NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz. ceskapozice.cz

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 2.11.2015 - 11.11.2015 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Ministr zemědělství Jurečka: čka: Pro české eské vývozce existují na trhu v Kazachstánu značné zna 1 exportní možnosti Český svaz zpracovatelů zpracovatel Zem 4.11.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - TOP MZe ČR Varování: Sebrali nám možnost rozhodovat. EU nám možná vnutí geneticky modifikované 2 potraviny Český svaz zpracovatelů zpracovatel Zem 5.11.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - TOP parlamentnilisty.cz

ceskapozice.cz Maso a uzeniny: Ohrožení rakovinou, nebo hysterie 6.11.2015

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma

Česká eská pozice, Josef Tuček Tu Bitva u WHO aneb Buřt řt versus špeká špekáček 10.11.2015

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Fórum

3 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP 4 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

Česká eská pozice, Tomáš Svoboda

ČRo Dvojka Jak to vidí David Storch 5.11.2015

ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí

5 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

e15.cz Náš člověk k v Budapešti: Klobásení 4.11.2015

e15.cz str. 0 Blogy - Náš člověk v…


idnes.cz - blog Babišův řezník ezník je vegetarián (ivanbednar) 8.11.2015

idnes.cz - blog str. 0


Jihlavský deník Kostelecké uzeniny mají novou výrobní halu pro salámy s plísní 11.11.2015

Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství DANA KŘÍŽKOVÁ ÍŽKOVÁ


Mladá fronta DNES Kostelec má nového šéfa. Jeho předchůdce vaří pro vegetariány 11.11.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Vysočina

9 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Jaroslav Paclík

neviditelnypes.cz PSI: Night – nežravec na cestách 9.11.2015

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Zvířetník


Neviditelný pes, Xerxová

podnikatel.cz Na farmářských trzích chybí vejce, uzeniny i sladkosti. Zaplníte díru? 4.11.2015

podnikatel.cz str. 0


Zdeněk Vesecký

protiproud.cz Nové třeštění z dílny světového ministerstva zdravotnictví: Zákaz párků ve veřejném zájmu? 12 Český svaz zpracovatelů 9.11.2015 protiproud.cz str. 0 Zdraví masa - TOP Erika Magdalena Peprná

psp.cz Stenografický zápis 35. schůze, 5. listopadu 2015 5.11.2015

psp.cz str. 0


Systémy logistiky potraviny: Zboží, které se ve skladech příliš neohřeje 9.11.2015

Systémy logistiky str. 14 Oborová logistika


Stanislav D. Břeň

Týden Kuřecí bakterie prohánějí Čechy 9.11.2015

Týden str. 12 Aktuálně


Ivan Motýl

Zemědělec Produkce masa klesla 9.11.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství

Oldřich Přibík Diskuse o vývoji zemědělství 9.11.2015

Zemědělec str. 4 Publicistika

Zuzana Fialová Oldřich Přibík Příprava masných výrobků – 4. část 9.11.2015

Zemědělec str. 11 Potravinář Ing. Jiří Altera, Ing. Libuše Alterová

16 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Za produkční zemědělství 9.11.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace


zpravy.iDNES.cz Rakovina na talíři: neházejme všechnu vinu na uzeniny 4.11.2015

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Běhání


Rungo.cz, Karolína Hornová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Veverčí špízy i tequilla 6.11.2015

5plus2 str. 14 Česká republika

(vlas) Veverčí špízy i tequilla 6.11.2015

5plus2 str. 14

(vlas) Díky vůni vdolečků a slivovice k nám jezdí celá zem 6.11.2015

5plus2 str. 34 Jak chutná Zlínsko

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

JANA FUKSOVÁ

agris.cz Drůbežářský závod Klatovy chce utržit 2,2 mld. Kč, o 10 % více 4.11.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství

FinančníNoviny.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 4. 11. 2015 5.11.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

Agris Dovoz vajec vzrostl v říjnu o čtvrtinu, drůbežáři si stěžují 6.11.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

Denik.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 5. 11. 2015 6.11.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 26 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 27 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Agris

aktualne.cz Ceny v Česku nerostou. Inflaci táhnou dolů levnější pohonné hmoty i potraviny 28 Český svaz zpracovatelů 9.11.2015 aktualne.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní

Blesk Stáhnou veterináři »Dědečka« z prodeje? 5.11.2015 Blesk str. 2 Téma

29 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní (bk) Vaše testy neberu... 5.11.2015

Blesk str. 2 Téma

30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Barbora Kabátová

blesk.cz Potraviny a benzín zlevnily, za oblečení si lidé v říjnu naopak připlatili 9.11.2015

blesk.cz str. 0 Domácí ekonomka


K obědu maso, ke svačině tvaroh? To při hubnutí nestačí, bílkovin je málo 32 Český svaz zpracovatelů 10.11.2015 blesk.cz str. 0 Hubnutí masa - Ostatní

budejckadrbna.cz Akční nabídka RYNKU: Nakoupíte levněji hovězí plec bez kosti, vepřovou krkovici s kostí či 33 třeba pizza šunku Český svaz zpracovatelů 9.11.2015 budejckadrbna.cz str. 0 Českobudějovicko masa - Ostatní Regina Poklopová

byznys.ihned.cz Češi nakupují čím dál víc. Nejrychleji rostou nákupy na internetu 5.11.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz


Tereza Holanová

ČRo - plzen.cz Bramborová tortilla po španělsku 5.11.2015

ČRo - plzen.cz str. 0 / receptar


Mirka Kuntzmannová

ČRo - vysocina.cz Vraždy pěti Židů z konce první světové války zůstávají nevyřešené 10.11.2015

ČRo - vysocina.cz str. 0 / toulky


Irena Šarounová

ČRo Plus V Praze proběhla konference Občanské iniciativy v prevenci a boji proti korupci 37 Český svaz zpracovatelů 4.11.2015 ČRo Plus str. 3 17:10 Den podle… masa - Ostatní V Praze probíhá Čínské investiční fórum 2015 10.11.2015

ČRo Plus str. 1 17:10 Den podle…


ČRo Region, Středočeský kraj Plodnost, erekce, postava a složení stravy 5.11.2015 ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte

39 Český svaz zpracovatelů

zdravě s Kateřinou Cajthamlovou

masa - Ostatní

dama.cz VĚTŠINA SÝRŮ ŠKODÍ ZDRAVÍ! Které raději z jídelníčku vyřadit? 5.11.2015

dama.cz str. 0 Zdraví


Dita Váchová

Dotyk Značka, která netáhne 6.11.2015

Dotyk str. 0 Téma


Táňa Králová

dTest Spotřebitel ve světě 5.11.2015

dTest str. 4 Informační servis

Kolik obsahují kakaa? 5.11.2015

dTest str. 24 Test

42 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 43 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

e15.cz Pavel Otto: Jezte lamy 4.11.2015

e15.cz str. 0 Blogy - Zápisník


Ceny ve světě potraviny se v říjnu zvýšily nejrychleji za poslední tři roky 45 Český svaz zpracovatelů 5.11.2015 e15.cz str. 0 Zahraniční ekonomika masa - Ostatní Analytici: Meziroční inflace zůstala v říjnu na 0,4 procenta 6.11.2015

e15.cz str. 0 Domácí ekonomika

Sedlák Rada chce od Babiše vrátit zemědělský podnik Agro Jevišovice 8.11.2015

e15.cz str. 0 Archiv

Omezme volný pohyb v EU a sociální dávky, vyzval Cameron 10.11.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční politika

46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 48 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

echo24.cz Toman ztělesňuje nejhorší bolševický marasmus, bouří se sedláci 4.11.2015

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage Echo24, čtk

ekonomika.iDNES.cz


Číňané si oblíbili hovězí, živé krávy z Austrálie přiletěly boeingem 9.11.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika


iDNES.cz, Martina Rasch

Euro Dobře ukrytý poklad 9.11.2015

Euro str. 54 Light - Vietnamské bistro Pod osmičkou


Klára Donathová

finance.cz Statistici dnes zveřejní data o říjnové inflaci 9.11.2015

finance.cz str. 0


Financninoviny.cz

forbes.cz Slanina vás nezabije. Čím nás vědci matou aneb „zabijáky“ jezte bez výčitek 53 Český svaz zpracovatelů 4.11.2015 forbes.cz str. 0 masa - Ostatní

Frýdecko-místecký a třinecký deník „Jídlo je nádherné v tom, jak sbližuje“ 7.11.2015

Frýdecko-místecký a třinecký deník str. 2 Region


PETR JIŘÍČEK

Haló noviny Zemědělství a životní prostředí se ovlivňují 10.11.2015

Haló noviny str. 3 Z domova


Jiří NUSSBERGER

Havlíčkobrodský deník POPTÁVKA PO PLÍSNI ROSTE 11.11.2015

Havlíčkobrodský deník str. 1 Titulní strana


hlidacipes.org Pro Babiše vymyslel Parky´s, teď s Romanem Vaňkem rozjíždí vlastní vegetariánský fast57 food Český svaz zpracovatelů 7.11.2015 hlidacipes.org str. 0 Made in Czech Republic masa - Ostatní Robert Břešťan

chrudimskenoviny.cz Zdravé a chutné potraviny z mléka a hovězího masa přiváží do Chrudimi dodávky 58 středočeských farmářů Český svaz zpracovatelů 5.11.2015 chrudimskenoviny.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní Jakub Valenta

idnes.cz - blog Žvásty ČT24: Čína prý má na kahánku a tragédie ruského letadla s 244 mrtvými je jen

59

nehoda (olser) 4.11.2015


Břetislav Olšer Deflace - noční můra centrálních bankéřů (jakubmasek) 9.11.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 60 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Jakub Mašek

iHNed.cz Bývalý šéf Kosteleckých uzenin rozjel vlastní vegetariánský řetězec. Podílí se na něm i 61 gurmet Vaněk Český svaz zpracovatelů 6.11.2015 iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - Ostatní Lucie Hrdličková

iprosperita.cz Obchodníci našli společnou řeč s europoslanci 4.11.2015

iprosperita.cz str. 0 Lobby info


Editor

Klatovský deník Chtějí psům přilepšit, zabíjejí je 6.11.2015

Klatovský deník str. 2 Klatovsko

BARBORA ZOUBKOVÁ Výpravy zpět aneb co se kdysi psalo 298 7.11.2015

Klatovský deník str. 2 Klatovsko


Ivan Rubáš

kurzy.cz Ceny potravin oproti očekávání nerostou 9.11.2015

kurzy.cz str. 0 Investice

Indexy spotřebitelských cen - inflace - říjen 2015 9.11.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika


Lidové noviny Od babické dílny ke gigantu 10.11.2015

Lidové noviny str. 3 Domov


ALENA ADÁMKOVÁ

markething.cz Kvalita, jídlo a Polsko: Jde to dohromady? 4.11.2015

markething.cz str. 0 Komunikace Kristýna Kalousová

MARKETING SALES MEDIA


PENNY S OBSLUŽNÝM PULTEM 9.11.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 14 Retail


mediaguru.cz Nejdůvěryhodnější značky: Češi věří tradici 7.11.2015

mediaguru.cz str. 0 Aktuality


Martina Vojtěchovská

Mladá fronta DNES Vylepšete si podzimní večery dobrým jídlem 5.11.2015

Mladá fronta DNES str. 14 Plzeňský kraj


Moje zdraví Orientujete se správně? 6.11.2015

Moje zdraví str. 3 Příloha - Můj domácí lékař


Markéta Ostřížková

Moravskoslezský deník „Jídlo je nádherné v tom, jak sbližuje“ 7.11.2015

Moravskoslezský deník str. 2 Region


PETR JIŘÍČEK

ona.iDNES.cz Chcete se zbavit akné? Lépe jezte a sledujte reakce pleti, radí experti 8.11.2015

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Krása


iDNES.cz, Marie Barvínková

parlamentnilisty.cz Premiér Sobotka: Jsou tu dvě skupiny, z nichž jedna regulaci odmítá. Nevidím prostor pro 75 kompromis Český svaz zpracovatelů 5.11.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Tak Kalousek si bude brát do úst Lubomíra Štrougala? 76 Český svaz zpracovatelů 7.11.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory masa - Ostatní Jakub Vosáhlo Paroubek: Placená marketingová akce ČNB? 77 Český svaz zpracovatelů 9.11.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV

Právo Vegani jsou prý lepší milenci 5.11.2015

Právo str. 1 Příloha - Café Alexandr Petrželka


Klimatická změna a válka v Sýrii 5.11.2015

Právo str. 7 Publicistika

Tomáš Tožička Psí bistro nabízí i speciální vodu 10.11.2015

Právo str. 11 Praha - Střední Čechy


Lucie Fialová

Právo Víkend Jezte chytře. Jídlem proti špatné náladě 6.11.2015

Právo Víkend str. 14 Jídlo


Jana Hanušková

Prima Jedovaté potraviny 9.11.2015

Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima


Překvapení S prasátkem v posteli 2.11.2015

Překvapení str. 37


Rokycanský deník Pravidelné okénko Deníku pro diabetiky 6.11.2015

Rokycanský deník str. 7 Servis


FRANTIŠEK PONCAR

rvp.cz Cvičení na rozvoj slovní zásoby a jazykového citu III 5.11.2015

rvp.cz str. 0


Petra Pšeničková

Stavitel Z kravína vznikl MULTIFUNKČNÍ AREÁL 6.11.2015

Stavitel str. 47 Ekonomika


-jiki

time4men.cz A co takhle bez masa 7.11.2015

time4men.cz str. 0 Food a drink, jídlo, Cuvée, Benz,


tn.cz Pozor! Nadměrná konzumace masa zvyšuje riziko tvorby rakoviny 9.11.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


tyden.cz Coca-Cola prohrála. Češi věří českým značkám 6.11.2015

tyden.cz str. 0 Česko

Rebelové, byrokracie, deprese. "Kličkovaná" OSN na Donbasu 6.11.2015

tyden.cz str. 0 Rusko a okolí


ČTK

vitalia.cz K falšování čokolád se používají i slupky 4.11.2015

vitalia.cz str. 0

Petr Havel Paštika se sójou – Hamé stahuje více než padesát tisíc výrobků 10.11.2015

vitalia.cz str. 0


Redakce Retrosajrajt? 10.11.2015

vitalia.cz str. 0


Jan Handl

Vlasta Prohřejte se JÍDLEM 4.11.2015

Vlasta str. 42 Psychologie


Zemědělec Titul míří do obce Sedlec 9.11.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Oldřich Přibík Náměstek ministra Šnejdrla končí 9.11.2015


(fia) Obnova norem 9.11.2015


(fia, čtk) Obnovená komise komory poprvé jednala 9.11.2015


Jan Doležal Pětice nových jmen v krajské soutěži 9.11.2015

Zemědělec str. 40 Živočišná výroba

Martin Jedlička ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS

95 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 96 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 97 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 99 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 100

9.11.2015

Zemědělec str. 56 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zena.centrum.cz Nakupujeme jídlo pro děti. Co dát do košíku a co nikdy? 4.11.2015

zena.centrum.cz str. 0 Zajímavosti - Děti


Ilona Víchová

zpravy.rozhlas.cz Deště v Brazílii a sucho v Asii zvedly světovou cenu cukru skoro o pětinu 102 Český svaz zpracovatelů 6.11.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / svetovaekonomika masa - Ostatní Jitka Hanžlová Češi znovu nacházejí zálibu ve šnecích. Počet hlemýždích farem roste 103 Český svaz zpracovatelů 9.11.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika masa - Ostatní Barbora Kladivová

Plné znění zpráv 2.11.2015 - 11.11.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Ministr zemědělství Jurečka: Pro české vývozce existují na trhu v Kazachstánu značné exportní možnosti 4.11.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Navázat na trend posilování vzájemných vztahů má pracovní cesta ministra zemědělství Mariana Jurečky s podnikatelskou misí v Kazachstánu. Dnes se zúčastnil zahájení mezinárodního veletrhu WorldFood Kazakhstan 2015 v Almaty, kterého se Ministerstvo zemědělství účastní poprvé. Tisková zpráva – Navázat na trend posilování vzájemných vztahů má pracovní cesta ministra zemědělství Mariana Jurečky s podnikatelskou misí v Kazachstánu. Dnes se zúčastnil zahájení mezinárodního veletrhu WorldFood Kazakhstan 2015 v Almaty, kterého se Ministerstvo zemědělství účastní poprvé. Podle ministra Jurečky je potravinářský sektor jedním z nejdůležitějších odvětví kazachstánské ekonomiky a pro české vývozce na tamním trhu existují značné exportní možnosti. „Na veletrhu se představují naši přední výrobci uzenin a destilátů, čokoládových produktů, sušenek, tradičních pařených a marinovaných sýrů, ale i zahradnická firma a společnost zabývající se výrobou, balením a distribucí instantních potravinářských směsí. Věřím, že se návštěvníci přesvědčí o výjimečné kvalitě českých potravin a že právě účast českých výrobců na tomto veletrhu a příležitost seznámit se s jejich produkty nám umožní ještě více prohloubit obchodní spolupráci. Naším důležitým úkolem je hledat exportní příležitosti pro naše producenty především na trzích mimo Evropu,“ řekl ministr Marian Jurečka. Dnes ministr zemědělství Jurečka vystoupí na česko-kazachstánském podnikatelském fóru, zítra ho v Astaně čeká kromě jiného jednání s náměstkyní ministra zemědělství Gulminou Isayevou, s vedením Kazašské agrotechnické univerzity a vystoupení na tamním česko-kazachstánském podnikatelském fóru.

Pro český export a zejména pro investice existuje v oblasti zemědělství řada možností. Jde například o dodávky zemědělských strojů, zařízení pro minipekárny a minipivovary, zařízení pro zpracování technických plodin, technologie na výstavbu drůbežáren, kravínů i vepřínů, a to s návazným zpracováním masa. ČR podporuje spolupráci v oblasti vzdělávání, především mezi odbornými zemědělskými vzdělávacími institucemi. Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně mají uzavřená Memoranda s kazachstánskou Zemědělskou univerzitou. Vyměňují si studenty i vyučující. V současné době je v ČR zhruba 3 tisíce studentů z Kazachstánu. Obrat českého agrárního obchodu s Kazachstánem dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2014, kdy činil 233 mil. Kč. Ve stejném roce byl agrární vývoz z ČR rekordní, a to 212 mil. Kč, dovoz činil zhruba 20 mil. Kč. Loni bylo v agrárním obchodu dosaženo rekordního aktivního salda kolem 191 mil. Kč. Nejvýznamnější agrární položky českého vývozu za poslední 3 roky jsou cukr, sušenky, pivo, potravinové přípravky a mák. Z Kazachstánu se tradičně dováží rybí maso, čerstvé, chlazené i mrazené (především filetované), lněná semena a tabák. Firmy a instituce, které se účastní veletrhu WorldFood Kazakhstan 2015 v rámci společné expozice MZe: CARLA, s.r.o., FAMMILKY, s.r.o., FYTOS FRUIT, KOSTELECKÉ UZENINY a.s., MILKEFFEKT, s.r.o., RUDOLF JELÍNEK a.s., SIMANDL, s.r.o. Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

URL| http://www.agris.cz/clanek/190098

Varování: Sebrali nám možnost rozhodovat. EU nám možná vnutí geneticky modifikované potraviny 5.11.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství parlamentnilisty.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Na rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým odmítl návrh Evropské komise, aby členské státy mohly na svém území zakázat prodej geneticky modifikovaných potravin, doplatí podle Františka Havláta, experta na zemědělství, životní prostředí a venkov, především Česko, Slovensko a Maďarsko. ROZHOVOR Na rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým odmítl návrh Evropské komise, aby členské státy mohly na svém území zakázat prodej geneticky modifikovaných potravin, doplatí podle Františka Havláta, experta na zemědělství, životní prostředí a venkov, především Česko, Slovensko a Maďarsko. Země jako Francie, Velká Británie nebo Německo se společně domluví, jak budou postupovat, aby se tahle nežádoucí skupina na jejich trhu vůbec neobjevila. Evropský parlament ve středu zamítl návrh, aby členské státy mohly zakázat na svém území prodej geneticky modifikovaných potravin schválených Evropskou unií, což jim chtěla umožnit Evropská komise. Co bude toto rozhodnutí znamenat ať už pro zemědělce nebo pro spotřebitele? Především si myslím, že takhle závažnou otázku by v žádném případě neměla projednávat Evropská unie, nýbrž tato pravomoc musí být jednoznačně ponechána na odpovědnost každého členského státu. Všichni víme, že užívání geneticky modifikovaných komodit způsobuje určitě nemalý problém. Je zapotřebí si uvědomit i souvislost, že Evropská unie je vlastně osmadvacítka si konkurujících firem. Pochopitelně, nejvíce to pociťují především „slabší“ články Evropské unie. Obávám se, že bude vyvíjen tlak, aby to postihlo zejména země, které přistoupily později, to znamená Českou republiku,

Slovensko a Maďarsko, jimž byla znovu sebrána možnost samostatně se rozhodovat. Je tendence, aby geneticky modifikované zemědělské komodity – hlavně sója, se dovážely právě do zemí, které jsem již zmiňoval. V tom je ten zásadní problém. Copak těch „starých“ členských zemí Evropské unie by se tohle rozhodnutí nedotklo? Podívejte se, Francie, Velká Británie nebo Německo se společně domluví, jak budou postupovat, aby se tahle „nežádoucí“ skupina na jejich trhu vůbec neobjevila, což umí bez jakýchkoliv problémů. Jako příklad uvedu „skrytou podporou zemědělství“ ve Francii, Německu či v dalších státech. Bohužel, realita dnešního světa. Ano, do určité míry se jedná o obchodní válku, kterou nechce nikdo specifikovat ani rozvádět. A protože naši politici nejsou obchodníci, neboť nemají v sobě špetku obchodního talentu, tak vůbec nedovedou pochopit, jak to může fungovat. Zatímco geneticky upravené potraviny se na trhu Evropské unie vyskytují minimálně, tak živočišná výroba už je závislá na dovozu modifikované sóji a dalších rostlinných bílkovin. Platilo to tedy i u nás? Zčásti rozhodně ano. Ale je to pouze otázkou dohody, že se „někdo“ snaží do České republiky nebo celkově do Evropy dovážet geneticky modifikované produkty v hojném množství. Hovoříme zejména o sóje, která je nejzásadnější geneticky modifikovanou bílkovinou. Přitom v České republice umíme sóju nahradit například hrachem nebo jinými luštěninami. Takže opravdu není nutné, abychom ji dováželi „za každou cenu“. Mimochodem, i tu „slavnou“ sóju dovedeme v České republice vypěstovat, ale vše je otázkou byznysu a také toho, že „někdo“ záměrně tento dovoz do Evropy toleruje. Jde o problematiku týkající se obchodních vazeb a dohod, o kterých u nás buď nikdo neví, nebo spíše nechce vědět. To, že europoslanci odmítli možnost, že by o zákazu geneticky modifikovaných potravin rozhodovaly samotné státy, přičítáte jejich neznalosti, nebo je snad podezíráte z úmyslu, že jim jde jen o naplňování určitých obchodních závazků? Myslím si, že europoslanci musí vědět o existenci obchodních dohod, ale stále nechápu, proč někdo chce všemožně do Evropy importovat něco, co si zde umíme vyprodukovat sami bez zdravotních následků na obyvatelstvu. Přitom všichni vědí, že každá geneticky upravovaná plodina přináší značné potíže. Na problémy geneticky upravované sóji nebo kukuřice může doplatit i celý ekosystém. Nevěřím tomu, že by politici Evropské unie netušili, co svými rozhodnutími způsobují. Jenže byznys je byznys. Určitě to nekvalitní a závadné nebude končit například v Británii, v Německu či ve Francii, ale někde úplně jinde. Samozřejmě oni na tom budou, potažmo na ostatních státech značně profitovat. Proti rozhodnutí vlády členských zemí Evropské unie už tedy my vůbec nic nezmůžeme? To je na zvážení. Kdyby v české vládě byli ještě vedle Andreje Babiše odborníci, jako jsem třeba já, tak by to určitě neprošlo. Ale protože tam převažují lidé, kteří chodí před Evropskou unií v hlubokém předklonu a nechtějí nic řešit, ba dokonce hrotit, tak výsledek vidíme nakonec sami. Nechci nějak strašit, ale geneticky modifikované organismy budou mít fatální dopad na naše lidstvo. Zmínil jste Andreje Babiše, co ho z vašeho pohledu od ostatních členů Sobotkovy vlády v tomto směru tak odlišuje? Pan Babiš je zastáncem toho, aby si každá země rozhodovala sama, tudíž měla větší pravomoci. Ve vládě je navíc jediný, kdo okolnosti spjaté s obchodem, byznysem dobře chápe. Škoda, že otázku ohledně obchodu nechápou i další politici. Pravděpodobně proto, že nemají v tomhle ohledu „žádné“ zkušenosti. Jestli nebudou v politice odborníci, kteří budou něčemu rozumět, je všechna snaha marná. Podotýkám to proto, že již mnoho evropských zemí má v politice představitele z oblasti obchodu. A pokud ne, tak se alespoň obklopují kvalitními poradci. Naši politici upřednostňují raději amatérské poradce-teoretiky, co nezažili praxi, tudíž jí nerozumí a netuší, jak by měla vypadat. Podle mého názoru, právě v těchto kritériích se Andrej Babiš výrazně liší od ostatních představitelů státu. Zpátky k fatálnímu dopadu modifikovaných potravin pro lidstvo. Jsou obavy vůbec opodstatněné, když víme, že kupříkladu ve Spojených státech je drtivá většina ploch sóji, kukuřice či bavlníku oseta geneticky modifikovanými odrůdami a v tamních supermarketech obsahuje více než 80 procent

balených potravin produkty geneticky modifikovaných organismů? Já osobně zastávám stanovisko, že není dobré vzhledem k přírodě či člověku nějak upravovat nebo pozměňovat genetickou informaci, poněvadž každá rostlina i organismus má od prvopočátku určitou skladbu. Proto není divu, že se nedávno objevila zpráva Světové zdravotnické organizace, v níž bylo červené maso přiřazeno k rakovinotvorným látkám azbestu a cigaretám. Uvědomme si, že když začíná výkrm dobytka geneticky modifikovanými komoditami, tak následně i to maso je jednak nekvalitní, ale i nebezpečné pro člověka a vyplývají z toho zmíněná rizika. Základem je krmit dobytek klasickým způsobem, abychom měli kvalitní červené maso bez karcinogenních látek. Žel bohu, málokdo umí domyslet následky geneticky modifikovaných produktů. Vámi zmíněná zpráva Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace, zařadila uzeniny a zpracované maso na seznam prokázaných karcinogenů, kde figuruje například i tabák, azbest či plutonium. Jakou váhu té zprávě přikládáte včetně toho, že přichází v době, jak upozornil i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, kdy je Evropa zaplavována muslimskými běženci? Když si dáte do kontextu, jak se Evropská unie otevřela běžencům, vyslala signál: „Pojďte do Evropy, my vás tady budeme podporovat“, tak tam nějaká souvislost být může. Úplně bych ji nevylučoval. V dnešní konkurenční době si umím představit úplně vše. Obecně je známo, že červené maso se tráví hůře než maso rybí nebo drůbeží. Ale musíme zohlednit také to, že většina uzenin je ošizena o hlavní složku – maso. Není podstatné, jestli o vepřové či hovězí. Podstata spočívá v tom, že maso musí být doplněno třeba drůbežím separátem, kde jsou přidaná různá aditiva, aby vylepšila vzhled, trvanlivost, ale i jiné chemické látky, jež udržují „separovanou hmotu“ pohromadě. Potom je logické, že tyto „náhražkové uzeniny“ obsahují oproti tradičním uzeninám všelijaké nebezpečné látky, ohrožující zdraví člověka. O separátu už dlouho tvrdím, že by se měl podávat pouze masožravým zvířatům, ne lidem! Myslím si, že když z uzenin vyčleníme již zmiňované chemické látky, tak snížíme výskyt rakoviny na polovinu. Ze svého okolí pamatuji lidi, kteří se dožili přes devadesát let, i když jejich jídelníček obsahoval téměř samé masné produkty. Z toho vyplývá, že chyba nebude v samotném mase nebo masných výrobcích. Jednoznačně se zdravím souvisí i životní styl. Dříve lidé měli dostatek pohybu, protože na rozdíl od nás více manuálně pracovali a neseděli u počítačů. Máme se tedy více než uzenin, před nimiž varuje Světová zdravotnická organizace, obávat geneticky upravených potravin? Nelze jednoznačně říct, co je větší hrozbou, nýbrž potíž podle mě dělají oba aspekty. Každopádně záleží na tom, jestli dobytče krmím geneticky modifikovanou sójou, anebo třeba hrachem. Nevolíme zrovna správnou cestu, pokud budeme nadále zvyšovat podíl geneticky modifikované sóji v krmivech pro dobytek. Ano, každý odpor bude velký boj, protože státy, jež postavily své zemědělství na pěstování geneticky modifikovaných plodin, udělají určitě všechno proto, aby zajistily jejich odbyt. Druhá podstatná i zarážející věc, na kterou upozorňuji, je, že do všech výrobků z masa přidáváme chemické látky – aditiva, abychom dosáhli delší trvanlivosti, lepšího vzhledu či příjemnější chutě. Nejlépe uděláme, když záměrně přestaneme klamat naše smysly prostřednictvím chemie a začneme konečně vyrábět kvalitní masné výrobky. Zdůrazňuji slovo „masné“, neboť kořenem slova je opravdu „mas“, tedy maso! Nevidím v sousloví „masné výrobky“ nic podobného ani příbuzného se slovem „separát“. Věřím, že jsou uvedené informace ohledně kvality, respektive nekvality potravin dostatečně alarmující pro každého člověka, kterému není lhostejné, co konzumuje. Myslíte, že by s vaším odmítnutím krmit dobytek geneticky modifikovanou sójou souhlasili všichni ti, co se zabývají živočišnou výrobou? Jedinou odlišnost možná postřehneme v rychlosti růstu dobytčete, poněvadž můžeme zaznamenat pomalejší denní přírůstek, což sice bude mít nepatrný dopad na ekonomický efekt, ale maso bude „stokrát“ kvalitnější. Jak vnímáte to, jakým způsobem Evropská unie ovlivňuje zemědělství a potravinářství v členských zemích? Už jsem řekl, že Evropská unie je dvacet osm konkurenčních firem, které soupeří o sílu a prosazení

vlivu v Evropě. A poslanci v Evropském parlamentu představují určité držitele akcií jednotlivých firemstátů. O všem potom rozhodují země, které drží nejvíce akcií. Proto Evropská unie vyhrožuje některým členům „Visegrádské čtyřky“, jestli nebudou tolerovat či přijímat běžence, tak jim zásadně omezí přísun evropských dotací. Hlavně dotace zvyšují závislost na Evropské unii, která potom jedná o nás bez nás. Což je chyba. Je potřeba vrátit zaměstnanost na venkov, protože to je jediný způsob, jak dostat ekonomiku českého státu na nohy. Pochopitelně zůstanou velké firmy, stejně tak středně velké. Ale musíme více podpořit malé firmy, které nám budou vyrábět především kvalitní potraviny. Pak nebude nutné, abychom je dováželi z Německa a jiných zemí. My umíme vyrobit kvalitní potraviny na vysoké úrovni tradičním způsobem, ale musíme chtít a nespokojit se s odpadem. Pozvedne se tím i poptávka po kvalitním českém masu a následně se zvýší také chov vepřového a hovězího dobytka u nás.


ceskapozice.cz Maso a uzeniny: Ohrožení rakovinou, nebo hysterie ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Josef Tuček Český svaz zpracovatelů masa - TOP

6.11.2015

zpět Informace Světové zdravotnické organizace (WHO) o tom, že před několika dny zařadila uzeniny a další zpracované maso mezi rakovinotvorné látky a červené maso mezi pravděpodobné karcinogeny, vyvolala odlišné reakce mezi veřejností a výživovými odborníky. Máme důvod k panice, jestliže červené maso z našeho jídelníčku hned tak nezmiz? Zatímco část veřejnosti je ze zařazení uzenin mezi rakovinotvorné látky překvapená, odborníci se nediví. Současně říkají: Není důvod panikařit, červené maso kvůli nesporným výživovým kvalitám z našeho jídelníčku hned tak nezmizí. Podle ohlasů laiky nejvíce zarazilo, že se uzeniny ocitly ve stejné kategorii jako cigaretový kouř. Jenže toto sousedství znamená jen tolik, že u obou těchto substancí WHO považuje za prokázanou jejich rakovinotvornost. Jejich riziko však zdaleka není shodné. Podle studií, na něž se experti WHO odvolávají, každých 50 gramů zpracovaného masa snědených denně zvyšuje u člověka riziko nádorových onemocnění o 18 procent. Třeba globální projekt hodnotící od devadesátých let dopady nemocí, v němž spolupracují odborníci WHO, Světové banky a řady výzkumných institucí z mnoha zemí světa, bere tabákový kouř za příčinu jednoho milionu úmrtí ve světě ročně. Pití alkoholu považuje za příčinu 600 tisíc smrtí ročně a znečištěný vzduch za důvod 200 tisíc úmrtí. Stravu obsahující velký podíl zpracovaného masa označuje za pachatele 34 tisíc úmrtí na rakovinu ročně. Podle studií, na něž se experti WHO odvolávají, každých 50 gramů zpracovaného masa snědených denně zvyšuje u člověka riziko nádorových onemocnění o 18 procent. Výživový paradox Je to další výživový paradox: když lidé někdy v dávné prehistorii objevili uzení masa, vylepšili si i zdraví, protože uzené maso se hned nekazilo. Nicméně už minimálně ve středověku lékaři věděli, že čerstvé potraviny jsou zdravější. V podstatě úplně stejné rady dávají lékaři dnes: nejlepší jsou čerstvé potraviny. Uzeniny, konzervované maso a taky červené maso je dobré požívat jen s mírou. Zachovaly se například zápisy o tom, jakou stravu doporučovali různí dvorní lékaři Lucemburkům na českém trůně – včetně Karla IV. a Zikmunda Lucemburského. Lékaři jim radili celkovou střídmost v jídle. Slaninu, nasolená a uzená masa či ryby nasolené v kádích nekompromisně řadili k zavrhovaným položkám, které brali na milost jen jako jídlo na cestách.

V podstatě úplně stejné rady dávají lékaři dnes: nejlepší jsou čerstvé potraviny. Uzeniny, konzervované maso a taky červené maso je dobré požívat jen s mírou. Jejich konzumace je totiž už dávno spojována s vyšším rizikem vzniku nádorových onemocnění. A toto poznání Světová zdravotnická organizace teď jen potvrdila. Hledání ve statistikách Z jakých dat vycházela, když uzeniny a další zpracované maso a také červené maso zařadila mezi rakovinotvorné látky? Samozřejmě není možné, aby vědci dělali pokusy na lidech. A v tomto případě nemají vypovídací hodnotu ani pokusy na zvířatech. Samozřejmě není možné, aby vědci dělali pokusy na lidech. A v tomto případě nemají vypovídací hodnotu ani pokusy na zvířatech, které se jinak používají třeba pro prokázání karcinogenity chemických látek. Upravené lidské potraviny jsou totiž naprosto odlišné od stravy laboratorních zvířat. Kdyby je zvířata dostávala, měla by nepochybně zdravotní potíže, u nichž by bylo obtížné určit, do jaké míry za ně může složení potraviny, a do jaké míry prostě fakt, že je pro zvíře nepřirozená. Proto výzkumníci využívají takzvaných epidemiologických studií, při nichž statisticky porovnávají sesbíraná data o lidském chování a hledají v nich souvislosti. Deset let, půl milionu lidí Špičkovým příkladem takovéhoto výzkumu je třeba studie, kterou připravil tým z amerického Národního ústavu pro výzkum rakoviny v Rockvillu. Výzkum trval deset let. Na jeho začátku vědci požádali o spolupráci 545 tisíc dobrovolníků ve stáří 50 až 71 let. Vědci se jich vyptávali, co jedí, kolik jedí, jaké zdravé či nezdravé návyky v běžném životě mají a podobně. Během daných deseti let zemřelo 71 tisíc ze sledovaných osob. Světová zdravotnická organizace má pro posuzování otázek nádorových onemocnění svou vlastní instituci zvanou Mezinárodní agentura pro onkologický výzkum Výzkumníci porovnali data o jejich výživě a dospěli k závěru, že ženy, které pravidelně jedly hodně červeného masa, měly o 36 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí než ženy, jež jedly červené maso jenom zřídka. U mužů konzumace červeného masa zvýšila pravděpodobnost jejich úmrtí o 31 procent. Světová zdravotnická organizace má pro posuzování otázek nádorových onemocnění svou vlastní instituci zvanou Mezinárodní agentura pro onkologický výzkum. A ta v případě posuzování zdravotních souvislostí konzumace masa používá své týmy odborníků. Jejich stanovisko bývá opatrnější než závěry jiných vědeckých týmů a bývá pečlivě podložené, protože se z něj odvíjejí mezinárodně platná doporučení, která mohou mít ekonomické i politické dopady. Rozhodnutí hlasováním V tomto případě její experti posoudili 800 studií ze všech kontinentů, obdobných té popsané z Rockvillu a vzniklých v posledních dvaceti letech. A z nich nakonec vyvodili svůj závěr, že uzené, konzervované a jinak zpracované maso má rakovinotvorné účinky. Červené maso pak označili jako pravděpodobný karcinogen. U salámů se experti rozhodli, že důkazy z epidemiologických studií jsou zcela přesvědčivé. U čerstvého červeného masa jim důkazy připadaly důležité, ale ne naprosto jednoznačné. „Hodnotitelský“ tým Mezinárodní agentury pro onkologický výzkum tvořilo 22 vědců z deseti zemí světa. Nerozhodli jednomyslně – sedm z nich s konečným závěrem nesouhlasilo nebo se rozhodování zdrželo. Už to naznačuje, jak obtížné a nejednoznačné bylo vyhodnocování použitých studií. Ve vědě nebývá běžným zvykem spoléhat se na to, že se o významných odborných závěrech hlasuje... Proč se zpracované maso dostalo do horší kategorie než maso červené? U salámů se experti rozhodli, že důkazy z epidemiologických studií jsou zcela přesvědčivé. U čerstvého červeného masa jim důkazy připadaly důležité, ale ne naprosto jednoznačné. Navíc červené maso má některé významné výživové vlastnosti, které se z jiných zdrojů nahrazují obtížně. Odborníci tedy připouštějí, že ještě budou muset dohodnout doporučené dávky jeho spotřeby tak, aby

výhody převažovaly nad riziky. Varovné nápisy na salámech? Americká onkologická společnost doporučuje lidem, aby dávali přednost rybímu a drůbežímu masu či luštěninám Zatímco zástupci potravinářského průmyslu ve světě tvrdí, že závěry publikované Světovou zdravotnickou organizací jsou poněkud přehnané, objevují se na straně druhé i aktivistické organizace rovnou požadující označit uzeniny obdobnými varovnými nápisy, jako je tomu u cigaret a alkoholu. Americká onkologická společnost, která sdružuje škálu odborníků působících v oblasti nádorového léčení i prevence, doporučuje lidem, aby dávali přednost rybímu a drůbežímu masu či luštěninám jako alternativám ke zpracovanému masu. Milovníkům červeného masa pak radí, aby si vybírali maso libové a dopřávali si z něj menší porce.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/maso-a-u....aspx?c=A151103_104949_pozice-tema_kasa

Bitva u WHO aneb Buřt versus špekáček ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Fórum Česká pozice, Tomáš Svoboda Český svaz zpracovatelů masa - TOP

10.11.2015

zpět Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) o karcinogennosti „zpracovaného“ masa představuje jen jednu z bitev války, jejíž výsledek rozhodne o požívání buřtu, či špekáčku. O karcinogennosti dehtu v buřtu existují klinické studie, ale o karcinogennosti potravinových aditiv ve špekáčku nikoli. Přitom WHO se jimi řídí... Píše Tomáš Svoboda. Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) o zařazení „zpracovaného“ masa mezi „prokázané“ karcinogeny vyvolává u jedněch úsměv nad naivitou byrokratických institucí světových, bruselských i našich, u druhých snad i zamyšlení nad škodlivostí masných, především uzenářských výrobků. Ti první se baví hloupostí úředníků a odborníků, kteří z nudy vymýšlejí tu tvar banánů či oharků, tu mění žárovky a zavádějí nesrozumitelné štítky na kdeco. Ti druzí se snaží najít pochopení, poučení a nějakou logiku, protože když se tím takovou dobu zabývalo tolik „odborníků“, pak to nějaký smysl mít musí. Role peněz Málokdo si však uvědomuje, že pravým důvodem všemožných studií, zpráv, rozhodnutí a nařízení jsou peníze, a to ne ledajaké, ale naše, a to i u oněch banánů a okurek. Velikostí, hmotností či tvarem je totiž možné určit, komu budeme za banány platit, tedy, kdo nám je bude smět prodávat (má správné odrůdy) a do určité míry i za kolik, protože omezení konkurence vždy zvyšuje cenu, nebo snižuje kvalitu. Najednou prodává jen ten, kdo má správné odrůdy, žárovky... A kdo je nemá, ztrácí trh a často i jakoukoliv obchodní perspektivu. Málokdo si však uvědomuje, že pravým důvodem všemožných studií, zpráv, rozhodnutí a nařízení jsou peníze, a to ne ledajaké, ale naše Jak zpráva WHO souvisí s naší peněženkou a třeba s již proběhnuvší „žárovkovou válkou“, která změnila ty, komu za zdroje světla ve svých domech platíme? K odpovědi je třeba si položit ještě otázku: Jaké války je zpráva WHO součástí, případně komu má být „ku prospěchu“, odmyslíme-li si upřímnou a nezištnou touhu zúčastněných prospět našemu zdraví? Odpověď hledejme v buřtu. Zatímco buřt se skládá z masa, soli a koření, špekáček (omluva těm statečným, kteří pod názvem špekáček prodávají opravdové buřty) z masa, „bordelu“ živočišného či rostlinného původu, vody, potravinových aditiv, tedy obarvovačů, ochucovačů, konzervantů a možná i stabilizátorů, soli a případně pravého koření. Rozdíl je i v technologii. Zatímco buřt se udí kouřem z hořícího dřeva, špekáček si vystačí s horkou chemickou lázní, kterou získá žádoucí „aroma“ a pak je prodejný a konzumovatelný jako potravina. Buřtová válka

Tím se vracíme ke zprávě WHO. Ta totiž představuje jen jednu z bitev války, jejíž výsledek rozhodne, do jaké míry budeme jíst buřt, a do jaké špekáček, a především, kdo z toho, tedy z našich peněz, bude co mít, či kolik jich budeme muset za oblíbenou potravinu zaplatit. Mluvím o penězích, které jsme ochotni nejen za buřty a špekáčky, ale i za všechny uzeniny, a fakticky za jakékoliv „zpracované“ maso, vydat. Jak je to možné? Po bitvě u WHO se buřtová válka přenese v našem případě celosvětově) do Bruselu a následně do Prahy. To však potrvá ještě několik let. Nejprve se musí svést rozhodující bitva o evropskou direktivu. Odpověď je jednoduchá. Při opravdovém uzení se do buřtu dostává dehet, který funguje i jako konzervant, zatímco do špekáčku se prostřednictvím chemické lázně nedostává. O karcinogennosti dehtu existují klinické studie, ale o karcinogennosti a jiných negativních vlastnostech potravinových aditiv nikoli, nebo se alespoň neukazují. A ani o negativních důsledcích konzumace nutričně prázdných potravin, což aditiva umožňují. Přitom WHO se klinickými studiemi řídí... Takže po bitvě u WHO se buřtová válka přenese v našem případě (vede se samozřejmě celosvětově) do Bruselu a následně do Prahy. To však potrvá ještě několik let. Nejprve se musí svést rozhodující bitva o evropskou direktivu, čemuž budou předcházet potyčky o různé studie a jejich interpretaci a různá usnesení různě relevantních orgánů Evropské unie. Lobbisté, právníci a další experti budou poctivě vydělávat na chléb svůj vezdejší až konečně Brusel odešle direktivu do Prahy (stejně jako do ostatních eurometropolí), kde ji správně motivovaní úředníci se správně motivovanými politiky vtělí do našeho právního řádu. Potravinová aditiva S hrdostí Čechům vlastní bychom měli pochválit naše hygieniky a veterináře (těm se zdravým selským rozumem se omlouvám), kteří vizionářskými předpisy už v devadesátých letech téměř zlikvidovali nejen uzení kouřem, ale i mnoho jiných tradičních postupů a naši zemi otevřeli moderním provozům, ale především dovozům, jejichž „ovoce“ známe ze současných supermarketů. Potravinových aditiv se v EU prodalo v roce 2014 za 250 miliard a celosvětově skoro za bilion korun. Kolik masa ušetřili velkořezníci při výrobě „zpracovaného“ masa, ale žádná statistika neříká. Problém bude mít jen pár troufalců, kteří se poslední dobou anachronicky a drze vracejí k postupům svých předků, a světe, div se, nevědomý zákazník je v tom podporuje a žádá si stále více buřt místo špekáčku, což jednoznačně poškozuje chemický průmysl. Hraje se o hodně. Jen potravinových aditiv se v EU prodalo v roce 2014 za 250 miliard a celosvětově skoro za bilion korun. Kolik masa ušetřili velkořezníci při výrobě „zpracovaného“ masa, tedy kolik masa mohli díky těmto aditivům nahradit bezcennou sloužkou, ale žádná statistika neříká . V každém případě neklesejme na mysli. Nezvítězí ani buřt, ani špekáček, ale eurobuřt. Víte, že 3D tiskárny mohou tisknout i potraviny a nevyužívat jen umělé hmoty a kovy? A co takhle amarouny?

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/bitva-u-...aspx?c=A151106_120640_pozice-forum_lube

ČRo Dvojka Jak to vidí David Storch 5.11.2015

ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor David Storch, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Dobrý den, vítejte.

Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Dobrý den. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Dnes si pod lupu vezmeme těžební limity, karcinogenní uzeniny i kojovlka. Dobrý poslech. Pane profesore, jak hodnotíte vládní rozhodnutí o částečném prolomení těžebních limitů v severozápadních Čechách? Já jenom připomenu, že limit na těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji budou prolomeny, na lomu ČSA zůstávají v platnosti. Vy jste to vlastně předpověděl. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Právě. My jsme o tom tady mluvili před asi půl rokem a vy jste se mě ptala, co si myslím, jak to dopadne, a dopadlo to přesně tak, jak jsem říkal. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------A proč to tak dopadlo? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tak ono bylo celkem zjevné, že samozřejmě prolomování, prolamování limitů je problematická záležitost, velmi ošemetná a opravdu jako je to problém. Ale bylo zřejmé, že to prolomení na lomu Bílina vlastně je relativně drobné proti tomu, co se požadovalo od prolomení na tom dolu ČSA. Navíc na dolu ČSA se opravdu počítalo s tím, že to zničí velký kus krajiny včetně nějakých vesnic, kde teda žijou lidi, zatímco na lomu Bílina jde vlastně o krajinu, která není nijak zvlášť cenná, a vůbec žádné vesnice se to nedotkne, proto jsem si myslel, že to takhle dopadne. Ono to samozřejmě není, jak jsem říkal, je to problém a určitě to třeba zhorší život v těch nejbližších vesnicích, protože se to má nakonec zastavit třeba několik set metrů od těch, od těch vesnic. Na druhou stranu z hlediska třeba ochrany přírody a krajiny to opravdu není nijak velký problém. Proto jsem si myslel, že se takhle nakonec i dohodnou. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Někteří to interpretují jako logický krok, ale pak jsou i hlasy, že je to vlastně návrat do minulosti, krok zpět. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tak krok zpět, je to spíš, je to prostě precedens, že jo, protože došlo k nějaké dohodě a ta se teď jakoby porušila. Ona ta dohoda teda nebyla úplně ultimátní, takže, takže jde o to, jak se to bere. Tam ovšem spíš se mluví o tom kroku zpět ve smyslu využívání toho uhlí, protože se předpokládá, že budoucnost rozhodně není v uhlí, že česká energetika by neměla být založena na uhlí, a tímhle se to jakoby vrací. Proti tomu jsou ty argumenty, že jaksi ten přechod na úplně bez energetiku bez uhlí a tedy bezemisní energetiku musí bejt, musí být plynulý, nejde to prostě udělat ráz naráz, a proto je ještě nějakou potřeba nějakou dobu to uhlí potřeba těžit. Ale tady je potřeba opravdu si uvědomit, že to překročení je vlastně z hlediska územního relativně malé. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Právě z hlediska té energetické soběstačnosti jak se na to díváte? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, to je, já, to je složitá otázka. Ví se, že my jsme soběstační teď až, protože vlastně elektřinu i vyvážíme a v budoucnosti bychom určitě měli se jaksi obejít zcela bez uhlí. Nicméně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Jakou roli bude hrát vlastně v těch zdrojích, v tom mixu, řekněme, energetickém? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, teď je to zjevně nastaveno tak, že teď ještě docela velkou, ale bude se to pomalu tlumit. A já myslím, že ta vize celková je skutečně, že za nějakých, za nějaká ta desetiletí by ta energetika měla být vlastně bezemisní. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ke zpomalení globálního oteplování vyzvala Organizace spojených národů. Chystá se velký summit klimatický. Hlavním cílem návrhu OSN je, aby globální oteplování nezesílilo o víc než dva stupně Celsia. Jak se to na díváte? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, my jsme tady zase hodně povídali o globálním oteplování. Já si myslím, že globální oteplování je problém, ale není to jaksi izolovaný problém. Větší problém je růst lidské populace, a právě jak, jak velká lidská populace bude moci reagovat na toto oteplování. Z toho hlediska, vzhledem k tomu, že lze celkem dobře předvídat, že lidská populace ještě nějaká ta desetiletí poroste, tak je celkem rozumné se snažit zabránit nějakým klimatickým extrémům. A z tohohle hlediska je to určitě dobrý plán. Ovšem otázka je, do jaké míry se to podaří naplnit, zvlášť když pořád ještě nerozumíme přesně těm různým řetězcům příčin, které za tím globálním oteplováním a vůbec globálními změnami jsou. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------OSN také řekla, že jednotlivé země si sice uvědomují závažnost té celé situace, nicméně ty kroky, které navrhují, tak prý zatím nestačí, což bude určitě předmětem i toho velkého setkání. Co vy byste třeba z těch návrhů možných nebo příspěvků ke zlepšení té situace uvítal nebo doporučil? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tak ono tady celkem ta situace je dost vlastně jednoduchá. Pokud přijmeme tu tezi, která je docela dneska dobře doložená, že globální oteplování souvisí s oxidem uhličitým a oxid uhličitý je z velké části jeho koncentrace zvyšována v atmosféře díky činnosti člověka, tak celkem je jasné, že omezování limitů je správná cesta. A z tohohle hlediska třeba docela nebo velmi dobrý nápad byly ty vlastně ten, ty emisní povolenky a obchod s nimi a tak dále. A já myslím, že nedovedu si představit, že by vymysleli něco úplně radikálně nového. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Když přejdu k jiným emisím, tak jak vnímáte vůbec aféru největší automobilky Volkswagenu? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tady je... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Včera, omlouvám se, jenom vlastně zjistila automobilka další nesrovnalosti u dalších vozů. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tady je dobré si uvědomit, že kromě toho, co se včera nějak začlo ukazovat, že jde taky možná o emise CO2, ale tam není úplně jasné, jak to jde, tak ve většině přívalů nebo ta hlavní aféra, která byla, se týká emisí oxidu dusíku. Takže není pravda to, co spoustu lidí říkalo, že za tím stojí nějaká oteplovačská lobby, která vlastně se snaží jaksi zamezit emisím, které vedou k tomu globálnímu

oteplování. To se těch oxidů dusíku netýká, protože oxidy dusíku na rozdíl od oxidu uhličitého vznikají vlastně nechtěně. To prostě vznikají proto, že v těch motorech je tak vysoká teplota, že se ten dusík spaluje. Zatímco oxid uhličitý je vlastně produkt, když řeknu chtěný, tak je to, tak to zní přehnaně. Ale je to prostě přirozený produkt spalování. To znamená, čím jaksi ten motor je výkonnější, čím lépe spaluje, tak tím více se toho CO2 tedy vypouští. To znamená, tady je potřeba tyhle dvě věci rozlišovat, uvědomit si, že oxidy dusíku jsou opravdu zdraví škodlivé. To znamená, je to docela zásadní věc na to upozorňovat, byť je asi pravda, že ty nároky byly tak velké, že vlastně skoro ty motory vlastně nešlo se téměř sestrojit tak, aby zároveň měly tu účinnost a ten výkon a zároveň neměly ty emise. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte, pane profesore, že změní ta aféra s podvodným softwarem jak tu samotnou firmu, tak i možná celý automobilový průmysl? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tak firmu mění už teď docela zásadně, to je celkem jasné. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Někdo by řekl ale, že zatím pořád málo. I takové hlasy se ozývají. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, já si spíš myslím, že ten ekonomický dopad nemusí být tak velký, jak si lidé myslí, protože prostě lidi ty auta budou kupovat stejně. Ale k nějakým změnám dojde. Teď je spíš otázka ovšem, jestli dojde ke změnám v tom smyslu, že ty motory opravdu budou méně emitovat, budou mít méně těch emisí, anebo k tomu, že se rozvolní nějak ta pravidla, protože pokud je pravda, že ta pravidla jsou tak přísná, že je nelze, tedy že jim nelze vyhovět, tak kdoví, co se stane. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Máme ještě jedno téma v tomto našem úvodním balíčku, na které navážeme. Vlastně my jsme si povídali po těch letních vedrech, po letní přestávce, a to mimořádné sucho vlastně neskončilo tím tropickým létem, protože pokračuje, máme minimum srážek, půda je vysušená, studny jsou vyschlé, hladiny řek poklesly. Četla jsem názor, že zatímco na povodně jsme "vyzráli", už jsme tedy připraveni, doufejme, tak s tím suchem nevíme jak na něj. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Já se dokonce musím přiznat, že mě to podzimní sucho vlastně děsí víc než to letní, protože to letní, o tom jsme si tady taky povídali, to letní koneckonců nebylo zas tak výjimečné, byla tady, byly tady roky, kdy bylo větší sucho a vlastně třeba ta úroda nedopadla nijak špatně, protože v létě už prostě není potřeba tolik srážek a tak. Ale na ten podzim to teprv teda začlo být sucho, které mě vlastně překvapilo. Zase na druhou stranu, pro tu přírodu to nijak fatální není, protože ona stejně už teď jako se pomalu zpomaluje a jaksi, že jo, není potřeba ta produkce, na kterou je třeba vody. Ale pravda je, že třeba z hlediska těch podzemních vod, a tak vody v krajině obecně to může být zásadní, ale nevíme. Tak třeba začne pršet a bude hodně sněhu a tím se to celé vylepší. Ale je pravda, že to, to mě překvapilo vlastně víc než ta letní sucha. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Chybí nám podle vás krizový plán, co se týče sucha a jeho dopadů? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, chybí určitě, ale na druhou stranu si úplně neumím představit na rozdíl od povodní, jak by ten krizový plán měl vypadat. Ono totiž vlastně z hlediska právě třeba produkce a i třeba stavu naší

přírody to sucho je mnohem horší než povodně, jo. Prostě nedostatek vody s tím se těžko něco udělá. A to znamená to sucho, pokud opravdu nastanou velká sucha, tak to může být největší problém. A pokud opravdu souvisejí s globálními změnami, tak to je právě to, na čem tedy se ukáže, že ty globální změny jsou opravdu závažné. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Fotopasti poprvé zachytily kočku divokou, nedávno šakala v Polabí, v Milovicích se narodilo před pár dny první hříbě divokých koní. Vlci se zde rozmnožují, trvale zde žijí rysi. To jsou a další příklady toho, že s tou naší přírodou to není tak špatné, pane profesore. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------S tou naší přírodou to je i není špatné. Takové, kdybych měl shrnout jaksi úplně nejobecněji ty trendy, tak je to tak, že s velkým takovým, jaksi jenom s velkým zaokrouhlením, že přibývají velká zvířata a malá spíš ubývají. A já to přičítám tomu, že se vlastně zvětšuje zrno krajinné mozaiky, to znamená místo, ono vlastně mizí extenzivní zemědělství a místo jemnozrnné mozaiky všelijakých louček, písčin, pastvin, lesíků vzniká hrubozrnná mozaika, kdy na jednu stranu tady máme obrovské lesní celky, které se neustále zvětšují, a na druhou stranu intenzivní zemědělství. A tahle hrubá mozaika svědčí právě velkým zvířatům, jako jsou ty vlci, koneckonců se to trošičku může týkat i toho našeho šakala, ale vlastně i některým ptákům, přibývají i třeba orli mořští, krkavci a obecně velká zvířata. Naopak malá zvířata mizí, protože ti zase potřebují tu jemnozrnnou mozaiku. To znamená, naše příroda se chová vlastně tak, jak by nikdo předem neřekl. Přibývají tady druhy, o kterých by to před dvaceti let nikdy nikdo neřekl, že u nás se vůbec vyskytnou, jako třeba ti vlci, ale naopak spoustu malých organismů tedy ubývá. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Dokonce je i nový zvířecí druh, kříženec kojota, psa a vlka, to je zpráva ze Severní Ameriky. Podle vědců tento druh mohl začít vznikat před více než sto lety, možná až dvěma sty lety na severovýchodě Severní Ameriky, a to v oblastech, kam svého času pronikalo stále více kolonistů z Evropy. Ti káceli lesy, obsazovali zbytek země a tím vlastně zhoršovali podmínky pro tu zvířecí populaci. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tohle je hrozně zajímavá věc a domnívám se, že je to taky něco obecnějšího. Ukazuje se v poslední době, a to je opravdu v biologii úplná novinka, že spousta druhů zřejmě i v minulosti vznikla právě křížením. V tomhle případě mluvíme o křížení tedy vlka, kojota a psa, což jsou vlastně hrozně blízce příbuzné druhy, respektive pes je vlastně jenom domestikovaný vlk, takže tam jako to vlastně není ani křížení, tam je to v rámci druhu. Ale ten kojot je taky velmi blízký. Ale právě se ukazuje, že spousta druhů možná vzniklo v reakci na změny prostředí, že vznikl kříženec, který by jinak normálně neexistoval, ale díky tomu mohl přežívat v novém prostředí. A máme takový příklad z minulosti a je to náš zubr. Vy jste tady zmínila, že se v Milovicích narodilo hříbě, ale v Milovicích se taky každou chvíli mají, má vysadit stádečko zubrů. A ten náš zubr je vlastně zvláštní. On vypadá jako bizon, ale je lesní. No, a teď se ukázalo, že zřejmě ten zubr je kříženec původního bizona, který žil podobně jako severoamerický bizon někde na pláních, a pratura, to znamená předka krávy, který byl lesní. A vlastně zůstala mu ta morfologie, ten vypadá to jako bizon, ale žije v lese, protože to zdědil od té krávy. To znamená, je to vlastně velmi analogický příklad tomu, tomu psokojotovi nebo vlkokojotovi, jak se mu říká. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ještě, právě, ještě se mu neříká. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Ještě se mu nějak neříká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Svědčí to tedy o těch proměnách vlastně i ta biodiverzita. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Ano, nejenže se u nás mění třeba populace zvířat. Mimochodem to, že některá zvířata přibývají, je určitě způsobené to tím zhrubováním krajinné mozaiky, ale zčásti je to i tím, o čem jsme mluvili, to znamená globálním oteplením. Zrovna ten šakal asi přišel z jižní Evropy, protože je u nás tepleji a tady už přežije. Například také přibývají všechny populace netopýrů, zřejmě taky z důvodu globálního oteplení. To znamená, v krajině jsou nějaké změny způsobující vlastně s opouštěním extenzivního zemědělství a zároveň oteplování, a ještě navíc se dějí takovéhle věci, jako, jako to křížení. Mimochodem to křížení máme známe i u nás u rostlin. Křídlatka, taková ta invazní kytka s velkými listy, u nás vlastně vznikla křídlatka česká, která vznikla zkřížením dvou invazních druhů, který jeden je ze Sachalinu a jeden z Japonska, to znamená oba z východní Asie, u nás se zkřížily a taky vlastně takhle vznikl nový druh. To znamená tyhle změny právě proto, že se vlastně hrozně moc míchá fauna a flora z různých oblastí, tak tyhle změny ve smyslu toho, že vzniknou nové druhy křížením, nás asi ještě čekají. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Když přejdeme k lidské populaci. Jaký, pane Storchu, má vlastně dopad fakt, že čím dál více lidí žije ve městech? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, já se právě domnívám, že to je ten nejdůležitější faktor za pozorovanými změnami naší přírody. Ono se mluví dokonce v takové trošičku zkratce nebo nadsázce o konci neolitu. Před nějakými sedmi tisíci lety nebo sedmi až devíti tisíci lety byla takzvaný neolitická revoluce, to znamená, lidi začli produkovat potraviny zemědělstvím. To samozřejmě dělají pořád. Ale ten o tom konci neolitu se mluví v tom smyslu, že ještě donedávna, ještě před pár desetiletími většina lidské populace se věnovala tomuhle způsobu života, to znamená zemědělskému způsobu života. Zemědělství samozřejmě neskončilo, protože ty potraviny potřebujeme, ale tomu zemědělskému způsobu života tímto způsobem života žije čím dál méně populace právě proto, že zemědělství je intenzivní a na to, aby, aby se tedy, aby probíhalo, stačí vlastně minimum lidí. A ono podle toho se mění i ta krajina, protože když ty lidi byli v té krajině a hospodařili, tak právě hospodařili kolem toho svého statku, dělali tu jemnozrnnou mozaiku, zatímco když v té krajině vlastně nejsou, tak se hospodaří intenzivně pomocí velkých strojů a vlastně velkých zásahů do té krajiny, no, a to právě úplně změnilo její strukturu. No, ale změnilo to leccos dalšího, protože právě ten zemědělský způsob života spolu nes spoustu věcí, například vůbec docela velké rozdíly mezi tím, jak žili lidi na venkově a ve městě. Já si pamatuju dokonce, že jsme se učili někdy na základní škole, že hlavním, jedním z hlavních cílů socialismu bylo zrušit rozdíl mezi venkovem a městem. Tomu socialismu se to tak úplně nepodařilo, ale teď se to vlastně podařilo, protože prostě ten venkovský způsob života, dokonce i na tom samotném venkově už skoro není. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Co to ale vlastně dělá nebo jaké to má další dopady, když se podíváme, více lidí - vyšší spotřeba zdrojů například? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Ono to je právě docela složité, protože existuje takový vztah mezi, my tady hodně často mluvíme o růstu lidské populace, tak mezi růstem lidské populace a bohatstvím té které země, jo, čím je ta země bohatší, čím má větší hrubý národní produkt, tak tím menší porodnost a tím vlastně menší populační růst, což je vlastně jakoby příznivé z hlediska vůbec fungování celé zeměkoule, protože ten populační růst je ten největší problém. Vypadá to tak nebo není to ještě nijak ověřeno, ale že, že právě tohle souvisí hlavně s tím, že v bohatších zemích mnohem větší procento lidí žije ve městech. A v těch městech se prostě množí méně, jo. To platilo vždycky. Ve městech, rozdíl natality ve městech a na

venkově byl vždycky velký. A možná ten pokles populačního růstu ve všech zemích, jak bohatnou, souvisí jenom s tím, že velká část žije v těch městech a ve městech prostě ty lidé mají méně dětí. To znamená, z hlediska růstu populace je to příznivé. Na druhou stranu oni v těch městech jsou právě bohatší a tím pádem ta spotřeba zdrojů zase na osobu je větší. To znamená, má to takové jako dva efekty a teď jde o to, jak se to vybalancuje. Prostě menší populace - větší spotřeba zdrojů. Ale zase na druhou stranu teoreticky, když si to projikujeme do budoucnosti, tak by to mělo být tak, že časem ta populace se nějak stabilizuje a tím pádem ta spotřeba zdrojů taky. Ale to je otázka. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Světová zdravotnická organizace zařadila uzeniny, jako je šunka, slanina nebo párky, na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny totiž došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu tlustého střeva, uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině jako například tabák či azbest. Co tomu říkáte? Překvapilo vás to? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, ani moc ne. Ono celkem myslím, že se vědělo, že uzeniny nejsou úplně nejzdravější jídlo. Na druhou stranu tady je docela zajímavá taková věc. Uzeniny jsou vlastně hrozně stará potravina. Ono se v současnosti hodně mluví o tom, jak, jak moderní způsob života spolu nese tu chemii a ty jedy a tak dále. Na druhou stranu uzení je velmi tradiční způsob a velmi efektivní způsob konzervace masa. A to... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Když se vlastně podíváme na to, rozumím tomu správně, kam asi míříte, na vlastně živočišnou výrobu a rostlinou, na ty plusy minusy, na ty dopady na přírodu, na půdu. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Já jsem teď spíš chtěl říct to, že je potřeba si uvědomit, že to, že uzeniny jsou tedy karcinogenní, není určitě nic nového, oni to teprv teď nově zjistili. A je velmi pravděpodobné nebo my si často myslíme mylně, že takový ten tradiční způsob života byl prost takových těch moderních nemocí, jako je právě rakovina. Ale není tomu tak. Ty lidi často jedli věci, které byly taky poměrně zdraví škodlivé, a taky koneckonců dřív ta úmrtnost byla docela velká. Délka dožití docela, docela malá. A třeba i všelijaké přírodní národy žijící u otevřeného ohně obecně trpěly tou rakovinou i mnohem víc než lidé dneska. Takže je potřeba si uvědomit to v takovém trošku širším měřítku. Jinak pochopitelně zase vždycky platí, že ta strava má být vyvážená. Ale to, co jste naznačovala, to je spíš to, že já se domnívám, že ta vyváženost stravy je důležitá a že neplatí taková ta jednoduchá zkratka, s kterou se docela často setkáváme, že za všechno zlo v přírodě nebo na zeměkouli může spotřeba masa. Ono to má na první pohled jakousi logiku, protože na to maso se spotřebuje mnohem víc vody, mnohem větší rozloha pozemků a tak dále, a opravdu jaksi se tím té přírodě škodí. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že kdybychom přešli na vegetariánství všichni, no, tak co se stane, tak, tak určitě se uživí větší lidská populace. No, jenže my nechceme vlastně živit více větší populaci. Ono ten představa, ano... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Co je pro ty pastviny, řekněme, pro tu půdu přirozenější? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, o tom právě k tomu chci dojít, že vlastně ta, když bude jenom rostlinná výroba, může to být z hlediska přírody vlastně mnohem horší a z hlediska toho vlivu na populaci právě taky, protože bude jenom větší lidská populace, která bude mít nakonec zase obrovskou spotřebu, ale že vlastně možná je lepší takováto extenzivní hospodaření, kde je i rostlinná i živočišná výroba, protože pastviny jsou třeba z hlediska biologické rozmanitosti, které, kterou já se zabývám, mnohem lepší než plantáže. Ale tady zase je to zase vidět, je potřeba vidět trošky činů v perspektivě, protože živočišná výroba často neprobíhá v pastvinách, ale probíhá tak, že se pěstují obrovská množství soji na plantážích, která,

které zničí úplně všechno, a tou sojou se živí tedy ten, ten dobytek. A tohle je teda opravdu vlastně úplně nejhorší, jo. Ale ideální je nějaká kombinace, kdy jsou zachovány i ty pastviny, protože z hlediska přírody ty pastviny jsou určitě lepší a sice to uživí menší množství populace, no, ale cílem není uživit co největší populaci, naopak. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Čím více lidí se uživí, tím víc jich bude? Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tím víc lidí jich zase bude, to je celkem zjevné. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Hanu zajímá váš názor na to, zdali jsme zcela soběstační v těch základních komoditách. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Myslí se tím Česká republika? Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ano. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, já se domnívám, že tohle záleží na tom, jak to berem my. Teď nefungujeme jako soběstačná jednotka, protože import je obrovský včetně toho masa. Na druhou stranu myslím si, že jsme na tom teď tak, že kdyby ten import nebo kdyby vůbec mezinárodní obchod přestal, tak Česká republika je soběstačná. To znamená ty všechny komodity tady lze vypěstovat a ta populace je vlastně stabilní dlouhodobě, to máme kolem těch deseti milionů. To znamená, rozhodně my zase z toho ekologického hlediska nejsme na nějakou nosnou kapacitou prostředí pro naší zemi. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ještě jednou paní Hana, jiná paní Hana. "Co váš host říká o informaci, že Čína veškeré limity uhlí pětkrát přesáhla, jak se limity kontrolují a zdali je rozdíl mezi Evropou a Asií." Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------No, tak určitě je velký rozdíl mezi Evropou a Asií. Evropa je v tomhle smyslu nejdál a snaží se o to prostředí i ve smyslu tedy právě těch klimatických změn a tak pečovat úplně nejvíc. A pochopitelně že právě ta asijské země jsou nejproblematičtější, taky proto, že jsou ekonomicky silné a ona obecně mezinárodní kontrola je problematická věc, protože jediný jako suverénní celek, který může něco opravdu reálně kontrolovat, je právě ten stát. A na té mezinárodní úrovni není vůbec žádná jako nejvyšší autorita a ty státy se prostě musí dohodnout. A když se nedohodnou, tak se s tím těžko dá něco dělat. To znamená, ano z hlediska těch emisí asi ta Asie bude nejproblematičtější. Nicméně je celkem jasné, že třeba Severní Amerika taky není, se do toho příliš moc nehrne. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------A ještě paní Jarku zajímá, jestli změníte stravovací návyky vzhledem k té zprávě, kterou, o které jsme hovořili. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Tak já zas těch uzenin tolik nejím a myslím si, že opravdu ta vyvážená strava, která bude obsahovat tu a tam nějakou tu slaninu, rozhodně neuškodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Děkuji za rozhovor, těším se na příští, dobrý den. Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR -------------------Na shledanou. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Na shledanou. Zítra se můžete těšit na názory spisovatele Pavla Kosatíka. Zita Senková přeje dobrý den.

e15.cz Náš člověk v Budapešti: Klobásení 4.11.2015

e15.cz str. 0 Blogy - Náš člověk v…

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Za skandální považují Maďaři zprávu Světové zdravotnické organizace o tom, že některé druhy tradičních masných výrobků jsou zdraví škodlivé, až rakovinotvorné. Aféru bych shrnul pod pojem „kolbászgate“, protože všechny škodlivé gastronomické fajnovosti v Maďarsku nejlépe symbolizuje právě klobása (kolbász). Kouříme, popíjíme a má nás zabít klobása? Taková otázka nyní nejčastěji otevírá debaty v maďarských krčmách, v nichž se rozhodně nikdo nehodlá vzdát ani cigaret, ani svaté trojice pivo-vínopálenka, a tím méně uzenin. Zase nám chce někdo něco vnutit, nejspíš nějaký vegetariánský lobbista, uražený, že nechceme konzumovat jeho geneticky upravované šunty – to už vypadá jako fundovaný názor ministerského úředníka. Protřelí diskutéři oprášili vousaté výpady jako například: Ty jsi takovej vidlák, že si pleteš saunu s udírnou a v autě ti aroma obstarává klobása. Vztah Maďarů k uzeninám snad nejlépe dokresluje historka o jednom z nich, který v uzenářství požaduje metr klobásy. Když mu řezník odpoví, že klobásu prodává na kila, nevzrušeně reaguje: Tak dobře, dejte kilo-metr. Co mne se týče, je klobásovým hitem recept na maďarskou sedláckou tequilu: do levé ruky půldecák, do pravé půlku cibule a klobása, pálenku hodíme do sebe, olízneme cibulový řez a zakousneme klobásou. A internetový lid náchylný ke skepsi se dokonce domnívá, že po zprávě WHO je život na zemi méně kvalitní… Zkrátka „kolbászolni“, tedy diskutovat o klobásách v Maďarsku vždycky patřilo k dobrému tónu, teď se však rozšířilo v míře nevídané. Je třeba říci, že nad prvotní hysterií už zvolna převažuje věcná střídmost. I díky souběžné konzumaci lahodné uzeniny. Vše nasvědčuje, že stále platí dávný, maďarskou podstatu vyjadřující bonmot: bez klobásy – ať už je to ďulajka nebo čabajka – je možné žít… ale proč?

URL| http://nazory.euro.e15.cz/blogy/blogy-...as-clovek-v-budapesti-klobaseni-1242219

idnes.cz - blog Babišův řezník je vegetarián (ivanbednar) 8.11.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Babišův řezník je vegetarián V roce 2011 nastoupil do Babišova Agrofertu Jan Hanuš, který dostal za úkol zachránit krachující Kostelecké uzeniny. Ty se totiž od roku 2005, kdy Babišův Agrofert koupil kontrolní balík akcií, propadaly do stále větší ztráty. Po čtyřech letech se Hanuš rozhodl změnit profesi i byznys. Ke konci října opustil Babišův masokombinát a stal se vegetariánem. Rozjel řetězec vegetariánského občerstvení Vegg Go zaměřený na jídlo z Blízkého východu. Vegg Go má zatím pět poboček, v jednání jsou další tři prodejní místa.„Nesnáším pohled na krev, takže jsem byl trochu podivný řezník,“ říká Jan Hanuš, který tak otočil svoji kariéru o 180 stupňů. Jeho tvrzení je úsměvné. Já myslím, že skutečným důvodem jeho obrácení je, že už se nemohl dívat na ty kulišárny, které Babiš s potravinami provádí, aby vyždímal naše žaludky. Je totiž všeobecně známo, že Babiš je jedním z mála těch dnešních podnikatelů, kteří vyrábí potraviny (nejde jen o Kostelecké uzeniny, z potravinářských firem patří Agrofertu mlékárny OLMA Hlinsko, masozávody Masna Kroměříž, Krahulík-Masozávod Krahulčí, pekárny Penam a dvě maďarské pekárny) v horší kvalitě, než tomu bylo před rokem 1989. Janu Hanušovi se zřejmě, jako mnohým z nás, už zprotivilo užívání drůbežích separátů (složky masa a kostí jatečně opracovaných těl drůbeže. Jedná se o zbytky, které vznikají po oddělení kvalitního masa) či emulgátorů (cílem je zlevnění a zjednodušení výroby potravin, kde se místo s přírodními surovinami setkáme spíš s jejich chemickou náhražkou). Není to tak dávno, co laboratorní testy poprvé objevily koňské maso v baleném salámu Herkules, který řetězci Tesco vyrábí Masna Studená. Masna patří do skupiny Krahulík. Nejde jen o naše žaludky. Babiš přes svoje firmy obratně skrývá náklady na volební kampaně, které jinak musejí politické strany přiznávat. Před volbami v roce 2013 uvedla společnost Vodňanská drůbež, součást koncernu Agrofert, televizní reklamy na Vodňanské kuře. Angažovala v nich populárního hokejistu Jaromíra Jágra, na konci vystupoval sám Babiš. Byť Babiš, i Jágr tvrdili, že nejde o předvolební klipy, nasazením pár týdnů před volbami vědomě posilovali Babišovu popularitu před volbami. Že by se jednalo o tzv. křehčené kuře, které je v rámci zpracování napuštěno vodou se solí a polyfosfáty (např. E 452), nepřišlo Jágrovi ani na mysl. To by se stal vegetariánem taky. Sbohem svíčková od maminky. Smyslem křehčení je snížit výrobní náklady, protože voda, sůl i fosfáty jsou podstatně levnější než maso samotné. Takový výrobek bývá tímto způsobem nastaven o více než 20 % a konzumentům, kteří zároveň jí i jiné potraviny s fosfáty (například tavené sýry), může způsobit odvápnění zubů a kostí a ohrozit tak jejich zdraví. Podobně žokej Váňa. Po překvapivém pádu před cílovou překážkou na Velké pardubické, když se sbíral ze země, do televizních kamer prohlásil, že kdyby vyhrál volby pan Babiš, tak by tenhle„sajrajt, který tady přetrvává, dal do pořádku.“ Tiumena ale Babišovi do salámů nedal. Příští rok bude za ANO kandidovat do Senátu v karlovarském kraji. Svět je zkrátka plný paradoxů. Řezník nesnáší pohled na krev, Stanislav Gross to myslí upřímně, a Andrej Babiš všechno zařídí. Probudíme se někdy z toho hrozného snu? Ivan Bednář ivanbednar.blog.iDNES.cz

URL| http://ivanbednar.blog.idnes.cz/c/4831...bisuv-reznik-je-vegetarian.html?ref=rss

Jihlavský deník Kostelecké uzeniny mají novou výrobní halu pro salámy s plísní 11.11.2015

Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství DANA KŘÍŽKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Mezi řezníky je práce s ušlechtilou plísní považována za mistrovskou techniku Kostelec – V areálu společnosti Kostelecké uzeniny byla otevřena nová výrobní hala pro produkci uzenin s ušlechtilou plísní na povrchu. Halu se vedení Kosteleckých uzenin rozhodlo otevřít z důvodu zvyšující se tuzemské i zahraniční poptávky po salámech s ušlechtilou plísní na povrchu. Do rozšíření této výrobní technologie společnost investovala třiceti milionů korun. Výroba uzenin s ušlechtilou plísní na povrchu je mezi řezníky a uzenáři považována za jednu z nejnáročnějších disciplín. „Jedná se o velice náročnou a specifickou výrobní činnost, kdy součástí receptury produktů je ušlechtilá plíseň. Aby byla minimalizována možnost kontaminace jiných výrobků touto plísní, musí být tyto výrobní prostory odděleny do samostatného provozu,“ řekl Michal Jedlička, generální ředitel akciové společnosti Kostelecké uzeniny. V nové výrobní hale se vyrábí prémiové salámy jako Křemešník, Kostelecký uherák, Hermín nebo Čeřínek. „Původní hala nestačila pokrýt poptávku. Současná měsíční kapacita fermentovaných výrobků s kulturní plísní je díky nové výrobně navýšena na 115 až 125 tun,“ dodal Jedlička. Všichni pracovníci přitom musí dodržovat zvláštní pracovní postupy v souvislosti se zachováním specifického klimatu uvnitř výrobny. Receptura salámů? Jedině vlastní Všechny produkty, které se v Kosteleckých uzeninách vyrábějí, vznikají na základě originální chráněné receptury. „Zákazníkům umíme nabídnout i jiný chuťový profil výrobků, ale vše vždy vzniká s přispěním našeho knowhow,“ doplnil Jaromír Kotoun, ředitel závodu, který má tento výrobní provoz na starosti. První uzeniny s ušlechtilou plísní opustily novou výrobní halu na konci letošního září. „S ostrým provozem jsme začali ihned po ukončení testovací fáze. Naše prémiové produkty jsou v současné době k dostání v maloobchodní síti nejen v České republice, ale i na Slovensku, v Německu, v Nizozemsku nebo v Maďarsku,“ řekl s patřičnou hrdostí Jaromír Kotoun. Fermentace je přirozený proces používaný při výrobě potravin již více než dvě tisíciletí. V zásadě jde podle Kotouna o působení přirozených mikroorganismů, které způsobí přeměnu původní suroviny v něco naprosto úžasného – ať už se jedná o salámy nebo třeba sýry. Působení enzymů, takzvaných fermentů je v dnešní době cíleně řízeno. Výroba s plísní neboli fermentace „Aby se zabránilo působení nežádoucích bakterií, přidají se na začátku výrobního procesu k surovině jen ty potřebné mikroorganismy. Stejně tak se „očkují“ salámy přírodní potravinářskou plísní – přesně takovou, jaká je k jejich vrcholné kulinářské formě potřebná,“ přiblížil výrobu ředitel závodu. Kostelecké uheráky jsou hotové zhruba za dvaačtyřicet dní. Po celou tuto dobu jsou salámy pod přísným dozorem – hlídá se teplota, vlhkost i proudění vzduchu. To vše je nutné pro úspěšnou fermentaci a následné sušení a zrání. Foto popis| VÝROBA. Všechny produkty, které se v Kosteleckých uzeninách vyrábějí, vznikají na základě originální chráněné receptury. Jsou to třeba salámy Křemešník, Kostelecký uherák, Hermín nebo Čeřínek. Foto autor| Foto: Deník/Libor Plíhal (3x) Region| Vysočina

Mladá fronta DNES Kostelec má nového šéfa. Jeho předchůdce vaří pro vegetariány 11.11.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Vysočina Jaroslav Paclík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Třicetimilionovou investici do rozšíření výroby salámů s ušlechtilou plísní si může nový generální ředitel Kosteleckých uzenin Michal Jedlička odškrtnou jako splněnou. A jaké další záměry má masokombinát s 1 500 zaměstnanci před sebou? Třeba chce stavět ubytovnu u rybníka. KOSTELEC Nového generálního ředitele má kostelecký masokombinát. Po Janu Hanušovi, který z čela největší vysočinské potravinářské firmy odešel do vlastního projektu Vegg-Go, převzal řízení sedmatřicetiletý Michal Jedlička. „Jsem tady v Kostelci čtyři roky s tím, že jsem dosud dělal výkonného ředitele. Mou zodpovědností bylo všechno kromě obchodu – výroba, nákup, investice a technické oddělení. Obchod si řídil generální ředitel Honza Hanuš sám,“ řekl Jedlička včera novinářům. V branži masa a uzenin se pohybuje od školy. „V byznysu jsem čtrnáct let,“ dodal. Do firmy přišel ve složitém období. „Tehdy to nevypadalo na nějaké ekonomické chlubení,“ připomněl. Roky 2010 až 2013 končily v Kosteleckých uzeninách ztrátou, vloni se firma opět dostala do zisku a tento trend by měl podle Jedličky pokračovat i letos. „Letos bude zisk o něco málo vyšší. Pokud jde o tržby, měli bychom zhruba kopírovat loňský rok a výhled na příští rok je o něco málo optimističtější. Teď se to ještě složitě odhaduje, protože nevíme, co nám udělá cena suroviny, která kolísá,“ vysvětlil nový generální ředitel Kosteleckých uzenin. Roční tržby firmy včetně závodů v Plané nad Lužnicí a Mostě se pohybují okolo pěti miliard korun, celkově zpracují okolo 3 800 tun masa měsíčně a vyrobí zhruba 3 300 tun uzenin. Třicet milionů korun naposledy investovala do vybudování nové haly na výrobu salámu s ušlechtilou plísní na povrchu. „Navýšili jsme kapacitu zhruba o 30 procent. Před touto investicí jsme měli před Velikonoci a Vánoci problém vykrývat požadavky zákazníků. Teď jsme nachystaní i na export tohoto druhu salámů,“ uvedl Jedlička. V příštím roce by Kostelecké uzeniny měly investovat vyšší sumy. Například se to má týkat navýšení kapacit na balení čerstvého masa. Firma se podle Jedličky potýká podobně jako i jiní zaměstnavatelé s nedostatkem dělnických profesí i středního managementu na trhu práce. „Je složité dostat sem ty správné zaměstnance. Jako jeden z kroků chceme vybudovat ubytovnu v prostoru u zdejšího rybníka. Vyhodnotili jsme, že je lepší ji stavět tam než na tyto účely přestavovat vilu u trati,“ řekl ředitel. Jan Hanuš odešel z vedení Kosteleckých uzenin po čtyřech a půl letech. Rozjel už vlastní projekt: vegetariánský fastfoodový řetězec Vegg-Go. Na stáncích v obchodních centrech nabízí tato společnost saláty, polévky, hummus a zeleninové kuličky ve stylu falafelu. Hanuš mimo jiné rozjel pro Kostelecké uzeniny síť občerstvení Parky‘s. Firmu společně s Jedličkou dostali z „červených“ čísel do zisku. Foto popis| Tady to zraje Salámů s ušlechtilou plísní se vyrobí v Kostelci zhruba 900 tun ročně. Do rozšíření výroby masna investovala 30 milionů korun. Generální ředitel Michal Jedlička ukazuje zrací komoru. Foto autor| Foto: Petr Lemberk, MAFRA O autorovi| Jaroslav Paclík, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina

neviditelnypes.cz PSI: Night – nežravec na cestách

9.11.2015

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Zvířetník Neviditelný pes, Xerxová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

... aneb zavařené maso pro psa (i lidi) na cesty První zlobila se stravováním na cestách už Arona. Celý život žrala maličko. A jen něco. Přitom nikdy nebyla vychrtlá, měla krásnou figuru. Stačilo jí málo a muselo to být maso s přílohou. Sladké nejedla, granule nejedla. Na dovolených tuzemských se jí kupovalo maso, na zahraničních byla ochotna konzumovat hovězí či vepřové ve vlastní šťávě. S rýží, kolínkama, bagetou. Psí konzervu nepozřela nikdy. Na skautský tábor jí babča přivezla upečený celý krk z jelena (aby chudinka měla něco pořádného a chvíli jí to vydrželo). Slintal celý tábor... Xerxes byl normální pes. Žral rozumně doma i na cestách. Granule ho neurážely, byly základem jeho jídelníčku. A pokud bylo potřeba, aby se najedl někde cestou, vylepšil se obsah misky nějakou kvalitní konzervou či kapsičkou. Takto ochucené granule zmizely ihned, bez ohledu na rušné okolí. Beta byla všežravec... Víc netřeba dodávat. Ta s jídlem nikdy nikde nezlobila. A přišel Night... Dokud byl v plném růstu, tak to ještě šlo. Ale jak dospěl, stal se z něj anorektik nežravý. Jakmile nemá svůj klid, nežere. Jakmile by snad mohl být nějaký výlet či akcička – nežere. Jen tak mu něco nechutná. Lidské jídlo nemusí. A na rozdíl od Aronky je to na něm vidět. Chudinka vychrtlej, co mu nedají najíst.. V létě byl doma v klidu ochoten akceptovat pouze smíchané granule se syrovým či vařeným masem. Přesto ráno skoro nežral. Občas vyjedl jen maso, někdy ani to ne. V poledne pak dojedl snídani (doplněnou o další maso) a večer se najedl snad i s chutí. A před námi šestnáct dní dovolené. Daleko, s dvoudenní cestou tam i zpátky... Kdo má dobré oči, cestovní oranžovou mističku vidí Už řadu let zavařuji nám maso na cesty. Hovězí, vepřové i kuřecí. Co jezdíme s prťavci, tak jsem zařadila i mleté libové opražené hovězí, které v omáčce na špagetách ani naše mrňavka nemasožravá nevybírá. A když to funguje nám, proč bych nemohla zavařit maso i psovi??? Doma Night dostává rozmražené syrové maso určené pro psy. Ale to bych rozhodně bez speciální autochladničky nepřevezla.Vždyť od ledničky k ledničce to bylo 48 hodin cesty. A bylo teplo. Takže mražené maso s námi vyjíždělo jen na cestu. K první snídani byl ochoten po dlouhé procházce kolem motorestu slupnout asi půlkilíčka mletého hovězího. Hovězí mleté syrové - to je ochoten sežrat skoro vždy Večer v Perpignanu v hotelu kupodivu snědl plnou dávku granulí s dalším syrovým hovězím (zmrzlá kilovka jela v chladícím boxu a byla ještě krásně studená). Ráno dorazil zbytek syrového masa a od té doby (až na výjimečně koupené kuřátko) granule doplnily pouze domácí konzervy. A svůj úkol splnily na výbornou. Ne – nežral ve Španělsku dokonale. Ráno neměl čas (někam se jedéééé), během dne se nezastavil – a tak když pominu pár soust masa ráno (pssst – většinou z ruky) žral až v podvečer po návratu a zvládnul pak většinou i druhou večeři, než jsme šli spát. S mlsáním během dne to s ním taky není jednoduché. Uzeninu většinou zcela odmítá. Sýr většinou žere, ale někdy ho plive. Bageta se prý lepí na patro. Jablko či banán někdy žere, častěji nee... Obecně ochucené jídlo nemá rád. Rozhodně to není myčka talířů a dojížďák zbytků... Voda tekoucí, na pití vhodná S pitím nezlobí. Klidně pije i vodu z kašen (ale to se snažím minimalizovat, často je v tom chemie). Za

svým pelechem v kufru má mezeru, kam se přesně vejdou položené tři dvoulitrovky na vodu. Vždy jednu jsem nosila i s miskou v ruksaku. A po celou dobu dovolené mu zažívání fungovalo zcela dokonale – žádná potíž. Tu jedinou si nechal až na návrat... Voda stříkající, na pití zrádná Nechtěla jsem zavářet krmné maso pro zvířata, měl tak s sebou kuřecí a hovězí maso velmi kvalitní. Klidně jsme mu mohli ujídat :o) Celkem jelo s námi pro psa asi deset kilo granulí a skoro na každý den sklenice masa. Plus na první dva dny syrové a ještě mu páník koupil kuře... Postup zaváření masa mám osvědčený – pro běžnou krátkodobou spotřebu. Mám vyzkoušený měsíc, ale určitě by vydrželo maso déle. Ubytování míváme s ledničkou (tedy cestou nee), takže sklenice skladujeme převážně v chladu. Myslím, že třeba na táboře by jim stačilo chladné stinné místo (nejlépe vykopaná jáma či potok) Raději dělám víc menších sklenic, aby nebyly dlouho otevřené (ale dva či tři dny otevřená sklenice s masem je v pohodě). Technolog potravinář by asi zezelenal, neboť žádnou teplotu při zavařování nehlídám, moc se s tím nepatlám a zatím vždy pohoda. Na tuku žehnu a pak doměkka podusím kostky (jdou i plátky) masa. Osolím, opepřím (psovi nekořením). Nedávám pod to cibuli ani žádnou zeleninu – myslím, že by se to mohlo rychleji kazit. Nacpu do sklenic. Když píšu nacpu – tak fakt nacpu. Vejde se tam překvapivě velké množství. Zaliju až po okraj vydušenou šťávou z masa. Sklenice zavíčkuju, postavím do hrnce s vodou a tak tři čtvrtě hodiny vodu slabě vařím. Druhý den ještě jednou proces opakuji – zase asi třičtvrtěhodinku zavářím. Maso – hlavně kuřecí je pak opravdu měkké – až rozsejpací. Nightovi jsem zavářela standardní okurkovky (myslím že je to 0,75 litru). Pokud jedeme sami dva, zavářím nám malé skleničky, pro pět lidí (ne příliš žravých) nám stačila na jedno jídlo půllitrová sklenice (od velké majolky). A pak se můžou servírovat špagety s rajčatovou omáčkou a mletým hovězím, zeleninový salát s čerstvým sýrem a kuřecími kostkami, vepřové kotlety s místními brambory a zeleninou, hovězí na houbách s rýží... A Night měl s sebou dost hovězích odřezků ve vlastní šťávě a šest celých kuřat na kousky. I s klouby a kůží. Krásně to zrosolovatělo a moc mu chutnalo. Fyzičku má skvělou Doma nyní žere solidně. Co to znamená?? Ráno snídá, jen pokud má páník bílou košili a kravatu. Jinak nee. Jinak je totiž možnost, že se někam půjde... A to se nejí, to se číhá... a jí se až po návratu domů. Dostává malý oběd, ten sní a o večeři si umí i říct. Ta zmizí rychle. Při jeho stravování mimo klasické pracovní dny je jasné, že to s ním o dovolených bude psina vždycky... A nebudu zavářet maso jen pro nás... A už není radiátor... Fotodokumentace ze zavařování chybí. Nějak mě nenapadlo zdokumentovat tu řadu sklenic připravenou na cestu... Foto: Xerxovi

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/psi-z....aspx?c=A151108_075715_p_zviretnik_kosa

podnikatel.cz Na farmářských trzích chybí vejce, uzeniny i sladkosti. Zaplníte díru? 4.11.2015 podnikatel.cz str. 0 Zdeněk Vesecký

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Víme, s čím se dostanete na farmářské trhy a jaké zboží raději vůbec nenabízet. Jestli máte vajíčka, domácí dorty nebo uzeninu, je nejvyšší čas začít jednat. Je začátek listopadu a většina farmářských trhů bude brzy končit. Provozovatelé tržišť už ale myslí na další sezónu a je tedy ta nejlepší doba se jim ozvat a ucházet se o prodejní místo. Platí to zejména pro nejoblíbenější trhy ve velkých městech. Ne každý se ale na farmářské trhy dostane. Podmínek přijetí mezi prodejce je celá řada. Kladou si je jak samotní provozovatelé, kteří mimo jiné už před lety ve spolupráci s kraji a místními samosprávami zavedli Kodex farmářských trhů, tak státní úřady. O těchto podmínkách jsme podrobněji psali v článku Chystáte se prodávat na farmářských trzích? Připomínáme, co je třeba splnit. A co vyžadují samotní provozovatelé trhů? Preferují především lokální produkty. Umožňujeme prodej výhradně místních sezónních potravin, ideálně z Plzeňského kraje nebo sousedních krajů. Výjimku u nás má jen olivový olej od česko-španělské rodiny a levandule. Na našem trhu nenajdete zahraniční uzeniny, sýry ani mořské ryby, říká Tomáš Popp z Plzeňských farmářských trhů. V Praze se na trhy dostanou i produkty ze vzdálenějších regionů, ale musí pocházet od malopěstitelů, malochovatelů, malovýrobců nebo jejich přímých prodejců. Podmínkami pro prodej na farmářských trzích je zejména doložení původu zboží nebo surovin. Jde o doložení dokladů o prvovýrobě, zpracování produktů, v případě zprostředkovaného prodeje dokladu od prvovýrobce. Je potřeba zemědělská registrace, veterinární číslo, živnostenský list a tak dále. Tyto doklady jsou vyžadovány i při případných kontrolách ze strany státních orgánů, dodává Jan Juráš z farmářských trhů ve Strakonicích. Podmínky vychází ze samé podstaty farmářských trhů. Jde totiž o formu prodeje, jejímž cílem je podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin. Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed Ilustrační obrázek. Zájemce o prodej na trhu se musí seznámit i s tržním nebo provozním řádem. Takový řád může být vydán nařízením obce, ale provozovatel můžete mít i svůj vlastní. Mimo jiné říká, jaké zboží je možné na trhu prodávat a kdo ho smí prodávat. Prodávající bývá vymezen pojmy farmář, jeho rodinný příslušník nebo jím pověřená osoba. Smyslem těchto restrikcí je omezení prodeje od překupníků. Prodejce má také povinnost uvádět původ zboží, nejlépe zemi i konkrétní obec, u prodejců biopotravin musí být na stánku k nahlédnutí i certifikát. Pokud něco z toho chybí, provozovatelé si často vyhrazují právo na zamítnutí prodeje. K respektování a dodržování řádu se prodejce zavazuje už při vyplňování základního přihlašovacího formuláře. Farmářské trhy si zakládají na kvalitě. Jejich provozovatelé jsou po pošpinění pověsti nejrůznějšími překupníky ostražití. Je nutné počítat s tím, že před podpisem smlouvy o spolupráci se budou chtít přesvědčit o původu vašeho zboží, jeho chuti nebo kvalitě. Předtím, než se maloproducenti dostanou na trh, velmi pečlivě je vybíráme, jezdíme se dívat přímo na farmy a do výroben. Vše osobně ochutnáváme a při každém trhu také provádíme vizuální kontrolu sortimentu, upozorňuje Lenka Sehnalová z Farmářských tržišť na pražské Náplavce a Jiřáku. Nejpřísnějšími hodnotiteli kvality jsou pak sami zákazníci. Dále čtěte: Jeho kuřata a husy jdou na dračku. Jsou totiž šťastná. Nahlédněte do fotogalerie Nabídněte vajíčka a dobré uzeniny Farmářské trhy jsou i po letech velmi oblíbené. Ukázalo se, že zájem o ně není jen módní vlnou, ale dlouhodobým trendem, který přináší změna životního stylu a stravovacích návyků. Provozovatelé si na nezájem ze strany prodejců ani zákazníků nemohou stěžovat. Kolem trhů se za pět let jejich konání vytvořil okruh spokojených zákazníků i komunita spokojených prodejců, kteří je navštěvují pravidelně. Jejich spokojenost je tedy úspěchem. Přesto u nás pociťujeme mírný pokles zájmu. Lidé v sobě neprobudili dostatek zájmu o zodpovědné nakupování, kontruje Jan Juráš ze Strakonic. Farmářským trhům se prostě daří hlavně ve větších městech, kde lidé nemají tolik šancí si vypěstovat vlastní ovoce, zeleninu nebo květiny.

Kdo chce dnes mezi trhovce proniknout, musí přijít se zbožím nejvyšší kvality a dokázat ji dlouhodobě udržet. A stále taky existují takzvané díry na trhu. Například v Plzni i v Praze postrádají vejce v biokvalitě. Uvítáme producenta vajec, čerstvého mléka, jogurtů a kvalitní uzenáře. Na Náplavce je místo pro klasické české občerstvení jako jsou polévky a bramboráky a poctivou cukrařinu. Dobře se budou prodávat větrníky i kremrole, dává tipy Lenka Sehnalová. A šanci mají i prodejci sezónního ovoce a zeleniny, případně hub. Jsme otevření i pro obyčejné zahrádkáře a prodejce drobných přebytků, kterým dáváme jim možnost bezplatného prodeje, říká Jan Juráš. Naopak je zbytečné se mezi trhovce snažit dostat například s rukodělnými výrobky. Těch už je na trzích často dostatek nebo o ně zákazníci nejeví příliš velký zájem. Velkou díru do světa zatím na tržištích neudělali ani prodejci domácí kosmetiky nebo ekologických čistících prostředků. Takového zboží se prodává jen málo a provozovatelé trhů si místo neúspěšným prodejcem nenechají dlouho blokovat. Zájem o konkrétní zboží se formuje i v průběhu trhu. Hned ráno jsou fronty u zeleniny, pečiva a mléčných výrobků, později u uzenin a pak u specialit jako jsou těstoviny, paštiky a sirupy, uvádí Tomáš Popp z Plzeňských farmářských trhů. Pokud prodejce splňuje podmínky a nabízí zajímavé a kvalitní zboží, prodej na trhu se mu vyplatí. Díky tomu, že v cestě k zákazníkům nestojí žádný další prostředník, vydělá si víc peněz. Pro menší zemědělce, obzvlášť pro ty ekologické, kteří dodávají biopotraviny, je tedy přímý prodej velmi výhodný. Prosperující tržnice jim pomůže zajistit pravidelný odbyt. Trhy navíc mají význam pro ekonomiku měst i okolních obcí. Pokud spotřebitelé nakupují potraviny přímo od místních zemědělců a zpracovatelů, peníze zůstávají v regionu. Úspěšná tržnice také vytváří nová pracovní místa. Ze studie z amerického státu Maine vyplývá, že pokud spotřebitelé utratí za místní jídlo jedno procento toho, co se běžně utrácí v supermarketech, příjmy zemědělců narostou o pět procent. Zkušenosti z Anglie pro změnu ukazují, že v průběhu trhů rostou i příjmy kamenných obchodů v okolí tržnic. Obrat, a potažmo peníze, které majitelé odvedou na daních, může stoupnout i o desítky procent. Lidé se totiž zastaví nejen na trhu, ale také v sousedství.

URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/na-far...ejce-uzeniny-i-sladkosti-zaplnite-diru/

protiproud.cz Nové třeštění z dílny světového ministerstva zdravotnictví: Zákaz párků ve veřejném zájmu? 9.11.2015 protiproud.cz str. 0 Zdraví Erika Magdalena Peprná Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Mediální vlnky čeří kraken potravinářského průmyslu. Co se hodí světovým Babišům do masného krámu? přináší důležitou odpověď na temný fyzikální paradox dneška a připojuje glosu od Viktora Pondělíka o “masa-kru”, kterého jsme si pravděpodobně - jako většiny světodějných událostí - zatím ani nevšimli Téměř každý týden se dozvíme, že nějaká potravina, kterou dosud všichni považovali za extrémně zdravou, doporučovali malým dětem, těhotným i kojícím ženám a všeobecně propagovali, je ve skutečnosti ohromně nezdravá. A platí to i opačně: to, co mělo naopak být nezdravé, je zdravé. Asi každý alespoň trochu přemýšlející a ne jen “konzumující” (média i potraviny) člověk si jistě už položil otázku: jak je tato fyzikální zákony zjevně popírající “pravda” vůbec možná? Mediální vlnky a potravinářský kraken Odpovědí je několik. Částečně jde samozřejmě jen o mediální vlnky - i redaktoři musejí něco jíst (ať už zdravého či nezdravého), takže každý, byť sebemenší, vědecký výzkum náhle slouží jako podklad pro “senzaci”. Jenže základem oněch “vlnek” je cosi v hlubinách: jmenovitě ošklivý kraken

potravinářského průmyslu. V nejhorším případě spoupracující s ještě ošklivější příšerou průmyslu chemo-farmaceutického. Občas vystrčí hlavu k hladině: pak se většinou dějí velké věci. Vzpomínáme si ještě na problém “šílených krav” versus “ptačí chřipka”? Z dobrých zdrojů mám informace o tom, že ve skutečnosti šlo o jediné - a sice boj evropské lobby producentů hovězího s drůbežárnami. Peníze, které se v oněch segmentech točí, nejsou tak malé, aby se jimi nedalo zaplatit pár studií a vyvolat menší (či větší) hysterie. Podobně na tom byla třeba “cholesterolová horečka”, která držela svět dobrá čtyři desetiletí. Kdo vydělal? Podle posledních výzkumů rozhodně ne lidé s nemocemi oběhové soustavy, kterým údajně měly pomáhat všechny ty “nízkotučné” a jiné výrobky. Podle všeho vydělali především - jejich výrobci. O tom, že jsou vajíčka, máslo a další cholesterolem nadité potraviny ve skutečnosti pro nás dobré, už jsme na Protiproudu také psali. Čtěte ZDE: Lékaři a vědci obrátili na pětníku: Cholesterol je důležitý pro zdraví! Nejlepší lék na srdce? To je překvapení - domácí jídlo. Lidský zub v „mekáči“ je jen vrcholkem pyramidy Čtěte ZDE: Tučná manipulace: Další lež na pultech. Margarínem k rakovině a cukrovce. Proč bychom měli jíst „obyčejné“ máslo? A co to vlastně je? České krávy nad zlato Pandemie na objednávku Pak ovšem existuje kategorie ještě temnějších intrik. Zahrnují “pandemie na objednávku”, zákazy kouření, nebo cokoliv jiného, - a většinou tak či onak zahrnují spolupráci zárodku “světového ministerstva zdravotnictví”, momentálně jménem WHO. Jejich společným jmenovatelem je především omezení lidské svobody. Byl další vlaštovkou, hnízdící v téže stáji, skutečně i “zákaz” červeného masa a uzenin, o jehož náznak se pokusila WHO v minulých dnech? Dost možná. Indicie jsou zajímavé - a jednou z nich je především to, jak páni doktoři “couvli”, vida reakci světových médií a veřejnosti. Jako by si ověřili, že “ještě není čas”. Jak prodat párek? Zakažme ho! Typické pro tyto snahy - jejichž společným jmenovatelem je především omezování lidské svobody - je mimochodem to, že skutečně problematické potraviny jsou odsouvány na okraj zájmu. Nebo jste si snad všimli celovětového tažení proti cukru, který je ve skutečnosti nebezpečnější, než řada takzvaných strašáků? Asi ne. Protože se neodehrálo. Cukr, návykový jako každá droga, je výborným prostředkem kontroly populace. Mnohem lepším, než "svobodomyslné" cigarety. Proč se ho zbavovat - co kdyby se to náhodou opravdu ujalo? Kromě toho - Nestlé a spol jsou jednoduše - příliš bohatí. A tak máme jen opatrná doporučení, abychom nesladili “moc”, namísto výstražných cedulí, že “cukr může zabíjet”. Možná, že je to poslední pravda i o uzenářském průmyslu: možná, že “Babišové” všech zemí zatím zabránili dalšímu omezování toho, co zbývá z naší svobody jíst, pít a kouřit co chceme, a kde chceme - pokud tím samozřejmě neomezujeme svobodu svých bližních. A nenechme se mýlit. Jakmile zjistí, že se jim zákaz uzenin hodí do (masného) krámu - a to se stát může, neboť nedávný vývoj ukázal, že zákaz či omezení konzumace u cigaret prodeje naopak zvyšuje, zvláště mezi mladými, neboť jsou tímpádem “cool” - nastane navážno situace, o které vtipně píše Vitkor Pondělík. Čtěte ZDE: Boj o svobodu za kouřovou clonou: Smí se v sado-maso salónech kouřit? Státní hospody a trestný čin pálení tabáku. Máme lidské právo na občerstvení uprostřed lesa? Čtěte ZDE: Zákon o plošném zákazu kouření v restauracích: Ani boj za zdraví, ani proti kuřákům - ale za novou totalitu. Stát opět sahá na soukromý majetek. Bolševici všech zemí se opět spojili. Ve "zdravém" vězení na věčné časy? Viktor Pondělík: Národ angažovaných dobrodějů Tak se pomalu začínám bát. Protože znám naše politiky, nejednou papežštější než sám papež. Počínám trnout při představě, co přijde, až se toho, co zaznělo v posledních dnech, chopí nějaký

angažovaný dobroděj. Tím něčím mám na mysli varování Světové zdravotnické organizace před uzeninami a nezpracovaným červeným masem, jež jsou podle zmíněné instituce prokázanými karcinogeny. Tedy něčím, co způsobuje rakovinu. Skupina hovězích odborníků Jak WHO pravila, mohou masné výrobky způsobovat rakovinu trávicího traktu. Jsou prý tedy obdobně rizikové jako dejme tomu tabák či azbest, o jejichž neblahých účincích se ví již dávno. Že prý stačí dva plátky slaniny denně a rázem máme o pětinu vyšší šanci dostat rakovinu. A kvůli nadměrné konzumaci masných výrobků prý přijde ročně o život asi 34.000 lidí. Nebude se smět konzumovat a nakonec třeba ani čichat ve formě "elektronické šunky". Vzápětí po zveřejnění této zprávy počali vcelku očekávatelně protestovat především výrobci uzenin. Ti tvrdí, že kvalitní maso není nebezpečné. A možná na tom i něco pravdy bude. Protože kdyby ne, těžko bychom se dočkali toho, že oni varující dobrodějové, Světová zdravotnická organizace a její součást nesoucí název Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, poněkud couvli. A začali své zmíněné varování zaobalovat. Že prý ono varování nebylo míněno jako výzva, aby se přestalo jíst maso, ale jen jako doporučení, aby se jeho konzumace snížila. Aby se masné výrobky jedly méně a tím pokleslo množství jimi vyvolané rakoviny trávicího traktu. Abychom si méně dopřávali třeba šunku, slaninu nebo párky a jiné masné laskominy. A dokonce že prý se na počátku příštího roku znovu sejde stálá skupina odborníků, kteří pravidelně hodnotí vliv výživy na vznik a průběh nemocí, aby na základě nejnovějších vědeckých poznatků znovu zvážila místo masných výrobků a červeného masa v kontextu zdravé výživy. Masa-kr Takže nás prý to maso masakruje. Je rakovinotvorným, což ale není míněno tak, že bychom ho neměli jíst. Protože kdyby se to podalo jako "zákaz", byly by s tím trable. A tak se to nějak rozmělní za pomoci jakýchsi odborníků do ztracena. Čtěte ZDE: Probuďme se: "Bratři" ze Západu si z nás udělali potravinové smetiště Evropy. Výrobci a obchodní řetězce nám kálí do úst. Jsme lidmi druhé kategorie. Ani psi to nežerou. Dokud budeme v EU, nic se nezmění Ovšem je otázka, jak s touto informací naloží naši politici. Jakmile nebude čím se zaměstnat a zviditelnit, jakmile pomine zájem o migrační trable a bude třeba jiné téma, kde by se angažovali. A tak už to v duchu vidím. Napřed se podobně cigaretám zakážou párky ve veřejných budovách, slanina bude tabu v hromadné dopravě a šunka se bude smět podávat leda tak ve vyhrazených částech restaurací. Pak se zakáže červené maso na zastávkách a nádražích, pak ve všech restauracích bez výjimky a kdo ví, kde všude ještě. Nebude se smět konzumovat a nakonec třeba ani čichat ve formě "elektronické šunky". Uzeniny se začnou kolkovat a obchodní inspekce bude kontrolovat, zda se náhodou párky neprodávají jako kusovky, trestáni budou všichni prodejci, kteří prodají salám mladistvým,… Protože je to prý škodlivé. Méně než kouření, ale vlastně obdobně. A tak se bojím, že se jednoho dne objeví takřka všude varovné cedulky a zakazující symboly. A policisté budou možná opět s pravítkem obcházet autobusy a měřit, zda jsou na nich dostatečně velkým písmem vyhotoveny vedle zákazů kouření i nápisy MASO ZAKÁZÁNO.

URL| http://protiproud.parlamentnilisty.cz/...i-svetovym-babisum-do-masneho-kramu.htm

psp.cz Stenografický zápis 35. schůze, 5. listopadu 2015 5.11.2015

psp.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět (Jednání zahájeno ve 14.00 hodin.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane místopředsedo vlády - protože jiného člena vlády tady nevidím -, zahajuji druhý jednací den přerušené 35. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás tady vítám. Žádám vás, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: pan předseda Jan Hamáček z pracovních důvodů, Petr Adam z pracovních důvodů, Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, Jan Bartošek z pracovních důvodů, Zuzka Bebarová Rujbrová z osobních důvodů, Jiří Běhounek z pracovních důvodů, Ondřej Benešík je na zahraniční cestě, Zdeněk Bezecný z pracovních důvodů, Jan Birke bez udání důvodu, Vlasta Bohdalová z rodinných důvodů, Milan Brázdil z pracovních důvodů, Marek Černoch z důvodu zahraniční cesty, Pavel Čihák - osobní důvody, Ivana Dobešová do 17.30 ze zdravotních důvodů, Petr Fiala do 15 hodin z pracovních důvodů, Radim Fiala na celý den z pracovních důvodů, Ivan Gabal je na zahraniční cestě stejně jako pan místopředseda Petr Gazdík, Milada Halíková z pracovních důvodů, Pavel Havíř z pracovních důvodů, do 18 hodin z pracovních důvodů Leoš Heger, na celý den Jana Hnyková z pracovních důvodů, Pavel Holík z pracovních důvodů, Ludvík Hovorka z pracovních důvodů, Igor Jakubčík je na zahraniční cestě, Jaroslav Klaška z pracovních důvodů, Martin Komárek je na zahraniční cestě, Vladimír Koníček je na zahraniční cestě, Jiří Koubek z osobních důvodů, Michal Kučera z pracovních důvodů, Helena Langšádlová je na zahraniční cestě, Jaroslav Lobkowicz ze zdravotních důvodů, Květa Matušovská z osobních důvodů, Jiří Mihola z pracovních důvodů. Dále se omlouvají Alena Nohavová z pracovních důvodů, Nina Nováková je na zahraniční cestě, do 17 hodin Josef Novotný z pracovních důvodů, na celý den Tomio Okamura z pracovních důvodů, Jana Pastuchová z pracovních důvodů, Adam Rykala z osobních důvodů, Jan Sedláček z osobních důvodů, Marta Semelová z pracovních důvodů, Karel Schwarzenberg z pracovních důvodů, Jiří Skalický z pracovních důvodů, bez udání důvodu Bohuslav Svoboda, na zahraniční cestě je Lubomír Toufar, Karel Tureček z pracovních důvodů, Jiří Valenta z pracovních důvodů stejně jako Pavel Volčík, ze zdravotních důvodů Josef Vondrášek a z pracovních důvodů Rostislav Vyzula. To jsou poslanci. Z členů vlády od 16.30 se bude omlouvat místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, z pracovních důvodů se omlouvá Richard Brabec, Jiří Dienstbier, z důvodu zahraniční cesty Daniel Herman, z pracovních důvodů Milan Chovanec, Michaela Marksová, na zahraniční cestě je Jan Mládek, z pracovních důvodů Svatopluk Němeček, do 16.30 z pracovních důvodů Robert Pelikán, z pracovních důvodů Karla Šlechtová, Dan Ťok, Kateřina Valachová a na zahraniční cestě je ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Pan poslanec Jeroným Tejc má náhradní kartu číslo 13. Nyní se budeme zabývat body dle schváleného pořadu schůze. Přistoupíme k projednávání bodu 3, ale než tak učiním, ptám se, jestli má někdo v tuto chvíli návrh na změnu. (Je slyšet upozorňování, že návrhy na změnu programu nemohou být.) Já vím. Ještě přečtu omluvy Jaroslava Holíka a pana ministra Mariana Jurečky. Vzhledem k tomu, že nemůžeme měnit program - já jsem vás jenom zkoušel, jestli jste dost pozorní, když je nás tady tak málo - budeme se zabývat bodem 3. Místopředseda vlády se dostavil, takže podle jednacího řádu máme splněné všechny podmínky. Bodem číslo 3 je

3. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 626/ - druhé čtení Z pověření vlády předložený návrh zákona má uvádět místopředseda vlády, ministr financí Andrej Babiš, případně je usnesením vlády pověřen pan ministr dopravy Dan Ťok. Na to mám příslušné usnesení vlády zde k dispozici, podepsané předsedou vlády. Požádám tedy o to, aby jeden z pověřených zaujal místo u stolku zpravodajů. Požádám o to pana poslance Jana Volného, který je zpravodajem tohoto tisku. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 626/1. Pan kolega Volný je tady, může tedy zaujmout místo u stolku zpravodajů, ale nevidím pana ministra financí (ten právě vchází do sálu) ani ministra dopravy. Už vidím pana ministra financí. Požádám sněmovnu o klid, protože pro velký hluk nemohu zatím udělit panu ministru financí slovo... Žádám pana kolegu Zavadila, aby nezdržoval pana místopředsedu vlády, protože je na řadě. Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, aby na začátek druhého čtení vládní návrh zákona uvedl. Skutečně žádám o klid! Pan poslanec Vondráček má náhradní kartu číslo 68. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o loteriích a jiných podobných hrách. Tento návrh zákona byl vládou Poslanecké sněmovně předložen s ohledem na vývoj projednávání novely zákona o loteriích podané poslancem Janem Volným, to je sněmovního tisku 437. Návrh zákona byl dne 27. října 2015 projednán v prvním čtení a dne 4. listopadu 2015 byl projednán rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny. Cílem předloženého návrhu je v souladu s koaliční smlouvou a programovým prohlášením vlády zvýšit zdanění hazardu od 1. ledna 2016. Zdanění hazardu představuje jeden ze způsobů, jak působit proti škodlivým následkům hazardu pro společnost i pro samotné hráče. Daně nemají sloužit ke změně chování společnosti či k její výchově. Od toho jsou tu programy prevence a vzdělávání. Daně jsou hlavně zdrojem příjmu pro veřejné rozpočty. Přesto je nepochybné, že určitý vliv na chování mají. Příkladem jsou například spotřební daně působící na kuřáky či konzumenty alkoholu. Obdobně loterijní odvod do určité míry působí na provozovatele hazardních her, a tím zprostředkovaně i na hazardní hráče. Loterijní odvod je motivován hlavně fiskálně, ale byl přitom konstruován tak, aby zapadal jako podpůrné opatření do širší koncepce, jejímž hlavním cílem je předcházení škodlivým následkům hazardních her. Zásadní opatření proti škodlivým následkům hazardních her přinese nový zákon o hazardních hrách. Toto další opatření je ale nutné notifikovat, a tedy je nelze zavést okamžitě. Proto se navrhuje zvýšit sazbu odvodů z loterií na 23 % pro všechny hazardní hry s výjimkou výherních hracích přístrojů a obdobných zařízení, pro které se navrhuje zvýšit poměrnou sazbu odvodu na 28 %. Dále se navrhuje pro tyto přístroje a zařízení zvýšit pevnou sazbu odvodu na 80 korun za každý den. *** (14.10 hodin) (pokračuje Babiš) Předložený návrh zákona dále mění rozpočtové určení odvodů, a to tak, aby dodatečný výnos odvodů byl příjmem státního rozpočtu. Proto se poměr rozdělení dílčího odvodu z výherních hracích

přístrojů a obdobných zařízení mezi stát a obce mění ze stávajících 80 ku 20 ve prospěch obcí na 60 ku 40 ve prospěch obcí. Navrhované změny by měly přinést dodatečný výnos pro státní rozpočet ve výši 1,8 až 2,2 mld. korun ročně, výnos obecních rozpočtů by měl zůstat přibližně zachován. Vzhledem k tomu, že odvodovým obdobím odvodů loterií a jiných obdobných her je kalendářní rok, je nutné, aby změna sazeb nabyla účinnosti k 1. lednu 2016. Z tohoto důvodu avizuji, že bude potřeba zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na sedm dnů. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a nyní tedy žádám zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jana Volného, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jenom uvedu, že se jedná o tisk č. 626, který byl rozeslán poslancům 13. 10. 2015. V rámci prvního čtení byla zkrácena doba na projednávání mezi prvním a druhým čtením na osm dní. K termínu 30. 10. 2015, který určil rozpočtový výbor na podání pozměňovacích návrhů, nebyl žádný pozměňovací návrh přijat, proto 4. 11. 2015 se usnesl rozpočtový výbor a schválil tento tisk v plném rozsahu k projednání ve druhém čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě než zahájím rozpravu, konstatuji další omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 17 hodin se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec Josef Nekl. Nyní tedy otevírám rozpravu, máme čtyři přihlášené do rozpravy. S přednostním právem se hlásí pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a pan zpravodaj. To jsou dvě přednostní práva, která mám v tuhle chvíli. Beru to v tom pořadí, jak jste se přihlásili. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrá. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Ještě jednou ocením, že se vláda rozhodla předložit změny daňových sazeb jako vládní návrh, protože jako poslanecký návrh to nebylo přijatelné jak z důvodů různých priorit poslanců, kteří by si měli být všichni rovni, tak také proto, že daňové novely by měly být vládní. Není pravdou, že vláda předložila v podstatě to samé s drobnými úpravami, co předkládal pan poslanec Volný. Vláda naopak předložila naprosto zásadní koncepční změnu, protože oproti zvýšení jednotné sazby předložila sazby rozdílné. Je to skutečně zásadní koncepční změna, která je diskutována v řadě zemí z hlediska daňové teorie, a je to samozřejmě špatně. Dokonce to můžeme i najít v připomínkách Hospodářské komory, že to odporuje daňové teorii, a skutečně to daňové teorii odporuje. V řadě zemí se můžeme setkat i s tím, že některé země s tím koketují i v daleko zásadnějších případech, jako jsou třeba potraviny, že skutečně zvažují, že potraviny zdaní různou sazbou podle stupně jejich zdravotní škodlivosti, že např. uzeniny, které byly zařazeny Světovou zdravotnickou organizací na seznam kancerogenních produktů, by měly být zdaněny daleko větší sazbou než zelenina nebo mléko. Já si to opravdu nemyslím a velmi ostře bych protestoval. Všichni musí jíst, nikdo nemusí sázet. Takže v případě sázek a hazardu ty rozdílné sazby - byť zdůrazňuji, i tam je to v rozporu s daňovou teorií - je to akceptovatelné, je to pochopitelné, a koneckonců podíváme-li se na země Evropské unie i na země OECD, ve většině zemí jsou skutečně ty sazby odstupňované. Já nemám problém, aby byly odstupňované i zde. To je ten rozdíl vládního návrhu oproti návrhu pana poslance Volného. Podle mého názoru rozdíl zcela zásadní. To znamená říkat, že vláda předkládá něco podobného jako pan poslanec Volný, prostě není pravda. Vláda předkládá něco diametrálně odlišného, co v podstatě jsme schopni přivítat a jsme schopni podpořit. (Silný hluk v sále.) Z čeho ovšem cítíme hluboké zklamání, je včerejší jednání na rozpočtovém výboru, kdy jsme se marně snažili od předkladatele... Já vím, že bezpečnostní problematika je taky důležitá, ale já ji prostě nepřeřvu. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozumím, pane poslanče, pokusím se zjednat klid. Já chápu, že stálá komise pro kontrolu Generální inspekce ozbrojených sborů má hodně na práci, takže prosím, diskuse přeneste do předsálí a nechte projednávat ostatní kolegy, které zajímá loterijní zákon, aby vyslechli všechny projevy. Pokračujte prosím, pane poslanče. Poslanec Miroslav Kalousek: Tedy ještě jednou. Cítili jsme velké zklamání ze včerejšího jednání

rozpočtového výboru, kdy jsme doufali, aspoň někteří z nás, že uslyšíme od předkladatele, od ministra financí, proč v okamžiku rozdělení, proč právě 28 a 23, proč ten rozdíl je pět bodů, proč to není šest bodů, sedm bodů nebo čtyři body, jak vypadá předpokládaná křivka efektivity v těchto alternativách, jak vypadá množství, míra rizika podpory nelegálního hazardu, který prostě není tímto návrhem nijak postihován, zatímco legální hazard postihován je. To znamená, kde je ta míra rizika, kolik toho legálního hazardu vytlačíme do toho nelegálního hazardu. Nic z toho jsme se bohužel nedověděli. Od předkladatele, od pana ministra financí jsme se dověděli, že on to neví. "Mě se na to neptejte, zeptejte se koaličních partnerů, mně se ty sazby také nelíbí, to je koaliční dohoda" nám oznámil předkladatel za vládu. No my, co nejsme členy koalice, se s tím těžko můžeme spokojit. My bychom rádi nějaké informace o tom, proč ten rozdíl je právě pět bodů, proč ty sazby jsou jenom dvě, proč nejsou tři, když nový návrh o loterijním zákoně, který měl platit od 1. 1. 2016, ale protože pan ministr má rok a půl zpoždění a není schopen včas notifikovat, tak bude platit až od 1. 1. 2017, tak proč rok chce mít dvě sazby a pak chce mít tři sazby, nevíme. Rádi bychom tu informaci měli a pan ministr nám včera na rozpočtovém výboru řekl "já taky nevím, to se zeptejte koaličních partnerů". Takže kolegové z vlády, z vládní koalice, je tady někdo, kdo to ví? Kdo umí říct, proč v roce 2016 budou dvě sazby a tři sazby až v roce 2017 a proč právě 23 - 27? Já znovu říkám, my nechceme vypadat jako potížisté za každou cenu. Za klub TOP 09 říkám, byla splněna podmínka, že to bude vládní návrh. My nebudeme blokovat zkrácení lhůty, jsme připraveni ten návrh i podpořit. Ale my bychom opravdu rádi od předkladatele slyšeli, že ví, proč to tak je, anebo - protože včera nám řekl, že to neví, řekl já, Babiš, to nevím, zeptejte se koaličních partnerů - kdyby pan ministr mohl říci: já to sice nevím, ale ví to tady pan kolega Chalupa, ten vám to řekne, nebo paní prof. Válková, ta vám to řekne. Prostě kdyby nám to někdo mohl říct. My to fakt nevíme. Tak to je jedna otázka, kterou si myslím, že bychom si zasloužili, aby nám byla zodpovězena. Ta druhá otázka se týká podpory nelegálního hazardu. My se tady těšíme, že opravdu vybereme více peněz do státního rozpočtu tím, že se ty daně zvýší. Současně ale říká pan ministr, a říká to i v důvodové zprávě, že to znamená boj s hazardem, že to znamená omezení hazardu. Ale tady si protiřečí. Ty 2 miliardy navíc je prostá trojčlenka ze stávající základny sázení v České republice.*** (14.20 hodin) (pokračuje Kalousek) Pokud skutečně to, co se teď sází v legálním hazardu, bude zdaněno vyššími sazbami, tak se z té stávající základny vyberou 2 miliardy. Ale pokud by platilo to, co je napsáno v důvodové zprávě, že to znamená omezení hazardu, tak se z toho 2 miliardy vybrat nedají. To jako všichni, kdo umíme trojčlenku, víme. Buď platí jedno, nebo druhé. Pan ministr nám neříká pravdu buď v tom, že to znamená omezení hazardu, anebo nám neříká pravdu s dvěma miliardami. To je také odpověď, kterou bychom si asi zasloužili. Třetí odpověď se týká toho, že jsme v situaci, s kterou se musíme smířit. Ale musíme si toho být vědomi. Nemůžeme nad sebou mávat - a znovu říkám, my to podpoříme. Ale bylo by velmi pokrytecké, kdybychom mávali nad hlavou praporem a říkali my tady bojujeme s hazardem. To není pravda. Tady jsou vedle sebe dva sektory. Sektor legálního hazardu, to znamená registrovaní podnikatelé, kteří se snaží dodržovat zákony a platí daně, a sektor nelegálního hazardu. Zákon, který teď budeme projednávat, zpřísňuje podmínky pro legální hazard a vůbec nezpřísňuje podmínky pro nelegální hazard. Takže v té konkurenci legální hazard - nelegální hazard se nelegální směje. Tomu nic nehrozí a legální to bude mít přísnější. Kdo z těch dvou na tom vydělává? Ten nelegální samozřejmě. Ten nelegální u nás provozuje ve velké většině albánská mafie. Já jsem se zeptal včera pana ministra financí na rozpočtovém výboru, zda je něco pravda na řečech, že má v tomto směru s albánskou mafií nějakou dohodu. On říkal, že ne, že nemá. Já mu za odpověď děkuji. Nemám důvod tomu nevěřit. Dnes ráno jsem si přečetl, že žádá o státní ochranku, protože už asi nechce mít svoji soukromou. Tak bych se ho rád zeptal, co je pravdy na tom, že jeho soukromá ochranka je vybavena albánskými ostrými hochy, kteří ho hlídají. Proč ho hlídají zrovna Albánci? Je to samozřejmě jeho věc. Soukromá ochranka, kterou si platí sám. Ale v souvislosti s podporou nelegálního hazardu je to docela zajímavá informace. Pokud to pravda je, proč si vybral zrovna Albánce? Pokud to pravda není, když řekne, že to není pravda, tak já mu to samozřejmě zase budu věřit. Ale myslím si, že to je docela důležitá

informace. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Dále s přednostním právem pan zpravodaj Jan Volný. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Já jsem původně chtěl jenom požádat tuto ctěnou Sněmovnu, aby hlasovala o zkrácení doby na projednání mezi druhým a třetím čtením. Tak to tím tedy činím. Využiji svého přednostního práva, že odpovím na nějaké dotazy panu kolegovi předsedovi Kalouskovi. Dovolím si tedy jít trošičku do historie. Otázku trošičku otočím. Zeptám se, proč v roce 2011 pan předseda Kalousek jako ministr financí zdanil hazard jednou sazbou, to znamená 20 procenty, a proč tenkrát už nedal sazby dvě, tři. Když jsem podával pozměňovací návrh, samozřejmě po dohodě s Ministerstvem financí jsme ho chtěli udělat co nejjednodušší na jeden rok. Předpokládal jsem, že pan kolega předseda Kalousek jako velký odborník, a teď to nemyslím pejorativně, a jako první, který zdanil hazard, tenkrát měl dobře prověřené, proč dává jednu sazbu. Proto jsem já do svého pozměňovacího návrhu dal jednu sazbu 25 procent, byť teď nazývá tento pozměňovací návrh, nebo respektive novelu pan kolega předseda Kalousek za paskvil. Já jsem tedy podával 25 procent. Ano je diskutabilní: Je to správně? Je to špatně? Je pravda, že rozdělení má svoji logiku, proto velký nový zákon to rozdělení má. Nicméně na základě této mé novely přišel pozměňovací návrh, který měl dokonce větší rozkmit než pět procentních bodů a byl to 21 a 30. V té chvíli jsme my již věděli, že 30 procenty už můžeme nějaký druh hazardu hnát do šedé ekonomiky. Proto jsme jednali a koaličně jsme dojednali poměr 23, 28. Je trochu paradoxní, že právě pan poslanec a kolega předseda Kalousek signalizoval minulý týden, a mě se na to ptali novináři několikrát, že podá pozměňovací návrh, kde z 28 procentních bodů ještě jeden procentní bod navýší. Já jsem na to říkal ano, má na to návrh. Ono v podstatě už se to blíží k hranici, kdy tento druh hazardu bude mít velké problémy. Nicméně asi by to bylo, pokud by to bylo potřeba, jednatelné. Nicméně čísla, které jsou dnes na stole, to znamená 23 a 28, pořád podle podkladů Ministerstva financí a nějaké křivky, která zobjektivňuje výši zdanění a riziko toho, že hazard odejde do šedé ekonomiky, stále ještě je nějakým způsobem uchopitelné. Víme, že nový zákon počítá u tohoto typu s 35 procenty zdanění, to jsou ty automaty, ale ten už tam nepočítá s pevnou sazbou 55, 80, respektive 110. To bude jako základ, jakoby minimum. To znamená, že v podstatě těch 28, které nyní dohadujeme, se plus minus rovná těm připravovaným 35 procentům. Myslím si, že kolem toho bude ještě dostatek diskuse. Bude možnost o tom diskutovat právě v rámci toho velkého zákona. Mě trošičku mrzí, nebo možná je to dobře, že k tomu nepřišly žádné pozměňovací návrhy, právě na ta procenta. Víte, že jsem tady zmiňoval, že k termínu, kdy rozpočtový výbor určil na ukončení pozměňovacích návrhů, žádný nepřišel. Teď to kritizujeme. Trochu mě to mrzí, nicméně prosím ctěnou Sněmovnu, aby to v podobě vládního návrhu, který je nyní na stole, případně s nějakými pozměňovacími návrhy, rozumnými pozměňovacími návrhy, schválila. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. A nyní mám tři faktické poznámky. Pana poslance Kalouska, Fiedlera a Stanjury. První faktická poznámka pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se připojuji k návrhu na zkrácení na sedm dnů, aby bylo vidět, že je tady skutečně konsenzus, a odpovím panu poslanci Volnému, proč v roce 2011 jsme navrhli 20 procent. Protože jsme začínali úplně od nuly. Protože jsme byli úplně slepí. Protože předtím tady, já byl první ministr financí, který hazard zdanil, to znamená, netušili jsme, co to udělá. Dopadlo to dobře. Začali jsme vybírat zhruba 5 až 6 miliard ročně a bylo možné začít ladit parametry. Ale na tom samém začátku jsme nutně museli být velmi opatrní a konzervativní. To, co vy říkáte, že 28 ještě nevytlačuje do šedé ekonomiky, 30 ano, to by byl argument, který bych pochopil, kdyby nám včera k němu pan ministr byl schopný říci ta čísla. Ale já znovu opakuji, co nám včera pan ministr řekl. Vy jste tam nebyl, pane poslanče. Pan ministr řekl: já nevím, mně se to také nelíbí, zeptejte se koaličních poslanců. On nám na to nebyl schopen odpovědět na odborném orgánu. Proto logicky dnes nemohu předložit žádný pozměňující návrh, protože jsem ho chtěl opřít o nějakou

odbornou informaci ministra financí. Ale jediná odborná informace ministra financí byla, že neví. Proto jsem z toho tak rozpačitý a smutný a nemohu nic předložit. Chci se zeptat vlády, jestli by příště daňové sazby nemohl předkládat někdo, kdo o nich něco ví. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Karel Fiedler, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Pan zpravodaj zrovna odchází. Doufám, že mi dvě minuty budou stačit. Já bych tady zareagoval na žádost o zkrácení lhůty. Předesílám, že podpoříme zkrácení lhůty. Nebudeme se nějak snažit to blokovat. Zaznělo tady, že je zájem, aby tento zákon tedy konečně prošel Sněmovnou. Díval jsem se do toho, co se tady dělo v minulosti o jednacím řádu, když mluvíme o zkracování doby, a přečtu vám, když tady hnutí ANO navrhovalo úpravu jednacího řádu. *** (14.30 hodin) (pokračuje Fiedler) "Prodlouží se podle předlohy lhůta mezi druhým čtením, v němž se pozměňovací návrhy k normám předkládají, a závěrečným schvalováním. Úpravy jednacího řádu mají zamezit tomu, aby se ve Sněmovně hlasovalo o nedostatečně prodiskutovaných návrzích, jejichž dopady nejsou zcela známy. Nynější lhůta mezi druhým a třetím čtením je třídenní, lze ji zkrátit na dva dny. Lhůta by se měla podle návrhu prodloužit na dva týdny." To navrhovali poslanci vládního hnutí ANO. Kde dneska jsme, si jen uvědomte, co se navrhuje, jaké další, jak se u nás říká, šipkoschválení, honem honem, honem honem, ať je to schváleno. K tomu, co tady také zaznělo, a je škoda, že tu není zrovna pan zpravodaj. Já se nechci vyjadřovat k době, kdy jsem v této Poslanecké sněmovně nebyl. Ale také se mohu optat, proč tedy tato novela zákona, která mění daňové sazby, nebyla předložena ze strany Ministerstva financí již dříve, když se vědělo, že vládní novela, s tím jsou problémy. Proč to projednáváme až nyní, když tohle jsme mohli řešit už před mnoha a mnoha měsíci. Zbytek si nechám na řádnou přihlášku. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Fiedler, nyní pan poslanec Stanjura také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám faktickou poznámku k vystoupení pana zpravodaje. On zavádí takový nový zvyk a říká nám, že jsme nepodali včas pozměňující návrhy rozpočtovému výboru. Tak zkusme to říct: 27. října odpoledne skončilo první čtení, 28. října byl státní svátek a do 30. jsme měli podat pozměňující návrhy. Termín ukrutně krátký. Navíc včera zasedaly všechny výbory, nebo rozpočtový výbor, je logické, že ten, kdo podal pozměňovací návrh, by měl být u garančního výboru přítomen. A v Poslanecké sněmovně nesedí pouze členové a členky rozpočtového výboru. Takže to je argument, který je nepoužitelný. Jednací řád říká, že ve druhém čtení se předkládají pozměňující návrhy. A dnes před 20 minutami jsme zahájili druhé čtení. Tak jaký postesk, že už to nebylo dopředu a už ne 30. října? Neohýbejme ten jednací řád. Já jsem podal dva pozměňovací návrhy. Potom je v rozpravě v řádném vystoupení zdůvodním. Ale prostě mít jenom několik hodin na podání pozměňujících návrhů, to je problém toho, kdo zaspal a kdo ten návrh zákona předložil pozdě. To je poměrně jednoduché. Jenom abych doplnil vystoupení pana poslance Kalouska, tak pan ministr financí neříkal, že neví, kdo ty sazby navrhl. On řekl, že je navrhl ministr vnitra. A říkal no a pan Bartošek to odsouhlasil, a proto je to 28, 23. Takhle běžela debata na rozpočtovém výboru. Takže jsem prozradil tajemství, které žádným tajemstvím není, protože jednání rozpočtového výboru je veřejné. Sazby 28 a 23 navrhl ministr vnitra a pan místopředseda Sněmovny s tím souhlasil. A pan ministr financí říkal: No co mám dělat, to je koaliční dohoda. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě faktická poznámka zpravodaje pana poslance Volného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Já samozřejmě musím vaším prostřednictvím dát panu Stanjurovi za pravdu. Já jsem povzdechl, že to neměl možnost projednávat rozpočtový výbor. Vůbec to neznamená, že se nemůže podávat pozměňovací návrh, a určitě budu rád, pokud nějaké pozměňovací návrhy budou, o kterých budeme moci diskutovat. Takže ještě jednou se omlouvám. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní přistoupíme už k řádně přihlášeným do rozpravy. První je paní poslankyně Věra Kovářová. A opět žádám sněmovnu o klid! Pokud máte jiná témata své debaty, přesuňte je do předsálí, ať může paní kolegyně v klidu mluvit. Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vyhovím panu poslanci Volnému a jeden pozměňovací návrh, o kterém bychom mohli diskutovat, se pokusím předložit. Týká se kvízomatů a má následující podobu: V článku I se vkládají nové novelizační body x) a y), které znějí: x) V § 1 odst. 2 se za slova "o výhře nebo prohře rozhoduje" vkládají slova "zcela nebo zčásti". A bod y) V § 2 písm. l se za slovo "náhody" vkládají slova "a to zcela nebo zčásti". Dosavadní novelizační body 1 až 5 se přečíslují. Důvodem, proč tento pozměňovací návrh předkládám, je, že představuje reakci na nedokonalost současné právní úpravy, která územním samosprávným celkům podle převládajícího výkladu neumožňuje účinnou regulaci provozování tzv. kvízomatů na jejich území. V případě těchto zařízení totiž o výhře nebo prohře rozhoduje náhoda jen zčásti nikoliv zcela. V zájmu právní jistoty a především výše zmíněné možnosti obcí a měst upravit svými právními předpisy provozování těchto zařízení na jejich území, jako je tomu u jiných obdobných přístrojů, se jeví jako nezbytné reagovat modifikací definice hazardu obsažené v § 1 odst. 2 zákona o loteriích. Formulace tohoto pozměňovacího návrhu, který reaguje na akutní a závažný problém, vychází ze znění vládního návrhu zákona o hazardních hrách, sněmovní tisk č. 578. Tento návrh čeká ještě dlouhá cesta legislativním procesem a jeho účinnost se navrhuje na 1. ledna 2017. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní pan poslanec Ladislav Šincl v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. V úvodu bych jenom doplnil pana zpravodaje, jestli mě pan zpravodaj bude poslouchat, prostřednictvím pana předsedajícího. Pan zpravodaj Volný totiž uvedl, že v rozpočtovém výboru nebyl schválen žádný pozměňující návrh. Ona to je pravda, ale on taky nebyl žádný předložen. To je takové docela důležité. A ještě bych chtěl doplnit tady tu diskusi a trošku se zastat pana budoucího předsedy TOP 09 pana Kalouska, který jestli si dobře pamatuji, v roce 2011 předkládal dokonce tři pásma v rámci svého pozměňujícího návrhu v rámci loterií, tři pásma pro zdanění hazardu. A dokonce tam, jestli si dobře pamatuji, bylo 50 % pro číselné loterie takto. Nicméně v rámci prvního čtení jsem zde i vyjádřil politování, že tento vládní návrh neobsahuje mnou prosazovanou myšlenku v rámci diskuse předchůdce tohoto tisku, sněmovního tisku 437 kolegy Volného, aby alespoň malá část, jedno jediné procento finančních prostředků z odvodů z loterií, jež je příjmem státního rozpočtu, byla napříště účelově vázána na konkrétní veřejný prospěšný cíl, a to na státní protidrogovou politiku, která zahrnuje i problematiku hazardního a patologického hráčství tak, jak je uvedeno v programovém prohlášení vlády. Jsem přesvědčen, že aspoň malá část z výnosu z hazardu by měla sloužit k tomuto účelu, tak proto jsem zvažoval i u tohoto tisku podat pozměňující návrh opět. Také jsem i u předchozí novely i u této novely zvažoval předložení pozměňujícího návrhu, jehož smyslem by bylo, aby významná část dodatečného výnosu z hazardu byla příjmem českých sportovců, tak abych pomohl panu ministrovi naplnit jeho sliby, které veřejnosti sdělil například na Žofínském fóru koncem roku 2014 a poté i na tiskové konferenci.

Jenom pro připomenutí: pan ministr zde oznámil, cituji, že zavedením nových daňových sazeb na hazard budeme moci vybrat až šest miliard korun navíc a myslím si, že v rámci tohoto by klidně mohl sport dostat další tři miliardy. Dovolím si dále citovat z jeho vystoupení: "Sport by vlastně znásobil své příjmy o 100 % a mohli bychom od roku 2016 dávat sportu až šest miliard korun." V dnešním projednávaném vládním návrhu je ovšem, když si to někdo z vás přečte, je v tom návrhu slibován vyšší výnos ne už těch slibovaných šest miliard plus, tak jak vystoupil pan ministr na tiskové konferenci, ale již jen o dvě miliardy plus tedy. Abych ovšem nekomplikoval průběh schvalování této novely, tyto návrhy, které jsem zde zmínil, nepředložím, a budu tuto myšlenku, to je to hlavní, to jedno procento na řešení patologických jevů a gamblerství, prosazovat v rámci dlouho očekávané vládní novely loterijního zákona. *** (14.40 hodin) (pokračuje Šincl) Při této příležitosti bych se ještě jednou chtěl ovšem zeptat pana ministra na otázku, jak bude naloženo s dnes slibovaným výnosem, tj. s těmi dvěma miliardy plus navíc, které jsou slibovány v této vládní novele 626. Na tuto otázku jsme se ptala pana ministra včera na rozpočtovém výboru. Odpověděl mi, že sportu bude přidáno 500 milionů korun navíc. Zdůrazňuji 500 milionů korun navíc. Na základě svých zkušeností jsem ovšem zvyklí si vše několikanásobně, zdůrazňuji několikanásobně, ověřovat, a tak jsem dnes kontaktoval zástupce Ministerstva školství, zda tuto informaci mohou potvrdit, že tedy dostanou plus 500 milionů korun navíc. Dostal jsem odpověď, že ve srovnání se skutečným, zdůrazňuji skutečným, ne s plánovaným, původně rozpočtovaným, příjmem pro sport prostřednictvím MŠMT za minulé období, to je tohoto roku, konkrétně tohoto roku, nedojde v příštím roce k žádnému navýšení. Proto bych se pana ministra zde při této příležitosti chtěl zeptat, jak to tedy je a zda jeho sliby, které dal na žofínském fóru, platí a na co konkrétního bude určen dodatečný dnes slibovaný výnos plus dvě miliardy korun. Kolik z této částky pocházející z hazardu dostane sport, opakuji, kolik dostane sport, a zda by také mohl říci, kolik z těchto prostředků bude účelově vázáno v příštím roce na státní protidrogovou politiku, která zahrnuje i problematiky hazardního a patologického hráčství, tak jak je uvedeno v programovém prohlášení vlády. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Šinclovi, nyní mám faktickou poznámku paní poslankyně Lorencové. Bude pokračovat pan poslanec Fiedler. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce. Poslankyně Jana Lorencová: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já mám jen takovou stručnou poznámku. On si totiž podle toho, co vím o hazardu, je toho minimum, ale podle toho, co vím, tak si každá země, každý stát, jako oko v hlavě hlídá výnosy z tohoto druhu podnikání. Ta velkorysost, které jsme svědky v České republice, má někde kořeny a trvá to už delší dobu. Jen upozorňuji na to: Hazard tu není až v našem století, ten je tu několik set let pozpátku. Každá země si to hlídala, protože ty výnosy jsou, samozřejmě to víme, to vím i já, obrovské. Dnes, když se snaží tato vládní koalice a tato vláda alespoň část z těch výnosů dostat zpět do státní pokladny, tak jsme tady svědky téměř obstrukcí a jakéhosi druhu vyhrožování, že neprojde nic, pokud nebude akceptován názor druhé strany. Já si myslím, že je třeba tomu věnovat velkou pozornost a alespoň opravdu část toho zisku z tohoto druhu podnikání do té státní pokladny dostat. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyně Janě Lorencové. Nyní pokračujeme obecnou rozpravou, pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě jednou dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Chtěl bych vás, tak jak někteří mí předřečníci, trochu informovat o průběhu včerejšího rozpočtového výboru, který, byť jsem se již této problematice nechtěl dále věnovat, protože koalice je zřejmě domluvena, my to nebudeme blokovat, my nehodláme dělat obstrukce, ani jsme je nedělali, naše strana, změnil jsem po průběhu včerejšího rozpočtového výboru přece jen svůj názor a chci se k tomu ještě vyjádřit.

Nabyl jsem dojmu, že Ministerstvo financí je pouze pod tísní slíbeného výběru daní z hazardu a že mu vůbec nezáleží na rozmachu nelegálního byznysu a už vůbec mu nezáleží na snížení negativních vlivů, zejména patologického hráčství. Kolega Šincl se včera zcela oprávněně zeptal, zda navýšený daňový výměr by neměl putovat také na prevenci a léčbu patologického hráčství. A pan ministr odpověděl, že s tím nepočítá a nevidí důvod, proč by tam měl peníze směřovat. Tady bych poprosil předkladatele o vysvětlení, proč odmítá z této specifické daně financovat prevenci patologického hráčství. Na moji včera třikrát položenou otázku, zda mi může být vysvětlena důvodová zpráva, zdůrazňuji důvodová zpráva, a potažmo i stanovisko legislativní rady vlády, ve kterém se říká, že: "Hlavním cílem předkládaného návrhu je snižovat škodlivé efekty hazardní heren na společnost a pro samotné hráče," jsem nedostal odpověď. Omlouvám se, ale já opravdu příčinnou souvislost mezi zvyšováním daní legálním firmám a snížením škodlivých efektů nemohu nalézt. Prosím předkladatele o zodpovězení této otázky, tedy alespoň zde na plénu Sněmovny nyní ve druhém čtení tak, aby se s tou argumentací mohli seznámit všichni poslanci této Poslanecké sněmovny. Na zahájení projednávání tohoto dnešního bodu tady bylo řečeno ze strany předkladatel, pana ministra, že účelem tohoto není řešit dopady, ale důvodová zpráva říká něco jiného, nebo snaží se tvrdit, byť já to zpochybňuji. Tady vidím další rozpor mezi tím, co je předkládáno, nechci říci, že přímo tvrzeno, a tím, co je v důvodové zprávě, a tím, co se nám ve skutečnosti předkládá. Další citaci z rozpočtového výboru zaznamenala a citovala i média, a to, když pan ministr řekl, že v této novele jde pouze o peníze, nemá to logiku a domluvili se tak na koalici. Prosím, zaregistruje ta slova: Jde o peníze, nemá to logiku a domluvili se tak na koalici. K tomu paní náměstkyně potvrdila, že evidují v poslední době velký nárůst nelegálních heren. Tady jsem již ale zbystřil svoji pozornost. Poté proběhla diskuse mezi kolegou Stanjurou a paní náměstkyní Hornochovou, kde se musím jednoznačně pana kolegy Stanjury zastat, že analýza tvorby daňových sazeb měla být součástí návrhu zákona. Mohu říci, že ani já netuším, co je správně. Jestli 25 % + 55 na den, nebo 28 + 55, nebo 80 + 110 na den, a už si nepamatuji při té směsici návrhů, co tady všechno bylo navrhováno. A teď si ještě uvědomuji, že tady dnes ze strany pana předkladatele, já mu to v žádném případě nevyčítám, já to jenom konstatuji, že tady zaznělo, že navrhované zdanění pro tzv. bedny 28 a ještě jedno procento navíc, už pro ně by mohlo být těžce akceptovatelné a že už by se dostali do problémů. Já jen zdůrazňuji, že ta současná vládní novela navrhuje 28 + 80 a jestliže tedy podle pana předkladatele by 29 + 80 mohlo být rdousící a smrtící pro provozovatele, legální, tak proč tedy jsme tu měli návrh, který navrhoval dokonce 28 + 110. To už potom vůbec nechápu, to už vůbec nemá logiku. Vím, že pan ministr nemůže vědět vše, ale největším překvapením včerejšího rozpočtového výboru bylo, že pan ministr ani paní náměstkyně vůbec netušili, že velký loterijní zákon neprošel notifikací a lhůta pro notifikaci byla prodloužena až do února roku 2016. Nejsem v žádném případě odborník na notifikace, ale tato informace o průběhu notifikačního řízení je veřejně přístupná na stránkách komise http://www.eu.europa.eu. A aby podřízení ministra financí ho neinformovali o této skutečnosti a on přišel jako předkladatel na rozpočtový výbor Sněmovny a nevěděl tuto informaci, mi přijde, jako že spíše tuto informaci asi možná chtěli před ním zatajit. Nedovedu si totiž představit, že skutečně nebyl svými podřízenými informován a přišel by takto nepřipraven. *** (14.50 hodin) (pokračuje Fiedler) Obzvláště když už rok a půl posloucháme o předložení dokonalého hazardního zákona. Tady bych opět odbočil k tomu, co jsem zaregistroval dnes ráno ve zprávách České televize, kdy pan vicepremiér řekl, že novela řeší komplexně hazardní loterii. Ano, ta vládní novela, která se pořád odkládá, sněmovní tisk 578, 579, 580 (?), u té by se to dalo říct, nikoliv u sněmovního tisku 626, který pouze - pouze! - řeší zvýšení daňových sazeb a neřeší nic jiného. Jak bych to řekl - neříká se úplně

pravda nebo se využívá situace. Pro informaci to, co jsem si včera dohledal, že tzv. podrobné stanovisko dala sama Evropská komise, poté Malta, což je ale ráj internetových licencí, a pak také podalo připomínky Rakousko, kde, jak jsme již zaznamenali v médiích, je sídlo velké nadnárodní společnosti, která také dle médií plánuje arbitráž proti České republice. Vycházím tedy z informací z médií. Vážení kolegové, mnoho z vás zde jsou nejen poslanci, ale i komunální politici, a mnoho z vás určitě potvrdí, že vás stát nemůže dostat do situace, kdy vám sice slibuje stejné příjmy z loterijního odvodu a teď už ale pochybuji o této části novely - ale hlavně nechává na vás celý dopad rozmachu nelegálního hazardu, kterému pro příští rok tímto uděluje další daňové prázdniny, a tím jeho rozmach v podstatě jen podporuje. Je to role státu a regulátora, aby dokázal přísně a efektivně regulovat toto prostředí, které, přiznejme si, nikdy nevymýtíme, byť mně je zcela cizí a vzdálené. Obce a města musí řešit mnohem složitější a závažnější problémy, než jakési kvízomaty, o kterých navíc málokdo ví alespoň to, co tu víme my, když se tím nyní v Poslanecké sněmovně zabýváme. Už se ani nebudu opakovat, že u elektronické evidence tržeb má Ministerstvo financí zcela opačnou rétoriku, a to, že je potřeba zdanit ty firmy, které daně neplatí a které své tržby nevykazují. Tady ale uděluje daňové prázdniny - a opravdu to nazvěme daňovými prázdninami - nelegálním provozovatelům, a to minimálně po celý rok 2016. (Poslanec Fiedler už se podruhé odmlčuje a dívá se na levou stranu sněmovny, kde se ozývá hluk.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Požádám kolegy o klid, i když chápu, že si pan zpravodaj (poslanec Volný, který stojí u lavic vlevo) potřeboval dohodnout něco k věci. Prosím, pokračujte. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Proto jsem přišel s pozměňovacím návrhem, který na rozdíl od všech jiných - tedy ještě, jak jsem zjistil, přibyl jeden od paní kolegyně Kovářové - řeší i problematiku kvízomatů. Určitě budete namítat, že tím zničím navýšení daní. To ale v žádném případě. Naopak. Vyšší zdanění podporuji. A asi jako jediný zde předkládám pozměňovací návrh, který daně zvyšuje, a to plně v souladu s vládním prohlášením a dokonce s vládním návrhem. Respektuji plně rozdělení sazeb podle společenské nebezpečnosti razantně a po vzoru vládního návrhu kopíruji sazbu pro technická zařízení a k tomu řeším jednoznačný zákaz provozování kvízomatů. Samozřejmě si uvědomuji, že tato část musí být notifikována, ale to je vyřešeno rozdílnou účinností pro část týkající se sazeb, která by byla účinná od 1. ledna 2016 - tady zdůrazňuji, že opravdu jdeme v duchu s vládou a že máme zájem, aby toto prošlo - a část zakazující kvízomaty až po jejich notifikaci. A toto obzvláště z toho důvodu, když neustále vidíme, že ta velká vládní novela, její řešení a nabytí účinnosti - momentálně se protahuje notifikace - se posouvá na neurčito. Velmi rád bych takto vyřešil i nelegální provoz na internetu, ale tady je to problematika mnohem složitější. A s odkazem na včerejší vyjádření paní náměstkyně, že problematika blokace internetu a blokace plateb je velmi komplikovanou záležitostí, spokojím se alespoň s částečným vyřešením problému kvízomatů, který trápí města a obce. Stát v tomto případě působí zcela bezradně. Celá situace ohledně kvízomatů se totiž točí ohledně výkladů loterijního zákona, zda tyto přístroje jsou, nebo nejsou legální. Touto malou novelou bude jistě zcela zřejmé, že jsou nelegální - myslím tou novelou, kterou předkládám, tím pozměňovacím návrhem - a že kdo se dopouští provozování těchto přístrojů, dopouští se i trestné činnosti. Když pozoruji, s jakou vehemencí Ministerstvo financí usiluje o vyšší zdanění hazardu, tak bych se opravdu zeptal, proč s takovou razancí neusiluje i o potírání nelegálního trhu a kvízomatů a jiných podobných zařízení. Minimálně stejnou novelou, jako je např. ten můj pokus a snaha to řešit. Teď vás budou určitě zajímat sazby a jak jsem k nim přišel. Sportka a los asi žádné společenské nebezpečí nepředstavují, možná minimální. Nicméně i k těmto hrám přidávám další 1 % oproti současnému stavu. Kurzové sázení je následuje s plus 2 % a u technických zařízení ponechávám zodpovědnost na stanovení sazby dle vládního návrhu na vládě, tedy 28 % a k tomu 80 korun denního poplatku tak, jak předkládá vláda ve sněmovním tisku 626. Věřím, že můj pozměňovací návrh sama koalice vyhodnotí jako efektivní nebo možná nejefektivnější řešení celé této prekérní situace. A nazvěme to pravými jmény - jedná se o časový pres přijetí nové

daňové legislativy zvyšující loterijní odvod a současně popření nebo popírání nelegálního hazardu. Tímto návrhem by se staly kvízomaty jednoznačně nelegálními zařízeními, které nelze na celém území, tedy v žádném z šesti tisíc měst a obcí, provozovat. Ještě k tomu dovětek, co jsem tady nyní právě říkal. Opravdu to, že tato současná vládní novela tisk 626 neřeší absolutně ten nelegální trh, nepokládám za správné. A myslím si, že aspoň tímto minimálním krokem, který ve svém pozměňovacím návrhu navrhuji, bychom se měli snažit o to, abychom řešili i tu nelegální část loterijního trhu. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a věřím v podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. A ještě než budeme pokračovat, budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 15.30 se omlouvá pan poslanec Miroslav Opálka, od 14.05 paní poslankyně Kristýna Zelienková, od 17 hodin pan poslanec Votava, pan poslanec Zbyněk Syblík od 16 hodin, pan poslanec Kasal z pracovních důvodů z odpoledního jednání a pan poslanec od 16 do 21 hodin. Pokračujeme v obecné rozpravě panem poslancem Karlem Černochem. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já bych jenom velmi rád zmínil, že stále nerozlišujeme mezi pravým, tvrdým hazardem a nerizikovými loterijními hrami. Je obrovský rozdíl mezi hráčem, který sedí dlouhé hodiny před hracím automatem, a osobou, která si koupí adventní los, lístek do tomboly nebo tiket Sportky. U nás dnes dominuje hazard, ne loterie, což je způsobeno chybnou regulací. V zemích Evropské unie je to přesně obráceně. V České republice jsou ekonomicky nejúspěšnější, které v roce 2014 utržily 16 mld. korun a tvoří tak neuvěřitelnou polovinu trhu. Číselné loterie dle příjmů tvořily přibližně 12 % trhu s cca 4 mld. korun, následovaly internetové kurzové sázky s 11 %, kurzové sázky na pobočkách 6 % a sázkové hry v kasinech 4 %. Nedostatečný výběr daní a odvodů z hazardních her však nezpůsobují jen současné sazby, o jejichž navýšení současná novela usiluje, ale především nedostatečná a nekvalitní regulace celého sektoru umožňující značný podíl nelegálních provozovatelů unikajících beztrestně jakémukoli zdanění. Poměr počtu výherních automatů k počtu obyvatel je i kvůli nedostatečné regulaci u nás neúměrný. Je 23krát vyšší než v sousedním Rakousku. Náklady v souvislosti s jejich provozem - odhadují se zhruba na 30 mld. ročně - se přitom přenášejí na společenské zdroje. *** (15.00 hodin) (pokračuje Černoch) Prvoplánově a krátkozrace pouze fiskálně zaměřená novela stávajícího a bezpochyby nevyhovujícího zákona však může bez odpovídajícího regulatorního rámce nejen dodatečně zatížit legální provozovatele hazardních her, ale zároveň i zvýhodnit a rozšířit nelegální trh, a to především faktickou podporou provozovatelů takzvaného tvrdého hazardu další nepřímou bonifikací nelegálních provozovatelů a celkového pokřivení trhu. Hospodářskou soutěž na trhu může zkreslit a sociální dopady špatně regulovaného hazardu může zhoršit další špatně diferencovatelné zvýšení daní všem provozovatelům. Zvýšené zdanění vládního návrhu nadále opomíjí rozdílnou společenskou nebezpečnost jednotlivých druhů hazardních her a rozdíl ve výdajích, který je stát nucen v souvislosti se zmírňováním a sanací negativních dopadů hazardu vynakládat. V Evropské unii se naopak podporuje sociálně spravedlivější diferencované zdanění hazardních her podle škodlivosti dopadu na společnost, takový systém zdanění nastavuje nediskriminační podmínky i z hlediska nezkreslené hospodářské soutěže. Jinak se totiž provozovatelé společensky neškodlivých her podílejí formou obdobného zdanění na korekci společensky negativních dopadů generovaných provozovateli tvrdého hazardu, čímž jsou provozovatelé škodlivého hazardu fakticky nepřímo podporováni z veřejných zdrojů neodůvodnitelně a bezprecedentně nízkou daňovou zátěží. Například v Rakousku činí federální daň z on-line loterií 16 % z rozdílu sázky a výhry, odvod z provozování kasín pak 35 až 80 % z rozdílu sázky a výhry. Navržené zdánlivé neutrální vyšší zdanění zatížení fakticky ještě více prohlubuje diskriminaci společensky neškodlivých forem hazardních her. Tyto hry způsobují podle většiny doložitelných vědeckých studií jen minimum negativních dopadů na společnost ve srovnání s takzvanými tvrdými formami hazardu, jako jsou technické hry, zejména výherní automaty, případně kasina. Jednalo by se

o vícestupňové znevýhodnění mírnějších forem hazardu, neboť z jimi odváděných finančních prostředků stát financuje zejména opatření napravující negativní dopady tvrdého hazardu, což jsou výdaje na léčbu závislostí, potírání související trestné činnosti, sociální podpora závislých hráčů, náklady vyplývající z rozpadu rodinných vztahů gamblerů a tak dále. Z tvrdých forem hazardu proto do státního rozpočtu plyne neúměrně méně prostředků, než by odpovídalo podílu na jimi způsobených společenských nákladech. Vládní slogan o optimální výši zdanění hazardu jako celku je morálně a ekonomicky neodůvodněný a populistický. Současný zákon neupravuje provozování loterií a podobných her na internetu, což je předmětem oprávněné kritiky i ze strany Evropské komise. Provozovatelé internetových hazardních her nabízejí své služby vůči hráčům na našem území neoprávněně a svoje příjmy samozřejmě nepřiznávají a nezdaňují vůbec. Internetový loterijní trh přitom nebývale rychle roste a expanduje. Stát pouze bezmocně přihlíží stále masivnějším daňovým únikům a přiživování nelegálních provozovatelů, jenž se nijak nepodílejí na vyvolaných sociálních nákladech svého podnikání. Předkládaná novela tuto skutečnost vůbec neřeší, zůstává pouze otázkou, zda je to záměr, nebo ne. Neúměrné zvyšování daní legálním provozovatelům působí až příliš očividně ve prospěch šedé zóny, která už má velmi vlivné zastánce v nejvyšších patrech české politiky. Podle odhadů stát svou rezignací jen na zdanění internetových nelegálních provozovatelů přichází každoročně o 2 mld. korun. Objem nelegálního internetového trhu se odhaduje až na čtvrtinu celkového trhu. V některých segmentech se dokonce poměr legálního a nelegálního odhaduje 1:1. Mimo ilegálních internetových provozovatelů navíc působí na trhu mnoho dalších nepovolených automatů, heren, kasin, či sázkových kanceláří. Tento velký podíl ilegálního trhu se vymyká běžné míře neoprávněného podnikání v jiných trzích. Navrhovaná novela, jak je koncipovaná, ještě dále prohlubuje a zhoršuje neuspokojivý současný stav, když jsou legální provozovatelé díky nečinnosti státu vystaveni nespravedlivé konkurenční nevýhodě, která výrazně deformuje hospodářskou soutěž. Ministerstvo financí by mělo především donutit ilegální provozovatele k ukončení jejich činnosti nebo k její legalizaci spojené se zdaněním. Pokud by byla předkládaná novela schválená, bude mít za následek nežádoucí motivace podnikatelů. Ilegálním vůbec vadit nebude, protože daně stejně platit nebudou, neboť zatím stále chybí komplexní rámec nového loterijního zákona a dojde paradoxně k situaci, že jim vládní předkládaný návrh pomůže, protože znevýhodní podnikání jejich legálních konkurentů. Část legálních provozovatelů kvůli zvýšené daňové zátěži legální trh bezpochyby opustí a přenechá tak další část trhu provozovatelům ilegálním, pokud jich část do výhodnějšího sektoru nezdaněného podnikání přímo nepřejde. Na našem trhu dnes působí minimálně 37 nelicencovaných zahraničních internetových provozovatelů nabízejících na svém webu společně on-line kurzové sázení, poker, kasino a hry v češtině. Legální je přitom u nás pouze on-line kurzové sázení, licenci má zhruba osm subjektů, a on-line poker, kde je licencovaný jeden provozovatel. Nelicencované zahraniční společnosti neodvádí odvody a jejich obrovské příjmy z činnosti na území České republiky nepodléhají dani z příjmu právnických osob. Kvalifikovaný odhad hovoří o tom, že u těchto firem je na černém trhu prosázeno zhruba 9 až 11 mld. korun a Česká republika tak přichází o přibližně 2 mld. korun ročně. Je neuvěřitelné, že prakticky každý měsíc se tato částka extrémně zvyšuje, což by se bezpochyby bez vlivných osob neobešlo. Současný návrh nereaguje na aktuální rychlý vývoj v oblasti moderních technologií, dostatečně nezohledňuje míru rizikovosti a závislosti hraní jednotlivých her a není v souladu s požadavky evropské legislativy. Proto bych vás rád požádal o podporu našeho pozměňovacího návrhu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Pokračujeme v obecné rozpravě. S přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem přednostního práva nevyužil, počkal jsem, až se ostatní přihlášení kolegové vyjádří. Chtěl bych za prvé zareagovat na některé vystoupení z řad koaličních poslanců, kteří říkají, jak to opozice blokuje a podobně. Chci připomenout, že u podobného návrhu zákona, jak tady předkládal pan poslanec Volný, jsme měli náš klub jedno vystoupení a dneska pravděpodobně taky jedno, takže to prostě není pravda.

Já předkládám jménem našeho klubu dva pozměňovací návrhy. Jsou uvedeny v systému pod č. 3104 a 3105. O obou jsem mluvil včera na rozpočtovém výboru a v zásadě totožné pozměňovací návrhy jsem předložil i v návrhu sněmovního tisku pana poslance Volného, takže nejsou žádným překvapením. Jeden se týká sazeb a jeden se týká rozdělení odvodů z hazardu. Začnu asi tím druhým, ten je jednodušší. Je to pod sněmovním dokumentem 3105. Chci říct, že jsem byl jeden z těch, který tehdy vyjednával a domluvil s tehdejším ministrem financí rozdělení 80 a 20 ve prospěch obcí a měst. Tím hlavním důvodem je, že většinu negativních jevů, které jsou spojeny zejména s nonstop provozem heren, jako je rušení nočního klidu, povinností a nutností vyjíždět městskou policií nesou ve svých rozpočtech obce a města. Také jsme jim dali pravomoc a mně je osobně líto, že velmi málo využívají pravomoc regulovat hazard v čase, protože si myslím, že to plodí velké problémy a že pokud se hazard reguluje v čase, je to lepší než v místě. Teď pominu naše hlavní město, ale zejména v menších městech je velmi diskutabilní, že na ulici A hazard být může a na ulici B hazard být nesmí. Velmi často je to subjektivní hodnocení a spíše se fixuje stávající stav, to znamená, kdo dřív přišel, na tom vydělává. Ale protože jsem přesvědčen, že ty peníze si samospráva zaslouží, tak předkládám tento návrh ve čtyřech variantách. První zachovává stávající stav 80:20 a tři další varianty jsou vždycky 5 % ve prospěch státu, a tím pádem 5 % méně ve prospěch obcí. Poslední varianta 65:35 je vlastně v souladu s tím, co je obsaženo ve velkém vládním návrhu zákona o hazardu, kde i samotná vláda navrhuje 65:35. Všichni jste stejně jako já dnes obdrželi do mailových schránek stanovisko výkonného ředitele Svazu měst a obcí, kdy Svaz měst a obcí žádá Poslaneckou sněmovnu, aby to bylo 65:35. Je to jedna z těch variant. Důvody jsou naprosto zřejmé. *** (15.10 hodin) (pokračuje Stanjura) Ten druhý pozměňovací návrh se týká sazeb. Zase se příliš nelišíme od vládních představ, protože vláda ve svém velkém návrhu nového zákona vlastně rozlišuje tři sazby - loterie, kurzové sázky a technická zařízení. Někteří předřečníci už zmínili, že je dokázáno, že je různá společenská škodlivost. My navrhujeme zvýšení všem třem kategoriím, a to tak, že loteriím ve výši 21 %, kurzovým sázkám ve výši 22 % a technickým zařízením, což jsou především VHP a VLT ve výši 30 %. Při výpočtu možných rozpočtových dopadů jsme vycházeli z čísel Ministerstva financí a z čísel, která jsou uvedena i v důvodové zprávě k tomuto tisku. Náš návrh předpokládá dodatečný výnos z této daně necelých 1,4 miliardy, čili se to neliší od odhadu vlády, kdy spodní hranice odhadů vlády je 1,8 miliardy korun. Takže jedna věc se týká sazeb a druhá věc se týká rozdělení. Oba návrhy předám panu zpravodaji a v podrobné rozpravě se pak k nim už jenom formálně přihlásím. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. A ještě než ukončím rozpravu, protože nemám žádnou přihlášku, budu konstatovat došlou omluvu z jednání od 16 hodin pan poslanec Robin Böhnisch. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je po obecné rozpravě zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Také tomu tak není. Žádný návrh na vrácení nepadl a návrh na zkrácení lhůty budeme hlasovat až po rozpravě podrobné. Budeme se tedy zabývat podrobnou rozpravou, kterou otevírám, a jako první vystoupí pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo v podrobné rozpravě. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Tady v této podrobné rozpravě bych se chtěl hlavně přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden ve sněmovním systému pod číslem 1302. A už jen krátce zdůvodním věci, které obsahuje, protože můj projev byl poměrně podrobný. Pozměňovací návrh vychází ze schválené vládní koncepce selektivního přístupu k jednotlivým

druhům loterií a jiných podobných her. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, nyní sice jasně rozlišuje jednotlivé druhy loterií, nicméně k nim zároveň přistupuje principiálně jednotně z pohledu odvodů, a ten můj pozměňovací návrh tyto sazby diferencuje, kde se snaží co nejvíce zohlednit jejich společenskou nebezpečnost. Pozměňovací návrh se zaměřuje na nejpalčivější problém, to je jeho hlavní tělo pozměňovacího návrhu, kterým je postih provozování nelegálních herních zařízení. To je to, co vládní sněmovní tisk 626 vůbec neřeší, což si dovolíme kritizovat, ale současně navrhujeme řešení, které nabízíme tak, aby Poslanecká sněmovna mohla přijmout, a tím v podstatě nabízíme i možnost zvýšení příjmů státního rozpočtu, protože pokud toto provozování nelegálních přístrojů bude postiženo, předpokládáme logicky, že se to projeví i ve zvýšeném výběru daní od těch provozovatelů tohoto hazardu, kteří jsou legálně registrováni, provozují to pod registrací státu a odvádí daně. Pozměňovací návrh rovněž zvyšuje horní hranici pokuty, kterou je možné uložit za provozování loterie nebo jiné podobné hry bez příslušného povolení: z dosavadních 10 milionů korun na navrhovaných 20 milionů korun. Navrhované sazby pro jednotlivé dílčí základy odvodů loterií a podobných her jsou vyšší než sazby stávajícího odvodu z loterií. Sazba 22 % se navrhuje pro ostatní druhy loterií, kde výhledové sazby dle vládní koncepce by měly převážně činit 23 %. A důvod pro nižší sazbu vychází jednak ze skutečností, že se jedná o loterijní hry s nižším škodlivým efektem jak na sázejícího, tak na společnost, přičemž je zároveň třeba se vyvarovat vysokého skokového navýšení. Včera také v rozpočtovém výboru zaznělo to, že tito provozovatelé jsou ve velké nevýhodě proti těm, kteří provozují tuto činnost nelegálně. Další zvýšení sazeb je staví v podstatě do velmi problematického prostředí. Kompletní zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu je u čísla 1302, čili já už nebudu více déle zdržovat. A prosím potom ve třetím čtení o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Nyní pan poslanec Václav Votava v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dobré odpoledne. Také já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním systému zaveden jako sněmovní dokument číslo 3101. Velice stručně odůvodním. Navrhuje se změna podílu rozpočtového určení odvodů z výherních hracích automatů a jiných technických zařízení ve prospěch obcí, a to z 60 ku 40 % na 63 ku 37 %. Jedná se tedy oproti původnímu vládnímu návrhu ve prospěch obcí o tři procenta. Myslím si, že každá koruna pro obce je v tomto případě jistě žádoucí. V podstatě se jedná o částku zhruba 150 milionů korun na vrub státního rozpočtu. Děkuju. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 3103. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Nyní ještě pan poslanec Karel Fiedler a potom pan poslanec Zbyněk Stanjura, který avizoval svou přihlášku do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že jsem ten pozměňovací návrh předal zpravodaji, kde jsem měl poznamenané číslo, tak jsem ho z hlavy řekl špatně. Čili pro legislativu opravuji číslo pozměňovacího návrhu, ke kterému se tímto hlásím, je 3102. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to máme hezkou číselnou řadu: 3102, 3103. Já se hlásím formálně ke dvěma pozměňovacím návrhům. Budu pokračovat v číselné řadě pod čísly 3104 a 3105.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Kdo dál do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím. I podrobnou rozpravu končím. Ani v podrobné rozpravě nepadl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru. Padl návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dnů a nepadl jiný návrh, o kterém bychom mohli dát hlasovat. Ale dám samozřejmě závěrečné slovo panu ministrovi, pokud má zájem. Není tomu tak. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, jenom zrekapituluji, že bylo podáno pět pozměňovacích návrhů: pan Václav Votava 3101, paní kolegyně Věra Kovářová 3103, pan Karel Fiedler 3102, pan kolega poslanec Zbyněk Stanjura a ODS 3104 a druhý 3105. Jenom upozorňuji na jednu věc, byť obsahově nemám problém jak s pozměňovacím návrhem pana Fiedlera, tak paní Věry Kovářové, ale mám obavy, že tyto jejich pozměňovací návrhy podléhají notifikaci a že v tom bude nejspíš trochu problém v rámci tohoto tisku ho přijmout. Nicméně věřím tomu, a nejsou to hloupé věci, jsou to rozumné věci, některé jsou i obsaženy v novém velkém zákonu, tak si myslím, že na to bude prostor právě při projednávání nového zákonu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Zagongoval jsem, protože jsem požádal kolegy a kolegyně, pokud diskutují o něčem jiném, aby odešli do předsálí. Máme před sebou jedno hlasování před ukončením druhého čtení, a to hlasování o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 7 dnů. *** (15.20 hodin) (pokračuje Filip) Odhlásím vás všechny a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přihlášených, tak dám hlasovat, a to v hlasování číslo 8, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na 7 dnů mezi 2. a 3. čtením. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 8 z přítomných 108 pro 108, proti nikdo. Návrh byl přijat. Lhůta mezi 2. a 3. čtením byla zkrácena na 7 dnů a končím druhé čtení tohoto návrhu. Pokračovat budeme bodem číslo 4. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - druhé čtení Tento bod jsme přerušili v obecné rozpravě. Zabývali jsme se jím 6. října na 33. schůzi. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal (místo) za navrhovatele, tedy za vládu ČR, pan předseda vlády pan Bohuslav Sobotka a zpravodaj zemědělského výboru a hospodářského výboru zároveň pan poslanec Ladislav Velebný. Ptám se, jestli bude zájem po přerušení, aby využil pan předseda vlády své přednostní právo a chtěl by hovořit, jinak budu pokračovat hned v rozpravě, pokud nemáte zájem, pane premiére. Nemá zájem, takže budeme pokračovat v rozpravě obecné, do které je přihlášena paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem přesvědčena, že zákon o potravinách je velmi důležitým nástrojem kontroly kvality potravin, protože se týká všech občanů v této republice. Velice často se dozvídáme o případech, kdy doplácíme na důsledky nedokonalosti tohoto zákona. Já vnímám dva hlavní problémy tohoto zákona. Prvním je, že se projednávaná varianta zákona týká jen jedné strany smluvního vztahu - týká se pouze odběratelů a nikoliv dodavatelů. Považuji za důležité podotknout, že právě tato pasáž zákona se měnila na poslední chvíli a v podstatě bez vysvětlení. To, že se na straně dodavatelů vyskytují firmy, které mohou významnou tržní sílu

využívat, je zcela jasné. To vyplývá z průzkumu trhu a každý to ví. Zkrátka velké řetězce mají proti sobě obdobně velké dodavatele. Pokud zákon vztáhneme jen na jednu stranu, situace bude krajně nespravedlivá a doplatíme na to všichni. Druhou zásadní připomínkou je specifikace zakázaného chování. Opakovaně odborníci na tuto problematiku uvádějí, že formulace v zákoně jsou velmi nešťastné, velmi vágní, nespecifické, a tím i zneužitelné. Takto postavená novela může velmi tvrdě dopadnout na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít velké řetězce snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních formulací zákona a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu a malí přijdou na buben. Proto budu v podrobné rozpravě navrhovat dva pozměňovací návrhy, které tyto problémy řeší. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové za její vystoupení. Nyní pokračujeme v obecné rozpravě panem poslancem Ivanem Adamcem, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, já budu víceméně stručný. Už jsem na téma tohoto návrhu zákona hovořil vícekrát a přiznám se, že doposud mi není jasné, co je významná tržní síla, ale to můj problém. Budu se s tím muset popasovat. Nicméně jsem došel k závěru, že tady vůle asi tento návrh zákona schválit je a že by bylo dobré se pokusit odstranit některé, řekl bych, nejasnosti, které by mohly činit některé problémy. Co mě možná mrzí víc než to, jak ten návrh zákona je koncipován, tak je, že víceméně to vůbec nebude mít žádný vliv na kvalitu potravin, ale spíš na jejich cenu. Ale to jenom taková moje bohužel konstatace. Mám tady pozměňovací návrh, ke kterému se pak ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Je to sněmovní dokument 2801, který řeší takové dvě záležitosti. Jedna část se týká tzv. rámcové smlouvy, kde dochází k upřesnění, jak by to mělo fungovat, aby nedocházelo k matení pojmů a potom nedošlo třeba k nedorozumění při kontrole státními orgány. A druhý bod se týká sankcí, protože já si myslím, že sankce nemají být likvidační, ale sankce má být výchovná a někdy, řekl bych, i docela povzbuzující, takže je tam úprava sankcí, řekl bych, podle italského modelu, kdy si myslím, že by toto mohlo být přijatelné, ale samozřejmě to nechám na vás. Takže já se přihlásím v podrobné rozpravě a tento pozměňovací návrh 2801 bych vám s dovolením načetl. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi, nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Paní kolegyně, jste na řadě. (Posl. Kovářová je překvapena.) Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za posečkání. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vracím se ke svému oblíbenému tématu, proč nakonec z vládního návrhu vypadli dodavatelé, jejichž regulaci předloha připravená Úřadem na ochranu hospodářské soutěže obsahovala. V minulosti jsem se zde na to ptala, ale uspokojivou odpověď jsem nedostala. Díky pilné četbě publikace pod názvem Třinácté komnaty Andreje Babiše od pana spisovatele Koláčka, která vyšla loni, jsem se odpovědi dopídila sama. (Ukazuje dotyčnou publikaci.) I já jako pan ministr financí, který má ve zvyku ukazovat různé knížky, doporučuji tuto četbu v místní knihovně je k dispozici. Dovolte, abych citovala: Za 20 let existence Agrofertu jeho majitel postupně vytvoří dokonalý systém výstižně označený souslovím z pole či z vidlí až na vidličku. Vedle agrochemie tak Babiš v rámci Agrofertu provozuje pestrou škálu zemědělského hospodářství, a to včetně souvisejících strojů, až po výrobu potravin. Stal se také jakýmsi monopolním velkopekařem, zejména pan na západnom a strednom Slovensku, jak čteme v Týždenníku z pera Gabriela Beera, podle něhož je, cituji: Babiš známy tým, že potravinárske podniky kupuje pomerne draho. Neváha dať vyššiu cenu, pretože sa

mu oplatí monopolizovať velkovýroby niektorých potravín.*** (15.30 hodin) (pokračuje Kovářová) Systematicky buduje a presadzuje koncentrovaný polnohosporárský byznys. Za slovenštinu se samozřejmě omlouvám a doufám, že kolega Korte nebude chtít tlumočníka. A tak dále, a tak dále. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní už chápu, proč vládní návrh vypadá tak, jak vypadá. Nyní už chápu, proč tato vláda nechává dodavatele na pokoji. Řekněme si otevřeně, že tak nechává na pokoji svého místopředsedu. Co ale nechápu, je důvod, proč k této privatizaci tvorby zákonů koaliční partneři jen s klidem přihlížejí. Mimochodem, pro ty, kteří by si tu citaci chtěli ověřit, je to strana 44 vlevo dole. Případní zájemci se mohou zastavit i v mé lavici, strana 44 je k nahlédnutí. Děkuji. (Potlesk z pravé strany.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec František Laudát. Stále jsme v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ono už je to vlastně úsměvné. Koaliční poslanci tak tady sedí a čekají na to, až si to opoziční tady oddiskutují a pak to vlastně stejně odhlasují. Tlumočníky nepotřebujeme, nehledě na to, že tlumočníka pro pana místopředsedu Babiše - při vší úctě - bychom asi v České republice nenašli, ale to jsem nechtěl říci. Já myslím, že po snaze vstupovat do soukromých restaurací a zakazovat lidem co tam můžou nebo nemůžou dělat, myslím tím zákaz kouření, po snaze téhle socialistické vlády organizovat cestovní ruch a vstupovat do vztahů mezi pojišťovnami a cestovními agenturami, po snaze zasahovat do otevírací doby různých provozoven, prodejen a podobně, přichází nebo máme na stole už druhé čtení zákona, který zase se snaží, kde se stát snaží organizovat vztah mezi soukromými společnostmi a říká jim nic o kvalitě, předesílám pro ty z vás, kteří by snad měli pocit, že se to týká potravin a podobně a snaze zlepšit prodej potravin v České republice, o tom tam není ani slovo, je to prostě snaha vstupovat mezi výrobce, producenty, prodejce, a ze strany státu jim organizovat, na čem se mají nebo nemají domluvit, jakou mají mít splatnost faktur, jaké mají mít mezi sebou obchodní vztahy. To je socialismus, který chápu, že pan předseda vlády jako tady zástupce předkladatele obhajuje, svým způsobem jsem od této vlády ani nic jiného nečekal, nevím, jestli až ten zákon bude platit a vy se na to všichni v koalici těšíte, jestli to lidé ocení či nikoliv. Já jsem přesvědčený o tom, že to neocení, že tak, jak je to navrženo, to opravdu znamená, že ti velcí si poradí, ty řetězce než aby absolvovaly veškerou byrokracii, kterou na ně tímto zákonem valíte, tak ji vyřeší jednoduše, že si ty výrobky dovezou odjinud a vlastně to dopadne negativně zejména na ty malé, o kterých se všichni před volbami chvástali, jak strašně jim chceme pomoci. Ve finále i tímto zákonem říkáte vlastně, že vás ti malí příliš nezajímají. Pro velké je tady spousta výjimek, ty v tom v podstatě vůbec nakonec nebudou. Já si myslím, že ten zákon velcí vyřeší. ÚHOS, ten to nebude trápit, jak jsme slyšeli šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, oni to už nezvládají, tak to musí zvládnout některé ministerstvo, naberou se další desítky úředníků, kteří budou chodit kontrolovat, jestli splatnost faktury je ta správná a jestli ty smlouvy mezi těmi dodavateli a odběrateli jsou v souladu s tím, jak si stát přeje. Někdo občas dostane flastr tak, že nakonec bude nucen skončit, což koneckonců těm velkým nevadí. A tahle vláda krom toho, že se snaží přicházet se socialistickou organizací této země, bude možná i tleskat tomu, že ti malí zmizí, protože se přece říká, že všichni jsou to lumpové a kradou, nebo většina z nich.

Já nebudu dlouho hovořit, protože jsem tady k tomu návrhu zákona diskutoval jak ve výboru, tak na jednání Sněmovny při prvním čtení. Pouze využiji této možnosti a dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona až při třetím čtení o něm budeme diskutovat. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Zpravodaj si jistě poznamenal procedurální návrh, který se hlasuje na začátku třetího čtení. Pokračujeme v rozpravě panem poslancem Františkem Laudátem. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane premiére, já už jenom bych zopakoval, a už jsem s tím dotěrný, svoji otázku. My jsme byli informováni, dokonce to proběhlo veřejně, že původce zákona, což byl právník Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, předkládal návrh, nebo vypracoval návrh, kde byly ty vztahy vyvážené. Dvakrát jsem se pana premiéra na hospodářském výboru optal a chtěl jsem krátkou odpověď, ve které fázi a kdo vyndal jednu stranu té tržní síly, proč tam nejsou jak prodejci tak dodavatelé. Odpověď jsem nedostal. Vždy prostě pan premiér hovořil o něčem jiném. Takže se ptám znovu, pane premiére, kdo a kdy a proč jednu stranu tržních vztahů vyndal. Já mám pocit, že se docela zaplétáte s různými lobbistickými spolky docela divným způsobem, mně se to vážně nelíbí, a zasahujete do tržních vztahů, o důsledcích svých zásahů, prostě mám pocit, že ani nepřemýšlíte. Velmi se toho obávám. Takže já bych chtěl stručnou odpověď, proč jste vyndali jednu z těch tržních stran. Budete mít šanci toto napravit. Já se potom přihlásím k podanému pozměňovacímu návrhu, kdy tam nějakým způsobem vracím vyvážení té konkurence, protože je jedno prostě, zda tržní silou disponuje prodejce, to znamená to, co vy máte na mysli, velké obchodní řetězce, nebo jsou to dodavatelé, je tady řada firem, které mají podstatně větší tržní sílu než já nevím kolik těch řetězců tady přesně je, v každém případě v každém okrese jich působí minimálně pět a více, takže tam konkurence je. Vy jenom se tady snažíte jistému segmentu potravinářského trhu pomoci, aby měl výrazně lepší podmínky a skutečně já to považuji za neférové zasahování do hospodářské soutěže. Takže bych prosil o stručnou odpověď. Já jsem se snažil, protože jsem si říkal, že nejlepší bude převzít a zpracovat ten návrh podle toho, jak byl původně, bohužel, zameteny byly zřejmě všechny stopy, mně se nepovedlo z oficiálních zdrojů dostat se k tomu, jak zněl původní návrh a u koho zmizel. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Byly vyčerpány písemné přihlášky. Nyní z místa se hlásí pan poslanec Herbert Pavera, stále v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, pane předsedo vlády, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych jenom navázal na pana kolegu Františka Laudáta, který tady říkal, že se ze zákona o významné tržní síle ztratil ten druhý, nebo ta druhá strana smluvních stran, a to je významný dodavatel. *** (15.40 hodin) (pokračuje Pavera) Já mám tady z roku 2013 časopis Významná tržní síla, informační list Úřadu pro hospodářskou soutěž, kde pan první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dr. Hynek Brom uvádí, že by se ta novela měla věnovat oběma stranám. A já bych si dovolil část toho textu přečíst. Pan první místopředseda zde píše: "Jednou ze zásadních změn pojetí současné právní úpravy významné tržní síly je změna konceptu odpovědného subjektu. Návrh počítá s tím, že pokud bude navržená úprava přijata, nebude nést odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel,

ale nově také dodavatel. Úřad má za to, že v některých konkrétních obchodních vztazích může být slabší smluvní stranou i odběratel, a to v případě velkých nadnárodních společností", o kterých tady byla před chvilkou řeč. Dále tady pan první místopředseda ve svém článku píše: "Nově navržená změna počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu a dává jí možnost rovnosti zbraní nejen v rámci vyjednávání smluvních podmínek, ale i v průběhu celého smluvního vztahu mezi dotčenými stranami." A poslední část z jeho textu, kterou přečtu: "Problémy s významnou tržní silou nemá pouze sektor prodeje potravin, ale i další sektory, které se vypořádávají s podobnými podmínkami jako odběratelé či dodavatelé potravin. Jde např. o oblasti dodávek spotřebního zboží do jakékoli sítě obchodního řetězce nebo např. o prodejní sítě léčiv a zdravotních pomůcek. S ohledem na výše uvedené úřad připravuje ve spolupráci s dalšími orgány veřejné správy rozbor celé situace a návrh komplexní právní úpravy nevztahující se pouze na oblast potravin, ale schopné zahrnout i další oblasti, kde dochází ke zneužití postavení jedné smluvní strany a de facto tak i naplnění konceptu zneužití významné tržní síly." Já doufám, že takto to myslel upřímně pan první místopředseda a bohužel to je z podzimu 29. 11. 2013. K čemu bych se chtěl ještě vrátit a co bych chtěl ještě tady také v dnešním vystoupení říci, že samozřejmě vítám splatnost faktur do třiceti dnů. Bohužel mě mrzí to, že to je pouze u potravin nebo zemědělských výrobků. Zdůvodňuje se to tím, že potravinářské výrobky mají nízkou trvanlivost, některé samozřejmě mají jenom několik dnů, některé mají několik týdnů, ale některé mají i několik let, když jsou třeba v konzervě. Splatnost faktur by nemusela být de facto ani třicet dnů. Co mě však zarazilo na zemědělském výboru, kterého se účastnil kromě pana premiéra i pan první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, bylo to, když jsem vznesl dotaz, proč splatnost faktur třicet dnů není i v jiných oblastech českého hospodářství a služeb a zrovna jsem poukázal na to, že v oblasti stavebnictví, kde významnou tržní silou je český stát, je splatnost faktur sto osmdesát dnů, tak mi odpověděl k mému údivu, že firmy si to přejí. Zvláštní, že firmy si přejí splatnost faktur sto osmdesát dnů. Myslím si, že by všem prospělo, kdyby v našem státě bla jednotná splatnost faktur. Určitě by to pomohlo podnikání v České republice, k narovnání vztahů a ke všemu tomu, aby tady nebyla umělá zadluženost a aby tady zbytečně nelétaly peníze někde ve vzduchu, protože jedna firma dluží druhé a samozřejmě ten problém se potom přenáší z jedné firmy na druhou, pak na třetí a co se stává, to asi všichni víte - že některé firmy mění názvy, mění majitele, aby nemusely splácet, a nakonec na to doplatí jaka stát, obce, města, tak samotní zaměstnanci. Věřím, že třeba v další fázi se k těmto problémům vrátíte, i když bych byl nejradši, tak jak to navrhuje pan Bendl, aby se ten zákon vůbec neschvaloval, nebo ta novela. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Mám přihlášené dva poslance, s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl, po něm pan poslanec Martin Novotný s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já také položím dotaz, protože předpokládám, že pan premiér promluví dřív než v závěrečném slově, aby byla možnost aspoň trochu diskutovat o tomto návrhu zákona, který není nedůležitý. Já bych položil otázku panu premiérovi. Když chcete, aby byla splatnost faktur v oblasti potravinářství nebo zemědělské produkce třicet dnů, co uděláte pro to, aby také stát měl splatnost faktur do třiceti dnů, když máte pocit, že to musíte říkat těm subjektům v potravinářském sektoru. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi za dodržení času k faktické poznámce a nyní pan poslanec Martin Novotný, poté pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. Kolegyně a kolegové, v souvislosti se zákonem o významné tržní síle jedním z takových hlavních zaklínadel, které je zmiňováno společně s tímto zákonem, je ochrana malých výrobců potravin, kteří jsou diskriminováni velkými řetězci. Já sám osobně bych chtěl k tomu přičinit poznámku, že se domnívám, že tím pravým momentem, kdy v této

Sněmovně projevíme vůli udělat něco pro malé výrobce potravin, pro jejich menší prodejce, není tento zákon o významné tržní síle, ale je to diskuse o tom, za jakých podmínek lidé, kteří vstupují anebo malovýrobou se podílejí na tomto segmentu byznysu, jaké jsou jejich vstupní podmínky do podnikání, jakou administrativní zátěží je zatěžuje tento stát na začátku jejich podnikání, jaká je jejich daňová zátěž a zejména jaké, velmi často ve srovnání se zahraničím bezprecedentní nároky na ně klademe v oblasti nejrůznějších kontrol, hygienických předpisů apod. To, co odlišuje Českou republiku od spousty západních zemí, plných nejrůznějších malých obchůdků, kde různí výrobci nabíjejí svoje speciality často regionálního původu, není to, jaký je stav v našich hypermarketech, ale to, za jak mnohem obtížnějších podmínek jakýkoli nový podnikatel na tomto trhu může na tento trh vůbec vstoupit. Zažil jsem třeba v řadě anglosaských zemí, kde ta podmínka vstupu na trh je mnohem liberálnější, vstupní náklady na technologii, na naplňování různých hygienických norem a všeho možného, jsou mnohem nižší. A pak ten trh v těch zemích je plný sice hypermarketů, které jsou velmi podobné jako u nás, ale spousty malých obchůdků, malých zařízení - známe to z celé západní Evropy. Je to taky otázka, proč u nás není tolik malých pekařství jako jinde, proč je ta nabídka o tolik chudší a zaměřená jenom na ty velké. Je to o tom, jaké jsou vstupní podmínky vstupu na trh a jaké podmínky má u nás malý podnikatel, malý živnostník. Až se o tomto začneme v této Sněmovně bavit, budu věřit, že je skutečně vážně míněna snaha pomoci malým výrobcům a malým podnikatelům, ale ten zákon o významné tržní síle osobně považuji spíš za skrytou pomoc těm velkým hráčům. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Novotnému. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokud sleduji tu rozpravu, tak zatím nikdo z těch, kteří zákon podporují, nevystoupil, aby buď zodpověděl dotazy nebo vyvrátil obavy a doufám, že se to ještě stane před závěrečným slovem pana premiéra. Vracím se k naší debatě v prvém čtení, kdy jsem vyjádřil dvě obavy, které sdílíme, a to, že ten efekt zákona bude opačný, než předpokládá vláda. Vláda říká a asi tomu i upřímně věří, že ten návrh zákona pomůže zejména malým českým dodavatelům. Ale my se obáváme, že tomu tak nebude. Současně vláda říká - alespoň někteří vládní poslanci zde v prvém čtení říkali - že díky tomu, že se zpřísní podmínky pro obchodní řetězce, tak se sníží cena. Už jsem tady říkal, že ta ekonomická úvaha je poměrně překvapivá. Zvýším někomu náklady a předpokládám, že on sníží cenu. Takže ten efekt může být dvojí. Za prvé že dojde ke zdražení potravin, protože ty náklady se promítnou, na někoho se promítnou. A nejčastěji to bývá tak, že se promítnou na toho klienta, na toho zákazníka. Podobná debata nás čeká v bodě číslo 5. *** (15.50 hodin) (pokračuje Stanjura) Kde také se říká, že banky budou mít zvýšené náklady a kdo je asi zaplatí. A druhá obava, která existuje, a kterou zatím nikdo nevyvrátil a platí to zejména v oblastech příhraničních tam, kde jsou velké dopravní náklady, kde se může stát, že řetězce nebudou nakupovat od českých dodavatelů, ale od zahraničních, kde třeba takový zákon neplatí nebo platí v mírnější podobě. To jsou podle mě jako vážné obavy. My se domníváme, že mohou být oprávněné a neslyšeli jsme žádný relevantní důvod a relevantní zdůvodnění, proč tomu tak nebude. V zásadě předkladatele říkají celou dobu, co projednávají tento návrh zákona, že stávající zákon nefunguje. Slyšeli jsme tady, že byly uděleny dvě pokuty na základě tohoto platného zákona, a že si slibují od nového návrhu zákona, ať to začne fungovat lépe. Zejména si to slibuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale pokud on to doposud neuměl aplikovat, tak představa, že pouhou změnou paragrafů to najednou úřad bude umět aplikovat a něco zásadního na trhu změní je podle mě představa mylná. Věc, kterou jsme debatovali v prvém čtení jsou navržené sankce, které nám připadají neúměrné, někdy až likvidační. Deset procent z obratu, což mohou být opravdu velmi vysoké částky v řádu jednotek miliard. Když si vzpomeneme na poměrně podrobnou rozpravu v prvém čtení, tak je pravda, že skoro každý paragraf má oporu v zahraničním vzoru. Ale já jsem říkal, že si jako předkladatel vzal nejpřísnější podmínky z každého návrhu zákona a smíchal to dohromady. Obdobný návrh zákona

prostě nenajdete. Je pravda, že tahle část je odsud, tahle část je odsud, něco z Itálie, něco ze Slovenka, ale výsledný tvar je podle mě špatný. Nepovede to k očekávaným cílům a efekt může být přesně opačný. Už o tom mluvili dneska některé kolegyně a kolegové a já se nemohu zbavit dojmů, že vláda v přirozeném střetu mezi dodavateli a odběrateli, a je to logické, každý z nich má zájem na co nejlepších podmínkách. Dodavatel chce co nejvyšší cenu, odběratel co nejnižší. Tak straní jenom jedné straně. Beze sporu existují dodavatelé, kteří mají velmi vysoký podíl na trhu. Na ty se nic takového nechystá. Vím, že tady padaly pozměňující návrhy a jsou podle mne správné, které chtějí pozici vyvážit. Také vím, v původním návrhu zákona, když vstupoval do legislativního procesu, tak tam byly obě dvě strany přirozeného konfliktu. A já to nijak nekritizuji, to je naprosto přirozené, že každý hájí své zájmy. Chtěl bych se zeptat pana premiéra, jaké byly pohnutky toho, že z původního návrhu zákona, který se měl vztahovat jak na odběratele, tak na dodavatele, ti dodavatelé vypadli. Tomu já nerozumím a tomu říkám, že vláda, případně parlamentní většina, ať už se bavíme v Senátu, místo aby vytvářela rovné podmínky pro všechny a aby, když už chce, vykolíkovala hřiště, ale ke všem, aby se chovala spravedlivě. Tak tady si najednou vybrala jednu stranu, které fandí, které dává legislativní nástroje a tu druhou stranu, kterou vlastně označila tím, že to je strana špatná. Takže vláda si vybrala, nevím na základě čeho, moc by mě to zajímalo, proč z původního návrhu zákona povinnosti pro dodavatele vypadly. Opravdu mě nenapadá žádné logický důvod, ale možná se ho v rozpravě ještě dozvím. A v tomto bych shrnul základní výhrady k tomuto návrhu zákona. Vláda se tváří, že to něčemu pomůže. Chtěl bych vědět a chtěl bych se zeptat pana premiéra, pokud mě bude poslouchat... Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já požádám Sněmovnu o klid. Poslanec Zbyněk Stanjura: Jakým způsobem si vláda představuje, že bude hodnotit efekt tohoto zákona. Respektuji, že tady není vládní většina, takže dříve nebo později návrh zákona pravděpodobně bude schválen, bude uveden v život. Jestli to bude v lednu nebo v únoru, nebo v březnu příštího roku, není tak důležité. Ale mě by zajímalo na základě jakých kritérií vláda bude vyhodnocovat, fungování toho zákona. Co bude počítat. Celkové tržby, celkové tržby od českých dodavatelů, tržby od českých dodavatelů v sektoru malých podnikatelů, středních podnikatelů, velkých podnikatelů. Nebo to bude jenom podle toho, kolik Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělí pokut a pokud možno, když už se chceme dívat na pokuty, tak pravomocných. Zrovna dneska jsem se dočetl, že nejvyšší pokuta v dějinách ÚHOSu a ostatní velmi chválili, jak velmi tvrdě zasáhl proti českým (nesrozumitelné). Tak soud to dneska zrušil a konstatoval, že postup zadavatele byl v souladu se zákonem. Mně to připadá jako velký přešlap a velké pochybení, když rekordní pokuta, kterou udělí ÚHOS je soudem zrušena a není vrácena k novému projednání. Je konstatováno, že zadavatel postupoval v rámci zákona. Tudíž jaká sankce. Jak to, že nejvyšší a rekordní sankce. Takže pane premiére, na základě jakých kritérií chcete potom vyhodnocovat fungování zákona, abychom si mohli za rok nebo za dva říct, zda obavy o pozice se naplnily nebo naopak se naplní optimistické předpovědi vlády. A nestane se to, že by došlo ke zdražení nebo k podílu českých dodavatelů do řetězců. Mě by to docela zajímalo, protože jinak budeme my všichni a podotýkám všimněte si - my všichni, to znamená obě dvě strany sporu, vycházet jenom ze svých názorů, ze svých předpokladů, z nějakých scénářů, ale nebudeme schopni to změřit. Myslím, že by bylo důležité vědět jedno, dvě, tři kritéria, na kterých si můžeme za rok nebo za dva říct, zda návrh zákona k něčemu prospěl, někomu prospěl a něčím to podložit. A nemyslím si, že by to měl být počet udělených pokut. A neříkám ani po dnešním rozhodnutí a pokud ano, tak se bavme o pravomocných pokutách, protože to má smysl. Dokud ten proces nekončí, to znamená probíhá soudní spor, tak můžeme vždycky spor považovat za neukončený a existuje stejná šance, že bude mít pravdu jak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, tak případně zadavatel. V tomto případě ten, kdo by podle názoru ÚHOSu zneužil svou významnou tržní sílu. Takže jsem celkem položil asi tři nebo čtyři otázky a věřím, že aspoň na některé dostanu odpověď.

Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Přeji všem hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se pana premiéra, zda má zájem o závěrečná slova. Je tomu tak. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já jsem skutečně velmi rád za příležitost moci tady opakovaně při všech projednáváních, ať už v prvním čtení, které jsme přerušovali několikrát, tak ve druhém čtení, které jsme také přerušili tak, abych měl možnost tedy vystoupit a reagovat na otázky, které zde zaznívají během rozpravy. Myslím, že i dnešní rozprava, obecná část dnešní rozpravy, podrobná je teprve před námi, takže určitě budu se zájmem poslouchat i tu podrobnou část rozpravy. Tak obecná část rozpravy ukázala, že jsou tady dva zásadně rozdílné názory na to, jestli má vůbec existovat zákon o významné tržní síle, či nikoliv. Když jsem se dneska díval na celkový seznam zákonů, které tady leží na půdě Poslanecké sněmovny a seznam je úctyhodný, skutečně. Je tam i návrh, který navrhuje zrušit zákon o významné tržní síle, a když se podíváte na seznam předkladatelů, tak já myslím, že on se příliš neliší s těmi poslanci a poslankyněmi, kteří zde vystupovali v rozpravě a kritizovali vládní novelu. A tady si myslím, že a mám pocit, že si dlouhodobě nerozumíme, protože kritika, která je zaměřena vůči vládní novele je současně zaměřena vůči regulaci, jako takové. Od vládní novely se očekávají tedy skepticky negativní efekty, kterou se ovšem nedostavily, když byl schválen původní návrh zákona. A mám pocit, že těžko tady můžeme hledat nějakou shodu ve formě nějakého kompromisu tak, jak se to dělá v Poslanecké sněmovně, že se řekne fajn, dobře, podpoříme nějaké pozměňující návrhy a získáme pro ten návrh zákon podporu. Ukazuje se, že tady skutečně je významná část poslanců, kteří nesouhlasí s tím, aby vůbec takovýto typ regulace tady v ČR byl a neskýtá nám to tudíž možnost jednat o pozměňujících návrzích v zásadě, protože i kdybychom některé akceptovali, tak se nedomnívám, že to změní zásadně odmítavý postoj těch, kdo vystupovali vůči zákonu o významné tržní síle. *** (16.00 hodin) (pokračuje Sobotka) To potvrzuje i fakt, že tady leží novela, která navrhuje úplně ten zákon zrušit. A konec konců není to první snaha. Už i v tom minulém funkčním období Poslanecké sněmovny tady byla tuším snaha ten zákon jako takový zrušit. Časté dotazy, které opakovaně padají, se týkají oné oboustrannosti, která byla diskutována v rámci legislativy. Konstatuji, že v tom stávajícím platném zákoně oboustrannost není. To znamená, v tomto směru nedochází k žádné změně oproti původnímu návrhu zákona. Oboustrannost byla diskutována v rámci připomínkového řízení. V rámci připomínkového řízení se objevily argumenty pro i proti oboustrannosti. A v rámci projednávání tohoto návrhu zákona na vládě ten princip oboustrannosti byl opuštěn a vláda setrvala na původním systému tak, jak ho představuje zákon o významné tržní síle, který dnes platí. To znamená, že reguluje chování odběratele, nereguluje chování dodavatele. Takže ke změně resp, k tomu, že oboustrannost nezůstala součástí novely, tak k tomu rozhodnutí došlo při projednávání návrhu zákona na vládě České republiky, která z pohledu svých ústavních kompetencí má tedy právo návrh zákona schválit a předložit do Poslanecké sněmovny. Pokud jde o kritéria, podle kterých budeme hodnotit úspěch či neúspěch. Velmi často se zde varuje před zdražením potravin, velmi často se zde varuje před snížením podílu českých potravin v řetězcích, ale já jsem neslyšel žádná čísla, která by se týkala uplynulých cca pěti let, jestli tedy došlo ke zdražení potravin za posledních pět let nebo jestli došlo ke snížení podílu českých potravin za posledních pět let v důsledku toho, že jsme vůbec tuto legislativní regulaci zavedli. Protože ten zákon už tady pár let platí a já jsem neviděl tady žádná čísla, žádné statistiky, které by říkaly, že v důsledku této regulace se zdražily potraviny nebo že došlo ke snížení podílu domácích potravin, které se v řetězcích prodávají.

Myslím, že určitě měřitelným efektem, se kterým můžeme pracovat do budoucna, je otázka chování odběratelů k dodavatelům. Já budu pokládat za úspěch té novely, pokud skutečně dojde k tomu, že zmizí nekorektní postupy a nekorektní praktiky, které se objevují. Jako příklad, který mohu dodat a samozřejmě je to jedna z věcí, která už byla řešena nebo je řešena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, když se někdo rozhodne oslavit své narozeniny jako odběratel, tak nevím, jestli je úplně v pořádku, pokud chce od dodavatele, aby mu na to přispěl. Totéž, když někdo chce, aby dodavatel zaplatil některé aktivity, které by měl klasicky platit odběratel. Prostě je zde určitá snaha posouvat pravidla, posouvat postupy, které dneska platí mezi dodavateli a odběrateli, ve prospěch toho, kdo má významnou tržní sílu, a to je podle přesvědčení vlády dneska odběratel z hlediska struktury odběratelů tak, jak se dnes na našem trhu vytvořila. Čili tady si myslím, že určitě měřítkem, které můžeme posuzovat a podle kterého můžeme posuzovat úspěšnost zákona, není otázka počtu pokut, není otázka počtu zahájených správních řízení, ale je otázka zlepšení kvality dodavatelsko-odběratelských vztahů. Je také otázka nabídky pro spotřebitele. Je také otázka schopnosti výrobců potravin na našem území zemědělcům prodávat svoji produkci prostřednictvím těchto velkoobchodních sítí za podmínek, které jim umožní dlouhodobě ekonomicky přežít. Skutečně chci odmítnout takovéto strašení, které se tady permanentně objevuje, že tato novela bude znamenat zdražení nebo vytěsňování domácích dodavatelů. Nemyslím si, že změny, které přináší, něco takového odůvodňují, právě proto, že se jedná o novelu. Není to nový zákon, není to nová regulace, je to legislativní zpřesnění regulace, která už tady několik let na našem trhu funguje. A už v několika konkrétních příkladech přispěla k tomu, že se dodavatelé k odběratelům začali chovat jinak. Musí si nyní v určitých oblastech na své chování dávat pozor a některé postupy a praktiky se ukázaly už v tuto chvíli na základě platného zákona jako neakceptovatelné. Tolik tedy velmi stručně k té debatě, která ještě dnes probíhala v rámci obecné rozpravy ve druhém čtení. Já jsem samozřejmě připraven se následně ve třetím čtení vyjádřit ke všem předloženým pozměňujícím návrhům. Nepochybně si vyžádám i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby se rovněž ke všem těmto pozměňujícím návrhům vyjádřil. Seznámím Poslaneckou sněmovnu s tímto stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nepochybně se obrátím i na kompetentní ministerstva jako je například Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby rovněž komentovala předložené pozměňující návrhy. A na základě stanovisek dotčených odborných resortů potom jako zástupce předkladatele vyjádřím svůj názor k jednotlivým předneseným návrhům před tím než se o nich bude hlasovat. Nicméně nemyslím si, že projednání těch jednotlivých pozměňujících návrhů může vést k nějakému smíru mezi dvěma skupinami, které se zde vytvořily, z nichž jedna tedy regulaci zcela odmítá a druhá se domnívá, že regulace by měla zůstat a je připravena jednat či hlasovat o legislativní zpřesnění stávající regulace, která se týká významné tržní síly. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. S první prosím pana poslance Laudáta. Po něm se připraví pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo. Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně, pane premiére, kdyby byl 1. duben, tak bych vás chápal. Protože to je apríl, jak známo. Vy zase tady něco povídáte, já jsem položil naprosto jasnou otázku, na kterou jste mohl říci. Vaše vláda klamala lidi nebo vaše koaliční strany klamaly lidi, když vykřikovaly při předvolebních kampaních, že prostě všechno bude transparentní, všechno bude jasné, zatočíte s korupcí. Jaká je realita? Vaši úředníci tají a není možné se dostat k původnímu materiálu. Vy tady neřeknete, kdo, v jaké fázi a proč, a to už se tady bavíme snad půl roku o této novele. Stačí stručná odpověď! Jestli se takto budete chovat, potom se nedivte, že chod Sněmovny je paralyzován, protože mně to přijde, že skutečně máte z toho srandu. Máte samozřejmě 118 mandátů s nějakými stranami, které se tady rozpadají, tak máte ještě další podporovatele. Pak tamhle nalevo pseudoopozici v některých bodech - tak já prostě nevím, co to, proč to tady předvádíte. Pak se nedivte, že prostě před sebou valíte už přes 200 návrhů. Jenom pro dopřesnění, ještě než sem přišla, pokud se nemýlím, tato novela zákona, tak jsme dali s Kalouskem návrh, novelu zákona, která ruší tento zákon o významné tržní síle. Nevím o tom, že by

tady kolega Kalousek tak dramaticky vystupoval, tudíž váš výrok o tom, že titíž lidé, tak je to na 50 %, 50 na 50, protože Kalousek tady myslím kolem významné tržní síly příliš mnohokrát nevystupoval. Nepamatuji si od května kolikrát, možná jednou, dvakrát, možná vůbec, nevím teď, zaskočil jste mě, touto klamavou odpovědí nebo touto klamavou řečnickou otázkou. Není to pravda, co tady říkáte, protože já jsem několikrát říkal, že si dokážu představit, že bude nějaká speciální část v zákoně o hospodářské soutěži. Zřejmě ani pretendenti toho zákona nevědí, že to jediné, co v minulosti bylo užitečné na celém tomto zákonu vašeho kamaráda, jak jsem pochopil, tak byla lhůta splatnosti. Ale ona už z povinné transpozice evropské směrnice už je i jinde, takže se týká i jiných segmentů, myslím, že je univerzální, teď si nejsem jistý, ale myslím, že ano. Takže to už je stejně jinde. A samozřejmě já jsem byl předkladatelem někdy před třěmi lety toho zákona, který to měl zrušit. Důvodem tenkrát byla ještě skutečně 30denní lhůta splatnosti. Myslím si, že ÚHOS jako správní úřad byl neměl příliš svým způsobem zasahovat formou, kterou do toho zasahuje, do legislativního procesu. On by mohl dávat podněty, že něco nefunguje, že má někde to, ale jestliže vy se ho dneska budete dotazovat, pana kolegy Rafaje ze sociální demokracie nebo exsociální demokracie, nevím jaké má, pozastavené, přerušené nebo ukončené členství. *** (16.10 hodin) (pokračuje Laudát) Já to považuji za krajně nešťastné. Buď je to nezávislý orgán, ale aby on posuzoval návrhy, nevím, je to takové trochu ... Spíš by tady měl být kolega Mládek, pokud vím, tomu patří záležitosti kolem hospodářské soutěže do kompetence, měl by tady být pan Jurečka, jenže se nejedná o bionaftu, tak ho to nezajímá, tady není zřejmě zaúkolován, aby fungoval. Nevím, já jsem skutečně velmi rozpačitý z vašeho chování, z vašeho vystupování. Kdybyste na jasné otázky odpovídal jasně, tak už nevalíme před sebou 220 nebo kolik různých novel zákona, možná bychom jich měli 20, ale takto pokud to budete dělat, tak se obávám, že v příštím roce může dojít ke kolapsu Sněmovny. A pak vy to budete řešit tak, jako jste neschopní reagovat na jakékoli jevy s nějakou tolerancí ve společnosti apod., tak to budete řešit ohýbáním demokracie, porušováním parlamentních zvyklostí apod. To je totéž, co předvedl ministr financí na včerejším rozpočtovém výboru, kdy už to bylo příliš i na vaše koaliční poslance. Někteří mlčeli a chytali se za hlavu, to bylo přímo z vaší strany, a kroutili hlavou, jak je něco takového možné, z druhé koaliční strany, KDU, tam byla konstatována prostá pravda. Připravujte se, prosím moc všechny ministry, i vás pane premiére, na ty body, na jasné otázky odpovídejte jasně a pak i do Sněmovny nebudete vnášet tento chaos, který tady je. Je to vinou koaličních stran. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve chci s panem premiérem souhlasit. Myslím, že je to legitimní politický střet, o tom, zda ten zákon je či není potřebný, a pak o úroveň níže debata o jednotlivých paragrafech, navržených opatřeních, případně o vyhodnocování. A musím ocenit, že naprosto pravdivě je popsána ta situace v důvodové zprávě. Já to ocituji, že velmi ráda tato vláda se odkazuje na evropské právo, na Evropskou unii, ale když se jí to nehodí, tak v tom nepokračuje nebo na to neupozorňuje. Ale tady v důvodové zprávě je správně napsáno: Zákon číslo 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, což náš, český zákon, ale tady bylo ještě: Unijní úprava ochrany hospodářské soutěže obsažená v článcích 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie totiž rozeznává jen dva základní typy porušení soutěžního práva. Zakázané dohody a zneužití dominantního postavení. Takže není pravda, že my, odpůrci tohoto zákona, nechceme žádnou regulaci. My jenom říkáme, že toto jsou opravdu, když to řeknu v uvozovkách, ekonomické zločiny, které křiví poměry na trhu, a to jsou zakázané nebo-li kartelové dohody a zneužití dominantního postavení na trhu. A v tom jsme, předpokládám, ve shodě. My jenom říkáme, my, kterým se nelíbí tento nástroj, že to je speciální nástroj, který jde nad rámec i toho, co říká Evropská unie, identifikuje tyto dva opravdu vážné prohřešky proti pravidlům trhu. A současně ta důvodová zpráva konstatuje, a také pravdivě, že žádný z největších obchodních řetězců nedisponuje významně větším tržním podílem, a není u něj tudíž možné prokázat zneužití dominantního postavení, protože nemá podíl na trhu. A evidentně se shodneme na tom, že probíhá

poměrně ostrý konkurenční boj, tudíž neexistují ani zakázané či kartelové dohody. To znamená z hlediska evropské legislativy - všechno funguje, jak má. Nemůže docházet k zneužití dominantního postavení na trhu, protože nikdo z těch řetězců nemá tak dominantní postavení, ale pozor: Někteří z dodavatelů to tak mají. V některých komoditách někteří vybraní dodavatelé, velmi úspěšní, já je tady nebudu propagovat, mají dominantní postavení na trhu. A současně, a to je také pravda, nedochází, zřejmě, já to samozřejmě nemůžu vědět na 100 %, ale to by určitě řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pod výborným vedením sociálního demokrata, tak zřejmě nedochází k zakázaným či kartelovým dohodám. I z povahy toho ostrého konkurenčního souboje o zákazníka. A pan premiér, já nepoužiji tak ostrá slova jako můj předřečník, ale nepochopil, ne nepochopil, vyhnul se odpovědi na mou otázku, a tvářil se přitom, že mi na ni odpovídá. Pan premiér mě poučil, já jsem to viděl, ale opakování nikdy neuškodí, že vláda má ústavní právo předkládat návrh zákona, v jakém tvaru uzná za vhodné. No to je naprosto pravdivé tvrzení, a nikdo, ani já, jsem to nezpochybnil. Já jsem položil otázku, když na začátku tohoto legislativního návrhu byly obě dvě strany, odběratelé i dodavatelé, proč vláda, a má na to plné právo, v tom jsme opravdu ve shodě, vypustila dodavatele. Odpověď pana premiéra je: Protože jsme je vypustili. No, vy jste říkal, že byly argumenty pro i proti, tak možná byste nám některé mohl říct a říct, proč u vás, které byly tak závažné, že v tom vašem rozhodování jste si vybrali ten jednostranný legislativní akt, a ne oboustranný. A opravdu jsem nezpochybnil to, že by to vláda nemohla udělat. Může to udělat a udělala to tak. Nic proti. Ale samotný předkladatel, když to zpracoval, tak navrhoval obě dvě strany. A pan premiér má opět pravdu - v rámci řádného legislativního procesu, připomínkového řízení, ale i kdyby to nebylo v připomínkovém řízení, tak vláda to může na svém zasedání prostě změnit. To jsme opravdu ve shodě. Já se ptám, pokud to není tajné, proč. Prosil bych fakt o tu odpověď, ještě budu v podrobné rozpravě. Můj předřečník správně zmínil, že je poměrně nešťastné, a není to jediný případ, když ten, kdo má ten zákon vlastně provádět a vykonávat, si ho napíše. Já bych chtěl vědět, jak velký byl podíl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože z neoficiálních informací mám zato, že podstatný, že to nebylo tak, že to někdo napsal a ÚOHS tomu dal v rámci připomínkového řízení něco. Ale že se o tom v Brně psalo. Mnozí vrcholní představitelé tohoto úřadu se přímo podíleli na tvorbě tohoto zákona. A já, neříkám, že to není možné, jenom říkám, že to je nešťastné, protože kdybychom tak postupovali v jiných oblastech legislativy, tak takhle se nepostupuje, že by skupina nebo úřad, kterého se ten zákon týká, tak to píše. Máme výjimku. Někteří státní zástupci si napsali zákon o státním zastupitelství, ale ten, já předpokládám, že v té podobě nebude přijat Poslaneckou sněmovnou, a je to jeden z vážných důvodů proti návrhu zákona. Celou tou debatou v tom prvním čtení se nesl názor, řekl bych společný, obou stran toho věcného sporu, že ten dosavadní zákon nefunguje, proto se upravuje. A pan premiér říká: Buďte v klidu, nic se nestalo za tu dobu, co funguje ten zákon. Tak buď funguje, nebo nefunguje. Pokud funguje, nemusíme ho měnit, a pak pan premiér má pravdu, že se nic významného nestalo. Nicméně bych taky potřeboval, když už říkáme, opozice má čísla, tak ať vláda má čísla, bezesporu má větší možnosti než opozice. Pokud to je doteď tak špatné, kolik dodavatelů ukončilo své podnikání z důvodu nekalých praktit odběratelů. Mě by to docela zajímalo. Pan premiér taky říkal, že už existuje několik případů na základě toho už platného zákona, že ty řetězce změnily své chování a byly donuceny ke změně chování. Já bych poprosil alespoň o jeden konkrétní případ, ať se nebavíme tak obecně. Zákon platí, funguje, nefunguje, a na základě tohoto zákona už se něco zlepšilo. Tak zkusme si říct aspoň jeden příklad, kde se to zlepšilo. Pan premiér se vyhnul odpovědi na tu otázku, na ty sankce. Já rozumím tomu, že když je nějaký zákon, který ukládá povinnosti, tak by mělo být automaticky, ne vždycky to tak je, tak je možnost vymáhání a případně sankcionování, když někdo neplní zákonné povinnosti. Já jsem jenom upozornil, a neříkal jsem, že nemají být žádné sankce, jen že mi přijdou nepřiměřeně veliké. A zejména v okamžiku, kdy se sdružují menší firmy do nějakého řetězce, tak to může dopadnout opravdu velmi silně, pokud bychom vyšli z toho. A nemůže být odpověď na to: Nebojte se, ten úřad nikdy tu nejvyšší možnou sankci neuplatní. *** (16.20 hodin)

(pokračuje Stanjura) A poslední poznámka k těm nekalým praktikám. A mám zkušenosti z obou dvou stran, odběratelů i dodavatelů. V důvodové zprávě je napsáno, že někdy ti odběratelé přenášejí obchodní riziko na dodavatele. Copak to stát nedělá v mnoha jiných případech? Kdy docela rozumně rizika toho, že ta dodávka nebude včas, v kvalitě apod. přenáší na dodavatele? To je přece naprosto standardní. Každý rozumný investor nebo odběratel se snaží ve smluvním vztahu vyvarovat rizik a pokud možno rizika, kterých není možno se zcela vyvarovat, např. doručení zboží do místa, přenáší na toho dodavatele. A na druhé straně dodavatelé se snaží přenést riziko na odběratele. Říkám, je to naprosto legitimní. Ale zase vláda identifikuje v té důvodové zprávě jen jednu stranu toho sporu mezi odběrateli a dodavateli. A pak jenom taková poznámka, která mně přijde spíš úsměvná nebo odlehčená. Jednou z nekalých praktik velmi často zmiňovanou zastánci tohoto návrhu zákona je, že se platí za umístění v regálu regálovné apod. No dobře, ale když jdete na sport - mnozí z nás byli na mistrovství světa v hokeji letos v Praze - jsou všechny vstupenky stejně drahé? Nebo na ta lepší místa platíte větší cenu? Není to nekalá praktika? Jak je to možné? A je to běžné v mnoha jiných městech. A ze statistik, které máme k dispozici, jak vláda, tak my, víme, že v těch populárních akcích, kde jsou ty letáky - a zákazníci logicky hledají, kde by koupili něco levněji - se prodá až 50 % objemu, až 50 % tržeb. A to je přece standardní marketingová akce, která podporuje prodej konkrétního produktu. Ale co je nejdůležitější - přece každý uzavírá smlouvu svobodně. Neříkejte mi případy, že uzavřu smlouvu, kterou uzavřít nechci. Tomu já opravdu nerozumím. Nemluvím o jednostranné změně smluvních podmínek, to je jiný případ - o tom se bavme, ale bavme se o tom v obecném zákoně, aby to platilo pro všechny, nejenom u potravin, o tom, že někdo může svévolně změnit smluvní podmínky např. jednostranně. To je v pořádku. Ale říkám, to má být v obecném předpisu a ne ve speciálním. Ale jinak to nejsou prostě argumenty, ale jenom dojmy, že něco takového se děje. Takže já potvrzuji ten ideový spor o to, jestli ano, nebo ne, a nejsem předkladatelem návrhu zákona na zrušení. Ale kdybychom ho projednávali, nevím, kdy nám ho pustíte na projednávání, tak budu hlasovat pro přijetí toho zákona, to říkám zodpovědně. Právě proto, že si myslím, že ty nástroje, které říkají - evropská legislativa, jsou dostatečné. A sama vláda přiznává, že tyto nástroje nemůže použít, protože k ničemu takovému jako kartelovým dohodám a zneužívání dominantního postavení na trhu nedochází v České republice. Taky víte, že na rozdíl od jiných západoevropských zemí je u nás ten trh vysoce konkurenční a nikdo z těch řetězců nemá tak dominantní postavení jako v některých jiných, např. ve Velké Británii apod. A vláda se rozhodla, že v tom věčném sporu mezi odběrateli a dodavateli bude fandit jedné straně. A to nám nepřijde fér. A to je všechno. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji faktickou poznámku pana poslance Urbana. (Nesouhlasný šum v plénu.) Pardon, podrobnou rozpravu a faktická poznámka pana poslance Urbana. Prosím, máte slovo. Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já nevím, jestli se vejdu do prostoru jednacího řádu, když je to tedy podrobná rozprava... (Poznámky mimo mikrofon zprava.) Když to říká František Laudát, že se nevejdu, tak se asi vejdu (s úsměvem) nebo budu se muset vejít. Když tak mě okřikněte, paní místopředsedkyně. (Úsměv v sále.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Máte dvě minuty a běží vám. Poslanec Milan Urban: To je v pořádku, já to stihnu. Víte, mně je pořád divné při těch debatách, které tady vedeme - jak říkal Ota Černý, já to opakuju - co na to občan. Mně je divné, proč třeba v takovém supermarketu, který nebudu jmenovat, stojí stejný jogurt třikrát víc než v nějakém malém českém krámku. To si prostě vysvětlit neumím. A je mně divné, proč stejné zboží v České republice je dražší než v Německu nebo ve Francii. Je mně divné, proč stejně vypadající zboží v České republice je jiné než to zboží, které je ve Francii nebo v Německu, a zdůvodňuje se to tím, že tady na východě máme nějaké jiné chutě. Tak je mi spousta věcí prostě divných. A já při této příležitosti, při té diskusi si na to vždycky vzpomenu a hledal bych způsob to nějak ověřit. Nebo to jsme tak divní, že si necháme takhle skákat po hlavě tady v České republice? Přitom já

samozřejmě ty zisky ani ty dividendy nikomu nezávidím, to je prostě obchod, to je byznys, jako každý jiný. Nicméně zdá se mi, že všechna pravidla v České republice prostě dodržovány nejsou. A bohužel ten, kdo to má rozhodnout, tj. zákazník, to má asi tak těžké, že to tak úplně jednoduše rozhodnout v nějakém krátkém čase prostě nejde. Tak zkusme si odpovídat na ty otázky, co je nám divné. A myslím, že je to divné i vám, napravo nebo nalevo. Tak jestli tohle něčemu pomůže, to nevím, třeba jo, třeba ne. Děkuju za slovo. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou prosím pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: To je faktická připomínka k vystoupení mého kolegy, na tu mám bezesporu právo. Já souhlasím s panem poslancem Urbanem. Mně je to taky divné nebo podezřelé, jak říkáme my u nás v regionu. Ale ty případy, které jste jmenoval. Ano, pokud je někde příliš vysoká cena, může být problém na straně odběratelů. Ale ty další případy - horší kvalita než třeba stejného produktu v Německu - je to na straně odběratelů, nebo dodavatelů? Já myslím, že odpověď je jednoduchá - na straně dodavatelů. A proto říkáme, že když už to chcete regulovat, tak nám odpovězte, proč jenom jednu stranu. Protože já s vámi souhlasím. To, co jste říkal, je fakt divné. Ale já mám větší důvěru v toho občana. Jestli zjistí, že ten jogurt je třikrát dražší v jednom krámu než v druhém, tak to koupí jednou. Nebojte se, že by si ti lidi ty informace nepředali. Předají si. S tou kvalitou je to horší. Těžko mohou měřit složení, jestli je tam maso, nebo není... Jedině že to hodí tomu psovi. A když to nesní, tak zjistí, že toho masa tam asi moc není. Ale není to asi úplně efektivní metoda, jak nakupovat uzeniny, to přiznávám. A vy se snažíte v tom přirozeném sporu a fandíte jedné straně. A dáváte té druhé žlutou kartu a říkáte - za všechno mohou ti jedni. A ty případy, které jmenoval pan poslanec Urban - já s nimi souhlasím - ukazují, že problémy jsou na obou dvou stranách. A nebudu říkat, že ti jedni jsou čistí a ti druzí špinaví a že za všechno mohou jedni nebo druzí. Na obou stranách jsou výborní, průměrní a podprůměrní. Bezesporu. A to, co my vyčítáme - a to je ten spor, proč se vláda - možná mi pan premiér odpoví - rozhodla - a má na to právo - fandit jenom jedné straně sporu. To je všechno. Já si tedy myslím, že to ničemu nepomůže. Jak zákon o významné tržní síle zlepší kvalitu nabízených produktů. No to by mě tedy fakt zajímalo. Jak sníží ceny. To by mě taky zajímalo. Tak mně zkuste odpovědět jednoduše, když přijmeme ten návrh zákona, jak se zvýší kvalita a jak se zvýší cena. Děkuji, omlouvám se. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: (Vstupuje do řeči s upozorněním na čas.) Děkuji. Prosím další faktickou pana poslance Plzáka. Pan poslanec Plzák, poté pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo. Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já navážu. Mě zaujalo ve vystoupení pana kolegy Stanjury to, že on ten vztah mezi dodavatelem a odběratelem považuje v tomhle případě za nefér, že tady vláda straní jedné z těch stran. Já vám připomenu jeden příklad z minulosti a doufám, že se vejdu do dvou minut. Jestli si pamatujete, bylo - nebylo, byla tady jakási Julínkova zdravotní reforma. V té reformě mohly vznikat nezávislé další pojišťovny, jejich zakladatelé mohli mít svoje zdravotnická zařízení, neexistovaly by žádné ceníky výkonů, bylo by čistě na dohodě nebo na smluvním vztahu mezi pojišťovnou a smluvním zařízením, jaké smluvní podmínky si nasmlouvají. Ti malí nebo menší lékaři by byli vystaveni naprosto nerovnoprávnému postavení, kdyby to tak dopadlo, protože ta pojišťovna, která navíc ještě měla mít svoje vlastní zdravotnické zařízení, by samozřejmě dávala lepší podmínky svým zdravotnickým zařízením a ty podmínky, které by nabídla ostatním, by byly takové, že by řekly - ber, neber a půjdeš z trhu ven. A jinak se dostat k prostředkům z veřejného zdravotního pojištění než přes ty pojišťovny, to opravdu nešlo. *** (16.30 hodin) (pokračuje Plzák) A aby to bylo dokonalé, tak se tenkrát ještě zakázalo, aby se drobnější zdravotnická zařízení sdružovala a vyjednávala kompletně. Chci jenom říct, že v tomto případě jste stranili také jedné straně. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Laudáta.

Prosím, máte slovo. Poslanec František Laudát: Jenom k předřečníkovi. Jednak byl od tématu, měla jste ho, paní předsedkyně, přerušit. To si občané zvolili. My o koze. Nevím, kam se ještě dostaneme. Já jsem slíbil Sklenákovi, že nebudu zdržovat, aby pan premiér mohl odjet. Nicméně k Milanu Urbanovi. Já s ním naprosto souhlasím. On by se neměl ptát. Vláda, kdyby věnovala stejně úporné úsilí, aby přišla se solidním zákonem k kvalitě potravin, aby se malinovka nevyráběla z mazutu a podobně, tak bychom se někam dostali. Jenže co tady máme? Omezování prodejní doby nad 200 metrů. Máme tady významnou tržní sílu, kde se vytrhává jeden segment, a to jedna parta kolem jedné komory. Co si budeme povídat. A tímto způsobem tady křiví trh, křiví demokracii, takže potraviny nebudou lepší. Dokonce hrozí, že můžou být horší. Já si dokážu představit, že tady někdo bude tlačit, řetězce se v naší zemi zredukují, a pak už jenom nějaký jiný Andrej, nebo tenhle Andrej koupí ten poslední a bude určovat, čím se bude národ život. Mám pocit, že už jsme to tady jednou před rokem 1989 měli - podobné záležitosti. Kvalita se nezlepší, ta se může i zhoršit, nebo zůstane v lepším případě stejná. Kdybyste stejně úporné úsilí konečně začali, vážená vládo, věnovat tomu, abyste něco udělali pro občany místo toho, že je budete šmírovat, šikanovat a dělat databáze kdečeho, tak byste lépe udělali. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska s faktickou. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně, paní předsedající. Pan kolega doktor Plzák nás seznámil s velmi přiléhavým podobenstvím. Já bych rád šel v jeho šlépějích a řekl něco stejně případného k tématu. Když jsem chodil ještě v Bechyni do školy, tak se tam u nás stal také takový případ. V šatně se tam ztratily tři čepice, dvě pletené a jedna plátěná se štítkem. (Veselost vpravo.) A běžte se tam podívat dnes, mají kolem školy pěknou zahrádku. (Výbuchy smíchu zprava, veselost i v levé části sálu.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím dalšího k mikrofonu s faktickou, a to je pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Já nemám nic vtipného. Co už může být vtipnějšího než kšiltovky a pěkná zahrádka kolem. Možná by to byla lepší debata na tohle téma. Chci znovu zopakovat, že v tomto zákoně, byť se týká potravin, zemědělských a potravinářských produktů, předkládá ho premiér, tak z jeho příspěvku jsem pochopil, že návrh sám moc nečetl a má spoustu jiných starostí. Že tady nesedí ministr zemědělství a ministr průmyslu a obchodu - u ministra průmyslu a obchodu ne, ale u ministra zemědělství jsme si na to už zvykli, že do Sněmovny příliš nechodí na to, jaká je to vážná věc. Na margo pana poslance Urbana. Pro český trh vyrábíme nové byrokratické překážky. Co se asi stane? Trh si půjde tou možná co nejjednodušší cestou, to znamená, že všichni, kteří říkají, že chtějí pomoct místním potravinářům, místním zemědělcům a podobně, jim budou teď házet další kontrolní mechanismy, protože na ně budou chodit další a další kontroly a řetězce to vyřeší jenom tak, že si prostě zboží dovezou z Německa, kde budou mít větší odbyt a zase budou mít možná i nižší ceny. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s další faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já chci jenom připomenout, že jsme ve výborovém týdnu. Mnozí kolegové dnes měli semináře, které dlouhodobě připravovali. Samozřejmě tím, že si vládní většina svolala tuto mimořádnou schůzi, jsme jim zkomplikovali život a taky jsme jim zhoršili podmínky pro úspěšné absolvování semináře. Panu premiérovi asi nevadí prázdné lavice za jeho zády. Mně tedy vadí. Když je to mimořádná situace, mimořádná schůze - a teď nekritizuji pana premiéra, ten je tady, tak kde jsou ministři. Kde jsou?

Poslanci měli také nasmlouvané pracovní povinnosti, protože to byl plánovaný výborový týden, to je jasné. Ale my jsme sem přišli a přijeli. A ministři vlády pana premiéra jako jeden muž a jako jedna žena nepřítomni. Pan poslanec Bendl má pravdu. To, že tady není ministr zemědělství, na mimořádné schůzi, na mimořádném bodu, který tam ani původně neměl být, že, pane předsedo Sklenáku, prostřednictvím paní místopředsedkyně, mám pořád mail, kde jste s námi komunikoval obsah mimořádné schůze, přidali jste tam asi deset bodů a ministři nepřišli. Není vám to divné? Mně to divné je. Navrhuji procedurálně přerušit projednávání tohoto bodu do příchodu pana ministra zemědělství. Budou mi stačit dva ze sedmnácti členů vlády, tak skromní jsme - premiér jako předkladatel a ministr zemědělství, z jehož oboru to vlastně je. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jelikož je to procedurální návrh, budeme o něm hlasovat bez rozpravy. Svolám kolegy z předsálí. Je tu požadavek na odhlášení, tudíž vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili znovu svými kartami. (Poslanci přicházejí do sálu.) Abychom všichni věděli, o čem hlasujeme, hlasujeme o procedurálním návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do doby přítomnosti ministra zemědělství Jurečky. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 9. Přihlášeno je 94 přítomných, pro 41, proti 48. Konstatuji, že návrh byl zamítnut. Nyní budeme pokračovat dále v podrobné rozpravě, do které mám řádně přihlášenou paní poslankyni Havlovou. Prosím, aby přišla k mikrofonu. Připraví se pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo. Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Chtěla bych se tímto přihlásit k pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů, které jsou v systému pod č. 2929 a 2930. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde faktickou přihlášku pana poslance Černého. To byl asi omyl. Tudíž poprosím k mikrofonu pana poslance Adamce. Připraví se pan poslanec Bendl. (V sále je hluk.) Prosím, máte slovo. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, dámy a pánové, jak jsem avizoval ve svém vystoupení v obecné rozpravě, přečetl bych s dovolením pozměňovací návrhy - sněmovní dokument č. 2801 včetně zdůvodnění. Jsou to náležitosti smlouvy: 1. V § 3a návrhu se dosavadní znění označuje jako odst. 1. 2. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se na počátku před slovo "smlouva" vkládá slovo "rámcová". 3. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se pod písm. a) za slovy "nesmí být delší než 30 dní ode dne" nahrazují slova "doručení faktury" slovy "převzetí potraviny nebo služby s tím související nebo ode dne doručení řádného daňového dokladu odběrateli (podle toho, která skutečnost nastane později). 4. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se dosavadní znění písm. b) nahrazuje tímto zněním: "podmínky pro dodání zboží či služeb na základě objednávek učiněných odběratelem". *** (16.40 hodin)

(pokračuje Adamec) 5. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se pod. písm. c) se slova "způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování" nahrazují slovy: "musí být smlouva určitá". (Poslanec se odmlčel pro hluk zprava.) Já počkám. 6. V 3a návrhu se nově vkládá odst. 2. tohoto znění: "K právnímu jednání učiněnému v rozporu s odstavcem 1 a 2 se nepřihlíží". 7. V § 4 odst. 2 návrhu se pod písm. f) se mezi slova "§ 3a" a "písm. a)" vkládají slova "odstavci 1". Další změna - výše sankcí. 8. § 8 odst. 3. nově zní takto: Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud k němu dojde ke zneužití významné tržní síly... (Hluk zleva.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, ale poprosím kolegy, aby své debaty přenesli do předsálí, nebo mlčeli. Děkuji. Poslanec Ivan Adamec: Já to přečtu znova. § 8 odst. 3. nově zní takto: Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud k němu... Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vidíte, že se snažíme, ale je to vpravo, vlevo. Poslanec Ivan Adamec: Je to těžký. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy a kolegyně, aby mezi sebou hlasitě nediskutovali. Děkuji. Poslanec Ivan Adamec: Možná zase ozvěna mých slov dojde až k panu ministrovi zemědělství do Kazachstánu, když to tak dlouho tady budeme číst. Takže začnu znova, ať tomu lépe rozumíme. (Výbuch smíchu v sále.) 8. § 8 odst. 3. nově zní takto: Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud k němu dojde ke zneužití významné tržní síly uvedené v § 4 odst. 2. písm. f) a pokud jím bude způsoben zvlášť závažný následek, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud se týká jiného zneužití významné tržní síly, se uloží pokuta do 500 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce odst. 1. písm. b), c) nebo d) a za správní delikt podle 2 - §2 - se uloží pokuta do 300 000 Kč. Nyní mi dovolte odůvodnění. K bodům 1 až 7 pozměňovacího návrhu - navržené znění neodpovídá reálné praxi, kdy je uzavírána rámcová smlouva, na jejímž základě jsou činěny individuální objednávky a uzavírány tak individuální smlouvy. Pokud by bylo ponecháno stávající znění, potom by mohl být sankcionován stav, kdy odběratel zašle písemnou objednávku a dodavatel dodá zboží, aniž objednávku písemně potvrdí. Nedošlo by tedy k uzavření písemné individuální smlouvy. Splatnost faktury je nutno vázat na doručení řádného daňového dokladu s ohledem na povinnosti vyplývající ze zákona o dani z přidané hodnoty. K bodu 8 pozměňovacího návrhu - důvodem úpravy je nutnost stanovení přiměření a nikoliv likvidačních sankcí. Už jsem o tom hovořil v obecné rozpravě. V případě stanovení likvidačních sankcí ve výši až 10 % z obratu, tedy i v řádu miliard, by vedlo k tomu, že by se odběratelé chtěli vyhnout riziku a omezovali spolupráci s českými výrobci a dodavateli, a to by vedlo k poklesu podílu českých potravin na trhu a k poklesu vývozu českých potravin a v návaznosti na to by přineslo další negativní důsledky: růst nezaměstnanosti v potravinářském průmyslu, pokles investic, zastavení technologického rozvoje, nižší výběr daní atd. atd. Jak jsem avizoval, předmětem návrhu je taková úprava výše sankcí, která vychází v tuto chvíli v této podobě z italské právní úpravy dané problematiky.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, navrhuji zamítnutí tohoto zákona při jeho projednávání ve třetím čtení. Dovolte mi krátké zdůvodnění. Myslím, že i z té debaty zde bylo vidět, že v podstatě nikdo z poslanců koalice, ministry ani nepočítám, protože tady ani nejsou, neměl sílu obhajovat tento návrh zákona a nevystoupil alespoň s odpověďmi na otázky, které jsme zde položili. Že je nezodpověděl premiér, tomu rozumím, protože už jsem to tady říkal: chápu, že má spoustu jiných starostí, než aby četl podrobně návrhy zákonů. Protože tento zákon není o tom, jestli odběratel nebo dodavatel poskytne odběrateli či obráceně, jak zde říkal pan premiér, příspěvek na narozeniny, na to už máme legislativu dneska a už dnes jsme v souladu s českou legislativou schopni řešit takové případy. Pane premiére, myslím, že i to by vám mohli páni ministři zemědělství a průmyslu a obchodu, kdyby zde byli, potvrdit, že z tohoto obavy mít opravdu nemusíte. Návrh zákona, a padlo to tady, bohužel to nikdo z koalice nevyvrátil, zavádí nerovné podmínky, a to jak ve vztahu podnikatele versus podnikatele, to znamená ty oblíbené odběratelsko-dodavatelské vztahy, pokud si vzpomenete na aktuality, což byly zprávy, které běžely před rokem 1989, vždy tomu věnoval bývalý režim významnou část času, aby hodnotil odběratelsko-dodavatelské vztahy. A tohle je návrh zákona, který nás vrací do té doby, protože řeší odběratelsko-dodavatelské vztahy, neboť říká podnikatelskému sektoru, jaké smlouvy má mezi sebou v českém podnikatelském prostředí, jaké smlouvy mezi sebou mají uzavírat. A na to si vymyslel stát sankce. Nerovné podmínky jsou i vůči ze strany státu, protože stát sám takové to podmínky, které chce po podnikatelském sektoru, nedodržuje a evidentně je ani dodržovat nehodlá, protože pan premiér neměl odvahu odpovědět na otázku, jestli bude stát něco dělat s tím, že bude sám dodržovat 30denní splatnost faktur mimo jiné. Tam jsou další a další věci, o kterých jsme zde mluvili v prvním čtení a možná na výboru, protože ono není úplně jasné, koho se to vlastně týká a v čem se to týká. Očekávám, že minimálně do půl roku tady bude další novela zákona jako téměř u všech nesmyslů, které sem tato vláda nosí. Brzy budeme mít řadu z nich na stole znovu. Poslední, co k tomu chci říct, moc bych vás prosil, pane premiére, pokuste se dostat do situace bývalých premiérů a přinuťte své ministry chodit na jednání Poslanecké sněmovny. Myslím si, že by si to Sněmovna zasloužila a veřejnost aspoň v reakci na otázky, které věřím sám nejste schopen odpovědět, a já tomu rozumím, v tomto ohledu vás omlouvám, ale ostatní ministři by zde opravdu sedět měli, když se jich to týká. Jinak slabý premiér - slabá vláda - slabá koalice - špatné zákony. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo. Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Chci se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 2911. A ještě na základě upozornění legislativy tam načíst změnu v § 1 odst. a) se mezi slova: "v souvislosti" a, s nákupem potravin vkládá tento text: "s prodejem nebo". Děkuji. Pardon, ještě pokud by neprošel návrh na zamítnutí ve třetím čtení, tak dávám návrh na vrácení k přepracování. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Pane premiére? Pane zpravodaji? Není tomu tak, tudíž končím druhé čtení tohoto zákona a končím projednávání tohoto bodu. (Hluk v sále.) S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jenom aby to nezapadlo. Všimněme si všichni, že pan premiér nám

prostě neodpověděl. Má na to sice právo, můj kolega ho omlouval, že chápe, že nezná odpovědi. Ale tím, že si nezajistil účast ministrů, tak mé pochopení pro to nemá. A pak se těžko debatuje. A budeme se muset bohužel ve třetím čtení znova ptát na ty samé věci. Možná nám pan premiér opět neodpoví. Ale nechápu, proč neuvedl například důvody toho, že se rozhodl pro jednostranný návrh zákona a ne oboustranně vyvážený. Opravdu je neuvedl. Tak jsou dvě možnosti: buď nám je říct nechce, protože tuší, že jsou podezřelé, anebo žádné nemá, anebo neví. *** (16.50 hodin) (pokračuje Stanjura) Nevím, která varianta je horší, a já si mezi nimi vybrat prostě neumím. (Poznámka z pléna.) A ony se ani nevylučují, to je pravda. Až si zase budeme stěžovat na úroveň parlamentní debaty, tak si všimněte - a otázky, které jsem kladl já, považuji za věcné, k programu, ne jak tady přítomní lékaři najednou řešili úplně něco jiného, to jsem tedy fakt nepochopil, ale můžeme tu debatu vést u nějakého návrhu zákona pana ministra Němečka a já se tomu nebráním, ale u významné tržní síly projednávat legislativní návrhy mého bývalého kolegy pana ministra Julínka mi přišlo opravdu zvláštní, ale opravdu, pane premiére, je to škoda, že jste nám neodpověděl. Sám jste řekl, že to projednáváme asi podeváté. Myslím, že šestkrát jsme měli první čtení. Tedy poosmé - podruhé druhé čtení. Osm příležitostí jste měl odpovědět a osmkrát jste ji nevyužil a to je škoda! Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Hlásí se pan premiér s přednostním právem. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych byl skutečně velmi rád, kdyby mohl pan poslanec Stanjura uvést jediný konkrétní příklad, kdy jsem kritizoval úroveň kvality parlamentní diskuse. Skutečně bych chtěl požádat pana poslance Stanjuru, kdyby mně mohl odcitovat, kdy jsem tady vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny a dovolil jsem si něco tak neuctivého, že bych tady kritizoval úroveň vystoupení kolegů a kolegyň, kteří zde mají samozřejmě plné právo kritizovat jakýkoliv vládní návrh zákona. Je to tak v pořádku. K čemu bychom potom měli opozici? Bylo by to úplně zbytečné vyhazování peněz. Nemáte většinu tady ve Sněmovně, nemůžete nic prosadit, tak proboha máme snad opozici od toho, aby alespoň kritizovala věci, aby kladla otázky, aby interpelovala, aby se na ty věci dívala z druhého úhlu pohledu. Já si myslím, že to je naprosto nezbytné. Já si sám pamatuji, když jsem v opozici, také jsme nemohli vůbec nic prosadit. Všechno, co jsme navrhli, tak jste nám zamítli, když tady pravice měla většinu, vůbec jste se s námi nebavili, vymazali. Nějaké takové diskuse a opoziční okénka, na to si vůbec nepamatuji, že by něco takového bylo, když tady pravice měla většinu. A já si myslím, že je naprosto nezbytné, aby opozice měla právo se vyjádřit v prvém čtení, přerušme ho, vraťme se k němu, pak zase první čtení přerušme, vraťme se k němu, přerušme ho, vraťme se k němu, přerušme ho a vraťme se k němu. To já myslím, že je naprosto v pořádku. Je to parlamentní demokracie. Jednací řád nám to umožňuje. Teď jsme měli druhé čtení, absolvovali jsme obecnou rozpravu, absolvovali jsme podrobnou rozpravu, která byla spíše obecnou rozpravou, ale to vychází nejasnosti našeho jednacího řádu, který Poslanecká sněmovna má. Z toho také nechci obviňovat opozici a koneckonců podívejme se všichni do svědomí, kdo pro ten jednací řád hlasoval v minulosti, a výsledek tady máme na stole. Vůbec se nebráním tomu, abychom úplně o stejných otázkách diskutovali i ve třetím čtení. Respektuji, že se tady v Poslanecké Sněmovně prosadil velmi extenzivní výklad debaty ve třetím čtení, to znamená, že debata ve třetím čtení je úplně stejná jako je v prvním a jako je ve druhém čtení právě proto, aby vláda nemohla být obviněna z toho, že nedejbože bere opozici právo tady diskutovat. Takže já se těším i na debatu ve třetím čtení. Jenom si prostě vyprošuji, aby pokaždé, když tady ta debata proběhne, a já už jsem tady popsal, kolikrát jsme to přerušili, poprosil bych pana poslance Stanjuru, možná si na to vzpomene lépe, kolikrát já jsem tady vystupoval, bral jsem si postupně ty jednotlivé otázky poslanců a odpovídal jsem tady na ně. Odmítám tvrzení, že jsem na ty otázky neodpověděl. Kdybych si udělal statistiku, tak přesně vím, jak by to dopadlo, která otázka tedy byla nejčastěji položena. I na tu jsem opakovaně odpověděl. Opakovaně jsem byl dotazován, kde kdy vláda rozhodla o tom, že ten zákon bude předložen tak, jak byl předložen. Rozhodla o tom, když ten návrh schvalovala. Na základě čeho? Na základě diskuse, která proběhla v připomínkovém řízení. Takže opakovaně jsem na ty věci tady odpovídal, ale myslím si, že to je docela dobrá inspirace. Já si

vytáhnu steno z celé rozpravy zákona, tak jak tady probíhala na půdě Poslanecké sněmovny. Určitě nikdo nemůže obvinit vládu z toho, že by odmítala diskusi. Nikdo mě nemůže obvinit z toho, že bych nevystupoval během této rozpravy, takže já se k tomu určitě vrátím, vezmu si steno z celé diskuse a těším se na debatu ve třetím čtení, na kterou máme neomezené množství času, jak jsem pochopil, a můžeme diskutovat úplně o čemkoliv. A jenom bych poprosil ještě opoziční poslance - já myslím, že je velmi obtížné, abychom definovali, o čem tady lze a o čem tady nelze diskutovat. A neměli bychom se tedy kritizovat za to, že některý z poslanců tady vystoupí a uvede příklad, který mu prostě připadá jako něco, co souvisí s meritem věci, která se tady debatuje. A současně bych také chtěl požádat o to, aby už tady nebyl používán argument, že vláda si sama obstruuje své vlastní návrhy zákonů. Já jsem se s tím už dneska také setkal v debatě, která předcházela tomuto bodu a týkala se loterijního zákona, a zase tady ze strany opozičních poslanců byly pozvánky v tom smyslu, že vy si to vlastně obstruujete sami, my v té diskusi skoro nevystupujeme a jste to vy, kdo to celé zdržuje. Já myslím, že když někdo vystupuje a debatuje, tak to není obstrukce a neměli bychom se z toho vzájemně obviňovat. Já myslím, že my neobviňujeme opozici, opozice by neměla obviňovat koalici, a to, že tady vystoupí ministr nebo předseda vlády, tak přece není obstrukce, ale je to snaha zapojit se do debaty, neignorovat diskusi. A je ptám, jak se tady má vládní poslanec chovat, protože když vystoupí, tak je kritizován za to, že to je obstrukce; když nevystoupí, tak je to pohrdání opozicí. A já se tedy ptám, co je ta správná metoda, jak by měl vládní poslanec nebo ministr tady v Poslanecké sněmovně vystupovat, aby se vyhnul kritice, protože já kdybych nemluvil dneska vůbec, neodpovídal bych, tak bych byl obviněn z arogance. Já jsem samozřejmě člověk, který není arogantní, takže jsem se přihlásil do rozpravy, dokonce opakovaně, odpovídal jsem na otázky opozice, a teď na konci projednávání celého bodu popravdě řečeno já už jsem si tedy oddechl, protože máme za sebou druhé čtení, to je vynikající výsledek po té celé řadě měsíců, kdy tady ten zákon leží na půdě Poslanecké sněmovny, tak následně ve shrnujícím vystoupení předsedy poslaneckého klubu ODS je konstatováno, že je to vlastně stejně jedno, ať jsem vystupoval, nebo nevystupoval, že jsem stejně na žádnou z otázek opozice tady neodpověděl. Je to takové zvláštní, ale znovu zdůrazňuji, vážím si role opozice, sám jsem v opozici byl, rozum od opozice je velmi často rozumem zadarmo, vláda by měla poslouchat to, co opozice říká. Na druhou stranu nemůžete chtít po vládě, aby vždycky dělala to, co jí opozice navrhuje, protože v případech, kdy opozice měla možnost sama vládnout a dělala to, co dneska nám navrhuje, tak to vždycky úplně dobře nedopadlo. Takže poslouchejme, co říká opozice, přemýšlejme o tom, ale dělejme to, k čemu jsme dostali mandát od občanů. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem rád, že premiér naší země je v dobrém rozmaru, že má dobrou náladu a takto s námi žertuje. Nejdřív chci říct, pane premiére, šetřete svým časem a někomu to zadejte, ty stenozáznamy. Vy to fakt nehledejte! Já si myslím, že na to je čas premiéra příliš drahý. Já to také někomu zadám a můžeme to pak porovnat. Vy jste použil oblíbenou politickou metodu a v tom jste velmi dobrý a člověk musí ocenit i kvality oponenta nebo politického protivníka, protože jste oponoval proti něčemu, co jsem neřekl. Jediné, co nebylo úplně přesné, když jsem použil vy, tak čeština je kouzelná, myslel jsem některé členy vládní koalice a pan premiér pochopil, že to vy jsem myslel přímo na pana premiéra. Potvrzuji se vší vážností bez legrace, že pan premiér nenavrhuje nikdy žádné omezení práv opozice, a pokud kritizuji nepřítomnost některých členů vlády, tak je to skoro vždy za přítomnosti pana premiéra. Takže on tady je. Já kritizuji, že tu nejsou jeho ministři. A opravdu, pokud jste, pane premiére, pochopil, že vás obviňuji z toho, že se snažíte omezovat práva opozice, tak se omlouvám. Já jsem použil vy v tom obecném označení, ale jsou tady návrhy zejména ze stran vašeho koaličního partnera hnutí ANO. Dneska jsem odpovídal novinářům, co říkám na nápad, že se předem určí délka vystoupení pro jeden klub. A já vím, že to nejste vy a že to nenavrhujete právě proto, že máte zkušenost jak z opozice, tak z vlády. A komentovat výroky, že opozice neprosadí svůj program proti vládě, to je pravda, to se určitě shodneme, ale takových obecných pravd bychom se dobrali hodně. A já jsem neřekl, pane premiére, že jste mi na nic neodpověděl. Já jsem řekl, že na dvě konkrétní

otázky z těch pěti, které jsem položil, a že ty dvě položím znova a ne ty tři. A kdybyste odpověděl na ty dvě, tak už bych je znova nepokládal. A můžeme to zkusit oba dva najít, jestli jste někdy v té rozdělené debatě na ty otázky odpověděl. Pokud se mýlím a už jste na ně odpověděl, tak to ve třetím čtení řeknu, omluvím se a už se nebudu ptát. *** (17.00 hodin) (pokračuje Stanjura) Opravdu to nebylo nic a bezesporu - a jsem si naprosto jist, že z mých úst nezaznělo, že vystoupení vládního poslance je obstrukce. Nemyslím si to, a naopak vítám, pokud máme možnost si názory tady vyměňovat a obhajovat. Co tedy nevítám, je to, když my vznášíme dotazy, argumenty, a vládní poslanci prostě mlčí a nikdo to neobhajuje. Takže vy jste tak pěkně pohovořil k opozici, já tomu rozumím. My si také nestěžujeme, že naše návrhy neschvalujete. (Směje se.) To bychom byli fakt směšní, že jo. Já tomu rozumím. Vy nám také říkáte - nestěžujte si. My si ale fakt nestěžujeme. A co oprávněně kritizujeme, a to prostě i tím odlehčeným tónem, který jste měl, neomluvíte, je například nepřítomnost ministra zemědělství u minulého bodu, když je to mimořádná schůze, kterou vláda mimořádně potřebovala projednat ten bod. To je problém, na kterém se asi shodneme, že by tady sedět měl a nesedí tady. To ale nesouvisí s tím, jak jste říkal, že někdo se snaží mluvit (?) osobně. To jsme ve shodě, vy se nesnažíte naše práva omezit, zapojil jste se do debaty také. Jenom jsem říkal - a to vám ve stenozáznamu dokážu - že na dvě z těch pěti otázek jste mi bohužel neodpověděl, a říkal jsem, že je to škoda. Nebylo to nic útočného, nebylo to nic, že bych tu debatu nějak natahoval, to třetí čtení určitě proběhne relativně rychle. Jak jsem zaznamenal, čtyři kolegové podávali pozměňovací návrhy, takže jich není ani tolik. Ale ty dvě otázky vám položím a když mi neodpovíte, tak vám pošlu písemnou interpelaci a uvidíme, jestli se těch odpovědí dočkám. To je všechno. A děkuji, a opravdu vážně, za korektní přístup k tomu, když opozice vystupuje. Jsem ve shodě s panem premiérem, že vystoupení a debata kteréhokoliv poslance prostě není obstrukce. To je všechno. Ale, pane premiére, nezlobte se, když kritizujeme vládu jako celek, ministry nebo vás jako premiéra, tak já myslím, že můžeme kritizovat třeba i konkrétního poslance. Já myslím, že by kritika neměla směřovat pouze na ministry a premiéra a že klidně můžu zkritizovat svého kolegu, tak, jak často kritizují oni mne, já to unesu, když si myslím, že nemluvil k věci a zatáhl debatu úplně do jiné problematiky. Nebylo to ani nijak útočné, jenom jsem říkal, že jsem to úplně nepochopil, ale že o tom můžeme debatovat zrovna u zdravotnických zákonů. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než zahájíme další bod, přečtu omluvy. Pan poslanec Černoch se omlouvá ze zdravotních důvodů od 16.30 hodin z dnešního jednání. Svoji omluvu ruší pan poslanec Votava. Z dnešního jednání od 17 hodin se omlouvá pan poslanec Laudát. Pan poslanec Kaňkovský se omlouvá do konce jednacího dne z důvodu účasti na výjezdním zasedání výboru pro zdravotnictví. Pan poslanec Kott od 16 hodin se omlouvá do konce jednání z pracovních důvodů. Nyní přistoupíme k projednávání bodu 5. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o převádění a sdílení příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí, podepsaná v Bruselu dne 21. května 2014 /sněmovní tisk 324/ - prvé čtení Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali ve čtvrtek 8. října, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, dne 8. 10. v zastoupení místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, a zpravodaj pro prvé

čtení pan poslanec Pavel Šrámek. Táži se pana navrhovatele, zda chce vystoupit v rámci rozpravy. Je tomu tak? Nechce, dobře. Pan zpravodaj? Také ne. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. S faktickou poznámkou zde eviduji přihlášku paní poslankyně Fischerové. Paní poslankyně, prosím, pojďte k mikrofonu. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Přeji vám všem příjemný večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. My jsme už dokonce potřetí v tomto prvním čtení, protože první jednání proběhlo dokonce už 21. května a minule nebyl přítomen pan ministr financí Babiš, tak díky jeho nepřítomnosti se k tomu vracíme opět dnes. Já mám doplňující otázky, protože už jsem minule v obecné rozpravě vystupovala a vyjádřila jsem se i s návrhem na zamítnutí v prvním čtení tohoto zákona. Vše se vztahuje k tomu, že dopad této mezinárodní smlouvy vlastně se vztahuje na státy, které jsou členy eurozóny. A když jsem poslouchala pana ministra financí někdy tady přímo, někdy jsem četla vyjádření v médiích, tak se ho chci zeptat, jestli tím, že nejsme v eurozóně a kdybychom toto podepsali a vstoupili touto mezinárodní smlouvou, jaký má vlastně nyní názor na přijetí eura, toto s tím vše souvisí, protože banky a jejich dopad a vlastně touto mezinárodní smlouvou se k tomu hlásíme, protože máme i některé matkybanky, vlastně jsou v zahraničí, tak se jim může ten dopad projevit už nyní na tom, kdy vlastně ten dopad bude částečně na Českou republiku. Zajímá mě názor pana ministra financí, jestli je odpůrcem této smlouvy nebo není, protože dle jeho vyjádření, já teď vlastně nevím, jak to je. To byl asi takový můj dotaz. Ještě mám chviličku. My bychom se touto smlouvou vlastně měli zavazovat k účasti na ekonomickém a politickém projektu, aniž bychom měli představu o jeho finální podobě. Je to projekt zatím otevřený a já tvrdím, že můžeme přistoupit k bankovní unii a rozhodnout až v okamžiku, kdy se bude právě rozhodovat o vstupu do Evropské unie. Jenom tady zopakuji, že tuto smlouvu zatím nepodepsaly z Evropské unie Švédsko a Spojené království. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. (Ministr Babiš má zájem vystoupit.) Takže pan ministr. Tím tedy rozpravu znovu otevřeme. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, jaký je můj názor na vstup do eurozóny? Samozřejmě je stejný, hlavně potom, jak jsem viděl, jak se členské státy eurozóny postavily k problému Řecka, které vlastně tam nikdy nemělo být, protože pokud vím, tak eurozóna měla být ekonomický projekt, ne politický projekt. Nicméně my máme nějaké závazky, jsme členy Evropské unie a zavázali jsme se, že vstoupíme do eurozóny, ale naštěstí tam není termín. Ono se to nějakým způsobem vyvíjí. Já za sebe říkám, že Česká republika je na tom velice dobře, my jsme vlastně schopni plnit všechna kritéria, dnes inflace, z hlediska vydávání dluhopisů, my jsme vydali asi 64 miliard s negativním úrokem, takže jsme na tom velice dobře, z hlediska zadlužení jsme šestí nejméně zadlužení v Evropě, 41,7 % za druhý kvartál 2015, a myslím si, že máme ambice se dostat ještě níže, takže z tohoto hlediska si myslím, že je všechno v pořádku. Problém samozřejmě je, že vstupem bychom určitě pravděpodobně ztratili vliv na - jinak samozřejmě ten dobrý České národní banky by byl úplně mimo. Z mojí pozice - já jsem se vyjádřil, že to v této chvíli nevidím, takže já na to nemám jiný názor než dosud.

Nicméně my musíme plnit nějaké dohody, které jsme podepsali a vytvoření jednotného fondu pro řešení krizí - peněžní prostředky zůstávají v Čechách a nebudou použity v rámci celoevropského rezervního fondu, který podle mého názoru je někde kolem 55 miliard eur a jenom v případě HypoAdrie banky by nestačil, takže z tohoto hlediska já mám na to stejný názor, nicméně říkám, že máme tento závazek a ten bychom měli touto formou splnit, proto to tady navrhujeme a proto ten návrh. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem tomu vyjádření pana ministra úplně nerozuměl, ale chci vyzvat pana ministra financí a jeho politické hnutí, aby hlasovalo s námi pro zamítnutí. Tím, že je proces ratifikace, znamená to, že Parlament má bezesporu suverénní právo to buď ratifikovat, nebo odmítnout. *** (17.10 hodin) (pokračuje Stanjura) Když to uděláme, nic se nám nestane, nejsme člen eurozóny. Toto je typický příklad salámové metody Bruselu a nejhorší je, když uděláte první krok, pak už se to skoro nedá zvrátit. A já si myslím, že Bankovní unie není dobrý projekt. Souhlasím s hodnocením stavu české ekonomiky, které řekl pan ministr financí. Opravdu si nepřejeme, abychom udělali první krok k tomu, aby jednou čeští občané platili za dluhy bank v jižním křídle eurozóny. A to skutečně hrozí. Možná ne dneska, možná ne zítra, možná ani ne v období této vlády, ale reálně to hrozí. A pokud máte, kolegové, a jsem rád, že přistupujete na naši pozici, pokud máte velmi zdrženlivý vztah k přijetí eura, to já můžu jenom přivítat a ocenit, tak nedělejme tento krok. Nedělejme ten první krok k Bankovní unii. Proč bychom to dělali? Opravdu ne. Víte, že my dlouhodobě usilujeme o to, aby Česká republika si vyjednala změnu těch podmínek a taky si řekněme po pravdě, že když jsme do Evropské unie vstupovali, tak euro a eurozóna vypadala úplně jinak, platily jiné smlouvy, nebyla Lisabonská smlouva, nebylo Řecko. To bylo řečí, že jeden stát nebude ručit za dluhy jiných a že se to nemůže stát! Může se to stát. Tak proč to máme udělat, když to dělat nemusíme? Nic nám nehrozí. Podle našeho názoru, z hlediska opatrnosti, zejména z hlediska opatrnosti, že bezprostředně nám nic nehrozí, v tom se shodujeme, podpořte nás, zamítněme to. Až jednou nastane situace, kdy my sami budeme chtít vstoupit do eurozóny, protože to pro Českou republiku bude výhodné a pokud v té době vůbec budou platit tato pravidla, tak pak o tom hlasujme a pak to klidně schvalme. Vzpomeňme si na ta absurdní vyjádření z posledních dnů - máme tady nějakou smlouvu o tom, jak se má postupovat s emigranty, Dublinskou smlouvu. (Dablinskou smlouvu, abych to dobře vyslovoval.) A některé státy neplní své povinnosti z této smlouvy. Když to začali plnit jako Maďaři, tak je kritizovali ti, kteří dneska dělají to samé jako Maďarsko. Tak máme jedny xenofobní ploty, to dělají ti Maďaři, pak máme jedno rozumné řešení, když ty ploty staví někdo jiný. A jaké je řešení šéfů Evropské unie, Evropské komise? Vyžadují plnění smlouvy? Řeknou ne, ono to nefunguje, tak napíšeme nějakou jinou smlouvu, místo aby se vyžadovalo plnění již uzavřených smluv. A toto je příklad salámové metody a fakt pro nás bude lepší, abychom to zamítli v prvém čtení. Já bych jenom poprosil pana ministra, jestli by mi potvrdil ten náš názor, že nám nic nehrozí, žádná sankce, nic, když to český parlament odmítne ratifikovat. Já jsem o tom přesvědčený. Nikoho nebrzdíme. Ti, kteří tu smlouvu chtěli podepsat, chtěli ratifikovat, tak tak udělali, ti se mohou skládat na ty jižní dluhy, to je jejich rozhodnutí, ale proč bychom se k tomu přidávali? Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kalousek, poté pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající. Já se pokusím být stručný. Stanovisko pana kolegy Stanjury bylo jasné, pro mě srozumitelné. TOP 09 má jiné, já se ho pokusím taky sdělit jasně a srozumitelně. My jsme v roce 2004 v rámci referenda se zavázali, že vstoupíme do eura, ne že tam

není termín, není tam vypsán termín nebo datum, ale je tam termín, že země "bez zbytečného odkladu". Tak zní přesně ta formulace, což svým způsobem je termín. Tuhle smlouvu, kterou dnes máme ratifikovat, tak neratifikovaly pouze země Spojeného království a Švédska, tedy země, které mají vyjednanou výjimku, co se týče vstupu do eurozóny. Všechny ostatní země, dokonce i Dánsko, které má také vyjednánu výjimku, ale všechny ostatní země, které nemají vyjednanou výjimku, ratifikovaly a když my odmítneme ratifikovat, byť nemáme vyjednanou žádnou výjimku, tak přesně porušujeme podle mého názoru tu větu "bez zbytečného odkladu". Říkáme dopředu - my tady chceme udělat všechno pro to, abychom ten závazek, který jsme uzavřeli, abychom z něj vyklouzli. Já beru, že ODS tohle stanovisko má. My se v tom poměrně zásadně lišíme. My jsme přesvědčeni, že velmocenská politika nezná pojem mocenského vakua, to znamená nebudeme-li pevnou integrální součástí evropského jádra, budou tady mít vliv jiné mocnosti. Jako ministr financí jsem samozřejmě na Evropskou unii nadával dvakrát týdně, to ani jinak nejde, nicméně všechny alternativy jsou daleko horší. To je, prosím pěkně, stanovisko TOP 09. My se domníváme, že neexistuje jiná alternativa, a proto budeme tuto smlouvu ratifikovat, a proto onen závazek "bez zbytečného odkladu" stále bereme vážně, protože jsme se tak zavázali. No ale co teda chce ANO? Já jsem pochopil, co chce Stanjura, dovolil jsem si říct, co chceme my a jaká je naše pozice. Myslím si, že obě ty pozice jsou srozumitelné, ale z toho, co tady říkal pan předseda ANO a ministr financí fakt nevím, jaká je pozice ANO. Kdyby mi to někdo řekl, tak bych si toho třeba vážil. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana ministra financí Andreje Babiše. Prosím, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Musím říct, že výjimečně asi máme stejnou pozici jako pan Kalousek, protože je fakt, že Spojené království a Švédsko mají výjimku a my nevstupujeme do Bankovní unie, my vytváříme rizikový fond. Pokud bychom někdy vstoupili a bez zbytečného odkladu, tak je samozřejmě otázka, co je to zbytečný odklad. V této chvíli nejsou žádné konkrétní kroky k tomu, abychom vstoupili do eurozóny. To znamená my jsme podepsali tu dohodu a měli bychom ji ratifikovat. Neznamená to, že vstupujeme do Bankovní unie, neznamená to, že vstupujeme do eurozóny. A je pravda, že eurozóna se nějakým způsobem vyvíjí a není důvod do ní teď vstupovat. Já myslím, že ta pozice je jasná. My potřebujeme vytvořit ten fond, protože naše banky jsou sice naplněné penězi, mají obrovskou likviditu a celkově pověst naší ekonomiky a dluhopisy mají skvělou pověst, ale v této chvíli nevidím důvod, proč bychom to neratifikovali, protože to skutečně není žádný závazek ani vstupu do Bankovní unie, ani vstupu do eurozóny. Takže já myslím, doufám, že jsem to řekl jasně. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. S faktickou pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně to teda po pravdě úplně jasné není. Já jsem pochopil, že my jsme proti, TOP 09 je pro a z vystoupení pana ministra financí jsem pochopil, že on je pro i proti. Opravdu to tak chápu. Já jsem i říkal v tom vystoupení, že nám bezprostřední náklady nehrozí, ale vím, jak ta debata bude pokračovat, když to budeme ratifikovat. Přijde další krok a řeknou - ale už jste ten první schválili, už jste se k tomu jednou přihlásili, tak teď už to nejde vzít zpátky. Jako bych to slyšel! Slyšeli jsme to tady mnohokrát, ne já, ale moji předchůdci, že takhle se postupovalo. Pan ministr vlastně řekl, že to k ničemu nepotřebujeme. Já s ním souhlasím, že nás to možná v této chvíli ani neohrožuje. Taky s tím souhlasím. A pak se ptám, proč to máme ratifikovat, když se nás to vlastně vůbec netýká? Proč to máme dělat, kromě toho, že jednou za pár měsíců či pár let někdo řekne - už jste to tehdy schválili. Budou tady možná sedět jiní a budou říkat no jo, tak už jste to schválili, tak teď už je druhý krok, třetí krok. Z hlediska opatrnosti - a pan ministr s tím souhlasí, že to k ničemu nepotřebujeme, v ničem nás to neohrožuje - tak proč to máme ratifikovat? Pan ministr velmi rád vzpomíná na to, jak řídil či řídí svůj byznys. Taky nepodepíšete smlouvu, kterou nepotřebujete. Proč byste to dělal? Tak se ptám na jediný důvod. Tomu vystoupení a vašemu stanovisku k euru, tomu jsem rozuměl, to je blízké našemu, tomu jsem skutečně rozuměl. Ale pak se ptám na základě toho blízkého stanoviska k tomu, jestli a pokud ano, tak kdy máme přijmout euro. Pak by mi přišel jako logický závěr, že to nebudeme v této chvíli ratifikovat. A vy říkáte - to euro, počkáme, jsou tam problémy. S tím souhlasím, ale pak říkáte v druhé větě - a pojďme to schválit. Tomu já nerozumím. Já

v tom vidím rozpor mezi tou první částí a druhou. Pokud má někdo politický názor a je pro Bankovní unii, tak logicky hlasuje i pro tenhle návrh smlouvy. Tomu já rozumím. Pokud někdo říká, že chce... (Předsedající: Pane poslanče, váš čas.) Aha, omlouvám se. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí s faktickou. Pan ministr financí. Prosím, pane ministře, máte dvě minuty.*** (17.20 hodin) Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já zkusím ještě jednou tedy. Proto to máme ratifikovat, protože jsme to podepsali, tu dohodu. Kdybychom ji nepodepsali, tak bychom byli jediná členská krajina v Evropské unii, která nemá výjimku, a která by to nepodepsala. A znovu opakuji, není to žádný závazek, není to žádný závazek. Je to mechanismus na krizi bank. My jsme krizi bank měli naštěstí dávno. Nás krize Lehman Brothers nezasáhla. My jsme to vyčistili předtím, v rámci České konsolidační agentury, takže je to mechanismus, rezervní fond na krizi bank. A kdy vstoupíme do eurozóny, já jsem jasně řekl, že za naše hnutí v rámci našeho mandátu vůbec neuvažuji o vstupu do eurozóny. Nevidím na tom důvod. Že je tam zbytečný odklad, tak je, ale ten se určitě netýká, aspoň mluvím za naše hnutí, našeho mandátu. My jsme rádi, že máme českou korunu, my jsme rádi, že naše ekonomika je proexportní a díky koruně funguje velice dobře. Takže snažil jsem se to vysvětlit. Snad jste to pochopili. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Fischerová s faktickou. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Fischerová: Opět děkuji za slovo. Já dám ještě jeden dotaz panu ministrovi financí, protože já vidím smlouvu, jako takový ještě bianco šek, kde není jasné pojištění vkladů. To s tím velmi úzce, jako jeden z pilířů také souvisí. Co si o tom pan ministr tedy myslí, jestli je to vhodné. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. A táži se pana ministra, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj, také ne. Vzhledem k tomu, že v rozpravě padl návrh na zamítnutí, budeme se tímto návrhem zabývat. Tento návrh přednesla paní poslankyně Fischerová a pan poslanec Stanjura. Já svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. A nyní budeme hlasováním rozhodovat o návrhu na zamítnutí tohoto vládního návrhu. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 10, do kterého je přihlášeno 101 přítomných, pro 31, proti 65. Konstatuji, že návrh byl zamítnut. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Já se táži, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 11, do kterého je přihlášeno 102 přítomných, pro 99, proti 1. Já konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru a končím prvé čtení tohoto tisku. Než přistoupíme k projednávání dalšího bodu, dovolte mi načíst omluvu pana poslance Fiedlera, který se z osobních důvodů z dnešního jednání omlouvá mezi 17. a 17.30.

Nyní tedy zahajuji čtení bodu 6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 546/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely rozpočtových pravidel. Předložený návrh zákona obsahuje zejména ustanovení, která rozšiřují výčet subjektů státní pokladny a ustanovení, která s tímto rozšířením souvisejí. Rovněž je navržena úprava přijímání úvěrů od mezinárodních finančních institucí, zejména od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy. Ministerstvem financí za Českou republiku je také navrženo zkrácení přechodného období pro převod prostředků státních příspěvkových organizací na účty podřízené státní pokladně o patnáct měsíců. Navrhovaná novela rozpočtových pravidel obsahuje také některé další změny, například zrušení povinnosti finančně vypořádávat dotaci poskytnutou v plné výši na úhradu výdajů, případně nákladů, které příjemce dotace uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím. Všechny účty podřízené státní pokladně mají podle návrhu mít státní organizace, správa, železniční dopravní cesty, zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, přičemž podřídit tyto účty státní pokladně budou povinny v zásadě do devíti měsíců od nabytí účinnosti zákona. V souvislosti s podřízením účtu zdravotních pojišťoven státní pokladně je navrhovaná také změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a změna zákona rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Návrh obsahuje rovněž změnu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Její podstatou je zakotvení povinnosti vypořádávat některé dotace poskytnuté tomuto fondu ze státního rozpočtu. Navrženého podřízení výše uvedených účtů státní pokladně Ministerstvo financí očekává možnost centralizace dodatečných minimálně 28 miliard korun volné likvidity plynoucí z veřejných prostředků, což by představovalo roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádech stovek miliónů až miliard korun v závislosti na vývoji výnosu státních dluhopisů ČR a situaci na globálních finančních trzích. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové. Cílem návrhu zákona je zejména zapojení dalších disponibilních peněžních prostředků v rámci souhrnných účtů státní pokladny, vedených Českou národní bankou, což by mělo vést k racionalizaci nakládání s peněžními prostředky státu, tak výrazné úspoře úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu. Zajištění tohoto cíle se nově navrhuje zakotvit v zákoně o rozpočtových pravidlech, aby Všeobecná zdravotní pojišťovny, další zdravotní pojišťovny a Svazy zdravotních pojišťoven, dále veřejné výzkumné instituce, Správa železniční dopravy cesty podřídily své účty státní pokladně a vedly je proto pouze u ČNB. Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů v soudržnosti musí mít v současné době zřízené účty podřízené státní správě pro příjem dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu. Případně státních fondů a národního fondu. Navrhuje se, aby na tyto účty byly přijímány veškeré prostředky poskytované ze státního rozpočtu, případně státních fondů a národního fondu. Rovněž by podřízenými ve státní pokladně byly i peníze, které na tyto účty vloží nebo přijmou uvedené subjekty dobrovolně samy.

Obdobná změna se týká veřejných vysokých škol. U příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu, které mají v souladu se zákonem č. 501/2012 Sb., článek 1, bod 3 povinnost převést veškeré své prostředky na účty podřízené státní pokladně do České národní banky do 31. prosince 2017 se navrhuje toto období zkrátit tak, aby tuto povinnost musely výše uvedené subjekty splnit již do 30. září roku 2016. Dále novela zákona upravuje i další opatření, která by měla vést k efektivnějšímu plánování peněžních toků státní pokladny a možnosti flexibilnějšího využití úvěrů od mezinárodních finančních institucí. *** (17.30 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Vilímce. Pan poslanec Kalousek má sice přednostní právo, nevyužije. Poprosím tedy pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, novela rozpočtových pravidel, tzv. velkých rozpočtových pravidel na první pohled vypadá jako technická norma, ale ono to tak není. Konec konců i z úst pana předkladatele i pana zpravodaje jsme slyšeli, jak výraznou změnou by tato norma byla, protože ona především kromě nějakých techničtějších částí tak především rozšiřuje rozsah subjektů a jejich peněžních prostředků, které by byla podřízeny státní pokladně. To znamená, povinně by musely převést své účty pod Českou národní banku. Já si pamatuju, když se debatovalo o prvním rozšíření státní pokladny v roce 2012 a debatovalo se velmi důkladně. A tehdy se velmi dbalo, aby úspory, které tím potenciálně vzniknou na straně státního rozpočtu spojené s využíváním prostředků těch cizích subjektů, aby na druhé straně nevedly k nějakým negativním efektům. Svého času - a vím, že to bylo i v rámci této novely, kdy se projednávala na úrovni Ministerstva financí, se navrhovalo, aby i obce a kraje musely převést všechny prostředky v rámci rozpočtového určení daní. Navrhovalo se, aby všechny prostředky musely převést i vědecko-výzkumné instituce i veřejné vysoké školy, teď je to omezeno. Samozřejmě je potřeba velmi vážit, aby to nevedlo k nějakým negativním efektům na straně těchto subjektů, jejichž prostředky by byly částečně nebo v úplnosti podřazeny pod státní pokladnu. Je přirozenou snahou Ministerstva financí ať byl ministr ten nebo onen využívat těchto prostředků a v zásadě tím snižovat potřebný objem státních dluhopisů, který se vydává nebo musel vydávat ke krytí státního dluhu. Před rokem k tomu přibyl ještě takový ten politický aspekt ukazovat, že i přes schodkové hospodaření státní dluh neroste, protože se využívaly v okamžiku, kdy došly rezervy peněžních prostředků vytvářené podle rozpočtových pravidel, tak v tom okamžiku se začaly využívat krátkodobě v zásadě peněžní prostředky cizí těchto subjektů. Rizikem tohoto počínání a tohoto návrhu jsou významné skutečně dopady do komerční bankovní sféry, která jinak spravuje samozřejmě účty i jiných klientů než těch, které mají vazbu na státní rozpočet. Ono to finanční i to politické pokušení státu je v tomto ohledu velké a já mám obavu, aby v zásadě z České národní banky postupně nevznikala bývalá Státní banka československá, která byla také nejen emisní bankou, ale byla regulátorem trhu před listopadem 1989, ale v zásadě všechny tehdy státní podniky a všechny instituce povinně měly účty u České národní banky. Co tedy tato... Účty u Státní banky československé. Co tedy tato novela kromě nějakých legislativních upřesnění především rozšiřuje, tak to je okruh peněžních prostředků napojených na státních pokladnu. A to nejen v případě řekněme těch fondů jako SŽDC a podobně, ale v případě zdravotních pojišťoven, což myslím bylo předmětem velké debaty a je předmětem poměrně velké kritiky ze strany zdravotních pojišťoven. Také je otázkou, jestli ten odklad, který se před těmi třemi nebo čtyřmi lety těžce rodil, napojení příspěvkových organizací na účty státní pokladny odklad pěti let, jestli se má snižovat na tři roky. Myslím si, že vysíláme dost negativní signál o nepředvídatelnosti konání státu, protože si pamatuju, že tehdy ze Senátu přišel ten odklad pěti let a Sněmovna to akceptovala. Přiznám se, nechci o tom, protože je to taková expertní debata, ale ona musí proběhnout, protože

důsledky toho zákona mohou být velmi nebezpečné. Přiznám se, že zvláště u těch zdravotních pojišťoven, oborových, podnikových to rozšíření podřízenosti peněžních prostředků pod státní pokladnu považuji za velmi diskutabilní. Mohou to skutečně negativně pocítit tyto subjekty. Je třeba si uvědomit, že v okamžiku podřízenosti pod tu státní pokladnu tak tyto subjekty ztrácejí vlastně nárok na úrok, což v případě zdravotních pojišťoven dělá asi sto milionů korun. Stát sice bude něco dotovat nebo kompenzovat, jak je psáno v důvodové zprávě, tím ovšem vznikají zase náklady na úrovni státu. Když jsem si přečetl, protože i ke mně doputovalo stanovisko Unie zaměstnavatelských svazů, tak samozřejmě Unie zaměstnavatelských svazů také odmítá velmi striktně, aby změny rozpočtových pravidel se vztahovaly i na zdravotní pojišťovny. To myslím, že je největší diskuse. Odůvodňuje to logicky tím, že v případě zdravotního pojištění sice jde o veřejné finance, nikoliv o finance státu spojené se státním rozpočtem. Jde o prostředky, které, a to cituji z toho stanoviska Unie zaměstnavatelských svazů, které zdravotním pojišťovnám svěřují pojištěnci. Navíc, a to si také uvědomme, ne všechny účty zdravotních pojišťoven souvisí s provádění zdravotních pojištění. To je také třeba uvést. Snížení těch úrokových příjmů by mohlo mít negativní dopad zhruba ve výši oněch 100 mil. korun každoročně na tvorbu třeba preventivních programů pro pojištěnce. Určitě by se dostavily překážky ve využívání některých bankovních instrumentů klienty pojišťoven. Protože je známo, že Česká národní banka vlastně nevydává platební karty a podobně. Prostě snaha začlenit pod státní pokladnu všechny účty zdravotních pojišťoven, obávám se, by mohla mít nejen neblahý dopad na samotné pojišťovny, ale potažmo i na klienty. A to je třeba si uvědomit. Podobně i to zkrácení původně stanoveného období povinného začlenění účtu státních příspěvkových organizací pod státní pokladnu má taktéž svá rizika. Stát mimo jiné vysílá špatný signál - to už jsem uváděl - do bankovní sféry s tím, že se chová absolutně nepředvídatelně. Tak ty banky počítaly s tím, že budou spravovat, pokud vedou účty příspěvkových organizací státu, do 31. prosince 2017. Najednou přijde stát a tuto věc posune o rok nebo rok a půl blíže. Nechci samozřejmě, myslím, že ta debata musí proběhnout, ta zevrubná debata na rozpočtovém výboru především. Dokonce vzhledem k tomu, že se to týká i zdravotních pojišťoven, by ta debata měla, nejsem ani člen rozpočtového výboru ani člen výboru pro zdravotnictví, by měla také být vedena i ve výboru pro zdravotnictví. Protože je to prostě obrovský zásah do fungování zdravotních pojišťoven. Takže já teď nebudu navrhovat zamítnutí v prvním čtení, nicméně určitě předpokládám, že debata bude vedena, a to důkladně, nejen tak jakoby v obecných náhledech, protože fakt zasahujeme do fungování a do činnosti těchto subjektů. A já věřím, že především členové rozpočtového výboru jsou si toho vědomi. A předpokládám, že ve druhém čtení budou podány i pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já to mimořádně zkrátím, protože pan poslanec Vilímec řekl asi 80 % toho, co jsem chtěl říct já. Já to jenom obohatím o osobní vzpomínku a zejména se obrátím na kolegy ze sociální demokracie, se kterými jsme o tom před třemi lety vášnivě diskutovali. Byl rok 2012 a já jsem dokončoval technickou přípravu projektu státní pokladna. Tady jenom zdůrazňuji nebo chci reagovat na pana kolegu Vilímce, že ty účty jsou v České národní bance ne proto, že se centralizují bankovní služby, ale proto, že Česká národní banka vede platební styk státní pokladny. *** (17.40 hodin) (pokračuje Kalousek) Měl jsem tenkrát dvě možnosti: Buď vytvořit ten platební styk na Ministerstvu financí, anebo použít již existující infrastrukturu v České národní bance, použil jsem infrastrukturu v České národní bance... vyšlo to tak levněji, ale taky by to klidně mohlo být na Ministerstvu financí. Řada států to tak má, např. hned sousední Slovensko. Podařilo se legislativně schválit ten zákon nebo tu novelu zákona o rozpočtových pravidlech tak, že

platila k 1. 1. 2013 a k 1. 1. 2013 nastartovat pokladnu, což také umožňuje lepší zprávu dluhové služby. Teď se nebudu dál rozvíjet tím, jak rád a často mluví pan ministr Babiš o snižování státního dluhu. Ono se nemůže jednat o snižování čistého dluhu, protože dokud jsou rozpočty deficitní, tak čistý dluh roste, ale samozřejmě je možné rozpustit část rezerv a používat lépe cash flow díky státní pokladně, což je ovšem projekt, kde zatím neudělal žádný pozitivní krok. Používá jenom kroky svých předchůdců. Já jsem tomu rád, ale zatím neudělal nic, co by to mohlo zlepšit. Tohle je celkem logický krok, kde chce v té cestě pokračovat dál, a jsou tam ty zdravotní pojišťovny. Já jsem, přiznávám bez mučení, to chce každý ministr financí, já jsem tam toho chtěl mít taky co nejvíc. Chtěl jsem tam mít obce a kraje a zdravotní pojišťovny a teď jsem se na odborných seminářích a na jednotlivých výborech s vámi hádal a pral a vztekal a přesvědčoval a někde jsem vás nepřesvědčil, někde jste mě přetlačili, takže u obcí a krajů, tam jsem dokonce byl konfrontován s tím, že to není ústavně konformní, přetlačili jste mě u vysokých škol, přetlačili jste mě u nemocnic, které by se dostaly do nevýhodné konkurenční situace vůči soukromým nemocnicím, přetlačili jste mě v celé řadě věcí. Ale asi jste dobře udělali. Nakonec se podařilo tu novelu schválit napříč Poslaneckou sněmovnou. Vzpomínám si, že nakonec mi to podpořila i tehdejší opozice, sociální demokracie, ještě dnes za to děkuji. A jedna z nejkomplikovanějších diskusí byla právě u zdravotních pojišťoven. Jistě vás nepřekvapí, že se ten můj návrh velmi nelíbil mému stranickému kolegovi, ministru zdravotnictví doc. Hegerovi, tak se teď zcela jistě nemůže líbit ministru zdravotnictví, ať už z jakékoli politické strany. A byl uzavřen velmi klopotný kompromis s tím pětiletým odkladem. A byl uzavřen zejména na základě tlaku sociální demokracie. Já si na to dobře pamatuji. Sociální demokracie jasně deklarovala, že když tam nebude aspoň těch pět let, takže to prostě nemůže podpořit a nebude s tím souhlasit. Můžeme si to najít v otevřených zdrojích. A mně tolik záleželo na podpoře opozice, že jsem na to kývl. Co s vámi provedl ministr financí teď, že najednou si to umíte představit daleko dřív? A to velmi překvapivým způsobem a způsobem, který nutně ty zdravotní pojišťovny musí poškodit, a s největší pravděpodobností velmi nekomfortně poškodí i český bankovní sektor, protože v té bilanci se tam prostě plánuje s dobou, kterou ta česká legislativa řekla, že se to odkládá. A najednou se to neodkládá. Takhle se nejedná. To se nedělá. Jakkoli jsem za to tenkrát bojoval a chtěl jsem to mít co nejdřív, to se přiznám, kdybych se nepřiznal, tak vy si na to vzpomenete, tak prostě teď trvám na tom, že pravidla se nemění během hry. Protože když jsme řekli, na jak dlouho se to odkládá, tak bychom to měli dodržet, protože jinak možná.... ano, stát bude o něco efektivněji spravovat dluhovou službu, dosáhneme nějaké drobné úspory, ale napácháme strašně moc škod vedle. A já avizuji ve druhém čtení stejnou vůli, jakkoli panu ministrovi rozumím. Měl jsem stejnou ambici, ale právě proto, že ta diskuse proběhla právě proto, že jsme jasně řekli do toho světa, k těm zdravotním pojišťovnám, tak tomu bankovnímu sektoru, kdy s tím má, může a musí počítat, tak jsem přesvědčen, že to nesmíme změnit, protože bychom se nechovali fér. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to byl pan poslanec Miroslav Kalousek. Ještě než budeme pokračovat, dovolte mi, abych ještě přečetl omluvu, která došla předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se z dalšího jednání do 19.00 hodin paní poslankyně Markéta Adamová. Nyní faktická poznámka pana poslanec Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já nejsem makroekonom, to se tady čestně přiznávám, ale rozumím tomuto návrhu zákona tak, že se snaží jako z trhu stáhnout finance, na které je schopen stát dohlédnout, stáhnout je do České národní banky. To znamená, že ty volné finanční prostředky, které normálně používají banky k tomu, aby poskytovaly úvěry a obchodovaly s nimi na trhu, že to množství těch volných finančních prostředků se v čase zmenší. Krom toho, že se má sáhnout na finance, které poskytuje stát, tak v tomto návrhu zákona se říká, že stát chce i sáhnout na finanční prostředky, které jakoby nejsou jeho, jenom je spravuje, to je, když nařídí občanům, aby platili své zdravotní a já nevím jaké další pojištění, tak v případě zdravotního pojištění chce stát uložit těm, kteří spravují tyto finanční prostředky, aby je uložil na účet, který on sám řekne, bez ohledu na to, že to jsou kolikrát subjekty, které jsou třeba veřejnosprávní, nezřizuje je stát, protože to není jenom Všeobecná zdravotní pojišťovna, ale jsou to i jiné zdravotní pojišťovny, které mají svá pravidla apod. Já myslím, že to je velmi závažný zásah do vůbec ekonomiky. Pan ministr financí je sám podnikatel a myslím si, že musí dobře vědět, že měnit pravidla hry v průběhu zápasu je vždycky složité. V okamžiku, kdy si vezmu nějaký úvěr a stát mi změní podmínky, pak nemůžu než na ten stát být naštvaný. A samo hnutí ANO říkalo, že stát má fungovat jako firma.

Myslím si, že předvídatelnost v tomto ohledu by měla být jasná a zřetelná, s termínem by se hýbat nemělo, stejně jako je na pováženou, jestli má stát sahat na finanční prostředky, které mu nepatří. Ani já bych také nenavrhoval zamítnutí v prvním čtení, ale prosím, aby ministr financí, už končím, nebo Ministerstvo financí předložilo opravdu zdokumentované dopady tohoto návrhu na ekonomiku tohoto státu, protože to nebude určitě jednoduchá a laciná záležitost. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, jsem tolerance sama. To byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Ještě v rozpravě, pane zpravodaji, nebo už závěrečné slovo? Ještě v rozpravě, prosím. Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovoluji navrhnout zkrácení doby mezi prvním a druhým čtením na 30 dní. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, ano. Návrh. Ještě někdo v rozpravě? Pokud ne, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře, jestli chcete využít závěrečné slovo? Ano. Prosím. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já jen pár slov k tomu charakteru těch peněz. No tak samozřejmě, otázka je, jestli ty fondy, které jsme tady vytvořili, SŽDC, SFDI, to jsou fondy, které často vykazují velké zůstatky, a to jsou peníze, které jdou ze státního rozpočtu, které nestihly ty fondy spotřebovat a v podstatě je nějakým způsobem umísťují a samozřejmě u zdravotních pojišťoven ty zůstatky na účtech jsou také obrovské, a to jsou samozřejmě odvody za zdravotní pojištění. A já myslím, pan poslanec Kalousek o tom tady mluvil, a v některých státech mají všechno na jedné hromadě. I kraje i obce i vysoké školy atd. Samozřejmě, ten odpor je obrovský, protože já tomu rozumím, že ty instituce si to chtějí dávat do komerčních bank, nemá to absolutně žádný dopad na likviditu bank. Naopak to vylepšuje likviditu státu a samozřejmě vylepšuje to naše parametry, co má potom samozřejmě pozitivní dopad na naši emisi dluhopisů a na celkovou zadluženost země. *** (17.50 hodin) (pokračuje Babiš) Takže já si myslím, že je to dobré opatření. A sám pan bývalý ministr financí říká - jo, mně se to nepovedlo, teď je divný, že ta sociální demokracie to chce... Tak myslím, že z principu byste to měli podpořit. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí. S přednostním právem se přihlásil pan předseda klubu ODS, tak vám udělím slovo. Pak teprve se budu bavit o případném závěrečném slovu zpravodaje. (Poslanec Stanjura chce dát přednost zpravodaji.) Ne, protože budeme stejně hlasovat, tak já pana zpravodaje vyvolám. Prosím, pane předsedo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci říct, že jsme byli proti tehdy a jsme proti i teď. Myslím, že ty důvody shrnul pan kolega Vilímec. Spíš pružně změnil názor váš koaliční partner, pane ministře, který, když byl v opozici, byl proti, a když je ve vládě, tak je pro. Takhle to bylo. Já jenom za nás říkám, že jsme byli proti už před třemi lety. Názor jsme nezměnili jen proto, že sedíme v opozičních lavicích. Kdežto sociální demokraté, když z opozičních lavic se staly vládní, tak najednou říkají - no, to je docela dobrý. A předtím proti tomu velmi ostře vystupovali. To je sice trošku úsměvné, ale mají na to plné právo. Za nás říkám, že máme názor stejný, a proto vystupujeme proti a proto to nemůžeme podpořit. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě s přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jenom stručnou odpověď panu ministrovi. Zdůrazňuji, nikdo nenavrhuje zamítnutí, jenom to říkám do toho druhého čtení kvůli těm zdravotním pojišťovnám. Fondy, o kterých pan ministr mluvil, SŽDC, Fond dopravní infrastruktury, ty už tam jsou. To už je teď platný právní stav, ty už musí mít účty podřízené státní pokladně. Největší zůstatek, ze kterého jsme všichni nejvíc těžili, já, Rusnok i pan ministr, jsou právě zůstatky na Fondu dopravní infrastruktury, při

té správě dluhu. To už běží. Ale ten rozdíl mezi zdravotními pojišťovnami a Fondem dopravní struktury je ten, že SŽDC a Fond dopravní infrastruktury je stát. (Hluk v sále.) Zdravotní pojišťovny nejsou stát. I když obhospodařují povinné mandatorní odvody, tzn. jejich příjmy jsou povinné odvody, tak zdravotní pojišťovny nejsou stát. Tam je to mnohem složitější a i z hlediska ústavní konformity mnohem vachrlatější než u státních mimorozpočtových fondů. To je potřeba si uvědomit a o to je důležitější chovat se k nim fér. A když jsme řekli za pět let, tak prostě těch pět let bychom měli držet, protože za to to zase nestojí. Takový vývar pro ten státní rozpočet to nebude znamenat, to zaskočení a změna pravidel během té hry. Nad tím prosím přemýšlejte. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Protože byla ukončena rozprava, pan ministr už měl závěrečné slovo, hovořil s přednostním právem, požádám pana zpravodaje, aby mě kontroloval. Nepadl žádný návrh na vrácení ani zamítnutí. Budeme se tedy zabývat jenom návrhem na přikázání výborům k projednání a zkrácení lhůty, které padlo. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor než rozpočtový jako garanční? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Tak, počet přihlášených je už stabilní. V hlasování číslo 12 rozhodneme o přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 12, přítomných 104, pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh, aby byl přikázán dalším výborům? Ano, pan poslanec Adamec. Vilímec, pardon, omlouvám se. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, s odkazem i na mé vystoupení v obecné rozpravě navrhuji, aby dalším výborem k projednání byl výbor pro zdravotnictví. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Rozhodneme v hlasování číslo 13, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 13, z přítomných 107 pro 56, proti 4. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán k projednání zdravotnímu výboru jako dalšímu výboru k projednání. Protože jiný návrh není, budeme hlasovat o zkrácení lhůty na třicet dnů. Rozhodneme v hlasování číslo 14, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 14, ze 107 přítomných pro 80, proti 22. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru, dále byl přikázán výboru pro zdravotnictví jako dalšímu výboru a lhůta projednání ve výboru byla zkrácena na třicet dnů. Děkuji panu ministru financí a 1. místopředsedovi vlády Andreji Babišovi, děkuji panu zpravodaji panu Romanu Kubíčkovi. A končím bod číslo 6. Pan ministr zůstane u stolku zpravodajů, protože bodem číslo 7 je 7. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

/sněmovní tisk 612/ - prvé čtení Jsme v prvém čtení a požádám pana poslance Karla Raise, aby zaujal místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj pro prvé čtení. Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je reakcí zejména na požadavky vyplývající z nutnosti naplnění obsahu relevantních bodů Programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy a z povinné implementace nové směrnice Rady Evropské unie v oblasti dani z příjmů nejpozději do 31. prosince 2015. V souladu s Programovým prohlášením vlády se navrhuje pro rok 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti. Na druhé dítě ze stávajících 15 804 korun ročně na 17 004 korun ročně a na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 korun ročně na 20 604 korun ročně. Jedná se již o druhé parametrické zvýšení parametrického zvýhodnění na dítě. V souvislosti s implementací novely směrnice rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států se explicitně stanovuje, že mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých podílů na zisku v případě, že u dceřiné společnosti mohou snížit tyto podíly její základ daně. Důvodem této úpravy je situace, že některé členské státy umožňují v rámci svých vnitrostátních daňových předpisů uplatnit vyplácené podíly na zisku jako položku snižující základ daně, což by při aplikaci směrnice vedlo k tzv. dvojímu nezdanění. Další dílčí navrhované změny cílí na odstranění nedostatků právní úpravy daní z příjmu, které se projevily v aplikační praxi nebo v souvislosti s přijetím jiného právního předpisu. *** (18.00 hodin) (pokračuje Babiš) Jedná se například o změny v oblasti zdaňování příjmů z výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti a jejichž výkon je z hlediska dopadu na distribuční soustavu omezený a slouží převážně pro vlastní spotřebu a zdaňování podílu na zisku vypláceným osobám, které nejsou členy obchodní korporace. Činnost zákona je s ohledem na stanovené transpoziční lhůty navrhována od 1. ledna 2016. Závěrem vás prosím o schválení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Avizuji, že v rámci podrobné rozpravy bude navrženo zkrátit lhůtu pro projednání návrhu zákona ve výborech na 30 dní. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Jak zde bylo řečeno, navrhované úpravy v zákonu o daních z příjmů jsou především realizací další etapy daňových změn dohodnutých v koaliční smlouvě a promítnutých do programového prohlášení vlády a jsou též implementací dividendové směrnice, směrnice Rady 2011/96/EU o společném zdanění mateřských a dceřiných společností, jak tady říkal pan ministr. Návrh zákona má v podstatě tři části. První část je směrnice o mateřských a dceřiných společnostech, kde jde o zamezení dvojího zdanění příjmů. Cílem navrhované změny je zamezení dvojího zdanění a odstranění nesouladu, který vzniká v případě hybridních úvěrových nástrojů, což jsou v podstatě nástroje, které vznikly z důvodu rozdílné kvalifikace finančních úvěrových nástrojů, kdy jeden členský stát považuje ten nástroj za půjčku a druhý členský stát ji považuje za vklad do

společnosti.Tady bych upozornil na to, že transpoziční lhůta pro tuto dividendovou směrnici je stanovena 31. prosince 2015 s tím, že nejpozději 1. ledna 2016 musí příslušné vnitrostátní předpisy vstoupit v účinnost, čili je naprosto zřejmé, že musíme požádat o zkrácení lhůty pro projednání mezi prvním a druhým čtením. Druhá část tady byla podrobně popsána v číslech panem ministrem. Realizace záměru daňového zvýhodnění přinese dodatečný disponibilní příjem pro rodiny s dvěma a více dětmi. Třetí část, kde to bylo popsáno panem ministrem, jde v podstatě o to, že když budete mít malou fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem do 10 kW, tak není potřeba licence a nebude se již jednat o příjem ze samostatné činnosti, čili to nebude zdaňováno. Cílem je změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterým není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, aby se nezvýšila daňová zátěž těchto výrobců. To jsou tyto tři části. Předpokládám, že se budeme bavit o zkrácení lhůty pro projednání mezi prvním a druhým čtením. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Vidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, navrhuji zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na sedm dní. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Uhlík navrhuje zkrácení lhůty na sedm dnů. Vyvolalo to rozpravu. Pan předseda klubu TOP 09. Prosím, pane poslanče. Poslanec Miroslav Kalousek: Já respektuji, že to byl poctivý pokus. Za prvé se jedná o daň z příjmu a za druhé pan ministr financí sem nosí všechny předlohy notoricky pozdě. Dokáže to potom cpát jenom přes mimořádné schůze a zkrácení lhůt pod 30 dnů. Dá se to snést jednou, dá se to snést dvakrát, ale pan ministr financí si z toho udělal pravidlo a my mu toto pravidlo trpět nebudeme. Jménem obou dvou klubů TOP 09 a ODS vetuji návrh pana poslance Uhlíka. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj se hlásí do rozpravy. Poslanec Karel Rais: V tomto případě mi nezbývá nic jiného než požádat Sněmovnu o zkrácení lhůty na projednání mezi prvním a druhým čtením na 30 dní. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, máme návrh. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Nepadl žádný návrh na vrácení a zamítnutí. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 15, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro rozpočtový výbor jako výbor garanční. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 15 z přítomných 106 pro 101 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na jiný výbor, který by to měl projednávat? Není tomu tak. Není tedy návrh na hlasování dalšímu výboru, ale je návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 16, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na 30 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 16 z přítomných 108 pro 61, proti 24. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento

návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dní. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím bod č. 7. Podle dohody předsedů poslaneckých klubů, chtěl mi to oznámit předseda klubu ČSSD, podle § 154 odst. 9 je návrh na přerušení schůze do zítřka do 9 hodin, jestli tomu dobře rozumím. Je tomu tak? Je tomu tak. Prosím, máte slovo. Poslanec Roman Sklenák: Jen bych to upřesnil. Asi se nejedná o dohodu předsedů klubů, nebo alespoň já jsem takovou dohodu neučinil, nicméně dalším bodem je třetí čtení, pro které je vyhrazen čas, a ten není v tuto chvíli. Asi nám nezbývá než přerušit jednání do zítřka 9 hodin. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem také, pane předsedo, řekl, že jste se rozhodl podle § 54 odst. 9, čili je to na návrh předsedy poslaneckého klubu, což je samozřejmě legitimní návrh. Přeji vám hezký večer. Sejdeme se zítra v 9 hodin ráno. (Jednání skončilo v 18.07 hodin.) *** URL| http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/035schuz/35-2.html

Systémy logistiky potraviny: Zboží, které se ve skladech příliš neohřeje 9.11.2015

Systémy logistiky str. 14 Oborová logistika Stanislav D. Břeň Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Logistika chlazeného zboží prochází fází zajímavého rozvoje. Sice vyžaduje specifi cké postupy, které ji prodražují, ale na druhou stranu patří tento segment mezi nejrychleji rostoucí. Logistika chlazených potravin představuje jednu z nejnáročnějších logistických disciplín. Je nutné potraviny bezpečně skladovat a přepravit a přitom po celou dobu respektovat nařízení hygienických a veterinárních norem. Klíčové je samozřejmě dodržení teplotního režimu a sledování zboží z hlediska kvality, trvanlivosti či šarží. Nejednotné požadavky Pro logistiku chlazeného zboží je specifikem vysoký počet často velmi rozdílných produktů s rozmanitými nároky na udržení kvality. „Požadavky na logistiku se produkt od produktu odlišují. Několik příkladů: různé dodací lhůty, různé trvanlivosti, rozmanité předpisy pro skladování a přepravu,“ vyjmenovává David Peterka, obchodní ředitel společnosti Nagel Česko. K výše uvedeným faktům přistupují i vysoké nároky, které panují na českém trhu. „Z mé dosavadní praxe v oboru přepravy chlazených potravin mohu říci, že zákazníci na českém trhu jsou mnohem náročnější na požadavky, než je tomu v okolních státech, například v Německu nebo v Polsku,“ říká Tomáš Kletečka, regional sales specialist pro chlazené potraviny společnosti Raben Logistics Czech. Sám si uvedený rozdíl vysvětluje zdejším vysoce konkurenčním prostředím a strategickou polohou českého trhu. Logističtí poskytovatelé si někdy stěžují na odlišné požadavky na chlazení v rámci Evropy. Při bližším zkoumání se dá ale dojít k závěru, že rozdíly panují jen v některých zemích, mezi něž patří také Česká republika. Požadavky na skladování a dopravu v chlazeném režimu se u nás vztahují i na potraviny, jež ve zbytku Evropy do kontrolovaného chlazeného řetězce nespadají. Často jde jen o jakýsi logistický úzus, kdy jsou odběratelé na tuto praxi zvyklí a vyžadují ji nad rámec legislativních nároků. Jako další obecné trendy označuje Tomáš Kletečka nárůst počtu chladírenských skladů, optimální využití skladovacího prostoru, které snižuje jeho energetickou náročnost, efektivní regálové systémy, jež ulehčují manipulaci se zbožím a zároveň minimalizují požadavky na místo, a poloautomatizaci

provozu s cílem zlevnit manipulační práce v chladírenských skladech. Distribuce ve více směrech V poslední době sledujeme na trhu zvyšující se poptávku po biopotravinách, domácích výrobcích a produktech od menších a středních podniků. Zákazníci stále méně váhají, zda si připlatí zastávce a kvalitní výrobky. „To má dopad i na logistiku, neboť menší výrobci nedokážou zaplnit svou produkcí celé návěsy a preferují spíše sběrnou službu v kontrolované teplotě,“ vysvětluje Tomáš Kletečka. S tím souhlasí i David Peterka, který myšlenku rozvíjí: „Logistika chlazených potravin se musí vypořádávat s heterogenní strukturou příjemců, která zahrnuje jak distribuci na centrální sklady řetězců a velkoobchody, tak do menších a středně formátových prodejen či restaurací a jídelen. Musí také zajistit dodávky surovin pro výrobce potravin.“ Lze tak očekávat, že do budoucna nadále posílí trend lokalizace prodeje. Logistici, kteří se starají o distribuci chlazeného zboží, budou muset počítat s větší variabilitou odběrných míst s různými objemy. Poznámku k tomu přidává i majitel rodinné firmy Steinex Jaromír Steinhauser: „Tendencí je snižování objemu a zvyšování četnosti dodávek. Výjimkou jsou promoční a slevové akce, kdy se expedují velké objemy zboží, což se přirozeně projevuje zvýšenými nároky na manipulaci.“ Především ve vyspělém světě je vidět i v oblasti potravin vzrůstající síla elektronického obchodu. Čím dál častěji zákazník objednává zboží přes webový portál a zboží si pak vyzvedne přímo v obchodě, ve speciálních výdejních místech nebo je objednané zboží doručováno přímo do domu. „Toto je aktuálně velmi silný trend, který je v České republice teprve v plenkách a lze v příštích letech očekávat velmi silnou expanzi. S tím lze pochopitelně očekávat zvýšenou poptávku po skladových prostorech a skladovacích technologiích,“ míní Martin Hynčica, sales manager společnosti BITO skladovací technika CZ. V současnosti platí, že 60 až 70 procent objemu potravin (a platí to i o těch chlazených) směřuje do distribučních center retailových řetězců. „Co považujeme za velmi důležité, jsou seriózní třístranné dohody mezi dodavateli, řetězci a logistickými providery. Současná situace se nejeví jako optimální ani pro jednu stranu. Ztrátu a neefektivitu poté vnímají jak maloobchodní řetězce, tak jejich dodavatelé, stejně tak logistický partner,“ upozorňuje David Peterka. A podotýká, že cílem a trendem je maximalizovat možnost konsolidace menších zásilek a spojit dodávky pro jednotlivé centrální sklady a zjednodušit tyto procesy pro všechny zúčastněné. S řetězci se pojí některé nadstandardní požadavky. Jeden z problémů, se kterým se potýkají logističtí provideři, souvisí s různými exspiracemi výrobků. „Od některých řetězců přicházejí nároky až na 80% zbytkovou exspiraci chlazeného zboží nebo požadují zcela konkrétní šarže,“ říká Radoslav Príhoda, warehouse & customer service manager společnosti FM Logistic. V sezoně nárůsty o stovky procent Jedním z výrazných projevů v oblasti logisticky chlazeného zboží jsou výkyvy. „Zaznamenáváme obrovské fluktuace mezi sezonním a nesezonním obdobím, a to ve stovkách procent. Před Vánoci můžeme mít například naskladněno 8000 palet a po Novém roce jsou to 3000,“ vysvětluje Radoslav Príhoda. Fluktuace se přitom netýkají jen sezony, kterou reprezentují svátky typu Vánoc či Velikonoc. „Na chování spotřebitelů má vliv mnoho dalších aspektů jako velké sportovní události nebo promo akce,“ vysvětluje David Peterka a dodává: „Doba skladování před sezonou se samozřejmě liší v závislosti na trvanlivosti výrobku nebo významu daného období. V našich skladech začínají Vánoce už prvozávozy v srpnu a pokračují závozy v listopadu a prosinci. Suroviny jako mandle pro výrobu marcipánové hmoty se naskladňují ještě dříve a jsou dodávány v režimu just in time nebo just in sequence přímo do výrobních závodů našich zákazníků.“ Podle očekávání logistických providerů budou hrát fluktuace na týdenní a dokonce denní bázi stále významnější roli. „Cesta, jak se s tím úspěšně vypořádat, spočívá ve vysoce účinných IT systémech, které podporují všechny administrativní a provozní procesy,“ míní David Peterka. V tomto pojetí je třeba, aby systémy poskytovaly nejen spolehlivé informace o partikulárních procesech, ale musí v reálném čase sbírat informace, analyzovat a řídit operace ve skladování a manipulaci, dopravě i službách typu VAS. Pro vyšší efektivitu je důležité také kvalitnější propojení mezi výrobci a logistickými providery, kdy se na základě aktuálních skladových zásob automaticky upravuje forecast a zadávají požadavky pro výrobu. I přes tvorbu značných zásob před sezonou se vysoce obrátkové chlazené zboží ve skladech příliš neohřeje. „U nás vydrží nejobrátkovější zboží přibližně tři až sedm dní, ale někdy je to vážně o hodinách,“ říká Radoslav Príhoda a dodává, že by teoreticky bylo možné vyskladňovat i dříve:

„Problém je, že jsou nastavené karanténní lhůty. Výrobci dávají do auta ještě teplé výrobky. Následně běží respirační lhůta 48 nebo 72 hodin v závislosti na konkrétním typu produktu. Dáváme jej do blokované zásoby a nesmí jít do distribuce.“ Když v pořádku proběhnou všechny potřebné chemické rozbory, resp. proces dozrání, uvolní sklad zboží do prodeje. V krajním případě se tak může stát, že od výroby (v zahraničí) do distribuce uběhne lhůta pouze 48 hodin. Praxe u jednotlivých poskytovatelů logistických služeb, resp. jejich uživatelů, se dost liší v návaznosti na tom, zda poskytují klasickou skladovou logistiku nebo se více zaměřují na logistiku distribuční. Například firma Raben Logistics Czech v současnosti využívá v největší míře crossdockové služby, takže zboží neskladuje, ale převáží ke koncovým klientům. „V průběhu tohoto roku připravujeme nový sklad, který bude poskytovat i chlazené prostory a bude odpovídat veškerým potřebám zákazníků. A to jak pro skladování, tak také i pro cross-dock,“ naznačuje Tomáš Kletečka, jak chce firma do budoucna držet krok s aktuálními trendy. Rostou technické nároky na logistiku chlazeného zboží S problematikou logistiky chlazeného zboží souvisejí také možnosti manipulační techniky. Ta nevykazuje žádná výraznější specifika proti přepravám ostatních potravin. Stejné zásady jako u normálního zboží platí také v případě sezonních výkyvů. „Během vytíženějších období jsou jen posilovány vozíkové flotily z firemních zdrojů nebo krátkodobým pronájmem,“ říká Jan Kohák, produktový manager pro skladovou techniku ze společnosti Toyota Material Handling CZ. Vozíky pro manipulaci nasazené ve skladech se v zásadních parametrech neliší od běžné manipulační techniky. „Rozdíly jsou spíše v drobnostech – jiné hydraulické kapaliny, jiná kolečka, vytápěné kabiny, protiskluzový povrch schůdků, ovládací prvky ovladatelné i v rukavicích, není-li stroj vybavený kabinou. A připočtěme obecnou kvalitu, kvalitní materiály a odolnost strojů,“ vypočítává Jan Kohák. Upozorňuje ovšem, že je nutné důsledně rozdělovat vozíky pro chlazený provoz a mrazírny. Chlazené sklady se prakticky blíží skladům normálním, netemperovaným i vytápěným. Během roku existují i období, kdy je možné nechladit. Z pohledu developmentu lze říci, že ideální je předjímat situaci, že sklad bude koncipován pro chlazené zboží. „U výstavby nových chlazených provozů se s těmito investicemi počítá dopředu,“ podotýká Tomáš Kletečka. Problematická zůstává přestavba starších skladů tak, aby plnily veškerá hygienická a stavební nařízení včetně parametrů energetické náročnosti. A nejde pouze o rekonstrukce, ale i rozšíření skladů a chlazených zón v rámci již existujících provozů. Například v FM Logistic v Tuchoměřicích přikročili k výstavbě samostatné dělicí příčky po celé šíři skladového prostoru, která odděluje sklad chlazený a ambientní. Poměrně vysoká investice se tam vrátila za několik měsíců v podobě úspory energie. Mezi zásadní principy v oblasti skladování potravin obecně patří striktní dodržování zásady FIFO. Bez dodržení tohoto principu lze očekávat velké ztráty způsobené odpisem prošlého zboží. Oblíbenou regálovou techniku v rámci skladových systémů proto představují spádové regály pro boxy. „Díky tomuto systému je stoprocentně zaručeno, že zboží bude odebíráno v režimu FIFO,“ potvrzuje Martin Hynčica. Systém funguje tak, že z jedné strany se umísťuje zásoba zboží, toto zboží se pomocí válečkových drah a gravitace posunuje k člověku zajišťujícímu vychystání zboží. „Tento systém se používá jak v segmentu chlazeného zboží, tak v segmentu zboží skladovaného v běžných teplotách a výrazně přispívá ke snižování chybovosti,“ dodává Martin Hynčica. Energii je třeba mít i v rezervě V případě chlazených prostor je nutné počítat i se záložními zdroji energie pro případ výpadku. I když pouze chlazené prostory nejsou v tomto ohledu tak kritické jako mrazírny, je potřeba mít v záloze náhradní zdroj energie, který nabíhá okamžitě nebo v řádu hodin po výpadku. Některé společnosti provozují vlastní naftové agregáty, jiné spoléhají na externí dodavatele, s nimiž mají smlouvy o přistavení v případě poruchy. „Agregát nám nejen přivezou, kdy je třeba, ale také ho sami pravidelně testují a připojují k naší elektrické síti,“ vysvětluje Radoslav Príhoda. Jako provizorní řešení v případě menšího objemu zboží lze využít možnost jeho přeložení na náhradní chladírenský návěs. Velmi důležitý je automatický a nepřetržitý monitoring. „Sledujeme nejen teplotní režim vlastních skladových prostor a cross-docku, ale také jednotlivá rozvozová vozidla. V případě výpadku elektrické energie jsou vybraní řídicí pracovníci informováni okamžitě a do 60 minut nabíhá náhradní agregát, který vykrývá až dvoudenní potřebu,“ popisuje plán na řešení kritických situací David Peterka. Ačkoliv v současnosti chlazené zboží představuje relativně malou část ze segmentu potravin, do budoucna lze očekávat nárůst požadavků na skladování a dopravu. „Jde o jeden z nejrychleji rostoucích trhů,“ říká David Peterka, který upozorňuje, že poroste zájem nejen v oblasti VAS, ale také

co-manufacturingu. Při přípravě strategie budoucího rozvoje a definování budoucích nároků v oblasti logistiky se tak vyplatí věnovat této kategorii více pozornosti. David Peterka obchodní ředitel Nagel Česko »400 nových chladírenských vozů s nižšími emisemi« Důsledně dbáme na sdružování zboží při dopravě nebo používání úsporných technologií. Proto v současné době objednává Nagel Group pro svou evropskou distribuční síť více než 400 nových chladírenských vozidel, která vedle vyšší bezpečnosti a pohodlí v kabině disponují nejnovější generací motorů se sníženými emisemi CO2. Totéž se týká i našich skladovacích prostor. Systém energetického managementu podle DIN EN ISO 50001, který Nagel-Group představí na konci roku 2016, přispěje k ochraně klimatu a životního prostředí. Již nyní máme zavedené standardy na rekuperaci tepla, snížení objemu odpadu či recyklaci. »Manipulační technika může přispět k nižším energetickým nárokům skladu« Mezi hlavní trendy u manipulační techniky pro chlazené provozy patří – podobně jako jinde – snižování provozních nákladů. S rostoucími cenami energií (chlazení je energeticky náročné) roste tlak na úspory pomocí výkonnějších vozíků a zvyšování produktivity, automatizace, lepšího využití obestavěného prostoru díky nasazení techniky, které stačí užší uličky, bezuličkového skladování, kombinace regálových systémů a podobně. Jan Kohák produktový manažer pro skladovou techniku Toyota Material Handling CZ »Dvě palety na sebe« Radoslav Príhoda warehouse & customer service manager FM Logistic Co se týká balení, tak všichni se snaží mít co nejvyšší palety, šetří se na tloušťce kartonů či fólií. Pro skladníky je v tomto ohledu příjemně překvapivý přístup jednoho našeho významného zákazníka. Své palety staví do výšky maximálně 120 centimetrů, ale dělá to tak, aby je mohl přepravovat ve dvou řadách. Toto stohování, které šetří dopravní náklady, považuji za trend. »Velmi přísná logistika masných výrobků« Jaromír Steinhauser majitel Steinex Výroba masných výrobků patří mezi nejpřísněji kontrolované potravinářské provozy a obdobné je to i s jejich logistikou. Musí se brát zřetel zejména na teplotní režim, vlhkost, čistotu prostor a zamezení nežádoucí kontaminaci. Naše vozidla jsou vybavena záznamníky teplotního průběhu uvnitř vozidla během přepravy, přičemž teplota přepravy v izotermických nebo chladírenských vozech by se měla pohybovat v rozmezí 0 až 5 °C. Samozřejmostí je i kontrola čistoty vozidla s teplotou před nakládkou. Z toho vyplývá, že další podmínku v oblasti výroby a logistiky potravin jsou nezbytné certifikáty kvality, jako například IFS, ISO: 9001, HACCP a pravidelné audity. Tomáš Kletečka regional sales specialist pro chlazené potraviny Raben Logistics Czech »Vyšší pořizovací a provozní náklady chlazených vozů a nedostatek řidičů na trhu « Z hlediska aktuální praxe logistiky chlazeného zboží považuji za problém chlazené vozy na území České republiky, kterých je vlivem vyšší pořizovací ceny, vyšších nákladů na údržbu a provoz nedostatek, a také nedostatek kvalifikovaných řidičů. Foto popis| Mezi zásadní principy v oblasti skladování potravin obecně patří striktní dodržování zásady FIFO. Foto autor| FOTO: Stanislav D. Břeň Foto popis| V současnosti platí, že 60 až 70 procent objemu potravin (a platí to i o těch chlazených) směřuje do distribučních center retailových řetězců. Foto autor| FOTO: Raben Logistics Czech

Týden Kuřecí bakterie prohánějí Čechy 9.11.2015

Týden str. 12 Aktuálně Ivan Motýl Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Kuřecí maso je bomba! Chuťová, ale bohužel i biologická. Kuchař se k němu proto musí chovat jako zručný pyrotechnik, jinak riskuje vážné střevní onemocnění sebe i svých strávníků. V Česku se otráví kuřecím 20 tisíc lidí ročně. Ke každému kuřeti, které si přineseme domů, musíme přistupovat jako k infi kovanému, nabádá Vítězslav Jiřík z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Ostravské univerzity. I sebemenší kousek syrového či málo tepelně upraveného kuřecího masa je potenciálně nebezpečný. Většina kuřat je totiž kontaminována takzvanými kampylobakteriemi (bakteriemi rodu Campylobacter), které způsobují závažnou výživovou střevní infekci člověka – kampylobakteriózu. Onemocnění doprovází průjem či silné křeče v břiše, choroba je nebezpečná hlavně pro malé děti a starší osoby, které trpí vysokými horečkami. Bakterie mohou způsobit záněty jakéhokoli orgánu, u malých dětí dokonce i mozkových blan. A někdy si vybírají i nejvyšší daň: v České republice se takto v roce 2013 otrávilo 18 389 osob, z nichž sedm zemřelo. Jak rychle přibývá nemocných, dobře ilustrují i aktuální údaje hygieniků z Jihočeského kraje. Zatímco v roce 2012 tam evidovali 958 případů kampylobakteriózy, loni už 1149 a letos jen do srpna 776 pacientů. Počet nahlášených onemocnění stoupá na celém světě, aktuálně jde v zemích Evropské unie o 220 tisíc případů ročně. „Je to nejrozšířenější onemocnění z potravin v Unii,“ uvádí letošní zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Výslech epidemioložky Kuřecí stehno na kreolský způsob. Kuřecí prsa na červeném víně. Kuřecí roláda s rozmarýnem… Kdo by neměl rád kuřecí maso, jež je vynikajícím zdrojem bílkovin, vitaminů i minerálů a nedají na ně dopustit hlavně sportovci a zastánci zdravé výživy. Chvalozpěv na kuřecí se však může zvrátit v láteření. Stačí telefonát z hygienické stanice. „Dobrý den, naší povinností je vám oznámit, že jsme u vaší dcery zjistili kampylobakteriózu. Nedala si někde špatně upečený kuřecí steak? Nekrájel jste kuřecí maso a pak stejným nožem zeleninu?“ vyslýchala mě nedávno pracovnice protiepidemického oddělení. Dceru prý musím držet v karanténě, a pokud pracuji v potravinářství, nemám šest týdnů chodit do práce. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem pro mě neznámou nemocí nebyl vyděšen. Epidemiologové přitom zachytí jen část nemocných. „Při slabším průběhu nemoci jen s lehčími průjmy mnoho lidí lékaře nevyhledá. Často také tuhle střevní infekci neodhalí ani obvodní lékaři, kteří se domnívají, že nemoc má jiné příčiny, takže neudělají vyšetření stolice,“ upozorňuje Jana Prattingerová, vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Liberci. Horší než salmonelóza Ještě ctěného čtenáře nepřešla chuť na kuřecí? Mě ne, ve středu chci k večeři vařit vietnamskou kuřecí polévku pho a v neděli k obědu kuřecí řízky v bylinkovém trojobalu. Kampylobakterie se mohou vyskytovat i v domácím neupraveném mléce, v mase různých druhů, nejlépe se jim ale opravdu daří na kuřatech. „Bakterie, která tato střevní onemocnění způsobuje, je v potravinách nejčastěji odhalena v kuřecím mase,“ potvrzuje i zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Kontaminována je polovina až tři čtvrtiny kuřecího masa v evropské obchodní síti. Pokud doma nemáme k dispozici speciální pracovní plochu, kde syrové drůbeží maso zpracováváme, vždy riskujeme. „Stačí pokládat syrové kuřecí steaky na gril a pak bez umytí rukou krájet chleba. To už může být problém, právě při rodinných grilovačkách a podobných akcích dochází často k infi kování člověka,“ vysvětluje Jiřík z Ostravské unverzity. Maximální opatrnost je namístě, vždyť i v mrazničce při teplotě minus 20 °C přežívají tyto bakterie 182 dnů. Nesnášejí ale vysoké teploty, takže důkladné vaření, grilování i další tepelné úpravy kuřecího masa je dokonale zničí. „O této infekci se málo mluví a veřejnost nemá příliš informací, přitom je dnes běžnější než známá salmonelóza. A je to i vážnější infekce,“ porovnává Jana Prattingerová z liberecké hygieny. Letos v červenci třeba epidemiologové z Libereckého kraje evidovali 18 osob napadených salmonelózou, zato hned 62 lidí kampylobakteriózou, 10 z nich skončilo v nemocnici. „Někdy se objevují i případy v epidemiologické souvislosti, třeba ve školkách i v rodinách,“ dodává Prattingerová. Jak si zamořit kuchyni V domácích podmínkách je bezpečnější, když se pracuje s mraženým kuřecím masem, které se ještě

zmrzlé hodí na pekáč. Když rozmrzne, bez dotyku rukou ho začneme péct. Ve Velké Británii už dokonce kvůli stále větším atakům nebezpečných bakterií prodávají chlazené kuřecí v pečicích miskách, aby se hospodyně syrového masa nemusela vůbec dotknout. Kuřecí maso se podle epidemiologů nesmí omývat studenou vodou. Představa, že takto maso zbavíme zákeřných mikroorganismů, je mylná. „Naopak, při jakémkoli omývání vzniká drobný aerosol. Když omýváme syrové kuřecí maso, mohou se bakterie snadno přenést vzduchem, třeba i do misky vzdálené dva metry s už připraveným zeleninovým salátem,“ varuje lékařka Jana Prattingerová. Této kontaminaci se říká křížová, při omývání kuřecího v domácích podmínkách mohou kampylobakterie zamořit celou kuchyni. A kdo omývá prsa či stehýnka, sáhne pochopitelně rukama i na vodovodní kohoutek, který za chvíli může roztočit někdo jiný z rodiny. Důvěřuj, ale prověřuj! V jednom velkém řeznictví autor tohoto textu chvíli sleduje obsluhu. I když prodavačka používá igelitové rukavice, občas se kuřecího masa přece dotkne rukama. Třeba když jí mezi maso spadly drobné mince, které následně skončily v pokladně – pro dalšího zákazníka se mohou stát přenašečem střevní otravy. A aniž si umyla ruce, chvíli po hledání mincí mezi kuřecími játry dokonce začala krájet sekanou. Ve většině bufetů či restaurací naštěstí s drůbežím pracují v dostatečné vzdálenosti od jiných potravin. Když se ale citovaný pedagog Vítězslav Jiřík někde na služební cestě dostane do nevábného stravovacího podniku a vidí, že v rámci menu podávají kuřecí, často váhá, zda si vůbec poručit nějaké jídlo. Epidemioložka Prattingerová si ale myslí, že rizikových restaurací není mnoho. „Kdyby se hromadně nedodržovaly zásady hygieny pro práci se syrovým masem, byl by nemocný každý druhý z nás, vždyť drůbeží v poledním menu nabízejí snad všechny podniky v Česku.“ *** Zamořené chovy Nebezpečnými kampylobakteriemi je infi kováno 80 až 100 procent hrabavé i vodní drůbeže, pro vznik infekce dostačuje jen nepatrné množství bakterií, takže třeba po zavlečení nákazy do chovů na podestýlce se nemoc rozšíří na všechna zvířata v hejnu během 1–2 týdnů. Kompletní vymýcení bakterií z chovů drůbeže v současné době není možné. Účinná je sice léčba antibiotiky, jejich časté používání v chovech ale představuje velké nebezpečí vzniku rezistentních kmenů s následnými problémy při léčbě lidí. Prevence je proto soustředěna především na porážky drůbeže, při nichž je třeba dbát na to, aby nedocházelo ke kontaminaci povrchů opracovaných kuřat střevním obsahem (kampylobakterie se vyskytují především v trávicím traktu), případně provádět dekontaminaci povrchu kuřat suchým vzduchem, organickými kyselinami nebo zářením. Foto popis| POZOR, KONTAMINOVÁNO! Potenciálně, raději ale na syrové kuřecí maso moc nesahejte. Na snímku příprava kuřat na letošním Oktoberfestu v Mnichově. Foto autor| Foto: ČTK

Zemědělec Produkce masa klesla 9.11.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Produkce masa v České republice ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o dvě procenta, hlavně kvůli poklesu produkce vepřového masa. Nákup mléka naopak stoupl o 2,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil minulý týden Český statistický úřad. Ceny zemědělských výrobců se oproti loňsku zvýšily pouze u jatečného skotu. Ceny mléka se meziročně propadly o více než pětinu.

Loni výroba masa za celý rok vzrostla po jedenácti letech poklesu o 0,8 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku stoupla o 1,1 procenta, ale ve druhém kvartálu opět poklesla o 0,7 procenta. Ve třetím čtvrtletí se pokles ještě prohloubil, a celková výroba masa činila 111 474 tun. Podle statistiků je to důsledek především propadu produkce vepřového, která se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila o pět procent na 55 263 tun. Výroba hovězího a telecího masa naopak stoupla o 2,6 procenta na 16 330 tun. Produkce drůbežího vzrostla o 0,6 procenta na 39 831 tun. Výrazný pokles proti loňsku nastal ve výrobě skopového a kozího masa, a to o více než čtvrtinu na 41 tun. Mlékárny ve třetím čtvrtletí nakoupily od tuzemských producentů zhruba 612,4 milionu litrů mléka, což bylo meziročně o 2,8 procenta více. Ceny zemědělských výrobců mléka se ale meziročně propadly o 22,6 procenta. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q, pod kterou spadá většina produkce, za průměrnou cenu 7,32 Kč za litr. V září se již dlouhodobý propad výkupních cen mléka zastavil. „Odrazili jsme se ode dna,“ uvedl k tomu předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Mlékárny si nyní cení mléko více, protože na podzim a v zimě je tučnější a má větší obsah bílkovin. Pokles cen je daný přebytkem komodity na trhu. Podle Kopáčka je na vině ruské embargo a pokles poptávky v Číně. „Prognóza není pozitivní na dalšího půl roku,“ dodal předseda. Farmářské ceny se snížily také u některých jatečných zvířat. U prasat se meziročně propadly o 15,2 procenta, u kuřat poklesly o 2,1 procenta. Chovatelé tak prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 29,68 koruny za kilogram živého hmotnosti a jatečná kuřata v první jakostní třídě za 23,30 koruny za kilogram živé hmotnosti. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala stojí za nízkými cenami jak levné dovozy ze zahraničí, tak ruské embargo. Někteří chovatelé již podle něj začali s redukcí chovů, zvláště ti, kteří se starají i o další zvířata. Specializovaní chovatelé se podle něj snaží podniky udržet. Pokud se na trzích nestane něco neočekávaného, ředitel nárůst cen v dalším půlroce neočekává. Podle ČSÚ se naopak ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšily ceny všech druhů jatečného skotu, tedy býků, krav, jalovic i telat. Průměrná cena jatečných býků byla 47,20 koruny za kilogram živé hmotnosti a 85,80 Kč u poraženého a zpracovaného zvířete. Na začátku třetího čtvrtletí u nás chovali zemědělci 1,416 milionu kusů skotu, což bylo meziročně o 1,4 procenta více. Stavy prasat se k 31. červenci naopak snížily o 4,4 procenta na 1,56 milionu kusů. Bilance zahraničního obchodu s živými zvířaty byla podle předběžných výsledků za období od června do srpna 2015 pro ČR kladná. V případě skotu činila bilance 18 190 tun, u prasat 4163 tun a u drůbeže 9126 tun. Přebytek vykázal od června do srpna také zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky. Vývoz převažoval nad importem o více než 205 tisíc tun. Na rozdíl od živých zvířat a mléka skončil zahraniční obchod s masem s pasivní bilancí. U hovězího převažoval dovoz nad exportem o 4211 tun, v případě vepřového masa šlo téměř o 56 tisíc tun a u drůbežího o více než 19 tisíc tun. ? *** Klíčové informace ? Ve třetím čtvrtletí poklesla tuzemská produkce masa o 2 % na 111 474 tun, přičemž nejvýrazněji se snížila výroba vepřového, a to o 5 % na 55 263 tun. ? Farmářské ceny prasat meziročně spadly o 15,2 %, ceny kuřat poklesly o 2,1 %. ? Nákup mléka od tuzemských producentů se ve sledovaném období meziročně zvýšil o 2,8 % na 612,4 mil.l, výkupní ceny mléka se ale meziročně propadly o 22,6 %.

Diskuse o vývoji zemědělství 9.11.2015 Zemědělec str. 4 Publicistika Zuzana Fialová Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Součástí slavnostního vyhlášení soutěže o nejlepšího zemědělského hospodáře Zemědělec roku, které se uskutečnilo minulý týden v Praze, je tradičně seminář týkající se výhledů českého zemědělství. Odpovědí na otázky, zaměřující se na budoucnost resortu, se tentokrát zhostili náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku

Pavel Sekáč a prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Moderování se ujal ředitel vydavatelství Profi Press, které celou akci pořádalo, Martin Sedláček. V rámci programu vystoupil také zástupce generálního sponzora ředitel sektoru zemědělství GE Money Bank Mojmír Severin a zástupkyně dalšího sponzora ředitelka zemědělského pojištění České pojišťovny Alena Stiborová. * Jak bude v obrysech vypadat dotační politika v příštím roce? Náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku Pavel Sekáč: Dotační politika bude ze základu vycházet z letošního roku. Předem chci říct, že 22 miliard korun bude k zemědělcům směřovat prostřednictvím přímých plateb. Jsou tam také zahrnuty citlivé komodity, kam se řadí například mléčný a masný skot, zelenina, chmel, cukrovka. Další oblastí v rámci společné zemědělské politiky je druhý pilíř, zejména Program rozvoje venkova, kde je ročně k dispozici přibližně 13 miliard korun v tabulkových číslech. Z toho asi 60 procent směřuje na plochu, což jsou agroenvironmentální opatření v méně příznivých oblastech. Zbylé prostředky, budeme se bavit o 35 procentech, protože pět procent je alokováno na program Leader, jsou určeny na investice. Jak sledujeme konkurenci v okolních státech v rámci EU-28, nemůžeme si dovolit stagnaci. Na to reagoval i ministr zemědělství při závazkování letošního prvního kola Programu rozvoje venkova. Předpokládám, že trend podpory investic bude pokračovat i v roce 2016. To jsou evropské peníze, pak jsou ještě národní prostředky, kde se domnívám, že rozpočet na příští rok nevypadá vůbec zle, i když mohou být jiné představy. Z mého pohledu je však na poměrně zajímavé úrovni a měla by to být dobrá zpráva pro odvětví živočišné výroby. To je v hrubých obrysech předpokládaná podpora z ministerstva zemědělství. Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman: Musím konstatovat, že objem resortního rozpočtu je možná historicky na nejvyšší úrovni a za to si zaslouží celá tato vláda poděkování. Pokud jde o zemědělskou politiku, domnívám se. že politika ministerstva zemědělství by měla být víc aktivní, pružnější. Je nastavena správným směrem, ale měla by víc reagovat například na současnou krizi s mlékem a rychleji uvádět do praxe programy, jako je Q kvalita, Animal welfare a podobně. Našlápnuto tedy je, ale trvá to příliš dlouho. To je moje základní výhrada. Vlastní založení zemědělské politiky, přes všechny výhrady, které k ní můžeme po technické stránce mít, je správné. Je dobře, že má ministerstvo mezi prioritami podporu živočišné výroby, ale myslím, že není dostatečná, měli bychom dotáhnout některé věci, jako je například evidence zvířat a další, zvláště v současné krizové situaci. Měli bychom se také ještě více soustředit na citlivé komodity, ovoce, zeleninu, chmel či cukrovku a další. Celkově se však dá říci, že start byl dobrý, průběh závodu pomalejší a doufejme, že finále bude také dobré. Zkrátka, máme se stále na co těšit. Sekáč: Vždy je co zlepšovat, nikdy nejsme na sto procentech. Programy jsou rozjeté, v roce 2016 se předpokládá spuštění diskuse o možných úpravách. Je toho však ještě víc, co běží, například odbytové organizace, to je také jedno z hlavních témat, které máme na stole, a snažíme se připravit podmínky a pravidla pro to, co je v Evropě poměrně značnou konkurenční výhodou podniků, farmářů, aby se i u nás toto prostředí nastavilo a implementovalo. Řada nevládních organizací měla připomínky k nastavení Programu rozvoje venkova i k některým dotačním podmínkám. Jak se s nimi ministerstvo vypořádalo a jak jste tuto situaci prožívali? Sekáč: Prožívali jsme to podle počtu těch připomínek, kterých přišlo několik desítek až stovek. V nárokové, plošné části Programu rozvoje venkova v tuto chvíli probíhá revize. Ty nejzásadnější připomínky se týkají aktivního zemědělce, protože zemědělství podporuje aktivní formu podnikání s přidanou hodnotou a odpověď skrze dotace by měla být právě k těmto zemědělcům. Některé změny v nařízení vlády jdou právě tímto směrem, třeba u plochy nestačí pouhé mulčování travních porostů, nebo hospodaření pouze na černém úhoru, což v letošních podmínkách bylo možné. My vnímáme, že volnost podmínek není správnou cestou. Výsledkem veřejných prostředků, které do zemědělství vkládáme, by měla být právě přidaná hodnota. To je to hlavní, na co se soustředíme. Rok 2017 je pro nás klíčový, protože dojde k velké diskusi o pojetí méně příznivých oblastí v Programu rozvoje venkova. Ta už pomalu začíná nabývat finančních rozměrů a pro nás je důležité, jak se postavíme k méně příznivým oblastem typu „O“, protože tam rokem 2018 vstoupí dalších asi 800 tisíc způsobilých hektarů orné půdy a my musíme přijít s odpovědí, jak dál. Ministerstvo zemědělství připravuje metodiku a snažíme se jí dopočítat do reálných obrysů, aby odpovědí byla podpora těch, co mají živočišnou výrobu. Faremními systémy by se takoví podnikatelé měli odlišovat

finančním zvýhodněním proti těm, kteří pouze „polaří“. To je naše práce, která nás čeká v roce 2016. (Pokračování na str. 5) (Dokončení ze str. 4) Toman: Jsem rád, že u většiny otázek v této diskusi nacházíme s panem náměstkem shodu. Pokud bych si vypomohl sportovní terminologií, u Programu rozvoje venkova byl start velmi pomalý, a tak do první poloviny jsme neustále zakopávali. Nakonec jsme v druhé polovině situaci zvládli a i přes zakopávání doběhli do cíle. Dnes mohu Program rozvoje venkova hodnotit přes drobné technické nedostatky jako vyvážený, a to je třeba ocenit. Jsem přesvědčen, že se našel kompromis mezi malými a velkými podniky. Chci také zdůraznit, že došlo ke zvýšení kofinancování Programu rozvoje venkova, takže jsme se dostali řádově alespoň na 35 procent. Proti ostatním zemím v EU je to sice méně, ale přesto jde o slušný výsledek. Pokud jde o budoucnost, je třeba posbírat maximum podnětů, které přicházejí z praxe. Chceme o nich s ministerstvem jednat a věřím, že se nějaké řešení najde, i když to bude například v LFA oblastech velmi složité. Velmi si vážím toho, že ministerstvo zemědělství upřednostnilo investice. Původně bylo například navrženo na inovace v rámci potravinářského průmyslu zhruba 600 milionů korun a podařilo se to dotáhnout až zhruba na 1,5 miliardy korun, což je velmi pozitivní, protože potravinářský průmysl byl velmi podfinancován. Věřím, že se nám podaří něco podobného i u zemědělských inovací, protože tam ty peníze chybějí také. Inovace považuji za jeden ze základních cílů, samozřejmě vedle doplnění chybějících peněz v oblastech LFA. * Co čeká naše zemědělství a venkov v příštím roce Toman: Vzhledem k tomu, že v současné době probíhají výběrová řízení na státní úředníky a náměstky, tak kdo ví, co přinese budoucnost. Pokud jde však o vlastní zemědělství, důležité je především, aby byly stabilní nastavené podmínky a zemědělská politika. Pokud totiž chceme mít stabilní venkov, musíme mít stabilní zemědělství. Je tedy třeba i se změnami, které přijdou po roce 2018 nakládat velmi opatrně a musíme fungovat kontinuálně. Důležité je také dokončit generel vodního hospodářství. Nejde jen o sucho, ale také o přívalové deště. Ono to souvisí i s podporou živočišné výroby, s organickou hmotou v půdě a s její schopností zadržovat vodu. Byl bych radši, kdybychom zadržovali vodu v půdě, v krajině a ne jen v přehradách. Sekáč: Prezident to shrnul poměrně barvitě. Stabilizovaná fiskální dotační politika, to je jedna rovina, kterou musíme společně s nevládními partnery udržet. Jak tady bylo řečeno, vrásky na čelech spousty lidí způsobuje právě zmiňovaná voda. Když sledujeme podzimní průběh počasí, srážky, hladiny vod, domnívám se, že tady je pro nás do budoucna jednoznačná práce. Myslím si, že bude muset být spousta vynaložených prostředků ze strany zemědělců i veřejnosti k tomu, abychom stabilizovali vodní režim v krajině. Stávající situace s sebou přinese i rizika, jestli budou problémy u ozimů, které by teď měly vzcházet, a bude špatný průběh jara, čeká nás poměrně perný rok 2016 a my musíme přijít s takovými programy, jako jsou třeba nepojistitelná rizika. Ředitel sektoru zemědělství GE Money Bank Mojmír Severin: Soutěž Zemědělec roku není jenom akce, která má za cíl na základě férových ukazatelů najít a určit vítěze v jednotlivých krajích a kategoriích, ale jejím cílem je také zviditelnit zemědělství jako celek. Společnost GE Money Bank je již po páté generálním partnerem této soutěže. Vždy jsem se snažil u příležitosti vyhlášení vítězů Zemědělce roku najít určitou paralelu, která by dokázala přiblížit velikost našeho zemědělského portfolia. Mnozí si vzpomenete, jak jsme v milionech počítali hektary, které obhospodařují naši klienti, či rozsvěcovali město Brno elektrickou energií z bioplynových stanic, které jsme financovali. Dnes ale jenom jedno číslo – naše společnost financuje více než 35 procent českého zemědělství. Je to silné portfolium a musím konstatovat, že v poslední době se apetit zemědělských podniků investovat mohutně zvýšil. Je to v korelaci v počtu podpořených investic z Programu rozvoje venkova prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Mohu vás ujistit, že pryč jsou doby, kdy si o financování velkých investic uměly říci pouze velké podniky. Dnes financujeme i rodinné farmy, které jsou již připraveny i na vyšší investice do živočišné výroby, než jsme byli v minulosti zvyklí. A investice jsou motorem našeho agrárního byznysu. Asi bychom nebyli zemědělci, kdybychom si trochu nepostěžovali. Odvětví v poslední době poznamenalo například zrušení mléčných kvót v nešťastném souběhu se zavedením sankcí vůči Rusku, nebo sucho, které se dotklo téměř každého zemědělce u nás. Podíváme-li se na

ekonomickou stránku odvětví, mám dojem, že snaha o profitabilitu zemědělství se postupně mění v určitý boj o konkurenceschopnost každého zemědělského subjektu, každé farmy tak, aby byla schopna ustát rostoucí tlak, který přichází zvenčí, například stále se zvyšující ceny půdy či její nižší dostupnost. Jenom správně nastavený a ziskový podnik, který je připraven pružně reagovat na aktuální výzvy a možnosti, jež nabízí agrární trh, dokáže takovým tlakům čelit. Ředitelka zemědělského pojištění České pojišťovny Alena Stiborová: To, že se nacházíme v budově pražské Plodinové burzy, mě inspirovalo k tomu, abych se podívala trochu do minulosti. Od roku, kdy se tato budova začala stavět, se vrátím ještě o kousek zpátky, přesně o 66 let do roku 1827. V tomto roce se toho stalo samozřejmě hodně jako v každém roce. Mimochodem, abychom věděli, v které době se pohybujeme, tak bratranci Veverkové vynalezli ruchadlo, český vynálezce Ressel vynalezl lodní šroub, Johny Walker prodal svoji první krabičku zápalek, aby potom rozjel úplně jiný byznys. Byla také vydána první kniha v Braillově písmu. A teď to podstatné – 27. října roku 1827 císař František I. schválil a přijal stanovy České vzájemné pojišťovny, a tím položil základy dnešní České pojišťovně. Za těch 187 let se toho mnoho změnilo, ale něco zůstalo pořád stejné, a tím je služba klientům. I dnes spoléhají na Českou pojišťovnu více než tři miliony klientů, a pokud byste se rozhodli, že si takovou velkou firmu zřídíte, tak tady je pohled z druhé strany. Například v roce 2014 Česká pojišťovna vypořádala půl milionu pojistných událostí. Provedla 1,5 milionu plateb klientům. V komunikačním centru České pojišťovny se ročně uskuteční 1,3 milionu hovorů. Ročně Česká pojišťovna pošle klientům pět milionů e-mailů a 1,8 milionu SMS. Naši mobilní technici ujedou tři miliony kilometrů, to znamená, že ročně objedou 75krát svět. Není to úplně málo, ale za každou úspěšnou firmou stojí zejména odhodlání a úsilí lidí a velký kus nikdy nekončící práce. ? Foto popis| Guvernér České národní banky Miroslav Singer přivítal účastníky semináře a ve svém krátkém vystoupení připomněl historii budovy bývalé pražské Plodinové burzy, v jejímž kongresovém sále byly slavnostně vyhlášeni vítězové letošního ročníku soutěže Zemědělec roku Foto autor| Foto Zdeněk Rerych Foto popis| Diskuse o českém zemědělství v roce 2016 se zúčastnili prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (zleva), náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku Pavel Sekáč a ředitel vydavatelství Profi Press Martin Sedláček Foto autor| Foto Zdeněk Rerych Foto popis| Náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku Pavel Sekáč Foto Zdeněk Rerych Foto popis| Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman Foto autor| Foto Zdeněk Rerych Foto popis| Ředitel sektoru zemědělství GE Money Bank Mojmír Severin Foto Zdeněk Rerych Foto popis| Ředitelka zemědělského pojištění České pojišťovny Alena Stiborová Foto autor| Foto Zdeněk Rerych

Příprava masných výrobků – 4. část 9.11.2015 Zemědělec str. 11 Potravinář Ing. Jiří Altera, Ing. Libuše Alterová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Po dvou dílech konzervace, kterou jsme aktuálně zařadili na začátku podzimu, se vracíme k přípravě masných výrobků. V širokém masném sortimentu jsou zvláště oblíbené trvanlivé výrobky. Patří k nim hlavně salámy a klobásy, jejichž dobu spotřeby prodlužuje nižší podíl vody, vyšší obsah soli i dusitanů, u některých tepelné opracování, u jiných okyselení kyselinou mléčnou, která vzniká v průběhu jejich zrání. Nízký obsah vody i obsah kyseliny mléčné a solí brzdí činnost rozkladných a patogenních mikroorganismů. Trvanlivé výrobky můžeme rozdělit na tři skupiny:

? tepelně opracované – například vysočina, turistický salám, ? tepelně neopracované – třeba lovecký salám, uherský salám, křemešník, ? rohwursty – tepelně neopracované výrobky, které se v průběhu zrání silně okyselí díky přídavku tzv. startovací kultury mikroorganismů. Nesuší se tak výrazně jako ostatní tepelně neopracované trvanlivé výrobky (u nás je jim podobný salám herkules). Kvalita masných produktů vždy záleží na výběru suroviny, jenž je zejména u trvanlivých tepelně neopracovaných výrobků velmi důležitý. Musí se používat čerstvá, zdravotně nezávadná masa, velmi dobře se hodí masa tužší, tmavší a vyzrálejší, v případě vepřového například z těžších prasat či prasnic. Pokud se maso předem nasoluje, je třeba dbát na to, aby konečné množství soli ve výrobku odpovídalo receptuře. Velmi důležitý je výběr obalů, které musí umožnit sušení obsahu, tedy být propustné pro vodní páru. Pěknou mozaiku zrn masa a tukové tkáně na řezu zajistí podchlazení masa před zrněním zhruba až na –5 °C a tučné suroviny až na –8 °C. Tím se předejde i vytvoření tukové vrstvičky pod obalem (podmáznutí), která při sušení brání odchodu vodní páry z výrobku. Důležité je, aby obal byl naražen pevně na samé hranici nebezpečí prasknutí a aby v náplni nebyla ložiska a bublinky vzduchu. Zbylý vzduch je možné uvolnit z náplně jemným propícháním obalu. Konce obalu se musí dobře a pevně uzavřít kovovou sponou nebo převázáním motouzem. Příprava trvanlivých výrobků má na rozdíl od jiných typů masných produktů důležitou poslední fázi výroby, kterou je sušení a zrání. Při ní se snižuje podíl vody, a tím se koncentrují rozpustné látky, tedy soli (kuchyňská, dusitan a soli přirozeně v mase přítomné) a eventuálně i zráním vzniklá kyselina mléčná. Tím se zhoršuje prostředí pro život rozkladných a patogenních mikroorganismů. Sušení probíhá v chladném, ale ne vlhkém prostoru, kde proudí vzduch při teplotách mezi 16 a 22 °C. Je třeba kontrolovat, aby se na obalech nerozrůstaly neušlechtilé plísně, které by výrobek znehodnotily. Konečná hmotnost výrobku po sušení se určuje pomocí koeficientů, jež uvádí tabulka 1. Z ní je zřejmé, že při sušení musí čerstvě připravený trvanlivý masný výrobek ztratit více než čtvrtinu své hmotnosti. Ale ani dobře dosušené výrobky nemají neomezenou trvanlivost. V suchém prostředí se dále sesychají, ve vlhkém naopak přijímají vodu z okolí, a tím se jejich jakost i trvanlivost zhoršuje. S tepelným opracováním Tepelně opracované výrobky se v podstatě připravují podobně jako měkké salámy se zrnitou mozaikou na řezu. Rozdílem je sušení, které následuje po vyuzení horkým kouřem. Turistický salám Klasickým a nejznámějším představitelem skupiny tepelně opracovaných masných výrobků je turistický salám, označovaný také jako imitace. Řezníci znají řadu podobných produktů – například salám příbramský, písecký, inovecký či rekreant, jejichž receptury jsou velmi podobné, většinou se liší jen použitým kořením. Suroviny Suroviny pro turistický trvanlivý salám uvádí tabulka 2. Hlavní suroviny u celé skupiny výrobků označovaných jako imitace tvoří zhruba 40 procent hovězího a 60 procent vepřového masa. Kromě koření uvedeného v tabulce 2 pro turistický salám se v recepturách ostatních podobných výrobků objevuje i nové koření, paprika, kmín, hřebíček, majoránka a také třeba syrová nebo sušená cibule. Kromě mletého pepře se může použít i drcený, ten se však neprojeví rovnoměrně v celém výrobku. Obaly Jako obal se používá cutisinové (z hovězí kůže, tzv. štípenkové klihovky vyrobené) střevo o průměru 75 mm. Technologické vybavení Potřebné nádoby: nůž, pracovní deska na krájení masa, chladnička a mraznička, řezačka, míchačka, popřípadě kutr, narážka, udírna. Výrobní postup Libové maso hovězí i vepřové se roztřídí na čistou svalovinu a ořez. Libové maso se vychladí až na –5 °C, tučné maso a tuková tkáň až na –8 °C. Libová svalovina se rozřeže na řezačce s deskou se třemi otvory a maso se pak nasolí. Stejně se upraví i tučnější vepřové maso bez kůže. Ořezy a tužší

části masa se rozemelou najemno a zamíchají v míchačce se solicí směsí a kořením rozptýleným v pitné vodě. Tím vznikne pojivá spojka, do níž se vmíchají předsolené vychlazené kostky nebo kusy masa. Směs se přetočí na řezačce s jednoduchým řezacím složením – nůž s řezací deskou s otvory o průměru pět až šest milimetrů. Celé mělnění a zrnění masa lze udělat na kutru. Do vymíchané jemné pojivé spojky se vloží podchlazené maso a tučné části, které se v kutru zpracují na požadovanou jemnost částic. Hotové dílo se plní do v pitné vodě rozvlažených na jedné straně uzavřených přířezů z cutisinových střev. Je třeba, aby v díle nebyly vzduchové bublinky a obal jím byl co nejvíce a nejpevněji zaplněn. Otevřený konec obalu se po naplnění uzavře sponou nebo motouzem. Syrový salám se umístí do udírny, kde se postupně osuší, prohřeje a aromatizuje horkým kouřem o teplotě 80 až 90 °C do zlatohnědorudé barvy. Pak se salámy dovaří (v páře nebo ve vodní lázni) při teplotě 74 °C. Je nutné, aby teplota 70 °C působila v jádře výrobku alespoň deset minut. Celý proces od umístění do udírny může trvat až čtyři hodiny. Následuje chlazení, po němž se salámy přeudí studeným kouřem o teplotě maximálně 22 °C. Pak se výrobky (zavěšené tak, aby se navzájem nedotýkaly) suší, a to nejméně deset dnů při teplotách mezi 16 a 22 °C v prostoru, kde proudí vzduch. Sušení skončí v době, kdy hmotnost výrobku odpovídá násobku jeho hmotnosti před sušením a daného koeficientu, který u turistického salámu činí 0,74. Hotové salámy se skladují při teplotě do 15 °C. Vysočina Suroviny Potřebné suroviny uvádí tabulka 2. Obaly Používají se cutisinové přířezy na jednom konci uzavřené kovovou sponou či motouzovým úvazkem, které mají průměr 5,5 cm. Technologické vybavení Stejné jako při přípravě turistického salámu. Výrobní postup Z malého množství masa vzniklého při úpravě hovězích šálů, solicí směsi, pepře a pitné vody a (třeba i malého množství papriky k lepšímu vybarvení) se na kutru připraví pojivá spojka. Pokud není kutr k dispozici, rozemele se zmíněné maso na řezačce najemno přes desku s otvory o průměru 1 až 2 mm a se solicí směsí, pitnou vodou a kořením se zamíchá v míchačce. Do takto připravené spojky se vloží čerstvé či nasolené kusy masa o hmotnosti 200 až 300 g podchlazené na –3 °C a syrové sádlo vychlazené na –5 °C. V kutru se nazrní na částice o průměru jeden až tři milimetry nebo se směs přetočí v řezačce s deskou o průměru ok 3 mm. Po pečlivém naražení do obalů (v díle nesmí být vzduchové bublinky a obaly musí být pevně naplněny), které se uzavřou kovovou sponou nebo převázáním motouzem, se salámy dají do udírny. Dále se postupuje stejně jako u turistického salámu, tedy osušení, prohřátí a aromatizace horkým kouřem a následné dovaření. Při něm musí teplota 70 °C působit v jádře výrobku alespoň deset minut. Po následném zchlazení se salámy přeudí studeným kouřem. Pak se suší asi 15 dní do konečné hmotnosti dané koeficientem 0,69. Vysočina se skladuje při 15 °C. Dunajská klobása Jde o produkt, který je možné připravovat jak teplou (tedy udit horkým kouřem a dovařit jako v případě imitace a následně sušit), tak i studenou cestou (zauzovat studeným kouřem a sušit). Suroviny Suroviny uvádí tabulka 2. Obaly Jako obal slouží vepřové tenké sdírané střevo do průměru 34 mm.

Technologické vybavení Potřebné vybavení je stejné jako u imitace. Výrobní postup Vepřové maso se nakrájí na kostky a nechá volně rozložené asi jeden den ve studeném prostoru dochladit a zároveň trochu předsušit. Hovězí maso se rozmělní na jemno v řezačce, v míchačce se do něj vmíchá pitná voda, solicí směs a koření. Přidají se zmíněné kostky vepřového masa a vzniklá směs se přetočí na řezačce s jednoduchým složením zakončeným řezací deskou s otvory o průměru až 12 mm. Vzniklé dílo se upěchuje do vhodné nádoby nejlépe z nerezavějící oceli a nechá se až tři dny v chladnu. Během té doby se prosolí a uzraje. Pak se plní do pitnou vodou propláchnutých a rozvlažených vepřových sdíraných tenkých střev. Nožičky klobásy o délce asi 20 až 25 cm se oddělují přetáčením střeva. Opět je třeba dbát na to, aby v naraženém obsahu nezůstal vzduch. Jeho bublinky je možné odstranit opatrným propíchnutím střeva. Dále je možné klobásy udit horkým kouřem, pak opatrně dovařit (teplota nejméně 70 °C musí ve středu působit alespoň deset minut), nechat vychladnout a poté zaudit studeným kouřem o teplotě maximálně do 22 °C. Jinou možností je uzení naražených syrových klobás dva až tři dny studeným kouřem. V obou případech se vyuzené klobásy suší deset až 15 dnů (za stejných podmínek jako imitace a vysočina) do hmotnosti, která se vypočítá pomocí koeficientu 0,644. Bez tepelného opracování U výrobků bez tepelného opracování zvyšuje trvanlivost kyselina mléčná, která se v nich vyvíjí v průběhu zrání činností ušlechtilých mikroorganismů. Při zrání vznikají i charakteristické vonné a chuťové látky. Udí se studeným kouřem a pak suší na předepsaný obsah vody daný příslušným koeficientem. Kromě okyselení omezuje v těchto výrobcích rozvoj rozkladných a patogenních mikroorganismů samozřejmě i odsušením vody zvýšená koncentrace solí a kyseliny v roztocích. Lovecký salám Jde o typického představitele této skupiny a v minulosti dokonce jediný salám vyráběný tímto způsobem. Je charakteristický svým plochým tvarem. Suroviny Používá se vyzrálé a libové hovězí maso, libové vepřové maso z kýty a krkovičky a vepřové maso z boku bez kůže. Recepturu uvádí tabulka 3. Obaly Jako obal slouží přířezy z cutisinových málo tvrzených střev o průměru 5 cm na jednom konci pevně uzavřené úvazkem z motouzu nebo kovovou sponou. Technologické vybavení Stejné jako při přípravě turistického salámu. Výrobní postup Veškeré maso se nakrájí nožem nebo předřeže na řezačce přes desku se třemi otvory na kostky o hraně asi 6 cm. Pak se maso rozloží v tenké vrstvě a nechá se oschnout v chladném prostoru při teplotě 0 až 2 °C nejméně jeden den. Hovězí maso se zpracuje na řezačce s celým složením (tedy řezací nůž a deska s většími otvory, stírací nůž a deska s průměry ok 3 mm). Rozmělněné hovězí maso se v míchačce zamíchá se solicí směsí a kořením. Pak se přidají kousky vepřového a směs se opět přetočí na řezačce s jednoduchým složením s deskou o průměru otvorů 4 až 5 mm. Po eventuálním lehkém promíchání se dílo naráží do obalů. Válečkem se dotvaruje na požadovaný plochý vzhled. Po uzavření se obal jemně propíchá, aby se z něj dostal vzduch. Dokonalejšího odstranění vzduchu z náplně a jejího přilnutí k obalu se dosáhne slisováním. Salámy se pak naskládají třeba do řeznické lodny nebo jiné vhodné nádoby, překryjí deskou a zatíží. Tak se nechají v chladnu zrát dva až tři dny. Pak se pověsí do udírny, kde se osuší a zaudí studeným kouřem o teplotě maximálně do 22 °C. Následuje sušení a zrání při teplotách mezi 16 a 22 °C v prostoru, kde

proudí vzduch. Mělo by trvat alespoň 20 dnů. Konečnou hmotnost udává koeficient 0,604. *** Tab. 1 – Přepočítávací koeficienty pro trvanlivé masné výrobky Trvanlivý masný výrobek Přepočítávací koeficient Lovecký salám 0,604 Dunajská klobása 0,644 Poličan 0,621 Vysočina, náchodský salám 0,690 Košický salám 0,680 Turistický salám 0,740 Tab. 2 – Receptury některých tepelně opracovaných masných výrobků (na 10 kg hotového produktu) Suroviny Turistický trvanlivý salám Vysočina Dunajská klobása Hovězí maso (kg) 5,2 (krk, podplečí, kýty, plece) 4,0 (vrchní a spodní šál kýty) 1,3 (krk, podplečí) Vepřové libové maso – kýty, plece, krkovičky (kg) 2,5 2,5 5,7 Vepřové maso bez kůže (kg) 5,2 (lalok, bok, hřbetní sádlo) 5,5 (pupek bez sádla) zbytků plsního 7,2 (bok) Hřbetní sádlo (kg) – 1,6 – Pitná voda (kg) 0,15 0,7 0,7 Dusitanová solicí směs (g) 280–310 280–310 280–310 Pepř mletý (g) 30 35 35 Paprika sladká (g) – – 60 Paprika pálivá (g) – – 60 Kmín mletý (g) – – 10 Koriandr mletý (g) 3 3 – Česnek třený (g) 5–10 5–10 50 Cukr řepný (g) 10 10 10 Cutisinové střevo (m) 4,5 (průměr 75 mm) 9 (průměr 55 mm) – Vepřové tenké střevo sdírané (m) – – 22 (do průměru 34 mm) Tab. 3 – Receptura loveckého salámu Suroviny Na 10 kg výrobku Hovězí maso (kg) 4,3 Vepřové libové maso k(g) 4,6 Vepřový bok bez kůže (g) 7,0 Dusitanová solicí směs (g) 290–310 Pepř mletý (g) 35 Hřebíček mletý (g) 5 Česnek třený (g) 10 Cukr řepný (g) 18 Cutisinové střevo (m) 10 Foto popis| Běžné trvanlivé salámy Foto autor| Foto archiv Jiřího Altery

Za produkční zemědělství 9.11.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět ? Prohlášení zemědělců Kraje Vysočina k zachování a podpoře produkčního zemědělství v kraji Kraj Vysočina byl odjakživa zemědělským krajem. Následně uvedené prohlášení zemědělců tohoto

kraje vzniklo proto, aby se vysočina zachovala jako produkční zemědělský kraj, který bude zajišťovat také pracovní příležitosti dalším generacím. Na radě Kraje Vysočina byla stoprocentní účast všech jejích členů, usnesení bylo jednomyslně schváleno. Přítomen byl i ředitel Zemědělského svazu ČR Jan Ulrich. Jednalo se o aktuálních informacích z resortu zemědělství, především o podpoře živočišné výroby, kritické situaci na trhu s mlékem, výkupních cenách mléka, které jsou v současnosti pro mnoho chovů na vysočině likvidační. Produkčním zemědělstvím rozumíme vyvážený poměr mezi hospodařením v oblasti rostlinné a živočišné výroby při zachování alespoň stávajícího objemu výroby a zvyšování produktivity a rentability v návaznosti na zaměstnanost na venkově. Zaměstnanost velmi úzce souvisí s často prezentovaným rozvojem udržitelnosti venkova. Produkční zemědělství nepředstavuje jen podnikání, ale zejména řádné hospodaření a péči o krajinu. Zemědělci udržovaná krajina přináší na vysočině zdravé životní prostředí s významným vlivem na schopnost udržovat vodu v krajině, a to zejména jako zdroj kvalitní pitné vody. Dalším rozhodujícím prvkem zemědělství na vysočině je trvané kvalitní obhospodařování půdního fondu tak, že pro další generace zůstává zemědělská půda v udržitelném stavu včetně zachování své biologické úrodnosti. Jedním z rozhodujících faktorů pro udržení kvality půdní úrodnosti a udržení vody v krajině je plánovitý přísun organické hmoty ze živočišné výroby (například hnůj a kejda). Nezbytné strategické řešení a oprávněnost požadavku podpory produkčního hospodaření v souvislosti se zachováním kvalitních zdrojů vody v krajině je potom na místě. Dramatický propad tržní ceny mléka a dlouhodobě nízká tržní cena vepřového, hovězího a drůbežího masa vyvolávají oprávněnou, ekonomicky doložitelnou nutnost zemědělců Kraj Vysočina informovat o závažnosti situace nejen představitele vedení Kraje Vysočina, ale i členy zastupitelstva Kraje Vysočina a další vládní a ústavní činitele. Tržní ceny u všech uvedených komodit živočišné výroby jsou pod hranicí výrobních nákladů. Často používaná odpověď některých politických představitelů typu: „máte dotace, sektor zemědělství vykazuje zisk, tak co vlastně ještě chcete …“ je sice rychlá a výmluvná, ale bohužel chybná a neopodstatněná. Zemědělci v Kraji Vysočina jsou si vědomi své zodpovědnosti vůči společnosti, vůči dalším generacím a chtějí zachovat vysočinu jako produkční zemědělský kraj se zaměstnaností na venkově, s kvalitním půdním fondem schopným udržet kvalitu vody v souvislostech se zdravým životním prostředím. Pokud však nebude naše současná kritická situace řešena pragmaticky, strategicky a rázně, dojde i na vysočině k zániku řady chovů hospodářských zvířat. Tento stav bude mít nenávratný nepříznivý dopad na zaměstnanost a osídlení venkova, na úrodnost a na radikální snížení počtu hospodářských zvířat s velmi negativním vlivem na úrodnost půdy a její schopnost zadržovat vodu v krajině s ohrožením kvality zdrojů pitné vody Současná situace v zemědělství, zejména v živočišné výrobě, nevede ke zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství, k rozvoji zemědělství a venkova. Tento stav v resortu zemědělství je v rozporu s koaliční smlouvou a programovým prohlášením vlády ČR z 12. 2. 2014, kde v článku č. 3.9. Ministerstvo zemědělství je příslib zvýšení konkurenceschopnosti, soběstačnosti a další. Uskutečnění námi očekávané, dlouhodobé strategické vize rozvoje agrárního sektoru je vážně ohroženo. Proto požadujeme podporu při vyjednávání v následujících oblastech: ? výkup sušeného mléka a másla do státních hmotných rezerv, ? zavedení „zelené nafty“ do živočišné výroby, ? výplata rozhodujících dotací do konce roku 2015, ? národní dotační tituly pro dlouhodobou podporu dojného skotu, ? hledání nových podpor pro chovatele s využitím osvědčených modelů ve státech Evropské unie, ? dlouhodobá strategická vize rozvoje agrárního sektoru ČR: na vysočině zachovat a podporovat produkční zemědělství pro zachování kvalitního půdního fondu ve vazbě na udržení vody v krajině pro zdroj kvalitní pitné vody z vysočiny. Podepsaní: Ing. Václav Vala předseda Krajské agrární komory Kraje Vysočina a Okresní agrární komory Havlíčkův Brod člen představenstva Agrární komory ČR Ing. Jiří Uchytil

předseda KK ÚO ZS ČR Havlíčkův Brod místopředseda Komise pro zemědělství a životní prostředí rady Kraje Vysočina Ing. Vít Šimon, Ph. D. předseda Krajské rady Zemědělského svazu ČR Kraje Vysočina a Územního odboru Zemědělského svazu ČR Havlíčkův Brod Jindřich Pospíchal předseda Územního odboru Zemědělského svazu ČR Jihlava Ing. Stanislav Coufal předseda Okresní agrární komory Jihlava viceprezident Potravinářské komory ČR Ing. Stanislav Jaša místopředseda Krajské rady Zemědělského svazu ČR Kraje Vysočina předseda Územního odboru Zemědělského svazu ČR Třebíč Ing. Josef Blažek předseda Agrární komory Pelhřimov Ing. Josef Houček předseda Územního odboru Zemědělského svazu ČR Pelhřimov Ing. Kamil Zajíček předseda Okresní agrární komory Žďár nad Sázavou Ing. Miloš Pátek předseda Územního odboru Zemědělského svazu ČR Žďár nad Sázavou Josef Blažek předseda Okresní agrární komory Třebíč místopředseda Krajské agrární komory Kraje Vysočina Ing. Václav Němec předseda Družstevní rady Okresní agrární komory Havlíčkův Brod člen Ekonomické komise Agrární komory ČR

zpravy.iDNES.cz Rakovina na talíři: neházejme všechnu vinu na uzeniny 4.11.2015

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Běhání Rungo.cz, Karolína Hornová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Uzeniny způsobují rakovinu, sdělila nám Světová zdravotnická organizace. To víme už dávno i bez ní. Média však navíc zprávu překroutila do podoby „nejezte salámy a tu ošklivou nemoc

nedostanete“. Přečtěte si, co doopravdy ohrožuje naše zdraví i jaké maso přežvýkat před tréninkem. Nedávná „uzeninová“ zpráva rozvířila nejednu diskusi na internetových serverech, zavalila lékaře desítkami dotazů a způsobila nemalou paniku mezi běžnými konzumenty: Je tedy horší plátek uheráku, nebo cigareta? Máme si ke svačině zase v klidu dát na chleba vysočinu, nebo raději celou lednici zapečetíme černo-žlutou páskou a označíme štítkem s lebkou a zkříženými hnáty? Na otázky, jak nakládat s uzeninami, jak poznat ty kvalitní a co přesně způsobuje rakovinu, nám odpověděli uznávaná nutriční specialistka i prodejce masa a uzenin zaručeného původu. Za rakovinu nemohou jen uzeniny Jakmile slyšíme slovo karcinogenní, naše mozky spustí poplašný signál. „Rakoviny se všichni bojíme a není divu: od začátku století, kdy onemocněl rakovinou jeden člověk z 800 tisíc, se teď četnost zvýšila na 2,5. A vědci předpokládají, že za pár let si touto nemocí projde za svůj život každý z nás,“ shrnuje trpkou pravdu nutriční specialistka Hana Lang. Dodává však, že rozhodně není namístě si myslet, že rakovinu odvrátíme tím, že nebudeme kouřit, jíst uzeniny, konzumovat nadmíru živočišných tuků a podobně. Problém této „epidemie 21. století“ není v konkrétních detailech, je mnohem komplexnější: „Kořeny můžeme hledat ve znečištění ovzduší, nepřirozené stravě, nekvalitní vodě, zneužívání léků, škodlivém záření...“ vypočítává Hana Lang a dodává: „Evoluce prostě nepočítala s tím, že budeme celý den sedět u počítače, jezdit autem, výtahem, eskalátory a na každém rohu bude řeznictví. Člověk si musel zvíře ulovit, u toho uběhl 20 až 40 kilometrů denně, pak si ho pečlivě zpracoval a s jídlem šetřil.“ Ještě před sto lety se lidé hýbali mnohonásobně více než my, nedýchali takové množství zplodin, nemohli si často dovolit tolik jídla a nejedli nic, co by nebylo de facto „bio“. Obezita a nadváha, nedostatek pohybu, nízká konzumace ovoce a zeleniny – to jsou vedle kouření a nadměrné konzumace alkoholu nejrizikovější faktory vzniku rakoviny, které našim předkům nehrozily. Problém začíná už v kravíně Stačí tedy zapojit zdravý rozum: Co měli k dispozici lidé v předminulém století a co je na pultech supermarketů dnes? Drtivou většinu regálů v obchodech dnes zaujímají potravinářské výrobky plné konzervačních látek, chemicky zpracované, geneticky upravené výrobky plné přírodních aromat a dochucovadel – tedy pochutiny, ale ne potraviny. Primární suroviny najdeme jen v oddělení ovoce a zeleniny, regálu s mlékem a vejci a masem. Zelenina s ovocem se navíc často krčí v rohu obchodu, protože není tak zajímavá. Pochybovat bychom mohli samozřejmě i o její kvalitě. Podobné to je s masem a hlavně pak druhotnými masitými výrobky. „Maso může být sebelépe zpracované, ale často je už od prvopočátku nekvalitní, plné antibiotik, léků, napíchané steroidy a inzulínem. Maso je často ze zvířat, která se celý den ani nepohnou, nevidí za celý život slunce a zelenou trávu. Ze zvířat, která při jatkách vypouští do svých svalů stresové hormony. I při nejlepším zpracování, i když vynecháme všechny konzervanty, přidané soli, glutamát (tedy látky, které jsou škodlivé) nemůžeme očekávat jakoukoli prospěšnost pro naše zdraví,“ shrnuje Hana Lang. Kupujte maso, ne procenta masa Jak tedy poznat maso, kterému můžeme věřit? Občas se stačí podívat na etikety uzenin a jiných masných výrobků a přejde nás chuť: desítky přidaných látek, ale masa třeba jen 50 procent, někdy jen 20 procent i méně. A přitom to jde i poctivě. I proto Alan Munteanu s kolegy založil Mikrofarmu. „Vznikla jako reakce na tendenci vývoje kvality masných výrobků. Jako komplexní požadavek eliminovat z celého procesu zpracování masa všechny potenciálně negativní elementy,“ vysvětluje původně vystudovaný lékař vznik společnosti, která prodává pouze maso, jehož původ a šetrné zpracování lze bez problému ověřit. Tedy maso z dobytka, žijícího na farmách a krmeného přirozeně senem a pastvou, ne z velkochovů, kde se dokrmuje nepřirozeně (například kukuřicí) a do krmiva se dodávají třeba antibiotika. Zajistit se dá i porážka s minimem stresu s certifikací. „Všechny naše výrobky jsou pouze z masa a nejmenšího možného množství soli. Kde je to vzhledem k nutnosti konzervace nezbytné, používáme dusitanovou sůl – opět ale nejnutnější minimum,“

zdůrazňuje Alan Munteanu a dodává: „K uzeninám přistupují různí výrobci různě. Používají nekvalitní maso, separáty, vysoký podíl tuků, konzervanty, mouku, příměsi, které zvyšují trvanlivost, texturu, případně zvýrazňují chuť nebo dokonce dobarvují – tedy ona známá éčka. Takové výrobky do Mikrofarmy nebereme.“ Samozřejmě prodávají i výrobky uzené – jde o tradiční zpracování, které s sebou sice přináší rizika spojená se zplodinami kouře, ale v porovnání s „nadopovanou“ supermarketovou slaninou z nekvalitního masa je to stále výrobek, kterého se nemusíme bát. Na otázku, jak poznat kvalitní masný výrobek, odpovídá Alan Munteanu jasně: „Vybírejte pouze uzeniny z kvalitního masa, minima dusitanové nebo běžné soli, bez barviv a dalších konzervantů. Ptejte se na původ masa a složení. Dále samozřejmě nesmíme opomenout čerstvost, ale také zpracování masa podle norem. Není tedy možné použít například již zmrazené maso, což se také někde děje.“ Uzenina je pochutina, ne potravina Nutriční specialistka Hana Lang zmiňuje i fakt, že masa obecně jíme příliš mnoho a s ním konzumujeme v nadměrném množství i živočišné tuky (tedy nasycené mastné kyseliny). „Ve své praxi doporučuji konzumaci masa jen jednou týdně a uzeniny téměř žádné. Je pravdou, že v mase najdeme kvalitní bílkovinu a důležité vitamíny, jako je železo, ale ty najdeme i jinde,“ vysvětluje. Uzeniny bychom podle ní měli konzumovat pouze jako pochutiny, ne se jimi snažit najíst. Plátek kvalitní uzeniny ke snídani nám tedy samozřejmě neublíží, něco jiného je ovšem považovat salám za něco, co se běžně dává na chleba. Podle Hany Lang je velkým problémem i cena uzenin a fakt, že většina lidí stále ještě upřednostňuje kvantitu před kvalitou a uchyluje se k nekvalitním výrobkům s minimem masa na úkor svého zdraví. Ty jsou samozřejmě levné, zdánlivě zasytí a dodají energii, takže je máme občas tendenci považovat za plnohodnotnou stravu. A nezdravý kruh se uzavírá. Před levnými uzeninami varuje i Alan Munteanu: „Z kvalitních surovin nelze vyrobit nejlevnější výrobky. U nás ve firmě pracují brigádníci z Mendelovy univerzity, zaměstnáváme lidi, kteří problematiku masa vystudovali. Proto víme, že 90 procent problému uzenin je způsobeno právě snižováním nákladů na výrobu a používáním nekvalitních surovin.“ Podezřele levné výrobky s dlouhým seznamem ingrediencí na obalu tedy nebudou tím pravým ořechovým, pokud si budeme chtít pochutnat zdravě. Rada pro sportovce: žvýkejte sušené maso Zákeřné nemoci se tedy nemusí vyhnout nikdo z nás – můžeme ale alespoň udělat všechno pro to, abychom si nemuseli nic vyčítat: jíst dostatek zeleniny a ovoce, dbát na pestrou stravu, nepřejídat se, ale především se hýbat, pohybu máme mnohonásobně méně než naši předci, a to i když běháme obden 10 kilometrů. Pokud žijeme zodpovědně k sobě samým, nemusíme si tu a tam uzeninu odepřít. „Sportovcům, pokud mají chuť na něco pikantního a nemohou si pomoci, doporučuji kvalitní sušené maso,“ říká Hana Lang. Chutná skvěle a navíc obsahuje bílkoviny nezbytné pro aktivní život . „Horolezci se bez této formy zpracovaného masa neobejdou. Zde bych ho vřele doporučila a po dobu výstupu bych nahradila sušeným masem jiné zdroje bílkovin,“ dodává, ale zároveň upozorňuje, že sušené maso ani maso obecně by se nemělo stát hlavním sportovcovým zdrojem bílkovin. Vždy je nutné dbát na to, abychom všechny nezbytné látky přijímali z pestrých zdrojů a neupadli do stereotypu. Masožroutům by tedy měl na stole občas přistát klidně i čistě vegetariánský talíř a ti, kteří maso nemusí, si zase s klidem mohou dopřát pár plátků kvalitního prosciutta před závodem.

URL| http://rungo.idnes.cz/uzeniny-maso-sad...behani.aspx?c=A151102_140824_behani_hri

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Veverčí špízy i tequilla 6.11.2015

5plus2 str. 14 Česká republika

(vlas) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Parta sympaťáků z Prahy soupeří o padesát tisíc v pořadu Prostřeno!. ČR / Taktik Vojta přišel nejen vařit, ale hlavně kalkulovat s body, protože mu jde o peníze z výhry. Soutěžící v pořadu Prostřeno! však tentokrát nehrají jenom o 50 tisíc, získají také prémiovou cenu, multifunkčního robota do kuchyně. V pondělí uvařil sportovec Jakub francouzskou cibulačku s červeným vínem. Mořského vlka se zeleninou pak podával v alobalovém balíčku. Monika si vlka sice trochu popletla s mořským ďasem, ale ryby jinak Pražáci jedí. Číšník Vojtěch chce vyhrát za každou cenu. Jeho přítelkyně už v pořadu vloni vařila a Vojta se teď podřekl, že je vyučený kuchař. Jenže v úterý ke svíčkové z králíka servíroval dva nedovařené knedlíky. Soupeři měli hlad a hostitel kritiku dost špatně snášel. Proto se těšil na další dny, kdy to nandá Monice. A Anetu poslal do pizzerie, ať se dojí. Výtvarnice Aneta ve středu přichystala italské menu a doplnila je „veverčími špízy“. Recept na ně přinášíme dole na této straně. Vojta hostitelce nic neulehčil. Nejí parmezán v předkrmovém rizotu, „znechutila ho bazalka a oregano v rajské polévce“. Naváží se také do Moniky a hostitelka si myslí, že se „z toho včerejšího neštěstí ještě neoklepal“. Inženýr Michal sice pochází z Banské Bystrice a dělá v Mladé Boleslavi, ale soupeře pozval ve čtvrtek na Prosek, kde žije. Ze slovenské kuchyně nabídl „šmirkas“, což je pomazánka z brynzy, másla, červené papriky a cibule. Slíbil i překvapení k dýňové polévce. Šlo o granátové jablko a sýr, ovšem servírované zvlášť. Jeho panenka měla parmezánovošvestkovou omáčku, ta ale nevypadala moc vábně. Podle Anety dokonce byla jako exkrement. Monika ze Stodůlek v pátek podává jako uvítací přípitek tequillu. Vojta si hned nechá vyměnit údajně špinavou sklenici. A i kdyby mu Moničina mexická kuchyně chutnala „jako v jeho oblíbené mexické restauraci, tak Moniku stejně nepochválí“. Kdo se bude smát v Praze nakonec a vyhraje 50 tisíc? A kdo prémii – multifunkčního robota? Dívejte se od 17.50 hodin na Primě. *** RECEPTY SOUTĚŽÍCÍCH Z PRAHY Nachos s guacamole a salsou z rajčat Hostitelka sice uvedla v receptu přípravu domácích nachos, ale ve skutečnosti koupila tortilly, které potřela olejem s limetkovou šťávou, naporcovala na trojúhelníky, rozpekla a podávala s dipy. Ingredience – nachos: 1,5 hrnku kukuřičné mouky, 1 hrnek hladké mouky, 1 lžička soli, 1 hrnek teplé vody, 1 lžíce oleje, koření podle chuti. Guacamole: 2 zralá avokáda, velká hrst cherry rajčátek, limetková šťáva, cibulka, česnek podle chuti, sůl, pepř. Rajčatová salsa: 1 červená paprika, 1 hrst cherry rajčat, 1 malá červená cibule, 1 chilli paprička, sůl. Zakysaná smetana: 1 kelímek zakysané smetany, koriandr, sůl, limetka. Postup – nachos: Smícháme všechny ingredience a teplou vodu pomalu přiléváme do utvoření vláčného těsta. Necháme odležet, vyválíme na tenké pláty. Lehce opečeme na pánvi, rozkrájíme na trojúhelníky, můžeme potřít okořeněným olejem a dáme do křupava dopéct do vyhřáté trouby. Guacamole: Utřeme oloupané avokádo a smícháme s nadrobno nakrájenými rajčátky, cibulkou a limetkovou šťávou, dále dochutíme podle chuti solí, pepřem a česnekem. Rajčatová salsa: Nadrobno nakrájená rajčata, papriku a cibuli povolíme na oleji na pánvi, dochutíme chilli a solí a dáme vychladit. Dýňový krém s překvapením Co je překvapením v oblíbené sezonní polévce? Sýr a granátové jablko. Ingredience: 1 dýně, 70 g másla, 0,5 l mléka, 1 smetana ke šlehání, sůl, 2 zeleninové bujony, na ozdobení parmezán, vyzrálý kozí nebo ovčí sýr, opražená dýňová semínka, krutony, 1 granátové jablko, muškátový oříšek. Postup: Dýni očistíme a dužinu nakrájíme na malé kostky. V hrnci rozpustíme máslo a pak přidáme nakrájenou dýni a chvíli smažíme. Zalijeme mlékem, přidáme bujon dle chuti a vaříme, dokud se nebude dýně rozpadat. Pak rozmixujeme a pomalu vmícháme vyšlehanou šlehačku a nastrouháme trochu muškátového oříšku. Dozdobíme podle chuti různými druhy aromatického sýra, krutony nebo granátovým jablkem – vše servírujeme zvlášť.

Veverčí špízy podávané s „La Ratte“ Hlavní chod se jmenuje po hostitelce, které prý kamarádi říkali Veverka. Doplňují ho pečené brambůrky a dva dipy. Ingredience: 500 g krůtího masa z prsou, špek, česnek dle chuti, 2 až 3 cibule, 1 červená paprika, cherry rajčátka, olivový olej, tymián, sůl, pepř, rozmarýn, koriandr, malé brambůrky (grenaile). Postup: Nakrájíme si maso, špek, papriku a cibuli na přibližně stejně velké kusy, rajčátka na polovinu. Vše napícháme na jehly, které naložíme do olivového oleje s bylinkami. Na přílohu si očistíme malé brambůrky ve slupce, posolíme, opepříme, zakapeme olivovým olejem a dáme upéct do trouby. Ke špízům podáváme dva druhy dipů. První dip je ze zakysané smetany, tvarohu, pažitky a citronové šťávy. Druhý dip je ze zakysané smetany a koupené sweet–chilli omáčky. V PÁTEK VAŘÍ Monika Černohousová (20) Na vysoké škole studuje chemii a analýzu potravin. Žije s maminkou v paneláku ve Stodůlkách. Pokud vyhraje, pojede do Indie. Má ráda koně a pracuje s nimi. Pochutná si na burritu a rybách. Nesnáší nezpracovaná játra, mušle, chobotnice a olejovky. KDO UŽ VAŘIL Pondělí: Jakub Hodan (23) Bydlí s přítelkyní na Černém Mostě. Má průmyslovku, ale teď rozváží pečivo. Dělá bojové sporty. Rád by dál studoval a vyhrané peníze by případně investoval do vzdělání. Miluje kuřecí maso s houbami, pórkem a smetanou, francouzské jídlo „Poulet Breton“. Nesnáší parboiled rýži, studené a mastné polévky, hovězí a vepřové maso. Úterý: Vojtěch Ježek (29) Vyučený kuchař – číšník dnes pracuje jako číšník. Přítelkyně Lenka, s níž bydlí v Praze na Černém Mostě, už v pořadu Prostřeno! vařila před rokem. Vojtěch má z předešlého vztahu jedno dítě, jeho přítelkyně dvě, obě žijí s nimi. Má nejraději vepřo knedlo zelo a indickou kuchyni. Nesnáší houbového kubu, parmezán a polévkové krémy. Středa: Aneta Kosobudová (25) Vystudovala uměleckou školu a pracovala jako barmanka. Stále se věnuje malování. Žije s přítelem a jeho dětmi v Braníku v příjemném bytě, který je v domě se zahradou. Pochází z jižních Čech a v Praze bydlí teprve rok. Nejraději má italskou kuchyni, pizzu a hamburgery. Nesnáší zabijačková jídla, nekvalitní masné výrobky a vnitřnosti. Čtvrtek: Michal Kobzák (28) Je inženýr ve Škoda Auto Mladá Boleslav. Je svobodný. Svůj volný čas věnuje sportu, rád plave a běhá. Uvaří v bytě na Proseku. Pokud vyhraje, uspořádá oslavu pro přátele. Zbytek peněz investuje do kuchyně v novém bytě. Snaží se omezovat cukry a tuky. Přesto má nejraději pečené koleno, kachnu, svíčkovou, segedínský guláš a čokoládu. Nesnáší tučné maso, mořské plody, plněnou papriku a pórkovou polévku. Foto popis| Páteční účtování určí vítěze soupeření Pražáků. Úkolem týdne je příprava sushi a Monika místo ryby překvapivě použije ovoce. Foto autor| FOTO / FTV PRIMA Regionální mutace| 5plus2 - Liberecký kraj

Veverčí špízy i tequilla 6.11.2015

5plus2 str. 14 (vlas) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Parta sympaťáků z Prahy soupeří o padesát tisíc v pořadu Prostřeno!. ČR / Taktik Vojta přišel nejen vařit, ale hlavně kalkulovat s body, protože mu jde o peníze z výhry. Soutěžící v pořadu Prostřeno! však tentokrát nehrají jenom o 50 tisíc, získají také prémiovou cenu, multifunkčního robota do kuchyně. V pondělí uvařil sportovec Jakub francouzskou cibulačku s červeným vínem. Mořského vlka se zeleninou pak podával v alobalovém balíčku. Monika si vlka sice trochu popletla s mořským ďasem, ale ryby jinak Pražáci jedí. Číšník Vojtěch chce vyhrát za každou cenu. Jeho přítelkyně už v pořadu vloni vařila a Vojta se teď podřekl, že je vyučený kuchař. Jenže v úterý ke svíčkové z králíka servíroval dva nedovařené knedlíky. Soupeři měli hlad a hostitel kritiku dost špatně snášel. Proto se těšil na další dny, kdy to nandá Monice. A Anetu poslal do pizzerie, ať se dojí. Výtvarnice Aneta ve středu přichystala italské menu a doplnila je „veverčími špízy“. Recept na ně přinášíme dole na této straně. Vojta hostitelce nic neulehčil. Nejí parmezán v předkrmovém rizotu, „znechutila ho bazalka a oregano v rajské polévce“. Naváží se také do Moniky a hostitelka si myslí, že se „z toho včerejšího neštěstí ještě neoklepal“. Inženýr Michal sice pochází z Banské Bystrice a dělá v Mladé Boleslavi, ale soupeře pozval ve čtvrtek na Prosek, kde žije. Ze slovenské kuchyně nabídl „šmirkas“, což je pomazánka z brynzy, másla, červené papriky a cibule. Slíbil i překvapení k dýňové polévce. Šlo o granátové jablko a sýr, ovšem servírované zvlášť. Jeho panenka měla parmezánovošvestkovou omáčku, ta ale nevypadala moc vábně. Podle Anety dokonce byla jako exkrement. Monika ze Stodůlek v pátek podává jako uvítací přípitek tequillu. Vojta si hned nechá vyměnit údajně špinavou sklenici. A i kdyby mu Moničina mexická kuchyně chutnala „jako v jeho oblíbené mexické restauraci, tak Moniku stejně nepochválí“. Kdo se bude smát v Praze nakonec a vyhraje 50 tisíc? A kdo prémii – multifunkčního robota? Dívejte se od 17.50 hodin na Primě. V PÁTEK VAŘÍ Monika Černohousová (20) Na vysoké škole studuje chemii a analýzu potravin. Žije s maminkou v paneláku ve Stodůlkách. Pokud vyhraje, pojede do Indie. Má ráda koně a pracuje s nimi. Pochutná si na burritu a rybách. Nesnáší nezpracovaná játra, mušle, chobotnice a olejovky. KDO UŽ VAŘIL Pondělí: Jakub Hodan (23) Bydlí s přítelkyní na Černém Mostě. Má průmyslovku, ale teď rozváží pečivo. Dělá bojové sporty. Rád by dál studoval a vyhrané peníze by případně investoval do vzdělání. Miluje kuřecí maso s houbami, pórkem a smetanou, francouzské jídlo „Poulet Breton“. Nesnáší parboiled rýži, studené a mastné polévky, hovězí a vepřové maso. Úterý: Vojtěch Ježek (29) Vyučený kuchař – číšník dnes pracuje jako číšník. Přítelkyně Lenka, s níž bydlí v Praze na Černém Mostě, už v pořadu Prostřeno! vařila před rokem. Vojtěch má z předešlého vztahu jedno dítě, jeho přítelkyně dvě, obě žijí s nimi. Má nejraději vepřo knedlo zelo a indickou kuchyni. Nesnáší houbového kubu, parmezán a polévkové krémy. Středa: Aneta Kosobudová (25)

Vystudovala uměleckou školu a pracovala jako barmanka. Stále se věnuje malování. Žije s přítelem a jeho dětmi v Braníku v příjemném bytě, který je v domě se zahradou. Pochází z jižních Čech a v Praze bydlí teprve rok. Nejraději má italskou kuchyni, pizzu a hamburgery. Nesnáší zabijačková jídla, nekvalitní masné výrobky a vnitřnosti. Čtvrtek: Michal Kobzák (28) Je inženýr ve Škoda Auto Mladá Boleslav. Je svobodný. Svůj volný čas věnuje sportu, rád plave a běhá. Uvaří v bytě na Proseku. Pokud vyhraje, uspořádá oslavu pro přátele. Zbytek peněz investuje do kuchyně v novém bytě. Snaží se omezovat cukry a tuky. Přesto má nejraději pečené koleno, kachnu, svíčkovou, segedínský guláš a čokoládu. Nesnáší tučné maso, mořské plody, plněnou papriku a pórkovou polévku. RECEPTY SOUTĚŽÍCÍCH Z PRAHY Nachos s guacamole a salsou z rajčat Hostitelka sice uvedla v receptu přípravu domácích nachos, ale ve skutečnosti koupila tortilly, které potřela olejem s limetkovou šťávou, naporcovala na trojúhelníky, rozpekla a podávala s dipy. Ingredience – nachos: 1,5 hrnku kukuřičné mouky, 1 hrnek hladké mouky, 1 lžička soli, 1 hrnek teplé vody, 1 lžíce oleje, koření podle chuti. Guacamole: 2 zralá avokáda, velká hrst cherry rajčátek, limetková šťáva, cibulka, česnek podle chuti, sůl, pepř. Rajčatová salsa: 1 červená paprika, 1 hrst cherry rajčat, 1 malá červená cibule, 1 chilli paprička, sůl. Zakysaná smetana: 1 kelímek zakysané smetany, koriandr, sůl, limetka. Postup – nachos: Smícháme všechny ingredience a teplou vodu pomalu přiléváme do utvoření vláčného těsta. Necháme odležet, vyválíme na tenké pláty. Lehce opečeme na pánvi, rozkrájíme na trojúhelníky, můžeme potřít okořeněným olejem a dáme do křupava dopéct do vyhřáté trouby. Guacamole: Utřeme oloupané avokádo a smícháme s nadrobno nakrájenými rajčátky, cibulkou a limetkovou šťávou, dále dochutíme podle chuti solí, pepřem a česnekem. Rajčatová salsa: Nadrobno nakrájená rajčata, papriku a cibuli povolíme na oleji na pánvi, dochutíme chilli a solí a dáme vychladit. Dýňový krém s překvapením Co je překvapením v oblíbené sezonní polévce? Sýr a granátové jablko. Ingredience: 1 dýně, 70 g másla, 0,5 l mléka, 1 smetana ke šlehání, sůl, 2 zeleninové bujony, na ozdobení parmezán, vyzrálý kozí nebo ovčí sýr, opražená dýňová semínka, krutony, 1 granátové jablko, muškátový oříšek. Postup: Dýni očistíme a dužinu nakrájíme na malé kostky. V hrnci rozpustíme máslo a pak přidáme nakrájenou dýni a chvíli smažíme. Zalijeme mlékem, přidáme bujon dle chuti a vaříme, dokud se nebude dýně rozpadat. Pak rozmixujeme a pomalu vmícháme vyšlehanou šlehačku a nastrouháme trochu muškátového oříšku. Dozdobíme podle chuti různými druhy aromatického sýra, krutony nebo granátovým jablkem – vše servírujeme zvlášť. Veverčí špízy podávané s „La Ratte“ Hlavní chod se jmenuje po hostitelce, které prý kamarádi říkali Veverka. Doplňují ho pečené brambůrky a dva dipy. Ingredience: 500 g krůtího masa z prsou, špek, česnek dle chuti, 2 až 3 cibule, 1 červená paprika, cherry rajčátka, olivový olej, tymián, sůl, pepř, rozmarýn, koriandr, malé brambůrky (grenaile). Postup: Nakrájíme si maso, špek, papriku a cibuli na přibližně stejně velké kusy, rajčátka na polovinu. Vše napícháme na jehly, které naložíme do olivového oleje s bylinkami. Na přílohu si očistíme malé brambůrky ve slupce, posolíme, opepříme, zakapeme olivovým olejem a dáme upéct do trouby. Ke špízům podáváme dva druhy dipů. První dip je ze zakysané smetany, tvarohu, pažitky a citronové šťávy. Druhý dip je ze zakysané smetany a koupené sweet–chilli omáčky. Foto popis| Páteční účtování určí vítěze soupeření Pražáků. Úkolem týdne je příprava sushi a Monika místo ryby překvapivě použije ovoce. Foto autor| FOTO / FTV PRIMA Regionální mutace| 5plus2 - Vysočina

Díky vůni vdolečků a slivovice k nám jezdí celá zem 6.11.2015

5plus2 str. 34 Jak chutná Zlínsko JANA FUKSOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Co jsou ty nejvyhlášenější pochutiny Zlínského kraje? 5plus2 přináší šest taháků, kterými je náš region proslulý. ZLÍNSKÝ KRAJ / Zlínský kraj platí za chudý region s nejnižšími platy, na druhou stranu se může chlubit jedinečnými chutěmi, za kterými sem jezdí celá republika. Které to jsou? Vdolečky jedině vlčnovské Neříká se jim koláčky, ale vdolečky a na Slovácku se bez nich větší rodinná oslava, natož svatba neobejde. A když přijdete na slavnou Jízdu králů do Vlčnova, voní v každé ulici. Vlčnovské vdolečky patří k dobrotám, které k tomuto kraji patří už dlouho, a uznávaný je hlavně tradiční recept. Každá pekařka má vlastní, ale jeho základem je lehké těsto z mouky, mléka, kvasnic a vajec a tvarohová náplň s povidly. Panuje většinový názor, že nejlepší jsou právě ty, které voní z pekáren ve Vlčnově. Vdolečky už jsou ale součástí Kuchařky tradičních pokrmů na Slovácku a doma už si je tak může upéct prakticky každá hospodyňka. Slivovice Právě v tomto čase začíná region vonět slivovicí. Typickou pálenku si rodiny dříve vyráběly v domácích palírnách, dnes se toho procesu oficiálně ujali například obecní zahrádkáři nebo jiné spolky. Letos by slivovice mělo být minimálně tolik jako loni, přestože suché léto švestkám příliš nepřálo. Jestli bude patřit ke kvalitním ročníkům, se ale ukáže až na začátku příštího roku, kdy se v kraji vystřídají desítky obcí s pravidelnými a oblíbenými košty. Nehodnotí se na nich jen švestková slivovice, ale i ovocné destiláty z jablek, hrušek a dalšího ovoce. Výroba klasické slivovice například stále pokračuje ve Vizovicích, kde firma Rudolf Jelínek navázala na tradici a má i vlastní švestkové sady. Kyselice s domácím zelím Každý rok se na Mikulášský jarmek sjíždí desetitisíce lidí z celé republiky. A někteří dokonce ne za čerty, ze kterých jde strach, ale za typickou valašskou kyselicí. Místní kuchaři ji připravují několik dní dopředu, zelí nakládají sami a klobásky kupují u vybraného řezníka. Přesný recept pořadatelé jarmeku neprozrazují. Návštěvníci si ale pochvalují sladkokyselou chuť, ve které je tak akorát smetany, kysaného zelí i klobásy a ze které voní bobkový list nebo nové koření. Na různých místech Zlínského kraje se ale kyselice vaří i bez smetany, s houbami, více papriková nebo jen s uzeným masem. Valašský frgál vlastní rukou Je zapsaný na seznamu Evropské unie jako chráněná značka. Ne každý frgál, který je k dostání na trhu, snese podle odborníků označení Valašský frgál. Ten má přesnou recepturu, složení těsta, postup i nádivku. Pravidla unie například nedovolují, aby tradiční koláč měl více než jeden druh nádivky. Na výběr je ale z tvarohové, povidlové, hruškové nebo makové. Ani tento recept není nijak tajný. Kdo přijde na každoroční gastrofestival do Velkých Karlovic, může si dokonce frgál vlastnoručně vyrobit a nechat upéct. V rámci festivalu se také každoročně soutěží o nejlepší frgál a toto klání je velmi prestižní. Vzorky nejprve chutná porota, potom mohou okusit i samotní návštěvníci. Klobása s masem Letošním živnostníkem roku ve Zlínském kraji se stal řezník. Milan Žabčík z Kateřinic na Valašsku totiž dělá klobásky s devadesáti procenty masa a odmítá zákazníky šidit. Kvalitní klobásky vyhrávají

i zavedené košty napříč regionem a řeznictví vyhlášené pravou chutí uzenin má každý ze čtyř okresů v kraji. Například na oblíbeném koštu v Bohuslavicích u Zlína mohou soutěžit ale jen doma udělané klobásky, žádná velkovýroba povolená není. Ono je totiž už po prvním kousnutí velmi dobře poznat, zda je klobáska domácí, či ne. Svatomartinské víno Zlínský kraj zase tolik vinařství nemá, na rozdíl třeba od sousedního Jihomoravského. Na druhou stranu vinaři z Polešovic, Zlechova, Hluku, Buchlovic nebo uherskohradišťských Mařatic sbírají na různých soutěžích ocenění. A někteří nechybějí ani mezi vinaři, kteří dostávají povolení k prodeji speciálního Svatomartinského vína. Víno s logem svatého Martina se musí podle tradice otevírat až 11. listopadu přesně v 11 hodin a 11 minut a musí splnit přísná kritéria. Vyrobené může být jen z daných odrůd, mezi které patří Müller Thurgau, Muškát moravský, Modrý Portugal nebo růžové Svatovavřinecké. Je lehčí a svěžejší než vína, která pěstitelé vyrábějí delší dobu. *** Kam vyrazit za Svatomartinskými víny 11. listopadu? Zlín, Balkánexpress: v nabídce budou vína z vinařství Hort, Nové vinařství, vinařství Štěpánek a vinařství Vinofol. Zlín, Vinotéka u archy: kromě Svatomartinských vín bude připraveno speciální menu Uherské Hradiště, Masarykovo náměstí: slavnostní obřad Žehnání Svatomartinského vína, kdy do povolaných rukou předá nové víno svatý Martin na bílém koni v doprovodu krojované chasy, ochutnávka vín je samozřejmostí Kroměříž, Arcibiskupské sklepy: k ochutnání bude Muškát moravský, Irsai Oliver, Svatovavřinecké rosé a Modrý Portugal Valašské Klobouky, Valašskokloboucké podnikatelské centrum: ochutnávka mladých vín spojená s husími hody Foto popis| Košty klobásek jsou vyhlášené po celém kraji. Foto popis| Ve vlčnovských pekárnách prý vznikají ty vůbec nejlepší vdolečky, které jsou k dostání. Foto autor| FOTO / ARCHIV MAFRA Regionální mutace| 5plus2 - Zlínský kraj

agris.cz Drůbežářský závod Klatovy chce utržit 2,2 mld. Kč, o 10 % více 4.11.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Drůbežářský závod Klatovy, druhý největší zpracovatel kuřat v ČR, vyrábí na plnou kapacitu. Letos plánuje utržit 2,2 miliardy korun, meziročně o desetinu více. Hrubý zisk se má pohybovat kolem 50 milionů korun, stejně jako v minulých letech. Drůbežářský závod Klatovy, druhý největší zpracovatel kuřat v ČR, vyrábí na plnou kapacitu. Letos plánuje utržit 2,2 miliardy korun, meziročně o desetinu více. Hrubý zisk se má pohybovat kolem 50 milionů korun, stejně jako v minulých letech. Poptávka po kuřecím mase je obrovská, spotřeba na hlavu meziročně roste, řekl ČTK generální ředitel David Bednář. Podnik za pět let zvýšil tržby o zhruba 75 procent a počet zaměstnanců z 500 na 800.

"Profitabilita se rok od roku snižuje a letos se pohybuje kolem dvou procent. Snažíme se držet zisk obratem, protože to je nyní jediná možnost, jak nějaký profit udržet a generovat. Pokud to takhle půjde v budoucnu, tak nevím, jak to budeme dělat," uvedl Bednář. Letos firma zpracuje zhruba 45.000 tun kuřat, meziročně o 2,5 procenta více. Příští rok by to mělo být 47.000 tun. Stejně jako loni vyrobí letos podnik 10.000 tun uzenin, což je za pět let nárůst na více než dvojnásobek. "V současné době je kapacita výroby limitní," řekl Bednář. Klatovská firma je sevřená železnicí a silnicí a nemůže expandovat. "Spíše hledáme výrobky, jimiž bychom se odlišili od konkurence. Jednak bez chemických přísad a konzervantů, letos jsme začali s produkty s vyšším obsahem masa, tedy 80 až 90 procent," řekl Bednář. Podnik třetím rokem nezdražoval. "Ceny živých kuřat i krmného obilí z loňské sklizně šly dolů, takže naopak řetězce na nás tlačily, abychom snížily ceny," vysvětil Bednář. Drůbežářský závod Klatovy stále mírně posiluje dodávky všech obchodních řetězců kromě Lidlu, kde se firma nedohodla na cenách; do řetězců dodává až 85 procent produkce. Podnik vyváží dlouhodobě zhruba čtyři procenta výroby do Německa, Švýcarska a Rakouska. Jde buď o kuřata na gril nebo o porcované kuřecí maso, hlavně prsa. Kvůli naplněné kapacitě výroby i prodeje a nedostatku suroviny nechce podnik export rozšiřovat. Za pět investoval do výroby 400 milionů Kč. Autor: ČTK http://www.ctk.cz


Souhrn událostí uplynulého dne – 4. 11. 2015 5.11.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Chovatelé budou moci injekčně podávat léčiva, plánuje MZe. Vědci chtějí pomocí rostliny kokrhel přilákat na zelené pásy u dálnic motýly. Ministr zemědělství Jurečka: Pro české vývozce existují na trhu v Kazachstánu značné exportní možnosti. Drůbežářský závod Klatovy chce utržit 2,2 mld. Kč, o 10 % více. Chovatelé budou moci injekčně podávat léčiva, plánuje MZe Chovatelé budou moci injekčně podávat léčiva zvířatům. Změnu plánuje ministerstvo zemědělství v novele veterinárního zákona, kterou poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Dosud mohli léky v injekcích aplikovat pouze veterinární lékaři. Pokud norma úspěšně projde legislativním procesem, začne platit od roku 2017. Vědci chtějí pomocí rostliny kokrhel přilákat na zelené pásy u dálnic motýly Travnaté plochy podél tuzemských dálnic a rychlostních silnic by se již brzy mohly proměnit v rozkvetlé louky plné poletujícího a bzučícího hmyzu. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci totiž přišli na způsob, jak pomocí poloparazitické rostliny kokrhel zvýšit druhovou rozmanitost nyní většinou fádních porostů u silnic. Ministr zemědělství Jurečka: Pro české vývozce existují na trhu v Kazachstánu značné exportní možnosti

Navázat na trend posilování vzájemných vztahů má pracovní cesta ministra zemědělství Mariana Jurečky s podnikatelskou misí v Kazachstánu. Dnes se zúčastnil zahájení mezinárodního veletrhu WorldFood Kazakhstan 2015 v Almaty, kterého se Ministerstvo zemědělství účastní poprvé. Drůbežářský závod Klatovy chce utržit 2,2 mld. Kč, o 10 % více Drůbežářský závod Klatovy, druhý největší zpracovatel kuřat v ČR, vyrábí na plnou kapacitu. Letos plánuje utržit 2,2 miliardy korun, meziročně o desetinu více. Hrubý zisk se má pohybovat kolem 50 milionů korun, stejně jako v minulých letech. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Dovoz vajec vzrostl v říjnu o čtvrtinu, drůbežáři si stěžují 6.11.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dovoz vajec do Česka v říjnu meziměsíčně vzrostl skoro o čtvrtinu na 44,5 milionu kusů. V září jich dovozci přivezli 34 milionů. Vyplývá to z aktuálních dat Státní veterinární správy. Nejčastěji se do ČR dováží vejce z Polska, Slovenska a Německa. Dovoz vajec do Česka v říjnu meziměsíčně vzrostl skoro o čtvrtinu na 44,5 milionu kusů. V září jich dovozci přivezli 34 milionů. Vyplývá to z aktuálních dat Státní veterinární správy. Nejčastěji se do ČR dováží vejce z Polska, Slovenska a Německa. Podle drůbežářů jsou hlavním důvodem nízké dumpingové ceny, které podrážejí české výrobce. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stálo v říjnu vejce v průměru 2,90 Kč, zatímco před rokem 3,20 koruny. „Pokus se spotřebitelé rozhodnou, že budou podporovat české producenty, měli by si podle kódu na skořápce zkontrolovat, zda si doopravdy kupují česká vejce," řekla dnes předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.Značení vajec Podle ní se často i v obchodních řetězcích stává, že krabička vajec je označená jako česká, uvnitř jsou však vejce z Polska i s polským kódem. Takto označená vejce prý nalezla například v Tescu. Podle mluvčího tohoto řetězce Václava Koukolíčka je však taková situace v pořádku, na krabičce podle něj musí být číslo balírny či třídírny, kde byla vejce zabalena. „Značení našich vajec je v souladu se zákonnými požadavky a nedochází ke klamání zákazníků," uvedl Koukolíček, podle kterého má řetězec mezi dodavateli i řadu českých producentů. „Nepřísluší nám ale komentovat jejich ceny," dodal. První číslo na vejci označuje, o jakou metodu způsobu chovu drůbeže jde, dále je na něm písmeny označení země původu a pak registrační číslo chovu. Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Pokud jde o chov ve volném výběhu, značí se 1, dvojka znamená chov v halách na podestýlce a trojka chovy v obohacených klecích. Podle Dlouhé má ale unie i indicie, že se do ČR dostávají vejce, které se označí až na našem území. „Je třeba, aby si spotřebitel uvědomil, čí ekonomiku bude podporovat. Zda českých zemědělců, nebo zahraničních států a obchodních řetězců, které stále zvýhodňují maržemi dovezená masa a vejce," dodala Dlouhá. Do ČR se v říjnu většinou dovezla vejce z Polska (65 procent), dále pak ze Slovenska (15 procent) a

z Německa. Dovoz vajec do ČR (mil.ks):Leden 19,9 Únor 24,9 Březen 38,7 Duben 19 Květen 39,2 Červen 29,9 Červenec 30,6 Srpen 29,1 Září 34,1 Říjen 44,5 Zdroj: Informace SVS pro komodirní radu pro vejce a drůbež Autor: ČTK


Souhrn událostí uplynulého dne – 5. 11. 2015 6.11.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sklizeň vína v EU letos vzrostla, kvalita je velmi vysoká. Varování: Sebrali nám možnost rozhodovat. EU nám možná vnutí geneticky modifikované potraviny. Chránit zemědělce i plodiny zároveň. Zahájení projektu SUI v České republice. FAO: Světové ceny potravin v říjnu výrazně vzrostly. Sklizeň vína v EU letos vzrostla, kvalita je velmi vysoká Sklizeň vína v Evropské unii v letošním roce vzrostla o 2,7 procenta na 171,2 milionu hektolitrů a kvalita vína i výnosy jsou díky teplému počasí velmi dobré. Itálie předstihla Francii a stala se největším producentem na světě, uvedlo dnes evropské sdružení zemědělských organizací COPA/COGECA. Varování: Sebrali nám možnost rozhodovat. EU nám možná vnutí geneticky modifikované potraviny Na rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým odmítl návrh Evropské komise, aby členské státy mohly na svém území zakázat prodej geneticky modifikovaných potravin, doplatí podle Františka Havláta, experta na zemědělství, životní prostředí a venkov, především Česko, Slovensko a Maďarsko. Chránit zemědělce i plodiny zároveň. Zahájení projektu SUI v České republice SUI (Safe and Sustainable Use Initiative) je iniciativa za bezpečné a trvale udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství. Tento projekt je navržený tak, aby zvýšil znalosti bezpečnosti práce pomocí sady jednoduchých návodů k provádění činností spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin. FAO: Světové ceny potravin v říjnu výrazně vzrostly Světové ceny potravin se v říjnu zvýšily oproti předešlému měsíci o 3,9 procenta a zaznamenaly nejvýraznější nárůst od června 2012. Po rok a půl trvajícím propadu ale zůstávají 16 procent pod úrovní loňského října. Uvedla to v dnešní měsíční zprávě Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).

Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


aktualne.cz Ceny v Česku nerostou. Inflaci táhnou dolů levnější pohonné hmoty i potraviny 9.11.2015

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil, meziroční inflace činila 0,2 procenta. Praha - Růst cen v říjnu zpomalil. Spotřebitelské ceny oproti stejnému měsíci Praha - Růst cen v říjnu zpomalil. Spotřebitelské ceny oproti stejnému měsíci předchozího roku vzrostly o dvě desetiny procenta. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali inflaci ve dvojnásobné výši. Ve srovnání se zářím letošního roku pak ceny zůstaly stejné. Ukazují to aktuální data Českého statistického úřadu. "Hlavní viníci nízké inflace jsou stále stejní. Potraviny a ropa. Ceny potravin klesly o téměř procento a pohonné hmoty o více jak 17 procent," shrnuje Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit. Ceny pohonných hmot v říjnu propadly v meziročním srovnání o více než 17 procent. To bylo více než v září, kdy meziročně ceny těchto surovin klesly o zhruba 15 procent. Průměrná cena benzinu Natural 95 tak minulý měsíc činila 30,5 koruny za litr. To bylo nejméně od února letošního roku. V říjnu zlevnily také některé potraviny - nejvíce mléko (-15,6 procenta) a sýry (12,9 procenta). Mezi potravinami dál zlevňoval chleba, drůbež, vejce, mléko, sýry, jogurty a máslo. Vliv mělo i zpomalení růstu cen ovoce, uvedli statistici. Naopak nejvíce zdražovaly - opět již tradičně - tabákové výrobky. Jejich cena oproti říjnu roku 2014 stoupla o osm procent. Nicméně růst se zpomalil, protože v září jejich cena vzrostla o 8,5 procenta. "Předpokládáme, že v dalších měsících se vývoj inflace začne pomalu obracet. Vyčerpá se postupně pozitivní efekt levných pohonných hmot a svoji roli začne hrát i nízká srovnávací základna. Do inflace na začátku roku znovu promluví vyšší spotřební daně u cigaret a nakonec z ní konečně 'vypadne' vliv zrušených poplatků u doktora," říká k dalšímu vývoji Petr Dufek, analytik ČSOB.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ce...oty/r~f2ee3fc486bb11e5b22d002590604f2e/

Blesk Stáhnou veterináři »Dědečka« z prodeje? 5.11.2015

Blesk str. 2 Téma (bk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PRAHA – Jak to, že se med s antibiotiky prodává v obchodech? Jak často se medy na tyto látky

testují? Co čeká Včelpo? Potravinový Sherlock zpovídal Státní veterinární správu ČR (SVS). * Kdy jste naposledy testovali medy společnosti Včelpo? „Poslední kontrola ve společnosti Včelpo, spol. s r. o., proběhla 14. 10. 2015.“ * Proč Dědečkův med netestujete častěji, když mu bylo odebráno logo Klasa a logo Potravinářské komory? „Dle víceletého plánu kontrol jsou předepsány 2 kontroly. Vzhledem k předchozím výsledkům se v letošním roce zvýšil počet kontrol na 8 a během nich bylo odebráno 8 vzorků, tedy pokaždé.“ * Jak často testujete medy na antibiotika? „V rámci monitoringu cizorodých látek je pro letošní rok plánováno odebrat 37 vzorků českého medu. Další vzorky jsou odebírány namátkově v rámci kontroly v místě určení (první místo po příchodu z EU do ČR) u dovážených medů. Další vzorky jsou odebírány na základě určitého podezření.“ * Jak je možné, že se v medu, který podle etikety pochází z ČR, našla antibiotika? „Buď med nepochází z EU, nebo včelař použil k léčbě včel nepovolenou látku a její rezidua se dostala do medu.“ * Budete zmíněnou šarži medu testovat? „Státní veterinární správa může vycházet pouze z výsledků vyšetření úředně odebraných vzorků. Vzorek ze zmíněné šarže se pokusí úřední veterinární lékař odebrat u výrobce. V případě nálezu reziduí antibiotik v úředním vzorku zahájí SVS s výrobcem správní řízení.“ * Jak se v takovém případě, když jsou v medu prokázána antibiotika, postupuje? „V případě nálezu reziduí antibiotik v úředním vzorku zahájí SVS s výrobcem správní řízení, výrobek je okamžitě stažen z trhu a nesmí být použit pro lidskou potřebu.“ Foto popis|

Vaše testy neberu... 5.11.2015 Blesk str. 2 Téma Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dvě laboratoře potvrdily zakázaná antibiotika v medu Výrobce Včelpo se přesto brání: PRAHA – Zakázaná antibiotika v medech! Děsivé zjištění přinesl včerejší test Blesku. Potravinový Sherlock proto navštívil ředitele společnosti Včelpo, který med s pozitivním nálezem antibiotik distribuuje do českých supermarketů! V Česku se nemocné včely antibiotiky léčit nesmějí, takže antibiotika nesmějí být ani v medu! Včelpo ale porušuje zákon a prodává Dědečkův med – Med květový lesní, který podle etikety pochází z ČR, s antibiotiky. Jak je to možné? Potravinový Sherlock vyzpovídal ředitele Včelpa Panagiotise Margaritopoulose. * Naše testy prokázaly přítomnost zakázaných antibiotik ve vašem medu. „Pro mě je takovýto test nic neříkající. Důležitější jsou pro mě výsledky Státní zemědělské a

potravinářské inspekce. Na toto já reagovat nebudu.“ * Uvádíte, že na kvalitu vašich výrobků dohlíží nejen vaše moderně vybavená laboratoř, ale také Státní veterinární správa a Státní zdravotní ústav. Kdy byly vaše produkty naposledy testované? „My jsme nejvíce kontrolovaná společnost na zpracování medu v České republice. Ročně máme 15 až 18 testů, která dělala SZPI vůči naší společnosti.“ * A našla už v minulosti ve vašich medech antibiotika? „Ne, zatím se v našich medech nikdy nenašla žádná antibiotika. Naše medy jsou čisté. My máme jiný problém, o němž se neustále dohadujeme se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, a sice, že našli v našich medech pyly, které nejsou tuzemského charakteru. Řešíme to, za námi stojí odborníci z botanické oblasti, kteří tvrdí, že to, co uvádíme my jako strukturu našich pylů, má klasický původ v České republice. (více v boxu Kde české včely našly kiwi?) * Ani v Dědečkově medu – Med květový lesní – nikdy nebyla zjištěna antibiotika? „V absolutně žádném medu naší společnosti. To, že ale náš výrobek nějakým způsobem nevyhoví, to se může stát. My nejsme výrobci, my jsme zpracovatelé. Med vykupujeme od certifi kovaných včelařů a firem.“ * Vám tedy nevadí, jaký výsledek přinesl náš test? Přítomnost antibiotik v českém Dědečkově medu potvrdila totiž jak německá laboratoř, tak i Státní veterinární ústav v Jihlavě. „Ne. Slyšel jsem, že med, který má problém, je med ze směsi medů z EU a mimo EU.“ * To máte špatné informace, přestože ani v takových medech nesmí antibiotika být. Nám se ale jedná o Dědečkův med, který má na etiketě jako zemi původu ČR… „Podívejte se, máme důkladný systém takzvané dosledovatelnosti, který umožňuje u každého jednotlivého produktu ihned dohledat, kdo daný med společnosti dodal. Podnikneme určitě všechno pro to, abychom zjistili, kdo nám takový med dodal, kdy a proč. Jakmile budeme mít šarži medu, uděláme vlastní analýzu v naší laboratoři, a pokud se tento problém potvrdí, budeme to řešit.“ * Jak je možné, že se antibiotika do českého medu dostanou, když jsou v České republice zakázaná, ani nejsou pro včelaře v Česku dostupná? „To zjistíme, ale rozhodně to není tak, že bychom mystifi kovali zákazníky a pod etiketou českého medu prodávali med ze zahraničí. Nevěřím, že by med s antibiotiky dodal nějaký malý včelař. Spíš si myslím, že se bude jednat o větší včelařské firmy nebo společnosti, které se zabývají prodejem medu v tuzemsku. Ale jak říkám, máme systém dosledovatelnosti, a pokud i naše analýzy prokážou, že ve zmíněném medu jsou antibiotika, budeme to řešit.“ *** Kde české včely našly kiwi? Začátkem tohoto roku zveřejnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce výsledky pylových analýz, podle nichž některé šarže Dědečkova medu obsahují med, který není z České republiky, jak výrobce deklaruje na etiketě. Inspektoři zjistili, že med obsahoval pylová zrna kiwi a dalších rostlin, které nejsou typické pro Česko a pocházejí z Číny a východní Evropy. Včelpo se však bránilo a sehnalo si znalecký posudek od profesora Hradilíka, soudního znalce pro obor zemědělství z Mendelovy univerzity v Brně, že i v Česku mohou takovéto rostliny růst. Přesto v březnu tohoto roku odebral Státní zemědělský fond Dědečkovu medu logo u Klasa, které má ré spotřebitelům ům garantovat at kvalitu, a Potravinářská komora ČR R zakázala Včelpu používat značku kvality kvaý Český výrobek. Na novějších šaržích ější h tohoto medu se ale nyní objevuje jiné logo, které vypadá podobně jako to oficiální. „Pořád trváme na tom, že medy, které mají na etiketě jako původ Českou republiku, jsou opravdu z ČR. Ač neby nebyl případ s původem vod

pylových zrn v Dědečkově vě medu došetřen, oficiální loga nám byla odebrána. My jsme ode však o kvalitě tohoto výrobku stále přesvědčeni, a tak jsme udělali logo vlastní. Dali jsme českou vlajku do mapy České republiky,“ vysvětluje ředitel Včelpa Panagiotis Margaritopoulos. Kdo prozradil Včelpu Už zítra čtěte! utajené testování? Foto popis| Logo Klasa, které spotřebitelům garantuje kvalitu (foto vlevo), odebral Včelpu Státní zemědělský fond v březnu tohoto roku. Místo něj má dnes výrobce obrázek včely (foto vpravo). Foto popis| Dědečkův med přišel i o logo Potravinářské komory ČR (vlevo). To Včelpo nahradilo jiným, velmi podobným logem. Prý proto, že je o kvalitě stále přesvěčeno. Foto popis| Ředitel Včelpa nepřipouští přítomnost zakázaných antibiotik ve svých medech ani poté, co mu Blesk předložil protokoly laboratorních výsledků... Foto autor| Foto: David Malík

blesk.cz Potraviny a benzín zlevnily, za oblečení si lidé v říjnu naopak připlatili 9.11.2015

blesk.cz str. 0 Domácí ekonomka

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziroční inflace v říjnu zpomalila, což znamená, že se zpomalil růst spotřebitelských cen. Hlavními „viníky“ nízké inflace jsou klesající ceny potravin a ropy. Naopak zdražily oděvy a kosmetické zboží, uvedl v pondělní Český statistický úřad. Analytici očekávali stagnaci, místo toho přišlo zpomalení. „Hlavní viníci nízké inflace jsou stále stejní. Potraviny a ropa,“ uvedl analytik Home Credit Michal Kozub. Na pomalém růstu spotřebitelských cen se podílel pomalý růst cen alkoholu a zlevnění pohonných hmot a potravin. Levnější chleba a ovoce Alkohol meziročně zdražil o 1,2 procenta po zářijovém růstu o 1,6 procenta, u tabáku stouply ceny o osm procent. Vedle toho dál zlevňovaly pohonné hmoty, u kterých pokles cen v říjnu činil 17,2 procenta po zářijových 15,1 procenta. Mezi potravinami dál zlevňoval chleba, drůbež, vejce, mléko, sýry, jogurty a máslo. Vliv mělo i zpomalení růstu cen ovoce, uvedli statistici. Dále zlevnilo i bytové vybavení, proti září byly nižší i ceny lázeňských pobytů. Dražší kosmetika a boty Minulý měsíc jsme si ale připlatili hlavně za oblečení a boty nebo za kosmetické zboží. Ne všechny potraviny zlevnily, dražší jsou brambory a káva. Analytici předpokládají, že příští měsíc bude situace úplně opačná. „Vyčerpá se postupně pozitivní efekt levných pohonných hmot a svoji roli začne hrát i nízká srovnávací základna. Do inflace na začátku roku znovu promluví vyšší spotřební daně u cigaret a nakonec z ní konečně ‚vypadne‘ vliv zrušených poplatků u doktora,“ uvedl analytik Petr Dufek z ČSOB.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/354246/potr...eceni-si-lide-v-rijnu-naopak-priplatili

K obědu maso, ke svačině tvaroh? To při hubnutí nestačí, bílkovin je málo 10.11.2015

blesk.cz str. 0 Hubnutí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Měsíc jsem každý týden chodila dvakrát cvičit. Zhubla jsem tři kila, z čehož bylo dva a půl kilogramu tuků. Skvělé! Jenže mi ubylo i půl kila svalů, a to jsem určitě nechtěla. Jak se mohlo vůbec stát, že jsem shodila svaly, když jsem nějaké spíše měla nabrat? To byly veškerá má snaha a bolavé tělo k ničemu? Trenér mi to vysvětlil. Mám málo bílkovin. Jak můžu mít málo bílkovin? Vždyť ke snídani jím müsli s bílým jogurtem, k obědu se snažím mít vždy maso a ke svačině bílý tvaroh. Podle mne je to bílkovin až až. Alespoň proti době, než jsem začala hubnout. Jenže pokud chci, aby šla kila skutečně dolů, budu muset ještě přidat. Bílkoviny jsou totiž potřebné při tvorbě svalové hmoty, která při svém posilování pomáhá odbourávat tuky. Při hubnutí se doporučuje 1 až 1,2 gramu na jeden kilogram živé váhy. Té vaší, samozřejmě. Pokud vážíte 70 kilogramů, mělo by to být tedy stejné číslo – akorát v gramech! – u bílkovin.Spolehlivým zdrojem bílkovin je maso. To není nic nového pod sluncem. Ale jde o živočišné bílkoviny a ty by měly být doplněny bílkovinami rostlinnými. Takže pokud si myslíte, že si dáte k obědu třistagramový steak a získáte z něj dostatek proteinů pro celý den, raději na to hned zapomeňte. Tělo totiž dokáže přijmout z jedné porce pouze omezený přísun bílkovin a zbytek nedokáže zpracovat. Maso přitom obsahuje v průměru kolem 20 až 30 gramů bílkovin na sto gramů. Nejhodnotnější je zadní hovězí, které má třicet gramů, nejméně pak získáte z ryb, které mají i méně než dvacet gramů. To ale neznamená, že byste je z jídelníčku měli vyškrtnout. Spíš na ně nespoléhejte jako na zdroj proteinů. Zlatá střední cesta je v případě drůbeže, kuřecí maso obsahuje dvacet gramů, krůtí ještě o pár více. Vděčným zdrojem, na který se ale často zapomíná, jsou právě mléčné výrobky. Hlavně pokud je dostatečně uplatníte ve svém každodenním jídelníčku, kila půjdou dolů jedna radost. "Existuje řada studií, které poukazují na vztah mezi vyšším příjmem vápníku, bílkovin mléčného původu a redukcí hmotnosti," vysvětluje výživová poradkyně Karolína Hlavatá. Jasným vítězem je bílý tvaroh. Zatímco sto gramů mléka obsahuje zhruba tři gramy bílkovin, tvaroh jich má 10, takže když si dáte jednu vaničku polotučného, zásobujete své tělo 25 gramy. To stojí za to. Pokud vám samotný nechutná, přidejte si do něj třeba nakrájené jablko. Nespoléhejte se ale pouze na tvaroh, mléčné výrobky jsou mnohem více. Třeba takové lahodné sýry. Abyste měli dostatek bílkovin, snězte jich denně alespoň padesát gramů. 30 gramů bílkovin na sto obsahuje třeba eidam, jen o pár méně mají pak ementál nebo olomoucké syrečky. Zrovna ty mají dokonce nejnižší energetickou hodnotu. Kdo by to byl řekl, že? Taková dobrota... Snažte se ale při výběru sýrů sahat vždy po takových, které mají maximálně 30 % tuku. A pokud chcete zhubnout, obloukem se vyhněte parmezánu, čedaru nebo plísňovým sýrům, jako je třeba niva. Kus sýra vám ale ještě pořád nebude stačit na to, abyste měli dostatečný denní příjem bílkovin. Do třetice všeho dobrého si kromě tvarohu a sýru dejte ještě nějaký mléčný výrobek nebo třeba sklenici mléka.Při hubnutí samozřejmě spoléhejte i na přírodní zdroje bílkovin, jako jsou třeba právě luštěniny. Ale ani s nimi to příliš nepřehánějte, mohou být totiž pro vaše tělo hůře stravitelné. V duelu s živočišnými bílkovinami ale jednoznačně vyhrávají, mělo by jich být o trochu více. Maso totiž v sobě často skrývá tuky, které při hubnutí do takové míry nepotřebujeme. Naprostou jedničkou je sója. Ta má 40 gramů bílkovin. Pak na pomyslném žebříčku dlouho nic není a pak až s dvaceti gramy jsou fazole. Podobně to má i čočka. Buďte trochu originální a nebojte se experimentovat i s jinými, ne tolik známými druhy, jako je třeba cizrna. Ta obsahuje také kolem dvaceti gramů bílkovin, a navíc je bezlepková a plná minerálů a vitaminů. Výše zmíněné zdroje jsou pro většinu lidí v podstatě samozřejmostí. Kde ale brát další proteiny, aby naše svaly stále rostly a tuk ubýval? Podívejte se na zub semínkům! Třeba chia jsou bohatým zdrojem bílkovin, a když si jich trochu přisypete do ranního müsli, získáte další porci proteinů. Navíc mají v sobě vlákninu, která vás zasytí na dlouhou dobu. Podobně zázračný kousek je i quinoa. Jestli jste alespoň trochu gurmáni, pak si pochutnejte i na mořských řasách. V našich končinách jsou nejznámější wakame, které jsou také jednoduché na přípravu. Pokud si na ně jednou za čas ve svém jídelníčku uděláte místo, dodáte tělu kromě proteinů i vlákninu a antioxidanty, které vám právě v tomto období pomohou přečkat všechny virózy, které by na vás mohly útočit.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/354299/k-ob...to-pri-hubnuti-nestaci-bilkovin-je-malo

budejckadrbna.cz Akční nabídka RYNKU: Nakoupíte levněji hovězí plec bez kosti, vepřovou krkovici s kostí či třeba pizza šunku budejckadrbna.cz str. 0 Českobudějovicko Regina Poklopová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.11.2015

zpět Ačkoliv je stále pro mnoho z nás při výběru potravin určující cena, v poslední době roste i trend, kdy se zákazníci vrací k tuzemské produkci a sází tak především na kvalitu. Ryze české potraviny z vlastní zemědělské produkce z Vyšočiny a jižní Moravy nabízí prodejny RYNEK, které se rozrůstají po celé republice. Jednu z nich najdete i v Budějcích na Rudolfovské třídě - U Sirkárny 727. Od 9. do 21. listopadu RYNEK nabízí skvělé akční ceny na vybrané potraviny! Koupit tak můžete například hovězí plec bez kosti za 150 korun, pizza šunku za 68 korun či plnotučné mléko za 18 korun. A pokud máte rádi víno, tak si nenechte ujít středu. 11. listopadu bude v 11 hodin a 11 sekund spuštěn prodej Svatomartinských vín! RYNEK celkově nabízí velkou škálu masných výrobků. Na pultech naleznete čerstvé vepřové, hovězí, kuřecí maso a uzeniny z Měřína, dále také místní speciality či maso ze zvěřiny. Mléčné výrobky, tradiční polotvrdé sýry, čerstvé máslo či jogurty pochází z LACRUMu ve Velkém Meziříčí. Některé z výrobků nesou označení BIO, například mléko či sýry. Ovoce a mošty jsou dováženy ze Znojemska, brambory pak z Vysočiny, jižní Moravy a Beskyd. Nabídku doplňuje tuzemský med nebo kvalitní moravské víno. Více informací o sortimentu a kompletní přehled prodejen naleznete na http://www.agrorynek.cz nebo na Facebooku.

URL| http://www.budejckadrbna.cz/z-kraje/ce...ovici-s-kosti-ci-treba-pizza-sunku.html

byznys.ihned.cz Češi nakupují čím dál víc. Nejrychleji rostou nákupy na internetu 5.11.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Tereza Holanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Maloobchodní tržby stouply v září o 5,1 procenta. V srpnu rostly tržby tuzemských maloobchodů o 3,3 procenta. Na zvýšení tržeb obchodníků se kladně podepsal hlavně prodej potravin a prodej zboží přes internet. Česká ekonomika nepřichází ani ve třetím čtvrtletí o jeden ze zdrojů rychlého růstu. Tuzemské domácnosti nakupovaly i po skončení letních prázdnin výrazně více než loni. Tržby maloobchodních prodejců v září rostly - bez započítání nákupů aut - o 6,3 procenta. "To představuje oproti 3,3 procenta v srpnu příznivé zrychlení," hodnotí meziroční výsledek hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Upozorňuje, že jde o jeden z rychlejších meziročních růstů v tomto roce a je nad průměrným růstem za celý letošek. Před očištěním o počet pracovních dní, kterých bylo v září o jeden méně než loni, rostly

maloobchodní tržby o 5,1 procenta. Stejně tak se zvýšily ve srovnání s minulým měsícem, proti srpnu vzrostly o 1,7 procenta. Ukazují to čtvrteční data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Češi si oblíbili nákupy v zahraničí. Čím dál více nakupují v e-shopech, hlavně oblečení a elektroniku čtěte ZDE Lidé utráceli více ve všech sortimentech zboží, to znamená za potraviny, nepotravinářské zboží i za pohonné hmoty. Neočištěné tržby za prodej pohonných hmot vzrostly meziročně o 5,3 procenta, za prodej nepotravinářského zboží o 5,5 procenta a za potraviny o 4,6 procenta. Za větší nákup potravin podle analytika Home Creditu Michala Kozuba mohou hlavně jejich nízké ceny. "Potraviny rozhodně nezdražují a to na spotřebitele působí optimisticky. Jde o položky, které nakupují každodenně, a tak jejich ceny citlivě vnímají a podle toho se i rozhodují o nákupech," říká. Nákupy přes internet rostou nejrychleji Nadále nejvíce rostou nákupy přes internet nebo prostřednictvím zásilkové služby - tržby tu meziročně stouply o 17,2 procenta. "Spotřebitelé e-shopům věří, nakupují zde rádi. A také různorodost e-shopů roste, takže spotřebitelé nakupují i zboží, které dříve nakupovali jen v kamenných prodejnách," myslí si Kozub. Za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci utratili spotřebitelé o 10,3 procenta více, za počítačové a komunikační zařízení o 10,2 procenta více a za výrobky pro domácnost o 6,1 procenta více. Stejně tak lidé dále nakupovali farmaceutické, zdravotnické a kosmetické zboží, kde maloobchodníci hlásí o 4,9 procenta vyšší tržby. Za oděvy a obuv dali spotřebitelé v září o procento více než loni. Podle ČSÚ je zaměstnanost v Česku nejvyšší od roku 1993. Práci má v tuzemsku přes pět milionů lidí - čtěte ZDE Tržby za prodej a opravy motorových vozidel, které eviduje ČSÚ samostatně, se ve srovnání s loňským rokem po očištění o kalendářní vlivy zvýšily o 14,5 procenta. "Neočištěné tržby se zvýšily meziročně o 11 procent, přitom za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů vzrostly o 12,1 procenta a za opravy o 6,5 procenta," doplňuje ČSÚ. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. "Zářijové hodnoty velmi příjemně překvapily a předčily odhady analytiků. Spotřebitelský sentiment setrvává silný a vývoj tržeb měl zůstat příznivý i v říjnu," shrnuje nová čísla Seidler. Podle analytika společnosti Citfin Jiřího Šimka pomůže dalšímu utrácení i plánované zvýšení mezd ve státním sektoru. "Spotřebitelé se již nebojí ztráty zaměstnání a celkově spíše očekávají zlepšení své ekonomické situace," dodává. Za celé třetí čtvrtletí 2015 se neočištěné tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel zvýšily meziročně o 4,6 procenta. Z toho za pohonné hmoty utratily domácnosti o 5,7 procenta více, za potraviny o 4,5 procenta více a za nepotravinářské zboží o 4,4 procenta více.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64827010-ces...-nejrychleji-rostou-nakupy-na-internetu

ČRo - plzen.cz Bramborová tortilla po španělsku ČRo - plzen.cz str. 0 / receptar Mirka Kuntzmannová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.11.2015

zpět Na bramborovou tortillu existuje řada receptů. Některé používají větší množství tuku, jiné zase více vajec. Pravá španělská tortilla se připravuje tak, že se orestované, téměř měkké brambory ještě horké nasypou do vaječné směsi. Tím, že jsou vařící, rychle se na ně směs nalepí, zůstane na bramborech a nesteče na dno pánve. Mně se však osvědčil tento způsob přípravy. Poslechněte si celý receptTortillu můžeme upravit také na vegetariánský způsob, tím, že vynecháme uzeninu a do vaječné směsi můžeme přidat nastrouhaný sýr. Kromě petrželky lze použít i jiné bylinky, například čerstvý tymián.Suroviny na dvě porce:4 středně velké brambory3 různobarevné papriky1 středně velká cibule1-2 stroužky česneku1/2 pórku1 lžíce másla100 g uzeného masa nebo uzeniny100 g pikantní klobásy3 vejce100 ml sladké 12% smetanymletý pepřpetrželkasůl Postup: Syrové brambory oloupeme, omyjeme, osušíme a nakrájíme na plátky 3-4 mm silné.Omytý pór, oloupanou cibuli a česnek nakrájíme na kolečka, uzené maso nebo uzeninu na nudličky.Na másle orestujeme cibuli, přidáme plátky česneku a nakrájené brambory a pod poklicí chvilku podusíme. Poté přidáme uzené maso nebo uzeninu, případně ještě na špalíčky nakrájenou klobásu, očištěné, omyté a nakrájené papriky, připravený pórek, osolíme, opepříme a dusíme přibližně 5 minut.Pokrm zalijeme smetanou, do které jsme rozšlehali vejce, mírně osolíme a pod poklicí pečeme tak dlouho až vejce ztuhnou. Můžeme též zapékat v troubě, ale v tom případě bez poklice.Před podáváním rozdělíme na porce a posypeme nakrájenou petrželkou. Tortilla dobře chutná i studená.Doporučená příloha: čerstvá nebo sterilovaná zelenina.Celková doba přípravy je přibližně 1 hodina.Vepřová žebírka po MexickuTortilla – ze španělské kuchyněKuře na thajský způsobKuřecí špízy po španělskuChilli pasta

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1551140

ČRo - vysocina.cz Vraždy pěti Židů z konce první světové války zůstávají nevyřešené ČRo - vysocina.cz str. 0 / toulky Irena Šarounová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.11.2015

zpět Pět škopků lidského masa a kosti v řece. Tohle když řeknete rodilému Třebíčanovi, hned ví o čem je řeč. Strašlivý čin řešili kriminalisté za první republiky, ale dodnes se o něm mluví. Opravdu se to stalo? Pojďte s námi zapátrat ve starých soudních spisech. „Asi sedm nebo osm neděl před státním převratem mi Josef Fejta řekl, že jakýsi polský Žid si dává k němu spravovat boty, že bychom ho mohli sprovodit ze světa a oloupit, že prý má peníze,“ třebíčská archivářka Jitka Padrnosová čte úryvek z výpovědi Karla Dvořáčka. Spis je z roku 1925 a ten čin, který nakonec banda opravdu vykonala, se stal v roce 1918. Nakonec nezůstalo jen u té jedné vraždy. Židů měli zavraždit pět.Vraždili jen a jen pro penízeKdo byl Karel Dvořáček a co se vůbec stalo? „Tehdy na Kohnově mlýně, což je dům vedle našeho archivu, byli sociální byty a přebývali tam bratři Polických a zároveň takové sociální živly,“ říká Jitka Padrnosová. Všichni členové rodin Dvořáčkových, Fejtových a Maškových měli víceméně prsty v loupežných vraždách. Je důležité říct, že činy byly dopředu promyšlené a vždy šlo o peníze.Maso zavražděných židů naložili do ukradené soliJak je možné, že kriminalisté začali vraždy vyšetřovat až po sedmi letech? Říká se, že se někdo prořekl v hospodě. „Já jsem na žádné vraždě Židů neměl ani toho nejmenšího účastenství, ale věděl jsem o tom, že můj bratr Josef, můj otec, Karel Dvořáček a jeho žena zavraždili tři Židy, rozsekali mrtvoly na sále a maso naložili do pěti škopků, které stály v sále až vzadu,“ vypovídá Jan Fejta. Ve spisu je i to, že sůl na naložení masa vrahové ukradli v Pohankově mlýně. V té budově je dnes finanční úřad.Kosti nacházeli lidé až ve VladislaviMusíme si uvědomit, že těsně po první světové válce byla obrovská bída a maso byla velká vzácnost. Odtud se zřejmě vzal nápad maso prodávat. Pořád šlo jen a jen o peníze a lidský život neměl proti nim žádnou cenu. Na naložené maso měli vrahové překupníky, kteří ho vlakem odváželi z Třebíče. Části těl, které nešlo naložit, naházeli do

řeky u pavilonu nemocnice. Po sedmi letech už ale žádné důkazy nebyly. „Kromě nějakých informací obyvatel z Vladislavi, kteří dokládali, že občas se při plavení písku objevila kost,“ dodává Jitka Padrnosová. Na doživotí stačily dvě poslední vraždy bratrů PolickýchParadoxní je, že za vraždy Židů nebyl nikdo odsouzen. Jak tedy banda dopadla? Nakonec je usvědčily vraždy dvou bratrů Polických. Jejich těla totiž kriminalisté našli zakopaná ve strouze. Dvořáčkovi a Josef Fejta dostali doživotní tresty, Jan Fejta deset měsíců těžkého žaláře a ostatní nižší tresty za napomáhání.Marianu Královou v osmnáctém století popravili za vraždu dítěte. I na takového předka narazila Zuzana Müllerová při sestavování svého rodokmenu


ČRo Plus V Praze proběhla konference Občanské iniciativy v prevenci a boji proti korupci 4.11.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------V Americkém centru v Praze dnes proběhla konference s názvem Občanské iniciativy v prevenci a boji proti korupci. Jaké metody využívají ve Spojených státech občanské iniciativy v prevenci a boji s korupcí? Jak občanské iniciativy pracují s veřejností, jak pracují s médii, jak bojují proti jednotlivým korupčním kauzám? A jak se jim to daří? Zdravím Milenu Vicenovou, bývalou ministryni zemědělství, dobrý den. Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Dobrý den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Řekněte, prosím, paní Vicenová, čím je pro nás ta role občanských iniciativ v boji proti korupci ve Spojených státech inspirativní? Co bychom se tam měli učit? Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Velice ráda. Dnešní přednáška pana Ryana Turnera z instituce, která se jmenuje ChangeMatters, čili Změna. Na změně záleží. Ta byla velice zajímavá. A kdybych měla vypíchnout tři hlavní poselství, jasně zdůrazňoval na tom, že máme korupci a musíme s ní bojovat, velmi záleží. Hlavním problémem korupce je ztráta důvěry občanů. A třetí poselství, zásadní význam lokální úrovně. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------K té loka... Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Pan Turner ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Pardon ... Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství

-------------------Ano, promiňte. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Mě by zajímalo, jakých konkrétních metod Američané právě k tomu boji proti korupci, jakých metod používají? Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Hlavně o korupci mluví nahlas. Jsou otevření a velmi přímí. Pan Turner přiznává, že samozřejmě v Americe korupce je, pochází ze Chicaga, nebo žije v Chicagu. A jenom tam byli odsouzeni nedávno dva vysocí představitelé za korupci. On jasně vyčíslil počet úředníků, počet, vůči počtu občanů počet volených zástupců. A jasně také zmínil, a to poslední číslo mi zůstalo v hlavě, že kvůli korupci bylo nedávno odsouzeno dvacet tisíc lidí. O korupci se tam mluví nahlas. A já si sama vzpomínám z mého pobytu v USA, dvacet tisíc devět set devadesát devět na Cochranově programu, že tam se vnímá jako normální občanská povinnost, je-li někde korupce, tak to prostě říct. Zejména pan Turner upozorňoval na význam právě té lokální úrovně. Jasně řekl, jak je důležité upozornit na korupci a přesvědčit lidi, že se mají osobně angažovat. Na lokální úrovni. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, jinými slovy, každý z nás, když má jakékoli podezření, že by zrovna v tomhle bodě mohla být korupce ... Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Přesně tak. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------... tak má jít a má to podezření nahlásit? Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Přesně tak. Ale o to, to bylo mnohem složitější. Jeho přednáška byla velmi dlouhá. Ale mně tyhle, tyhle body utkvěly v hlavě. Já bych ráda připomenula i příspěvek pana Michala Broži, který je vedoucím kanceláře OSN v České republice. A ten řekl, ono to vypadá jako formální věc, ale není. Byla přijata úmluva OSN o korupci. A mám za to, že Česká republika tuhle úmluvu dosud neratifikovala. Já vím, že světových dnů, já nevím, spousty světových dnů boje proti kouření a jiných máme celou řadu. Ale 9. prosince bude Den boje proti korupci. A podle mého hlubokého přesvědčení bychom i toho 9 prosince si to v České republice měli připomenout. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, a jak si představujete, že by, protože, že bychom si to měli připomenout, protože vy jste zmínila, že jednou z těch cest, kterou jdou bojovníci proti korupci, je mluvit o tom nahlas. Tak samozřejmě můžeme si spolu vyjít tady na Václavské náměstí a říkat si, co nám vadí na zkorumpovaném prostředí. Ale to asi není ono. Takže ... Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Víte, já bych řekla jeden pozitivní příklad. Pracovala jsem jako velvyslankyně České republiky v Evropské unii. A od roku 98 jsem se podílela mimo jiné i na programech Evropské unie, které se zabývají rozvojem venkova. A já tady nemůžu nezmínit program, který měl takové sympatické jméno, Lídr. A to je program, který velmi pracuje s lidmi právě na lokální úrovni. Vytvoří se skupina lidí, říká se tomu místní akční skupina, a tahle skupina lidí musí mít právní subjektivitu a připravuje velice pěkné a zajímavé akce na lokální úrovni. Tyto akce jsou financovány z peněz Evropské unie ...

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Jak jinak. Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Ale jsou i na co, ale jsou i financovány přímo. A víte ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A kým, prosím? Kým, jenom pro zajímavost. Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------To financuje, teď to bude, teď se tam trošku změnil ten způsob financování, původně to bylo přímo v rozpočtu Evropské unie bez žádných direktorátů. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Rozumím tomu ... Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Každopádně ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A poslední otázku jenom mám. Takže když vznikne takovýto tým, říkejme mu pracovně Úderka, musí jít pravděpodobně v tom týmu to napříč nějakými ... Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Přesně tak. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, tak, tak profesemi. Tak ten, tato skupina lidí, tento tým dělá co? Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Tento tým především pracuje s občany, kteří žijí v daném místě. Spojí se třeba šest obcí i s okolními menšími vesnicemi, jsou tam zástupci, já to třeba řeknu, můžou tam být skauti, může tam být církevní organizace, může tam být starosta, může tam být podnikatel, můžou tam být jednotliví občané, místní zemědělec, Agrární komora, může tam být hospodářská komora. Tihle všichni sedí u kulatého stolu, vymyslí dobrou strategii a dělají spoustu krásných projektů. Jako pro mě je symbol třeba Kájovské Slovácko v pohybu. Stačí se podívat na jejich webové stránky, a najednou se tam vyvine krásná strategie pro rozvoj daného umění. Ale, je to i boj proti korupci, protože na lokální úrovni na sebe ti lidé vidí a nikdo tam nemá rozhodující slovo taky. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Milena Vicenová, díky vám. Milena VICENOVÁ, bývalá ministryně zemědělství -------------------Děkuji taky za pozvání. Na shledanou. Barbora TACHECÍ, moderátorka --------------------

Abychom nepodlehli skepsi, tak připomínám, že už zítra začne v Římě soudní megaproces s devětapadesáti obviněnými z údajné korupce a vlivu mafie v městských úřadech Říma. Do kauzy jsou zapleteni lidy, lidé z italské politické scény, kteří mafiánským skupinám měli za protislužbu přihrávat lukrativní státní zakázky. Josef Kašpar, náš spolupracovník v Itálii. Já vás zdravím, dobrý den. Josef KAŠPAR, redaktor -------------------Dobrý den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, pane Kašpare, jak, jak probíhají přípravy na ten proces, nebo megaproces? Josef KAŠPAR, redaktor -------------------No, už to začalo v tom smyslu, že včera první dvě osoby z těch celkových devětapadesáti obžalovaných, jak jste se zmínila, již byli v první instanci odsouzeni. A je třeba říci, že soud odsoudil ty dvě osoby k trestům, které jsou vyšší, než který pro ně požadoval státní zástupce. Jinak samozřejmě pokud se týká toho zítřejšího procesu, to napětí a očekávání je velké. A je to dokonce, to šlo tak daleko, že obhájci těch obžalovaných, ze kterých dvacet se nachází nadále ve vězení v bezpečnostní vazbě a ostatní v domácím vězení, podali trestné oznámení proti třinácti šéfredaktorům různých médií. A asi sedm..., ne přesně sedmdesáti třem novinářům za to, že o celé věci přinášeli naprosto přesné a detailní zpravodajství. A obviňuje je z toho, že v podstatě ten proces nebude probíhat v klidu, protože ti lidé jsou již dopředu považováni za vinné. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Hm. Připomeňme jenom, že z politiků, kteří stanou před tímto soudním tribunálem, bude třeba dřívější šéf regionální rady, jak to tady čtu a současně překládám, Berlusconiho strany Forza Italia. A potom ještě ... Josef KAŠPAR, redaktor -------------------Ne, to je, není to, je to trošku jinak. Takhle. Odsou..., mezi, řekněme, osobami, které jsou do toho zapleteny, je například bývalý římský starosta Alemanno, který byl tedy součástí Berlusconiho strany. Je tam celá řada lidí, kteří pocházejí také z Berlusconiho strany, ale je třeba po pravdě říci také, že do celé, do skandálu jsou také zataženi někteří představitelé Demokratické strany. Například jistý Luca Odevaine, který byl pravdou rukou předcházejícího starosty, který byl levicového ražení. Takže po vzoru je třeba říct, že do té celé záležitosti byli sice zapojeni především pravicoví politici, ale ani levice z toho nevychází příliš čistá. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------No, ano. Podle starého známého světového pravidla, když jde o prachy, je jedno, v jaké jsem partaji. Je to tak? Josef KAŠPAR, redaktor -------------------Ano, je to tak. Samozřejmě. Protože tam, bohužel je tam, bohužel pro ně pouze došlo to, že když pak došlo k volbám před dvěma lety, tak byl zvolen starosta Ignazio Marino, který není jako, podal demisi, rezignoval asi před třemi týdny. A došlo, on zjistil některá nedopatření v rozpočtu a ve správě různých komunálních podniků, především, pokud se týká dopravních podniků, pokud se týká například odvozu odpadků a podobně, kde docházelo skutečně k nemožným praktikám v tom smyslu, že byli najímáni přátelé příbuzní politiků, dostali se do vedení těchto podniků, přitom neměli, k tomu naprosto žádnou kvalifikaci. Pak například se docházelo to, jak vy jste říkali, že například některé lukrativní smlouvy, například pokud se týká zprávy. A uprchlíkům, také, pokud se týká například převýchovy osob, které byly dříve ve vězení. A podobně. Ano. Barbora TACHECÍ, moderátorka

-------------------Josef Kašpar, náš spolupracovník v Itálii. Já vám moc děkuju za aktuální informace. Josef KAŠPAR, redaktor -------------------Děkuji.

V Praze probíhá Čínské investiční fórum 2015 10.11.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------V Praze probíhá Čínské investiční fórum 2015. Zemřel bývalý německý spolkový kancléř Helmut Schmidt. Bylo mu téměř sto let. Dopady havárie ruského letadla na ekonomiku Egypta a Ruska. A konečně, je současné počasí v České republice normální? Dámy a pánové, příjemný poslech. Česko má zájem o spolupráci s Čínou v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoj nových technologií. Řekl to dnes vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek na Čínském investičním fóru. Česko může podle něj nabídnout světovou výzkumnou úroveň v konkrétních oborech a zázemí velkých výzkumných infrastruktur. Jak velkou roli pro Čínu má Česká republika se pokusil shrnout pan David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte, která je partnerem dnešního čínsko - českého fóra. A podílela se i na uzavírání kontraktů společnosti CEFC s českými firmami. David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Z investičního pohledu prozatím čínské investice hrály, řekněme, druhou ligu. Jsou relativně menší, než například investice ze západoevropských zemí. Ale v posledních měsících se tato situace mění a čínské investice jsou stále významnější. A myslím si, že ta vlna transakcí, která proběhla v letošním roce, je možná předzvěstí větších in..., čínských investic v české ekonomice. Čína mění svůj ekonomický model a byla v rámci také expanduje do světa. Ostatně i dnes na Čínském investičním fóru zaznělo to, že pro čínské firmy je součástí, důležitou součástí jejich současné strategie globalizace. Tedy ve smyslu toho, že se čínské firmy chtají, chtějí stát více globálními. A proto hledají místa, kterými budou pronikat na jednotlivé trhy. A Česká republika by mohla být jedním z takových míst, odkud budou čínské firmy dále expandovat do střední Evropy, možná do celé Evropy. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Nad čínskými investičními aktivitami u nás teď zauvažujme s panem Karlem Havlíčkem, předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky, který se fóra osobně zúčastnil. Dobrý den. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR -------------------Dobrý den. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------A s Václavem Kopeckým, analytikem Výzkumného centra AMO. Dobrý den i vám, Václave. Václav KOPECKÝ, analytik, Výzkumné centrum AMO -------------------Dobrý večer. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Pánové, to téma je jasné. Investice čínských bank a finančních skupin na českém trhu. Jak to s nimi

dnes aktuálně vypadá? Pan Havlíček. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR -------------------Tak, on už to pan Marek z Deloitte řekl poměrně správně. V tuto chvíli jsou investice Číny, nebo čínských hráčů v České republice poměrně malé. Doslova a do písmene představme si to třeba ve srovnání s investičními aktivitami takové Francie, která, jenom podotýkám, není úplně na prvním místě, je někde na čtvrtém, pátém místě, tak kdybychom zdesetinásobili naráz všechny čínské investice České republiky, tak jsme stále na polovičce toho, co zde nainvestovala Francie. Takže tady si myslím, že je stále co dohánět. Nicméně faktem je to, že v těch posledních týdnech a měsících se to narovnává. A musím říct, že ty vztahy mezi Českou republikou a Čínou zatím nebyly nikdy na lepší úrovni. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Chce něco dodat Václav Kopecký? Prosím. Václav KOPECKÝ, analytik, Výzkumné centrum AMO -------------------Možná jenom to, že Čína zatím není významným aktérem ani z pohledu například asijských zemí. Protože Japonsko nebo Korea do dnešního dne byly podstatně většími investory. Nicméně, jak říkal pan Havlíček, toto se může během velmi krátké doby změnit. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Václave, vy jste měl menší příležitost, tak vám dám slovo i dál. Řeč přišla také na Hamé Babice, o které mají čínští investoři enormní zájem. Znáte nějaké detaily? Václav KOPECKÝ, analytik, Výzkumné centrum AMO -------------------Tak, zrovna o Hamé Babice detaily bohužel neznám. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Dobře. Tak pan Havlíček. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR -------------------Ani já nevím o tom, že by čínští investoři projevovali zájem o Hamé, čímž netvrdím, že tomu tak není. Hamé všeobecně je známo ... Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Dobře, zeptejme se jinak, pane Havlíčku. Proč mají zájem o potravinářské firmy? Já jsem si teď uvědomil, že vůbec vše související s potravinářstvím a zemědělstvím je pro Číňany velmi zajímavé. Viz například snaha o pronájem půdy na Sibiři nebo na Ukrajině. Proč je tomu, proč je tomu právě tak a proč ty potravinářské a zemědělské záležitosti je tak zajímají? Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR -------------------Tak, obecně Čína chce dneska investovat, protože potřebuje částečně i vytáhnout prostředky z Číny, potřebuje tady alokovat do nějakých jistých ať už komodit, nebo společností, nebo zemí, kde nebude přicházet o peníze ve smyslu toho, že se budou znehodnocovat. Což Česká republika začíná splňovat, protože jsme ekonomicky na tom poměrně dobře. No, a co se týká těch komodit, tak Čína je obrovským spotřebitelem, dneska největším spotřebitelem na světě, to znamená, pokud bude investovat do produktu společností, které vyrábějí spotřební zboží, nebo zboží zemědělského charakteru, charakteru takového, které má svým způsobem určitý předpoklad, že na tom trhu bude déle, to znamená, že bude o ni zájem, tak ta Čína o to zájem má nepochybně. Nemluvě o tom, že jim jde o investice do značky.

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Hm. Ano, Václav Kopecký se hlásí, prosím. Václav KOPECKÝ, analytik, Výzkumné centrum AMO -------------------Ono ještě co se týče těch potravin, tak Čína se snaží v podstatě do velké míry dosáhnout potravinové soběstačnosti. Což platí jednak samozřejmě o produkci potravin přímo na čínském území, ale také o produkci potravin globálně, aby měla dostatek půdy v jiných zemích, zmiňoval jste například tu Ukrajinu. Kdysi tu byl třeba Madagaskar, který byl také pro Čínu zajímavý. A snaží se mít dostatečné množství půdy, dostatečné množství produkce, kterou by v případě jakékoli potřeby mohla dostat zase na čínský trh. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Pánové, jak významné jsou čínské investice v České republici, republice v tomto okamžiku? Všichni si patrně vzpomenou na kauzu Slavia. Ale ministr Mládek dnes řekl, že česká vláda by měla zájem na tom, aby čínští investoři vkládali své peníze zejména do českého průmyslu. Pan Havlíček, prosím. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR -------------------Tak, doposud je zde zatím přibližně osmnáct čínských investic za historii, což není mnoho. Jenom pro informaci, je to přibližně půlka toho, co šla do Maďarska nebo do Polska. U toho Polska to asi překvapení není, ale Maďarsko nepochybně překvapením je, minimálně pro ty, kteří o tom nevěděli. Je faktem, že zatím ty investice šly spíše do automobilového průmyslu, do producentů automobilových součástek. Zatímco Čína, když se na to podíváme ve světě, tak investuje hodně do oblasti elektroniky, hodně do oblasti v bankovnictví, hodně do oblasti hardwaru, softwaru. Takže lze předpokládat, že samozřejmě u nás to strojírenství a automobilový průmysl má tradici, takže to bylo celkem asi logické, ale že se i ta struktura těch investic postupně bude měnit. Že je zájem, aby se investovalo do průmyslu, je zřejmě nabíledni, protože Česká republika je na průmyslu poměrně hodně závislá. Dokonce jsme jednou ze zemí Evropy společně s Německem, která je nejvíce závislá na průmyslové výrobě. Takže pokud se bude investovat i do středně velkých firem, což ale samozřejmě je velký otazník, jestli budou Číňané ochotni nastoupat do středně velkých průmyslových firem, tak to určitá šance pro naše podniky je. Ale já bych to nepřeceňoval v tom průmyslu. Já si osobně nemyslím, že by zrovna Čína mířila na menší a střední průmyslové firmy. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Ano, Václav Kopecký. Václav KOPECKÝ, analytik, Výzkumné centrum AMO -------------------Možná bych doplnil, že ještě záleží také na tom, v jaké podobě budou chtít Číňané investovat. Protože ono se dost často očekává, že podobně jako například Japonci nebo Korejci Číňané přijdou s nějakou novou investicí na zelené louce. Že otevřou novou velkou továrnu. K tomu bych byl trochu skeptický. Protože zatím i podle těch obchodů, o kterých se mluví, jsou to spíš kapitálové vstupy do již existujících firem. Změna majetkové struktury a nikoli založení například nových, nových podniků. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Pánové, velice důležitá otázka. Jsou čínští investoři solidní a spolehliví? Pan Havlíček. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR -------------------Je to asi jako, jako jiní investoři. Neřekl bych, že jsou mimořádně neseriózní, ale stejně tak bych neřekl, že jsou vzorem ctnosti. To záleží na tom, na koho se pochopitelně narazí. A Čína dneska se začíná stávat její firmy poměrně hodně často strategickým investorem. Jim tolik nejde o ten okamžitý a rychlý exit, kdyby prostě nainvestovala nějaké prostředky s tím, že za dva, za tři roky prodává a

spočte si rychle tu deltu. Jim jde spíše o to, se někde dlouhodobě usadit, což částečně odpovídá jejich filozofii, jejich mentalitě. To znamená, je to takové to systematické, a teď v dobrém slova smyslu, rozpínání se, ukotvení se, osahání si toho prostředí. A já jsem přesvědčen, že to, co zde nastalo v těch posledních měsících, je jenom jakýsi předvoj toho, co teprve nastane. To znamená, pokud ty reference budou dobré a ty firmy uvidí, že investovaly rozumně, jinými slovy, že se jim neznehodnocuje jejich kapitál, tak to je ta základní reference, která bude pro ty následující. A poté lze předpokládat, že tady těch investic bude skutečně poměrně hodně. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Václav Kopecký. Václav KOPECKÝ, analytik, Výzkumné centrum AMO -------------------Ještě je možná důležité dodat, že i ty investoři se trochu diverzifikují. Že zatímco před deseti, patnácti lety čínských investic ve světě bylo, nebo i před pěti lety bylo relativně málo a vy jste mohl tak trošku předpokládat, jak se ti čínští partneři budou chovat, tak dneska je to jinak. Protože na jedné straně máte firmy, které již mají s globálním obchodem poměrně dost zkušeností, jsou nějakým způsobem vystaveni tomu mezinárodnímu prostředí, nějakým způsobem v něm umí chodit, ale také máte čím dál tím víc společností, které například zvažují svoji první zahraniční investici. A s těmi samozřejmě potom musíte jednat úplně jinak. Jelikož oni nejsou zvyklí na, na prostředí, jakým způsobem se například dělá byznys v České republice nebo v Evropě. A může dojít k oboustranně velké deziluzi. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Pánové, moje závěrečná otázka. A trošku navážu na to, co před chvilkou říkal Karel Havlíček, protože ono to platí i pro čínskou politiku. Tohle to pomalé, ale vytrvalé usazování se někde. Může, dejme tomu, masivní čínská finanční přítomnost v České republice znamenat i jisté ekonomické znevolnění, či jak to nazvat? Já jsem slyšel zajímavý názor, že se tady všichni bojí Ruska. Ale, ale všichni zapomínají na čínské, nebo například na arabské peníze. Bavme se o těch čínských. Karel Havlíček. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR -------------------Já jsem přesvědčen, že zatím toto vůbec nehrozí. Čína má v České republice hluboce podinvestováno. A to se vůbec teď nebavíme o těch dominantních hráčích, jako je Německo, jako je Holandsko, nebo jako je třeba Velká Británie. Ale bavíme se i o Japonsku, bavíme se o Jižní Korei, čili jak zde pan Kopecký říkal, i ostatní asijské země, na to, že jsou relativně malé, nebo výrazně menší, než Čína, tak zde mají nainvestováno výrazně více. Naopak, my jsme malá země, která by měla být, pokud možno, nezávislá na nějaké dominantní hře někoho, což od Číny v tuto chvíli vůbec nehrozí. Takže naopak v tuto chvíli nám to spíše tu bilanci celkovou docela, docela příznivě vyrovná. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Tak. A Václav Kopecký. Václav KOPECKÝ, analytik, Výzkumné centrum AMO -------------------Já s tím plně souhlasím. Já si myslím, že v následujících letech rozhodně nedojde k tomu, aby objem čínských investic stoupl do takové míry, že by Čína byla naším nejdůležitějším, nejstrategičtějším investorem, který by měl majetkový podíl ve všech zásadních odvětvích českého průmyslu. Takže zatím bych se tohoto rozhodně nebál. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Takže to byli pánové Karel Havlíček a Václav Kopecký. Děkuji mnohokrát, pánové, a na slyšenou. Václav KOPECKÝ, analytik, Výzkumné centrum AMO -------------------Díky moc, na slyšenou.

Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR -------------------Děkuju a na shledanou.

ČRo Region, Středočeský kraj Plodnost, erekce, postava a složení stravy 5.11.2015

ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte zdravě s Kateřinou Cajthamlovou Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Jo, přátelé, vítám u nás teď ve studiu doktorku, u nás taky moderátorku, a teď z televize dlouhodobě tanečnici Kateřinu Cajthamlovou. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Dobrý den. Já si tak říkám v duchu, jestli pan hudební redaktor tuhle tu písničku nevymyslel schválně pro nás, protože za a) dáma při těle a za b) v podstatě chci žít a vískat s dámou při těle a my máme o erekci a mužské plodnosti. Já nevím, on to vybral schválně? Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Já nevím, no, tak je to možné, tak témata zná dopředu, anoncovali jsme ho, kdo ví? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak ruku líbám, protože dokonalý. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tím jsme trochu prozradili tedy i to dnešní téma, plodnost, erekce, vůbec jakou to má složitost s naší postavou, s tím, co jíme, na co máme chuť. Tak má ten náš sexuální apetýt vliv na to, co vlastně jíme, paní doktorko? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------To znamená vy to berete nejdřív obráceně, jo, mám chuť na ženskou, tak co to udělá s mým apetýtem. Tak, co já vím, tak pokud ... Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------No, ono se to, jestli se to třeba i s věkem mění, když máte v plodném období, v rodilém období ženy třeba, tak jestli v tom mládí je chuť na něco jiného i podpořena tím, že v podstatě má věší chuť třeba v téhle milostné oblasti, a pak, jestli se to utlumuje a přerodí se to i chuť na něco jiného třeba pak časem, když je pak dámě třeba 40, 50, 60? A u mužů stejně. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Zní to krásně. Tak za prvé u mužů a u žen probíhají tyhle ty věci v jiný čas. Určitě znáte, že muži říkají nevěř nikomu, komu je přes 30, pokud jim ještě není přes 30. Tím velmi správně zjišťují, že v 30 roce věku začíná první drobný propad hladiny testosteronu. Je to záležitost věku a dá se s tím dělat preventivně, to si když tak potom můžeme o tom povědět, ale prostě je to realita. To znamená ty změny vlastně toho muže potkají velmi brzy, 30 let, to je mladík. Ve 40 roce věku je druhý propad hladiny testosteronu a v 50 roce věku je třetí. Čili ten muž to má jako kdyby rozloženo do 30 let,

zatímco u žen vyhasíná funkce pohlavních žláz velmi rychle, tak u mužů nevyhasíná. U žen je to klem 45, 50 roku věku, někdy až 55 roku, říká se to tomu klimakterium. Ale ta doba je opravdu kratičká v porovnání s muži. Tím se vlastně ... Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ono se vlastně říká, že muži také mají přechod, ale delší a začíná až v těch 30 už teda. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------A menší výrazný. On vlastně ten přechod jejich to je postupné vyhasínání a záleží taky na tom, co ten muž dělá, to znamená, jak se zabývá psychicky, případně fyzicky sám sebou a co vlastně se mu daří ve světě. Takže tady je to, že ty dvě pohlaví se jako kdyby míjejí, to znamená žena v době, kdy je těhotná nebo plánuje miminko, tak většinou mívá zvýšený apetýt sexuální. Muž v té době může být v tom propadu hladiny testosteronu a bojí se a nemá chuť jít do dětí, čili tam to může být problém. Tam potom ty ženy začnou mít chutě na sladké, protože vlastně potřebují trošku zvýšit hladinu serotoninu, případně na tučné, aby trošku ztlumily mozek a aby neměly tolik trápení. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Takže dámy, které potkáme v cukrárně, můžeme si o nich myslet, že doma to milostně nefunguje tolik tak, jak má? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Můžeme, ano, protože víme všichni, že láska a zamilovanost většinou vede k určitému typu půstu, kdy se ti lidé v podstatě drží za ruce a živí se láskou a vůní květin. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Probereme dál i téma a můžeme i s vámi, buďte odvážní, ptejte se. Dnešní téma už znáte a telefon 221553777. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Marcela Holanová v písničce zpívala. My si povídáme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v seriálu Hubněte zdravě o plodnosti, erekci,o jídelníčku, o pohybu, budeme si asi povídat i s vámi, někdo nám volá na náš studiový telefon. Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady je Pavel. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Dobrý den. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Pavle, ptejte se. osoba -------------------Prosím vás, paní doktorko, vy jste říkala, že mužský testosteron klesá po těch 30 letech. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka --------------------

Mírný propad hladiny. osoba -------------------Ano, ano, a já se chci zeptat, jestli po tom 30 roku jde ten testosteron nějak vrátit úplně na tu stejnou hodnotu? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, ano, no, nevím, jestli na stejnou hodnotu, protože muž, stejně jako žena, mají vrchol své plodnosti a tudíž i hladinu všech hormonů, které s tím souvisí, v 25 roce věku. Tam je vrchol u obou pohlaví. Víte, že kolem 30 roku věku už ženy mívají problém trošku s otěhotněním, je to přesně tímhle tím způsobem. Čili ten propad u toho muže je drobný. Ale pokud ten muž si udržuje svoje cévy v pořádku, to znamená, to si pak budeme říkat jaké typy potravy, to jsou obiloviny, nedat moc na tučné maso, nesnažit se příliš mnoho solit, nejíst moc cukrů, čili prostě to, co nazýváme racionální stravou. A pokud ten muž udržuje trvale sám sebe v pohybu, to znamená chodí hodně pěšky, nejezdí moc autem, bacha teda na jízdu na kole, protože tam zase se může mírně traumatizovat oblast hráze i vlastně varlat, takže jako to kolo není tak úplně ideální, když tak s nějakým měkčím sedlem. Ale chůze ať už s těmi hůlkami nebo třeba vysokohorská turistika, nějaký sport kolektivní, který toho muže baví, jestli je to fotbal, jestli je to basket, prostě mužská společnost, to je další věc, která může trošku pomoci. No, a další je udržovat se v klidu, protože to, co zvyšuje hladinu testosteronu je pocit úspěšnosti. osoba -------------------Takže to má pocit jako psychologická stránka vlastně? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, velmi silný vliv, ano. A pocit, dokonce muž, který opravdu se cítí úspěšný a nemá pocit selhání, má pocit jako, že všechno dělá dobře, že je nejlepší, že v té soutěži pomyslné mezi ostatními muži vyhrává, že vlastně je dobrý, že je třeba větší nebo já nevím bohatší nebo něco, tak hladina testosteronu zůstává delší dobu vyšší. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak doporučení jsme dali, tak udržujte dál v dobré hladině. Mějte se, děkujeme za dotaz. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Držím palce. Jinak chci říct, že pro nás ženy muži po 30 získávají jednu velmi dobrou vlastnost, oni přestávají být agresivní a vlastně začínají být něžnější. Čili zase ženy rády vidí muže po 30, považují je za dospělejší, vyzrálejší, moudřejší a žena relaxuje vlastně tím, že se cítí v bezpečí. Čili jsou i ochotnější ženy k sexu. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ptejte se dál, číslo 221553777 je tu pro vás. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a pobavme se dnes i na téma plodnost, erekce, jídelníček, který souvisí s naším sexuálním apetýtem, s milováním a u toho jídelníčku se asi teď zastavíme, jaké potraviny vlastně pomohou nebo naopak udělají problém třeba? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka --------------------

Já teď cituji z úžasné knížky, kterou bych doporučila každému muži. Je to knížka pana doktora Igora Bukovského, fyziologa slovenského, jmenuje se to kniha Návod na přežití pro muže. Takže zní teď cituju, tak pan doktor Bukovský, věřím nejen jako muž, ale i jako fyziolog, nejlepší odborník na tuhle oblast může dokonce sám na sobě různě vyzkoušet, což já nemohu, takže cituji. "Jezte obilniny a celozrnné potraviny. Každý den 100 gramů ovoce a zeleniny na každých 10 kilogramů vaší hmotnosti." Dostávám opakovaně otázku, jestli to není moc, protože osmdesátikilový člověk by měl tedy sníst 800 gramů takzvaného zelovoce. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A je a nebo není? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Není to moc, když si představíte, že ke každému hlavnímu jídlu budete mít salát se 150 gramy nějaké zeleniny a dvakrát za den si dáte nějaké ovoce 120 gramů vážící, tak to máte prakticky doma. Je to průměrná dávka. "Každý den hrst vlašských ořechů." To by mě zajímalo, kde to budeme brát, jako teď ještě vlašské ořechy jsou, ale potom to začne být problém, protože pokud každý muž tady v České republice začne jíst hrst vlašských ořechů denně, tak teda na ženy nic nezbude. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Já jsem tedy kdysi slyšel takovou tu babskou radu, jako 5 ořechů denně. Je to hrst? To musí být velké ořechy. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No vždyť, to je hrst ořechů. Ano, určitě. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ježíš, to mám radost, já jsem si včera pořídil 2 kila loupaných vlašských ořechů, budu je zavařovat na sucho. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Výborně, ano, přesně tak, obsahují mastné kyseliny, vitamin E, obojí chrání cévy, a obsahují arginin, což je aminokyselina, která podporuje vlastně tu žádoucí dilataci cév v té žádoucí oblasti. "Je dobré jíst pravidelně soju a jiné luštěniny." Tady bych chtěla upozornit, že ještě před převratem, čili před nějakými 25 lety v každé hospodě jste běžně dostali čočku, dneska to zkuste, jako opravdu poklesl výrazně náš zájem o luštěniny a možná taky pokleslo leccos jiného díky tomu nebo vinu toho. Takže zpátky do IV. cenové skupiny by se čočka měla vrátit z důvodů radosti našich mužů. A o té fyzické aktivitě jsme hovořili, přiměřená hmotnost je logická. Jednak je to jako záležitost cév a aterosklerózy a jednak je to také estetická záležitost, která nehraje jen tak jako malou roli. Kouření a alkoholismus samozřejmě zhoršují erekci výrazně. Pokud se vysadí kouření a pokud už někdo pije tak opravdu tu jednu jednotku alkoholu denně, což jsou pro muže 4 deci vína nebo jedno velký pivo a nebo jeden malý panák něčeho, prosím ne všechno tohle dohromady, to by byly tři jednotky. No, a cvičit cviky na posílení pánevního dna, což není vůbec nic těžkého, to je jako, když se snažíte vytlačit poslední kapku moči při pomočení, tak tak a to můžete dělat kdekoliv, protože to nikdo nevidí, je to cvičení, které není vidět. No, a pokud berete nějaké léky, které porušují tuhle tu funkci, nejčastěji to jsou léky na vysoký krevní tlak, Beta-blokátory, mohou to být ale i různé jiné, tak požádejte o změnu léčby, pokud to jde. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A můžete požádat i o odpověď na svou otázku paní doktorku, číslo je tu otevřené 221553777. / Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Neusínej, Petr Muk zpíval, no, to taky není zrovna dobrá metoda tedy k tomu tématu, které dnes řešíme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v našem seriálu Hubněte zdravě. Vysíláme každý čtvrtek po 11 dopoledne a to dnešní téma plodnost, erekce, řešíme tedy muže. A mluvili jsme tady o taky cévách, tak jak je udržovat v pohodě a v pořádku? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, to co velmi brání vlastně dobré erekci a co může být dokonce příznakem vlastně toho, že něco je v nepořádku, začíná být v nepořádku, tak to jsou dobře prostupné cévy v oblasti pánve. O vlivu argininu už jsme se bavili, to je ta aminokyselina, která dilataci podporuje. Další je kysličník dusný, jeho produkci většinou podporují určité léky na podporu erekce, takže to jsou dvě věci, které vlastně tu erekci mohou zvýšit. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Můžeme si to pořídit i jinak skrze nějaké potraviny nebo tak? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------To určitě ano, ale já bych ještě předtím řekla, že je důležité, aby ty cévy, které se mají roztáhnout, jejich stěna, aby nebyla nějakým způsobem zpevněná právě tou aterosklerózou, protože pak se neroztáhnu a efekt vlastně žádný není. Vysoký krevní tlak je záležitost, která může také s erekcí negativně korelovat. Někdo nám volá. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Někdo k nám volá, je to tak, ano, zaregistrovala i paní doktorka. Tak, kdopak je na lince, dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, posluchačka z Prahy. Chci se zeptat paní doktorky, jakej vliv mají vostrý jídla na ty muže? Děkuju moc, na shledanou. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Aha, děkuju. Tady vlastně erekci může zvyšovat taky vlastně mírné nucení na močení. Většina afrodisiak, která se používají a k tomu patří i některá ostrá jídla nebo případně jiné močopudné věci jako je třeba petržel, tak zvyšují trošičku vlastně napětí v té pánevní oblasti tím, že je maličko zvětšený močový měchýř, tak tam vlastně zatlačí a tu erekci jako delší dobu udrží. Jenomže tam se musí dobře vytitrovat přesně ta doba, jo, protože prostě zase příliš naplněný močový měchýř bohužel erekci brání. Takže mírné diuretické účinky, pokud něco má, tak to může mít mírný afrodisiakální efekt. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A má to tyhle ty účinky močopudné tedy i to ostré, kdybychom si dali nějakou chilli papričku nebo hodně jídlo s pepřem nebo tak? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Prosím pěkně, to spíš teda když tak pro ženy, ale co se mužů týče, tak oni mají jednoznačně vlastně smyslové podněty jako to hlavní, co potřebují, a ten hlavní podnět je podnět zrakový. Říká se, že žena v pohybu, žena svolná mile se usmívající, která dělá různé takové ty náznaky, tak to je ten hlavní signál. Patrik ROZEHNAL, moderátor --------------------

Není to ten signál, že uvidíme nějakou dobrou pečínku nebo něco takového, klobásu? To taky mužům dělá radost někdy nebo pivo třeba. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ne, to rozhodně. No, to je možné, ale k erekci to většinou nevede. Čili tím podnětem je buď čichový podnět, to znamená v podstatě feromony. Tam je zajímavější žena v estrogenní fázi, to znamená její vůně vlastně tomu muži i napovídá, že je to žena plodná a tak. Potom zajímavé je, že pro muže je podnětem k sexuálním jaksi touhám dobrý úhel pas - boky, to znamená jako fakt úhel pas - boky, ne prsa velká, to většinou není tak, ale ... Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------To je to, co podporovaly ty korzety? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, přesně tak. Protože signál, že má žena úzký pas a má širší boky, byl signál mladá, zdravá a bude dobře rodit. Čili to je vlastně podnět stejný jako pro ženy trojúhelník postavený na špičku, je známka mladý zdravý muž. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Široká ramena útlý pas. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Široká ramena, útlý pas a útlé boky. Takže ty bříška bohužel teda nejsou podnětem, proto dřív se používaly korzety, dnes se používá cvičení a nějaké diety. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ptejte se i dál, položte nám otázku taky nějakou další zajímavou, ať se posuneme dál. 221553777, řešíme plodnost, erekci tu mužskou a je to v seriálu Hubněte zdravě. No, vysílá s námi doktorka Kateřina Cajthamlová, přidejte se i vy. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Dáme si to ještě jednou, ne, už ne, to už byl konec písničky. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------To už je konec. Ale teda dneska opravdu se pan hudební režisér velmi snažil, krásný písničky. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ano, a hodí se textem i k tomu, co řešíme my tady. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Přesně tak. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Plodnost mužská, u té bychom se měli taky zastavit v souvislosti s tím, když tedy muž chce spolu se svou ženou míti děti, jak jestli musí nějak změnit jídelníček, podpoří to něčím, pomůže mu něco nebo naopak má žena něco podsouvat muži?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, já bych doporučila, aby každý, kdo delší dobu než jednoho roku se mu nedaří oplodnit jeho partnerku, tak aby prví, co by udělal, nebude změna stravy, ale první absolvuje vyšetření spermiogram. Na to muži chodí strašně neradi a je to veliká škoda, protože pokud je pár neplodný, tak léčení té neplodnosti muže je snazší a ta diagnostika je méně invazivní než u žen. To znamená první, prosím, nechte si vyšetřit spermiogram. Můžete upravit svůj způsob života, tady je to vlastně pořád o hubnutí. Chtěla bych říct, že kombinace obezita, alkohol a kouření je to nehorší, co opravdu významně snižuje plodnost toho muže. V podstatě kouření víc než 20 cigaret denně snižuje plodnost až o 40 % a hmotnost zvýšená tedy opravdu obezita, čili nad těch 34 řekněme BMI, to už je ta veliká obezita, tak ta vede k fragmentaci DNA, což jsou vlastně, jak bych řekla genetický kód té spermie, to znamená, že i když se pak to početí podaří, tak dochází k potrácení toho plodu. To znamená zhubnout zcela jistě. Přestat kouřit zcela jistě. No, a pak můžeme dělat takové doplňkové věci vyloučit uzeniny, snížit konzumaci červeného masa tak maximálně dvakrát týdně, protože červené maso je ošetřeno různými chemikáliemi, které bohužel mají estrogenní efekt, to znamená, že mohou snížit hladinu testosteronu. Další by bylo dobré teda nebrat testosteronové preparáty, tady apeluji zejména nebo ta různá analoga. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------V čem jsou? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Zejména na muže, kteří chtějí vybudovat svalovou hmotu a berou si takzvané anabolické steroidy. Prosím vás, jakékoli hormony jenom po dohodě s lékařem a jenom, když on to povolí. Čili muž, který dělal tohle to, že bral anabolické steroidy, může mít porušenou plodnost. Je důležité, aby se k tomu přiznal, protože ta léčba potom je zaměřená na odstranění tohoto nežádoucího účinku. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Takže on si sice vybuduje ten pěkný trojúhelník, na který letí ženy, ale plodnost nebude taková. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ale potom ji neoplodní, přesně tak. Takže to jako sice je to jakoby zlato, které se třpytí, ale není to bohužel zlaté. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A co nějaké potraviny tedy, jídelníček. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Co se potravin týče, tak už jsme hovořili o ovoci, zelenině. Ještě bych chtěla upozornit na tmavé ovoce ať už jsou to ostružiny, borůvky, jahody takové ty lesní nejlepší, to už jste všichni propásli, protože v lese už teďko toho mnoho nebude, tak příští rok, prosím, než na to vlítnete, tak vlítněte do lesa, kupte si borůvky, pravděpodobně i v té mražené formě budou obsahovat ta barviva, která vlastně mají tu antioxidační dobrou funkci. Jinak je potřeba vyrovnaný příjem minerálů, zejména selen, zinek, hořčík. Pokud jíte pravidelně vyváženou stravu s dostatkem obilovin, držíte se těch zdravých doporučení a příliš nesolíte, tak máte skoro jistotu, že to všechno děláte dobře. Je potřeba pohyb, psychický klid, pevné nervy, dobré vztahy, no, a to může muže vést k tomu, že oplodní ženu i v 70 letech, což víme podle různých našich celebrit. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Že to funguje.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Takže přeji hodně zdraví a hodně radosti a hodně plodnosti. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Rady najdete samozřejmě i na našem facebooku http://www.facebook.com/hubnetezdrave. A přepis našeho povídání z každého dílu i na našich stránkách http://www.ceskyrozhlasregion.cz. Paní doktorko, děkuju za návštěvu. Držím palce zase v sobotu ve StarDance. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Já moc děkuji a bude se mi tančit nádherně, když by mi něco nešlo, vzpomenu si na tento díl a hned mně to půjde lépe. Na shledanou. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Mějte se hezky, za malou chvíli taky písničky na přání s Ivetou Chlumskou.

dama.cz VĚTŠINA SÝRŮ ŠKODÍ ZDRAVÍ! Které raději z jídelníčku vyřadit? 5.11.2015

dama.cz str. 0 Zdraví Dita Váchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Češi přijímají až třikrát více soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), a dvanáctinásobek množství nezbytného pro kvalitní život. Z 80 % se na tom podílí sůl přidaná do potravin při výrobě. Třeba sýry bychom vzhledem ke zdravotním dopadům ?přesolení? měli vybírat opravdu pečlivě? Zdravotní rizika nadměrného dlouhodobého příjmu soli zahrnují kromě srdečně-cévních nemocí (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) v důsledku vzestupu krevního tlaku a poškození cév i jiné vážné hrozby, například rakovinu žaludku. Sůl vám může nevratně poničit ledviny tak, že selžou a je nutná dialýza nebo transplantace. Zvýšené vylučování sodíku (chemická značka Na) jakožto součásti soli (chlorid sodný - NaCl) způsobuje i větší ztráty vápníku z kostí a rozvoj osteoporózy. Na ?řídké? kosti si přehnanou konzumací lahůdek z fastfoodu, chipsů a koly zakládají už děti, neboť většina kostní hmoty se tvoří v dospívání. V souvislosti s chronickým ?přesolením? se vám může zhoršit astma (sůl dráždí hladkou svalovinu průdušek), můžete trpět otoky, migrénou nebo tinnitem (šelesty, hučením, pískáním v uších) či závratěmi. A v neposlední řadě konzumace slaných jídel vede k tloušťce, neboť slaná chuť je návyková, nutí k přejídání a přesolené potraviny a pokrmy navíc často bývají i tučné. [[ArticleBox**25676]] **Nesolit nestačí ** Lidské tělo se bez sodíku neobejde, tento prvek je klíčový pro regulaci hospodaření s vodou a udržení stálého vnitřního prostředí organismu. Sodík je prvek esenciální, tělo si ho netvoří, ale přijímáme ho prakticky se vším, co sníme nebo vypijeme. V různých potravinách a vodách je sodík přirozeně obsažen v různých množstvích, tento přirozený obsah nás však na zdraví nijak neohrožuje a tvoří pouhých 10ň% celkového příjmu sodíku. Dalšími 10ň% se na celkové spotřebě podílí sůl, kterou používáme při vaření nebo si ze slánky sypeme do jídla. Největší ?nálož? soli, tedy 80ň% jejího příjmu, se rekrutuje z průmyslově upravených potravin. To jsou v podstatě všechny ?nečerstvé? potraviny, tedy zjednodušeně řečeno vše, co není ?surové? jateční maso, vejce, mléko, obilí, ovoce a zelenina. Pozor na skrytou sůl

Nejvíce soli můžeme očekávat v potravinách, do nichž ji výrobci přidávají ve snaze zlepšit jejich chuť, vzhled, soudržnost (sůl váže vodu a ovlivňuje vlastnosti lepku - zvyšuje lepivost těsta) nebo prodloužit trvanlivost (sůl je konzervant, brzdí růst bakterií). Mezi takové patří hlavně šunky, párky, uzené maso a jiné masné produkty, dále sýry, chléb a pečivo, potraviny konzervované a v nálevech, instantní polévky a omáčky, polotovary, hotová (zmražená) jídla, kořenicí směsi se solí a dochucovadla (sójové, rybí? omáčky, kečupy), dosolované pochutiny jako oříšky, mandle, olivy, chipsy, ale i některé druhy cereálií, některé zeleninové šťávy a kakaový prášek. Orientačně lze konstatovat, že čím větší technologickou úpravou projde původní, výchozí surovina, tím vyšší obsah soli v hotovém výrobku můžeme očekávat. Zároveň může být takto ?proměněná? potravina problematická i z hlediska obsahu tuků, jednoduchých cukrů, nežádoucích přídatných látek (?éček?) a podobně. [[ArticleBox**26887]] ====Sůl a sýry - kterým dát přednost? ==== Sýry patří k potravinám s vysokým podílem soli přidané výrobci. Přesto je jezme, neboť jsou významným zdrojem bílkovin a vápníku. Vybírejme však ty s nižším obsahem soli a pokud možno i tuku. Napovíme vám? **NE: Plísňové sýry ** Jedna z nejvíce postradatelných potravin, patřící k hlavním ?podezřelým? při nevysvětlitelných otocích nebo migrénách. O. k., v ?modrých? sýrech s plísní na povrchu i pod ním jsou nějaké bílkoviny a vápník, tato přednost je však více než popřena bohatou ?náloží? tuku a soli (niva 1,4ňg sodíku na 100ňg) a obsahem energie, který musí vyděsit i geneticky štíhlé jedince. Niva, rokfór, camembert, hermelín, brie a spol. vycházejí vstříc pouze našemu návyku na slanou/?mastnou? chuť, nikoli nutričním potřebám organismu, a tak by se do jídelníčku měly zařazovat jen jako pochutiny - tedy v množství menším než malém a pouze svátečně. **NE: Tvarůžky ** Výrobce tradičních olomouckých syrečků byl nedávno nucen přiznat alarmující propad prodeje. Zafungovala ?protisodíková? osvěta, nebo spíše nevýrazný marketing? Toť otázka? V zájmu objektivity je ovšem třeba zdůraznit, že tvarůžky neobsahují skoro žádný tuk a spolu s eidamem a tvarohem patří k nejlepším zdrojům bílkovin, v tomto bodě trumfnou i drůbeží a rybí maso. **NE: Balkánský sýr ** Málo tuku, ale hodně soli - 1,3ňg na 100ňg. V létě si jím osolme zeleninový salát, ale jinak se sýry balkánského typu spíše šetřeme. **NE! Tavené sýry ** Nebrat. Diskvalifikuje je nevalná chuť i obsah tavicích solí se sodíkem a fosforem. Tyto prvky ?vyplavují? z kostí vápník a tím přispívají ke vzniku osteoporózy. 100ňg průměrného ?taveňáku? dodá 0,9ňg sodíku, což je bezmála dvojnásobek denní dávky pro normální fungování organismu. **ANO: Tvrdé a polotvrdé sýry** Při jejich úplném vyloučení z jídelníčku bývá u české populace problém s naplněním denní dávky vápníku, k jejímu pokrytí totiž stačí jen 150ňg ementálu či 200ňg 30% eidamu. Obsah sodíku v obou těchto sýrech (shodně asi 1ňg na 100ňg) sice není žádná hitparáda, přesto bychom s ním měli v denním rozvrhu příjmu soli počítat a tvrdé sýry rozhodně nezavrhovat. Tvaroh a sýry typu žervé Výborná volba za předpokladu kontrolovaného podílu tuku. ?Ani nízkotučné varianty ovšem nemusí být ideální, neboť výrobci mohou,dohánět? chuť chybějícího tuku právě solí,? upozorňuje vedoucí

Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu MUDr. Marie Nejedlá. Bez těchto ?podrazů? však tvaroh se svými 0,04ňg sodíku ve 100ňg splní i přísný limit pro označení ?potravina s velmi nízkým obsahem sodíku? (viz rámeček Čtěte etikety). Zároveň představuje skvělý zdroj vápníku a bílkovin. Nejtvrdším normám pro obsah sodíku vyhovuje i většina krémových sýrů, u těch však pro jistotu bedlivěji sledujte údaj o podílu soli na etiketě. [[ArticleBox**26897]] * **TIP** Kupujte čistý polotučný nebo (občas) tučný tvaroh a připravujte z něj různé varianty pomazánek. Ředit ho můžete, ale nemusíte mlékem, k ochucení použijte třeba drcený kmín a šalotku, česnek, papriku (mletou i zeleninovou), naťovou cibulku, pažitku, pórek, bylinky (bazalku, kopr, hladkolistou petrželku), řeřichu, strouhaný křen, ředkvičky, kostičky okurky nebo i maličko bílého pepře, pokud ho snášíte. Ve sladké verzi se hodí broskve, meruňky, jahody a bobulovité ovoce spolu s citronovou nebo pomerančovou šťávou, meduňkou či mátou? Možností je mnoho a oblíbená ?budapešťská? pomazánka se zdá být věčná. odborná spolupráce: MUDr. Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav, http://www.szu.cz Článek vyšel [[https://www.facebook.com/Mojezdravi?fref=tsv časopise Moje Zdraví]] [[ArticleBox**23566]]

URL| http://www.dama.cz/zdravi/vetsina-syru...ktere-radeji-z-jidelnicku-vyradit-26918

Dotyk Značka, která netáhne 6.11.2015 Dotyk str. 0 Téma Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co mají společného Pilsner Urquell, Bernard, Zubr, Primátor, Král z Kauflandu, Argus z Lidlu či neznámý Staropilsen? Všichni nosí značku České pivo, chráněnou Bruselem. Pravidla pro její udělení jsou dosti pružná. Vejde se do nich světově proslulý prémiový ležák, fádní desítka i laciný lahváč prodávaný pod vlastní značkou obchodního řetězce. Taková je už tradice. Národní nápoj, který si ceníme jako součást kulturního dědictví, opatrujeme typicky po švejkovsku. Nápad chránit jedinečné české pivo se začal rýsovat v době vstupu země do Evropské unie. Čtyři roky se pak pivovarníci dohadovali, jak napsat definici pro chráněné značení, a přesvědčovali úředníky v Bruselu, že proslulé české pivo si ochrannou známku zaslouží. Když nám ji Evropská unie v roce 2008 posvětila, pivovary se jen váhavě rozhoupávaly k tomu, aby ji začaly používat. Co musejí splňovat výrobci, aby získali certifikát pro České pivo Národ pivařů už evropské logo tuplem nezajímá. Proč také, o kvalitě piva toho mnoho neříká. Pivovarníkům se pravidla pro udělení známky povedla ve finále naředit tak, aby se do nich vešli téměř všichni se vším. Jak se chrání tradice, když nikde není psáno, jak dlouho má pivo kvasit a ležet? Není zakázané jeho ředění vodou. Parametrům vyhoví i zrychlená, ekonomicky úspornější výroba. Uznaná osmnáctka „Myšlenka není špatná. Provedení je bídné, protože propagace je téměř mizivá. Pro domácí trh nemá známka význam téměř žádný. Při exportu může pomoci,“ shrnuje její přínos Stanislav Bernard. Chráněné zeměpisné značení přitom v principu podporuje. Ostatně humpolecký pivovar může logo

využívat pro všechna piva, u kterých to pravidla umožňují. Mezi držiteli značky je také firma Staropilsen, kterou vlastní Emanuil Kaludov Valkanov z bulharské Sofie. Pro všechna piva, u nichž to teoreticky jde, si ochrannou známku vyřídily Plzeňský Prazdroj, Bernard, náchodský Primátor, Polička či Tradiční pivovar v Rakovníku. Naopak se o ni nepřihlásila tuzemská dvojka – Pivovary Staropramen. Důvod? Po sedmi letech, co značka České pivo existuje, je na seznamu držitelů 18 subjektů. A nejsou to jen pivovary. Povolení zdobit lahve žlutomodrým „sluníčkem“ mají i dva německé obchodní řetězce – Kaufland a Lidl. České pivo prodávají pod svými privátními značkami a nechávají si ho vařit v moravském pivovaru Zubr a v jihočeském Protivíně. Mezi držiteli značky je také firma Staropilsen, kterou vlastní Emanuil Kaludov Valkanov z bulharské Sofie. Staropilsen má adresu v OfficeHousu v Plzni, kde je možné si zaregistrovat virtuální sídlo firmy. Piva s chráněnou známkou prodává firma bulharského vlastníka, téměř neznámá i mezi lidmi z branže, pod názvy Zlatá Praha, Staropilsen či Česká koruna. Nechává si je vařit v pivovarech Nymburk a Zubr. Jak Staropilsen tvrdí na svém webu, pivo vyváží do řady východoevropských zemí, ale i do Řecka, USA, Vietnamu, Finska či Švédska. Držitelé evropsky chráněné známky a pivní značky, které mohou žlutomodré logo používat Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod: Tudor, Czech beer, Černý, Originál Premium, Karlovec světlý i tmavý Heineken-Krušovice: 10° výčepní světlé, Krušovice 12° světlý ležák, Krušovice Imperiál, Krušovice Černé, Krušovice Mušketýr, Krušovice 12, Krušovice 10% světlé Polička: 10° Hradební (světlé i tmavé), 11° Otakar, 12° Záviš Vyškov: Desítka, Džbán, Březňák, Tmavý džbán R O L U J Černá Hora: TAS, Páter, Sklepní, Ležák světlý, Granát Plzeňský Prazdroj: Pilsner Urquell, Gambrinus Originál 10°, pivo výčepní světlé, Gambrinus Premium, pivo ležák světlé; Gambrinus 11° Excelent, pivo ležák světlé; Gambrinus Fotbalová 11, světlý ležák; Velkopopovický kozel světlý; Velkopopovický kozel 11° Medium; Velkopopovický Kozel na doma, pivo výčepní světlé, Gambrinus První Chmel, pivo ležák světlý, Velkopopovický kozel Premium; Radegast Ryze Hořká 12, Radegast originál; Radegast Premium Primátor: Primátor světlý, výčepní pivo, Primátor Premium, pivo světlý ležák, Primátor ležák 11% pivo světlý ležák Nymburk: Postřižinské Jedenáctka, Gold Bohemia Beer, privátní značky pro Staropilsen (Česká koruna, Zlatá Praha, Staropilsen Lager)

Bernard: Světlé pivo Bernard – světlé výčepní pivo 3,8 % obj., Světlý ležák Bernard – alk. 4,5 %, Světlý ležák Bernard – alk. 4,7 %, Regionální jedenáctka – světlý ležák 4,5 % obj. – tento druh piva má regionálně jiný název, ale vždy se jedná o totéž „pivo“ – (Humpolecká jedenáctka, Třebíčská, Teplická, Břeclavská, Jindřichohradecká, Opavská, Prostějovská, Karlovarská, Valašskomeziříčská, Adventura, Mark IX Eduard Beer), Sváteční ležák s přísadou jemných kvasnic 5 % obj., Nefiltrovaný světlý ležák 5 % obj. alk. (obal 2l), Černý ležák s přísadou jemných kvasnic, Tmavý ležák 5,1 % obj., Bernard kvasnicová desítka 4,2 % obj., Bernard kvasnicový ležák alk. 4,6 % Pivovar Protivín: privátní značky Argus Maestic a Argus 10 pro Lidl, privátní značky Malastrana Bohemian Beer a Queen Bohemian Beer „Označení respektujeme a víme, že pro mnohé a především menší značky, které se snaží proniknout na zahraniční trhy, může mít potenciál. My však patříme do skupiny zavedených značek, pro které ochranná známka nemá zásadní význam,“ vysvětluje mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. „Staropramen mohou spotřebitelé ochutnat ve 36 zemích světa a nikdo nepochybuje o původu naší značky,“ dodává. Lidé z oboru ovšem pochybují o tom, že by smíchovský Staropramen certifikát pro České pivo získal. Tvrdí, že by nesplnil podmínky. Zubr a Král Nepoužívá ho ani Budějovický Budvar. Má totiž vlastní značky. Už od vstupu země do EU má od Bruselu chráněné označení Českobudějovické pivo a Budějovické pivo. Dlouho se ke značce České pivo nehlásil Pivovar Svijany. Nezájem prolomil jedinou jedenáctkou, prémiovým ležákem uvařeným k 450letému výročí založení, které pivovar slavil v minulém roce. Moravská skupina PMS, zastřešující pivovary Holba, Litovel a Zubr, patřila mezi iniciátory chráněného zeměpisného značení. Zubr: Zubr Classic světlé výčepní, Zubr Gold světlé výčepní pivo, Zubr Premium pivo světlý ležák, Zubr Grand světlý ležák, privátní značka Staropilsen – světlý ležák, privátní značka Král – světlý ležák pro Kaufland Tradiční pivovar v Rakovníku: Bakalář pivo výčepní světlé, Bakalář tmavé výčepní, Bakalář světlý ležák, Světlé pivo Pražačka, Černovar světlý ležák, Černovar tmavý ležák Hols: Vratislavický ležák 11 Svijany: Svijany „450“ Prémiový ležák Staropilsen: Zlatá Praha, světlé výčepní pivo (vyrábí pivovar Nymburk), Staropilsen Lager, pivo světlý ležák (vyrábí pivovar Nymburk), Česká koruna – pivo světlé výčepní (vyrábí pivovar Nymburk), Staropilsen – světlý ležák (vyrábí pivovar Zubr) Pivovar Samson: Samson 10° světlé výčepní, Samson 11° světlý ležák, Samson 12° světlý ležák, Samson 12° tmavý ležák, 1795 světlý ležák (4,7 % obj. alk.), 1795 tmavý ležák (4,5 % obj. alk.), Samson 1795 světlý ležák (4,7 % obj. alk.), Samson 1795 tmavý ležák (4,5 % obj. alk.), Praga světlý ležák (4,7 % obj. alk.), Praga tmavý ležák (4,5 % obj. alk.) Kaufland: privátní značka Král – světlý ležák (vyrábí pivovar Zubr) Lidl: privátní značka Argus Maestic (vyrábí pivovar Protivín), Argus 10 (vyrábí pivovar Protivín)

První dva pivovary se k němu nakonec ani nepřihlásily. Zato přerovský Zubr mu přišel na chuť. Logo dává nejen na svá piva, ale vyrábí také Krále, pivo pod privátní značkou obchodní sítě Kaufland, a ležák Staropilsen pro obchodní firmu Bulhara Emanuila Kaludova Valkanova. Ze skupiny Pivovary Lobkowicz, nově ovládané čínskou investiční společností CEFC, si České pivo osvojily ze sedmi dva pivovary – Černá Hora a Protivín. Druhý je ale nepoužívá pro svůj Platan či dvanáctku Lobkowicz, vlajkovou loď celé skupiny. Vaří pivo pro Lidl, který pak ochrannou známku dává na desítku a dvanáctku prodávanou jako Argus. Tipněte si, co oslovuje zákazníky víc: logo, nebo cena? Neviditelná kampaň Modrožluté sluníčko jako symbol Bruselem chráněného produktu má zaručit, že si spotřebitel kupuje skutečný originál. Má předcházet vzniku napodobenin, které by se za světově proslulé české pivo mohly vydávat. Evropská unie na propagaci svých chráněných značek také dává peníze. Jedna tříletá kampaň za 56 milionů korun zaměřená nejen na České pivo, ale i špekáčky, olomoucké tvarůžky a další tradiční tuzemské speciality, letos v září skončila. Na ni navazuje další za 100 milionů. Obě kampaně, se kterými přišla Potravinářská komora, se ale soustředí jen na český a slovenský trh. Ani tam ale nejsou vidět (více Kampaně, za něž EU promrhá miliardy – Dotyk 32/2015). Argumenty, kterými pivovarníci obhajují ochrannou známku Spotřebitel má jistotu, že označené produkty jsou vyrobené v České republice z českých surovin a dle tradičních postupů. Známka je důležitá pro vývoz, a tomu se daří. Zahraniční zákazníci, kteří se nemusejí úplně orientovat v pivních značkách, díky logu poznají, že pivo pochází z České republiky. Pivovary si slibují, že je známka uchrání od tlaků EU na snižování energie a budou moci dále používat tradiční, energeticky náročné technologie. Chráněné zeměpisné značení funguje i pro ochranu tuzemského trhu proti napodobeninám ze zahraničí. Český svaz pivovarů a sladoven dělá, jako by ochranná známka ani neexistovala. Jediným, kdo se jí soustavněji věnuje, je Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Prověřuje, zda zájemci splní všechny regule, aby logo mohli na obalech používat, pak je občas kontroluje. Za celou dobu odebrala 179 vzorků. „Z nich bylo 25 vzorků nevyhovujících. Zjištěná pochybení ovšem nesvědčí o záměru zneužít chráněné označení nebo se obohatit na úkor spotřebitele,“ ujišťuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Jak dodává, šlo převážně o drobné technologické pochybení, které pivovar v krátké době napravil. „Často to byly nedostatky při rozjezdu výroby dle specifikace chráněného označení,“ doplnil Kopřiva. Nevyhovující vzorky našli inspektoři u pivovarů Vyškov, Bernard, Polička, Heineken, Zubr, Rakovník, Primátor, Velkopopovický kozel, Nymburk, Svijany, Protivín, Černá Hora a Podkováň. Čili skoro u všech. Posledně jmenovaný vstupní kontrolou neprošel. „Může výrobu doladit a požádat o přiznání později. Nejde o výjimečný případ, napoprvé neuspěje řada pivovarů,“ vysvětluje mluvčí SZPI. A to se mnozí pivní fajnšmekři shodnou na tom, že pravidla jsou ještě příliš měkká. Ochranná známka dává ve výsledku jedinou jistotu, a sice že pivo bylo uvařeno v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku. Není to málo? Nebo to v dnešním globalizovaném světě stačí? Pivovarníkům se pravidla pro udělení známky povedla naředit tak, aby se do nich vešli téměř všichni se vším.

dTest

Spotřebitel ve světě 5.11.2015

dTest str. 4 Informační servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Informační servis Každý všední den najdete na webu spotrebitele.dtest.cz nové zprávy týkající se spotřebitelské problematiky v ČR i v zahraničí. Výběr těch nejzajímavějších vám přinášíme na této stránce. Re-Klam-a? Společnost Carrot Neurotechnology, vývojář aplikace Ultimeyes, která uživatelům slibovala zlepšení zraku o desítky procent, musela na konci září letošního roku zaplatit pokutu ve výši 150 tisíc amerických dolarů. V reklamě se oháněla „vědecky ověřenými účinky“, které se ve skutečnosti opíraly o jedinou studii, již napsal spolumajitel Carrot Neurotechnology. To však Federal Trade Comission (FTC) považuje za klamavou reklamu. Provozovatel jednoho z největších kanálů na Youtube, společnost Machinima, čelí obvinění z klamavé reklamy. Té se měla dopustit, když několika svým elitním video blogerům slíbila odměnu za pozitivní hodnocení herní konzole Xbox One. Video pak blogeři neměli označovat jako který dostávali rakouští předškoláci, se kromě sešitů či psacích potřeb nacházela brožura s nabídkou na uzavření smlouvy na služby mobilního operátora reklamu či sponzorovaný obsah, ale jako svůj vlastní názor. FTC zakázala společnosti Machinima v tomto jednání pokračovat a nadále by měla důsledně rozlišovat mezi sponzorovaným a uživatelským obsahem. Nátlak nebo reklama? Takzvaný Král spamu, Američan Sandford Wallace, který jen mezi lety 2007 a 2009 i přes soudní zákaz rozeslal z odcizených profilů na sociální síti Facebook 27 milionů nevyžádaných zpráv, byl shledán vinným z phishingu, podvodu a pohrdání soudem. Jak uvádějí servery Bloomberg a Consumerist, hrozí mu až tři roky vězení a pokuta až do výše čtvrt miliardy amerických dolarů. Wallace, který dříve rozesílal spam v e-mailech i na sociální síti MySpace, byl obviněn již v roce 2011, ale s vynesením rozsudku ohlásil osobní bankrot a vyhýbal se nástupu k trestu. V balíčku školních potřeb, a reklamou na dětský bankovní účet. Brožurka jim také tvrdila, že pokud chtějí být „velcí“, měli by si pořídit mobilní telefon a účet v bance. Rakouská spotřebitelská organizace Verein für Konsumenteninformation (VKI) takovou reklamu považuje za agresivní a navíc protiprávní. Za pravdu jí dal i krajský soud v rakouském městě Graz. Problémy na čtyřech kolech V USA probíhá další vlna svolávání vozidel do servisu. Po aféře Takata mají s airbagy problém i dodávky a pickupy z koncernu Fiat Chrysler. Odmlžovač skel ve vozech Cadillac zase může způsobit požár vozu. Na rozdíl od Takaty je problém s airbagy u dodávek a pickupů Dodge Ram způsoben dráty pod volantem, v případě jejichž zkratu airbag vystřelí. Odmlžování zadních skel u sedanů Cadillac ATS zase může ve výjimečném případě zapálit zadní sloupek vozu. Léčím, léčíš, léčíme Na evropský trh se dostal lék pro povzbuzení ženského libida Addyi, známý také pod reklamním označením „ženská Viagra“. Belgická spotřebitelská organizace Test-Achats ovšem mírní nadšení spotřebitelek a spotřebitelů. Addyi se svým efektem příliš neliší od placeba a vedlejší účinky nejsou zanedbatelné. Lék totiž může snižovat krevní tlak a v krajním případě může jeho užívání vést až ke ztrátě vědomí. Výrobce také v „informační kampani“, která je spíš reklamou, mlčí o tom, že Addyi je třeba užívat každý den, nikoli jen před samotným aktem, jako je tomu u klasické Viagry. Také zamlčuje, že Addyi není vhodné užívat společně s alkoholem.

Americká spotřebitelská organizace Consumer Reports (CR) otestovala 300 vzorků mletého hovězího masa pocházejícího z USA a zjistila, že osmnáct procent masa z běžného chovu a devět procent masa v bio kvalitě obsahuje kromě fekálních bakterií i takzvané superbakterie, které jsou odolné vůči třem a více antibiotikům. To je způsobeno nadměrným preventivním podáváním antibiotik. Vedlejším efektem je však vznik odolnějších kmenů bakterií. Mleté maso je v tomto obzvláště nebezpečné, jelikož se v něm míchá svalovina více kusů dobytka. Jediný kus nakažený superbakteriemi může nakazit celou várku. Wall Street Journal ovšem uvádí, že američtí farmáři neplánují přecházet na chov bez antibiotik, i když poptávka po takovém mase stoupá. Náklady na změny totiž podle nich převyšují možné zisky, navíc jsou v současnosti v USA ceny hovězího z klasického chovu na maximu. *** spotrebitele.dtest.cz Portál přináší aktuální zprávy ze zahraničí i z České republiky. Jeho smyslem je nabídnout informace, které se v médiích obvykle neobjevují a které přispívají k lepší orientaci v oblasti spotřebitelské problematiky. Články jsou přehledně tříděny podle sledovaných kauz, nejčastějších problémů, zákonů, institucí a spotřebitelských organizací. Foto popis|

Kolik obsahují kakaa? 5.11.2015

dTest str. 24 Test

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Test Kakao Koncem října zní vždy trochu šíleně připomínka, že Vánoce nejsou daleko. Období plískanic, chladu a tmy je ovšem po půl roce bezpečně zpátky a spolu s ním touha po zahřátí zvenčí i zevnitř. Kvůli všem těmto skutečnostem padla tentokrát naše volba na testování kakaa. Do laboratoře jsme poslali 18 vzorků neslazených kakaových prášků a zjistili, že drtivá většina výrobců se potýká s nedostatky v označování na obalech. Jeden výrobek navíc spotřebitele šidí, protože obsahuje málo kakaa. Možná vás vůně horkého kakaa po ránu nechává chladnými, ale třeba používáte kakaový prášek při pečení a rádi se zakousnete do kakaové bábovky. V každém případě chcete použít kvalitní surovinu, aby požitek z kakaa byl co největší. Jak takovou surovinu poznáte? Vyrazili jsme jako běžní spotřebitelé do obchodů a nakoupili necelou dvacítku výrobků, na něž lze narazit kdekoliv v republice. Poslali jsme je do laboratoře a zjišťovali například, jaký podíl čistého kakaa opravdu obsahují, jaký tuk v nich můžeme očekávat a zda se v kakau nenachází příliš kadmia nebo škodlivého mykotoxinu ochratoxinu A. Z každého kakaa jsme také připravili nápoj a posuzovali jej po stránce smyslové. Kakaové škatulky Může vás překvapit, že světlost či tmavost nevypovídá nic o kvalitě kakaa. O čem však vypovídá, je způsob jeho zpracování během výroby. Tmavším kakaovým práškům dodává barvu tzv. alkalizace, což je proces, za jehož objevem v první polovině 19. století stojí Holanďan Coenraad van Houten. „Holandská“ kakaa tak nesou svůj název na počest chemika z Nizozemí, který přidáním regulátorů kyselosti (čili alkalizačních činidel) do kakaové hmoty zajistil, že se výsledný prášek lépe rozpouští, má jemnější chuť a je výrazně tmavší. Přirozeně kyselé kakao se tímto procesem neutralizuje. My jsme do testu vybrali jak kakaa holandská, tedy alkalizovaná, tak výrobky bez tohoto označení. Česká legislativa termín „holandské kakao“ nebo „kakao holandského typu“ nezná, nedefinuje jej ani sbírka mezinárodně uznávaných potravinových standardů Codex Alimentarius. Jde čistě o obchodní

název, který znalému zákazníkovi naznačuje, že jde o kakao vyrobené „holandskou metodou“. Přírodní a holandská kakaa jsou z pohledu legislativy srovnatelná. Co však česká vyhláška č. 76/2003 Sb. u kakaa rozlišuje, je obsah tuku. Podle podílu kakaového másla definuje „kakaový prášek“, který musí mít minimálně 20% podíl kakaového másla, a „kakaový prášek se sníženým obsahem tuku“, ve kterém se musí nacházet kakaového másla méně než 20 %. Protože však zákazník na první pohled při koupi kakaa nepozná, zda si kupuje nízkotučné nebo standardní kakao, zařadili jsme do testu oba typy. Mezi zkoumané vzorky jsme přidali i kakaa s označením „na vaření“ nebo „na pečení“. Nic specifického či potřebného k pečení a vaření neobsahují a lze z nich také připravit kakaový nápoj. Neopomněli jsme zařadit ani zástupce z produkce ekologického zemědělství (Alnatura Bio Kakao) či ze systému fair trade (Gepa Cacao Pur Afrika). Ticho po pěšině Ačkoli samotný holandský způsob výroby ovlivňuje zejména barvu kakaa a o jeho použití či nepoužití nelze nic vyčíst, objevili jsme velký problém výrobců deklarovat použití regulátorů kyselosti na obalu. Nejčastějšími alkalizačními činidly jsou uhličitan draselný, sodný nebo amonný. Protože jde o přídatné látky s kódy E 501, E 500 a E 503, musí je výrobci podle nařízení EU č. 1169/2011 uvádět ve složení použitých surovin na obalech svých produktů. Z 18 výrobků jsme zjistili přítomnost alkalizačních činidel u 17 z nich. Rovných deset však jejich použití vůbec nezmiňuje, čímž porušují evropské nařízení. V našem hodnocení deklarace proto získaly nedostatečnou známku. Počítáme sem i kakao Van Houten, které zmínku o alkalizaci uvádí pouze v angličtině. Dva z testovaných výrobků (Avita Kakao s lecitinem a Sweet Kakao) za stejný prohřešek pranýřovala také Státní zemědělská a potravinářská inspekce letos v září na svém webu http://www.potravinynapranyri. cz. I dTest výrobce upozornil na nedostatky v označování obalů a vyzval je k nápravě. Jaký praktický dopad může neúplné označování kakaa mít? Když pomineme skutečnost, že spotřebitel má právo vědět, jestli je kakao přírodní nebo alkalizované, může mu také „zavařit“ při pečení. Vysvětlení najdete v samostatném infoboxu na této stránce. Vedle nedostatečných známek za nedeklarování regulátorů kyselosti jsme tutéž známku udělili ještě výrobku Mocca Kakao na vaření, které na zadní straně obalu deklaruje 0,06 gramů soli ve 100 gramech výrobku. Naše laboratorní měření a výpočty však ukázaly na hodnotu 27x vyšší (1,64 g/100 g), takový rozpor v deklaraci obsahu soli jsme u žádného jiného výrobku neobjevili. Tuk pouze autentický Kakao, podobně jako brambory nebo rajčata, doplulo k evropským břehům z Ameriky při objevných plavbách v 16. století. Jeho popularita však začala stoupat až během 17. a 18. století, kdy do nápoje přivezeného ze Střední Ameriky začali Španělé přidávat cukr a med, aby zmírnili jeho hořkost. Než přišel otec zmiňovaného Coenraada van Houtena Casparus v roce 1828 s lisem, díky němuž oddělil z kakaových bobů více než 50 % kakaového másla, nebylo snadné kakaový nápoj vytvořit. Vysoký podíl tuku způsoboval jeho špatnou rozpustnost a mastná oka na hladině nápoje. S vynálezem hydraulického lisu bylo možné tuk výrazně zredukovat a vytvořit kakaovou hmotu vhodnou k usušení a rozemletí na jemný kakaový prášek. Nově vzniklá surovina umožnila připravit kakaový nápoj daleko snáze. Kakaový prášek šlo také nově smíchat s cukrem a následně opětovně spojit s kakaovým máslem, čímž byly položeny základy dnešní tuhé čokoládě. Jen pro pořádek uveďme, že do současných čokolád se vedle kakaového másla smí podle unijní legislativy přidávat i jeden z šesti exotických rostlinných tuků vyjmenovaných ve vyhlášce, ne však ve větší míře než 5 %. Kakaové máslo je přirozenou součástí kakaových bobů a částečně zůstává i v kakaovém prášku. Tento stabilní tuk se rozpouští při tělesné teplotě a nese jemnou kakaovou chuť. Jedná se o poměrně drahou surovinu, jež má vedle potravinářství, kde se používá zejména při výrobě čokolády, využití také například v kosmetickém nebo farmaceutickém průmyslu. Výrobci potravin proto mohou mít snahu kakaový tuk nahrazovat nebo s ním alespoň „neplýtvat“. I my jsme proto zjišťovali, jestli se výrobci k takovému kroku neuchylují, a hledali jsme přítomnost jiných tuků než toho kakaového. Dobrou zprávu máme i tentokrát - v žádném z testovaných vzorků jsme jiný tuk neobjevili. Sledovali jsme však také jeho množství a tam už se rozdíly našly. Čím více tuku kakao obsahovalo, tím jsme je považovali za kvalitnější a tím lepší jsme udělovali známky bez ohledu na to, jde-li o kakao se sníženým obsahem tuku nebo ne. Spotřebitel se tuto informaci z drtivé většiny krabiček na první pohled nedozví a možná až doma zjistí, že si zakoupil kakao se sníženým obsahem tuku - pokud na

to vůbec přijde. Nápovědou může být do jisté míry cena. Kakao okolo 20 Kč za 100 gramů bude s největší pravděpodobností nízkotučné. V rozpětí od 35 do 40 Kč za 100 gramů se však nízkotučné a standardní výrobky mohou cenově překrývat. Vyšší cena pak už spíše poukazuje na výrobek s minimálním podílem kakaového másla 20 %. Nejméně kakaového másla jsme naměřili ve výrobku Tesco Cocoa Powder (10,26 %), nejvíce pak v kakau Van Houten (22,3 %). Všechny testované výrobky splnily požadavky vyhlášky na obsah tuku ve svých kategoriích. Čisté kakao Výraznější milník v novodobé historii kakaa na českém trhu představuje rok 2012, kdy Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila případy falšování kakaa kakaovými slupkami. SZPI v dubnu před třemi lety zjistila, že kakaový prášek Grande Cocoa Drink polského výrobce obsahuje jen 80 % kakaa. I v této souvislosti nás zajímalo, jestli k šizení nedochází i v roce 2015. Výrobky jsme porovnávali mezi sebou. Při hodnocení jsme zohlednili i možnou 20% nejistotu měření, která odráží také přirozenou variabilitu kakaových bobů. Téměř všechny výrobky 100% kakaový podíl splnily. Černou výjimku tvořilo Carla Kakao na pečení, u kterého jsme zjistili 78,8 % čistého kakaa, což je hodnota, která i se započtenou nejistotou měření a připočteným regulátorem kyselosti na žádoucích 100 % nedosáhla. Proto jsme tomuto produktu udělili za obsah čistého kakaa nedostatečnou. Skutečnost, že výrobce kakaa na pečení Carla zákazníka šidí, limitovala také jeho celkové hodnocení kvality. Zajímavé je, že jiné kakao stejného výrobce (Carla Holandské kakao) dosáhlo na hodnoty čistého kakaa o 15 % vyšší. Jako „nejkakaovější“ vyšlo z našeho testu kakao Gepa Pur Afrika z produkce fair trade (105,7 +/- 20% nejistota měření). Kakao a zdraví Kakaový prášek patří k důležitým zdrojům přírodních antioxidantů, které omezují oxidativní procesy v organis mu. Nejvýznamnějšími z nich jsou polyfenoly. Jak uvádí The American Journal of Clinical Nutrition v článku Cocoa Antioxidants and Cardiovascular Health z roku 2005, specifická skupina polyfenolů, tzv. flavan-3-oly, které jsou obsaženy mimo jiné v kakau či kakaových produktech, může mít kardioprotektivní účinky. Obsah polyfenolů v kakaovém prášku ovlivňuje složení kakaových bobů, ale i míra a šetrnost jejich zpracování. Například silná alkalizace kakaa způsobuje částečnou degradaci těchto látek. Proto nás zajímalo, jak jsou na tom s polyfenoly výrobky, které lze zakoupit v českých obchodech. V tomto kontextu nejspíše není překvapením, že nejvíce antioxidačních látek jsme zjistili u jediného testovaného přírodního, nealkalizovaného kakaa Tesco Value cocoa powder (28,43 mg/g), relativně vysoký podíl jsme naměřili u alkalizovaných výrobků Sweet Kakao nebo Orion Kakao na vaření (22,74, resp. 21,81 mg/kg). Nejnižší (poloviční) dávku polyfenolů vykazovalo kakao Carla Holandské kakao (11,45 mg/g). Kadmium a zaplesnivění Nežádoucí látky se nevyhýbají ani kakau. Specifickou zátěží je výskyt těžkých kovů, speciálně kadmia, které bývá přirozenou součástí vulkanických půd, na nichž se kakaovníky v tropických oblastech pěstují. Opakovaný a dlouhodobý příjem kadmia představuje pro člověka riziko poškození jater a ledvin či rozvoje rakoviny. V současné chvíli žádné maximální limity pro těžké kovy v kakau evropská legislativa nedefinuje, nařízením EU č. 488/2014 však zavádí s platností od 1. ledna 2019 pro kadmium v kakau limit 0,6 mg/kg. My jsme přihlédli k budoucímu limitu v našem hodnocení už teď a výrobky, které se mu velmi blížily (Carla Kakao na pečení 0,56 mg/kg, Sweet Kakao 0,56 mg/kg a Alnatura Kakao Bio 0,59 mg/kg) jsme „odměnili“ jen dostatečnými známkami. Polovina výrobků měla hladinu olova pod mezí detekce, nálezy v řádech setin jsme hodnotili dobrými známkami, jedinou uspokojivou za obsah olova obdržel Tesco Value cocoa powder, u kterého jsme jej naměřili 0,1 mg/kg. Rtuť jsme nedetekovali u žádného z výrobků. Evropská legislativa do září 2015 nedefinuje ani žádné platné maximum pro ochratoxin A v kakau. Existuje však pracovní dokument expertní komise pro zemědělské kontaminanty, který doporučuje maximální limit v kakau a kakaových produktech v závislosti na tom, zda jde o výchozí surovinu, nebo o konečný produkt na 2, resp. 1 mg/kg. Při hodnocení jsme se doporučením řídili a valné většině

výrobků udělili velmi dobré známky. Nejvyšší podíl ochratoxinu A (2,35 mg/kg) a dostatečnou známku si vysloužilo kakao Avita. Jak kakao chutnalo? Existují údajně historické důkazy, že kakao mělo v dobách 1200 let před naším letopočtem, kdy jej pili Mayové, úplně jinou podobu než dnes. Senzorické hodnocení mayského kakaa v dnešní době by nejspíše nedopadlo nejlépe. Mayové vytvářeli kakaový nápoj smícháním pasty z rozemletých kakaových bobů s vodou, přidáním chilli papriček a kukuřičné mouky, která vázala hojnost kakaového másla. Zahuštěná směs hořké chuti se pak přelévala z jedné nádoby do druhé tak dlouho, dokud na jejím povrchu nevznikla hustá pěna, která se „pila“. Našich deset hodnotitelů, kteří známkovali vlastnosti připraveného mléčného kakaového nápoje s cukrem standardní cestou, očekávalo sladkou, příjemnou a hladkou kakaovou chuť a vůni. Jednotlivé nápoje byly připraveny podle návodu na obalech. Pokud návod chyběl, připravovaly se podle receptu 1 lžička kakaa, 1 lžička moučkového cukru a 200 ml mléka. Za zmínku také stojí, že hodnotitelé, kteří jsou zároveň běžnými spotřebiteli, očekávali chuť kakaa, která se výrazně blíží připraveným instantním kakaovým směsím s cukrem. Jelikož lze kakaový prášek použít k rozmanitým kulinárním účelům a příprava nápoje je jen jedním z mnoha, navíc je dána recepturou výrobce, přiřadili jsme tentokrát senzorickému hodnocení jen čtvrtinový podíl na celkové známce. Mezi hotovými nápoji ve výsledku propastné rozdíly nepanovaly, všechny se vešly do rozptylu známek dobře a uspokojivě. Podíváme-li se na dílčí hodnocení, nejlepší známku za intenzitu kakaové chuti udělili hodnotitelé kakau Kovandovi Kakao de luxe, byť se ve zjednodušené tabulce v našem časopise ukrývá pod hodnocením dobře spolu s dalšími výrobky. Příjemnost chuti byla nejlépe ohodnocena u kakaa Carla Holandské kakao. 6 kakao se sníženým obsahem tuku Orion Carla Globus/ Kakao Holandské korrekt na vaření kakao Kakao holandského typu cena za balení (Kč) 36,90 25,90 19,90 hmotnost balení (g) 100 100 100 cena za 100 g (Kč) 36,90 25,90 19,90 hodnocení kvality dobře dobře dobře 69 % 64 % 60 % senzorické hodnocení 1) uspokojivě dobře dobře 58 % 70 % 61 % intenzita kakaové barvy 3 2 2 intenzita kakaové vůně 3 2 3 příjemnost vůně 2 2 3 intenzita kakaové chuti 2 2 2 příjemnost chuti 3 2 2 intenzita případných defektů 2 1 2 obsah čistého kakaa dobře dobře uspokojivě 77 % 68 % 47 % tukuprostá kakaová sušina dobře dobře dobře 79 % 74 % 63 % obsah kakaového másla uspokojivě uspokojivě uspokojivě 43 % 49 % 52 % nežádoucí látky velmi dobře velmi dobře velmi dobře 85 % 84 % 84 % těžké kovy (kadmium, rtuť, olovo) 1 1 1 ochratoxin A 1 1 1 antioxidanty dobře uspokojivě uspokojivě 77 % 51 % 51 % dodržení deklarace 2) velmi dobře nedostatečně velmi dobře 100 % 0% 100 % informace

tmavost kakaa (měrná světlost L*) 3) 49,1 43,6 41,5 tukuprostá kakaová sušina (%) 79,7 77,1 71,7 změřený obsah kakaového másla (%) 10,6 11,9 12,6 obsah čistého kakaa (%) 95,4 93,2 87,2 přítomnost nedeklarovaných regulátorů 6 7 6 kyselosti kofein (%) 0,14 0,16 0,16 obsah sodíku (g/kg) 0,17 5,4 0,83 výrobce/prodejce Nestlé Česko Carla spol. Globus, k.s., s.r.o., Praha s r.o., Dvůr Praha Králové nad Labem datum minimální trvanlivosti 10/2016 9/12/16 10/3/2017 Tesco Value Marila albert Sweet cocoa Kakao Quality Kakao powder holandského Holandské typu kakao 19,90 29,90 29,90 39,90 100 100 100 200 19,90 29,90 29,90 20 dobře uspokojivě uspokojivě uspokojivě 60 % 59 % 58 % 56 % uspokojivě dobře dobře dobře 53 % 61 % 64 % 65 % 3222 3323 3222 3222 3222 2122 uspokojivě uspokojivě uspokojivě dobře 58 % 44 % 58 % 64 % dobře uspokojivě dobře dobře 69 % 59 % 69 % 74 % uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě 44 % 57 % 48 % 47 % uspokojivě dobře dobře dostatečně 56 % 78 % 78 % 24 % 3224 3111 velmi dobře uspokojivě uspokojivě dobře 93 % 52 % 52 % 79 % velmi dobře velmi dobře nedostatečně nedostatečně 100 % 100 % 0% 0% 52,2 43,4 45,4 50,7 74,9 69,8 74,9 77,1 10,9 13,4 11,6 11,4 90,4 86,2 90,6 92 6677 0,14 0,16 0,19 0,16 0,07 1,94 0,23 0,13 Tesco Stores Mokate Ahold Czech Kaufl and ČR a.s., Czech s.r.o., Republic Česká Praha Praha a.s., Praha Republika v.o.s., Praha 10/2016 7/7/2017 6/1/2016 1/12/2015 Mocca Tesco Tesco Kávoviny Carla

Kakao Cocoa Cocoa Avita Kakao na vaření Powder Powder Holandské na pečení kakao s lecitinem 26,90 39,90 37,90 34,90 19,90 100 200 100 100 100 26,90 20 37,90 34,90 19,90 uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě dostatečně 55 % 53 % 50 % 49 % 20 % uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě dobře 56 % 51 % 48 % 46 % 67 % 13322 33342 22332 33432 33332 22221 uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě nedostatečně 57 % 57 % 51 % 52 % 15 % dobře dobře dobře uspokojivě uspokojivě 69 % 71 % 65 % 59 % 48 % uspokojivě uspokojivě uspokojivě dobře uspokojivě 46 % 41 % 44 % 60 % 46 % dobře uspokojivě uspokojivě dostatečně dostatečně 73 % 58 % 55 % 37 % 24 % 23224 11343 uspokojivě dobře dobře dobře dobře 56 % 67 % 67 % 61 % 71 % nedostatečně nedostatečně nedostatečně nedostatečně nedostatečně 0% 0% 0% 0% 0% 44,4 48,2 47,4 44,6 48,8 74,6 75,8 72,6 69,8 64 11,3 10,3 11,0 14,2 11,3 90,1 90,2 88,4 88,7 78,8 67777 0,14 0,14 0,15 0,13 0,15 6,54 0,47 0,21 1,37 0,13 Mocca, spol. Tesco Stores Tesco Stores Kávoviny Carla s.r.o., s r.o., Liberec ČR a.s., ČR a.s., a.s., Dvůr Králové Praha Praha Pardubice nad Labem 01/2017 4/15/17 4/2016 6/19/16 9/6/16 vítěz testu výhodný nákup kakao Gepa Orion Cacao Pur Kakao Afrika holandského typu cena za balení (Kč) 147,00 46,90 hmotnost balení (g) 250 100 cena za 100 g (Kč) 58,80 46,90 hodnocení kvality velmi dobře dobře 80 % 72 % senzorické hodnocení 1) dobře dobře 62% 61% intenzita kakaové barvy 2 2

intenzita kakaové vůně 3 3 příjemnost vůně 3 2 intenzita kakaové chuti 2 2 příjemnost chuti 2 2 intenzita případných defektů 1 2 obsah čistého kakaa velmi dobře dobře 93 % 78 % tukuprostá kakaová sušina velmi dobře dobře 82 % 60 % obsah kakaového másla velmi dobře velmi dobře 90 % 86 % nežádoucí látky dobře dobře 65 % 69 % těžké kovy (kadmium, rtuť, olovo) 2 2 ochratoxin A 1 1 antioxidanty dobře dobře 73 % 71 % dodržení deklarace 2) velmi dobře velmi dobře 100 % 100 % informace tmavost kakaa (měrná světlost L*) 3) 45,3 42,9 tukuprostá kakaová sušina (%) 81 70,1 změřený obsah kakaového másla (%) 22,1 21,3 obsah čistého kakaa (%) 105,7 95,6 přítomnost nedeklarovaných regulátorů 6 6 kyselosti kofein (%) 0,17 0,13 obsah sodíku (g/kg) 0,15 0,36 výrobce/prodejce Gepa-The Nestlé Česko Fair Trade s.r.o., Praha Company, Německo datum minimální trvanlivosti 4/13/18 10/2016 Kovandovi Van Houten Thymos Alnatura Kakao de Cacao Kakao Extra Kakao Bio luxe 49,90 64,90 34,90 49,90 150 125 100 125 33,30 51,9 34,90 39,90 dobře dobře uspokojivě uspokojivě 63 % 63 % 59 % 58 % dobře dobře uspokojivě dobře 71% 61% 54% 60% 1212 2332 2232 2233 2233 2222 dobře dobře dobře uspokojivě 60 % 65 % 60 % 50 % uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě 52 % 48 % 53 % 47 % velmi dobře velmi dobře velmi dobře velmi dobře 83 % 91 % 83 % 87 % dobře dobře dobře dostatečně 77 % 74 % 66 % 21 % 2224

1111 uspokojivě dobře dobře dobře 55 % 61 % 64 % 74 % nedostatečně nedostatečně nedostatečně velmi dobře 0% 0% 0% 100 % 41,8 41,3 41,3 45,7 66,2 64,3 66,6 63,7 20,8 22,3 20,6 21,4 91 92,4 91 88,1 7776 0,12 0,16 0,13 0,24 0,19 0,15 5,76 0,24 Kovandovi Van Houten, Thymos, Alnatura s.r.o., Tábor Belgie spol. s r.o., GmbH, Slovenská Německo republika 1/7/18 12/10/16 30/8/17 6/24/18 dobrá rada Na českém trhu převažují tzv. holandská kakaa, která se během výroby alkalizují. Jsou typická svou tmavou barvou a snazší rozpustností než kakaa nealkalizovaná. My jsme hledali výrobek obsahující nejvyšší podíl čistého kakaa a ceněného kakaového másla, ale také výrobek, který na obalu deklaruje informace nařízené evropskou legislativou a ještě dobře chutná. Nejlépe z našeho testu vyšlo fair trade kakao Gepa Cacao Pur Afrika (velmi dobře, 58,80 Kč/100 g), ve kterém jsme naměřili nejvíce kakaa a ve všech ostatních zkouškách si vedlo velmi dobře nebo dobře. Obstojnou kvalitu za příznivou cenu (obojí o poznání nižší než u vítěze testu) získáte koupí výrobků korrekt Kakao holandského typu z Globusu (dobře, 19,90 Kč/100 g) a Tesco Value cocoa powder (dobře, 19,90 Kč/100 g), které je jediným zástupcem přírodního, tedy nealkalizovaného kakaa. Na chvostu tabulky skončilo kakao Carla Kakao na vaření (dostatečně, 19,90 Kč/100 g). Vysloužilo si nejhorší hodnocení kvůli nízkému obsahu kakaa, nedostatečné deklaraci a přítomnosti nežádoucích látek. i Jak testujeme podrobný postup testu kakaa najdete na http://www.dtest.cz/kakao Jak hodnotíme grafická skladba celkového hodnocení kvality kakaa senzorické hodnocení 25 % tukuprostá kakaová sušina 15 % obsah kakaového másla 15 % obsah čistého kakaa 25 % antioxidanty 5 % dodržení deklarace 5 % nežádoucí látky 10 % + Holandské kakao je na našem trhu v převaze, nealkalizované jsme nalezli pouze jedno - Tesco Value cocoa powder. Není proto od věci mít se zlehka na pozoru, pečete-li například podle amerických receptů - v USA totiž převažují přírodní kakaa s nízkým pH. Pokud takový recept zahrnuje použití jedlé sody, počítá velmi pravděpodobně také s použitím přírodního kakaa, které svou kyselostí zajistí dostatečné nakypření těsta oxidem uhličitým. Aby nedošlo k nezdaru, je v českých podmínkách zapotřebí použít do těsta ještě jinou kyselou složku (například vinný kámen), která v tomto ohledu přírodní kakao nahradí. Variantou je také rovnou zaměnit sodu za kypřicí prášek. + Jak testujeme

Do testu jsme vybrali 18 kakaových prášků dostupných na českém trhu. Vzorky jsme nakupovali na začátku srpna 2015, laboratorní zkoušky proběhly v září v mezích minimální trvanlivosti. Tukuprostá kakaová sušina: Stanovení z celkového obsahu alkaloidů kofeinu a theobrominu (použita metoda HPLC-UV/VIS). Podíl a autenticita tuku: Čistotu kakaového másla prokazuje charakteristické zastoupení triacylglycerolů (použita metoda GC-FID). Obsah tuku byl stanoven pomocí Soxhletovy extrakce. Antioxidanty (polyfenoly): Obsah antioxidantů určen spektrofotometricky metodou podle FolinCiocalteu. Výsledné hodnoty byly vyjádřeny jako kyselina gallová. Čistý obsah kakaa: Výpočet na základě dílčích měření - obsahu tukuprosté kakaové sušiny, obsahu tuku a vlhkosti (stanovení proběhlo gravimetricky). Přítomnost regulátorů kyselosti a těžkých kovů: Průkaz na základě měření minerálních látek metodami AAS-F (sodík a draslík) a AAS-ETA a AAS-AMA (kadmium, olovo a rtuť). Ochratoxin A: Stanovení obsahu mykotoxinu metodou HPLC-FLD. Barva kakaového prášku: Stanovení spektrofotometricky. Hodnoty jasu jsou uvedeny pro informaci v tabulce. Čím více se číslo blíží 100, tím je kakao světlejší a naopak. vysvětlivky: * ano x ne Některá hodnocení mohou být limitována. V tomto případě došlo ke snížení známky v případě nízkého podílu čistého kakaa a při nedodržení deklarace. Při shodném hodnocení kvality pořadí podle abecedy. 1) Smyslovému posouzení jsme podrobili nápoj připravený z kakaového prášku. 2) Hodnotili jsme, zda výrobci ve výčtu použitých surovin deklarují použité regulátory kyselosti (uhličitany sodný a draselný) a zda deklarace obsahu soli odpovídá naměřeným hodnotám sodíku. 3) Nabývá hodnot od 0 (černá) do 100 (bílá). Čím tmavší kakao, tím nižší má hodnotu měrné světlosti. + Jak se vyrábí kakao? Kakaové boby, bez kterých se výroba kakaa a čokolády neobejde, nejsou plody kakaovníku, ale jeho semena. Z plodů se kakaové boby teprve „vylušťují“ (vyloupávají) a nechávají fermentovat. Při fermentaci se v bobu rozvíjejí aromatické látky a dochází ke změně barvy. Takto připravené se buď zpracovávají v zemi původu, nebo se rovnou exportují. Boby připravené na cestu ke spotřebiteli zpracovatel zbavuje příměsí a prachu a následně předpražuje. Tyto se pak drtí a vzniklá drť se proudem vzduchu zbavuje dalších nežádoucích nečistot: slupek a klíčků. Vyčištěnou drť ještě čeká dopražení, během kterého dochází k chemickým změnám, změnám barvy a tvorbě aroma, a mletí. Poddajná kakaová hmota vzniklá mletím je plná kakaového másla, které se odděluje lisováním. Částečně odtučněný výlisek se znovu drtí a mele, čímž vzniká přírodní kakao. V případě, že z výrobní linky má sjet alkalizované kakao, přistupuje se k přidání regulátorů kyselosti v podobě krystalického uhličitanu draselného nebo sodného do kakaové drti nebo kakaové hmoty. Barevné látky a třísloviny kakaových bobů reagují s alkalickými činidly, mění se mj. jejich pH z 6 na 8,4 a hmota tmavne. Alkalizovaný kakaový prášek se snáz rozpouští ve vodě a v mléku. vysvětlivky: * ano x ne

Některá hodnocení mohou být limitována. V tomto případě došlo ke snížení známky v případě nízkého podílu čistého kakaa a při nedodržení deklarace. Při shodném hodnocení kvality pořadí podle abecedy. 1) Smyslovému posouzení jsme podrobili kakaový nápoj. 2) Hodnotili jsme, zda výrobci ve výčtu použitých surovin deklarují použité regulátory kyselosti (uhličitany sodný a draselný) a zda deklarace obsahu soli odpovídá naměřeným hodnotám sodíku. 3) Nabývá hodnot od 0 (černá) do 100 (bílá). Čím tmavší kakao, tím nižší má hodnotu měrné světlosti. vítěz testu výhodný nákup + Velikost balení může klamat Tesco Cocoa Powder jsme do testu zařadili ve dvou různých velikostech, přestože na první pohled to vypadá, jako by šlo pouze o odlišně velká balení. Na obalech jsme však objevili rozdíly. Etiketa 200gramového balení uvádí, že výrobek byl zabalen v Maďarsku, informace na 100gramové krabičce říká, že byla naplněna kakaovým práškem v Polsku. Laboratorní výsledky ukázaly, že obě kakaa jsou ve výsledku srovnatelná, přestože odstranit hodnoty se ve všech parametrech trochu lišily. Zásadní rozdíl však představuje cena. Za 200gramové kakao jsme zaplatili prakticky stejně jako za 100gramové kakao stejné značky (39,90 Kč/200 g, resp. 37,90 Kč/100 g). Stogramová kakaa značky Orion (Holandského typu a Na vaření) mohou zejména v porovnání s krabičkami výrobků Sweet nebo Tesco Cocoa Powder (200 g) vytvářet dojem, že obsahují více kakaového prášku, než ve skutečnosti mají. Některá kakaa najdete i v naší databázi nadměrných obalů na http://www.dtest.cz/nadmerne-obaly. Foto popis|

e15.cz Pavel Otto: Jezte lamy 4.11.2015

e15.cz str. 0 Blogy - Zápisník

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Děs Česka z uprchlíků vystřídaly obavy z rakovinotvorných uzenin a průmyslově zpracovaného masa vůbec. Podle Světové zdravotnické organizace jsou téměř stejně nebezpečné jako plutonium, azbest, cigarety či alkohol. Shodou okolností to bylo necelý týden poté, co Babišovy noviny zveřejnily test párků od různých výrobců včetně Agrofertu. Redaktoři se celkem hladce shodli, že nejvíce jim chutnaly ty od jejich zaměstnavatele, a zařadili je na první příčky. A do toho si přijde jakási organizace s nějakou pitomou studií. Prostě podraz a lež. Konstruktivně se k závěrům WHO staví bolivijské ministerstvo zdravotnictví. Nabádá k náhradě červeného masa masem z lam, jež obsahuje málo tuků a hodně nenasycených kyselin. A prý už není potravou chudých andských farmářů, ale dostalo se na stoly módních restaurací v La Pazu a Limě. Tak vida, člověk nemusí být odkázán jen na dobroty z Kosteleckých uzenin. Mimochodem, šéfa ANO zradil kuchař Pohlreich. I když ho Babiš nedávno na společném selfíčku nazval poctivcem, televizního drsňáka si za to nekoupil. Pohlreich začal kritizovat Babišovu elektronickou evidenci tržeb podle balkánského vzoru. „Ti, co kradou, budou krást dál. Zkrachovali by. Máme vysoké zdanění a lidé chtějí meníčka za sedmdesát korun. Tak si to spočítejte,“ řekl Živnostenským listům. Pěkně a stručně řečeno, byť se mají daně poskytovatelům stravovacích služeb

o něco snížit. Už jsou to tři roky, co si ministr vnitra Chovanec zřídil web Hubněte s Milanem a svůj boj s obezitou náležitě zužitkoval v médiích. Má ale asi hodně starostí, protože zase přibírá. Měl by si oddychnout v Bolívii. Čtěte také další zápisníky redaktorů E15: Jana Havligerová: Daj-li medaili Dušan Kütner: Marná Prahy snaha

URL| http://nazory.euro.e15.cz/blogy/blogy-zapisnik/pavel-otto-jezte-lamy-1242196

Ceny ve světě potraviny se v říjnu zvýšily nejrychleji za poslední tři roky 5.11.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Světové ceny potravin se v říjnu zvýšily oproti předešlému měsíci o 3,9 procenta a zaznamenaly nejvýraznější nárůst od června 2012. Po rok a půl trvajícím propadu ale zůstávají 16 procent pod úrovní loňského října. Uvedla to Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Cenový index FAO se oproti září zvýšil o 6,1 bodu na 162 bodů. Index, který zahrnuje obilniny, olejniny, mléčné produkty, maso a cukr, klesal nepřetržitě od loňského dubna do letošního srpna. Za poklesem cen stála vysoká globální produkce, silný kurz dolaru a pokles cen energií vlivem levné ropy. Říjnový růst cen vedlo zdražení cukru, jehož ceny kvůli silným dešťům v Brazílii a obavám ze sucha v Indii a Thajsku vzrostly o 17,2 procenta. Rostlinné oleje zdražily o 6,2 procenta. FAO snížila předpověď sklizně obilovin v sezoně 2015/16 na 2,530 miliardy tun z dosavadního odhadu 2,534 miliardy tun. Letošní sklizeň by tak byla 1,1 procenta pod loňským rekordem. FAO ale zvýšila odhad produkce pšenice o 1,4 milionu na 736,2 milionu tun. Světové zásoby obilovin jsou na dostatečné úrovni a zásoby pšenice jsou nejvyšší za 15 let, konstatovala organizace. Čtěte také: Státy nebudou moci zakázat geneticky upravené potraviny schválené EU Potraviny v srpnu zlevnily nejvíce za sedm let, padají hlavně ceny mléka

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonom...ejrychleji-za-posledni-tri-roky-1242800

Analytici: Meziroční inflace zůstala v říjnu na 0,4 procenta 6.11.2015

e15.cz str. 0 Domácí ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziroční inflace zůstala v říjnu na zářijových 0,4 procenta. Domnívá se to většina oslovených analytiků, někteří ovšem nevylučují ani její mírný růst na 0,5 procenta. V září totiž proti sobě působily klesající ceny pohonných hmot a rostoucí ceny potravin. Český statistický úřad zveřejní údaje o

říjnové inflaci v pondělí 9. listopadu. „Pohonné hmoty na čerpacích stanicích v říjnu zlevnily, což se promítlo i do spotřebitelské inflace. Oproti tomu se však zvýšily ceny u některých druhů potravin,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. S nízkou inflací je podle něj nutné počítat i nadále a ani v roce 2016 nebude meziroční růst cen výrazný. „V nadcházejících měsících však přestane působit efekt levných pohonných hmot, a inflace by tak měla směřovat k jednomu procentu,“ uvedl. „Inflaci tlačily nahoru ceny potravin s tím, že byl tento efekt mírněn dalším poklesem cen pohonných hmot,“ uvedl i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. I podle analytika Home Credit Michala Kozuba na inflaci tlačí stále se snižující ceny pohonných hmot. „Je to velký tlak na celou inflaci, a tak není důvod, proč by ceny v úhrnu měly růst více. Tento efekt by ale brzy měl opadnout,“ uvedl. Kozub počítá v září dokonce s poklesem meziroční inflace na 0,3 procenta. Naopak růst meziroční inflace na 0,6 procenta očekává analytik Komerční banky Viktor Zeisel. „Náš odhad, který je vyšší než tržní konsenzus, je založen na rostoucích cenách potravin. To naznačuje nejen měsíční šetření ČSÚ, ale i již zveřejněné údaje o růstu cen potravin v Sasku a Bavorsku. Domníváme se, že za současným růstem cen potravin stojí letní sucha, která snížila úrodu některých druhů ovoce a zeleniny,“ uvedl. Obdobně se vyjádřil i hlavní ekonom ING Jakub Seidler, který čeká růst inflace na 0,5 procenta. „Na další pokles inflace bude tlačit pokračující pokles cen pohonných hmot. Na druhou stranu však v říjnu dle předběžných údajů vzrostly ceny potravin. Celkově by tak inflace mohla nepatrně oproti září zrychlit,“ uvedl. Čtěte také: Inflace zpomalila. Zlevnily hlavně potraviny Inflace v srpnu zpomalila. Zlevnily potraviny i pohonné hmoty

URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/...zustala-v-rijnu-na-0-4-procenta-1243112

Sedlák Rada chce od Babiše vrátit zemědělský podnik Agro Jevišovice 8.11.2015

e15.cz str. 0 Archiv

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Za politikem a ministrem financí Andrejem Babišem zůstává z období, kdy aktivně působil v byznyse, řada ostrých obchodních sporů. Ten, který vede s někdejším majitelem Agra Jevišovice Bohumírem Radou, je ukázkovým příkladem násilného převzetí. Původní vlastník Agra Jevišovice Rada je přesvědčen, že Babiš neprovedl nepřátelské převzetí jeho firmy v souladu se zákonem, a žalobou se domáhá prohlášení kupní smlouvy za neplatnou. „Rada podal letos v únoru ke krajskému soudu v Brně žalobu o vydání akcií,“ říká právní zástupce Bohumíra Rady Petr Vališ. V případě ovládnutí Agra Jevišovice Andrejem Babišem totiž nebyly splněny podmínky pro převod akcií, jak je definovala kupní smlouva. „Předpokladem pro převod akcií Agra Jevišovice na dceřinou společnost Agrofertu Navos mělo být odkoupení několika pohledávek právě Navosem. Pohledávky ale neodkoupil Navos, nýbrž Agrofert. Za těchto okolností neměl notář akcie vůbec vydat, nicméně je vydal,“ říká Vališ. Agrofert se k věci vyjádřil stručně. „Probíhající spory nekomentujeme,“ řekl jeho mluvčí Karel Hanzelka. Moravský sedlák se nehodlá vzdát, a nebojí se ani o svých sporech s Babišem podrobně

mluvit. Zdůrazňuje, že jeho případ není ojedinělý. Věří, že svým pevným postupem dodá odvahu popsat obchodní Babišovy praktiky i dalším jeho obětem. Násilný převrat Třiapadesátiletý jihomoravský sedlák Bohumír Rada je přímý, rázný a pracovitý člověk. Jeho rodina je spojena s půdou už po mnoho generací. Když se stal vlastníkem Agra Jevišovice, rychle z něj vybudoval ve své době jeden z největších zemědělských podniků v České republice. Agro Jevišovice mu patřilo do roku 2010. Tehdy ho o něj, jak říká, připravil Andrej Babiš. „V roce 1998 jsem se stal předsedou malého zemědělského podniku. Během dvou let jsme byli jedni z největších v České republice. Na trhu s jatečnou drůbeží jsme měli podíl zhruba jedenáct procent, v prasatech pět, v mléce dvě procenta. Firma obhospodařovala kolem 8650 hektarů. Vyráběli jsme obiloviny na krmivo. Zaměstnávali jsme celkem 320 lidí v našem regionu. Dařilo se nám do chvíle, kdy našeho hlavního odběratele, Kostelecké uzeniny – budu říkat násilným převratem –, ovládl Agrofert,“ vypráví Bohumír Rada. Agro Jevišovice a Kostelecké uzeniny původně fungovaly v synergii. „Byli jsme na ně navázaní asi z šedesáti procent. Měl jsem dobrý vztah s ekonomickým ředitelem Janem Bočkem, který vybudoval perfektní firmu z krachujícího družstva. Věřil jsem mu. Kostelec mi taky tenkrát ručil za úvěr. I banky tudíž chtěly, aby ode mě odebíral,“ popisuje Rada dobré vztahy v síti středně velkých zemědělských živnostníků, polistopadových selfmademanů. Jan Boček V roce 2005 ovšem Kostelecké uzeniny získal Andrej Babiš, jeho třetinový podíl v masokombinátu se změnil ve většinový. Pro Agrofert to byla vynikající akvizice, pro Agro Jevišovice začátek konce dobrých časů. Zpočátku běžela spolupráce s Kostelcem obdobně jako za Jana Bočka. „Co jsem neprodal do Kostelce, vyvážel jsem do Německa, Rakouska, Maďarska, na Slovensko a do dalších českých jatek. Jenomže pak jsem podlehl Babišovu naléhání a slibům. Tvrdil, že ode mě potřebuje pomoct, protože nemá jiného spolehlivého dodavatele. Tak jako dnes jeho voliči i já jsem tehdy uvěřil jeho slibům, že když začnu dodávat jen jemu, bude ode mě nakupovat za průměr cen Rakouska, Německa a Slovenska. Zdálo se to jako dobrá nabídka,“ pokračuje Bohumír Rada. Jenomže nenápadně se tak z původně oboustranně výhodné spolupráce najednou stala i nebezpečná závislost. „Získává si vás pomocí drobných službiček a slibů. Nic pro něj není problém. Kamarádí se s lidmi podobným způsobem, jako to dělal ve volební kampani, když rozdával koblihy. Nabídne například, že vám jeho řidič odveze auto z letiště a zaparkuje někde za pár korun. Vedle toho vás neustále krmí báchorkami o tom, že ovládne evropský obchod s drůbeží. Pořád opakuje ty svoje řeči, že bude nejmocnějším mužem, a tím pádem že je dobře s ním spolupracovat,“ říká sedlák Rada. Dnes ví, že rozhodnutí věřit Andreji Babišovi a stát se na něm závislým, bylo osudovou chybou. Bohumír Rada naletěl a podcenil také varování, kterým mu měl být osud manažerů Kosteleckých uzenin. Mimo jiné i Jana Bočka. Podraz na podraz Pět lidí z vedení Kosteleckých uzenin v roce 2004 obvinil vyšetřovatel Jiří Pospíšil, přezdívaný dobovým tiskem Corrado Cattani z Vysočiny. Obvinění bylo založeno na bizarní konstrukci z tunelování firmy, jež mělo de facto spočívat v tom, že řádně spláceli své závazky. Následovalo pozastavení provozního úvěru, které vyvolalo těžké finanční problémy. V tu chvíli se jako spasitel zjevil Andrej Babiš, do té doby pouze menšinový akcionář Kosteleckých uzenin, který vyhladovělou firmu koupil. Koncem roku 2007 byli všichni obvinění

manažeři Kosteleckých uzenin u soudu zproštěni viny. Firma však už – samozřejmě – zůstala v Babišových rukou „Když Andrej Babiš získal Kostelecké uzeniny, ještě de facto řídil Agrofert sám. Vypadalo to tak, že během dne vyřizoval záležitosti svých chemiček a někdy kolem osmé hodiny večer se začal věnovat Kostelci. To mi pak třeba zavolal, že mu tam stojí dvě stě lidí a že nemají co zabíjet. Prosil, abych mu dovezl čtyři kamiony kuřat, protože některý z jeho odběratelů má zrovna na kuřecí maso akci,“ vzpomíná Bohumír Rada. Noční odchyt pro Kostelec Sám měl rodinu, práce nad hlavu, i tak ale – jak říká – pokaždé Babišovi vyhověl. Vytáhl zootechnika, vzbudil lidi a šli chytat kuřata pro Kostelec. „Na jeden kamion potřebujete třicet čtyřicet lidí. Když v hale uděláte narychlo binec, kuřata z toho mají stres, nahrnou se na stěnu, některá pochcípají. Máte z toho ekonomické ztráty. Ve dvě v noci ale byly moje kamiony s kuřaty v Kostelci a Andrej Babiš mohl ráno splnit své dodávky do supermarketů. To samé u prasat,“ líčí Rada. První náznaky, že vstřícnost už nebude tak úplně oboustranná, na sebe nenechaly dlouho čekat. „Někdy kolem roku 2006 nebo 2007 mi začal Kostelec za kuřata platit méně. Při patnácti milionech kilogramů drůbeže, které jsem mu ročně dodával, dělá korunový rozdíl v ceně za kilo patnáct milionů. Jeho ceny ale byly dokonce dvě až tři koruny pod obvyklými cenami. Nechával jsem mu tedy de facto skoro padesát milionů,“ počítá Bohumír Rada. Babiš si vás získává pomocí drobných službiček a slibů. Nic pro něj není problém. Pořád opakuje ty svoje řeči, že bude nejmocnějším mužem, a tím pádem že je dobře s ním spolupracovat. Andrej Babiš tento postup zdůvodňoval množstevními rabaty a tím, že na něj tlačí supermarkety, které chtějí zákazníkům nabízet akce. „Jenomže takhle jsem ty akce celé odnášel já, ne on. Ždímal mě do roku 2010, kdy už ten tlak nešlo zvládat,“ pokračuje Rada. Co následovalo, zažila spousta podnikatelů: „Nezaplatil jsem řádnou splátku společnosti Bibby Financial Services. Babiš tu pohledávku koupil a podepsali jsme směnku. Ručil jsem mu i svým rodinným barákem. Nakonec na mě poslal exekutora, který mé dceři polepoval počítač značkou exekučně zabaveno, když se učila do školy. Tlak nešlo zvládnout, takže jsem mu Agro Jevišovice v roce 2011 prodal.“ Rakouské ceny Proč Bohumír Rada narůstajícímu tlaku nečelil? Proč od spolupráce s Kosteleckými uzeninami neodstoupil? Pro formulaci své odpovědi si bere do ruky tužku a papír a kreslí časovou osu. „Jestliže chcete někomu k 1. lednu dodat kuřata, musíte je nejprve vypěstovat. To znamená, že potřebujete dodavatele jednodenních kuřat. Než se takové kuře vyklube, musí být vajíčko čtyřicet jedna dní v líhni – tam ho musíte vložit už někdy v listopadu. Jenomže aby bylo vajíčko, musí být i slepice, kterou je potřeba tři měsíce předem oplodnit,“ říká a zakresluje jednotlivé kroky na papír. Čili pokud chcete například dodávat kuřata k 1. lednu, musíte mít už někdy 10. července předcházejícího roku uzavřenou smlouvu s líhní. „Abych Babišovi plnil zakázky, musel jsem mít smlouvu víc než půl roku dopředu. Když jsem šel za Babišem a ptal se na ceny na příští rok, přislíbil mi ten průměr Rakouska, Německa a Slovenska. Nakonec mi ale dal cenu, která byla nevýhodná. A když jsem se ohradil, řekl, že má ztrátu a že si mám ty kuřata klidně nechat. Komu jsem je měl najednou asi tak prodat?“ popisuje mechanismus utahování šroubů Rada. Babiš jako spasitel V okamžiku, kdy měl Agrofert Radovo Agro Jevišovice vydáno na milost a nemilost, Babišova hra na přátelství skončila. Model převzetí Jevišovic vykazuje obdobné prvky jako převzetí Kostelce. Nejprve Andrej Babiš nebo někdo mu blízký dostane vyhlédnutou oběť do problémů – může jít o neschopnost splácet dluhy kvůli pozastavenému úvěru či na dno stlačené výkupní ceny. A v tu chvíli se najednou

Andrej Babiš vynoří jako spasitel, který stísněnou firmu koupí. Je to metoda, kterou novináři popsali i v jiných případech. Novináři Jiří Pšenička a Martin Mařík psali v roce 2012 v časopise Ekonom v článku Krachující holding Less by mohl převzít Andrej Babiš: „Majitel Agrofertu nejprve takové společnosti pomůže finanční investicí, nebo přinejmenším odkladem splátek dluhů, které u něho daná společnost má. Subjekt se však dříve či později stejně ocitne v insolvenci, Babiš,váhá‘, ale nakonec se dohodne s ostatními věřiteli a podnik přejímá. Příznačná je ještě jedna typická fáze – miliardář, který si ani na veřejnosti nebere servítky, často tvrdí, že ho původní majitelé oklamali.“ Brněnská žaloba Zde by případ mohl skončit, ale nekončí, protože Bohumír Rada se nevzdal. Je přesvědčen, že Agrofert dosud nedostál několika závazkům vyplývajícím z memoranda, jež obě strany před převzetím Radova Agra Jevišovice Babišovým Agrofertem podepsaly. Toho se bezprostředně týkal spor o spálené pole. V souvislosti s případem je v běhu několik soudů a řízení. Potenciálně nejpodstatnější spor ale spolu Rada s Babišem vedou o samotnou transakci, kterou Agro Jevišovice přešlo z Radových rukou do Babišových. Podle Rady je neplatná. V únoru tohoto roku obdržel Krajský soud v Brně od Bohumíra Rady žalobu o vydání akcií. Smlouva o prodeji akcií je podle právníků neplatná, protože Andrej Babiš nedodržel jednu ze základních podmínek: veškeré závazky měla plnit společnost Navos, která je dceřinou společností Agrofertu. Nestalo se tak ovšem a akcie i závazky převzal přímo Agrofert. Žaloba zatím leží u krajského soudu bez odezvy. Na Radovy dopisy a další výzvy k jednání nereaguje ani Babiš, ani Agrofert. Čtěte také: Babišovy Kostelecké uzeniny jsou v zisku 34 milionů Babišova krokodýlí farma vymáhá slovenský dluh Babišova krokodýlí farma končí, o maso nebyl zájem

URL| http://euro.e15.cz/archiv/sedlak-rada-...medelsky-podnik-agro-jevisovice-1239670

Omezme volný pohyb v EU a sociální dávky, vyzval Cameron 10.11.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Britský premiér David Cameron dnes vyzval k omezení volného pohybu osob uvnitř Evropské unie a k omezení sociálních dávek pro občany EU přicházející do Británie. Předseda britské vlády to řekl v projevu o požadavcích reforem unie, které jsou podmínkou pro setrvání Británie v EU před nadcházejícím referendem o členství v unii. Podle Camerona je zapotřebí omezit nejen příliv migrantů do Evropské unie, ale i pohyb osob uvnitř bloku. Británie proto požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni britské ekonomiky. Londýn rovněž chce odstranit „nedostatky“, jako je například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství. >

Anketa Souhlasíte s Cameronem ohledně omezení pohybu a dávek? Ano

82%

Ne

18%

V anketě hlasovalo 223 čtenářů.

další ankety Britská vláda také chce omezit počet občanů Evropské unie pobírajících britské dávky. Již dříve navrhla, aby občané zemí EU unie v Británii, kteří nenajdou po šesti měsících zaměstnání, ztratili právo na pobyt v zemi. Nyní Cameron prosazuje, aby občané Evropské unie pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky a tedy čtyři roky budou přispívat do místního sociálního systému. Cameron dále uvedl, že Británie musí být zproštěna závazků na vytváření „stále těsnější unie“, a vyslovil se pro větší roli národních parlamentů jako orgánů, jimž se on a další premiéři zodpovídají. Podle něj by národní parlamenty neměly mít právo veta, protože to by vedlo do „slepé uličky“, ale parlamenty jednotlivých států měly by mít možnost vytvářet skupiny, které by mohly blokovat zákony Evropské unie. Bez diskriminace Britský premiér také připomněl, že Evropská unie nemá jen jednu měnu. Státy, které nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci, řekl. Jakékoli iniciativy eurozóny, jako například bankovní unie, musejí být pro ostatní země dobrovolné. Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech. Čtěte o reakci Bruselu: Cameronovy požadavky? Vysoce problematické, říká Evropská komise Cameron v projevu zopakoval, že je zastáncem setrvání Británie v Evropské unii v případě, že se přijmou příslušné změny. Vyloučil ale současně, že by se v Británii mohlo uskutečnit nějaké druhé referendum o setrvání v EU. Kolegy z Evropské unie vyzval, aby vzali v úvahu, že mají jen jednu

šanci na změny. Potenciálně nejproblematičtějším Cameronovým požadavkem je omezování volného pohybu osob, včetně odlišného přístupu k občanům EU, pokud jde o dávky. V Británii žijí a pracují statisíce lidí ze zemí Evropské unie. Nejvíce je Poláků, ale v Británii jsou i desetitisíce Čechů. Požadavky na omezení volného pohybu osob, který je součástí unijních smluv, zatím vyvolával ostrý odpor v řadě hlavních měst EU. Acknowledgement of receipt. With @David_Cameron's letter, negotiations on *UKinEU can now begin— Donald Tusk (@eucopresident) November 10, 2015 Cameron dnes zdůraznil, že volný pohyb osob nechce zničit, ale převést jej na „udržitelnější základ“ a omezit vysokou úroveň migrace ze zbytku EU do Británie. Francouzský list Libération dnes označil britské hrozby odchodem z Evropské unie titulkem Cameronovo vydírání. Tento pocit sdílí někteří unijní představitelé, podle nichž Londýn požaduje časté změny, které by uspokojily jen jeho potřeby, uvedla agentura Reuters. Sporné téma „Evropská otázka“ je tradičně sporným tématem uvnitř Cameronovy Konzervativní strany. V 90. letech rozdělila torye do té míry, že s přehledem prohráli volby. Britští komentátoři také připomínají, že i kdyby se podařilo Cameronovi dosáhnout v jednání s partnery v Evropské unii požadované reformy, sotva to bude stačit k pacifikaci protiunijního křídla Konzervativní strany. Komentátorka listu The Times Rachel Sylvesterová dnes napsala, že „evropská vyjednávání jsou jen fíkovým listem pro to, jak udržet Konzervativní stranu pohromadě“. A tato jednání nemohou uspokojit konzervativní euroskeptiky nebo očekávání veřejnosti vyvolané premiérovou minulou rétorikou, poznamenal komentář. Ministerský předseda se při následující tiskové konferenci vyhnul odpovědi na otázku, jak by výsledek referenda mohl mít vliv pro celou Británii. Řada skotských politiků již dala najevo, že Skotsko, které je výrazně “proevropštější” než Anglie, by nechtělo zůstat mimo Evropskou unii. Cameron musí referendum uspořádat do konce roku 2017, ale objevují se spekulace, že by mohlo být již příští rok v červnu. Cameron předložil v dopise čtyři velké požadavky vůči EU Britský premiér David Cameron zaslal v dopise do Bruselu požadavky reforem Evropské unie, které budou podmínkou pro setrvání Británie v unii a které jsou zaměřeny na čtyři oblasti: 1/ Ekonomika Státy kvůli tomu, že nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci a nevýhodám. K jakékoli iniciativě eurozóny, jako je například bankovní unie, se ostatní země mohou připojit jedině dobrovolné, nikoli z donucení. Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech. Protože finanční stabilita a dohled se staly klíčovými oblastmi v kompetenci institucí eurozóny, jako je Evropská centrální banka, totéž by mělo platit pro státní instituce ostatních zemí, například Anglickou banku. Všechny otázky, které se mohou dotknout všech členských zemí EU, mají být projednávány všemi členskými zeměmi.

2/ Konkurenceschopnosti Británie podporuje rozvoj jednotného digitálního trhu, který může zvýšit hrubý domácí produkt EU o tři procenta. Británie podporuje rozvoj unie kapitálových trhů a přijetí obchodních dohod s USA, Čínou, Japonskem a Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Británie usiluje o zastavení a odbourání nadměrného množství regulačních opatření a chce zajistit naprostou svobodu pohybu kapitálu, zboží a služeb. 3/ Zachování britské suverenity Británie si chce zachovat právo nepodílet se na ambicích EU vytvářet „stále užší svazek“. Británie naopak usiluje o posílení role národních parlamentů, které by byly schopny jako zástupci skupiny zemí zablokovat nepřijatelné legislativní návrhy. Británii záleží na dodržování principu subsidiarity, tedy zachování rozhodovacích procesů na národní úrovni tam, kde je to nejvhodnější. Británie si chce zachovat suverenitu v otázkách soudnictví, domácího práva a národní bezpečnosti. 4/ Migrace ze zbytku EU do Británie. Británie požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni starých členů. Británie chce omezit volný pohyb osob uvnitř EU, pokud je zneužíván. Zamezit přílivu migrantů chce Londýn například tím, že chce, aby lidé z EU pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky, po které budou přispívat do místního sociálního systému. Zrušit chce také například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství. Británie chce usnadnit vyhošťování cizích pachatelů trestných činů a zabraňování jejich návratu. Milníky ve vývoji vztahů Británie a EU 14. ledna 1963 - Paříž vetovala přihlášku Británie do Evropského společenství (ES; předchůdce EU). Kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958). Podruhé byla Paříž proti v listopadu 1967 a Británie vstoupila do ES až v roce 1973. 6. června 1975 - Setrvání Británie v ES podpořilo v národním referendu více než 67 procent voličů poté, co labouristický premiér Harold Wilson přislíbil vyjednat podmínky, které neohrozí národní suverenitu země. 30. listopadu 1979 - Prohlášením „chci své peníze zpátky“ na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984. 1989 - Premiérka Thatcherová odmítla podepsat Sociální chartu ES a označila ji za „návrat k marxismu“. Listopad 1992 - Při schvalování maastrichtské smlouvy v parlamentu odpor euroskeptiků v Konzervativní straně pod vedením Johna Majora téměř zabránil ratifikaci smlouvy. Přijetí smlouvy stranu rozdělilo. 17. září 1992 - Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala

od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 nahrazena eurem; lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne). 21. května 1996 - EU zakázala vývoz britského hovězího masa kvůli výskytu nemoci šílených krav (BSE). Premiér John Major reagoval bojkotem schvalovacích procesů EU. Krizi po měsíci ukončil červnový summit ve Florencii, Major dosáhl přijetí postupného odbourávání embarga na vývoz britského hovězího. 1997 - V nové éře vládnoucích labouristů premiér Tony Blair zajistil Británii právo rozhodovat o pracovní době bez přijetí celoevropských regulí. Ministr financí Gordon Brown oznámil, že se Británie nepřipojí k jednotné evropské měně, která byla zavedena 1. ledna 2002. 1. května 2004 - Do EU vstoupilo osm zemí ze střední a východní Evropy, jejichž obyvatelé si tak zajistili právo přístupu do Británie. 12. června 2008 - Irové v referendu odmítli lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mj. komisaře pro každou zemi EU). Británie si vyjednala výjimky mimo jiné v oblasti spravedlnosti a vnitra, smlouvu schválila v červnu 2008. 8. prosince 2011 - Premiér David Cameron vetoval evropskou dohodu o rozpočtové kázni s odůvodněním, že by ohrozila přístup Británie na jednotný evropský trh; Británie se dostala do izolace. Ostatní lídři Británii obešli a uzavřeli mezivládní smlouvu mimo rámec EU. 23. ledna 2013 - Cameron slíbil vyhlásit referendum o setrvání země v EU po parlamentních volbách v roce 2015. 26. května 2014 - Ve volbách do Evropského parlamentu v Británii zvítězila protievropská a protiimigrační Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). 10. listopadu 2015 - Cameron v projevu o požadavcích na reformu Evropské unie žádal omezení volného pohybu v EU a omezení sociálních dávek, které Británie poskytuje občanům EU. Čtěte také: Cameron: Brexit myslím smrtelně vážně, EU se musí změnit Británie chce zůstat v Evropské unii, odmítá ale hlubší integraci

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politi...a-socialni-davky-vyzval-cameron-1244137

echo24.cz Toman ztělesňuje nejhorší bolševický marasmus, bouří se sedláci 4.11.2015

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage Echo24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Za plivnutí na celý demokratický vývoj po roce 1989 označilo předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) udělení státního vyznamenání Miroslavu Tomanovi, ministru zemědělství v předlistopadové komunistické vládě. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou ASZ zveřejnila. Krok prezidenta Miloše Zemana, který Tomanovi udělil medaili Za zásluhy ve státní svátek 28. října, kritizovala už minulý týden i pravicová opozice nebo exprezident Václav Klaus. Za plivnutí na celý demokratický vývoj po roce 1989 označilo předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) udělení státního vyznamenání Miroslavu Tomanovi, ministru zemědělství v

předlistopadové komunistické vládě. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou ASZ zveřejnila. Krok prezidenta Miloše Zemana, který Tomanovi udělil medaili Za zásluhy ve státní svátek 28. října, kritizovala už minulý týden i pravicová opozice nebo exprezident Václav Klaus. „Jsme na nejvyšší míru pobouřeni a uraženi tím, že jedno z nejvyšších vyznamenání demokratického státu prezident republiky udělil člověku, který je ztělesněním toho nejhoršího bolševického marasmu, kariérismu, pokrytectví a lidského i ekonomického plundrování českého zemědělství a venkova,“ píše se v prohlášení předsednictva ASZ. Podle něho Toman nebyl pouhým kolečkem v soukolí totalitní mašinerie, ale jejím přímým spolutvůrcem a nese tak prý přímou spoluzodpovědnost za všechny škody, které tento zločinecký režim napáchal. Miroslav Toman (80) byl ministrem zemědělství v 80. letech, několik let byl i místopředsedou vlády Lubomíra Štrougala. Nyní podniká v potravinářství. Ministrem zemědělství byl v letech 2013-2014 v úřednické vládě Jiřího Rusnoka i Tomanův syn Miroslav, který od loňska šéfuje Agrární komoře ČR. Čtěte také: Oceněný komunistický ministr. Jeho firma platila Zemanovi kampaň Prohlášení Asociace soukromého zemědělství ČR „Jako svobodní občané a sedláci, navíc pocházející většinou z rodin postižených zločiny kolektivizace, jsme na nejvyšší míru pobouřeni a uraženi tím, že jedno z nejvyšších vyznamenání demokratického státu prezident republiky udělil člověku, který je ztělesněním toho nejhoršího bolševického marasmu, kariérismu, pokrytectví a lidského i ekonomického plundrování českého zemědělství a venkova.

Je třeba připomenout, že Miroslav Toman byl až do samého krachu komunistické moci jedním z jejích nejvýše postavených funkcionářů. Jako ministr zemědělství, místopředseda vlády a člen ÚV KSČ nebyl pouhým kolečkem v soukolí totalitní mašinerie, ale jejím přímým spolutvůrcem a nese tak přímou spoluzodpovědnost za všechny škody, které jeho zločinecký režim napáchal.

Státní vyznamenání pro takovéto bolševické figury je nehorázným výsměchem a plivnutím na celý demokratický vývoj po roce 1989. Stydíme se, že prezident našeho státu je takového činu schopen.“ Udělení vyznamenání Tomanovi kritizoval minulý týden mimo jiné předseda ODS Petr Fiala, který to označil za „malou říjnovou socialistickou demontáž“ listopadu 1989. Negativní ohlas připojil i Zemanův předchůdce Václav Klaus, který prý jen „vykulil oči“, když slyšel, že poprvé dostal vyznamenání ministr bývalé komunistické vlády. Místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi prý „šel z orgií bolševické nestoudnosti, které vyvrcholily státním vyznamenáním pro soudruha Miroslava Tomana, mráz po zádech.“ Rozruch vzbudilo i ocenění herečky Jitky Frantové Pelikánové, která údajné spolupracovala s komunistickou Státní bezpečností (StB). Ona sama ale odmítla, že by spolupráci s komunistickou tajnou policií podepsala. Negativné reakce v části veřejnosti vyvolala i některá další jména ze Zemanova seznamu oceněných, například hudebníka Františka Ringa Čecha či hudebníka Ladislava Štaidla. Čtěte také: Jak jsem pracoval pro Tomanovu medaili za zásluhy

URL| http://echo24.cz/a/wTXQL

ekonomika.iDNES.cz Číňané si oblíbili hovězí, živé krávy z Austrálie přiletěly boeingem 9.11.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika

iDNES.cz, Martina Rasch Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lidé v Číně sice jedí hlavně vepřové, ale v jejich jídelníčku se stále více objevuje i donedávna luxusní hovězí. Z toho teď začínají profitovat zejména australské firmy. V říjnu jedna z nich dopravila letadlem do centrální Číny první zásilku živého skotu. Podle odhadů nizozemské Rabobank snědí Číňané do roku 2025 o 2,2 milionů tun hovězího ročně víc než dnes. Velká poptávka zdražila hovězí v Číně za posledních 15 let čtyřnásobně. V červnu tam stál jeden kilogram 10 amerických dolarů, tedy asi 250 korun, uvedla agentura Bloomberg . Jen několik měsíců poté, co Čína s Austrálií uzavřela dohodu o volném obchodu, si začali australští exportéři pronajímat letadla a shánět větší transportní lodě vhodné pro přepravu zvířat. „Je to na tak rostoucím trhu obrovská příležitost,“ uvedl David Williams, generální ředitel poradenské společnosti Kidder Williams, která se zabývá zemědělským nabídkami. Dovozci ovšem musí dávat pozor na přísná pravidla čínských úřadů. Patří mezi ně i vzdálenost z místa vstupu do země na jatka, která nesmí být větší než 90 kilometrů. Letadlo, které se dostane i do vnitrostátních oblastí, je proto pro exportéry výhodným dopravním prostředkem. Číňané změnili stravovací návyky Číňané po staletí jedli především vepřové, které před třiceti lety pokrývalo téměř 90 procent celkového přísunu bílkovin. Nyní je to podle největšího čínského výrobce krmiv pro zvířata v Číně New Hope Group Co. méně než 60 procent. To znamená nárůst na trhu s hovězím o 60 miliard dolarů ročně. Hovězí bylo ještě donedávna velmi vzácné, říkalo se mu „maso milionářů“. Pro starší generaci, která si ještě vybavuje hladomor a kulturní revoluci, je stále věcí prestiže a ukázkou bohatství. Tento pohled se začal měnit až s urbanizací a rychlým vzestupem střední třídy. Čínští spotřebitelé si za hovězí rádi připlatí, pokud je opravdu kvalitní a když si jsou jistí, že je skutečně z Austrálie. Potrpí si i na čerstvost masa. A na to australští dodavatelé sázejí. Krávy se vezly v ekonomické třídě Při zkušebním říjnovém letu vyzdvihl krávy do míst, kde v Boeingu 747 obvykle sedí cestující ekonomické třídy, hydraulický výtah. Všech 150 zvířat na palubě se stalo součástí vůbec první živé zásilky z Melbourne do města Čchung-čchingu v jihozápadní Číně. Krávy dostaly před odletem málo najíst a napít, aby během třináctihodinové cesty příliš nevyměšovaly. Při letu celou dobu stály na savých rohožích. V Číně je za pomoci jeřábu přeložili na nákladní auto, které je pak odvezlo na jatka. Australská vláda ovšem exportéry vyzývá, aby dávali přednost chlazenému nebo zmraženému masu před převážením živého dobytka do vzdálené Číny. Při vaření hovězího Číňané upotřebí téměř všechno. „Z kostí nejdřív udělají vývar a pak je usuší, pomelou a znovu použijí jako základ pro čínskou medicínu,“ říká provozní ředitel živočišného vývozce Wellard Group Scot Braithwaite.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/australske-k...px?c=A151109_133800_eko-zahranicni_chrs

Euro Dobře ukrytý poklad 9.11.2015

Euro str. 54 Light - Vietnamské bistro Pod osmičkou

Klára Donathová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Poněkud obskurní podnik ve velmi nevábném prostředí holešovické tržnice, ve kterém – nebo spíš u kterého – se skvěle najíte Na tomto místě se pravidelně objevují recenze restaurací všech cenových kategorií. Pokud se ale nemýlím, pouliční stánek jsme tu ještě neměli. I přes nestandardní prostředí, ve kterém se nachází, tu má vietnamské bistro štamgasty zvané Pod osmičkou své místo a zaslouží si chválu. Ke stánku nicméně patří nutnost vystát často nekonečně dlouhou frontu a posedět na rozviklané lavici u dlouhých společných stolů, jež jsou před deštěm chráněny žlutou plastovou plachtou, kterou občas kápne do polévky. Do holešovické tržnice chodím nejméně jednou týdně, do haly 22 pro ovoce a zeleninu a k hale č. 8 na oběd, pozdní snídani nebo brzkou večeři cestou z práce. Nejraději spojuji obě holešovické kratochvíle, nakoupím sezonní ovoce a zeleninu, propletu se mezi stánky s laciným oblečením, najdu vchod do uličky Branická, projdu až na samý její konec pod plechovou ceduli s číslem 8 označujícím příslušnou halu a postavím se do fronty u zelenobílého letitého stánku obloženého dřevěnými stoly a lavicemi, u kterých posedávají spokojení hosté. Tohle malé dobrodružství vám vřele doporučuji a nemusejí se ho obávat ani slabší povahy, které se do tržnice odváží jen autem, když jedou do klubu SaSaZu. Geniální gastrokoncept Pokud se v tržnici nevyznáte, nezoufejte. Na první pokus a bez přípravy byste stánek Pod osmičkou hledali mezi stánky s oblečením nejspíš marně, ale pokud na to půjdete z té správné strany, neminete ho. Dostanete se k němu nejsnadněji, pokud projdete prodejnou Alza vchodem od ulice Jateční kolem informací a platebních automatů a vyjdete ven protilehlým vchodem. Pak se dáte doprava a po pár desítkách metrů dojdete přímo Pod osmičku. Vodítkem vám může být vůně a fronta. O stánku Pod osmičkou se traduje, že ho objevili zaměstnanci reklamní agentury Saatchi & Saatchi sídlící nedaleko. Je-li tomu tak, zaslouží dík nejen od všech ostatních, kteří pracují v okolí tržnice, ale především od majitele stánku. Každý den si lámu hlavu, jak vymyslet podobný geniální gastronomický koncept. Minimální náklady na nájemné, prapodivné místo, kam budou chodit hosté jen a právě kvůli jídlu, a když už tam budou, tak vystojí i dlouhou frontu, protože nebudou mít alternativu, žádné drahé vybavení, naopak jen to nejnutnější, samozřejmě žádná obsluha, která stojí zbytečné peníze, jen jedna osoba, která přijímá objednávky, peníze a vydává jídla, a pár k dokonalosti dotažených jídel, která hosty nezklamou, když už si sem tu trnitou cestu projdou. Velmi by mě zajímala ekonomika tohoto místa, možná se mýlím, ale v mých představách je to jeden z nejlépe vydělávajících gastropodniků v Praze, a zaslouženě. Stánek Pod osmičkou, byl jedním z prvních míst v Praze, kde bylo možné ochutnat vcelku autentickou vietnamskou kuchyni, mimo vietnamskou tržnici Sapa. V povědomí veřejnosti je asi pět let. Od té doby se zase tolik nezměnilo, jen přibyli hosté, stoly a postupně rostou ceny jídel. Předpokládám, že vietnamská nabídka byla původně určena zejména pro vietnamské prodavače z okolních stánků. Pro všechny ostatní tu byla a je standardní nabídka ve fotografiích vyvedené „české číny“. Radím vám dobře, na fotky nad výdejním okénkem ani nekoukejte. Zajímejte se výhradně o vietnamské pokrmy, které jsou poctivě vypsány napravo od výdejního okénka. Není jich mnoho, takže se při čekání ve frontě nebudete muset trápit tím, že stále nevíte, co mají a co si dáte. Je to vlastně jednoduché. Buď si dáte některou z polévek pho, nebo hovězí s rýžovými nudlemi – bún bo khô, nebo vepřové s rýžovými nudlemi čili bún cha, nebo bún nem – smažené jarní závitky opět s rýžovými nudlemi. Usnadním vám výběr a přidám pár základních vodítek. O místním pho se říká, že je nejlepší v Praze. Může být, já ho považuju za silně návykové. Snad za to může trocha přidaného glutamátu, která ještě zvýrazní chuť poctivě připraveného vývaru. Snad nasládlá lososová rybí omáčka Chin-Su. Snad kyselý nakládaný bambus, který dříve podávali i v jiných vietnamských podnicích, ale poslední dobou je těžké na něj narazit. Snad lehce štiplavé chilli papričky, které polévku obohatí o pikantní nádech, ale nepřehluší její chutě. V místním pho najdete tohle vše i mnohem víc. Anebo méně, protože obsluha skrytá za okénkem se vždycky zeptá: „Dáme všechno?“ A host si naporoučí, jestli bambus ano a co papričky a snad i trošku té rybí omáčky. Každopádně vybírat lze z pěti druhů pho – pho bo chín s tence nakrájenou hovězí kližkou, pho bo tái s tence nakrájenou nevařenou hovězí kýtou, která se zatáhne jen v horké polévce se zázvorem

(může vás nemile překvapit, že zázvor je místy neloupaný), pho bo tái lan se stejným způsobem „upravenou“ hovězí kýtou, tentokrát s přidáním česneku, pho ga, tedy kuřecí vývar s kuřecím masem, nebo pho bo ga, tedy míchaný vývar s kuřecím masem i hovězí kližkou. Ve všech variantách nesmějí chybět silnější ploché rýžové nudle, koriandr, sójové klíčky, jarní cibulka a tenké plátky cibule. Vývar je výrazný, lehce nakyslý, pho zahřeje, potěší i nasytí. Vidličku, nebo hůlky Zvolíte-li bún bo khô, spolu s pho bo chín můj nejoblíbenější místní pokrm, dostanete velkou mísu, u jejíhož dna se skrývá sladkokyselá zálivka z vody, cukru, rybí omáčky a rýžového octa, ledový salát s bylinkami (koriandr, perila), kopa tenkých rýžových nudlí a na ní restované hovězí maso na česneku, křupavá smažená cibulka a nasekané arašídy. Vše třeba pořádně promíchat, aby se chutě propojily ve skvěle a svěže chutnající celek. Je-li pho jako dělané na chladnější dny, bún bo khô ho skvěle zastoupí ve dnech teplých. Alternovat ho můžete i s bún cha, dnes už známým vietnamským jídlem, na které sem dříve chodily davy, protože mimo Sapu v podstatě nebylo k ochutnání. Bún cha, to je především prorostlé tučnější maso, které tu připravují jen na elektrickém grilu, takže mu chybí poněkud výraznější „chuť grilu“, opět slušná kupička tenkých rýžových nudlí, opět ledový salát a bylinky a opět typická sladkokyselá zálivka, která se k tomuto jídlu podává ve zvláštní misce, ve které si můžete jednotlivé ingredience namáčet. Samostatnou kapitolou jsou smažené jarní závitky, které můžete vyzkoušet po jednom, po dvou s trochou zelného salátu nebo jako hlavní jídlo bún nem s obligátními rýžovými nudlemi, salátem a bylinkami a sladkokyselou zálivkou. Obvyklý postup, který při stání ve frontě snadno vypozorujete, je ten, že si objednáte a zaplatíte zvolené jídlo, k tomu si dáte jeden závitek do ruky na ukrácení čekání na jídlo a utišení největšího hladu. Když je jídlo připravené, zavolá vás usměvavý pán z okénka, zodpovíte pár klasických otázek, kromě „Dáme všechno?“ ještě „Vidličku, nebo hůlky?“ a máte vyhráno. Upřímně, záv,itky nejsou nijak zvláštní, přestože jsou v nabídce uvedeny jako speciální jarní závitky. Jejich náplní jsou především nudle, trocha hub a zeleniny, ale i ony jsou nějak podezřele návykové a málokdy jim lze odolat. Život Pod osmičkou má zkrátka mlčky daná pravidla, která tu dobrovolně dodržuje ke všeobecné spokojenosti většina hostů. Pokud jednou vyzkoušíte, bude vás to táhnout zpátky, něco o tom vím, věřte mi. l *** vietnamské bistro pod osmičkou zadní strana haly č. 8 Pražská tržnice, Bubenské nábřeží, Praha 7 – Holešovice Otevřeno: Po–Pá 8.30–18.00 So 8.30–14.30 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Pekingská polévka s kuřecím masem • 40 Kč • Dragon polévka s hovězím masem, velká porce • 90 Kč • Salát • 25 Kč • Jarní závitek, 1 ks • 20 Kč • Hranolky s kečupem • 35 Kč • Krevety s bambusem, zeleninou a ostrou omáčkou s nudlemi • 100 Kč • Pho ga • 85 Kč • Pho bo chin • 90 Kč • Pho bo tai • 100 Kč • Bun bo kho • 105 Kč Výběr z nápojového lístku • Coca Cola • 25 Kč • Kofola • 23 Kč • Nestea • 28 Kč • Bonaqua • 17 Kč • Plzeň • 30 Kč • Gambrinus • 25 Kč O místním pho se říká, že je nejlepší v Praze. Snad za to může trocha přidaného glutamátu, která ještě zvýrazní chuť poctivě připraveného vývaru. Snad nasládlá lososová rybí omáčka Chin-Su. Snad kyselý nakládaný bambus. Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace Foto autor| FOTO archiv, Martin Pinkas Foto popis| ZÁVITKY NA ZAČÁTEK. Smažené závitky si strávníci před stánkem většínou dávají, když čekají na hlavní jídlo. Foto popis| Klasika. Vietnamský hovězí vývar pho podávají Pod osmičkou v několika variantách. O autorovi| Klára Donathová, spolupracovnice redakce

finance.cz Statistici dnes zveřejní data o říjnové inflaci 9.11.2015 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha 9. listopadu (ČTK) - Český statistický úřad dnes zveřejní údaje o říjnové inflaci. Podle odhadů většiny analytiků zůstala meziroční inflace v říjnu na 0,4 procenta. V září totiž proti sobě podle ekonomů působily klesající ceny pohonných hmot a rostoucí ceny potravin. \"Inflaci tlačily nahoru ceny potravin s tím, že byl tento efekt mírněn dalším poklesem cen pohonných hmot,\" uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Naopak růst meziroční inflace očekává například analytik Komerční banky Viktor Zeisel. \"Náš odhad, který je vyšší než tržní konsenzus, je založen na rostoucích cenách potravin. To naznačuje nejen měsíční šetření ČSÚ, ale i již zveřejněné údaje o růstu cen potravin v Sasku a Bavorsku. Domníváme se, že za současným růstem cen potravin stojí letní sucha, která snížila úrodu některých druhů ovoce a zeleniny,\" uvedl.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/455255/

forbes.cz Slanina vás nezabije. Čím nás vědci matou aneb „zabijáky“ jezte bez výčitek 4.11.2015

forbes.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 4. Listopad 2015 Jestli vás vyděsila nedávná informace, že dát si slaninu je totéž co vykouřit cigaretu, máme pro vás dobrou zprávu. Tak horké, jak to staví Světová zdravotnická organizace (WHO), to s mastnou dobrotou není. Ani s kávou, vejci a dalšími „zaručenými zabijáky“, které se v posledních letech dostaly na black list zastánců zdravého stravování. Vysvětlení je prosté. Ačkoli se jídlo, které původně sloužilo k potěše smyslů, dnes na rodinném stole mění v minové pole, pravdou je, že minou je pokaždé něco jiného. Podle toho, k čemu zrovna dojdou vědci pod vlivem dalších a dalších výzkumů. Proti pochybnostem, které se tradičně rojí u nejznámějších případů, proto server BBC postavil fakta. Samozřejmě ta „aktuální“. A ukázal, jak a proč v téhle oblasti vzniká a zaniká mýtus. Ale věřte tomu… -------------------------------------------------------------------------------Slanina Obava: Zpracované maso je stejně nebezpečné jako cigarety. Fakta: WHO minulý týden prohlásila , že slanina přispívá k rakovině. Reálné hrozby ale nejsou zdaleka tak alarmující, jak naznačují titulky novin. Rakovina tlustého střeva je totiž poměrně vzácná . Pokud jíte maso jen zřídka, riziko rozvoje nemoci u vás bude 5,6 procent a pokud si dáte šunku a slaninu každý den, riziko se zvýší o pouhé procento. Ze sta lidí, kteří by přestali jíst slaninu, by se nemoci

vyhnul jeden z nich. Pro srovnání: na každých 100 bývalých kuřáků připadá 10-15 zachráněných životů. Závěr: Tradiční anglická snídaně pro vaše zdraví zřejmě neudělá tolik co miska müsli, označit ji za gastronomický azbest je ale nesmysl. -------------------------------------------------------------------------------Káva Obava: Závislost na kofeinu způsobí infarkt. Fakta: Není mnoho důkazů, které by svědčily o tom, že káva je zabiják – spíš naopak. Před třemi lety publikoval New England Journal of Medicine výsledky studie provedené na 400 tisících Američanech, které vědci zkoumali po dobu 13 let. Ukázalo se, že u lidí, kteří denně vypijí tři až šest hrnků kávy, byla o 10 procent menší pravděpodobnost , že v průběhu sledování zemřou. Měli také menší výskyt infarktu, mozkové mrtvice, cukrovky a infekčních onemocnění. Faktem ale je, že šlo o pozorovací studie. A navzdory snaze brát v potaz další faktory neexistuje způsob, jak doložit, že káva sama o sobě chrání srdce, nebo zda je ve hře jiné, zatím skryté vysvětlení. Možné je i to, že kofeinovou vzpruhu si pravděpodobně dají zdravější lidé spíš než ti, kteří fit zrovna nejsou. Závěr: Nejde zřejmě o elixír života, jak se nám někteří snaží namluvit, podle zmíněných důkazů si ale své ranní espresso můžete vychutnat bez výčitek. -------------------------------------------------------------------------------Pšenice Obava: Lepek obsažený v pečivu, resp. pšenici může přispět k Alzheimerově chorobě. Fakta: V posledních letech je pšenice veřejným nepřítelem číslo jedna, přitom alergií na lepek trpí ve skutečnosti jen jedno procento lidí. Jiní jsou na něj citliví, u nich se ale symptomy dostaví až po konzumaci velkého množství lepku a kousek chleba jim nevolnost nezpůsobí. BBC nabízí kontroverzní vysvětlení: spíš než sám lepek může tuhle citlivost způsobit řada cukrů a bílkovin, které lze najít i v mnoha dalších potravinách včetně ovoce a zeleniny. Pokud je to pravda, pouhé vyřazení lepku by úlevu nepřineslo . Kritici ale přišli s těžším kalibrem – jídla z pšenice prý způsobují v organismu záněty, což se ve výsledku může projevit v podobě Alzheimerovy choroby. Současný trend tak považuje lepek za jed a spousta lidí ho nemilosrdně vyřazuje z jídelníčku. Ne vždy je ale tohle rozhodnutí podloženo vědou. „Vyznavači bezlepkového stylu se někdy odvolávají na naše poznatky, k nimž jsme došli během zkoumání celiakie, a tím vyvolávají dalekosáhlé závěry, které přesahují ty, které jsou založeny na lékařských důkazech,“ říká Peter Green z Kolumbijské univerzity . Závěr: Lidé se živí pšenicí nejméně deset tisíc let – a pokud nejsou pozitivně testováni na alergie, není zřejmě důvod s tím přestat. Přinejmenším dokud vědci neposkytnou víc důkazů. -------------------------------------------------------------------------------Máslo, sýr a plnotučné mléko Obava: Tyhle mléčné výrobky prý ucpávají tepny a přispívají k srdečním chorobám.

Fakta: Celé dekády zněl vkaz odborníků jasně: „saturované“ tuky obsažené v sýru, máslu a plnotučném mléku zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a riziko infarktu. Z tohoto důvodu nám zdravotnické organizace doporučovaly inspirovat se středomořskou stravou a nahradit zmíněné tuky oleji. Jenže za poslední léta přišli vědci s řadou důkazů, že je tomu naopak, což významný vědecký magazín Annals of Internal Medicine nakonec uzavřel prohlášením , že „příjem velkého množství saturovaného tuku nemá žádný vliv na rozvoj srdečních chorob“. Ještě nezvyklejší tvrzení vědců zní, že lidé, kteří preferují plnotučné mléčné výrobky, nejenže nemají větší sklon k obezitě než ti, kteří pijí polotučné mléko, ale takoví lidé jsou oproti nim navíc štíhlejší. Je možné, že tuk sám o sobě pomáhá regulovat metabolismus, a dotyční díky tomu spálí energii efektivněji než “dietnější” jedlíci. Nebo to lze vysvětlit tím, že plnotučné mléčné výrobky nás zasytí na delší čas a není už nutné se dojídat nezdravými svačinami. Závěr: Sice se ještě neví proč, ale „plnotučné“ může být do budoucna novou dietou. -------------------------------------------------------------------------------Pasterizované mléko Obava: Pasterizované mléko má způsobovat ekzémy, astma a poruchy imunitního systému. Fakta: Za špatnou pověst vděčí do jisté míry přesvědčení, že jídlo, které je v co nejpřirozenějším stavu, je zdravější. Proces pasterizace totiž podle kritiků zbavuje mléko prospěšných živin a mikrobů. Někteří lékaři ale mají jiný názor – bakterií by v syrovém mléce musely být tisícinásobky, aby přinesly výhody. Syrové mléko navíc může být nebezpečné, k pasterování totiž máme dobrý důvod – zabíjejí se tím mikroby, které způsobují vážné nemoci jako tuberkulóza, salmonela a nemoci vyvolané nebezpečnou formou E. coli. Závěr: Jestli nechcete riskovat ošklivou infekci, počkejte si na důkaz. -------------------------------------------------------------------------------Vejce Obava: Cholesterol ze žloutků prý zvyšuje riziko infarktu. Fakta: Stejně jako plnotučné mléko i vejce byla obviňována ze zanášení tepen. Něco pravdy na tom být může, jak ale ukázaly průzkumy – pokud je člověk jinak zdravý, konzumace až sedmi vajec týdně vám zřejmě nezpůsobí vážné zdravotní problémy. Závěr: Kromě rizika nadýmání a zácpy představují vejce bezpečný a cenný zdroj bílkovin. -------------------------------------------------------------------------------Ve věčné debatě o tom, co je zdravé a co ne, platí jedna jistota. „Můžete vzít jed na to, že jídla, která považujeme letos za prospěšná, za rok už považovat nebudeme,“ shrnula ji britská autorka kuchařek a moderátorka pořadů o vaření Nigella Lawson.

URL| http://www.forbes.cz/slanina-vas-nezab...-matou-aneb-zabijaky-jezte-bez-vycitek/

Frýdecko-místecký a třinecký deník

„Jídlo je nádherné v tom, jak sbližuje“ 7.11.2015

Frýdecko-místecký a třinecký deník str. 2 Region PETR JIŘÍČEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Roman Vaněk, oblíbený kuchař a popularizátor v oblasti gastronomie, v rozhovoru pro Deník říká: Vuplynulých dnech se na pultech knihkupectví objevila už jeho 13. kniha o vaření – Pražská kuchařka. Roman Vaněk má ale i další velice smělé plány. * Čtenáři vás mohou znát coby autora úspěšných kuchařek a internetových pořadů Peklo na talíři či Jídlo s. r. o. Původně jste však vystudoval výtvarnou školu a stal se fotografem a fotoreportérem. Co vás přimělo k „přechodu do kuchyně“? Jídlo se mnou šlo víceméně celý život. Já jsem ho akorát nerespektoval a nevšímal si ho. (smích) Sedmnáct let jsem působil v Brazílii v obuvnickém průmyslu a koželužnách a žena se mě tehdy ptávala: „Děláš na těch cestách vůbec něco, nebo jenom,žereš‘ a fotíš se v kuchyni?“ (smích) Vlastně až víno, které jsem jako první Evropan začal z Brazílie dovážet, mě pořádně přiblížilo gastronomii. Zjistil jsem totiž, že po mně nezbývá žádný odkaz. Rázem jsem proto všeho nechal a začal se věnovat pouze jídlu. Založil jsem Pražský kulinářský institut a později se na to nabalily ještě knihy a internetové pořady. * Co pro vás dnes jídlo znamená? Jídlo vás především prozradí – je na něm vidět, jestli ho děláte srdcem a hlavou, nebo jestli to flákáte. Jestliže se chcete někam dostat, musíte vždy zvolit cestu, která více bolí. I já jsem tedy všeho, co mě bavilo, zanechal a začal se věnovat jídlu naplno. * Která světová kuchyně je vaše nejoblíbenější? Každá země má své specifikum a vlastní gastronomickou kulturu. Vedle brazilské mám rád taky francouzskou a italskou kuchyni, ale čím víc ochutnáváte, tím víc zjišťujete, že existuje neuvěřitelná paleta chutí a vůní, že je stále co ochutnávat a objevovat. Přijde mi, že čím více se o jídle učím, tím toho vím méně. V gastronomii každý den můžete říct, že jste se naučili něco nového, a to je na ní nádherné. * Navázal jste během svých cest v oblasti gastronomie nějaké významné kontakty? Seznámil jsem se s někdejší brazilskou jedničkou Alexem Atalou, devátým nejlepším kuchařem světa, který je dnes rodinným přítelem. Právě on mi ukázal světovou kuchařskou elitu a díky němu jsem měl možnost zúčastnit se spousty kurzů. Mnohem lepší je ale tyto lidi poslouchat, protože to nejsou nějací ohřívači receptů, tihle lidé gastronomii tvoří! Takových přátel mám naštěstí ve světě mnoho. Další krásné přátelství vzniklo tento rok při přebírání cen v Číně, kde jsem se seznámil s jednou úžasnou Mexičankou. Vařila dokonce u nás v Pražském kulinářském institutu, což bylo skvělé. Dobré jídlo sbližuje, a to je na něm to nádherné. Jak říkám, v genech máme tři věci: jsme lovci, sběrači a jíme v tlupě. A ta tlupa dokáže být úžasná. * Velký úspěch jste zaznamenal také se svými internetovými pořady na Stream.cz – Peklo na talíři a později Jídlo s. r. o. (dohromady mají přes 75 milionů zhlédnutí – pozn. red.). Neuvažoval jste někdy také o proniknutí do televize? Tu a tam v televizi vystupuji, ale není kam spěchat. Internet mi dává obrovskou svobodu. Přestože podléhám Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, můžu si toho na internetu dovolit říct více než v televizi. * V televizi vás lidé mohli vídat mimo jiné v pořadech Zdeňka Pohlreicha. Spolupracujete? Přátelíte se?

Jsme rodinní kamarádi, to je celé. No a občas spolupracujeme na tom, že sníme spoustu dobrého jídla a zapijeme to dobrým vínem, které Zdeněk miluje. (smích) Vedeme spolu také kurzy vaření, ale jinak máme každý svůj byznys, který v soukromí ani neřešíme. * Můžete pro ty, kteří vaše pořady neznají, přiblížit, na čem jsou postaveny? V Pekle na talíři jsme poukazovali na nekalé praktiky v české gastronomii, zatímco Jídlo s. r. o. je pořad spíše o tom, jak jednotlivé produkty vznikají. To mi přijde hodně zajímavé. My jsme totiž národ takových „hospodských brblalů“, divíme se spoustě věcí a vypouštíme z úst něco, o čem vůbec nic nevíme. Na to, abychom mohli na něco nadávat, nebo to naopak vyzdvihovat, měli bychom o tom něco vědět. Jídlo s. r. o. dělám proto, aby lidé pochopili rozdíly, jak se to dělá v malém a jak ve velkém. Neříkám, jestli je to dobře nebo špatně, jen objektivně podám fakta, aby lidé věděli, jak potraviny vznikají. Chodí mi spousta emailů a dopisů, že lidé ani netušili, kolik dřiny za výrobou daného jídla je, nebo naopak jak je to jednoduché. * Co je největší problém českého stravování? Přestali jsme být zbožíznalci. Žijeme z reklam a jsme hrozně líní. I na internetu hledáme hlouposti místo toho, abychom si zjistili něco užitečného o jídle, které je absolutním základem všeho. Jídlo ovlivňuje naši náladu, to, jak budu pracovat a možná i vypadat. Vše tkví v jídle. Budouli o něm lidé víc vědět, bude v této zemi líp. * Co vás během natáčení pořadů mile a naopak nemile překvapilo? Netušil jsem, jak daleko je v dnešním světě chemie. Že z několika mála molekul masa jde skutečně vyrobit něco, čemu se dá ještě říkat uzenina. To mě nejvíce šokovalo. Naopak mě překvapilo, jak sofistikovaně v naší zemi vyrábíme, jaký řád, pořádek a hygiena v našich fabrikách jsou. Samozřejmě že se zase objeví takové to: „já tam našla myš, takže to jsou lumpové, hovada a prasata, zabme je,“ ale to jsou tak nepatrné zlomky toho, co se v těch fabrikách děje… * To znamená? Nebojím se říct, že na české výrobky je čím dál tím větší spolehnutí. A není to klišé. Projel jsem řadu fabrik, a tak to prostě je. Co je české, je dobré. Nechci ale hanit zahraniční produkty, u nás chybí spousta skvělých věcí. Na druhé straně, lidé by je nekupovali, protože dobré zboží stojí peníze. My pořád žijeme v takovém tom „sleva, sleva, levně, levně a nejlevněji“. To jen před obchodem říkáme, že kupujeme jen ty nejluxusnější a bio potraviny, ale není to pravda. Kupujeme potraviny privátních značek supermarketů té nejnižší ceny a kvality. Kupujeme obrovské množství jídla, které nejsme schopni sníst. I to je ale věc, která se postupně a malinko začíná lepšit. Ne že bychom takto už nenakupovali, ale povídáme si o tom. A vše začíná tím, že věci začínáme pojmenovávat a bavit se o nich. * Došlo během natáčení k něčemu, co jste nemohli zveřejnit? Já se nebojím zveřejnit vůbec nic. Není to tak dávno, co byla aféra a kulišárna na lidi s křehčeným masem, které se napíchá vodou, je tak těžší a lépe se prodává. Řekne se, jak je křehké a úžasné, přitom je úplně odporné. Takových lumpáren se děje celá řada, na to doporučuji portál potravinynapranyri.cz. Vždycky se podvádělo a podvádět se bude. Teď byla velká kauza s piškoty, na kterou lidé naštěstí přišli. Byly úplně hnusné a s klasickými piškoty neměly nic společného. Funguje to tak, že velká nadnárodní potravinová společnost si u nás vytipuje nějakou tradiční značku, část výroby přesune do volných fabrik v zahraničí, v tomto případě do Polska, a přemýšlí se, jak ji zlevnit a vrátit zpátky k nám, aby se na tom co nejvíce vydělalo. V případě těch piškotů se v Polsku vzala jednoduše laciná mouka. Naštěstí se na to ale přišlo. Jen doufám, že tato kauza neskončí někde v šuplíku a vrátí se nám místo této šmakulády normální piškoty. Stejné to je třeba s tradičním českým nanukem Míšou. Český Míša na klacku je perfektní, ale ten polský ve vaničce je odporný. Nadnárodní firmy akorát řeknou, že lidé to tak přeci chtějí. Aby byl krémovější…Ne, ten vaničkový je úplně hnusný, ale pro výrobu levnější, než je náš klasický český Míša na tyčce. A o to jde. Dokud si ovšem tyto věci necháme líbit, nic se nezlepší.

* S tím souvisí i jeden váš výrok, že je potřeba vrátit českému národu gastronomickou poctivost. Nevím, jestli úplně poctivost, spíše je třeba lidi opět naučit používat selský rozum. Jsme zblblí všelijakými reklamami a nedáváme pozor, co kupujeme. Až začneme jinak jednat a přestaneme se vymlouvat, tak se spousta těchto lumpáren nebude prodávat, protože nebude, kdo by je koupil. * Sledujete časem větší vstřícnost a zájem firem o natáčení v jejich prostorách? Určitě. Do fabrik se dostáváme čím dál lépe. Vždyť my tam nelžeme, jen chceme ukázat, jak se věci doopravdy mají. Záleží jen na těch lidech, co řeknou a ukážou. Pokud to lze, pak se snažím ukázat, jak se vyrábí laciná a jak dražší potravina, jaký je v tom rozdíl a proč to tak je. Jde o to, aby ve fabrikách pochopili, že není co skrývat. Naopak ti, kteří nám ukážou, jak se co doopravdy vyrábí, se přes noc stanou hrdiny, protože lidé uvidí, že nekecají. Jejich knowhow samozřejmě respektujeme a na požádání nenatáčíme, to je dohodnuté. * Vaší zálibou je sbírání starých jídelních lístků a kuchařek. Co vás k tomu vedlo? Jídelní lístky, to není jen jídlo, ale i odraz společnosti. Když jdete po dekádách, jasně vidíte, jak se společnost mění. Jídelní lístky jsou jedna z prvních věcí, které jsou lidem v restauracích nabídnuty. Vidíte, jestli jsou napsány pečlivě a srozumitelně, co vypovídají o daném podniku, ale i o dané společnosti a kultuře sociálních skupin v daném čase. To je pro mě obrovsky vzrušující. * Jaké máte cíle do budoucna? Já mám těch nápadů hrozně moc. Pořad Jídlo s. r. o. bude pokračovat, máme taky jeden nápad na pořad, který teď dáváme dohromady, a doufáme, že projde v České televizi. Z toho bych měl velkou radost. Mám taky nápady pro své další knihy, a to asi tak na tři roky dopředu. Nějaké změny chystáme i v Pražském kulinářském institutu, aby to pro lidi bylo ještě zajímavější. Zkrátka je pořád co dělat. Já bych si naopak potřeboval odpočinout, ale z toho úžasného vlaku nejde vystoupit. Foto popis| ROMANVANĚK dokáže vyprávět s neuvěřitelným elánem. Foto autor| Foto: Deník/Pavel Sonnek Foto popis| ...jídlo Region| Severní Morava

Haló noviny Zemědělství a životní prostředí se ovlivňují 10.11.2015

Haló noviny str. 3 Z domova Jiří NUSSBERGER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Rozhovor Haló novin s poslancem Josefem Neklem (KSČM) * Zemědělci bývají často kritizováni, že se k přírodě nechovají zrovna šetrně… Zemědělství vždy šlo ruku v ruce s životním prostředím, v němž se provozovalo. Zemědělci jsou si vědomi, že by měli hospodařit tak, aby zásahy do přírody byly co nejméně devastující a naopak, aby příroda pomáhala zemědělcům. S tím, jak obyvatel planety rychle přibývá, zvětšují se ve světě plochy pro zemědělskou výrobu, a tím se ovlivňuje i životní prostředí. Je pravda, že i negativním směrem. I u nás se odvodňovaly mokré půdy, aby se získala půda úrodná, a dnes začínají vysychat. Napřimovaly se toky řek, tehdy to byl pokrok, ale dnes rychlý průtok krajinou ovlivňuje spodní vody atd. Zemědělství a životní prostředí spolu souvisejí, ostatně ve většině krajů jsou společné odbory zemědělství a životního prostředí, které vykonávají státní správu.

* V čem je tedy problém? Chybí ucelená strategie venkova. Vyhlašují se různé programy, tu na čističky, tu na to či ono, ale ucelená strategie státu, stejně jako v energetice, dobývání nerostných surovin aj. není. Napomohla by rozvoji venkova, kvalitě života obyvatel a samozřejmě i zemědělství a životnímu prostředí. * Základním výrobním prostředkem zemědělství je půda. Dosud trvají problémy s prodejem půdy, které začaly po roce 1990. Mnohdy jsou nevyjasněná vlastnická práva a vstoupily do toho i církevní »restituce«. Zamíchaly kartami a některé obce a podnikatelské subjekty, ať už to jsou jednotlivci nebo právnické osoby, si nejsou jisty dnem ani hodinou, kdy katolická církev udeří a vyrukuje se svými nároky. Někdy oprávněnými, ale mnohdy i neoprávněnými. Potom začínají problémy s ochranou půdy. Před dvěma lety byla přijata novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zpřísnila vyjímání půdy pro jiné účely. Naštěstí prošla v původní podobě, protože pozměňovací návrhy ze Senátu ji rozmělňovaly a význam novely by prakticky zlikvidovaly. Podle dnes platného zákona je vynětí zemědělské půdy v současné době finančně tak náročné, že pro investory je často dražší než samotná stavba. Města a obce by pro průmyslové zóny měly využívat brownfieldy, nevyužité a prázdné objekty pro podnikatelské a jiné záměry. To je v pořádku, ale nyní máme dojem, že zákon je tak tvrdý, že neumožňuje rozvoj malých obcí, individuální výstavbu rodinných domků či uvedení katastrálních map do souladu se skutečností. To by měla řešit další připravovaná novela zákona. Je třeba se pobavit o tom, co je prospěšné pro obce a pro lidi a co by v žádném případě nemělo ohrozit ochranu půdy. Rozhodně nejde o ulehčení developerským projektům. * Půdu ničí developeři, ale i eroze. Chtějí zemědělci s vidinou okamžitého zisku vyždímat z půdy co nejvíce bez ohledu na budoucnost? Velikost půdních bloků a hospodaření monokulturami se řeší i na půdě sněmovny. Panu Babišovi se vyčítá, že pěstuje pouze řepku na to, aby vyráběl přísady do pohonných hmot. Často se na biopaliva používá i cukrová řepa nebo nekvalitní obilí, které není vhodné ani na krmení. V každém případě pěstování monokultur a porušování osevních plánů, které nastalo před pár lety, negativně ovlivňuje životní prostředí. Musíme kvitovat snahy ministerstva zemědělství i osobně ministra Jurečky, aby se dosáhlo návratu k dodržování osevních plánů tak, aby se půda zkvalitňovala a nedocházelo k erozi. * Dokážou zemědělci svou produkci dostatečně zhodnocovat? Chybí využití českého zemědělského potenciálu, protože velká část naší produkce, zejména dnes mléčné, se kvůli cenové politice vyváží nezpracovaná. Obchodní řetězce dovážejí levnější zahraniční potraviny. Snad se blýská na lepší časy, protože nejen sami zemědělci, ale i ministerstva průmyslu a obchodu, zemědělství i životního prostředí pochopili, že je třeba vytvořit určitý řetězec, jakým byl kdysi náš zemědělskoprůmyslový komplex. U nás vyrobit, zpracovat a prodat. Pomůže to zemědělství, venkovu i ekonomice českého státu. * Vraťme se k životnímu prostředí. Využívání krajiny je málo odpovědné, jako by patřila všem a zároveň nikomu. Netýká se to jen zemědělců, ale i průmyslu a chování jednotlivých občanů. Kvůli zemědělství ubývá biodiverzita. Ubývají některé druhy zvěře, její stanoviště jsou ničena. V posledních letech dochází k významnému poklesu ekologické stability krajiny. Značně pokročila eroze půdy a klesá retenční schopnost krajiny. Velká sucha pak střídají velké povodně. Jsou to nejen následky výkyvů počasí, ale i toho, že o půdu se nepečuje tak, jak by si zasloužila. Samozřejmě je tu i ekonomický tlak, diktát Evropské unie, která nám určuje co a jak, a jestli to tak nebude, tak nebudou dotace. Takový diktát bez znalosti místních podmínek může škodit životnímu prostředí. Nástroje možné ochrany jsou v rukou krajů a ministerstva životního prostředí. Některá území mohou být zvláště chráněná, například území začleněná do soustavy Natura 2000. V rukou krajů jsou velké územní plány a mohou ovlivňovat, co kde bude, či nebude. Velkou roli v ochraně půdy hrají poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. * Mohou pomoci také různé biofarmy? Moderní je dnes ekologické hospodaření bez chemie. Dříve to býval normální způsob hospodaření. Ekologický produkční systém umožňuje vyrábět vysoce kvalitní potraviny a je nedílnou součástí agrární politiky České republiky. Kromě produkce biopotravin přispívá ekologické zemědělství k lepším životním podmínkám chovaných zvířat, ke zvýšení biodiverzity životního prostředí a jeho kvalitě. Ekologické zemědělství jako obor vzniklo po druhé

světové válce jako reakce na stále větší intenzifikaci zemědělské výroby. Ta sice po válce zajistila soběstačnost ve výrobě potravin, ale také se výrazně podílela na poškozování krajiny a životního prostředí jako celku. V některých případech došlo i ke snížení kvality potravin, protože používání některých chemických přípravků jako třeba DDT mohlo ohrožovat zdraví. Ale v té době nic jiného nebylo. Reakcí byl vznik ekologického, též organického nebo biologického zemědělství jako samostatného oboru. Nesmíme si je však představovat jako neefektivní hospodaření, které má velmi vysoké vstupy a velmi nízké výnosy. Dodržováním přísných zásad sice vznikají vyšší náklady např. na ruční práci a pohodu zvířat, ale výnosy jsou celkem vysoké a je s nimi možné počítat pro zásobování obyvatelstva. Ekologické zemědělství má navíc i mimoprodukční význam; respektuje přírodní systémy, v nichž se provozuje, určitě se podílí na zachování kvality půdy a vod. Klade důraz na zdraví rostlin a biologickou rozmanitost. Myslím, že je i odpovědnější k využívání přírodních zdrojů. Na druhé straně biopotravina nemusí vždy být tím nejzdravějším. Nedá se zatím dokázat, že biopotraviny jsou zdravější než produkty konvenčního hospodaření. Vědci se o tom stále dohadují. Ale některé biopotraviny mohou být rizikové například kvůli pouhým okem neviditelným plísním, protože nejsou ošetřeny konzervačními přípravky. Je třeba se na to dívat střízlivě a neupadat do extrémů. Dnes se navíc i ve velkovýrobě zachovávají postupy, které kvalitu potravin chrání. I proto, že chemické látky jsou drahé a nepoužívají se v takovém množství. Zemědělci počítají gramy na metr čtvereční, aby neplýtvali. * Co v této souvislosti považujete za největší problém? Velkým nešvarem současného konvenčního zemědělství je dodávání živin z externích zdrojů (mimo zemědělský podnik), což znamená syntetická hnojiva. Jistě jsou velmi kvalitní, pomohou výrobě a usnadní práci, ale nepomáhají kvalitě půdy. Živočišná a rostlinná výroba byla vždy propojena, ale dnes se někdo specializuje jen na obilí a jiný na prasata, mléčný skot apod. Chlévská mrva se přirozeně používala na zkvalitňování půdy, dnes k tomu díky specializaci na rostlinnou a živočišnou výrobu mnohdy nedochází. Tím více se pak u těch hospodářů, kteří nemají živočišnou výrobu, používá chemie. Zemědělství aktivně velmi nepříznivě ovlivňuje sedmdesát procent všech druhů ptáků a 49 procent rostlin. Lidská činnost, která nám zajišťuje potravu, ničí biologickou rozmanitost. Existuje mezinárodní dohoda o biologické rozmanitosti, k níž přistoupila i naše republika. Dohoda ukládá podporovat takové hospodaření, které bere ohled na zvířenu a ptactvo i na hmyz a rostliny. Ekologické zemědělství je s ní v souladu. Je třeba vytvořit řetězec, jakým byl kdysi náš zemědělskoprůmyslový komplex. U nás vyrobit, zpracovat a prodat. Pěstování monokultur a porušování osevních plánů, které nastalo před pár lety, negativně ovlivňuje životní prostředí. Foto popis|

Havlíčkobrodský deník POPTÁVKA PO PLÍSNI ROSTE 11.11.2015

Havlíčkobrodský deník str. 1 Titulní strana

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Foto popis| NOVÁ HALA PRO SALÁMY. Díky zvyšující se tuzemské i zahraniční poptávce po salámech s ušlechtilou plísní na povrchu byla v areálu společnosti Kostelecké uzeniny na Jihlavsku otevřena nová výrobní hala pro produkci právě této potraviny. Výroba plísňových salámů je mezi řezníky a uzenáři považována za jednu z nejnáročnějších. „Aby byla minimalizována možnost kontaminace jiných výrobků touto plísní, musí být výrobní prostory oddělené do samostatného provozu,“ vysvětlil Michal Jedlička, generální ředitel Kosteleckých uzenin. Nová hala stála podnik třicet milionů korun. Foto autor| Foto: Deník/Libor Plíhal

Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Jihlavský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Žďárský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Pelhřimovský deník; Titulní strana; 01 ID| e167c1b4-0df4-4c5b-977d-55d29976c483

hlidacipes.org Pro Babiše vymyslel Parky´s, teď s Romanem Vaňkem rozjíždí vlastní vegetariánský fast-food 7.11.2015

hlidacipes.org str. 0 Made in Czech Republic Robert Břešťan Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ředitel Kosteleckých uzenin Jan Hanuš s podporou popularizátora gastronomie Romana Vaňka založil nový vegetariánský fastfoodový řetězec. Plánuje desítky poboček i expanzi do Evropy. Po čtyřech letech strávených v pozici generálního ředitele Kosteleckých uzenin patřících do holdingu Agrofert Hanuš ke konci října z Babišova iméria odešel. A od masa se vydal zcela na opačnou stranu –… Ředitel Kosteleckých uzenin Jan Hanuš s podporou popularizátora gastronomie Romana Vaňka založil nový vegetariánský fastfoodový řetězec. Plánuje desítky poboček i expanzi do Evropy. Po čtyřech letech strávených v pozici generálního ředitele Kosteleckých uzenin patřících do holdingu Agrofert Hanuš ke konci října z Babišova iméria odešel. A od masa se vydal zcela na opačnou stranu – k vegetariánské stravě. Pod dohledem Romana Vaňka „Myslím, že odcházím na vrcholu. I když rozhodnout se nebylo vůbec snadné, protože odejít z Agrofertu do nejistoty vlastního byznysu je velké riziko,“ připouští Hanuš. Do vedení masokombinátu nastoupil v době, kdy byl podnik ve ztrátě přesahující 300 miliónů korun. „Firma je teď stabilizovaná a generuje zajímavé desítky miliónů korun zisku,“ říká. Jako investor v novém projektu Andrej Babiš nijak nefiguruje, ujišťuje Hanuš. Většinu v nové firmě má on sám, třicet procent pak společnost Prakul Production, v níž má podíl Roman Vaněk. „Mám nad tím chuťový dohled. Myslím, že na trhu s vegetariánskými potravinami je díra a že se dá vařit zdravě a zároveň velmi chutně. Jde o koncept fast-foodu, ne restaurace,“ řekl pro HlídacíPes.org Vaněk s tím, že projekt je velmi ambiciózní. Cílovým stavem je mít do pěti let v rámci Evropy přes dvěstě poboček, respektive provozoven různých formátů s nabídkou vegetariánských jídel, salátů či polévek. První pobočku fastfoodu Vegg-Go otevřel už 16. září v obchodním centru Chodov, další přidal nedávno v Ústí nad Labem. Do konce roku plánuje další v Praze, v Ostravě a v Hradci Králové. „Do dvou let chceme do Evropy. Už teď se mi ozvali zástupci velkých obchodních center ze Slovenska a Polska,“ říká Jan Hanuš. Podle něj obchodní centra hledají nové koncepty a možnosti, jak se odlišit a Vegg-Go je pro ně vítanou alternativou ke klasickým fastfoodům. Změnu ve vnímání životního stylu vidí podle svých slov sám na sobě. „Svou roli hraje i zdraví. Postupně k vegetariánství asi mířím, protože po čtyřicítce se ukazuje, že životní styl maso – čokoláda – Red Bull má svá úskalí,“ říká.

Návratnost? Rok na pobočku Na rozjezd vlastního podnikání dal dohromady investici v řádech jednotek miliónů. „Stavba jedné klasické jednotky vyjde do miliónu, výhodou je, že na místě nic nevaříme, nesmažíme, takže nepotřebujeme náročné technologie, klimatizaci a podobně. Návratnost máme spočítanou do roka na každou provozovnu,“ říká Hanuš. Jídlo se nechává připravovat centrálně od izraelské společnosti Olive Food. „Spolu s nimi dáváme dohromady menu. Třeba jejich hummus je fantastický, jde nám o to, aby to celkově skvěle chutnalo. To byla vlastně i podmínka Romana Vaňka, aby do toho s námi šel. Ukazuje se, že to funguje. Trochu řehole je najít vhodný personál, který ten poctivý přístup promítne i do obsluhy,“ říká Hanuš. Ten využil mimo jiné i své zkušenosti spojené s konceptem Parky´s, fast-foodu zaměřeného na hotdogy patřícího pod Agrofert, jenž vymyslel a prosadil. „Parky´s je taky jednoduchý koncept. Zatím není v černých číslech, ale brzy by už měl být. I když u toho já už nebudu,“ říká Hanuš. EET vítám Pokud jde o politický vlajkový projekt teď již bývalého šéfa – elektronickou evidenci tržeb – s tou podle svých slov žádný problém nemá. "Spíše to vítám.“ říká Jan Hanuš. „Rozhodně je dobře eliminovat nepravosti a šedou ekonomiku, věřím, že trh se tím výrazně narovná a ukáže se, kdo má vlastně místo na slunci, aniž by podváděl. Na druhou stranu to řadu jídel v mnoha restauracích zdraží, což určitě nebude populární u spotřebitelů,“ dodává.

URL| http://hlidacipes.org/pro-babise-vymys...zjizdi-vlastni-vegetariansky-fast-food/

chrudimskenoviny.cz Zdravé a chutné potraviny z mléka a hovězího masa přiváží do Chrudimi dodávky středočeských farmářů 5.11.2015

chrudimskenoviny.cz str. 0 Ekonomika Jakub Valenta Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Chrudim - Kvalita potravin je věcí, kterou v současné době řeší prakticky každý. Nemusí přitom jít pouze o uzeniny plněné sójou nebo „oživované“ hnijící maso v supermaketech. Ve městě se proto v reakci na poptávku objevil automobil s nabídkou kvalitních mléčných výrobků. Jde přitom o službu jinde nevídanou. Chrudim - Kvalita potravin je věcí, kterou v současné době řeší prakticky každý. Nemusí přitom jít pouze o uzeniny plněné sójou nebo „oživované“ hnijící maso v supermaketech. Ve městě se proto v reakci na poptávku objevil automobil s nabídkou kvalitních mléčných výrobků. Jde přitom o službu jinde nevídanou. Dodávka označená nápisem „Mléko z farmy“ si rychle získala své příznivce a lidé zde nakupují jak zmiňované mléčné výrobky, tak i nově výrobky z hovězího masa, které je v biokvalitě. Cena za kvalitní potraviny je sice řádově o něco vyšší než cena v běžném supermarketu, kupující mají ale jistotu původu a také nezávadného složení takové potraviny. Většina kupujících si také pochvaluje chutnost a vzhled jídla, jehož konzumaci už třeba před lety vzhledem k diskutabilní supermarketové kvalitě odvykli. Jak vlastně projekt, jenž zcela obchází běžnou distribuční síť, vznikl? „Celý projekt Mléko z farmy byl založen na konci roku 2010 středočeskými farmáři Stanislavem Němcem a Janem Millerem.

Impulsem pro vytvoření takové služby byl neustále se zvyšující tlak ze strany supermarketů na drobné dodavatele a výrobce a také fakt, že výrobce samotný nemá pod kontrolou, jak bude výrobek skladován a jakým způsobem prodáván koncovým zákazníkům. Systém prodeje, který využívá naše služba Mléko zfarmy, umožňuje mít pod kontrolou nejen celou výrobu, ale také i cestu výrobků zmlékárny až kzákazníkům. Vlistopadu roku 2010 tedy vyjela zmlékárny vRadonicích první mléčná dodávka vté době pouze se třemi výrobky, a to selským mlékem a balkánským a selským sýrem. Od začátku roku 2011 se pak začal pomalu rozrůstat nejen vozový park, ale také šíře sortimentu. V roce 2014 získala mlékárna oceněníFirma roku 2014 ve Středočeském krajia spolu s dalšími krajskými vítězi postoupila do celostátního finále,“ uvádějí o své firmě její zakladatelé Stanislav Němec a Jan Miller.

Jednoznačnou výhodou nákupu od prvovýrobce je nejen zmiňovaná jistota původu potraviny, ale také řada výjimečných služeb, o nichž si v běžném obchodě může kupující nechat jen zdát. Zájemci se tak mohou třeba zaregistrovat a následně obdrží SMS zprávu v okamžiku, kdy dodávka s výrobky opustí statek. Rovněž v případě neočekávaných komplikací budou potenciální zákazníci informováni prostřednictvím krátké textové zprávy. „Jak už bylo zmíněno, tak naše služba funguje na principu přímého prodeje přímo zchladících dodávek. Každá znašich dodávek má pro každý den (od pondělí do soboty) přesně daný jízdní řád,neboli trasu, který obsahuje zastávky, na kterých vdaný čas probíhá prodej samotný. Zákazník si tedy pouze vybere tu zastávku, která mu vyhovuje nejvíce a vdaný čas si u naší dodávky nakoupí.Není potřeba si nic objednávat, stačí přijít a nakoupit,“ upřesňují sedláci Němec a Miller. Dodávka s potravinami přijíždí do Chrudimi každý čtvrtek. Prodejní místa v samotné Chrudimi a Pardubicích naleznete v příloze pod textem.

URL| http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/e...masa-privazi-do-chrudimi-dodavky-stredo

idnes.cz - blog Žvásty ČT24: Čína prý má na kahánku a tragédie ruského letadla s 244 mrtvými je jen nehoda (olser) 4.11.2015 idnes.cz - blog str. 0 Břetislav Olšer Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Třicet let se prý Číně dařilo držet v rozumných mezích demografický rozvoj až došla k závěru, že to údajně dále nejde. To, co pomáhalo rozvoji, se stalo strašákem; 30 procent populace v důchodovém věku je mnoho - zněly kecy ČT24. Česká televize je čím dál tím ubožejší; viz. včerejší děs z úst moderátorsko-manekýnské okrasy, když nazvala nehodou tragédii ruského letadla, které zřejmě vlivem teroristického útoku na palubě havarovalo na Sinají s 244 obětmi na životech. Za normálních okolností by to prostořeké děvče hlásilo naposled, přinejlepším s nemalou pokutou. (Uvítání Zemana v Číně… https://www.youtube.com/watch?v=dZCm8dR-vBU ) Ale ČT jede vesele dál; Číňany nebude údajně mít kdo živit. ČLR schválila politiku jednoho dítěte v roce 1979; Mezi roky 1949 až 1976 vzrostl počet Číňanů z 540 milionů na 940 milionů, což by vedlo každý jiný stát o obdobnému opatření. Je to však asi patologie ČT, zoufale tvrdící, že Čína je ekonomická dvojka a že zásluhou politiky jednoho dítěte se zvýšil počet potratů. Fakta však neúprosně hovoří o něčem jiném. Chce snad někdo srovnávat počet interrupcí v Číně a u nás v přepočtu na počet obyvatel? Kdyby si ČT jen nevymýšlela nesmysly, ovšem nic není horšího, než fakt, že tak činí s proradným úmyslem smrtelně zraněného koně, co kolem sebe pouze beznadějně kope... http://www.rukojmi.cz/clanky/511-pane-...-neni-druhou-ale-prvni-ekonomikou-sveta „Po Zemi již chodí sedm miliard lidí,“ oznámil před časem s hrdostí generální tajemník OSN Pan Kimun. Neřekl však, že je Zeměkoule přelidněná a takové tempo růstu populace je dlouhodobě neudržitelné. Počet obyvatel roste přibližně o 78 milionů za rok, každý den se narodí 365 tisíc dětí. Naopak Ki-mun byl dlouhodobým kritikem politiky jednoho dítěte v Číně; nebýt však tohoto opatření, měla by planeta sedm miliard obyvatel už skoro před šesti lety a k tomu africké hladomory.

Směšné, odpovídající submisivnímu úředníkovi Pan Ki-munovi; pokud by Čína nezavedla plánovanou rodinnou politiku jednoho dítěte, dosahovala by teď čínská populace téměř dvě miliardy. Tvrdí to sociologická a demografická fakulta pekingské univerzity Žen-min. „Politiku jednoho dítěte“, kterou Peking praktikuje už přes 36 let, podporovalo 76 procent Číňanů. Přímo se dotýká manželských párů v městských oblastech, tedy asi 4 z 10 lidí. Výjimku dostali příslušníci menšin nebo vesničané pracující v zemědělství – pokud se jim jako první narodí dívka, mají ještě jeden „pokus“. Přesto sjezd Komunistické strany Číny rozhodl, že země s téměř 1,5 miliardy obyvatel uvolní podmínky kritizovaných populačních opatření; partnerům bude dovoleno pořídit si dvě děti, pokud ale budou chtít. Místo toho, aby pokrytečtí kritici nedodržování lidských práv v Číně jásali, že se vše pozvolna dává do normálních kolejí, vzdouvá se další štvavá kampaň. Přitom končí i „pracovní tábory“ a zelenou dostávají i další soukromí podnikatelé. Zasloužily by si kritiku rovněž české rodičky? Na jednu matku u nás totiž připadá na 10, 5 mil. obyvatel 1,2 dítěte; nejméně ze zemí EU. Kdo ale Česko kritizuje za tak nízkou porodnost? Kdo nás kvůli toho nařkl z nedodržování lidských práv jako Čínu? Přitom máme více než stokrát míň obyvatel, takže kromě zániku Česka nám nehrozí, že by naše rodičky byly příčinou, jako čínské matky, že se zvýší neudržitelné přelidnění planety? Jen v EU je momentálně průměrná porodnost bělošských maminek 1,3 dítěte na rodinu. Podle průzkumu by to však muselo být minimálně 2,11, pod toto číslo nás čeká vymření národa. Žádná kultura na světě nepřežila, pokud neměla porodnost nad 1,9 dítěte na rodinu. Dovedeme si vůbec představit lidnatost Číny? Peking a Šanghaj jsou dvě čínská města, každé z nich skoro lidnatějších než dvě celá Česka, Wuhan, Šenčen, Hongkong a Tianjin mají každé počet obyvatel jako ČR a dalších 50 měst má více než dva miliony občanů, tedy padesát metropolí větších než Praha Kritizujeme Čínu, ale též islám, přičemž nám EU svým projektem EUROMED diktuje, že do roku 2050 musí být v Evropě na 80 milionů muslimů. Díky vysoké míře porodnosti muslimů a naopak nízké porodnosti Evropanů dosáhne muslimská populace v roce 2050 přes dvacet procent všech obyvatel Unie. Tomuto číslu bude vzhledem k Evropou proklamovanému multikulturalismu pravděpodobně odpovídat i muslimské zastoupení v politických orgánech. Kdyby Čína zavedla politiku jednoho dítěte už před půl stoletím, možná by nám islámská invaze vůbec nehrozila a lidstvo by bylo ještě kus od sedmi miliard obyvatel… Je řada zemí, která svojí lidnatostí nesahá Číně ani po kotníky, přesto jejich ženy v reprodukčním věku nemají žádné nebo maximálně jedno dítě a nikdo je nekritizuje, že porušují lidská práva. Česko je rozlohou asi jako Peking, přesto má na takřka 400 ghett na 10,5 milionů obyvatel a násilné potíže s jediným etnikem, Čína má miliardu a 400 milionů obyvatel a sto národností a etnik, které musí zvládnout, třeba i ghetty jako „pracovními tábory“. Kdo z těchto dvou zemí zásadně porušuje lidská práva…? Pokud jsou přesto v Číně porušována a USA jsou naopak zemí svobodnou a demokratickou, proč je ve Spojených státech na 50 milionů nepojištěných obyvatel, jimž je odepřeno základní lidské právo – lékařská pomoc, když ještě nikdy nebyli jako pacienti v žádné ordinaci? Jak to, že komunistická Čína, resp. 72 milionů komunistů z jedné miliardy a skoro 500 milionů obyvatel, tedy jen cca pět procent z počtu všech Číňanů, koupila státní dluhopisy USA za tři biliony dolarů, přičemž země neomezených možností má k tomu státní dluh skoro 18 bilionů USD? Proč je v Číně HDP 5,88 bilionu USD, 350 miliardářů a přes milion milionářů? Jak to, že Čína po téměř 150 letech předběhla USA v ekonomickém růstu a je první na světě? Již v roce 2003 měla zdravotní pojištění zhruba třetina obyvatel, v roce 2011 to bylo již 95.7 procent – venkov až 97… To znamená, že nyní je více než 1.35 mld. Číňanů kryto zdravotním pojištěním. Podstatným cílem reforem je posílit hlavně nemocniční péči. A jaký je obrázek průměrného čínského boháče tzv. střední třídy? Je mu 42 let a vlastní majetek za 60 milionů jüanů (173,5 milionu korun). V Číně žije zhruba přes 900 tisíc lidí, kteří mají více než milion eur, aby mohli nakupovat firmy v evropských zemích… Zeptal jsem se v Tibetu, jestli by chtěli zpátky otroctví lámů, nebo odvolat „čínskou anexi“, která jim přinesla letiště, nejvýše postavenou rychlostní železnici, dálnice, opravené kláštery, nové obytné domy, vzdělání etnických Tibeťanů dotované vládou či povinné a bezplatné primární i sekundární vzdělání. Dívali se na mě velmi divně a nechápavě. Kdo z Tibeťanů by si přál návrat minulého století, které bylo v Tibetu ve znamení krutých lámů. Místní tibetští správní úředníci, šlechta a vysocí lámové vlastnili veškerou zemědělskou půdu a

dobytek. Disponovali rovněž vládou nad životem a majetkem lidí. Ne 50. léta, ale středověk. Nevolníci a otroci, představovali 95 procent populace, přirozeně neměli žádnou osobní svobodu a zacházelo se s nimi jako s věcmi. Vlastnili je buď vládní úředníci, aristokraté nebo vysocí lámové, reprezentující zájmy vlastníků nevolníků. Jestliže někdo z těchto otroků porušil právo, soudy ho potrestaly např. vyloupnutím očí, uříznutím nosu a uší, useknutím rukou a nohou, v lepším případě nucením nosit na hlavě kamenný klobouk. Kromě privilegovaných lámů, tvořících asi deset procent obyvatel Tibetu, byl zbytek obyvatel negramotný. Průměrná délka života dosahovala 35,5 let. K čemu jim bylo, že neplatila „politika jednoho dítěte“…? Zkrátka, v 50. letech se v Říši středu děly věci; katastrofu dokonala série přírodních katastrof a nepřízeň počasí. Tři až šest milionů lidí umřelo kolem roku 1928, kdy katastrofu způsobilo sucho a zhoršily ji vysoké daně a místní válečníci. O rok později zemřely nejméně dva miliony lidí v provincii Chu-nan. Na pět milionů Číňanů pak zabil hlad ve válečném roce 1943 v provincii Che-nan. Hladomor způsobila opět kombinace několika faktorů; kromě sucha a japonské invaze také rekvírování úrody rolníkům, aby se nakrmila armáda pro boj s Japonci… Ještě před více než čtyřmi roky si svět troufal na Čínu, co se svým zvýšeným apetýtem údajně postarala o potravinářskou krizi. Skoro miliarda a 500 milionů lidí už něco zkonzumuje. Proto se sešli odborníci v Egyptě, kde se uskutečnila podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Českou-arabskou podnikatelskou radou. A povídaly se tam řeči neslýchané; při porovnání s rokem 1995 se prý v Číně zvýšila průměrná roční spotřeba masa na osobu z původních 25 kilogramů na současných zhruba 55 kilogramů. http://fragmenty.cz/archiv/iy099612.html Tak nezbývá, než aby Čína řešila potravinovou krizi za celý svět. Ne za vše je dnes čínská vláda vinna, přesto asi zpytují své svědomí. Radí: Konzumujte hmyz, červy, larvy, smažené škorpiony a jinou havěť, co obsahuje zázračné množství proteinů, pro lidský život nezbytných. Zatímco z vepřového steaku jsou kardiovaskulární choroby, z obyčejné domácí mouchy a její larvy je proteinový prášek či minerální látky, tedy ideální zdravá strava. V Pekingu jsem zažil krámky se smaženými škorpiony a larvami, co byli lidmi obleženy... Rozumbradové tvrdí, že čím víc masa se vyprodukuje, tím se prý výrazněji zvyšuje spotřeba obilovin pro krmení domácích zvířat. Pokud by Číňané v roce 2012 konzumovali jen tolik masa jako v roce 1995, bylo by letos k dispozici obilí pro takřka miliardu hladovějících lidí. Kdyby se zkrátka Číňané tolik nepřecpávali a stačila jim jako dřív jen hrst rýže denně, nehrozil by světu hladomor… Úžasný mýtus. Čína tedy odpovídá za to, že přes 870 miliónů lidí na celém světě, tedy každý osmý člověk, trpělo v letech 2010 až 2012 chronickou podvýživou. Opakuji zásadní fakt; nebýt politiky jednoho dítěte v Číně, měla by planeta už skoro před šesti lety sedm miliard obyvatel a Čína miliardy dvě. Kolik by poté Číňané projedli a kolik by trpělo lidí hladomorem…? Ovšem pravda je poněkud prozaičtější; ceny rýže a kukuřice dosáhly na americkém trhu nových vrcholů poté, co se Kazachstán, pátý největší světový vývozce pšenice, a Indonésie, velký producent rýže, přidaly ke Kambodži, Egyptu, Indii a Vietnamu, které vyhlásily zákazy vývozu. Ceny pšenice tak dosáhly přes deset USD za bushel, což je asi osm galonů, tedy 36,4 litry. V každém případě je tragickou skutečností, že navýšení cen, bez zavinění Číny, rozšířilo počet hladovějící o dalších sto milionů obyvatel na více než miliardu. Paradoxně to vůbec nevzrušuje jednu z nejchudších zemí světa Brazílii, která chce v Ghaně pěstovat na 27 tisících hektarech cukrovou třtinu na výrobu ročních 159 milionů litrů bioethanolu pro Švédsko, stejně se vyrábí palivo pro automobily z cukrové řepy, obilí či brambor… Likvidace chudoby halasně vyhlašovaná světovými oligarchy na rok 2015 tak zatím mizí v oparu nesmlouvavé inflace a druhého největšího stěhování národů po 2. sv. válce. Důkazem je fakt, že v Česku objem 120 000 hl etanolu představuje zpracování asi 200 000 tun obilnin a k tomu využití odpovídající výměry orné půdy 45 000 ha, nebo 68 000 tun cukrovky ze 17 000 ha půdy. Budoucí ministr zemědělství si bude muset pořádně podrbat svoji bradu, aby problém vyřešil. Tedy, až po církevních restitucích. A pak že je hlad ve světě pro nedostatek obilovin a hlavně pro nenasytnost Číňanů. Britská nevládní charitativní organizace Christian Aid loni varovala, že asi čtvrtině obyvatel Afghánistánu, v němž je skoro sedmdesát procent osob negramotných, hrozí hladomor. Hlavní příčinou je dlouhotrvající sucho, na severu a západě země byla většina sklizně zničena. Situaci navíc

zhoršují probíhající boje mezi mezinárodními koaličními silami a jednotkami islámského militantního hnutí Talibán. V městech dochází k astronomickému stoupání cen potravin a v přeplněných a špinavých uprchlických táborech hrozí epidemie nemocí. Špinavá voda usmrcuje ročně na 90 tisíc dětí. “Je tomu, jako kdyby byl vykopán hromadný hrob pro miliony lidí. Můžeme je z něho osvobodit anebo je v něm pohřbít. Smrt hrozí milionům lidí,” říká jeden z humanitárních pracovníků, který se o podílu Číny na této katastrofě nezmiňuje. V Číně dnes žije pětina všech obyvatel více než sedmapůlimiliardové zeměkoule, ale na celosvětové rozloze zemědělské půdy má země podíl pouze devět procent. Proto v roce 2009 měla Čína v zahraničí již dva milióny hektarů zemědělské půdy a toto množství se výrazně zvětšuje. Peking proto aktivně podporuje čínské farmáře z oblastí Číny, kde není dostatek půdy, a vysílá je rovněž do Afriky, aby tam začali farmařit. Čína zde spolu s Indií a Saúdskou Arábií skupuje půdu. Kdo dřív přijde, ten dřív sklízí. Podle některých zdrojů to je mimořádně pozitivní obchod, protože zaměstnávají i místní farmáře, které zároveň učí hospodařit. Nedávno čínská společnost Xinjiang Production and Construction Corps (XPCC) podepsala dohodu s ukrajinskou zemědělskou firmou KSG Agro, že poskytne Číně přes sto tisíc hektarů zemědělské půdy. Tím to však pouze začíná. Rozloha poskytnuté půdy se má postupně zvyšovat až na tři milióny hektarů za několik milionů dolarů. Inu, výjimečně lze věřit úhlavnímu tibetskému separatistovi, jak totiž potvrdil největší antikomunista dalajláma na placené přednášce v New Yorku a před lety šokoval ještě víc, když v Praze při setkání s Václavem Havlem svá slova zopakoval: “Pořád jsem marxista. Marxismus má morální etiku, zatímco kapitalismus je pouze honbou za ziskem… Komunistický režim v Číně přinesl jejím obyvatelům neslýchaný blahobyt…“ Snímky z Číny a Tibetu Břetislav Olšer (14) Tibet – Čína Čína je chlapec, co ze dne na den vyrostl v dospělého muže… Voliči jim půjčili kyblíček, teď na pískovišti hrabou, kolik se dá Až zase budete vyvěšovat na radnicích tibetskou vlajku… Co je čínské, to je špatné; mimo dolary, jimiž Čína zachraňuje svět http://zpravy.idnes.cz/masakr-se-nekon...ni.aspx?c=A110605_162330_zahranicni_stf¨ Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz a na mém facebooku Břetislav Olšer

URL| http://olser.blog.idnes.cz/c/482293/zv...-244-mrtvymi-je-jen-nehoda.html?ref=rss

Deflace - noční můra centrálních bankéřů (jakubmasek) 9.11.2015

idnes.cz - blog str. 0 Jakub Mašek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Deflace je slovo, které se objevuje v diskusi o monetární politice snad nejčastěji. Pro centrální bankéře je doslova synonymem noční můry. Je však potřeba mít z deflačního vývoje strach? Standardní vysvětlení, proč je potřeba se poklesu cen vyhnout, je tzv. deflačně-recesní spirála. Pokud se ekonomika dostane do situace, kdy cenová hladina klesá a inflační očekávání jsou v záporu, začnou ekonomičtí aktéři odkládat spotřebu a investice do budoucna v očekávání reálného snížení

cen. Toto vyčkávání má za následek pokles domácí poptávky, jenž podnikům snižuje tržby a odbyt zboží. Management je pak nucen likvidovat své výrobní kapacity a posléze i propouštět zaměstnance. Deflace navíc zvyšuje reálnou hodnotu dluhu podniků a domácností a způsobuje růst reálných úrokových sazeb. To má za následek snížení poptávky po úvěrech a zdražení dluhového financování. Pokles cenové hladiny podle ekonomů hlavního proudu způsobuje snížení HDP a růst nezaměstnanosti. Směrodatnější je pak pro provádění měnové politiky tzv. jádrová inflace. Ta by se dala popsat jako vývoj ceny statků „neodložitelné“ spotřeby, tedy vývoj cenové hladiny bez energií a potravin. V případě, že nechá centrální banka klesnout jádrovou inflaci do záporných hodnot, začíná si zahrávat se scénářem deflačně-recesní spirály. Úkolem centrální banky je tomuto scénáři zabránit a ukotvit inflační očekávání na nezáporných hodnotách. Centrální banky v režimu cílování inflace tak činí skrze regulování ceny peněz neboli stanovováním krátkodobých úrokových sazeb. V případě nárazu na „nulovou hranici“ (úrokové sazby centrální banky klesnou až na nulu), mohou sáhnout po dalších nástrojích – od kvantitativních uvolňování, devizových intervencí, teoreticky až po vyhazování peněz z vrtulníku. Historické lekce V historii máme dvě hlavní periody, kdy se deflace ukázala jako něco velmi škodlivého. Konkrétně jde o období Velké hospodářské deprese 30. let 20. století a dvou dekád v Japonsku. Zejména japonský vývoj mnohdy až nápadně připomíná pomalé a nepřesvědčivé zotavování z globální ekonomické krize. I přesto, že Bank of Japan již od roku 2001 využívá kvantitativní uvolňování a nyní se spolu s vládními fondy angažuje kromě dluhopisového i na akciovém trhu, stále se ji nedaří japonskou ekonomiku ze spáru deflace a ekonomické stagnace dostat. Nabídková deflace S deflací to ovšem není tak jednoduché, jak se může zdát. Existuje ještě její další forma, za kterou nestojí poptávkové, ale nabídkové faktory. Standardně bychom tedy mohli deflaci rozdělit na pro hospodářství negativní – poptávkovou deflaci (snižuje marže obchodníků) a pozitivní – nabídkovou deflaci (zvyšuje marže obchodníků). Nabídkové deflační tlaky může způsobovat např. nedávné snížení cen ropy. Firmám tento cenový pokles (někdy nazývaný pozitivní nabídkový šok) snižuje náklady a pomáhá jim s akumulací kapitálu na nutné investice. Spotřebitelé rovněž pozorují snížení cen, následkem čehož jim zbývá více finančních prostředků na nákup dalších statků (ekonomická teorie tento jev nazývá důchodový efekt). Tento vývoj tedy posílá ekonomiku na růstovou trajektorii taženou domácí poptávkou. Výjimky z inflačního cílení V poslední době globální ekonomiku zasáhly nabídkové šoky v podobě nízkých cen ropy a potravin. Vzhledem k tomu, že dnes centrální banky západního světa standardně cílují inflaci, mají explicitně daný inflační cíl či pásmo, do kterého se snaží „trefovat“. Pozitivní nabídkové šoky jsou sice pro ekonomiku dobrou zprávou, na druhou stranu ale přidělávají starosti centrálním bankéřům cílujícím inflaci. Banky jsou nuceny podobné deflační tlaky na určitou dobu přehlížet a tolerovat i záporné hodnoty inflace. Debata pokračuje Zda je či není deflace pro ekonomiku škodlivá se v současné době přou i v odborných kruzích. Zatím se zdá, že převažuje názor hlavního ekonomického proudu, který považuje poptávkovou deflaci za problém. Někteří ekonomové taktéž navrhují stanovit inflační cíle na vyšších úrovních, čímž by se zvětšil

prostor pro pokles reálných úrokových sazeb. Další řešením deflačního problému by mohly být tzv. peněžní daně, neboli ustanovení záporných úrokových sazeb. Tento druh politiky již v současné době některé centrální banky praktikují, ovšem v případě, že by byly ekonomiky bez hotovosti, neměli by střadatelé úniku. Část ekonomické obce se tak domnívá, že "deflační problém" vyřeší vývoj peněžního systému. Jakub Mašek

URL| http://jakubmasek.blog.idnes.cz/c/4833...i-mura-centralnich-bankeru.html?ref=rss

iHNed.cz Bývalý šéf Kosteleckých uzenin rozjel vlastní vegetariánský řetězec. Podílí se na něm i gurmet Vaněk 6.11.2015

iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz Lucie Hrdličková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Síť občerstvení Vegg Go bude mít do konce roku pět poboček - v Praze, Ostravě, Hradci Králové či Ústí nad Labem. V jednání jsou další tři prodejní místa, jedno i v Bratislavě. Společníkem Jana Hanuše je Roman Vaněk. Jan Hanuš žertuje, že krev nemůže ani vidět. Bývalý manažer, který poslední tři roky vedl Babišovy Kostelecké uzeniny, se rozhodl změnit barvu a byznys. Ke konci října opustil masokombinát a rozjel řetězec vegetariánského občerstvení Vegg Go zaměřený na jídlo z Blízkého východu. "Přešel jsem na zelenou," říká. Do podnikání se pustil spolu s gastro kritikem a kuchařem Romanem Vaňkem. Ten dříve také marketingově spolupracoval s Kosteleckými uzeninami. Veganů v Německu přibývá. Salám je cigaretou budoucnosti, říká uzenář - čtěte ZDE První pobočku otevřel Vegg Go v září na pražském Chodově. Vedle ní funguje občerstvení také v Ústí nad Labem, dvě se brzy otevřou v Ostravě a jedno v Hradci Králové. "Expanze jde rychle," říká Hanuš. V tuto chvíli řetězec jedná v Bratislavě a na dalších místech v Praze. Hanuš primárně jedná s obchodními centry, kde podobný koncept vesměs zatím chybí. Konkurence ale roste rychle. "Myslím, že brzy někdo přijde s podobnou nabídkou," říká dnes už podnikatel. Rychlou restauraci se "zelenou nabídkou" provozuje například Kofola Janise Samarase pod značkou Ugo Salaterie. V Praze přibývá také poboček vegetariánské sítě Dhaba, která nabízí indickou kuchyni. Ředitel banky Zuno nejí maso, ale miluje pokrmy z máku - čtěte ZDE Hanuš, který do Agrofertu nastoupil v roce 2011, skončil ve firmě teprve k poslednímu říjnu. Přeorientoval se tak rychle z masa na zeleninu? "Plán jsem nastínil v Agrofertu už v lednu," říká Hanuš. "Pak jsme se postupně dohodli na odchodu," dodává. Potravinářská divize Agrofertu zatím v oblasti zdravé stravy příliš aktivní není. V maloobchodě ale aktivně působí - Hanuš mimo jiné rozjel pro Kostelecké uzeniny síť občerstvení Parky´s, která má dnes už asi 15 poboček. Většina jsou dnes franšízy.

Hanuše, který dříve působil třeba ve Vitaně nebo ve firmě Douwe Egberts, povolal Andrej Babiš do tehdy ztrátových Kosteleckých uzenin v roce 2012 jako krizového manažera. Firma byla za jeho vedení už loni v zisku. Hanuš také rozjel pro Kostelecké uzeniny síť občerstvení Parky´s, která má dnes už asi 15 poboček. Většina jsou franšízy. Vedení v Kosteleckých uzeninách po Hanušovi přebral Michal Jedlička, dosavadní výkonný ředitel výrobce uzenin, s nímž Jan Hanuš spolupracoval od začátku.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64832560-byv...retezec-podili-se-na-nem-i-gurmet-vanek

iprosperita.cz Obchodníci našli společnou řeč s europoslanci 4.11.2015

iprosperita.cz str. 0 Lobby info Editor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Na pravidelném pracovním setkání českých poslankyň a poslanců Evropského parlamentu, pořádaném při příležitosti plenárního zasedání ve Štrasburku, se mnozí z nich jasně postavili proti zavedení zpřísněné regulace do vztahů mezi dodavateli a obchodníky v České republice. Jednání se účastnili také prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) Marta Nováková a viceprezident Pavel Mikoška. Setkání aktivně iniciovala europoslankyně Olga Sehnalová, která se ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako stínová zpravodajka zabývá problematikou nekalých obchodních praktik mezi podniky. Diskutovaná témata se týkala kvality potravin a problematiky v dodavatelskoodběratelských vztazích a způsobu jejich řešení – zákonem či dobrovolnou iniciativou. „Zaujímáme vstřícné stanovisko k řešení problému různého složení potravin v jednotlivých zemích, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele,“ uvedla M. Nováková a dodala: „Po srovnání složení potravin v Česku a Německu jsme vyzvali Evropskou komisi, aby se zaměřila v této souvislosti i na další unijní země.“ Zástupci SOCR ČR zopakovali, že k vyřešení problémů v dodavatelsko-odběratelských vztazích zesílená regulace v podobě zákona o významné tržní síle (ZoVTS) a jeho novely rozhodně nepovede. Marta Nováková a Pavel Mikoška připomněli, že novela je diskriminační, protože se týká pouze odběratelů a potravinářských obchodníků s obratem nad 5 miliard Kč. Neřeší ani sílu dodavatelů vůči zejména malým tuzemským obchodníkům, kteří jsou na některých dodavatelích zcela závislí. Zákon i jeho novela jsou navíc nejednoznačné a povedou nadále k vleklým soudním sporům místo skutečného řešení problémů. „Rozhodně nejde o dramatizování situace ze strany obchodníků, ať už jde o zvýšení cen potravin či snížení jejich konkurenceschopnosti na trzích EU. Pouze připomínáme závěry z důvodové zprávy, kterou si nechal vypracovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ říká M. Nováková.SOCR ČR a jeho členové se hlásí k Iniciativě pro férový obchod (IPFO), která si na základě dobrovolnosti vytyčila podporu správných obchodních praktik v rámci potravinářsko-dodavatelského řetězce. Cílem iniciativy je tak přispět ke kultivaci obchodního prostředí. Prezentované téma bylo pro přítomné poslankyně a poslance zajímavé. Svými názory zpochybňovali smysluplnost regulace nastavené ZoVTS a jeho novelou, kterou považují za značně diskutabilní. Poslanci L. Niedermayer, P. Mach a T. Zdechovský se otevřeně postavili proti takovému způsobu regulace v tržním prostředí. Nic na tom nezměnila ani účast zástupců Potravinářské komory ČR v čele s jejím prezidentem Miroslavem Tomanem, kteří zastávali standardní stanoviska týkající se nutnosti zesílené regulace a razantnějšího postupu vůči obchodníkům.

„Přítomní vyjádřili shodu v tom, že diskuze na takto závažné téma musí pokračovat. Mělo by být učiněno vše pro dohodu namísto legislativního řešení formou zákonné regulace,“ potvrdil P. Mikoška s tím, že SOCR ČR považuje jednání za velmi prospěšné. (tz)

URL| http://www.iprosperita.cz/lobby-info/6...nici-nasli-spolecnou-rec-s-europoslanci

Klatovský deník Chtějí psům přilepšit, zabíjejí je 6.11.2015

Klatovský deník str. 2 Klatovsko BARBORA ZOUBKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Mezi pacienty veterinárních ordinací na Klatovsku nebývají výjimkou ti, kteří trpí obezitou Klatovsko – „Vždyť je to jen kousek salámu,“ argumentuje většina majitelů psů, ale i koček. Neuvědomují si, že tím svým mazlíčkům „zadělávají“ na smrtelná onemocnění. Základ je dodržovat denní dávky krmiva a omezit pamlsky, doporučují oslovení veterináři na Klatovsku. Obézní zvířata mají především senioři. „Bývá problém vysvětlit starším lidem, že není dobré psy překrmovat a dávat jim uzeniny nebo dokonce sladkosti. Také je velmi těžké o takové věci mluvit s majitelem, který je sám obézní,“ vysvětlil Deníku veterinární lékař Jan Hlaváč z veterinární ordinace Klatovy. „S obézními pacienty se v ordinaci setkáváme poměrně často. Touto nemocí mohou trpět i kočky, to ale nebývá tak časté. Spíše se budeme bavit o psech,“ řekl Hlaváč. Většina lidí podle něj nedokáže odhadnout energetickou vytíženost svého mazlíčka a překrmují je. „Většinou jde o psy menších plemen. Lidé mají pocit, že předepsaná dávka je malé množství. Začnou jim doslova podstrojovat. Výjimkou nebývá ani to, že jim dají kousek salámu nebo jiné uzeniny,“ vysvětlil s tím, že i malý kousek salámu, vuřta a podobně může mít fatální následky. Překrmování zvířat je jejich týráním Často se prý dá mluvit i o týrání zvířat. „Někteří pacienti jsou opravdu tak překrmeni, že ani nemohou chodit. To se samozřejmě podepisuje na jejich zdravotním stavu,“ uvedl Hlaváč. Obezita podle něj může zvířeti zkrátit život i o tři roky. Stejně jako u lidí se k obezitě vážou choroby, jako je cukrovka, srdeční potíže a velmi zatížený je i pohybový aparát. „Právě nemoci pohybového aparátu, jsou velmi časté. Zvíře často musí nosit o padesát procent více, než na jakou váhu je jeho tělo přizpůsobeno. Dá se mluvit o týrání,“ uvedl. Kvůli váze pak trpí hlavně klouby a páteř obézního zvířete. Doporučil, aby všichni majitelé nepodceňovali pravidelné vážení, které ve většině veterinárních ordinací bývá zdarma. Pozor by si měli dávat i majitelé kastrovaných zvířat, u kterých obecně platí, že se jejich energetické výdaje sníží až o dvacet procent. „Je vhodné například měsíc po kastraci zvíře převážit. Pokud by se jeho hmotnost zvýšila, je třeba se poradit s lékařem o vhodném krmivu pro kastráty a především na dávkách,“ doporučil Hlaváč. Obezitu pacientů hlídají i v sušickém veterinárním centru. „Pokud vypozorujeme, že nějaký pacient tloustne, upozorníme majitele a navrhneme řešení,“ řekl veterinář Jiří Zelený. Několik takových pacientů v Sušici mají, ale daří se jim majitelé navést na správnou cestu. „Většina lidí si myslí, že když svému pejskovi dají více krmiva, tak mu přilepší. Spíše mu tak ale pomáhají do hrobu,“ uvedl veterinář Radek Mašín z veterinární kliniky Vetmedika v Janovicích nad Úhlavou. Často prý lidé argumentují slovy „Vždyť onmátak smutné oči…“ Druhý extrém Důležité je i dávkování. „Druhým extrémem je, když lidé nechají psu celý den misku plnou krmiva.

Pes, především menších plemen, začne špatně žrát. Lidé pak s ním sedí u misky a podávají mu granuli po granuli, aby se alespoň drobet nažral,“ dodal Mašín. Je třeba psy naučit, že žrádlo dostanou v určitou dobu, aby věděli, že je čeká a těšili se na krmivo. *** Co psu nedávat Pět nejhorších věcí, které lidé mohou psu dát: Uzeniny, sladkosti, tučné věci, kosti, kořeněné a solené potraviny. Region| Západní Čechy

Výpravy zpět aneb co se kdysi psalo 298 7.11.2015

Klatovský deník str. 2 Klatovsko Ivan Rubáš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Klatovsko – Přinášíme další díl seriálu o zajímavostech regionu, v němž nahlížíme do novin starých sto i více let, abychom zjistili, co zajímavého se psalo v minulosti. Ve Strašíně žil Václav Kaiser a byl jediným synem postarších rodičů. Na jaře roku 1911 se zamiloval do místního děvčete a byla to láska „jako trám“. Jenže jeho milovaná, buď byla chudá a chtěla si něco vydělat, nebo to tak vážně nemyslela, neboť koncem června odcestovala do Ameriky. Kaiser se rozhodl, že za ní pojede a budou žít spolu v daleké cizině. To se rodičům vůbec nezamlouvalo, přemlouvali syna,aby tak nečinil, že po odbytí vojny zdědí jejich živnost a bude se mít dobře. Václav po pár dnech rodičům slíbil,že tedy nikam neodjede,ale trápil se dál. Svoje dilema začátkem července vyřešil tak, že hůř to ani vymyslet nemohl. Prostě vzal provaz a oběsil se. Přitom jiných svobodných děvčat bylo v okolí habaděj… Ve Ždíkovci na den sv. Petra a Pavla roku 1911 byla pouť. Zdejší řezník Václav Kraml se také dobře připravil, poněvadž očekával „dobrej kšeft“. Udělal uzenky (vuřty) ze všeho masa, co měl a možná do toho zamíchal i maso co již mít neměl. Prostě a jasně, po požití jeho uzenin se několika lidem nezávisle na sobě udělalo špatně a museli vyhledat lékařskou pomoc. Nejhůře na tom byl rolník Josef Mašek z Čábuz, který přes veškerou snahu 1. července zemřel. Byla nařízena pitva a dle vnitřností, které byly poslány na lučební analýzu (laboratorní testy) se zjišťoval původ otravy. Kraml byl soudně vyšetřován, ale bohužel nevíme, s jakým výsledkem. Další zprávy o tomto případě již uveřejněny nebyly. Něco podobného se stalo v „Rejštýně“, nyní Rejštejně koncem května roku 1912, když uzenář Hozda vyrobil ze zkaženého masa chutné vuřty. Začátkem června onemocnělo střevní chřipkou a jinými žaludečními potížemi na 35 lidí z Rejštejna, Annína a Srní. Bylo učiněno oznámení a soudní komise udělala prohlídku uzenářské dílny. Bylo zabaveno maso a zbytky neprodaných vuřtů, které se poslaly na rozbor. Všichni otrávení lidé se ze svých potíží dostali, akorát sklář Vartl z Klášterského Mlýna byl na tom hodně špatně. Hozda byl za svůj úmyslný čin odsouzen k nějakému měsíci vězení, ale hlavně k finančnímu odškodnění postižených. A to byl věru citelný postih. A platit musel… Škoda, že dnes vymáhání, určitých soudem posvěcených náhrad, je zdlouhavé a někdy nevymahatelné… Z Úbyslavi pocházel majitel usedlosti 46letý Václav Vácha. V polovině května roku 1911 přišel pozdě v noci z hospody domů. Aniž by rozsvítil, šel v ložnici k prádelníku a něco tam kutil. Manželka si myslela, že si odkládá límec a kravatu, když najednou se ozval hrozný výkřik a její muž se svalil k zemi. Okamžitě „roužla“ lampu a spatřila hroznou scénu. Vácha si podřízl břitvou krk (nařízl krční tepnu) a všude bylo krve jako „z vola“. Zavolali doktora, který nařídil rychlý převoz do Sušice, ale nežli tam dojeli, chudák Vácha po cestě zemřel. Mluvilo se o finančních neutěšených poměrech kvůli jeho nezřízenému pití, ale hlavně se mluvilo o tom, že jeho smrt byla přesně na den, kdy před 23 lety (1888) jeho bratr zastřelil svoji milenku a vzápětí i sebe… Zbabělec Vácha zanechal po sobě ženu v požehnaném stavu a šest dětí, sirotků… V Lidlových Dvorech bydlel domkář Matschiner, který v polovině srpna roku 1911 za pomoci manželky svážel z pole obilí. Doma nechali děti,aby se pohlídaly navzájem. Nebylo to poprvé a byla to běžná praxe skoro ve všech tehdejších domácnostech. Bohužel bylo také běžné, že se stalo neštěstí. V tomto případě se dvouletý synáček dostal ke kamennému korytu na vodu, do kterého spadl a utopil se. Nedaleko v osadě Červené žila 47letá Antonie Trojtýnová, která od léta roku 1912 přestala vědomě

jíst, s úmyslem sejít z tohoto světa. Občas se sice tu a tam napila vody, ale to bylo všechno. Svého manžela nutila k obdobnému počínání, ale jak víme, muž má přece jenom slabší vůli, takže Trojtýn nucenou hladovku nevydržel. Začátkem října Trojtýnová takto „dobrovolně“ zemřela a při lékařském ohledání byla jen kost a kůže. Soudilo se, že učinila tak z pomatení mysle. Anebo měla nějaký zdravotní neduh… V Pohorsku u Nezdic proběhla v sobotu 25. ledna roku 1913 taneční zábava. Zúčastnila se jí také místní 18letá Terezie Harantová. Když přišla druhý den k ránu domů, udělalo se jí znenadání špatně a během půlhodinky náhle zemřela. Po středečním pohřbu se začaly šířit různé fámy o tom, že Tereza nezemřela přirozenou smrtí. Tato informace se dostala až k „uším“ Okresního soudu v Kašperských Horách, který rozhodl o exhumaci zemřelé. Tělo bylo vykopáno a převezeno k pitvě, kde bylo zjištěno, že mladá Terezie zemřela na akutní zánět pobřišnice. Bohužel nezemřela sama. Bylo zjištěno, že pod srdcem nosila malého človíčka… Ze Stodůlek pod horou Křemelnou pocházeli Josef Kopf a Josef Schmied, kteří vozili na povozech dlouhé dřevo do Sušice. 9. srpna roku 1913 jeli do Sušice. Silnice k nádraží se v tu dobu zrovna dláždila, proto využívali i chodník. U převozu blízko Čápovského mostu najeli na cementovou rouru, a ta se pod tíhou vozu rozpadla. Odpovědný cestmistr to viděl, vytkl jim neopatrnou jízdu a požadoval náhradu. Sotva něco takového dořekl, Kopf sáhl pro bič a chtěl cestmistra udeřit. Ten došel na nádraží pro četníka a tento incident byl zaprotokolován. Že Kopf dostal za přestupek peněžitý trest, bylo jasné, a musel zaplatit novou rouru… Region| Západní Čechy

kurzy.cz Ceny potravin oproti očekávání nerostou 9.11.2015

kurzy.cz str. 0 Investice

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Index spotřebitelských cen v říjnu meziměsíčně stagnoval. Meziroční inflace se snížila ze zářijových 0,4 % na říjnových 0,2 %. Tržní konsenzus očekával růst cenové hladiny o 0,2 % m/m a náš odhad byl ještě vyšší. Index spotřebitelských cen v říjnu meziměsíčně stagnoval. Meziroční inflace se snížila ze zářijových 0,4 % na říjnových 0,2 %. Tržní konsenzus očekával růst cenové hladiny o 0,2 % m/m a náš odhad byl ještě vyšší. O překvapení se postaraly hlavně ceny potravin. Ty meziměsíčně klesly o 0,3 %, zatímco měsíční šetření statistického úřadu i vývoj cen potravin v Bavorsku a Sasku ukazoval na výrazný růst. Klesaly hlavně ceny živočišných produktů, které převážily nad růstem cen zeleniny. Meziroční pokles cen potravin dosáhnul 0,9 % a celkovou inflaci tak táhne výrazně dolů. Podíl nezaměstnaných v říjnu znovu poklesl. Ze zářijových 6,0 % se posunul na říjnových 5,9 %. Projevuje se tak domácí ekonomický růst, který je stále schopný tvořit nová pracovní místa, ale není schopen převážit deflační tlaky plynoucí z dovozních cen. Autor: Viktor Zeisel

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/389817-ceny-potravin-oproti-ocekavani-nerostou/

Indexy spotřebitelských cen - inflace - říjen 2015 9.11.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské ceny zůstaly v říjnu na úrovni měsíce září (meziměsíční změna 0,0 %). Tento vývoj

ovlivnil zejména pokles cen v oddíle doprava, který byl kompenzován zvýšením cen v oddíle odívání a obuv. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,2... Spotřebitelské ceny zůstaly v říjnu na úrovni měsíce září (meziměsíční změna 0,0 %). Tento vývoj ovlivnil zejména pokles cen v oddíle doprava, který byl kompenzován zvýšením cen v oddíle odívání a obuv. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,2 %, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v září. Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle doprava způsobilo již třetí měsíc trvající snižování cen pohonných hmot, které v říjnu činilo 3,0 %. Průměrná cena benzinu Natural 95 (30,54 Kč/l) byla v říjnu nejnižší od února 2015, cena motorové nafty (29,86 Kč/l) dokonce od března 2010. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje klesly zejména ceny ovoce o 1,8 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,5 %, drůbeže o 1,2 %, ryb o 2,2 %, sýrů o 2,0 %, jogurtů o 1,5 %, másla o 2,6 %, cukru o 3,3 %. Pokles cen v oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti ovlivnilo snížení cen čisticích a úklidových prostředků o 4,1 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák byly nižší ceny piva o 0,6 % a tabákových výrobků o 0,2 %. V oddíle zdraví se snížily ceny lázeňských pobytů o 4,5 %. Meziměsíční zvýšení spotřebitelských cen v oddíle odívání a obuv ovlivnilo zvýšení cen oděvů o 3,3 % a obuvi o 5,0 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny čistého nájemného o 0,3 % a tuhých paliv o 0,8 %. V oddíle ostatní zboží a služby se zvýšily ceny kosmetického zboží o 0,9 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny brambor o 4,8 %, kávy o 2,9 %, kakaa o 1,1 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,1 %, zatímco ceny služeb o 0,1 % vzrostly. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 0,2 %, což je o 0,2 procentního bodu méně než v září. Tento vývoj ovlivnilo jednak zpomalení meziročního cenového růstu v oddíle alkoholické nápoje a tabák, jednak prohloubení poklesu cen v oddíle doprava a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle alkoholické nápoje a tabák zmírnil růst cen alkoholických nápojů na 1,2 % (z 1,6 % v září) a tabákových výrobků na 8,0 % (z 8,5 % v září). V oddíle doprava pokračoval pokles cen pohonných hmot, který v říjnu dosáhl 17,2 % (v září 15,1 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje klesly v říjnu ceny chleba o 3,2 % (v září o 1,5 %), drůbeže o 4,5 % (v září o 3,4 %), vajec o 7,4 % (v září o 3,5 %), mléka o 15,6 % (v září o 13,3 %), sýrů o 12,9 % (v září o 11,3 %), jogurtů o 6,5 % (v září o 0,8 %), másla o 7,9 % (v září o 5,6 %). Vliv mělo i zpomalení růstu cen ovoce na 4,1 % z 5,7 % v září. Na zvyšování cenové hladiny měly v říjnu nadále největší vliv (i přes jeho oslabení) ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení a v oddíle rekreace a kultura. V oddíle bydlení vzrostly ceny vodného o 3,4 %, stočného o 2,8 %, čistého nájemného o 0,9 %, tepla o 2,3 %. Ceny elektřiny byly meziročně nižší o 0,6 %. V oddíle rekreace a kultura byly vyšší ceny dovolených s komplexními službami o 7,4 %. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny obuvi o 6,6 % a ceny oděvů o 1,7 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 1,5 % a ubytovacích služeb o 0,4 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny pojištění o 2,4 % a ceny finančních služeb o 2,3 %. Na snižování meziroční cenové hladiny působil nadále nejvíce pokles cen v oddíle doprava vlivem vývoje cen pohonných hmot. Snižující vliv měly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, i když ceny některých potravin výrazně vzrostly. To se týkalo zejména brambor, jejichž ceny byly v říjnu meziročně vyšší o 85,5 %. Pokračoval pokles cen v oddílech zdraví (vliv zrušení regulačních poplatků), pošty a telekomunikace. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,1 % a ceny služeb vzrostly o 0,9 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,2 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 0,4 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)[1]) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v září -0,1 %, což je o 0,1 procentního bodu méně než v srpnu. Pokles cen nastal v sedmnácti zemích EU, z toho nejvíce na Kypru (-1,9 %) a v

Rumunsku (-1,5 %). Naopak nejvíce vzrostly ceny na Maltě (o 1,6 %) a v Belgii, Portugalsku, Švédsku shodně o 0,9 %. Na Slovensku klesly ceny v září o 0,5 % (v srpnu o 0,2 %). V Německu přešly ceny ze srpnového růstu o 0,1 % v pokles o 0,2 % v září. Podle předběžných výpočtů byla v říjnu meziměsíční změna HICP v ČR 0,0 % a meziroční růst zůstal stejný jako v srpnu a září, tj. 0,2 %. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za říjen 2015 je 0,0 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) ________________________________ [1]) HICP dosud neobsahuje imputované nájemné

Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru, tel. 274052533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení, tel. 274052138, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce Navazující publikace: 012018-15 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita) a 012019-15 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita) Dokumenty na internetu: 012023-15 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny Termín zveřejnění další RI: 9. 12. 2015

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/389803-inde...potrebitelskych-cen-inflace-rijen-2015/

Lidové noviny Od babické dílny ke gigantu 10.11.2015 Lidové noviny str. 3 Domov ALENA ADÁMKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdysi ztrátová konzervárna dnes patří k největším českým producentům potravin PRAHA Společnost měla 80 zaměstnanců, obrat 80 milionů korun, jmenovala se Biofrukt a vykazovala ztrátu. Na začátku devadesátých let ji privatizoval tehdejší výrobní ředitel závodu Babice Leoš Novotný se dvěma společníky. Za účetní hodnotu 78 milionů korun. Když vroce 2008 Novotný a spol. prodávali Hamé islandskolotyšskému investičnímu fondu Nordic Partners, vyinkasoval za to údajně 4,5 miliardy korun. Jako šéf Hamé vsadil Leoš Novotný od počátku na obchod. „Vyhnal jsem prodávat i šéfa údržby,“ řekl časopisu Forbes. Zaměřil se na získávání

podílu na trhu. Z původních 22 výrobků bylo na konci 90. let dvanáct set položek nejrůznějších značek podle hesla „musíme být pro velké obchodní řetězce nenahraditelní“. Začal s reklamou a jako jeden z prvních byznysmenů pochopil sílu slavných tváří, když angažoval do reklamy Bolka Polívku, a od roku 1997 začal skupovat konkurenci. Největší akvizicí Hamé byla Otma Mařatice, koupil ale například i zkrachovalou Znojmii Znojmo, výrobce slavných konzervovaných okurek. Zároveň začal otáčet kormidlo na východ, protože si pozorováním západu uvědomoval, že s postupným bohatnutím společnosti přestane být o konzervy a zavařované jídlo takový zájem a nastoupí trend „fresh food“. „Naproti tomu v Rusku jsou obchody, kde mají jen vodku a konzervy. Anějakou dobu to ještě potrvá,“ říká Novotný. Díky této strategii má dnes Hamé vlastní továrnu nedaleko Moskvy a nebolí ji tolik sankce na dovoz potravin. Prodej na vrcholu Poté, co Novotný 20 let budoval paštikářsko-konzervárenské impérium Hamé, firmu na vrcholu expanze prodal, a to i kvůli rozhodnutí syna, jenž v rodinné tradici paštik a konzerv pokračovat nechce. Stávající vlastník Hamé, investiční fond Nordic Partners, má už rok v úmyslu ji prodat, ale stále nenašel kupce. Spekulovalo se o zájmu Hartenberg Capital, fondu, v němž majetek Andreje Babiše spravuje Jozef Janov. Nabídky měla podat i chorvatská Podravka a norský potravinářský gigant Orkla. Dnešní majitelé Hamé údajně požadovali podobnou cenu, za niž měli firmu v roce 2008 koupit, tedy kolem 4,5 miliardy korun. „Problémem té firmy je její poměrně vysoké zadlužení,“ říká Leoš Novotný. Sám se prý zabýval myšlenkou znovu Hamé koupit, ale nakonec to zavrhl. Utržené peníze mimo jiné investoval do dopravce Leo Express. Společnosti provozující černo-zlaté vlaky vede jeho syn Leoš. Kořeny konzervárenské výroby v Babicích spadají do roku 1922, kdy huštěnovický živnostník v Babicích zřídil dílnu, ve které vyráběl kromě ovocných marmelád, povidel a šťáv i lihoviny. V roce 1933 výrobnu získala brněnská společnost Biochema, která do Babic přinesla i obchodní označení Hamé. Foto popis| Hamé na prodej. Jihomoravská firma expandovala do ciziny. Podíl exportu Hamé činí zhruba 50 procent z celkových tržeb. Zhruba půl roku je potravinářská společnost na prodej. Foto autor| FOTO ČTK

markething.cz Kvalita, jídlo a Polsko: Jde to dohromady? 4.11.2015

markething.cz str. 0 Komunikace Kristýna Kalousová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Posypová sůl v jídle, zkažené maso nebo oplatky obsahující jed na potkany – to jsou nejznámější kauzy v souvislosti s polským jídlem u nás. Právě tyto, ale i další s sebou samozřejmě přinesly pochybnosti a nedůvěru ze strany českých spotřebitelů. Polsko si to uvědomuje a snaží se zlepšit si pověst – tamější ministerstvo zahraničí zaštítilo kampaň, jež proběhla v létě letošního roku. Cílem bylo přesvědčit zdejší společnost o tom, že jídlo z Polska je nejen kvalitní, ale také čerstvé, tradiční a farmářské. Jenže změnit názor zákazníků není po tolika negativních zkušenostech zrovna snadné. Kampaň, která odstartovala na začátku června roku 2015 a skončila během září, propagovala v tuzemsku i na Slovensku jídlo, jež pochází z Polska – ve veřejném prostoru se pak objevily printy s hesly ve stylu „Já Vzhled webové stránky http://www.polskejidlo.cz Fotky úst zakusujících se do jahod, jablek nebo pečiva obletěly internet a kampaň probíhala také na Facebooku, kde se objevovaly mimo jiné i pozvánky na různé akce, jako jsou festivaly jídla nebo přímo – Polské dny. Na webových stránkách kampaně (http://www.polskejidlo.com) ale nenajdete nic

jiného než již zmiňovanou sérii vizuálů a odkaz na facebookovou stránku. Žádná fakta nebo informace o tom, v čem je polské jídlo lepší než jiné, tady nehledejte. Přitom právě ty by mohly něco změnit, pouze grafika (ačkoliv povedená) sama o sobě nikoho nepřesvědčí. Navíc, Češi nezapomínají a některé věci jim budou ještě dlouho ležet v žaludku. Problémy začaly již v únoru roku 2012, když se zjistilo, že polské firmy prodávaly posypovou sůl označenu jako jedlou výrobcům potravin. Hned o měsíc později zadržela polská policie několik tun prášku ze zkažených sušených vajec, ve kterém bylo stonásobně víc bakterií, než je povolené. V listopadu roku 2012 bylo zase z prodeje staženo přes 10 tun zkaženého masa původem z Polska. V lednu roku 2013 oznámila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, že polské oplatky mohou obsahovat jed na potkany. A tak bychom mohli pokračovat s nemrznoucí směsí v zelí, koňským masem vydávaným za hovězí a tak dále. Letošní kampaň však není první – již v roce 2013 v souvislosti s největšími aférami ohledně polského jídla u nás proběhla podobná akce s názvem „Made in Poland,“ jejímž cílem bylo zlepšení vztahu k Polsku tak, aby ho Češi vnímali v lepším světle. Polské ministerstvo zahraničí si dobře uvědomuje, že právě český trh je v současné době pro polské potravináře třetím největším prodejním cílem v oblasti potravin (hned po Německu a Velké Británii) a že i sebemenší výpadky jsou velmi citelné. Další komplikace si tak Polsko nesmí dovolit. A aby toho nebylo málo, do toho všeho přibylo i loňské ruské embargo. Právě Polsko bylo hned po Litvě druhou nejvíce přímo poškozenou zemí. Spadla cena jablek, hub nebo rajčat a utrpěl i export tradičních sýrů. Rusko představovalo jedno z největších odbytišť pro polské ovoce a zeleninu. Jakýchkoli dalších potíží v souvislosti s exportem se tedy snaží Polsko vyvarovat. Jenže důvěra v polské výrobky se nezvedá, Češi Polákům nevěří a často sdílejí názor, že produkty vyrobené v Polsku jsou sice levné, ale nekvalitní. Výzkum Médea Research z února roku 2014 týkající se postoje české veřejnosti k polským výrobkům ukazuje, že si 30% české populace myslí, že jsou polské výrobky nekvalitní, závadné, zdraví nebezpečné nebo rizikové. Hlavně kvůli kauzám, které proběhly skrz média, se polským potravinám záměrně vyhýbá 34% Čechů. Výzkum Médea Research Veřejnost se o původ potravin zajímá, obzvlášť v případě masa, uzenin a mléčných výrobků O tom, jak těžké je napravit si reputaci, ví své i švédská firma IKEA, která musela na začátku roku 2013 stáhnout z prodeje masové kuličky, protože testy ukázaly, že v nich bylo obsaženo koňské maso. Po měsíci je vrátila zpět na trh a zákazníky aféra od prodeje evidentně neodradila, protože je stále kupují. V současné době můžeme sledovat kauzu okolo piškotů firmy Opavia. Společnost přesunula výrobu do Polska, což s sebou shodou náhod přineslo i zhoršení jejich kvality – vypadají jinak, chutnají jinak, bouří se česká veřejnost. Vlastník Opavie, koncern Mondel?z, tvrdí, že se kvalita piškotů nezhoršila a nepřiznává chybu, ačkoliv jsou Češi přesvědčeni o opaku. České obchody ale hlásí, že prodeje piškotů neklesají. Jenže ke zhoršení kvality produktu došlo po přesunu výroby do Polska, což pověst polských potravin rozhodně nezlepší. Jedna z mnoha fotek ukazujících rozdíl mezi piškoty Opavia před přesunutím výroby a po něm (vpravo jsou piškoty vyrobené v Polsku) https://www.youtube.com/watch?v=D894sHcDuJ4&app=desktop Hodnotím pozitivně, že se Polsko ke své situaci staví čelem, k problémům se vyjadřuje, řeší je a svou reputaci se snaží napravit. Obsahově ale kampaň působila málo informativně a ani její rozsah nebyl nijak velký, lidé mimo hlavní město měli tudíž minimální šanci ji vůbec zaregistrovat. Je jasné, že stojíme na začátku dlouhé cesty a že názor české veřejnosti není možné změnit ze dne na den, obzvlášť pokud se jedná o takto známou a v médiích tolikrát propíranou kauzu. Česká republika ale představuje pro Polsko velmi důležitého partnera, a to nejen, co se obchodu týká, polská strana si tedy mohla dát více záležet. Jak citovat tento článek? Kalousová, Kristýna. Kvalita, jídlo a Polsko: Jde to dohromady?. Hrivňák Adam, editor. In: Markething

[online], 2015. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z http://www.markething.cz/kvalita-jidlo-a-polsko-jde-todohromady Zdroje http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...levne-nekvality-sazi-na-farmarske-jidlo https://www.youtube.com/watch?v=D894sHcDuJ4&app=desktop http://documents.tips/marketing/polske-potraviny-zprava-z-vyzkumu-v2-2.html http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/polsko-spousti-v-cr-kampan&*8212;-made-in-poland__s288x10134.html http://ekonomika.idnes.cz/opavia-presu...ika.aspx?c=A151014_165447_ekonomika_ozr http://marketingsales.tyden.cz/rubriky...-vyzkum-marketingsalesmedia_300455.html http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...abizi-masove-kulicky-nyni-uz-bez-koniny http://www.agricrplus.cz/polsko-doplatilo-na-ruske-sankce-nejvice-ze-zemi-v4 Zdroje obrázků Zdroj náhledového obrázku: http://polskejidlo.com/*firstPage/8 http://polskejidlo.com/*firstPage/1 http://documents.tips/marketing/polske-potraviny-zprava-z-vyzkumu-v2-2.html http://media.novinky.cz/305/513052-original1-g2kad.jpg

URL| http://www.markething.cz/kvalita-jidlo-a-polsko-jde-to-dohromady

MARKETING SALES MEDIA PENNY S OBSLUŽNÝM PULTEM 9.11.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 14 Retail

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V italských Penny Marketech testují obslužné pulty. Narazit na ně můžete v Miláně nebo v Toskánsku. Rozdíly mezi supermarkety a diskonty se stále více stírají. Diskonty přestávají mluvit o ceně a zdůrazňují kvalitní a čerstvé zboží. Supermarkety zase tvrdí, že jsou cenově výhodné. Penny Market se teď rozhodl vyzkoušet obslužné pulty - do nynějška doménu hypermarketů a větších supermarketů. V několika menších prodejnách v Itálii v současnosti testuje, co na tuto novinku řeknou zákazníci. Vezmi si lístek Jedna z testovacích prodejen leží v „lepší“ čtvrti Milána, kde jsou především kanceláře, bary a kavárny. Tento Penny market má přímo v názvu slovo Express, aby již kolemjdoucím bylo jasné, že jde o malý obchod s rychlým odbavením zákazníků, kteří zde většinou pořizují menší nákupy na oběd nebo na svačinu. Aby nemuseli u obslužného pultu čekat ve frontě, je tu k dispozici lístkový systém. Dostanete lístek s číslem a podle něho vás zavolají k pultu, až na vás přijde řada, vy si mezitím můžete vybírat z regálů jiné zboží. U obslužného pultu najdete vlevo pečivo, sýry a různé pochutiny

jako olivy apod., úplně vpravo obložené bagety a chleby. Za zády prodavačů jsou umístěna vína a uzeniny. Prodavači se zákazníky mluví a snaží se navodit atmosféru „obchodu v sousedství“. U nás se Penny zatím k novinkám příliš nevyjadřuje. Poslední designově vyladěnou prodejnu v Revoluční ulici v Praze nechtěla firma komentovat. Obslužné pulty u nás nejsou součástí prodejny, ale jsou umístěny u vchodu do prodejen a provozují je dodavatelé masa a uzenin.

mediaguru.cz Nejdůvěryhodnější značky: Češi věří tradici 7.11.2015

mediaguru.cz str. 0 Aktuality Martina Vojtěchovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čtyři tisíce českých spotřebitelů vybraly 46 značek na tuzemském trhu, kterým nejvíce důvěřují. Stalo se tak v novém programu Nejdůvěryhodnější značky. České značky zvítězily ve 23 ze 40 produktových kategoriích, oznámili organizátoři soutěže. Například Kofola porazila Coca-Colu, u čisticích prostředků mají spotřebitelé největší důvěru v Savo, naopak u ostatních drogistických kategorií se umístily spíše zahraniční produkty. V oblasti tělové a koupelové kosmetiky vede Nivea, v pracích prostředcích Ariel a v ústní hygieně Colgate. Na výsledcích průzkumu je dobře vidět, že spotřebitelé nejvíce důvěřují tradičním českým značkám rychloobrátkového zboží, což se odráží i na prvních místech Nejdůvěryhodnějších značek napříč kategoriemi. S přehledem je obsadily Jar s 93 procenty důvěry, Madeta Jihočeské máslo s 91 procenty a Savo s 90 procenty," uvedl Lukáš Matějka, manažer organizátorské skupiny Atoz Marketing. Respondenti hodnotili na sedmibodové škále svou důvěru v jednotlivé značky. Pokud jim byli spíše nakloněni, brali organizátoři jejich hlas jako kladný. Z obchodních řetězců zvítězil Lidl, v kategorii e-shopů Alza.cz, mezi lékárnami Dr. Max. Firmy nyní budou moci jeden rok používat logo Nejdůvěryhodnější značka. Spotřebitelé vybírali ze 750 značek, které byly vybrané podle objemu svých prodejů. Ve většině kategorií bylo v průměru 20 značek, ale například u alkoholu, kde zvítězila Finlandia Vodka, jich bylo 40. Z piv Češi nejvíce důvěřují Pilsner Urquell, například u zmrzliny pak Míšovi. Průzkum a prodejní data zjišťovala agentura Nielsen ČR. Například ženy hodnotily pozitivněji hobby markety či drogerie, muži naopak čerpací stanice, tvrdý alkohol nebo energetické nápoje. Podrobné výsledky soutěže mohou zájemci najít na webových stránkách. Přehled Nejdůvěryhodnějších značek Kategorie Značka Dodavatel Spotřebitelská důvěra v % Alkohol Finlandia Vodka Brown-Forman Czechia 80 Balené vody Mattoni Karlovarské minerální vody 83 Bujóny a dehydratované potraviny

Vitana Vitana 87 Cereálie BeBe Dobré ráno Mondelez Czech Republic 86 Cukrovinky a bonbony Tic Tac Ferrero Česká 86 Čaj Pickwick Jacobs Douwe Egberts CZ 85 Čisticí prostředky Savo Unilever ČR 90 Čokoládové cukrovinky Orion Nestlé Česko 88 Dámská hygiena Always Procter & Gamble Czech Republic 79 Dětská výživa Hami Nutricia 81 Dětské pleny Pampers Procter & Gamble Czech Republic 87 Doplňky stravya vitaminy Celaskon Zentiva 77 Džusy a ovocné nápoje Relax Maspex Czech 81 Energetické nápoje Red Bull Red Bull Česká republika 74

Jogurty a jogurtové nápoje Hollandia Selský jogurt Hollandia Karlovy Vary 83 Káva Nescafé Nestlé Česko 76 Koření Vitana Vitana 83 Koupelová a tělová kosmetika Nivea Beiersdorf 89 Másla a margaríny Madeta Jihočeské máslo Madeta 91 Maso a uzeniny Kostelecké uzeniny Kostelecké uzeniny 74 Mléčné dezertya pudinky Pribináček TPK 88 Mléko a smetany Mlékárna Kunín Lactalis CZ 87 Papírový a vatový program Zewa SCA Hygiene Products 85 Pet food Purina Nestlé Česko 71 Pivo a pivní nápoje Pilsner Urquell Plzeňský Prazdroj 87 Prací prostředky Ariel Procter & Gamble Czech Republic 83

Přípravky na mytí nádobí Jar Procter & Gamble Czech Republic 93 Sirupy Jupí Kofola 79 Slané pochutiny Bohemia Intersnack 81 Sušenky, oplatky, perníky Kolonáda Mondelez Czech Republic 87 Sycené nealko nápoje Kofola Kofola 83 Sýry Král sýrů TPK 89 Školní a kancelářské potřeby Koh-i-noor Koh-i-noor Hardtmuth 90 Tabákové výrobky Camel JT International 72 Těstoviny Panzani Hamé 75 Ústní hygiena Colgate Colgate – Palmolive Česká republika 77 Víno a sekty Bohemia Sekt Bohemia Sekt 85 Vlasová kosmetika Nivea Beiersdorf

79 Zmrzliny Míša Unilever ČR 89 Privátní značky K-Classic Kaufland Česká republika 67 Přehled nejdůvěryhodnějších značek obchodníků Kategorie Značka Spotřebitelská důvěra v % Maloobchodní řetězec Lidl Česká republika 82 Drogerie dm drogerie markt 84 Hobbymarket Obi Česká republika 76 E-shop Alza.cz 77 Lékárna Dr. Max 80 Čerpací stanice Shell Czech Republic 71 -čtk-, -mav-

URL| http://www.mediaguru.cz/2015/11/nejduveryhodnejsi-znacky-cesi-veri-tradici/

Mladá fronta DNES Vylepšete si podzimní večery dobrým jídlem 5.11.2015

Mladá fronta DNES str. 14 Plzeňský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Extra pro Masokombinát Plzeň Podzimní plískanice vyvolávají silnou potřebu zahřát se na těle i na duši. Spolehlivě to určitě

zvládnou přátelská setkání u dobrého jídla a pití, ke kterým bude řada důvodů. Už příští týden se k nám například chystá sv. Martin, možná již na svém bílém koni, a přiveze první ochutnávku letošních skvostů z moravských a českých vinohradů. Svatomartinské víno se skvěle hodí nejen k tradiční, dlouze pečené a tudíž křehké huse, ale dokonale ladí také s kvalitními uzenářskými výrobky prémiové řady značky SCHNEIDER Selection: k vynikající rustikální Selské hrubozrnné paštice nebo k lahodné Hovězí šunce se zeleným pepřem, kterou šéfkuchař Petr Hajný skvěle sladil s topinkou, vajíčkem a křenem. Další výborné tipy na pohoštění u slavnostní tabule od nejvyhledávanějších šéfkuchařů z celého Česka najdete přehledně seřazené na inspirativních stránkách www. JakNaVelkéVěci. cz. Všechny uzeniny SCHNEIDER jsou vyráběny v moderních halách Masokombinátu Plzeň z kvalitního a pečlivě vybíraného masa od prověřených dodavatelů především z Česka, z Německa, Belgie nebo Dánska. „Všechny nové a originální receptury značky SCHNEIDER pro nás připravují naši přední řezníci a uzenáři. Osobně si v tomto období nejvíce pochutnávám na naší pečené šunce na pivě se salátem z dýně a jablek,“ říká Jiří Mlích, generální ředitel Masokombinátu Plzeň. Foto popis| Pečená šunka na pivě se salátem z dýně a jablek. Foto autor| Foto: http://www.jaknavelkeveci.cz Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Moje zdraví Orientujete se správně? 6.11.2015

Moje zdraví str. 3 Příloha - Můj domácí lékař Markéta Ostřížková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Volně prodejné léky a doplňky stravy V lékárnách můžete získat bez lékařského předpisu nejen mnoho produktů z bohatého výběru doplňků stravy, ale i volně prodejné léky. To mají společné, ale je dobré zároveň vědět, v čem se tyto dvě skupiny liší. Když se necítíme dobře, jsme nemocní, naší první myšlenkou je: „Měl bych si na to něco vzít, ať je mi lépe.“ Podle závažnosti stavu jdeme buď k lékaři, který předepíše cílený preparát na předpis, nebo nejprve zamíříme do lékárny, odkud si po poradě s lékárníkem odnášíme některý z volně prodejných přípravků. Léky, které jsou uvolněné do prodeje přes pult (v originále over the counter, Čtěte příbalový leták! Rozdíl mezi lékem na předpis a OTC je mimo jiné také v tom, že u OTC není stanovena úhrada pojišťovny, a pacient si proto platí plnou cenu. A nejen to - pacient na sebe tím, že si OTC přípravek zakoupí, přebírá veškerou zodpovědnost. Je důležité řídit se informacemi a pokyny výrobce uvedenými na příbalovém letáku. S volně prodejnými léky bychom měli zacházet opatrně. OTC), musejí dle zákona splňovat úplně stejné podmínky jako léky na předpis, náklady na jejich výzkum a vývoj jsou srovnatelné, dokumentace je stejně obsáhlá. „OTC přípravky procházejí stejným schvalovacím procesem a registrací jako léky na předpis. Splňují všechny parametry léků a jsou v registru Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL),“ doplňuje Mgr. Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Znáte své léky? Jde-li o pacienty, kteří dlouhodobě užívají léky na předpis, může nastat interakce mezi dalšími navíc užívanými přípravky. Co by tedy měl udělat pacient, aby problémům předešel? „Ano, interakce může vzniknout. V kamenné lékárně je pro pacienta k dispozici lékárník, který mu poradí, zda by mohla

hrozit interakce, či nikoli. Navíc poradí i s délkou užívání zvoleného přípravku. Praktický lékař v ordinaci by měl pacientovi také poradit. Radami ,paní odvedle‘ bychom se opravdu řídit neměli. Zdrojem informací může být často i Facebook, fórum na internetu či jiný zdroj, který má na pacienta často velký vliv. Internetové stránky v mnoha případech vytvářejí dojem serióznosti, ale informační hodnota je často nulová. U užívání OTC je plná odpovědnost na pacientovi. Ta spočívá v tom, že si poctivě přečte příbalový leták a podívá se na léky, které už užívá a má doma. Využívá-li pacient internet, může si vyhledat například stránku http://www.znamsveleky.cz, jejíž součástí jsou i OTC produkty. Jediné, co pacient na této stránce nenajde, jsou doplňky stravy, které nemusejí mít příbalový leták, nejsou registrované SÚKL, nemají tedy parametry léků,“ vysvětluje Mgr. Dvořáček. Čtěte etikety U doplňků stravy se ještě na chvilku zastavíme. Protože se prodávají na stejném místě jako léky bez receptu a není u nich úhrada pojišťovny, lidé je povětšinou vnímají stejně jako OTC. „Lidem to pak splývá,“ říká magistr Dvořáček. „Je ještě důležité zdůraznit, že OTC produkty splňují všechny parametry léků, u doplňků stravy tomu tak není.“ „Etiketa doplňků stravy musí být samozřejmě v souladu s veškerou platnou legislativou, tedy obsahovat všechny povinné údaje,“ dodává k tématu místopředsedkyně představenstva České asociace pro speciální potraviny Martina Šímová. Co všechno musí být na obale doplňku stravy uvedeno? Podle slov Martiny Šímové se označování řídí obecnými požadavky na označování potravin. Povinnými údaji tedy jsou: název potraviny, seznam složek, alergeny, množství určitých složek nebo skupin složek, čisté množství potraviny. „Dalšími povinnými údaji jsou datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti, zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití, jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh, a není-li usazen v EU, pak dovozce potraviny na trh EU,“ vyjmenovává Martina Šímová. Ani to však není všechno - v případě doplňku stravy, který by bylo obtížné použít odpovídajícím způsobem bez návodu, je třeba tento návod přiložit. V přílohách je třeba uvést ještě další povinně uváděné údaje (např. se sladidly, není vhodné pro fenylketonuriky apod.). „Pokud si spotřebitel není jist, měl by vždy současné použití doplňků stravy konzultovat s ošetřujícím lékařem. To platí také pro těhotné ženy. Nově byl v Česku zaveden systém takzvané nutrivigilance (zdravotní bdělost nad potravinami), kdy spotřebitelé mohou hlásit nežádoucí zdravotní reakce po konzumaci vybraných druhů potravin včetně doplňků stravy. Webový portál http://nutrivigilance. szu.cz je spravovaný Státním zdravotním ústavem a funguje od února 2015,“ uzavírá Martina Šímová. Jaké údaje specifické pro doplňky stravy na nich musejí být uvedeny: doplněk stravy, obsah vitaminů, minerálů nebo ostatních látek, % denní referenční hodnoty příjmu, pokud je stanovena, údaj o počtu jednotek (tablet, tobolek aj.) ve spotřebitelském balení, speciální upozornění, pokud je vyžadováno, doporučené denní dávkování a varování před jeho překročením a údaj, že výrobek není určen k náhradě pestré stravy. A údaj, který nesmí chybět na žádném výrobku: „Ukládat mimo dosah dětí.“ Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK. COM

Moravskoslezský deník „Jídlo je nádherné v tom, jak sbližuje“ 7.11.2015

Moravskoslezský deník str. 2 Region PETR JIŘÍČEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Roman Vaněk, oblíbený kuchař a popularizátor v oblasti gastronomie, v rozhovoru pro Deník říká: ...jídlo Vuplynulých dnech se na pultech knihkupectví objevila už jeho 13. kniha o vaření – Pražská

kuchařka. Roman Vaněk má ale i další velice smělé plány. * Čtenáři vás mohou znát coby autora úspěšných kuchařek a internetových pořadů Peklo na talíři či Jídlo s. r. o. Původně jste však vystudoval výtvarnou školu a stal se fotografem a fotoreportérem. Co vás přimělo k „přechodu do kuchyně“? Jídlo se mnou šlo víceméně celý život. Já jsem ho akorát nerespektoval a nevšímal si ho. (smích) Sedmnáct let jsem působil v Brazílii v obuvnickém průmyslu a koželužnách a žena se mě tehdy ptávala: „Děláš na těch cestách vůbec něco, nebo jenom,žereš‘ a fotíš se v kuchyni?“ (smích) Vlastně až víno, které jsem jako první Evropan začal z Brazílie dovážet, mě pořádně přiblížilo gastronomii. Zjistil jsem totiž, že po mně nezbývá žádný odkaz. Rázem jsem proto všeho nechal a začal se věnovat pouze jídlu. Založil jsem Pražský kulinářský institut a později se na to nabalily ještě knihy a internetové pořady. * Co pro vás dnes jídlo znamená? Jídlo vás především prozradí – je na něm vidět, jestli ho děláte srdcem a hlavou, nebo jestli to flákáte. Jestliže se chcete někam dostat, musíte vždy zvolit cestu, která více bolí. I já jsem tedy všeho, co mě bavilo, zanechal a začal se věnovat jídlu naplno. * Která světová kuchyně je vaše nejoblíbenější? Každá země má své specifikum a vlastní gastronomickou kulturu. Vedle brazilské mám rád taky francouzskou a italskou kuchyni, ale čím víc ochutnáváte, tím víc zjišťujete, že existuje neuvěřitelná paleta chutí a vůní, že je stále co ochutnávat a objevovat. Přijde mi, že čím více se o jídle učím, tím toho vím méně. V gastronomii každý den můžete říct, že jste se naučili něco nového, a to je na ní nádherné. * Navázal jste během svých cest v oblasti gastronomie nějaké významné kontakty? Seznámil jsem se s někdejší brazilskou jedničkou Alexem Atalou, devátým nejlepším kuchařem světa, který je dnes rodinným přítelem. Právě on mi ukázal světovou kuchařskou elitu a díky němu jsem měl možnost zúčastnit se spousty kurzů. Mnohem lepší je ale tyto lidi poslouchat, protože to nejsou nějací ohřívači receptů, tihle lidé gastronomii tvoří! Takových přátel mám naštěstí ve světě mnoho. Další krásné přátelství vzniklo tento rok při přebírání cen v Číně, kde jsem se seznámil s jednou úžasnou Mexičankou. Vařila dokonce u nás v Pražském kulinářském institutu, což bylo skvělé. Dobré jídlo sbližuje, a to je na něm to nádherné. Jak říkám, v genech máme tři věci: jsme lovci, sběrači a jíme v tlupě. A ta tlupa dokáže být úžasná. * Zmínil jste Pražský kulinářský institut (Prakul), který jste v roce 2007 zakládal. Jak funguje? Prakul je nejprestižnější škola vaření v naší zemi, máme přes dvě stě druhů kurzů vaření, ročně jimi projde přes čtyři tisíce lidí od úplných začátečníků až po profesionály – a často se vracejí. Skvělé je hlavně to, že se lidé o jídlo a zdravé stravování konečně začínají zajímat. * Velký úspěch jste zaznamenal také se svými internetovými pořady na Stream.cz – Peklo na talíři a později Jídlo s. r. o. (dohromady mají přes 75 milionů zhlédnutí – pozn. red.). Neuvažoval jste někdy také o proniknutí do televize? Tu a tam v televizi vystupuji, ale není kam spěchat. Internet mi dává obrovskou svobodu. Přestože podléhám Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, můžu si toho na internetu dovolit říct více než v televizi. * V televizi vás lidé mohli vídat mimo jiné v pořadech Zdeňka Pohlreicha. Spolupracujete? Přátelíte se? Jsme rodinní kamarádi, to je celé. No a občas spolupracujeme na tom, že sníme spoustu dobrého jídla a zapijeme to dobrým vínem, které Zdeněk miluje. (smích) Vedeme spolu také kurzy vaření, ale jinak máme každý svůj byznys, který v soukromí ani neřešíme.

* Můžete pro ty, kteří vaše pořady neznají, přiblížit, na čem jsou postaveny? V Pekle na talíři jsme poukazovali na nekalé praktiky v české gastronomii, zatímco Jídlo s. r. o. je pořad spíše o tom, jak jednotlivé produkty vznikají. To mi přijde hodně zajímavé. My jsme totiž národ takových „hospodských brblalů“, divíme se spoustě věcí a vypouštíme z úst něco, o čem vůbec nic nevíme. Na to, abychom mohli na něco nadávat, nebo to naopak vyzdvihovat, měli bychom o tom něco vědět. Jídlo s. r. o. dělám proto, aby lidé pochopili rozdíly, jak se to dělá v malém a jak ve velkém. Neříkám, jestli je to dobře nebo špatně, jen objektivně podám fakta, aby lidé věděli, jak potraviny vznikají. Chodí mi spousta emailů a dopisů, že lidé ani netušili, kolik dřiny za výrobou daného jídla je, nebo naopak jak je to jednoduché. * Co je největší problém českého stravování? Přestali jsme být zbožíznalci. Žijeme z reklam a jsme hrozně líní. I na internetu hledáme hlouposti místo toho, abychom si zjistili něco užitečného o jídle, které je absolutním základem všeho. Jídlo ovlivňuje naši náladu, to, jak budu pracovat a možná i vypadat. Vše tkví v jídle. Budouli o něm lidé víc vědět, bude v této zemi líp. * Co vás během natáčení pořadů mile a naopak nemile překvapilo? Netušil jsem, jak daleko je v dnešním světě chemie. Že z několika mála molekul masa jde skutečně vyrobit něco, čemu se dá ještě říkat uzenina. To mě nejvíce šokovalo. Naopak mě překvapilo, jak sofistikovaně v naší zemi vyrábíme, jaký řád, pořádek a hygiena v našich fabrikách jsou. Samozřejmě že se zase objeví takové to: „já tam našla myš, takže to jsou lumpové, hovada a prasata, zabme je,“ ale to jsou tak nepatrné zlomky toho, co se v těch fabrikách děje… * To znamená? Nebojím se říct, že na české výrobky je čím dál tím větší spolehnutí. A není to klišé. Projel jsem řadu fabrik, a tak to prostě je. Co je české, je dobré. Nechci ale hanit zahraniční produkty, u nás chybí spousta skvělých věcí. Na druhé straně, lidé by je nekupovali, protože dobré zboží stojí peníze. My pořád žijeme v takovém tom „sleva, sleva, levně, levně a nejlevněji“. To jen před obchodem říkáme, že kupujeme jen ty nejluxusnější a bio potraviny, ale není to pravda. Kupujeme potraviny privátních značek supermarketů té nejnižší ceny a kvality. Kupujeme obrovské množství jídla, které nejsme schopni sníst. I to je ale věc, která se postupně a malinko začíná lepšit. Ne že bychom takto už nenakupovali, ale povídáme si o tom. A vše začíná tím, že věci začínáme pojmenovávat a bavit se o nich. * Došlo během natáčení k něčemu, co jste nemohli zveřejnit? Já se nebojím zveřejnit vůbec nic. Není to tak dávno, co byla aféra a kulišárna na lidi s křehčeným masem, které se napíchá vodou, je tak těžší a lépe se prodává. Řekne se, jak je křehké a úžasné, přitom je úplně odporné. Takových lumpáren se děje celá řada, na to doporučuji portál potravinynapranyri.cz. Vždycky se podvádělo a podvádět se bude. Teď byla velká kauza s piškoty, na kterou lidé naštěstí přišli. Byly úplně hnusné a s klasickými piškoty neměly nic společného. Funguje to tak, že velká nadnárodní potravinová společnost si u nás vytipuje nějakou tradiční značku, část výroby přesune do volných fabrik v zahraničí, v tomto případě do Polska, a přemýšlí se, jak ji zlevnit a vrátit zpátky k nám, aby se na tom co nejvíce vydělalo. V případě těch piškotů se v Polsku vzala jednoduše laciná mouka. Naštěstí se na to ale přišlo. Jen doufám, že tato kauza neskončí někde v šuplíku a vrátí se nám místo této šmakulády normální piškoty. Stejné to je třeba s tradičním českým nanukem Míšou. Český Míša na klacku je perfektní, ale ten polský ve vaničce je odporný. Nadnárodní firmy akorát řeknou, že lidé to tak přeci chtějí. Aby byl krémovější…Ne, ten vaničkový je úplně hnusný, ale pro výrobu levnější, než je náš klasický český Míša na tyčce. A o to jde. Dokud si ovšem tyto věci necháme líbit, nic se nezlepší. * S tím souvisí i jeden váš výrok, že je potřeba vrátit českému národu gastronomickou poctivost. Nevím, jestli úplně poctivost, spíše je třeba lidi opět naučit používat selský rozum. Jsme zblblí

všelijakými reklamami a nedáváme pozor, co kupujeme. Až začneme jinak jednat a přestaneme se vymlouvat, tak se spousta těchto lumpáren nebude prodávat, protože nebude, kdo by je koupil. * Sledujete časem větší vstřícnost a zájem firem o natáčení v jejich prostorách? Určitě. Do fabrik se dostáváme čím dál lépe. Vždyť my tam nelžeme, jen chceme ukázat, jak se věci doopravdy mají. Záleží jen na těch lidech, co řeknou a ukážou. Pokud to lze, pak se snažím ukázat, jak se vyrábí laciná a jak dražší potravina, jaký je v tom rozdíl a proč to tak je. Jde o to, aby ve fabrikách pochopili, že není co skrývat. Naopak ti, kteří nám ukážou, jak se co doopravdy vyrábí, se přes noc stanou hrdiny, protože lidé uvidí, že nekecají. Jejich knowhow samozřejmě respektujeme a na požádání nenatáčíme, to je dohodnuté. * Vaší zálibou je sbírání starých jídelních lístků a kuchařek. Co vás k tomu vedlo? Jídelní lístky, to není jen jídlo, ale i odraz společnosti. Když jdete po dekádách, jasně vidíte, jak se společnost mění. Jídelní lístky jsou jedna z prvních věcí, které jsou lidem v restauracích nabídnuty. Vidíte, jestli jsou napsány pečlivě a srozumitelně, co vypovídají o daném podniku, ale i o dané společnosti a kultuře sociálních skupin v daném čase. To je pro mě obrovsky vzrušující. * Jaké máte cíle do budoucna? Já mám těch nápadů hrozně moc. Pořad Jídlo s. r. o. bude pokračovat, máme taky jeden nápad na pořad, který teď dáváme dohromady, a doufáme, že projde v České televizi. Z toho bych měl velkou radost. Mám taky nápady pro své další knihy, a to asi tak na tři roky dopředu. Nějaké změny chystáme i v Pražském kulinářském institutu, aby to pro lidi bylo ještě zajímavější. Zkrátka je pořád co dělat. Já bych si naopak potřeboval odpočinout, ale z toho úžasného vlaku nejde vystoupit. Foto popis| ROMANVANĚK dokáže vyprávět s neuvěřitelným elánem. Foto autor| Foto: Deník/Pavel Sonnek Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Region; 02 Publikováno| Havířovský deník; Region; 02 - 2 Publikováno| Karvinský deník; Region; 02 - 1 Publikováno| Novojičínský deník; Region; 02 - 1 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Region; 02 - 1 ID| 08d4a18c-aa62-47cc-a953-0c709debb38e

ona.iDNES.cz Chcete se zbavit akné? Lépe jezte a sledujte reakce pleti, radí experti 8.11.2015

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Krása iDNES.cz, Marie Barvínková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zatím neexistuje žádný vědecký průzkum, který by stoprocentně potvrdil nebo vyloučil vliv stravování na akné. Odborníci na péči o pleť i na výživu tak můžou čerpat jenom z vlastních zkušeností: zeptali jsme se kosmetičky a nutričního poradce, jaké jsou ty jejich. „Na zhoršení pleti má vliv mnoho faktorů, ať už vnitřních, jako je celkový zdravotní stav, hormonální nerovnováha, psychická a duševní nevyrovnanost nebo nedostatek spánku, nebo vnějších. K těm patří třeba klimatické změny, znečištěné ovzduší, hygiena, nevhodná kosmetika a v neposlední řadě výživa,“ uvádí kosmetička Aneta Hlavatá ze salonu Dermacol v OC Palladium. Radek Pajič, výživový specialista a osobní trenér z Bomton Power Concept, k tomu přidává ještě genetické předpoklady, nezdravé návyky, jako je kouření, experimentování s dietami a také stres. „To

všechno má svůj nemalý podíl na vzniku akné a samozřejmě i dalších závažnějších onemocnění organismu,“ tvrdí. „Naše tělo neumí mluvit, ale dokáže nám demonstrovat, že se mu něco nelíbí, že s ním něco není v pořádku. Třeba právě skrze projevy akné.“ V tomto případě má podle něj zásadní vliv nadměrná konzumace rafinovaných cukrů v sušenkách, polevách a dalších sladkostech, bílého pečiva a jídla z fast foodů. Mají vysoký glykemický index: znamená to, že sacharidy v nich obsažené se rychleji přemění na glukózu a v těle se zvýší hladina inzulinu a růstového hormonu IGF-1. „Následně se zvyšuje produkce testosteronu a ten zase vede k tvobě mazu, ucpávání pórů a zánětům,“ vysvětluje odborník. Proti akné pomáhá i čištění pleti: InsertSingleVideo Co jíst a co vynechat „Omezit bychom měli i kořeněná, smažená a mastná jídla, uzeniny, které obsahují velké množství soli a umělých náhražek, mléko a mléčné výrobky,“ dodává Aneta Hlavatá. Oba experti se ale shodují, že není třeba hned vyházet půlku ledničky. „Když se stav pleti po konzumaci některé potraviny zhorší, jedná se vlastně o alergickou reakci. Je dobré vysledovat, které potraviny a nápoje nedělají tělu dobře, a jídelníček individuálně upravit,“ říká kosmetička. Nejen kvůli pupínkům bychom měli upřednostnit potraviny, které mají glykemický index nižší – libové maso, ryby, ovoce a zeleninu. „Přímo na akné může pomoci zinek, který je v ječmeni, pohance či ovsi, a vitaminy skupiny B,“ radí Radek Pajič. Například vitamin B6 (pyridoxin) je v játrech, drůbeži, vejcích, banánech, bramborách, špenátu i zelí; B5 (kyselinu pantothenovou) najdeme ve žloutcích, ledvinách, rybím mase a v mnoha druzích zeleniny. Pitný režim není mýtus Klíčový je taky často propíraný pitný režim. Oba odborníci doporučují pít hlavně čistou pramenitou vodu, kterou můžeme obměnit minerálkou (“Je vhodné střídat různé druhy, abychom udrželi správnou rovnováhu minerálů v těle,“ doporučuje Pajič.), bylinné čaje čestvé ovocné šťávy bez přidaných cukrů. „Naopak slazené nápoje, alkohol ani káva pleti moc neprospívají, je vhodné je vynechat nebo aspoň omezit na minimum,“ uzavírá Aneta Hlavatá.

URL| http://ona.idnes.cz/vliv-stravy-na-akn...-/krasa.aspx?c=A151105_151933_krasa_brv

parlamentnilisty.cz Premiér Sobotka: Jsou tu dvě skupiny, z nichž jedna regulaci odmítá. Nevidím prostor pro kompromis 5.11.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny dne 5. 11. 2015 Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já jsem skutečně velmi rád za příležitost moci tady opakovaně při všech projednáváních, ať už v prvním čtení, které jsme přerušovali několikrát, tak ve druhém čtení, které jsme také přerušili tak, abych měl možnost tedy vystoupit a reagovat na otázky, které zde zaznívají během rozpravy. Myslím, že i dnešní rozprava, obecná část dnešní rozpravy, podrobná je teprve před námi, takže určitě budu se zájmem poslouchat i tu podrobnou část rozpravy. Tak obecná část rozpravy ukázala, že jsou tady dva zásadně rozdílné názory na to, jestli má vůbec existovat zákon o významné tržní síle, či nikoliv. Když jsem se dneska díval na celkový seznam zákonů, které tady leží na půdě Poslanecké sněmovny a seznam je úctyhodný, skutečně. Je tam i návrh, který navrhuje zrušit zákon o významné tržní síle, a když se podíváte na seznam

předkladatelů, tak já myslím, že on se příliš neliší s těmi poslanci a poslankyněmi, kteří zde vystupovali v rozpravě a kritizovali vládní novelu. A tady si myslím, že a mám pocit, že si dlouhodobě nerozumíme, protože kritika, která je zaměřena vůči vládní novele je současně zaměřena vůči regulaci, jako takové. Od vládní novely se očekávají tedy skepticky negativní efekty, kterou se ovšem nedostavily, když byl schválen původní návrh zákona. A mám pocit, že těžko tady můžeme hledat nějakou shodu ve formě nějakého kompromisu tak, jak se to dělá v Poslanecké sněmovně, že se řekne fajn, dobře, podpoříme nějaké pozměňující návrhy a získáme pro ten návrh zákon podporu. Ukazuje se, že tady skutečně je významná část poslanců, kteří nesouhlasí s tím, aby vůbec takovýto typ regulace tady v ČR byl a neskýtá nám to tudíž možnost jednat o pozměňujících návrzích v zásadě, protože i kdybychom některé akceptovali, tak se nedomnívám, že to změní zásadně odmítavý postoj těch, kdo vystupovali vůči zákonu o významné tržní síle. To potvrzuje i fakt, že tady leží novela, která navrhuje úplně ten zákon zrušit. A konec konců není to první snaha. Už i v tom minulém funkčním období Poslanecké sněmovny tady byla tuším snaha ten zákon jako takový zrušit. Časté dotazy, které opakovaně padají, se týkají oné oboustrannosti, která byla diskutována v rámci legislativy. Konstatuji, že v tom stávajícím platném zákoně oboustrannost není. To znamená, v tomto směru nedochází k žádné změně oproti původnímu návrhu zákona. Oboustrannost byla diskutována v rámci připomínkového řízení. V rámci připomínkového řízení se objevily argumenty pro i proti oboustrannosti. A v rámci projednávání tohoto návrhu zákona na vládě ten princip oboustrannosti byl opuštěn a vláda setrvala na původním systému tak, jak ho představuje zákon o významné tržní síle, který dnes platí. To znamená, že reguluje chování odběratele, nereguluje chování dodavatele. Takže ke změně resp, k tomu, že oboustrannost nezůstala součástí novely, tak k tomu rozhodnutí došlo při projednávání návrhu zákona na vládě České republiky, která z pohledu svých ústavních kompetencí má tedy právo návrh zákona schválit a předložit do Poslanecké sněmovny. Pokud jde o kritéria, podle kterých budeme hodnotit úspěch či neúspěch. Velmi často se zde varuje před zdražením potravin, velmi často se zde varuje před snížením podílu českých potravin v řetězcích, ale já jsem neslyšel žádná čísla, která by se týkala uplynulých cca pěti let, jestli tedy došlo ke zdražení potravin za posledních pět let nebo jestli došlo ke snížení podílu českých potravin za posledních pět let v důsledku toho, že jsme vůbec tuto legislativní regulaci zavedli. Protože ten zákon už tady pár let platí a já jsem neviděl tady žádná čísla, žádné statistiky, které by říkaly, že v důsledku této regulace se zdražily potraviny nebo že došlo ke snížení podílu domácích potravin, které se v řetězcích prodávají. Myslím, že určitě měřitelným efektem, se kterým můžeme pracovat do budoucna, je otázka chování odběratelů k dodavatelům. Já budu pokládat za úspěch té novely, pokud skutečně dojde k tomu, že zmizí nekorektní postupy a nekorektní praktiky, které se objevují. Jako příklad, který mohu dodat a samozřejmě je to jedna z věcí, která už byla řešena nebo je řešena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, když se někdo rozhodne oslavit své narozeniny jako odběratel, tak nevím, jestli je úplně v pořádku, pokud chce od dodavatele, aby mu na to přispěl. Totéž, když někdo chce, aby dodavatel zaplatil některé aktivity, které by měl klasicky platit odběratel. Prostě je zde určitá snaha posouvat pravidla, posouvat postupy, které dneska platí mezi dodavateli a odběrateli, ve prospěch toho, kdo má významnou tržní sílu, a to je podle přesvědčení vlády dneska odběratel z hlediska struktury odběratelů tak, jak se dnes na našem trhu vytvořila. Čili tady si myslím, že určitě měřítkem, které můžeme posuzovat a podle kterého můžeme posuzovat úspěšnost zákona, není otázka počtu pokut, není otázka počtu zahájených správních řízení, ale je otázka zlepšení kvality dodavatelsko-odběratelských vztahů. Je také otázka nabídky pro spotřebitele. Je také otázka schopnosti výrobců potravin na našem území zemědělcům prodávat svoji produkci prostřednictvím těchto velkoobchodních sítí za podmínek, které jim umožní dlouhodobě ekonomicky přežít. Skutečně chci odmítnout takovéto strašení, které se tady permanentně objevuje, že tato novela bude znamenat zdražení nebo vytěsňování domácích dodavatelů.

Nemyslím si, že změny, které přináší, něco takového odůvodňují, právě proto, že se jedná o novelu. Není to nový zákon, není to nová regulace, je to legislativní zpřesnění regulace, která už tady několik let na našem trhu funguje. A už v několika konkrétních příkladech přispěla k tomu, že se dodavatelé k odběratelům začali chovat jinak. Musí si nyní v určitých oblastech na své chování dávat pozor a některé postupy a praktiky se ukázaly už v tuto chvíli na základě platného zákona jako neakceptovatelné. Tolik tedy velmi stručně k té debatě, která ještě dnes probíhala v rámci obecné rozpravy ve druhém čtení. Já jsem samozřejmě připraven se následně ve třetím čtení vyjádřit ke všem předloženým pozměňujícím návrhům. Nepochybně si vyžádám i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby se rovněž ke všem těmto pozměňujícím návrhům vyjádřil. Seznámím Poslaneckou sněmovnu s tímto stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nepochybně se obrátím i na kompetentní ministerstva jako je například Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby rovněž komentovala předložené pozměňující návrhy. A na základě stanovisek dotčených odborných resortů potom jako zástupce předkladatele vyjádřím svůj názor k jednotlivým předneseným návrhům před tím než se o nich bude hlasovat. Nicméně nemyslím si, že projednání těch jednotlivých pozměňujících návrhů může vést k nějakému smíru mezi dvěma skupinami, které se zde vytvořily, z nichž jedna tedy regulaci zcela odmítá a druhá se domnívá, že regulace by měla zůstat a je připravena jednat či hlasovat o legislativní zpřesnění stávající regulace, která se týká významné tržní síly. Děkuji.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=406779

Tak Kalousek si bude brát do úst Lubomíra Štrougala? 7.11.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Jakub Vosáhlo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vždyť mu nesahá ani ke kotníkům, vzkazuje senátor Doubrava. A Merkelová se Šabatovou ať se jdou léčit ROZHOVOR Senátor Jaroslav Doubrava patří k nejvýraznějším členům horní komory Parlamentu, a proto není divu, že i jeho názory na dění po letošním medailovém ceremoniálu jsou velmi rázné. Bývalému normalizačnímu ministrovi Miroslavu Tomanovi by státní vyznamenání udělil také už proto, že za jeho šéfování dokázalo české zemědělství produkovat nesrovnatelně kvalitnější potraviny než dnes. Pane senátore, prezident Miloš Zeman 28. října jako tradičně předával státní vyznamenání a jména, která vybral, jako obvykle vzbudila rozruch. Co jste prezidentovu výběru říkal vy? Je to prezidentovo výhradní právo, tak jaké komentáře. Ostatně podněty mu podává celá řada navrhovatelů od Senátu po občany. Pan prezident určitě má i poradní tým, který návrhy projedná a doporučí. Já v tom žádný problém nevidím a nehledám. Kritika se na něj snesla zejména za jméno Miroslava Tomana, ministra zemědělství v předlistopadových vládách Lubomíra Štrougala. Jak vnímáte jeho ocenění? A proč podle vás prezident z předlistopadových ministrů zvolil právě jeho? Kdy už konečně přestaneme hodnotit lidi podle toho, zda pracovali před převratem, nebo po převratu. Kdy konečně začneme lidi hodnotit podle toho, zda pracovali dobře, nebo špatně?! V době, kdy pan Toman byl ministrem, jsme měli kvalitní zemědělství, které nám poskytovalo tak kvalitní potraviny, že bych byl šťastný, kdybychom je mohli dnes alespoň ochutnat, potraviny, jež bych moc přál našim dětem. Bezpečně fungovala kontrola jejich kvality a sebemenší problémy byly okamžitě řešeny.

Podívejte se, co se stále dozvídáme o kvalitě současných potravin. Dětské párky jsou dětem nebezpečné, domácí není domácí atd. Podívejte se, jak byl chráněn půdní fond, a tak bych mohl pokračovat na několik stránek. Pan prezident se při udělení vyznamenání právě Miroslavu Tomanovi dokázal oprostit od pohledu před a po převratu a ohodnotil jeho práci, jeho vedení Ministerstva zemědělství. Mimochodem, Miroslav Kalousek po ceremoniálu znechuceně pronesl: “To už to příští rok může dostat Štrougal.“ Zkusme to vzít vážně - měl by být někdejší premiér (mimochodem rekordně dlouho působící) oceněn? Rozhodně ano. Kalousek Lubomíru Štrougalovi nesahá ani k podpatkům a nechápu, kde bere tu drzost vůbec si jeho jméno brát do úst. Stačilo by se nezaujatě podívat na dobu, kdy byl v čele vlády. Kalousek asi netuší, že L. Štrougal z funkce odešel, protože nemohl prosadit změny, které by vedly k podstatnému zlepšení života lidí. Kalousek by si měl z něho vzít příklad. Ne, nemyslím si, že by byl schopen předložit návrh na zlepšení života lidí. Pro zlepšení našeho života by úplně stačilo, kdyby z politiky odešel. Na to je ale příliš malým člověkem. Karel Schwarzenberg také poznamenal, že Hjalmar Schacht, Hitlerův hospodářský expert, také od poválečných německých prezidentů žádná ocenění nedostával, i když to byl uznávaný odborník. Co byste k tomu řekl? Pan Schwarzenberg by mě překvapil realistickým pohledem bez nutkání kousat za každou cenu. Prohru s M. Zemanem ještě asi nestrávil. Jak jste si vůbec vy připomínal letošní 28. říjen? Dopoledne jsem s přáteli diskutoval na téma protiústavní rozbití díla T.G.M., tedy Československa, poté s vnoučátky. Odpoledne účast na demonstraci proti přijímání nelegálních imigrantů v Ústí nad Labem. Večer setkávání se, opět diskuse, tentokrát na různá témata na hradě. Letos si obnovení naší státnosti připomínáme za poněkud zvláštních okolností, kdy je slovo “národ“ vnímáno výrazně emocionálněji než v minulých letech - ať už pozitivně nebo negativně. Stoupá podle vás důležitost národní identifikace, nebo je to jen určitý krátkodobý výkyv? Ano, v každém případě význam a důležitost národní identifikace stoupají. Vstupem do EU je výrazně ohrožena. A nejen identifikace národa. Dnes už jde i o důležitost identifikace Evropy. Neustálý příliv dalších a dalších imigrantů s odlišnou kulturou, náboženstvím, vzdělaností atd. identifikaci Evropy vážně ohrožuje. Podívejte se, co se děje ve Francii, v Anglii, co se děje v Německu, kde už je čím dál více těch, kteří s kancléřkou Merkelovou nesouhlasí, a má pocit, že by se měla léčit u patřičných odborníků. To ostatně platí i o nás. Jestliže Šabatová dokáže hlásat, že musíme poskytnout azyl i těm, kteří přijdou s falešnými pasy, pak by asi měla být svěřena do péče stejných odborníků. Často se dnes v souvislosti s imigrační krizí mluví o tom, co vlastně jsou “naše“ hodnoty, které bychom si v měnícím se světě měli hlídat. 28. říjen je vhodnou příležitostí, abychom se zamysleli, jaké jsou to vlastně hodnoty. Co byste zmínil vy? Historii národa, jeho kulturu, jazyk, pro někoho důležité náboženství, ale i jeho vzdělanost. Také se v poslední době čím dál častěji ozývá, že si Češi neumějí vládnout a samostatná česká státnost je historický omyl. Co vy na to? Byl 28. říjen 1918 chybou? Myslím si, že kdybychom si do svého vládnutí nenechávali mluvit těmi, kteří si toto právo osobují, bylo by nám dobře. Podívejte se, s jakou slávou se zpřetrhávaly vazby na Východ s tím, že už dost bylo Moskvy, teď už si budeme prý vládnout sami atd. atd. Skutečnost? Nejen EU rozhoduje o tom, co smíme a co nesmíme. Americká ambasáda se snaží svrhnout našeho pana prezidenta, který odmítá poskakovat podle jejich not. Buďme mu za to vděční a vezměme si z něho příklad. Ukažme, že si vládnout sami dokážeme! V roce 1918 byl založen společný stát Čechů a Slováků, který ale od roku 1993 už neexistuje. Jak

dnes s odstupem více než dvaceti let tento krok hodnotíte? Jako vlastizradu tehdejších mocných. Kdyby k rozbití státu došlo na základě řádného referenda, bylo by to rozdělení legitimní. Jak víme, k referendu nedošlo. Kdyby ano, věřím, že bychom nadále byli Čechoslováky. Myslím si ale, že Slováci dnes nenaříkají. Měli podstatně zodpovědnější, a nebojím se říci, kvalitnější vedení státu, které nedopustilo tak intenzivní rozkrádání majetku státu jako to naše, prostě vedli Slovensko podstatně lépe než to naše. A to říkám k vedení, ať to byly vlády kohokoli. To ostatně platí i o dnešní situaci. Já zničení díla T.G.M. a lidí kolem něho nikdy na vědomí nevezmu. Jako Čechoslovák jsem na svět přišel, jako Čechoslovák z něho i odejdu.


Paroubek: Placená marketingová akce ČNB? 9.11.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ve všech vlivných tištěných a elektronických českých médiích se v předchozích dvou dnech objevily úvahy na téma, jak mistrovsky to vlastně před dvěma lety udělala Bankovní rada ČNB, když rozhodla o faktické devalvaci české koruny o 8-9 %. Jedná se nejspíše o cílenou marketingovou akci ve prospěch ČNB. Otázka jenom je, kdo ji platí. Před dvěma lety svůj krok Bankovní rada zdůvodnila bojem proti deflaci a snahou podpořit české vývozce. Dnes Bankovní rada s veřejnou podporou premiéra Sobotky a naprosté většiny médií mluví o tom, jak toto opatření většině vývozců českého zboží pomohlo. I kdybych připustil, že část vývozců si to skutečně myslí, tím hlavním kritériem by pro ČNB měla být spokojenost a zájem většiny českých občanů. Čeští občané ale platí více za nákup eura i dolarů, ať už jako osoby či v podnikové praxi. ČNB se svým rozhodnutím poměrně nešťastně trefila do období, kdy klesají ceny prakticky všech významných komodit, surovin. A to jak energetických, tak zemědělských, ale také drahých kovů a průmyslových kovů. V tabulce v příloze tohoto krátkého článku uvádím přehled cen komodit v USD, tak jak se vyvíjely od 1. 1. 2011, přes 1. 1. 2013 až po 30. 9. 2015. Vývoj cen jednotlivých komodit v průběhu těchto pěti let pochopitelně podléhal i nejrůznějším výkyvům směrem nahoru i dolů a tyto výkyvy v pětiletém období nejsou v tabulce pochopitelně zachyceny, nicméně i takovýto statický přehled cen ve třech datech jasně ukazuje významný, až velmi významný pokles cen u naprosté většiny komodit. V některých komoditách se dokonce dostávají ceny na zlomek předchozích hodnot (uhlí). S výjimkou maloobchodních cen energií a pohybujících se maloobchodních cen pohonných hmot se spíše klesající tendencí jejich vývoje v posledních pěti letech se však ke konečnému spotřebiteli v maloobchodních cenách nedostávají výrobky za nižší, či dokonce výrazně nižší maloobchodní ceny. Není tedy velký důvod očekávat růst inflace. Ve výrobě vzniklá nadhodnota zůstává rozdělena mezi výrobce, distributory a prodejce. Z poklesu cen surovin tedy u nás vesměs nemá profit konečný spotřebitel. A že je nadhodnota větší v posledních dvou letech, nežli byla v roce 2011, je z tabulky zřejmé. Prostě ceny surovin pro konečnou výrobu jsou výrazně nižší, a maloobchodní ceny, až na oblast energií a pohonných hmot zůstaly zhruba stejné. Otázka je, na čem by se tedy vlastně měla výrazným způsobem rozbujet inflace? A proč by tomu tak vlastně mělo být? Pokud si dává ČNB jako inflační cíl růst cen kolem 2 % s tím, že v případě takového růstu ukončí současnou intervenční politiku, je to vlastně cíl naprosto nereálný a

nesplnitelný. Ještě zaplať pánbůh, že alespoň vláda má schodkový státní rozpočet, neboť alespoň růst veřejných výdajů, ať už investičních či ve mzdách, je faktorem, který napomáhá jistému inflačnímu tlaku na ceny. ČNB se však vůbec nezabývá a nenaznačuje ani východisko ze svých současných intervencí. Mimochodem v období od letošního července až do září se odhaduje, což ČNB ovšem nepotvrdila, že centrální banka utratila za intervence k udržení kurzu více než 5 miliard eur. ČNB by měla mít za cíl dojít k co nejpříznivějšímu konverznímu kurzu české koruny a eura v okamžiku zavedení eura u nás. Osobně vidím takový kurz někde v poměru 18-20 korun za jedno euro. Takové úvahy určitě nejsou předčasné, neboť za 3-4 roky již velmi pravděpodobně do EMU bude ČR vstupovat. A velké většině z nás jde o to, aby ceny, za které budeme nakupovat zboží a služby, byly co nejnižší a naše vklady přepočtené z českých korun do eur v co nepříznivějším kurzu.

Vývoj cen komodit od roku 2011 Komodity 1.1.2011 1.1.2013 30.9.2015 jednotka cena $ energetické komodity zemní plyn 4,650 3,233 2,524 MMBtu uhlí 456,52 164,76 24,21 1 tuna uran 72,63 44,88

36,38 1 libra ropa WTI 91,55 93,12 45,09 1 barel drahé kovy platina 1 786,40 1 538 909,1 1 trojská unce zlato 1 414 1 688,80 1115,2 1 trojská unce stříbro 30,69 30,99 14,14 1 trojská unce průmyslové kovy hliník 2471,25 2132,25 1577,25 1 kg

zinek

113,14 109,15 1 kg cín 26368 24436 15720 1t olovo

127,55 108,9 1 kg měď 449,60 365,10 234,50 1 libra nikl

948,6 663 1 kg železná ruda 179,63 150,49 56,43 1t

zemědělské komodity hovězí na výkrm 107,01 132,38 124,67 1 libra kakao 3021 2259 3114 1t pomerančový koncentrát 180,3 115,7 105,55 1 libra mléko 13,65 17,9 15,48 1 libra bavlna 141,38 75,53 60,53 1 libra dřevo 330 378,6

229,2 1 palubní stopa vepřové maso 77,98 89,18 66,73 libra řepka 594,82 596,42 354,85 1t rýže 14,49 15,05 13,2 100 liber palmový olej

438,2 426 10 kg káva 238,7 149,4 121,35 1 libra oves 398 335,5

226,75 bušl sója 1381,5 1392,25 892 bušl pšenice 805,5 755,25 512,75 bušl cukr 769,2 528,4 370 libra kukuřice 620,12 690,75 387,62 bušl

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.


Právo Vegani jsou prý lepší milenci 5.11.2015

Právo str. 1 Příloha - Café Alexandr Petrželka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ti nejortodoxnější vegani odmítají vedle masa a mléka například i med a dokonce třeba i výrobky z kůže a vlny. Každý zodpovědně uvažující člověk sice ještě uzná, že veganská filozofie, postavená na úctě ke všem živým tvorům a na šetrnosti k přírodě má co do sebe, ale zříci se míchaných vajíček se slaninou považuje většinou za příliš velkou oběť. Módní kulinářská vlna, vydatně podporovaná mediální masáží, celkem spolehlivě zadupává i ojedinělé hlasy, poukazující na nehumánní podmínky ve velkochovech zvířat a negativní dopady na životní prostředí, ať už jde o „oteplovací“ efekt plynů, vypouštěných dobytkem, rozsah pícninami zabírané půdy na úkor pěstování obilí či přímo kácení pralesů nebo nároky na obaly. Ve prospěch veganství se však nyní objevil argument, na který by alespoň mužská část populace mohla slyšet. Vegani jsou prý lepší v posteli. Peta přišla se zelenou bombou Jde o další bombu z dílny celosvětové ochranářské organizace Peta (Lidé pro etické zacházení se zvířaty), která už v minulosti svou kampaní „raději nahá než v kožešině“ zasadila téměř smrtelnou

ránu kožešnickému průmyslu. Obě kampaně mají společného jmenovatele – sex. Zatímco ta první stavěla čistě na erotickém působení nahého těla, ta druhá má do jisté míry i vědecký základ. Z dietetického pohledu je totiž rostlinná strava dostatečně bohatá na nejdůležitější výživové složky. Zatímco obsah škodlivých látek jako cholesterolu a nasycených tuků je ve veganských potravinách nízký, vyznačují se vysokým obsahem bílkovin, polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové, vitamínu C a E a vůbec antioxidantů. Z klinické praxe ale vyplývá, že veganům hrozí potenciální nedostatek vitamínu B12, vápníku, železa, jódu a omega-3-mastných kyselin. Jistě však bude každý lékař souhlasit s tím, že strava, bohatá na zeleninu, ovoce a celozrnné produkty má blahodárný vliv na kardiovaskulární systém, výkon srdce a optimalizaci krevního tlaku. Jak zdůrazňuje ve svých materiálech Peta, taková strava čistí krevní řečiště a umožňuje krvi dostat se i do jistých intimních částí lidského těla. Odborně řečeno, správná funkce kardiovaskulárního systému je předpoklad dostatečné erekce, tedy kvalitního sexu. Muži, jezte rajčata! Britský list Daily Mail nedávno seznámil své čtenáře s výsledky odborného výzkumu Střediska reprodukční medicíny při Clevelandské klinice v Ohiu. Tamní vědci analyzovali 12 odborných prací z různých pracovišť celého světa, týkajících se kvality spermatu. Mimo jiné z nich vyplynulo, že na vitalitu spermií mají vysoce pozitivní vliv rajská jablíčka. Obsahují totiž vysoký podíl lykopenu, rostlinného barviva ze skupiny karotenoidů, který je vysoce účinným antioxidantem a má potvrzeně pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, regulaci hladiny cholesterolu, podporu imunitního systému a jako preventivní faktor nádorových onemocnění. Kromě toho clevelandský tým podle vyjádření ředitele Ashoka Agarwala zjistil, že lykopen se významně podílí na kvalitě spermií – podle dosud nedokončených výzkumů zvyšuje jejich počet až o 70 procent, umocňuje jejich pohyblivost a blokuje tvorbu abnormalit. „Je třeba ještě dalších studií, ale vše nasvědčuje tomu, že lykopen se může stát významným prostředkem v boji proti mužské neplodnosti,“ konstatoval Agarwal. Už dřívější studie potvrdily preventivní vliv lykopenu na onemocnění prostaty a dokonce jeho schopnost brzdit postup některých prostatických nádorů. Maso škodí zdraví? Nevegan podle Peta čelí v důsledku stravy bohaté na tuky řadě nevýhod. Tuk obsažený v mase a mléčných výrobcích na kvalitu spermatu nijak blahodárně nepůsobí. Nejenže odborné výzkumy potvrdily, že konzumace tepelně zpracovaného masa vede k nižšíkvalitě spermatu, ale dokonce se ukázal paradox „zdravého“ rybího masa. Vzhledem k postupujícímu znečištění oceánů a vod obecně dochází v těle zvláště dravých ryb, tedy těch s oceňovaným bílým masem, ke kumulaci škodlivých látek, jako jsou polychlorované bifenyly. Riziko představují i syntetické hormony, jimiž se povzbuzuje tvorba „masa“, svalové hmoty, u konzumních ryb uměle odchovávaných. Jak bifenyly, tak hormony se negativně podepisují na kvalitě spermatu i vzniku nádorových onemocnění, což opět dokázala řada studií, argumentuje Peta. Výkonní otcové Častým argumentem proti veganství a vegetariánství vůbec je tvrzení, že tento potravní „asketismus“ vede ke slabší fyzické výkonnosti. Peta ale cituje blíže nespecifikovanou dánskou studii z oblasti tělovýchovné medicíny. Při zátěžových testech na rotopedu údajně na celé čáře vyhráli vegetariáni – muži, kteří měli v oblibě častou a pravidelnou konzumaci masa, vydrželi do svalového vyčerpání šlapat 57 minut, osoby s „normální“ stravou, obsahující maso i dostatek zeleniny, odolávali únavě v průměru 114 minut. Ti, které studie označila za striktní vegetariány, strčili obě předchozí skupiny do kapsy – dosáhli průměru neuvěřitelných 167 minut. Díky rostlinné stravě by tedy veganský muž měl mít všechny předpoklady být ženami preferovaný partner. Má výhodu nejen zdravotní, ale i „výkonnostní“. Džus chutná dvakrát S důsledností možná až puntičkářskou Peta ve své nejnovější kampani připomíná, že skutečný vegan je pozorný vůči zvířatům i při výběru sexuálních pomůcek. Mezi kondomy, lubrikanty a erotickými doplňky by si měl vybírat takové, které nejsou vyrobeny za pomoci živočišných materiálů ani firmami,

které třeba své další kosmetické prostředky testují na zvířatech. Dnes už sexuologie dávno nepředstavuje „neslušnou“ vědu. Do výzkumu v této oblasti lidského chování se dokonce zapojují i jako zkušení konzultanti aktéři pornografického průmyslu. Bulvární list proto neváhal a argumentaci Peta o ideálních předpokladech veganských milenců okořenil i vyjádřením někdejší britské pornoherečky Annie Sprinkle. Podle jejích zkušeností s orálním sexem vegetariáni „chutnají“ lépe, což se zřejmě dá vztáhnout i na vegany. Aniž by sama byla vegankou, Annie doporučuje mužům, aby pár hodin před sexem nekouřili, nepili příliš alkoholu, nejedli propečená masa ani mléčné výrobky, ale dali přednost ovoci či ovocným džusům, chtějí-li svou partnerku i v tomto směru potěšit. *** Odmítání konzumace veškerých potravin obsahujících živočišné produkty je většinovou společností považováno v lepším případě za roztomilé bláznovství. Kampaní „Raději nahá než v kožešině“ zasadila Peta smrtelnou ránu kožešnickému průmyslu Foto popis| Do kampaně Peta proti nošení kožešin se zapojila řada populárních osobností jako tchajwanská herečka, zpěvačka a spisovatelka Annie Shizuka Yi. Foto popis| Vegani a vegetariáni často dávají své přesvědčení okázale najevo. Foto popis| Veganská strava je už na první pohled přitažlivá. Foto autor| Foto Peta.org (3) Foto popis| Rajčata jsou známým zdrojem vitamínů, ovšem vegani o nich vědí víc. Foto autor| Foto Profimedia.cz (2)

Klimatická změna a válka v Sýrii 5.11.2015

Právo str. 7 Publicistika Tomáš Tožička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sýrii dnes vnímáme především jako ohnisko válečného konfliktu a uprchlické krize, která otřásá evropskými hodnotami. Sýrie je ale také kolébkou civilizace, která spatřila světlo světa v Úrodném půlměsíci mezi Egyptem a Irákem. Je součástí příběhů starověké kultury, jak je známe především z řeckých legend. Dnes je tato oblast vystavena ekologické katastrofě a násilí. Sýrie je více než dvakrát větší než Česká republika a před válkou měla dvakrát víc obyvatel. Žilo zde také 1,8 miliónu uprchlíků, především z válkou rozvráceného Iráku. Hustota osídlení by se dala srovnat s ČR, kdyby ovšem Sýrii netvořily z větší části pouště. Faktická hustota osídlení byla tedy větší a počet úrodné půdy na jednoho obyvatele násobně nižší než v České republice. Technologická cesta ke dnu Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je již dlouhodobě 80 procent Sýrie ohroženo dezertifikací (rozšiřování pouště). Situaci značně zhoršila intenzifikace zemědělství importovaná z rozvinutých zemí v rámci tzv. zelené revoluce. To sice zvýšilo soběstačnost v potravinách, vedlo k vyšší spotřebě masa a přispělo ke krátkodobému růstu životní úrovně, ale na druhé straně to napomohlo k degradaci půdy a rozšiřování pouště. Udržitelné zemědělství a pastevectví, po staletí praktikované farmáři a beduíny, nahradilo průmyslové pěstování a pastva orientovaná na maximalizaci výkonů bez ohledu na přírodu. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat a již na začátku tisíciletí bylo jasné, že je třeba radikálně zakročit. Sýrie se přihlásila do programu OSN pro boj s dezertifikací. Díky projektům se ukázalo, že rozšiřování pouště je možné zvrátit a znovu rozšířit step. Než se ovšem stačily nové projekty řádně rozjet, přišla další rána. Sucho a hlad

Mezi lety 2006 až 2010 zažila Sýrie období těžkého sucha, jaké historické záznamy nepamatují. A to byl začátek konce. Dr. Peter H. Gleick z Pacifického institutu ve své studii Voda, sucho, klimatická změna a konflikt v Sýrii poukazuje na souvislosti mezi špatnou zemědělskou politikou, vnějšími i vnitřními politickými a ekonomickými faktory a klimatickou změnou, které přispěly ke gradaci tamní krize. Přišel nedostatek vody, pastvy, obilí a úhyn dobytka. K tomu se ještě přidala světová krize v roce 2008 a růst cen. Důsledkem bylo masivní stěhování z venkova do měst. Situaci nedokázala řešit syrská vláda, ani mezinárodní společenství. Přesto syrský HDP na hlavu mezi lety 2006–2010 rostl z 5888 dolarů na hlavu na 6663 dolarů (v porovnání s ČR – 27 260 na 28 110). Stejně tak rostl Index lidského rozvoje, a to až do roku 2011, kdy začal jeho hluboký propad. V roce 2011 přišly deště, ale ani to nedokázalo zvrátit špatnou situaci. Světový potravinový program OSN začal s distribucí potravin pro 190 tisíc hladovějících lidí, na dalších 110 tisíc lidí se však už nedostalo, protože se nenašly dostatečné fondy. Donátoři z rozvinutých zemí, jako jsou EU a USA, v té době redukovali finanční podporu Sýrie ve snaze přispět k pádu Asadova režimu. Výpadky finanční podpory ze Západu byly částečně hrazeny navýšením podpory z bohatých arabských zemí. I tak ovšem rozvojová asistence činila ve svém předkrizovém maximu pouhých 424 miliónů dolarů. Jen pro srovnání je dobré si uvědomit, že Česká republika – 28. nejrozvinutější země na planetě – byla v téže době dotována z Evropské unie částkou 1,894 miliardy eur (tzv. čistá pozice). I v této těžké situaci Sýrie poskytla azyl jednomu a půl miliónu válečných uprchlíků z Iráku, tedy stejnému počtu lidí jako celá Evropská unie za poslední tři roky! Revoluce k horšímu V lednu 2011 vypukly v Sýrii nepokoje. Na rozdíl od jiných zemí tzv. arabského jara nezačaly v městských centrech, jako jsou Damašek nebo Aleppo, ale právě v nejhůře postižených provinciích. Novinářka Francesca de Chatelová, odbornice na tuto oblast, upozorňuje na beduínské pastevecké kmeny, které na začátku hrály důležitou roli. V případě Sýrie tedy šlo spíše o „sedlácké bouře“, které následně přerostly v celonárodní nepokoje a s mezinárodní podporou pak v občanskou válku. V té dnes zahynulo podle konzervativních odhadů přes dvě stě tisíc lidí. Během bojů nebyla zničena jen města a osady. Byly rozvráceny i zavlažovací systémy, které po tisíciletí udržovaly půdu kolem řek úrodnou. Válka tedy znamená strašlivé ztráty na životech, obrovské materiální škody a působí ekologické škody, které jsou spojeny s rozšiřováním pouště, a do budoucna tak na dlouhou dobu znemožní návrat statisíců uprchlíků. Tyto škody nejsou omluvitelné žádnými dobrými úmysly. Ukazují, jak nebezpečné mohou být mezinárodněpolitické intriky a k čemu mohou vést. To navíc podtrhuje vývoz zbraní do brutálních diktatur a do oblastí konfliktů. Prodej zbrojního materiálu z České republiky například do Saúdské Arábie byl zahájen zahraniční misí prezidenta Václava Havla. Dnes se mnoho analytiků obává, že zbraně od Saúdů končí v rukou nejrůznějších teroristických skupin, včetně tzv. Islámského státu. Smutné na celé situaci je, že se zde prakticky opakuje dárfúrská krize, o které i generální tajemník OSN Pan Ki-mun řekl: „Dárfúrský konflikt začal jako ekologická krize, která je alespoň z části zapříčiněná klimatickou změnou.“ Dotace potřebným Syrská krize je po té dárfúrské další v řadě mnoha konfliktů, v jejichž pozadí stojí neudržitelné zemědělství a klimatická změna. Na obojím nese Sever svůj velký podíl. Obrovská spotřeba potravin a plýtvání s nimi v bohatých zemích vytvářejí tlak na jejich levnou produkci v nízkopříjmových ekonomikách. To vede k odlesňování, nadužívání vody při zavlažování, degradaci půd chemickým ošetřováním… Připočteme-li k tomu stále rostoucí emise skleníkových plynů a polétavého prachu, dostaneme obraz zkázy, v němž lidé z nejchudších regionů odnášejí rozmařilé a neodpovědné jednání bohatých lidí ze Severu. Řešení je zřejmé, otázkou je, zda bude možné je prosadit – tomu by se měla věnovat 21. klimatická konference OSN v Paříži na začátku prosince. Je třeba zastavit a radikálně snížit emise skleníkových plynů v průmyslu i v domácnostech, radikálně snížit plýtvání s potravinami. Místo vyvolávání konfliktů je třeba konfliktům předcházet a napomáhat jejich nenásilnému řešení.

Klimatická změna je realitou a svět již nikdy nebude takovým, jakým jsme ho znali. Obrovská čísla uprchlíků a ještě větší přírůstky vnitřně vysídlených lidí napovídají, že podoba světa se změní, ať chceme, či ne. V tuto chvíli je nezbytné pomoci nejohroženějším regionům a podpořit země, které přijaly klimatické a válečné uprchlíky. Sama EU si musí položit otázku, nakolik je potřeba subvencovat nejbohatší země a zda alespoň část prostředků z dotací do východní části EU není lépe přesunout chudším zemím, které uprchlickou krizi řeší. *** Klimatická změna je realitou a svět již nikdy nebude takovým, jakým jsme ho znali Lidé z nejchudších regionů odnášejí rozmařilé a neodpovědné jednání bohatých lidí ze Severu Foto popis| O autorovi| Tomáš Tožička (Autor je expert na rozvojovou pomoc, EDUCON)

Psí bistro nabízí i speciální vodu Právo str. 11 Praha - Střední Čechy Lucie Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.11.2015

zpět Manželé Havlovi z Prahy svoje dva psy rozmazlují víc než málo, přiznává s úsměvem Jiří. A protože se sháněním pořádného jídla a pamlsků měli problém, zrodil se jim v hlavě nápad. Psí bistro otevřeli letos v květnu. Nabízejí v něm tzv. B. A. R. F., tedy přirozenou stravu, zdravé pamlsky, oleje a dokonce i speciální vodu se zvýšeným obsahem vápníku v lahvi a rovnou s miskou. Zkratka znamená Bone and Raw Food – kosti a syrová strava. „Je to syrové maso, ovoce, zelenina, případně sacharidy. Všechno vezmeme, hodíme do piksly, zmrazíme,“ líčí proces přípravy Havel. „Psi jsou sice domestikovaní, ale pocházejí z vlků a vlci si stravu nevařili ani granule nedělali,“ uvedl, proč preferuje přirozenou stravu. Plastové boxy neobsahují žádné krmné maso z jatek, ale jedině od farmářů. Krůtí, kuřecí, kachní, králičí, kosti. Záleží na domluvě se zákazníkem, co se ve zmrazené směsi objeví. Sestavení jídelníčku není vůbec jednoduché. „Vyměníme si s majitelem deset dvacet e-mailů, abychom zjistili, co pes může, nemůže. Ze začátku, třeba měsíc, by neměl žrát kosti, protože na ně není zvyklý,“ upozorňuje Havel, který produkty prodává např. na farmářském trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad a samozřejmě přes e-shop. Kolik peněz si vlastník psa musí připravit, se odvíjí hlavně od váhy zvířete. Váží-li kolem pěti kilogramů, za měsíc spotřebuje piksly tak za 800 až 900 korun. Piksly připravují každý den čerstvé. Dílna se jim stala druhou domácností, poslední dobou tam manželé pomalu bydlí. „Vztah k jídlu máme, měli jsme pět let penzión,“ říká Jiří. A netají se tím, že psí stravu už ochutnal. „Je to takový superkarbanátek. Maso, vajíčko, byliny, mouka. Akorát jsme si to přisolili. A maso vyndané ze sušičky tak nádherně voní, že se tomu nejde ubránit,“ hlásí. Za názvy třeba Jelen v pytli, Kanec v pytli se skrývá nakrájená svalovina usušená v sušičce. „Takhle si představujeme, že by se měli odměňovat psi. Spousta lidí nosí po kapsách piškoty, které by pes vůbec neměl, protože je tam pšenice, kterou nedovedou zpracovat,“ varuje hrdý majitel černého pudla a barzoje. *** Je to syrové maso, ovoce, zelenina, případně sacharidy. Všechno vezmeme, hodíme do piksly, zmrazíme Foto popis| Pejsci dostávají jenom zdravé pamlsky Foto autor| Foto 4nohy

Regionální mutace| Právo - Praha - střední Čechy

Právo Víkend Jezte chytře. Jídlem proti špatné náladě 6.11.2015

Právo Víkend str. 14 Jídlo Jana Hanušková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jezte ořechy, brokolici, borůvky, kokos a hlavně mořské ryby a vyhnete se depresím. Jak všechny tyto potraviny chutně zpracovat, radí ve své nejnovější kuchařce Jezte chytře Eva Filipová spolu s psychiatrem Jiřím Rabochem. „Kniha vznikla velmi netradičně poté, co mě oslovil profesor Raboch. Vyprávěl, že jezdí po nejrůznějších světových konferencích, kde je dnes trendy bojovat jídlem nejen proti depresím, ale i proti demenci, konkrétně Alzheimerově chorobě. Myslím, že takovou kuchařku u nás ještě nikdo nevydal,“ říká Eva Filipová, která napsala už řadu kuchařek propagujících především česká jídla. Drobná blondýna je také velkou znalkyní etikety - vždyť jídlo a vhodné chování jdou podle ní ruku v ruce - a znají ji i televizní diváci jako parťačku porotců Pohlreich-Vaněk v soutěži Na nože!. To, že v naší stravě je příliš mnoho soli, tuku i cukru, tuší asi většina lidí, Jiří Raboch pak svá tvrzení, proč je dobré i kvůli našemu duševnímu zdraví změnit jídelníček, staví v úvodu kuchařky na výsledcích výzkumů světových odborných pracovišť. Zajímavé je třeba srovnání života „jídelního“ v době vlády anglické královny Viktorie (18371901) s dneškem. Když jí tygr trávu „Ve Velké Británii se ve viktoriánské době lidé dožívali po odečtení dětské úmrtnosti přibližně stejného věku jako dnes my; ženy 73 let, muži 75 let. Nejpočetnější dělnická třída pracovala tvrdě fyzicky až šest dní v týdnu 9 až 10 hodin denně. Jídelníček byl dán ekonomickými limity, jedlo se proto hodně levné zeleniny jako cibule, mrkev, hrách, zelí, fazole. Nechybělo ovoce: jablka, třešně, angrešt, švestky. Odhaduje se, že spotřeba ovoce a zeleniny byla 8 až 10 porcí denně. Obezita a nadváha se prakticky nevyskytovaly,“ píše v Jezte chytře. K drastické změně jídelníčku došlo až během posledních sta let. „Jíme příliš mnoho soli, naopak málo prebiotik, tedy hůře stravitelné vlákniny obsažené například v kořenové zelenině, a probiotik, živé kultury, kterou najdeme v jogurtech i zrajících sýrech. Ve stravě je mnoho cizorodých látek. Dá se tak říct, že naše současné stravovací návyky jsou z historického pohledu to samé, jako kdybychom chtěli po tygrovi, aby jedl trávu,“ tvrdí psychiatr Jiří Raboch. Podle něj je nejdůležitější dostat do našeho jídelníčku potraviny s omega-3 a omega-6 nenasycenými kyselinami. Postupně si zvykat Po úvodu, který nahlíží do světa stravy z hlediska zdraví, následují v Jezte chytře tradiční kapitoly jako polévky, drůbež, masa, saláty nebo dezerty. Eva Filipová všechny recepty - je jich tu kolem stovky a mají podporovat dobrou náladu, paměť a jasnou mysl - jako vždy poctivě uvařila a ochutnala. „Kdo chce účinně bojovat s depresí a demencí, měl by jíst mořské ryby alespoň dvakrát až třikrát týdně,“ upozorňuje autorka kuchařky s tím, že mezi potraviny, jež v tom pomáhají, patří z našich luhů a hájů např. borůvky - dokonce i ve zmrazené formě - vlašské ořechy, brokolice. „Brokolice je úžasná zelenina; není drahá, všude ji seženete, dá se z ní udělat polévka, stejně dobře zafunguje jako příloha. V kuchařce mám recept na kuře s brokolicí. Kdo chce ale něco udělat se svým psychickým zdravím, musí sáhnout i po kokosu - kokosová voda je přirovnávána k plazmě - v chia semínkách, quinoe, granátovém jablku. Všechno se dnes dá pořídit ve specializovaných prodejnách,“ říká Eva, která za svůj nejoblíbenější recept označila právě salát, kde je hlavní složka quinoa. Ráda prý chroupe i kakaové boby. „Samozřejmě na mnoho surovin, jak chutnají, si musíte postupně zvykat.

Ale změna rozhodně stojí za to.“ Máslo přepustit Ve své kuchařce používá i velmi málo tuku, ty jsou spolu s cukrem téměř zapovězeny. Doporučuje se máslo, asi lžička denně v jídle, ale buď s označením bio nebo v přepuštěné formě, takzvané ghí. „Nejhorší je, když potravina projde průmyslovou úpravou, přitom není nic jednoduššího než si doma připravit například vlastní zavařeniny. Stačí ovoce vařit tak dlouho, až se začne lehce táhnout. Nemusíte dávat žádné konzervanty, já přisypu jen chia semínka. Zavřená ve skleničce v lednici vydrží marmeláda i týden.“ Bohužel nám k vyšší spotřebě těch nejdůležitějších potravin -mořských ryb - podle Evy Filipové nenahrává i zdánlivá drobnost: počasí. „Všechny přímořské státy jsou na tom stokrát lépe, pokud jde o množství snězených tučných ryb. My si dáme kapra jen na Vánoce. A to ještě jen někdo, mnoho lidí tvrdí, že jim kapr smrdí bahnem,“ uzavírá žena, která ví, že je jídlo sice nejlepší prevencí proti řadě duševních onemocnění, ale důležitý je i pohyb. „To je náš bonus pro čtenáře; v kuchařce jsou také základní cviky jógy. Mohou je provádět i úplní začátečníci, každému úžasně zklidní mysl.“ *** Salát z quinoi Suroviny: 400 g quinoi,1 lžička soli, 1 lžička kari, 150 g mandlí, 1 jablko, 8 malých rajčat, 400 g vařené cizrny, 125 g sušených brusinek, 3 lžíce olivového oleje,1 polévková lžíce citrónové šťávy, 1 ml skořice, 1 ml mletého římského kmínu Postup: Uvařte quinou se solí a kari po dobu 15 minut nebo podle návodu na obalu. Nasekejte mandle na malé kousky a orestujte je na suché pánvi. Jablko a rajčata nakrájejte na plátky. Opláchněte cizrnu a smíchejte s jablky, rajčaty a brusinkami. Promíchejte olej s citrónovou šťávou, skořicí a kmínem. Vše smíchejte. Nakonec přidejte quinou a pražené mandle. Tip: Salát patří mezi naše nejoblíbenější. Každý, kdo ochutná, chce recept. Brusinky salát lahodně doplní. Vhodný je i jako příloha k rybám. Losos s fenyklem Suroviny: 4 filety lososa (nejlépe bez kůže), 1 malá bulva fenyklu, nastrouhaná kůra z jednoho biocitrónu, 1,5 lžičky čerstvého mletého pepře, 0,5 lžičky mořské soli, 0,5 lžičky fenyklových semínek, 4 lžíce bazalkového pesta, 8 červených brambor nakrájených na tenké plátky Na přílohu: listový salát, citrónová šťáva, olivový olej, 1 lžička medu Postup: Troubu rozehřejte na 220 °C. Rybu omyjte a osušte papírovou utěrkou. Smíchejte pepř, sůl, fenyklová semínka, citrónovou kůru a ve směsi obalte filety. Nařezejte čtyři kusy pečicího papiru (každý asi 50 cm dlouhý). Na každý položte trochu nakrájenych brambor, na to nakrajený fenykl, nahoru filet pstruha. Dobře zabalte do úhledných balíčků. Dejte na plech a pečte v troubě asi 15 minut. Hotové baličky dejte na talíře, otevřete a každou porci ještě pokapejte pestem. K pokrmu servírujte listový salát ochucený olivovým olejem, citrónovou sťávou a lžičkou medu. Foto popis| Eva Filipová se svou novou kuchařkou Jezte chytře Foto autor| Foto Dagmar Hájková (3) a Miroslav Sova (3) Foto popis| Psychiatr Jaří Raboch Foto autor| Foto Dagmar Hájková a Miroslav Sova

Prima

Jedovaté potraviny 9.11.2015

Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Karel VOŘÍŠEK, moderátor -------------------Jestlipak víte, proč je lepší jablko s červem? No i to se dozvěděla reportérka Marcela Svobodová při natáčení reportáže o jedovatých potravinách. Jíme jich stále dost. Jsou plné pesticidů. Zatímco jinde v Evropě proti nim bojují, u nás jsme stále pozadu. Přitom mohou mít vliv na vznik nádorů reprodukčních orgánů a další vážné nemoci. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Víc než 80 % našich povrchových i spodních vod obsahuje nadlimitní množství chemických látek. Obdobný jedovatý koktejl ale mnohdy skrývají i potraviny, které denně nakupujeme a jíme. Spolu s nimi si totiž z obchodu odnášíme i nemalou dávku pesticidů. Karel MENCL, oddělení klinické mikrobiologie, Nemocnice Pardubického kraje -------------------Může to mít ve finále nějaký negativní vliv na mé zdraví. To znamená mohu-li si vybrat jablko s červem, jak já říkám s masem, tak sáhnu po jablku s masem, než takový to krásný naleštěný jablko, kde si představím ty italské zemědělce, kteří mně říkali, že to stříkají pětadvacetkrát ročně. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Evropská legislativa se snaží donutit členské státy snižovat užívání pesticidů na minimum. Třeba ve Francii bude jejich používání na veřejných prostranstvích od roku 2020 úplně zakázáno. Většina českých zemědělců je ale klidně používá dál. David PALÁN, předseda Asociace pro bezpečné potraviny -------------------Tradičně uvažující zemědělec nemá vlastně důvod, proč by hledal nějaké nové cesty nebo seznamoval se se zdravotními riziky přípravků, které používá. Prostě je to legální, jemu to funguje, hmyz to hubí, jo, takže proč by to nepoužíval. Je na to zvyklý, jeho otec to dělal taky, tak prostě pokud ho nedonutíte, bude to dělat i jeho syn. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Změnu k lepšímu by podle některých mohla přinést chystaná novela zákona o rostlinolékařské péči. Zatím jsou ale normy pro užívání pesticidů nastaveny v České republice příliš volně. Nedostatečná je podle odborníků i kontrola zemědělců. Už jsme vám říkali o tom, že běžné kontroly probíhají formou dotazníků, nikoliv rozborů odebraných plodin. Ministerstvo zemědělství ale odmítá, že jsou kontroly příliš benevolentní. Michal HNÍZDIL, oddělení polních plodin, Ministerstvo zemědělství -------------------My se nedomníváme, že by tady něco v tomto ohledu bylo špatně. Domníváme se, že jsme na tom úplně stejně jako implementace a transpozice této směrnice v okolních zemích a ve zbylých státech členských. David PALÁN, předseda Asociace pro bezpečné potraviny -------------------Ta evropská legislativa je zde obcházena tak, aby se na dosavadní praxi zemědělců nemuselo vůbec nic měnit. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Pouhým okem poznáte potraviny ošetřené pesticidem nebo jinými prostředky jen těžko. Obecně ale

platí, že pokud se setkáte s ovocem, které je extrémně velké a bez kazů, je vysoce pravděpodobné, že se zemědělec při jeho pěstování bez chemie neobešel. Marcela Svobodová, Prima FTV.

Překvapení S prasátkem v posteli 2.11.2015

Překvapení str. 37

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Žijeme na venkově, a proto jsme vždy chovali zvířata. Kolem našeho domku běhaly nejen naše děti, ale také slepice, kočky, krůty a na louce se pásly ovce. Ve chlívku každý rok chrochtal nějaký pašík, kterého naše děti pojmenovaly a doslova si ho hýčkaly. Když byla prasátka ještě hodně malá, mnohokrát jsme přistihli obě děti, jak čuníka propašovaly do dětského pokoje a sdílely s ním svou postýlku. I když jsme se snažili udržovat prasátka čistá, přece jen bydlela v chlívku, takže jsem šílela, když jsem je našla v peřinách. To bylo slziček, když byl Pepík, Kryšpín, Ferda, Rypáček, Zrzek, Karel, a já už si přesně ani nepamatuji, jak byli ti čtyřnozí chrochtající miláčci dětmi pojmenovaní, deportovaní zpátky do svého. Pak se stávalo, že když prasátko vyrostlo a děti ho neunesly, stěhovali se syn s dcerou tajně do chlívku za prasátkem. Šla jsem děti večer zkontrolovat, našla prázdné postele, a hned mi bylo jasné, kde jsou. Zlobila jsem se, ale děti prasátka prostě milovaly. „Mami, vždyť by mu bylo samotnému v noci smutno,“ vysvětlovaly mi, když jsem je v noci v chlívku načapala. A nezabili jste ho? Nejhorší byla doba zabijaček. Když našim Pepíkům, Kryšpínům, Ferdům a dalším pomalu dohořívala pomyslná svíčka života, vypravila jsem pro jistotu děti k babičce, aby neviděly ponurý konec života jejich miláčka. Bylo mi jasné, že by se na mě a manžela strašně zlobily a maso a jitrničky by odmítaly ochutnat. „Mami, kde je Pepík (Kryšpín, Ferda, Rypáček…)?“ ptávaly se každý rok po návratu domů, když našly chlívek prázdný. Měla jsem pro ně připravenou pohádku, že jejich miláček se vydal za nevěstou. Později, když už děti chápaly pojem smrti, řekli jsme jim, že prasátko onemocnělo a zemřelo pokojnou smrtí. „Ale nezabili jste ho, že?“ ujišťovaly se děti s klobáskou v ruce. „Kdepak, děti!“ upokojily jsme je. „Tyhle klobásy jsou z kravičky.“ Krávu jsme doma nikdy nechovali, takže s tím děti neměly problém. Pozor na babičku! Zlom nastal, když k nám přijela na návštěvu druhá babička. „Babi, ochutnej tyhle kravské klobásky,“ nabídla jí dcerka. Babička vykulila oči. „Prosím tě, kravské? Vždyť je to vepřové. To jsou přece klobásky z vašeho pašíka.“ Děti zkoprněly, a babička mi hrozila: „Proč těm dětem takhle pletete hlavu?!“ Bohužel její informace měla pro syna a dceru zásadní vliv. Nazvali nás vrahy a na dlouhou dobu se z nich stali vegetariáni. Odmítali nejen maso, ale i salámy a veškeré uzeniny. Musela jsem vařit luštěniny a zeleninová jídla, salámy a párky nahradily sýry. Byli jsme z toho s mužem zoufalí. Dcera, když povyrostla, nakonec podlehla chuti kusu flákoty, ale synovo trauma z dětství přetrvalo, a zůstal vegetariánem dodnes. Místo zabijačky na výlet A nemá to snadné, má totiž přítelkyni ze vsi, a její rodiče také chovají mnoho zvířat, samozřejmě i prase. Synova slečna má o mnoho let mladšího brášku, a ten miluje jejich prasátko úplně stejně jako kdysi naše děti. Když u nich doma chystali zabijačku, musel malý bráška na výlet. Měli jsme pro to pochopení, a tak jsme se nabídli, že se o malého Michálka postaráme. My si klučíka užili a rodiče se nemuseli trápit synovými slzičkami a smutkem. Naštěstí nemají upovídanou babičku, která by Míšovi po návratu domů prozradila, kde se na stole vzaly jitrnice, ovar, klobásky a jelita… Lenka Křístková, Lubina

Foto popis| Malý Kryšpín se rád pomazlil

Rokycanský deník Pravidelné okénko Deníku pro diabetiky 6.11.2015

Rokycanský deník str. 7 Servis FRANTIŠEK PONCAR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Dnešní díl nese název: Pozitivní efekt chrómu 2. díl (dokončení) Bohatým zdrojem chromu jsou pivovarské kvasnice. Následují mušle, celozrnné potraviny, libové maso, sýry, některé druhy koření (černý pepř, tymián nebo kurkuma), hořká čokoláda, houby nebo zelené fazolky. Z dalších zdrojů jsou důležité ovesné vločky, švestky, oříšky, chřest. Chrom je i v ovoci: banánech, jablkách nebo grepech. Určité množství chormu se nachází rovněž v melase, skořici nebo bobkovém listu. Obsah chormu ve výživě však kolísá, protože mimo jiné velmi závisí na způsobu pěstování i přípravy potravin. Čím „rafinovanější“ je potravina, tím nižší je i obsah zdravotně prospěšných látek včetně chormu. Například polotovary tak stojí na úplně opačné straně spektra. Nejbezpečnější cesta k vyrovnané hladině chromu je ve formě potravinového doplňku. Užíváteli nejaké léky, je třeba zjistit si možné interakce a nastavit vhodné dávkování. Hladinu chromu mohou snížit kortikosteroidy, zvýšit se naopak může, užíváteli zároveň léky k úlevě od bolesti a zmírnění zánětu (nesteroidní antirevmatika). Pokud jste diabetiky, poraďte se o správném dávkování se svým diabetologem – příliš mnoho chromu může způsobit nadměrný pokles krevního cukru a způsobit hypoglykémii. O významu chromu se můžete více dozvědět v knížce, kterou lze zdarma objednat na webových stránkách http://www.zdraviaveda.cz. Region| Západní Čechy

rvp.cz Cvičení na rozvoj slovní zásoby a jazykového citu III 5.11.2015 rvp.cz str. 0 Petra Pšeničková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Příspěvek nabízí aktivity na rozvoj slovní zásoby a jazykového citu. Ústředním tématem jsou slova podřazená a nadřazená, synonyma, homonyma. Aktivity jsou řešeny propojením samostatné práce a práce ve skupině, která vede k ujasnění si své role v daném týmu. Článek představuje 3. díl pětidílného seriálu na procvičování slovní zásoby a jazykového citu. Představuje témata slova podřazená a nadřazená, synonyma, homonyma. Materiál je vhodný pro všechny žáky 2. až 3. ročníku ZŠ, pro žáky s logopedickými obtížemi, žákycizince či žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí i ve vyšších ročnících. Naopak po drobných úpravách mohou s materiálem pracovat i prvňáčci. Úkoly lze zařadit do jednoho dne, ale i např. do celého týdne. Doporučuji dodržet pořadí aktivit 1–4. 1. Slova nadřazená, podřazená – motivační hra Žáci pracují v pohybu. Učitel rozdá žákům názvy nápojů (pošeptá do ucha): limonáda, malinovka,

voda, čaj, pivo, Coca-Cola, kakao, káva apod. Vždy je více žáků nositeli jednoho slova. Cílem hry je potkávání se nositelů stejného nápoje = hledají se limonády, čaje, kakaa, ... Poznávají se popisem – žák chodí po místnosti a popisuje: „Jsem sladké pití, můžu být pomerančové, jahodové...“ Hra končí, když se všichni najdou. Společně s učitelem pak popíší všechny typy slov jedním slovem = nadřazeným pojmem = pití/nápoje. Učitel pro tuto aktivitu uzpůsobí prostor, domluví bezpečnostní pravidla. Obměna: Učitel rozdá žákům slova napsaná/namalovaná na obrázku. Někteří žáci během hry zapomenou, co představují. Obměna: Při opakování aktivity učitel změní téma, např. nábytek, oblečení, ovoce, zelenina, dopravní prostředky, barvy, geometrické tvary, nářadí, hračky, zvířata, plyšáci, sladkosti, drogerie, sporty, byliny, koření apod. 2. Slova nadřazená, podřazená – skupinová práce – témata: potraviny, drogerie Žáci pracují ve skupinách. Z domova si přinesli letáky z obchodů s potravinami, drogerií. V zahajovacím kolečku učitel vede žáky k zamyšlení a roztřídění jednotlivých potravin, drogerie z letáků. Shodnou se na několika skupinách (slovech nadřazených) – pečivo, sladkosti, nápoje, ovoce, zelenina, chlazené jídlo (patřící do lednice), drogerie apod. Tato slova učitel jako vzor nadepíše na tabuli do sloupců a ke každému nadřazenému slovu zapíše jeden nebo dva příklady. V další části skupiny pracují samostatně. Na velký arch papíru nadepíší podle vzoru na tabuli jednotlivá témata do sloupců. Poté vyhledávají a vystřihávají z letáků slova podřazená a třídí/lepí je na správné místo. Jako bonus skupiny mohou ze zbylých obrázků v letáku vytvořit novou skupinu (např. maso, sypké potraviny apod.). Závěrem probíhá ukázka prací ostatním skupinám a zároveň kontrola učitelem. Výčet podřazeným slov (vystříhaným obrázků) se u skupin bude lišit typem letáků, které žáci donesli. 3. Slova nadřazená, podřazená – skupinová práce – ostatní témata Žáci pracují ve skupinách. Rozstříhají karty z přílohy – pracovní list ke cvičení 3, následně důkladně promíchají. Slova psaná hůlkovým tučným písmem představují slova nadřazená a slova psaná běžným písmem představují slova podřazená. Členové skupiny (zapojují se všichni) přiřazují slova podřazená ke slovům nadřazeným. Učitel průběžně kontroluje práci žáků. Závěrem zástupci skupin představují (předčítají) vždy jedno téma ostatním žákům. Zástupce první skupiny představí např. dopravní prostředky, zástupce druhé skupiny představí koření apod. Ukázka: DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY HRAČKY KVĚTINY NÁBYTEK ZVÍŘATA BARVY letadlo

panenka růže stůl pes červená auto kostky narcis skříň žirafa bílá loď domino tulipán židle kočka modrá autobus houpací koník sněženka komoda slon černá ponorka dětská kuchyňka pampeliška sedací souprava myš zelená

vrtulník chrastítko sedmikráska křeslo mravenec fialová metro plyšový medvídek bledule dveře opice žlutá 4. Slova nadřazená, podřazená – samostatná práce Každý žák má k dispozici svůj pracovní list. Učitel vybere/vysloví nadřazené slovo (např. květiny), žák si slovo květiny zapíše do pracovního listu a v daném časovém limitu zapisuje co nejvíce květin, které zná. Časový limit může být 1 minuta, podle potřeby učitel upraví. Aktivita pokračuje výčtem dalších podřazených slov ke slovům nadřazeným. Při kontrole není nutné hodnotit počet vypsaných květin. Jeden z žáků představí své květiny, a má-li někdo další jinou květinu, tak doplní. Obměna: Žáci zapisují slova na svůj vlastní pracovní list, avšak poté utvoří skupiny a výčet podřazených slov sepisují dohromady. Skupiny si závěrem slova představí. Obměna: Učitel nadiktuje žákům 5 nadřazených slov. Žáci si samostatně slova přepíší na pracovní list a vymýšlí k nim slova podřazená. Aktivita není časově limitovaná. 5. Slova stejného významu = synonyma Žáci pracují ve skupinách. Pracovní list ke cvičení 5 z přílohy rozstříhají na jednotlivé karty. Podle citu přiřazují k sobě slova, která k sobě patří. Závěrem učitel s žáky shrne, že jedno slovo v češtině můžeme říci i jinak (např. dívka je také holka, děvče, dívenka, děvenka atd.). S žáky vymýšlí další podobné příklady. Obměna: Učitel podpoří přílohu obrázky osob, které se v příloze vyskytují. Obměna: Obdobným způsobem učitel zpracuje i slovesa = Co kdo dělá? (pádí = utíká, žene, běží, spí = chrupe, chrní, chrápe, spinká, ...). Ukázka: holka paní

kluk hoch pán děvče žena chlap chlapec dívka muž ženská hajný kantor učitel doktor hasič řidič šofér myslivec pedagog lékař požárník nimrod 6. Slova stejného zvuku, ale různého významu = homonyma Žáci pracují ve skupinách. Učitel pomocí obrázků nebo reálných předmětů připraví směs obrázků/předmětů, z které žáci podle citu třídí to, co k sobě patří. Kontrolu učitel provede hromadně se všemi žáky. Vymýšlí společně další podobné příklady. Nabídka slov: koza – sportovní náčiní, koza – zvíře; oko – lidské, oko – v polévce, oko – na punčoše; koruna – stromu, koruna – mince, koruna – královská; vlna – na pletení, vlna – v moři, kohoutek – vodovodní, kohoutek – zvíře apod. Obměna: Obdobným způsobem zpracuje i slovesa (např. sní jablko, sní o dovolené, válí těsto, válí se v peřinách, ...). Autor díla: Petra Pšeničková

Autor díla: Petra Pšeničková (Zdroj: Stará, E., Žvanda a Melivo, s. 34, Euromedia Group, Praha 2013) Doporučená literatura: BOROVÁ, B., SVOBODOVÁ, J.: Šimonovy pracovní listy 4 – Rozvoj myšlení a řeči. Portál, Praha 1997. ISBN 80-7178-658-6. HAVLÍČKOVÁ, J., EICHLEROVÁ, I.: Kouká Mína do komína – Logopedické říkanky. Portál, Praha 2013. ISBN 978-80-262-0471-8. CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V., BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 6 a 7 – Logopedická cvičení I a II. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-261-4, 80-7178-716-7. PÁVKOVÁ, B.: Zlomíš si jazýček. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2513-7. POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha, Portál 2011. ISBN 978-807367-931-6. STARÁ, E., STARÝ, M.: Žvanda a Melivo – cvičení na rozvoj slovní zásoby. Euromedia Group, Praha 2013. ISBN 978-80-242-3888-3. SYNEK, F.: Říkáme si s dětmi. Praha: ArchArt, 2004. ISBN 80-86638-04-9.

URL| http://clanky.rvp.cz/clanek/20137

Stavitel Z kravína vznikl MULTIFUNKČNÍ AREÁL 6.11.2015

Stavitel str. 47 Ekonomika -jiki Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Náročný projekt přeměny staré budovy JZD na moderní areál původně vypadal jako bláznovství. Podařil se. Archa Country Life vyhrála v kategorii Firma, v soutěži E. ON Energy Globe Award ČR. Stavitel je jejím mediálním partnerem. „Před necelým rokem jsme zahájili projekt rozšíření areálu přidáním nového,pasivního‘ skladu, který je však brzděn neskutečnými úřednickými obstrukcemi,“ říká Otakar Jiránek, majitel společnosti Country Life. * Projekt je ukázkou využití zchátralého objektu pro firemní účely. Kde tento nápad vznikl a proč jste si jako sídlo své společnosti vybral právě areál bývalého JZD? Byla to tak trochu z nouze ctnost, původní projekt jsme měli naplánovaný na „zelené louce“, a dokonce získal už v roce 1993 čestné uznání v rámci soutěže „Ekologický projekt roku“. Tehdy ale úřady nepřály projektům na zelené louce, byť jsme pozemky v Nenačovicích již vlastnili a od roku 1992 jsme na nich ekologicky hospodařili. Když se kolem roku 2000 naskytla příležitost odkoupit část bývalého areálu JZD, šel jsem do toho, i když si někteří kolegové mysleli, že jsem se zbláznil. Rád totiž přebírám použité a mnohdy zavržené věci, do kterých již někdo před námi vložil spoustu energie, a bylo by mně líto, kdyby zanikly. * Jak dlouho jste na rekonstrukci areálu ve firmě pracovali, kolik lidí se do projektu zapojilo? Rekonstrukce probíhala od konce roku 2001 do první kolaudace takzvané „Archy“ na podzim 2003, posléze následovalo dobudování dalších částí areálu, které se protáhlo až do podzimu 2005. Základem byl architektonický ateliér Aleše Brotánka a parta Ukrajinců pod mým vedením, dále samozřejmě i profesionální frmy, nikoliv ale generální dodavatel. * Vizi ekologicky šetrného života asi s vámi každý nesdílí.

Mí přátelé ano. Jsem věřící, mám úctu ke Stvořiteli a uvědomuji si svoji odpovědnost jako správce jeho stvoření, a to se promítá jak do mého životního stylu, tak i do zaměření mé frmy. Chtěli bychom být příkladem v tom, že v tomto světě lze existovat bez jeho drancování. * Od 90. let prosazujete na českém trhu biopotraviny. Jak se změnil vztah Čechů k biopotravinám za posledních 20 let? K biopotravinám mě dovedla moje sestra žijící v Provence, která již v roce 1980 s biopotravinami obchodovala. Díky jejímu vlivu jsme s manželkou už v té době byli vegetariáni a odtud byl krůček k tomu, abych hned po revoluci změnil profesi. Z fotografa a výtvarníka se stal výrobce potravin (po pradědečkovi), obchodník (po dědečkovi) a zemědělec (po otci). Začínali jsme ještě za existence Československa, kdy měly zájem skupinky nadšenců. Nyní již můžeme hovořit o významné, kvalitní alternativě vůči konvenčním potravinám, která má pozitivní důsledky pro životní prostředí a je podle mne jedinou cestou k vybřednutí z krize - environmentální, zdravotní i společenské - minimálně pro venkov. * Co všechno může návštěvník ve vašem areálu využívat? Máme zde maloobchod se vším, co náš velkoobchod nabízí. Návštěvníci se po předchozím objednání mohou najíst v naší jídelně. Největší každoroční akcí jsou „biodožínky“, ty jsme letos oslavili již po dvanácté. * Multifunkční areál zahrnuje také biofarmu nebo biopekárnu. Co tam lze zakoupit? Z farmy máme sezónní biozeleninu a ovoce. Naše biopekárna nabízí sortiment zdravého a chutného pečiva, i bezlepkového. * V Praze jste otevřeli restaurace Country Life. Jaký je jejich koncept? Princip našich vegetariánských restaurací je jednoduchý. Zákazník si může sám vybrat, jak si pokrm složí. Může si sestavit skladbu potravin z různých částí dle vlastní chuti, případného zdravotního omezení a podobně. * Chystáte otevření dalších restaurací i v jiných městech? Rádi bychom, ale ještě nějakou dobu potrvá, než koncept doladíme k možné multiplikaci. * Jaká byla reakce okolí na váš úspěch v soutěži? V našem týmu panovala velká radost a hrdost, že patří do rodiny ekologických oskarů. Věřím, že to potěší i naše zákazníky, fanoušky a bude to inspirovat další lidi k odpovědnému chování vůči přírodě a sobě samému v duchu našeho hesla „Společně uzdravme svět“ (on to opravdu potřebuje po všech stránkách). * Do vaší filozofie musí patřit i úspory energií, jaké máte v této oblasti plány? Nyní uskutečňujeme projekt následného rozšíření, který by měl být dalším významným krokem k energetickým úsporám a částečné soběstačnosti. Další etapou bude přestavba objektu bývalé mateřské školy v Loděnici, která nyní jakožto mimořádně nehospodárná budova spadá do nejhorší energetické kategorie G, na výrobní prostory se štítkem A. Mým snem je transformovat naši farmu ve skutečně modelový biodiverzitní objekt. Foto popis| 01 > Ekocentrum ARCHA COUNTRY LIFE Foto popis| Otakar Jiránek: Z fotografa a výtvarníka jsem se po pradědečkovi stal výrobcem potravin, po dědečkovi obchodníkem a po otci zemědělcem.

time4men.cz

A co takhle bez masa 7.11.2015

time4men.cz str. 0 Food a drink, jídlo, Cuvée, Benz, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Současné vědecké poznatky mají na naši civilizaci různé dopady. Některé přejdeme bez povšimnutí, ale většinou se hodně zajímáme o to, co má vliv na naše zdraví. Jedním z faktorů, které naše zdraví ovlivňují je i to, čím se živíme. Doby, kdy lidstvo mělo hlavní starost, aby mělo vůbec co jíst a konzumovalo hlavně potraviny výživné, ve kterých hrálo hlavní roli maso, jsou už dávno pryč. Změnil se také způsob života, méně se pohybujeme a nevykonáváme tak těžkou práci jako dříve a maso jako zdroj energie přestalo hrát tak důležitou roli. Lidé sledující způsob stravování různých civilizací dospěli k názoru, že zdravější jsou ty národy, které se živí převážně rostlinnou potravou a maso konzumují jen zřídka. Tento trend se rozvinul až do té míry, že určitá skupina lidí na celém světě zcela vyloučila ze své stravy jakékoliv části těl zvířat a výrobků z nich. Tomuto způsobu stravování se říká vegetariánství. Jeho dalším důvodem je odpor k zabíjení zvířat a náboženské důvody s tím související, zájem o ekologii a životní prostředí nebo celosvětový problém s potravinami či důvody ekonomické nebo etické. Ty se projevují i tak extrémně, že tito lidé brojí proti používání výrobků ze zvířat nebo jejich využívání k laboratorním účelům. Variant vegetariánství existuje mnoho druhů a někdy spolu více či méně úspěšně soupeří. V obecném povědomí je vegetariánem každý, kdo nejí maso, ale sami vyznavači tohoto trendu se rozlišují přesně podle potravin, které konzumují. Například lidé, kteří vyznávají makrobiotickou stavu nelze, podle těchto měřítek, mezi vegetariány počítat, protože mohou konzumovat i určité množství ryb. Jejich strava je založena na konzumaci obilovin, luštěnin a zeleniny a jen v malé míře používají ovoce, ořechy a semena. Někteří pak mají povoleno i malé množství bílého masa, drůbeže nebo i masa „červeného“. Tato skupinu se také nazývá „semivegetariáni“, protože mívají přesně určeno, jak často mohou vegetariánská pravidla porušit. Další skupinou jsou třeba „laktoovovegetariáni“, kteří mohou konzumovat také vejce a mléčné výrobky, nesmějí však jíst maso ani z ryb a drůbeže. Někdy se vegetariánství vyvine, stejně jako každý odlišný životní styl, až do extrémů, jako třeba frutariánství, kdy se mohou konzumovat plody rostlin pouze za podmínek, že nedojde ke zranění rostliny. „Frutariáni“ se tedy stravují jen sběrem spadlých plodů. Další extrémní skupinou vegetariánů jsou „vitariáni“, kteří veganské potraviny připravují pouze při teplotě do 46,7 stupňů, aby se nezničily enzymy a výživné části rostlin. Na ně navazuje „syrové veganství“, které potravu tepelně neupravuje vůbec. Názor veřejnosti na vegetariánství, makrobiotiku a veganství se různí. Ti, kteří k němu mají největší odpor argumentují tím, že rostliny mají jiné složení potřebných látek a proto nemohou smíšenou stravu, která obsahuje nejen zeleninu, ovoce a luštěniny, ale také bílkoviny, tuky a minerály či vitamíny živočišného původu nahradit. Zejména vývoj dětí tak může být ohrožen a ten, kdo se chce takto stravovat a zejména vést k vegetariánství své děti musí mít značné znalosti z chemie, biologie a lékařské vědy, aby byl schopen sestavit jídelníček tak, aby vytvořil vegetariánskou formou plnohodnotnou náhradu. Česká pediatrická společnost tyto obavy do určité míry podporuje, protože vývoj dětí je mnohem náročnější na výživu a její špatné složení může ovlivnit některé budoucí problémy v dospělém věku. U dětí by se bílkovina, která je hlavní složkou stavby těla měla skládat alespoň ze dvou druhů rostlinné bílkoviny, pokud není přijímána živočišná. Extrémní dodržování makrobiotické stravy nebo vegetariánské či veganské diety nelze doporučit v období do konce 2.roku života z důvodů možné proteino-kalorické malnutrice a růstové a psychomotorické retardace.

Při omezení příjmu vajec, mléka a mléčných výrobků je zase dítě vystaveno nedostatku kalcia a vitamínu D, chybějící masné produkty mohou zavinit nedostatečný přívod železa, vitamínu B12, zinku a dalších minerálů. Zejména makrobiotická dieta je příliš restriktivní a může vést k vážným růstovým problémům. Pokud tedy rodiče vyznávají tento životní trend, měli by jej, v případě dětí, konzultovat s pediatrem a řídit se jeho názory. Podle názoru Americké dietetické asociace je však vhodně rozvržená vegetariánská nebo veganská strava vhodná pro všechna období života včetně těhotenství, kojení, dětského věku i dospívání. Vegetariáni mívají také nižší hmotnost a v menší míře se u nich vyskytuje ischemická choroba srdeční, vysoký krevní tlak, cukrovka a nádory prostaty a střev. Jedná se o stravu nutričně vyváženou, která je přínosná při léčbě různých onemocnění. Jiní odborníci pak upozorňují i dospělé na možná rizika z nevhodně volené vegetariánské stravy, která může způsobit zdravotní problémy díky nedostatku některých potravních složek nutných pro správné fungování lidských orgánů. Řešení těchto rizik spočívá v použití vhodných obohacených potravin nutričními faktory, které by ve stravě mohly být nedostatečně zastoupeny. I když názory odborníků nejsou sjednocené, k vegetariánství se hlásí stále větší procento lidí v civilizovaném světě. Čilí obchodníci ucítili svou šanci a tak roste počet restaurací a jídelen nabízejících vegetariánskou stravu a zvyšuje se také nabídka surovin pro vegetariánskou stravu v mnoha supermarketech. Ten, kdo vegetariánství vyznává si už dnes může vybrat a některé restaurace umí vegetariánskou stravu připravit vskutku zajímavým způsobem. Lákají tak i ostatní populaci, aby k nim zašla a jednou za čas svůj jídelníček trochu změnila, což není na škodu. Foto © Depositphotos.com/duplass

URL| http://www.time4men.cz/food-a-drink/a-co-takhle-bez-masa/

tn.cz Pozor! Nadměrná konzumace masa zvyšuje riziko tvorby rakoviny 9.11.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Odborníci přišli s novou zprávou. Pokud jíte rádi a hodně maso, riziko, že dostanete rakovinu, je vyšší. Světová zdravotnická organizace (WHO) přišla s novým výzkumem. Vyšlo v něm, že pravidelná konzumace masa zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. V sousedním Německu už tato zpráva obletěla média, a tak se jedna místní tisková agentura rozhodla udělat mezi lidmi anketu, zda hodlají upravit svůj jídelníček. Výsledky však byly velmi překvapivé. Každý pátý dotazovaný si dělá starosti ohledně poslední zprávy, se kterou WHO přišla. S konzumací masa pak chce přestat každý sedmý dotazovaný. Většina lidí se ale i přes tato varování nehodlá pojídání masa vzdát a budou jíst maso stejně jako dosud. Suki z Gilmorových děvčat: Takhle krásně zhubla! FOTKY WHO upřesnila, že pravidelný konzum zvyšuje rakovinu tlustého střeva a může hrozit každému. Jejich vyjádření se však stalo centem kritiky a výzkum byl zpochybněn. WHO se bránila a vysvětlila, že experti z agentury pro výzkum rakoviny nepožadují úplný zákaz masa. Ve čtvrtek navíc dodali, že se od lidí nepožaduje úplný zákaz potravin jako například salám,u šunky a jinak upravené masa. Jen tím chtěli upozornit na to, že nižší konzum může snížit riziko tvorby rakoviny tlustého střeva.

Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Feb2013/1462255.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/pozor-nadmern...asa-zvysuje-riziko-tvorby-rakoviny.html

tyden.cz Coca-Cola prohrála. Češi věří českým značkám 6.11.2015

tyden.cz str. 0 Česko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čtyři tisíce českých spotřebitelů vybraly 46 značek na tuzemském trhu, kterým nejvíce důvěřují. České značky zvítězily ve 23 ze 40 produktových kategoriích, oznámili dnes organizátoři soutěže na setkání s novináři. Čtyři tisíce českých spotřebitelů vybraly 46 značek na tuzemském trhu, kterým nejvíce důvěřují. České značky zvítězily ve 23 ze 40 produktových kategoriích. Například Kofola porazila Coca-Colu, u čisticích prostředků mají spotřebitelé největší důvěru v Savo, naopak u ostatních drogistických kategorií se umístily spíše zahraniční produkty. V oblasti tělové a koupelové kosmetiky vede Nivea, v pracích prostředcích Ariel a v ústní hygieně Colgate. "Na výsledcích průzkumu je dobře vidět, že spotřebitelé nejvíce důvěřují tradičním českým značkám rychloobrátkového zboží, což se odráží i na prvních místech Nejdůvěryhodnějších značek napříč kategoriemi. S přehledem je obsadily Jar s 93 procenty důvěry, Madeta Jihočeské máslo s 91 procenty a Savo s 90 procenty," uvedl Lukáš Matějka, manažer organizátorské skupiny Atoz Marketing. Respondenti hodnotili na sedmibodové škále svou důvěru v jednotlivé značky. Pokud jim byli spíše nakloněni, brali organizátoři jejich hlas jako kladný. Z obchodních řetězců zvítězil Lidl, v kategorii e-shopů Alza.cz, mezi lékárnami Dr. Max. Firmy nyní budou moci jeden rok používat logo Nejdůvěryhodnější značka. Spotřebitelé vybírali ze 750 značek, které byly vybrané podle objemu svých prodejů. Ve většině kategorií bylo v průměru 20 značek, ale například u alkoholu, kde zvítězila Finlandia Vodka, jich bylo 40. Z piv Češi nejvíce důvěřují Pilsner Urquell, například u zmrzliny pak Míšovi. Průzkum a prodejní data zjišťovala agentura Nielsen ČR. Například ženy hodnotily pozitivněji hobby markety či drogerie, muži naopak čerpací stanice, tvrdý alkohol nebo energetické nápoje. Podrobné výsledky soutěže mohou zájemci najít na webových stránkách. Například u potravin je v Česku mnoho značek, které mají spotřebitele informovat o jejich kvalitě. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i méně známá označení, například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Potravináři nyní plánují obnovit České cechovní normy, které by mohly nahradit některou ze stávajících značek.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...la-cesi-veri-ceskym-znackam_361453.html

Rebelové, byrokracie, deprese. "Kličkovaná" OSN na Donbasu 6.11.2015

tyden.cz str. 0 Rusko a okolí

ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Snahy Evropské unie a OSN pomoci s blížící se zimou starým lidem a dětem na východě Ukrajiny komplikují povstalečtí politici. Situace organizace nutí využívat služeb proruského oligarchy, upozornil bruselský server EUObserver. Snahy Evropské unie a OSN pomoci s blížící se zimou starým lidem a dětem na východě Ukrajiny komplikují povstalečtí politici. Situace organizace nutí využívat služeb proruského oligarchy, upozornil bruselský server EUObserver. Potraviny, nájmy a služby v důsledku 18 měsíců bojů neustále zdražují. Například ceny potravin jsou u separatistů momentálně o 70 procent vyšší, než je ukrajinský průměr. Ale OSN se musí proplétat i byrokratickým minovým polem, aby zajistila dodávky potravin do oblastí kontrolovaných separatisty a nezkompromitovala při tom svou neutralitu. Úřady v neuznávaných lidových republikách Doněcké a Luhanské se totiž snaží využít povolení k potravinové pomoci k tomu, aby přiměly OSN uznat jejich legitimitu. Práci ztěžují také nová nařízení Kyjeva, která blokují zásobování povstaleckých entit léky a potravinami. Darovaná pomoc mezinárodního společenství tak částečně končí v kapsách Rinata Achmetova, nejbohatšího Ukrajince sympatizujícího s Ruskem. Je totiž téměř nemožné se na východě Ukrajiny vyhnout oligarchově impériu, jehož hodnotu odhadl časopis Forbes na šest miliard dolarů (asi 150 miliard Kč). Bývalý spojenec sesazeného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podle některých zpráv podporuje politiku Kremlu na okupovaných územích v průmyslovém regionu Donbasu. Vlastní také řetězec zhruba 150 obchodů Brusnička, kde si 1,4 milionu uprchlíků, které válka vyhnala z domovů, může nakoupit potraviny za pokladniční poukázky, zaplacenými zčásti Spojenými státy, Evropskou komisí či agenturami OSN. EU a její členské země dohromady přispěly více než 242 miliony eur (asi 6,5 miliardami Kč) na tuto pomoc. Pracovník jedné nevládní organizace, spolupracující se Světovým potravinovým programem (WFP), vysvětlil, že oligarchův řetězec se využívá, protože má počítačovou síť potřebnou ke sledování toho, nač byly poukázky použity. Počátkem léta WFP rozdal 39 tisíc poukázek. Pro příští rok plánuje rozšířit poukázky a distribuci potravinové pomoci až k 575 tisíc lidem. Jednatřicetiletá Natalja utekla loni v prosinci z povstaleckého Pervomajska. Před válkou jako sekretářka vydělávala v přepočtu 2700 korun měsíčně. Ale s domovem opustila i práci. Teď žije v nevytápěné místnosti ve studentské ubytovně v Severodoněcku spolu s dvouletou dcerou a svou matkou. V ubytovně je dalších 16 rodin. Společně sdílejí kuchyni a v ní dvě malé ledničky. Od vlády dostává 1350 korun měsíčně, ale po zaplacení nájmu ji nezbude pomalu ani pětistovka. "Poukázky jsou klíčové, za ně si mohu pořídit plenky, prací prášek, maso a ryby," říká. "Trápí mě deprese, protože musím pořád myslet na to, co se stalo. Chtěla bych dobré vzdělání pro dceru, kdyby to bylo možné," dodává. Podobné příběhy znějí často v Severodoněcku, průmyslovém městě ze sovětské éry, které leží na hranici s povstaleckou Doněckou lidovou republikou. Dojet sem lze po silnici střežené kontrolními stanovišti vojáků. "Vše je rozbité a nikdo mi nepomůže," pláče padesátiletá Věra Kopejkinová, která s tuctem dalších lidí stojí v dešti před vchodem do Domu kultury, kde je výdejní středisko poukázek. Uvnitř paláce lidé z české nevládní organizace Člověk v tísni zařazují zájemce o poukázky do programu. Pouze ti, kdo se předem zaregistrovali u místních úřadů, jsou oprávněni získat poukázku, podobající se kreditní kartě. Denně se registruje okolo 150 lidí.

Nevládní organizaci značným dílem financuje státní rozpočet země, jejíž prezident Miloš Zeman je zjevným zastáncem ruského prezidenta. Poukázka má hodnotu přibližně 540 Kč a je určena vysídlencům a nejchudším. Lidé v povstaleckých oblastech nedostávají poukázky, ale potravinové balíčky. Agentury OSN a nevládní organizace rozdělovaly pomoc po obou stranách frontové linie. Ale separatisté vypověděli OSN a další charitativní organizace poté, co zavedli nové předpisy vyžadující podepisování dokumentů, znamenající tiché uznání povstaleckých úřadů.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/...e-klickovana-osn-na-donbasu_361536.html

vitalia.cz K falšování čokolád se používají i slupky 4.11.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brzy začneme nakupovat čokoládové figurky na Mikuláše a Vánoce, ale i pro běžný nákup platí: Co se nejmenuje čokoláda, není čokoláda. Kakao a výrobky z něj patří mezi nejčastěji falšované potraviny u nás. I díky tomu, že ve světě a především v Asii roste v posledních letech spotřeba čokolády, zvyšuje se také spektrum výrobců a jejich výrobků a metod klamajících spotřebitele ve skupině potravin, jejichž významnou složku představuje kakao. Spotřeba čokolády ostatně podle Českého statistického úřadu roste i u nás, přičemž hlavní žně výrobců i prodejců představuje období před vánočními svátky. Na místě je tak zvýšená pozornost při nákupu těchto výrobků právě v těchto dnech, už proto, že jejich konečným příjemcem jsou především děti. Galerie: Kakao a čokolády na pranýři Nálezy SZPI 2014/2015 Kakao a čokoláda na pranýři Prvním vodítkem je název Základním vodítkem při nákupech je přitom již samotný název výrobku. Prakticky platí, že cokoli se nenazývá přímo čokoláda, ve skutečnosti také čokoládou není. Příkladem jsou pojmy jako cukrovinka, kakaová pochoutka nebo čokopochoutka, stejně tak jako slovní spojení „z kakaové hmoty“ nebo „s kakaovou příchutí“. Sledujte obsah kakaa Druhým významným orientačním prvkem je obsah kakaových složek uvedený na obalech výrobků. Podle platné legislativy musí: hořká čokoláda obsahovat minimálně 35 % kakaové hmoty, mléčná čokoláda minimálně 25 % a

bílá minimálně 20 % kakaové hmoty. Obsah kakaové hmoty pod 20 % již ve své podstatě opravdovou čokoládou není, ale i produkty s obsahem o pár procent vyšším se za dobrou a kvalitní čokoládu nepovažují. Pokud přitom činí podíl kakaové hmoty méně než 10 %, nesmí se vůbec takové výrobky pod názvem čokoláda prodávat. Jedna věc je ale deklarace obsahu kakaových složek na obalu, druhá faktické dodržení těchto deklarací. Právě v tom bývá největší problém, který ale spotřebitel na první pohled nezjistí. Dlouhodobou evidenci prohřešků vede přitom Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a z jejích údajů vyplývá, že kakao a výrobky z něj jsou v ČR sedmou nejčastěji falšovanou skupinou potravin u nás. Místo kakaového másla levný rostlinný tuk Veřejně nejvíce známou metodou falšování je patrně nahrazování kakaového másla levnějšími rostlinnými tuky, které obsahují nevhodné složení mastných kyselin, přičemž jednu z nejvíce ohrožených skupin spotřebitelů při nadměrném příjmu takových látek představují právě děti. Kvalitní čokoláda proto může obsahovat nejvíce 5 % jiných tuků nahrazujících kakaové máslo, nejlepší ale samozřejmě je, když je neobsahuje vůbec. SZPI ale v minulosti odhalila i takové výrobky (kakaová pochoutka mléčná), které byly tvořeny v zásadě jen rostlinnými tuky a podíl kakaového prášku činil pouhá tři procenta. Mimochodem, všimněte si, že příslušný výrobce produkt nenazval čokoládou, ale kakaovou pochoutkou, což ukazuje na nutnost sledovat názvy, jak bylo výše řečeno. K falšování se používají i slupky Kakaové složky, především kakaový prášek, se také často falšuje tím, že obsahuje kakaové slupky. To lze zjistit laboratorně, výrobek v takovém případě obsahuje látku LAT – triptamid kyseliny lignocerové. Kakaovými slupkami bohužel někteří výrobci nahrazují kakaový prášek ve velkém množství, v řádu několika procent z celkové hmotnosti výrobku, což v praxi znamená desítky procent podílu z kakaové hmoty (prášku). Kakaový prášek je také nahrazován různými přídatnými látkami, například regulátorem kyselosti uhličitanem draselným, přičemž i v tomto případě regulátor nahrazuje několik procent (SZPI zjistila 7 %) kakaového prášku. Uměle alkalizované kakao má sice údajně lepší barvu a lépe se rozpouští, to ovšem nic nemění na tom, že pokud je alkalizátor započten do obsahu kakaa, jde o podvod. „Stopa“ arašídů složí alergika Zejména osoby alergické na arašídy by si v případě nákupu čokoládových výrobků, především těch s různými příchutěmi, měly také dávat větší pozor na formulace typu „může obsahovat stopy arašídů“. Alergeny v jídle Jak taková „stopa“ může v praxi vypadat, odhalila SZPI v minulosti při laboratorním zkoumání, při němž byl zjištěn podíl deklarované „stopy“ ve výši 5 995 mg/kilogram arašídů. Naštěstí je tento případ dva roky starý, i tak ale v loňském roce činila u stejného typu výrobku stopa arašídů podle zjištění SZPI podíl 298 mg/kilogram arašídů. Ušetřit za čokoládové výrobky a nakoupit jich za méně peněz větší množství se tak opravdu nemusí vyplatit. I proto, že čokoláda je v určitém slova smyslu potravinářskou drogou, jejíž konzumace vyvolává v lidském organismu potřebu sníst jí co nejvíce. To ale zároveň zvyšuje v případě nekvalitních produktů, zejména těch s velkým množstvím náhražkových rostlinných tuků, riziko nadměrné koncentrace v nich přítomných transmastných a vyšších mastných kyselin, kterých se

třeba v případě jiných druhů potravin (oprávněně) bojíme.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/k-falsovani-cokolad-se-pouzivaji-i-slupky/

Paštika se sójou – Hamé stahuje více než padesát tisíc výrobků 10.11.2015 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Veterinární správa upozornila na pomazánku Svačinka, která obsahuje alergen – sóju, aniž by ji uváděla ve složení. Výrobce nyní výrobek stahuje z trhu. Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje, že na českém trhu se vyskytla zásilka paštik od firmy Hamé s.r.o., která obsahuje alergen sóju, což však není deklarováno na obale. „To je v rozporu s platnou legislativou. Na přítomnost nedeklarovaného alergenu upozornil ČR slovenský veterinární dozor prostřednictvím systému rychlého varování RASFF,“ uvedl mluvčí Petr Pejchal. Paštika byla distribuována do obchodní sítě v ČR, na Slovensku, ve Velké Británii a Irsku. Výrobce již zahájil stahování produktu od svých odběratelů. Výrobek byl v ČR distribuován pod obchodním názvem: „Svačinka“ jemná pomazánka, balení po 190 g, datum min. trvanlivosti: 8. 3. 2019, čárový kód: 8594001692378, šarže: 150308. Produkt byl zachycen při úřední kontrole v tržní síti na Slovensku. Analýza zde prokázala přítomnost sójových bílkovin v množství 7,19 mg/kg, ačkoliv sója nebyla uvedena ve složení na etiketě výrobku. SVS na základě hlášení podaného slovenskou stranou zahájila 6. listopadu šetření u výrobce. Alergeny v jídle Hamé stahuje více než padesát tisíc kusů Podle seznamu poskytnutého výrobcem šlo do distribuce v ČR i v zahraničí celkem 53 440 kusů výrobku. Mezi odběrateli v ČR jsou uvedeny mimo jiné společnosti: UNIKOM a.s.; Slovácká Fruta a.s. – podniková prodejna; Globus ČR, k. s.; JEDNOTA, spotřební družstvo České Budějovice; SVA-NI velkoobchod s.r.o.; HRUŠKA spol. s r.o. a několik obchodních řetězců působících na Slovensku. Produkt byl distribuován také do Londýna a Dublinu s určením pro zde žijící českou komunitu. Stahování výrobku by mělo být ukončeno do 30. listopadu 2015. „Přítomnost sóji coby alergenu musí být dle příslušných nařízení ES deklarována na etiketě výrobku. Za porušení informační povinnosti může být právnické osobě udělena pokuta až do výše 500 000 Kč,“ říká mluvčí SVS. Sója patří k alergenům, které mají výrobci povinnost uvádět nejenom na balených potravinách, ale patří do skupiny čtrnácti potravin, které musí být označeny i v pokrmech v restauracích. Více v článku: Sója – snad nejvíce prozkoumaný alergen Hamé ve složení pomazánky Svačinka uvádí následující složky: voda, vepřové maso, vepřová játra, vepřové kůže, vepřové sádlo, solící směs (sůl, konzervant E 250), stabilizátor (E410, E407, E508), sušená cibule, koření. Zdroj: TZ SVS, http://www.svscr.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/pastika-s...stahuje-vice-nez-padesat-tisic-vyrobku/

Retrosajrajt? 10.11.2015 vitalia.cz str. 0 Jan Handl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na předrevoluční dobu vzpomínají se slzou v oku jenom milovníci předešlého režimu. Tedy co se týká politiky; na to, co jsme jedli a pili, zavzpomíná s nostalgií snad každý z nás. A prodejci to moc dobře vědí a dokáží retro vlny využít. Na dobu před třemi desítkami let vzpomínám jako na období šedivé a bezútěšné, což platí zejména pro stravu a životní styl. Hnusné tepláky a vymrzlá tělocvična, to byla kultura péče o tělo. Jídlo? Pořád stejné výrobky, omezený výběr, podpultové zboží, nedostatek čehokoliv dobrého. Mezilidské vztahy? Podezřívání, strach se svobodně vyjádřit, tupé pohledy lidí oblečených ve stejném oblečení při ranním sprintu do továrny. Tak vnímám dobu předrevoluční já. Pamatuji si ji, bylo mi dvanáct a nedokázal jsem si představit, že někde existuje jiný svět, barevnější, chutnější a rozmanitější. Galerie: Retro potraviny Retro potraviny Zpět do bezpečné doby Po revoluci se mnoho věcí změnilo, přesto na retro jídlo vzpomínáme s nostalgií. Paštika, mléko v pytlíku, jeden druh pečiva, omezený výběr. Na to všechno mnohdy docela úspěšně navazují obchodní řetězce. Hlavně starším ročníkům předloží důvěrně známé a nikdy nezapomenuté obaly výrobků, po kterých se některým lidem, nevím proč, stýská. A zákazníci jsou v sedmém nebi, ocitají se v době, která vlastně ani nebyla tak špatná. Žilo se jinak, nebyla svoboda, nedalo se cestovat, ale byl relativní klídeček a bezpečno. Kromě amerických jaderných hlavic nás nic nestrašilo, byla práce, jistoty, jedna politická strana, oficiální kultura, hnusné restaurace a sámošky, ve kterých jsme vždy a s jistotou našli to, co kdekoliv jinde. Chyběla rozmanitost. Všechny potraviny jsme důvěrně znali, chtěli jsme si občas přilepšit podpultovým masem nebo banány. Teď je tento omezený a známý výběr spíše výhodou. Dnešní důchodci se moc neorientují v nabídkách, a když pak uvidí na pultu po třiceti letech to, co kupovali a jedli po desetiletí, zajásají. Jsou zpátky v té bezpečné době, kdy bylo všechno jasně nalajnované a kdy sýr chutnal stejně v konzumech po celé republice. Staré, dobré potraviny? Myslíme si, že ty staré dobré potraviny bývaly lepší, výživnější, poctivější a zdravější. Máme v podvědomí zafixováno, že dřív byla kvalita zaručena. V některých případech je to pravda, v jiných ne. Před třiceti lety se kvalita potravin sledovala centrálně a bylo možné něco prostě jen tak zamést pod koberec. Dnes jsou nezávislé organizace daleko pečlivější v monitoringu neplech, kterých se mohou výrobci dopustit. Sám nejsem schopen ani náhodou tipnout, jestli ta retro paštika, která se dá sehnat v obchodě, chutná stejně jako tehdy. To prostě už nikdo nezjistí. A jestli je tak dobrá, jako tenkrát, to je stejný případ. Nemůžeme srovnávat a podle mého názoru je to nesmírná škoda. Přál bych si, abych měl tu paštiku z doby před třiceti lety a tu současnou vedle sebe, abych je mohl ochutnat a porovnat. Zajímalo by mě, jak by takové porovnání dopadlo. Je dost možné, že by skončilo překvapivě. Já bych předpokládal, že dnes jsou lepší technologie a větší kontrola, tedy

současný výrobek by měl být logicky lepší. Ale co když je to naopak? Co když dřív se tolik nešidilo a ta neopakovatelná chuť byla způsobena ingrediencemi, které jsou dnes nahrazeny nějakým syntetickým fujtajblem? Retro vynáší Retrománie v oblasti potravin je zjevně záležitostí určité, logicky starší, cílové skupiny. Zatímco padesátníci slintají nad retroobaly a možná i nějaká ta slzička ukápne, mladší to nechápou. Ti jedí moderně, zajímají je potravinářské výrobky z celého světa, jsou progresivní a nějaké staré logo na paštice nenadchne ani toho největšího hipstera. Můžeme se domnívat, že to tak je. Že retro dny v obchodech vítají jenom starší, ale může to být jinak. Mladí třeba chtějí zkusit, jak se jedlo dřív, v dobách, kterou znají z vyprávění rodičů. Třeba je retro moderní styl, neuplatňující se jenom v jídle. Třeba mají mladí rádi Michala Davida a sbírají céčka. A nebo také ne, že? Jedno je jisté. Retro dny se opakují, jsou tedy obchodně a marketingově úspěšné. Ať už obchodníci vydělávají na mladé nebo starší generaci, důležité je, že vydělávají. Kdyby šly na odbyt potraviny potištěné švabachem, nepochybuji o tom, že by je výrobci dělali. Jde totiž hlavně o kšeft a řetězce retronáladu podporují zejména proto, že vynáší. A to, jestli jíme větší sajrajt než před třiceti lety, je ve výsledku vlastně jedno… Galerie: Jak se měnily obaly potravin Obaly potravin od středověku po současnost

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/retrosajrajt/

Vlasta Prohřejte se JÍDLEM 4.11.2015

Vlasta str. 42 Psychologie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Chladné a větrné počasí nás nutí oblékat stále více vrstev. Přizpůsobte jídelníček vrtochům zimního počasí a nechte jeden svetr ležet doma. PŘIPRAVILA KARLA PELIKÁNOVÁ Pokud vás trápí permanentně studené končetiny a chlupy na kůži vám stojí v pozoru, zamyslete se nad složením svého jídelníčku. Tradiční čínská medicína rozděluje potraviny do tří skupin, na zahřívací (jang), ochlazující (jin) a neutrální. A právě potraviny patřící do kategorie jang jsou pro zimomřivé jedince jako stvořené, jelikož dokážou povzbudit metabolismus a následně tak zvýšit teplo v organismu. Tento fakt potvrzují i vědecké studie. Konkrétně ta publikovaná v časopisu European Journal of Clinical Nutrition tvrdí, že některé potraviny (vhodně upravené) mohou činnost metabolismu zrychlit přibližně o 10 procent. Patří mezi ně zejména ty, které obsahují vysoký podíl bílkovin a koření. Pálivé je dobré K osvědčeným zahřívačům patří jednoznačně koření. A čím pálivější, tím vyšší má zahřívací efekt. V období chřipek a nachlazení proto vsaďte na zázvor. Je to trefa do černého. Jednak vás příjemně zahřeje a jednak dodá tělu vitaminy A, C a B a minerální látky, následkem čehož dojde k přirozenému posilnění organismu. Pro své protizánětlivé a detoxikační účinky zmírňuje nevolnost, podporuje chuť k jídlu a upravuje trávení. Obdobně působí fenykl, česnek, chilli, kari nebo také hřebíček a skořice, které můžete použít k přípravě moučníků i horkých nápojů, jako je punč, svařák nebo svařený džus (nejlepší je jablečný, hruškový nebo meruňkový). Polévka je grunt

Syrová strava - zelenina, ovoce, zejména to tropické a subtropické, ovocné šťávy, mléčné výrobky a produkty z bílé mouky by se v jídelníčku přes zimu ve velkém objevovat neměly. Alespoň ne v případě, že nejste horkokrevní, ale zebou vás nohy. Podle východní medicíny tyto potraviny působí na organismus přesně opačně - ochlazují ho. Naproti tomu horké vývary nebo polévky s luštěninami, kvalitní maso, klidně i tučnější (kachna, husa), nebo přílohy typu pohanka a jáhly jsou tím pravým. Pokud dostane chuť na zeleninu, volte tepelně upravenou, ideálně vařenou v páře nebo pečenou v troubě. Nic se nemá přehánět Přestože mají některé potraviny schopnost organismus zahřát a některé naopak ochladit, neznamená to, že budete jíst během zimy pouze ty zahřívací. Ačkoli jsou tyto potraviny poměrně zdravé a neškodné, neměli by to s jejich konzumací přehánět lidé s vysokým tlakem nebo jedinci se sklonem k migrénám či nervozitě. Vybrat si můžete ještě potraviny ze skupiny „neutrální“, které jsou vhodné v každém ročním období. Patří sem semena a ořechy, kořenová zelenina, obiloviny, mořské plody, luštěniny, brambory, rýže nebo med. * ZAHŘÍVACÍ POTRAVINY PODLE ČÍNSKÉ MEDICÍNY * Kuřecí a skopové maso a vnitřnosti * Horké polévky * Vařená zelenina * Ovesná kaše * Máslo a další tuky * Vejce * Pohanka, jáhly, kroupy * Sušené ovoce * Koření * Kakaové produkty * Čaj * Alkohol CO NA TO ODBORNÍK Iva Veselá, výživová poradkyně, http://www.food-life.cz Jak se správně stravovat během zimních měsíců? V zimě má tělo tendenci utvářet si tukové zásoby jako ochranu proti chladu. To nás často svádí stravu tolik neřešit a tuk tělu trochu dopřát. Není to zcela na škodu, ale držte své chutě stále na uzdě. Jako kompenzaci spíše doporučuji vyhledávat potraviny se záhřevnými účinky. Ty jsou do jisté míry schopny navodit pocit tepla a pomohou vám vyvarovat se konzumace kalorických a tučných potravin. V rámci podpory imunity je vhodné zaměřit se na zvýšenou konzumaci ovoce a zeleniny, bylinek a koření i přírodních doplňků výživy, jako je aloe vera, mladá pšenice, a dále na vitamin C (může být doplněný echinaceou), který je pro organismus velmi silný antioxidant. Významnou roli hrají také bílkoviny, které jsou nezbytné pro tvorbu protilátek. CO VÁS ZARUČENĚ „ROZPÁLÍ“?! Rýžová kaše Kaštanovka s dýňovými a chia semínky je vydatnou a hřejivou snídaní pro školáky i pracující. Balení 650 g koupíte na http://www.mixit.cz za 219 Kč. Zelená káva se skořicí je bez kofeinu a příznivě ovlivňuje trávení. Koupíte za 164 Kč v obchodech se zdravou výživou. Šálek lahodného prohřívacího čaje se zázvorem přijde v mrazivých dnech vhod. Navíc podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a uvolňuje dýchací cesty. Na http://www.drpopov.cz za 40 Kč. Horký nápoj Brusinka s vitaminem C má pozitivní vliv na močové cesty a imunitu. Snižuje únavu a vyčerpání a pomáhá chránit organismus před oxidativním stresem. Koupíte ve vybraných drogeriích a supermarketech za 70 Kč. Foto popis|

Zemědělec Titul míří do obce Sedlec 9.11.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Vítězem 14. ročníku soutěže Zemědělec roku se letos stal soukromě hospodařící rolník Václav Hrabě z obce Sedlec u Benátek nad Jizerou, který zároveň získal titul Zemědělec roku 2015 Středočeského kraje, titul Nejlepší farmář a titul Nejlepší pěstitel. Druhé místo patří Agrodružstvu Brázdim z okresu Praha-východ a třetí příčku obsadila společnost Noragros s. r. o. ze Strakonicka, která je zároveň Zemědělcem roku 2015 Jihočeského kraje a Nejlepším zemědělcem v oblastech LFA. Výsledky soutěže byly slavnostně vyhlášeny minulý týden v kongresovém sále České národní banky, v budově bývalé pražské Plodinové burzy. Soutěž pořádá pod záštitou ministra zemědělství vydavatelství Profi Press ve spolupráci s nevládními agrárními organizacemi a kromě tří absolutních vítězů soutěže byli i letos vyhlášeni nejlepší zemědělci roku v jednotlivých krajích a nově také v šesti dalších specializovaných kategoriích podle oborů zemědělské činnosti. Na Plzeňsku již třetí rok po sobě získala první místo Zemědělská společnost Komorno, a. s., pro Královéhradecký kraj se stal Zemědělcem roku soukromý zemědělec Stanislav Martinec, v Pardubickém kraji zvítězila společnost LEV Banín s. r. o. a na vysočině již podruhé akciová společnost Zeras, které letos patří také titul Nejlepší chovatel. V Jihomoravském kraji je letošním Zemědělcem roku Agrodružstvo Blížkovice, v Olomouckém také vloni úspěšné Zemědělské družstvo Hnojice, v Moravskoslezském kraji bodoval soukromý zemědělec Pavel Zecha, na Zlínsku Valašské ZOD. Na Ústecku dosáhl na titul Zemědělce roku soukromý zemědělec Václav Hanzal a Zemědělcem roku na Liberecku se stala společnost Agrojilm s. r. o. (Pokračování na str. 2) Titul míří ... (Dokončení ze str. 1) V Karlovarském kraji patří ocenění Zemědělec roku společnosti Probitas s. r. o., která se letos může pyšnit i titulem Nejlepší zemědělec se smíšenou výrobou. Titul Ekologický zemědělec roku 2015 získala společnost Agro Březová s. r. o. Absolutní vítězové soutěže dostali od partnerů Agrofert Holding a. s., Monsanto ČR s. r. o. a společnost Alltechnology C. Z. s. r. o. šeky na sto padesát, sto a na padesát tisíc korun. Vítězové ostatních kategorií si odnášeli šeky na dvacet tisíc korun. I letos byla generálním partnerem Zemědělce roku 2014 GE Money Bank a. s. a dalším partnerem Česká Pojišťovna a. s.. Partnery vítězů ostatních soutěžních kategorii pak byly firmy STROM Praha a. s., Pottinger CZ, Agroteam CZ, Farmet a. s., Bayer s. r. o., KWS Osiva s. r. o., Zetor tractors a. s., YARA Agri Czech republic s. r. o., Unimarco a. s., N & N Košátky s. r. o., Liva Předslavice spol. s r. o., Agrofim Czech s. r. o., OPall Agri s. r. o., Bednar FMT s. r. o., Agrall zemědělská technika a. s., Limagrain ČR a SR a Syngenta ČR. Odborným garantem soutěže, v níž jsou zemědělské podniky hodnoceny na základě vícekriteriálních ekonomických ukazatelů, je Ústav zemědělské ekonomiky a informací, spolupořadateli soutěže jsou Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Společnost mladých agrárníků ČR. Součástí vyhlášení vítězů Zemědělce roku 2015 byla moderovaná diskuse věnovaná výhledům zemědělského sektoru v příštím roce, které se zúčastnil náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč a prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman (více na str. 4 a 5). Letošního již devatenáctého setkání se účastnily téměř tři stovky předních osobností agrárního sektoru z řad politické reprezentace, představitelů nevládních agrárních organizací, zemědělské prvovýroby a také zástupci vědecké a univerzitní obce a potravinářského průmyslu. Další informace o soutěži Zemědělec roku 2015 přineseme také v příštím čísle našeho týdeníku. ? Foto popis| Zástupci vítězných podniků soutěže Zemědělec roku 2015: ředitel Agrodružstva Brázdim Luděk Němeček (zleva), absolutní vítěz letošního ročníku soukromě hospodařící rolník Václav Hrabě a jednatel a majitel firmy Noragros s. r. o. Václav Nosek Foto autor| Foto Zdeněk Rerych

Náměstek ministra Šnejdrla končí 9.11.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství (fia)

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět – Jindřich Šnejdrla se po téměř dvouletém působení na pozici náměstka ministra zemědělství rozhodl nepřihlásit do výběrového řízení a dále tak nepokračovat na tomto postu. Učinil tak na základě vlastního rozhodnutí z osobních a rodinných důvodů. Uvedl to tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Šnejdrla před svým nástupem na ministerstvo byl viceprezidentem Agrární komory ČR. Podle služebního zákona musí být do konce roku vyhlášená výběrová řízení na odborné náměstky, dokončená musí být do poloviny příštího roku. „V našem úřadu se snažíme, aby byla dokončena do 31. prosince 2015,“ uvedl dříve Jordán. Výběrové řízení na uvedenou pozici stále probíhá. Nový náměstek, který povede sekci komodit, výzkumu a poradenství, proto ještě není známý. Na ministerstvu zemědělství nyní působí osm odborných náměstků a státní tajemník, dvě nová náměstkovská místa v letošním roce vznikla oddělením agendy potravin a evropských dotací. Ministr Marian Jurečka má také 12 odborných zemědělských poradců. Do výběrových řízení se například také nepřihlásila Simona Hornochová, která je náměstkyní ministra financí Andreje Babiše. ?

Obnova norem 9.11.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět – Potravinářská komora plánuje obnovit cechovní normy, tedy označování nadstandardně kvalitních českých výrobků. Normy, jež by tak měly spojit kvalitu s původem výrobku v ČR, by potravináři mohli začít používat už letos v zimě. Uvedl to ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. „Možná, že už na konci letošního roku bude nějaký první výrobek, který to ponese,“ řekl Koberna s tím, že označování se začne více využívat až příští rok. Podle něj jsou normy už projednané a schválené pro maso, mléko a lahůdky. O zavedení tohoto systému hovoří potravináři již několik let. Ministerstvo zemědělství s novou značkou souhlasí. „Navrhované cechovní normy vnímáme jako přidanou hodnotu pro spotřebitele, kdy bude deklarována konkrétní kvalita potraviny,“ řekl mluvčí resortu Hynek Jordán. Podle něj se budou normy vhodně doplňovat s logem Česká potravina, které chce zavést v příštím roce stát. Toto označení bude moci nést pouze výrobek, který bude z českých surovin. U potravin, které se skládají z více surovin, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procent. ?

Obnovená komise komory poprvé jednala 9.11.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Letos 4. listopadu se uskutečnilo první jednání obnovené Komise pro méně příznivé oblasti při Agrární komoře České republiky. Jednání vedl předseda komise Robert Erlebach, předseda Regionální Agrární komory Libereckého kraje. Více než 50 % zemědělské půdy v České republice spadá pod méně příznivé oblasti (LFA), přičemž v každém kraji se ve větší či menší míře nachází katastrální území kategorizované jako některá z podoblastí LFA. Výše uvedenému faktu odpovídá složení komise. Podnětem pro založení komise byla především potřeba předávat představenstvu Agrární komory České republiky důležitá témata a data týkající se hospodaření v méně příznivých oblastech. Velkým tématem je v poslední době očekávaná redefinice LFA. Jedním z navrhovaných scénářů redefinice méně příznivých oblastí je omezení podpor pro podoblasti LFA (O) a LFA (S), což by mohlo mít značný dopad na zemědělce hospodařící na pozemcích zařazených do těchto podoblastí.

Zároveň jde podle šetření Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) o oblasti s nejvyšší intenzitou živočišné výroby. Mohlo by tak dojít k omezení chovu masného skotu, dojeného skotu a ovcí, což by s vysokou pravděpodobností mělo mimo jiné negativní dopad na místní zaměstnanost a kvalitativní atributy půdy, jako je například obsah živin a s tím související půdní úrodnost nebo její fyzikální vlastnosti, které mimo jiné souvisí s její schopností zadržet vodu. Komise pro méně příznivé oblasti si proto jako jednu z dlouhodobých priorit své činnosti stanovila aktivní participaci na procesu redefinice LFA nebo implementace degresivity takovým způsobem, který zajistí návrat těchto prostředků zpět do obálky LFA tak, aby nedošlo k výraznému poklesu stávajících sazeb především na úkor aktivně hospodařících zemědělců. Při řešení těchto témat chce komise aktivně spolupracovat nejen se samotným resortem ministerstva zemědělství, ale také s jeho poradními orgány, jako je právě výše zmíněný ÚZEI, a ústředními orgány státní správy, například s Českým statistickým úřadem. Mezi krátkodobé priority by pak měla mimo jiné patřit aktuálně například spolupráce na řešení odškodnění za újmy způsobené letošním suchem, které ve velké míře postihly právě zemědělce hospodařící v méně příznivých oblastech. Jednání se zúčastnil také prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman, který ocenil především přínos nově zřízené komise jako poradního orgánu představenstva Agrární komory ČR a možnosti spolupráce s Ekonomickou komisí. Pozitivně lze hodnotit také větší spektrum témat pro jednání představenstva, které by se nemělo zabývat pouze podněty z produkčních oblastí, ale mělo by při utváření priorit Agrární komory ČR a následném vyjednávání s resortem ministerstva zemědělství brát v potaz různé způsoby hospodaření (konvenční, integrované, ekologické), různé typy výrobního zaměření (rostlinná výroba, živočišná výroba) a různé podmínky, ve kterých zemědělci působí. Komise se dohodla na pravidelných setkáních o aktivním zapojení všech členů do rešerší, jejichž výstupem budou analytická data, která budou sloužit jako podklad nejen pro jednání představenstva Agrární komory ČR, ale také pro orgány státní správy. O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

Pětice nových jmen v krajské soutěži 9.11.2015

Zemědělec str. 40 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Výstavy Zemědělec a Náš chov patří k tradičním akcím veletržního podzimu na výstavišti v Lysé nad Labem. Zatímco národní výstava zeleně, pěstitelství, mechanizace, květin, ekologie a zpracování výpěstků uzavřela již třiačtyřicátý ročník, národní výstava hospodářských zvířat, technologií pro chov a chovatelských potřeb se uskutečnila po dvacáté. Ve scénáři podzimní výstavy Zemědělec pak mají své pevné místo Středočeské dožínky, v jejichž rámci se vyhlašují nejlepší zemědělští hospodáři Středočeského kraje – letos již po dvanácté v řadě. Již od roku 2004 pořádá Středočeský kraj na výstavišti v Lysé nad Labem krajské dožínky, během jejichž bohatého programu se již tradičně slavnostně předávají ceny nejlepším zemědělským hospodářům a vyhlašuje se soutěž Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Do klubu oceněných krajských hospodářů letos přibylo dalších pět jmen, respektive Velkostatek Tetín, s. r. o., který získal cenu hejtmana Středočeského kraje, dále společnost Lupofyt, s. r. o., s cenou náměstka Středočeského kraje, farma Vladimíra Horáka, oceněná ředitelem Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj, rodinná farma Peškových, jež převzala cenu ředitele Výstaviště Lysá nad Labem, a konečně farma Pavla Dudy, která obdržela cenu starosty města Lysá nad Labem. Velkostatek Tetín Firmu Velkostatek Tetín, s. r. o., založila rodina Durasových v roce 1992 poté, co jí byl navrácen zámek spolu s pozemky v obci Tetín. Činnost společnosti hospodařící nedaleko Berouna na okraji Českého krasu je zaměřena na podnikání v oblasti zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybářství. Společnost hospodaří nejen na svých polích a v lesích, ale i na pronajatých pozemcích. V rámci živočišné prvovýroby Durasovi provozují chov skotu bez tržní produkce mléka, který reprezentuje

zejména plemeno aberdeen angus. Produkci hovězího masa chtějí na farmě finalizovat a prodávat ji ze dvora. Kromě toho rodinný podnik ještě nabízí dřevo, obiloviny a další zemědělské produkty. V neposlední řadě provozuje agroturistiku, respektive vyjížďky na koních. Společnost Lupofyt Firma Lupofyt, s. r. o., na Rakovnicku byla založena v roce 1992. Její původní výměra 900 hektarů zemědělské půdy se rozrostla až na současných dva tisíce hektarů. Zabývá se výhradně polní rostlinnou výrobu a pěstováním chmele, který sklízí z výměry 85 ha. Dlouhodobou specializací uvedené firmy je pěstování olejnin – respektive řepky ozimé a máku setého, které pokrývají téměř 60 % obhospodařované orné půdy. Zbytek výměry zaujímají obilniny. Ve firmě se využívá jak orební, tak i bezorební systém pěstování plodin a důsledně se dodržují principy precizního zemědělství. Každé tři roky společnost provádí komplexní rozbory půd, jejichž výsledky uplatňuje při diferencovaném hnojení jednotlivými živinami za využití systému GPS. Úzkou spoluprací s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Výzkumným ústavem rostlinné výroby Ruzyně, Agrou Střelské Hoštice, MJM Litovel, a. s., SPZO, s. r. o., a dalšími přenášejí do praxe nejnovější vědecké poznatky a formou polních dnů s nimi seznamují širokou zemědělskou veřejnost. Firma dlouhodobě dosahuje vysoce nadprůměrných výnosů v rámci okresu při vysoké produktivitě práce a příznivé ekonomice. Farma rodiny Horákových Farmář Vladimír Horák začal soukromě hospodařit od roku 1993 na třiceti hektarech zemědělské půdy. V současnosti obhospodařuje výměru převyšující 500 hektarů převážně pronajatých pozemků v nadmořské výšce od 220 do 260 metrů v řepařské výrobní oblasti zastoupené podtypem řepařskožitným a řepařsko-pšeničným. Jeho farma, kterou najdete v obci Strašnov, disponuje kvalitním strojovým vybavením zastoupeným několika traktory značky Case a dále zemědělskou technikou Claas, Deutz--Fahr, Väderstad a Horsch. Od roku 2008 je Vladimír Horák členem představenstva Okresní agrární komory Mladá Boleslav. Rodinná farma Peškových Hospodaření na rodinné farmě Peškových má dlouholetou tradici. Až do roku 1958 zde provozovali živnost majitelův otec i děd. Od roku 1992 na farmě hospodaří Josef a Hana Peškovi. Počátky hospodaření současných majitelů nebyly jednoduché. Silnou motivací bylo obnovení rodinného podnikání. Postupem času se jim podařilo farmu nejen rozšířit, ale pro rodinnou tradici také získat syna Josefa, který s nimi hospodaří od roku 2003. Na farmě se zabývají především chovem skotu bez tržní produkce mléka za účelem produkce hovězího masa. K tomuto účelu se Peškovým nejvíce osvědčila plemena masný simentál a limousin. Základní stádo reprezentuje asi 70 krav, dále mají v evidenci 15 jalovic, tři plemenné býky (masný simentál, limousin a piemontese), přibližně šedesát telat a 36 býků ve výkrmu. Peškovi hospodaří v kopcovitém terénu s průměrnou nadmořskou výškou 450 m na výměře 190 ha, z toho je 135 ha trvalých travních porostů, zbytek tvoří orná půda, na níž pěstují obilniny, kukuřici, lupinu a v malé míře řepku. Farma Pavla Dudy Zakladatel farmy Pavel Duda začal hospodařit v obci Tisek u Pravonína po změně politického režimu na deseti hektarech zemědělské půdy. V roce 2002 rodina koupila a pronajala další půdu a rozšířila tak obhospodařovanou výměru farmy na stávajících 60 ha. Ve stejném roce se začal věnovat zemědělství na plný úvazek i Pavel Duda junior. Na farmě specializované na rostlinnou výrobu pěstují především ozimou řepku, jarní ječmen, ozimou pšenici a brambory. Postupně Dudovi pořídili kvalitní zemědělskou techniku, s níž formou služeb pomáhají i farmářům v okolí. Od roku 2010 je Pavel Duda místostarostou obce Pravonín, jako člen výboru MAS Blaník se snaží o rozvíjení tohoto občanského sdružení a o jeho přínos pro místní region. Působí i jako člen dozorčí rady svazku obcí EKOSO. Největší radostí Pavla Dudy jsou jeho tři synové, kteří se snaží zapojit do práce na statku. (Poznámka: O výstavě Náš chov se můžete dočíst v prosincovém čísle časopisu Náš chov. )

*** Klíčové informace ? Podzimní výstava Zemědělec, která se konala ve dnech od 8. do 11. října na výstavišti v Lysé nad Labem, byla již třiačtyřicátá v pořadí. ? Ve shodném termínu proběhla i výstava Náš chov, která tak završila svůj dvacátý ročník. ? V rámci dvanáctého ročníku Středočeských dožínek se pěti nejlepším zemědělcům z regionu udílelo ocenění Zemědělský hospodář roku. Foto popis| Cenu hejtmana Středočeského kraje z rukou Miloše Petery převzal Matthew Duras Foto autor| Foto archiv KIS Středočeského kraje Foto popis| Zástupce firmy Lupofyt, s. r. o., si odnesl cenu náměstka hejtmana Středočeského kraje Marka Semeráda Foto autor| Foto archiv KIS Středočeského kraje Foto popis| Vladimír Horák obdržel cenu ředitele Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Středočeský kraj MVDr. Zdeňka Císaře Foto autor| Foto archiv KIS Středočeského kraje Foto popis| Hana Pešková převzala cenu ředitele Výstaviště Lysá nad Labem Ondřeje Matouše Foto autor| Foto archiv KIS Středočeského kraje Foto popis| Farmu Pavla Dudy ocenil starosta města Lysá nad Labem Jiří Havelka Foto autor| Foto archiv KIS Středočeského kraje

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 9.11.2015

Zemědělec str. 56 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ? Kalendář akcí Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. ? 9. 11. 10.00 hod. Integrovaná ochrana rostlin, cesta k bezpečným potravinám se koná v jednacím sále Valdštejnského paláce, Senát PČR, vchod přes recepci A z Valdštejnské ulice. Organizátory jsou Senát parlamentu ČR, Asociace pro bezpečné potraviny. Info: tel.: 608 156 155. ? 10. 11. 9.00 hod. Symfonie o kukuřici se koná v restauraci Modrá hvězda, Petrovice, okres Příbram. Organizátorem je ZEA Sedmihorky. Info: mailto:[email protected]. ? 10. 11. 9.00 hod. Národní inventarizace lesů – XVIII. sněm lesníků se koná v sále Silvia, Přemyslova 1016/19, Hradec Králové. Organizátory jsou Česká lesnická společnost, z. s., a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Info: Ing. Jaromír Vašíček, CSc., tel.: 321 021 001, Vasicek. Jaromir@ uhul.cz, PhDr. Ing. Vít Skála, Ph. D., tel.: 603 584 550, tajemnímailto:[email protected], http://www.cesles.cz. ? 10. 11. 9.00 hod. Den makového pole (tradiční setkání pěstitelů máku) se koná v Mlýnhotelu, 588 35 Vílanec u Jihlavy. Organizátorem je Labris. Info: Ing. Jiří Čtvrtečka, tel.: 777 097 992. ? 11. 11. 9.00 hod. Symfonie o kukuřici se koná ve správní budově ZEA Sedmihorky, Radvánovice, okres Semily. Organizátorem je ZEA Sedmihorky. Info: mailto:[email protected]. ? 12. 11. 9.00 hod. Symfonie o kukuřici se koná na Zámeckém statku Býkov, okres Plzeň-sever. Organizátorem je ZEA Sedmihorky. Info: mailto:[email protected]. ? 13. 11. 9.00 hod. Symfonie o kukuřici se koná v restauraci Bartoni v Kočí, okres Chrudim. Organizátorem je ZEA Sedmihorky. Info: mailto:[email protected]. ? 18. 11. 9.00 hod. Zimní seminář Saaten-Union – Plzeň – Špičkové hybridy pro ČR (novinky liniových a hybridních odrůd a v pěstebních technologiích) se koná v Nepomucké

1058/128, 326 00 Plzeň-Plzeň 2-Slovany. Organizátorem je Saaten-Union CZ. Info. tel.: 541 221 175, mailto:[email protected], http://www.saaten-union.cz. ? 19. 11. 9.00 hod. Den otevřených dveří HZT Technik – servis (předvedení a prezentace nejnovější zemědělské techniky) se koná v Kostelci nad Vltavou 108. Organizátorem je HZT Technik – servis, Senovážné náměstí 978/23, 110 00 Praha 1. Info: tel.: 777 647 348, 777 647 342. ? 19. 11. 9.00 hod. Zimní seminář Saaten-Union – Nesuchyně – Špičkové hybridy pro ČR (novinky liniových a hybridních odrůd a v pěstebních technologiích) se koná v Nesuchyni 31, 270 07 Nesuchyně. Organizátorem je SaatenUnion CZ. Info. tel.: 541 221 175, mailto:[email protected], http://www.saaten-union.cz. ? 19. 11. 10.00 hod. – 20. 11. Dny otevřených dveří – Cime se koná v Táborské 216, 398 06 Mirovice. Organizátorem je Cime. ? 20. 11. 9.00 hod. Podzimní seminář Limagrain (úvodní seminář k polním dnům v Ivanovicích na Hané se zhodnocením uplynulé sezóny a prezentací novinek a ověřených odrůd obilnin a hybridů LG) se koná v hotelu Dukla, Dědická 547, Vyškov. Organizátory jsou Limagrain Central Europe Cereals a Limagrain Central Europe, S. E. s partnery. Info: Ing. Stanislav Doležal, tel.: 725 894 464, mailto:[email protected]. ? 20. 11. 11.00 hod. do 22. 11. Výstava drobného zvířectva Chovatel 2015 (výstava králíků, velké, zdrobnělé i zakrslé drůbeže, okrasných a užitkových holubů, k prodeji pomůcky pro chovatele, krmiva a veterinární přípravky, trh chovných zvířat s možností nákupu) se koná na Masarykově 1727, 289 22 Lysá nad Labem. Organizátorem je Výstaviště Lysá nad Labem, Masarykova 1727, 289 22 Lysá nad Labem. ? 20. 11. 9.00 hod. Integrovaná ochrana rostlin a greening (novinky v rostlinolékařské problematice, integrované ochraně rostlin a regulační opatření, dotační tituly na nektarodárné biopásy) se koná v hotelu Primavera, Nepomucká 128, Plzeň. Organizátorem je Česká společnost rostlinolékařská – pobočka Praha, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1. Info: Ing. Zahradníková, tel.: 732 327 728, Ing. Čechová, tel.: 725 579 039. ? 20. 11. 9.00 hod. Zimní seminář Saaten-Union – Kácov – Špičkové hybridy pro ČR (novinky liniových a hybridních odrůd a v pěstebních technologiích) se koná v Kácově 307, 285 09 Kácov. Organizátorem je SaatenUnion CZ. Info. tel.: 541 221 175, mailto:[email protected], http://www.saaten-union.cz. ? 20. 11. 9.00 hod. Den makového pole (tradiční setkání pěstitelů máku) se koná v hotelu Na Farmě, Choťovice 134, 289 05 Žehuň. Organizátorem je Labris. Info: Ing. Jiří Čtvrtečka, tel.: 777 097 992. ? 24. 11. 15.00 hod. 16. setkání s Europlantem v západních Čechách sekoná v Soběšicích, PSČ 341 66. Organizátorem je Europlant šlechtitelská, Lhotská 32, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice ve spolupráci OD Soběšice. Info: tel.: 602 692 095, http://www.europlant.cz. Ing. Jiří Jarošík, OS Šumava, mailto:[email protected]. *** ? Cenová zjištění Plodinové burzy Brno Cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno z 27. 10. 2015 Komodita Sklad dodavatele (EXW) Rozdíl (Kč/t, bez DPH) 13.–27. 10. –5 % cena +5 % 2015 Pšenice potravinářská 3 800 4 091 4 150 +98 Pšenice krmná 3 550 3 848 3 900 +128 Ječmen sladovnický 4 050 4 239 4 400 +26 Ječmen krmný 3 100 3 363 3 400 +109 Žito 3 500 3 692 3 800 +34 Kukuřice 4 050 4 199 4 400 –33 Hrách krmný 4 300 4 557 4 700 +70 Řepka ozimá 9 550 10 101 10 400 +136 Poznámka: S mírným zpožděním se zveřejňují na www. pbb. cz cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno ? Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 43. týden 2015) Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 147,65 323,4 264,8 275,6

Dánsko 132,85 383,0 320,3 367,0 Německo 145,79 389,4 306,5 368,2 Irsko 140,72 380,3 344,6 393,7 Španělsko 133,66 354,0 265,1 375,8 Francie 134,00 366,0 395,0 403,0 Itálie 155,10 392,3 255,9 397,0 Litva 143,24 272,7 194,2 252,6 Maďarsko 149,82 – 248,5 – Nizozemsko 122,44 342,4 303,0 371,4 Rakousko 144,48 394,2 284,4 358,7 Polsko 137,21 313,3 262,0 300,2 Slovensko 149,47 339,1 223,4 – Velká Británie 172,08 451,0 347,9 475,0 Průměr EU-28 141,24 375,2 355,1 392,4 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise ? Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 28. 10. 29. 10. 30. 10. 2. 11. 3. 11. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 39,57 39,42 39,15 38,74 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) státní 30,79 30,68 30,47 30,15 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) svátek 85,51 87,44 87,99 84,53 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 46,98 48,04 48,35 46,45 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF ? Světové trhy Vývoj termínových cen vepřového masa na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 27. 9. 4. 10. 11. 10. 18. 10. 25. 10. 1. 11. Prosinec 2015 35,36 35,07 34,78 34,47 34,28 32,10 Únor 2016 37,07 36,60 36,26 35,98 35,66 34,02 Duben 2016 38,63 38,69 38,38 37,82 37,72 36,56 Poznámka: Vepřové maso – Lean Hogs Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen hovězího skotu na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 27. 9. 4. 10. 11. 10. 18. 10. 25. 10. 1. 11. Říjen 2015 99,25 96,30 99,39 101,86 105,14 104,79 Listopad 2015 97,63 93,63 97,23 99,94 104,17 103,51 Leden 2016 94,70 90,85 94,55 95,86 99,99 99,33 Poznámka: Cena skotu pro výkrm (voli 650– 849 lb)– Feeder Cattle Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Zahraniční ceny Vývoj cen zemědělských výrobců vajec ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 20. 9. 27. 9. 4. 10. 11. 10. 18. 10. 25. 10. Česká republika 2 897 2 905 2 977 3 015 3 068 3 017 Evropská unie 3 623 3 605 3 563 3 530 3 500 3 469 Německo 3 223 3 214 3 168 3 097 3 031 2 980 Polsko 3 924 3 811 3 718 3 668 3 667 3 498 Slovensko 3 045 3 118 3 013 2 983 3 133 3 130 Maďarsko 3 425 3 469 3 512 3 456 3 535 3 517

Poznámka: Ceny zemědělských výrobků na reprezentativních trzích u vajec M & L. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných býků ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 20. 9. 27. 9. 4. 10. 11. 10. 18. 10. 25. 10. Česká republika 8 766 8 694 8 804 8 781 8 781 8 692 Evropská unie 10 166 10 128 10 139 10 112 10 130 10 141 Německo 10 350 10 364 10 367 10 339 10 399 10 490 Polsko 8 495 8 537 8 600 8 577 8 583 8 600 Rakousko 10 399 10 375 10 506 10 478 10 591 10 642 Španělsko 9 882 9 692 9 739 9 713 9 805 9 548 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u mladých býků tř. R. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí ve 44. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice Pšenice Ječmen Žito potravinářská krmná krmný potravinářské Průměrná 4 108 3 840 3 272 3 731 Maximální 4 335 3 850 3 400 3 800 Minimální 3 974 3 706 3 150 3 700 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČRSZIF Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců krmného ječmene (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) týdny v letech 2011 až 2015 Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců potravinářského žita (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) týdny v letech 2011 až 2015 Foto popis|

zena.centrum.cz Nakupujeme jídlo pro děti. Co dát do košíku a co nikdy? 4.11.2015

zena.centrum.cz str. 0 Zajímavosti - Děti Ilona Víchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jak předcházet obezitě u dětí? Podívejte se, co nakupovat a které věci vynechat. Máte doma pořádného jedlíka? Matky, které do svých dětí nutí každé sousto, by vám mohly závidět, ale hlídejte, co vaříte, aby z vašeho potomka nebyl otesánek. V Evropě je v současné době každé páté dítě obézní nebo má nadváhu. U těchto dětí je vyšší riziko civilizačních chorob, jako jsou nemoci srdce, cév nebo diabetes 2. typu. To, zda budeme mít nadváhu, určují do jisté míry geny, větší část ale ovlivňuje tělesná aktivita a strava. Zatímco geny nám nikdo neodpáře, stravovací návyky jsou fixované od narození v rodině. Běžná rodina

Pro dětskou výživuje dle výživových odborníků je v současné době typický nadměrný příjem soli, jednoduchých sacharidů, malá pestrost ve složení jídelníčku, vysoký příjem nasycených tuků, nízký příjem vlákniny, železa, jódu, vápníku a vitaminů. Celkem děsivé zjištění, že? Doporučujeme: Zdravé pomazánky, které chutnají i dětem Nízká pohybová aktivita je jednou z nejvýznamnějších příčin dětské obezity. Z výzkumu vyplývá, že hodinu denně pohybu věnuje pouze 22 % 11letých dívek a 30 % chlapců, v 15 letech je to pouze necelých 15 %. Fenoménem dnešní doby je časté sledování televize a počítače, které bývá spojeno s konzumací nevhodných potravin. Nejen dítě tak sáhne po sladkostech, čipsech a dalších dobrotách. Co bychom pro ně měli udělat jako rodiče? Nebude to jednoduché, ale už od útlého veku dítěte byste se měli pustit do "osvěty": Poznejte základní pojmy ve výživě. Učte je výživě a objasňujte jim zdravou přípravu pokrmů. Orientujte se v kalorických tabulkách. Naučte se číst informace na obalech výrobků. Jděte příkladem. Neexperimentujte s dietami. Mezi nejpopulárnější diety poslední doby patří raw, paleo dieta či veganství, frutariánství, které nelze pro děti ani dospívající doporučit. Nemusíte panikařit Strava by měla být co nejpestřejší a rozložena během dne na 5-6 porcí. Vezměte si na pomoc výživovou pyramidu, která má pět pater. "Je patrné, že směrem k vrcholu se počet porcí snižuje, což koresponduje s doporučeními pro zastoupení hlavních živin v denní stravě," vysvětluje odbornice na výživu Karolína Hlavatá. Velikost porce není přesně stanovena, protože vychází z orientačních rozměrů rozevřené dlaně a pěsti - tak například jablko by mělo být velké jako naše pěst, krajíc chleba jako rozevřená dlaň. Doporučená porce se tak liší podle toho, zda se jedná o muže, ženu nebo dítě. "Dítě má logicky menší ruku, tedy i menší porci, v porovnání s dospělou ženou nebo mužem," přibližuje Karolína Hlavatá. Co vložit do košíku a co nechat v regálu Je celá řada potravin, které by se v dětském jídelníčku neměly objevit. Jaké potraviny tedy upřednostnit a jakým se vyhnout: Sacharidy Tvoří základ jídelníčku a měly by být součástí každého jídla. Sacharidy si mnoho z nás spojí s pečivem. Preferujte pečivo s vyšším podílem celozrnné mouky a podílem žitné mouky.Když chcete sáhnout po sladkém pečivu, dbejte vždy na nutriční profit (tedy obsah bílkovin, celozrnné mouky, ovoce, ořechy, máku a méně přidaného cukru). Sladkosti Nezakazujte dětem sladkosti úplně, ale naučte je sladké konzumovat v rozumné míře. Zákaz by mohl totiž skončit tak, že by se dítě sladkostmi přejídalo tajně mimo váš dohled. Mějte na paměti, že zdrojem cukru jsou i jiné potraviny a nápoje než klasické sladkosti. Nebojte se hledat zdravější varianty, které si lze často připravit v pohodlí domova a přesně podle vaší chuti a chuti vašeho dítěte. Náš tip: Potravinová pyramida: Zaručená dieta Řada pokrmů chutná lépe s menší dávkou cukru. Je zbytečné chuť ovoce v džemu přebíjet lžícemi cukru. Vyhněte se také slazeným minerálkám a dětským pitíčkům. Džusy řeďte vodou a zvykejte dítě na nejlepší zdroj tekutin - čistou vodu, kterou můžete lehce ochutit nakrájeným ovocem. Pozor na cukr v některých druzích pečiva a cukrářských výrobcích. Vybírejte cukrovinky méně sladké, např.

želé neobalované navíc v cukru apod. Bílkoviny Bílkoviny by měly tvoři 15 % z celkového energetického příjmu. Jsou nezbytné pro správný růst. Nedostatek bílkovin se projevuje snížením mentálních funkcí, v extrémních případech poruchy růstu a vývoje. Při výrazném a dlouhodobém nedostatku bílkovin může docházet k poruchám imunity, otokům a špatnému hojení oděrek a ran. Mléko a mléčné výrobky Mezi kvalitní zdroj bílkovin patří například mléko, které rovněž obsahuje vápník, fosfor a jód. Ve stravě školních dětí a dospívajících by měly být mléčné výrobky zastoupeny ve 2-3 porcích denně. Nevhodné jsou light mléčné výrobky, kde je tuk nahrazen škrobem. Nabídka mléčných výrobků je pestrá, vybírat můžete z jogurtových nápojů, acidofilních mlék, kefíru či syrovátkových nápojů. Maso a masné výrobky Nebojte se do jídelníčku zařadit všechny druhy masa, včetně červeného. Maso je zdrojem vitaminu B12 a železa, ale pozor, vždy voltemaso libové. Pro nízký obsah tuku a vysoký podíl zinku je vhodné také maso králičí. Alespoň dvakrát do týdne by se na talíři měly objevit také ryby. Děti se musí na rybí maso naučit. K nízké konzumaci ryb vede právě i to, když se v dětství nevytvoří chuťové zvyklosti. Kosti v rybím mase sice představují jistý problém, ale dají se koupit i ryby vykoštěné či bez kostí. Například oblíbený losos. Luštěniny Luštěniny jsou bohaté na bílkoviny, složené sacharidy, minimum tuku aneobsahují žádný cholesterol. Jsou také plné minerálních látek. Luštěninové jídlo by se v dětském jídelníčku mělo objevit alespoň jednou do týdne. Tuky Věděli jste, že tuky dodají tělu dvakrát více energie než sacharidy? Ale jak které. Z jídelníčku vyřaďte tučné maso, uzeniny a smažené pokrmy. Rychlé občerstvení by rozhodně nemělo být místem, kde se bude vaše dítě cítit jako doma. Tuky se ukrývají i v cukrovinkách a to převážně v těch s obsahem palmojádrového, kokosového a palmového oleje. Najdeme je také v máslu a sádlu, které by neměly být pravidelnou součástí jídelníčku dětí ani dospívajících. Používejte: Řepkový a olivový olej, olej lněný, konopný, dýňový. Margaríny, protože jsou vyrobeny z kvalitních surovin, které pocházejí z přírody. Nejedná se tedy o žádnou "umělou" náhražku másla, jak se lidé domnívají. Velice důležité je v případě výběru věnovat pozornost především obsahu omega 3 a omega 6 mastným kyselinám. Do jídelníčku často zařazovat semena a ořechy. Pitný režim Vhodné nápoje, které patří do pitného režimu dítěte: Voda, slabé neslazené čaje, nápoje z nepraženého obilí, rostlinné náhrady mléka, nápoje ředěné a cukrem nepřislazované ovocné a zeleninové šťávy, mírně ochucené minerální vody o nižším stupni mineralizace, ne denně, ne více než 250 ml/den, mléko a mléčné nápoje.

Svačiny ze školních automatů Nepodceňujte význam svačiny a dítěti nachystejte jídlo z domova. Každá maminka nejlépe ví, co má její dítě rádo a co naopak odmítá. Pokud přijde dítě do školy hladové, je velice pravděpodobné, že neodolá lákavé nabídce automatů. 86 % obsahu automatů tvoří plněné oplatky a sušenky, z nápojů vévodí ochucené vody. Co v naprosté většině automatů chybí? Zelenina, ovoce a mléčné výrobky jsou rovněž zastoupeny zcela výjimečně. Opravdu chceme našim dětem nabízet takto omezenou škálu nezdravých potravin? Nepřehlédněte: Jaké sporty jsou vhodné pro obézní děti? "Právě absence odpolední svačiny vede k nadměrnému příjmu energie při večeři, případně může být i příčinou večerního mlsání. Vynechávání odpoledních svačin tak přispívá ke vzniku nadváhy a obezity," komentuje situaci Karolína Hlavatá. Jak často dáváte dětem sladkosti? Napište nám v diskuzi pod článkem. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 10 nejdivnějších škol světa. Učí lásku, kouzla i krocení hadů Movember začíná: Proč raději vousy než knír? Pochoutka podzimu aneb Proč jíst kaštany 1

URL| http://zena.centrum.cz/deti/zajimavosti/clanek.phtml?id=810195

zpravy.rozhlas.cz Deště v Brazílii a sucho v Asii zvedly světovou cenu cukru skoro o pětinu 6.11.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / svetovaekonomika Jitka Hanžlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Světové ceny potravin v říjnu vzrostly oproti září téměř o 4 procenta. Je to nejvýraznější zdražení od června 2012. Uvedla to ve své pravidelné zprávě Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství. Za růstem cen je hlavně zdražení cukru a rostlinných olejů. Ceny cukru v říjnu vzrostly o více než 17 procent, a to hlavně kvůli silným dešťům v Brazílii a obavám ze sucha v Indii a Thajsku. Rostlinné oleje podražily o více než 6 procent.Výrazný růst cen však ještě nutně neznamená velké zdražování. Organizace sleduje speciální index, který zahrnuje obilniny, olejniny, mléčné produkty, maso a cukr. A ten klesal nepřetržitě od loňského dubna do letošního srpna.Klesal hlavně kvůli vysoké celosvětové produkci, silnému kurzu dolaru a poklesu cen energií, především ropy. I když byl tedy růst cen letos v říjnu rychlý, stále ceny zůstávají o 16 procent nižší než loni touto dobou.Ceny ovlivňují i spekulantiV českých obchodech zatím ceny potravin příliš nerostou, naopak například mléko se prodává nebývale levně. V Evropě je totiž větší nabídka než poptávka, a to díky zrušení mléčných kvót a také ruskému embargu. Výrazněji nerostou ani světové ceny mléka.V globálním měřítku hrají velkou roli ceny na komoditních burzách, které jsou ovlivňovány i investorskými očekáváními. Tedy to, zda obchodníci spekulují, že některé komodity bude méně – třeba kakaových bobů – nebo naopak že bude některého produktu úroda velká.Právě spekulace – obavy ze sucha na jednom konci světa a zároveň z přílišného mokra v jiném koutě světa – teď vedly ke zdražení cukru na velkých burzách.Nadprůměrná úroda obilovinOrganizace spojených národů pro výživu a zemědělství také mírně snížila odhad sklizně obilovin. Nicméně očekávané 2,5 miliardy tun jsou stále nadprůměrně dobrou úrodou.OSN zároveň zvýšila odhad produkce pšenice. Komise také konstatovala, že světové zásoby obilovin jsou na dostatečné úrovni a zásoby pšenice jsou nejvyšší

za 15 let.V Brazílii se protrhly dvě hráze. Voda a bahno pohřbily nejméně 17 lidíFarmářům se nelíbí nízké výkupní ceny mléka. Krizi projednají ministři EU Ceny potravin v Rusku stoupají, ryby a ovoce se dováží z Číny nebo Íránu OBRAZEM: Traktory zablokovaly Paříž. Zemědělcům se nelíbí nízké výkupní ceny potravinFrancouzští zemědělci blokují dálnice, protestují proti nízkým výkupným cenám masa a mléka Stát zpřísní označení potravin, česká vlajka bude jen na výrobcích z českých surovin URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1551490

Češi znovu nacházejí zálibu ve šnecích. Počet hlemýždích farem roste 9.11.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Barbora Kladivová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Češi stále více přicházejí na chuť šnekům. Za hlemýždě si ale připlatí, kvalitě šnečího masa totiž odpovídá i cena. Zájemci za kilogram, tedy asi 350 šneků, zaplatí až 700 korun. Šneci se kromě kuchyní využívají i v kosmetickém průmyslu. Zatímco před pár lety bylo v Česku jen několik farem, dnes jich jsou desítky a ve šnečím byznysu se točí stovky tisíc korun. „Africký šnek helix aspersa maxima je jen o kousek větší než náš druh šneka,“ ukazuje bývalý kulturista Tomáš Pavíza.Takových šneků na svou farmu na Domažlicku vysadil před třemi lety dva tisíce. Dnes jich má víc než milion a šnečí byznys ho živí. Podnikatel prochází velkým stanem a ukazuje ohrádky, ve kterých hlemýždi rostou:„Je to šedesáticentimetrový plot, který je opatřen speciálním nátěrem, přes který se šnekům nechce.“Na podzim ale Tomáš Pavíza šneky z ohrádek posbírá a přenese do jiné části farmy na zpracování. Vyhladovělé a tedy vyčištěné a spící šneky pak hází do vroucí vody. Vařit by se měli alespoň šest hodin, aby jejich maso nebylo tuhé.„Vyrábíme různé druhy paštik, zavařované maso v zeleninovém vývaru, v hovězím bujónu. Ale nejznámější výrobek ze šneka jsou šneci po burgundsku. Je to šnečí maso uvařené v bujónu, vrácené do vyčištěné ulity a zavíčkované bylinkovým máslem,“ popisuje.Gurmáni ale mají zájem i o šnečí kaviár, tedy bílá vajíčka hlemýžďů. Ten z farmy Tomáše Pavízy je na světové úrovni a zájem o něj překvapil i samotného farmáře.O francouzskou specialitu z českých ohrádek je zájem i v zahraničí. Nově by tak šnečí kaviár nebo šneci po burgundsku mohli putovat třeba do Španělska, Itálie, ale i Číny.Původně domácí mazlíčciNa hlemýždích vydělala například i Barbora Jurková z Olomouce. Původně koupila dva africké hlemýždě dětem, dnes jich má plnou farmu a zásobuje jimi restaurace.„V současnosti dodáváme do 10 až 15 restaurací po celé republice a zájem vzrůstá. Máme motto, že naučíme jíst Čechy šneky,“ říká.Šnečí boom na talíři potvrzuje i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Jejich hlavní sezona přijde už za pár týdnů, tedy na Vánoce.„Restaurace se snaží přizpůsobovat chutím našich zákazníků, kteří začínají tuto specialitu znovu objevovat. I to je důvod, proč tady přibývá farem, které se tím zabývají,“ vysvětluje Stárek.Kosmetika z hlemýžděHlemýždi se v posledních letech používají i v kosmetickém průmyslu. Třeba manželé Sekelovi z Rokycan ve svém byznysu před osmi lety vsadili na krémy ze šneků z Chile.Jaroslav Sekela ale vyvrací fámu, že se kosmetika vyrábí ze slizu: „Je to mylná informace, že je to ten sliz, po kterém se šnek pohybuje. Ten sice také obsahuje některé důležité látky, ale primární surovina se získává drážděním šneka, který pak mezi nohou a ulitou vytváří pěnu, extrakt. Ten se pak zachytává do nádob, čistí se a filtruje, aby tato látka byla úplně čistá.“Dnes mají manželé stovky odběratelů a šnečí krémy používá i pan Sekela: „Já ho používám po holení.“Ozdravení pleti dotáhla nejdále kosmetická studia v Tokiu. Aby zbavila své klientky vrásek, přikládají jim na obličej živé šneky.Začínal s housenkami, dnes Petr Šott chová krajty a agamy Francouzský šnek není francouzský, ale český, říká kuchař Rémi Decroix


© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz. ceskapozice.cz

Recommend Documents