NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 3.9.2015 - 30.9.2015 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Inspekce uzavřela ela 16 provozoven během b necelého měsíce 25.9.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství Potraviná

1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

SZPI

Českobudějovický deník Zemědělské lské školství má v kraji bohatou tradici 30.9.2015

Českobudějovický ějovický deník str. 5 Jižní Čechy


RADEK GÁLIS

Hradecký deník co je třeba eba ke spokojenému životu 29.9.2015

Hradecký deník str. 52 Příloha - Zemědělství v kraji


libereckadrbna.cz Potravináři se opětt sejdou na náměstí nám před libereckou radnicí 29.9.2015

libereckadrbna.cz str. 0 Drbna Radilka


Bezedný Frank

logistika.ihned.cz Lidl chystá expanzi a zefektivňuje zefektivňuje své IT systémy. Vsadil na platformu HANA 5 Český svaz zpracovatelů zpracovatel 24.9.2015 logistika.ihned.cz str. 0 Logistika.iHNed.cz masa - TOP

Maminka ŽIVOT BEZ MOUKY? V pohodě! pohodě 25.9.2015

Maminka str. 128 děti


Mladá fronta DNES Chcete mít jistotu, co právě ě jíte? 25.9.2015

Mladá fronta DNES str. 62 Příloha - O potravinách

Dana Jakešová Označení výrobků bio znamená maximální šetrnost k přírodě p 25.9.2015


Dana Jakešová Když je něco co „Klasa“ aneb co nám říkají značky potravin

7 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP 8 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP 9

25.9.2015


Dana Jakešová Průvodce masnou: jak poznáte dobré hovězí, vepřové či ryby 25.9.2015


Lenka Brdková Kam pro potraviny? Přece na web! Je to rychlé a pohodlné 25.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP 10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Lenka Brdková

Překvapení Která konzerva má více masa? 21.9.2015

Překvapení str. 42

12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Svět ženy - ZDRAVÍ Diety, které nefungují Svět ženy - ZDRAVÍ str. 50 V dobré formě - Touha 25.9.2015 po štíhlé postavě ŠÁRKA ADÁMKOVÁ


Téma Bílí zabijáci v kuchyni 25.9.2015

Téma str. 40 Téma


Milan Eisenhammer

Tina 51 POTRAVINY NA PRANÝŘI 23.9.2015

Tina str. 28 Rádce


vasevec.cz Potravinová suverenita 29.9.2015

vasevec.cz str. 0


vitalia.cz Hot God: božský párek v rohlíku 23.9.2015

vitalia.cz str. 0


Kamila Krbcová

Zdraví Biopotraviny: Vyplatí se? A proč? 25.9.2015

Zdraví str. 56 Výživa


Ivana Ašenbrenerová,

Zemědělec Vyjádření k jednání ministrů Evropské unie

19

29.9.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace

Jan Doležal Je nutné rychle jednat 29.9.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace

Český svaz zpracovatelů masa - TOP 20 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Ing. Jana Sixtová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní blesk.cz Jak získat až šest dní ročně pro sebe a svou rodinu? 25.9.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Rusy válcuje chudoba: Každý desátý dostane potravinové lístky na jídlo z vlasti 22 Český svaz zpracovatelů 25.9.2015 blesk.cz str. 0 Svět masa - Ostatní

businessinfo.cz Česká expozice na potravinářském veletrhu Fine Food Australia v Sydney 23 Český svaz zpracovatelů 29.9.2015 businessinfo.cz str. 0 Austrálie masa - Ostatní

Bydlení, stavby, reality Nejen vitaminy na zimu 25.9.2015

Bydlení, stavby, reality str. 46 interiér


IVAN VERNER

byznys.ihned.cz Konec předsudků: Poláci šlapou Čechům na paty, ve spotřebě už je dohnali. Jsou draví, 25 říkají investoři Český svaz zpracovatelů 26.9.2015 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - Ostatní Markéta Fišerová

ct24.cz Potravinové lístky pro chudé dostane až desetina Rusů 25.9.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika


reindlovan

dama.cz Netradiční festival prapodivných chutí JAKOŽE, COŽE?! 29.9.2015

dama.cz str. 0 Zábava


redakce

ekolist.cz Pěstování vlastních potravin: V ČR zavedená praxe, na západě pracně objevovaná novinka 28 Český svaz zpracovatelů 28.9.2015 ekolist.cz str. 0 Zpravodajství masa - Ostatní Zdeňka Vítková

Ekonom Proč Poláci šlapou Čechům na paty 24.9.2015

Ekonom str. 22 Téma - Polská ekonomika

Markéta Fišerová Obchod s Ruskem drhne, nejen kvůli sankcím 24.9.2015

Ekonom str. 40 Český exportér

29 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Václav Lavička

G.cz Staročeský trdelník? Marketingový podvod! 6 českých jídel, která mylně považujeme za 31 tradiční Český svaz zpracovatelů 26.9.2015 G.cz str. 0 Život, Jídlo masa - Ostatní

Hospodářské noviny ZELENÁ BUDOUCNOST 30.9.2015

Hospodářské noviny str. 10 Panorama


Markéta Hronová

Hradecký deník Oslavili jsme, že máme sklizenou úrodu, na Krajských dožínkách 29.9.2015


Ing. Vanda Rektorisová Farmáři získají od EU 313 milionů kvůli nízkým cenám mléka 29.9.2015



(čtk) Dožínky – aneb zamyšlení nad dosavadním průběhem letošního zemědělcova roku 35 Český svaz zpracovatelů 29.9.2015 Hradecký deník str. 71 Příloha - Zemědělství v kraji masa - Ostatní Ing. Leoš Říha

Chrudimský deník Dalších jednatřicet výrobků je MLSem Pardubického kraje 25.9.2015

Chrudimský deník str. 2 Chrudimsko


idnes.cz - blog Jak ušetřit za potraviny? (danielvacek) 23.9.2015

idnes.cz - blog str. 0


Daniel Vacek

Instinkt KOLIK STOJÍ NEZÁVISLOST 24.9.2015

Instinkt str. 16 Téma Kateřina Pokorná


iprosperita.cz Asociace českého tradičního obchodu je součástí Hospodářské komory ČR 39 Český svaz zpracovatelů 29.9.2015 iprosperita.cz str. 0 Lobby info masa - Ostatní Editor

Jihlavský deník Na masnou výrobnu se složili i vegetariáni 29.9.2015

Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství


IVANA HOLZBAUEROVÁ

Litoměřický deník Lovosice vyženou podomní i pouliční prodejce z města 30.9.2015

Litoměřický deník str. 1 Titulní strana


VERONIKA UDATNÁ

lupa.cz Tomáš Braverman (Heureka): Jen čtvrtina českých e-shopů je připravená na mobily 42 Český svaz zpracovatelů 25.9.2015 lupa.cz str. 0 masa - Ostatní Jan Strouhal

Maminka Jak na vyrovnaný domácí rozpočet 25.9.2015

Maminka str. 214 nákupy & testy


Mladá fronta DNES I psi a kočky drží dietu. Chovatelé je často překrmí a jsou obézní, tvrdí veterinářka 44 Český svaz zpracovatelů 25.9.2015 Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Čechy masa - Ostatní Jakub Bartoš Obchody si farmáře prověřují 45 Český svaz zpracovatelů 25.9.2015 Mladá fronta DNES str. 71 Příloha - O potravinách masa - Ostatní Dana Jakešová

Moravskoslezský deník Umíte péct frgály nebo vařit klobásy? 25.9.2015

Moravskoslezský deník str. 14 Region


(lap)

nova.cz Povídálci, stravenkáři, rodinky... Typy lidí, na které narazíte v obchodě 29.9.2015

nova.cz str. 0 FANDA.tv/Zajímavosti


blog.cz

Nový prostor Zákazník jí očima 3.9.2015

Nový prostor str. 6 Uličníci


Tomáš Havlín Zelenající se Detroit 3.9.2015

Nový prostor str. 16 Dějiny přítomnosti


Jan Richtr

ona.iDNES.cz Co obědvají výživoví poradci: pizzu, ryby i zeleninu. Raději si vaří doma 25.9.2015

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Fit


iDNES.cz, Petra Barochová

Pelhřimovský deník Stát musí podpořit živočišnou výrobu, shodli se na besedě 25.9.2015

Pelhřimovský deník str. 2 Zpravodajství


(tz)

podnikatel.cz Víme, jak úplně zadarmo motivovat zaměstnance k lepším výkonům 23.9.2015

podnikatel.cz str. 0


Zdeněk Vesecký

praha.iDNES.cz Lidé v Praze porazili telata bez povolení, maso chtěli sníst na oslavě 25.9.2015

praha.iDNES.cz str. 0 Praha / Praha - zprávy


iDNES.cz, Michaela Bůnová

Právo Flora spojí cyklistiku a zahrádkaření 26.9.2015

Právo str. 14 Region Morava a Slezsko


Miloslav Hradil, Vlasta Hradilová

prazskypatriot.cz Zabíjačka u Vltavy: Prdelačka, sulc, jelita, jitrnice, ovar i řeznická show 23.9.2015

prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy


puc

Překvapení Náplň práce? BUZERACE! 21.9.2015



Kateřina Zajícová

Svět ženy - ZDRAVÍ NAŠE TIPY 25.9.2015

Svět ženy - ZDRAVÍ str. 53 V dobré formě - Naše tipy BOŽENA VALOVÁ


Svitavský deník Z kraje 25.9.2015

Svitavský deník str. 2 Svitavsko

58 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní (kd)

time4men.cz Mortadella, největší ze salámů! time4men.cz str. 0 Food a drink, food, těstoviny, 27.9.2015 salám, lednice,


Tina Podzim podle čínské medicíny 23.9.2015

Tina str. 16 Vaše krása


tn.cz Masakr telat na dvorku v Písnici! Policie odhalila nelegální jatka 25.9.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


Týden Od Babišových párků k vegetariánům 29.9.2015

Týden str. 10 Aktuálně


Petr Kolář

tyden.cz Od Babišových párků k vegetariánům. Záhadný odchod šéfa 29.9.2015

tyden.cz str. 0 Domácí


Petr Kolář

Týdeník Květy Rada odborníka 24.9.2015

Týdeník Květy str. 40 Trendy/Kulinárium


Ústecký deník Na trh u Fora se chodí pro chuť i pro zdraví 24.9.2015

Ústecký deník str. 3 Ústecko


KAREL ROUČ

Vlasta KUPUJTE DOBRÉ KUŘE 23.9.2015

Vlasta str. 43


Zdraví Také vám vadí PLÝTVÁNÍ JÍDLEM? 25.9.2015

Zdraví str. 60 Výživa Ivana Dulková,

Zemědělec


Opatření k zadržení vody Zemědělec str. 3 Zpravodajství

29.9.2015

Zuzana Fialová Sýry jsou letos levnější Zemědělec str. 7 Publicistika

29.9.2015

(opr, čtk) Dožínky, čas k zamyšlení Zemědělec str. 11 Zájmové organizace

29.9.2015

Ing. Leoš Říha Podpora z unie nestačí Zemědělec str. 12 Zájmové organizace

29.9.2015

68 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 69 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 70 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 71 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Ing. Jana Sixtová Kalendář akcí 29.9.2015

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 29.9.2015



zena.centrum.cz Dnes začal podzim. Čím posílit imunitu? 23.9.2015

zena.centrum.cz str. 0 Životní styl - Zdraví


uzi

Plné znění zpráv 3.9.2015 - 30.9.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Inspekce uzavřela 16 provozoven během necelého měsíce 25.9.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

V rámci kontrol v období 26. 8. 2015 – 22. 9. 2015 uložila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) opatření - zákaz užívání prostor - z důvodu porušení podmínek řádné hygienické praxe v následujících šestnácti provozovnách: Hospoda u Vzducholodě (kontrolovaná osoba: Josef Pavlíček), Floriánské náměstí 441/5, 796 01 Prostějov. V rámci kontrol v období 26. 8. 2015 – 22. 9. 2015 uložila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) opatření - zákaz užívání prostor - z důvodu porušení podmínek řádné hygienické praxe v následujících šestnácti provozovnách: Hospoda u Vzducholodě (kontrolovaná osoba: Josef Pavlíček), Floriánské náměstí 441/5, 796 01

Prostějov. Podlaha v kuchyni, včetně regálů, vykazovala v době kontroly silné znečištění zašlou špínou, která svědčila o nedostatečně prováděné hygienické praxi. Na podlaze v kuchyňce se u stěn dokonce vyskytoval myší trus. Taktéž podlaha pod výčepem byla silně znečištěna prachem, nečistotami a pavučinami. JEDNOTA (kontrolovaná osoba: Spotřební družstvo Zábřeh), Černá Voda 94, 790 54 Černá Voda. V regálech ve skladu provozovny byly zjištěny nečistoty, pavučiny a myší trus. Dále se v regálu s pečivem za obslužným pultem vyskytovaly myší exkrementy a uvnitř provozovny na parapetech byla přítomna uhynulá hmyzí těla. Provozovna nebyla dostatečně ochráněná před pronikáním škůdců a nebylo tak zajištěné bezpečné skladování potravin. Potraviny – večerka - smíšené zboží (kontrolovaná osoba: Tín Do Van), Václavské náměstí 118, 285 04 Uhlířské Janovice. Provozovna byla v alarmujícím stavu vzhledem ke značnému působení myší. V regálech na prodejní ploše byly při stěnách i pod potravinami (dětské piškoty, smažené bramborové lupínky, tyčinky) myší exkrementy. Řada potravinových obalů zde byla znečištěna právě myším trusem, nebo byla hlodavci okousána. Myší exkrementy byly přítomny také ve skladu potravin, sociálním zázemí provozovny (na sporáku) a po balených nápojích dokonce pobíhala myš. Vyjma těchto pochybení byly zjištěny i další, jako znečištěné podlahy či pár bot, položený v krabici s bramborami. Restaurace U kostela (kontrolovaná osoba: Stanislav Sviták), Náměstí Dr. Tyrše 6, 257 65 Čechtice. Ve skladu potravin byly inspektory objeveny dvě mrtvé myši včetně myších exkrementů. Dále byl ve skladu, kde byly uskladněny balené nápoje a sudová piva, na podlaze zjištěn nepořádek - prach, smetí či zbytky obalů. V regálech, kde byla uskladněna mouka, došlo u dvou výrobků k myšímu okusu. Provozovna tak nebyla dostatečně zabezpečena proti vniknutí hlodavců. Nonstop bar Jack Daniels (kontrolovaná osoba: David Ďulík), Písečná 5252, 430 04 Chomutov. Celá řada pochybení byla zjištěna v prostorách kuchyně provozovny, jako například zbytky potravin a špína v koutech, skladování předmětů nesouvisejících s činností provozu, ale především zaschlá mastnota na kuchyňských spotřebičích a jejich celkově tristní hygienický stav. Lednice, trouba na rozpečení zmražené pizzy či mikrovlnná trouba, byly silně znečištěny. Dveře od lednice byly oprýskané, neudržované a zasaženy korozí. Nad kuchyňským dřezem byl promáčený strop s odlupující se omítkou. Potraviny Michaela Scharhagová (kontrolovaná osoba: Michaela Scharhagová), Tržní náměstí 5, 417 04 Hrob. Uvedená provozovna funguje jako maloobchodní prodejna potravin a zároveň jako výrobna nebalených lahůdkářských výrobků. Podlaha ve výrobní místnosti pokrmů studené kuchyně, byla pod dvojdřezem špinavá, byly zde drobky a zašlapané nečistoty. Tato místnost také sloužila částečně jako kancelář a sklad potravin. Z těchto důvodů nebylo na místě možné zajistit dostatečný pracovní prostor pro hygienické provedení všech postupů při výrobě potravin a zároveň zajistit přijatelné hygienické podmínky. V místnosti se vyskytovaly nad výrobními stoly dvě mucholapky s mrtvým hmyzem, který se stejně tak vyskytoval v krytech obou osvětlovacích těles. Vzhledem k uvedeným důvodům nebyla provozovna vhodná k výrobě potravin nabízených k lidské spotřebě. Restaurace a bar Waikiki (kontrolovaná osoba: Filip Vakoč), Vršovické náměstí 111/2, 101 00 Praha. V prostorách strojovny provozovny se vyskytoval živý hlodavec a množství exkrementů. Ty byly přítomny i ve skladu potravin, kde byly skladovány KEG sudy s pivem a kde se připravovala zelenina a brambory. Vzhledem ke zmíněným zjištěním byl provozovateli uložen zákaz užívání uvedené části provozovny. Restaurace Na Třemošně (kontrolovaná osoba: VIMI s.r.o.), Přemyslovská 1660/35, 130 00 Praha. V prostorech skladu s KEG sudy bylo velké množství nečistot, souvislá vrstva prachu na veškerém zařízení a prostory nebyly v dobrém technickém stavu. Byly zde nahromaděny odpady (plastová víčka) a materiál nesouvisející s předmětem činnosti. Povrchy podlah, stěn a stropů byly pokryty nečistotami, pavučinami a prachem. V celém prostoru sklepa se nacházela místa s porušenou povrchovou úpravou (malbou, omítkou) a na několika místech byly viditelné stopy po zatékání. Uvedené skutečnosti vedly k uložení zákazu používání této části provozovny. Hostinec U Svatošů (kontrolované osoby: Karel Svatoš, Božena Svatošová), Na Vršku 177, 384 22

Vlachovo Březí. Ve všech částech sklepních prostor sklepa zjistili inspektoři SZPI značný výskyt myších exkrementů. Taktéž zde byl identifikován myší požer na uskladněných bramborách. Uskladněné sudy byly pod vrstvou prachu a opadané omítky. Celé prostory vykazovaly známky špatné hygienické praxe. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Inspekce přistoupila k uložení zákazu užívání prostor sklepa. Potraviny Tien Nguyen Dinh (kontrolovaná osoba: Tien Nguyen Dinh), Manětín 286, 331 62 Manětín. Strop skladních prostor provozovny byl poškozen po celé své délce, přičemž v polovině stropu chyběla omítka a tvoří jej tak staré poškozené dřevěné trámy. Stěny ve skladu byly v době kontroly špinavé a s množstvím pavučin. V podlaze na konci skladu je otvor, ve kterém byly naskládány předměty nesouvisející s činností provozovny, jako použité pneumatiky, starý obalový materiál a další předměty. Sklad nebyl celkově udržován v dobrém hygienickém stavu a došlo tak k uložení zákazu užívání jeho prostoru do doby sjednání nápravy. Restaurace U Pumpy (kontrolovaná osoba: BLUE SMOKE, spol. s r.o.), Plzeňská 156, 330 11 Třemošná. Ve sklepních prostorách provozovny se vyskytovalo velké množství nečistot a prachu, včetně předmětů nesouvisejících s předmětem činnosti. Povrchy podlah, stěn a stropů byly v celém prostoru promáčené, porušené, docházelo k odlučování částeček a na několika místech se vyskytovaly plísně. Popisovaný stav vedl k uložení zákazu užívání sklepních prostor uvedené provozovny. Potraviny Emília Horňáková (kontrolovaná osoba: Emília Horňáková), Trboušany 117, 664 64 Trboušany. Strop nad mraženým boxem se zmrzlinou, mraženým masem a strop mezi prodejnou a skladem potravin byl v nevyhovujícím hygienickém stavu. Strop jevil známky plesnivění a odlupovala se z něj omítka. Dle sdělení vedoucího prodejny docházelo k zatečení stropu ze střechy budovy. Dále v prostorách obslužného úseku nebyl v době kontroly funkční přívod studené či teplé vody a na toaletách pro zaměstnance nebyla tekoucí teplá voda. Hostinec U Volejníků (kontrolovaná osoba: Marie Pivná), Žehuň 25, Žehuň. V prostorách kuchyně i skladu potravin zjistili inspektoři přítomnost myších výkalů (např. v rozích místností, za mrazícím pultem, boxem, stolem, parapetu, na podlaze u výpusti atd.) Prostory pod výčepním pultem byly zaneseny špínou, prachem a pavučinami. Ve skladu potravin a v manipulační místnosti byly porušeny povrchy stěn, přičemž v manipulační místnosti ze stropu zatékalo. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem došlo k uložení zákazu užívání prostor pro výrobu pokrmů a uvádění na trh. Restaurace Golf (kontrolovaná osoba: MON clubs s.r.o.), Dolní 412, 747 15 Šilheřovice. Nejvíce pochybení zaznamenali inspektoři v prostoru kuchyně. Jednalo se především o výskyt myšího trusu na podlaze a výrazné nečistoty (prach, zbytky potravin) za kuchyňskou linkou a mrazícím zařízením. Nevyhovující byl také stav omítky v kuchyni, která se na několika místech odlupovala. Značně problematické zde bylo také skladování potravin, kdy byly na jednom místě společně uskladněny kosti, led a čerstvé kuřecí maso. Při opakované kontrole bylo shledáno, že provozovatel nerespektoval uložený zákaz a prostory dále užíval. Zákaz nadále trvá a vzhledem k porušení uloženého opatření bude provozovateli navýšena navržená sankce ve správním řízení. PRIMROSE a.s. (kontrolovaná osoba: PRIMROSE a.s.), Chrudimská 1703, 286 01 Čáslav. Ve skladových i výrobních prostorách výrobny bylinných extraktů pro kosmetické i potravinářské účely, Inspekce zjistila několik výrazných porušení hygienické praxe. V manipulační chodbě, šatně zaměstnanců i laboratorním skladu se vyskytoval myší trus. Exkrementy byly zjištěny i na pytlích s bylinami pro přípravu vodných extraktů (využívané také pro výrobu sirupů). Mezi pytli byla inspektory spatřena pobíhající myš. Ve skladu byla dále poškozená stěna (odlupující se omítka) a na zdi za paletou se vyskytovala plíseň. Vzhledem k nedodržení elementárních hygienických podmínek Inspekce uložila zákaz užívání výrobních a skladovacích prostor do doby sjednání nápravy. Jídelna u Karoušků (kontrolovaná osoba: Libor Veselý), U Cukrovaru 56, 250 63 Mratín. Významným porušením hygienických předpisů v provozovně, byla přítomnost myšího trusu v prostorách jídelny a kuchyně. Chladicí box pro uskladnění potravin byl po stěnách i na stropě napaden plísní. Provozovatel také v několika případech uváděl na trh potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti (pražená zrnková káva, piškoty a cukrovinky), které nebyly patřičně označeny a odděleně umístěny. Kontrolovaná osoba taktéž nedodržela správné podmínky skladování potravin,

předepsané výrobcem (uzeniny, čerstvé maso, rybí filé atd.).V případě zjištění nepřijatelných hygienických podmínek Inspekce přikročila ke kompletnímu či částečnému zákazu užívání prostor do doby sjednání nápravy a naplnění nařízených opatření. S kontrolovanými subjekty, které se vážně provinily proti předpisům, inspekce zahájí správní řízení o uložení sankce. Zpracoval: Mgr. Radoslav Pospíchal – zástupce tiskového mluvčího, tel.: +420 547 426 613

URL| http://www.agris.cz/clanek/189650

Českobudějovický deník Zemědělské školství má v kraji bohatou tradici Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy RADEK GÁLIS Český svaz zpracovatelů masa - TOP

30.9.2015

zpět S ředitelkou Regionální agrární komory Ing. Hanou Šťastnou o podpoře učilišť a škol i o stálé potřebě odborně vzdělaných pracovníků Jižní Čechy – Zemědělství stále potřebuje mladou krev, a a i proto v jižních Čechách existuje síť škol, kde se mladí lidé připravují na budoucí povolání v tomto oboru. „Patříme k nejagrárnějším krajům v České republice, “ připomíná Ing. Hana Šťastná, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje, a aby to tak zůstalo, je potřeba stálého vzdělávání. Školy se prezentují i na 21. ročníku výstavy Vzdělání a řemeslo od 21. do 23. října na Výstavišti České Budějovice. * V čem vidíte hlavní význam výstavy Vzdělání a řemeslo? Výstava promění českobudějovické výstaviště ve výkladní skříň jihočeského odborného školství. Na akci se školy mohou nejenom prezentovat potenciálním žákům. Jedná se o poutavou příležitost k jejich setkání s budoucími zaměstnavateli. Událost nutí vzdělávací zařízení pracovat na poutavém marketingu a na prezentaci nabízených znalostí a dovedností zážitkovou formou. Nynější 21. ročník svědčí o již zakořeněné tradici a prestiži výstavy. Jen škoda, že se 21. ročník věnuje zejména průmyslovým odvětvím a zemědělství je stále v pozadí. * Jak jihočeská agrární komora propaguje atraktivitu zemědělských oborů? Máte vzor ze sousedních krajů nebo zemí? Spolupracujeme s jihočeskými zemědělskými školami na propagaci jejich veřejných akcí, ať už to jsou dny otevřených dveří, dny zemědělce apod. Osobně ráda navštěvuji a vnímám i veřejnou oblibu tradiční Výstavy ovoce nebo Výstavy vánočních vazeb na českobudějovické střední zemědělské škole. Na webových stránkách a ve zpravodajích agrární komory informujeme o novinkách v nabídce škol. Také touto cestou i placenými inzeráty informujeme o nejrůznějších odborných kurzech a příležitostech pro celoživotní vzdělávání poskytovaných agrárními školami v našem regionu. Zázemí škol využíváme pro pořádání vlastních seminářů a workshopů. I tato stránka v Deníku je jednou z forem propagace dobrého jména jihočeských zemědělských škol. V sousedním Rakousku a Bavorsku čerpáme inspiraci zejména v oblasti úzkého propojení zemědělských škol s podnikatelskou sférou a s místními rozvojovými agenturami i samosprávami. * Uvítali byste větší podporu od vedení kraje, ministerstva školství či jiných institucí? Domnívám se, že Jihočeský kraj, v rámci svých možností, dobře pečuje o zemědělská učiliště i střední školy. Nedokážu odhadnout, nakolik je menší či větší naplněnost tříd jednotlivých škol závislá na poloze školy, na spektru nabízených oborů či na úrovni vybavení. Každopádně zásadní podmínkou pro úspěšné fungování každé odborné školy je kvalitní pedagogický sbor a schopný,

komunikativní ředitel nebo ředitelka. Důležitý je systémový marketing a propojení s praxí. Jihočeská agrární komora prosazuje zachování minimálně současného status quo co se týče kapacity a počtu současných vzdělávacích zařízení zemědělského typu v kraji. Usilujeme o zachování a modernizaci dosud fungujících školních statků a jejich co nejužší propojení s místně příslušnými školami. Podporujeme jihočeské zemědělské školy v záměru žádat o provozování Center odborného vzdělání pro zemědělské obory ze zdrojů EU. Uvítali bychom silnější celostátní kampaň na popularizaci zemědělského, lesnického i rybářského školství po vzoru propagací průmyslových technických oborů. * Proč je tak důležité stále sázet na zemědělské školství? Zemědělské školství v Jihočeském kraji má několikasetletou tradici a proslulou kvalitu. Jeho význam posiluje působení v našem regionu, který je jeden z nejagrárnějších v republice. Na HDP a zaměstnanosti se zdejší zemědělství podílí dvojnásobně ve srovnání s jinými kraji. V jižních Čechách se nachází skoro 30 000 hektarů rybničních ploch. Skoro 40 procent rozlohy kraje pokrývají lesy. Více než dvě stovky zemědělských podniků zde obhospodařují pozemky o rozloze nad pět set hektarů. * S tímto výčtem souvisí i výskyt firem, které se v kraji zabývají zpracováním plodin a produktů. Máme tu významné potravinářské podniky, jako je např. MADETA, Maso Planá as., Vodňanská drůbež, Europasta SE, Záruba M&K, dvanáct pivovarů, více než tři desítky pekáren, konzervárny, zpracovny ryb apod. Tyto subjekty, včetně i těch nejmenších rodinných farem a výroben potravin, potřebují odborně vzdělané pracovníky, aby si udržely konkurenceschopnost. Problémem je, že průměrný věk pracovníků v zemědělské prvovýrobě stoupá. Více než polovina z nich se nachází ve věku nad 45 let. Přitom to jsou právě lidské zdroje, na kterých konkurenceschopnost odvětví stojí. * Je síť zemědělského školství v našem kraji dostačující? V současnosti, po značné redukci ve srovnání se socialistickou minulostí, v Jihočeském kraji funguje osm středních zemědělských škol a čtyři zemědělská učiliště. Ty ale nestačí pokrývat potřeby zemědělských a potravinářských podniků. Jedním z důvodů je pokračování maturantů ve studiu na vysokých školách. Značnou část absolventů, zejména mechanizačních oborů, absorbuje automobilový průmysl nebo jiné, pro mladé lidi na první pohled atraktivnější obory. * Co tedy dělat proto, aby se stav v tomto odvětví zlepšil? Z pohledu jihočeské agrární komory je důležité udržet minimálně současnou kapacitu jihočeského zemědělského školství. Dbát na zlepšování jeho kvality a spolupráci s praxí. Fungující školní laboratoře, zahrady, polnosti, školní stáje, dílny, rybářství, polesí, k tomu moderní technika a technologie. To všechno jsou nezbytné součásti agrárních škol, sloužící k výchově budoucích expertů pro agropotravinářský sektor. Agrární komora se snaží propagovat zemědělství, lesnictví, rybářství i potravinářství jako perspektivní studijní obory. Atraktivitu jim v našem kraji zvyšuje úzké sepětí s přírodou, vysoká šance na získání spolupráce s výzkumnými ústavy s akademií věd i se Zemědělskou fakultou Jihočeské univerzity. Šikovní a chtiví absolventi uvedených škol mají většinou zajištěné celoživotní pracovní uplatnění v oboru. Ostatně jíst a pít se bude pořád a krajina také bude stále vyžadovat lidskou péči pro soužití s člověkem. *** Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem Státní jazykové zkoušky České Budějovice Rudolfovská 92 372 16 České Budějovice http://www.soscb.cz, email: mailto:[email protected] Studenti zde můžou studovat obor MECHANIZACEA SLUŽBY zaměřený na zemědělství, dopravní a ICT techniku. Kdo si vybere obor VETERINÁŘSTVÍ, projde atraktivní teoretickou i praktickou výukou, včetně praxe v zoo, stejně jako ti, co si vyberou obor ZAHRADNICTVÍ nebo ROSTLINOLÉKAŘSTVÍ. Součástí školy je středisko praxe s ustájenými zvířaty i ovocná zahrada. Střední odborná škola ekologická a potravinářská Veselí nad Lužnicí Blatské sídliště 600/I 391 81 Veselí nad Lužnicí http://www.sosveseli.cz Z dlouhodobého hlediska se škola profiluje jako přírodovědná a potravinářská s orientací na spolupráci s výrobními podniky. Nabízí čtyřleté maturitní

obory: Technologie potravin – zaměření: Potraviny a biotechnologie. V rámci oboru se vyučuje výroba piva, výroba mléčných produktů. Analýza potravin, Přírodovědné lyceum, Ekologie a životní prostředí – zaměření: Biologie a ekologie živočichů a rostlin, Ochrana a tvorba životního prostředí. Škola provozuje vlastní minipivovar a minimlékárnu pro praktickou výuku. Má školní terárium s hady, ještěrkami a želvami. Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Tábor Nám. T. G. Masaryka 788 390 02 Tábor http://www.szestabor.cz Škola, která vznikla již v roce 1866, nabízí pro studenty obor Agropodnikání, který rozšiřuje o zaměření Chov koní, Zemědělská technika a chov hospodářských zvířat, Zahradní a krajinářské úpravy, Projektový management. Pro absolventy středních škol s maturitou obor Péče o krajinu. Škola využívá evropských dotací, připravuje pro žáky projekty zaměřené na odbornou výuku s využitím moderních technologií na školním statku, výpočetní techniku, výuku cizích jazyků a zahraniční pobyty. Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologieVodňany Zátiší 480 389 01 Vodňany http://www.srsvodnany.cz Škola nabízí čtyřleté studium oboru Rybářství zakončené maturitou. K zaměření Chov ryb přibylo nově i Vodní stavby v rybářství. Kromě předmětů daných učebním plánem získávají absolventi kvalifikaci rybářského hospodáře či osvědčení pro lov ryb elektřinou. Absolventi nacházejí uplatnění v rybářských podnicích jako technici, ve státní správě, ve vodohospodářských podnicích či pokračují ve vysokoškolských studiích. Škola nabízí tříleté studium VOŠ vodního hospodářství a ekologie v denní i dálkové formě. Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola B. Schwarzenberga Písek Lesnická 55 397 01 Písek http://www.lespi.cz Škola s bohatou tradicí nabízí: • Střední odborné vzdělávání s maturitou, Lesnictví – čtyřleté studium pro absolventy ZŠ. • Střední odborné vzdělávání s výučním listem, Lesní mechanizátor – tříleté studium pro absolventy ZŠ škol. • Střední odborné vzdělávání s výučním listem, Zpracovatel dřeva – tříleté studium. Na VOŠ lze studovat denně i dálkově obor „Lesnictví“, tříleté studium pro absolventy gymnázií a středních odborných škol s maturitou. Krajské školní hospodářství České Budějovice Masarykovo nám. 12 398 11 Protivín http://www.kshcb.cz Organizace začleňuje Školní polesí Hůrky, Vimperk a Školní rybářství Protivín. Hlavním posláním je zajišťování praktické výuky žáků a studentů Střední rybářské školy a Vyšší odborné školy vodního hospodářství a ekologie ve Vodňanech a Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga v Písku. Doplňkovou činností je klasické rybářské, lesnické a myslivecké hospodaření na rybnících a v lesích, kde probíhá praktická výuka. Dobrá spolupráce učitelů a pracovníků KŠH, moderní technologické vybavení s přírodními podmínkami danými vhodným rozložením lesů a rybníků od nížin po horské polohy a jejich návaznost na sídla škol vytváří jedinečné možnosti ke kvalitní praktické výuce. Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Třeboň Táboritská 941/II 379 01 Třeboň http://www.ssrv.cz, email: mailto:[email protected] Škola nabízí studijní obor: EKOLOGIEA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – VODOHOSPODÁŘ, jedinečný čtyřletý studijní obor v ČR zakončený maturitou. Učební obor: RYBÁŘ, tradiční obor s výukou odborných předmětů rybářství, rybářské technologie, hydrochemie a nemocí ryb. Dvouleté maturitní nástavbové studium s rybářskou specializací RYBÁŘSTVÍ s návazností na tříletý učební obor Rybář. Škola studentům nabízí praxe na zahraničních partnerských školách v Norsku, Polsku nebo Francii. Střední škola Trhové Sviny Školní 709 374 19 Trhové Sviny http://www.souts.cz Škola poskytuje vzdělání v oborech technických, gastronomických a zemědělských. TŘÍLETÉ UČEBNÍ OBORY SOU: Kuchař – číšník, malíř – lakýrník, elektrikář – silnoproud, Zemědělec – farmář (výuka orientována na chov koní a práce v zemědělství, možnost získání jezdecké licence), truhlář, umělecký kovář a zámečník, pasíř. TŘÍLETÉ UČEBNÍ OBORY OU: Opravářské práce, Stravovací a ubytovací služby – tříletý učební obor OU zakončený výučním listem. Střední odborné učiliště zemědělské a služeb Dačice nám. Republiky 86/V, 380 01 Dačice, http://www.souzdacice.cz Moderní škola s téměř 120letou tradicí. Učební obory s výučním listem:

Mechanik opravář motorových vozidel, Automechanik – diagnostika a opravy hlavně osobních automobilů, Opravář zemědělských strojů, diagnostika, obsluha, údržba a opravy nejen zemědělské techniky; Zemědělec – farmář, Práce v rostlinné a živočišné výrobě; obsluha a údržba zemědělské techniky; Kuchař – číšník, Kuchař, Zedník, Potravinářská výroba, Cukrářská výroba, Opravářské práce, Nástavbové studium s maturitou: Gastronomie. Gymnázium,SOŠ a SOU Kaplice Pohorská 86,38241Kaplice,http://www.geukaplice.cz Nabízí perspektivní učební obory:opravář zemědělských strojů,mechanik opravář motorových vozidel,kuchař–číšník, strojní mechanik(podporováno stipendiemKÚ). Absolventi učebního oboru opravář zemědělských strojů získají znalosti z opravárenství motorových vozidel a zemědělské techniky včetně ručního a strojního obrábění kovů a zpracování kovů zatepla. Střední zemědělská škola Písek Čelakovského 200/5, 397 01 Písek, Pražské Předměstí, http://www.szespisek.cz Škola nabízí možnost studia v maturitních oborech vzdělání: – Agropodnikání, se zaměřením na agroekologii, chov koní a zemědělský provoz. – Ekologie a životní prostředí se zaměřením na ochranu živočichů a rostlin, obnovu krajiny. Obchodní akademie, střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třeboň Vrchlického 567/II 379 01 Třeboň http://www.sostrebon.cz OA, SOŠ a SOU Třeboň nabízí studium ve čtyřletých studijních, tříletých učebních oborech i v nástavbovém studiu. Stěžejními obory jsou Opravář zemědělských strojů a Mechanik opravář motorových vozidel. Studenti mají k dispozici nejmodernější techniku k diagnostice a opravám traktorů a automobilů. Pro výcvik autoškoly jsou k dispozici osobní automobily Škoda Fabia, Yeti, nákladní automobil DAF a nový traktor Zetor. Střední odborné učiliště Blatná U Sladovny 671 388 16 Blatná http://www.soublatna.cz Vzdělávací nabídka: tříleté obory s výučním listem: Automechanik – opravy, údržba a seřizování vozidel, Autoelektrikář – opravy, seřízení a montáž elektrické instalace vozidel, Opravář zemědělských strojů – opravy, údržba, seřízení a obsluha zemědělské a komunální techniky, Elektrikář – montáž silnoproudých a slaboproudých zařízení, zabezpečovací systémy budov, nástavbové dvouleté studium s maturitní zkouškou: Podnikání – nástavbové denní studium pro absolventy učebních oborů. Foto popis| ŘEDITELKA agrární komory Hana Šťastná. Foto autor| Foto: Deník/Jaroslav Sýbek Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 05 ID| aee7e28c-5a1d-4bb0-98f3-7ce2dd31c043

Hradecký deník co je třeba ke spokojenému životu 29.9.2015

Hradecký deník str. 52 Příloha - Zemědělství v kraji Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Královéhradecký kraj nabízí vše, Rodinné farmy nabízejí široký sortiment potravin. Supermarketům konkurují především kvalitou Královéhradecký kraj je specifický díky své geografické poloze. Prolínají se zde nížiny s pohořími, což tuto oblast předurčuje k pěstování různorodých kultur.

Bohaté dary úrodného kraje Na pastvinách zde potkáte pasoucí se krávy, ovce, kozy a nesmíme opomenout chovy prasat, které jsou bohužel na ústupu. Dominantními plodinami jsou zde pšenice potravinářská, ječmen sladovnický, řepka a žito. Naše oblast je samozřejmě známá pěstováním řepy cukrovky a kukuřice. V posledních letech se začaly objevovat na polích plodiny méně tradiční a široké veřejnosti méně známé – svazenka, bob, čekanka, sója, hrách, peluška, len, mák, pohanka. Znovuzařazením těchto plodin zemědělci přispívají k lepší kondici a kvalitě zemědělské půdy. V Polabské nížině se také velmi daří zelenině, jako je mrkev, zelí, okurky, papriky, rajčata, cibule. Jsou tu zastoupeni také pěstitelé ovoce, především třešní, rybízu, višní, broskví, meruňek, jablek a švestek. Zemědělcům nahrává zeměpisná rozmanitost Mezi oblíbená místa Královéhradeckého kraje patří Polabská nížina, Český ráj a samozřejmě nesmíme opomenout Orlické hory a část Krkonoš. Díky této geografické rozmanitosti je v našem kraji spousta regionálních výrobců potravin, kteří navazují na dávnou tradici, již převážná většina z nich převzala po svých předcích. Dnesje již celkem běžné, že přijdete na farmu, kde si můžete koupit vajíčka, brambory, mléko a výrobky z něho a dokonce i maso. Přemýšlejme o tom, co jíme Vždy je na každém z nás, zda upřednostní místního farmáře, zelináře či ovocnáře. Je pravda, že trh je přesycen širokou různorodostí potravin. Myslím si, že bychom se měli sami zamyslet, co kupujeme a co jíme. Ve velké míře k tomu přispívají různé soutěže, které napomáhají tomu, že se o jejich produktech dozví široká veřejnost. Soutěže přispívají k propagaci farmářů Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje nemalou měrou přispívá k propagaci zemědělských podniků, farem a výrobců potravin. Pro výrobce potravin připravuje dvě soutěže, které jsou určeny právě k propagaci kvalitních českých potravin z našeho kraje. Jsou to soutěže „Potravina a potravinář Královéhradeckého kraje“ a „Regionální potravina Královéhradeckého kraje“. Cílem obou soutěží je podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k vyhledávání jejich výrobků na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u producentů na farmách. Touto cestou agrární komora zaručuje jejich kvalitu a původ. Dobrý hospodář dbá, aby nic nepřišlo nazmar Kdybychom se vrátili do dob našich předků, zjistili bychom, že se dříve využívalo téměř vše, co vypěstovali či vychovali, a nic nepřišlo nazmar. Jsme velice rádi za dnešní malopodnikatele, kteří jdou na trh s vlastními domácími výrobky, ať už je to chléb, máslo, sýr, šunka či jen vajíčka. Musím říci, že právě díky nim můžeme ještě stále poznat chuť a vůni těchto potravin. Každý jedinec má danou genetickou informaci a měl by se i stravovat tím, co je v daném kraji, oblasti a pro dané roční období typické. Záleží tedy na každém z nás, co opravdu chceme jíst a pít, zda kvalitní a poctivé potraviny, či jejich náhražky za cenu tomu odpovídající. Také bychom se měli zamyslet nad tím, jak může kvalitní a rozmanitá strava náš život zlepšit, ba dokonce i prodloužit. Na závěr ještě jedna otázka k zamyšlení. V dnešní době je velmi diskutovaná cena mléka. Když si vezmeme jeho výkupní cenu, která je 7,20 Kč, a samotný farmář má náklady 8, 70 Kč, je zde něco v nepořádku. Kam až vše necháme dojít? Považujme si tradičních potravin Náš kraj nám umožňuje uspokojit nejdůležitější lidské potřeby, mezi které patří jídlo a dobré místo pro život. Královéhradecký kraj nám umožňuje vypěstovat a vychovat téměř vše, co pro svůj

plnohodnotný život potřebujeme. Proč tedy podporovat náhražky a nechat zaniknout tradiční potraviny?! Na webových stránkách http://www.regionálnípotravina.cz najdete odkazy na firmy, u kterých vám zaručujeme kvalitu z našeho kraje. Foto popis| Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 52 ID| 8bb85228-c553-4263-9af6-f8c242c8b390

libereckadrbna.cz Potravináři se opět sejdou na náměstí před libereckou radnicí 29.9.2015

libereckadrbna.cz str. 0 Drbna Radilka Bezedný Frank Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Šest producentů z Libereckého kraje si převezme prestižní ocenění kvality a regionálního původu na prodejní výstavě Den regionálních potravin Libereckého kraje. V pátek 2. 10. 2015 se v Liberci před radnicí opět sejdou potravináři Libereckého kraje, aby své výrobky představili svým zákazníkům. Již po deváté se totiž bude konat prodejní výstava Den regionálních potravin Libereckého kraje. Návštěvníci budou mít možnost nejen ochutnat a zakoupit kvalitní potravinářské výrobky, ale zároveň se osobně setkají s jejich výrobci a dozví se, jak se potraviny vyrábějí. Tradičně bude na náměstí po celý den probíhat kulturní program, jehož vyvrcholením se stane slavnostní předání ocenění "Regionální potravina Libereckého kraje". Šesti producentům, jejichž výrobky byli vybrány hodnotitelskou komisí, předá plaketu a certifikát ředitel potravinářského odboru Ministerstva zemědělství Ing. Jindřich Fialka a hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Označení "Regionální potravina Libereckého kraje" nově ponese Ruprechtická bylinková klobása od firmy Maso Rydval s.r.o., Tvaroh česnek pažitka z farmy Jiřího Vrkoslava ze Zlaté Olešnici, Jeřmanický smetanový zákys ze Zemědělské farmy K. E. K s.r.o., speciální tmavé pivo Vratislavický ALE z Pivovaru Vratislavice, Mikulův pecen z pekárny Mikula Turnov, s.r.o. a BIO sterilovaný patizon od Jana Vericha z Turnova. Do programu Dne regionálních potravin jsou tradičně zařazeny i soutěže o ceny a vaření s Janem Michálkem, manažerem Národního týmu AKC ČR, který ve svých receptech použije právě oceněné výrobky. V programu dále vystoupí Karel Bláha s Michaelou Dolinovou, Martin Maxa a Jakub Děkan. O Regionální potravině Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Každý rok ministerstvo ocení na stovku nejlepších výrobků ze všech krajů. Hodnotí se vztah výrobku k regionu, použité suroviny či senzorické vlastnosti. V Libereckém kraji šestice nejlepších výrobků zvítězila v konkurenci 53 produktů od 24 výrobců. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina čtyři roky na obalu výrobku. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz nebo http://www.apic.cz

URL| http://www.libereckadrbna.cz/drbna/drb...na-namesti-pred-libereckou-radnici.html

logistika.ihned.cz Lidl chystá expanzi a zefektivňuje své IT systémy. Vsadil na platformu HANA 24.9.2015

logistika.ihned.cz str. 0 Logistika.iHNed.cz

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Maloobchodní potravinářský řetězec Lidl se rozhodl přenést své hlavní IT systémy na in-memory platformu SAP HANA. Tento krok mu má usnadnit plánovanou expanzi na americký trh. V síti Lidlu je nyní 10 tisíc prodejen a 130 distribučních center ve 26 zemích. Řetězec navíc postupně expanduje do dalších částí světa. Rozhodl se proto pro zavedení podnikových informačních systémů od společnosti SAP na platformě HANA, mezi něž patří ERP, Business Warehouse a Customer Activity Repository. Tímto krokem chce zjednodušit a centralizovat svoji IT infrastrukturu. Po úspěšném zavedení nového ERP systému v rakouské pobočce plánuje Lidl jeho postupné zavádění i v dalších zemích. Právě HANA by se měla stát základem IT strategie při expanzi řetězce na americký trh. HANA nyní poskytuje společnosti Lidl jednotnou platformu pro běh důležitých aplikací, které optimalizují a automatizují klíčové obchodní, logistické a provozní procesy. Technologie, na níž je platforma založena, dokáže zpracovávat velké objemy dat v reálném čase, což je pro maloobchod klíčové kvůli rychlým změnám spotřebitelské poptávky. Kvalitu potravin ovlivňuje i kvalita distribučního řetězce - čtěte ZDE Zacílení na správné trhy a nabídka vhodného sortimentu vyžaduje od maloobchodníků, aby systematicky analyzovali data o chování zákazníků a patřičně na výsledky reagovali. Lidl navíc využívá i aplikaci Customer Activity Repository, která v reálném čase zajišťuje přehled o provozních výkonech jednotlivých prodejen. Díky ní může společnost svým obchodním oddělením poskytovat informace o všech interakcích se zákazníky a aktuálním stavu zásob. Zatímco dříve trvala reakce na aktuální denní výsledky 24 hodin, nová aplikace dnes umožňuje obchodnímu řetězci analyzovat prodejní data v reálném čase několikrát denně. Lidl postaví na Slovensku obří sklad - čtěte ZDE Lidl je absolutním vítězem mezi obchodními řetězci v Česku. Hlásí zisk skoro dvě miliardy - čtěte ZDE

URL| http://Logistika.iHNed.cz/c1-64649970-...sve-it-systemy-vsadil-na-platformu-hana

Maminka ŽIVOT BEZ MOUKY? V pohodě! 25.9.2015

Maminka str. 128 děti

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Celiakie, nemoc skloňovaná čím dál tím častěji, je opředená řadou mýtů. Považuje se například za nemoc výlučně dětského věku, přitom se může projevit kdykoli, nejčastěji mezi 20. a 30. rokem života. Pod samotným pojmem celiakie se skrývá autoimunitní onemocnění, které charakterizuje tvorba protilátek proti buňkám tenkého střeva. Spouštěčem procesu je příjem potravy obsahující lepek neboli gluten (směs dvou bílkovin gliadinu a gluteninu, které se nacházejí v některých obilninách, hlavně pšenici, žitě a ječmeni). Tedy pokud postižení konzumují potraviny obsahující lepek, spouští se reakce, která poškozuje střevní sliznici, a vzniká tak zánět sliznice tenkého střeva. Ta potom nemůže správně fungovat, vstřebávat některé důležité látky a naopak jiným zabránit v průniku do krve, což způsobuje řadu zdravotních komplikací. Vznik a rozvoj celiakie je podmíněn dvěma základními faktory: přítomností lepku v potravě, kterou jíme, v kombinaci se senzitivním organismem postiženého. Vzhledem k tomu, že příjem lepku je jednou z podmínek pro vznik onemocnění, vyskytuje se celiakie častěji u národů, které mají potraviny s lepkem jako nedílnou součást jídelníčku. Typicky sem můžeme zařadit Indy či Araby, nejméně postižení jsou afričtí černoši, Číňané nebo Japonci. PŘÍZNAKY NEMOCI „Měli jsme štěstí, že se u Haničky nemoc objevila brzy, už ve druhém roce života. Byla jsem nervózní z toho, že nepřibírá, má pořád nadmuté bříško, je plačtivá, prostě v nepohodě,“ vzpomíná Ilona. „Po několika vyšetřeních bylo jasno. K typickým příznakům totiž kromě mnou popisovaných patří i zpomalení růstu, stolice s vyšším podílem tuků, časté průjmy.“ Postupně se vyvíjí bílkovinná podvýživa a poměrně často je přítomna také chudokrevnost. U dospělých je často nutné onemocnění vysledovat z netypických příznaků, jako je například zácpa, osteoporóza, únavový syndrom, neplodnost, epilepsie či třeba deprese. Určení správné diagnózy často komplikuje, že u dospělých bývají příznaky jen nevýrazné. Celiakie se často zaměňuje s alergií na lepek, ale nejedná se o totéž onemocnění. Dochází-li k nepříznivým reakcím po požití lepku, aniž by bylo přítomné typické poškození sliznice tenkého střeva, nejedná se o celiakii, ale o alergii na lepek. Příznaky jsou vázány na trávicí trakt a patří k nim nevolnost, křeče, nadýmání, průjem, únava, bolesti kloubů. K jejich odstranění je nutné vyloučit lepek ze stravy úplně. V některých případech onemocnění může zůstat nepatrné množství lepku ve stravě zachováno, navíc onemocnění nemusí být celoživotní. Jednou z netypických forem celiakie je také takzvaná Duhringova choroba. Na rozdíl od ostatních forem se toto onemocnění projevuje naprosto jednoznačným příznakem, kterým je výsev silně svědících puchýřků či ložisek ekzému na kůži. NAČ ČEKAT S VYŠETŘENÍM Celiakie, zvlášť pokud je dlouhodobě neléčená, s sebou přináší řadu dalších zdravotních komplikací. Tou nejzávažnější z nich je zvýšené riziko vzniku nádorových onemocnění, jejichž příčinou je snížená funkce imunitního systému společně s dráždivým antigenním vlivem a zvýšená střevní propustnost. Nejčastěji se jedná o karcinom jícnu či žaludku nebo zhoubný lymfom střeva. Určení diagnózy není příliš jednoduché a vždy spočívá v rukou lékaře gastroenterologa. Pokud tedy příznaky navádějící k diagnóze celiakie dlouhodobě přehlížíme, můžeme si tím přivodit velmi vážné zdravotní následky. Nesnášenlivost lepku se pak může rozvinout v celiakální krizi, tedy nejtěžší formu onemocnění. Přispívají k ní kromě ignorace příznaků a neléčení onemocnění také vystavení stresu nebo infekce trávicího ústrojí. Krize se projevuje náhlým a vážným zhoršením zdravotního stavu, těžkými průjmy a ztrátou tělních tekutin. Zejména mladší pacienty ohrožuje v nejzávažnějších případech dokonce na životě. LÉČBA? JEDINĚ BEZLEPKOVÁ DIETA Lék na celiakii doposud nebyl nalezen, jedinou cestou je tak bezlepková dieta. Diagnóza této nemoci s sebou přináší celou řadu omezení, které vnímá nejen jednotlivec, ale i celá jeho rodina. Nestačí si každé ráno vzít léky, nemoc je mnohem náročnějším společníkem. Zpočátku není vůbec jednoduché přejít k „čisté“ bezlepkové dietě, ale s opravdovou podporou svých nejbližších to lze dobře zvládnout. „Po diagnostikování celiakie čeká nejen na pacienta, ale i na jeho rodinu spousta změn,“ přiznává výživová poradkyně Jana Servátková, která má s klienty-celiaky dlouholeté zkušenosti. „Osvěta kolem bezlepkové diety se dnes již významně zlepšila. Bezlepkové potraviny a výrobky nabízí i řada obchodních řetězců, navíc ve většině restaurací se dnes můžete setkat jak s ochotou uvařit bezlepkové jídlo, tak i se znalostí toho, co bezlepková dieta obnáší a na co si máte dát pozor,“ doplňuje Jana Servátková. ZÁLUDNÉ POTRAVINY Základními zdroji lepku jsou obiloviny, tedy pšenice, žito a ječmen. Oves obsahuje bílkovinu avenin, který je také řazen mezi „celiakální“ frakce lepku, nicméně oves jako zdroj

lepku není stoprocentně potvrzen. Je třeba dát si pozor na některé potraviny, mezi ty záludné patří: alkohol (všechny druhy piva obsahují slad, stejně tak dobarvované destiláty mohou obsahovat lepek), čokoláda (mnoho druhů sladkostí včetně žvýkaček je poprášeno moukou), dezerty (zmrzliny a mražený jogurt mohou obsahovat lepek jako ztužovadlo), dětská strava (obsahuje ve většině případů lepek), hranolky (mohou být obalené v mouce), chléb a pečivo (včetně koláčů, sladkostí a sušenek, dále kvásek, kypřicí prášek a strouhanka), karamelové barvivo (vyrobeno z ječmenného sladu), koření (balené směsi a hořčice mohou obsahovat mouku jako zahušťovadlo), krabí tyčinky (mohou obsahovat mouku), kypřicí prášek (některé obsahují pšeničnou mouku), nápoje bez alkoholu (ochucené čaje a kávy, sladké nápoje jsou ochucované ječmenovým sladem), omáčky (masové kostky a předpřipravené omáčky mohou obsahovat hydrolyzovaný zeleninový protein z ječmene nebo sóji; lepek najdeme také v připravených salátových zálivkách a sójových omáčkách, do kterých se dává jako příměs pšenice), ořechy (před pražením se obalují v mouce), polévky (mohou obsahovat těstoviny nebo mouku na zahuštění), sladový ocet (vyrábí se z ječmene), sýry (všechny druhy sýra včetně plísňových mohou obsahovat mouku), upravené maso, uzeniny (do upravovaného masa, jako jsou párky a uzeniny, jsou přidávány moučné přísady) či mrazená zelenina (zmrazené kousky mohou být obaleny v mouce). CO NAOPAK JÍST? Rýže, jáhly, pohanka, quinoa, amarant, luštěniny jako čočka, fazole, cizrna, sója, hrách a brambory váš organismus doslova potěší. Dále čerstvé i kompotované ovoce, syrová čerstvá nebo sterilovaná zelenina. V pořádku je také konzumace libového drůbežího a králičího masa, ryb, zvěřiny, telecího, hovězího či vepřového. Vylučovat ze stravy dále nemusíte ani sýry a tvaroh nebo vejce. Z nápojů si můžete dopřát přírodní ovocné i zeleninové šťávy, bylinné čaje a minerální vody. Vhodnou variantou pro milovníky kávy jsou kávové nápoje s obsahem kávy i čekanky, jsou tedy jemnější a bez lepku. Nebojte, jíst budete i nadále pestře. MÝTY O LEPKU Bezlepková dieta pomůže k vyléčení celiakie. Lidé s celiakií jsou nuceni dodržovat přísnou bezlepkovou dietu po celý zbytek života. Při jejím porušení dochází k opětovnému nebezpečnému poškození sliznice. Z nesnášenlivosti na lepek se vyroste. Diagnóza celiakie a s ní spojená omezení jsou celoživotní. Typickým příznakem celiakie je průjem, nikoli zácpa. Průjem je častějším příznakem neléčené celiakie, ale ani zácpa není až tak výjimečná. Při zácpě lékaři často včas nepoznají, že se jedná o celiakii. Při bezlepkové dietě se jenom hubne. Je sice pravdou, že většina pacientů na začátku nasazení bezlepkové diety spíše hubne a později se vrátí na svoji původní váhu. Ovšem u pacientů se zácpou tomu tak není. Tato skupina pacientů na váze naopak přibývá a lékařům to ještě komplikuje stanovení diagnózy. Špaldová celozrnná mouka je vhodná pro celiaky. Špaldová mouka je prastarý a nešlechtěný druh pšenice vyznačující se jemnou oříškovou chutí. Obsahuje lepek a není vhodná pro celiaky. STATISTIKY U bělochů v Evropě a Severní a Jižní Americe se podle odhadu odborníků nesnášenlivost lepku vyskytuje asi u jednoho člověka na 100 až 200 lidí, o svém onemocnění ví jen asi každý 20. až 40. člověk. Počet nemocných v ČR se odhaduje asi na 40–50 tisíc. Se zlepšováním lékařských metod a medicínských postupů se zvyšuje i počet zjištěných pacientů trpících nesnášenlivostí lepku. Podle serveru http://www.celiakieaja.cz je u dívek riziko rozvoje nemoci o něco větší než u chlapců. Dispozice k celiakii se dědí. U příbuzných prvního stupně (rodiče a sourozenci) se často vyskytuje tzv. tichá forma onemocnění. Dochází k narušení sliznice střeva, ale neprojevují se příznaky. Celiakie je tak velice těžko rozpoznatelná. Tipy, co uvařit Jáhlová kaše se skořicí ????1,5 l mléka ????40 dkg jáhel ????15 dkg másla ????8

dkg cukr krupice ?? sůl ?? mletá skořice ????cukr moučka na posypání Řádně aspoň třikrát horkou vodou spařené a propláchnuté jáhly vložíme do varu uvedeného mléka, které předem osolíme. Následně přidáme polovinu másla a vaříme doměkka. V případě nutnosti přidáme mléko. Po uvaření jáhlovou kaši pocukrujeme, omastíme máslem a posypeme skořicí. Pomazánka z červené čočky ????20 dkg červené čočky ????voda podle potřeby ????1 ks cibule ????3 stroužky česneku ????1 ks mrkve ????olej na orestování podle potřeby ????citronová šťáva ????sůl ????pepř ????olivový olej na dochucení Čočku dokonale propláchneme a necháme okapat. Mezitím si na oleji orestujeme cibulku, ke které později přidáme nastrouhanou mrkev, rozetřený česnek a ještě společně orestujeme. Přidáme okapanou červenou čočku a zalijeme vodou. S přidáním soli a pepře vaříme doměkka. Necháme vystydnout. Následně rozmixujeme jednu třetinu a vrátíme zpět. Nakonec dochutíme solí, zbylým česnekem, olivovým olejem a citronovou šťávou. Dokonale vychladlou mažeme na chleba. Ozdobíme zeleninou. Jak si usnadnit začátek diety? Jana Servátková Vnímejte tuto změnu pozitivně. Bezlepková dieta je zkouškou silné vůle. V dnešní době ji volí nejen nemocní lidé, ale i lidé, kteří chtějí žít zdravějším životním stylem a upravit si jídelníček. Bezlepkovou dietu nemusíte chápat jako nutné zlo, ale třeba jako pozitivní změnu životního stylu, která prospěje nejen vám, ale i celé rodině. Trendy vaření z přírody. Pokud chcete dietu držet co nejvíce v souladu s přírodou, naordinujte si vše přirozené: maso, brambory, rýži, kukuřici, pohanku, sóju, hrách, čočku, fazole, amarant, jáhly, zeleninu a ovoce. Odstraňte lákadla. Pro snadnější zvykání na nový režim si zakoupené bezlepkové potraviny uložte do vyhrazené skříňky či šuplíku. Snáze tak odoláte pokušení. Ostatní členy domácnosti požádejte o totéž. Zapojte celou rodinu. Stačí drobná úprava: zahušťování omáček či polévek pouze bezlepkovou moukou. Rodině nepatrná změna prospěje. Pozorně čtěte etikety. Dávejte přednost balenému zboží, kde musí být vždy uvedeno přesné složení. Zdroje lepku se přidávají do potravin jako separační a zahušťovací prostředek. Bezlepkové výrobky naleznete označené speciálním symbolem přeškrtnutého klásku. Dodržujte pitný režim. Dehydratovaní lidé jsou více unavení, méně výkonní a trpí častými bolestmi hlavy. Vhodná je i dříve zavrhovaná káva. Nová zjištění soudí, že pravidelnou konzumaci kávy lze zařadit do pitného režimu. Ideální volbou pro lidi s celiakií je bezlepková novinka Nestlé – Caro Ricoré (káva a kořen čekanky). Společná fyzická aktivita. Uvolňuje v mozku endorfi ny, zlepšuje tak metabolismus a prospívá tělu trpícímu autoimunitní nemocí. Pohyb s rodinou je zábavnější než osamělý sport. Foto popis| O autorovi| PŘIPRAVILA: REGINA ROTHOVÁ

Mladá fronta DNES Chcete mít jistotu, co právě jíte? 25.9.2015

Mladá fronta DNES str. 62 Příloha - O potravinách Dana Jakešová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Aby si zákazník pořídil opravdu kvalitní potravinu, musí bezchybně zafungovat všechny složky – od výrobce až po obchod. I zboží v nejvyšší kvalitě může například utrpět špatným skladováním. Na co se tedy při nákupu zaměřit? Vprvé řadě bychom měli mít jistotu, že to, co kupujeme, můžeme také bezpečně konzumovat. Těmi nejzákladnějšími parametry, které bychom měli sledovat, jsou hygiena a bezpečnost potravin. Dále tu jsou aspekty informační, nutriční, technologické (kvalita zpracování) a senzorické. „Ty posledně jmenované jsou dané vzhledem potravin, tedy barvou, tvarem, vůní, chutí a konzistencí,“ říká Hana Mojžíšová, lékařka a výživová poradkyně. Stručně shrnuto – na kvalitu je vždy třeba nahlížet z několika směrů současně. Může se totiž stát, že výrobce sice dodá například kvalitní párek, ale prodejce ho špatně uskladní či hygiena prodejny bude na slabší úrovni. Nebo dobré ovoce a

zeleninu uskladní při špatných teplotách – i to se může na kvalitě projevit, přestože půjde o tu nejlepší jakost. Konkrétní informace o výrobku nám dá etiketa. Které konkrétně, určuje přímo zákon. U váženého zboží prodávaného u pultů, třeba u uzenin a sýrů, musí být v jejich těsné blízkosti viditelně umístěná cedulka s informací o výrobci, s údajem o množství hlavní složky potraviny a třídě jakosti. Dále zde zákazník musí najít název potraviny, zemi nebo místo původu, datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti a látky způsobující alergie. Není šunka jako šunka Zaměřte se především na složení výrobku, abyste si koupili opravdu to, co chcete. Tak například šunky se klasifikují do tří jakostních tříd, které nám dávají informaci o jejich kvalitě. „Při výrobě šunky nejvyšší jakosti a šunky výběrové se používají ty nejkvalitnější části vepřové kýty, jako je horní a spodní šál. Navíc nesmí obsahovat barviva, vlákninu ani škrob,“ popisuje Jaromír Steinhauser ze společnosti Steinex. U šunky jakosti standardní se již přídatné látky vyskytnout mohou. Šunky vyrobené z jiných druhů masa, třeba kuřecí či krůtí, musí přímo v názvu výrobku nést druh jatečního zvířete, ze kterého byly připraveny, aby nedošlo ke klamání spotřebitele. Dalším parametrem důležitým například pro děti nebo lidi s dietou, je obsah soli, tuku nebo koření. Existují však masné výrobky s tradičními recepturami, jež nemohou být vyrobeny bez určitého množství tuku, soli a koření ze své podstaty. Takový vídeňský, debrecínský nebo spišský párek může podle Steinhausera obsahovat až 40 procent tuku, lovecký salám až 50 procent. Tuk je totiž podstatným nositelem chuti. Stejně tak salámy neobsahují zpravidla tolik masa jako šunky nejvyšší jakosti. Přesto se najdou i u klobás a párků takové receptury, kde bude obsah masa až 98 procent. Na své si tedy přijdou jak příznivci klasiky, tak ti, kteří preferují zdravější varianty s více masem. Buřt vs. špekáček Důležité jsou také názvy některých výrobků. Tak třeba takové špekáčky, které si tak rádi mnozí z nás pečou na ohni. „Špekáček, prodávaný pod tímto názvem, musí obsahovat minimálně 40 procent masa (hovězího, vepřového, telecího), maximálně 45 procent tuku a neměli bychom v něm najít strojně oddělené maso, sóju, mouku nebo barviva,“ vysvětluje Jiří Málek, spoluzakladatel prodejen Náš Grunt. *** Co má být na obalu Výrobci jsou povinni na obalech uvádět minimálně tyto informace: * identifikaci výrobce, který potravinu vyrobil * název potraviny * její čisté množství * seznam složek * množství určitých složek nebo skupin složek * zemi nebo místo původu potraviny * způsob uchování potraviny * datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti * výživové údaje * látky způsobující alergie * datum zmrazení * zvláštní podmínky uchování nebo použití * návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít * údaj o třídě jakosti (např. u šunky – standardní, výběrová či nejvyšší jakosti) * u některých potravin musí uvést ještě další údaje, třeba u alkoholu jeho skutečný obsah nebo nejvyšší obsah tuku u masných výrobků * u některých potravin jsou výjimky a nemusí obsahovat vše uvedené O autorovi| Dana Jakešová, spolupracovnice redakce Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Označení výrobků bio znamená maximální šetrnost k přírodě 25.9.2015

Mladá fronta DNES str. 64 Příloha - O potravinách Dana Jakešová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Bio neznamená jen pěstování plodin bez chemických hnojiv, ale i ohleduplnost ke zvířatům nebo používání přírodních dochucovadel. Je to také pečlivá kontrola výroby, zpracování a distribuce potravin. Biopotraviny vyrábí v Česku 530 producentů. A to z plodin od ekologických zemědělců, tedy vypěstovaných bez chemie a s respektem k přírodě. Těchto několik tisíc ekofarmářů (jen letos přibylo více než 300 podnikatelů v ekologickém zemědělství) obhospodařuje více než půl milionu hektarů půdy, což představuje zhruba 12 procent zemědělské půdy v celé republice. Ekologické zemědělství je rovněž ohleduplné ke zvířatům, která mají důstojnější podmínky k žití, třeba větší prostor ve stájích a vždy zajištěný výběh. Tato zvířata také rostou přirozeně dlouho. Pokud například kuře potřebuje k růstu 80 dní, tak je skutečně dostane. „Právě díky tomu je pak maso kvalitnější a má úplně jinou strukturu než maso z konvenčních kuřat, která musí často vyrůst za 30 dní. Toho je dosaženo použitím hormonů a dalších látek, což přirozené rozhodně není,“ vysvětluje Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Seznam všech ekologických zemědělců, výrobců biopotravin a distributorů najdete v Registru ekologických podnikatelů na webových stránkách ministerstva zemědělství. Co je bioprodukt a co biopotravina Bioprodukt je jakákoliv surovina rostlinného nebo živočišného původu, která pochází z ekologického hospodářství, prošla přísnou kontrolou jedné z kontrolních organizací podléhajících ministerstvu zemědělství a je na ni vystaven platný certifikát. Jako biopotravinu lze označit jen tu, která je vyrobená více než z 95 procent z bioproduktů. Při zpracování suroviny se nesmí používat určitá aditiva, tedy takzvaná éčka. Povoleno je jen zhruba 50 druhů aditiv, která jsou většinou přírodního původu. „Zakázány jsou také veškeré zvýrazňovače chuti, barviva či látky určené k vyšší trvanlivosti či lepšímu vzhledu potravin,“ doplňuje Kateřina Čapounová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství. Proto třeba u bio jahodového pudingu najdete jako barvivo bio červenou řepu. Pravidelné přísné kontroly „Na ekofarmách, u zpracovatelů potravin i u obchodníků s biopotravinami inspektoři kontrolních organizací dělají pravidelné i namátkové kontroly,“ zdůrazňuje Tereza Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství. Dodává, že minimálně jednou ročně tak projde celý řetězec výroby, zpracování a distribuce kompletní kontrolou. Značka Bio je tudíž pro nás spotřebitele zárukou, že při produkci nebylo použito umělých hnojiv, pesticidů, geneticky modifikovaných organismů ani jiných stimulátorů, hormonálních látek či jiných chemických látek uměle vylepšujících barvu, vůni či chuť potravin. Jinými slovy nehodnotí se výživové složení, tedy například u bůčku množství tuku, ale zdroje, způsob pěstování rostlin či chování zvířat. Jak poznáme biopotravinu V obchodech biopotraviny poznáme podle národního loga, takzvané biozebry, nebo podle evropského biologa. A na obalu musí být uveden písmennočíselný kód jedné ze tří organizací pověřených ministerstvem zemědělství (viz box), která zkontrolovala, zda výrobek skutečně splňuje zákonné podmínky pro biopotraviny. „Díky kódu si lze na stránkách těchto organizací snadno dohledat, zda výrobek skutečně prošel kontrolou,“ poznamenává Tereza Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství. Pokud tento certifikát potravina nemá, nelze ji jako bio prodávat ani označovat. A to si někteří prodejci stále neuvědomují. Pokud jde o samotné výživové hodnoty, mezi konvenčními, nebo chceteli „normálními“, potravinami a těmi bio zásadní rozdíl není. „Bioprodukty obsahují o něco více výživově hodnotných látek,“ říká Hana Mojžíšová, lékařka a výživová poradkyně. Hlavní důvod, proč je konzumovat, je podle ní kromě podpory ekologického zemědělství podstatně nižší obsah pesticidů, respektive takzvaných zbytkových pesticidů. „Například v bioovoci jich je 550krát méně, v biozelenině 700krát méně,“ vysvětluje Mojžíšová. Rozdíl

při konzumaci běžných a biopotravin bude tedy především v množství pesticidů či aditiv, které s nimi do těla dostaneme. Kde nakupovat Nejsou však biopotraviny příliš drahé? Podle Terezy Magdaleny Dvořáčkové jde o zažitý mýtus. Ceny prý většinou do závratných výšek hnali obchodníci, když měli například na mase marži kolem 300 procent. V současné době se však situace lepší. Biopotraviny se prodávají nejen ve specializovaných obchodech s biopotravinami, ale i v běžných prodejnách potravin, stejně jako v některých obchodních řetězcích. „A například bio mléčné výrobky nejsou tak drahé, takže se vyplatí je zařadit občas či pravidelně do jídelníčku,“ dává tip výživová poradkyně Mojžíšová. Většinou je však pro nás spotřebitele stále nejvýhodnější nakupovat biopotraviny od farmářů v okolí, ať už přímo na farmě, na farmářském trhu či přes internet. „Významně se rozšiřuje také systém bedýnek, kde dochází ke sdružování dodávek od více zemědělců. V jedné bedýnce tak dostanete nejen zeleninu a ovoce, ale i mléčné výrobky či maso,“ říká Andrea Hrabalová, konzultantka pro ekologické zemědělství. „Řada farem provozuje kromě internetového prodeje i vlastní zavážkový systém,“ dodává Hrabalová. Zboží objednané přes internet farmáři dovážejí v pravidelných časech a termínech na smluvené místo. Velký boom zaznamenávají také sítě prodejen a franšíz s farmářskými produkty, které nabízejí rovněž produkty v kvalitě bio. *** Česká biopotravina 2015 Soutěž Česká biopotravina organizuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Pořádána je pod záštitou ministra zemědělství a za podpory Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Letošního, 14. ročníku se zúčastnilo celkem 81 výrobků. Zvítězila Rajčata ve vlastní šťávě z Horňácké farmy, v kategorii biopotraviny živočišného produktu dršťková polévka z Biofarmy Sasov. Mezi víny zvítězila Frankovka slámové víno z roku 2012 z vinařství Marcinčák. Kromě stále rostoucího počtu přihlášených výrobků jsou potěšitelné také inovace a nové produkty na poli biopotravin. Jde například o zřejmě první biohermelín z Mléčné farmy Javorník nebo levandulové biovíno od Petra Marcinčáka. Označení biopotravin Na obalu musí být kód jedné ze tří organizací pověřených ministerstvem zemědělství, která zkontrolovala, zda výrobek skutečně splňuje zákonné podmínky pro biopotraviny. KEZ – kód CZ-BIO001 ABCert AG – kód CZ-BIO-002 BIOKONT CZ – kód CZ-BIO-003 Foto popis| Hnojení Při pěstování biozeleniny se používají výhradně přírodní hnojiva. Foto autor| Foto: Michal Šula, MAFRA Foto popis| Na pastvě Ekologické zemědělství je ohleduplné ke zvířatům, která mají větší prostor ve stájích a vždy zajištěný výběh. Foto autor| Foto: Shutterstock O autorovi| Dana Jakešová, spolupracovnice redakce Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Když je něco „Klasa“ aneb co nám říkají značky potravin 25.9.2015


Dana Jakešová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Kromě etiket nesoucích informace o původu potraviny, jejím složení a době trvanlivosti najdeme na obalech některých výrobků i různé značky. Co o potravinách vypovídají? Nejznámější značkou domácí kvality je Klasa. V současné době ji má na svém obalu 1 120 výrobků od 222 českých a moravských výrobců. Klasu uděluje od roku 2003 mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství. Takový produkt přitom musí projít hodnocením nezávislé komise odborníků z oblasti potravinářství a zemědělství. „Ti hodnotí nejen zaslanou dokumentaci, ale také samotný výrobek včetně obalu, senzorické stránky výrobku a prokázání nadstandardní kvalitativní charakteristiky,“ vysvětluje Tereza Magdalena Dvořáčková z oddělení komunikace s veřejností ministerstva zemědělství. Tyto produkty musí být vyrobeny v Česku a ze surovin pocházejících z tuzemska. „Nesmějí obsahovat zbytečná aditiva, tedy různé přídatné látky, a při jejich výrobě musí být použity stanovené technologické postupy,“ doplňuje Hana Mojžíšová, lékařka a výživová poradkyně. Klasa se navíc uděluje pouze na tři roky. Pak musí výrobek svoji výjimečnost a kvalitu před komisí znovu obhájit. „Kromě toho jsou u těchto výrobků pravidelně prováděny laboratorní analýzy v akreditovaných laboratořích. Výstupy jsou pak dvakrát ročně kontrolovány dozorčími orgány – Státní veterinární správou a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí,“ popisuje Jaromír Steinhauser ze společnosti Steinex, která má ve svém sortimentu tři výrobky se značkou Klasa. Na tuzemské potraviny vás upozorní také značka Český výrobek, kterou uděluje Potravinářská komora ČR. To nejlepší z vašeho kraje Domácí producenty lokálních potravin má podpořit značka Regionální potravina, kterou v krajských soutěžích uděluje nejlepším výrobkům malých a středních podnikatelů regionu ministerstvo zemědělství. Nás jako spotřebitele má motivovat k vyhledávání těchto výrobků na pultech obchodů, farmářských trzích nebo přímo u jejich výrobců. A co má taková Regionální potravina splňovat? Především musí prokázat jedinečnost v porovnání s běžnou produkcí dostupnou na trhu. Ať už se jedná o tradiční recepturu typickou pro daný kraj, originální výrobní postup nebo využití regionálních surovin – a to minimálně ze 70 procent. „Při nákupech se o tuto značku nejvíce zajímám u sladkého a slaného pečiva, uzenin, uzených ryb a také u ovocných moštů. Manžel má rád zase regionální piva s touto značkou,“ dává několik tipů pětatřicetiletá Markéta Loučná z Prahy. A vybírat je opravdu z čeho. „Letos bylo oceněno 107 výrobků z 1 262 přihlášených od 418 výrobců,“ přibližuje čísla Dvořáčková. Celkově má v současnosti právo užívat značku Regionální potravina celkem 575 produktů. A co další značky? Pokud patříte k těm, kteří preferují zdravou stravu, tak se zaměřte například na značky Zdravá potravina či Vím, co jím. „Výrobky s označením Zdravá potravina nesmějí obsahovat sporné přídatné látky – takzvaná éčka ani umělá aromata,“ říká Mojžíšová. Že si potrpíte na biopotraviny? Pak sledujte certifikované výrobky BIO (biopotravina) nebo například Natural produkt či Přírodní výrobek. Setkat se můžete rovněž se značkami evropské kvality Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu (např. Hořické trubičky či Třeboňský kapr) nebo Zaručená tradiční specialita, což je výrobek, který se minimálně 30 let vyrábí ze stejných surovin. Sem patří třeba špekáčky. Tyto značky uděluje podle velmi přísných kritérií Evropská komise. Některé výrobky mají značek i více. „Zejména regionální potraviny jsou nezřídka rovněž biopotravinami a některé užívají také zeměpisná označení,“ říká Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. „Třeba Bio medvědí pesto z Horňácké farmy, které se stalo vítězem dílčí kategorie soutěže Česká biopotravina 2015 a je držitelem značky Chuť jižní Moravy.“ ***

1 120 Tolik potravin vyrobených v Česku a z tuzemských surovin má označení Klasa. 575 Tolik produktů má právo užívat značku Regionální potravina Bio Kdo dává přednost biopotravinám, měl by kupovat výrobky označené například tímto certifikátem. Foto popis| O autorovi| Dana Jakešová, spolupracovnice redakce Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Průvodce masnou: jak poznáte dobré hovězí, vepřové či ryby 25.9.2015

Mladá fronta DNES str. 68 Příloha - O potravinách Lenka Brdková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět O tom, že s kvalitou masa to v obchodech někdy není valné, už bylo popsáno hodně papíru. Jak to změnit? Jedině tak, že my jako spotřebitelé budeme kupovat jen kvalitní výrobky a při výběru se budeme řídit nejen cenou. Od dubna letošního roku musí být veškeré maso označené původem. Vedle hovězího, u kterého tato povinnost platí již dlouho, se to tedy týká také vepřového, drůbežího, ovčího a kozího masa, baleného i nebaleného. „Oproti hovězímu masu, které se musí označit údaji o narození, chovu a porážce, případně bourání, je u těchto mas povinné uvádět pouze údaj o chovu a porážce, nikoli údaj o narození zvířete. Na etiketě tudíž najdete stát nebo zemi, kde bylo zvíře chováno a kde bylo poraženo,“ vysvětluje Petr Pejpal, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Jak se značí hovězí Původ hovězího masa se značí už od roku 2000. Na etiketě nebo ve vitríně při prodeji musí být uvedeno, kde se zvíře narodilo a kde bylo vykrmeno, dále stát nebo země a číslo jatek, kde bylo poraženo. Pokud bylo maso bouráno, musí se uvést číslo bourárny, kde k tomu došlo, a stát nebo země, kde se bourárna nachází. Pokud hovězí maso pochází ze zvířat narozených, chovaných a poražených ve stejném státě nebo zemi, je možno uvést pouze údaj „Původ“. Červené maso Začneme hned jedním z největších omylů, a to je ten, že maso musí být čerstvé. Jenže u červeného masa, tedy nejen u hovězího, ale také u vepřového, to neplatí. Potřebuje totiž takzvaně vyzrát. A nejen pár dní, v případě hovězího by to mělo být minimálně 10 až 14 dní od porážky, ale klidně i několik týdnů. U vepřového 5 až 7 dní. Délka zrání závisí na mnoha okolnostech, mimo jiné na teplotě a vlhkosti, ale také na plemeni, věku či způsobu chovu daného zvířete. U hovězího masa si datum porážky můžete ověřit na internetových stránkách http://www.hovezimaso.cz. Jak vybrat správné hovězí Při výběru hovězího si především dejte pozor, abyste koupili maso z masného plemene skotu. Ze staré vyřazené krávy chované pro mléko kvalitní maso nikdy nebude. Takové maso je tuhé a má nižší jakost. Masná plemena jsou třeba charolais, limousin, hereford, angus, galloway... Jejich maso se vyznačuje vysokou zmasilostí a nízkým obsahem loje, který je navíc rozptýlený v podobě jemných žilek.

Důležité je, aby maso bylo z mladých kusů. Přednost byste měli dávat masu chlazenému, protože jen takové si uchová dostatečnou šťavnatost. Druhy hovězího a co z něj připravit Svíčková je nejjemnější a nejkřehčí hovězí maso vůbec, hodí se na pečení, dušení, smažení i grilování, na bifteky i na steaky, i když na ty je vhodnější jiné maso. Připravuje se z ní tatarský biftek. Kýta (ořech, svrchní a spodní šál, zadní neboli špička, váleček) se obecně hodí téměř na cokoli, ale záleží na tom, který kus kýty máte. Vrchní šál se může připravovat jako steak, na grilu, na plátky (ty lze zavinout do ptáčků či rolád) nebo jako minutka. Spodní šál použijte na pečení, ořech na steaky, na tatarský biftek anebo ho v celku upečte. Váleček duste, udělejte z něho závitky anebo rostbíf, hodí se i na svíčkovou. Ze zadní kýty jsou skvělé rumpsteaky. Vysoký roštěnec je skvělý na steaky, pokud bude s kostí, bude maso krásně šťavnaté. Bez kosti se může i vařit, dusit a hlavně péct. Z nízkého roštěnce se dělá rumpsteak anebo T-bone steak, což je steak s kostí, na jejíž druhé straně je plátek svíčkové. Kromě toho ho můžete i péct a dusit, dělá se z něj také rostbíf. Roštěnky z vysokého i nízkého roštěnce jsou skvělé na grilování a taky na domácí hamburger. Plec je ideální na omáčky, to věděly už naše babičky, a na pečení. Kromě toho se hodí k minutkovým úpravám na grilu, proto se často marinuje a pošíruje. Kulatá plec neboli falešná svíčková se používá k přípravě pokrmu zvaného svíčková. Vařit z ní můžete i jiné omáčky, třeba rajskou. Žebra lze grilovat celá i s kostí, protože tak zůstanou skvěle šťavnatá (můžete je předem marinovat). Po vykostění lze maso použít na rolády nebo na dušení. A mohou být i základem vývaru. Krk se hodí k dušení a k vaření nebo ho můžete semlít. Kližka je nejtypičtějším masem na guláš, ale i na pozvolné a dlouhé pečení. Pupek se hlavně vaří. Může z něj být polévka, stejně jako guláš nebo jiná omáčka. Bok se může udit a stejně jako pupek se používá do vývaru. Jak vybrat to správné vepřové Vepřové maso by mělo být sytě růžové. Pokud je tmavé, jde nejspíš o starší maso, nazelenalá barva značí maso zkažené. Kupujete-li nebalené maso, můžete se orientovat podle vůně, starší maso je totiž nasmrádlé a na omak slizké. Druhy vepřového a co z něj připravit Kýtu můžete dusit, udit v celku, vyrábět z ní plátky, závitky, rolády, ale také řízky či špízy. Kýta je základem šunek a také klobásek, ale příliš se nehodí na pečení, protože nemá žádné sádlo a jídlo z ní by bylo suché. Pečeně neboli kotleta je skvělá na minutky i smažení, dušení i pečení. Pokud ji budete grilovat, zvolte kotletu s kostí, zachová si více šťávy. Panenka je to nejkvalitnější maso, které prase má. Hodí se na minutky a na pečení, jsou z ní skvělé medailonky. Krkovice se hodí na pečení, můžete z ní usmažit řízky anebo ji grilovat a připravit z ní steak. Výborná je i na rolády. Plec je výborná na guláš nebo na gril. Po umletí z ní můžete dělat sekanou, čevapčiči či další podobná jídla. Také ji můžete upéct či dusit. Z bůčku neboli boku se dělají různé laskominy, třeba anglická slanina. Můžete ho péct či dusit, hodí se i na rolády a také na mleté pokrmy. Pokud se vám bude mleté maso z bůčku zdát příliš tučné, smíchejte ho půl na půl s plecí. Na kolenu si nejvíce pochutnáte, když ho uvaříte na ovar a z vývaru pak připravíte polévku. Přidává se i do tlačenky, prejtu, paštiky a rosolu. Do rosolů patří také ovařené nožičky. I z hlavy je po uvaření skvělý ovar, její maso se dává do prejtu, tlačenek, jitrnic. Sádlo se vyškvaří, škvarky se mohou sníst nebo umlít a mazat na chleba. Samotné sádlo se užívá na smažení nebo jako pomazánka. Jak vybírat drůbež U kuřecího masa je situace poměrně složitá. Samozřejmě se lze orientovat podle vůně a podle toho, zda je maso oslizlé. Napovědět může i barva – pokud je maso bílé, asi nebude příliš kvalitní a dost možná bude křehčené. Křehčení je úprava, která původně sloužila ke zlepšení užitných vlastností

masa tím, že se do něj vpraví nezbytné množství vody. V praxi se ovšem můžete setkat s tím, že voda bude činit klidně i třetinu výrobku. Nicméně pokud výrobce kuře tímto způsobem upravil, měl by je podle zákona označit jako polotovar. Jak vybírat ryby Čerstvé ryby jsou zpravidla kvalitnější než mražené. Mražení se provádí pouze kvůli prodloužení trvanlivosti, nicméně jeho vedlejším projevem je to, že ryby obsahují většinou určité množství přidané vody. Pokud kupujete mraženou rybu, volte tu, která byla zamražená přímo na moři ihned po ulovení. „Čerstvou rybu spotřebitel nejlépe pozná podle očí – jsou jasné a vypouklé. Dále je vhodné prohlédnout si žábry, které by měly být jasně červené, maso musí být pevné a pružné. Naopak, pokud jsou oči zakalené, na žábrách je šedý povlak a na mase hlen, je vhodné se takové rybě zdaleka vyhnout,“ radí Petr Pejpal. Za jak dlouho se čerstvá mořská ryba dostane na ledovou tříšť v tuzemském obchodě? Podle Pejpala doprava trvá zpravidla jeden až dva dny. Podle legislativy se nebalené ryby uchovávané při 0 až 4 stupních Celsia považují za čerstvé zhruba 4 až 5 dnů od ulovení. Po celou tuto dobu by měly být proložené ledovou drtí s teplotou blízko tajícímu ledu. „Čerstvost lze prodloužit moderními způsoby balení, jako například balením ve vakuu nebo balením v různých ochranných atmosférách. Takto mohou ryby vydržet čerstvé zhruba týden,“ doplňuje mluvčí Státní veterinární správy. Pokud si chcete dát rybu, která se k vám dostane už pár hodin po ulovení, tak budete muset sáhnout po té sladkovodní a ideálně si pro ni dojet do sádek. *** Tip na grilování Před námi je babí léto a podle meteorologů má být vydařené. Tak toho využijte, nakupte kvalitní maso a rychle s ním na gril. Ke skvělé chuti přispějí třeba Majolka wasabi nebo Steaková hořčice Boneco. Majolka wasabi obsahuje nejen tuzemský strouhaný křen, ale také ten orientální, známý pod názvem wasabi, ve Steakové hořčici najdete zase celá, nedrcená žlutá a hnědá semínka hořčice a červené kousky papriky. „Od dubna letošního roku musí být veškeré maso označené původem.“ Foto popis| V masně Při výběru masa bychom se měli řídit jeho kvalitou a informovat se i o jeho původu. Foto autor| Foto: Shutterstock O autorovi| Lenka Brdková, spolupracovnice redakce Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Kam pro potraviny? Přece na web! Je to rychlé a pohodlné 25.9.2015

Mladá fronta DNES str. 70 Příloha - O potravinách Lenka Brdková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Koupit si v internetovém obchodě televizi, ledničku nebo třeba knížku je běžné. V poslední době se ovšem stále více prosazují také e-shopy s potravinami. Hlavní výhodou on-line nákupu potravin je, že můžete nakupovat kdykoli, nemusíte se trmácet do obchodu a tahat nákupní tašky domů. Ocení to maminky s dětmi – kdo někdy nakupoval s potomkem, jistě ví, o čem je řeč – stejně jako starší lidé, kteří se obtížněji pohybují. Skvělou službou je on-line obchod i pro každého, kdo třeba onemocní a nemá zrovna po ruce nikoho, kdo by mu s nákupem potravin pomohl. Pomocí tabletu nebo mobilu můžete zboží objednávat v tramvaji či ve vlaku cestou

do práce nebo domů. Další výhodou je, že si můžete výběr rozmyslet a nejste „sváděni“ k impulzivním nákupům promoakcemi v obchodě. Pokud se vám nějaké zboží znelíbí nebo usoudíte, že ho nepotřebujete, z virtuálního košíku ho vyhodíte daleko snadněji než z toho skutečného. A ještě se vyhnete frontám v obchodě, nemluvě o tom, že nebudete muset bloudit mezi regály, protože obchodník zboží zase už přeskládal. Kdy, kde a za kolik Ceny rozvozu jsou různé. Některé obchody doručují nákupy zdarma, jiné je zpoplatňují vždy a jiné jen do určité hodnoty nákupu. Například kolonial.cz doručuje všude zdarma, rohlik.cz dopravuje zdarma při nákupu nad 1 200 korun, potravinydomu.cz „dovozné“ neúčtují při nákupu nad 490 korun, zmarket.cz, který s touto službou přišel jako jeden z prvních, při nákupu nad 890 korun, iTesco nákupy zpoplatňuje v rozmezí od 49 do 99 korun. Co se týká termínu doručení, někdo vám doveze zboží ještě týž den, častěji se však setkáte s tím, že vám potraviny dopraví následující den po dni objednání vždy v přesně sjednaném časovém rozmezí. Záleží na logistice daného obchodu. Například kolonial.cz sází na čerstvost a od svých dodavatelů, kterých je více než 150, získává potraviny až po objednávce. Díky tomu jsou pečivo, ovoce a zelenina vždy maximálně čerstvé, ale dovoz proběhne druhý den po objednání. Potravinydomu.cz doručí nákup objednaný v pracovní dny do 9 hodin ještě týž den při večerním rozvozu mezi 19. a 22. hodinou. Z-market.cz vám ve stejný den doveze zboží objednané před 14. hodinou, a rohlik.cz dokonce garantuje dovoz do 90 minut, pokud zadáte objednávku mezi 7.30 a 21.30 hod. Služba bohužel není dostupná po celé republice – vždy je potřeba si ověřit, zda firma jezdí i k vám. Nejrozsáhlejší mapu závozu má zatím iTesco.cz, které kromě Prahy a středních Čech rozváží nákupy také v Plzni, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Brně a jejich okolí. Ostatní internetové obchody mu však začínají šlapat na paty. Například kolonial.cz, který na trh vstoupil teprve letos v červnu, doručuje nejen v Praze a ve středních Čechách, ale i v Plzni a okolí. Podle Zuzany Lojdové, marketingové manažerky společnosti E-commerce Holding, která je provozovatelem obchodu, navíc již brzy chystá další rozšíření. Kdo nakupuje Jak vyplývá z výzkumu agentury Nielsen, na webu potraviny opakovaně nakupuje už 14 procent lidí. „Typickým zákazníkem je žena a průměrná hodnota nákupu je násobně vyšší než v kamenném obchodě,“ říká Zuzana Lojdová s tím, že momentálně zákazníci nejvíce nakupují nápoje a čerstvé potraviny, především maso. Další e-shopy hlásí největší zájem o trvanlivé potraviny, jako cukr, mléko, balené vody, džusy, a pak ovoce a zeleninu. Díky tomu, že vše probíhá přes počítače, mají internetoví obchodníci dokonalý přehled o poptávce a mohou na ni pružně reagovat. „Zákazníci si poměrně brzy vyžádali rozšíření sortimentu čerstvých potravin, hlavně masa, ryb, ovoce a zeleniny. S nezájmem jako takovým jsme se zatím nesetkali, jde spíše o konkrétní produkty,“ říká Lojdová s tím, že firma počítá se zvyšujícím se zájmem o nakupování potravin on-line jako takovým. *** Jak probíhá nákup 1. Vyberete si zboží, které je v e-shopu roztříděno do sekcí podobných těm v klasických supermarketech, i když existují také sekce „navíc“, třeba bio nebo farmářské potraviny, které v kamenném obchodě takto pohromadě nenajdete. V průměru mají obchody v nabídce kolem šesti tisíc položek. V rámci sekce si zboží můžete různými způsoby filtrovat, třeba podle ceny, podle příchutě (např. borůvkový jogurt), podle velikosti balení (např. čokoláda), podle složení (např. žitné pečivo či celozrnné pečivo). Vybrané zboží vložíte do virtuálního košíku. Objednávat můžete kdykoli. 2. Vyplníte adresu a čas, kdy chcete zboží dovézt. 3. S rozvozy se začíná už před 8. hodinou ráno, zavážky trvají obvykle do 22 hodin večer. Doručení proběhne obvykle následující den po dni objednání. Pokud některé zboží z vaší objednávky nebude k dispozici, kurýr nebo příručí by vám měl dovézt adekvátní náhradu a vy se na místě rozhodnete, zda

o ni máte zájem. Zboží vám pracovníci e-shopu doručí až do bytu. 4. Platba se provádí při předání zboží – kartou nebo v hotovosti. Někde můžete platit i na fakturu se 14denní splatností anebo předem při objednávání zboží. 5. V některých obchodech můžete nakoupit až po předchozí registraci. V čem je její výhoda – systém si bude pamatovat vaši adresu, ale i vaše předchozí nákupy, takže jedním klikem můžete nákup nebo jeho část zopakovat. Ušetříte si tak čas při hledání svého oblíbeného zboží. Foto popis| Nákup on-line Na internetu si můžete potraviny objednat kdykoli, dovezou vám je nejpozději druhý den. Foto autor| Foto: Shutterstock O autorovi| Lenka Brdková, spolupracovnice redakce Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Překvapení Která konzerva má více masa? 21.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Narazila jsem v obchodě na konzervu maso a maso ve vlastní šťávě. Jaký je mezi nimi rozdíl? Obsahují tyto výrobky rozdílné množství masa? Jsou k dostání všechny druhy masa ve vlastní šťávě? Karin, Uherský Brod Nejdříve trocha legislativy (příklad uvedu na vepřovém mase), která říká: Nejnižší kategorií s nejnižší cenou jsou konzervy s názvem například vepřová konzerva nebo vepřové v konzervě. Tento druh musí při vstupu do výroby obsahovat minimálně 30 % vepřového masa (čistá svalovina) v jakémkoli stavu - kousky, plátky nebo maso rozemleté, nikoli však mechanicky opracované. Střední kvalitu představuje konzerva, která se jmenuje vepřové maso, u tohoto výrobku musí být použito při vstupu do výroby 50 % vepřového masa (čistá svalovina) v jakémkoli stavu - kousky, plátky nebo maso rozemleté, nikoli však mechanicky opracované. Vyšší kvalitu zpracování i obsahu masové konzervy zajistí výrobek s názvem vepřové maso ve vlastní šťávě. U takové konzervy musí být při vstupu do výroby použito minimálně 70 % vepřového masa (čistá svalovina) v jakémkoli stavu - kousky, plátky nebo maso rozemleté, nikoli však mechanicky opracované. U tohoto druhu je potřeba dávat pozor na výrobky, které mají zákazníky mást, a ve svém názvu nemají obsaženo slovo maso (např. vepřové ve vlastní šťávě). Při výrobě konzerv s tímto zkráceným názvem je použito 50 % masa a zbylých 20 % jsou suroviny mechanicky opracované. Jednoznačně je potřeba číst etikety a raději hledat opravdu kvalitní masovou konzervu s názvem „vepřové maso ve vlastní šťávě“. Foto popis| Nebojte se připravit rychlou večeři z konzervy. Pokud budete pečlivě vybírat, vyhnete se konzervantům i přebytečným „éčkům“.

Svět ženy - ZDRAVÍ Diety, které nefungují 25.9.2015

Svět ženy - ZDRAVÍ str. 50 V dobré formě - Touha po štíhlé postavě ŠÁRKA ADÁMKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Každé pondělí, každý měsíc, každého prvního ledna to začíná. Odhodlání s těmi příšernými kily „už fakt něco udělat“. Ve snaze vidět hned výsledky se pak uchylujeme i k poněkud absurdním radám. Na tyhle ale pozor! Paleolitická dieta Dieta jeskynního muže, návrat ke kořenům, k přírodě. Hlavním zdrojem potravy by měly být živočišné potraviny (bez ohledu na tuk), dále pak ořechy, semínka, zelenina a ovoce. Jak to v praxi vypadá? K snídani smažená vajíčka s kuřecím masem, na oběd tatarák (bez chleba!) a k večeři ryba s trochou zeleniny. Mezi tím si můžete zobnout hrst oříšků, borůvek či jahod. Přísně zakázány jsou obiloviny, mléčné výrobky, cukr, káva, alkohol, čaj. Co se týče pohybu, zapomeňte na bazén nebo kolo. Protože se vracíte do doby lezců a sběračů, hezky pěkně pomalu… chodit a sbírat. Co je špatně? Jelikož je „paleo“ spíš životní styl, pokud je chcete brát vážně, měli byste začít běhat po čtyřech, vrhat kameny a vydávat neartikulované skřeky. Nelíbí? Tak utíkejte! Ale po dvou a na druhou stranu. Paleo dieta vede ke zvýšené hladině cholesterolu, zvyšuje riziko vzniku diabetu a stejně jako Atkinsonova dieta nadměrně zatěžuje ledviny. Pokud zhubnete, tak stejně jen dočasně a jen proto, že vám taková strava nebude moc chutnat, proto jí sníte méně. Paleo dieta je silně výživově nevyvážená. Ale jestli se chcete dožít jen 27 let, což bylo tehdy běžné, klidně ji praktikujte. Co je tedy správně? Je to snadné. Musíte jíst méně, než spálíte, pokud chcete zhubnout. Rozumně. Zdravě. Pestře. K tomu si přidejte pohyb minimálně dva až třikrát týdně nebo denně 30minutovou procházku ostřejší chůzí. Hlavní zásady: 1) Jezte pravidelně cca 4–5x denně v menších porcích. 2) Pijte 2–3 litry neslazených tekutin denně. 3) Z masa a mléčných výrobků vybírejte méně tučné. 4) Zapomeňte na průmyslově zpracované potraviny, uzeniny (kromě vysoce jakostní šunky) a sladkosti. Povolena je kvalitní čokoláda. Výjimečně. 5) Zvyšte příjem vlákniny konzumací ovoce a zeleniny v množství nejméně 400 g denně. 6) Jednou týdně můžete zařadit odlehčovací den, kdy jíte jen ovoce a zeleninu. 7) Zapomeňte na alkohol a kávu. Káva odvodňuje a překyseluje a alkohol je příliš kalorický. 8) Vyhněte se všem výživovým a jiným extrémům (výplachy střev, hladovky...). Hladovění Ráno do sebe ve spěchu hodíte kafe, nesnídáte, nesvačíte, místo oběda schroupnete jedno jablko, odpoledne si dáte latté a večer něco malého. Moc to neřešíte, hlavně když jdou kila dolů. A ona jdou. Co je špatně? Kila sice ubývají, ale jde spíše o svaly a vodu než tuky. Hladověním se navíc zpomalí metabolizmus, takže budete stejně shazovat pomaleji, protože si tělo bude ukládat zásoby pro případ, že by náhodou přišla nouze. Navíc vás postihne únava, budete bez energie a podráždění. Dlouho to rozhodně vydržet nemůžete, a jakmile se vrátíte k jen trochu normální stravě, všechno zase hned přiberete. A s největší pravděpodobností ještě víc. Banánová, limonádová, okurková… První tři dny jíte jen samé banány nebo první týden pijete jen limonády, případně jíte jen okurky. Pokaždé je fungování těchto diet zdůvodněno nějakým „vědeckým“ argumentem, případně tím, že tuto dietu praktikuje Naomi Campbell nebo jiná vychrtlá modelka. To by vás nemělo přesvědčit. Co je špatně? Všechno. Jakákoliv jednostranně založená dieta je nesmysl, byť by fungovala. Jestli si ji jen tak pro legraci chcete dát na tři dny před večírkem, pokud jste jinak zdraví, směle do toho, nic o, se nestane. Ale déle ne! Takový typ diet může vyvolat deficit důležitých cit, složek výživy (vláknina, sacharidy, vitaminy, minerály, stopové prvky…), může být spouštěčem poruch příjmu potravy a jiných onemocnění. 67 % lidí, kteří drželi některou ze zázračných diet, svá těžce shozená kila zase přiberou. Atkinsonova dieta Maso, šlehačka, tučné sýry, vejce, uzeniny… Nádhera, že? A přitom tomu někdo říká dieta. No nedejte si! Ve skutečnosti… opravdu si nedejte! Při této dietě je doporučeno jíst především potraviny bohaté na bílkoviny a tuky, drasticky omezeny jsou sacharidy. V první fázi diety, která trvá 14 dní, je

povoleno dokonce jen 20 g sacharidů na den. Výrazně omezeny jsou i ovoce a zelenina. Co je špatně? Je pravda, že tato dieta má malý racionální základ ve zvýšeném příjmu bílkovin a sníženém příjmu sacharidů. To by bylo správně, jenže tady se neřeší vysoký obsah tuků i bílkovin, sacharidů je zase extrémně málo. Strava je nevyvážená a budou vám určitě chybět vitaminy a minerály. Kila sice shazujete, ale je to zdraví nebezpečné. Stoupá hladina cholesterolu, může dojít i k poškození ledvin. Ačkoliv této dietě propadla nejedna celebrita, mimo jiné také Catherine Zeta-Jones, Jennifer Aniston nebo Renée Zellweger, vy to nezkoušejte. Alkalická dieta Je to doslova hit poslední doby. Vychází z předpokladu, že každý druhý z nás je „překyselený“, což s trochou nadsázky řečeno způsobuje všechny neduhy světa od přibírání po rakovinu. Alkalická dieta je něco mezi veganstvím a vitariánstvím. Dieta má mnoho různých verzí a v nich se zpravidla doporučuje omezovat nebo vynechávat průmyslově upravované potraviny, maso, vejce, mléčné výrobky, obiloviny a prakticky všechny bílkoviny mimo ořechů a semínek. Vhodné je naopak konzumovat velké množství ovoce a zeleniny. V drtivé většině se ke stravě také přidávají „zázračné“ odkyselující přípravky. Co je špatně? Podle odborníků potraviny neovlivňují pH krve a není možné ho měnit změnou jídelníčku. Některá doporučení, jako třeba konzumace ovoce a zeleniny a vynechání průmyslově zpracovaných potravin, jsou samozřejmě správná. Nicméně tak razantní omezení bílkovin nutně povede k úbytku svalové hmoty a po skončení diety k jo-jo efektu. Dieta podle krevních skupin Zakladatelem této diety z roku 1996 je americký lékař přírodní medicíny dr. D'Adamo, který zastával názor, že na samém počátku lidstva existovala pouze jedna krevní skupina (0), ostatní krevní skupiny (A, B a AB) se postupně vyvinuly na základě místa, ve kterém jejich nositelé žili. Podle něj tedy každá krevní skupina reprezentuje genetické stopy našich předchůdců, a proto by tomu měly odpovídat i konkrétní potraviny, které nám buď prospívají, nebo škodí. Typ A – zemědělec, pěstitel. Lidem s touto skupinou se doporučuje rostlinná strava, zároveň se mají zcela vyhýbat červenému masu. Doporučení jsou blízká vegetariánské stravě. Typ B – pastevec. Lidé s touto skupinou můžou jíst rostliny a většinu masa, pokud vyřadí kuřecí a vepřové. Mohou i trochu mléka a mléčných výrobků. Mají se vyhýbat například pšenici, kukuřici, čočce a rajčatům. Typ AB – kombinuje oba předchozí typy. Lidé s touto krevní skupinou by měli jíst mořské plody, tofu, mléčné výrobky, luštěniny a obiloviny. Měli by se vyhýbat fazolím, kukuřici, hovězímu a kuřecímu masu. Typ O – lovec. Zde se doporučuje vysoce proteinová strava z masa, ryb a drůbeže a některé druhy ovoce a zeleniny. Omezují se obiloviny, luštěniny a mléčné výrobky. Doporučená strava se trochu podobá paleo dietě. Co je špatně? Pokud nepůjdete do extrémů, zdravotně by vám to nemělo ublížit. Ovšem na zhubnutí to nebude mít žádný vliv. Neexistuje žádný důkaz, že by tento způsob stravování vedl ke snížení hmotnosti. Dieta totiž vůbec neřeší množství, energetickou hodnotu či glykemický index daného jídla. Pro snazší start Sestavit si nutričně i kaloricky vyvážený jídelníček je svého druhu alchymie. Pokud na to nemáte čas nebo si nevěříte, že to napoprvé zvládnete, vyzkoušejte některou z krabičkových diet. Pomohou na startovní čáře. Nebudete muset počítat kalorie ani poměr bílkovin, sacharidů a tuků, vaše strava bude velmi pestrá a naučíte se jíst pravidelně. Foto autor| FOTO: FOTOLIA (3)

Téma Bílí zabijáci v kuchyni 25.9.2015 Téma str. 40 Téma Milan Eisenhammer Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Sníte na posezení balíček chipsů nebo tři rohlíky s paštikou a zapijete to sladkou limonádou? Pak

tento text raději vynechte, mohlo by se vám přitížit. Cukr, sůl a bílou mouku milujeme, ale někteří odborníci o nich mluví jako o zabijácích 21. století. Za co vše podle nich můžou? A jakou alternativu nabízejí? Samy o sobě jedovaté nejsou, ale jejich živelná spotřeba je příčinou nárůstu civilizačních chorob. Řeč je o cukru, mouce a soli. „Sůl v těch zlech jednoznačně vede,“ tvrdí internistka Kateřina Cajthamlová, známá z televizního pořadu Jste to, co jíte. Máme průměrnou spotřebu 15–20 gramů soli denně. Tedy troj- až čtyřnásobek maximální doporučené dávky. Důsledek přejídání solí? Roste výskyt vysokého krevního tlaku, nemocí srdce, mozku a ledvin. Nadbytek soli v organismu zadržuje vodu a způsobuje otoky, zvyšuje pravděpodobnost osteoporózy (řídnutí kostí), zhoršuje příznaky ekzémů a revmatismu. A zvyšuje chuť k jídlu, takže přispívá k nadváze a obezitě. SŮL: JE JÍ STÁLE VÍCE Proč jí jíme tolik? Protože nám chutná. Solíme tolik, že nám pak normální potraviny připadají mdlé a bez chuti. Někteří z nás jsou na ní skutečně závislí. A jako u každé drogy časem pak potřebujeme zvýšit dávku. Výrobci potravin tak do nich cpou soli stále víc a víc a přidávají k tomu zvýrazňovač chuti glutamát sodný – ten naše chuťové pohárky ještě více oslabí. Problém není ani tak v tom, kolik solíme doma, ale kolik procent soli je právě v potravinách. Z nich do těla dostaneme až tři čtvrtiny celkového příjmu soli, zhruba 15 procent přidáme při vaření a jen deset procent soli je obsaženo v přírodních surovinách. „Sýry jsou u nás tak strašně slané, že na přešvihnutí denního limitu ho stačí sníst čtvrt kila. A to se nebavíme o uzeninách. Těch stačí deset deka,“ varuje Cajthamlová. Sama doma nesolí brambory (vaří je v páře i se slupkou) ani rýži, špagety jen trochu. „V Řecku mě místo soli naučili používat koření a citrón. Ani na steak sůl nedávám. Maso je slané samo o sobě. I proto se vejdu do těch pěti gramů denně,“ tvrdí. „Když dostanu v hospodě slanou polívku, žádám horkou vodu a ředím si ji. Fastfoody jsou ještě horší, tam mě nikdo nedostane.“ SŮL JE I VE SLADKÉM Nadbytek soli najdeme nejen v pochutinách, jako jsou chipsy nebo slané tyčinky či oříšky, ale i v běžných potravinách. Kromě uzenin a sýrů ho obsahují polévky z pytlíku, bujóny, grilovací koření, olivy, různé pomazánky, uzené ryby, ale i pečivo. Proto je dobré vyhnout se tomu s krystalky soli na povrchu, stačí sůl, co se skrývá uvnitř. A protože sůl zvýrazňuje sladkou chuť, přidává se i do řady sladkých potravin. Při nákupu, který týdeník TÉMA podnikl s Margaretou Iliopulosovou, nutriční terapeutkou výživové poradny FitBee, jsme třeba zjistili, že kukuřičné lupínky obsahují více soli než brambůrky. Pozor ale i na slazené minerálky – u některých je na etiketě místo obsahu soli uvedeno jen množství sodíku. Kolik je to soli, zjistíte tak, že údaj o sodíku vynásobíte dvaapůlkrát. Když jsme u těch čísel: Odborníci tvrdí, že pokud by Češi stlačili příjem soli aspoň na polovinu, snížilo by se riziko mrtvice o 23 % a infarktu o 17 %. Čím tedy solit? Je lepší mořská sůl než ta běžná kuchyňská, jejíž kilovka stojí deset korun? „Pokud je z čisté mořské vody, tak ano,“ tvrdí Igor Bukovský, slovenský odborník v oblasti výživy, který napsal bestseller Návod na přežití pro muže. Podle něj mořská sůl obsahuje víc druhů minerálů a méně sodíku než sůl kamenná. Na internetu se propaguje i himálajská sůl, kilogram stojí kolem sta korun. Podle prodejců obsahuje důležité minerály, a tak prý mají její narůžovělé krystalky téměř zázračné účinky. Údajně dokáží podpořit imunitní systém nebo zlepšit libido. „Pořád je to ale sůl, chlorid sodný,“ namítá Cajthamlová. Závislosti na slané chuti se podle ní dá poměrně snadno zbavit. „Nesmíte jíst přesolené uzeniny, ani pít minerálky. Doporučuju odvykat krizově, to znamená čistý řez, nikoli postupné odbourávání,“ radí. Zatímco tato odvykací kúra trvá tři neděle, boj proti závislosti na sladkém prý pět až deset let. Důvod? „Protože cukr je přirozeně přítomný ve většině potravin v docela vysokém množství – například i v ovoci. Cukr je základní palivo pro všechny buňky těla. Při zátěži vám klesne jeho hladina v krvi a potřebujete ho doplnit,“ vysvětluje Cajthamlová. CUKR JAKO HEROIN Na cukry si člověk vypěstuje závislost celkem snadno. Hlavně v kombinaci s tukem vyvolávají v

mozku vyplavení serotoninu nebo dopaminu, tedy těch samých látek, které se objevují při orgasmu či po silných drogách, jako je heroin. V organismu cukr způsobuje poruchy srovnatelné jako alkohol, jen po něm nejsme opilí. Na kalifornské univerzitě provedli pokus s krysami. Jednu skupinu živili sirupem, který se hojně používá jako sladidlo do limonád. Po šesti týdnech krmení je pustili do bludiště – byly tlustější, pomalejší a ke všemu zabloudily. Vysoké dávky cukru škodí hlavně mladému organismu. „Když dítě odmala překrmujeme cukrem, psychicky ani inteligenčně nedosáhne té úrovně, které by mohlo. Do pěti let se totiž v lidském mozku tvoří a vyvíjejí neurony a cukr tomu zabraňuje. Navíc dítěti zničíme chutě, takže mu pak třeba jablko přijde kyselé a ovoce bude odmítat,“ tvrdí lékař Josef Jonáš. O průmyslově vyráběném cukru mluví jako o bílém jedu. Cukr, sladké nápoje a cukrovinky nezpůsobují jen vyšší kazivost zubů, ale jsou hlavním viníkem růstu obezity; tedy nikoli tučná jídla, jak se ještě nedávno myslelo. Cukr se totiž v těle přeměňuje na zásobní tuky. POMŮŽE SLADKÁ DAŇ? Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace Češi patří mezi nejtlustší v Evropě. Štěpán Svačina, internista-obezitolog z 1. lékařské fakulty UK v Praze, uvedl, že bude-li tento trend pokračovat, za dvacet let bude mít každý šestý člověk cukrovku – nyní ji má zhruba každý desátý. Slavný „televizní“ kuchař Jamie Oliver teď navrhl, aby Británie zvláštní daní zatížila potraviny obsahující hodně cukru, třeba limonády, čokoládu nebo zmrzlinu: „Cukr je po cigaretách další velké zlo. Měl by být proto zdaněn stejně jako tabák. Když vidíme, že dvě třetiny výdajů ve zdravotnictví jsou spojeny se stravováním, pak ano – potřebujeme radikální změnu.“ Tuhle daň už zavedlo Norsko, Finsko nebo Francie. Ve Finsku to znamenalo snížení průměrné hmotnosti obyvatel o tři kilogramy. Naopak Dánsko daň z tuku a poté i daň z cukru zrušilo – zamýšlené snížení spotřeby totiž nepřišlo a lidé začali zdražené zboží nakupovat v sousedním Německu. I u nás se o dani na „nezdravé“ potraviny mluvilo, ale ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček to pak odmítl s tím, že „kdyby se dal boj s obezitou vyhrát speciální daní, svět by byl plný štíhlých lidí. Ale nebude to tak jednoduché.“ Spotřeba cukru u nás ale pořád roste, nyní je to na osobu zhruba 40 kg za rok. Únosná spotřeba je přitom zhruba poloviční, denně bychom měli zkonzumovat 50–70 gramů jednoduchých cukrů (počítá se sem i příjem cukru z ovoce), což odpovídá maximálně osmnácti kostkám. Český průměr je ovšem téměř 30 kostek! Říkáte si, kde byste to mohli nabrat? Nejsou to jen kostky, které si dáváme do kávy a do čaje. Ne nadarmo se průmyslovému cukru říká rafinovaný – kromě toho, že je chemicky očištěný, aby měl bílou barvu, je opravdu lstivý. O jeho konzumaci totiž často vůbec nevíme. Hodně cukru je nejen v marmeládách, čokoládě, ale třeba i v dětských piškotech, najdeme ho ale také třeba v tatarské omáčce. Pokud vypijete denně dva litry Coca Coly, spořádáte neuvěřitelných 56 a půl kostky cukru! Tahle královna limonád obsahuje i kyselinu fosforečnou, která zvyšuje riziko kazivosti zubů a může zapříčinit nedostatek vápníku, tedy osteoporózu. Problematické je i použité sladidlo – glukózo-fruktózový sirup, vyráběný z kukuřice. Má zhruba o pětinu vyšší sladivost než řepný nebo třtinový cukr a je výrazně levnější. CHEMICKÝ KOKTEJL V TĚLE Podle slovenského odborníka na výživu Igora Bukovského je koncentrovaná fruktóza jedním ze tří nejhorších sladidel, vedle agávového sirupu a aspartamu. „Fruktóza je zrádná. Vyvolává hlad. Má stejnou kalorickou hodnotu jako glukóza. Fruktóza se ale přeměňuje na tuk rychleji, podporuje ukládání a tvorbu tuku hlavně v játrech a ve svalech,“ tvrdí hlavní odborník bratislavské Ambulance klinické výživy. Zatímco většina glukózy putuje do svalů (jako zdroj energie) a na tuk se přemění jen z 5 procent, fruktóza se přemění na tuk ze 40 procent. Ten se pak usazuje v cévních stěnách a stojí tak v pozadí cévních chorob i ischemické choroby srdeční. Fruktóza zvyšuje i množství tzv. viscerálního tuku, který je uložen mezi orgány a zvětšuje objem břicha a obvod pasu. Igor Bukovský proto radí omezit příjem všech potravin s přidanou fruktózou. Jenže tu najdete skoro ve všech nápojích (od ovocných džusů po ochucené minerálky), v cukrářských a pekařských výrobcích, ale i v jogurtech, proteinových tyčinkách či nezdravých cereáliích (různé sladké polštářky nebo kroužky, o nichž si lidé mylně myslí, že jsou zdravou snídaní). Bukovský radí nepřehánět to ani s čerstvě vymačkanými ovocnými šťávami (nejvíce fruktózy obsahuje jablečná, hrušková a hroznová), lepší volba je sníst ovoce celé: „Fruktóza z něj je při vstřebávání brzděna vlákninou, takže její koncentrace v krvi a buňkách se nezvyšuje tak jako z

koncentrované fruktózy.“ Před agávovým sirupem varuje proto, že obsahuje ještě víc fruktózy než fruktózový sirup. A aspartam? „Někteří američtí vědci ho považují za toxický, podle nich zvyšuje riziko vzniku rakoviny podobně jako glutamát sodný. Takže pokud chipsy s přidaným zvýrazňovačem chuti zapíjíte colou light oslazenou aspartamem, je to řádně toxický koktejl. Ale ono to je tak dobré, co?“ „Od light a dia potravin už se ustupuje, nepropagují je ani někteří diabetologové,“ dodává internistka Kateřina Cajthamlová. Podle ní mají umělá sladidla hned dva zápory. „Jednak nikdo neví, co nám ten chemický koktejl v těle udělá, protože jiná umělá sladidla jsou v potravinách, jiná v nápojích a jiná třeba ve žvýkačkách.“ A ten druhý? „Přispívají k obezitě, i když neobsahují žádné anebo zanedbatelné množství kalorií. Jejich sladká chuť totiž mozku signalizuje přísun cukru, který ale nepřijde, a tak za hodinu dvě člověk dostane šílenou chuť na něco vysokoenergetického, tedy hodně sladkého a tučného, třeba čokoládu.“ CHUŤ NA SLADKOU TEČKU Oběd občas toužíme zakončit tzv. sladkou tečkou. Podle doktorky Cajthamlové je to přirozené. Propaguje proto, aby byl oběd složen z několika chodů. „Předkrmem nebo polévkou upozorníme trávicí trakt, že jde největší jídlo dne. Pak by měla být pauza, potom hlavní jídlo. Pak zase pauza a nakonec sladká tečka. Ta řekne, že jsme skončili a posíláme tělu první energii na trávení. Sladká tečka je dobrá věc, ale nesmí být místo oběda,“ říká. A co si dává jako sladkou tečku ona? Oslazenou kávu. „Má to dobrý efekt. Kdybychom žili v souladu se svým tělem – po největším jídle si jdeme na dvacet minut lehnout, abychom lépe trávili. Jenže my máme na oběd půl hodiny a pak potřebujeme zase pracovat. Když si dáte kafe, stimulujete centrální nervový systém. A cukr dává mozku energii, aby mohl myslet. Kdybych si kafe neosladila, zanedlouho stejně dostanu silnou chuť na něco sladkého. Kávu sladí obyčejným cukrem z řepky, anebo cukrem hnědým (což je nevyčištěný řepkový cukr, anebo třtinovou melasou obarvený bílý cukr). „Chutná mi víc. Zdravější ale není, zdravý cukr neexistuje,“ říká Cajthamlová. ZÁZRAČNÁ STÉVIE? Doktor Bukovský doporučuje sladit medem (je považován za jedno z přírodních antibiotik), javorovým sirupem, pravými třtinovými cukry, anebo stévií. To je rostlina z pralesů Jižní Ameriky. Její sladivé látky steviosidy mají asi dvěstě až třistakrát vyšší sladivost než cukr, a přitom obsahuje mnohem méně kalorií. „Proto je to vhodná alternativa nejen pro diabetiky, ale i pro lidi, kteří chtějí zhubnout. Jedinou nevýhodou je nahořklá lékořicová chuť,“ poznamenává slovenský odborník. Stévie se stává celosvětovým hitem. Společnost Coca-Cola loni na americkém trhu představila svůj nápoj nově se zeleným obalem – oslazený právě stévií. V Japonsku ji ke slazení používá už 40 % potravinářské produkce. Podle doktorky Cajthamlové má však i stévie svá velká úskalí: „Podobně jako umělá sladidla šidí chuťové buňky. Když máte chuť na sladké, je to proto, že mozek nebo svaly potřebují glukózu. Pokud si něco osladíte stévií, za hodinu dostanete neovladatelné chutě na sladké – oblbnete jazyk, ale mozek nikoli.“ Takže? „Naši předkové třeba sladili ovocem. Toho bychom měli denně sníst zhruba 250 gramů.“ Až dvě třetiny všech nemocí mají původ ve špatné výživě, nekontrolované pojídání průmyslově vyrobeného cukru k tomu velmi napomáhá. Údajně zvyšuje krevní tlak, hrozbu infarktu, poškozuje játra, ale může způsobovat žaludeční vředy nebo třeba také akné, plísně, deprese anebo epileptické záchvaty. BÍLÁ MOUKA NA TLOUŠŤKU Podle velkého bojovníka proti cukru, MUDr. Josefa Jonáše, hrají rafinované cukry důležitou roli i v případě vzniku rakoviny, zejména v kombinaci s jemně mletou bílou moukou, která je podobně jako cukr označována za zdroj prázdných kalorií. Ostatně výrobky z bílé mouky mohou mít glykemický index podobný cukru, tedy do těla se z nich dostane velmi rychle hodně energie. Proto se po nadměrné konzumaci pečiva, jehož spotřeba stále roste na úkor chleba, tak rychle přibírá. Kdysi byla bílá mouka luxusem, peklo se z ní jednou týdně. Dnes už jinou než bílou prakticky neznáme. Je pravda, že déle vydrží, nežlukne. Ale obilné zrno se při takovém zpracování zbaví obalu a klíčku, kde jsou ukryty výživné látky, a namele se na prach. „Dobrovolně se tak vzdáváme 80 %

hořčíku, železa a zinku, 90 % kyseliny listové a 100 % vlákniny,“ tvrdí Bukovský. Naopak celozrnná mouka obsahuje složité sacharidy, z nichž se energie do krve uvolňuje pozvolna, po konzumaci pečiva z této mouky jsme tak delší dobu sytí. A vysoký obsah vlákniny, které máme v naší stravě obecně velký nedostatek příznivě funguje v našem střevě, kde chrání před nádorovým onemocněním a je prevencí zácp N j d cel kte tin lep sro spš Že se celozrnné pečivo obtížně shání (často si ho pleteme s vícezrnným), nebo vám nechutná? Kompromisem může být pečivo z grahamové mouky. Což je směs pšeničné hladké mouky a mouky celozrnné s vyšším obsahem otrub (vnější obal zrna). A třeba cereální pečivo? To je jen trik prodejců, cereální znamená obilninový, což je každé pečivo... Ve světě, například u amerických celebrit, je teď hitem bezlepková dieta (lepek neobsahují třeba kukuřičná, pohanková, sójová nebo jáhlová mouka). Ale například nutriční terapeutka Iliopulosová neradí vystříhat se bílé mouce úplně. „Je dobré mít stravu pestrou. A třeba pro děti do tří let nebo pro sportovce před výkonem je bílé pečivo dokonce vhodnější. První skupina ještě nepotřebuje tolik vlákniny a pro druhou je v ten okamžik výhodné vsadit na jednoduché cukry,“ tvrdí. Varuje zároveň před trvanlivým pečivem, které obsahuje ztuže né tuky. A rovněž před ta dovaným pečivem (stlače Příkladem je třeba výrob ky sýrové. „Tyto a podob racio chlebíčky nejsou vh hubnutí, mají vysoký glyk dex, takže po jejich konzumaci brzy přijde zase hlad,“ dodává. *** Jak nenaletět v obchodě Vyrazili jsme do běžného supermarketu a všímali si potravin s vysokým obsahem cukru a soli. Narazili jsme i na ty, které tyto kuchyňské jedy obsahují dost překvapivě. Věděli jste třeba, že ve čtvrtlitrové tatarce jsou tři kostky cukru a že cornflaky jsou slanější než chipsy? S Margaretou Iliopulosovou, nutriční terapeutkou výživové poradny FitBee, luštíme blechy na etiketě a propočítáváme, kolik kostek cukru potraviny obsahují. Na některých výrobcích, často určených pro děti, se přesných čísel nedopídíme vůbec. Třeba v paštice Dětská svačinka šunková zůstává obsah soli utajen. Výrobci mají vinnost informouvádět, jaké obsaství jednotlivých nce roku 2016 by nit… jen pravidlo, že surovinou, kteé potravině nejd jste tedy vyraětský nápoj a na názvem Jablko obrázkem KřeVochomůrkou si že ob u, c sir eprv šťántrátu, raději ho nechte v regálu. Vhodnější varianta je výrobek Naturnes od Nestle. Na něm je složení: banánové pyré, hruškové pyré, jablečné pyré a koncentráty ovocných šťáv. Stojí sice víc než dvojnásobek, ale neobsahuje přidaný cukr. Zatímco se zmíněným jablečným džusem dítě spořádá šest kostek cukru (počítáme-li, že kostka váží čtyři gramy), u druhého výrobku jen necelé tři. A navíc všechen cukr pochází výhradně z ovoce. Ještě vtipnější je nápoj Hello Kitty s jahodovou příchutí: voda, cukr, regulátor kyselosti a přírodní aroma… A kde je ta jahoda?! Nejhorší z hlediska cukrů jsou tmavé limonády. V půldruhém litru Pepsi je 41 kostek cukru. V Kofole třicet. Půllitr zeleného čaje Lipton skrývá osm a půl kostky, stejné množství ochucené minerálky Poděbradka pět kostek. Jednoznačným cukrovým vítězem i pochutinami se stala Nutev tomto čokoládovém krému skrývá 57 % cukru, v malém 50gramovém balení to dělá celých 50 kostek cukru, což je skoro trojnásobně překročený doporučený denní příjem! Ještě větší podíl cukru je v bonbonech Bon Pari a želatinové pochoutce Haribo, konkrétně 69 %, což dělá 15,5 kostky v každém sáčku. V čokoládové tyčince Snicker (50 gramů) číhá šest kostek. Co si ale koupit, když člověka honí mlsná? Podivné, ale v supermarketu jsme nenarazili na müsli tyčinku bez přidaného cukru. Nejméně cukru – konkrétně jednu kostku – obsahovala Maxi Nuta Delight pistáciová. Oříškové tyčinky bývají méně sladké, ale mají více tuku. „Je dobré vsadit na tyčinky z celozrnné mouky či různých druhů vloček, nejlépe bez polevy, ta často bývá z palmových nebo ztužených tuků, které tělu neprospívají,“ varuje nutriční terapeutka. V tomto případě by asi byla nejlepší volba Fitness Nestlé oříšková obsahující jednu a půl kostky, která byla ze čtvrtiny z celozrnné pšenice. Nebo Bebe Dobré ráno, které obsahovaly pět druhů celozrnných obilovin a k tomu půl kostky v každé sušence. „Tyčinky si občas připravuji doma sama. Místo cukru rozmixuji banán nebo jiné ovoce, pro sladší chuť je možné použít i trochu sušeného ovoce. A k ovesným vločkám přidám semínka a nesolené oříšky. Hmotu rozleji na plech pečicí papír a dám na chvíl trouby, po vychladnutí nař na proužky. Sama si vyráb i müsli,“ dodává Iliopuloso Müsli bez přidaného cukru jsme v obchodě našli – anglické celozrnné cereálie Jordans s ovocem, ořechy a semínky. Jsou o dost dražší než čokoládové müsli od firmy Emco, ale jsou rozhodně zdravější. Vždy je lepší volba müsli nezapečené, i proto, že bývá méně sladké. Pokud chcete posnídat ovesnou kaši, vyplatí se ji uvařit z ovesných vloček, než použít třeba polotovar

firmy Emco. Sto gramů vloček obsahuje necelou kostku cukru, naopak kaše ze zmíněné připravené směsi bude mít cukru čtyřnásobek. A k tomu bude rovnou i slaná. Podle etikety obsahuje jedna porce více než půl gramu soli. Ještě víc jí je ve snídaňových medových kroužcích Honey Cheerios, krabice o váze 425 gramů jí obsahuje 4,6 gramů, téměř denní doporučenou dávku. Premiantem v kategorii „skrytá sůl“ se ale staly Corn Flakes Bona Vita, v balení 375 gramů je neuvěřitelných 7,5 gramů soli, což je dokonce víc než v brambůrkách Bohemia Chips! Výrobci zřejmě sůl přidávají kvůli tomu, že podporuje chuť k jídlu. Do některých potravin se zase naopak přidá á ukr, aby více konvenoětem. Týká se to třeba dové šunky nebo kyselých okurek. Znojmia má dvě řady: jednu pro dospělé a druhou pro malé. Rozdíl je v ceně, dětské jsou o čtyři koruny dražší, neobsahují cibuli a mají o půldruhé kostky sladší nálev. V obchodě jsme našli i šunku pro děti od firmy LeCo, která se pyšní logem Vím, co jím. To je užitečný pomocník, umožňující lepší orientaci v nabídce potravin, všímá si mj. obsahu cukru, soli a vlákniny. Konkrétní výrobek byl opravdu celkem kvalitní, neobsahoval alergeny jako třeba lepek (uzeniny se běžně nastavují moukou nebo škrobem podobně jako paštiky), byl okořeněn mořskou solí. I když té bylo v dětské šunce více než třeba v Tesco šunce od kosti (opět od firmy LeCo). A hlavně: ta od kosti obsahovala více masa, celých 95 % – dětská měla 83 % masa a 12 % vody. Podobný výsledek přineslo i srovnání párků. Dětské byly nepatrně méně slané, ale obsahovaly 68 % kuřecího masa, pak kuřecí kůže a škrob, Tesc debrecínské měly 86 % masa. Krom uzenin obsahují sů ve zvýšené míře třeba sýr tiky, ale hlavně polévky z p ku (např. pytlík gulášové M jí má téměř 6 gramů). Ještě v je v kostkách a bujónech. Ale n víc procent soli obsahují kořeníc směsi. Grilovací J. C. Horn dokonce 65 %, pětadvacetigramový sáček má rekordních 16,3 gramů soli. Proto může být levný – 4,80 Kč. Grilovací koření nám většinou nějaký pátek vydrží, zato brambůrky často spořádáme najednou. Bohemia Chips obsahují ve 150 gramech něco víc než dva gramy soli. Ještě hůře jsou na tom třeba Grahamové tyčinky Havlík, v 90 gramech je 4,5 gramu soli. A ještě víc soli se skrývá třeba v balkánském sýru nebo olivách. „Oboje proplachuji ve vodě, balkánský sýr nebo fetu ve vodě dokonce delší dobu namáčím. Takhle to děláme v Řecku všichni,“ říká terapeutka, která má předky z Balkánu. „Asi jen Češi to jedí tak, jak to vyndají z obalu.“ „Sůl zvyšuje chuť k jídlu, tedy přispívá k obezitě.“ „Ve čtvrtlitrové tatarce jsou tři kostky cukru.“ „Aspartam je podle některých vědců toxický.“ „Nezapečené müsli bývá méně sladké.“ „Řekové olivy i fetu namáčí do vody.“ Tabulka Cukr (maximální doporučený denní příjem pro dospělého je 18 kostek) Nápoje Jablko Hello (250 ml, cena 8,90 Kč)........................................................... 6 kostek Naturnes 100 % Fruta (90 g, 19,90 Kč) ....................................................... 3 kostky Relax Fruit Drink Pomeranč (1 l, 19,90 Kč) ............................................24,5 kostky Rauch Happy Day 100% Orange (1l, 34,90 Kč) ......................................23,5 kostky Hello Kitty spring water strawberry (0,5 l, 24,90 Kč)..................................5 kostek Pepsi (1,5 l, 19,90 Kč) ..............................................................................41 kostek Lipton Green Ice Tea (0,5 l, 26,90 Kč) ..................................................... 8,5 kostek Poděbradka Pomeranč (0,5 l, 10,90 Kč) ........................................... 5 kostek (+ 0,6 g soli) Cukrovinky Fitness Nestlé čokoláda a oříšek (23,5 g, 9,90 Kč) ..............................................1,5 kostky Maxi Nuta Delight pistácie (25 g, 9,90 Kč) ............................................................1 kostka Fit Müsli oříšková (30 g, 7,90 Kč) ..........................................................................2 kostky Bebe Dobré ráno s brusinkami (400 g, 47,90 Kč)................................................ 19 kostek Emco Mysli na zdraví, čokoláda a ořechy (375 g, 52,90 Kč)...............................21,5 kostky rdans celozrnné cereálie s ovocem, ořechy a semínky (600 g, 144,90 Kč) ........31 kostek

Nutella (350 g, 54,90 Kč) ...........................................................................50 kostek Haribo Funny Cubes (90 g, 19,90 Kč).....................................................15,5 kostky Haribo Pico Balla (100 g, 19,90 Kč) .........................................................15 kostek on Pari (90 g, 12,90 Kč) ....................................................................15,5 kostky ickers (50 g, 11,90 Kč).........................................................................6 kostek čky ovesné (500 g, 26,90 Kč) ............................................................4 kostky ná kaše Emco (500 g, 54,90 Kč).......................... 20 kostek (plus 3,5 g soli) ney Cheerios Nestlé (425 g, 99,90 Kč) .................... 26 kostek (plus 4,6 g soli) Corn Flakes Bona Vita (375 g, 19,90 Kč)......................... 6 kostek (plus 7,5 g soli) Ostatní Okurky Znojmia (340 g, 29,90 Kč) ........................................................................4 kostky Děstké okurky Znojmia (340 g, 33,90 Kč) ..........................................................5,5 kostky Kečup Hamé sladký (900 g, 42,90 Kč)..............................................................55,5 kostky Džem Göbber Extra šípková (450 g, 79,90 Kč).....................................................71 kostky Džem Santa Rosa višňový Extra (350 g, 69,90 Kč) ...............................................37 kostek Tatarská omáčka Hellmann´s na bagety (250 ml, 39,90 Kč)...................................3 kostky sůl (maximální doporučený denní příjem pro dospělého je 5,5 gramu) Bohemia Chips jemně solené (150 g, 40,90 Kč) ......................................................... 2,2 g Grahamové tyčinky Havlík (90 g, 12,90 Kč)................................................................4,5 g Gulášová polévka Maggi (63 g, 15,90 Kč) .................................................................. 5,9 g Olivy černé Tesco (330 g, 37,90 Kč) ............................................................................ 6,6 g Masox hovězí Vitana (60 g, 16,90 Kč)...................................................... 26,9 g Bohatý bujón Knorr (56 g, 17,90 Kč) ...................................................... 12,3 g Balkánský sýr Madeta (115 g, 24,90 Kč)................................................... 4,9 g Májka Hamé (100 g, 18,90 Kč)................................................................. 1,4 g Tesco šunka od kosti (100 g, 29,90 Kč) ......................................................1,7 g Šunka pro děti LeCo (100 g, 28,90 Kč) ......................................................2,2 g Sedlácký pršut Abraham (80 g, 42,90 Kč) .............................................. Grilovací koření Vitana pálivé (25 g, 12,90 Kč)..............................9,5 g Grilovací koření J. C. Horn (25 g, 4,80 Kč)................................ 16,3 g Želetava nový smetanový (150 g, 29,90 Kč) .................................... 3 g Foto autor| Foto: Shutterstock.com, montáž TÉMA Foto popis| doktorka kateřina cajthamlová se prý v kuchyni bez soli téměř obejde. Foto popis| sůl je v množství několika gramů denně pro tělo nezbytná. Pokud však její dávka překročí 200 gramů, může způsobit smrt. U dětí přitom stačí mnohem menší množství. v americe byla nedávno za vraždu odsouzena žena, která svému pětiletému synovi způsobila otravu solí. dlouhodobě mu dávkovala nadměrné množství soli… Foto autor| Foto: Shutterstock.com, Michal Sváček / MAFRA Foto popis| stévie je vhodnou náhradou umělých sladidel. stále však jde jen o šizení chuťových buněk. tělo glukózu v určitém množství potřebuje. Foto autor| Foto: Shutterstock.com, Tomáš Krist / MAFRA Foto popis| Týdeník TÉMA vyrazil do supermarketu na nákup. Malé balení Nutelly (350 g) obsahovalo 50 kostek cukru, džem Göbber Extra šípková (450 g) pak dokonce 71 kostek. Nejvíc soli bylo v masoxu z Vitany. Foto popis| Jahodový nápoj Hello Kitty bez jahod. Vhodnější variantou je třeba pitíčko Naturnes, to je opravdu plné ovoce. Foto popis| Nutriční terapeutka Margareta Iliopulosová radí, na co si při nákupu dávat pozor. Foto autor| Foto: Tomáš Krist / MAFRA

Tina 51 POTRAVINY NA PRANÝŘI 23.9.2015

Tina str. 28 Rádce

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Víte, co kupujete? Není všechno zlato, co se třpytí. A tak si nechtěně můžete koupit ošizený med, oslizlé špekáčky s minimem masa, pančované víno, džemy skoro bez ovoce, kečupy bez rajčat... A nejen to, některé zboží má poškozený obal nebo leží ve špinavém regále. Co v této věci dělá stát? Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebírá při kontrolách vzorky a ověřuje, jestli nedochází ke klamání spotřebitele. Pokud ano, nevyhovující šarže potravin zakáže a stáhne. O závažných případech se dozvíte prostřednictvím médií. Pokud jste si takovou potravinu koupili, můžete žádat vrácení peněz nebo se poučit a příště raději chodit nakupovat jinam. Kde jsou s hygienou na štíru V obchodech kontroloři objevují špatně skladované zboží v nevyčištěných regálech. Nacházejí i plísně nebo myší trus. V jedné večerce měli chemický záchod v prostorách, kde se skladovaly balené potraviny. Není divu, že inspekce zavírá jednu provozovnu za druhou - třeba i známé pražské lahůdkářství Jan Paukert. V restauracích a hospodách nezůstávají pozadu. I tam se nachází plísně, špína, nevhodně skladované maso či vejce bez označení, myší trus na potravinách a mrtvolky myší na podlaze. „Letos tak potravinářská inspekce z hygienických důvodů uzavřela už 90 provozoven společného stravování,“ říká Pavel Kopřiva ze SZPÚ. Pomohou Potraviny na pranýři Vyplatí se vědět, kdo a čím se snaží své zákazníky doběhnout. Nejlepším kontrolorem je poučený spotřebitel, který umí hájit svá práva. Užitečnou pomůckou je pro něj web Potraviny na pranýři, který informuje o nejakostních, nekvalitních či nebezpečných potravinách. Kromě podrobných informací o výsledcích kontrol na něm najdete i fotodokumentaci. Díky novince, mobilní aplikaci Potraviny na pranýři, si dnes už můžete vyhledat provozovny, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce kvůli závažným hygienickým pochybením uzavřela. A nejen to, přes mobil můžete také nahlásit provozovnu, která je s hygienou na štíru. Foto popis| Někteří výrobci a obchodníci šidí a nedbají ani na hygienu

vasevec.cz Potravinová suverenita 29.9.2015

vasevec.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Určitý vzor vidí ve světovém hnutí malých zemědělců La Via Campesina, o kterém na fóru přednesli zprávu rakouští a němečtí věrozvěsti, zástupci evropského koordinačního centra tohoto hnutí. Vzniklo už roku 1993 a od té doby dokázalo přitáhnout čtvrt milionu farmářů. http://www.eurovia.org/?lang=en Alternativou je větší role výroby, distribuce a spotřeby potravin v místě, systém, který se nepodřizuje diktátu trhu, ale je založen na environmentální, sociální a ekonomické udržitelnosti. Systém, který bere ohled i na zájmy příštích generací. Mnohé se dalo vyčíst z toho, kdo fórum pořádal. Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI) sdružuje skupiny, které se orientují na komunitou podporované zemědělství (bedýnkáři) a komunitní

zahrady, kde se lze společně rýpat v hlíně (jsou i v Praze!). Pro-Bio Liga je něco podobného, sdružuje přátele a podporovatele organického zemědělství. Vyrostla v sousedství Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio. Ekumenická akademie se dosud angažovala hlavně ve spravedlivém obchodě (Fair Trade) s rolnickými družstvy v rozvojových zemích a vedla Pražskou školu alternativ (nyní Jan Májíček), ale mezitím rozšířila záběr, a tak v říjnu chystá kampaň k potravinové suverenitě, zemědělství a klimatickým změnám. Nakonec spolek CooLand - pro zlepšení stavu venkovské krajiny – ten asi neznáte. Vznikl ze skupiny zapálených pedagogů na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Suchdole a může tvořit vědecké zázemí iniciativy. Zkrátka, sešli se tu permakulturisti, komunitáři, bedýnkáři, ekologové, vědátoři, podnikatelé, farmáři a novináři, všechny druhy aktivistů, kteří mají do toho nového systému co vložit. Nepřehlédnutelné byly Naďa Johanisová a Eva Fraňková, které už téma zpravovaly v odborných publikacích. Přišli se zasíťovat a vytvořit jádra spolupráce, která nakonec vzešla z pěti pracovních skupin vedených moderátorem. Jan Valeška z AMPI (a Suchdola) vedl politickou skupinu, která má připravit deklaraci a prosazovat tento koncept v českém prostředí. Míla Hilgertová, propagátorka komunitních zahrad a bedýnkářství (Kompot) se ujala debaty o možnostech a pravidlech síťování. Skupina pro družstevnictví a solidaritu byla moderována Markétou Vinkelhoferovou z Ekumenické akademie. Tomáš Uhnák ze Socialistické solidarity sbíral náměty ze skupiny pro lobbying a Vraťka Janovská z CooLand shromáždila procovní skupinu pro osvětu, vědu a výzkum. Výstupy byl prezentovány v podobě sad myšlenek na ručně malovaných plachtách, ale na jejich zpracování se zmůžu až v příštím článku. Teď aspoň, co zaznělo v první plenární části jednání. Uvedl ji Radomil Hradil, vynikající tlumočník ze zemědělské němčiny a znalec biodynamického zemědělství, který právě vydal sborník starších prací klasiků o půdě (Půda: zdravá, živá, úrodná, vydaly společně Fabula & Bioinstitut, 2015). Zahrnuje i stať Charlese Darwina z roku 1881 o významu žížal pro tvorbu ornice a přednášku Rudolfa Steinera z roku 1920 Půda není zboží. Co všechno jsme stačili zapomenout! A tady nabízím své poznámky, jak jsem to stačil zachytit. Nestíhám, proto je tu jen surovina. Kdo má čas, ať se podívá na videozáznam, který se pořizoval a někde visí. Margit Slimáková – Skutečně zdravá škola Jak získat děti k tomu, aby jedli zeleninu – když se zapojí do jejího pěstování Akce Ovoce do škol – když se ptáte ředitele, je dotované z dovozu Není nedostatek potravin ve světě, jsou jen špatně rozdělovány 8000 školních jídelen pro 1,3 milionu dětí – když budou jednoznačně dávat přednost lokálním potravinám, je to ideální prostředí pro rozvoj lokální ekonomiky (plus nemocnice, domy seniorů, veřejné jídelny) > (můj závěr: cpěme to do volebních programů) Jiří Silný, Ekumenická akademie Potraviny, vodu a léčiva by měly mít povahu veřejných statků, protože slouží pro základní zajištění Míla Hilgertová mluvila o monopolizaci zemědělství (Moje poznámka: obyčejně se zdůrazňuje, že lidé chtějí levné potraviny, ale musíme věnovat

pozornost i tomu, co nechtějí – nechtějí být nemocní, nechtějí polykat zbytky chemického ošetření, nechtějí prázdné potraviny, které nás zbaví hladu, ale nezaručí zdraví. Nevládky mohou mít vekou moc, pokud se soustředí na odhalování toho, co nechceme. Tak jako wikileaks dokázaly změnit světovou politiku nebo nevládka ICCT zásadně ovlivní chování Volkswagenu a dalších automobilek, spotřebitelské hnutí může dělat analýzy škodlivin v potravinách - jako to dělá D Test - a vlivu průmyslového zemědělství na půdu a vodu.) La Via Campesina – hnutí – participativní metody rozhodování Vznik 1993, rodinné farmy, ale nejen - 250 milionů organizovaných rolníků Zemědělci, kteří nemají za hlavní cíl zisk, jen slušnou a udržitelnou obživu Nejde o maximalizaci produkce, ale o dobré potraviny Právo rodinných farem na půdu a obživu, jejich vyhánění zároveň přináší ztrátu znalostí Solidarita organizací malých zemědělců, ochrana prostředí, potravinová suverenita Rolnický model hospodaření postavený na agroekologii, v harmonii s lokální kulturou, tradicemi a inkluzí Potravinová suverenita – právo stanovit vlastní zemědělské politiky, potravinová bezpečnost Decentralizace potravinové produkce – krátké cesty distribuce, lokální hospodářské cykly pod kontrolou komunit – udržitelnost je možná jen tam, kde jsou přímé vztahy Vznik 1993 na konferenci v Mons (Belgie), naposledy Jakarta 2013 Zemědělství nesmí být součástí dohod o volném obchodu Krems 2011 – konference nejen rolníků, ale také organizací občanské společnosti Nový způsob zemědělského hospodaření, distribuce potravin, sociální spravedlnosti na venkově 29 členských organizací, pracovní skupiny - potravinová suverenita, osiva, mezinárodní obchod, CAP, mléko, migrace… GMO – osiva – agroekologie – půda – voda – klimatické změny a biopaliva Jak překonat ničení půdy, vody, zvířat, jak dosáhnout zdravé potraviny, Potravinová suverenita: klaď odpor – transformuj – buduj Potravinová bezpečnost se dostala do rozporu s potravinovou suverenitou – exportně orientované zemědělství, průmyslové postupy, monopolizace, zbavování rolníků půdy, GMO, humanitární pomoc – „uživit svět“ – přesto spousta lidí hladoví, nefunguje to Potravinová suverenita – právo rozhodovat o své zemědělské politice, ekologicky, sociálně, ekonomicky a kulturně vhodným způsobem, právo na potraviny a právo produkovat potraviny Boj o půdu – v Brazílii pomoc bezzemkům, pozemková reforma. V Evropě je jiná kultura, existují různé formy pomoci mladým, pokud se chtějí věnovat zemědělství a nemají kapitál. Ve Francii je fond, který pomáhá začínajícím zemědělcům a zároveň se snaží získávat půdu, která je takto obhospodařována Obecně jde hlavně o to, aby v zemi byla politická vůle pro zdravé místní potraviny vyráběné ekologicky a sociálně udržitelným způsobem - aby byla zdravá půda, fungoval přirozený vodní cyklus

Změna paradigmatu ve vztahu k půdě a potravinám, zásadní změna Petice, mailové kampaně, lobbing, získávání místních zastupitelstev, aby potraviny pro školní jídelny jen od místních ekologicky hospodařících zemědělců Stali se mluvčím světových malovýrobců Studio AltArt – založila tanečnice – sociální podnik – prostor pro zkoušení Miloslav Hlavsa, COOP – Konzum v Ústí nad Orlicí Vznikli před 116 lety za Rakouska-Uherska, nyní družstvo patří komunitě 4500 rodin v regionu pod Orlickými horami a má 106 provozoven s obratem 1,3 miliardy korun. Celkem má česká síť COOP 2870 provozoven. V Evropě prožívá obrovský rozvoj, je to největší prodejce potravin. Má 30 milionů členů v 5139 družstvech, ale ty postupují dost samostatně. Obrat 88 miliard eur. Cíl orlického Konzumu – lepší život pro naši komunitu Program Jsme tu doma – sortiment z regionu. Potraviny nejsou nejlevnější, ale jsou kvalitní a dávají práci. Konzum je otevřený místním výrobcům, „bezbariérový“ pro prodej lokální produkce, otevřený všem. Nese to své náklady, rohlíková velkofabrika by vyšla levněji než místní pekaři. Ale úvaha musí být širší – dává to lidem práci. Jsou to naši spotřebitelé. Obyčejně i naši členové. Chceme to. (Konzum si zaslouží reportáž, zkusím tam někdy zajet.) Eva Fraňková, katedra environmentálních studií Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno Environmentální ekonomie – místní ekonomické alternativy: mapovat, jak fungují, čím zabývají. Také výzkum na třech malých farmách: lidská práce, paliva, soběstačnost, jak by mohla malá produkce vypadat Vraťka Janovská, Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze Struktura zemědělské půdy, vlastnické vztahy – projekty, kdo vlastní a jak to ovlivňuje půdu a krajinu Cooland (KPZ – skupinka asistentů z FŽP – debata o ochraně půdy, orientace na vlastníky, jak o půdu pečovat) Festival dokumentárních filmů na ČZU bude v týdnu od 12. října, v sobotu budou informační stánky před Technickou knihovnou v Dejvicích A tady mi první den došly v kompu baterky. Druhý den jsem šel do pracovní skupiny pro vědu. Společná témata – permakultura, městské zahrady, jak pracovat s lidmi ve městě, vztah k půdě, zábor zemědělské půdy, přístup k půdě, jak pomoci stávajícím i novým zemědělcům k půdě. Dále, přesvědčit zemědělce, aby do půdy vraceli organickou hmotu. Zajímavé byly dvě myšlenky: Honza – v Eurobarometru lidé nepovažují stav půdy za něco, co jim dělá největší starosti, je daleko za znečištěním ovzduší a vody. Avšak je v žebříčku nahoře - jako druhý největší problém – kde si lidé myslí, že jim chybí informace. To jsou vrátka, kterými je možno vstoupit k veřejnosti. A pak školy. Vraťka navrhuje nasměrovat diplomové a bakalářské práce na aktuální témata stavu a vlastnictví půdy, prolomit zkostnatělost studijních plánů.

Zbyněk Fiala

URL| http://vasevec.parlamentnilisty.cz/clanky/potravinova-suverenita

vitalia.cz Hot God: božský párek v rohlíku 23.9.2015 vitalia.cz str. 0 Kamila Krbcová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Vlastní rohlíky, vlastní párky uzené pěkně postaru v komíně, vlastní receptury. To je pak hot dog tak božský – a přitom to je pořád „jen“ párek v rohlíku. Projekt Hot God vznikl na přelomu let 2014 a 2015, na českém trhu funguje od března. Za nápadem párku v rohlíku postaveném na kvalitních surovinách stojí Adam Skala a Anežka Gottliebová. Koncepci jídel vymýšlí kuchařka Anna Karenová. Nechávají si péct vlastní „rohlíky“, spíš bagetky, mají vlastní recepturu párků, které pro ně připravuje jejich řezník (viz galerie). Maso berou jen z ekologických chovů a párky připravují tradiční metodou, bez konzervantů a přidaných látek, uzením v komíně. Galerie: Street food v Česku Street food: Jídlo na ulici Jejich „hot god“ se od ostatních párků v rohlíku liší zvláštní stavbou chutí – typicky americký párek v rohlíku s hořčicí ozvláštňují chutěmi různých národních kuchyní – můžete u nich tak ochutnat hot dog na vietnamský způsob s pálivou chilli majonézou a koriandrem, nebo hot dog ? la chilli con carne s mexickou chutí. Autor: Hot God V sezóně fungují na pražské Náplavce, na Letné a příležitostných akcích, na stálo jsou usídleni v pražských Nuslích, kde otevřeli bistro. „Pořád je to tápání – metodou pokus omyl, teprve teď, po třech čtyřech měsících můžu říct, že začínáme tušit, co děláme a do čeho jsme se pustili,“ říká Adam Skala. Adame, základní otázka – kdo, jak, proč? Kdo stojí za Hot Godem? Já a Anežka, moje kamarádka z dramaťáku. Vlastně jsme ani nebyli dobří kamarádi, ale minulé léto jsme se potkali, víceméně náhodně, na pracovním pohovoru. Šli jsme na kafe, tam jsme si zanadávali na to, že nás už pracovat nebaví – nebo, ne nebaví pracovat, ale je úmorné být zaměstnaný. Nepřijde mi, že by byla u nás kultura zaměstnanec zaměstnavatel úplně vstřícná a pohodová. A protože mě vždycky bavilo vařit a měl jsem k tomu blízko, hodně jsem se díval na Pohlreicha (Ano, šéfe! se Zdeňkem Pohlreichem, pozn. red.), tak jsem získal podezření, že já bych tedy mohl být ta výjimka a stát se dobrým restauratérem. To jsem řekl Anežce a oběma nám byla sympatická myšlenka street foodu. Více: Fenomén street food Street food: jídlo na ulici Tak jsme se toho chytli a začali na tom dělat. Vlastně už od toho dne v kavárně. Začali jsme ověřovat, co je a co není možné, od prosince 2014 jsme začali reálně připravovat projekt Hot God a v březnu

jsme měli první prodejní den. A zájem byl tak velký, že to samo nekontrolovaně vyrostlo. My jsme si řekli, že to necháme volně plynout, nebudeme utahovat otěže, a uvidíme, kam nás to zavede – ale teď v září jsme to sami museli uměle trochu přibrzdit. Možná nám to začalo růst až moc rychle. Ale zatím to funguje, lidi z toho mají radost a my z toho máme radost – my z toho máme velkou radost. Jak vás napadlo dělat zrovna street food? Jednak mi je sympatická myšlenka street foodu, ale zároveň jsme celkem prozřetelně usoudili, že to bude vlna, která se začne rozjíždět. Stejně to vlastně bylo i s hot dogem. Asi před pěti lety se tu začaly dělat hamburgery, ze kterých je teď už totální mainstream. To je dneska sázka na jistotu – když chceš dělat street food a nemáš nápad, jdeš dělat hamburgery. Nic proti tomu. Vůbec nic proti tomu – dobrý hamburger je věc, která asi potěší úplně každého. Přečtěte si: Sedm plus jeden tip – kam na dobrý burger My jsme si řekli, že hot dogy by mohly být něco podobného, což se ukázalo jako poměrně prozřetelné. Společně s námi totiž otevřela dvě další hot dogová bistra, a co jsem viděl na street food festivalech, tak tam spolu s námi byly minimálně další dva tři stánky. Z nich jeden mi přišel výrazně zajímavý – není to o tom, že si koupím americkou kuchařku a začnu si něco patlat, ale musí to mít nápad a hlavu a patu. Proč zrovna párky? Byl to od tebe spíš tah – že hot dogy budou další módní trend, který byste mohli využít, nebo je to srdcová záležitost? No… srdcová záležitost to není, ale čistě kalkul taky ne. Spíš to byl koncept, který jsem si byl schopný v hlavě vytvořit a domyslet do konce. Ani jeden z nás není z gastra. Já sice vařím, ale že bych v tom oboru byl vzdělaný, nebo si myslel, že umím výborně vařit, to ne. A párek v rohlíku, jakkoli nastylovaný, je pořád jenom párek v rohlíku. A když jsme přemýšleli nad tím, co chceme dělat, vyšli jsme z toho, že nám chybí podnik, do kterého můžu jít v jednu ráno, když táhnu městem. Zatím jsme byli odkázaní na McDonaldy apod. Takže jsme chtěli něco, co by zůstalo „junk foodem“, bylo to takový to hříšný jídlo, ale současně bude splňovat několik podmínek: bude z kvalitních surovin, připravené na místě, poctivě, bude to dělané s názorem. Bude to mít ještě nějakou jinou hodnotu, než to, že si zacpeš žaludek. A říkali jsme si, že to musí být možné. Já jsem vždycky obdivoval ty velké řetězce jako McDonald's nebo KFC v logistice přípravy. Tam, když stojíš a vidíš, jak ta mašina vzadu pracuje, je to dokonalý stroj. Tam je vidět, že nikdo nedělá zbytečné pohyby navíc, je to strašně efektivní, a efektní taky. A já jsem si říkal, že tenhle princip musí fungovat, i když děláš to jídlo „doopravdy“. Jakmile má člověk víc než jeden provoz, tak pro něj začne být kvalita příprav klíčová. Já to teď vidím u nás, protože máme v provozu dvě až tři místa najednou. Když máme venkovní akci, tak dokonce čtyři. A sladit logistiku je najednou „strašnej vořech“. A zpátky k párkům… Jo, tak párek jsme si dokázali představit a říkali jsme si, že to lidi bude bavit. Kdo nemá rád párek v rohlíku? Všichni mají rádi párek v rohlíku. Vy jste si ale vzali klasický americký párek v rohlíku s hořčicí a začali míchat různé národnostní kuchyně. Jak vás to napadlo – dát na párek koriandr a srirachu (chilli omáčka používaná v asijské kuchyni, pozn. red.)? Původní idea byla, že se budeme držet klasických receptů. Protože tím, že Spojené státy nejsou jedna země, ale spousta spojených států, tak už tam existuje hromada lokálních variant, které jsou prověřené. Chtěli jsme tedy jít po těch prověřených chutích. Od zimy do jara jsme dělali testování – tzn. že jsme sezvali kamarády, nadělali jsme příchutě a zkoušeli, co jim bude chutnat, jak budou reagovat, co se jim bude líbit. Jednou jsem ale někde viděl vietnamské byliny, tak jsem je koupil, smíchal je do salátu, na to jsem naházel sushi zázvor a polil to srirachou. Bylo to tedy zamýšlené spíš jako vtip… jenže to chutnalo hrozně dobře. A na to konto jsme pak začali vymýšlet různé až bizarní kombinace, stáli jsme před ledničkou a říkali si, co na to dáme. A zjistili jsme, že na párek v rohlíku jde dát úplně všechno.

Jaké párky tedy nabízíte? Na menu máme vždycky čtyři věci. Teď jsme měli takový „letní“, no letní – teď je na menu Barbecue style, na kterém je domácí coleslaw, hromada grilované slaniny a barbecue omáčka. To je asi nejoblíbenější pecka, kterou máme. Pak máme Viet style – vietnamský párek v rohlíku, který je inspirovaný banh mi bagetami. Na něm jsou nakládané salátové okurky, nakládaná mrkev, smažená cibulka, koriandr, máta a pikantní majonéza. Potom máme U.S. style, na tom je marmeláda ze zkaramelizované cibule, meruňková hořčice, smažená bramborová sláma a relish z kyselých okurek. A pak máme Chilli God, což je naše vlajková loď – na něm je chilli con carne z mletého masa, ochucené čokoládou. My si obecně dáváme záležet na tom, aby ty věci byly dochucené – všechno prochází kuchyní, nemůže se stát, že by něco šlo rovnou ze sklenice na párek. Názvy se snažíme dělat tak, aby napověděly, jaký typ kuchyně může člověk očekávat. Plus máme sezónní varianty a speciální nabídky na akce. Teď bychom chtěli začít připravovat i přílohy – domácí hranolky a nejlepší cibulové kroužky, jaké jste kdy měli. Vážně si myslím, že máme nejlepší cibulové kroužky – jen se je musíme naučit připravovat ve větším množství. Máte mezi nimi svého favorita – nejoblíbenější párek? Já – asi Vietnam. Na to, že to je hot dog, tak je to relativně lehké a pro mě chuťově nejzajímavější. Já rád experimentuji, mám rád překvapivé chuťové kombinace a mám rád pálivé. Adame, vnímáte někoho jako svoji konkurenci v oblasti hot dogů? Teď fungují tři bistra plus asi ještě dvě hospody, co se profilují jako hot dogárny. Ale to je na milionovou Prahu tak málo, že se to moc nedá vnímat jako konkurence. Navíc to každý dělá úplně jinak. A co mě hrozně těší je, že to vůbec nedělají špatně – kluci, co dělají Mr. Hot Dog nebo Mad Dog, to dělají poctivě a výborně. A obě tahle bistra si nechala vyvinout svůj vlastní párek, přímo od řezníka výhradně pro ně, aby co nejvíc ladil k jejich recepturám. A třeba tohle konkrétně nás dohnalo k tomu, že jsme udělali totéž, vyvinuli jsme vlastní párek a musím říct, že nás to vykoplo hrozně nahoru. Díky nim vlastně máme párek bez chemie, ručně připravený, s masem z etických chovů. A kolik máte v tom párku procent masa? Uvádíme devadesát procent, ale je to kvůli legislativě. Párek musí mít v sobě vždycky nějaké pojivo, které ho bude držet pohromadě. Jinde to někdy jsou různé škroby, mouky apod. – my dáváme jenom vepřové sádlo. A koření. Což tvoří vždycky nějakou hmotu, která se podílí na celku. Proto devadesát procent. Ale náš řezník na sto gramů párku použije nějakých sto třicet gramů masa. Protože maso se v průběhu uzení ztrácí, pouští vodu. Náš řezník ho udí v komíně, což už se dneska taky moc nedělá – většinou se párky „udí“ tekutým kouřem, který dodá masu kouřové aroma, ale je to samozřejmě levnější a rychlejší. My jsme si řekli, že když už se do té soutěže zapojujeme relativně pozdě, tak alespoň pořádně. Ať je to párek se vším všudy. Co pro tebe znamená street food? Pro mě je to asi nejvíc ze všeho hrozně hezký a přirozený nástroj k oživení veřejného prostoru. Myslím si, že to je téma, které by mělo víc rezonovat, že máme pořád ještě pocit, že ulice slouží jenom k tomu, aby se jimi proběhlo co nejrychleji z bodu A do bodu B. Což já jsem si nikdy nemyslel. Místa jako Náplavka nebo Krymská, která ožila, jasně dokazují, proč by to tak nemělo být a jakou radost to přináší. Oživení prostoru není jen o tom pořádat jednorázové akce, koncerty a představení, ale přesunout tam základní složky života. Abychom se nechodili setkávat do obchoďáků, ze kterých se stala moderní korza, ale abychom v ty korza zase zpátky ulice proměnili. A jídlo je věc, která nás spojuje všechny. Díky jídlu vznikají místa, u kterých se lze scházet. Na to, jak je Praha veliké město, je v ní hrozně málo míst, o kterých řekneš a víš – jako „sejdeme se pod ocasem“. Takhle unikátně třeba funguje ten malinký stánek na Míráku… …Ladislav Červený…

…no, jasně. Stánek s párky v rohlíku. Všichni to znají, všichni to mají rádi. A takhle podle mě může street food fungovat, nemusí to být fancy nazdobené jídlo v recyklovaném papíře za devadesát korun, jako to děláme my. Stačí nějaký pan Červený nebo nějaká paní, která tam ty párky patlá, a ono je to autentické a hrozně pěkné. Jako jídlo od babičky. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/hot-god-bozsky-parek-v-rohliku/

Zdraví Biopotraviny: Vyplatí se? A proč? 25.9.2015 Zdraví str. 56 Výživa Ivana Ašenbrenerová, Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět POKUD PATŘÍTE K URPUTNÝM ZASTÁNCŮM ZDRAVÉ VÝŽIVY, PAK ASI KAŽDÝ DEN PŘEMÝŠLÍTE O TOM, CO VLASTNĚ JÍTE A ODKUD POTRAVINY, KTERÉ KUPUJETE, POCHÁZEJÍ A JAK BYLY VYPĚSTOVÁNY. „Už si neumím představit, že bych kupovala třeba máslo, mléčné výrobky nebo maso jinde než na farmářském trhu. V poslední době jsem si také oblíbila internetový obchod Rohlík, který nabízí biopotraviny a farmářské produkty, a nemůžu si to vynachválit. Že je to dražší? Možná, ale ušetřím zase jinde,“ říká pětatřicetiletá Jana, matka dvou malých dcer. „Pro mě je nejdůležitější kvalita a svým dětem chci dopřát to nejlepší. A i když možná někdo tvrdí, že biopotraviny nejsou o nic zdravější než ty nebio, já s tím nesouhlasím. Jednak vím, co jím a jak to chutná, a jednak jsou pro mě tyhle potraviny ekologicky a eticky akceptovatelné. Když je kupuji, investuji peníze nejen do svého zdraví, ale také do životního prostředí a našeho venkova,“ dodává Jana. Není jediná, která se rozhodla pro biopotraviny a lokální farmářské výrobky. Proč dotovat portugalskou ekonomiku, když můžete podpořit finanční stabilitu té české? Peníze, které dáváte našim farmářům, zůstávají doma a s největší pravděpodobností budou reinvestovány do dalších českých podniků a služeb v rámci komunity. Tím podpoříte vytváření dalších pracovních míst, a tím i prosperitu místních obchodů a firem. PROČ JIM DÁT PŘEDNOST Jak už bylo řečeno výše, obvykle jsou biopotraviny chutnější. Jak říká Katka Horáčková, přední česká permakulturní zahradnice, bylinkářka a lektorka, hlavní důvody pro to, abychom jim dávali přednost, jsou dva. Kvůli svému zdraví a kvůli ochraně půdního fondu. „V zásadě jde o jednu věc a dá nám to selský rozum. Nasypali byste si umělé hnojivo do studny? Asi ne. Tak proč bychom ho měli nákupem nebiopotravin sypat do vody všem ostatním? Zdá se vám to přitažené za vlasy? To se omlouvám, ale v konečném měřítku to tak je. Tím, co nakupujeme každý den, a tedy i nákupem potravin, podporujeme to, jak se jako společnost chováme k půdě a vodě, kterou si přejeme mít čistou a mít jí kdykoliv dostatek,“ dodává. „Nákupem biopotravin prospějeme nejen svému zdraví, ale zejména podpoříme ochranu spodních vod a půdního fondu. Bez těchto dvou podmínek ve zdravé kondici totiž brzy nevypěstujeme nic. Už dlouho se chováme jako společnost krátkozrace a říkáme si, že to nevadí. Můžeme to vnímat tak, že nákupem mrkve, oleje, mouky nebo čočky v biokvalitě chráníme ten kus půdy, na kterém tyhle plodiny rostly. Chráníme je před tím, aby je někdo mořil chemií, kterou bychom si sami do vlastní studny nedali,“ dodává Katka Horáčková. JSOU OPRAVDU ZDRAVĚJŠÍ? Existuje řada odborných studií, které tvrdí, že žádný rozdíl v nutričních hodnotách mezi biopotravinami a běžnými potravinami není, a že je tedy zbytečné je kupovat. Nutriční specialisté říkají, že mají pouze výraznější a plnější chuť, ale to je vše; lepší zastoupení živin prý biopotraviny

nemají. I podle Kateřiny Horáčkové na tuhle otázku neexistuje lehká odpověď. „Zejména je potřeba podívat se na to, co se srovnává. Porovnávají se nutriční hodnoty, pak se přejde na rezidua pesticidů v zelenině, zmíní se zdravotní závadnost a nezávadnost, a pak postačuje, když hodnoty vyhovují normám. Kdo ale stanoví ty normy? Ano, studií je hodně, a jak asi tušíme, vždy záleží na tom, co chceme dokázat nebo vyvrátit. Žijeme ve světě zamořeném informacemi. Možná to vypadá, že obojí může být pravda, ale to by nedávalo smysl. Takže je dobré obrátit se ke zdravému rozumu. Jsou studie, které dokazují, že pravidelné pojídání kuřecího masa vyrostlého na rychlých granulích z oleje a GMO sóje a hormonech způsobuje nárůst hormonů u lidí, a třeba i tvorbu ženských tvarů u náctiletých chlapců. Stačí se podívat kolem sebe,“ vysvětluje Kateřina Horáčková. Takže ano, pokud se jedná o způsob výroby potravin, jistě má vliv to, jak se pěstují a jak se s nimi zachází. Navíc do biopotravin – a to nejsou jen suroviny jako zelenina, mouka, mléko a maso – se ze zákona a z principu nepřidávají žádná dochucovadla, éčka, umělá barviva a konzervanty. Vyberte si. Je to snadné. „Stačí ochutnat ten rozdíl. Rajče dozrálé na slunci, utržené a koupené u nás, nebo rajče, které má po celý rok stejnou chuť, protože vyrostlo ve fóliovníku pod zářivkou zalévané ředěným umělým hnojivem. Potřebujete k tomu studii?“ MŮŽEME SI JE DOVOLIT VŠICHNI? „Protože jsou dražší než běžné potraviny, nekupuji je. Nemáme na to,“ říká osmadvacetiletá Jana, která má s manželem dvě děti, hypotéku a pouze jeden příjem. Katka Horáčková si ale myslí, že některé si můžeme dovolit opravdu všichni. Vždyť nemusíme koupit všechny. „Některé rostou volně v přírodě a v lese a existuje třeba samosběr ovoce u farmářů, kteří budou za takovou pomoc velmi rádi,“ konstatuje. „Každý rok chodíme pravidelně pro domácí jahody na samosběr, takže si za příznivou cenu nasbíráme tolik ovoce, kolik potřebujeme. Něco zamrazím, z části udělám domácí džemy, ze zbytku kompot. V létě pak chodíme na borůvky,“ říká čtyřicetiletá Dana ze středních Čech. Jde jen o to najít si „toho svého farmáře“ – tohle bylo motto v 90. letech, kdy u nás biofarmaření začínalo. „Podle mě je osobní vztah velmi důležitý. Když někoho poznáte a vidíte, jak co dělá, pěstuje a chová, pak neváháte a přijedete mu pomoci anebo si u něj nakoupíte, ať už značku bio má nebo ne,“ usmívá se Katka Horáčková. Je to jasné – je na čase se vrátit k jednoduchosti. „Pokud budeme nakupovat lokálně a sezonně a naučíme se znovu vařit ze základních surovin, neutratíme tolik peněz. Nemusíme přece kupovat biopotraviny z druhého konce světa!“ A pěstovat doma lze i v malém aspoň něco. Třeba na okně nebo na balkoně si můžete vypěstovat čerstvé bylinky do salátů, polévek nebo na chleba. „A ještě něco k ceně potravin. Každého zarazí cena pět korun nebo i méně za hlávku zelí. To přece není fér. Když spojíme cenu tzv. levných potravin a léků, které pak potřebujeme na vypořádání se s tzv. civilizačními chorobami, vyjde nám možná cena ještě vyšší, než by byla cena biopotravin.“ Hlavní výhodou biopotravin je jejich zdravotní nezávadnost, protoIe v tule nezanechávají stopy nebezpečných látek. Biopotraviny a bioprodukty – o co vlastně jde? Jsou to potraviny vyrobené z bioproduktů, tedy produktů kontrolovaného ekologického zemědělství, což je způsob hospodaření s kladným vztahem k půdě, rostlinám, zvířatům a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. ZEPTALI JSME SE ZA VÁS Spousta lidí tvrdí, že biopotraviny nekupuje, protože jsou drahé. Proč jsou dražší? Dobrá otázka. Zeptejme se raději, zda nebio potraviny nejsou moc levné. To vám potvrdí každý zemědělec a výrobce potravin. Ale zpátky k otázce. Biofarmáři se rozhodli pěstovat bez chemických hnojiv a jedovatých postřiků, to víme. Aby v takovém systému pěstování rostliny, jako je obilí, luštěniny a zelenina, rostly zdravě a bez napadení třeba plísní, seje se s většími mezerami mezi řádky, a tím pádem se méně sklidí. Také se vybírají odrůdy, které mají někdy menší výnos – například díky tomu, že mají ochrannou část navíc. Klasickým případem je špalda, která má navíc pluchy, díky nimž netrpí na plísňové napadení. Výnos z hektaru špaldy je díky nim o 20 % nižší než výnos z jiných obilovin. Pak se navíc loupe, aby se zrno dostalo z klasu (na rozdíl od jiných obilovin, které z klasu vypadávají samy), a tak i časově a strojově má vyšší náklady. To je důvod, proč je špaldová mouka dražší. Není to proto, že to je zdravý trend a někdo toho využil. Při pěstování biozeleniny je pak ve hře ještě větší podíl většinou ruční práce. Stejně je to u péče o zvířata, která na biofarmách opravdu chodí ven na slunce a pasou se na trávě. A lidé jsou náklad, který se musí zaplatit. Až si sami vyzkoušíme ruční pletí nebo plečkování venku na čerstvém vzduchu (namísto sezení v kanceláři v rozpáleném městě a pak rychle do posilovny), pak nám biopotraviny nebudou

připadat tak drahé. Katka Horáaková, permakulturní aktivistka, lektorka, bylinkářka a zahradnice, http://www.bio.cz Největší trh s biopotravinami v Evropu je v Německu, Velké Británii, Francii a Itálii. Největší plochy v systému ekologického zemĚdĚlství se nacházejí v Austrálii, Argentinu, Brazílii, čínu a Indii. Pravé certifikované biopotraviny jsou označeny grafickým znakem BIO (tzv. biozebra) s nápisem Produkt ekologického zemědělství. Foto popis| 1 Kukuřičná kaše instantní BIOHARMONIE – pochutnáte si na ní na sladko i na slano. Je bezlepková, vyrobená z kukuřice vypěstované v České republice. Na http://www.bioweb.cz 34 Kč. 2Pomazánka vlastní značky Albert Veggie v biokvalitě – kromě příchuti manga 8 a cizrny můžete ochutnat i dalších deset neobvyklých chuťových kombinací zeleniny, luštěnin, ovoce, bylinek a koření. Vhodná pro vegetariány a vegany. 29,90 Kč. 3 Fytopharma Šípkový čaj BIO – vyroben ze surovin původem z ekologicky čisté oblasti pod Vysokými Tatrami. Je vhodný při nachlazení a chřipce i při psychické a fyzické zátěži. 62 Kč. 4 Bio kokosový olej Saloos – pro smažení i pečení, nepřepaluje se a je vhodný při redukčních dietách. Jedna až dvě lžičky oleje organismus zasytí na několik hodin. 250 Kč. 5 Tesco Organic Zapečené fazole v rajčatové omáčce – všechny použité suroviny byly vypěstovány bez použití umělých chemických látek. 33 Kč. 6 Chléb žitno-pšeničný BIOLINIE – všechny suroviny, které směs obsahuje, byly vypěstovány v ekologickém zemědělství. Stačí přidat vodu a droždí a upéct si poctivý chléb v biokvalitě doma. Na http://www.bioweb.cz. 37 Kč. 7 Medová hořčice Bornier – vynikající, jemně nasládlou chuť zaručuje 10% obsah medu. Na výrobu se používají pouze přírodní ingredience. 80 Kč. 8 Bio kokosový cukr z květů Dr Georg – nerafinovaný, chutná jemně po karamelu, má nízký glykemický index. Prodává Bio Fresh Food. 299 Kč. Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce

Zemědělec Vyjádření k jednání ministrů Evropské unie 29.9.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Problémy s provozním financováním zemědělských podniků by mělo částečně vyřešit navýšení záloh na přímé platby. To byl jeden ze závěrů neformálního jednání ministrů zemědělství členských zemí Evropské unie, které se uskutečnilo 15. září v Lucemburku. Evropská zastřešující nevládní organizace COPA hájící zájmy menších zemědělců a její sesterská organizace COGECA sdružující zemědělské kooperativy hodnotí závěry neformální rady ministrů zemědělství z 15. září jako pozitivní první krok k řešení situace na zemědělsko-potravinářských trzích Evropské unie. Jako komplexní řešení je to ale stále málo. Navýšení záloh by mohlo pomoci Po neformální radě v Lucemburku se prezident COPA Albert Jan Maat vyjádřil k výsledkům jednání: „V balíčku navržených řešení je podle mého názoru několik nových pozitivních prvků, ale stále jako celek je to méně, než jsme očekávali. Především musím pozitivně hodnotit skutečnost, že se zemědělcům pomůže navýšením záloh na přímé platby a uskutečněním platby na podzim. K tomu by mělo dojít bez dalších odkladů okamžitě“. Nekalé praktiky jsou stále problém S povděkem Albert Jan Maat kvitoval skutečnost, že bude vytvořena na unijní úrovni skupina, která se bude zabývat problematikou pravidel spravedlivé hospodářské soutěže v potravinovém řetězci. Podle něj je také dobře, že dojde k navýšení prostředků na propagaci unijních potravin. Je důležité mít v sektorech produkce hovězího, vepřového masa a mléka silnou a propracovanou proexportní

strategii včetně exportního pojištění, které by pokrývalo alespoň část rizik spojených s mezinárodním obchodem. Prioritu by také mělo dostat znovunavázání obchodních kontaktů s Ruskem, alespoň co se týče vepřového a mléčných výrobků. Prezident sesterské organizace COGECA Christian Pees navázal na Alberta Jana Maata a podtrhl vážný dopad ruského embarga na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských produktů, který byl vyhlášen v srpnu roku 2014. Podle dosavadních odhadů od té doby producentům způsobilo embargo škodu ve výši 5,5 miliardy eur. Christian Pees zdůraznil význam, který má sdružování producentů do odbytových organizací. Výhodou je především větší vyjednávací síla, která zemědělcům pomůže v uplatnění produkce na trhu a především v tom, aby za svoje produkty dostaly lepší ceny. Zároveň však Chris tian Pees varoval před negativním dopadem nekalých praktik obchodních řetězců na zemědělský sektor. Evropská komise dlouhodobě slibuje řešení situace, ale zatím se jí ho přinést nepodařilo. Přišel čas, aby se co nejrychleji do praxe uvedlo řešení, které by kombinovalo legislativní regulaci a dobrovolné kodexy férového chování, za kterými by ovšem stál orgán s kontrolní a vynucovací pravomocí, aby celý systém získal na důvěryhodnosti. Christian Pees také upozornil, že návrh Evropské komise na využití národních zdrojů podle pravidla de minimis není ničím novým. Prioritou je navýšení intervenčních cen Podle Christiana Peese obsahuje balíček schválený Evropskou radou ministrů zemědělství jen velmi málo opatření, která by skutečně mohla nějakým způsobem ovlivnit trh s ohroženými komoditami (maso, mléko, ovoce, zelenina), nebo vyřešit problémy, které se týkají zvýšené volatility (nestability) trhu, jež mimo jiné způsobuje problémy s krátkodobým financováním. K řešení nestability na trzích s masem a mlékem by podle Peese bylo zapotřebí přijetí dalších opatření. Podle něj je podpora soukromého skladování pro hovězí a vepřové maso dobrým krokem, ale v sektoru mléka mělo dojít především k přehodnocení intervenčních cen, které jsou nastaveny zbytečně nízko a nereflektují navýšení vstupních nákladů, ke kterému od roku 2009 došlo. Podle Peese by navýšení intervenční ceny jednoznačně vedlo k oživení trhu a především by došlo k zastavení pádu cen, který v Evropské unii trvá téměř dvacet měsíců v řadě. Navýšení intervenčních cen by tak bez ohledu na závěry jednání neformální rady z Lucemburku mělo patřit mezi priority ministrů zemědělství zemí EU. Navýšení podpory soukromého skladování pro sušené odstředěné mléko by sice mohlo mít určitý pozitivní dopad, ale není to totéž jako zvýšení intervenčních cen a nebude to stačit k tomu, aby došlo k zastavení poklesu cen mléka a mléčných komodit. Další vyjednávání jsou na pořadu v dalších týdnech a COPA/COGECA jsou připraveny bojovat za to, aby se zemědělcům v současné tíživé situaci dostalo účinné a spravedlivé pomoci. (Zdroj: tisková zpráva COPA/ /COGECA) O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

Je nutné rychle jednat 29.9.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Ing. Jana Sixtová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Tradičně ve Větrném Jeníkově se 22. září konalo třetí zasedání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR v roce 2015. Jeho předseda Ing. Martin Pýcha informoval přítomné o aktuálním dění v Bruselu, o hlavních záležitostech zemědělství, včetně krizového stavu v komoditách mléko a vepřové maso. Jako hosté vystoupili na zasedání se svými prezentacemi Ing. Pavel Sekáč, náměstek pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku Evropské unie, Ing. Martin Karban, ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a Mgr. Jan Koval, partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & partners. Po úvodních informacích týkajících se Zeměděského svazu ČR se jeho předseda věnoval tématu číslo jedna, a to kritické situaci na trhu s mlékem.

Krize na trhu s mlékem a dovozy Hovořil o jednáních krizového štábu pro mléko složeného zejména ze zástupců odbytových organizací a chovatelských svazů. Mléko je ve výši tržeb pro české zemědělce stále živočišnou komoditou číslo jedna, přestože se po vstupu do Evropské unie snížily stavy dojnic, což částečně kompenzoval nárůst dojivosti. Největším problémem našich producentů mléka zůstává výkupní cena, která je podnákladová, a zároveň je o 10 % nižší než průměr Evropské unie, ačkoliv problém s cenou mléka je z důvodu zrušení mléčných kvót a ruského embarga celoevropský. Svaz proto žádá české mlékárny, aby s ohledem na vývoj ceny ustaly v tlaku na další snižování nákupní ceny mléka. V souvislosti s touto problematikou Zemědělský svaz ČR vyzývá českou vládu a ministra zemědělství na evropské úrovni podporovat navýšení intervenční ceny za mléko a spuštění proexportních podpor na uvolnění tlaku na evropském trhu. Také požaduje nastavení objektivního zjišťování ceny zemědělských producentů, které bude zahrnovat ceny od všech mlékáren včetně doplatků. Ačkoli čeští zpracovatelé produkují kvalitní mléčné výrobky, řetězce často dávají přednost dováženým. V takové si tuaci je koncentrace dodávek odbytovými organizacemi, kterou zdůrazňuje delší dobu nejen Zemědělský svaz ČR, ale také i zemědělská organizace COPA/COGECA, více než vhodná. Svaz se obrací na Ministerstvo zemědělství s žádostí o přípravu podpory producentů mléka v ČR sdružených v odbytových organizacích a organizacích producentů mléka v ČR v rámci Programu rozvoje venkova. A právě organizace COPA/COGECA, kde je Martin Pýcha viceprezidentem, zorganizovala ve spolupráci s Milk Board 7. září manifestaci v Bruselu, tedy v den, kdy zasedala mimořádná Evropská rada ministrů. Manifestace se zúčastnili i zástupci Zemědělského svazu ČR. Vepřové maso a stavy prasat Další problematickou zemědělskou komoditou, o které Martin Pýcha na výboru hovořil, je vepřové maso. V současné době se Česká republika dostala v tomto směru na předválečnou úroveň – od vstupu do Evropské unie se stavy prasat snížily na polovinu. Nejvíce masa se do České republiky dováží z Německa. Vepřové maso má v ČR největší podíl na dovozech masa i na záporném saldu zahraničního obchodu s masem. Situace ohledně ceny je podobně kritická jako v komoditě mléko. Výnosy komodit Další důležitou kapitolou, kterou se Martin Pýcha zabýval, byly obiloviny a řepka. Podotkl, že sklizni pomohlo i tropické počasí, které u nás v srpnu vládlo. Ceny za rostlinné výrobky jsou letos v průměru o 11 % nižší, než tomu bylo v loňském roce. Kvůli suchu jsou nižší výnosy kukuřice, brambor, cukrovky, chmele a pícnin, což bude mít za následek nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata. Proto se na popud svazu koncem srpna sešli zástupci Svazu pěstitelů cukrovky Čech, Svazu pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska a Českomoravského cukrovarnického spolku a vyzvali své členy – pěstitele cukrovky a cukrovary v České republice, aby případné přebytky cukrovarských řízků nabídli k prodeji chovatelům dojených krav. Co se týče společné zemědělské politiky, členové Zemědělského svazu ČR se domnívají, že je nutné vyplatit přímé platby včetně greeningu do konce roku 2015. Proto svaz vyzývá českou vládu a ministra zemědělství, aby tak učinili. Požadavek na zvýšení kofinancování S ohledem na zhroucení cen zemědělských výrobců u živočišných komodit vlivem zákazu exportu do Ruska považuje svaz za nezbytné vznést požadavek na Ministerstvo zemědělství, aby zajistilo finanční prostředky v rozpočtu. Jedná se o zvýšení kofinancování na 35 %, které již vláda schválila. Kofinancování by mělo dosahovat výše 3,5 mld. Kč, na „Podporu na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q1“ ve vazbě na „Podporu nadstandardní pohody zvířat“, na realizaci vratky spotřební daně na naftu i pro živočišnou výrobu a na dofinancování programů v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Informace hostů

Poté vystoupili pozvaní hosté. Náměstek ministra zemědělství Ing. Pavel Sekáč pohovořil o aktuálním vývoji úpravy podmínek pro přímé platby, podporách v Programu rozvoje venkova a také o aktivitách Ministerstva zemědělství ve věci nastavení rozdělení balíčku 121,2 milionu eur z Evropské unie na mléko, vepřové maso a dopady sucha. Ředitel PGRLF, a. s., Ing. Martin Karban seznámil přítomné s nastavením podmínek programů z PGRLF a nově připravovaného fondu těžko pojistitelných rizik. Dále vystoupil Mgr. Jan Koval z advokátní kanceláře Havel, Holásek & partners, který členy výboru informoval o nově diskutované legislativě. Foto popis| Předseda svazu Ing. Martin Pýcha na letošním zasedání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR ve Větrném Jeníkově (vlevo) Foto autor| Foto Jindřich Motyka O autorovi| Ing. Jana Sixtová, Zemědělský svaz ČR

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní blesk.cz Jak získat až šest dní ročně pro sebe a svou rodinu? 25.9.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zajímá vás, jak pro sebe a své blízké vyšetřit 6 dní ročně? Výsledky průzkumu společnosti Tesco vás překvapí. Podle průzkumu společnosti Tesco strávíme nakupováním tři hodiny v týdnu, za rok je to šest dní. Průzkum společnosti Tesco ukázal, že nákupům potravin věnujeme týdně v průměru tři hodiny. Za rok strávíme za nákupním vozíkem celých šest dnů. Možná by se těch šest dnů dalo strávit jinak. Poradíme, jak na to. Současná zrychlená doba nevyhnutelně vede k tomu, že musíme důkladně zvažovat, mezi jaké aktivity rozprostřeme svůj volný čas. Ti, kteří neustále balancují na hranici časového presu, proto s nadšením vítají službu Tesco Potraviny on-line, která jim kompletní nákup doručí bez námahy až ke dveřím. Ušetří tak čas, náklady za cestu a leckdy i nervy. Není taková představa lákavá? Jak chcete trávit svůj čas? Nemůžete vydržet beze sportu? Chodíte rádi do kina nebo divadla? Jste vášnivými kuchaři? Možností, jak trávit volné chvíle, se nabízí stále více, jen těch volných chvil je stále méně. Kde tedy čas ušetřit? Nákupy, jimž jste dříve věnovali tolik času, můžete obstarat on-line. Obavy, že si potraviny přes internet nemůžete osahat, na vlastní oči prohlédnout a posoudit jejich čerstvost a kvalitu, nejsou na místě. Pracovníci služby Tesco Potraviny on-line vybírají zboží stejně pečlivě a zodpovědně, jako by je kupovali pro sebe. Díky tomu se můžete spolehnout, že obdržíte ty nejlepší a nejčerstvější produkty, které se v obchodě nacházejí. Konec zapomenutým nákupním seznamům Nakupování potravin on-line má řadu výhod. Určitě to znáte – plánujete jít na nákup, zkontrolujete, co vám chybí v domácích zásobách, a pečlivě si sepíšete nákupní seznam. Když ho pak v obchodě chcete použít, není k nalezení, protože zkrátka zůstal doma. Podobné komplikace s nakupováním potravin on-line nehrozí, produkty bez zbytečného shonu

vložíte do virtuálního nákupního vozíku a vybrané položky můžete libovolně přidávat či škrtat až do jedenácté hodiny večerní před dnem doručení. Ačkoliv jsou na stránce Tesco Potraviny on-line k dostání tisíce produktů, tápat mezi nimi nebudete. Pomohou vám přehledné kategorie, s jejichž pomocí si můžete vyfiltrovat přesně to, co potřebujete. Odpírat si nemusíte ani dovážku pečiva, masa či mražených výrobků. Modré dodávky společnosti Tesco jsou vybaveny chladicím a mrazicím prostorem pro potraviny náchylné vůči teplotním výkyvům, takže oblíbená zmrzlina k vám dorazí ve stejném stavu, jako byste ji právě vyndali z mrazáku. Nákup čeká u dveří Služba Tesco Potraviny on-line je v současné době dostupná pro víc než 4 miliony obyvatel České republiky v regionech Praha, Brno, Mladá Boleslav, Kladno, Kolín, Hradec Králové, Pardubice, Liberec, Jablonec nad Nisou, Plzeň, Břeclav, Hodonín. Standardní cena za doručení potravin až ke dveřím se pohybuje mezi 49 Kč a 99 Kč. K prvnímu nákupu navíc nyní Tesco nabízí slevu až do výše 500 Kč. A to už stojí za vyzkoušení! Šest dní na to, co máme rádi Teď už jen zbývá vymyslet, jak naložit s šesti volnými dny? Máme pro vás pár tipů - za tu dobu člověk zvládne průměrně dvanáctkrát zaběhnout svou oblíbenou trasu, přečíst dětem 54 nových pohádek, pustit si osmkrát všechny díly oblíbeného seriálu, nebo třeba vyzkoušet 58 receptů na čokoládový dort. A jak se svým volným časem naložíte vy?

URL| http://www.blesk.cz/clanek/345407/jak-...z-sest-dni-rocne-pro-sebe-a-svou-rodinu

Rusy válcuje chudoba: Každý desátý dostane potravinové lístky na jídlo z vlasti 25.9.2015

blesk.cz str. 0 Svět

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pád rublu a „válka sankcí“ mezi Ruskem a Západem vyhnaly ceny potravin v Rusku o desítky procent. Drahota dopadá na běžného Rusa a Kreml připravuje potravinové lístky pro chudé. Dosáhne na ně každý desátý člověk v Rusku, ale poslouží mu k nákupu pouze ruských potravin, informuje agentura Interfax s odvoláním na ministerské zdroje. Nárok na potravinové lístky pro chudé bude mít zřejmě každý desátý Rus a celý projekt bude stát ruskou státní pokladnu každoročně 240 miliard rublů (necelých 90 miliard korun). Program potravinových lístků pro nemajetné, který by měl zmírnit dopad drahoty vyvolané pádem kurzu rublu a „válkou sankcí“ mezi Ruskem a Západem, navrhlo vládě ministerstvo obchodu v polovině září. O zavedení lístků uvažovala ruská vláda v minulosti již několikrát, nikdy se ale zatím k podobnému kroku neodhodlala. Ruský vnitřní trh od loňska postihla nebývalá drahota, která vyhnala ceny některých potravin až o desítky procent. Krizi vyvolal pád rublu spojený s prudkým poklesem cen ropy a zemního plynu, jejichž vývoz je klíčovou položkou v příjmech do ruské státní pokladny. Situaci dál vyostřily potravinové sankce. Náměstek ruského ministra obchodu Viktor Jevtuchov prohlásil, že vláda nyní analyzuje zahraniční praxi. Potřební občané si budou moci na lístky koupit jen určité druhy zboží, ve druhé etapě prý bude

následovat zřizování jídelen pro chudé. Na potravinové lístky bude možné koupit jen ruské, nikoli zahraniční potraviny, upřesnil Jevtuchov. V Rusku podle oficiálních statistik žije pod hranicí bídy šestnáct procent obyvatel země.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/345328/rusy...ne-potravinove-listky-na-jidlo-z-vlasti

businessinfo.cz Česká expozice na potravinářském veletrhu Fine Food Australia v Sydney 29.9.2015

businessinfo.cz str. 0 Austrálie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Austrálie Datum zveřejnění: 28.09.2015 Na Fine Food Australia, největším a nejvýznamnějším veletrhu potravinářského průmyslu v Austrálii a celé jižní polokouli, se již podruhé za sebou představili významní čeští výrobci potravin, nápojů a potravinářských technologií. V rámci tohoto veletrhu se ve dnech 20. -23. 9. 2015 představilo v Sydney na společném stánku České republiky šest českých firem z oblasti gastronomie a hotelnictví. Návštěvníci veletrhu mohli nejen obdivovat krásný bílý i barevný porcelán karlovarské porcelánky G.Benedikt a kuchyňské zboží další karlovarské firmy Blex, ale mohli také ochutnat tradiční český medovník z kladenské pekárny Kompek, rozmanitý sortiment kvalitních českých čokolád firmy Carla ze Dvora Králové, zdravé bylinné sirupy jablonecké firmy Kitl a v neposlední řadě kvalitní české pivo firmy Czech Royal Beer. České vystavovatele přivítali v Sydney velvyslanec ČR v Austrálii pan Martin Pohl a vedoucí konzulátu v Sydney pan Hani Stolina. Během veletrhu, na kterém bylo přítomno přes 900 vystavovatelů ze 45 zemí světa, proběhla řada obchodních jednání s vystavovateli a odborníky nejen z Austrálie a Nového Zélandu, ale také z Číny a Singapuru. Profesionální obchodní prezentace i sympatická komunikace českých vystavovatelů bezpochyby přispěla k šíření dobrého jména České republiky a jejích výrobků v Austrálii. Účast českých firem byla možná i díky příspěvku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu (agentury CzechTrade) v rámci Projektu ekonomické diplomacie. Domníváme se, že se by účast firem z České republiky na veletrhu Fine Food mohla stát do budoucna tradicí a že bychom mohli stejně početnou skupinu českých vystavovatelů uvítat i v příštím roce na Fine Food 2016 v Melbourne. Více o Fine Food Australia na: http://www.finefoodaustralia.com.au Zdroj: GK Sydney Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Sydney.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/c...potravinarskem-veletrhu-fine-69350.html

Bydlení, stavby, reality

Nejen vitaminy na zimu 25.9.2015

Bydlení, stavby, reality str. 46 interiér IVAN VERNER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Sušení patří k nejstarším metodám konzervace potravin – to se vždy uvádí, je-li řeč o zpracování a uchování úrody ze zahrady či lesa. Nevyhneme se tomu ani my, zaprvé je to pravda a zadruhé tento způsob konzervace zachovává v surovinách většinu pro člověka zajímavých nutričních hodnot. Tímto způsobem se dá zpracovat nejen ovoce a zelenina, ale pochopitelně i houby (jestliže nějaké letos budou), bylinky i maso. Dříve se sušilo na nitích nebo jemných sítech, jako nepříliš vhodné, zato vždy po ruce pak posloužily noviny. Vždy to muselo být na teplém, ale stinném místě s dostatečnou cirkulací vzduchu, aby sušení probíhalo šetrně. Ne vždy byly takové podmínky zachovány a podle toho i výsledky sušení dopadly. Sušičky mají oproti tradičním způsobům sušení několik významných výhod. Především je to možnost nastavení teploty sušení, s níž zajistíme rovnoměrné a správné vysušení surovin. I NA PASTU A JOGURTY Sušička ovoce (jak se přístroji říká, aby se odlišil od sušičky prádla) nemusí být využita pochopitelně jen na ovoce a zeleninu, popřípadě bylinky a maso. Podle výbavy zvládne usušit i pastózní surovinu nebo poslouží jako jogurtovač. V podstatě se jedná o jednoduchý přístroj. Skládá se ze základní jednotky se zařízením pro ohřev a cirkulaci vzduchu, k níž se přidávají jednotlivá, většinou plastová síta. Těch může být více, než je v základní sadě, často se v ceně koupí čtyři pět sít a jednou tolik lze přikoupit. Přístroj nasává okolní studený vzduch a ohřátý ho pak žene skrz síta. Dražší sušičky mají cyklus rotujícího teplého vzduchu uzavřený, a navíc jsou vybaveny filtrem, který zbavuje nasávaný vzduch nečistot a mikroorganismů, např. plísní či kvasinek, které by jinak mohly omezit trvanlivost usušených surovin. Mívají také jiný systém proudění vzduchu, jenž je rozváděn rovnoměrněji (tedy i horizontálně) přes síta, zatímco ty levnější nechávají proud vzduchu usměrněný vertikálně a při maximálním počtu nasazených sít by měla obsluha jejich pořadí během sušení vyměnit, aby výsledek byl stejnoměrný. LEVNĚJŠÍ, ČI DRAŽŠÍ? Jaké jsou tedy cenové rozdíly a na co budou stačit ty levnější sušičky a proč si naopak pořizovat ty dražší? Ceny sušiček se pohybují podle vybavení a možností u levnějších modelů zhruba okolo jednoho tisíce korun, ty dražší mohou vyjít až na desetinásobek. Jestliže si sušičku chceme pořídit třeba jen na sušení nasbíraných hub, určitě nám postačí nějaký jednoduchý levný model, pakliže do lesa nevyráží celá rodina a nevrací se s plnými košíky. Takový přístroj bude stačit, když si chceme připravit nějaké ty křížaly na Vánoce, potpourri na ozdobu (více o pot-pourri zvlášť) nebo potřebujeme sušená kolečka citrusů pro zimní hřejivé koktejly. Když však máme velkou zahradu a budeme chtít většinu úrody zpracovat tímto způsobem, musíme se poohlédnout po sofi stikovanějších modelech. Pochopitelně také bude záležet na druhu a množství ovoce, který chcete zpracovat. O sušená jablka možná nebude takový zájem, jako třeba o meruňky – právě ty jsou ideální surovinou pro sušení, ale nelze je po očesání dlouho skladovat, aby se nekazily. V poslední době se čím dál více lidí drží stylu stravování, zvaném i u nás jako raw food, tedy syrové stravy. Příprava jídla spočívá mimo jiné i v sušení nízkou teplotou. Sušičky, které suší od 35 °C, využívají právě vitariáni. POZOR NA HLUČNOST Podívejme se, co tedy náš trh nabízí. Přístroj si pokud možno vyberte podle toho, nakolik přesně je možné v něm regulovat teplotu. Nejčastěji budeme využívat rozmezí mezi 35–60 °C, a také čas. Výkon je rovněž důležitý, protože u většiny sušiček je možné dokupovat další síta a přístroj by to měl zvládnout alespoň přibližně stejně jako u základní sady. Důležitá je pochopitelně i spotřeba, protože proces sušení se měří na hodiny a s klidem může trvat i půl dne. I levné sušičky dokážou totiž odvést slušnou práci, ale mějme na paměti, že o co je levnější sušička, o to bude zřejmě dražší provoz. Zajímavá je možnost přípravy jogurtů s pomocí (většinou dokoupitelného) příslušenství. Ověřme si

také hlučnost ventilátoru, abychom měli možnost ponechat přístroj zapnutý přes noc. Budeme-li používat přístroj k sušení masa, měla by být sušička vybavena filtrem, který zabrání znečistění mikroorganismy. V tomto případě bude i vhodný uzavřený okruh, protože ne každému bude vůně sušeného masa příjemná. Vyšší modely mohou v rámci sušicího programu rovněž měnit teplotu během průběhu procesu, například na počátku ji ponechají vyšší, aby ji později snížily a dosušovaly surovinu šetrně. Během vyšší teploty se totiž rychleji vysušuje povrch, při nižší se pak vlhkost lépe dostane na povrch. LEVNÝ A KVALITNÍ JOGURT Jogurt patří k základům zdravého jídelníčku, musí být ovšem kvalitní. Bohužel nabídka v obchodech mnohdy této podmínce neodpovídá, a tak nebude od věci, když se do jeho výroby s pomocí sušičky, která má i funkci jogurtovače, pustíme sami. Možnost připravit si vlastní jogurt ocení ti, kteří se snažit žít zdravě, a také početnější rodiny s malými i velkými dětmi. Více než na výběru přístroje, který to zvládne, bude záležet na kvalitě surovin. Příprava sama je po technické stránce jednoduchá a spočívá v zahřátí a udržení teploty po určitou dobu. Víc bude stejně jako u sušičky záležet na hlučnosti chodu. Jogurtovače v sušičce dovedou na jednu dávku připravit zhruba od jednoho litru až výjimečně do dvou litrů domácího jogurtu, bude tedy záležet na tom, kolik ho doma sníte. Při koupi sušičky bychom se měli zajímat o to, zda v příslušenství je i příslušný držák a skleničky. Na kvalitě surovin, tedy mléka či smetany a jogurtové kultury, bychom pak už šetřit neměli. YDEN CI IR D5 Sušička potravin Yden CI IR D5 představuje nový inovativní prvek dvou různých postupů sušení, které bychom si mohli pojmenovat jako „na slunci“ a „ve stínu“. Ten první využívá infra červeného záření IR-A a působí na suroviny stejně jako sluneční paprsky. Záření je suší nejen na povrchu, ale i zevnitř. Pomáhá také uchovat v potravinách vitamin D stejně jako další výživné látky a minerály. U potravin, jako jsou například broskve, maso nebo ryby působí infra červené záření preventivně proti rozkladu. „Sluncem“ sušená rajčata či například sušené maso tím získají tu správnou chutnou konzistenci a vůni. Sušení „ve stínu“, tedy cirkulací vzduchu, je správnou volbou třeba pro raw recepty, jako jsou například zeleninové chipsy, ovocné placky atd. Oba programy lze nastavit manuálně či se spolehnout na automatiku. Jako jediná na trhu je Yden CI IR D5 vybavena čidlem, monitorujícím zbytkovou vlhkost potravin, čímž se sušení přizpůsobí časem a teplotou pro optimální výsledek. Uzavřené proudění vzduchu s filtrem, zajišťujícím hygienické sušení čistým vzduchem, pět nerezových sušicích táců. Cena 14 990 Kč. VÝHODNÝ SYSTÉM ZÁSUVEK U sofi stikovaných sušiček se o rovnoměrné vysoušení stará zadní ventilátor, který vytváří horizontální proudění vzduchu a díky tomu není nutné přeskládávat horní plata dolů a naopak jako u jiných sušiček. Zásuvková konstrukce usnadní i kontrolu obsahu třeba toho nejspodnějšího tácu; prostě jej vytáhneme. Přes průhledná dvířka lze průběžně sledovat proces sušení bez nutnosti sušičku vypínat a rozebírat. S touto konstrukcí disponují sušičky také větší sušicí plochou, ovšem při sušení menšího množství surovin si můžeme nastavit sušení pouze na jedné polovině sušičky; výhodný je i tichý noční režim. VYROBTE SI POT-POURRI Základem jsou vonné byliny jako růže, levandule, mateřídouška, ale i meduňka či bazalka nebo bobkový list, přidat lze třeba sušené plátky citrusů. Další se přidávají kvůli barevnosti – čekanka, chrpa, měsíček, slaměnky. Doplnit můžeme už sušeným kořením (vanilka, skořice, badyán, jalovec, hřebíček). Směs se zvýrazňuje éterickými oleji nebo zasypává fixačním práškem, jímž je mletý sušený oddenek kosatce florentského. Ten je součástí parfémů i arabské směsi koření, kterou seženeme pod názvem rass el hanout. Po sušení musíme sušičku a sušicí pláty dobře otřít a odvětrat, popřípadě v ní usušit několik plátků citronů. Foto popis| SUŠIČKA Foto popis| L´Equip Filter Pro Sušička je vybavena přetlakovým systémem Filterpro, který zajistí rovnoměrnou distribuci vzduchu v celé sestavě táců. Digitální displej umožnuje přesné nastavení

teploty a doby sušení. Cena 6399 Kč Foto popis| G21 Paradiso BIG Obdélníkový tvar minimalizuje nároky na prostor pro umístění. V základní sestavě je 6 plat, počet lze rozšířit o dalších pět. Jejich rozměr je 42 x 28,5 cm, nastavení teploty 40 °C až 70 °C. Cena 1590 Kč Foto popis| Ezidri Ultra FD1000 Je dodávána s pěti síty, ale pojme podle prodejce až třicet sít najednou. Disponuje pěti sušícími režimy. Součástí balení je i síťka s jemnými oky a fóliová miska k sušení pastovitých náplní na závitky. Cena 6650 kč Foto popis| Excalibur Clear Door Sušička umožňuje kolísání teploty – vyšší vysuší povrch produktu, aby při nižší vlhkost vystupila k povrchu. Cena 11 480 Kč Foto popis| Sedona Combo Časovač na 99 hodin, šetrný RAW mód nebo rychlý (FAST) s technologií sekvenčního nastavení teploty a času. Cena 14 990 Kč Foto popis| SUŠIČKA Foto popis| Yden CI 9013A Dobu a teplotu sušení je možné nastavit časovačem na digitálním displeji. Sušička obsahuje vzduchové filtry, které zabraňují prachu a nečistotám kazit jídlo, jež se právě suší. Cena 6990 Kč Foto popis| Sencor SFD 1309BK Sušička nabízí celkem devět sušicích mřížkovaných podnosů; síta i průhledné víko přístroje lze mýt v myčce. Tichý provoz (20 dB A), podsvětlený hlavní vypínač se světelnou indikací provozu. Cena 1190 Kč Foto popis| Concept SO-1070 Cubito Teplotu v sušičce lze nastavit od 35 °C do 70 °C. Hranatý tvar usnadní umístění na lince či ve skříňce. Počet plat 9 kusů (plocha síta 31,3 x 25,5 cm, pojistka proti přehřátí. Cena 1590 Kč

byznys.ihned.cz Konec předsudků: Poláci šlapou Čechům na paty, ve spotřebě už je dohnali. Jsou draví, říkají investoři 26.9.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Markéta Fišerová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dříve vysmívaná polská ekonomika roste stabilním tempem, které je pro Česko stále nedosažitelné. V čerpání eurodotací patří Polsko mezi premianty. V uplynulých letech se navíc Poláci naučili vyrábět artikly, ve kterých dosud neměli velkou tradici, píše týdeník Ekonom. Když manažer českého zastoupení Renaultu Milan Borský navštívil polského dealera, náhodou se zmínil o laxnosti českých dodavatelů nástaveb na podvozky užitkových aut. Polák, který měl shodou okolností právě na tyto přestavby firmičku, ihned vycítil příležitost. A tak zatímco dosavadní čeští dodavatelé měli pocit, že mají zakázky jisté, jejich polský rival svou dravostí a flexibilitou ovládl trh na severní Moravě a proniká dále do Čech. "Udělalo to na mě tenkrát ohromný dojem," říká Borský. "My jsme našim dealerům nakonec ani nemuseli nařizovat, aby s nimi navázali spolupráci; oni je svou nabídkou, profesionalitou a tím, že drží termíny, přiměli k tomu, že s nimi spolupracují úplně přirozeně. Ti Poláci jsou tak flexibilní, že českým firmám nedají šanci," popisuje. Penta letos utratila za nové lékárny v Polsku půl miliardy korun. Další miliony dá na modernizaci čtěte ZDE V posledních pěti letech, kdy se tuzemské ekonomice příliš nedařilo, se aspoň domácí odborná veřejnost začala zabývat otázkou, proč se na nás začalo silně dotahovat Slovensko, kdysi výrazně chudší část bývalého společného státu. Větší pozornost však doposud nebudí fakt, že nám na záda dýchají i poněkud přezíraní Poláci. V hrubém domácím produktu na hlavu podle parity kupní síly sice ještě za Českem zaostávají o 16

procentních bodů, český náskok ale od začátku transformace stáhli už zhruba o polovinu. Za posledních 10 let se Česko na průměr Evropské unie podle HDP na obyvatele dotáhlo jen o 5 procentních bodů, a sice na 84 procent. Ve srovnání s předkrizovým rokem 2007 dokonce neudělalo vůbec žádný pokrok. Oproti tomu čtyřikrát větší Polsko stáhlo za poslední desetiletí 20 procentních bodů a dostalo se na 68 procent průměru unie. Polsko se stane dalším členem Asijské banky pro investice do infrastruktury - čtěte ZDE Podle ukazatele "skutečné individuální spotřeby", která lépe odráží koupěschopnost obyvatel, nás však už Polsko loni dohonilo - obě země se podle údajů Eurostatu pohybovaly na třech čtvrtinách průměru EU. Růst polské ekonomiky se tak více než u nás promítá do zvyšování životní úrovně. Sami Poláci mluví o posledních letech jako o zlatém věku své historie. Tento vývoj kontrastuje s často rezervovaným postojem české populace vůči severnímu sousedovi. Češi jako by měli stále v paměti, jak Poláci na konci minulého režimu padli hospodářsky téměř na kolena, jak v polských obchodech nebylo dost zboží a Češi nelibě sledovali nájezdy Poláků s obavami, že vše vykoupí. "Češi na ně doteď koukali jako na zaostalé Poláky, kšeftmany, kteří mají jen zemědělství," potvrzuje tento stereotypní pohled Milan Borský, ale dodává, že to už dávno neplatí. "Přestože jsme vůči nim vždycky měli v technických věcech předsudky, oni už umí dělat i kvalitní věci," říká. Mistři evropských fondů Za polským růstem přitom nestojí jen doposud vše vysvětlující výrazně nižší ekonomická základna, ze které Poláci na sklonku 80. let vycházeli, či jejich veliký vnitřní trh, jenž je činí odolnějšími vůči negativnímu vývoji v zahraničí. Velkou roli v modernizaci polské infrastruktury, průmyslu i zemědělství totiž sehrály evropské fondy. Zatímco Česko je jednou z nejpomaleji čerpajících zemí, Poláci jsou mezi premianty. Ke konci roku 2013 měli Češi utraceno 80 procent prostředků určených pro období 2007 až 2013. Polsko však za stejnou dobu fondy využilo více než z 93 procent. To má za následek, že se v Česku v současnosti financují i ne vždy smysluplné projekty. Naopak plynulejší využívání evropských dotací v Polsku vede k vyšší efektivitě. "Polsko je ve využívání evropských fondů vzorný žák. Nesnaží se peníze za každou cenu utratit. Nešijí projekty na poslední chvíli horkou jehlou jako u nás, ale celkem smysluplně investují," říká Jan Jedlička z EU Office České spořitelny. Rekordně nízká cena a nerozhodní politici drtí neefektivní polské uhelné doly - čtěte ZDE Ještě před 10 lety měla země například pouze necelých 800 kilometrů dálnic. Dnes jich je i díky evropským penězům 3100 kilometrů a do roku 2023 plánuje Polsko podle tamní premiérky Ewy Kopaczové utratit 107 miliard zlotých (690 miliard korun) na další rozšíření dálniční sítě až o 3900 kilometrů. O něčem takovém si Češi mohou nechat jenom zdát - domácí síť autostrád se rozrůstá tempem pouze několika desítek kilometrů ročně. "Česká představa přitom dlouho byla a stále ještě je, že je Polsko zemí bez dálnic," říká Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky. Velkou roli v polském růstu hraje i "národní povaha" a odlišný podnikatelský "spirit". "O Češích se sice říká, že mají zlaté české ručičky, což se o Polácích neříká, ale ti zase mají většího podnikatelského ducha. Nebojí se podnikat, mají více živnostníků. Polák si musí sám vymyslet, čím se bude živit," říká obchodní zástupce polské firmy Supersnow Alois Martynek, který sám pochází z česko-polského pomezí. Poláci milují slevy. Kromě nich v byznyse ocení i reference ze západních trhů - čtěte ZDE Jeho slova potvrzují i data Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, podle níž v Polsku činí

podíl živnostníků na pracovní síle 22 procent, oproti 18 procentům v Česku. Průzkum Eurobarometru také ukázal, že pracovat sám na sebe preferuje polovina Poláků oproti necelé třetině Čechů. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Světlé stránky může mít i na první pohled nevýhodný odliv pracovní síly. Řada Poláků se totiž na rozdíl od Čechů nebojí jít za prací do zahraničí - v cizině jich žijí více než dva miliony oproti pouhým desítkám tisíc Čechů. Během prvních čtyř let od vstupu Polska do EU odešlo ze země zhruba šest procent populace. To pomohlo snížit domácí míru nezaměstnanosti z 20 procent v roce 2002 pod 10 procent v roce 2007. Velké množství krajanů v cizině se navíc Polsku může postupně vyplatit tím, jak se postupně vracejí i s cennými zahraničními zkušenostmi a znalostmi. Velká část polských "gastarbeiterů" se totiž snaží udržet si polský styl života a využívat spíše možnosti vyššího výdělku, než že by chtěla v cizině zapustit trvale kořeny. Potraviny pro Evropu V uplynulých letech se druzí největší sousedé Čechů naučili vyrábět (a samozřejmě i úspěšně prodávat) artikly, ve kterých dosud neměli velkou tradici. Více než polovina televizí v evropských domácnostech pochází z Polska, kde se vyrobí i každá pátá lednička, pračka nebo myčka. Podle Centra pro analýzu (CAB) se Polsko dokonce stalo největším vývozcem oken a dveří v Evropě. I když země stále vykazuje celkově mírný deficit zahraničního obchodu, od roku 2006 rostou polské exporty průměrným tempem o osm procent ročně. Polský export dnes odpovídá přibližně 46 procentům HDP, což je sice zhruba jen polovina úrovně menších a logicky otevřenějších ekonomik visegrádské čtyřky, ale už více než u podobně velkého Španělska a téměř stejně jako v případě Německa. Vzhledem ke své velikosti se tak Polsko v uplynulých letech stalo relativně silně exportně orientovaným státem. Drony jsou prvním krokem na cestě k bojišti budoucnosti, říká polský zbrojař - čtěte ZDE Poláci také vždy měli o něco vyšší inflaci než Češi. Jejich dohánění západní ekonomické úrovně se tak podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské v minulých letech odehrávalo spíše prostřednictvím vyššího růstu cen a mezd než přes sílící kurz. To jim pomohlo podporovat export. Zatímco Češi jsou třetím největším dovozcem polského zboží, pro Poláky je Česko až sedmým největším importérem do jejich země. Poláci jsou v pronikání na náš trh dravější - mezi lety 2005 a 2014 se české vývozy do Polska zdvojnásobily, ale Poláci dokázali za stejné období své vývozy opačným směrem ztrojnásobit. Od roku 2012 tak náš obchod s Poláky vykazuje záporné saldo, které se každým rokem prohlubuje loni už na 31 miliard korun. Vysokou dynamiku v dovozu z Polska zaujímají především potraviny, jichž se do Česka dováží čtyřikrát víc než před 14 lety a podíl Poláků na dovozech potravin do Česka vystoupal už zhruba na 16 procent. Masové kuličky s koninou nebo pivo, které pálí. Podobné kauzy ohrožují lidi i značku - čtěte ZDE "Navzdory ruskému embargu se stále zvětšuje šance, že Polsko letos prodá v zahraničí potraviny v rekordní hodnotě 25 miliard eur," řekl v červenci ministr zemědělství a rozvoje venkova Marek Sawicki. Přestože se na začátku 90. let předpokládalo, že rozdrobené polské zemědělství nemůže konkurovat českému - jemuž v důsledku kolektivizace stále dominují velké podniky -, opak je pravdou. Polsko i během ekonomické transformace podporovalo rodinné statky, které mají vazbu k půdě, a to i prostřednictvím daňových výhod. Osmdesát procent zemědělců má malé hospodářství s výměrou do

osmi hektarů. Přesto díky masivní modernizaci, levnější pracovní síle a silnějšímu napojení zemědělství na potravinářský průmysl dokážou Poláci čím dál více zaplavovat evropský i český trh svými potravinami. Tesco přesouvá do Česka provozní ústředí pro Polsko. Zjednodušuje vedení pro východní Evropu čtěte ZDE Tamní potravinářský průmysl se na celkových průmyslových tržbách podílí už skoro pětinou. Polsko je na rozdíl od Česka potravinově plně soběstačné a k tomu je i osmým největším vývozcem potravin v Evropě. "Jejich úspěch vychází z toho, že polské zemědělství je pořád založené na rodinných farmách - to je důvod, proč to vyhrávají," je přesvědčený Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromých zemědělců. Sám si pamatuje, jak se na počátku 90. let mluvilo o polském zemědělství s výsměchem. "A najednou tady chtějí po ministrovi, aby zasáhl proti nekalé polské konkurenci. Jaké nekalé konkurenci? Prostě jsou lepší, dokážou to udělat za nižší cenu," říká. V Česku se po roce 1989 prosadilo pokračování velkovýrobní podoby zemědělství založené na transformovaných družstvech, která často hospodaří na pronajaté půdě. Průměrný český zemědělský podnik podle Českého statistického úřadu v roce 2010 obdělával 152 hektarů, nejvíce mezi zeměmi EU, kde průměr činil 14 hektarů. Kvůli zpřetrhaným vazbám a překážkám v restitucích prakticky nedošlo k obnovení domácího selského stavu. "Po revoluci se tvrdilo, že český venkov s velkými lány je naše velká výhoda. Ale dnes se ukazuje, že to je naopak velká nevýhoda, a to jak z hlediska sociálního a environmentálního, tak koneckonců už i toho ekonomického," dodává Šebek.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64656450-kon...-je-dohnali-jsou-dravi-rikaji-investori

ct24.cz Potravinové lístky pro chudé dostane až desetina Rusů 25.9.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika reindlovan Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Život v Rusku je čím dál dražší. Stojí za tím nejen sankce Západu, ale i ruské embargo na některé zahraniční potraviny a také strmý pád rublu z konce minulého roku. Ruská vláda tak pracuje na přípravě potravinových lístků pro chudé, na které bude mít nárok zřejmě každý desátý Rus, informovala agentura Interfax s odvoláním na ministerské zdroje. Lístky navrhlo Medvěděvovu kabinetu v polovině září ministerstvo obchodu. Ruská vláda o jejich zavedení v minulosti už několikrát uvažovala, nikdy se ale zatím k podobnému kroku neodhodlala. Projekt by měl stát ruskou státní pokladnu každoročně 240 miliard rublů (necelých 90 miliard korun). V Rusku podle oficiálních statistik žije pod hranicí bídy šestnáct procent obyvatel země. Ruský vnitřní trh od loňska postihla nebývalá drahota, která vyhnala ceny některých potravin až o desítky procent. Krizi vyvolal nejen pád rublu, ale i prudký pokles cen ropy a zemního plynu, jejichž vývoz je klíčovou položkou v příjmech do ruské státní pokladny. Situaci dál vyostřily potravinové sankce. Náměstek ruského ministra obchodu Viktor Jevtuchov prohlásil, že vláda nyní analyzuje zahraniční praxi. Potřební občané si budou moci na lístky koupit jen určité druhy zboží, ve druhé etapě prý bude následovat zřizování jídelen pro chudé. Na potravinové lístky bude možné koupit jen ruské, nikoli

zahraniční potraviny, upřesnil Jevtuchov.Slovensko zkoušelo mouky a těstoviny zdarma S vysokým růstem cen potravin se před několika lety potýkalo také Slovensko. V lednu 2011 Slováci zaplatili za jídlo v meziročním srovnání o 5,8 procent více, což podle vlády způsobil hlavně vývoj na světových trzích. Kabinet premiérky Ivety Radičové se tak rozhodl, že sociálně slabým rozdá stát mouku a těstoviny.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...stky-pro-chude-dostane-az-desetina-rusu

dama.cz Netradiční festival prapodivných chutí JAKOŽE, COŽE?! 29.9.2015

dama.cz str. 0 Zábava redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět JAKOŽE, COŽE?! Říkali jste si loni, když jste ochutnávali lososa zalitého bílou čokoládou. Nejbizarnější food festival se koná i letos! Netradiční festival prapodivných chutí JAKOŽE, COŽE?! se po své loňské úspěšné premiéře vrací. Tentokrát se odehraje 3. - 4. října 2015 na náměstí Republiky. Je opět určen všem milovníkům kulinářských inspirací, trendů, zábavy a výzev. No není snad výzva spolknout hýbajícího se křupavého červíka podávaného na sušence nebo nugetky z candáta se švestkovým chutney se skořicí? Svá odvážná degustační menu budou opět servírovat mistři svého oboru. Dojde na ulítlé polévky ze Soup in the city, experimentální burgery z Bejzmentu i netradiční sladké kreace z Dortíkovo stánku. **Chuťové výstřelky z celého světa na jednom místě** S food festivaly se v poslední době roztrhl pytel. Festival JAKOŽE, COŽE?! má oproti ostatním tu výhodu, že není svazován konvencemi, takže si na své přijdou jak dámy u barevných stánků vábících na sladkosti, tak pánové u propečeného exotického masíčka. Náležitě to můžete rozjet s burgerem s chilli čokoládovou omáčkou, ten pak zalít třeba dýňovým krémem s mangem a mátovým olejem. Zní to lákavě i šíleně zároveň? O to na festivalu JAKOŽE, COŽE?! běží. **Konečně dostupné delikatesy** Sendvič z domácího chleba zapečený se sýrem brie, tmavou čokoládou a višněmi, plachetník se švestkovým chutney a chilli nebo mrkvový salát s pistáciemi, rozinkami a marockým dresinkem, v centru Prahy ? to bude zátěž pro peněženku, říkáte si. Kdepak, cena ochutnávek se bude pohybovat do přátelských 100 korun a vstupné na festival je zdarma. Počasím se také trápit nemusíte. Osvěžení bude připraveno a horká čokoláda Milka zase zahřeje a potěší malé i velké. Festival potrvá oba dny od 12:00 do 18:00. Rozhodně ale nemusíte šest hodin jen koštovat. Připravené pro vás budou kromě 13 stánků vystavujících restaurací i workshopy ?čarování s jídlem?. **V kuchyni není nic zakázáno** Respektovaní speakeři a zkušení kuchaři vás naučí nebát se kombinovat zdánlivě nespojitelné suroviny. Potkáte zajímavé celebrity a příjemný hudební podkres zajistí Radio City. Letos budete nově moci i hlasovat o nejlepší pokrm a vystavovatele. Své experimenty vám předvedou: Bejzment, Soup in the city, Rybárna Praha, Druhej břeh, Dortíkovo,

Afro Coffee a další. Festival JAKOŽE, COŽE?! pro vás opět pořádá čokoláda Milka. Netradiční kombinace jemné čokolády a křupavé sušenky Milka LU a Milka TUC inspirovaly pořadatele festivalu k prozkoumání dalších nevídaných kombinací. Čokolády Milka LU a Milka TUC budete moci na festivalu zdarma ochutnat v jak jinak než velmi netradiční podobě. {{gallery?id=3061}} Více o akci naleznete na http://www.jakozecoze.cz. ***Recept pro odvážné experimentátory:** BEJZMENT PBP burger s chilli čokoládovou omáčkou 4 porce 600g hovězí maso mleté 50g polníček 4 kolečka cibule 4 plátky rajčete 4 plátky sýru čedar 4 lžíce majonézy 200ml chilli čokoládové omáčky 4 hamburgerové bulky sůl pepř 1. Mleté hovězí maso rozdělíme na 4 stejně velké díly a v dlaních jemně zpracujeme do cca 2 cm vysokého burgeru. 2. Zeleninu omyjeme a nakrájíme na cca 0,3 cm silné plátky, přikryjeme folií a necháme stranou. Mezitím si rozpálíme gril. Okořeněné maso, položíme na rozpálený gril a z každé strany pečeme zhruba 4 min. 3. Na grilované burgery dáme sýr čedar a necháme ho pěkně zapéct na burgerové maso. Zatímco se nám zapéká sýr, opečeme rozpůlené hamburgerové bulky, aby byly lehce křupavé a hlavně teplé. 4. Bulky z obou stran pomažeme majonézou. Na spodní část bulky dáme maso se sýrem, přelijeme chilli čokoládovou omáčkou (1 rozpuštěná tmavá čokoláda ve vodní lázni a špetka chilli). Poté přidáme plátek rajčete, cibulky, polníčku a přiklopíme vrchní částí namazané bulky. **NÁŠ TIP**: Burgery můžeme udělat ze 100 % hovězího mletého předního masa v poměru 80 % masa a 20 % tuku, aby byl burger krásně šťavnatý. Pro milovníky ostřejších pokrmů doporučujeme přidat grilovanou chilli papričku jak do bezmasé, tak i masové verze. URL| http://www.dama.cz/zabava/netradicni-f...al-prapodivnych-chuti-jakoze-coze-26515

ekolist.cz Pěstování vlastních potravin: V ČR zavedená praxe, na západě pracně objevovaná novinka 28.9.2015

ekolist.cz str. 0 Zpravodajství Zdeňka Vítková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zatímco západní země v současnosti znovu objevují kouzlo samozásobitelství, postsocialistické země pokračují jen v tom, co tu vždycky bylo. A Česká republika by mohla by být západu za učitele: nějaké formě vlastního pěstování potravin se u nás věnuje téměř polovina populace. Činí tak především z touhy po čerstvých a zdravých potravinách. Paradoxní pak podle vědců je, že i přesto se západ dívá na východ přes prsty a „jeho“ zahradničení považuje stále za důsledek špatného

zásobování a strádání obyvatel, nikoliv jako snahu o zdravý životní styl nebo starost o životní prostředí. Výzkumy v Česku nebo Polsku přitom hovoří jinak. Neekonomické důvody pro pěstování, jako např. záliba, produkce kvalitních potravin nebo sdílení vypěstovaných plodin mezi blízkými, byly podle vědců i ve střední Evropě vždycky minimálně stejně důležité jako ty finanční. Pěstování vlastních potravin není reakcí na špatnou životní úroveň, říká Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AVČR na konferenci Život se supermarkety, život bez nich. „Ti, co o sobě říkají, že mají dobrou životní úroveň, pěstují dokonce častěji,“ říká. Na rozdíl od jiných ekologických aktivit navíc není pěstování o omezování se, ale naopak spíše o hojnosti. Podle odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) rostlo v roce 2013 na českých zahradách a sadech pět a půl milionu jabloní, téměř jeden a půl milionů švestek a jen o trochu méně třešní a višní. Podobně oblíbené je i pěstování angreštu. Suverénně nejčastější ovocnou dřevinou v českých zahradách je ale rybíz. Keřů poskytujících červené, černé nebo bílé drobné kulaté plody se na nich předloni podle údajů ČSÚ pěstovalo 4.6 milionu. Ostatně v průzkumu CVVM v roce 2005 vyplynulo, že bez mála tři čtvrtiny rybízu, které domácnosti ročně snědí, pochází z vlastní produkce, připomněl Tomáš Kostelecký. -----------------------------------------------var sklikData = { elm: "sklikReklama_35509", zoneId: 35509, w: 600, h: 190 }; -----------------------------------------------Podobně soběstační jsou lidé v produkci jahod. Sami si podle zmiňovaného průzkumu vypěstují také více než polovinu spotřebovaných jablek, třešní, rajčat, okurek i mrkve. I když se počet ovocných stromů a keřů v soukromých zahradách za poslední desetiletí snížil, vlastní produkce domácích plodin stále řádově převyšuje českou produkci ovoce a zeleniny z ekologického zemědělství. Zahradničení se podle Kosteleckého dědí z generaci na generaci. Mladé lidi moc netáhne, ale lidé se do pěstování vlastních potravin začínají pouštět později, například po založení rodiny. Někdy lidé produkční plochy zmenšují nebo se vzdávají pěstování náročnějších plodin, záhony a sady ale na dobro neopouštějí. Zahrádkářů tedy neubývá a i věkové složení zůstává stejné, vysvětluje Kostelecký. {_:FotkaR:2448871:Jako důvod, proč zahradničí, uvádějí lidé nejčastěji čerstvost vlastnoručně vypěstovaných potravin nebo skutečnost, že je pěstování jejich koníček a potěšení} Celkem pečuje o vlastní zahradu v ČR podle zjištění CVVM i v 21. století asi 43 % populace. Zahradničení se přitom věnují všechny vrstvy obyvatel, lidé více i méně vzdělaní, více i méně bohatí. Nejvíce však lidé ze střední vrstvy, kteří mají vlastní pozemek a zároveň dostatek času. Vlastní potraviny pěstují i lidé podnikající nebo lidé z měst, i v hlavním městě je to každý pátý obyvatel. Necertifikované biopotraviny Jako důvod, proč zahradničí, uvádějí lidé nejčastěji čerstvost vlastnoručně vypěstovaných potravin nebo skutečnost, že je pěstování jejich koníček a potěšení. Finanční úspora je pro zahrádkářů méně důležitá. Naopak u nich stoupá touha po zdravých plodinách vypěstovaných bez chemie. Podle výzkumu z roku 2010 používá více než polovina domácích pěstitelů pouze přírodní hnojiva a téměř polovina nepoužívá umělé pesticidy ani proti škůdcům. „Jsou to vlastně necertifikované biopotraviny,“ podotýká Tomáš Kostelecký. „Eko“ je i samotná doprava na soukromé zahrady. Dvě třetiny zahrad je přímo u domů, ti, co mají

zahradu dále, například v zahrádkářské kolonii, na ní často chodí pěšky, jezdí na kole nebo veřejnou dopravou. Auto používá pro přesun na zahradu jen 15 % zahrádkářů. Domácí pěstování se navíc obejde bez obalů a bioodpad se často zpracovává v kompostu.

URL| http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr...axe-na-zapade-pracne-objevovana-novinka

Ekonom Proč Poláci šlapou Čechům na paty 24.9.2015

Ekonom str. 22 Téma - Polská ekonomika Markéta Fišerová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dříve vysmívaná polská ekonomika roste stabilním tempem, které je pro Česko stále nedosažitelné. Když manažer českého zastoupení Renaultu Milan Borský navštívil polského dealera, náhodou se zmínil o laxnosti českých dodavatelů nástaveb na podvozky užitkových aut. Polák, který měl shodou okolností právě na tyto přestavby firmičku, ihned vycítil příležitost. A tak zatímco dosavadní čeští dodavatelé měli pocit, že mají zakázky jisté, jejich polský rival svou dravostí a flexibilitou ovládl trh na severní Moravě a proniká dále do Čech. „Udělalo to na mě tenkrát ohromný dojem,“ říká Borský. „My jsme našim dealerům nakonec ani nemuseli nařizovat, aby s nimi navázali spolupráci; oni je svou nabídkou, profesionalitou a tím, že drží termíny, přiměli k tomu, že s nimi spolupracují úplně přirozeně. Ti Poláci jsou tak flexibilní, že českým firmám nedají šanci,“ popisuje. V posledních pěti letech, kdy se tuzemské ekonomice příliš nedařilo, se aspoň domácí odborná veřejnost začala zabývat otázkou, proč se na nás začalo silně dotahovat Slovensko, kdysi výrazně chudší část bývalého společného státu. Větší pozornost však doposud nebudí fakt, že nám na záda dýchají i poněkud přezíraní Poláci. V hrubém domácím produktu na hlavu podle parity kupní síly sice ještě za Českem zaostávají o 16 procentních bodů, český náskok ale od začátku transformace stáhli už zhruba o polovinu. Za posledních 10 let se Česko na průměr Evropské unie podle HDP na obyvatele dotáhlo jen o 5 procentních bodů, a sice na 84 procent. Ve srovnání s předkrizovým rokem 2007 dokonce neudělalo vůbec žádný pokrok. Oproti tomu čtyřikrát větší Polsko stáhlo za poslední desetiletí 20 procentních bodů a dostalo se na 68 procent průměru unie. Podle ukazatele „skutečné individuální spotřeby“, která lépe odráží koupěschopnost obyvatel, nás však už Polsko loni dohonilo – obě země se podle údajů Eurostatu pohybovaly na třech čtvrtinách průměru EU. Růst polské ekonomiky se tak více než u nás promítá do zvyšování životní úrovně. Sami Poláci mluví o posledních letech jako o zlatém věku své historie. Tento vývoj kontrastuje s často rezervovaným postojem české populace vůči severnímu sousedovi. Češi jako by měli stále v paměti, jak Poláci na konci minulého režimu padli hospodářsky téměř na kolena, jak v polských obchodech nebylo dost zboží a Češi nelibě sledovali nájezdy Poláků s obavami, že vše vykoupí. „Češi na ně doteď koukali jako na zaostalé Poláky, kšeftmany, kteří mají jen zemědělství,“ potvrzuje tento stereotypní pohled Milan Borský, ale dodává, že to už dávno neplatí. „Přestože jsme vůči nim vždycky měli v technických věcech předsudky, oni už umí dělat i kvalitní věci,“ říká. Mistři evropských fondů Za polským růstem přitom nestojí jen doposud vše vysvětlující výrazně nižší ekonomická základna, ze které Poláci na sklonku 80. let vycházeli, či jejich veliký vnitřní trh, jenž je činí odolnějšími vůči negativnímu vývoji v zahraničí. Velkou roli v modernizaci polské infrastruktury, průmyslu i zemědělství totiž sehrály evropské fondy. Zatímco Česko je jednou z nejpomaleji čerpajících zemí, Poláci jsou mezi premianty. Ke konci roku 2013 měli Češi utraceno 80 procent prostředků určených pro období 2007 až 2013. Polsko však za stejnou dobu fondy využilo více než z 93 procent. To má za následek, že se v Česku v současnosti financují i ne vždy smysluplné projekty. Naopak plynulejší využívání evropských dotací v Polsku vede k vyšší efektivitě.

„Polsko je ve využívání evropských fondů vzorný žák. Nesnaží se peníze za každou cenu utratit. Nešijí projekty na poslední chvíli horkou jehlou jako u nás, ale celkem smysluplně investují,“ říká Jan Jedlička z EU Office České spořitelny. Ještě před 10 lety měla země například pouze necelých 800 kilometrů dálnic. Dnes jich je i díky evropským penězům 3100 kilometrů a do roku 2023 plánuje Polsko podle tamní premiérky Ewy Kopaczové utratit 107 miliard zlotých (690 miliard korun) na další rozšíření dálniční sítě až o 3900 kilometrů. O něčem takovém si Češi mohou nechat jenom zdát – domácí síť autostrád se rozrůstá tempem pouze několika desítek kilometrů ročně. „Česká představa přitom dlouho byla a stále ještě je, že je Polsko zemí bez dálnic,“ říká Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky. Velkou roli v polském růstu hraje i „národní povaha“ a odlišný podnikatelský „spirit“. „O Češích se sice říká, že mají zlaté české ručičky, což se o Polácích neříká, ale ti zase mají většího podnikatelského ducha. Nebojí se podnikat, mají více živnostníků. Polák si musí sám vymyslet, čím se bude živit,“ říká obchodní zástupce polské firmy Supersnow Alois Martynek, který sám pochází z českopolského pomezí. Jeho slova potvrzují i data Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, podle níž v Polsku činí podíl živnostníků na pracovní síle 22 procent, oproti 18 procentům v Česku. Průzkum Eurobarometru také ukázal, že pracovat sám na sebe preferuje polovina Poláků oproti necelé třetině Čechů. Světlé stránky může mít i na první pohled nevýhodný odliv pracovní síly. Řada Poláků se totiž na rozdíl od Čechů nebojí jít za prací do zahraničí – v cizině jich žijí více než dva miliony oproti pouhým desítkám tisíc Čechů. Během prvních čtyř let od vstupu Polska do EU odešlo ze země zhruba šest procent populace. To pomohlo snížit domácí míru nezaměstnanosti z 20 procent v roce 2002 pod 10 procent v roce 2007. Velké množství krajanů v cizině se navíc Polsku může postupně vyplatit tím, jak se postupně vracejí i s cennými zahraničními zkušenostmi a znalostmi. Velká část polských „gastarbeiterů“ se totiž snaží udržet si polský styl života a využívat spíše možnosti vyššího výdělku, než že by chtěla v cizině zapustit trvale kořeny. Potraviny pro Evropu V uplynulých letech se druzí největší sousedé Čechů naučili vyrábět (a samozřejmě i úspěšně prodávat) artikly, ve kterých dosud neměli velkou tradici. Více než polovina televizí v evropských domácnostech pochází z Polska, kde se vyrobí i každá pátá lednička, pračka nebo myčka. Podle Centra pro analýzu (CAB) se Polsko dokonce stalo největším vývozcem oken a dveří v Evropě. I když země stále vykazuje celkově mírný deficit zahraničního obchodu, od roku 2006 rostou polské exporty průměrným tempem o osm procent ročně. Polský export dnes odpovídá přibližně 46 procentům HDP, což je sice zhruba jen polovina úrovně menších a logicky otevřenějších ekonomik visegrádské čtyřky, ale už více než u podobně velkého Španělska a téměř stejně jako v případě Německa. Vzhledem ke své velikosti se tak Polsko v uplynulých letech stalo relativně silně exportně orientovaným státem. Poláci také vždy měli o něco vyšší inflaci než Češi. Jejich dohánění západní ekonomické úrovně se tak podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské v minulých letech odehrávalo spíše prostřednictvím vyššího růstu cen a mezd než přes sílící kurz. To jim pomohlo podporovat export. Zatímco Češi jsou třetím největším dovozcem polského zboží, pro Poláky je Česko až sedmým největším importérem do jejich země. Poláci jsou v pronikání na náš trh dravější – mezi lety 2005 a 2014 se české vývozy do Polska zdvojnásobily, ale Poláci dokázali za stejné období své vývozy opačným směrem ztrojnásobit. Od roku 2012 tak náš obchod s Poláky vykazuje záporné saldo, které se každým rokem prohlubuje – loni už na 31 miliard korun. Vysokou dynamiku v dovozu z Polska zaujímají především potraviny, jichž se do Česka dováží čtyřikrát víc než před 14 lety a podíl Poláků na dovozech potravin do Česka vystoupal už zhruba na 16 procent. „Navzdory ruskému embargu se stále zvětšuje šance, že Polsko letos prodá v zahraničí potraviny v rekordní hodnotě 25 miliard eur,“ řekl v červenci ministr zemědělství a rozvoje venkova Marek Sawicki. Přestože se na začátku 90. let předpokládalo, že rozdrobené polské zemědělství nemůže konkurovat českému – jemuž v důsledku kolektivizace stále dominují velké podniky –, opak je pravdou. Polsko i během ekonomické transformace podporovalo rodinné statky, které mají vazbu k půdě, a to i prostřednictvím daňových výhod. Osmdesát procent zemědělců má malé hospodářství s výměrou do osmi hektarů. Přesto díky masivní modernizaci, levnější pracovní síle a silnějšímu napojení zemědělství na potravinářský průmysl dokážou Poláci čím dál více zaplavovat evropský i český trh svými potravinami. Tamní potravinářský průmysl se na celkových průmyslových tržbách

podílí už skoro pětinou. Polsko je na rozdíl od Česka potravinově plně soběstačné a k tomu je i osmým největším vývozcem potravin v Evropě. „Jejich úspěch vychází z toho, že polské zemědělství je pořád založené na rodinných farmách – to je důvod, proč to vyhrávají,“ je přesvědčený Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromých zemědělců. Sám si pamatuje, jak se na počátku 90. let mluvilo o polském zemědělství s výsměchem. „A najednou tady chtějí po ministrovi, aby zasáhl proti nekalé polské konkurenci. Jaké nekalé konkurenci? Prostě jsou lepší, dokážou to udělat za nižší cenu,“ říká. V Česku se po roce 1989 prosadilo pokračování velkovýrobní podoby zemědělství založené na transformovaných družstvech, která často hospodaří na pronajaté půdě. Průměrný český zemědělský podnik podle Českého statistického úřadu v roce 2010 obdělával 152 hektarů, nejvíce mezi zeměmi EU, kde průměr činil 14 hektarů. Kvůli zpřetrhaným vazbám a překážkám v restitucích prakticky nedošlo k obnovení domácího selského stavu. „Po revoluci se tvrdilo, že český venkov s velkými lány je naše velká výhoda. Ale dnes se ukazuje, že to je naopak velká nevýhoda, a to jak z hlediska sociálního a environmentálního, tak koneckonců už i toho ekonomického,“ dodává Šebek. Dobývání českého trhu Poláci se však vedle potravin na tuzemském trhu prosazují i s nábytkem, obuví, konfekcí, zařízením do domácnosti nebo hračkami, a to často pod západně znějícími názvy, v nichž by málokdo hledal polský původ. Například kojenecké potřeby polské rodinné firmy Canpol dobyly nejen okolní svět – prodávají se v 51 zemích –, ale už i české domácnosti. Pronikly do mnoha prodejen s dětským zbožím i do německé sítě drogerií DM a nabízejí vše od dudlíků až po chrastítka a lahvičky. Na českém trhu si našly pevné místo i oděvní značky, které zde v posledních letech výrazně expandovaly a při neexistenci domácí konkurence jsou schopny soupeřit se zavedenými globálními značkami jako H&M nebo C&A. Například řetězec Orsay se podle dat společnosti GfK Czech loni umístil na třetím místě v prodeji formálního dámského oblečení a během jednoho roku v něm nakoupilo alespoň jednou skoro 40 procent Čechů. Dalším zavedeným polským prodejcem oděvů je firma LPP, která působí ve více než 10 zemích včetně Německa nebo Ruska a se značkami jako Reserved nebo Mohito disponuje už téměř stovkou českých prodejen. Trojkou na trhu s obuví v České republice, kdysi obuvnické velmoci, se stala polská firma CCC, která svou tuzemskou prodejní síť rozšířila už na více než 60 obchodů. „Polské oděvní řetězce patří na českém trhu k velmi populárním značkám. Většina lidí ale ani nevnímá, že jde o polské řetězce,“ říká projektová manažerka GfK Czech Martina Drtinová. Ta přitom oceňuje obchodní strategii Poláků – správně zvolený produkt, „ucházející“ poměr kvality a ceny, vhodné načasování vstupu na tuzemský trh a širokou dostupnost díky masivní expanzi i do menších než okresních měst. Od kopie k vlastnímu vývoji Výrobní strategie polských firem je přitom velice jednoduchá a příliš se neliší od praktik čínských výrobců. Poláci se nezdráhají inspirovat tím, co je už zavedené a úspěšné, a přitom to vyrobit levněji. Příkladem jsou stavebnice Cobi, polská obdoba Lega, která je s proslulou dánskou stavebnicí kompatibilní, ale koupit se dá za poloviční cenu. „Spousta výrobků od obkladů, stavebních materiálů až po zařízení do bytu jsou všechno věci, které dnes vypadají, jako by byly z Itálie, a ony jsou přitom z Polska,“ říká Kryštof Kruliš z AMO. „Poláci vyrábí věci tak, že nemají průkopnický design, ale následují už osvědčený úspěšný design ze zahraničí, což ale svým způsobem funguje,“ dodává. Od kopie však často vede cesta k vlastnímu vývoji. Jako v případě polské firmy Supersnow, která jako jediná v regionu konkuruje etablovaným západním výrobcům zasněžovacích systémů, zatímco české firmy v obrovské konkurenci neuspěly. Supersnow vznikl na počátku 90. let na polské straně Tater v obci Białka Tatrzańska, když se jejímu majiteli Józefu Dziubasikovi už nechtělo pást na rodinných pozemcích ovce. Postupně vybudoval lyžařské středisko a začal zastupovat výrobce sněžných děl Lenko. Kolem roku 2005 vyrobili první prototyp sněžného děla, který přiznával inspiraci právě Lenkem. Firma ale nabrala vlastní konstruktéry, využila evropské dotace na inovace a od roku 2007 začala vyvíjet vše, co s produkcí umělého sněhu souvisí. Loni společnost vybudovala novou továrnu, v níž zaměstnává více než 130 lidí a jejíž obrat se pohybuje v přepočtu v řádu stovek milionů korun. Supersnow vyváží vedle zemí střední a východní Evropy i do Jižní Koreje, Jižní Ameriky nebo Norska. Prosadit se na českém trhu přesto nebylo snadné. „Český trh není lehký s ohledem na to, že to jsou polské výrobky. Ty si totiž nikdo nekoupí jenom kvůli tomu, že jsou oproti konkurenci o 20 procent levnější,“ říká Alois Martynek,

který Supersnow v Česku zastupuje. „U koho jsme ale tu nedůvěru prolomili, tam je to už v pohodě. Všichni, koho jsem do Białky dovezl, odjeli se spadlou bradou,“ tvrdí. Naděje ve vzdělání Navzdory svižnému růstu v technologicky náročných oborech, jako je farmaceutický průmysl, přesné strojírenství nebo výroba medicínských a optických zařízení, Polsko stále ještě zaostává. Podle letošní studie společnosti McKinsey tvoří tato výroba pouhá dvě procenta HDP, oproti čtyřem v Česku. Dobíhat svět v moderních technologiích však ulehčuje Polákům úspěšná školská reforma zahájená na konci 90. let, která podle OECD vyšvihla zemi mezi státy s nejlepším systémem vzdělávání. Mladí Poláci se výrazně zlepšili v mezinárodním srovnání PISA prováděném v roce 2012 prakticky ve všech oblastech: v přírodních vědách skončili mezi všemi členskými státy OECD na 9. místě, oproti 22. místu českých žáků. V matematice skončili 14., o 10 míst výše než Češi, a v pochopení čteného textu se umístili na 10. místě, zatímco jejich čeští souputníci skončili až 27. Polsko stále obsazuje přední příčky také mezi zeměmi nejatraktivnějšími pro příliv přímých zahraničních investic. Česká republika zde po úspěšném období z první dekády nového tisíciletí místo na výsluní opustila. V žebříčku 25 nejpřitažlivějších investičních destinací společnosti A. T. Kearney se Polsko ocitlo jako jediný zástupce střední a východní Evropy. Na prvním místě v regionu se země co do investiční atraktivity umístila i podle poradenské společnosti EY. Podle letošní studie společnosti McKinsey, nazvané Polsko 2025: Nový motor evropského růstu, má země před sebou dva scénáře vývoje. Pokud půjde stejnou cestou jako dosud, tedy spoléhání se na silnou domácí poptávku a na příliv evropských dotací a přímých zahraničních investic, poroste v příštích 10 letech průměrným ročním tempem pouze kolem 2,6 procenta. Narazí totiž na problém s úbytkem pracovní síly, zpomalením tempa růstu investic a se stagnující produktivitou. Podle alternativního scénáře by ale polská ekonomika mohla v příštích 10 letech expandovat ročním tempem přes čtyři procenta a dotáhnout se na ekonomickou úroveň Portugalska, Španělska a Itálie. K tomu jsou však podle McKinsey potřeba tvrdé reformy v sociální oblasti, rychlejší nárůst produktivity ve většině odvětví ekonomiky a další rozvoj technologicky náročných oborů. Nutná jsou i opatření, která by zvýšila zapojení lidí do trhu práce, například žen, které je v Polsku v evropském srovnání podprůměrné. Podle MMF je největším rizikem polského vývoje stárnoucí populace a vyčerpání potenciálu „doháněcího“ modelu. Polsko má také co zlepšovat na poli podnikatelského prostředí, podpory inovací a zefektivnění fungování veřejných financí. Podle odhadů MMF by si přesto mělo Polsko v příštích třech letech udržet růst kolem 3,5 procenta. V případě Česka, které se v druhém čtvrtletí tohoto roku po letech tápání vzepjalo k nejrychlejší expanzi za posledních téměř osm let ve výši 4,4 procenta, se čeká v příštích letech zpomalení dynamiky růstu k úrovni těsně nad dvě procenta. Dá se tak předpokládat, že pokud Česká republika nepřijde s konceptem nového zdroje ekonomického růstu, proces dohánění tuzemské ekonomické úrovně Polskem se v nejbližších letech nezvrátí. *** Polsko vs. Česko Zdroj: Eurostat Zatímco Česko je v čerpání evropských fondů jednou z nejpomalejších zemí, Poláci jsou mezi premianty. Výrobní strategie polských firem se příliš neliší od praktik čínských výrobců. Graf Reálný růst HDP oproti předchozímu roku v % Zdroj: Eurostat Struktura HDP Česko průmysl 37,5 % zemědělství 2,5 % služby 60 %

Polsko průmysl 33,5 % zemědělství 3,5 % služby 63 % Zdroj: ČSÚ, CzechTourism Graf Export potravin, nápojů a tabákových výrobků v mld. eur Zdroj: Eurostat Foto popis|

Obchod s Ruskem drhne, nejen kvůli sankcím Ekonom str. 40 Český exportér Václav Lavička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.9.2015

zpět Samotné sankce zásadní hrozbu pro český vývoz nepředstavují, tvrdí Hospodářská komora. Podstatně větším nebezpečím je narušení vybudovaných vztahů. Obchodní výměna Česka a celé Evropské unie s Ruskem se letos prudce snížila. Hlavním důvodem ovšem nejsou hospodářské a finanční sankce – byť se projevují stále palčivěji –, ale vnitřní hospodářské potíže Ruska vyvolané cenovým propadem na komoditních trzích a oslabením rublu. Zjednodušeně řečeno, Rusové nemohou za zahraniční zboží utrácet tolik, kolik byli zvyklí, i když by stále kupovali rádi. Na západní sankce odpověděli embargem na dovoz četných potravin z vyspělých zemí, dále politikou nazvanou „importozameščenieje“, česky „náhrada dovozu“. Současně se snaží přeorientovat spolupráci především na Čínu. Ale nové obchodní přátele hledají také na Blízkém východě či v Jižní Americe. Třetinový propad vývozu Statistická čísla jsou neúprosná. Hodnota českého vývozu do Ruska za prvních sedm měsíců letošního roku meziročně klesla o 32,8 procenta na 45,3 miliardy korun. Jak uvádí ve svém materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu, negativní vliv vzájemných sankcí se začal viditelněji projevovat už v závěru loňského roku. Tehdy podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu klesl pod dlouhodobě dosahovaná minimálně tři procenta. Letos je to kolem dvou procent. Nejvíce je sankcemi postiženo strojírenství, hlavně firmy dodávající do Ruska zboží, které si je schopno samo vyrobit nebo už ho vyrábí. Ministerstvo průmyslu jako příklad uvádí brněnskou strojírenskou skupinu Alta, které loni klesly tržby o dvě miliardy na 10,2 miliardy korun. Firma po zdanění vydělala 178 milionů korun, zhruba o polovinu méně než předloni. Jak známo, Alta je výrazně proexportní strojírenská skupina, která se orientuje zejména na obchody v Rusku. Loni tam dokončila rozsáhlou modernizaci Ašinského metalurgického závodu. Kde všude jsou pořád šance? Odvětví a obory, které jsou v Rusku perspektivní pro české dodavatele, ale zůstávají. I přes výše zmíněné jsou to například potravinářský průmysl, energetika, dopravní infrastruktura nebo stále i strojírenství. Ale federální vláda, regiony i jednotlivá města omezují výdaje na nákup zahraničního zboží. „S ohledem na složitou ekonomickou situaci v Rusku je evidentní pokles investiční aktivity. Dobíhají pro stát nezbytné nebo prestižní dříve schválené projekty, na které již byly vyčleněny finance. Zároveň je markantní odklon od západních dodavatelů v oborech, kde to je možné, a zvýšená snaha o lokalizaci a přenášení výroby, včetně high-tech technologií do Ruské federace,“ poznamenává Jiří Mašata, ředitel regionálního centra agentury CzechTrade v Moskvě. „Nových kontraktů se po uvalení sankcí uzavřelo opravdu málo. Ani to nestojí za řeč. Přitom oni (Rusové, pozn. red.) i my víme, že by potřebovali hodně, hodně nakupovat, ale problém je, že nyní na

to nemají,“ podotýká František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS. Podle něj byla důležitá červencová cesta ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka s podnikateli za Ural – do Sverdlovské oblasti. „Dali jsme Rusům najevo, že o ně máme zájem, což ocenili. Oplatili nám to hojnou účastí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde se představilo kolem 70 jejich firem,“ doplňuje Masopust. Důležité podle něj je neztratit pracně vybudované kontakty. Tím spíše, že silná zahraniční konkurence si je na ruském trhu „pěstuje“ dál bez ohledu na sankce. Jeden příklad ze spotřebního sektoru: švédská Ikea oznámila, že výhledově svoji prodejní síť v Rusku zdvojnásobí. Samotné sankce, kvůli nimž byl zastaven či omezen vývoz konkrétních položek do Ruska, zásadní hrozbu pro český vývoz nepředstavují, uvádí ve svém stanovisku Hospodářská komora ČR. Podstatně horší hrozbou je narušení vztahů. „Jelikož politika a ekonomika spolu bytostně souvisí, následovala odvetná opatření z ruské strany. Popularita ruského prezidenta v jeho zemi pak bohužel vedla i k tomu, že ruští průmyslníci a obchodníci zásadně omezili i své obchodní vazby s partnery ze zemí Evropské unie. Došlo k naplnění našich obav, což ve výsledku znamená reálný pokles exportu do Ruska o třetinu. Vezmeme-li v potaz, že se do Ruska exportovalo se slušným profitem, je to ztráta velmi bolestná,“ říká viceprezident komory Minář. Jak dodává, nejvíce postiženy jsou tuzemské firmy, které se orientovaly právě na velký ruský trh. Výrazně jim klesly objednávky a mají problémy s úhradou pohledávek. „Nejhorší situace nastává v případech, kdy český dodavatel realizoval konkrétní specifickou dodávku nebo technologický celek a obchod měl smluvně postavený jen na zálohách, nikoliv na neodvolatelném akreditivu. Ruský zákazník v mnoha případech nemohl, ale někdy i nechtěl platit zbytek ceny, neboť skokově změněný kurz rublu dodávku zásadně zdražil,“ uvádí Minář. Kdy asi sankce padnou? Datum ukončení sankcí je zatím v nedohlednu. Ale je to čistě politická záležitost. Lze předpokládat, že účinek zrušení – což si podnikatelé nepochybně přejí – bude velmi pozvolný, stejně jako se pozvolna projevoval dopad zavedených sankcí. „Myslím, že oteplování a znovunavazování vztahů bude dlouhý proces. V některých případech třeba i nemožný. V mezičase nás nahradili jiní dodavatelé, kteří udělají všechno pro to, aby si nově nabyté pozice udrželi,“ říká viceprezident Minář. Podle něj může návrat ke stavu před uvalením sankcí trvat pět i deset let. Klíčovou roli v oživování obchodních vztahů s Ruskem by mohly sehrát i společné podniky. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako příklady jmenuje česko-ruský podnik MTE Kovosvit MAS v ruském Azově, Fortex UPEC se sídlem v Jekatěrinburgu nebo strojírenský podnik GRS Ural, jehož spoluvlastníkem je společnost TOS Varnsdorf. *** Vývoj v letošním roce (leden—červenec, mld. Kč) Meziroční změna Vývoz 45,3 -32,8 % Dovoz 63,7 -18,6% Zdroj: Český statistický úřad 45,3 mld. Kč Tolik činila hodnota českého vývozu do Ruska za prvních sedm měsíců letošního roku. Meziročně klesla o 32,8 procenta. Hospodářský profil Ruské federace Počet obyvatel: letos přesáhne 146 milionů HDP: 3,56 bilionu dolarů s ohledem na paritu kupní síly. Podle Mezinárodního měnového fondu šestý největší na světě. Inflace: Oslabující rubl způsobil, že letos vystřelila k 15 %. Soukromá spotřeba: Letos se očekává sedmiprocentní pokles. Veřejný dluh: Letos bude odpovídat zhruba 13 procentům HDP. Graf Meziroční změny HDP (údaje v %) Zdroj: Rosstat, MMF, BP (Statistical Review, 2015) Těžba ropy a zemního plynu Ropa (mil. tun) Zemní plyn (mld. m3)

2010 511,8 588,9 2011 518,8 607,0 2012 526,1 592,3 2013 531,0 604,7 2014 534,1 578,8 Průměrný roční kurz rublu vůči dolaru Zdroj: Citi Research Česko-ruský zahraniční obchod (údaje v mld. Kč) Vývoz z ČR Dovoz do ČR 2010 67,3 130,1 2011 92,6 143,0 2012 118,0 154,9 2013 116,2 152,1 2014 113,0 129,5 V mezičase nás nahradili jiní dodavatelé, kteří udělají všechno pro to, aby si nově nabyté pozice udrželi. Foto popis| I přes některé obtíže stále platí, že pro české vývozce jsou v Rusku atraktivní obory jako potravinářský průmysl, energetika, strojírenství nebo dopravní infrastruktura. Na snímku je stanice metra v Petrohradu. Foto autor| Foto: Shutterstock, Jan Rasch

G.cz Staročeský trdelník? Marketingový podvod! 6 českých jídel, která mylně považujeme za tradiční 26.9.2015

G.cz str. 0 Život, Jídlo

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Typická česká kuchyně je stejně tak typická jako německá, rakouská nebo maďarská. Střed Evropy jí víceméně stejně. 1. Staročeský trdelník flickr.com Staročeský trdelník z Českého Krumlova, původem z Transylvánie. Zdroj: flickr.com Dutou sladkou rouru by pod tímto názvem měli rovnou zakázat prodávat. Původně totiž pochází ze Sedmihradska (Transylvánie, dnes Rumunsko), kde se sladké pečivo ve tvaru obřích kremrolí peče místní německá komunita už několik stovek let. Odtud se díky Maďarům rozšířilo až na pomezí slovensko-moravských hranic - do Skalice. Slovensko má dokonce pro Skalický trdelník registrovanou ochrannou známku EU, tzv. PGI neboli chráněné zeměpisné označení. Za svůj národní symbol ho ale považují i Maďaři, kteří ho nazývají Kürtőskalács neboli komínový dort, Rakušané mu říkají Prügelkrapfen, což v překladu znamená kobliha na klacku, Němci pak Baumkuchen, obdobně se jmenuje i v Lucembursku (Baamkuch), kde je oblíbenou a tradiční pochoutkou na svatbách a slavnostech. Podobný zákusek pečený na otáčivém roštu mají i ve Švédsku. Jmenuje se Spettekaka neboli dort pečený na jehle a jeho původ mají Švédové rovněž ošetřený ochrannou známkou. Pojem staročeský trdelník je tedy podvod a jedná se jen a jen o marketingový tah.

2. Svíčková na smetaně menudomu.cz Jeden z nejstarších receptů, který se v 19. století objevil v celé Evropě. V německy mluvících zemích ji znají jako Rahmbraten nebo Rindenbraten mit Rahmsoße. Na venkově se hovězí z logických důvodů (bylo drahé) moc nejedlo, proto recept nevychází z původní české lidové kuchyně. Mohli si ji dovolit jen měšťané. Svou velkou roli při jejím boomu sehrálo také národní obrození. Tehdy se v českých zemích začala vařit dnes tak typická masa s omáčkami, jako je právě svíčková. Z měst se tato móda rychlo rozšířila i na venkov. Tamní česká kuchyně totiž najednou nebyla dost nóbl a pro "probuzený" národ se prý nehodila. A jak vlastně vznikl název svíčková? Jednou z variant je, že ve středověku bylo jednou z cechovních povinností řeznického mistra připravit jednou ročně večeři pro tovaryše. Ta se konala při svíčkách a tradičně se podávala hovězí pečeně z masa zpod hřbetu. Pečeně při svíčkách neboli svíčková pečeně... Prozaičtější vysvětlení je, že tvar svalu, ze kterého se svíčková připravuje, připomíná svíci. 3. Houskový knedlík mvmsolution.cz K výše uvedené svíčkové omáčce prostě patří. Stejně jako Semmelknödel k Rindenbraten mit Rahmsoße. Češi si usurpují jeho původ bez ohledu na to, že by bez něho těžko existovala i tradiční rakouská, bavorská a tyrolská kuchyně. Ve starověku a středověku se knedlík vyráběl z masa a máčených housek. Mouka se k nim začala přidávat až od 17. století. Na počátku 19. století nebyly knedlíky přílohou, ale hlavním jídlem. Knedlíky, byť nejspíše rýžové, jedli i Číňané. Dávno před Středoevropany. Vůbec první zmínka o houskovém knedlíku pochází ze 7. století. Byť český houskový knedlík rozhodně není jediným, jedinečným, ani prvním zaplácávadlem žaludku z mouky, vajec a housek, jistou specifičnost mu upřít nelze. Ta ovšem vznikla až variováním na téma knedlíků původních, které nemají původ ryze český. 4. Staročeský kuba receptyonline.cz Kroupy jako takové se konzumovaly ve velkém v celé Evropě. Jsou to zrna obilovin jako např. ovsa, pšenice nebo hlavně ječmene. Obdobu českého houbového Kuby najdeme na stole na Slovensku, v Polsku, Ukrajině i Rusku. 5. Guláš rajce.net Guláš, který také někteří mylně považují za echt český, k nám přišel z Maďarska oklikou přes Vídeň. "Původní maďarský guláš byl velmi podobný tomu dnešnímu českému. Pak se ale začal vařit v rakouských restauracích jako ,vídeňský guláš‘. Maďaři se naštvali a vytvořili si jako své typické národní jídlo nový uherský guláš s větším podílem vody. Posloužil jim jako součást národní identity. U nás sehrála podobnou roli vepřová se zelím (viz níže), která se ale v této funkci ustálila až na konci 19. století," vysvětluje PhDr. Magdaléna Beranová, DrSc., archeoložka, která se věnuje dějinám jídla v pravěku a středověku a napsala o tomto tématu už několik knih. Podle výzkumu maďarské etnoložky Eszter Kisbán (která o původu guláše napsala knihu) se starý uherský guláš od toho dnešního klasického maďarského značně lišil. Původně se totiž připravoval jen s malým množstvím husté omáčky, takže připomínal současný český ,guláš'. Nešlo ale o žádnou pochoutku pro gurmány, ale klasické lidové jídlo. Guláš v maďarštině znamená "chlapec od krav". Uherští honáci si ho vařili v kotlíku nad ohněm a jedli ho dřevěnou lžící. Pak ale došlo k zásadní proměně. Zhruba od poloviny 19. století totiž uherská šlechta začala trpět pocitem ohrožení národní identity. Zdálo se jí, že vládnoucí rakouští Habsburkové chtějí jejich zemi poněmčit. Proti tomu bylo třeba bojovat, ideálně vyzdvihováním všeho uherského. Vedle lidových krojů, tanců a písní se jim najednou hodil i guláš. Drahé restaurace ho začaly zařazovat na svá luxusní menu, jedl se stříbrnou lžící z porcelánu. Jenže zhruba ve stejné době Maďarům guláš "ukradli" paradoxně právě Rakušáci, kteří začali vařit

tzv. vídeňský guláš, v Uhrách to způsobilo pobouření, které skončilo úpravou původního receptu "v národním zájmu". Od té doby maďarský guláš připomíná spíše polévku. Původní hustá omáčka je dnes známá jako perkelt. "Vůbec nejstarší recept zvaný Goulashfleish pochází z roku 1805 z německé kuchařky, která vyšla v Karlových Varech. Tohle jídlo ale bylo ještě bez papriky a připomínalo spíš dnešní Stroganoff. Může to souviset s tím, že do západočeských lázní pravidelně jezdily uherské aristokratické rodiny. Nejstarší doložený výskyt guláše už s paprikou je z roku 1819. Píše se o něm v pražské německé kuchařce, která souběžně vycházela i česky. Jde tedy o nejstarší doložený výskyt guláše nejen v Česku, ale i v celé německy mluvící oblasti," dodává historik jídla PhDr. Martin France, Ph. D. 6. Vepřo-knedlo-zelo opicirevue.cz "Za prvé to není typicky české jídlo (nárokovat si ho mohou i Bavoři). A za druhé to není staré jídlo. Podle inzerátu v dobovém tisku začal vepřovou se zelím nabízet jako novinku v roce 1862 jeden hostinský z pražských Příkopů. Sice tvrdil, že jde o staročeské jídlo, ale s naší lidovou kuchyní to nemělo vůbec nic společného. Magdalena Dobromila Rettigová totiž vepřo-knedlo-zelo ještě vůbec neznala. Šlo zkrátka o uměle vytvořený symbol české národní kuchyně," uvádí na pravou míru archeoložka Magdaléna Beranová. Je faktem, že prakticky totožné jídlo naleznete na mnoha jídelních lístcích a stolech Rakušanů i Němců. Prostě rakousko-uherská klasika. Jedinými opravdu typicky českými pokrmy tak zůstávají kynuté ovocné knedlíky, povidla a hospodský blaf v podobě smaženého sýra. Jeho rozmach souvisí s fenoménem polotovarů, který se objevil po roce 1948. Reagoval na snahu zvýšit zaměstnanost žen, což nešlo bez zjednodušení jejich domácích povinností. Polotovary pak postupně přebíraly restaurace, pro které to byl nejjednodušší způsob vaření. Smažák tak měl za komančů zelenou a semafor se zasekl. Z omáček je původní tak možná rajská, koprovka, ale hlavně UHO. V čem ještě Česká republika vyniká, je pěstování máku. Více než 4/5 produkce jsou vyváženy především do slovanských zemí, kde je mák tradiční pochoutkou. Západní sousedé mu příliš neholdují. Mají mimózní strach, že se na makových buchtách a koláčích stanou závislými. wikipedia.org Je s podivem, že zatímco v Polsku je na každém rohu pirožkárna, v Itálii pizzerie nebo trattorie, ve Francii brasserie a v Německu a Rakousku řízkárna, v Čechách na knedlíkárnu prostě nenarazíte. Přitom by se po nich cizinci určitě umlátili a za jediné opravdu staročeské jídlo by nám utrhali ruce. Třeba takový Jan Neruda vyjadřuje knedlíkům až erotický obdiv. Ve fejetonu Panenky z roku 1888 píše: „Vskutku myslím, že švestkový knedlík je co do svého rodu ženská. Že náleží k slabému, ale krásnému pohlaví. Ty jeho měkké, oblé formy! Ta pikantnost! Ta okolnost, že teprv pak je člověku zcela dobrý, když mu dá člověk trošičku cukru! Ten starostlivě, samolibě upravený zevnějšek! … Ta měkkost a hladkost, a přece zase přitom příjemná těsta odpíravost! Ta vábná líc! Ta lahoda! Ta vůně! Píšu a sbíhá se mi v ústech…“ Kdybyste chtěli vědět, co má společného hořčice s českým národním charakterem, čtěte ZDE.

URL| http://g.cz/starocesky-trdelnik-market...idel-ktera-mylne-povazujeme-za-tradicni

Hospodářské noviny ZELENÁ BUDOUCNOST 30.9.2015

Hospodářské noviny str. 10 Panorama Markéta Hronová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

RÁNO SE VZBUDÍTE, VYPIJETE KOKTEJL Z ŘAS, K TOMU ZAKOUSNETE CHLEBA S JEJICH PŘÍDAVKEM A ŘASOVOU POMAZÁNKOU. NA ANGÍNU SPOLKNETE ANTIBIOTIKUM Z ŘAS. A DO PRÁCE ODJEDETE AUTEM NA BIOPALIVO, OPĚT Z ŘAS . VYUŽITÍ MIKROORGANISMŮ JE PŘEKVAPUJÍCÍ. První biopalivo vyrobené z řas je na světě. Patentovala si ho americká firma Algenol Biofuels na Floridě. Je ekologické, s nízkým obsahem uhlíku. Distribuovat ho má firma Protec Fuel, Američané si ho do aut podle Algenolu budou moct natankovat koncem příštího roku. Firma slibuje příznivou cenu 1,30 dolaru za americký galon, což je méně než za klasický benzin. „Díky našim pokročilým technologiím můžeme zmírnit uhlíkovou stopu a klimatické změny,“ komentoval to Paul Woods, zakladatel Algenol Biofuels. Na vývoji paliva pracuje už devět let. Vyrábí se tak, že firma dá do průhledného vaku řasu a oxid uhličitý, vystaví je na slunce a to ze směsi díky fotosyntéze udělá palivo. Řasy takhle visí na polích, která připomínají ta solární. V Česku se o vývoj biopaliva z řas pokoušela firma Ecofuel. „Vzhledem k vývoji cen fosilních paliv a klimatickým podmínkám panujícím ve střední a severní Evropě se komerční produkce biopaliv z řas zatím nejeví v blízké době v tomto regionu reálná,“ vysvětluje ředitel firmy Ecofuel Petr Kaštánek. Řasy mají velký potenciál nejen v případě paliv. Už nyní se jejich vlastnosti využívají v potravinových doplňcích, vědci je zkoumají také jako možnou náhradu masa a bílkovin, jako lék. Řasy pomáhají při výzkumu fotosyntézy a rostlinné produkce, léčbě rakoviny i při ekologické likvidaci vzácných kovů z elektroniky. Od šedesátých let se jejich výzkumem úspěšně zabývá české vědecké centrum Algatech při Mikrobiologickém ústavu Akademie věd v Třeboni. Řasu chlorelu pro výzkum i prodej si sami pěstují kousek od rybníku Svět. Na speciálních plošinách, kde voda proudí celý den, dokud je světlo. Řasy, s kterými pracují, jsou vlastně takové kuličky o průměru kolem pěti mikrometrů, pouhým okem neviditelné. Vypadá to, jako by si ústav přeléval zelenou vodu sem a tam. Ve skutečnosti ale řasa při proudění v tenké vrstvě vody na slunci velmi rychle roste. „Vyprodukujeme tady zhruba tunu sušené řasy za sezonu,“ popisuje vedoucí laboratoře buněčných technologií centra Algatech Jiří Kopecký při chůzi kolem plošin, kde zelená voda proudí. „Aby řasa rostla co nejrychleji, musí být na skleněné ploše v co nejtenčí vrstvě. Pohltí tak veškeré světlo a dolů už nic nepropustí. Vidíte?“ ukazuje Kopecký. Řasy se pak od vody oddělují centrifugací, odstředivou silou se buňky zachytí na speciálním disku. Vznikne velmi jemný ostře zelený prášek. Ten se může přidat do pečiva, do sýra, do pomazánky nebo jen tak rozmíchat ve vodě a vypít. „Já si dávám řasový koktejl každý den před snídaní. Jsou i lidé, kteří tvrdí, že pokud si ho nedají, mají horší den,“ přiznává ředitel ústavu Ondřej Prášil. Asi dvacítka firem pak prášek od třeboňského ústavu vykupuje, slisuje ho do tablet a prodává v lékárně jako doplněk stravy. Tabletky s obsahem řasy jsou stále populárnější s tím, jak se lidé snaží o zdravý životní styl. Obsahují totiž celou řadu tělu prospěšných látek - vitaminy, ochranné látky, látky podporující růst a regeneraci buněk, ale pěstují se také jako zdroj omega-3 mastných kyselin. Záleží na konkrétním druhu. „My jsme začali řasu přidávat do našeho produktu Unilakt před dvaceti lety,“ vysvětluje ředitel firmy HM Harmonie Pavol Kosáč. Díky spolupráci s třeboňským ústavem firma dovedla potravinový doplněk do dnešní podoby a udržela ho v prodeji. Dnes patří mezi superfoods, potraviny, které obsahují důležité látky a živiny z přírodních zdrojů, které nejsou výsledkem chemického procesu. „Na začátku tady bylo pár výrobků, kosmetika, veterinární přípravek. Povědomí o pozitivních účincích zelené řasy je dnes na úplně jiné úrovni. A my nepochybujeme, že další pozitiva budou i nadále objevována,“ míní Kosáč. Spojit výzkum s podnikáním se podařilo Petru Kaštánkovi z Ecofuelu. Ten zkoumá nové využití řas a hned z nich vyrábí hotové produkty. V následujících měsících bude uvádět na trh posilující sirup pro děti s výtažkem z chlorely, kapsle s ochrannými účinky před UV zářením pro pokožku a oči a také produkty na bázi omega-3 mastných kyselin z mikrořas. „Certifikujeme také několik kosmetických přípravků s výtažky z řas. Jako první bude na trh uvedena maska proti stárnutí s chlorelou a vitaminem C,“ říká Kaštánek. Omega-3 mastné kyseliny získávané z mikrořas jsou pro firmu velkým tématem. Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou vyvinula biotechnologii produkce řasových olejů. Podala si už dva mezinárodní patenty. Zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou nyní ryby, které je přenášejí ve svém tuku. Získávají je ze stravy - zooplanktonu a ten zase z fytoplanktonu, mořských řas. „Ve svém výzkumu jsme šli za primárním zdrojem omega-3 mastných kyselin v ekosystému. U řasového oleje je výhoda jeho naprosté čistoty. Nemůže se znečistit například rtutí jako rybí tuk,“ vysvětluje Kaštánek. Z takto získaného řasového oleje plánuje vyrábět například gumové medvídky pro děti,

kapsle pro těhotné a kojící ženy a pro seniory. Místo masa řasové karbanátky Také v Třeboni pěstují řasy hlavně kvůli vitaminům a zdraví prospěšným látkám, které na sebe dokážou navázat. Využívají toho k produkci řas obohacených o různé prvky. „Například o selen, který jižní národy získávají z mořských ryb, v Česku je však nedostatkový. Na rozdíl od jiných chemických doplňků stravy je selen v řasách stoprocentně vstřebatelný,“ vysvětluje Jiří Kopecký, vedoucí laboratoře, která má produkci řasy na starost. „Dříve, v šedesátých letech, se s řasou počítalo hlavně jako se zdrojem bílkovin. Před zvýšením zemědělské produkce jich byl nedostatek. Řasy měly nahradit maso a mléčné výrobky,“ vypráví ředitel třeboňského ústavu Prášil. Poptávka po bílkovinách v řasách se nyní zase vrací. „Teď jsem viděl několik grantových výzev, kde je na prvním místě využití proteinové frakce chlorely do lidské výživy,“ říká Kopecký. Je tak klidně možné, že jednou budeme obědvat řasové karbanátky. Jak se řasa pěstuje, chtějí vidět i turisté. V areálu vědeckého centra tak probíhají exkurze, lidé si řasu kupují. Do centra Algatech je nalákají řasové procedury v místních lázních nebo podivná menu v restauracích. „Hotel Zlatá hvězda připravuje turistům chlebíčky s řasovou pomazánkou, uvažujeme o spolupráci s pekárnou. Z řasy v malých pivovarech vaříme také zelené pivo. Chuťově je nerozeznatelné od normálního, ale je obohacené o prospěšné látky, takže vlastně zdravé,“ vyjmenovává Kopecký, kde všude lze řasovou biomasu využít. Co se týče potravy, má velkou budoucnost také ve výzkumu. Odhaduje se, že v roce 2050 se bude muset zdvojnásobit zemědělská produkce. Vědci se proto snaží popíchnout rostliny, aby rostly rychleji či více plodily. V současné době mají nějaký strop a více už plodit nemůžou. Letos v březnu přišli třeboňští odborníci společně s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na to, jak rostliny dokážou přeměňovat přebytečnou sluneční energii na teplo. Pokoušejí se zlepšit proces fotosyntézy tak, aby rostlina energií, kterou vytváří, neplýtvala, ale investovala ji třeba právě do růstu. To by výzkumu spojenému se zvyšováním produkce rostlin mohlo pomoct. „Nejprve ale musíme dokonale objasnit, jak rostliny fungují. Všechno chce svůj čas, což si bohužel politici občas neuvědomují,“ říká Josef Komenda, vedoucí Laboratoře fotosyntézy. Recyklace mobilů a další elektroniky Zatímco jídla by mohl být v budoucnu nedostatek, přespříliš je zase elektronického odpadu. Hory použitých mobilů, televizí, herních konzolí a další elektroniky se v současné době svážejí do Číny. Ta z nich koupelí v kyselině chlorovodíkové získává prvky vzácných zemin, bez kterých by tato zařízení nemohla fungovat. Prvky vzácných zemin jsou ale pro obyvatele nebezpečné, dostávají se do půdy, do těl obyvatel Číny, kterým ohrožují zdraví. Evropa se snaží vymyslet, jak je z elektroniky dostat ekologičtěji. A jednou z cest by mohly být právě řasy. „V nízké koncentraci tyto prvky podporují růst všeho, včetně řas. Ty umí tyhle prvky z médií vyžrat. Tím pádem jsou v nich prvky zakonzervované a my s nimi můžeme pracovat dál,“ říká Kateřina Bišová, která vede Laboratoř buněčných cyklů řas. Další velkou nadějí je medicínské využití řas. Bude tomu sto let, co Alexander Fleming vynalezl penicilin. Za tu dobu jsou vůči němu některé bakterie odolné. „Víte, jak jsou na kamenech takové černé povlaky, co vypadají jako lišejníky?“ popisuje Prášil. V nich jsou sinice, které dokážou produkovat ochranné látky. Ty mají pro nás důležité vlastnosti, jsou to antibiotika jiného typu než chemická. „Testy prokázaly, že tato přírodní antibiotika zabírají i na odolné infekce, které jsou například v nemocnicích a současná antibiotika už na ně nezabírají,“ dává naději Prášil. Řasy by mohly pomoct i k nalezení léku na rakovinu. Jednou se určitě najde, věří jeho kolegyně Kateřina Bišová. Ale jestli to bude za dvacet, nebo padesát let, si netroufá odhadovat. „Před čtvrt stoletím se za pět let v rakovinovém výzkumu udělal pokrok o čtyřicet i více procent. Za posledních dvacet let jsme se posunuli o pět až deset procent. Došlo se k tomu, že musíme změnit způsob výzkumu,“ vysvětluje Bišová. Řasy se jako buňky dělí určitým mechanismem, který zatím vědci přesně neznají. Kdyby se jim podařilo odhalit, na základě čeho se buňka v určitém okamžiku rozdělí, mohlo by to pomoct zastavit nekontrolovatelné šíření rakovinových buněk. *** CO VŠECHNO ŘASY UMÍ? Biopalivo O využití řas jako paliva třetí generace se mluví už pár let. Výhodné jsou proto, že

nepotřebují zemědělskou půdu a nemusí se čekat na sklizeň, rostou celý rok. Zatím se jevilo pěstování řas finančně nevýhodné. Vědci odhadovali, že než se bude palivo z nich tankovat do aut, ještě to desítku let potrvá. Česká firma Ecofuel, která se vývojem biopaliva zabývala, to vzdala. V Americe už ale první biopalivo z řas patentovali. Potravina S řasami se počítalo jako se zdrojem bílkovin, v budoucnu se mohou potraviny obohacovat bílkovinami celkem běžně. Prášek z řasové biomasy se může přidávat téměř do všeho do pečiva, koktejlů, sýra, karbanátků i piva. Dnes se nejvíce využívají jako potravinový doplněk, protože umí vázat zdraví prospěšné látky, které s nimi člověk dobře vstřebá. Ve formě tablet tak může konzumovat například selen či hořčík. Antibiotikum Bude tomu sto let, co Alexander Fleming vynalezl penicilin. Po té době jsou k němu některé bakterie odolné a penicilinová antibiotika na ně nezabírají. Hlavně v nemocnicích. Řasy, které se běžně vyskytují jako černý povlak například na kamenech, produkují přírodní antibiotika úplně jiného typu než ta chemická. Probíhají testy, podle kterých tato antibiotika zabírají i na penicilinu odolné druhy bakterií. Lék na rakovinu Řasa je velmi jednoduchý organismus, který vědci rádi využívají pro výzkumy. Protože se chová stejně jako všechny buňky, slouží také k výzkumu rakoviny. Klíč je v dělení buněk. Rakovinu způsobuje nekontrolovatelné šíření škodlivých buněk. Kdyby se vědcům podařilo přijít na to, podle jakého klíče se buňky dělí, mohli by pak lépe zabránit těm škodlivým, rakovinotvorným, aby se v těle dále rozšiřovaly. Ekologická recyklace Veškerá elektronika je plná prvků vzácných zemin. Devadesát procent se jich těží v Číně, jejich recyklace dnes probíhá koupelí v kyselině chlorovodíkové. Evropské státy ji zatím nedělají, protože je pro člověka nebezpečná, provádí se hlavně v Číně a Japonsku. Řasy umí prvky vzácných zemin poznat a z elektroniky „vyžrat“. Vědci proto hledají cesty, jak řasy k opětovnému získání prvků použít. Třeboňský tým Zleva vedoucí centra Algatech Ondřej Prášil, v pozadí Mikrobiologický ústav s nově přistavěným centrem Algatech. Hned vedle Jiří Kopecký vykukuje zpoza skleněné plošiny, na které se pěstuje zelená řasa chlorela. Když se řasa vysuší, vznikne z ní ostře zelený prášek, takzvaná biomasa. Tu pak centrum prodává například firmám, které ji lisují do tablet a vyrábějí z ní potravinové doplňky. Centrum se ale zabývá především výzkumem. Studenti na fotografii pomáhají s výzkumem v Laboratoři anoxygenních fototrofů. Ta se prostřednictvím fotosyntetických bakterií snaží popsat, jak na Zemi vypadal život před dvěma miliardami let. Využívají tyto bakterie, protože žily na planetě ještě předtím, než tady byl kyslík. Foto popis| Pěstování zelené naděje Laborantka kontroluje, zda je na kultivačních plošinách, kde řasa roste, správná teplota a pH. Foto autor| Foto: HN - Jiří Koťátko Foto autor| Foto: HN - Jiří Koťátko O autorovi| Markéta Hronová, mailto:[email protected]

Hradecký deník Oslavili jsme, že máme sklizenou úrodu, na Krajských dožínkách 29.9.2015

Hradecký deník str. 54 Příloha - Zemědělství v kraji Ing. Vanda Rektorisová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pardubický kraj –Vneděli jsme s lidmi z Pardubic a okolí oslavili trochu netradičním způsobem to, že zemědělci mají plné stodoly. Proč netradičně? Zemědělci sami přijeli za lidmi do města. Historicky to bylo vždy opačně a jen na vesnici. Při oslavách lidé děkovali sedlákům.

Bez práce nejsou koláče Časy se ale mění. Lidé mají potraviny více než se zemědělstvím spojené se supermarkety. Řízky, víc než se stájí plnou růžových čuníků, mají spojené s tácky a foliemi. Na nich jsou už jen úhledně naskládané plátky masa. Na internetu kolují děsivá videa „zvířátek“ z jatek. Vytěsňujeme tyto procesy vědomě. Máme je za něco špatného, děsivého, masového až vražedného. Namletý a ochucený polotovar, hamburger, řízeček, to už je spojováno jen s požitkem. Jenže bez těch procesů by nebyl ani ten tácek s masem na pultech, ani křupavý rohlík. Nebyl by ani pecen chleba, který zvoní, když na něj poklepete. Je upečený z čerstvého kvásku jako dřív. Neobejde se nic bez traktorů na silnici, které zdržují provoz v době žní. Nejde to oddělit na něco hezkého a čistého. Přísloví, že bez práce nejsou koláče, platí doslova a do písmene i v zemědělství. Dobroty, jako je zmiňovaný kváskový chléb, ale i med, koláče, perníky, masné výrobky, zpracované ovoce a čerstvou zeleninu, bylo v neděli možné ochutnat a koupit na Pernštýnském náměstí. Návštěvníci měli možnost nejen vidět to nejlepší z produktů Pardubického kraje. Úplně poprvé se při této příležitosti oficiálně vyhlašovali nejlepší výrobci. K dispozici byly katalogy s jejich seznamem včetně výrobků, se kterými bodovali. Pokud někdo nestihl ochutnat, mohl se dozvědět,kama ke komu si pro dobroty může zajet. Trhy zpestřily i rukodělné výrobky, jako byla mýdla nebo oblečení a šperky. Módní trendy v zemědělské technice Malé i velké kluky a možná nejen je, fascinovala těžká technika. Mnohdy jsou traktory lépe vybaveny než naše osobní auta. Na druhou stranu také pracovníků v zemědělství ubylo a takováto „mašina“ je vlastně nahradila. Ten, kdo moderní stroj obsluhuje, musí mít velké technické a mnohdy i počítačové dovednosti. Kdo viděl příjezd nebo naopak odjezd techniky, byl fascinován například skládáním hydraulického žacího ústrojí u kukuřičného kombajnu. Módní trendy se nevyhýbají ani zemědělské technice a traktor v černé vypadal opravdu impozantně. Výkony traktorů jsou v řádech stovek koní. Kdo nostalgicky vzpomíná a má radši historii, měl se svézt v kočáru. Jeden takový odpoledne táhl Jack a kobyla Jolana. Návštěvníci se svezli na nádvoří zámku, které bylo převážně o tradicích. Nechyběl bohatý program pro rodiny s dětmi. Prezentovaly se odborné školy, a to až do pondělního odpoledne. Školy na tradice sice navazují, ale jsou ukázkou dnešní, moderní doby. Vždyť právě ony musí připravit mladé lidi, kteří budou chtít pracovat i v našem oboru zemědělství. Kolik mléka si žádá kostka másla? Na náměstí děti pobavili ušáci, kteří skáčou přes překážky jak do dálky, tak do výšky. Není to dost možná o tradičním chovu králíků, ale je hezké vidět, že děti neztrácejí kontakt se zvířaty. Umí se o ně starat a pracovat s nimi. Více o zemědělství pro děti nabídl Zemědělský svaz se svým stánkem „Zemědělství žije!“. Mohli jste vyzkoušet, jak obtížné je podojit krávu, a upřímně řečeno, povedlo se to málokomu. Dnes krávy dojí stroje nebo v některých stájích dokonce roboti. S dětmi si své znalosti mohli proklepnout i rodiče. Třeba jak vypadá semínko žita, lnu a jiných plodin. Jestli byste si nespletli semínko svazenky s kmínem, kdybyste nesměli přičichnout. A cože je ta svazenka? Teď na našich polích tak oblíbené zelené hnojení. Kvete krásně fialově a lidé nevědí, co je to za plodinu. Dozvěděli jste se, kolik litrů mléka je potřeba na kostku másla a jiné zajímavosti. Celý den jsme poslouchali muziku různých žánrů. Hudební produkci začali velmi šikovní žáci z chrudimské základní umělecké školy. Velmi mne potěšilo, když mi mistr zvukař řekl, že jsme vybrali dobře, protože jim to krásně ladí. Do tradic nás vrátila i cimbálovka Dolňáci. Klasici ocenili revival českého Zlatého slavíka Karla Gotta v podání Josefa Boudy. Dost možná přitáhl nejvíc posluchačů před pódium. Den zakončilo vystoupení oblíbené skupiny Buty. Zahrála své nejznámější pecky, ale i ty méně známé z dob začátku své kariéry. Myslím, že samotná kapela Buty musí být spokojená, protože mají posluchače i mezi nejmenšími, kteří předvedli někdy až obdivuhodné taneční kreace. Viděla jsem na vlastní oči i malého Spidermana a jiné pohádkové a filmové bytosti. U stánku České pojišťovny si děti mohly nechat namalovat na obličej, co je napadlo. Dík patří všem, kdo na akci přispěli Vím, že návštěvníky už tolik nezajímá zákulisí příprav takovéto akce, ale musím poděkovat úplně všem, kteří se na Krajských dožínkách podíleli. Ne vždy jsou někde jmenováni nebo vidět. Vězte ale, že za tím vším stojí obrovský počet lidí. Nevybíráme žádné vstupné i přesto, že je to akce finančně

velmi náročná. Další velké díky tedy patří všem, kdo na akci přispěli. Děláme to pro lidi, aby si uvědomili, že zemědělci jsou tu především pro ně. Pozvání přijali i významní hosté. Nebyl prostor na žádné dlouhé proslovy, ale jen na krátké přivítání. To, že přijeli ve svém volném čase, nás velmi těší. Vnímáme to jako poděkování a vyjádření úcty organizátorům i široké veřejnosti. Už druhý den jsme dostali potěšující odezvy a podněty, které nás motivují k dalším zlepšením a novinkám v roce příštím. Foto popis| O autorovi| Ing. Vanda Rektorisová, ředitelka Regionální agrární komory Pardubického kraje Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 54 ID| 3b5adb2f-0107-42b6-9e72-5079279f0cce

Farmáři získají od EU 313 milionů kvůli nízkým cenám mléka 29.9.2015

Hradecký deník str. 63 Příloha - Zemědělství v kraji (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha– Čeští farmáři získají přes 300 milionů korun z rozpočtu Evropské unie k zajištění likvidity a jako kompenzaci ztrát za nízké výkupní ceny mléka. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství s tím, že peníze půjdou také na podporu soukromého skladování sušeného odtučněného mléka, másla a sýra. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU ČSL) (na snímku) však není tento krok dostatečný, unie by podle měj měla zvýšit intervenční ceny mléka. V balíčku bylo celkem 500 milionů eur, z toho 420 milionů eur se přímo přerozdělí pro jednotlivé státy. V celé unii výkupní cena mléka klesá kvůli zrušení mléčných kvót a zavedení ruského embarga na dovoz potravin. V ČR se pohybuje pod výrobními náklady. V srpnu meziročně podle údajů ministerstva klesla skoro o čtvrtinu na 7,07 korun za litr, průměr v celé EU čini l8,14Kč za litr. „Česká republika by měla dostat mimořádně 11,2 milionu eur. Pokud je tento návrh Evropské komise prvním krokem,vítám ho,musí ale následovat další. Ztráty zemědělců v unii totiž dosahují řádu miliard eur,“ uvedl ministr Jurečka. Evropská komise vzhledem k vývoji na zemědělském trhu, především v mlékárenství, navrhla soubor podpůrných opatření pro farmáře. Jeho celková hodnota je právě uvedených asi 500 milionů eur (skoro 14 miliard Kč). Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen avizoval unijní podporu pro výrobce mléka, zatím ale nebylo jasné, jak se peníze mezi jednotlivé státy přerozdělí. Podle Jurečky by další podporou mohly být i vyšší zálohy na jednotné platby na plochu. Farmáři by k polovině října měli získat místo obvyklých 50 procent platby až 70 procent, jak také navrhuje komise. Výše této platby loni v ČR dosáhla 23 miliard korun. „Je to pomoc zemědělcům, kteří se kvůli mléčné krizi potýkají s nedostatkem hotovosti, což jim ztěžuje podnikání,“podotkl ministr. Agrární komora ČR podle své mluvčí Dany Večeřové klade důraz na to, aby se zohlednil vývoj ceny na jednotlivých unijních trzích. „Jestliže se u nás dlouhodobě cena mléka pohybuje v rámci EU na jedné z nejnižších hladin, pak bychom mohli říci, že jsme očekávali více,“ sdělila Večeřová. Komora souhlasí s navrhovanými kroky, ale i podle ní by měla být větší propagace suroviny i výrobků. Řešit by se podle ní mělo i postavení obchodních řetězců. „Pomoc na národní i unijní úrovni by měla být zároveň co nejrychlejší,aby nedošlo k další poškozováním konkrétních podniků a k jejich množícím se úvahám o ukončení chovů dojeného skotu,“dodala Večeřová. Jurečka společně s komorou by chtěl i větší podporu exportu mléka mimo Evropskou unii, či podpoření spotřeby mléka, například pomocí programů Mléko do škol.

Kvůli klesajícím cenám mléka požaduje po českém ministrovi aktivnější kroky i Agrární komora ČR. Dala ministrovi čas do konce září, aby více podpořil dotační programy či předložil na vládu změnu zákona, díky které by zemědělci mohli využívat tzv. „zelenou naftu“ i v oborech živočišné výroby. Foto popis| Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 63 ID| ba8966c8-6ecf-4af0-a0ac-180a65b1f540

Dožínky – aneb zamyšlení nad dosavadním průběhem letošního zemědělcova roku 29.9.2015

Hradecký deník str. 71 Příloha - Zemědělství v kraji Ing. Leoš Říha Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pardubice – Zemědělství je úchvatný obor, ve kterém má vzdělaný člověk možnost spojovat poslední novinky vědy a techniky s tradicemi a pochopením zákonitostí přírody. To vše navíc s cílem vytvářet základ obživy spoluobčanů a udržování naší krajiny. Mnohé z toho zemědělcova poslání bylo k vidění na Krajských dožínkách v Pardubicích. Na dožínkách se oslavuje úroda, vyhodnocují nejlepší pěstitelé a ochutnává koncovka veškerého snažení tj. potraviny od nejlepších místních producentů vyhodnocených v soutěži MLS Pardubického kraje. Letošní zemědělcův rok je poznamenán mimořádným počtem tropických dnů, nedostatkem srážek a velkým suchem. Výnosy obilovin jsou přesto u převažující ozimé pšenice stejně tak dobré jako v minulém roce. Poněkud horší je to u ozimé řepky,kdy výnos 3,5 t/ha je nižší než loňské 4 t/ha, ale stále je nadprůměrný. Více suchem jsou postiženy plodiny, kde sklizeň probíhá nebo nás ještě čeká, a to zejména brambory, kukuřice, cukrová řepa. U těchto plodin je meziroční propad výnosů min. 30%, což bude na trhu už znát. Nesmíme zapomínat, že naše země je tradičně také zemí pícnin, ať na orné půdě tj. jetelů, vojtěšek, či jejich směsí stravními druhy, tak i zemí luk a pastvin. A právě tam je letos problém, na který nesmíme zapomínat. Vlivem sucha je totiž propad sklizně u těchto pícnin zhruba padesátiprocentní. To je nebezpečné pro další vývoj našeho zemědělství, protože na straně jedné chovatelům skotu hrozí nedostatek krmiv, a na straně druhé jsou demotivováni velmi nízkou, pod nákladovou cenou mléka. Nízká cena, je produkt mimo jiné „sladění“ dvou opatření na EU úrovni, tj. ukončení mléčných kvót a dopadu Ruského embarga. Pro naši zemi, kde stav skotu na 1 ha je menší než poloviční, oproti Německu a Rakousku, je důležité nepřipustit, aby docházelo k dalšímu snižování chovu skotu. To vůbec není jen zemědělská otázka, ale je to otázka všech obyvatel naší země. Souvisí s tím stále ještě, a to zejména u dojného skotu zaměstnanost na venkově, a i v potravinářských provozech. Souvisí s tím, ale i určitá míra potravinové samostatnosti naší země. Každý den se přesvědčujeme, jak je svět sice globalizován, ale zároveň křehký vůči otřesům klimatickým, politickým a jiným. V takovém světě si každý hospodářsky vyspělý stát v zájmu svých obyvatel hájí své potravináře i zemědělce, protože ne vždy jde vše dovézt. Když nejde dovézt máslo, sýr, jogurt, třeba i proto,že sucho je delší než jeden rok, pak najednou už bude pozdě obnovovat chovy skotu a zachraňovat potravinářský průmysl, pak nám nepomůže, že jsme vývozci obilí,elektřiny,automobilů apod. Z těchto vyjmenovaných důvodů je potřeba, pro každého našeho obyvatele, tento velmi citlivý a momentálně ohrožený sektor podporovat, stejně jako v okolních zemích. Musím připomenout i další velký význam chovu skotu, a to je přínos organické hmoty do půdy, a tím udržování její, nejen

úrodnosti, ale i schopnosti zadržovat vodu– což je význam, na střeše Evropy, také velmi významný. Potraviny a půda jsou totiž hodnoty, ke kterým je nutné přistupovat nejen z hlediska ceny, ale také z hlediska úcty k našim předkům a národní potravinové soběstačnosti. Pamatujme na to prosím, půdu neprodávejme, a když už, tak místním osvědčeným zemědělcům. Potraviny hledejme nejen podle ceny, ale zejména podle kvality a českého původu (vodítkem může být např. na potravině vlajka ČR, s větou garantován Potravinářskou komorou ČR). Tak může každý občan této země, pomoci nejen zemědělcům, ale zejména sám sobě a svým dětem. I to je vzkaz z povedených Krajských dožínek v Pardubicích minulý víkend. Foto popis| O autorovi| Ing. Leoš Říha, Předseda RAKPA Více prezident AKČR Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Zemědělství v kraji; 71 ID| 95d3cd41-889f-436d-ace5-80d601a415c7

Chrudimský deník Dalších jednatřicet výrobků je MLSem Pardubického kraje 25.9.2015

Chrudimský deník str. 2 Chrudimsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pardubice – U příležitostí dožínkových oslav vyhlásilo informační středisko AGROVENKOV ve spolupráci s Pardubickým krajem výsledky letošního ročníku soutěže o MLS Pardubického kraje. Odborná komise vybírala ze 119 výrobků od 36 výrobců ve čtyřech kategoriích. Celkem 31 výrobkům přidělila logo MLS 2015. Certifikáty výrobcům předali Václav Kroutil, radního Pardubického kraje a Leoš Říha, předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje a viceprezident Agrární komory ČR. Oproti loňskému roku se počet přihlášených výrobků opět zvýšil. Za devět let získalo ocenění MLS Pardubického kraje celkem 263 výrobků. „Je nejenom radostné ochutnávat a hodnotit přihlášené výrobky, ale především si uvědomit, jak se v našem regionu zemědělci, pěstitelé, chovatelé a výrobci potravin snaží přicházet stále s něčím novým. Trendem jsou potraviny z místních zdrojů a pokud možno čerstvé nebo s bylinkami. V tak pestré nabídce si vybere určitě každý. Za to děkuji všem výrobcům a těším se na jubilejní, desátý ročník soutěže,“ řekl krajský radní Václav Kroutil zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova. Výsledky I. Mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky Šnek se skořicovou náplní, Agro Vysočina Bystré a.s. Hlava plněná, JaJa Pardubice s.r.o. Cibulový chléb 550g, JENTA,s r.o. Řemeslný kvasový žitno –pšeničný chléb se sušenými rajčaty a bazalkou, Tomáš Kroulík Perník Pardubické Janošky – švestková povidla, Pavel Janoš Koláč pouťový 250g, Smékalovo pekařství spol. s r. o. Bylinkový rohlík, Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti Štrůdlík se špaldou, Pekařství a cukrářství Sázava, s.r.o. Chléb žito, David Novák – Statek Uhersko Pivovarský chléb, VESELKA Litomyšl, s.r.o. Dětský perník v dárkové krabičce, Petr Novotný – Pardubický zdobený perník II. Mléko a mléčné výrobky Mazánek s koprem, Mlékárna Licibořice – Marie Černilová

Kozí urda ochucená, Zbyněk Štěpánek Choceňský Nuty 150g, Choceňská mlékárna,s.r.o. Cibulkový tvaroh, David Novák – Statek Uhersko čp. 8 III. Maso a masné výrobky Játrová paštika, Josef Morávek Sloupenský uzený bůček, Řeznictví Sloupnice s.r.o. Klobása extra, Masokombinát Polička, a.s. Klobása s pepřem MASOEKO s.r.o. Letohrad Krkovice uzená staročeská, M. Karlík – distribuce Pečený karbanátek, Jatka Lanškroun s.r.o. Kořeněná slanina, Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti Gothajský salám, Řeznictvíuzenářství Francouz s.r.o., ze Skupic Farmářský salám, Česká Farma s.r.o. Maďarská pikantní slanina, Řeznictví a uzenářství Oldřich Čejka, s.r.o. IV. Výrobky z medu a ostatní Pečenáda – meruňka s bazalkou, NATURE NOTEA,s.r.o. Pastovaný med, Marcel Gregor Perník bez lepku 400g, LABETA,a.s. z Dřenic Pivo Rychtář Premium, Pivovar Rychtář,a.s. Šípkový džem, ORO VM,a.s. Pastovaný med se skořicí, Ludmila Gregorová Valášková. Foto popis| Region| Východní Čechy

idnes.cz - blog Jak ušetřit za potraviny? (danielvacek) 23.9.2015

idnes.cz - blog str. 0 Daniel Vacek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nejen, že jsme to, co jíme, ale také jestli víme, jak jíme? Protože strávit potraviny není žádná sranda. Život plný zpráv o imigrantech, islámu a válkách, nemůže být bez stresu a člověk nemůže pak ani ty potraviny normálně strávit Jak začít šetřit peníze, aneb začněme přehodnocovat svůj život. Od roku 2012, kdy jsem dal na svého kamaráda a po rozchodu s přítelkyní začal s osobním rozvojem, se snažím každým okamžikem ho zařazovat do každodenního života, což není žádná sranda A pokud někdo říká, že to je jednoduché, asi zůstal pouze u teorie. Protože praxe už je trochu o něčem jiném. Ale věřte, že pokud měl člověk v minulosti nějaké starosti, každopádně zapracovat sám na sobě se vyplatí. Je to jen o odvaze začít dělat změny. Když jsem před rokem viděl film „Pokojný bojovník“, zaujala mě část, kdy obyčejný pumpař a duchovní učitel věděl o čem mluví, když řekl svému žákovi, že by se mělo jíst pomalu. Před půl rokem to byl zase dokument „Co my jen víme“, kde jsem se zamyslel nad teorií, že všechny věci kolem nás, se vlastně skládají nejen z atomů, ale vlastně miniaturních strun a že se svět vlastně skládá jen z nich. Z informací a vlastně z dat. Jíme opravdu dobře? Osobní rozvoj jsem zařadil i do stravování a uvědomil si, že když jsou lidé často ve spěchu, potravy si ani naváží a jen jí hází do sebe, aby mohli honem pokračovat ve spěchu a neuvědomují si, že z toho jídla pak nic nemají. Vůbec si nenajdou čas na nějaké kousání a nevěnují pozornost tomu, jak jídlo tělem prochází. Takže co se u toho trochu zastavit a popřemýšlet nad sebou? A teď si říkáte, proč bychom to měli dělat? Přeci pro úsporu životní energie, nebo pro naše zdraví. A nedivím se, že civilizace je rozežraná a trpí různými nemocemi zažívacího traktu. Občas slýcháme, že bychom měli každé sousto co nejlépe rozkousat, aby s tím pak žaludek neměl tolik práce. Protože přeci jen se člověku se pak lépe tráví. Když to tak vezmeme, naše dnešní stravování je vlastně jen jakýsi základní mód, kdy používáme jen zuby, žaludek a střeva a záchod. Ale je to opravdu všechno, co bychom mohli využít? Co třeba chuť a představivost? Běžný člověk má na něco chuť a tak si koupí například čokoládu. Ale proč by chuť měla být určena jen k tomuto? Nezdá se vám to trochu zbytečné plýtvání životní energie? Mě tedy ano. Nejen kvůli zdraví, ale kvůli úspoře peněz, nebo třeba kvůli tomu, když chodíte do posilovny a snažíte se zhubnout, nebo naopak přibrat. Přeci jen při hltání si sice naplníme žaludek, který nestráví všechno a hodně toho jde dál. Pokud tedy má člověk rozvinuté chuťové buňky

a dokáže si představit, jak si tu sladkost už vychutnává, tak zjistí, že si jí nakonec ani dávat nemusí. Prostě ho přejde chuť, pokud ho nepřepadne ego a řekne si, že si jí stejně koupí. Myslíte, že to je nesmysl? Už jste to někdy zkoušeli? Zkuste to. Já jsem si to uvědomil v březnu, když jsem začal s omezováním cigaret a jen jsem zkusil, jaké to je, když si představím cigaretu. Fungovalo to. Takže proč by to nefungovalo u jídla, nebo pití? Neříkám, že se tím běžný člověk nají, ale každopádně tím zkvalitní svoje stravování a svojí náladu u stravování, což vede k lepšímu stravování. Takže pokud máte často špatné nálady, k tomu hltáte a bezmyšlenkovitě jen jíte, nedivte se, že vás občas přepadnou trávicí potíže. Protože tělo se špatnou náladou a negativními emocemi netráví tak, jak má. Dělejme jen jednu věc. Ale to není všechno. Vezměte si například, že obědváte. Dobře, pokud máte zuby, tak logicky potravu rozkoušete. Jenže pozor. Vsadím se, že při jídle myslíte na bůh ví co. Že? Jaké složenky zaplatit, co vám někdo provedl a jak se mu pomstíte, nebo co dnes vlastně budete dělat? Že jo? A zase musím říct...Není to náhodou v té chvíli totální ztráta času? Myslet na to můžete po jídle. Při jídle je vždy své myšlenky směřovat k jídlu. Na to, jak jíme pomalu, jak si vychutnáváme každé sousto, které pořádně rozkoušeme, jak správně rozkousané sousto žaludek krásně stráví a zároveň nás dobře zasytí, představujeme si tu nádhernou chuť, apod. Prostě mít při jídle pozitivní myšlenky. To tělo ocení. Zařaďte to do svého programu a uvidíte, že nebudete potřebovat například deset knedlíků, ale po jisté době, kdy si představivost a chuťové buňky vytrénujete, vám jich stačí jen pár. Žít ze vzduchu. Nesmysl? Opravdu? Řekne vám něco slovo brethariánství, což je to, když lidé žijí ze vzduchu. Když jsem se o tom dozvěděl poprvé, tak jsem si taky říkal, že je to absolutní nesmysl a říkal jsem si, kde vlastně takový člověk tu energii bere? Jenže všechno má nějaké logické vysvětlení. Pokud totiž má člověk tak dokonale vyvinuté smysli, stačí mu vlastně jen čich a vysoká představivost. Všechno je totiž jen o tréninku. Vezměte si například meditaci v pohybu. Člověk, který má už nějakou praxi v meditaci, tak už dokáže meditovat za klasické chůze a dokonce dokáže meditovat v každé činnosti během dne. To jeho čchi se postará o to, aby načerpal energii na celý den bez problému vlastně z ničeho. Takový člověk je stále zdravý, plný života a ve věku 80 let se klidně může cítit na 20. Nevěříte, zkuste si najít různá videa, jak cvičící staříci se pohybují, jako mladíci. A někdy i mnohem lépe, než dnešní mladíci! Takže proč by si nemohl člověk představovat jídlo, nebo prostě používat čich k tomu, aby si zpestřil svůj oběd, svoje zdraví, nebo se tím i najedl. I když to zní dost zvláštně. A věřím, že vůně s velkou představou a pozitivním myšlením dokáže opravdu udělat divy. Přeci jen to jsou data, informace, myšlenky, které tvoří hmotu, tedy i potravu. Chcete zachránit planetu? Před dvěma lety jsem se rozhodl, že začnu trochu chránit planetu a stal jsem se z větší části vegetariánem a vitariánem, protože konzumace masa je celkem dost náročná na spotřebu prostor pro chov dobytka, i ohromnou spotřebu vody a obilí pro něj. A čím víc nás na planetě bude, tím větší bude spotřeba masa a ani nebude místo kde ho chovat, což je jeden z mnoha důvodů, proč se kácí pralesy. Už jste si spočítali, kolik za rok spotřebuje běžný člověk masa? Takže když to tak sečtu. Nebylo by lepší si rozvinout chuťové a čichové buňky? Nestálo by to za ušetření nějakého toho stromu v pralese, nebo život nějakého toho zvířátka? A nemluvím o ušetření tolika tun potravin, které nakonec stejně skončí někde v kanále. A co třeba přibývající obchodní domy po republice? Pořád někde stavějí a ničí přírodu. Takže jestli všechno kolem nás se rozvíjí, proč bychom nemohli rozvíjet sebe sama? Daniel Vacek

URL| http://danielvacek.blog.idnes.cz/c/477895/jak-usetrit-za-potraviny.html?ref=rss

Instinkt KOLIK STOJÍ NEZÁVISLOST

24.9.2015 Instinkt str. 16 Téma Kateřina Pokorná Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Před sebou desítky let placení za bydlení, vodu, topení, elektřinu a další životní nezbytnosti. Za sebou tuny odpadu a tisíce hodin strávených vyděláváním peněz. Běžný scénář života většiny lidí se daří těm odvážnějším pomalu měnit. Je maximální soběstačnost řešením? Ruina. Řekli si, když poprvé uviděli stavení, které chtěli koupit na víkendy. Nyní v něm žijí sedmým rokem trvale. A téměř nezávislí na okolí. „Nějak se to zvrtlo,“ říká s úsměvem Radim Přímal. Dřevěný domek, který byl bez elektřiny, obložil ovčí vlnou, slámou a pobil modřínovými prkny. „Všechno jsem se učil za pochodu, s rekonstrukcí jsem neměl žádné zkušenosti,“ vzpomíná vystudovaný ekonom a učitel angličtiny. Dnes je hrdý na fotovoltaické panely na střeše, díky kterým rodina svítí, může používat elektrické nářadí či prát, a na solární kolektory, které zase zajišťují teplou vodu. Na bydlení padly veškeré peníze, které Přímalovi utržili za prodej bytu 1 + 1 v Brně. Těší je ale, že nejsou zatíženi žádnou hypotékou. Důvodem, proč z pohodlného města odešli na samotu, vzdálenou od nejbližších stavení dva kilometry, byly jejich dcery a nechuť žít ve stresu a spěchu. Nyní chovají ovce, kozy a slepice, mají psa, kočky i osla. Sušíme, nakládáme, fermentujeme Rodinu Přímalových jsem navštívila v rámci kurzu soběstačnosti určeného jak lidem, kteří pomýšlejí na razantnější životní proměnu třeba vybudováním takzvaného pasivního domu, tak ty, již chtějí jen omezit plýtvání a žít více v souladu s přírodou. Pán domu přivítal mezinárodní pětadvacítku kurzistů pár kilometrů za Vizovicemi bosý a s oslíkem na vodítku. V těsné blízkosti sadu, kde právě dozrávaly hrušky a švestky, s modřínovým stavením a rozlehlou terasou za zády. Jana Přímalová je nyní na rodičovské s dvouletou Antonií, doma učí devítiletou Aničku, která hraje skvěle na flétnu, a zpracovává mléko a ovoce z hektarového sadu. Radim jezdí každý týden na pár hodin do okolních mateřinek vyučovat angličtinu. K tomu využívá stařičký vůz značky Subaru, který parkuje asi dvě stě metrů nad prudkým kopcem nad chalupou a s nímž jezdí i na občasné nákupy. Podstatou jídelníčku je ovšem to, co rodině dají zvířata a zahrada se sadem. Otec je vegetarián, ale jeho holky si prý občas kousek masa dopřejí. Pro nás pod širým nebem nachystali přímo hostinu: talíře plné krajíců domácího kváskového chleba s kozím a ovčím sýrem zdobené rajčaty, z kouřících mís pronikavě vonělo koření. Podávala se tomatová a fazolovo-bramborová polévka. „Na žízeň tu máte lahve s vodou plné čerstvě natrhané máty, měsíčku nebo meduňky,“ upozorňovala sympatická Jana. Když dojídáme a nešetříme chválou, ještě před nás postaví plech s oříškovým koláčem a drobenkový crumble se 17 švestkami. Zaprášilo se po nich. Mezitím Jana vypráví, jak suší, zavařují, nechávají kvasit, odšťavňují, nakládají do oleje. Nedá dopustit na chuťově vynikající „zavřeniny“ – celé třešně nebo jablka hned po utržení uzavřená do sklenic, kde takzvaně fermentují. „Kupujeme ale třeba citrusy nebo obilí,“ vkládá se do hovoru Radim. Množství však musí pečlivě uvážit, nevlastní lednici. „Není potřeba, máme chladnou místnost, a co se uvaří, se prostě jen do dvou dnů musí sníst.“ Bez elektrické přípojky Nad pozemkem mají vlastní studnu a obejdou se i bez odběru klasické elektřiny, využívají již zmíněnou solární energii. Nevlastní televizi ani rádio. Sporák mají na dřevo. „Ale máme mobily a notebook, pračku, ponorný mixér, odšťavňovač,“ vyjmenovává Radim. S přístroji se nejvíce pracuje ve chvíli, kdy slunce naplno svítí. „Říkáme tomu elektrický den, to se pak v jednom kuse vrtá, pere, řeže,“ směje se. Procházíme stavení, vyhříváme se na terase a nasáváme božský klid. „Celé horké léto jsme spali a jedli na terase. Vstávalo se klidně v pět. Zato v zimě nic nelámeme přes koleno a podvolujeme se tělesným potřebám a spíme i dvanáct hodin,“ popisuje Radim. Chlubí se bohatě plodícím sadem i uměle vybudovanými jezírky na koupání nebo zalévání. Kolem pobíhají a výskají děti, houpou se na přírodním hřišti z provazů a speciální opičí dráze. Jsou bosé a věčně

rozesmáté. Jen malá Tonička občas zamručí. To je pokyn pro mámu, chce nakojit. Jana neváhá, bez studu dceři klidně opakovaně vyhoví. Přirozenost ve všech směrech. Opuštění a zapomenutí si na samotě manželé nepřipadají. Často je navštěvují přátelé, pořádají tu soukromé slavnosti. „Více než Vánoce třeba milujeme slunovrat. Je to pro nás důležité, slunce se zase vrací,“ dodává Jana. Jako bonus si na závěr odnášíme i kosmetický tip. Prý je zbytečné používat na mytí vlasů šampony. „Stačí voda a jednou za čas kštici pročesat kartáčem se štětinami, který zachytí přebytečný maz,“ prozrazuje tajemství hustého a lesknoucího se porostu hlavy Radim. Neohýbat se Pětidenní kurz soběstačnosti, jehož součástí byla i exkurze u Přímalových, probíhal v ekologickém institutu Veronica, uprostřed moravské vísky Hostětín. Ta má jen necelé tři stovky obyvatel, ale klidně by se mohla pyšnit přízviskem ekologická – všem tu slouží kořenová čistírna odpadních vod (bakterie žijící ve filtračním materiálu a na kořenech rostlin vodu zbavují nečistot), obecní výtopna na biomasu nebo šetrné veřejné osvětlení. „Nejdřív se na novinky obyvatelé vesnice dívali skepticky, ale už teď výhody, mimo jiné i v podobě finanční úspory, oceňují,“ říká Jolana Čuprová z ekologického institutu, který za vybudováním zařízení stojí. V jeho areálu je také k nahlédnutí mobilní, autonomní domek, určený pro případy přírodních katastrof. Domek si dovede sám vyrobit elektřinu, obsahuje suchou toaletu, velký televizor, panel na ohřev vody. Teoretické školení pro pětadvacítku osob od dvaceti do šedesáti let z Česka, Slovenska i Anglie probíhalo v pasivním domě, praxe v přilehlé přírodní zahradě s bylinkovými a zeleninovými záhony i hustými trsy trvalek. Zaujaly mě speciální vyvýšené záhony – navršené hromady lemované truhlíky z větví obsahujícími tlející větve, slámu, zbytky dřeva a hlínu s kompostem. „Jejich výhodou je to, že se k nim nemusí lidé ohýbat, slunce je snáze prohřeje, rychleji plodí, nevýhodou je snad jen to, že se možná musí více zalévat,“ vysvětlovala botanička Karla. Výhody vyvýšených záhonů ocenili i Přímalovi, na jednom z nich se dařilo najednou rajčatům, česneku, řepě, mátě i bylinkám. „Ochutnejte fenykl, prospívá trávení, a ještě má velmi příjemnou chuť,“ radil Radim, když jsme míjeli bylinku v hustých trsech. Dominantou zahrady v Hostětíně je dřevěná, 150 let stará sušírna ovoce. Ta jede v sezoně na plné pecky, v kuse i několik dní. Zahrada zde slouží i jako výukové středisko pro děti, které se tu učí druhy dřeva, podle poklepu i doteku, nebo se seznamují s příbytky pro netopýry, hady, ptáky. Sníst hlízu i nať Na kurzu přednášel i zahradník a sběratel semen Marek Kvapil, který razí heslo „Pozoruj a jednej“ a v tomto duchu opečovává i vlastní zahradu. Podstatné je v maximální míře využívat obnovitelné zdroje, plevel odstraňovat bez užití chemie, nevytvářet zbytečný odpad, sázet na ruční technologie a snadno opravitelné nástroje. „Pěstovat by se měly maximálně využitelné plodiny třeba typu topinambur. U něj se zkonzumuje hlíza, nadzemní natí se nakrmí zvířata nebo se usuší a slouží jako třísky na podpal,“ popisuje Kvapil. Důležité je podle něj využívat dešťovou vodu ze střechy, přírodu zatěžovat minimálně. Pokud jde o chov zvířat, upozorňuje, že zatímco ovce jsou nenáročné a perfektně „posekají“ při volné pastvě trávu, s kozami je to složitější: „Jsou inteligentnější, je nutné zabezpečit pozemek, počítat s tím, že mohou okousat stromy,“ varuje. Jedním dechem ale dodává, že kozímu sýru, zvlášť pokud se využije na smažení, se nic nevyrovná. Z krusty navíc během horké přípravy nic nevyteče. Energii na odpolední praktické vyučování po zahradníkově přednášce doplňujeme na obědě. I teď přísně vegetariánském. Trochu se zdráhám, další den bez masa… Ale už při prvním soustu měním názor. Lasagne jsou vláčné, jemně dochucené zeleninovou směsí a bešamelem. Jako dezert jsou čerstvě nařezané melouny a na zahradě právě uzrálé švestky. Lehký pokrm oceňuji záhy, když zakládáme záhon ohněm. Mám energii a nepotřebuji si dát kvůli slehnutí dvacet. Nosíme větve, dřevo, hromadu zapalujeme a čekáme, až prohoří a vyhasne. Půdu to obohatí o živiny. Než přírodní materiál zaryjeme, diskutuji s ostatními o důvodech jejich účasti na kurzu. Sedmadvacetiletá Marie Kolajová je na mateřské, žije v centru Uherského Hradiště, ale sní o vlastním domku. „Uvažujeme o stavbě domu svépomocí, přece jen chci syna vypustit do zahrady,“ svěřuje se. Zatím si vytvořila zahrádku na terase, ale těší se na tu opravdovou. Na kurz přišla načerpat informace, jak se stát maximálně soběstačnou, aby nebyla vždy závislá jen na výplatě. „Kdyby přišla válka nebo jiná světová katastrofa, tak budu připravená. Zvládnu vypěstovat brambory, obilí,

postavím si provizorní chatrč na topení dřevem. Dodá mi to klid.“ Čtyřicátník Lukáš Volánek z Rosic u Brna se živí jako pracovník informačního centra. Na kurzu je pracovně i soukromě. „Chci myšlenku soběstačnosti šířit i v našem městě,“ přibližuje plány. Před dvěma lety se přestěhoval do domu se zahradou, s péčí o ně zatím stále bojuje, stejně jako se slepicemi, které dostal k narozeninám. „Soběstačnost mě baví, ale vidím, co je k tomu potřeba času, ten zatím kvůli širokým zájmům nemám,“ přiznává. To šedesátiletá účetní Anna Kolajníková by ráda pár věcí zavedla doma hned po návratu. „Uvažuji o splachování dešťovou vodou, fajn mi přijde i separační toaleta, kterou by mohl užívat muž ve sklepě, kde má opravárenskou dílnu,“ plánuje. Expert doporučuje: Jezte jako předci Topení nahradit další vrstvou oblečení a pohybem, hojnost masa z velkochovů stravou rostlinnou a dovolenou u moře prázdninami blíže domovu. A po setmění si neničit zdraví silným bílým světlem. To je podle doktora Jana Hollana z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR cesta, jak Zemi i sebe šetřit. Kde děláme největší chyby, aniž bychom to tušili? V interiéru bychom si měli zvyknout na teploty pod dvacet stupňů. Od podzimu do zimy je můžeme nechat klesnout klidně až na hodnoty kolem 16 stupňů. Tělo se bez problémů adaptuje, postupné změny zvládají dobře všichni savci. Topení je potřeba, až když máme doma či v práci pod 14 stupňů. Adaptace na nižší teploty je ve finále komfortní, člověku pak není v zimě chladno ani venku. Přehnané svícení může prý vyvolávat dokonce rakovinu? Světlo je prima – ve dne. Ideálně to denní, kterému nemáme za zatažených dní bránit záclonami, a doplnit ho můžeme umělým silným bílým. Ale od setmění do svítání takové světlo škodí. Tehdy má jít světla do očí co nejméně. Důležité je také ze slabého nočního umělého osvětlení téměř vyřadit modrou složku – má být sytě žluté až oranžové. Modrá totiž zamezuje přirozenému chodu metabolismu a právě zkrácení noční fáze metabolismu a doby spánku vede k nárůstu rakoviny prsu a prostaty a je nejspíš významnou, ne-li klíčovou příčinou epidemie obezity a diabetu. Svítit od soumraku do svítání jen slaboučce a žlutě je přitom snadné, umožňují to diodová světla napájená 12 V a nižšími napětími. Jste zastáncem přesunů na kole a pěšky a brojíte proti létání. Opravdu je situace tak vážná? Snížit fosilní spotřebu můžeme tak, že se budeme přepravovat co nejvíce pěšky, na delší vzdálenosti na kole. Je absurdní, když se lidé vozí autem do fitness center, aby se tam pohybovali. Kolo lze dobře kombinovat s vlakem, skládací kolo i s dálkovým autobusem. Hlavně nelétat! Emise z dálkové letecké dopravy jsou na osobu a kilometr pro klima třikrát horší než při jízdě autem. Ochraně klimatu ale prospěje i omezení konzumace masa a mléčných produktů. Ideální je skladba potravin, jakou měli venkovští lidé před sto lety. Skoro všechny potraviny lze vyprodukovat bez problémů místně či regionálně. Pokud jde o bydlení, je volba pasivního domu tou nejlepší, nejsou předražené? Má-li se na něčem šetřit, tak je to velikost domu a nasazení předimenzovaných technologií, včetně těch vytápěcích, natož chladicích. Nejsou navěky, zatímco pořádná tepelná obálka domu ano. V pasivním domě či bytě slušně přežijete, i když nebudete mít na palivo či hojnost elektřiny. Tepelně izolační hmoty jsou levné, rozdíl v ceně vrstvy jednoho decimetru a tří nebo čtyř je ve srovnání s cenou práce malý. Pohlídat je potřeba C dobré a jednoduché tepelné M napojení tlusté vnější izolace Y a nového zasklení. A dbát na vynikající vzduchotěsnost budovy CM při zavřených oknech, aby MY se plně využilo větrání s takzvanou CY rekuperací, kdy v zimě odpadní vzduch odchází ven CMY ochlazený a dovnitř jde naopak K vzduch pasivně ohřátý. A v létě dovnitř horko nepronikne. Pasivní dům má malou spotřebu elektřiny a tepelnou účinnost i přes 95 procent. Nemusí dovnitř pustit ani pyly a zvuk. U nových budov se udává, že pasivní standard oproti nestandardnímu provedení bývá o desetinu dražší. Jak vypadá energeticky soběstačný dům Sám si dovede vyrobit potřebnou energii, takže nepotřebuje žádné přivedené sítě. K vytápění využívá slunce a přebytečné teplo ukládá do hmoty hlíny, která ho obklopuje (jde o domy přihrnuté zemí). Odpadní vodu čistí v kořenových čistírnách. Větrání probíhá přes zemní výměníky (okna se otevírají sporadicky, jen pro lepší pocit). Dovede si skladovat zásoby kubíků vody, kterou obyvatelé využívají dle potřeby. Domy mají často podobu betonové skořepiny inz_otma_94_ nebo hliněné či dřevěné kopule. Úsporný program do každé domácnosti Světlo Vyplatí se nešetřit při výběru. Kvalitní osvětlení ze speciálních obchodů mívá delší živnost i odolnost

proti spínání. Kompaktní úsporné zářivky mají oproti klasice o 60–80 procent vyšší účinnost, 5x menší spotřebu a 15x delší životnost. Svítí až 20 tisíc hodin. Prach ze žárovek a svítidel je dobré utírat. Vaření a nádobí Hrnce s rovným dnem ušetří až 30 procent energie. Jejich dno musí velikostně odpovídat plotýnce a hrnec by měl být zakrytý. Pro časově náročnější vaření je ideální tlakový hrnce, šetří až 40 procent elektřiny a 30 procent času. Trouba by se měla v chodu otevírat co nejméně. Poslední typy myček ušetří až 40 procent energie oproti svým deset a více let starým předchůdkyním. Myčka by neměla být umístěna v těsném sousedství lednice nebo mrazáku. Lednice Měla by být na suchém, chladnějším místě, ne blízko u stěny, ani v rohu. Ideální teplotní nastavení je 5 stupňů, nižší teplota znamená zvýšení spotřeby o více jak 10 procent. Nutné je pravidelné odmrazování, i pár milimetrů vysoká námraza zvedá citelně spotřebu elektřiny. Minimálně jednou ročně je dobré zbavit prachu chladič – prachové částice omezují ochlazování. Praní Snažte se prát při nižších teplotách. K tomu využívejte vhodné prací prášky, šetříte energii i prádlo. Novější typ pračky spoří energii, klidně až o 50 procent oproti starým typům. Lepší je nákup samostatné pračky a sušičky, kombinované přístroje více „žerou“. Pračka by měla stát na rovné ploše, jinak se doba odstřeďování, a tudíž i provoz celkově prodlužuje a zdražuje. Topení Pocit tepla ovlivňuje i vlhkost vzduchu, která by měla být kolem 50 procent. Pomohou k tomu květiny a zvlhčovače vzduchu. Při využití podlahového vytápění se místnost ohřeje rychleji než s klasickými radiátory. Topná tělesa nezakrývejte, nezastavujte nábytkem a umístěte pod okna. Teplo stoupá vzhůru, kde se smíchá s chladným vzduchem sálajícím od oken, čímž dojde k přirozené cirkulaci. V chladných dnech větrejte pouze na pár minut průvanem, aby zdi neprochladly. Místnosti nepřetápějte (viz. rozhovor s Janem Hollanem). Krb je efektivní, jen pokud teplo nevyletí komínem, ale vměstná se třeba do akumulační nádoby a rozvede po domě. Modré zlato Jak ideálně hospodařit s vodou? Podle odborníků se vyplatí v domech dvojí rozvod vody, přičemž „dešťovku“ lze využívat na splachování toalet, úklid a praní. Nejvíce pitné vody v domácnosti – až 65 procent – se totiž spotřebuje v koupelnách a na WC. Jedním sprchováním lze přitom ušetřit oproti napuštěné vaně až 100 litrů. Uklízím, uklízíš… Na běžné pulírování stačí sáhnout po utěrce z mikrovlákna jen lehce navlhčené vodou, tabu jsou vůně a kostky do WC – příliš zatěžují čistírny odpadních vod. Vodní a močový kámen lze odstraňovat octem nebo rozpuštěnou kyselinou citronovou, které jsou ovšem slabší než agresivní průmyslové produkty, a musíme je tak nechat působit déle a používat častěji. Nejšetrnějším čisticím prostředkem je ocet a jedlá soda. Stačí rozmíchat sodu ve vodě v poměru 1:1. Vzniklá pasta poslouží k vyčištění vnitřku lednice, odpadkového koše a k odstranění připálenin či různých skvrn. Hodí se i pro chromové a hliníkové plochy, protože nemá brusný účinek. Pokud používáte klasické čisticí prostředky, nedávkujte je podle oka. Většinou pro vyčištění stačí 2/3 výrobcem udaného množství. Při praní lze aviváž nahradit malým množstvím octa přidaného do přihrádky pračky před zmáčknutím programu. Foto popis| NA SAMOTĚ U LESA. Rodina Přímalových to má k nejbližším sousedům dva kilometry. Zatím se do města vracet nechtějí, ale prý se to může změnit, až budou dcery větší. Foto autor| foto: Karel Šanda Foto popis| PRAXE V ZAHRADĚ. Účastníci kurzu soběstačnosti si řadu činností sami vyzkoušeli, včetně zakládání záhonů ohněm. Foto popis| NECHTE SI CHUTNAT. Na usedlosti u Přímalových se ochutnávalo, co zvířata, sad a zahrada daly. Foto popis| ABSURDNÍ. Lidé se vozí autem do fitness center, aby se tam pohybovali, kroutí hlavou Jan Hollan z Centra pro výzkum globální změny Akademie věd ČR. Foto popis| ZAHRNOUT SE ZEMINOU. Cesta k úsporám energie vede i směrem pod zem (snímek z Jinonic).

iprosperita.cz Asociace českého tradičního obchodu je součástí Hospodářské komory ČR 29.9.2015

iprosperita.cz str. 0 Lobby info Editor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Asociace českého tradičního obchodu je jediným subjektem, který zastupuje zájmy nezávislých českých obchodníků a snaží se podpořit a upevnit jejich postavení na českém trhu. I z toho důvodu proběhlo jednání mezi předsedou AČTO Zdeňkem Juračkou a prezidentem Hospodářské komory ČR o možnostech bližší spolupráce. Výsledkem pak byl vstup Asociace do struktur Hospodářské komory. „Hledáme nejrůznější cesty jak pomoci tradičnímu českému maloobchodu, který je neodmyslitelnou součástí malého a středního podnikání v naší zemi. Vzhledem k tomu, že pomoc malým a středním podnikatelům je také jednou z priorit komory, rozhodli jsme se navázat bližší spolupráci,“ osvětluje motivy vstupu do HK ČR Zdeněk Juračka. I z toho důvodu schválilo při svém brněnském zasedání představenstvo Hospodářské komory ČR žádost AČTO o začlenění. AČTO, podobně jako i Hospodářská komora ČR, vnímá nutnost podpory českých obchodníků a rovněž také výrobců potravin, kteří se musejí potýkat s nástrahami legislativy i nekalou konkurencí. Jedno ze společných témat tak představuje zavedení elektronické evidence tržeb či výraznější podpora českých potravinářů. V rámci liberalizace trhu AČTO také podporuje stanovisko HK ČR k návrhu zákona o omezení prodejní doby, a to i přes fakt, že tento návrh nahrává právě malým tradičním obchodníkům. Skutečnost, že oba subjekty myslí spolupráci vážně, hodlají společně s Potravinářskou komorou představit na tiskové konferenci, na níž prezentují bližší podobu vzájemné podpory. O konání tiskové konference bude AČTO včas informovat. (tz)

URL| http://www.iprosperita.cz/lobby-info/6...chodu-je-soucasti-hospodarske-komory-cr

Jihlavský deník Na masnou výrobnu se složili i vegetariáni 29.9.2015

Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství IVANA HOLZBAUEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Biofarma Sasov o víkendu otevřela svá vrata veřejnosti. Lidé se mohli podívat, jak se zvířata na farmě chovají, a ochutnat její produkty Jihlava – Jezdíme sem pro maso až z Olomouce,víte?Tam u nás je taky jedna taková farma, ale když jsem viděl, jak tam ty zvířata chovají. To tady je to proti tomu pro ty prasata ráj. Vyprávěl v sobotu Karel Vrákotný při Biozemědělském dnu na Biofarmě Sasov, která se nachází v jižní okrajové části Jihlavy. Vrákotný projel s manželkou a vnukem půlku republiky proto, aby se na takzvaném dni otevřených vrat sasovské biofarmy přesvědčil, jestli se tam mají pašíci skutečně jako prasata v žitě. A při té příležitosti doplnil i zásobu bio hovězího a bio vepřového. Než mu jeho paní zakázala mluvit s novináři, stihl ještě prozradit, že se s vnukem na farmě chystají i na jablka. Ty si příchozí mohli natrhat v jablečném sadu, který zároveň slouží jako výběh pro prasata. „Jsou tak trochu jako pejsci. Když tam vkročíte, tak se k vám hned zvědavě pohrnou. Na lidi jsou zvyklí a mají rádi pozornost,“ popisoval manažer biofarmy v Sasově Jiří Pykal.

Pohladit si čuníka O tom se mohl přesvědčit skutečně kdokoliv z příchozích. Od těch se čuníci ve výbězích nechali i pohladit. „Pro prasata je nejdůležitější, aby měla prostor na rytí. To je pro ně ten nejzákladnější instinkt. I ta divoká v přírodě si velkou část potravy obstarávají rytím,“ uvedl Pykal. Biofarma Sasov proto čuníky v teplejších měsících chová ve výbězích, kde mohou rýt, jak je libo. Před chladem a nečasem se prasata mohou schovat za balíky slámy, pod plátěný přístřešek nebo do dřevěných pyramid. „Pyramidy jsou určené pro rodící prasnice. Ty si je zaberou a potom v nich pobývají se selaty, dokud trošku nepovyrostou,“ vysvětlil Pykal. Na zimu se prasata přesouvají do stájí, kde ale stále mají dostatek prostoru a výběh. Kromě prasat biofarma chová také krávy. Ty si zase užívají život ve volné přírodě na pastvinách. Plemenitba u všech zvířat probíhá přirozenou cestou. Biofarma Sasov má svá vlastní jatka a samotnou porážku se snaží udělat pro zvířata co nejméně stresující. Proto také zvířata nikam nepřeváží. „Den předtím, než jdou na porážku, umístí se do jateční stáje, aby si na místo zvykla. Zvířata nesmí vidět zabíjení žádného dalšího a ani krev, proto jsou od sebe oddělena zástěnou. Snažíme se, aby nebyla vystresovaná, proto jsou vyloučeny i elektrické poháněče, řev a spěch,“ popsal Pykal. Na jatkách farmáři maso rovnou i zpracují a také zabalí. Hovězí maso nechávají dlouhodobě zrát ve speciálních chladicích boxech, aby bylo vhodné i na steaky. Klobásy, tlačenka, párky, škvarky, paštiky a sádlo. To všechno mohou zákazníci na biofarmě nakoupit. Někteří ale za výrobky platit nemusí. „Malou masnou výrobnu včetně vybavení, jako je například mlýnek na maso, míchačka a narážečka, jsme zafinancovali díky donátorům. To jsou naši zákazníci, kteří se zapojili do společného projektu s tím, že když přispějí na výstavbu a zařízení, mohou si svůj vklad postupně odebírat v masných výrobcích a uzeninách,“ vysvětlil Pykal a dodal, že mezi donátory bylo dokonce i několik vegetariánů. Pěstují i zeleninu Nad tím, jak si vegetariáni svůj kapitál vyberou, se ale manažer jen pousmál. „Oceňují naši péči o pohodu zvířat a projekt v duchu komunitou podporovaného zemědělství. Svůj vklad si mohou vybrat třeba v bramborách, česneku a zelenině. Jinak jsme ve výrobcích již splatili více než polovinu dluhu,“ dodal Pykal. Kroměživočišné výroby má biofarma i rostlinou. Mezi její produkty patří například pohanka, brambory či česnek, ale i krmení pro čuníky. Půdu farma hnojí pouze slamnatým hnojem. Na dni otevřených vrat si příchozí kromě zmíněného mohli zakoupit i produkty jiných malých zemědělců. Biokozí sýry a mléko, produkty z technického konopí, jako například čaj, olej či konopné sádlo, ale i konopné pivo a domácí limonády. To všechno bylo k dostání na pultech stánků místních zemědělců. Návštěvnici mohli také ochutnat dršťkovou polévku, která nedávno získala titul Biopotravina roku 2015 v kategorii živočišných produktů. Kromě toho se tam děti mohly povozit na koních, které farma také chová. „Nejvíce mi chutnalo kozí mléko. A taky se mi moc líbila ta malá prasátka. Byla taková roztomilá,“ pověděl šestiletý Matěj Dušek, který se na bio zemědělský den v Sasově přijel podívat. Foto popis| SAD VE VÝBĚHU. Příchozí si mohli na dni otevřených vrat Biofarmy Sasov natrhat i jablka ve starém jablečném sadě, který jinak patří čuníkům. Ti se živí spadanými jablky. Foto autor| Foto: Deník/Ivana Holzbauerová Region| Vysočina

Litoměřický deník Lovosice vyženou podomní i pouliční prodejce z města 30.9.2015

Litoměřický deník str. 1 Titulní strana VERONIKA UDATNÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nařízení o zákazu podomního a pouličního prodeje schválili městští radní. Jeho dodržování ohlídají strážníci

Lovosice – Drnčí zvonek a za dveřmi postává mladík s lejstry v podpaží. „Měl bych pro vás slevu na elektřinu,“ tvrdí. Obyvatelé Lovosic už brzy budou mít možnost vytočit číslo policie a postarat se prodejci o potrestání. Obcházet byty a nabízet lidem zboží či služby bez předchozího pozvání totiž bude ve městě nelegální. Stejně jako prodej na ulici. Nařízení o zákazu podomního a pochůzkového prodeje schválili lovosičtí radní. Účinnosti nabude 15. října. „Na území města dochází k obtěžování lidí jak v domácnostech, tak na ulicích, k nabídkám zboží a služeb, například parfumerie, elektrického nářadí, dodávky energie, plynu a jiného od různých firem. Na základě toho připravil odbor správních činností a obecní živnostenský úřad návrh nařízení rady města. Ten zakazuje podomní a pochůzkový prodej a občany chrání před nekalými praktikami prodejců,“ stojí v návrhu. ...2 Podomní prodejci a pochůzkáři v Lovosicích končí Dokončení ze strany 1 Na dodržování zákazu budou v Lovosicích dohlížet strážníci. Ze sankce ovšem nemusejí mít strach například provozovatelé předzahrádek, prodejci, kteří nabízejí své zboží při slavnostech, sportovních podnicích nebo jiných podobných akcích. Nařízení se nedotýká ani prodeje zboží pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem, vánočního prodeje ryb a stromků, jmelí a chvojí a velikonočního prodeje kraslic a pomlázek. „Toto nařízení se rovněž nevztahuje na prodej zboží a poskytování služeb při farmářských trzích pořádaných městem Lovosice a na akce organizované podle zákona o veřejných sbírkách,“ uvádí článek 3 schváleného nařízení. Lovosice se tak nyní zařadí mezi města, kde zákaz podomního či pochůzkového prodeje už platí. Například v Litoměřicích před rokem ovšem zakázali pouze domovní prodej. Podle dřívějšího vyjádření starosty Ladislava Chlupáče nebyl prodej zboží na ulici, na rozdíl od podomního, zdrojem stížností. *** Od 15. října bude v Lovosicích platit zákaz podomního a pochůzkového prodeje. Podomním prodejem se rozumí nabízení, prodej zboží nebo poskytování služeb formou pochůzky, kdy je bez předchozí objednávky v bydlišti fyzické osoby nebo sídle či provozovně právnické osoby nabízeno, prodáváno zboží nebo poskytovány služby. Pochůzkovým prodejem pak nabízení, prodej zboží nebo poskytování služeb mimo určené provozovny na veřejném prostranství s použitím přenosného nebo neseného zařízení (konstrukce, tyče, závěsného pultu, ze zavazadel a pod.) či přímo z ruky. Nerozhoduje, zda se prodejce přemísťuje, nebo stojí na místě. Region| Severní Čechy

lupa.cz Tomáš Braverman (Heureka): Jen čtvrtina českých e-shopů je připravená na mobily 25.9.2015 lupa.cz str. 0 Jan Strouhal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká e-commerce zažívá opět dobrý rok. Pomáhá tomu i fakt, že česká ekonomika roste a domácnosti jsou opět ochotné utrácet.

Celkový obrat e-shopů v Česku dle statistik cenového rádce Heureka.cz letos v prvním pololetí vzrostl o pětinu na 35 miliard korun. A do konce roku by si česká e-commerce měla ještě polepšit. „Myslím si, že růst se dokonce zrychlí,“ říká šéf Heureky Tomáš Braverman, který do čela firmy nastoupil před dvěma lety. „Věřím tedy, že se číslo na konci roku ještě zvýší a že budu moci říct, že růst bude nakonec 22 či 23procentní,“ odhaduje Braverman, který v tomto týdnu na konferenci E-Business Forum 2015 prezentoval výsledky průzkumu mezi českými e-shopy. Podle něj má česká e-commerce stále velký potenciál růstu s tím, že nejprodávanější kategorie mobilů a IT techniky bude spíše stagnovat. Prosadí se ale další segmenty. „Narážím například na módu, kdy v podstatě v Americe na Zapposu nebo v Británii na Asosu je naprosto běžné kupovat módní oblečení,“ říká Braverman v rozhovoru pro Lupu a dodává, že potenciál vidí například i v relativně novém segmentu dovážky jídla a potravin. „Na druhou stranu je potřeba říct, že ve Spojených státech firmy, které se snaží nabízet čerstvé potraviny online, s tím docela bojují,“ dodává Braverman. Podle statistik Heureky za první pololetí tohoto roku vzrostl objem obratu tuzemských e-shopů meziročně o pětinu na 35 miliard korun. Udrží se tento růst i pro celý letošní rok? Myslím si, že růst se dokonce zrychlí. Když jsme totiž na data koukali měsíc po měsíci, vypozorovali jsme, že se růst obratu české e-commerce postupně zvyšuje. A loni i předloni byla dynamika růstu v prvním pololetí vždy nižší, než tomu bylo v druhém půlroku. Věřím tedy, že se číslo na konci roku ještě zvýší a že budu moci říct, že růst bude nakonec 22 či 23procentní. Tomu by měla napomoci hlavně vánoční sezona? Bezpochyby. Projevují se vůbec Vánoce v české e-commerce už nyní, nebo je ještě brzy? Sezonalita je taková, že září je obecně silnější než červenec i srpen. Na druhou stranu ale nejde o extra velký rozdíl. Říjen má rostoucí trend, ale ta pravá sezona skutečně nastává až v listopadu. Někteří hráči sice jedou kampaně třeba od srpna, ale reálně o vánoční prodeje nejde. Češi na to stejně nemyslí tak dlouho dopředu. Jak se Vánoce podílí na ročních obratech českých e-shopů? Listopad i prosinec udělá třetinu celkového obratu e-commerce. Je pravda, že mnoho e-shopů je celý rok ve ztrátě a až Vánoce rozhodnou, zda se přehoupnou do zisku, či nikoliv. Pokud bychom se měli odrazit od současného vývoje ekonomiky, letošní Vánoce by mohly být lepší než ty loňské či předloňské. Ekonomika posiluje čím dál rychlejším tempem, domácnosti se vzpamatovaly z „intervenčního šoku“ a začínají znovu utrácet. Vidíte to podobně? Je to určitě pravda. Navíc po několika letech roste i celý retailový trh, a to o zhruba pět procent. V minulých letech přitom zažíval stagnaci. Je tedy vidět, že domácnosti, které spotřebu odkládaly, ji odložily právě na tuto dobu. Což je jen dobře. Když zůstaneme u té online části, potenciál e-commerce je v Česku stále velký. Vyplývá to i z vašich statistik. Pokud se podíváme na nejvyspělejší trhy jako jsou Spojené státy, Čína nebo hlavně Velká Británie, tak ten potenciál tu opravdu je.

Růst už asi nebude probíhat v kategoriích IT a mobily či černá elektronika, které se na celkovém obratu v prvním polovině roku podílely 24 procenty, resp. 9,6 procenty. Neříkám, že tam růst nebude. Ale nebude to tak, že e-commerce v této kategorii poroste na úkor celého retailu, respektive offlinu. Organický růst prostě nebude zázračně vysoký. A které kategorie e-commerce potáhnou? To budou například kategorie, které jsou u nás ještě v plenkách, ale v zemích jako je Velká Británie či Spojené státy už nyní patří k obvyklému sortimentu dostupnému online. Narážím například na módu, kdy v podstatě v Americe na Zapposu nebo v Británii na Asosu je naprosto běžné kupovat módní oblečení. Navíc poměr online versus retail je zde poměrně výrazný, zatímco u nás je zatím ještě opravdu v plenkách. Není to ale jen o módě, ale také o hobby kategoriích, produktech pro děti, drogerii a nesmíme zapomenou na jídlo a potraviny. TIP: Když letos otvírat e-shop, tak s drogerií Na segment potravin jsem se chtěl zeptat. V posledním roce zde vzniklo hodně subjektů, které prodávají potraviny online. Dá se v tomto segmentu očekávat raketový růst? Nevidím do interních čísel, takže čerpám z veřejně dostupných statistik na trhu, které máme všichni. Nicméně například Rohlík by mohl druhý rok od svého spuštění dosáhnout na půlmiliardu obratu. Což je velmi pěkné číslo. Trh s jídlem samotným má objem 500 miliard, což je osmkrát více než celá ecommerce v Česku. Potenciál je tam opravdu neskutečný. Na druhou stranu je potřeba říct, že ve Spojených státech firmy, které se snaží nabízet čerstvé potraviny online, s tím docela bojují. Ať už jde o Amazon Fresh a tak dále. Ve zkratce – potenciál je tam opravdu brutálně velký, ale nebude to jednoduché. Osobně si myslím, že koncept, který vyvinul Rohlík - tedy dovážka potravin do hodiny a půl – je přesně tím, co tento segment potřebuje a mohl by to být průlomový faktor úspěchu. Obchodníkům samotným jde logicky o zisk, tedy o co nejvyšší marže. Kde je situace nejpříznivější z tohoto pohledu? Obecně, čím větší je online nabídka zboží a čím více hráčů se na trhu nachází, tím více to samozřejmě vede ke snižování marží. To je logické, jelikož se stále bojuje cenou. Jediná možnost, jak se tomu vyhnout, je nabízet skutečně unikátní zboží, které není v normální distribuci. To je cesta, která vede k zachování marží a kterou zde jdou například Bonami nebo ZOOT. V segmentech jako móda a nábytek, kde je zboží skutečně unikátní, se to tak samozřejmě dělat dá. Pokud se ale budeme bavit o běžně dostupném zboží, které už není unikátní, tak například marže u plenek je už dnes stejně nízká jako je tomu v kategorii IT. Mluvil jste o cenovém boji mezi e-shopy. Je cena pro zákazníka stále tím hlavním rozhodujícím faktorem? Podle mě každý e-shop musí splňovat dva základní fundamenty, které jsou klíčové. Jde o šíři sortimentu a cenu. Začíná se mluvit o zážitku z nakupování a podobně. Ale to jsou pro mě dodatečné věci navíc, kterými sice můžete připoutat zákazníka, ale pokud nebudete mít zboží skladem za rozumnou cenu, příjemný zážitek z nákupu vám nebude nic platný. Česká e-commerce tedy roste, drží s ní krok i Heureka? Heurece se v současnosti daří dobře, rosteme ve všech klíčových ukazatelech. Dnes máme asi 3 miliony reálných uživatelů. Což když si vezmeme, že celý český internet má zhruba 6 milionů uživatelů, tak se dá říci, že každý druhý uživatel internetu je i uživatelem Heureky. Za což jsem samozřejmě rád. Vezeme se s rostoucí vlnou e-commerce a troufám si říci, že ji částečně i tvoříme.

Jak vysoký růst nyní Heureka vykazuje? Jde o řády v nižších desítkách procent, tak jak je to v celé e-commerce. Na co se teď nejvíc soustředíte? Pro nás jsou v zásadě klíčové tři věci. První je Heureka jako taková. Tedy to, co u nás zákazníci vyhledávají, což znamená srovnání cen, popis produktů a tak dále. Na tom je neustále co vylepšovat. Mezi další dvě hlavní priority patří zaměření na mobilní zařízení, o čemž bychom tu mohli mluvit hodiny. Je prostě realita, že celý digitální svět se přesouvá na mobil a e-commerce scéna na to není připravená, jak bychom si my uživatelé zasloužili. Třetí prioritou je pak Heureka Košík, jelikož si myslíme, že zákazníci ocení možnost nakoupení přímo na Heurece. Uživatelé chtějí mít nakupování co nejjednodušší, nejrychlejší, jelikož o tom nakupování zejména z mobilních zařízení je. Co myslíte tím, že česká e-commerce scéna není připravená na mobilní zařízení? Dle našich výzkumů má svůj web připravený pro mobily pouze 20 až 25 procent e-shopů v Česku. Samozřejmě, když se podíváme na 100 největších on-line obchodů, tak tam je to číslo vyšší, pohybuje se přes 50 procent. I to mi ale přijde málo. E-commerce scéna jako celek na tom je v tomto ohledu opravdu bídně. Jak je na tom v ohledu přístupů přes mobilní zařízení nyní Heureka? Nám třeba přístupy z mobilních zařízení tvoří 30 procent celkových přístupů, na Slovensku je to ještě více. Takže se nebavíme o okrajové části, ale opravdu o každém třetím. URL| http://www.lupa.cz/clanky/tomas-braver...eskych-e-shopu-je-pripravena-na-mobily/

Maminka Jak na vyrovnaný domácí rozpočet 25.9.2015

Maminka str. 214 nákupy & testy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Když se odstěhujeme od rodičů a založíme rodinu, musíme se naučit nakládat i s rodinným rozpočtem. To, jak si s tím poradíme, mnohdy záleží na tom, jak jsme finančně gramotní a jak nás rodiče učili pracovat s penězi. Prvním krokem je uvědomit si, jaké má naše rodina příjmy. Nejjednodušší je sepsat si všechny peníze, které do rodinné kasy přitečou. Poté začít sepisovat výdaje, jež jsou každý měsíc stejné, jako je například nájem, hypotéka, energie, školní obědy atd. Je dobré nechat si určitý finanční obnos na nákup potravin, drogerie, dárků pro rodinu. Pokud chcete mít naprostý přehled, zkuste si zapisovat každou utracenou korunu, i kdyby to měla být zmrzlina koupená dětem.,,Když jsme s manželem začali žít spolu, nemohla jsem pochopit, kam odejdou všechny peníze. Neměli jsme úplně špatné výplaty, zatím jsme neměli děti a já si říkala, proč nejsem schopná ušetřit nějakou korunu. Rozhodla jsem se proto, že si zkusím zapisovat i ten sebemenší výdaj. Poctivě jsem vedla rodinné účetnictví a zapisovala každý koupený rohlík. Na konci měsíce jsem se nestačila divit. Skutečně jsme utratili skoro všechny peníze. Po prohlédnutí toho, za co jsme utráceli, jsem dokázala posoudit, na kterých položkách by se dalo ušetřit,“ říká paní Iveta. A má pravdu. Pokud si budeme vést své výdaje, budeme mít o všem přehled, lépe se nám podaří s financemi vycházet tak, abychom se na konci měsíce nedostali do minusu, případně se nám podařilo ještě něco ušetřit. Že mnoho rodin nemá ponětí o tom, kam jejich peníze jdou, potvrzuje i finanční

poradce Jiří Pácha. Jeho klienti mnohdy uvádějí, že pro čtyřčlennou rodinu za potraviny utratí 4 tisíce korun. Tato informace je většinou zcela mylná, protože to bývá okolo 8 tisíc. CO SI ODEPŘÍT JAKO PRVNÍ Pokud bychom chtěli zajít úplně do krajností, vzpomeňme si na naše babičky. Ty měly peníze v nadepsaných obálkách a s těmi hospodařily. Měly tak naprostý přehled o tom, co je třeba ještě zaplatit a jaký finanční obnos mají k dispozici na méně důležité věci. Je jasné, že jsou položky, které je bezpodmínečně nutné zaplatit. Patří mezi ně prostředky na bydlení, hypotéka nebo půjčky, základní potraviny. Existují ale i výdaje, na kterých se ušetřit dá, a to potraviny. Nemáme tím na mysli, aby maminky kupovaly nekvalitní potraviny, nedej bože s prošlou dobou trvanlivosti! Ale Češi jsou proslulí tím, že potravinami plýtvají. Nakupujte proto jídlo s rozvahou tak, abyste jej zkažené nevyhazovali, protože jej nestačíte sníst. Dobré je také sledovat slevy a akce. Dejte si však pozor na to, aby vás nakupování ve slevách nestrhlo tak, že nakoupíte mnohem více potravin, a to i ty, které nepotřebujete, v domnění, že je to strašně výhodné. Mohli byste tak utratit mnohem více peněz, než jste plánovali. Pokud máte malé děti, není nic jednoduššího, než jim například oblečení na doma pořizovat v bazarech. I zde se dají najít moc hezké věci a mnohdy kvalitnější než třeba ve stáncích. Jiří Pácha také doplňuje, že pokud se dostanete do finančních nesnází a potřebujete snížit rodinné výdaje, můžete omezit spoření a investice. Zvážit můžete také fakt, zda je nutné mít investiční životní pojištění, jestli by nestačilo pouze obyčejné životní pojištění, za které budete platit menší měsíční částky. MŮŽEME UŠETŘIT Z TOHO, CO MÁME NA MATEŘSKÉ? ,,Ušetřit se dá vždy. Šetřit není třeba po velkých částkách. Rodina může ‚odkládat‘ stranou například na spořicí účet s dobrým úrokem i menší částky. Ušetřit se dá také vařením domácích jídel oproti nákupu drahých dětských jídel, výrobou domácích potravin nebo šitím či přešíváním oblečení a podobně,“ říká Tomáš Zavoral z Raiffeisenbank. Pokud si nevíte se svými rodinnými financemi rady, najděte si nějakého finančního poradce. Ten vám pomůže sepsat finanční plán, popřípadě seškrtat položky, na kterých se dá ušetřit. Jiří Pácha tvrdí, že po rozepsání jednotlivých nákladů se vždy najdou nějaké rezervy, i když se to zpočátku nezdá. REZERVY, REZERVY, REZERVY Pokud v blízké době plánujete například miminko, začněte si na něj tvořit finanční rezervu. Nebo lépe řečeno na dobu, kdy budete na mateřské dovolené a váš rodinný příjem tak bude nižší. Finanční rezervy si ale zkuste vytvářet ve všech etapách vašeho života. Nikdy totiž nevíte, co se může přihodit a kdy se vám budou našetřené peníze hodit. Finanční odborníci se shodují na tom, že velká spousta z nás si však žádné finanční rezervy nevytváří. NA ČEM JEŠTĚ UŠETŘIT V první řadě to jsou cigarety a alkohol.,,Jako začínající učitelka jsem se dostala do situace, kdy se mi přišla omluvit maminka, že nemá dvacet korun na divadelní představení pro syna, protože jsou na tom finančně špatně, a z kabelky jí koukala krabička cigaret. Pro mě naprosto nepochopitelné rozvržení priorit,“ prozradila nám maminka Eva. Odpustit si můžeme i návštěvy restaurací, je možné volit levnější paušál na telefonování či internetové připojení, banku bez poplatků a tak podobně. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK. COM, ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: JIŘÍ PÁCHA, TOMÁŠ ZAVORAL O autorovi| PŘIPRAVILA: ROMANA RYBOVÁ

Mladá fronta DNES I psi a kočky drží dietu. Chovatelé je často překrmí a jsou obézní, tvrdí veterinářka

Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Čechy Jakub Bartoš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.9.2015

zpět V dalším díle seriál MF DNES radí chovatelům, jak správně krmit kočky a psy, aby zůstali zdraví a v kondici. Špatná strava jim totiž může způsobit řadu onemocnění. Při výběru krmení je důležitý i věk zvířete. ČESKÉ BUDĚJOVICE Každý chovatel přeje svému mazlíčkovi jen to nejlepší a snaží se, aby byl spokojený. Klíčem k tomu je také vhodné krmení. Zdá se, že jde o zcela běžnou věc, ale mnozí majitelé psů a koček tento faktor zanedbávají a výsledky mohou být katastrofální – problémy se zažíváním, ledvinami nebo kůží. To vše může způsobit nevhodná strava. Podle Lucie Míkové, veterinářky z Veterinární kliniky Vltava, mají majitelé psů tři možnosti, jak svého mazlíčka stravovat. „Je možné dávat mu pouze granule. Vyrábí se granule určené pro štěňata, starší i dospělé psy, ale i pro seniory,“ poznamenala Míková. „Druhou možností je kombinovat granule s vařenou stravou, což může být maso nebo těstoviny. V neposlední řadě se dá krmit metodou barfování,“ uzavírá veterinářka. To je způsob výživy masožravých domácích zvířat přirozeným způsobem. Chovatelé se při tvorbě jídelníčku pro svého psa inspirují tím, čím se živí divoce žijící psovitá šelma. Tvrdí, že svým mazlíčkům nechtějí dávat průmyslově vyráběné krmivo. Product development manager Světlana Michálková ze společnosti Partner in Pet Food tvrdí opak. „Lidé si myslí, že je taková strava dobrá, ale není. Maso neobsahuje všechny živiny, které zvířata potřebuji. Zároveň se také domnívají, že jsou produkty testovány v hrozných podmínkách. My stejně jako ostatní firmy testujeme krmivo a rozhodně v tom není nic nezákonného. Sleduje se, jak moc je to pro zvíře přínosné, ale i třeba kvalita výkalu, aby byla potrava co nejlépe stravitelná,“ líčí Michálková. I psi trpí alergiemi na potraviny Podle veterinářky není žádný ze způsobů škodlivý a spíše záleží na každém psovi zvlášť. „Dnes se dají dělat krevní testy, aby majitel zjistil, co jeho pejsek potřebuje,“ radí Míková. Sama se spíše přiklání ke granulím, ale dodává, že jde o individuální záležitost. „Může být pejsek, který jí celý život granule a je nemocný a naopak. V případě, že se odhalí alergie, dá se to samozřejmě řešit. Prodávají se speciální dietní granule. Kromě toho je možné zkusit dávat psovi jeden týden pouze jedno jídlo, jako například jen skopové nebo rýži s králíkem, aby se zjistilo, jestli to může, nebo ne,“ radí doktorka. Za pravdu jí dává i Světlana Michálková. „Každý majitel si zvolí podle sebe, zda chce krmit suchou, polovlhkou, nebo vlhkou stravou,“ doplňuje. Podle ní ale není příliš zdravé dávat mazlíčkovi pouze vařenou stravu. „Není to dostatečné z hlediska nutričních hodnot. U každého psa se to ale samozřejmě liší,“ vysvětluje. Stravu ovlivňuje také věk zvířete. Štěňata a koťata potřebují jiné hodnoty živin než dospělá zvířata. Nevhodná strava může zvířeti způsobit problémy s ledvinami, zažíváním nebo může vyvolat alergickou reakci. Za jeden z největších problémů považuje Lucie Míková obezitu. „V poslední době se to stává čím dál častěji, pejsci jsou jednoduše překrmení. Lidé příliš nehlídají, kolik jim dávají jídla,“ konstatuje veterinářka. Denní dávky závisí na každém psovi zvlášť. „Na obalu od granulí jsou potřebné údaje o hodnotách a dávkování,“ dodává Michálková. Štěňata se krmí i třikrát až čtyřikrát denně, později to je i jednou denně. Nejlepší je krmit psa ráno a večer. Kočky mohou mít cukrovku Existují i některé mýty, kterými se chovatelé dodnes řídí. Psi nepotřebují smetanu, lipánek, ale ani kosti, pokud na ně nejsou zvyklí. „Když takovou stravu dostávají odmala, není to problém, pokud by ji ale dostal pejsek, který na ni není zvyklý, může z toho být malér,“ dodává lékařka. S obezitou mají problémy i kočky. „Víc obézní jsou kocouři, kteří trpí na problémy s močovými cestami. Řeší se to dietou. Hodně koček také trpí cukrovkou, i ta se řeší dietou,“ vysvětluje Míková. Podle veterinářky mají kočky tyto problémy, protože je lidé krmí v podstatě pořád a potravu mají nepřetržitě k dispozici. Většina majitelů krmí své kočky granulemi. Těch je na trhu nespočet. Vyrábí se jak pro koťata, tak pro dospělé, staré nebo vykastrované kočky, ale i pro venkovní nebo domácí. „Mohou dostat i vařené

jídlo, ale ne příliš často. Kočky žijící venku navíc chytají myši nebo ptáky, a tak je třeba chodit s nimi na odčervování,“ připomíná veterinářka. Velkým problémem je také alergie. „Průběh je intenzivnější než u psů. Kočkám začne padat srst, je to velice nepříjemné. V takovém případě se dají sehnat dietní granule. Při problémech se zažíváním se přechází na speciální dietu, která je zaměřená například na kuřecí maso,“ doplňuje Míková. Veterinářka nemá nic ani proti pamlskům. „Pokud je zvíře zdravé a nedostává je příliš často, není to na škodu,“ konstatuje. Při koupi mazlíčka je třeba si nejdřív zjistit, co zvíře potřebuje na základě rasy. Investice do kvalitního krmení se rozhodně vyplácí. Foto popis| Mňam Kocour Matěj si pochutnává na masové kapse. Foto autor| Foto: Marek Podhora, MAFRA O autorovi| Jakub Bartoš, spolupracovník redakce Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Obchody si farmáře prověřují 25.9.2015

Mladá fronta DNES str. 71 Příloha - O potravinách Dana Jakešová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět O potraviny od lokálních farmářů je stále větší zájem. Nakoupit je můžete na farmářských trzích nebo také v kamenných prodejnách farmářských potravin. Farmářské trhy najdete pravidelně na mnoha místech v Praze i v obcích okolo metropole. Zajít na ně můžete ještě po celý listopad, a na mnohé dokonce až do Vánoc. Celoročně můžete nakupovat v kamenných prodejnách farmářských potravin. Oboje vzniklo na základně poptávky po kvalitních a především čerstvých produktech od malých českých farmářů, řezníků, pekařů, včelařů, vinařů a dalších malých výrobců. A ty si pořadatelé farmářských trhů i obchody pečlivě vybírají a prověřují. Jezdí za farmáři osobně, chtějí vidět jejich pole či výrobnu, ze které potraviny pocházejí. Mimo jiné se tím snaží v maximální možné míře eliminovat velké překupníky, kteří se na trhy občas snaží dostat. „Odborník dokáže rozpoznat českou zeleninu z rodinné farmy od importované zeleniny z velkovýroby, a to podle několika znaků,“ vysvětluje Šárka Sedláčková ze spolku Archetyp, který provozuje farmářské trhy na náplavce, na náměstí Jiřího z Poděbrad a na Kubánském náměstí. Samozřejmě se prověřují i výrobky. „Výrobci nám musí doložit původ surovin, například v případě dodavatele uzenin je to původ použitého masa,“ uvádí další způsob prověřování kvality Jiří Málek ze sítě farmářských prodejen Náš Grunt. Nejeden z produktů se navíc pyšní certifikátem, že je bio. A i ty ostatní budou kvalitní. „Malé rodinné farmy totiž používají minimum chemie. Hnojí často jen přírodním kompostem, protože to je pro rodinnou farmu nejekonomičtější,“ říká Sedláčková. Na farmářských trzích nakoupíte takřka výhradně tuzemské potraviny. Nejvíce sezonní ovoce a zeleninu, ale také pečivo, jogurty, sýry, máslo, vejce, med, víno, mošty, marmelády, maso, uzeniny či čerstvé ryby. Podpora malé ekonomiky Navíc takovým nákupem podpoříte přímo farmáře. „Přímý nákup je nejsilnější podporou pro malou ekonomiku a je nejefektivnější právě pro farmáře,“ zdůrazňuje Sedláčková. „A zisk z prodeje umožňuje rozvoj i na venkově, kde jiná práce prostě není.“ Na zahraniční výrobky na farmářských trzích a v prodejnách natrefíte jen minimálně. A mohou to být pouze potraviny vysoké kvality, které přitom nekonkurují ekvivalentním českým potravinám. Může se jednat třeba o olivový olej z malé španělské farmy, mořské ryby či slovenské sýry. ***

„Odborník pozná českou zeleninu z rodinné farmy od importované zeleniny z velkovýroby.“ O autorovi| Dana Jakešová, spolupracovnice redakce Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Moravskoslezský deník Umíte péct frgály nebo vařit klobásy? 25.9.2015

Moravskoslezský deník str. 14 Region (lap) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ostrava, Velké Karlovice – Vyrábíte si vlastní klobásy nebo pečete frgály? Pak můžete porovnat své dovednosti s jinými kuchařkami a kuchaři. To v případě, když se zapojíte do soutěží při Karlovském gastrofestivalu, jehož 7. ročník se uskuteční 2. až 4. října ve Velkých Karlovicích. Gastrofestival tradičně nabízí návštěvníkům ochutnávky nejrůznějších krajových specialit v místních hotelech a penzionech a právě frgály a klobásy jsou na Valašsku „jako doma“. Soutěž o nejlepší klobásu se uskuteční v sobotu 3. října. Mohou se jí zúčastnit profesionální řezníci i amatéři. Podmínkou je dodat čtyři kusy klobás do 1. října do pořádajícího Penzionu Pod Pralesem. Soutěžní vzorky posoudí porota, ochutnávat budou moci během odpoledne i návštěvníci. Soutěž o nejlepší valašský frgál je tradičně vrcholem gastrofestivalu, konat se bude v neděli 4. října. Zapojit se může každý, kdo přiveze svůj koláč nejpozději do 9.30 hodin ke Gril srubu Razula. V hlavní kategorii porota posuzuje koláče, které jsou vyrobeny v souladu s ochrannými pravidlyEvropskéunieplatnýmiod roku 2013, tedy mají zhruba 30 centimetrů v průměru, váží 600 gramů a byly vyrobeny na území Valašska. „Pokud nepocházíte z Valašska nebo chcete předvést svůj um upečením frgálu netradičního tvaru či velikosti, můžete se zapojit do speciální kategorie pro kuriózní a jiné další koláče,“ upozornila Martina Žáčková z Resortu Valachy. Gastrofestival se zařadil mezi nejnavštěvovanější akce svého druhu v ČR. Připraveny budou i doprovodné programy: mezinárodní farmářský trh, kuchařské show, posezení s lidovými muzikami či frgálová manufaktura s možností vyzkoušet si výrobu frgálů. Nechybí ani atrakce a zábava pro děti. Tento hlavní program probíhá v sobotu 3. a neděli 4. října vždy od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma. Foto popis| Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Region; 14 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Region; 14 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Region; 14 Publikováno| Havířovský deník; Region; 14 Publikováno| Karvinský deník; Region; 14 Publikováno| Novojičínský deník; Region; 14 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Region; 14 ID| 38b8fb1a-0ded-4ed8-b6ba-d0630e8cf47c

nova.cz Povídálci, stravenkáři, rodinky... Typy lidí, na které narazíte v obchodě 29.9.2015

nova.cz str. 0 FANDA.tv/Zajímavosti blog.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Celý uplynulý týden jsem strávila pečlivým průzkumem, pozorováním a zpovídáním kolegyně v naší maloobchodní prodejně masa. Takže, s jakými typy zákazníků se musím každý den potýkat?

Článek je převzatý z blogu tevuori.blog.cz. Povídálci Tihle lidé jsou fajn. Taky je mám ráda. Netváří se kysele a nepovažují mě za otroka. Ráda si povídám. Kéž by jich bylo víc. Konzervativci Je jich jen pár. Jejich obličeje jsem si zapamatovala už během prvního týdne. Chodí pro maso jen k nám. Klidně každý den. Berou vždy to samé maso v tom samém množství. Jsou milí. Přijdou, pozdraví, usmějí se, vezmou si své kuřecí čtvrtky do padesátí nebo jeden prsní řízek do třiceti korun. Vždy mají přesný obnos. Rozloučí se a jdou si po svých. Mám je ráda. Občas jim dám malou tašku zdarma. Umělci Umělci jsou přesným opakem konzervativců. Mají nekonečnou fantazii a vždy si vymyslí pokud možno požadavek, který splnit nejde, nebo by to šlo jen velice těžko. Například králičí stehýnka, ano? Jsou mražená po dvou. Ale správný umělec vždy potřebuje tři kusy. Některé nazývám umělci speciálními. Ti mají ve zvyku vymýšlet nová a originální pojmenování pro různé druhy masa a pak se na vás dívají jako na lenochoda, že opravdu nerozumíte, co chtějí. To pak prodáváte biftečky (myšlena vepřová kotleta), kuřecí loďky (kuřecí skelet), kuřecí motýlky (pár kuř. prsou na kosti), masovou směs/sekanou (mleté maso), roládku (bůček bez kosti) nebo uzenou harmoniku (žebírka). Noční můra nového brigádníka., který pak marně hledá v lednici hotovou sekanou. Inspektoři Ten řízek se jim zdá oschlý. To kuře je určitě zkažené. Ta játra je určitě čerstvá? Mleté maso je příliš tlusté. Ta kýta má divnou barvu. Apod. bla bla bla bla bla. Všechno maso je naprosto v pořádku, několikrát denně se kontroluje. Jenže s úsměvem to vysvětlovat několikrát denně šest dní v týdnu prostě nejde. Inspektoři velice rádi stepují před masnou už čtvrt hodiny před otevřením. Cloumají za kliku za účelem být v obchodě první a dostat ty nejčerstvější kousky. Člověk by čekal, že při jejich vyvinutém smyslu pro vnímání detailů jim dojde, že brzo ráno je třeba ještě doprodat maso, které se vybalilo den předtím večer. Hrůza. Stravenkáří Mezi stravenkáři se vyskytuje široká škála jiných druhů zákazníků. Stravenky obecně jsou dost pitomá věc. Každá je jinak velká, má jinou barvu a jinou hodnotu. A to je docela na pendrek, když si pak večer počítáte kasu a máte jich tam po celém dni cirka 60-70 ks. To se dá ještě zkousnout, ale... ... mezi sortu stravenkářů patří majitelé restaurací v okolí. Berou maso třeba za tři čtyři tisíce. Pro obchod výhodné. Kšeft jako prase. Jenže oni vám ty tři tisíce platí ve stravenkách. Ve stravenkách různých hodnot od třiceti do sta korun. Pro jistotu to třikrát přepočítáváte. Nechcete mít schodek v kase. A ještě jednou. A čas letí. A fronty se tvoří. A stres vzrůstá. Pohled na větší množství stravenek mi bude způsobovat vyrážku ještě hodně dlouho. Patlalové Mají pocit, že důrazným zapíchnutím prstu do skla vitríny ukáží požadovaný kousek mnohem názorněji, než kdyby prst zastavili centimetr na sklem. K těm nemám opravdu co říct. Několikrát denně ta skla musím drhnout savem a s každým dalším otiskem prstu trpí má kůže na rukou víc a

víc. Házela bych po nich šutry. Zcela bez výčitek. Držáky IQ těchto lidí zřejmě nedosahuje žádných závratných výšek. Přímo pod nosem mají takovéto pudýlko na peníze. Kousek dál pod nosem na mě čumí, jak - ruce od krve - složitě balím jejich nákup do sáčků. Což není kolikrát úplně jednoduché. Sáčky se trhají o kosti... Šťavnatější kousky musí být ve dvou sáčcích aby neprotekly... je to prostě věda. A tihle lidi celou tu dobu drží ve zvednuté natažené ruce bankovku a netrpělivě mi s ní máchají pod nosem. A když si dovolím utřít ruce do hadru, abych je nezašpinila, když už teda trvají na fyzickém kontaktu, probodávají mě pohledy, které by zabily vola. Dovolím si vsuvku - VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI, TY PUDÉLKA NA PENÍZE NA PULTECH OPRAVDU K NĚČEMU JSOU A PRODAVAČKÁM PĚKNĚ USNADŇUJÍ PRÁCI. DĚKUJI, ŽE JE POUŽÍVÁTE. Rodinky Rodinky jsou taky bezva. Nakvartýrujou se do malého obchodu všichni od nemluvňat přes puberťáky až po prarodiče. Kromě nich se tam už nikdo nevejde. Obvykle ještě nevědí, co koupí. Když už se rozhodnou, berou toho velké množství. Takže to trvá. Děti jsou protivné a nemluvňata mají pokaděné plenky. Puberťáci vzdychají. Skvělé pracovní prostředí, vážně! Nevidomí Vzorová situace - došly kuřecí čtvrtky. Nové zboží přijde až zítra. Jdu ven na obě tabule přeškrtnout čtvrtky. Jdu na ceník u pultu přeškrtnout čtvrtky. Vyndám z pultu cenovku s nápisem čtvrtky. Nikde nejsou vidět žádné čtvrtky. Přesto přijde několik lidí se sebevědomou objednávkou: "Vezmu si pět čtvrtek." To mi přijde docela smutné. Příbuzní Mí příbuzní jsou opravdu skvělá zvláštní skupina. Stala jsem se pro ně spolehlivým trvalým zdrojem masa. Nejsou schopni si to sepsat a dát mi to jednou týdně. Takže jeden den beru to, další zase ono, šéfka protáčí oči a já každý den tahám plný batoh. Ale co bych pro své milované neudělala. Normální nevýrazní slušní lidi, kteří se umí vyjádřit a vědí co chtějí S každým dalším dnem mám pocit, že jich je čím dál méně. Dala bych království za jeden den plný takových zákazníků. Další články autorky najdete na jejím blogu. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Sep2015/1791425.jpg?d41d

URL| http://fanda.nova.cz/ext/zajimavosti/p...y-lidi-na-ktere-narazite-v-obchode.html

Nový prostor Zákazník jí očima 3.9.2015

Nový prostor str. 6 Uličníci Tomáš Havlín Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Můžete mít nejvoňavější jídlo, ale jakmile není nazdobené, neprodáte nic,“ říká Petr alias Pedro, prodejce NP z Jindřišské ulice v Praze. * Pane Pedro, Nový Prostor prodáváte v Jindřišské ulici u hlavní pošty…

Osobně si myslím, že tohle místo patří k nejlepším pracovištím v Praze. Jsem tady spokojený a doufám, že firma je spokojená se mnou. Přišla na mě pochvala, tak tady reprezentuju. Teď, jak byla ta největší horka, tak už jsem přitom v jednu chvíli téměř kolaboval. Stojím na slunku, organismus to nevydržel a musel jsem si jít dovnitř na chvíli sednout, lapal jsem po dechu. Mne kdyby odvezli do nemocnice třeba s infarktem a probral jsem se z toho, nejdřív bych poděkoval doktorovi a sestře a pak je hned požádal, aby zavolali do Nového Prostoru. Že to prodávám a oni nevědí, co se mnou je. Že je pozdravuju a že se těším, až za nimi hned z nemocnice přijdu. * Nevolal byste rodinu? Ne, zůstal jsem momentálně z celého rodu sám jako kůl v plotě. Všichni odešli, nikdo nežije. Jediného bratrance, který je někde na Slovensku, jsem neviděl dvacet let. Mě to nebolí, mě bolí akorát, že jsem přišel o jediného syna. Tragicky se zabil v autě, když mu bylo dvacet sedm roků, a kdyby žil, měl bych mu co dávat a vlastně žil pro něho. Dlouho jsem to nemohl a dodneška nemůžu… Je to trápení. U většiny věcí si řeknu, že je třeba obrátit list, a hned přijdu na jiné myšlenky. Hodím to za hlavu jako seno vidlema. Ale u tohohle mi to nějak nejde. Za ty dva roky, co prodávám Nový Prostor, jsem si už vážně zvyknul. Kontakt s lidmi mít musím, to prostě potřebuju. * Nejde o peníze v první řadě? Podívejte, každá koruna dobrá a potřebuju to na zaplacení nájmu. Ale také nehraju hazard a beru důchod. Musím se uskrovnit a zařizovat se podle toho, ale jsem spokojenej a zaplať pánbůh, že zdraví dovolí a můžu dělat tuhle práci. Někteří se ptají, proč nejdu dělat něco jiného. Jenže já bych mohl nastoupit třeba v kuchyni U Nováků, ale tam bych dělal poskoka a stejně by mě za pět minut vyhodili - vždyť mně bude sedmdesát let! Ale já jsem na prodávání hrdý a jsem hrdý i na to, že je to právě Nový Prostor. Znovu se k tomu vracím: kdybych místo toho ležel doma a koukal do stropu, do týdne jsem mrtvý. Mě to opravdu drží při životě. * Rozumím správně, že vaše práce nepřináší jenom uznání? K poště v Jindřišské chodím rád. Postavím se tam, davy lidí proudí kolem a já prodávám. Pak za mnou přijde pán z pošty. „Dědo, kdy dáme kafe?“ ptá se. Já řeknu: „Když budete tak hodnej…“ a on se slovy „od toho jsem tady, ne…“ odnese hrnek a přinese ho zpátky zalitý horkou vodou… Ale s tím negativním se taky setkávám skoro každý den. Ráno jsem se byl podívat v Paládiu, prosondoval ho a zapamatoval si slevy - těstoviny o čtyři koruny levnější, rýže, máslo, taky se tam večer chci vrátit - no a při odchodu jsem měl problém nastoupit na pohyblivé schody. Tam je express eskalátor, nejrychlejší schody v Praze. Tak jsem oslovil jednoho pána: „Prosím vás, pane, mohl byste mě přidržet?“ A on se otočil a říká mi: „Běž do hajzlu, dědku.“ Jedna paní to viděla a pomohla mi. Celou cestu mě držela za ruku, jak jsem se třásl, a bála se o mě. Tohle se děje opravdu často a já vím, čím to je. Lidi nemají práci, nemají peníze a jsou na sebe jak psi. Hodně se tím trápím. My tohle nepamatujeme. Velká reklama * Je vám bezmála sedmdesát let, máte spoustu zkušeností. Už za vámi byla média, dával jste rozhovory? Nikdy za život… Jo, vlastně… To je ale asi pětadvacet let. Dělal jsem studené mísy v jednou rekreačním středisku, přišel tam nějaký pán a ptal se soudruha vedoucího, jestli si to může vyfotit. Vedoucí řekl beze všeho, ukázal na mě a dodal, že mísy jsou moje práce. Ten novinář mě pak postavil k nim a vyfotil si mě. * Jak jste se přitom cítil? Hned jsem souhlasil. Neměl jsem čas se ptát, kam to půjde, a ani mě to nezajímalo - bral jsem to jako vizitku, velkou reklamu, jejíž pomocí se dá prezentovat nějaký výtvor, takřka umělecké dílo. Protože to není tak, že to na mísu jen tak nahážete. Já vám to ukážu… (bere do ruky kus papíru, překládá ho na polovinu a půlí, začíná skládat - pozn. red.)

* Skládáte kornout? Kornouty ze šunky nebo uzené rolky. Z eidamu zase můžete udělat takovýhle leknín a do něj nastříkat tvarohovou pěnu. Já každou tu mísu dělal tři hodiny, je to spoustu práce. Ale hlavní bylo dostat do toho barvy - červenou, zelenou. Je to hlavně dekorace, ale pro každý obchod platí, že zákazník jí očima. Můžete mít nejvoňavější jídlo, ale jakmile to není nazdobené… Podívejte i na tenhle Nový Prostor (ukazuje titulní stranu NP 462, na obálce Raveboy - pozn. red.). Kdo tohle navrhnul, to byl u mě machr. Obálka přitahuje na první pohled. To už je prostě vizitka firmy. * Vidíte machry i jinde v médiích? Každý den nasadím v jedenáct večer sluchátka a poslouchám Radiožurnál, to je moje stanice. Chytám čtyřicet stanic a občas přeladím, protože mě zajímá, co je jinde, a chci mít možnost to porovnat, ale Radiožurnál je bezkonkurenční. Podrobné zpravodajství, reportáže, rozhovory, počasí i sport, je to prostě nejlepší stanice. * Je něco, co vás v poslední době třeba nejen na Radiožurnálu zaujalo? Je toho víc, ale třeba co se teď děje na Ukrajině. Oni jsou zvyklí na nějakou samostatnost, ale Rusové je nenechají v klidu. Tam se bude pořád bojovat, nebude tam klid. To samé Amerika, ta se teď zase hrne do Turecka. Kongres schválil pět tisíc amerických vojáků a vojenskou základnu k tomu. Čína z toho šílí a taky dělá svoje opatření. Prý už mají takové zbraně a loďstvo, že jsou vyzbrojeni lépe než Američané, to říkali na Radiožurnálu. Je to taková doba, že se pořád někde musí něco dít a hořet nějaké konflikty. Chraň pánbůh, kdyby měla být třetí světová válka. To by byl konec pro všechny. Vaření s láskou * Prodáváte NP v Praze, odtud také pocházíte? Kdepak, moje rodiště je Údolí svatého Kryštofa na Liberecku. Já jsem kluk z vesnice, odmala jsme byli zvyklí okopávat brambory, starat se o zvířata, chodit do lesa pro maliny. Práci mám v krvi. * Co vás přimělo opustit údolí? Ježišmarjá, pane, vždyť já bych tam nemohl být a žít. Ve vesnici byla obecná škola, pak jsme museli jezdit do měšťanky. V obci měli práci jen prodavač v koloniálu, mlékař a pekař - všichni ostatní pracovali mimo. Tam bych nemohl. Vždyť jsem musel do učení. * Čím jste se učil? Tři roky kuchařem a po pěti letech praxe jsem si podal přihlášku na kuchaře specialistu. Zkoušku jsem udělal s vyznamenáním, takže výuční listy mám dva - kuchař a kuchař se specializací na studenou kuchyni a zvěřinu. * Věnoval jste se tomu? A s láskou, vařil jsem spoustu let. Teď už bych nemohl. Ne, že bych to nedokázal, ale nikde by mě nepustili ke sporáku. * Vaříte aspoň pro sebe? Není problém, můžu si doma uvařit, ale teď, jak jsou ty vedra, tak moc nevyvařuju. Večeřím zásadně studené, jsem jako Němci. Němec také jenom kalte Platten, žádný si večer nedá guláš s knedlíkem jako tady v Česku. Pořád ale ještě vařím pro známé. Za tři týdny provdává kamarád dceru, tak jim budu dělat pro pětadvacet lidí na zahradě svatbu. Kamarádův brácha je řezník, takže maso bude prvotřídní, to je důležité, a problém není ani v penězích. Přímo mi řekl, že o peníze se nejedná.

* Co uděláte? Navrhl jsem jim, že když je to jejich svatba, tak by si měli ženich s nevěstou i ten kamarád říct, co chtějí uvařit. Každému přece chutná něco jiného, a když si řeknou, není problém, já uvařím cokoli. Ale oni říkají, že to chtějí nechat na mě, s čímž já opět nesouhlasím. Příští neděli mám volnou a jedu za nimi, tak si na to ještě sedneme. Je potřeba to doladit. *** Petr alias „Pedro“ nebo „Děda“ (69 let) pochází z Liberecka a Nový Prostor prodává u hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze. Vyučil se kuchařem a dlouhé roky s láskou vařil. Byl ženatý, dnes žije sám. Zprávy ulice Již druhým rokem se pražští sociální pracovníci Jiří a Bára snaží prodejcům Nového Prostoru zpestřit horké letní měsíce. Od poloviny srpna tak začala letní hra s názvem O Poklad Přemysla Oráče. Jak už její název napovídá, hra je zaměřená na historii a významné osobnosti Čech a Moravy. Prodejci získávají během hry groše (body) za správné zodpovězení kvízových otázek (např. v jaké opeře se objevuje postava Kecal nebo kolik ocasů má český lev) či za uhádnutí osobnosti pomocí pěti indicií. Získané groše pak mohou prodejci proměnit za různé ceny, jako je například sprchový gel, šampon, ponožky či kniha. Prodejci často osobnost uhodnou hned po první či druhé nápovědě. Zároveň jsme se ale také dozvěděli, že Nobelovu cenu z Čechů získal Václav Havel, Miloš Zeman nebo dokonce jeden prodejce sám. Doufáme, že nám bude přát počasí a kromě aktivit v denním centru budeme moci připravit pro prodejce i něco jiného. Sociální pracovníci NP, Praha Obecně prospěšná společnost In IUSTITIA zahájila nový projekt, který má pomoci ženám bez přístřeší ohroženým jakoukoliv formou násilí. Již v květnu spustila bezplatnou telefonní linku a na začátku června poprvé vyjela do pražských ulic mobilní poradna. Tato „sanitka“, tedy dodávka upravená pro potřeby konzultací v důvěrném prostředí, bude pravidelně stát přímo v místech, kde se potenciální klientky zdržují. „Život na ulici je spjatý s řadou rizik a různé formy násilí - ať už z vnějšku nebo ze strany bezdomovecké komunity - jsou bohužel dosti časté. Ženy jsou samozřejmě tím snadnějším cílem, navíc řada z nich se dostala na ulici právě v důsledku násilí partnera či jiné blízké osoby a informace o tom, jak situaci řešit, se do tohoto prostředí dostávají velmi obtížně,“ vysvětluje východiska projektu ředitelka In IUSTITIA Klára Kalibová. Mobilní poradna pro ženy bez domova bude do pražských ulic vyjíždět několikrát týdně a parkovat vždy přímo v lokalitách, kde se potenciální klientky nacházejí, například na nábřeží kapitána Jaroše u lodi Hermes. Bezplatná telefonní linka na čísle 800 922 922 je v provozu každý všední den od 9.00 do 18.00. Volající zde dostanou radu, jak situaci řešit, a případně i pomoc sociální pracovnice a právničky. Foto autor| foto: Tomáš Havlín

Zelenající se Detroit 3.9.2015

Nový prostor str. 16 Dějiny přítomnosti Jan Richtr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Americký Detroit se dostal na mapu díky automobilovým továrnám. Současná krize ale není tou první, ze které mu pomáhá také městské zahradničení. Antoine de la Mothe Cadillac si během léta 1701, kdy zakládal se svojí francouzskou družinou osadu na úžině Erijského jezera, zapsal do svého deníku: „Na obou stranách této úžiny rozkládají se velké

otevřené pláně, na kterých se pase zvěř v majestátních stádech… Ostrovy jsou pokryté stromy kaštanů a ořechů, oplývají jabloněmi a švestkami. Během léta je pak divoká réva obtěžkána hrozny, ze kterých místní polesní prý udělali víno, které v žádném případně nebylo zlé.“ O nějakých tři sta let později projíždím relativně živým a dobře udržovaným centrem Detroitu, kdysi výkladní skříní amerického zázraku. Výhled z auta se mi ale rychle mění a výškové budovy nahrazuje obraz městské prérie. Velkým otevřeným pláním už chybí jen ta stáda divoké zvěře. Motor City Ještě než nastal zlatý věk automobilismu, který Detroit zapsal do historie, prošly Spojené státy na konci 19. století první větší ekonomickou krizí. Jako jedno z opatření na zmírnění jejích dopadů na obyvatele Detroitu nechal jeho tehdejší starosta Hazen Pingree zpřístupnit volné pozemky města pro zahradničení, aby si mohli obyvatelé v těžkých časech přilepšit. Pingree také nechal vydláždit ulice, které byly do té doby spíše městskými stokami, začal s výstavbou kanalizace nebo veřejného osvětlení. Město se na konci 19. století rychle rozrůstalo a bohatlo také díky německým, irským nebo polským imigrantům, kteří zde zakládali bezpočet podniků a továren. Když potom Tomáš Baťa navštívil v roce 1919 tehdejší Detroit a nechal se zaměstnat jako dělník v továrně Henryho Forda, aby odkoukal moderní postupy pásové výroby, byl Detroit již prosperujícím centrem obchodu a průmyslu uprostřed rušných vodních cest na Velkých jezerech. Tomáš Baťa zde byl svědkem toho, jak inovátoři a podnikatelé jako Ford budují moderní kapitalistické město. Během prvních třiceti let 20. století vzrostl počet obyvatel Detroitu šestkrát a město se stále více rozrůstalo do okolí. Velká část jeho obyvatel si mohla dovolit velký rodinný dům v soukromém vlastnictví. Rozkvět města symbolizuje také detroitská galerie umění, která má i dnes, díky štědrosti tehdejších dárců, jedny z nejlepších sbírek umění v USA. Diego Rivera v několika - na tehdejší dobu velmi kontroverzních - nástěnných malbách ztvárnil život proletariátu a náročnou práci v automobilkách. Dnes se tyto fresky řadí mezi nejvýznamnější americká díla 20. století. Velká hospodářská krize ve třicátých letech dopadla na Detroit velmi tvrdě společně s tím, jak se propadly prodeje automobilů a továrny začaly propouštět své zaměstnance. Další starosta, Frank Murphy, opět nechal zřídit městské zahrady pro lokální produkci potravin společně s vývařovnami pro chudé. Během druhé světové války se stal Detroit centrem výroby těžkých zbraní, tanků a letadel, nicméně jeho obyvatelstvo i tak trpělo válečným nedostatkem, který se Američané snažili zmírňovat zakládáním tzv. Victory Gardens. Tento program nouzového městského zemědělství měl napomoci lepšímu zásobování měst čerstvými potravinami, zvyšovat morálku obyvatelstva a zároveň umožnit posílat více potravin na frontu. Jen v samotném Detroitu bylo během čtyřicátých let založeno na tisíc takových potravinových zahrad. Ty se mnohdy vytvářely i rozoráním parků a dalších veřejných prostranství. AMERICKÝ SEN Poválečný Detroit pokračoval ve výstavbě dalších dálnic a komunikací, které byly za války důležité pro válečný průmysl a po ní se začaly využívat jako dopravní tepny spojující továrny s prostornými rodinnými domy obklopenými velkými trávníky v rozsáhlých obytných částech města a jeho předměstích. Poslední tramvaj v Detroitu vyjela v roce 1956 jako výsledek městské politiky a lobby automobilek, která preferovala stavbu dálnic a podporu automobilové dopravy. Obnova průmyslu vyžadovala novou pracovní sílu. Tu dodali Afroameričané přicházející především z jižních států unie. Během války byla v Detroitu zhruba 4 % dělníků afroamerického původu. V roce 1960 16 % a v roce 1970 již 45 %. I černošské dělnictvo se snažilo co nejdříve utéci z chudinských slumů a vlastnit velký dům a automobil. Samotný Detroit se v té době stal čtvrtým nejlidnatějším městem USA a kvůli nedostatku místa musely být nové továrny umisťovány i za hranicemi města. Poválečná konjunktura přinášela Detroitu jakožto monopolu v americké automobilové výrobě obrovský rozmach. Město rostlo a nedělalo si starosti o svoji budoucnost. A v tom je právě toto místo tak fascinující. Stopy těch lepších časů tady nacházím na každém kroku, tak jako nikde jinde v USA. Ať už jde o široké bulváry pro tisíce aut nebo nekonečné uliční sítě obsluhující velkorysé parcely s domy bývalých, velmi dobře placených dělníků detroitských továren. Zároveň mohu být svědkem mizení těchto stop, kdy na poloprázdných dálnicích a rozpadajících se ulicích jezdí jen pár aut a čtvrti dřevěných amerických domů v neokoloniálním stylu se ztrácejí pod vrstvami „nové“ divočiny, která pomalu, ale jistě pohlcuje vše, co člověk opustil.

AMERICKÁ NOČNÍ MŮRA V šedesátých letech se stal Detroit jedním z měst, ve kterých chtěla federální vláda uskutečnit svůj program Modelového města. Obrovské finanční prostředky měly být použity na přestavbu problematických čtvrtí. V Detroitu však došlo nad tím, jak budou finance z tohoto programu využity, ke konfliktům mezi vedením města a chudší, především černošskou částí obyvatelstva. Federální program byl po několika letech zrušen. Tento konflikt obyvatel a města, společně s čistě bělošskými policejními silami a stále vysokou mírou prostorové segregace a apartheidu, byl jednou z příčin velkých občanských nepokojů a černošského povstání v roce 1967. To bylo v ulicích Detroitu násilně potlačeno povolanou Národní gardou. Při povstání zemřelo 43 lidí a bylo zničeno na dva tisíce budov. Některé z postižených čtvrtí se již nikdy neobnovily. Zde začíná druhá část historie tohoto „ocelového“ města. I když hodně budoucích problémů bylo skryto pod povrchem již mnoho let, občanské nepokoje a následný úprk bílé střední třídy do rozsáhlých a stále segregovaných předměstí Detroitu, kombinovaný s ropnou krizí sedmdesátých let a příchodem úspornějších asijských aut na americký trh, uvrhl město do sestupné spirály, na jejímž konci nebyl jen bankrot města, ale především jeho bezprecedentní vyprázdnění. Z 1,8 milionu obyvatel v roce 1960 na 600 tisíc v roce 2014. Odchod všech, kteří si to mohli dovolit, tak zapříčinil trojnásobný pokles počtu obyvatel Detroitu během posledních padesáti let. Z mnoha jeho částí se doslova stalo město duchů, kdy se celé čtvrti proměnily v opuštěnou, téměř postapokalyptickou krajinu. Sem tam stále vídám starousedlíky, vysedávající na verandách svých zašlých domů, roztroušených ve vybydlené krajině. Jakoby vyčkávali, co přinese budoucnost. Postupný odchod velkých podniků a korporací, nárůst chudoby, korupce a kriminality, ale i slabá podpora federální vlády dovedly Detroit na hranu totálního kolapsu. Město, které bylo bez veřejné dopravy zcela závislé na automobilech, si už nemohlo dovolit investovat do obnovy dopravní infrastruktury a jejího provozu. Na některých místech bylo nuceno demontovat veřejné osvětlení nebo semafory nahradit plechovými značkami. V jedné části města jsem narazil i na podomácku vyrobené značení. Časy příjezdů policie, ambulance nebo hasičů se neustále prodlužovaly, pokud vůbec pomoc do některých čtvrtí dorazila. Federální vláda musela v roce 2013 zafinancovat platy sto padesáti detroitských hasičů, aby město vůbec nějak zvládalo časté požáry opuštěných domů. Po vyhlášení stavu finančního ohrožení guvernérem státu Michigan a zavedení nucené správy města v roce 2013 vyhlásil Detroit bankrot. Město dlužilo svým věřitelům částku kolem 19 miliard dolarů. Dnes v Detroitu funguje už jen jedna továrna na automobily, kde se vyrábí pouze jediný model auta. ODRAZ ODE DNA Detroit se od té doby začíná pomalu měnit. V „downtownu“ a jeho nejbližším okolí vyrůstají nové několikapatrové bytové domy. V samotném centru vzniká po šedesáti letech dokonce nová tramvajová dráha. Ve čtvrti Midtown se otevírají hipsterské bary, lokální pivovary a restaurace. Gentrifikace, tak jak ji známe třeba z Berlína, už v některých částech Detroitu začala. Přestavby, rekonstrukce a nová výstavba se však týká především centra a nejbližšího okolí, které zaujímá jen velmi malou část z celkové rozlohy města téměř 150 čtverečních mil. Zbytek Detroitu takovou přeměnu nezažívá, ovšem narážím tady na jiný fenomén. V celém městě je dnes skoro dvě stě tisíc opuštěných nemovitostí a parcel. Z toho je asi devadesát tisíc domů ve stavu, kdy je detroitský pozemkový fond může nabízet k prodeji. Zájem kupodivu je a pomalu roste. Mladí lidé, studenti nebo umělci z předraženého New Yorku či Los Angeles přicházejí do Detroitu, kde si mohou za několik stovek nebo pár tisíc dolarů koupit v aukci velký, několikapatrový rodinný dům a ten po rekonstrukci například pronajímat nebo používat jako ateliér. I když se na tuto novou vlnu především bílých Američanů dívají místní s nedůvěrou, bude zcela jistě takové znovuosidlování Detroitu součástí jeho budoucí obnovy, i když už nikdy nedosáhne minulé velikosti. Počet obyvatel města ale i přesto stále klesá. Mladí lidé sem ovšem přinášejí také další, tentokrát pro Detroit klíčový fenomén. Projekty městského zemědělství. ZEMĚDĚLSTVÍ VE MĚSTĚ Co dělat se zbytkem města, které je prostoupeno obrovskými plochami opuštěných pozemků? Velkých developerských projektů se v Detroitu všichni bojí. Stále si pamatují projekty z 80. let, v rámci kterých bylo přesídleno mnoho obyvatel, aby se nakonec vůbec nerealizovaly. Opuštěnému území mezi posledními ostrůvky starousedlíků je ale možné dát novou funkci, aniž by se kdokoli musel stěhovat pryč. Tak jako už několikrát v minulosti Detroitu, je jedním z řešení zahradničení a farmaření

uvnitř města. Stačí ve veřejné aukci odkoupit zplanýrované parcely za pár dolarů, obnovit úrodnost půdy a zasít či zasadit. Kontaminovaná půda na většině ploch není a míst pro zahrady, sady nebo pole je všude dostatek. Takových zemědělských projektů a organizací, které budují městské farmy a rozvíjejí sousedské komunitní zahrady, vzniklo v Detroitu během posledních pár let několik desítek. V chudých nebo segregovaných čtvrtích zpravidla nejsou obchody s čerstvými potravinami. V těchto food deserts „potravinových pouštích“ - je jedinou možností nákup nekvalitních potravin v obchůdcích s alkoholem, fast foodech nebo na benzínových pumpách. Proto se projekty městského zemědělství zaměřují především na produkci čerstvé zeleniny a ovoce ve čtvrtích, které jsou takto postiženy. Stejně důležité je také sociální podnikání a tvorba tréninkových míst pro nezaměstnané z okolí (v některých částech města je nezaměstnanost až 50 %) nebo vzdělávací programy pro mládež. Teenageři, kteří by se jinak poflakovali na nebezpečných ulicích Detroitu, tak mohou získat zkušenosti s manuální prací, a přitom kultivovat rostliny, půdu, sami sebe a svoji komunitu. Na zahradách a farmách se v průběhu roku koná řada společenských nebo kulturních akcí, a tím jednotlivá sousedství ožívají. Tento nový život navíc mezi polorozpadlými domy a opuštěnými parcelami snižuje kriminalitu, která je zde nejvyšší v celých Spojených státech. Klíčem pro úspěšné pěstování ve městě a udržitelný rozvoj lokálních potravinových komunit jsou zastřešující a podpůrné organizace. V Detroitu jich existuje hned několik a pomáhají jednotlivým komunitním zahradám hájit jejich zájmy před městem, předávat zkušenosti, vytvářet dlouhodobé strategie a také získávat finanční a materiální zdroje na jejich provoz. Mezi největší takové organizace patří Greening of Detroit, v rámci níž se realizují všechny zmíněné aktivity, vysazují stromy a podporují další detroitské zahrady, například jarní distribucí sazenic. Další významnou organizací je Detroitská síť černošské komunity pro potravinovou bezpečnost, která provozuje sedmiakrovou D-Town Farm a zaměřuje se především na poskytování praxe pro mládež a čerstvých potravin pro chudé. Všechny tyto projekty mají ještě jeden společný rys, jsou budovány zdola samotnou komunitou a jsou financovány především z peněz soukromých dárců a prodeje vlastní produkce. Kromě těchto organizací je v Detroitu mnoho jednotlivců nebo skupin, kteří farmaří nezávisle a snaží se z městského zemědělství vytvořit finančně a sociálně udržitelný podnikatelský model. Při projíždění nekonečnými ulicemi obytných čtvrtí mohu každou chvíli zahlédnout nově vysázené sady ovocných stromků, které střídají záhony s kapustou, saláty, brokolicí nebo jahodami. Daleko výrazněji působí mezi zbývajícími rodinnými domy „tunely“ bílých fóliovníků, které v chladném michiganském podnebí umožňují pěstování rajčat a paprik. Lokální produkci pak mohou městští farmáři prodávat na místním trhu Eastern Market, který je největším farmářským trhem v celém státě. DETROIT SKÉ VESNICE Nový detroitský starosta Mike Duggan, který vyhrál volby s heslem „Každá čtvrť má svoji budoucnost“, najal v posledních letech několik významných urbanistů z celé země, aby Detroitu pomohli zformulovat jeho budoucnost a především vyřešit otázku rozsáhlých opuštěných ploch a brownfieldů. V roce 2013 vznikla městem podporovaná, ale soukromými dárci financovaná rozsáhlá studie s názvem Detroit Future City, jejíž autoři několik let spolu s obyvateli jednotlivých čtvrtí sbírali informace a identifikovali problémy, se kterými se bude nutné v dalších letech utkat, a také navrhli strategii tohoto zápasu. Základem je koncentrace rozvoje do stabilních čtvrtí města, „ruralizace“ - ne vysídlení - řídce osídlených částí, které už teď mají v podstatě venkovský charakter, a vložení nejen zemědělských a lesnických funkcí, ale i další zelené a modré infrastruktury mezi tyto „detroitské vesnice“. Nedávno zveřejněná nová strategie města je postavena na této studii a přidává k ní ještě jeden klíčový prvek - úplné překreslení hranic jednotlivých městských obvodů tak, aby prázdné a zelené části města byly administrativně spojeny s těmi bohatšími a hustěji obydlenými v sousedství. Tato nová městská centra pak budou propojena mezi sebou linkami hromadné dopravy, chodníky pro pěší a silnicemi s cyklopruhy. Ty budou protínat zelené plochy zahrad a farem, rybníků nebo městských lesů. Detroitští plánovači v čele s architektem Mauricem Coxem, který do Detroitu přišel z New Orleans, si od tohoto nekonvenčního přístupu v urbanismu slibují město, které bude znovu konkurenceschopné a udržitelné pro život a soužití všech jeho obyvatel. Jak to nakonec dopadne, asi sami zcela jistě nevědí. Jedno je ale už teď jisté, historická role Detroitu v tom, jak vypadají naše města, ještě neskončila. Možná zde - ze rzi automobilů a modernity - povstane druhá Zelená revoluce, která bude tentokrát snad více udržitelná než ta předchozí. Pokud se za nějakých deset let vydáte na návštěvu tohoto fascinujícího místa, možná navštívíte

modelové postindustriální město 21. století. Pokud ještě chcete vidět rozpadající se ruiny amerického snu 20. století, zajeďte se k Velkým jezerům podívat co nejdříve. Detroit se už začíná zelenat. *** I have a dream Martin Luther King, Jr., černošský bojovník za občanská práva v USA, pronesl historický projev „I have a dream“ v první verzi už na demonstraci v Detroitu v červnu 1963, tedy o celé dva měsíce dříve než ve Washingtonu, D. C., kde tento projev vstoupil do americké historie. Jídlo za rohem Městské zemědělství, angl. urban agriculture, sice zní jako protimluv, nicméně nejedná se o nic nového. Produkce potravin přímo ve městech nebo na jejich okrajích provází naše kultury již od počátku a jeho nové formy jsou v dnešní době jedním z řešení některých problémů globalizovaného potravinového systému, jako například kvalita, cena nebo dostupnost zdravých potravin pro některé skupiny obyvatel města. Foto popis| Ve své době nejvyšší nádražní budova světa byla opuštěna v roce 1988 Foto autor| 2x foto: Jan Richtr Foto popis| Komunitní zahrada na místě kancelářské budovy v centru Detroitu Foto autor| foto: Jan Richtr Foto popis| „Bojovat s něčím, co ostatní považují za ztracený případ, vyžaduje celé srdce. Silného ducha pak, dát něčemu znovu život a dokázat jim, že se mýlili. Udrž si svoje srdce a silnou vůli, Detroite.“ Foto autor| foto: Tomáš Klumpar O autorovi| Jan Richtr, Autor je absolvent Fulbrightova programu v USA.

ona.iDNES.cz Co obědvají výživoví poradci: pizzu, ryby i zeleninu. Raději si vaří doma 25.9.2015

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Fit iDNES.cz, Petra Barochová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Oběd je hlavním jídlem celého dne, i proto by měl být nejvýživnějším pokrmem jídelníčku. Důležitá je ale jeho skladba, která vás pak ochrání před odpolední únavou. Jak by takový zdravý oběd měl vypadat, jsme se zeptali výživových poradců, kteří nám své polední menu vyfotili a popsali. U oběda by stejně jako u ostatních jídel měly být zastoupeny všechny tři základní živiny. Tedy bílkoviny, což je maso, sýr nebo luštěniny. Sacharidy, to znamená přílohu ve formě rýže, těstovin, brambor nebo celozrnného pečiva. Jako tuk je ideální použít olivový, rýžový nebo řepkový olej. Zapomenout bychom neměli ani na zeleninu. V ideálním případě by měl talíř vypadat takto - 1/3 bílkoviny, 1/3 přílohy a 1/3 zelenina. Celkový energetický příjem z oběda doporučují odborníci u dětí zhruba 2 600 kJ, u dospělých 3 600 kJ a u hubnoucích maximálně 2 300 kJ. Děti a dospělí, kteří zrovna nehubnou, si mohou k obědu dát kromě hlavního jídla i polévku. Obědy výživových specialistů MUDr. Václava Kunová dietoložka a odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju

Halibut se zeleninou a pečenými bramborami Ingredience: Halibut krátce opečený na pánvi na olivovém oleji pečené brambory kostičky cukety a rajčata edamame (nezralé sójové boby) čerstvé bylinky Nápoje: neperlivá voda Oběd je pro mě velmi důležitý a nikdy ho neodbývám. Jako zdroj bílkovin mívám často ryby, miluji veškeré mořské plody, ale střídám je i s kuřecím nebo krůtím masem. Pokud můžu, dávám si ráda hovězí steak. Musí být z kvalitního, odleželého masa a nepříliš propečený. Hovězí maso totiž kromě kvalitních bílkovin dodává i železo v dobře vstřebatelné formě (je tedy prevencí anémie). Můj oběd obsahuje vždy zeleninu. Dodává jídlu kromě vitaminů i barvy celou řadu nutričně prospěšných látek. Přílohy nevynechávám, ale jejich porce bývají spíše menší. V poslední době hodně experimentuji s quinoou, pšenicí freekeh, ječmenem a dalšími zajímavými obilovinami. Kristýna Báčová, DiS nutriční specialistka Světa Zdraví 4LIFE Praha Polentová pizza se zeleninou Ingredience: polenta (instantní směs připravena pomocí páry) parmazán, oregano cuketa /zelená, žlutá/ červená cibule černé olivy sušená rajčata mozzarella čerstvé listy špenátu Nápoj: voda s mátou a okurkou Polentu krátce povařím v horké vodě. Za stálého míchání, které zabrání tvorbě hrudek, přisolím. Na pečící papír těsto rozprostřu do tvaru kruhu, tloušťku volím podle množství přísad, které dávám následně na vrch. Já jsem na placku nastrouhala trochu parmazánu. Dokud je polenta horká, posypala oregánem (nejlépe čerstvým). Na vrch pizzy vrstvím, co je libo. Zvolila jsem červenou cibuli, kombinaci zelené a žluté cukety (od farmáře), pokrájená sušená rajčata, černé olivy, trochu listového špenátu a mozzarellu, kterou jsem natrhala a poházela na vrch. Délka pečení je odvislá od tloušťky placky a velikosti pizzy. Omezuji ve svém jídelníčku lepek, a proto pracuji s polentou, která je bezlepková a velmi jednoduchá na přípravu. V polentě najdeme vitaminy skupiny A, C, E a minerální látky. Má vysoký obsah vlákniny, takže je vítaný čistič zažívacího traktu a mimo jiné pozitivně působí na vodní hospodářství našeho těla. Zelenina, která byla přidána na pizzu, je bohatá na vlákninu, minerální látky a například cuketa obsahuje 91 % vody. V mém jídle nesmí chybět bílkovina, a tak je v pokrmu mozzarella, která mou potřebu pokryje. Pokrm jsem si vzala do práce v krabičce. Byl lehký, takže jsem při práci nebyla unavená, dodala jsem tělu spoustu živin. Je tedy vhodný také pro sedavé zaměstnání. Jen to nepřehnat s porcí. Nápoj složený z vody, přidaných mátových listů a okurky mě nejen osvěží, ale také velmi blahodárně zapůsobí na moji pokožku. Navíc je vhodný proti otokům způsobeným dlouhým sezením v práci.

RNDr. Pavel Suchánek výživový specialista z IKEM a Fitbee poradny Lososové a tuňákové sashimi Ingredience: losos tuňák wasabi, zázvor listové saláty Nápoje: zelený čaj Bez mučení se přiznám, že jsem tentokrát rád využil situace a na oběd vyrazil na skvělé lososové a tuňákově sashimi. Vím, že to není klasické české ani evropské jídlo, ale když mám jíst ryby, tak mi zrovna tahle syrová úprava chutná určitě nejvíc. Navíc pokud si můžu vybrat lososa chyceného v Atlantiku, místo farmářsky chovaného, tak je to jen bonus navíc. Dobře stravitelná bílkovina spolu se zdravými omega3 tuky. Po pravdě většinou si porci ryb splním sardinkovou pomazánkou, někdy pečenou rybou. Tento oběd navíc ještě obsahoval skvělé wasabi a zázvor, které zahřejí a protáhnou nos a také směs různých listových salátů. Můžu opravdu jen doporučit. Třeba se právě díky takovýmto jídlům naučíme jíst ryby daleko častěji, než je tomu dnes. Můj postřeh navíc? Celý oběd, i když vypadal ne příliš velký, tak mě díky vláknině z listových salátů a množství bílkoviny opravdu zasytil. Doporučuji zakončit zeleným čajem. Ing. Hana Málková odbornice na výživu ze společnosti STOB Těstoviny s kuřecím masem, žampiony a cuketou Ingredience: 65 g těstovin 100 g kuřecích prsou 8 ml řepkového oleje 20 g šalotky 50 g žampionů 80 g cukety 40 g rajčatového protlaku 10 g parmezánu sůl, pepř, bazalka Nápoje: ovocný čaj, voda Obědy si většinou připravuji doma a nosím si je do práce v krabičce. V restauracích nikdy nevím, jak bude jídlo vypadat. Proto si raději oběd připravuji sama. Většinou je to nějaká „rychlovka“, jejíž přípravu zvládnu večer nebo ráno před odchodem do práce. Můj oběd vždy obsahuje nějaké kvalitní bílkoviny, nejčastěji v podobě masa (kuřecí prsa, vepřová pečeně, ryba apod.). Jednou za čas si oběd zpestřím i jinými bílkovinnými zdroji, jako je tofu, robi nebo vejce. Z příloh volím vždy takové, co jsou rychle hotové, nejčastěji těstoviny, kuskus nebo brambory. Co v mém obědě nikdy nechybí, je zelenina, kterou miluji, a dopřeji si vždy velké množství. K obědu potřebuji opravdu velkou porci, což doháním právě zeleninou. Z výživového hlediska jsou mé obědy v pořádku, ale co se mi úplně nedaří, je udělat si na oběd čas a klid. Často se mi stává, že obědvám u rozdělané práce u počítače. V tomto případě se snažím oběd jíst alespoň delší dobu a pomalu. PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. dietoložka a odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju

Těstoviny s rajskou omáčkou Ingredience: těstoviny semolinové kořenová zelenina rajčata a rajčatové pyré hovězí maso zelenina Nápoje: neperlivá voda K dnešnímu obědu mám rajskou omáčku a těstoviny. Ty vybírám zpravidla celozrnné, tentokrát mám však obyčejné, semolinové. Omáčku dělám s dostatkem zeleniny, na základ používám kořenovou zeleninu. Omáčku nedělám z protlaku, používám čerstvá, spařená rajčata a rajčatové pyré. Omáčku vůbec nezahušťuji moukou, bohatě stačí rozmixovaná zelenina. Na závěr přidávám nastrouhaný perník, který dodá barvu, doladí chuť a omáčku lehce přisladí. Na přípravu omáčky nepoužívám komerčně připravené bujóny, ale silný vývar z hovězího masa a zeleniny. Masa si dávám poměrně velkou porci, hovězí maso je bohaté na železo a vitamin B12. Dost ovšem záleží na výběru masa, mělo by být libové. Oběd doplňuji o zeleninu.

URL| http://ona.idnes.cz/co-obedvaji-vyzivo.../dieta.aspx?c=A150924_114736_zdravi_pet

Pelhřimovský deník Stát musí podpořit živočišnou výrobu, shodli se na besedě 25.9.2015

Pelhřimovský deník str. 2 Zpravodajství (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pacov – Větší ochrana půdy, přísnější pravidla pro supermarkety a podpora těch zemědělců, kteří hospodaří v rovnováze živočišné a rostlinné výroby. Zejména tyto věci by od státu uvítali aktéři besedy o zemědělství, kterou na zámku v Pacově pořádala KDUČSL. Účastnilo se jí 35 lidí a hosty byly Josef Blažek, předseda VOD Jetřichovec a okresní agrární komory, Jan Mácha, ředitel Školního statku v Humpolci, a Josef Plešák, soukromý zemědělec z Turovky na Hornocerekvicku. Blažek v úvodu představil neradostnou statistiku let 1989 až 2015: za 25 let se počet prasat snížil ze 4,8 na 1,6 milionů a Češi jsou v nich soběstační jen z poloviny, počet skotu z 3,5 na 1,4 milionů a na polích je čtyřikrát méně brambor. Počet zemědělců se snížil z 550 na 100 tisíc. „Stát si neuvědomuje, že jedno místo v prvovýrobě generuje 2 až 3 další místa. Navíc je u nás nižší ochrana orné půdy a stát málo tlačí obchodní řetězce, aby braly potraviny od místních zemědělců,“ uvedl Blažek s tím, že řetězce dokonce nutí dodavatele, aby si platili doplňovače zboží i inzerci na své produkty. Zmínil i špatně vyjednané podmínky Česka v EU, i když dotace obecně podle něj zemědělství pokřivují. Mácha jako hlavní chybu vidí to, že u nás není dotace na produkci, ale na plochu – a to podporuje „podnikatele“, kteří si nechají zaset a sklidit, a jen za své „polaření“ pobírají dotace. Pole se „vymrskávají“ a podíl humusu už klesl na pouhá dvě procenta. Podle Máchy je klíčový vztah zemědělství k zaměstnanosti venkova, a tu zvýší pouze živočišná výroba. „Pokud se něco nezmění, skoupí naši půdu cizinci, a my na ní budeme jen nádeničit,“ varoval Mácha. Snadjen při letních suchách si podle něj lidi uvědomí, že zemědělství kromě jiných funkcí také udržuje vláhu v půdě. Podle Plešáka je zejména lidmi z velkoměst venkov vnímán jako rekreační zóna a zemědělec jako obtížný prvek a chybí úcta k půdě. „Pokud si obrovské celky svým vlivem prosadí dotace na to, co potřebují, tak se v 700 metrech nad mořem pěstuje kukuřice a řepka, a to vede k dalšímu splavování půdy,“ řekl Plešák s tím, že je třeba podpořit ty, kdo hospodaří „od A do Z“ a vracejí půdě to, co do ní patří. Bioplynky vnímá jen jako doplněk např. k dorovnání propadu cen mléka. Odpovědnost za

případné škody na půdě by se podle něj neměla týkat jen nájemců, ale také vlastníků. V diskusi zněly mj. dotazy na to, kdy se nad rybníkem může pěstovat kukuřice, jak je to s hnojením nebo jak motivovat lidi k nákupu českých potravin. Blažek dále zmínil, že omezení hospodaření kvůli ochrannému pásmu Švihova stát nekompenzuje. Plešák poukázal na rozbujelou byrokracii při kontrolování malých zemědělců a Mácha zdůraznil, že protierozní opatření v Rakousku na rozdíl od Česka platí obce. Jako „světlo na konci tunelu“ ale označil znovu probuzený zájem dětí farmářů o studium zemědělství. Hosté besedy své podněty tlumočili ministrovi zemědělství, na účastníky čekal milý dárek v podobě čerstvých brambor a cibule z VOD Jetřichovec. Foto popis| ODBORNÍCI. Na besedě diskutovali o problémech zemědělství zleva Josef Blažek, Jan Mácha a Josef Plešák. Foto autor| Foto: archiv KDUČSL Pelhřimov Region| Vysočina

podnikatel.cz Víme, jak úplně zadarmo motivovat zaměstnance k lepším výkonům 23.9.2015 podnikatel.cz str. 0 Zdeněk Vesecký Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Motivace zaměstnanců? Na peníze a benefity zapomeňte. Často stačí věci, které jsou úplně zadarmo a fungují mnohem lépe. Určitě jste to už zažili sami. Přijdete do obchodu pro jednu nebo dvě věci a nakonec si odnášíte ještě něco navíc. A to jen díky tomu, že vás nenásilnou formou přesvědčil nebo „ mile ukecal“ prodavač. Ne každý obchodník má ale to štěstí, že natrefí na prodavače, kteří mu budou přinášet zisky jen díky svému přístupu k zákazníkům. Proto je potřeba prodavače motivovat. Jak na to? Prodavači jednoduše musí věřit zboží, které zákazníkům nabízí. Dělával jsem v masně, kde se nabízela nepříliš kvalitní uzenina. Byl jsem rád, že jsem mohl stát za pultem s masem a bylo mi líto kolegyň prodávajících salámy, které ani jim samotným nechutnaly. Když jsem se osamostatnil, bylo jasné, že musím mít prvotřídní zboží, které bude chutnat hlavně mně a mým prodavačům, říká pražský řezník Karel Váňa. Jeho dvě prodavačky jsou schopné lidem „vnutit“ skoro všechno. Ale dělají to z osobního přesvědčení, protože i jim uzené, salámy a další zboží chutnají. Řezník potvrzuje, že zaměstnancům je potřeba prodat kvalitu zboží nebo služeb dřív, než ji firma začne prodávat zákazníkům. Skeptičtí zaměstnanci totiž nejsou schopni dát do prodeje osobní nasazení a emoce, což se pak projevuje na prodeji. A přívětivý přístup je přece vedle kvality velkou konkurenční výhodou. Dobrý podnikatel si proto uvědomuje, že jeho budoucnost hodně závisí na míře spokojenosti zákazníka v současnosti. Ptáte se proč? Protože motivace zaměstnanců úzce souvisí s loajalitou zákazníků. Je mnohem snazší vypěstovat si věrné zákazníky ve firmě, kde jsou zaměstnanci spokojení, věří nastaveným cílům a vizím a kde se o ně starají. A způsob, jakým se zachází se zaměstnanci, nakonec určuje i způsob jednání se zákazníky. Zaměstnanci, kteří se cítí dobře, jsou schopni lépe sloužit zákazníkům. Psali jsme: Nejdou vám obchody? Možná za to může protivná prodavačka Motivací nejsou jen materiální odměny Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed Ilustrační obrázek. Třináctý plat nebo zajímavé firemní benefity samozřejmě žádný zaměstnanec neodmítne. Tyto odměny ale budou působit jen krátkodobě a systémy benefitů se tak často míjejí účinkem. Lidé potřebují víc než jen peníze, a zaměstnance si proto nemůžete jen koupit. Finance jsou jediným

významným motivačním faktorem prakticky jen u nekvalifikovaných pozic. V případě specializovaných uchazečů je rozhodující také typ projektu, na kterém budou pracovat a renomé společnosti. Z našeho průzkumu motivace zaměstnanců vyplývá, že lidé hledají často preferují smysluplnost a pocit vnitřního uspokojení z činnosti, kterou budou vykonávat, komentuje Ladislav Kučera, ředitel personálně-poradenské společnosti Hays Czech Republic. Na zákaznickou věrnost má také vliv i věrnost zaměstnanců. A tento vliv se prolíná celou strukturou firmy, od ředitele až k nejníže postaveným zaměstnancům. Pokud první článek řetězu nepředá kvalitu a nadšení, nebude stát za nic ani následná práce a styk zaměstnanců se zákazníky. Je proto důležité, aby majitelé firem začali sami u sebe. Ivo Toman: Lidé s malou vnitřní motivací neudělají nikdy nic navíc Pomineme-li kvalitu produktů, která by měla být samozřejmostí, je důležité ovládnout ještě umění motivace. Jako majitelé firmy máte tu výhodu, že vaše motivace bude osobní a zcela upřímná. Manažeři v korporacích mohou mít k firmě neosobní vztah a motivace je někdy z jejich strany trochu umělá. Přímý majitel firmy ale musí mít vizi. A lidstvo má vizionáře rádo a následuje je. Je proto potřeba určit si cíle a jít si za nimi. Pokud budou smysluplné a dobře je svým podřízeným vysvětlíte, budou se na jejich dosažení rádi podílet s vámi. Lidé potřebují cítit, že dělají něco smysluplného, že v práci jen neplýtvají energií. Motivováni ale musíte být nejprve vy sami. Demotivovaný manažer se svým týmem nic nezmůže. Důležitá je taky atmosféra na pracovišti a v týmu. Toto je oblast, která byla dlouho podceňována a kam dnes řada firem investuje. Vytváří například relaxační zóny, kde mohou zaměstnanci v průběhu dne opět dobít energii. Snažte se své podřízené zbavit zbytečností, které jim práci otravují. Zanalyzujte si náplň jejich práce a nově stanovte priority. Dejte svým lidem prostor a možnost naplno se projevit v pozici, o kterou měli zájem při nástupu do práce. Zaměřujte se na přednosti podřízených víc než na jejich slabé stránky a snažte se co nejvíce využívat jejich silných stránek. Zaměstnanci mají často pocit, že se řeší jen jejich chyby a ne úspěchy. Ty se berou automaticky. Stále se zapomíná na jednu z nejjednodušších forem motivace, na pochvalu. Ani pochvala by ale neměla byt samozřejmostí. Zaměstnanec si ji více považuje, pokud si je sám vědom toho, že podal nadstandardní výkon, který si zaslouží pozornost, upozorňuje Ladislav Kučera. Dále čtěte: Zaměstnanci o stravenky nestojí. Chtějí si do práce chodit, jak se jim to hodí K tomu je nutné dodat, že k projevům zájmu patří i pravidelná kontrola zadaných úkolů. Pokud práci svých lidí nekontrolujete, dáváte tím svým podřízeným najevo, že pro vás jejich úkoly nejsou důležité a tím pádem pro vás nejsou důležití ani oni. Důležité je věnovat se motivaci zaměstnanců průběžně a neřešit ji až ve chvíli, kdy je v útlumu. Zaměstnanci pak často bývají negativní a je obtížné je zaujmout, protože od nových změn příliš neočekávají. Potřebujete, aby zaměstnanci dosahovali nadprůměrných výkonů? Dejte jim pravomoci. Čím více budou vaši zaměstnanci spjati s firmou, tím víc a lépe pro ni budou pracovat. Je proto dobré je v rámci možností zapojit do rozhodovacích a plánovacích procesů. Loajalita a angažovanost zaměstnance, který vnímá, že jeho názor je slyšet a pracuje se s ním, je jednoznačně vyšší, říká ředitel personálně-poradenské společnosti Hays Czech Republic Ladislav Kučera. Dopřejte proto svým zaměstnancům pocit, že je jejich názor pro výsledky firmy zásadní. Jejich ochota pracovat nad rámec povinností se tím výrazně zlepší. Jděte svým zaměstnancům ve vztahu k zákazníkům příkladem. Ukažte jim, jak s nimi jednáte a dejte najevo, že chcete, aby s nimi takto jednali i oni. Vaši lidé musí vědět, jak přesně má vypadat výsledek jejich práce. Podporujte i dobrou atmosféru a naopak odmítejte pomluvy, donášení a jiné chování, které váš tým rozvrací. Naslouchejte svým zaměstnanců a mějte s nimi trpělivost. URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/vime-j...motivovat-zamestnance-k-lepsim-vykonum/

praha.iDNES.cz

Lidé v Praze porazili telata bez povolení, maso chtěli sníst na oslavě 25.9.2015

praha.iDNES.cz str. 0 Praha / Praha - zprávy iDNES.cz, Michaela Bůnová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dvojice mužů a jedna žena nelegálně porazili tři telata v pražské Písnici. Maso zvířat pak hodlali sníst na oslavě u domu. Všem třem samozvaným řezníkům hrozí pokuta deset tisíc korun a policie je podezírá z týrání zvířat. Případ se stal 12. září. Policisté společně s veterináři u domu přistihli dvojici mužů vietnamské národnosti a jednu Češku, jak opalují zabité tele ležící na paletě pomocí propanbutanové lahve. Vedle leželo další tele, které již bylo opálené. Třetí usmrcené, ale neopracované zvíře bylo položeno v kufru auta. „Telata byla zabita úderem kladiva do hlavy. To je v rozporu s příslušnou legislativou, podle níž se zvířata usmrcují pouze po omráčení povolenými metodami,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Omráčení tupým předmětem u skotu povoleno není. Během usmrcování a souvisejících úkonů musí být totiž zvířata ušetřena veškeré zbytečné bolesti, úzkosti nebo utrpení. Podle zákona lze skot porážet na jatkách, domácí porážka je povolena také. Ale jen u kusů mladších dvou let a po předchozím ohlášení veterinářům.

URL| http://praha.idnes.cz/nepovolena-poraz....aspx?c=A150925_122731_praha-zpravy_nub

Právo Flora spojí cyklistiku a zahrádkaření 26.9.2015

Právo str. 14 Region Morava a Slezsko Miloslav Hradil, Vlasta Hradilová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Motto Na kole mezi zahradami zvolili organizátoři jubilejní, 20. celonárodní výstavy ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků, na které se bude od 1. do 4. října v areálu výstaviště Flora v Olomouci prezentovat 153 vystavovatelů. „Hlavní expozice bude připomínat český a moravský venkov, zároveň chceme propagovat zdravý životní styl, k němuž jízda na kole, stejně jako zahrádkaření, patří,“ řekl novinářům ředitel Výstaviště Flora Jiří Uhlíř. „Cyklisty na kole ale do hlavní expozice z pochopitelných důvodů nebudeme pouštět,“ podotkl mluvčí výstaviště Adam Fritscher. Na pozimním veletrhu Flora čeká návštěvníky opět bohatý program se spoustou atraktivních lákadel. Souběžně se na výstavišti uskuteční festival gastronomie a nápojů Olima a podzimní zahradnické trhy. V hlavní expozici v pavilónu A spatří návštěvníci mj. špičkové ovoce a zeleninu od nejlepších tuzemských pěstitelů – členů Zelinářské unie Čech a Moravy a Ovocnářské unie ČR. „Chybět nebudou ani krásná aranžmá z lilií či jiřin a celou expozici doplní výstava odrůd chryzantém, vřesů, bramboříků a také množství odrůd dýní,“ uvedl Uhlíř. Přístavba hlavního pavilónu výstaviště bude patřit společné expozici Českého zahrádkářského svazu s ovocem, zeleninou, prodejem burčáku a vín, s výstavkou hub a mykologickou poradnou, nabídkou včelařských produktů a pomůcek a také vyhledávaným poradenstvím. Festival gastronomie a nápojů Olima, jehož se zúčastní výrobci a producenti potravinářských výrobků z Moravy, Čech i Slovenska, nabídne návštěvníkům výstaviště mj. Dny moravských vín s každodenními řízenými degustacemi vedenými zkušenými sommeliéry, Grand Prix ovocných destilátů

Flora košt či kuchařské a cukrářské soutěže Olima Cup. V pavilónu E se představí potraviny chráněné značkami Klasa, Regionální potravina Olomouckého kraje a Výrobek OK, přičemž návštěvníci budou moci tyto oceněné dobroty i ochutnat. Podzimní zahradnické trhy budou mít své místo v pavilónu G a také na venkovních plochách Smetanových sadů. Čeští i zahraniční prodejci, kterých se přihlásilo 146, zde nabídnou zájemcům mj. okrasné rostliny, kaktusy, sukulenty, trvalky, skalničky, pokojové a masožravé rostliny, cibuloviny, semena, nejrůznější druhy růží, ovocné stromky, česnek či různé druhy ovoce. Před pavilónem A bude možno spatřit přehlídku ovocných školkařských výpěstků – stromků a keřů od členů Školkařského svazu. Po loňské úspěšné premiéře na podzimní Floře bude opět v pavilónu H připravena výstava chovatelů drobného zvířectva, jež potěší zejména děti. A nejen pro ně bude tak jako v minulých letech připraven v sobotu ve Smetanových sadech také zábavně-vzdělávací program Den lesa s plněním úkolů na jednotlivých stanovištích. V průběhu trvání podzimní Flory a ještě několik dní po ní znovu zkrášlí vybrané olomoucké církevní objekty květinová výzdoba v rámci akce Rozkvetlé památky. Brány podzimní Flory Olomouc budou otevřeny denně od 9 do 18 hodin, v neděli do 17 hodin. *** Podzimní zahradnické trhy budou mít své místo v pavilónu G Foto popis| Podzimní veletrh Flora má už svou upoutávku na Horním náměstí v centru Olomouce. Foto autor| Foto Vlasta Hradilová Regionální mutace| Právo - střední a východní Morava

prazskypatriot.cz Zabíjačka u Vltavy: Prdelačka, sulc, jelita, jitrnice, ovar i řeznická show 23.9.2015

prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy puc Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Tradiční česká zabijačka přitáhne do Žlutých lázní ctitele masitých pokrmů. Ti se v sobotu 26. září mohou těšit na pravé vepřové hody. O zábavu se navíc postará řeznická show a hospodská muzika. Od 9 do 15 hodin mohou vidět návštěvníci areálu v Podolí řeznickou show. „Všichni, kdo mají rádi maso, mi určitě dají za pravdu, že sledovat řezníka, jak rychle a profesionálně plní jitrnice, porcuje maso a připravuje pokrmy pro další úpravy, je inspirativní pohled. Každého jistě rád zasvětí, jak nejlépe zabíjačkové pochoutky připravovat,“ říká Libor Votruba, předseda představenstva společnosti Taiko, která je provozovatelem areálu Žluté lázně. Prodejní stánky v areálu nabídnou klasické zabijačkové speciality. Chybět nebudou jitrnice, jelita, tlačenka, ovar, sulc či klasická polévka prdelačka a jako sladká tečka domácí buchty s mákem, tvarohem a povidly. K dobré náladě zahraje živě typická lidová muzika – staropražské písně a kuplety uslyší návštěvníci v podání kapely Třehusk od 9 do 15 hodin. Zapít bude možné všechny dobroty nefiltrovaným plzeňským speciálem, černým kozlem či slivovicí. Zabijačka se volně propojí s probíhajícími farmářskými trhy, které se budou již tradičně konat v horní části Žlutých lázních v pátek od 14 do 20 hodin a v sobotu od 8 do 16 hodin.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/zabijacka...c-jelita-jitrnice-ovar-i-reznicka-show/

Překvapení Náplň práce? BUZERACE! 21.9.2015 Překvapení str. 48 Kateřina Zajícová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Není nad to vyzkoušet v životě všechno. A tak já, dříve „kancelářská krysa“, jsem se rozhodla přijmout práci v hypermarketu. Budu pracovat převážně rukama, udělám si své a domů půjdu s čistou hlavou, říkala jsem si. Všechno vypadalo nadějně, bohužel jen do té doby, než mě ostřížím zrakem začal sledovat manažer, takzvaný team leader. To je člověk, který má za všech okolností pravdu a není radno mu odporovat. Jinak vás rázem zařadí do skupiny rebelů a dělá vám v práci peklo. Naneštěstí v těchto velkých obchodech je obvykle několikastupňová hierarchie manažerů - vedoucí, pak manažer manažerů a nejvýš ředitel, a ti všichni když se proti někomu z řadových pracovníků spojí, tak nemá šanci „přežít“. Z vlastní zkušenosti vím, že někteří manažeři práci v obchodě moc nerozumějí. Dostávala jsem nesmyslné úkoly a logice odporující požadavky. To je pak těžké se udržet a neozvat. Nehledě na to, že osoba, která mě v novém zaměstnání zaučovala, mi spoustu věcí neřekla, neukázala anebo mi to vysvětlila špatně. Jestli záměrně či nezáměrně netuším, ale fakt je, že vynadáno jsem pak od nadřízených dostala já. WIBI a FIFO Jako řadový zaměstnanec jistě nemusím znát, co je to WIBI či FIFO, ale protože jsem zvídavá, odvážila jsem se jednou pana manažera zeptat. „Já anglicky neumím,“ odbyl mě. A tak jsem si význam zkratek našla na internetu sama. FIFO neboli „First In First Out“ je důležité pro doplňování zboží, kdy se do regálu zboží vystavujete tak, aby to, u čeho prochází záruční lhůta, bylo vpředu. Samozřejmě si toho jsou ti bystřejší zákazníci vědomi a produkty odebírají automaticky ze zadní části regálu. WIBI neboli „Would I Buy It“ znamená, aby zaměstnanec zboží sám posoudil: „Byl bych ochoten si tohle zboží sám koupit?“ A když ne, měl by zboží zařadit do odpisu. Jenže o tom zase může rozhodnout jen vedoucí manažer. Byla jsem svědkem toho, když jeden z nadřízených přinesl napůl rozbalený salám, který byl tím pádem samozřejmě neprodejný. Vedoucí se salámovým balíčkem otřel v podpaží, v rozkroku, pošlapal ho a poté pronesl: „Tak, a teď už je opravdu na odpis.“ Jen jsem zírala. Ale pravda je, že spousta zboží se likvidovala zcela zbytečně. Stačilo ho jen řádně vystavit, zlevnit, a šlo by na dračku. Ale u nás, kde je blahobyt, stále vítězí plýtvání. Stejně tak jako okrádání zákazníků. Běžně se využívá fígl se slevami, kdy nad jednotlivými produkty jsou obrovským písmem uvedeny ceny po slevě, ovšem zákazník na pokladně uhradí cenu plnou. A teď jen, všimne si rozdílu, či nevšimne? Většina lidí ve spěchu hodí nákup do tašky a pryč odsud. Obchodníkům se tyhle sprosté fígle prostě vyplácejí. Blbec z ulice Při práci v hypermarketu jsem zažila všelijaké nadřízené. Někteří z se chovali povýšeně, i když kt nebyli nijak zvláště studovaní, někteří sotva dokončili učňák. O to víc si pak „užívají“ svoji moc a vyšší pozici. Jedna paní ředitelka si libovala v přezkušování obyčejných zaměstnanců, jak řadit zboží do regálů a podobně. Kolikrát jsem si říkala, bože, to ta ženská nemá nic jiného na práci? Neměla, o to více nás chodila buzerovat. Vrcholem bylo, když trvala na tom, aby byl okamžitě vyhozen jeden brigádník, protože se na ni dost pěkně neusmíval a nepozdravil ji. „Prosím tě, nepozdravil tě, protože tě nezná. Kdyby měl zdravit každého, na koho v obchodě narazí, upadne mu pusa,“ zastal se vykuleného brigádníka zástupce ředitelky. Ale kdepak, kdo se paní ředitelce znelíbil, toho bez pardonu vyhodila. Ale ne že by mu to řekla do očí, na to měla své poskoky. Sama jsem zažila, že konflikty a problémy nebyla schopná se zaměstnanci řešit, to jen civěla z okna nebo někam stranou. Podívat se člověku do očí jí dělalo problém. Utvrdilo mě to v přesvědčení, že někdy manažera v těchto obchodech může dělat kdejaký blbec z ulice, který nemá vzdělání, vychování, bohužel ani selský rozum a obyčejnou lidskou slušnost.

Makala jsem jako kůň Vstávala jsem ve čtyři ráno, abych v práci byla včas, a makala jsem jako chlap. I když jako žena bych podle zákoníku práce neměla nosit více než 15 kg, já při ranních inventurách tahala plné přepravky, dávala je na váhu a odnášela je zpět k regálům. Denně jsem tahala přepravky s hmotností i čtyřicet kilogramů. Starala jsem se o doplňování zboží v úseku maso a uzeniny. Na všechno jsem měla přesný časový rozpis, který se nedal stihnout. Mladý manažer mi na mé výhrady řekl, že jsem neschopná a pomalá. „Já bych to stíhal dvakrát rychleji než vy, ale moje práce je v kanceláři,“ utřel mě. Když jsem měla přesčasy, ubezpečil mě zase, že ty se převedou do dalšího měsíce nebo je elektronický systém smaže, protože přesčasy se zásadně neproplácejí. K čemu je tedy elektronická evidence přesčasů? Na svačinu nebo toaletu jsem měla jen pár minut, a ještě jsem si je musela doslova vydupat. No řeknu vám, připadalo mi to jako novodobé otrokářství. Nakonec jsem kvůli tahání těžkých beden skončila se zánětem šlach na neschopence. Čímž jsem si zablokovala účast ve vypečené zaměstnanecké soutěži. Leták hlásal, že kdo ze zaměstnanců nebude v září nemocný a nebude mít propustku k lékaři, bude zařazen do slosování o peněžní poukázky. Losování proběhne na kávě s paní ředitelkou. No co, při své smůle bych stejně nic nevyhrála. Zmatky s výpovědí Byla jsem ze všeho tak zdeptaná, že jsem si řekla: „Holka, nenech se připravit o zdraví a zbytek nervů,“ a napsala jsem výpověď. Za pár dní mě na poště čekalo šokující překvapení. Z práce mi poslali poštou výpověď, zřejmě usoudili, že nemocnou zaměstnankyni nemohou potřebovat. Tím jsem se jen utvrdila o hlouposti, nekompetentnosti a neznalosti zákonů svých nadřízených, protože dát zaměstnanci výpověď v době jeho nemocenské je nezákonné. Nehledě na to, že já stejně výpověď už podala, a to jako první! Když jsem jim to připomněla, zase mě šokovali: „Vaše výpověď je neplatná, protože není napsaná na firemním formuláři.“ To už jsem se té hlouposti musela smát. I kdybych napsala výpověď na toaleťák, je platná, ale vysvětlujte to těm „chytrolínům“ v mém bývalém působišti. Vzdát se práce? Úleva! Vlastně se mi ulevilo, že jsem z téhle práce odešla. Až zpětně jsem si uvědomila, jaké nedostatky měla pracovní smlouva, ale nedivím se některým lidem, že ji podepíšou, když jiná práce není. Výdělek za 150 hodin měsíčně při 62 Kč na hodinu je směšný. I když mi zpočátku přislíbili zvýšení platu, byla to jen hra s haléři, prostě k smíchu. Nechápu, co je to za politiku přijímat lidi na půl úvazku, podnik sice „ušetří“, ale pak slyšíte jen pláč ze všech stran, že pracovníků je málo a musí se přijmout brigádníci. Vzdát se téhle práce mi přineslo i další klady - zbavila jsem se závistivé nadřízené, kterou víc než moje snaha a odvedená práce zajímaly drby z osobního života svých podřízených včetně mého. Dokonce si o mně hledala informace na Google. Nehledě na to, že mě i ostatní nutila finančně se podílet na ztrátách při inventurách, takže ze skromného výdělku ještě musí prodavačky a další zaměstnanci platit pokuty, ztráty a ukradené zboží čili za něco, co sami nemohou ovlivnit. Člověk tam od rána lítá doslova jako hadr na holi, a stejně to nikdo neocení, vynadat dostane za každou maličkost, jak od nadřízených, tak od nespokojených zákazníků. A tak prostě a jednoduše - v rámci zachování svého rozumu a ochrany své důstojnosti - jsem dospěla k závěru, že se těmto velkomarketům budu v budoucnu důsledně na kilometry vyhýbat, natož abych se zde nechala zaměstnat. Foto popis| Dneska už je mi do smíchu, uzdravila jsem se a našla si jinou, lepší práci Foto popis| Zákazníci v hypermarketech často netuší, jaké fígle jsou na ně nastražené

Svět ženy - ZDRAVÍ NAŠE TIPY 25.9.2015

Svět ženy - ZDRAVÍ str. 53 V dobré formě - Naše tipy BOŽENA VALOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Z nejlepších bobulí Autentická vína se vyrábějí podle starých tradic. Při jejich výrobě se nepoužívají žádná umělá aditiva, konzervační látky ani nerezové sudy. Vinaři hrozny sbírají ručně a pečlivě je přebírají tak, aby se víno vyrábělo z těch nejlepších bobulí. Tekutina se nakonec ani nesíří a nefiltruje. Ochutnejte jedno z nejznámějších autentických vín – Růž z řady Muzika od moravského vinaře Milana Nestarce. Můžete si ho koupit za 149 Kč na winehouse.cz nebo si zajít na skleničku do vinného baru Veltlín (Praha, veltlin.cz) či Thir (Tábor, thir.cz). Na vlně lásky Nic se nevyrovná chvílím stráveným ve dvou. Na podzim, když se dny zkracují a sluníčko se ukazuje stále méně, trávíme více večerů v pohodlí a teple domova. Huňatá deka, oblíbený film a šálek aromatického čaje, který nás zahřeje i na duši. Nalaďte se na romantickou vlnu a nechte se svést limitovanou edicí Teekanne Love s příchutí granátového jablka. Balení s dvaceti sáčky koupíte za 48,90 Kč. Chce to více energie! Vášniví sportovci, nepropadejte podzimní únavě! Podle vědců se tak cítíme kvůli delším nocím, studenému počasí a nedostatku vitaminů, které jsme v létě čerpali z ovoce. Až na vás půjde lenost, místo energy drinku raději sáhněte po minerální vodě z bavorských Alp Active O2 (34,90 Kč), která je obohacená přírodním kyslíkem. Milujeme BIO Hypermarkety Globus nyní rozšiřují svou nabídku o potraviny v biokvalitě. Klasická zdravá semínka a zeleninové pomazánky jistě znáte i z jiných bioobchodů. Nyní si své chuťové pohárky můžete rozmazlit i veganskou biočokoládou. Ochutnejte třeba bílou s vanilkou nebo mléčnou s pomerančem a mandlemi (obojí 54,90 Kč). Bez lepku a laktózy Pokud i vy trpíte potravinovou intolerancí, víte, jak je těžké shánět potraviny, ze kterých vám není zle. Albert nyní přichází s novou značkou Albert FreeFrom, pod kterou vyrábí potraviny bez lepku a laktózy. Odteď si snadno vybavíte celou kuchyň od pečiva, těstovin, sušenek až po smetany, jogurty či různé druhy mouk. Seznam prodejen s těmito výrobky najdete na albert. cz/nase-znacky/freefrom. Zdravá snídaně Začněte ráno snídaní, která vás naplní energií na celý den. Vyzkoušejte třeba čokoládovou trikoloru od Emco. Obsahuje kousky hořké, mléčné a bílé čokolády a 49 % ovesných vloček, díky nimž dodáte svému tělu ovesnou vlákninu betaglukan, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Koupíte za 81,90 Kč. * Černý zázrak Třtinovému extraktu neboli melase se díky vitaminovému složení přezdívá „černý zázrak“, a to přitom vzniká jako vedlejší produkt při výrobě třtinového cukru. Nejdůležitejšími složkami melasy jsou vápník, železo, draslík, měď a zinek. Lze ji konzumovat samotnou, přidávat ji do nápojů nebo do jogurtů a müsli. Koupíte na prozdravi.cz za 213 Kč. POMÁHÁME PŘÍRODĚ Milujete ryby na všechny způsoby? Pak vás potěší nabídka rybích konzerv v Marks& Spencer. Všechny výrobky mají certifikát MSC – tedy záruku, že ryby pocházejí z udržitelného rybolovu a neohrožují stabilitu mořských ekosystémů. Je libo divokého červeného lososa z Kanady (99,90 Kč)? Foto autor| / FOTO: ARCHIV FIREM

Svitavský deník Z kraje 25.9.2015

Svitavský deník str. 2 Svitavsko (kd) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Firmy ze Svitavska opět bodovaly v soutěži MLS Pardubického kraje

Pardubický kraj – Dobrá zpráva pro Svitavsko. Při přéležitosti letošních dožínkových oslav byly o víkendu v Pardubicích vyhlášeny také výsledky dalšího ročníku soutěže o MLS Pardubického kraje. Odborná komise tentokrát vybírala ze 119 výrobků od 36 výrobců, a to ve čtyřech kategoriích. Celkem 31 výrobkům komise přidělila logo MLS 2015, z toho tři výrobky pochází ze Svitavska. V kategorii mlýnských, pekárenských a cukrářských výrobků tak bodoval šnek se skořicovou náplní z Agro Vysočina Bystré a pivovarský chléb z litomyšlské Veselky. V kategorii maso a masné výrobky si svůj titul MLSu kraje vysloužila klobása z Masokombinátu Polička. „Je nejenom radostné ochutnávat a hodnotit přihlášené výrobky, ale především si uvědomit, jak se v našem regionu zemědělci, pěstitelé, chovatelé a výrobci potravin snaží přicházet stále s něčím novým. Trendem jsou potraviny z místních zdrojů a pokud možno čerstvé nebo s různými bylinkami. V tak pestré nabídce si vybere každý. Za to děkuji všem výrobcům a těším se na jubilejní, desátý ročník soutěže,“ uzavřel krajský radní Václav Kroutil. Foto popis| LOGO SOUTĚŽE. Foto: Archiv Region| Východní Čechy

time4men.cz Mortadella, největší ze salámů! 27.9.2015

time4men.cz str. 0 Food a drink, food, těstoviny, salám, lednice, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Znáte italskou specialitu s názvem mortadella? Jedná se o jemný italský salám. Nevěřte tomu, že se vyrábí z oslího masa nebo z nějakých záhadných ingrediencí. Starou recepturu znají pouze výrobci, ale obrovská kola salámu, velká jako talíř, jsou výsledkem předlouhé tradice. Již pět set let před našim letopočtem, Římané dělali salám z vařeného vepřového masa roztlučeného ve hmoždíři a ochuceného myrtou. Muselo to být stejně voňavé a chutné jako mortadella dnešní. Tento proslulý měkký salám původem z Bologni se vyrábí z jemně namletého vepřového masa. Minimálně 15 % jeho objemu tvoří malé kostky tuku z krkovice. Nedílnou součást potom tvoří koření jako černý pepř, bobule myrty, muškátový oříšek, koriandr a pistácie, někdy také olivy. Mortadella se obvykle krájí na tenké plátky, přičemž její chut´ více vynikne. Tip na recept: Zapečené brambory s mortadellou Ingredience: brambory, párky, mortadelu, vejce, podravka Jak na to: Brambory nejprve uvaříme ve slupce. Na vymazaný pekáč nakrájejte brambory, osolte a okořeňte je (pepřem, sladkou červenou paprikou). Poskládejte na ně kousky koleček párků a na to dejte mortadelu. Poté znovu nakrájejte brambory. Vrch polijte rozmíchanými vajíčky, jemně posypte podravkou a dejte zapéct. Zaručeně Vám bude chutnat! Foto © Depositphotos.com/genious2000de

URL| http://www.time4men.cz/food-a-drink/mortadella-nejvetsich-salamu/

Tina

Podzim podle čínské medicíny 23.9.2015

Tina str. 16 Vaše krása

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Cítíte se celí zmrzlí a máte náladu pod psa? Potřebujete jenom doplnit energii. Jezte víc záhřevných potravin a pořádně se vyspěte. Během tohoto období je důležité, abyste uvnitř sebe shromáždili co nejvíc energie a zbytečně ji nevydávali ven. To samozřejmě neznamená, že se uzavřete před okolním světem a nebudete vůbec nic dělat. Naopak, zařaďte relaxaci, meditaci a pravidelné procházky na čerstvém vzduchu. Dbejte také na to, abyste chodili včas spát. Ráno ale zbytečně nevylehávejte v posteli, i když k tomu sychravá podzimní atmosféra pod at os é a přímo svádí. Upečte si steak Upravte si jídelníček. Měl by obsahovat lehce pálivé a mírně kyselé potraviny, například sójové výrobky, kroupy, špenát, mandle, sezam, med, piniové oslad, oříšky, rýžový a ječný slad, třtinovou melasu, vejce, e mořské plody nebo vepřové maso. Kyselé potraviny mají schopnost uzavírat póry a pomáhají tělu odolávat chladu. Pikantní strava předchází riziku vysoušení, které v této době útočí hlavně na plíce. Dejte si pozor především na suchý vzduch v místnostech s ústředním topením, nikotin, kávu, černý čaj a stres. Ostrá chuť brání také množení bakterií a uvolňuje zablokovanou energii. Zeleninu předem orestujte Kromě plic řadí čínská medicína k podzimu i tlusté střevo. Abyste podpořili činnost těchto orgánů, zařaďte do jídelníčku celozrnnou rýži a jemné druhy bílé zeleniny (celer, květák, bílou ředkev, pórek, cibuli, křen). Posílíte zároveň svou imunitu. Zeleninu byste ale neměli konzumovat syrovou. Tím byste zbytečně ztráceli energii a ochlazovali tělo. Místo toho si ji zlehka orestujte nebo poduste. Vynikající jsou také silné masové a zeleninové vývary, které vás ochrání před nachlazením. Pokud do nich přimícháte ještě luštěniny, tím lépe. Potravinou číslo jedna pro vlhké podzimní měsíce jsou fazole, ideálně adzuki - malé podlouhlé fazolky tmavěčervené až hnědé barvy s příjemně nasládlou chutí. Jsou mnohem snáze stravitelné než jiné druhy luštěnin a hodí se nejen na přípravu polévek, ale i pom pomazánek, kaší či nákypů. P Pokud vás trápí nadýmání, zkuste k nim při vaření přidat kousek mořské řasy nebo lžičku zázvorové šťávy. Zkuste dýni Další výbornou potravinou pro podzimní období je dýně hokkaido, která podle čínské medicíny posiluje zejména slezinu, slinivku a žaludek. Obsahuje rovněž provitamin A, vitaminy B a C, bílkoviny, sacharidy, vápník, hořčík, zinek, železo a tolik potřebnou vlákninu. Jestli jste to ještě nezkoušeli, uvařte si dýňovou polévku. Není to nic složitého. Dýni omyjete, rozkrojíte, vyčistíte od dužiny s jadérky a nakrájíte na menší kousky, které dáte vařit do vody s trochou koření (solte ale pouze minimálně). Vody dejte tolik, aby zelenina byla ponořená (případně dle potřeby dolévejte to, co se odpaří). Od momentu varu nechte dýni ve vodě ještě asi 15 minut. Po uvaření polévku ochlaďte a rozmixujte na hladký krém. Nakonec ji můžete posypat opraženými dýňovými semínky a na talíři zakápnout trochou olivového či sezamového oleje. Ochutnejte fazolky mungo Na podzim námi také víc než jindy cloumají emoce, jako je smutek, noční úzkosti, apatie, melancholie... Na fyzické úrovni se pak mohou objevit dýchací potíže, astma, suchý dráždivý (nebo naopak vlhký) kašel, zahlenění, suchá kůže, ekzémy, akné či problémy s vyprazdňováním. Uvařte si alespoň několikrát týdně posilující zázvorový čaj. Nastrouhejte nebo nakrájejte kousek zázvorového kořene a zalijte ho horkou vodou. Až trochu vychladne, můžete do něj přidat lžičku medu a citronovou šťávu. Příčinou toho, proč vás v této době přepadá špatná nálada, může být i nadměrná vlhkost v těle, kvůli které se pak cítíte unavení a celí rozlámaní. Mnoho lidí začíná přibírat na váze, a tato narůstající tíha

se potom promítne i do jejich mysli. Je vám to povědomé? Pak byste se měli vyhýbat sladkostem, sladká chuť totiž zvlhčuje. Omezte či úplně vypusťte také mléčné výrobky a produkty z bílé mouky. K uvolnění energie a zbavení se vlhkosti pomáhají zelené fazolky mungo, vařená rýže, různé druhy teplých obilných kaší, případně zeleninové polévky obohacené o trochu vařených obilovin. D Masáž lávovými kameny v těle rozproudí energii Lávové kameny využívají silné energetické vibrace, které pomáhají odstranit různé bloky a obnovují energii v celém těle. Masér nahřeje kameny zhruba na teplotu 50 až 60 stupňů a přiloží vám je podél páteře. Svaly se příjemně zahřejí, promasírují a zregenerují. Masáž prospěje i těm, kdo trpí bolestmi šíje, nespavostí nebo o nadměrným stresem. Pikantní koření vás zahřeje Býváte na podzim věčně prochladlí? Používejte častěji koření, které má zahřívací účinek: skořici, zázvor, oregano, bazalku, rozmarýn, tymián, hřebíček a pepř. Trápí vás bolestivá menstruace? Zařaďte pár dní před začátkem periody větší množství záhřevných pokrmů. RADA TINY Nesmutněte nad tím, že léto a teplé dny jsou už v nenávratnu, ale radujte se z půvabů podzimu. Procházka parkem nebo listnatým lesem je potěšením pro všechny smysly. Foto popis| ZÁZVOROVÝ ČAJ

tn.cz Masakr telat na dvorku v Písnici! Policie odhalila nelegální jatka 25.9.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nezvyklý případ řeší Státní veterinární správa (SVS). Na pražském sídlišti Písnice veterináři objevili malá nelegální jatka, kde trojice lidí porazila tři telata. Amatérským řezníkům teď hrozí i vězení. "Dva občané vietnamské a jedna občanka české národnosti zde bez povolení, navíc nepovoleným způsobem, usmrtili celkem tři telata. Maso zvířat mělo být zkonzumováno na následné oslavě na pozemku u domu," popsal mluvčí veterinární správy Petr Pejchal. Na vše přišla policejní hlídka, která 12. září zmíněnou trojici nachytala v momentě, kdy pomocí plynového plamene opalovala jedno ze zabitých telat. "Vedle se nacházelo další tele, které již bylo opálené. Třetí usmrcené, ale neopracované zvíře bylo položeno v nákladovém prostoru zaparkovaného auta," upřesnil Pejchal. Otřesné! Týranému pudlovi po ostříhání UPADLY dvě nohy! Telata samozvaní řezníci zabili tak, že je bili kladivem do hlavy, což pochopitelně odporuje veterinárním předpisům. Nemluvě o tom, že masakrovat telata jen tak na dvorku se také nesmí. Kromě pokuty ve správním řízení do výše 10 tisíc korun tak zmíněné trojici hrozí i vězení za týrání zvířat. Za to hrozí v krajním případě až pětileté vězení. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Sep2015/1790463.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/chteli-maso-n...-masakr-telat-jim-ted-hrozi-vezeni.html

Týden

Od Babišových párků k vegetariánům 29.9.2015

Týden str. 10 Aktuálně Petr Kolář Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Odchod z Agrofertu Šéf Kosteleckých uzenin Jan Hanuš končí. Začíná budovat řetězec, v němž se vaří bez masa. Po letech mnohomilionových ztrát dostal Kostelecké uzeniny z impéria Agrofert ministra financí Andreje Babiše do zisku. Za rok 2014 vydělaly Kostelecké uzeniny pod vedením Jana Hanuše 34 milionů korun čistého. Teď však manažer, který pro Babiše kromě jiného vybudoval síť rychlého občerstvení s hot dogy Parky’s, za nejasných okolností odchází. A aby byla situace ještě absurdnější, otevřel si už v polovině září první z plánovaného řetězce fastfoodových vegetariánských restaurací Vegg-Go. V obchodním centru Chodov, nedaleko sídla Agrofertu. Na internetových stránkách Kosteleckých uzenin je Jan Hanuš stále uváděn jako generální ředitel. Jenže na svých facebookových stránkách už má v kolonce „Práce a zaměstnání“ zapsáno: Felafel ve společnosti Vegg-Go. I ta už má na Facebooku vlastní stránky. Hanuš na nich texty i fotografiemi informuje o otevření první restaurace na Chodově, nabírá zaměstnance či na dotazy zájemců odpovídá, že otevření dalšího podniku z rodící se sítě fastfoodů mají v Praze „předjednáno“ v centru na Floře a jednají s galerií Harfa. „Další snad budou následovat, ale tento rok toho v Praze již víc asi nestihneme,“ píše. V procesu je prý i expanze do Brna. Asi není divu, že toho více Hanuš letos už nestihne. Až do konce roku by totiž měl zároveň ředitelovat i Kosteleckým uzeninám. „Potvrzuji odchod Jana Hanuše z Kosteleckých uzenin, plánovaný ke konci roku dohodou. Důvodem je skutečnost, že se chce věnovat vlastním podnikatelským aktivitám. Firmu od ledna povede dosavadní výkonný ředitel Michal Jedlička,“ sdělil TÝDNU Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu. A co v Babišově impériu říkají na to, že dosavadní šéf firmy vyrábějící salámy a párky začíná podnikat právě ve vegetariánském stravování? Navíc nyní vlastně vede dva řetězce rychlého občerstvení, pro Agrofert „masový“ a svůj vegetariánský? „Je to jeho volba oboru podnikání. O souběhu aktivit víme, vzali jsme tuto skutečnost na vědomí,“ podotkl Hanzelka. Sám Hanuš, jehož odchod podle spekulací tak úplně dobrovolný nebyl, odmítl svá angažmá rozebírat. „Nechci to víc komentovat nad rámec toho, co vám řekl pan Hanzelka,“ uvedl pouze. Foto popis| NA DVOU ŽIDLÍCH. Jan Hanuš dosud šéfuje Kosteleckým uzeninám a zároveň rozjíždí vlastní vegetariánský byznys. Foto autor| Foto: Agrofert

tyden.cz Od Babišových párků k vegetariánům. Záhadný odchod šéfa 29.9.2015

tyden.cz str. 0 Domácí Petr Kolář Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Šéf Kosteleckých uzenin Jan Hanuš končí. Začíná budovat řetězec, v němž se vaří bez masa. Šéf Kosteleckých uzenin Jan Hanuš končí. Začíná budovat řetězec, v němž se vaří bez masa. Po letech mnohamilionových ztrát dostal Kostelecké uzeniny z impéria Agrofert ministra financí Andreje Babiše do zisku. Za rok 2014 vydělaly Kostelecké uzeniny pod vedením Jana Hanuše 34 milionů korun čistého. Teď však manažer, který pro Babiše kromě jiného vybudoval síť rychlého občerstvení s hot dogy Parky´s, za nejasných okolností odchází. A aby byla situace ještě absurdnější, otevřel si Hanuš už v polovině září první z plánovaného řetězce fastfoodových vegetariánských restaurací Vegg - Go. V obchodním centru Chodov. Nedaleko sídla Agrofertu.

Na internetových stránkách Kosteleckých uzenin je Jan Hanuš stále uváděn jako generální ředitel. Jenže na svých facebookových stránkách už má v kolonce "Práce a zaměstnání" zapsáno: Felafel ve společnosti Vegg - Go. I ta už má na Facebooku vlastní stránky. Asi není divu, že víc toho Hanuš tento rok už nestihne. Až do konce roku by totiž měl zároveň "ředitelovat" i Kosteleckým uzeninám. "Potvrzuji odchod Jana Hanuše z Kosteleckých uzenin, plánovaný ke konci roku dohodou. Důvodem je skutečnost, že se Jan Hanuš chce věnovat vlastním podnikatelským aktivitám. Firmu od ledna povede dosavadní výkonný ředitel Michal Jedlička," sdělil TÝDNU mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. A co v Babišově impériu říkají na to, že dosavadní šéf firmy vyrábějící salámy a párky začíná podnikat právě ve vegetariánském stravování? Navíc nyní vlastně vede dva řetězce rychlého občerstvení, pro Agrofert "masový" a svůj vegetariánský? "Je to jeho volba oboru podnikání. O souběhu aktivit víme, vzali jsme tuto skutečnost na vědomí," podotkl Hanzelka. Sám Jan Hanuš, jehož odchod podle spekulací až tak úplně dobrovolný nebyl, odmítl svá angažmá rozebírat. "Nechci to víc komentovat nad rámec toho, co vám řekl pan Hanzelka," řekl pouze.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/od-...arianum-zahadny-odchod-sefa_357254.html

Týdeník Květy Rada odborníka 24.9.2015

Týdeník Květy str. 40 Trendy/Kulinárium

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PAVEL HOLEČEK, vedoucí odboru masné výroby Globus Maso kupujte tehdy, když víte, co budete vařit a kdy. Čerstvé, chlazené má jiné vlastnosti nežli maso balené. Maso se nekupuje do mrazáku, ale do hrnce. Nakupujte ve známých řeznictvích, kde víte, že masa zpracovávají přímo na místě a nejsou převážena, čímž ztrácejí svou čerstvost. Doma maso skladujte v dobře chlazených prostorách s rovnoměrnou teplotou. Stačí odstranit transportní obal, maso položit na prkénko do lednice a přikrýt utěrkou. Zabalení do utěrky je důležité, zabráníte tak případné kontaminaci z jiných potravin. Maso nikdy před uchováváním nebo uskladněním neomývejte vodou, abyste nepoškodili přirozenou ochrannou vrstvu, která zabraňuje vysychání. Foto popis|

Ústecký deník Na trh u Fora se chodí pro chuť i pro zdraví 24.9.2015

Ústecký deník str. 3 Ústecko KAREL ROUČ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ústí nad Labem – Farmářské trhy u obchodního centra Forum se staly pravidelnou součástí nákupních plánů řady Ústečanů. Najdou na nich čerstvou zeleninu, pečivo, masné výrobky, sýry, máslo, ryby, koření nebo bylinky a produkty pro zdraví. Každý čtvrtek Trhy jsou otevřeny každý čtvrtek od 9.00 do 16.00 a v současné podobě budou fungovat ještě několik týdnů. „Sezona skončí v říjnu, pak už se zaměříme na přípravu vánočních trhů, které zahájíme 1.

adventní neděli,“ informovala Kateřina Kejřová, marketingová manažerka OC Forum. Farmářské trhy přivedly do města řadu stánkařů s různorodými produkty. Podle Kateřiny Kejřové jsou všechny zajímavé. „Ale například jen na našem trhu jsou pravidelně každý čtvrtek čerstvé houby z Lounska, je tu nabídka ovčích sýrů a domácího másla ze Slovenska, kozích sýrů ze Šluknovska, sušeného ovoce anebo pečiva ze dvou pekáren z našeho regionu,“ vypočítávala marketingová manažerka. Oblíbené stálice Mezi oblíbené stálice patří stánek s uzeninami firmy Ra Mi, nebo koření pana Růžičky a pojízdná prodejna s rybami a výrobky z nich společnosti Diana Fish. Trhy se staly i místem, kam lidé míří pro výrobky podporující zdraví a zdravý životní styl. „Zelená lékárna nabízí různé produkty příznivě ovlivňující řadu zdravotních potíží. Podobně je to s bylinkami od Zdislavy, které pomáhají například s problémy spánku, bolestmi hlavy a dalšími neduhy,“ připomněla Kateřina Kejřová. K farmářským trhům patří i stánek s klobásami a slaninou z Maďarska a Slovenska, příležitostně sem zajíždí auto s nabídkou plněných ale i přílohových knedlíků z knedlíkárny v Doksech. Farmářské trhy u OC Forum se staly místem, kam se Ústečané pravidelně a rádi vracejí. Foto popis| FARMÁŘSKÉ TRHY se u obchodního centra Forum konají každý čtvrtek. Nabízejí čerstvou zeleninu, pečivo, bylinky, masné výrobky, sýry a další zboží. Foto autor| Foto: Deník/Karel Rouč Region| Severní Čechy

Vlasta KUPUJTE DOBRÉ KUŘE 23.9.2015

Vlasta str. 43

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět DOPORUČUJEME Umíte koupit kvalitní kuřecí maso? Po aférách s křehčenými zahraničními produkty plnými vody a hrozbách hormonálních přídavků mnozí na kuřecí zanevřeli, což je velká škoda, protože tohle maso by mělo mít v našem jídelníčku své stálé místo. Pochopitelně to nejlepší kuře vám běhá doma po dvorku anebo je ke koupi na farmářských trzích. Jeho hodnota však několikanásobně překračuje obvyklou cenu v supermarketu, což je logické, protože kuře z venkovního (bio) chovu roste pomaleji a náklady na jeho vykrmení jsou větší. Pokud je častější koupě tohoto masa mimo vaše možnosti, zbývá hledat kvalitu v běžných obchodech, a ta je bohužel různá. Dívejte se na původ masa a nelitujte několikakorunového rozdílu v ceně. Například drůbežářský závod Klatovy při chovu i nákupu kuřat klade vysoké nároky na dodržování tzv. „welfare pravidel“, která zaručují především dobrou podestýlku, dostatek prostoru, kvalitní zob, stálý přísun čerstvé vody, ideální teplotu, šetrný odchyt apod. To vše zlepšuje životní podmínky kuřat a následnou kvalitu masa. Foto popis|

Zdraví Také vám vadí PLÝTVÁNÍ JÍDLEM? 25.9.2015 Zdraví str. 60 Výživa Ivana Dulková, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Uvařte si do práce chutný a zdravý oběd ze surovin, které vám zbyly od večeře! Kdo vaří jednou (a s rozmyslem), může jíst dvakrát. Nejenom ušetří peníze a čas, ale ještě si užije dobré jídlo. Na zbytečné plýtvání se snaží upozornit i projekt Potraviny pomáhají. Věděli jste například, že každý z nás ročně vyhodí do odpadkového koše přes 20 tisíc korun? Jen tak. Prostě je strčí do směsného odpadu a odnese do kontejneru. Zhruba na takovou částku ekonomové vyčíslili cenu potravin, kterou průměrný Čech a Češka za rok vyhodí. Jídlo se zkazí, projde datum spotřeby, pochutina už není dost čerstvá a lákavá. Na hlavu je to 170 kilogramů vyhozeného jídla. Každý z nás tak zbytečně vyhazuje velké množství jídla, a přitom by stačilo jen více přemýšlet dopředu o tom, co bude jíst. Málokoho ovšem baví neustále vymýšlet, co bude k večeři nebo kam si zajít na oběd. Točení se v bludném kruhu pak vyřeší to, že budeme mít pár porcí v mrazáku nebo od včerejška v lednici. Jedním z kroků, jak si takové přemýšlení ušetřit, je naplánovaný jídelníček. Ze začátku to bude chtít trochu nacvičit, ale uvidíte, jak vám to dlouhodobě ušetří čas i peníze, a navíc budete mít plně pod kontrolou, co vlastně jíte. Co si pamatovat Pokud vám není lhostejné, že v České republice je stále mnoho lidí, kteří nemají ani základní potraviny, natož ty, jimiž by mohli plýtvat, přidejte se 21. listopadu k Národní potravinové sbírce. V ten den budete moci nakoupit trvanlivé potraviny a darovat je těm, kteří jsou na pokraji hmotné nouze. Sbírku organizuje Byznys pro společnost ve spolupráci s Českou federací potravinových bank, předními prodejci potravin (Tesco, Penny, Kaufland, Albert a Globus) a dalšími partnery. NěKOLIK TIPŮ * Zbylo vám něco od večeře, co však nevystačí pro rodinu? Nevadí, na váš oběd do kanceláře to bude tak akorát, stačí zabalit. * Můžete v práci použít mikrovlnku? Stačí velkou bramboru propíchat vidličkou a nechat na maximální výkon (podle velikosti) vařit asi 10 minut. Výborně to funguje i se sladkými bramborami. Pak už jen doplníte podle chuti čerstvým sýrem, bylinkovým tvarohem nebo podobně. Můžete k dochucení použít i zbytek omáčky na těstoviny, nastrouhaný sýr, tuňáka nebo kousek masa. * Polévka bude dobrá sama o sobě, ale výborně se dá použít i jako základ, do kterého přidáte další (zbylé) ingredience. Třeba zeleninu, oschlý sýr, zbyteček masa či ryby. Nebojte se zkoušet nové chutě a jejich kombinace, otestujte si i nové druhy koření nebo kořenicích směsí. * Ohledně salátů zapomeňte na konvence, není to jen ledový nebo okurkový. Nebojte se do něj použít studené kuře, oříšky, olivy, sýr, fazole, ovoce… * Využijte pita chleba, nepatří do něj jen gyros, ale můžete do něj napěchovat klidně salát, zbytek pečeného kuřete či zeleniny, různé studené omáčky a podobně. * Inspirujte se ve světě; svačina neznamená jen rohlík s vlašákem nebo chleba se šunkou. Využijte dalamánky, croissanty, pita chléb nebo tortillu. Lehký řecký salát s kuskusem vody nebo vývaru • 1 lžičku oregana • pár malých rajčátek pokrájených BUDETE POTŘEBOVAT: • 1 hrnek kuskusu • 1,5 hrnku na malé kostičky • 75 g řecké fety, nadrobit • hrst oliv bez pecek, na menší kousky • 1 salátové okurky, oloupané a nakrájené jako jsou Kalamata • 1 malá červená cibule, na jemné kostičky šťávy •5 lžic extra panenského olivového oleje Minerva Kalamata • 1 plechovka vařené cizrny, proprané a okapané • 3 lžíce citronové Do menšího hrnce dejte kuskus, dvě lžíce olivového oleje, špetku • čerstvě mletý pepř • mořská sůl •čerstvé oregano na servírování soli, oregano a promíchejte vidličkou. Tuto směs zalijte horkým vývarem pět minut. Mezitím si připravte do salátové mísy všechny zbývající či vodou, přiklopte pokličkou a nechte nabobtnat přibližně Vše lehce promíchejte, navrch přidejte čerstvé oregano na ozdobu. ingredience. Hotový kuskus načechrejte vidličkou a přidejte do mísy. Salát můžete servírovat vlažný nebo vychlazený. Bude tvořit příjemnou hlavním vegetariánským pokrmem servírovaným například s řeckým a aromatickou přílohu ke grilovanému masu nebo může být pita chlebem. Další recepty najdete na stránkách http://www.milujemejidlo. pro domácnost. cz, kde najdete také inspiraci, jak nakupovat Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce

Zemědělec

Opatření k zadržení vody 29.9.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Řešení problematiky nadměrného sucha a omezení jeho negativních dopadů, dotační programy na budování závlah a zadržování vody v krajině byly hlavními body pracovní cesty ministra zemědělství Mariana Jurečky do Libereckého kraje. Ministr jednal s hejtmanem Martinem Půtou a s náměstkem hejtmana pro resort životního prostředí a zemědělství Josefem Jadrným. Na programu je také návštěva Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant a zemědělské společnosti ZETKA Strážník. „Ministerstvo zemědělství má v rámci koncepce pro boj se suchem připravit sadu opatření, která zadrží vodu v krajině. Nejprve ale musíme určit nejohroženější oblasti a prověřit, jaké jsou možnosti. Lokální zadržení vody v krajině pomocí rybníků a mokřadů nebo snaha o posílení retence v půdě jsou nutné kroky, ale k zabezpečení objemů vody pro standardní hospodářské využívání a k udržení dostatečných minimálních průtoků je nezbytné vytvořit akumulaci ve větších přehradních nádržích s kapacitou na překlenutí déle trvajícího sucha,“ řekl ministr Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství hodlá od příštího roku spustit dotační program na udržení vody v krajině. Bude poskytovat podporu na výstavbu, obnovu nebo odbahnění rybníků. Konkrétní výše podpory zatím není stanovena. Na rybníkářství a produkci ryb se vypisují i výzvy za evropské peníze, v operačním programu Rybářství je připravených 243 milionů korun. Podniky, které mají produkci ryb vyšší než půl tuny ryb ročně, mohou o dotaci z EU zažádat mezi 21. říjnem a 3. listopadem. Česká republika poskytne do inovací a investic do průtokových systémů zhruba 61 milionů korun. Podle ministerstva je možné žádat o podporu na opravy, vybudování a odbahnění rybníků menších než dva hektary katastrální plochy. Chystaný program počítá s podporou rybníků či vodních nádrží, které budou mít minimálně dva hektary. V nich se budou moci chovat ryby, nemá ale jít o intenzivní chov, tedy se zhuštěnou rybí osádkou. Program bude muset být notifikován Evropskou komisí. Ministerstvo nyní kvůli letošnímu suchu sčítá zemědělské škody. Stát má možnost podpořit zemědělce kvůli suchu i z již notifikovaného programu, do roku 2020 jim může vyplatit až 12,25 miliardy korun. O využití těchto peněz by ale musela rozhodnout vláda. Podle rozhodnutí vlády premiéra Bohuslava Sobotky by měla vzniknout státní strategie boje se suchem do poloviny roku 2017. Sám premiér se ale v minulém týdnu vyjádřil, že by chtěl, aby základní strategické dokumenty vznikly již do konce roku 2016. Hospodaření s vodou na území Libereckého kraje se již v minulosti řešilo soustavou přehradních nádrží Harcov, Bedřichov, Fojtka, Mlýnice, Mšeno, Souš, Josefův Důl, které se mnohokrát osvědčily při manipulaci s přirozeným odtokem již v horském masívu. Aktuálně se proto na základě těchto pozitivních zkušeností prověřují podmínky k dokončení celého projektu dostavbou převodů z Jeleního potoka a z nádrže Bedřichov do vodárenské nádrže Josefův Důl. To by prakticky znamenalo podchycení většiny vodních zásob v centrální části Jizerských hor. Ministr Jurečka navštívil Střední školu hospodářskou a lesnickou ve Frýdlantu, kde diskutoval se studenty a se zástupci vedení školy o významu zemědělského vzdělávání. „V současné době je malý zájem o studium zemědělských oborů, a proto považuji za nutné zatraktivnit tyto obory a motivovat žáky, aby si zvolili toto krásné, ale náročné povolání. Jednou z možností je podpora propagace zemědělských oborů, propagace soutěží odborných dovedností žáků zemědělských, zahradnických, chovatelských, rybářských, lesnických a potravinářských oborů,“ uvedl ministr Marian Jurečka. *** Klíčové informace * Ministerstvo zemědělství má v rámci koncepce pro boj se suchem připravit sadu opatření, která zadrží vodu v krajině. * Od příštího roku hodlá spustit dotační program na udržení vody v krajině. * Bude poskytovat podporu na výstavbu, obnovu nebo odbahnění rybníků.

Sýry jsou letos levnější

29.9.2015

Zemědělec str. 7 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Spotřebitelské ceny některých potravin v České republice podle aktuálního šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) v meziročním srovnání klesly. Nejvíce zlevnil sýr eidam, a to téměř o čtvrtinu na 111 korun za kilo. Zlevnily i další mléčné produkty, například máslo. Z údajů ČSÚ dále vyplývá, že například polotučné pasterované mléko je nyní levnější o 1,20 koruny, když průměrně stojí 18,90 Kč za litr. Ceny zemědělských producentů ale klesají kvůli přebytku mléka na trhu rychleji. Podle údajů ministerstva zemědělství je aktuální výkupní cena 7,07 koruny za litr, zatímco před rokem to bylo 9,29 koruny. Podle Agrární komory tak výslednou cenu tvoří hlavně obchodní řetězce a ceny dovozového zboží. „Pokud by se ceny potravin odvíjely pouze od cen zemědělských výrobků a cen zpracovatelů, musely by se promítat ve stejných trendech, a tak tomu není,“ uvedla mluvčí komory Dana Večeřová. Například nezlevnily jogurty, které podle statistiky meziročně o třicetník zdražily. O necelých šest korun je ale levnější kilogram čerstvého másla, podle statistiků je nyní na pultech za 156,30 koruny, tedy za 39 korun za čtvrt kilogramu. Podle Agrární komory spadly i ceny cukru v Evropě na nejnižší hodnoty za posledních deset let. V ČR nyní stojí kilogram jeho krystalové podoby 16,65 koruny, před rokem byl za necelých 21 korun. Snižují se i světové ceny potravin, v srpnu podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství klesly nejrychlejším tempem téměř za sedm let. Na vině je propad cen energií, obavy ze zpomalení hospodářského růstu v Číně a více než dostatečná nabídka na trzích. Index, který zahrnuje obilniny, olejniny, mléčné produkty, maso a cukr, klesá nepřetržitě od loňského dubna. V srpnu se ve srovnání s předešlým měsícem snížil o 5,2 procenta na 155,7 bodu, a zaznamenal tak největší měsíční pokles od prosince 2008.

Dožínky, čas k zamyšlení 29.9.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Ing. Leoš Říha Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zemědělství je úchvatný obor, ve kterém má vzdělaný člověk jedinečnou možnost spojovat poslední novinky vědy a techniky s tradicemi a pochopením zákonitostí přírody. To vše navíc s cílem vytvářet základ obživy spoluobčanů a udržování naší krajiny. Mnohé z tohoto zemědělcova poslání bylo k vidění na Krajských dožínkách v Pardubicích. Na dožínkách se oslavuje úroda, vyhodnocují nejlepší pěstitelé a ochutnává koncovka veškerého snažení, to znamená potraviny od nejlepších místních producentů vyhodnocených v soutěži MLS Pardubického kraje. Letošní zemědělcův rok je poznamenán mimořádným počtem tropických dnů, nedostatkem srážek a velkým suchem. Výnosy obilovin jsou přesto u převažující ozimé pšenice stejně tak dobré jako v minulém roce. Poněkud horší je to u ozimé řepky, kdy výnos 3,5 t/ha je nižší než loňské 4 t/ha, ale stále je nadprůměrný. Sucho postihlo nejen pěstitele, ale i chovatele Více suchem jsou postiženy plodiny, kde sklizeň probíhá nebo nás ještě čeká, a to zejména brambory, kukuřice, cukrová řepa. U těchto plodin je meziroční propad výnosů minimálně 30 %, což bude na trhu už znát. Nesmíme však zapomínat, že naše země je tradičně také zemí pícnin ať na orné půdě, to je jetelů, vojtěšek či jejich směsí s travními druhy, tak i zemí luk a pastvin. A právě tam je letos problém, na který nesmíme zapomínat. Vlivem sucha je totiž propad sklizně u těchto pícnin zhruba padesátiprocentní. To je velmi nebezpečné pro další vývoj našeho zemědělství, protože na straně jedné chovatelům skotu hrozí nedostatek krmiv a na straně druhé jsou demotivováni velmi nízkou, podnákladovou cenou mléka. Nízká cena je produkt mimo jiné „sladění“ dvou opatření na úrovni Evropské unie, tedy ukončení

mléčných kvót a dopadu ruského embarga. Pro naši zemi, kde stav skotu na jeden hektar je oproti Německu a Rakousku menší než poloviční, je velmi důležité nepřipustit, aby docházelo k dalšímu snižování chovu skotu. Své zemědělce si musíme chránit To vůbec není jen zemědělská otázka, ale je to otázka všech obyvatel naší země. Souvisí s tím stále ještě, a to zejména u dojného skotu, zaměstnanost na venkově i potravinářských provozech. Souvisí s tím ale i určitá míra potravinové soběstačnosti naší země. Každý den se přesvědčujeme, jak je svět sice globalizován, ale zároveň křehký vůči otřesům klimatickým, politickým a jiným. V takovém světě si každý hospodářsky vyspělý stát v zájmu svých obyvatel hájí své potravináře i zemědělce, protože ne vždy je možné vše dovézt. Když nejde dovézt máslo, sýr, jogurt třeba i proto, že sucho je delší než jeden rok, pak najednou už bude pozdě obnovovat chovy skotu a zachraňovat potravinářský průmysl, potom nám nepomůže, že jsme vývozci obilí, elektřiny, automobilů a podobně. Z těchto vyjmenovaných důvodů je potřeba pro každého našeho obyvatele tento velmi citlivý a momentálně ohrožený sektor podporovat stejně jako v okolních zemích. Je třeba připomenout i další velký význam chovu skotu, a to je přínos organické hmoty do půdy, a tím udržování její úrodnosti, ale i schopnosti zadržovat vodu – což je význam na střeše Evropy také velmi podstatný. Potraviny a půda jsou hodnoty Potraviny a půda jsou totiž hodnoty, ke kterým je nutné přistupovat nejen z hlediska ceny, ale také z hlediska úcty k našim předkům a národní potravinové soběstačnosti i budoucnosti našich potomků. Pamatujme na to prosím, půdu neprodávejme, a když už, tak místním osvědčeným zemědělcům. Potraviny hledejme nejen podle ceny, ale zejména podle kvality a českého původu (vodítkem může být například na potravině vlajka České republiky, s větou: garantováno Potravinářskou komorou ČR). Tak může každý občan této země pomoci nejen zemědělcům, ale zejména sám sobě a svým dětem. I to je vzkaz z povedených Krajských dožínek v Pardubicích minulý víkend. Foto popis| Krajské dožínky v Pardubickém kraji (zleva) viceprezident Agrární komory ČR Ing. Leoš Říha, místopředsedkyně senátu Mgr. Miluše Horská, prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Ing. Miroslav Toman, CSc., a radní Pardubického kraje pro zemědělství a venkov Ing. Václav Kroutil Foto autor| Foto archiv OAK Chrudim O autorovi| Ing. Leoš Říha, viceprezident Agrární komory ČR

Podpora z unie nestačí 29.9.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Ing. Jana Sixtová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dne 7. září se konala manifestace zemědělců v srdci Evropské unie, Bruselu, jíž se zúčastnili i zástupci ze Zemědělského svazu České republiky, v čele s předsedou Ing. Martinem Pýchou. Ten den se v Bruselu představili evropští zemědělci jednotně, šlo jim o reakci na katastrofální situaci především na trhu s mlékem a vepřovým masem, protože z důvodu ruského embarga na dovoz potravin klesá cena těchto produktů v celé Evropské unii. Ten den se totiž konala mimořádná schůze evropských ministrů zemědělství, kterého se zúčastnil i český ministr Ing. Marian Jurečka. Manifestaci zorganizovala evropská COPA/COGECA, jejímž viceprezidentem je právě Ing. Martin Pýcha. Někteří účastníci akce byli velmi radikální a byli velmi hlasití. Dokonce i ministr Jurečka potvrdil, že byli slyšet i v budově. Mnozí se ptali, zda taková událost přinese ovoce. Ano, evropští úředníci se dohodli na finanční pomoci ve výši 420 milionů eur. První reakce ze strany českého ministerstva zemědělství zněla, že tato finanční náhrada je pro všechny zemědělce v Evropské unii nedostatečná a že není vše ani pořádně připraveno. Pro Českou repuliku byla následně přidělena obálka 11,2 mil. eur na pomoc chovatelům dojených krav, prasat a zemědělcům postižených

suchem. Týden po manifestaci už finanční balíček získal zřetelnější obrysy a české Ministerstvo zemědělství ohlásilo, že naši zemědělci dostanou k zajištění likvidity a jako kompenzaci ztrát za výkupní ceny mléka 313 milionů korun. Z vyjádření ministra zemědělství Jurečky ovšem vyplývá, že s tak nízkou finanční náhradou není spokojený a tvrdí, že by čeští zemědělci měli získat peněz více. Ovšem pokud by to měl být první krok k dalšímu jednání, tak tento krok vítá. Ministr Jurečka je při řešení krize na mléčném trhu aktivní, což kvituje Zemědělský svaz ČR. Předseda svazu, jehož členové jsou ve velké míře producenti mléka, konstatoval: „Tato podpora na trhu fakticky nic neřeší. Pokud Evropská komise nepřijme zodpovědnost za dopady politického rozhodnutí, neschválí navýšení intervenčních cen a proexportní podpory, cena na trhu zůstane stále nízká. Nyní je třeba snížit přetlak produkce v Evropské unii. Ačkoliv export mléčných výrobků z Evropské unie roste, nestačí to nahradit prodeje, které byly určeny do Ruska.“ O autorovi| Ing. Jana Sixtová, Zemědělský svaz ČR

Kalendář akcí 29.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu mailto:[email protected]. * 30. 9. Seminář pro krmiváře (označování krmiv, doplňkové látky, HACCP, GMO a mykotoxiny, potřeby živin) se koná v Milíně, motorestu U Milína. Organizátorem je Spolek pro komodity a krmiva. Info: http://www.spkk.cz. * 1.–10. 10. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná v Olomouci v rámci výstavy Olima, na festivalu gastronomie a nápojů. Organizátorem je Agrární komora Olomouckého kraje. Info. Ing. Lucie Hošková, mailto:[email protected], tel.: 724 734 693, http://www.regionalnipotravina.cz. * 1. 10. Seminář pro krmiváře (označování krmiv, doplňkové látky, HACCP, GMO a mykotoxiny, potřeby živin) se koná v Hustopečích, Husova 8, hotel Centro. Organizátorem je Spolek pro komodity a krmiva. Info. http://www.spkk.cz. * 2.–3. 10. 10.00 hod. Akce Za tajemstvím potravin aneb Víš, co jíš* se koná v Národní zemědělském muzeu Praha. Organizátory jsou Ministerstvo zemědělství, Národní zemědělské muzeum Praha. Info: tel.: 220 308 382, 602 932 578, mailto:[email protected]. * 7. 10. 9.00 hod. Seminář Pastvou slepic a kuřat ke zvýšení kvality produktů chovu se koná ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, Praha-Uhříněves (VÚŽV), Přátelství 815. Organizátorem je VÚŽV. Info: Oldřich Mach, tel.: 602 190 385, mailto:[email protected]. * 8.–11. 10. Výstavy Zemědělec a Náš chov 2015 se konají na Masarykově ul. 1727, 289 22 Lysá nad Labem. Organizátorem je Výstaviště Lysá nad Labem, Masarykova 1727, 289 22 Lysá nad Labem. Na výstavě Zemědělec 2015 bude pro návštěvníky připraveno mnoho okrasných i ovocných stromků, keřů, zahradnické potřeby i drobná zemědělská mechanizace, odborné přednášky, program Středočeské potraviny, Středočeské dožínky a vyhlášení výsledků soutěže Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Na výstavě Náš chov 2015 se budou prezentovat hospodářská zvířata, technologie pro chov a veterinární pomůcky, součástí bude celostátní výstavu ovcí a koz. * 8.–11. 10. Výstava plemen ovcí a koz – Náš chov Lysá nad Labem se koná na Masarykově ul. 1727, 289 22 Lysá nad Labem. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. Na výstavě Náš chov 2015 se budou prezentovat hospodářská zvířata, technologie pro chov a veterinární pomůcky, součástí bude celostátní výstavu ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí a zpracování vlny. * 9. 10. 42. ročník Mistrovství České republiky v orbě (svátek zemědělců, prodejců zemědělské techniky a široké veřejnosti) se koná na pozemcích zemědělského družstva v Dolním Újezdu 583 (u Litomyšle), 569 61 Dolní Újezd. Organizátory jsou Společnost pro orbu ČR, Střední škola zahradnická

a lesnická v Litomyšli a Agentura M-S-P, Hornopočernická 13, 190 00 Praha 9. Info. tel.: 608 320 335. * 9. 10. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná v Šumperku. Organizátory jsou Okresní Agrární komora Šumperk a Olomoucký kraj. Info: Ing. Lucie Hošková, tel.: 724 734 693, oaksumperk@ email.cz, http://www.farmarsketrhysumperk.cz. * 10. 10. 10.00 hod. Ovčácký den moravskoslezského krajského sdružení Svazu chovatelů ovcí a koz (elitní trh beranů oxford down i dalších plemen, hodnocení vystavených ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí a zpracování vlny) se koná ve Vendryni. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 10. 10. 10.00 hod. Oslava 120 let zemědělské školy v Kostelci nad Orlicí se koná v Komenského 873, 517 41 Kostelec nad Orlicí (výstava zemědělské techniky, prohlídka školy, expozice středního odborného učiliště chladicí a klimatizační techniky, prezentace dějin školy, ukázky výcviku psů, botanická zahrada, zookoutek). Organizátorem je Střední škola zemědělská a ekologická a střední odborné učiliště chladicí a klimatizační techniky Kostelec nad Orlicí. Info: tel.: 494 323 711, mailto:[email protected]. * 14. 10. Polní den Bednar/Strom Morava se koná v Rostěnicích. Organizátorem je Bednar FMT, Lohenická 607, 190 17 Praha 9 – Vinoř. Info: tel.: 283 092 529, fax: 286 852 841, mailto:[email protected]. * 15. 10. Quo vadis Lesnictví* – I. Kam kráčí lesní semenářství a školkařství* se koná na Mendelově univerzitě, Zemědělská 1, 613 00 Brno. Organizátorem je Česká lesnická společnost, základní pobočka při LDF Mendelu. Info: tel.: 221 082 384, mailto:[email protected]. * 15. 10. 10.00 hod. Den společnosti Stagra (polní den, představení obchodního sortimentu firmy STAGRA B, prohlídka porostů) se koná ve Studené. Organizátorem je Stagra B, Družstevní 498, 378 56 Studená.

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 29.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí ve 38. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice Pšenice Ječmen Žito potravinářské Řepka potravinářská krmná krmný Průměrná 3 969 3 676 3 325 3 912 9 800 Maximální 4 603 3 775 3 356 3 993 10 100 Minimální 3 800 3 600 3 200 3 600 9 600 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČRSZIF Cenová zjištění Plodinové burzy Brno Cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno z 15. 9. 2015 Komodita Sklad dodavatele (EXW) Rozdíl (Kč/t, bez DPH) 1.–15. 9. 2015 –5 % cena +5 % Pšenice potravinářská 3 900 4 065 4 250 –16 Pšenice krmná 3 600 3 766 3 950 +25 Ječmen sladovnický 4 100 4 299 4 500 –86 Ječmen krmný 3 250 3 384 3 550 –26 Žito 3 500 3 678 3 850 +95 Kukuřice 3 750 3 914 4 100 +151 Hrách krmný 4 250 4 435 4 650 +10 Řepka ozimá 9 400 9 682 10 000 +2 Poznámka: S mírným zpožděním se zveřejňují na www. pbb. cz cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno.

Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg) ve 37. týdnu 2015 Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 146,47 322,0 268,5 273,9 Dánsko 130,14 386,0 328,8 380,1 Německo 150,48 381,7 315,1 368,1 Irsko 143,44 390,4 356,4 403,2 Španělsko 147,96 354,2 254,5 358,6 Francie 149,00 370,0 404,0 412,0 Itálie 165,00 374,4 284,3 391,2 Litva 143,98 277,5 212,3 230,1 Maďarsko 152.28 – 241,8 – Nizozemsko 130,46 339,7 299,1 – Rakousko 154,90 384,9 291,5 365,2 Polsko 146,74 308,9 256,8 299,1 Slovensko 150,40 340,7 217,8 258,4 Velká Británie 177,47 460,2 364,0 481,2 Průměr EU-28 147,37 373,2 361,0 393,7 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 16. 9. 17. 9. 18. 9. 219 . 22. 9. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 39,35 39,56 39,49 39,63 40,05 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 30,62 30,79 30,73 30,84 31,17 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 85,36 87,14 86,32 85,94 85,55 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 46,90 47,88 47,43 47,22 47,01 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF Světové trhy Vývoj termínových cen vepřového masa na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 16. 8. 23. 8. 30. 8. 6. 9. 13. 9. 20. 9. Říjen 2015 34,84 33,17 35,14 36,99 35,65 37,13 Prosinec 2015 33,04 31,15 32,83 33,89 33,18 33,53 Únor 2016 35,41 33,79 35,01 36,27 35,30 35,74 Poznámka: Vepřové maso – Lean Hogs Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen hovězího skotu na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 16. 8. 23. 8. 30. 8. 6. 9. 13. 9. 20. 9. Září 2015 111,73 106,84 107,09 107,71 106,28 100,77 Říjen 2015 110,61 105,33 105,25 104,69 103,32 97,12 Listopad 2015 109,47 104,21 104,00 103,19 102,10 95,97 Poznámka: Cena skotu pro výkrm (voli 650– 849 lb) – Feeder Cattle Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI

Zahraniční ceny Vývoj cen zemědělských výrobců vajec ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 9. 8. 16. 8. 23. 8. 30. 8. 6. 9. 13. 9. Česká republika 2 842 2 925 2 964 2 841 2 933 2 917 Evropská unie 3 563 3 550 3 577 3 597 3 614 3 631 Německo 3 201 3 207 3 214 3 237 3 230 3 237 Polsko 3 634 3 551 3 717 3 782 3 853 3 856 Slovensko 2 788 2 788 2 861 2 965 2 965 2 873 Maďarsko 3 416 3 469 3 443 3 440 3 350 3 303 Poznámka: Ceny zemědělských výrobků na reprezentativních trzích u vajec M & L. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných býků ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 9. 8. 16. 8. 23. 8. 30. 8. 6. 9. 13. 9. Česká republika 8 906 8 797 8 839 8 764 8 764 8 710 Evropská unie 10 147 10 127 10 141 10 148 10 124 10 095 Německo 10 188 10 202 10 225 10 267 10 291 10 325 Polsko 8 466 8 421 8 460 8 349 8 329 8 355 Rakousko 10 120 10 224 10 168 10 172 10 178 10 411 Španělsko 9 644 9 613 9 722 9 815 9 745 9 581 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u mladých býků tř. R. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Foto popis|

zena.centrum.cz Dnes začal podzim. Čím posílit imunitu? 23.9.2015

zena.centrum.cz str. 0 Životní styl - Zdraví uzi Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jak posílit imunitu před sezonou bacilů a infekcí? Tady je pět nejdůležitějších rad. Je to tady - dnes začíná podzim, přesně v 10 hodin 20 minut a šest vteřin. Aspoň podle astronomického kalendáře. A po něm přijde zima. Připravte se, ať zůstanete zdraví a máte dostatek sil. Možná to teď ještě nevypadá, ale čeká nás několik dlouhých měsíců sychravého počasí, které pro náš organismus představuje značnou fyzickou i psychickou zátěž. Teď je ještě ideální čas, kdy bychom měli pracovat na posilování imunity, aby nás každou chvíli neskolilo nějaké banální onemocnění. Začněte jednoduše Nejčastější příčiny poruch imunity jsou získané, nikoliv vrozené. Můžeme si za ně sami svými nesprávnými životními návyky. Tím zároveň dávají i odpověď, jak snadno zapracovat na jejím posilování. udržujte se v kondici pravidelným pohybem

pobývejte více na čerstvém vzduchu než s mobilními technologiemi v pohodlí křesla jezte zdravě a pravidelně, dbejte na dostatečný přísun čisté vody myslete na psychohygienu. Úplně se vyvarovat stresu je takřka nemožné, naučte se ho alespoň efektivně odbourávat, aby vás nepohltil. "V dnešní době mají všichni svým způsobem narušený imunitní systém. Je proto důležité, aby člověk konzumoval více ochranných látek, zvláště v chřipkovém období," doporučuje Petr Havlíček, přední výživový odborník. Podle něj si nemusíme kupovat průmyslově vyráběné vitaminy, měl by se spíše zvýšit příjem antioxidantů z čerstvého ovoce a zeleniny. Doporučujeme: Proč selhává imunita? Z minerálů je to především selen a železo a zejména zinek. Kvůli němu bychom měli jíst hodně tmavé maso a vejce a pít mléko. Pokud se nevrhnete na život na vysoké noze a nebudete chodit na ústřice, dopřejte si aspoň jiné mořské tvory a potvory. Taky rybím tukem nikdy nic nezkazíte. Jaké vitamíny potřebujeme? vitamín A: pomáhá nejen při tvorbě zrakového pigmentu, takže naše oči jsou schopné rozeznávat předměty i za sníženého osvětlení. Zvyšuje odolnost těla vůči infekcím. Najdeme ho v rybím tuku, játrech, mrkvi, zelené a žluté zelenině (špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubna, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, paprika). Z ovoce je to meloun nebo meruňky, třešně, poskytne nám ho také máslo, vaječný žloutek i mléko. vitamíny B: pomáhají udržovat správné fungování metabolismu. Hlavním jsou kvasnice, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a opět i ryby. vitamín D: jeho účinek je oceňován odborníky stále více, zřejmě dokáže ochránit i před zhoubným bujením. Získáváme ho ze slunce, ale v zimě musíme přidat játra, vejce a mléko. Král mezi vitamíny Samozřejmě, staré dobré "Céčko"! Pro správnou funkci imunitního systému je zásadní. Podporuje odolnost organismu proti infekcím a slouží jako prevence proti oparům a infekcím. Lidé si často myslí, že nejlepším zdrojem vitaminu C jsou citrusy, a tak je nakupují po kilech. Jenže plody k nám putují z velké dálky a doba od sklizení do chvíle, než si je zákazník v supermarketu koupí, je dlouhá. Když se k tomu přičte špatné zacházení a skladování, není divu, že převozem exotické ovoce na vitaminech spíše pozbývá. Lepší je dát přednost tuzemskému ovoci. Vsaďte na jablka! Přečtěte si: Chcete posílit imunitu? Sáhněte po bylinkách! Vitamín C lze dodat i v doplňcích stravy, ale ještě přínosnější je novinka poslední doby - infuze. "Když přijímáte vitamín C v tabletkách, tak trávicí ústrojí nedokáže vstřebat jeho větší množství. Dosáhne se pouze hodnoty nutné pro denní potřebu, ale pokud je vitamín C podán infuzně, tak dosáhneme mnohem vyšších dávek v krevním řečišti a právě tyto vyšší dávky mají velmi příznivé účinky na organizmus," radí MUDr. Milan Junášek z Kliniky YES VISAGE. Zásadní je funkce střev Pro zdravé fungování organismu je klíčová správná funkce střev. Právě tam se nacházejí prospěšné probiotické bakterie, které pomáhají likvidovat a držet pod kontrolou jiné škodlivé bakterie. Jídelníček by měl tedy zohledňovat to, co je dobré pro střevní sliznici a její bakteriální složení. Střevům škodí jak neuvážené diety, tak nesoustředěné hltání jídla ve spěchu. "Imunita je celkově o bílkovinách. Když máme nevyhovující poměr mezi živinami, imunitní systém trpí," doplňuje Petr Havlíček. Klasickým zdrojem bílkovin je maso, mléčné výrobky, vejce, sýry, ale najdete je i v potravinách rostlinného původu, např. v luštěninách, soje, tofu nebo ořechách. 5 nejdůležitějších rad Změňte svůj jídelníček a stravovací návyky: Nezapomeňte na potraviny s vysokým obsahem vitaminu C (ovoce, zelenina) a vitaminu B (mléčné výrobky, slunečnicová semínka, kukuřice aj.). Dále se doporučuje do stravy zařadit potraviny s obsahem železa (rozinky, játra, špenát aj.), vápníku,

draslíku, zinku, sodíku a dalších minerálů. Pokud máte pocit, že je vaše strava na tyto látky chudá, můžete je tělu dodat prostřednictvím kvalitních doplňků stravy. S jejich výběrem by vám měl poradit praktický lékař nebo lékárník. Zlepšete si náladu: Udělejte si plán aktivit, které vám pomáhají ke zlepšení nálady. Choďte na procházky do parku, protáhněte se ve fitness centru nebo v bazénu. Pohyb zlepšuje psychiku a je důležitou složkou našeho života a právě v průběhu zimy ho v mnoha případech moc nemáme. Volný čas si užívejte. Člověk je tvor společenský a kontakt s lidmi je pro něj nezbytnou součástí každodenního života. Najděte si čas, který budete pravidelně prožívat se svými blízkými nebo rodinou. Trávit ho můžete několika způsoby - příjemnou večeří nebo odpolední kávou, hraním společenských her, sportem nebo výlety. Záleží jen na vás! Dopřejte si dostatek spánku: Spánek je jeden z nejefektivnějších nástrojů pro regeneraci lidského organismu. Snažte se chodit spát každý den v podobný čas. Ideální doba spánku se pohybuje mezi 7 a 9 hodinami. Dodržujte pitný režim: Nedostatek tekutin může být prvotní příčinou únavy a bolestí hlavy, protože se tak z našeho těla nevyplavují toxické látky. Dospělý člověk by měl denně vypít minimálně 2-3 litry tekutin. Vyvarujte se nadměrné konzumace slazených nápojů, kávy nebo alkoholických nápojů. Naopak zařaďte různé bylinné čaje. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: "Šípkobraní": Imunita i pleť vám poděkují Bolest hlavy až po sexu? Pozor, varuje před mrtvicí Alkohol v těhotenství: Jste taky pro?

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/zivotni-styl/clanek.phtml?id=809623

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz

Recommend Documents