MEDIA MONITORING. Vyhotoveno: Téma: Červený kříž. NEWTON Media, a.s

MEDIA MONITORING

Vyhotoveno: 14.12.2016 Téma: Červený kříž

NEWTON Media, a.s. © 2016 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

Přehled zpráv 7.12.2016 - 14.12.2016 Červený kříž 112 Zkušenosti zástupců pomáhajících profesí ........................................................................................................... 11 12.12.2016 112 str. 20 Konference - semináře Červený kříž  Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, aktualne.cz Čelíme diskreditační kampani, tvrdí Člověk v tísni. Ruská televize ho spojuje se špionáží ............................ 13 7.12.2016 aktualne.cz str. 0 Zahraničí Červený kříž  Jiří Just, Martin Novák České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Bez nich by to byla katastrofa, míní historik ...................... 15 9.12.2016 aktualne.cz str. 0 Zahraničí Červený kříž  Jan Gazdík benesovsky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně ................................................................................................ 18 13.12.2016 benesovsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová Berounský deník Peníze z jarmarku potěší o Vánocích děti .............................................................................................................. 19 12.12.2016 Berounský deník str. 2 Berounsko Červený kříž  PETRA LIŠKOVÁ berounsky.denik.cz Hitem vánočního jarmarku byli sněhuláci ............................................................................................................. 20 11.12.2016 berounsky.denik.cz str. 0 Kultura Červený kříž  Petra Lišková Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně ................................................................................................ 21 13.12.2016 berounsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová blanensky.denik.cz Dárky pro chudé? Pomáhá výtěžek z kasiček, strom splněných přání i štrúdl ................................................. 22 11.12.2016 blanensky.denik.cz str. 0 Moje Blanensko Červený kříž  Eliška Gáfriková, Redakce Boleslavský deník Předali 12 Zlatých křížů ............................................................................................................................................ 23 12.12.2016 Boleslavský deník str. 2 mladoboleslavsko Červený kříž  (hk) boleslavsky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně ................................................................................................ 24 13.12.2016 boleslavsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová


2

breclavsky.denik.cz Dárky pro chudé? Pomáhá výtěžek z kasiček, strom splněných přání i štrúdl ................................................. 25 11.12.2016 breclavsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Eliška Gáfriková, Redakce Brněnský deník Dárky chudým? Pomůže jim i štrúdl ....................................................................................................................... 26 10.12.2016 Brněnský deník str. 4 Jižní Morava/černá kronika/z kraje Červený kříž  ELIŠKA GÁFRIKOVÁ ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI brnensky.denik.cz Dárky pro chudé? Pomáhá výtěžek z kasiček, strom splněných přání i štrúdl ................................................. 27 11.12.2016 brnensky.denik.cz str. 0 Moje Brněnsko Červený kříž  Eliška Gáfriková, Redakce Českobudějovický deník Štědrý den oslaví v předstihu.................................................................................................................................. 28 13.12.2016 Českobudějovický deník str. 3 Českobudějovicko Červený kříž  (hst) ČRo Plus Rozhovor s Janem Mrkvičkou z Člověka v tísni .................................................................................................... 29 9.12.2016 ČRo Plus str. 1 11:34 Interview Plus Červený kříž  denik.cz Kde všude žijí aneb jak vzniká „mapa bezdomovců" v Liberci ........................................................................... 36 11.12.2016 denik.cz str. 0 Regiony Červený kříž  Gabriela Volná Garbová Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně ................................................................................................ 38 13.12.2016 denik.cz str. 0 Regiony Červený kříž  Kateřina Řípová Domažlický deník S předstihem ............................................................................................................................................................. 39 8.12.2016 Domažlický deník str. 18 Domažlicko / Servis Červený kříž  genusplus.cz HASIČI: Složky IZS cvičily co dělat, když spadne letadlo .................................................................................... 40 7.12.2016 genusplus.cz str. 0 Servis Červený kříž  HZS/Zdeňka Štrauchová Haló noviny A co političtí vězni na Ukrajině?.............................................................................................................................. 41 10.12.2016 Haló noviny str. 5 Názory - Polemika Červený kříž  Monika HOŘENÍ Ministr Daniel Herman byl na Sudetoněmeckých dnech se souhlasem premiéra Bohuslava Sobotky! ......... 42 13.12.2016 Haló noviny str. 4 Parlament Červený kříž  Marie KUDRNOVSKÁ


3

hodoninsky.denik.cz Dárky pro chudé? Pomáhá výtěžek z kasiček, strom splněných přání i štrúdl ................................................. 43 11.12.2016 hodoninsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Eliška Gáfriková, Redakce homerlive.cz Krev ze severu pomáhá i onkologicky nemocným dětem .................................................................................... 44 11.12.2016 homerlive.cz str. 0 Červený kříž  Vlasta Šoltysová Hradecký deník Královéhradecko v Pardubicích. Foto: archiv Deníku .......................................................................................... 45 14.12.2016 Hradecký deník str. 61 Příloha - Adventní deník Červený kříž  Hranický týden Lidé v Horních Těšicích putovali do Betléma ........................................................................................................ 48 9.12.2016 Hranický týden str. 16 Hranicko/Čtenářská pošta Červený kříž  Milena Rušarová Chrudimský deník Kam ve volném čase ................................................................................................................................................ 49 10.12.2016 Chrudimský deník str. 6 Servis Červený kříž  chrudimsky.denik.cz KAM O VÍKENDU: Deník přináší pozvánku ............................................................................................................ 50 8.12.2016 chrudimsky.denik.cz str. 0 Kultura Červený kříž  Redakce INDEX LN SEDM NOVÝCH HŘÍCHŮ .......................................................................................................................................... 52 12.12.2016 INDEX LN str. 16 Téma Červený kříž  PETR KAIN, LUDĚK VOKÁČ, MIROSLAV PETR Instinkt Touhu psát jsem nosila v srdci ............................................................................................................................... 61 8.12.2016 Instinkt str. 62 Rozhovor Červený kříž  Vojtěch Rynda foto: Radek Cihla Jablonecký deník Jiskra z Křesadla 2016 „zapálila“ předávání .......................................................................................................... 64 9.12.2016 Jablonecký deník str. 1 Titulní strana Červený kříž  LENKA KLIMENTOVÁ ŠEST DOBROVOLNÍKŮ Z KRAJE PŘEVZALO CENU KŘESADLO 2016 ............................................................. 65 9.12.2016 Jablonecký deník str. 15 Jablonecko Červený kříž 


4

jablonecky.denik.cz Rekordmanům blahopřáli za dar krve .................................................................................................................... 66 7.12.2016 jablonecky.denik.cz str. 0 Moje Jablonecko Červený kříž  Lenka Klimentová Jiskra z Křesadla 2016 „zapálila“ předávání .......................................................................................................... 67 9.12.2016 jablonecky.denik.cz str. 0 Moje Jablonecko Červený kříž  Lenka Klimentová jicinsky.denik.cz Dárci krve - neviditelní andělé, kteří zachraňují životy ......................................................................................... 68 7.12.2016 jicinsky.denik.cz str. 0 Moje Jičínsko Červený kříž  Pavla Franzkiová Místo polévky obdrží balíček s potravinami. Děti v něm najdou i něco sladkého ............................................. 69 7.12.2016 jicinsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Jana Mudrová, Pavla Franzkiová Dárci krve - neviditelní andělé, kteří zachraňují životy ......................................................................................... 70 8.12.2016 jicinsky.denik.cz str. 0 Moje Jičínsko Červený kříž  Pavla Franzkiová Jičínský deník Neviditelní andělé, kteří zachraňují lidské životy .................................................................................................. 71 8.12.2016 Jičínský deník str. 2 Jičínsko a okolí Červený kříž  PAVLA FRANZKIOVÁ Kladenský deník Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce ................................................................................................................ 72 13.12.2016 Kladenský deník str. 3 Kladensko Červený kříž  KATEŘINA JUHÁSZOVÁ kladensky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce ................................................................................................................ 73 13.12.2016 kladensky.denik.cz str. 0 Moje Kladensko Červený kříž  Kateřina Řípová Kolínský deník Ocenili dárce krve ..................................................................................................................................................... 74 10.12.2016 Kolínský deník str. 3 Kolínsko - Zpravodajství Červený kříž  (jaš) kolinsky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně ................................................................................................ 75 13.12.2016 kolinsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová krkonossky.denik.cz Místo polévky obdrží balíček s potravinami .......................................................................................................... 76 7.12.2016 krkonossky.denik.cz str. 0 Moje Krkonoše Červený kříž  Jana Mudrová


5

kutnohorsky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně ................................................................................................ 77 13.12.2016 kutnohorsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová Liberecký deník Kde všude žijí aneb jak vzniká „mapa bezdomovců“ v Liberci ........................................................................... 78 9.12.2016 Liberecký deník str. 1 Titulní strana Červený kříž  GABRIELA VOLNÁ GARBOVÁ liberecky.denik.cz Kde všude žijí aneb jak vzniká „mapa bezdomovců" v Liberci ........................................................................... 80 11.12.2016 liberecky.denik.cz str. 0 Moje Liberecko Červený kříž  Gabriela Volná Garbová melnicky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně ................................................................................................ 82 13.12.2016 melnicky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová Mladá fronta DNES Kdysi bylo ve třídě i 500 dětí ................................................................................................................................... 83 10.12.2016 Mladá fronta DNES str. 4 Z domova Červený kříž  Radka Hrdinová Krev letos dalo rekordní množství lidí .................................................................................................................... 84 10.12.2016 Mladá fronta DNES str. 18 Střední Čechy Červený kříž  (psv) Moravskoslezský deník Lidem v regionu chceme pomáhat.......................................................................................................................... 85 14.12.2016 Moravskoslezský deník str. 45 Příloha - Česko zpívá koledy Červený kříž  Náchodský deník Koledy spojí celé Česko ........................................................................................................................................... 87 8.12.2016 Náchodský deník str. 3 Náchodsko a okolí Červený kříž  (reh) Nenechte si ujít ......................................................................................................................................................... 88 9.12.2016 Náchodský deník str. 2 náchodsko a okolí Červený kříž  (reh) Zpívání koled s Deníkem spojí celé Česko ............................................................................................................ 89 10.12.2016 Náchodský deník str. 3 Náchodsko Červený kříž  (reh) Koncerty a hudební programy................................................................................................................................. 90 12.12.2016 Náchodský deník str. 6 Servis Červený kříž  Koledy spojí celé Česko ........................................................................................................................................... 91 13.12.2016 Náchodský deník str. 2 Náchodsko Červený kříž  (reh)


6

Koncerty a hudební programy................................................................................................................................. 92 13.12.2016 Náchodský deník str. 6 Servis Červený kříž  Zpěv koled se ponese také Náchodskem ............................................................................................................... 93 14.12.2016 Náchodský deník str. 1 Titulní strana Červený kříž  (reh) Koncerty a hudební programy................................................................................................................................. 95 14.12.2016 Náchodský deník str. 6 Servis Červený kříž  nachodsky.denik.cz Koledy spojí celé Česko, zpívat se bude i na Náchodsku .................................................................................... 96 8.12.2016 nachodsky.denik.cz str. 0 Moje Náchodsko Červený kříž  Regina Hellová novinky.cz Tradiční vánoční trhy prohloubily pocit sváteční atmosféry města .................................................................... 97 7.12.2016 novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Červený kříž  Stanislava Dvořáková nymbursky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně ................................................................................................ 98 13.12.2016 nymbursky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová Olomoucký deník Každý může přispět na „lepší Česko“. Vyberte si svůj projekt ........................................................................... 99 12.12.2016 Olomoucký deník str. 15 Svět celebrit Červený kříž  Orlický deník Záchranáři působí na Pastvinské přehradě už jednačtyřicet let ....................................................................... 100 9.12.2016 Orlický deník str. 2 orlicko a okolí Červený kříž  Seniory svezou Taxíky Maxíky .............................................................................................................................. 101 12.12.2016 Orlický deník str. 1 Titulní strana Červený kříž  (miš, tz) ČČK .......................................................................................................................................................................... 102 12.12.2016 Orlický deník str. 6 Servis Červený kříž  ČČK .......................................................................................................................................................................... 103 13.12.2016 Orlický deník str. 6 Servis Červený kříž  SERVIS ..................................................................................................................................................................... 104 14.12.2016 Orlický deník str. 6 Servis Červený kříž  Dárci krve z Podorlicka převzali v Praze nejvyšší ocenění Červeného kříže, plaketu Dar krve – dar života 105 14.12.2016 Orlický deník str. 17 Orlicko Červený kříž  (mr)


7

orlicky.denik.cz Záchranáři působí na Pastvinské přehradě už jednačtyřicet let ....................................................................... 106 9.12.2016 orlicky.denik.cz str. 0 Moje Orlicko Červený kříž  Dana Pokorná Seniory svezou Taxíky Maxíky, jeden z nich míří do Ústí .................................................................................. 107 12.12.2016 orlicky.denik.cz str. 0 Moje Orlicko Červený kříž  Redakce pardubice.iDNES.cz Železný muž z Ústí si často nechává pustit žilou, má téměř 400 odběrů ......................................................... 108 7.12.2016 pardubice.iDNES.cz str. 0 Pardubice / Pardubice - zprávy Červený kříž  MF DNES, Jaroslav Hubený parlamentnilisty.cz Vedení plzeňského centrálního obvodu předalo Janského plakety .................................................................. 110 9.12.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům Červený kříž  PV Opava: Primátor předal odměny dárcům krve ..................................................................................................... 111 11.12.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům Červený kříž  PV MZV: Další zásilka české humanitární pomoci do Sýrie ..................................................................................... 112 12.12.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Červený kříž  Tisková zpráva polar.cz Havířov chce také zavést dopravu pro seniory ................................................................................................... 113 12.12.2016 polar.cz str. 0 Havířov Červený kříž  Bára Kelnerová prazsky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně .............................................................................................. 114 13.12.2016 prazsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová pribramsky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně .............................................................................................. 115 13.12.2016 pribramsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová rakovnicky.denik.cz Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně .............................................................................................. 116 13.12.2016 rakovnicky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Kateřina Řípová REGION OPAVSKO Ocenili nejaktivnější dárce krve ............................................................................................................................ 117 13.12.2016 REGION OPAVSKO str. 6 Zpravodajství Červený kříž  (dat)


8

rychnovsky.denik.cz Záchranáři působí na Pastvinské přehradě už jednačtyřicet let ....................................................................... 118 9.12.2016 rychnovsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Dana Pokorná Strakonický deník Dárci krve................................................................................................................................................................. 119 8.12.2016 Strakonický deník str. 16 Servis Červený kříž  Svitavský deník Záchranáři působí na Pastvinské přehradě už jednačtyřicet let ....................................................................... 120 9.12.2016 Svitavský deník str. 2 svitavsko a okolí Červený kříž  (daf) svitavsky.denik.cz Vánoční večírek pro dárce krve............................................................................................................................. 121 7.12.2016 svitavsky.denik.cz str. 0 Moje Svitavsko Červený kříž  Tereza Vaisová Táborský deník Děti z radenínského dětského domova se dočkají dárků ................................................................................... 122 8.12.2016 Táborský deník str. 3 Táborsko Červený kříž  (din) Tachovský deník Darujte krev ............................................................................................................................................................. 123 8.12.2016 Tachovský deník str. 18 Tachovsko / Servis Červený kříž  Darujte krev ............................................................................................................................................................. 124 13.12.2016 Tachovský deník str. 16 Tachovsko/Servis Červený kříž  trebicsky.denik.cz OBRAZEM: Červený kříž ocenil dárce krve ......................................................................................................... 125 13.12.2016 trebicsky.denik.cz str. 0 Moje Třebíčsko Červený kříž  Kamil Černý Třebíčský deník ČERVENÝ KŘÍŽ OCENIL DÁRCE KRVE ............................................................................................................... 126 13.12.2016 Třebíčský deník str. 3 Třebíčsko Červený kříž  Týdeník Opavský a Hlučínský Region Krátce z Opavy ........................................................................................................................................................ 127 13.12.2016 Týdeník Opavský a Hlučínský Region str. 3 Zpravodajství Červený kříž 


9

vyskovsky.denik.cz Dárky pro chudé? Pomáhá výtěžek z kasiček, strom splněných přání i štrúdl ............................................... 128 11.12.2016 vyskovsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž  Eliška Gáfriková, Redakce znojemsky.denik.cz Dárky pro chudé? Pomáhá výtěžek z kasiček, strom splněných přání i štrúdl ............................................... 129 11.12.2016 znojemsky.denik.cz str. 0 Moje Znojemsko Červený kříž  Eliška Gáfriková, Redakce zpravy.rozhlas.cz Problémy v Doněcku jsme čekali, přiznává šéf humanitární pomoci Člověka v tísni ..................................... 130 8.12.2016 zpravy.rozhlas.cz str. 0 svet Červený kříž  Eva Mošpanová Vědci vynalezli umělou krev v prášku. Vypadá jako mletá paprika ................................................................... 132 11.12.2016 zpravy.rozhlas.cz str. 0 veda Červený kříž  ČTK Žena a život KE STOLU bych ráda pozvala... ............................................................................................................................ 133 14.12.2016 Žena a život str. 46 Žena a nostalgie - Prázdné místo u stolu Červený kříž  DENISA PROŠKOVÁ;


10

Červený kříž 112

Zkušenosti zástupců pomáhajících profesí 12.12.2016

112

str. 20 Konference - semináře Červený kříž

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,


11


12

aktualne.cz

Čelíme diskreditační kampani, tvrdí Člověk v tísni. Ruská televize ho spojuje se špionáží 7.12.2016

aktualne.cz

Jiří Just, Martin Novák

str. 0 Zahraničí Červený kříž

Člověk v tísni odmítá obvinění z korupce a špionáže. Byl jednou z posledních zahraničních humanitárních organizací, které pomáhaly v Doněcku a okolí. Moskva/ Moskva/Praha - Ruská televize TV Centr chystá na středu večer reportáž, která ostře napadá českou humanitární organizaci Člověk v tísni. Televizní dokument podle už odvysílané upoutávky a informací Aktuálně.cz naznačuje, že Člověk v tísni zpronevěřuje přes svoji kancelář ve východoukrajinském Doněcku, ovládaném separatisty, humanitární pomoc místním lidem a pracuje v zájmu cizích tajných služeb. V upoutávce na reportáž zní následující věty: "Miliony vydělané na potravinách pro děti. Proč v Doněcké lidové republice zakázali působení české humanitární mise?“ "Kudy prochází tenká hranice mezi dobročinností a špionáží?“ nebo "Shromažďování informací je jedním z úkolů, které tajné služby dávají těmto nevládním organizacím.“ Televizní materiál následuje poté, co úřady takzvané Doněcké lidové republiky odebraly letos 25. listopadu Člověku v tísni akreditaci a zakázaly organizaci rozdávat humanitární pomoc na území pod svojí kontrolou. Televizi TV Centr vlastní moskevská radnice, patří ke stanicím s nižší sledovaností. Vedení televize se k dotazům Aktuálně.cz ohledně chystané reportáže odmítlo vyjádřit. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek označil chystanou reportáž za součást diskreditační kampaně. "Novinářka, která reportáž v TV Centr připravovala, přišla před několika dny do kanceláře Člověka v tísni v Doněcku spolu se skupinou ozbrojenců, sama ve vojenské uniformě a s maskou na obličeji. Natáčela zásah v kanceláři i později zapečeťování skladu humanitární pomoci," uvedl Pánek v prohlášení, které Člověk v tísni zveřejnil na své webové stránce. Pánek taky odmítl nařčení organizace z korupce a špionáže. Podle něj je Člověk v tísni transparentní a nestranná organizace, která se nepodílí na žádných nelegálních aktivitách. "(Autorka reportáže) velmi pravděpodobně na příspěvku pracovala už o pár dní dříve, když točila rozhovory s našimi zaměstnanci a vydávala se za nezávislou novinářku. Nepřekvapilo by nás, kdyby se objevila další obvinění a útoky. Stejné diskreditační kampaně byly vedené proti několika respektovaným mezinárodním humanitárním organizacím, které pracovaly na území, které nekontroluje ukrajinská vláda," uvedl Pánek. Ruský politolog Ivan Preobraženskij řekl Aktuálně.cz, že reportáž je podle jeho názoru vytvořená na objednávku. "Takový film se nemůže objevit bez povolení nějaké vysoce postavené osoby. Zpravidla si podobný film, nebo dokonce scénář objednává kremelský 'kurátor' daného kanálu nebo nějaký vysoce postavený úředník. Úkolem je diskreditovat konkrétní lidi nebo organizace. V případě cizinců a opozičních aktivistů to může znamenat, že jsou nežádoucími osobami v Rusku nebo na území, které Rusko kontroluje," uvedl Preobraženskij. Slovenský reportér Tomáš Forró strávil nedávno dva týdny na území doněckých separatistů. Mluvil s Čechy a Slováky, kteří tam přišli bojovat na straně separatistů. "Byl jsem tam v září a už tehdy mi Češi a Slováci z řad separatistů říkali, že považují Člověka v tísni za organizaci, která je něčím jako prodlouženou rukou Západu a působí proti zájmům Ruska. Že jsou to špioni. Proto údajně sami


13

tlačí na to, aby Doněcká lidová republika Člověka v tísní zakázala a uzavřela jejich kancelář," řekl Forró Aktuálně.cz. Podle ředitele Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jana Mrkvičky úřady v Doněcku už před rokem odebraly akreditaci mnoha mezinárodním humanitárním a nevládním organizacím. Zůstaly jen organizace Člověk v tísni a Červený kříž. Až do 25. listopadu. "Přišli lidé v uniformách se zbraněmi a oznámili nám, že akreditace není prodloužená a kancelář se zavírá. Ničím to nezdůvodnili. Pouze sdělili, že nemáme akreditaci a nemůžeme pracovat. Snažíme se jednat s místní komisí, která nám předtím akreditace dávala. Máme podporu od úřadů na nižší úrovni, které nám říkají, že nás v Doněcku chtějí," říká Jan Mrkvička. V sousední separatistické Luhanské lidové republice podle něj ČvT pracuje normálně dál. Funguje také na území, které kontroluje kyjevská vláda. Člověk v tísni na svém webu uvádí, že rozdal od listopadu 2014 na území pod nadvládou doněckých a luhanských separatistů potravinovou pomoc téměř 570 000 osobám, víc než 138 000 lidem pomohl s rekonstrukcí domů a skoro 296 000 lidí získalo díky pomoci organizace přístup k vodě a hygienickým pomůckám.

URL| https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/c...sni/r~a1884ce4bc6911e682e20025900fea04/


14

České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Bez nich by to byla katastrofa, míní historik 9.12.2016

aktualne.cz str. 0 Zahraničí Červený kříž

Jan Gazdík

Před 75 lety se československým vojákům podařilo ubránit Tobruk. Pokud by ho nacisté obsadili, mělo by to katastrofické následky, říká historik. Praha/Tobruk – Praha/Tobruk - Tvrdí a odhodlaní, ale taky nevídaně skromní a vlastně dost nenápadní kluci. Tak charakterizuje české bojovníky od Tobruku Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu. Filmový režisér Václav Marhoul k tomu dodává: "Takové jsem je poznal i já." I 75 let od osvobození Tobruku, k jehož ubránění přispělo nemalou měrou 643 Čechoslováků, víme o jejich hrdinství a obětavosti málo. Když například režisér Marhoul připravoval válečný velkofilm o Češích a Slovácích v bitvě u Tobruku a sháněl peníze, obrátil se s žádostí o podporu i na slovenské ministerstvo obrany. Tam se ho podle jeho slov bezelstně zeptali: "A oni u Tobruku bojovali i nějací Slováci?" Snímek ale nakonec finančně podpořili. "Z několika set vojáků 11. československého pěšího praporu bylo 250 Slováků," upřesňuje historik Jindřich Marek. "Marhoulův film je - kromě několika málo publikací - jedinou důstojnou připomínkou tehdejšího afrického hrdinství Čechoslováků," dodává. Velkofilm vidělo jen v Česku kolem tří milionů lidí. Do distribuce ho zařadilo 36 zemí. Včetně Japonska a Číny ho vidělo přes 50 milionů diváků. "Hlavně kvůli těm stále neznámým klukům, pouštním krysám, je to pro mě obrovské zadostiučinění," přiznává Marhoul. Proč byl Tobruk tak důležitý? V událostech druhé světové války má česká a slovenská stopa v Africe významné místo. Pokud by v roce 1941 německý sbor Afrikakorps a italské jednotky definitivně obsadily přístav Tobruk (leží v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem - pozn. red.), mohlo to mít dalekosáhlé následky. "Já tvrdím, že přímo katastrofické," říká historik Marek. V případě, že by se nacisté dostali až za egyptský Suezský průplav, přiblížil by se Afrikakorps k Sýrii či Iráku, tedy k vydatným zdrojům ropy. Nacistický průnik na Blízký východ by podle historiků neskutečně zkomplikoval život nejen Britům a jejich spojencům, ale taky Sovětskému svazu, který byl v roce 1941 v těžké defenzivě a jeho vojáci pod náporem nacistů ustupovali k Moskvě. "Nad spojenci se vznášelo obrovské riziko. Pokud by Tobruk neudrželi, schylovalo by se k neskutečnému průšvihu. Podobnému, jako kdyby třeba nacisté dobili Stalingrad. Pak to mohlo v Africe dopadnout všelijak," míní Jindřich Marek. Historika na Tobruku přitahuje několik věcí. Čechoslováci byli tehdy součástí velké koalice a stáli na správné straně v boji proti do té doby nevídanému zlu. Což nebývá vždy samozřejmé. Navíc jako jedni z mála bojovali na třech frontách: západní, východní a nyní taky té africké. V Tobruku měli Čechoslováci na pravém křídle Australany a na levém Poláky (spolu s nimi tam ovšem byli například i Indové - pozn. red.). Šlo proto o velké a důležité spojenectví. "V podobně významné bezpečnostní alianci, tedy NATO, jsme zapojeni i dnes," připomíná historik. Fascinuje ho ale taky to, jací tehdejší Čechoslováci byli a s jakými motivy u Tobruku bojovali. František Starý (16) byl nejmladším Čechoslovákem a zřejmě i spojeneckým vojákem, který bránil africký přístav. Narodil se v severních Čechách, četl rodokapsy, indiánky, miloval dobrodružství, ale formovaly ho i hnutí Sokol, Skaut nebo legionářské legendy.


15

V patnácti letech odjel z Bělé pod Bezdězem na kole s tím, že se přidá k zahraničním vojákům. Nacisté ho chytili až v Rakousku poblíž Innsbrucku. Podle Marka je ale nenapadlo, že patnáctiletý kluk prchá do zahraniční armády. Brali ho jako "spratka" zralého do polepšovny, takže ho vrátili zpět. Výrostek Starý to ale zkusil přes Jugoslávii ještě jednou. Tentokrát se dostal až na Střední východ. V jeho záznamech z války je uváděn různý věk: jednou 23, jindy 24, ale taky 25 let. Procházelo mu to, takže si roky postupně přidával. "Skutečný věk přiznal až po válce, když měl odbojováno, byl vyznamenán a konečně plnoletý," čte ze záznamů archivu Jindřich Marek. Fascinace mládím, odvahou i vyspělostí Ve vyprávění historika zaznívá už po několikáté slovo fascinace. "Jinak to neumím vyjádřit. Tihle kluci z českého pohraničí, z nichž mnozí se ocitli právě v Tobruku, mě už léta fascinují. Například Vladislav Hlavatý, Oldřich Sejček, Stanislav Hnělička, už zmíněný Starý. Stejně tak hrdinové z východní fronty Antonín Sochor s Josefem Buršíkem," vyjmenovává. Podle Marka právě oni z vlastní zkušenosti dobře věděli, co jsou nacisté zač. "Intelektuálové z komunistické strany zaslepeně ignorovali ostudný nacisticko-sovětský pakt Molotov - Ribbentrop a čekali, až jim - vzdělancům a dospělým chlapům - někdo řekne, že je potřeba s nacisty bojovat. Probudili se, až když Hitler napadl Sovětský svaz," říká historik. "Tihle kluci z pohraničí zažívali nacismus, jeho fanatismus a nenávist henleinovců k Čechům, Židům, Slovanům nebo k německým antifašistům každý den," dodává. Čechoslováci byli v Tobruku součástí polské brigády karpatských střelců. Jen tři roky poté, co Poláci v říjnu 1938 zabrali Těšínsko a jejich bojůvky útočily na Podkarpatskou Rus (která patřila k Československu - pozn. red.) ve prospěch Maďarů. "Takže stejně jako mladí Češi mě fascinují jejich předsudky nezatížení polští vrstevníci," říká obdivně Marek. Nejčastějším symbolem utrpení a ztrát Čechů a Slováků za druhé světové války bývá karpatsko-dukelská, ostravská operace, anebo ta u Liptovského Mikuláše, zejména kvůli dešti, blátu, zimě a minám. Velmi drsné klimatické podmínky ale panovaly taky u afrického Tobruku. Písek, prach, poušť, v noci citelná zima a znovu tisíce min. 17. listopadu 1941 obránci Tobruku dokonce zažili gigantickou průtrž mračen. Vyplavila většinu jejich pevnůstek, do kterých se vcházelo vrchem. Jeden z Čechoslováků se proto utopil. V poušti... Kde je smrt, tam bývá i humor K válce podle některých patří kromě umírání, hořkosti, smutku a těžkých depresí i humor. S jeho pomocí jde se zdravým rozumem přežít ztrátu kamarádů nebo jen těžko představitelná krveprolití. Styčným důstojníkem 11. čs. pěšího praporu se stal šlechtic jménem Lobkowicz. Žil sice v Americe, ale do boje proti nacistům v Africe se přihlásil pod krycím jménem Eduard de Lorme. Minimálně důstojníci věděli, o koho ve skutečnosti jde. Lobkowiczovi proto nechali vedle latrín pro mužstvo a důstojníky z legrace zřídit malou latrínu s cedulí: "Pro prince a knížata". Zvědavě pak sledovali, až půjde Lobkowicz na záchod. Ten měl smysl pro britský suchý humor a noblesně nakráčel k pobavení všech do jemu vyhrazeného záchodku. Humorné situace provázely i shazování různých výbušných nástrah z nacistických letounů. Často i v podobě tabatěrek nebo jiných věcí osobní potřeby. Jednoho dne tak českoslovenští vojáci u Tobruku našli v písku nádherné plnicí pero. Ukryli se a začali na něj házet kamení. Mysleli si totiž, že jde o další nacistickou výbušnou atrapu. Nakonec pero přece jen zasáhli a rozdrtili na padrť, takže z něj vytekl do písku inkoust. V tu chvíli se na scéně objevil velitel praporu podplukovník Karel Klapálek s otázkou: "Nenašli jste, chlapi, mého Parkera? Nerad bych o něj přišel, daroval mi ho britský generál." Všichni vojáci se tvářili nechápavě, ale cukalo jim v koutcích. Nebo případ svobodníka Ladislava Pulíčka, průšviháře a rváče k pohledání. Pár dní po osvobození Tobruku potopily nacistické ponorky zaoceánskou loď Varšava i s Pulíčkem a jeho dvěma kamarády na palubě. Do Tobruku vezli zásobu šedesáti živých slepic s nejrůznějšími humanitárními balíčky Červeného kříže, ve kterých byla


16

čokoláda a všelijaké - v té době vzácné - pochutiny. Měly to být vánoční dárky vojákům po jejich dlouhém strádání v obležení. Z moře po potopení Varšavy spojenci vylovili i zmíněné tři Čechoslováky. Ještě mokrý Pulíček pak v Tobruku hrdě napochodoval k podplukovníku Klapálkovi a oznámil mu, co se stalo. Tedy, že o všechno přišli. Jediné, co Pulíček zachránil, byl zapečetěný přípis československé vojenské mise v Jeruzalémě (vedl ji generál Mézl pod krycím jménem Andrej Gak - pozn. red.). "Předal přípis Klapálkovi, který se z něho dočetl, že Pulíček se opakovaně porval v jakési jeruzalémské hospodě s britskou vojenskou policií a že je ho tedy potřeba exemplárně potrestat," čte opět z archivních záznamů Jindřich Marek. Ve svobodníkových dokumentech jsou proto i tři měsíce po této události opakovaná doporučení: "Pulíčka v žádném případě nepouštět na dovolenou." Češství není tělesnou vadou Podle historika Jindřicha Marka bohužel současná generace Čechů a Slováků hrdinům od Tobruku příliš nerozumí. Češství a hrdost na svoji vlast považují často kvůli výchově v posledních čtvrtstoletí téměř za tělesnou vadu. "Takže když se někde někdo projeví jako vlastenec, je často označen za nacionalistu a šovinistu. Jde o trend, který se nám může jednou vymstít. Až budeme jednou potřebovat lidi (jak říkával John F. Kennedy), kteří se 'neptají, co pro ně může udělat vlast, ale snaží se něco udělat pro ni', můžou nám zoufale chybět," varuje historik Marek. Ani nacistická okupace přitom podle něj drtivou většinu českého a slovenského národa nezlomila. "Do zahraničního i domácího odboje se zapojily desetitisíce Čechoslováků. Tisíce důstojníků skončily na popravišti nebo zemřely v koncentračních táborech," uzavírá vyprávění o hrdinech z Tobruku historik Jindřich Marek.

URL| https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/c...ncu/r~5981e788bdf011e6953f0025900fea04/


17

benesovsky.denik.cz

Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce v Kladně 13.12.2016

benesovsky.denik.cz str. 0 Z regionu Kateřina Řípová Červený kříž

Kladno - Pro bezdomovce znamenají nízké noční teploty velké riziko. Proto pro ně v Kladně opět po roce začal fungovat projekt s názvem Teplá židle, který zajišťuje Český červený kříž Kladno ve spolupráci s městskou policií. Na jeho provozu se město podílí každoroční účelovou dotací. "O tom, že je tento projekt potřebný, svědčí i fakt, že podle sociálního odboru kladenského magistrátu počet lidí bez domova mírně stoupá. Aktuálně jich ve městě je podle odhadů sedm desítek. Přežití zimních měsíců lidem bez přístřeší projekt Teplá židle do značné míry ulehčuje. „Pokud spadnou teploty pod mínus deset stupňů Celsia, mají lidé bez domova každý den v době od 20 do 6 hodin možnost pobývat v zařízení Českého červeného kříže. Tam se mohou vykoupat, převléci se do čistého prádla a dostanou teplý nápoj i jídlo. Navíc mohou v zařízení také přespat. To vše zdarma," sdělila mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková. Dále je v zařízení každé úterý a čtvrtek od 9 do 12 hodin možnost se vykoupat a převléci se do čistého prádla, a to bez závislosti na tom, jaká panuje venkovní teplota. „Pro případy nutné péče jsou pracovníci Českého červeného kříže navíc připraveni každý den v prostorách svého centra v Kročehlavech od 9 do 16 hodin poskytnout oblečení a teplé nápoje," dodala Lenka Růžková. Pomoc městských strážníků Při této službě pomáhají městští strážníci. Ti přes den prostory pravidelně kontrolují a v nočních hodinách zajišťují nepřetržitý dohled v ubytovacím zařízení. Péče Českého červeného kříže o lidi bez přístřeší ale není pro všechny automatická. „Pokud by případní klienti chtěli těchto služeb využít, musí splňovat zásadní podmínku. Tou je, že nesmí být pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky," sdělila Růžková. „Pokud je klient v podnapilém stavu, strážníci jej ze zařízení vykáží," potvrdil mluvčí kladenských strážníků Milan Krupka. A jak vše vypadá v praxi? Člověk nejprve přijde na příjem, kde dostane čisté oblečení a pytel, do kterého po osprchování dá špinavé věci. Následně se převlékne do čistého. Dále dostane jídlo a čaj. Poté se může přesunout do místnosti, kde je puštěná televize. Na zajištění základní pomoci bezdomovcům v zimních měsících každoročně město Kladno vyčleňuje okolo půl milionu korun. Čtěte také: Odbornice s Farní charity Beroun poradily, jak jednat s bezdomovci"

URL| http://benesovsky.denik.cz/z-regionu/p...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


18

Berounský deník

Peníze z jarmarku potěší o Vánocích děti 12.12.2016

Berounský deník str. 2 Berounsko Červený kříž

PETRA LIŠKOVÁ


19

berounsky.denik.cz

Hitem vánočního jarmarku byli sněhuláci 11.12.2016

berounsky.denik.cz str. 0 Kultura Petra Lišková Červený kříž

Beroun -Vánoční jarmark, který se konal o víkendu na berounské Plzeňce, dal příležitost dobročinným organizacím představit svou činnost a hlavně prodat své výrobky a podpořit tak charitu. "V sále na návštěvníky čekalo téměř dvacet organizací, mezi nimi nechyběly Farní charita Beroun, klub důchodců, králodvorský Zvonek nebo Klubíčko. Každý se ve svém stánku snažil prodejem ručně vyrobeného vánočního zboží získat peníze pro jejich činnost. Jedním z hitů letošního jarmarku byl provázkový sněhulák, který se objevil u stánku Českého červeného kříže Beroun. „To je naše letošní novinka. Objevila jsem návod na internetu, a pak už jen stačil čas a trpělivost," prozradila ředitelka Českého červeného kříže Renata Roubalová. Všechny sněhuláky se během několika desítek minut podařilo prodat. A jak s penězi Český červený kříž naloží? „Provozujeme také Azylový dům pro matky s dětmi v Berouně. Díky Berounskému deníku, který pravidelně pořádá Strom splněných přání, budou mít děti krásný Štědrý den. Dárky dětem kupují čtenáři. Tyto vydělané peníze použijeme na nákup ještě dalších hraček a překvapení, aby děti měly hezké Vánoce," dodala Renata Roubalová."

URL| http://berounsky.denik.cz/kultura_regi...o-jarmarku-byli-snehulaci-20161211.html


20


berounsky.denik.cz str. 0 Z regionu Kateřina Řípová Červený kříž


URL| http://berounsky.denik.cz/z-regionu/pr...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


21

blanensky.denik.cz

Dárky pro chudé? Pomáhá výtěžek z kasiček, strom splněných přání i štrúdl 11.12.2016

blanensky.denik.cz Eliška Gáfriková, Redakce

str. 0 Moje Blanensko Červený kříž

Jižní Morava - Zájemci, kteří před Vánoci chtějí pomoci chudým lidem, mohou přispět do kasiček Armády spásy nebo dárkem pod stromek. "Ulicemi předvánočního Brna zní zvonění. Zvonky v rukou drží lidé z Armády spásy a upozorňují na speciální pokladničky. Peníze z nich mají pomoci rodinám a osamělým, kteří si drahé dárky nemohou dovolit. „Kasiček je ve městě šest. S blížícím se Štědrým dnem přibývá přispívajících," sdělil ředitel brněnské pobočky Armády spásy Ivan Borek. Lidé také v době adventu častěji do poboček organizace přináší věci. Třeba zimní oblečení. Zatímco v Brně vyberou každým rokem přibližně stejnou sumu peněz, jinde v kraji lidé přispívají stále víc. A vznikají i nové akce. Třeba ve Znojmě se rozhodli uspořádat sbírku věcí pro bezdomovce. Shromažďují je v centru Stará Vodárna. „Lidi nosí věci, které se potřebným hodí, například zubní pastu nebo potraviny," popsala za organizátory Jolana Ambrosková. Kde také pomoct• charitativní polévka/štrúdl úterý od 11.30 do 13.30, náměstí Svobody, Brno• strom splněných přání do 18. prosince, Olympia, Modřice• sbírka pro bezdomovce do 24. prosince, Centrum Stará Vodárna, Znojmo• prodej výrobků od klientů Domova svaté Markéty středa a čtvrtek, Zelný trh, Brno• charitativní polévka 24. prosince, náměstí, Boskovice Zájemci pomůžou třeba i koupením dárku pro blízké. Překvapení, která potěší obdarovaného i dárce, seženou zájemci například příští středu a čtvrtek na brněnském Zelném trhu. „Bude tam stánek s výrobky klientů Domova svaté Markéty pro matky s dětmi v tísni. Výtěžek bývá každoročně v tisících korun, konkurence ostatních stánků je veliká," uvedla mluvčí brněnské Diecézní charity Diana Tuyet-Lan Kosinová. Do pátku také lidé plnili přání dětem z daného domova. V nákupní galerii na Orlí stál strom splněných přání, pod nějž lidé přinášeli vytoužené dárky dětí. Podobný strom stojí i v nákupním centru Olympia. Tam lidé mohou dávat dárky až do 18. prosince. Obdarují Fond ohrožených dětí. Již od roku 1924 existuje i sbírka pod vánočním stromem na brněnském náměstí Svobody. „Pořádá ji Český červený kříž. Část peněz dostane třeba Sdružení SOS dětských vesniček," popsala mluvčí brněnského turistického informačního centra Adéla Nováková. Dobrý pocit z pomoci potřebným se dá spojit i s chuťovým zážitkem. Každé úterý mohou zájemci na brněnském náměstí Svobody dostat štrúdl nebo polévku za dobrovolný příspěvek. „Výtěžek získají Domov svaté Markéty, záchranná stanice Rajhrad, Dětský domov Dagmar a sdružení Vodicí pes," vyjmenovala Nováková. Díky akci organizátoři vybrali třeba pro matky s dětmi v tísni z Domova svaté Markéty okolo čtyřiceti tisíc korun. Podobná akce má tradici i v Boskovicích na Blanensku. O Štědrém dni tam lidé pravidelně přispívají při akci Polévka pro chudé i bohaté, kde každý příchozí dostane polévku zdarma a může přispět na dobročinné účely. Loni lidé věnovali rekordní částku v historii akce, přes čtyřiasedmdesát tisíc korun."

URL| http://blanensky.denik.cz/zpravy_regio...-splnenych-prani-i-strudl-20161211.html


22

Boleslavský deník

Předali 12 Zlatých křížů 12.12.2016

Boleslavský deník str. 2 mladoboleslavsko (hk) Červený kříž


23

boleslavsky.denik.cz


boleslavsky.denik.cz str. 0 Z regionu Kateřina Řípová Červený kříž


URL| http://boleslavsky.denik.cz/z-regionu/...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


24

breclavsky.denik.cz


breclavsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž

Eliška Gáfriková, Redakce


URL| http://breclavsky.denik.cz/z-regionu/d...-splnenych-prani-i-strudl-20161211.html


25

Brněnský deník

Dárky chudým? Pomůže jim i štrúdl 10.12.2016

Brněnský deník

str. 4 Jižní Morava/černá kronika/z kraje Červený kříž

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI


26

brnensky.denik.cz


brnensky.denik.cz Eliška Gáfriková, Redakce

str. 0 Moje Brněnsko Červený kříž


URL| http://brnensky.denik.cz/zpravy_region...-splnenych-prani-i-strudl-20161211.html


27

Českobudějovický deník

Štědrý den oslaví v předstihu 13.12.2016

Českobudějovický deník str. 3 Českobudějovicko (hst) Červený kříž


28

ČRo Plus

Rozhovor s Janem Mrkvičkou z Člověka v tísni 9.12.2016

ČRo Plus

str. 1 11:34 Interview Plus Červený kříž

Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ruská televize odvysílala dokument o misi Člověka v tísni ve východoukrajinském Doněcku, odkud ji tamní separatisté na konci listopadu vykázali. Obvinila v něm nevládní organizaci ze špionáže a korupce. Nezisková organizace Člověk v tísni to důrazně odmítá. Tvrdí, že je transparentní a nestrannou organizací, která se nepodílí na žádných nelegálních aktivitách. Reportáž a způsob, jakým byla připravena, jsou podle ní typickou ukázkou propagandy. Mým dnešním hostem v Interview plus je Jan Mrkvička, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni. Dobrý den. Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Dobrý den. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Já jsem Michael Rozsypal a přeji dobrý poslech. Pane Mrkvičko, jaké aktivity má Člověk v tísni na východ Ukrajiny? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Tak my se snažíme pokrýt největší potřeby, které mají lidi, kteří v důsledku toho konfliktu ztratili domy, ztratili práci. Mezi těmi největšími potřebami jsou na prvním místě zničené domy, ať už se jedná o úplně rozbombardované rodinné domky nebo střechy nějakých větších domů nebo nějakých paneláků, které mají rozsekané střechy od šrapnelů. Jsou to ale taky vymlácená okna velmi často. Dále spoustu lidí přišlo o přístup k vodě, takže to je další věc, kterou jsme dělali a stále děláme na jiných částech nebo v jiných částech Ukrajiny, obnova dodávek vody, včetně nějakých poměrně sofistikovanějších obnov infrastruktury. A pak se zaměřujem na ty úplně nejpotřebnější, kteří, jak už jsem říkal, nemají, nemají přístup k žádným prostředkům, penězům, jsou to velmi často rodiny matek samoživitelek, staří lidé a tak dále a těm dáváme jídlo. Nebo nemocní lidé, dlouhodobě nemocní lidé. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Kolik máte na místě lidí? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------No momentálně jsou to nějaké desítky, desítky zaměstnanců. Momentálně ovšem oficiálně pro nás v Doněcké oblasti nikdo nepracuje, protože ty cizince ten jakoby nejvyšších management, to bylo nějakých 5 lidí, vykázali v podstatě s okamžitou platností, takže oni museli opustit tu Doněckou oblast okamžitě a naši místní zaměstnanci nesmí pracovat, takže jsou teďko momentálně doma. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A jak to obecně funguje? Vy máte na místě Čechy, kteří jedou na východ Ukrajiny nebo místní lidi, místní dobrovolníky? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Ne, je to tak, že většina našich zaměstnanců jsou místní lidé. Tak to je ve všech zemích, kde pracujeme. Dejme tomu, že ten poměr je nějaký jeden cizinec, a není to jenom nutně Čech, na 10 místních zaměstnanců. Ty nejvyšší jakoby funkce, tak abychom zajistili kontrolu, abychom měli opravdu jistotu, že, že ten nejvyšší management nepodléhá nějakým jako místním vlivům nebo stejně tak když otvíráte novou misi, tak ty lidi místní neznáte tak dlouho, takže do těch nejvyšších pater managementu pro kontrolu jak programů, tak financí stavíme cizince. Zrovna na Ukrajině jsme měli dva Poláky, Slovinku, Čechy. Je to taková kombinace.


29

Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Podle čeho si vybíráte ty místní zaměstnance? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Je to standardní proces. Takže úplně na začátku, když přijdete do té oblasti, kdy je válka, střílí se a tak dál, tak to není úplně standardní proces, to je pravda, tak se snažíme kopírovat standardní proces, to znamená, že na nějakou bránu kanceláře, na nějaká místa, které víte, že jako lidi vidí, dáte klasické vyhlášení pozice a potom děláte /nesrozumitelné/. Když potom je ta, jste klidnější a můžete, můžete se nějakým způsobem etablovat, tak prostě dáváte inzeráty do novin, na internet a děláte pohovory, ověřujete, jestli ti lidé mají dostatečné zkušenosti, kvalifikaci. Zrovna na Ukrajině bylo specifické poměrně to, že tam jsou lidé velmi vzdělaní. Nesrovnatelné je to, já nevím, například s Angolou, dejme tomu. Nicméně neměli vlastně zkušenost s tou humanitární prací. Takže pro nás vlastně bylo hlavní potom ty lidi, ty schopné, bývalé podnikatele a tak dál, vlastně jakoby dostat do toho kontextu, co to vlastně znamená ta humanitární práce a jaké to má pravidla. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Dá se 100% odhadnout a ověřit spolehlivost a nestrannost těchto lidí, těchto místních pracovníků? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Nedá. Nedá. Samozřejmě, že ne. Je to tak, že co se týče nestrannosti, tak my tam fungujeme jakoby nestranná organizace, neptáme se lidí, schválně se jich neptáme na jejich politickou organizaci, sympatie k té či oné straně a v podstatě v naší kanceláři se o tom jakoby nemluví. Je to tak, že ty lidi, když k nám nastoupí, tak podepíší naše kodexy, které prostě říkají, že politika do práce nepatří a toho se držíme. Kdybyste se mě ptal, jak je to s, co já si myslím o tom, co si naši zaměstnanci myslí o té situaci, tak vám řeknu, že to úplně široké portfolio není. Máme tam spoustu uprchlíků třeba, kteří vlastně utekli nejdřív, když se teda bavíme konkrétně o té Doněcké oblasti, tak utekli na druhou stranu, do Slavjansku, kde je vlastně naše hlavní kancelář, tam jsme je zaměstnali. Ale teďko, jak se ta situace přeci jenom trošku uklidnila, tak se vlastně chtěli vrátit domů do svého, své domoviny a my jsme vlastně je zaměstnali na té druhé straně barikády. Ti lidé si myslí o tom konfliktu nejrůznější věci. Je to poměrně jako pestrá škála názorů. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Já jsem se na to všechno ptal proto, protože když se teď objevila ta podezření nebo lépe řečeno možná obvinění ruské státní televize z toho, že Člověk v tísni podniká nejrůznější aktivity, které mohou souviset se špionáží nebo až s korupcí na východě Ukrajiny, tak mě zajímá, jakou právě máte kontrolu vy nad těmi místními pracovníky, jestli opravdu se nemohlo něco takového stát třeba i bez vašeho vědomí, ale jestli prostě lidi pracující pro Člověka v tísni k takovýmto činům nemohli mít nějaký důvod nebo jestli k tomu nemohlo dojít? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Nemohlo. Nemohlo. Z několika důvodů. Zaprvé, jak jsem říkal, máme tam jakoby ty cizince, kteří to kontrolují a i v tom poměru jakoby jedna ku deseti, tak ti naši cizinci se dostávají do toho, jak my říkáme /nesrozumitelné/, k těm konkrétním lidem na ty projekty, jsou tam každý den v podstatě, baví se sami, všichni mluví Rusky, baví se přímo s lidmi a vlastně jakoby kontrolují takhle nepřímo, nepřímo činnost místních zaměstnanců. Jsou to prostě propojené týmy, takže jako není možné, že by někdo tam dělal něco, aniž by o tom jakoby ten nejvyšší management v zásadě věděl. Z druhé strany ti lidé žijí v oblasti, která je pod poměrně velmi přísnou kontrolou vojenských složek a oni nejsou sebevrazi. Tam jako něco takového dělat by znamenalo, že ti lidé půjdou do vězení nebo ještě hůř. Jako v tom prostě opravdu jakoby panuje poměrně výrazná atmosféra kontroly. To se týkalo samozřejmě i naší práce. Ti lidé, místní lidé by nikdy nic takového neudělali, protože by hrozně moc riskovali. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Podle čeho jsou nastavena ta kritéria, jak rozdělujete na místě pomoc těm lidem, kteří ji nejvíce potřebují nebo kteří ji potřebují? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni


30

-------------------No tak máte, jak už jsem tady trošku naznačoval, nějaká kritéria, která ověřují jak tu míru postižení, tak na druhé straně míru toho, do jaké, jak moc ten člověk nebo ta rodina se s tím dokáže sama vypořádat. My nedokážem pokrýt všechny lidi. V zásadě nikde neděláme, nebo až na nějaké úplné výjimky, neděláme totální pokrytí všech. To znamená, z jedné strany například zjišťujeme, jaké domy jsou jak postižené, zjišťujeme, jestli tam ti lidé žijí, jestli se chtějí vrátit, jakou mají ekonomickou situaci a tyhlety dvě kritéria porovnáme a z toho nám vypadnou ty nejpotřebnější, kteří zároveň jako byli tím konfliktem postiženi. Ta kritéria jsou otevřeně komunikována. Když se někde rozdává jídlo nebo tak, tak vždycky jakoby řekneme, koho jsme vybrali, na základě čeho a zároveň na Ukrajině nebo v téhleté části Ukrajiny, ale děláme to na celé Ukrajině, jsme velmi důsledně vlastně všechny ty naše i jako metodologické postupy komunikovali s místními autoritami a velmi úzce jsme spolupracovali s místními starosty a starostkami. A vlastně ty seznamy, ty primární seznamy lidí, kteří jsou na tom špatně, jsme měli od místních autorit. Ty jsme si nevymysleli. Takže jakoby ta obvinění, že jsme si vybírali lidi na základě nějakých svých kritérií, to je prostě úplná hloupost. A kdybych to porovnal s jinými misemi nebo s jinými zeměmi, kde pracujeme, tak na Ukrajině, tak ta kontrola a spolupráce s místními autoritami byla naprosto jako nejintenzivnější, co jsem zažil. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ale přece jenom když jste v oblasti vážného válečného konfliktu, kde máte určité omezené možnosti, komu pomoci a tu pomoc by potřebovalo ještě mnohem více lidí, tak to přeci přirozeně vytváří nějaký prostor pro korupci. Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Neřekl bych, že to vytváří prostor pro korupci. Vytváří to prostor pro nespokojenost a stížnosti, protože někteří lidé si myslí, že by tu pomoc měli dostat a prostě se na ně nedostane, protože těch prostředků není, jak už jsem říkal, tolik, abysme pokryli úplně všechny. Samozřejmě může se stát to, a děje se to v různých zemích nebo ten vzorec toho, že místní člověk, který by vybíral nebo sám dělal nebo zaměstnanec náš, který by vybíral konkrétně lidi, kteří dostanou pomoc, by si řekl o nějaké peníze za to, že třeba z toho člověka vybere. Ale na to máme poměrně dost kontrolních mechanismů. Zaprvé máme vlastně nezávislé týmy, kteří zpětně kontrolují toho, koho jsme vybrali a jak jsme vybrali, takže se vlastně přeptávají na ta kritéria. A zároveň máme na všech těch místech, kde pracujeme, vyvěšeno telefonní číslo, kde je jasně napsáno, kdyby bylo cokoli špatně, zavolejte tam a tam a zase jsou to jakoby jiné týmy, které potom ty stížnosti řeší a my jsme na celou dobu na Ukrajině na tenhleten druh stížnosti nebo nějaké náznaky, že něco takového se děje, jakoby nenarazili. Na co jsme narazili, to se nám stalo, abych to nevybarvoval, jako že je všechno, všechno funguje parádně, samozřejmě nefunguje. Vy jste se ptal, jak ty lidi vybíráme. Občas se najde někdo z toho týmu, kdo se prostě nechová čestně. Například jeden zaměstnanec kdysi jsme zjistili, že v zásadě část těch peněz, které měl dát, zrovna teda v tomhletom případě, což je dost děsivé, postiženému člověku, tak mu dával jenom část. My jsme na to přišli, dokázali jsme mu to, posléze jsme mu neprodloužili kontrakt. Ten člověk nás dvakrát ještě žaloval dokonce. My jsme vyhráli dva soudy a teďko ten člověk také figuruje v tom dokumentu a snaží se dostat do českých médií, jak víme, článek o tom, jak Člověk v tísni na Ukrajině nefunguje. Takže to se děje, jsou na to nějaká opatření. Neříkám, že ta kontrola, žádná kontrola není samozřejmě 100%, úplně 100%. Myslím si, že děláme, děláme maximum, aby tam prostor na takovédle věci byl minimální. A i když tam ten prostor nějaký samozřejmě je, tak máme dost kontrolních mechanismů, abychom se to potom dříve nebo později dozvěděli a dokázali tu situaci vyřešit. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Říká Jan Mrkvička z organizace Člověk v tísni, který je mým dnešním hostem. My se, pane Mrkvičko, o tom, jak vypadá pomoc Člověka v tísni na východní Ukrajině bavíme v kontextu toho, že tento týden ruská de facto státní televize zveřejnila dokument, ve kterém zazněla vážná obvinění na stranu Člověka v tísni, na stranu toho, jakým způsobem pracujete na východě Ukrajiny. Čím si vysvětlujete zveřejnění tohoto dokumentu? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------No, tak když se podíváte už na ten proces, jak dokument vznikal, nebo my to samozřejmě nevíme, jak ten dokument vznikal celý a kdo ho zadal, ale to, že ho někdo zadal, je dost patrné už z toho, že ta paní novinářka nebo produkční přišla nejdřív normálně do naší kanceláře, chtěla udělat nějaké rozhovory. Dělala rozhovory a posléze, když k nám vtrhli ti ozbrojenci, představte si to tak, že máte v zásadě openspace kancelář s květinami na chodbách ve standardní kancelářské budově, v našem případě jsme ve třetím a pátém patře, a přijede vám výtahem 20 lidí v maskáčích s maskami, s kalašnikovy a vtrhne do té kanceláře. Trochu vtipné bylo, že přijeli tím výtahem do čtvrtého patra a docela dlouho nás tam hledali. Nakonec nás našli.


31

Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A to byli ti novináři? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Ne, to nebyli novináři, to byly místní ozbrojené složky. Ale ta novinářka tam byla s nimi a byla také v maskáčích a také v masce. A vlastně jakoby, takže evidentně byla přizvaná nebo byla jakoby součástí celé tehleté kampaně diskreditační proti nám. Asi nemusím podotýkat to, že ta novinářská práce rozhodně nebyla standardní, že nám nedali žádný prostor se k něčemu vyjádřit. Prostě bylo to udělané celé tak, že chtěli vybarvit práci, a nejenom Člověka v tísni, ale práci zahraničních organizací v nějakém světle. Já když jsem onehdá se díval na jednu z ruských televizí, tak tam jakoby tohleto téma se objevuje poměrně často. Viděl jsem reportáž o tom, jak západní vlády, britská, německá a další, vlastně používají pomoc jako součást zahraniční politiky a používají organizace našeho typu jako svoje prodloužené, prodloužené ruce, tak aby prostě manipulovali veřejným míněním. To je jakoby něco, co ta ruská propaganda opakuje dlouhodobě a z tohoto hlediska nás to ani vlastně moc nepřekvapilo, co se tam, co se tam objevilo. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Čili vy si myslíte, že jste stali součástí ruské propagandy a že cílem je diskreditovat práci Člověka v tísni? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Já nevím, do jaké míry to míří na Člověka v tísni jako takového, protože z té Doněcké oblasti v zásadě vyhodily místní autority nebo neumožnily místní autority práci mnoha dalším organizacím, v zásadě všem. Loni v říjnu něčím podobným procházeli Lékaři bez hranic. Od té doby v Doněcké oblasti z mezinárodních organizací pracujeme pouze my, jako Člověk v tísni a Červený kříž. Takže a měli jsme, v zásadě jsme se až jakoby divili, že, že nás tam chtějí a nechávají. Já myslím, že to bylo právě protože, jsme vlastně s těmi místními autoritami velmi intenzivně koordinovali. Řekli jsme si, jsme tady jediní nebo skoro jediní, takže prostě nám za to stojí tomu tu péči věnovat a je to spíš o nějaké administrativní zátěži než, že by jakoby ty procesy sdílet informace jsme neměli nastavené. Každý týden nám tu akreditaci v zásadě povolovali, každý ten projekt schvalovali. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------No a vy si myslíte, promiňte, že je teď i v zájmu těch separatistů, aby humanitární organizace nepůsobily v té oblasti? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Takhle se to asi nedá úplně, úplně ta otázka položit, protože kdo jsou ti separatisté? Já vím, že to není v zájmu lidí, kteří tam sedí na radnicích, starostů a starostek, že to není v zájmu těch lidí. Co se týče té akreditační komise, já si myslím, že to v zájmu jejich není. Ale to je už jako moje domněnka. Já si myslím, že oni nás tam v zásadě chtěli. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------No a pardon, jak si vysvětluje nebo... Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Ten, ten pokyn přišel prostě odjinud. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Jak vám zdůvodnily místní úřady to odebrání akreditace koncem listopadu? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Nijak. Nijak. Nijak. Oni přišli tam v těch maskáčích s těmi zbraněmi a řekli, přečetli nám dopis, že touto minutou nebo touto vteřinou končí naše akreditace bez uvedení důvodu a že máme zavřít kancelář, náš sklad zapečetili.


32

Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Řešili to, řešili jste to s českým ministerstvem zahraničí nebo s českou ambasádou v Kyjevě? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Samozřejmě. Samozřejmě. A řešili jsme i s tou akreditační komisí respektive s jejich vedením. Napsali jsme jim dopis s žádostí, která vyjmenovávala všechno, co jsme chtěli dodělat do zimy. Je to nějakých 134 tisíc lidí, kteří měli ještě od nás dostat pomoc teďko jenom do zimy, která právě měla být vlastně akcelerovaná proto, abysme stihli dodělat okna, izolace, další věci před zimou. Já myslím, že to je vlastně ohromný problém pro ty lidi a nedovedu si představit žádného vůdce a vládce, ať už je zvolený, samozvaný nebo jaký, který by vlastně chtěl to, aby 134 tisíc jeho obyvatel přišlo o pomoc, kterou, kterou měli dostat. Takže tam mi to jakoby nedává smysl a nemyslím si, že by to bylo tak, že by nás tam na místě nechtěli. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Zpravodaj Českého rozhlasu v Moskvě Martin Dorazín, který ten dokument viděl a referoval o něm, tak řekl, že součástí filmu jsou výpovědi konkrétních obyvatel postižených měst ostřelovaných z ukrajinské strany, jak se v dokumentu tvrdí. Ti si stěžují na to, že jim humanitární pomoc nedorazila včas, že Člověk v tísni tam cosi organizoval a přivezl toho málo. Ta svědectví nejsou pravdivá? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------To si myslím, že asi jsou pravdivá. My jsme od té doby, co jsme tam začali působit, pomohli téměř milionu lidí různým způsobem. Někdo vodu, někdo jídlo, někdo dům a tak dále. Takže jsem si téměř jist, že je tam spousta lidí, kteří nejsou spokojeni, kteří chtěli dostat víc, něco jinak. Určitě se mohlo stát, že jsme buďto my něco špatně komunikovali nebo že došlo ke zmatení v tom, že jsme něco koordinovali s místním úřadem městským, který například řekl, Člověk v tísni přiveze pomoc všem a úplně nepochopili ta naše kritéria nebo měli jiná očekávání. Zároveň my vlastně permanentně musíme získávat peníze na tu pomoc a taky nemáme úplně vždycky jistotu, kolik peněz dostaneme. My teda máme velmi přísné pravidlo, že nikdy neslibujeme nic, co bychom nemohli splnit. Takže to, že bychom někomu něco slíbili a ten to nedostal, tak to bych vyloučil. Ale to, že někdo měl pocit, že by měl dostat více nebo že mu někdo slíbil, například místní městský úřad, že něco dostane, nedostal to, to je velmi pravděpodobné a tomu věřím, to si nemyslím, že bylo manipulované. Najít někoho nespokojeného mezi tolika lidmi není problém a prostě to se děje. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Martin Dorazín, zpravodaj Českého rozhlasu v Moskvě také referoval, že dále v tom dokumentu vystupuje jeden z představitelů Doněcké republiky, Denis Pušilin, který říká, že se Člověk v tísni chová manipulativně, že se snaží ovlivnit smýšlení a nálady obyvatelstva. To je pravda? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------To není pravda. To určitě není pravda. Ani nevím jako, jak bysme je chtěli ovlivňovat. My jediné, co na východní Ukrajině děláme, je distribuce pomoci. S těmi lidmi mluvíme pouze o tom, co se týká jejich postižení tím konfliktem. Ta půda je natolik horká, že tam jakoby, i kdybychom i kdyby někdo, nějaký zaměstnanec chtěl něco takového dělat, tak by si to prostě nedovolil, protože tam opravdu jakoby je atmosféra taková podobná, jako tady u nás byla v minulosti, před pár desítkami, pár desítkami let. Takže tohleto určitě pravda není. Proč to pan Pušilin řekl, nevím. Možná ta samotná přítomnost mezinárodní organizace, která pomáhá, nějakým způsobem veřejné mínění ovlivňuje, to asi ano. Minimálně je tam nějaký signál, že organizace z Česka, která má finance mimo jiné z Evropské unie, pomáhá místním lidem. Ale víc tam být nemůže. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A je to opravdu tak, že Člověk v tísni je v tom konfliktu úplně nestrannou organizací, že třeba vaši pracovníci nemohou mít větší sympatie ke kyjevské vládě než k těm separatistům, kteří působí na východě Ukrajiny nebo než vůči ruské vládě? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni --------------------


33

Já jsem to trošku naznačoval, říkám, že mi to nějak jakoby institucionálně nezjišťujeme. Ale já vím, že ti naši zaměstnanci měli nebo mají politické názory jako velmi různorodé. Takže... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Jestli to ti lidé na místě nemohou číst tak, že prostě česká nezisková organizace se apriori bude stavět proti Rusku nebo proti proruským separatistům. Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------To si taky nemyslím. Když se podíváte na zahraniční politiku České republiky a na prohlášení našich nejvyšších ústavních představitelů, tak vím, že někdo nás vnímá takto a někdo nás zase vnímá zcela obráceně. Je to taková jako poměrně pestrý obrázek. Ale vím, že jsme některými lidmi i vnímaní tak, jako že jsme ta česká organizace, která v zásadě ten fakt, že tyhlety dvě části Ukrajiny se oddělily, podporují. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Jan Mrkvička z Člověka v tísni je hostem v dnešním Interview plus. Pane Mrkvičko, co se musí stát, abyste se mohli do Doněcké oblasti vrátit? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Akreditační komise nám musí dát akreditaci. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A co se musí stát, abyste tu akreditaci získali? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Já nevím. Já nevím. My o tom pořád, pořád jednáme, snažíme se, snažíme se je přesvědčit nebo aspoň vyjednat ten přístup teďko do zimy, třebas i krátkodobě, abysme aspoň mohli dodělat to, co jsme slíbili. Co se musí stát, já nevím. Tohleto bych musel potom vědět, co se stalo, aby, nebo co bylo důvodem k odebrání té akreditace. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A to jste řekl, že nevíte. Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------A to prostě nevím. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A není pravda, že se ztratily ze skladů Člověka v tísni nějaké materiály, které se mohly dostat na černý trh nebo prostě mimo Doněck? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Ne. Ne. To není pravda a je to zase jedno z těch absurdních obvinění, protože my velmi usilovně /nesrozumitelné/ o to, aby se právě ten materiál mohl dostat do Doněcku. Jenom dostat ty věci dovnitř je poměrně složitý proces, co se týče povolení a tak dál. Ty hranice jsou v zásadě zavřené, stejně tak lobbujeme za to, aby farmáři, kteří žijí v té červené zóně, prostě uprostřed toho, toho válečného konfliktu, mohli nějakým způsobem přecházet hranice a prodávat to svoje zboží na té druhé straně. To je jakoby ten záměr. A co se týče kontrolních mechanismů, skladová evidence, účetnictví, tyhlety všechny věci jsou kontrolovány. My máme finance pro tu naši práci od britské vlády, švýcarské vlády, Evropské unie, organizací OSN a ti všichni na nás pravidelně nebo pravidelně nás kontrolují. Ta činnost je jako auditovaná, dělají se jak kontroly ve skladech, tak detailní kontroly účetnictví a tak dál. Michael ROZSYPAL, moderátor --------------------


34

Takže jste si jistí, že z těch skladů nic nezmizelo. Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------To jsem, to jsem si naprosto úplně jistý. Měli jsme problém s tím, že část nějakých věcí nám expirovala, než jsme stihli rozdat. O tom ty místní autority ale věděly a sami jsme jakoby s nimi řešili to, co s tím uděláme. Právě aby nevzniklo podezření, že chceme expirované věci někomu dát nebo prodat. Takže to je jakoby jediná věc, co se týče nějaké ztráty z toho skladu, která se stala, kterou jsme docela transparentně komunikovali. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Slovenský reportér Tomáš Forró pro Aktuálně.cz řekl, cituji, byl jsem tam v září a už tehdy mi Češi a Slováci z řad separatistů říkali, že považují Člověka v tísni za organizaci, která je něčím jako prodlouženou rukou západu a působí proti zájmům Ruska, že jsou to špioni. Proto údajně sami tlačí na to, aby Doněcká lidová republika Člověka v tísni zakázala a uzavřela jejich kancelář. Konec citace. Co si o tom myslíte? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Já ty lidi neznám. Dokážu pochopit to, že někteří lidé jako nechápou to oddělení humanitární pomoci, které je neutrální anebo ta humanitární pomoc je zcela neutrální, tam prostě žádná politická kritéria nejsou od toho, že nějakým způsobem Člověk v tísni tady působí v českém veřejném prostoru, máme tady nejrůznější aktivity, které například mluví o ne ruské propagandě pouze ale o nebezpečí propagandy v rámci osvětových, osvětových programů a tak dál. Takže dokážu si představit, že tihleti lidé jakoby vnímají to tak, že je tam nějaká jedna spojitá, spojitá agenda, proto nás vnímají i na té východní Ukrajině jako organizaci, která tam působí nějakým způsobem politicky. Není to pravda, není to tak. Člověka v tísni spousta lidí má rádo a podporuje nás a za to jsme vděční. A jsou lidi, kteří nás rádi nemají a můžou si o nás myslet i věci, které nejsou pravda. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A v Luhanské oblasti působí Člověk v tísni bez problémů? Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------V Luhanské oblasti působí Člověk v tísni zatím bez problémů. Zatím jsme byli ujištěni i poté, co se stalo teďko v Doněcku, že vůbec se nemáme ničeho obávat, že nás tam chtějí místní autority, že máme pokračovat v práci a nemáme plánovat žádné stahování se a tak dále, že to, co se děje v Doněcké oblasti se nebude dít a neděje v Luhanské oblasti. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Říká Jan Mrkvička, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, který byl hostem v dnešním Interview plus. Děkuji vám za rozhovor. Jan MRKVIČKA, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni -------------------Děkuju moc za pozvání. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ještě dodám, že ke starším dílům Interview plus se můžete ať už v audiopodobě nebo v textové podobě vrátit na našem webu plusrozhlas.cz v sekci Interview. Od mikrofonu se loučí a dobrý poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu Plus přeje Michael Rozsypal.


35

denik.cz

Kde všude žijí aneb jak vzniká „mapa bezdomovců" v Liberci 11.12.2016

denik.cz

Gabriela Volná Garbová

str. 0 Regiony Červený kříž

Liberec - /GALERIE/ Strážníci a Oblastní spolek Českého červeného kříže prohledávali zákoutí Liberce. Hledají bezdomovce, aby jim pomohli. " Počet lidí bez domova vzrostl od roku 2002 desetkrát. Zřejmě největší přehled o nich mají městští strážníci, které si Oblastní spolek Českého červeného kříže (OS ČČK) přizval, aby už po několikáté společně vytvořili tzv. mapu bezdomovců, díky které mohou pomoci přežít mrazivé noci aspoň některým z nich. Zároveň se v rámci této akci daří odhalovat nežádoucí enklávy, kde tito lidé přežívají uprostřed hromady odpadků. ZASNĚŽENÉ STANY „Jezdíme takhle spolu už několik let. Jen loni jsme vynechali, protože byla mírná zima," vysvětluje Karel Studený, ředitel liberecké Oblastního spolku ČČK. Za pár minut už vyrážíme za autem strážníků. Naše první cesta vede do jednoho z pavlovických lesíků, kde se sněhem brodíme ke skupince několika stanů. Štěkotem nás vítá střapatý pejsek. „Nebojte se, toho jsme očkovali proti vzteklině," uklidňuje mě strážník Jiří Javorský. To už ale ze stanu vylézá jeden z místních obyvatel. Pohledný tmavovlasý mladík vypadá překvapeně. Strážníci zkontrolují jeho totožnost, pak se ke slovu dostávají pracovníci červeného kříže. „Víte, kam si můžete zajít na polívku? Potřebujete něco? Co třeba deky?" „Deky by se hodily," odpovídá mladík. Že si může zajít osprchovat a na teplou polévku nebo čaj do denního střediska Naděje netuší. Bydlí sice v Liberci přes rok, do centra však evidentně nikdy nedošel. CHYBÍ BUNDY A BOTY Další zastávka je u parovodu u řeky. Starší zarostlý muž se choulí mezi zábradlím. Potřebuje bundu. Jinak je to starý harcovník, ví, kam se obrátit. „Bundy a deky jsou největší problém. Hlavně pánského oblečení a bot je opravdu málo," stěžuje si pracovnice červeného kříže Anna Stahoňová. I tak posílá muže do ošacovacího centra na Palachově ulici. Třeba bude mít štěstí a něco sežene. Jeho známý je na tom ještě o něco hůř. „To je mamánek," upozorňuje strážník Javorský na nový trend, který se v bezdomovectví začal projevovat. Na ulicích totiž nekončí jen alkoholici nebo psychicky nemocní lidé. „Do padesáti ho živila maminka, nikdy nepracoval, žil z jejího důchodu. Pak umřela a co dál?" vysvětluje strážník. „Vezmou si jen deky nebo bundy. Další pomoc většinou odmítají," svěřuje se v autě pracovnice červeného kříže. Zimní sbírka: boty, bundy, deky, celty Největší nedostatek je pánského zimního oblečení, jako jsou prošívané bundy, teplejší kalhoty (například „manšestráky") a boty. Potřebné jsou také deky nebo peřiny, popřípadě plachty nebo karimatky.Kdo některé z těchto věci zrovna vyřazuje, může je odnést přímo do Ošacovacího střediska na Palachově ulici v Liberci, které poskytuje oblečení lidem bez domova bezplatně. „Ani nebývají nebezpeční," upozorňuje. „Obtěžují hlavně svou přítomností," dodává. Většina z nich si svůj životní styl vybrala dobrovolně a mohli by pracovat, shodují se strážníci i pracovníci OS ČČK. Ne všechny případy jsou ale předem ztracené. Vymrzlý pán, který sídlí pod jedním z veseckých mostů, přišel o byt teprve před měsícem. „Vyhodili mě z práce pro nadbytečnost a neměl jsem na nájem," krčí rameny starší muž. „Musíte hned na sociálku. Oni vám pomůžou. Dají vám jednorázovou podporu a můžete jít na ubytovnu," apelují na něj strážníci. „Ten má ještě šanci. Musí jít ale hned," komentuje v autě ředitel liberecké pobočky Červeného kříže. Jsme na cestě už dvě hodiny a jsem pořádně vymrzlá. A to se teploty pohybují kolem nuly. „Jak se to dá vůbec přežít?" ptám se. „Většinou to moc dlouho nevydrží. Ani my nepřijedeme vždycky včas," odpovídá paní Stahoňová. Asi největší šok nás čeká pod mostem rychlostní silnice. Uprostřed neskutečného nepořádku zde bivakuje skupinka asi sedmi lidí. Někteří se opile motají, jiní se choulí uprostřed změti matrací a dek. „Tak tohle musíme ohlásit sociálce" komentuje strážník Javorský. Jinak by to totiž mohlo dopadnout jako před pár lety, kde se v lese za zoo rozrostla osada různě postavených příbytků, která se pak likvidovala několik dní. „Teď tam chodí maminky s kočárky," dodává strážník Javorský.


36

Pomoci překonat nejhorší roční období pomáhá lidem bez domova i město. „Letos máme dvě novinky. Rozdáváme letáky s užitečnými kontakty a nakoupili jsme lístky MHD, které mohou využít, aby se dostali do nocleháren v Kateřinkách nebo v Jablonci," vysvětluje náměstek Langr, podle kterého byl loni kvalifikovaný odhad počtu bezdomovců kolem 170. „Někdy si říkám, jestli to má vůbec smysl. Ale k některým z nich si najdete vztah a chcete jim pomoci," uzavírá naše putování po zapadlých zákoutích města Anna Stahoňová a já si běžím uvařit horký čaj."

URL| http://www.denik.cz/regiony/kde-vsude-...mapa-bezdomovcu-v-liberci-20161211.html


37


denik.cz

Kateřina Řípová

str. 0 Regiony Červený kříž

Kladno - Pro bezdomovce znamenají nízké noční teploty velké riziko. Proto pro ně v Kladně opět po roce začal fungovat projekt s názvem Teplá židle, který zajišťuje Český červený kříž Kladno ve spolupráci s městskou policií. Na jeho provozu se město podílí každoroční účelovou dotací. " O tom, že je tento projekt potřebný, svědčí i fakt, že podle sociálního odboru kladenského magistrátu počet lidí bez domova mírně stoupá. Aktuálně jich ve městě je podle odhadů sedm desítek. Přežití zimních měsíců lidem bez přístřeší projekt Teplá židle do značné míry ulehčuje. „Pokud spadnou teploty pod mínus deset stupňů Celsia, mají lidé bez domova každý den v době od 20 do 6 hodin možnost pobývat v zařízení Českého červeného kříže. Tam se mohou vykoupat, převléci se do čistého prádla a dostanou teplý nápoj i jídlo. Navíc mohou v zařízení také přespat. To vše zdarma," sdělila mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková. Dále je v zařízení každé úterý a čtvrtek od 9 do 12 hodin možnost se vykoupat a převléci se do čistého prádla, a to bez závislosti na tom, jaká panuje venkovní teplota. „Pro případy nutné péče jsou pracovníci Českého červeného kříže navíc připraveni každý den v prostorách svého centra v Kročehlavech od 9 do 16 hodin poskytnout oblečení a teplé nápoje," dodala Lenka Růžková. Pomoc městských strážníků Při této službě pomáhají městští strážníci. Ti přes den prostory pravidelně kontrolují a v nočních hodinách zajišťují nepřetržitý dohled v ubytovacím zařízení. Péče Českého červeného kříže o lidi bez přístřeší ale není pro všechny automatická. „Pokud by případní klienti chtěli těchto služeb využít, musí splňovat zásadní podmínku. Tou je, že nesmí být pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky," sdělila Růžková. „Pokud je klient v podnapilém stavu, strážníci jej ze zařízení vykáží," potvrdil mluvčí kladenských strážníků Milan Krupka. A jak vše vypadá v praxi? Člověk nejprve přijde na příjem, kde dostane čisté oblečení a pytel, do kterého po osprchování dá špinavé věci. Následně se převlékne do čistého. Dále dostane jídlo a čaj. Poté se může přesunout do místnosti, kde je puštěná televize. Na zajištění základní pomoci bezdomovcům v zimních měsících každoročně město Kladno vyčleňuje okolo půl milionu korun. Čtěte také: Odbornice s Farní charity Beroun poradily, jak jednat s bezdomovci"

URL| http://www.denik.cz/regiony/projekt-te...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


38

Domažlický deník

S předstihem 8.12.2016

Domažlický deník str. 18 Domažlicko / Servis Červený kříž


39

genusplus.cz

HASIČI: Složky IZS cvičily co dělat, když spadne letadlo 7.12.2016

genusplus.cz

HZS/Zdeňka Štrauchová

str. 0 Servis Červený kříž

Včera večer se konalo prověřovací cvičení složek IZS, jehož námětem byla havárie letadla v Hodkovicích nad Mohelkou. Nehodu ohlašoval v 16:47 hodin dispečer tamního letiště. Následně se místo události zaplnilo jednotkami hasičů, zdravotníky a policisty. Pro účely cvičení byl letoun nahrazen autobusem, který byl zadýmen. Během cvičení byl prověřován například dojezd jednotek, záchrana zraněných osob či pátrání v terénu. Zranění se totiž nenacházeli jen uvnitř havarovaného stroje, ale i několik set metrů daleko ve stopě po letecké nehodě. Postupně byly všechny osoby vyhledány. Celkem v letadle cestovalo 20 osob, 2 lidé na následky zranění zemřeli. Cvičení bylo pro účastníky přinosné a poděkování patří zúčastněným jednotkám i rozhodčím. HZS Libereckého kraje zároveň děkuje aeroklubu Hodkovice nad Mohelkou za možnost provedení cvičení na ploše letiště (především vedoucímu letového provozu panu Miloslavu Fišerovi a figurantům z řad aeroklubu), DPMLJ za zapůjčení a dovoz autobusu pro simulaci letadla, AČR za zadýmení prostoru okolo autobusu, ČČK oblastnímu spolku Liberec za namaskování figurantů a doplnění činnosti ZZS LK vlastním sanitním vozem, figurantům z JSDHO Oldřichov a Raspenava, KÚ LK za finanční podporu.

URL| http://www.genusplus.cz/servis/hasici-...zs-cvicily-co-delat-kdyz-spadne-letadlo


40

Haló noviny

A co političtí vězni na Ukrajině? 10.12.2016

Haló noviny Monika HOŘENÍ

str. 5 Názory - Polemika Červený kříž


41

Ministr Daniel Herman byl na Sudetoněmeckých dnech se souhlasem premiéra Bohuslava Sobotky! 13.12.2016

Haló noviny

Marie KUDRNOVSKÁ

str. 4 Parlament Červený kříž


42

hodoninsky.denik.cz


hodoninsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž



URL| http://hodoninsky.denik.cz/z-regionu/d...-splnenych-prani-i-strudl-20161211.html


43

homerlive.cz

Krev ze severu pomáhá i onkologicky nemocným dětem 11.12.2016

homerlive.cz str. 0 Červený kříž

Vlasta Šoltysová

Hematologicko-transfuzní oddělení chomutovské nemocnice ve spolupráci s Českým červeným křížem ocenila zlatou plaketou prof. Janského za 40 bezplatných odběrů krve 26 dobrovolných dárců krve. Další dárce pak obdržel zlatý kříž 2. třídy za 120 odběrů. Ocenění převzali ti, kteří pravidelně darují svou krev v chomutovské nemocnici a nemají v Chomutově či Jirkově trvalé bydliště. Po slavnostním předání zlatých plaket dárci absolvovali malou exkurzi do prostor transfuzní stanice. Mohli se tak podívat do míst, kam běžně přístup nemají. Michal Marek, jeden z oceněných dárců, si prohlídku oddělení pochvaloval. „Všechny informace byly pro mě nové. Člověk si myslí, že mu tady krev odeberou a hned pošlou dál. Ale ona se musí ještě zpracovávat, jak nám paní primářka podrobně ukázala. Jak jsem se k dárcovství dostal? Po škole jsem pracoval ve Škodě Mladá Boleslav, kde jsem začal krev darovat. Po návratu domů do Kovářské jsem v dárcovství pokračoval. Zvou mě tak jednou za dva tři měsíce,“ řekl Michal Marek. „Většina krevních přípravků, jakou jsou červené krvinky a plazma, se spotřebuje v nemocnicích v Chomutově a Mostě. Zhruba polovinu červených krvinek posíláme do Fakultní nemocnice v Motole pro onkologicky nemocné děti. Plazma se posílá dál ke frakcionizaci,“ vysvětlila MUDr. Vladimíra Kašková, primářka hematologickotransfuzního oddělení chomutovské nemocnice, které je kromě Chomutovska spádové také pro Mostecko. K 31. 12. 2015 byl počet evidovaných dobrovolných dárců krve z oblasti Chomutovska a Mostecka krve 6729, z nichž v samotném okrese Chomutov jich vedli v registru 3403. Čtěte: U nemocnice se lépe parkuje URL| http://www.homerlive.cz/krev-ze-severu-pomaha-i-onkologicky-nemocnym-detem/


44

Hradecký deník

Královéhradecko v Pardubicích. Foto: archiv Deníku 14.12.2016

Hradecký deník str. 61 Příloha - Adventní deník Červený kříž


45


46


47

Hranický týden

Lidé v Horních Těšicích putovali do Betléma 9.12.2016

Hranický týden

str. 16 Hranicko/Čtenářská pošta Červený kříž

Milena Rušarová


48

Chrudimský deník

Kam ve volném čase 10.12.2016

Chrudimský deník str. 6 Servis Červený kříž


49

chrudimsky.denik.cz

KAM O VÍKENDU: Deník přináší pozvánku 8.12.2016

chrudimsky.denik.cz str. 0 Kultura Redakce Červený kříž

Chrudimsko - Nevíte kam o víkendu vyrazit s rodinou či přáteli? Nechte si poradit v tradiční pozvánce Chrudimského deníku. "PÁTEK Vánoční výstava ručních prací a výrobků Jenišovice – Obec Jenišovice, spolu s ČČK Jenišovice si vás dovolují pozvat v pátek 9. prosince od 14:00 do 19:00 hodin a v sobotu 10. prosince od 13:00 do 19:00 na vánoční výstavu ručních prací a výrobků, letos spojenou s výstavou betlémů z širokého okolí. Po dobu výstavy bude zpřístupněn i jenišovický kostel Nejsvětější Trojice, kde bude vystaven velký betlém dovezený z Luže. Každoroční zpívání u vánočního stromku v Jenišovicích s Barevnou muzikou proběhne také v sobotu od 17:00. Nezmaři Rabštejnská Lhota – V pátek 9. prosince 2016 jste zváni do Rabštejnské Lhoty na koncert kapely Nezmaři, která vystoupí společně s Morašickým klíčkem a Klíčenkami Chrudim. Začátek koncertu v 19 hodin. Vypouštění balónků Hlinsko – Vypouštění balónků je již tradiční předvánoční akce, jejíž smysl spočívá v tom, že v jednu chvíli si po celé republice mohou děti i dospělí vypustit svůj balónek s přáníčkem pro Ježíška k nebi. Letos se bude konat v pátek 9.12.2016 v obvyklý čas 15:15 hodin, v Hlinsku to bude bude na Betlémě jako v loňském roce. Sraz účastníků bude od 14.00 hod., balónky i přáníčka se budou vyzvedávat v Turistickém informačním centru. K. H. Gott Škrovád – Premiéru v Hospůdce Pod Kopcem má K. H. Gott se svým vánočním koncertem v pátek 9.12. od 19 hod. Vstupné dobrovolné. Malajsie – prales a čínské čtvrti Chrudim – V pátek 9. prosince bude o pevninské části Malajsie přednášet ve Vodních zdrojích Chrudim Topi Pigula. Podíváme se však i na jeden malý ostrov. Vzpomínáte na Sandokana a lady Mariane, perlu z Labuanu? Tím ostrovem je právě Labuan, který se nachází až i břehů ostrova Borneo. S přednášejícím se většinou budeme pohybovat po pevninské části Malajsie. Navštívíme například největší prales Taman Negara, ale i romantickou Melaku či megapoli Kuala Lumpur. V zemi je státním náboženstvím islám, ale taoistické i buddhistické svatostánky pokojně existují vedle mešit. Jedinou nepříjemností jsou suchozemské pijavice a prosincové teploty atakující třicetistupňovou hranici. Povídat si budeme o varanech, lidech, čínských čtvrtích i palmě, jejíž produkty je v módě odsuzovat, ale málokdo zná její správný název – olejnice guinejská. Přednáška začíná v 18.00 a vstupenky za 40,- lze získat v předprodeji v infocentrum ve staré radnici na Resselově náměstí. Telefonické rezervace nebo další informace na 723 004 397 nebo mailto:[email protected]. Akce se koná díky finanční podpoře Města Chrudim. Malé dárky pro velkou radost Mrákotín – Obecní knihovna a OÚ Mrákotín vás srdečně zvou na prodejní vánoční výstavu Malé dárky pro velkou radost. Výstava je v prostorách obecního úřadu v Mrákotíně přístupná každý den od 8:00 do 16:00 hodin až do neděle 11. prosince, kdy od 16:00 hodin vystoupí dechová hudba Mrákotinka a Divadýlka Mrak s Vánoční pohádkou pod rozsvíceným stromem. SOBOTA Vánoční koncert na Žumberku Žumberk – Vánoční koncert v podání ženského komorního souboru Collegium Cantantium pod vedením sbormistra Zdeňka Kudrnky se uskuteční v sobotu 10. prosince v 18 hodin v místním kostele. Kouzlo zpěvů vánočních Zaječice – Přijďte se v sobotu 10. prosince od 18 hodin hudebně vánočně naladit do Kulturního domu v Zaječicích na předvánoční koncert ProMusica – Kouzlo zpěvů vánočních. Vstupné dobrovolné. Staročeské Vánoce v Hamerské krčmě Svobodné Hamry – Do Hamerské krčmy můžete přijít 10. – 11. prosince na Staročeské Vánoce aneb Co se jedlo o Vánocích. Od 18.00 hodin zazpívá nejen krásné vánoční písně Karel Hynek Gott. Vánoční výstava ručních prací a výrobků Jenišovice – Obec Jenišovice, spolu s ČČK Jenišovice si vás dovolují pozvat v pátek 9. prosince od 14:00 do 19:00 hodin a v sobotu 10. prosince od 13:00 do 19:00 na vánoční výstavu ručních prací a výrobků, letos spojenou s výstavou betlémů z širokého okolí. Po dobu výstavy bude zpřístupněn i jenišovický kostel Nejsvětější Trojice, kde


50

bude vystaven velký betlém dovezený z Luže. Každoroční zpívání u vánočního stromku v Jenišovicích s Barevnou muzikou proběhne také v sobotu od 17:00. Komunál, Traktor a Hand Granade Bylany – Koncert Komunálu je na programu v Bylanech v sobotu 10. prosince. Jako hosté vystoupí Traktor a Hand Granade. Malé dárky pro velkou radost Mrákotín – Obecní knihovna a OÚ Mrákotín vás srdečně zvou na prodejní vánoční výstavu Malé dárky pro velkou radost. Výstava je v prostorách obecního úřadu v Mrákotíně přístupná každý den od 8:00 do 16:00 hodin až do neděle 11. prosince, kdy od 16:00 hodin vystoupí dechová hudba Mrákotinka a Divadýlka Mrak s Vánoční pohádkou pod rozsvíceným stromem. Vánoční jarmark na zámku i v podzámčí Slatiňany – Vánoční jarmark na zámku i v podzámčí ve Slatiňanech se uskuteční v sobotu 10. prosince 2016 od 10:00 do 17:00 hodin. Kromě tradičního jarmarku se můžete těšit na speciální adventní prohlídky zámku, otevřena bude zámecké kuchyně, kde budete moct ochutnat zámecké dobroty v příjemném prostředí s živou hudbou, na nádvoří uslyšíte fanfáry z balkónu,pro děti budou připraveny loutkové pohádky a mnoho dalšího. Na nádvoří také bude v 16:00 hodin za zpěvu koled Dětského sborečku ZUŠ Slatiňany slavnostně rozsvícen vánoční strom. Adventní dílničky na skanzenu Boii Nasavrky – V sobotu 10.12. si můžete v dílničkách na skanzenu od 10 do 16 hodin vyrobit ozdoby a řetězy ze slámy a dozvědět se o jejich historii a symbolice. Vyrábět budete nejen tradiční tvary – hvězdy, anděly, košíčky, ale zkusit můžete i „polaz" nebo „muší ráj". NEDĚLE Malé dárky pro velkou radost Mrákotín – Obecní knihovna a OÚ Mrákotín vás srdečně zvou na prodejní vánoční výstavu Malé dárky pro velkou radost. Výstava je v prostorách obecního úřadu v Mrákotíně přístupná každý den od 8:00 do 16:00 hodin až do neděle 11. prosince, kdy od 16:00 hodin vystoupí dechová hudba Mrákotinka a Divadýlka Mrak s Vánoční pohádkou pod rozsvíceným stromem. Bohoslužby v Dvakačovicích Dvakačovice – Neděle, 11.12.2016, 9.00, v sále na faře, III. adventní, kazatel Jaroslav Nečas, emeritní farář t.č. z České Třebové. Třetí adventní koncert Nasavrky Nasavrky – Pozvání na třetí adventní koncert v nasavrckém zámku přijal v neděli 11.12.2016 v 16:00 komorní smyčcový orchestr Bona Nota z Pardubic pod vedením Daniela Chrásky. Orchestr hraje především hudbu baroka a raného klasicismu a vystupuje v barokních kostýmech. Eva Henychová v HeřmanověMěstci Heřmanův Městec – Adventní koncert kytaristky a písničkářky Evy Henychové je na programu v kostele sv. Bartoloměje v neděli 11.12.2016 od 17.00. Staročeské Vánoce v Hamerské krčmě Svobodné Hamry – Do Hamerské krčmy můžete přijít 10. – 11. prosince na Staročeské Vánoce aneb Co se jedlo o Vánocích. Od 18.00 hodin zazpívá nejen krásné vánoční písně Karel Hynek Gott. "

URL| http://chrudimsky.denik.cz/kultura_reg...du-denik-prinasi-pozvanku-20161208.html


51

INDEX LN

SEDM NOVÝCH HŘÍCHŮ 12.12.2016

INDEX LN

str. 16 Téma Červený kříž

PETR KAIN, LUDĚK VOKÁČ, MIROSLAV PETR


52


53


54


55


56


57


58


59


60

Instinkt

Touhu psát jsem nosila v srdci 8.12.2016

Instinkt

str. 62 Rozhovor Červený kříž

Vojtěch Rynda foto: Radek Cihla


61


62


63

Jablonecký deník

Jiskra z Křesadla 2016 „zapálila“ předávání 9.12.2016

Jablonecký deník LENKA KLIMENTOVÁ

str. 1 Titulní strana Červený kříž


64

ŠEST DOBROVOLNÍKŮ Z KRAJE PŘEVZALO CENU KŘESADLO 2016 9.12.2016

Jablonecký deník str. 15 Jablonecko Červený kříž


65

jablonecky.denik.cz

Rekordmanům blahopřáli za dar krve 7.12.2016

jablonecky.denik.cz Lenka Klimentová

str. 0 Moje Jablonecko Červený kříž

Jablonec n. N. - Kdyby daroval po každé jen půl litr, aby se to dobře počítalo, tak dosud věnoval ze sebe ostatním 135 litrů vzácné tekutiny. A pokračuje v plném zdraví dál. Řeč je o zasloužilém dárci krve rekordmanovi Petru Bartoňovi, řediteli hasičů. "S dárcovstvím krve začal Petr Bartoň na vysoké škole. Minulý týden převzal plaketu Donum sanguinis donum vitae neboli Dar krve dar života z rukou prezidenta Českého červeného kříže Marka Jukla. Slavnostní ceremoniál se konal v Malostranském paláci v Praze a šlo již o páté setkání výjimečných dárců krve, kteří dovršili 250 bezplatných odběrů krve nebo její složky. Mezi vyznamenáními jde o to nejvyšší, které je udělováno jednou za dva roky. „S dárcovstvím jsem začal v devatenácti letech jako vysokoškolský student v pražské nemocnici Motol a k dnešnímu dni jsem na dvě stě sedmdesáti odběrech," uvedl Petr Bartoň. Motivací k této aktivitě pro něj byla nejen osobní zkušenost s ohrožením života v dětství, ale i přirozená vnitřní touha pomáhat tam, kde je třeba. „Velmi mě těší, že tak mohu činit jako příslušník Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje," dodal ke svému ocenění. Mezi svými kolegy má řadu, těch kteří dárcovství krve přijali za své. Stejně jako oni se snaží předávat tuto myšlenku dál."

URL| http://jablonecky.denik.cz/zpravy_regi...um-blahoprali-za-dar-krve-20161207.html


66

Jiskra z Křesadla 2016 „zapálila“ předávání 9.12.2016

jablonecky.denik.cz Lenka Klimentová

str. 0 Moje Jablonecko Červený kříž

Liberecký kraj - Šesti dobrovolníkůmz Libereckého kraje udělili Křesadlo 2016 – cenu obyčejným lidem, kteří dělají neobyčejné věci. " Skutečným škrtnutím křesadlem odstartoval duchovní otec akce Jiří Tošner slavnostní předávání cen dobrovolníkům z Libereckého kraje – Křesadlo 2016. K vyhlášení se všichni nominovaní sešli na jablonecké Střelnici, kde čekal také bohatý doprovodný program. „Děkujeme všem, že vnášejí světlo do našich životů. Jejich příklad je hodný následování,“ uvedla Kateřina Havlová z ČČK. „Jsem moc šťastný a nesmírně si Křesadla vážím,“ shrnul za všechny Rudolf Šrámek, vedoucí kroužku DDM Mozaika. Ke slavnostnímu vyhlášení letošního ročníku ceny Křesadlo 2016 a předání dobrovolníkům na jablonecké Střelnici připravil vyhlašovatel, jablonecký Český červený kříž, také bohatý doprovodný program. Na úvod zatančila skupina AngelBreakers A*B pod vedením Petra Rimrose Doležela, přítomným kouzlil Magic Alex, latinsko americké tance předvedli Jakub Žďárský a Jana Roubalová, krásné koledy na závěr zazpíval komorní sbor Iuventus, Gaude! za doprovodu Tomáše Pospíšila. Večerem provázel moderátor Ondřej Vodný. Křesadlo 2016 Rudolf Šrámek Dagmar Holanová Kateřina Pravcová Petr Činčala Matěj Kovalevský Anna Šmídová Medailonky najdete na webové stránce ČČK JBC"

URL| http://jablonecky.denik.cz/zpravy_regi...a-2016-zapalila-predavani-20161209.html


67

jicinsky.denik.cz

Dárci krve - neviditelní andělé, kteří zachraňují životy 7.12.2016

jicinsky.denik.cz Pavla Franzkiová

str. 0 Moje Jičínsko Červený kříž

Jičín – Lékaři se v kritických situacích mění na hrdiny. Blízcí nemocného k nim často upírají svou jedinou naději, že ten, koho milují, bude zachráněn. "Jen málokdo si ale uvědomuje, že bez andělů, kteří stojí v pozadí, by ani lékaři nedokázali zázraky, které se dnes a denně v urgentních situacích odehrávají. K těmto neviditelným strážcům bezpochyby patří i dárci krve, kteří dobrovolně i několikrát za rok podstupují odběry krve a dávají tak mnohdy šanci přežít. Odběry „Odebírá se vždy čtyři sta padesát mililitrů krve a odběr trvá od pěti do deseti minut. Muž může podstoupit maximálně čtyři odběry plné krve za rok, žena pouze tři," upřesnila primářka transfuzního a hematologického oddělení jičínské nemocnice Eva Luňáková, která se zúčastnila slavnostního předávání ocenění Oblastního spolku Českého červeného kříže v Jičíně, které se konalo v Porotním sále Valdštejnského zámku, aby osobně všem dárcům krve poděkovala. „Nesmírně si toho, co děláte, vážíme. Jménem zaměstnanců nemocnice, ale i jménem pacientů vám velice děkuji. To, že jste se rozhodli darovat krev, a především to, že jste pravidelnými dárci, je pro nás velmi zásadní," neskrývala obdiv k těmto lidem primářka hematologie. „Musíme být stále připraveni a mít dostatek krve, abychom zvládli i mimořádné případy, kdy je potřeba transfuzních přípravků vysoká. A díky vám se nám to daří," usmívá se lékařka. Odběrové středisko jičínské nemocnice v loňském roce provedlo téměř pět tisíc tři sta odběrů, což je podle Evy Luňákové pěkné číslo. „Máme deset odběrových dnů měsíčně, aktivních dárců pak máme něco málo přes dva tisíce. Mohu říci, že jsme naštěstí neřešili extrémní nedostatek dárců jako na některých transfuzních zařízeních v republice, i tak by bylo skvělé, kdybychom měli alespoň o dvě stě aktivních dárců více," poukazuje na důležitost dárcovství primářka a dodává, že někdy na odběrové středisko přivádí rodiče také své dospělé děti. „Stává se to. Ale ne každý může krev darovat. Pro dárce jsou stanovená jasná kritéria, jež musí být dodržena. Kdo může být dárcem? Dárcem krve se může stát každý občan České republiky ve věku 18 až 60 let. Podmínkou je celkově dobrý zdravotní stav, dárce by měl dobře snášet odběry krve. Všichni, i ti pravidelní dárci, musí před každým odběrem podstoupit laboratorní a lékařské vyšetření," upozorňuje Luňáková, která také zdůrazňuje, že je výběr dárců přísný. Zlatý kříž Českého červeného kříže třetí třídy si přišel za osmdesát odběrů převzít i lékař z interního oddělení Ivo Gill, který krev daruje už od vysoké školy. „Krev už chodím darovat třicet tři let. Motivaci, proč dávat, si musí každý najít sám v sobě. Pokud člověk nechce, nepřesvědčíte ho," říká zkušený lékař.Zlatý kříž třetí třídy si v porotním sále včetně pana doktora převzalo celkem dvacet stálých dárců. Dalších čtyřicet se nyní může pochlubit zlatou plaketou Prof. Mudr. Jana Janského, která je udělována za čtyřicet odběrů. Mezi nimi je také Vlastimil Liška z Petroviček, který krev daruje už přes třicet let."

URL| http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region...e-kteri-zachranuji-zivoty-20161206.html


68

Místo polévky obdrží balíček s potravinami. Děti v něm najdou i něco sladkého 7.12.2016

jicinsky.denik.cz

Jana Mudrová, Pavla Franzkiová

str. 0 Z regionu Červený kříž

Krkonoše, Podkrkonoší – Jestli je vám zima, vezměte si mě, abyste se zahřáli. Takovými větami na cedulce oslovují sociálně potřebné iniciátoři pomoci v kanadském Torontu, když rozvěšují po pouličních lampách teplé oblečení. "Zajímavý nápad, z kterého se může stát nevšední tradice. Před Vánocemi se lidská sounáležitost dostává do jiných dimenzí než obvykle. Někde vaří pro bezdomovce polévky, jinde nabízejí horký čaj. Na Trutnovsku se daří pomáhat lidem bez domova i dalším sociálně potřebným formou rozdávání potravinových a hygienických balíčků. A to nejen na Vánoce. Trutnovský sklad potravin, který zavedla před více než rokem zdejší charita, naplňuje své poslání. „Daří se dostat potravinovou pomoc adresně k lidem, kteří ji od nás potřebují. Spolupracujeme se sociálními pracovnicemi města i s Regionálním institutem ambulantních a psychosociálních služeb," uvedla iniciátorka pomoci Marta Vágner Dostálová. Naplnit trutnovský sklad potravinami a dalšími důležitými věcmi se daří například díky Národní potravinové sbírce. VÍCE NEŽ TUNA JÍDLA I ta letošní, pořádaná zhruba před měsícem, skončila opět úspěšně. Vybralo se přes 1,2 tuny potravin a všechny putovaly právě do trutnovského skladu. Pomáhalo šestnáct dobrovolníků, kteří v obchodech informovali, jaké potraviny koupit, darovat, vedli evidenci darovaného zboží a po ukončení sbírky vše pomohli naložit, odvézt a uskladnit.Jen pro zajímavost: v Tescu veřejnost věnovala pro trutnovský potravinový sklad celkem 882,15 kg potravin za 34 684 korun, v Penny 352,99 kg za 17 729 korun. Celkem lidé přispěli částkou 52 413 Kč.„Myslíme si, že pomáhat těm, kteří to potřebují, průběžně, během celého roku, je lepší, než nějaká jednorázová akce," konstatovala Martina Vágner Dostálová. „Kromě Oblastní charity působím navíc ještě v projektu, organizovaném ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Díky němu se daří dostat do rodin i k jednotlivcům balíčky nejen s potravinami, ale i s hygienickými potřebami. Konkrétně třeba s plenami pro děti," upozornila Dostálová. VAŘIT SE NEBUDE V krkonošském regionu nemá žádnou stabilní tradici pomoc Českého červeného kříže v podobě rozdávání polévky na Štědrý den jako v některých jiných místech Česka. Ani letos se zde podle slov zástupců nic takového nechystá.Loni ovšem celé republice takříkajíc „vytřel zrak" majitel Horského hotelu Hromovka nad Špindlerovým Mlýnem, když pozval do Krkonoš sociálně potřebné, aby si zdarma užili Vánoce. Nakonec jich bylo pětačtyřicet a podnikatel Alexandr Bílek se tím proslavil. Psaly mu tisíce lidí.To se letos opakovat nebude. „Nic podobného se v horském hotelu nechystá. Aspoň o tom nevím a pan Bílek je právě v zahraničí," řekla včera Petra Lešová z Hromovky.Oblastní charita v Trutnově má za sebou benefiční koncert, při kterém mimo jiné vystoupili v trutnovském kostele Carmen Mayerová a Petr Kostka. Vybralo se 35 787 korun. „Práce je pořád dost a kapacitně jsme zcela vytíženi. Teď už chystáme Tříkrálovou sbírku," uzavřela Martina Vágner Dostálová. JIČÍNSKO Potravinová sbírka byla letos velmi úspěšná i v Jičíně. V obchodním domě Tesco se podařilo vybrat 1157,5 kilogramů jídla, což byl druhý největší objem v rámci kraje. Jedna mladá rodina s dětmi zde do sbírky věnovala dokonce plný velký nákupní koš, což se nikdy předtím nestalo.Podle informací Davida Rejlka z Oblastní charity Jičín se v kraji přidalo ke sbírce čtrnáct marketů, v nichž se podařilo shromáždit 12 008 kilogramů potravin. POTRAVINY POTŘEBNÝM Některé potraviny zůstaly přímo na Jičínsku a byly rozděleny potřebným. Zbytek byl uložen v potravinové bance v Hradci Králové pro pozdější potřebu. Jičínská charita nechystá pro lidi bez domova žádnou vánoční akci.„Do potřebných rodin pravidelně putují balíčky se základními potravinami. Vzhledem k tomu, že nedávno byla potravinová sbírka a je před Vánoci, obsahují balíčky navíc nějaké sladkosti a cukrovinky pro děti," vysvětlil Rejlek, podle kterého charita nyní předala městu zhruba osm speciálních potravinových balíčků. „Ty město daruje těm, které samo vybere. Jedná se o speciální projekt, myslím ministerstva práce, který ale probíhá celý rok. Jsou to potraviny pro celou republiku a charita je pouze přerozděluje," objasnil ředitel jičínské charity. "

URL| http://jicinsky.denik.cz/z-regionu/mis...em-najdou-i-neco-sladkeho-20161207.html


69

Dárci krve - neviditelní andělé, kteří zachraňují životy 8.12.2016

jicinsky.denik.cz Pavla Franzkiová

str. 0 Moje Jičínsko Červený kříž

Jičín – Lékaři se v kritických situacích mění na hrdiny. Blízcí nemocného k nim často upírají svou jedinou naději, že ten, koho milují, bude zachráněn. "Jen málokdo si ale uvědomuje, že bez andělů, kteří stojí v pozadí, by ani lékaři nedokázali zázraky, které se dnes a denně v urgentních situacích odehrávají. K těmto neviditelným strážcům bezpochyby patří i dárci krve, kteří dobrovolně i několikrát za rok podstupují odběry krve a dávají tak mnohdy šanci přežít. Odběry „Odebírá se vždy čtyři sta padesát mililitrů krve a odběr trvá od pěti do deseti minut. Muž může podstoupit maximálně čtyři odběry plné krve za rok, žena pouze tři," upřesnila primářka transfuzního a hematologického oddělení jičínské nemocnice Eva Luňáková, která se zúčastnila slavnostního předávání ocenění Oblastního spolku Českého červeného kříže v Jičíně, které se konalo v Porotním sále Valdštejnského zámku, aby osobně všem dárcům krve poděkovala. „Nesmírně si toho, co děláte, vážíme. Jménem zaměstnanců nemocnice, ale i jménem pacientů vám velice děkuji. To, že jste se rozhodli darovat krev, a především to, že jste pravidelnými dárci, je pro nás velmi zásadní," neskrývala obdiv k těmto lidem primářka hematologie. „Musíme být stále připraveni a mít dostatek krve, abychom zvládli i mimořádné případy, kdy je potřeba transfuzních přípravků vysoká. A díky vám se nám to daří," usmívá se lékařka. Odběrové středisko jičínské nemocnice v loňském roce provedlo téměř pět tisíc tři sta odběrů, což je podle Evy Luňákové pěkné číslo. „Máme deset odběrových dnů měsíčně, aktivních dárců pak máme něco málo přes dva tisíce. Mohu říci, že jsme naštěstí neřešili extrémní nedostatek dárců jako na některých transfuzních zařízeních v republice, i tak by bylo skvělé, kdybychom měli alespoň o dvě stě aktivních dárců více," poukazuje na důležitost dárcovství primářka a dodává, že někdy na odběrové středisko přivádí rodiče také své dospělé děti. „Stává se to. Ale ne každý může krev darovat. Pro dárce jsou stanovená jasná kritéria, jež musí být dodržena. Kdo může být dárcem? Dárcem krve se může stát každý občan České republiky ve věku 18 až 60 let. Podmínkou je celkově dobrý zdravotní stav, dárce by měl dobře snášet odběry krve. Všichni, i ti pravidelní dárci, musí před každým odběrem podstoupit laboratorní a lékařské vyšetření," upozorňuje Luňáková, která také zdůrazňuje, že je výběr dárců přísný. Zlatý kříž Českého červeného kříže třetí třídy si přišel za osmdesát odběrů převzít i lékař z interního oddělení Ivo Gill, který krev daruje už od vysoké školy. „Krev už chodím darovat třicet tři let. Motivaci, proč dávat, si musí každý najít sám v sobě. Pokud člověk nechce, nepřesvědčíte ho," říká zkušený lékař.Zlatý kříž třetí třídy si v porotním sále včetně pana doktora převzalo celkem dvacet stálých dárců. Dalších čtyřicet se nyní může pochlubit zlatou plaketou Prof. Mudr. Jana Janského, která je udělována za čtyřicet odběrů. Mezi nimi je také Vlastimil Liška z Petroviček, který krev daruje už přes třicet let."

URL| http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region...e-kteri-zachranuji-zivoty-20161206.html


70

Jičínský deník

Neviditelní andělé, kteří zachraňují lidské životy 8.12.2016

Jičínský deník PAVLA FRANZKIOVÁ

str. 2 Jičínsko a okolí Červený kříž


71

Kladenský deník

Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce 13.12.2016

Kladenský deník

KATEŘINA JUHÁSZOVÁ

str. 3 Kladensko Červený kříž


72

kladensky.denik.cz

Projekt Teplá židle zahřeje bezdomovce 13.12.2016

kladensky.denik.cz str. 0 Moje Kladensko Kateřina Řípová Červený kříž

Kladno - Stejně jako v minulých letech i letos se budou mít v Kladně lidé bez domova kam ukrýt před mrazivým počasím. "„Pro bezdomovce znamenají nízké noční teploty velké riziko. Proto pro ně v Kladně opět po roce začal fungovat projekt s názvem Teplá židle, který zajišťuje Český červený kříž Kladno ve spolupráci s Městskou policií. Na jeho provozu se město podílí každoroční účelovou dotací," řekla Kladenskému deníku mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková. O tom, že je tento projekt potřebný, svědčí i fakt, že podle sociálního odboru kladenského magistrátu počet lidí bez domova mírně stoupá. Aktuálně jich ve městě je podle odhadů sedm desítek. „Přežití zimních měsíců lidem bez přístřeší projekt Teplá židle do značné míry ulehčuje. Pokud spadnou teploty pod mínus deset stupňů Celsia, mají lidé bez domova každý den v době od 20 do 6 hodin možnost pobývat v zařízení Českého červeného kříže. Zde se mohou vykoupat, převléci se do čistého prádla a dostanou teplý nápoj i jídlo. Navíc mohou v zařízení také přespat. To vše zdarma," sdělila Lenka Růžková. Dále je v zařízení každé úterý a čtvrtek od 9 do 12 hodin možnost se vykoupat a převléci se do čistého prádla, a to bez závislosti na tom, jaká panuje venkovní teplota. „Pro případy nutné péče jsou pracovníci Českého červeného kříže navíc připraveni každý den v prostorách svého centra v Kročehlavech od 9 do 16 hodin poskytnout oblečení a teplé nápoje," dodala Lenka Růžková. Při této službě pomáhají městští strážníci. Ti v průběhu dne prostory pravidelně kontrolují a v nočních hodinách zajišťují nepřetržitý dohled v ubytovacím zařízení. Péče Českého červeného kříže o lidi bez přístřeší ale není pro všechny automatická. „Pokud by případní klienti chtěli těchto služeb využít, musí splňovat zásadní podmínku. Tou je, že nesmí být pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky," sdělila Růžková. „Pokud je klient v podnapilém stavu, strážníci jej ze zařízení vykáží," potvrdil mluvčí kladenských strážníků Milan Krupka. A jak vše vypadá v praxi? Člověk nejprve přijde na příjem, kde dostane čisté oblečení a pytel, do kterého po osprchování dá špinavé věci. Následně se převlékne do čistého. Dále dostane jídlo a čaj. Poté se může přesunout do místnosti, kde je puštěná televize. Na zajištění základní pomoci bezdomovcům v zimních měsících každoročně město Kladno vyčleňuje okolo půl milionu korun."

URL| http://kladensky.denik.cz/zpravy_regio...-zidle-zahreje-bezdomovce-20161213.html


73

Kolínský deník

Ocenili dárce krve 10.12.2016

Kolínský deník (jaš)

str. 3 Kolínsko - Zpravodajství Červený kříž


74

kolinsky.denik.cz


kolinsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž

Kateřina Řípová


URL| http://kolinsky.denik.cz/z-regionu/pro...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


75

krkonossky.denik.cz

Místo polévky obdrží balíček s potravinami 7.12.2016

krkonossky.denik.cz str. 0 Moje Krkonoše Jana Mudrová Červený kříž

Trutnovsko - Trutnovský sklad potravin pro potřebné plní poslání. "Jestli je vám zima, vezměte si mě, abyste se zahřáli. Takovými větami na cedulce oslovují sociálně potřebné iniciátoři pomoci v kanadském Torontu, když rozvěšují po pouličních lampách teplé oblečení. Zajímavý nápad, z kterého se může stát nevšední tradice. Před Vánocemi se lidská sounáležitost dostává do jiných dimenzí než obvykle. Někde vaří pro bezdomovce polévky, jinde nabízejí horký čaj. Na Trutnovsku se daří pomáhat lidem bez domova i dalším sociálně potřebným formou rozdávání potravinových a hygienických balíčků. A to nejen na Vánoce. Trutnovský sklad potravin, který zavedla před více než rokem zdejší charita, naplňuje své poslání. „Daří se dostat potravinovou pomoc adresně k lidem, kteří ji od nás potřebují. Spolupracujeme se sociálními pracovnicemi města i s Regionálním institutem ambulantních a psychosociálních služeb," uvedla iniciátorka pomoci Marta Vágner Dostálová. Místo polévky obdrží balíček s potravinami Naplnit trutnovský sklad potravinami a dalšími důležitými věcmi se daří například díky Národní potravinové sbírce. VÍCE NEŽ TUNA JÍDLA I ta letošní, pořádaná zhruba před měsícem, skončila opět úspěšně. Vybralo se přes 1,2 tuny potravin a všechny putovaly právě do trutnovského skladu. Pomáhalo šestnáct dobrovolníků, kteří v obchodech informovali, jaké potraviny koupit, darovat, vedli evidenci darovaného zboží a po ukončení sbírky vše pomohli naložit, odvézt a uskladnit. Jen pro zajímavost: v Tescu veřejnost věnovala pro trutnovský potravinový sklad celkem 882,15 kg potravin za 34 684 korun, v Penny 352,99 kg za 17 729 korun. Celkem lidé přispěli částkou 52 413 Kč. „Myslíme si, že pomáhat těm, kteří to potřebují, průběžně, během celého roku, je lepší, než nějaká jednorázová akce," konstatovala Martina Vágner Dostálová. „Kromě Oblastní charity působím navíc ještě v projektu, organizovaném ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Díky němu se daří dostat do rodin i k jednotlivcům balíčky nejen s potravinami, ale i s hygienickými potřebami. Konkrétně třeba s plínami pro děti," upozornila Dostálová. VAŘIT SE NEBUDE V krkonošském regionu nemá žádnou stabilní tradici pomoc Českého červeného kříže v podobě rozdávání polévky na Štědrý den jako v některých jiných místech Česka. Ani letos se zde podle slov jeho zástupců nic takového nepřipravuje. Loni ovšem celé republice takříkajíc „vytřel zrak" majitel Horského hotelu Hromovka nad Špindlerovým Mlýnem, když pozval do Krkonoš sociálně potřebné, aby si zdarma užili Vánoce. Nakonec jich bylo pětačtyřicet a podnikatel Alexandr Bílek se tím proslavil. Psaly mu tisíce lidí. To se letos opakovat nebude. „Nic podobného se v horském hotelu nechystá. Aspoň o tom nevím a pan Bílek je právě v zahraničí," řekla včera Petra Lešová z Hromovky. Oblastní charita v Trutnově má za sebou benefiční koncert, při kterém mimo jiné vystoupili v trutnovském kostele Carmen Mayerová a Petr Kostka. Vybralo se 35 787 korun. „Práce je pořád dost a kapacitně jsme zcela vytíženi. Teď už chystáme Tříkrálovou sbírku," uzavřela Martina Vágner Dostálová."

URL| http://krkonossky.denik.cz/zpravy_regi...rzi-balicek-s-potravinami-20161207.html


76

kutnohorsky.denik.cz


kutnohorsky.denik.cz str. 0 Z regionu Kateřina Řípová Červený kříž


URL| http://kutnohorsky.denik.cz/z-regionu/...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


77

Liberecký deník

Kde všude žijí aneb jak vzniká „mapa bezdomovců“ v Liberci 9.12.2016

Liberecký deník

str. 1 Titulní strana Červený kříž

GABRIELA VOLNÁ GARBOVÁ


78


79

liberecky.denik.cz

Kde všude žijí aneb jak vzniká „mapa bezdomovců" v Liberci 11.12.2016

liberecky.denik.cz Gabriela Volná Garbová

str. 0 Moje Liberecko Červený kříž

Liberec - /GALERIE/ Strážníci a Oblastní spolek Českého červeného kříže prohledávali zákoutí Liberce. Hledají bezdomovce, aby jim pomohli. "Počet lidí bez domova vzrostl od roku 2002 desetkrát. Zřejmě největší přehled o nich mají městští strážníci, které si Oblastní spolek Českého červeného kříže (OS ČČK) přizval, aby už po několikáté společně vytvořili tzv. mapu bezdomovců, díky které mohou pomoci přežít mrazivé noci aspoň některým z nich. Zároveň se v rámci této akci daří odhalovat nežádoucí enklávy, kde tito lidé přežívají uprostřed hromady odpadků. ZASNĚŽENÉ STANY „Jezdíme takhle spolu už několik let. Jen loni jsme vynechali, protože byla mírná zima," vysvětluje Karel Studený, ředitel liberecké Oblastního spolku ČČK. Za pár minut už vyrážíme za autem strážníků. Naše první cesta vede do jednoho z pavlovických lesíků, kde se sněhem brodíme ke skupince několika stanů. Štěkotem nás vítá střapatý pejsek. „Nebojte se, toho jsme očkovali proti vzteklině," uklidňuje mě strážník Jiří Javorský. To už ale ze stanu vylézá jeden z místních obyvatel. Pohledný tmavovlasý mladík vypadá překvapeně. Strážníci zkontrolují jeho totožnost, pak se ke slovu dostávají pracovníci červeného kříže. „Víte, kam si můžete zajít na polívku? Potřebujete něco? Co třeba deky?" „Deky by se hodily," odpovídá mladík. Že si může zajít osprchovat a na teplou polévku nebo čaj do denního střediska Naděje netuší. Bydlí sice v Liberci přes rok, do centra však evidentně nikdy nedošel. CHYBÍ BUNDY A BOTY Další zastávka je u parovodu u řeky. Starší zarostlý muž se choulí mezi zábradlím. Potřebuje bundu. Jinak je to starý harcovník, ví, kam se obrátit. „Bundy a deky jsou největší problém. Hlavně pánského oblečení a bot je opravdu málo," stěžuje si pracovnice červeného kříže Anna Stahoňová. I tak posílá muže do ošacovacího centra na Palachově ulici. Třeba bude mít štěstí a něco sežene. Jeho známý je na tom ještě o něco hůř. „To je mamánek," upozorňuje strážník Javorský na nový trend, který se v bezdomovectví začal projevovat. Na ulicích totiž nekončí jen alkoholici nebo psychicky nemocní lidé. „Do padesáti ho živila maminka, nikdy nepracoval, žil z jejího důchodu. Pak umřela a co dál?" vysvětluje strážník. „Vezmou si jen deky nebo bundy. Další pomoc většinou odmítají," svěřuje se v autě pracovnice červeného kříže. Zimní sbírka: boty, bundy, deky, celty Největší nedostatek je pánského zimního oblečení, jako jsou prošívané bundy, teplejší kalhoty (například „manšestráky") a boty. Potřebné jsou také deky nebo peřiny, popřípadě plachty nebo karimatky.Kdo některé z těchto věci zrovna vyřazuje, může je odnést přímo do Ošacovacího střediska na Palachově ulici v Liberci, které poskytuje oblečení lidem bez domova bezplatně. „Ani nebývají nebezpeční," upozorňuje. „Obtěžují hlavně svou přítomností," dodává. Většina z nich si svůj životní styl vybrala dobrovolně a mohli by pracovat, shodují se strážníci i pracovníci OS ČČK. Ne všechny případy jsou ale předem ztracené. Vymrzlý pán, který sídlí pod jedním z veseckých mostů, přišel o byt teprve před měsícem. „Vyhodili mě z práce pro nadbytečnost a neměl jsem na nájem," krčí rameny starší muž. „Musíte hned na sociálku. Oni vám pomůžou. Dají vám jednorázovou podporu a můžete jít na ubytovnu," apelují na něj strážníci. „Ten má ještě šanci. Musí jít ale hned," komentuje v autě ředitel liberecké pobočky Červeného kříže. Jsme na cestě už dvě hodiny a jsem pořádně vymrzlá. A to se teploty pohybují kolem nuly. „Jak se to dá vůbec přežít?" ptám se. „Většinou to moc dlouho nevydrží. Ani my nepřijedeme vždycky včas," odpovídá paní Stahoňová. Asi největší šok nás čeká pod mostem rychlostní silnice. Uprostřed neskutečného nepořádku zde bivakuje skupinka asi sedmi lidí. Někteří se opile motají, jiní se choulí uprostřed změti matrací a dek. „Tak tohle musíme ohlásit sociálce" komentuje strážník Javorský. Jinak by to totiž mohlo dopadnout jako před pár lety, kde se v lese za zoo rozrostla osada různě postavených příbytků, která se pak likvidovala několik dní. „Teď tam chodí maminky s kočárky," dodává strážník Javorský. Pomoci překonat nejhorší roční období pomáhá lidem bez domova i město. „Letos máme dvě novinky. Rozdáváme letáky s užitečnými kontakty a nakoupili jsme lístky MHD, které mohou využít, aby se dostali do nocleháren v Kateřinkách nebo v Jablonci," vysvětluje náměstek Langr, podle kterého byl loni kvalifikovaný odhad počtu bezdomovců kolem 170. „Někdy si říkám, jestli to má vůbec smysl. Ale k některým z nich si najdete vztah a chcete jim pomoci," uzavírá naše putování po zapadlých zákoutích města Anna Stahoňová a já si běžím uvařit horký čaj."


80

URL| http://liberecky.denik.cz/zpravy_regio...mapa-bezdomovcu-v-liberci-20161211.html


81

melnicky.denik.cz


melnicky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž

Kateřina Řípová


URL| http://melnicky.denik.cz/z-regionu/pro...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


82

Mladá fronta DNES

Kdysi bylo ve třídě i 500 dětí 10.12.2016

Mladá fronta DNES str. 4 Z domova Radka Hrdinová Červený kříž


83

Krev letos dalo rekordní množství lidí 10.12.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Střední Čechy (psv) Červený kříž


84

Moravskoslezský deník

Lidem v regionu chceme pomáhat 14.12.2016

Moravskoslezský deník str. 45 Příloha - Česko zpívá koledy Červený kříž


85


86

Náchodský deník

Koledy spojí celé Česko 8.12.2016

Náchodský deník str. 3 Náchodsko a okolí (reh) Červený kříž


87

Nenechte si ujít 9.12.2016

Náchodský deník str. 2 náchodsko a okolí (reh) Červený kříž


88

Zpívání koled s Deníkem spojí celé Česko 10.12.2016

Náchodský deník str. 3 Náchodsko (reh) Červený kříž


89

Koncerty a hudební programy 12.12.2016

Náchodský deník str. 6 Servis Červený kříž


90

Koledy spojí celé Česko 13.12.2016

Náchodský deník str. 2 Náchodsko (reh) Červený kříž


91




92

Zpěv koled se ponese také Náchodskem 14.12.2016

Náchodský deník str. 1 Titulní strana (reh) Červený kříž


93


94




95

nachodsky.denik.cz

Koledy spojí celé Česko, zpívat se bude i na Náchodsku 8.12.2016

nachodsky.denik.cz str. 0 Moje Náchodsko Regina Hellová Červený kříž

Náchodsko - Projekt Česko zpívá koledy, při kterém se společně naladíme na notu Vánoc, se rychle blíží. Už ve středu 14. prosince od 18 hodin se sejdou lidé na mnoha místech nejen naší republiky, ale i v zahraničí. "Spolu s Náchodským deníkem se už tradičně bude zpívat ve vstupní hale Městské knihovny v Náchodě. Stejně jako v předchozích letech se i letos současně uskuteční výstava Vánoce pro zvířátka, kterou pořádá náchodské Středisko volného času Déčko a jejíž výtěžek přispěje na podporu zvířat a chovatelských aktivit Déčka. Také tentokrát nebude chybět oblíbená kapela Klapeto. Do zpívání se už tradičně zapojují i Novoměstští. Organizace se ujal Městský klub Nové Město nad Metují. Pozvání letos přijal pěvecký sbor Kácov. Na místě se bude prodávat vánoční svařák i další občerstvení. Koledy se rozezní i na návsi v Rožmitále. Stejně jako v loňském roce se ke zpívání připojí Místní skupina Českého červeného kříže Rožmitál v čele s Dušanem Gajdošem společně s Českým svazem bojovníků za svobodu Broumov. V Nahořanech bude ve znamení vánočních písní a koled celé odpoledne. Od 15.30 zazpívají děti z MŠ svým rodičům ve školce, od 17 hodin v nahořanském kostele zahrají žáci ZŠ Vánoční pohádku a vánoční spirituály představí pěvecké sdružení Pěnice z České Skalice. V 18 hodin si všichni společně s ostatními místy po celém Česku zazpívají známé koledy. Organizace se ujala Magda Michalová, ředitelka ZŠ a MŠ Nahořany. Letos poprvé se k akci přidají i v Jasenné, a to u kostela sv. Jiří, nebo v případě nepříznivého počasí v tamní škole. Hlavní organizátorkou je Jiřina Rolečková z tamní TJ Sokol. Děti si po skončení zpívání budou moci vypustit lampionek štěstí s přáním, po čem touží od Ježíška."

URL| http://nachodsky.denik.cz/zpravy_regio...at-se-bude-i-na-nachodsku-20161208.html


96

novinky.cz

Tradiční vánoční trhy prohloubily pocit sváteční atmosféry města 7.12.2016

novinky.cz

Stanislava Dvořáková

str. 0 Vaše zprávy Červený kříž

Dnem 6. prosince byla nadcházející atmosféra Vánoc v Ústí nad Orlicí prohloubena řadou výstav a trhů. Navštívit tradiční vánoční trhy bylo možné v Kulturním domě, v Základní škole I. stupně Komenského i v Galerii pod radnicí. Důkazem, že vánoční pohoda nastoupila do města a připomínkou, že je nejvyšší čas zajistit dárky pod stromeček, je otevření četných prodejních výstav a trhů. Tradiční vánoční trhy tak zahájilo Klubcentrum Ústí nad Orlicí, které ve dnech 6. a 7. prosince nabídkou široké škály drobných dárkových maličkostí v prostorách Kulturního domu umožnilo návštěvníkům doplnit chybějící pozornosti a dekoraci. Nepostradatelný symbol Vánoc přinesl stánek s přírodním i zlaceným jmelím. Další přírodní dekorací byla řada vánočních věnců na zavěšení i na stůl, zdobené svícny s různě upravenými svíčkami v barvách i tvaru. Pro další ozdobu byl předložen bezpočet malovaných perníčků, které v minulých dobách byly hlavní ozdobou stromečků a které zde byly pro novodobý stromeček nahrazeny skleněnými i korálkovými figurkami. Dětskou radost bylo možné uspokojit výběrem hraček s odpovídající fantazií i přáním. Vystavené magnetky pak měli možnost malí návštěvníci si vymalovat sami. Příjemnou upomínkou postavenou na nočním stolku byly ještě postavičky sněhuláků, různých zvířátek i nápaditě vytvořené malé zdobené stromečky. Inspirací pro doplnění praktického dárku bylo šité zboží, které je nezbytnou potřebou zimních dnů - čepice, šály, svetry i halenky. Pozornosti v podobě šperků byly nabízeny řadou náhrdelníků, náramků a náušnic. Zdůraznění krásy představovala také nabídka divoké kosmetiky s bylinným extraktem. Jako pomoc se starostí s úpravou zakoupených dárků byla mnoha návštěvníky oceněna nabídka hotových balíčků, které stačí jen položit pod vánoční stromeček. Vedle v blyštícím se celofánu malovaných figurek z perníku to byly celé perníkové chaloupky. Neméně zajímavou nabídkou byly balíčky pod sněhobílou stuhou s pleťovými krémy švédské kosmetiky, inspirovanými přírodou celého světa, přizdobené malovanými perníkovými zvonečky autorky ze Zábřehu. Touto prohlídkou a nákupem však nabídkový den nekončil. V 16 hodin byla zahájena další akce Vánoce Na Štěpnici, která již devátým rokem charakterizuje výtvarné tvoření na I. stupni Základní školy Komenského. Výstava spojená s jarmarkem nabídla řadu nápaditých pozorností, které přinášejí radost z upřímně darované věci. Tvůrci jsou samy malé děti pod dozorem a s pomocí jejich učitelek a podporou rodičů. Však i všichni za instalovanými stolečky svorně působili v roli prodavačů. Neméně vánoční motivaci přinášely jednotlivé třídy znázorňující vánoční večery a koledy přednesené dětským pěveckým sborem. O převelké účasti takovéhoto programu není pochyb. Zároveň 6. prosince byla otevřena v Galerii pod radnicí za podpory Města Ústí nad Orlicí výstava Českého červeného kříže, dětí ze školských zařízení ve městě a neziskových organizací. Mezi vánoční ozdobou lze až do pátku 9. prosince načerpat inspiraci pro nastávající dny i odnést si hotové pohoštění na sváteční stůl.

URL| https://www.novinky.cz/vase-zpravy/par...ily-pocit-svatecni-atmosfery-mesta.html


97

nymbursky.denik.cz


nymbursky.denik.cz str. 0 Z regionu Kateřina Řípová Červený kříž


URL| http://nymbursky.denik.cz/z-regionu/pr...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


98

Olomoucký deník

Každý může přispět na „lepší Česko“. Vyberte si svůj projekt 12.12.2016

Olomoucký deník str. 15 Svět celebrit Červený kříž


99

Orlický deník

Záchranáři působí na Pastvinské přehradě už jednačtyřicet let 9.12.2016

Orlický deník str. 2 orlicko a okolí Červený kříž


100

Seniory svezou Taxíky Maxíky 12.12.2016

Orlický deník str. 1 Titulní strana (miš, tz) Červený kříž


101

ČČK 12.12.2016

Orlický deník str. 6 Servis Červený kříž


102

ČČK 13.12.2016



103

SERVIS 14.12.2016



104

Dárci krve z Podorlicka převzali v Praze nejvyšší ocenění Červeného kříže, plaketu Dar krve – dar života 14.12.2016

Orlický deník str. 17 Orlicko (mr) Červený kříž


105

orlicky.denik.cz


orlicky.denik.cz str. 0 Moje Orlicko Dana Pokorná Červený kříž

Orlickoústecko – Vodní záchranná služba v Pastvinách chce rozšířit svoji členskou základnu a vychovat novou generaci záchranářů. "Kdo by měl zájem proškolit se do té míry, aby mohl jako záchranář dohlížet na bazény a přírodní vody u nás včetně Pastvin, může kontaktovat VZS na tel. čísle 605263834 nebo přijít na nábor nových záchranářů. Uskuteční se v bazénu v České Třebové 5. ledna 2017 v době od 18 do 19.30 hodin. Těm, co dorazí, vodní záchranáři ukáží průřez ze své činnosti.O nárocích, které jsou kladeny na vodní záchranáře, a o jejich působení v Pastvinách jsme hovořili s předsedou VZS ČČK Pastviny Oldřichem Houdkem. Jaké jsou předpoklady pro to, aby se člověk mohl stát vodním záchranářem, musí umět výborně plavat, ovládat první pomoc a tak dále?V podstatě stačí dobrá fyzická kondice, perfektní zdravotní stav, chuť pomáhat ostatním a vůle se v této problematice zdokonalovat, vše ostatní se naučí. Samozřejmě, že zdravotnické vzdělání, plaveckásportovní minulost je více jak vítána. Je práce ve VZS náročná na čas, dá se sladit s jakoukoliv profesí?Zase je to otázka preferencí a životních priorit. Chci-li být dobrým vodním záchranářem, tak jako v čemkoliv, musím se systematicky vzdělávat a připravovat, nejvíce času zabere pak letní sezona, kdy se slouží na vybraných lokalitách. Stále je to tak, že na služby se musí vybírat dovolené a pak je to při nedostatku záchranářů náročné, také záleží na té či oné lokalitě, jiná vytíženost záchranáře bude na Slapech, Orlíku, Brněnské přehradě, než na menších. Nicméně i na těch menších jste připravená kdykoliv vyjet na zásah, takže nějaké to dovolenkové dovádění nepřipadá v úvahu a není moc lidí, co by takto chtěli trávit dovolenou. Příští rok to bude historicky poprvé, kdy budou sloužící záchranáři na vybraných lokalitách – Pastviny jsou mezi nimi – placeni. Nebude to nic převratného, spíš symbolická částka, ale lepší než nic. Jsou Pastviny stále hojně navštěvovaným turistickým střediskem, nebo lidé už dávají přednost jinému typu rekreace?V posledních dvou letech se návštěvnost určitě zvýšila a rekreanti se začínají vracet, také se zlepšila nabídka a kvalita ubytování a rekreačního vyžití obecně. Obec Pastviny za podpory Pardubického kraje připravuje další kroky jak návštěvnost této lokality zvýšit. Potenciál přehrady není ještě zdaleka vyčerpán. Když nahlédnete do statistik, jaké zásahy patří k nejčastějším?Dlouhodobě jsou nejčastější úrazy ve spojení s rekreací, jako například po pádu z jízdního kola, řezné rány při kempinku. Díky skalnatému okolí přehrady a nedostatečné nebo žádné obuvi bývají i časté rány na chodidlech. Kolikačlenný tým musí být, aby byl v sezoně schopen zajistit pravidelný dohled nad přehradou?Službu konají vždy tři kvalifikovaní záchranáři, zdravotník, řidič motorového člunu, záchranář volná voda, či záchranáři, kteří mají kvalifikaci, která obsahuje vše předešlé tj. záchranář volná voda. A tyto trojice se střídají, většinou po týdnu, ale často je to i po čtrnácti dnech. Takže základní kádr pro služby je kolem 20 až 26 lidí. Jak dlouho už vlastně působí vodní záchranáři na Pastvinské přehradě, je něco, co by jednou mohlo ohrozit další existenci VZS?Záchranáři na přehradě slouží 41 let. Tak dramatické to není, nicméně jsou věci, co nám službu a činnost obecně ztěžují. Jednou z nich je letitý problém, že základna, na které sloužíme a kterou záchranáři v sedmdesátých letech v akci „Z" postavili, je majetkem obce, což nám ztěžuje jakoukoliv větší investici. Nemluvě o faktu, že bychom obci Pastviny měli platit nájem 15 tisíc korun, který nám je sice prominut takzvanou kapitalizací nájemného, nicméně stále trvá. Tento problém se snažím s novým panem starostou řešit, už jsme dosáhli prvního úspěchu, že nám nájem z 30 tisíc snížili na 15 tisíc, je to určitý posun vpřed, ale na druhou stranu je to trochu paradox, okolní obce nám naopak na činnost přispívají a mateřská obec… Jinak se podmínky financování, činnosti, vzdělávání a podobně zlepšily, Vodní záchranná služba se v republice transformuje v profesionální organizaci, což pochopitelně klade zvýšené požadavky jak na odbornost záchranáře, tak na vybavení. "

URL| http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/...rade-uz-jednactyricet-let-20161209.html


106

Seniory svezou Taxíky Maxíky, jeden z nich míří do Ústí 12.12.2016

orlicky.denik.cz str. 0 Moje Orlicko Redakce Červený kříž

Ústí nad Orlicí – „Do kavárny prosím," i tak může znít objednávka, kterou slýchají řidiči Senior dopravy, již provozuje Český červený kříž. Častěji ale seniory vozí k lékaři, na nákupy nebo do kadeřnictví. Služba se v regionu zabydlela. Šest vozů je plně vytíženo. "V pondělí Český červený kříž získá významnou posilu do své „stáje". V pražských Sovových mlýnech zástupce města Ústí nad Orlicí převezme klíčky od velkoprostorového vozu Ford Tourneo Custom s označením Taxík Maxík. Tři auta pro dopravu seniorů a handicapovaných pořídila Nadace Konto Bariéry díky klientům lékáren Dr.Max. Jejich provozovatel věnoval jedno procento ze zaplacené kupní ceny bez DPH z vybraných výrobků – doplňků stravy, kosmetiky a produktů vlastní značky Dr. Max – Kontu Bariéry. Celkový výtěžek sbírky, 1 743 000 korun, posloužil na nákup tří velkoprostorových automobilů. Jezdit budou v Ústí nad Orlicí, Kutné Hoře a Praze 5. POSILA „DO STÁJE" Služby Taxík Maxík jsou poskytovány cestujícím za výhodné ceny a ulehčují jim tak život v situacích, které by kvůli věku nebo zdravotnímu omezení těžko zvládali. V každém ze tří měst je vybrána organizace, která bude Taxíka Maxíka provozovat. V Ústí nad Orlicí je to spolek ČČK. „Je to pro nás velká posila," hodnotí ředitel Oblastního spolku ČČK Martin Hodoval a pokračuje: „Taxík Maxík bude jezdit ve stejném režimu jako Senior doprava, jen se bude lišit označením." Vůz bude v majetku města, a tak bude vidět především v ulicích Ústí nad Orlicí. Využijí ho nejen senioři. V ranních a odpoledních hodinách bude sloužit k přepravě žáků speciální základní školy. „Jsem ráda, že nadace může být průkopníkem nové služby pro seniory i handicapované, pro které je běžná doprava po městě nedostupná. Ať již proto, že je bariérová nebo drahá. Službou Taxík Maxík dávají města a provozovatelé najevo, že jsou si vědomi demografického vývoje společnosti. Seniorů přibývá, přibývat bude a vedení města, která tuto skutečnost vezmou na vědomí, budou mít kolem sebe spokojené spoluobčany," říká Božena Jirků, ředitelka Konta Bariéry.„Od začátku jsme projekt koncipovali jako permanentní, ne jednorázový, a tak mě těší, že se služby speciálních taxíků rozšiřují dokonce do tří lokalit České republiky," dodává Daniel Horák, generální ředitel společnosti Česká lékárna holding, a.s., provozující síť lékáren. (miš, tz)"

URL| http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/...jeden-z-nich-miri-do-usti-20161211.html


107

pardubice.iDNES.cz

Železný muž z Ústí si často nechává pustit žilou, má téměř 400 odběrů 7.12.2016

pardubice.iDNES.cz

str. 0 Pardubice / Pardubice - zprávy Červený kříž

MF DNES, Jaroslav Hubený

Milan Richter z Ústí nad Orlicí obdržel v Praze od prezidenta Českého červeného kříže Milana Jukla plaketu „Dar krve - dar života“. Ta se dává za 250 odběrů. Milan Richter jich měl z přítomných 155 dárců na kontě nejvíc - na odběru krve či plazmy byl už 373krát. Na čestné plaketě, kterou v minulých dnech převzal Milan Richter, Český červený kříž uvádí, že ji obdržel „za ojedinělý a hluboce lidský akt mnohonásobného bezpříspěvkového dárcovství krve“. V jeho případě vychází ze skutečně hlubokých pohnutek, které mají kořeny už v mládí. „Nic si z toho nedělej, vždyť já taky nemám svoji mámu!“ Tato věta jednoho známého, která zazněla při oslavě osmnáctin Milana Richtera, mu změnila život. „Zůstal jsem jako opařený. Pak mi doma řekli, že jsem se narodil v Kladně, rodička mě nechala v nemocnici a mí noví rodiče se mě ujali už v šestinedělí,“ říká Milan Richter. A protože považoval své dětství za nádherné, nechtěl už pátrat po rodičích dál. Ve dvaceti letech na vojně mu došlo, jaké měl štěstí, že nebyl v žádných dětských domovech a že je společnosti za svůj život něco dlužný. Tak začal dávat krev nejdřív během vojny v Českých Budějovicích a Táboře, pak v Hradci Králové a Litomyšli, nyní už po léta v Ústí nad Orlicí. „Naposledy jsem dával plazmu 8. listopadu, a když jsem scházel ze schodů, tak jsem měl radost a říkal si, jako už mockrát předtím, že jsem aspoň zase někomu pomohl. Nechápu Čechy, kteří prodávají svoji krev do Rakouska za peníze, ale když se jim něco přihodí, potřebují nějakou operaci, tak jim je česká krev dobrá,“ říká čtyřiašedesátiletý muž, který se stále cítí být dlužníkem, a kdyby vyhrál nějaký milion, tak prý koupí nebo nechá postavit vilu pro čtyři či pět dětí bez rodičů, aby se nějak společnosti revanšoval. Za den 184 kilometrů během a na kole 610 A svůj pocit dluhu splácí i dalšími aktivitami, kterých není nijak málo. Například absolvoval 51 závodů o titul Železného muže, dokonce i ještě náročnějšího „Superželezňáka“. Dodnes jezdí 24hodinové závody na kole, má za sebou i 24hodinové běžecké závody. Za jediný den byl schopen uběhnout 184 a půl kilometru či ujet na kole 610 kilometrů. Přitom si prožil ryze antisportovní dětství a mládí. „Jako děcko jsem byl nemocný, měl jsem rozšířené srdce a skoliózu páteře, nechodil jsem na tělocvik, mezi kluky jsem si připadal jako blbeček. Jezdit na kole jsem se musel naučit načerno, ani to jsem nesměl. Na vojnu jsem šel s obálkou, co všechno nesmím dělat, ale udělal jsem úžasné rozhodnutí, že ji nechám zalepenou a budu dělat to, co ostatní. Rozcvičku jsem zpočátku vůbec nevydržel. V životě jsem předtím nebyl na hrazdě, zkoušel jsem si to v lese, pamatuji, jaká to byla radost z prvních shybů a prvního výmyku. A když jsem přišel z vojny, začal jsem vyrážet na dálkové pochody,“ řekl Milan Richter. Jen těch stokilometrových pochodů má na svém kontě 220. A neodolal ani lákadlu vyzkoušet si triatlonové závody pro nejodolnější sportovce s názvem Železný muž. „První závod jsem absolvoval už v roce 1982, přitom jsem neuměl pořádně plavat - 3,8 kilometru jen stylem prsa. Sto osmdesát kilometrů jsem jel na mizerném poruchovém kole, nakonec jsem běžel maraton. Ale měl jsem velkou radost, že jsem byl schopen to zvládnout, i když jsem vyrůstal jako nemotorné děcko, které ze zdravotních důvodů nemohlo nic dělat,“ uvedl. Povoláním elektrikář a později energetik jezdí každý den na kole z Ústí nad Orlicí do České Třebové a zpátky za každého počasí, tedy 22 kilometrů i v těchto mrazivých ránech a podvečerech. Dvacátý rok vede Klub českých


108

turistů Ústí nad Orlicí a s ním i turistickou chatu na Andrlově chlumu. Přes deset let vydával se svou ženou Květou vlastním nákladem měsíčník Ústecké ozvěny. „Stíhal jsem to při práci. V novinách a televizi je plno špatných zpráv, já jsem chtěl psát hlavně o lidech pozitivních, kteří něco umí,“ řekl muž mnoha talentů. Je totiž také členem Obce spisovatelů, napsal nejen několik básnických knih, knížku Sedmdesát let turistické chaty Hvězda, ale i rozsáhlou publikaci Kumštýři Podorlicka, která je souborem dvaačtyřiceti medailonů pozoruhodných osobností, převážně výtvarníků. Není divu, že cílem jeho cyklistických výprav jsou často vernisáže výstav. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. Ale Milan Richter také hrál dlouhá léta ve Folklorním souboru Jaro na housle a cimbál, je výborným kytaristou a zpěvákem, který dokáže rozezpívat hospodu. Desítky dětí naučil hrát na kytaru coby vedoucí kytarového kroužku v Domě dětí. Jak je vidět, jednomu z nejaktivnějších dárců krve a plazmy energie nechybí a rozdává ji i tímto způsobem. A „nakazil“ tím i okolí, krev dávají obě dcery, a dokud mohla, darovala i manželka. „Za to, že jsem mohl tolikrát dávat krev či plazmu, patří velký dík zaměstnavateli Sintex Česká Třebová, který mne 20 let uvolňuje,“ dodává. V České republice je dárců stále nedostatek. Za to ovšem zcela jistě nemůže Milan Richter ani dalších celkem 305 lidí, kteří se mohou pochlubit, že jsou držiteli plakety Dar krve - dar života. A kteří dokazují, že pojem „krevní doping“ může mít i jiný, zcela kladný význam.

URL| http://pardubice.idnes.cz/rekordni-dar...?c=A161207_2291015_pardubice-zpravy_msv


109

parlamentnilisty.cz

Vedení plzeňského centrálního obvodu předalo Janského plakety 9.12.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům PV Červený kříž

Bronzové medaile prof. MUDr. Jana Janského udělované za deset bezpříspěvkových odběrů krve předal v pondělí 5. prosince dobrovolným dárcům z centrálního plzeňského obvodu starosta Radislav Neubauer (ČSSD) a místostarosta David Procházka (ANO 2011). Předání Janského plaket se také zúčastnila ředitelka Oblastního spolku Českého Červeného kříže Plzeň-město Svatava Slavíková. Slavnostní akt doprovodil hrou na varhany Miloš Chaloupka. Ocenění obdrželo dvaadvacet bezpříspěvkových dárců krve. Centrální obvod spolu s Oblastním spolkem Českého Červeného kříže Plzeň-město organizuje setkání s dobrovolnými dárci krve dvakrát ročně. Kromě bronzové Jánského plakety je pro hosty připraveno i malé pohoštění a květiny. „Chceme tímto způsobem poděkovat všem, kteří dobrovolně a nezištně pomáhají ostatním. Nesmírně si jejich obětavosti vážíme,” uvedl Radislav Neubauer, který je rovněž pravidelným dárcem krve. „Tento dar nelze vyčíslit vyčíslit penězi, ani ničím jiným. Proto těmto lidem vyjadřujeme svůj obdiv a uznání,” dodal David Procházka.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1411&clanek=466374


110

Opava: Primátor předal odměny dárcům krve 11.12.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům PV Červený kříž

Aula Církevní konzervatoře na Beethovenově ulici se po roce opět stala místem ocenění dobrovolných dárců krve. Poděkování a finanční dar ve výši tisíc korun předal v úterý 5. prosince opavský primátor Radim Křupala celkem 49 dárcům, kteří nejcennější tekutinu darovali čtyřicetkrát a stali se tak držiteli Zlaté medaile prof. MUDr. Jana Janského. Dalších 29 dobrovolníků, držitelů Zlatého kříže III. stupně, pak převzalo finanční částku dvojnásobnou za 80 odběrů. "Dárcovství krve je mi velmi blízké, v minulosti jsem sám krev několikrát dával. O to větší obdiv a obrovské díky proto patří těm, kteří to zvládli čtyřicet či dokonce osmdesátkrát," řekl při této příležitosti primátor. Odměny dárcům krve navrhuje Oblastní spolek Českého červeného kříže Opava, který zpracovává jejich seznam na základě informací z Transfúzního oddělení Slezské nemocnice. „Krev je stále i v této moderní době nenahraditelná tekutina, kterou nelze uměle vyrobit. Vítán je proto každý zdravý člověk ve věku od 18 do 65 let, respektive 60 let u prvodárců, který se rozhodne krev věnovat,“ vyzývají k dobrovolnictví pracovníci opavské transfúzní stanice. Jaké podmínky je třeba splňovat i další potřebné informace najdete na stránkách Slezské nemocnice.



111

MZV: Další zásilka české humanitární pomoci do Sýrie 12.12.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Červený kříž

Dne 12. prosince 2016 byla do Sýrie doručena další česká zásilka humanitární pomoci v rámci programu Poskytnutí humanitární, rozvojové a rekonstrukční asistence Sýrii v období 2016 – 2019. V dodávce, kterou společně poskytly Správa státních hmotných rezerv a Český červený kříž, je sušené mléko, jeden dialyzační přístroj, čtyři defibrilátory a dále hračky pro děti ze soukromých sbírek. Dodávku české humanitární pomoci doručil do Sýrie armádní letoun. Syrský arabský Červený půlměsíc zajistí distribuci humanitární pomoci civilnímu vnitřně vysídlenému obyvatelstvu na většině území Sýrie, včetně Aleppa. Paralelně s dodávkou humanitární pomoci budou v Sýrii ve dnech 12. – 16. prosince 2016 jednat poslanci Petičního výboru Poslanecké sněmovny PČR o situaci v regionu, zajištění humanitárního přístupu do všech oblastí Sýrie v souladu s rezolucemi RB OSN a o bilaterálních vztazích mezi ČR a Sýrií. Poslanci Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM), Ivana Dobešová (ANO), Radim Holeček (ODS) a Leo Luzar (KSČM) se setkají s představiteli humanitárních organizací – Rozvojového programu OSN, Mezinárodního výboru Červeného kříže a Syrského arabského Červeného půlměsíce. Dále navštíví centra pro vnitřně vysídlené obyvatele a řecko-katolický patriarchát v Damašku, kde ČR realizovala malý lokální projekt na pomoc vnitřně vysídleným. Poslanci Petičního výboru Poslanecké sněmovny PČR budou jednat i s představiteli syrského parlamentu a budou přijati syrským ministrem zahraničních věcí Walídem Muallimem a ministrem pro místní správu, jehož rezort koordinuje poskytování humanitární pomoci. Od června 2016 už Česká republika uskutečnila čtyři mimořádné dodávky materiální humanitární pomoci do Sýrie v celkové hodnotě přes sedm milionů korun. Pomoc byla odpovědí na požadavek Syrského arabského Červeného půlměsíce. Předchozí dodávky obsahovaly mobilní polní kuchyně, invalidní vozíky, chodítka, francouzské berle, speciální obvazy z aktivní uhlíkové tkaniny a čtyři dialyzační jednotky se speciálním příslušenstvím.



112

polar.cz

Havířov chce také zavést dopravu pro seniory 12.12.2016

polar.cz

Bára Kelnerová

str. 0 Havířov Červený kříž

Tak jako v Karviné či Orlové, bude i v Havířově pro seniory zavedena zvýhodněná doprava. Přepravu by měl zajišťovat karvinský oblastní spolek Červeného kříže. Novou službu musí ještě odsouhlasit zastupitelé. Je mnoho seniorů, kteří se potřebují dostat k lékaři či na úřad, ale autobusem se jim kvůli zdravotnímu stavu špatně cestuje. Zejména pro tyto občany chce radnice v Havířově zavést senior dopravu. Daniel Pawlas (KSČM), primátor města: “My jsme se touto myšlenkou dlouho zabývali, protože Havířov má na rozdíl od ostatních měst dobrou integrovanou dopravu. Přesto ale víme, že je tady určitá část seniorů, kteří mají problém s nastupováním i dostupností služby. Proto jsme se po úvahách rozhodli, že projekt zkusíme i v Havířově.” Služba bude určena lidem, kteří dovršili 75 let. Těchto seniorů ve městě žije přes šest tisíc. Jana Dybová, mluvčí havířovského magistrátu: “Tato služba bude primárně určena starším občanům našeho města. Budou dána přesná kritéria, kteří občané budou moci tuto službu využít. Mezi ně patří trvalý pobyt ve městě, věková hranice, místo dojezdu, ale také počet jízd a podobně.” anketa, obyvatelé Havířova: “Je to dobré pro ty lidi, kteří nemohou chodit, nebo jsou nějak postiženi. Pro mě to není, já má doktora naproti domu.” “Já si zajdu pěšky. Já rád jezdím autobusem.” Zřízení nové služby prozatím schválili radní. Zastupitelé o tomto bodu budou rozhodovat 19. prosince.

URL| https://polar.cz/zpravy/karvinsko/havi...ov-chce-take-zavest-dopravu-pro-seniory


113

prazsky.denik.cz


prazsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž

Kateřina Řípová


URL| http://prazsky.denik.cz/z-regionu/proj...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


114

pribramsky.denik.cz


pribramsky.denik.cz str. 0 Z regionu Kateřina Řípová Červený kříž


URL| http://pribramsky.denik.cz/z-regionu/p...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


115

rakovnicky.denik.cz


rakovnicky.denik.cz str. 0 Z regionu Kateřina Řípová Červený kříž


URL| http://rakovnicky.denik.cz/z-regionu/p...hreje-bezdomovce-v-kladne-20161213.html


116

REGION OPAVSKO

Ocenili nejaktivnější dárce krve 13.12.2016

REGION OPAVSKO str. 6 Zpravodajství (dat) Červený kříž


117

rychnovsky.denik.cz


rychnovsky.denik.cz str. 0 Z regionu Dana Pokorná Červený kříž

Orlickoústecko – Vodní záchranná služba v Pastvinách chce rozšířit svoji členskou základnu a vychovat novou generaci záchranářů. "Kdo by měl zájem proškolit se do té míry, aby mohl jako záchranář dohlížet na bazény a přírodní vody u nás včetně Pastvin, může kontaktovat VZS na tel. čísle 605263834 nebo přijít na nábor nových záchranářů. Uskuteční se v bazénu v České Třebové 5. ledna 2017 v době od 18 do 19.30 hodin. Těm, co dorazí, vodní záchranáři ukáží průřez ze své činnosti.O nárocích, které jsou kladeny na vodní záchranáře, a o jejich působení v Pastvinách jsme hovořili s předsedou VZS ČČK Pastviny Oldřichem Houdkem. Jaké jsou předpoklady pro to, aby se člověk mohl stát vodním záchranářem, musí umět výborně plavat, ovládat první pomoc a tak dále?V podstatě stačí dobrá fyzická kondice, perfektní zdravotní stav, chuť pomáhat ostatním a vůle se v této problematice zdokonalovat, vše ostatní se naučí. Samozřejmě, že zdravotnické vzdělání, plaveckásportovní minulost je více jak vítána. Je práce ve VZS náročná na čas, dá se sladit s jakoukoliv profesí?Zase je to otázka preferencí a životních priorit. Chci-li být dobrým vodním záchranářem, tak jako v čemkoliv, musím se systematicky vzdělávat a připravovat, nejvíce času zabere pak letní sezona, kdy se slouží na vybraných lokalitách. Stále je to tak, že na služby se musí vybírat dovolené a pak je to při nedostatku záchranářů náročné, také záleží na té či oné lokalitě, jiná vytíženost záchranáře bude na Slapech, Orlíku, Brněnské přehradě, než na menších. Nicméně i na těch menších jste připravená kdykoliv vyjet na zásah, takže nějaké to dovolenkové dovádění nepřipadá v úvahu a není moc lidí, co by takto chtěli trávit dovolenou. Příští rok to bude historicky poprvé, kdy budou sloužící záchranáři na vybraných lokalitách – Pastviny jsou mezi nimi – placeni. Nebude to nic převratného, spíš symbolická částka, ale lepší než nic. Jsou Pastviny stále hojně navštěvovaným turistickým střediskem, nebo lidé už dávají přednost jinému typu rekreace?V posledních dvou letech se návštěvnost určitě zvýšila a rekreanti se začínají vracet, také se zlepšila nabídka a kvalita ubytování a rekreačního vyžití obecně. Obec Pastviny za podpory Pardubického kraje připravuje další kroky jak návštěvnost této lokality zvýšit. Potenciál přehrady není ještě zdaleka vyčerpán. Když nahlédnete do statistik, jaké zásahy patří k nejčastějším?Dlouhodobě jsou nejčastější úrazy ve spojení s rekreací, jako například po pádu z jízdního kola, řezné rány při kempinku. Díky skalnatému okolí přehrady a nedostatečné nebo žádné obuvi bývají i časté rány na chodidlech. Kolikačlenný tým musí být, aby byl v sezoně schopen zajistit pravidelný dohled nad přehradou?Službu konají vždy tři kvalifikovaní záchranáři, zdravotník, řidič motorového člunu, záchranář volná voda, či záchranáři, kteří mají kvalifikaci, která obsahuje vše předešlé tj. záchranář volná voda. A tyto trojice se střídají, většinou po týdnu, ale často je to i po čtrnácti dnech. Takže základní kádr pro služby je kolem 20 až 26 lidí. Jak dlouho už vlastně působí vodní záchranáři na Pastvinské přehradě, je něco, co by jednou mohlo ohrozit další existenci VZS?Záchranáři na přehradě slouží 41 let. Tak dramatické to není, nicméně jsou věci, co nám službu a činnost obecně ztěžují. Jednou z nich je letitý problém, že základna, na které sloužíme a kterou záchranáři v sedmdesátých letech v akci „Z" postavili, je majetkem obce, což nám ztěžuje jakoukoliv větší investici. Nemluvě o faktu, že bychom obci Pastviny měli platit nájem 15 tisíc korun, který nám je sice prominut takzvanou kapitalizací nájemného, nicméně stále trvá. Tento problém se snažím s novým panem starostou řešit, už jsme dosáhli prvního úspěchu, že nám nájem z 30 tisíc snížili na 15 tisíc, je to určitý posun vpřed, ale na druhou stranu je to trochu paradox, okolní obce nám naopak na činnost přispívají a mateřská obec… Jinak se podmínky financování, činnosti, vzdělávání a podobně zlepšily, Vodní záchranná služba se v republice transformuje v profesionální organizaci, což pochopitelně klade zvýšené požadavky jak na odbornost záchranáře, tak na vybavení. "

URL| http://rychnovsky.denik.cz/z-regionu/z...rade-uz-jednactyricet-let-20161209.html


118

Strakonický deník

Dárci krve 8.12.2016

Strakonický deník str. 16 Servis Červený kříž


119

Svitavský deník


Svitavský deník str. 2 svitavsko a okolí (daf) Červený kříž


120

svitavsky.denik.cz

Vánoční večírek pro dárce krve 7.12.2016

svitavsky.denik.cz str. 0 Moje Svitavsko Tereza Vaisová Červený kříž

Svitavy – Večer plný dobrých srdcí, vřelosti a slov díků, i tak by se dal nazvat tradiční vánoční večírek pro dárce krve, který uspořádalo oddělení hematologie a transfúze krve Svitavské nemocnice ve spolupráci s Českým červeným křížem v klubu Tyjátr. "Návštěvníci se opět po roce mohli těšit na vystoupení textaře, skladatele, kytaristy a zpěváka Františka Černého s přáteli, křest nového kalendáře pro dárce a příjemné posezení s občerstvením.Jednou z hlavních organizátorek tohoto večera byla i primářka HTO Dagmar Veselá, která hned v úvodu vřele poděkovala všem dárcům. „Dárcovství krve je úžasná věc a většina z vás to bere jako samozřejmost a běžnost, za to moc děkujeme. Krev je tak složitá a dokonalá, že chtít ji uměle připravit by se rovnalo tomu chtít stvořit člověka. Veškeré pokusy o vyprodukování umělé krve poměrně rychle skončily. I přesto, že výzkum jde stále vpřed, příroda si na nás pořád vymýšlí nové záludnosti a většina lékařských výkonů by se bez dárců neobešla," řekla. Ke slovům díků se přidal i ředitel Svitavské nemocnice Pavel Kunčák. Ten taktéž ocenil dobrosrdečnost všech, kteří chodí na odběry této životodárné tekutiny, a vyjádřil přesvědčení, jak jsou dárci ve společnosti velmi důležití. „Doufám, že nepřestanete chodit dávat krev, abychom my, díky ní, mohli stále pomáhat těm, co ji nutně potřebují," dodal na závěr své děkovné řeči.Na večírek přišla i ředitelka Českého červeného kříže Svitavy Miloslava Burešová. Ta společně s Dagmar Veselou předala květiny a nové kalendáře přítomným dárcům a zároveň se s Františkem Černým, Pavlem Kunčákem a Stanislavou Plívovou stali kmotry kalendáře."

URL| http://svitavsky.denik.cz/zpravy_regio...ni-vecirek-pro-darce-krve-20161207.html


121

Táborský deník

Děti z radenínského dětského domova se dočkají dárků 8.12.2016

Táborský deník str. 3 Táborsko (din) Červený kříž


122

Tachovský deník

Darujte krev 8.12.2016

Tachovský deník str. 18 Tachovsko / Servis Červený kříž


123

Darujte krev 13.12.2016

Tachovský deník str. 16 Tachovsko/Servis Červený kříž


124

trebicsky.denik.cz

OBRAZEM: Červený kříž ocenil dárce krve 13.12.2016

trebicsky.denik.cz str. 0 Moje Třebíčsko Kamil Černý Červený kříž

Třebíč - Každý rok oceňuje Český červený kříž v Třebíči dárce krve. "V pondělí předala Hana Fukalová z ČČK a Marie Dudíková, vedoucí odběrového střediska, 99 zlatých křížů pro čtyřicetinásobné dárce a 20 zlatých medailí těm, kteří darovali krev už osmdesátkrát. „Mnoha lidem a celým rodinám jste tyto krásné svátky zpříjemnili," řekla dárcům Fukalová. Kulturní program hrou na na harfu doplnil Lukáš Krupička."

URL| http://trebicsky.denik.cz/zpravy_regio...ny-kriz-ocenil-darce-krve-20161213.html


125

Třebíčský deník

ČERVENÝ KŘÍŽ OCENIL DÁRCE KRVE 13.12.2016

Třebíčský deník str. 3 Třebíčsko Červený kříž


126

Týdeník Opavský a Hlučínský Region

Krátce z Opavy 13.12.2016

Týdeník Opavský a Hlučínský Region Červený kříž


str. 3 Zpravodajství

127

vyskovsky.denik.cz


vyskovsky.denik.cz str. 0 Z regionu Červený kříž



URL| http://vyskovsky.denik.cz/z-regionu/da...-splnenych-prani-i-strudl-20161211.html


128

znojemsky.denik.cz


znojemsky.denik.cz Eliška Gáfriková, Redakce

str. 0 Moje Znojemsko Červený kříž


URL| http://znojemsky.denik.cz/zpravy_regio...-splnenych-prani-i-strudl-20161211.html


129

zpravy.rozhlas.cz

Problémy v Doněcku jsme čekali, přiznává šéf humanitární pomoci Člověka v tísni 8.12.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 svet Červený kříž

Eva Mošpanová

Ruská televize TVC ve středu odvysílala dokument, který naznačuje, že mise Člověka v tísni v ukrajinském Doněcku je podezřelá z korupce nebo špionáže. Šéf humanitární a rozvojové sekce organizace Jan Mrkvička v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu přiznává, že po vykázání dalších kolegů z oblasti problémy očekával. Hněv místních, který dokument naznačoval, ale on sám nezaznamenal. Jaká přesně byla úloha mise Člověka v tísni v Doněcku?Podobná jako jinde po světě – pomoci těm nejvíce postiženým konfliktem tak, aby se vyrovnali s okamžitým dopadem války, který může být různý. Někteří lidé přišli o přístup k vodě, někteří o domy, někteří o okna. Velká část jich přišla o příjmy, takže neměli na to, aby si koupili potraviny nebo aby měli čím topit. Od roku 2014, co jsme tam byli, jsme se snažili podporovat ty nejpotřebnější na základě kritérií, která jsou poměrně standardní – primárně pomáháte rodinám bez živitele, bez příjmu, rodinám, kde mají velký počet dětí, starým lidem, matkám samoživitelkám. Na druhé straně máte jejich postižení. Tyto dvě informace dáváte dohromady a na jejich základě vybíráte, komu a jak pomůžete.Byla tato mise něčím výjimečná?Každá naše mise je něčím výjimečná. Ta ukrajinská především tím, že pracujeme na obou stranách konfliktu a hodně v červené zóně uprostřed. Jsme teď jediná organizace, která pracovala v místech velmi blízko frontové linie. Na obou stranách. Což se špatně vysvětluje. Pracujete na dvou stranách konfliktu a musíte pořád vysvětlovat, co děláte, proč to děláte, že jste neutrální a že konflikt nehodnotíte, protože jakmile ho začnete hodnotit, dostáváte se do pasti, kde vás jedna strana začne považovat za přítele a druhá za nepřítele. To bylo poměrně složité a doteď se nám to dařilo a nutno říct, že se nám to dařilo jako jedné z mála organizací v Doněcku, kde jsme pracovali už pouze my a Červený kříž. Před rokem zrušili registraci velkému množství dalších organizací, například Lékařům bez hranic. Ti procházeli velmi podobnou diskreditační kampaní jako my. Byli obviněni kdoví z čeho všeho a na základě toho byla jejich činnost ukončena.Špioni a korupčníci, vylíčila ruská televize pracovníky Člověka v tísni v DoněckuDokument TVC ukazoval nespokojené obyvatele, kteří si stěžovali například na to, že humanitární pomoc dorazila pozdě nebo nedorazila vůbec. Když jste vy sám oblast před několika týdny navštívil, zaznamenal jste nějaké nepřátelství ze strany místních obyvatel?Nezaznamenal. Všechny naše projekty a část těch oblastí, kde pracujeme, jsem navštívil a mluvil s lidmi. Samozřejmě narážíte na to, že si někdo stěžuje, že soused dostal lepší dveře než on. Když opravujeme kompletně zničené domy - což jsou ty nejtěžší projekty a někteří lidé čekají a jsou v pořadníku - samozřejmě chodí a ptají se, kdy přijde řada na ně, protože nelze dělat všechno úplně najednou. Ale to je při té práci normální. Nemůžete vybrat všechny, pořád opakujete kritéria. Zároveň na celé Ukrajině máme systém možnosti stížnosti. Máme telefonní číslo, které dáváme lidem, kdekoliv pracujeme – vybraným i nevybraným – aby si mohli stěžovat, ověřit si, jestli by neměli spadat do kritérií, protože se může stát, že zaměstnanci někoho pominou. Z milionů lidí, kterým jsme pomohli, by se určitě našel ne jeden, ale desítky těch, kteří jsou s něčím nespokojeni. Tak to prostě je.Nebylo ani nic jiného, co by naznačovalo možné problémy?Upřímně řečeno, problémy jsme trošku čekali. Vzhledem k tomu, že jsme tam byli jediná organizace pod velikým tlakem. Na druhou stranu, když jsem tam byl, můj dojem - a platí to i po událostech posledních dnů - byl, že jsme měli velkou podporu od úřadů na nižších úrovních. Od jednotlivých municipalit a městských úřadů, které jsou s námi velmi spokojeny a my jim velmi výrazně pomáháme. S několika úředníky jsem se setkal a všichni naši činnost spíš velmi oceňovali. I poté, co nám registraci neprodloužili, tak jsme od mnohých dostali velmi silný signál, že sami nerozumí, proč se to stalo a že bude velký problém, když tam přestaneme pracovat, zvlášť před zimou. Co se týče nejvyšších úřadů, žádné náznaky nebyly. Ten vztah byl vždy složitý. Velmi transparentně jsme jim říkali, co děláme, kde děláme, oni nám každý projekt schvalovali. Schvalovali nám i naše vnitřní pravidla - například jak vybíráme lidi - a sami mohli ovlivňovat, kdo pomoc dostane. Pro nás to bylo poměrně těžké a řekl bych, že v tomhle byly vztahy s úřady nadstandardní. Jsou země jako Afghánistán, kde se takhle do detailu s místními úřady nebavíte o tom, co děláte, takže vztah byl složitý. Rozhodně nám ale nic takového nenaznačovali a já osobně se domnívám, že to ani nebyl úplně jejich záměr nebo možná ani oni nevěděli, co se stane za měsíc.Jak si tedy vysvětlujete změnu postoje samozvané Doněcké lidové republiky vůči vám a dalším humanitárním organizacím? Nevím přesně, co se tam děje, kdo ten pokyn dal, ale když jste ve válečné oblasti, tak pro správu, která nefunguje úplně standardně, znamená přítomnost mezinárodních organizací vždy nějaké ohrožení. Naše činnost mohla být interpretována tak, že někdo toho vidí příliš, protože se dostává k rozhovorům s těmi nejvíce postiženými lidmi. Řekl bych, jestli za tím nemohla obava z toho, jestli toho nevíme mnoho. Nikoliv proto, že bychom zjišťovali věci, které se týkají politiky, ale protože se bavíme s normálními lidmi, kteří tam žijí a kteří mají v důsledku konfliktu


130

výrazné problémy.Budete se pokoušet o návrat mise?Stále pracujeme v části Luhansku, kde je naše činnost zatím povolená, a zároveň se pořád pokoušíme o to, aby nám akreditaci zpátky udělili aspoň teď před zimou. Abychom stihli dodělat, co jsme slíbili. Protože stav, kdy lidi počítali s tím, že pomoc dostanou, a najednou ji nedostanou, je špatný pro všechny. Pro lidi, pro nás, protože to byl závazek, pro naše dárce, kteří počítali, že pomoc se dostane k lidem. A domnívám se, že je to špatné i pro místní úřady, protože se snaží být vnímány svými lidmi jako někdo, kdo je podporuje a teď je myslím ta interpretace situace dost jednoznačná. My jsme nic neporušili, žádné obvinění nikde nepadlo. V reportáži bylo pár nějakých vágních věcí. Ano, někdo si mohl stěžovat na to, že se nedostal mezi příjemce pomoci, to se stane, ale není to důvod pro ukončení činnosti.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1677523


131

Vědci vynalezli umělou krev v prášku. Vypadá jako mletá paprika 11.12.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 veda ČTK Červený kříž

Vědci vytvořili umělou krev. Jedná se o suchý prášek, který tvoří červené krvinky. Před použitím ho stačí smíchat s vodou a může sloužit v krizových situacích. První testy na myších byly povzbudivé, ale člověk ji nebude moci používat ještě nejméně deset let, napsal italský deník Cirriere della Sera. Umělou krev vytvořil tým vědců z Lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v Saint Louis. Krev v prášku by měla zachraňovat životy ve válečných zónách nebo při živelných katastrofách, kde je podávání transfúzí obtížné. Vědci studii nazvanou ErythroMer představili na zasedání Americké společnosti pro hematologii.Umělé červené krvinky jsou vytvořeny tak, aby co nejpřesněji napodobily životní funkce krve. Nyní vědci zkoumají, jak dosáhnout, aby je lidské tělo přijalo. Umělá krev je sušena mrazem a konzervována za okolní teploty a lze ji snadno použít.Červený kříž udělil pravidelným dárcům krve plaketu. Nejvíc jich je na severní Moravě„ErythroMer bude náhražkou krve, kterou lékař může nosit při sobě, v případě potřeby přidat vodu a infuzí zavést do těla. Je to suchý prášek, který se podobá paprice, může být konzervován v plastovém sáčku, který lékař může mít u sebe v brašně více než jeden rok. Když ho bude potřebovat použít, naplní sáček sterilní vodou, zamíchá a krev je připravena k infuzi," vysvětluje hlavní autor studie Allan Doctor.Umělé červené krvinky nemohou zcela nahradit ty přirozenéUmělá červená krvinka je tvořena lidským proteinem hemoglobinu a syntetickým polymerem. Hemoglobin je složka červených krvinek, která přenáší kyslík do těla. Když vědci potáhli umělou červenou krvinku syntetickým polymerem, vyřešili tak problémy, s nimiž se dříve badatelé setkávali. Vědci totiž usilují o vytvoření náhražky krve již více než 80 let, ale všechny dosavadní pokusy ztroskotaly. Klíčový postup konzervace vymyslel Dipanjan Pan z Illinoiské univerzity v Urbana-Champaign.Testy se zatím dělaly pouze na myších, vědci se ale chystají umělou krev v prášku vyzkoušet i na větších zvířatech. Laboratorní testy na myších a krysách prokázaly, že umělé červené krvinky jsou schopny efektivně dodávat kyslík do tkání. „Nahradili jsme umělou krví 70 procent objemu krve u myši a zvířata ve stavu šoku jsme oživili," uvedli vědci.Umělé červené krvinky nebudou nikdy moci zcela nahradit ty přirozené. Je to proto, že jsou schopny jen uvolňovat kyslík a nemají další funkce krve. Bude potřeba více času, než bude tento výzkumný produkt k dispozici pro lidi. Podle Allana Doctora je nutné udělat nejprve testy na králících a opicích a pak teprve na člověku. Je tedy potřeba vyčkat ještě deset až 12 let, než budou mít vědci definitivní odpověď na otázku, zda umělé červené krvinky fungují také u člověka.Starší zachránci života: IKEM zvýšil věkovou hranici pro dárce kostní dřeněZabije nás láska k antibiotikům? Bakterie brzy už nic nezastaví, varuje WHOTřetina diabetiků nedodržuje léčbu. Pak jim hrozí infarkt, amputace, selhání ledvin nebo ztráta zraku

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1678174


132

Žena a život

KE STOLU bych ráda pozvala... 14.12.2016

Žena a život

str. 46 Žena a nostalgie - Prázdné místo u stolu Červený kříž

DENISA PROŠKOVÁ;


133


134

MEDIA MONITORING. Vyhotoveno: Téma: Červený kříž. NEWTON Media, a.s

Recommend Documents