh? Opravdu otevřeně se bavit o ruské politické scéně a historii není úplně nejlepší nápad. Samozřejmě mě tato témata a názory lidí zajímaly, ale po pár konverzacích jsem zjistil, že přesvědčovat je, nebo jim jenom představovat své názory nemá cenu. Ať už jsem načal jakékoliv téma, třeba Napoleon v Rusku, Stalin, Lenin, druhá světová válka, rok 1968, Zimní olympijské hry v Soči, Putin, připojení Krymu či zbrojení, tak jsem pouze naslouchal a snažil se ty lidi pochopit. Při jakémkoliv náznaku nesouhlasu či jiného názoru jsem byl velice rychle konfrontován argumentem, že to, co si myslím, je naprostý nesmysl, a to, co nás učili ve škole, nemá nic společného s tím, jak se věci doopravdy děly a dějí. Aby cizinec více porozuměl názorům Rusů, je dobré přečíst si něco o ruských dějinách. S přítelkyní jsme to ostatně měli jako povinnou četbu. Abychom dostali pracovní víza, museli jsme složit zkoušku z ruského práva, historie a jazyka. Jsem opravdu rád, že ruskou verzi historie znám. Pomohlo mi to lépe pochopit ruský národ a také slepě nevěřit všemu, co píší ruská, ale i západní média. * Takže jací jsou podle vás Rusové doopravdy? Jsou některé naše předsudky o nich oprávněné? Rusové jsou věřící lidé, neskutečně hrdí, velmi impulzivní a při jízdě autem neohleduplní a netrpěliví. Ale také skromní, pevně důvěřující ve schopnosti jedince a v silně hierarchickou společnost. Pokud si je získáte, jsou velice otevření a neskutečně spontánní, především pokud jde o zábavu. * Jaké suvenýry jste si domů přivezl? Je ruská vodka stále tak dobrá a kvalitní, jak se říká? Ze svých cest si přivážím téměř vždy turistické magnety a pohledy. I tomuto šestnácti měsíčnímu pobytu říkám výlet, takže máme na lednici plno magnetek a pohledů z cest po Rusku. Kromě toho u nás doma samozřejmě nechybí matrjoška, Fabergeovo vejce, Filimonovská hračka a ruská saunovací čepice. Vodka je opravdu dobrá, ale v Rusku už dost drahá. Ale hlavně jsem si domů přivezl vzpomínky, obrovské zkušenosti z finančního oboru, rozšířil jsem si schopnosti o nový jazyk,

poznal cizí zemi, její kulturu a společnost. Vodka už je vypitá, ale to ostatní se mi nikdy neztratí. *** Celých šestnáct měsíců bylo v platnosti embargo na potraviny z Evropské unie, což se odrazilo na výběru, kvalitě i cenách. Zboží běžně zdražovalo o desítky procent. Foto popis| NA VÝLETĚ. Jeden z nejlepších zážitků z Ruska si Lukáš Vinkler se svou přítelkyní odnesl z Rudého náměstí v Moskvě, kde se v zimě bruslí přímopřed Leninovým pomníkem. Foto autor| Foto: archiv Lukáše Vinklera (2x) Foto popis| PAMÁTKA. Klášter Optina Pustyň z Kalužské oblasti býval jedním z nejvýznamnějších center ruské pravoslavné církve. Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Jihlavský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Třebíčský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Žďárský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Pelhřimovský deník; Publicistika; 06 ID| f586738f-f8d8-4847-8a13-a81e3bc1800c

Hospodářské noviny Od vývaru po oběd. Zakladatel Partners investuje do jídla 29.2.2016

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy Kateřina Adamcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ve finančnictví vybudoval miliardový byznys. Před dvěma roky se Petr Borkovec rozhodl, že se kromě slušně výdělečných poradenských služeb vrhne i do gastronomie a potravinářství. A do této branže bude investovat tolik, kolik bude potřeba. Spoluzakladatel a partner jedné z největších poradenských společností v Česku Partners Financial Services poslední dva roky pumpuje peníze do nového stravovacího konceptu My Food – celkem šlo už o 100 milionů korun. Jde o spojení obchodu s restaurací, kde si zákazník koupí prémiové české potraviny nebo zboží z dovozu. Kromě toho se může na místě najíst, třeba si dát steak z řeznictví My Food nebo čerstvé těstoviny. Přibudou nové pobočky Provozovny jsou zatím v červených číslech. „Nevím, kdy přesně budeme vydělávat, a neřeším to. Příští rok chci mít jistotu, že až přestaneme expandovat, tak budeme v zisku,“ říká Borkovec. Čtyři pobočky zatím fungují v Brně a od začátku letošního roku je nově otevřené bistro v pražském Karlíně. „Tady jsme šli modelem snacku, tedy místa, kde si zákazník může dát jídlo za ceny nižší než v klasických restauracích,“ popisuje. Do konce roku chce vybudovat ještě další tři až čtyři pobočky. Mají být v obchodních centrech vyšší kategorie, jako jsou pražský Nový Smíchov, Arkády Pankrác, Černý Most či Chodov. Rozjednaná jsou i místa v některých krajských městech, nejdříve bude obchod v Českých Budějovicích. Lidé mohou také nakupovat on-line přes e-shop. Prodejny svou nabídkou, zaměřenou na luxusnější potraviny, připomínají pobočky britského řetězce Marks & Spencer. Regály v My Food jsou však více naplněné čerstvými potravinami od tuzemských farmářů. Laboratoř na jídlo Petr Borkovec patří mezi první manažery, kteří v Česku rozhýbali finanční poradenství. Prošel německou společností OVB, kde se propracoval na pozici regionálního ředitele pro Českou republiku. V roce 2007 odešel a společně s Radimem Lukešem v tomtéž roce založili Partners. Firmu, která

pravidelně utrží sumu přesahující miliardu korun. Vedle toho má Borkovec vlastní investiční skupinu Brno Investment Group. Přes tuto platformu investuje do různých firem ve fázi start-upu. Peníze vložil třeba do projektu zaměřeného na léčbu tupozrakosti, mimo jiné proto, že jí sám trpí, investoval i do vývoje počítačových her či cestovatelského portálu. Poslední dobou ale nejvíce energie a peněz vkládá právě do projektu My Food. „Peníze jsou pro mě něco, co je hezké, když člověk má. Ale tím, že je nedám svým dětem, protože jim nechci zkazit život, a do hrobu si je nevezmu, tak je budu investovat do něčeho, co má smysl,“ tvrdí podnikatel. Jeho cílem je postavit síť, která se bude zabývat potravinami od jejich výroby až po prodej zákazníkům. Masné výrobky například dělá ve vlastním řeznictví v Brně, a to od bourání masa až po jeho finální zpracování. Ve spolupráci s Mendelovou univerzitou, na které Borkovec sám studoval, postavil inkubátor My Food Lab. Ten má pomáhat začínajícím podnikatelům v gastronomii. „Možná tím tak pomůžeme ke vstupu na trh firmám, které dělají zajímavé produkty,“ uvádí. Laboratoří například prošel projekt Konečně vývar, který bojuje proti průmyslově vyráběným bujonovým kostkám. Borkovec do něj před měsícem podílově vstoupil a začlenil ho do My Food. Jeho kuchaři tak pro přípravu jídel používají základ uvařený touto mladou firmou. Momentálně Borkovec dokončuje akvizici za desítky milionů korun – kupuje část firmy Zdravé stravování, která se zaměřuje na takzvanou krabičkovou dietu. „S nimi plánujeme rozjet projekt luxusních krabiček, které nebudou jenom o dietě, ale také o zdravém a dobrém jídle,“ přibližuje. Do léta chce Borkovec rozjet také on-line cateringové služby. Pokračovat také bude v akvizicích a vstupech do dalších kulinářských projektů. „Na českém trhu je plno projektů zaměřených na kvalitní jídlo, nikdo z nich ale pořádně nevydělává a propojení je jediný způsob, jak to změnit,“ tvrdí Petr Borkovec. Přiznává, že jedná téměř se všemi společnostmi na českém trhu, které prodávají lokální potraviny. Mezi ně patří například Sklizeno, Náš grunt nebo Fresh bedýnky. Petr Borkovec (38) Už během studií na Mendelově univerzitě v Brně pracoval v Jihomoravské energetice jako analytik. V říjnu 2001 nastoupil do německé finančněporadenské společnosti OVB. Jako finanční poradce se postupně propracoval na pozici regionálního ředitele. V roce 2007 společnost opustil a s Radimem Lukešem založil firmu Partners. Petr Borkovec také rozjel investiční společnost Brno Investment Group, prostřednictvím které hledá zajímavé start-upy. Slabost má pro ty zaměřené na jídlo a počítačové hry. Je ženatý, má devítiletou dceru a šestiletého syna. Foto popis| Expanze v Praze Borkovcova firma My Food v lednu otevřela svou první pobočku v Praze – je v budově Corso Karlín a jde o kombinaci obchodu s potravinami a bistra. Foto autor| Foto: HN – Libor Fojtík Foto autor| Foto: HN – Lukáš Bíba O autorovi| Kateřina Adamcová, mailto:[email protected]

Kroměříž již zná kandidáty do senátních voleb 2.3.2016

Hospodářské noviny str. 4 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ČESKO Velké strany již znají kandidáty podzimních senátních voleb v Kroměříži. Obvod zahrnuje i část Vyškovska. Mandát nebude obhajovat stávající senátor, sociální demokrat Miloš Malý. ČSSD nasadí místostarostu Holešova Jaroslava Chmelaře, ANO šéfa okresní agrární komory Jana Haška a lidovci Šárku Jelínkovou, předsedkyni strany na Kroměřížsku. Jejich soupeřem za ODS bude bývalá starostka města Daniela Hebnarová.

Chatař & chalupář

SPÍTE DOBŘE? 1.3.2016

Chatař & chalupář str. 92 Zdraví GABRIELA ZELINKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Když se probouzíte v noci a pak už nemůžete zabrat nebo se probudíte ráno celí polámaní a unavení, je docela možné, že trpíte nespavostí a měli byste se poradit s odborníkem. spánek je naprosto přirozenou součástí života. Normální také je, když se občas špatně vyspíte. Kvůli tomu není třeba dělat nějaké velké závěry a vyhledávat lékaře. Pokud však potíže se spánkem nabírají na obrátkách a vám se skutečně nežije dobře, měli byste pro sebe rychle něco udělat. Spánek by měl osvěžovat, nikoli ničit. A není tak důležité, kolik hodin budete spát, ale jak kvalitní ten spánek bude. Co ovlivňuje spánek Koukáte se každý večer na napínavé filmy a těžko pak usínáte? Tak se nedivte, že špatně spíte! Pravda je, že spánek ovlivňuje spousta vnějších faktorů a může to být cokoliv: prostředí, v němž spíme, osvětlení, hluk, nepřiměřená teplota - přetopená nebo příliš chladná ložnice. Určitou roli hraje i lůžko. Náš spánek je ovlivněn také tím, jak se na něj připravujeme. Nadměrná fyzická či duševní aktivita ve večerních hodinách, pozdní jídlo, příliš pozdě vypitá káva - to vše může zhoršit usínání. Konzumace alkoholu před spaním může sice přechodně usnadnit usnutí, ale celkově alkohol působí na spánek spíše negativně - spánek je pak přerušovaný, nekvalitní a mění se jeho složení ve prospěch povrchního spánku. Usínání a dobrému spaní také neprospívá nervozita, starosti a stres, kterého se nedokážeme po ulehnutí zbavit. Úzkostné myšlenky, obavy a časem vypěstovaný strach z usínání jsou jednou z nejčastějších příčin nespavosti v soudobé společnosti. Spánková hygiena je důležitá „Hodně dlouho jsem nemohla v noci usnout. Pořád jsem přemýšlela, čím to asi může být, takže jsem šla na neurologii, kde jsem se překvapivě dozvěděla, že v místnosti, kde spím, mám zapnutý počítač a taky mobilní telefon. A také jsem vždycky ještě večer poměrně intenzivně pracovala. Prý i to může způsobit potíže s usnutím,“ vypráví čtyřicetiletá podnikatelka Jana z Prahy. Potvrzuje to i neuroložka Iva Příhodová, která říká: „Často nerespektujeme, že doba před spánkem by měla být provázena zklidněním na konci dne. Spousta lidí pracuje večer do únavy na počítači, sleduje televizní programy nebo chatuje na internetu. Zapomínáme, že i svit obrazovky televize nebo počítače je dostatečný k tomu, aby se nám posunovala doba usínání řízená vnitřními fyziologickými mechanismy. Docházka do práce je však v našich podmínkách obvykle mezi sedmou a osmou hodinou ranní, v řadě povolání i dříve. Prodlužováním nočního bdění na úkor spánku se tak často dostáváme do chronické spánkové deprivace, která se pak projevuje zhoršením soustředění, paměti a pracovních výkonů. Chronická spánková deprivace ovlivňuje především souvislost mezi zkracováním doby spánku, vzestupem tělesné hmotnosti a rozvojem diabetu mellitu.“ Tato všechna negativa mohou skutečně velmi neblaze přivodit mnohem větší zdravotní komplikace, o kterých by nás ani nenapadlo přemýšlet. kupte si kvalitní postel a matraci! Dalším faktorem ovlivňujícím dobré spaní je i stav matrace v naší posteli. Kvalitní matrace sice není všemocná, ale dokáže hodně. Jak říká neuroložka Iva Příhodová, pohodlná postel je pro spánek důležitá! „Dobrá matrace jistě umožní tělu kvalitnější spánek. Významnou pomocí může být také v případech, kdy lidé mají potíže s páteří, ať již krční, nebo bederní, a během spánku se kvůli bolestem budí.“ Starou matraci proto vyhoďte a investujte do nějaké kvalitnější. Dnes je na výběr z mnoha typů, záleží jen na vás, jaké dáte přednost a na jakou postačí vaše peněženka. Pozor však při výběru! Lidé mají tendenci vybírat tu, kterou mají doma, ale nechte si poradit. Správná volba by se měla řídit vaší hmotností (lidé silnější by měli mít matraci tvrdší, lidé hubenější zase měkčí). Existují i matrace, které mají z každé strany jinou tvrdost, takže si ji jen přehodíte. Myslet byste měli při výběru i na materiál, z něhož je matrace vyrobena - zvolit můžete matraci z tzv. studené pěny, biopěny, gelu, molitanu atd. -,

a také na potah. Určitě dejte přednost matracím, které zajišťují optimální cirkulaci vzduchu a jsou hypoalergenní. Spánek a dobrá nálada Je to začarovaný kruh - když budete špatně spát, budete mít špatnou náladu. A když máte špatnou náladu a máte nedostatek serotoninu (tedy hormonu štěstí), budete hůře spát. Jak si tedy tento hormon vyrobit v optimálním množství? Především omezte příjem rafinovaného cukru (tj. bílého cukru). Problém je spíše ve skrytých cukrech, které jsou obsaženy v mnoha potravinách, například v sušenkách, zmrzlině, zákuscích, bonbonech, koblihách apod. Jakmile máte příliš mnoho cukru, může dojít k nedostatku vitaminů B v těle, což vede následně k nízké hladině serotoninu a potížím s usínáním. Jezte stravu s vysokým obsahem aminokyseliny tryptofanu. Více ji obsahuje hovězí maso, drůbež, ryby, mléko, sýry, vajíčka, luštěniny a listová zelenina, ale zejména mléko a krůtí maso. Tryptofan je základní látka, kterou neurony potřebují k výrobě serotoninu. K tomu, aby se ale tato látka dobře transportovala do mozku, je lepší, když si k výše uvedeným potravinám přikousnete krajíček chleba, protože sacharidy naopak tomuto transportu napomáhají. Zkusit můžete užívat také potravinové doplňky obsahující vitaminy B, tak zvaný B-komplex. je libo tabletu na spaní? Že vám stačí spolknout dvě tablety a spíte jako dřevo? Možná, ale věřte, že i když usnete, spánek moc kvalitní nebude. Jednoduše řečeno, prášky na spaní používejte jen výjimečně, pokud možno vůbec. Ovšem pozor, nemusí jít jen o klasické prášky na spaní, jako je například Diazepam nebo Rohypnol. K lékům, které navozují ospalost, patří i antihistaminika (léky na alergii), antidepresiva apod. Některé si můžete koupit i volně v lékárně. Proč jsou tyto léky tak nebezpečné? Především proto, že na ně vzniká závislost, a když je náhle vysadíte, může vás bolet hlava, můžete mít křeče nebo třes. To jsou závislosti fyziologické. Ale můžete si na ně vytvořit i závislost psychickou - pak lék nepotřebuje vaše tělo, ale váš mozek. A ještě jednu špatnou vlastnost tyto léky mají, mohou totiž narušit spánek REM, takže spíte doslova jako „zabití“ a připravíte se o sny. Chcete-li tedy užívat něco, abyste v noci usnuli, raději si to dobře promyslete a popřemýšlejte o jiných metodách. vytvořte si spánkové návyky Je to tak - pozitivní návyky podporují systém a řád a ty zase uvolnění a spánek. Jak tedy dodržovat pravidla spánkové hygieny? Doba uléhání má být pravidelná, a to i o víkendu. Rozhodněte se, kdy půjdete do postele, a zapomeňte na „noční život“. Když si stanovíte čas, kdy budete chodit spát, budete klidnější, protože se budete cítit více v bezpečí. Pravidelný odchod do postele funguje jako podmíněný, je to naučený podnět, který spustí mimovolnou reakci, tedy spánek. To, co platí o uléhání, platí i o vstávání. Když si nastavíte budík na šestou, brzy zjistíte, že se z toho stane podmíněná reakce. Podmiňování ve vašich biologických hodinách se šíří i opačně - pravidelné vstávání napomáhá pravidelnému usínání. Určitě těsně před spaním nejezte nic těžkého, ale asi dvě hodiny před klidně něco lehčího zakousnout můžete. Patří sem třeba sklenka nízkotučného mléka, kousek ovoce nebo zeleniny, plátek sýra. Spíše by to měla být jídla bílkovinná. Když se budete dvě hodiny před usnutím dívat na nějakou komedii a budete se smát, pravděpodobně se vám zlepší nálada a bude se vám i lépe usínat. A stejně jako u dětí, když jste je učili, jak usnout, byste si i vy měli vytvořit určitý rituál, při kterém se uvolníte a připravíte tělo ke spánku. Můžete si pomoci například hudbou (tichou, ne žádnou divočinou), ztlumením světla, četbou, koupelí v teplé vodě, cvičením jógy apod. *** co ještě můžete udělat Vymalujte si ložnici barvami, které vás uklidňují.

Pokud to jde, během dne si aspoň na chvilku zdřímněte. Přirozený útlum nastává mezi 13. a 16. hodinou. Když si v této době dáte „šlofíka“ na dvacet minut, osvěžíte se a zároveň eliminujete spánkovou deprivaci. * Odstraňte z ložnice osvětlené hodiny -napjaté sledování času ve vás vyvolá zvýšený neklid a nebudete moci usnout. V ložnici nemějte televizi ani počítač. Postel by měla sloužit jen ke spánku a k sexu. Určitě byste v posteli neměli jíst nebo si hrát na počítači. Vezměte si na pomoc přírodu Místo léků na spaní vyzkoušejte raději aromaterapii. Uvolňující a uklidňující účinky éterických olejů nebo bylinek napomáhají dobrému spánku. Můžete je využít ve formě aromatické koupele (nakapete do vany horké vody), do aromalampy, uvařit si z nich čaj nebo se nechat namasírovat rostlinným olejem s přídavkem nějakého éterického oleje. Vhodné bylinky jsou meduňka, levandule, santalové dřevo, pomeranč či heřmánek. Foto popis| 1 Předpokladem k dobrému spánku je dodržování pravidel spánkové hygieny, ke kterým patří pravidelné uléhání, vstávání, pohodlná postel a uklidňující rituály Foto popis| 2 kozlík lékařský, levandule, heřmánek, meduňka jsou rostlinami, které jsou nanejvýš vhodné k přípravě večerního čaje Foto popis| 3 Příčinou nespavosti může být mnoho faktorů - světlo, hluk, nepřiměřená teplota v místnosti, kvalita matrace, nevyhovující lůžkoviny, stres, večerní nadměrná fyzická aktivita Foto popis| 4 Heřmánkový čaj působí jako mírné sedativum a pomáhá ke klidnému spaní Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK

Chvilka pro tebe HOSTINA z pravěku 2.3.2016

Chvilka pro tebe str. 16 Kosmetika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Módní způsoby stravování „raw“ a „paleo“ jsou založené na syrových potravinách a jídelníčku pravěkého člověka, který je prý nejpřirozenější. Jenom ovoce Za odnož vitariánství je považováno frutariánství, jehož vyznavači jedí pouze ovoce, semena a ořechy či některé druhy zeleniny (rajčata a okurky). Brambory, luštěniny, listovou a kořenovou zeleninu však nikoli. Navíc vnímají plody jako živé organismy, takže jedí jen ovoce, které spadlo na zem, trhat je nesmějí. Pro masožravce Paleo dieta vychází z jídelníčku člověka doby kamenné, který jedl jen to, co si nasbíral nebo ulovil, tedy hlavně ovoce, zeleninu (kořínky, hlízy aj.), maso, vejce, ryby, houby, med, oříšky. Vyznavači paleo stravy tvrdí, že civilizační choroby a sklony k obezitě začaly u lidí až s počátkem zemědělství. Obiloviny, luštěniny, pečivo, ale i mléko, sýry a rafi nované oleje a cukry proto odmítají. Jídelníček zakládají na bílkovinách a tucích, sacharidy získávají z ovoce, brambor, případně zdravějších sladidel (medu, javorového sirupu). Potraviny mají být čerstvé a co nejméně upravované. Bez sporáku Raw jídelníček je založen na konzumaci syrové neboli „živé“ stravy. Odtud i další název - vitariánství. Základem je, že tepelné úpravy potravin nesmějí přesáhnout 42-45 °C, aby se neničily enzymy a neztrácely vitaminy a další prospěšné látky. Vitariáni dávají přednost zelenině, ovoci, semínkům a oříškům. Někteří pijí mléko a jedí mléčné výrobky, spíše kozí nebo ovčí. Na tataráku si ovšem

nepochutnají, konzumaci masa odmítají. Potraviny upravují např. sušením, klíčením a mixováním, a tak si dokážou připravit i pizzu, špagety nebo dort. Zákaz tepelné úpravy se týká i nápojů. Vínko si tedy klidně dát můžou, ale na pivo musejí zapomenout. TIP: Raw restaurace jsou trendem - k nejznámějším patří Secret of Raw v Praze, která provozuje i cukrárnu (http://www.secretofraw.cz a http://www.sweetsecretofraw.cz). POZOR NA RIZIKA! * U VITARIÁNSTVÍ hrozí nedostatek bílkovin, nenasycených mastných kyselin, zinku, železa a vitaminu B12. Syrová zelenina může působit i zažívací problémy. Raw se rozhodně nehodí pro děti a seniory. Ale ani zdravému dospělému nemusí přechod na ni dělat dobře. Později se ale prý vitariáni cítí lépe fyzicky i psychicky a mají více energie. * FRUTARIÁNSTVÍ rozhodně není vhodné pro děti a dospívající, ale ani dospělí lidé by tuto „dietu“ neměli dodržovat delší dobu. Hrozí chudokrevnost, problémy s nervovým systémem, zažívacím ústrojím i imunitou. * ODPŮRCI PALEO tvrdí, že člověk doby kamenné byl sice zdravý, ale sotva přesáhl věk třiceti let, a proto se civilizačních chorob ani nedožil. Největším rizikem je přemíra tuků ve stravě. Chce to tedy jíst jen masa libová a zařadit do jídelníčku i dostatek zeleniny. Foto popis| Raw i paleo uplatňujte jen s rozumem. Čerstvé byliny určitě prospějí.

idnes.cz - blog Ono to bylo s tím komunismem ještě složitější. (josefkomarek) 1.3.2016

idnes.cz - blog str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ono to bylo s tím komunismem ještě složitější. Než jak napsal Lubomír Stejskal. A proč pořád tolik povyku kvůli komunistům a komunismu. Vždyť už je to všechno passé. Nikdy jsem nebyl komunistou a tak si mohu dovolit pár věcných… … nebo dokonce cynických poznámek. A jsem natolik starý, že pamatuji ještě i poválečná léta. To co tady nedávno několik autorů (autorek) napsali o komunismu, mne jen utvrzuje v přesvědčení, že naše historie 20.století není řádně zpracována a už nepochybně nebude. Někdy mám dokonce dojem, že ti autoři či autorky žili v jiné zemi a v jiných dobách. A tak do svých rozhorlených příspěvků splácali jak oprávněné ostré kritiky, tak i úplné nesmysly. Mne (technika) víc než jiné seniory zajímá naše historie, a tak mne dost mrzí, že se tzv. akademici po roce 1990 nezmohli na řádné zpracování naší historie dvacátého století (tedy jak bez komunistické propagandy, tak i bez primitivní antikomunistické propagandy). A jen výše uvedený autor L.S. připomněl, že k hlavní vlně znárodnění došlo už v říjnu 45 (takže na komunisty už toho moc nezbylo). A hlavní příčinou toho byla neúspěšná 1.republika a zoufalá situace ve 30.letech. Eva Drunecká: …Ani Československo se nevyhne krizi, kterou způsobí naprosto nezodpovědná finanční „politika“ USA. V naší zemi se ocitne cca 1,4 milionu lidí bez práce. Justice má plno práce, v letech 1931 až 1935 soudy zaměstnává až 7,2 milionů exekucí na doly, pole, továrny, domy a další majetek. Mzdy u nás klesají strmě dolů až o dvacet procent. Lidé jsou zoufalí. Naše vlast se vrací nejméně o čtvrt století zpět a propad hospodářství je naprosto katastrofální…A já k tomu dodám: před lety p.Čáslavský mezi starými filmy uvedl reportáž z výroby parní lokomotivy v plzeňské Škodovce. Někdy z r.36, tj. ve zkratce natočenou výrobu středně velké lokomotivy. Zajímavá byla nejen ta výroba, ale nápadné bylo, jak vypadali tehdejší dělníci: hubení, s tvářemi podvyživených lidí, kteří se nikdy dosyta nenajedli. A co dělala tehdy státní moc: v letech 1920 až 33 každoročně četníci stříleli do demonstrací a hladových pochodů nezaměstnaných. Celkem za ta léta povraždili přes 60 lidí včetně žen a dětí a

přes 200 zranili. Z toho si tady pár autorů dělá posměch (bohužel i p. Větvička), ale to není propaganda, to se skutečně stalo. Což např. pobouřilo V+W. (Tady někde bych viděl ty kořeny poválečné sociální revoluce). A tak i nekomunistický odboj už za války nepočítal s obnovením prvorepublikových pořádků. A např. zestátnění filmu? Ten projekt byl už připraven za války, na něm pracoval i Vladimír Vančura a ten byl poopraven už v r.42. Také projekt státního zdravotnictví byl už připraven za války – našimi lékaři zde, nikoliv v Moskvě. Samozřejmě – teror u nás asi tak deset let byl, podle mne asi tak od roku 48 do roku 58. Přitom padesátá léta byla léty, která jsem já a se mnou i mnozí jiní protancovali. Už jsem psal, že nikdy nebylo u nás tolik plesů, tanečních a nedělních tanečních čajů jako tehdy. To může někomu připadat cynické, ale kdo má řádně přečteného Tolstého, tak se dočetl, že není žádná jednotná historie, každý prožívá svou vlastní. A pak přišla jiná léta: šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá. Tehdy se ta diktatura měnila po etapách, a dokonce do snesitelné polohy. Objevily se tady také výkřiky typu: Zachvátí-li tě komunistická hydra, zahyneš! Skutečně? Kterýpak národ vlastně zahynul pod komunistickou diktaturou? Jedno je jisté: komunistická diktatura ani u nás ani nikde jinde nezpůsobila zkázu tzv. evropské civilizace. Nikoho tehdy ani nenapadlo takovým způsobem uvažovat. A také náš národ nezahynul pod komunistickou diktaturou. Jakkoli byl komunistický režim protivný (v počátku dokonce zločinný), tak v roce 1989 zde byl průmyslově docela vyspělý stát, dokonce se špičkovým zemědělstvím. A byly jiné atributy civilizace: velmi dobré zdravotnictví, výborné školství, atd…Občas se zde vyskytují zcela debilní příspěvky, jak socialismus u nás se zhroutil, protože všichni byli zaměstnaní, ale nikdo nic nedělal…,atd. A kdo tedy obdělával pole a sklízel úrodu, kdo stavěl 100 000 bytů ročně, kdo vyráběl statisíce aut v Mladé Boleslavi, kdo šil velmi pěknou módu (a jak elegantně chodily holky a dámy v době normalizace oblékané, toho si všímali i západní Němci, když sem přijeli). A někdy kolem r.95 se Klaus chlubil, že jsme byli přijati do skupiny vyspělých zemí OECD (takže vyspělé země, i když skoro nevím, co je to za skupinu). Takže co? Jiná situace byla v SSSR, ale kde má člověk narazit na hodnověrnou(!), tedy nikoliv nenávistnou propagandisticky zaujatou historii této země? Ale to je další problém: i komunistická diktatura se lišila v různých zemích podle národní nátury. A podle momentálního stavu různých těch paranoidních diktátorů. Škoda, že nějaký poťouchlý dokumentarista nesestříhá filmové záběry z padesátých let – z prvomájových průvodů a veselic, ze spartakiády 1955, atd. Mohlo by to vyjít na dlouhý TV seriál a bylo by to poučnéJ. (To na německém doku-kanálu si troufli na dlouhé seriály o DDR pod názvem: nebylo všechno špatné). Troufám si tvrdit, že kolem r.55 – tedy v době už doznívajících zločinů komunistické diktatury – zároveň v naší společnosti dosáhla životní radost (joie de vivre) v širokých masách takové úrovně, jako nikdy předtím a jako už nikdy potom (to je filmově zdokumentované). A teď už vůbec ne, když na společnost padly chmury z probíhající zkázy evropské civilizace. A venkov, zejména v době tzv. normalizace? Venkovu jednak všelijací ti disidenti v Praze byli zcela lhostejní (i Palachova oběť) a vůbec: jezéďákům se tehdy dařilo skvěle (a byli si toho vědomi). Musím připustit, že jsem patřil k těm miliónům lidí, kteří politickou situaci také nijak neprožívali. Vedlo se nám průměrně, byty v paneláku, jezdili jsme škodovkami, zahrádkařili jsme, sem tam jsme vyjeli k Černému moři nebo i do Jugošky (samozřejmě si pamatuji, kolik hrůzných hodin v různých frontách jsem musel přetrpět, abychom se do té Jugošky vůbec dostali), kromě ND k automobilům bylo v podstatě všechno k dostání. A potravin byl nejen dostatek, ale úplný přebytek. A jak děti trochu povyrostly, tak jsme v 80.letech zase chodili do tanečních pro dospělé a tak jsme podzimky a jara v té době protancovali. Inu, ono se dalo žít po svém. Jeden autor tady vypěnil, jak kolektivizace u nás zničila zemědělství. Nevím, co tím myslel. Nemám už sílu takové příspěvky číst. Úlohou zemědělství je přece produkovat potraviny. Ostatně ono k

mechanizaci, industrializaci a koncentraci zemědělské produkce došlo jak v Evropě tak zejména v USA, kde statistická skupina soukromých farmářů prakticky zanikla (už do konce 20.stol.). Ale dobře si pamatuji na žalostnou úroveň v zásobování potravinami ještě mnoho let po válce – a to v podmínkách stále ještě soukromého zemědělství (prostě nedokázalo řádně nasytit národ, samozřejmě: když malorolníci – tzv. kravkaři – stěží uživili sami sebe, jak by mohli živit ještě někoho jiného). A protože jsem už někdy od r.1949 vždy rád o prázdninách vypomáhal při žních, tak dobře vím, co tehdy zemědělství představovalo: nekonečnou dřinu a malý efekt. A tak z toho důvodu budovali komunisti násilím výkonné zemědělství? …To nevím. Ale každopádně nejpozději do r.60 až 65 už tady nebylo větší vesnice, kde by nebyly vybudovány velké kravíny (z těch se teď staly ruiny a maso se dováží, ale máme ho odkud dovážet: zatímco u nás se teď ročně vyrábí ca 50 kg masa na osobu, tak v sousedním Německu 110 kg masa na hlavu – v Německu spotřeba 2015 ve výši 89 kg na hlavu). A zemědělská produkce pak už stále jen stoupala, a v r.1989 dosáhla výroba masa (v živé váze) ca.145 kg/hlavu. Národ se pak už přežíral a obezita začala být problémem. Ale čeho byl skutečně nedostatek, to byly řemeslnické kapacity. Takže kdo stavěl nebo něco rekonstruoval, musel většinou pracovat svépomocí. Ale pokud se týká technických nebo stavebních materiálů, obvykle jsem koupil, co jsem potřeboval. Samozřejmě nebyl tehdy k mání pořádný malotraktor (a není ani dnes, nabízejí se jen hračky), tak ten jsem musel postavit sám. S agregátem Š1202, dokonce s hydraulikou na nesené nářadí, už nám slouží přes 40 let. Jiní autoři se pohoršují nad diktaturou a propagandou , …atd. Přinejmenším propagandě se dalo snadnou vyhnout. Nikdy v životě až do 20.listopadu 1989 jsme doma nepustili tehdejší TV zprávy – a bylo! A bez problémů v tom pokračuji – už zase přes 15 let jsem TV zprávy neviděl (vlastně z domácích televizí téměř nic, nejvýš tak Mou Vlast konservatoristů, balet s Adélou Polertovou nebo filmy Lidice a Protektor). Takže asi za 10 let 4 programy, to vše asi za 16 000 – to je kulantní cena. Přečtu si jen teletext na ČTV – kdo se má na ty ksifty dívat. (Samozřejmě jsem vděčný panu Havránkovi a dalším, že se i tak dozvím, jaké paskvily ČTV vysílá). Ani ve škole jsem propagandu nezažil, a opravdu nevím, co mají na mysli autoři, kteří píšou o ideologickém zaplevelení školních osnov, i když na paměť se nedá příliš spoléhat. (Trochu propagandy přece jen bylo: občas nás vyvedli na nějaký ruský film. Pamatuji si dva názvy: Kubánští kozáci a Pád Berlína. Ale že by osnovy? A v kterých dobách?). Ale mám snímek celé třídy z r. 1951 – to jsem byl na základce. To nás bylo ve třídě 31, kluci a holky půl na půl, a na snímku profi-fotografa (a ti přišli vždy nečekaně) jen tři holky mají pionýrský šátek. Nikdo jiný. A pak mám snímek až z prvního ročníku průmky, z r.1954, to nás bylo asi 45, velká třída, (která pak byla rozdělena na dvě), a z těch 45 žáků byly jen tři holky, a jen jedna má na snímku pionýrský šátek. Jinak také nikdo. Jiří Menzel (r.38) v té době chodil do školy ve Strašnicích a píše, že všichni museli nosit pionýrské šátky (jen jestli nekecá, snímek třídy neukázal). No možná ve Strašnicích ano (beztak tam žili spíš tzv. lepší lidé, a ti se vždy snáze „přizpůsobí“), my na proletářském Žižkově ne. Ovšem Jiří Menzel byl v té době mimořádně angažovaný: sám uvádí, že po Stalinově smrti v r. 1953 napsal do jakéhosi pionýrského časopisu básničku na oslavu Stalina – a uveřejnili mu ji. Něco takového by mě vůbec nenapadlo. Jeden autor tady napsal: „Nosili jsme rudé šátky. Nejzrůdnější na komunistickém režimu bylo soustavné vymývání mozků, zejména dětem a mládeži. S odstupem let kroutím hlavou nad tím, čemu jsme tenkrát věřili“. Chudák jeden, kde to vůbec žil? A v které době? Já jsem nikdy nic takového nezažil. A né, že bych si to nepamatoval. Např. si pamatuji, jak tuším v r.49 nám jeptiška v hodině náboženství vykládala, že se ten křížek v Číhošti neotáčel, ale prohýbal. A také si pamatuji, jak abstraktně na nás působilo, když nám vykládala, jaké utrpení budou cítit hříšníci v očistci a v pekle. Zato nemám vůbec ponětí, jak ty tři holky přišly k těm šátkům. To šlo zcela mimo mne. Jiná situace byla v SSSR, ale kde má člověk narazit na hodnověrnou(!), tedy nikoliv nenávistnou propagandisticky zaujatou historii této země?

Ale to je další problém: i komunistická diktatura se lišila v různých zemích podle národní nátury. A podle momentálního stavu různých těch paranoidních diktátorů. Samozřejmě je možné se pohoršovat nad zrůdností komunistické moci, ale vedla někde ta „zrůdnost“ k zániku národa či civilizace? A viděli to milióny našich lidí v padesátých letech jako „zrůdnost“? Ona vůbec zrůdnost…, zrůdnost…? Nebylo zrůdné střílet ve 30.letech za té zoufalé krizové situace do hladových lidí? A kolik hyen se popásalo nedávno nad smrtí jednoho našeho komunisty. Ale s těmi komunisty je to ošidné. Podle mne byly dva druhy komunistů: předválečných až poválečných, kteří dobře pamatovali bídu první republiky a dejme tomu upřímně budovali (i za cenu násilí na některých segmentech populace) tzv. lepší svět. Málokdo si všimnul vyjádření oné „dělnické“ prokurátorky Polednové, když říkala: nechtěli jsme znovu tu bídu. A mluvila z cesty? Ale vůbec ne! Nic jiného v té době známo nebylo. A pak druhý kmen komunistů, kteří se vydatně zapojili po r. 70. Ale to je segment populace, který je stále mezi námi. Akorát, že dnes se tento segment populace ke komunistům nehrne. Jsou přece výnosnější partaje a kšefty. A pamatuji, kolik normalizačních komunistických kariéristů hned v r. 1990 zahodilo partajní legitimace a hned z nich byli pravičáci, restituovali bývalé majetky, atd. Pan Jiří H. zde trefně připomenul, že komunistů bylo naposled 1,7 mil. Tedy v ČR odhaduji asi tak 1,13 mil., tedy prakticky každý šestý dospělý člověk byl komunistou. Z nich dodnes přežilo nejméně asi 3 miliónu. Kdepak jsou? Různí ti Ševčíkové, Štětinové, Svěrákové? Ale víme, kde jsou. Stali se z nich zase akademici, bankéři, politici, případně servilní lokajové knížete Spáče (aspoň že někdo v tom předvolebním klipu s ním uměl česky). Rovněž tak všelijací ti estébáci a policejní provokatéři s pádem komunismu zdaleka nezanikli. Tahle sorta lidí je stále mezi námi – a pořád je aktivní. Ale je jistě svým způsobem zajímavé, že prakticky všechny země postižené v minulosti komunistickou diktaturou, žijí dále a vcelku i prospívají. A některé dokonce velmi dobře! Tak proč tolik křiku? Ono i s těmi mrtvými je to ošidné: samozřejmě se plýtvá všelijakými hausnumery o počtech obětí stalinismu, atd. Ta čísla bývají tak velká, že by v Rusku na počátku války už skoro nikdo nezbyl. Jedna autorka se tady rozmáchla dokonce do stovek miliónů obětí komunismu. Proboha kde? Ale myslím, že je doloženo, že po revoluci bylo v Rusku nějakých 140 mil. obyvatel, a před válkou asi 175 mil. obyvatel, tak mi to nějak číselně nevychází. Ale naštěstí mělo Rusko obyvatel dostatek, a tak přes obrovské množství obětí se Rudé Armádě podařilo nacistické hordy porazit. (Ale v současnosti se v USA ročně vraždí kolem 35 tisíc lidí, v Brazílii 50 tis., v Mexiku jdou počty zavražděných za poslední léta do statisíců, atd. A co ty milióny mrtvých v poválečných výbojích „tradičních“ imperialistických zemí? Proč se zaměřovat jen na jeden režim?). Zatímco nacismus má prokazatelně na svědomí nějakých 50.miliónů mrtvých – a vlastní zemi na konci války v ruinách, a islám ničí řadu zemí (nebo drží v zabedněnosti) už nějakých 800 let. A soudě podle reportáží z celého světa na kanálu ARTE, tak nejubožejšími zeměmi jsou mnohé země v Africe, a v Asii zejména Bangladéš. Vesměs země s tzv. kapitalistickým hospodářstvím. Nepochybně skutečnou zkázou pro mnohé země je islám. V Orientu i v Africe, a teď už ničí i Evropu. To vidíme dnes a denně (viz vynikající příspěvek Lucie Provazníkové). To je ta ideologie, kterou teď podporují někteří naši pseudointelektuálové typu soudružky Šiklové. To je ta sorta lidí, kteří nejdřív podporovali komunismus, pak byli proti němu, a teď jsou zase pro zničující islám. Skutečně elita národa. A vůbec těžko chápu, proč se tolik bývalých odpůrců komunistů teď chová tak idiotsky? Anebo jsou jen příliš slyšet? (Mám na mysli taková individua, co těm ruským ku.vám dávají Havlovu cenu za to, že způsobily výtržnost v pravoslavném chrámu).

Objevují se zde zajímavé statě, co za lidi je tzv. sluníčkářská omladina. Mne přitom napadlo, jaký je např. rozdíl mezi dnešní sluníčkářskou omladinou a horlivými svazáky padesátých let. Jen těch 60 let. Jinak je to podle mne stále týž druh lidí. Ačkoliv jsem se s horlivými svazáky nikdy nesetkal – ale nejspíš nějací existovali. Přinejmenším museli být tehdy o pět až deset let starší než já. Je to druh lidí, kteří jsou horliví, aktivní, chtějí přebudovat svět, atd. A určitě nepříliš soudní. Dnes jako tehdy. A mají jen svou pravdu. Neschopní přemýšlet, vnímat jiné názory. A mimochodem, jak už jsem se zmínil, i za komunistů se různé země chovaly různě. Zejména Maďarsko. A teď mě napadá: nemám žádné informace o tom, že by v Maďarsku existovali tzv. sluníčkáři, tedy sorta převážně mladých lidí, kteří nenávidí svou zemi, svůj národ a horlivě se snaží zničit vlastní kulturu přívalem tzv. uprchlíků. Jsou nějací v tom Maďarsku? Ale ještě se vrátím k těm roztomilým holčičkám s těmi obrovskými mašlemi na reportáži z Kamčatky, reportáži, kterou jsem si nedávno nahrál, a ze které jsem splichtil krátký příspěvek sem do blogu. A samozřejmě jsem si všimnul i těch hošíčků ve svátečních oblečkách s kravatami (jeden měl i motýlka), a došlo mi, že ty oblečky měli na jedno použití – vždyť z toho prvňáčkové hned vyrostou! To holčičky spíš ty šatičky užijou. A ty stovky dospělých na tom zahájení školního roku? Všichni perfektně až elegantně oblečení, zejména dámy, někteří s nejnovějšími foťáky a kamerami. Takhle vypadají lidé v zemi zničené komunistickou diktaturou? O které tady jeden fanatik nadšeně píše, jak jde ke dnu,…atd. (Je absurdní, jak si ti znudění –uálové vůbec nevšimnou těch miliónů zubožených dětí v Bangladéši a na indickém venkově, které vůbec do škol nechodí, budou negramotné a jsou nucené k dětské otrocké práci. Nebo hladem umírajících podvyživených dětí v Africe. Ale pardon – to jsou přece všechno tzv. demokratické země a ještě k tomu s kapitalistickým hospodářstvím). Je také moc zajímavé, že nejvíc lomí rukama nad hrůzami komunistické diktatury v SSSR nezúčastnění cizinci. Nejsou příliš náznaky, že by Leninův a Stalinův režim byl masově odvržen a proklet obyvatelstvem celého bývalého SSSR. Ale co, je to jejich země a jejich život. Nepochybně zrůdnou formou diktatury byl Pol-potovský režim v Kambodži. Povraždil snad 1,5 mil. lidí. Ale: v té době USA pobily ve Vietnamu…kolik že miliónů lidí? Tedy v zemi, kde neměly vůbec co pohledávat. A na nepatrný Laos svrhly více bomb než na Německo za 2.sv.války. Jak mám ty zrůdnosti rozlišovat? Právě letos v lednu se v německé TV znovu objevil ten legendární snímek plačící nahé vietnamské holčičky, která zoufale utíká ještě s dalšími venkovskými lidmi po nějaké cestě, záda spálená napalmem (další americká forma humanitárního bombardování – prý to byla příšerná bolest). Ta holka přežila, dnes je už postarší paní, žije s rodinou v Kanadě, rukou a ramenem stále nemůže moc hýbat, kůže na zádech stále zdevastovaná, berou ji na nějaké laserové procedury i do USA. A kolik se ve Vietnamu stále rodí poškozených dětí následkem amerikánských postřiků za vietnamské války – také forma šíření americké demokracie a svobody. Zkrátka: není jednoduchá interpretace komunismu. Ale už zřejmě není nikdo, kdo by tu historii komplexně zpracoval. Ono by to bylo také velmi pracné. Já bych si to představoval tak, že by národ byl roztříděn na nejméně 50 až 100 segmentů populace, a pro každý segment by byla zpracována historie zvlášť. Protože nějaký pražský filosof a venkovský traktorista prostě nežili tutéž historii. Ale slyšet je teď jen toho filosofa. Takže je všechno jednostranně překroucené. No, je to můj pohled technika. Ani ta diktatura nebyla souvisle jednotná – vlastně každých 10 let se dost výrazně měnila. A po roce 70 zaplnili partaj převážně novodobí kariéristé (často ve druhé nebo třetí generaci potomci bývalých majetných lidí) a od těch se už vůbec ta ideologie nedala brát vážně. Ale chápu, že je skupina zavilých kritiků, kteří onu éru ostře kritizují a označují ji za hanebnou, přestože zkázu naší kultury a civilizace nezpůsobila. Mezi nimi např. Jitka Přikrylová – ale kde sehnala tu fotku prázdného řeznictví? Nejspíš to byl snímek 5 min. před ukončením prodejní doby, když už měli všechno uklizené. Tehdy ale měly na nákup masa i důchodkyně, dnes už ne. (Všimněte si příspěvku Jany Hochmannové o tom, že je nyní kolem miliónu lidí přes 50, převážně žen, které se bez práce nacházejí v žalostné situaci – a samozřejmě nemají na nákup masa). O tom masu vím ale

své (a také už jsem o tom psal: z rodinných důvodů jsem od jara 1970 potravinové nákupy vč. masa zařizoval sám – a bez problémů). Ale že si pisatelka J.P. nepoloží zcela jednoduchou otázku, k čemu teda sloužily ty stovky kravínů po českém a moravském venkově, které jsou dnes opuštěné a propadají zkáze. (A úplně každý džíny z tuzexu nechtěl – já jsem vždy chodil slušně oblečený). Komunismu jsem samozřejmě nikdy nefandil, ani teď – akorát mně vadí nahrazování serózní historie zavilou propagandou. (A porovnat Přikrylovou a Hermánka – to docela pobaví). A u rozhorlených kritiků komunismu (a tady jsou už většinou všichni daleko mladší než já) není jasné, jestli přeříkávají poznatky z doslechu nebo přečtení, anebo sami trpěli pod knutou diktatury. Pak by bylo cenné, kdyby uvedli kde, v jaké profesi a v jakých dobách. Ale to by museli mít dost po šedesátce, aby ještě něco zažili na vlastní kůži. Jenomže: přibývá kritiků, kteří považují za hanebný i vývoj v uplynulém čtvrt století. A představuji si, jak bude plivat budoucí generace na současný režim a vývoj v nejbližší době, kdy rozbředlá vláda křiváckého a nemohoucího pana Sobotky nebude schopna uhájit naši kulturu před přívalem cizích nájezdníků a cizí ideologie, která nesporně zkázu evropské kultury a civilizace působí (už tak činí). A mnou při pohledu do minulosti nenávist necloumá – ani jsem si minulého režimu moc nevšímal, což docela dobře šlo, případně s černým humorem sobě vlastním. A jak už jsem také psal, v jedné pražské inženýrské organizaci jsem v 80.letech ráno bez problémů zdravil křesťanským pozdravením: Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. Vždycky jsem si z ledasčeho dělal srandu – tak proč ne teď? I když teď už mě ten humor nějak přechází. Josef Komárek, březen 2016.

URL| http://josefkomarek.blog.idnes.cz/c/49...omunismem-jeste-slozitejsi.html?ref=rss

Knižní novinky duchovní nauky KŘESŤANSTVÍ 29.2.2016

Knižní novinky str. 13 Bibliografie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět z novinek 29. 2 . 2016 220 titulů GRÜN, Anselm Důvěrná slova. Modlitby pro každou příležitost Praha: Paulínky, 2016, 2. vyd., 256 s., brož. 199 Kč Mnoho lidí říká, že netuší, jak by se měli modlit. Oficiální modlitby jim jsou cizí a modlitba vlastními slovy jim činí potíže. Právě pro ně je tato sbírka modliteb, jež mají přirozený a vroucí jazyk a týkají se každodenních problémů. ISBN 978-80-7450-198-2 IVANČIČ, Tomislav Vezmi svůj kříž a následuj mě. Setkání s Ježíšem na křížové cestě Praha: Paulínky, 2016, 2. vyd., 40 s., brož. 69 Kč Křížová cesta, jak říká autor, nás má vést, „abychom naslouchali skrze modlitbu“. Autorovy reflexe k jednotlivým zastavením křížové cesty vypovídají o jeho bohatých zkušenostech s lidským utrpením. ISBN 978-80-7450-202-6 KRAWIEC, Mariusz SSP Křížová cesta za duchovní uzdravení Praha: Paulínky, 2016, 1. vyd., 64 s., brož. 69 Kč Křížová cesta je pojata jako modlitba za uzdravení. Každé zastavení obsahuje zamyšlení a prosbu za uzdravující milost pro jednotlivé oblasti naší duše i našeho těla.

ISBN 978-80-7450-200-2 LASCONI, Tonino Já se taky zpovídám. Příprava ke slavení svátosti smíření Praha: Paulínky, 2016, 1. vyd., 96 s., brož. 135 Kč Autor v bohatě ilustrované knize nabízí čtenářům text, který je může doprovázet po celou dobu přípravy na první svatou zpověď. Vede dialog s dětmi, ptá se na jejich zkušenosti, nabízí jim své názory, vysvětluje úryvky z Bible. ISBN 978-80-7450-197-5 ekonomika CESTOVNÍ RUCH ŠIMKOVÁ, Eva Aktuální témata rozvoje venkovského cestovního ruchu v ČR Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 1. vyd., 127 s., brož. Publikace přináší ucelený přehled nástrojů a možností rozvoje venkova prostřednictvím aktivit cestovního ruchu. ISBN 978-80-7435-624-7 DANĚ BEUTELHAUSEROVÁ, Anna; RYLOVÁ, Zuzana; KRŮČEK, Zdeněk Daňové zákony 2016 s komentářem změn Brno: BizBooks, 2016, 12. aktual. vyd., 264 s., brož. 99 Kč Daňové zákony jsou vítanou pomůckou pro každého, kdo potřebuje mít po ruce aktuální znění zákonů týkající se vyměřování daní k 1. 1. 2016. Publikaci ocení daňoví poradci, účetní či podnikatelé. ISBN 978-80-265-0449-8 FINANCE MANDEL, Martin; DURČÁKOVÁ, Jaroslava Mezinárodní finance a devizový kurs Praha: Management Press, 2016, 1. vyd., 464 s., váz. 649 Kč Kniha předních českých odborníků na problematiku mezinárodních financí podává ucelený výklad teorie a praxe mezinárodních financí s důrazem na význam a fungování devizového trhu. ISBN 978-80-7261-287-1 MANAGEMENT GADIESH, Orit; MACARTHUR, Hug Lekce z Private Equity pro jakoukoliv firmu Praha: Management Press, 2016, 1. vyd., 144 s., váz. 249 Kč Autoři vycházejí ze skutečnosti, že investice do private equity dominují v posledních letech titulkům ekonomického zpravodajství a že toto dříve poněkud exotické odvětví hraje dnes významnou roli po celém rozvinutém světě. ISBN 978-80-7261-398-4 YEN, Chris; HOFFMAN, Reid; CASNOCHA, Ben Spokojený zaměstnanec: Váš spojenec Praha: Management Press, 2016, 1. vyd., 152 s., brož. 399 Kč Starý model zaměstnávání se hodil pro období stability. Dnes ovšem zaměstnavatelé, manažeři i zaměstnanci potřebují pro své vztahy nový rámec. Vzájemná důvěra v podnikatelském světě se dnes blíží historickému minimu. ISBN 978-80-7261-283-3

PERSONALISTIKA JANOUŠEK, Karel Cestovní náhrady v 411 příkladech 2016 Olomouc: Anag, 2016, 8. aktual. vyd., 576 s., brož. 419 Kč Autor uvádí komplexní pohled na problematiku poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách zaměstnanců v podnikatelské sféře i ve sféře veřejně prospěšných poplatníků daně z příjmů právnických osob ad. ISBN 978-80-7263-991-5 PŘÍRUČKY DOBROZEMSKÝ, Václav; STEJSKAL, Jan Nevýdělečné organizace v praxi Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, 1. vyd., 288 s., váz. 345 Kč Praktická publikace přináší všem nevýdělečným organizacím, tj. spolkům, nadacím, nadačním fondům, ústavům atd. praktické návody na účtování, vzory smluv a dalších dokumentů a také konkrétní daňové příklady. ISBN 978-80-7552-040-1 ÚČETNICTVÍ Abeceda mzdové účetní 2016 Olomouc: Anag, 2016, 26. aktual. vyd., 624 s., kroužk., 669 Kč Srozumitelný výklad je doplněn desítkami praktických příkladů, vzory dokumentů, formuláři s ukázkou správného vyplnění a v neposlední řadě také odkazy na příslušná zákonná ustanovení. ISBN 978-80-7263-990-8 společenské vědy; osvěta ARABISTIKA OLIVERIUS, Jaroslav Česká arabistika. Od počátku do současnosti a její představitelé Edit. D. Horká, Praha: Dar Ibn Rushd, 2015, 1. vyd., 112 s., brož. 99 Kč Autor mapuje vývoj české arabistiky, která je historicky pevně spjata s Univerzitou Karlovou. Seznam českých arabistů a jejich díla svědčí o tradici, s níž česká arabistika zaujímá své nepominutelné místo jak doma, tak i na poli mezinárodním. ISBN 978-80-88099-02-4 ARCHEOLOGIE MĚCHUROVÁ, Zdeňka Zaniklá středověká ves Konůvky ve Ždánickém lese. Archeologický průvodce po naučné stezce Brno: Moravské zemské muzeum, 2015, 1. vyd., 62 s., brož. 62 Kč Malebná oblast Slavkovska a Ždánického lesa je pro turistu zajímavá jak milými přírodními sceneriemi, tak rovněž svou bohatou minulostí. ISBN 978-80-7028-456-8 ETNOLOGIE

FATKOVÁ, Gabriela Bulharští Karakačani a usedlý život: Dům, jméno a identita Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015, Etnologická řada, 1. vyd., 262 s., váz. 298 Kč Kniha je založena na osmiletém terénním výzkumu bulharských Karakačanů, což jsou bývalí kočovní pastevci Balkánu. Tato skupina byla vždy silně uzavřenou a romantizovanou sociální formací. ISBN 978-80-7325-376-9 HISTORIE DVOŘÁK, Jiří a kol. České Budějovice pod hákovým křížem Praha: Mladá fronta, 2016, 2., zde 1. vyd., 304 s., váz. 299 Kč Unikátní publikace nabízí širokému okruhu čtenářů objevný popis každodenního života (nejen) občanů protektorátních Českých Budějovic. ISBN 978-80-204-4034-1 GROSSMANNOVÁ, Dagmar Měnová politika na Moravě za vlády Leopolda I. a jeho synů (1657–1740) Brno: Moravské zemské muzeum, 2015, 1. vyd., 208 s., brož. 238 Kč Po třicetileté válce si Morava sice oddechla od válečného běsnění, ale její obyvatele čekalo nové zatížení, a to v podobě velkých a častých daní. V měnové oblasti nebyla situace na Moravě jednoduchá. ISBN 978-80-7028-453-7 JAROLÍMKOVÁ, Stanislava Zajímavosti ze světových dějin 2 Ilustr. Š. Zavadil, Praha: Motto, 2016, 1. vyd., 272 s., váz. 249 Kč Zajímavosti ze života v minulých staletích, které (možná) jinde nenajdete. ISBN 978-80-267-0561-1 KUBÁTOVÁ, Eva Surinam a Nizozemské Antily Praha: Libri, 2016, 1. vyd., 221 s., brož. 160 Kč Surinam, neoficiálně také Nizozemská Guyana, má několik světových prvenství: je nejmenším suverénním státem Jižní Ameriky, jeho území je z více než 90% zalesněno a nabízí jedny z největších světových zásob bauxitu. ISBN 978-80-7277-540-8 LITERA, Bohuslav Cesta na výsluní. Zahraniční politika Sovětského svazu Praha: Dokořán, 2016, 1. vyd., 320 s., váz. 298 Kč Kniha analyzuje hlavní směřování zahraniční politiky Sovětského svazu v letech 1917–1945, včetně jejích náhlých, avšak zásadních obratů. ISBN 978-80-7363-719-4 ZAVADIL, Pavel Čeští jezuité objevují Nový svět. Dopisy a zprávy o plavbách, cestách a živobytí z Ameriky, Filipín a Marián 1657–1741 Praha: Argo, 2016, 1. vyd., 840 s., váz. 498 Kč Rozsáhlý výbor z korespondence českých jezuitů z let 1657–1741 zahrnuje popisy jejich evropských cest do Itálie, Španělska a výjimečně i do Portugalska, ale především listy ze zámořských misií do tzv. Západních Indií. ISBN 978-80-257-1670-0 ZELENKA, Jan Beneficium et feudum. Podoba a proměny lenního institutu Praha: Historický ústav AV ČR, 2016, 1. vyd., 228 s., brož. 240 Kč Kniha se věnuje rozboru latinské terminologie spjaté s lenním institutem, jež je dochována v listinném materiálu i narativních pramenech saské provenience z období cca 10. až 14. století. ISBN 978-80-7286-264-1 ZUSKA, Václav Pootevřená minulost Praha: Státní oblastní archiv v Praze, 2016, 1. vyd., 194 s., brož. 200 Kč Kniha nejen o Jesenici a Jesenicku, určená pamětníkům, rodákům i všem ostatním zájemcům o místní historii.

ISBN 978-80-86772-95-0 KŘÍŽOVKY HÁDANKY Osmisměrky – citáty slavných Praha: Jan Vašut, 2016, 1. vyd., 208 s., brož. 79 Kč Jedna osmisměrka denně pomůže udržet mozek ve formě, procvičí paměť a posílí logické myšlení. ISBN 978-80-7236-894-5 LIDOVÉ ZVYKY Léčení a léčitelství v lidové tradici Edit. P. Číhal, Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2015, 1. vyd., 335 s., brož. Kolektivní monografie zabývající se léčitelstvím v lidové tradici. Přináší 23 odborných kapitol zaměřených na úlohu pověr a magie, účinky pálenek a rostlin v lidovém léčitelství. ISBN 978-80-87671-22-1 PECHOVÁ, Jarmila Ryba v lidové kultuře Brno: Moravské zemské muzeum, 2015, 1. vyd., 34 s., brož. 57 Kč Lidé se už od nepaměti usazovali u vodních toků, přicházeli do kontaktu s rybami a jinými vodními tvory a využívali je pro svou potřebu. Archeologické nálezy jsou k dispozici už od pravěku. ISBN 978-80-7028-459-9 LOGOPEDIE NOVOTNÁ, Ivana Logopedická cvičení Ilustr. M. Kučera, Brno: Edika, 2016, 1. vyd., 64 s., brož. 169 Kč Tato kniha je určena především dětem předškolního věku a prvňáčkům. Mohou ji využívat nejen rodiče, ale také učitelé v MŠ a ZŠ a speciální pedagogové. ISBN 978-80-266-0874-5 MEDITACE OSHO Život je mýdlová bublina. 100 duchovních vhledů Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2016, 1. vyd., 160 s., brož. 189 Kč Inspirativní texty vznikly původně jako dopisy Y. Sohanové, se kterou se Osho setkal na kurzu meditace. Přislíbil jí, že každý den pošle dopis, v němž pohovoří o meditační praxi v souvislosti s nejrůznějšími životními tématy a situacemi. ISBN 978-80-7306-813-4 MOTIVAČNÍ PŘÍRUČKY O‘HANLON, Bill Lenochova cesta k úspěchu Z angl. přel. O. Fafejta, Praha: Portál, 2016, 1. vyd., 104 s., brož. 199 Kč Autor ve své knize vyvrací oblíbenou představu, že k úspěchu potřebujeme silnou vůli a disciplínu. Lenochovo tajemství na cestě k úspěchu spočívá v tom, že se nenutí do věcí, které dělat nechce. ISBN 978-80-262-1016-0

NUMIZMATIKA GROSSMANNOVÁ, Dagmar Denáry a brakteáty na Moravě ve 2. polovině 13. století. Deniers and Bracteates in Moravia in the Second Half of the 13th Century Ilustr. L. Dvořáková, Brno: Moravské zemské muzeum, 2015, 1. vyd., 238 s., brož. 308 Kč Kniha je obrazem stavu peněz a měny na Moravě, která bezprostředně předcházela velké měnové reformě v roce 1300, kterou byla zavedena naše nejslavnější mince – pražský groš. ISBN 978-80-7028-437-7 OSOBNOSTI RYANTOVÁ, Marie a kol. Českoslovenští prezidenti Praha: Paseka, 2016, 1. vyd., 344 s., váz. 399 Kč Jak se zrodil československý stát a proč musel zaniknout? Čeho se bál K. Gottwald? Byl L. Svoboda sovětským agentem? Jací byli českoslovenští prezidenti lidé? Jak prožívali svoji moc a odpovědnost a jak je změnila? ISBN 978-80-7432-500-7 POLITIKA ZEMANOVÁ, Štěpánka; DRULÁKOVÁ, Radka a kol. Český zahraničněpolitický aktivismus. Možnosti a meze Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016, 1. vyd., 288 s., váz. 320 Kč Monografie zkoumá, zda je pro ČR přínosné využívání zahraničněpolitického aktivismu typického pro malé státy, jaké nové možnosti a příležitosti ČR zahraničněpolitický aktivismus nabízí, a v čem naopak spočívají limity nebo úskalí jeho využití. ISBN 978-80-7380-573-9 PRÁVO ANDRAŠČÍKOVÁ, M. a kol. Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2016 Olomouc: Anag, 2016, 10. aktual. vyd., 1272 s., váz. 979 Kč Publikace je určena především pro každodenní činnost zaměstnanců, zaměstnavatelů a personalistů ve firmách, může však sloužit i jako užitečná pomůcka pro odbornou i laickou veřejnost. ISBN 978-80-7263-992-2 FUREK, Adam; ROTHANZL, Lukáš; JIROVEC, Tomáš Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář Praha: C. H. Beck, 2016, 1. vyd., 1264 s., váz. 1990 Kč Komentář je určen především povinným subjektům, ale využijí jej i žadatelé o informace. Výklad vychází z judikatury správních soudů i z dostupné odborné literatury. Součástí jsou též vzory úkonů povinných subjektů a citační aparát. ISBN 978-80-7400-273-1 KŘÍSTEK, Adam Osvojení dětí. Úplná adopce v českém právu Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, 1. vyd., 136 s., váz. 250 Kč Monografie se snaží o trochu jiný pohled na tento u nás jinak tradiční rodinněprávní institut. Stranou však ponechává vzhledem k jeho specifikům osvojení zletilých (svéprávných) osob, které opět umožnilo naše civilní právo po rekodifikaci. ISBN 978-80-7552-022-7 KUČERA, Zdeněk; PAUKNEROVÁ, Monika; RŮŽIČKA, Květoslav a kol.

Mezinárodní právo soukromé Brno: Doplněk, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015, Právnicko-ekonomická, 8. aktual. vyd., 432 s., váz. 550 Kč Nová česká úprava mezinárodního práva soukromého přinesla celou řadu změn a řešení otázek, které nebyly dříve upraveny. Nové vydání na všechny tyto změny reaguje a poskytuje jejich kvalifikovaný výklad. ISBN 978-80-7239-321-3 (Doplněk), 978-80-7380-550-0 (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk) MACH, Jan Medicínské právo – co a jak. Praktické rady pro lékaře a zdravotníky Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 135 s., brož. 190 Kč Publikace obsahuje souhrn praktických rad, jak řešit problémové situace, na co si dát pozor a čeho se vyvarovat v běžné lékařské praxi, při řízení zdravotnického zařízení nebo provozování soukromé lékařské praxe. ISBN 978-80-7492-218-3 Sbírka nálezů a usnesení ÚS ČR, svazek 74 (vč. CD) Praha: C. H. Beck, 2016, 1. vyd., 656 s., váz. 850 Kč Sbírka obsahuje v chronologickém pořadí všechny přijaté nálezy a vybraná usnesení Ústavního soudu ČR. ISBN 978-80-7400-599-2 ÚZ č. 1121 Sociální pojištění 2016. Úplné znění předpisů Ostrava: Sagit, 2016, 1. vyd., 368 s., brož. 149 Kč Publikace obsahuje 40 předpisů rozdělených do 4 kapitol: pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Všechny nosné zákony byly dotčeny řadou novel. ISBN 978-80-7488-152-7 ŽENÍŠKOVÁ, Marta; PŘIB, Jan Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady od 1. 1. 2016 Olomouc: Anag, 2016, 9. aktual. vyd., 280 s., brož. 339 Kč Příručka obsahuje výklad k jednotlivým ustanovením zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, doplněný řadou příkladů. Zohledňuje veškeré legislativní změny od 1. 1. 2016. ISBN 978-80-7263-993-9 PRO RODIČE CLOUD, Henry; TOWNSEND, John Hranice a děti. Proč ve vztahu k dětem budovat hranice? Praha: Návrat domů, 2016, 2. vyd., 224 s., váz. 245 Kč Kniha navazuje na předchozí titul Hranice: Kde jsou zdravé meze ve vztazích a v osobním životě? Práce rozšiřuje a aplikuje myšlenky zdravých hranic na vztahy s našimi dětmi. ISBN 978-80-7255-352-5 HOPF, Hans Když děti často stůňou. Psychosomatika pro rodiče Ilustr. M. Bergmannová. Z něm. přel. L. Simonová, Praha: Portál, 2016, 1. vyd., 168 s., váz. 279 Kč Autor ukazuje, že nemoc nebo třeba i nehoda mohou odkazovat na obtíže ve vývoji dítěte či vyjadřovat konflikty v sociálním prostředí. Nabízí řadu kazuistik, jejichž cílem je učinit rodiče citlivějšími k souvislostem, které jsou často opomíjeny. ISBN 978-80-262-1010-8 LAVER-BRADBURY, Cathy; THOMPSON, Margaret; WEEKS, Anne a kol. Šest kroků ke zvládnutí ADHD. Manuál pro rodiče i učitele Z angl. přel. H. Antonínová, Praha: Portál, 2016, 1. vyd., 144 s., váz. 235 Kč Jednoduchý a flexibilní program nabízí 6 kroků, jak zvládnout poruchy pozornosti a hyperaktivitu neboli ADHD. Kniha vychází z řady studií i ze zkušeností rodin, kde žije dítě s ADHD.

ISBN 978-80-262-1035-1 PSYCHOLOGIE ČÍRTKOVÁ, Ludmila Policejní psychologie Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016, 2. rozšíř. vyd., 320 s., váz. 360 Kč Publikace nabízí základní psychologické poznatky užitečné pro policisty a ostatní profese, ve kterých jde o prosazování práva. ISBN 978-80-7380-581-4 FREUD, Sigmund Psychopatologie všedního života. O zapomínání, přeřeknutí, přehmátnutí, pověře a omylu Praha: Portál, 2016, 1. vyd., 256 s., brož. 299 Kč Kniha z roku 1901 je založená na výzkumech chybných úkonů (zapomínání, přeřeknutí, chybné čtení, přepsání, přehmátnutí atd.). Ty lze podle Freuda racionálně vysvětlit jako produkt činnosti nevědomí, a vyloučit tak pouhou náhodu. ISBN 978-80-262-1027-6 SBORNÍKY BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Kateřina a kol. Ordenshistoriographie in Mitteleuropa. Gestaltung und Wandlung des institutionalen und persönlichen Gedächtnisses in der Frühen Neuzeit Praha: Historický ústav AV ČR, 2016, 1. vyd., 382 s., brož. 195 Kč Sborník je již druhou publikací v řadě Monastica Historia a zaměřuje se na řádovou historiografii, i když jednotlivé stati mnohdy mají zajímavé tematické přesahy. V němčině. ISBN 978-80-7286-256-6 Dialog kultur VIII. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 1. vyd., 403 s., brož. Sborník z konference, Hradec Králové, 20. až 21. 1. 2015. ISBN 978-80-7435-621-6 HUBÁLEK, Tomáš Sborník ze 4. konference doktorandů Praha: Epocha, 2015, 1. vyd., 388 s., CD Sborník ze IV. Mezinárodní konference studentů doktorských studijních programů v oblasti společenských věd. ISBN 978-80-7425-278-5 JEDLIČKOVÁ, Anetta; HOL -MEROVÁ, Iva; HONZÁK, Radkin a kol. Etiko, kam kráčíš? aneb Paní profesorce k narozeninám Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 66 s., brož. Sborník k 70. narozeninám Heleny Haškovcové. ISBN 978-80-7492-205-3 Minulostí Berounska 18. Sborník Státního okresního archivu v Berouně Praha: Státní oblastní archiv v Praze, 2016, 1. vyd., 301 s., brož. 100 Kč Sborník studií a článků. ISBN 978-80-86772-94-3 Minulostí Západočeského kraje 49 Ústí nad Labem: albis international, 2015, 1. vyd., 301 s., brož. Periodikum zabývající se dějinami Západočeského kraje. ISBN 978-80-86971-62-9 Ochrana slabší strany v českém právu. Recenzovaný sborník z odborné právnické konference Praha 5. listopadu 2015 Edit. K. Havlíček, Praha: Havlíček Brain Team, 2016, 1. vyd., 92 s., brož. Sborník z konference.

ISBN 978-80-87109-56-4 STUDIE KRAFL, Pavel Otmar a kol. Editorství a edice středověkých pramenů diplomatické povahy na úsvitu 21. století. Směry – tendence – proměny Praha: Historický ústav AV ČR, 2016, 1. vyd., 240 s., brož. 260 Kč Autoři statí se soustředili na podobu a tvářnost základních edičních řad, v rámci kterých byly a jsou editovány zejména listiny a listy, jejich vývoj v minulosti, současnosti a perspektivy do budoucnosti. ISBN 978-80-7286-249-8 Národní identity a identifikace. Česká republika – Visegrádská čtyřka – Evropská unie Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2016, Studie, 1. vyd., 204 s., brož. 269 Kč Kniha se zabývá národní identitou Čechů a Češek z různých pohledů. ISBN 978-80-7419-188-6 (SLON), 978-80-7330-285-6 (Sociologický ústav AV ČR) POHNĚTALOVÁ, Yveta Vztahy školy a rodiny. Případové studie Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 1. vyd., 179 s., brož. Odborná publikace formou případových studií popisuje reálnou podobu vztahů s rodiči žáků dvou konkrétních škol na úrovni primárního vzdělávání a podává podrobný popis působících faktorů a souvislostí. ISBN 978-80-7435-626-1 PRÁZOVÁ, Irena; HOMOLOVÁ, Kateřina; LANDOVÁ, Hana a kol. České děti jako čtenáři v roce 2013 Brno: Host, 2015, 1. vyd., 136 s., váz. 249 Kč Čtou děti? Co čtou a kolik toho přečtou? Kniha přináší výsledky prvního reprezentativního výzkumu českého dětského čtenářství od 6 do 14 let, který realizoval v letech 2013 a 2014 Knihovnický institut NK ČR. ISBN 978-80-7491-492-8 matematické a přírodní vědy PŘÍRODA KOČÁR, Petr a kol. Výzkum niv drobných vodotečí v montánní krajině Českomoravské vrchoviny Plzeň: Západočeská univerzita, 2016, 1. vyd., 125 s., brož. Studie je souhrnem dosavadních výsledků mezioborového studia a výzkumu středověkého osídlení, zejména pak rudního hornictví a rýžovnictví na Českomoravské vrchovině. ISBN 978-80-261-0257-1 PŘÍRUČKY WALDHAUSER, Martin; ČERNÝ, Martin Vážky české republiky. Příručka pro určování našich druhů a jejich larev Vlašim: ZO ČSOP Vlašim, 2015, 2. dopl. vyd., 188 s., brož. 215 Kč Praktická příručka do přírody pro určování našich druhů vážek a jejich larev. ISBN 978-80-87964-07-1 SBORNÍKY

Acta musei reginaehradecensis. Series A – scientiae naturales. Vol. 35–1 Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2015, 1. vyd., 82 s., brož. 120 Kč 35. ročník přírodovědeckého odborného časopisu Acta Musei Reginaehradecensis s. A. byl vydán ve dvou číslech. ISBN 978-80-87686-06-5 Acta musei reginaehradecensis. Series A – scientiae naturales. Vol. 35–2 Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2015, 1. vyd., 84 s., brož. 120 Kč 35. ročník přírodovědeckého odborného časopisu Acta Musei Reginaehradecensis s. A. byl vydán ve dvou číslech. ISBN 978-80-87686-10-2 technické vědy PROGRAMOVÁNÍ GASSTON, Peter CSS3 Brno: Computer Press, 2016, 1. vyd., 296 s., brož. 399 Kč S CSS3 a vhodným návrhem snadno proměníte nudný web v poutavé dílo. V knize se seznámíte s řadou technik, jak pomocí CSS změnit vzhled webové stránky k nepoznání. ISBN 978-80-251-4641-5 MATOUŠEK, David C++ bez předchozích znalostí Brno: Computer Press, 2016, 1. vyd., 272 s., brož. 299 Kč Chcete začít s programováním v C++? Jednoduchou formou na příkladech se postupně seznámíte se základy programovacího jazyka C++, na kterých budete poté stavět u pokročilejších témat a vlastních projektů. ISBN 978-80-251-4640-8 PŘÍRUČKY Rozsah požadavků pro ověření znalostí obecně závazných předpisů podle zákona č. 360/1992 Sb. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2015, 14. aktual. vyd., 172 s., brož. 265 Kč Publikace obsahuje zkušební otázky (cca 650), které jsou uspořádané do 18 oborů. ISBN 978-80-87438-68-8 STAVEBNICTVÍ KLOIBER, Michal; DRDÁCKÝ, Miloš Diagnostika dřevěných konstrukcí Praha: Informační centrum ČKAIT, 2015, 1. vyd., 160 s., brož. 390 Kč Kniha poskytuje informace o tom, co lze v historické konstrukci měřit a jaké metody k tomu mohou být použity. Cílem je nabídnout pestrou škálu možností, které vedou k co nejpřesnější analýze zabudovaného dřeva. ISBN 978-80-87438-64-0 Almanach 150 let založení SIA Sest. M. Pavlík, Praha: Informační centrum ČKAIT, 2015, 1. vyd., 192 s., brož. 440 Kč Almanach vychází ke 150. výročí založení Spolku architektů a inženýrů v Království českém, jehož přímým pokračovatelem je Český svaz stavebních inženýrů. ISBN 978-80-87438-67-1 VLČEK, Petr 100 staletých mostů

Praha: Informační centrum ČKAIT, 2015, 1. vyd., 220 s., brož. 390 Kč Obrazový průvodce po malých i velkých českých i nečeských mostech, starých sto a více let, zdobících města a vesnice, hrady i zámky. Publikace obsahuje fotografie, technická a historická data i navigační souřadnice. ISBN 978-80-87438-69-5 ZBRANĚ PAZDERA, David Legenda jménem CZ. Historie a současnost České zbrojovky Uherský Brod Praha: Mladá fronta, 2016, 1. vyd., 504 s., váz. 649 Kč Zbrojovka v Uherském Brodě vznikla v napjaté atmosféře 2. poloviny 30. let 20. století. Dnes je Česká zbrojovka a.s., Uherský Brod, jedním z nejvýznamnějších světových výrobců ručních střelných zbraní. ISBN 978-80-204-3499-9 zdravotnic tví ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA HOLUB, J. T. Jak léčit chronická onemocnění homeopatií, Bachovými esencemi a Schüsslerovými solemi. Komplexní průvodce samoléčbou podle vlastních příznaků Brno: CPress, 2016, 1. vyd., 200 s., brož. 249 Kč Ať již hledáte pomoc pro sebe, blízkou osobu, nebo jste lékařem či lékařkou a stále znovu a znovu narážíte na limity klasické medicíny, pak tato kniha je určena právě vám. ISBN 978-80-264-0996-0 KLASICKÁ MEDICÍNA BRDIČKA, Radim; DIDDEN, Wiliam Genetika v klinické praxi III. Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 189 s., váz. 300 Kč Cílem publikace je nabídnout čtenáři současný pohled na možnosti, které nabízí současná diagnostika v různých oblastech naší genetické výbavy. ISBN 978-80-7492-226-8 MENŠÍKOVÁ, Kateřina; BA -REŠ, Martin; K AŇOVSKÝ, Petr a kol. Atypické parkinsonské syndromy Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 277 s., váz. 490 Kč Nemoci jsou v nové monografii popsány a komentovány nejenom z hlediska současných klinických diagnostických kritérií, ale i posledních taxonomických trendů, založených na ultrastrukturálních histopatologických studiích. ISBN 978-80-7492-223-7 ROKYTA, Richard a kol. Léčba bolesti ve stáří Praha: Mladá fronta, 2015, Aeskulap, 2. vyd., 112 s., brož. 220 Kč Publikace našich předních specialistů v oboru algeziologie aktualizuje pohled na současnou problematiku léčby bolesti ve stáří. ISBN 978-80-204-3945-1 RYCHLÍK, Ivan a kol. Budoucnost farmakoterapie v nefrologii Praha: Mladá fronta, 2016, Edice Postgraduální medicíny, 1. vyd., 320 s., váz. 528 Kč Monografie vychází z přednášek Brodových dnů 2015 České nefrologické společnosti a je věnována obecným principům farmakoterapie, farmakogenetiky, farmakokinetiky a farmakodynamiky ad.

ISBN 978-80-204-3865-2 KUCHAŘKY DOLEŽALOVÁ, Alena a kol. Udíme, vaříme a konzervujeme podle vyzkoušených receptů České Budějovice: Dona, 2016, 1. vyd., 216 s., váz. 299 Kč Kuchařka seznamuje s průběhem domácí zabijačky a výrobou zabijačkových specialit, domácího uzeného masa, domácí šunky, klobás, salámů, párků a dalších masných výrobků. ISBN 978-80-7322-192-8 DUŠÁTKO, Josef Domácí řeznická kuchařka. Tradiční recepty z vepřového, hovězího a skopového Brno: CPress, 2016, 1. vyd., 164 s., váz. 299 Kč Milujete klasické domácí zabijačkové výrobky? Udělejte si je sami! Kniha plná návodů, jak si vyrobit jelita, jitrnice, tlačenky, paštiky, klobásy, párky, salámy, šunky, prejt, ovar a další. ISBN 978-80-264-0995-3 VLKOVÁ, Jana Notes Květinové kuchařky Praha: Smart Press, 2016, 1. vyd., 128 s., brož. 249 Kč Pro všechny milovníky jedlého kvítí a býlí je Notes Květinové kuchařky nezbytný a praktický doplněk do terénu. Zahrnuje prostor pro vaše poznámky i kalendárium s nejčastějším výskytem jedlého kvítí a býlí, nechybí ani lokality ve městech. ISBN 978-80-87049-87-7 SBORNÍKY ABRAHÁMOVÁ, Jitka Vybrané otázky onkologie XIX. Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 100 s., brož. Vyšlo k příležitosti konání 23. onkologicko-urologického sympozia a 19. mammologického sympozia, pořádaných v Praze ve dnech 19. až 20. 11. 2015. ISBN 978-80-7492-222-0 ZDRAVOTNICKÉ PŘÍRUČKY BÖHM, Erwin Psychobiografický model péče podle Böhma Z něm. přel. P. Sochová, Praha: Mladá fronta, 2016, Sestra, 1. vyd., 208 s., brož. 490 Kč Böhmova filozofie zásadně změnila myšlení a postoje pečujících osob. Odměnou za to je podpora maximální soběstačnosti starých lidí a jejich větší aktivní účast na životě. ISBN 978-80-204-3197-4 Senzoricko-senzitivní integrace v rehabilitaci poruch řeči a sluchu. Mezioborový seminář pro profese zabývající se rehabilitací poruch řeči a sluchu Praha: AMU, 2016, 1. vyd., 101 s., brož. Senzoricko-senzitivní integrace v rehabilitaci poruch řeči a sluchu. ISBN 978-80-7331-373-9 ŠPIRKOVÁ, Alena Diabetes s nadhledem. Průvodce tělem i duší dětí a dospívajících s diabetem Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 68 s., brož. Čtenář v knize najde nejen základní informace o diabetu, ale především úvahy a doporučení, jak se s ním vyrovnat, jak ho začlenit do chodu celé rodiny a jak se k tomuto onemocnění postavit. ISBN 978-80-7492-212-1

umění; hudba KATALOG K VÝSTAVĚ KAPUSTA, Jan a kol. Jiří Středa Náchod: Galerie výtvarného umění v Náchodě, 2016, 1. vyd., 72 s., váz. 230 Kč Katalog k výstavě Jiří Středa – sochy, konané v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě a v Galerii výtvarného umění v Náchodě. ISBN 978-80-87069-68-4 VÝTVARNÉ UMĚNÍ HELLER, Steven; KONÁRKOVÁ, Marcela Ladislav Sutnar – inspirace dětem Plzeň: Západočeská univerzita, 2016, 1. vyd., 94 s., brož. Publikace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU představuje dílo L. Sutnara coby inspiraci pro budoucí výtvarníky. Česká verze. ISBN 978-80-261-0549-7 HELLER, Steven; K ONÁRKOVÁ, Marcela Ladislav Sutnar – Inspiration for Children Plzeň: Západočeská univerzita, 2016, 1. vyd., 94 s., brož. Publikace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU představuje dílo L. Sutnara coby inspiraci pro budoucí výtvarníky. Anglická verze. ISBN 978-80-261-0550-3 Na Sibiř! Nach Sibirien! Edit. A. Habánová, Liberec: Oblastní galerie Liberec, Řevnice: Arbor vitae, 2016, 1. vyd., 192 s., váz. Publikace věnovaná německočeským výtvarným umělcům v 1. světové válce na východní frontě a v sibiřském zajetí. ISBN 978-80-87707-14-2 (Oblastní galerie Liberec), 978-80-7467-093-0 (Arbor vitae) O samostatnosti stromů Edit. T. Žižka, J. Schmelzlová, Praha: AMU, 2015, 1. vyd., 70 s., brož. O samostatnosti stromů. ISBN 978-80-7331-360-9 REISSNER, Martin Ilustrace / Illustration. Pohledy na výtvarný doprovod české knihy / Insights into Illustrations to Accompany Czech Children‘s Books Brno: Moravské zemské muzeum, 2015, 1. vyd., 220 s., váz. 343 Kč Monografie mapuje milníky domácí ilustrační tvorby minulého století, ovšem sleduje i základní tendence současnosti. ISBN 978-80-7028-439-1 sport a tělovýchova SPORTOVNÍ PŘÍRUČKY STANIUL, Zizi; FIGLEROWICZ, Tomasz Optimistické plachtění Z pol. přel. Z. Burska, Praha: Mladá fronta, 2016, Edice Českého olympijského výboru, 1. vyd., 160 s., brož. 299 Kč Dostává se k vám české vydání knihy o plachtění na Optimistu. Tato lodička se stala nejoblíbenější plachetnicí na celém světě a již šestileté děti ji mohou sami ovládat. ISBN 978-80-204-3892-8

jazykověda; literární vědy JAZYKOVÉ PŘÍRUČKY ANTONOVÁ, Barbora Jazykový průvodce pro přežití – Francie. Pro pobyty v zahraničí Brno: Edika, 2016, 1. vyd., 160 s., brož. 229 Kč Šikovný jazykový průvodce pomůže nejen s přípravami na cestu, ale hlavně usnadní každodenní pobyt v zemi galského kohouta. ISBN 978-80-266-0876-9 Jack Rozparovač. Dvojjazyčná kniha pro mírně pokročilé – Anglictina.com Brno: Edika, 2016, 1. vyd., 104 s., brož. 249 Kč Příběh je napsaný zjednodušenou angličtinou tak, aby vyhovovala potřebám čtenáře v anglickém jazyce byť jen mírně pokročilého. Navíc na každé stránce naleznete český zrcadlový překlad. Příloha CD. ISBN 978-80-266-0877-6 JAZYKOVÉ UČEBNICE CHRDLE, Petr; CHRDLOVÁ, Stanislava Esperanto od A do Z Ilustr. P. Rak, Dobřichovice: Kava-Pech, 2016, 1. vyd., 183 s., brož. 220 Kč Učebnice mezinárodního jazyka esperanto pro samouky i kurzy od úplných začátků do úrovně postačující nejen pro čtení běžných textů a běžnou konverzaci, ale i k sledování filmů apod. LITERÁRNÍ TEORIE BLOOM, Harold Úzkost z ovlivnění. Teorie poezie Z angl. přel. M. Pokorný, Praha: Argo, 2016, 1. vyd., 232 s., váz. 259 Kč Pojem vlivu či ovlivnění je inspirován především Nietzschem, Freudem, prorockými básněmi W. Blakea a gnostickou teologií. Autor zdůrazňuje osobní zápas básníka o nalezení vlastního hlasu. ISBN 978-80-257-1728-8 SBORNÍKY Sjezd spisovatelů 2015. Sborník příspěvků Brno: Host, 2015, 1. vyd., 144 s., brož. 229 Kč V červnu 2015 proběhl první polistopadový Sjezd spisovatelů, s podtitulem „Přepisujeme přítomnost“. Sborník obsahuje řečnické příspěvky, které na sjezdu zazněly. ISBN 978-80-7491-384-6 krásná literatura AFORISMY RČENÍ; CITÁTY CHINMOY, Sri Buď šťastný. Inspirace pro váš šťastný den Z angl. přel. A. Bernardová, Lazy: Madal Bal, 2016, Knížky vnitřní radosti, 1. vyd., 55 s., 99 Kč Série 55 aforismů o štěstí a síle úsměvu, přinášející inspiraci k nalezení hlubšího zdroje štěstí. ISBN 978-80-86581-82-8 AUTOBIOGRAFIE KILMISTER, Lemmy Motörhead Z angl. přel. R. Šimek, Praha: BB/art, 2015, 2. vyd., 248 s., váz. 349 Kč Z lékařského hlediska měl být

Lemmy po smrti už dávno, ale dožil se 70 let. Tato kniha je příběhem člověka, o kterém se říká, že byl v hudebním průmyslu největším konzumentem alkoholu a amfetaminu, o sexu ani nemluvě. ISBN 978-80-7507-544-4 SOROS, Tivadar Robinsoni na Sibiři Edit. H. Tonkin. Ilustr. M. Tomečková. Z esper. přel. J. Drahotová, Dobřichovice: Kava-Pech, 2016, 1. vyd., 103 s., váz. 154 Kč Autobiografické napínavé vyprávění autora o útěku z ruského zajetí na Sibiři těsně po 1. světové válce. Doplněno faktologickými poznámkami editora a mapou s vyznačením strastiplné cesty autora a jeho společníků. ISBN 978-80-87169-60-5 BIOGRAFIE BOHATOVÁ, Milena Olga Havlová. V lednu uplyne 20 let od smrti první manželky Václava Havla Praha: XYZ, 2016, 1. vyd., 232 s., váz. 249 Kč Olga Havlová (11. 7. 1933 – 27. 1. 1996) se nezapomenutelně vryla do našich srdcí. Nejen jako manželka Václava Havla, ale především jako silná a statečná žena, která se nebála vzdorovat osudu a pomáhat druhým. ISBN 978-80-7388-712-4 CESTOPISY MATĚJOVIČ, Josef Studentské cesty Dobřichovice: Kava-Pech, 2015, 1. vyd., 160 s., brož. 187 Kč Kniha přináší inspiraci každému, kdo jen trochu přemýšlí o poznávání světa. Napsal ji mladý spisovatel, který se rozhodl pomocí vybraných zahraničních programů poznávat jiné země a jiné kultury. ISBN 978-80-87169-70-4 ČESKÁ KLASIKA OLDŘICH Z ETZENBACHU Vilém ze země Slovanů Z něm. přel. a edit. D. Dvořáčková-Malá, Praha: Argo, 2016, 1. vyd., 352 s., váz. 298 Kč Rozsáhlý epos Oldřicha z Etzenbachu (Ulrich von Etzenbach) Vilém od Slovanů (Wilhelm von Wenden) vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II. Příběh čítá celkem 8358 veršů. ISBN 978-80-257-1671-7 DETEKTIVKY KRIMI BERAN, Ladislav 92. policejní revír zasahuje Brno: Moba, 2016, Původní česká detektivka, 1. vyd., 256 s., váz. 249 Kč V nových případech píseckého autora a emeritního komisaře kriminální služby se čtenáři opět setkají s píseckou galerkou, v níž se vyskytují kasaři, kapsářky, drobní zlodějíčci, hochštapleři, lehké holky z nevěstinců, a dokonce i vrazi. ISBN 978-80-243-6956-3 ČERNUCKÁ, Veronika Poslední modlitba Brno: Moba, 2016, Původní česká detektivka, 1. vyd., 328 s., váz. 259 Kč Třenovský klášter slaví 900 let svého vzniku. Jeden z pozvaných novinářů je v noci brutálně zavražděn a další vraždy na sebe nenechají dlouho čekat. Tara netuší, kdo je jejím protivníkem. Tajemná sekta? Duch zaživa pohřbeného mnicha? Sériový vrah?

ISBN 978-80-243-6955-6 LARSSON, Christina Silueta Praha: Motto, 2016, 1. vyd., 304 s., váz. 299 Kč Čtvrtý případ komisařky Ingrid Bergmanové. Ingrid po návratu z povánoční dovolené v Thajsku zjistí, že alarm v jejím domě se během noci pětkrát zaktivoval... ISBN 978-80-267-0562-8 LEHANE, Dennis Pod rouškou noci Z angl. přel. D. Petrů, Praha: Paseka, 2016, 1. vyd., 424 s., váz. 329 Kč Joe Coughlin je v jádru dobrý člověk, muž pevných zásad a vytříbeného smyslu pro spravedlnost. A také hlava mafiánského impéria a nelítostný gangster, který se umí drsně vypořádat s konkurencí i Ku-klux-klanem. ISBN 978-80-7432-701-8 MAY, Peter Ostrov Entry Z angl. přel. L. Kaprová, Brno: Host, 2016, 1. vyd., 407 s., váz. 239 Kč Když detektiv Sime Mackenzie nastupuje na palubu letadla, ani se neohlédne. Cesta na ostrov Entry pro něj představuje šanci utéct hořké směsi osamělosti a lítosti nad svým dosavadním životem ve městě... ISBN 978-80-7491-683-0 MEYER, Deon 7 dní Z angl. přel. J. Kalina, Brno: Moba, 2016, Světová krimi, 1. vyd., 464 s., váz. 359 Kč Jihoafrický policejní sbor čelí největší možné hrozbě – neznámý odstřelovač si vybral za cíl policisty a vyhrožuje, že se budou útoky opakovat každý den, dokud nebude zatčen vrah mladé ambiciózní právničky Hanneke Sloetové. ISBN 978-80-243-6949-5 RITTER, William Jackaby Z angl. přel. V. Kadlec, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 280 s., váz. 299 Kč Příběh detektiva, který se zabývá paranormálními jevy, překypuje troufalým vtipem a notnou dávkou hrůzy ve stylu Doktora Who a Sherlocka Holmese. Abigail Rooková právě přicestovala do New Fiddlehamu v Nové Anglii. Píše se rok 1892. ISBN 978-80-7491-484-3 DIVADELNÍ HRY SHAKESPEARE, William Macbeth Z angl. přel. M. Hilský, Brno: Atlantis, 2016, [Dílo Williama Shakespeara], 3. vyd., 118 s., brož. 147 Kč Jedna z vrcholných tragédií W. Shakespeara je drama zločinu, svědomí a trestu a divadelní sonda do hlubin lidské duše, z nichž se rodí zlo. ISBN 978-80-7108-357-3 EROTICKÁ LITERATURA SACHER-MASOCH, Leopold von Venuše v kožichu / Venus im Pelz Z něm. přel. G. Veselá, Praha: Garamond, 2016, 1. vyd., 324 s., brož. 198 Kč Právě na základě tohoto klasického díla světové literatury vznikl na konci 19. století pojem „masochismus“. Autor v knize líčí příběh Severina, pro něhož vrchol štěstí představuje úplné podrobení se své vyvolené Wandě a touha stát se jejím otrokem. ISBN 978-80-7407-272-7 ESEJE; ÚVAHY ORWELL, George Úpadek anglické vraždy: Eseje III (1945–1946)

Z angl. přel. K. Hilská, Praha: Argo, 2016, 1. vyd., 452 s., brož. 379 Kč Třetí svazek esejů G. Orwella přináší jak angažované texty, tak eseje na domácká témata, ale rovněž málo známé Orwellovy recenze a vtipné a trefné dobové úvahy zveřejňované ve sloupcích „Jak to vidím já“. ISBN 978-80-257-1700-4 HISTORICKÉ ROMÁNY BERÁKOVÁ, Zora Fantom staré pevnosti Praha: Motto, 2016, 1. vyd., 224 s., váz. 249 Kč Napínavý příběh z bouřlivých časů za vlády Rudolfa II. a jeho bratra a následníka Matyáše. ISBN 978-80-267-0560-4 ČEŠKA, Stanislav Případ forchheimského rádce Brno: Moba, 2016, Historické krimi, 1. vyd., 280 s., váz. 279 Kč Příběh se odehrává v letech 872–874. Po dvojí zradě se vlády na Velké Moravě ujímá Svatopluk. Celá země s novým vládcem v čele se musí bránit tvrdým nájezdům rozhořčených Franků... ISBN 978-80-243-6950-1 ECO, Umberto Jméno růže Z ital. přel. Z. Frýbort, Praha: Argo, 2016, zde 2. vyd., 458 s., brož. 298 Kč Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství... ISBN 978-80-257-1692-2 GUILLOU, Jan Klapky na očích Ze švéd. přel. H. Matochová, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 312 s., váz. 329 Kč Čtvrtý díl série Velké století: za švédskými hranicemi zuří 2. světová válka. Nejstarší z bratrů Lauritzenových se stále vyhýbá rozhodnutí, na čí straně stát. Lauritzův syn Harald, důstojník SS, je dočasně umístěn v Oslu... ISBN 978-80-7491-426-3 HORORY DARK, Jason Pomsta příšer Z něm. přel. M. Küchler, Brno: Moba, 2016, John Sinclair, 1. vyd., 50 s., brož. 44 Kč Sotva se Sinclair se Sukem vrátili z úspěšné mise v Paříži, čekala je další práce. Museli se nakonec potopit pod mořskou hladinu, aby přišli na kloub záhadné a děsivé smrti potápěče, který se zde pokoušel z vraku lodi vyzvednout balíček s heroinem.... ISBN 978-80-243-7019-4 HUMOR EBR, Vráťa ROK den po dni s humorem Ilustr. M. Pavlík, Praha: Agentura Krigl, 2016, Veselé knížky Vráti Ebra, 1. vyd., 152 s., váz. 188 Kč Další veselá knížka V. Ebra, tentokrát o mezinárodních a významných dnech, od ledna do prosince. Autor je popisuje s humorem a nadsázkou. Jde např. o den popelnic, kojení, mobilů, hlasivek, orgasmu… ISBN 978-80-88104-05-6 KLAPKA JEROME, Jerome Tři muži na toulkách Ilustr. A. Born, Praha: XYZ, 2016, 3. vyd., 232 s., váz. 199 Kč Ve volném pokračování slavného románu Tři muži ve člunu, o psu nemluvě se Harris, George a Jerome vydávají na cyklistický výlet do

Německa. ISBN 978-80-7505-308-4 KLAPKA JEROME, Jerome Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) Ilustr. A. Born, Praha: XYZ, 2016, 3. vyd., 216 s., váz. 199 Kč Dobrodružství tří přátel a jednoho psa na dvou prázdninových cestách, šťastně spojující humor se sentimentem. ISBN 978-80-7505-307-7 KOMIKSY MINA, Denise; MUTTI, Andrea; FUSO, Antonio Dívka, která kopla do vosího hnízda Z angl. přel. L. Janda, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 272 s., váz. 499 Kč Závěrečný díl komiksové adaptace bestselleru S. Larssona Milénium. Lisbeth Salanderová leží v kritickém stavu s prostřelenou hlavou na jednotce intenzivní péče. O život bojuje ve více směrech... ISBN 978-80-7491-535-2 LITERATURA FAKTU BAUER, Jan Záhady českých dějin II Brno: Moba, 2016, Literatura faktu, 3. vyd., 224 s., váz. 249 Kč V této knize se zkušenému autorovi literatury faktu podařilo znovu uplatnit svoji metodu, v níž kombinuje shrnutí zjištěných faktů a záznamů z historických pramenů s vlastní analýzou tématu. ISBN 978-80-243-6951-8 ŠAVIT, Ari Země zaslíbená Z hebr. přel. R. Klekner, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 495 s., váz. 389 Kč Kniha vypráví příběh Izraele, jak ještě nikdy nebyl vyprávěn, a pokládá nepříjemné a přitom zásadní otázky: Proč Izrael vznikl? Jak vznikl? A může přežít? ISBN 978-80-7491-428-7 POEZIE JULIŠ, Emil Básně (1956 –1971) Edit. M. Kosák, Brno: Host, 2015, Česká knižnice, 1. vyd., 540 s., váz. 369 Kč Svazek soustřeďuje básnické dílo E. Juliše (1920–2006) z období do roku 1971. Jeho jádrem je především tvorba experimentální. KRCHOVSKÝ, J. H. Já už chci domů. Básně a zápisky veršem (2011–2015) Brno: Host, 2015, 1. vyd., 80 s., váz. 249 Kč Po 5 letech se mohou příznivci poezie „dekadenta geniálního“ J. H. Krchovského potěšit četbou jeho nové sbírky nazvané Já už chci domů. Kam domů? Hádáme správně a autor to ve svých typicky vycizelovaných strofách potvrzuje. ISBN 978-80-7491-591-8 Nejlepší české básně 2015 Edit. P. Borkovec, T. Gabriel, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 112 s., brož. 219 Kč Svazek představuje výběr z básní, jež byly v daném období uveřejněny jako básnické novinky česky píšících autorů, pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. ISBN 978-80-7491-555-0 TÁBOŘÍKOVÁ, Pája Jsem tu ráda Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 65 s., brož. 150 Kč Básnická prvotina hudebnice P. Táboříkové. ISBN 978-80-7492-224-4

PRÓZA MILLS, Marc B. Můj pes Doggo Praha: Motto, 2016, 1. vyd., 216 s., váz. 269 Kč Daniel strávil s Clarou čtyři roky a byl naprosto spokojený. Ona asi ne, protože ho ze dne na den opustila a nechala mu jen ošklivého psa a dlouhý dopis plný obvinění. Takže teď je zase svobodný muž – až na jeden závazek... ISBN 978-80-267-0558-1 PŘÍBĚHY DRŠATOVÁ, Jitka Sága rodu I. Šindelářovi Lukešovi Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 1. vyd., 156 s., brož. Příběhy předků. ISBN 978-80-7435-622-3 MÍKA, Jan Skoro se to podobalo lásce Brno: Moba, 2016, Retro příběhy, 1. vyd., 288 s., váz. 269 Kč Dva tragikomické retro příběhy známého českého scenáristy (Život na zámku, Náměstíčko, Náves) vyprávějí o lásce a obyčejném životě za časů povinné vojenské služby, letních brigád a stranických legitimací. ISBN 978-80-243-6952-5 ROMANTIKA BIRKNER-MAHLEROVÁ, Frieda Jsi celý můj svět Z něm. přel. Z. Schönová, Brno: Moba, 2016, FBM, 2. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Kdo je záhadný maskovaný milenec? ISBN 978-80-243-7030-9 COURTHS-MAHLEROVÁ, Hedwiga Slunce nad Lahori Brno: Moba, 2016, HCM, 2. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Malá Martina Dornbergová prožívá na statku Rainau krušné časy. Milovaná maminka, která jediná pro ni měla vlídné slovo, umírá. Po její smrti se naštěstí dostane do péče svého strýce Georga, s nímž odcestuje na Sumatru... ISBN 978-80-243-7025-5 Kdyby nebylo doktora Franka Z něm. přel., Brno: Moba, 2016, Dr. Stefan Frank, 2. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Když je dr. Frank poslán k akutnímu případu v luxusní mnichovské čtvrti, je velmi podiven, do jakého domu přichází. Přezdobená vila naprosto nekoresponduje s okolní zástavbou, stejně jako se do ní nehodí její nová majitelka... ISBN 978-80-243-7015-6 VELDEN, Irene von Dokážeme to, uvidíš Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2016, Šlechtické romance, 1. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Herbert Fendler si stále nedá pokoj a za každou cenu se chce zmocnit pohádkového jmění... ISBN 978-80-243-7029-3 VELDEN, Irene von Dveře do neznáma Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2016, Zlatá růže, 1. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Obyvatelé zámku Rabenhorst si museli zažít mnoho neštěstí, než muže, který jim dělal ze života peklo, dopadla policie. Herbert Fendler, někdejší správce zámku Rabenhorst, jim ale stále nechce dát pokoj… ISBN 978-80-243-7013-2 VELDEN, Irene von Nová stopa

Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2016, Večery pod lampou, 1. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Marion Fendlerová se znovu vdává. Ukazuje se ale, že Marionina svatba byla neplatná, protože se objevuje právoplatná paní Fendlerová, Marie Schraderová. Karel Schrader neboli Herbert Fendler přijal jméno svého švagra! ISBN 978-80-243-7018-7 VELDEN, Irene von Osudový zvrat Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2016, Večery pod lampou, 1. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Herbert Fendler, který stále pátrá po penězích, unese Sandru, aby vydíral Marion. Naštěstí ji najde Marie Schraderová, Fendlerova první žena, která se již nějaký čas zdržuje na Rabenhorstu. Fendler zamete všechny stopy a zmizí. ISBN 978-80-243-7027-9 VELDEN, Irene von Zrádné stopy v parku Z něm. přel. E. Chromiaková, Brno: Moba, 2016, Zámecké lásky, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Fendler doufá, že se mu podaří promyšlený podvod: krásná zdravotní sestra Alexandra Ravenová čirou náhodou zjistila, že je příbuzná se Stettenovými. Už nějakou dobu je hostem na rabenhorstském zámku, po úraze ale ztratila paměť. ISBN 978-80-243-7022-4 WILD, Dunja Růže od lháře Z něm. přel. H. Smolaková, Brno: Moba, 2016, Dětská sestra Angelika, 2. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Dětská sestra Julie a šarmantní „Casanova“. ISBN 978-80-243-7024-8 ROMÁNY AMIS, Martin Zóna zájmu Z angl. přel. K. Klabanová, Praha: Plus, 2016, 1. vyd., 344 s., váz. 389 Kč Tři pohledy na Osvětim, na místo, kde mizí miliony, kde číslo znamená víc než člověk, kde se v počtech ztrácejí lidské osudy, kde není místo na city. Nebo snad ano? ISBN 978-80-259-0449-7 ANDERSSONOVÁ, Lena Svévole. Román o lásce Ze švéd. přel. L. Robovská, Brno: Host, 2016, 1. vyd., 208 s., váz. 249 Kč Příběh o tom, jak v touze být milováni oddaně podvádíme sami sebe. Román ukazuje, nakolik jsme připraveni pro lásku lhát sobě samým, jak snadné je zneužít lidskou slabost a jak krutý může být výsledek. ISBN 978-80-7491-527-7 BEECKOVÁ, Griet Op de Výš než v sedmém nebi Z nizozem. přel. A. Elbel, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 299 Kč Pět vzájemně propojených postav vypráví svůj příběh o nečekaném štěstí, které však všechno jen zkomplikuje, o tajemstvích, jež se zdají být příliš velká, o složitosti mládí a překážkách, které narostou do velkých rozměrů. ISBN 978-80-7491-541-3 LANDSMANN, Ivan Pestré vrstvy Ilustr. T. Cikán, Praha: Plus, 2016, zde 1. vyd., 448 s., váz. 349 Kč Nové vydání románu z hornické Ostravy a holandského exilu, který přináší svéráznou, tragikomickou výpověď o nelehké cestě horníka, který z rázovitého prostředí ostravských dolů pozdního socialismu odchází do emigrace. ISBN 978-80-259-0504-3 MANN, Thomas Čarovná hora Z něm. přel. V. J. Slezák, Praha: Mladá fronta, 2016, takto 1. vyd., 736 s., váz. 599 Kč Mnohovrstevnatý příběh se odehrává na počátku 20. století v luxusním sanatoriu pro nemocné tuberkulózou poblíž Davosu. Do uzavřené společnosti přijíždí na návštěvu za svým bratrancem mladý inženýr Hans Castorp. Nový český překlad.

ISBN 978-80-204-3667-2 RACHMAN, Tom Vzestup a pád mocností Z angl. přel. T. Kačer, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 426 s., váz. 349 Kč Důmyslný román o mladé ženě, která cestuje po světě, aby pochopila svou záhadnou minulost. V 9 letech ji unesla podivná skupina lidí s kriminálním pozadím, s nimiž procestovala Asii, Evropu i USA. Ale kdo byli její únosci? ISBN 978-80-7491-487-4 ULICKÁ, Ljudmila Zelený stan Z ruš. přel. A. Machoninová, Praha: Paseka, 2016, 1. vyd., 484 s., váz. 449 Kč Ve stejném roce, kdy umírá J. V. Stalin, se ve škole setkávají tři přátelé, jejichž osudy se propletou do jednoho dlouhého a složitého příběhu. Učitel Viktor Julijevič Šengeli se je snaží nadchnout pro ruskou literaturu... ISBN 978-80-7432-488-8 WELSH, Irvine Pohlavní životy siamských dvojčat Z angl. přel. R. Tschorn, Praha: Argo, 2016, 1. vyd., 368 s., váz. 348 Kč Román zasadil autor netypicky do USA a hlavní postavy jsou tentokrát ženy: Lucy Brennanová, trenérka ve fit centru, která odzbrojí možného vraha, a deprimovaná, nadváhou sužovaná a manipulativní Lena Sorensenová. ISBN 978-80-257-1599-4 ROMÁNY PRO ŽENY AHERNOVÁ, Cecelia Jak najít lásku Praha: Motto, 2016, 1. vyd., 344 s., váz. 299 Kč Christine a Adama svedl osud dohromady jedné zimní noci na starém mostě v centru Dublinu. Oběma život zasadil těžkou ránu, ale každý z nich ji řeší jinak – Adam chce skočit do řeky, kdežto Christine je připravená bojovat... ISBN 978-80-267-0557-4 BECKOVÁ, Karolína Láska mluví francouzsky Praha: Jan Vašut, 2016, 1. vyd., 320 s., váz. 249 Kč Je t’aime… Ne snad, že by Lenka s Patricií tato slova nikdy předtím neslyšely. Pár známostí i lásek už obě sestry za sebou měly. I když pravda, že je uslyší francouzsky, s tím vůbec nepočítaly! ISBN 978-80-7236-920-1 FRÝBOVÁ, Zdena Noc jako stvořená pro nevěru Praha: Šulc – Švarc, 2016, 6. vyd., 256 s., váz. 320 Kč Život inženýra Mojmíra Kučery je idylický až do chvíle, kdy je své manželce poprvé nevěrný. Drahuška je na rozdíl od Mariany atraktivní a Mojmírovi se zdá, že bez ní už nikdy nebude šťastný... ISBN 978-80-7244-391-8 CHATELET, Noelle Žena v barvě vlčího máku Praha: Motto, 2016, 1. vyd., 136 s., váz. 199 Kč Příběh starší dámy, která prožívá nečekané citové vzplanutí, neuvěřitelnou, ostýchavou, dychtivou a stejně intenzivně opětovanou lásku k muži ještě o 10 let staršímu, než je ona sama. ISBN 978-80-267-0559-8 ROZHOVORY RETKOVÁ, Marie Křeslo pro Fausta 2015. Rozhovory vedla a k vydání připravila Marie Retková Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 147 s., brož. 190 Kč V roce 2015 usedlo do „křesla pro Fausta“ dalších 9 významných hostů, lékaři J. Beneš, R. Honzák, R. Kočvara, Š. Svačina a M. Šámal, publicisté a spisovatelé K. Hvížďala, P. Kohout, O. Neff, a rovněž hudebník a politik M. Kocáb. ISBN 978-80-7492-228-2

SCI-FI; FANTASY DOBIÁŠ, Jan Neočekávané dýchánky Ilustr. J. Šouflová, J. Strnadová, Praha: Straky na vrbě, 2016, Česká fantastika, 1. vyd., 386 s., brož. 250 Kč Jak se rodí hvězdy? Kolik sudů piva se vejde do dvanácti trpaslíků? Čím zaplatí Kráska, která nepolíbí Zvíře? Jaká je cena pro pěstitele největší dýně? A kdo je tajemný mstitel v proměnlivém plášti? Přečtěte si tuto knihu a dozvíte se to! ISBN 978-80-87364-54-3 HAMILTONOVÁ, Laurell K . S kůží na trh Praha: Epocha, 2015, 1. vyd., 504 s., váz. 399 Kč Když lovkyně upírů Anita Blakeová obdrží v balíku lidskou hlavu a prastarý upír jí napíše krví na zeď pozvánku do Las Vegas, nezbývá proslulé Popravčí nic jiného než se vydat na pomoc policistům do Města hříchu... ISBN 978-80-7425-280-8 KNEIFEL, Hans Traitanky nad Drorahem Z něm. přel. F. Ryčl, Brno: Moba, 2016, Perry Rhodan, 1. vyd., 64 s., brož. 60 Kč Nad Drorahem, stejně jako nad mnoha jinými světy, které už podlehly, visí hrozba terminální kolony. 484 traitanků se jeví jako neporazitelné hrozivé zbraně. Hrdým Akoňanům nezbývá než se podrobit... ISBN 978-80-243-7012-5 KOTLETA, František Vlci Praha: Epocha, 2015, 1. vyd., 192 s., brož. 199 Kč Nechal si říkat Gerhard. Dřív ho však nazývali jinak – Radegast. Slavný válečník. Obávaný protivník. Postrach Avarů, Keltů i Římanů. Na vrcholu své slávy zmizel, aby se stal členem Bratrstva krve... ISBN 978-80-7425-282-2 SCULL, Luke Meč severu Z angl. přel. L. Václavík, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 487 s., váz. 349 Kč Druhý díl trilogie. Mezi Pekelnými horami a Rozdrcenými královstvími vzkvétala tři bohatá a mocná města. Každé z nich chránil jeho Magelord a každého Magelorda chránilo prastaré příměří. Ale to už neplatí... ISBN 978-80-7491-539-0 VARÁČKOVÁ, Miroslava Adaptace Praha: Slovart, 2016, 1. vyd., 264 s., váz. 299 Kč Zoya měla všechno – domov, přátele, rodinu… A pak lidstvo zdecimovaly války. Teď nemá nic. Přišla i o svůj domov. Ale přizpůsobila se. Vpřed ji pohání jen naděje, že ji vzácná mapa dovede do posledního útočiště na Zemi... ISBN 978-80-7529-050-2 SPOLEČENSKÉ ROMÁNY ANDREWSOVÁ, Virginia C. Falešný třpyt Z angl. přel. P. Klůfová, Brno: Moba, 2016, Společenský román, 2., zde 1. vyd., 360 s., váz. 299 Kč Ruby se nečekaně vrací zpět do jižní Louisiany, kde prožila dětství. Porodí dcerku a snaží se ji vychovávat. Touha zajistit malé Pearl šťastné, spokojené dětství a harmonický život v úplné rodině ji přiměje k nelehkému rozhodnutí... ISBN 978-80-243-6744-6 FOJTOVÁ, Věra Neviditelná zranění Brno: Moba, 2016, Společenský román, 1. vyd., 248 s., váz. 249 Kč Mělo to začít tak idylicky. První taneční, první vyznání, první polibek… To vše mělo potkat šestnáctiletou Rút. Jenže to by nesměl být rok 1941 a na prsou by jí nesměla svítit žlutá hvězda... ISBN 978-80-243-6953-2 JAKOUBKOVÁ, Alena Čiň manželu dobře – peklem se ti odmění Brno: Moba, 2016, Společenský román, 2. vyd., 224 s., váz. 249 Kč Agáta vyrůstá v rodině, kde

matka je bohyně a otec ušlápnutý pod jehlovým podpatkem jejího luxusního střevíčku. Agáta však sní o tom, že ona to jednou v manželství povede jinak. Vysní si tradiční rodinu, v níž ji manžel bude zbožňovat... ISBN 978-80-243-6954-9 THRILLERY BROWN, Dan Inferno Z angl. přel. M. Marková, D. Petrů, Praha: Argo, 2016, 2. vyd., 424 s., brož. 248 Kč Harvardský symbolog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. ISBN 978-80-257-1704-2 BROWN, Dan Šifra mistra Leonarda Z angl. přel. D. Zdík, Praha: Argo, 2016, 4. vyd., 444 s., brož. 198 Kč Symbololog Langdon je policií požádán o spolupráci při vyšetřování rituální vraždy, ke které došlo v pařížském Louvru. Postupně objevuje skutečnosti, které ho dovedou k odhalení existence tajné společnosti... ISBN 978-80-257-1691-5 HIDDEN, David Děs Z franc. přel. J. Žák, Praha: XYZ, 2016, 1. vyd., 304 s., váz. 299 Kč Hlavní hrdina sám sebe nazývá Pé jako Personne. Nikdo je zkušený elitní francouzský legionář, jenž vinnou tragických okolností rezignoval na život a jen tak se pomalu utápí v alkoholu. Do akce ho vrátí až zmizení jeho dcery... ISBN 978-80-7505-306-0 CHILD, Lee Jatka Z angl. přel. J. Sedláček, Praha: BB/ art, 2016, 3. vyd., 354 s., váz. 349 Kč U opuštěné křižovatky kdesi v Georgii vystoupí jednoho rána z autobusu muž a vydá se v dešti 14 mil do vzorného městečka Margrave, po stopách dávno zemřelého hudebníka. Tam je ovšem okamžitě zatčen a obviněn z vraždy... ISBN 978-80-7507-546-8 LARSSON, Stieg Trilogie Milénium Ze švéd. přel. A. Haidarová, Brno: Host, 2015, takto 2. vyd., 1832 s., váz. 989 Kč Souborné vydání trilogie Milénium v novém designu. Dárkové balení v krabici v exkluzivní grafické úpravě. ISBN 978-80-7491-654-0 PRESTON, Douglas; CHILD, Lincoln Pekelná síra Z angl. přel. V. Ončáková, Praha: BB/ art, 2016, 2. vyd., 464 s., váz. 349 Kč Paznecht vypálený do zdi… Zápach síry ve vzduchu… Přišel si ďábel pro to, co mu náleží? Za dveřmi skvostného sídla v Hamptonu objeví zvláštní agent FBI Pendergast příšerný zločin, hrůzná jatka zdánlivě nadpřirozeného původu... ISBN 978-80-7507-547-5 PRESTON, Douglas; CHILD, Lincoln Poklad Z angl. přel. Z. Fabián, Praha: BB/ art, 2016, 3. vyd., 328 s., váz. 299 Kč Rozluštění největší záhady, která na Zemi zůstala, se neobejde bez špičkové technologie, a je za ně třeba zaplatit vysokou cenu, i tu nejvyšší… ISBN 978-80-7507-548-2 WESTERNY KIRBY, John Peklo vyhaslého ohně Z něm. přel. M. Pavka, Brno: Moba, 2016, Colorado Western, 2. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Příběh zoufalého boje za právo žít na území svých předků.

ISBN 978-80-243-7032-3 KIRBY, John Silver Range Z něm. přel. M. Pavka, Brno: Moba, 2016, Colorado Western, 2. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Vládcem Silver Range byl černý mustang Diabolo a každého, kdo do jeho říše vnikl, čekala smrt… ISBN 978-80-243-7021-7 LANE, Lex Divoký John Z něm. přel. M. Pavka, Brno: Moba, 2016, Western-Bestseller, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Přijel do toho města, protože mu tam dobrý kamarád odkázal půdu. Nemohl tušit, jak ten kamarád zemřel a že má nepřátele. Jenže ti se přepočítali. John O‘Flaherty byl muž rychlých koltů, a kdo měl něco proti němu, litoval... ISBN 978-80-243-7014-9 MURPHY, Bill Spor v Brasadě Z něm. přel. M. Pavka, Brno: Moba, 2016, Western-Bestseller, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč V Brasadě vypuklo peklo! Jako už tolikrát se tam střetly dvě strany a došlo ke krveprolití. A jak to už chodilo, vůdce jedné ze stran si přivedl pomoc. Muže jménem Mac Farleen. Ten džob byl jiný, než které ten pistolník zatím měl... ISBN 978-80-243-7023-1 SCOTT, William Boj o přežití Z něm. přel. H. Sklenářová, Brno: Moba, 2016, Rodokaps, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Údolí bylo plné ovcí. Několik tisíc kusů. Zvířata se pásla. Několik psů a čtyři jezdci v pravidelných rozestupech objížděli stádo. Na kraji údolí stály čtyři vozy. Uprostřed hořel velký oheň, nad ním na železné trojnožce visel začazený kotlík... ISBN 978-80-243-7028-6 SCOTT, William Do posledního náboje Z něm. přel. H. Sklenářová, Brno: Moba, 2016, Rodokaps, 1. vyd., 50 s., brož. 39 Kč Bylo to pět jezdců, kteří projeli kolem šerifova úřadu ve městě Borger. Koně kráčeli se svěšenými hlavami. Jejich kopyta vířila prach. Šerif Mortimer stál u zaprášeného okna a díval se ven. Ani v nejmenším se mu ten pohled nelíbil... ISBN 978-80-243-7016-3 UNGER, G. F. Bratři Morganové Z něm. přel. T. Butala, Brno: Moba, 2016, GFU, 3. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Morganové vjeli do brodu a zastavili se. Oči se jim divně leskly. „Dobrý den, pane Starre,“ řekl uštěpačně Virgil Morgan. „Pěkné a klidné pozdní odpoledne, což? Takové pokojné. Zítra to bude jinak! Zítra poženeme přes průsmyk...“ ISBN 978-80-243-7020-0 UNGER, G. F. Hra o život Z něm. přel. Z. Schönová, Brno: Moba, 2016, G. F. Unger – nejlepší westerny, 1. vyd., 80 s., brož. Jones Mc‘Connor, kavalerista Konfederace, se po prohrané válce vrací zpět domů. Jeho umírající kamarád ho však požádá, aby se postaral o jeho ženu Nancy Claybrookovou. Jones dostojí svému slibu... ISBN 978-80-243-7033-0 UNGER, G. F. Kdo s koho Z něm. přel. T. Butala, Brno: Moba, 2016, GFU, 3. vyd., 64 s., brož. 39 Kč My – to jest rodina Bannerhanových – jsme sem, do tohoto velikého údolí, přišli průsmykem od jihu. Bylo nás sedmnáct mužů, pět žen a dvanáct dětí. Měli jsme asi stovku koní a na dva tisíce kusů dobytka... ISBN 978-80-243-7017-0 UNGER, G. F. Odveleni na smrt

Z něm. přel. T. Butala, Brno: Moba, 2016, GFU, 3. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Cesta z Camp Concho k poštovní stanici byla dlouhá necelých třicet mil – takže pro skupinku armádního jezdectva s několika vozy, která měla namířeno k poštovní stanici, to byla krátká vyjížďka... ISBN 978-80-243-7026-2 UNGER, G. F. Příběh Kendalla Cana Z něm. přel. T. Butala, Brno: Moba, 2016, GFU, 3. vyd., 64 s., brož. 39 Kč Ken Can si v O‘Connorově tančírně koupil tři lístky a zkusil to postupně s blondýnkou, s černovláskou i s rusovlasou tanečnicí. Pak se dostal do hádky, protože svými ostruhami poškodil nohavici jinému člověku... ISBN 978-80-243-7031-6 literatura pro děti a mládež DOBRODRUŽSTVÍ COSSANTELLIOVÁ, Veronica Vyhynulí. Neměli by tu vůbec být! Z angl. přel. J. Hejná, Praha: Mladá fronta, 2016, 1. vyd., 240 s., váz. 259 Kč Jirka při hledání brigády náhodou natrefí na jednu neobvyklou nabídku práce. Má se starat o hodně zvláštní zvířata ukrytá před zvědavci na stařičkém statku Črví grunt. Zvířata, která by už správně neměla být… ISBN 978-80-204-3701-3 HRY APSLEY, Brenda; HILLENBURG, Stephen SpongeBob a zábava Ilustr. kol., Brno: CPress, 2016, 1. vyd., 68 s., brož. 149 Kč Kniha zábavných aktivit přináší vtipné příběhy kamarádů ze Zátiší bikin. Obsahuje komixy, úkoly a hádanky, křížovky, rébusy, omalovánky, vtipy a řešení na konci. ISBN 978-80-264-0992-2 POHÁDKY SUCHÁ, Romana Divadélko se zvířátky v ZOO. Moudré pohádky s výchovným poučením Ilustr. V. Hegerová, Brno: Edika, 2016, 1. vyd., 88 s., váz. 229 Kč Knížka přináší dětem krátké veršované pohádky s výchovnou tematikou, např. o mobilmánii, o strašpytlovi, o lenosti ad. ISBN 978-80-266-0872-1 POPULÁRNĚ NAUČNÁ HEINECKEROVÁ, Liz Lee Zábavné vědecké pokusy pro děti. 52 experimentů, které zvládnete doma v kuchyni Z angl. přel. R. Žaludová, Praha: Slovart, 2016, 1. vyd., 144 s., váz. 299 Kč Ani jeden z experimentů v knize nevyžaduje speciální vybavení ani nebezpečné chemikálie. Používají se tu materiály, z nichž většinu najdeme ve spíži, abychom se seznámili se základními principy fyziky, chemie nebo biologie. ISBN 978-80-7529-028-1 CHAJDA, Radek Mladý technik 3 Brno: Edika, 2016, 1. vyd., 112 s., brož. 199 Kč Kniha seznamuje zájemce všech věkových kategorií

s fakty, novinkami a zajímavostmi ze světa techniky. Tentokrát se zaměřuje na měření času, leteckou techniku, dobývání kosmu a další zajímavé oblasti techniky. ISBN 978-80-266-0875-2 NĚMEČEK, Tomáš Jan Hus očima krejčího Ondřeje a panny Anežky Ilustr. T. Chlud, Praha: Mladá fronta, 2016, Velikáni do kapsy, 1. vyd., 152 s., brož. 199 Kč První díl zamýšlené zábavné série popisující naše slavné hrdiny tak, jak je neznáte. Čeká vás plno pikantních detailů, zajímavostí, vtipných komentářů a komiksových ilustrací. ISBN 978-80-204-3862-1 NOVÁKOVÁ, Iva Anglicko-české doplňovačky. K zábavnému procvičování angličtiny Praha: Portál, 2016, 1. vyd., 64 s., brož. 175 Kč Pracovní sešit slouží k procvičování anglických slovíček formou oblíbených doplňovaček a dokreslovaček. Určeno pro předškoláky a děti mladšího školního věku. ISBN 978-80-262-0998-0 SIMONOVÁ, Francesca Darebák David a tělo Z angl. přel. G. Kubrichtová, Praha: BB/art, 2016, 2. vyd., 94 s., váz. 199 Kč Knížka nabitá bizarními informacemi i nahodilými maličkostmi je dokonalou příručkou o všem, co jste vždycky chtěli vědět (i o spoustě věcí, které jste možná vůbec vědět nechtěli) o tělech – ve stylu Darebáka Davida! ISBN 978-80-7507-545-1 Stavební stroje. Interaktivní průvodce stroji na stavbě Z angl. přel. J. Kordíková, Praha: Mladá fronta, 2016, 1. vyd., 22 s., 419 Kč Objevte, co se skrývá za jednoduchými stroji a zařízeními – od ozubených kol a hřídelí po kladky a kliky – a pak si sestrojte vlastní stavební stroje, třeba čelní nakladač, buldozer, rypadlo, jeřáb nebo silniční válec. ISBN 978-80-204-3880-5 ŠPAČEK, Ladislav Deduško, rozprávaj. Etiketa pre chlapcov a dievčatká od 3 rokov Ilustr. J. Fernandes. Do sloven. přel. J. Smičeková, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 104 s., váz. 299 Kč Slovenská verze úspěšné knihy Dědečku, vyprávěj. ISBN 978-80-204-3923-9 PRO DĚTI DVOŘÁKOVÁ, Alžběta Herkules a strašidla Ilustr. E. Chupíková, Praha: Portál, 2016, 1. vyd., 96 s., váz. 259 Kč Rozmazlený pražský kocour Herkules se se svou mladou paní a jejím mužem přestěhují do starého statku za vesnicí, kde se mu ani trochu nelíbí. V zarostlé zahradě se seznámí s toulavou kočkou Komtesou. ISBN 978-80-262-1002-3 FINCHOVÁ, Kate Hotel u zvířátek – Kočičí tajemství Ilustr. J. s. Gurney, Brno: CPress, 2016, 1. vyd., 80 s., váz. 149 Kč Osmiletá dvojčata Karlík a Magda zachránila tetin chátrající hotel tím, že ho přeměnila v domov pro zvířátka, o která by se jinak neměl kdo starat. ISBN 978-80-264-0989-2 GEßLEROVÁ, Tatjana Zvířecí nemocnice: Morčátka v nebezpečí Ilustr. K. Treuberová. Z něm. přel. R. Jarolínová, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 112 s., váz. 219 Kč Márinka má velký sen. Touží se stát zvěrolékařkou. V tatínkově ordinaci je nepostradatelnou pomocnicí už teď. Dává pít zvířátkům z lahve, přikládá jim obvazy a měří teplotu. A co víc! Kromě stáje pomáhá i v místním útulku. ISBN 978-80-204-3876-8 KALWITZKI, Sabine Malá čarodějnice Terka – Moje první čtení. Angličtina

Z něm. přel. J. Nedělová, Praha: Jan Vašut, 2016, 1. vyd., 48 s., brož. 99 Kč Různé hravé hádanky pomohou vašemu dítěti ověřit, jestli přečtenému textu rozumí. Sešity zábavným způsobem podporují rozvoj anglického jazyka a otevírají vašemu dítěti nové světy. ISBN 978-80-7236-941-6 KALWITZKI, Sabine Prázdniny s poníky – moje první čtení. Angličtina Z něm. přel. J. Nedělová, Praha: Jan Vašut, 2016, 1. vyd., 48 s., brož. 99 Kč Motivační příběhy, se kterými si děti rozšíří slovní zásobu a rychleji porozumí krátkému textu. Sešity na podporu čtení v angličtině mohou vašemu dítěti pomoci. ISBN 978-80-7236-939-3 KALWITZKI, Sabine Školní výlet na hrad – Moje první čtení. Angličtina Z něm. přel. J. Nedělová, Praha: Jan Vašut, 2016, 1. vyd., 48 s., brož. 99 Kč Motivační příběhy, se kterými si děti rozšíří slovní zásobu a rychleji porozumí krátkému textu. Sešity na podporu čtení v angličtině mohou vašemu dítěti pomoci. ISBN 978-80-7236-940-9 KOENING, Christina Delfíni nosí štěstí Z něm. přel. J. Nedělová, Praha: Jan Vašut, 2016, 1. vyd., 48 s., brož. 99 Kč Motivační příběhy, se kterými si děti rozšíří slovní zásobu a rychleji porozumí krátkému textu. Sešity na podporu čtení v angličtině mohou vašemu dítěti pomoci. ISBN 978-80-7236-937-9 KOENING, Christina Půlnoční honička Z něm. přel. J. Nedělová, Praha: Jan Vašut, 2016, 1. vyd., 48 s., brož. 99 Kč Sešity zábavným způsobem podporují rozvoj anglického jazyka a otevírají vašemu dítěti nové světy. ISBN 978-80-7236-938-6 KRPÁLKOVÁ, Věra Týden u strýčka Bena Praha: Agentura Krigl, 2016, 1. vyd., 80 s., váz. 188 Kč Příběh o malém Ondrovi a jeho prázdninovém dobrodružství u strýčka. O týdnu plném bláznivých nápadů, zvláštních překvapení, humoru a lásky. Kniha je určena dětem od 5 let (a jejich strýčkům). ISBN 978-80-88104-04-9 MORTKA, Marcin Tappi a první sníh Ilustr. M. Kurczewska, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 52 s., váz. 249 Kč První díl z nové série Tappi a přátelé. Vítejte v kouzelném, zasněženém světě usměvavého Tappiho a rošťáckého Chichotka! V Šeptajícím lese bydlí viking Tappi se sobíkem Chichotkem... ISBN 978-80-7491-595-6 PENNYPACKEROVÁ, Sara Klementýnka a rodinná porada Ilustr. M. Frazeeová, Brno: CPress, 2016, 1. vyd., 168 s., váz. 169 Kč Klementýnka, bezelstná třeťačka s dobrým srdcem a talentem na průšvihy, nemá úplně nejlepší den. Když se doma objeví cedulka s nápisem Dnes se koná rodinná porada, je si jistá, že zase něco provedla. Ale co? ISBN 978-80-264-0991-5 PRO DÍVKY Horseland 15 – Baileyho nový kamarád Ilustr. A. Horová, Praha: CooBoo, 2016, 1. vyd., 96 s., brož. 149 Kč Snad by to ani nebyly ony, kdyby Zoey a Chloe nekuly pikle proti ostatním v partě. Teď se snaží pokazit Baileyho přátelství s ostatními dívkami... ISBN 978-80-7544-051-8 PRO KLUKY

GREENOVÁ, D. L. Kája, super frája – Holky jsou nemožný! Ilustr. J. Alves, Brno: CPress, 2016, 1. vyd., 128 s., váz. 169 Kč Žít s holkama je hrůza! Jak k tomu přijdu já, super frája, že jako jediný chlap žiju uprostřed nechutně roztomilých holčičích světů? Můj táta je voják, ale je pryč na super tajné misi. Kamarád Cyril se odstěhoval... ISBN 978-80-264-0990-8 SCI-FI; FANTASY CARLSONOVÁ, Caroline Téměř ctihodná liga pirátů: Postrach Jižních teritorií Z angl. přel. R. Bičíková, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 280 s., váz. 279 Kč V druhém dílu série čekejte ještě více pirátů, magie a dobrodružství. Hilary Westfieldová je pirátka. Postrach Jižních teritorií! Statečná, odvážná, nebojácná a… trochu zlenivělá. ISBN 978-80-7491-544-4 HUNTEROVÁ, Erin Zákon smečky (4) – Trnitá cesta Z angl. přel. M. Kopicová, Praha: Albatros, 2016, 1. vyd., 248 s., brož. 199 Kč Čtvrtý díl oblíbené fantasy série o psech. Hlavní hrdina Štístko a vůdce smečky Alfa nyní žijí v křehkém příměří, ale napětí mezi nimi vzrůstá... ISBN 978-80-00-04188-9 LEGO® ELVES Čarovná cesta Brno: Computer Press, 2016, 1. vyd., 32 s., brož. 199 Kč Emily Jonesová se díky medailonku své babičky ocitla v čarovné zemi elfů Elvendale a neví, jak se dostat zpátky domů. Naštěstí zde potkala spoustu přátel, kteří jí pomohou. ISBN 978-80-251-4623-1 LEGO® NEXO KNIGHTS™ Kniha příšer Brno: Computer Press, 2016, 1. vyd., 96 s., váz. 369 Kč Kniha příšer není jen tak nějaká obyčejná kniha. Je živá a navíc je to jeden z hlavních padouchů, proti kterým bojují rytíři NEXO Knights. Je zlomyslná, zákeřná a nebezpečná, ale obsahuje spoustu užitečných informací. ISBN 978-80-251-4625-5 LEGO® NEXO KNIGHTS™ NEXO síla vládne všemu! Brno: Computer Press, 2016, 1. vyd., 32 s., brož. 199 Kč Pokud si myslíš, že už o rytířích a kouzlech víš všechno, jsi na omylu! Seznam se s rytíři LEGO® NEXO KNIGHTS™ a prozkoumej jejich digimagii! ISBN 978-80-251-4624-8 MAASOVÁ, Sarah J. Půlnoční koruna Z angl. přel. I. Svobodová, Praha: CooBoo, 2016, 1. vyd., 400 s., váz. 299 Kč Celaena se stala královou bojovnicí a má za úkol pro něj dělat tu nejšpinavější práci. Ovšem sama dobře ví, že král je mimořádně krutý a jeho chování ovládá tajemné zlo. Proto se snaží odhalit jeho tajemství... ISBN 978-80-7544-053-2 MERCEROVÁ, Sienna Moje ségra je upír 5 – Druhý pokus Z angl. přel. J. Kalina, Praha: CooBoo, 2016, 1. vyd., 208 s., brož. 189 Kč Do Franklin Grove dorazil Hollywood! Olivia je nadšená. Slavný mladý herec Jackson Caulfield natáčí v jejím městě film, ve kterém má dokonce někdo z místních šanci získat roli. Je možné, že by Jackson byl upír? ISBN 978-80-7544-052-5 MORGAN, Winter Tajemný záškodník. Neoficiální hráčovo dobrodružství: Kniha druhá Brno: Computer Press, 2016, 1. vyd., 112 s., brož. 149 Kč Minecrafťák Steve se vrací a je připravený

na další dobrodružství! Jenže tentokrát se budou dít věci až nepříjemně blízko. Po cestě z vesnice domů Steve znenadání uslyší ohlušující ránu... ISBN 978-80-251-4639-2 SHAN, Darren ZOM-B 2 V podzemí Z angl. přel. J. Kalina, Praha: CooBoo, 2016, 1. vyd., 176 s., váz. 249 Kč Několik měsíců po útoku zombií na školu se Becky probudí ve vojenském komplexu a prakticky na nic si nepamatuje. Jedno ví však určitě – nestala se z ní nemyslící kreatura bažící po lidských mozcích... ISBN 978-80-7544-054-9 STRAFFI, Iginio Winx Family – Srdce víly Z angl. přel. L. Mathé, Praha: CooBoo, 2016, 1. vyd., 64 s., brož. 149 Kč Na planetě Domino zavládl chaos! Marion a Oritel byli uneseni rebely. Bloom si rychle vymyslí výmluvu, opustí přípravy Vanessiných narozenim a letí na Domino. Ale její nevlastní maminka to nese špatně… ISBN 978-80-7544-050-1 hudebniny JANÁČEK, Leoš Osud. Partitura opery Edit. J. Zahrádka, Praha: Bärenreiter Praha, 2016, Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka, řada A, svazek 5, H 8038 / BA 9562, 1. vyd., 568 s., váz. 7500 Kč Nová kritická edice čerpá z různorodých pramenů. Tím hlavním je opis partitury, do nějž Janáček zapracovával postupně své revize, přihlédnuto bylo také k autografnímu klavírnímu výtahu, k rukopisným orchestrálním a sólovým partům a různým rukopisům libreta. ISMN 979-0-2601-0738-0 vysokoškolská skripta; učebnice AKUSTIKA VONDRÁŠEK, Martin a kol. Akustika hudebních prostorů v České republice – 6. díl Praha: AMU, 2015, 1. vyd., 110 s., brož. 124 Kč Pošesté jsou jednotnou metodikou dokumentovány akustické vlastnosti prostorů známých jak hudebním umělcům a jejich posluchačům, tak i tvůrcům hudebních nahrávek. ISBN 978-80-7331-344-9 HUDBA HAVLÍČEK, Vít Nové pojetí fugy u Antonína Rejchy Praha: AMU, 2015, 1. vyd., 182 s., brož. 239 Kč Kniha obsahuje moderní český překlad Rejchova raného spisu O novém systému fugy, jenž je teoretickým zdůvodněním autorova zásadního kontrapunktického cyklu 36 fug pro klavír. ISBN 978-80-7331-370-8 JAZYKOVÉ UČEBNICE STARÝ KOŘÁNOVÁ, Ilona Film Czech. Survival Czech Course for Students of Film and Photography Praha: AMU, 2016, 2. vyd., 96 s., brož. 186 Kč Učebnice je určena studentům filmu a fotografie, kteří chtějí dosáhnout jazykové úrovně A1. ISBN 978-80-7331-378-4

PEDAGOGIKA DIDAKTIKA KRÁLOVÁ, Alena; BERKOVÁ, Kateřina Materiály k didaktice ekonomiky a účetnictví Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2016, 1. vyd., 106 s., brož. 210 Kč Skripta jsou určena pro studenty oboru učitelství odborných ekonomických předmětů ve všech formách studia a pro učitele předmětu ekonomiky a účetnictví na všech SŠ, zejména na obchodních akademiích. ISBN 978-80-245-2123-7 PRÁVO SCHELLE, Karel Dějiny ústavního práva Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, 1. vyd., 392 s., brož. 525 Kč Kniha shrnuje dějiny ústavního práva v českých zemích od jejich počátku v polovině 19. století až do současnosti. ISBN 978-80-7478-998-4 PŘÍRUČKY SKOUPÝ, Alois; GAFF, Milan; GAŠPARÍK, Miroslav Technické zobrazování Praha: Česká zemědělská univerzita, 2015, 1. vyd., 174 s., brož. 230 Kč Vysokoškolská skripta ČZU v Praze. ISBN 978-80-213-2562-3 SBORNÍKY Laboratoř Evropské unie. Ročník 3, 2/2015 Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 118 s., brož. Sborník sylabů nejlepších diplomových prací s tematikou EU. ISBN 978-80-245-2126-8 Les enjeux du jeu. Actes du colloque Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 1. vyd., 119 s., brož. Publikave PdF UHK. ISBN 978-80-7435-623-0 TRUHLÁŘSTVÍ GAFF, Milan Projektování výroby nábytku Praha: Česká zemědělská univerzita, 2015, 1. vyd., 205 s., brož. 250 Kč Vysokoškolská skripta ČZU v Praze. ISBN 978-80-213-2577-7 GAFF, Milan; HAJABÁČ, Ján Projektování výroby nábytku: Návody na cvičení Praha: Česká zemědělská univerzita, 2015, 1. vyd., 91 s., brož. 190 Kč Vysokoškolská skripta ČZU v Praze. ISBN 978-80-213-2578-4

ÚČETNICTVÍ ROUBÍČKOVÁ, Jaroslava a kol. Účetnictví I. Sbírka příkladů a úloh k procvičení Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2016, 1. vyd., 102 s., brož. 65 Kč Skripta jsou určena studentům úvodního kurzu účetnictví. Jejich úkolem je seznámit studenty se základní účetní terminologií a metodickými prvky, které účetnictví používá a návazně na to se základy účetního výkaznictví. ISBN 978-80-245-2128-2 Tituly v bibliografii Knižních novinek jsou čerpány z internetové databáze Databáze poskytuje aktuální informace o vycházející knižní produkci. Do tištěné verze jsou zařazovány tituly těch nakladatelů, kteří se SČKN uzavřeli smlouvu o plnění nabídkové povinnosti vůči knihovnám. Foto popis|

liberecky.denik.cz V mase divočáka ze Cvikovska našli nebezpečného parazita 26.2.2016

liberecky.denik.cz str. 0 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mařeničky - Trichinelóza, kterou způsobují larvy svalovce, je přenosná na člověka. V kraji se nákaza objevila po čtyřech letech. " Nejen bolest břicha a průjmové onemocnění může vyvolat nákaza svalovcem, která byla po opakovaném vyšetření zjištěna u divokého prasete uloveného v honitbě ve Cvikově oblast Mařeničky v okrese Česká Lípa. „Státní veterinární ústav v Praze ze vzorku uloveného divočáka na Českolipsku zjistil pozitivní výsledek testu na nálezu původce nákazy svalovce (Trichinella)," uvádí Miroslav Kurfürst, ředitel Krajské veterinární správy Libereckého kraje (KVSL). Ihned po zjištění výsledku správa kontaktovala lovce a zajistila veškeré maso tak, aby se nedostalo do oběhu. Krajská veterinární správa také vydala mimořádné opatření, hlavně pro katastrální území Mařenice, kde byl nakažený divočák uloven. „Každé ulovené či poražené vnímavé zvíře musí být podle zákona před uvedením do oběhu vyšetřené na přítomnost parazita Trichinella a zpracovat ho lze až po obdržení negativního výsledku parazitologického vyšetření," upozorňuje Kurfürst. Nařízení o kontrole ulovené zvěře může podle něj platit i několik měsíců. „Myslivce o této nákaze a o mimořádném opatření informujeme pomocí emailu a našich webových stránek," uvádí Petr Lípa, předseda českolipské okresní myslivecké rady. Podobá se chřipce Nakazit se člověk od zvířete může konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa zvířat, které obsahuje opouzdřené larvy parazitického oblého červa rodu svalovec. „Při průjmech a bolesti břicha se dá ještě onemocnění léčit," vysvětluje Kurfürst.

Ve fázi svalové, způsobené migrujícími larvami, jsou příznaky podobné silné chřipce spojené s bolestmi svalů, otoky v obličeji a ztíženým dýcháním. Po opouzdření larev ve svalech je onemocnění už obtížně léčitelné, spočívá pouze ve zmírnění zánětlivých a imunitních reakcí. „Zvíře od zvířete se může nakazit, nákaza však nefunguje jako chřipka," popisuje Kurfürst. Nejčastějšími hostiteli parazita nebezpečnými pro člověka jsou prasata divoká i domácí, hlodavci, lišky nebo třeba jezevec. „Vnímavým zvířetem je i kůň. Klinické příznaky u postižených zvířat nejsou pozorovány," dodává Miroslav Kurfürst. Krajská veterinární správa upozorňuje všechny na obezřetnost při nákupech masa z volně žijících zvířat vnímavých k trichinelóze. Nákaza svalovcem se v Libereckém kaji objevila po delší době. „Naposledy byl nález svalovce v Libereckém kraji zjištěn v roce 2012 v okrese Semily v honitbě v Pasekách nad Jizerou," informuje Miroslav Kurfürst."

URL| http://liberecky.denik.cz/z-regionu/v-...ebezpecneho-parazita-20160225-orhc.html

Lidové noviny Papeda i máta. Stát uzná další koření 27.2.2016

Lidové noviny str. 4 Domov TOMÁŠ TOMÁNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nová vyhláška rozšiřuje po dvaceti letech přísady, které budou pod kontrolou. Výrobci už nebudou moci snadno šidit PRAHA Jak má chutnat sečuánský pepř? I to se brzy budou učit kontroloři kvality potravin. „Jeho vůně je kořenitá, výrazná, až ostrá. Chuť nahořklá, nakyslá, svíravá,“ popisuje manuál, kterým se budou řídit. Řeč je o nové vyhlášce, v níž stát po letech konečně oficiálně uzná přísady běžně používané v čím dál populárnější asijské kuchyni. Českým profesionálním i hobby kuchařům tak úředně přibude hned sedm „nových“ druhů koření. Patří sem už zmíněný sečuánský pepř, citronová tráva, siamský zázvor, mauricijská papeda, máta, ale i celerové semínko a hořčice bílá. Thajské, indické, vietnamské i čínské restaurace u nás velkou část z nich samozřejmě používají už dlouho. Třeba pikantní thajská polévka tom kha gai se neobejde bez galgánu (siamský závor), citronely a kafrové limetky (papeda). Vietnamští kuchaři zase rádi dozdobují svou polévku pho lístky máty. Předchozí vyhláška z roku 1997 uvedené poživatiny ale nezná. V době jejího vzniku ještě nebyly tak rozšířené. Nápravu až dnes přichystalo ministerstvo zemědělství v čele s lidovcem Marianem Jurečkou. Namísto původní vyhlášky, novelizované před 16 lety, připravilo zbrusu nový dokument, který definuje, jak mají přísady do jídel vypadat, vonět a chutnat. Cílem je zajistit, aby všechny měly stejnou kvalitu. Nejde jen o nově zařazená koření. Takto třeba popisuje už dříve „známý“ badyán: „Plodenství hvězdicovitého tvaru s krátkou stopkou, oplodí hrubého, vrásčitého povrchu, s lesklými plochými vejčitými semeny bez zlomků a volných semen.“ Porušení znamená pokutu Stejně tak se vyhláška vypořádává s dresinky, ochucovadly, hořčicemi nebo studenými omáčkami. Jednoznačně přikazuje, že má výrobek chutnat pouze po těch přísadách, které jsou uvedeny na jeho obalu. Pokud kontroloři Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce odhalí opak, bude výrobci stejně jako dosud hrozit pokuta. Její výše závisí na tom, jak dalece může

provinění ohrozit zdraví jedlíků. „Díváme se také na to, jestli došlo k falšování výrobku, nedodržení požadované jakosti, a výslednou pokutu může ovlivnit i to, že byl výrobce v minulosti za podobné prohřešky již trestán,“ uvedl mluvčí zemědělské inspekce Radoslav Pospíchal. O tom, jak se parametry potravin hodnotí, promluvil mluvčí ministra zemědělství Hynek Jordán. „V případech, kdy se ověřuje, zda vůně a chuť odpovídají dané potravině, může dozorový orgán přistoupit buď k senzorickému hodnocení, nebo může ke stanovení vonných a chuťových látek použít analytické metody,“ popsal. Vzhled, chuť a vůně nejsou ale jedinými parametry, kterými se vyhláška zabývá. V novém ministerském dokumentu byly upraveny také požadavky na vlhkost či obsah popela nebo byly doplněny způsoby úpravy koření – například drcením –, které se v tržní síti dnes běžně vyskytují. Pokud půjde příprava podle plánu, začne vyhláška platit 1. července. Vztahovat se bude na všechny výrobky, které přijdou do obchodů od tohoto data. Koření vyrobené před ním budou obchodníci moci ještě doprodat. Omezíme šizení Ministerstvo neočekává, že změna přinesla obchodníkům a výrobcům potravin nějaké potíže. Nečeká ani zdražení výrobků, jichž se vyhláška dotkne. A to přesto, že kromě požadavků na chuť a vůni upravuje také hmotnost balení. Jednoduše řečeno: o kolik gramů se maximálně může lišit skutečná váha výrobku od údaje označeného na obalu. Výrobci tak nebudou moci snadno ošidit zákazníky. A to zejména tam, kde prodávají výrobky ve velkých baleních. „Stanovením odchylky pro 20 kusů se má zamezit záměrnému využívání stanovených odchylek na úkor spotřebitele,“ uvádí důvodová zpráva k vyhlášce. Na příkladu malého sáčku s kořením do 50 gramů je povolená odchylka 10 procent u jednotlivého balení, ale jen dvě procenta u sady 20 balíčků. U jednotlivého více než litrového balení omáčky může být odchylka jedno procento, ale pouhá polovina procenta v případě, že zákazník kupuje hned 20 sklenic. Vyhláška se nově dotkne také označování soli. Na jejím obalu bude muset být jednoznačně napsáno, jakým způsobem byla získána – zda jde o kamennou, nebo mořskou sůl. *** 7 „nových“ druhů koření: (prvních pět se hojně používá v asijské kuchyni) CITRONOVÁ TRÁVA vůně: výrazná, svěží, po citrusech chuť: nahořklá, mírně nasládlá, jemně nakyslá, po citrusech SIAMSKÝ ZÁZVOR vůně: výrazná, po eukalyptu chuť: kořenitá, nakyslá, připomíná směs zázvoru a pepře MAURICIJSKÁ PAPEDA vůně: svěží, ovocná, po citrusech chuť: typická, citrusová, mírně nahořklá HOŘČICE BÍLÁ vůně: nevýrazná, neutrální chuť: palčivá, ostrá PEPŘ SEČUÁNSKÝ vůně: kořenitá, výrazná až ostrá chuť: kořenitá, nahořklá, nakyslá, svíravá MÁTA vůně: výrazně aromatická, typická, po mentolu chuť: charakteristická mátová, po mentolu, mírně nahořklá CELEROVÉ SEMÍNKO vůně: výrazná, typická chuť: kořenitá, nahořklá, typická celerová Foto autor| ILUSTRACE SHUTTERSTOCK / ZR

mediar.cz Přichází Hamka, Savo myje nádobí, Alo se popularizuje

26.2.2016 mediar.cz str. 0 Články Zuzana Semerádová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co přinesl další týden v maloobchodě? Hamé spouští další značky, Alo diamonds chce zpřístupnit šperky veřejnosti, Savo uvádí další prostředek. [notice type=attention] Z aktuálního spotřebního koše To tu ještě nebylo – deset kilo psích granulí v Globusu jen za 99 Kč. Podívejte se další akční ceny a na kompletní spotřební koš z Albertu, Billy, Globusu, Kauflandu a Teska [/notice] [caption id="attachment_92255" align="alignnone" width="1200"] Hamé Point v Říčanech u Prahy[/caption] Výrobce balených potravin společnost Hamé se rozhodla vybudovat v rámci své marketingové a prodejní strategie tzv. Hamé Pointy. Ty budou vybudovány ve vytipovaných prodejnách na vlastní náklady Hamé, V těchto místech si budou moci zákazníci koupit téměř jakýkoliv výrobek ze sortimentu společnosti od paštik, kojenecké stravy a nakládané zeleniny po novinky, které se na běžné pulty dostanou o něco později. Již postavený Hamé Point je možné vidět v obchodě společnosti Unikom v Říčanech u Prahy, další jsou zatím v realizaci v rámci celých Čech. [caption id="attachment_92256" align="alignnone" width="1200"] Hamé Point[/caption] Kromě nových Hamé Pointů provozuje společnost tři reprezentační prodejny s názvem Hamka. První prodejna vznikla v Kunovicích, vedle sídla generálního ředitelství Hamé. Druhá se nachází v Babicích u Uherského Hradiště, kde najdeme největší výrobní závod společnosti. Třetí je ve Stupavě u Bratislavy, v sídle dceřiné společnosti Hamé Slovakia. Hamky nabízejí výběr z celého sortimentu společnosti, produktové novinky, speciální dárková balení a propagační předměty. Do budoucna se plánuje rozšíření Hamek do Brna a do krajských měst v Čechách. Cílem je vytvořit řetězec v rámci celé republiky. [caption id="attachment_92264" align="alignnone" width="1200"] Jedna ze tří prodejen Hamka v Babicích. Foto: Hame.cz[/caption] Peal slaví 25 let od vzniku [caption id="attachment_92261" align="alignnone" width="600"] Logo společnosti Peal[/caption] Tuzemská společnost Peal slaví letos 25 let od svého založení. Původně malá firma, zajišťující dovoz tabákových výrobků dnes patří mezi největší velkoobchodní dodavatele na trhu. Roční obrat firmy za minulý rok činil 7,4 miliardy korun. Jejími zákazníky jsou především čerpací stanice, hotely, obchodní řetězce, prodejny potravin nebo bary. V dovozu se Peal specializuje na doutníky, kuřácké potřeby, sekty nebo vína. V roce 2000 otevřel Peal první trafiku v Praze, tím spustil maloobchodní síť známou jako Don Pealo. V republice jich najdeme celkem 68, nejčastěji v nákupních centrem. Od roku 2012 byl spuštěn internetový obchod http://www.donpealo.cz, který je dnes mezi top portály ve své kategorii. [caption id="attachment_92260" align="alignnone" width="600"] Logo maloobchodní sítě Don Pealo[/caption] Zoot loni prodal oblečení za půl miliardy [caption id="attachment_92249" align="alignnone" width="1200"] Časopis Inc. 5000 umístil Zoot na 1. místo nejrychleji rostoucí společnosti v ČR v retailu[/caption] Internetový obchod s módou Zoot v loňském roce dosáhl tržeb ve výši 450 milionů korun. Společnosti se tak splnilo očekávání, které bylo loni podpořeno zařazením dětského oblečení a rozšířením "výdejen radosti". V porovnání s rokem 2014 svůj obrat téměř zdvojnásobil. Společnost plánuje minimálně 100% udržení růstu i v letošním roce, předpokládá se překonání hranice tržeb v řádu jedné miliardy korun. Cílem společnosti je kromě jiného stát se lídrem v online prodeji módy ve střední a

východní Evropě, aktivní je také na Slovensku a v Rumunsku. Zoot nabízí 300 značek, nejlépe si mezi zákazníky vede jeho vlastní značka Zoot Original, která nabízí například vtipné potisky triček. Za tři roky se Zootu podařilo ovládnout 25 % českého e-commerce trhu. Magazín Inc. 5000, který každoročně vyhodnocuje nejrychleji rostoucí firmy Evropy, zařadil Zoot na 1. místo u nás v kategorii retail, 7. místo ve střední a východní Evropě v kategorii retail a 18. místo v rámci celé EU také v kategorii retail. Výsledky prestižního žebříčku časopis http://www.inc.com/inc5000eu/list/2016/. Číňani už nejsou turisté, ale nezávislí cestovatelé Z Číny v loňském roce vycestovalo podle agentury GfK rekordních 109 milionů Číňanů, jejich zahraniční útrata byla v přepočtu 5,7 bilionů korun. Většina destinací, kam mířili se nachází v Asii, druhým nejoblíbenějším kontinentem byla Evropa. Nejvíce turistů spadá do věkové kategorie 15 - 29 let, odborníci je nazývají generací Y. Tato skupina je zajímavým komerčně atraktivním subjektem, o to více, že tuto generaci Y tvoří lidé s vysokými příjmy. Pro pochopení generace Y jako zákazníků je nutné vědět, že si více než jejich rodiče cení osobní svobody, vyhledávají smysluplné a obohacující zážitky, které pak sdílejí na sociálních médiích, chtějí mít možnost dosáhnout toho, po čem touží. Jsou ochotni si za speciální služby připlatit, oproti ostatním generacím si za lepší služby rádi připlatí, v Asii patří mezi největší kupce luxusního zboží a jejich kupní síla dramaticky roste ve všech částech světa. Pokud tedy chtějí obchodníci cílit na čínskou generaci Y, měli by k nim přistupovat jako k nezávislým cestovatelům, kteří ocení služby na míru. Problému odlivu ruských turistů a zatím nedostatečnému přílivu čínských turistů momentálně čelí Pařížská ulice v Praze a společnost Luxury Brand Management, která část tamních obchodů vlastní. McDonald´s sponzoruje gorily [caption id="attachment_92236" align="alignnone" width="1200"] Na spolupráci si s chovateli primátů připila Zuzana Svobodová, ředitelka PR komunikace McDonald´s[/caption] Fastfood řetězec McDonald´s ČR začal od ledna 2016 sponzorovat gorily nížinné v pražské zoo, které jsou kriticky ohroženým druhem. Partnerství se ujal u příležitost oslavy 44. "nalezenin" gorilí samice Kamby, která nebyla odchována ale nalezena ve volné přírodě. McDonald´s věnoval na podporu goril 100 tisíc korun a symbolicky bednu s tropickým ovocem a zeleninou pro gorily. [caption id="attachment_92258" align="alignnone" width="1200"] Dárková bedýnka pro gorily od McDonald´s[/caption] Tesco podporuje neziskové projekty Tesco podruhé spustilo program na podporu lokálních neziskových a příspěvkových organizací s názvem "Vy rozhodujete, my pomáháme". Do programu se přes stránky http://pomahame.itesco.cz/ mohou přihlásit do 3. dubna 2016 všechny neziskové nebo příspěvkové organizace, které podporují společenský život, ať už se jedná o revitalizaci prostředí, vzdělávání, zdravý životní styl nebo pomoc sociálně slabým. Odborná porota na základě transparentnosti, důvěryhodnosti a udržitelnosti prověří nominované projekty a z 90 regionů vybere vždy tři z nich. O vítězi v každém regionu rozhodnou sami zákazníci Tesca pomocí žetonů umístěných v prodejnách. Společnost dá každému vítězi 30 tisíc korun na realizaci jeho projektu. Po úspěchu z loňska, kdy se přihlásilo do programu 400 firem, se Tesco rozhodlo rozšířit soutěž do Slovenska, Polska a Maďarska. Iceland propaguje kampaň s double-deckerem [caption id="attachment_92257" align="alignnone" width="1200"] Start kampaně v Malešicích u prodejny Iceland[/caption] Řetěz supermarketů Iceland, který u nás nabízí britské potraviny, spustil nový bonusový program pro zákazníky. Každý zákazník, který si zařídí Iceland kartu má za 100 bodů 100 korun slevu na nákup. Jeden bod se rovná třiceti korunám. Svou kampaň Iceland propaguje pomocí typického britského double-deckeru, dvoupatrového červeného autobusu, který u obchodů Iceland nabízí ochutnávku britských výrobků. Kampaň započala minulý týden u prodejny Iceland v Malešicích, dále bude pokračovat do prodejen na Praze 5, 8, dále do Kladna a do Říčan. [caption id="attachment_92266" align="alignnone" width="1200"] Ochutnávka probíhá přímo v typickém britském double-deckeru[/caption] Alo diamonds expandují do Houstonu [caption id="attachment_92240" align="alignnone" width="1200"] Nový butik Alo diamonds v Houstonu[/caption]

Česká klenotnická firma Alo diamonds otevřela druhý butik ve Spojených státech. První kamenný obchod byl otevřen v roce 2013 v Miami. Druhý butik se nachází v houstonském největším obchodním centru Galleria. Dosavadní americkou klientelou byli především zákazníci z Latinské Ameriky. V Houstonu se chce společnosti zaměřit na oslovení domácí klientely, jejímž trendem je nakupování diamantů s investičním záměrem a ne pouze kvůli jejich estetické hodnotě. Společnost přizpůsobila svému záměru i design interiéru butiku. „ Američtí zákazníci mají rádi evropský styl. Interiér butiku jim v tomto vychází vstříc,“ dodává Alojz Ryšavý, majitel Alo diamonds. Do budoucna firma plánuje další rozšiřování sítě na území Ameriky. [caption id="attachment_92246" align="alignnone" width="1200"] Společnost věnovala interiéru velké úsilí, aby oslovila americkou klientelu[/caption] Společně s klasickými butiky Alo diamonds buduje firma síť s názvem ALOve, kde se dají pořídit šperky do 30 tisíc korun. První obchod této sítě byl otevřen loni v nákupním centru Nový Smíchov, druhý v Bratislavě v nákupním centru Eurovea. Brzy bude otevřen obchod v galerii Myslbek v ulici Na Příkopě. Cílem nové sítě je zpřístupnit diamanty a drahé šperky široké veřejnosti. Alo diamonds plánuje otevření minimálně čtrnácti dalších ALOve obchodů v Čechách a na Slovensku. Sortiment se dá prohlédnout na stránkách eshopu http://www.alove.cz. [caption id="attachment_92250" align="alignnone" width="1200"] Nová síť prodejen ALOve se šperky do 30 tisíc korun[/caption] Savo nově poslouží i na mytí nádobí [caption id="attachment_92247" align="alignnone" width="1200"] Savo Na nádobí ve třech barevných variantách[/caption] Savo společnosti Unilever přichází do segmentu prostředků na mytí nádobí. Nový výrobek, dříve určený hlavně na úklid domácnosti, má název odpovídající jeho využití - Savo Na nádobí. Nabízený je ve třech variantách, každá z nich má specifické vlastnosti. První je zelená, která voní po limetkách a jasmínu a účinkuje i ve studené vodě. Druhá varianta je oranžová. Ta voní po pomerančových květech a odstraňuje silný zápach. Poslední varianta je modrá s vůní limetky a máty, která zachová houbičku na mytí hygienicky čistou. Cenově se pro spotřebitele pohybuje v řádu 52,90 Kč za kus. Tchibo uvedlo na trh designový kávovar [caption id="attachment_92263" align="alignnone" width="600"] Tuttocaffe má rozměry 15 x 26,5 x 36 cm, vejde se do něj 0,7 l vody, po 9 minutách se automaticky vypne[/caption] Tchibo představilo 22. února letošního roku nový kávovar pojmenovaný Tchibo Cafissimo Tuttocaffe. Kávovar získal v loňském roce ocenění Red Dot Award za design. Red Dot Award je mezinárodně uznávané ocenění, kde porota expertů hodnotí technické, enviromentální, sociální a ekonomické aspekty produktu. Pořídit si ho je možné v eshopu nebo v prodejnách Tchibo v černé, červené nebo bílé barevné kombinaci za cenu kolem 2 999 korun. Kávovar umí uvařit především espresso, caffé crema nebo černou kávu bez mléka. Použít se do něj dá ale všech 13 kapslí, které Tchibo prodává, včetně tří čajových. Promo kampaň proběhne ve vlastním tištěném magazínu Tchibo, v online newsletteru a na Youtube nebo facebooku. Na podporu slouží i vlastní microsite kávovaru http://www.chceskafe.cz. https://www.youtube.com/watch?v=GfANr8ejJlk&feature=youtu.be Personálie V českém ĽOréal povýšili Slezáková a Denavit Kosmetická firma ĽOréal Česká republika přijala do nejvyššího managementu dva nové manažery. Novým ředitelem divize spotřebního zboží se stal Adrien Denavit, divizi profesionální kosmetiky řídí po návratu z mateřské dovolené Martina Slezáková. Oba zodpovídají za vedení svých divizí v rámci tří zemí, kam kromě Česka spadá ještě Slovensko a Maďarsko. [caption id="attachment_92233" align="alignnone" width="1200"] Adrien Denavit[/caption] „Mým cílem je zapracovat na penetraci jednotlivých produktových kategorií, jako je například péče o vlasy či make-up, a dále neustálé získávání nových spotřebitelů zejména tím, že se nám podaří uvést a budovat takzvané love brands,“ tvrdí Denavit. Ve skupině ĽOréal začal pracovat před deseti lety jako produktový manažer ve Francii. Poté zastával několik pozic v oblasti marketingu a prodeje, poté přesídlil do Japonska, kde se věnoval i e-commerce. Následně přijal ve Francii pozici marketingového

ředitele značky ĽOréal Paris ve vedení pro oblast střední a východní Evropy. Do Prahy přešel na podzim 2015. Do divize spotřebního zboží patří značky jako ĽOréal Paris, Garnier, Maybelline New York, Mixa a nově také Nyx. [caption id="attachment_92234" align="alignnone" width="1200"] Martina Slezáková[/caption] Slezáková chce klást důraz na vzdělávání profesionálů: „Chystám se zaměřit na další rozvoj našich partnerských salonů – podpoříme je v současném digitálním světě a také se zaměříme na zkušenosti koncových spotřebitelů," říká Slezáková. Pro ĽOréal pracuje přes čtrnáct let. Začínala také jako produktový manažer, a to pro značku ĽOréal Professionnel, v rámci svého vzdělávání pracovala několik měsíců i jako obchodní zástupce. Po práci na různých pozicích v marketingu napříč divizí se stala v roce 2011 ředitelkou pro obchod a vzdělávání značky ĽOréal Professionel v Česku a na Slovensku. Po ukončení mateřské dovolené byla povýšena na pozici ředitelky „své domovské“ divize. Kromě značky ĽOréal Professionnel bude zodpovídat také za značky Kérastase, Redken, Matrix a Essie. Pozvánky Bosch Fresh Festival [caption id="attachment_92197" align="alignnone" width="1200"] Zdeněk Polhreich na minulém ročníku Bosch Fresh Festivalu v Pardubicích[/caption] Jeden z největších kulinářských festivalů u nás Bosch Fresh Festival v tomto roce navštíví čtyři česká města - Brno (7. - 8. května), Plzeň (20. - 22. května), Pardubice (18. - 19. června) a Prahu (25.-26. června). Spolupořadatelem akce je FTV Prima, titulárním partnerem firma Bosch. Představí se kuchařská esa jako Zdeněk Polhreich, Marcel Ihnančák, Oldřich Sahajdák nebo Roman Vaněk. Hlavním lákadlem festivalu je molekulární kuchyně, extrémní catering nebo entomofágie - tedy příprava a pojídání hmyzu. Představí se i špičky syrské, thajské nebo japonské kuchyně. Součástí programu je soutěž o Regionální restauraci roku, kde nejlepší regionální restaurace prezentují svá degustační menu. Informace o programu a předchozích ročnících jsou na stránkách http://www.freshfestival.cz. [caption id="attachment_92238" align="alignnone" width="1200"] Jedním z lákadel letošního festivalu je pojídání hmyzu[/caption] Ahold vyhlašuje soutěž o zdravou svačinu Vzdělávací program Zdravá 5 společnosti Ahold letos počtvrté vyhlašuje celorepublikovou soutěž "Coolinaření s Albertem". Soutěže se mohou zúčastnit děti mezi 5 až 15 roky. Letošním námětem vaření je zdravá, nápaditá a cenově dostupná svačina (do 100 korun za 4 porce). Děti by podle pravidel měly vytvořit minimálně tříčlenné týmy, hodnoceny budou ve třech kategoriích - mateřská školka, 1. a 2. stupeň základní školy. Soutěžní recepty a fotografie svačin je nutné poslat do 20. dubna 2016 na http://www.zdrava5.cz, kde jsou všechna pravidla soutěže. Vítězný tým čeká zážitková odměna. Zpravodajství z retailu a spotřební koš podporuje společnost Global Marketing a její nový projekt

URL| http://www.mediar.cz/prichazi-hamka-savo-myje-nadobi-alo-se-popularizuje/

Mladá fronta DNES V mase divočáka našli nebezpečného parazita 27.2.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Liberecký (jan) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ČESKOLIPSKO Bolest břicha a průjmové onemocnění může vyvolat nákaza svalovcem, která se po opakovaném vyšetření prokázala u divokého prasete uloveného ve Cvikově na Českolipsku. Maso všech ulovených zvířat se bude nyní kontrolovat. Ihned po zjištění výsledku správa kontaktovala lovce a zajistila veškeré maso tak, aby se nedostalo do oběhu.

Krajská veterinární správa také vydala mimořádné opatření, hlavně pro katastrální území Mařenice, kde byl nakažený divočák uloven. „Každé ulovené či poražené zvíře musí být před uvedením do oběhu vyšetřené na přítomnost parazita Trichinella a zpracovat ho lze až po obdržení negativního výsledku parazitologického vyšetření,“ upozornil Miroslav Kurfürst, ředitel Krajské veterinární správy Libereckého kraje. Nařízení o kontrole ulovené zvěře může podle něj platit i několik měsíců. Nakazit se člověk od zvířete může konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa zvířat. „Při průjmech a bolesti břicha se dá ještě onemocnění léčit,“ řekl Kurfürst. V další fázi už jsou příznaky podobné silné chřipce spojené s bolestmi svalů, otoky v obličeji a ztíženým dýcháním. Tehdy je onemocnění už obtížně léčitelné. Nejčastějšími hostiteli parazita nebezpečnými pro člověka jsou prasata divoká i domácí, hlodavci, lišky nebo třeba jezevec. Nákaza svalovcem se v Libereckém kraji objevila po delší době. „Naposledy byl nález svalovce v Libereckém kraji zjištěn v roce 2012 v okrese Semily v honitbě v Pasekách nad Jizerou,“ informoval Miroslav Kurfürst. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Jsou pyšní nejen na tlačenku 27.2.2016

Mladá fronta DNES str. 57 Kraj Hradecký - příloha - chutě regionu (dou) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Společnost ZEPO Bohuslavice je zemědělským podnikem hospodařícím na více než dvou tisících hektarech zemědělské půdy s kompletní živočišnou výrobou. Tu čítá 600 dojnic, 150 býků ve výkrmu, 300 jalovic v odchovu, 180 prasnic a finalizace vepřového až na vidličku. „Jsme jeden z mála podniků v České republice, který zpracovává zvířata z vlastních chovů až do finálního výrobku. Mnoho podniků po nadšení z devadesátých let s výrobou vlastních potravinářských produktů skončilo, jak z ekonomických, tak legislativních důvodů. Jsme pyšní na to, že vůbec jsme a že naše snažení bylo v minulosti oceněno titulem regionální potravina Královéhradeckého kraje,“ říká Tomáš Kunc, předseda představenstva akciové společnosti ZEPO Bohuslavice. Ocenění získala tlačenka, vepřové maso ve vlastní šťávě a paštika s medvědím česnekem. Podle Kunce jsou podmínky pro podnikání menších potravinářských firem specifické. „Nám se podniká stejně jako všem malým potravinářům. Proti obchodním řetězcům šanci nemáme. Dnes jsou lidé velice pohodlní, zhýčkaní akcemi, možnostmi rychlého nákupu všeho zboží pod jednou střechou, o tu kvalitu se doposud zákazník až tolik nezajímal. Má na tom tak trochu podíl i naše historie. V době socialismu neexistovali malí živnostníci jako řezníci, pekaři, hospodští, řemeslníci a podobně, ale v některých dalších socialistických státech to více či méně fungovalo. A jak se říká, že zvyk je železná košile, tak to platí i ve zvyku, kde a od koho nakupujete,“ uvádí. Podle svých slov má dost známých v Polsku a Maďarsku a tam je úplně normální, že pro pečivo nebo klobásu chodí čtvrtá nebo pátá generace zákazníků. Přitom také tam mají supermarkety. „Je ohromnou devizou výrobce nebo obchodníka, když je vztah mezi nimi založen na důvěře a historii,“ vysvětluje říká Tomáš Kunc, který zároveň zdůrazňuje, že naše zemědělství patří k nejlepšímu v Evropě. „Máme nejmenší spotřebu chemických látek na hektar půdy a jednu z největších produktivit práce. V zemědělství a potravinářství pracují necelá dvě procenta populace, která jsou schopna zajistit soběstačnost základních potravin, a přitom před druhou světovou válkou to bylo 38 procent,“ říká. Podle něj přitom kontrolní orgány dbají na kvalitu a po výrobcích vyžadují dodržování ještě přísnějších norem, než je obvyklé v Evropské unii. „Bylo by hezké se dožít toho, co mají naši sousedé zemědělci v Německu, Rakousku, Francii a dalších zemích. Není to nic jiného než to, že u nich je zemědělec vážený člověk, který svojí těžkou prací dbá o krajinu, stará se o zvířata a vyrábí kvalitní potraviny, jejichž chuť a receptura vzešla z generací před ním,“ uzavírá Tomáš Kunc. „Je ohromnou devizou výrobce nebo obchodníka, když je vztah se zákazníkem založen na důvěře a historii.“

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Mistři ve výrobě aspiků 27.2.2016


zpět Společnost Zvičinské uzeniny a lahůdky jsou tradičním dodavatelem masných výrobků v kraji. Sídlí v podkrkonošské obci Dolní Brusnice a zaměřuje se na výrobu výsekových mas, uzenin a uzenářských specialit. Postupně se její činnost rozšířila také o lahůdky. „Dokážeme nabídnout zákazníkovi úplný sortiment výrobků od bouraného masa, zaručeně českého původu, přes uzeniny všeho druhu až po široký sortiment lahůdkářských výrobků. Dokážeme se přizpůsobit všem kategoriím zákazníků,“ přibližuje Josef Korda ze společnosti Zvičinské uzeniny, která se pravidelně účastní soutěže Regionální potravina roku. Kdo je ochoten připlatit si za kvalitu, najde v nabídce výrobky s vyšším podílem masa, ale na druhé straně firma vyrábí i kvalitní výrobky pro ekonomicky slabší zákazníky. „Jestliže bychom měli vyzdvihnout některou z kategorií produktů, jsou to bezesporu aspikové výrobky. Jsou charakteristické tím, že zákazníka upoutají na první pohled svou barevnou vyvážeností i chutí, která je specifická pro jednotlivé druhy. A v neposlední řadě jsou i cenově dostupné,“ říká Korda. Firma Zvičinské uzeniny provozuje také síť vlastních prodejen. Najdete je v Dolní Brusnici, Dvoře Králové, Trutnově, Hostinném, Jilemnici, Studenci u Horek i v Hradci Králové na třídě Karla IV. a ve fakultní nemocnici. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Nevratice: Umí maso i bagety 27.2.2016

Mladá fronta DNES str. 61 Kraj Hradecký - příloha - chutě regionu (dou) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Společnost Maso Nevratice je malou rodinnou firmou z Hořicka, která se zabývá zpracováním českého masa a rozvozem masa do domácností, kde má za posledních pět let více než jeden tisíc stálých odběratelů, ale i do školních jídelen a tradičních českých řeznictví. „Vždy našim zákazníkům nabízíme čerstvé maso z českých chovů, ať už zpracované u nás v provozu, nebo od našeho tradičního řezníka z Podkrkonoší. Dbáme na osobní přístup a dovolím si tvrdit, že téměř každou domácnost, kam maso vozíme, osobně známe,“ říká spolumajitel společnosti Maso Nevratice Tomáš Myšík. Ten zdůrazňuje také vazbu firmy k regionu. „Máme k němu silný patriotický vztah. Lidé jsou zde přívětiví, takže je většinou radost se s nimi bavit. Nepatříme k těm, kteří by si stěžovali, i když není vždy veselo,“ uvádí Tomáš Myšík, který je zároveň spolumajitelem spřízněné společnosti Babun, jež se zabývá výrobou baget. „Výrobu jsme převzali na jaře loňského roku a stejně jako u masa jsme se od počátku zaměřili na zvýšení kvality surovin používaných na výrobu baget. Ty v současné době zavážíme v Královéhradeckém a Středočeském kraji a v Praze. Bagety vozíme do škol, obchodů a na benzínové pumpy. Letos chceme našim zákazníkům představit nové výrobky v podobě sendvičů, tortill, školám chceme nabídnout i zdravé bagety bez použití majonéz,“ dodal. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

„Od početí až po biftek“ 27.2.2016


zpět V posledních letech je stále větší zájem o výrobky hradecké společnosti Chovservis. Každý rok jí také narůstá výroba. „Naše maso i výrobky najdete v obchodech v rámci Královéhradeckého a Pardubického kraje a je o ně zájem. Od září roku 2013 provozujeme masový pult v Ternu v Hradci Králové, kde si naše maso našlo svého zákazníka. Hovězí maso dodáváme do sítě Globus v České republice,“ říká generální ředitelka společnosti Stanislava Ervová. Výrobky společnosti znají zákazníci pod značkou TORO Hlavečník. „Jsme pyšní na to, že i při navyšující výrobě se nám daří tuto vysokou kvalitu udržet. Mezi naše vyhledávané výrobky patří špekáčky, salám gothaj, párky, klobásy, paštiky či šunky, například šunka Sedlák je celosvalová a tepelně přeuzená, která získala ocenění Klasa a také Regionální potravina,“ uvádí Ervová. Krédem firmy Chovservis je poskytovat komplexní služby zákazníkům. „Lze říci, že poskytujeme služby od spermie až po biftek,“ říká generální ředitelka. Původně plemenářská společnost poskytuje služby inseminace skotu, kontrolu užitkovosti skotu a prasat či sonografická vyšetření. Zabývá se i obchodem s hospodářskými zvířaty, součástí společnosti je také nabídka chovatelských a jezdeckých potřeb pod značkou Profarm. Zákazníci si mohou výrobky TORO nakoupit v prodejnách RYNEK. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Moravskoslezský deník Společné stravování? Každá třetí provozovna chybovala 25.2.2016

Moravskoslezský deník str. 8 Ekonomika regionu BŘETISLAV LAPISZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ostrava – Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) provedli loni lvíce než 15 tisíc kontrol provozoven společného stravování. Téměř u třetiny z nich (4832) zjistili porušení právních předpisů. „Společné stravování je tak nejproblematičtějším segmentem v rámci kontrol SZPI. Například v maloobchodním prodeji potravin inspektoři zjistili pochybení u 26 procent kontrol, v segmentu výroby potravin u 19 procent kontrol a ve velkoskladech u šesti procent,“ informuje ve zprávě SZPI její mluvčí Pavel Kopřiva. Stav části kontrolovaných provozoven společného stravování podle něj představoval významné zdravotní riziko pro spotřebitele. Jak inspektoři zjistili, jejich provozovatelům chybělo právní povědomí o elementárních pravidlech bezpečnosti. „Z důvodu neakceptovatelné hygienické situace byli inspektoři nuceni na místě uzavřít 144 provozoven společného stravování, což představuje přes dvě třetiny všech provozoven uzavřených v roce 2015. K typickým důvodům vedoucím k uzavření patří dlouhodobě zanedbaný úklid, zaplísnění prostor a chladicích zařízení, výskyt škůdců, chybějící přívod teplé vody, nevyhovující podmínky skladování, nezvládnutý odvoz odpadů a další. Přehled uzavřených podniků je k dispozici na webu Potraviny na pranýři v sekci Provozovny,“ sdělil mluvčí SZPI. Inspektoři podle Pavla Kopřivy rovněž zjistili případy klamání spotřebitele. Mimo jiné klamavé použití názvu sýr a mléko u výrobků z mléčných náhražek, podvody v oblasti nabízeného vína a piva, označování čokoládových nápojů, nedodržení deklarovaného obsahu rozlévaných nápojů i další. Loni inspektoři SZPI provedli 43 483 kontrol, 15 051 se uskutečnilo ve společném stravování, 21 710 v maloobchodě a 8296 ve výrobě. V rámci správních řízení loni SZPI pravomocně uložila pokuty v souhrnné výši převyšující 141 milionů korun.

Foto popis| Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Ekonomika regionu; 08 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Ekonomika regionu; 08 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Ekonomika regionu; 08 Publikováno| Havířovský deník; Ekonomika regionu; 08 Publikováno| Karvinský deník; Ekonomika regionu; 08 Publikováno| Novojičínský deník; Ekonomika regionu; 08 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Ekonomika regionu; 08 ID| eb1b3e5c-ee35-4d19-b287-838c8c9735da

Domácí zabijačka, to je teprve zážitek... 26.2.2016

Moravskoslezský deník str. 6 Zabíjačky v kraji PETR DUŠEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Mokré Lazce - Teplota okolo nuly, déšť a studený vítr. Ne, kdybych byl členem Sboru dobrovolných hasičů Mokré Lazce, zcela určitě bych pro uspořádání domácí zabijačky vymyslel lepší počasí. Ale co už, říká se, že novinář snese všechno. A víte co? Nakonec se mi o domácím prejtu, jaký jsem si tam dal, zdálo snad ještě v pondělí. Tomu, že v Mokrých Lazcích bude více než dvacítka lidí, jsem nedával absolutně žádnou šanci. Když jsme ale společně s mým kamarádem Martinem dorazili na místo určení, bylo se k našemu velkému překvapení třeba prodrat davem čítajícím několik desítek nedočkavců, kteří si chtěli pořídit nějakou zabijačkovou specialitu z pašíka, který padnul se zhruba dvoudenním předstihem. Jako velký milovník vepřových pochutin jsem té lahodné vůni musel odolávat s mírným sebezapřením. Nebyl však čas, jídlo přišlo na řadu až později. Prvně bylo nutné důkladně zmapovat bourání dalšího prasete. „Bude tu do pěti minut," ujišťoval mě velitel mokrolazecké jednotky Jaromír Benda okolo deváté hodiny ranní. Vzápětí jsem se přesvědčil, že jde o muže pravdomluvného, jelikož už usmrcené prase ve slibovaném termínu skutečně dorazilo. Řezník Antonín Vyhnánek se k této příležitosti „ohákl" vyloženě stylově. Nechyběl tradiční kostkovaný řeznický mundúr, pilník, dlouhé nože, sekera a litry vroucí vody. „Mami, kde má to prase oči?" tázala se při pohledu holčička. Já si v tu chvíli řekl, že by bylo docela vtipné, kdyby oči fakt otevřelo, to by nejspíš rozhodilo i otrlejší borce z řad s poléváním a ostatní se dali do škrábání štětin bez jakékoliv pohybové odezvy zvířete, usoudil jsem, že dívenka jeho oči už asi opravdu neuvidí. Strojové tempo řezníka Tondy Netrvalo dlouho a s tácem půlek se přihnal Jaromír Benda, jenž rozdával štamprle ohnivé vody a s jednou se obrátil i na mě. Nebýt zde vozem, na prase bych si taky připil, ale takhle jsem to nechal na kamarádovi Martinovi. Řezník Tonda ve zpracování prasete pokračoval téměř strojovým tempem. Po očištění se chopil sekyry a několika přesnými ranami zajistil, že pašík byl o hlavu kratší. Následně zorganizoval postavení trojnožky, zadní nohy opatřil háky a trup zavěsil. Pohled na řezníka při práci je pro mě osobně balzámem na můj zrak. Pilníkem nabrousit nůž, zatít ho do masa, provést řez, odkrojit, odevzdat maso pomocníkovi a pustit se do další části. Jak je možné, že se v té rychlosti nezraní? „Pořezat se můžete vždycky, to už holt patří k tomuto řemeslu," tvrdil mi s úsměvem Antonín Vyhnánek. Klobouk dolů, zabijačka v jeho podání byla koncert. Umně zbavil prase střev a žluči, vyňal vnitřnosti, které se daly vařit do dvou přistavených kotlů, naporcoval maso, z čehož šlo některé ještě teplé rovnou do prodeje ve stánku. Sečteno a odtrženo: ani ne za dvě hodiny nebylo po pašíkovi ani památky Tedy -zůstala ještě hlava. Někteří odcházeli, ale já statečně vytrval a koukl se, jak se vyřezávají oči a jazyk. Na něco postačil nůž, na něco bylo potřeba sekyry, ale nebylo to tak hrozné. Stovky let i naši předkové, tak proč bych se nad tím měl ošklíbat? jitrnice. „Ještě přisyp toho pepře, neboj se," pobízel ji. Následně se jal rozklepávat vejce na sekanou, což mě definitivně zlomilo k rozhodnutí, že si bleskurychle pořídím něco k jídlu, nebo se z toho už definitivně zblázním. Po čichu jsem dorazil ke

kotli s ovarovou polévkou a poručil si jednu porci. Měl jsem tu čest, že mi naléval sám starosta místních hasičů Jaromír Žídek: „Máte štěstí, že na vás vyšlo, lidé to berou po litrech a moc jí nám už nezbývá." V tu chvíli mě trochu ochromila panika. Jestli lidé takovou rychlostí odebírají polévku, jak je to asi s ostatními zabijačkovými specialitami? Rychle pro prejt! Naštěstí jsem došel včas. Zelíčko, tmavá a světlá verze. Přesně, jak to mám rád. První sousto světlého prejtu. Lahoda? Ne, to ne. To je totiž, milí čtenáři, slovo, které ani z půlky nevystihuje skutečnost, jak tohle bylo skvělé. Luxusní domácí záležitost. Podobně dobrý tmavý prejt už jsem jedl, ale s jistými obavami si myslím, že lepší světlý už asi nikdy v životě nepozřu. Dokud nezamrznou nástroje I na tom prejtu bylo vidět, že se zpracovával tradičním způsobem, a jestli jsem si ze zabijačky odnesl nějaký poznatek, pak je to právě síla tradice. Místní se jedenkrát v roce takhle v zimě sejdou, poklábosí spolu, dají si výborné jídlo a pití, poslechnou si nějakou tu muziku a zase se jde dál. Podle mého není v případě zabijačky nej důležitější ten konzumní, ale kulturní, chcete-li společenský prvek. Jak jsem se posléze dozvěděl, zvlášť v Mokrých Lazcích. „Já svou první zabijačku zažila asi před čtyřiceti lety. Tady to probíhá v co druhém domě. Lidé ale už doma prasata tak moc nechovají," vykládala mi Dana Vyhnánková, shodou okolností manželka pana řezníka. No nic, po dobrém jídle bylo načase se odebrat domů. Ještě předtím jsem stihl dát řeč s kapelníkem mokrolazecké kapely Chlupy v dechu, která zde celou dobu vyhrávala. Prý je to odnož jiného zdejšího hudebního tělesa Chlupů v zipu. Muzikantů hrající v té slotě bez rukavic na trumpety, bicí a další mi bylo upřímně líto. „Počasí je trošku náročnější, ale dokud nezamrzají nástroje, dá se to," usmíval se kapelník Jiří Martiník. Tak hodně štěstí, chlapi, snad to nakonec nezamrzlo. Já jedu, díky za skvělou akci a zabijačku o druhé únorové sobotě 2017 si nejspíš nenechám ujít. *** Běžné výrobky z prasete Sekaná - 7 kg Ostatní Kolik a jakého jsme spotřebovali masa Vepřové č^^^r r^^ ^^r r^^ r^^ ^^r r^V r^^ ^^r ^^r ^^r V J Hovězí W W r / Drůbeží V V W W W Co je potřeba a kolik stojí zabijačka? \ / Prase zhruba 120 kg • Cibule l / Česnek \ / Kroupy \ / Koření (sůl, pepř, nové koření, majoránka, kmín) Neslazená buchta nebo bílé pečivo (50 - 60 ks rohlíků) Střeva na jitrnice Špejle Celková cena asi Foto popis| HNED na začátku bylo nutné prase polévat horkou vodou, odstranit štětiny a čuníka důkladně očistit. Foto popis| REZNÍK několika přesně mířenými ránami oddělil hlavu od trupu. Foto popis| ABY řezník mohl prase rychle a dobře zpracovat, musí dojít k jeho zavěšení, v tomto

případě na tzv. trojnožku. Foto popis| PO PROVEDENI dlouhého podélného řezu bylo možné vyjímat vnitřnosti. Foto popis| DÚLEZITE je odstranění střev a žluče. Rezník musí dávat pozor, aby nedošlo k jejímu protržení. Foto popis| Foto popis| REZNÍK do posledního zbytku zpracoval také hlavu. Foto popis| V PRIPRAVENE nádobě bylo potřeba vytvořit a důkladně okořenit také směs na jitrnice. Foto popis| NEODMYSLITELNOU součástí zabijačky je také symbolický přípitek. Foto popis| I KDYŽ počasí zabijačce příliš nepřálo, kapela Chlupy v dechu stále vyhrávala. Foto autor| Snímky: Deník/Petr Dušek Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Zabíjačky v kraji; 06 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Zabíjačky v kraji; 06 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Zabíjačky v kraji; 06 Publikováno| Havířovský deník; Zabíjačky v kraji; 06 Publikováno| Karvinský deník; Zabíjačky v kraji; 06 Publikováno| Novojičínský deník; Zabíjačky v kraji; 06 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Zabíjačky v kraji; 06 ID| ecb02d21-72d2-4d58-bb38-0fab971ad241

S hygienou měly problémy desítky stravovacích provozů 1.3.2016

Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana IVA MUŠÁLKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Lidé si stěžují na závadné potraviny, nečistoty i kouření v restauracích a stravovacích provozech. Ostrava – Špína v kuchyni či skladu, plesnivé nebo prošlé potraviny, zapáchající maso, ovadlá zelenina nevalné kvality. A také kouření nebo ředění alkoholu. Kdyby měli lidé možnost nahlédnout do zázemí některých restaurací a stravovacích provozů, možná by si raději zaplatili kurz domácího vaření a do budoucna se podobným zařízením obloukem vyhnuli. Do desítek provozoven s hygienou „na štíru“ zamířili loni krajští hygienici. Za celý rok dostali celkem 123 podnětů od občanů a na ně se zaměřili. Nejvíce jich řešili v Ostravě (57), Opavě (36) a Karviné (37). Zhruba polovině stížností dali po prošetření za pravdu. Nechutné! „Občané uváděli například použití prošlých surovin, smyslové změny masa, nekvalitní zeleninu. Druhou skupinu tvořily stížnosti na nedostatečnou úroveň hygieny v konzumační místnosti nebo v hygienickém zázemí provozovny,“ jmenuje nejčastější a také nejzávažnější prohřešky Renata Brablcová, ředitelka odboru hygieny výživy Krajské hygienické stanice v Ostravě. Na kvalitu a bezpečnost potravin i hygienické podmínky ve stravovacích provozech si lidé stěžovali nejčastěji. Pokračování na straně 3 S hygienou měly problémy desítky stravovacích provozů Pokračování ze strany 1 „Nejzávažnější nedostatky jsou vždy ty, které se týkají bezpečnosti potravin, případně výrazných senzorických změn, pro které potravina už není vhodná ke konzumaci. Z takových nálezů lze zmínit například plesnivé potraviny, přítomnost hmyzu nebo larev. V těchto situacích nařizujeme okamžité vyřazení potravin z oběhu a jejich neprodlenou likvidaci, aby se nemohly dostat k zákazníkovi,“ vysvětlila Renata Brablcová. V sedmnácti restauracích a stravovacích provozech byla pochybení dokonce natolik závažná, že je hygienici museli na místě uzavřít. „Nejčastěji šlo o nahromadění nečistoty v kuchyni i skladovacích prostorech, poruchy přívodu pitné a teplé vody, nedostatek chladicích zařízení a nálezy velkého množství neoznačených nebo prošlých potravin,“ popisuje důvody hygienička. A doplňuje, že nejvyšší sankce uložená na místě byla za nedostatky v provozní hygieně a nálezu potravin

neznámého původu, a činila 10 tisíc korun. K tématu Pokud se lidem nezdá kvalita potravin či čistota v restauraci na patřičné úrovni, mohou se obrátit s podnětem na Krajskou hygienickou stanici v Ostravě. Buďto písemně, nebo prostřednictvím webových stránek khsova.cz. Příslušný formulář, ale i seznam problematických restauraci, bister či pizzerií najdou zájemci právě zde pod hlavičkou Víš, kde jíš? Podle slov Renaty Brablcové je pro rychlé zajištění kontroly v místě velmi podstatné, aby podnět obsahoval potřebné náležitosti, zejména název a adresu provozovny, jméno, příjmení a adresu, případně další kontakt na autora podnětu. Stížnosti jsou prošetřovány podle závažnosti, prioritu však má podle slov Renaty Brablcové vždy bezpečnost potravin. Foto popis| NEVÁBNÝ pohled do zákulisí veřejného stravování. Foto autor| Foto: KHS Ostrava Region| Severní Morava

Běžný Čech jí za den sní třikrát více, než je únosné 1.3.2016

Moravskoslezský deník str. 11 Události ZDENA KOLÁŘOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Docentka Zdenka Límanová z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK řekla pro Deník: Praha – Česko zaujímá v konzumaci soli mezi evropskými státy dlouhodobě přední příčky. Její negativní, ale i pozitivní vliv na organismus popisuje Zdenka Límanová z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK. * Víme, proč je spotřeba soli u nás tak vysoká? Naše průměrná spotřeba je kolem 14 až 15 gramů na osobu a den. Průměrná spotřeba v Evropě činí pouze 8 až 12 gramů. Nejvíce soli přijímáme z průmyslově zpracovávaných potravin, až 80 procent. Pouze 10 procent připadá na vaření a 10 procent soli obsahují potraviny přirozeně. Mnohé západní země včetně USA o negativním vlivu vysokého příjmu soli vědí a před příjmem vyšším než pět gramů denně varují. Obdobná varování se již objevují i v českém odborném tisku. Otázku zvýšené konzumace soli je nutné řešit již v brzkém věku, jelikož stravovací návyky vytvořené v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti. Problémem soli se zabývá i Světová zdravotnická organizace. Prosazuje zlepšení dostupnosti informací pro spotřebitele, např. na etiketách potravinářských výrobků, kde by standardně mělo být uváděno i množství obsažené soli. * Jak se nadměrná konzumace odráží na našem zdraví? Zvýšený příjem soli má úzkou spojitost s vysokým tlakem. Více než 70 procent české populace reaguje na nadbytečný příjem soli právě zvýšením krevního tlaku. Tím trpí téměř 50 procent dospělé české populace. * Jsou nějaké pozitivní důsledky? Zaměřímeli se pouze na funkci štítné žlázy, tak je vyšší konzumace soli pro naše zdraví pozitivní, protože společně s vyšším množstvím soli přijímáme do těla také vyšší množství jodu. Sůl je v ČR jodizovaná, a tím je zajištěna dodávka pro správnou funkci štítné žlázy. * Jaké konkrétní nemoci hrozí nejčastěji? Je riziko opravdu tak velké? Dnes se zveřejňují studie o tom, že tuky nejsou až tak škodlivé, jak se tvrdilo? Při kterémkoliv onemocnění se při úvaze o škodlivosti uplatňuje více faktorů. Na choroby se proto musíme dívat z více hledisek, což je například i otázka změny názoru na tuky. Jsou i hlediska

krátkodobá či dlouhodobá, otázky věku, pohlaví a podobně – komplexní pohled pak často vyústí v korekci dosavadních závěrů. * Určité množství soli je pro organismus nezbytné... S ohledem na to, že s poklesem příjmu soli klesne příjem jodu na třetinu, se bude musit zdravotnická odbornost vyrovnat. Choroby štítné žlázy jsou velmi časté: porucha funkce postihuje šest až osm procent evropské populace. Nedostatek jodu byl díky jodizaci jedlé soli po roce 1950 vymýcen, proto také v ČR již závažné důsledky nedostatku jodu na vývoj dítěte (zhoršené tělesné i duševní prospívání) nenacházíme, u mladší populace se nesetkáváme se strumou (tzv. vole), nicméně i v současné době zjišťujeme, že třeba mnohé těhotné ženy potřebné množství jodu nemají. Funkce štítné žlázy není bez dodávky jodu možná, denní potřeba dospělého organismu je 100 a stoupá v těhotenství až na 250 mikrogramů denně. Pro udržení správných funkcí štítné žlázy je možnou prevencí nedostatku jodu konzumace potravin s dostatečným obsahem tohoto prvku. Mezi ně patří mořské ryby, mořské řasy a další dary moře, minerální vody s vyšším obsahem jodu, ale s nízkým obsahem sodíku. V České republice dostatečné zásobení jodem sleduje Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu při Státním zdravotní ústavu v Praze. * Řada lidí se domnívá, že když hodně solí, nebezpečí onemocnění štítné žlázy jí nehrozí. Bohužel, přestože se může zdát, že když budou lidé hodně solit, jsou mimo nebezpečí, není tomu tak. K onemocněním štítné žlázy častěji dochází, pokud splňujete některý z následujících rizikových faktorů: máte v rodinné anamnéze onemocnění štítné žlázy, jste žena, je vám více než 60 let, máte autoimunitní onemocnění, především cukrovku 1. typu, nebo máte autoimunitní onemocnění v rodinné historii, jste těhotná nebo jste porodila během posledních šesti měsíců, žijete v zemi, kde je nedostatek jódu, byli jste vystaveni velkému množství záření, či kouříte. * Jak bychom měli správně používat sůl? Jakou byste doporučila? Nejlepší je používat sůl jodizovanou, u přírodních solí obsah jodu kolísá. A především konzumovat potraviny s dostatečným obsahem tohoto prvku. Foto popis| MUDr. Zdenka Límanová Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Události; 11 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Události; 11 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Události; 11 Publikováno| Havířovský deník; Události; 11 Publikováno| Karvinský deník; Události; 11 Publikováno| Novojičínský deník; Události; 11 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Události; 11 ID| 85cf9a0d-f7d1-43c1-9de3-ac28d9b9f298

nova.cz Nízkosacharidová dieta aneb rychlá cesta k vysněné postavě 26.2.2016

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness cis/Krásná.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nízkosacharidová dieta je jednou z nejúčinnějších diet vůbec. Výsledky jsou vidět za krátký čas, a především proto si našla spoustu zastánců, ale také odpůrců. Na jaké straně budeš stát ty? Základem je zásadně snížit počet přijatých sacharidů, tedy cukrů ve stravě. Právě sacharidy jsou důvodem toho, proč se nám po těle ukládá tuk. Nicméně pokud sacharidy vynecháš úplně, tvé tělo se přepne a postupně začne redukovat tuky.

V čem spočívá? Není to tak, že ze svého jídelníčku vyřadíš jen sladké potraviny - čokoládu, dorty a tak podobně. Sacharidy se nachází ve spoustě obyčejných potravin, které si dáváme každý den. Jde např. o pečivo, většinu příloh - brambory, rýže, těstoviny, knedlíky. Svůj jídelníček tedy musíš zaměřit na bílkovinovou/proteinovou stravu. Povoleno je tedy především maso (kuřecí, vepřové, hovězí, krůtí, rybí), vejce, luštěniny (fazole, čočka, sójové boby) a zelenina. Bohužel je zakázané i ovoce a mléčné výrobky (kromě tvarohu). Potraviny vhodné pro nízkosachoridovou dietu můžeš najít i ve specializovaných obchodech ( např. v Praze na Černém mostě v obchodě Update1). Ty nabízí sortiment běžných potravin v bezsacharidové úpravě. Výběr je skutečně široký a zahrnuje většinu základních i doplňkových potravin: od nápojů, přes mléčné výrobky, mouky, těstoviny, sladké i slané pečivo, dezerty, sladkosti, dochucovadla, až po uzeniny a různé pomazánky. Veškeré produkty jsou vhodné pro diabetiky. Z povolených potravin v podstatě můžeš jíst, co chceš, a to v jakémkoli množství a budeš hubnout. Nezáleží na kaloriích. Také je důležité pít především vodu, a to ničím neslazenou. Způsob úpravy masa a zeleniny je libovolný, takže záleží jen na tvé fantazii. VYZKOUŠEJ TAKÉ: Chceš dopřát tělu detox? Ukázkový jídelníček na celý týden Chuť k jídlu aneb Dietou metabolismus nezrychlíš Znáte dlaňovou dietu? Můžete při ní jíst i klobásu a čokoládu Pravděpodobně nejtěžší bude první týden, protože tvé tělo bude po cukrech doslova plakat. Dieta se dodržuje šest dní v týdnu a den sedmý je tzv. podváděcí. Je to den, kdy můžeš jíst cokoliv. Čokoládu, ovoce, brambory, zkrátka vše, co je obvykle zakázáno. A můžeš se vsadit, že ti z toho bude špatně. Je to totiž téměř zaručené, protože tělo si během šesti dní na sacharidy úplně odvykne a když si je sedmý den dáš, tak na to bude reagovat právě nechutenstvím. Při nízkosacharidové dietě je dobré poohlížet se i na glykemický index potravin. S touto update metodou přišel nejslavnější maďarský výživový guru a fitness cvičitel Norbert Schobert. Sám se kdysi potýkal se značnou nadvýhou, jako patnáctiletý chlapec vážil 104 kg a právě touto dietou se mu podařilo zhubnout a získat neskutečnou kondici. Dodržuje ji i jeho manželka, která je i po několika porodech stále štíhlá a fit jako za mlada. Potraviny rozdělil prodle hodnoty GI do tří skupin: Skupina 1: potraviny, které můžeme konzumovat po celý den, patří sem většina ovoce a zeleniny, ryby, maso, vejce, jorurty, sýry... Skupina 2: potraviny, které je dobré jíst pouze do 15. hodiny, aby je tělo stihlo využít. Sem patří banány, brambory, těstoviny, celozrnná rýže, celozrné pečivo... Skupina 3: potraviny, které se smí konzumovat jen dopoledne a mělo by jít jen o minimální množství, na ochutnání. Sem zahrnuje sladké dorty, hranolky, chipsy, ale i bílou rýži. Hlavním negativním prvkem této diety je to, že ti bude ze začátku chybět energie, kterou tělo obvykle čerpá právě ze sacharidů. Takže budeš unavená především při sportovních činnostech. Také je docela nudné jíst stále ty stejné potraviny pořád dokola. Nicméně pokud potřebuješ nutně rychle zhubnout, tak je tento způsob stravování pro tebe naprosto ideální. Vyzkoušíš ji? Je vhodná především pro ty z vás, kterým dělá problém lepek či laktóza, ale nedoporučujeme ji slečnám, které trpí závaženějšími nemocemi. Pokud jsi tedy zdravá a nemáš zdravotní problém, nic ti v cestě nestojí. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jul2015/1770835.jpg?d41d

URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/nizk...neb-rychla-cesta-k-vysnene-postave.html

novinky.cz V Praze prodával muž maso přímo z dodávky, ve skladu se ho kazily čtyři tuny 29.2.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podnikatel z Vestce u Prahy prodával v tržnici Sapa v pražské Libuši bez povolení maso neznámého původu. Státní veterinární správa (SVS) zakázala prodej více než čtyř tun masa, které se již začínalo kazit. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Pejchal. Společné kontroly Státní veterinární správy (SVS) a policie provedené 18. února v areálu tržnice Sapa v Praze 4 a v sídle podnikatele v obci Vestec u Prahy zjistily nepovolenou manipulaci s nebalenými živočišnými produkty neznámého původu a jejich následný prodej. „Část skladovaných surovin jevila smyslové změny. Z důvodu možného ohrožení zdraví spotřebitelů byl pozastaven prodej více než čtyř tun živočišných produktů. Budou zlikvidovány na náklad kontrolovaných osob,” uvedl Pejchal. O udělení sankcí rozhodne správní řízení. Na podezřelý prodej upozornili veterináře policisté. Maso jevilo smyslové změny FOTO: SVS „Kriminalisté si v areálu tržnice v Libuši všimli muže, který přímo na ulici prodával maso z nákladového prostoru dodávkového vozu. To se jim zdálo podezřelé, proto se ho rozhodli monitorovat. Po několikadenním pozorování zjistili, že muž má v místě svého bydliště v obci Vestec uskladněny přibližně čtyři tuny masa neznámého původu, které pak vozí do obchodů v libušské tržnici a také ho různě distribuuje,“ popsal mluvčí policie Jan Daněk. Při kontrole byly podle SVS v několika chladicích a mrazicích zařízeních nalezeny více než čtyři tuny neoznačených živočišných produktů (maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla, ale také například z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva). Část z nich jevila známky smyslových změn: maso mělo netypickou barvu a bylo pokryto většími krystalky ledu, svědčícími o jeho opakovaném zmrazování. „Suroviny jevící smyslové změny byly znehodnoceny nastříkáním modré barvy. SVS vydala písemný zákaz uvádět čtyři tuny živočišných produktů do oběhu,” dodal Pejchal.

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/396203...-ve-skladu-se-ho-kazily-ctyri-tuny.html

novojicinsky.denik.cz S hygienou měly problémy desítky restaurací, na ostravské si lidé stěžují nejvíc 1.3.2016

novojicinsky.denik.cz str. 0 Z regionu


zpět Špína v kuchyni či skladu, plesnivé nebo prošlé potraviny, zapáchající maso, ovadlá zelenina nevalné kvality. A také kouření nebo ředění alkoholu. " Kdyby měli lidé možnost nahlédnout do zázemí některých restaurací a stravovacích provozů, možná by si raději zaplatili kurz domácího vaření a do budoucna se podobným zařízením obloukem vyhnuli. Do desítek provozoven s hygienou „na štíru" zamířili loni krajští hygienici. Za celý rok dostali celkem 123 podnětů od občanů a na ně se zaměřili. K tématu Pokud se lidem nezdá kvalita potravin či čistota v restauraci na patřičné úrovni, mohou se obrátit s podnětem na Krajskou hygienickou stanici v Ostravě. Buďto písemně, nebo prostřednictvím webových stránek khsova.cz. Příslušný formulář, ale i seznam problematických restauraci, bister či pizzerií najdou zájemci právě zde pod hlavičkou Víš, kde jíš? Podle slov Renaty Brablcové je pro rychlé zajištění kontroly v místě velmi podstatné, aby podnět obsahoval potřebné náležitosti, zejména název a adresu provozovny, jméno, příjmení a adresu, případně další kontakt na autora podnětu. Stížnosti jsou prošetřovány podle závažnosti, prioritu však má podle slov Renaty Brablcové vždy bezpečnost potravin. Nejvíce jich řešili v Ostravě (57), Opavě (36) a Karviné (37). Zhruba polovině stížností dali po prošetření za pravdu. Kompletní seznam řešených provozů najdete zde - Víš kde jíš? Nechutné! „Občané uváděli například použití prošlých surovin, smyslové změny masa, nekvalitní zeleninu. Druhou skupinu tvořily stížnosti na nedostatečnou úroveň hygieny v konzumační místnosti nebo v hygienickém zázemí provozovny," jmenuje nejčastější a také nejzávažnější prohřešky Renata Brablcová, ředitelka odboru hygieny výživy Krajské hygienické stanice v Ostravě. Na kvalitu a bezpečnost potravin i hygienické podmínky ve stravovacích provozech si lidé stěžovali nejčastěji. Problémy s hygienou „Nejzávažnější nedostatky jsou vždy ty, které se týkají bezpečnosti potravin, případně výrazných senzorických změn, pro které potravina už není vhodná ke konzumaci. Z takových nálezů lze zmínit například plesnivé potraviny, přítomnost hmyzu nebo larev. V těchto situacích nařizujeme okamžité vyřazení potravin z oběhu a jejich neprodlenou likvidaci, aby se nemohly dostat k zákazníkovi," vysvětlila Renata Brablcová. V sedmnácti restauracích a stravovacích provozech byla pochybení dokonce natolik závažná, že je hygienici museli na místě uzavřít. „Nejčastěji šlo o nahromadění nečistoty v kuchyni i skladovacích prostorech, poruchy přívodu pitné a teplé vody, nedostatek chladicích zařízení a nálezy velkého množství neoznačených nebo prošlých potravin," popisuje důvody hygienička. A doplňuje, že nejvyšší sankce uložená na místě byla za nedostatky v provozní hygieně a nálezu potravin neznámého původu, a činila 10 tisíc korun."

URL| http://novojicinsky.denik.cz/z-regionu...provozu-ostrava-vede-20160301-gari.html

Nový život - zpravodajský týdeník Farmářské trhy: obavy z etržeb 25.2.2016

Nový život - zpravodajský týdeník str. 4 Téma / Událostí LUKÁŠ IVÁNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Břeclavsko – Symbolicky mohl působit déšť, jenž v pátek zkrápěl farmářské tržiště v centru Břeclavi. Že se s pravděpodobným příchodem elektronické evidence tržeb (EET) smráká také právě nad takovými akcemi, se obává Asociace farmářských tržišť České republiky. Nejistota je patrná i u některých prodejců z Břeclavska. Ministerstvo financí vzkázalo, že opatření sice mají narovnat podmínky v podnikání, EET ale nepostihne úplně všechny. Například Josef Frolich z Velkých Bílovic považuje EET jako komplikaci především u starších lidí, již se hůře sžívají s moderní technikou. „Budou mít problém zvládnout její ovladatelnost. Vzrostou také náklady. Potřebujete připojení k internetu i pořízení vhodného zařízení,“ reagoval Frolich. Ve Velkých Pavlovicích vznikly farmářské trhy teprve nedávno. Jejich zakladatelka Kristýna Volhejnová se obává, aby s elektronickou evidencí vůbec pokračovaly. „Byli tam hlavně malí prodejci s nízkými výdělky. Neumím si představit, že si kvůli tomu budou něco pořizovat. Bude to problém. Snažili jsme se mít lokální zboží vzešlé třeba z přebytků v humně,“ zmínila Volhejnová. Zástupci asociace farmářských tržišť tvrdí, že fungování nové evidence trhy existenčně ohrozí. Podle předsedy Jiřího Sedláčka jsou pro drtivou většinu pěstitelů a nejmenších výrobců potravin farmářská tržiště jedinou odbytovou možností. „Kvůli tomu si těžko budou pořizovat potřebné technologie a programy, protože náklady na ně budou vyšší, než je nepatrný a sezonní zisk z prodejů jejich produktů,“ uvedl Sedláček. Současně upozornil, že s úbytkem prodejců klesne nabídka nakupujícím. Asociace považuje EET za omezení rozvoje venkova. Lidé z ministerstva financí sdělili, že nervozita u nejmenších prodejců je zbytečná. A farmáři, kteří prodávají vlastní produkci, ji budou evidovat nejdříve od února 2018. „Trh tedy bude mít dostatek času na přípravu řešení vhodných pro tento typ prodeje. Vpřípadech, kdy na farmářských trzích lidé prodávají své přebytky ze zahrádek a nejedná se o příjmy z podnikání, příslušné tržby evidenci podléhat nebudou,“ stojí v prohlášení ministerstva vedeného Andrejem Babišem, jenžEETprosazuje. Podnikatelé si také podle úředníků nemusí kupovat jedno zařízení. „Je možné využívat širokou paletu řešení od stávajících pokladen přes tablety až po mobilní telefony. Nebude k tomu zapotřebí žádná certifikace. Každý podnikatel tak bude mít možnost zvolit si řešení, které je pro něj nejjednodušší a nejlevnější,“ vzkázali představitelé ministerstva. Vládní návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna. Nyní zamíří do Senátu a poté k prezidentovi. *** jak EET funguje Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML finanční správě (PC, tablet, mobil, pokladna). Finanční správa ze systému zašle potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky. Podnikatel vytiskne účtenku, kterou si následně převezme zákazník. *zdroj: ministerstvo financí

parlamentnilisty.cz Ceny ropných výrobků, elektrické energie a uhlí opět klesly 24.2.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Meziměsíčně klesly ceny zemědělských výrobců o 1,2 %, průmyslových výrobců o 1,6 % a tržních služeb o 0,5 %. Ceny stavebních prací se zvýšily o 0,1 %. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 1,2 %, průmyslových výrobců o 3,4 % a ceny tržních služeb o 0,2 %. Ceny stavebních prací byly vyšší o 1,3 %.

Meziměsíční srovnání: Ceny zemědělských výrobců se snížily o 1,2 %. Klesly ceny prasat jatečných o 3,8 %, drůbeže o 3,4 % a vajec o 1,9 %. Ceny zeleniny vzrostly o 4,3 %, brambor o 1,3 % a mléka o 0,8 %. Ceny průmyslových výrobců se snížily o 1,6 %, což je nejvýraznější pokles od listopadu 2008. Nižší byly zejména ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Významně se snížily ceny v oddílu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 4,0 %, z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 6,1 %. Ceny těžby a dobývání klesly o 5,1 %. Zvýšily se ceny strojů a zařízení jinde neuvedených o 0,6 %, vody, její úpravy a rozvodu o 0,5 % a potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 0,1 %. Ceny stavebních prací dle odhadů i ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se zvýšily shodně o 0,1 %. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se snížily o 0,5 % v důsledku poklesu cen za reklamní služby a průzkum trhu o 7,5 % a cen za skladování a podpůrné služby v dopravě o 1,2 %. Ceny za pozemní dopravu a ceny za architektonické a inženýrské služby se shodně zvýšily o 0,4 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní službyvzrostly o 0,1 %. Meziroční srovnání: Ceny zemědělských výrobců byly nižší o 1,2 % (v prosinci vyšší o 1,1 %). V rostlinné výrobě se ceny zvýšily o 7,8 % v důsledku růstu cen zeleniny o 93,5 % a brambor o 66,1 %. Ceny olejnin vzrostly o 8,3 % a obilovin o 2,4 %. V živočišné výrobě klesly ceny o 9,7 %. Ceny mléka byly nižší o 16,3 %, vajec o 8,1 %, jatečných prasat o 7,0 % a drůbeže o 2,7 %. Vzrostly jen ceny skotu, a to o 1,5 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 3,4 % (v prosinci o 2,9 %). Snížily se především ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny v oddílu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu byly nižší o 4,0 %, z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 6,2 %. Klesly ceny obecných kovů a kovodělných výrobků o 5,1 %, těžby a dobývání o 6,6 % a potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 1,6 %. Nejvíce klesly ceny mléčných výrobků o 6,2 %, zpracovaného masa a masných výrobků o 3,7 % a pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků o 2,3 %. Vzrostly ceny vody, její úpravy a rozvodu o 0,5 %, strojů a zařízení jinde neuvedených a textilu, oděvů a usní shodně o 0,3 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce snížily ceny energií o 8,3 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,3 % (v prosinci po zpřesnění o 1,4 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly nižší o 1,2 % (v prosinci o 1,4 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly nižší o 0,2 % (v prosinci o 0,3 %). Klesly ceny za informační služby o 2,6 % a za služby v pozemní dopravě o 1,9 %, dále za služby v oblasti nemovitostí o 1,3 % a za pojištění, zajištění a penzijní financování o 0,9 %. Vyšší byly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,9 % a za architektonické a inženýrské služby o 3,1 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby byly nižší o 0,1 % (v prosinci o 0,4 %). Ceny průmyslových výrobců v EU - v prosinci 2015* V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových výrobců v prosincimeziměsíčně snížily o 0,8 % (v listopadu o 0,2 %). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, nejvíce klesly ceny v Nizozemsku o 3,0 %, v Dánsku a v Řecku shodně o 2,4 %. V České republice, v Rakousku a v Německu se ceny snížily shodně o 0,4 %, na Slovensku o 0,3 % a v Polsku o 0,2 %. Ceny vzrostly pouze na Maltě a ve Švédsku shodně o 0,1 %. Meziročně se ceny v EU28 v prosinci snížily o 3,2 % (v listopadu o 3,5 %). Ceny klesly ve všech zemích EU, nejvíce v Litvě o 8,1 %, v Nizozemsku o 7,7 % a na Kypru o 7,0 %. Na Slovensku byly ceny nižší o 4,6 %, v České republice o 2,9 %, v Rakousku o 2,6 %, v Německu o 2,2 % a v Polsku o

0,8 %. * předběžná data

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=423234

Jiří Řezník: Josef Gruber a Obzor národohospodářský VI. 25.2.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jak vzpomenul ve svém nekrologu Ing. B. Mansfeld, tak před svým skonem pan profesor Josef Gruber publikoval na pokračování v Obzoru národohospodářském článek „Do třicátého ročníku“ v němž napsal: „Vstupujeme letos do třicátého ročníku našeho časopisu - za téhož redaktora, v témže nakladatelství, v téže tiskárně jako orgánu téže korporace průmyslové. Věc zajisté řídká i v světových literaturách, u početnějších národů, a dokonce i u tisku odborného, popuiárnévědeckého. Snad většinu z těch, kdož stáli jsme při „Obzoru národohospodářském" v jeho počátcích, zkosila již smrt, my ostatní jsme zešedivěli, zestárli a kolem nás vyrůstá nová družina mladších, hojnější počtem, než nás bylo před třiceti lety, sotva však oddanější a obětavější. Za tento lidský věk nesmírné se změnily poměry hospodářské, otázka sociální mílovými kroky se přiblížila k svému řešení a nabyla částečně jiné tvářnosti, a politicky dožili jsme se převratu, v jaký si netroufali ještě naši bezprostřední předchůdci doufati ani ve svých snech nejodvážnějších. Nebude snad nezajímavé vzpomenouti z třicetileté historie listu zevrubněji alespoň dvou kapitol: jeho vzniku a jeho let válečných. Jdeť tu zároveň také o kus českých dějin hospodářských i české literatury národohospodářské. Nezdar vyrovnání českoněmeckého, známých “vídeňských punktací" z r. 1890, a neočekávaně velkolepý úspěch první české veliké výstavy, zemské jubilejní výstavy v Praze r. 1891, probudil u nás znovu zvýšený zájem o povznesení národohospodářské. K prvním praktickým výsledkům tohoto zájmu patřilo založení “Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko" (původně přijatý název “Vývozní spolek pro země koruny české" nebyl úřady připuštěn), o němž ještě za trvání výstavy konány horlivě porady. Hned v jedné z prvních schůzí, jíž jsem byl rovněž přítomen, upozorňoval však tehdejší koncipista pražské obchodní komory, Dr. Frant. Čuhel, že péče o zvelebení českého exportu je vzhledem k našemu stupni hospodářského vývoje trochu předčasná, že národněčeského velkoprůmyslu je dosud poskrovnu, a tím hůře že je s naším velkoobchodem, náš průmysl, že je zastupován dosud téměř jen maloživnostnictvem, pro něž je export - vždy již sám o sobě nejistý těžko dostupný, nepoměrně pro nás potřebnější i také vděčnější že jest dobytí národního trhu domácího, o něž bychom měli v první řadě a úsilovněji se přičiniti. Zkrátka hospodářské ,,Svůj k svému", jak je hlásali a zdůrazňovali Bráf a Horácek a v jejich šlépějích všichni, kdož tehdy s úzkostí v srdci cítili naši malomoc politickou a uvědomovali si i její příčiny národohospodářské. Vývody Čuhlovy však nejen že neodradily od zřízení ,,Vývozního spolku", nýbrž na druhé straně vynesly Dru Čuhlovi v tehdejší politicky i národnostně nanejvýš pohnuté době osobní útoky Němců nejen v časopisech, nýbrž i v obchodní komoře, kde němečtí členové ještě do nedávná (r. 1883) vůbec tvořili většinu, a kde dosud jako plná třetina členstva zcela ovládali volební sbory velkoobchodu a všeobecného velkoprůmyslu, vynikajíce zároveň jak vzděláním a rozhledem, tak potencí kapitálovou. Vývozní spolek ustaviv se počal v našem průmyslu i zemědělství vyhledávati a organisovati živly schopné exportu svých produktů, Dr. Čuhel pak tím horlivěji v komoře i v Průmyslové Jednotě, kde byl tehdy členem ředitelstva, pracoval pro hospodářské povznesení maloživnostnictva, které bylo tehdy převážným představitelem průmyslové činnosti v českém národě. Vedle přednášek (v Řemeslnickoživnostenské besedě a v tehdejší Společnosti pro vědy státní i sociální) jedním z článků této činnosti Čuhlovy bylo i založení časopisu. Průmyslová Jednota od

samého počátku opětovně pokoušela se - vedle založení knihovny, pořádání výstav, zřizování odborných škol atd. - o činnost publikační. Vydávala jako svůj časopisecký orgán již v letech 18341840 redakcí Dra J. Kreuzberga a K. Neumanna ,,Mitteilungen für Gewerbe und Handel", od r. 1839 vydáván redakcí J. Hessiera “Jahrbuch für Fabrikanten und Gewerbetreibende", který roku 1841 sloučen s “Mitteilungen" v nový jednotný “Encyklopaedische Zeitschrift für Gewerbetreibende", jehož redaktorem byl od r. 1845 chemik K. Balling. Ročníkem 1848 však i tento list byl z úsporných důvodů zastaven, stejně pak zanikl týdeník ,,Nedělní list pro řemeslníky", r. 1847 redakcí Dra Köhlera a K. S. Amerlinga Jednotou vydávaný. Teprve skoro po 20 letech Jednota přešla zatím dávno již z původních rukou aristokracie a německého velkoprůmyslnictva a obchodnictva do vlády stavu měšťanského pod vedením české inteligence vědecké, technické i právnické — přikročeno r. 1865 k založení ,,Listů průmyslových" redakcí AI. Studničky, avšak pasivnost jejich donutila již roku následujícího Průmyslovou Jednotu vzdáti se jejich vydávání. Podnětem a vlivem Jednoty, avšak mimo její náklad, vznikly v letech 1840 až 1860 i některé jiné průmyslové listy, zejména Amerlingovy, jež vsak vždy po krátkém trvání zanikly. Stará myšlenka vlastního časopiseckého orgánu Průmyslové Jednoty vzkříšena tudíž nyní znovu, a dne 31. ledna 1894 po prvé vyšly “Nové Zprávy, časopis věnovaný otázkám národohospodářským, sociálněpolitickým, živnostenskoprávním a technologickým". Jakožto jejich majitel, vydavatel a zodpovědný redaktor byl na listě označen knihtiskař Edv. Beaufort, vedle Průmyslové Jednoty rozhodl se užívati nového časopisu za svůj orgán i Vývozní spolek, který sám již déle než rok vydával vlastní samostatný věstník měsíční pod názvem ,,Vývozní zprávy". Řízení nového listu svěřeno redakčním komitétům obou spolků, jejichž nyní jediným orgánem list se stal, za hlavní spolupracovníky získáni byli sekretáři a koncipisté "všech tří Českých obchodních a živnostenských komor (Praha, Plzeň, Budějovice), mimo něž přislíbilo do “Nových Zpráv" přispívati přes 20 odborníků hlavně z kruhů živnostenských, profesorských a právnických. List měl vycházeti dvakrát za měsíc a později každý týden, aby mohl zvlášť tržní informace pro členy Vývozního spolku přinášeti rychleji a tudíž včasněji. Téměř celé první čtyři strany převelkého formátu prvního dvojčísla zabral “Náš program", který, vzešed hlavně z porad nás budoucích .hlavních spolupracovníků, za přední úkoly nového listu prohlásil především “podporování každého počinu, směřujícího ku zvelebení stavu živnostenského na dráze pokrokové", zároveň však i pěstění otázky dělnické, “vzbuzování sympatií pro požadavky dělnictva, zkoumání, které tužby jeho jsou spravedlivy a jak by se daly provésti, na druhé pak straně poučování dělnictva, že jen ty opravy mohou býti stálé, jež mají základ svůj v přirozenosti lidské a přirozených podmínkách hospodářského života". “Nové Zprávy" s počátku dost dobře hověly vytčenému programu, alespoň v některých jeho odstavcích. K plnění některých jiných však vůbec nedošlo, záhy pak ukazovaly se důsledky některých vad organisačních. Redaktorem skutečným byl Dr. Čuhel, který však na listě podle svých zkušeností z r. 1891 z ohledu na tehdejší poměry v komoře (a podobně bylo i u zemského výboru) vůbec nebyl uveden, také většina článků byla označena jen šiframi. Redakční komise obou spolků brzy přestaly se pravidelně scházeti, protože nebylo o čem se usnášeti. Bývala nouze o příspěvky. Redaktor sám po obě léta, ve kterých list vycházel, nenapsal do listu jediného článku a menší zprávy jen nečetné,[1] břímě vyplňování listu (skutečné břímě, protože honoráře byly neuvěřitelně skromné) spočívalo hlavně na některých nás úřednících komory, zemského výboru a Vývozního spolku. Dokonce již od druhého ročníku, kdy nominelní a nakonec skutečnou redakci převzal red. J. J. Langner, byly čím dál patrnější známky blížícího se zániku: list začal sice vycházeti týdně, avšak tím nepravidelněji, odpadávali předplatitelé i spolupracovníci, také úprava listu - papír, tisk - se horšila. Zatím však vždy intensivněji rostl v českém národě zájem o otázky národohospodářské. Bráf ve staročeském “Hlasu Národa" postavil rubriku národohospodářskou na první místo a sledoval v ní s neúmornou pílí a bezmeznou obětavostí všechny čelnější zjevy národohospodářského života u nás i v cizině. Nově založená Masarykova a Kaizlova “Naše Doba" zavedla pravidelné rozhledy po životě hospodářském, týdeníky “Česká Stráž", “Čas", “České Noviny" věnovaly proti starším , dobám nezvyklou pozornost věcem hospodářským, a na Moravě dokonce již od let vycházel samostatný “Národní hospodář" Dra Sovadiny a později Dra Tom. Šíleného. V říjnu 1895 konán v Praze za veliké účasti ze všech zemí české koruny první český sjezd národohospodářský pod záštitou strany mladočeské.[2] A zatím jediný ryze hospodářskotechnický, nepolitický list český, orgán dvou význačných korporací průmyslověobchodních, zmíral obsahově i finančně a měl koncem r. 1895 zhasnouti nadobro. Kladli

jsme tehdy vnitřní pokles “Nových Zpráv" hlavně na vrub anonymity jejich autorů, a tuto opět na vrub nedostatečného zajmu pro theorické badání a přílišných ohledů na Němce u českých komor obchodních. Napsal jsem tehdy článeček “Obchodní komory české a česká věda národohospodářská", ve kterém jsem přikládal komorám za úkol zvláště i vědecké vyšetření hospodářských poměru v obvodu každé komory a popularisování nauk národohospodářských přednáškami, knižně i časopisecky. K jeho uveřejnění vsak nedošlo. Dohodli se totiž zatím Průmyslová Jednota a Vývozní spolek ,s nakldatelem J. Ottou ke sklonku r. 1895 o vydávání nového orgánu časopiseckého. Nový nakladatel však položil spolkům za podmínku, že skutečný redaktor bude na listě také plně podepsín a za jeho úroveň vůči veřejností svým jménem zodpověden. Za této podmínky padla volba na mne. Ode mne pocházelo na 20 kratších i delších úvodníků v “Nových Zprávách" i převeliká část menších zpráv národohospodářských, živnostenskn právních, školských i sociálněpolitíckých, psal jsem od r. 1895 i pravidelné živnostenské a obchodní i sociální rozhledy v “Naší Době" i články a hospodářské hlídky v Pelclových “Rozhledech" již od r. 1894, již r. 1893 články a zprávy do týdeníku “Času", něco i do “Hlasu Národa" Brafova atd. Volba moje za redaktora zajišťovala pak ovšem nám českým národohospodářům v komoře, že list bude veden v našich intencích. Vybrali jsme tudíž s p. Ottou název nového listu i jiné podrobností, zejména rozšíření programu ze živnosteiiskosociálního na vůbec národohospodářský a sociálněpolitický, formát listu zvolen podle tehdejší “Živy", k pozvání obou spolků a mémů sešla se v Průmyslové Jednotě řada mladších pracovníku národohospodářských, kteří vesměs projekt vydávání nového časopisu vřele uvítali a k literární spolupráci se zavázali, a dne 21. prosince 1895 vyšlo prvé číslo “Obzoru národohospodářského". Program listu vyložen úmyslně tentokrát jen stručně; pěstovati národohospodářské vědění v českém národě, šířili znalost hospodářských poměrů jeho a přispívati všemožné k hospodářskému jeho povznesení buzením podnikavosti, své pomoci a smyslu pro spolčování, předváděním skvělých vzorů domácích i cizích, soustavným sledováním výrobní činnosti vlastní i jiných národu." Za programem následoval článeček Dra Čuhla (pseudonym Dr. E. B. Šimek zvolil Dr. Čuhel podle křestního i rodného jména své choti) “Několik slov o národním hospodářství", v němž autor obhajoval v duchu Listově české snahy hospodářskoemancipační. Dr. C. Horáček napsal stať “K otázce kartelové", která ihned vyvolala v dalších číslech polemiku s Vojtěchem Hořínkem, a redaktor stať “Obraz rakouskouherského vyrovnání po stránce hospodářské". Po úvodních článcích následovaly “Menší zprávy" .národohospodářské, sociálněpolitícké, hospodářské poměry v zemích českých (zejm. s hlediska poměru Čechů k Němcům) a vývozní zprávy, pak věstníky obou spolků a knižní referáty. Hned po vydání 1. čísla byly s mnoha stran projevovány souhlas a sympatie s “Obzorem". Bráf, ktery zpočátku, po zkušenosti s “Novými Zprávami", zůstával v pozadí a nezúčastnil se ani předchozí porady sboru přispěvatelů, přihlásivše ihned delší statí “Některé úvahy o poměrech úrokových v Čechách", z Vídně byl jsem překvapen neobyčejně přátelským dopisem prof. J. Kaizla, který, tehdy říšský poslanec, krátce za sebou poslal dva zajímavé články “Progresivní přirážky" a ,,Zlato a stříbro", do druhého čísla přispěl kromě Bráfa ještě Dr. Fořt, tehdy sekretář pražské obchodní komory a říšský poslanec, a Dr. Karel Viškovský, tehdy koncipista obchodní komory plzeňské, do nejbližších dalších čísel pak Dr. Rudolf Hotowetz z pražské komory, profesor Jan Koloušek z obchodní akademie chrudimské, sekretář zemského výboru Dr. Fr. Fiedler a koncipista Dr. Rudolf Pilbauer, ředitel státní řemeslnické školy v Kladně Frant. Rössler a doc. techn. Josef Schneider, články ze sociálního hnutí Ant. Hajn a Dr. Jos. Lukáš. Obavy, které se tehdy jako stín kladly na všechnu naši veřejnou činnost národohospodářskou před útoky Němců a tedy porušením národního míru v obchodní komoře, se neuskutečnily. Pozornosti německých listů sice ani “Obzor" neušel, od nastoupení Wohankova na presidentský' stolec v komoře však se i tu změnily poměry[3] a jistě přispělo, že nakladatelem “Obzoru" byl právě J. Otto, který patřil k nejváženějším českým členům komory. Redakční komise v dřívějším smyslu při O. N. vůbec již nebylo, v Prům. Jednotě byla sice občas volena komise pro záležitosti O. N., její nečetné schůze (např. v r. 1898 tři, jindy l-2, v letech 19011908 ani jediná) jednaly o věcech správních (předplatném, podporách, lhůtách vycházení a pod.). Občas vyslovováno přání, aby v listě docházeli slova i mužové praktického života hospodářského. K tomu jsem však již sám naše praktiky občas, nejednou, vyzýval, až na velmi vzácné výjimky však vždy bez úspěchu. Je to ostatně velmi pochopitelné a prostě důsledek dělby

práce. Po třech ročnících, od r. 1899, změnili jsme “Obzor" ze čtrnáctideníku v měsíčník. Z podnětu nakladatelství: zjednodušena tím administrace a sníženy výdaje. Zároveň však tím “Obzor" změněn v odbornou revui podobnou Masarykově “Naší Době" a Vlčkově “Osvětě". Úroveň listu zvyšována, vedle dosavadních “menších zpráv" zavedeny zvláštní “rozhledy" národohospodářské, sociální a po několik let i oddělené rozhledy finanční. Přibylo časem mnoho nových spolupracovníku, takže sotva jest z posledních 30 let českého národohospodáře, od něhož by nebyl “O. N." přinesl články, často jejich literární prvotiny. Před deseti lety byl kdesi uveřejněn (nevím, zda úplný) seznam přispěvatelů do “O. N." z prvního dvacetiletí; z období válečného a poválečného napočetl jsem jich nyní, starších i novějších, přes osmdesát, jen pokud jde o články úvodní. U mladších, začátečníků, bývalo někdy potřebí, když jinak myšlenky článku byly dobré, celé statí redakčně probourati, věty přepracovati a přemístiti, zbytečné fráze odstraňovati, věci výrazněji vyjadřovati, o českost slohu dbáti. Nejeden z nyní literárně i řečnicky uznaných autorů ocenil potom s povděkem tuto jakousi školu, podobně jako jsem druhdy sám se mnohému slohově naučil přispěvatelstvím do Herbenova “Času". Osobně vzpomínám četných přátel, kteří k mému požádání nikdy neodepřeli příspěvek o té či oné časové otázce, a zejm. těch, kteří - na prvém místě zvěčnělý Dr. Rudolf Pilbauer - spolupracovali v pravidelných měsíčních rozhledech ,,Obzoru". Roku 1901 odloučil se od ,,0. N." Vývozní spolek. Byl sice po jistou dobu stále ještě uváděn na titulním listě ,,Obzoru", odebíral, snad ještě list pro některé členy, ale jeho Věstník z listu vymizel. Změnily se v něm osoby - odešli první jeho budovatelé: Dr. Pilbauer, Dr. Hotowetz, JUC. Srb - i věcně , nepostačovalo vycházení listu ve lhůtách měsíčních snad již rostoucí potřebě rychlých informací (ačkoliv první ,,Vývozní zprávy" spolku vycházely také jen měsíčně). Hlavním však asi podnětem bylo, že tehdejší správě spolku nezamlouvaly se články Stillerovy, které vsak u ostatního čtenářstva docházely nezvyklého jinak ohlasu a obliby (Ant. Stiller býval v počátcích Vývozního spolku jeho úředníkem, později činným ve Francii a Belgii při exportní akci rak. ministerstva obchodu a v r. 1900 vydal péčí Českého obchodního musea řadu životopisů podnikavých mužů pod názvem ,,Šťastní jednotlivci"), a že některé tehdejší akce a výroční zprávy Vývozního spolku docházely v O. N. z péra spoluzakladatele a dlouholetého sekretáře spolku Dra Pilbauera posudku nepříznivého.[4] Také ve správě spolku nastaly později nutné změny, ale k obnově spojení s O. N. již nedošlo. Dvou věcí nemohu ještě opomenouti. Předně, že nakladatelství J. Ottovo nikdy se nevměšovalo do věcí redakčních a že stejné samostatnosti listu vždy též dbalo každé dočasné ředitelství Jednoty. Oběma činitelům stačilo, že list je stále dobrý a že dochází rostoucího uznání a vážnosti. Po druhé, že nakladatelství i tiskárna - dříve firmy Ottovy a od roku 1900 Česká grafická Unie vždy pečovaly o pěknou vnější úpravu a spolu s redakcí o přesné vycházení listu. Uznale vždy jsem též oceňoval věru často nesnadné luštění rukopisů mých i leckterých cizích tiskárnou a bedlivé provádění korektur; nebylo u nás nikdy té hromadnosti omylů tiskových, s jakou se shledáváme nezřídka i v revuích vědeckých. Zvláštní zmínky snad zasluhují válečná léta “Obzoru".[5] Své hospodářské poznámky k válce zahájili jsme konstatováním, že ,,v českém písemnictví, snad k nevelkému prospěchu a ovšem z tlaku situace naší národní, i z censurních ohledů i censurní praxe, nehledě ani k Uhrám a Německu, i v Rakousku v Praze je přísnější nežli ve Vídni a na venku — málo je úvah o příčinách, doprovodech i možných následcích války" (str. 401) a že “snad bude lze také u nás volně pověděti, co otevřeně píší nejproslulejší němečtí učenci národohospodářští a jiní v Německu, z jichž spisů zde z opatrnosti vesměs čerpáme"[6] Chtěli-jsme v těchto i jiných statích do krajností využíti alespoň těch možností, jaké v poměrech tehdejších byly dány. Důsledně psal na př. ,,0. N." proti jakémukoliv hospodářskopolitickému sblížení a zvláště proti celní jednotě s Německem, proti níž se také Průmyslová Jednota vyslovila na základě ryze věcně prováděného národohospodářského šetření již v roce 1848[7], i proti jakémukoliv odstrkování českých zemí a krajů i měst, zejin. Prahy, na prospěch zemí. alpských nebo 'uherských, a českých lidí proti jinonárodním. ,,Obzor" opětovně upozorňoval, aby děj tak obrovského významu historického jako světová válku byl u nás také vědecky sledován, aby postaráno bylo o dostatečné a vždy objektivní zaznamenávání dnešních poměrů[8], aby v rodinných kronikách, v pamětních knihách obcí, společenstev, spolků, ústavů a pod. bylo zaznamenáváno, jak válka i hospodářské a sociální jevy ji provázející zrcadlily se v životě jejich a jejich vlastí, a zejm. aby sbírán a uchován byl materiál pro posouzení účinků války na naše poměry hospodářské a sociální. Sami jsme v měsíčních rozhledech ,,Obzoru" stopovali účinky světové války

na všechny složky života hospodářského i kni turního, přibírajíce k poučení i války a válečné poměry doli minulých; zejména ročník 1915 obsahuje spoustu látky z hospii dářské a kulturní historie, pokud souvisí s válkami. Při všedi článcích a statích nikdy jsme nezadali od původu zaujatému hospodářskopokrokovému a národněhospodářskému programu ,,Obzoru". Ovšem bylo-li vůbec jakého očekávání, že naše vojensko policejní censura zachová alespoň meze, jaké byly proje vinil tiskovým popřány za války ve všech ostatních státech kulturních, doznalo naprostého zklamání. Hned první číslo O. N., které se obíralo poměry válečnými, propadlo konfiskaci (str. 405) po mém citátu z německého národohospodáře Jul. Wolfa, že ,,nízké povahy nenávidějí toho, komu jsou zavázány díkem", a konfískace staly se potom ,,Obzoru" údělem téměi. pravidelnými Číslo následující, vyšlé dne 12. února 1915, propadlo konfiskaci hned na čtyřech místech rozhledů (str. 436-439), vždy 10 a více řádky, o stranictví i při jmenování technických úředníků, o Svůj k svému, o přeceňování hospodářských důsledků národní dohody českoněmecké, a rovněž poslední číslo zmínkou (str. 560) o nádherných silnicích, jichž bylo ,,v posledních letech Rakouskem s odstrčením jiných zemí tolik zbudováno v zemích alpskými". Daleko ještě bohatší konfiskacemi byl ročník 1915. V čísle l vyšlém 2. dubna, bylo sice zabaveno toliko l0řádkové místo v čl. Dra Matysa o našem disažiu proti Německu a Itálii (také později byly v O. N. censurou škrtány jakékoliv zmínky nepříznivé o stavu naší valuty až do doby, kdy po svolání parlamentu byly i valutní poměry vůbec přetřásány veřejně), v čísle 2 ze 16. dubna 1915 vyškrtávala censura dvě věty z čl. Dra Viškovského “Obilní politika ve válce" (str. 67), ale z mého článku “Válka a peněžní poměry vůbec a v Rakousku" škrtnuto 2/3 stránky 71, 1/2 strany 72 a celá 73 o válečné politice Rakousko-uherské banky, v čísle z 15. července 1915 konfiskován odstaveček o hospodářském a jazykovém boykotu (str. 341) a i z literárních referátu celý téměř obsah brožury o anglických opatřeních a návrzích k vytlačení německého obchodu a průmyslu (konec str. 351 a celá str. 352)[9]. Nejhůře pochodilo prosincové číslo. Zabaveno bylo v mých rozhledech místo na str. 534 o změnách v kabinetě Stúrgkhove propuštěním ministru vnitra, obchodu a financí (Heinolda, Schustra z Bonnotu a Engla) koncem listopadu 1915, na str. 535 bylo při zmínce o komisi pro kontrolu státního dluhu zabaveno ,,jediný to zbytek parlamentních institucí v Rakousku, který ani za války nezastavil svou působnost", na str. 536 propadlo konfiskaci devět řádků o tom, že “po úplném splacení třetí válečné půjčky (počátkem března 1916) bude potřebí půjčky nové,, ne-li válečné, tedy jistě opět mírové, již pro splacení bankovek a zlepšení valuty", v nichž byla i narážka na skrovnou půjčkovou ochotu venkovského obyvatelstva. 'především v Uhrách i v rakouských zemích alpských, a hned na str. 537 dalších 12 řádek o malé účasti Uher, které přece ,,z válečné konjunktury zemědělské poměrně i absolutně nejvíce vytěžily", že “zvláště zklamala účast svěřenského velkostatku i že také úpisy selského obyvatelstva “dostoupily jen 50—60 milionů" a na str. 541 několik kritických slov o politice vlády Františkovy. Vrcholu dostoupila asi konfiskacní horečka v roce 1916. Od tohoto ročníku (ne-li snad již dřive) předkládala tiskárna k censuře vždy jen ruční, ne definitivní výtisky; cekajíc s konečným vytištěním, až projdou-li čísla censurou nezávadně. Hned první číslo zabaveno na 12 místech, věty, slova, i celé odstavce. V článku Dra Živanského “Veřejná úprava aprovisace v druhém roce válečném" nepropustila censora dva odstavce (str. 2) o tom, že “naše říše a speciálně naše polovice předlitavská co do vlastní produkce potravin, kterých k normální výživě obyvatelstva potřebuje, soběstačnou není", a téhož smyslu zmínka na str. 5, na sír. 10 pak slova, že tísně zásobovací nezůstalo ušetřeno ani město sídelní (Vídeň) “orgány vládními vždy tolik protěžované". V mém článku o celní unii rakousko-uhersko-německé propadla censuře věta, že “císař František Josef sám prý tehdy o uskutečnění takového svazu se přičiňoval". Ani ryze věcný a střízlivý článek Dra Dobrosl. Krejčího “Naše statistika po válce" nedošel milosti: na str. 32 zabaveno 12 řádků, o tom, že “mnozí z úředníků a to velmi vysokých, kteří by teď byli najednou chtěli míti statistiku vševědoucí, bývali dříve hluší k jejím prosbám o nutnou podporu a úřední pomoc, bývalo jim pro ni líto peněz" a chránili i sebe a své podřízené před “zbytečným obtěžováním statistickými výkazy", ba (str. 34) mezi státy, které mají již t. zv. statistický zákon, muselo býti vynecháno “Srbsko", protože bylo protistátní říci, že Srbsko má zákon, jehož nemá ještě ani Rakousko. V ,,rozhledech" nesmělo se vytisknouti, že “vylidňování venkova odváděním nových a nových rolníků pokračovalo" (str. 45), ani dotknouti se při zmínce o cedulové bance anglické (str. 51) poměru a politiky banky Rakouskouherské ani kritísovati (str. 57) celní prohlídky našich státních občanů německými celníky na hranicích českoněmeckých. Z tuctu zabavených míst však největší rozhořčení censury vznítil můj článek “Válka a populační problém", z jehož tří zabavených míst (str.

25 a 26) nejcitelněji se úřadu dotkl tento passus: “ . . . a teprv historie posoudí, na kom tkví hrozná zodpovědnost před lidstvem a kulturou, že se nepodařilo její výbuch jako již tolikrát zažehnati, a kdo ji snad uvedli v chod jako hodinový stroj, jakmile se domnívali, že jsou nyní lépe připraveni nežli jejich sousedé, a že by se prodléváním jejich výhodná situace mohla jenom zhoršiti". Hned na další straně (26. shora) pak zabaveno 5 řádků o rostoucím populačním předskoku Ruska a dole 8 řádků poznámky o vývodech vyššího ruského důstojníka z pařížského Journalu. Dne 12. ledna 1916 musil jsem k vůli tomu do tiskového oddělení policejního ředitelství. Došlo k ostřejšímu rozhovoru, výsledek však byl, že z oněch 12 míst zabavených byla 4 propuštěna, asi dvě další musela býti změněna, nebyl však, jak zprvu hrozeno, ani “Obzor" zastaven, ani já jako jeho redaktor aniž kdo jiný podle zákona trestního subjektivně stíhán ani “Jednota" rozpuštěna. Konfiskace “Obzoru" však neustaly. Čtvrté číslo 1916 shledáno opět závadným na 6 místech. Vadilo (na sír. 129) zase v mém článku populačním, že “s vojenského hlediska posuzováno ztratilo Rakousko ročně vystěhováním do ciziny alespoň. jeden armádní sbor" a že “počet branců odvodem povinných sice stále ještě stoupá absolutně, klesá však již nyní v poměru k poctu obyvatelstva a klesne později i absolutně, až dostoupí branného věku slabší porodové ročníky posledních let, vadila i dvě místa v mých soč. rozliledech (sír. 151 a 154) o národnostní povaze pruské kolonisace v Poznansku a dvě (sír. 159 a 160) v referáte o Naumannově spise “Střední Evropa" a Kautského ,,Spojených státech středoevropských" (zde zejm. passus “na všechny strany samostatné a národnostně rovnoprávné a spravedlivé Rakousko")! Zabavení neunikaly ani stati ryze historické; všude spatřovány narážky (často arci úmyslné) na nynější válečné poměry rakouské. V témž čisle (str. 199) zabaveny asi tři řádky ilustrující ryze sobecké celněpolitické stanovisko Německa k “spřátelené" monarchii habsburské (sír. 226 a 232) i pouhé sestavení úředních kursů valutních naší správy poštovní. V červnu 1916 chtěl jsem podati v “rozhledech" souhrnnou zprávu o zásobovacích poměrech v Rakousku a v Německu, o zatajování zásob prodavači a o stoupání cen, o stavu dobytka a cenách masa a tuku, o vídeňské “Společností pro zpeněžení. dobytka" a jejích výdělcích i o vynořivším se návrhu na zavedení státního monopolu obchodu s dobytkem — celé dvě stránky (290—292) propadly konfiskaci i s obvyklými jejích titulky v záhlaví “rozhledů". Bdělosti censory neušel ani můj ryze historický “Vývoj sociálních ideí a hnutí"; v 12. kapitole o sociálních utopiích zabavena v roce 1916 O. N. (str. 323) téměř polovice stati o “Testamentu" francouzského utopisty, faráře Jeana Mesliera z konce 17. a počátkem 18. stol. V témž ročníku (1916) zabaveny ještě dvě poznámky o daních a válečných půjčkách (str. 388 a 389), v tom i pouhé konstatování (str. 389). že v Rakousku byly v létě 1916 nové daně “nikoli jako v Uhrách parlamentu předloženy a vněm projednávány, nýbrž" ihned prostě pomocí § 14. zavedeny. V roce 1917 nastalo změnou na trůně a zvláště po opětném svolání parlamentu uvolnění i v censuře. Počet konfiskovaných čísel i míst klesl. Arci teprve znenáhla, jisté věci platily dlouho ještě za netýkavku (pokles valuty, potíže zásobovací, obavy populační) a prováděny škrty opravdu přímo malicherné. Když jsem v listopadu 1917 upozorňoval české akcionáře Rakousko-uherské banky na potřebu nejčetnější jejich účasti na očekávané valné hromadě banky, škrtla mi censura celý závěrečný odstavec s touto kritikou banky (str. 449;: “Naše valuta nebyla by se musila tak zhoršiti, kdyby Rakousko-uherská banka byla věnovala náležitou péci dovozu a vývozu, takto však stála naše měna až do vypuknutí ruské revoluce z měn všech válčících států nejhůře a od té doby je na druhém stupni od konce. Jedinou přípravou banky na válku zdá se bylo, že již dávno před jejím vypuknutím bylo v úvahu vzato zastavení jejích výkazů, které nebylo odvoláno, ani když všechny ostatní cedulové banky se v krátce k uveřejňování výkazů navrátily, takže dnes banka Rakouskouherská v nápadné a neslavné isolaci tvoří jedinou výjimku v Evropě. Pro rozmnožení našeho zlatého pokladu nestalo se nic (zatím co říšská banka německá za války svůj zlatý poklad téměř zdvojnásobila), ve Vídni, Budapešti atd. provozuje se čilý obchod se zlatými mincemi, za něž se platí ažio až 300%, a namísto, co by se jako v Německu prodávaly šperky do neutrální ciziny, která za ně platí obrovské ceny, u nás se naopak podporoval jejich dovoz. Téměř všechno to i s onou severní plavbou našeho nejvyššího úředníka banky cedulové tvořilo obsah téměř tří stránek censurou nám škrtnutých v druhém čísle ročníku 1915 (sír. 71-73)." Také ještě z r. 1918 mám uschováno několik čísel, v nichž censura provedla charakteristicko črty. Hned v lednu (str. 39 a 40) o nedostatku uhlí, zvl. v Čechách a v Praze, a jeho příčinách:

“Výkony horníků, nevydatnou stravou oslabených, klesají, co se pak vytěží, nemůže býti z dolů všechno ani včas odvezeno pro nedostatek vagónů, k tomu stranická politika úřední i dodavatelská jakoby určité kraje a třídy obyvatelstva přímo boykotovala. Stojí-li výkonné české mlýny zcela nedostatečně zaměstnávané větší část týdne, přihlížejíce bezmocně, jak se za jediný týden vyvážejí sta vagónů do Schöllerových mlýnů dolnorakouských, tak se i přes Prahu a kolem Prahy odvážejí tisíce vagónů českého uhlí kamenného i hnědého do zemí a míst daleko lépe zásobovaných, zatím co v Praze tramway večer nejezdí, uliční osvětlení od 9 hodiny je zastaveno, elektrické osvětlování obmezeno a denně se hrozí zastavením dodávání plynu, který je při naprostém nedostatku uhlí v obrovské většině domácností namnoze jediným prostředkem k vaření a topení. Není šíře ani známo, že v celém západním Rakousku není jediné země a jediného hlavního města, jež by nebylo opatřováno českým uhlím hnědým nebo kamenným, třebas (jako ve Vídni) mělo i bohaté přívozy uhlí odjinud, zejm. z revíru ostravského, a že tyto přívozy z Čech v roce české tísně uhelné, 1920, proti 1915 často ještě stouply." V dubnu 1918 potlačila censura zmínku (str. 182) o projektu hospodářského, politického a vojenského spětí, a dříve či později úplného podmanění trojice rakousko-uhersko-polské Německem (na místo neuskutečnitelného již cíle Berlín — Bagdad) a v květnovém čísle (sír. 214) dvě zmínky, jednak o censuře a zastírání skutečného stavu jak zásob, tak financí a dluhů státních, jednak o “krutě pociťovaných" rekvisicích vojenských. Končíme tuto censurní mosaiku, přes všechnu obsáhlost asi ještě neúplnou. Leccos se nám ani nezachovalo. V prosincovém čísle 1918 jsme se s válečnou censurou vojensko-policejní rozloučili těmito slovy (sír. 463 - 465): “... Jen kdo byl jakkoliv zúčastněn tisku a literatury, ví, co znamenal tlak censury vojenskopolicejní. Na spisy nově vycházející i na literaturu starší. V nových knihách a časopisech pečlivě vyhlazováno nejen vše, co by snad v nejextensivnějším výkladu bylo s to ohroziti válečné operace nebo poškoditi brannou moc monarchie, nýbrž nepřipuštěná ani jakákoliv kritičtější zmínka, ba i pouhé pravdivé, zcela střízlivé vylíčení poměrů zásobovacích, valutních a finančních, dopravních a obchodních. Jistých themat nesmělo vůbec býti dotčeno, jistá jména — Masaryk, Denis, Srbsko, král Petr atd. - nesměla vůbec býti vyslovena. Trpěly nejen deníky, nýbrž i odborné revue, ba na měsíčníky kladeno druhdy výslovně přísnější měřítko, jelikož prý zůstávají dlouho v rukou čtenářstva a skoro naveskrz váží se v knihy. Jest nám teď zadostiučiněním, způsobovalo však tehdy mnoho nepříjemných chvil a pochůzek, že z vycházejících měsíčníků právě náš Obzor byl v nadprůměrné míře předmětem zvláštní pozornosti vojenskopolitické censury a že bývaly nám konfiskovány i věci, v nichž jsme se mohli dovolati jako pramenů i listů vídeňských a německých pražských. Zprávy o denních kursech valut a devis, které bývaly připouštěny,v denících nebo dokonce vyvěšovány u pokladen poštovních a nádražních, propadly bez milosti škrtu censorovu, jakmile byly shrnuty v přehled měsíční, protože z něho vysvítalo rapidně postupující zhoršování naší měny, jež pobuřovalo. Nesmělo se projeviti nijaké pochybnosti nebo přísnějšího slova o nadvýdaji bankovek, o nedostatečnosti zásob, o vadách zásobovací organisace, nebo dokonce již psáti ostřeji o Svůj k svému, o preferování českých úředníků, o německé kolonisacní politice protipolské nebo o maďarské proti-slovenské v Uhrách, o šikanování cestujících při přechodu přes hranice německé, o nových ministrech, o administrativních experimentech a pod. Někdy horlivost censury nabývala příchuti komické. Napsalo-li se a dovodilo číslicemi, že také v Rakousku porodů ubývá, prohlášeno to s počátku za ohrožování branné síly monarchie a škrtnuto, teprv na osobní rekriminaci přiznáno, že čísla o dnešních porodových úbytcích mohou účinek projeviti teprv za dvacet let, až půjdou dnešní nemluvňata k odvodu (vůbec nám v článcích o populaci zejm. r. 1916 bylo silně škrtáno, pro jednu zmínku pohroženo subjektivním stíháním trestním), nepřipuštěno vytisknouti, že již i Srbsko mělo ,,statistický zákon", k jakému Rakousko dosud nedospělo — našli bychom toho klasobraní až nadbytek. Neodsuzujeme paušálně a nevybízíme k odvetě ani k .posměškům ; byli jsme si vědomi, že státní zástupce nemůže vystupovati jako nezávislý lékař, inženýr, advokát, žurnalista, úředník autonomní korporace a pod., znali jsme tlak shora, a vytýkali jsme jen, nikoli pravidelnou, zbytečnou horlivost a osobní příkrost, na štěstí jen řídkou. Přinášeti v těchto poměrech národohospodářské poučení bylo věcí nadmíru svízelnou; někteří autoři vůbec se za války od-' mlčeli, některé listy veřejnohospodářskou rubriku vůbec vypustily. Náš list, když nakladatelství počátkem 1915 se k návrhu redaktorovu rozhodlo jej znovu vydávati, plnil své poslání i za války způsobem, který mu zjednal nových sympatií i nového rozšíření; čtenáři dovedli čísti mezi řádky a vyplniti si náležitě bílé mezery, a ústní i písemné projevy od nejčelnějších mužů národa a zejm. i od českého důstojnictva i mužstva ze zákopů i etap, odkud se nám vděčně přihlašovali čtenáři osobné nám zcela neznámí, byly a zůstanou nám světlým lícem překonaných těžkých dob. Byla doba, kde zápasili jsme o každý škrtnutý odstavec a vynutili na konec přece v řadě případů

připuštění. Některým, jichž uveřejnění ještě dnes není bez zájmu, pomohl na světlo teprv říjnový převrat státní." Viděti snad, že i v líčení válečných let,,Obzoru" nejde pouze o několik roků v dlouhém poměrně životě jednoho časopisu, nýbrž také o třebas malý, přece snad charakteristický kus válečné historie našeho národa. — Uzavíráme prozatím své redakční vzpomínky. Snad budou prominuty tomu, kdo dnes do svého časopisu vkládá třicátý rok svého života! Dílčí závěr Výše uvedenými slovy ukončil pan Gruber rovněž v podstatě své angažmá v časopise a ukázal nám tak trochu práci redakce zevnitř v přímém přenosu. Na příkladu s výběrem látky pro časopis během první světové války lze demonstrovat cílevědomou redakční práci jak s autory článků, tak na zprostředkováním informací čtenářstvu vůbec. [1] Srovnej můj nekrolog “JUDr. František Čuhel" v O. N. 1914, str. 423. [2] Srov. můj článek “Čtvrtstoletí České společnosti národohospodářské v Praze", O. N. 1921, str. 399 a násl. [3] Podobného něco zažil jsem o několik let později při habilitaci za soukromého docenta národního hospodářství na pražské universitě. O mém habilitačním záměru zvěděl ode mne v komoře předem pouze president Wohanka, který byl záhy zpraven též od Rezka, že jsem vyhlédnut pro připravovanou tehdy českou techniku v Brně. Zato někteří jiní v členstvu i v úřednictvu byli přímo konsternováni; zvěděli však o věci teprv, když se již nedala zmařiti. Němci sami však nejen že nevzbudili bouře v komoře, nýbrž jejich předák Otto Forchheimer, předseda německého kasina, mně potom za sebe i německou minoritu blahopřál, jelikož prý habilitace moje na historicky první universitě ve střední Evropě je vyznamenáním i pro komoru. [4] Sr. na př. O. N. 1900, sír. 288. [5]Viz například články "Hospodářský problém středoevropský" v r. 1917, “Vývoj sociálních ideí a hnutí" v r. 1915 a 1916, “Peněžnictví po válce" a “Stříbro" v r. 1917, “Obchodní politika" v r. 1918, kromě řady menších. Přispívání články válečnými zůstalo pochopitelně většinou na redaktorovi a ovšem jako poslední léta vždy veškeré rozhledy, válečné i neválecné. Někteří autoři, kteří po převratu vystupovali v postoji neochvějných hrdinů, odřekli jakékoliv příspěvky (do O. N. i jinam), jelikož prý raději nepíší, nemohou-li psáti tak, jak by chtěli; a začali tím okázaleji vylézati z úkrytů, když o konečném výsledku nebylo lze pochybovati. Zajímavé je srovnání jmen autorů z ročníků válečných a pozdějších. Napsali v tu dobu do O. N. úvodní články o poměrech válečných: li. 1915 Dr. Karel Viškovský “Obilní politika ve válce", Dr. Karel Písecký “Hospodářské dějiny", F. A. Borovský “Zapisujme své paměti", Dr. Jos. Lukáš “Sociálněpolitický obsah zákonů válečných", Dr. Frant. Weyr “Problém náhrady za škody válečné", Dr. Jos. Drachovský “Válečné půjčky, jejich pojem a klasifikace",^ r. 1916 Dr. Dobroslav Krejčí “Naše statistika ve válce", Dr. Theodor Zivanský “Veřejná úprava aprovisace v druhém roce válečném", Dr. Jan Matys “Nové cesty průmyslového vývoje?", r. 1917 JUC. Jan Sedlák “Zásobování a výživa za války", Dr. V. Schuster “Poválečný pomocný úvěr živnostenský" a “Přechod do mírového hospodářství a textilní průmysl", Karel Váchal (pseudonym) “Německý zákon o vlastenecké službě pomocné", r. 1918 Dr. Viktor Dvorský “Zeměpisné podmínky hospodářského života v čsl. národním území", Dr. C. Horácek “Válka a Knappova theorie peněžní", Dr. Kare] Krtek “Demobilisace osobní", Dr. J. Maty s “Zápas městské kultury o existenci", A. G. Melichar “První dva roky válečných financí, jak je vidí Amerika", řed. Ant. Nýdrle “Lihovarnický průmysl za války", V. Schuster “Středostavovské živnosti v přechodu do mírového hospodářství" (články: Dr. Karel Nermut “Studium ciziny", S. “Peněžnictví po válce", Dr. Karel Tykal “Státní nezbytnosti v oboru zemědělství" v O. N. 1.917 a týž “Základy agrárního hospodářství v Rakousku" r. 1916 jsou od redaktora).

[6] O. N. 1914, str. 402 v pozn. Zde také odkaz na Masarykův článek “Válka" v Naší Době 1914, str. 167 a násl. [7]Sr. O. N. 1913, str. 447 a opětně za války 1914, str. 494. V stejném smyslu proti našemu pohlcení Německem v jakékoli celní nebo hospodářské unii psal jsem i v Naší Době (čl. “Problémy obvodu světohospodářských a idea celní unie mezi Rakousko-Uherskem a Německem", říjena listop. 1915, a “Němectí náródm hospodáři o hospodářském sblížení Rakousko-Uherska s Německem", září 1916), v České Revui (“Otázka užšího hospodářského spětí Rak.-Uherska s Německem", květen 1915 v Naší Době, květen 1915, též článek “Válka a hospodářské stykymezinárodní“. [8] Článek Dra Karla Píseckého (pseudon.) “Hospodářské dějiny“ O. N. 1914, str. 474, čl. F. A. Borovského “Zapisujme své paměti", O. N. 1915, str. 85. [9] V témž čísle byl censurou ve “Zprávách" zabaven celý sedmistránkový výtah ze Sombartova spisu “Händler und Helden, patriotische Besinnungen" (Angličané-kramáři, hrdinové-Němci) pro celkovou prý protiněmeckou tendenci tohoto výtahu. Doufaje v uvolnění tlaku censurního, pokusil jsem se na jaře 1917 opětně o její otištění, byla však znovu zakázána a vyšla teprve po převratu v listopadu 1918 (str. 426). Snad bude zajímati, co všechno se nesmělo uveřejniti. V textu stálo, že tito ministři byli propuštěni (co následuje, bylo zabaveno) “všichni s obvyklými, jen poněkud odstupňovanými projevy uznání, ale všichni bez udání důvodu, pro které byli vystřídáni muži novými. Dr. Heinold vrátil se zajisté rád na moravské místodržitelství, z kterého přišel v úřad jemu ne valně vítaný, stejně jako Dr. Schuster, který v oboru jemu cizím a jím nedostatečně ovládaném nejvíce postrádal energie a ukazoval nerozhodnost, znovu se uvázal v dřívější úřad generálního guvernéra poštovní spořitelny. Nejnepříznivější kritiky doznal při odchodu baron Engel: byrokrat, třebas jeden z nejnadanějších v kabinetě, který se správci odboru a. referenty téměř ani neobcoval, neponechával úřednictvu ani iniciativu ani provedení, zdržoval pasivním odporem mnoho důležitých zásadních rozhodnutí a v četných případech způsobil průtahem vyřízení mnoho škody, jsa tudíž neoblíben jak mezi úřednictvem, tak v kruzích obchodních i v širším obecenstvu. Byv po mnoho let jako přednosta rozpočtové sekce nepostradatelnou pravou rukou každého finančního ministra v parlamentě a neúprosným škrtilem všech položek, které se zdály zbytečným zatěžkáním rozpočtu, nebyl ani finančním politikem, ani vynikajícím organizátorem služby finanční, za správce státních financí byl povolán teprve po předčasné smrti Záleského (v. O. N. 1913, str. 484) a ministrem byl jmenován teprve před rokem, jako ministr, neoblíben nahoře jako dole, provedl ovšem s úspěchem válečné půjčky (i tento úspěch však přisuzuje se jiným), jeho daňová opatření však, zejména v oboru daně lihové, došla kritiky odsuzující." Tato konfiskovaná místa zůstala v definitivním textu jako známé “vybílené" skvrny. Míval jsem však tolik látky pro “Obzor" i v letech válečných, že mně bývalo líto stránek nevyplněných a že jsem konfiskovaná místa nahrazoval jinou již hotovou sazbou o časových věcech, takže i výpočet konfiskací, jejž podávám shora, byl skutečností ještě předstižen a že úplný přehled tehdejších konfiskací O. N. bylo by lze podati jen na podkladě censurních výtisku, předkládaných tehdy policejnímu ředitelství a státnímu zastupitelství. Nahodile nalézám ve svých papírech na př. korekturní obtah zabaveného odstavce ke str. 335 O. N. 1915 o rozpočtovém provisoriu, při konečném tisku vynechaného, v němž ve 14 řádcích zabaveno i toto: “Poprvé také delegace se vůbec neusnesly o společném rozpočtu, a naproti jiným státům, kde, jak čteme i ze zpráv naši c. k. kor. kane., vlády podaly parlamentům úvěrní válečné předlohy a dle potřeby i dodatečné úvěry a kde se většinou též uveřejňují i občasné výkazy o obnosech válkou již strávených. Rakousko jest jediný stát, který pracuje bez číselně určených úvěrů válečných. Zdali existují alespoň interní rozpočty pro válečnou a civilní správu, není známo, zcela nopochybnť však pořízení rozpočtů a přehled již učiněných i ještě pravdčpodobiiť očekávaných výdajů prospěšně působí na hospodárnost správy, jež právě při obrovských výdajích válečných je tím důležitější." Citát zabavený zněl: “Německá mechanika se opotřebuje. Německé napětí sil se zmenší a roztaje, ale nic nemůže změniti fakt, že my máme ještě k disposici několik milionů lidí . . . že každý rok dostáváme 800.000 nových branců. Ano, příteli, nejmocnější ze všech strojů, to jest stále ještě stroj na plození dětí, to jest plodné lůno ruských žen. Ono jest, jež nese sílu ruské vlasti a ruského národa."

Zevrubnější vypsání musím si zůstaviti k jiné příležitosti. Po převratu se mně můj tehdejší úřední odpůrce delším dopisem omlouval ze způsobu svého vystupování. Měl jsem arci vždy pochopení pro nesnadné postavení těch, kteří na zodpovědných místech jsouce exponováni často větší hrdinství prokázali tím, co smlčeli nebo neučinili, než mnozí jiní, jejichž jediná zásluha spočívala v opatrném vzdalování se, až dle toho, jak to dopadne. Také na str. 175 čísla dubnového škrtnuty mně 2 řádky o dětech zplozených násilnickými vojáky nepřátelskými. V květnu 1916 uveřejnil jsem ve “Zprávách" O. N. stať “Stoleté jubileum banky Rakouskouherské" (str. 192 a násl.), dle pramenů “z censurních ohledu" (str. 192) vesměs jen vídeňských a v O. N. přesně udaných, z níž však přesto zabaveno víc než celá jedna strana (v hotovém vyšlém čísle na str. 194 ponechána bílá skvrna pouze, pokud přesahovala jednu stranu) znění následujícího (o poměrech v Rakousku před bankrotem měny z r. 1811): “Přiházelo se, že vyšší státní úředníci vyhrávali v noci v předměstských hostincích k tanci, aby si vydělali na večeři, ženy a dcery úředníku najímaly se za služky nebo se vydávaly prostituci. Strašná úplatnost zavládla a podkopávala vážnost rakouského úřednictva, právem, kdysi tak vysoko ceněného" (Schmid). Konečně odhodlala se vláda k zjevnému bankrotu: pověstný finanční patent z 20. února 1811, dílo presidenta dvorské komory hrab. Wallisa, snížil hodnotu bankocetlí na pětinu hodnoty nominální a nařídil stažení všech v tomto patentu na obnos 1060,798.753 zl. konv. m. odhadnutých bankocetlí za jiné rovněž nesměnitelné a nuceným oběhem opatřené papírové peníze, tak zv. směnné listy, jichž se mělo tudíž vydati nanejvýš 212,159.750 zl. Tyto směnné listy měly jakožto “vídeňská měna" tvořiti jedinou měnu zemskou a býti později vyměněny za mince konvenční- Aby se v obecenstvu vzbudila důvěra, nepřejal vydání směnných listu stát sám, nýbrž přenechal je “spojené směnné antiumořovací deputaci", složené z 15 vyslanců jednotlivých zemí a obchodních grémií vídeňského a pražského, a deputace musila se přísahou zavázati, že nevydá jich více nežli obnos zákonem stanovený. Dnes již je těžko si učiniti správnou představu, jak pronikavé byly účinky finančního patentu z r. 1811. “Bankrot byl potají připravován, a když 15. března 1811 jako čarovným proutkem patent v celé říši najednou byl prohlášen, byl zpečetěn osud všech majetných ... Kdo měl bankocetle, ztratil rázem čtyři pětiny svého jmění. Kdo několik dní před patentem prodal realitu za 100.000 zl., měl po patentu jen ještě 20.000 zl. a jen v směnných listech, ve skutečnosti však sotva 9000 zl. konvenční měny, protože směnné listy hned po svém vydání měly disážio" (Reinitz str. 70) proti stříbru, které činilo až 300"/i. Proslulý historik hr. Majláth vypravuje, že tehdy přišel takto o 300.000 zl., že tehdy fiakru od divadla na Vídeňce do města musilo se platiti 30 zl. v bankocetlích a že se večer v restaurantu sotva mohlo jísti za méně než za 100 zl. v bankocetlích. Beethoven stěžuje si ve svých listech, že dostával svůj plat 4000 zl. v znehodnocených bankocetlích a později v opětně znehodnocených směnných listech, že stal se se svým na 900 zl. sníženým platem žebrákem a musil, aby mohl býti živ, své nejlepší skladby prodávati za babku. (Reinitz, str. 71). O účincích patentu v Čechách a v Praze krásně vypravuje Jirásek v svém F. L. Věkoví.) Dluhy, které byly v letech před znehodnocením peněz v dobrých penězích vypůjčeny, mohly nyní splaceny býti pouhým zlomkem své dřívější hodnoty při tom byli poškozeni věřitelé často daleko chudší nežli dlužníci: lidumilné nařízení Josefa II., aby peníze sirotčích pokladen byly především v hypotékách ukládány, stalo se nyní osudným, protože hypotékami dlužníci, často bohatí a mocní statkáři, spláceli nyní své dluhy dle předpisu finančního patentu pouze zlomkem dříve přijaté skutečné hodnoty a obohacovali se takto - arci ve vší právní formě - nuzným grošem sirotků. Zkáza nesčetných rodin, hromadné sebevraždy byly následek finančního patentu. Nadto vše se však ani naděje, že tímto násilným opatřením bude konečně učiněn pořádek v peněžnictví, neosvědčila. Nové zbrojení vedlo k novému vydávání papírových peněz; aby se však vyhovělo slibu vlády a přísaze členů deputace, že nebude směnných listu vydáno nad obnos patentem stanovený, nerozmnoženy sice směnné listy, ale vydány vedle nich touž deputací a rovněž jako “vídeňská měna" dle patentu z 16. dubna a 7. května 1813 nové státní papírové peníze, “listy anticipační“, v obnosu 45 milionů zlatých, které měly býti do 12 let umořeny z určitých předem vyhrazených příjmů státních, jichž oběh byl však vládou potají rozmnožen až na 406,556.175 zl. V červenci 1815, bezprostředně před bitvou u Waterloo, byl kurs vídeňské měny v Augšpurce 430. V témž čísle zabavena dále (nyn. strany 292, 293 a 297) tři místa (o státním tajemníkovi německém dru Heifferichovi, že jeho dosavadní projevy ukazují jej imperialistou stejné jako byrokratem), str. 293, že rozvržení čtvrté válečné půjčky mohlo býti ještě příznivější, (“kdyby se byla komise pro kontrolu

státního dluhu již dříve odhodlala obětovati své ústavní pochybnosti", str. 297 o tehdejším projektu biskupa Prohaszky, původně Čecha z Moravy, na provedení agrární reformy v Uhrách věta: “Po stránce národní sotva lze čekati něco spravedlivějšího nežli jednostranně národní kolonisaci maďarskou, podobně jako při osazování zpustošených osad, péči o válečné opuštěné sirotky a pod.: vestigia terrent, a kdo věří, že by se bylo válkou myšlení lidí úplně obrátilo, zklame se." Ze zabavených dvou stran o tehdejší situaci zásobovací (v červnu 1916) uvádíme alespoň toto : “Není pochyby, že se přes stále nepochybný celkový dostatek potravinových zásob těsně před novou sklizní poměry zásobovací v Rakousku a ještě více v Německu silně přiostřily. Ceny všech téměř potravin dosáhly obrovské výše a ještě hůře jest, že leckterých produktů vůbec ani dostati nelze, vždyť občas tu brambory, tu máslo, tu vejce zmizí z trhu a ve velkoměstech houfy lidí stojí hodiny před krámy, aby se nakonec vrátili s nepořízenou, opatřiti několik kilogramů zemáků, pul libry másla nebo několik vajec stojí několik hodin času a sběhání několik ulic, a velmi husté jsou stížnosti na neochotu a hrubé chování se obchodníků a překupníků. Zásoby se odnímají trhu a zatajují, až by se ceny ještě více vyšroubovaly, v Berlíně a jiných městech německých sama policie k ukonejšení rozčileného obecenstva otvírala zavřené pro předstíraný nedostatek zboží krámy a sklepy a zabavovala i k prodeji přiváděla zásoby. Zavedeny v Německu namnoze poukázky na máslo i maso, ale neosvědčily se, aby se lidem uspořilo hromadné tísnění a čekání (utvořen proto výraz “butterstehen"), zmenšeny denní porce másla, aby se dostalo na všechny, a zavedeny číslované lístky, ale vše marno, “polonezy“ (také nové označení šibeničního humoru berlínského) žen a dětí od časných ranních hodin před prodejními krámy byly vždy hustší a delší. V Rakousku, buď že zásoby a trvalá produkce přece je poměrně větší, buď že z míru již jsme zvyklí na menší konsum nežli blahobytnější Německo, poměry dosud přece byly lepší, třebaže nesmírná drahota zvlášť skrovně placené nižší úředníky a zřízence již po měsíce nutí k výhradné skoro výživě suchými brambory, špatnou kávou, turínem a pod., a chlebem. Maso je širokým vrstvám — pokud nejde o dělnictvo válečných podniků s velkými výdělky — nedostupné, doznaly!' zejména ceny masa a tuku přeznacného stoupnutí. Doufalo se, že pokles cen masa, který se dostavil na podzim r. 1915, když přicházel dobytek z letních pastvin na trh a pozdní roční měsíce svými většími nakoupenu na zimu a vánoce spotřebě masa nejsou příznivý, bude trvalý, objevovali se současně na trzích tuzemských i zahraničních, dosahoval až 25% a značné přívozy zahraničního dobytka i masa, jež byly tehdy na cestě, musely býti prodány se. ztrátou. Importy z Holandska a Dánska pro civilní obyvatelstvo přestaly, ježto potřebu stačilo zúplna hraditi tuzemsko, a nikdo nepomýšlel na to stupňováním zahraničních přívozu, dokud je bylo lze levně dostati, utvořiti zálohu pro časy budoucí. Návrat silně zvýšených cen dobytka zastal nás pak zcela nepřipraveny. Ceny stoupaly skokem i v uvedených zemích neutrálních, zejména od počátku t. r. silně zvýšenou a trvalou potřebou Německa. Rakousko je i v míru co do dobytka značně pasivní a odkázáno na přívoz z Uher, které zjednávají dodnes, ač neznačnou, celoříšskou naši soběstačnost dobytkářskou, proti Německu je však potud ve výhodě, že není daleko tak závislé na přívozu zahraničních pícnin, za které Německo r. 1913 zaplatilo skoro miliardu marek. Nyní za války zvlášť nepříznivá sklizeň pícnin i větší potřeba armády - mezi miliony postupně nové a nově povolávanými jistě většina nebyla zvyklá denní masové porci u vojska obvyklé a nezbytné, mají-li vojáci zdrávi čeliti námahám válečným - vedla jak ke zmenšení počtu kusu, tak ke snížení průměrné váhy dobytka. Přesto se tvrdí, že stav dobytka v Rakousku zůstal i za války až snad na vepřový brav stále neobyčejně značný - bude provedeno prý jeho přesné statistické zjištění — a že jen vadná organisace zavinila, není-li dosti příhonu na trhy přes obrovské ceny a přes počínající zelené krmení (“péče o maso je bolavá rána, stydlivé místo naší vyživovací služby vůbec", Arb. Ztg. 26. května), a požaduje se plán dobytčího hospodaření, který by sáhal nejm&ně do podzimu 1917, ke sklonku nejbližší sklizňové periody, bez ohledu, kdy dojde snad k uzavření míru, péče o záměrný odchov a opatření dostatečných krmiv, organisace příhonu dobytka i rozdělování masných zásob. V jakých rukou je zásobování masem, ukázal 5 l.,, milionový zisk, jehož při celkovém obratu 127 mil. K dosáhla za rok vídeňská “Společnost pro zpeněžení dobytka" ustavená již před válkou l. května 1913 jako společnost “obecně prospěšná" pro celé Rakousko, zejména však pro Vídeň, v ocích obecenstva domněle jakožto odbytová organisace rolnictva samého. Ukázalo se však, že hospodářská družstva, a i to ještě úvěrní a nikoliv odbytová, ze 3000 akcií nemají ani čtvrtiny, kdežto skoro 2/5 měla v rukou vídeňská Všeobecná depositní banka, jíž musela Společnost platiti za poskytnutý úvěr převysoké úroky, a 1/5 akcií město Vídeň. Když obrovský její výdělek vzbudil rozruch a když propuklo, že na př. Společnost v Linci levně rekvirovala domněle pro Vídeň dobytek, jejž potom za vysoké ceny vídeňského trhu dodávala intendancím vojenským, hájila se Společnost, že tento zisk je nepatrností proti ziskům vídeňské firmy Saborsky, které připadly 2/3 vojenských dodávek, kdežto Společnosti pouze 1/8, i že by bylo záslužným činem obrátiti veřejnou pozornost na mohutné, v

mystické temno zahalené zisky této firmy, která nadto celý obrovský výnos do kapsy strčila sama. Nakonec vydalo (27. května) samo ministerstvo orby jakousi obranu Společnosti, za jeho součinnosti zřízené: cisty zisk 51/, mil. K při akciovém kapitálu l,,5 mil. K a obratu 170 mil. K (Společnost sama udala obrat jen 127 mil. K) při obchodu s dobytkem prý není nadměrným, vláda prý však nicméně zakročila, aby celý ryzí výtěžek byl po 5,5% zúrokování akcií a dotování reserviiích fondu dán k disposici pro akce za zlepšení obchodu s dobytkem a zásobování. Také vídeňský magistrát ujal se Společnosti: čítáme-li prý potřebu armády od počátku války do dneška (konec května) na 3-4 miliony kusu v ceně alespoň 3 miliard a dodavatelské zisky při tom na 200 mil., jest účast Společnosti při těchto dodávkách nepatrná (76 mil.) a zisk 5 mil. nikoli nepoměrný. Vyskytly se z té celé situace návrhy, aby byl dle německého příkladu zaveden státní monopol obchodu s dobytkem, všeliké meziobchodnické zisky vylučující. Otiskl jsem ji hned po převratu celou znovu v O. N. v prosinci 1918, sír. 464/5. V prvním čísle (leden 1917) neprošly tři poznámky (na str. 50 a 51): že v Albánsku “sedláci za každých 8 K ve stříbře platí 20 K v bankovkách", že úvodní proslov nového ministra financí Spitzmüllera “byl nepokrytým doznáním valutních našich nesnází, které kde kdo cítil, o které se však dosud na škodu státu nesmělo ani zavaditi". V březnovém čísle nepropuštěna zlomyslná prý poznámka (str. 142), že “doslovnému vyhladovění Anglie netřeba proto arci ještě věřiti; co dokáže omezování a racionování spotřeby, které teď asi nastane ve všech zemích dovozních, víme nejlépe sami", a na str. 143 škrtla censura u Sombartovy knihy “Händler und Helden" přívlastek “nenávistná", v listopadovém čísle (str. 448) byl censurou vyhlazen “úžasný pokles naší valuty". V době, když válka vypukla, nalézal se generální sekretář Rakousko.-uherské banky na výletní plavbě k severnímu mysu a mohl se jen s bídou teprv mnoho dní po započetí války vrátiti do Vídně -. v takové nevědomosti o přípravách válečných udržovaly vojenské kruhy rakousko-uherské samu naši banku cedulovou! Toto tvrzení bylo v textu doloženo statistikou dodávek českého uhlí hnědého a kamenného do Vídně, Lince, St. Hradce, Solnohradu, Celovce, Lublaně, Inšpruku, jež rovněž škrtnuta. V titulku rozhledů téhož čísla škrtnuta hesla: “Zoufalá vyživovací situace v městech. — Praha nejdražší a nejhůře zásobované velkoměsto střední Evropy" a dále: “Nedostatečnost rakouské obilní produkce". Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.


MZ ČR: „Solme s rozumem,“ vyzývá hlavní hygienik ČR 25.2.2016


zpět Lékaři dlouhodobě upozorňují, že nadbytek soli v jídle ohrožuje naše zdraví a zatěžuje především ledviny a oběhový systém. Sůl je životně důležitá, ovšem v České republice se dnes její konzumace pohybuje okolo 15-16 gramů za den, což několikanásobně převyšuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), které činí pro dospělého 5 g soli denně. Češi překonávají i evropský průměr, kde se spotřeba soli průměrně pohybuje mezi 8 a 12 gramy na den a například v Německu, Rakousku a Švýcarsku se podařilo konzumaci soli snížit na 6 gramů. K pokrytí nutné potřeby soli v organismu by ale stačily i 2 gramy denně. “Ministerstvo zdravotnictví na rizika plynoucí z nadměrné konzumace soli opakovaně upozorňuje. Jedná se především o vysoký krevní tlak, náhlé mozkové příhody nebo infarkt myokardu. Proto se

připojujeme k mezinárodní akci “World Salt Awareness Week“. V rámci kampaně “Solme s rozumem“ vydávám Výzvu všem, kteří mohou přispět k boji proti nadměrné konzumaci soli. Cílí například na školní jídelny, restaurace, výrobce potravin, ale samozřejmě i na širokou veřejnost,“ říká hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Pro představu - zarovnaná kávová lžička představuje přibližně 5 g soli. U dětí se doporučují dávky ještě mnohem nižší. Podle odhadů ovšem až 80 % kojenců v ČR dostává už v prvním roce života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí. Na slanou chuť si přitom zvykáme již v útlém věku a tento návyk dále ovlivňuje naše chuťové preference v dospělosti. Jelikož 75-80% soli přijímáme v potravinách a surovinách, které nakupujeme, hrají zde nezastupitelnou roli také výrobci potravin. Důležité je rovněž naučit se s chutěmi pracovat při přípravě pokrmů, ať již v domácnostech, restauracích nebo školních jídelnách. Výzva, kterou naleznete v příloze této tiskové zprávy, obsahuje konkrétní doporučení a podpůrné mechanismy ke snížení spotřeby soli. “Věřím, že společnými silami dosáhneme postupného snižování obsahu soli v potravinách a podpoříme zdravé návyky ve spotřebě soli u každého z nás,“ uzavírá Vladimír Valenta. Výzva Hlavního hygienika ČR Nadbytek soli je jedním ze zásadních faktorů pro vznik a rozvoj vysokého krevního tlaku a souvisejících zdravotních komplikací, jakými jsou náhlé mozkové příhody, srdeční infarkty či osteoporóza. Konkrétní příklady z ostatních zemí EU ukazují, že při spolupráci napříč celou společností je možné příjem soli v populaci postupně snižovat. Vzhledem k tomu, že současný příjem soli v České republice trojnásobně převyšuje doporučený optimální denní příjem a sůl nadměrně konzumují také děti, obracím se s výzvou k nastartování a následnému rozvoji soustavných aktivit na podporu zdraví a prevenci nemocí v oblasti snížení konzumace soli. Co pro to mohou jednotlivé subjekty udělat? Školy a školská zařízení (jídelny, bufety, automaty): - posilujte schopnosti dětí při výběru a nakládání s potravinami, včetně hodin vaření; - zařaďte do vyučovacích hodin v prvouce, chemii nebo biologii informaci o maximálním doporučeném příjmu soli 5 g denně a potravinách, které jí obsahují nejvíce; - jděte příkladem, odstraňte v jídelnách slánky ze stolů (i u dospělých strávníků); - omezte používání předpřipravených ingrediencí a směsí, vařte z čerstvých surovin; - čtěte obaly výrobků, kolik % soli obsahují, abyste nekupovali jen “drahou sůl“ (např. směsi sušené zeleniny); - nahrazujte sůl jinými přísadami, bylinkami; - kontrolujte obsah soli v potravinách nabízených dětem ve školním bufetu nebo automatu; - informujte na třídních schůzkách o tom, že jste se připojili k výzvě MZ a o rizicích nadměrného solení. Restaurace, fast-foody, provozovny hromadného stravování, jídelny ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče: - omezte obsah soli v nabízených pokrmech; - vždy aktivně nabízejte i nesolenou/méně slanou variantu; - omezte používání předpřipravených ingrediencí a směsí, vařte z čerstvých surovin;

- nahrazujte sůl jinými přísadami, bylinkami; - prezentujte, jak se snažíte sůl snižovat a jaké jsou v této oblasti vaše dlouhodobé plány; - nabízejte vedle pitné vody více variant neslazených nápojů. Výrobci potravin: - zapojte se do kampaně, podporujte snižování soli v potravinách změnou receptur; - formulujte v této oblasti vlastní závazky a staňte se tak hnacím motorem změn. Rodiny s dětmi: - věnujte čas přípravě domácích pokrmů; - vařte se svými dětmi; - vařte z čerstvých surovin; - omezte při vaření a jídle sůl, nahrazujte ji jinými přísadami, bylinkami. Každý z nás: - naučme se vyčíst obsah soli/sodíku z obalů potravin; - mysleme na svoje stravování a udělejme si čas na přípravu jídla; - nekupujme pečivo posypané solí; - v restauraci žádejme méně slaná jídla. K výzvě se připojte ZDE. Za rok budeme mít opět možnost zhodnotit, co všechno se nám v této oblasti povedlo, a naplánovat další cíle. Těším se na spolupráci! MUDr. Vladimír Valenta, Ph. D. Hlavní hygienik ČR Více informací najdete na ZDE a ZDE.


Řezník, kterého podporují živnostníci na cestě do politiky: Nestyďme se za svou rasu. Dobroserové. 25.2.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Václav Fiala Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Chtělo by se mi zvracet nad socialismem, který posílá lidi na úřad práce Rebel, který chce vést živnostníky v Senátu, klatovský řezník Pavel Havlíček, známý svojí antibabišovskou rétorikou, se tentokrát pro ParlamentníListy.cz vyjádřil k migrantské krizi a připravované halal porážce v Klatovech. Přečtěte si i o sluníčkářích, kteří podle něj „chtějí dělat dobro za každou cenu“. A své místo má samozřejmě evergreen – elektronická evidence tržeb. S kandidátem Havlíčkem v tuto chvíli jedná o podpoře Strana soukromníků i další pravicové partaje. Pojďme nejdříve k multikulturalismu a celému tomu vývoji nynější utečenecké krize... Nejdříve bych odkázal na rozhovor Muhammada Aliho alias Cassiuse Claye. Jasně řekl, že bychom se neměli stydět za svou rasu. “Já chci mít krásný černý děti s krásnou černou manželkou. Já chci mít krásné děti, které mi budou podobné, a každý inteligentní běloch chce mít s krásnou bílou manželkou nádherné bílé děti.“ Vrabec lítá s vrabcem, káně s kánětem, holub lítá s holubicí, lev spí se lvicí. Tak to prostě je. A proč se tomu bráníme? ....no a už vás za to může někdo chytit a označit, že jste xenofob, rasista... Já se pak ale musím zeptat - definujte mi, co je to xenofobie? Xenofobie je iracionální strach z neznámého. Řekněte mi, čeho neznámého se tady bojím, a navíc iracionálně, že to dotyčnému dává právo mne označit xenofobem nebo moje chování xenofobním? Nehledě na to, že xenofobní není přece nic negativního. Xenofobie je iracionální strach z neznámého. Co je na tom špatného? Takoví obviňovači si pouze myslí, že se iracionálně bojíme. Strach, kterým oni argumentují v otázce islámu však není strach, ale informovanost. Nikdo se rozhodně nebojí muslimů. Vůbec ne. Velká část společnosti už začíná být informovaná nikoliv o muslimech, ale právě o islámu. A právě muslimové jsou jeho první obětí. Víte, problém pro lidi není uprchlík, imigrant, migrant, nebo snad emigrant. Tady vedle mne má svůj obchod Vietnamec, buddhista. Chodí ke mně pro polévku i na větší nákup. Já zas nakupuji u něj; a rád. Moje dcerka si píše s Japonkou. Sestra mě chtěla v žertu oženit s černoškou, známou mého švagra a mimochodem velmi sympatickou paní ze Senegalu. Já sám jsem z poloviny Němec, z poloviny Slovan. Velmi rád bych byl Židem, protože tyto lidi nesmírně obdivuji pro jejich píli a vůli žít a uchovat si svou vlastní identitu. Kde, proboha, je vidět nějaký rasismus nebo xenofobie? Problém sám netvoří migrace či imigrace, protože ta běžně probíhá. Problém je islám, který k nám s takto masovou imigrací nekontrolovaně přichází. A ten je naprosto nekompatibilní s naší civilizací. Protiargumentem pak často bývá zpochybnění naší vlastní civilizace. A to už považuji za opravdu hloupé. Důraz je pak kladen na nárok na svobodu náboženského vyznání a její ochranu. Tady si však řekněme na rovinu, že islám není typickým náboženstvím, jak jej my vnímáme. Náboženství je soubor rozmanitých jednání, symbolů či představ vyjadřujících transcendentní zkušenost, neboli zkušenost přesahující smyslové vnímání. A právě ona transcendence je tolik důležitá v definici náboženství. Právě islám takové transcendence překračuje svým systémem světského zákona a práva. Islám je totiž komplexní ideologie řízení společnosti, stejné roviny jako demokracie. Demokracie, jak ji známe, je z řeckého demos-kratos vládou lidu a sekulárním systémem. Náboženství je striktně odděleno od světského řízení práva a zákona. Demokracie ve svém prostoru poskytuje právo na náboženské vyznání a poskytuje jeho ochranu. Islám však poskytuje prostor pro náboženství jediné, které je pak jeho jedinou doktrínou. Islám tedy vidí v demokracii svého konkurenta, jenž popírá systém islámu. Je nutné si toto uvědomit a nazývat věci konečně pravými jmény. A je možné jej reformovat? Jakékoli reformy jsou v islámu výslovně zakázány a krásně je to vidět na tezích hanafijského

madhabu neboli školy myšlení. Abú Hanífa zkráceně říká: “Alláh a jeho prorok Mohamed mají pravdu, a to potvrzenou zapsáním. Pokud bych někdy řekl něco proti tomu, ignorujte to!“ A poté však dodává zcela bez bázně a hany: “Toto je náš názor a pokud někdo přinese jiný, lepší, přijmeme jej...“ Typický příklad zacyklení - máme pravdu. Pokud někdy řekneme, že nemáme pravdu, ignorujte to. Pokud jste ignorovali sdělení “Nemáme pravdu“, zachovali jste se správně. Něco jako: za prvé: Maminka má vždycky pravdu. A za druhé: Když maminka nemá pravdu, platí bod jedna... A pokud mluvíme o islámu, ten samozřejmě není dán pouze koránem. Knihy islámu jsou navzájem provázány. Právo šaría skutečně stanoví fyzické tresty za příslušná provinění. Ať už jsou společenská nebo náboženská, ale stanovuje už konkrétní tresty jako náš zákon. A islám bez práva šaría? Sami muslimové říkají, že islám bez šaría není islám, a proto trvají na jeho zavádění. A opravdu tomu tak je, islám bez šaría není islám. A kdyby k vám tedy přišel muslim, i když jich tu ještě moc není, a poznal byste jej, tak jak byste se choval? Ale sem chodí spousty muslimů! Nakupují u mne. Nejsou z těch nějakých migračních vln, ale ti, co tu žijí. Dokonce svého času sem jeden z nich třeba chodil a bez problémů si dával párky a řízky a vepřovou se zelím. A víte, co mi vždycky odpovídal? Tady se to může, tady je to uvnitř a Alláh to nevidí. Jenže oni používají takové výmluvy. Je to jediná cesta, jak se vyhnout plnění nařízení islámu. A za takové prohřešky však islám ukládá přísné tresty a bez výjimky. Islám nemůže zlidovět, protože sám tohle chování zakazuje, a dokonce nařizuje přísné tresty fyzické. To není trest ve formě pětkrát Otčenáš. Odpadlictví je v islámu trestáno velmi přísně. Pojďme se vrátit přímo do Klatov, kde by podle informací, které máme, měla být halal porážka... V objektu bývalého masokombinátu bývala svého času ještě zpracovna zvěřiny, kterou si pronajala jiná společnost, než je vlastník toho objektu. Tam v tom prostoru to zůstalo v podstatě nedotčené, je to uzpůsobeno ke zpracování masa. A současný majitel usiluje o zřízení halal porážky. U těchto porážek se ale musíme zastavit, protože každý diskutér neznalý věci okamžitě namítne, že košer porážky jsou v podstatě totéž. Nikoliv. Nejsou. V islámu existují věci přísně zakázané a věci povolené a věci tolerované. Halal je jídlo povolené, požehnané. Pravidla halal porážky jsou v islámu daleko benevolentnější, než je tomu u kosher porážky. Taková porážka však musí být umožněna výjimkou ze zákona, protože zákon u nás tento způsob porážky přímo zakazuje. Zákon u nás nařizuje před porážkou zvíře omráčit, uvést do bezvědomí. Jestliže jsme schopni dávat výjimky z takového zákona, proč bychom neměli být schopni dávat výjimky z trestního zákona? A dávat výjimky někomu, že smí zavraždit bližního svého? Vždyť to je absurdní! Jistě stojí za zmínku počet porážek halal a kosher v roce 2014 v naší republice. U halal to bylo přes 98 000 porážek, u kosher něco přes 1200. Skot, ovce a jehňata jsou ve stovkách a nejvíce je brojlerů - těch je přes 96 tisíc. To je u halal porážek. U kosher je nulový počet skotu a ovcí a jsou jen brojleři a něco málo krůt. Ze svého pohledu vám každopádně musím říci, že halal porážka není žádná legrace a že to není nic humánního. Jak se s tím tedy podle vás “popasují“ zelení , ochránci přírody a další sluníčkáři? Vždyť ti bojují za ekologii, proti týrání zvířátek. A teď tohle? Nevím, jak bych definoval ty takzvané sluníčkáře jinak. Ten termín úplně nevystihuje jejich podstatu. Domnívám se, že to jsou lidé, kteří zkratkovitě cítí, že by měli konat dobro, tedy takoví dobroserové. To jsou lidé, kteří si usmyslí nebo vymyslí nějaké dobro a to dobro chtějí všem kolem vnutit; a klidně i

násilím. V tom jsou si velmi blízcí s levičáky všech barev. Takoví dobrotrusové jsou schopni vás i třeba zabít, aby vám vnutili své vnímání dobra. Pokud oni cítí, že to, co chtějí, je dobré (a v jádru to samozřejmě nemusí být nutně zlá myšlenka), nedokáží pracovat s vědomím, že někdo jiný si přeje zase jiné dobro. Pro každého z nás je však dobrem něco jiného. Dobro spatřujeme každý v něčem jiném. Ovšem ve svém zkratkovitém uvažování považují toho, kdo nechce jejich dobro, za někoho, kdo chce zlo. A v ten moment cítí legitimitu vás označit i zničit, protože představujete zlo. Pokud nesouhlasíte s jejich názorem, jste velmi rychle a velmi snadno označen za fašistu, nacistu, pejorativně za xenofoba. Nechtějí vidět realitu, nechtějí vidět svět takový, jakým je, a podvědomě se snaží realitu vytěsnit doufajíce, že nepříjemné tím ze světa zmizí. A pojďme na jinou “sortu“. Jak se vyvíjí vaše vztahy s Andrejem Babišem? Měli jste tu nějakou návštěvu třeba z Kosteleckých uzenin? (smích) Ne ne, žádnou návštěvu jsem tady už z Kostelce neměl, byť pan generální ředitel Hanuš onehdy při mé návštěvě sliboval, že se přijede podívat a jistě přiveze nějakou pro mne zajímavou nabídku. Takže nepřijel a nepřivezl. Ostatně, já bych ani žádnou nabídku, byť desetkrát zajímavou, od něj nepřijal a deklaroval jsem to již dávno před tím... Nevidím důvod, proč by mi Babišova fabrika měla nabízet nějaké zvláštní zajímavé podmínky. Jestliže sídlí ode mne přes tři čtvrtě republiky a ví, že pro mne má bojkot jasnou politickou rovinu, ze které jsem řekl panu Hanušovi, že nehodlám ustoupit a není ani prostor pro jakékoli nabídky. Co jako malý živnostník říkáte registračním pokladnám, tomu, že jsou všichni živnostníci označováni za zloděje?Jaký máte názor na to, že podnikatelé a živnostníci jsou dehonestováni, házeni do jednoho pytle - podílí se na tom podle vás i Andrej Babiš? Samozřejmě, že podílí! Systém elektronické evidence tržeb nikdy nepovede k deklarovanému cíli a nikdy k němu ani nemůže vést. Z jednoho prostého důvodu. Vzájemná lidská interakce je nejvyšší možnou formou regulace lidských vztahů. Ale pojďme trochu zauvažovat, jak bude společnost vzájemně reagovat. Babišovo ANO v tuhle dobu preferuje dejme tomu 25 procent voličů podle průzkumů, kterým sice nevěřím; ale budiž, uvedeme něco přes 20 procent. Dalších zhruba 20 procent preferuje sociální demokracii. Něco polykají ostatní strany. Můžeme v klidu říci, že 50 procent lidí koalici prostě nevolilo a vadí jim socialistická vláda. Kolik z těchto padesáti procent voličů bude právě “na just“ Babišovi požadovat nemarkování nákupu v obchodě či útraty v hospodě? Žádný zákon nedokáže takovým lidem zakázat spolupráci. A jak už jsem mnohokráte řekl, 15 procent HDP šedé ekonomiky v České republice je skvělých a v rámci EU patří k tomu lepšímu průměru. Je dosahováno tak dobrého čísla jen a pouze dobrou disciplínou daňových plátců? Tak co si vlastně myslí Babiš a spol.? Inu, je potřeba systém hlavně prodat. Nezapoměňte, jde o miliardy. Takže oněch patnáct procent HDP označíme za katastrofu, abychom proti ní mohli bojovat, že? A máme prodáno, viz Agrokor v Chorvatsku. U nás to není Agrokor, u nás máme Agrofert... Žádný zákon nemůže lidi donutit, aby vzájemně nespolupracovali a nehledali cesty, jak se pomstít Babišovi a hledat cesty k obcházení. A nikdy není dost kontrol, aby byly schopné kontrolovat všechny. Jediným výsledkem budou miliardové kšefty tam, kam nikdo nevidíme, a zaplatit je budeme muset my všichni společně. Dalším důsledkem pak bude likvidace těch nejmenších, kteří si skutečně vydělávají na živobytí kolem té desítky tisíc. Živí se sami a vydělávají si tolik, co třeba prodavačky anebo dělníci. A ani jim tedy daňová povinnost nevzniká. A z čeho pak si mají uplatnit slevu na dani pět tisíc? A když navíc systém přijde v těch nejjednodušších variantách na cca dvacet tisíc plus náklady na provoz kolem tisícikoruny měsíčně? Chápete? Jediným hmatatelným důsledkem budou lidi na úřadu práce, následně bez důchodu a miliardy v kapse spřátelených firem... Chtělo by se mi zvracet nad takovou sociální demokracií a narovnáváním podnikatelského prostředí. Vám ne? ....a není to tedy jakási forma rebélie. Slovy “Nedávejte mi ten doklad“?

Ano! Samozřejmě, že je. Půlka voličů jej zbožňuje a kvičí hurá, klepneme je přes prsty. Je jim jedno, koho a jak, ale klepnou. Druhá polovina bude hledat cesty kolem a najde je. Jako vždy při jakýchkoli zákazech a příkazech. Víte, ono pro ty živnostníky to “bez papíru“ není až tak levnější. Při prodeji zákazníkovi bez dokladu DPH neodvede, ale také od zákazníka nevybere. A přitom DPH už zaplatil při nákupu zboží a materiálu svému dodavateli. Na vstupu zboží zaplatí daň neboli DPH svému dodavateli. Takže on nenakoupil za stovku a prodá za sto padesát; ale on nakoupil za stovku, musel zaplatit 121 korunu svému dodavateli a jeho dodavatel těch 21 korun odevzdal státu. Takže živnostník musí těch 21 korun od zákazníka opět vybrat. Navíc. Kromě své marže, svého hrubého zisku. Pokud je nevybere, udělá slevu, tak přichází o oněch 21 procent, které zaplatil na vstupu. Znovu - používaná argumentace je účelová lež a manipulace. A ani Babiš není idiot. On je jistě inteligentní člověk a sám velmi dobře ví, že žádná elektronická evidence tržeb fungovat nebude. Z jednoho prostého důvodu. V padesáti procentech voličstva je určitá část, která ho nemá ráda. Ne, že jim je lhostejný, ale doslova ho nemá ráda a bude mu chtít touto cestou škodit. A lidi se prostě přesunou do té šedé ekonomiky. Víme, že už děti jdou cestou nejmenšího odporu. A EET cítí lidé jako velký odpor. A proto bude obcházena. Víte, stát nám sebere 70 až 75 procent všeho, co si vyděláme. Cestou nejsou restrikce, ale naopak uvolnění prostředí... Jinak jdou lidé cestou menšího odporu. Najdou se systémy, jak to obcházet. A existují cesty již teď. Ale Andreje Babiše stále berou jeho voliči jako “svého“ tribuna lidu... Je to velmi snadno vysvětlitelné složitostí daňového systému. Zaměstnanec platí odvody na sociální pojištění z hrubé mzdy devět procent, jestli se nemýlím. A živnostník ale platí 29 procent z poloviny vyměřovacího základu. Proč? Proč neplatí také 9 procent, ale z celého vyměřovacího základu, tedy z hrubého příjmu? Proč to není stejné? Já vím, namítnete mi, že v odvodové části je i platba zaměstnavatele za zaměstnance. Ano, ale pak je potřeba takovou platbu započítat i na příjmové straně a ne jen výdajové. Pak ovšem OSVČ musí i z tohoto navýšení příjmu zaplatit oněch 29 procent. Nevolám ale po tom, aby se zaměstnancům zdražil život. Naopak. Mělo by se všem snížit. Stát už tu vybírá daně podle výše svých potřeb, snaží se vybírat čím dál tím více peněz od svých obyvatel proto, že jich čím dál tím víc utrácí. Tedy stát vybírá tolik, kolik utratil. Ale mělo by to být obráceně. Stát by měl utrácet pouze tolik, kolik vybere. Ale věřte mi, živnostníci nebudou věčně těmi ovcemi na porážku. Půjdeme směrem k politice a budeme usilovat o vliv, budeme usilovat o to, abychom byli více slyšeni a viděni. A začneme letošními senátnímu volbami, ve kterých jsem rozhodnut kandidovat na post senátora v plzeňském obvodu č.7. A mnoho živnostníků se už připojilo s podporou, protože chtějí mít konečně svého zástupce... A co je stát? Je to instituce, kterou si zřizujeme. Kterou jsme si zřídili pro správu věcí veřejných. A pouze jednou za čtyři roky obměňujeme lidi, kteří to mají zúřadovat. Lidi, kteří řídí stát. A oni utrácí peníze, které už nejsme schopni vydělat, které jsme ještě nevydělali. A utrácí je půjčkami. Takto vedou stát ti šikovní, kteří chtěli vystřídat “nemehla“. Když se podíváte na obrovský nárůst dotací pro koncern Agrofert, tak vám musí být jasné, že elektronická evidence tržeb ani nemá vést k navýšení výběru daní, ale má splnit, domnívám se, úplně jiné cíle. A přemýšlejme jaké. Může to být utracení peněz někam za tento strašně drahý systém. A je jedno, jestli ty peníze utratí stát, nebo živnostníci. Utratí je obě strany. Jsem zvědavý, kdo se na těch miliardách bude živit. A dále jsem přesvědčen, že dopadem budou eliminováni hlavně konkurenti právě koncernu Agrofert. Dovedete si představit, že by se Andrej Babiš stal premiérem nebo prezidentem? Proboha, já si to radši nepředstavuji. Musíme udělat všechno proto, aby se to nestalo. Představa něčeho takového je pro mne mimo rámec jakéhokoliv vnímání a chápání. On by jistě chtěl být premiérem. Nemyslím, že by chtěl být prezidentem. Protože prezident je bez pravomocí, je bezzubý.

A Babiš, to je žralok, oligarcha, on potřebuje být buď ministrem financí, nebo premiérem. Celá politická firma ANO byla založena proto, aby jej vynesla do pozice ministra nebo ministerského předsedy, aby si mohl pohlídat své dotační tituly. Dotace, dotace a zase dotace. A žádná pokladna na světě, kromě státní, není tak velká, aby uspokojila takové žraloky. Samozřejmě jde i o evropské dotace. Vzpomeňte si, že ještě nedávno byl proti žalobě ohledně uprchlíků, že by nám to mohlo uškodit v čerpání peněz... A není to tak dávno. Po jisté době zjistí, že budou volby a je potřeba zase přehodit na chvíli kormidlo - však se o tom v Bruselu nedozví, ne? Chce chránit zemi a bránit zemi proti migrantům - a armáda a zavřít hranice... To je jeho současná rétorika. Proč? Zjistil, že ve společnosti je velmi protiimigrantská nálada. Jen musím připomenout, že to není nálada protiimigrantská, ale protiislámská. To jen za protiislámskou si vysloužíte nadávky o rasismu a náckovství a je vám vsouváno, že chcete vraždit lidi. Přesně v duchu sluníčkaření - dobrotrusení... I když je takové obvinění pitomost.


VLS: Lesníci letos čekají další zhoršení kůrovcové kalamity 1.3.2016


zpět Lesnicko-dřevařská komora ČR, která je součástí Agrární komory ČR, vydala v pondělí tiskovou zprávu o evidenci výskytu lesních škodlivých činitelů v roce 2015. Podle ní v průběhu roku 2015 došlo vlivem působení nepříznivých faktorů, především pak extrémního vývoje počasí, k zřetelnému zhoršení stavu lesa a situace v ochraně lesa. Uvedené se prokázalo také prostřednictvím evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2015, doručená Lesní ochrannou službou z rozlohy cca 65 % výměry lesů v Česku, vykázala celkem 4,5 mil. m3 nahodilých těžeb. Dopočet na celkovou rozlohu lesa, který přes svá omezení nejlépe charakterizuje obecnou situaci, představuje číslo téměř 7 mil. m3. To znamená, že cca 50 % z celkových těžeb bylo provedeno v kategorii těžeb nahodilých! Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví za rok 2015 se ve srovnání s rokem 2014 zvýšil o 50% na přibližně 1,5 mil m3, a reprezentuje více než 2 mil. m3 za celou republiku (nezanedbatelné množství doposud zůstává nezpracováno v porostech). Stejně tak došlo meziročně k nárůstu objemu polomů (také o cca polovinu). Vzhledemk pokračujícímu velmi nepříznivému vývoji povětrnostní situace lze proto v letošním roce očekávat další zhoršení kůrovcové situace, které se již výrazněji projeví i ve vyšších polohách (pokud nenastane obrat v podobě vlhké a studené vegetační sezóny, který je z hlediska ochrany lesa nesmírně žádoucí, avšak klimatologové jej prozatím nepředpokládají). Vážnost situace dokreslují i mapy, které agrární komora zveřejnila. Z nich je patrné, že kalamitou je dnes ohroženo již nejenom území severní Moravy a Slezska. Mapy nahodilých těžeb 2015 “Tlumení přemnoženého podkorního hmyzu na smrku bude v letošním roce vyžadovat ze strany vlastníků lesů i ostatních lesnických subjektů mimořádné úsilí, které by mělo být v maximální možné míře podpořeno státními institucemi. Situaci bude přitom komplikovat skutečnost, že rovněž u dalších dřevin došlo v minulém roce k prudkému zhoršení zdravotního stavu, a to zejména u borovice,“ uvedla Andrea Pondělíčková z předsednictva lesnicko-dřevařské komory.

V souvislosti s očekávanými rozsáhlými kůrovcovými těžbami hrozí České republice v roce 2016 mimořádná krize trhu s dřívím, na kterém je už druhého pololetí roku 2015 stoupající přetlak nabídky smrkových sortimentů, a to zejména u méně kvalitní kulatiny a vlákniny. Velmi podobná situace je očekávána v Rakousku a SRN. Předpokládané masivní kůrovcové těžby uvedou v příštích měsících na trh takový objem smrkového dříví, že hrozí až jeho neprodejnost. “Agrární komora vyzývá všechny zainteresované subjekty v lesnicko-dřevařském sektoru, zejména pak ministerstvo zemědělství a ostatní státní instituce, aby připravily krizové scénáře řešící jak ochranu a asanaci lesních porostů, tak i co možná ekonomicky nejefektivnější zpracování napadené dřevní hmoty,“ uvedl prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman a zdůraznil, že: “Agrární komora je připravena účastnit se práce na scénářích i jejich realizaci, a to prostřednictvím své Lesnicko-dřevařské komory, která v této problematice již připravila první návrhy konkrétních opatření.“


Pestrý svět Treska na sedm způsobů 2.3.2016

Pestrý svět str. 29 Pestré vaření

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Treska s bylinkovou krustou Rozpis na 4 porce: • 5 plátků toastového chleba • 1 bio citron • svazek bylinek (např. rozmarýn, tymián, hladkolistá petrželka, kerblík) • 130 g másla • sůl • čerstvě mletý barevný pepř • 600 g brambor • 2 lžíce olivového oleje • celý kmín • 700 g chlazené tresky • 3 stroužky česneku • 2 cibule • 1 chilli paprička • 100 g anglické slaniny vcelku • 1 lžička slunečnicového oleje • 400 g mražených fazolových lusků 1. Z plátků chleba odkrojíme kůrky. Střídky nakrájíme na kostičky a rozmixujeme najemno. Citron zavíme kůry. Omyté bylinky nasekáme nadrobno a promixujeme s chlebovou střídkou, citronovou kůrou, 100 g másla nakrájeného na kousky, solí a pepřem. 2. Oloupané a omyté brambory osušíme a nakrájíme na plátky. V pánvi rozehřejeme olivový olej. Přidáme brambory, kmín, sůl a pepř a pozvolna opékáme z obou stran dozlatova. Citron, ze kterého jsme odkrojili kůru, rozkrájíme na kolečka. 3. Tresku omyjeme, osušíme a rozkrájíme na čtyři stejně velké kousky. Plátky citronů rozložíme na dno zapékací mísy. Přidáme zbylé máslo a nakonec tresku. Jednotlivé kousky ryby osolíme, opepříme a potřeme připravenou bylinkovou směsí. Pečeme ve vyhřáté troubě při 220 °C asi 20 minut. 4. Česnek a cibuli oloupeme, česnek pokrájíme na plátky a cibuli nadrobno. Chilli papričku očistíme a nakrájíme na kolečka, slaninu na kostičky. V pánvi rozpálíme slunečnicový olej a orestujeme na něm slaninu. Pak přidáme cibuli s česnekem a chilli a restujeme asi 5 minut. Nakonec vmícháme fazolky a krátce prohřejeme. Rybí závitky na zelenině Rozpis na 4 porce: • 1 mrkev • 1 pórku • 800 g tresky • sůl • čerstvě mletý barevný pepř • 4 snítky tymiánu • šťáva z 1 citronu • 2 lžíce olivového oleje + na zakápnutí • 2 velké barevné papriky • 1 cuketa • 1 cibule • 2 stroužky česneku • 100 g černých oliv 1. Mrkev a pórek očistíme a nakrájíme na proužky. Tresku očistíme a rozkrájíme na osm kousků. Osolíme je, opepříme, posypeme tymiánem a zakápneme citronovou šťávou. 2. Na okraj každého kousku masa položíme proužky zeleniny a stočíme do závitku. Upevníme provázkem a hotové závitky vaříme pozvolna v osolené vodě asi 10 minut. Pak je zakápneme olejem a udržujeme v teple. 3. Papriku, cuketu, cibuli a česnek očistíme a nakrájíme na kousky.

V hrnci rozpálíme olej a zeleninu restujeme asi pět minut. Nakonec vmícháme olivy, sůl a pepř. Zeleninu podáváme s rybími závitky. Treska s fenyklem a červeným zelím Rozpis na 4 porce: • 800 g tresky • sůl • čerstvě mletý barevný pepř • 5 lžic olivového oleje • nastrouhaná kůra a šťáva ze 2 bio citronů • 3 bulvy fenyklu • 4 snítky čerstvého tymiánu • 100 ml bílého vína • 1 hlávky červeného zelí • 1 velká červená cibule • 2 červené papriky 1. Tresku očistíme, nakrájíme na čtyři stejně velké kousky, posypeme solí a pepřem. V pánvi rozehřejeme dvě lžíce oleje a pozvolna opečeme kousky ryby z obou stran, podle potřeby je podlijeme trochou vody. Nakonec maso posypeme citronovou kůrou, vyjmeme z pánve a udržujeme v teple. 2. Fenykly očistíme, osolíme, opepříme a posypeme tymiánem. Vložíme je do pánve a na výpeku z ryby opečeme z obou stran dozlatova. Pak přilijeme víno a dusíme asi osm minut. 3. Zelí, cibuli a papriku očistíme, nakrájíme nadrobno, osolíme a opepříme. Promícháme s citronovou šťávou a zbylým olejem. Salát rozdělíme na talíře a doplníme treskou a fenyklem. Lehká polévka s krevetami Rozpis na 4 porce: • 2 střední mrkve • 4 stonky řapíkatého celeru • 1 pórku • 2 kořenové petržele • 1 cibule • 3 stroužky česneku • 4 snítky hladkolisté petrželky • 4 snítky kerblíku • 300 g tresky • 2 lžíce olivového oleje • 1 200 ml zeleninového vývaru • 8 tygřích krevet • sůl • čerstvě mletý barevný pepř 1. Mrkev, řapíkatý celer, pórek, kořenovou petržel, cibuli a česnek očistíme a vše pokrájíme na menší kousky. Petrželku a kerblík omyjeme, osušíme a nasekáme nahrubo. 2. Tresku očistíme a překrájíme na kousky. V hrnci rozehřejeme olej a orestujeme na něm kousky zeleniny. Přilijeme vývar, přivedeme k varu a na mírném stupni vaříme pět minut. 3. Poté do hrnce vložíme krevety s tresčím masem a pozvolna vaříme ještě 15 minut. Nakonec do polévky přidáme bylinky a dochutíme solí a pepřem. Hotovou polévku podáváme např. s krutony. Treska v kabátku z listového těsta Rozpis na 8 kousků: • 1 cibule • 2 stroužky česneku • 1 lžíce olivového oleje • 400 g baby špenátu • sůl • čerstvě mletý barevný pepř • 400 g tresky • 2 rajčata • 2 pláty rozváleného listového těsta (po 275 g) • strouhanka na posypání • 1 vejce na potření • sezamová semínka na posypání 1. Cibuli a česnek oloupeme a nakrájíme nadrobno. V pánvi na oleji necháme zesklovatět cibuli s česnekem. Pak vmícháme omytý špenát a odstavíme. Dochutíme solí a pepřem. 2. Tresku očistíme a rozkrájíme na osm stejně velkých kousků. Osolíme je a opepříme. Rajčata omyjeme a nakrájíme na silnější plátky. 3. Oba pláty těsta rozbalíme a rozkrájíme na osm částí. Každý kousek lehce posypeme strouhankou a dáme na ně kousky ryby. Navrch položíme plátek rajčete a část špenátové směsi. Zbylé kousky těsta poklademe navrch a okraje lehce přitlačíme k sobě. 4. Tresky v kabátku přendáme na plech s pečicím papírem. Potřeme je rozšlehaným vejcem a posypeme sezamem. Pečeme ve vyhřáté troubě při 200 °C asi 20 minut. Upečenou rybu v těstě můžeme podávat např. se zakysanou smetanou a rajčátky. Filé na rajčatech Rozpis na 6 porcí: • 900 g tresky • 1 citronu • sůl • čerstvě mletý barevný pepř • 250 g cherry rajčátek • 1 mrkev • 1 cibule • 2 stroužky česneku • 2 stonky řapíkatého celeru • 2 lžíce olivového oleje • 400 g sterilovaných loupaných rajčat • 4 snítky tymiánu • 1 lžíce krupicového cukru • lístky čerstvé bazalky 1. Tresku očistíme a rozkrájíme na šest kousků. Zakápneme je šťávou z citronu, posypeme solí a pepřem. Rajčátka omyjeme a překrojíme na poloviny. Mrkev, cibuli, česnek a řapíkatý celer očistíme a vše nakrájíme nadrobno. 2. V hrnci nebo velké pánvi rozehřejeme olej a orestujeme na něm pokrájenou zeleninu (kromě cherry rajčátek). Přidáme sterilovaná rajčata, zalijeme 100 ml vody a dochutíme solí, pepřem, tymiánem a cukrem. Vaříme na mírném stupni asi 15 minut. Nakonec vmícháme bazalku. 3. Na rajčatovou omáčku položíme kousky tresky a pečeme ve vyhřáté troubě při 190 °C asi 20 minut. Pět minut před koncem pečení přidáme i cherry rajčátka. Filé na rajčatech můžeme podávat např. s kuskusem.

Rybí kuličky se salátem Rozpis na 4 porce: • 150 g brambor • sůl • 500 g tresky • 2 jarní cibulky • 4 snítky hladkolisté petrželky • čerstvě mletý barevný pepř • strouhanka na obalení • 4 lžíce ovesných vloček • 2 vejce • rostlinný olej na smažení • 2 hrsti rukoly • 1 granátové jablko 1. Brambory oloupeme, nakrájíme na kostky a uvaříme v osolené vodě doměkka. Scedíme je a rozšťoucháme. Tresku očistíme, rozkrájíme na menší kousky a rozmixujeme. 2. V míse promícháme šťouchané brambory s rybí hmotou, najemno nakrájenou jarní cibulkou, petrželkou, solí a pepřem. Poté vytvarujeme kuličky velké asi jako vlašský ořech. 3. Strouhanku promícháme s ovesnými vločkami, vejce rozšleháme. Rybí kuličky obalíme nejdříve ve vejcích a potom ve strouhance. Pak je smažíme dozlatova v pánvi na oleji. Dáme je na papírový ubrousek a necháme okapat přebytečný tuk. Smažené rybí kuličky podáváme s rukolou a vyloupanými semínky z granátového jablka. *** Rozbalte to v kuchyni! Koktejly jako z Kuby Když dostanete chuť na nějaký lahodný míchaný nápoj, třeba proslulé Daiquiri, nemusíte vůbec opouštět teplo domova. Stačí mít po ruce špičkový kubánský rum Havana Club 3 Anos. Zraje tři roky v sudech ze dřeva bílého dubu, v nichž získává unikátní zlatavou barvu a především vynikající chuť. Doporučená cena: 419 Kč. Paštikové variace Paštiky Hamé rozšiřují škálu svých příchutí. Milovníky ostrých jídel jistě potěší varianta s papričkami jalapeno, ale kdo dává přednost tradičnějším chutím, může sáhnout po paštice s alpskými bylinkami, zvěřinou nebo pečeným. Praktické masem. a znovu uzavíratelné 100g balení stojí 24,90 Kč. Z krtka je teď krteček Oblíbený dezert se dočkal nového ‚sourozence‘ – Mini Krtkova dortu, z něhož můžete připravit zákusky ve stylu cupcakes. Balení obsahuje směs na přípravu dezertu, čokoládové vločky na ozdobu a 10 papírových košíčků, ve kterých se dortíky pečou. Doporučená cena: 69,90 Kč. Horký nápoj s vůní bylin Heřmánek a šípek mají nejen léčivou sílu, ale také příjemnou mj chuť. Obou zmiňovaných předností využívá sirup Jupí heřmánek & šípek, který chutná nejlépe coby horký nápoj. Stejně jako ostatní sirupy z této řady neobsahuje žádná umělá barviva a sladidla. Koupíte ho za doporučenou cenu 34,90 Kč. PŘÍŠTĚ se už začneme připravovat na Velikonoce. Upečeme si SLADKÉ SVÁTEČNÍ DOBROTY, např. velikonoční mandlový dort. Foto popis| Doba přípravy: 35 minut 1225 kJ/293 kcal, 250 Kč* Foto popis| Doba přípravy: 30 minut 985 kJ/235 kcal, 220 Kč* Foto popis| Doba přípravy: 35 minut 725 kJ/173 kcal, 150 Kč*

praha.iDNES.cz Muž prodával v Sapě podezřelé maso, v mrazáku měl i nevyčištěná střeva 29.2.2016

praha.iDNES.cz str. 0 Praha / Praha - zprávy iDNES.cz, Michaela Bůnová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nelegálního prodejce masa odhalili policisté ve velkotržnici Sapa v pražské Libuši. Upoutal je tím, že své zboží prodával přímo z dodávky. Další čtyři tuny masa měl uskladněné v nedalekém Vestci.

Veterináři tam našli v mrazácích i balíky kostí, uší, nebo nevyčištěných vepřových střev. „Kriminalisté odhalili případ nelegální manipulace a následného prodeje masa, vnitřností a dalších živočišných produktů v areálu tržnice v Libuši,“ potvrdil policejní mluvčí Jan Daněk. Muže si policisté všimli na ulici v areálu tržnice, kde maso prodával přímo z nákladového prostoru své dodávky. Policistům to přišlo podezřelé, proto obchodníka několik dnů sledovali. Zjistili, že ve firmě v obci Vestec u Prahy skladuje asi čtyři tuny masa neznámého původu, které dodává obchodům v libušské tržnici a distribuuje ho i jinde. „Při kontrole byly v několika chladících a mrazících zařízeních nalezeny více než čtyři tuny neoznačených živočišných produktů - maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla, ale také například z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva,“ popsal mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Část z nich vypadala, že byla opakovaně zmrazována, což představuje riziko pro zdraví. Některé produkty pak byly nastříkány modrou barvou. „Státní veterinární správa vydala písemný zákaz uvádět čtyři tuny živočišných produktů do oběhu. Budou zlikvidovány na náklad kontrolovaných osob,“ dodal Pejchal. Maso v Sapě už není Z oběhu pak bylo staženo dalších dvě stě kilogramů masa, jehož původ nedokázali vysvětlit provozovatelé tří prodejen v Sapě. Jednalo se o vepřové maso, vnitřnosti, kosti, kůže a drůbeží maso. Vše již bylo zlikvidováno. Provozovatelé porušili zákon o potravinách tím, že uváděli do oběhu výrobky neznámého původu. Tím, že manipulovali s živočišnými produkty bez registrace u Státní veterinární správy a nezajistili při nakládání s nimi požadované hygienické podmínky, porušili zákon o veterinární péči. O sankci rozhodne správní řízení.

URL| http://praha.idnes.cz/nelegalni-prodej....aspx?c=A160229_110146_praha-zpravy_nub

Právo Prodával podezřelé maso z dodávky Právo str. 11 Praha - Střední Čechy (sts) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

1.3.2016

zpět Pražští kriminalisté si v areálu tržnice Sapa v Libuši všimli muže, který přímo na ulici prodával maso z kufru dodávky. „To se jim zdálo podezřelé, proto se ho rozhodli monitorovat. Po několikadenním pozorování zjistili, že má v místě bydliště ve Vestci uskladněny přibližně čtyři tuny masa neznámého původu, které pak vozí do obchodů v libušské tržnici a také ho různě distribuuje,“ komentoval mluvčí pražské policie Jan Daněk. Kriminalisté se obrátili na pracovníky Státní veterinární správy (SVS). „Při kontrole byly v několika chladicích a mrazicích zařízeních nalezeny více než čtyři tuny neoznačených živočišných produktů – maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla, ale i nevyčištěná vepřová střeva,“ popsal nález mluvčí SVS Petr Pejchal. „Část z nich jevila známky smyslových změn, maso mělo netypickou barvu a bylo pokryto většími krystalky ledu, svědčícími o jeho opakovaném zmrazování, což představuje riziko pro veřejné zdraví. Suroviny byly znehodnoceny nastříkáním modré barvy,“ doplnil mluvčí SVS.

Regionální mutace| Právo - Praha - střední Čechy

prazskypatriot.cz Fotogalerie: Festival otrlého spotřebitele, nelegální ochod s masem a vnitřnostmi v tržnici 29.2.2016

prazskypatriot.cz str. 0 Pražské krimi red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pražští kriminalisté z týmu Regulátor, kteří se zabývají problematikou trestné činnosti páchané v areálu tržnice v Libuši, odhalili případ nelegální manipulace a následného prodeje masa, vnitřností a dalších živočišných produktů. Kriminalisté si v areálu tržnice Sapa všimli muže, který přímo na ulici prodával maso z nákladového prostoru dodávkového vozu.To se jim zdálo podezřelé, proto se ho rozhodli monitorovat. Po několika dnech zjistili, že má v místě svého bydliště v nedaleké obci Vestec uskladněny přibližně čtyři tuny masa neznámého původu, které pak vozí do obchodů v libušské tržnici a také ho různě distribuuje. „Vzhledem k tomu, že popsané jednání nenaplňuje podstatu žádného trestného činu, kriminalisté kontaktovali pracovníky Státní veterinární správy a případ jim předali do jejich kompetence,“ sdělil mluvčí pražské policie Jan Daněk.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/fotogaler...-ochod-s-masem-a-vnitrnostmi-v-trznici/

Prima Hlavní hygienik vyzval k omezení soli 24.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Hlavní hygienik vyzval k omezení soli, kterou denně jíme. Udeřil na školy, výrobce potravin i restaurace. Všechny vyzývá, aby lidem nepodávali tak slaná jídla. Někteří větší výrobci dokonce už v minulosti po výzvě Potravinářské komory snížili výskyt soli v polotovarech, jako jsou například polévky, omáčky a podobně. V Česku spotřebujeme soli třikrát víc, než je doporučená denní dávka. Víc Filipa Šebová. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------V Česku moc solíme. V průměru každý spotřebujeme nevědomky až 16 gramů soli denně. Doporučení Světové zdravotnické organizace je ale gramů 5. Alarmující je, že na soli jsou závislé už i malé děti. Na této základní škole před časem sůl v jídle omezili. žák ZŠ Milady Horáková, Hradec Králové -------------------Není to moc jako znát, že se tady přestalo solit. žák ZŠ Milady Horáková, Hradec Králové -------------------Je to na nic, víc mně chutnaj víc osolený jídla.

žákyně ZŠ Milady Horáková, Hradec Králové -------------------Nějaká jídla jsou dobrá klidně i bez té soli, ale něco se fakt bez té soli vůbec, ale vůbec nedá jíst. My doma solíme skoro extrémně, takže je to hodně znát. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Škola má i bufet. Ani tam se děti jídla s vyšším výskytem soli nedočkají. Jakou potravinu jste třeba z bufetu vyřadili? Ondřej FAJFR, ředitel ZŠ Milady Horáková, Hradec Králové -------------------Třeba párky v rohlíku. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Hlavní hygienik tak vyzval školky, školy, restaurace, fastfoody, kantýny, jídelny ve zdravotnických i sociálních zařízeních a taky výrobce potravin - přestaňte tolik solit, stačí málo. Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR -------------------Bychom chtěli, aby se zapojili všichni ti, kteří mohou spotřebu soli v České republice ovlivnit. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Někteří restauratéři v tom ale vidí problém. Olga HOŘINKOVÁ, majitelka restaurace, Karlovy Vary -------------------A jak já těm chlapům asi vysvětlím nebo neosolím jídlo, tak mě prostě poženou a zejtra nepřijdou. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------V minulosti se už připojili největší výrobci polotovarů. Jiří BRÁT, Potravinářská komora ČR -------------------Byla uzavřena dobrovolná dohoda čtyřech velkých firem na to, aby se snižovalo sůl v dehydratovaných výrobcích. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Příliš mnoho soli mají masné výrobky, tedy uzeniny, párky, šunka, taky sýry, různá dochucovadla, sáčkové polévky nebo omáčky a různé další. Přitom sůl se dá jednoduše nahradit. Miloslava VAMPOLOVÁ, vedoucí školní jídelny, ZŠ Milady Horákové, Hradec Králové -------------------Jsme začali používat bylinky, hodně bylinek. Nejmarkantnější je například v polívkách, kdy například libeček voní stejně jako magi a vlastně ten pocit tý vůně už nahrazuje částečně tu sůl. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Jaký je obsah soli v potravinách, zatím výrobci nemusejí uvádět. Tento údaj ale od poloviny prosince bude povinný, a tak se to všichni z obalu dozvíme. Krajské štáby a Filipa Šebová, Prima FTV.

reflex.cz

Jak se žije bez masa, mléka a vajec anebo Veganství nemusí být jen póza 27.2.2016

reflex.cz str. 0 Jídlo a pití

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vzdát se všech živočišných produktů může leckomu připadat extrémní. Není to legrace, ale je to lehčí, než se na první pohled zdá. Chce to silnou motivaci a velmi kreativní přístup k jídlu. A období půstu je dobrou příležitostí pro krátkodobý veganský experiment. Od Popeleční středy až do velikonočních svátků je ten správný čas, kdy odlehčit tělu. Náš metabolismus je tak historicky nastavený: zásoby na zimu už jsou spotřebované, teď je třeba vyžít z toho, co zbylo v sýpce. A mnoho toho není, takže přichází půst. Půst není třeba vnímat nijak extrémně, prostě se jen vzdáme všeho „zbytného“ nebo toho, co tělo obtížněji tráví. Logicky se nabízí maso. Zkuste k němu na seznam zapovězených surovin přidat i všechny živočišné výrobky, tedy vše z mléka, a také vejce. Třeba po pár dnech zjistíte, že je vám po těle o něco lépe. Třeba… Třeba taky ne, ale za zkoušku to stojí. Můj krátkodobý veganský experiment mě například v kuchyni přiměl k nečekané kreativitě. I to je přínos. Najít správný argument Otevřeně přiznávám, že etické důvody veganství nijak neprožívám, řada zvířat se požírá navzájem, proč by měl být člověk z tohoto řetězce uměle vyčleněn. Pokud ale někomu maso vysloveně nechutná nebo mu po tvarohu naskakují rudé fleky po těle, je to argument. Tím chci říct jen to, že je docela jedno, co vás na cestu různých potravinových omezení přivede, podstatné je, aby vám skladba jídla dělala dobře. Na veganství je sympatické, že vás automaticky přiměje zvýšit konzumaci zeleniny. A také sáhnete po luštěninách. Z těch se dá hodně vyčarovat, člověk začne objevovat nejrůznější druhy a nezůstane jen u vaření, ale bude je i mixovat a vcelku originálně kombinovat – prostě žádná čočka s párkem. Pak je tu velká skupina obilovin, na něž se můžete spolehnout – pokud ovšem nejste alergičtí na lepek, protože veganství v kombinaci s bezlepkovou dietou už je adrenalinový sport. Docela zábavnou kategorií jsou rostlinná mléka – mandlové, makové, ovesné, ale i konopné. Správný vegan si je umí vyrobit doma. Ve spíži pak má zásobu miso pasty, sójové omáčky a sušených mořských řas na přípravu miso polévky. Tahle přirozeně veganská jídla mi dávají největší smysl, naopak tanec mezi náhražkami masa a sýrů mi moc zábavný nepřipadá, smysluplnější je vzít mrkev nebo bramboru a snažit se z ní vytěžit maximum. Jakmile vám dojdou nápady, mrkněte na veganské blogy, třeba http://www.veganotic.cz, bloggerky vždycky vědí, co bude k večeři. Nebude to hotové za deset minut, dá to trochu práce a také logistiky. Vegani prostě musí přípravě jídla věnovat čas a péči, nestačí otevřít sklenici s paštikou a namazat ji na krajíc. Už samotný fakt, že musíte vařit ze základních, nijak neupravených surovin, vás přiměje k tomu, nad jídlem přemýšlet. Docela přirozeně tak obrovsky snížíte příjem soli, cukru a vší „chemie“ přidávané do hotových výrobků, tělo se začne přirozeně čistit. A to je jen začátek. Pro leckoho je to ta správná cesta, já bych po ní dlouhodobě jít nedokázala. Vzpomínka na míchaná vejce s parmazánem je příliš silná. Ale jako několikatýdenní experiment veganství vřele doporučuju: hrát podle jasně daných pravidel, která vám leccos nedovolují, je vždycky výzva, i v kuchyni. Recept: Veganská čokoládová pěna Tahle finta je mezi vegany stará vesta, pro běžné smrtelníky to ale nejspíš bude trochu podivné. Každopádně to funguje a je to dobré, testovala jsem to sama na sobě. Ano, z toho, co zbude v plechovce s cizrnou, lze vyrobit úplně skvělý dezert – čokoládovou pěnu nebo třeba pusinky. Začněte tím, že ve vodní lázni rozpustíte 100?g kvalitní hořké čokolády a necháte ji vychladnout na pokojovou teplotu. Z konzervy cizrny slijte nálev, budete ho potřebovat 50?ml, tekutinu nalijte do výkonného robotu a ušlehejte sníh. Zabere vám to minimálně 10 minut, pokud nemáte pořádný stroj, klidně šlehejte i déle. Nenechte se odradit, sněhu se dočkáte. Poté po lžičkách a za stálého šlehání

přidejte 50?g moučkového cukru. Pak přijde řada na přidání rozpuštěné a zchladlé čokolády, přidávejte ji postupně a opět průběžně prošlehávejte. Pak už jen pěnu rozdělte do sklenek (vystačíte si s malými, je to velmi sytý dezert), přidejte nějaké bobulovité ovoce a ohromujte davy.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/69661/jak-...jec-anebo-veganstvi-nemusi-byt-jen-poza

Řízení školy Vitamin D ve výživě dětí 1.3.2016

Řízení školy str. 18 Příloha 2 - Okénko odborníka prof. MUDr. Jaromír Astl, CSc. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Význam vitaminu D pro zdravý vývoj člověka je všeobecně známou a přijímanou skutečností. Vitamin D je v tuku rozpustný vitamin nezbytný pro zajištění dostatečného množství vápníku a dobrého stavu kostí. Tato skutečnost vedla v padesátých letech minulého století k plošnému podávání rybího tuku dětem. Šlo o roky po válce, kdy byl zjevný nedostatek živin a především kvalitních potravin a docházelo k vysokému výskytu křivice (rachitidy) s postižením páteře a dlouhých kostí u dětí. Nakolik se tato zkušenost dětí spojená i s typickou vůní rybího tuku podílela na snížení spotřeby ryb v Československu, můžeme jen spekulovat. Nicméně již před vznikem Československa patřila ryba k významnějším zdrojům bílkoviny v jídelníčku. Vitamin D především zvyšuje a usnadňuje využití vápníku v těle. V organismu se vápník podílí i na správných funkcích nervového systému, metabolismu v buňkách, funkce svalů a dále na růstu kostí a regulaci správné hustoty kostí. Ovlivňuje a zvyšuje imunitní odpověď při akutních bakteriálních zánětech horních cest dýchacích a snižuje riziko rozvoje autoimunních onemocnění (astma, systémový lupus, lupénka, Crohnova nemoc apod.). Organismus získává vitamin D potravou a účinkem slunečního světla. Syntéza vitaminu D v kůži účinkem slunečního světla (UV záření) je však limitována řadou faktorů -ročním obdobím, zeměpisnou šířkou místa pobytu, denní dobou, přítomností smogu a životním stylem. Zejména životní styl má zásadní vliv. Naše děti chodí téměř půl roku do školy v době, kdy slunce ještě nesvítí, a ze školy, zájmových kroužků a sportovišť v době, kdy už opět slunce zapadá. Většinu času tráví v budovách, kde není expozice slunečnímu záření UVB možná. A tak expozice 20 % tělního povrchu pod dobu 30 minut denně není mnohdy možná. Proto obsah vitaminu D v jídle, které přijímají, má pro zdraví dětí zásadní význam. Vitamin D existuje v přírodním stavu v některých potravinách, nejlepším zdrojem jsou tučné ryby, jako je losos, makrela, sardel, treska, ale také další, např. tuňák, mečoun, sleď. Význam vitaminu D je tak veliký, že v Kanadě a v USA je zavedena plošná fortifikace cereálií a mléka. I v ČR jsou tímto vitaminem rovněž fortifikovány některé potravinářské výrobky, např. margariny a některé cereální výrobky. Potravina (na 100 g porce) Obsah vit. D v mikrogramech Játra telecí 0,13 Játra vepřová 1,13 Hřib smrkový 2,10 Máslo 1,34 Losos 7,1 (grilovaný 5,9) Olej z tresčích jater (rybí tuk) 210 Játra hovězí 1,13 Mléko 0,06 Žampion 0,53 (pod UV zářením 1,58) Kakaový prášek 75 Makrela 8,2 Vaječný žloutek 4,9

Jako u všech vitaminů rozpustných v tucích je možné i předávkování vitaminem D, pokud je dlouhodobě příjem nad 25 mikrogramy denně u dětí a 100 mikrogramy pro dospělého. Překročit tyto hodnoty však není snadné ani s pomocí tzv. potravinových doplňků. Vypít 100 g, tedy 80 ml rybího tuku nebo sníst kilo másla nebo 2 kilogramy vaječných žloutků denně není snadný úkol, stejně jako pozřít desítky kapslí potravinových doplňků. Svět nestojí před problémem nadbytečného příjmu. Většina rozvinutých průmyslových zemí včetně ČR čelí nové výzvě, a to nedostatečné hladině vitaminu D u lidí, a to i u dětí. Foto popis| O autorovi| prof. MUDr. Jaromír Astl, CSc., přednosta ORL kliniky v ÚVN Střešovice, 3. lékařská fakulta UK Praha

Rybí prsty 1.3.2016

Řízení školy str. 23 Příloha 2 - Výsledky testů kvality Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Předražené propadáky a levní vítězové, takové jsou výsledky nezávislých testů, jež nechal udělat pořad A DOST! internetové televize Stream.cz společně s nejčtenějším zpravodajským serverem Novinky.cz a deníkem Právo v akreditované laboratoři Státního veterinárního ústavu Praha. Hlavním kritériem při hodnocení 11 balení rybích prstů byl obsah masa, jehož nízký podíl, jak se se ukázalo, výrobci často kompenzují přidáváním glutamátů. Některé výrobky navíc vykazovaly i vyšší obsah fosfátů a v trojobale ukrytý palmový tuk, škrob, umělá aromata, stabilizátory, dextrózu a kypřící látky. Tady je šestice těch, po kterých doporučuje A DOST! v regálech sáhnout a které tam raději nechat. Doporučené: 1. Marefino, Rybí prsty 18 x 25 g - výrobce Greenland Seafood Wilhelmshaven Obsah rybího masa 63,28 g/100 g Cena - 88,70 Kč/1 kg 2. Fish Fingers - výrobce Greenland Seafood Europe Obsah rybího masa - 62,93 g/100 g Cena - 122 Kč/1 kg 3. Globus - vyrobeno pro GLOBUS v Německu Obsah rybího masa - 62,09 g/100 g Cena - 166,30 Kč/1 kg Pozor, nedoporučujeme: 1. Rybí prsty obalované - distributor Bidvest Czech Republic Obsah rybího masa - 21,48 g/100 g Cena - 99,60 Kč/1 kg 2. VICI Rybí prsty - prodejce VICIUNAI CENTRAL EUROPE, s.r.o. Obsah rybího masa - 38,35 g/100 g Cena - 91,50 Kč/1 kg 3. IGLO - výrobce Frozen Fish International GmbH Obsah rybího masa - 45,92 g/100 g Cena 267,60 Kč/1 kg Pořad A DOST! s kompletním hodnocením všech 11 testovaných balení rybích prstů si můžete přehrát kdykoli a kdekoli na internetové televizi Stream.cz: https://www.stream.cz/adost/10007706rybi-prsty Foto popis|

Slovácký deník Hledají výrobce šizeného sýru dodávaného firmou z Podolí 26.2.2016

Slovácký deník str. 3 Slovácko

JIŘÍ KORDOVANÍK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní veterinární správa nechala stáhnout z trhu šestnáct a půl tuny sýrového výrobku Podolí – Špatně zvolili obchodního partnera či naletěli podvodnému jednání. I takovou příčinu by mohla mít kauza potravinářské společnosti Kovář plus, která v současnosti čelí správnímu řízení ze strany Státní veterinární správy (SVS). Za vším stojí výrobek označený jako Eidam cihla 30%, jehož je právě tato firma z Podolí distributorem. Rozbory zmiňovaného Eidamu totiž ukázaly, že nesplňuje předepsané parametry, což SVS nenechala bez odezvy a nařídila stáhnout z trhu 16 a půl tuny ošizeného výrobku. Firma Kovář plus se však brání, že je v tom nevinně. Eidam obsahoval tuk rostlinný namísto mléčného „Naši společnost v lednu kontaktovala polská mlékárna z Gizycka kvůli podezření, že se prodává sýr Eidam 30% opatřený jejich etiketou, který však tato mlékárna nevyrábí. Našemu dodavateli tohoto eidamu z České republiky jsme oznámili, že o žádné další dodávky tohoto výrobku už nemáme zájem a přistoupili jsme ke stažení produktu z trhu, což jsme provedli pod dohledem Krajské veterinární správy Zlín,“ popsal situaci manažer prodeje společnosti Kovář plus Jan Váňa. Eidam stahovaný z trhu obsahoval podle SVS rostlinný tuk namísto tuku mléčného. „Namísto deklarovaných třiceti procent mléčného tuku v sušině obsahoval zmiňovaný produkt, nazývaný sýrem, tuk rostlinný. Obsah tuku byl navíc o polovinu vyšší, než bylo deklarováno na etiketě,“ popsal klíčové nedostatky mluvčí veterinární správy Petr Pejchal. Podle prvotních informací SVS má být údajným výrobcem produktu zmíněná mlékárna v polském Giżycku. Ta však podle Petra Pejchala popírá, že by takto značený produkt někdy vyráběla a navíc prohlašuje, že pokud bude i nadále zneužíváno její schvalovací číslo, obrátí se na policii a podá trestní oznámení. Kdo ve skutečnosti za výrobou uvedené potraviny stojí, tak není zřejmé. Čeští úředníci požádali o spolupráci Veterinární a potravinovou správu Slovenské republiky. Podle jejího zjištění však osoba uvedená jako dodavatel do košické firmy, která je posledním identifikovaným článkem řetězu, zemřela. „Z dostupných dokladů není možné dále dosledovat původ zboží. Další šetření bylo proto předáno slovenské policii. Obrátili jsme se také na polskou veterinární správu coby dozorový orgán země údajného výrobce. Z polské strany jsme však dosud neobdrželi žádné informace,“ dodal Petr Pejchal. Nyní je na tahu Státní veterinární správa Stažení zmíněného eidamu z trhu se týká pěti různých šarží s daty spotřeby 12. 2. 2016, 21. 2. 2016, 28. 2. 2016, 7. 3. 2016 a 13. 4. 2016. Jak celá záležitost dopadne, s napětím očekávají také v Podolí. „Po stažení výrobku jsme kontaktovali našeho dodavatele, který nás požádal o vrácení zboží, a dočkali jsme se finanční kompenzace. Převoz zboží do skladu našeho dodavatele nám však Krajská veterinární správa Zlín neumožnila a rozhodla o pozastavení zboží na našem skladě. Proti tomuto rozhodnutí jsme podali námitky. V současné době čekáme na rozhodnutí Státní veterinární správy,“ doplnil Jan Váňa. Co je zač společnost Kovář plus Počátky dnešní společnosti Kovář plus s. r. o. spadají do roku 1990, kdy její zakladatelé začali rozvíjet svou činnost v Kunovicích. Poté se přestěhovala do Míkovic, aby následně v roce 2003 zakotvila v novém areálu v Podolí. Společnost se zabývá velkoobchodem a maloobchodem s potravinami, mimo jiné dováží mražené a chlazené potraviny. Ve společnosti pracuje na pět desítek zaměstnanců. (Kor) Region| Střední Morava

tn.cz

Nechutný kšeft: Tuny shnilého masa prodával v tržnici Sapa 29.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Policisté z Prahy odhalili nelegální obchod s masem. Muž měl ve Vestci sklad s několika tunami masa neznámého původu, kterým zásoboval obchody v tržnici Sapa. Počínání podezřelého obchodníka si všimli policisté z týmu Regulátor, kteří se zabývají trestnou činností v areálu tržnice Sapa v pražské Libuši. Zpozorovali, jak v tržnici přímo na ulici vykládal maso z dodávky a za dost nehygienických podmínek ho tam hned prodával. Začali ho proto sledovat, a to je po několika dnech dovedlo až k jeho domu v obci Vestec, kde se nakonec našly zhruba čtyři tuny masa. "Při kontrole byly v několika chladících a mrazících zařízeních nalezeny více než čtyři tuny neoznačených živočišných produktů - maso, ořezy, kosti, uši a kuřecí křídla, ale také například z neznámých důvodů skladovaná chlazená nevyčištěná vepřová střeva," vyjmenoval mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Odkud se tam vzalo, není jasné, každopádně hygiena tomu muži asi moc neříká. Některé kusy masa hrály všemi barvami, jiné byly už na první pohled několikrát přemražené nebo uskladněné v nevyhovujících podmínkách. Muž neměl pro obchod s masem potřebnou registraci, podle policistů se ale trestného činu nedopustil. Případ každopádně předali pracovníkům Státní veterinární správy, kteří rozhodli o likvidaci masa na náklady pochybného obchodníka. "O výši pokuty se rozhodne ve správním řízení," dodal Pejchal. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Feb2016/1841891.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/nechutny-ksef...ileho-masa-prodaval-v-trznici-sapa.html

VELKÝ TEST TUŇÁKŮ: Co je maso a co jen nechutná drť? 1.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V našem dalším testu se spolu s kulinářem Petrem Stupkou podíváme na zoubek tuňákům v konzervě. Najdeme v konzervách opravdové a dobré maso anebo jen neidentifikovatelnou drť? Při nakupování jsme v supermarketech volili tuňáky ve vlastní šťávě, bez ohledu na způsob zpracování. Vybrali jsme tedy jak ty v celku, tak i zpracované na kousky nebo drcené. Čekali jsme, že alespoň v některých konzervách nalezneme opravdu kus masa v celku, což se nakonec tak úplně nepodařilo. Přesto rozdíly byly velké, někde se jednalo opravdu o pěkné kusy masa, jinde nešlo ani na první pohled poznat, zda se jedná opravdu o tuňáka. Petr Stupka u jednotlivých vzorků zkoumal jejich vůni, strukturu a chuť masa a samozřejmě i nálev, v kterém je tuňák naložený. A jak to celé dopadlo? "Jsou tam takové, které jsou opravdu vynikající a vřele vám je doporučím, ale i takové, které vám nedoporučím," prohlašuje Petr Stupka v úvodu hodnocení. VELKÝ TEST FILÉ: Které chutná jako ryba a které je jen bláto? Nejhůře dopadl podle Stupky vzorek číslo 17, tedy tuňák drcený ve vlastní šťávě v modrém obalu. "To je drť, která s tuňákem mnoho společného nemá. Pro mě je to nedobře chutnající a vůbec to nedoporučuji konzumovat," hodnotí vzorek kulinář. Podobně na tom jsou i drtě, které byly ukryté pod

čísly 18, 19 a 21. Oproti vzorku č. 17 už mají ale o trochu lepší chuť. Jedná se o drcený tuňák Clever z Billy, tuňák drcený ve vlastní šťávě v zeleném obalu a drcený tuňák od značky Giana. Nejlepší z drtí je podle Stupky vzorek č. 7, tedy tuňák Blue bay, který je na obalu ale udáván jako kousky tuňáka a nikoliv drť. Stejně skončil i drcený tuňák Gold plus. "Tady už je patrné, že se tam dá ten kousek reálné ryby najít," hodnotí Stupka oba vzorky umístěné na sdíleném 16. a 17. místě. Na patnáctém místě pak skončil tuňák Albert Quality, ve kterém jsou sice už pěkné kousky masa, ale testovaný vzorek byl poněkud nahořklý. Velice podobné si jsou vzorky na sdíleném 13. a 14. místě. Jedná se o kousky tuňáka značky John West a o něco slanějšího Tesco tuňáka. "Jsou tu jak kusy tuňáka, tak i kousky. A ty kousky tam převládají, je to spíše slepené," popisuje Stupka jejich vlastnosti. O něco lépe ohodnotil náš odborník tuňáka Billa, který je dle jeho slov chuťově velice dobrý, ale až moc se rozpadá: "Když to dáte do pusy, tak se začnete tím tuňákem dusit dřív, než by bylo zdrávo." VELKÝ TEST ŠUNKY: Ve které je nejvíce masa a je nejchutnější? Mezi ty lepší tuňáky v konzervě zařadil Petr Stupka i následujících pět výrobků. Konkrétně kousky tuňáka od značky Marinna, kousky tuňáka Princes, tuňáka Isabel, tuňáka značky La Perla a tuňáka Calvo. "Všechny jsou dobré, mají velké kusy masa a opravdu cítíte, že jíte rybu," chválí je kulinář. O tom, který tuňák je v rámci této skupiny lepší nebo horší, rozhodují osobní preference každého. Na 5. až 6. místě se umístily tuňáky od jedné značky, a to Rio Mare. Stupka správně poznal, že se jedná o stejného výrobce: "Vypadají stejně a i chuťově jsou velice podobné," popisoval vzorky jednoho výrobce nevědomky Stupka. Lepšímu umístění těchto tuňáků zabránila přílišná slanost jejich nálevu. Druhá nejlepší dvojice tuňáků v testu má o něco slabší chuť, než dvojice vítězná. "Maso je krásné, růžové, vláknité, tak, jak si tuňáka člověk představuje," popisuje Stupka. Mluví o vzorcích číslo 4 (tuňák Sun&Sea) a číslo 8 (Five Star tuňák řezy). A vítězi celého testu se staly tuňáky ve vlastní šťávě značek Giana a Nekton Wellness. "Všechno, co bylo v dobrém řečeno o těch předchozích vzorcích, platí pro tyto také a navíc je to opravdu silná chuť toho samotného láku, takže je vřele doporučuji," vysvětluje své hodnocení Petr Stupka. NEPŘEHLÉDNĚTE: ÚSPĚŠNÁ NOVINKA: Supermarket prodává nejlevnější zboží! Jak je to možné? Je libo šťavnatý burger nebo steak? Neuvěříte, z čeho vyrábí potraviny pro tenhle obchod! Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Feb2016/1839495.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/velky-test-tu...-kousek-masa-a-co-jen-nechutna-drt.html

tribune.cz Hygienik vyzval k omezení soli, zahájil kampaň 25.2.2016

tribune.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět foto: JupiterImages Hygienik vyzval k omezení soli, zahájil kampaň 25.02.2016 07:31 Zdroj: ČTK

Češi spotřebují až 16 gramů soli za den, trojnásobek dávky doporučené WHO. Tělu by přitom stačily dva gramy denně, řekl hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Vyzval proto k rozumnému solení jak občany, tak školní jídelny, restaurace, provozovny rychlého stravování i výrobce potravin. založit diskusi >> diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek Upozornění: Následující článek vybírá redakce http://www.tribune.cz v rámci monitoringu médií. Není redakčním textem. Zdroj média tohoto článku najdete v záhlaví nebo na konci textu. Připomněl, že nadměrný příjem soli zvyšuje krevní tlak a přispívá k mrtvicím a infarktům. "Nadměrné solení a zvyknutí si na sůl je návyk, se kterým se lze vypořádat," uvedl. Ministerstvo při příležitosti Světového týdne zdravého solení, který začíná 29. února, odstartovalo dlouhodobou kampaň "Solme s rozumem". Chce tak ovlivnit všechny, kteří mají na vysokou spotřebu soli vliv. "Je to nejen záležitost každého z nás osobně, rodin, ale i škol či výrobců potravin," řekl Valenta. Cílem podle něj je snížit spotřebu soli do roku 2020 o 20 procent a do roku 2025 o 30 procent, což je jeden z cílů WHO. Cestou k tomu je změna složení potravin, na 80 procent soli totiž dostává člověk z jídla, jen deset procent ze slánek na stole. Pět gramů soli představuje jedna zarovnaná kávová lžička. Z nejčastěji užívaných potravin je sůl v pečivu, chlebu a uzeninách. Lze volit méně slané varianty, například pečivo nesypané solí. Na výrobcích se v údajích o složení obsah soli uvádí, při nákupu by se tím měli lidé řídit. Pomáhat mohou i loga, například Vím, co jím, které dostanou pouze výrobky splňující přísné zdravotní směrnice. Na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) http://www.mene-solit.cz se zájemci mohou přihlásit do výzvy přes registrační formulář. Oznámí, jakým způsobem se zapojí, co už v minulosti pro pokles obsahu soli v potravinách udělali a jak v tom dále hodlají pokračovat, vysvětlila Anna Niklová ze SZÚ. Školy by podle výzvy měly zavést do vyučovacích hodin v prvouce, chemii nebo biologii informaci o maximálním doporučeném příjmu soli pět gramů denně. Ve školních jídelnách by na stolech neměly být slánky. Vařit by se mělo z čerstvých surovin, sůl je vhodné nahradit bylinkami. Školy by měly také kontrolovat obsah soli v potravinách nabízených dětem ve školním bufetu nebo automatu. "Ve školní jídelně na žákovských stolech slánky nemáme, odstranili jsme je i ze stolů učitelů, aby šli příkladem," řekl ČTK ředitel královéhradecké základní školy Milady Horákové Ondřej Fajfr. Tamní jídelna se zapojila do projektu Zdravá školní jídelna. Sůl tam nahrazují bylinkami, vyřadili uzeniny, naopak rozšířili nabídku masa i o králičí nebo zvěřinu. Do všech pokrmů, kam se to hodí, přidávají zeleninu. "Na týden zaměřený na omezení soli jsme se s kuchařkami domluvily, že snížíme sůl o 25 procent. Co nám to udělá mezi strávníky, uvidíme," doplnila Miloslava Vampolová z tamní školní jídelny. "Obsah soli lze při výrobě snížit o deset procent, aniž by to mělo dopad na chuť," doplnil za Potravinářskou komoru ČR docent Jiří Brát. Potravinářská komora osloví své členy, nepůjde jen o to snižovat obsah soli ve výrobcích, ale také rozšiřovat sortiment o varianty nesolené. Výrobci se zaměří rovněž na lepší osvětu spotřebitelů. ČTK

URL| http://www.tribune.cz/clanek/38643

TV Barrandov Sůl nad zlato, ale... 28.2.2016

TV Barrandov str. 6 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kristýna FANTOVÁ, moderátorka -------------------Roky lékaři apelují, nesolte, jak diví. A výsledek? Solíme třikrát víc, než bychom měli. Až 16 gramů denně. Tělu přitom pro správné fungování stačí jen 5 gramů. Miroslav VAŇURA, moderátor -------------------Vliv na zdraví je tady ale tak ohromný, že ministerstvo zdravotnictví spustilo kampaň, která vyzývá k rozumnému solení jak občany, tak školní jídelny, restaurace, provozovny rychlého stravování i výrobce potravin. / Ukázka / Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Aby nám správně fungovaly svaly a nervy, jí ale potřebujeme maximálně 2 kila ročně. Čeští muži ale za stejnou dobu průměrně snědí přes 5 kilo a ženy 3,5. Těm pak hrozí hlavně vysoký krevní tlak. Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR -------------------Ta hypertenze s sebou nese vyšší výskyt cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, poruch ledvin a i třeba takové nemoci, jako je osteoporóza. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------A protože je solení návykové, měli by podle něj slánky zmizet především ze stolů školních jídelen. Některé už se do projektu zapojily. Ondřej FAJFR, ředitel ZŠ Milady Horákové -------------------Já sám jsem byl vždycky ten první, který sáhl po slánce a solil bez uvážení. A teď už vím, že tudy cesta nevede a děti rozhodně nemají slánky na stolech a sebral jsem je i učitelům. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------V kuchyni navíc sůl například v polévkách úplně nahradili bylinkami. Miloslava VAMPOLOVÁ, vedoucí školní jídelny -------------------Bylinka tím, že voní i hezky vypadá v tom jídle, tak člověk pozapomene, že tam není ta sůl, ať už je to petrželka, pažitka, anebo libeček, který krásně voní. Voní jako maggi. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Omezit obsah soli by ale měly i restaurace, jídelny v nemocnicích a zařízení sociální péče. A zapojí se i výrobci potravin. Jiří BRÁT, Potravinářská komora ČR -------------------Většina výrobků obsahuje informaci, kolik v tom daném výrobku soli je a tato informace bude povinná úplně na všech výrobcích od prosince letošního roku.

Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Sůl je totiž skrytá hlavně v uzeninách, sýrech, ochucovadlech nebo pečivu. Takové 2 chleby se šunkou a sýrem naprosto vyplní doporučenou denní dávku soli. Zmizet z těchto potravin ale úplně nemůže. Jiří BRÁT, Potravinářská komora ČR -------------------Jednak má sůl konzervační účinek. Čili vlastně to je přímá souvislost s bezpečností potravin. No, a v některých výrobcích plní i roli technologickou. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Každý, kdo by se chtěl do akce zapojit, má možnost prostřednictvím webu mene-solit.cz. Stačí vyplnit formulář. Pro televizi Barrandov Eva Skalická.

TV Nova Policie odhalila nelegální obchod s masem 29.2.2016

TV Nova str. 8 17:00 Odpolední Televizní noviny Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Emma SMETANA, moderátorka -------------------A pokračujeme případem odhalení nelegálního obchodu s masem. Obchodník z Vestce měl ve skladu několik tun masa neznámého původu a právě tím zásoboval obchody v tržnici Sapa. Aktuální téma pro Ondřeje Špalka. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Počínání podezřelého obchodníka si všimli policisté z týmu Regulátor, kteří se zabývají trestnou činností v areálu tržnice Sapa v pražské Libuši. Zpozorovali, jak přímo v tržnici na ulici vykládal maso z dodávky a v dost nehygienických podmínek ho tam hned prodával. Začali ho proto sledovat, a to je po několika dnech dovedlo až k jeho domu v obci Vestec, kde se nakonec našly zhruba 4 tuny masa. Kuřecího, vepřového a zřejmě i dalšího. Odkud se tam vzalo, není jasné, každopádně hygiena tomu muži asi moc neříká. Některé kusy masa hrály všemi barvami, jiné byly už na první pohled několikrát přemražené nebo uskladněné v nevyhovujících podmínkách. Muž neměl pro obchod s masem potřebnou registraci, podle policistů se ale trestného činu nedopustil. Případ každopádně předali pracovníkům Státní veterinární správy, kteří rozhodli o likvidaci masa na náklady pochybného obchodníka. O tom, jakou dostane pokutu, se rozhodne ve správním řízení.

Obchodník měl sklad plný masa podivného původu 1.3.2016

TV Nova str. 3 07:00 Ranní Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michaela ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Více než čtyři tuny masa neznámého původu objevili policisté a inspektoři u obchodníka z Vestce u Prahy. Muž s ním údajně zásoboval řeznictví a restaurace v pražské tržnici Sapa. redaktorka

-------------------Maso také skladoval v absolutně nevyhovujících podmínkách. Prodejci hrozí za porušení zákona o potravinách velmi vysoká pokuta. Může se vyšplhat až na 50 milionů korun. Muž se chce bránit právní cestou.

Týdeník Havířovsko Komunita z Havířova podporuje lokální zemědělce 1.3.2016

Týdeník Havířovsko str. 3 Zpravodajství RADEK KUBALA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Havířov – Čerstvé potraviny od svého zemědělce. To je smysl projektu Komunitou podporované zemědělství, který před pár dny vznikl v Havířově a Ostravě a do něhož se zapojilo více než 20 lidí. Zjednodušeně řečeno: rozhodli se finančně podpořit zemědělce Ondřeje Vavříčka z Vělopolí, od něhož budou pravidelně odebírat čerstvé potraviny přímo z ekologické farmy. „Díky komunitní podpoře zemědělství mají lidé možnost uchopit proces výroby a distribuce potravin do vlastních rukou. Podpora lokálního zemědělství má navíc příznivý ekologický dopad,“ uvedl ředitel Asociace místních potravinových iniciativ Jan Valeška. Podle oficiálních stránek je smyslem projektu propojení producentů se spotřebiteli a podpora partnerství, solidarity a lokální výroby potravin. Lidé zaplatí na začátku jara peníze zemědělci, přičemž celou sezonu v bedýnkách odebírají zeleninu, ovoce či kváskový chléb. Společné riziko Ondřej Vavříček až dosud své produkty prodával na trzích. „Byla tam ale spousta překupníků a já jako ekologický zemědělec jsem nebyl schopen konkurovat velkým výrobcům,“ říká Vavříček, který si na komunitně podporovaném zemědělství chválí hlavně bližší vztah mezi výrobcem a zákazníkem. „Farma není supermarket. Lidé si zeleniny víc váží, když vědí, jak vzniká a odkud pochází,“ dodává. Komunitou podporované zemědělství má však i svá rizika, jelikož v případě špatné úrody dostávají lidé méně potravin. „Naši podporovatelé nemají jistotu výdělku, sdílejí s námi všechna rizika,“ říká Ondřej Vavříček. Jednou z podporovatelek projektu je Anna Plošková, podle které je Komunitou podporované zemědělství zaručený způsob, jak se dostat ke zdravým a chemicky neošetřeným potravinám. „Pro mne je to způsob, jak se vymanit ze závislosti na zboží nejasného původu a z dovozu. Jako návrat k dobrému, do budoucna snad převládajícímu modelu hospodaření,“ uvedla Plošková. Podobných projektů funguje po celé republice téměř 20, přičemž v posledních letech jejich počet stoupá. Lokální zemědělství lidé podporují i jinde v republice. Foto popis| SOUKROMÝ zemědělec Ondřej Vavříček je rád za nové zákazníky, kterým bude dodávat zeleninu. Foto autor| Foto: archiv

Ústecký deník Situace s dovozem vepřového se opakuje. Naše zemědělce vytlačuje levný vepř ze zahraničí 29.2.2016

Ústecký deník str. 10 Zajímavosti JAN STIBAL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zatímco podle informací ČTK se v Ústeckém kraji chov prasat za uplynulý rok rozšířil, celorepubliková situace je na tom o poznání hůř. Ekonomický stav chovu prasat se bohužel po dvou

letech víceméně stabilního stavu opět převážil a chovatelé zažívají velmi nepříjemné chvíle. Cena jatečných prasat je velmi nízká. Hlavní důvod je zákaz exportu na ruský trh, respektive dva zákazy. Ten první z počátku roku 2014 způsobil výskyt afrického moru prasat v pobaltských zemích. Druhý potom notoricky známými kontrasankcemi Ruska, které se dotkly i mnoha dalších zemědělských komodit. Evropská unie sice jedná s Ruskem o obnově exportu alespoň té části produkce, která nespadá pod politické sankce uvalené kvůli Krymské krizi, ale výsledek je velmi nejistý. Pokud by se podařilo vyjednat uvolnění vývozu ze zemí nezasažených morem, znamenalo by to možnost exportu přibližně tří set tisíc tun některých produktů. To by výrazně oživilo celý evropský trh. Bez vnějšího impulzu je možné nějaké zlepšení očekávat až ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Obtížná situace se bohužel promítla i na stavech prasat. Opět se rozběhlo snižování, které v posledních dvou letech ustalo. Pokles se dál odráží i v oblasti výroby vepřového masa. Soběstačnost se až loni zastavila na úrovni okolo pětapadesát procent. Podle současných informací se ale zdá, že se dovoz vepřového masa opět zvyšuje a vytlačuje domácí spotřebu. Důvodem je cena. Maso pro zpracování je možno dovézt velmi levně, levněji, než je možné ho vyrobit. V dobách přetlaku masa na vnitřním trhu Evropské unie se však často stává, že se k nám dostává velmi levně i maso určené pro výsek. Dovoz tedy opět stoupá a to znamená, že se naše soběstačnost znovu začne posunovat dolů. Přitom naše domácí spotřeba vepřového masa stále patří v Evropě mezi vyšší. Stále však chybí výraznější podpora domácí produkce od spotřebitelů. Označování vepřového zemí původu, od kterého si chovatelé slibovali změnu v této oblasti, žádné výraznější pozitivum nepřineslo. Významnou roli v tom bohužel hraje politika maloobchodních řetězců. V mnoha případech je zdokumentované, že na české potraviny nasazují vyšší marže než na potraviny dovozové. Dotační politika je asi jediná věc, která zachránila chovatele prasat od hromadného rušení chovů. Bez výrazného navýšení dotací bychom dnes jen smutně sledovali trosky chovu prasat. Ani s touto injekcí není situace růžová. Předpokládáme, že přinejmenším první pololetí příštího roku bude také velmi ztrátové. Letošní úroveň dotací se záchranným balíčkem asi není reálné očekávat, takže spousta chovatelů dnes hledí do budoucnosti s obavami a zvažuje, jak dál. Přestože popis současné situace vypadá hrůzostrašně, jsem optimista. Vzhledem k tomu, že se v krizi zmítají všichni chovatelé prasat v Evropě, vyvíjí Unie velkou snahu o pomoc. Navíc se opět slibně rozbíhá export do jihovýchodní Asie. Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Děčínský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Chomutovský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Litoměřický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Mostecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Teplický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Liberecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Jablonecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Českolipský deník; Zajímavosti; 10 ID| 6dbad7eb-ad3a-4241-a977-e8828167915e

vasevec.cz Ceny zemědělských komodit ve světě klesají. Ceny potravin v českých obchodech nikoli 26.2.2016

vasevec.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podívejme se podrobně na to, jak vypadají ceny základních druhů zemědělských komodit a meziroční vývoj jejich ceny na světových trzích.

ceny vybraných zemědělských komodit v $ komodita 25.2.2014 25.2.2015 24.2.2016 změna od 25.2. 2014 v % změna od 25.2. 2015 v % bavlna 87,35 66,55 57,41 -35,2 -13,7 cukr 17,67 13,97 13,92 -21,2 -0,4 hovězí 146,7 146,85 136,8 -6,7 -6,8 kakao 2921 2959 2929 +0,3

-1 káva 173,2 143,45 115,1 -33,7 -19,8 kukuřice 455,5 385,75 364,5 -20 -5,5 mléko 23,2 15,5 13,81 -40,5 -10,9 pomerančový džus 146,15 123,4 125,65 -14 +1,8 pšenice 618,25 497,25 451,25

-27 -9,3 Rýže 110,65 61,67 34,57 -68,8 -43,9 Soja 1398 1010,75 867 -38 -14,2 Tabulka obsahuje porovnání cen komodit k 25. 2 2014, 25. 2. 2015 a 24. 2. 2016. Jak je z tabulky zřejmé, v posledním roce, dvou letech, dochází k velmi silnému poklesu cen zemědělských komodit. Ty se nyní dostávají vlastně na nejnižší úroveň od hospodářské recese v roce 2009. Při pohled na změny v cenách vidíme, že oproti době před dvěma lety poklesly ceny téměř všech námi sledovaných komodit (až na výjimku kakaa, které si letos drží zhruba stejnou cenu jako v roce 2014), a to většinou (opět s jednou výjimkou ceny hovězího masa, která poklesla „jen“ o 7 %) o více než 10 %, respektive spíše o 20 a více procent, neboť o méně než dvacet procent klesla kromě hovězího masa cena jen pomerančového džusu, který byl 25. 2. o 14 % levnější než 24. 2. 2014. Z jedenácti sledovaných zemědělských komodit tedy u devíti komodit klesla oproti roku 2014 cena o více než jednu pětinu. A to už je pořádně strmý pád. Bavlna, káva, mléko, rýže a sója klesly dokonce o více než o 30 %, přičemž mléko oproti 25. 2. 2014 ztratilo 40,5 % své ceny a rýže dokonce 68,8 % ceny (!!). Oproti loňskému roku sice ceny zemědělských komodit nepadají tak prudce jako oproti roku 2014, ale stále padají. A téměř polovina námi sledovaných zemědělských komodit (bavlna, káva, mléko, rýže a sója) klesla i oproti roku 2015 o více než 10 %. Je tedy oprávněná otázka, proč ceny potravin v českých obchodech, navzdory prudce padajícím cenám komodit, tak jak to vidíme v tabulce, neklesají? Odpověď je vcelku snadná. Zisk z nižších výrobních nákladů potravin mají velké obchodní řetězce či výrobci ze sektoru potravinářského průmyslu, nikoli zákazník. České obchodní řetězce (v zahraničních rukou) by měly dlouhodobě čelit kritice za obrovské přirážky, které si k nákupní ceně účtují (marže). Díky absolutnímu nezájmu vlád (od předchozích pravicových vlád, vlády Topolánkovy a Nečasovy, bychom ani nečekali, že by se také mohly starat o dobro většiny občanů a současná vláda raději hledí jinam a tráví čas například verbálním bojem proti pro ČR imaginárnímu nebezpeční Islámského státu), takže na řetězce žádný tlak, aby snižovaly své marže, vyvíjen není. Kritice řetězce čelí zřejmě průměrně tak tři dny v roce či jednou za dva roky, a to

v době, kdy Hospodářská komora ČR zveřejní výši marží, kterou si řetězce k jednotlivým druhům zboží přirážejí. Za pár dní celá věc zapadne a jede se dál. Naposledy tyto údaje Hospodářská komora zveřejnila na podzim roku 2014, a hodnoty to byly vskutku neuvěřitelné. K rohlíku si obchodníci přirazili 36 % k litru polotučného mléka 41 %, k máslu 50 %, k loveckému salámu 51 %, eidamu 76 %, tvarohu 100 % a k ochuceným sýrům dokonce 107 %. K biopotravinám si pak řetězce v české republice dokáží přirazit i 150 %. (Pro srovnání v Německu se marže na biopotravinách v řetězcích pohybují mezi 10 – 30 %.) Tlak na řetězce, aby snižovaly své obchodní marže, ze strany státu a od organizací ochraňujících spotřebitele není žádný. Řetězcům tedy nic nebrání, aby, tak jak díky poklesu cen zemědělských komodit klesají ceny potravin, zvyšovaly své marže. Český občan pak výrazný pokles cen komodit pozná leda tehdy, když české obchodní řetězce zveřejní své roční zisky (a ty to zásadně nedělají)… Je škoda a chyba, že tímto směrem se pozornost české vlády absolutně neubírá. Ochrana spotřebitele je v České republice zkrátka pole neorané. Jiří Paroubek

URL| http://vasevec.parlamentnilisty.cz/eko...eny-potravin-v-ceskych-obchodech-nikoli

vitalia.cz 10 tipů, jak omezit sůl 25.2.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jedna kávová lžička představuje přibližně pět gramů soli. To je doporučená spotřeba pro dospělého na den, pro děti je to ještě o dost méně. Soli ale jíme mnohem víc, je skrytá v řadě potravin. Příliš soli nám škodí. Nadbytek soli v jídle zatěžuje především ledviny a oběhový systém. Sůl je životně důležitá, ale v rozumném množství, které v České republice několikanásobně překračujeme. Autor: SZÚ Konzumace soli doporučení WHO: 5 g/den (dospělý) ČR: 15–16 g/den evropský průměr: 8–12 g/den Německo, Rakousko, Švýcarsko: 6 g/den k pokrytí nutné potřeby soli v organismu stačí i 2 g/den „Ministerstvo zdravotnictví na rizika plynoucí z nadměrné konzumace soli opakovaně upozorňuje. Jedná se především o vysoký krevní tlak, náhlé mozkové příhody nebo infarkt myokardu. Proto se připojujeme k mezinárodní akci ´World Salt Awareness Week´,“ říká Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta a v rámci kampaně Solme s rozumem vydává Výzvu všem, kteří mohou přispět k boji proti nadměrné konzumaci soli. Cílí například na školní jídelny, restaurace, výrobce potravin, ale i na širokou veřejnost. Další informace a užitečné materiály najdete na webu http://www.mene-solit.cz.

„Neslané desatero“ – čtěte dále: „Neslané desatero“ Autor: Shutterstock.com / Vitalia.cz Jídlo na talíři nepřisolujte. Nemějte na stole ani nikde v dosahu solničku. Příjem soli snižujte postupně. Chuťové pohárky si lépe zvyknou. Vařte doma. V restauraci žádejte méně slané jídlo. Nenechte se kuchaři v televizních pořadech zlákat k vyššímu solení (většinou není potřeba ani tolik tuku a cukru, jak prezentují). Sůl v pokrmech nahrazujte česnekem, cibulí, čerstvými či sušenými bylinkami (ne bylinkové koření či kořenící směsi, obsahují vysoké množství soli), kurkumou, zázvorem, ořechy, semínky a jinými sušenými plody, houbami. Na pozoru se mějme u gulášových kostek, masoxu, bujónů, kořenících směsí, ochucovadel, průmyslově vyráběných dipů, omáček. Solené oříšky, tyčinky a chipsy (790 mg Na/100 g) přinášejí mnoho energie i soli. Čtěte etikety. Srovnávejte výrobky mezi sebou. Obilniny jsou významnou součástí našeho jídelníčku, tvoří jeho základ. I zde můžeme při omezování soli udělat některá opatření: Vybírejte pečivo bez krystalů soli na povrchu. (Čím větší je krystal soli, tím déle trvá, než se v ústech rozpustí, často krystal spolkneme, dříve než se rozpustí a nezískáme tak pocit velké slanosti, ale příjem soli je významný.) Vyhýbejte se pečivu se slanými náplněmi. Při vaření rýže a těstovin minimalizujte sůl, nahraďte ji kořením, česnekem. Nudle z polévek asijského typu obsahují 30–60 % Na/den v 1 porci. Před snídaňovými cereáliemi upřednostňujte vločky (s ořechy, sušeným ovocem). Další tipy pro snížení příjmu soli – čtěte dále: Zelenina, ovoce Autor: Shutterstock.com Zvyšte příjem čerstvé zeleniny a ovoce, tím snížíte příjem soli a zároveň zvýrazníte chuť pokrmu. Syrovou zeleninu nesolte. Nakládaná zelenina, olivy (2400 mg Na/100 g), kysané zelí (747 mg Na/100 g) obsahují velké množství sodíku. Kečup se nerovná lisovaným rajčatům, je zdrojem velkého množství sodíku (1100 mg/100 g). Mléko a mléčné výrobky Autor: Shutterstock.com Často zařazujte cottage, žervé, měkký tvaroh. Tvarohové pomazánky připravujte doma, ochucujte zeleninou, bylinkami.

Balkánský sýr (1300 mg Na/100 g), olomoucké tvarůžky, jadel, korbáčiky, romadúr, hermelín, niva (1400 mg Na/100 g), tavené sýry (920 mg Na/100 g) obsahují velké množství soli, jezte je střídmě. Maso Autor: Shutterstock.com Místo uzenin si dejte libové maso – vařené, dušené, pečené. Nekupujte nakládané maso (např. na grilování). Nepoužívejte kupované marinády a kořenící směsi. Udělejte si vlastní paštiku (můžete tak snížit přísun soli i tuku). Vysoký obsah soli obsahují párky i dietní (2480 mg Na/100 g), některé ryby, sardelová pasta, trvanlivý salám (800 mg Na/100 g), šunka (750 mg Na/100 g). Zdroje: MZ ČR, SZÚ, mene-solit.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/10-tipu-jak-omezit-sul/

Nemám pole, ale koupím, koupím. Takové prodejce ženou na Kulaťáku vidlemi 25.2.2016 vitalia.cz str. 0 Lenka Krbcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Farmářský trh na Kulaťáku začíná tuto sobotu už sedmou sezónu. Podívejte se, co všechno pro vás pořadatelé přichystali. A Pavel Šťastný vysvětlí, proč tu nenajdete zdaleka všechny, kdo se o prodej ucházejí. Farmářské trhy na Kulaťáku začínají v sobotu 27. února již sedmou sezónu. Navštěvuje je pravidelně pět až šest tisíc lidí nejen z Prahy 6, ale z celé Prahy a jejího blízkého okolí. Prodejci se na Kulaťák sjíždějí doslova z celé republiky. Farmářské trhy na Kulaťáku začínají sedmou sezónu O trhy se stará početný tým lidí, který každý pátek trhy staví a v sobotu po trhu zase uklízí. Co obnáší prodávat na trhu a jaká je jeho myšlenka jsme se zeptali jeho pořadatele Pavla Šťastného. Jaký je režim farmářského trhu, v kolik hodin vyráží prodejce na trh? Jsem-li farmář, třeba zelinář, musím den předem sklidit, aby bylo vše čerstvé. Dělají to třeba do deseti do večera. Na trhy na Kulaťáku jezdí farmáři z celé republiky, ti z větší dálky vstávají ve tři, donaloží auto, vyjedou. Na trhu musí být minimálně hodinu a půl před otevřením, tedy v půl sedmé ráno, vyloží zboží, vše nachystají. V osm hodin začíná trh. Prodávají, ve dvě hodiny skončí, zabalí, vyrazí domů, tam dorazí v šest, v sedm hodin večer a ještě se musejí třeba postarat o dobytek. Stane se, že někdo odpadne právě z těchto důvodů? Že je to pro něj moc náročné? Občas se to stává, ale my máme spíše opačné případy. Například pštrosí farma od Roudnice nad Labem získala díky trhům takovou popularitu, že nestačila dodávat a přestala kvůli tomu na trhy jezdit. Získali spoustu jiných odběratelů a na trhu skončili.

To je limit malých výrobců a producentů, nemohou proniknout do větších obchodů, kde po nich chtějí dodávky v rozsahu, které nejsou stavu splnit. Alespoň ne při zachování kvality. Oni tam většinou ani nechtějí. My si farmáře vybíráme, v uvozovkách je lustrujeme, jezdíme za nimi, sledujeme, co a jak dělají. Někdo má dva hektary, jiný dvacet, ale je určitá mez, kterou nechtějí ani nemohou překročit. Nechtějí dál zvětšovat množství, protože pak už to nefunguje. Jednak nedokáží zaručit kvalitu – a to nechtějí, jít s kvalitou dolů – a ve chvíli, kdy by začali dodávat do supermarketu, znamená to všechno změnit. Při té vaší „lustraci“, kolik zájemců o prodej na trhu na Kulaťáku neprojde? Oslovují vás i nějací vyložení šílenci? Nejvtipnější byl pán, Vietnamec, který volal, že by u nás chtěl prodávat. Ptali jsme se ho: „Pole máte?“ „Nemám, ale koupim, koupim.“ Ale míváme na Kulaťáku i zahraniční trhy, ve spolupráci s ambasádami, dělali jsme už třikrát trhy s jihoasijskými zeměmi. Takže se nedržíte striktně toho, že má jít o lokální, české potraviny? Ne, ale zároveň se domlouváme s ambasádami, aby sem k nám přivezli věci z malých farem, což se daří. Loni se to podařilo i s Afrikou, kdy jsme na Kulaťáku měli devět afrických zemí. Letos v této spolupráci chceme pokračovat. Čtěte téma: Zabije EET farmářské trhy? Jedna z věcí, o kterých se občas debatuje, jsou právě zahraniční potraviny na farmářských trzích. Druhá farmářské trhy v obchodních centrech. Co vy na to? Zahraniční zboží v omezeném množství na trzích být může, když je po něm poptávka, důležité je, aby to nebyl velkoobchodní sortiment, proto spolupracujeme s ambasádami, jsou určitými garanty kvality. Letos jsme se na Kulaťáku rozhodli tento běžný sortiment omezit ve prospěch jednorázových akcí. A co se týká obchodních center, to je otázka. My sami jsme na začátku pomáhali rozjíždět dvoje trhy. Jedny byly na střeše obchodního centra Harfa, druhé v Ostravě vedle OC Futurum. To jsou doteď největší trhy v Ostravě. Já si myslím, že je to určitá alternativa, ve chvíli, kdy daná lokalita nemá zajímavé místo, kde se lidé přirozeně shromažďují. Ale samozřejmě myšlenka trhů na Kulaťáku je přivést Pražanům farmáře, aby s nimi mohli hovořit z očí do očí. Propojit producenta a koncového zákazníka. Protože nejlépe si o tom, jak dělá své tlačenky a buřty, pokecáte s panem Dubou, když dělá vše svýma vlastníma rukama. V tom je to kouzlo a v tom já farmáře obdivuju. Dělají to s láskou. Farmářské trhy na Kulaťáku 7. sezóna začíná v sobotu 27. 2. 2016 Trhy se dále konají každou sobotu od 8 do 14 hodin. Na prvním trhu budou nově v nabídce sýry s olivami či pažitkou, jogurty s javorovým sirupem nebo kravský tvaroh od Statku Oblík, mléčné výrobky jako sýry s lískovými ořechy, sušenými rajčaty nebo se švestkami od Sýry Kroupa. Kachnička narůžovo s kachními specialitami jako jsou jemně uzená kachní prsa, konfitovaná kachní prsa v portském víně s tymiánem nebo kachní škvarky. Nově také vývar Silák, šest hodin tažený, který je vyráběn z kuřecího masa, čerstvé zeleniny a kvalitního koření. Dále na zákazníky čekají džemy Rose Garden s příchutěmi citrón s vanilkou, pomeranč s fíky marinovaný v portském víně nebo meruňka s levandulí. Moštárna Louny nabídne např. jablečnozázvorový mošt, jablečno-rakytníkový, jablečno-bezový nebo višňový s dužinou.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/nemam-pol...ove-prodejce-zenou-na-kulataku-vidlemi/

Výrobce stahuje i z českého trhu tyčinku Mars. Našel se v ní plast 25.2.2016 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Začátkem letošního roku se v Německu v tyčince Mars našel kus červeného plastu. Začalo tak vyšetřování, na jehož konci je stažení tyčinek z padesáti pěti zemí světa, včetně České republiky. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) upřesňuje (25. 2. 2016), které tyčinky Mars a Snickers jsou rizikové. Kvůli nebezpečí výskytu úlomků červeného plastu v některých produktech stahuje výrobce produkty z pětapadesáti zemí včetně ČR. Rizikové výrobní šarže na tuzemském trhu: Nebezpečné tyčinky Mars a Snickers Mars multipack 4 ks (čtyři kusy výrobku ve společném balení): šarže 550B2NLD03 (min. trvanlivost do 4.9.2016) a šarže 602F3NLD03 (min. trvanlivost do 9. 10. 2016), Snickers Minis sáček 170g: šarže 550E2NLD04 (min. trvanlivost do 10. 7. 2016) a šarže 550E3NLD04 (min. trvanlivost do 10. 7. 2016), Mars Minis sáček 170g: šarže 551G3NLD04 (min. trvanlivost do 11. 9. 2016). Výrobcem uvedených potravin se společnost Mars Nederland B.V., se sídlem Taylorweg 5, 5466 AE VEGHEL, Nizozemsko, Dovozcem do ČR je společnost Mars Czech s.r.o. Inspekce nařídila neprodleně stáhnout závadné šarže z tržní sítě. SZPI doporučuje všem spotřebitelům, aby předmětné šarže potravin nekonzumovali. 8. ledna letošního roku si v Německu zákazník zakoupil tyčinku Mars, která obsahovala kus červeného plastu. Na základě této skutečnosti proběhlo vyšetřování, během kterého se zjistilo, že plast pravděpodobně pochází z ochranného krytu stroje v nizozemské továrně ve městě Veghel. Teď společnost Mars, Incorporated, která stojí za výrobou tyčinek Snickers, Bounty, Orbit, Skittles, Airwaves i inkriminované Mars, tyčinku z trhu stahuje. Jak uvedl TheGuardian.com, výrobky budou staženy z padesáti pěti zemí světa. Přičemž by nemělo jít jen o tyčinky Mars, ale i o Snickers a sladkosti Celebration. Jak uvedl The Guardian, koordinátor pro Nizozemsko Eline Bijveld situaci komentoval slovy: „Existuje padesát pět zúčastněných zemí. Vyšetřujeme, co se stalo, ale zatím si nejsme jisti, že tento červený kus plastu není v žádném jiném z našich produktů ze stejné výrobní linky.“ Z opatrnosti a zcela dobrovolně tak firma stahuje výrobky zejména z evropských zemí, ale i z Vietnamu a Srí Lanky. Škody prý půjdou do milionů dolarů. Jak na svém facebookovém profilu včera ve večerních hodinách uvedlo Ministerstvo zemědělství, v Česku firma stahuje tyto výrobky: - Snickers minis – datum spotřeby: 10. 7. 2016 - Mars multipack – datum spotřeby: 4. 9. 2016 a 9. 10. 2016 - Mars minis – datum spotřeby: 11. 10. 2016 Zdroj: FB Ministerstva zemědělství, TheGuardian.com

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/vyrobce-s...-trhu-tycinku-mars-nasel-se-v-ni-plast/

Test ukázal, které šunky jsou přesolené 27.2.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Šunky si často spojujeme s dietní stravou. Obsah soli v nich ale není zanedbatelný. Čtrnáct z dvaceti testovaných výrobků neprošlo. Češi konzumují více než dvojnásobek doporučeného denního příjmu soli. Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany, proto bychom měli hledat potraviny, které tolik soli neobsahují. Ministerstvo dokonce kvůli „českému solení“ rozjíždí kampaň Solme s rozumem. Více informací najdete v článku 10 tipů, jak omezit sůl. Omezit množství soli, které v potravě přijímáme, se netýká pouze přisolování při přípravě pokrmů. Velkým zdrojem skryté soli jsou hotové potraviny (takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 – 80 % celkového denního příjmu), zejména uzeniny. Iniciativa Vím, co jím proto nechala otestovat obsah soli v šunkách. „Protože jsou to právě šunky, které jsou v očích zákazníků vnímány jako nejzdravější varianta masných výrobků a lidé do svých nákupních košíků právě šunky často vkládají,“ uvedla ředitelka iniciativy Lucie Gonzálezová. Test šunek: 14 z 20 šunek neprošlo Iniciativa Vím, co jím a piju nechala otestovat dvacet náhodně vybraných šunek. Jednalo se o šunky balené i nebalené, vepřové, krůtí i kuřecí. Partnerem testování byla akreditovaná laboratoř ALS Food&Pharmaceutical. „Pouze polovina z dvaceti vzorků splnila kritéria pro obsah soli v masných výrobcích nastavená mezinárodním vědeckým výborem Choices Programme a tím i Vím, co jím. Navíc jen šest z dvaceti vzorků splnilo nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju co se obsahu soli a nasycených mastných kyselin týče, “ uvedl doc. Jiří Brát, člen vědeckého výboru iniciativy Vím, co jím a piju. Sledované parametry: obsah sodíku , který musí být menší než 900 mg/100 g, což v přepočtu na sůl představuje hodnotu 2,25 g/100 g obsah nasycených mastných kyselin by měl být nižší než 1,1 g/100 g nebo by měl v potravině zaujímat menší podíl než 13 % z celkové energetické hodnoty Podívejte se, jak šunky v testu dopadly. Pouze šest výrobků vyhovělo jak kritériím pro obsah soli, tak i pro obsah nasycených mastných kyselin: Test ukázal, které šunky jsou přesolené Neznamená to, že byste nutně museli vyřadit šunku ze svého jídelníčku. Má z hlediska výživového lepší složení (vyšší obsah bílkovin masa a nižší obsah tuku) než většina masných výrobků (v tomto směru jsou například velmi špatné párky). Jen myslete na to, že obsah soli v šunce není zanedbatelný.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/test-ukazal-ktere-sunky-jsou-presolene/

Vyškovský deník

Ekofarem je za deset let skoro šestkrát víc 27.2.2016

Vyškovský deník str. 3 Vyškovsko MICHAELA MARTÍNKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Přestože jsou podmínky pro eko zemědělství velmi přísné, ekofarem na Vyškovsku rok od roku přibývá. Zájem o jejich produkty mezi lidmi prý neubývá. Jak tvrdí, oceňují kvalitu. Vyškovsko – Když se Zdeněk Pehal před sedmi lety rozhodl začít v Nemojanech chovat daňky, měl jedenáct zvířat. Nyní má stádo o dvaačtyřiceti kusech. K chovu zřídil i uzenářskou výrobu a ze zvěřiny dělá rozmanité výrobky. Jeho farma je jednou ze sedmnácti na Vyškovsku, které se řadí mezi eko zemědělské. Podle údajů ministerstva zemědělství jich v regionu každoročně přibývá. Neodrazují je ani přísné podmínky, které musí jako ekofarmáři splňovat. Třeba právě nemojanský statek plánuje, že začne chovat víc druhů zvířat než jen daňky. Chce se vrátit k chovu králíků, hus a krůt. „Před lety jsme od toho ustoupili kvůli stavbě farmy. Teď bychom to chtěli obnovit. Ale rozšiřovat se nehodláme. Bylo by to na úkor kvality, což rozhodně není naším cílem. Další zvířata chceme pořídit hlavně z důvodu, aby u nás bylo živěji,“ dodal Pehal, jehož podnik je jediným v okrese, který zpracovává maso ze zvěřiny. Zájem o produkty podle něj neklesá. „Prodáváme ale také pečivo a mléčné výrobky. Ty však kupujeme od jiných farmářů. Co se týká zákazníků, trend je dnes takový, že si lidé rádi přijedou pro kvalitní výrobky. Skoro každá rodina má minimálně jedno auto. A když vědí, že je v okolí k dostání něco takového, zajedou raději k nám než do supermarketu,“ podělil se o zkušenosti Pehal. Uzeninu přímo od zemědělce si jezdí kupovat třeba Hana Pavlínová z Vyškova. Považuje ji za mnohem zdravější. „Farmář, kterého jsem si oblíbila a věřím mu, například do šunky nedává tolik soli, což oceňuji. Dost hlídám i obsah takzvaných éček v potravinách. Mám malé děti, chci jim dávat to nejlepší. Uzeninu téměř nejíme, a když už se ji rozhodnu koupit, nevadí mi připlatit si. Navíc šunky, které jsou k dostání v běžných obchodech, rozhodně nejsou tak chutné,“ zhodnotila žena. Pro získání předpony eko, kterou se pyšní stále víc farem v republice, musí být splněno obrovské množství pravidel daných zákonem. Zemědělci například nesmějí používat chemické postřiky, umělá hnojiva, speciální požadavky jsou kladené i na krmiva. „Používání léčiv je povolené jen v omezeném množství. Jsou stanovené i požadavky na původ zvířat, která mají do ekochovu přijít. Je zakázaný chov drůbeže v klecích, uvazování zvířat. Naopak je nutné poskytnout jim výběh, pastvu,“ vyjmenoval některé ze základních podmínek mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Umožnit zvířatům žít přirozeně bylo podle pracovnice Lenky Floriánové jedním z důvodů, proč vznikla ekofarma Jalový dvůr nedaleko Bučovic. Zaměřená je na ovce a jejich prodej k dalšímu chovu. Odvézt si odtamtud výrobky nicméně není možné. „Co se u nás vypěstuje, jde na krmení zvířat. Lidé, kteří k nám přijedou, se u nás nicméně můžou ubytovat a odpočinout si v prostředí venkovské farmy. Nabízíme například i vyjížďky na koních,“ přiblížila Floriánová s tím, že na statku se stále něco rekonstruuje. „Jde o starší areál, pořád je potřeba dělat nějaké opravy,“ doplnila pracovnice. Jestli farmáři dodržují všechny podmínky pro ekozemědělství, hlídají čtyři organizace. Kontroly a certifikace dělají každoročně přímo v areálech. „Jde o soukromé společnosti pověřené Českým institutem pro akreditaci a certifikaci v ekologické produkci. Ministerstvo zemědělství nad nimi dělá dozor. Kromě každoročních kontrol mají inspektoři povinnost dělat i ty neohlášené a u specifického procenta i namátkový odběr vzorků,“ zmínil Jordán. *** 17 ekofarem je v současné době registrovaných na Vyškovsku. Poslední vznikla loni v květnu. Za uplynulých pět let se jejich počet v regionu zvýšil o šest. Před deseti lety byly v okrese tři. Foto popis| Region| Jižní Morava

Duben oslaví trhy česnekem, květen chřestem

1.3.2016

Vyškovský deník str. 5 Jižní Morava JAN ŽLEBEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Sezona na Zelném trhu začíná už dnes. Novinkou je pořádání tematicky zaměřených farmářských trhů. Konat se budou každý měsíc Brno – Brňané už nebudou chodit na Zelný trh jen kvůli nákupu jablek či mrkve. Čekají je tam také kulturní a osvětové akce zaměřené každý měsíc na jinou plodinu. Sezona na Zelném trhu se tak rozvine od medvědího česneku na jaře, přes letní jahody až k podzimním bramborám. Radnice Brnastředu chce prostor Zelného trhu rozdělit do tematických zón, aby se tam návštěvníci snáz orientovali. Vychází při tom z výzkumu Masarykovy univerzity. „V dolní části pod Parnasem budou převážně zemědělci, nad ním najdou návštěvníci obchodníky a úplně v horní části náměstí bude vyhrazený prostor pro pořádání akcí,“ vyjmenovala místostarostka Jasna Flamiková. K dalším plánům patří pořádání farmářských trhů každý měsíc. První budou dvoudenní farmářské slavnosti medvědího česneku. Trhy vždy doplní kulturní program zaměřený na konkrétní plodinu. „V květnu budou slavnosti chřestu, v červnu jahod a třešní a sezonu uzavřou na podzim slavnosti brambor,“ sdělila mluvčí Brnastředu Denisa Kapitančiková. Tematické akce zajímají třeba studentku Markétu Kočičkovou. „Líbí se mi slavnosti chřestu. Oblíbila jsem si ho v zahraničí, ale u nás na něj zas tak často nenarazím,“ zmínila dívka. V plánech radnice je také festival malých netradičních pivovarů nebo akce zaměřená na nevařenou stravu. Chybět nebude ani Biojarmark, který se letos bude konat už po pětadvacáté. Pořádání akcí nemá tento rok na starost jen městská část. Zapojit se se svými nápady mohli také jiní pořadatelé s tím, že jim Brnostřed pomůže s organizací. „Přihlásilo se pět zájemců, kteří chtějí uspořádat třináct akcí. Některé jsou jednorázové, jiné na sebe pravidelně navazují,“ vysvětlila Flamiková. Zabránit situaci z loňska, kdy na náměstí chyběly stánky trhovců, měl nový systém registrací. Zatímco loni kritizovala opozice vedení městské části za losování volných míst, letos se rozhodla radnice umožnit zájemcům přihlásit se přes internet. „Místa jsou v tuto chvíli rozdělená, vzhledem k postupnému nástupu prodejců a jejich přebírání se o případných volných stáncích budeme postupně dozvídat až v březnu,“ řekla Kapitančiková. Podle ní přijali trhovci změnu pravidel hladce. Někteří z nich to ale vidí jinak. „Proč mají místní zemědělci levnější pronájem ve své části Zelňáku? Copak tady bude moravský zemědělec v březnu prodávat své plodiny? Bude to tam akorát prázdné,“ rozčiloval se na Zelňáku stánkař, který nechtěl sdělit své jméno. Radnice argumentuje, že chtěla podpořit regionální výrobce potravin a ne překupníky ovoce a zeleniny. Jak už informovala Rovnost dřív, některé stánkaře na trh nepustí. Pět zájemců mělo totiž na svědomí přestupky u Státní zemědělské a potravinářské inspekce a jeden dluží Brnustředu peníze za nájem. Prodejní stánky mají letos mít jednotný vzhled. Stánkaři si je buďto mohli vyrobit podle nákresů radnice, nebo si je mohou půjčit. „Stálí prodejci budou pravděpodobně používat svoje stoly, zájem o zapůjčení očekáváme především u těch, kdo hodlají na tržišti prodávat krátkodobě,“ doplnila Flamiková. Prodejci, kteří se rozhodli využívat předepsaný stánek, měli při rozdělování prodejních míst výhodu. Radnice je měla upřednostnit ve výběru. Venkovní tržiště na Zelném trhu je v provozu od 1. března do 12. listopadu. Program farmářských trhů a doprovodných akcí pořadatelé teprve připravují. První farmářské trhy plánují na duben. Diskutujte na http://www.rovnost.cz *** největší změny na zelném trhu b tematické rozdělení tržiště: v dolní části náměstí budou mít stánky převážně zemědělci s vlastními výrobky, v horní části bude prostor pro pořádaní akcí. Mezi nimi najdou návštěvníci překupníky ovoce a zeleniny. b pravidelné farmářské trhy: každý měsíc budou zaměřené na jinou plodinu a provázet je budou tematicky cílené kulturní akce b jednotný vzhled stánků: radnice zvýhodnila při rozdělování míst prodejcům ty, kdo se rozhodli používat předepsaný stánek b registrace stánků: trhovci si mohli místo zajistit přes internet

Foto popis| LOKÁLNÍ POTRAVINY. Radnice Brnastředu podpořila místní zemědělce, jejich produktům vyhradila celou spodní část náměstí. Stánky překupníků ovoce a zeleniny najdou návštěvníci na Zelném trhu také, ale v jiné části. Foto autor| Foto: Deník/Attila Racek Region| Jižní Morava Publikováno| Vyškovský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Břeclavský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Blanenský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Hodonínský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Znojemský deník; Jižní Morava; 05 ID| 3de0dcdd-ecf2-4294-85dd-32af1916ec20

ZBOŽÍ & PRODEJ VÝKYVY ZVLÁDÁME FLEXIBILITOU 29.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 8 Hlavní téma Andrea Votrubová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

ROZHOVOR Zvládnout nápor rekreantů, kteří během sezony pobývají na Lipně, a zároveň přežít hubené měsíce po zbytek roku se zdá na první pohled skoro nemožné. Podle Jana Gušla, předsedy Jednoty družstva spotřebitelů Kaplice, které kolem vodní nádrže provozuje sedm prodejen, to ale taková věda není. „Funguje flexibilita a přizpůsobení sortimentu typu zákazníků,“ říká v rozhovoru. Zboží&Prodej: Mohl byste v krátkosti popsat, v jakém prostředí podnikáte? Jan Gušl: Rozhodující místa jsou pro nás obce Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá. Z druhé strany nádrže máme ještě prodejnu v Přední Výtoni a kousek pod Lipnem jsme zastoupeni ve Vyšším Brodě, přičemž jsme součástí obchodní sítě Coop. Jedná se o plnosortimentně vybavené prodejny, které mají velký podíl čerstvého zboží s orientací na naše regionální potraviny. Máme velký podíl uzenin, mléčných produktů, pečiva a zeleniny, zkrátka klasický supermarket, který v létě během dne posilujeme několika dodávkami, protože poptávka běžně stoupne z minima na víc než 200 procent. * Z&P: Jak to vypadá mimo sezonu? J. G.: Je třeba si uvědomit, že jde o oblast s velmi nízkým počtem trvale žijících obyvatel. Horní Planá jich má kolem dvou tisíc, Černá v Pošumaví asi 500, Přední Výtoň ani ne 300, Frymburk tisíc, Lipno nad Vltavou zhruba 550 a Vyšší Brod 3,5 tisíce. V létě naproti tomu přibývá řádově deset tisíc a více turistů denně, což je tradicí již od minulého režimu, kdy sem za rekreací jezdili také lidé z bývalé NDR. Pro představu: zatímco v listopadu, což je v Lipně nad Vltavou nejslabší měsíc, uděláme obrat asi milion korun, v červenci je to patnáctkrát tolik. Zvládnout nápor je složité už proto, že v místě je velmi málo pracovníků a personál musíme do prodejen dovážet. * Z&P: S konkurencí tak v létě problém zřejmě nemáte. J. G.: V oblasti je několik prodejen z obchodní sítě Flop, dále večerky a kolem nádrže je spousta kaváren, restaurací a prodejců, kteří prodávají široký sortiment sportovního a nepotravinového zboží. V létě a zimě to tu zkrátka žije. V sezoně tak konkurence problémem není, sami máme co dělat, abychom zvládli obsloužit tolik zákazníků. V mimosezonním období si naopak konkurujeme, tržby jsou tedy nižší, než pokud bychom zde byli sami. Nicméně to zvládáme a stále rosteme. * Z&P: Mají na Lipně zastoupení i nadnárodní řetězce?

J. G.: Pokud jde o obec Lipno nad Vltavou, Jednota Kaplice sem vstoupila teprve v roce 2007, a to na žádost obce. Žádný zahraniční řetězec sem totiž přijít nechtěl právě kvůli obrovským sezonním výkyvům, přičemž sezona je v létě od června do září a pak v zimě od Vánoc do března kvůli lyžování. Původně jsme mysleli, že obchod v Lipně budeme v hluchých měsících zavírat, byli jsme přesvědčeni, že tam skutečně nikdo chodit nebude. Nakonec se však ukázalo, že situace tak tragická není. Tamní provozovatelé volnočasových aktivit, tedy obec a Lipno Servis, vytvářejí tolik atrakcí i nabídek pro děti, že sem jezdí lidé i v hluchých měsících. Prodejnu jsme tak nemuseli nikdy zavřít. Pouze omezujeme nabídku stylem, že čerstvé mlékárenské zboží nemáme třeba na dvanácti metrech, ale jen na čtyřech. * Z&P: Jak reagujete na měnící se strukturu zákazníků během roku? J. G.: V obci Lipno nabízíme specifický sortiment, protože tu je k dispozici nejméně šest tisíc lůžek apartmánového typu ubytování a zákazníci-rekreanti vyžadují trochu jinou nabídku na vlastní snídaně či večeře. Postupem času jsme to podchytili a sortiment vyloženě přizpůsobujeme typu zákazníků. Například pro Holanďany pečeme určitý typ baget a housek a zaměřujeme se na sortiment, na který jsou zvyklí, tedy zboží nejvyšší jakosti. Také vína se zde prodá mnohem více než ve zbytku našich prodejen, protože hosté si je rádi vypijí v apartmánu za třetinu ceny, než je nabízejí restaurace. Co se týče cenové politiky, držíme ceny na podobné hladině jako v našich dalších prodejnách, nicméně určitý sortiment, například pečivo, tu máme mírně dražší. * Z&P: Problémem rekreačních oblastí bývá také změna počasí, které je v posledních letech docela nepředvídatelné. Jak to řešíte? J. G.: To byla vždy naše hlavní obava, a než jsme sem vstoupili, dlouho jsme tento faktor zvažovali. Léto už nebývá jako dříve a často proprší. Faktem ale je, že poslední roky byla léta spíše teplá, loni až 30 tropických dnů. Pro nás to znamená jediné: opět tomu přizpůsobit sortiment. To je pro nás snadné, protože v asi 40 kilometrů vzdálené Kaplici máme vlastní distribuční sklad koloniálu včetně chlazeného zboží a v Českých Budějovicích zase vlastní zeleninu. Dodávky prodejnám tak pružně přizpůsobujeme situaci a zboží zavážíme podle potřeby i několikrát denně. * Z&P: Co je vaším slabým místem? J. G.: Problém v tomto ohledu je spíše logistika v prodejně. Je nutné zboží převzít a uložit do regálů, což je v náporu zákazníků složité. Například v prodejně na Lipně, která má asi 400 metrů čtverečních, ob -sloužíme denně kolem tří tisíc platících zákazníků a jejich frekvence navíc v průběhu dne kolísá. Nejvíce chodí dopoledne, kdy si přijdou pro svačinu, a pak od poledne do večera, kdy přicházejí od vody. * Z&P: Do jaké míry využíváte regionalitu? J. G.: S regionalitou intenzivně pracujeme. V prodejnách nabízíme zboží místních dodavatelů, a to uzeniny od firmy Antony a Maso uzeniny Písek. A to i pro náš teplý pult, kde prodáváme grilovaná vodňanská kuřata. Navíc máme vlastní pekárnu a výrobnu lahůdek a teplé kuchyně včetně karbanátků, baget, housek se sekanou či pečených kuřat, která jdou velmi dobře na odbyt. Ve spolupráci s obcí a Lipno Servisem teď také připravujeme projekt nabídky sortimentu, která má vazbu právě na re gion. Rostou tu houby, borůvky a brusinky, které chceme využít pro výrobu lokálních produktů, aby si je rekreanti mohli z dovolené přivézt jako dárek. Projekt by měl odstartovat letos v létě, nejpozději v zimě. * Z&P: Celkově tak vaše působení na Lipně hodnotíte kladně? J. G.: Vstoupit sem bylo jednoznačně správné rozhodnutí. Jen na Lipně samotném jsme nahradili veškeré výpadky tržeb zapříčiněné konkurencí hypermarketů v Českém Krumlově. Místa kolem nádrže jsou pro nás velmi klíčová a přinášejí požadovaný efekt. Pro představu, zatímco v Jednotě máme průměrný měsíční obrat 50 milionů korun, zásluhou především lipenských prodejen realizujeme za červenec a srpen více než tři měsíční obraty.

Foto popis| O autorovi| Andrea Votrubová : REAGUJTE NA mailto:[email protected]

POTRAVINY KLASA TÉMĚŘ BEZ ZÁVAD 29.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 17 Informace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Třináctým rokem uskutečňuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelnou kontrolní akci na potraviny označené národní značkou kvality Klasa. V roce 2015 inspektoři SZPI hodnotili celkem 214 šarží takto označených potravin. Výrobky Klasa musí splňovat nejen požadavky vyplývající z národní a evropské potravinové legislativy, ale i nadstandardní požadavky vyplývající z podmínek pro používání národní známky kvality. V rámci kontrol rozprostřených do celého loňského roku inspektoři zjistili porušení pravidel známky Klasa ve dvou případech. Stoprocentní mošt z hrušek, obsahoval oxid siřičitý, jehož přítomnost v potravině označené 100% mošt není povolena, a výrobce, společnost Promega, tak porušil evropské nařízení o potravinářských přídatných látkách. Značka mu byla ihned odebrána. U ostatních kontrolovaných oceněných výrobků nebylo shledáno vážné porušení, pouze absence označení logem Klasa na obalu výrobku Dortík s jahodovou náplní (výrobce Goldfein CZ). Tento technický problém řeší přímo s výrobcem administrátor značky Státní zemědělský intervenční fond.

NOVĚ U CIGARET I PIVA 29.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 18 Novela zákona podepsána Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích mění obaly a označení. Spolu s textovým i obrazové varování budou muset uvádět na obalu výrobci cigaret, mění se i některá označení piva. LEŽÁK ZŮSTÁVÁ Od 20. května bude na krabičkách cigaret kromě současného varovného textu i obrázek a informace o odvykání kouření. Vyhláška obsahuje i seznam konkrétních obrázků, určených na krabičky cigaret. Celkem jich je 42 a jsou rozdělené do tří souborů, z nichž každý se bude používat jeden rok. Stanovené jsou i požadavky na písma, barvy textů a jejich podkladů u textového varování. Novela vyhlášky o nápojích respektuje měnící se sortiment piva a reaguje na nové pivní styly převážně menších pivovarů. „Stejně jako v našem původním návrhu zůstane v novele zachováno zažité členění piv na skupiny. Není tedy pravda, jak některá média spekulovala, že zmizí název ležák,“ uvádí ministr zemědělství Marian Jurečka. Označení výčepní pivo tak i nadále ponesou piva o stupňovitosti 7 až 10 %. Tradiční české pivo (spodně kvašené – plzeňského typu) o 11 až 12 % stupňovitosti zůstane označeno jako ležák. Do stávající vyhlášky se tak jen doplňuje, že ležák musí být spodně kvašené pivo. Novinkou je kategorie svrchně kvašených piv o 11 až 12 % stupňovitosti, která se nově budou značit jako plná piva. Jde přitom zhruba o 3 % celkové produkce piva v ČR. Jako silná piva se budou označovat ta s 13 % a více (doposud speciální piva). Další novinkou je možnost označit pivo kromě skupin tzv. pivními styly. Dne 28. ledna 2016 podepsal prezident Miloš Zeman novelu zákona o významné tržní síle. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) k tomu vydal stanovisko, z něhož pro vás vybíráme to nejdůležitější. Obchodníci již dlouhodobě nesouhlasí s přijetím novely zákona o významné tržní síle a v průběhu jejího projednávání upozorňovali na její nedostatky a nadbytečnost. Bohužel mediální povědomí o tomto zákoně je takové, že se jedná o regulaci velkých zahraničních řetězců, což však není pravda. Celý zákon dopadne především na malé české výrobce potravin, české podnikatele a obchodní aliance a další, kteří nemají dostatečnou možnost nákupu zboží v zahraničí. Přes veškeré úsilí SOCR ČR a v něm sdružených obchodníků se nepodařilo, aby některý z jimi předložených návrhů na

změny byl při projednávání v Poslanecké sněmovně akceptován. Zpřísnění regulace se proto dotkne pouze odběratelů s významnou tržní silou, nikoli již dodavatelů; výčet zakázaných jednání je prakticky nekonečný. ÚOHS navíc bude moci odběratele sankcionovat i za jednotlivá – a v mnohých případech bagatelní – pochybení (např. několikadenní zpoždění úhrady faktury). Jako velký problém se nám rovněž jeví velmi krátké přechodné období, kdy mají být uvedeny do souladu s novou legislativou veškeré platné smlouvy, a to ve lhůtě tří měsíců. Z praktických zkušeností víme, že uvedená tříměsíční lhůta neodpovídá technickým možnostem jak na straně odběratelů a nákupních aliancí, tak i na straně dodavatelů. Především z toho důvodu jsme ve svých připomínkách navrhovali, aby byla tato lhůta prodloužena na šest měsíců, a ani zde jsme bohužel neuspěli. Podle našich zjištění má každý maloobchodní řetězec stovky dodavatelů, na které se vztahuje předmětná novela, což s sebou nese velké množství až tisíce smluv, jichž se novela dotkne. Za standardních okolností tak připadají na vyjednání jedné nové smlouvy nebo nových smluvních podmínek týdny až měsíce času. Tím se navrhovaná tříměsíční lhůta stává nereálnou a technicky nerealizovatelnou jak pro odběratele, který nemůže již sjednané smlouvy jednostranně změnit, tak i pro dodavatele, jehož součinnost je pro změnu smluv nezbytná. Lhůta pouze tříměsíční tak přináší pro odběratele i dodavatele časově neřešitelné problémy. KRÁTKÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE VOLBA SPRÁVNÉHO TYPU CHLAZENÍ 29.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 42 Vybavení obchodu Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

CHLADICÍ A MRAZICÍ TECHNIKA Pro chlazení a mrazení zboží je do každého typu obchodu vhodné jiné zařízení. Co ve velkých provozovnách znamená úspory, může v malých prodejnách představovat zbytečné náklady. Často pak nepomohou ani dodatečná opatření. Oblast technologie chlazení je v současnosti bohužel svazována novými nařízeními a neustálými změnami v legislativě, což pro výrobce znamená velkou brzdu ve vývoji tohoto zařízení. Inovace se proto odehrávají především na poli designu a osvětlení. OSVĚTLUJÍ SE JEDNOTLIVÉ POLICE Uobsluhovaných úseků se vitríny často obkládají deskami korespondujícími s řešením celého interiéru, což sjednocuje prostor. Nasvětlení je často řešeno bodově ze stropu či světelné rampy mimo vitrínu. U přístěnných vitrín se stále více požaduje LED osvětlení každé police, případně soklových částí. „Změny pozorujeme také u konstrukcí pohledových částí, zejména soklů, kde se s větší mírou využívají dekorativní prvky lépe vyhovující požadavkům celkového konceptu interiéru prodejny. Jako konstrukční prvek těchto částí se vrací kámen a dřevo,“ říká Veronika Hanzelová, jednatelka společnosti intaPlastic. „V oblasti obslužných chladicích vitrín je několik posledních let možné vidět návrat k designu osmdesátých let, pro který jsou typická rovná jednoduchá kolmá čelní skla, známá z tehdejších dob u tuzemského výrobce Frigera,“ dodává Aleš Jančar, jednatel společnosti Amon CS. PŘIBYLA DVÍŘKA A VÍKA Osvědčenou a již několik let praktikovanou možností, jak dosáhnout energetických úspor, je zabránění úniku chladu, a tím i snížení jak chladicího výkonu, tak celkové spotřeby elektrické energie v prodejně. Otevřené přístěnné chladicí vitríny a mrazicí vany jsou proto opatřovány prosklenými dveřmi a víky, což je nejrazantnější krok k úsporám v oblasti chlazení na prodejnách. Jak ale upozorňuje Aleš Jančar, nejefektivnější je z celkového hlediska správná počáteční projekce: „To znamená výběr nejvhodnější chladírenské technologie pro daný projekt. A samozřejmě vhodné a šetrné umístění. Součástí může být například doplňková rekuperace odpadního tepla.“ Stejný názor sdílí i jednatel firmy S&K Kontakt Josef Vala, podle něhož by nemělo docházet k předimenzování technologie, a to nejen kvůli zbytečně vysoké pořizovací ceně, ale také dražšímu následnému provozu. Důležité je i samo provozování zařízení, zejména důsledné používání nočních rolet a snaha

o minimalizaci otevírání dveří. NÁKLADY ŠETŘÍ SYSTÉM Se zajímavým řešením, které pomáhá obchodníkům v chladicích zařízeních udržovat nejen lepší merchandising, ale přispívá také k nižším provozním nákladům, přichází firma Eden Europe. Ta obchodníkům nabízí systém SpaceGrifd, což jsou vlastně zásobníky a podavače, které se umísťují do regálů. Jejich produkt obsahuje systém proudění vzduchu AirFlow, díky němuž je dosahováno ideálních podmínek pro kategorie, které snadno podléhají zkáze, jako jsou salámy, sýry, ryby či balené zeleninové saláty. „Při testech, které jsme prováděli v Tescu v pražských Vršovicích, jsme měřili teplotu a vlhkost. Při použití systému bylo dosaženo lepších výsledků, protože při použití funkce Defrost nedošlo k nárůstu teploty, tak jako je tomu v případě klasických polic. To je logicky pro zboží lepší, a to z důvodu zpomalení mikrobiologických procesů. Dále jsme provedli měření spotřeby energie se systémem a bez něj. Zde došlo k poklesu spotřeby o pět až sedm procent, a to v závislosti na typu vystaveného zboží. Projevil se také pokles vlhkosti, která je se systémem o třicet procent nižší než v klasických regálech,“ vypočítává Martin Parák, product manager space solutions této společnosti. TYP ZÁVISÍ NA PRODEJNĚ K velkým provozním úsporám přispívají zejména sdružené digitální jednotky, ovšem jejich nasazení do provozu není vždy jednoznačně přínosné. „U velkých supermarketů a hypermarketů je sdružená jednotka zřejmě jediná možnost. V posledních letech ale praxe ukázala, že již u středních výkonů je vhodné řešit technologii chlazení pomocí samostatných kondenzačních jednotek. A to z důvodů vstupních nákladů, energetické úspory a dostupnějšího a levnějšího servisního zabezpečení,“ vysvětluje Aleš Jančar. Volba tedy závisí na celé řadě aspektů a propočtů celé chladicí technologie prodejny. Obecně sdruženou chladicí jednotku je účelné nasadit, jedná-li se o vyšší chladicí výkon celého systému prodejny. Samostatné přístroje jsou nejvhodnější do provozů s chladicím výkonem maximálně devět až deset kilowatt. Není zde jednoznačné pravidlo, protože této problematiky se týká řada souvisejících faktorů, které volbu vhodného typu upřesňují,“ přidává se Veronika Hanzelová. ŽIVOTNOST PRODLUŽUJE ÚDRŽBA Návratnost a životnost chladicího zařízení je dána konstrukčním provedením a použitými materiály. Návratnost investice pak ovlivňuje více faktorů, s nimiž je nutné počítat. Zejména je zapotřebí určit si množství zboží nabízeného zboží a jeho předpokládaný výnos, a dále vzít v potaz pořizovací cenu plánovaného zařízení i předpokládané náklady na servis a opravy. „Je třeba zmínit, že údržba zařízení, proškolený personál a každodenní péče o ně zásadně ovlivní jeho životnost. Obecně lze říci, že při správné péči, údržbě a při správné volbě typu zařízení s odpovídající kapacitou se dnes u nejlepších zařízení pohybujeme v řádech osm až devět let. Záleží opravdu na péči, údržbě a na investorovi, čemu dává přednost. Zda dlouhodobé životnosti nebo zařízení s nutnou častější obnovou nebo nákladnou pozdější údržbou. Máme zkušenost, že lze docílit návratnosti investice do jednoho a půl roku, ale průměr je nejčastěji do tří až čtyř let. Samozřejmě podle rozsahu chladicí techniky a technologie,“ konstatuje Veronika Hanzelová. NÁVRATNOST DO TŘÍ AŽ ČTYŘ LET VÝBĚR NOVINEK intaPlastic nový design a rozšíření řady chladicích vitrín Criocabin o chladicí vitrínu Electa se šikmým sklem; rozšíření ver ze modelu vitríny Enixe o typ Lounge s rovným čelním panelem; zařízení pro zvlhčování měkkého zboží, jako je maso a krájené měkké uzeniny, ve vitrínách; plánované uvedení obslužné vitríny s gravitačním chlazením a prosklenými po suvnými kryty Explorer S&K Kontakt obslužná vitrína Samos Foto popis| O autorovi| Pavel Neumann, REAGUJTE NA mailto:[email protected]

zdarsky.denik.cz

S krizí je většina Rusů smířená, nestěžují si 29.2.2016

zdarsky.denik.cz str. 0 Moje Žďársko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nové Město na Moravě - Velkou životní zkušenost má za sebou Lukáš Vinkler, rodák z Vysočiny, konkrétně z Nového Města na Žďársku. Je nadšený cestovatel. Vrátil se z Ruska, ovšem nikoliv v roli turisty. Třicetiletý muž, který v minulosti poznával například Jižní Ameriku nebo Indii, získal v největším státě světa práci. O tom, jak v Rusku chutná život, promluvil v rozhovoru pro Deník. " Lukáši, do Ruska jste odešel kvůli pracovní kariéře, většina lidí přitom míří na Západ. Jaká příležitost vás do obrovského státu na východě přivedla? Do Ruska jsem odešel nejen kvůli pracovní kariéře, ale hlavně kvůli tomu, co Západ nemůže nabídnout. V dnešním globalizovaném západním světě je hodně věcí stejných, rozdíly se stírají, nic vás zde nepřekvapí a lehce se člověk zorientuje. To není případ Ruska, byl to krok do neznáma, vstříc novým dobrodružstvím, znalostem a jazykům. Avšak, popravdě, ještě tři čtvrtě roku před nástupem do zaměstnání jsem absolutně netušil, kde se octnu a pro koho budu pracovat. Pro koho jste tedy v Rusku pracoval a jak dlouho? Nakonec jsem tam strávil šestnáct měsíců a pracoval jsem pro německou automobilku ve městě Kaluga. To leží asi dvě stě kilometrů jihozápadně od Moskvy. Když cizinec získá slušnou pracovní pozici v nějakém velkém podniku v Rusku, jsou s tím spjatá nějaká privilegia? Byl jste v jiném postavení, než kdyby na vašem místě pracoval Rus? Většinou jsou ruské podniky ve vlastnictví ruských majitelů, a ti ohodnocují své manažery dle svých interních pravidel. Je-li to cizinec, či Rus, na tom zase až tak nezáleží. Samozřejmě, pokud chcete nalákat zahraniční manažerské eso, musíte mu dát kvalitní nabídku. Víte, kdo řídí AvtoVAZ, hrdou ruskou automobilku, která vyrábí ladu? Bo Andersson, první cizinec ve vedení této společnosti. A dvojkou je Čech. Ale zpět k mé pozici. Já jsem nebyl expert, tedy zaměstnanec, kterého jeho domácí společnost vyšle na zahraniční zkušenost, královsky ho zaplatí a poskytne mu benefity, jako je služební byt, auto, letenky domů a podobně. U mě to bylo jinak, doslova jsem vyslal sám sebe. Podepsal jsem lokální ruskou smlouvu s nástupem k určitému datu. To pro vás mimo jiné asi znamenalo úplně se odstřihnout od života v Česku. Je to tak? Ano, doma jsem rozvázal pracovní poměr, ukončil pronájem, vyřídil nutné administrativní věci, sedl na letadlo směr Moskva a jednoho krásného dne jsem se snažil svojí ruštinou, v té době jsem sotva ovládal písmenka azbuky, přesvědčit člověka u brány podniku, že tam opravdu pracuji. Jediný benefit, který jsem obdržel, byl vízový servis. A aby to na začátku nebyl takový šok, měl jsem první dva měsíce zajištěné ubytování v hotelu. Pobývat dlouho v cizí zemi, to se neobejde bez náležitostí, které k běžnému životu patří. Žít v Rusku, to znamená bydlet tam, stravovat se, využívat služby, poznávat kulturu a materiální vybavenost. Jak se vám v Kaluze žilo? Ty souvislosti jsem musel začít intenzivně řešit již od prvního dne, protože hodně rychle zjistíte, že bez ruštiny jste naprosto ztracení a začíná to maličkostmi. První půlrok jsem neměl osobní automobil, tak jsem využíval místní typ MHD nazývané maršutky (minibusy jezdící po určité trase poznámka redakce). Sednete si a najednou kolem vás kolují rubly. Řidič během jízdy totiž stačí vybírat jízdné a vracet na něj. Tak pošlete přes celý autobus svoji bankovku a za minutu k vám přijde vratka. Funguje to bezvadně. Jelikož ale maršutka zastavuje většinou na slovní znamení, samozřejmě jsem přejel tři zastávky, protože řidič nevěděl, co chci.

Hádám, že najít si ubytování nebylo v Kaluze zrovna snadné… Měl jsem dva měsíce na to, abych si sám našel byt za rozumný nájem. To byla taková maturita mého pobytu. Při hledání normálního bytu rychle zjistíte, na která tři klíčová slova se musíte zaměřit. Jsou to [euroremont], [cholodnaja i gorjačaja voda] a [bytovaja technika]. Jinak byste se chodili dívat na špinavé a zakouřené byty, případně vybydlené byty s matrací a bez teplé vody. Ve stařičké ladě jednoho realitního makléře jsem jezdil večer co večer po nemovitostech a nakonec se zadařilo. Po čtrnácti dnech jsem našel pěkný byt s výhledem na přehradu a skvělým majitelem Dmitrijem. Byl vstřícný a obrovsky nápomocný, především tehdy, kdy se k nám do bytu po týdnu od stěhování navalily odpady z celého domu. Znáte ten pocit, když se v pět ráno probudíte a místo do bačkor šlápnete do? Holt, staré trubky. Když jsme u toho bydlení, starost o společné části domu v Rusku nikoho moc netrápí, takže okolo domu byla neposečená tráva, člověk se musel dívat na škaredé společné chodby a například zateplení si každý byt řešil sám, takže z osmi poschodí byla zateplená asi jen dvě. Jak moc se za takové bydlení v Rusku platí? Nájem je v Kaluze obecně o malinko vyšší než v Praze za srovnatelný byt. Na druhou stranu za plyn, elektřinu, vodu a teplo jsme platili doslova jen kopějky. Ale pozor, voda z vodovodu není pitná, takže je důležité mít u domu na ulici studnu nebo budku, kde vám někdo natočí pitnou vodu do kanystru. Město Kaluga, ve kterém jste žil, je přibližně stejně velké jako třeba u nás Brno. Jaký charakter má na ruské poměry ve srovnání s dalšími městy anebo i ve srovnání s našimi podmínkami? Kaluga je vzdálená přibližně dvě stě kilometrů od Moskvy. Kaluga je významné centrum automobilového průmyslu, tři koncerny tam investovaly od roku 2007 nemalé peníze do montážních linek. Podniky sice v současnosti procházejí obtížným obdobím na hranici existence, ale díky investicím se významně zvedla životní úroveň města. Postavily se asfaltové cesty a chodníky, rozšířily se sportovní areály, vznikly restaurace, hotely, nákupní centra, zrenovovaly se městské budovy i chrámy a zmodernizovala se městská doprava. Takže výstavní ruské město? I přes to všechno se poměry v Kaluze stále nedají srovnávat s úrovní a kvalitou života u nás. Člověk si připadá, jako by se vrátil o dvacet let zpět. Navíc nejen Kaluga, ale i ostatní města a myšlení jejich obyvatel jsou velice spjaty až moc s historickými událostmi a osobnostmi Ruska. V každém městě najdete sochy a fresky Lenina, sochy a názvy ulic po Gagarinovi, Tsiolkovskem, Kutuzovi, Surovovi a dalších významných ruských vědcích či vojevůdcích. Nejzásadnějším tématem je samozřejmě vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce, v Rusku se jí říká druhá vlastenecká válka. Připomínka vítězství sovětských vojáků a utrpení sovětského lidu ve válce je vidět úplně všude v podobě památníků, tanků, stíhaček, širokých ulic pro vojenské přehlídky, a dokonce i na výzdobě perníků. Hlavním místem většiny měst je takzvaný věčný oheň. Věřím ale, že pomníky minulosti nejsou to jediné, co člověka při procházce městem zaujme nebo překvapí… Překvapí ho i obyčejné věci. Takovou zajímavostí a zároveň nepříjemností je déšť. Okapy ve městech nesvádí vodu ze střech do odpadního systému, ale přímo na ulici. Za deště bez holinek nemá cenu ani vycházet. Silnice se často mění v řeky a voda zalije všechny jámy a výmoly. Avšak musím říct, že čím déle v Rusku žijete, tím více berete věci takové, jaké jsou, a začínají se vám dokonce líbit. Jak to bylo v Kaluze s nakupováním a službami? Dají se srovnat s našimi poměry? Heslo náš zákazník, náš pán, tam rozhodně neplatí. Kvalita služeb je obecně velmi nízká, ceny jsou přitom srovnatelné s našimi. Samostatnou kapitolou je pohostinství. Objednáte si polévku, maso, přílohu a pivo a přijde vám to v pořadí maso, polévka, pivo a když už jste dojedli, tak ještě příloha. A pak, když platíte vcelku dost vysoký účet, ke všemu zjistíte, že celková suma byla navýšena o deset procent. To proto, že s vámi přišlo víc než deset hostů, a obsluhovat tolik lidí už prý vyžaduje trochu

více práce pro obsluhu. Co se týče nakupování, je k němu hodně příležitostí, zejména co se týče jídla. Babičky se vám na ulici snaží prodat bio potraviny, všemožně nakládané jídlo a samozřejmě kopr. Kromě nespočtu minimarketů a supermarketů je nejdůležitějším místem městské tržiště. Je to jediné místo, kde po ránu seženete kvalitní a čerstvé jídlo, především maso, zeleninu, ovoce a pečivo. Jenomže můj pobyt poznamenalo i toto: Celých šestnáct měsíců bylo v platnosti embargo na potraviny z Evropské unie, což se odrazilo na výběru, kvalitě i cenách. Zboží běžně zdražovalo o desítky procent. Na druhou stranu bych chtěl vyzdvihnout ceny a služby telekomunikačních operátorů a samozřejmě benzin. Ten pocit při jízdě v autě, když tankujete litr za dvanáct korun… V Rusku jste pracoval během ekonomické krize. Tamní průmysl zasáhly dopady prudkého poklesu cen ropy spojené se sankcemi, které uvalily na Moskvu západní státy. Jak jste situaci vnímal vy? Ovlivnily problémy ruského hospodářství vaše působení v podniku? Načasování mého nástupu nebylo ideální. Připojení Krymu k Ruské federaci, nestabilní situace v ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, zavedení sankcí ze strany Evropské unie, a naopak embargo na dovoz potravin z EU a začínající pád ceny ropy, tohle všechno významně ovlivnilo ruské hospodářství, život Rusů a samozřejmě i ten můj. Velmi bolestivými projevy krize byly propad rublu a pokles hrubého domácího produktu. Je na Rusech poznat, že zchudli? Finanční trh je jako horská dráha. Rusové si mohou nechat zdát o naší dvouprocentní úrokové sazbě či půlprocentní inflaci. Sazba hypoték divoce osciluje mezi dvanácti a dvaceti procenty, inflace je patnáct až dvacet procent. Stejně rozkolísaný je i kurz rublu vůči euru nebo dolaru. Při svém nástupu jsem potřeboval 48 rublů, abych dostal jedno euro, po půl roce to už bylo 85 rublů! Tak výrazný propad měny zasáhne samozřejmě všechno. Dovoz potřebných technologií, dílů a zboží se prodražuje, místní lidé si kvůli vysoké inflaci koupí méně zboží v nižší kvalitě a cestování do zahraničí se pro ně stává nedostupné. Firmy také bojují s propadem odbytu, zmrazením výplat, omezováním provozu a propouštěním. Řada automobilek dočasně zavřela své závody. Nepříjemné finanční dopady by u veřejnosti teoreticky mohly vyvolat velkou nespokojenost a spustit protesty či hon na banky. Děje se to v Rusku? Ne, nic takového se tam neděje. Téměř nikdo si nestěžuje, obyčejní lidé i bývalí kolegové z práce jsou se situací smíření a plně podporují kroky prezidenta Putina v jeho vnitřní i zahraniční politice včetně obrovských investic do armády. A dokáží se vůbec Rusové o domácí politice otevřeně bavit? Je kritika Kremlu na veřejnosti možná, anebo si ji lidé schovávají jen pro úzký rodinný kruh? Opravdu otevřeně se bavit o ruské politické scéně a historii není úplně nejlepší nápad. Samozřejmě mě tato témata a názory lidí zajímaly, ale po pár konverzacích jsem zjistil, že přesvědčovat je, nebo jim jenom představovat své názory nemá cenu. Ať už jsem načal jakékoliv téma, třeba Napoleon v Rusku, Stalin, Lenin, druhá světová válka, rok 1968, Zimní olympijské hry v Soči, Putin, připojení Krymu či zbrojení, tak jsem pouze naslouchal a snažil se ty lidi pochopit. Při jakémkoliv náznaku nesouhlasu či jiného názoru jsem byl velice rychle konfrontován argumentem, že to, co si myslím, je naprostý nesmysl, a to, co nás učili ve škole, nemá nic společného s tím, jak se věci doopravdy děly a dějí. Aby cizinec více porozuměl názorům Rusů, je dobré přečíst si něco o ruských dějinách. S přítelkyní jsme to ostatně měli jako povinnou četbu. Abychom dostali pracovní víza, museli jsme složit zkoušku z ruského práva, historie a jazyka. Jsem opravdu rád, že ruskou verzi historie znám. Pomohlo mi to lépe pochopit ruský národ a také slepě nevěřit všemu, co píší ruská, ale i západní média. Takže jací jsou podle vás Rusové doopravdy? Jsou některé naše předsudky o nich oprávněné? Rusové jsou věřící lidé, neskutečně hrdí, velmi impulzivní a při jízdě autem neohleduplní a netrpěliví. Ale také skromní, pevně důvěřující ve schopnosti jedince a v silně hierarchickou společnost. Pokud si je získáte, jsou velice otevření a neskutečně spontánní, především pokud jde o zábavu. Jaké suvenýry jste si domů přivezl? Je ruská vodka stále tak dobrá a kvalitní, jak se říká?

Ze svých cest si přivážím téměř vždy turistické magnety a pohledy. I tomuto šestnáctiměsíčnímu pobytu říkám výlet, takže máme na lednici plno magnetek a pohledů z cest po Rusku. Kromě toho u nás doma samozřejmě nechybí matrjoška, Fabergeovo vejce, Filimonovská hračka a ruská saunovací čepice. Vodka je opravdu dobrá, ale v Rusku už dost drahá. Ale hlavně jsem si domů přivezl vzpomínky, obrovské zkušenosti z finančního oboru, rozšířil jsem si schopnosti o nový jazyk, poznal cizí zemi, její kulturu a společnost. Vodka už je vypitá, ale to ostatní se mi nikdy neztratí."

URL| http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/...rusu-smirena-nestezuji-si-20160229.html

Zemědělec Propad horských oblastí 29.2.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zemědělce ve znevýhodněných oblastech LFA výrazně zasáhl pokles prostředků pro oblasti LFA. Farmář na horách nemá totiž prostor „k manévrování“, nemá dostatečně produktivní rostlinnou ani živočišnou výrobu. Uvedl to minulý týden na členském shromáždění Svazu marginálních oblastí (SMO) v Horoměřicích u Prahy jeho předseda Milan Boleslav s tím, že již dnes se tato skutečnost odráží v ekonomice horských a podhorských farem. Proto svaz žádá ministerstvo, aby přesuny prostředků, například z degresivity, realizovalo ve prospěch LFA a ekologického zemědělství. Boleslav připomněl, že prostředky ve druhém pilíři se snížily zhruba na osmdesát procent ve srovnání s obdobím 2007 až 2013, zatímco prostředky v prvním pilíři stouply. Navíc v těchto oblastech stále není dostatečně kompenzovaná újma zejména za a péči o veřejné statky. Ministr zemědělství Marian Jurečka přiznal, že v nastavení společné zemědělské politiky se udělalo několik chyb a hlavní chybou byla práce s nepřesnými daty. „Nyní bychom to dokázali nastavit jinak,“ podotkl ministr v souvislosti s výrazným poklesem prostředků v oblastech LFA. Podle předsedy svaz proto usiluje alespoň o podporu nepřímou cestou, například o welfare na masný skot v národních dotacích, zahrnující také ekologické zemědělství, a zahrnutí welfare pro ekologické farmáře do Programu rozvoje venkova. Co se týká ekologického zemědělství, Boleslav řekl, že cítí určitý odklon od výraznější podpory tohoto směru, zejména formou snížení rozpočtové obálky i menší podpory v investicích. Podle ministra v této souvislosti šlo o kompromis. Jurečka poukázal na to, že v ekologickém zemědělství je 12 procent zemědělské půdy a reálná produkce je velmi nízká. (Pokračování na str. 2) Propad horských ... (Dokončení ze str. 1) Řekl, že v příštím období budou podpořeni zejména zpracovatelé a ti, kteří se budou sdružovat do odbytových organizací. Samostatné jednotky mají podle ministra konkurenční nevýhodu vůči zahraničí. Boleslav připomněl, že ne každý farmář může být zpracovatel. „Naše bioprodukce se týká hlavně produkce masného zástavu, se kterým obchodujeme. Samozřejmě se nebráníme dalším aktivitám,“ konstatoval Boleslav. Jurečka připustil, že hlavní činností farmářů v horských a podhorských oblastech je produkce masného skotu a otázal se, kde ten skot skončí. Narážel na významné exporty do zahraničí. Podle něj by se měl zpracovávat v prvé řadě v tuzemsku. Jurečka sice připustil, že nelze spoléhat na to, že každý, kdo chová skot, bude mít vlastní zpracovnu, výrobnu a bude prodávat maso zákazníkům. „Pak přichází to, aby se vytvářely silné odbytové organizace producentů, které budou výhledově směřovat k tomu, že se zemědělci majetkově propojí se zpracovateli,“ řekl ministr a poukázal na majetkovou strukturu v Německu a ve Francii. Poznamenal, že v minulosti peníze, které směřovaly do českých zpracovatelských kapacit, nebyly dramaticky velké, za minulý rok však do českého potravinářství bylo vynaloženo přes dvě miliardy korun. V otázce redefinice LFA ministr informoval, že v prvním letošním čtvrtletí by mělo být aktualizované

vymezení LFA typu ostatní na základě biofyzikálních kritérií. Mělo by to být vydiskutované s nevládními organizacemi a ve třetím kvartále by měla být vykalkulována újma a stanoveny sazby, aby se mohlo v roce 2017 vyjednávat s Evropskou komisí. Nové vymezení by pak mělo platit od 1. ledna 2018. V této otázce svaz požaduje, aby redefinice LFA oblastí a faremní systémy směřovaly jednoznačně k podpoře farem se živočišnou výrobou a vyšší podpoře farem s trvalými travními porosty. Právě tato kombinace podle něj pozitivně ovlivňuje produkční a mimoprodukční funkce zemědělství v oblastech s přírodním znevýhodněním. Svaz ve svém usnesení rovněž požaduje, aby se ministr v rámci vytváření budoucích faremních systémů zasadil o maximální objektivitu vycházející z exaktních dat a skutečné ekonomiky farem. Náměstek ministra Jiří Šír informoval o kompenzacích za loňské mimořádné sucho. Bude se týkat těch, kteří utrpěli v důsledku sucha ztrátu více než třicet procent na dané plodině. Škody do 40 procent by měly být kompenzovány sazbou deset procent průměrných nákladů, nad 40 procent by měla být sazba dvacet procent. Celkově je souhrn škod zhruba 2,8 miliardy korun a navržená kompenzace ve výši 1,241 miliardy korun. „To je požadavek, který odejde na vládu,“ dodal Šír. ? Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka (zleva), náměstek ministra Jiří Šír a předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav na členském shromáždění v Horoměřicích Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Rovní a rovnější 29.2.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Komentář Otázka horší kvality potravin, které si koupí lidé v České republice, ve srovnání například s Německem se zřejmě dostane až na jednání Evropské komise. V obou zemích se dané výrobky prodávají pod stejnou značkou. Mnohým spotřebitelům se ale tato praxe výrazně „zajídá“ a stále ve větší míře na ni upozorňují. Ministr zemědělství už proto oslovil své kolegy ze zemí, kde mají podobnou zkušenost. Výrobci totiž na svoji obranu uvádějí často argument, že chtějí vyhovět odlišným chuťovým preferencím lidí ve východní Evropě, kteří si údajně žádají jiné složení. Tuto tezi však lidé odmítají. To nakonec dokládá i loňský průzkum Státní zemědělské a potravinářské inspekce, který se zaměřil právě na tuto oblast. Podle něj nesouhlasí s daným tvrzením 77 procent dotázaných. Více než polovina lidí si naopak myslí, že skutečným důvodem je snaha výrobce ušetřit na surovinách, 38 procent lidí míní, že důvodem je tendence Čechů nehledět tolik na kvalitu, ale na nízkou cenu. Když se inspekce ptala na nejproblematičtější vývozce potravin, v 88 procentech bylo zmíněno Polsko, což je setrvalý stav v posledních třech letech. Problémová je podle spotřebitelů i Čína a od roku 2013 vzrostla dvojnásobně na 21 procent nedůvěra právě k německým výrobkům. Naopak pozitivní mínění o českých potravinách má 68 procent respondentů. Vnímání zahraničních potravin je horší. Za kvalitní je považuje 49 procent lidí, za nekvalitní 39 procent. Český spotřebitel se domnívá, že přichází zkrátka a to se mu nelíbí. Přestože je ve stejné Evropské unii jako například ten německý, má konzumovat méně hodnotné potraviny? Přitom by měli výrobci vyrábět kvalitně nejen pro své trhy, ale pro celou unii. To se však neděje. Zase se ukazuje, že někteří chtějí získat určité výhody na úkor druhých. Proto by Evropská komise měla zjednat pořádek. Foto popis|

O úspěchu rozhoduje chmel 29.2.2016

Zemědělec str. 5 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vítězem soutěže Zemědělec roku 2015 v Ústeckém kraji se stal samostatně hospodařící rolník Václav Hanzal, který jako jediný sedlák obdělává pozemky v okolí Želče na Žatecku. Rodina Hanzalova zde začala hospodařit v roce 1992, když jí v restituci vrátili 13 hektarů zemědělské půdy znárodněné po roce 1948. V současné době statek, který Hanzal převzal po otci v roce 2006, hospodaří na výměře kolem pěti set hektarů a kromě rostlinné výroby, jíž dominuje chmel, chová také zhruba sto kusů masného skotu. Jako v celé České republice i v okolí Želče je dnes půdy nedostatek, ale vzhledem k tomu, že počátkem devadesátých let pomohli rodiče současného farmáře mnoha lidem v obci s vyřízením restitucí, vyšli mu sousedé při prodeji pozemků vstříc. Právě do půdy tak šly v poslední době největší investice statku a její nákup podle Hanzala usnadnila také vloni dokončená komplexní pozemková úprava, která v Želči přispěla k identifikaci jednotlivých pozemků. Dnes rodina vlastní převážnou část hektarů a zbývající si pronajímá. Vzhledem k tomu, že pozemky leží ve chmelařské oblasti, jejich ceny se dnes pohybují kolem 150 až 170 tis. korun za hektar. Z celkové obhospodařované půdy tvoří kolem čtyř set hektarů půda orná, asi na šedesáti hektarech jsou louky a pastviny. Kolem 25 hektarů tvoří chmelnice, jejichž produkce se také z více než poloviny podílí na tržbách farmy. Kromě chmele pěstují v Želči asi na dvou stech hektarech pšenici a ječmen, sto hektarů bývá oseto řepkou a na zbývající ploše pěstují kukuřici a vojtěšku. V krmivu je tak farma soběstačná. Pokud jde o ostatní rostlinné produkty, část statek prodá hned při žních, ale značný podíl je schopen uskladnit a počkat na lepší cenu. „Poslední dva roky se nám to vyplatilo, letos ale cena obilovin klesá, takže to bude asi horší,“ konstatuje farmář. Původně na statku produkovali i mléko, ale postupem času jeho výrobu opustili a dnes chovají zhruba sto kusů hovězího dobytka pouze na výkrm, jejichž hlavním odběratelem jsou Jatky Blovice, s. r. o. Chmel je základ O ekonomice podniku do značné míry rozhoduje chmel a jeho cena, která zaznamenala v posledních letech značné výkyvy. V okolí Želče pěstují tradiční odrůdu, žatecký poloraný červeňák, a přestože nemají závlahy, dosahují u této odrůdy výnosu celorepublikového průměru kolem 1,05 tuny z hektaru. „Letos je situace pro pěstitele chmele příznivá, protože dva poslední roky byla sklizeň slabá. V roce 2012 jsme ale část chmelnic vůbec nesklidili, protože za tunu chmele obchodníci nabízeli nejvýš sto tisíc korun a nasmlouvané odběry krátili. Přitom výrobní náklady byly a jsou i dnes zhruba 160 až 170 tisíc korun na hektar,“ vysvětluje pěstitel. Dodává, že v současnosti se cena v průměru pohybuje okolo 180 tisíc korun za tunu suchého chmele a obchodníci nabízejí odběratelské smlouvy s pevnou cenou až do roku 2020. Poměrně pozitivní finanční výhledy také vedou podnik k úvahám o investicích do této oblasti. „Právě v tomhle směru bychom se chtěli rozvíjet. Především obnovovat chmelnice a dostat je do příznivějších poloh. Máme tu například i dvacetiletou chmelnici, která už nemá patřičnou výnosnost,“ říká Hanzal. V plánu má obnovit či vybudovat v dohledné době asi pět hektarů chmelnic. Jde však o poměrně drahou záležitost. „Jen samotná sadba na hektar chmelnice přijde zhruba na sto tisíc korun. Před tím je však třeba pozemek připravit, a to jsou další náklady. Když se ovšem rozhodneme vybudovat celou novou konstrukci, investice na nové sloupy, lana atd. se vyšplhají na 600 tisíc korun, a pokud je pozemek nepravidelný, je částka na hektar úměrně tomu vyšší,“ konstatuje farmář. Ani s brigádníky to už není tak snadné jako v minulosti. Časy povinných školních brigád, kdy na jarní práce i sklizeň jezdili žáci, jsou pryč a pracovníci chybějí. Podle Hanzala je to škoda nejen pro pěstitele, ale i pro žáky samotné, kteří si právě na chmelové brigádě často poprvé vyzkoušeli manuální práci a postupně si budovali i určité návyky. Dnes je to na dobrovolné bázi a takovou možnost mají jen o sobotách a nedělích. Lidé a technika Roční obrat želečského statku se pohybuje kolem deseti milionů bez dotací. Vždy ale záleží na tom, jak se ročník vyvede a jaká je situace na trhu s chmelem. Kromě základní platby na plochu využívá farma pouze Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu k dotacím úroků z úvěrů na nákup půdy a zemědělské techniky Chod podniku zajišťuje farmář se svojí rodinou a jedním stálým zaměstnancem, který je na statku od počátku a primárně se stará o živočišnou výrobu. Podle Hanzala je však kolega Pavel Tomovič jeho

pravou rukou, zástupcem a také spolu s ním i tvůrcem úspěchu podniku v soutěži Zemědělec roku 2015. „Potřebujete mít k sobě někoho, kdo vás zastoupí a případně vám řekne, kde děláte chyby a společně to proberete,“ dodává. Kromě rodiny a spolupracovníka nabírá statek pravidelně koncem března pět šest dalších lidí z okolí, kteří na něm pracují zhruba do konce listopadu. K vítězství v soutěži však podle Hanzala přispěl i fakt, že jde o rodinný podnik. „Jsme soukromníci, takže rozhodovací proces je u nás jednodušší a rychlejší než například v nějakém družstvu,“ říká s tím, že kromě toho je důležitá i kvalitní zemědělská technika a často i inovativní přístup. „Snažím se průběžně dovzdělávat, navštěvuji semináře, čtu odborný tisk a snažím se do té práce vnášet i nový pohled a uplatňovat nové poznatky. S tím také souvisejí investice do nové techniky, která nám umožňuje neztrácet čas, maximálně dodržet agrotechnické termíny, a s minimem lidí všechno zvládnout rychle, kvalitně a včas. U obilovin to například znamená až patnáctiprocentní zvýšení výnosu,“ upřesňuje pěstitel. Podnik také každoročně do obnovy strojového parku investuje. Tou největší investicí byl v roce 2010 nákup nového kombajnu značky New Holland, díky němuž přestala být farma závislá na službách. „Velkým přínosem je pro nás také poradenská firma Hopex Louny s. r. o., s níž spolupracujeme už minimálně dvacet let. Dodávají nám agrochemii a současně poskytují poradenství. Jsou velmi flexibilní a aktivně reagují na aktuální situaci v porostech, což je pro kvalitní výsledky často určující,“ pochvaluje si pěstitel, který je současně také členem představenstva Okresní agrární komory v Lounech a právě z tohoto pohledu už ke spokojenosti tolik důvodů nemá. „Domnívali jsme se, že po vstupu do Evropské unie bude v odvětví vetší stabilita a podmínky čerpání dotací se nebudou tak často měnit. Bohužel v posledních dvou letech to tak není. Nejsou dopředu daná pravidla, takže zemědělec nemá šanci se připravit. Vše se děje na poslední chvíli, což pochopitelně přináší problémy,“ soudí farmář. Na druhou stranu ale oceňuje, že na postu ministra zemědělství dnes sedí člověk, který má osobní zkušenosti se zemědělskou praxí a že na jeho úřadu nedochází k tak častým personálním změnám jako v minulosti. *** Klíčové informace * Václav Hanzal hospodaří v okolí Želče na výměře kolem 500 ha. * Hlavní plodinou farmy je chmel odrůdy žatecký poloraný červeňák, pěstovaný zhruba na 25 ha s průměrným výnosem asi 1,05 t/ha. * Cena chmele se dnes v průměru pohybuje okolo 180 tis. Kč/t suchého chmele. * Kromě rostlinné výroby chová statek 100 kusů hovězího dobytka na výkrm. Foto popis| Sídlo statku je v centru obce Želeč Foto popis| Skot z výkrmu dodává statek do jatek v Blovicích Foto popis| V krmivu je podnik soběstačný Foto popis| Samostatně hospodařící rolník Václav Hanzal Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Chmel odrůdy žatecký poloraný červeňák pěstuje farma na 25 hektarech Foto autor| Foto archiv Václava Hanzala

Ortorexie – zdravá strava zahnaná do extrému 29.2.2016

Zemědělec str. 10 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kaleidoskop Před dvěma lety vedla Američanka Jordan Youngerová oblíbený internetový blog o životním stylu nazvaný Veganská blondýnka a stala se něčím jako guru rostlinné stravy. Mladá žena žijící v New Yorku se prosadila mimo jiné i psaním o nebezpečí konzervovaných potravin a pesticidů či přínosu očistných pitných kůr z biodžusů. Youngerová si budovala nejen vlastní úspěch, ale postupně také

ochromující strach z toho, co pokládala za nezdravé jídlo, napsal list The Sacramento Bee. Jde o poruchu známou jako ortorexie, která se objevuje u čím dál tím vyššího počtu Američanů snažících se žít zdravě. Tato porucha příjmu potravy může způsobit podvýživu i další problémy těm, kdo „čistou stravu“ doženou do krajnosti. „Postupně jsem v sobě hromadila všechny ty strachy, věřila jsem, že všechno je naprosto pravda, a že přesně tohle musím dělat, abych byla dokonalá, fit a nikdy neonemocněla,“ říká nyní Youngerová. „Pokud to nebyla zelenina nebo ovoce nebo nesolená mandle, pak jsem to nesnědla.“ Ortorexie obvykle začíná jednoduchým předsevzetím jíst zdravě a vyvarovat se toho druhu tučných, konzervovaných jídel, která Američanům způsobují obezitu, vysoký krevní tlak a další běžné zdravotní potíže. Pro některé ovšem tyto dobré úmysly ve spirále přerostou do tak intenzivní posedlosti jídlem, že jim krom vážné ztráty hmotnosti způsobuje také komplikace v práci i společenském životě. Ortorexie zatím není na oficiálním seznamu poruch Americké psychiatrické asociace. Ale odborníci na výživu už bijí na poplach, protože podle nich bude počet lidí postižených tímto problémem stoupat úměrně tomu, jak roste obliba krajně restriktivních diet, jako je paleo či syrová strava. Nyní pětadvacetiletá Youngerová líčí, jak ve snaze zůstat věrná veganské a co nejzdravější stravě postupně eliminovala z jídelníčku čím dál tím víc potravin – maso, mléčné výrobky, lepek, olej, rafinovaný cukr, mouku a tak dále. Cítila se hladová, nevyrovnaná – a zároveň ochromená hrůzou, že jí jiná než „schválená“ strava otráví tělo. Během této drastické redukce jídelníčku se přestala scházet venku s přáteli a příbuznými, protože ve valné většině restaurací se nenajedla. „Pořád jsem měla pocit, že to nedělám správně, že nejím dost zdravě nebo dost čistě,“ vzpomíná. „Měla jsem na sebe nesmírně přísná pravidla dokonce i v rámci veganské komunity. Byla jsem nesmírně, nesmírně posedlá tím, co budu každý den jíst a co jíst nebudu. A pořád jsem hladověla.“ Na rozdíl od osob trpících anorexií, které jsou posedlé tím, kolik jídla všeobecně zkonzumují, si pacienti s ortorexií dělají starosti s tím, co do jejich těl vstupuje, vysvětluje Deborah Cohenová, terapeutka ze Sacramenta, která se specializuje na poruchy příjmu potravy. Symptomy ortorexie mimo jiné zahrnují: více než tři hodiny denně strávené přemýšlením o tom, co je zdravé jídlo; neustálé omezování „přijatelných“ potravin; společenskou izolovanost v důsledku omezené stravy a pocity viny a sebemrskačství v případě nedodržení přísného režimu. Když ortorexie dosáhne vážného stupně, lidé omezí svou stravu na tak málo potravin, že začnou být podvyživení a prudce ztrácet váhu. U některých se rozvine chudokrevnost, syndrom lámavosti kostí a útlum imunitního systému. Někteří do této poruchy spadnou pod tlakem celebrit a dalších veřejných osobností, které propagují extrémní diety, či populárních časopisů pravidelně apelujících na veřejnost, aby se vzdala uhlovodanů, snížila příjem tuků a učinila další dramatické změny. A nijak nepomáhá ani zvyk rozšířený především mezi mladými lidmi psát či poslat na twitter fotografii toho, co právě jedí. To může podle odborníků podnítit nesprávný druh soutěživosti. „Tys přestal jíst mléčné výrobky a vejce? Tak dobrá, já zajdu ještě dál.“ Ortorexie navíc podle expertů může být doprovodným znakem bulimie i anorexie, anebo jedno či druhé může do ortorexie přerůst. Společnou mají úzkost, potřebu kontroly, izolaci, nízké sebevědomí. Youngerová nakonec vyhledala odbornou pomoc, ke které ji přiměli její blízcí znepokojeně sledující její úzkost, padající vlasy a ztrátu hmotnosti. Po měsících léčby vydala v loňském roce knihu o svém zotavování z ortorexie a název svého blogu změnila na Vyrovnaná blondýnka. Nyní jí krom ovoce a zeleniny také vejce, ryby a maso. A na svém blogu místo omezující diety propaguje zdravě vyváženou stravu.

Ocenění Zlatá Salima 29.2.2016

Zemědělec str. 11 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Osm potravin a dva stroje pro využití v potravinářském průmyslu získaly na brněnském veletrhu Salima od odborné poroty ocenění Zlatá Salima. Do soutěže bylo letos přihlášeno přes 50 exponátů, převážně potravin, uvedli pořadatelé z Veletrhů Brno. Ceny předali výhercům v rámci slavnostního večera ministr zemědělství Marian Jurečka a ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica, který byl předsedou hodnotitelské komise.

Ta ocenila mezi pekařskými výrobky koláč od výrobce Kulhánek & Drápal, cenu získala také teplá hořká čokoláda z Čokoládovny Troubelice. Mezi sýry uspěl přírodní tvrdý sýr z mlékárny Moravia Lacto. Mezi masnými výrobky zaujalo pečené maso od Janíčka & Čupy. Oceněnými výrobky jsou také staroslovanská medovina od Apimedu, listový špenát od Agra Jesenice, majolka od firmy Boneco a Svatojánské ořechy od výrobce Chuť Moravy. Někteří z oceněných výrobců uspěli i před dvěma lety. Mezi výrobci potravinářských technologií uspěla firma Jarospol Technology z Miroslavi za klimatizační jednotku a firma pap4ever digital se speciální tiskárnou. Kromě ocenění Zlatá Salima byly předány také první certifikáty pro osm výrobků podle českých cechovních norem.

Kam také zaměřit poradenství? 29.2.2016

Zemědělec str. 12 Diskuse Tomáš Doucha Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministerstvo zemědělství v současnosti finalizuje dlouhodobou strategii rozvoje resortu do roku 2030, se zohledněním řady připomínek nevládních organizací a z jiných resortů. Souběžně jsou v prostorách parlamentu a jinde za účasti vedoucích představitelů Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR pořádány semináře a diskuse, jak dál v českém zemědělství. Představy většiny těchto představitelů našich zemědělců jsou však poznamenány nepřesnostmi, na které je žádoucí racionálně a objektivně z pozice výzkumu reagovat. Tak aby reprezentanti zemědělců, byť jsou mnozí úspěšnými manažery velkých podniků, byli schopni přenášet správné signály a reálné možnosti a požadavky svým členům. Když opomineme již dlouhodobější kritiku společné zemědělské politiky EU a zemědělské politiky dalších vyspělých zemí a regionů (USA a dalších) jako jedné z příčin zaostávání a hladu v rozvojových zemích a odtud i migrace, vytvářejí některé požadavky zmíněných nevládních organizací v podstatě tlak na vystoupení ČR nejen z EU, ale i ze Světové obchodní organizace. To vše pod heslem „my jsme velmi dobří, ale domácí i zahraniční okolí nám ubližuje“. Jediným lékem na tuto situaci se spatřuje zvyšování dotací všech druhů, ke kterému dnes dochází, což se však může v nejbližších letech ukázat národohospodářsky a politicky neudržitelné. Konkurenceschopnost se zaměňuje za schopnost přežití za podmínky zvyšujícího se podílu dotací na produkci a příjmech podniků. Tento podíl je mimochodem za celé odvětví jeden z nejvyšších v zemích EU, a tak je otázka, jak vážně je myšlena idea, že při odbourání všech podpor se teprve ukáže vlastní konkurenční síla naší zemědělské velkovýroby. A to i přes stále relativně nízkou cenu práce a půdy. Podívejme se podrobněji na jednotlivé hlavní názory a požadavky uvedených nevládních organizací: Klimatická změna a sucho Velmi omezeně zaznívají náměty nevládních organizací na řešení problémů zlepšením struktury půdy a odtud vodního režimu. Naopak, najednou mnohé podniky překvapuje, že jim chybí organická hmota pro tyto účely – kde však zůstal „selský rozum“, když se podniky této hmoty, především ze živočišné výroby, dlouhodobě zbavovaly? Proč tomu tak není i přes podobné ekonomické tlaky například v sousedním Rakousku či Bavorsku? Hlavní zájem se pak soustřeďuje na kompenzační platby za dopady sucha, nikoliv na změny ve vlastním systému hospodaření na půdě. Žádat pak například investiční i provozní (cena vody!) podpory na závlahy, které budou dopadat na dobře zhutnělou půdu a „neživou“ ornici, se zdá být velmi kontraproduktivní. Transakce na trhu s půdou Lze naprosto souhlasit s podstatným zpřísněním podmínek převodu zemědělské půdy na nezemědělské účely. Tyto podmínky může v současnosti upravit vláda či parlament, kde mají uvedené nevládní organizace oporu v koaliční většině. Zde je značný prostor pro tlaky nevládních organizací na politiky. Politicky složitější jsou problémy s podmínkami prodeje půdy. Je skutečností, že cena půdy a souběžně i pachtovného roste, což je mimo jiné důsledkem růstu dotací do zemědělství. „Prosakování“ podpor vlastníkům půdy je v podstatě ekonomickým zákonem; zemědělci – uživatelé půdy se tak ocitají v magickém kruhu vlastních požadavků na zvyšování dotací. Naštěstí

nelze půdu nikam přemístit a lze odůvodněně předpokládat, že každý nový vlastník půdy (který přichází nyní po období restituce a privatizace půdy, tedy jejího relativně „levného“ nabytí) se o ni bude starat možná s větší pečlivostí než její minulí (socialističtí) i současní velcí uživatelé. Přijme-li za těchto okolností současná vláda opatření na trhu půdy podle návrhu Agrární komory ČR, půjde o čistě politické rozhodnutí, které v současné struktuře užití půdy způsobí bezesporu problémy pro zachování a rozvoj malých a středních (rodinných) farem jako jednoho ze základů zdravého fungování našeho venkova, a podpoří zachování a dokonce další rozmach industriální zemědělské velkovýroby. Budou-li mít ovšem zahraniční investoři zájem, mohou si už nyní koupit celý zemědělský podnik, a pak si vynutit nákup půdy z titulu jejího pronájmu. Nicméně politickoprávní dilema zajištění určitých preferencí na trhu půdy malým a středním (rodinným) podnikům a zároveň zachování ústavou daných vlastnických práv k půdě je legitimní a je zapotřebí jej řešit. Prostor pro všechny velikostní kategorie To nelze rozporovat. Jde jen o to si uvědomit, že naše velkovýrobní zemědělství není v souladu s prosazovaným konceptem evropského modelu zemědělství, který je založen na rodinných farmách. Velké podniky, když už existují, musí prokázat výhody z velikosti a odtud i podstatně menší nároky na podpory. Zemědělci versus potravináři Tak jako část podpor do zemědělství si přivlastňují vlastníci půdy, tak na straně prodeje zemědělské produkce si přivlastňují další část těchto podpor potravinářské podniky, jejichž efektivnost v porovnání s vyspělými zeměmi EU je u nás zhruba poloviční. Toto přivlastňování podpor se realizuje zejména nižšími domácími cenami zemědělských výrobců, než by tomu bylo v případě efektivnějšího potravinářství. Je to také i jedna z příčin zvyšování vývozu zemědělské suroviny, dovozu zpracovaných potravinářských výrobků (často vyrobených z původní české suroviny) a tlaku na zvyšování záporného salda agrárního zahraničního obchodu. Podpory do zemědělství jsou tak zdrojem pro přežívání řady méně efektivních potravinářských kapacit. Koncentrovanější potravinářské kapacity k přisvojování části zemědělských dotací evidentně využívají svou ekonomickou sílu a je jen s podivem, že zástupci zemědělců neprosazovali v novele zákona o významné tržní síle regulaci vztahů nejen mezi zpracovateli a obchodními řetězci, ale obchodních vztahů v celé vertikále. Zemědělci mají samozřejmě možnost ekonomickou převahu svých odběratelů zmírňovat fungováním různých organizací producentů apod. Je paradoxem, že současné české zemědělství, které převážně vzešlo „z lůna“ socialistického družstevnictví, této příležitosti se sdružovat, která je navíc podporovaná i zdroji EU, využívá jen velmi omezeně. Vzhledem k personálnímu propojení Agrární komory ČR s Potravinářskou komorou ČR lze ovšem předpokládat, že si obě tržní strany mnohé vyřeší jako vnitřní problém. České zemědělství je podporováno méně Vezmeme-li v úvahu rozdílnou ekonomickou výkonnost zemí EU (paritu kupní síly apod.), pak toto tvrzení, pokud jde o zdroje SZP, neodpovídá realitě. Podpory do českého zemědělství se v podstatě pohybují na průměru EU. Jinou skutečností je, že jednotlivé země EU mají možnost v rámci daných limitů individuálně alokovat podpory na tzv. citlivé komodity, resp. převádět zdroje mezi tzv. pilíři SZP. Tím se stává přímé porovnání podpor na úrovni jednotlivých opatření či komodit mezi zeměmi EU, které se u nás často používá k prosazování komoditních a jiných zájmů, sice možné, ale metodicky či politicky zavádějící. Jinou kapitolou jsou tzv. národní podpory, nad rámec podpor SZP. Reprezentace českých zemědělců přesvědčuje své členy a veřejnost, že zejména ve vyspělejších zemích EU jsou tyto podpory podstatně vyšší než u nás. Zde jsme však v prvé řadě svědky směšování zdrojů podpor, od skutečných podpor z národních zdrojů až po platby, které za určité činnosti zemědělci v zemích EU získávají od svých odběratelů, ať již zpracovatelů či obchodních řetězců, tedy ze soukromých zdrojů. A za druhé, využívání národních zdrojů na podpory odsouhlasuje EU s tím, že tyto podpory nesmějí narušovat konkurenční prostředí na jednotném trhu EU. Mají-li reprezentanti našich zemědělců důkazy, že tomu tak není, mohou se o tom dohadovat uvnitř, na úrovni svých celoevropských reprezentací, nebo ještě lépe, mohou si stěžovat Evropské komisi. Nebo přinutit naše

politiky, aby si stěžovali oficiálně za ČR. Určitě se v této souvislosti znovu vynoří otázka podpor polským zemědělcům v podobě snížení či odpuštění plateb sociálního či zdravotního pojištění. Tady nezbývá než znova opakovat: týká se to jen velmi malých, sociálně ohrožovaných zemědělců jako součást podpory „zemědělsky přelidněného“ polského venkova. Větších podniků se to netýká! Požadavky na zvyšování podílu takzvaně komoditně vázaných podpor v přímých platbách (až na požadovaných 25 %). Tady se ocitají představy reprezentantů našich zemědělců skutečně v ostrém rozporu ve vztahu k obecným tendencím v EU a jejím závazkům vůči Světové obchodní organizaci (WTO). Ekonomicky je nadměrné využívání či spíše zneužívání specifických komoditních podpor považováno za nebezpečný nástroj, který zpravidla výrazně deformuje vztahy na trhu, tržní relace mezi komoditami. EU tento nástroj v současné maximální výši 15 % přímých (včetně proteinových plodin) plateb uvolňuje za podmínky, že půjde přednostně o zachovávání, nikoliv zvyšování produkce komodit, mimořádně citlivých zejména z hlediska vztahu k rozvoji venkova. Navíc některé zemědělsky významné země EU (např. Německo) předem avizují, že tuto možnost v nejbližší budoucnosti převedou na jednotnou regionální platbu na plochu, tedy na jakýsi SAPS bez vyčleňování komoditních podpor. To je cesta do budoucnosti, opak je rizikem růstu nadvýroby v EU, poklesu zemědělských cen a tlaků na další zvyšování podpor. Tak, jak se to bohužel i u nás děje. Politicky by požadavky na rozšiřování komoditních podpor navíc nutně vedly ke konfliktům EU v rámci WTO. O často připomínané možnosti uplatňování subvencí na vývoz českých přebytků ani nemluvě – ty už v rámci WTO zamítla EU již dříve (viz ministerská konference WTO v roce 2015 v Nairobi). Platby za tzv. pohodu zvířat Reprezentanti zemědělců namítají, že v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) či národních podpor je do této oblasti investováno málo podpor. Avšak pozor: tyto platby mají pouze kompenzovat zvýšené náklady či snížené příjmy v důsledku uplatňování příslušných opatření, tedy nikoliv primárně zvyšovat produkci a důchody podniků! Ze zkušeností s uplatňováním některých agroenvironmentálních opatření se nelze ubránit dojmu, že tyto platby jsou našimi zemědělci chápány jako rozšíření portfolia jejich příjmů, s minimálními skutečnými náklady na realizaci opatření. To je však v EU chápáno jako zneužívání podpor, resp. jako zvyšování tzv. mrtvé váhy veřejných zdrojů, které by mohly být lépe využity v jiných sektorech národního hospodářství. To vše se děje bohužel proto, že zvyšování pohody zvířat není součástí zdravého „selského know how“, bez nutnosti různých kompenzací od daňových poplatníků. Zajištění dostatku kvalitních pracovníků Tato otázka vyniká především v souvislosti se smělými produkčními cíli u pracovně náročných komodit, tak jak je do roku 2030 indikativně představuje připravovaná strategie resortu. Tedy nejen co s produkcí budeme dělat, ale také kdo ji bude vyrábět. Ponechme stranou fakt, že do středního a vysokého školství s agrárním zaměřením stát ročně investuje přes 4 mld. Kč veřejných zdrojů. A ponechme také stranou, že zřejmě zatím největším stimulem pro práci v zemědělství je i pro mladou populaci práce v rodinných a podobných podnicích s vyšší mírou podnikatelské i čistě lidské seberealizace. Pak se teprve podívejme, kdo vlastně nám zajišťuje manuální práce v živočišné výrobě či v pracovně náročných odvětvích rostlinné výroby. Jsou to především občané jiných národností. Nelze strategicky předpokládat změnu přístupů české populace k takovým pracím. Chceme-li zvyšovat naši produkci, musí si naši zemědělci zaměstnance z jiných zemí, ochotné manuálně náročné zemědělské práce vykonávat, najít. Nebo se spoléhat na investice do technologického rozvoje včetně robotizace, samozřejmě bez argumentace vůči veřejnosti, že tento rozvoj je potřebný pro zvyšování zaměstnanosti venkova podporovat. O autorovi| Tomáš Doucha, ekonom

Tržby kunovické společnosti stouply 29.2.2016

Zemědělec str. 12 Diskuse (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tržby kunovické potravinářské společnosti Hamé loni stouply meziročně o více než osm procent na 6,01 miliardy korun. Nejvíce vzrostly v České republice, a to o 13 procent. Tuzemský trh tak přinesl firmě polovinu tržeb. Hrubý zisk vzrostl přibližně o desetinu na 600 milionů korun. Generální ředitel firmy Martin Štrupl uvedl, že cílem je i letos překonat v tržbách šest miliard korun. Největší podíl na tržbách loni měly trvanlivé masové výrobky, tedy paštiky, masové konzervy a hotová jídla. O 11 procent vzrostl segment chlazených potravin, kam patří například bagety či chlazená hotová jídla. Tržby na Slovensku se zvýšily o 11 procent, v Maďarsku o osm procent a v Rumunsku o 12 procent. Naopak kvůli oslabení rublu tržby klesly o pětinu v Rusku. „Už nejsme jako v minulosti fixovaní jen na český trh, ten jsme již přerostli. A dávno již nejsme jen výrobce paštik a masových konzerv, ale posílili jsme i v dalších segmentech, například chlazeném sortimentu,“ sdělil Štrupl. Podle něj vzrostl export do Německa, Belgie, Austrálie, Izraele, Rakouska a Itálie. Výrobní závod v Rusku by se měl podle Štrupla osamostatňovat, nyní má stále přibližně desetinu zboží z dovozu. Kvůli slábnoucímu rublu společnost v Rusku loni třikrát zdražila. „První zdražení bylo o 23 procent, ty další dvě vlny po deseti procentech,“ sdělil Štrupl. Výrobu v Rusku chce firma dál posilovat kvůli potenciálu vývozu do okolních států. Zástupci firmy dlouhodobě mluví o nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil v České republice. Podle Štrupla musela společnost zvýšit mzdy o pět procent. Letos chce Hamé investovat do výroby 200 milionů korun. Peníze dá například na modernizaci a rozšíření výroby v závodě v Hněvotíně a do vývoje nových masových produktů v plastových a skleněných obalech. Během loňského prosince otevřelo Hamé svou třetí reprezentační prodejnu Hamka v blízkosti největšího závodu firmy v Babicích na Uherskohradišťsku. „Chtěli bychom ještě nějaké prodejny udělat. Chceme jít do velkých měst, kde je koncentrace našich zákazníků,“ vysvětlil ředitel. Nemělo by ale podle něj jít o obchodní řetězec. Plánuje také rozvoj tzv. Hamé pointů. Půjde o běžný obchod, ve kterém bude rozšířené portfolium výrobků od Hamé. První je otevřený v Říčanech, podle Štrupla by v horizontu několika měsíců měly přibýt další tři. Hamé má v České republice a na Slovensku vedoucí pozici na trhu paštik, hotových jídel, konzervované zeleniny, džemů a dětské výživy. Mezi nejznámější značky firmy patří Májka, Znojmia, Otma nebo Veselá pastýřka. Firma má 2400 zaměstnanců a deset výrobních závodů, z toho sedm v Česku a po jednom na Slovensku, v Rumunsku a v Rusku. Firmu chce koupit norská společnost Orkla za 175 milionů eur (4,7 miliardy korun). O transakci nyní rozhoduje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Orkla je dodavatelem potravin, drogistického zboží a pekárenství ve Skandinávii, v Pobaltí, na některých trzích ve střední Evropě a v Indii. S akciemi Orkly se obchoduje na burze v Oslu, kde je i centrála firmy.

Bramborářům chybí závlahy a marketing 29.2.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Na pravidelném setkání Komoditní rady pro brambory byla hlavním tématem aktuální situace v sektoru. Diskutovalo se také o kompenzacích za škody způsobené suchem, ale projednávala se i opatření, která by podobným škodám měla v budoucnu zabránit. Celková sklizeň brambor po zahrnutí sklizně domácností ve výši 604,3 tis. tun představuje proti roku 2014 snížení o 228,4 tis. tun (o 27,4 %). Hektarový výnos ve výši 21,06 t je o 6,62 t nižší. Raných brambor bylo sklizeno 37,7 tis. tun. Průměrný výnos brambor ostatních z jednoho hektaru je 21,77 t, to je o 7,59 t méně než v loňském roce. Produkce brambor ostatních za rok 2015, která dosáhla 515,7 tis. tun, je o 200,5 tis. tun nižší než v roce 2014. V porovnání s desetiletým průměrem se produkce propadla dokonce o více než 30 %. Problém letos nastal také u škrobárenských brambor. Zpracovatelé byli letos schopni vyprodukovat pouze asi 70 % obvyklého množství škrobu uváděného na trh. Bez dotační podpory pro producenty škrobu byl problém se zajištěním dodávek a splnění uzavřených smluv ještě větší. Letošní cena brambor byla příznivější než vloni, pohybuje se kolem pěti korun za kilogram. S ohledem na drastický pokles hektarových výnosů však byla celková tržba z hektaru za brambory všech užitkových kategorií výrazně nižší. Osázené plochy dlouhodobě klesají, stejně jako soběstačnost České republiky v komoditě brambory, zemědělci upouštějí také od pěstování sadbových brambor a výnosy všech užitkových směrů

(konzumních, škrobových, sadbových) jsou nestabilní a závislé na proměnlivém počasí. Schází vize sektoru Pěstitelům schází dlouhodobá vize rozvoje sektoru. Programové prohlášení vlády hovoří o zvýšení soběstačnosti v základních komoditách mírného klimatického pásma, tedy také brambor. Ministerstvo zemědělství sice vypracovalo strategii rozvoje sektoru do roku 2030, která sice poprvé otevřeně přiznává negativní situaci v sektoru zemědělství, nicméně již jen velmi stroze se věnuje způsobům a nástrojům, jak stávající stav zvrátit. Přitom právě podpora speciálních komodit má zásadní význam pro diverzifikaci příjmů zemědělců, zajištění potravinové soběstačnosti, zlepšení úrodnosti půdy (okopaniny jsou zlepšující plodinou a navíc se při jejich pěstování využívají statková hnojiva). Protože se jedná o plodiny náročné na pracnost, přináší jejich rozšíření navíc další pracovní příležitost pro venkovské obyvatelstvo. Aktivace marketingového fondu Agrární komora ČR se proto rozhodla ve spolupráci s Českým bramborářským svazem vypracovat Bílou knihu pro revitalizaci pěstování brambor v České republice. Mezi základní doporučení směrem k resortu bude podle Agrární komory ČR patřit především aktivace marketingového fondu, který úspěšně působí v mnoha zemích Evropské unie. Jeho posláním má být především „výchova“ tuzemského spotřebitele k tomu, aby preferoval domácí potraviny. V Rakousku je například ročně na marketingový fond vynaloženo v přepočtu 1,35 miliardy korun. V důsledku je pak 90 % potravin vyprodukovaných v Rakousku také tam spotřebováno. Posílil se rovněž export kvalitních potravin, často v biokvalitě. S místní tradiční kuchyní z domácích surovin se pracuje i v turistickém ruchu. Podobný fond funguje také v Polsku, které tak reagovalo na vstup do Evropské unie a vyhlášení ruského embarga. Dnes polští zemědělci vyváží na blízký východ, ale také například do Japonska nebo Číny. V rámci České republiky si pro brambory velmi dobře dokáže komora představit propagační akce na podporu tuzemských raných brambor doprovázené informační kampaní na témata: „jak tyto brambory poznat, jaké mají brambory vlastnosti, jak vypadá slupka brambor“ a podobně. Informovaný spotřebitel totiž pozná rozdíl v obchodě, ale hlavně na talíři. Podobně lze uchopit také nástup sezóny prodeje vyzrálých brambor na uskladnění z vysočiny, které spotřebiteli při vhodném skladování vydrží právě až do příchodu raných brambor nebo i déle. Rekonstrukce závlahové soustavy Dále jako stěžejní Agrární komora ČR vnímá rekonstrukci závlahové soustavy v Čechách, na Moravě i Slezsku. Velká část závlahové soustavy je zastaralá, u velké části nejsou vyjasněné vlastnické vztahy. Jako problém se ukazuje také dostupnost podzemních vod pro pěstitele speciálních rostlinných komodit včetně brambor. Komora chce propracovaný systém sledování odběrů tak, jak je tomu v zahraničí. Pokud budou tyto stěžejní pilíře fungovat, je možné pěstitele brambor dále podpořit. Současná podpora pro pěstitele konzumních brambor je vítaná, ale její výše není dostatečně motivační, aby přesvědčila zemědělce pěstující pouze řepku a pšenici. Když budeme několik let sektor podporovat cíleně, snížíme zároveň dlouhodobou závislost na dotacích, která tu nyní je. S tím souvisí například i letošní komplikace s vyplácením kompenzací za sucho, kolem kterého jsou nejasnosti a konečná částka bude nejspíš v přepočtu na hektar zanedbatelná. Kdyby skutečně fungovaly závlahy, nemuselo k poklesu výnosů dojít. O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

Faktory efektivního chovu prasat 29.2.2016 Zemědělec str. 15 Téma týdne Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ekonomika chovu prasat vykazuje dlouhodobě zápornou rentabilitu. Dosahované realizační ceny nepokrývají v plné výši náklady a výkrm prasat je ztrátový. Tento trend se bohužel odráží ve snižování stavů, které podle dostupných statistik v prvním čtvrtletí loňského roku znamenalo meziroční pokles o 3,5 % na 1 560 000 prasat. Stavy prasnic se meziročně propadly dokonce o 6,8 %, což je při evidovaných 96 tisících kusech nejnižší počet prasnic od roku 1980. Stávající dotace, ať již zavedené (na udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat, na ozdravení chovů prasat), nebo od loňského roku vypsané podpory z programu PRV (na zlepšení dobrých životních podmínek prasnic, prasniček a selat) jsou sice pro chovatele významnou pomocí, ale ekonomika se musí dělat ve stáji. Odvíjí se jak od schopnosti využít genetický potenciál zvířat, tak od dosažení maximální úrovně zdraví v chovu. A to v odpovídajících technologiích, umožňujících jednak optimální ustájení při zachování pohody všech kategorií zvířat, jednak zefektivnění krmení. Technologie versus ekonomika chovu Nepíšu do týdeníku Zemědělec o tomto tématu poprvé. Když jsem však psal naposledy, byla situace v chovu prasat velmi neutěšená. Mimo jiné – pokud se týká podpory Evropské unie a možností státu efektivně zasáhnout. I když i dnes je celková situace obdobná, něco se změnilo. První vlaštovkou byla podpora, kterou ministerstvo zemědělství prosadilo pro zlepšení welfare. Výraznější změna se ale stala v tomto roce, když Evropská unie v rámci mimořádné podpory pro chovatele dojnic a prasnic přerozdělila mezi členské státy 500 milionů eur, tedy přibližně 13,5 miliardy korun. Tuto příležitost využilo naše ministerstvo zemědělství, od něhož tak chovatelé prasnic dostali rychle a na naše poměry nebyrokraticky signál, že o neutěšené situaci ve výrobě prasat nejen dobře ví, ale že v mezích možností i pomůže. Význam této dotace není jen v samotných financích. Je to i důležitý signál k tomu, že není vhodné, aby stavy prasat, rdoušené neviditelnou rukou trhu, dále klesaly. Vždyť jednou z příčin poklesů stavů prasat byla u nás i samotná politika Evropské unie, která nutila a dodnes nutí chovatele měnit technologie. Poměrně dlouho se to dělo bez jakékoliv podpory. Ostatně zemědělské stavby byly ale vždy v historii ovlivňovány faktory, které zemědělec mohl ovlivnit jen velmi těžko. Dvacáté století přineslo rozvoj ovlivněný světovými válkami a potřebou potravin pro bojující strany a následně u nás kolektivizací se všemi zápory i klady. Vznikly velké celky, které byly schopné dobře fungovat v podmínkách tehdejšího systému, který zaručoval odbyt produkce, na druhé straně však dostatečně nemotivoval k tvorbě zisku. Chov prasat v těchto podmínkách fungoval desetiletí, naše problémy však byly skoro nevyhnutelné. Co to má společného se stavbami pro chov prasat a technologiemi? Především chybějící perspektiva a nedostatek financí vedly k omezení výstavby a nutných rekonstrukcí objektů, které měly mnohdy vyhovující kapacitu. Ale pochopitelně nic nevydrží věčně. Navíc, ať už si o tom myslíme, co chceme, máme dobře fungující kontrolní systém, který dbá na dodržování evropské i národní legislativy v oblasti welfare a staveb vůbec. Východiskem by tedy měly být minimální standardy zařízení pro hospodářská zvířata. Co je vlastně požadováno vyhláškou? Ať již chováme prasata klasickým způsobem (s ohledem na situaci v České republice tak chápeme velkovýrobní technologie) nebo alternativním (všechny další možnosti – i když by logika věci napovídala, že většina těchto metod je starších než velkovýroba), legislativa nařizuje, jak má ustájení zvířat vypadat. Stáje musí být v souladu s použitou technologií chovu dispozičně, technicky provedeny tak, aby cirkulace vzduchu, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly udrženy v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. V části stavby, v níž jsou chována prasata, nesmí být překročena hladina nepřetržitého hluku 85 dB. Musí se minimalizovat možnost vzniku stálého nebo náhlého hluku vyvolávajícího u prasat stres. Kupodivu i obyčejné rádio může problematiku hluku ve stáji korigovat. Prasata musí být chována v prostředí s intenzitou světla alespoň 40 luxů po dobu osmi hodin denně. Jsou citlivá na stres. Ostatně už v evangeliu sv. Marka je popisováno, jak dva tisíce vystresovaných prasat naskákalo do moře (tehdy to ovšem dávali za vinu jiným příčinám a i ten počet lze zpochybňovat – takový velkochov tam asi neměli a divoká prasata se v takových počtech ve skupině nevyskytují ani u nás při jejich současném přemnožení). Ztráty jdoucí na vrub respiratorních chorob nejsou zanedbatelné a dobré větrání a topení s odpovídající regulací je nutné. Samostatný software pro větrání nemusí mít návaznost na další mechanizaci snad s výjimkou topení. Pokud je při regulaci mikroklimatu větrání a topení řešeno nezávisle, bude ve stáji dobré prostředí, ale nekoordinace systémů může být nákladná a vytápění se

prodraží. Sami jsme si to u nás v experimentální stáji ověřili. Pochopitelně je tu ještě jeden problém – prašnost. Mokré krmení ji výrazně snižuje, u suchého prašnost nové systémy řeší také, ale vždy to bude obtížnější než u mokrého. Ale řešitelné to je. Dispoziční, technické a provozní řešení stájí musí v souladu s použitou technologií chovu: a) umožnit denní kontrolu zdravotního stavu, kondice a pohody hospodářských zvířat, b) umožnit denní kontrolu stavu technického a technologického zařízení, c) zabránit vstupu nepovolaných osob a omezit vniknutí jiných zvířat, d) umožnit mechanickou očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, e) umožnit veterinární vyšetření a ošetření, podání látek zvířatům a odběr vzorků, f) umožnit vyčlenění odděleného prostoru pro hospodářská zvířata vyžadující mimořádnou péči, zvířata poraněná, nemocná nebo podezřelá z nákazy, g) umožnit bezpečné provedení úkonů a činností souvisejících s chovem zvířat a údržbou zařízení. Tento celý blok požadavků vlastně není nic nového. Dokonce i hygienické smyčky se budovaly. Nyní je zapotřebí je začít i používat. V jednom německém odborném časopise ukazovali možnost, jak takovou smyčku vybudovat pomocí zahradního domku ze supermarketu se stavebninami. Na loňské výstavě v rakouském Riedu byla taková jednoduchá smyčka modelově předvedena. A to je tato výstava orientována na z našeho pohledu menší chovatele. Nevidím důvod, proč by to nešlo i u nás. Mnohým našim podnikům se to vyplácí. To ostatní je věcí systému a organizace práce. Pozor ale na ekonomiku. Efektivita by měla být prvním požadavkem chovu, má-li přežít. Využitelná podlahová plocha Využitelná volná podlahová plocha pro každé odstávče nebo chovného běhouna a prase ve výkrmu chované ve skupině, s výjimkou zapuštěných prasniček a prasnic, musí činit rozměr uvedený legislativou. (Pokračování na str. 16) Technologie ... (Pokračování ze str. 15) Nemá cenu to zde vypisovat, chovy se už přizpůsobily a nové se staví podle těchto kritérií. Pro zapuštěné prasničky nebo prasnice chované ve skupinách to raději zopakuji. Zde musí činit celková využitelná podlahová plocha pro každou zapuštěnou prasničku nejméně 1,64 m2 a pro každou prasnici nejméně 2,25 m2. Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po méně než šesti kusech, musí být celková využitelná podlahová plocha zvětšena o deset procent. Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po 40 nebo více kusech, celková využitelná podlahová plocha může naopak být o stejný procentický podíl zmenšena. S výrobci technologií nejsou v tomto směru problémy. Horší to může být u rekonstrukcí starších staveb. Někdy se nám bohužel sníží kapacita. Potom je nutno ekonomiku chovu po plánované úpravě odpovědně propočítat. U rekonstrukcí mohou být vážným problémem podlahy. Použít starou a poškozenou podlahu pod novou technologii nebývá většinou žádná úspora. Jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, maximální šíře mezer mezi roštnicemi (nášlapnými plochami roštu) je rovněž regulována. Výrobci na to dbají, ale je nutné použít správné rošty pro danou kategorii. S podlahami bývají problémy i za provozu. Opotřebovávají se a špatně se za provozu opravují. Roštů je dnes dostupný velký výběr a velmi dobrých. Nesprávně zvolené mimo jiné i zraňují struky u prasnic a zraňují i končetiny u selat. Tyto rány představují vstupní bránu pro různé infekce. Některé mohou mít ostré hrany. Existují i nové materiály, které lze použít, ale i zde je nutné počítat s jinou cenou. Prasata chovaná ve skupinách, která jsou výjimečně agresivní, ale i nemocná nebo poraněná musí být dočasně umístěna do samostatných kotců. V tomto případě musí použitý samostatný kotec umožňovat zvířeti snadné otáčení, pokud to není v rozporu s doporučením veterinárního lékaře. Při projektování stáje je nutné s tímto kotcem počítat. Stejně tak je nutné počítat i s tím, že všechny kotce budete muset pravidelně mýt, což bude nějakou dobu trvat. Ve skutečnosti tak bude kapacita stáje trochu nižší, než by vycházelo z prostého výpočtu obratu turnusů (o kontinuálním provozu nelze u větších kapacit ani uvažovat). Ustájení pro prasata musí být vybudováno takovým způsobem, aby každé prase mohlo: a) mít přístup do prostoru, který je fyzicky a tepelně pohodlný, vybavený řádným odtokem a čistý, jenž umožňuje všem zvířatům současně polohu vleže, b) bez omezení uléhat, odpočívat a vstávat,

c) vidět na jiná prasata; avšak u prasnic a prasniček nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou být prasnice a prasničky ustájeny mimo pohled zvířat stejného druhu. Ani volně žijící divoká prasata v této době společnost nevyhledávají. Prasata musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat. Při plnění těchto požadavků je třeba brát v úvahu, že tyto materiály komplikují u bezstelivového ustájení odkliz a skladování kejdy. Z nabízených alternativ by nejméně problémů způsobilo patrně dřevo. Technologie krmení Všechna prasata musí být krmena alespoň jednou denně. Jestliže jsou prasata ustájena ve skupinách a nemohou se sytit podle libosti nebo nemají k dispozici automatický krmný systém, musí mít každé zvíře přístup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatní prasata ve skupině. Obecně je možné krmné systémy rozdělit podle konzistence krmné dávky na krmení suché, kašovité a tekuté. Otázka suchého a mokrého krmení je stále diskutována, a pokud vím, není dosud rozhodnuta. Naštěstí do toho legislativa dosud nezasáhla, a tak si chovatel může zvolit podle toho, co je pro něj ekonomičtější a výhodnější. Tekuté a kašovité krmení je pro zvířata sice přirozenější, lépe vyhovuje fyziologii trávení a v současné době je velmi oblíbené u výkrmů prasat. Zkušenému zootechnikovi umožňuje využití různých komponentů krmiv, syrovátky apod. Míchačka umožňuje za pomocí několika základních směsí přizpůsobovat krmnou dávku růstové fázi prasat a řízení dávkování i použití kvalitativně odlišných směsí v různých odděleních výkrmny. Atraktivní a zajímavé je použití fermentovaného tekutého krmení, případně okyselování krmiva. Vyřešit lze i čištění systému. Kdysi dávno Ing. Jan Hájek v našem ústavu udělal preferenční pokus, v němž se zjistilo, že prasata upřednostňovala kašovité krmení. U suchého krmení se tento fakt dá řešit umístěním sprchových napáječek do krmítek nebo nad koryta, které snižují i prašnost krmné směsi. Použití suchého krmiva omezuje možnosti využití alternativních krmiv. Jsme-li odkázáni na nakoupenou směs, nemusíme to řešit. Je zde naopak dobře vyřešeno indivi duální dávkování, snáze se udržuje potřebná hygiena. Technologie jsou dobře zvládnuté a prosadily se u individuálního ustájení prasnic, zejména v době, kdy je žádoucí regulace příjmu krmiva. Většina výrobců nabízí velice spolehlivé dávkovací systémy. Suché krmení umožnilo i vznik automatizovaných krmných boxů. Z hlediska technologického pokroku je to vlastně vrchol technologie krmení prasat, která umožňuje zachování individuálního krmení i u dnes tolik žádaného skupinového ustájení prasnic, jež je u této kategorie velmi potřebné. Když byla zmiňována legislativa, ne požadavky na vlastní krmení, ale na skupinové ustájení prasnic způsobují větší problémy. Farmář Van Aasten, který si v bývalé NDR koupil státní statek v Nordhausenu, a v době mé návštěvy měl 6000 prasnic, mi kdysi řekl, že by měl o odchované sele méně, kdyby přešel na skupinové ustájení březích prasnic. Přešel na skupinové ustájení, až když opravdu musel. Tento chovatel byl (už nežije, ale chov prasat provozují nyní jeho nástupci, a dokonce snad mají podstatně více prasnic) příznivcem mokrého krmení. Když tu farmu koupil, investoval do dokonalého systému krmení, větrání a do co nejlevnějšího hrazení. Nebylo ani pozinkované, ani lakované a nechal si ho udělat u jistého velmi renomovaného výrobce v České republice, kterému zůstali věrní i při vynucené rekonstrukci na skupinové ustájení. Ustájení kanců Samostatnou kapitolou je ustájení kanců, které má svá specifika. Kotce pro tuto kategorii prasat musí být umístěny a konstruovány tak, aby se kanec mohl otáčet a slyšet, cítit a vidět jiná prasata; volná podlahová plocha kotce pro dospělého kance musí být minimálně 6 m2. V případech, kdy se kotce používají také jako místo pro připouštění prasnic, musí být podlahová plocha pro dospělého kance minimálně 10 m2 a v kotci nesmí být žádné překážky. Z ustájení kanců nás hlava bolet nemusí. Inseminační stanice u nás podmínky splňují a v běžném chovu by plocha kotce rovněž neměla být problém. Jenom upozorňuji na obecně známý požadavek, aby kanec prubíř nebyl trvale ustájen vedle prasnic a prasniček k zapouštění. Ale to už u nás skoro každý ví, alespoň určitě ti, kdo absolvovali u nás v Kostelci nad Orlicí (případně i jinde) inseminační kurz. Ostatně i ve velmi speciálních chovech (jakým je třeba biofarma v Sasově u Jihlavy) kance u prasnic střídají, aby došlo k zapuštění všech prasnic. Při ustájení kanců je nutné s tím počítat, stejně jako s tím, že musí být počítáno i s bezpečností ošetřovatelů. Pozor, kanci se dosud nedozvěděli o emancipaci u lidí a mohou být někdy pro ženy nebezpečnější než pro muže – ošetřovatele.

Přísnější pravidla ustájení pro prasnice a prasničky Z hlediska ustájení představují prasnice a prasničky o poznání větší problém. Nové stavby nebo úpravy zařízení pro vazné ustájení prasnic nebo prasniček jsou zakázány; použití postrojů pro prasnice a prasničky je rovněž zakázáno. To u nás problémem nikdy nebylo. Zato požadavek, aby se prasnice a prasničky během období, které začíná čtyři týdny po zapuštění a končí jeden týden před očekávaným porodem, chovaly ve skupinách, už nutně znamenal změny. Kotec, v němž je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8 m. Je-li ve skupině chováno méně než šest zvířat, kotec musí mít strany delší než 2,4 m. Kritika ustájení této kategorie prasat je i oblíbenou kratochvílí různých aktivistů a pseudoochránců zvířat. Objektivní výzkum (ne u nás, ale v Kanadě) shrnul závěry více než dvaceti prací na téma kolektivní versus individuální ustájení. Výsledky nebyly sice potvrzením toho, že by se volně ustájeným prasatům vedlo lépe, ale kdyby se ti různí bojovníci za práva zvířat v problematice trochu více orientovali, nebo dokonce si práci u prasat někdy i osobně zkusili, nemohli by být aktivisty. Systémy s individuálními boxy mají své výhody, ale i nevýhody a totéž platí o skupinovém chovu prasnic. Prasnice ze skupinového ustájení jsou lépe osvalené a mají obvykle pevnější kostru. Prasnice si po přemístění do skupiny musí ujasnit hierarchii – a protože jsou to zvířata, jsou metody „jejich předvolební kampaně“ drsnější a dochází mnohem častěji ke zraněním. Obecně lze říci, že indikátor stresu (úroveň kortizolu v moči i krevní plazmě) byl v obou případech na velmi podobné úrovni. Tvrzení, že skupinový chov prasnic je „welférovější“, je tedy podle vědců z výzkumného centra chovu prasat v Saskatoonu naprosto nepodložené. Tyto argumenty však evropská legislativa neakceptovala, a tak s tím musíme počítat. Do budoucna lze ještě počítat s omezením používání porodních kotců klasického typu. Naši jižní sousedé to již legislativně udělali, ale nechali si velmi dlouhé „přechodné období“. Výjimkou jsou prasnice a prasničky chované v provozech s počtem pod deset kusů, které mohou být ustájeny během uvedeného období jednotlivě za předpokladu, že se v kotcích mohou snadno otočit. Zajištění přirozených aktivit Prasnice a prasničky musí mít stálý přístup k manipulovatelnému materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity. Požadavek, aby v týdnu před očekávaným porodem prasnice a prasničky dostaly v dostatečném množství vhodnou podestýlku, lze zajistit, jen pokud to umožňuje systém odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaný v chovatelském zařízení. Pro usnadnění spontánního nebo asistovaného porodu musí být za prasnicí nebo prasničkou volná plocha, Obecně je též potřeba počítat s tím, že se tělesný rámec prasnic mění a při volbě kotců je nutné volit dostatečně prostorné kotce. Porodní kotce, v nichž se prasnice pohybují volně, musí být vybaveny stranovými zábranami pro ochranu selat, například ochrannými mřížemi. Podstatné je, aby jakékoli moderní systémy chovu byly správně užívány. Někdy mám takový dojem, že někteří chovatelé na západ od nás chtějí technologii, která se snadnou manipulací změní z pohyb omezující, nedovolené, ale pohodlnější pro chovatele na technologii vyžadovanou legislativou. Z toho je zřejmé, že jsme se ještě nedočkali varianty, která by splňovala obojí. Pamatujete si přece, jak se technologie ustájení krav v posledních letech změnila. Nejen, že se zvýšila pohoda zvířat, ale zlepšila se i produktivita práce a podmínky pro ošetřovatele. Na to u prasat dosud čekáme. Jako přiklad si můžeme vzít porodní kotce pro prasnice, které aktivisté doslova „milují“. Co se stane, když bez výrazného zvětšení a dalších úprav porodní klec otevřeme v době, kdy již nehrozí takové nebezpečí zalehnutí selat? Především není zaručeno, že si prasnice bude moci udržet pořádek a čistotu, jak to prasata normálně dělají. Omezená plocha jí to nedovolí a selata i prasnice budou v mokru a nečistotě. Přitom hygiena je v tomto období opravdu nutná. Zvětšímeli kotce, bude trpět ekonomika chovu. Může to mít ovšem ten důsledek, že chovatel kotce otevře jen v případě kontroly, a jinak pojede postaru. Ale na to, že tyto kotce budou přece jenom dražší, je to, podle mého názoru, trochu málo. Další aktuálně ověřované možnosti narážejí na větší nároky na prostor. A tento obestavěný prostor určuje cenu stáje. Možná, že na optimální porodní kotec teprve čekáme. Zkušenosti z praxe výhodou Selata nesmějí být odstavena dříve než ve věku 28 dní, ledaže by jinak byla nepříznivě ovlivněna jak jejich pohoda nebo zdravotní stav, tak i matky. Selata však mohou být odstavena až o sedm dnů

dříve, jestliže jsou přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny vyprázdněn, důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz na selata. Doba odstavu je patrně ten nejzákladnější faktor, který ovlivňuje jak počet selat na prasnici, tak i ekonomiku odchovu. (Pokračování na str. 17) Technologie ... (Dokončení ze str. 16) Není zde možné jednoznačně uvádět, co je ekonomičtější. Prestartery jsou to nejdražší, co se v krmných směsích pro prasata obvykle nabízí. Je otázkou, co se více vyplatí, ale zkrácení odstavu obecně vyžaduje vyšší kvalitu práce, kvalitnější výživu selat a dobrý management reprodukce prasnic (zaprahnutí a následné zapuštění). Pro ochranu odstávčat, chovných běhounů a prasat ve výkrmu jsou stanoveny podmínky, které většinou nepřináší problémy. Na druhou stranu ani když to všechno architekt a konstruktér technologie splní, a s tím i kupu dalších zákonů a vyhlášek (včetně stavební, PO atd.), nemá investor záruku, že výsledná stáj bude v pořádku. Pro rozhodování chovatele investovat do rekonstrukce nebo stavby nové stáje je důležité seznámit se s nabídkou dodavatelů. Dobrá je návštěva odborných výstav, ale ve výstavní hale a v nové, prázdné stáji vypadá všechno krásně. Cenné jsou zejména zkušenosti dalších chovatelů, ale přitom je potřeba používat rozum a znalosti. Právě v tomto okamžiku se rodí produktivita práce i ekonomika budoucí stáje. I takový detail, jako je zavírání branky kotce, může trápit ošetřovatele. Zvířata se čas od času přehánějí. Půjde to dobře? Pokud vytvoříme personálu dobré podmínky, bude pracovat lépe, a pokud je chovatel zároveň i ošetřovatelem, tak se alespoň tak nenadře. Objekt samotný může být postaven z různých materiálů, ale při vyšších koncentracích zvířat může mít různou energetickou náročnost (větrání, topení). K ustájení pochopitelně patří i různé kontrolní řídicí systémy. Chov prasat patří mezi odvětví živočišné výroby, která je možné, ba dokonce nutné dobře plánovat a řídit, pokud chceme mít dobré výsledky. V malém chovu by bylo možné všechno potřebné zvládnout „postaru“, ale u stovek prasnic s minimem personálu by to šlo dost obtížně. Ale také proč, když je nyní tolik možností si práci ulehčit. Co všechno potřebujeme a zároveň můžeme v chovu prasat řídit? Současná mechanizace umožňuje automatizovat výživu, řídit větrání a vytápění objektů zajistit sledování chovu i v době nepřítomnosti obsluhy a v neposlední řadě i zvládnout evidenci chovu a kontrolu reprodukce. Je však třeba si uvědomit, že automatizace nenahrazuje veškerou práci chovatele, ale může to být výborná pomůcka. Když jsme u té evidence, všimli jste si, jak centrální evidence zjednodušila současnou žádost o dotace? Problematika staveb a technologií pro prasata je dost obsáhlá. Tento příspěvek se jí mohl jenom lehce dotknout. A to se ještě týká spíše konvenčních chovů. Alternativní chovy jsou jiná kapitola. Ale stejně, technologie v každém chovu ovlivňuje jeho ekonomiku. Podpořeno projektem TAČR č. TG01010082. *** Klíčové informace * Podle údajů ústřední evidence prasat bylo k 10. 8. 2015 u nás evidováno 2597 subjektů, které chovají prasata v 3020 hospodářstvích. To představuje meziroční nárůst o 100 chovatelů, avšak jedná se zejména o kategorii malých chovatelů s počty zvířat do sta kusů. Naproti tomu ubyla čtyři velká hospodářství s chovy nad deset tisíc zvířat. * Z komoditní situační a výhledové zprávy MZe lze vyčíst, že se zvýšila užitkovost prasnic, která v roce 2014 představovala 29 živě narozených selat za rok, respektive 26 odchovaných selat. * Roční spotřeba vepřového masa na obyvatele se drží na úrovni roku 2013, což představuje přibližně 40 kilogramů. Foto popis| Porodní kotec se selaty prezentovaný na loňské výstavě v rakouském Riedu Foto popis| Také v malých chovech by hygienická smyčka měla být samozřejmostí Foto autor| Foto Miroslav Rozkot Foto popis| Sláma je pro prasata sice vhodná, ale její použití se odvíjí od technologie ustájení Foto autor| Foto Martin Jedlička

O autorovi| Ing. Miroslav Rozkot, CSc., je pracovníkem Výzkumného ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves, Oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí.

Vloni zelináře potrápilo sucho 29.2.2016

Zemědělec str. 26 Rostlinná výroba Lucie Poláková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Na tradičních Zelinářských dnech ve Skalském dvoře, které organizuje Zelinářská unie Čech a Moravy, se odborníci a pěstitelé zeleniny koncem ledna dozvěděli aktuální informace z oboru. V rámci odborných přednášek například zaznělo, jaké mohou čerpat dotace, jaká je situace v sektoru zeleniny či jak lze řešit problematiku sucha v zemědělství. V rámci odborného programu vystoupila řada odborníků, jako jsou ředitelka odboru přímých plateb ministerstva zemědělství Ing. Kateřina Bělinová, ředitel odboru přímých plateb Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Ing. Josef Miškovský či rostlinolékař Ing. Jaroslav Rod, který hodnotil loňskou sezónu z hlediska chorob a škůdců na zelenině. Zelinářských dnů se zúčastnil mimo jiné i ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka. Nejen jeho chtěl ve své přednášce informovat o stavu sektoru a hlavních problémech pěstitelů Ing. Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM). Tajemník Agrární komory ČR Ing. Martin Fantyš sdělil, že se připravuje materiál, který by měl odškodnit pěstitele poškozené loňským suchem. V budoucnu by měl problematiku se suchem a mokrem při sklizni řešit fond nepojistitelných rizik, do nějž by měli pěstitelé a stát přispívat v poměru 1 : 1. Spuštění fondu se plánuje začátkem příštího roku. Ing. Fantyš se rovněž zmínil o přípravách marketingového fondu, který je po vzoru vinařského fondu připravován i pro některé další komodity včetně zeleniny. Výnos se snížil Jednou z priorit Zelinářské unie Čech a Moravy je podle Ing. Zemana propagace zelinářství v České republice. Zeleninu se v roce 2015 podařilo zařadit do citlivých komodit. Od roku 2016 jsou do integrované produkce zeleniny nově zařazeny chřest a jahodník. Od roku 2016 nebude poskytována dotace na citlivé komodity ani na integrovanou produkci zeleniny na pěstování tykve olejné, pomíchané a fíkolisté. Tykev pěstovaná na olej a semeno není klasická zelenina. Předseda ZUČM zhodnotil průběh loňské zelinářské sezóny, která se pro pěstitele otevřela již začátkem března, kdy bylo možné vysévat ředkvičky, špenát, hrách, mrkev, petržel a vysazovat košťálovou zeleninu a saláty, které je následně nutné přikrýt netkanou textilií. Období sucha na jaře s sebou přineslo nezbytnost závlah. V dubnu se vlivem dešťů utvořil na polích půdní škraloup. Koncem dubna již pěstitelé sklízeli první ředkvičky, saláty a lahůdkovou cibulku. V průběhu května se začal sortiment sklízených druhů rozšiřovat. Sklízela se košťálová zelenina, česnek na zeleno, špenát, celer s natí a první porosty rané mrkve. V průběhu července a srpna panovaly v ČR extrémní teploty. Následné výsadby se ve vedrech špatně ujímaly. Některé druhy salátů začaly vybíhat do květu. Hlávky ledového salátu se v tomto počasí zapařily a začaly hnít. V průběhu srpna začala dozrávat řepka a škůdci se z ní přesouvali na košťálovou zeleninu. V důsledku dlouhodobého sucha bylo hlášeno výrazné snížení výnosu některých druhů zeleniny. Sucho se nejvíce projevilo v oblastech, kde se zelenina pěstuje bez možnosti doplňkové závlahy. Pokles výnosu o více než 30 % ve srovnání s pětiletým průměrem nahlásilo 30 pěstitelů u 16 druhů zeleniny. Celkově byly suchem poškozeny zeleninové druhy na výměře 1464,73 ha s celkovou ztrátou 19 316,7 t, což ve finan čním vyjádření představovalo zhruba 145 482 314 Kč. Chybí zelinářský výzkum Ing. Zeman dále seznámil účastníky Zelinářských dnů s výsledky statistického šetření. Osevní plocha zeleniny pro tržní produkci loni mírně vzrostla na 10 552 ha (v roce 2014 to bylo 9263 ha). U některých pěstovaných druhů zeleniny se pěstební plochy loni výrazně snížily, například u brokolice ze 47 ha (2014) na 22 ha (2015), salátů ze 750 ha na 567 ha, salátových okurek z 65 ha na 31 ha,

rajčat z 502 ha na 190 ha, fazolových lusků ze 77 ha na 21 ha, hrachu konzumního z 1220 ha na 889 ha, ale i u česneku z 222 ha na 151 ha. Výměry některých plodin zase pěstitelé rozšířily, například vzrostly plochy květáku ze 184 ha (2014) na 269 ha (2015), mrkve z 588 ha na 668 ha, ředkvičky z 266 ha na 323 ha, papriky z 233 ha na 333 ha, cukrové kukuřice z 332 ha na 585 ha. Ve sklenících a fóliovnících se v roce 2015 pěstovala zelenina na 50 ha, nejvíce rajčata (21 ha), zeleninová sadba (11 ha), dále papriky a okurky (po šesti hektarech), saláty (4 ha) a kedlubny (2 ha). Předseda ZUČM nastínil ve své přednášce závažný problém týkající se absence metodiky ochrany některých malých kultur zeleniny, jako jsou pažitka, svazková cibule, celer s natí, řapíkatý celer, kedlubna, čekanka salátová či petržel naťová. (Pokračování na str. 27) (Dokončení ze str. 26) Významný problém představuje i snižující se počet ochranných prostředků, které lze do zeleniny použít. Na druhé straně se neustále zpřísňuje kontrola ze strany státních orgánů a rostou požadavky odběratelů na nulový obsah reziduí pesticidů v produktech. V tuzemsku podle Ing. Zemana chybí zelinářský výzkum, který by sloužil zelinářské praxi alespoň tvorbou metodik ochrany rostlin. Podle předsedy ZUČM je potřeba navázat užší spolupráci a poradenství se státními organizacemi, jako je SZIF, Ústřední kontrolní a zkušební ústav a ministerstvo zemědělství, ať už jde o předpisy, dotace nebo ochranu rostlin. Podpora závlah O řešení problematiky sucha v zemědělství z pohledu ministerstva zemědělství (MZe) hovořil RNDr. Pavel Punčochář, vrchní ministerský rada pro sekci vodního hospodářství. Za posledních 25 let jsme v tuzemsku zažili devět povodní a dvě období sucha. Podle RNDr. Punčocháře se v budoucnu celkový roční úhrn srážek nemusí příliš změnit, ale zřejmě se změní jejich časové rozdělení a lze očekávat povodňové situace v zimě a na jaře. Musíme počítat s častějšími přívalovými srážkami a prohloubením sucha a délky suchého období v létě. Je proto potřeba připravit vhodná adaptační opatření – strategie pro omezení dopadů sucha. V roce 2014 společně založila ministerstva zemědělství a životního prostředí Meziresortní komisi Voda – Sucho za účelem vypracování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. Tvoří ji 19 členů a zapojeno je do ní dvanáct institucí a poradní sbor. V červenci 2015 schválila vláda Přípravu realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. V říjnu 2015 byla přijata poradou vedení MZe Strategie realizace opatření k omezení následků sucha a nedostatku vody. Její součástí je vyhodnocení vodohospodářské bilance v roce 2015, projednání podmínek omezování odběrů pro závlahy s vodoprávními úřady, příprava víceletých programů podpor opatření na omezení následků sucha – zejména závlah, dále ověření kapacity vodních zdrojů v lokalitách s požadavky na rozvoj závlah a zpracování záměrů na posílení vodních zdrojů v ohrožených regionech. Během 25 let došlo v tuzemsku k výraznému poklesu zavlažovatelných ploch – z původních 155 000 ha v roce 1990 na současných zhruba 30 000 ha. Důvodem je mimo jiné různorodé vlastnictví i provozování následkem privatizace v devadesátých letech. V nejbližší době se podle RNDr. Punčocháře začne s inventurou systémů závlah i odvodnění a připravují se dotační podpory na závlahy. Do konce června 2016 se bude prověřovat disponibilita vodních zdrojů pro požadovaná rozšíření závlah. Realizaci hlavních závlahových zařízení by měly podpořit legislativní úpravy, které budou součástí připravované novely vodního zákona. V rámci dotačních titulů pro rozvoj a obnovu závlah je podporováno vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách částkou 60 000 Kč/ha. Podporu obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí, která končí v roce 2016, nahradí nově připravovaný Program rozvoje závlahových zařízení. *** Klíčové informace * Zeleninu se v roce 2015 podařilo zařadit do citlivých komodit. Od roku 2016 jsou do integrované produkce zeleniny nově zařazeny chřest a jahodník. * Celkově byly suchem poškozeny zeleninové druhy na výměře 1464,73 ha s celkovou ztrátou 19 316,7 t, což ve finančním vyjádření představovalo zhruba 145 482 314 Kč.

* V tuzemsku chybí zelinářský výzkum, který by sloužil zelinářské praxi alespoň tvorbou metodik. Foto popis| Posluchači v sále si vyslechli nejaktuálnější informace ze zelinářského sektoru Foto popis| Zelinářská unie Čech a Moravy se prezentuje na mnoha tuzemských výstavách, na snímku je expozice na litoměřické Zahradě Čech Foto popis| Zelinářských dnů se zúčastnil i ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka Foto popis| Ve vedlejších prostorách Skalského dvora se v rámci Zelinářských dnů představily odborné firmy Foto popis| Ing. Jaroslav Zeman informoval posluchače o stavu sektoru zelinářství a hlavních problémech pěstitelů Foto popis| Do Skalského dvora v Lísku přijíždí každoročně také Jahodárna Vraňany Foto autor| Foto Ing. Radovan Tůma

Pračky vzduchu zatím nejsou povinné 29.2.2016

Zemědělec str. 35 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zatímco například v Nizozemsku je instalace zařízení v chovu prasat na čištění vzduchu odváděného ze stájí ukotvena v legislativě, u nás je instalace 'praček' vzduchu spíše kompromisním řešením. K tomu je však třeba uvést, že ve zmiňované části severozápadní Evropy je v porovnání s domácími podniky nesrovnatelně vyšší koncentrace farem. Snižováním emisí zápachu v ovzduší se dlouhodobě zabývá také východočeská akciová společnost Moras Moravany, která se v živočišné výrobě specializuje na chov prasat a výkrm drůbeže. „Nejprve jsme používali různé biologicky aktivní látky do krmení i do kejdy, ale jejich účinnost byla nízká. Hledali jsme proto jiné řešení. Uvítali jsme nabídku společnosti BD – Tech, která se u nás již v minulosti jako vítěz výběrového řízení podílela na kompletní modernizaci provozu pro chov prasat. Kromě velmi dobrých zkušeností sehrál klíčovou roli ve volbě dodavatele také fakt, že v době, kdy jsme se tímto problémem museli zabývat, měla firma BD Tech snad jako jediná u nás v nabídce technologii biologického praní vzduchu. Modelem HelixX bychom se měli dostat na významné snížení emisí v okolí stáje. Podle propozic by to mělo být o 90 % u čpavku, o 70 % v případě prachových částic, a to včetně 60% snížení zápachu,“ uvedl při naší návštěvě předseda představenstva akciové společnosti Moras Moravany Zdeněk Barták. Uvedený systém, který vyvinula firma Big Dutchman, pracuje na principu proplachování odváděného vzduchu v odtahovém komínu speciálními tryskami. Trysky v nástavci vytvářejí z větších kapek oplachové vody sekundární mlhovinu, čímž se zvětšuje kontaktní plocha, na niž se váže čpavek a prach. Pod nástavcem s tryskami je umístěna šroubovice s povrchem upraveným pro zachytávání oplachové vody do záchytného kanálu a přes něj do sběrné nádoby. Tam je k dispozici pro další použití Technologická revoluce v chovu prasat Produkce vepřového a drůbežího masa je při současné situaci na trhu vražednou kombinací. V případě prasat lze odpovídající ekonomiky chovu dosáhnout za předpokladu efektivního využití genetického potenciálu zvířat. Tomu napomáhají jak ustájovací technologie vyhovující potřebám zvířat (a současně přinášejí úsporu lidské práce), tak krmná dávka splňující požadavky na jejich výživu. S ohledem na vysoké náklady na krmení je však nezbytné zakomponovat do krmné dávky v maximální míře vlastní zdroje krmiv. Kompletní technologickou modernizaci provozu společnost Moras Moravany odstartovala rekonstrukcí výkrmových kapacit ve středisku v Trusnově a ve Slepoticích, kde vzniklo bezmála čtyři tisíce ustájovacích míst. Následná rekonstrukce porodny v Moravanech přinesla nejen 180 porodních míst, ale také odchovnu pro více než tři tisíce selat. V porodně tvořené šesti odděleními jsou klece pro prasnici v porodním kotci se zábranou proti zalehnutí selat z žárově zinkovaného materiálu, který zvyšuje jejich životnost. Plastová podlaha nemá žádné ostré rohy nebo hrany, lehce se čistí a dá se snadno kombinovat s výhřevnými deskami pro selata. Její konstrukce zaručuje dobrý prošlap výkalů,

které se zachytávají do podroštové vany, odkud se turnusově vypouští do jímky. Krmení se prasnicím dávkuje z objemových dávkovačů do nerezových výklopných žlabů. Kotce pro odchov selat jsou vybaveny protiskluzovou plastovou podlahou. Zaoblené hrany chrání selata před poraněním. Optimální poměr mezi můstky a štěrbinami zaručuje dobrý prošlap výkalů a udržuje podlahu čistou. Použité elektrické výhřevné desky jsou z vysoce pevnostního polymerbetonu. Dobře a spolehlivě fungující ventilační systém je předpokladem úspěšného chovu u všech kategorií prasat. Optimální množství čerstvého vzduchu (v zimě předehřátého na požadovanou teplotu, v létě s možností chlazení) zajišťují nasávací klapky umístěné v bočních stěnách stáje a komín s ventilátorem ve střešní konstrukci. Vytápění hal je pak záležitostí automatických závěsných plynových spotřebičů Ermaf na zemní plyn s termostatickou regulací. Počítačem řízená jednotka tak podle nastavených parametrů teploty a vlhkosti buď otevírá, nebo uzavírá klapky k přívodu nebo odvodu vzduchu anebo spíná plynový hořák. Změna genetiky Dalším krokem k zefektivnění produkce východočeského podniku byla změna genetiky. Bezmála šestileté využívání hybridní linie Topigs, charakterizované nejen výbornou reprodukční a růstovou schopností, ale i vynikající masnou užitkovostí, naznačuje, že šlo o krok správným směrem. Pokud jde o reprodukci, průměrná užitkovost prasnic aktuálně odpovídá téměř 27 odstaveným selatům. Na zlepšení reprodukčních ukazatelů zde využívají jednoduchý a funkční systém, který spočívá v přídavku energie, hormonální stimulaci a přisvěcování speciálními zářivkami o intenzitě osvětlení 150 luxů po dobu 14 hodin denně. Důležitým prvkem stimulace říje prasnic je i přítomnost kance, který prochází uličkou a je tak v kontaktu s každou prasnicí. Asistované porody jsou samozřejmostí. Během prvních čtyřiadvaceti hodin po porodu se selatům štípou zoubky, kupírují se jim ocásky, podává se železo a kanečci se kastrují. Po týdnu se vakcinují proti mykoplazmě, v deseti dnech věku se tetují a ve třech týdnech se pro změnu vakcinují proti cirkovirům. Při praktikovaném týdenním odstavu selata v průměrném věku 26 dnů dosahují hmotnosti v rozmezí od sedmi do osmi kilogramů. Na odchovně se pak selata v sedmém týdnu vakcinují proti července. Z odchovny se převádějí do výkrmových hal v šedesáti dnech věku, kdy dosahují hmotnosti mezi 31 až 33 kg. Do průměrné porážkové hmotnosti okolo 105 kg se vykrmují 85 dnů. Podnik nedaleko Holic na Pardubicku ročně vyprodukuje 15 000 jatečných prasat, která svou životní pouť končí na jatkách v Tišnově u Brna. Užitkové parametry jsou na úrovni denního přírůstku 460 g v předvýkrmu, dále 860 g ve výkrmu, kde se dosahuje konverze 3,05 kg krmné směsi na kilogram přírůstku, a to se ztrátami 1,5 %. Ke zlepšení došlo i ve zmasilosti, která odpovídá úrovni mezi 57 až 59 % libového masa podle stupnice SEUROP. Výkrm drůbeže Výkrmem brojlerových kuřat se chovatelé v Moravanech zabývají od devadesátých let minulého století. K tomu účelu zrekonstruovali uvolněné provozy na farmách ve Slepoticích a Moravanech a získali tak sedm výkrmových hal s celkovou naskladňovaní kapacitou pro 250 tisíc jednodenních brojlerů v jednom zástavu. Jednodenní brojlerová kuřata hybridní kombinace Cobb a Ross chovatelé odebírají ze dvou líhní, a to Mach – líhně kuřat Litomyšl, a Best líhně kuřat Opava. Krmné směsi si pro ně míchají v podnikové výrobně z vlastního obilí a nakoupených premixů a minerálních směsí. Brojlerová kuřata se vyskladňují ve 36 až 38 dnech při průměrné hmotnosti 2,03 kg a při spotřebě 1,65–1,75 kg krmné směsi. Veškerá produkce 1,7 milionu kuřat končí na porážkách v Trhovém Štěpánově a v Jevíčku. Mají vlastní dopravu i kombajn, s jehož pomocí naloží auto asi osmi tisíci kuřaty zhruba za hodinu. Kromě brojlerů na farmě ve Slepoticích vykrmují také krůty. Jednodenní krůťata hybridní kombinace BIG 6 však mají v dodacím protokolu zapsané místo původu Německo – líheň Moorgut Kartzfehn. Krůtám se zkrmuje granulovaná směs, kterou chovatelé musí nakupovat. Vzhledem k absenci tuzemských krůtích porážek se vykrmení ptáci za našimi západními hranicemi také porážejí. Krůty v porážkové hmotnosti okolo 11 kg a dvakrát tak těžcí krocani se na přepravní prostředek nakládají za pomoci speciálního zařízení, které v závislosti na pohlaví najednou pojme asi 50 až 90 kusů. Na auto, které je naložené asi za 1,5 hodiny, se vejde okolo tisíce více než dvacetikilových krocanů a jednou tolik krůt. „Významným krokem ke snížení nákladových položek byla i výstavba podnikové míchárny krmných směsí doplněné o granulační linku pro drůbež. Pro drůbež a prasata ročně vyprodukujeme okolo

1040 tun krmných směsí. Do výroby vepřového a drůbežího masa se příznivě promítá i velmi slušná produktivita práce. Vždyť o aktuální počet 700 prasnic, více než 3200 selat, 3800 prasat ve výkrmu, bezmála 250 tisíc kusů naskladněné drůbeže a 24 tisíc krůt v jednom turnusu se na třech farmách stará deset ošetřovatelů. Přestože do strojů i technologií investujeme nemalé prostředky, nastolenému tempu a často se měnícím požadavkům evropské legislativy nemůžeme stačit. Bohužel se stalo tradicí, že evropské předpisy zakomponované do našich nařízení jsou ještě přísnější než jinde v Evropě. Na jednotku produkce tak vynaložíme více času a finančních prostředků, což přirozeně snižuje naši konkurenceschopnost na společném trhu. Nezbývá nám, než hledat rezervy, kde se dá,“ sdělil v závěru předseda představenstva akciové společnosti Moras Moravany Zdeněk Barták. (Poznámka: Více se dočtete v dubnovém čísle časopisu Náš chov.) *** Klíčové informace * Východočeská akciová společnost Moras Moravany obhospodařuje 2530 ha zemědělské půdy, z níž je 2410 ha orné. * Rostlinná výroba podniku zahrnuje jednak pěstování obilnin (na 1290 ha) a kukuřice (na 560 ha) pro potřeby živočišné výroby, jednak produkci tržních plodin, z nichž má největší význam řepka (500 ha) a množitelský porost jetele nachového (60 ha). * V rámci živočišné výroby zemědělský podnik z Pardubicka ročně vykrmí 15 tisíc prasat, 1,7 milionu brojlerových kuřat a 65 000 krůt. Foto popis| Zařízení na snižování emisí ze stájí společnost Moras Moravany využívá druhým rokem Foto popis| Po pětaosmdesáti dnech ve výkrmu prasata dosahují průměrné jatečné hmotnosti 105 kg Foto popis| Předseda představenstva společnosti Moras Moravany Zdeněk Barták (vlevo) se zootechnikem Ondřejem Malým Foto popis| V sedmi výkrmových halách se za rok vyprodukuje 1,7 milionu brojlerových kuřat Foto autor| Foto Martin Jedlička

Telata jsou budoucnost chovu skotu 29.2.2016

Zemědělec str. 36 Živočišná výroba Jana Velechovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Je prokázáno, že nedostatečná výživa před odstavem znamená vyšší věk krávy při prvním otelení a nižší produkci mléka, zatímco intenzivní krmení naopak tyto parametry zlepšuje. Podle pokusu z univerzity v Cornellu přetrvává pozitivní efekt dokonce i na druhé a třetí laktaci a navíc se ukázalo, že intenzita výživy měla větší vliv na užitkovost než genetické založení jedince. Nejen o výživě telat se hovořilo na již 34. odborném semináři, který v Sušici uspořádalo Veterinární centrum, s. r. o. Jeho jednatel MVDr. Jiří Zelený připravil ve spolupráci se špičkovými tuzemskými odborníky pro účastníky bohatý program týkající se chovu, výživy a zdravotního stavu skotu. Inovativní výživa Problematice odchovu telat se ve svém příspěvku věnoval Ing. Martin Harsa ze společnosti Trouw Nutrition Biofaktory. Představil program LifeStart, což je inovativní program výživy a odchovu telat navržený tak, aby na vědeckém základě a udržitelných postupech vedl k optimalizaci mléčné produkce. „LifeStart spojuje prvotřídní odborné znalosti o zdraví zvířat a výživě s praktickými zkušenostmi z řízení farmy,“ konstatoval Harsa a dodal, že program je založen na čtyřech pilířích – výživa, zdraví, hygiena a ustájení. „Silný počáteční růst jalovičky, její bezvadný zdravotní stav, optimální vývoj bachoru, dřívější inseminace, dřívější první laktace, vyšší mléčná produkce, silné odolné dojnice s vyšší celoživotní užitkovostí, to jsou body, které chovateli zaručí systém LifeStart,“ uvedl Ing. Harsa. Podle jeho slov

znamená každý gram přírůstku do odstavu čtyři kilogramy mléka na první laktaci navíc. „LifeStart je tedy inovativní program výživy a odchovu telat navržený tak, aby na vědeckém základě a udržitelných postupech vedl k optimalizaci mléčné produkce. Spojuje prvotřídní odborné znalosti o zdraví zvířat a výživě s praktickými zkušenostmi řízení farmy,“ konstatoval Harsa. „Je to jednoduché – nedostatečná výživa před odstavem znamená vyšší věk při prvním otelení a nižší produkci mléka, zatímco intenzivní krmení naopak tyto parametry zlepšuje,“ vysvětlil zástupce společnosti TN Biofaktory. To podle jeho slov dokazují i výsledky výzkumů. Podle pokusu z univerzity v Cornellu přetrvává pozitivní efekt dokonce i na druhé a třetí laktaci a navíc se ukázalo, že intenzita výživy měla větší vliv na užitkovost než genetické založení jedince. Jde vlastně o využití potenciálu telete. Každé z nich může do věku osmi týdnů zdvojnásobit svoji hmotnost. Ke zvýšení počtu buněk orgánů dochází i po narození, zvláště plic, trávicího traktu, jater a srdce, které jsou po porodu vysoce stresované. Je ale třeba si uvědomit, že doba zvyšování počtu buněk je omezena do prvních týdnů života a závisí na dostupnosti energie a proteinu. V případě maximálního využití potenciálu tak může mít jalovička například až o 40 procent více funkční tkáně vemene. „Je dokázáno, že věk při prvním otelení má přímý vztah k délce života krávy a k její celoživotní užitkovosti. Při využití intenzivní výživy se přitom tyto parametry zlepšují,“ upozornil ještě přednášející. Předpoklad vysoké produkce Odchovu jalovic se ve svém příspěvku věnoval i Ing. Jiří Kostkan ze společnosti Mikrop Čebín, a. s. Podle jeho slov se na odchování zdravého telete podílí několik faktorů. Patří sem plemenářská práce, technologie chovu, zoohygiena, ošetřování, prostředí, výživa nebo management. Zdraví a růst narozených telat závisí na vlivech, které nastávají před porodem (výživa během březosti), při porodu (trauma během porodu) nebo okamžitě po porodu (příjem mleziva, nevhodné ustájení, vystavení patogenům). Tele se rodí bez jakýchkoliv protilátek. Ty získává až příjmem mleziva od matky. Kvalitní kolostrum proto musí být podáno co nejdříve a v dostatečném množství. K lepší imunitě telete může podle Ing. Kostkana významně přispět také přípravek ImunoTel, který obsahuje: * vitamín A – antioxidant a imunostimulátor, snižuje potřebu vitamínu E; * vitamín C – významný antioxidant, při nedostatku se zvyšuje vnímavost organismu k bakteriálním a virovým infekcím; * vitamín E – podporuje tvorbu protilátek, ochraňuje leukocyty před působení stresu a napomáhá zvyšovat nespecifickou odolnost před infekcí; * selen – stimuluje nespecifickou odolnost organismu před řadou infekčních onemocnění. Je významný antioxidant a působí proti toxickým účinkům některých těžkých kovů; * zinek – má protizánětlivý účinek, stimuluje imunitní systém, zvláště u mláďat má velký význam na rozvoj imunitního sys tému. Čím krmit, když není čím? Zajímavé téma si pro svůj příspěvek vybrala zástupkyně pořádající firmy MVDr. Jana Kozáková. Loňské sucho se projevilo především při pěstování píce. Výnosy jsou i o 30 procent nižší a kvalitativní parametry vyrobených objemných krmiv nebudou stačit na vytvoření optimální krmných dávek pro skot. Krmná dávka u všech kategorií skotu podle přednášející přesto musí mít alespoň základní parametry – obsah sušiny, dusíku, energie, vlákniny a minerálií, jinak hrozí chovateli zdravotně zničené stádo s následky v dalších letech. Podle jejích slov lze v tomto období tolerovat nižší přírůstek u výkrmu, ale nedá se přijmout nízký přírůstek u odchovu mléčných jalovic. „To znamená vysoké ekonomické ztráty při zahájení první laktace i v pozdějším období. Co se týče masného skotu, který je všeobecně méně raný, lze jalovice připustit i v pozdějším věku bez dopadu na užitkovost,“ shrnula MVDr. Kozáková. Možností, jak se s nedostatkem kvalitních objemných krmiv v tomto roce vyrovnat, je podle jejích slov několik: * Doplnit krmnou dávku o jádro, respekltive jadrné přídavky místo objemu a zvýšit tak užitkovost – zkoncentrovat krmnou dávku. * Doplnit krmnou dávku o balastní krmiva nahrazující chybějící objem – užitkovost zůstane stejná nebo poklesne podle toho, co se doplní. * Doplnit krmnou dávku o přídavky vyrovnávající nedostatky objemných krmiv – to vede také ke

zvýšení užitkovosti. Podle MVDr. Kozákové se do krmné dávky dají s úspěchem zařadit méně obvyklá krmiva, jako jsou cukrovarské řízky sušené nebo čerstvé, kukuřičné nebo pivovarské mláto, vojtěškové nebo travní úsušky, sladový květ, melasa, sušená syrovátka, brambory, lihovarské výpalky, ale také málo známá krmiva, například sušenky, bramborové zdrtky, odpadní chleba, škrob, omelky, obilné pluchy a slupky, řepkové expelery, kvasnice, bavlníkové slupky nebo citrusová dužina. *** Klíčové informace * Na semináři pořádaném Veterinární centrem, s. r. o., v Sušici vystoupila zástupkyně této firmy Ing. Jana Kozáková, Ing. Martin Harsa ze společnosti Trouw Nutrition Biofaktory a Ing. Jiří Kostkan ze společnosti Mikrop Čebín, a. s. * S dalšími příspěvky se prezentovali také MVDr. Libor Borkovec ze společnosti Zoetis Česká republika, Ing. Milan Mrzena ze společnosti Bioferm CZ, MVDr. Jan Dulíček ze společnosti Vétoquinol, s. r. o., Bc. Zuzana Šimková ze společnosti ForVet, s. r. o., a Ing. Jan Chroust z firmy Vebor-krmiva, s. r. o. Foto popis| MVDr. Tomáš Zelený ze společnosti Veterinární centrum, s. r. o., (vlevo) předává speciální pivo Ing. Martinu Harsovi ze společnosti TN Biofaktory Foto popis| Věk při prvním otelení má přímý vztah k délce života krávy a k její celoživotní užitkovosti Foto popis| Každý gram přírůstku do odstavu znamená čtyři kilogramy mléka na první laktaci navíc Foto popis| Ing. Jiří Kostkan ze společnosti MikropČebín, a. s. Foto popis| Ing. Jana Kozáková ze společnosti Veterinární centrum, s. r. o. Foto popis| Kvalita odchovu telat je pro pozdější užitkovost zásadní Foto autor| Foto Jana Velechovská

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 29.2.2016

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí v 7. týdnu 2016 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice potravinářská Ječmen krmný Průměrná 3 995 3 222 Maximální 4 214 3 780 Minimální 3 426 3 150 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČRSZIF Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 17. 2. 18. 2. 19. 2. 22. 2. 23. 2. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 34,86 35,35 34,61 34,21 34,76 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 27,13 27,51 26,93 26,62 27,05 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 87,06 87,18 88,89 87,83 85,38 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 47,84 47,90 48,84 48,26 46,91 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková, TISČRSZIF Světové trhy

Vývoj termínových cen vepřového masa na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 17. 1. 24. 1. 31. 1. 7. 2. 14. 2. 21. 2. Duben 2016 36,81 38,03 38,59 37,40 37,24 36,99 Květen 2016 40,61 41,55 41,95 40,66 40,36 40,40 Červen 2016 42,77 43,52 44,02 42,79 42,52 42,49 Poznámka: Vepřové maso – Lean Hogs Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen hovězího skotu na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 17. 1. 24. 1. 31. 1. 7. 2. 14. 2. 21. 2. Březen 2016 82,02 87,03 85,84 81,84 79,39 83,68 Duben 2016 82,33 86,99 85,52 81,66 79,11 83,01 Květen 2016 82,25 86,81 85,06 81,43 78,76 82,11 Poznámka: Cena skotu pro výkrm (voli 650– 849 lb) – Feeder Cattle Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 6. týden 2016) Země Prasata Mladý skot Krávy Jalovice (E) (R3) (R3) (R3) Česká republika 130,96 329,3 250,5 265,0 Dánsko 121,79 380,0 318,1 378,4 Německo 134,94 393,0 302,9 368,9 Irsko 135,84 362,5 362,5 396,9 Španělsko 119,09 372,7 246,3 377,4 Francie 120,00 372,0 372,0 391,0 Itálie 137,00 402,6 259,4 407,2 Litva 132,40 281,3 232,5 285,9 Maďarsko 135,75 – 186,0 – Nizozemsko 111,96 321,8 299,6 315,3 Rakousko 129,58 393,5 279,8 358,6 Polsko 126,58 303,8 254,3 288,4 Slovensko 137,58 335,8 186,7 258,0 Velká Británie 144,24 410,3 310,3 428,6 Průměr EU-28 128,14 377,2 337,0 384,9 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise Zahraniční ceny Vývoj cen zemědělských výrobců vajec ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 10. 1. 17. 1. 24. 1. 31. 1. 7. 2. 14. 2. Česká republika 2 818 2 858 2 778 2 765 2 798 2 827 Evropská unie 3 328 3 255 3 196 3 176 3 180 3 289 Německo 3 107 3 091 3 189 3 274 3 417 3 643 Polsko 3 439 3 444 3 315 3 077 3 089 3 928 Slovensko 3 072 2 958 2 917 3 008 2 896 2 967 Maďarsko 3 207 3 390 3 276 3 415 3 265 3 269 Poznámka: Ceny zemědělských výrobků na reprezentativních trzích u vajec M & L. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných býků ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jatečná hmotnost) Země Týden do 10. 1. 17. 1. 24. 1. 31. 1. 7. 2. 14. 2.

Česká republika 8 750 8 876 8 887 8 890 8 888 8 910 Evropská unie 10 342 10 303 10 242 10 233 10 226 10 206 Německo 10 928 10 819 10 715 10 679 10 631 10 633 Polsko 8 742 8 487 8 363 8 355 8 418 8 220 Rakousko 10 896 10 916 10 788 10 706 10 637 10 647 Španělsko 9 974 10 000 10 158 10 055 10 212 10 084 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u mladých býků tř. R. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Cenová zjištění Plodinové burzy Brno Cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno z 16. 2. 2016 Komodita Sklad dodavatele (EXW) Rozdíl (Kč/t, bez DPH) 2.–16. 2. –5 % cena +5 % 2016 Pšenice potravinářská 3 550 3 722 3 900 –147 Pšenice krmná 3 250 3 372 3 500 –197 Ječmen sladovnický 3 750 3 928 4 100 –153 Ječmen krmný 3 100 3 219 3 350 44 Žito 3 300 3 463 3 600 –138 Kukuřice 3 600 3 782 3 950 –148 Hrách krmný 4 250 4 437 4 650 –2 Řepka ozimá 9 300 9 607 9 900 –32 Poznámka: S mírným zpožděním se zveřejňují na www. pbb. cz cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno. Graf Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců krmného ječmene (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců potravinářského žita (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) Foto popis|

zena.centrum.cz Pět nejčastějších chyb, které děláme při jarním detoxu 29.2.2016

zena.centrum.cz str. 0 Zdraví - Žena Ilona Víchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jarní detox je pro tělo výbornou očistou, jen nesmíte dělat těchto pět chyb. Ublížily byste si. Přestože si počasí dělá co chce, tělo můžeme naladit na jaro už teď. Mnohem lepší než vrhnout se do drastických diet, je lepší upravit celkový životní styl a začít detox, který z těla dostane všechny škodliviny. Právě při něm ale často chybujeme. Koncem zimy už se nemůžeme dočkat, až konečně odhodíme zimní kabáty a boty. Zároveň s tím ale přichází i chuť zbavit se přebytečných kilogramů, které se přes zimu nahromadily pod vrstvami svetrů. Jarní očista je populární od nepaměti. Doporučují ji jogíni, ale i tradiční čínská medicína. Jenže který detox si vybrat? Na internetu je řada "zaručených" tipů, ale i v případě očisty je lepší se poradit s odborníky, abyste svému tělu spíš neubližovali. Ti pro vás sestavili nejčastější mýty a chyby,

kterých se při jarním detoxu dopouštíme.Chyba číslo 1: Hladovění Řada očistných kúr doporučuje minimum jídla, v drastičtějších případech dokonce i několikadenní půst. Ale umíte si představit, co s vámi hladovění udělá, když jste se do té doby přejídala? "Mnoho Čechů skáče z extrému do extrému. Když nahradí přejídání totální absencí příjmu potravin, skutečně mohou rychle zhubnout, ale v naprosté většině se jedná jen o úbytek vody. Přílišné zavodnění sice trápí řadu lidí, hlavně žen, ale i odvodnění by mělo probíhat po poradě s odborníkem, proto drastické půsty bez podpory výživového poradce nebo lékaře nemohu doporučit," říká Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně Naturhouse.Doporučujeme: I detox můžete mít rádi: Co vám opravdu prospěje? Určitě se vyplatí snižovat dávky jídla a volit vhodné potraviny. Při detoxu je důležité vybírat jídlo, které nezakyseluje organismus. Vynechte smažená jídla, bílou mouku a lepek všeobecně, cukr, mléčné výrobky, vepřové a hovězí maso, tučné drůbeží maso, alkohol, kávu, cigarety, černý a ovocný čaj, sůl. Vhodné potraviny: Zelí: Zbaví vás nadbytečných tekutin z těla a nastartuje spalování. Patří mezi dokonalé zdroje vlákniny, vitaminu C, E, A a minerálů. Nechybí ani kyselina listová. Česnek: Jeho pach by vás mohl odradit, ale víte, jak skvěle snižuje cholesterol a zbavuje stresu? Voda: Nečekané, že? Nejlepší je šálek vlažné vody ráno, než cokoliv sníte. Právě voda tělo hydratuje a pomáhá odplavovat škodliviny z ledvin a celého organismu. Zelený čaj: Nastartuje metabolismus a pomáhá spalovat kalorie. Navíc dodává energii, kterou pro začátek budete potřebovat. Kysaná zelenina: Fantasticky pročistí střeva a celé trávicí ústrojí. Citron: Vyčistí játra a nastartuje metabolismus. Přidávejte jej do vody, včetně té zmíněné ranní vlažné. Červená řepa: Podporuje činnost jater i střev. Jídlo připravené z řepy bude mít dostatek vitaminů, minerálů a vlákniny. Jaké potraviny je ještě dobré jíst:květákšpenátdýnizázvorbylinkygreprybybílé masozakysané výrobkykořenová zeleninaChyba číslo 2: Voda se solí Mezi oblíbenou detoxikační kúru patří "šankaprakšalána". Její podstatou je vypít 1,5 litru vody s vrchovatou lžící soli. Ta má ze střev posbírat vše nezdravé, co se v nich nahromadilo. Ale ani v tomto případě byste neměli radu slepě napodobovat. "Je to velice složitá metoda očisty s propracovanou technikou, na kterou je nutné se připravit předem a nekompromisně ji dodržovat. Nestačí jen pít vodu se solí, zároveň je třeba ve správných intervalech jíst vhodné pokrmy. Jednoznačně se do ní bez zkušeností nebo odborné pomoci nepouštějte," vysvětluje nutriční poradkyně Alena Přídová.Chyba číslo 3: Pozor na zelené potraviny Mnoho žen spoléhá při nákupu na označení "superpotraviny", které jsou pro naše tělo prospěšné. Je to sice pravda, ale i zdravé potraviny se musí užívat podle přesného dávkování. Velkým hitem se stal zelený ječmen, který účinkuje na překyselení organismu, čistí krev, játra a ledviny. Obsahuje řadu vitaminů, kyselinu listovou, biotin a vlákninu. Do stejné skupiny zelených potravin patří také řasa Chlorella, která má skvělé detoxikační účinky a pomáhá řešit zácpy, plynatost a pálení žáhy. "Oba dva pokrmy můžete užívat po celý rok, ale vždy dodržujte přesné dávkování podle obalu. Nic se nemá přehánět. V případě těchto dvou zelených potravin to platí také, tělo by mohlo zareagovat opačně a vás by potrápila pořádná zácpa a křeče v břiše," upozorňuje výživová specialistka.Chyba číslo 4: Bylinky v jakémkoliv množství

Omyl! Návrat k tradicím hlásá, že jedinou správnou cestou jsou bylinky. Ale musíte si vybrat ty kvalitní, dobře je dávkovat a vhodně kombinovat. Ne každé bylinky můžete míchat se všemi druhy. Často se špatně snášejí s léky, které užíváte. Například třezalce by se měli vyhnout lidé s vysokým tlakem. Určitě se předem poraďte s lékařem či v lékárně.Chyba číslo 5: Očista bez pohybu a bez rozmyslu Řada žen si myslí, že pokud budou pít zázračné nápoje a jíst správné potraviny, tělo se dostatečně očistí. Ale pamatujte si, že toxické látky a škodliviny odchází z těla i pomocí potu. Pohyb je tedy v této fázi velmi důležitý. Nemusíte se hned uhnat při aerobiku, ale jděte se projít, navštivte saunu či lymfatickou masáž. Budete se cítit jako znovuzrozené. Náš tip: Nejsme jako oni: Ženy musí cvičit jinak! "Všechno, i očista a hubnutí má základ v hlavě. Pokud si neuděláte chvilku sami pro sebe a budete dál 24 hodin denně ve stresu, možná po kúře zhubnete pár kilo, ale tělo se dostatečně neočistí. Začněte u psychické pohody a buďte občas sobecká," uzavírá nutriční specialistka Marcela Dvořáková.MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak se zbavit závislosti na drogách? Jak zhubnout, i když to nejde? MUDr. Staňková on-line Proč přibývá rozvodů? Vzdáváme to příliš brzy

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/clanek.phtml?id=811393

zlin.iDNES.cz Strany na Kroměřížsku vybírají lidi do boje o Senát, velké jméno chybí 26.2.2016

zlin.iDNES.cz str. 0 Zlín / Zlín - zprávy MF DNES, Milan Libiger Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Lidé na Kroměřížsku už mohou uvažovat o tom, komu dají svůj hlas v podzimních senátních volbách. Většina stran definitivně vybrala kandidáty a u zbývajících je více než zřejmé, kdo za ně bude o přízeň voličů usilovat. Voliči na Kroměřížsku na podzim vyberou nového senátora, který nahradí končícího Miloše Malého, jenž odmítl obhajobu po neúspěchu v předloňských komunálních volbách. Zatímco předloni na Zlínsku a Uherskohradišťsku uspěli František Čuba a Ivo Valenta, všeobecně známá jména s kontroverzní pověstí, na Kroměřížsku se o hlasy budou ucházet ryze lokální postavy. O jedničce má teprve krátce jasno vládní hnutí ANO. Vybralo předsedu zemědělského družstva Postoupky a někdejšího šéfa kroměřížské agrární komory Jana Haška. „Je odborník na zemědělství a má v oboru renomé. Proto si myslíme, že může v případě úspěchu ve volbách v této oblasti pro region mnoho udělat,“ nastínil krajský předseda ANO Pavel Pustějovský. Ve hře byl i starosta Kroměříže Jaroslav Němec, který dal nakonec přednost práci na radnici. ČSSD zřejmě nasadí místostarostu Holešova Sociální demokracie nasadí pravděpodobně místostarostu Holešova Jaroslava Chmelaře, který je jediným navrženým kandidátem, o němž se průběžně rozhoduje v primárkách. „Mám o kandidaturu zájem, nechci ale předjímat, jak to dopadne,“ reagoval Chmelař.

Druhou možností byl náměstek hejtmana Jaroslav Drozd, který ale couvl poté, co byl na kandidátce do krajských voleb zařazen až na 12. místo ( více zde ). ČSSD bude každopádně chtít post senátora obhájit. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. Ambice mají i lidovci a hnutí STAN, zřejmě se dohodnou na společné kandidatuře starosty Bystřice pod Hostýnem Zdeňka Pánka. „Jsme připraveni ho podpořit, je vynikající starosta a vhodný kandidát,“ prohlásil místopředseda STAN a poslanec Petr Gazdík. Klíčové ale bude, zda nestraníka Pánka vyberou o víkendu lidovci na okresním sněmu. Dalšími adepty jsou členové KDU-ČSL - zastupitel Holešova Pavel Karhan a bystřická zastupitelka Šárka Jelínková. Pánek je současně krajský zastupitel a o Senát má zájem. Snažil se do něj dostat před šesti lety, ale skončil až třetí za Malým a bývalým starostou Holešova Zdeňkem Janalíkem. V předloňských komunálních volbách však suverénně obhájil pozici starosty. Pokud bude nominován, mezi jeho soupeři bude Daniela Hebnarová z ODS, jež byla do roku 2014 starostkou Kroměříže. Podpoří ji také TOP 09, která nevybrala svého člověka. Komunisté nasadí členku komise při zastupitelstvu v Holešově Evu Badinkovou.

URL| http://zlin.idnes.cz/kandidati-pro-sen....aspx?c=A160226_2228354_zlin-zpravy_ras

zpravy.rozhlas.cz Veterináři stáhli z trhu mražené filety z mečouna. Maso obsahuje rtuť 26.2.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika ČRo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Státní veterinární správa (SVS) stáhla z trhu část zásilky mražených filetů z mečouna od značky Sashimi Swordfish Loin. Maso obsahovalo rtuť, a to v dvojnásobném množství, než dovolují limity. Zhruba tuna tohoto masa se už prodala. „Zásilku o celkové hmotnosti 1320 kg dovezla do České republiky firma AG Seafood od belgické firmy Oceanwide – ryby však původně pocházely z Vietnamu. Z celkového množství bylo 1140 kg distribuováno do obchodních společností Makro CZ, Metro SK a Metro HU,“ uvedl mluvčí SVS Petr Pejchal v tiskovém prohlášení.Víc než tuna rozmraženého mečouna byla podle veterinářů už prodána – s datem spotřeby 7. února. Z řetězců bylo staženo 127 kilogramů.„Toto množství bude zlikvidováno u příjemců zásilek. Dalších 180 kg rybího výrobku bylo pozastaveno ve skladu Fjord Bohemia v Praze. Tato část zásilky bude zlikvidována, nebo vrácena do Vietnamu,“ doplnil Pejchal.Pokud by někdo maso náhodou dodnes uchovával třeba v mrazáku, může ho vrátit tam, kde ho zakoupil.SVS upozornila, že rtuť patří do skupiny takzvaných kumulativních jedů, které mohou způsobovat například zažívací problémy, potíže s ledvinami nebo neurologické změny. V závislosti na pozřeném množství může vést i k trvalému poškození zdraví nebo ke smrti.„Laboratorní vyšetření zjistilo ve vzorcích zhruba dvojnásobné množství rtuti, než povolují limity. Toto množství nepředstavuje akutní nebezpečí, jedná se však o výrobek, který neodpovídá stanoveným požadavkům na zdravotní nezávadnost,“ poznamenal Pejchal.Včelpo dostal za antibiotika v medu pokutu 1,2 milionu korun. Chce se odvolatV klobáse od Krahulíka byl úlomek injekční jehly, veterináři nařídili výrobek stáhnout


© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. 5plus2. agris.cz. Aha! blog.ihned.cz. businessinfo

Recommend Documents