NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv Český svaz zpracovatelů masa - TOP. blesk.cz. businessinfo.cz

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 10.9.2015 - 23.9.2015 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP blesk.cz Ukliďte si lednici! Ušetříte říte tisíce! Poradíme, jak na to! 18.9.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

1 Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa TOP

businessinfo.cz Potravin zasažených cizorodými látkami výrazně výrazn ubylo. Vyplývá to z nové zprávy MZe 2 businessinfo.cz str. 0 Zemědělství a Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa 22.9.2015 potravinářství TOP Ministerstvo zemědělství země (MZe)

ČRo Dvojka Test kvality potravin u nás a v Německu Ně 16.9.2015

ČRo Dvojka str. 1 10:04 Poradna


dama.cz Pořádek v ledničce šetří ří peníze. Víte kam jednotlivé potraviny patří? pat 4 Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa 16.9.2015 dama.cz str. 0 TOP Kateřina ina Fejková

E15 Pravá česká zabijačka ka z Lidlu klamala 21.9.2015

E15 str. 6 Byznys


Tomáš Fránek

e15.cz Pravá česká zabijačka ka z Lidlu klamala, byly v ní německé n výrobky 6 Český eský svaz zpracovatelů zpracovatel masa 21.9.2015 e15.cz str. 0 Obchod a služby TOP

HARPER'S BAZAAR NEMILOSRDNÝ SVĚT... 15.9.2015

HARPER'S BAZAAR str. 220 Reality


EVA KADAVÁ

Hospodářské noviny KDYŽ JÍDLO OHROŽUJE ZNAČKU ZNAČ 17.9.2015

Hospodářské řské noviny str. 2 extra


Michal Šenk

krajskelisty.cz A šel, a šel, a šel na pivo… 19.9.2015

krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha

9 Český svaz zpracovatelů masa TOP

Anička Vančová

Naše Frýdecko-místecko Na webu najdete, jak dopadly kontroly potravin v obchodech 18.9.2015

Naše Frýdecko-místecko str. 14 Servis


(st)

Právo Víkend Mitrovský dvůr 18.9.2015

Právo Víkend str. 14 Jídlo


Jana Hanušková

Respekt kontrolujte, co jíte 21.9.2015

Respekt str. 40 Rozhovor


HANA ČÁPOVÁ, TOMÁŠ BROLÍK

sport.ihned.cz Respekt: Rozdílné složení potravin je legální. Zákazníci sami musí projevit víc aktivity, říká 13 ministr Jurečka Český svaz zpracovatelů masa 20.9.2015 sport.ihned.cz str. 0 domaci.ihned.cz TOP Hana Čápová, Tomáš Brolík

ZBOŽÍ & PRODEJ V POTRAVINÁCH ON-LINE SE TOČÍ MILIARDY – A JEŠTĚ JICH PŘIBUDE 14 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 3 Příloha - Z&P speciál Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 e-shopy TOP Jana Dulíková ŘÁDEM PROTI CHAOSU A ZNEUŽÍVÁNÍ 15 Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 6 Hlavní téma TOP Lucie Bártová ZDŮRAZNĚNÍ PŮVODU FUNGUJE 16 Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 8 Hlavní téma TOP Lucie Bártová ON-LINE OBCHOD JE MNOHEM VĚTŠÍ ZÁBAVA 17 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 10 Příloha - Z&P speciál - Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 e-shopy TOP Petr Hříbal SPOTŘEBITELÉ BY MĚLI PROJEVIT JASNÝ ZÁJEM O KVALITU 18 Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 10 Rozhovor TOP Petr Hříbal

Zemědělec Méně cizorodých látek 21.9.2015

Zemědělec str. 2

Zuzana Fialová Vepřové stále v krizi 21.9.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace

19 Český svaz zpracovatelů masa TOP 20 Český svaz zpracovatelů masa TOP

Jan Doležal

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Řezník: Strach je špatný rádce 18.9.2015

5plus2 str. 31 Litoměřicko

21 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

VLADIMÍR MAYER

agris.cz Ministr Jurečka: Návrh Evropské komise na řešení mléčné krize je první krok. Musí ale 22 následovat další Český svaz zpracovatelů masa 16.9.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství Ostatní MZe ČR SVS letos zatím zkontrolovala téměř 5 500 restaurací a jídelen 23 Český svaz zpracovatelů masa 17.9.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství Ostatní SVS ČR Kaprů bude na Vánoce dost. Rybáři varují před triky obchodníků zvyšovat cenu 24 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství Ostatní Denik.cz Polovina Čechů vyhazuje jídlo, mnohem častěji potravinami plýtvají mladí lidé 25 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství Ostatní iHNed.cz Souhrn událostí uplynulých dní – 18. – 20. 9. 2015 26 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 agris.cz str. 0 Souhrny Ostatní Agris

Aha! Pořádek v ledničce šetří peníze 18.9.2015

Aha! str. 4 Aktuálně - Domácnost


(růž)

aktualne.cz Tataři blokují příjezd na anektovaný Krym, zastavují kamiony s potravinami 28 Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 aktualne.cz str. 0 Zahraničí Ostatní

BEVERAGE & GASTRO

KRAJINOU DELIKATES A OBROVSKÝCH SKLENÍKŮ 22.9.2015

BEVERAGE & GASTRO str. 15 Rozhovor


blesk.cz Lenka zhubla 10 kilo za rok. Díky syrové stravě! 19.9.2015

blesk.cz str. 0 Příběhy


Lvům chutná steak, Kozorohům zelňačka: Co byste měli jíst podle vašeho znamení 31 Český svaz zpracovatelů masa 19.9.2015 blesk.cz str. 0 Astrologie Ostatní Chceme maso bez antibiotik, tlačí americké jeptišky McDonald's. A co Česko? 32 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 blesk.cz str. 0 Svět Ostatní

blisty.cz Možná, že se vracíme do Hitlerova světa 16.9.2015

blisty.cz str. 0


Brněnský deník Bioobchodů přibývá. Nepřežijí všechny 21.9.2015

Brněnský deník str. 3 Brněnské léto


MARTINA ŘIHÁNKOVÁ

budejckadrbna.cz V Budějcích je konečně online supermarket! 21.9.2015

budejckadrbna.cz str. 0 Byznys


businessinfo.cz Fine Food Australia 2015 19.9.2015

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí


Claudia K obědu si dáme vepřové 15.9.2015

Claudia str. 19 Dopřejte si s námi


ct24.cz Čeští farmáři dostanou 300 milionů kvůli cenám mléka 16.9.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa

Českobudějovický deník


Našla příbuzné po 73 letech 22.9.2015

Českobudějovický deník str. 8 Jižní Čechy


(nmk)

Českolipský deník Několik druhů dýní i ochutnávky zdarma 23.9.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko


(red)

ČRo - plzen.cz Farmáře v Plzeňském kraji trápí nízké výkupní ceny mléka 21.9.2015

ČRo - plzen.cz str. 0 / zpravodajstvi


Lukáš Milota,Směna ČRo Plzeň

denik.cz U sousedů chystají výstavu o pohřbívání 22.9.2015

denik.cz str. 0 Jihočeský kraj


e15.cz Farmáři dostanou z EU za mléko přes 300 milionů. Jurečka žádá mnohem více 43 Český svaz zpracovatelů masa 16.9.2015 e15.cz str. 0 Zemědělství Ostatní Potravina domácí aneb další zmatek na obzoru 17.9.2015

e15.cz str. 0 Blog týdne

Václav Cílek: Po slitování přijdou šibenice 20.9.2015

e15.cz str. 0 Archiv

44 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 45 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

echo24.cz Stát kvalitu potravin neřeší, rozhoduje zákazník 18.9.2015

echo24.cz str. 0 Politická aréna


Herbert Pavera

ekonomika.iDNES.cz Špína a myší trus. Nejčastěji porušují předpisy pražské restaurace 47 Český svaz zpracovatelů masa 17.9.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika Ostatní Alma Benešová

euportal.cz Drsné záběry z evropských měst na uprchlíky a muslimy. To vám Česká televize neukáže 48 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 euportal.cz str. 0 Zamyšlení Ostatní Michal Malý

F.O.O.D.

Tyrolská kuchyně 22.9.2015

F.O.O.D. str. 102 bedekr


Johana Křížková

Frekvence 1 Rozhovor s klimatologem Radimem Tolaszem 19.9.2015

Frekvence 1 str. 1 17:00 Press klub


Haló noviny Domácí zabijačka doma 19.9.2015

Haló noviny str. 13 Hobby

Dvoudenní hold zemědělcům a potravinářům 21.9.2015

Haló noviny str. 12 Mozaika z regionů


Taťána LANKAŠOVÁ

HARPER'S BAZAAR ŘÍJEN, MĚSÍC DETOXU 15.9.2015

HARPER'S BAZAAR str. 186 Zdraví


EVA KADAVÁ

Hospodářské noviny Řeckou ekonomiku svazují kapitálové kontroly. Změna je v nedohlednu 54 Český svaz zpracovatelů masa 17.9.2015 Hospodářské noviny str. 4 události Ostatní Silvie Housková

Hradecký deník Dožínky – Den zemědělců, potravinářů a venkova 18.9.2015

Hradecký deník str. 5 Východní Čechy


(ak)

chytrazena.cz Umíte péct frgály nebo vařit klobásy? Přijeďte soutěžit na Karlovský gastrofestival 56 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 chytrazena.cz str. 0 Ostatní

idnes.cz - blog spiknutí krav (radamichael) 16.9.2015

idnes.cz - blog str. 0

Michael Rada Nemravnost kapitalismu a nezbytnost revoluce (jaroslavpolak) 20.9.2015

idnes.cz - blog str. 0 Jaroslav A. Polák

Jindřichohradecký deník


Rynek nabízí české potraviny Jindřichohradecký deník str. 19.9.2015 2 Jindřichohradecko


Katka DIETA z pravěku 17.9.2015

Katka str. 18 Fitness


Ladislava Protivanská

Komora.cz Komora radí PODNIKATELŮM 10.9.2015

Komora.cz str. 48 Podnikání - Poradna


TOMÁŠ MACNAR

kurzy.cz ČR - ceny v průmyslu v srpnu klesly o 0,8%, služby rostly o 0,1% 62 Český svaz zpracovatelů masa 16.9.2015 kurzy.cz str. 0 Makroekonomika Ostatní USA: Inflace slabší, ale jak moc? 16.9.2015

kurzy.cz str. 0 Měny-forex


lidovky.cz Myši a hromadění odpadků. Inspekce letos zavřela přes 170 provozoven 64 Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy Ostatní Lidovky.cz, Šarlota Šudrychová

Marketing & Media Od privátek bereme hlavně mléčné výrobky 21.9.2015

Marketing & Media str. 27 Data


Metro Chytrá kuchyně není jen ovládání spotřebičů na dálku 23.9.2015

Metro str. 14 Metrorádce


JANA ŠTEFANOVÁ

metro.cz Vinobraní na Pražském hradě nabídne moravský burčák a nově i kvalitní české potraviny 67 Český svaz zpracovatelů masa 16.9.2015 metro.cz str. 0 Metro / Události Ostatní Metro.cz

Mladá fronta DNES VÁCLAV CÍLEK: Sklepení – skutečné bohatství podzemní Prahy 68 Mladá fronta DNES str. 2 Příloha - Dnes+ Český svaz zpracovatelů masa 17.9.2015 Seriál+ Ostatní Václav Cílek

Moravskoslezský deník Umíte péct frgály nebo vařit klobásy? Přijeďte soutěžit na Karlovský gastrofestival 69 Český svaz zpracovatelů masa 18.9.2015 Moravskoslezský deník str. 9 Tipy na víkend Ostatní (mrš) Náš grunt má novou prodejnu v Hlučíně 70 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 Moravskoslezský deník str. 12 Region Ostatní (lap)

my89.cz Malý férový veletrh připoutal pozornost obchodníků i výrobců 22.9.2015

my89.cz str. 0


Lenka Tréglová

novinky.cz Fejeton Štěpána Kučery: V Konibaru 18.9.2015

novinky.cz str. 0 Kultura - SALON


Štěpán Kučera, SALON Ukrajinští aktivisté a krymští Tataři nepouštějí na Krym náklaďáky s potravinami 73 Český svaz zpracovatelů masa 20.9.2015 novinky.cz str. 0 Zahraniční - Evropa Ostatní Chcete ušetřit šest dnů ročně? Nakupujte potraviny on-line 22.9.2015

novinky.cz str. 0 Komerční články


Nymburský deník Přes tisíc lidí si užilo v Pojedech den plný zábavy, jídla, pití a řemesel 75 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 Nymburský deník str. 2 Nymbursko Ostatní MILENA JÍNOVÁ

Olomoucký deník Na festivalu vyhlásí nejlepší frgál Olomoucký deník str. 6 Střední 23.9.2015 Morava/Ekonomika (fil)


ona.iDNES.cz Lékařka: Školní obědy obsahují moc soli a uzenin. Chybí čerstvá zelenina 77 Český svaz zpracovatelů masa 18.9.2015 ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Děti Ostatní Lubor Černohlávek, Časopis TÉMA

parlamentnilisty.cz Asociace českého tradičního obchodu je součástí Hospodářské komory ČR 78 Český svaz zpracovatelů masa 18.9.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Ostatní Tisková zpráva Šrámek (ANO): Zavézt východní Evropu potravinami, byl cíl EU15 při našem vstupu do EU 79

20.9.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům

Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

PV

Plzeňský deník O budoucnost zemědělství nemám strach, lidé chtějí kvalitní potraviny 80 Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 Plzeňský deník str. 62 Příloha - Zemědělství Ostatní EVA PLEVKOVÁ

podnikatel.cz Nekupujeme Babišovo, ale pro jistotu o tom nebudeme mluvit 18.9.2015

podnikatel.cz str. 0


Zdeněk Vesecký Chovají 70 koz a začínali v chatrči bez elektřiny. Jak se jim dnes podniká? 82 Český svaz zpracovatelů masa 21.9.2015 podnikatel.cz str. 0 Ostatní Zdeněk Vesecký

prazskypatriot.cz Letošní Farmářské slavnosti vyvrcholí na Letné 19.9.2015

prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy


ČTK

Pražský deník Poslední Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2015 jsou tu! 18.9.2015

Pražský deník str. 4 Zpravodajství


Rakovnický deník Agrární komora jednala s ministerstvem 18.9.2015

Rakovnický deník str. 2 Rakovnicko


(hob)

respekt.cz Jsme a nejsme jako oni 20.9.2015

respekt.cz str. 0 respekt.cz


RETRO Podzimní vaření 23.9.2015

RETRO str. 28


sport.ihned.cz Řeckou ekonomiku svazují kapitálové kontroly. Dovoz do země klesl o 40 procent, tisíce 88 menších podniků mohou zbankrotovat Český svaz zpracovatelů masa 16.9.2015 sport.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ Ostatní Silvie Housková

Sobotka chce bojovat se suchem. Do roku 2016 mají vzniknout zásady pro hospodaření s 89 vodou Český svaz zpracovatelů masa 19.9.2015 sport.ihned.cz str. 0 domaci.ihned.cz Ostatní ČTK, jsf

Téma Proč školákům nechutná 18.9.2015

Téma str. 18 Rozhovor


Lubor Černohlávek

time4men.cz Anglické fish and chips time4men.cz str. 0 Food a drink, food, Chips, 20.9.2015 Karl,


TV Barrandov Senior inspektor 22.9.2015

TV Barrandov str. 12 18:30 Naše zprávy


tyden.cz Veterináři našli chyby u šestiny kontrolovaných jídelen 17.9.2015

tyden.cz str. 0 Zdraví

ČTK Sýr stojí oproti loňsku o čtvrtinu méně, hlásí statistici 18.9.2015

tyden.cz str. 0 Česko

ČTK Německé supermarkety rekordně zlevňují 19.9.2015

tyden.cz str. 0 Svět

93 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 94 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 95 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

Marek Kerles

vitalia.cz Začínají podzimní výlovy rybníků 16.9.2015

vitalia.cz str. 0


Petr Havel

vlasta.cz Letošní Farmářské slavnosti vyvrcholí v Národním zemědělském muzeu v Praze 97 Český svaz zpracovatelů masa 18.9.2015 vlasta.cz str. 0 Ostatní

ZBOŽÍ & PRODEJ SLOVENSKÁ POTRAVINA S VÁŠNĚMI 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 8 Hlavní téma Lucie Bártová


ZEMĚ ŽIVITELKA BYLA SVĚDKEM PŘEDÁNÍ CERTIFIKÁTŮ KLASA 99 Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 9 Hlavní téma Ostatní Petr Hříbal NA INTERNETU NAKUPUJÍ PRAKTICKY VŠICHNI 100 Český svaz zpracovatelů masa 22.9.2015 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 16 Informace Ostatní CENA PREZIDENTA ZNÁ VÍTĚZE 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 22 Informace

NOVÝ OBCHOD, SPORT, RESTAURACE A EDUKACE 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 29 Obchod a zákazníci

Petr Hříbal VÁNOCE NÁSOBÍ OCHOTU UTRÁCET 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 36 Produkty

Markéta Grulichová SVÁTEČNÍ CHVÍLE PŘEJÍ MLSÁNÍ A DELIKATESÁM 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 40 Produkty

101 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 102 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 103 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 104 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

Markéta Grulichová

Zemědělec Den Zemědělce v Kameni 21.9.2015

Zemědělec str. 1


Zuzana Fialová Peníze z unie 21.9.2015

Zemědělec str. 3

(fia, čtk) Odezva zemědělců byla dobrá 21.9.2015

Zemědělec str. 4 Publicistika

Kvůli suchu je méně chmelu i ovoce 21.9.2015


Zuzana Fialová Sucha zasáhnou vývoz 21.9.2015

Zemědělec str. 6 Evropská unie

(fia, čtk) Nastavení vázané podpory v unii 21.9.2015


Ing. Jaroslav Humpál Komory 'čtyřky' jednaly

106 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 107 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 108 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 109 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 110 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 111

21.9.2015


Ing. Jan Doležal O demonstraci a řešení mléčné krize 21.9.2015


Bohumil Belada Netradiční propagace české produkce 21.9.2015


Společnost mladých agrárníků ČR Tři dny věnované ochraně rostlin 21.9.2015

Zemědělec str. 21

David Bouma Poradí i prostřednictvím internetu 21.9.2015

Zemědělec str. 30 Živočišná výroba

Jana Velechovská Roste zájem o mléčná plemena ovcí 21.9.2015

Zemědělec str. 34 Živočišná výroba

Martin Jedlička * Kalendář akcí 21.9.2015

Zemědělec str. 40 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 112 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 113 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 114 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 115 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 116 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 117 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

zpravy.tiscali.cz Jezte více ryb, snížíte tím riziko vzniku depresí, tvrdí studie 16.9.2015

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Magazín


pal

Plné znění zpráv 10.9.2015 - 23.9.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP blesk.cz Ukliďte si lednici! Ušetříte tisíce! Poradíme, jak na to! 18.9.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Až tisíce korun ročně vám může ušetřit pořádek v lednici. Když budete přesně vědět, co a kde máte, nic se vám nestihne zkazit. Průměrný Čech totiž vyhodí každý rok 170 kg potravin a to už je pořádná finanční rána. Potraviny byste do lednice neměli dávat nahodile. Každé místo lednice je díky rozdílné teplotě určeno pro odlišný typ potravin. „Teplota uvnitř chladničky se na různých místech liší. I proto velmi záleží, kde jsou jednotlivé potraviny uloženy. Nejchladněji bývá vespodu. Směrem vzhůru teplota

roste s každým patrem o jeden stupeň. Tyto teplotní rozdíly mají vliv na čerstvost potravin,“ vysvětluje výživová poradkyně Zuzana Douchová. Takhle si srovnejte jídlo v ledničce: Zelenina do šuplíku * Boxy na dně ledničky jsou určeny pro zeleninu – nejčastěji ledový salát, květák, brokolice, kapusta, mrkev, celer nebo petržel. * Zeleninu před uložením nemyjte. Maso patří nad zeleninu * Spodní přihrádka nad boxy se svými -2–4 °C je vhodná pro syrové maso, drůbež a ryby. * Maso uchovávejte v celofánu anebo v dobře uzavřených nádobách. Na střed uzeniny a mléčné výrobky * Střední část ledničky má 4–6 °C. Hodí se proto pro otevřené paštiky, uvařené maso, šunku, uzeniny, máslo, margaríny, plátkové a tavené sýry, jogurty a mléko. * Masné a mléčné výrobky pečlivě oddělujte. Hotovky nahoru * Pro uskladnění hotových jídel je nejvhodnější horní část ledničky, ve které je 7–8 °C. Patří sem například omáčky, guláše, polévky, pudingy, dorty, zákusky anebo například chlebíčky. Vejce chtějí do dveří * Nejteplejším místem lednice s 10–11 °C jsou její dvířka. * Do dolní části dvířek patří nápoje jako mléko, džusy, minerálky nebo pivo. * Vejce vložte do speciální přihrádky, která je pro ně určená. Vkládejte je špičkou dolů, protože na tupém konci se nacházejí póry, kterými vejce přijímá kyslík. * V horní části dvířek může být máslo, margaríny a otevřené marmelády. Tohle do lednice nedávejte Některým potravinám chlad lednice nesvědčí. Do lednice tak nepatří například brambory, cibule, česnek, ovoce, rajčata, čokoláda nebo med. 5 »ledových« tipů 1) Lednici nepřeplňujte. Mezi potravinami by měl proudit vzduch, jinak se kazí. A pokud jsou přilepené ke stěně, stoupá spotřeba energie. 2) Pravidelně odstraňujte námrazu ze stěn ledničky. Nejlépe teplou vodou s octem, který dezinfikuje. 3) Minimálně jednou za měsíc vyndejte všechny potraviny a lednici ukliďte. 4) Krájené a vážené salámy a sýry doma dejte do krabičky nebo igelitového sáčku. Sýrům měňte obal obden, salámy můžete vyskládat na talíř a přikrýt alobalem. 5) Do lednice nepatří horké (a ani vlažné) potraviny. Zvyšují spotřebu elektřiny a zvyšují vlhkost. Mrazák: Nezapomeňte na popisky Potřebujete, aby vám potraviny vydržely déle než jen pár dní? Tak hned s nimi do mrazáku.

Nezapomeňte je ale dobře zabalit a popsat. Štítek by měl obsahovat nejen popis uložené potraviny, ale i datum zamrazení. * Maso vydrží v mrazáku až 10 měsíců. * Bylinky, mořské ryby a plody, ovoce a zelenina, houby a zmrzliny až 12 měsíců. * Sladkovodní ryby a vnitřnosti nechte uložené v mrazu maximálně 3 měsíce. * Pro libovější uzeniny, omáčky a pyré je doba skladování pouze 2 měsíce. * Pokud si zamrazíte pečivo, nezapomeňte je do 6 měsíců spotřebovat.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/343939/ukli...nici-usetrite-tisice-poradime-jak-na-to

businessinfo.cz Potravin zasažených cizorodými látkami výrazně ubylo. Vyplývá to z nové zprávy MZe 22.9.2015

businessinfo.cz str. 0 Zemědělství a potravinářství Ministerstvo zemědělství (MZe) Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Potravin, surovin a krmiv, které obsahují nadlimitní množství cizorodých látek, je ve srovnání s minulými roky méně. Zjištění inspektorů dozorových orgánů publikuje Ministerstvo zemědělství ve Zprávě o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v roce 2014. Úroveň kontaminace potravin a krmiv cizorodými látkami je v České republice nízká. Potvrzují to například výsledky monitoringu Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ta loni odebrala 1880 vzorků a přitom jenom 0,59 % z nich bylo nevyhovujících, zatímco ještě v roce 2011 odhalila 1,23 % nevyhovujících výrobků. Za poslední čtyři roky se významně snížil počet potravin, které překročily maximální limit povolených látek. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce loni objevili v 11 vzorcích z 1880 odebraných například zvýšené množství mykotoxinů nebo pesticidů. Tyto potraviny, krmiva a suroviny byly okamžitě staženy z prodeje. Státní veterinární správa loni provedla 71 471 vyšetření, z toho bylo jen 0,17 % nadlimitních (celkem 118 vzorků). V závadných potravinách a surovinách našli inspektoři například zbytky veterinárních léčiv. Podle dlouhodobého sledování je obsah cizorodých látek hluboko pod přípustnými hygienickými normami a v průběhu let se snižuje nebo má setrvalou tendenci. Systém jejich kontroly tedy funguje. Sledování cizorodých látek v potravinách a krmivech přispívá k zajištění výroby zdravotně nezávadných potravin, určených k domácí spotřebě i na vývoz. Ministerstvo zemědělství vydalo také Výroční zprávu za rok 2014 o systému včasného varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Z celkového množství 3 157 oznámení v celé EU bylo 198 potravin, které prošly distribucí přes území České republiky nebo odsud pocházely. Jednalo se například o doplňky stravy s nepovolenými složkami, neuvedené alergeny nebo nesprávné značení. Systém včasného varování pro potraviny a krmiva RASFF je jedním z mechanizmů kontroly bezpečnosti potravin a krmiv na území jednotného trhu Evropské unie. Pokud v jakémkoli státě Evropské unie odhalí nebezpečnou potravinu, varování okamžitě pošlou systémem RASFF všem ostatním zemím EU.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/p...vyplyva-to-z-nove-zpravy-mze-69131.html

ČRo Dvojka Test kvality potravin u nás a v Německu 16.9.2015

ČRo Dvojka str. 1 10:04 Poradna

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Milí posluchači, také občas, když jedete kolem hranic, zajedete do Německa na nákup potravin? Musím říct, že často se nám tady na Dvojce ve Spotřebitelské poradně stává, že voláte a říkáte: "Jo, to v Německu mají daleko kvalitnější a levnější potraviny." Tak my teď právě o kvalitě potravin u nás a v Německu budeme mluvit s panem Janem Pivoňkou z Ústavu konzervace potravin Vysoké školy chemickotechnologické Praha. Právě VŠCHT byla garantem a takovým koordinátorem zajímavého testu. Tak, pěkně vítám, dobrý den. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------Dobrý den. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Pivoňko, jak jste vybírali, co jste testovali, jakým způsobem se to testovalo? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------My jsme vlastně provedli takový test, jehož cílem bylo říct, jestli ty potraviny, ty hlavní značky nebo takové ty reprezentativní značky prodávané na trhu v Německu a v České republice jsou stejné nebo ne. My jsme se nevyjadřovali úplně přímo k tomu, které jsou kvalitnější a které jsou méně kvalitní, spíš jsme se vyjadřovali k tomu, jestli jsou stejné a provedli jsme to tak, že jsme vybrali 24 různých výrobků, takové ty nejznámější značky, které se prodávají v Čechách i v Německu. Musím přiznat, že už tohle to samo o sobě byl těžký úkol, protože to, co se zdánlivě zdá být stejné, tak se potom ukazuje, že ty značky jsou trošku odlišné a jiné a tyhle ty všechny vzorky jsme vlastně potom testovali jednak po senzorické stránce, to znamená provedli jsme zkoušku, jestli lidé jsou schopni rozeznat mezi nimi rozdíl, popřípadě které z těch výrobků preferují. A potom jsme testovali je po chemické stránce, vybrali jsme ukazatele ne ty, které jsou legislativně vázané, ale zejména ty, které ukazují na takové ty rozdíly, které jsme očekávali v těch výrobcích nebo které by se daly předpokládat, a všechny tyhle ty výsledky jsme potom v takové odborné komisi porovnali a vyhodnotili, abychom byli schopni říci, co je stejné, nebo co není stejné. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Takže pokud vím, tak jste testovali jogurty, tuk, sýr, salám, zmrzlinu, ryby a tak dále takový ten běžný nákup, co člověk dělá. A jak jste testovali, protože i to je zajímavé, každý má jinou chuť nebo jiné chutě, někomu chutná víc sladké, někomu víc slané a tak. Jak jste to testovali. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------My jsme vlastně ten první test, který jsme senzoricky dělali, tak se nezaměřoval na to, co, komu víc chutná, ale zaměřili jsme se na to, jestli mezitím vůbec je rozdíl, že ti spotřebitelé nebo ti hodnotitelé jsou schopni rozeznat rozdíl. Takže jsme si sestavili takový panel třiceti odborníků na senzorickou analýzu, kteří jsou schopni a jsou proškoleni o tom, jak se senzorika dělá a s nima jsme udělali takzvanou trojúhelníkovou zkoušku, při které se vlastně tomu hodnotiteli předloží tři vzorky a dva z

nich jsou stejné a jeden je odlišný a ten hodnotitel má označit ten vzorek, který je odlišný. Potom se to statisticky vyhodnotí a na základě toho se dělá závěr, jestli to ta komise nebo ten panel hodnotitelů rozpoznal, nebo nerozpoznal tenhle ten rozdíl. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, na co jste přišli, co bylo třeba zajímavé během toho testu? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------Tak, my jsme přišli na to, že zhruba asi tuším 30 % těch výrobků bylo odlišných a musím přiznat, že v některých případech byla poměrně obsáhlá diskuse i na úrovni té komise, zda to skutečně je rozdíl to, na co jsme přišli. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------A to jsou ty chutě právě. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------Jednak to jsou ty chutě, ale i třeba, když jsme zjistili, že jsou nějaké rozdíly v deklaraci, tak ono to může být dáno trošku odlišným výkladem legislativy v České republice a v Německu, co se tam přesně musí na ty výrobky uvést a způsob, jakým se to uvádí. Takže ti lidí všichni se vyjadřovali k tomu, zda je to tedy nějaký záměr toho výrobce a zda tam skutečně je rozdíl, anebo je určitý drobný rozdíl ve výkladu té legislativy, byť by měla být úplně stejná. Ale přišli jsme i na pár věcí, které musím přiznat, že nás překvapili. Například jsme zjistili, že u jedné masové konzervy, která vypadala úplně stejně, v podstatě to bylo něco, co známe pod pojmem luncheon meat v České republice, v Německu se tomu říká Frühstücksfleisch, a tam jsme zjistili, že navzdory tomu, že ta konzerva vypadala úplně stejně a byla dokonce vyráběna v úplně stejném výrobním závodě ... Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Ale! Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------... tak to složení, ani ten výrobce se netajil tím přímo na obale, že to složení je zcela odlišné, zatímco do toho výrobku prodávaného v Německu bylo použito čistě vepřové maso, tak do toho, co bylo prodáváno v České republice, tak bylo použito zejména strojně oddělené maso, a tam si myslím, že ten kvalitativní rozdíl je poměrně značný. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Brali jste v potaz také cenu? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------My jsme sice ceny při tom testu zaznamenávali, ale nezaměřovali jsme se na to, ani jsme potom neprovedli žádné vyhodnocení těchto cen, protože ono to je poměrně složité hodnotit a porovnávat ceny na dvou různých trzích, protože ty obchodní řetězce, ve kterých jsme to nakupovali, tak mají zhruba 30 a více procent zboží prodávaného v nějakých akcích, kde oni s tou cenou hýbou. A my jsme tohle to nesledovali a tudíž to porovnání by bylo zavádějící, protože pokud bychom jaksi narazili na zboží, které zrovna mají v té akci, která třeba ani někdy nemusí být přímo viditelná, ale účelově snižují cenu nějakého zboží po nějakou dobu, tak by to bylo zavádějící a i ty závěry z toho by nebyl asi správné. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Milí posluchači, vy se k nám můžete připojit, Jan Pivoňka z Ústavu konzervace potravin Vysoké

školy chemickotechnologické je i dál ve studiu. A mluvíme o kvalitně potravin u nás a v Německu. Můžete psát na mailto:[email protected] a nebo 221552525 nebo 221552424 jsou čísla, která vám jsou k dispozici. Po písničce přijde řada na vaše dotazy. / Písnička / Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Ještě jednou krásné dopoledne, milí posluchači. Povídáme o kvalitě potravin u nás a v Německu s panem Janem Pivoňkou z VŠCHT Praha a s vámi. 221552525 a 221552424, obě čísla jsou obsazená. Dobrý den. Můžete se ptát, dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy, všechny vás zdravím a měla bych takovýhle dotaz. Nebudu říkat název, ale používám dva zahraniční prací prostředky, který jsou takový tady nejznámější a z Německa dovážený, a prosím vás, je neskutečnej rozdíl,když si ho z toho Německa přivezu, anebo když ho koupím tady. Ta vůně, spousta soli, ručníky tvrdý. Prostě nevím, když třeba tady mají možnost to vyrábět a dostanou na to licenci, jak to můžou takto zneužívat, mě by to strašně zajímalo, jestli ještě někdo má takovej názor? Ale jak třeba víme se zákaznice, tak prostě tenhle problém tu máme víceméně všechny. Já vás ještě jednou zdravím a děkuju moc. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, děkujeme, a vezmeme i druhý dotaz. Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady Marie z Prahy. Já jsem se chtěla zeptat, jestli jste dělali taky testy na dětskou výživu, protože když jsme kupovali v Německu, máme dvojčata, pro děti, tak to byl velikej rozdíl o proti tady tý výživě a i těm přesnídávkám konkrétně. Děkuju, je to hezký pořad a moc vás ráda poslouchám. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme mockrát, děkujeme i za poklonu, mějte se hezky, Marie, na slyšenou. Tak, my jsme trošku mimo mísu, protože oba ty dotazy míří vedle našeho tématu. Jednak prací prášky, tak to jste netestovali, že? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------My jsme prací prášky netestovali, ale jestli můžu takhle, ono se to týká asi obecně jakýchkoliv výrobků, které jsou vyráběné pod různými značkami. Ty fakticky ti majitelé té značky mají dvě možnosti. Oni mají buďto možnost pod svoji značkou prodávat to, co na lokálním trhu vyrábí nějací výrobci a nebo tu značku přísně řídí a řídí přesně i ta složení těch jednotlivých výrobků a potom by se jim nemělo stávat, že se ty výrobky liší v tom různém tržním prostředí. Takže ono to není vyloučeno, důležité je, jestli třeba vůbec ten nákup proběhl jakože, nebo ty prací prášky, jestli jsou prodávané pod úplně stejnou značkou, to je jedna věc, jestli potom i v rámci té značky, to je třeba stejná úroveň kvality, a samozřejmě pokud tomu tak je, tak se může stát, že ten výrobce používá jinou recepturu v Čechách nežli v Německu, a to se ostatně prokázalo i při tom testu potravin. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, máme další telefonát. Možná bychom měli teda ještě dodat, že ani dětskou výživu jste netestovali, je to tak? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------My jsme, dětskou výživu jsme také netestovali, jenom bych tady doplnil, že pro dětskou výživu platí poměrně přísná pravidla, a ta pravidla jsou harmonizovaná napříč Evropskou unií, takže by neměl být

rozdíl třeba v té výživové hodnotě samotné, v tom obsahu těch jednotlivých živin a složek, ale může být třeba senzorický rozdíl. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, dobrý den, vítáme ve vysílání, můžete se ptát. Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady je posluchačka z Děčína. Já jsem jenom chtěla k tomu, k té vaší debatě říct, že to je skutečně pravda, já tam chodím taky nakupovat do Německa tady hned za hranice. A co se týče těch prášků, to potvrzuji, potvrzuji, co řekla ta předešlá paní. Ale já bych chtěla k těm potravinám říct, že například tam se dá velice dobře koupit i bezlepkové výrobky. My tam kupujeme housky, což je tady třeba úplně nesrovnatelný. Ale mražený housky se tam dají krásně koupit na tu bezlepkovou dietu, a stejně tak i jogurty jsou nesrovnatelně lepší. Ale co vám řeknu, a to budete se asi divit a málokdo tomu bude věřit, když tam přijdu k pultu masnému, tak si tam nekoupím skoro nic, oni berou všechno do rukou bez rukavic, Německo, Německo a bez té základní hygieny. Každý pláteček vezme do ruky, takže si tam koupím to, co je třeba ve střívku nebo podobně. Oni odkrojí ty kraje, což je tedy velice milý, člověk to přivítá, ale vadí mi tohle to. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Tak děkujeme i za tuhle tu vaši zkušenost, díky. My se zmíníme tady o tom. Ještě vezmeme poslední telefonát, který máme. Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady Honza, Praha. Já jsem se chtěl zeptat, prosím vás, proč se neudělá nějaká kontrola, to, aby to bylo to německý a to, co sem dovážejí, stejný jako to prodávaj v Německu. Když jste říkali o tom. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------To je asi na delší debatu, to pan Pivoňka asi bude reagovat. Děkuju mockrát. Tak, pojďme třeba reagovat na ten poslední telefonát. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------Tam ta samozřejmě bylo by teoreticky možné, aby právní předpisy to svázaly tak, že to nebude možné prodávat s různou kvalitou. Ale tady je potřeba připomenout, že dobu plánování a normalizace už máme za sebou. Takže tady funguje volné tržní prostředí a ta diskuse, podle mého názoru, která se teďko odvíjí a možná, že to reaguje trošku i na dotaz té paní, která se ptala, nebo která konstatovala, že to v Německu a v Čechách skutečně je odlišné kvality, tak v současné době poměrně velký vliv na to, co se prodává vlastně v tom tržním prostředí, mají i obchodníci. A ti obchodníci tedy tvrdí, že reagují vlastně na poptávku těch spotřebitelů, ale samozřejmě z toho marketingového pohledu oni mají možnost do určité míry ji ovlivňovat tuhle tu poptávku. A to si myslím, že je ta diskuse, která vlastně měla nebo má být těmito testy iniciována, aby ti obchodníci tedy případně měli možnost na tohle to reagovat a otázka má znít, jestli má být toto svázáno, anebo jestli tam má zůstat ten volný trh s tím, že to rozhoduje vlastně ten obchod a ten zákazník. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Pojďme úplně kratince zhodnotit jak ten test dopadl? Kolik těch výrobků se hodně lišilo a máme na to skutečně pár vteřinek, jestli můžu poprosit. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------Tam zjistili jsme rozdíly zhruba u 30 % těch výrobků, které jsme testovali. Ale musím říct, že ty rozdíly byly v řadě případů relativně malé a musím říct, že takové ty výrobky, které mě opravdu překvapily,

tak tam byly asi tři nebo čtyři, kde ten rozdíl byl markantnější. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Což bylo třeba u toho masa, u té masné konzervy. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------Což bylo například u toho masa. Zjistili jsme, že třeba káva, která je prodávaná v Německu má větší podíl Arabiky, káva, která je pod stejnou značkou prodávaná v Čechách, má větší podíl Robusty, která je sice levnější, ale ono to skutečně může souviset s chuťovými preferenci. V Čechách je známé, že máme radši takové to trochu kyselejší kafe, a to je přesně ta Robusta. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------A ty jogurty ještě, poslední větu, jak dopadly? Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------U jogurtů jsme zjistili pod stejnou značkou drobný rozdíl v obsahu tuků a zjistili jsme, že se liší vlastně použitá barviva do těch jogurtů, obojí byly na přírodní bázi. Nicméně ukazuje to, že ten výrobce vlastně centrálně ne zcela řídí ty receptury jednotlivých výrobků. Ale musím přiznat, že já osobně subjektivně jsem mezi těmi jogurty sice viděl rozdíl, ale neřekl bych, že jeden z těch jogurtů byl lepší a druhý horší. Marie RETKOVÁ, moderátorka -------------------Děkuju panu Janu Pivoňkovi z Ústavu konzervace potravin VŠCHT Praha. Mluvili jsme o kvalitě potravin u nás a v Německu. Na slyšenou. Jan PIVOŇKA, Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha -------------------Děkuji vám za pozvání, na shledanou.

dama.cz Pořádek v ledničce šetří peníze. Víte kam jednotlivé potraviny patří? 16.9.2015 dama.cz str. 0 Kateřina Fejková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět V každé části ledničky je jiná teplota. Kam uložit konkrétní potraviny, aby vydržely co nejdéle? Poradíme Vám! ?//Teplota uvnitř chladničky se na různých místech liší. I proto velmi záleží, kde jsou jednotlivé potraviny uloženy. Nejchladněji bývá vespodu. Směrem vzhůru teplota roste s každým patrem o jeden stupeň. Tyto teplotní rozdíly mají vliv na čerstvost potravin,? //vysvětluje výživová poradkyně Mgr. Zuzana Douchová. **Nahoru umístěte tepelně zpracované jídlo** V horní části ledničky by se teplota měla pohybovat mezi 7 ? 8 °C, proto tuto část vyhraďte tepelně zpracovaným jídlům, jako jsou omáčky, polévky a ostatní potraviny, které vám zbyly od oběda nebo večeře (samozřejmě je do ledničky ukládejte chladné a spotřebujte do dvou dnů). Do horních polic také patří chlebíčky či zákusky.

**Do středu patří uzeniny a mléčné výrobky** Střední část ledničky má mít v optimálním případě teplotu 4 ? 6 °C. Do středových polic ukládejte uzené maso, šunku, salámy, máslo, Ramu, plátkové a tavené sýry, jogurty a mléko. Masné a mléčné výrobky je vhodné oddělit. **Spodní část nad zeleninovými boxy patří masu** Spodní police nad boxy se svými -2 až - 4 °C jsou určeny k uchovávání syrového masa (pokud se jej nerozhodnete rovnou zamrazit) drůbeži a rybám. Pozor! V ledničce není vhodné uchovávat maso déle než tři dny. Maso je vhodné zabalit do celofánu anebo uzavřít do vakuovaných nádob. **Zeleninové boxy** Že jsou velké boxy vespodu ledničky určeny na uchovávání ovoce a zeleniny, je všeobecně známé. Mnoho lidí však chybuje v tom, že zeleninu a ovoce před uložením do lednice myje. [[ArticleBox**26663]] **Ve dveřích se daří nápojům a vejcím** Nejteplejším místem lednice (10 ? 11 °C) jsou dvířka. Spodní prostor je vyhrazen pro ltekutiny (minerálky, džusy, bílé víno). Prostřední část je ideální na uskladnění vajec. S tím výrobci ledniček počítají a obvykle v této části najdete speciální boxík na uchovávání vajec. Nezapomeňte! Správně uskladněná vejce směřují špičkou dolů, protože na tupém konci se nacházejí póry, kterými vejce přijímá kyslík. **Co patří do mrazáku?** V ledničce by neměly být skladovány potraviny určené k přímé konzumaci déle než tři dny. Mrazničky životnost potravin výrazně prodlužují, nelze je však skladovat do nekonečna. Maso vydrží v mrazáku až 10 měsíců, bylinky, mořské ryby a plody, ovoce a zelenina, houby a zmrzliny až 12 měsíců. Sladkovodní ryby a vnitřnosti nechte uložené v mrazu maximálně 3 měsíce, tučné uzeniny dokonce jen 1 měsíc. Pro libovější uzeniny, omáčky a pyré je doba skladování pouze 2 měsíce. Pokud si zamrazíte pečivo, nezapomeňte je do 6 měsíců spotřebovat. ***Které potraviny do lednice nepatří:** - Brambory - Cibule - Česnek - Ovoce (banány, melouny, citrony, jablka, ananas? ) - Rajčata - Káva - Čokoláda - Neotevřené paštiky a plechovky - Marmelády a džemy - Med - Kečup - Hořčice - Červené víno - Chilli omáčka [[ArticleBox**26622]] Dáma.cz je na [[https://www.facebook.com/dama.cz?fref=ts facebooku.]] Přidejte se k nám!

URL| http://www.dama.cz/domacnost/poradek-v...te-kam-jednotlive-potraviny-patri-26688

E15 Pravá česká zabijačka z Lidlu klamala 21.9.2015 E15 str. 6 Byznys Tomáš Fránek Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Řetězec v balíčku zabijačkových produktů prodával německé zboží Maloobchod Největší diskontní řetězec na českém trhu Lidl klamal své zákazníky při marketingové akci s názvem Pravá česká zabijačka. V balíčku výrobků totiž řetězec nabízel také produkty od německých potravinářských firem. Pokutu za klamání spotřebitelů ve výši 300 tisíc korun potvrdil Krajský soud v Plzni. Ten řešil žalobu Lidlu na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Inspektoři našli před třemi roky výrobky z Německa nabízené jako součást Pravé české zabijačky v prodejně v Ostrově na Karlovarsku. Z Německa byly tři druhy huspeniny s vepřovým masem a tmavá tlačenka. Podle inspekce šlo jednoznačně o klamání zákazníků – lidé si mohli myslet, že kupují pouze české výrobky. Podle Lidlu nešlo o žádné lhaní zákazníkům, ale pouze o tematickou akci zaměřenou na zabijačkové výrobky. „Pravá česká zabijačka je v tomto případě pouze název marketingové akce, nikoli označení země původu jednotlivých produktů nabízených v rámci této akce,“ uvedla už dříve mluvčí Lidlu Lucie Borovičková. Právní zástupce firmy David Štros naopak říká, že nejde považovat akce, jako je Pravá česká zabijačka, za prodej jenom českých výrobků. „Průměrný spotřebitel nebude přece předpokládat, že v rámci akce, jako je například Vše pro váš pravý romantický italský večer, pocházejí veškeré výrobky z Itálie,“ uvedl právní zástupce Lidlu v žalobě. Řetězci se navíc nelíbilo to, že inspekce při potrestání vycházela také z průzkumů veřejného mínění, které měly potvrzovat, že lidé preferují při nákupu české potraviny. Podle Lidlu jde o informace neověřené. Senát soudu vedený soudcem Václavem Roučkem ale všechny námitky Lidlu odmítl a trest potvrdil. „Soud považuje za správnou a logickou úvahu, že pojem pravý spolu s označením původu český mohou vyvolat u spotřebitelů představu, že jde o výrobek z určité země,“ rozhodli soudci. Podle nich jsou výzkumy ohledně preferencí českých zákazníků jen přitěžujícím argumentem, samotné klamání bylo podle soudu jednoznačně prokázáno. Lidl s rozhodnutím nesouhlasí a ještě se obrátil se stížností na Nejvyšší správní soud. Lidl je další řetězcem, který se dostal do problémů kvůli označování výrobků podle země původu. Kaufland musel zaplatit čtyři sta tisíc korun za to, že zákazníky mátl českými vlaječkami u potravin, které z tuzemska nebyly. Pokutu šest set tisíc korun musel zaplatit také Penny Market, který před třemi roky neodstranil z části svých obchodů visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Autor je spolupracovníkem redakce Foto popis| Pokuta. Soud potvrdil řetězci Lidl pokutu 300 tisíc za klamání spotřebitelů Foto autor| Foto čtk O autorovi| Tomáš Fránek, Brno

e15.cz Pravá česká zabijačka z Lidlu klamala, byly v ní německé výrobky 21.9.2015

e15.cz str. 0 Obchod a služby

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Největší diskontní řetězec na českém trhu Lidl klamal své zákazníky při marketingové akci s názvem

Pravá česká zabijačka. V balíčku výrobků totiž řetězec nabízel také produkty od německých potravinářských firem. Pokutu za klamání spotřebitelů ve výši 300 tisíc korun potvrdil Krajský soud v Plzni. Ten řešil žalobu Lidlu na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Inspektoři našli před třemi roky výrobky z Německa nabízené jako součást Pravé české zabijačky v prodejně v Ostrově na Karlovarsku. Z Německa byly tři druhy huspeniny s vepřovým masem a tmavá tlačenka. Podle inspekce šlo jednoznačně o klamání zákazníků – lidé si mohli myslet, že kupují pouze české výrobky. Podle Lidlu nešlo o žádné lhaní zákazníkům, ale pouze o tematickou akci zaměřenou na zabijačkové výrobky. „Pravá česká zabijačka je v tomto případě pouze název marketingové akce, nikoli označení země původu jednotlivých produktů nabízených v rámci této akce,“ uvedla už dříve mluvčí Lidlu Lucie Borovičková. Přečtěte si: Zisk diskontů Lidl loni stoupl na rekordních 1,7 miliardy korun Právní zástupce firmy David Štros naopak říká, že nejde považovat akce, jako je Pravá česká zabijačka, za prodej jenom českých výrobků. „Průměrný spotřebitel nebude přece předpokládat, že v rámci akce, jako je například Vše pro váš pravý romantický italský večer, pocházejí veškeré výrobky z Itálie,“ uvedl právní zástupce Lidlu v žalobě. Řetězci se navíc nelíbilo to, že inspekce při potrestání vycházela také z průzkumů veřejného mínění, které měly potvrzovat, že lidé preferují při nákupu české potraviny. Podle Lidlu jde o informace neověřené. Senát soudu vedený soudcem Václavem Roučkem ale všechny námitky Lidlu odmítl a trest potvrdil. „Soud považuje za správnou a logickou úvahu, že pojem pravý spolu s označením původu český mohou vyvolat u spotřebitelů představu, že jde o výrobek z určité země,“ rozhodli soudci. Přitěžující argument Podle nich jsou výzkumy ohledně preferencí českých zákazníků jen přitěžujícím argumentem, samotné klamání bylo podle soudu jednoznačně prokázáno. Lidl s rozhodnutím nesouhlasí a ještě se obrátil se stížností na Nejvyšší správní soud. Lidl je další řetězcem, který se dostal do problémů kvůli označování výrobků podle země původu. Kaufland musel zaplatit čtyři sta tisíc korun za to, že zákazníky mátl českými vlaječkami u potravin, které z tuzemska nebyly. Pokutu šest set tisíc korun musel zaplatit také Penny Market, který před třemi roky neodstranil z části svých obchodů visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Čtěte také: Poprvé od roku 2001 ČOI nezjistila žádný nekvalitní benzín Na českých potravinách bude vlajka, Jurečka chce omezit chaos ve značení

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-s...amala-byly-v-ni-nemecke-vyrobky-1228768

HARPER'S BAZAAR NEMILOSRDNÝ SVĚT... 15.9.2015

HARPER'S BAZAAR str. 220 Reality EVA KADAVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Miliony lidí nejen v zemích třetího světa hladoví. A ti, kteří si říkají vyspělá civilizace, jsou nejen nenasytní, ale také arogantní? Nebudeme chodit kolem horké kaše. Jde totiž o jídlo. 0 jídlo, kterého se v některých částech kriticky nedostává, aby se v jiných bezostyšne vyhazovalo... Napadlo vás někdy, proč v běžných obchodech nevidíte trochu zdeformovanou okurku či buclatou roztrojenou mrkev? Ze taková zelenina nepatří na pulty, protože není dokonalá. A že hodně často končí v kontejneru? Celá řada organizací křičí na poplach a dala si za cíl maximum vyhozeného jídla pro ty, kteří pomoc potřebují. Pro ty, kteří nemají co jíst. Mezi prvními, kdo v Česku poukázal na plýtvání jídlem, byli studenti ze sdružení Zachraň jídlo. Přede dvěma lety se rozhodli uvařit z vyhozených potravin zeleninové kari pro tisíc hladových krků. Celkem se podařilo zpracovat 450 kilogramů zeleniny, jež by jinak skončila na skládce. Inspirací pro tuto akci byl happening Feeding the Five Thousand, jenž se konal v Londýně. Zásadní podíl na vyhazování jídla máme nejen my spotřebitelé, v první linii jsou supermarkety. Právě ony tlačí na zemědělce, aby dodávali jen dokonalé výpěstky. Co nesplňuje normy, nepatří na pulty prodejen, Normy supermarketů jsou přitom nejasné a jejich zástupci se zdráhají je zveřejnit. Na popud podobných nesmyslných norem se snažilo sdružení Zachraň jídlo poukázat 5. září, kdy na piazzettě Národního divadla uvařilo z nestandardní „křivou polévku". Najedly se z ní dva tisíce lidí! A co se děje s produkty, jež nesplňují normy prodejců? Zemědělcům se nevyplatí takové výpěstky sbírat, a tak velkou část své úrody zaorají. „Podle našich informací jsou vztasvěta hy mezi zemědělci a supermarkety nevyrovnané. Zemědělci nesou veškeré riziko a nemají se v případě nekalého jednání kvalitářů supermarketů na koho obrátit. Stává se, že jim obchodní řetězec odmítne přijmout celý kamion zeleniny či ovoce na základě nejasných důvodů. Navíc musí být farmář vždy připraven dodat požadované množství produktu v prvozachránit třídní kvalitě," popisuje běžnou praxi Adam Podhola, mluvčí iniciativy Zachraň jídlo. Během setkání se zástupci obchodních řetězců zjistili, že supermarkety nechtějí zveřejňovat normy, podle kterých přijímají zeleninu a ovoce. „Ptali jsme se zástupců firem Tesco, Globus a Kaufland, a ani v jednom případě jsme od nich nedostali ani k nahlédnutí dokument, podle kterého rozhodují o přijmutí či nepřijmutí ovoce či zeleniny." PŘÍLIŠ DOKONALÁ ZELENINA Směrnice Evropské unie regulující tvar výpěstků byly u většiny druhů ovoce a zeleniny zrušeny v roce 2009. Stále se vztahují jen na jablka, citrusy, kiwi, saláty, broskve, nektarinky, hrušky, jahody, papriky, hroznové víno a rajčata. Ani tyto produkty v nestandardním tvaru však nemusí končit na skládce. Stačí k nim přidat označení „prozeleniny dukt určený k dalšímu zpracování". Podle dokumentů Evropské komise je zemědělství hned po domácnostech největším producentem potravinového odpadu. V zemědělství skončí v kontejneru 34 procent jídla, u domácností je to ještě o sedm procent více. Kromě nepříznivého počasí a špatného skladování hrají velkou roli v množství odpadu právě nesmyslné normy obchodníků. Pokud by zmírnili své nároky, zemědělci by zasadili méně, protože by měli jistotu, že prodají i ne zcela perfektní kusy. Sami pěstitelé uvádějí, že na kompostu nebo zaoráním je znehodnocena až polovina všech brambor, mrkví a cibule. „Když už se tolik zeleniny ztratí na začátku produkce a připočteme k tomu ztráty při transportu, skladování a v domácnostech, kolik procent jídla se skutečně zkonzumuje?" ptá se Adam Podhola a dodává: „Sbíráme proto kontakty na zemědělce ochotné přebytky darovat, abychom je propojili s potravinovými bankami. Ty jídlo účelně distribuují lidem, kteří se ocitli v nouzi." 0 nedokonalé produkty je mezi zákazníky zájem. Dokazuje to loňská kampaň francouzského supermarketu Intermarché. Po dobu jednoho týdne prodával pokřivenou zeleninu se slevou. Tato akce pak v zahraničí inspirovala například belgický řetězec obchodů COOP. Prodej pak probíhá i mimo velké supermarkety. Portugalská Fruta Feia sdružuje 800 producentů, kteří dodávají svým zákazníků „křivou" zeleninu formou bedýnek. Stejně se snaží dostávat mezi zákazníky i kalifornská firma Imperfect, jež prodává výpěstky se slevou 30 procent proti běžným cenám v obchodě. PROBLÉM PŘEPLNĚNÉ LEDNICE V popelnicích každý rok končí až 1,3 miliardy tun potravin, což je zhruba třetina z toho, co se během roku vyrobí (samozřejmě jde o čísla ze západních zemí, v rozvojových státech připadá odpad většinou na neúmyslné ztráty, jako je špatná technologie pro sklizeň, nevhodné skladování nebo

obaly). Plýtvání potravinami jde na vrub přílišnému nakupování, velkým porcím nebo nesrozumitelnému označování data spotřeby. Rada spotřebitelů totiž nechápe rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby, a tak je na 300 milionů tun potravin ročně ve vyspělých zemích vyhazováno ve fázi, kdy je lze ještě konzumovat bez sebemenších ztrát na zdraví. Velmi smutné toto číslo je, když si uvědomíme, že je to víc, než je produkce potravin v subsaharské Africe a bylo by to dost pro 870 milionů hladových současného světa. A ještě jedno alarmující srovnání: V Evropě a Severní Americe připadá ročně na jednoho člověka 95 až 115 kilogramů vyhozeného jídla. V subsaharské Africe, jižní a jihovýchodní Asii je to přitom pouhých šest až jedenáct kilogramů. IMPULZ Z FRANCIE Téma plýtvání jídlem neoslovuje pouze Českou republiku. Před několika měsíci rozvířilo debatu také ve Francii. „Začínal jsem zcela sám. Jako Forrest Gump běžím úplně sám a lidé se ke mně připojují," říká Arash Derambarsh, pětatřicetiletý muž, jenž se narodil ve Francii íránským rodičům. Svou iniciativou se snaží snížit hlad ve světě a zabránit supermarketům ve vyhazování neprodaných potravin. „Nechci, aby byl hlad problémem. Možná si pomyslíte, že to je naivní, ale to, co navrhuji, je realistické," vysvětluje muž své záměry. Jeho snaha přináší první úspěchy. Francouzští poslanci 21. května odhlasovali zákon zakazující velkoobchodům vyhazovat či znehodnocovat neprodané potraviny ze svých prodejen. Pod pokutou vyšší než dva miliony korun musí nyní tamní supermarkety a hypermarkety uzavírat dárcovské smlouvy s některou charitativní organizací. Arash Derambarsh se rozhodl ve svém boji nepřestat. Jeho cílem je nyní Evropa. Petici, jež spustila změnu ve Francii, chce rozšířit na Evropskou unii. Rád by, aby podobný zákon, který na jaře začal platit v jeho rodné zemi, platil ve všech členských státech. Cílevědomý Francouz inicioval vlnu podobných projektů po celém světě. Restaurace nabízejí jídla uvařená z potravin zachráněných z popelnic nebo pořádají kurzy vaření pro lidi, kde se mají naučit potraviny lépe využívat. Ideální je však nespoléhat pouze na to, co udělají ostatní, a začít u sebe. Třeba tím, že nebudeme zbytečně plnit lednice či pohrdat nedokonalou zeleninou či ovocem. G „Zatímco v některých částech světa lidé umírají hlady, jinde se potraviny hází na skládku." ZACHRAŇ JÍDLO Skupina, jež se v České republice zasloužila o rozpoutání debaty o plýtvání jídlem. Mezi nejnovější projekty patří Zachraň a daruj. Dobrovolníci pravidelně jezdí na pole pro nesesbírané produkty, které by jinak zůstaly ladem - kedlubny, saláty, ředkvičky a spousta další hodnotné zeleniny. Ta pak přes potravinovou banku míří k potřebným. V září se také uskutečnila akce Křivá polévka, kdy dobrovolníci uvařili polévku ze zeleniny, která by se na stůl k lidem nikdy nedostala. POUHÁ ČÍSLA? * BILIONY V POPELNICI Podle OSN skončí každoročně v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliardy tun potravin. To je třetina všech vyrobených potravin v hodnotě bilionu amerických dolarů (téměř 20 bilionů korun). * JÍDLO PRO HLADOVÉ Na 300 milionů tun potravin za rok je likvidováno ve fázi, kdy ho lze ještě konzumovat. To je víc, než je produkce potravin v subsaharské Africe a bylo by to dost pro 870 milionů hladových současného světa. V Evropě a Severní Americe připadá ročně na jednoho člověka 95 až 115 kg vyhozeného jídla. V subsaharské Africe, jižní a jihovýchodní Asii pouhých 6 až 11 kg. * A JAK JSTE NA TOM VY? V Česku se vyprodukuje odhadem 729 tisíc tun potravinového odpadu ročně, což představuje víc než 69 kg na osobu (víc než 5300 kg za život). Foto popis|

Hospodářské noviny KDYŽ JÍDLO OHROŽUJE ZNAČKU 17.9.2015

Hospodářské noviny str. 2 extra Michal Šenk Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět PO VYPITÍ PIVA OD STAROPRAMENU SE VE ŠVÉDSKU POPÁLILI V ÚSTECH DVA LIDÉ. DŮVODY FIRMA HLEDÁ, KAUZA ALE MŮŽE OSLABIT POZICI PIVOVARU NA VÝZNAMNÉM EXPORTNÍM TRHU A POŠKODIT POVĚST JEHO ZNAČKY. Původně měli v Pivovarech Staropramen na tyto dny úplně jiné plány. Chystali se na třetí ročník Dnů českého piva, při nichž mohou lidé ve vybraných hospodách ochutnávat speciály, degustační menu nebo se setkat se sládky. Staropramen se dnes chtěl pochlubit, co přichystal, ale plánovanou tiskovou konferenci včera firma zrušila. Vrchní sládek Zdeněk Lux a jeho tým řeší „švédskou kauzu“. Musí najít důvod, proč pivo z pražského Smíchova v úterý ublížilo pivařům ve Švédsku, když po jeho konzumaci objevili v ústech bolestivé a krvácivé puchýře. Zřejmě šlo o zbytky čisticí chemikálie v sudech – podle mluvčího Staropramenu Pavla Barvíka se ale nedostala do sudů ani lahví, které se prodávají jinde v Evropě včetně Česka. Kromě pátrání po přesných příčinách musí Staropramen přijít také s kampaní, která uklidní zákazníky a zabrání poškození značky. „Je předčasné spekulovat, jaký to bude mít dopad na značku,“ říká Henric Byström, mluvčí švédské pobočky Carlsbergu, který v zemi Staropramen distribuuje. „Značkou se začneme zabývat až po definitivním stažení všech sudů a zajištění toho, že se podobná věc už nebude opakovat.“ Firma by ale měla reagovat okamžitě a z vlastní iniciativy se postarat o poškozené, říká expert na reklamu ze společnosti Konektor PR Martin Charvát. „Tedy informovat média a veřejnost. Říct: k chybě došlo, napravili jsme ji. Poškozeným jsme pomohli,“ říká Charvát. „Následně by bylo dobré hospodám, odkud bylo pivo staženo, dodat ho zdarma a podpořit lokální charitativní aktivitu. A posílit masovou komunikaci, v níž by se firma měla soustředit na kvalitu produktu. Tedy českého piva z českých surovin,“ nabádá. Staropramen po zjištění potíží vydal tiskovou zprávu. Podle Václava Pavelky, hlavního konzultanta komunikační agentury Native PR, by firma mohla krizovou komunikaci pojmout lépe. „O případu mluví hlavně Carlsberg, vyjádření Staropramenu působí jen jaksi dodatečně. Stanovisko firmy například nelze dohledat ani na firemním webu, ani na Facebooku,“ upozorňuje Pavelka. Popasovat se s problémem pošramocené pověsti se před časem podařilo třeba společnosti Nike, která byla obviněna z toho, že v asijských zemích šijí její výrobky děti. Firma začala prověřovat své dodavatele. Tam, kde zjistila dětskou práci, ukončila spolupráci a každý rok vydává detailní zprávu o tom, které firmy pro ni pracují a koho zaměstnávají. S potravinami je to však vždy složitější. „Když jde přímo o zdraví, víření kolem podobného problému je samozřejmě o to větší a firmy musí celou věc řešit citlivěji než v jiných odvětvích,“ podotýká David Šimák, partner ve společnosti Idealisti. 50 milionů dolarů je hodnota nudlí, které muselo Nestlé stáhnout z indického trhu. Nudle s olovem Velký problém řešil nadnárodní potravinářský koncern Nestlé letos v dubnu v Indii. Tamní úřad pro bezpečnost potravin v testech zjistil, že nudle značky Maggi obsahují nadměrné množství olova. Firma musela stáhnout z trhu zboží za 50 milionů dolarů, ale rozhodnutí úřadu napadla u soudu: tvrdila, že výrobek zdraví neškodí. Naopak indická vláda po Nestlé žádá pokutu 100 milionů dolarů, protože firma měla zavádějící reklamou na nudle poškodit indické spotřebitele – i to společnost odmítá. Přestože kauza nepoškodila byznys Nestlé v jiných zemích, v Indii měla značný dopad – i proto, že značka Maggi ovládala 80 procent tamního trhu s nudlemi. Nestlé tvrdí, že kauza ovlivnila i výsledky společnosti: největší výrobce balených potravin na světě oznámil, že jeho čistý zisk v pololetí klesl o 2,5 procenta na 4,5 miliardy švýcarských franků. 2,5 milionu lahví musela Coca-Cola v roce 1999 stáhnout z belgického trhu. Cola s „nezdravým“ CO2 Případy otrav po požití Coca-Coly se v Belgii objevily v květnu 1999, stovky

lidí musely být hospitalizovány. Důvodem měl být vadný oxid uhličitý, který nápoje sytí bublinkami. Firma musela stáhnout 2,5 milionu lahví a týden se v zemi nesměly prodávat její nápoje – a podle odborníků na krizovou komunikaci celou kauzu podcenila. Kauzu nechala dlouho bez vysvětlení, o problémech s oxidem uhličitým informovala až po několika dnech. Liknavost v reakci na problém stála firmu podle následných analýz 100 milionů dolarů. Ve Francii a v Belgii se společnost musela omluvit a odškodnit postižené. Vinou případu Coca-Cole navíc na dlouho klesly prodeje nejen v Belgii, ale i v okolních zemích: ve Francii, Nizozemsku, Lucembursku nebo Německu. A tehdejšího šéfa celé CocaColy Douglase Ivestera stála kauza místo. *** 680 barů a restaurací ve Švédsku nabízí piva z pražského pivovaru. Staropramen je jedničkou mezi českými pivy na švédském trhu. PIVO, KTERÉ PÁLÍ 4600 sudů Staropramenu bylo po vypuknutí aféry staženo ze švédských restaurací. 500 tisíc korun dostala IKEA v Česku pokutu za kuličky s koninou. Kuličky s koňským masem Masové kuličky, které v řadě zemí nabízí švédský řetězec IKEA, jsou u zákazníků velmi populární. Jejich oblibu ale v zimě 2013 srazilo zjištění, že obsahují nepřiznané koňské maso. Jako první na to upozornily úřady v Česku, kde za to IKEA zaplatila pokutu půl milionu korun. Ukázalo se, že konina je i v kuličkách prodávaných v jiných zemích – firma výrobek ihned stáhla. Kauza však kuličky nezlikvidovala – firma je později znovu začala nabízet, ročně jich zákazníci snědí přes 150 milionů kusů. Podobný problém s nepřiznaným koňským masem v některých svých výrobcích řešil v minulosti například i obchodní řetězec Tesco. 14 procent polského exportu tvořily potraviny v letošním prvním pololetí. Potraviny s posypovou solí Technickou sůl v polských potravinách dovážených i do Česka objevily kontroly před třemi lety. Oficiálně skončila aféra letos v dubnu: prokuratura v Poznani zastavila trestní stíhání, protože výrobky, které měly sůl obsahovat, nebyly podle soudu zdraví škodlivé. Sůl určená například k posypu vozovek byla nalezena v tisícovce tun potravin od uzenin přes rybí konzervy až po pečivo. Celý polský potravinářský průmysl tím utrpěl na reputaci, protože potraviny jsou důležitou součástí polského vývozu. Polská vláda proto investuje do reklamních kampaní, které mají potravinám pomoci. Polsko se například stalo partnerem tradiční české výstavy Země živitelka. Foto autor| Foto: Shutterstock O autorovi| Michal Šenk, mailto:[email protected]

krajskelisty.cz A šel, a šel, a šel na pivo… 19.9.2015

krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha Anička Vančová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Jednomu ho nestihli natočit, druhému zas k němu přinesli párek od Babiše, fuj! Kreativní marketing Topky se činí, byť bulvárními metodami VIDEO Začalo to již v červnu, kdy kreativci Topky vytvořili první video, hanobící Babiše a jeho Kostelecké uzeniny. Hlavní roli v něm hraje Miroslav Kalousek. Video vzbudilo značný zájem a tak štafetový kolík převzal předseda přidružených Starostů Petr Gazdík… V obou případech balancují na hraně žalovatelných výroků. V případě Kalouska, že Babiš krade, v případě Gazdíka, že EET zapříčiní konec vaší oblíbené hospůdky. Tvůrci jsou zjevně poučeni bulvárními titulky, které umějí

naznačit, ale přímo neříci – aby nedošlo k žalobě… Kostelecké uzeniny s největší pravděpodobností nebudou místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska žalovat kvůli klipu „Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře“. Kalousek totiž video s tímto názvem v červnu zveřejnil na svém facebookovém profilu, ale kámen úrazu je v tom, že dílko dehonestuje zcela zjevně výrobky Kosteleckých uzenin. „Komentáře lidí na internetu hovoří za vše,“ uvedl k tomu pro ParlamentníListy.cz tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Videoklip po něm posoudili ještě mediální odborníci a také právnička. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek si sice nejnovějším klipem, který má zostudit Kostelecké uzeniny a jeho majitele Andreje Babiše, zřejmě nevykoleduje žalobu, ale i tak si zadělal spíše nežli na slávu na mediální ostudu. Dá se tak totiž usuzovat z reakcí lidí. „Herec Kalousek byl odjakživa šprýmař, ale v tomto klipu je za ještě většího kokota, než za jakého ho lidé považují!“... „No jo, Kalousek! Škoda že za svého tureckého hospodaření jako ministr financí nenatočil klip o poctivém ministru financí... Taky nám to rozkrádání republiky hodně smrdělo, žel, párky to už nespraví!“... „Trapák! Tohoto pošuka ještě nikdo nezavřel do blázince? Vždyť je to sám zloděj a zdemoloval naši zem s ostatníma kecálistama demokratickýma!“ To je totiž kratičký výběr z komentářů čtenářů, kteří nejnovější videoklip pocházející z dílny strany TOP 09 zhlédli jako doprovod článku ParlamentníchListů.cz. V klipu přitom vystupují pouze dvě postavy – Miroslav Kalousek a řezník, který má být „poctivý“, a prim pak hrají párky. O co jde? Zhruba minutové video diváky zavádí do hospodářského stavení kdesi na Bechyňsku. Je večer, na obloze svítí hvězdičky, v dáli slyšíme houkání sovy, cvrčci cvrlikají, štěká pes. V krbu praská oheň a Miroslav Kalousek sedí v houpacím křesle a čte si knihu. Kostelecké? Fuj! Tu náhle do místnosti vstupuje uzenář, který Kalouskovi nejprve podává pivo, ale následně servíruje politikovi párky s rohlíkem. Kalousek si nejprve přivoní a vzápětí – když se dozví, že to jsou Babišovy Kostelecké – se se znechucením odvrátí. Uzenář hned nato ale sáhne do udírny a vytáhne nožičku jiných párků. A k tomu říká: „Mirku, vem si od Lojzy. Ten nekrade!“ Kalousek se na to pobaveně rozesměje. „Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře,“ uzavírá videoklip. Kalousek se tímto dílkem, které lze najít i na YouTube.com, prý chce angažovat v boji na podporu živnostníků proti údajné šikaně ze strany Ministerstva financí, vedené předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Musí unést kritiku... „Když si odmyslíte rovnici politického konfliktu, který se kolem Babiše a Kalouska ve sněmovně dost často vede, tak to je celé takové legrační. Je to humor, i když ne zrovna moc povedený. Jakmile je ale někdo veřejně činný a nemusí to být zrovna politik, může to být i osoba veřejného zájmu anebo i firma, která figuruje v nějakých souvislostech na veřejnosti, tak musí unést nějakou formu kritiky anebo humoru či satiry,“ sdělila politička a advokátka Hana Marvanová ke klipu. Zda ale tímto počinem TOP 09 získá nové voliče, to se podle ní nedá jednoznačně odhadnout. „Je to takový tip virálů, který si lidé sice rádi na webu pouštějí, a to se buď mezi nimi uchytí a pak to mezi sebou citují, ale jestli tím získá strana, co takový tip virálů používá, tak to je hodně sporné. Může to ale trochu uškodit straně, která je terčem podobné satiry. Nemyslím si však, že to je to hlavní, podle čeho se lidé u voleb rozhodují. Politické satiry je spousta a ani se to nijak ve výsledcích voleb neodráží. Rozhoduje spíše to, co dělá konkrétně subjekt nebo politik, a ne to, jak ho očerní oponenti. Ale to je můj odhad jako někoho, kdo se v politice pohyboval,“ dodala Marvanová. Mikeš: Ano, narušil tím image Kosteleckých uzenin „Hnutí za poctivé párky je podle mého názoru pitomost, neboť párky se vyrábějí ve velkém,“ zostudil pak klip z dílny TOP 09 mediální expert Jiří Mikeš. Na rozdíl od Marvanové ovšem soudí, že je docela závažné, pokud ve videu Kalousek naznačil, že Babiš krade. „To je na tom klipu moc špatné. Je to zvláštní druh politické reklamy, která zasahuje do

komerční reklamy, a já bych se vůbec nedivil, kdyby pan Babiš, nebo nejspíše Kostelecké uzeniny, pana Kalouska zažalovali. On jim totiž tímto klipem poškodil dobré jméno. Když totiž veřejně řeknu, že Kostelecké uzeniny ‚fuj‘ a pak naznačím, že kradou, tak to znamená, že on tím narušil image Kosteleckých uzenin jako dobrého výrobce. To je ale špatné. To Kalouskovi zrovna dobře nevyšlo,“ zdůraznil pro ParlamentníListy.cz Mikeš. Je si ale dobře vědom faktu, že Kalousek a Babiš si vzájemně zrovna servítky neberou. „Mně to připomíná letitou rivalitu mezi Coca-Colou a Pepsi Colou. Tam už se dnes nikdo nesoudí, tam už si jdou jen po krku a perou mezi sebou špinavé prádlo zcela veřejně a ještě do toho házejí další lejna,“ poznamenal. Přitakal ale na to, že podobná videa jako politická kampaň, která je zaměřená na určitou voličskou skupinu, mohou lidi přilákat. „Ono ale TOP 09 už nezbývá nic jiného, nežli jít do tvrdé konfrontační kampaně, protože jako strana nejde zrovna s preferencemi nahoru. No a když topce nevyšel antikomunismus – to ostatně dnes ani nikoho nezajímá – teď jdou vyloženě tvrdě do proklamací, že Babiš je představitelem oligarchů, kteří nás okrádali, okrádají a budou okrádat, a tak je nutné pryč s nimi. Všeobecně očekávám, že příští politické kampaně budou opravdu dělané ve velice tvrdém duchu,“ dodal Jiří Mikeš s tím, že ale možná TOP 09 také sází na fakt, že se o videu bude v médiích hovořit – ať již v dobrém nebo zlém duchu – a tak to také bude pro TOP 09 určitá publicita zadarmo. Zavádí do žumpy čtvrté cenové skupiny! Mediální expert Petr Žantovský pro ParlamentníListy.cz zdůraznil, že klip je výsledkem profesionální firmy, která dělala již v minulosti pro TOP 09 různé propagační kampaně, a z klipu je prý nadto ještě zřejmé, že nadcházející kampaň strany bude stejně jako dřív sázet na mladé voliče, kteří mají zároveň kladný vztah k novým technologiím, k sociálním sítím a k YouTube. „To ale určitě není z hlavy pana Kalouska, je to jistě z hlavy nějaké agentury, která je za to dobře zaplacena,“ zmínil k tomu. Podle něj je pak klip „Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře“ v mezích politické reklamy relativně povedený a relativně dokonce i vtipný. „Trošku mám ale problém se slovem ´Lojza nekrade‘, protože ta slova zavádějí z určitého obrazného, intelektuálního zázemí do žumpy čtvrté cenové skupiny. To je ale úplně jiný žánr, a to se Topce nepovedlo. Mistr se poněkud uťal. Zda je to na žalobu, to nevím, to ať posoudí právníci pana Babiše. Když tak pozoruji různá veřejná sdělení pana Kalouska a přidám si k tomu jeho působení na různých úřadech a ministerstvech a postech, tak mi to trošku zavání kozlem, který je zahradníkem. Kritizovat totiž někoho za něco, co on jiným stylem a v jiném provedení sám provozoval – tedy špatnou fiskální politiku, špatnou rozpočtovou politiku – tak to je na pováženou. Rozpočtová politika pana Kalouska totiž nebyla pravicová, ale byla v mnoha ohledech levicovější nežli Babišova,“ poznamenal Žantovský. Neví ale, zda tento klip anebo soubor podobných klipů zrovna TOP 09 přivábí další voliče. „Je ale zřejmé, že topkaři budou stavět všechny své budoucí politické kampaně na Andreji Babišovi, protože právě Miroslav Kalousek má ve svém hledáčku pana Babiše neustále. Navíc zřejmě pan Kalousek se ještě stále nesmířil s tím, že on již není tím, kdo rozhoduje o státní kase. Asi ho tento fakt hodně bolí, a proto je tak agresivní na Andreje Babiše. Klip mi přijde předzvěstí nějaké další kampaně, určitě tedy není poslední, neboť tým Karla Schwarzenberga nikdy nedělal ojedinělé kroky. Že si ale o to vše pan Babiš svým způsobem říká, tedy svými podnikatelskými aktivitami, to je pravda. Musí se proto smířit s tím, že podobných útoků na jeho osobu bude přibývat,“ uzavřel Petr Žantovský. Petr Gazdík si zašel do hospody na pivo, ale... Kreativní marketing TOP 09 nedávno uhranul zemi videem s Miroslavem Kalouskem, který dá před kosteleckým párkem přednost výrobku od místního řezníka, protože „Lojza, ten nekrade“. Nyní přichází s dalším snímkem ze soukromého života vysokých stranických představitelů. Hlavní roli tentokrát ztvárnil Petr Gazdík, úřadující předseda hnutí Starostové a nezávislí, k TOP 09 přidruženého. Na videu, které Gazdík zveřejnil i na svém Facebooku, můžeme vidět místopředsedu sněmovny,

kterak se polibkem rozloučí s manželkou a odchází na pivo do místní hospody. Když vstoupí do budovy označené jako „Pohostinství“, objedná si rozverným gestem dvě piva a čeká. Video naleznete ZDE. Po chvilce mu hostinský položí na stůl tácek s vyobrazením Andreje Babiše s výhrůžně uchopeným válečkem a vzkazem „Tvoje žena neví, kolko piv tu vypiješ. Andrej áno“, objednané půllitry však stále nikde. Poslanci Gazdíkovi už to začíná vadit a zklamaně se po hostinském ohlíží. Ten však nemá čas čepovat a roznášet, protože musí dumat nad účetnictvím. Stále něco ťuká do kalkulačky, zjevně neúspěšně, protože se následně zamyšleně drbe tužkou za uchem. Gazdík si mezitím u stolu hraje s tácky a zjevně nespokojeně sebou vrtí. Nakonec hostinský musí kvůli administrativě odběhnout od roztočeného půllitru, a to už Gazdík nevydrží a přetékající pivo si odnese ke stolu sám. Po chvíli k němu usedne i vyčerpaný hostinský, načež se jej jeho poslanec optá: „Pavlíku, nemáš toho nějak moc?“ Video posléze končí titulkem: „Elektronické pokladny. Brzy už i ve vaší hospůdce“. Uvidíme, zda se bude šířit sociálními sítěmi tak rychle, jako to Kalouskovo… Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/praha/10820...pky-se-cini-byt-bulvarnimi-metodami.htm

Naše Frýdecko-místecko Na webu najdete, jak dopadly kontroly potravin v obchodech 18.9.2015

Naše Frýdecko-místecko str. 14 Servis (st) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Měsíčně proběhnou v českých obchodech s potravinami stovky kontrol. Závadné potraviny, které odhalí, jsou uvedeny na serveru www. potravinynapranyri.cz, který zřídilo ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „Nejčastěji inspektoři odhalují potraviny s nepřiznanými levnými náhražkami a také klamání při označování výrobků v prodejně,“ uvedla Kateřina Böhmová z ministerstva zemědělství. Potraviny jsou na webu rozdělené do kategorií nebezpečné, nejakostní a falšované. Vždy je uvedeno, v které prodejně se potravina vyskytovala a kdo ji vyrobil, případně zda závadnost způsobilo nevhodné skladování. Mezi prodejnami se objevují i velké řetězce. Falšovanými potravinami jsou nejčastěji vína, těstoviny a masné výrobky. Mezi nejakostními potravinami mražené krémy i vína. V kategorii nebezpečné potraviny figurují nejčastěji sýry, na kterých se objevila plíseň, lepkavé a slizké párky, plesnivějící salámy, zapáchající kuřecí maso, plesnivé fazole nebo závadná mouka. Objevilo se také mleté maso do burgerů se salmonelou anebo jahody s chlorečnany.

Právo Víkend Mitrovský dvůr 18.9.2015

Právo Víkend str. 14 Jídlo Jana Hanušková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Tak hospodařili naši předkové Začínali s mléčnými výrobky, dnes chovají téměř pět set kusů hovězího plemene Aberdeen angus jen na maso. Na každém balíčku, který si zákazník z Mitrovského dvora na Vysočině odnese, je napsáno, z jakého je zvířete, kdy se narodilo, kde se páslo, kdy bylo poraženo, i kdy byl vybraný kus masa zabalen. „Začínali jsme tak, že jsme si otevřeli vlastní bourárnu masa a řekli jsme si, že se musíme naučit zpracovávat maso sami. Řezník pracující v masokombinátu by nám surovinu úplně zničil - tam se řeže tak, aby vše šlo rychle. A my potřebujeme steaky, které se nikde jinde nedělají,“ říká majitel farmy Karel Kalný s tím, že v býkovi je na osmdesát kusů steaků. „A není to jenom svíčková,“ dodává muž, který posléze investoval i do vlastních jatek. „Všechno je u nás dělané v bio režimu, ale pro získání certifikátu bio jsme si museli logicky pořídit i vlastní porážku, abychom výrobní řetězec uzavřeli. Bio značka je nejdůležitější, když vezete maso prodat do Prahy. My si ale hlavně zakládáme na detailním značení našich výrobků. Kde a jak zvíře žilo, jak bylo poraženo. To se běžně na bio produkty nepíše.“ Jen kukuřice Ještě před deseti lety rostla na zdejších polích hlavně kukuřice, holé meze byly bez života, chyběly přístupové cesty. „Bylo nám líto, že se tady nepasou krávy a že většina kukuřice zmizí v bioplynkách. Dnes naše farma zadržuje vodu v krajině, protože jsme obnovili cesty, zatravňujeme stráně, na hnojení používáme hnůj, střídáme na polích plodiny, všechno ošetřujeme mechanicky. Bio zemědělství je především mechanické. Musíte při něm půdu mnohokrát otočit, víc se starat, aby vám vůbec něco vyrostlo. Tak, jak to dělali naši předkové,“ říká Kalný, jenž svá stáda - Aberdeen angus má dvě barevné varianty, černou a tzv. červenou - nechává celoročně pást venku. Na porážku jdou býci ve stáří šestnácti až třiceti měsíců, když váží v průměru sedm set kilogramů. „Ti nejstarší váží někdy i 850 kilo, měli jsme tu i tunový kus. Na kvalitu masa to nemá žádný vliv,“ upozorňuje Aleš Hatlák, ředitel farmy. „Když je skot celý život venku, v létě si ukládá pod žebra bílkoviny. Navíc sbírá na loukách byliny a není tak nemocný. Jak přijde podzim, opadá listí, které krávy sežerou, a díky tomu dostanou do těla selen rozpustný v tuku. Tuk v mase je tak nejen nositelem chuti, ale obsahuje i pro lidský organismus tolik potřebný selen,“ vysvětluje mladý šéf farmy, proč by se neměl ze steaku z jejich chovu odstraňovat většinou tučný okraj. Vlastní uzeniny Co se z mladých býčků nepodaří rozporcovat na steaky, zpracují v Mitrovském dvoře ve vlastní výrobně uzenin. „Zavařujeme, pečeme, udíme. Všechny výrobky jsou bez rychlosolí, polyfosfátů, zkrátka bez éček. Naše paštiky i tak vydrží až pět měsíců, klobása má trvanlivost čtyři měsíce. Maso na uzení nakládáme tradičním způsobem - do soli, česneku, bylinek. Máme asi dvacet uzených výrobků,“ říká Robert Zelený, šéf dvora, který má prý nejraději sušené klobásy z jejich hybridní udírny, která vedle uzení umí právě i sušit. „Dva, tři dny je v udírně, pak se dá na krám, kde může libovolnou dobu dál přirozenou cestou vysychat, třeba měsíc. Jak se vysušuje, mizí z ní voda, takže čím je klobása starší, tím má vyšší obsah masa,“ vysvětluje ředitel výroby. V prodejně jsou k dostání nejen velké kusy masa v celku, ale vakuově zabalené jsou už i steaky, naporcované, v kuchyňské úpravě. Stačí je posolit, opepřit a hodit na pánev. Maso zraje ve visu nejméně 14 dní. V nabídce jsou také mléčné bio výrobky nebo vepřové maso od farmářů z okolí. Jak chutná maso býka chovaného na pastvinách Kraje Vysočina, mohou zájemci ochutnat ve střídmě, ale vkusně zařízené restauraci Mitrovského dvora. Domácí hranolky v ní škvaří na vlastním hovězím loji, zelenina i ovoce pocházejí ze zdejších záhonů a sadů i žitná mouka na chleba vyrostla na poli, jež patří k farmě. „Také jehněčí maso je z našeho chovu, máme plemeno Safolk. Ale jen pro potřeby restaurace,“ říká Robert Zelený, když popisuje, co vše se na šesti stech hektarech hospodářství děje. „Vlastníme také část lesů, z nich pochází štěpka na výrobu tepla a ohřívání vody pro provoz celého dvora.“

* Mitrovský dvůr nabízí prodejnu vyzrálého hovězího masa, steakovou restauraci, westernovou arénu, kde probíhají jezdecké závody i farmářské trhy. * Najdete ho v městysu Strážek v okrese Žďár nad Sázavou, 10 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. mitrovsky.com Foto popis| Sušené klobásy Foto popis| Krávy jsou celý den venku. Foto autor| Foto Miroslav Sova (5)

Respekt kontrolujte, co jíte 21.9.2015 Respekt str. 40 Rozhovor HANA ČÁPOVÁ, TOMÁŠ BROLÍK Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět S ministrem zemědělství o záchraně české půdy, kvalitních potravinách a o tom, jak se osobně postavit nenávisti Marian Jurečka není v úplně snadné situaci. Jako ministr zemědělství musí zachránit česká pole, která jsou v dezolátním stavu, jak ukázala nedávná sucha. A jako ministr české vlády čelí nejvážnější krizi desetiletí, kdy se Evropa vyrovnává s příchodem statisíců zoufalých lidí. Začněme u sebe, jako by znělo heslo dlouholetého soukromého zemědělce – o své pole se stará podle starých dobrých a ozkoušených receptů, volný byt ve svém domě chce nabídnout uprchlické rodině. Co dělá pro to, aby šel do sebe i český stát? * Co děláte, když jste doma na farmě v Rokytnici u Přerova? Po pravdě, za letošní rok jsem se dostal na pole asi pětkrát, o žních jsem strávil zhruba tři dny na kombajnu a jezdil na traktoru. Kdysi jsem měl čtyřicet prasat; před pěti lety, když jsem jako místopředseda KDU-ČSL začal jezdit do Prahy, jsem živočišnou výrobu úplně utlumil. Dnes máme telata, slepice, králíky – kvůli dětem, ne kvůli výdělkům. Chci, aby se synové naučili, že se musí něco udělat, že práce má hodnotu. Vyrostou na tom a bude to pro ně přirozené. * Takže nejste člověk, který každé ráno za svítání obejde celou farmu? Bohužel, za poslední dva roky nemám vůbec šanci. Ale věřím, že se k tomu zase vrátím. * Česká půda je systematicky likvidována, ničí ji eroze a množství živin v ní se blíží kriticky nízkým hodnotám. Jak ji bráníte coby soukromý zemědělec? Dodržuji standardní střídání plodin, to znamená, nepěstuji je na jednom poli více let po sobě. Třeba kukuřici nepěstuji jako širokořádkovou plodinu, seju ji mezi jiné plodiny. Nemám půdy, které by byly dramaticky ohroženy vodní erozí, jsem na Hané, mám jen malé kopce. Přesto na pozemcích, kde neseju ozimou plodinu, mám meziplodinu, třeba hořčici nebo svazenku – udělá pokryv proti větrné erozi a vytvoří organickou hmotu, kterou pak půdě vrátím, když ji zaořu. A to nemluvím o tom, že v ní má úkryt drobná zvěř a je samozřejmě i potravou pro vysokou zvěř. Prostě jednoduchý standard. * Kdo může za neutěšený stav půdy? Dlouhodobá nečinnost státu. Zemědělci i pod ekonomickým tlakem začali škrtit náklady a snaží se ušetřit, mnoho z nich právě na péči o půdu, na dostatku živin, vápnění nebo správné agrotechnice. Stát měl říci: Jsou zásady správné zemědělské praxe, které se všichni učí na středních a vysokých školách – a pokud je přirozeně nedodržujete, musíme vám nastavit aspoň nějaké parametry. Jenže tohle se dostatečně nestalo.

* Od zemědělců je však hrozně krátkozraké nestarat se o půdu a ničit ji chemickými hnojivy. Odstartovala to kolektivizace v období padesátých let, tehdy došlo k opravdu dramatické změně, rozorávání mezí a vymýcení remízků, scelování drobných zemědělských parcel ve velké lány. Tenkrát se začalo spět ke stavu, v jakém se nacházíme dnes. * Spějeme k obratu? V posledních dvaceti letech si menší soukromí zemědělci i někteří agronomové velkých společností začali uvědomovat, že půda je klíčová komodita. Ve spoustě podniků ovšem docházelo k bezhlavému střídání majitelů a manažerů, lidé byli pod velkým tlakem na okamžité výsledky. Jsem ale optimista, myslím, že dneska už je půda pro drtivou většinu zemědělských společností něco, do čeho jsou ochotni investovat, vynaložit náklady na ochranu. Věřím, že tomu pomůže i to, že na letošní rok jsme prosadili výrazné parametry zemědělské politiky s důrazem na ochranu půdy. A víme, že oproti loňskému roku přibylo třicet tisíc hektarů, na kterých je meziplodina. * Je pravda, že velkoproducenti se k půdě chovají hůř než malí zemědělci? Drtivá většina menších zemědělců má menší půdní bloky, už to je vstupní výhoda zvyšující šanci, že tam eroze bude méně. Stejně tak z pohledu statistiky dochází k erozním událostem častěji u velkých podnikatelů než u malých. Ale určitě bychom našli malého zemědělce, který se k půdě nechová, jak by měl, a naopak špičkového agronoma ve velkém podniku, který perfektně dělá svoji práci. * Takže není třeba se zaměřit na větší podniky? Nemám ambici rozlišovat podle velikosti podniků. V posledních měsících jsme začali pracovat se statistikou toho, jak velká pole máme, hlavně ta, která jsou ve svahu. Připravujeme na příští rok pravidla, jak velký půdní blok smí být v jednotlivých regionech podle jejich svažitosti. A je jedno, jak velký je ten zemědělský podnik. * A co když zemědělec nebude sít meziplodiny nebo nedodrží velikost půdního bloku? Říkáme: Zemědělče, bereš dotace, a pokud je chceš, musíš dodržovat stanovené parametry. Jinak nedostaneš dotaci, nebo tě čeká ještě jiná sankce. * Inspirovali jste se v některé ze sousedních zemí? U nás je největší průměrná velikost farem v celé Unii, 159 hektarů. Farmy v Německu nebo Polsku jsou mnohem menší, nanejvýš v desítkách hektarů. Myslím, že se nemusíme chodit nikam inspirovat, máme data o erozi a stavu půdy – a každý, kdo zemědělství trochu rozumí, ví, že je s tím třeba něco dělat. Zároveň jsme jednou z mála zemí, která má dlouhodobá data, máme více než čtyřicetiletou číselnou řadu z agrochemického zkoušení půdy. Můžeme začít zjišťovat i další věci a na základě toho rozhodnout, co je třeba měnit. * Některé státy bojují proti příliš velkým podnikům: čím je podnik větší, tím menší dotaci na hektar dostává. Takovou změnu nechystáme. Ale od letošního roku jsme systém dotací zásadně změnili. Ještě loni každý zemědělec dostával základní platbu na plochu zhruba 5900 korun, přidáno mohl dostat za přírodní znevýhodnění, třeba hospodaření v horských a podhorských oblastech. A na další zvýšení dotace dosáhli ti, kdo hospodařili ekologicky a chránili krajinu. Letos jsme základní platbu pro všechny podstatně snížili, asi na 3500 korun – a možnost dosáhnout na vyšší dotaci jsme více rozvrstvili tak, abychom lidi víc tlačili do správné zemědělské praxe, takže vyšší dotace je třeba za meziplodiny. Zároveň se snažíme ovlivnit, co zemědělci pěstují: žádoucí jsou brambory, ovoce, zelenina, chmel či cukrovka. Aby tu nebyla jen pšenice, ječmen, kukuřice a řepka. Víc názoru a aktivity * Je podle vás v pořádku, že táž věc a ta samá potravina ve stejném obalu může mít jiné složení v

Beneluxu než v Polsku? On to není úplně stejný obal, složení je tam vždycky popsané. Ale problém s tím mám a říkal jsem to na zasedání Visegrádské čtyřky. Zákazník vnímá grafické ztvárnění obalu, nesrovnává, jestli je tam méně čokolády a více cukru než v Německu. Pokoušel jsem se tohle téma otevřít na půdě Rady ministrů, ale bylo mi řečeno, že pokusy tu už byly a je to zbytečné. Že výrobci jednají v souladu s legislativou: zákazník má mít informaci o složení a tu má. * Není to pokrytectví? Do určité míry. Nicméně chápu i pohled, že je těžké, aby výrobce při uvádění takového výrobku musel měnit i ten logotyp, řekněme. * Podstata je však v něčem jiném. Proč by vůbec měla být ve výrobcích pro polský a český trh umělá sladidla? Samozřejmě, ale i to by muselo být ošetřeno legislativně. Na druhou stranu, když jdeme nakupovat auto, kolik času strávíme porovnáváním technických parametrů? A kolik času tím, že si zjišťujeme složení potravin, za které utrácíme velkou část rodinného rozpočtu? Obchody a řetězce nám prodají jen to, co si koupíme. * Ale proč by nás vůbec mělo napadnout, že Opel Astra v Kolíně nad Rýnem by byl jiný než vůz koupený v Praze? Snažíme se nastavovat parametry tak, abychom výrobce dokázali více motivovat a abychom zákazníkům podali jednodušší informace. Nicméně klíčový je opravdu zákazník. Musí projevit mnohem víc názoru a aktivity: on má právo rozhodnout, co si koupí. * Ovšem auto nekupujeme každý den. Jak poznat dobré potraviny a nestrávit tím většinu volného času? Třeba u kvalitních masných výrobků je to jednoduché. Koupit výrobky, u kterých výrobce garantuje, že jsou bezlepkové. V ten okamžik vím, že v nich nebude sójová ani jiná náhražka. Jednoduchá orientace je také se podívat, jestli výrobek nese označení Klasa nebo ještě lépe Regionální potravina. Pak byl vyroben jenom z komodit, které byly v daném regionu. A potom je tu ještě jakási nadstavba – výrobky s označením „bio“. * Souhlasíte s vysvětlením, že výrobci nabízejí Východoevropanům nižší jakost proto, že jsou ochotni ji kupovat? Není to spíš tak, že si to tu troufnou dělat? Samozřejmě nevěřím, že máme rádi víc umělých sladidel a méně čokolády. Jenže obchodník chce výrobek za takovou cenu, aby byl prodejný – a celý proces se tomu přizpůsobí. * Takže abychom jedli stejně dobré výrobky jako Rakušané, museli bychom za ně vydat mnohem víc peněz? Jen zčásti, u některých výrobků jsou u nás řetězce zvyklé na vyšší marži, než je obvyklé v zahraničí. U zmíněných biovýrobků marže dosahuje třeba až tři sta čtyři sta procent, což by si v Rakousku řetězec nikdy nedovolil. * Čili biokvalita má nálepku luxusu. Kudy z toho? Jako ministerstvo zemědělství se snažíme dělat legislativní změny, informovat zákazníka prostřednictvím značek, které jsem zmiňoval; od příštího roku ještě přibude dobrovolné označení „Vyrobeno v České republice“ a „Česká potravina“ – tedy vyrobená stoprocentně na území České republiky. Máte i něco na hříšníky?

Máme Potraviny na pranýři – což je náš nejnavštěvovanější rezortní web, který dává informace zákazníkům a motivuje i výrobce. Publikujeme tam případy, kdy někdo něco falšuje nebo se složení neshoduje s údaji obalu. A co vím, výrobci se toho docela bojí: Dost často se tam totiž dívají obchodníci a řeknou jim potom: My vás nechceme. * Je logické, že jako ministr zemědělství propagujete hlavně tenhle systém domácího značení. Co je hlavní důvod: zaručit lidem kvalitu, nebo propagovat naše výrobky? Neříkám, že české potraviny jsou vždy lepší, byť někteří lidé se domnívají, že alergické reakce souvisejí s potravinami, které nám jsou „cizí“. Druhý důvod je vskutku hospodářský, říci lidem: Tady je výrobek, jehož celý proces se odehrál u nás – a penězi, které za něj utratíte, podporujete podnikatelské prostředí ve svém kraji, ve své zemi. Pokud cítí patriotismus, mohou ho uplatnit. Dělají to Němci, Rakušané, Švýcaři; ti jsou úplně unikátní, devadesát procent toho, co se prodá, jsou opravdu místní výrobky. Kráva není stroj * My jsme zase unikátní v tom smyslu, že máme místopředsedu vlády s tak masivním střetem zájmů. Andrej Babiš podniká mimo jiné v oblastech, které spadají pod váš rezort – zemědělství a potravinářství. Jaký má vlastně Agrofert na těchto odvětvích podíl? Všechny podniky ve skupině Agrofert mají zhruba sto dvacet tisíc hektarů zemědělské půdy, kterou obhospodařují. Celkově je v České republice zhruba tři a půl milionu hektarů obhospodařované půdy, takže je to necelých pět procent. Číslo za potravinářství vám neřeknu, ale myslím, že tam podíl bude větší. * A jak to na vládě probíhá, když coby ministr zasahujete do byznysu Agrofertu? Pan vicepremiér Babiš se vždycky zdrží. Ohlásí, že jde o střet zájmů, a v té věci nehlasuje. A myslím, že ani diskusi nekomentuje. Za dobu, co jsem ve vládě, jsem se nesetkal s tím, aby za mnou Andrej Babiš přišel a měl ambici řešit něco z agrárního sektoru. * Čím jste naposledy zasáhl do jeho byznysu? Spousta omezujících opatření v zemědělské politice se týká i jeho podniků, máme vyšší nároky, co se týká plodin, osevních postupů... Ale nikdy jsem nad tím nepřemýšlel tak, že by to mohlo naštvat pana Babiše. Nebo potěšit mého bratra, který je ředitelem zemědělského podniku s 2900 hektary. Teď třeba máme vypsané dotační řízení za pět miliard a bratr vůbec nemá šanci se do něj přihlásit. * Nedávno jste řekl, že podpora biopaliv, kde je Babiš významný hráč, je nepřiměřeně vysoká. Nepřiměřeně vysoká je v tom, že vysokoprocentní biopaliva nejsou zatížena spotřební daní. Měli jsme to změnit už od 1. července, kdy se měla historicky poprvé vysokoprocentní biopaliva zatížit minimální spotřební daní. Jenže ve sněmovně se vše protahovalo. Evropské komisi jsme vysvětlili, co se stalo. Přijmeme zákon od ledna příštího roku, daň za letošní druhé pololetí dovybereme zpětně od distributorů pohonných hmot. Pokud by spotřební daň nebyla uzákoněna od ledna příštího roku, už by s námi Evropská komise asi opravdu zahájila řízení, které by skončilo sankcí. * Podle statistik vašeho úřadu byl loňský rok pro zemědělce výborný, vykázali nejvyšší zisky za posledních deset let. Přesto prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman lobbuje za vyšší dotace, tentokrát na mléko, a žádá, aby stát vykupoval od zemědělců mléko, které neprodají. Co to má znamenat? Sešly se tady dva faktory: ruské sankce, jež se dotkly právě mléčných výrobků, a půl roku nato něco, co jsme věděli dlouhodobě – ukončení mléčných kvót v Evropské unii, které zde byly pětatřicet let. Hlídaly, aby členské státy neměly nadvýrobu. Toho využil maloobchod: prodejní ceny farmářů se snížily o dvacet pět procent, ale ceny mléčných výrobků v regálech poklesly méně, mléko v lahvích o čtrnáct procent, ale některé výrobky jen o čtyři a půl procenta. To je zjevný nesoulad. Zemědělci jsou ve ztrátě a volají: Pojďte nám pomoct. Tady cítím spoluzodpovědnost, protože jejich podnikání

ovlivnila politická rozhodnutí. * Spousta lidí možná řekne: Ať chovají méně krav, když není poptávka po mléce. Jenže když pošle zemědělec krávu na jatka a za tři měsíce se ukáže, že zase roste poptávka a cena, nebude na to schopen reagovat. A hlavně, jak poroste počet lidí na planetě, celkově se bude zvyšovat poptávka po mléčných výrobcích. Jsou země, kde je demografický rozvoj rychlý a které nejsou schopny se nasytit z vlastní produkce. * To zní dramaticky, ale třeba výrobci svetrů by mohli argumentovat podobně… Když budu chtít, stroj a přízi a vše další nakoupím během měsíce. U zemědělství navíc řešíme i vztah k životnímu prostředí, k vrácení organické hmoty do půdy, v tom živočišná výroba hraje velkou roli. A také máme v tomto sektoru dvaadvacet tisíc pracovních míst, která jsou hlavně na venkově. Když je ztratím, možná je v budoucnu neobnovím, nebo jen těžko. U nás místo je * Místopředseda vlády Andrej Babiš proslul i postojem vůči uprchlíkům. Mluví o tom, že „potřebujeme bránit Schengen, zapojit NATO, zabránit, aby sem běženci chodili“. Vláda vykresluje uprchlíky jako hrozbu a holedbáme se tím, že u nás nikdo nechce zůstat. To, co říká, je vrchol populismu. Ani spousta poslanců z hnutí ANO nesouhlasí s názory svého předsedy. Ale myslím, že vláda neříká jenom hrozby; že pracujeme i na spoustě věcí, které jen nejsou tolik vidět. Chystá se síť pro integraci, ve spolupráci s vnitrem, charitou, případně dalšími organizacemi a obcemi. Každopádně není fér, když se mluví pouze o hrozbách a ne o tom, jaká je situace v zemích, ze kterých ti lidé odcházejí, a proč odcházejí. To je opravdu nedostatek této vlády – ale troufnu si říct, že v tom hrají velkou roli i média. * Nedávno jste napsal: „Uprchlictví a migrace lidí z Afriky a Blízkého východu do států EU se staly tou nejtěžší a největší zkouškou pro evropské národy po skončení studené války. Najdeme dost odvahy k tomu přijmout potřebné? Kdo z nás bude mít odvahu postavit se nenávisti?“ Jak se tedy bránit nenávisti? Myslím, že jde hlavně o to dát lidem faktické informace. Vidí na obrazovkách a v novinách stovky a tisíce uprchlíků, kteří do České republiky přišli, jsou v uprchlických táborech – a zdejší občané se domnívají, že tady všichni zůstanou. Jenže tak to není, byl jsem ve Vyšních Lhotách a z téměř tří set lidí, kteří tam byli, tady nezůstane nikdo. Druhý krok pak je, jak s lidmi, kteří sem přišli, budeme pracovat. Jak ty, kdo tady zůstanou či mají šanci zde zůstat, budeme integrovat, jak se k nim jako Česká republika postavíme. * I kdyby u nás chtělo zůstat tři sta tisíc lidí, byla by to pouhá tři procenta naší populace. Přitom reálně mluvíme o počtu lidí o dva řády nižším. Proč to tedy budí takové emoce? Protože politici uchopili uprchlíky jako populistické téma. V letech 1998–2005 u nás požádalo o mezinárodní ochranu přibližně 67 tisíc lidí. Kde byl tehdejší premiér Miloš Zeman a tehdejší předseda sněmovny Václav Klaus, když k nám přišla největší uprchlická vlna z Jugoslávie? Kde byla silná prohlášení, která mají dnes? Nynější atmosféra neodpovídá realitě. * Jenže Zemana, Klause či Babiše je slyšet. Žádný český politik nedokázal se stejným úspěchem mluvit o tom, že o žádnou strašlivou hrozbu nejde. Proč to nedokážete třeba právě vy? Charisma roste s tím, kam se otáčí záře reflektorů. Když náš předseda Pavel Bělobrádek napsal na webu dobrý dopis členské základně, kde popisuje reálně stav, který tady je, i to, jak bychom se měli k celé situaci postavit, zůstal bez povšimnutí médií. * Pod slovy „postavit se nenávisti“ si člověk představí něco osobně angažovaného, třeba finského premiéra, který dal uprchlíkům k dispozici svůj dům, nebo zastupitele na Praze 2 Michala Uhla, jenž vytvořil síť na pomoc lidem, kteří odjíždějí z českých uprchlických táborů.

Máme velký dům, zemědělskou usedlost, máme tam jednu bytovou jednotku, tak jsem ji chtěl vážně nabídnout rodině, která by přišla do České republiky. Ale tady mé nadšení umírnila manželka a v tom jí rozumím. Žije tam se čtyřmi dětmi a páté čeká. Řekla: Víš co, až budeš doma z Prahy, potom to nabízej, ale pokud jsem tady sama, už tak toho mám až nad hlavu. *** Říkáme: Zemědělče, bereš dotace, a pokud je chceš, musíš o půdu pečovat. Jinak je nedostaneš. Marian Jurečka (34) Narodil se v Přerově, tamtéž vystudoval střední zemědělskou školu a pak Mendelovu univerzitu v Brně. Po studiích pracoval na vlastním statku v Rokytnici nedaleko Přerova. Od roku 2011 je prvním místopředsedou KDU-ČSL, ve vládě Bohuslava Sobotky je za lidovce ministrem zemědělství. Je ženatý, má čtyři děti. Klíčový je zákazník. Musí projevit mnohem víc názoru a aktivity: on má právo rozhodnout, co si koupí. Za dobu, co jsem ve vládě, jsem se nesetkal s tím, aby za mnou Andrej Babiš přišel a měl ambici řešit něco z agrárního sektoru. Foto popis| Foto autor| FOTO MATĚJ STRÁNSKÝ

sport.ihned.cz Respekt: Rozdílné složení potravin je legální. Zákazníci sami musí projevit víc aktivity, říká ministr Jurečka 20.9.2015

sport.ihned.cz str. 0 domaci.ihned.cz Hana Čápová, Tomáš Brolík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka apeluje na samotné zákazníky, aby byli více aktivní při vybírání potravin. V rozhovoru v novém pondělním Respektu musel přiznat, že firmy nabízející stejné potraviny s jiným složením například v Česku a Německu legislativu neporušují. Ministr odmítá tvrzení, že by Východoevropané měli raději více umělých sladidel, ale zčásti se proces přizpůsobuje ochotě si připlatit. Řetězce jsou u nás zvyklé na vyšší marži. Europoslankyně Olga Sehnalová nakoupila ve třech drážďanských a třech pražských supermarketech běžné potraviny a obsah košíků nechala prozkoumat odborníky. Výsledky testu vzbudily rozruch v Česku i dalších východoevropských zemích. I když poslankyně zásadně nakupovala výrobky stejných značek a ve stejných obalech, chemici našli celou škálu rozdílů. "Legislativu neporušují. Klíčový je zákazník a to, co chce," říká k tomu ministr zemědělství Marian Jurečka. Je podle vás v pořádku, že táž věc a ta samá potravina ve stejném obalu může mít jiné složení v Beneluxu než v Polsku? On to není úplně stejný obal, složení je tam vždycky popsané. Ale problém s tím mám a říkal jsem to na zasedání Visegrádské čtyřky. Zákazník vnímá grafické ztvárnění obalu, nesrovnává, jestli je tam méně čokolády a více cukru než v Německu. Pokoušel jsem se tohle téma otevřít na půdě Rady ministrů, ale bylo mi řečeno, že pokusy tu už byly a je to zbytečné. Že výrobci jednají v souladu s legislativou: zákazník má mít informaci o složení a tu má. Není to pokrytectví? Do určité míry. Nicméně chápu i pohled, že je těžké, aby výrobce při uvádění takového výrobku musel měnit i ten logotyp, řekněme.

Podstata je však v něčem jiném. Proč by vůbec měla být ve výrobcích pro polský a český trh umělá sladidla? Samozřejmě, ale i to by muselo být ošetřeno legislativně. Na druhou stranu, když jdeme nakupovat auto, kolik času strávíme porovnáváním technických parametrů? A kolik času tím, že si zjišťujeme složení potravin, za které utrácíme velkou část rodinného rozpočtu? Obchody a řetězce nám prodají jen to, co si koupíme. Česká vlaječka potraviny prodává. Desítky různých značení ale způsobují chaos - čtěte ZDE Ale proč by nás vůbec mělo napadnout, že Opel Astra v Kolíně nad Rýnem by byl jiný než vůz koupený v Praze? Snažíme se nastavovat parametry tak, abychom výrobce dokázali více motivovat a abychom zákazníkům podali jednodušší informace. Nicméně klíčový je opravdu zákazník. Musí projevit mnohem víc názoru a aktivity: on má právo rozhodnout, co si koupí. Ovšem auto nekupujeme každý den. Jak poznat dobré potraviny a nestrávit tím většinu volného času? Třeba u kvalitních masných výrobků je to jednoduché. Koupit výrobky, u kterých výrobce garantuje, že jsou bezlepkové. V ten okamžik vím, že v nich nebude sójová ani jiná náhražka. Jednoduchá orientace je také se podívat, jestli výrobek nese označení Klasa nebo ještě lépe Regionální potravina. Pak byl vyroben jenom z komodit, které byly v daném regionu. A potom je tu ještě jakási nadstavba - výrobky s označením "bio". Souhlasíte s vysvětlením, že výrobci nabízejí Východoevropanům nižší jakost proto, že jsou ochotni ji kupovat? Není to spíš tak, že si to tu troufnou dělat? Samozřejmě nevěřím, že máme rádi víc umělých sladidel a méně čokolády. Jenže obchodník chce výrobek za takovou cenu, aby byl prodejný - a celý proces se tomu přizpůsobí. Ministr Jurečka chce bojovat s falešnými obaly. "Český výrobek" dostane nové logo i přísnější pravidla - čtěte ZDE Takže abychom jedli stejně dobré výrobky jako Rakušané, museli bychom za ně vydat mnohem víc peněz? Jen zčásti, u některých výrobků jsou u nás řetězce zvyklé na vyšší marži, než je obvyklé v zahraničí. U zmíněných biovýrobků marže dosahuje třeba až tři sta čtyři sta procent, což by si v Rakousku řetězec nikdy nedovolil. Čili biokvalita má nálepku luxusu. Kudy z toho? Jako ministerstvo zemědělství se snažíme dělat legislativní změny, informovat zákazníka prostřednictvím značek, které jsem zmiňoval; od příštího roku ještě přibude dobrovolné označení "Vyrobeno v České republice" a "Česká potravina" - tedy vyrobená stoprocentně na území České republiky. Máte i něco na hříšníky? Máme Potraviny na pranýři - což je náš nejnavštěvovanější rezortní web, který dává informace zákazníkům a motivuje i výrobce. Publikujeme tam případy, kdy někdo něco falšuje nebo se složení neshoduje s údaji obalu. A co vím, výrobci se toho docela bojí: Dost často se tam totiž dívají obchodníci a řeknou jim potom: My vás nechceme. Je logické, že jako ministr zemědělství propagujete hlavně tenhle systém domácího značení. Co je hlavní důvod: zaručit lidem kvalitu, nebo propagovat naše výrobky?

Neříkám, že české potraviny jsou vždy lepší, byť někteří lidé se domnívají, že alergické reakce souvisejí s potravinami, které nám jsou "cizí". Druhý důvod je vskutku hospodářský, říci lidem: Tady je výrobek, jehož celý proces se odehrál u nás - a penězi, které za něj utratíte, podporujete podnikatelské prostředí ve svém kraji, ve své zemi. Pokud cítí patriotismus, mohou ho uplatnit. Dělají to Němci, Rakušané, Švýcaři; ti jsou úplně unikátní, devadesát procent toho, co se prodá, jsou opravdu místní výrobky. Celý rozhovor najdete v novém Respektu 39/2015, který vychází v pondělí. Ministr Jurečka v něm dále mluví o ochraně půdy, podnikání Andreje Babiše a ochraně zemědělců. Dále v novém Respektu najdete: Nezastavitelní: Reportéři Respektu na 2000 kilometrů dlouhé cesta s uprchlíky Prolomit, nebo neprolomit limity? Svět zažívá éru největšího poklesu chudoby Sněmovna schválila zákon o registru smluv

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64626980-res...jevit-vic-aktivity-rika-ministr-jurecka

ZBOŽÍ & PRODEJ V POTRAVINÁCH ON-LINE SE TOČÍ MILIARDY – A JEŠTĚ JICH PŘIBUDE 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 3 Příloha - Z&P speciál - e-shopy Jana Dulíková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět O nákup potravin po internetu ještě před pár lety Češi příliš nestáli. Časy se ale mění. Z posledního vývoje začíná být jasné, že se e-shopy s tímto sortimentem přestávají krčit v pomyslném koutě a rozhodně neplánují zůstat jakousi on-line popelkou. Ještě před třemi lety situaci na českém internetovém trhu vcelku výstižně shrnoval titulek článku na serveru Vitalia.cz, který zněl: E-shopů s potravinami je v Česku jako šafránu. V nabídce internetových obchodů se tehdy sice potraviny už několik let vyskytovaly, většinou však šlo spíš o různé specializované produkty typu biopotravin anebo o poměrně omezený sortiment. Možnost nakoupit si v podobném rozsahu jako v supermarketu nabízelo jen pár e-shopů – zmínit můžeme například Z-market.cz, Potravinydomu.cz a samozřejmě iTesco, které své služby začalo nabízet právě v roce 2012. Od té doby ale internetových obchodů zaměřených na potraviny značně přibylo a postupně roste i počet jejich zákaz -níků. Částky, které při těchto nákupech utratí, přitom rozhodně nejsou zanedbatelné – podle odhadu společnosti GfK Czech by letos měly tržby za on-line nákup potravin (včetně cigaret a alkoholu) dosáhnout až 5,5 mld. Kč. PŘICHÁZEJÍ NOVÍ HRÁČI Zvláště poslední rok se začal odehrávat ve znamení on-line potravin. Loni v září vstoupil na trh Rohlik.cz, na jaře letošního roku Kosik.cz, v závěsu za ním Kolonial.cz a všechny si našly své zákazníky. „Zkušenosti máme zatím výborné. Počet našich zákazníků roste každý měsíc o desítky procent,“ říká Tomáš Čupr, jednatel a jeden ze zakladatelů Roh -lik.cz. Za velkou výhodu své firmy považuje službu, která podle něj nemá konkurenci v Česku a vlastně ani v zahraničí. „Tím myslím extrémně rychlé doručení do 90 minut. K tomu jsme přidali kvalitní sortiment, který často v kamenných supermarketech nelze vůbec najít, a zároveň potraviny každodenní potřeby za ceny

srovnatelné se supermarkety. Na těchto základech se za rok existence Rohlíku nic nezměnilo a zájem zákazníků ukazuje, že jsme je zvolili správně. Potraviny si navíc nemusejí spotřebitelé objednávat jen přes specializované e-shopy obchodníků. Rostoucího zájmu o tento způsob prodeje začali využívat i výrobci, své speciality takto například spotřebitelům už zhruba rok prodává společnost Váhala a spol. „Ke spuštění této služby nás vedla myšlenka doručit každému zákazníkovi na jakékoli místo v České republice některý z našich masných výrobků,“ říká Barbora Denková z oddělení marketingu a prodeje. Dodává, že realizace tohoto nápadu nebyla snadná: „Než si mohl první zákazník na našem e-shopu objednat uzeniny, prošli jsme téměř roční náročnou přípravou. Naráželi jsme na komplikace především v distribuci zboží, protože naše výrobky musí být přepravovány pod stálou teplotou maximálně do sedmi stupňů.“ Starší e-shopy s potravinami se nových konkurentů údajně příliš nebojí, naopak si jejich příchod na trh v podstatě pochvalují – větší počet poskytovatelů této služby totiž znamená i větší povědomí o možnostech jejího využití. „Tržní prostředí se v uplynulých letech příliš neměnilo, letošní nástup nových projektů a jejich mediální podpora slibují do budoucna masovější využití rozvozu potravin. Spotřebitelé teď mají možnost vyzkoušet hned několik dodavatelů a vybrat si toho, který jim nejlépe vyhovuje,“ míní Peter Nemeshegyi z e-shopu Potravinydomu.cz. NEJDE UŽ JEN O PRAHU Možnost nákupu potravin na internetu dnes už přitom nemají jen obyvatelé těch největších měst, jak si občas někdo myslí. Košík.cz sice zatím obsluhuje pouze hlavní město, služeb Rohlik.cz však mohou už dnes lidé kromě Prahy využít i v Brně, a ještě na podzim se tento e-shop chystá do dalších velkých měst a jejich širokého okolí. Také Kolonial.cz se nejdřív představil pražským zákazníkům, už dva měsíce po svém spuštění ale začal rozvážet do širšího okolí Prahy. Potraviny a další zboží denní potřeby si tak nyní mohou jeho prostřednictvím objednat například lidé v Čes -kém Brodě, Kralupech nad Vltavou, Kladně nebo v Berouně. Střední Čechy by navíc měly být jen první krok, další menší města by měla postupně následovat. Některé nové e-shopy navíc už od začátku míří jen na menší města a obce. Například Plnataska.cz od dubna letošního roku zaváží oblast Českých Budějovic a Třeboňska. Start měla zřejmě obtížnější než servery zaměřené na Prahu a další velkoměsta, zájemců o tuto službu ale i tady přibývá. „Lidé v Českých Budějovicích nejsou na tuto službu zvyklí, takže se rozjíždíme pomaleji. I tak ale naše služby rozšiřujeme, hlavně sortiment podle přání zákazníků,“ uvádí Jan Vitha, jeden ze zakladatelů jihočeského e-shopu. Geografický okruh svých zákazníků přitom samozřejmě nerozšiřují jen nováčci, ale i jejich zkušenější kolegové. „Oblast rozvozu rozšiřujeme průběžně, zavážíme už i malé středočeské vesnice. Aktuální pokrytí najde zájemce na našem webu,“ říká Peter Nemeshegyi. Podobně mluví i Peter Koubek, manažer e-commerce Tesca, které má u nás zatím největší akční rádius. „Naše Potraviny on-line jsou aktuálně dostupné pro více než čtyři miliony zákazníků v celkem sedmi krajích České republiky. Kromě velkých, nebo přesněji řečeno ústředních měst, jako je Praha, Mladá Boleslav, Kladno, Kolín, Brno, Plzeň, Pardubice, Hradec Králové, Liberec, Břeclav, Hodonín a Benešov, služba zpravidla pokrývá i jejich přilehlé okolí včetně menších obcí s několika desítkami obyvatel bez větší občanské vybavenosti, a nabízí tak místním obyvatelům možnost výběru jako ve velkém hypermarketu. V momentě spuštění provozu v novém regionu tuto zprávu vždy včas komunikujeme, přesné pokrytí najdou lidé na našich webových stránkách,“ říká. NEJVÍC NAKUPUJÍ VYSOKOŠKOLÁCI Z VĚTŠÍCH MĚST Rozšiřující se možnosti ovšem neznamenají, že by se internetové nákupy potravin staly už nějakou masovou záležitostí. Výsledky průzkumu společnosti KPMG Česká republika Nákupní zvyklosti v ČR 2015 ukázaly, že sice 21 % Čechů po internetu potraviny už někdy nakupovalo, z nich ale jen 2 % takto nakupují pravidelně. Nejvíc podle tohoto výzkumu zatím nakupují potraviny přes internet obyvatelé velkých měst – alespoň občas si je pořizuje 15 % z nich. Na malých vesnicích jsou to zatím pouhá 4 %. „Výrazně menší podíl nakupujících na vesnicích do jisté míry logicky ovlivňuje momentální nedostupnost služby. Internetový nákup potravin by totiž rádo vyzkoušelo 14 procent vesnických obyvatel, ale tuto možnost momentálně nemají,“ vysvětluje Karel Růžička z KPMG Česká republika. To se ale může postupně změnit. Jak už bylo řečeno, Tesco se svou internetovou službou malým vesnicím nevyhýbá, a také Jan Vitha říká: „Rozvážíme i do okolí Českých Budějovic. Zatím s tím začínáme, ale určitě vidíme ve vesnicích potenciál.“ Ne všichni ovšem s těmi nejmenšími vesnicemi počítají. Tomáš Čupr to objasňuje: „Rozvoz do malých vesnic, kde se nedají koupit ani

nejzákladnější potraviny, neplánujeme. Takových míst už mnoho není, a pokud jsou, tak jsou logisticky těžko dostupná. Dovoz by tak stál mnoho peněz.“ Kromě velikosti místa bydliště citovaný průzkum také ukazuje, že potraviny přes internet nakupují spíše lidé s vyššími příjmy. Mezi respondenty, kteří vydělávají více než 30 tisíc korun, jde dokonce o každého pátého. Výsledky průzkumu KPMG Česká republika v podstatě potvrzuje i Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK): „Podle našeho aktuálního výzkumu můžeme potvrdit, že nákupu potravin po internetu využívají především nakupující z Prahy a dalších velkých měst ve věku mezi 25 a 44 let. Zatím platí přímá úměra mezi vyšším vzděláním a větší zkušeností s nakupováním potravin po internetu.“ MÍRNĚ PŘEVAŽUJÍ ŽENY Podle Tomáše Čupra je ovšem cílová skupina nakupujících po internetu poměrně široká. „Mírně převažují ženy, po kud jde o věk, nejvíc u nás nakupují lidé mezi 25 a 34 lety. Objednávají si ale i senioři, ať už osobně nebo přes svoje děti či vnoučata,“ říká. Také prostřednictvím Plnétašky.cz nakupují senioři, podle Jana Vithy ale jen občas – ve větším využití této služby jim podle něj brání problémy s užíváním počítače. Charakteristickými zákazníky zde tak zůstávají lidé kolem 30 až 40 let, většinou ženy s malými dětmi. A podobné poznatky má i Peter Koubek, i když seniory vidí jako jednu z důležitých skupin on-line nákupů. „Službu Potravi -ny on-line si oblíbili zejména zástupci mladší a střední gene race, časově vytížení lidé nebo lidé na mateřské a rodičovské dovolené, kteří mají předchozí zkušenosti s in -ter netovými nákupy nepotravinového zboží. Pozitivní ohlasy ale máme také od seniorů nebo zdravotně indisponovaných lidí, kterým služba usnadňuje každodenní život například tím, že jim řidič přinese těžký nákup až k jejich domovním dveřím.“ Jako jedny z častých zákazníků vidí seniory i Peter Nemeshegyi: „Identifikovali jsme dvě hlavní cílové skupiny: rodiny s dětmi a seniory, kteří oceňují pohodlí i pomoc s objednávkou. Nedá se tedy říci, že u nás nakupují jen bohatí zákazníci nebo určitá sociální vrstva, využívají nás prostě lidé, kteří mají rádi pohodlí nebo si svůj čas chtějí ušetřit na něco zajímavějšího, než je nakupování.“ „KLIKAT“ SE BUDE VÍCE Přestože tedy zákazníci potravinových e-shopů zatím netvoří převažující část naší populace, o budoucnost e-shopů s potravinami není důvod se bát. Výše citovaný průzkum KPMG tomu nasvědčuje – podle něj se na internetový nákup potravin připravuje dalších 23 % české populace. S nárůstem počtu spotřebitelů počítají i provozovatelé e-shopů, nepůjde ale podle nich o jednoduchý proces. Například Peter Nemeshegyi je přesvědčen: „Věříme, že on-line prodej denních potřeb pro domácnosti poroste, rozvoz domů je totiž nesmírně pohodlný a šetří čas i peníze za vlastní dopravu. Jde ale o dlouhodobější změnu v chování spotřebitelů. Udělat po internetu nákup potravin není stejné jako nakupovat v jiných e-shopech, kde občas objednáte jednu až dvě věci. Na objednávání většího počtu položek je třeba si zvyknout.“ NÁROKY POROSTOU Větší počet zákazníků bude samozřejmě klást větší nároky i na samotné e-shopy. Vyhovět jim nebude zcela snadné – vždyť on-line prodej potravin je už ze své podstaty velmi náročnou disciplínou. Peter Nemeshegyi vysvětluje: „Splnit nároky zákazníků je už nyní z podstaty věci, výběr z velkého množství položek, které jsou většinou čerstvé, nutnost dodat je ještě týž den, logisticky náročné a opět se to nedá srovnat s běžným e-shopem. Zákazníci se navíc ve svých nárocích velmi liší, někteří jsou spokojeni se základním sortimentem, jiní vyžadují své značky nebo specifický sortiment.“ Náročnost on-line prodeje potravin a jeho dalšího vývoje potvrzuje i Peter Koubek, který volí zajímavé přirovnání: „Vývoj on-line FMCG bych osobně přirovnal k vývoji dítěte od miminka k prvňáčkovi. Každý týden vidíte obrovský posun vpřed. Pozorujete, jak se tento byznys stává součástí běžného života tisíců zákazníků. Sledujete ale také, jak se mění a nabírá na náročnosti. V zásadě dnes asi neexistuje žádná část naší služby, která by neprošla vývojem směrem ke zlepšení poskytované kvality. Na druhé straně, podobně jako toho prvňáčka, i nás čeká ještě obrovský kus práce, aby se on-line FMCG stal rovnocenným retailovým kanálem a Tesco bylo takzvaně čistokrevnou omnikanálovou firmou.“ EXPANZE JE TÉMĚŘ JISTÁ

I přes veškerou náročnost tohoto odvětví jsou ale o jeho dalším velkém růstu a rozvoji všichni oslovení přesvědčeni. Jan Vetyška to uzavírá: „Potraviny a rychloobrátkové zboží jednoznačně čeká na internetu další velký rozvoj. Spotřebitelé si zvykli nakupovat na internetu, není to pro ně nic neobvyklého. Ruku v ruce se stále lepší logistikou a rychlým doručením zboží stoupá počet spokojených zákazníků, kteří e-shopy s potravinami využívají. Do budoucna pak jistě prodej potravin v e-shopech zasáhne také menší města a vesnice – a to i přes složitější logistiku a vyšší náklady obchodníků. Je samozřejmě otázkou, zda tam bude možné dosáhnout stejné rychlosti dodání zboží jako ve městech, ale zcela jistě budou internetové prodejny potravin expandovat.“ *** NÁZOR: Jan Vetyška, výkonný ředitel, Asociace pro elektronickou komerci ČEŠI JSOU PŘIPRAVENI Prodej potravin po internetu není novinkou posledních let. V České republice funguje už více než deset roků. Teprve v současné době však dospěly podmínky pro online prodej potravin k okamžiku, kdy jsou zákazníci na nakupování tohoto druhu zboží po internetu připraveni – a stejně tak i technické možnosti, zázemí a logistika. Nyní tedy můžeme sledovat velmi zajímavý růst prodeje potravin a jeho zviditelnění, zatím především ve velkých městech. TOP 11 NEJNAKUPOVANĚJŠÍCH POTRAVIN ON-LINE (v % těch, kteří aspoň někdy po internetu nakupují) Zdroj: KPMG Česká republika, březen 2015 NÁZOR: Peter Koubek, manažer e-commerce, Tesco Stores ČR HLAVNÍ JE SPRÁVNÁ ROVNOVÁHA On-line FMCG považuji za vrcholovou disciplínu retailu. Její náročnost a komplexnost je také podle mého názoru důvodem, proč je na trhu jen málo firem, které jsou schopné v tomto segmentu dlouhodobě operovat. Nejnáročnější je zde pravděpodobně nalézt a určit správnou rovnováhu mezi rychlostí expanze a dlouhodobou ziskovostí při udržení vysokého standardu služby vůči zákazníkům. NÁZOR: Ondřej Kolesa, obchodní ředitel, Peal I VELKOOBCHODNÍCH E-SHOPŮ BUDE PŘIBÝVAT Velkoobchodní e- shop je jedním z komunikačních kanálů, jehož role bude určitě stoupat, a proto i my do budoucna počítáme s jeho rozvojem. Potenciál e-shopu je ale také dán oborem, ve kterém podnikáte. Ve společnosti Peal je velkoobchodní e-shop jen doplňkovým kanálem poskytujícím informace. Ačkoli je možné přes něj objednávat zboží, zákazníci i tak rádi využívají naše call centrum, kde jsou jim naše operátorky připravené vždy objednávku sestavit, poradit, a hlavně najít řešení pro každého zákazníka individuálně. Přesto jsou naše zkušenosti s e-shopem pozitivní, jeho největší předností je samozřejmě možnost objednávat 24 hodin denně, čehož využívají nejčastěji zákazníci ze segmentu Horeca. E-shop oceňují i naši obchodní zástupci, protože poskytuje informace o šíři sortimentu a zákazníkům je nonstop k dispozici. Naše společnost má pět velkoobchodních poboček, a proto můžeme objednávku zavézt ještě týž den nebo co nejrychleji po objednání. Jsem přesvědčen, že v současné době se velkoobchodní e-shopy stávají nezbytností, takže jich určitě bude přibývat. Foto popis|

ŘÁDEM PROTI CHAOSU A ZNEUŽÍVÁNÍ 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 6 Hlavní téma Lucie Bártová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i spotřebitele a jejich podpora, zpřehlednění označování českého původu, odstranění chaosu a eliminace zneužívání. To jsou důvody, pro které Ministerstvo zemědělství České republiky představilo novelu zákona o potravinách a nové logo Česká

potravina, které vzbudilo jistý rozruch a smíšené pocity. Zhorší spotřebiteli orientaci, nebo naopak vnese do systému značek řád? Novela zákona o potravinách současně s prováděcí vyhláškou, které připravilo Ministerstvo zemědělství ČR, přesně určuje, za jakých podmínek může výrobce použít na potravině označení, že pochází z České republiky. „Novelou zákona o potravinách jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři si -tuace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ vysvětluje ministr zemědělství ČR Marian Jurečka. Logo Česká potravina se bude moci vyskytnout na produktech splňujících dvě základní podmínky – místo vyrobení v ČR a stanovený podíl českých su rovin. Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou moci dál dávat na potraviny různé nápisy a symboly, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například Česká republika, mapa nebo vlajka naší země, slova česká kvalita a podobně. „Česká potravina je taková, která je ze sta procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíchž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ informuje Marian Jurečka. Podle odhadů by měla tato norma vstoupit v platnost od poloviny roku 2016. OCHRANA, NEBO ZMATEK? Jak deklaruje Ministerstvo zemědělství ČR, krok se zavedením značky Česká potravina by měl podpořit a chránit tuzemské výrobce a dodavatele. A to mimo jiné také formou vysokých sankcí za porušení normy. V případě klamavého označování potravin totiž může být uložena pokuta až 10 mil. Kč. Nedlouho po uveřejnění připravované novely se zvedla vlna kritických názorů, které vznik další značky označují za nadbytečný a pro spotřebitele matoucí. Jedním z kritiků byl například agrární analytik Petr Havel. Upozornil, že značek o původu potravin je na trhu příliš mnoho a lidé v obchodech mohou být zmatení: „Dát spotřebiteli informaci o tom, co je skutečně české a co není, je spíše v tom, aby se více propracovaly stávající značky, které už jsou známé a mají nějakou historii. To by byla možná lepší cesta než zavádět nové označení za situace, kdy se neruší ty staré.“ Svůj nesouhlas vyjádřil také jeden ze senátorů Par lamentu ČR Ivo Valenta. Tvrdí, že vláda tímto krokem sice deklaratorně vyjadřuje svou podporu českým produktům, domnívajíc se, že pro spotřebitele nové označení bude dostatečnou motivací k jejich koupi, o čemž lze ale také pochybovat. Na druhé straně je však tato deklarace zcela převážena smrtícím koktejlem jiných regulatorních návrhů, které přímo nebo nepřímo dopadnou právě na tuzemské výrobce potravin. Naráží tak například na blížící se zavedení elektronické evidence tržeb. „Pokud chce ministerstvo skutečně posílit odbyt a identifikaci potravin z tu -zemské produkce, mělo by se spíše soustředit na zlepšení marketingu u již zavedených značek a neředit peníze vydávané na propagaci našich potravin do množství produktů a projektů, které od sebe spotřebitel nedokáže odlišit,“ netají se negativním názorem ani Veronika Vrecionová, senátorka a expertka ODS pro oblast venkova a zemědělství. JDE O VYSOKOU GARANCI PŮVODU Na stranu ministerstva se však postavily významné instituce z oboru. „Již delší dobu apelujeme na spotřebitele, aby se orientoval na značky, které uděluje buď státní, nebo renomovaná profesní organizace, jež mají jasně definovaná a veřejně známá pravidla, za kterých se udělují, a rovněž zde probíhá kontrola dozorovými orgány. To jsou, pokud jde o potraviny, například značky Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno PK ČR, Bio, evropská značení kvality – CHOP, CHZO nebo ZTS. Za řadou ostatních značek stojí nečitelné struktury a nejsou jasné podmínky, za kterých se vůbec udělují,“ říká například Dana Večeřová, ředitelka pro marketing a komunikaci Potravi nářské komory ČR. Podle ní označení Česká potravina představuje pro spotřebitele vysokou garanci původu potravinářského výrobku. PODOBNOST ŘEŠÍ DOHODA Vášně vzbudilo také představení loga této značky. Vycházely z vizuální podobnosti s již existující značkou Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Už na první pohled se jedná o

spíše o upravenou variantu, a dokonce i samo ministerstvo uznalo podobnost. Pokud jde o značku Český výrobek, ta vznikla již v roce 2011, a v současné době je takto označeno již kolem 1600 výrobků od 60 výrobců. Účelem značky bylo a je zvýraznit a podpořit výrobky, které jsou nejen vyráběny na území ČR, ale jsou vyráběny i ze stanoveného podílu českých surovin. „Jsme si vědomi, že podobnost s logem udělovaným Potravinářskou komorou zde existuje, avšak vycházíme ze vzájemné synergie. Ministerstvo navíc uzavřelo s Potravinář skou komorou písemnou dohodu, která tento postup umožňuje,“ komentuje Ma rian Jurečka. Bez zájmu nezůstala ani veřejná soutěž na tvorbu loga. Z ní totiž žádný vítěz nevyšel a ministerstvo vyrobilo vizuál loga prostřednictvím zaměstnanců resortu. Vítězný návrh měl být honorován částkou 90 tis. Kč, vzhledem k vývoji soutěže však tato částka vyplacena nebyla. „Ob -drželi jsme přibližně sto návrhů na logo Česká potravina, přičemž jsme nakonec nevybrali žádný. Finální logo vzniklo přímo na resortu, tudíž i vypsaná odměna nebyla nikomu vyplacena, a to ani z řad zaměstnanců,“ tvrdí ministr a k výsledné po době dodává, že národní vlajku považuje za nejvhodnější symbol pro prezentaci českých potravin: „Každý z nás chápe význam trikolory. V kom binaci s nápisem je logo graficky jednoduché a nepříliš komplikované, načež právě tímto logem budou moci výrobci stoprocentně garantovat český původ potravin.“ KAŽDÁ ZNAČKA MÁ JINÉ ZAMĚŘENÍ Otázkou zůstává, co uvedení platnosti České potraviny udělá s ostatními značkami charakterizujícími kvalitu potravin, s tuzemským trhem a povědomím samotných zákazníků. Ministerstvo zemědělství přitom doplňuje nezbytnost značky Česká potravina také srovnáním s veřejnosti dosud nejznámějšími značkami Klasa a Regionální potravina: Národní značka Klasa a značka Regionální potravina jsou zaměřeny jinak. Značka Klasa je udělována potravinám, které prokážou svou nadstandardní kvalitativní charakteristiku, značka Regionální potravina oceňuje kvalitní regionální potraviny. Jejich úloha je tedy jiná, neodkazující obecně na český původ dané potraviny. *** ROZHODUJE MÍSTO A PODÍL I NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZNAČKY KVALITY NA TRHU Český výrobek – garantováno Potra -vinářskou komorou ČR Vznikla v roce 2011, v současnosti je takto označeno již kolem 1600 výrobků od 60 výrobců. Značka má zvýraznit a podpořit výrobky, které jsou nejen vyráběny na území ČR, ale jsou vyráběny i ze stanoveného podílu českých surovin. Klasa Existuje od roku 2003 a je pro spotře -bitele nejvýraznější národní značkou kvality potravin v porovnání s běžně dostupnými konkurenčními potravinami. „Znač ku Klasa může obdržet výrobek, který splňuje určitou jedinečnost ve vztahu k ostatním podobným produktům na trhu. Jedná se například o originální technologii výroby, ať už tím je ruční, tradiční zpracování či naopak použití nejmodernějších výrobních postupů; nebo určitý obsah některé ze složek, které obohacují výrobek, například vlákniny a vitaminů. Posuzují se i nejrůznější jiná ocenění, která výrobek již získal. Ocenění uděluje ministr zemědělství na základě doporučení hodnotitelské komise, která je složená z řad odborníků z oblasti potravinářství, například ze zástupců ministerstva zemědělství, Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR, kontrolních orgánů Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Vysoké školy chemicko-technologické, Výzkumného ústavu potravinářského Praha a dalších,“ uvádí Vladimíra Nováková, tisková mluvčí a vedoucí oddělení komunikace Státního zemědělského intervenčního fondu. Regionální potravina Je udělována ministerstvem zemědělství tradičním a místním potravinám od malých a středních výrobců v daném kraji. Výrobky posuzuje hodnotitelská komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu, Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR, krajského úřadu, Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Certifikát obdrží pouze vítěz soutěže o krajskou značku Regionální potravina. Značka Regionální potravina je výrobku udělena na dobu čtyř let. Bio Značka, která se používá pro označení produktů také v ostatních zemích Evropské unie a spotřebitelům avizuje produkty ekologického zemědělství. ZAVEDENÉ ZNAČKY STAČÍ TRIKOLORU CHÁPE KAŽDÝ

I CO JE ČESKÁ POTRAVINA • Je ze 100 % z českých surovin. • Vyrobili ji v České republice. • Označení ale může nést i zpracovaná potravina, jejíchž 75 % složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Foto popis| Novela zákona o potravinách si klade za cíl zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky. Dosavadní označování tuzemských potravin je velmi nepřehledné až chaotické.

ZDŮRAZNĚNÍ PŮVODU FUNGUJE 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 8 Hlavní téma Lucie Bártová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Co si myslí o zavedení nové značky a jejím dopadu na trh Dana Večeřová, ředitelka pro marketing a komunikaci Potravinářské komory ČR? Podle ní je každá aktivita vedoucí k označení původu potravin hodna podpory této instituce. ROZHOVOR * Zboží&Prodej: Myslíte si, že bylo nutné rozšiřovat portfolio značení potravin o další značku? Dana Večeřová: Pokud jde o nový návrh ministerstva zemědělství ošetřit legislativně pojem Česká potravina a Vyrobeno v České republice, pak my jako Potravinářská komora ČR podporujeme každou aktivitu, která zdůrazní domácí původ potravinářských výrobků. Zároveň lze předpokládat, že po vstoupení tohoto legislativního předpisu v platnost bude ukončen chaos, který v současné době v označování, bohužel mnohdy zavádějícím, českého původu výrobků panuje. * Z&P: Nebude složité pro spotřebitele orientovat se v již tak široké škále? D. V.: Určitě ne. Již delší dobu apelujeme na spotřebitele, aby se orientoval na značky, které uděluje buď státní, nebo renomovaná profesní organizace, které mají jasně definovaná a veřejně známá pravidla, za kterých se udělují, a rovněž zde probíhá kontrola dozorovými orgány. To jsou, pokud jde o potraviny, například značky Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno PK ČR, bio, evropská značení kvality – CHOP, CHZO nebo ZTS. Za řadou ostatních značek stojí nečitelné struktury a nejsou jasné podmínky, za kterých se vůbec udělují. * Z&P: Co nového spotřebitelům tato značka může sdělit? D. V.: Představuje pro spotřebitele vysokou garanci původu potravinářského výrobku. * Z&P: Garantuje Česká potravina určitou kvalitu? D. V.: Jak už bylo uvedeno, Česká potravina je především označení a garance původu výrobků. Výrobky označené logem Český výrobek – garantováno PK ČR prochází hodnotitelskou komisí, kde jsou zastoupeny i dozorové orgány, takže v každém případě jde o výrobky standardní kvality splňující požadavky bezpečné potraviny. Spojením původu a vysoké kvality bude v brzké době nový projekt Potravinářské komory ČR týkající se českých cechovních norem, u kterého jsou požadavky zaměřeny nejen na původ suroviny, ale i na složení výrobku a druh použitých surovin. * Z&P: Nebylo by účinnější mít pouze jednu značku? D. V.: Bylo by nepochybně potřeba omezit po užívání řady značek s nejasnými podmínkami od neznámých a „ne průhledných“ poskytovatelů. K tomu mů že napomoci právě také legislativní

ošetření používání pojmu Česká potravina a Vy robeno v ČR a přísné postihy, pokud dojde ke zneužití těchto pojmů. * Z&P: Kampaně obchodních řetězců i výrobců hrají u spotřebitelů na nacionální strunu. Sle -duje značka Česká potravina podle vašeho názoru tento trend? D. V.: Zde bych vaši otázku spíše obrátila. Kampaně obchodních řetězců začaly hrát na národní strunu ve chvíli, kdy zjistily, že spotřebitele zajímá původ výrobků, například právě se značkou Český výrobek – garantováno PK ČR. Bohužel právě snaha o to nalákat spotřebitele na české potraviny vedla k tomu, že v řadě případů byly jako české označeny v regále i výrobky německé, polské a podobně. Je tedy zřejmé, že zdůraznění původu potravin u spotřebitelů funguje a čím dál více se podle něj orientují. REAGUJTE NA mailto:[email protected] POMŮŽE LEGISLATIVA Foto popis|

ON-LINE OBCHOD JE MNOHEM VĚTŠÍ ZÁBAVA 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 10 Příloha - Z&P speciál - e-shopy Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Petr Vyhnálek stojí v čele e-shopu s potravinami Kolonial.cz, který má za sebou teprve několik měsíců působení na trhu, kde se už pohybuje řada dalších subjektů. V exkluzivním rozhovoru prozradil představy, s jakými do projektu vstupoval, podělil se také o plány a vize, se kterými chce uspět v boji o zákazníka. * Zboží&Prodej: S čím jste do projektu Kolonial.cz šel? Petr Vyhnálek: Nechtělo se mi jít znovu do retailu v té klasické podobě. Navíc po tak dlouhé době u jedné firmy vlastně od jejího začátku jsem si ani nedokázal představit jinou, pro kterou bych začal pracovat. Byl jsem poměrně jasné rozhodnutý, že retail v původní podobě mě už neláká. * Z&P: Na druhou stranu jste se v něm poměrně dlouho pohyboval. P. V.: Ano, a když přišla možnost být u projektu prodeje potravin on-line, říkal jsem si, že je to další vývojový krok, který přinese změnu celé branže a změnu nákupního chování podobně, jako tomu bylo v polovině 90. let minulého století s příchodem hypermarketů. To mě lákalo. Dlouhá léta jsem zažíval jednání s dodavateli, sledoval měnící se chování zákazníků a podle toho také skladbu nabídky. A to je tady poměrně stejné. I když jsme od začátku měli dosti jiné představy, jak bude například vypadat sortiment. * Z&P: Jaké to byly představy? P. V.: Říkali jsme si, že se bude týkat hlavně trvanlivějšího sortimentu a zboží, které člověk přece jenom zná důvěrněji, kupuje ho opakovaně, je zabalené a jediným kritériem je doba trvanlivosti nebo cena a s tím související hmotnost, se kterou zákazníkovi pomůžete tím, že mu ji dodáte domů. * Z&P: Vaše dosavadní zkušenosti jsou tedy jiné. P. V.: Po těch několika málo měsících naší činnosti je opravdu příjemným překvapením, že se on-line zákazník vůbec nebojí nakupovat kategorie, které bych třeba já na začátku vůbec netipoval. Ať už je to ovoce a zelenina, které se objevují v překvapivě velkém množství košíků, nebo super čerstvé kategorie typu maso či ryby.

* Z&P: Skutečnost se tedy s vašimi předpoklady neshoduje? P. V.: Spíše je překonává. Nechci tvrdit, že je nuda prodávat balené vody a potraviny. Ale čerstvé potraviny představují úplně jinou disciplínu, s níž jsou spojené různé výzvy, například ve spojení s logistikou nebo s tím, jakým způsobem budete objednávat vážené zboží. * Z&P: Co je vaším největším současným problémem? P. V.: Protože pocházím z kamenného retailu, v oblasti IT jsem skutečně prostým uživatelem a dnes a denně mě řada věcí překvapuje. Ale to jsou věci pro technologickou část firmy, máme skvělý servis od E-commerce Holdingu, do kterého patříme, a tak se o to člověk starat nemusí. * Z&P: Zpět k sortimentu, který se tedy průběžně mění. Na jakých číslech momentálně jste? P. V.: Už jsme lehce nad šesti tisíci položek. Ale některé jsme zase naopak vyřadili, protože teď pro nás začíná opravdu detailnější práce se sortimentem. To znamená, že stále ještě rozšiřujeme o některé kategorie ryby, které jsme začali prodávat před několika týdny. Postupně jdeme do hloubky, zjišťujeme, co se prodává a o co takový zájem není. Některé kategorie budeme také posilovat, například pet food nebo potraviny a drogerii pro děti, které jsou online zajímavé. Právě maminky velice dobře přijímají službu, kdy jim toto zboží přinesete domů. * Z&P: Předpokládám, že přitom reagujete na získanou zpětnou vazbu. P. V.: To je právě výhoda on-line prodeje, po které v kamenném obchodě toužíte, ale ne vždy ji dostanete. Tam jsou zákazníci poměrně anonymní skupinou lidí. A pokud nemáte opravdu hodně dobře fungující věrnostní systém s vysokou penetrací, tak ta data nemáte. Tady ale znáte každého zákazníka, víte přesně, co si koupil a jak se chová, takže s ním a s jeho nákupními zvyklostmi můžete pracovat úplně jiným způsobem. * Z&P: Máte tedy své zákazníky zmapované? P. V.: Mapujeme je, ale nemáme je zatím, za tak krátkou dobu, zmapované. Data samozřejmě shromažďujeme a do budoucna bude naprosto nutné jít v tomto směru do detailu. * Z&P: A jak se vám daří? Předpokládám, že rostete. Jde to podle plánu? P. V.: Rosteme. Ale víte, jak to je s čísly, ta se většinou neříkají. Je ovšem jasné, že když jste na začátku, začínáte s něčím novým a neděláte to úplně špatně, tak nárůsty jsou takové, že za rok a půl na ně už budete jen vzpomínat. Ale konkrétní čísla po mně nechtějte. * Z&P: Tak aspoň k expanzi. Rozšířili jste se už i mimo Prahu. P. V.: Naši dopravu řídí chytrý systém, který se postupně učí a podle toho, kam zavážíte, vám zpřesňuje termín závozu. Začali jsme v oblasti, které jsme říkali velká Praha. Z té jsme později udělali ještě větší Prahu a přidali Kladno. Protože naše sklady jsou v Rudné, tak se to poměrně snadno nabízí. Teď jsme rozjeli Plzeň, což je zase poměrně logické. Zkoušíme tak od Prahy vzdálenější lokalitu, ale stále je to závozová oblast, která se z Rudné ještě vyplatí. A přemýšlíme o dalších způsobech, jak logisticky obsloužit některé další lokality. Ale to je až krok číslo tři. * Z&P: Máte stále svoji logistiku? P. V.: Ano. Je to dáno tím, že v Rudné nejsou jenom skla dy pro Kolonial.cz, ale i pro další vertikály, které v rámci E-commerce Holdingu fungují. Sklady tedy využíváme všichni, ale vlastní dopravu máme pouze my. Nonfoodové vertikály fungují jako většina e-shopů, to znamená přes všechny smluvní dopravce, kteří dávají smysl. * Z&P: Ale výhledově uvažujete o pokrytí více oblastí? P. V.: Uvažujeme. Ale opět jen tam, kde to bude dávat smysl. I když, z dnešního pohledu jsou oblasti,

do kterých se nevyplatí jezdit, ale nikdo neví, jaká bude situace za pár let. * Z&P: Co máte na mysli? P. V.: Třeba to, že dnes už si můžete vytisknout řadu věcí na 3D tiskárně. A může vám přijít po internetu recept, podle kterého si doma na nějakém přístroji upečete buchtu. Naštěstí jsme technologická firma, která, předpokládám, toto dokáže ošetřit. * Z&P: Nutností je také zapracovat na povědomí zá kaz -níků o vás. Podle mého na rozdíl od konkurence nejste nikde moc vidět. P. V.: Před samotným spuštěním v Praze jsme měli kampaň, ale momentálně se soustředíme pouze na on-line. * Z&P: Zatím tedy nic jiného? P. V.: Zatím jenom on-line, více vám nemohu říct. * Z&P: Konkurence ale vidět je. Jak ji vnímáte? P. V.: Kdyby nezačaly někdy koncem 90. let minulého století první e-shopy prodávat cédéčka nebo elektroniku a postupně lidi nenaučily, že nakupování po internetu je bezpečné a pohodlné, že i když se vám při nákupu něco nepovede, dá se to jednoduše vyřešit a skoro každý si to sám vyzkoušel, tak by prodej potravin on-line nikdy neměl šanci začít. Je logické, že z těchto nonfoodových řetězců se může stát i foodový. Stejně tak i to, že jsou tady tradiční kamenné řetězce, které se chystají nebo to už dělají, protože mají zkušenosti od svých mateřských firem. Je také jasné, že vznikají a budou vznikat i další subjekty. Je otázka, s jakým cílem, s čím a s jakými představami do toho jdou. Myslím, že teď na začátku je dobře, že je tady taková konkurence, jaká je. * Z&P: Proč myslíte? P. V.: Povědomí o prodeji potravin on-line tak vytváří více subjektů najednou. A to je dobře. * Z&P: A proto je nezbytné odlišit se. P. V.: Náš cíl je odlišit se sortimentem a kvalitou toho, co budeme prodávat, a samozřejmě také službou. Chceme jít do sortimentu, který nemohou naši konkurenti mít. Ať už kvůli rychlosti závozu nebo proto, že nebudou spolupracovat se speciálními dodavateli, které máme nebo budeme mít. * Z&P: A co cena? P. V.: Cena potravin v Čechách je a bude důležitá u těch výrobků, které jsou naprosto srovnatelné. Nemůžete si dovolit být dražší než trh, a to bohužel i ten kamenný. Ale je potřeba se zaměřit na sortiment, který dnes člověk těžko shání, kvůli kterému musí objet několik prodejen, a přitom není cenově tak senzitivní. * Z&P: Ale pořád jsou a budou lidi, kteří mají k internetu nedůvěru a z různých důvodů preferují kamenný obchod. P. V.: Nemohu předpovídat, co bude za patnáct let. Ale myslím si, že z internetu se brzy stane prodejní kanál, který budete využívat buď v některých situacích, kdy vám bude dávat nějakou výhodu nebo přidanou hodnotu, nebo pro určitý typ nákupů. Buď ten, který vás zachraňuje před prázdnou lednicí, nebo naopak ten, který vám bude dávat možnost co nejrychleji nakupovat věci, které si pořizujete stále a můžete si je předplatit podobně jako noviny. A ten zbytek je už potom na nás, jak naše weby a sortiment budou vypadat, aby je zákazník využíval k úplně běžnému nákupu. * Z&P: Přesto někteří raději půjdou na nákup, aby si zboží osahali a přitom si třeba i popovídali. P. V.: Ano, určitě. Je to stejné jako s farmářskými nebo top potravinami. Velká většina lidí bude

pořád nakupovat průmyslově vyráběné potraviny, protože nás je jednoduše hodně a jenom vybrané pochoutky by nás neuživily. Tlačíte mě k tomu, abych si tipnul, kolik procent podle mého ukousne online obchod tomu kamennému. To opravdu nevím. Ale je tady určitě velký potenciál, který nebude ještě v příštích pěti deseti letech využitý. * Z&P: Tak si počkáme. P. V.: Znovu opakuji: pro nás, kteří nejsme z technologického prostředí, je velice obtížné něco takového odhadnout. Vezměte si, jak vypadal internet před šesti sedmi lety, kdy tady ještě nebyl jediný iPad. Vše se vyvíjí strašně rychle a uživatelská přívětivost to může neuvěřitelným způsobem změnit. * Z&P: Kde bude Kolonial.cz za pět let? P. V.: Myslím, že pět let je hodně krátká doba, aby došlo k nějaké další revoluci. Myslím, že půjde o evoluci, kterou bude určovat vývoj technologií a vývoj v logistice. Protože když se na to díváme z pohledu, co logistika umí dnes, tak opravdu zůstanou v republice místa, kterým zůstane tato služba zapovězena. A pokud se tam nenajdou nějaké jiné cesty, které mohou být i ve spolupráci s dodavateli, například ve formě společného využívání vozidel, tak z dnešního pohledu bude za pět let on-line prodej potravin běžnou součástí nákupního chování populace velkých a středních měst. Ale dál to už bude vyžadovat opravdu významné technologické skoky. * Z&P: A závěrem: co tedy teď a tady? P. V.: My se snažíme dělat to, co je teď pro lidi ochotné nakupovat potraviny on-line správné. A zároveň už se díváme, jakým způsobem to dělat jinak než konkurence, která tady je. * Z&P: Ale těch možností není tolik. P. V.: Ovšem pořád je jich ještě víc než v kamenném prostředí. Tam už jsou karty rozdané a těch možností je opravdu hodně málo. On-line je ještě pořád mnohem větší zábava. *** FAKTA: E-commerce Holding E-commerce Holding představuje síť specializovaných e-shopů a je spoluvlastněný investiční skupinou Rockaway a společností Czech Media Invest. Od spuštění v minulém roce vybudoval portfolio 18 e-shopů a dostal se mezi tři největší hráče českého internetového nakupování. Do rodiny E-commerce Holdingu patří i Kolonial.cz, nový on-line prodejce potravin, který staví na tradičních hodnotách, kvalitních službách a špičkovém sortimentu. PROFIL: Petr Vyhnálek vedoucí projektu, Kolonial.cz V oblasti retailu a potravin se pohybuje přes 20 let, svou kariéru začal v roce 1992 ve společnosti Master Foods ČR. O dva roky později nastoupil do společnosti Globus, kterou pak od roku 1999 celou vedl na pozici jednatele. Za 14 let svého působení v čele Globusu uskutečnil mimo jiné otevření 14 nových provozoven, expanzi Globusu na ruský trh nebo uvedení několika nových inhouse značek. V minulosti působil také v předsednictvu SOCR ČR jako viceprezident pro obchod a je historicky prvním držitelem titulu Osobnost maloobchodu v soutěži Obchodník roku. Nyní pracuje pro investiční skupinu Rockaway, v rámci E-commerce Holdingu se ujal vedení projektu on-line prodeje potravin Kolonial. cz. Retail je pro něj především služba, její hodnoty mají spočívat ve znalosti zákazníka a osobním přístupu k němu. Foto popis|

SPOTŘEBITELÉ BY MĚLI PROJEVIT JASNÝ ZÁJEM O KVALITU 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 10 Rozhovor Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Poslední měsíce a týdny je v oblasti výroby a prodeje potravin více než živo. Probíhají nebo se připravují kroky a opatření, jež zásadním způsobem ovlivní podnikání producentů a prodejců potravinářských výrobků. Nejenom k tomuto dění se v exkluzivním rozhovoru vyjadřuje ministr zemědělství Marian Jurečka. Zboží&Prodej: Jedním z aktuálních témat je zrušení mléčných kvót a dotace. Proč by podle vás měli být chovatelé skotu a producenti mléka dotováni? Marian Jurečka: Česká republika dnes patří k ze mím, které mají jednu z nejnižších cen syrového mléka. Se zrušením režimu mléčných kvót čeští zemědělci dlouhodobě počítali a byli na něj připraveni, svou kvótu dodržovali i v posledních le tech. Některé členské státy přesto navyšovaly výrobu ještě před ukončením režimu mléčných kvót, a to i přes hrozbu placení pokut za překročení kvóty. Jednalo se i o některé země sousedící s ČR – Polsko, Německo, Rakousko. I tyto země tedy přispěly ke vzniku přetlaku suroviny na trhu EU. V srpnu 2014 navíc vstoupil v platnost ruský zákaz dovozu některých zemědělských komodit z EU, kde v ČR problém nerealizovaných obchodů nejvíce zasáhl právě odvětví mléka a mléčných výrobků. Tato situace byla pro producenty a obchodníky nečekaná a nemohli se na ni nijak připravit. I z těchto dů vodů považuje Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) podporu odvětví mléka za nezbytnou, neboť stabilita sektoru mléka je jedním z hlavních cílů politiky MZe, ke kterému směřuje jak při vyčleňování podpor z národních i unijních zdrojů, tak při jednáních na úrovni EU. * Z&P: V čem konkrétně vaše podpora spočívá? M. J.: Inicioval jsem diskusi o sektoru mléka na jednání červencové Rady ministrů v Bruselu a společný dopis spolupodepsaný mými kolegy – ministry zemědělství řady dalších členských států – eurokomisaři pro zemědělství Philu Hoganovi s výzvou k intenzivnějšímu řešení situace na trhu s mlékem. Situace v sek toru mléka bude i hlavním bodem jednání na mimořádných zasedáních Rady ministrů, která bu -dou probíhat v září 2015, kde bude ČR nadále požadovat podporu pro nejvíce postižené státy, zvýšení intervenčních cen a dočasné zavedení vývozních náhrad. Z&P: Jaké vidíte plusy a minusy pro tuzemské potravináře a obchodníky? M. J.: Režim mléčných kvót reguloval trh s mlékem v EU více než třicet let, jeho zrušení ČR podporovala a považuje jej za krok směrem k liberalizaci trhu. Zrušení mělo být příležitostí jak pro producenty, tak pro potravináře a obchodníky, neboť produkce mlé -ka již neměla být regulována. MZe vidí příležitost pro tuzemské potravináře a obchodníky v podobě uplatnění na trzích v zemích mimo EU a Ruskou federaci. Když jsme zmínili mléko, tak existuje potenciál v navýšení domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků, která v ČR dlouhodobě klesala a ani přes mírný nárůst v posledních letech nedosahuje úrovně z přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy dosáhla svého vrcholu. K tomuto cíli směřuje MZe i například prostřednictvím programu Školní mléko, který má budovat u dětí vztah k mléku a mléčným výrobkům v době, kdy se tvoří jejich stravovací návyky. Pro větší uplatnění českých potravinářů a ob chod ní -ků na třetích trzích jmenovalo MZe agrární diplomaty, kteří budou prosazovat zájmy čes kých ob chodníků a potravinářů v zahraničí. MZe se také snaží podporovat účast českých podniků na za hra ničních výstavách a veletrzích. Příležitost vidíme také v účasti v propagačních programech na úrovni EU, kde Evrop ská komise navýšila rozpočet na tyto programy v návaznosti na zavedení ruského embarga. Ně kte ré české firmy již tuto podporu využívají například prostřednictvím propagačních programů realizovaných Česko moravským svazem mlékárenským. * Z&P: V květnu založená Iniciativa pro férový obchod (IPFO) je podle některých dodavatelů „divadlo“, které má za cíl uklidnit stát a kritiky z řad odborné i laické veřejnosti. Jaký je váš názor? M. J.: MZe přivítalo zejména cíle IPFO, které mohou přispět k řešení problémů ve vztahu mezi potravinářskými výrobci a obchodníky. Nezaujímáme zásadně negativistické postoje. MZe samostatně jedná s obchodními řetězci a pečlivě sleduje všechny aktivity na stupni potravinářský výrobce versus ob -chodník. Otevřeně bylo řečeno, ve kterých zemích IPFO existuje a jak tam

funguje. Efektivnost působení IPFO záleží na místních podmínkách, které budou i v ČR prověřeny výsledky dosahovanými v časovém rámci. MZe je zatím přesvědčeno, že re -gu lace založená pouze na dobrovolné bázi není v naší zemi dostačující. * Z&P: Má podle vás v této souvislosti opodstatnění novela zákona o významné tržní síle? M. J.: MZe se vždy zásadně postavilo proti pokusům o zrušení zákona bez náhrady. Situace v ČR, obdobně jako ve většině zemí EU, vyžaduje legislativní úpravu. Nikdy jsme naopak netajili ne dostatky stávajícího zákona vzešlého z po -s lanecké iniciativy a byli jsme připraveni podílet se na jeho úpravách. * Z&P: Co říkáte tvrzení, že ten stávající není prakticky používán, jeho novelizace tedy postrádá smysl? A jak se díváte na vztah dodavatele a prodejce? M. J.: Vnější pohled může vést k závěru o nepoužívání stávajícího zákona. Víme však, že zakázané praktiky v dodavatelsko-odběratelských vztazích přetrvávají. MZe, které musí urgentně zakročit proti každé šarži potravin ohrožující zdraví spotřebitele, si představuje rychlejší a účinnější aplikaci zákona. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nachází při kontrolách rovněž trvale porušování zákona. Neuralgickým bodem je však prokazování deliktů, a zejména dél ka správního řízení. San kce uložené ve správním řízení jsou často následně podrobo vány soudnímu přezkoumání a do ba ře šení deliktů se dále prodlužuje. Prak tiky za -kázané v obchodních vztazích se vys kytují výhradně na straně ekonomicky výrazně silnějších partnerů. Vztah dodavatele a prodejce vnímáme stále jako výrazně nerovnovážný ve prospěch obchodníků. * Z&P: Větší problémy údajně existují mezi prvovýrobci a jejich přímými odběrateli, velkoobchody či potravinářskými firmami. M. J.: MZe vnímá problémy na všech stupních potravinové vertikály. Může se jednat o cyklické záležitosti nebo jednotlivé excesy, jejichž zdrojem mohou být obě smluvní strany. Navíc jsou mediálně velice přitažlivé. Nebudu hodnotit, jestli jsou větší či menší, zpravidla jsou vzájemně nesouměřitelné. Zcela zásadní je pro nás ochota partnerů k jednání a většinou i nalezení přijatelného kompromisního řešení. MZe nemusí přitom působit jako rozhodčí orgán, ale jako mediátor nebo zprostředkovatel. Proto nás tolik tíží dodavatelsko-odběratelské vztahy s obchod -ními řetězci, které jsou zcela jednostranné a dlouhodobě nevyřešené. * Z&P: S tím souvisí i ceny potravin. Jaký je váš názor na tvrzení, že je jejich růst nevyhnutelný? M. J.: Domácí producenti nedokáží dobře odolávat tlaku obchodních řetězců na nákupní ceny. Nabídku v obchodě tak ovlivňují obchodní řetězce, které mezi sebou soupeří o co nejnižší prodejní ceny a tím stlačují nákupní ceny mnohdy pod výrobní náklady. Tato politika má za následek snižování podílu potravin domácí produkce a naopak nárůst podílu levných potravin z jiných členských států EU a z třetích zemí. Spotřebitelé si tudíž mnohdy nemohou koupit domácí produkty prostě jen proto, že je obchod nenabízí. Ob -chodníci uvádějí, že domácí produkty jsou pro ně drahé, a nemohou tudíž dosáhnout odpovídajícího zisku. Domácí výrobce se v důsledku toho dostává do obtížné situace s uplatněním svých výrobků na trhu. Z pohledu výrobce se zde střetávají protikladné požadavky. Působí zde totiž přímá úměra. Čím vyšší kvalita a bezpečnost produktů, tím vyšší cena. Po -kud ale chce výrobce prodat, pak se musí přiblížit k požadavkům obchodníka a učinit kompromis. Snížení cen produktů minimálně na konkurenceschopnou hladinu se často promítne do úspor na surovinách, pracovní síle, balicích materiálech a po -dobně. Výsledkem je sice požadovaná nižší cena, ovšem na úkor kvality. * Z&P: A pokud jde o růst cen? M. J.: Co se týká růstu cen potravin, je vždy nutné vidět také jeho důvod. Nelze si myslet, že když se zvýší cena vstupů do výroby, lze udržet prodejní cenu na stejné úrovni. V opačném případě, pokud se sníží cena surovin, obchodníci ne vždy sníží cenu produktu v závislosti na poklesu nákupní ceny od výrobce. Snížení ceny potravin lze nyní vidět u mléka a mléčných výrobků, a to v důsledku přebytku mléka na evropském trhu.

* Z&P: Sdílíte názor ministerstva financí, že zavedení elektronické evidence tržeb (EET) pročistí podnikatelské prostředí, potlačí šedou ekonomiku, skončí nepoctivci a zůstanou ti, co nepodvádějí? M. J.: KDU-ČSL má tři základní důvody pro její zavedení – zásada férového trhu, daně mají platit všichni, protože všichni využívají služeb státu, a modernizace veřejné státní správy formou elektronizace. Po pečlivém prostudování všech podkladů má KDU-ČSL výhrady k některým konkrétním prvkům EET a stále o nich jedná prostřednictvím koaliční rady. Pří kla -dem je pozvolnější fázování jednotlivých podnikatelských oborů, správné fungování systému EET, náhrada oprávněných nutných nákladů na EET podnikatelům, otázka možné protiústavnosti nebo požadavek vzniku akčního plánu v boji s šedou a černou ekonomikou. Aktuálně je návrh zákona po prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Na zářijové schůzi PS bude zahájeno druhé čtení. * Z&P: Ještě zpět ke kvalitě potravin. Stále častěji se objevují hlasy, že je u nás nižší než ve starých zemích EU, že jsme dokonce „popelnicí“ Evropy. M. J.: Pravděpodobně narážíte na situaci, kdy jsou různými zahraničními firmami uváděny na trh v různých státech EU, včetně České republiky, pod stejnou značkou výrobky s různým složením. Z pohledu platného potravinového práva je velice složité tyto praktiky postihnout. Evropské předpisy stanovují povinnost uvádět na obale kompletní složení potravin, které spotřebiteli poskytne informaci o použitých složkách. Kromě označování potravin reguluje potravinové právo zejména oblast bezpečnosti potravin, respektive skutečnost, že všechny potraviny uváděné do oběhu musí být bezpečné a zdravotně nezávadné. * Z&P: Ta rozdílnost ale na mnohé působí urážlivě. M. J.: Rozdílné složení potravin některých nadnárodních producentů mi není lhostejné. Bohužel řada firem tuto skutečnost vůbec nezpochybňuje. S touto problematikou úzce souvisí i nutnost respektování zásady volného pohybu zboží v EU a právo spotřebitele na možnost informovaného výběru po -travin, která je v podstatě splněna uvedením výčtu seznamu složení potraviny. MZe vnímá otázku kvality jako jednu ze svých priorit a prostřednictvím projektů Klasa, Regionální potravina a dalších aktivit dlouhodobě deklaruje svou jasnou pozici. V současné době je rovněž zpracováván legislativní návrh vymezující konkrétní podmínky pro dobrovolné označení potravinářských výrobků původem z Čes -ké republiky. Jako důležitou sou část boje proti těmto praktikám vnímám také podporu ze strany spotřebitelů. Ti by měli prodejcům a vý robcům dát svým aktivním přístupem jasně najevo, že mají zájem o kvalitní vý robky a nejsou ochotni akceptovat rozdílnou kvalitu zboží prodávaného v různých členských státech EU pod stejnou obchodní značkou. Z tohoto pohledu je velice důležité, aby spotřebitelé věnovali zvýšenou pozornost údajům o složení na etiketě potravin, jelikož tato informace je zcela zásadní pro zjištění vlastností, charakteru a současně kvality potravinářského výrobku. * Z&P: Jaké marketingové aktivity v tomto směru realizujete? M. J.: MZe má dva úspěšné projekty, Farmářské slavnosti a Poznej svého farmáře. Cílem Farmář ských slavností je seznámit veřejnost se životem současných zemědělců. Připravujeme je vždy jako zábavné akce pro rodiny, které se zároveň dozvědí, jak to dnes na statcích chodí. Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a proto využijí příležitost se s takovým příběhem přímo na místě seznámit. Děti mají příležitost prohlédnout si zblízka navíc hospodářská zvířata a při vzdělávacích hrách se naučit něco o zemědělství. Projekt Poznej svého farmáře se zaměřuje na malé rodinné farmy. A že je o tuto akci zájem, svědčí to, že po prvním ročníku v roce 2014, kdy se ho zúčastnilo pět farem, se letos jejich počet rozšířil na třináct. Malá hospodářství často produkují velmi kvalitní potraviny, dokážou je nabídnout za příznivější ceny než třeba tradiční obchody, ale už nemají dost peněz ani času na vlastní propagaci. Proto jsme s tímto projektem přišli. Lidé získají možnost pravidelného nákupu osvědčených a čerstvých produktů v blízkosti svého bydliště a zemědělci pak díky podobným projektům mají zajištěný odbyt svého zboží a najdou si nové zákazníky. * Z&P: Jde ve vašem systému řízení o „one man show“, nebo se radíte a rozhodujete po zvážení názorů vašich kolegů? A podle jakého klíče si je vybíráte?

M. J.: Vždy se o svých krocích radím se svým okolím, většinou s šéfporadkyní nebo příslušnými gesčními zaměstnanci – nejenom náměstky, ale mnohdy i řadovými referenty. Spolupracovníky jsem na počátku svého působení na pozici ministra oslovoval s tím, že potřebuji odborné zázemí, které mi oni dokáží vytvořit. To znamená, že jsem obklopen jak lidmi, které jsem dříve neznal, ale jsou to profesionálové na svém místě, tak i těmi, které jsem si na resort přivedl jako svůj nejbližší tým. * Z&P: Je o vás známo, že i vy osobně podporujete tuzemské výrobky. Má vůbec dnes nějaký význam podporovat české potraviny? M. J.: Myslím si, že to má význam. Zákazník dříve řešil jenom cenu, ale před několika lety se ukázalo, že začíná klást důraz na kvalitu. A z různých průzkumů v posledním roce a půl vyplývá, že se začíná zajímat také o příběh konkrétní potraviny, tedy například o to, kde a kým byla vyrobena a z jakých surovin. Od výrobců navíc vím, že když získají označení Regionální potravina, roste jim prodej těchto produktů o pět až dvacet procent. * Z&P: Když jste několikrát zmínil regionální potraviny, nakupujete je vy sám? Chodíte třeba na farmářské trhy? M. J.: My to máme poměrně jednoduché, protože pečivo nakupujeme od naší regionální pekárny a například masné výrobky od dvou firem, také v našem okrese. Mléčné výrobky nám vozí rovněž z jedné místní farmy, takže většinu výrobků máme poměrně jednoduše z blízkého okolí. Ale pokud jde o farmářské trhy, vnímám je jako fenomén posledních let. A vnímám je tak, že díky nim se o regionálních potravinách daleko více hovoří. Vznikají rovněž kamenné farmářské prodejny a reagují i obchodní řetězce, které se snaží přilákat také regionální výrobce a nabízet jejich výrobky na svých pultech. Z toho je zřejmé, že lidé mají o kvalitní potraviny od menších farmářů zájem. *** MARIAN JUREČKA, PROFESNÍ PRAXE: 2014–dosud Ministerstvo zemědělství • ministr 2012–2013 Regionální rada ROP Střední Morava • člen výboru 2010–2013 Agro 2000 • vedoucí divize agrochemie 2008–2012 Komise pro rozvoj venkova a zemědělství při radě Olomouckého kraje • člen komise 2007–2009 • poradce ministra a předsedy LRV pro oblast zemědělství a životního prostředí • poradce ministra pro místní rozvoj • člen výboru pro rozvoj cestovního ruchu při ZOK 2005–2010 Lukrom • vedoucí distribučního střediska agrochemie 2002–dosud rodinná farma Rokytnice PODPORA STÁTU A EU JE NUTNÁ POMOHOU TAKÉ AGRÁRNÍ DIPLOMATÉ ZAKÁZANÉ PRAKTIKY TRVAJÍ NEZBYTNÝ JE AKTIVNÍ PŘÍSTUP NABÍDKU OVLIVŇUJÍ ŘETĚZCE Foto popis| O autorovi| Petr Hříbal REAGUJTE NA mailto:[email protected]

Zemědělec Méně cizorodých látek 21.9.2015 Zemědělec str. 2 Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Potravin, surovin a krmiv, které obsahují nadlimitní množství cizorodých látek, je ve srovnání s minulými roky méně. Úroveň kontaminace potravin a krmiv cizorodými látkami je v České republice nízká. Vyplývá to ze zjištění inspektorů dozorových orgánů, které ministerstvo zemědělství publikuje ve Zprávě o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích

v roce 2014. Daná zjištění potvrzují například výsledky monitoringu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Ta loni odebrala 1880 vzorků a přitom jenom 0,59 procenta z nich bylo nevyhovujících, zatímco ještě v roce 2011 odhalila 1,23 procenta nevyhovujících výrobků. Za poslední čtyři roky se významně snížil počet potravin, které překročily maximální limit povolených látek. Inspektoři SZPI loni objevili v 11 vzorcích z 1880 odebraných například zvýšené množství mykotoxinů nebo pesticidů. Tyto potraviny, krmiva a suroviny byly okamžitě staženy z prodeje. Státní veterinární správa (SVS) loni provedla 71 471 vyšetření, z toho bylo jen 0,17 procenta nadlimitních, celkem to představovalo 118 vzorků. V závadných potravinách a surovinách našli inspektoři například zbytky veterinárních léčiv. Podle dlouhodobého sledování je obsah cizorodých látek hluboko pod přípustnými hygienickými normami a v průběhu let se snižuje nebo má setrvalou tendenci. Systém jejich kontroly tedy funguje. Sledování cizorodých látek v potravinách a krmivech přispívá k zajištění výroby zdravotně nezávadných potravin, určených k domácí spotřebě i na vývoz. Inspektoři SVS také od začátku roku do září zkontrolovali 5500 stravovacích zařízení, chyby našli u 15 procent z nich. Nejčastěji se prohřešky podle mluvčího SVS Petra Pejchala týkaly sledovatelnosti potravin. V souvislosti s tím byly uděleny pokuty v řádech milionů korun. „Celkem úřední veterinární lékaři při kontrolách v období od ledna do září zjistili 2686 závad, což odpovídá v průměru zhruba čtyřem zjištěným závadám při každé nevyhovující kontrole,“ řekl mluvčí. Skoro pětina závad byla právě u sledovatelnosti potravin, provozovatelé nejčastěji nebyli schopni předložit nabývací dokumenty potravin. Druhý nejčastější problém bylo označování potravin, většinou šlo o neoznačené mrazené maso. V desetině závadných případů nebylo dodržené datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti. Veterináři zjistili i hrubé porušení hygienických předpisů. Ve 128 případech dala SVS podnět SZPI nebo hygienikům, kteří v některých případech provozovnu zavřeli. Ministerstvo zemědělství vydalo také Výroční zprávu za rok 2014 o systému včasného varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Z celkového množství 3157 oznámení v celé Evropské unii bylo 198 potravin, které prošly distribucí přes území České republiky nebo odsud pocházely. Jednalo se například o doplňky stravy s nepovolenými složkami, neuvedené alergeny nebo nesprávné značení. Systém včasného varování pro potraviny a krmiva RASFF je jedním z mechanismů kontroly bezpečnosti potravin a krmiv na území jednotného trhu Evropské unie. Pokud v jakémkoli státě Evropské unie odhalí nebezpečnou potravinu, varování okamžitě pošlou systémem RASFF všem ostatním zemím EU. Klíčové informace Úroveň kontaminace potravin a krmiv cizorodými látkami je v České republice nízká. SZPI loni odebrala 1880 vzorků a jen 0,59 procenta z nich bylo nevyhovujících. Celkem z 3157 oznámení v celé Evropské unii v rámci RASFF bylo 198 potravin, které prošly distribucí přes území České republiky nebo odsud pocházely.

Vepřové stále v krizi 21.9.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Letos 16. září se ve Velkém Rybníku na Pelhřimovsku uskutečnilo jednání Komoditní rady pro prasata a vepřové maso Agrární komory ČR. Účastníci se shodli na tom, že sektor chovu prasat a výroby vepřového masa se nachází v cenové a odbytové krizi, která trvá mnohem déle než v sektoru chovu skotu a výroby mléka. Krize v chovu prasat a výroby vepřového masa vznikla především kvůli ruskému veterinárněsanitárnímu opatření proti šíření afrického moru prasat, který se vyskytl v pobaltských státech a části Polska, kam se údajně dostal paradoxně z ruské strany. Toto opatření proti dovozu prasat a vepřového masa bylo nedávno prodlouženo společně s ruským embargem na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských výrobků z Evropské unie. Rusko bylo zároveň velkým odběratelem vepřových drobů a tuku, po kterém na evropském trhu není vysoká poptávka, a tím vzniká další tlak na snížení ceny prasat.

Tuzemská cena jatečných prasat je v letošním roce o 6-8 Kč nižší v porovnání s rokem 2014. Průměrná cena do 38. týdne 2015 třídy SEU dosáhla hodnoty 38,05 Kč, což je o 17 % méně než loni. Důvodem poklesu je snížení německé ceny, která historicky tuzemskou cenu ovlivňuje. Dalším faktorem je nárůst dovozu vepřového masa do ČR současně s poklesem jeho hodnoty, což je způsobeno i stagnací poptávky v Evropské unii. Na rozdíl od sektoru produkce mléka není nízká výkupní cena otázkou posledního roku a půl, ale jedná se o dlouhodobý problém, který už řadu zemědělců přinutil omezit nebo ukončit výrobu prasat. Nastává tak útlum živočišné výroby, což negativně ovlivňuje produkci statkových hnojiv, která jsou pro úrodnost půdy a její schopnost zadržet vláhu nezbytná. To ostatně ukázalo i letošní sucho. Nejvíce postiženy byly podniky bez živočišné výroby. Krizovou situací v živočišné výrobě se před dvěma týdny (6. září) zabývali také ministři zemědělství zemí EU na mimořádném jednání Evropské rady. Bylo rozhodnuto, že do sektoru bude alokováno 500 mil. eur. O týden později (15. září) byl zveřejněn návrh rozdělení těchto peněz mezi jednotlivé členské země, přičemž podle něj by mělo na ČR připadnout 11,2 mil. eur, což vychází z historických produkčních kvót na mléko. Až 80 % by při tom mělo být použito na řešení cenové krize v komoditě mléko. Pro sektor vepřového masa se uvažuje pouze o podpoře soukromého skladování. Jako pozitivní body závěrů Evropské rady lze tak hodnotit jen nepříliš konkrétní závazky zavedení exportních podpor, propagaci vepřového masa mimo území EU a v rámci vnitřního trhu. Z pohledu sektoru vepřového masa je také dobře, že se otevřeně hovoří o postihování nekalých praktik obchodních řetězců na celoevropské úrovni. O regulaci maloobchodu na národní rovině usiluje Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR již delší dobu prostřednictvím zákona o významné tržní síle, který nyní čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou. Tuzemský sektor chovu prasat však v současné době potřebuje finanční podporu zejména na překlenutí nynější negativní situace na trhu. Jak ukazují závěry Evropské rady, Evropská unie není v současnosti schopná řešit ekonomické dopady svých politických rozhodnutí a podpořit chovatele ve střední a východní Evropě, kteří byli diplomatickým konfliktem mezi Evropskou unií a Ruskou federací nejvíce postiženi. Nyní je nutné, aby tuzemské ministerstvo zemědělství dodrželo vůči chovatelům závazky, které deklarovalo v průběhu letošního a minulého roku, a nedošlo ke krácení plateb z národních zdrojů. Pokud se cena neoživí, což je pravděpodobné, bylo by vhodné z rozpočtu ministerstva zemědělství podpořit chovatele například přes podporu zapravování organické hmoty do půdy tak, jak tomu bylo například v Nizozemsku. O autorovi| Jan Doležal Agrární komora ČR

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Řezník: Strach je špatný rádce 18.9.2015

5plus2 str. 31 Litoměřicko VLADIMÍR MAYER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Boxer Jiří Bursa si vysloužil zvláštní přezdívku díky své původní profesi. Dnes dělá i bodyguarda 5plus2 ROZHOVOR MLÉKOJEDY Svůj poslední zápas vybojoval v roce 2012, od té doby Jiří Bursa box a kickbox už jen trénuje. Občas si ovšem odskočí dělat bodyguarda, jako například na začátku září, když odjel s roudnickým týmem Buggyra do Maďarska, aby ochránil truckery Adama Lacka a Davida Vršeckého. „Jezdci Buggyry dostali před závody nějaké výhrůžné maily, proto nás tým povolal. Žádné ohrožení jsme nakonec na Hungaroringu ale nezaznamenali. Samotní pořadatelé to tam měli dobře pohlídané,“ vysvětlil sedmatřicetiletý Jiří Bursa. * Takže jste to nakonec brali jako výlet? To zase ne, pokaždé musíme konfliktním situacím hlavně předcházet a být stále ve střehu. A to si

neodpočinete. * Nosíte s sebou i zbraň? Máte strach? Většinou nosíme zbraň, je to lepší. A nebojím se, strach je totiž špatný rádce. * Co jinak děláte, když si neodskočíte do Maďarska jako člen osobní ochranky? Před dvěma lety jsem si v Mlékojedech založil klub - SK Bursa Řezník gym a chodí ke mně trénovat kolem šedesáti lidí. Jsme klub věnující se čistě bojovým sportům, hlavně se zaměřujeme na box a kickbox. Mým cílem je vychovat dobré závodníky, ve fullkontaktu je tu výborný Pavel Vojík, který již získal na mistrovství Evropy dvě stříbrné medaile, a boxuje u nás i nadějný Jan Zaňka. * Řezník je vaše přezdívka, od koho jste ji dostal? Původně jsem vyučený řezník, ale přezdívku mi dal můj lovosický trenér Miloslav Schejbal, když jsem měl ze začátku své kariéry problém s nosem a pořád mi tekla červená. Také jsem měl pořád tričko od krve, tak mi začali říkat, že jsem jak řezník. * A pracoval jste někdy jako řezník? Ano, jedenáct let. Porcoval jsem maso, boural celá prasata a ještě dnes chodím na zabijačky. * Vy jste začal s kickboxem až ve dvaadvaceti letech, s boxem ještě o něco déle. Co považujete za své největší úspěchy? V boxu jsem byl třetí na mistrovství České republiky, s týmem Českých Budějovic jsme skončili v extralize druzí. V kickboxu jsem měl větší úspěchy, byl jsem dvakrát amatérským mistrem Evropy a jednou i profesionálním mistrem světa. Foto popis| Jako bodyguard se chová Jiří Bursa nenápadně. Na snímku je úplně vpravo, když dohlížel v Maďarsku na bezpečnost truckera Vršeckého. Foto autor| FOTO BUGGYRA Regionální mutace| 5plus2 - Litoměřicko

agris.cz Ministr Jurečka: Návrh Evropské komise na řešení mléčné krize je první krok. Musí ale následovat další 16.9.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropská komise na jednání ministrů zemědělství v Lucemburku potvrdila, že kvůli krizi v mléčném sektoru a dalších sektorech rozdělí z avizovaného balíčku 500 milionu eur z rozpočtu EU mezi členské státy 420 milionů eur k zajištění likvidity zemědělců a kompenzaci ztrát za nízké výkupní ceny mléka. Tisková zpráva – Evropská komise na jednání ministrů zemědělství v Lucemburku potvrdila, že kvůli krizi v mléčném sektoru a dalších sektorech rozdělí z avizovaného balíčku 500 milionu eur z rozpočtu EU mezi členské státy 420 milionů eur k zajištění likvidity zemědělců a kompenzaci ztrát za nízké výkupní ceny mléka. Z toho na české farmáře připadne 11,2 milionu eur, tedy zhruba 313 milionů Kč. Zvýší se také zálohy na přímé platby. „Česká republika by měla dostat mimořádně 11,2 milionu eur. Pokud je tento návrh Evropské komise

prvním krokem, vítám ho, musí ale následovat další. Ztráty zemědělců v Unii totiž dosahují řádu miliard eur. Apeloval jsem na eurokomisaře, že je nutné nejenom poskytnout přímou pomoc zemědělcům, ale hlavně podpořit oživení trhu s mlékem a zvýšit intervenční ceny pro výkup mléka,“ řekl po jednání v Lucemburku ministr Marian Jurečka. Podle Mariana Jurečky musí EU čelit mléčné krizi i dalšími způsoby, například důrazněji hledat odbyt na mimounijních trzích. Dlouhodobým řešením je odstraňování celních i jiných bariér, které zatím omezují obchod s třetími zeměmi. Evropská komise v rámci celkového balíčku 500 milionů eur umožní podporu soukromého skladování sušeného odtučněného mléka, másla i sýra (celkem 100 tisíc tun sýra v celé EU s maximálním množstvím pro jednotlivé státy), což může být také jeden z nástrojů k oživení trhu. Další podporou, kterou Evropská komise navrhla, je, že farmáři budou moci dostat vyšší zálohy na přímé platby. Zatímco v předešlých letech mohli vždy od 16. října získat pouze 50 % přímých plateb, letos mohou v předstihu obdržet až 70 % jednotné platby na plochu (SAPS). „Je to pomoc zemědělcům, kteří se kvůli mléčné krizi potýkají s nedostatkem hotovosti, což jim ztěžuje podnikání. Přímé platby jsou přitom jedna z nejdůležitějších podpor, loni jejich celková výše dosáhla 23 miliard korun,“ řekl ministr Marian Jurečka. Mezi další opatření patří např. znovuotevření soukromého skladování pro vepřové maso a zlepšení jeho nastavení, posílení propagačních programů a jejich zaměření na mléko a vepřové maso, podpora projektu Mléko do škol nebo otevírání dalších trhů, kam by mohla evropská produkce směřovat. Chovatelé dojného skotu se v posledních měsících musí vyrovnávat s prudkým snížením výkupní ceny mléka, protože je ho na evropském trhu nadbytek. Tento stav zhoršily ruské sankce, které zastavily obchod s mléčnými výrobky mezi EU a Ruskou federací. Česká republika patří k zemím, kde se za syrové mléko platí jedna z nejnižších cen v Evropě. Podle posledních odhadů Ministerstva zemědělství dosáhla letos v srpnu v České republice výkupní cena mléka přibližně 7,07 korun za litr, zatímco před rokem to bylo 9,29 korun. Propad je tak přibližně 24 %. Průměrná cena mléka v EU byla v srpnu 2015 zhruba 8,14 korun za litr. Zhodnotit efekt navrženého balíčku opatření by měla Rada pro zemědělství a rybářství na svém listopadovém zasedání. Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

URL| http://www.agris.cz/clanek/189548

SVS letos zatím zkontrolovala téměř 5 500 restaurací a jídelen 17.9.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní veterinární správa (SVS) provedla od začátku letošního roku do začátku září celkem bezmála 5 500 kontrol zařízení poskytujících stravovací služby. Alespoň jednu závadu zjistila u zhruba 15 procent z nich. Nejčastěji se prohřešky týkaly sledovatelnosti potravin. Nejvyšší podíl kontrol se závadou byl v Praze. Tisková zpráva – Státní veterinární správa (SVS) provedla od začátku letošního roku do začátku

září celkem bezmála 5 500 kontrol zařízení poskytujících stravovací služby. Alespoň jednu závadu zjistila u zhruba 15 procent z nich. Nejčastěji se prohřešky týkaly sledovatelnosti potravin. Nejvyšší podíl kontrol se závadou byl v Praze. Celkově byly uděleny pokuty v řádech miliónů korun. Novou kompetenci kontrolovat zacházení s potravinami živočišného původu v zařízeních stravovacích služeb má SVS od ledna letošního roku. Celkem úřední veterinární lékaři při kontrolách v období od 1. ledna do 3. září zjistili 2 686 závad, což odpovídá v průměru zhruba čtyřem zjištěným závadám při každé nevyhovující kontrole. Pracovníci SVS na základě obdržených seznamů navštívili ještě dalších více než 1 900 podniků. Na místě však zjistili, že se jedná o provozovny, kde nedochází k přípravě pokrmů, nebo se zde nezachází s produkty živočišného původu. Tato skutečnost byla zavedena do evidence a do budoucna již tyto provozy ze strany SVS kontrolovány nebudou. Nejvyšší podíl kontrol se závadou průběžně hlásí Městská veterinární správa v Praze. Zjištěním závady zde skončila třetina kontrol. Pomyslná druhá příčka z tohoto pohledu patří kraji Vysočina s 21 procenty kontrol se závadou. Na třetím místě je Pardubický kraj, kde byla alespoň jedna závada zjištěna v 19 procentech případů. Nejčastěji zjišťovanou závadou bylo nedodržení požadavku na sledovatelnost (19 procent případů). Zejména nebyli provozovatelé schopni předložit nabývací doklady k potravinám, v lednicích a mrazících boxech uskladňovali potraviny bez jakéhokoliv označení, ke zvěřině nepředložili lístek o původu zvěře a sejmutou plombu. Zabezpečení sledovatelnosti je důležité v případě dohledání nebezpečných potravin a jejich následného odstranění z trhu a tím k ochraně konečného spotřebitele. Druhým nejčastějším problémem bylo označování potravin (15 procent). Ve většině případů se jednalo o zamražené maso, které nebylo nijak označeno. V desetině případů závad nebylo dodrženo datum použitelnosti či minimální trvanlivosti. V některých případech bylo v provozovnách zjištěno hrubé porušení hygienických předpisů či jiné závady, jejichž řešení nespadá do kompetence veterinární správy. Ve 128 případech proto SVS předala na základě zjištění při kontrole podnět k prošetření příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nebo inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Tyto instituce v některých případech využily své pravomoci a provozovny uzavřely. Například Krajská veterinární správa SVS pro Středočeský kraj zjistila minulý týden při kontrole provozovny Restaurace U Kostela v Čechticích hrubé porušení hygienických předpisů. Na několika místech restaurace byl například nalezen myší trus, na kuchyňském zařízení se nacházela dlouhodobě neodstraňovaná nečistota, zaměstnanci neměli čistý pracovní oděv a nedodržovali zásady osobní hygieny. Případ byl proto předán příslušnému dozorovému orgánu k došetření. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS URL| http://www.agris.cz/clanek/189552

Kaprů bude na Vánoce dost. Rybáři varují před triky obchodníků zvyšovat cenu 21.9.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rtuť teploměrů během letošního extrémně suchého léta s obavami sledovali kromě zemědělců a sadařů také rybáři. Potoky a rybníky Vyškovska začaly vysychat a rybám v nich hrozilo uhynutí. Deště a ochlazení nakonec přišly v pravou chvíli, populace ryb by i tak měla být letos sotva průměrná. Rtuť teploměrů během letošního extrémně suchého léta s obavami sledovali kromě zemědělců a

sadařů také rybáři. Potoky a rybníky Vyškovska začaly vysychat a rybám v nich hrozilo uhynutí. Deště a ochlazení nakonec přišly v pravou chvíli, populace ryb by i tak měla být letos sotva průměrná. To nejhorší už nicméně mají rybníky a potoky za sebou. „Hodně pomohlo, že po tropech konečně zapršelo. Na mnoha místech hrozilo vysychání, potoky na tom byly velmi špatně. Teď už ale pršet ani nemusí, stačí, že se ochladilo. Pokud bude pár hodin denně teplota kolem pětadvaceti stupňů, nic se nestane," vysvětlil předseda vyškovských rybářů Radoslav Kotík. Potrava na dně Některé druhy ryb ale vysoké teploty snášely hůř než ostatní. Navíc se objevovali přirození nepřátelé. Ztráty proto určitě budou. „Například pstruh je hodně choulostivá ryba a tropy mu dobře určitě nedělaly, takže úhyn je větší. Ryby však také z vody vybírali ptáci, nebo dokonce divočáci. Na obnaženém vlhkém dně našli potravu. Přesné ztráty je ale těžké odhadnout," poznamenal Kotík. Někde byla situace lepší, podle některých rybářů ale nelze až do podzimních výlovů hodnotit následky veder. Ti slavkovští jsou optimističtější. Zvýšený úhyn ryb se jim vyhnul. Počty ryb si navíc hlídají. „Situace nebyla dobrá, ale bouřky stav vod naštěstí spravily. U nás má každý rybník povinné zarybnění, ale my jako sportovní rybáři výlov neděláme. Přesto si myslím, že ryb bude srovnatelně s minulými roky," naznačil slavkovský předseda František Capita. Někteří se ovšem obávají, že budou menší, počítají, že lovit se budou hlavně kusy do dvou a půl kil. To, že se hovoří o tom, že vysoké teploty v posledních týdnech ryby zabíjely, se pak může hodit prodejcům před vánočními svátky. Takže někde si za kapra zřejmě připlatí. „Je klidně možné, že sucho budou někteří prodejci používat jako záminku ke zvýšení cen. K jejich růstu ale zatím není nutné přistupovat, kaprů by mělo být dostatek," ujistil Kotík. To, že mrskání šupinatých těl v kádích bude ve stejném počtu jako loni, potvrzuje i ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička, které vlastní třeba rybník v Pístovicích. Ztráty tam nezaznamenali. O vodní obratlovce určené k prodeji si tedy starosti nedělají. „Sucho se rybářů samozřejmě dotýká a dlouhé teplo mělo na odchov vliv. Voda byla prohřátá a krmení se rozpouštělo, takže jsme na chvíli i přestali rybám sypat. Začalo totiž na hladinách kvasit. Pak ale přišly bouřky, a i když novou vodu také hodně vsákla vyprahlá půda, ve vodách několik centimetrů přibylo. K nižší produkci ryb tedy nedojde," ubezpečil Osička. Bez kapra to nejde Dostatek šupináčů těší například i Alenu Gregorovou. V jejím jídelníčku se pravidelně objevují a Vánoce bez kapra si ani neumí představit. „Jíme ho pravidelně každé svátky. Ryby ale kupuji i během roku, mám je přímo od rybáře. Občas nakoupím také v supermarketu. Jsem tedy ráda, že letos nebudu muset kapra složitě shánět a že mě snad nepřekvapí ani jeho cena," svěřila se žena. Za pár let už však možná ryby stačit ani nebudou. Sportovních rybářů totiž výrazně přibývá. Slavkovská organizace má nyní přes tisíc členů. Ve Vyškově je nových zájemců stovka. „Za poslední tři roky je nárůst nových členů docela markantní. Jen letos jde o sto lidí, celkem je nás tedy 1 352. Největší zájem o rybaření mají mladší ročníky, které se tak vrací k zálibě svých dědečků," dodal Kotík. ZUZANA RICHTROVÁ Autor: Redakce


Polovina Čechů vyhazuje jídlo, mnohem častěji potravinami plýtvají mladí

lidé 21.9.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství iHNed.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Celých 49 procent Čechů pravidelně vyhazuje jídlo, zjistil průzkum. Nejvíce jídlem plýtvají lidé do 29 let, naopak nejméně lidé z malých obcí. Nejčastěji v koši končí pečivo a hned za ním ovoce a zelenina. Pro polovinu Čechů je běžné vyhazovat jídlo. Nejčastějším důvodem je přitom pocit, že jsou potraviny zkažené * Celých 49 procent Čechů pravidelně vyhazuje jídlo, zjistil průzkum. * Nejvíce jídlem plýtvají lidé do 29 let, naopak nejméně lidé z malých obcí. * Nejčastěji v koši končí pečivo a hned za ním ovoce a zelenina. Pro polovinu Čechů je běžné vyhazovat jídlo. Nejčastějším důvodem je přitom pocit, že jsou potraviny zkažené. Celá třetina tuzemských domácností dokonce likviduje potraviny nejméně jedenkrát týdně. Mezigenerační srovnání ukazuje, že třetina lidí starších 45 let nevyhazuje jídlo nikdy, stejný přístup má ale jen 13 procent mladých lidí do 29 let. Trendem ovšem je, že se naprostá většina lidí snaží plýtvání jídlem snížit, například kupují jen to, co skutečně potřebují, nebo volí znovu uzavíratelné obaly, díky nimž potraviny zůstávají déle čerstvé. Zjistil to průzkum společnosti Tetra Pak, který v červenci realizovala agentura Stem/Mark a zúčastnilo se ho 500 respondentů. „Ačkoliv Češi často hledají způsoby, jak ušetřit, velká část domácností stále vyhazuje jídlo, 49 procent to dokonce činí pravidelně,“ říká Lenka Hálková, marketingová manažerka Tetra Paku. Mezi potravinami, které nějčastěji končí v koši, bezkonkurenčně vede pečivo – vyhazuje ho 55 procent Čechů. Podobně jako se starými rohlíky však Češi zachází i s ovocem a zeleninou, které likviduje 39 procent respondentů. Velká část lidí při vaření špatně odhadne množství nebo jejich kuchařský výkon nedopadne dobře: takřka každý druhý se totiž přiznal k vyhazování uvařených jídel. Nejvíce s vařeným jídlem plýtvají mladí lidé do 29 let věku, připravené pokrmy hází do koše více než polovina z nich. Jen o něco lépe jsou na tom tekuté potraviny a mléčné výrobky. Výrazně nejméně jídlo vyhazují lidé ve věkové skupině 45–59 let. „Starší lidé jsou zvyklí kupovat věci s větším rozmyslem, takže si z obchodu odnáší jen věci, které skutečně potřebují. Také už mají větší praxi a lepší odhad. Navíc umí ekonomičtěji zacházet se zbytky,“ konstatuje Hálková. Ovoce a zeleninu vyhazují výrazně více muži než ženy, naopak sociálně slabší domácnosti s příjmem do 20 tisíc korun jsou s vyhazováním ovoce a zeleniny nejopatrnější. Zemědělské plodiny vyhazuje jen 20 procent chudších domácností. Ačkoliv Češi vyhazují jídlo hlavně kvůli tomu, že se zkazí, panuje zde nižší povědomí o tom, jakou roli v ochraně potraviny hraje obal. Více než polovina Čechů při nákupu tekutých potravin volí jako obal plast, ačkoliv si jen 15 procent myslí, že ochrání kvalitu potravin. Lépe dopadly obaly, které lze po otevření znovu zavřít, takže obsah zůstane chráněný a čerstvý – v obchodě si je však vybírá jen každý pátý respondent. Nápojové kartony považuje za vhodnou ochranu 19 procent lidí. Výrazně vede sklo, ačkoliv neskýtá ochranu potravin proti světlu, za bezpečný obal ho považuje 62 procent respondentů. „Například v Maďarsku je poměr mezi vnímáním kartonů a skla daleko vyváženější. V Česku může být za preferencí skla především typická obliba piva, kterému skleněná lahev vyhovuje,“ dodává Hálková. Ve všech věkových kategoriích v hodnocení propadly plechovky. „Pokud chceme jídlo udržet kvalitní po delší dobu, nesmí se k němu dostat tři hlavní faktory - teplo, světlo a vzduch. Pro skladování jsou tedy ideální právě obaly, které lze znovu pečlivě zavřít víčkem a zároveň nejsou průhledné. Jogurt

byste po odtržení alobalu měli spotřebovat hned, ale džus nebo mléko balené v nápojovém kartonu, který znovu zavřete, vydrží v lednici několik dní,“ vysvětluje Hálková. Zná to každý – jogurt se v ledničce schoval mezi tvarohem a balíčky se šunkou, a když se v pondělí konečně najde, datum spotřeby už je prošlé. „Češi prošlé potraviny nelikvidují bez rozmyslu, podle data spotřeby se řídí jen každý desátý. Daleko více dají na to, zda se jim jídlo zdá zkažené. Takové pravidlo vyznává 66 procent lidí,“ vysvětluje Hálková. Velké množství jídla končí v kontejnerech jednoduše proto, že zbylo a Češi pro něj nenašli další využití. Tento problém odpadá v malých obcích do 5000 obyvatel, kde se místní snaží zbytky použít buď na krmení zvířat, nebo na kompostování. Češi se ale snaží množství vyhozeného jídla snižovat: s různými výsledky se pokouší nakupovat zboží, které zůstane déle čerstvé, a jídlo, které opravdu potřebují. Proti plýtvání potravinami se již roky v Česku zasazuje například iniciativa Zachraň jídlo. Poukazuje na to, že s vyhozenými potravinami lidé mrhají i energií a zdroji planety. Například na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje přes 15 000 litrů vody. Začátkem září například tato iniciativa uspořádala v centru Prahy happening s názvem Křivá polévka. Dobrovolníci při něm vařili pokrmy z ovoce a zeleniny, které by se nedostaly na pulty supermarketů, protože nevyhovují estetickým normám. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství se třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě vyhodí nebo znehodnotí. Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Zuzana Keményová - redaktorka


Souhrn událostí uplynulých dní – 18. – 20. 9. 2015 21.9.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr Jurečka pracovně ve Slovinsku: Připravujeme projekt propagující české včelařství a med. Farmáři z Plzeňska prodávají mléko se ztrátou, nevylučují protesty. Sýr stojí oproti loňsku o čtvrtinu méně, hlásí statistici. Jihomoravské řeky trápí sucho, hladiny jsou pod obvyklým stavem. Ministr Jurečka pracovně ve Slovinsku: Připravujeme projekt propagující české včelařství a med Společná zemědělská politika, Program rozvoje venkova na období 2014 až 2020 a spolupráce Visegrádské skupiny jsou témata dvoudenní návštěvy ministra zemědělství Mariana Jurečky ve Slovinsku. S ministrem zemědělství, lesnictví a potravinářství Dejanem Židanem hovořil také o záchranných opatřeních v sektoru mléka ze strany Evropské komise.Farmáři z Plzeňska prodávají mléko se ztrátou, nevylučují protesty Pokud budou farmáři v Plzeňském kraji dostávat příští rok za mléko tak málo peněz jako letos, budou muset omezovat stavy dojných krav. Cena klesá trvale od počátku loňského roku a od letošního února je pod výrobními náklady, které jsou 8,20 až 8,80 Kč/l. Zemědělci inkasují od českých i bavorských mlékáren mírně nad sedmi korunami za litr.Sýr stojí oproti loňsku o čtvrtinu méně, hlásí statistici Spotřebitelské ceny některých potravin v tuzemsku podle aktuálního šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) v meziročním srovnání klesly. Nejvíce zlevnil sýr eidam, a to téměř o čtvrtinu na 111 korun za kilo. Zlevnily i další mléčné produkty, například máslo. Z údajů ČSÚ dále vyplývá, že

například polotučné pasterované mléko je nyní levnější o 1,2 koruny, když průměrně stojí 18,9 korun za litr.Jihomoravské řeky trápí sucho, hladiny jsou pod obvyklým stavem V Jihomoravském kraji se situace týká sedmi míst. Necelých 40 procent obvyklého množství vody je v Oslavě v Oslavanech na Brněnsku a v řece Jihlavě v Ivančicích na Brněnsku. Na 40 procentech obvyklého množství vody je hladina Moravy ve Strážnici na Hodonínsku. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Aha! Pořádek v ledničce šetří peníze 18.9.2015

Aha! str. 4 Aktuálně - Domácnost (růž) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Víte, jak správně uskladnit potraviny? PRAHA – Až tisíce - korun ročně vám m může ušetřit pořádek k v lednici. Když budete - přesně vědět, co a kde máte, nic se vám m nestihne zkazit. Průměrný Čech totiž vyhodí každý rok 170 kg potravin, a to už je pořádná finanční rána. Potraviny byste do lednice neměli dávat nahodile. „Teplota uvnitř chladničky - se na různých místech - liší. I proto velmi i záleží, kde jsou jednotlivé - potraviny uloženy. y. Nejchladněji bývá vespodu. Směrem vzhůru teplota - roste s každým patrem - o jeden stupeň. Tyto o teplotní rozdíly mají vliv v na čerstvost potravin,“ vysvětluje výživová poradkyně - Zuzana Douchová. *** Šup do šuplíku * Boxy na dně ledničky jsou určeny pro zeleninu, jako je například ledový salát, květák, brokolice, kapusta, mrkev, celer nebo petržel. ! Zeleninu před uložením nemyjte. Ve středu si lebedí uzeniny a mléčné výrobky * Střední část ledničky má 4 – 6 °C. Hodí se proto pro otevřené paštiky, uvařené maso, šunku, uzeniny, máslo, margaríny, plátkové a tavené sýry, jogurty a mléko. ! Masné a mléčné výrobky pečlivě oddělujte. Vejce chtějí do dveří * Nejteplejším místem lednice s 10 – 11 °C jsou její dvířka. * Do dolní části dvířek patří nápoje jako mléko, džusy, minerálky nebo pivo. * Vejce vložte do speciální přihrádky, která je pro ně určená. Vkládejte je špičkou dolů, protože na tupém konci se nacházejí póry, kterými vejce přijímá kyslík. * V horní části dvířek může být máslo, margaríny a otevřené marmelády. Maso patří nad zeleninu –2 až 4 °C je vhodná pro syrové maso, * Spodní přihrádka nad boxy se svými drůbež a ryby. dobře uzavřených nádobách. ! Maso uchovávejte v celofánu anebo v Hotová jídla dejte nahoru * Pro uskladnění hotových jídel je nejvhodnější hor ní část ledničky, ve které je 7 – 8 °C. Co do lednice nepatří?!Do lednice rozhodně nepatří například brambory, cibule, česnek, ovoce, čokoláda nebo med. Foto autor| Infografika Aha!

aktualne.cz Tataři blokují příjezd na anektovaný Krym, zastavují kamiony s potravinami 22.9.2015

aktualne.cz str. 0 Zahraničí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Do dvou týdnů ukrajinské potraviny nahradíme ruskými, vzkazuje ruské vedení anektovaného poloostrova. Simferopol (od naší spolupracovnice) - Stovky nákladních Simferopol (od naší spolupracovnice) - Stovky nákladních vozidel zastavila na Ukrajině - na příjezdu k anektovanému poloostrovu Krym - blokáda. Začala v neděli a iniciovali ji krymští Tataři. Aktivisté zatarasili všechny silnice vedoucí na poloostrov a pouštějí osobní automobily a pěší. Chtějí tak zamezit dodávkám potravin přes krymské území do Ruska a upozornit na situaci tamních obyvatel, kteří již půldruhého roku žijí pod ruskou správou. "Vzniká dojem, že se na Krym zapomnělo. Přáli bychom si, aby se nezapomínalo, že řada krymských Tatarů byla vypuzena ze svých domovů. Mnozí lidé jsou ve vězení jen za to, že vystoupili na podporu Ukrajiny," vysvětlila Aktuálně.cz Evelina Safinová. Minulý týden pobývala na pozvání Institutu pro evropskou politiku Europeum - stejně jako další krymští novináři, aktivisté a blogeři - v Praze. Za blokádou stojí krom jiných předáci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov, kterým ruské úřady zakázaly na pět let vstup na poloostrov, a to za údajné rozdmýchávání národnostních rozepří. Protest má trvat neomezeně. "Bude to ani ne tak potravinová, jako spíše občanská blokáda. Lidé musí vystoupit a dát najevo, že jsou spolu," řekla Safinová. "Pozornost světa je upnuta na Sýrii a Krym je opět v pozadí. Za půldruhého roku nebylo podniknuto prakticky nic pro to, aby se mohl vrátit k Ukrajině." Safinová působila jako novinářka v krymskotatarské televizi ATR. "Pracovala jsem v oblasti takzvané 'protiteroristické operace' a vím, že důraz se klade na jihovýchod, na Doněck a Luhansk a teprve potom je Krym." Bez ukrajinských potravin vydržíme Pohraničníci uvedli, že od zahájení protestní akce nepřejel přes přechody jediný nákladní automobil s potravinami. Představitelé ruského vedení Krymu vzkázali, že se bez ukrajinských potravin převážně ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků - obejdou. Že je do dvou týdnů nahradí ruské. Organizátoři nicméně do budoucna chystají i energetickou blokádu, která by měla zkomplikovat dodávky elektřiny. Jejich požadavky jsou jasné: propuštění politických vězňů, zastavení represí vůči krymským Tatarům a umožnění návratu jejich předáků do vlasti. Podle krymsko-tatarských aktivistů se lidé na Krymu museli nuceně přizpůsobit novým reáliím. "Probudili jsme se v jiné zemi, která nám chce ukázat svou moc. Vnucuje nám své občanství. Člověk bez ruského občanství je druhořadý člověk. Nemá prakticky žádná práva, nemůže dostat kvalifikovanou práci ani zdravotní péči. Mnozí obyvatelé Krymu si tak museli vzít ruské občanství, ačkoli se za ruské občany nechtějí považovat. Byla to nutnost, aby mohli na Krymu žít," řekla Aktuálně.cz blogerka a aktivistka Elzara Beshuili. Prezident Petro Porošenko hodlá na situaci menšiny upozornit na nadcházejícím zasedání Valného shromáždění OSN, kam by měl přijet i ruský prezident Vladimir Putin. Podle Kremlu jsou zprávy o

utlačování neopodstatněné.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ta...ony/r~bd0cc7c4610c11e5bd0a002590604f2e/

BEVERAGE & GASTRO KRAJINOU DELIKATES A OBROVSKÝCH SKLENÍKŮ 22.9.2015

BEVERAGE & GASTRO str. 15 Rozhovor

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rozhovor s Danielem Ordólezem z Českého centra v Madridu o ohromné španělské gastronomické tabuli a o tom, jak těžké - jestli je to vůbec možné - je uchopit ji jako jeden celek. * Rád bych si s vámi dnes povídal o španělské gastronomii. To je ale velmi těžké, asi i nemožné, mluvit o španělské kuchyni jako takové. Ta asi neexistuje. Díky různým klimatickým pásmům a rozloze to takto pojmenovat nejde. Máme kuchyni z Valencie, z Katalánie, z Andalusie… Španělsko je asi tak šestkrát větší než Česká republika, plus ostrovy. Třeba Kanárské ostrovy jsou vlastně geograficky Afrika. * Slyšel jsem, že se tam dobře hraje golf. No to ve Španělsku skoro všude. Ale ano, na Kanárských ostrovech asi kvůli klimatickým podmínkám. V každém případě to ale není zas tak veselé, jak se zdá. Jak víte, ve Španělsku je sucho a golfové hřiště spotřebuje opravdu velké množství vody. I v případě opravdu suchých oblastí, jako jsou třeba Andalusie nebo Murcia, ovšem to plýtvání vodou se mi vůbec nezdá rozumné. * Zpátky ke gastronomii, prosím. Jestli tedy říkáte, že je těžké mluvit jaksi plošně o španělské gastronomii, existují snad jídla, která bychom mohli označit za společná… Ano, třeba bramborová omeleta, tortilla de patatas. Brambory a cibule se nakrájí na kostičky a osmahnou na oleji dozlatova… * Pardon - na olivovém oleji? Ve Španělsku se všechno připravuje na olivovém oleji. Tedy asi kromě majonézy, tam se používá spíše slunečnicový, ale to jenom proto, že je levnější. Pokud do majonézy přidáte olivový olej, bude mnohem chutnější. Ale abych to dokončil - olej pak slijete. Máme u nás takový zvyk, že se tento olej může použít ještě jednou… * To je takové… hospodárné. I pro Španěly je olivový olej relativně drahý. I když samozřejmě je k dostání levněji než v Čechách. * Olej tedy slijeme. Ano a s vajíčkem smícháme brambory a cibuli, pak zpátky do pánvičky - kde už vlastně není skoro žádný olej - a pomalounku smažíme z obou stran. * Co koření? Ne, ne, jenom sůl, nic jiného. * A toto je tedy typické jídlo pro celé Španělsko?

Ano, to je první věc, která se mi vybaví. * Co třeba španělská šunka? Ta je v Čechách populární. Myslíte jamón, solenou a sušenou šunku ze španělských prasat. * Přesně tak. Předpokládám, že její různorodost je také závislá na počtu regionů a jejich poloze… Různá je spíše kvalita, i když na obranu španělského jamónu musím říct, že z každé části Španělska pochází i dobrý jamón. Koncept jako takový je ale všude stejný. * Jistě ale existuje oblast, odkud je jamón nejznámější… Zde (ukazuje na mapě), to je Extremadura. Je to druh pata negra, což znamená černá noha. Je to maso z černých prasat, dá se lehce poznat podle toho, že zakončení, tedy takové to kopýtko, je taky černé. Nejlepší a velmi drahá šunka, i ve Španělsku ji jíme jenom občas. Víc to už ale specifikovat asi nelze, nemohu říct, že z té nebo oné společnosti je pata negra nejlepší. Čím je podle vás tato vysoká kvalita dána? Určitě především krmením. Tento region má obrovské pastviny, prasata jsou vlastně stále ve volném výběhu, krmeny jsou bellotas - žaludy dubu cesmínovitého -, což se samozřejmě odrazí i na kvalitě jejich masa. Nevím, jak moc je jamón pata negra v Čechách vůbec dostupný. Z Extramadury tu asi bude, ale jestli i pata negra… Moc asi ale ne. Možná jenom v pár prodejnách s delikatesami. * Na druhou stranu jsou zde ale hodně dostupná třeba rajčata. Až by si jeden řekl, že by v supermarketech mohlo být více českých rajčat… To proto, že v Česku je rajče sezonní zeleninou, ve Španělsku se ale pěstuje celoročně. Nejvíc se vyvážejí z Almerie, kde je relativně sucho, takže se zelenina musí hodně zalévat. Právě v Almerii jsou ty známé obrovské skleníky, kde se pěstují rajčata i další zelenina určená na export. To víte, že Čínská zeď ve skutečnosti z vesmíru vidět není, ale tyto skleníky ano? * Ne, to jsem opravdu nevěděl. Je to tak. Čínská zeď je sice ohromná, na druhou stranu ale příliš tenká, aby mohla být vidět. Almerské skleníky se ale rozkládají na obrovských plochách. Jejich bílá barva, díky které jsou rozlišitelné, je skutečně vidět i z vesmíru. Podívejte se na internet, jsou tam i fotografie z vesmíru, které to dokazují. * A dá se tedy říct, díky těmto „obrskleníkům“, že je rajče ve Španělsku mezi plody na prvním místě? Je to trochu komplikovanější. Ano, rajčat se pěstuje zřejmě nejvíce, ale když sečtete citrusy, tedy pomeranče, mandarinky a citrony, které se pěstují víceméně společně, bude větší produkce těchto citrusů. Španělsko má také velmi velkou produkci melounů a broskví. Rád bych také podotkl, že se na Kanárských ostrovech pěstují populární lokální malé banány. Je to přímo jejich odrůda a možná jsou i chutnější než ty velké banány z Ameriky. Nezapomínejme také na olivy. To je velmi důležitý produkt. * Který region byste vyzdvihl, pokud mluvíme o španělských olivách? Určitě provincii Jaen. To je oblast, kde se snad nenachází nic jiného než olivovníky. (smích) * Pochází z této části i nejkvalitnější olivový olej? Může být, ale třeba z regionu La Mancha pochází také vynikající olivový olej, ovšem produkce je mnohem menší. Myslím, že je to tak se vším, co se týká větší produkce. Portfolio velkých producentů může obsahovat jak velmi dobrý olivový olej, tak i nižší kvalitu. Stejná situace je například právě i s

jamónem, o kterém jsme spolu už mluvili. Menší a málo známí výrobci více myslí na kvalitu všeho, co vyrobí. * Například i v Čechách známý Carbonell má dost velké portfolio… Máte pravdu. Když už jste ve Španělsku a zajímá vás olivový olej, možná je lepší podívat se spíše po malých rodinných firmách. Tam bude akcent na vysokou kvalitu jistě patrnější. Takové firmičky najdete třeba v Extremaduře, dokonce v Katalánsku je mnoho kvalitních olivových olejů, ale určitě i v Jaenu. * Vy pocházíte z oblasti Castilla-La Mancha? Co byste vyzvedl jako nejzajímavější gastronomický produkt této oblasti? Určitě ovčí sýr manchego, to bude zřejmě nejznámější gastronomický produkt od nás. Myslím, že ho občas můžete najít i v regálech místních prodejen s potravinami. Manchego je světoznámý, pokud se nepletu. * To je celkem zajímavé, protože mě už mnoho lidí upozorňovalo na přednosti španělských sýrů, ovšem není u nás moc míst, kde si je můžete koupit… I v Čechách jsou prodejny, nejenom specializované na španělské produkty, kde ho koupit můžete, ale musím konstatovat, že se ještě máme co učit, jak pracovat s exportem španělských potravin do světa. Naši největší konkurenti, Francie a Itálie, jsou daleko před námi. * Proč tomu tak je? To je dáno už historicky a nedaří se nám je zatím dohnat. Po druhé světové válce, přesněji ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století Španělsko kvůli režimu generála Franca trpělo v izolaci. Například francouzská hranice byla, co se exportu a importu se Španělskem týká, zavřená. Franco věřil na jakousi soběstačnost, což se nevyplatilo. Už v době, kdy tato izolace končila, byly Francie a Itálie v exportu daleko před Španělskem. Problémem je, že v této chvíli hodně importujeme, ale exportu je málo, což je potřeba přinejmenším vybalancovat. Navzdory tomu, že máme mnoho skvělých produktů, a to ne jenom potravin, zahraniční trh na ně není naučený. Pak se děje to, že výrobci, aby se uchytili, používají anglické či italské názvy pro své zboží. Například Camper, velmi dobrá obuv, je z Mallorky. * Ale trochu export nahoru snad jde… Ano, ale velmi pomalu. Španělům chybí obchodní dravost, není to v naší mentalitě. Když se třeba podíváte na webové stránky ministerstva průmyslu, zjistíte, že máme největší export olivového oleje do Itálie. Opravdu tam odjíždí celé cisterny. Oni ho pak balí a prodávají pod vlastní značkou. * Tak to jste mě překvapil, o tom jsem nevěděl. Ano, Itálie je i díky Španělsku největším exportérem olivového oleje. Kupuje až 42 % španělského exportu olivového oleje. * Pojďme prosím ještě k vínu. Kde je nejlepší. Úplně všude, toto ve Španělsku skutečně nelze určit. (smích) Dokonce i přímo v Barceloně, Madridu a Valencii najdete velmi dobrá vína. Nezapomínejme, že Španělsko je největší vinařská oblast na světě, vinice zabírají až 1,2 milionu hektarů! Francie a Itálie sice mají větší produkci, ale to proto, že Španělsko je sušší. * Ptám se i proto, že když se řekne španělské víno, automaticky to evokuje červené. Přitom si myslím, že bílé víno musí být také velmi dobré. To ano a nejlepší je asi z Galicie. Myslím, že pro bílé víno jsou tam asi nejlepší podmínky. A určitě také proto, že tam není problém dostat čerstvé ryby a mořské plody.

* Aha, takže konečně snoubení! Mořské plody a ryba jsou k bílému vínu jistě ideální. Ve Španělsku se ale přece rybaří všude. To ano, ale jsou to různé vody. A nejlepší mořské plody jsou určitě z Galicie, díky Atlantickému oceánu. Také chobotnice je zde přece nejslavnější. Dejte si tam v restauraci polbo á feira! * … ta se jenom tak osmahne na olivovém oleji… Ne, ne, vaří. Olejem si to až nakonec můžete zakápnout. Koření se paprikou a sype solí, jako příloha je vařený brambor. V Galicii je mimochodem mnoho restaurací zaměřených na podávání chobotnice. Jezdí tam za nimi spousty turistů. * Jako ostatně do celého Španělska… Trochu méně právě do oblasti La Mancha, ta není tak zajímavá. * Rozumím. Ale pak zase Andalusie je pro Středoevropana atraktivní velmi. Už jenom svou orientální architekturou… Taky byli Arabové na poloostrově velmi dlouhou dobu. Těch asi sedm set let přece muselo zanechat stopy. A nejenom v architektuře. Navíc, i když byli nakonec muslimové v roce 1492 poraženi, mnozí z nich přešli na křesťanskou víru, aby mohli ve Španělsku zůstat. Tito lidé přinesli za ty roky do naší země také vysokou kulturu, bylo mezi nimi mnoho skvělých vědců, filozofů, lékařů nebo architektů. * Zanechalo to také nějaké stopy v gastronomii? Jistě. Například pomeranče a citrony přinesli Arabové do Evropy skrze Španělsko. Kromě toho lilek, meruňky, špenát nebo například pistácie. Dokonce přinesli novou techniku výroby těstovin, které už sice existovaly v Římě, ale bylo to jenom jídlo elity národa. Díky této nové technice se staly těstoviny populární všude. Představili Evropě také alembik, destilační zařízení používané v alchymii a lékárnictví, později i na pálení vínovice. Možná i díky tomu existuje slivovice… * S muslimy a Arábií se mi evokuje taky cizrna. Používá se ještě ve španělské gastronomii? Velmi často. Třeba cocido, typické jak v Andalusii, tak i v Madridu či v Asturii. Je to velmi hustá polévka, jestli se to dá ještě nazvat polévkou. Mnoho luštěnin, maso, zelenina… * Takže se cocido připravuje s masem? Ano, kombinuje se v něm dokonce několik druhů masa, chorizo, jelito, tedy morcilla. Záleží na konkrétním regionu. * A jako příloha? Chléb? K tomu už není potřebná žádná příloha, je to kompletní jídlo. Nicméně chleba je u nás na stole vždy. To máme, myslím, společné s mnoha jinými světovými kuchyněmi, stejně tak jako obrovskou rozmanitost, které jsme se teď jenom dotkli. Lepší je po Španělsku cestovat a ochutnávat, kde se co zrovna vaří. Ján Chovanec Foto: archiv Daniela Ordóleze a redakce Foto popis|

blesk.cz Lenka zhubla 10 kilo za rok. Díky syrové stravě!

19.9.2015

blesk.cz str. 0 Příběhy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Osmadvacetiletá Lenka si prošla v životě mnohým. Se zdravím byla dost na štíru. Problémy s atopickým ekzémem ji přiměly k radikální změně životního stylu. Díky přísné raw, tedy syrové dietě a józe nad ním vyhrála a ještě za rok zhubla 10 kilogramů. "Všechno začalo mým psychickým zhroucením v osmnácti letech. Bylo to zlé, ale tuhle událost vnímám zpětně jako stěžejní, protože díky ní jsem zjistila, že nikdo jiný než já sama mi nepomůže," přiznává Lenka. V jejím životě se změnilo nad všechno. Důvodem Lenčina hubnutí nebylo jen zbavit se kilogramů navíc, ale také se uzdravit, neboť odmalička trpěla atopickým ekzémem a s věkem se jí kupily i další zdravotní komplikace. "První zásadní zvrat přišel v momentě, kdy jsem dostala do rukou knihu paní Antonie Mačingové Zhubněte jednou provždy. Prakticky stačilo ji prolistovat a hned jsem věděla, že do toho jdu a se svou stravou něco udělám," vzpomíná Lenka. Ke klasické stravě se už nikdy nevrátila. Jóga mi obrátila život Důležitou roli při jejím hubnutí sehrála i jóga. "Poprvé jsem se s ní setkala v květnu 2013, tedy ještě před začátkem své hubnoucí cesty. Bylo to pro mě stejně klíčové jako seznámení s raw food zhruba rok poté. Cítila jsem potřebu zkusit něco nového, tak jsem jela na návrh kamarádky na jóga detox víkend a zamilovala se do ní. Asi na to byl ten správný čas," popisuje Lenka. Po víkendovém semináři hormonální jógové terapie věděla s jistotou, že jógu zařadí do svého každodenního života. Návštěva centra zdraví rozhodla Jednou z posledních zásadních událostí, která ovlivnila její hubnutí, byla návštěva brněnského Centra zdraví. Stravovala se v té době už celkem „racionálně“. Pila ovocné šťávy, z pečiva jedla jen žitný chleba z kvásku, jedla hodně ovoce a zeleniny, luštěniny, maso minimálně a ryby asi jednou za 3 týdny. Vysadila přirozeně uzeniny i mléčné výrobky, sladkosti a také alkohol. V jejím jídelníčku nechyběly ani zelené potraviny jako ječmen a chlorella. Byla proto velmi překvapená, když naměřené údaje vykazovaly, že je na tom zdravotně dost špatně. A proto začala hledat příčinu. Zdraví mi ničily těžké kovy a práce "Dozvěděla jsem se, že důvodem některých mých zdravotních problémů, například ekzému, je přítomnost těžkých kovů v organismu. Dostala jsem doporučení, že mám jíst co nejvíce čerstvé (živé, syrové) stravy, žádné maso ani ryby (pro období detoxikace striktně). Tím se odstartoval můj přechod na raw food a hluboká detoxikace za účelem zbavení se kovů, parazitů, chemikálií, odkyselení se a alkalizace organismu," popisuje čtenářka. Začala si také psát detoxikační deník, což každému vřele doporučuje. Za rok, který věnovala své psychické i fyzické očistě, se jí podařilo rozloučit se s deseti kilogramy váhy (zejména tuků) a nabrala spoustu svaloviny, což je vidět na fotografiích mapujících její roční snahu. Pro udržení váhy a dobré psychické pohody pokračuje Lenka dál ve svém oblíbeném stravovacím režimu. Lenčin jídelníček Speciální jídelníček na hubnutí ani pro udržení Lenka nemá. V každém období vládnou jejímu stravování jiné potraviny. V létě je to ovoce, v zimě regionální ovoce, kořenová zelenina a „zahřívací“ potraviny (skořice, zázvor, chilli). Do pitného režimu zařadila trvale ovocné a zeleninové šťávy. Den pro ni začíná sklenicí vody. Dbá na to, aby byla co nejteplejší, aby podpořila takzvaný vnitřní oheň, který je pro metabolismus nesmírně důležitý. Hodně také sází na spirulinu a lokální druhy listové zeleniny a bylin, protože jsou zdrojem všech esenciálních aminokyselin pro tvorbu bílkovin v těle. Což je důležité, pokud vytěsníte živočišné

produkty ze svého života, jako to udělala ona. Že jí změna stravy a daný pohyb svědčí, jí po posledním měření potvrdila i výživová poradkyně. Na jaře 2015 měla dokonce jen 48 kilogramů. V téhle váze se prý ale necítí úplně spokojená, ideální je pro ni 51 kg.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/344044/lenka-zhubla-10-kilo-za-rok-diky-syrove-strave

Lvům chutná steak, Kozorohům zelňačka: Co byste měli jíst podle vašeho znamení 19.9.2015

blesk.cz str. 0 Astrologie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vaše znamení na vás prozradí nejen to, jaká je vaše povaha a její klady či zápory, ale také to, co vám dělá dobře nebo co vám naopak škodí. Podívejte se, jaké potraviny jsou pro vaše znamení a váš živel vhodné. Jak by měl vypadat váš jídelníček podle hvězd? K ohnivým znamením, více než ke kterýmkoliv jiným, patří bílkoviny, které jsou Berani, Lvi a Střelci schopni zpracovávat lépe, než jakákoliv jiná znamení. Je přitom zcela lhostejné, zdali se jedná o bílkoviny živočišné (maso, vejce, mléko) nebo rostlinné (luštěniny). V žádném případě to ale neznamená, že byste měli být živi jen bílkovinami - jejich nadměrná konzumace totiž může způsobit problémy se žaludkem a střevy. Z rostlin svědčí ohnivým znamením plody, proto si klidně dopřejte tolik ovoce zeleniny, kolik jen dokážete sníst. Skvělou volbou je pro vás především avokádo, kedlubna, okurky či rajčata, z ovoce pak ananas, jablka, meloun či švestky. Beran je kreativním znamením plným energie a netrpělivosti. Bezproblémová snášenlivost bílkovin a jejich zvýšený přísun proto svědčí především těm Beranům, kteří se aktivně věnují nějakému sportu jsou totiž výborné pro jejich svalstvo. Pokud jste se narodili ve znamení Berana, volte taková jídla, která dokážete připravit především rychle. Pokud se s něčím musíte dělat 2 hodiny, většinou vás přejde chuť. Nebojte se také experimentovat s kořením, špetka zázvoru nebo chilli dodá vašim pokrmům nový rozměr. Jedinci narození ve znamení Lva potřebují luxus nejen v životě, ale také v jídle. Exkluzivní ovšem nemusí nutně znamenat drahé! Vybírejte si kvalitní, čerstvé potraviny, které kombinujte se špetkou exotických surovin vonících dálkami. Lvům báječně svědčí veškeré ovoce, a to jak exotické, tak to, které snadno seženete u nás. Nejlepší je pak kombinovat toto ovoce s potravinami bohatými na bílkoviny. Jogurt s pomeranči nebo zeleninovo-ovocné kari s kokosovým mlékem si Lvi doslova zamilují. Exotika, nápaditost a improvizace. Jaký je život Střelců, tak by měl vypadat i jejich jídelníček. Nedodáte-li mu různorodost, bude vaše tělo strádat a vy budete nezadržitelně tloustnout. Klidně si dejte jeden den klasickou čočku nakyselo se sázeným vejcem a druhý den teplý zeleninový salát s grilovaným tuňákem. Fantazii se meze nekladou! Pikantní pokrmy, obzvláště u Střelců, urychlují látkovou výměnu. Střelci je navíc ve většině případů jsou schopni bezproblémově trávit. Pokud tedy nemáte problém se zažíváním, nemusíte se chilli papriček v žádném případě obávat. Kombinujte ostré pokrmy ideálně s mléčnými výrobky. Pokud vašemu znamení vládne element Země, jsou pro vás nejvhodnější především jednoduchá a výživná jídla. K zemitým znamením také neoddělitelně patří sůl, která výrazně ovlivňuje váš krevní oběh. Měli byste s ní proto šetřit, neboť jste náchylnější na její účinky.

Částí rostliny, která je spojená se znamením Býka, Panny nebo Kozoroha, je kořen. Ideální zeleninou je pro vás tedy ta, která je skryta pod zemí. Dopřejte si proto všechnu kořenovou zeleninu, jako je celer, petržel či mrkev a nebojte se ani cibule, brambor, česneku, ale klidně i ořechů nebo medu. Býkům vládne domácí strava. Ta může být klidně náročnější - v podobě rustikálního menu o desítce chodů nebo prostá a jednoduchá. V každém případě by ale měla být připravena z tradičních surovin a bez "exotického" nádechu. V případě Býků ale pozor! Tradiční česká kuchyně obsahuje hodně tuku, volte proto odlehčenější varianty. I když si Býci rádi dají dobré maso, jejich jídelníčku by měly kralovat ryby a především lokální zelenina a ovoce. Ideálně pak takové, které je sezónní a co nejčerstvější. Protože si toto zemité znamení rádo "dopřeje", mají Býci často sklony k nadváze. Rozmanitost hostin si přitom nemusíte odpírat, jen se naučte zmenšit porce. Díky své trpělivosti, perfekcionismu a smyslu pro detail zvládnou zrozenci ve znamení Panny i ty nejsložitější recepty. Tito jedinci se stravují většinou velmi zdravě a dietně. Také proto si mohou čas od času dopřát "hřích" v podobě čokoládového dortíku nebo sladké limonády, které tolik milují. Zpravidla by základ jídelníčku Panen měla tvořit kořenová zelenina, a to v jakékoliv úpravě. Panny mají citlivý trávicí systém a jsou náchylnější na onemocnění slinivky, může u nich tedy snadno docházet k trávicím problémům. Také proto by se měly přirozeně vyhnout tučným nebo těžko stravitelným pokrmům, stejně jako všemu ostrému či příliš kořeněnému. Kozorohům svědčí jednoduché, ale vydatné pokrmy, které často připravovaly naše prababičky. Ostatně přísloví "polévka je grunt" jako by bylo ušito Kozorohům přímo na míru. Husté masovozeleninové polévky nebo klasické pečené brambory s tvarohem jsou přímo ideálním pokrmem. Pokud máte chuť na kari nebo čínu, klidně si je dopřejte. Zemitým znamením, jako je to vaše, ale nejvíce vyhovuje vysoký podíl lokálních sezónních surovin, stejně jako maso z českých chovů. Pokud máte chuť na rybu, dejte si kapra, štiku nebo naprostou lahůdku v podobě sladkovodního úhoře. Lehkost Vzduchu by se měla odrážet i v kuchyni vzdušných znamení. Kaše, pyré, nadýchané pečivo, to vše je lahůdkou pro Blížence, Váhy nebo Vodnáře. U tohoto živlu však ani nejde o to, co jíte, ale jak. Stolování s přáteli či v širokém rodinném kruhu je polovinou úspěchu dobrého jídla. Vzdušná znamení se také mohou chlubit vlastností spalovat tuky snadněji, než jiná znamení, proto jen zřídka trpí obezitou. Máte-li dostatek pohybu, nemusíte se prakticky omezovat v konzumaci toho, co máte rádi. Pozor si ale samozřejmě dávejte na příliš tučná či smažená jídla, která zatěžují váš žaludek. Ideálními potravinami pro vzdušná znamení je sušené ovoce, tučnější ryby, jako jsou tuňák, losos či makrela, a většina mléčných výrobků - včetně másla nebo smetany. Jídelníček Blíženců by měl ladit s jejich povahou a zájmy - měl by být pestrý a nápaditý. Základ by měly tvořit polévky, syrové ovoce, zelenina a teplé saláty. Ideálně doplněné o kvalitní oleje lisované za studena a plátek dobrého masa. Perfektní volbou je pro Blížence zelenina upravovaná pečením či vařením v páře tak, aby zůstala "al dente". V tomto období jsou perfektní teplé zeleninové či luštěninové saláty doplněné o pražené ořechy nebo čerstvé sýry s bylinkami. I když Váhy raději než pro sebe vaří pro své blízké, neměly by se odbývat, což bohužel dělají velmi často. Úprava pokrmů a jejich náročnost je pro Váhy stejně důležitá, jako to, jakým způsobem je naaranžované na talíři. Jídla, která připravují, by tak měla být z malého množství kvalitních surovin, které ale dohromady skvěle ladí. Jako například tvaroh a čerstvé bylinky na kváskovém chlebu. Váhy si mohou dovolit poslouchat potřeby svého těla, protože jako vzdušné znamení nemívají problém se spalováním tuků. Pokud máte občas chuť na něco sladkého či tučného, dopřejte si to. Ovšem s mírou a v době, kdy se věnujete také pohybu. Co by si pak Váhy měly mimořádně hlídat, je pitný režim, na který velmi často zapomínají.

Jaké jídlo mají Vodnáři nejraději? Jakékoliv, které je nové a neokoukané. Spousta nových receptů, netradičních kuchyní a klidně i bláznivých surovin - žaludek Vodnářů je schopen snést téměř jakékoliv kombinace. Přesto by se ale neměli pouštět do příliš složitých receptů, protože hrozí, že je v polovině přestanou bavit a oni začnou experimentovat, takže vznikne úplně jiný pokrm, než si původně plánovali. Ideální volbou pro Vodnáře je kombinovat sladké a slané chutě. Zeleninové pomazánky s tvarohem, vepřová pečeně na jablkách či maso na ovoci jsou přímo perfektní kombinace pro toto vzdušné znamení. Vzhledem k tomu, že mají Vodnáři sklony ke stresu mnohem víc, než jakékoliv jiné znamení, měli by také konzumovat o něco vyšší množství sacharidů, které nervy uklidňují. Živel Vody diktuje Rakům, Štírům a Rybám zařadit do jídelníčku primárně ty potraviny, které jsou bohaté na vodu. Příprava pokrmů je pro ně rituálem, při kterém se soustředí pouze na vaření, proto je pro ně stolování také určitou formou relaxace. Nebojte se dopřát si vydatné, klidně i exotické pokrmy. Stejně jako Vodnáři, mají i vodní znamení sklon ke zvýšenému stresu, takže by základ jejich jídelníčku měly tvořit sacharidy. Jsou zdrojem energie pro nervy a vodní znamení je velmi snadno zpracovávají. Maso ve vašem příjmu příliš velkou roli nehraje. Daleko vhodnější jsou pro vás ryby a plody moře. Ze zeleniny si pak dopřejte hlavně rajčata, papriky, okurky nebo třeba meloun. Raci mají vytříbené chutě a mimořádně citlivý jazyk. Pokrmy, které konzumují, by proto měly být velmi jemné, avšak vyvážené chuti. Lehký rybí nákyp nebo horká polévka připravená ze sezónní bio zeleniny jsou bezesporu správnou volbou. Jelikož bývají Raci náchylní na citlivý žaludek, měli by se striktně vyhnout všemu tučnému, smaženému a ostře kořeněnému. Místo toho by základ jejich jídelníčku měla tvořit právě jemná, lehká jídla. Jedině tak se vám vyhne pálení žáhy, na které často trpíte. Skvělým návykem pro Raky je také dopřát si malý salátek z čerstvé zeleniny před každým hlavním jídlem. Nastartuje proces trávení a ulehčí žaludku. Štíři přímo zbožňují experimentování. Se stejnou chutí se pustí do přípravy klasického štrúdlu, stejně jako do moderního receptu francouzské kuchyně. Slané, sladké nebo kořeněné, Štíři si nemusí nic odpírat. Základem jejich jídelníčku by měly být lehké předkrmy, které nastartují zažívání. Díky své smyslnosti, která se projevuje i v jídle, totiž mohou Štíři často bojovat s nadváhou. Pokud se nedokážou hlídat, měli by si zažít pravidelný pohyb. Výživné polévky jsou také skvělou volbou - pokud jsou tak husté, že v nich "stojí lžíce", dejte si je jako hlavní chod. Exotické pokrmy Dálného východu s nezvyklými kombinacemi koření a chutí jsou tím, co by převážně mělo tvořit jídelníček jedinců narozených ve znamení Ryb. Jejich metabolismus pracuje většinou správně a to i navzdory tomu, že mají tendenci jíst méně, než ostatní znamení. Přílišné potíže jim nedělá ani půst, který si podle potřeby mohou do jídelníčku párkrát do roka zařadit. Zakomponujte do svých pokrmů méně tradiční ovoce a zeleninu, jako je granátové jablko, avokádo, fenykl nebo čerstvý koriandr. Nové chutě a jejich kombinace s těmi klasickými vám představí úplně nový rozměr. Naučte se, že jídlo není pouze k tomu, abychom přežívali, ale že může být samo o sobě zážitkem.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/344026/lvum...co-byste-meli-jist-podle-vaseho-znameni

Chceme maso bez antibiotik, tlačí americké jeptišky McDonald's. A co Česko? 21.9.2015

blesk.cz str. 0 Svět

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Kupujte jen maso bez antibiotik,“ vyzývají americký McDonald's některé jeho akcionářky. V jejich čele stojí benediktýnské sestry z města Boerne v Texasu. Fastfoodový řetězec už sice na jaře slíbil, že do roku 2017 přestane odebírat kuřata plná léků, teď po něm ale jeptišky chtějí, ať to rozšíří i na hovězí a vepřové. Jde o celosvětový problém, Česko má ovšem nastavené přísné limity. Přesto se v mase určitý typ antibiotik objevuje i u nás. Kongregace benediktýnských sester vlastní část akcií mezinárodního fastfoodového řetězce. Může tedy vedení podniku předkládat námitky a připomínky. To také nedávno učinila, když v McDonald's předložila návrh na zákaz odkupu masa s antibiotiky. K akci ji inspirovalo opakované varování expertů. Podle nich si totiž lidé časem při nadužívání léčiv vytvoří odolnost a antibiotika jim přestanou zabírat. Kuře ne, kráva ano Jeptišky již dříve tlačily na firmu, ať podobný krok zváží. Na jaře s tím ale přestaly, když podnik uvedl, že přestane nakupovat od farmářů kuřecí maso obsahující antibiotika. Stane se tak prý do dvou let. Sestry ale nechápou, proč by se to nemělo týkat i dalších druhů masa – hovězího či vepřového. „Tohle rozdílné posuzování jednoho a druhého typu masa nám nedává žádný smysl,“ okomentovala situaci mluvčí Susan Mika. Podle ní podpoří návrh i další zástupci církví, kteří vlastní akcie potravinářského gigantu. Nutno podotknout, že co se týká kuřecího masa, nezaujal McDonald's příliš přísnou politiku. Řetězec chce ze svých jídel podle svého prohlášení odstranit antibiotika „kriticky důležitá“ pro lidskou medicínu, ta pro veterinární použití mu nevadí. Řetězec také již dříve ohlásil, že přestane prodávat mléko od krav, které dostávaly umělé růstové hormony. Žádost jeptišek zatím vedení firmy nijak neokomentovalo. Je nicméně možné, že na ni přistoupí. Podle odborníků totiž podniku trochu ujel vlak a nestihl se přizpůsobit modernímu trendu „zdravého životního stylu“. To se odráží i v úbytku zákazníků. Česko bez hormonů a antibiotik? Ne tak úplně V Česku kupující prý podobné riziko trápit nemusí. „Podávání antibiotik jako stimulátorů růstu je zakázané a tedy nezákonné. Používání veterinárních léčiv – antibiotik – v celé Evropské unii je přísně řízené a kontrolované. Jakákoliv léčiva se podávají jen v případě onemocnění zvířat výlučně pod dohledem veterinárního lékaře a po vysazení léčby musí být dodržena ochranná lhůta, než je dotyčné zvíře poraženo, aby nebyla léčiva obsažena v mase,“ upřesnil Vít Grec, manažer kvality McDonald´s Česká republika a Slovensko. Připouští ovšem, že použití antibiotik v případech, kdy zvířata onemocní, Česko povoluje.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/344482/chce...americke-jeptisky-mcdonald-s-a-co-cesko

blisty.cz Možná, že se vracíme do Hitlerova světa 16.9.2015

blisty.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Holocaustu nerozumíme a myslíme si, že jsme morálně nadřazeni vraždícím německým nacistům. Avšak jsme si jisti, že bychom tváří v tvář údajné katastrofě také nezačali vraždit? Zásadní esej

Timothyho Snydera, profesora historie na Yale University, má děsivé rezonance zrovna v době, kdy se v České republice v reakci na neexistující hrozbu uprchlíků zvedá vlna extremistických reakcí. Většina z nás si myslí, že máme "morální instinkt". Avšak pokud by byly zlikvidovány státy, zničeny místní instituce a ekonomické pobídky nasměrovány směrem k vraždění, málokdo z nás by se choval slušně. Neexistují důvody si myslet, že jsme morálně nadřazenější Evropanům ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století, anebo že jsme odolní vůči Hitlerovým myšlenkám. Historik musí uvažovat o tom, proč tak málo lidí zachraňovalo za druhé světové války židy. Sdílíme Hitlerovu planetu a některé jeho obavy. Možná jsme se změnili méně, než si myslíme. Holocaust začal s představou, že žádný lidský instinkt není morální. Hitler charakterizoval lidské bytosti jako příslušníky rasy odsouzené k věčnému a krvavému boji o konečné zdroje. Hitler popřel, že by nějaké myšlenky mohly ospravedlňovat, abychom vnímali jiné lidi jako samy sebe. Tvrdil, že konvenční formy etiky jsou židovskými nesmysly a že konvenční státy se během rasové války rozloží. Hitlerovou odpovědí na vědu a politiku byl Lebensraum. Rasy potřebují větší "životní prostor", aby se uživily a množily. Příroda vyžaduje, aby vyšší rasy ovládly a vyhladověly nižší rasy. Vzhledem k tomu, že vrozený pud každé rasy je množit se a dobývat, tento boj je věčný. A protože životní úroveň je vždy subjektivní a relativní, požadavek na uspokojení je neukojitelný. Pro Hitlera byla německá politika jen prostředkem k nastolení původního přírodního stavu. Jeho myšlenky o podřadných rasách Slovanů a židů byly projevem systematického světového názoru, který obsahoval potenciál změnit svět. Tím, že Hitler viděl židy jako ekologickou chybu, soustředil a personalizoval nevyhnutelná napětí globalizace. Jediným rozumným ekologickým postojem bylo vyhladit politického nepřítele. Nástrojem k tomu byla likvidace států. Sovětský a nacistický útok na státní instituce v Pobaltí a ve střední Evropě vytvořil zvláštní pole pro experimenty, kde se myšlenky "konečného řešení" staly praxí masového vraždění. Němci zjistili, že oni sami, do daleko větší míry, než to předpokládali jejich politikové, jsou schopni chladnokrevně vraždit židy. Holocaust se rozšířil tam, kde byly oslabeny státy. Tam, kde Němci zlikvidovali konvenční státy, vytvořili propast, kde se rasismus a politika sloučily v pohyb směrem k nicotě. V této černé díře byli vražděni židé. Kdykoliv byli židé zachraňováni, bylo to často díky lidem, kteří byli schopni jednat jménem státu, anebo institucí, fungujících jako stát. Jak Hitler dobře věděl, existovala alternativa k ekologické panice a ničení států: rozvoj zemědělské technologie doma na rozdíl od získávání "životního prostoru" v zahraničí. Vědecký přístup k zmenšujícím se zdrojům, který Hitler odmítal jako židovskou lež, byl pro Němce (a vlastně pro všechny) daleko slibnější než nekonečná rasová válka. Věda dokázala poskytnout tako obrovské množství potravin, že Hitlerovy představy o nutnosti války ztratily svou přesvědčivost. Tak jsme zapomněli, o čem se vlastně vedla druhá světová válka. V roce 1989, 100 let po Hitlerově narození, byly světové ceny potravin asi o polovinu nižší než v roce 1939 - navzdory obrovskému vzrůstu v počtu obyvatel této planety, a tedy i poptávky. Kdekoliv německá moc zlikvidovala sovětskou moc, velké počty místních lidí se připojili k vraždění židů. Ekologická panika a ničení států se mohou v současnosti zdá exotickými představami. Většina lidí v Evropě a v severní Americe žije ve funkčních státech. Hitler měl pravdu, že ve věku globálních komunikací je představa prosperity relativní a proměnlivá. Po německé porážce r. 1945 poskytla ekologická revoluce potravinovou bezpečnost Evropě i většině světa. Jenže žádné vědecké řešení není věčné. Politické rozhodnutí podporovat vědu nám dává čas, ale nezaručuje, že příští volba bude správná. Je možné, že se blížíme k podobnému rozhodnutí, jakému Němci čelili ve třicátých letech.

Je možné, že se zemědělská revoluce blíží svým limitům. Občanská válka v Sýrii vznikla poté, co čtyři roky sucha vyhnaly syrské farmáře protestovat do syrských měst. Není vyloučeno, že bohatší společnosti se znovu začnou obávat potravinové nesoběstačnosti. Jejich elity by mohly znovu čelit rozhodnutí jak definovat vztah mezi politikou a vědou. Jak dokázal Hitler, spojení obou otevírá cestu k ideologii, která se zdá vysvětlovat i odstraňovat pocit paniky. V hrůze z možného hladomoru mohou politikové v rozvinuté zemi určit preventivně nějakou lidsku skupinu jako zdroj ekologických problémů a začít ničit jiné státy. Stačí na to okamžité přesvědčení, žýe je zapotřebí na záchranu lidského života dramaticky jednat. Pojem "životní prostor" nezmizel. V mnoha částech světa se blížíme ke katastrofismu Hitlerovy éry. Hitler jako politik měl pravdu, že pokud nás ovládne pocit, že žijeme v čase katastrofy, vzniká potenciál pro radikální činy. Když je na horizontu apokalypsa, čekat na vědecká řešení se zdá nesmyslné, boj se zdá být přirozený a ve společnosti se dostávají do popředí demagogové hovořící o krvi a o půdě. Planeta Země se mění způsoby, které by mohly učinit Hitlerovu argumentaci stále více přesvědčivější. Očekávaný vzrůst globální teploty o 4 stupně by radikálně změnil život na této planetě. Zážitky bezprecedentních bouří, neúprosných such, s tím spojovaných válek a migrace z jihu na sever mohou učinit Hitlerovy myšlenky daleko přijatelnějšími. Jak Hitler ukázal, lidé mají tendenci líčit blížící se krizi tak, že to ospravedlňuje drastická opatření v přítomnosti. Hitler byl dítětem první globalizace v souvislosti s koloniálními impérii konce 19. století. My jsme děti druhé globalizace z konce dvacátého století. Globalizace přináší zvláštní intelektuální nebezpečí. Protože je svět složitější než země nebo město, pokušením je najít si nějaký jasný klíč, jehož prostřednictvím porozumíme všemu. Planetární problém vyžaduje globální řešení - a jedním zjevným řešením je definovat globálního nepřítele. Američané jsou obětí falešné představy o vztahu mezi státní autoritou a masovým vražděním. Domnívají se, že genocidu provádějí příliš silné státy. Proto si myslí, že likvidace státu je osvobozením, nikoliv rizikem. Jedním z omylů americké invaze do Iráku bylo přesvědčení, že změna režimu je tvůrčím aktem. Američané si mysleli, že likvidace státu a jeho vládnoucí elity přinese svobodu a spravedlnost. Ve skutečnosti události vyvolané ilegální invazi do suverénního státu potvrdilo zapomenuté poučení z druhé světové války. K masovému vraždění dochází během občanských válek a během kolapsu režimů. Bylo úmyslnou politikou nacistického Německa uměle vytvářet podmínky likvidace států a pak přimět obyvatelstvo, aby v tom bezvládí vraždilo židy. Invaze do Iráku usmrtila nejméně tolik lidí jako předchozí irácký režim. Vystavila členy irácké vládní strany náboženskému očišťování a připravila cestu k chaosu v celé zemi. Likvidace iráckého státu v roce 2003 a politický chaos roku 2010 vytvořil prostor pro teroristy z Islámského státu r. 2014. Američané se mylně domnívají, že svoboda je absence autority státu. Přijímanou stereotypní představou nacistického Německa je všemocný stát, který registroval, utlačoval a pak vyhladil celou jednu část svého obyvatelstva. Takto ale nacisté holocaustu nedosáhli, ani o něm takto neuvažovali. Drtivá většina obětí holocaustu nebyli němečtí občané. Holocaust a všechny hlavní nacistické zločiny se odehrály v místech, kde byl stát zlikvidován. Vzhledem k tomu, že je holocaust klíčovou události moderní historie, jeho nepochopení obrací naši mysl nesprávným směrem. Pravice i levice se dnes více obávají státu než jeho likvidace či absence. V období klimatických změn mohou být velkým nebezpečím pravicové představy o anarchii a o ekonomickém libertarianismu. Jak vědí všichni ekonomové, trhy nefungují dobře ani na makroúrovni ani na mikroúrovni. Firmy totiž usilují o zisky, které vytvářejí externí náklady, jež ty firmy samy neuhrazují. Klasickým příkladem je znečišťování životního prostředí, které neprodukuje nic, ale poškozuje zdraví lidí. Vlády mohou vypočítat náklady znečištění životního prostředí, což tu externalitu internalizuje a omezí

její záporné dopady. Stoupenci neomezeného volného trhu argumentují, že vědecké důkazy o znečišťování životního prostředí, které vyvolává globální oteplování, jsou jen subjektivními politickými argumenty. Hitler popíral, že věda dokáže vyřešit základní problém nedostatku potravin a argumentoval, že je nutno realizovat bezprostřední vojenské akce. V případě globálního oteplování popírání vědy také legitimizuje vojenské akce naproti investicím do technologií. Pokud lidé nepřijmou odpovědnost za klimatické změny, přesunou vinu za vzniklé katastrofy na jiné lidi. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy politika zkolabuje v ekologickou paniku. Státy by měly investovat do vědy, abychom mohli o budoucnosti uvažovat v klidu. Kompletní článek v angličtině ZDE

URL| http://blisty.cz/art/79023.html

Brněnský deník Bioobchodů přibývá. Nepřežijí všechny 21.9.2015

Brněnský deník str. 3 Brněnské léto MARTINA ŘIHÁNKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zájem o potraviny pěstované bez postřiků převážně na ekologických farmách roste. V Brně už jsou více než dvě desítky specializovaných prodejen na biopotraviny. Brno – Nejistota, jaké je opravdu složení potravin, odkud jídlo pochází a jak se vypěstovalo. To jsou nejčastější důvody, které přivádí čím dál víc lidí do obchodů s takzvanými biopotravinami. Produkty pěstované většinou na ekologických farmách bez použití umělých chemických látek či pesticidů získávají u Brňanů stále větší oblibu. Září bylo dokonce vyhlášené měsícem biopotravin. Přibývá i specializovaných prodejen. VBrně je jich kolem dvacítky. Ale ne všechny mají šanci vydržet. „Rychle se zvyšuje zájem spotřebitelů, na což reagují výrobci i obchodníci. Vzniká čím dál víc obchodů, některé proto nemohou přežít,“ upozornil správce jihomoravského centra Svazu ekologických zemědělců Probio Petr David. Podle něj je například centrum města obchody přesycené. „Vždy záleží na umístění prodejny. Někde jsou obchody tak blízko u sebe, že se prostě nemohou uživit. Pokud by je ale majitelé otevřeli mimo centrum v jiné městské části, určitě by měly šanci,“ dodal. Odborníci vidí právě v biopotravinách budoucnost stravování. Patří totiž podle nichk nejkvalitnějšímu zboží na trhu. „Když si koupíte jídlo v takto zaměřeném obchodě, máte určitou garanci, že jsou potraviny kvalitní, protože se věnuje zvláštní péče jejich výrobě i pěstování. Sortiment je navíc velmi bohatý,“ objasnila mluvčí řetězce Sklizeno Adéla Flejšarová. Nabídka obchodů zahrnuje nejrůznější jídlo od bio pečiva až po speciální chipsy. Podle Flejšarové však mají zákazníci nejčastěji zájem o čerstvé suroviny pocházející od regionálních pěstitelů, jako je maso, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, nebo přírodní koření. Často je však odradí vysoká cena.„Vždycky se dívám na složení jídla, které nakupuji. Nekoupím si třeba šunku s nižším než devadesátiprocentním obsahem masa. Nato, abych ale chodil jen do prodejen s biopotravinami, nemám dost peněz,“ potvrdil Brňan Marek Horák. V současné době jsou nejčastější zákazníci takových obchodů hlavně matky s malými dětmi, ale také alergici či dietáři. „Lidé se víc začínají zajímat o kvalitu než o cenu. Správně pěstované potraviny jim prospějí i zdravotně,“ tvrdí majitel obchodu Zdravá výživa aneb škopek není všechno Miroslav Trávníček. Podle dietologů a odborníků na zdravou výživu však biopotraviny celkový zdravotní stav výrazně nezlepší. Vždy totiž záleží na celkové životosprávě. „Nemůžeme říct, že jsou biopotraviny lepší než jiné jídlo. Je na nich dobré, že jejich nákupem lidé vědomě podporují ekologické zemědělství, které nepoužívá chemická hnojiva a nezatěžuje životní prostředí. Nemám ale zkušenosti s viditelnými

pozitivními efekty na zdraví, vždy záleží na komplexním jídelníčku i způsobu života člověka,“ objasnila výživová poradkyně Monika Tělupilová. I tak ale boom biopotravin trvá. Od srpna letošního roku mohou Brňané dokonce navštívit i speciální restauraci Food Lovers, kterou otevřel v bohunickém obchodním centru Campus Square řetězec Sklizeno. Tamní kuchaři vaří převážně z biopotravin. „Podnik je na pomezí restaurace a bistra. Vaří z kvalitních potravin, které jsou buď bio, nebo pochází přímo od farmářů,“ vysvětlila Flejšarová. Podle ní v Brně podobný podnik není. Diskutujte na http://www.rovnost.cz biopotraviny b jsou vyrobené jen z rostlin, živočichů a jejich produktů b pochází z ekologických farem b při jejich pěstování se nepoužívají žádné chemické látky, umělá hnojiva, ani postřiky Foto popis| Region| Jižní Morava

budejckadrbna.cz V Budějcích je konečně online supermarket! 21.9.2015

budejckadrbna.cz str. 0 Byznys

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nakupování přes internet je fenoménem poslední doby. Je snadné, rychlé, spolehlivé a pohodlné. Umí být skvělou záplatou, pokud potřebujete sehnat dárek na poslední chvíli, stejně jako rádcem pro náročné zákazníky, kteří potřebují najít ten jeden jediný, naprosto nejvhodnější produkt. Navíc teď začíná konkurovat i každodenním rutinám - nákupům potravin v supermarketu. Potraviny online Během posledních několika měsíců si obyvatelé velkých měst, jako je Praha, Brno či Ostrava, užívají výhod online nakupování ještě v jiném odvětví - v potravinách. Odvážný podnikatelský nápad se zde pomalu stává zažitým standardem, na jehož výhody týkající se zejména času a pohodlí si zákazníci rádi zvykají. Však kdo by se rád nerozloučil se stresy, hektičností, frontami a dlouhými seznamy, které po své polovičce stejně ani nemáte šanci přečíst. V jižních Čechách je velkým propagátorem tohoto trendu Jan Vitha, zakladatel e-shopu PlnáTaška.cz, který za projektem stojí spolu s internetovou investiční firmou INIZIO. “Dlouhá léta jsem pracoval v logistice a musím přiznat, že práce s potravinami je nikdy nekončící dobrodružství, které se například s rozvozem elektroniky nedá srovnat. Klasické zadání dopravit věc z místa na místo se mi na denní bázi rozšířilo o kontrolu kvality potravin, jejich čerstvosti, sledování cen v kamenných prodejnách - abychom našim zákazníkům mohli zprostředkovat to nejlepší,“ říká Jan Vitha. Nakupujte s PlnouTaškou.cz Na PlnéTašce.cz najdete sortiment všeho druhu: nejen trvanlivé potraviny (jako například těstoviny, oblíbené müsli Mixit, nealkoholické i alkoholické nápoje, tabákové výrobky), ale také klasické zboží denní spotřeby (pečivo, masné výrobky, mléčné výrobky), ovoce a zeleninu, drogerii i potřeby pro mazlíčky. Tato nová služba jistě potěší obyvatele Českobudějovicka a Třeboňska, kteří spadají do zóny rozvozu kurýrů PlnéTašky.cz. Od objednání se k vám nákup dostane i do několika desítek minut, záleží na vzdálenosti vašeho bydliště a času objednání. Ušetříte tak nejen spoustu času, ale i vytahané ruce od plných tašek. Kurýři vám totiž rádi těžký nákup rádi vynesou do schodů nebo třeba na Černou věž, pokud si to budete přát. Navíc když využijete promo akci, kdy při prvním nákupu neplatíte za dopravu, vyjde vás výsledný nákup opravdu levněji než v klasickém supermarketu. “Nákup potravin online

podle mého nabízí vše co klasický obchod a navíc s minimem starostí a investovaného času, který můžete zužitkovat na něco příjemnějšího, než je stání v zácpě, ve frontě a dohadování se s prodavačkou,“ dodává Jan Vitha. Jděte zkusit svůj první nákup s Plnou Taškou a uplatněte slevový kód “budeckadrbna071“, jehož platnost končí tuto neděli (27. září). Více o Plné Tašce na http://www.plnataska.cz. PR text

URL| http://www.budejckadrbna.cz/zpravy/byz...cich-je-konecne-online-supermarket.html

businessinfo.cz Fine Food Australia 2015 19.9.2015

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zahraniční zastoupení CzechTrade v Sydney společně s konzulátem ČR v Sydney a za podpory ministerstva zemědělství ČR připravují prezentaci českých firem za účelem nalezení nových odbytových možností pro české exportéry. Veletrh Fine Food Australia je každoročně pořádaný veletrh s 30tiletou tradicí, a současně je největším eventem potravinářského průmyslu na celém kontinentu. Veletrh každoročně představí více než 1.000 vystavovatelů z více než 45 zemí světa a navštíví jej kolem 27.600 návštěvníků. Vystavovatelé jsou přední výrobci potravin, alkoholických i nealkoholických nápojů, gastronomické technologie, stravovacích zařízení i služeb. ZAMĚŘENÍ VELETRHU Fine Food Australia pravidelně navštíví zhruba 27.600 profesionálních návštěvníků, včetně výrobních firem široké škály potravin, alkoholických i nealkoholických nápojů, distributorů či importérů, výrobců gastronomické technologie, průmyslových kuchyní, a vůbec odborníků potravinářského průmyslu. Profil vystavovatelů a zastoupené obory Výrobci potravin Výrobci alkoholických nápojů Výrobci nealkoholických nápojů Výrobní zařízení pro výrobu / zpracování potravin Výrobní zařízení pro výrobu / zpracování nápojů Výrobní zařízení nejen pro průmyslové kuchyně Importéři / Exportéři Distributoři Velkoprodejci Zástupci retailového podnikání Profil návštěvníků: Importéři / Exportéři Distributoři Velkoprodejci Zástupci retailového podnikání Majitelé restaurací/ barů, hotelů Konzultační a marketingové společnosti Bližší informace o veletrhu naleznete na: http://www.finefoodaustralia.com.au/

CO NABÍZÍME ČESKÝM FIRMÁM Veletrh Fine Food Australia každoročně alternuje mezi Sydney a Melbourne. V roce 2015 bude mít Česká republika už podruhé národní expozici na nejvýznamnějším a největším australském veletrhu potravinářského průmyslu. Česká expozice 27 m2 se bude nacházet v centru expozice Flavours of the World, mj. kde se nachází národní expozice USA, Itálie a Rakouska. Pokud Vás nabídka zaujala, prosím kontaktujte paní Janu Trnkovou z CzechTrade nebo přímo kancelář v Sydney, rádi s vámi danou záležitost probereme. Přihlášky prosím zasílejte e-mailem a poštou nejpozději do 1.6.2015.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...kci/fine-food-australia-2015-25476.html

Claudia K obědu si dáme vepřové 15.9.2015

Claudia str. 19 Dopřejte si s námi

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Medová pečínka s kuskusem • 1 kg vepřové pečeně s kostí * sůl * mletý černý pepř * 2 snítky čerstvého tymiánu • 4 pomeranče * 40 g medu * 100 g másla * listy salátu, hráškové klíčky a rajčátka na ozdobení * Kuskus: 6 lžic olivového oleje • 300 g kuskusu * 80 g mrkve * 80 g cukety • 80 g brokolice * 80 g lilku 1Maso omyjeme a osušíme, pak ho ze všech stran osolíme, opepříme a na pečeni položíme snítku tymiánu. Pevně svážeme provázkem a vložíme do pekáčku. Z pomerančů vymačkáme šťávu, smícháme ji s medem a nalijeme na maso. Maso vložíme do vyhřáté trouby a pečeme při 190 °C asi 90 minut. Během pečení ho poléváme výpekem a podle potřeby podléváme vodou. 2Mezitím si připravíme přílohu: V kastrolu se silnějším dnem zahřejeme 2 lžíce oleje a orestujeme na něm kuskus. Po minutě ho zalijeme 400 ml vody, osolíme a přivedeme k varu. Odstavíme ho, přiklopíme poklicí a necháme dojít. Nakonec kuskus prokypříme vidličkou. 3Brokolici rozebereme na jednotlivé růžičky, a ty nakrájíme na kousky. Mrkev oloupeme, cuketu a lilek omyjeme a vše nakrájíme na kostičky. Mrkev s brokolicí povaříme 2 minuty v osolené vodě a scedíme. Ve velké pánvi rozehřejeme zbylý olej, přisypeme cuketu, lilek i brokolici s mrkví. Restujeme přibližně 5 minut, pak přidáme kuskus a dobře promícháme. 4Maso vyjmeme z pekáče a nakrájíme na plátky. Výpek zjemníme máslem. Maso rozdělíme na talíře, podlijeme výpekem a podáváme s kuskusem. Pokrm ozdobíme salátovými listy, zbylým tymiánem, klíčky a rajčátky. Rozpis na 4 porce Doba přípravy asi 120 minut 1 porce: asi 3763 kJ/899 kcal Vepřové plátky se sýrem a brusinkami • 600 g vepřové kotlety bez kosti • sůl * mletý černý pepř * 4 lžíce oleje * 1 cibule * 250 g řapíkatého celeru • 2 lžíce másla * 200 ml bílého vína • 100 g eidamu * asi 80 g křenu • 4 lžíce brusinkového kompotu 1Kotletu rozkrájíme na čtyři velké plátky. Na okrajích je mírně nařízneme, lehce naklepeme, osolíme a opepříme. V pánvi rozpálíme olej a plátky po obou stranách zprudka opečeme. Pak je vyjmeme a uchováme v teple. 2Cibuli a řapíkatý celer nakrájíme nadrobno a orestujeme ve výpeku po kotletách. Přidáme máslo, ochutíme solí, pepřem a zalijeme bílým vínem. Krátce povaříme. 3Sýr a křen nastrouháme najemno. Opečené maso vložíme zpět do pánve. Na každý plátek dáme lžíci křenu a lžíci brusinek. 4Nakonec plátky posypeme sýrem, vložíme do vyhřáté trouby a při 200°C krátce zapečeme. Podáváme je s pečenými bramborami. Rozpis na 4 porce Doba přípravy asi 45 minut 1 porce: asi 2855 kJ/682 kcal I z vepřového masa můžete připravit lehké, a při tom chutné jídlo Foto popis|

ct24.cz Čeští farmáři dostanou 300 milionů kvůli cenám mléka 16.9.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Z rozpočtu Evropské unie poputuje k českým farmářům přes tři sta milionů korun. Budou kompenzovat problémy způsobené nízkými cenami za výkup mléka. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však není tento krok dostatečný, Unie by měla například zvýšit intervenční ceny mléka. „Česká republika by měla dostat mimořádně 11,2 milionu eur. Pokud je tento návrh Evropské komise prvním krokem, vítám ho, musí ale následovat další. Ztráty zemědělců v Unii totiž dosahují řádu miliard eur,“ uvedl dnes ministr Jurečka. Čeští farmáři nejsou jediní, kdo získají finanční pomoc k zajištění likvidity a na kompenzaci ztrát. Rozděluje se balíček 500 milionů eur, z čehož zhruba 420 milionů míří přímo mezi jednotlivé státy. Klesající výkupní ceny mléka totiž zasahují celou Evropskou unii, a to kvůli zrušení mléčných kvót i zavedení ruského embarga na dovoz potravin. V ČR se cena pohybuje pod výrobními náklady. V srpnu meziročně klesla skoro o čtvrtinu na 7,07 koruny za litr, průměr v celé EU činil 8,14 Kč za litr. „Jestliže se u nás dlouhodobě cena mléka pohybuje v rámci EU na jedné z nejnižších hladin, pak bychom mohli říci, že jsme očekávali více,“ reagovala mluvčí agrární komory Dana Večeřová.Jurečka by rád viděl vyšší podporu spotřeby mléka Podle Jurečky by další podporou mohly být i vyšší zálohy na jednotné platby na plochu. Komise navrhuje, aby farmáři k polovině října získali místo obvyklých 50 procent platby až 70 procent. Výše této platby loni v ČR dosáhla 23 miliard korun. „Je to pomoc zemědělcům, kteří se kvůli mléčné krizi potýkají s nedostatkem hotovosti, což jim ztěžuje podnikání,“ podotkl ministr. Jurečka i agrární komora by chtěli i větší podporu exportu mléka mimo Evropskou unii či podpoření spotřeby mléka, například pomocí programů Mléko do škol. Klesající ceny mléka přitom přivedly agrární komoru k požadavku aktivnějších kroků od českého ministra zemědělství. Dali ministrovi čas do konce září, aby více podpořil dotační programy či předložil na vládu změnu zákona, která by zemědělcům umožnila využívat „zelenou naftu“ i v oborech živočišné výroby.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...-dostanou-300-milionu-kvuli-cenam-mleka

Českobudějovický deník Našla příbuzné po 73 letech Českobudějovický deník str. 8 Jižní Čechy (nmk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.9.2015

zpět Od sousedů: Už 350 hornorakouských lékařů ohlásilo, že je připraveno ošetřovat uprchlíky Pasov – Edith Köhlerová, rozená Glaserová, žije v Dolním Sasku, s manželem ale zavítala na

dovolenou do Hohenau v okrese FreyungGrafenau. „Byla to návštěva cílená, protože v Bavorském lese hledala domov svého otce a jeho rodinu,“ píše PNP. „Jeho fotografii nosí stále při sobě. Věděla, že pobýval v srpnu a v září 1941 v lazaretu v Jáchymově. V tu dobu se seznámil s matkou Edith a jejími rodiči. Narodila se jim dcera. Následovala válka, vyhnání a záchytný tábor, a Edith nakonec vyrostla u tety. Stále toužila otce najít, ale nezískala k němu kontakt ani s pomocí Červeného kříže. Teď po mnoha letech jí vnučka zajistila pobyt v Hohenau, takže mohla hledat. A jako by tomu chtěla náhoda a obrovská porce štěstí, manželé našli na tamním památníku válečných obětí skutečně jméno jejího otce, který zemřel v roce 1943! Díky pomoci švagra místního hostinského se jí navíc podařilo sejít se se dvěma bratranci...“ Kněžské svěcení ženě Poprvé v dějinách katolické církve v Horních Rakousích obdržela kněžské svěcení žena, píší OÖN. Elisabeth Steineggerová (63) z Außertrefflingu u Lince je přijala z rukou biskupa Johna Okory ve starokatolickém Kristově kostelevRiedu.„Kdobysikdy pomyslel, že dnes v tomto kostele bude biskupem z Afriky předáno kněžské svěcení ženě,“ řekl Okoro v kázání. Steineggerová je v Riedu činná pedagogicky v oboru malby. V roce 2012 byla vysvěcena starokatolickou diakonkou a dva roky působila v církevní obci v Riedu. Lékaři uprchlíkům Hornorakouští lékaři nabízejí pomoc běžencům prostřednictvím sítě notarztboerse.at. Přihlásilo se k ní už 350 lékařů. Jsou připraveni poskytovat rychlé ošetření těžce traumatizovaným nebo fyzicky zasaženým lidem. „Podle zkušeností potřebuje patnáct procent azylantů už v prvních hodinách po příchodu lékařskou pomoc,“ říká v OÖN Fritz Firlinger z Nemocnice Milosrdných bratří v Linci, která burzu organizuje. Zájemce ochotný pomoci většinou v nočních hodinách se na webové stránce může zanést do plánu dobrovolných služeb. Vítán je také ošetřovatelský personál. Královna bílé klobásy Na slavnosti v Bodenmaisu byla Christin Hermannová (24, foto dole) z franckého Schlüsselfeldu zvolena třetí bavorskou Královnou bílé klobásy, „prémiového produktu bavorského uzenářství“, jak řekl patron volby ministr Helmut Brunner. Ten také inicioval databanku těchto specialit, která už zahrnuje na 250 výrobků. Při volbě se představilo šest kandidátek, které také odpovídaly na znalostní otázky k přípravě bílého vuřtu a musely složit a přednést zdravici. „Ví, o co jde, když se o této uzenině mluví, protože je vedoucí prodeje v řeznickém oddělení firmy svých rodičů se 150letou rodinnou tradicí,“ píše o nové královně PNP. Moc se nevrtí Rakušan Joachim Strohmeier (31) z Imstu dělá precizní práci na nejvyšším staveništi v Německu – na výstavbě stanice lanovky na Zugspitze (2962 m). „S bagrem se prakticky nesmí hnout z místa, protože před ním je propast,“ líčí PNP. Strohmeier ale říká, že je to práce jako každá jiná – dělá pro firmu specializovanou na alpské projekty. Nicméně jeho bagr je pro jistotu ukotven ke skále tlustým ocelovým lanem. Nová lanovka na Zugspitze má otevírat 21. prosince 2017. Bude jedinečná, nesená jediným pilířem o výšce 127 metrů, nejvyšším pro tyto stavby na světě. Staré zařízení existující od roku 1963 má sloužit až do května 2017. Foto popis| RODINA. Edith Köhlerová je třetí zleva, vpravo vedle ní její bratranci Fritz a Otto Boxleitnerovi a manžel, vlevo její noví bavorští příbuzní. Foto autor| Foto: Deník/repro PNP Foto popis| NA HOŘE. Foto autor| Foto: Deník/repro PNP Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 08 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 08

Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 08 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 08 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 08 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 08 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 08 ID| d773dbab-d422-4e3f-9f3c-511087ba2efb

Českolipský deník Několik druhů dýní i ochutnávky zdarma Českolipský deník str. 3 Českolipsko (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.9.2015

zpět FARMÁŘSKÉ TRHY Česká Lípa – Dýně okrasné i jedlé nejrůznějších druhů se stanou hlavní ozdobou zítřejších farmářských trhů na českolipském Škroupově náměstí. Prodejci nabídnou i tradiční sortiment. Po dvou týdnech se v nabídce opět objeví třeba kvalitní český med a medové perníčky od manželů Nebeských. Stejně tak po čtrnácti dnech nabídne svá hotová jídla ve sklenicích, ale i chutné klobásy, špek, uzená žebra i vepřové maso za dobré ceny pojízdná prodejna mistra Hlinky. Jednou z novinek v nabídce trhu je prodej vysoce kvalitního bio hovězího stařeného masa i bezlepkové uzeniny s 97% podílem masa bez dusitanů, kterou najdete u prodejny Mléka z farmy. Tradiční ochutnávky zdarma nabídnou uzeniny Mareš, bio sýry z kozího a kravského mléka z Merboltic, fresh juice z Chlumu u Jestřebí. Region| Severní Čechy

ČRo - plzen.cz Farmáře v Plzeňském kraji trápí nízké výkupní ceny mléka 21.9.2015 ČRo - plzen.cz str. 0 / zpravodajstvi Lukáš Milota,Směna ČRo Plzeň Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zemědělci v regionu bijí na poplach. Už několik měsíců prodávají mléko pod výrobní cenou. Nízké výkupní ceny mléka trápí zemědělce v Plzeňském kraji. Zatímco loni dostávali za litr od mlékáren až deset korun, teď jen kolem sedmi. Většinou přitom prodávají mléko za méně, než ho dokáží vyrobit.Výkupní ceny padají po zrušení evropských kvót, kdy některé země navýšily produkci a mléka je nadbytek. Na vině jsou i sankce, které omezily vývoz potravin do Ruska. Situace je podle zemědělců mimořádně vážná.„Ten pokles je víc než 25 procent v té ceně. Taková vlna tady ještě nebyla, pokles může ještě pokračovat. Jsme někde těsně kolem sedmi korun. Východisek moc není, buď snížit stavy zvířat, což není dobře vůbec pro přírodu a pro všechno okolo, nebo upravit krmnou dávku, což je špatně pro zvířata. Takže zemědělec buď musí vydržet, anebo to musí úplně zrušit, ten svůj chov," uvedl předseda Krajské agrární komory Plzeň Jaroslav Šíma.Do konce roku ale ještě k výraznému omezení stavů krav zřejmě nedojde. V případě, že by cena dál klesala nebo stagnovala na současné nízké úrovni, projeví se následky nejspíš až příští rok. V takovém případě se dá podle odhadů agrární komory očekávat, že někteří sedláci začnou své chovy skutečně likvidovat.Zatím mohou ještě firmy dotovat mléko z obilovin a řepky, které přinášejí zisk. Problémy ale nastanou v březnu či v dubnu, kdy bude docházet krmení. Kvůli suchému létu bude totiž málo kukuřice na siláž i sena. Farmáři už zvažují i protestyČeským farmářům platí méně než před rokem i mlékárny v sousedním Německu. Cena se teď prakticky srovnala s českým trhem. Mlékárny Golgsteig v Chamu

a Bechtel ve Schwarzenfeldu odebírají nejméně čtvrtinu produkce farem z plzeňského hejtmanství. Čeští chovatelé dojných krav ale neuvažují o tom, že by přestali mléko za hranice vyvážet. Němce totiž považují za spolehlivé obchodní partnery, odebírají stále stejné množství a platí rychle a bez problémů.Výrazně větší potíže než mlékárny ale dělají farmářům obchodní řetězce. Farmáři tak nevylučují ani protestní akce. Mohly by se podle nich konat právě před obchodními řetězci, které odmítají snížit své marže, ty jsou u mléka kolem sta procent. Zatím k tomuto kroku ještě nepřistoupili, obávají se, že je řetězce ze svých pozemků vyvedou i násilím.Vysoké marže mají i řetězce v Německu. Na společném jednání na začátku září v Praze ale údajně zaznělo, že německé řetězce zvažují snížení marže na mléčných výrobcích, a to právě kvůli tomu, aby nezhoršovaly situaci zemědělců.Kvůli nízkým cenám mléka hodlá Evropská unie poslat českým farmářům přes 300 milionů korun. Podle zemědělců ale taková pomoc nestačí. Jsou přesvědčeni, že stát by jim mohl pomoci, aniž by se musel ptát Bruselu. Mohl by platit za povinná hlášení o stavech zvířat a dávat peníze za kravskou kejdu.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1535385

denik.cz U sousedů chystají výstavu o pohřbívání 22.9.2015

denik.cz str. 0 Jihočeský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Linec - V Riedu bude od 25. do 27. září veletrh pohřebnictví Devota. Jeho část s názvem „Cesta" je určena veřejnosti a je na ni volný vstup. " Jakkoliv je téma vážné, umírání a loučení, nebudou chybět ani kuriozity vzbuzující úsměv. Deník OÖN připomíná třeba zvláštní expozici „fantazijních rakví" z Ghany, které si tamní obyvatelé opatřili sami v očekávání smrti. Jedna má podobu mercedesu, protože fanda do aut si tuto značku přál celý život, ale mohl si dovolit až jeho miniaturu – ve velikosti rakve, popisuje list. Další se zhlížel v divokých zvířatech, takže si nechal zhotovit od šikovného truhláře rakev v podobě lva. Na výstavě jsou také rakve ve tvaru dvoumetrové sportovní boty, nadrozměrné bible či papriky. Ve „vážné" části výstavy je řada odborných přednášek, třeba na téma hospiců, práva rozhodování pacientů o sobě, ale i roli rodiny umírajících či posledních pomazání. Zastoupena tu bude také Rosalia Zelenková, jejíž firma čistí místa nálezů mrtvých, například nedávno chladicí vůz v Parndorfu, v němž bylo nalezeno 70 udušených běženců. Jak jako žena takovou práci zvládá, popsala ve své knize. Lékaři pro uprchlíky Hornorakouští lékaři nabízejí pomoc běžencům prostřednictvím sítě notarztboerse.at. Přihlásilo se k ní už 350 lékařů. Jsou připraveni poskytovat rychlé ošetření těžce traumatizovaných nebo fyzicky zasažených lidí. „Podle zkušeností potřebuje patnáct procent azylantů už v prvních hodinách po příchodu lékařskou pomoc," říká v OÖN Fritz Firlinger z Nemocnice Milosrdných bratří v Linci, která burzu organizuje. Zájemce ochotný pomoci většinou v nočních hodinách se na webové stránce může zanést do plánu dobrovolných služeb. Vítán je také ošetřovatelský personál. Kněžské svěcení ženě Poprvé v dějinách katolické církve v Horních Rakousích obdržela kněžské svěcení žena, píší OÖN. Elisabeth Steineggerová (63) z Außertrefflingu u Lince je přijala z rukou biskupa Johna Okory ve starokatolickém Kristově kostele v Riedu. „Kdo by si kdy pomyslel, že dnes v tomto kostele bude biskupem z Afriky předáno kněžské svěcení ženě," řekl Okoro v kázání. Steineggerová je v Riedu činná pedagogicky v oboru malby. V roce 2012 byla vysvěcena starokatolickou diakonkou a dva roky působila v církevní obci v Riedu. Požehnání homosexuálnímu páru?

V sobotu uzavřeli na pasovské radnici registrované partnerství majitelé dvou květinářských obchodů Oliver Storz a Josef Küblbeck. Nezvyklé je, že část svatební ceremonie absolvovali na církevní půdě – v pasovském dómu, píše PNP a dodává, že v erckonzervativním biskupském městě by to mohlo být pokládáno za záměrnou provokaci. Küblbeck to ale v listě SdZ popřel s tím, že naopak mají s diecézí léta výborný vztah. Dodávají pravidelně i ordinariátu, své výstavy květin smějí pořádat v okázalých prostorách biskupské rezidence atd. Bývalý biskup Wilhelm Schraml jim jednou napsal do návštěvní knihy: „Co děláš s přáteli a z nejhlubšího srdce, podaří se dvojnásobně dobře." „Už dobře šestnáct měsíců ale nevládne dómu Wilhelm Schraml, nýbrž Stefan Oster, a ten je mínění, že sexualita má jediné legitimní místo v manželství mezi jedním jediným mužem a ženou," píše list. „Homosexuály před několika měsíci přiřadil do blízkosti kriminálníků, když na facebooku vzkázal, že ,dokonce mezi členy gangsterské bandy jsou často vysoce ceněny hodnoty jako spolehlivost, vzájemná starostlivost nebo loajalita´. Podle SdZ tím mínil, že tyto hodnoty samy o sobě nemohou být důvodem k akceptování homosexuálních partnerství. Oliver Storz označil článek v SdZ za pořádně tvrdý, ale ,nejkrásnější den v životě´ si jím prý nenechají zkazit." Odpoledne partneři dojeli ve slavnostně vyzdobeném kočáře od pivovaru Hacklberg na Náměstí dómu a neprodleně vešli do chrámu, líčí PNP. Požehnání, které jim zástupci církve oficiálně odepřeli, si prý udělili sami. Pokřižovali se svěcenou vodou, usedli do lavice vpředu a po několik minut rozjímali. Poté se odebrali na Radniční náměstí, kde se nechali oddat úředníky matriky. Srdečně jim prý pogratuloval i generální vikář Klaus Metzl, zástupce biskupa. „Z toho, že homosexuální pár zahrne dóm jako místo oficiálního svatebního aktu, by ovšem Stefan Oster nemusel být zrovna nadšen," pokračuje pasovský list. „Také novému pastýři diecéze poslali pozvání, ale zůstalo bez odpovědi. Na dotaz PNP se ale Oster projevil smířlivě. Jeho mluvčí sdělila, že biskup se raduje ,bez výjimky z každého člověka, který se v našem dómu obrací k Bohu modlitbou´," uzavírá deník. Královnou bílé klobásy Na slavnosti v Bodenmaisu byla Christin Hermannová (24) z franckého Schlüsselfeldu zvolena třetí bavorskou Královnou bílé klobásy, „prémiového produktu bavorského uzenářství", jak řekl patron volby ministr Helmut Brunner. Ten také inicioval databanku těchto specialit, která už zahrnuje na 250 výrobků. Při volbě se představilo šest kandidátek, které také odpovídaly na znalostní otázky k přípravě bílého vuřtu a musely složit a přednést zdravici. „Ví, o co jde, když se o této uzenině mluví, protože je vedoucí prodeje v řeznickém oddělení firmy svých rodičů se 150letou rodinnou tradicí," píše o nové královně PNP. Našla příbuzné po 73 letech Edith Köhlerová, rozená Glaserová, žije v Dolním Sasku, s manželem ale zavítala na dovolenou do Hohenau v okrese Freyung-Grafenau. „Byla to návštěva cílená, protože v Bavorském lese hledala domov svého otce a jeho rodinu," píše PNP. „Jeho fotografii nosí stále při sobě. Věděla, že pobýval v srpnu a v září 1941 v lazaretu v Jáchymově. V tu dobu se seznámil s matkou Edith a jejími rodiči. Narodila se jim dcera. Následovala válka, vyhnání a záchytný tábor, a Edith nakonec vyrostla u tety. Stále toužila otce najít, ale nezískala k němu kontakt ani s pomocí Červeného kříže. Teď po mnoha letech jí vnučka zajistila pobyt v Hohenau, takže mohla hledat. A jako by tomu chtěla náhoda a obrovská porce štěstí, manželé našli na tamním památníku válečných obětí skutečně jméno jejího otce, který zemřel v roce 1943! Díky pomoci švagra místního hostinského se jí navíc podařilo sejít se se dvěma bratranci…" Na snímku je Edith Köhlerová třetí zleva, vpravo vedle ní jsou její bratranci Fritz a Otto Boxleitnerovi a manžel, vlevo další její nové bavorské příbuzné. Drahé domy v Mnichově Ceny rodinných domů v Mnichově jsou nejvyšší v celém Německu. Za dům o 125 metrech čtverečních platí kupec průměrně 775 000 eur, uvádí PNP. Ceny se tak od roku 2012 zvedly o dvacet procent. Podobný nárůst zaznamenala i jiná velkoměsta, byť v nižších absolutních částkách – v Berlíně-západ je domek průměrně za 310 000, v Kolíně za 390 000, v Hamburku za 350 000, ve Stuttgartu za 565 000 eur. „Rozdíly mezi regiony jsou enormní. V durynském Schlotheimu pořídí kupec za cenu mnichovského domu 17 takových nemovitostí – jsou k dostání už za 45 000 eur. V Suhlu je srovnatelný objekt za 80 000 – ceny tu od roku 2012 spadly o téměř 24 procent." Moc se nevrtí Rakušan Joachim Strohmeier (31) z Imstu dělá precizní práci na nejvyšším staveništi v Německu –

na výstavbě stanice lanovky na Zugspitze (2962 m). „S bagrem se prakticky nesmí hnout z místa, protože před ním se otevírá propast," líčí PNP. Strohmeier ale říká, že je to práce jako každá jiná – dělá pro firmu specializovanou na alpské projekty. Nicméně jeho bagr je pro jistotu ukotven ke skále tlustým ocelovým lanem. Nová lanovka na Zugspitze má otevírat 21. prosince 2017. Bude jedinečná, nesená jediným pilířem o výšce 127 metrů, nejvyšším pro tyto stavby na světě. Staré zařízení existující od roku 1963 má sloužit až do května 2017. O církvi a politice V Salzhofu ve Freistadtu bude od středy do pátku bilaterální konference na téma náboženských kultur v Rakousku a České republice. „Vědci obou zemí představí výsledky výzkumu o religiózních přeměnách od konce první světové války. Tématy jsou také proměny vztahů církví, náboženství a státu a napjatý vztah víry a politiky," píše deník OÖN. Ve čtvrtek od 19.30 h bude veřejný informativní program na téma Víry v Rakousku a v ČR po pádu železné opony. Proti nemocenským kartám běžencům Bavorská ministryně hospodářství Ilse Aignerová odmítá zavádění zdravotnických karet pro běžence. „Nesmíme vytvářet žádné další důvody k vycestování," řekla v Mnichově. Elektronická zdravotní karta by vedla k nekontrolovatelnému zmnožení výkonů poskytovatelů medicínských služeb a vzbudila by v mateřských zemích azylantů dojem všezahrnující lékařské péče v Německu zdarma. Ministryně dodala, že vláda sleduje jasnou linii – ano humanitární pomoci, ne neomezenému přistěhovalectví, píše PNP. List dodává, že uprchlíci si dosud musí každou návštěvu u lékaře předem nechat úředně povolit. Protože je to spojeno s velkými správními náklady, zavedlo pro ně více zemských sociálnědemokratických vlád zdravotní karty. Aignerová má ale dosavadní systém za únosný. „Praxe vystavování oprávnění pro uprchlíky k lékařskému ošetření sociálními úřady se osvědčila a chceme u ní zůstat," řekla."

URL| http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/u-s...vystavu-o-pohrbivani-20150921-ir3j.html

e15.cz Farmáři dostanou z EU za mléko přes 300 milionů. Jurečka žádá mnohem více 16.9.2015

e15.cz str. 0 Zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čeští farmáři získají 313 milionů korun z rozpočtu Evropské unie k zajištění likvidity a jako kompenzaci ztrát za nízké výkupní ceny mléka. Peníze půjdou také na podporu soukromého skladování sušeného odtučněného mléka, másla a sýra. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však není tento krok dostatečný, unie by podle měj měla zvýšit intervenční ceny mléka. V balíčku bylo celkem 500 milionů eur, z toho 420 milionů eur se přímo přerozdělí pro jednotlivé státy. V celé Evropské unii výkupní cena mléka klesá kvůli zrušení mléčných kvót a zavedení ruského embarga na dovoz potravin. V Česku se pohybuje pod výrobními náklady. V srpnu meziročně podle údajů ministerstva klesla skoro o čtvrtinu na 7,07 korun za litr, průměr v celé EU činil 8,14 koruny za litr. „Česká republika by měla dostat mimořádně 11,2 milionu eur. Pokud je tento návrh Evropské komise prvním krokem, vítám ho, musí ale následovat další. Ztráty zemědělců v unii totiž dosahují řádu miliard eur,“ uvedl ministr Jurečka. Evropská komise minulé pondělí vzhledem k vývoji na zemědělském trhu, především v mlékárenství, navrhla soubor podpůrných opatření pro farmáře. Jeho celková hodnota je právě uvedených zhruba

500 milionů eur (skoro 14 miliard korun). Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen tehdy avizoval unijní podporu pro výrobce mléka, zatím ale nebylo jasné, jak se peníze mezi jednotlivé státy přerozdělí. Vyřeší krizi podpora spotřeby? Podle Jurečky by další podporou mohly být i vyšší zálohy na jednotné platby na plochu. Farmáři by k polovině října měli získat místo obvyklých 50 procent platby až 70 procent, jak také navrhuje komise. Výše této platby loni v Česku dosáhla 23 miliard korun. „Je to pomoc zemědělcům, kteří se kvůli mléčné krizi potýkají s nedostatkem hotovosti, což jim ztěžuje podnikání,“ podotkl ministr. Agrární komora ČR podle své mluvčí Dany Večeřové klade důraz na to, aby se zohlednil vývoj ceny na jednotlivých unijních trzích. „Jestliže se u nás dlouhodobě cena mléka pohybuje v rámci EU na jedné z nejnižších hladin, pak bychom mohli říci, že jsme očekávali více,“ sdělila Večeřová. Komora souhlasí s navrhovanými kroky, ale i podle ní by měla být větší propagace suroviny i výrobků. Řešit by se podle ní mělo i postavení obchodních řetězců. „Pomoc na národní i unijní úrovni by měla být zároveň co nejrychlejší, aby nedošlo k další poškozováním konkrétních podniků a k jejich množícím se úvahám o ukončení chovů dojeného skotu,“ dodala Večeřová. Jurečka by chtěl i větší podporu exportu mléka mimo Evropskou unii, či podpoření spotřeby mléka, například pomocí programů Mléko do škol. Kvůli klesajícím cenám mléka požaduje po českém ministrovi aktivnější kroky právě i agrární komora. Dala ministrovi čas do konce září, aby více podpořil dotační programy či předložil na vládu změnu zákona, díky které by zemědělci mohli využívat takzvanou „zelenou naftu“ i v oborech živočišné výroby Čtěte také: Mlékaři vystupňovali tlak, unie pošle půlmiliardu eur Potraviny v srpnu zlevnily nejvíce za sedm let, padají hlavně ceny mléka Kvůli sankcím vznikla mlékařům miliardová ztráta, žádají větší podporu

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...ilionu-jurecka-zada-mnohem-vice-1227755

Potravina domácí aneb další zmatek na obzoru 17.9.2015

e15.cz str. 0 Blog týdne

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stát, zemědělci a výrobci potravin vsadili na marketing značek. Ministerstvo zemědělství na konci července představilo Českou potravinu, další z celé řady log, jejichž smyslem je přilákat spotřebitele na kvalitní domácí produkty. Připomeňme, že na trhu je v současnosti přes deset různých označení, jež mají veřejnost přesvědčit, jak skvělý výrobek se pod nimi vlastně skrývá. Marketéři tomuto zájmu zadavatelů vesměs tleskají. Kdo by pohrdl příležitostí pro novou zakázku ve výši desítek, někdy dokonce stovek milionů korun? Jedním z posledních takových příkladů je kampaň brandů Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční specialita, která bude stát téměř 100 milionů. Potravinářská komora si na aktuální komunikaci najala agenturu Momentum, součást skupiny McCann. Ta již v minulosti zajišťovala třeba kampaně pro další z potravinářských značek Klasu a právě to může být důvodem, proč si komora vybrala právě tým Davida Čermáka.

Ve hře o stovky milionů veřejných korun, a tím i výrazné vylepšení agenturních příjmů, jsou i další marketingové firmy. Právě na Klasu a značku Regionální potravina by mohlo ministerstvo zemědělství letos celkově vyčlenit až 350 milionů. Vůbec přitom nevadí, že efektivita podobných projektů je mnohdy diskutabilní. Připomeňme například Rybu domácí, jež měla podporovat domácí rybáře a zvýšit spotřebu sladkovodních ryb. V ní už stačil stát od roku 2008 utopit skoro 200 milionů, aniž by se prokázalo, že by vedla ke změně nákupního chování. Podle Českého statistického úřadu spotřeba těchto ryb u nás od roku 2009 naopak klesla. Samotní spotřebitelé sice podle letošního exkluzivního výzkumu agentury STEM/MARK pro Strategii uznávají, že o značkách kvality vědí, při svém rozhodování, jaký výrobek si koupit, se však na „vlaječky“ na výrobcích soustředí sotva každý desátý a jen tři ze sta vědí, oč vlastně jde. Na podobné kampaně přitom jako daňoví poplatníci přispíváme všichni. Čtěte také: Regionální televize a sociální inženýrství

URL| http://strategie.e15.cz/blog-tydne/pot...aci-aneb-dalsi-zmatek-na-obzoru-1227540

Václav Cílek: Po slitování přijdou šibenice 20.9.2015

e15.cz str. 0 Archiv

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle geologa Václava Cílka může za masovou migraci nedostatek vody. A bude prý ještě hůř. Ve své kanceláři v suchdolském Geologickém ústavu Akademie věd mě geolog a popularizátor vědy Václav Cílek vítá v černém triku, kraťasech a naboso. „Máme asi hodinu, pak mám americké studenty,“ upozorňuje mě. Rozhovor děláme krátce poté, co se v Rakousku udusilo v pašerácké dodávce přes 70 uprchlíků včetně dětí. Podle Cílka je současná migrační krize, rozdělující znovu Evropu na starou, západní a novou, východní, jež se k uprchlíkům staví odmítavěji, jen začátkem mnohem většího problému. A stejně tak naše reakce na ni. V souvislosti s přistěhovaleckou krizí Cílek připomíná knihu bývalého polského ministra zahraničí Bronislawa Geremka Slitování a šibenice: Dějiny chudoby a milosrdenství. Známý geolog se bojí, že po našem počátečním slitování s uprchlíky přijde nenávist vyjádřená symbolicky šibenicemi. Ostatně někteří politici s ní už dávno začali. Například známý řvoun Tomio Okamura objíždí tuzemská uprchlická zařízení, imigranty nazývá vetřelci a ve svých plamenných videoblozích se diví, že muslimští utečenci jedí muslimská jídla. K šibenicím není daleko. Před časem jste v jednom rozhovoru řekl, že žádnou uprchlickou krizi zatím nezažíváme. Jen Německo ale letos přijme nejméně 800 tisíc uprchlíků, tedy procento své současné populace a taky víc než vloni celá EU dohromady. Stále trváte na tom, že Evropa nezažívá imigrační krizi? Odpovím asi takhle. Bývalý íránský ministr zemědělství nedávno prohlásil, že když se Peršané nenaučili hospodařit s vodou, bude ze země muset odejít padesát milionů lidí (v Íránu jich nyní žije 77 milionů – pozn. red.). On to samozřejmě použil i jako nadsázku, aby zdůraznil měřítko problému: nedostatek vody vyžene jen z jedné země padesát milionů občanů. Takže ve srovnání s tím není oněch 800 tisíc až milion uprchlíků v Německu zas tak vysoké číslo. Podle vás tedy zažíváme teprve začátek mnohem větší uprchlické krize? Ano, a nejen to. V důsledku sucha také dojde k výraznému zvýšení cen potravin. Jestliže za ně dnes

v Evropě utratíme zhruba dvacet procent příjmu, v chudších zemích je to až osmdesát procent. Po zdražení tam lidem nezbude vůbec nic na život, což je mimochodem už dnes případ Venezuely. Lidé budou mít hlad a dají se na pochod. Existují různé analýzy, kolik lidí chce odejít z různých zemí. Třeba z Maroka, což je ještě celkem slušný arabský stát, kde se lidé mají relativně dobře, by rádo odešlo až osmdesát procent občanů. To, co se dnes děje, je poloviční sebevražda Evropy. A právě země jako Německo, Británie a Francie se budou v důsledku masové imigrace potýkat s velkými problémy. To by určitě nadchlo evropské zemědělce, kteří by konečně udali svou štědře dotovanou nadprodukci, ne? Právě oni pořád volají po vyšších cenách. Ona ta evropská zemědělská nadprodukce je jen zdánlivá, pohybuje se spíš v řádu procent. Navíc v klimaticky špatném roce se urodí o dvacet až třicet procent méně zemědělské produkce, takže pak to je problém. A největší problém to je v lidnatých a poměrně bohatých územích, jako jsou například Indie a Čína. Zřejmě největším impulzem pro vypuknutí arabského jara před čtyřmi roky bylo velké sucho v Číně, která kvůli tomu musela dovézt potraviny pro nějakých 300 milionů lidí. To zdražilo jinde potraviny natolik, že vypukly občanské nepokoje. Je zajímavé, jak se během téměř každé krize EU znovu rozdělí na původní západní Evropu a postkomunistické země. Nyní se to děje kvůli uprchlické krizi, když nám západoevropští státníci vytýkají odmítavý postoj k uprchlíkům. Ano, to je zajímavé. Já osobně se ale domnívám, že to, co se dnes děje, je poloviční sebevražda Evropy. A že právě země jako Německo, Británie a Francie se budou v důsledku masové imigrace potýkat s velkými problémy. Je zajímavý i kontrast veřejného mínění. Zatímco u nás je většina veřejnosti proti imigraci, v Německu s ní naopak většina lidí souhlasí. Německá vláda tak nejde proti mínění vlastních voličů. Čím si to vysvětlujete? Podle mě to je stále dědictví druhé světové války. Němci si zřejmě myslí, že by se měli vrátit ke svému původnímu humanismu. Možná se ale také celý problém ideologizuje podobně jako německá energetická politika. Němci sice odmítli jaderné elektrárny, současně ale kvůli tomu mají historicky nejvyšší emise, a maximálně tak přispívají ke globálnímu oteplování. Nevím, jak mám podobné chování nazvat; možná sociální nebo ekologický populismus. Jde podle vás o historický pocit viny? Myslím že ano. Většina uprchlíků míří do nejbohatších zemí EU. U nás zůstat nechtějí, Česko pořád považují za chudý postkomunistický stát. Kdybychom se chtěli chovat nejracionálněji, tak bychom je místo zesílených policejních kontrol prostě nechali přes naše území projet na Západ. O uprchlících se dá vlastně hrozně těžko mluvit, protože když se na to podívám realisticky, budu vypadat jako nelida. Zkuste to. Když vezmu třeba Británii, kde počet utečenců převyšuje počet narozených dětí, tak jasně vnímám, že se země proměňuje. Dále si vezměte, že tito lidé chodí především do Londýna a do okolí větších měst. Při současných trendech budou do patnácti let velké části Británie zcela nebritské. A otázka je, co pak s Brity. Možná by oni sami měli projít integračním programem, aby se dokázali začlenit do nové společnosti, která v jejich zemi mezitím vznikla. Také si v souvislosti s masovou imigrací umím představit vznik politických stran, které nenápadně navrhnou pátky bez alkoholu… V podstatě říkáte, že zakrátko budou Britové kvůli přistěhovalcům utíkat z Británie?

Oni už utíkají. Milion Britů odešel do Španělska. A mimochodem: dlouhodobý ekonomický trend je, že lidé s nižším vzděláním budou stále obtížněji hledat práci, která bude čím dál hůř placená, což se týká většiny uprchlíků. Například průzkumy ve francouzském Calais, kde na ilegální přechod do Británie čeká několik tisíc uprchlíků, ale zjistily, že jde převážně o lidi s vyšším vzděláním. Ostatně ukazují na to i vysoké sumy, které za cestu do Evropy platí – mnozí i půl milionu korun. Já tohle znám od egyptských koptů. Ti měli před lety strategii, že se rodina vždy složí na někoho, kdo odejde do ciziny, vytvoří tam záchytný bod, a když doma dojde k problému, třeba pogromu, odejdou rodinní příslušníci za ním. Teď ale vidíme přicházet i kompletní rodiny. Vy dáváte současnou uprchlickou krizi do souvislosti s nedostatkem vody. Většinu uprchlíků ale tvoří Syřané, Afghánci nebo Libyjci, tedy lidé ze zemí zmítaných etnicko-náboženskými konflikty, k nimž přispěl i Západ. Ani oni sami nemluví o tom, že utíkají před žízní, ale spíš před smrtí. Víte, něco podobného jsme čekali už před egyptskou revolucí, protože jsme viděli, že je v zemi moc lidí a docházejí jí zdroje. V Sýrii emigrovalo kvůli suchu do hlavního města milion a půl lidí, protože se na venkově už nemohli uživit. To způsobilo destabilizaci, s níž vláda nedokázala nic udělat. Poté došlo ještě k výraznému zdražení obilí, které zvedlo i ceny dalších potravin. A lidé se dali na pochod. Podle vás stojí i za syrskou občanskou válkou sucho? Ano, primárně sucho a taky zdražení potravin. Ve vyspělých státech by se k tomu přidala ještě energetika. Tohle vše způsobí, že najednou není dost jídla pro všechny, takže vzniknou distribuční mafie využívající i státní subvence. Ty se mezi sebou začnou prát, načež se převlečou za politické strany, aby dosáhly na státní peníze. Po nějaké době si každá z těchto stran pořídí vlastní ozbrojené milice, dojde k prvním konfliktům. Tak se původně environmentální krize stane krizí politickou, která nakonec přejde ve válku. Bojuje podle vás o vodu i Islámský stát? U něj voda stojí až na druhém místě, i když začíná mít obrysy státu. Na druhé straně Islámský stát už vydává rybářské lístky na rybaření v Eufratu. Takže vlastně jde o ekologický spolek… Pokud by se Evropa shodla, že za současnou uprchlickou krizí skutečně je nedostatek vody, neměli bychom začít stavět vodovody směřující na východ? Ostatně západním směrem zase vedou ropovody, takže by to byl férový směnný obchod. Nakonec i evropští politici rádi říkají, že bychom měli utečencům pomáhat u nich doma, aby se z nich utečenci nikdy nestali. Zase použiju vlastní zkušenost z Egypta. Už od šedesátých let dostává egyptská vláda každý rok tlustou zprávu, která říká, že pokud nebude lépe hospodařit s vodou i půdou, dopadne to špatně. No a egyptská vláda vždy udělá nějaký symbolický krok, a pak se na vše zapomene. Konkrétně v Egyptě tak jen nazrává situace, na kterou mezinárodní experti poukazují už padesát let. Neměl by se tedy Západ z čistě sobeckých národních zájmů angažovat i v Egyptě a předejít tak vlně egyptských uprchlíků? On se už angažuje. Mnohé z těchto posudků dělali Britové, takže jsou fundované. I proto by bylo pro Západ snazší pomoct. Prostě by podobným zemím řekl, že je na vlastní náklady zavlaží, čímž ušetří za jejich uprchlíky. Místo bombardování bychom jim zajistili vodu. Egypťanů ročně přibývá necelý milion a země dováží potraviny pro čtyřicet milionů občanů. Egyptu by proto velmi pomohlo, kdyby mohl třetinu své populace poslat do Evropy. K tomu si přičtěte oněch padesát milionů Íránců a rázem vidíte gigantické měřítko celého problému.

Právě proto se znovu ptám, jestli Západ může s nedostatkem vody nějak pomoct. S vodou je situace řešitelná, desalinizace (půdotvorný proces, při němž dochází k vymývání chloridů, síranů a nitrátů vodou z půdního profilu – pozn. red.) doopravdy pomáhá. Jenže postavit několik desalinizačních jednotek pro miliony lidí, to je podobná investice jako náš Temelín. To je ale přece jen kapka ve srovnání s tím, kolik Západ utrácí za všechny válečné operace v zemích, jako jsou Sýrie, Libye, Irák nebo Afghánistán. Ano, to máte pravdu. Teoreticky jim můžeme s vodou pomoct, asi by to bylo i nejlepší řešení. Zřejmě na to ale nejsme připraveni. Taky na to musíte mít stabilní politické zázemí a já se obávám, že do toho zatím nikdo systematicky nešel. Znovu použiju příklad z Egypta: před časem tam jistá humanitární organizace poslala vozy na čištění ulic, jenže když dorazily do přístavu, chtěli za ně hned úplatek tamní celníci, kteří jsou státem ve státě. Když ho nedostali, organizace si čisticí vozy zase odvezla. Vysychající pás země se táhne od severní Číny, která to ale zvládne, přes Indii až do Pákistánu. Ten je kritický, a proto i odsud čekám početnou migraci. Korupce by pro Západ nemusela být neřešitelným problémem, i ty nejhorší světové režimy přece štědře korumpuje už dlouho. Tentokrát bychom jim prostě poslali úplatek za to, že jim postavíme vodovody. Tak nějak by to mohlo i fungovat. Jenže teď si představte, jak k tomu budou vypadat prováděcí směrnice někde v Bruselu. Jak a kde vyčlení čtyřicet procent na úplatky? Třeba by nemusel ani tohle být nepřekonatelný problém… OSN nedávno vydala zprávu, podle níž budou do deseti let čelit tři miliardy lidí ze 48 zemí akutnímu nedostatku vody a do roku 2030 bude na světě o 40 procent méně vody, než potřebujeme. Věříte tomu? Já jsem si to sám počítal a vyšlo mi 1,2 miliardy lidí. I to je ale hodně. Vysychající pás země se táhne od severní Číny, která to však zvládne, přes Indii až do Pákistánu. Ten je kritický, a proto i odsud čekám početnou migraci. Ptám se také proto, že v 70. letech vydal podobně apokalyptickou zprávu o vyčerpání ropy i vody Římský klub. Stal se z ní bestseller a lidé tomu uvěřili, jenže už po dvou letech Římský klub vydal novou zprávu, podle níž lidstvo vše zvládne. Podle Thomase Malthuse jsme zase měli vyhladovět kvůli populačnímu nárůstu. Nic z toho se ale nikdy nestalo. Lidé prostě milují katastrofy, přestože je děsí. Lidé mluví o mezích růstu opakovaně. Ostatně i Evropa se několikrát ocitla v existenčních krizích. A mimochodem: i ona uměla vypuzovat vlastní lidi, hlavně válkami. Vysvětlete mi jedno: nedávno jste v televizi řekl, že množství vody na světě je neměnné. Kam se tedy ztrácí? Jde o to, že průměrné srážky na našem území se v podstatě nemění, nebo jen velmi málo. Mění se ale sezonní chod. U nás například potřebujeme, aby v zimě napadl sníh, táním zásobil půdu a propojil tak horní vodní horizont s tím spodním, aby půda nevyschla. Také potřebujeme mrholení, kdy voda ze suchého místa neodteče, ale téměř všechna se vsákne. Jenže tahle distribuce vody se v Evropě, zdá se, výrazně změnila už někdy kolem roku 2000. I proto některá místa vysychají, přestože vody úhrnem neubývá. Jste tedy celkově pesimista, nebo optimista? Víte, můžeme se na svět dívat buď z Boží perspektivy a vše vidět jako osud. Anebo s tím vším zkusit něco dělat.

Čtěte také: Dobrovolnice v Maďarsku: Uprchlíci jsou vyčerpaní a netuší, co se s nimi bude dít Karel Schwarzenberg: Řveme, jako by nám uprchlíci řezali krky Ivo T. Budil: Migrace je pro Evropu historická příežitost

URL| http://euro.e15.cz/archiv/vaclav-cilek-po-slitovani-prijdou-sibenice-1224991

echo24.cz Stát kvalitu potravin neřeší, rozhoduje zákazník 18.9.2015

echo24.cz str. 0 Politická aréna Herbert Pavera Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V poslední době se média předhánějí ve zprávách o tom, jak se v Česku objevují potraviny podřadné kvality, které by na západ od nás vůbec neobstály. A obchodní řetězce by se je v Německu či Rakousku ani neodvážily nabídnout. Myslíte si, že tento problém vyřeší stát? Podle jeho posledních kroků nikoli. Zůstává to na každém z nás. Tak například v obchodech nakupujeme masové paštiky a jahodové marmelády či jogurty, jejichž názvy vůbec neodpovídají složení potraviny. Můžeme být překvapeni, že místo masa jsou ve výrobku odřezky a jiné separáty. A jahody, aby člověk v marmeládě nebo jogurtech vůbec pohledal. Ministerstvo zemědělství by místo zbytečné propagace značky „Česká potravina“ mělo peníze investovat na kontrolu kvality i obsahu potravin. Mezi českými spotřebiteli by také mělo šířit osvětu, jak si vybírat dobrou a kvalitní potravinu, a ne utrácet stamiliony za nesmyslné kampaně. Např. ministr zemědělství účinkuje v televizním klipu, kde napíše sousloví „Regionální potravina“. To spotřebitelům příliš nepomůže. Musíme si proto pomoci. Buďme obezřetní při nákupu potravin. Vybírejme si dobré a kvalitní české potraviny. Složení je důležité, nenechme výrobce, aby z nás dělali popelnice, které všechno snesou. A obchody, aby je v tom ještě podporovaly. Raději o půl deka méně, ale zato kvalitnější sýr nebo salám. Přemýšlejme při nákupu, zda výrobce potravin známe. Pokud je to soused z vesnice, který má malou farmu a dlouhodobě dodává kvalitní výrobky, není důvod jej nepodpořit svým nákupem. Soused ví, že pokud by nás ošidil, už si u něj nic nekoupíme, řekneme to dalším sousedům a on zkrachuje. Zde zároveň víme, že podporujeme i místní ekonomiku a místní zaměstnanost. Nemusíme nutně chodit do supermarketu, když máme hned kousek vedle farmářské trhy, nebo kamenný obchod s lokálními potravinami. Všude to samozřejmě nejde, ale kde ta možnost existuje, není důvod ji nevyužít. Je to pouze na nás, na našem každodenním rozhodnutí, kde budu nakupovat. Právě my a tady přímo volíme, jaké chceme mít v obchodech potraviny.

URL| http://echo24.cz/a/if6ry

ekonomika.iDNES.cz Špína a myší trus. Nejčastěji porušují předpisy pražské restaurace

17.9.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika Alma Benešová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Skoro každá pátá restaurace v Česku nedodržuje hygienické předpisy při přípravě jídel. Vyplývá to z čerstvého zjištění Státní veterinární správy (SVS), která od začátku letošního roku kontroluje, jak hospodští zacházejí s masem, mléčnými výrobky a dalšími potravinami živočišného původu. „Veterinární správa od začátku roku do září provedla 5500 kontrol v restauracích a jídelnách, v patnácti procentech byla zjištěna alespoň jedna závada. Nejvíce závad jsme našli v Praze a pak na Vysočině,“ říká mluvčí veterinární inspekce Petr Pejchal. Myši a maso neznámého původu Nejčastěji restauratéři chybují v tom, že nejsou schopni doložit původ potravin, které ve své kuchyni používají. „Nemívají potraviny v lednicích i mrazících boxech označené,“ vysvětluje Pejchal. Obvykle jde o maso. Zvlášť u zvěřiny je třeba mít doklad o původu zvěře a sejmutou plombu. „Ve většině případů se jednalo o zamražené maso, které nebylo nijak označeno,“ upřesňuje mluvčí. V desetině případů nebylo dodrženo datum použitelnosti či minimální trvanlivosti. Výjimkou není ani myší trus v kuchyni. Ten našli například středočeští inspektoři minulý týden v restauraci u Kostela v Čechticích. Ve stejné kuchyni byla navíc zašlá špína, zaměstnanci vařili bez pracovního oděvu a podle Pejchala nedodržovali ani základní pravidla hygieny. Veterinární inspekce zjistila od ledna do září 2 686 závad, což zhruba odpovídá čtyřem závadám při jedné nevyhovující kontrole, vyplývá z tiskové zprávy SVS. Nejvíce závadných kontrol bylo v Praze, kde inspektoři našli závadu skoro při každé třetí kontrole. Druhá nejhorší dopadla Vysočina a velké množství závad bylo nalezeno i na Pardubicku. Nedávno zákaz prodeje postihl i známé lahůdkářství: InsertSingleVideo

URL| http://ekonomika.idnes.cz/spina-a-mysi...ika.aspx?c=A150917_110902_ekonomika_rts

euportal.cz Drsné záběry z evropských měst na uprchlíky a muslimy. To vám Česká televize neukáže 21.9.2015

euportal.cz str. 0 Zamyšlení Michal Malý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vždyť Češi ten separát ještě rádi „sežerou“a migranty přijmou..... … myslí si asi německá kancléřka. Pro západ Evropy jsme skládkou odpadků a konzumenty odstředěného masa, které by Němec nepozřel. Pro zbytek Světa jsme cosi mezi Ukrajinou a Balkánem. Vždyť Češi ten separát ještě rádi „sežerou“a migranty přijmou..... … myslí si asi německá kancléřka. Pro západ Evropy jsme skládkou odpadků a konzumenty odstředěného masa, které by Němec nepozřel. Pro zbytek Světa jsme cosi mezi Ukrajinou a Balkánem. Například dánský výrobce dodává na český trh lančmít s drůbežími zbytky, zatímco Němcům nabízí za poloviční cenu zdánlivě totožný produkt z vepřového masa. Jen abyste věděli, co někteří z nás

konzumují: - takto se vyrábí drůbeží separát: Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodávají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás. Separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jen jako krmivo pro dobytek. Jsme snad dobytek? V Německu si výrobci něco takového pro Němce nedovolí, nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70% masa, v Česku za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje pouze 27% masa. Jenže máme právo se rozhodnout takový sajrajt nekupovat a nekonzumovat. Stran migrantů je nám právo na svobodu rozhodnutí se odebíráno. Začíná to totiž vypadat, že vedle vývozu odpadků, nekvalitních potravin a předraženého oblečení k nám Evropa, respektive kancléřka Merkelová, začne „vyvážet“ migranty. Přitom to byla právě ona, která nejvíce otvírala náruč migrantům a zvala je do Evropy. Dnes (byť se o tom u nás nepíše), jsou v mnoha neměckých městech čtvrti zcela ovládané migranty. Jsou plné násilí, ovládané drogovými mafiemi a „domorodec“ se do nich neodváží ani za bílého dne. Bojí se do nich vstoupit i precizní němečtí policisté a tak tyto lokality ovládá mafie z řad migrantů. Stejná situace je v některýcvh čtvrtích Paříže, Marsei, ale i v Německu, Švédsku a dalších zemích EU. Německá spolková města začínají ekonomicky kolabovat, protože musí migranty financovat ze svých rozpočtů. Kdo na to, co se dnes v Evropě děje poukáže, je automaticky označen za xenofoba a rasistu. Naše media na nás chrlí sluníčkářské články (včetně lží o utonulém syrském chlapci), ale o tom, co se děje v Evropě opravdu, o tom mlčí. Souběžnost práva se stala ve velkých německých městech samozřejmostí. Běžně v nich fungují islámští "smírčí soudci", používající právo šaría. Jde i o kriminální činy, které jsou souzeny i řádnými německými soudy. Když dojde k takovému soudu, je běžné, že svědci zapomínají co se vlastně stalo a bagatelizují předchozí výpovědi. Dochází k soustavnému podkopávání německého právního řádu a s těmito praktikami v Německu nikdo nedokáže nic udělat. Narůstá počet nesmyslných osvobozujících rozsudků, svědci jsou zastrašováni a „muslimští soudci“ mají na rozsudek soudu zásadní vliv. Za jak dlouho toto začne muslimská obec prosazovat u nás? (zdroj:popsáno v této knize:http://www.amazon.de/Richter-ohne-Gese...aralleljustiz-Rechtsstaat/dp/3430201276). V některých případech v rámci multikulturalismu některé německé soudy vynášejí rozsudky vycházející z práva šaría a dokonce při rozsudku citují články z koránu (!!). (Zdroj:http://www.gatestoneinstitute.org/2397/islamic-sharia-law-germany). S potravinami ze separátu to máme jednoduché, protože je nemusíme kupovat a konzumovat. S migranty, z nichž je více jak 80% muslimů a z nich odhadem cca 15 % radikálních, nám možnost volby paní kancléřka upírá: „Nepřijmete-li uprchlíky, nedostanete dotace. Nepřerozdělíme-li uprchlíky, zavedeme hraniční kontroly.“ Tak nám hrozí z Rakouska či Německa. Přerozdělování migrantů (které si Merkelová do Německa pozvala) do „zbytku“ Evropy je nepřijatelné. Když se Německo rozhodlo přijmout všechny uprchlíky ze Sýrie, byla to jeho volba. Česká republika je suverénním státem a tak musí sama rozhodnout, jak bude v této otázce postupovat. Schengen nemůže fungovat, pokud nedokáže ochránit své hranice. Jestliže bude dál kolabovat, zanikne a s ním i EU. Pak nastane chaos, díky kterému zanikne Evropa jako taková. Takto to dnes vypadá v Bělehradu:

Na hranicích s Řeckem a Srbskem panuje totální chaos, denně je překračuje více jak 2 000 migrantů:

V Budapešti migranti provolávají slávu kancléřce Merkelové, ale zároveň skandují (včetně dětí) Allah Akbar:

Takto děkovali migranti v roce 2008 Italům:

Maďarsko – opět Allah Akbar:

To, co prožívá Paříž, ČT neodvysílá:

Migranti letos poděkovali za pomoc i ve Španělsku – všimněte si té brutality:

V roce 2014 takto migranti poděkovali za azyl v Paříži:

A takto pařížanům poděkovali letos:

Ve Švédsku to začalo zapalováním vlajek, dnes migranti vypalují auta, obchody, školy..... Poděkování migrantů v roce 2013 ve Stockholmu – podpálená auta, školy, školky, restaurace, obchody i policejní stanice. Media ve Švédsku řádění cca 200 muslimů okomentovala mimo jiné takto: „Ukazuje se, že "mládež" se skládá z revolučních muslimských aktivistů s plánem na zničení oblasti, ve které žijí.“: a Takto poděkovali migranti ve Franfurtu : Je na čase, aby naše media včetně veřejnoprávní ČT na nás přestala chrlit sluníčkářské lži o migrantech a popsala bez komentářů, co se opravdu v Evropě děje a co jí hrozí. Kancléřka Angela Merkelová otevřela migrantům náruč a pozvala je do Neměcka. Jenže se chová, jako by to nebyla náruč její, ale náruč Evropy. Pak ale musí kancléřka nést za současnou situaci plnou odpovědnost, vyřešit si jí uvnitř Německa a neházet ji na ostatní státy EU. Jestliže máme oprávněné obavy z násilí, zavlečení neznámých nemocí, ovlivňování a popírání naší kultury, víry a zákonů, obavy z islamizace Evropy, pak jde o pud sebezáchovy a nikoli xenofobii či rasismus. Merkelová vyhrožuje a přerozděluje, namísto aby řešila příčinu, aby se zasadila o ochranu hranic Evropy. Kancléřka ale v posledních dnech otočila. Najednou zjistila, že nejde jen o uprchlíky před válkou, ale (většinou) o ekonomické migranty. Z nich bude prý Německo pečlivě vybírat a ostatní vracet do „zbytku“ Evropy. Do řešení současné situace je nutné zapojit Saúdskou Arábii a další státy Zálivu a přimět je k participaci na řešení uprchlické vlny. Je třeba podporovat stabilnější státy v oblasti, jako Tunis nebo Egypt. Pokud by vypukla sunnitsko–šíitská válka, pak může počet potenciálních uprchlíků stoupnout až na sedmdesát milionů. To jistě kývač Sobotka díky zpravodajcům ví, když o tom navíc běžně informují zahraniční media. Přesto se tváří, jako že se nic neděje.Pokud tento stát nemá peníze na důchody či na opuštěné děti, nevidím žádný důvod k tomu, aby je rozdával ekonomickým migrantům. Je poslední šance na to, aby čeští političtí hurvínkovští kývači zásadně změnili svůj postoj k Bruselu a vzali si příklad z premiera Camerona. Namísto toho, aby Brusel řešil migranty a ochranu Evropy, tiše prodloužil sankce proti Rusku. Jestliže dopustíme, aby o nás rozhodovala kancléřka Merkelová a sluníčkáři, může zanedlouho Praha vypadat takto: nebo takto: Když jsem na chování migrantů v Evropě upozornil nedávno v blogu, nějaký sluníčkář mi napsal, že

jsem xenofob a rasista a že vyvolávám paniku a hysterii. Proto jsem si k tomuto blogu dovolil připojit autentická videa. Aby ten sluníčkář a jemu podobní viděli, co je a bohužel i nás ostatní čeká. Migranty jeden starosta nedávno ohodnotil takto: „Tihle cizinci postrádají i tu nejzákladnější inteligenci a kulturu,“ napsal starosta srbského města Kanjiža Mihalj Bimbo. Jeho slova prý vzbudila pozornost a „nevoli Bruselu“. Jenže videa v tomto blogu jeho slova spíše potvrzují. Jen přes Srbsko se do Evropy denně hrne přes 2 000 migrantů. Do Maďarska jich 12.9. dorazilo 4 330. V červenci hranice EU překročilo podle Frontexu takřka 110 tisíc běženců. Do konce roku se do Evropy dovalí za letošní rok podle odhadů vlna 800 – 900 000 migrantů. Jen Itálie jich čeká do konce roku dalších 200 000. Kolik z nich nám do ČR paní Merkelová přidělí? Pokud to bude podle počtu obyvatel, tak „jen“ cca 16 – 18 000. Podle pánů Sobotky a Chovance jsme prý připraveni. Oni možná ano, ale my ne. Nejde navíc o uprchlíky, ale z většiny o ekonomické migranty, jde o organizovanou invazi a kolonizaci Evropy.

K tématu:

Africký přistěhovalec mnohonásobně znásilnil 15 bílých žen. Prý tím bojoval proti rasismu. Otřesné video. Podívejte se

Pouliční válka černých přistěhovalců s policií v Itálii. Další drsné záběry, které vám Česká televize asi neukáže

Jih Itálie. Černoši rabují a pálí. Záběry, které v České televizi asi neuvidíte. Za chvíli bude to samé u nás

Čtěte také: Dvanáctičlenný muslimský gang sedm hodin non-stop znásilňoval matku dvou dětí. Muslimští diváci v soudní síni tleskali a volali "děvka" a "patří jí to". Znásilnit nezahalenou bílou ženu není hříchem proti islámu Islám v praxi: Žena znásilněná a rozřezaná na kousky. Odporný pohled jen pro silné povahy. Necenzurováno Většinu znásilnění v Oslu páchají imigranti 83 z celkem 86 znásilnění v Oslo mají na svědomí muži "nezápadního původu" Islám v praxi: Žena znásilněná a rozřezaná na kousky. Odporný pohled jen pro silné povahy. Necenzurováno

URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Ar...limy-to-vam-ceska-televize-neukaze.aspx

F.O.O.D.

Tyrolská kuchyně 22.9.2015

F.O.O.D. str. 102 bedekr Johana Křížková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ALPSKÉ ZEMĚ JSOU VYHLÁŠENÉ RUSTIKÁLNÍ KUCHYNÍ, KTEROU SI URČITĚ ZAMILUJETE I VY. UŽ PROTO, ŽE JE POSTAVENÁ NA POCTIVÝCH LOKÁLNÍCH SUROVINÁCH JAKO TYROLSKÝ ŠPEK NEBO HORSKÝ SÝR. Taštičky plněné kysaným zelím 4 porce příprava: 50 minut TĚSTO: 150 g hladké mouky, 100 g žitné mouky, 1 vejce, špetka soli, 1 lžíce olivového oleje NÁPLŇ: 1 cibule, 80 g tyrolského špeku, 2 lžíce másla, 200 g kysaného zelí, 1 lžička mletého kmínu, 2 lžíce suchého bílého vína, 150 g ricotty, sůl a pepř NA DOKONČENÍ: 60 g másla, 50 g strouhaného parmazánu, 1 svazek pažitky Odvažte mouku, nasypte ji na vál, uprostřed udělejte důlek a do něj rozklepněte vejce, přidejte špetku soli, 100 ml vlažné vody a olivový olej. Rukama vypracujte hladké těsto, zabalte ho do fólie a nechte na chladném místě odležet 30 minut. Cibuli oloupejte a spolu se špekem nasekejte najemno. Pak obě ingredience orestujte na másle, přidejte vyždímané překrájené zelí a mletý kmín a povařte. Přilijte bílé víno a ještě asi 10 minut duste, až se tekutina odpaří. Nechte zchladnout, vmíchejte ricottu a dochuťte solí a pepřem. Těsto vyválejte (anebo zpracujte pomocí strojku na těstoviny), vykrajovátkem tvořte taštičky, naplňte a pevně stiskněte okraje. Dejte je vařit do osolené vody. Když asi po 8 minutách vyplavou, jsou hotové. Na velké pánvi rozpusťte máslo, přidejte okapané taštičky a promíchejte. Rozdělte je na talíře, posypte parmazánem a pažitkou a podávejte. za 50 minut DOBRÁ CENA Telecí líčka s polentovou kaší 4 porce příprava: 2,5 hodiny 800 g telecích líček, sůl a pepř, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 200 g kořenové zeleniny, 4 lžíce oleje, 100 g podzimních hub, 1 lžíce rajského protlaku, tymián, 400 ml červeného vína, 1 l hovězího vývaru, 200 g instantní polenty, 500 ml polotučného mléka, sůl, 1 lžíce másla Maso omyjte, osušte, osolte a opepřete. Zeleninu oloupejte a nakrájejte na větší kousky. Na oleji zprudka orestujte maso, vyjměte a dejte stranou. Na výpeku opečte dozlatova cibuli, přidejte česnek se zeleninou a ještě chvíli restujte. Pak přidejte rajský protlak, tymián, zarestujte a přelijte vínem a vývarem. Promíchejte, přiklopte a nechte pomalu probublávat nejméně hodinu a půl, ale spíš déle. Pak maso vyjměte, omáčku propasírujte, líčka nakrájejte na plátky a vraťte zpět do omáčky. Přidejte houby orestované na oleji. Dochuťte a podávejte s polentou, kterou jste si předem připravili takto: do hrnce nalijte 500 ml vody a mléko, osolte a přiveďte k varu. Pak metličkou vmíchejte polentu a povařte. Odstavte a vmíchejte máslo. PRO MUŽE F. O. O. D. MILUJE Pappardelle s jelením ragú 4 porce příprava: 2,5 hodiny + marinování masa 700 g jelení plece bez kosti, 2 cibule, 8 kuliček černého pepře, 4 kuličky nového koření, 2 bobkové listy, 1 snítka tymiánu, 700 ml červeného vína, 100 g tyrolského špeku, olivový olej, 2 stroužky česneku, 150 g kořenové zeleniny, 1 lžíce hladké mouky, 2 lžíce brusinkového kompotu, sůl a pepř, šťáva z 1 pomeranče, 500 g těstovin pappardelle, 2 lžíce másla, svazek petrželky Maso je třeba naložit den dopředu. Omyjte ho, nakrájejte na kousky, přidejte jednu nakrájenou cibuli a koření, zalijte vínem, přikryjte a nechte přes noc na chladném místě. Druhý den kousky masa vyjměte a osušte papírovou utěrkou. Druhou cibuli a špek nakrájejte a orestujte na oleji. Přidejte maso, chvíli opékejte dozlatova a nakonec přidejte česnek a nastrouhanou kořenovou zeleninu. Zarestujte, poprašte moukou a nechte zezlátnout. Přilijte scezenou marinádu a brusinkový kompot a pomalu duste alespoň dvě hodiny. Hotové maso vyjměte a omáčku propasírujte. Dochuťte solí, pepřem a pomerančovou šťávou. Nechte chvíli odstát. Těstoviny uvařte

na skus. Na talíři je přelijte omáčkou, do které jste vmíchali máslo a nasekanou petrželku. CENA VS. KVALITA PRO POKROČILÉ Jihotyrolská vinná polévka 4 porce příprava: 20 minut 600 ml vývaru, 200 ml bílého vína, 120 ml smetany, 2 žloutky, muškátový oříšek, sůl a pepř, krutony z toastového chleba, kerblík Vývar s vínem přiveďte k varu. Smetanu a žloutky vyšlehejte ve vodní lázni, vmíchejte do vývaru, prohřejte, ale už nevařte! Dochuťte solí, pepřem a muškátovým oříškem. Na talíři posypte krutony z toastového chleba a kerblíkem. za 20 minut VELMI SNADNÉ Šátečky s mákem 4 porce příprava: 60 minut TĚSTO: 500 g mouky, špetka soli, 1 lžíce vanilkového cukru, 175 ml plnotučného mléka, 3 lžíce másla, 2 cl grappy, 2 vejce a 1 žloutek NÁPLŇ: 100 ml plnotučného mléka, 250 g mletého máku, 200 g krupicového cukru, 1 lžička skořice, kůra z 1 biocitronu, 100 g hořké čokolády NA DOKONČENÍ: 1 bílek, rostlinný olej na smažení, moučkový cukr na obalení Na vál prosejte mouku, uprostřed udělejte důlek a do něj nasypte sůl, cukr, nalijte mléko, rozpuštěné máslo a grappu, přidejte vejce a žloutek a vypracujte hladké těsto, které zabalte do fólie a dejte na 30 minut na chladné místo odpočinout. Mezitím v kastrůlku povařte 100 ml vody, mléko, mák, cukr, skořici a citronovou kůru. Nakonec vmíchejte čokoládu, nechte ji rozpustit a odstavte. Těsto vyválejte na pomoučněném vále, nakrájejte na proužky a lžičkou naneste v pravidelných rozestupech náplň. Okraje potřete rozšlehaným bílkem, zakryjte druhým pruhem těsta, přimáčkněte a rádýlkem vykrajujte šátečky. Ve fritovacím hrnci nebo ve vyšší pánvi rozehřejte olej a šátečky osmažte z obou stran dozlatova. Ještě horké obalte v moučkovém cukru. za 60 minut PORCE 30Kč Sýrové noky s kapustou 4 porce příprava: 45 minut NOKY: 100 ml plnotučného mléka, 3 vejce, 200 g bílého chleba, 1 cibule, 20 g másla, 150 g tyrolského sýra Graukäse (můžete ho nahradit olomouckými syrečky), 50 g měkkého tvarohu, 1 svazek pažitky, sůl a pepř, muškátový oříšek OMÁČKA: 100 g tyrolského špeku, 1 menší kapusta, 1 lžíce oleje, masový vývar, 200 ml smetany, sůl, muškátový oříšek, 2 lžíce nasekané petrželky NA DOKONČENÍ: 8 lžic rozpuštěného másla, čerstvě strouhaný parmazán, 2 lžíce nasekané pažitky Do misky nalijte mléko a rozšlehejte v něm vejce. Přidejte na kostičky nakrájený chléb. Cibuli nasekejte najemno a orestujte na másle, přidejte sýr, a když se roztaví, vmíchejte namočený chléb, měkký tvaroh a nasekanou pažitku. Dochuťte solí, pepřem a muškátovým oříškem. Špek nakrájejte. Listy kapusty krátce povařte, pak je sceďte a propláchněte vodou. Nechte je okapat a nakrájejte. Špek opečte na oleji, přidejte kapustu a promíchejte. Zalijte vývarem a smetanou, dochuťte a vařte ještě asi 15 minut. Nakonec vmíchejte nasekanou petrželovou nať a odstavte. Z připraveného sýrového těsta vytvořte dvěma lžícemi noky a vařte je asi 8 minut v osolené vodě. Na talíři je přelijte máslem, posypte strouhaným parmazánem a pažitkou a přidejte kapustovou omáčku. za 45 minut PRO DĚTI Foto popis| Taštičky plněné kysaným zelím Foto popis| Telecí líčka s polentovou kaší Foto autor| FOTO: STOCKFOOD. CZ Foto popis| Pappardelle s jelením ragú Foto popis| Jihotyrolská vinná polévka

Foto popis| Šátečky s mákem Foto popis| Sýrové noky s kapustou

Frekvence 1 Rozhovor s klimatologem Radimem Tolaszem 19.9.2015

Frekvence 1 str. 1 17:00 Press klub

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Na Frekvenci 1 právě teď začíná Pressklub a naším dnešním hostem je klimatolog doktor Radim Tolasz. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Dobrý den. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Vy jste mi teď před vysíláním řekl, že se zabýváte tím, jaké bude klima za hodně dlouho, a to mě teda překvapilo. Pane Tolaszi, jaké bude klima za hodně dlouho? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Tak můžeme se odpíchnout od toho, co je to za hodně dlouho. Naše scénáře vývoje klimatu sahají do konce tohoto století, to znamená do roku dva tisíce sto, což teda neznamená, že bychom věděli, že v roce dva tisíce sto bude nějaké počasí během prázdnin, ale znamená to, že v průběhu konce století bude třicetiletý průměr, což je klima takové a takové, bude méně srážek, bude. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak sem s tím, jak bude? Já už se nemohu dočkat. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Bude pravděpodobně vyšší teplota, a to jak v létě tak v zimě. V zimě bude méně sněhových srážek, více dešťových srážek, v létě bude méně srážkových dní, ale více srážek, což znamená, že bude více přívalů. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jak jste na to přišel, prosím vás? To máte z karet nebo? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Z karet určitě ne a nepřišel jsem na to já. Na tom pracují velké týmy nejenom v České republice, ale všude po světě v meteorologických centrech. Jsou na to speciální klimatologické modely, které modelují pravděpodobný vývoj klimatu za předpokladu nějakého, říkáme tomu emisního scénáře, to znamená za předpokladu kolik bude lidí na planetě, jak se ti lidé budou chovat. Pokud budou vypouštět hodně emisí, skleníkových plynů, tak se bude klima vyvíjet jiným způsobem. Pokud ty skleníkové plyny vypouštět nebudeme, a tím pádem atmosféra bude mít jiné složení, tak samozřejmě bude i to klima trošku jiné. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor --------------------

No a ještě mi tedy řekněte, jak se to, ten model, nebo jak jste říkal, jak se to, z čeho se to získává? To je nějaký počítačový program nebo co to je? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Je to složitý počítačový program a nebo komplex různých počítačových programů, kterému se říká předpovědní model. Je to úplně stejný, v uvozovkách, model, jaký používají meteorologové pro předpověď počasí na druhý, třetí den, ale my ten model necháme běžet více let. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Předpokládám, že to je na nějaké vědecké bázi. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Samozřejmě. Z karet to není, jak jste naznačil. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ne, rozumím. To jsem taky nevyslovil úplně vážně. Ale teď se zcela vážně ptám. Vždyť těch vlivů, pane Tolaszi, může být tolik, co se stane za sto let nebo i za deset let. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------I za deset let. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Že si to troufáte takto říct? To je odvaha teda. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------My si to musíme troufat, protože vědět, jak se bude vyvíjet klima, je hrozně důležité. Dneska, když se zamyslíte nad tím, tak člověk si myslí, že vyhrál nad počasím, že už ho počasí neomezuje, neovlivňuje, ale když se nad tím zamyslíte, tak stačí, aby v březnu nasněžilo patnáct centimetrů sněhu na dálnici a republika stojí. V okamžiku, kdy je namrzající déšť v říjnu, tak nám stojí doprava a máme problémy. A vědět, jak se tyto jevy a například vichřice, sněhové přívaly, povodně, sucha budou vyvíjet v následujících pěti, deset, dvacet, padesáti letech, je pro některé lidské činnosti hrozně důležité. Například lesnictví. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Počkejte. Já tomu rozumím. Když říkáte, že v březnu napadne patnáct centimetrů sněhu a republika stojí, tak k čemu vás máme? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Teď jste mi docela nahrál, protože v okamžiku, kdy v březnu napadlo těch patnáct centimetrů sněhu a bylo to v roce dva tisíce deset i dva tisíce jedenáct, tak my jsme to měli v předpovědi. My jsme měli dokonce výstrahy na to, že tolik napadne. Ale jak se chováte vy jako jednotlivec, když slyšíte ve výstraze, zítra bude sněžit na Vysočině. Odložíte cestu do Brna? Málo je takových, kteří se tomu mohou přizpůsobit. Ta předpověď počasí je jenom pro to, abychom zpozorněli, byli opatrnější, ale málokdo může změnit ze dne na den svůj program, protože dneska holt takový je život. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ale ví, že si má vzít sebou otep slámy a jídlo na tři dny. Radim TOLASZ, klimatolog

-------------------Přesně, přesně. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak je to. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Tak je to. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No a tak to je ještě taková drobnost relativně ten sníh na dálnici. No ale jsou mnohem horší věci nebo vlivnější ještě faktory toho počasí. Předně mě zajímá, jestli tedy existuje nebo neexistuje takové to vysmívané globální oteplování? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já nevím, proč vysmívané. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Vy jste nečetl, jak Václav Klaus se k tomu vyjadřuje? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já jsem to zrovna chtěl připomenout, že to je kapitola, která už je dávno za náma, protože už všichni pochopili, že on začátku neměl pravdu a pochopil to i on, protože on změnil svou rétoriku. On už neříká, globální oteplování neexistuje. On říká, nemůže za něho člověk, člověk ho nemůže ovlivnit a nemůže s ním nic dělat, ale to, že by neexistoval tento jev, globální změna klimatu, globální oteplování, to už nezpochybňuje téměř nikdo, to už není vysmívaný jev. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No a kam až to půjde, to globální oteplování? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Jak to teď myslíte, kam až to půjde? Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Kde to bude za tři sta let? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já jsem vám říkal, že máme scénáře do konce století. Některé služby se pokoušejí, například Britové. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A kdybysme si připlatili třeba. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To, to není v penězích. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor --------------------

Není? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To už není v penězích. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Takže ani odhad neexistuje? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Chtěl jsem dokončit větu, že některé velké služby, jako například Američané a Britové, se snaží dělat tydle scénáře na dvě stě let dopředu, ale tam ta nejistota v tom emisním scénáři je už tak velká, že to už je v podstatě jenom matematika, která nemá s realitou nic společného. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Protože to, co jste říkal za těch sto let, mi přijde celkem přijatelný. Žádná hrůza teda z mého pohledu. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já myslím, že jste dobře neposlouchal, protože já jsem například, mimo jiné. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Já jsem usnul na chvilku, promiňte. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Jsem si nevšiml. Mimo jiné jsem říkal, že bude méně srážkových dní v létě, ale více srážek, což znamená, že za kratší dobu naprší více vody. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No a co? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Budou extrémnější povodně a stačí si vzpomenout na rok dva tisíce deset, kdy jsme v České republice měli přívalové povodně během června a července téměř na celém území republiky dvakrát, třikrát týdně, jaké byly problémy. A pokud tyto jevy budou ne jednou za deset let, jako se to dneska vyskytuje, ale budou každoročně, tak bychom na to měli být připraveni a měli bychom si zvyknout, že s tím musíme žít. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To je to, co nám říkají v televizi, že ta zem nestačí pobrat tu vodu. Je to tak? Vsáknout vlastně. To je ten problém? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ano. V okamžiku, kdy je velké sucho, zem je vyprahlá a teď naprší hodně srážek během krátké doby, tak to té zemi nepomůže, protože ona steče a je pryč. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Počkejte. A to máme ty srážky, ale taky jste říkal nějakou prognózu, kolik bude stupňů Celsiovy stupnice, a to mě nepřišlo nějaký drama.

Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Víte, v okamžiku, když se bavíme o klimatu, tak se bavíme o třicetiletých průměrech. Průměrná teplota v České republice, dlouhodobá, ta klimatická, je osm a půl stupně Celsia. A teď se zamyslete, jestli by vám vyhovovalo, kdyby v červnu, v červenci bylo pořád osm a půl stupně. Nevyhovovalo. A kdyby v lednu bylo osm a půl stupně, tak by nám to nevyhovovalo. Takže ten průměr je. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No to se nestane, pane Tolaszi. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------No nestane se to. Já chci jenom na tom ukázat, že ta průměrná charakteristika vám nic neříká o tom, jak se to bude pohybovat v průběhu roku. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Právě. Vy mi říkáte něco, jak měl Felix /nesrozumitelné/ s tím kuřetem. Víte, kdo to byl? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To si nepamatuju. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No ne, že říkal mu, že měl před chvílí půlku kuřete, protože on snědl celé, klasika. Tak co se stane, jak to bude vypadat? V lednu bude kolik, v létě bude kolik? A já vám řeknu ještě druhou story. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To není až tak důležitý. To není až tak důležitý. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No to je, to je naopak nejdůležitější, pane Tolaszi. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Máte pravdu, je to důležitější, ale pro to vysvětlení to až tak důležité není. Důležitější je, že v okamžiku, kdy teď máme osm a půl stupně v průměru roční teplotu, na konci století bude devět a stupně. Jeden stupeň rozdíl žádný problém, že ano. Ale to znamená velké množství tepelné energie, které v té atmosféře zůstává navíc oproti letošnímu roku a situaci, která je teď, je větší výpar. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Co to tam udělá? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Je i větší výpar, tak je více vodní páry v atmosféře, více tam probíhají takové procesy, kterým se říká vypařování, kondenzace, a tak, které, se kterými souvisí výměna energie a s tím souvisí to, co jsem říkal na začátku, že budou přívalové srážky. Ale to, to je jenom. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Že se to vrací.

Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Vrací se to, ano. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jasně. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------A to je jenom drobný příklad a takových příkladů bychom našli spousty. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Takže jestli vám dobře rozumím, nám nehrozí, že nám bude vedro? Nám hrozí, že budou povodně? To je ten problém, Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Zatím si myslíme, a ty modely nám to ukazují, že takové léto, jako bylo letos, nebude každoročně. To jsem zaznamenal někde v médiích, že si máme zvyknout, že takhle to bude vypadat, že budou pořád teploty téměř čtyřicet stupňů Celsia. To ty modely neukazují. Ty modely ukazují, že takové léta budou častěji, než jsou teď, ale nebudou pořád. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Počkejte, k letošnímu létu za chvíli, ale teď mi ještě vysvětlete, co teda hrozí z toho jednoho stupně rozdílu, krom těch povodní? Je tam ještě něco, co se může přihodit? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Krom těch povodní kupodivu hrozí déletrvající období sucha. A v okamžiku, kdy máte povodně, voda naprší a rychle zmizí a pak je déle sucho, tak budeme mít problém například vypěstovat plodiny, na které jsme zvyklí. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To jedno procento už bude hrát roli? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Samozřejmě. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Co budeme dělat? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Uvědomte si, že zhruba před sto lety jsme měli tu globální teplotu o jeden stupeň nižší. Už teď víme, co ten jeden stupeň udělal. Celé dvacáté století bylo z hlediska průběhu počasí a klimatu relativně klidné. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A má to nějaké řešení? Nebo co budeme dělat? Radim TOLASZ, klimatolog --------------------

Nejdůležitější řešení je takzvaná adaptace, to znamená přiznat si, že to tak bude, že je velká pravděpodobnost, že nás to opravdu čeká a připravit se na to, například skladbou plodin, například plánováním hospodářství, například plánováním energetických zdrojů a dalších, dalších věcí. A druhá věc, zamyslet se nad tím, co to ve své podstatě zhoršuje, a to jsou ty emise skleníkových plynů, o kterých se často hovoří a které jsou vysmívané neoprávněně. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Hostem Pressklubu je dnes klimatolog, doktor Radim Tolasz. / Reklama / Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Radim Tolasz, renomovaný klimatolog a máte na Wikipedii také meteorolog. A to už je trošku to předpovídání počasí, ne? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ano, to je předpovídání počasí. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Já vím, no. A to mi právě přijde jakože poslední dobou, jak to předpovídají ty modelky, tak oni jsou takoví hezký v těch televizích, ale takoví nedůvěryhodný. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Modelky v televizích nepředpovídají počasí. Oni čtou předpovědi, a to je velký rozdíl. Počasí u nás. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Teda, vy mě berete za slovo. Já pustím televizi a říká mně tam dlouhonohá krasavice, že si mám zítra deštník, ale napíšete jí to vy, že jo? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Většinou ano, většinou ano, my, jako odborníci. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ale pojďme ještě k tomu letošnímu létu. Bylo extrémní, protože já jsem úplně neměl pocit, že by teda vybočovalo z /nesrozumitelné/ já si pamatuju řadu horkých letních sezon v minulosti. Mně nepřišlo, že by se dělo něco mimořádného. Sucho už bylo kdysi, taky propršel jeden rok a už jsem leccos zažil ve svém dlouhém životě. Tak řekněte, pane Tolaszi, byla to letos výjimka? Dělo se něco? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Teď se ptáte trošku jinak, než co jste naznačoval. Vy jste se ptal, jestli to bylo extrémní. Extrémní to bylo, ale nebyla to výjimka. Suché, extrémně teplé roky se u nás vyskytují v poslední době zhruba jednou za deset let. Máme rok dva patnáct, předchozí srovnatelný byl rok dva tisíce tři, před tím tisíc devět set devadesát čtyři, osmdesát tři, sedmdesát čtyři, dejme až do roku čtyřicet sedm. To jsou situace, kde se opravdu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Vy to takhle máte v malíčku ty hodnoty? Radim TOLASZ, klimatolog

-------------------Tak já se tím živím. Tak to musím mít v malíčku. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To je neuvěřitelný, jak kdy bylo. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Jako nevím to na dny samozřejmě přesně, s výjimkou některých událostí, jako kdy byly povodně v roce devadesát sedm, ale rozhodně takové věci si pamatujeme. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tam bych si taky vzpomněl, ale třeba určitě v hlavě nosíte takový ten nejteplejší den a nejstudenější den, to třeba jo? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To, to ano, to není problém. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, tak dobře. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------A teď jsem zapomněl, na co jste se ptal. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Nebojte, já vám to rád připomenu. My jsme začali u toho, jestli to byl extrém, a vy už jste naznačil, že úplně extrém to nebyl, ale řekl jste ale a nevím. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Nebyla to výjimka, ale byl to extrém. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jo takhle. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já jsem, já jsem někde před nějakým týdnem, když vrcholila ta horka srpnová, někde napsal nebo řekl, že kdyby mi na začátku června někdo řekl, že v letošním roce zaznamenáme téměř deset dní za sebou s teplotou v České republice nad třicet osm stupňů Celsia, tak bych mu řekl, že je blázen. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Pane Tolaszi, co tam teda děláte? Kdo jiný by to měl vědět? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To je, takové věci, takové věci, které jsou takto extrémní, ty se předpovídat nedají ani týdny dopředu, ani na, toto nejde. My jsme samozřejmě ve svých výhledech měli, že bude srpen teplý, ale taková souvislá řada takto vysokých teplot, to zaznamenané nemáme v našich řadách. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor

-------------------A víme, čím to bylo? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Víme, čím to bylo, protože k nám proudil vzduch ze severní Afriky, který je teplý, a to už je to, co není výjimečný, to se opravdu stávalo, třeba i v tom roce dva tisíce tři. Říkáme tomu horké vlny, které se v poslední době vyskytují každý rok. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Počkejte, pane doktore, já jsme čet na Internetu, že toto je blbost. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To, že proudil vzduch ze severní Afriky? Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To tam, jo, protože tam psal nějaký odborník, a myslím, že byl dokonce nějaký docent bůh ví co, že se to nad mořem ochladí, tak? Co, co, je vám? Vám je nějak špatně? Chcete lék saurin? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ne, ne, není mi špatně, jenom jsem teď přemýšlel, co to mohlo být za odborníka. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ne, to tam psal a mě to zarazilo. A dokonce mi to dávalo smysl. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Samozřejmě, že se to nad mořem ochladí, samozřejmě, že se to ochladí třeba nad Alpama, ale tím, že vzduch stoupá a klesá, tak se ochlazuje a otepluje a ten vzduch má nějaké vlastnosti. A tou vlastností není jenom teplota, která v Maroku byla čtyřicet, k nám se to dostalo a mělo to třicet osm stupňů Celsia. To není přímá úměra. Mezi tím je důležité, jaká je vlhkost toho ovzduší, které se takto přesunuje, co se s tím ovzduším stane na návětrné straně a co se. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ale my se bavíme o teple teď. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ano, bavíme se o teple, ale teplo s vlhkostí hrozně souvisí. Čím je vyšší teplota, čím je v atmosféře větší vlhkost. To se neví, ale /souzvuk hlasů/. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To říkal kdo? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To je fyzikální pravidlo, to nemusíte /souzvuk hlasů/. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Počkejte, ale ještě mi řekněte plně laicky. Když letím letadlem a letadlo vyletí pár desítek metrů nebo stovek metrů, tak už mi to píše v opěradle pána přede mnou na obrazovce, že venku je mínus

padesát sedm stupňů. Neříkejte mě, že z Maroka sem dojde vzduch a když tam pak letíme, mínus padesát sedm, že se neochladí. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ale ten vzduch k nám samozřejmě proudí jako masa a on při zemi má jinou teplotu a jak říkáte, v té výšce má jinou teplotu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------/souzvuk hlasů/. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------No, proudí jako masa. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No a ta masa zas ochlazuje to moře. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ta masa, ta masa je ochlazována tím mořem, ale není ochlazovaná na těch mínus padesát, protože to moře máme v nula metrech a vy hovoříte o deseti kilometrech. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Je ochlazována na plus deset třeba. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ale ne u té, u té, u té, u toho zemského povrchu. Kdyby tam bylo plus deset, tak tam nejezdíme na dovolenou. Co bychom tam dělali. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak počkejte, já vám teda věřím, a říkal jste za prvé, teplý vzduch sem proudil z Afriky. K tomu mělo být asi nějaké pokračování. Za druhé? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Za druhé byl ten vzduch extrémně suchý, protože proudil laicky řečeno tak rychle, že se nad tím mořem Středozemním, případně nad přilehlou vrstvou Atlantiku, nenabral dostatečné množství /souzvuk hlasů/ suchý, a další věc byla, že v tom výškovém, výškovém rozvrstvení té atmosféry, o kterém vy jste hovořil, byla takzvaná výšková, výšková, výšková, teď nemůžu si vzpomenout. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Výšková něco. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Vysoký tlak vzduchu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ano. Radim TOLASZ, klimatolog

-------------------Umístěný zhruba na spojnici Pyreneje, západní Evropa, Benelux, severní, severní Evropa, a na tédle spojnici bránila výměně vzduchu od západu na východ, to znamená, že ten, to jihozápadní proudění tady trvalo déle, než bývalo obvyklé. A v tom to bylo extrémní. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Pane doktore, řekněte mi, když něco takového se děje, když je třeba ten horký den letní, jakých bylo těch deset za sebou, tak vy jako odborník, představuji si, že sedíte třeba doma na terásce s manželkou nebo s partnerkou a říkáte, mámo, teď, teď se nadechni, tento vzduch je z Maroka. Chodí to tak? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Nechodí. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Nechodí, jo? /nesrozumitelné/ je to nezajímá? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Je, že by ji to nezajímalo, ale já bych asi to takhle neřekl, protože ten vzduch tím, jak proudí. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No to já bych zamachroval takhle. Která žena toto ví? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Před, před manželkou nemusíte, to už máte jisto. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No to je pravda, no. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------No vidíte to. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jsem možná neřekl dobrej příklad. Tak sedíte s nějakou kamarádkou v zahradní restauraci. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------V tom případě bych asi neřešil vzduch z Maroka, ale jiné věci. Ale bohužel s tím nemám zkušenosti. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Nic v tomto směru z vás nedostanu. Já jsem někde četl, pane doktore, že už velmi brzo se stane, že naše planeta bude mít nedostatek vody. Shodou okolností jsem to četl v letadle nad Atlantikem a když jsem se podíval dolu, co tam je vody. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Slané. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor

-------------------A dyť to jde nějak to z tou vyrobit přece. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Samozřejmě, odsolovací technologie jsou dneska hodně daleko a jsou země, které z toho de facto žijí, že si odsolují vodu a nemají s tím problém. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, no tak. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ale je to extrémně drahé. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No ale ještě tam bylo napsáno, já vám nechci pořád oponovat, ale v tom článku bylo, že když se to vypařuje ta voda z toho oceánu, tak že ona už potom ve formě srážek, když se vrací na zem, už není slaná. No vidíte, kolik toho vím o tom vašem oboru? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Víte, víte toho hodně. Říká se tomu oběh vody. Koloběh vody údajně. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No tak, tak, tak kde je ten nedostatek vody? Přece mně nechcete říct, že ona se někam ztrácí, vždyť je to hmota. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já jsem vám neřekl, že je nedostatek vody na planetě. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To jste psal na internetu. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já dokonce vám můžu, můžu říct, že té vody je relativně pořád stejně. Problém je v tom, jak je ta voda rozvrstvena po planetě. Zapomeňme na slanou vodu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jo takhle. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Zapomeňme na vodu, která je umrtvená ve sněhu a ledovcích. Zůstaňme jenom u té sladké vody a vzpomeňme si právě na průběh letošního léta, kdy ve střední Evropě bylo najednou málo vody. Nepršelo tady. Přestože pořád fungovalo to, co říkáte vy, že se z oceánu vypařovalo, ale ten vlhký vzduch tady nedoputoval a nesráželo se tady. Ale zeptejte se lidí, kteří byli na dovolené na Kanárských ostrovech a ti říkají, letos tam pořád pršelo. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Kam mizí ta voda? No ne, někde je víc.

Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ona nemizí. Tak, někde je jí víc, někde je jí méně. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Zase jsem v jiném časopisu, myslím, že to bylo něco o tom vesmíru, já čtu tady ty věci poučné, tak tam bylo zase napsáno, promiňte, oni to píšou pro nás laiky, takže vy se mi třeba budete smát, že hladiny oceánu klesají. Tam bylo. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To jsem zaražen, musím říct, protože hladiny oceánů stoupají zhruba posledních padesát let. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Možná jsem se spletl, možná stoupají. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------No, spletl jste se ve znaménku. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Takže tam se přemisťuje ta voda? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Tam se přemisťuje mimo jiné tato voda, ale hlavně voda, která pak chybí. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Která pak chybí. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Která se dostává z tajících ledovců do oceánů. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No abychom se nebavili, pane doktore, jenom o těch globálních věcech, tak jak je na tom ta Česká republika, kdybychom si řekli, že nás zbytek světa nezajímá, což tak možná někdy je, tak jak jsme na tom my třeba s tou vodou? Bude nám chybět voda? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------My máme hodně dobře vybudované vodní hospodářství v České republice, což je dáno tím, že, že v České republice jsme zvyklí na to, že tady někdy je sucho a někdy to sucho není. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Počítáme s tím. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Počítáme s tím, ale když se zeptáte na ministerstvu zemědělství těch, co to plánují na ty roky dopředu podle těch našich scénářů.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ale to říkají vždycky, že mají něco, buďto mají moc vody nebo málo. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já nemyslím zemědělce jako takové, já myslím ty, kteří plánují ten vývoj toho resortu na desítky let dopředu, tak ti vám řeknou, že tím, že my očekáváme méně sněhových srážek z těch modelů, o kterých jsme si hovořili, takže budou problémy se zadržením vody v nádržích a my jsme zvyklí mít na jaře plné nádrže pro potřeby zásobování obyvatelstva pitnou vodou. V okamžiku, kdy nebude sníh a ta voda rychle odteče, tak v těch nádržích ta voda bude chybět, takže potřebujeme více nádrží možná ne velkých, ale více. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Pane doktore, na co jste v poslední době, na co zajímavého jste přišel, nejzajímavějšího jste z toho vašeho oboru? Učinil jste nějaký, nějaké zajímavé zjištění, které by stálo za to, abychom tady teď řekli? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já nejsem objevitel, ale jedna věc, jedna věc mě napadá. Já jsem při těch diskusích podobných jako vedeme tady někde prohlásil, že o suchu bychom se měli bavit v době, kdy jsou povodně a o povodních v době, kdy je sucho. V okamžiku, kdy je sucho, chybí voda, v obcích vysychají studny, tak je pozdě se začít zabývat tím, kde tu vodu momentálně najdeme. V okamžiku, kdy je vody dostatek a nebo přiměřený dostatek, tak se musíme zabývat tím, že ji musíme v té krajině zachytávat, udržovat a nesnažit se ji odvést rychle pryč. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A děláme to dobře nebo máte výhrady? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Výhrady se najdou vždycky samozřejmě, ale myslím si, že v České republice. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Vy už jste tak obecně pochválil, ale teď by mě zajímalo. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Za posledních dvacet let, je to dvacet let od povodní moravských devadesát sedm. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Devadesát sedm, dva tisíce dva byly povodně v Praze. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Dva tisíce dva v Praze, tak od toho roku devadesát sedm, když jsme si zvykli na to, že se u nás vyskytují často povodně, tak jsme se s povodněmi naučili žít a umíme je zvládat. To umíme dobře. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Co je horší? Povodně nebo sucho? /souzvuk hlasů/. Radim TOLASZ, klimatolog --------------------

Na to já neumím odpovědět, protože oba ty, oba ty projevy jsou nepříjemné. Povodeň přichází rychle a sucho plíživě. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Já jsem zase četl, že horší jsou, že horší je sucho. A já čtu asi nějaký špatný časopisy. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Proč špatný. Ono někdo se, pro někoho je horší sucho, pro někoho je horší povodeň. Pro nás, co předpovídáme ty jevy, tak některé povodně jsou pro nás brnkačka, předpovědět povodeň z dlouhotrvajících srážek na dva dny dopředu, to umíme téměř stoprocentně, ale předpovědět přívalové srážky z bouřek na zítřejší odpoledne, to téměř neumíme. Umíme jenom říct, budou bouřky, ale nevíme kde. Ale sucho předpovídat neumíme. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Krátí se nám, krátí se nám čas, pane doktore, a mě ještě zajímá několik věcí, tak pojďme stručně. Pro koho vy jste, klimatologové, nejdůležitější? Mě napadají pojišťovny, zatím. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Pojišťovny, pro pojišťovny můžeme být alibi ne jako klimatologové, ale to, co my naměříme, tak někdo má škodu větrem, pojišťovna se nás zeptá, jestli mě to naměřili, my řekneme, tady v téhle lokalitě ne, naměřili jsme to za kopcem, protože stanice přece jenom nemáme v každé horní dolní. Pro pojišťovny je to dobré alibi, že nemusí v tomhle případě platit. Ale jako jinak pro pojišťovny nejsme zajímavý. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jak to? To jsem myslel, že to je kvůli tomu. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------No, to jako už jenom, jenom prkotina. Já si myslím, že zajímavější jsme pro energetiky, pro zemědělce, pro občany. Ty výstrahy, které Český hydrometeorologický ústav dělá, říká, zítra bude pršet hodně, zítra bude sněhový příval, zítra bude vichřice, jsou podle mě to nejdůležitější , co ten ústav dělá. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A pro tu společnosti vaši, pro, nechci říkat pro stát jako, ale vy už jste zmínil to ministerstvo zemědělství, tak třeba pro vojáky nějak jste nebo. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Samozřejmě. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jo, to všechno frčí? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Vojáci, doprava, letectvu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No a to ještě jedna asi z třiceti otázek, které na vás, ale už nezbývá čas. Když se podívám na takový

ten server, který nevím, jak se jmenuje, kde ukazuje všechny letadla nad světem. Určitě to znáte. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Flightradar, no. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------/nesrozumitelné/ dělat reklamu, tak jste to vzal za mně. To se tady nesmí. Člověk nemá lhát, pak si takhle naběhne. Tak si říkám, protože někdy vidím, že je momentálně ve vzduchu nad celým světem devět tisíc čtyři sta letadel. Může to mít vliv na tu, na to klima? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Krátkodobý ne, to znamená to, že je v atmosféře velké množství hmoty, to ne. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Co se tam spálí jenom, pane doktore, toho benzínu nebo kerosinu. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ano, co se tam spálí. Vracíme se k těm skleníkovým plynům, kde kterým ta letecká také přispívá, takže tenhle vliv tam samozřejmě je. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To znamená, že ty plyny, co to tam spálí, tam někde zůstanou. Oni se neztratí? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------No zákon zachování hmoty platí i tady. To znamená, oni se přemění, ale /nesrozumitelné/. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Plyn, hmota? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Teď jste mě dostal. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No ne, já to nevím. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Asi ano, z hlediska energetického asi ano. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------/souzvuk hlasů/ jsem měl, myslím, čtyřku z fyziky. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já jsem asi čtyřku neměl, ale jestli je plyn hmota, to je spíš filozofický /nesrozumitelné/. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor --------------------

Já bych řekl, že není hmota. No dobře, ten plyn se už rozplyne, že jo, a zákon o zachování hmoty. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Jo, ale /nesrozumitelné/ jako taková je plyn. To znamená, když přidáte jiné plyny, v tomhle případě takzvané skleníkové plyny, oxid uhličitý, metan, tak samozřejmě ta tepelná bilance té atmosféry. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Rychle, ať stihnem ještě aspoň toto. Slunce je čím dal silnější? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Nejsem astronom, ale řekl bych, že Slunce je čím dal slabší, proto postupně vyhasíná, ale bavíme se o milionech let. To je otázka, která se netýká klimatu, netýká se meteorologie. Tady jsme v jiném časovém rámci. Slunce jako hvězda, jak říkám, nejsem astronom, postupně vyhasíná, takže slábne. V milionech let dopředu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Prosím vás a mě zajímá, mě zajímá tak třicet let dopředu, pak už mi je to jedno. Do té doby nevyhasne? Není to možný? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Ne, ne, samozřejmě ne. Není to možný. Troufnu si tvrdit, že to není možný. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A jak to víte? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Zeptejte se kolegy Grygara, ten vám to určitě vysvětlí, ale. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To já čtu taky pana Grygara i v televizi a mám pocit, že svítí ostřejct a tvrdějc, prudčejc, než když jsem byl třeba dítě. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------A není to tím, že se vám mění zrak? Slábne? /souzvuk hlasů/. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------/souzvuk hlasů/ děkuju za kompliment. Pane doktore, do jaké míry se máme my, lidi, kteří žijeme normální život, zabývat tím klimatem? Je to nějaké společenské, celospolečenské téma? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já jsem přesvědčen o tom, že ano, ale ode mne se to očekává, že si myslím, že ano, ale na druhou stranu, já už jsem to tady řekl. Klima je dlouhodobé počasí. A dneska, troufnu si tvrdit, nenajdete lidskou činnost, která by nějakým způsobem nebyla ovlivněna počasím. Z dlouhodobého hlediska tedy není ovlivněná ani /nesrozumitelné/. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To mě řekněte, jak moje moderování na Frekvenci 1 je ovlivněno počasím a bude to taková pěkná

tečka, když vám na to skočím. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Vrátíme se úplně na začátku, kdybyste dojížděl autem, tak taky můžete někdy nedojet, protože bude příval, zamrzlá cesta, sněhová kalamita a podobně. A rázem vaše moderování je problematické. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Není pravda. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Protože můžete moderovat na dálku přes mobil, chápu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak já bydlím tady za horem, tak já dojdu i po čtyřech. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Kolikrát jste zažil ledovku? Pořádnou ledovku? /souzvuk hlasů/ Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Zažil /souzvuk hlasů/ už jsem taky přišel v županu na vysílání. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------No vidíte to, no. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ale tomu nevěřím, že úplně všechno je ovlivněno, to ne, ale řekněme, hodně věcí. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Potřebujete energii. Abyste měl energii, tak ji někde musíte vyrobit. Bez energie by to určitě nešlo. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------/souzvuk hlasů/ jo energie jako elektrickou. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Jako elektrickou. Všude máte nějaké dráty, takže takhle závisí to vaše moderování. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To já mám zas složenky. Tak a na úplný závěr, máte něco, před čím byste nás varoval, pane doktore? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Před lhostejností. Myslet si, že jsme ve všem ti nejlepší a nic nás nemusí překvapit. To jako já v poslední době vidím jako velký problém. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor --------------------

/souzvuk hlasů/ dobrý časopisy /souzvuk hlasů/. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------To je velký, velký problém, že lidi jsou lhostejní k tomu,co by nás mohlo v budoucnu čekat. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Teď vám úplně nerozumím. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Klimatologové, abychom se vrátili k mému oboru, už desítky let říkají, že se mění klima a že to sebou bude přinášet. Vy jste na začátku začal tím, že je to vysmíváno, že je to vysmíváno. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------/souzvuk hlasů/. A to se vás dotklo, to jsem pochopil, tak jste mi teď na závěr vmetl, ale co ten obyčejný člověk, který chodí do práce někam prostě, co my s tím? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Jako vy s tím samozřejmě nic, ale musíte si volit takové reprezentanty, aby oni na to mysleli. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A ještě na závěr řekněte, máme takové reprezentanty, kteří nato myslí? Podle vás. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Někdy ano a některé ano. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A pochválíte někoho? Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Konkrétně? Ne, ne. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ne. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já nejsem politik, tak jako necítím ani zatím, ani do budoucna. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Pane doktore, děkujeme za to, že jste přišel. Bylo to zajímavé, ale já jsem nestihnul tolik ještě otázek na vás, ale musím říct teď jedno jediné, že dnešní Pressklub končí, že děkuji za návštěvu Radimu Tolaszovi. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Já děkuji za pozvání. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor

-------------------Který je klimatologem. Já vám závidím teď trošku. Mám nad čím přemýšlet do večera. Na shledanou. Radim TOLASZ, klimatolog -------------------Na shledanou.

Haló noviny Domácí zabijačka doma 19.9.2015

Haló noviny str. 13 Hobby

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět TRIKY V KUCHYNI Pravděpodobnost, že doma (míněn je byt) budete chovat a zabíjet vepře, je blízká nule, čímž nevylučujeme existenci sousedů, kteří si vykrmují prasátko na balkóně či v lodžii. Nikoho takového naštěstí neznáme. Ale JPP (»jedna paní povídala«), že takové lidi zná. Koneckonců, my si i bez vlastního prasete můžeme některé zabijačkové lahůdky připravit doma. Pár triků vám nabídneme ve dvou pokračováních. Maso kupujte u řezníka (U řezníka! Ne tedy v hyper a super obchodech. Řezník, jeli slušný, přidá určitě i pár dobrých rad.). Symbolem domácí zabíjačky jsou jitrnice vonící čerstvě vařeným masem a směsí koření, kterou k jejich výrobě používají generace řezníků. U některých můžete dokonce koupit i pečlivě vypraná, prosolená střívka! Nemá-li je, zkuste řeznické potřeby, nebo si je objednejte přes internet. Před jejich použitím je důkladně propláchněte, namáčením ve vodě je zbavte přebytečné soli. A jdeme na jitrničky! Základ tvoří klasický ovar (vařený lalok, hlava, tučný kousek pupku), jemně je nakrájejte. Vařenou kůži umelte na masovém strojku. Nesmí chybět semletá, předem ve vývaru z masa namočená a vymačkaná veka. Společně s cibulí (snad nejlépe - orestovanou na sádle) přidejte kousek mletých syrových jater. Přilijte trochu vývaru (ten vše spojí) a důkladně propracujte. V další fázi přidejte koření (mletý černý pepř, trošku mletého nového koření, majoránku). A určitě i prolisovaný česnek. Osolte a důkladně propracujte. Možná bude třeba přidat ještě trochu vývaru. Následuje nabíjení prejtu do střívek. Nabíječ asi doma nemáte, budete si muset vystačit s nástavcem na mlýnek. Lze ho koupit jak k elektrickým, tak i k ručním mlýnkům na maso. Vlastně je to jen trubice, tu nasaďte na konec mlýnku, navlékněte na ni vypraná střívka, na jejich konci udělejte uzel. Naplněná střívka zašpejlujte na obou koncích, aby jitrničky při vaření nevytekly. Vařte je zhruba 12 minut při teplotě kolem 90 °C. Hned po vyjmutí z vroucí lázně je zchlaďte ve studené vodě. Když jedna či dvě jitrničky ve vodě prasknou, nic se neděje. O to lepší bude polévka. Není nad domácí sulc (huspeninu)! I ten k zabijačce patří. K jeho přípravě použijte suroviny, které po tepelné úpravě klihovatí -nožičky, hlavy, kůže, kolínka. V některých rodinách se používají jen vepřové nožičky. Ale my k nim přidáme přední koleno a kus hlavy i s kůží. Po očištění (odstranění štětin) vše zalijte studenou vodou, přidejte pár kuliček černého pepře, dvě tři kuličky nového koření, bobkový list, osolte a zvolna uveďte do varu. Vařte na mírném ohni, během vaření sbírejte z povrchu tuk a pěnu, pokud vaříte v tlakovém hrnci (papiňák doporučujeme, ušetříte čas), tuk seberte až po uvaření. Po změknutí masa (tedy poté, co maso odpadává od kosti) vývar přeceďte, přidejte do něj na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli, ocet a ještě chvilku povařte. Maso oberte s kostí, pokrájejte. Dejte ho do pekáčku, zalijte vývarem se zeleninou, můžete přidat jemně pokrájenou kyselou okurku, nechte vychladnout a poté ztuhnout v ledničce. Předtím položte na huspeninu na plátky nakrájené, natvrdo vařené, vejce. V huspenině by nemělo být více než 15 až 20 procent těchto surovin. Poznámka: Jsou i tací, kteří maso a zeleninu do sulcu melou, či do něj přidávají česnek a leccos jiného. Těžko říci, zda je to ještě sulc. Domácí sádlo by v chladničce nemělo chybět celoročně. Je skvělé nejen k namazání na chleba, ale i do základů omáček a polévek místo oleje. Teplé škvarky jsou lahůdkou, studené v sádle výborné k namazání. Škvarková pomazánka patří ke snadno dostupným lahůdkám.

Syrové vepřové sádlo kupujte u řezníka. Opláchněte ho studenou vodou, osušte a poté nakrájejte na menší kostky o hraně asi 15 x 15 mm. Nakrájené sádlo dejte do kastrolu se silnějším dnem, mírně podlijte vodou (na 1000 g sádla asi 50 ml), aby se sádlo lépe rozpouštělo. Postupně je zahřívejte až na maximální teplotu mezi 110 a 120 °C. Občas zamíchejte. Při nižší teplotě nebude mít sádlo správnou chuť, při vyšší teplotě se začne pálit, jeho lahodná chuť je pryč a škvarky budou tvrdé. Po určité době »bublá« jen málo, ale teplotu v žádném případě nezvyšujte! Sádlo je hotové, když škvarky vystupují k hladině a sádlo již nepění. Nechte ho postupně vychladnout na takovou teplotu, při níž na hrnci udržíte ruku. Škvarky z hladiny seberte lžící a dejte je do jiné sklenice než sádlo. Čisté sádlo slijte do sklenic, při pokojové teplotě ho nechte ztuhnout, pečlivě uzavřete víčkem a uložte do chladničky. Protože sádlo ochotně přijímá pachy z chladničky, po každém použití ho pečlivě uzavřete. Foto popis|

Dvoudenní hold zemědělcům a potravinářům 21.9.2015

Haló noviny str. 12 Mozaika z regionů Taťána LANKAŠOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Už v pátek odstartoval v Hradci Králové Dnem zemědělství dvoudenní svátek zemědělců a potravinářů – Dožínky Královéhradeckého kraje. Byl radostný, protože navzdory suchu je letos úroda dobrá, ačkoli ne rekordní. Letos poprvé organizoval dožínky přímo kraj. Obvykle je na pořádání krajských dožínek vypsáno řádné výběrové řízení. Letos vzniklo prodlení s jeho vypisováním, takže nakonec se organizace ujal sám kraj. A v čele organizačního štábu opět osvědčil své manažerské kvality vicehejtman Otakar Ruml (KSČM). »Pochopil jsem, že neuspořádat dožínky prostě nemůžeme, a protože jsem zůstal duší zemědělec, nedovedl jsem si představit, že bychom lidem, co pro nás pěstují a vyrábějí potraviny, nemohli letos poděkovat. Proto jsem do toho šel,« svěřil se Ruml. Kraj v roli pořadatele se určitě nestane tradicí, protože v jeho režii je akce přece jen nákladnější. »Soukromý pořadatel může například využít sponzorských darů, což kraj nemůže,« objasnil vicehejtman. V páteční Den zemědělců naplnily prostranství kolem Všesportovního stadionu a koupaliště Flošna především výpravy školních dětí, které se zájmem okukovaly chovná zvířata, ukázky střiže oveček nebo práci ovčáckého psa. V uctivé vzdálenosti sledovaly práci mladých kovářských učňů nebo křehký půvab floristických vazeb a nezapomínaly ochutnávat krajové potraviny. Zdá se, že »hambáče« většině z nich nechyběly. Sobotní den v areálu patřil široké veřejnosti. Dožínky už tradičně zahájil slavnostní průvod v čele se symbolickým živým snopem, mladičkými mažoretkami a kočárovou jízdou. V poledne byli oceněni neúspěšnější zemědělci kraje. Davy lidí všech věkových skupin putovaly mezi stánky, nabízejícími ochutnávky krajových specialit, nakupovaly ovoce třeba přímo u odborníků z Výzkumného šlechtitelského ústavu ovocnářského z Holovous, čerstvé ryby u stánku chlumeckého rybářství, podrobily čichové zkoušce nabídku kvalitních uzenin, nakoupily čerstvé pečivo i zákusky. Pochopitelně se nezapomněly občerstvit, vždyť možností bylo takřka nepřeberně. A vybraly si muziku podle chuti nebo zavedly děti k pohádkovému pódiu a cestou je nechali obdivovat čisťounké dojnice nebo ovečky. Bohatý kulturní program a zajímavý doprovodný program v podobě ukázek agility nebo ovládání stáda ovcí zaujal určitě každého návštěvníka dožínek. Důležité je, že ani letos kraj nezapomněl svým živitelům veřejně projevit úctu a zájem. Navzdory čtvrteční vichřici, která rozházela postavené stany a stánky. Hasičský záchranný sbor potvrdil svoji profesionalitu a výkonnost, když přivezl a znovu postavil celé stanové městečko. V pátek ráno už nikdo nepoznal, jakou spoušť po sobě vítr v noci zanechal. Foto autor| FOTO - autorka (2)

HARPER'S BAZAAR

ŘÍJEN, MĚSÍC DETOXU 15.9.2015

HARPER'S BAZAAR str. 186 Zdraví EVA KADAVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zatímco o prázdninách jste neodolala drinkům a zmrzlinám a v září se sžíváte s novým režimem, říjen věnujte očistě těla. Cítíte, že energie, kterou jste si měla přivézt z dovolené a která měla nějaký čas vydržet, vyprchává. S 1. zářím vám zase začalo ranní vstávání, odvážení dětí do školy, zařizování, obíhání úřadů, plnění restů, které se za dva měsíce prázdnin nashromáždily, protože přece prázdniny rovná se žádné povinnosti, to jste si s dětství ráda odnesla... Jenže vy jste doufala, že u moře načerpáte sílu na celý nový školní rok. Nestalo se. Tělo potřebuje restart už teď. Abyste se necítila tak unavená, dopřejte mu očistnou kúru... Vždyť víte, jak vás taková sprcha po ranu osvěží. A vy - to není jen obal, který je potřeba umýt, namazat oblíbeným krémem, používat antiage séra na obličej... Uvnitř je ona očista stejně důležitá, ne-li důležitější. Potřebují ji krev, jednotlivé orgány, střeva... Způsobů je celá řada, od těch krátkodobých až po detcxikaci trvající několik měsíců, či dokonce let. Zatímco jedna vám pomůže třeba se zácpou, jiná dokáže zbavit organismus i vážných onemocnění, jako jsou ekzémy či astma. Detoxikace slouží k vyloučení jedů z těla. Vzhledem k tomu, v jaké době i prostředí dnes žijeme, měli bychom očistu podstupovat pravidelně. Právě detoxikací dodáme tělu nejen novou energii, ale také zabráníme vzniku chronických onemocnění. Pravidelné očistné kúry tělo udržují v dobré kondici a napomáhají hojení. Proto by se měl detox organismu stát pravidelnou součástí vašeho života stejně jako odličování... ZAČNĚTE OČISTOU STŘEV V průběhu lidského života zpracují naše střeva více než sto tun potravin a čtyřicet tisíc litrů tekutin. Ne vše z toho odpovídá zdravému stravování, a tak se nemůžeme divit, že vše nakonec vede k nahromadění až sedmi kilogramů toxického odpadu. Ze střev se odtud postupně uvolňuje do krve a způsobuje nenapravitelné škody v podobě nemocí. Pokud se rozhodnete detoxikovat, měla byste začít právě od střev. Ze nepracují, jak by měla, se může mimo jiné projevit zácpou, cukrovkou, špatně fungujícím metabolismem, tloustnutím, či naopak nevysvětlitelným hubnutím, onemocněním jater a ledvin a také problémy s pletí, vlasy a nehty. Ze byste svá střeva neměla brát na lehkou váhu, potvrzuje také Jiří Cingroš v knize Sám sobě doktorem: „Cestu ke zdraví začínáme vždy od střev. Tam se tvoří první linie obrany proti rakovině a dalším nemocem, protože v zaneřáděném střevě vznikají ty nejstrašlivější toxiny otravující tělo, škodliviny vyvolávající křeče našich cév a ničící naše ledviny." Způsobů, kterak očistit trávicí systém, je několik. Velmi populární se stal díky pořadu výživové poradkyně a lékařky Kateřiny Cajthamlové takzvaný hydrocolon. Její tlouštíci museli očistu střeva podstoupit vždy na úvod jakéhokoli hubnutí. Přístroj na výplach střev vynalezl začátkem minulého století docent Brosch z Vídně. Od té doby se přístroj podařilo vylepšit a zdokonalit, stále se však jedná o stejnou metodu: postupné napouštění a vypouštění vody o různé teplotě v trvání několika procedur. Pro znatelný efekt byste měla podstoupit minimálně tři. Rozhodně je však nesmysl chodit na výplach stejně často jako na manikúru. Hydrocolon má své příznivce i odpůrce. Tábor stavějící se za průplach střev tvrdí, že látky ulpívající na střevní stěně několik let mají pro lidské zdraví až destruktivní následky. Voda údajně působí šetrně, a pokud po absolvování hydrocolonu znovu osídlíme tělo zdravou střevní mikroflórou, tedy probiotiky, nemáme se čeho bát. Druhá strana tvrdí, že pokud vypláchneme střevo, musíme se připravit na to, že zničíme všechny prospěšné bakterie. Tělo pak zaplaví příval toxických látek z krevního řečiště od střev, což zatíží nejen játra, ale celý systém. Hydrocolon terapie není vhodná pro každého. Kontraindikací mohou být například Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, operovaná střeva, krvácení do stolice a samozřejmě těhotenství. Je-li vám průplach střev proti mysli, můžete vyzkoušet jinou, méně invazivní metodu. Podobnou funkci jako hydrocolon údajně splní užívání jedné až tří polévkových lžic lněného semínka denně. Třítýdenní kúra dokáže vyčistit hlen, fekální usazeniny i parazity, a to při plném zachování střevní mikroflóry. Zatímco první týden snídáte jednu lžíci propláchnutých semínek s deci kefíru a špetkou čili, další týden to jsou dvě lžíce a třetí týden tři. Zapomenout nesmíte na dostačný příjem tekutin.

MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE Velmi častou metodou pro ozdravení organismu bývá půst. Může mít nejen různé podoby, ale také různou dobu trvání. Pokud jste se pro hladovění již někdy rozhodla, potvrdíte, že se alespoň v prvních dnech nejedná o procházku růžovým sadem. Ideální je si jej naplánovat na období, kdy víte, že budete mít sama na sebe čas. Očista organismu se může projevit v přechodném zhoršení zdraví. Objevuje se únava, pocení, třes, bolest hlavy. Základem úspěchu je se nevzdat. Třetí čtvrtý den přijde průlom a budete se cítit jako znovuzrozená. Než se však rozhodnete řízené hladovět, měla byste nastudovat dostatek materiálů, nebo se ideálně svěřit do rukou profesionála. Dokáže vám nejen doporučit správnou délku půstu, ale také popsat, co se s vaším tělem i psychikou děje v jednotlivých fázích, a vysvětlit i ty nepříjemné stavy, které můžete v počátku pociťovat. STRAVA, KTERÁ LECI Zatímco na jedné straně nám dokáže nesprávné jídlo velmi ublížit a tělo zanést toxiny, na druhé mohou vhodně zvolené potraviny organismus léčit. Jedním z prvních a velmi častých příznaků toho, že nejíme, co tělu svědčí, je překyselení. Má zásadní vliv na naše zdraví, včetně velmi závažných onemocnění, jako je rakovina. Ostatně spojitost s překyselením organismu a rakovinou potvrdil již začátkem dvacátého století nositel Nobelovy ceny Otto Heinrich Warburg. Kyselost z buněk vytlačuje kyslík a nedostatek kyslíku v buňkách zase vytváří kyselé prostředí. „Nedostatek kyslíku a zakyselení jsou dvě strany téže mince: má-li někdo jedno, má i to druhé," tvrdil již před sto lety vědec. „Odeberete-li zdravé buňce 35 procent kyslíku, dokážete z ní udělat rakovinovou buňku za pouhé dva dny. Všechny normální buňky mají maximální potřebu kyslíku, avšak nádorové buňky mohou žít bez něj. To je pravidlo, které platí bez výjimky." Odkyselení je tedy pro vaše zdraví zásadní. Ve výčtu potravin, jež vám mohou v boji s překyseleným tělem pomoci, najdete například mladý ječmen, řasu agar, mořské řasy a paradoxně také citron. Pomůže také syrová či tepelně upravená zelenina. Na opačném konci tabulky se pohybují umělá sladidla, hovězí a vepřové maso, cukry, bílá mouka a sladké limonády. Ze bychom neměli překyselení brát na lehkou váhu, dokazuje i tvrzení řady lékařských kapacit. Například MUDr. Theodore A. Baroody ve své knize Alcalize or Die prohlašuje: „Nesčetné názvy nemocí nejsou důležité - důležitá je skutečnost, že všechny ty nemoci mají stejnou základní příčinu: přemíru kyselosti v těle." A přidává se k němu také lékař Robert O. Young: „Zvýšená kyselost organismu je příčinou všech degenerativních nemocí. Když dojde k porušení rovnováhy a organismus začne ukládat kyselost a toxické látky ve vyšší míře, než dokáže vyloučit, pak se objevují nemoci." Jak už bylo řečeno, potrava hraje v našem životě opravdu zásadní roli. Nejen proto, že dokáže způsobit nezdravé kyselé prostředí, ale také proto, že se část stravy v našem těle postupně usazuje. Nejvíce nebezpečnou složkou současného jídelníčku jsou kromě kyselinotvorných potravin hleny i tuky. Pokud jíte každý den spoustu položek, jež naše tělo zahleňují (tuto neblahou schopnost mají mléčné výrobky, bílá mouka a maso), připravujete tak skvělou půdu pro řadu infekcí a zánětů. Právě v hlenu totiž mají potřebnou skrýš před zásahem imunitního systému. BĚH NA DLOUHOU TRAŤ Na člověka útočí daleko více toxinů, než jsou ty získané ze špatně voleného jídla. Samostatnou kapitolou jsou těžké kovy, chemické látky či nákazy přenášené zvířaty. Tady se musíme připravit, že k detoxu nestačí ani průplach střev, ani změna jídelníčku. Ložiska toxinů totiž mohou být po celém těle včetně jednotlivých orgánů. Očista pak trvá dlouhé měsíce a měla by být vedena pod dohledem odborníků. Za velkého průkopníka je v tomto ohledu považován MUDr. Josef Jonáš. Během své dlouholeté praxe přišel se skupinou speciálních preparátů, jež mají pomoci právě detoxikaci organismu. Poradit si dokážou nejen s těžkými kovy, či chemií, ale také s viry, jež se do našeho těla dostanou od domácích miláčků či třeba hmyzu. Výběru jednotlivých preparátů by mělo předcházet podrobné vyšetření. Co funguje na jednoho, nemusí zabírat na jiného. Napadlo vás někdy, že za vaším přetrvávajícím zdravotním problémem, na kterém si řada lékařů - obrazně řečeno - vylámala zuby, mohou být třeba staré amalgánové plomby? Řízená detoxikace si dokáže poradit s celou řadou onemocnění. Astmatem a alergiemi počínaje přes zažívací potíže až po gynekologické problémy. MUDr. Josef Jonáš a jeho následovníci používají k

detoxu čistě přírodní prostředky. Jedná se o preparáty, které informují imunitní systém o problému, jež je třeba řešit. Na základě toxické mapy daného pacienta je stanoven plán léčby. Rozhodně to tedy neznamená, že dva lidé s astmatem dostanou stejnou tabletku. Na rozdíl od klasické medicíny toto řeší příčinu, nikoli následky. Detox však nemusíte podstupovat pouze kvůli svému zdravotnímu stavu. Ideální je například v případě, že se chystáte založit rodinu a hodláte dát potomkovi nejlepší možný vklad do života. * NA ZAČÁTKU DETOXU MŮŽETE CÍTIT ZVÝŠENOU ÚNAVU NEBO BOLEST HLAVY. ALE NEVZDÁVEJTE TO! PODLE CELEBRIT Bujaré večírky, alkohol, drogy, únava, stres a nepravidelný denní režim... To vše má zásadní vliv na lidské zdraví, a tak se není co divit, že i světové celebrity myslí na detox. Některé berou očistu jako možnost zhubnout, jiné jako způsob, jak mít dost energie a být ve skvělé kondici... GWYNETH PALTROW Herečka sází na očistný plán Clean Diet doktora Alejandra Jungera. Je založen na speciálních koktejlech jak k snídani, tak k večeři. K obědu je povoleno lehké jídlo. To vše doplňují bylinné přípravky. Tento očistný program je podle mnohých výživových specialistů skvělý v tom, že dokáže napravit škody po předchozích nevhodných detoxech či dietách. BEYONCE Zpěvačka je obrovskou propagátorkou procedury Master cleanser, v Česku známou spíš pod názvem Neera detox. Princip je jednoduchý. Po dobu deseti dnů konzumujete pouze směs palmových sirupů, kanadského javorového sirupu, kajenského pepře a citrónové šťávy. Krásná Beyoncé detox obvykle kombinuje s projímadly, pitím slané vody a čajů, jež obsahují kofein. GISELE BÚNDCHEN Program Martha's Vineyard Diet Detox slouží kromě očisty těla také k hubnutí. Během 21 dnů s ním Gisele dokáže zhubnout hned několik kilogramů. Kúra stojí 200 dolarů, a pokud se rozhodnete o péči přímo na klinice, zaplatíte až 500 dolarů za jednu noc. Základem programu je jídelníček složený ze zeleninových a ovocných šťáv, polévek, bylinných čajů a trávicích enzymů. OPRAH WINFREY Je zastánkyní očistného programu Quantum Wellness Cleanse. Trvá 21 dní a během kúry se musíte vzdát kofeinu, alkoholu, živočišných produktů i lepku. Propagátoři se snaží své klienty přimět k tomu, aby veškerou stravu přijímali vědomě a snažili se maximálně snížit svou ekologickou stopu. Cílem také je, aby si většinu nových návyků přenesli dále do života a aby se staly jejich novým standardem. CÍTITE SE NAPROSTO ZDRAVÁ? DETOX BERTE JAKO PREVENCI NEMOCÍ... BYLINKY NA MIRU Jsme zvyklí si na míru vybrat kolo či automobil. Proč by to tak nemohlo být i s bylinnými tabletami, jež vám pomohou s detoxikací. Na webu mixturam.cz si můžete podle aktuálních potřeb namíchat tobolky speciálně pro vaše tělo. V současnosti je možné vybírat ze 32 doplňků stravy. U všech najdete podrobný popis, k čemu je ta která bylinka či vitamin vhodný. Foto popis| Týden, Deset dní. Tři týdny. Jak dlouho bude bavit očista vás? Foto popis| Průplach střev, odkyselení, bylinné přípravky... Co uděláte pro své tělo vy? Foto autor| shutterstock.com, archiv

Hospodářské noviny Řeckou ekonomiku svazují kapitálové kontroly. Změna je v nedohlednu

17.9.2015

Hospodářské noviny str. 4 události Silvie Housková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ačkoliv to není v Aténách na první pohled vidět, omezení pro výběr úspor a kontroly pohybu kapitálu ochromily celou řeckou ekonomiku. „Naprosto paralyzovaný je například realitní trh. Nikdo nechce prodávat byt, když by peníze za něj vybral nejdříve za třicet let,“ popisuje Atéňan Themelis Rizos. O velkou část tržeb přišli také obchodníci. „Na začátku července nakupujeme zásoby na celou turistickou sezonu. Teď jsme čekali na povolení poslat peníze dodavatelům zhruba 20 dní a přišli jsme skoro o celý měsíc hlavní sezony,“ stěžuje si Savvidis Makis, majitel obchodu s hodinkami a šperky na hlavní obchodní třídě v Aténách. Celých 20 procent příjmů z turismu pochází přitom právě z nákupů turistů v řeckých obchodech. I přesto, že byla letos turistická sezona v Řecku kvůli bezpečnostní situaci v Tunisku a dalších zemích severní Afriky rekordní, obchodníkům se nijak zvlášť nedařilo. Maloobchodní spotřeba oproti loňsku klesla o 1,3 miliardy eur, tedy zhruba o necelých deset procent. Řecká vláda musela zavést kapitálové kontroly 28. června, kdy bylo jasné, že už nestihne vyjednat novou dohodu s věřitelskou „trojkou“ – Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou. Řekové totiž v obavách, že země nakonec bude muset vystoupit z eurozóny a vrátit se k drachmě, hromadně vybírali své úspory, čímž dostali banky na pokraj bankrotu. Od následujícího dne tak mohli Řekové vybírat pouze 60 eur denně a firmy nesměly posílat peníze ze svých účtů do zahraničí. „Limit pro výběr nebyl v tu chvíli takový problém v běžném životě. Moc lidí tady nevydělává tolik, aby jim to nestačilo. Spíše se snažili vybrat ještě tu trochu úspor, která jim v bankách zbývala,“ říká Atéňan Rizos. Spotřeba domácností ale stejně po prvotním šoku, kdy lidé nakupovali potraviny do zásoby, klesla na přechodnou dobu i o 70 procent. Velká část Řeků navíc vlastní malé a střední podniky nebo v nich pracuje. Ty se po zavedení kapitálových kontrol dostaly do velkých problémů. Do Řecka se téměř vše dováží a dodavatelům nebylo jak zaplatit. Import tak v červenci a srpnu klesl o 40 procent oproti loňskému roku a stovky firem se dostaly na práh bankrotu. Po několika dnech musela řecká vláda vytvořit speciální komisi při centrální bance, která vydávala povolení pro konkrétní firmy, které nakupovaly spotřební zboží, jako jsou potraviny, paliva nebo léky. I když se během prázdnin omezení mírně zvolnila a žádosti kvůli urychlení schvaluje už pět komisí, podniky čekají na povolení i několik týdnů. Navíc existuje seznam priorit, podle kterých komise povolení udělují. Dovozce potravin má proto větší šanci zaplatit svým dodavatelům než například výrobce nábytku, který dováží dřevo. Ten se přitom bez suroviny neobejde a může se velmi brzy dostat do finančních problémů. Někde na dně seznamu priorit je i firma Hellion, kterou vlastní se svým společníkem český podnikatel Karel Bauer. Ten v Řecku postavil sluneční elektrárnu. Teď se ale se svou firmou dostává do velkých problémů. Zisky z elektrárny nemůže vyvést ven ze země a splácet svým investorům, od kterých si na elektrárnu půjčil. Naskakují úroky z prodlení a penalizace. „Na vyřízení žádosti čekáme už dva měsíce,“ uvádí Bauer. Kapitálové kontroly tak nepoškozují pouze samotné Řeky, ale také jejich dodavatele a investory. Podle Rizose ale kontroly jeden přínos mají: „Lidé si stále mysleli, že Řecku nic nehrozí. Že i nadále nemusí zavádět reformy a přitom zůstane v eurozóně, jak jim sliboval Tsipras. Teď poznali, jaké mohou být následky.“ *** DOPADY KONTROL POHYBU KAPITÁLU NA ŘECKO 40 procent Téměř o polovinu poklesl v červenci a srpnu dovoz do Řecka oproti stejnému období loni. 11

milionů eur činí denní limit, jejž může banka poslat do zahraničí. O tom, který z klientů pošle své peníze do ciziny, rozhodují speciální komise. 65 tisíc podniků, hlavně malých a středních, je podle nejčernějších scénářů v ohrožení a nemusí vydržet přes zimu. 1 milion platebních karet vydaly banky v červenci. Dosud to bylo v průměru 100 tisíc karet měsíčně. Foto popis| Bez peněz I přes rekordní turistickou sezonu řečtí obchodníci příliš nevydělali. Na zahraniční karty se sice omezení nevztahovala, mnoho turistů to ale nevědělo. Na snímku obchod v Aténách. Foto autor| Ilustrační foto: Reuters O autorovi| Silvie Housková, mailto:[email protected] Od naší zpravodajky z Atén

Hradecký deník Dožínky – Den zemědělců, potravinářů a venkova Hradecký deník str. 5 Východní Čechy (ak) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.9.2015

zpět Pardubice – Nenechte si ujít Krajské dožínky v Pardubicích, které se konají v neděli 20. září od 11 hodin na Pernštýnském náměstí. „Představíme ty nejlepší výrobce, kteří se účastnili soutěže Mls Pardubického kraje. Seznámíme se s výsledky, technikou a starostmi výrobců z našeho regionu. Zemědělci a potravináři se budou prezentovat a oslavovat své výsledky. Ochutnávat, ale i nakupovat budou lidé moci i výrobky Regionální potraviny Pardubického kraje,“ zve ředitelka Agrární komory Pardubického kraje Vanda Rektorisová. Po celý den bude na Perštýnském náměstí bohatý doprovodný program pro celou rodinu za každého počasí. Chybět nebude muzika, řada workshopů a pochopitelně i zábava pro nejmenší účastníky. Ke svezení bude i koňský povoz. Termín dožínky znamená oslavu sklizené úrody. Tradice dožínek je stále aktuální a proto je udržována v evropských i mimoevropských zemích dodnes. Foto popis| DOŽÍNKY se podobně jako v minulých letech budou vedle Pernštýnského náměstí konat i na nádvoří zámku. Foto autor| Foto: archiv Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 05

Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 05 ID| 96302ca9-1091-48ee-a5bb-d335e3dab457

chytrazena.cz Umíte péct frgály nebo vařit klobásy? Přijeďte soutěžit na Karlovský gastrofestival 21.9.2015

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 21. 09. 2015 / Česká republika Vyrábíte si vlastní klobásy nebo pečete frgály? Zkuste poměřit síly s jinými kuchařkami a kuchaři a zapojte se do soutěží při Karlovském gastrofestivalu, jehož 7. ročník se uskuteční 2. až 4. října 2015 ve Velkých Karlovicích ve Zlínském kraji. Gastrofestival tradičně nabízí návštěvníkům ochutnávky nejrůznějších krajových specialit v místních hotelech a penzionech a právě frgály a klobásy jsou na Valašsku „jako doma“. Soutěž o nejlepší klobásu se uskuteční v sobotu 3. října. Mohou se jí zúčastnit profesionální řezníci i ti, co si je vyrábí sami doma. Podmínkou je dodat čtyři kusy klobás do 1. října do karlovického Penzionu Pod Pralesem, který klání pořádá. Vzorky posoudí porota a ochutnávat budou moci během odpoledne i návštěvníci. Soutěž o nejlepší valašský frgál , tradiční vrchol gastrofestivalu, proběhne v neděli 4. října. Zapojit se může každý, kdo přiveze svůj koláč nejpozději do 9:30 hodin k pořádajícímu Spa hotelu Lanterna. V hlavní kategorii porota posuzuje koláče, které jsou v souladu s ochranou Evropské unie platnou od roku 2013, tedy mají zhruba 30 cm v průměru, váží 600 gramů a byly vyrobeny na území Valašska. Pokud pocházíte z odjinud nebo chcete předvést svůj um upečením frgálu netradičního tvaru či rozměru, můžete se zapojit do zvláštní kategorie pro kuriózní a jiné další koláče. Jde o ideální příležitost například pro prezentaci gastronomických škol. Karlovský gastrofestival se za dobu své existence zařadil mezi nejnavštěvovanější gastro akce v České republice. Přijeďte letos i vy ochutnat krajové speciality kuchařů místních hotelů, penzionů a restaurací, rozesetých na 3,5 kilometrech v místním údolí Léskové. Mezi těmito 14 gastro zastávkami se můžete projít krásnou přírodou Beskyd po cyklostezce Bečva nebo se svézt vláčkem či koňským povozem a prožít tak pestrý den na čerstvém horském vzduchu. Připraveny budou i různé doprovodné programy: kromě soutěží o nejlepší klobásu a frgál také oblíbený mezinárodní farmářský trh s pěti desítkami stánků, dále kuchařské show, posezení s lidovými muzikami či frgálová manufaktura s možností zkusit si výrobu frgálů. Nechybí ani atrakce a zábava pro děti. Tento hlavní program probíhá v sobotu 3. a neděli 4. října 2015 vždy od 10 do 18 hodin, vstup je ZDARMA. Velkým lákadlem jsou i galavečeře pro náročné gurmány s kuchaři hotelů Lanterna a Horal a pravidelně i s hostujícím „michelinským“ kuchařem. Letos přijede Pavel Pospíšil, historicky první český držitel michelinské hvězdy, který trvale žije v Německu. Ve Spa hotelu Lanterna připraví Michelinskou galavečeři a Michelinský oběd. Zatímco galavečeře je již vyprodaná, na Michelinský oběd ještě zbývají poslední volná místa. Přijeďte si o prvním říjnovém víkendu užít 3,5 kilometrů chutí a vůní na Valašsko! Více na http://www.karlovskygastrofestival.cz

URL| http://www.chytrazena.cz/cestovani/ces...-na-karlovsky-gastrofestival-32661.html

idnes.cz - blog spiknutí krav (radamichael) 16.9.2015

idnes.cz - blog str. 0 Michael Rada Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Je to tak. Na pochodu nejsou jen imigranti, ale i krávy, ryby, prasata, drůbež a další lidské potraviny. Potraviny člověka lovce jsou na pochodu a jejich pochod do lidských žaludků, je pochodem živých peněz, které ničí Zemi. V podělí jsem psal o hladu, jako ekonomickém nástroji . V úplném závěru jsem doporučil shlédnout dokumentární film COWSPIRACY , který svými financemi a jménem zastřešil i herec Leonardo DiCaprio. Dnešní příspěvek vychází jen a pouze ze zhlédnutí a poslechu tohoto dokumentu. Fakta, která uvádí jsou natolik alarmující, že si dovolím, je přinést i do blogu novin vlastněných ministrem financí. Muže, jehož společnosti vlastní velkou část půdy v republice, a další společnosti dodávají na ni hnojivo, pěstují zvířata a tato "upravují" pro další prodej, tak aby naplnily žaludky nás všech, hladových voličů, kteří za sladkou buchtu dají hlas komukoli. Informace ve filmu jsou reálně získané, celý projekt je zdokumentován a síla obsahu tohoto dokumentu je tak silná, že ani extrémně silné tlaky na autora, aby s prací skončil, či nikdy získaná data nepublikoval, nedokázaly zabránit opaku, jen publikaci zbrzdily. Zde jsou některé z údajů, které mne překvapily nejvíce Globální přeprava se podílí na celkovém obsahu CO2 v ovzduší 13%. Podnikání z živočišnými zdroji, včetně výroby jídla z nich, se podílí 51% Výroba jednoho hamburgeru (v celém výrobním řetězci) spotřebuje 2.500 l pitné vody. Domácnosti v USA spotřebovávají 5% celkové spotřeby vody. Živočišná výroba 55% Chovem (pouze chovem) 10.000 kusů skotu, se vyprodukuje stejné množství odpadu, jaké vyprodukuje město velikosti Prahy. Chov dobytka zabírá 45% plochy kontinentů video http://www.youtube.com/embed/nV04zyfLyN4 ?Nejsem vegetarián, nejsem ani vegan, ale přiznám se, že dobře upravenou brokolici na páře si dám raději než krvavý steak. Tato skutečnost, však nemá nic do činění s tím, že mne tento film oslovil. Vidím v něm totiž potvrzení toho, že můj cíl vytvořit svět bez odpadu nejenže nebude lehkým, ale je třeba za ním jít dál a to může bolet. Nárůst počtu obyvatel na Zemi. Za 200 let narostl počet obyvatel na Zeměkouli sedminásobně, ale většinový nárůst byl zaznamenán hlavně v posledních 100 letech. Tento trend ukazuje, že ke změně nedojde ani v budoucnu a přesto, že planeta neroste s lidmi, bude třeba tyto masy uživit. V roce 2014 se dle dostupných údajů k tomuto účelu chovalo na zemi 70.000.000.000 kusů dobytka, ročně se nachytá 90.000.000 tun ryb a k tomu je třeba říci, že na každé kilo "jedlých" ryb je chyceno 5 kg "nejedlých" mezi které oficiálně patří velryby, delfíni, vzácné ryby, ale i žraloci apod. Tento "odpad" je buďto po uhynutí vhozen zpět do oceánu, nebo je zpracován na druhotné suroviny, včetně žrádla pro živočišnou výrobu.

Vezmeme-li výše uvedená čísla a umístíme-li je do jednoduchá rovnice, vychází nám, že jeden obyvatel za rok spotřebuje 10 krav (což nevypadá jako vysoké číslo). Odečteme-li však náboženství, která pojídání hovězího masa vylučují, dostáváme se již na číslo 14 a tak bychom mohli pokračovat. Odmyslíme-li si etický kontext pojídání živých tvorů, může nás zarazit, jak nehospodárně živočišný průmysl funguje. Výše uvedené množství pitné vody na jeden hamburger, je toho dobrou ukázkou, ale není jediným číslem. Zjistíme například, že jedna kráva má nárok na větší životní prostor než člověk. Jeden kus drůbeže se nedožívá ve velkochovech ani dvou měsíců věku a tak bychom mohli pokračovat. Výpočet ukazující kolik prostoru je kalkulováno pro chov skotu v USA. Velké tučné číslo indikuje celkovou potřebnou plochu. Problém je, že USA má jen 1,9 bilionu akrů plochy a proto by pro chov skotu pro naplnění amerických žadudků, byla třeba plocha poddstatně větší. Až tento dokument mi dal pochopit, jak blízké si mohou být průmysl a průmysl, míněno technický a živočišný. I přesto, že podobnost je obrovská, je zde i jeden nezanedbatelný rozdíl, který dle mého názoru je příčinou stavu, o kterém se v něm hovoří. Živočišný průmysl je totiž "materiálově soběstačný", jinými slovy co si vychová, to spotřebuje a protože, se chová tak, jako průmysl obecně, tedy kvantita převažuje nad kvalitou, vytváří si nadstandardní zásoby, jinými slovy procesní odpad. Proto, aby tak mohl činit, vychoval v obyvatelích, stejně jako průmysl odpadový, potřebu „dělat vše pro ochranu přírody“ a podporovat organizace, jejichž loga jsou napsaná zeleně, či je minimálně zelené jejich pozadí a tím automaticky rozumíme i náplň práce. Zde se až podivuji, jak přesná mohou být stará rčení, ono české KOMU SE NELENÍ, TOMU SE ZELENÍ je v tomto ekonomickém světě ekologické přetvářky, dokonale výstižné. Jako jeden z největších paradoxů nahraných během interview, byla slova zástupce organizace hrdě se pyšnící titulem Ochránci oceánů, kde na dotaz, jak chránit mořský ekosystém, bylo doporučeno jíst více ryb. Nyní začínám opět lépe chápat kroky politiků. Nejdříve půda, pak chov pro své společnosti, následně schválený chov živých národních zásob a nyní dohled nad všemi pacienty, kterými se stali více, či méně dobrovolně, všichni voliči. Díky přístupu do zdravotních karet, tak budou napojené společnosti mít naprosto dokonalý přehled nejen o tom, co, kde, kdy a kdo si koupil, ale budou moci i předvídat, v jaké nemocnici a s jakou nemocí skončí, či kam se přestěhuje apod. A v případě, že si vezmeme příklad z pana prezidenta, pak i náhrobní kameny, bude možné tesat do zásoby, protože odkaz v nich vytesaný, dává majitel k dobru s dostatečným předstihem. Nevím jak Vy, ale já na skládce žít nechci a stejně tak nechci, aby na ní žila moje dcera, její kamarádi, a děti které se právě narodí a budou se rodit v budoucnu. Proto dělám, vše co zvládnu k tomu, aby jste i Vy dostali relevantní možnost se rozhodnout a ne jen možnost následovat směr udaný velikostí bankovního konta lidí, kteří si myslí, že ke změně nikdy dojít nemůže. P.S. V den napsání článku jsem měl možnost si popovídat na výše uvedené téma s rybářem, v jehož rybím grilu v centru Plzně dostanete, ty nejlepší ryby ve městě . Překvapilo mne, že výtěžnost ryb je také extrálně nízká a to mezi 15 a 45%, zbytek je možné považovat za odpad. P.P.S. Dva dny před vydáním článku, jsem pak hovořil s majitelkou společnosti na výrobu plně přírodního hnojiva formou Vermikompostování . I ona potvrdila, že stávající zem na polích, je mrtvá, bez života a skutečnost, že v takovéto zemi něco roste je dána jen a pouze chemií, která nakonec končí v potravinách. I takovouto zem však lze oživit, ne však další chemií. Michael Rada

URL| http://radamichael.blog.idnes.cz/c/474883/spiknuti-krav.html?ref=rss

Nemravnost kapitalismu a nezbytnost revoluce (jaroslavpolak) 20.9.2015 idnes.cz - blog str. 0 Jaroslav A. Polák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kapitalismus je nemravný, protože bezohledně vykořisťuje přírodní zdroje, zvířata a lidské bytosti. To jistě není žádný nový poznatek, ale přesto pokládám za užitečné rozebrat takto fakta podrobněji. Úvod Předně je třeba říci, že kapitalismus není možné pokládat za mravný proto, že stalinismus a takzvaný reálný socialismus byly nemravné (což byly). Jednak proto, že se v jejich případě nejednalo o skutečný socialismus (byly přítomny vykořisťování a privilegovaná třída), jednak proto, že z faktu, že je něco lepší, automaticky neplyne, že je to dobré. Náš režim v období normalizace byl rozhodně lepší než třeba současný režim v KLDR, ale to neznamená, že byl dobrý. Navíc je třeba podotknout, že hovoříme-li o kapitalismu, nehovoříme tím nutně také o demokracii (ať už jakékoli). Kapitalismus není jen záležitostí vyspělých liberálně demokratických zemí, kapitalismus stejně tak nalezneme v zemích autoritářských, jako je třeba Čína, nebo více či méně rozvácených, jako jsou země africké. Klíčovým termínem pro pochopení kapitalismu, je vykořisťování. V původních intencích se hovořilo především o vykořisťování člověka člověkem v podobě kumulace nadhodnoty vytvořené dělníky v rukou kapitalisty. Kapitalismus ovšem vykořisťuje nejen lidské bytosti, ale také přírodu a zvířata. Vykořisťování přírody video http://www.youtube.com/embed/uBAyvqWP-VI Začněme u přírody, respektive přírodních zdrojů. Neúprosná logika globálního kapitalismu velí (nad)produkovat ohromná množství věcí, upřednostňovat kvantitu před kvalitou a manipulovat lidi k nákupu věcí, které ve skutečnosti vůbec nepotřebují. Důsledkem je devastující těžba surovin, plýtvání ubývajícími zdroji ropy a produkce obrovského množství odpadu. Je jistě správné, že jsme se jakž takž naučili třídit odpad, ale environmentálně nejcitlivějším přístupem je odpad neprodukovat. Zdá se, že mnozí z nás stále žijí v iluzi, že přírodní zdroje jsou nevyčerpatelné a že si není třeba lámat hlavu znečištěním. V případě Evropanů je to zřejmě důsledek „outsourcování“ problému do zemí Třetího světa – naše komíny už nijak zvlášť okolí nezamořují a své přírodní zdroje excesivně nedrancujeme. Čínské komíny jsou daleko, stejně jako doly v afrických zemích. Vykořisťování přírody poněkud sešlo z očí a tím i z mysli. Pokud se však domníváme, že se k nám ten bumerang jednou nevrátí, lžeme si do kapsy. Snaha o globální změnu přístupu, například zavedením emisních limitů, je sice chvályhodná, ale nedostatečná, protože bez systémové změny se jedná jen o snahu umenšit ty nejhorší dopady lidské činnosti, navíc často bez valného úspěchu. Čína či Indie poukazují na fakt, že současné vyspělé země vybudovaly své bohatství díky environmentálně bezohledné industrializaci, proč by jim tedy mělo být toto právo upíráno? Ale ani Spojeným státům až donedávna nebylo zrovna po chutí participovat na snaze omezit vliv člověka na globální klima – a kdo ví, jaké názory v USA převládnou po Obamovi. Environmentální problém nelze vyřešit regulacemi; dokud bude systém akcentovat výrobu zboží s krátkodobou životností, bude přítomna i značná environmentální zátěž způsobená výrobou a produkcí odpadu. Ničení životního prostředí je špatné nejen proto, že si tím řežeme větev, na které sedíme, ale i z

etického hlediska. Teologicky řečeno je to hřích. A je to hřích jak podle klasického pojetí, v němž lze hřešit vůči bližnímu, tj. člověku, a vůči Bohu, tak z moderního hlediska, které vychází z hlediska rozšíření etického horizontu mimo rámec lidské společnosti, tj. i na zvířata a biotopy. V prvním případě je to mravní provinění jednak vůči lidem, kteří žijí v oblastech postižených důsledky masové výroby, jednak vůči našim potomkům, kteří budou nuceni žít v horších podmínkách než my sami. Z teologického hlediska je to také hřích vůči Bohu, který dal lidem Zemi do péče a my jsme tudíž povinni s ní nakládat jako řádní hospodáři, nikoli ji devastovat. Konec konců zkažení země lidmi bylo jednou z příčin biblické potopy. Kromě toho lze v moderním smyslu hovořit i o autonomní etické hodnotě přírody jako takové, například vyhubení živočišného druhu či zničení vzácného biotopu, i kdyby pro nás nemělo žádný praktický význam, lze srovnat, řekl bych, třeba se zničením Mony Lisy. Vztah člověka a přírody a upozorňování na negativní důsledky konzumerismu není jen součástí agendy radikálně levicových či zelených stran a uskupení, ale také některých konzervativců, kteří volají po návratu k „původní prostotě“. Zde vidím problém v tom, že takový návrat prostě není možný. Stejně, jako současnou alarmující situaci nevyřeší dílčí snahy o regulaci v rámci kapitalistického systému, nevyřeší ji ani pokus o regres kamsi do mýtického bukolického středověku. Lidé si většinově takovou možnost patrně dobrovolně nezvolí, navíc je nás na něco takového příliš mnoho. S tím souvisí i paradox eticky zodpovědného chování: Pokud by se, co se konzumu týče, všichni lidé dobrovolně uskromnili a kupovali jen věci, které opravdu potřebují, zlikvidovalo by to celá velká průmyslová odvětví, vedlo k masové nezaměstnanosti a nakonec by byl skromný život nejspíš nahrazen životem v bídě. Rozhodně schvaluji eticky zodpovědnou spotřebu, například preferování fair trade výrobků – takové spotřebitelské chování sice nezmění situaci jako takovou, ale může vést alespoň k dílčím posunům k lepšímu. Současně jde o natolik pomalý proces, že nezpůsobí žádnou hospodářskou katastrofu ve výše uvedených intencích. Problém hnutí fair trade je, že je záležitostí středních a vyšších vrstev společnosti. Člověk chudý nebo chudobou ohrožený si takový luxus obvykle nemůže dovolit. A protože vývoj současného kapitalismu vede k rozevírání pomyslných nůžek mezi bohatými a chudými a k pádu středních vrstev směrem dolů, nedávám spotřebitelskému tlaku zaměřenému na kupování eticky nezatížených produktů velkou šanci na úspěch. To, co opravdu potřebujeme, nejsou dílčí změny, ale zásadně nová forma ekonomické a politické racionality. Vykořisťování zvířat video http://www.youtube.com/embed/BhqyYEmhGKY Přejděme k druhému bodu, jímž je vykořisťování zvířat. K tomu samozřejmě docházelo v jakémkoli režimu - a je neodmyslitelně spjaté i s kapitalismem, v němž nabývá svých nejextrémnějších podob. Podobně jako vykořisťování přírody se povětšinou odehrává mimo rámec naší každodenní pohodlné evropské reality – v tomto případě za zdmi našich i zahraničních zvířecích koncentráků (rozuměj velkochovů a laboratoří) a vyhlazovacích táborů (rozuměj jatek). Většina lidí, řekl bych, kdesi v hloubi duše ví, co se zvířatům, jejichž maso a mléko konzumují, děje, ale dělá všechno proto, aby ten tichý a nepříjemný hlas svědomí přehlušila. Dopady kapitalismu na vykořisťovaná zvířata jsou enormní. To, čeho se dopouštějí velkochovatelé vůči cítícím bytostem se zdá být až bizarně kruté, ale obvykle nejde o projev formu uspokojovanání nějakých sadistických choutek. Bestiální zacházení se zvířaty má v kapitalistickém kontextu zcela racionální důvod – efektivitu. Efektivita je totiž to jediné, co v kapitalismu hraje roli. Vezmeme-li v potaz konkurenční tlaky, tak producentovi masa a mléka opravdu nezbývá nic jiného než minimalizovat náklady a maximalizovat zisky tím, že zvířata ve své péči do mrtě vyždímá. Takoví lidé, soudím, žijí dva paralelní životy, život slušného člověka milujícího svou rodinu a přátele atd., a neúprosného mučitele, který si zakázal soucit s bytostmi, které – aby se z toho nezbláznil – prostě musí považovat za pouhé věci. Je to myslím podobné, jako v případě mentality velitele koncentračního tábora. Jenže zvířata nejsou věci, nejsou to nějaké „živé stroje“. Zvířata nejsou vyráběna, zvířata se rodí! Termín „živočišná výroba“ pokládám (spolu s termínem „lidské zdroje“) za jedno z nejcyničtějších a nejohavnějších slovních spojení vůbec. Zvířata, která trpí abychom mohli jíst maso, vejce a mléčné výrobky, mají nervovou soustavu podobnou naší, jsou schopna cítit bolest, strach, úzkost, ale i lásku a štěstí tak, jako my. Mají, každé jedno, vlastní osobnost, záliby, přednosti i zlozvyky. Kdo má či měl psa, kočku, papouška nebo třeba potkana, to moc dobře ví. Přesto se lidé dojímají nad utrpením týraného psa a jedí maso týraného a

brutálně usmrceného prasete, které se co se intelektových a osobnostních charakteristik psu více než vyrovná. Nepatřím k lidem, kteří učinili veganství svým náboženstvím a ideologií a zabývají se v současné době takovými „problémy“ jako je vykořisťování včel; myslím si, že konzumace potravin živočišného původu a chov hospodářských zvířat je součástí lidské přirozenosti, protože evoluce člověka se nezastavila v době, kdy jsme se živili převážně ovocem. Je docela dobře možné, že další lidská evoluce bude směřovat opět k čistě rostlinné stravě, konec konců dobře vyvážená rostlinná strava dokáže člověku poskytnout vše, co potřebuje, nicméně myslím, že i některé části lidské kultury, určité tradice, umění a řemesla mají svou etickou hodnotu a patří k nim i některé tradice, umění a řemesla spojená s chovem hospodářských zvířat nebo s lovem. Jsem ovšem také přesvědčen, že „živočišná výroba“ žádnou etickou hodnotu nemá, masová produkce masa, vajec a mléka je čisté zlo. Ještě ryzejším zlem jsou pak kožešinové farmy. Můžeme vést diskusi o tom, zda potřebujeme jíst živočišné produkty či nikoli, ale je zcela zjevné, že nepotřebujeme kožichy. Je třeba se v této souvislosti pozastavit i nad osudem zvířat v laboratořích. Jsem přesvědčen, že pokusy na zvířatech mají v určitých případech smysl. Ostatně – ortodoxní vegan by měl odmítat i většinu léků a lékařských zákroků (a to i veterinárních), protože vznik prakticky každého léku je vykoupen řadou zvířecích mučedníků. Protože však pokládám lidský život za hodnotnější než život zvířecí, jsem ochoten takovou praxi akceptovat, nicméně za určitých podmínek: Jak jsem řekl, lidský život má větší hodnotu než život zvířecí, ale nikoli lidská bolest. Nabízí se zde jednoduchý analogický příklad: Pokud bychom měli zvolit, zda má zemřít dospělý člověk, který je hodnotným členem společnosti, má rodinu, třeba je dokonce vynikající vědec či umělec atd., nebo těžce mentálně postižené dítě, patrně bychom dali přednost prvnímu. Pokud bychom ale měli volit, kdo z těch dvou bude podroben bolesti, nebyla by to ani zdaleka tak jednoduchá volba, protože konec konců dospělý inteligentní člověk má lepší schopnost vydržet utrpení, zvláště pokud mu rozumí a pokud ví, že je dočasné, než mentálně postižené dítě, jež nemá šanci pochopit proč se mu to děje. Proto jsme dle mého soudu oprávněni zabít zvíře ve prospěch člověka, nikoli však je mučit. Vím, že se to v případě testování léků bez zvířecího utrpení někdy neobejde, ale etickou normou by měla být snaha takové utrpení co možná minimalizovat a v žádném případě netýrat zvířata zbytečně (a už vůbec ne kvůli kosmetice a drogistickému zboží). Část lidí si hrozné postavení hospodářských a pokusných zvířat uvědomuje a usiluje v tomto směru o nápravu zejména výzvou k etické formě spotřeby, tedy stejně jako v případě hnutí fair trade. Takové počínání opět zcela schvaluji, ale problém to rozhodně neřeší. Platí zde totéž, co pro fair trade – ne každý si to může dovolit. Před pár lety jsem se zúčastnil konference o biopotravinách a připletl jsem se ke kuloárovému rozhovoru, v němž jedna žena říkala, že nechápe, jak můžou lidi kupovat „ty nechutné levné sračky“. Vzpomněl jsem si přitom na dobu, kdy jsem měl pořádně hluboko do kapsy a jediné měřítko, kterým jsem potraviny posuzoval, byl poměr cena/výkon. Pokusil jsem se té ženě tuto zkušenost zprostředkovat, ale bez úspěchu. A tak přesto, že „živočišná výroba“ je nemravná, zatěžuje životní prostředí, spotřebovává obrovské množství vody a surovin, v mnoha zemích vede k devastaci lesních porostů apod., lidé budu i nadále kupovat „levné sračky“, nebudou-li mít jinou možnost. Košile je prostě bližší než kabát – a to ostatně platí i o lidech, kteří v zemích třetího světa produkují potraviny na úkor pralesních biotopů. Často opravdu nemají ve světe ovládaném nabídkou, poptávkou a produktivitou jinou šanci jak přežít. Jedinou cestou, jak vyřešit problém systematického mučení zvířat, je – stejně jako v případě ničení přírody – zbavit se kapitalismu a nahradit jej jinou ekonomickou racionalitou. Ta by v tomto případě vedla k akcentování rostlinné výroby určené lidem a ne k výkrmu zvířat, která dokáže vyprodukovat potraviny s daleko menšími náklady – vskutku by lidé na naší planetě nemuseli hladovět, kdyby nebyly tuny obilovin neefektivně transformovány v kila zvířecí svaloviny. Zdá se mi, že konkrétně pokud jde o vykořisťování zvířat má i dílčí aktivismus svůj velký smysl a dokáže měnit věci k lepšímu rychleji, než v případě devastace přírody či vykořisťování lidí, nicméně tak může úspěšně činit především ve vyspělých zemích se silným sociálním státem a nepříliš rozevřenými nůžkami mezi bohatými a chudým, tedy v zemích s určitými socialistickými rysy. Neregulovaný kapitalismus je naopak schopen tyto snahy velice rychle pohřbít.

Vykořisťování člověka video http://www.youtube.com/embed/wzq31hpGZOI Vykořisťování člověka člověkem je samozřejmě marxistickým tématem par excellence. Na rozdíl od Marxovy doby však není v moderní evropské společnosti tak zjevné. Samozřejmě i v Evropě jsou lidé vykořisťováni, někdy i brutálně, ale není to masový problém, není to povětšinou do očí bijící. Pracovní trh je v Evropě regulován řadou zákonů a norem, je nepřípustná dětská práce, máme zákony pokud jde o délku pracovní doby, nárok na dovolenou atd., máme i více č i méně dobré mechanismy jak se postarat o lidi, kteří o práci přišli nebo pracovat z různých důvodů nemohou. Lidé u nás občas páchají z existenčních důvodů sebevraždy, což je zlé, ale nemáme kupříkladu problém s podvýživou populace. Krátce: Aktuální stav není ideální, ale mohlo by to být horší. Mnohem horší. Proto dnešní Evropané problém vykořisťování obvykle příliš palčivě nepociťují. Ale měli by! To skutečné vykořisťování bylo opět – jako tomu bylo v případě vykořisťování přírody a zvířat – „outsourcováno“, vymístěno mimo náš horizont, zejména do východoasijských zemí (výroba) a Afriky (těžba surovin). Dělníci, kteří si za celý život nevydělají na produkt, který vyrábějí, skutečně existují. Jsou to lidé, kteří v nejrůznějších robotárnách vyrábějí všechny ty technologické zázraky, jimiž se pyšníme (a které co dva roky vyměníme za nové), oblečení, které nosíme atd. Osmihodinová pracovní doba, zákaz dětské práce, nárok na dovolenou atd., je sen, který se lidem, kteří pro nás pracují, nikdy nesplní stejně, jako si nikdy neobléknou značkovou bundu, kterou šijí, nekoupí si smartphone, který vyrábějí. Jejich život je ubíjející koloběh práce a krátkého odpočinku podobného bezvědomí. Den za dnem. Úplně stejně jako to viděli Marx s Engelsem v Anglii své doby. Navíc je tato výroba často realizována v zemích autoritářského charakteru. Je směšné, když třeba člověk kritizuje porušování lidských práv v Číně a vyvěšuje tibetskou vlajku a přitom většina věcí, které užívá, je zčásti nebo úplně „Made in China“. Ovšemže by naše firmy mohly přenést svou výrobu zpět do Evropy, ale to bychom se museli smířit s tím, že by se cena výrobků prudce zvedla. V rámci kapitalistické logiky je nemožné tak učinit. I v tomto směru se samozřejmě uplatňuje hnutí fair trade – kupříkladu bych si opravdu rád pořídil Fairphone , je to bezesporu výborná myšlenka, ale prostě si nemohu dovolit zaplatit nějakých 16 tisíc za nový telefon. Je také jen obtížně představitelné, že by bylo možné vyrobit třeba stoprocentně férový počítač. A protože tyto věci používáme, a často opravdu není jiná možnost, podílíme se, ať chceme či nechceme, na vykořisťování lidí (a přírody). Nedovedu si představit spotřebitelský tlak, který by to dokázal změnit. Neexistuje jiný způsob, jak ukončit vykořisťování člověka člověkem, než překonání kapitalismu. Závěr Zdroj: http://radicalartinitiative.com/?p=152 Kapitalismus je neetický socioekonomický systém, který alarmujícím způsobem devastuje přírodu, způsobuje utrpení zvířat v míře dosud nevídané co do kvantity i intenzity, a samozřejmě vykořisťuje lidské bytosti, a činí z nich pouhé prostředky závratných zisků nemnohých a pohodlného života menšiny globální populace. Kapitalismus je zlo, s nímž se nelze smířit. Je třeba odmítnout představu, že je dobrý proto, že je pro část lidské populace aktuálně výhodný. Je ovšem také třeba odmítnout představu „socialismu v jedné zemi“, ať už v jakékoli podobě. Zavedení nekapitalistické ekonomické racionality v jedné zemi by znamenalo okamžitý úpadek dané země, doslova by se utopila v kapitalistickém moři, s nímž by nedokázala ekonomicky soupeřit. Socialistická revoluce v jedné zemi je stejně nesmyslná jako návrat dobukolického středověku. Jediná revoluce, která může kapitalismus svrhnout, je revoluce světová, pro kterou však zatím nedozrály podmínky. To ovšem rozhodně neznamená, že máme pasivně čekat, až takové podmínky nastanou - ve smyslu hesla „Čím hůř, tím lépe!“. Naopak – občanský aktivismus, i pokud jde o dílčí snahy o zlepšení situace, je nesmírně cenný a důležitý, protože nám musí záležet nejen na osudu lidstva a přírody en bloc, ale i na osudu konkrétních lidí, konkrétních zvířat a konkrétních biotopů. Navíc takový aktivismus pokládám za důležitou přípravnou činnost, bez níž se budoucí revoluce nemůže podařit. Hodně se nyní hovoří o blížícím se kolapsu naší civilizace - a myslím, že oprávněně; otázka zní, v co

takový kolaps vyústí – zda v příchod „temných staletí“ nebo v nastolení pokrokovější ekonomické racionality a radikálního demokratismu. Aneb, jak říká Slavoj Žižek: „Sejdeme se v pekle nebo v komunismu.“ Buďme připraveni! *** PS: Ursula le Guinn napsala geniální krátkou povídku Ti, kteří odcházejí z Omelas. Přečtete si ji a garantuji vám, že na ni nikdy nezapomenete. Máme však kam odejít? Jaroslav A. Polák

URL| http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/c/4...ismu-a-nezbytnost-revoluce.html?ref=rss

Jindřichohradecký deník Rynek nabízí české potraviny 19.9.2015

Jindřichohradecký deník str. 2 Jindřichohradecko Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Foto popis| NA SÍDLIŠTI VAJGAR v Jindřichově Hradci byla otevřena nová prodejna s názvem Rynek, kterou provozuje společnost Agro Měřín. Jak vysvětlil David Rykr z obchodního oddělení firmy, na pultě budou zákazníci nacházet z 90 procent maso, mléko a výrobky z těchto surovin, které skupina Agro Měřín sama produkuje a zpracovává. „Maso a mléko je z vlastních chovů, sýry z naší mlékárny, máme dvě provozovny na zpracování masa. Chybět nebude ani ovoce z našich sadů, mošty a také brambory a výrobky z nich,“ uvedl David Rykr s tím, že potraviny nemusejí jezdit po celé Evropě, než se dostanou k zákazníkovi, což přináší jednak příznivější cenu a pak i zaručenou čerstvost. Foto autor| Foto: Deník/Lenka Novotná Region| Jižní Čechy

Katka DIETA z pravěku 17.9.2015 Katka str. 18 Fitness Ladislava Protivanská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nebojte se, nemusíte obléknout kožešinu a vydat se na lov. Paleodieta je hlavně o zdravém stylu. Ve světě diet to chodí trochu jako v říši módy, co sezona, to nějaký nový hit. Škála návodů na hubnutí se naštěstí posouvá od drastických h hladovek rozumnějším směrem k dietám, které nabádají k celkovému životnímu stylu. K takovým patří i paleodieta. Nejedná se tedy doslova o dietu, ale o doporučení, co mít a nemít v jídelníčku. Masožrouti, zbystřete! Jak název napovídá, jedná se o stravování inspirované obdobím paleolitu, kdy se naši dávní

předkové živili jen tím, co ulovili a nasbírali. Na jídelníčku měli hlavně maso, ryby, ovoce, zeleninu, hmyz, semínka, vejce a pili jen vodu. Paleostrava znamená omezený přísun sacharidů. Zdrojem energie jsou zdravé tuky. Je tak protiproudem k dnešnímu nešvaru, tedy nadbytečě nému přísunu cukrů, škodlivých tuků a chemických přísad. Žádná nuda Něco ze stolku zmizí, ale něco naopak přibude. Co se smí: všechny druhy zelenina a ovoce, semínka, ořechy, vejce, oleje (jen ty zdravé, jako panenský olivový, avokádový, lněný, ořechový apod.) Co by se nemělo: pečivo, obiloviny, brambory, mléko a mléčné výrobky, průmyslově zpracované potraviny, rafi novaný cukr * PALEOJÍDELNÍČEK * Snídaně: Míchaná vejce připravená na olivovém oleji, posypaná čerstvými bylinkami, hruška nebo jablko, bylinkový čaj. * Svačina: Plátky sušeného hovězího masa, čerstvé ovoce podle sezony. * Oběd: Zeleninový salát s kuřecím masem a se zálivkou z olivového oleje a bylinkový čaj. * Svačina: Jablko, ořechy nebo semínka. * Večeře: Rajčata a avokádo nakrájené na plátky, plátek grilovaného masa, dušená brokolice a mrkev, miska čerstvého nebo sušeného ovoce a minerálka. Inspirace do kuchyně * Návod, jak se stravovat podle paleozásad, najdete v knize Paleo strava pro české jedlíky. Autorka Hana Šimková tu a tam ubrala na přísnosti, aby vyšla vstříc českým zvyklostem, C-press, 249 Kč. Štíhlé babí léto * Osvěžující nápoj Energy Fit drink značky Virde, 50 Kč, obsahuje zelený ječmen a další cenné látky, které vás rychle nabijí energií. * Při redukční dietě oceníte rozpustnou vlákninu Psyllium, Medicol,133 Kč. Podporuje metabolizmus tuků a vyvolává pocit nasycení. * Doplněk stravy Tree3Chlorella pomáhá odstranit z těla škodlivé látky a těžké kovy a pomáhá nastartovat metabolizmus i trávení, 422 Kč. Foto popis| Zkuste omezit cukry a tuky. Budete se cítit líp. Foto autor| Foto: Profimedia.cz (1) a archiv firem

Komora.cz Komora radí PODNIKATELŮM 10.9.2015

Komora.cz str. 48 Podnikání - Poradna TOMÁŠ MACNAR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět * Občan Velké Británie má v ČR potvrzen přechodný pobyt a nedávno získal i české rodné číslo. Zapisuje se do Obchodního rejstříku jeho adresa bydliště v Anglii, nebo adresa přechodného pobytu v ČR? Skutečnosti, které se zapisují do veřejného rejstříku, jsou stanoveny v zákoně č. 304/2013 Sb. a § 25, odst. 1). Dle písm. a) tohoto odstavce se do veřejného rejstříku zapíše jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu zapsané osoby. Dle písm. e) u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu. K podání je nutno využít výlučně tzv. „inteligentní formulář“, který je dostupný na: https://or.justice.cz/ias/ui/podani. * Chceme zřídit sklad potravin, který by byl umístěn ve třech místnostech, v nichž by byly skladovány balené trvanlivé potraviny, potraviny vyžadující chlazení a syrová zelenina. Jaké požadavky musí tyto místnosti splňovat? Musí být podlahy a stěny omyvatelné?

Především je nutné mít dané prostory „kolaudovány“ pro daný záměr. Pokud tomu tak není, je nutno „rekolaudaci“ prostor řešit s příslušným stavebním úřadem změnou užívání stavby, ještě před započetím užívání daných prostor k zamýšlenému podnikatelskému záměru. Pro skladování potravin je nutné především dodržet požadavky stanovené výrobcem potraviny (jako např. vlhkost vzduchu, teplotu vzduchu, proudění vzduchu). Podlahy by měly být rozhodně omyvatelné a z nenasákavých materiálů, snadno čistitelné a dezinfikovatelné (např. z PVC, dlažby, případně opatřeny vhodným nátěrem). Použité regály by měly být rovněž omyvatelné, v závislosti na skladovaných potravinách. Co se týká stěn, tak ty primárně být omyvatelné nemusí, ale pokud by mělo docházet k jejich kontaminaci, pak je to téměř nevyhnutelné. V případě přítomnosti obsluhy je také nutné řešit její zázemí, tj. samostatnou místnost s tekoucí vodou a umývadlem atd. Vzhledem ke komplexnosti problematiky lze doporučit konzultovat jednotlivé kroky s místně příslušnou hygienickou stanicí a seznámit se s příručkou Zásady správné výrobní a hygienické praxe, která je dostupná na internetu. * Je možné našim distributorům stanovit ceny, za které mají naše zboží dále prodávat koncovým zákazníkům? Dohody mezi dodavatelem zboží a jeho odběratelem jsou dohodami soutěžitelů působících na různých úrovních trhu (tj. přímo si nekonkurují) a patří do kategorie tzv. vertikálních dohod. O těchto dohodách zpravidla platí, že hospodářskou soutěž nenarušují, jestliže jedna ze stran dohody nedisponuje výraznou tržní silou a jestliže dohoda neobsahuje tzv. tvrdá vertikální omezení, která mají za cíl zejména určení cen, rozdělení trhu nebo omezení výroby a odbytu. Tvrdým omezením je například omezení možnosti konečného prodejce stanovit ceny zboží či služeb pro další prodej. Doporučené nebo maximální ceny tedy nejsou protizákonné v případě, že prodejce není omezen v určování cen zboží pro jeho další prodej a má možnost si stanovit koncovou cenu i pod doporučenou prodejní cenou. Na druhou stranu je nutno říci, že cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat stanovené („doporučené“) ceny, jsou dle zákona zakázána a tvrdě postihována pokutami Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Sankčně stanovovat konečnému prodejci, za jakou cenu má nakoupené zboží prodávat, rozhodně tedy nedoporučujeme. * *** OBRAŤTE SE S DOTAZY NA KONTAKTNÍ MÍSTA HK ČR Téměř 100 kontaktních míst Hospodářské komory rozmístěných po celé republice zodpovědělo od roku 2004 do současnosti více než 75 tisíc podnikatelských dotazů. Rychle a bezplatně. Zeptejte se i vy. KONTAKTY A DALŠÍ INFORMACE NAJDETE NA WWW. KOMORA. CZ V SEKCI „PRO PODNIKÁNÍ“. Foto popis| O autorovi| TOMÁŠ MACNAR, Regionální místo Praha 9

kurzy.cz ČR - ceny v průmyslu v srpnu klesly o 0,8%, služby rostly o 0,1% 16.9.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziměsíčně klesly ceny zemědělských výrobců o 0,4 % a průmyslových výrobců o 0,8 %. Ceny tržních služeb se zvýšily o 0,1 %, ceny stavebních prací se nezměnily. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 7,0 %, průmyslových výrobců o 3,7 % a... Meziměsíčně klesly ceny zemědělských výrobců o 0,4 % a průmyslových výrobců o 0,8 %. Ceny tržních služeb se zvýšily o 0,1 %, ceny stavebních prací se nezměnily. Meziročně byly nižší ceny

zemědělských výrobců o 7,0 %, průmyslových výrobců o 3,7 % a tržních služeb o 0,2 %. Ceny stavebních prací byly vyšší o 1,2 %. Meziměsíční srovnání: Ceny zemědělských výrobců se snížily o 0,4 %. Klesly ceny ovoce o 14,7 % a brambor o 9,3 %, dále čerstvé zeleniny o 4,0 %, mléka o 2,9 % a jatečných prasat o 1,1 %. Ceny drůbeže vzrostly o 3,9 %, vajec o 3,2 % a skotu o 0,9 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 0,8 %. Snížily se zejména ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly nižší o 3,1 %, těžby a dobývání o 0,8 % a potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 0,3 %. Zvýšily se pouze ceny textilu, oděvů a usní o 0,5 % a strojů a zařízení jinde neuvedených o 0,1 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů nezměnily, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se snížily o 0,4 %. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se zvýšily o 0,1 % v důsledku růstu cen za reklamní služby a průzkum trhu o 0,3 % a cen za architektonické a inženýrské služby o 0,2 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby stagnovaly. Meziroční srovnání: Ceny zemědělských výrobců byly nižší o 7,0 % (v červenci o 9,0 %). V rostlinné výrobě se ceny po 24 měsících opět zvýšily, a to o 0,2 %. Vzrostly ceny čerstvé zeleniny o 29,9 %, brambor o 20,0 % a ovoce o 8,2 %. Ceny obilovin klesly o 4,7 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 14,0 %. Klesly ceny mléka o 23,2 %, jatečných prasat o 16,2 % a drůbeže o 0,6 %. Ceny skotu vzrostly o 3,4 % a vajec o 8,4 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 3,7 % (v červenci o 3,0 %). Snížily se především ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly nižší o 11,1 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 2,3 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku klesly o 2,6 %, z toho ceny mléčných výrobků o 10,4 %, ostatních potravinářských výrobků o 4,1 % a zpracovaného masa a masných výrobků o 4,0 %. Ceny vody, její úpravy a rozvodu byly vyšší o 3,4 % a ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu vzrostly o 1,3 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce snížily ceny energií o 8,6 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,2 % (v červenci o 1,3 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly nižší o 0,6 % (v červenci o 0,2 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly nižší o 0,2 % (stejně jako v červenci). Klesly ceny za služby v pozemní dopravě o 1,8 % a za informační služby o 1,6 %, dále za služby v oblasti nemovitostí o 1,3 % a za pojištění, zajištění a penzijní financování o 0,5 %. Vyšší byly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,9 % a za vydavatelské služby o 3,5 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby byly nižší o 0,4 % (v červenci o 0,2 %). Ceny průmyslových výrobců v EU – v červenci 2015* V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových výrobců v červenci meziměsíčně snížily o 0,2 % (v červnu o 0,1 %). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, nejvíce klesly ceny v Dánsku o 2,6 %, v Estonsku o 1,5 % a v Řecku o 1,4 %. V České republice a v Polsku se ceny snížily o 0,4 %, v Rakousku o 0,2 % a v Německu se ceny nezměnily. Na Slovensku ceny vzrostly o 0,2 %. Nejvíce se zvýšily ceny v Irsku o 1,3 % a na Kypru o 0,6 %. Meziročně se ceny v EU28 v červenci stejně jako v červnu snížily o 2,7 %. Nejvíce klesly ceny v Dánsku o 9,0 %, v Litvě o 8,3 % a ve Velké Británii o 7,0 %. Na Slovensku se ceny snížily o 4,3 %, v České republice o 3,0 %, v Polsku o 2,1 %, v Rakousku o 1,8 % a v Německu o 1,3 %. Ceny vzrostly pouze v Lucembursku o 0,5 %.

______________________________________________________________ * předběžná data Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274 052 533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Jiří Šulc, vedoucí oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb, tel. 274 052 148, e-mail: mailto:[email protected] Ing. Miloslav Beránek, oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu, tel. 274 052 665, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: výkaznictví ČSÚ Termín ukončení sběru dat / termín ukončení zpracování: Indexy cen zemědělských výrobců - 24. k. d. sledovaného měsíce / 8. k. d. následujícího měsíce Indexy cen průmyslových výrobců - 20. k. d. sledovaného měsíce / 9. k. d. následujícího měsíce Indexy cen tržních služeb - 15. k. d. sledovaného měsíce / 7. k. d. následujícího měsíce Publikované údaje, mimo indexů cen stavebních prací, jsou definitivní. Odhady Indexu cen stavebních prací se provádějí do 9. k. d. následujícího měsíce, dále se zpřesňují na základě ukončeného čtvrtletního šetření a definitivní data se zveřejňují 45. k. d. následujícího čtvrtletí. Navazující publikace: 011041 - 15 Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby 011039 - 15 Indexy cen výrobců - základní informace 011044 - 15 Indexy cen průmyslových výrobců 011045 - 15 Indexy cen zemědělských výrobců 011046 - 15 Indexy cen tržních služeb v produkční sféře Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/1-ep-7 Termín zveřejnění další RI: 16. 10. 2015

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/386205-cr-c...srpnu-klesly-o-0-8-sluzby-rostly-o-0-1/

USA: Inflace slabší, ale jak moc? 16.9.2015

kurzy.cz str. 0 Měny-forex

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 14.30 SEČ - USA: CPI (08 2015, m/m,%) 14.30 SEČ - USA: CPI bez cen potravin a energií (08

2015, m/m,%) Očekávání: 0,0 % Očekávání: 0,1%Předchozí: 0,1% Předchozí: 0,1% 14.30 SEČ USA: CPI (08 2015, y/y,%) 14.30 SEČ - USA: CPI bez cen potravin a... 14.30 SEČ - USA: CPI (08 2015, m/m,%) 14.30 SEČ - USA: CPI bez cen potravin a energií (08 2015, m/m,%) Očekávání: 0,0 % Očekávání: 0,1% Předchozí: 0,1% Předchozí: 0,1% 14.30 SEČ - USA: CPI (08 2015, y/y,%) 14.30 SEČ - USA: CPI bez cen potravin a energií (08 2015, y/y,%) Očekávání: 0,2% Očekávání: 1,9% Předchozí: 0,2% Předchozí: 1,8% Dlouhodobě podprůměrné produkční i spotřebitelská inflace v posledních kvartálech slábly, značně se totiž projevil propad volatilních cen ropy a energií, respektive benzínu (na které má centrální banka minimální vliv). Meziroční stagnace cen samozřejmě neodpovídá cíli Fedu 2 %. V tuto chvíli relevantnější meziroční jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií), ať už produkční či spotřebitelská, je taky pod cílem centrální banky, v případě spotřebitelských cen ale jen mírně. Fed navíc dosud sníženou inflaci zatím považuje za neznámou a je pro něj zdroj nejistoty nežli jednoznačně nepříznivý jev. Taky předpokládá návrat inflace k 2,0 %. Momentální slabost inflace tak v rozhodování monetární politiky v současnosti nemá největší váhu a zřejmě nezabrání zvyšování hlavní úr. sazby. Na druhou stranu nízká inflace oslabuje dlouhodobou strategii centrální banky zvyšovat úr. sazby. Zvyšování tak proto může být pomalejší a menší. Data snížené inflace jsou obecně pro akcie, dolar a zlato nepříznivá, jsou ale příznivá pro dluhopisy. Josef Kvarda Analytik HighSky Brokers, a.s. http://www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/386271-usa-inflace-slabsi-ale-jak-moc/

lidovky.cz Myši a hromadění odpadků. Inspekce letos zavřela přes 170 provozoven 22.9.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy Lidovky.cz, Šarlota Šudrychová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Myší trus, plíseň, hmyz, zanedbaný úklid či hromadění odpadků. Tak vypadají nejčastější prohřešky pohostinných zařízení a malých obchodů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce jich od začátku roku nechala zavřít více než 170. Nejčastěji šlo o restaurace a rychlá občerstvení. „Mezi nejčastější provinění patří jednoznačně zanedbaná hygiena, tedy prašné prostředí, zašlá špína a nečistota na podlahách i u kuchyňských spotřebičů a nástrojů. K varovně častým prohřeškům patří také výskyt plísní na zdech uvnitř prostorů přípravy pokrmů, ale také stopy po přítomnosti a působení hlodavců, jako je například myší trus či samotní uhynulí hlodavci,” uvedl pro lidovky.cz Radoslav Pospíchal, tiskový mluvčí SZPI. Problémy se ale netýkaly pouze zázemí, mnoho zařízení získalo štítek „zavřeno” i díky tomu, že se myši a další škůdci pustili do skladovaných potravin. Některé provozovny využívaly své prostory například jako sklad věcí, které s podnikáním a vařením jídla vůbec nesouvisely. Navíc mohly ovlivnit kvalitu či bezpečnost potravin. Již dříve například inspekce zveřejnila snímky zachycující postel, kolo či lyže v kuchyni v lešanské „Hospodě na hlavní.”

„Častým pochybením je i chybějící přívod teplé tekoucí vody u umyvadel určených k mytí rukou zaměstnanců, u dřezů určených k mytí potravin a nádobí či na záchodech pro zaměstnance. Dále se také četněji objevuje přerušení chladícího nebo mrazícího řetězce potravin a všeobecně nežádoucí podmínky pro skladování potravin,” řekl Pospíchal. Nejvíce zavřených provozoven hlásí Praha, Plzeň a okolí Brna a Kolína. Falšuje se smažený sýr, svíčková i pivo Kromě hygienických podmínek inspekci zajímá i falšování pokrmů. Nedávno tak kontrola přišla například na klamání spotřebitele označením smažený sýr, ačkoli byla většina mléčného tuku nahrazena rostlinným, což legislativa zakazuje. „Pochybení zjišťujeme rovněž u nabízených pokrmů či nápojů. Jako příklad můžeme uvést nižší porce masa oproti deklaraci na jídelním lístku, či nahrazování hodnotné složky za levnější alternativu. Takovým příkladem může být smažený sýr, který není vyrobený z mléčného tuku, ale tuku jiného, tudíž nemůže být označen jako sýr. To samé platí u pokrmu s názvem ‚svíčková na smetaně,’ u kterého je smetana nahrazena levnější alternativou na bázi rostlinných tuků,” poznamenal Pospíchal. Inspekce zjistila nekalé praktiky i při nabízení čepovaného piva. V nápojovém lístku bývá často nabízeno pivo jako 12 °C ležák, ve skutečnosti je ale podáván ležák s nižším stupněm nebo dokonce pivo výčepní. ( Fotogalerie zachycuje provozovny ve stavu, v jakém je našla inspekce při kontrole) „Klamání spotřebitele či zavádějící údaje se nevyhýbají ani rozlévanému vínu, u kterého dochází ke klamavému označení odrůdy či původu. Zjišťujeme také případy nedostatečného či absentujícího označení alergenů u nabízených pokrmů,” dodal Pospíchal. Za nečistoty a výskyt škůdců hrozí provozovatelům pokuty až deset milionů korun. Sankce za uvedení nebezpečných potravin na trh je ale daleko vyšší. V takovém případě se může vyšplhat až na částku 50 milionů korun. „Kontrolovaná osoba má možnost po splnění opatření, například po úklidu nebo deratizaci, informovat inspekci o nápravě. Pokud jsou pochybení odstraněna, inspekce uložený zákaz používání prostor uvolní. Informace o znovuotevření provozovny mohou spotřebitelé najít u konkrétních provozoven na webu Potraviny na pranýři v sekci Provozovny ” vysvětlil Pospíchal.

URL| http://byznys.lidovky.cz/mysi-a-hromad...hy.aspx?c=A150921_141054_firmy-trhy_ele

Marketing & Media Od privátek bereme hlavně mléčné výrobky 21.9.2015

Marketing & Media str. 27 Data

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět STEM/MARK NA ČNP Většina internetové populace (91 %) alespoň slyšela o vlastních (privátních) značkách obchodních řetězců, tři lidé z pěti je kupují občas, pětina zřídka a desetina o nich sice slyšela, ale nekupuje je. Jako první přijdou respondentům na mysl nejčastěji vlastní značky Teska (35 %), konkrétně Tesco Value a Tesco Finest si respondenti vybavují nejvíce. Další tři obchodní řetězce s vlastními značkami dosahují stejných výsledků (spontánně je zmiňuje vždy 24 % internetové populace). Těmito řetězci jsou Kaufland, Albert, kde si oslovení vybavují především Albert Quality, a Billa se značkou Clever a Naše bio. Z produktů těchto značek dáváme do košíku nejčastěji mléčné výrobky (22 %), trvanlivé potraviny (18 %) nebo drogerii (10 %). Z těchto řad výrobků kupujeme méně maso a uzeniny. Nápoje a jídlo

pro domácí mazlíčky spíš výjimečně, přestože je některé vlastní značky nabízejí. Pokud porovnáme značky vlastní a tradiční, cena je vcelku jasný parametr, který tyto dvě kategorie odlišuje, neboť respondenti, kteří o vlastních značkách alespoň slyšeli, hodnotí u nich cenu lépe. U kvality je situace komplikovanější, protože kvalita může být různorodá a některé řetězce již nabízí různé vlastní značky, které jsou odstupňované právě podle kvality výrobků. Český národní panel je projekt výzkumných agentur STEM/MARK, NMS Market Research a Nielsen Admosphere, které společně vytvořily jeden z největších výzkumných panelů v Česku. Slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci ČR. Víc informací na http://www.ceskynarodnipanel.cz. Graf Když porovnáte vlastní značky obchodních řetězců a značky tradiční (ostatní), jak byste ohodnotil/a následující aspekty? n Z 642 (hodnoty v %) * Výrazně lepší u vlastních značek * Trochu lepší u vlastních značek * Je to různé * Výrazně lepší u tradičních značek * Trochu lepší u tradičních značek Cena 40 33 24 2 1 Kvalita 5 12 64 12 8 Obal 3 8 47 25 17 Logo 3 10 51 24 12 zdroj: ČNP, srpen 2015 Foto popis|

Metro Chytrá kuchyně není jen ovládání spotřebičů na dálku 23.9.2015 Metro str. 14 Metrorádce JANA ŠTEFANOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hlídat si na minutce, za jak dlouho mi upeče trouba kuře? Vracet se z cesty na dovolenou, protože jsem nevypnula varnou desku? To vše je minulostí. Chytrá kuchyně všechno ohlídá a ještě vás o tom bude na dálku informovat. Inteligentní domácnost není sousloví, kterého je třeba se bát. Jde v podstatě o propojení informací, které lze získávat od spotřebičů. Komunikovat lze na úrovni vnitřního nebo vnějšího prostředí. „přístroje komunikují mezi sebou a uživatel to nemusí, pokud nechce, reflektovat. Ale informace mohou mít také povahu významnou, například že doprala pračka nebo že v mrazicí části chladničky není požadovaná teplota -22 stupňů celsia, ale bohužel jen nula, takže se vám vše rozteče. A tyto informace lze navíc zjistit i z kanceláře či chytrého telefonu. A stačí jen internet,“ vysvětluje martin Tůma ze společnosti miele. Smysl chytré kuchyně lze vnímat ale i ve vybavení: například jde o zásuvky na uspořádání nádobí a příborů, ovládání systému na tříděný odpad nohou, elektrické ovládání otvírání různých dveří či potravinových skříní, odvětrání skříněk s integrovaným ventilačním filtrem nebo elektrické skleněné rolety, které se otevírají pomocí senzorového spínače. Na troubě nebo v mobilu

Jedním z výrobců, kteří spotřebiče umějí integrovat do inteligentní domácnosti, je miele. Jejich systém miele@home umí propojit parní či pečicí troubu, myčku, kávovar, troubu s mikrovlnkou, která už v sobě umí integrovat i parní troubu, lednici, vinotéku, mrazák, varnou desku a odsavač par. A jak to funguje? Spotřebiče se dovybaví komunikačními moduly, které se radiofrekvenčně (podobně jako Bluetooth) propojí do sítě. informace o stavu jednotlivých spotřebičů se mohou zobrazovat na vybraném přístroji, nejlépe na displeji pečicí či parní trouby, která je zabudovaná v kuchyňské lince. Ke spotřebičům se lze připojit a ovládat je na dálku, k tomu je potřeba do sítě připojit komunikační bránu Gateway. Ta má již svou vlastní ip adresu a prostřednictvím internetu se k ní dá připojit tablet nebo chytrý telefon, ve kterém je stažena aplikace miele@mobile. další možností je pak zaintegrování brány do centrálního ovládání chytrého domu. do systému lze zapojit až dvanáct spotřebičů. Lednička nahlásí, co chybí Svou řadu spotřebičů pro inteligentní domácnost má i společnost LG pod názvem Smart Home Service, která zahrnuje ledničku, pračku, troubu a robotický vysavač. Není zatím určena pro český trh, v prodeji je v Koreji a na vybraných evropských trzích. Ale o uvedení na český trh se intenzivně jedná. za zmínku rozhodně stojí jejich chytrá lednička se systémem, který díky naskenování čárových kódů zkontroluje datum spotřeby i seznam potravin v chladničce. zároveň včas upozorní, které potraviny je třeba dokoupit. A navíc na základě uskladněných potravin doporučí vhodné recepty, a to i pokud držíte dietu nebo jen preferujete některá jídla. Inteligentní domácnost Spotřebiče v kuchyni lze propojit i do celkového systému moderní inteligentní domácnosti, který v sobě zahrnuje řízení vytápění, ventilaci a klimatizační jednotky, monitoruje místnosti domácnosti pomocí kouřových detektorů, umí ovládat světla, žaluzie a rolety, hlídá, která okna jsou otevřená a podobně. Kde si lze prohlédnout chytré instalace * Showroom Stakohome network Aloisovská 934/8, Praha 9-Hloubětín Jedná se o vzorový byt, kde je nainstalován systém inteligentní elektroinstalace a multimédií. Uvidíte systém základních funkcí, jako je ovládání světel, světelných scén, žaluzií či topení, návaznost na zabezpečovací systém, ale i ovládání multimédií, která jsou již dnes v domácnostech samozřejmostí. * SyStém SiemenS Synco living Pomáhá snadno a pohodlně řídit systémy vytápění, ventilace a klimatizace, osvětlení, rolety a řadu dalších přístrojů v domácnosti a zároveň zobrazovat údaje o spotřebě. * Vzorový dům Dimenze 90 společnosti RD Rýmařov, Švédská ul. 838/67, OstravaMuglinov * Dům Nova 86 společnosti RD Rýmařov, Studánková 522, Praha 4-Újezd (Kateřinky) * Vzorový dům Tendence společnosti Atrium, Kunratická 904, Průhonice * Vzorový dům Insight Home, K Dýmači 18, Praha 4-Cholupice * Vzorový byt Insight Home, Antala Staška 30/1565, Praha 4 Foto autor| foto: prOFimEdiA.cz Regionální mutace| Metro - Praha

metro.cz Vinobraní na Pražském hradě nabídne moravský burčák a nově i kvalitní české potraviny 16.9.2015

metro.cz str. 0 Metro / Události Metro.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kromě moravského burčáku, čerstvé hroznové šťávy, degustace vín v Míčovně a otevření produkčních zahrad nabídne Vinobraní na Pražském hradě nově i prodejní ochutnávku kvalitních českých potravin značek Klasa a Regionální potravin. Desátý ročník se koná o víkendu 19. a 20. září 2015. Po oba dva dny budou mít návštěvníci tradičně možnost navštívit produkční zahrady, kde se pěstují tisíce orchidejí, anturií a gerber pro výzdobu Pražského hradu při protokolárních akcích. Navíc budou mít zájemci možnost navštívit stálou expozici Svatovítského pokladu v Kapli sv. Kříže za poloviční cenu. Stejně tak nová výstava v Jízdárně Pražského hradu - Má vlast - nabídne 50% slevu ze základního plného vstupného. Vlastní vinobraní v Královské zahradě nabídne kromě kvalitního moravského burčáku také stylový kulturní program – návštěvníkům budou hrát folklórní soubory, do historie pak diváky zavedou vystoupení šermířské skupiny. Rodiny s dětmi také budou moci po oba dny soutěžit se stálou expozicí Příběh Pražského hradu a dozvědět se mnoho zajímavého o českých korunovačních klenotech. Vstup na Vinobraní, do produkčních zahrad a na ochutnávku je zdarma. Vstupné na degustaci tichých vín v Míčovně Pražského hradu činí 80,- korun. Novinkou letošního ročníku bude ochutnávka kvalitních českých potravin značek Klasa a Regionální potravina. Stánky čtyř desítek výrobců budou po oba dva dny umístěny na terase Jízdárny.

URL| http://www.metro.cz/vinobrani-na-prazs...e.aspx?c=A150915_184536_co-se-deje_lupo

Mladá fronta DNES VÁCLAV CÍLEK: Sklepení – skutečné bohatství podzemní Prahy 17.9.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Příloha - Dnes+ - Seriál+ Václav Cílek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Historický střed města neměl nikdy rozsáhlé podzemí, protože to geologické podmínky, tedy nivní hlíny a sypké štěrky a písky vltavských teras i nízká hladina spodní vody, nedovolovaly. Zato skoro každý dům měl nějaký sklep. V Praze existují asi tři tisíce historických budov a jistě každá třetí či čtvrtá má zajímavý sklep. Ve středověké Praze neexistovalo žádné velké propojené podzemí. Teprve od renesance, kdy se opět šíří znalost antického stavitelství, se objevují nízké klenuté stoky a izolované štolky, které směřovaly k Čertovce či Vltavě a odvodňovaly či kanalizovaly zejména malostranské domy a paláce. Původním kanalizačním vzorem snad pro všechna zaalpská města byla slavná římská podzemní stavba Cloaca maxima neboli Velký kanál, který byl zpočátku postaven k odvodnění plochých bažinatých oblastí mezi římskými pahorky, tedy v místech, kde byla později postavena slavná římská fóra. Do odvodňovací galerie byla svedena kanalizace proplachovaná vodou přiváděnou několika akvadukty ze vzdálenosti až 50 km, což přibližně odpovídá vzdálenosti mezi vodní nádrží Želivka a Prahou. Samotní Římané nebyli vynálezci vodovodních štol, okopírovali je od mnohem starších civilizací, kterým někdy říkáme „hydraulické civilizace“, tedy z Egypta, Mezopotámie a odjinud. Zejména Peršané měli nejméně od bronzové doby dobře vyvinutý systém kanátů (v Egyptě se jim říká manowary, v Alžíru foggary). Princip kanátu je, že v horách, kde víc prší, se prameny svedou do vodovodní štoly, většinou kolem 10 km dlouhé, která ale může být prodloužena až na vzdálenost 30 až 50 km. Štola se hloubí pomocí šachtic, které se razí do hloubek 20 až 80 m v rozestupu kolem 30 až 50m. Šachtice slouží k vyvážení materiálu, revizím, odvětrávání a zároveň fungují jako studny. Přebytečná voda ústí někde v údolí pod vesnicí, kde je zřízeno napajedlo pro dobytek. Podle kopečků na povrchu pouště pak snadno rozeznáme průběh kanátů či manowarů. Bystří a organizačně schopní

Římané si osvojili a přizpůsobili technické znalosti středozemních civilizací. Renesance část dovedností vzkřísila, a protože do Říma putovali k papežskému dvoru poutníci, diplomaté, klér a také významní umělci a architekti, informace se rychle rozšířila i do zaalpských oblastí. Kromě toho to byli italští zedníci a štukatéři, kteří od dob Karla IV. pomáhali stavět Prahu. Když dnes procházíme římskou čtvrtí Trastavere pod Janiculem, máme podobný pocit jako na Malé Straně pod Petřínem. Voda a led Středověký či raně novověký sklep plnil víc funkcí než současná sklepení. V románské době, kdy každý dům byl do určité míry pevností, bývalo zvykem, že ze sklepa vedla studna. V gotice, kdy se objevuje zástavba ulicového typu, se již studny hloubily za domem, ale protože se domy rozrůstaly, pohlcovaly nezastavěný prostor včetně studní. Každý větší dům měl svoji, takže například pro Plzeň se udává nejméně 300 a možná až 2 000 studní a v Praze by jejich celkový počet mohl přesáhnout dvoj- či trojnásobek tohoto čísla. V Plzni bylo prokázáno, že na jednotlivých parcelách bylo až sedm postupně budovaných studní. Některé z nich byly zasypány, když ztratily vodu, jiné se změnily v odpadní jímky. Parcely byly úzké, a tak prostor mezi studnou a odpadní jímkou byl někdy sotva pár metrů široký. Voda měla v rozrůstajícím se městě plném nejenom lidí, ale také prasat, koní a dalších zvířat, čím dál horší kvalitu. To záhy vedlo k výstavbě městských vodovodů, které fungovaly až do počátku 20. století. Princip byl velice jednoduchý – vltavská voda se čerpala do vodárenské věže, odkud byla dřevěným potrubím rozváděna do veřejných kašen nebo u větších a privilegovaných domů do cisteren v jejich sklepech. V době ledniček si málokdy uvědomujeme, jak obtížné je postavit dobrý sklep. Známe případ dvou sousedů, kteří se dělí o jablka ze stejných stromů, ale jednomu ve sklepě vydrží až do března a druhému sotva do Vánoc. Mít dobrý sklep znamenalo v obležené pevnosti vydržet s potravinami o celé týdny déle, a tedy rozdíl mezi záchranou a porážkou. Sklepy odvětrávaly a vysušovaly základy, ale také do nich leckdy směřovala voda lokálního gravitačního vodovodu nebo štolka odvádějící přebytečnou vodu. Mnohé sklepy neměly studánky, ale jímky, kde se voda hromadila a vytvářela zde nejenom vodní zdroj, ale také upravovala mikroklima. Někdy se ovoce (hrozny) nebo maso věšely do studní nad vodní hladinu, někde se sklepům podobné komůrky zvané haltýře budovaly nad proudícím tokem potoka. Podobně, jako je tomu u krypt, mívaly sklepy po letech experimentování mikroklimatickou a možná konzervační funkci. Prostě udělat správný sklep je věda! Poměrně málo se u nás ví o ledových sklepech, ale na příkladech Anglie či Francie, kde existují na dané téma celé monografie, můžeme ukázat skoro neuvěřitelnou dovednost a péči v zacházení nejenom s vodou, ale také s ledem. Ledaři v Praze fungovali až do počátku druhé světové války a některé pivovary navážely led z pivovarských rybníků určených na ledování ještě v 50. letech. V běžném hospodském sklepě byly sudy s pivem a potraviny prokládány ledovými hranoly a roztátá voda se odváděla stružkou do nejnižšího místa, kde se vsakovala nebo vybírala. V ledárnách se led skladoval celý rok, takže bylo možné průběžně doplňovat zásoby. Většina hostinských však dávala přednost lacinějšímu zimnímu ledu. Ledové sklepy zejména v 19. století byly mnohem komplikovanější. Tvořila je centrální prostora vyplněná ledem a dole odvodňovaná stružkou s jímkou nebo systém dvou kruhových komor, kde se led navážel do centrální a okrajové komory. Potraviny se skladovaly mezi oběma chladnicemi. Pivovarské sklepy byly vždy neobvykle rozsáhlé, a tak se zejména tam, kde terén nedovoloval vykopat systém sklepů někde ve skále, prosadil systém velkých lednic založených na dvojitých zdech, mezi které se navážel led. Nedávno jsem byl na exkurzi v pivovaru v Nymburce, kde před lety rušili ledový sklep. Zjistili, že led se v jeho podchlazeném prostředí udržel ještě asi patnáct let poté, co sem byl naposledy uložen. Podobné historky vypadají fantasticky, ale nálezy ústřic na středověkých královských a panských pražských dvorech ukazují, že musely být do Prahy dováženy na povozech, které byly celé týdny chlazeny ledem. Mezikontinentální export ledu se nás Středoevropanů netýká, ale jinak se jednalo o běžnou koloniální praxi. Rychlé anglické plachetnice vyvážely ledové hranoly obalené slámou ze severní Anglie či Skotska až do Indie nebo Brazílie, kde se skladovaly ve speciálních ledárnách. Podobně i vznešené italské domácnosti měly led na přípravu chlazených nápojů přes celé dlouhé léto. Ve Francii se dochovaly tisíce ledových sklepů zavážených ledem z Alp či Pyrenejí. Představte si požár v renesančním či barokním městě. Plameny přeskakují z domu na dům, celé ulice jsou v plamenech. Když hořelo, často hořelo všechno. Byla města, a to zejména chudá, postavená ze dřeva, která vyhořela i třikrát za století. Ani členové bohatší domácnosti neměli mnoho oblečení, jen co by se vešlo do jedné dvou almar a truhly, která ho chránila před myšmi. Spasit základ movitého majetku bylo poměrně snadné. V řadě měst se vyvinul systém dvojitých sklepů nebo alespoň přepažených sklepních komor. Horní sklep byl suchý a byly v něm kupodivu uloženy i věci, které

bychom nečekali – například peřiny nebo oblečení. Dolní sklep býval vlhký a sloužil k ukládání potravin a ke všem výše popsaným vodním činnostem. Historik Augustin Sedláček vzpomíná, jak mu při zápůjčce vzácného dokumentu kladl archivář na srdce, že kdyby hořelo, musí ho hned odnést do sklepa. Pravděpodobně nejvýstižnější souborný článek o českých městských sklepech sepsal v roce 1928 táborský patriot a historik J. Švehla. V Táboře hořelo v období mezi lety 1437 až 1565 padesátkrát a některé ohně byly tak obrovské, že například v roce 1525 shořela víc jak pětina města a o pouhých sedm let později celkem 366 domů, což kronikář popisuje slovy: „Tesknost znamenitá i přílišná obtížnost jest na lidi přišla, neb v loších a jamách pivničních bydleti museli.“ Švehla cituje slovenský popis, podle kterého „lepší gazdovia majú osobite postavené sklepy proti ohňu, v ktorých držia obilie, háby a periny a kam si schovávajú veci v čas ohňa“. Sklep byl logickým místem k uložení cenností. Zikmund Winter v jedné z mimořádných knih, Kulturním obraze českých měst z roku 1890, zmiňuje sklepy na řadě míst. Uvádí, že zásoby jídla, piva a vína bývaly vcelku malé, protože nabídka byla bohatá a při poměrně vysokých cenách potravin nechtěli lidé riskovat jejich zkažení. Znamenalo to, že sklepy, jejichž vybudování podle řady svědectví někdy stálo stejně či víc než samotný dům, byly volné pro jiné činnosti, například pro dílny, a to zejména hlučné provozy. (redakčně upraveno) Literatura Václav Cílek, Milan Korba, Martin Majer: Podzemní Praha Kniha trojice autorů – geologa Václava Cílka a fotografů Milana Korby a Martina Majera – podává přehled hlavních podzemních objektů na území Prahy a jejího okolí. Popisuje její jeskyně, ponorné toky, těžbu nerostných surovin, stejně jako sklepy, katakomby, středověké podzemí nebo kanalizační systém z počátku 20. století. Ukazuje, jaké má podzemí vliv na současný chod města, a obrací se k němu i jako ke zdroji snů, strachů a inspirací. Foto: archiv Foto popis| Tuchoměřice, sklepy v pískovci. Všude, kde to nadloží dovolovalo, vznikal od středověku až do 19. století podobný systém nepravidelných sklepních chodeb, jaké občas nalézáme i pod skalními hrádky. Foto autor| Foto: Archiv autora O autorovi| Václav Cílek, spisovatel

Moravskoslezský deník Umíte péct frgály nebo vařit klobásy? Přijeďte soutěžit na Karlovský gastrofestival 18.9.2015

Moravskoslezský deník str. 9 Tipy na víkend (mrš) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Chystá se Velké Karlovice – Vyrábíte si vlastní klobásy nebo pečete frgály? Pak se můžete zapojit do soutěží konaných v rámci Karlovského gastrofestivalu, jehož 7. ročník se uskuteční od 2. do 4. října ve Velkých Karlovicích. Soutěž o nejlepší klobásu se uskuteční v sobotu 3. října. Mohou se jí zúčastnit profesionální řezníci i amatéři. Podmínkou je dodat čtyři kusy klobás do 1. října do pořádajícího Penzionu Pod Pralesem. Soutěžní vzorky posoudí porota, ochutnávat budou moci během odpoledne i návštěvníci. Loňský první ročník vyhrál řezník Jaroslav Singer ze Lhotska. Soutěž o nejlepší valašský frgál proběhne v neděli 4. října. Zapojit se může každý, kdo přiveze svůj koláč nejpozději do 9.30 hodin ke Gril srubu Razula. V hlavní kategorii porota posuzuje koláče, které jsou vyrobeny v souladu s ochrannými pravidly Evropské unie platnými od roku 2013, tedy mají zhruba třicet centimetrů v průměru, váží 600 gramů a byly vyrobeny na území Valašska. Loni jich porota hodnotila šest desítek, vítězkou se stala Alena Krmenčíková z Leskovce. Pokud nepocházíte z Valašska nebo chcete předvést svůj um upečením frgálu netradičního tvaru či velikosti, můžete se

zapojit do speciální kategorie pro kuriózní a jiné další koláče. Gastrofestival tradičně nabízí návštěvníkům ochutnávky nejrůznějších krajových specialit v místních hotelech a penzionech rozesetých na 3,5 kilometru v místním údolí Léskové. Připraveny budou i doprovodné programy: mezinárodní farmářský trh, kuchařské show, posezení s lidovými muzikami či frgálová manufaktura s možností zkusit si výrobu frgálů. Nechybí ani atrakce a zábava pro děti. Tento hlavní program probíhá v sobotu 3. a neděli 4. října vždy od 10 do 18 hodin, vstup je zdarma. Více na http://www.karlovskygastrofestival. cz. Foto popis| Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Tipy na víkend; 09 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Tipy na víkend; 09 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Tipy na víkend; 09 Publikováno| Havířovský deník; Tipy na víkend; 09 Publikováno| Karvinský deník; Tipy na víkend; 09 Publikováno| Novojičínský deník; Tipy na víkend; 09 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Tipy na víkend; 09 ID| 58f04321-6a43-4d92-a4e0-795911c1d866

Náš grunt má novou prodejnu v Hlučíně 21.9.2015

Moravskoslezský deník str. 12 Region (lap) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Hlučín – Síť farmářských obchodů Náš grunt se opět rozšířila. V minulých dnech byla otevřena nová prodejna v Hlučíně. Jde už o čtvrtou prodejnu Náš grunt v Moravskoslezském kraji a celkově o jedenáctý obchod na Moravě. Otevřeno bude každý všední den a v sobotu dopoledne. I v Hlučíně na zákazníky čeká široký sortiment těch nejkvalitnějších farmářských a regionálních potravin. Bude zde možné zakoupit chléb a pečivo ze Starobělské pekárny, která navazuje na tradici započatou už v roce 1924. Jejich chleby neobsahují umělá kypřidla ani žádné jiné přídavné látky. V prodejně budou k dostání také mléčné výrobky z Farmy Zdeňka, které neobsahují žádné zbytečné chemické přísady. Proslavené jsou například jejich čerstvé sýry s bylinkami a kořením. A v neposlední řadě zde bude k dostání také kvalitní maso z Malokapacitních jatek Machač. „Jsme velmi rádi, že můžeme nabídnout farmářské potraviny zákazníkům v Hlučíně. Doufáme, že si je zamilují, stejně jako my,“ upřesnila hlučínská franšízantka Kateřina Sýkorová. Společnost Náš grunt s. r. o. je ryze českou společností fungující na principu franšízy a vlastních kamenných obchodů. Společnost vznikla v roce 2010 a zaměřuje se na prodej tradičních českých potravin od malých a středních producentů. Foto popis| NÁŠ GRUNT JE UŽ I V HLUČÍNĚ. Široký sortiment těch nejkvalitnějších farmářských a regionálních potravin nabízí zákazníkům prodejna, která byla otevřena v minulých dnech. Foto autor| Foto: Deník Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Region; 12 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Region; 12 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Region; 12 Publikováno| Havířovský deník; Region; 12 Publikováno| Karvinský deník; Region; 12 Publikováno| Novojičínský deník; Region; 12 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Region; 12 ID| 237eedfa-7426-46c1-a0cf-3d2425fadeb7

my89.cz

Malý férový veletrh připoutal pozornost obchodníků i výrobců 22.9.2015 my89.cz str. 0 Lenka Tréglová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Když se nějaká akce koná poprvé, patří se ocenit, že vůbec vznikla. Tak je to i u prvního ročníku Miniveletrhu fairtradových produktů, který proběh včera v Praze. Není to masová záležitost, přestože počet výrobků s touto značkou prodaných v Česku stále roste. Spíše je to propagační akci, která má připoutat pozornost obchodníků a výrobců, kteří si ještě nevšimli, že mohou nakupovat etičtější zboží nebo vyrábět z ohleduplnějších surovin. Ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko, Hana Chorváthová, zahajuje 1. Miniveletrh V místnostech na Jungmannově náměstí, kde se miniveletrh konal, dominovala svojí vůní káva – logicky. Tvoří totiž skoro sedmdesát procent fair trade nákupů v České republice, vloni to bylo 190 tun a Češi za ni zaplatili více než dva miliony korun pěstitelům ve formě sociálního příplatku. Tato část ceny kávy slouží k investicím do rozvoje komunit a o jejím využití rozhodují sami pěstitelé ve svých organizacích. ČTĚTE: ZA FAIRTRADOVÉ VÝROBKY JSOU LIDÉ OCHOTNI ZAPLATIT AŽ O TŘETINU VÍC Na druhém místě nakupujeme bavlnu (Marks&Spencer, Nila, Férová móda), pak čaj, zpracované potraviny, kakao, čokoládu, kosmetiku, nápoje a další produkty. Zelenomodrá pečeť, jejíž povědomí v naší republice stále roste, označuje výrobky, které vznikly ve férových podmínkách a jejichž nákupem podpoříte malé pěstitele. Najdete ji třeba na zmrzlinách Ben&Jerry´s, které se vyrábějí částečně z fairtradového cukru, kakaa, vanilky a banánů. Z českých podnikatelů se značku fair trade může pochlubit síť kavárem Mamacoffe, dodavatel farmářských potravin Freshbedýnky, farmářské obchody Sklizeno nebo Obchod NaZemi. Prodejní místa najdete zde. Video k desátému výročí FAIRTRADE Česko a Slovensko. Zapojte svoje město nebo školu Fairtradová města jsou mezinárodní iniciativou označování míst, kde je podporován fair trade. Status je udělován nejen městům a malým obcím, ale univerzitám, školám nebo církvím. Celosvětově je držitelem statusu Fairtradové město (Fairtrade town) přes 1600 měst ve 26 zemích světa (aktuální počet). Letos v létě bylo oceněno i první Fairtradové gymnázium u nás – konkrétně v Uherském Brodě. Řešení problematiky pískování džínů v hodině angličtiny a tématiky rozvoje v zeměpise, dezert z fairtradové rýže ve školní jídelně, fairtradové fotbalové míče v tělocvičně, to jsou některé z důvodů, jak škola k titulu přišla. Certifikát předala Michaela Nová z organizace Fairtrade Česko a Slovensko. „Oceňujeme úžasný elán, s nímž se do kandidatury studenti a učitelé gymnázia zapojili. Již samotné pochopení a šíření podstaty fair trade má v konečném důsledku na drobné pěstitele v zemích globálního Jihu obrovský dopad,“ uvedla. Atmosféra férového miniveletrhu. Foto Lenka Tréglová

URL| http://my89.cz/maly-ferovy-veletrh-pripoutal-pozornost-obchodniku-i-vyrobcu/

novinky.cz Fejeton Štěpána Kučery: V Konibaru 18.9.2015

novinky.cz str. 0 Kultura - SALON

Štěpán Kučera, SALON Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Tady býval koňský výsek, dostali jste kabanos, takový kus,“ ukazuje vrchní uherskohradišťského Konibaru rukama, „chleba a pivo za pět korun, to bylo ještě v osmdesátých letech. Potom už nebylo koňů, tak sa to tu zrušilo.“ Dvorek je zastřešený vinnou révou, dřevěné balkony v patře prázdné, jenom do podkroví létají vlaštovky. „Tady sa bydlelo před třiceti lety, krásné byty, ale to už je pryč. Tam v přízemí je konírna, kde se zpracovávalo maso, kancelář, umývárka a velký obchod. Sám si pamatuju na ty roky. Tenkrát býval koňský kabanos samočinně lepší s každým dnem, v úterý lepší než v pondělí a ve čtvrtek nejlepší. Protože ta voda se nevylévala, a jak se v ní salám vařil celý den, tak to bylo chutnější. I když si děláte vlastní salám, tak tam přidejte hovězí kostku, poněvadž to ta voda vysaje. I do párečků pro děti.“ „A vy vyrábíte vlastní salám?“ zajímá nás. „Už to nedělám, i zabijačky sme dělali, ale to už je pryč. Naposled v lednu, pro známé. Včera sem chtěl krev, byl sem na jatkách, a nemají. Už sa neprodává. A tady to odkúpil vinař od Blatnice pod Svatým Antonínkem, toto je jeho víno.“ Pijeme víno, borovičku, turka z květovaného hrnku. Přišli jsme si původně popovídat s paní Martou, která nás zaujala při včerejší návštěvě. Ale včera byl pohřeb jedné stálé zákaznice, a tak Marta musela dolévat všem, kdo se přišli rozloučit; na okně ještě visí parte. Dnes zas paní Marta slaví svátek, takže musí posedět u všech stolů. Je jí odhadem asi osmdesát. „Sem chodívali stálí hosté, ale během posledních pěti let jeden po druhém umírají nebo nemožú pít už, onemocněli,“ říká vrchní. „To sem měl dva stoly vevnitř a věděl sem, že ráno přijde jedna parta, odpoledne druhá. Ve dvě hodiny chodila skupinka čtrnácti lidí vždycky. Další ešče jezdili na kole ze Starého Města, ale tam začali čekat četníci, a když si naši vypili, dostali pokutu. Tak už chodí do vinotéky ve Starém Městě, mají to blíž a nemusí sa starat. Chodilo i hodně mladých, ale těch taky ubývá.“ Mladší člověk tu je kromě nás vlastně jenom jeden a za cigaretu nám oplácí lidovou slovesností. „Cestou sem mám slintavku, cestou dom kulhavku a doma mě čeká šílená kráva. Ta moja je cigánka, to je vždycky hukot.“ Smějeme se, po vínu od Blatnice to jde snadno. Žena mu za chvíli přichází, tmavá a důstojná jako bráhman, s tlustými brýlemi a nápisem SEXY vyšitým na opasku. Mladík se od nás rychle otáčí, ona přisedá k němu, povídají si, za chvíli se taky smějí. Za zídkou u malého stolku sedí bezdomovec a pije borovičku, ptáme se na něj vrchního. „On byl moc cítit. Sedával u tohoto stolu, co teď vy, ale stálí zákazníci říkali, ať ho dám pryč. Ale co bych ho vyháněl, to je neslušné. On za pití platí, má důchod, ale přitom spává na ulici. Tuhle ho odvezli do Bohunic do nemocnice a uřezali mu všechny prsty na nohou. Dneska ráno v sedm sem ho bral z ulice, ať ho auta nestříkají vodou. Je ho škoda, mohl by si zaplatit byt, ale nechce, nechce nikoho poslouchat.“ Kousek odtud, za dřevěnými vraty, je Mariánské náměstí s hotelem, restauracemi a cukrárnami, po dláždění tam klapou podpatky dlouhonohých dívek. Ale v Konibaru je dobře, zvlášť o svátku paní Marty.

URL| http://www.novinky.cz/kultura/salon/37...-fejeton-stepana-kucery-v-konibaru.html

Ukrajinští aktivisté a krymští Tataři nepouštějí na Krym náklaďáky s potravinami 20.9.2015

novinky.cz str. 0 Zahraniční - Evropa

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Blokádu nákladní automobilové dopravy směřující na Krymský poloostrov anektovaný Ruskem zahájili v neděli ukrajinští aktivisté a krymští Tataři. Ukrajinskou vládou podporovaná akce má zkomplikovat zásobování obsazeného Krymu potravinami a upozornit na protiprávnost ruského záboru. Značný podíl na blokádě má Pravý sektor, který pomáhal rozmístit betonové bloky na silnici, uvedla Ukrajinska pravda. Několik stovek účastníků akce zablokovalo tři silniční přechody, které spojují Krym s ukrajinskou pevninou. Jejich snahou je zablokovat nákladní dopravu, zejména automobily převážející potraviny. Jak dlouho má akce trvat, není zřejmé. Aktivisté ji ale plánují jako dlouhodobou, soustřeďují se hlavně na silnici z Chersonu. Kyjev k hranici v zájmu udržení pořádku vyslal policejní posily a dopravní hlídky. Podle očitých svědků se někteří ukrajinští policisté blokády aktivně účastní. Akci podporují dva hlavní vůdci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov. Oba aktivisté byli z Krymu už loni vyhoštěni a nesmějí se na něj po dobu pěti let z rozhodnutí ruské justice vrátit. FOTO: ti, Právo/Novinky Hlava krymskotatarské rady Medžlis Čubarov uvedl, že chce dosáhnout toho, aby stouply ceny potravin na Krymu: „Nabízíme našim businessmanům - pokud to lze označit za návrh - nekrmte bandity na Krymu schématy šedé ekonomiky.“ Podle něj za pět měsíců letošního roku byl obrat mezi Ukrajinou a Krymem 475 miliónů dolarů: „A to je jenom část, kterou vidíme. Mezi oligarchy tady a Aksenovem (šéfem Krymu dosazeným Kremlem) a jeho bandity putují peníze, ze kterých platí prohledávání domů krymských Tatarů a pogromy na ně. Podle něj je cílem blokády dosáhnout toho, aby oligarchové jednali transparentně a peníze zůstaly na Ukrajině. Hranici, která do loňského jara jen administrativně oddělovala Krym od ukrajinské Chersonské oblasti, dnes Moskva považuje za státní hranici mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Moskva a ruské správní orgány na Krymu označily akci za politické představení, které na zásobování poloostrova nebude mít žádný vliv.

URL| http://www.novinky.cz/zahranicni/evrop...ji-na-krym-nakladaky-s-potravinami.html

Chcete ušetřit šest dnů ročně? Nakupujte potraviny on-line 22.9.2015

novinky.cz str. 0 Komerční články

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přemýšleli jste o tom, kolik času nám během roku zabere nakupování? Průzkum společnosti Tesco ukázal, že nákupům potravin věnujeme týdně bezmála tři hodiny. Za rok tak strávíme za nákupním vozíkem téměř šest dnů. Poradíme vám, jak tento čas ušetřit.

Současná zrychlená doba vede k tomu, že musíme pečlivě zvažovat, jak budeme trávit své volné chvíle. Pokud bojujete s nedostatkem času, ušetřit vám ho pomůže služba Tesco Potraviny on-line, která vám doručí kompletní nákup bez námahy až ke dveřím. O čerstvost a kvalitu potravin se nemusíte obávat. Pracovníci služby Tesco Potraviny on-line vybírají zboží stejně pečlivě, jako by je kupovali pro sebe. Díky tomu obdržíte ty nejlepší a nejčerstvější produkty, které se v obchodě nacházejí. Vaším úkolem je pouze naplnit virtuální košík tím, co vám doma právě chybí. Vozy společnosti Tesco navíc potraviny chladí a mrazí i během dovážky, proto si můžete objednat i čerstvé maso či mražené výrobky. Služba Tesco Potraviny on-line je aktuálně dostupná pro více než 4 miliony obyvatel České republiky v Praze, Brně a celé řadě dalších lokalit. Standardní cena za pohodlné doručení nákupu až domů se pohybuje mezi 49 Kč a 99 Kč. K prvnímu nákupu navíc nyní Tesco nabízí slevu až do výše 500 Kč. A to už stojí za vyzkoušení!

URL| http://www.novinky.cz/komercni-clanky/...-rocne-nakupujte-potraviny-on-line.html

Nymburský deník Přes tisíc lidí si užilo v Pojedech den plný zábavy, jídla, pití a řemesel 21.9.2015

Nymburský deník str. 2 Nymbursko MILENA JÍNOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Poznej náš venkov je akce, kterou už tradičně pořádá MAS Svatojiřský les za podpory kraje Pojedy – Den plný dobrého jídla, zábavy, dětských výtvarných dílen a krásných výrobků od regionálních výrobců. Ak tomu ještě představení různých plemen skotu. To je hlavním tématem akce s názvem Poznejte náš venkov na farmě Pojedy, která se konala v sobotu za krásného slunečného počasí. Už od dopoledních hodin se přes bránu farmy hrnuly stovky lidí. Někteří přišli za kulturou, další si se zájmem prohlíželi stánky s nejrůznějšími rukodělnými výrobky, které se ani v kamenných obchodech neseženou. „Vloni jsem tady koupila krásné hrníčky dceři ke svatbě, letos si pro ně jdu sama, ale jsem zvědavá, jestli tady ten výrobce bude,“ sdělila Nymburskému deníku kousek za vstupem Marie Konečná z pražských Strašnic, která má v nedalekém Křinci příbuzné. Velký zájem byl i o malování na obličej, které dětem aplikovala distributorka Nymburského deníku Monika Novohradská, která ještě k tomu vyráběla ze speciálních balónků zvířátka a kytičky. Za moderátorský mikrofon se opět po roce postavil zkušený Pepa Podolák, kterého lidé znají z dřívějších dob z rádia Jizera. Ten také přivítal, také už tradičně, taneční skupinu Svazu mladých Oskořínek a TJ Sokol Oskořínek, která svým folklorem přilákala posluchače na přilehlé lavičky. Po jejich vystoupení se bavičského žezla ujala nymburská kapela Tramstejk. Jedno minus ale podle mnohých návštěvníků letošní akce měla. Hlavně v pánském osazenstvu se ozývaly kritické hlasy na chybějící restauraci, která při loňské akci vyráběla steaky z hovězího masa vyrostlého přímo v pojedské farmě. Pánové odcházeli zklamaní s neukojenými chuťovými buňkami, protože jediné, co z masných výrobků bylo možné pořídit, byly párky v rohlíku, obyčejné hamburgery v housce nebo klobásy z farmy Košík. „Restaurace, která měla steaky z připraveného masa vyrábět, to odřekla na poslední chvíli. Už se nepodařilo sehnat za tohoto provozovatele náhradu,“ vysvětloval všem nespokojencům moderátor Podolák. Před polednem se mezi stovkami návštěvníků objevil traktor s valníkem, na kterém byly podivné postavy, vyvolávající mezi lidmi smíšené pocity. Ale během chvilky se vše vysvětlilo. Šlo totiž o herce ze školy Venduly Burger, která v Pojedech obnovila Budilovu hereckou školu. Foto popis| Své knihy na kaci prezentoval i nymburský spisovatel a novinář Jan Řehounek. Foto autor| Foto: Deník/ Milena Jínová

Foto popis| Fotogalerii a video naleznete na http://www.nymbursky.denik.cz. Foto autor| Foto: Deník/ Milena Jínová Region| Střední Čechy

Olomoucký deník Na festivalu vyhlásí nejlepší frgál 23.9.2015

Olomoucký deník str. 6 Střední Morava/Ekonomika (fil) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Střední Morava – Vyrábíte si vlastní klobásy nebo pečete frgály? Zkuste změřit síly s jinými kuchařkami a kuchaři v soutěži při Karlovském gastrofestivalu, jehož sedmý ročník se uskuteční začátkem října ve Velkých Karlovicích ve Zlínském kraji. Gastrofestival nabídne ochutnávky krajových specialit v místních hotelech a penzionech, a to včetně valašských klobás a frgálů. Soutěž o nejlepší klobásu se uskuteční v sobotu 3. října. „Mohou se jí zúčastnit profesionální řezníci i amatéři. Podmínkou je dodat čtyři kusy klobás do prvního října do pořádajícího Penzionu Pod Pralesem ve Velkých Karlovicích. Soutěžní vzorky posoudí porota, ochutnávat budou i návštěvníci. Loňský první ročník vyhrál řezník Jaroslav Singer ze Lhotska,“ vzkazuje ředitel gastrofestivalu Tomáš Blabla. Soutěž o nejlepší valašský frgál, tradiční vrchol gastrofestivalu, se koná v neděli 4. října. Zapojit se může každý, kdo přiveze vlastní koláč nejpozději do 9.30 ke Gril srubu Razula, rovněž ve Velkých Karlovicích. V hlavní kategorii porota posuzuje koláče, které jsou vyrobeny podle pravidel Evropské unie, tedy mají zhruba třicet centimetrů v průměru, váží šest set gramů a byly upečeny na území Valašska. Loni jich porota hodnotila šest desítek, vítězkou se stala Alena Krmenčíková z Leskovce. Foto popis| Ze soutěže Foto autor| Foto: Karl. gastrofestival Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Střední Morava/Ekonomika; 06 Publikováno| Prostějovský deník; Střední Morava/Ekonomika; 06 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Střední Morava/Ekonomika; 06 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Střední Morava/Ekonomika; 06 Publikováno| Zlínský deník; Střední Morava/Ekonomika; 06 Publikováno| Valašský deník; Střední Morava/Ekonomika; 06 Publikováno| Slovácký deník; Střední Morava/Ekonomika; 06 Publikováno| Kroměřížský deník; Střední Morava/Ekonomika; 06 ID| 4381561a-a634-42b7-879d-10f4c43f2a7b

ona.iDNES.cz Lékařka: Školní obědy obsahují moc soli a uzenin. Chybí čerstvá zelenina 18.9.2015 ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Děti Lubor Černohlávek, Časopis TÉMA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dostávají děti ve školní jídelně zdravou stravu? Lékařka Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu, pro týdeník Téma vysvětluje, proč je nutné v jídelnách odebírat vzorky jídla a nechat je laboratorně vyšetřit. Počínaje zářím byla odstartována velká studie zaměřená na školní obědy dětí mezi 7 a 10 rokem. O co jde? Je to studie založená na zpracování vzorků z náhodně odebraných obědů ve školních jídelnách. Ty

se budou laboratorně analyzovat z hlediska různých nutrientů (tuků a mastných kyselin), minerálů (sodíku, vápníku, železa aj.) a dalších látek (hliníku, kadmia, olova, rtuti aj.). Je to úkol hlavního hygienika, vzorky obědů budou odebírat pracovníci krajských hygienických stanic a laboratorní analýzy a vyhodnocení výsledků provádět pracovníci Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu v Brně. Předpokládá se, že výsledky budou do jednoho roku. Vznikla tato studie na základě nějakého podezření? Třeba, že školní strava není dostatečně vyvážená? Měli jsme určitá podezření. Ze studií například vychází, že Češi mají spotřebu soli třikrát vyšší, než doporučuje WHO (Světová zdravotnická organizace, pozn. red.). Společně s Maďary a Bulhary máme největší spotřebu soli v dospělé populaci v Evropě. A děti to kopírují. Pokud předpokládáme, že oběd představuje 35 procent denního příjmu živin, můžeme vyvodit celodenní příjem. Platí to i v případě soli. Pokud by jen školní oběd překračoval denní doporučenou dávku, znamenalo by to, že celodenní příjem soli bude ještě vyšší. A kdo hodně jí, sní také hodně soli, cukru, přidaných látek atd. Nejobjektivnější metodou, jak zjistit, kolik soli a dalších prvků děti přijímají ze školního oběda, je laboratorní analýza. Takže největším strašákem školních jídelen je sůl? A kuchyňská úprava, slabých míst je více. Při namátkových průzkumech jsme zjistili, že kuchařky si ani neuvědomují, že by dělaly něco špatně. Běžně používají do polévek směsi sušené zeleniny, které však obsahují jen jedno až pět procent zeleniny, naopak soli až 50 procent. Sůl ve směsi potom vychází na 270 korun na kilo, takže je to velice drahý produkt, ve kterém je málo zeleniny, ale obrovské množství soli a také přídatné látky. V některých instantních šťávách na maso nebo v polévkových základech je denní doporučená dávka 2,4 g soli pro šestileté dítě obsažena v jediné porci. Za celý den tak dítě denní doporučenou dávku zákonitě překročí. Kromě toho je sůl skrytá v celé řadě výrobků, jako jsou pečivo, sýry, cereálie, uzeniny, polotovary, nemluvě o dochucovadlech, i když ta se do školní jídelny příliš nedostávají. Kdo kontroluje kvalitu stravování na školách z hlediska nutričních hodnot? Česká školní inspekce a v některých krajích metodici školního stravování kontrolují dodržování takzvaného spotřebního koše, který nastavuje množství a poměr potravinových komodit, které má žák dostat v jídle během měsíce, aby odpovídaly zásadám zdravé výživy. V rámci této metodiky je však velká volnost, z čeho a jak vařit. Například do kategorie masa jsou zařazeny také uzeniny. Nejen, že se nejedná o produkt, který obsahuje pouze maso, ale obsahuje velké množství soli. Obdobně rozpustné slazené nápoje mohou být vykazovány jako ovoce. Z toho důvodu byla zpracována takzvaná nutriční doporučení, která podrobněji specifikují pestrost jídelníčků, tedy jak často v průběhu měsíce by měly být zařazeny konkrétní druhy masa, luštěnin, polévek, množství zeleniny, doporučují úplné vyloučení uzenin, vhodnou kuchyňskou úpravu i kombinace. V současné době se s nimi seznamují kuchařky a vedoucí školních jídelen. Když rodiče vedou dítě ke zdravému životnímu stylu, tak očekávají, že ho škola nezkazí. Je kvalita jídel nyní jen na vůli ředitele? Ředitel zodpovídá za celou školu. Je otázka, zda ví a chápe, že je žádoucí, aby se vařilo převážně z čerstvých surovin, používalo málo soli, jaká úprava je vhodná. Druhá věc jsou finanční prostředky. Co se týká cen obědů, tak dotace zřizovatele na žáka je stejná a rozdíly v cenách obědů pro žáka ani nejsou. Spíše je to o tom, kolik je ředitel ochoten nebo schopen zaměstnat personálu a zda si uvědomuje, že v malém počtu kuchařek se nedá vařit jinak než z instantních směsí a polotovarů. V takovém případě by se měl snažit vyjednat si peníze se zřizovatelem. Nevím, jestli se o to ředitelé vůbec snaží, nebo si jen říkají, že to nějak funguje a hlavně, že se vaří.

URL| http://ona.idnes.cz/skolni-obedy-rozho...z5-/deti.aspx?c=A150917_143233_deti_pet

parlamentnilisty.cz Asociace českého tradičního obchodu je součástí Hospodářské komory ČR 18.9.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy

Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Asociace českého tradičního obchodu je jediným subjektem, který zastupuje zájmy nezávislých českých obchodníků a snaží se podpořit a upevnit jejich postavení na českém trhu. I z toho důvodu proběhlo jednání mezi předsedou AČTO Zdeňkem Juračkou a prezidentem Hospodářské komory ČR o možnostech bližší spolupráce. Výsledkem pak byl vstup Asociace do struktur Hospodářské komory. “Hledáme nejrůznější cesty jak pomoci tradičnímu českému maloobchodu, který je neodmyslitelnou součástí malého a středního podnikání v naší zemi. Vzhledem k tomu, že pomoc malým a středním podnikatelům je také jednou z priorit komory, rozhodli jsme se navázat bližší spolupráci,“ osvětluje motivy vstupu do HK ČR Zdeněk Juračka. I z toho důvodu schválilo při svém brněnském zasedání představenstvo Hospodářské komory ČR žádost AČTO o začlenění. AČTO, podobně jako i Hospodářská komora ČR, vnímá nutnost podpory českých obchodníků a rovněž také výrobců potravin, kteří se musejí potýkat s nástrahami legislativy i nekalou konkurencí. Jedno ze společných témat tak představuje zavedení elektronické evidence tržeb či výraznější podpora českých potravinářů. V rámci liberalizace trhu AČTO také podporuje stanovisko HK ČR k návrhu zákona o omezení prodejní doby, a to i přes fakt, že tento návrh nahrává právě malým tradičním obchodníkům. Skutečnost, že oba subjekty myslí spolupráci vážně, hodlají společně s Potravinářskou komorou představit na tiskové konferenci, na níž prezentují bližší podobu vzájemné podpory. O konání tiskové konference bude AČTO včas informovat. Asociace českého tradičního obchodu vznikla v červenci 2014 jako historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. Zakládajícími členy byla Skupina COOP, BRNĚNKA, ESO MARKET, ČEPOS, ENAPO a CBA. V současnosti má AČTO 16 členů a reprezentuje téměř 7 tisíc prodejen s 30 tisíci zaměstnanci s ročním obratem 50 mld. Kč. Představuje tak cca 23% podíl na trhu s potravinami, přičemž si klade za cíl hájit specifické zájmy svých členů.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=399852

Šrámek (ANO): Zavézt východní Evropu potravinami, byl cíl EU15 při našem vstupu do EU 20.9.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Oficiálním důvodem pro obsazení trhů nových členských států potravinami z původní patnáctky, byla obava z dovozu levných potravin. Výsledek je opačný. Východní státy, jsou mohutně zaváženy potravinami a jejich dovoz neustále roste. Po vstupu 10 nových členských států východní Evropy do EU15, bývalé patnáctky západní Evropy, představil hned v roce 2004 Institut pro ekonomické porovnávání ve Vídni dva základní cíle rozšíření jako business pro EU15 takto: Postupně obsadit trhy nových členských států potravinami z původní patnáctky, a to alespoň do výše 1/3, a znehodnotit farmy a zpracovatele v nových členských státech laciným skupováním západními investory. Hlavním důvodem, oficiálně zmiňovaným a odůvodňujícím, byla obava z dovozu kvalitních a hlavně levných potravin z východních zemí do původní patnáctky. Výsledkem je dnes naprosto opačný stav, východní státy, s výjimkou Polska (to vysvětlím v jiném článku), jsou mohutně zaváženy potravinami a jejich dovoz neustále roste. Je to důsledek tzv. duální Jednotné zemědělské politiky. Jinými slovy

řečeno, tato politika nebyla jednotná, ale jiná pro EU15 a jiná pro nové EU10. Pro tyto země pak probíhá už téměř 11 let. Je třeba ji neodkladně opustit a nahradit, o což se dnešní vláda snaží, ale bohužel velmi pomalu. V minulosti jsme vždy byli ve výrobě základních komodit a potravin soběstačným státem. V dobách minulých jsme dokonce východní Evropu zaváželi potravinami. A dnes? Dovážíme přes 60% vepřového, přes 50% hovězího, drůbežího a dalších živočišných potravin. Lze říci, že zatím jsme mírně soběstační v mléku, kde ale dnes nastává zřejmě poslední řízená fáze i této soběstačnosti. V dubnu tohoto roku se zrušili mléčné kvóty, na něž se bývalá patnáctka, především Německo, připravuje již od roku 2008 masivními státními dotacemi na podporu rozšíření živočišné mléčné produkce. Přestože máme jednu z nejvyšších užitkovostí dojnic v Evropě, masivní finanční podpoře států jako je Německo či Francie se neblížíme ani v nejmenším. Stáda u nás přežívají jen díky své velikosti, nízkým mzdovým nákladům a především šikovností našich chovatelů. Nicméně zadarmo a pod cenu výrobní nákladů je tento stav pro malé a střední farmy dlouhodobě neudržitelný. V minulosti jsme mohli být svědky absolutního selhání státu, a pokud se dnešní vláda nerozhodne ke stejné podpoře tohoto segmentu jako na Západě, dojdeme do stavu, kdy i poslední klíčovou oblast živočišných produktů, mléko, budeme dovážet a přestaneme být soběstační. A důvody? Za posledních 25 let jsme téměř cíleně likvidovali živočišnou výrobu (o této likvidaci v dalším článku). Masově jsme se soustředili na rostlinnou výrobu, která ničí naši krajinu a půdu. Nejsou zvířata a tudíž není organická hmota (kejda, chlévská mrva) vracená na pole, což má vliv na sucho, záplavy a hlavně spodní vody (o půdě v dalším článku mého blogu). Víte, že v Dánsku je silně dotována produkce kejdy vracená na pole? Já tvrdím trochu s nadsázkou, že kejda bude jednou dražší než maso či mléko. Chybí pokora k půdě. Když z ní něco beru, musím jí to vracet. (Pozn.: další článek bude o půdě a jejím vlivu na zemědělství, sucho, vodu a životní prostředí vůbec.) Pavel Šrámek, Poslanec hnutí ANO

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=399984

Plzeňský deník O budoucnost zemědělství nemám strach, lidé chtějí kvalitní potraviny 22.9.2015

Plzeňský deník str. 62 Příloha - Zemědělství EVA PLEVKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Plzeňský kraj – „Letos bude špatná úroda.“ Tak často bědovali lidé v letních tropických týdnech bez kapky deště. Jak to nakonec dopadlo a jak se dnes žije českým zemědělcům, o tom v rozhovoru mluví předseda Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma. * Je po žních, a tak asi nemůže na úvod padnout jiná otázka: Jaká byla letošní úroda v Plzeňském kraji? Nebyla špatná, průměrným výnosem se dá řadit někam na čtvrtou či pátou příčku porevolučních statistik. Ale je potřeba zdůraznit, že pro zemědělce není tolik důležitý hektarový výnos, ale důležité je, za kolik se mu podaří úrodu prodat. V tomto ohledu si letošní sklizeň nebude stát tak vysoko, bude se pohybovat zhruba v polovině žebříčku, z dvacetiletého pohledu je to takový průměr. * Vzhledem k obrovským vedrům a suchům to asi není špatná zpráva? Co se týče obilí, tam počasí rozhodující vliv určitě nemělo, i když jsme z něj všichni měli strach. Horší vliv měla sucha a vedra na sklizeň objemných krmiv, druhé seče buď vůbec nebyly, nebo byly velice

slabé. Tím bude ovlivněna krmivová základna pro příští rok. Začíná se sklízet kukuřice a výnosnost bude odhadem někde kolem padesáti procent. Mám obavu, aby to nebylo ještě horší. To bude hlavní problém vyplývající z letošního sucha, zemědělci bědují, že nebude čím krmit. * Co s tím? Kukuřice se bude muset něčím nahradit. Těžko ji zemědělci nakoupí, protože situace byla podobná v celé střední Evropě. Částečně se dá vylepšit krmnou směsí. Ale s tak velkým propadem to bude problém. Podniky, které mají nějaké loňské zásoby, to mohou nějak překlenout, ale ty, které je nemají, a těch je většina, budou mít problémy. Pro ty to nebude legrace. Po sklizni kukuřice na konci října budeme přesně vědět, jak na tom jsme. * Co se v Plzeňském kraji na polích nejvíce pěstuje? Lidé si často postesknou, že vidí buď žlutou řepku, nebo právě kukuřici. Tradiční zastoupení v Plzeňském kraji má řepka, pšenice, ječmeny, kukuřice a oves. Řepka je stálicí, ale není to tím, že by plochy této plodiny v posledních letech diametrálně narostly. Samozřejmě, když se budeme dívat z pohledu pětadvaceti let, tak ano. Ale z pohledu pěti deseti let výměra, na které se pěstuje řepka, výrazně neroste. Podniky se snaží spořit náklady, čili když mají pozemky vedle sebe, osejí plochy stejnou plodinou, snižuje se tím počet přejezdů mezi poli a podobně. Pak se zdá, že tady je strašně řepky a támhle zase hodně kukuřice. * Je nějaká tradiční plodina, která postupně z polí v našem regionu mizí? V Plzeňském kraji najdeme úrodných nížinných oblastí, které známe z Hané nebo z Polabí, opravdu jen zlomek. A tím je dané to, co se tady dá pěstovat. Je fakt, že tak před pěti deseti lety byly určitě větší plochy žita. Ale to je všechno dané trhem, zájem o žito není velký a jeho cena se výrazně propadla. Kdo ho pěstuje, dělá to zpravidla na objednávku a má jistotu odbytu. Výrazně klesá i plocha brambor. * Výkupní cena ostatních obilovin také klesá? Zemědělce trápí kolísavá cena obilovin. Výhodou je, pokud má podnik nebo soukromník i živočišnou výrobu. Tam může částečně řešit nízkou výkupní cenu obilí tím, že si ho více ponechá a upraví zčásti krmnou dávku a následně prodává maso nebo mléko. Samozřejmě pokud je nízká výkupní cena rostlinných i živočišných produktů současně, je to problém. * Jak je to v Plzeňském kraji právě s živočišnou výrobou? Přes krizové vlny a propady ceny mléka není pokles živočišné výroby nijak dramatický, opět tedy sledováno tím krátkodobějším pohledem maximálně deseti let. Zrekonstruovaly se stáje, zemědělci dělají poměrně dost pro pohodu zvířat, k čemuž je postrčily také dotační tituly. Ty ale s sebou nesou i komplikace. * Jaké komplikace? Když zemědělec z části podpor opraví či postaví nové stáje, tak se zároveň zavazuje, že po určitý počet let bude investici využívat k danému účelu. A to musí dodržovat i v současné době mléčné krize, kdy je velice nízká výkupní cena a jemu se to třeba ani nevyplatí. Někteří pak volí pro mě sebevražedné řešení, že snižují zvířatům krmné dávky, čímž se sníží produkce mléka. Ale to je cesta do pekel, stáda jsou nějak geneticky nastavená a toto nastavení si žádá určitou úroveň krmení. Pokud genetiku nechci zkazit, musím dobytku dát, co potřebuje. Prostě zemědělec z uvedeného problému nemůže jen tak „vycouvat“ a vrhnout se na jiný typ výroby. * Určitě ale klesá produkce českého vepřového masa, nemám pravdu? Tam jdeme s republikovým trendem. Česká republika je, co se týče vepřového, soběstačná sotva z padesáti procent. Počty prasat jdou razantně dolů všude, to se týká i Plzeňského kraje. Málokde už je dneska velkochov prasat, ekonomicky se zemědělcům nevyplatí. Počty skotu také klesají, ale

produkce mléka se prakticky drží i díky lepší péči a genetice, což zčásti souvisí s již zmíněnými investicemi. * Jak moc důležité je propojení živočišné a rostlinné výroby? Tradiční propojení živočišné a rostlinné výroby se zemědělcům určitě vyplatí. Vojtěška nebo jetele jsou výborné předplodiny, které váží dusík a zlepšují půdní strukturu, připravují půdu na další osetí. Ten, kdo nemá zvířata, tak tyto plodiny nepěstuje, co by s nimi dělal. Na druhou stranu, pokud budeme dělat na půdě bez účasti živočišné výroby, tedy když tam nebudeme dávat hnůj, tak půda není schopná pojmout vodu a udržet si ji a to, jak jsme nedávno zaznamenali, je určitě významným tématem pro další roky. * Jak se vůbec žije zemědělcům v České republice? Obecně se dá říci, že se zemědělcům žije o něco lépe, než se jim žilo v porevoluční době. Je to vidět na provozech, které jsou často výrazně zmodernizované. Zásadní problém je, že jednotná Evropa je v podstatě nejednotná. Podpory pro zemědělce nejsou stejné. Německo, Francie, Rakousko, Polsko je mají vyšší než Česká republika. Máme se lépe, ale rozčiluje nás tahle nerovnoprávnost. * Co ještě zemědělcům kazí náladu? Plošně ubývá půda, staví se silnice, průmyslové zóny a pořád se ještě nekouká na to, jakou půdu stavba zabere. Zároveň také přibývají administrativní překážky, kontroly a podobně. Každé plánovací období jsou žádosti o podpory složitější a složitější. Málokterý zemědělec je schopný se s tím sám poprat, pak jim nezbývá než si najímat poradenské firmy a utrácejí spoustu peněz. * Už jste naznačil, že dotační politika týkající se zemědělství s sebou nese řadu rizik. Kde vznikla největší chyba? Po vstupu republiky do Evropské unie zemědělci řešili s představiteli státu, zda se zvolí systém kopírující západní země, tedy dotace na určitou jednotku – litr mléka, jednu krávu, na půdu, nebo se zvolí jednoduchý princip, že se dostanou určité finance na hektar, což pro zemědělce, kteří v té době brali minimální podpory, znělo naprosto úžasně. Odkývali to jak politici, tak samotní zemědělci. Ale z dnešního pohledu to byla ta zásadní chyba. Ten, komu nešla živočišná výroba, tak se jí bez problémů zbavil. Vyplatí se mu brát dotace na hektary a nemusí se zabývat případnými ztrátami z živočišné výroby, které se v určitých vlnách vždy vrací. * Už chápu argumenty zemědělských družstev, která oborávají pole až k silnicím a cestám a nenechají okolo ani úzký pruh trávy. Prý musí kvůli dotacím. Je to tak. Půda se snímkuje z družic, a pokud není dodržená výměra nahlášených hektarů, na něž byla poskytnuta dotace, jsou za to citelné sankce. Můj názor je, a za tím si stojím, že by bylo nejlépe, kdyby žádné dotace nebyly. Ale to by nesměly být nikde. Jsem přesvědčený, že čeští zemědělci by se neztratili, možná by nepatřili k úplné špičce, ale neztratili by se. Máme vybavené provozy, stroje, genetika stáda je daleko… O českého zemědělce bych se nebál. Samozřejmě jsem realista a vím, že se to nestane. * Máte nějakou vizi, jak to se zemědělstvím bude do budoucna? Já tvrdím, že zemědělství bude získávat na významu. Lidé budou stále více vnímat, co jí. Klasické základní zemědělství – mléko, maso, mouka – bude nabírat na významu. Lidé si to vyžádají, už dneska vidíme, že řada lidí zvažuje, co kupuje, co zboží obsahuje. Někteří si rádi připlatí, majíli jistotu kvality a původu. Je fakt, že to bude něco stát – ubývá půda, mění se počasí, ale vyplatí se jim to, nakonec jde o jejich zdraví. O zemědělství se tedy nebojím. * Tak to je dobrá zpráva i na závěr celého rozhovoru. Já už mám dneska jistotu v tom, že český zákazník se více obrací do českých obchodů, na české potraviny. Ještě pár let zpátky jsme všichni jezdili do hypermarketů, nakupovali plné vozíky a doma

pak zjistili, že toho půlku nepotřebujeme. A je fakt, že dneska už si lidé najdou svého pekaře, řezníka a podobně. Je to dobře vidět zejména na menších městech. Foto popis| Jaroslav Šíma Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Zemědělství; 62 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Zemědělství; 62 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Zemědělství; 62 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Zemědělství; 62 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Zemědělství; 62 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Zemědělství; 62 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Zemědělství; 62 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Zemědělství; 62 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Zemědělství; 62 ID| 366c86c4-d0d4-4a31-b1ca-ad3bd72c659d

podnikatel.cz Nekupujeme Babišovo, ale pro jistotu o tom nebudeme mluvit 18.9.2015 podnikatel.cz str. 0 Zdeněk Vesecký Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět [KOMENTÁŘ] Už několik měsíců probíhá protestní akce Babišovy výrobky nevedeme, neprodáváme! Kolik se k ní připojilo živnostníků a proč se o ní bojí mluvit? „Babišovy výrobky nevedeme, neprodáváme! Pokud je u nás najdete, dostanete je zadarmo.“ Tato kampaň se rozjela už na jaře tohoto roku. Nejdřív poměrně nenápadně v klatovském řeznictví Pavla Havlíčka. Mapa České republiky s logy nejznámějších potravin pocházejících z impéria Agrofert Andreje Babiše se rázem dostala do hledáčku médií a víc než ochotně si ji ve svých provozovnách vyvěsili i další živnostníci a podnikatelé, kteří se chtěli proti Andreji Babišovi vymezit. (Nutno zmínit, že to nebylo kvůli tomu, že jim nechutnají jeho výrobky, ale hlavně kvůli krokům, které podniká z pozice ministra financí.) Facebookové skupině nazvané Bojkot Babišových výrobků dalo k dnešnímu dni palec nahoru bezmála 14 500 lidí. Ne všichni tito lidé jsou pochopitelně podnikatelé, ale měl jsem za to, že nebude těžké živnostníky, kteří se k této formě protestu připojili, najít a vyzpovídat. Jenže ouha. Oficiální seznam těchto protestujících neexistuje. Před třemi týdny jsem se proto vydal na procházku hlavním městem, která měla jediný cíl: najít podniky označené tímto plakátkem. A výsledek? Našel jsem. A nebylo to ani tak složité. Stačilo projít jen dvě městské části, Prahu 2 a Prahu 3. Tím ovšem tour za informacemi skončila. Podnikatelé se o tom, proč se ke kampani připojili, nechtějí bavit. Nejmenovaný hospodský z Vinohrad se přiznal k tomu, že na sebe nechce upozorňovat v médiích a přivolat zbytečně kontroly. Další pražský podnikatel se nechal slyšet, že připojení ke kampani se mu na tržbách nijak neprojevilo a žádného z jeho zákazníků plakát nijak zvlášť nezaujal. Uvažuje proto o tom, že ho brzy sundá a o tématu se dál odmítá bavit, protože mu přijde zbytečné. A z podobných důvodů jsem nepochodil ani na dalších dvou místech. Proč se připojují k nějaké protestní akci, když se pak o ní bojí mluvit, ptal jsem se sám sebe. Pak jsem si ale vzpomněl na majitele vinotéky Jiřího Humpolíka, kterého jsem v zimě zpovídal pro seriál Příběhy podnikatelů. V článku nazvaném Vybral svoje stavební spoření a místo práce barmana si otevřel vlastní vinotéku se mladý podnikatel mimo jiné kriticky vyjádřil k návrhu zákona, který by vinotéky téměř zlikvidoval. Asi měsíc poté, co článek vyšel, jsem se u něj zastavil a on mi řekl, že třetí den po vydání už měl ve vinotéce kontrolu. Že by náhoda? Ne. Dámy, které přišly, na článek narazily. Možná mají takové negativní zkušenosti i podnikatelé, kteří se připojili k akci Babišovy výrobky nevedeme, neprodáváme! a jejich odmítavý postoj je podložený reálnými obavami.

Odpůrců na sociální síti přibývá Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed Ilustrační obrázek. Nezbývalo tedy, než se obrátit na facebookovou komunitu Bojkot Babišových výrobků. Stačilo slušně požádat, poslat několik dotazů a odpovědi přišly vzápětí. Na otázku, jací lidé se ke komunitě připojují nejčastěji, jsem dostal tuto odpověď: Dvě třetiny fanoušků jsou živnostníci a majitelé firem, třetina pak zaměstnanci. 85 % všech fanoušků jsou voliči pravicových stran – Svobodní, ODS, Strana soukromníků atd., píše správce stránky. Kolik firem se k akci Babišovy výrobky nevedeme, neprodáváme! připojilo v reálu ale neví. Jde o spontánní aktivitu a žádné seznamy nevedeme. Určitě je to několik stovek živnostníků a firem, ale může to být i několik tisíc, protože nám chodí zprávy typu: Včera jsme plakát Babišovy výrobky nevedeme, neprodáváme! viděli na pouti v jedné vesnici u Olomouce na stánku se zmrzlinou. Komentátor či správce profilu poděkoval za zájem, ale odmítl se představit. Z důvodu bezpečnosti jméno neuvedeme. My totiž víme, s kým máme tu čest. Není to žádná legrace, znělo vysvětlení. Opět důkaz, že živnostníkům není v dnešních dnech zrovna do řeči. Správce profilu komunity Bojkot Babišových výrobků ale přeci jen tak skoupý na slovo nebyl. Ochotně odpověděl na to, k čemu má profil skupiny sloužit a zda jde jen o šíření informací nebo může přerůst v něco víc. Jsme živnostníci a přemýšleli jsme o tom, jak se postavit panu Babišovi na občanský odpor v souvislosti s jeho nechutnými útoky proti živnostníkům, v souvislosti s jeho vyhlášením třídního boje živnostníkům, nadáváním živnostníkům do zlodějů a podvodníků atd. Napadl nás tento bojkot. Primárním cílem této stránky je tedy vyzývat lidi k politickému bojkotu Babišových výrobků. Sekundárním cílem stránky je podpora myšlenek klasického liberalismu. Chtěli bychom, aby v této zemi opět vládla pravice a ne korporátní levice typu ANO, která je antikapitalistická, antiliberální a žene zemi do záhuby. Protože jen na těchto informacích by ale článek o dopadech bojkotu a jeho vývoji postaven být nemohl, musel jsem se vrátit na samý začátek tohoto příběhu. Oslovil jsem pana Pavla Havlíčka, majitele klatovského řeznictví U Pavlíka, který si mapku s výrobky Babišova koncernu a informací o jejich bojkotu vyvěsil jako první. Už nějakou dobu jsem v časovém presu a musím se hlavně věnovat buřtům, které mi zajišťují živobytí, zněla jeho první reakce. Nicméně přislíbil, že si čas najde a o tématu si rád promluví. A pár hodin před vydáním svůj slib splnil. Bude vás zajímat: Babišova republika: Čtěte, co všechno Babiš vlastní a kam až sahá jeho moc Jak to vidí řezník, který to všechno začal Krást se nemá, říká Babiš a nechá si odsouhlasit dotace na pět miliard. Živnostníci kradou, tak je necháme finančně vyhladovět. Znáte to, jak se dobývala města. Vyhladověním přece. A vyhladovíme i živnostníky. Jsou jako hmyz a obtěžují nás, slušné miliardáře, svou každodenní lopotou. Navíc se zákazníci hromadně začínají zajímat, co vlastně jí. Zda levné potraviny, nebo kvalitní jídlo, říká Pavel Havlíček. Toto uvažování pro něj bylo prvním impulsem k bojkotu, který si začal žít svým vlastním životem. Řezník ale přiznává, že to nebyl jen jeho nápad. Ve zhruba stejné chvíli se totiž objevila už zmíněná facebooková stránka Bojkot Babišových výrobků, ke které se okamžitě přihlásil. Zpočátku se nedělo nic. Jen pár ohlasů na sociální síti a podnikateli přišel celý protest spíš jako internetová recese. Věci se daly do pohybu v momentě, kdy dospěl k přesvědčení, že je potřeba celý protest dostat do reálného života a vyvěsil plakátek ve svém řeznictví. Moje facebooková stránka během jediné noci nasbírala tisícovku fanoušků a moje fotka obletěla internet i tištěná média, vzpomíná podnikatel. Bojkot Andreje Babiše dostal svou reálnou tvář. Nevím, zda jsem byl impulsem já sám, a nebo spíše to, že jsem vystoupil z anonymity. Faktem ale je, že míra únosnosti pro mne přetekla, dodává Pavel Havlíček. Mediální zájem trval a protest klatovského řezníka stálo zato sledovat i dál. Ozvala se totiž firma Kostelecké uzeniny. Po Velikonocích se u něj objevil obchodní zástupce Kosteleckých uzenin (jedna z firem spadající pod Agrofert). Nejprve s milým úsměvem a prý nabídkou spolupráce. Vy jdete kvůli tomuhle, že? ukázal Pavel Havlíček na plakátek. Obchodnímu zástupci nezbývalo než přiznat pravdu. Ještě ten

samý den dostal řezník pozvání na návštěvu přímo ke generálnímu řediteli Kosteleckých uzenin. Domluvili jsme si termín a já ho ubezpečil, že můj protest má dvě roviny, a tu politickou nehodlám opustit, komentuje Pavel Havlíček a pokračuje… Zavřel jsem krám. Na celý den. Pro to, abych mohl jet do Kostelce na pozvání pana generálního ředitele Hanuše. Napadá mě, jestlipak Andrej zastaví provoz svého gigantu na celý den, aby mohl jet na návštěvu za mnou. Po příjezdu nás čekalo pohoštění v podobě mísy nakrájených uzenin. S velkým díky jsme oba dva odmítli jak pohoštění, tak připravené dárky a já poukázal na to, že ze zcela jistě pochopitelných důvodů nevezu ani já dárek či ochutnávku panu generálnímu řediteli, byť přibalit kousek poctivého uzeného by nebyl nejmenší problém. Přijali jsme jen kávu a sklenici vody a místo zdržování šli přímo k věci. Pan Hanuš mi sdělil, že by rád nějakým způsobem rozmělnil můj postoj a pokusil se jednat o kvalitě výroby v Kosteleckých uzeninách. Upozornil, že v podniku je patnáct set lidí, které můj bojkot uráží. Nu což, to je možné, odpověděl jsem. To je mi sice líto, ale já nemám problém s lidmi, kteří tam pracují. Zdůraznil jsem, že jsou to jistě zdatní a šikovní řemeslníci. Jistě umí vyrobit dobrý výrobek a fabrika jistě vyrábí jak kvalitní zboží, tak i neskutečný hnůj. V otázce výroby hnoje se první ozval pan výrobní šéf s tím, že výrobní portfolio začíná na cca 50 % masa. Na to jsem oponoval, a nakonec jsme se shodli na tom, že neměl na mysli portfolio, ale část portfolia, která je bez separátu. Posuďte sami. Tam, kde se nepoužívá separát, začínají výrobky na přibližně 50 % masa! Ale ani to nebylo to nejdůležitější a opět jsem zdůraznil, že obchodní politika je jejich věc a chápu, že se musí podřizovat diktátu řetězců. Říká se, že koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A pan generální ředitel Hanuš se choval skutečně loajálně a zpočátku držel Babišovu linii. Nabídl mi, že v případě zájmu zprostředkuje setkání přímo s Andrejem Babišem. Odvětil jsem, že nemám potřebu se s ním potkávat. To je úkol pro politika nebo politickou partaj. Stanovisko mé a dalších statisíců lidí Babiš zná a není důvod mu ho znovu prezentovat. Pokud však on bude toužit po setkání se mnou, klidně se s ním sejdu a vypiji kafe stejně tak, jako se brzy sejdu s předsedou Svobodných a europoslancem Petrem Machem. Pan Hanuš vyjádřil přesvědčení, že by bylo společné setkání s panem Babišem jistě užitečné a majiteli Agrofertu jej doporučí. Za sebe mohu říci jediné. Já o něj nestojím. Pokud on bude stát o setkání se mnou, neodmítnu ho. URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/nekupu...jistotu-o-tom-nebudeme-mluvit-komentar/

Chovají 70 koz a začínali v chatrči bez elektřiny. Jak se jim dnes podniká? 21.9.2015 podnikatel.cz str. 0 Zdeněk Vesecký Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pamatujete na nedávnou kauzu s Ježkovým statkem? To, že jde jen o obchodní značku, za kterou se skrývá velkovýroba, odhalil Jan Černý. A my ho vyzpovídali. Je ředitelem programů sociální integrace ve společnosti Člověk v tísni. Ve volném čase pak sýrařem, stavěčem ohrad, kydačem hnoje a houslistou na své farmě. Takto se představuje Jan Černý, který společně se svou ženou Barborou založil kozí farmu Létající koza. Jméno naší farmy vzniklo proto, že se nachází přímo u letiště pod vrchem Raná v Českém středohoří. Přišlo nám to vtipné a zároveň marketingově zajímavé. Raná je nejznámějším centrem paraglidingu v Čechách, proto se i koza v logu naší farmy vznáší na padáku. A funguje to. Je to neobvyklý a tím pádem snadno zapamatovatelný název. Lidé pak nemají problém nás najít na internetu, říká farmář Jan Černý. Vlastní farmu rodina založila před osmi lety na samotě nedaleko obce Raná. Černým padla do oka chátrající usedlost, kde museli žít šest let bez elektřiny. Tu si pro základní potřebu obstarávali jen prostřednictvím solárních panelů. Dům postupně dávali do kupy a začali zabydlovat domácím zvířectvem i přilehlý dvorek a zahradu. První kozu Zuzanu jsme si pořídili vlastně ze soucitu. Všimli jsme si jí vedle ve vesnici. Byla špatně uvázaná a škrtila se. Tak jsme se rozhodli ji koupit a postarat

se o ni trochu líp. A pak už to šlo docela rychle. Přibyla druhá, třetí, desátá koza a začali jsme z jejich mléka vyrábět domácí sýry a tvaroh. Nejdřív jen pro spotřebu naší a našich kamarádů. Jelikož ale měly kozí sýry úspěch, mojí ženu napadlo výrobu zoficializovat, vysvětluje Jan Černý. Dnes se na farmě pase 70 koz, k tomu jedna kráva, tři koně a další domácí zvířectvo. Zatímco na začátku Černých dojili ručně, při dnešním počtu koz už využívají strojní dojičky. Protože mají manželé každý svou práci, o kozy se jim stará pomocnice. Oni sami pak pracují především s nadojeným mlékem. A práce ani tak nemají málo. V nabídce totiž mají desítky druhů sýrů, tvaroh, jogurt, jogurtové i obyčejné mléko. Jde vlastně o varianty šesti základních sýrů. Děláme směsný sýr z kravského a kozího mléka, kterému říkáme férovka, zrající i čerstvé sýry typu žervé. Někdy je ochutíme celým česnekem, koriandrem, tymiánem nebo jinými bylinkami. Každý týden vyrábíme něco jiného, aby byla nabídka pořád zajímavá, komentuje farmář a sýrař, jehož zrající kozí sýr Legenda se mimochodem pyšní titulem Regionální potravina Ústeckého kraje. Kozy denně nadojí zhruba 50 litrů mléka, z něhož se dá vyrobit kolem pěti kilogramů sýra. Dalších 20 litrů mléka přidá kráva Jůlie. Vyrobit sýr není podle Jana Černého nic extra složitého. Na začátku v domácích podmínkách ale sýr vyráběli metodou pokus-omyl. Inspirovali se v knihách, vysokoškolských skriptech i na Facebooku, kde existuje skupina zaměřená na domácí výrobu sýrů. Technologie výroby není složitá. Ve zkratce se dá říct, že mléko zahřejete, zpasterujete, vychladíte, přidáte sýrařské kultury, necháte zkysat, přidáte syřidlo, nakrájíte, dáte do formiček, skapete a můžete konzumovat nebo prodávat. Dá se to zvládnout i doma. Umění ale je vyrobit pokaždé stejný sýr, zvlášť když se zaměřujeme na speciality a zrající sýry, vysvětluje Jan Černý. Zrající sýry pokrývají nabídku v zimním období, kdy kozy nedojí a není z čeho vyrábět. V sezóně pak doplňují nabídku rychloobrátkového zboží. Pro to, aby se farma profesionalizovala, bylo nutné postavit samostatný sýrařský provoz. Farmář říká, že základem sýrařské výroby je dřez. Mytím nádobí prý stráví až 80 procent času. Vedle toho ale musí stihnout i obsloužit zákazníky, kteří si každý večer chodí pro zboží přímo na farmu. Bio jsme i bez certifikátu Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed Jan Černý se svou rodinou hospodaří pod vrchem Raná v Českém středohoří, oblíbené lokalitě paraglidistů. Jejich farma se i proto nazývá Létající koza. Ještě donedávna byla Létající koza bio farmou. Teď už její majitelé o tuto certifikaci nestojí. Skončili z toho důvodu, že nemají dost luk. Aby farma získala certifikaci, musí být zvířata krmena bio senem. A v okolí Rané ho nikdo nepěstuje. Černých ho museli vozit z velké dálky a byli závislí na jednom dodavateli. Výraz bio seno, to je jen administrativní záležitost. V podstatě je bio všechno seno. Chemie používaná v zemědělství je drahá a nikdo ji nebude jen tak lít na louky. Proto je prakticky každé seno bio, jen mu chybí ta certifikace. Přestože už oficiálně nejsme bio farmou, troufám si tvrdit, že naše kozy se pasou na trávě a seně stejných parametrů jako má bio. Kvalita tedy dolů nešla, jen jsme se zbavili kontrol a poplatků, vysvětluje Jan Černý. Nově nabytá nezávislost rodině farmáře zvlášť letos pomůže lépe se zásobit na zimu. Kvůli suchému a horkému létu totiž ubylo otav. Druhá seč trávy byla malá a cena sena tedy půjde nahoru. Bez potřeby dodržovat předpisy bio certifikace mají farmáři větší možnost výběru dodavatele. Velká část bio sena je navíc prodávána do států západní Evropy, kde je o něj vzhledem ke kurzu koruny velký zájem, a na domácí toho moc nezbývá. Dnešní systém zemědělství je podle Jana Černého trochu nelogický. Podle něj není možné mluvit o ekologickém hospodaření, když jsme schopni vozit balíky suché trávy přes půl kontinentu. Celé to zemědělství je taky bláznivé kvůli dotacím na plochu. Někdy mi přijde, že žijeme jako v románu Josepha Hellera Hlava XXII, kde jeden z hrdinů žil z dotací na nepěstování vojtěšky. Heller toto absurdní dílo napsal začátkem 60. let a dnes už je taková realita. My paseme v takzvaně nezemědělské krajině, a proto na žádné dotace nemáme nárok. Naše kozy jsou ale celoročně chované venku na pozemku stepního typu s množstvím keřů a různých bylin a trav, které pak dávají vyniknout různým odstínům chuti mléka a výrobků z něj, říká farmář. Jinak ale pravidla uznává, v potravinářství podle něj mají svůj smysl. A to i přesto, že pro jeho malý domácí provoz platí stejná pravidla jako pro velkovýrobce typu Madeta a podobně. Farmu každý měsíc kontroluje Státní veterinární správa a jednou do roka musí všechny výrobky projít laboratorními testy.

Sýr Legenda z farmy Létající koza má titul Regionální potravina. Odhalení Ježkova statku Většinu produkce Létající kozy vykoupí zákazníci přímo na farmě. Část pak míří také na pult farmářského obchodu v nedalekých Lounech. Se sedmi desítkami koz nejsou Černých zajímavými producenty ani pro supermarkety, ani pro řetězce farmářských nebo bio obchodů. Přesto se právě o farmářském řetězci Sklizeno v souvislosti s Janem Černým před pár týdny mluvilo poměrně intenzivně. Byl to totiž on, kdo upozornil na to, že potraviny prodávané pod značkou Ježkův statek ve skutečnosti pocházejí z velkoprodukce maskované za biofarmu. Ježkův statek ve skutečnosti neexistuje. Je to jen marketingová značka a lidi na to skočili. Já jsem pátral po tom, jak je možné, že je schopen do bioobchodu v Lounech dodávat kilo kozího sýra za 250 korun. Za tu cenu ho totiž není možné vyrobit. A přišel jsem na to, že Ježkův statek je jen značka. Nemá pozemky, nemá kozy, nemá mléčnici. Kdyby se lidé víc zajímali o to, co kupují, přišli by na to sami. Stačí se na obalu podívat na kód výrobce. A tak jsem napsal majiteli Sklizeno, že klamou spotřebitele, říká Jan Černý. O kauze informoval sesterský server Vitalia.cz: „Podvod“ jménem Ježkův statek? Normálka Chápe, že řetězce se při svém obratu musí spoléhat na velkovýrobce, ale pak by neměli kolem svých privátních značek konstruovat příběhy o zvířatech žijících celoročně venku a živících se bio trávou. Ve Sklizenu mají fajn věci, proto nechápu, že měli tohle zapotřebí. A nejsou jediní. Stejnou politiku razí i jiné farmářské řetězce. Berou zboží z velkovýroby, a pokud se na to přijde, kazí si tím pověst, protože ty výrobky vůbec nejsou špatné. Jen pochází odjinud, než jejich prodejci tvrdí, říká Jan Černý. Lidé, kteří rádi nakupují u farmářů, chtějí čas od času vidět i farmu. Prodejce na to musí být připravený. Ví to z vlastní zkušenosti, protože lidé se s jeho kozami rádi pomazlí. My se naším hospodářstvím rádi pochlubíme, nemáme co tajit. Julčin jogurt je skutečně vyrobený z mléka naší krávy Jůlie, stejně tak kozí produkty, říká farmář. Příběh jídla je pro lidi stále důležitější a najdou se tací, kteří chtějí kupovat jen u výrobce. Přišli na to, že čerstvé sýry koupené přímo na farmě jsou jiné. Je to tím, že my při jejich výrobě počítáme s tím, že nebudou cestovat přes celou republiku. Nemusíme je proto tak utahovat, což je u velkoprodukce nutné. Je to ale na úkor smyslovým vlastnostem. Čerstvé sýry, které nemusí být převáženy, není s nimi házeno, jsou lahodnější a nadýchanější. Navíc je nemusíme balit do žádné ochranné atmosféry. A třeba tvarohy netermizujeme ani u nich nezastavujeme kysání. To ať si každý udělá doma sám tím, že si je buď osladí nebo osolí, vysvětluje Jan Černý. Nejkratší možná cesta ke konečnému spotřebiteli je podle něj tím nejlepším zacházením s potravinami. Zájem o kozí produkty zvyšuje televize a internet A kdo jsou ti lidé, kteří si jezdí pro mléko, jogurty nebo sýry na kozí farmu? Těch je pestrá škála. Jsou mezi nimi ti, co trpí rakovinou, protože kozí bílkovina je pro ně při chemoterapii mnohem lépe stravitelná. Dalšími zákazníky jsou ti, co mají alergii na potraviny z kravského mléka. Poměrně velkou skupinu tvoří mlsouni. Tak říkáme lidem, kteří sem jezdí ve velkých a drahých autech a umí si vychutnat kvalitní potraviny. Pro jiné je nákup u nás etickou nebo politickou záležitostí. Říkají, že než aby podporovali pana z ministerstva pro záležitosti Agrofertu, radši ty peníze utratí u nás a ještě si navíc pochutnají, komentuje Jan Černý. Stále větší skupinu zákazníků pak tvoří lidé z nejbližších vesnic a měst. Ačkoli je Lounsko poměrně chudým krajem, i jeho obyvatelé jsou za dobré potraviny ochotni dát víc peněz. Za rostoucí zájem vděčíme i médiím. Hodně dělají televizní pořady Zdeňka Pohlreicha a odborníků na výživu, nebo weby jako Cuketka.cz a další, pochvaluje si farmář. Samotná farma Létající koza webové stránky nemá. Její majitelé spoléhají jen na Facebook. Když jsme letos v létě měli víc mléka než loni, protože se kozy rozdojily, stačilo na sociální síti požádat naše současné zákazníky, aby o nás řekli svým známým a sdíleli informace. Získali jsme díky tomu asi dvě stovky nových fanoušků a řada z nich si skutečně přijela něco koupit. Doporučení od spokojených zákazníků je to nejlepší, co můžete mít, říká Jan Černý. Jeho cílem je dostat farmu na takovou úroveň, aby byla schopná uživit celou rodinu. Podle odhadů by

ale musel být počet koz a odbyt mléka a dalších produktů asi dvojnásobný. Zatím to ale jde těžko, protože rodina splácí úvěr, který si vzala na stavbu sýrárny. Rosteme každý rok a takové tempo mi vyhovuje. Není to pro nás rizikové a hlavně v zemědělství nejde nic uspěchat. Než si vychováte silné stádo produktivních koz, trvá to dva roky. Teprve pak je z nich užitek. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem přišel na to, že staří hospodáři měli pravdu, když sázeli sad s tím, že ho budou sklízet jejich děti, uzavírá Jan Černý. A s budováním kozí farmy je to stejné. URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/chovaj...-bez-elektriny-jak-se-jim-dnes-podnika/

prazskypatriot.cz Letošní Farmářské slavnosti vyvrcholí na Letné 19.9.2015

prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Farmářské slavnosti dnes vyvrcholí v pražském Národním zemědělském muzeu na Letné. Loni navštívilo akce 19 tisíc lidí, letošní návštěvnost není zatím známá, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Pětice akcí, které se uskutečnily na farmách v celé ČR, stála letos 3,81 milionu korun, tedy přibližně o 150 tisíc korun méně než loni. Hlavním důvodem pořádání slavností je popularizace zemědělství. Akce v muzeu začne v deset hodin, vstup je zdarma. Návštěvníky čeká kulturní program, farmářský trh, dětské divadlo, či ochutnávka potravin se známkou kvality Klasa. „Stále více lidí chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit," sdělil k programu ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Lidé budou moci jít i do expozic muzea, které je seznámí například s historií a vývojem zemědělské činnosti, k vidění bude i poválečný traktor Zetor 15. Otevřená by měla být i expozice „O pivu – z chmelnice až na náš stůl". Dospělí i děti si budou moci zkusit své farmářské dovednosti na simulátoru dojení krávy nebo při krocení elektrického býka.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/letosni-farmarske-slavnosti-vyvrcholi-na-letne/

Pražský deník Poslední Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2015 jsou tu! 18.9.2015

Pražský deník str. 4 Zpravodajství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Projekt bude završen v Národním zemědělském muzeu v Praze. Ukažte dětem, jak vzniká jídlo, jak vypadají zemědělské stroje a hospodářská zvířata. Ministerstvo zemědělství zve na poslední Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi v tomto roce. Projekt na podporu českého zemědělství, venkova a regionálních potravin můžete navštívit v sobotu 19. září od 10 hodin v Národním zemědělském muzeu na pražské Letné. Vstup je zdarma. K vidění bude několik stálých expozic Národního zemědělského muzea, například Jede traktor, O pivu, Od věku sloužím člověku a další. Děti se budou moci vyfotit na legendárním traktoru Zetor 15,

projet se na koni, nebo si prohlédnout muzejní minifarmu. Je připravena spousta her a kvízů, kuchařská show s potravinami se známkou kvality Klasa, farmářský trh a mnoho dalšího. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. Hrát bude kapela KP Band. Ministerstvo zemědělství chce tímto projektem přiblížit veřejnosti český venkov, podpořit zájem mladých rodin o tradice a ukázat zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. http://www.farmarskeslavnosti.cz Hlavní program: 10.00 Slavnostní zahájení akce, představení NZM 10.30 Vrabčí trh – hudební vystoupení – folk a jazz 11.00 Pavel Lutner – hry a písničky pro děti 11.45 Vrabčí trh – hudební vystoupení – folk a jazz 12.15 Netratrdlo – Hravě zdravě (zábavný pořad nejen pro děti) 13.15 KP Band – country 13.45 Národní zemědělské muzeum – Co se skrývá za dveřmi? 14.10 KP Band – staropražské a žižkovské písničky 14.40 Netratrdlo – Se zvířátky do pohádky 15.40 KP Band – country Doprovodný program a aktivity: • Prohlídka expozic Národního zemědělského muzea • Malá muzejní farma se živými zvířaty • Interaktivní venkovní expozice „O stromech a o lese“ • Projížďky na koních, malování na obličej, simulátory dojení krávy a jízdy na býkovi • Dětský program – dětské pekařství, hod lasem, sázení bylinek, zdobení květináčů, lovení rybiček, hod podkovou, omalovánky a mnoho dalšího • Farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z farem a prodej řemeslných výrobků • Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA • Kuchařská show Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Boleslavský deník; Zpravodajství; 04

Publikováno| Benešovský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Kladenský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Berounský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Kolínský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Kutnohorský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Mělnický deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Nymburský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Příbramský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Rakovnický deník; Zpravodajství; 04 ID| 98e77063-59bb-4dac-9f3b-7f27a043f107

Rakovnický deník Agrární komora jednala s ministerstvem 18.9.2015

Rakovnický deník str. 2 Rakovnicko (hob) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rakovnicko – V Českých Budějovicích na Zemi Živitelce jednalo představenstvo Agrární komory ČR s dozorčí radou a zástupci ministerstva a ministrem zemědělství. Ministr Marián Jurečka přislíbil, že se spočítají náklady na produkci mléka a průměrné ceny mléka zaosmměsíců. Rozdíl se ministerstvo pokusí doplatit, aby živočišná výroba nebyla v červených číslech. NajednáníEU v Bruselusedméhozáří se zČRvypravily dva autobusy zemědělců. Podle ministra Jurečky už začátkem prázdnin Česká republika tlačila, aby EU udělala nějaké opatření na pomoc chovatelům mléčného skotu. Protože se to ještě netýkalo všech členských států unie, nedělo se nic. Během léta začali mít problémy s mlékem Němci i Francouzi, tak se začala konečně situace řešit. Zemědělci se spojili a udělali manifestační akci. „Věříme, že se opatření na podporu mléka udělá, zřejmě to budou intervenční ceny a vývozní subvence,“ mínil předseda Agrární komory v Rakovníku Jaroslav Mikoláš. Na Rakovnicku členové komory zatím jen zjišťovali, za kolik chovatelé mléko prodávají. Region| Střední Čechy

respekt.cz Jsme a nejsme jako oni 20.9.2015

respekt.cz str. 0 respekt.cz

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spisovatel Foer zavádí čtenáře do pekla velkochovů Podmínky ve velkochovech jsou příšerné, stejně jako naše způsoby mořského rybolovu. Měli bychom se nad nimi i nad sebou zamyslet a vyvodit z toho důsledky. To je hlavní poselství knihy Jíst zvířata od Jonathana Safrana Foera. Amerického spisovatele proslavily romány Naprosto osvětleno a Příšerně nahlas a k nevíře blízko, jeho třetí kniha má ovšem reportážní, kulturně-historický, autobiografický a hlavně angažovaný charakter. Citový tlak na čtenáře je vskutku silný a těžko souhlasit s českou anotací, podle níž „objektivně popisuje, co během svého čtyřletého výzkumu zjistil, viděl a zažil“. Nutno ovšem podotknout, že většina dosavadních recenzí (originál je z roku 2009) odráží hlavně osobní názor pisatelů na základní otázku knihy. Některé texty Foerovi připomínají, že podmínky se v mnohém zlepšily, na druhé straně jsou tu články, jež spisovateli vyčítají, že byl ještě příliš mírný. Vyhlazovací války Foer sám – jak píše – dlouho kolísal mezi vegetariánstvím a konzumací masa. Zlomové pro něj bylo

narození syna. Tehdy se snažil zjistit, jak to chodí v masném průmyslu, aby se mohl rozhodnout, čím bude dítě živit. Výsledky pátrání a osobní vývoj tu spojuje s příběhem své židovské babičky, která stěží přežila nacistické pronásledování; na konci války přitom na pokraji smrti odmítla kus vepřového s odůvodněním, že „jakmile na ničem nezáleží, není co zachraňovat“. K tomu autor přidává minihistorii lidského vztahu ke zvířatům: od dob, kdy pravěcí lovci zvířata pokládali „tak nějak za sobě rovná“, přes vegetariánství Franze Kafky až k tomu, co označuje za „vyhlazovací války“. Ty líčí velmi naturalisticky a zvláště drsně popisuje podmínky na jatkách, odsuzuje však celý systém „průmyslového chovu zvířat“. Děsí jej morální důsledky toho, jak s nimi zacházíme, ale varuje také před globálními důsledky rozmachu velkochovů, které jsou – „zejména s ohledem na onemocnění z jídla, odolnost bakterií vůči antimikrobiotikům a hrozbu pandemie – opravdu děsivé“. Stěžuje si zaké na znečištění životního prostředí exkrementy; jeho slovy „problémem je obrovské množství sraček“. Pozoruhodně Foer píše o „mýtu zvířecího souhlasu“, jímž naši předci obhajovali zabíjení zvířat. Aby zdůraznil barbarství soudobého zacházení s domácími zvířaty i v moři lovenými živočichy, věnuje se také jejich vysoké inteligenci. Tu připisuje i rybám, u nichž nachází například „dlouhou kulturní tradici“ putování na konkrétní místa. Pojem „kultura“ jsou sice vědci ochotni přiznat nanejvýš lidoopům, Foer se tím však snaží dokázat, že ti, které kvůli výživě zabíjíme, jsou nám podobni více, než jsme ochotni si přiznat. Současně operuje s heslem „nejsme jako oni“ a nabízí vlastní definici člověka: „Lidé jsou jediná zvířata, která považují za důležité, kdo má kdy narozeniny, mrhají časem, drhnou fleky na potazích, mají náboženské skupiny… a mohou se rozhodnout něco nejíst z morálních důvodů.“

Zkuste v restauraci říct: Jím jen maso z rodinných farem. Nezpochybnitelný, byť nijak objevný je jeho poukaz na kulturní podmíněnost vztahu ke zvířatům: „Francouzi zbožňují psy a občas jedí koně. Španělé zbožňují koně a občas jedí krávy. Indiáni zbožňují krávy a občas jedí psy.“ V duchu těchto úvah potom Foer provokativně nadhazuje, proč by Američané a Evropané nemohli dělat to, co je a bylo rozšířené v mnoha světových kulturách. Tedy jíst psy a kočky – přinejmenším ty z útulků, které bychom jinak museli utratit. Spisovatel připouští, že žít v západní společnosti jako „selektivní všežravec“ není jednoduché. Pro vegetariána není tak obtížné dostat v restauraci odpovídající menu, ale zkuste říct: Jím jen maso z rodinných farem. Nechce také vinu nechávat jen na konzumentech a „kruté výrobky“ by podle něj měly být zakázány. V souhrnu ale čtenářům nic neulehčuje. I když má úhledný balíček masa v supermarketu označení bio, odmítá autor konzumentovi dát morální rozhřešení. Například pro kuřata chovaná pro maso nemusí ona nálepka „znamenat vůbec nic“. Biolog a filozof Stanislav Komárek tvrdí, že jednou bude naše počínání ohledně zvířat odmítáno stejně, jako je v Evropě vnímána genocida Židů. Foer tak daleko ve svých příměrech nejde, ale rozhodně se nesnaží o chladnou objektivitu – pokud něco takového v dnes hojně diskutované otázce existuje. Nedělat nic Naopak: v zájmu věci do boje zapojuje své nemalé verbální umění. Jeho naléhavost a osobní nasazení by někdo označil až za lehkou formu citového vydírání, jež se koncentruje v pasážích typu: „Oči zvířete se střetnou s našima. Dívá se na nás a ať už odvrátíme zrak (od zvířete, svého talíře, nepříjemného pocitu či od sebe samých)nebo ne, musíme se s tím pohledem nějak vypořádat. Ať už změníme své životy, nebo naopak neuděláme vůbec nic, zareagovali jsme. Nedělat nic je taky odpověď.“ Není pochyb, že ve vztahu ke zvířatům máme mnoho co zlepšovat. Domácí čtenář, který by chtěl s Foerem v něčem polemizovat, by mohl argumentovat hlasy, že zdejší normy jsou přísné a americké podmínky by u nás byly nemyslitelné. Přivolat si odborníky, podle nichž stresování zvířat při porážce není v zájmu obchodníků, protože jejich maso pak vyloučí příliš vody. Nebo z mezinárodních zdrojů citovat publikaci Životní pohoda zvířat, v níž John Webster tvrdí, že v posledních deseti letech nastal prudký vzrůst aktivního zájmu o tyto otázky. Emeritní profesor chovu hospodářských zvířat dává i konkrétní rady a jeho věcný přístup se může zdát přínosnější.

Nicméně Foer chce v prvé řadě měnit konzumenty, až poté systém. Jeho cesta není nová, ale je osobní; a totéž chce po čtenářích. Tak jako to udělala zřejmě nejznámější z tisícovek těch, kteří prý pod vlivem jeho knihy změnili názor – herečka Natalie Portmanová po přečtení prohlásila, že přestupuje od vegetariánství k veganství a vyznala se: „Považuji Foerův boj za hrdinný. Pokud skrze jídlo předáváme našim dětem i naši víru, jaké příběhy jim chceme vyprávět?“ Uvidíme, jaké reakce budou převažovat v masožravém Česku. Na vydání se tu budoucí čtenáři složili prostřednictvím crowdfundingu, neboť nakladatelství prý mělo odstrašující zkušenost s odbytem podobného titulu. Autor je redaktorem iLiteratura.cz. Jonathan Safran Foer: Jíst zvířata Přeložila Lucie Menclíková, Dokořán, 292 stran

URL| http://www.respekt.cz/tydenik/2015/39/jsme-a-nejsme-jako-oni

RETRO Podzimní vaření 23.9.2015

RETRO str. 28

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vídeňský Fiaker guláš Na 6 porcí potřebujete: 1000 g hovězí kližky sůl mletý černý pepř hladká mouka 100 g sádla 4 velké cibule 2 lžíce mleté sladké papriky 1 lžíce rajského protlaku 1 lžíce vinného octa 4 morkové kosti 1 lžičku drceného kmínu 2 bobkové listy 2 vídeňské párky 4 vejce 2 krajíce tmavého chleba 1 lžíci majoránky 4 stroužky česneku 1. Hovězí maso pečlivě očistíme a nakrájíme ho na kostky. Potom ho přiměřeně osolíme, opepříme a obalíme v mouce. V hrnci rozehřejeme polovinu sádla a maso na něm po částech ze všech stran opečeme. 2. Cibuli oloupeme a nakrájíme nahrubo. Opečené maso vyjmeme, do výpeku přidáme zbylé sádlo a cibuli osmažíme dohněda. Pak přisypeme mletou papriku, krátce ji orestujeme a vmícháme rajský protlak a ocet. Do hrnce vrátíme opečené maso, přidáme morkové kosti a vše zalijeme vodou, aby bylo maso ponořené. Vsypeme kmín a bobkový list a zvolna dusíme. 3. Párky nakrájíme na kousky a opečeme je na pánvi. Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme je a zchladlá opatrně ostrým nožem rozkrájíme na čtvrtiny. 4. Když je maso měkké, vyjmeme kosti a guláš zahustíme strouhaným chlebem. Dochutíme majoránkou, lisovaným česnekem, solí a pepřem. Přidáme opečené párky a vše krátce povaříme. Guláš podáváme s vejci a kyselými okurkami. Vhodnou přílohou je chléb či knedlíky. Škvarková pomazánka Na 4 porce potřebujete: 1 cibule 300 g škvarků 2 kyselé okurky 2 vejce uvařená natvrdo 1 jarní cibulka sůl pepř 1. Škvarky umeleme, dáme do mísy, přidáme nadrobno nakrájená vejce a nasekanou cibuli. Okurky nastrouháme na jemném struhadle a přidáme je k pomazánce. 2. Směs osolíme, opepříme a promícháme. 3. Škvarkovou pomazánku namažeme na čerstvý chléb a ozdobíme nasekanou jarní cibulkou. Dýňový koláč

Na 10 kousků potřebujete: Těsto: 250 g hladké mouky 125 g másla 1 vejce 2 lžíce moučkového cukru sůl nastrouhaná kůra z 1/2 citronu Náplň: 1 malá dýně hokkaido 5 lžic medu šťáva z 1/2 citronu 4 lžíce zakysané smetany 2 vejce 1. Z mouky, změklého másla, vejce, cukru, špetky soli a citronové kůry vypracujeme hladké těsto. Zabalíme ho do potravinové fólie a necháme asi 30 minut odpočinout v ledničce. 2. Dýni oloupeme, zbavíme semínek a nakrájíme na kousky. Vložíme je do kastrůlku, podlijeme trochou vody a dusíme asi 20 minut. Část kostiček dýně dáme stranou a zbytek rozmixujeme dohladka. Do zchladlého pyré vmícháme med, citronovou šťávu a smetanu. Nakonec přidáme vejce a prošleháme. 3. Těsto rozválíme na kulatý plát a vyložíme jím formu na koláč. Na těsto rozetřeme dýňovou náplň a navrch dáme zbývající kostičky dýně. Pečeme ve vyhřáté troubě při 180 °C asi 40 minut. Foto popis|

sport.ihned.cz Řeckou ekonomiku svazují kapitálové kontroly. Dovoz do země klesl o 40 procent, tisíce menších podniků mohou zbankrotovat 16.9.2015

sport.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ Silvie Housková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kapitálové kontroly masivně zasáhly řeckou ekonomiku. Dovoz do země se v létě oproti loňsku snížil o 40 procent. Tisíce malých a středních podniků mohou kvůli nedostatku zboží a surovin zbankrotovat. Ačkoliv to není v Aténách na první pohled vidět, omezení pro výběr úspor a kontroly pohybu kapitálu ochromily celou řeckou ekonomiku. "Naprosto paralyzovaný je například realitní trh. Nikdo nechce prodávat byt, když by peníze za něj vybral nejdříve za třicet let," popisuje Atéňan Themelis Rizos. O velkou část tržeb přišli také obchodníci. "Na začátku července nakupujeme zásoby na celou turistickou sezonu. Teď jsme čekali na povolení poslat peníze dodavatelům zhruba 20 dní a přišli jsme skoro o celý měsíc hlavní sezony," stěžuje si Savvidis Makis, majitel obchodu s hodinkami a šperky na hlavní obchodní třídě v Aténách. Celých 20 procent příjmů z turismu pochází přitom právě z nákupů turistů v řeckých obchodech. Řecko před volbami: Zhrzená mládež se otáčí k Tsiprasovi zády - čtěte ZDE I přesto, že byla letos turistická sezona v Řecku kvůli bezpečnostní situaci v Tunisku a dalších zemích severní Afriky rekordní, obchodníkům se nijak zvlášť nedařilo. Maloobchodní spotřeba oproti loňsku klesla o 1,3 miliardy eur, tedy zhruba o necelých deset procent. Řecká vláda musela zavést kapitálové kontroly 28. června, kdy bylo jasné, že už nestihne vyjednat novou dohodu s věřitelskou "trojkou" &*8722; Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou. Řekové totiž v obavách, že země nakonec bude muset vystoupit z eurozóny a vrátit se k drachmě, hromadně vybírali své úspory, čímž dostali banky na pokraj bankrotu. Od následujícího dne tak mohli Řekové vybírat pouze 60 eur denně a firmy nesměly posílat peníze ze svých účtů do zahraničí. dopady kontrol pohybu kapitálu na Řecko

40 procent Téměř o polovinu poklesl v červenci a srpnu dovoz do Řecka oproti stejnému období loni. 11 milionů eur činí denní limit, jejž může banka poslat do zahraničí. O tom, který z klientů pošle své peníze do ciziny, rozhodují speciální komise. 65 tisíc podniků, hlavně malých a středních, je podle nejčernějších scénářů v ohrožení a nemusí vydržet přes zimu. 1 milion platebních karet vydaly banky v červenci. Dosud to bylo v průměru 100 tisíc karet měsíčně. "Limit pro výběr nebyl v tu chvíli takový problém v běžném životě. Moc lidí tady nevydělává tolik, aby jim to nestačilo. Spíše se snažili vybrat ještě tu trochu úspor, která jim v bankách zbývala," říká Atéňan Rizos. Spotřeba domácností ale stejně po prvotním šoku, kdy lidé nakupovali potraviny do zásoby, klesla na přechodnou dobu i o 70 procent. Velká část Řeků navíc vlastní malé a střední podniky nebo v nich pracuje. Ty se po zavedení kapitálových kontrol dostaly do velkých problémů. Do Řecka se téměř vše dováží a dodavatelům nebylo jak zaplatit. Import tak v červenci a srpnu klesl o 40 procent oproti loňskému roku a stovky firem se dostaly na práh bankrotu. Po několika dnech musela pak řecká vláda vytvořit speciální komisi při centrální bance, která vydávala povolení pro konkrétní firmy, které nakupovaly spotřební zboží, jako jsou potraviny, paliva nebo léky. I když se během prázdnin omezení mírně zvolnila a žádosti kvůli urychlení schvaluje už pět komisí, podniky čekají na povolení i několik týdnů. Navíc existuje seznam priorit, podle kterých komise povolení udělují. Dovozce potravin má proto větší šanci zaplatit svým dodavatelům než například výrobce nábytku, který dováží dřevo. Ten se přitom bez suroviny neobejde a může se velmi brzy dostat do finančních problémů. Někde na dně seznamu priorit je i firma Hellion, kterou vlastní se svým společníkem český podnikatel Karel Bauer. Ten v Řecku postavil sluneční elektrárnu. Teď se ale se svou firmou dostává do velkých problémů. Řekové hledají manažera, jenž zemi přinese stabilitu - čtěte ZDE Zisky z elektrárny nemůže vyvést ven ze země a splácet svým investorům, od kterých si na elektrárnu půjčil. Naskakují úroky z prodlení a penalizace. "Na vyřízení žádosti čekáme už dva měsíce," uvádí Bauer. Kapitálové kontroly tak nepoškozují pouze samotné Řeky, ale také jejich dodavatele a investory. Podle Rizose ale kontroly jeden přínos mají: "Lidé si stále mysleli, že Řecku nic nehrozí. Že i nadále nemusí zavádět reformy a přitom zůstane v eurozóně, jak jim sliboval Tsipras. Teď poznali, jaké mohou být následky."

I přes rekordní turistickou sezonu řečtí obchodníci příliš nevydělali. Na snímcích obchody v Aténách. Foto: Reuters

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64612860-reckou-...sice-mensich-podniku-mohou-zbankrotovat

Sobotka chce bojovat se suchem. Do roku 2016 mají vzniknout zásady pro hospodaření s vodou 19.9.2015

sport.ihned.cz str. 0 domaci.ihned.cz ČTK, jsf Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Premiér Bohuslav Sobotka přislíbil, že do konce roku 2016 vzniknou strategické dokumenty o hospodaření s vodou. Tímto krokem chce, aby byl stát připraven reagovat například na suchá období. Předseda vlády před zástupci Regionální agrární komory zmínil i možnost programů na podporu závlahových systémů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce, aby základní strategické dokumenty popisující zásady hospodaření s vodou a reakci státu na sucho vznikly do konce roku 2016. Z možných opatření zmínil po sobotním jednání se zástupci Regionální agrární komory Jihomoravského kraje například závlahové systémy, stavbu malých vodních nádraží i změny ve spektru pěstovaných plodin. Právě na jižní Moravě letos počasí napáchalo zemědělcům značné škody, region dlouhodobě patří k nejohroženějším z hlediska sucha a eroze. "Já bych byl velmi rád, kdybychom pokročili z pohledu resortu zemědělství a životního prostředí, pokud jde o zpracování celkové strategie, jak budeme reagovat na sucho a jak budeme lépe hospodařit s vodou v příštích letech," řekl Sobotka. Jedním z možných opatření je podle něj podpora některých plodin na úkor jiných, na jižní Moravě by to znamenalo například další rozvoj vinohradnictví a ovocnářství. Podle předsedy Regionální agrární komory Václava Hlaváčka má Jihomoravský kraj potenciál až pro 35 000 hektarů vinic, momentálně jich není ani 20 000 hektarů. "Nevyužíváme ani potenciál pro zeleninu a ovoce. Ale ty jsou závislé na přístupu vody, stejně jako vinohradnictví. A letošní rok je rokem, kdy si i réva už sáhla na dno," uvedl Hlaváček. Českého chmelu bude o třetinu méně než vloni, uškodilo mu sucho. Nepůjde sehnat na volném trhu, zásoby nejsou - čtěte ZDE Sobotka v této souvislosti zmínil možnost zřízení vládních programů, které by podpořily budování a údržbu závlahových systémů. "Systém závlah v posledních desetiletích prošel obrovskými technologickými změnami. Měli bychom se inspirovat moderními technologiemi zemí, které s tím mají velkou zkušenost při boji se suchem, jako je třeba Izrael," uvedl premiér. Podle agrární komory je aktivita státu v oblasti závlah nezbytná. "Stát musí garantovat základní kostru závlahové soustavy, detail je záležitostí uživatele," řekl Hlaváček. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Obce podle Sobotky možná dostanou motivaci k obnově malých vodních nádrží v podobě nových dotačních titulů. Cílem je udržet vodu v krajině. "Skutečně to nemusí být žádná velká vodní díla, můžeme se za mnohem menších nákladů soustředit na obnovu malých vodních nádrží," doplnil

Sobotka. Dlouhotrvající sucho a horko letos způsobovalo komplikace po celé zemi, i nyní je většina vodních toků hluboko pod svým běžným průtokem. Vědci očekávají, že podobně teplých a suchých let bude přibývat. Do roku 2040 má podle expertů z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy průměrná teplota v České republice stoupnout minimálně o jeden stupeň Celsia a do roku 2060 až o 2,5 stupně.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64623780-sob...zniknout-zasady-pro-hospodareni-s-vodou

Téma Proč školákům nechutná 18.9.2015 Téma str. 18 Rozhovor Lubor Černohlávek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví: Také si pamatujete na trauma školní jídelny, kdy se nedalo některé jídlo vůbec pozřít? Dnes rodiče předpokládají, že když pošlou své dítko do školy, dostane v jídelně jen kvalitní a chutnou stravu. Je tomu ale opravdu tak? MUDr. MARIE NEJEDLÁ, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu, vysvětluje, proč je nutné v jídelnách odebírat vzorky jídla a nechat je laboratorně vyšetřit. * Počínaje zářím byla odstartována velká studie zaměřená na školní obědy dětí mezi 7. a 10. rokem. O co jde? Je to studie založená na zpracování vzorků z náhodně odebraných obědů ve školních jídelnách. Ty se budou laboratorně analyzovat z hlediska různých nutrientů (tuků a mastných kyselin), minerálů (sodíku, vápníku, železa aj.) a dalších látek (hliníku, kadmia, olova, rtuti aj.) Je to úkol hlavního hygienika, vzorky obědů budou odebírat pracovníci krajských hygienických stanic a laboratorní analýzy a vyhodnocení výsledků provádět pracovníci Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu v Brně. Předpokládá se, že výsledky budou do jednoho roku. * Vznikla tato studie na základě nějakého podezření? Třeba, že školní strava není dostatečně vyvážená… Měli jsme určitá podezření… Ze studií např. vychází, že Češi mají spotřebu soli třikrát vyšší, než doporučuje WHO (Světová zdravotnická organizace, pozn. red.). Společně s Maďary a Bulhary máme největší spotřebu soli v dospělé populaci v Evropě. A děti to kopírují. Pokud předpokládáme, že oběd představuje 35 procent denního příjmu živin, můžeme vyvodit celodenní hodnotu. Platí to i v případě soli. Pokud by jen školní oběd překračoval denní doporučenou dávku, znamenalo by to, že celodenní příjem soli bude ještě vyšší. A kdo hodně jí, sní také hodně soli, cukru, přídatných látek atd. Nejobjektivnější metodou, jak zjistit, kolik soli a dalších prvků děti přijímají ze školního oběda, je laboratorní analýza. * Takže největším strašákem školních jídelen je sůl? Sůl, nedostatek čerstvé zeleniny a ovoce, uzeniny, kuchyňská úprava… slabých míst je více. Při namátkových průzkumech jsme zjistili, že kuchařky si ani neuvědomují, že by dělaly něco špatně. Běžně používají do polévek směsi sušené zeleniny, které však obsahují jen jedno až pět procent zeleniny, naopak soli až 50 procent. Sůl ve směsi potom vychází na 270 korun na kilo, takže je to velice drahý produkt, ve kterém je málo zeleniny, ale obrovské množství soli a také přídatné látky. V některých instantních šťávách na maso nebo polévkových základech je denní doporučená dávka 2,4

g soli pro 6leté dítě obsažena v jediné porci. Za celý den tak dítě denní doporučenou dávku zákonitě překročí. Kromě toho je sůl skrytá v celé řadě výrobků, jako jsou pečivo, sýry, cereálie, uzeniny, polotovary, nemluvě o dochucovadlech, i když ty se do školní jídelny příliš nedostávají. * WHO u dospělého člověka doporučuje spotřebovat méně než pět gramů (jedna kávová lžička) soli denně. Jenže průměrná spotřeba se u nás pohybuje okolo 12–16 gramů za den. Přispívají k tomu tedy i školní kuchařky? Ve školách jsou velké rozdíly. I tam, kde se snaží vařit z čerstvých surovin, to ještě neznamená, že je spotřeba soli automaticky nižší. Ale je to lepší cesta, než používat instantní výrobky nebo polotovary. Nelze je však plošně zavrhnout, mražená zelenina je také polotovar. Jenže používání instantních směsí a polotovarů může souviset s finančními prostředky na provoz školní jídelny, tedy zaměstnance. Když se vaří z polotovarů, uvaří pro 600 dětí dvě kuchařky. Naproti tomu vaření z čerstvých surovin zabere více času na přípravu (např. očistit a zpracovat zeleninu), a vyžaduje proto více personálu. Vezměte si třeba pomeranč. Když ho dítě dostane do ruky, tak ani neví, jak ho má sníst, zatímco naservírovaný jako ovocný salát ho sní určitě. * Kdo kontroluje kvalitu stravování na školách z hlediska nutričních hodnot? Česká školní inspekce a v některých krajích metodici školního stravování kontrolují dodržování tzv. spotřebního koše, který nastavuje množství a poměr potravinových komodit, které má žák dostat v jídle během měsíce, aby odpovídaly zásadám zdravé výživy. V rámci této metodiky je však velká volnost z čeho a jak vařit. Např. do kategorie masa jsou zařazeny také uzeniny. Nejenže se nejedná o produkt, který obsahuje pouze maso, ale obsahuje velké množství soli. Obdobně rozpustné slazené nápoje mohou být vykazovány jako ovoce. Z toho důvodu byla zpracována tzv. nutriční doporučení, která podrobněji specifikují pestrost jídelníčků, tedy jak často v průběhu měsíce by měly být zařazeny konkrétní druhy masa, luštěnin, polévek, množství zeleniny, doporučují úplné vyloučení uzenin, vhodnou kuchyňskou úpravu i kombinace apod. V současné době se s nimi seznamují kuchařky a vedoucí školních jídelen. * Když uděláte studii, vzejdou z ní nějaké zákazy typu, že instantní polévky se ve školní jídelně nesmějí používat? Nemohu předjímat, co se podaří v rámci legislativy. Cesta povede přes specifikaci složení určité skupiny výrobků, ne zákaz konkrétního výrobku. Jejich složení se stále mění, nebyl by to pružný systém. Výrobci se pak budou muset přizpůsobit, jinak by některé produkty do školních jídelen neprodali. Šlo by o stejný princip jako u sortimentu prodejních automatů a bufetů ve školách. I tam se předpokládá specifikace ve smyslu složení (cukru, soli, transmastných kyselin aj.). Samozřejmě se to nelíbí výrobcům a ti okamžitě hledají cesty, koho z politiků ovlivnit, aby nařízení bylo mírnější a jejich výrobek ještě splňoval limit. Stejně tak to bude s výrobci instantních směsí, základů polévek a omáček i dalších polotovarů. * Jak se jako vedoucí Centra podpory veřejného zdraví díváte na sladkosti v prodejních automatech? Je mi líto zdraví dětí. Ve spolupráci s ministerstvem školství jsme připravili formulaci paragrafu o regulaci obsahu prodejních automatů a bufetů (tzv. doplňkového prodeje), který se už prosadil do školského zákona. Stále však chybí prováděcí vyhláška, zákon je příliš obecný. Snažíme se děti i zaměstnance škol vzdělávat, jak nahrazovat nezdravé potraviny zdravými, ale bez opory v legislativě to nefunguje nikde na světě. Ve školách zatím regulace sortimentu doplňkového prodeje není, školám se jen doporučuje, což nemusejí respektovat. Spíše to závisí na tom, jak je ředitel osvícený. Tlaky jsou z obou pólů. Buď rodiče chtějí, aby se nabízely zdravější potraviny a nápoje, nebo naopak požadují, aby si děti mohly koupit, co chtějí – sladké tyčinky, zákusky, bonbóny, chipsy…. Souvislost nejen s obezitou, ale také cukrovkou, hyperaktivitou a vysokým krevním tlakem si neuvědomují nebo nepřipouští. A v době, kdy školy usilují o každého žáka, záleží na tom, zda ředitel podlehne tlaku rodičů. * Ve Francii v roce 2012 zakázali ve školách všechny prodejní automaty a děti si nesmí nosit ani jídlo z domova, všechno poskytuje škola. Je toto cesta?

Z hlediska zdraví ideální, ale za vyhovující pokládám i regulaci sortimentu automatů a bufetů. Dětem tak zůstane pocit samostatnosti a „luxusu“ při nákupu z automatu, provozovatelům možnost prodeje ve školách. Je jen otázka času, než se přizpůsobí i výrobci. Další možností je příprava svačin přímo ve škole, ale překážkou je u větších škol obrat přes milion korun. Stanou se tak plátci DPH se všemi účetními důsledky. * Co vlastně vedlo Francouze k takovému kroku na školách? V první řadě obezita dětí, které se čím dál nezdravěji stravují a méně hýbou. Ze studie HBSC 2010 (Health Behaviour in School-aged Children je mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků, pozn. red.) vyplynulo, že jen 20 procent patnáctiletých splňuje jednu hodinu pohybové aktivity denně, jak doporučuje WHO. Děti postupně dospívají a čeští dospělí jsou podle WHO na prvním místě v nadváze a obezitě v Evropě. Jsme nejtlustší a ruku v ruce s tím jde výskyt kolorektálního karcinomu (nádory tlustého střeva a konečníku, pozn. red.), ve kterém zaujímáme opakovaně přední místa na světě. Nesmíme však opomenout také příčinnou souvislost nádorů s alkoholem, v jehož konzumaci jsme první v Evropě. Vinu nese i nedostatek pohybu, složení stravy, kouření… životní styl je celek. * Když rodiče vedou dítě ke zdravému životnímu stylu, tak očekávají, že ho škola nezkazí… Je kvalita jídel nyní jen na vůli ředitele? Ředitel zodpovídá za celou školu. Je otázka, zda ví a chápe, že je žádoucí, aby se vařilo převážně z čerstvých surovin, používalo málo soli, jaká úprava je vhodná atd. Druhá věc jsou finanční prostředky. Co se týká cen obědů, tak dotace zřizovatele na žáka je stejná a rozdíly v cenách obědů pro žáka ani nejsou. Spíše je to o tom, kolik je ředitel ochoten nebo schopen zaměstnat personálu a zda si uvědomuje, že v malém počtu kuchařek se nedá vařit jinak než z instantních směsí a polotovarů. V takovém případě by se měl snažit vyjednat si peníze se zřizovatelem. Nevím, jestli se o to ředitelé vůbec snaží anebo si jen říkají, nějak to funguje a hlavně, že se vaří. * Existuje ale přece regulace tzv. spotřebním košem, kde jsou přesně nastaveny poměry živin. Spotřební koš reguluje v rámci jednoho měsíce základní živiny, horní hranici spotřeby cukru, množství bílkovin, tuků atd., ale například sůl vůbec neřeší. Česká školní inspekce a metodici hodnotí jeho plnění, ale spotřební koš poskytuje jídelnám velkou volnost a naopak si neví rady s novými typy potravin. V případě výběrových jídelníčků může dítě vykličkovat směrem k nezdravým jídlům. Např. v Itálii proto výběrové jídelníčky zrušili. Když si dívka bude stále dávat jen zeleninové saláty, aby netloustla, pak jí budou chybět živočišné bílkoviny a další živiny. Některé školy nejsou úplně obeznámeny s tím, že jídla v rámci výběrového jídelníčku by měla být nutričně velmi podobná. Aby byly např. ryby jeden den ve všech jídlech, ale v různých úpravách, aby se jim dítě nemohlo vyhnout. Ryby totiž obsahují jód a omega–3 mastné kyseliny nezbytné pro vývoj mozku, proto se také onemocnění při nedostatku jódu v dětství nazývá kretenismus. * Co ale s tím, když přijde dítě ze školy a řekne, že se to nedalo jíst? Maminky většinou automaticky začnou říkat, že nejsou spokojeny se stravováním… To samozřejmě ještě neznamená, že školní jídelna vaří špatně. Může to být skutečně katastrofa, ale kuchařky mohly třeba udělat kuskus s lososem a dítě to nejí, protože na to není zvyklé z domova… A nejde o to, že by to bylo nutričně špatně. * Není to spíše o tom, že se nevaří moderně, ale podle letitých receptur? V zásadě školní stravování dokáže zajistit nutričně vyváženou pestrou stravu. Je ale pravdou, že receptury nejsou vždy moderní, takže dětem jídlo nechutná. Záleží na tom, jak se kuchařky vzdělávají a snaží se inovovat jídelníčky. Když například udělají tortily, tak dětem ani nevadí, že jsou uvnitř fazole. Nebo když se přidá čočka do salátu. Opačným problémem je strava, která dětem chutná, ale není zdravá, např. hranolky a smažená jídla. Nadbytek soli děti nepoznají a cukr jim vadit nebude. Proto jejich stížnosti nelze interpretovat jen tak, že škola nevaří dobře. * Je nějaký evropský program, který by ve školách podporoval zdravou stravu?

V Česku existuje program Škola podporující zdraví. Jedná se o program WHO, který v Evropě funguje už od roku 1988 a v Česku je v něm asi 300 škol. Tyto školy jsou často v předstihu před ostatními i co se týče školního stravování. Ředitelé myslí v komplexním programu, takže umožňují dětem se ve školní jídelně nasnídat, mají salátové bary, nafocená jídla v jídelně, aby děti přesně věděly, co si dávají, nabízejí jako jeden z nápojů čistou vodu, která je k dispozici po celý den i pro děti, které na obědy nechodí. Skutečně to funguje a děti pak chápou, jaký je rozdíl mezi vhodným a nevhodným stravováním. * Čím to ale, že české děti inklinují spíše k obezitě než ke zdravému životnímu stylu? Inklinuje k němu celý rozvinutý svět, české děti nejsou výjimkou. Podle WHO umírá na celém světě od roku 2012 více lidí v důsledku nadbytku potravy, než jeho nedostatku. 20 % zdraví ovlivňuje genetika, 50 % životní styl. Obezita je vždy o vyváženém příjmu a výdeji energie. Jakmile začne dítě tloustnout – to se sleduje v růstových grafech, mělo by snížit příjem, nebo zvýšit výdej energie. U dítěte se obezita nikdy nesmí řešit jen omezením příjmu, vždy ji musí doplňovat pohyb. Obě tyto kategorie nejsou u nás v pořádku. Ve věku 15 let jen 20 procent českých dětí splňuje minimální doporučenou pohybovou aktivitu jedné hodiny denně (děvčat pouze 14 %). * Podle některých výzkumů jsou na tom s pohybovou aktivitou lépe děti z měst než z vesnice. Čím si to vysvětlujete? Ty výsledky mne překvapily. Ukazuje se, že na venkově a mimo větší města rodiče vozí děti častěji autem a nechodí tolik pěšky. Na venkově také není taková nabídka organizovaných volnočasových pohybových aktivit a rodiče se z pochopitelných důvodů bojí děti pouštět ven samotné. I to může být jedna z příčin. Pro obezitu ale tento vztah neplatí. * Mohou za obezitu českých dětí i fastfoody? Bohužel u nás fastfoody nabízejí hlavně předsmažené mražené polotovary. Mají mnohem horší nabídku, než ty zahraniční… Lidé to ale kupují, tak proč by to měnily. *** „Oběd obsahuje 35 procent denního příjmu živin.“ šKoláCi a Sůl › Denní doporučená dávka soli je u dospělých 5 gramů, u dětí je to podle věku. U kojenců do roku věku je to jeden gram na den, u dětí do tří let dva gramy, do šesti let tři gramy, do 10 let čtyři gramy a do 14 let pět gramů. › U dětí (předškoláků a školáků) byl zjištěn příjem 3 až 4x vyšší. › 80 % dětí ve věku 7 až 12 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 80%. › 95 % dětí ve věku 12 až 18 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 190 %. ›100 % dětí ve věku 18 až 36 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 320 %. Spotřební Koš Spotřební koš stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat jídla podávaná ve školní jídelně. Legislativně jsou stanoveny určité skupiny potravin (brambory, maso, ovoce, zelenina atd.) a jejich doporučená spotřeba na žáka a den. Výpočtem spotřebního koše pak jídelna dokumentuje, jak tato doporučení plní. Spotřební koš se počítá za měsíční období v hodnotách „jak nakoupeno“. MUDr. MariE NEJEDlá Pracuje ve Státním zdravotním ústavu jako vedoucí Centra podpory veřejného zdraví, které je zaměřeno na zdravotně výchovnou činnost pro školy a veřejnost, analýzu zdravotního stavu a ekonomiku nemocí obyvatel ČR. Je autorkou řady odborných publikací pro střední a vysoké školy z oblasti vnitřního lékařství a ošetřovatelství. „Některé školy nabízejí čistou vodu celý den.“ Foto autor| Foto: Petr Topič / MAFRA Foto popis| Školáci často dostávají k obědu omáčku, které se přezdívá UHO – univerzální hnědá omáčka. Foto autor| Foto: Anna Vavríková / MAFRA

Foto popis| Zda děti ve škole jídlo sní či ne, o tom často rozhoduje forma, jakou se jim servíruje. Foto popis| Už z výrazu tváře dítek u školního tácu se dá poznat, jestli oběd zkonzumují... Foto autor| Foto: František Vlček / MAFRA, Profimedia.cz, Shutterstock.com Foto autor| Foto: Petr Topič / MAFRA

time4men.cz Anglické fish and chips 20.9.2015

time4men.cz str. 0 Food a drink, food, Chips, Karl, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Anglická kuchyně je pro ortodoxní Angličany to nejlepší na světě a velmi si na ní zakládají, zatímco v kulinářském světě je považována za jednu z nejhorších. Kdo sleduje detektivky s Herculesem Poirotem, ví, s jakým despektem o této kuchyni on, gurmán, mluví. Přesto je to kuchyně velmi zajímavá a hlavně, díky tradicím této země, téměř zachovaná ve své původní podobě. Pro Angličany je nedůležitějším jídlem snídaně. Anglická snídaně je ve světě pojem a skládá se takového množství chodů, že si náš občan, který se ráno napije kávy a po cestě rychle sní rohlík neumí ani představit, že by do sebe tolik jídla dostal. Je ovšem pravda, že se tato opulentní a vydatná snídaně nepodává v šest hodin ráno s tím, že dvacet minut musíme být v práci. To ale neznamená, že se na ostatní jídla neklade patřičný důraz. Oběd většina pracujících Angličanů odbude dalším anglickým vynálezem – sendvičem, který se poměrně dobře ujal i ve světě. Sendvič se ostatně podává i k odpolednímu čaji, který je anglickým národním nápojem a jeho podávání je obřadem. Sendviče tady mají podobu velmi tenkých krajíčků chleba vyříznutých do trojúhelníku a proložených masem, pomazánkami a rybami a podávají se při každé vhodné příležitosti jako rychlé občerstvení. Večeře je opět jídlo o několika chodech, které se věnuje patřičná pozornost. V Anglii se používá méně zeleniny, ale na stole je mnohem častěji maso, zejména skopové, krůtí a kachní, dále pak tresky a lososi a také mořské plody, hlavně čerstvé ústřice. Mezi speciality patří slané koláče plněné masem a speciální pudingy. Zejména o přípravě vánočního pudingu kolují až neuvěřitelné pověsti. Ingredience, které se do něho používají by česká kuchařka nikdy nepoužila pohromadě a puding se připravuje dlouhé týdny před vánocemi. Mezi vyhlášené speciality patří anglický roastbeaf, avšak pod pojmem anglická šunka si určitě nepředstavujte náš velmi libový a dietní plátek vepřového masa, ale spíše slaninu. Národním jídlem, které dostanete v každém pouličním stánku i v restauraci je smažená ryba s hranolky. Jak jsem již řekli, kromě whisky je národním nápojem čaj, který bývá velmi silný a přidává se do něho nejen mléko nebo smetana , ale i džus. Fish & chips – ryba s hranolky 600 g bělomasé ryby, 3 brambory, 2 sladké neloupané sladké brambory, 2 lžíce olivového oleje, 1 velký pomeranč, 50 g okurky, 1 malá červená cibule, 1 lžíce bílého vinného octa, 3 lžíce bílého jogurtu, půl lžičky římského kmínu, sůl a pepř. Všechny brambory podélně rozkrájíme na 6-8 kousků, vsypeme do pekáčku a zakapeme olejem. Osolíme, opepříme, důkladně promícháme a pečeme asi 40 minut v troubě na 200 stupňů. V půlce pečení obrátíme. Pomeranč oloupeme a jemně nasekáme. Smícháme s oloupanou a jemně nasekanou okurkou, nadrobno pokrájenou cibulí, octem a jogurtem. Osolíme, opepříme a necháme zakryté stranou. Plech potřeme olejem a naklademe na něj rybí filé. Osolíme, opepříme, zakápneme pomerančovou šťávou a pokmínujeme. Vložíme do trouby nad brambory a pečeme asi 12-15 minut doměkka. Podáváme s jogurtovou zálivkou. Foto © Depositphotos.com/Hemeroskopion

URL| http://www.time4men.cz/food-a-drink/anglicke-fish-and-chips/

TV Barrandov Senior inspektor 22.9.2015

TV Barrandov str. 12 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Miroslav VAŇURA, moderátor -------------------Shnilé ovoce a zelenina, zkažené maso i nepříjemný personál. I tak to může vypadat v obchodech, kam chodíme nakupovat. Kristýna FANTOVÁ, moderátorka -------------------Změnit situaci v prodejnách se snažíme každý týden v rubrice Senior inspektor. I tentokrát naši inspektoři narazili na zboží, které už v regálech dávno nemělo co dělat. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------S našimi seniory inspektory, pětasedmdesátiletým Františkem a s jeho o dva roky mladší švagrovou Pavlou, jsme vyrazili zkontrolovat kvalitu zboží do obchodu Lidl na Praze 6. Do prodejny ve Slánské ulici se dvojice vydala s jasným cílem - nakoupit ovoce a zeleninu. František SRP, senior inspektor -------------------Kdyby bylo doplnit vitamíny. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------Nektarinky ale dvojici příliš nenadchly. Pavla PROCHÁZKOVÁ, seniorka inspektorka -------------------Ježíš maria, podívej, ta je hnusná. František SRP, senior inspektor -------------------No tohle taky není dobrý, to je celý scvrklý. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------A podobně naši inspektoři ohodnotili i broskve. František SRP, senior inspektor -------------------Ta je naďobaná. Pavla PROCHÁZKOVÁ, seniorka inspektorka -------------------Tak, tady je nahnilá. Adam NOVOTNÝ, redaktor --------------------

A čím si obchod naše inspektory naopak získal? Pavla PROCHÁZKOVÁ, seniorka inspektorka -------------------Ježíš, ale ty jablka jsou krásný tedy, podívej. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------Že by se z kvality ovoce a zeleniny dvojice radovala dlouho, se říct nedá. Pavla PROCHÁZKOVÁ, seniorka inspektorka -------------------Tohle, podívej se, teda, no to je strašný a tohle taky, podívej. František SRP, senior inspektor -------------------Tak to vemem takhle do ruky. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------Vše proto senioři ohlásili vedoucímu prodejny. Pavla PROCHÁZKOVÁ, seniorka inspektorka -------------------Shnilý papriky, shnilý broskve. vedoucí prodejny -------------------To ovoce pracuje, to jako. Pavla PROCHÁZKOVÁ, seniorka inspektorka -------------------No a tohle, nezlobte se, ale tohle asi není, že by ovoce pracovalo. Jitka VRBOVÁ, mluvčí společnosti Lidl -------------------V našich prodejnách je určen zaměstnanec, který je zodpovědný za stav ovoce a zeleniny. Moc nás proto mrzí, že vaši inspektoři narazili na nekvalitní kusy a je to pro nás impuls pro další zlepšování. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------Jaké hodnocení si tedy prodejna Lidl v ulici Slánská na Praze 6 nakonec vyloužila? Pavla PROCHÁZKOVÁ, seniorka inspektorka -------------------Ta zelenina bych tak tipovala číslem tři a celkově jako obchod si myslím, že jako je dobrej. František SRP, senior inspektor -------------------Jsem byl překvapen, že tohle to jako se dá prodávat. Tak za tři bych řekl. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------Pokud i vy při nákupu narazíte na zboží, které už na pultech obchodu nemá co dělat, neváhejte a ozvěte se. Pro Televizi Barrandov - Adam Novotný.

tyden.cz

Veterináři našli chyby u šestiny kontrolovaných jídelen 17.9.2015

tyden.cz str. 0 Zdraví ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Veterináři zkontrolovali od začátku roku do září 5500 stravovacích zařízení, chyby našli u 15 procent z nich. Nejčastěji se prohřešky týkaly sledovatelnosti potravin. Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Pejchala byly uděleny pokuty v řádech milionů korun. Veterináři od začátku roku do září zkontrolovali 5500 stravovacích zařízení, chyby našli u 15 procent z nich. Nejčastěji se prohřešky týkaly sledovatelnosti potravin. Podle mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petra Pejchala byly uděleny pokuty v řádech milionů korun. V Praze pochybila třetina podniků. "Celkem úřední veterinární lékaři při kontrolách v období od ledna do září zjistili 2686 závad, což odpovídá v průměru zhruba čtyřem zjištěným závadám při každé nevyhovující kontrole," řekl mluvčí. Skoro pětina závad byla u sledovatelnosti potravin, provozovatelé nejčastěji nebyli schopni předložit nabývací dokumenty potravin. "V lednicích a mrazících boxech uskladňovali potraviny bez jakéhokoliv označení, ke zvěřině nepředložili lístek o původu zvěře a sejmutou plombu," popsal nejčastější chyby Pejchal. Druhým nejčastějším problémem bylo označování potravin, většinou šlo o neoznačené mrazené maso. V desetině závadných případů nebylo dodrženo datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti. Veterináři zjistili i hrubé porušování hygienických předpisů. Ve 128 případech dala SVS podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo hygienikům, kteří v některých případech provozovnu zavřeli. Například v minulém týdnu našli středočeští veterináři v Restauraci U Kostela v Čechticích myší trus, zaměstnanci podle Pejchala neměli čistý pracovní oděv a nedodržovali zásady osobní hygieny. "Případ byl proto předán příslušnému dozorovému orgánu k došetření," dodal. Novou pravomoc, díky které veterináři kontrolují stravovací zařízení, kde se zachází s potravinami živočišného původu, má SVS od Nového roku.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/vet...tiny-kontrolovanych-jidelen_355940.html

Sýr stojí oproti loňsku o čtvrtinu méně, hlásí statistici tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 18.9.2015

zpět Spotřebitelské ceny některých potravin v tuzemsku podle aktuálního šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) v meziročním srovnání klesly. Nejvíce zlevnil sýr eidam, a to téměř o čtvrtinu na 111 korun za kilo. Zlevnily i další mléčné produkty, například máslo. Spotřebitelské ceny některých potravin v tuzemsku podle aktuálního šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) v meziročním srovnání klesly. Nejvíce zlevnil sýr eidam, a to téměř o čtvrtinu na 111 korun za kilo. Zlevnily i další mléčné produkty, například máslo. Z údajů ČSÚ dále vyplývá, že například polotučné pasterované mléko je nyní levnější o 1,2 koruny, když průměrně stojí 18,9 korun za litr. Ceny zemědělských producentů ale klesají kvůli přebytku mléka na trhu rychleji. Podle údajů ministerstva zemědělství je aktuální výkupní cena 7,07 koruny

za litr, zatímco před rokem to bylo 9,29 koruny. Podle Agrární komory tak výslednou cenu tvoří hlavně obchodní řetězce a ceny dovozového zboží. "Pokud by se ceny potravin odvíjely pouze od cen zemědělských výrobků a cen zpracovatelů, musely by se promítat ve stejných trendech, a tak tomu není," uvedla mluvčí komory Dana Večeřová. Například nezlevnily jogurty, které podle statistiky meziročně o třicetník zdražily. O necelých šest korun je ale levnější kilogram čerstvého másla, podle statistiků je nyní na pultech za 156,3 koruny, tedy za 39 korun za čtvrt kilogramu. Podle Agrární komory spadly i ceny cukru v Evropě na nejnižší hodnoty za posledních deset let. V ČR nyní stojí kilogram jeho krystalové podoby 16,65 koruny, před rokem byl za necelých 21 korun. Snižují se i světové ceny potravin, v srpnu podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství klesly nejrychlejším tempem za téměř sedm let. Na vině je propad cen energií, obavy ze zpomalení hospodářského růstu v Číně a více než dostatečná nabídka na trzích. Index, který zahrnuje obilniny, olejniny, mléčné produkty, maso a cukr, klesá nepřetržitě od loňského dubna. V srpnu se ve srovnání s předešlým měsícem snížil o 5,2 procenta na 155,7 bodu, a zaznamenal tak největší měsíční pokles od prosince 2008.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...rtinu-mene-hlasi-statistici_356247.html

Německé supermarkety rekordně zlevňují 19.9.2015 tyden.cz str. 0 Svět Marek Kerles Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Deset vajec z podestýlky v přepočtu za 26 korun, litr mléka za necelých patnáct korun, dvěstěpadesátigramové balení másla za 22 korun. S takovými rekordně nízkými cenami potravin se nyní setkávají zákazníci v německých supermarketech. A nejde zdaleka jen o mléčné výrobky. Ceny padají i v případě energetických nápojů, limonád nebo bramborových lupínků. Deset vajec z podestýlky v přepočtu za 26 korun, litr mléka za necelých patnáct korun, dvěstěpadesátigramové balení másla za 22 korun. S takovými rekordně nízkými cenami potravin se nyní setkávají zákazníci v německých supermarketech. A nejde zdaleka jen o mléčné výrobky. Ceny padají i v případě energetických nápojů, limonád nebo bramborových lupínků. V Německu se už dlouho v nenakupovalo tak levně jako nyní. A důvod? Je to podle analytiků ruské embargo na dovoz zemědělských výrobků z EU, které nejen na německém trhu přispívá ke zvyšování nabídky nad poptávkou. K tomu se snížila poptávka po mléčných výrobcích i z Číny, což opět zvyšuje cenovou konkurenci v Evropě. Ani tyto důvody by však nestačily k vysvětlení tak razantního pádu cen v německých supermarketech. Vedle ruského embarga a přetlaku na evropském "mléčném" trhu přispěla podle odborníků ke zlevňování i nevyhlášená válka mezi obchodními řetězci vyvolaná změnou chování zákazníků. Němci totiž ve stále větší míře dávají přednost regionálním, z jejich pohledu kvalitnějším potravinám, které nakupují buď přímo u výrobců nebo v menších prodejnách. A supermarkety se tomuto trendu snaží čelit tím, že nabízejí zboží tak levně, aby prostě nákupu nešlo odolat. "Pozorujeme zřetelný trend přesunu pozornosti na kvalitu, nikoliv jen na cenu. Cena už není tak důležitá jako dříve," uvedl Wolfgang Adlwarth z německého Institutu pro výzkum spotřeby (GfK). Supermarkety a hypermarkety podle něj v posledních měsících zřetelně ztrácejí svou pozici na trhu, založenou na široké nabídce co nejlevnějšího zboží, u kterého má nízká cena často přednost před kvalitou. Německu se hospodářsky daří, míra nezaměstnanosti je nejnižší v Evropské unii a němečtí zákazníci si místo vyhledávání co nejlevnějších potravin raději připlatí za kvalitu. A tu podle

všeobecně zakořeněné představy najdou spíše v menších obchodech, případně přímo u regionálních výrobců, nikoliv v supermarketech. Supermarkety na tento trend zareagovaly, možná pro někoho paradoxně, dalším zlevňováním. Jako první vyhlásil cenovou válku řetězec Aldi, brzy se přidal Lidl a další řetězce. Ceny spadly tak výrazně, že společnost GfK vyjádřila obavu ze "zhroucení dosud jemně vyváženého cenového trhu s potravinami v Německu". Supermarketům nepomáhá ani široká nabídka "bio" potravin, které jsou součástí nabídky každého řetězce. I v tomto případě se totiž chování zákazníků částečně mění. Lidé už tolik nesledují, zda má potravina "oficiální" značku BIO, ale stále více dávají přednost regionálním potravinám, vyrobeným či vypěstovaným přímo v nejbližším okolí jejich bydliště. A tyto potraviny nabízejí spíše menší obchody a trhy než řetězce. Důkazem jsou výsledky průzkumu společnosti A. T. Kearney mezi spotřebiteli v Rakousku, Švýcarsku a Německu, tedy v zemích dosud pověstných vysokou spotřebou biopotravin. Průzkum jednoznačně prokázal, že původ potraviny je pro německé zákazníky důležitější než jakýkoliv certifikát. "Po regionálních potravinách je nyní větší poptávka než po značce bio," tvrdí společnost A. T. Kearney v závěru svého průzkumu. U těch zákazníků, kteří pečlivě zkoumají kvalitu potravin, tvoří v současné době regionální potraviny až 20 procent obsahu nákupního košíku, v případě biopotravin je to jen 10 procent. Přes 70 procent z tisícovky zpovídaných respondentů uvedlo, že regionální potraviny nakupuje minimálně jednou měsíčně, polovina pak každý týden. Z toho nejvíc Rakušané (60 procent) následovaní zákazníky z Německa (47 procent) a Švýcarska (41 procent). Jako důvod zákazníci nejčastěji uvádějí důvěru v potraviny, které vyrábí firma či jednotlivec přímo v regionu, možnost kontroly kvality, podporu místní ekonomiky a ochranu životního prostředí. Zvlášť velkou pozornost věnují konzumenti "regionalitě" u vajec, ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků. A jsou ochotni regionálním výrobcům dokonce připlatit. Podle průzkumu zákazníci tolerují, když je regionální produkt až o 15 procent dražší než stejná potravina z dovozu nebo z jiných míst země.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/sve...ermarkety-rekordne-zlevnuji_356230.html

vitalia.cz Začínají podzimní výlovy rybníků 16.9.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdy a kde se konají výlovy rybníků v roce 2015 a co vás na nich čeká? Ochutnávky jídel, mnohem pestřejší nabídka ryb, a navíc levnější nákup než v běžném obchodě. Jedním z neklamných znamení pomalu se blížících Vánoc je každoroční zahájení sezóny podzimních výlovů rybníků. Tyto akce jsou v poslední době stále častěji navštěvovány i nerybářskou veřejností, a nutno říci, že je to po všech stránkách dobrá volba. Nákup ryb i ochutnávky Největším přínosem pro spotřebitele je přitom nepochybně skutečnost, že si mohou při návštěvě výlovů na řadě míst zakoupit přímo na hrázi čerstvé ryby, s nimiž se v průběhu roku vůbec nesetkají v nabídce maloobchodu. Kromě klasických kaprů je totiž po výlovu k dispozici prakticky vše, co se z rybníka vyloví, tedy jak další druhy býložravých ryb, tak také naši sladkovodní dravci. Zakoupit a

následně kulinářsky upravit tak lze líny, candáty, štiky, sumce, okouny a obecně všechny druhy našich sladkovodních ryb. Mnohé podzimní výlovy jsou navíc spojeny s nabídkou pokrmů z těchto ryb připravených a některé, jako například výlov Rožmberka, nabízí velmi komplexní nabídku pokrmů z ryb v počtu desítek různých typů jídel: Galerie: Pokrmy ze sladkovodních ryb Pokrmy ze sladkovodních ryb Ty lze na místě ochutnat, zakoupit, ale také dozvědět se příslušné recepty a způsob úpravy rybího masa. Vzhledem k tomu, že některý z podzimních výlovů rybníků navštíví stovky tisíc spotřebitelů, jde v praxi o komplexní osvětu v oblasti konzumace sladkovodních ryb v naší zemi, a to zcela přirozeným způsobem, bez nároku na státní rozpočet. Například výlov Rožmberka loni navštívilo přes sedmdesát tisíc lidí. Ušetříte Ryby kupované přímo po výlovu jsou také levnější než při případném nákupu v maloobchodu. To ocení spotřebitelé především u dražších ryb, neboť nákup oblíbených (ale vlastně celoročně nedostatkových) candátů, štik, úhořů či sumců v obchodech je většinou pro mnohé finančně nákladný. I to je jistě jedním z důvodů, proč je spotřeba rybího masa v ČR z vyspělých zemí nejnižší na světě, přestože je rybí maso napříč všemi nutričními specialisty hodnoceno jako pro organismus nejvíce přínosné, a navíc lehce stravitelné. Výlovy rybníků 2015 Samozřejmě, ne každý výlov je spojen s akcemi pro veřejnost. I když je přitom jen samotný pohled na rybáře zatahující sítě v podzimním mlžném ranním oparu vizuálně atraktivním zážitkem, představuje nákup levných, čerstvých a obvykle na trhu nedostupných ryb pro většinu lidí hlavní důvod k návštěvě výlovů. Galerie: Rybí orgie na výlovu Rožmberka Rybí orgie na výlovu Rožmberka Seznam jednotlivých lokalit a termínů výlovů připravuje již několik let specializovaný „vodní portál“ Naše voda (http://www.nase-voda.cz), který takový přehled připravil i letos a zájemci o návštěvu výlovů rybníků si na něm mohou najít místo, které jim nejvíce vyhovuje. Seznam obsahuje i odkazy na jednotlivé organizátory výlovů, kde se lze dozvědět jednak možné změny termínů (ty se ale po oficiálním zveřejnění už v praxi téměř nemění), především je ale možné ověřit si, zda-li je výlov spojený s doprovodným programem včetně nákupu ryb na hrázi. Uvedený portál obsahuje navíc odkazy na „kamenné prodejny“ živých nebo čerstvých ryb na území ČR – to pro ty, kterým se z nějakých důvodů nepodaří některý z výlovů osobně navštívit. V současné době je v databázi portálu Naše voda více než sto termínů výlovů, včetně termínů výlovů již zmiňovaného Rožmberka (ten se bude lovit tři dny) a dalších známých rybníků, jako je Nesyt, Olšovec, Štěpnický rybník nebo rybník Regent. Seznam je průběžně aktualizován, v loňském roce obsahoval přes šest stovek termínů výlovů – ještě jednou je ale vhodné připomenout, že jde o přehled téměř všech výlovů rybníků u nás, včetně velmi malých rybníků, kde možnost zakoupit ryby na hrázi vždy není. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/zacinaji-podzimni-vylovy-rybniku/

vlasta.cz

Letošní Farmářské slavnosti vyvrcholí v Národním zemědělském muzeu v Praze 18.9.2015

vlasta.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přijďte se podívat na poslední akci z cyklu pěti Farmářských slavností pro rodiny s dětmi! Projekt Ministerstva zemědělství na podporu českého zemědělství, venkova a regionálních potravin vyvrcholí 19. září od 10 hodin v pražském Národním zemědělském muzeu. Vstup je zdarma. Pro širokou veřejnost se během léta otevřely čtyři farmy v různých krajích České republiky a jako poslední přivítá návštěvníky Národní zemědělské muzeum v Praze, kde bude připravený nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmách a vzniku kvalitních regionálních potravin. Návštěvníci poslední Farmářské slavnosti v Praze se budou moci seznámit s řadou expozic, které muzeum nabízí. Jedna z významných stálých expozic „Jede traktor“ je sestavena tak, aby návštěvníky provedla historií a vývojem zemědělské činnosti. K vidění bude i legendární ZETOR 15, na němž se budete moci vyfotit. Těšit se můžete také na expozice „O pivu – z chmelnice až na náš stůl“, „LES – příběhy stromů a lidí“ a „Od věku sloužím člověku“. Na muzejním dvoře na vás čekají venkovní expozice a muzejní minifarma s ukázkami chovu drobného domácího zvířectva, drůbeže či koz. Pro děti je připravena spousta her a kvízů o farmaření, projížďky na koni nebo malování na obličej. Zasoutěží si o ceny na stanovištích jako dětské pekařství, hod lasem, sázení bylinek, zdobení květináčů, lovení rybiček a mnoho dalších. Na své si přijdou i dospělí, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy nebo se pokusit zkrotit elektrického býka. Chybět nebude tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami se známkou kvality Klasa a ochutnávky regionálních potravin. K poslechu bude hrát country kapela KP Band. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov a především dětem ukázat zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. Cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. INFORMACE O AKCI Kdy: sobota, 19. září 2015, od 10.00 do 16.00 hodin Kde: Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, Praha 7 – Letná Web:http://www.nzm.cz Hlavní program: 10.00 Slavnostní zahájení akce, představení NZM 10.30 Vrabčí trh – hudební vystoupení – folk a jazz 11.00 Pavel Lutner – hry a písničky pro děti 11.45 Vrabčí trh – hudební vystoupení – folk a jazz 12.15 Netratrdlo – Hravě zdravě (zábavný pořad nejen pro děti) 13.15 KP Band – country 13.45 Národní zemědělské muzeum – Co se skrývá za dveřmi? 14.10 KP Band – staropražské a žižkovské písničky 14.40 Netratrdlo – Se zvířátky do pohádky 15.40 KP Band – country Doprovodný program a aktivity: Prohlídka expozic Národního zemědělského muzea Malá muzejní farma se živými zvířaty

Interaktivní venkovní expozice „O stromech a o lese“ Projížďky na koních, malování na obličej, simulátory dojení krávy a jízdy na býkovi Dětský program – dětské pekařství, hod lasem, sázení bylinek, zdobení květináčů, lovení rybiček, hod podkovou, omalovánky a mnoho dalšího Farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z farem a prodej řemeslných výrobků Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA Kuchařská show http://www.farmarskeslavnosti.cz URL| http://vlasta.kafe.cz/clanky/zabava/20...i-v-narodnim-zemedelskem-muzeu-v-praze/

ZBOŽÍ & PRODEJ SLOVENSKÁ POTRAVINA S VÁŠNĚMI 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 8 Hlavní téma Lucie Bártová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Také u našich východních sousedů vzbudilo rozruch zavedení značky Slovenská potravina, jejíž grafickou podobu počátkem července představil tamní ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek. Značku Slovenská potravina si mohou prodejci sami dávat na svoje pulty, avšak až po kontrole ze Státní veterinární a potravinové správy SR, která je garantem toho, že potraviny prodávané pod touto značkou budou opravdu slovenské a kvalitní. Pokuta za neoprávněné použití je stanovena až do výše půl milionu eur. Na rozdíl od Značky kvality SK je označení Slovenská potravina dobrovolné a není potřeba o ně osobně žádat. Stát však bude obě značky kvality kontrolovat a dohlížet na dodržování stanovených kritérií. Svůj vlastní symbol mají dostat například slovenská vejce, med, vepřové nebo kozí maso. Ještě více než samotná značka se ovšem ve slovenských médiích řešilo nešťastné logo a jeho cena za grafické zpracování. I když média konstatovala, že záměr zavést tuto značku byl správný a měl napomoci domácím producentům potravin odlišit se s pomocí označení Slo -venská potravina od zahraniční konkurence, samotné představení loga bylo píchnutím do vosího hnízda a přineslo mnoho posměšných reakcí i ostré kritiky. A na rozdíl od české va -rianty, která byla vypracována zdarma v rámci re sortu ministerstva, za něj daňoví poplatníci na Slovensku zaplatili 990 eur. Co také v této souvislosti řeklo Slovensko o logu Česká potravina? „Zpracování loga považuji za velmi špatné. Například s vlajkou pracuje autor loga dost neohrabaně a prvoplánově,“ říká grafický designér Juraj Blaško. Pochybná je podle jeho slov i volba fontu písma, které pochází z roku 1930 a vychází z typu určeného pro londýnské metro. *** PÍCHNUTÍ DO VOSÍHO HNÍZDA Foto popis|

ZEMĚ ŽIVITELKA BYLA SVĚDKEM PŘEDÁNÍ CERTIFIKÁTŮ KLASA 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 9 Hlavní téma Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V Pivovarské zahradě českobudějovického výstaviště na konci srpna již tradičně proběhlo slavnostní

předávání certifikátů Klasa. Celkem čtyři producenti s šesti výrobky převzali ocenění z rukou náměstkyně pro řízení Sekce potravinářských výrob – Úřadu pro potraviny Ministerstva zemědělství ČR Viery Šedivé a ředitele Sekce řízení regionálních odborů Státního zemědělského intervenčního fondu Miloše Jirovského. V současné době je značkou Klasa označeno 1120 výrobků od 222 výrobců. Přímo na českobudějovickém výstavišti v pavilonu T1 mohli návštěvníci ochutnat a zakoupit produkty oceněné značkou kvality Klasa a Regionální potravina. Na ploše 384 m2 se prezentovalo celkem 29 producentů s tímto prestižním oceněním. Konkrétně se představilo 18 společností se značkou Klasa: Carla, Agro Jesenice u Prahy, Hamé, Maso uzeniny Písek, Schubert partner, CZ Fruit, odbytové družstvo, Kand, Váhala a spol., Promega, Semix Pluso, Linea Nivnice, Záruba Food, Úsovsko Food, Amylon, Masokombinát Polička, Orrero, Natura a Toko Agri. NOVĚ OCENĚNÝMI VÝROBKY A SPOLEČNOSTMI JSOU: MRKEV S HRÁŠKEM, FRANCOUZSKÁ SMĚS Výrobce: Agro Jesenice u Prahy Hrášek i mrkev pochází převážně od českých dodavatelů, kteří jsou pravidelně a pečlivě vybíráni i prověřováni. Zelenina je ihned po přijetí zamražena, tím jsou zachovány její nejlepší vlastnosti. Minimálně 90 % použitých surovin do Fran -couzské směsi je zpracováno z čerstvé zeleniny. Jedná se o směs kořenové zeleniny doplněnou o řezy pórku. Je vhodná nejen do omáček a polévek, ale i jako přílohová zelenina. Agro Jesenice u Prahy intenzivně hospodaří jihozápadně od Prahy a zaměstnává 160 pracovníků. Více než 90 % suroviny ke zmražení pochází z České republiky. STEAKOVÁ HOŘČICE Výrobce: Boneco Nově oceněná Steaková hořčice patří k zajímavým novinkám v oblasti speciálních hořčic. Tato lehce pikantní hořčice zaujme na první pohled svým velmi atraktivním vzhledem s obsahem celých, nedrcených žlutých a hnědých semínek hořčice a kousky červené papriky. Společnost Boneco je významným potravinářským podnikem s širokou škálou výrobků. Majonézy, omáčky, hořčice a lahůdkové saláty jsou uváděny pod značkou Boneco, jejíž tradice sahá do začátku 90. let 20. století. Vlajkovou lodí výrobků Boneco je tradiční klasická majonéza Majolka, která značku kvality Klasa získala již v minulosti. HUBERTSKÁ ŠTOLA Výrobce: Maso uzeniny Písek Pod názvem Hubertská štola se skrývá trvanlivý fermentovaný masný výrobek bez technologického obalu. Jedná se o ručně tvarovaný produkt, který je na povrchu obalen drceným pepřem, jenž mu dodává lahodně pikantní chuť. Tento pokryv a obdélníkový tvar zaručuji atraktivní vzhled oceněného výrobku. Společnost Maso uzeniny Písek má velmi pestrou a bohatou historii, už v 50. letech minulého století byl v Písku postaven jeden z prvních moderních závodů na zpracování masa v ČR. Od roku 2013 vystupuje tento podnik pod novou obchodní značkou Múúú. MÁSLOVÝ MĚŠEC, TAŽENÝ ŠTRÚDL SE ZELÍM Výrobce: Soběslavská pekárna Mezi oceněné výrobky této společnosti se nově zařadil Máslový měšec s obsahem kvalitního 83% másla. Samotné těsto je zaděláváno mlékem a pro plnění jsou po -užita kvalitní švestková povidla. Oceněný štrúdl je vyráběn z čistě taženého těsta a k náplni je použito kvalitní kysané zelí ochucené smaženou cibulkou. Soběslavská pekárna vyrábí chléb a pečivo tradičním způsobem. : REAGUJTE NA mailto:[email protected] Foto popis| Ocenění převzal Josef Kubiš, ředitel společnosti, a Vratislav Hruška, ředitel mrazírenského závodu. Foto popis| Ocenění převzala Erika Moudrá, marketing manager. Foto popis| Ocenění převzala Lenka Kvaltýnová, manažerka marketingu. Foto popis| Ocenění převzal Josef Kouba, jednatel společnosti.

NA INTERNETU NAKUPUJÍ PRAKTICKY VŠICHNI 22.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Z průzkumu provedeného počátkem letošního září formou on-line dotazování prostřednictvím tazatelské sítě IBRS vyplývá, že přes 95 % uživatelů internetu za posledních dvanáct měsíců nakoupilo v e-shopu nějaký produkt nebo službu. Nejvíce (téměř 39 %) tak činí několikrát za čtvrt roku a druhou největší skupinu (33 %) tvoří ti, kteří takovýto nákup deklarují několikrát za měsíc. Vůbec nejčastěji se na internetu nakupuje elektronika, dále pak oděvy a obuv, za kterými následuje drogerie s kosmetikou. Potraviny se na internetu stále příliš nenakupují. Že tuto možnost nevyužívá, deklarovala nadpoloviční většina respondentů. Pokud už ale spotřebitelé potraviny do košíku v eshopu vkládají, pak jde nejčastěji o speciální potraviny s nějakým zdravotním benefitem. Nakupují se také zahraniční potraviny nebo speciality, běžné čerstvé potraviny, za kterými následují nápoje a koloniál. Spotřebitelé dávají přednost zejména českým obchodníkům. Že nakupují pouze u nich, deklarují přes dvě třetiny dotázaných, a že u nich nakupuje převážně a občas zabrouzdá na zahraniční web, uvádí více než pětina respondentů. Pro dopravu Češi využívají nejčastěji některou z kurýrních služeb a jen o něco méně využívají Českou poštu či poštu obecně. Více než desetina vy -užívá odběrná místa a zhruba stejně početná skupina volí osobní odběr. Pro platbu za nákup v internetovém obchodě využívají Češi nejčastěji platební kartu, za kterou následuje převod z účtu na účet a teprve po nich přichází na řadu dobírka. Teprve za nimi se umístila platba v hotovosti při převzetí zboží. Při výběru samotného obchodníka je pro české spotřebitele nejdůležitější předešlá dobrá zkušenost s jeho službami, teprve potom se umístilo kritérium nejnižší ceny. Důležitým faktorem pro výběr e-shopu je ovšem také okamžitá dostupnost zboží. : REAGUJTE NA mailto:[email protected] Graf Kritéria pro výběr e-shopu Co je při pro vás při výběru obchodníka rozhodující? Využití slevových portálů a srovnávačů Využíváte slevové portály a srovnávače cen? Zdroj: IBRS, 2015 Foto popis|

CENA PREZIDENTA ZNÁ VÍTĚZE 22.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlásily v roce 2015 druhý ročník soutěže Cena prezidenta Potra vi -nářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek. Soutěž probíhala od 31. 3. do 31. 8. 2015 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, resp. jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních třech letech. Ve stanoveném termínu se přihlásilo 20 společností s celkem 38 výrobky. Nejlepšími inovativními potravinářskými výrobky pro rok 2015 se podle rozhodnutí odborné komise staly: Kitl Syrob Bezový – Kitl, Hlavnická ricotta – Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice, Ličenský Kardík – Beas, Opočenský jogurt (čokoládavišeň, borůvkaostružina, broskev-meruňka, ja -hoda) – Bohemilk, Jihočeské Jerky z třeboňského kapra (natur, kořeněné) – Corax Trading, Ugo Meloun, pomeranč, jahoda a Ugo Okurka, jablko, citron – Kofola, Roztíratelné máslo z Vysočiny – Lacrum Velké Meziříčí, Fitness syrovátkový nápoj brusinka – Madeta, Hubertská štola – Maso uzeniny Písek, Herold – tvrdý sýr z Vysočiny – Moravia Lacto a Rakytníková zmrzlina vodová – Tipafrost.

NOVÝ OBCHOD, SPORT, RESTAURACE A EDUKACE

22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 29 Obchod a zákazníci Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět 1 Společnost MyFoodMarket, která od roku 2013 provozuje síť prodejen s dobrým jídlem, otevřela již čtvrtou pobočku v Brně. Na konci května slavnostně zahájila provoz obchodu s kvalitními potravinami z Česka i ze světa v brněnském obchodním centru Olympia. V den otevření mohli zákazníci ochutnat dobroty vyrobené pod značkou Vlastní výroba, setkat se s dodavateli, nechyběla ani živá kapela a velká soutěž o dárkový koš plný dobrot. My Food v Olympii nabízí produkty vybrané podle interního Kodexu kvality, tedy bez škodlivých éček, zbytečných konzervantů, od lokálních dodavatelů a s ověřeným původem. Na celkové ploše téměř 200 m2 zákazníci pořídí celý týdenní nákup – vyzrálé hovězí z Biofarmy Sasov, vepřové z Bořitova (ZD Sloupnice), mléčné produkty od lokálních dodavatelů, ručně dělané kváskové i bezlepkové pečivo, ale také kvalitní vína od nejlepších moravských vinařů, fermentované limonády, kvalitní sladké i slané dobroty, ručně vyrobené italské těstoviny, omáčky a další lahůdky. Novinkou jsou sypané produkty v zásobnících, které jsou ekologickou alternativou nakupování potravin bez obalu. Součástí prodejny je i posezení. Brněnská síť v současnosti zahrnuje My Food Zvonařka (Market) – obchod s vlastním řeznictvím a zrárnou masa, My Food Vaňkovka (Deli) – prodejna s rychlým a zdravým občerstvením a netradičními dárky, My Food Holandská (Snack) – bistro s malým obchodem – a My Food Truck – pojízdná prodejna s bistrem, svačinkovým sortimentem a zároveň pick-up point e-shopu. 2 V loděnici KVS Praha proběhl dne 29. 8. 2015 již 4. ročník kulturně-sportovně-gastronomické akce pro nejlepší zákazníky společnosti JIP východočeská. Ve sportovní části se uskutečnily závody dračích lodí na Vltavě, a to za účasti celkem 18 dvacetičlenných týmů. Vítězství patřilo zástupcům ZŠ Klecany. Kulturu zajistil Živý jukebox – Honza Roušar se skupinou, který hrál písničky na přání. Vyvrcholením večera byl koncert skupiny Turbo. Bohatou gastronomickou část obstaralo Gastro studio JIP a prezentace vyhlášených barmanů, sommelierů a výčepních z řad největších výrobců a dovozců nápojů v ČR. 3 Dne 24. srpna byla v brněnském obchodním centru Campus Square otevřena první restaurace linie Sklizeno Food Lovers. Nabízí výběr z pěti denních menu a postupně se přidá část a la carte – cafe bar s teplými i studenými snídaněmi, burgery, čerstvou pastou a sendviči, který bude fungovat celodenně. Vaří se z potravin dostupných v síti Sklizeno. Linie Sklizeno restaurací se jmenuje Food Lovers a jak ta první, tak potenciálně i všechny další jsou zaměřené na každodenního zákazníka. „Food Lovers je koncept na pomezí restaurace a bistra. V jakoukoliv denní dobu tady najdete jednoduchá a chutná jídla, která vás nezklamou, a budete tu mít dost klidu na obchodní snídani, rychlý oběd i běžnou večeři. Nejspíš do Food Lovers nebudete chodit na rodinné oslavy, ale chtěli bychom, aby to bylo místo, kam půjdete prostě kdykoliv, když budete mít hlad nebo chuť. Nic oficiálního, nic náročného, prostě jen dobré jídlo v příjemném prostředí,“ popisuje zakladatel Sklizeno David Kukla. Restaurace bude mít dvě hlavní části. Tu první už dobře znají zákazníci prodejny na Campusu – od 24. srpna je každý den na výběr ze dvou polévek a pěti denních menu. Dvě z jídel jsou vždy vegetariánská a klasickou terminologií bude menu kombinací „hotovek“ a „minutek“. Ceny těchto denních menu se pohybují kolem 100 Kč. Druhou částí je café bar, který bude měnit klasickou a la carte nabídku podle denní doby. V dopoledních hodinách obsluha nabídne teplé i studené snídaně a zákusky a po zbytek dne si bude možné vybrat z klasických i vegetariánských burgerů, na místě vyráběné čerstvé pasty a sendvičů včetně oblíbeného s trhaným vepřovým masem. Doplňkem je nabídka dezertů, domácích limonád, freshů a kávy. Tato část se aktuálně připravuje, v provozu bude od podzimu. 4 Síť farmářských potravin Náš grunt spustila edukativní kampaň, jejímž cílem je upozornit na skrytý cukr v masově vyráběných potravinách. Hlavním motivem jsou včely. „Ty jsme nechali otestovat produkty, které, ač jsou dokonce někdy označovány za zdravé, obsahují tolik cukru, že z nich včely vyprodukovaly med. Toto sdělení a návrh řešení – konzumaci poctivých produktů z přírodních surovin – budeme šířit primárně v online prostředí formou videa, v němž uvidíte celý experiment,“ dodává jednatel Jiří Málek. Celá aktivita má ambici nejen na problematiku upozornit, ale také vzbudit veřejnou diskusi. Myšlenka pochází z kreativní dílny agentury McCann Prague, která se stará také o produkci a média. V první vlně zasáhne komunikace outdoor, print a online, následně bude Náš grunt šířit téma prostřednictvím PR. Samozřejmostí jsou pak podpůrné aktivity v místě prodeje včetně POS

materiálů. Foto popis| 1 ČTVRTÁ POBOČKA MY FOOD Foto popis| 2 JIP DRAGON CUP 2015 Foto popis| 3 PRVNÍ SKLIZENO FOOD LOVERS Foto popis| 4 PROTI NADMĚRNÉ KONZUMACI CUKRU O autorovi| Petr Hříbal REAGUJTE NA mailto:[email protected]

VÁNOCE NÁSOBÍ OCHOTU UTRÁCET 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 36 Produkty Markéta Grulichová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Přestože řada tuzemských domácností preferuje nákup hotového cukroví a dalšího vánočního pečiva, tradice domácího pečení je stále silná. Jak vyplývá z průzkumu Market & Media & Lifestyle, který ve čtvrtém kvartálu loňského a v prvním toho letošního provedla společnost Median, mouku v posledních 12 měsících ve své domácnosti použilo 95,2 % české populace. V 89,3 % případů šlo o mouku hladkou, 86,6 % z těch, kteří v posledních 12 měsících mouku použili, použilo variantu polohrubou a 48,1 % pak mouku hrubou. Tuky/margaríny na vaření/pečení/smažení podle stejného průzkumu použilo v posledních 12 měsících 63,0 % obyvatel ČR, přičemž alespoň 1x týdně na pečení je používá 31,9 % z nich. Během vánočních svátků se velké oblibě těší slané pochutiny. Podle stejnojmenného průzkumu si za posledních dvanáct měsíců dopřálo brambůrky / extrudované výrobky 64,5 % dotázaných, slané sušenky pak konzumovalo 43,5 % Čechů podobně jako balené a konzervované oříšky (43 %). Slané tyčinky pak zvolilo 49,3 % populace. Největší skupina (25,7 %) z těch, kteří uvedli, že jedí brambůrky / extrudované výrobky, si na nich pochutnává 2x–3x měsíčně a 20,6 % je mlsá alespoň jednou týdně. Podobné je to i mezi konzumenty dalších slaných pochutin, kdy například slané sušenky, resp. slané tyčinky si 2x-3x za měsíc dopřeje 23,5 %, resp. 23,2 % lidí, oříšky pak 22,5 % dotázaných. Období Vánoc a oslavy příchodu nového roku jsou spojeny také s konzumací sektů a šumivých vín, která si podle dat společnosti Median za uvedená období v posledních dvanácti měsících dopřálo 40,6 % Čechů. Největší skupinu (31,5 %) tvořili ti, kteří si dopřáli za poslední měsíc méně než jednu lahev doma, druhou nejpočetnější pak lidé (22,0 %), již stejné množství vypili mimo domov. Jednu lahev za poslední měsíc doma zkonzumovalo 12,7 % lidí, mimo domov to bylo 8,0 %. Ti, kteří uváděli, že sekty a šumivá vína pili, nejčastěji udávali konzumaci značky Bohemia Sekt (81,0 %), Avanti (23,4 %) a Rossijskoe Igristoe (14,7 %). Zdroj: Median, MML – TGI, 14/IV–15/I Období kolem nejkrásnějších svátků v roce bývá v řadě kategorií označováno za vrchol prodejní sezony. Stále platí, že tuzemské Vánoce se odehrávají ve sladkém a slaném opojení. Existují komodity, jejichž nákupy v posledních dvou měsících roku představují i více než 60 % tuzemské roční spotřeby. Pokud jde o cukrovinky, tradičně se nakupují čokoládové figurky na Mikuláše a vánoční kolekce. Podle průzkumu trhu metodou Spotřebitelského pa -nelu společnosti GfK Czech za rok 2014 za sezonní čokoládové vý robky utratila jedna průměrná kupující domácnost přes 50 Kč v listopadu, nákupy pokračovaly s jen o něco menší intenzitou i v prosinci. U čokoládových cukrovinek došlo sice ke snížení prodaného objemu o 6,8 %, díky vyšší cenové hladině celkové tržby ovšem narostly o 2,3 %. Vyplývá to z údajů společnosti Nielsen za období říjen až prosinec 2014 v porovnání se stejným předchozím obdobím. „Právě ze jména u sezonních výrobků, tedy figurek plněných, dutých i spe -ciálních, dárkových balení, bonboniér typu bonboniér sezonních, kolekcí a adventních kalendářů jsme zaznamenali vyšší prodeje o téměř osm procent při sníženém prodaném objemu, kde pokles činil 5,3 pro centa. Tržby nesezonních výrobků, jako je například čokoláda, oplatky, bonboniéry, které stále tvoří více než 80 procent prodejů čokoládových cukrovinek v do bě Vánoc, také meziročně rostly, ale pomaleji,“ vysvětluje Jitka Vojáčková, senior consultant z oddělení retail service společnosti Nielsen.

„Nákupy margarínu v kostce představovaly v posledních dvou měsících loňského roku přes 40 pro cent naší roční spotřeby. Koncem roku stoupá i spotřeba moučkového cukru a hladké mou -ky. Zatímco v posledním loňském čtvrtletí nakupovalo moučkový cukr přes 60 procent českých domácností a jejich nákupy představovaly téměř 45 procent celkové roční spotřeby, v předchozích čtvrtletích nenakupovalo moučkový cukr ani 40 procent domácností. Nákupy hladké mou ky v posledním čtvrtletí roku představovaly třetinu celkové roční spotřeby a nakupovaly ji tři čtvrtiny českých domácností,“ vypočítává Hana Paděrová ze společnosti GfK Czech. Závěr roku s sebou nese i vyš -ší konzumaci slaných pochutin. „Před a během loňských Vánoc se za ně co do hodnoty utratilo téměř stejně, ovšem za menší množství. Mezi nejprodávanější stále patří bramborové lupínky, které tvoří jednu třetinu prodaného objemu v obchodech se smíšeným zbožím vyjma Makra. Jejich význam v meziročním srovnání ještě vzrostl,“ říká Jitka Vojáčková. Koncem roku se nakupují jinak i nápoje. V posledním čtvrtletí 2014 se nakoupilo 45 % ročního objemu šumivých vín, když je nakoupila téměř každá druhá česká domácnost. *** V předvánočním období roste poptávka po dárkových baleních. „Přestože jsou kostelecké salámy s ušlechtilou bílou plísní dnes běžně dostupné, stále si nesou jistý punc svátečního salámu. Tak proč tuto pochoutku nenadělit jako stylový a neotřelý dárek pod stromeček?“ pokládá řečnickou otázku Jan Škrabánek, ředitel marketingu společnosti Kostelecké uzeniny, kde pro letošní Vánoce přichystali trojici dárkových balení svých salámů. Také společnost Al-Namura rok co rok připravuje nabídku dárkových balíčků čajů značky Ahmad. „V předvánočním období zákazníci dávají přednost luxusnějším čajům, originálním balením, která také využívají jako dárky. Nejpopulárnější jsou proto čajové dózy, které mají zimní, klasicky kýčovitý vzhled, pravidelně používaný právě v předvánočním období. Oblíbené jsou i moderní designy, které oceňují mladší zákazníci,“ říká Petra Dlouhá, marketing director společnosti Al-Namura. Od začátku října se mohou spotřebitelé těšit i na limitovanou edici oblíbeného nápoje Coca-Cola, který lze proměnit v dárek. „Půjde o inovativní kouzelnou etiketu, která umožní ,obléci‘ běžnou plastovou půllitrovou láhev do svátečního kabátu. Jednoduchými kroky lze z této kouzelné etikety udělat vánoční mašli a oblíbený nápoj se tak rázem změní v malý vánoční dárek, který dokáže udělat velkou radost,“ popisuje David Dohányos ze společnosti Coca-Cola HBC Česká republika. ZMĚNA ZVYKLOSTÍ „Z průzkumu trhu metodou spotřebitelského panelu společnosti GfK Czech za rok 2014 vyplývá, že většina potravin a nápojů se v tuzemských nákupních košících objevuje víceméně pravidelně v průběhu celého roku. Spo -třebitelské nákupní zvyklosti se nejvíc mění koncem kalendářního roku. V té době jsou spotřebitelé také připraveni za nákupy rychloobrátkového zboží více za -platit. Za poslední dva měsíce roku 2014 za ně utratili přibližně o 12 procent více než v předchozích dvouměsíčních obdobích. V listopadu 2014 byla hodnota jednoho průměrného nákupu o 23 korun vyšší než v lednu, kdy byly nákupy v průměru nejlevnější. U prosincových nákupů je rozdíl oproti těm lednovým ještě větší, a to o více než 53 korun.“ Hana Paděrová, GfK Czech I U HRAČEK ZÁLEŽÍ I NA OBALU Originalita a oblíbenost výrobku u dětí, bezpečnost a zdravotní nezávadnost, kvalita a v neposlední řadě i cena jsou kritéria, podle nichž spotřebitelé vybírají hračky coby vánoční dárky. Nakupující také hledí na to, zda má hračka také edukativní povahu. Jak ale upozorňují výrobci, čím dál větší roli hrají i obaly. Jsou pestrobarevné a je znát rostoucí zájem spotřebitelů o obaly takříkajíc srozumitelné. Proto se klade důraz na to, aby co nejvíc obalů obsahovalo údaje v českém jazyce. Navíc tuzemští spotřebitelé na výrobcích i obalech preferují takříkajíc české motivy. * ČÍSLA: 95,2 % české populace použilo v posledních 12 měsících mouku. 64,5 % obyvatel České republiky konzumovalo v posledních 12 měsících brambůrky / extrudované výrobky.

40,6 % tuzemské populace pilo v posledních 12 měsících sekty / šumivá vína / champagne. Frekvence používání mouk (v % obyvatel, kteří je v posledních 12 měsících používali) Frekvence konzumace brambůrek / extrudovaných výrobků (v % obyvatel, kteří je v posledních 12 měsících jedli) Počet lahví sektu / šumivých vín / champagne, vypitých doma za poslední měsíc (v % obyvatel, kteří je v posledních 12 měsících pili) Zdroj: Median, MML – TGI, 14/IV a 15/I Foto popis|

SVÁTEČNÍ CHVÍLE PŘEJÍ MLSÁNÍ A DELIKATESÁM 22.9.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 40 Produkty Markéta Grulichová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Před Vánocemi, a zejména před koncem roku prudce rostou prodeje slaných pochutin. U lahůdek bývá sice poptávka tradičně po klasice typu majonéz, salátů či chlebíčků, ale velmi výrazně se zvyšuje zájem o exkluzivnější výrobky a také o produkty s nádechem exotiky. I u masa je znát zvýšená poptávka po prémiovém zboží. Vánoční svátky a oslavy konce roku představují pro výrobce slaných pochutin v podstatě top období roku. „Spotřebitelé musí mít doma ,něco‘ slaného na zakousnutí, například tradiční slané tyčinky, a místo jednoho koupí v tomto období tři balení. Větší balení s vyšší gramáží se totiž v tuzemsku neujalo. Jinak ovšem aktivně využívají možnosti nákupu za akční ceny a již několikrát jsme si ověřili významný vliv reklamy, obzvláště té televizní,“ popisuje nákupní zvyklosti Jana Večerková, majitelka společnosti Jana Večerková – Vest. Také Petr Hobža mladší ze společnosti Petr Hobža potvrzuje zvýšený objem prodejů: „V období Vánoc spotřebitelé podle našich zkušeností příliš nemění své zvyklosti, ale pouze zvyšují frekvenci a objem nákupů.“ Podle Jany Kremlové, generální ředitelky společnosti Ali -ka, stoupá na konci roku prodej ořechů o 70 až 80 %. „V posledních letech se objevují tendence nekupovat velká balení od jednoho druhu, ale spíš větší množství malých balení různých oříšků,“ dodává. U SLANÉHO PŘEVLÁDÁ KONZERVATISMUS „Lidé jsou v období svátků ochotni investovat i do dražších výrobků,“ podotýká Luboslav Komar, ředitel společnosti Úsovsko Food, a zároveň dodává, že čeští spotřebitelé jsou převážně konzervativní, což je nevýhoda pro novinky. Na spotřebitelský konzervatismus v segmentu slaných pochutin upozorňuje i key account manager společnosti Golden Snack Petr Blažek: „Češi zůstávají věrni svým oblíbeným druhům. Brambůrky jsou stále populární v klasických příchutích, jako je sůl, paprika, šunka. V minulosti konkurence vyzkoušela u chipsů například příchutě jako rozmarýn, niva či houby, které sice zafungovaly jako novinka, ale v dlouhodobých prodejích byly neúspěšné. Pokud jde o vývoj ve slaných pochutinách, spatřuji ho ve větší oblibě extrudovaných výrobků.“ Jak upozorňuje Roman Sulek, spolumajitel společnosti Chips Praha, v posledních letech je také znát, že spotřebitelé vyhledávají zdravější produkty, což potvrzuje i Luboslav Komar: „Trendem je například snižování obsahu sodíku, používání přírodních aromat, užívání maximálního množství surovin z domácích zdrojů.“ ŽÁDANÉ JSOU TUZEMSKÉ VÝROBKY Důležitou roli u slaných pochutin hrají také obaly. Jak uvádí Jana Večerková, spotřebitelům se líbí balení do plastové vaničky nebo papírového šestihranu, ve kterých se produkt dá přímo servírovat. „Začínají převládat čisté linie, motivy a barvy. Zákazníci už tolik nesahají po rozmanité barevnosti, ale

spíše po vyvážené harmonii obalu, s tím si spojují i čistotu a kvalitu produktu,“ popisuje Roman Sulek a Radek Hovorka, national account manager společnosti Rafinanz Orbico CZ, doplňuje: „U obalů jsou patrné dva proudy, a to sáčky a tuby. Sáčky vypadají větší a zajímavější, protože se tam vejde více informací a obrázků, v tubách jsou chipsy zase srovnané a nepolámané. Pro obchodníky jsou tuby zajímavé tím, že přinášejí výrazně větší zisk z metru prodejní plochy.“ Další nepřehlédnutelný trend popisuje Petr Hobža: „V poslední době je cítit zvýšený patriotismus zákazníků, tedy vyšší důvěra v české kvalitní výrobky.“ Jinak ale platí, že při výběru slaných pochutin je stěžejní oblíbenost příchutě a také cena. Spotře -bitele vždy zaujme akční nabídka. A jak dodává Iveta Lerchová, product manager společnosti Emco, preferovány jsou výrobky, jejichž znalost je posílena marketingovou podporou. KLASIKA VERSUS SPECIALITY Další silnou vánoční kategorií jsou lahůdky a masné speciality. Prakticky všichni jejich výrobci upozorňují na zvýšený zájem o kvalitní výrobky včetně těch super prémiových. „Stále více spotřebitelů se přiklání k ná kupu exkluzivnějších výrobků, a to z pohledu složení, ale i těch pro náš region nespecifických, jako jsou třeba mořské plody, vybrané sýry a podobně,“ podotýká Milan Karban, obchodní ředitel společnosti Procházka. „Lidé o Vánocích více nakupují dražší a kvalitnější potraviny, které si běžně nedopřávají. Trendem u masných produktů je hlavně co nejvyšší obsah masa a naopak co nej -menší obsah aditiv,“ zdůrazňuje Michal Tkadlec, marketing manažer společnosti MP Krásno. Uvedené trendy potvrzuje i Iva Blahníková ze společnosti Gaston, když popisuje, jak je znát zvýšený zájem o vysoce kvalitní výrobky a novinky, kdy zákazníci chtějí vyzkoušet nové a nepoznané, netradiční produkty. „Výrazný nárůst prodejů vykazuje například naše exkluzivní řada výrobků pod značkou Franz Josef Kaiser. Především mořské speciality, sardelové filety, olivový olej a plněné zelené olivy,“ vypočítává. Zvýšený zájem o netradiční speciality ovšem neznamená, že by se konzumenti odvraceli od klasiky. „Bramborový salát je tradice, proto jsou Vánoce vrcholem pro prodej majonézy, ale i sterilovaných zeleninových výrobků, které se k jeho přípravě po -užívají,“ říká Marcela Mitáčková, marketing and de -velopment director společnosti Hamé s tím, že závěr roku znamená i zvýšené prodeje například u chlazených paštik. JDE I O ÚSPORU ČASU Na konci roku se nejen zvyšuje chuť spotřebitelů dopřát si delikatesy, které během roku příliš nekonzumují, ale zájem o lahůdky a různé speciality roste i v důsledku vyšší frekvence návštěv v rodinách a různých večírků spojených s pohoštěním. „Stále více zákazníků si u nás objednává na Vánoce nejrůznější rautové lahůdky, aby ušetřili čas a ne -museli si vše dělat doma. Dostanou vše čerstvé, chlazené, a hlavně od nás velmi pěkně a prakticky zabalené k přímému servírování a snadnému opakovanému uschování do chladničky. Pro tyto zákazníky máme na našich stránkách přehledný e-shop lahůdek,“ vysvětluje Martin Paroulek, jednatel společnosti Lahůdky Jitřenka. Přestože i u lahůdek hrají řetězcové prodejny důležitou roli, velmi silné postavení mají i prodejny speciální. „Poměrně silná a rostoucí je síť spe -cializovaných prodejen, které nabízejí jiný přístup a zákazníka vnímají více osobně. Zde tedy roste zejména trh specializovaných výrobků, například exkluzivnějších lahůdkářských výrobků, dále bio i vegetariánských specialit,“ říká Milan Karban. Že mají specializované prodejny potenciál, potvrzuje i Martin Paroulek: „Během listopadu budeme otvírat vlastní specializovanou prodejnu, kde budeme moci dát ochutnat, prezentovat, a hlavně nabízet zákazníkům opravdové lahůdky, které vlastně nemají šanci v klasickém obchodě či supermarketu vidět ani ochutnat.“ Vlastní síť speciálek také rozšiřuje MP Krásno, aby podle slov Michala Tkadlece mohlo pružně reagovat na potřeby spotřebitelů. A v neposlední řadě hrají speciálky důležitou roli i v prodeji šumivých vín a sektů, které jsou na konci roku vyhledávaným zbožím, přičemž sekty jsou podle obchodního náměstka společnosti Znovín Znojmo Ja ro -slava Opatřila stále vnímány jako luxus, který si spotřebitel dopřeje především při slavnostních příležitostech. „Podle našich čísel je nárůst prodeje šumivých vín koncem roku téměř stejnoměrný ve všech segmentech prodeje. Mírné rozlišení lze evidovat u dražších a levnějších výrobků. Dražší se více prodávají ve specializovaných prodejnách, levnější mají větší nárůst v obchodních řetězcích,“ popisuje. *** VÝBĚR NOVINEK

SLANÉ POCHUTINY A SEKTY Alika KK wasabi; KK mandle uzené; KK ďábelské arašídy; KK pražené solené makadamové oříšky Al-Namura Pringles Cheese Cheese; Pringles Cheese & Onion; Pringles Hot & Spicy a Pringles Extra Sour cream & Onion Golden Snack redesign kompletní řady Staročeských brambůrek Jana Večerková – Vest Makovky – extra makové krekry Úsovsko Food nová řada extrudovaných snacků Bersi Vruty s příchutí škvarků, česneku, hříbků a hovězí pečeně \Znovín Znojmo Znovín de Lux Rosé Cabernet Sauvignon Demi-sec růžový VÝBĚR NOVINEK MASNÉ VÝROBKY, DELIKATESY A DALŠÍ Gaston Franz Josef Kaiser Kalamáry v oleji a Kalamáry v oleji s česnekem; Franz Josef Kaiser Mušle v oleji s uzenou příchutí a Mušle v nálevu escabeche; Franz Josef Kaiser Tresčí játra ve vlastním oleji s bobkovým listem, Tresčí játra ve vlastním oleji s citronem a Tresčí játra ve vlastním oleji s olivou; Giana Tresčí játra ve vlastním oleji s uzenou příchutí; balsamikový ocet Hamé Majonéza a tatarská omáčka Otma – oboje ve 2 ty -pech skleněných obalů se sleevem; Pomerančová marmeláda Kostelecké uzeniny Dárkové balení Trio excelent – balení 3 štangliček prémiových salámů s ušlechtilou přírodní plísní na povrchu, a to 2x Křemešník mini salám a 1x Kostelecký Uherák mini salám; Křemešník na prkénku; Dárkové balení Exklusiv – 1x Křemešník + 1x Kostelecký Uherák v dárkovém kartonu Lahůdky Jitřenka Mini bruschetty – různé druhy; Mini sendviče – ovocné, kuřecí, sýrové, šunkové MP Krásno Viktorie šunka krájená – prémiový výrobek, obsah masa 92 %, bez lepku, v praktickém spotřebitelském balení; Snack mini – mini salámky, z vepřového masa, bez lepku Procházka Pomazánka z goudy; Pacifik pomazánka z uzených ryb; Sýrové kuličky s bylinkami a česnekem a s pepřem, nakládané v oleji; Černé olivy s plátky česneku, s balkánským sýrem, zelené olivy pikantní a bylinkové Tabulka * ČÍSLA: Prodej bramborových lupínků roste Česká republika Slané pochutiny Bramborové lupínky Objem prodeje v tis. kg 10–12/13 10–12/14 7 899 7 733 2 508 2 607 Hodnota prodeje v mil. Kč 10–12/13 10–12/14 1 128 1 129 421 430 Objem a hodnota prodeje slaných pochutin v České republice Zdroj: Nielsen (Data vyjadřující prodeje v obchodech s potravinami a smíšeným božím, Makro vyloučeno.) Foto popis|

Zemědělec Den Zemědělce v Kameni 21.9.2015 Zemědělec str. 1 Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Výstava Den Zemědělce se zařadila mezi tři nejvýznamnější akce pro zemědělce tohoto typu, a to k veletrhu Techagro v Brně a Zemi živitelce v Českých Budějovicích. Na rozdíl od nich tady můžeme vidět zemědělskou techniku v činnosti. Uvedl to viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada minulou středu při zahájení 13. ročníku Dne Zemědělce v Kameni u Pelhřimova, kter ý pořádá vydavatelství Profi Press a hostí ho Výrobně obchodní družstvo Kámen. Generálním partnerem této dvoudenní akce je Československá obchodní banka. Letošní výstava, které se účastní 142 vystavovatelů zastupujících všechny značky strojů, co jsou na trhu, je zaměřena na sklizeň pícnin a zpracování půdy. Belada přivítal, že se tento rok poprvé rozšířila o živočišnou výrobu, která je trochu popelkou v českém zemědělství. „Je to určitá symbolická podpora tohoto oboru, který je důležitý nejen pro zaměstnanost, ale i pro úrodnost půdy, takže přímo souvisí i s rostlinnou výrobou,“ konstatoval. Datum pořádání této akce byl podle něj správně načasován, protože je vyhlášeno první kolo příjmů žádostí v rámci Programu rozvoje venkova kolo (PRV), které začne 29. září a skončí 12. října, a kde se budou rozdělovat pro zemědělce téměř čtyři miliardy korun. Kromě stavebních investic do živočišné a rostlinné výroby se podpora vztahuje i na stroje, nově je tam zařazena technika na sklizeň píce. Druhou příležitostí je program Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který zahrnuje dotaci úroků z úvěru na nákup strojů. Podařilo se přitom dosáhnout toho, že minimální úrok již není jedno procento, ale půl procenta, informoval. (Pokračování na str. 2) (Dokončení ze str. 1) Předseda představenstva Výrobně obchodního družstva Kámen Josef Houček poznamenal, že na výstavě se scházíme v době, která je pro zemědělce nejistá, hlavně na vysočině, kde se produkuje mléko. „Takže prožíváme dneska těžké chvíle, ale věřme tomu, že se to všechno zlepší a naše doba teprve přijde,“ uvedl. Podle něj pořadatel zareagoval na současnou situaci, kdy se čeká nedostatek pícnin, a část prezentace byla věnována sklizni pícnin. „Myslím si, že těch deset korun za litr mléka se již nevrátí, to znamená, budeme muset hledat další rezervy,“ míní. Předseda výboru pro územní správu a životní prostředí Senátu Parlamentu a bývalý hejtman Kraje Vysočina Miloš Vystrčil uvedl, že vysočina je vlastně jedním z hlavních producentů zemědělských výrobků v České republice. „Když jsem byl hejtmanem, říkal jsem: nebýt vysočiny, tak vy v Praze a Brně umřete žízní a většina z nás bude mít problémy s tím, aby měla co jíst, protože každý třetí český brambor je vypěstován na vysočině a s trochou nadsázky jsem říkal, že každá pátá kráva je z vysočiny,“ řekl s tím, že dnes se hodně mluví o energetické soběstačnosti, ale k čemu nám je energie, když nebudeme mít své vlastní potraviny,“ řekl. Člen představenstva Zemědělského svazu ČR Šimon Vít uvedl, že z pohledu zemědělství v Kraji Vysočina je letošní rok výjimečný kvůli velkému suchu. V určitých částech výrazně poškodilo některé zemědělské podniky a to se negativně promítne jak do hospodářství, tak do ekonomických výsledků. „Pevně věřím, že vystavené stroje a technika pomohou nám zemědělcům v náročné práci v zemědělství a zlepší podmínky pro výrobu objemných krmiv pro živočišnou výrobu,“ řekl. Pavlína Adam, ředitelka odboru výzkumu vzdělávání a poradenství ministerstva zemědělství potvrdila, že největší předností výstavy je aktivní předvádění zemědělských strojů a technologií v praktických podmínkách. Výstava se stane centrem dění pro zemědělskou veřejnost. Sejdou se tam výrobci, importéři a prodejci se svými potenciálními zákazníky a představí tu své novinky. „Věřím, že i letos navštíví výstavu tisíce zájemců,“ podotkla. Celostátní výstava a předvádění zemědělské techniky Den Zemědělce zahrnuje také jednu z forem transferu výsledků výzkumu v oblasti zemědělské techniky do praxe, doplnila. Petr Kopeček, manažer sektoru zemědělství ČSOB, která je generálním partnerem této výstavy, připomněl, že tato výstava je největší výstavou zemědělské techniky v ČR, která se realizuje přímo na poli. „Výhodou je, že si můžete stroje vyzkoušet a současně domluvit i financování,“ řekl s tím, že ČSOB má k dispozici tým odborníků, takzvané EU centrum, kteří se podílejí na psaní žádostí do nového PRV. Pomůžeme s předfinancováním i celkovým financováním, doplnil. Foto popis| Předseda představenstva VOD Kámen Josef Houček (vpředu) přivítal společně s dalšími představiteli návštěvníky výstavy Den Zemědělce. Na snímku je viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada (zleva), senátor Miloš Vystrčil, ředitelka odboru výzkumu vzdělávání a poradenství ministerstva zemědělství Pavlína Adam, člen představenstva Zemědělského svazu ČR Šimon Vít a manažer sektoru zemědělství ČSOB Petr Kopeček Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Peníze z unie 21.9.2015

Zemědělec str. 3 (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čeští farmáři získají přes 300 milionů korun z rozpočtu Evropské unie k zajištění likvidity a jako kompenzaci ztrát za nízké výkupní ceny mléka. Uvedlo to ministerstvo zemědělství s tím, že peníze půjdou také na podporu soukromého skladování sušeného odtučněného mléka, másla a sýra. V celé Evropské unii výkupní cena mléka klesá kvůli zrušení mléčných kvót a zavedení ruského embarga na dovoz potravin. V ČR se pohybuje pod výrobními náklady. V srpnu meziročně podle údajů ministerstva klesla skoro o čtvrtinu na 7,07 koruny za litr, průměr v celé EU činil 8,14 Kč za litr. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky by další podporou mohly být i vyšší zálohy na jednotné platby na plochu. Farmáři by k polovině října měli získat místo obvyklých 50 procent platby až 70 procent, jak také navrhuje komise. Výše této platby loni v ČR dosáhla 23 miliard korun. „Je to pomoc zemědělcům, kteří se kvůli mléčné krizi potýkají s nedostatkem hotovosti, což jim ztěžuje podnikání,“ podotkl ministr. Agrární komora ČR podle své mluvčí Dany Večeřové klade důraz na to, aby se zohlednil vývoj ceny na jednotlivých unijních trzích. „Jestliže se u nás dlouhodobě cena mléka pohybuje v rámci EU na jedné z nejnižších hladin, pak bychom mohli říci, že jsme očekávali více,“ sdělila Večeřová. Komora souhlasí s navrhovanými kroky, ale i podle ní by měla být větší propagace suroviny i výrobků. Řešit by se podle ní mělo i postavení obchodních řetězců. „Pomoc na národní i unijní úrovni by měla být zároveň co nejrychlejší, aby nedošlo k dalším poškozováním konkrétních podniků a k jejich množícím se úvahám o ukončení chovů dojeného skotu,“ dodala Večeřová. Kvůli klesajícím cenám mléka požaduje Agrární komora ČR po ministrovi aktivnější kroky. Dala mu čas do konce září, aby více podpořil dotační programy.

Odezva zemědělců byla dobrá 21.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nedávno uspořádali aktivisté iniciativy Zachraň jídlo u Národního divadla v Praze happening, v jehož rámci uvařili polévku pro 2000 lidí ze zeleniny, která by se nedostala na pulty obchodů kvůli svému nevyhovujícímu vzhledu. Bližší informace o této iniciativě prozradila její zástupkyně Anna Strejcová. Zuzana Fialová * Polévku jste vařili z esteticky nevyhovují zeleniny, která se v obchodech neuplatní a zůstává na polích. Jak jste tuto zeleninu získávali? První zemědělce jsme kvůli tomu, že bychom si přijeli vysbírat nevyhovující zeleninu, kontaktovali během května, června. Celkem jsme pak na paběrkování jeli sedmkrát, a to do okolí Lysé nad Labem a Litoměřic. Sebrali jsme něco přes čtyři tuny. Asi 3,5 tuny zeleniny jsme přitom dali do potravinové banky. Spolupracujeme jak s Potravinovou bankou Praha, tak s Potravinovou bankou pro Ústecký kraj. Byli jsme v této oblasti, která je relativně blízko Prahy. Odezva zemědělců na naše aktivity je dobrá. Jak se totiž dostaly více do povědomí veřejnosti, lidé přestávají mít obavy s námi spolupracovat. Myslím, že máme docela dobrou pověst, naši dobrovolníci jsou disciplinovaní a dobře zorganizovaní. Byli bychom rádi, kdyby se paběrkování mohlo příští rok uskutečnit i v dalších regionech. Třeba bychom ho nemuseli ani organizovat my, ale lidé by se mohli námi inspirovat a začít zakládat sami takové skupinky, které by sháněly tuto zeleninu. Chtěla bych poznamenat, že zatím je první iniciativa, vyjadřující zájem o nevzhlednou zeleninu, na naší straně. I když musím říct, že jeden zemědělec kontaktoval Potravinovou banku v Liberci, že někde o naší aktivitě četl a že se mu líbí. Takže pokud by zemědělci měli zájem o spolupráci v této oblasti, bylo by dobře, kdyby kontaktovali

přímo nějakou pobočku potravinové banky, myslím, že je jich celkem 12. Také my bychom příští rok chtěli v této aktivitě pokračovat a zaměřit se na bližší spolupráci mezi zemědělci a potravinovou bankou. Myslím, že to je určitá cesta, jak využít zeleninu, kterou v obchodech nechtějí. Věříme, že do budoucna ti, kteří s námi navážou bližší spolupráci, by se mohli přímo napojit na potravinovou banku, protože dobrovolníci iniciativy vysbírají na poli jen určitý objem zeleniny, ale není zase tak moc velký. Třeba brambory zemědělci třídí strojově přímo ve svém areálu a zbydou jim tuny malých brambor. Bylo by proto ideální, kdyby si pro tyto brambory mohla přímo přijet potravinová banka a my jsme to nemuseli zprostředkovávat. Snažíme se propojovat samotné zemědělce a subjekty, které tyto produkty využijí. Samozřejmě ale musí být vůle na obou stranách. * Na jaké druhy zeleniny jste se při paběrkování zaměřovali? Měli jsme zájem o cokoliv. Viděli jsme například, že osm zemědělců je ochotno s námi spolupracovat. Proto jsme se na ně obrátili. Sdělili nám, jaké produkty mají a jaké jim přebývají. Byli jsme tak paběrkovat mrkve, květáky nebo brambory, z nichž jsme určité množství malých brambor také dostali sklizené, kedlubny či saláty, kterých bylo letos hodně horší kvality. Slyšeli jsme, že letos byl také hodně velký odpad u květáku. Jeden zemědělec říkal, že museli zhruba 50 procent květáku vyhodit. Právě na možnosti využití ne příliš estetické zeleniny jsme chtěli veřejnost upozornit naším happeningem. Chtěli jsme ji informovat, že se tato zelenina, která nesplňuje estetické požadavky řetězců, dá poměrně dobře využít. Přitom často končí na poli. Hodně velkou roli totiž v produkci a odbytu zeleniny hrají kromě počasí i estetické standardy. Kdyby řetězce nějakým způsobem zmírnily požadavky na tyto standardy, mělo by to i pozitivní vliv na zemědělce, protože by věděli, že i méně vzhlednou zeleninu prodají. Na druhou stranu, kdyby zákazníci věděli, že tolik zeleniny se zbytečně vyhazuje, přistupovali by k celé problematice jinak. Proto se snažíme o tom informovat. Domníváme se, že kdyby se v obchodech prodávala i „zahnutá zelenina“, spousta lidí si ji koupí. * Mohla byste připomenout vznik iniciativy Zachraň jídlo? Začali jsme před dvěma lety poprvé happeningem Hostina pro tisíc. Šlo o společný oběd pod širým nebem přímo na Václavském náměstí uvařený z více než 450 kilogramů surovin, které by se jinak zlikvidovaly, a to kvůli estetickým nárokům nebo blížícímu se doporučenému datu spotřeby. Hostinou jsme se snažili upozornit na to, že plýtvání potravinami může zabránit každý z nás. Tato akce měla obrovský ohlas a pomohla upozornit na plýtvání jídlem jako na problém, který se týká všech. Skupina Zachraň jídlo tak rozproudila debatu o plýtvání potravinami. Informujeme, vzděláváme a nabízíme řešení všem aktérům zapojeným do výroby, distribuce a spotřeby potravin. Poukazujeme na sociální, ekonomické a environmentální dopady plýtvání potravinami a rozšiřujeme toto povědomí mezi širokou veřejnost. Naší vizí je společnost, která nakládá s jídlem odpovědně. Existujeme asi dva roky a šíře našich aktivit se rozrůstá. V současnosti jsme již poměrně etablovanou iniciativou. Díky projektu paběrkování jsme získali i dva granty. Foto popis| ... Annu Strejcovou, zástupkyni iniciativy Zachraň jídlo

Kvůli suchu je méně chmelu i ovoce 21.9.2015

Zemědělec str. 5 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Produkce chmelu letos kvůli suchu klesne meziročně o 35 procent. Podle předběžných výsledků pěstitelé sklidí 4100 tun, vloni měli úrodu 6202 tun. Uvedl to minulý týden na tiskové konferenci v Praze předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda s tím, že pěstitelé očekávají propad tržeb ve výši 300 až 350 milionů korun. Agrární komora ČR jedná s ministerstvem zemědělství o možnostech náhrad ztrát. Kvůli suchu navíc bude mít chmel nižší obsah alfa hořkých kyselin. Místo běžných 3,4 procenta, což je dlouhodobý průměr u Žateckého poloraného červeňáku, budou dosahovat obsahu 2,2 až 2,4 procenta. Tato odrůda se v České republice pěstuje na 87,3 procenta plochy ze 4622 hektarů.

České pivovary spotřebují přibližně 20 procent české produkce, zbytek chmele se vyváží. Většinou mají pěstitelé nasmlouvanou úrodu na několik let dopředu. Vzhledem k předchozím nízkým sklizním v letech 2012 a 2013 podle pěstitelů jsou smlouvy uzavřeny na maximální možné množství. „V této situaci se dá očekávat nižší a u některých pěstitelů výrazně nižší plnění smluv. Zároveň nebude k dispozici chmel, který by tyto výpadky vyrovnal,“ sdělili zástupci svazu s tím, že kromě pěstitelů chmele tak budou postiženi i další články řetězce, to znamená obchodní firmy a zpracovatelé chmele. Podle prezidenta Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavla Šponera letos nebude žádný chmel na volném trhu. „Žádné staré zásoby nejsou,“ řekl Šponer. Případné zdražení chmele se tak podle něj promítne až do úrody v roce 2017 a později. Poptávka po českém chmelu podle pěstitelů převyšuje nabídku, v posledních letech se proto znovu začínají rozšiřovat chmelnice. Za poslední dva roky se jejich plochy rozšířily přibližně o 300 hektarů. Sklizňová plocha chmele je však stále o 1500 hektarů v porovnání s rokem 2000. Pěstitelé chtějí dosáhnout výměry alespoň 5000 hektarů. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je letošní sklizňová plocha chmele 4622 hektarů, informoval zástupce tohoto ústavu Vladimír Barborka. Mezinárodní sdružení pěstitelů chmele odhaduje, že letos se chmel ve světě pěstuje na ploše 50 478 hektarů, v loňském roce to bylo 47 094 hektarů. Odhad sklizně se vzhledem k počasí pohybuje okolo 90 tisíc tun chmele, vloni se sklidilo 95 693 tun chmele. Celková produkce alfa hořkých látek se letos očekává na úrovni 8700 tun, v loni dosáhla 9395 tun. „Kvůli suchu a vysokým teplotám se očekává propad sklizně chmele ve všech evropských chmelařských oblastech, jen Německo odhaduje celkový propad o 27 procent, u aromatických odrůd dokonce 30 až 45 procent,“ uvedl Zdeněk Rosa, viceprezident Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele a předseda Chmelařství, družstva Žatec. ČR je za USA a Německem třetí největší pěstitelskou zemí a největším producentem jemně aromatického chmele na světě. Postiženy hlavně citlivé komodity Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman na setkání s novináři připomněl, že letošní úroda mnoha zemědělských komodit byla poznamenána dopady nepříznivého počasí. Nejvíce postiženy jsou zejména citlivé komodity, například ovoce, zelenina i okrasné květiny a právě chmel. „O situaci průběžně jednáme s ministerstvem zemědělství, které přislíbilo pomoc. V současné době jednáme o finančních kompenzacích pro pěstitele kukuřice a požadavek na kompenzaci škod vzneseme také u ostatních komodit, protože pomůže řešit problémy jednotlivých podniků,“ konstatoval. Podle informací komory velice aktivně v této záležitosti postupuje například Polsko, které momentálně dělá terénní šetření na dopady sucha s tím, že polská vláda uvolnila částku zhruba 2,5 miliardy korun na kompenzace, přičemž tato může být i návazně zvýšena. Sazba na hektar je v rozmezí asi čtyř až 5,5 tisíce korun podle typu plodiny. Toman připomněl rovněž vznik Fondu těžko pojistitelných rizik, který by měl začít fungovat od příštího roku. Tajemník Svazu pěstitelů chmele Michal Kovařík připomněl, že současně je nutné řešit i hospodaření s vodou. „V chmelařských regionech, které spadají z převážné části do suchých oblastí, například Žatecko nebo Rakovnicko, je nutné hledat zdroje vody a vodu mimo vegetační období také zadržovat,“ doplnil. Ovocnáři sčítají ztráty Pěstitelé jablek letos přijdou kvůli mimořádnému suchu na tržbách o stovky milionů korun. Proti předpokladům bude úroda nižší asi o 10 000 tun a kvůli malé velikosti plodů výrazně vzroste podíl ovoce na průmyslové zpracování, u nějž je cena proti konzumnímu ovoci asi čtvrtinová. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Sklizeň jablek nyní běží naplno. Podle posledního odhadu k začátku září by ovocnáři měli sklidit 140 660 tun jablek, tedy o 10 000 tun méně než podle odhadu z poloviny června. Proti loňské sklizni 130 902 tun by však letošní úroda měla být vyšší. Ve srovnání s pětiletým průměrem by sklizeň jablek měla vzrůst o 27 procent. Sady měly podle Ludvíka deficit vody už na jaře po zimě, která byla chudá na srážky. „Deficit se významně prohluboval po celé léto, které bylo prakticky bez srážek a navíc s extrémně vysokými teplotami. Sucho negativně ovlivnilo zejména velikost plodů,“ uvedl Ludvík. Cena průmyslových jablek je kolem tří korun za kilogram, za konzum je farmářská cena přibližně čtyřnásobná. V řadě lokalit výsadby postihl i úžeh, tedy poškození plodů slunečním zářením při vysokých teplotách. Plody úžeh zasáhl zejména na západní straně korun stromů. Přesné vyčíslení ztrát ze sucha podle Ludvíka bude možné udělat až po ukončení sklizně po vyčíslení skutečného podílu plodů k průmyslovému zpracování. Jablka jsou v

České republice hlavním ovocným druhem. Na celkové sklizni ovoce v ČR kolem 140 tisíc tun se podílejí téměř 80 procenty. U hrušek letos ovocnáři čekají sklizeň 9372 tun, což je proti odhadu z poloviny června asi o 500 tun méně. Meziročně by sklizeň hrušek měla být vyšší o 150 procent. U hrušek se projevují nové výsadby, které jsou nyní v plné plodnosti. Letošní horší kvalitu ovoce kvůli suchu zaznamenali sadaři například v západních Čechách. „Vinou sucha jablka obtížně dorůstají. Na konzumní velikost jsou plody malé (obchody nechtějí průměr pod 65 mm). Naše úroda bude tak o čtvrtinu nižší než loni,“ řekl Richard Pecha z Agroovy Velké Dvorce z Tachovska, která pěstuje jablka na 100 hektarech. Firma odhaduje, že téměř dvě třetiny produkce prodá na průmyslové zpracování, dvakrát víc než loni. Pěstování ovoce je podle Ovocnářské unie v České republice dlouhodobě nerentabilní. Kromě pádu ceny po ruském embargu se na špatné situaci ovocnářů podepsaly podprůměrné sklizně z let 2010 až 2012. Výsledkem krize odvětví je podle Ludvíka to, že řada podniků s ovocnářstvím skončila a další kvůli nedostatku peněz na investice ovocnářství omezují. Foto popis| Prezident Agrární komory ČR společně se zástupci Svazu pěstitelů chmele a obchodníků s chmelem přiblížili současnou situaci v tomto odvětví Foto Zuzana Fialová

Sucha zasáhnou vývoz 21.9.2015

Zemědělec str. 6 Evropská unie (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět - Letní sucha zřejmě povedou k poklesu zemědělské produkce v Polsku a zasáhnou vývoz potravin. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl polský ministr zemědělství Marek Sawicki. „Po dobré první polovině roku, kdy růst zemědělského exportu přesáhl šest procent, by druhé pololetí mohlo být obtížné,“ uvedl ministr. Podle něj pokles v důsledku sucha pravděpodobně vykáže vývoz obilí, mléka, vepřového a drůbeže. Ministr rovněž předpověděl, že růst cen potravin na polském trhu by neměl navzdory poklesu produkce překročit pět procent. Výraznějšímu zdražování by podle něj měla zabránit skutečnost, že poptávku po polských potravinách omezuje ruské dovozní embargo, zpomalení hospodářského růstu v Číně a konflikt na Blízkém východě. Polsko v loňském roce vyvezlo potravinářské zboží téměř za 22 miliard eur (téměř 600 miliard korun), zejména pak do Německa a Velké Británie.

Nastavení vázané podpory v unii 21.9.2015

Zemědělec str. 10 Publicistika Ing. Jaroslav Humpál Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Od letošního roku je v rámci společné zemědělské politiky zaveden nový systém přímých plateb. Každý členský stát má možnost si v rámci dané legislativy nastavit systém plateb tak, aby plně vyhovoval jeho podmínkám a potřebám. Největší volnost je v nastavení dobrovolně vázané podpory. Dobrovolnost je třeba chápat jako možnost volby členského státu. V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, jsou ohledně dobrovolné podpory vázané na produkci v článku 52 stanovena obecná pravidla. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychlerostoucí dřeviny pěstované na výmladkových

plantážích. Nelze tedy vázanou podporu poskytnout na drůbež, vejce a chov prasat. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze těm odvětvím nebo těm regionům členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví, které jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů, čelí určitým obtížím a mají sloužit k udržení produkce. Členské státy do 31. srpna 2014 zaslaly komisi notifikační podklady. Obecně lze na vázanou podporu použít až 15 procent národní obálky přímých plateb (po zohlednění přesunu mezi pilíři), lze však i více za přísně stanovených podmínek. Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat své rozhodnutí a rozhodnout s účinkem od roku 2017, že systém ponechají beze změny, zvýší nebo sníží stanovený procentní podíl nebo že změní podmínky poskytování podpory, případně že ukončí poskytování podpory. Jaká je situace v roce 2015? Nejvíce členských států a největší objem peněz věnují sektoru hovězího a telecího masa (25 států), ovčího a kozího masa (25 států) a mléku (19 států). Ovoci a zelenině je věnována zhruba stejná částka jako cukrovce. Jediné Německo neuvažuje o žádné vázané podpoře. Větší vypovídací schopnost nežli částka na dojnici má hodnota vázané podpory na litr nebo kilogram mléka (graf 2). Některé členské státy stanovily výši podpory regionálně, tři členské státy podpoří i dojené kozy a ovce a dva státy podpoří i chov buvolů na mléko. Malta a Finsko nejsou v grafu zohledněny vzhledem k výši podpory a zcela jiným přírodním podmínkám. Pokud přepočteme podporu na kilogram mléka v ČR, dosahuje zhruba dvojnásobku průměrné podpory v EU. Ze sousedů neaplikují vázanou podporu na mléko Německo a Rakousko. I když v Německu a Rakousku je hodnota platebního nároku stanovena na základě historických plateb, tyto země jdou trendem přechodu na regionální sazbu, v Německu bude v roce 2019 jedna stejná sazba na hektar. U vázané podpory v sektoru hovězího masa jsou velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy jak v kategoriích, tak i v sazbách. Masné krávy jsou podpořeny v devíti členských zemích. Mnohé členské státy mají nastavenu podporu na skot celkově, nebo na určité kategorie. Pro nás je zajímavé nastavení podpory zejména v sousedních státech a dalších, zemědělsky významných. Sektor chovu ovcí a koz V mnoha státech má chov ovcí a koz značný význam jednak z hlediska ekonomického a jednak z hlediska péče o krajinu. EU dováží bezcelně zejména z Austrálie a Nového Zélandu ročně asi 250 tisíc tun jehněčího a skopového masa včetně masa kozího. Proteinové plodiny Členský stát může využít až 2 % národní obálky přímých plateb na cílenou podporu proteinových plodin. Původní záměr byl nahradit část dovážených sójových pokrutin, v průběhu jednání došlo k rozšíření oprávněného spektra plodin. Celkem 16 členských států se rozhodlo proteinové plodiny podporovat. Některé státy mají více sazeb podle druhu, jiné mají další zpřesňující podmínky, například vazba na chov přežvýkavců (ČR) nebo maximální podpořená výměra v podniku (Polsko 75 ha). Cukrovka Nastavení plateb u cukrovky je pro české zemědělství velmi citlivou otázkou, i když ne tak jako u mléka a skotu. V posledním roce cukerné platby bylo v ČR vyplaceno celkem 44,25 mil. eur, tj. zhruba 1,2 mld. Kč. Vázanou podporu na cukrovku bude aplikovat deset členských států. V zemích, kde mají systém platby na farmu, je historická výše platby zohledněna ve výši platebního nároku. Na druhé straně je nutné říci, že z našich sousedů Rakousko a Německo si jdou cestou jedné sazby na hektar od roku 2019. Maďarsko (396 eur/ /ha), Slovensko (390 eur/ha) a Polsko (384 eur/ha) budou vyplácet na hektar cukrovky vyšší sazbu než ČR (267 eur/ha). Pokud při výpočtu rentability zohledníme platby SAPS a ozelenění, pak rentabilita pěstování cukrovky je velmi vysoká (přes 50 %) na úrovni ostatních rostlinných komodit mimo ovoce, zeleniny a vína, vysoká oproti rentabilitě živočišných komodit i po započtení plateb na plochy krmných plodin, která je u mléka podle roku a ceny v rozmezí 6-30 %, u hovězího a vepřového masa kolem 0 %.

Ovoce a zelenina Devatenáct členských států podporuje v rámci vázané podpory různé druhy ovoce a zeleniny. Nejvíce rajčata, neboť u nich byla speciální platba do roku 2014. Bulharsko a Rumunsko podporuje i pěstování zeleniny ve sklenících, Řecko pěstování chřestu. Z našich sousedů podporuje Polsko pěstování jahod a malin (179 eur/ha) a dále rajčat (327 eur/ha), Slovensko různé druhy ovoce a zeleniny ve výši 41-167 eur/ha a rajčat 371 eur/ha. Pěstování konzumních brambor je mimo ČR (90 eur/ha) podporováno v Rumunsku (700 eur/ha) Ostatní rostlinné komodity U chmele je nastavena vázaná podpora v ČR, dále na Slovensku (362 eur/ha), v Polsku (480 eur/ha), Francii a Rumunsku. Největší pěstitel chmele v EU - Německo, má chmelovou platbu zahrnutu v platbě na farmu, ale němečtí pěstitelé chmele si vymohli, že část chmelové platby (120 eur/ha) má k dispozici sdružení producentů k podpoře projektových opatření. Škrobové brambory bude mimo ČR vázanou platbou podporovat Finsko, Francie, Litva a Polsko (400 eur/ha). Len bude podporovat jen Polsko (200 eur/ha). Pokud se týká konopí, podpora je nastavena mimo Polsko (200 eur/ha) dále ve Francii a Rumunsku. Závěrečná poznámka Výše uvedené skutečnosti a data byly získány zejména z materiálů DG agri a internetových stránek ministerstev a platebních agentur některých členských zemí (Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Polsko a Slovensko). Vázaná podpora na dojnici (na dobytčí jednotku 1 dojnice Z 1 DJ) Eur/DJ EU - průměr 67 Francie - různé regiony 34-86 Polsko - dojnice 57 Itálie - dojnice regiony 32-40 Itálie - dojení buvoli 15 Španělsko - regiony 61-142 Kypr - dojené ovce a kozy 20 ČR dojnice 126 Litva - dojnice 77 Rumunsko - dojnice 257 Rumunsko - dojení buvoli 190 Maďarsko - dojnice 300 Bulharsko - dojnice 123 Slovensko - dojnice 200 Portugalsko - dojnice 82 Chorvatsko - dojnice 66 Belgie Valonsko - dojnice 28 Lotyšsko - dojnice 147 Lotyšsko - kozy 20 Finsko - dojnice, regiony 497-728 Finsko - kozy 118 Slovinsko - dojnice 123 Estonsko - dojnice 100 Malta - dojnice 224 Eur za kus DK Dánsko hovězí skot 79 EL Řecko býci 99

skot spec. práva 2014 196 FR Francie masné podle velikosti farem 71-132 telata 37 HR Chorvatsko skot výkrm 43 IT Italie hovězí premiová práva 54 masné krávy 127 HU Maďarsko masné krávy 216 býci 59 NL Nizozemsko pasený skot 160 AT Rakousko pasený skot 20-62 PL Polsko mladý skot 55 RO Rumunsko skot 300 SI Slovinsko výkrm skotu 50 SK Slovensko býci výkrm 143 UK Velká Británie Skotsko masné krávy 100-160 Eur za kus BE Belgie Valonsko bahnice 27 BG Bulharsko ovce/kozy 6-31 CZ Česko ovce/kozy 21 EL Řecko ovce/kozy 5-7 ES Španělsko ovce 8-13 kozy 6-7 ovce/kozy 2014 28 FR Francie ovce 16-27 kozy 13-16 HR Chorvatsko ovce/kozy 2014 10 IT Italie ovce/kozy 6 bahnice 10 HU Maďarsko ovce 23 NL Nizozemsko pasené ovce 24 AT Rakousko pasené ovce/kozy 2-9 PL Polsko ovce 25 kozy 8 PT Portugalsko ovce/kozy 19 RO Rumunsko ovce/kozy 7 SK Slovensko ovce/kozy 16 FI Finsko výkrm ovce/kozy 26 bahnice 45-98 UK Velká Británie Skotsko ovce plemenné 100 Sazby jsou velmi rozdílné podle druhu malých přežvýkavců, podle regionů a dalších podmínek.

Foto popis|

O autorovi| Ing. Jaroslav Humpál, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Komory 'čtyřky' jednaly 21.9.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Ing. Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ve dnech 8. a 9. září se na Slovensku v Červeném Kláštoru uskutečnilo další jednání agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky. Hlavním tématem jednání byla pokračující krize v komoditě mléko a

její politické řešení. Pomoc nabídnutá Evropskou komisí byla hodnocena jako velmi nedostatečná. Cena mléka v členských státech Evropské unie trvale a dlouhodobě klesá, nejnižší cenu přitom zemědělci dostávají v nových zemích Evropské unie. Na vině je především loňské vyhlášení ruského embarga a ukončení režimu mléčných kvót. Byl tak vyvolán převis nabídky nad poptávkou, který dlouhodobě tlačí ceny směrem dolů. Jelikož se v obou případech jedná o důsledky politických rozhodnutí orgánů Evropské unie, za které doposud platili pouze zemědělci, měli by odpovědní politici přijmout rozhodnutí, které negativní cenový trend zvrátí a kterým budou zemědělcům jejich ztráty kompenzovány. Tuto příležitost měli ministři zemědělství EU na mimořádném jednání v pondělí 7. září. Výše podpory z unie je nepřijatelná Na podporu farmářů byla na 7. září svolána demonstrace, na které se podílela také Agrární komora České republiky. Přestože demonstrace paralyzovala Brusel a měla velký ohlas v domácích i světových médiích, výsledky jednání pro Českou republiku a další země Visegrádské čtyřky jsou nepřijatelné. Navrhovaný balíček 500 milionů eur, které bude navíc třeba rozdělit také do sektoru produkce vepřového masa, ovoce a zeleniny, nelze zhodnotit jinak než „zoufale málo a zoufale pozdě“. Ztráty zemědělcům tak bude alespoň prozatím nutné kompenzovat z národních zdrojů. Na Slovensku podpoří asi dojnice Hostitelská Slovenská potravinárská a poľnohospodárská komora uvedla, že je s ministrem Lubomírem Jahnátkem a premiérem Robertem Ficem blízko dohody, která by zemědělcům po nutnou dobu ročně přinesla 100-150 eur na dojnici. Prioritou je především udržení současné úrovně stavu dojnic a zaměstnanosti v sektoru. V Polsku reagují na důsledky sucha Zemědělce nejenom ve středoevropském regionu tento rok přitom neohrožují jen nízké prodejní ceny komodit, ale také následky dlouhotrvajícího sucha, které postihly především kukuřici, cukrovou řepu a pícniny. Výpadek příjmů v mnoha případech bude doprovázet nárůst nákladů na krmivo pro hospodářská zvířata. Sucho však nepostihlo jen krmivovou základnu, ale negativně se podepsalo na výnosech speciálních komodit, jako jsou brambory, chmel, ovoce a zelenina, réva vinná a květinářská a školkařská výroba. Produkční plochy speciálních plodin sice nejsou veliké, ale jejich význam pro stabilitu a konkurenceschopnost sektoru je nepopíratelný. V sousedním Polsku si to dobře uvědomují, a proto tamní vláda připravila mimořádné opatření pro zemědělce postižené suchem, na které bude prozatím vyčleněno 2,5 miliardy korun (380 milionů zlotých). Podmínkou je prokazatelné poškození suchem, které způsobilo minimálně 30% ztráty na produkci. Žádosti přijímá polské ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova do konce září s tím, že podpory budou zemědělcům vypláceny do konce tohoto roku. Na Maďarsko dopadá příval uprchlíků Zástupci maďarské komory na jednání uvedli, že se jejich zemědělci stali svým způsobem rukojmími mezinárodní politiky. Vzhle dem k ruskému embargu a zrušení kvót se Maďarsko potýká s třetí nejnižší cenou mléka v unii. Vinou špatné mezinárodní bezpečnostní situace na Středním východě je v posledních měsících Maďarsko ochromeno přívalem uprchlíků, kteří na jedné straně představují pro stát další neplánované výdaje, které pak chybí právě i pro krizí postižený sektor zemědělství, a na straně druhé často přímo na polích ničí na své cestě za lepším životem úrodu ovoce a zeleniny, ale i další plodiny, jako jsou hrách nebo slunečnice. Sáhne české ministerstvo do národních zdrojů? V nynější době záleží také na české vládě, jak se k současné situaci postaví. Pokud nebude schopno ministerstvo dojednat zvýšení pomoci financované z rozpočtu Evropské unie, bude muset podobně jako Polsko nebo Slovensko sáhnout do národních zdrojů. V opačném případě dojde ke snížení stavu

dojnic a především ke ztrátě konkurenceschopnosti domácího sektoru živočišné výroby nejen směrem k západním členským zemím EU, ale také právě k sousednímu Polsku a Slovensku. Foto popis| Komuniké se společnými požadavky k řešení současné krize v sektoru mléka a dalších témat podepsali (zleva) Václav Hlaváček, viceprezident Agrární komory ČR, Milan Semančík, předseda Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory, Wiktor Szmulewicz, prezident Národní rady agrárních komor Polska a Balázs Györffy, prezident Maďarské agrární komory Foto autor| Foto archiv SPPK O autorovi| Ing. Jan Doležal, Agrární komora ČR

O demonstraci a řešení mléčné krize 21.9.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Bohumil Belada Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Velká zemědělská demonstrace v Bruselu 7. září byla pro zúčastněné nezapomenutelný zážitek. Stovky traktorů a tisíce lidí v centru Bruselu prakticky ze všech zemí Evropské unie předvedly ohromnou sílu evropských zemědělců, kteří zase jednou táhli za jeden provaz. Na této demonstraci se zdálo, že jsou všichni jednotní a chtějí po Evropské unii rychle vyřešit krizi v mléce a dalších citlivých komoditách. Následné mimořádné jednání Zemědělské rady Evropské unie žádné řešení nepřineslo. Mohlo to být způsobené zdravotní indispozicí eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, nebo tím, že zase tak velcí kamarádi v rámci Evropské unie nejsme. Navržená mimořádná podpora v úrovni 500 milionů eur je pro řešení krize v rámci Evropské unie poměrně málo. Poděkování patří českému ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi za to, že se snažil na jednání rady prosadit navýšení cen intervenčního nákupu a zavedení exportních dotací do třetích zemí. Tato opatření by krizi skutečně pomohla vyřešit. K Marianovi Jurečkovi se přidali ministři z nových zemí Evropské unie, proti byli hlavní hráči ze starých zemí - Němci, Francouzi, Nizozemci, Dánové i zástupci Evropské komise. Požadují, aby nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou vyřešil trh. Proč? Že by se báli Světové obchodní organizace? To zřejmě ne, spíše chtějí, aby se v nových zemích unie výroba mléka snížila a původní země unie mohly pohodlně exportovat hotové výrobky. A to je třeba si uvědomit. Pozitivní výstup z jednání Evropské rady je, že se projednávalo zavedení regulace chování obchodních řetězců na evropské úrovni. To je zásadní a posiluje to mandát Poslanecké sněmovny ke schválení zákona o významné tržní síle. Na dalším jednání 15. září Zemědělské rady v Lucemburku, které také provázely velké protesty zemědělců, vyjednala česká delegace v čele s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou velmi výhodnou obálku podpory pro Českou republiku. Z celkového balíčku na podporu dojných krav ve výši 420 milionů eur získala ČR 11,2 milionu eur, což je při kurzu 27,50 Kč/eur asi 308 mil. Kč. Je to o 57 % více, než by vycházela obálka při stejné podpoře na litr vyprodukovaného mléka v celé EU. Je to dáno tím, že je v ČR nižší cena mléka ve srovnání s průměrem EU, ale i tím, že čeští zástupci při jednání odvedli dobrou práci. Na jednu dojnou krávu by mělo vycházet zhruba 850 Kč. Pro porovnání - na Slovensku má být na krávu 490 Kč a v Polsku je to obdobně. Důležitý je požadavek na možnost dorovnání do 100 % této částky ještě z národních peněz, což by představovalo dotaci asi 1700 Kč na krávu. O tom, jestli to bude možné, by měla Evropská komise rozhodnout nejpozději do 25. září. Je třeba, aby tyto peníze byly vyplaceny bez zbytečné administrativní zátěže a rychle, nejlépe do konce tohoto roku. Foto popis| Na demonstraci za podporu producentů mléka, vepřového masa, ovoce a zeleniny dorazili také zástupci Agrární komory ČR a Slovenské poľnohospodárské komory. Ukázali se i před diplomatickou čtvrtí, ve které jednala Evropská rada ministrů, a i z tohoto důvodu ji střežili těžkooděnci Foto autor| Foto Jan Doležal O autorovi| Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR

Netradiční propagace české produkce 21.9.2015 Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Společnost mladých agrárníků ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zástupci Společnosti mladých agrárníků ČR se v letošním roce zúčastnili několika akcí, na nichž ve svém stánku prezentují venkov a českou zeměděskou produkci netradičním způsobem. Přitom se také zaměřují na vzdělávací hry pro děti, mládež i dospělé, prezentují různé plodiny, dosud méně kuchyňsky využívané, a připravují z nich zajímavé ochutnávky. Mladí agrárníci se představili na Fořtově dni v Červené vodě, Zemi živitelce v Českých Budějovicích a Jihomoravských dožínkách v Brně. Fořtův den v Červené Vodě Zástupci Společnosti mladých agrárníků ČR se v rámci projektu Ministerstva zemědělství Propagace venkova a příkladů dobrých projektů mladých zemědělců a mládeže na venkově, zúčastnili akce Fořtův den. Akci pořádalo Myslivecké sdružení Buková Hora pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického ve Skiparku Červená Voda s. r. o. Partnery 5. ročníku Fořtova dne byl Skipark Červená Voda s. r. o. a obec Červená Voda společně s Živou, a. s., která zajišťovala výstavu zemědělské techniky. Dvoudenní akce byla zahájena v pátek 14. srpna v 19 hodin, kdy se na skupiny Wifitch, Kabát Revival a AC/DC Revival přišlo podívat přibližně 900 účastníků. Dopolední sobotní program byl věnován 2. ročníku traktoriády, jejímž partnerem byla Společnost mladých agrárníků ČR. Na připravenou trať se vydalo celkem čtrnáct borců se zemědělskými stroji domácí i tovární výroby. Komentování průběhu zdolávání překážek, kterými například byla terénní nerovnost, slalom mezi pneumatikami či vodní nádrž, se ujal starosta obce Červená Voda Petr Mareš. Oproti loňskému roku se žádný ze strojů nepřevrhl a byla potřeba pouze drobná pomoc především při vytahování z vodní nádrže. Odpolední program byl věnován hudbě, ať již cimbálové, dechové nebo jiné. Přišel i kouzelník Michal Janza. Celodenně bylo připraveno občerstvení v podobě zvěřinových specialit, ukázky dravých ptáků, dřevosochání, historických vozů, modelů letadel a jiných vozidel. Společnost mladých agrárníků ČR přispěla k doprovodnému programu dětskými soutěžemi, úkolem bylo například rozřazování mláďat k jejich rodičům, poznávání zemědělských plodin, dojení umělého vemene nebo proběhly ukázky netradičního zpracování klasických zemědělských plodin. Pro tento den byla připravena ochutnávka sladké jáhlové kaše a naklíčené vojtěšky servírované na chlebu s pomazánkou. Vojtěška byla naklíčena do fáze pětidenních výhonků a chutnala jak rodičům, tak i jejich dětem. Organizátoři akce odhadují celkovou návštěvnost na 2000 lidí, což vzhledem k počasí, kdy se vystřídaly snad všechny jeho projevy kromě sněhu, lze považovat za velmi pěknou účast. Země živitelka Společnost mladých agrárníků ČR se zúčastnila 42. ročníku Země živitelky v Českých Budějovicích. Akce se konala pod záštitou Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Agrární komory České republiky, Zemědělského svazu České republiky a Potravinářské komory České republiky. Hlavní téma bylo Budoucnost českého zemědělství a českého venkova. Cílem bylo představit a informovat veřejnost o existenci a činnosti jednotlivých firem, skupin a sdružení, i možnosti prezentace v odborné sféře a navázání nových obchodních kontaktů, včetně možnosti účasti na odborných seminářích pořádaných v rámci této výstavy. Agrosalonu se zúčastnilo na 600 vystavovatelů a letošní, již 42. ročník zahájili prezident ČR Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka, kteří zároveň ocenili práci zemědělců. Slavnostní zahájení výstavy bylo spojeno s předáním ceny ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky 2015, ceny ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2015 a předání certifikátu národní značky kvality Klasa. Kromě odborného programu byl po dobu celého konání výstavy připraven i rozsáhlý doprovodný program pro veřejnost. Na výstavě byla k vidění například prezentace kvalitních českých potravin, zemědělské techniky,

plemen hospodářských zvířat, probíhaly i Národní dožínky či soutěž Zlatý klas. Návštěvníci se také mohli seznámit s činností různých organizací, jako je Národní síť místních akčních skupin, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Celostátní síť pro venkov, Svaz měst a obcí České republiky, Spolek pro obnovu venkova České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, Asociace regionálních značek a další. Prezentace Společnosti mladých agrárníků probíhala v pavilonu Z (Pavilon venkova). Kromě prezentace činnosti společnosti byly připraveny i vzdělávací hry pro děti, mládež a dospělé a také prezentace různých plodin. Na každý den byla připravena jiná ochutnávka vybrané plodiny, vždy pokud možno ve formě, která je málo známá nebo zcela neznámá. První den výstavy návštěvníci ochutnávali pokrm z pohanky (nákyp z pohanky s cuketou) a jáhlovou kaši. S pohankou jako potravinou se mnozí návštěvníci již setkali, avšak jejich povědomí o zpracování sahá obvykle pouze k využití na kaši. Také sladká jáhlová kaše byla často hodnocena s příznivou odezvou a požadavkem o recept. Zrovna zpracování jáhel (obroušeného prosa) na sladkou kaši patří ke klasickým starým receptům. Další den jsme návštěvníky seznámili s čočkou kuchyňskou zpracovanou ve formě pečené paštiky. Tato paštika byla vyrobena pouze z čočky, cibule a ochucena kořením a česnekem, tedy vhodná i pro vegetariány. Toto využití bylo pro mnohé návštěvníky také rozšířením znalostí o kuchyňském zpracování čočky. Druhým předkládaným výrobkem byla marmeláda uvařená z rajčat a jablek (2 : 1 ve prospěch rajčat). Někteří návštěvníci tento starý recept znali, ale u většiny vyvolala kombinace ovoce a zeleniny značný údiv a posléze i nadšení a rozšířila jejich znalosti o možnosti zpracování domácích rajčat na sladkou dobrotu. Následující den byl věnován nakličování a konzumaci naklíčených semen. Prvním z nich byla opět prezentace čočky, konkrétně zelené drobnozrnné, která díky obsahu rostlinného barviva chlorofyl po naklíčení připomíná chutí zelený hrášek a byla v oblibě zejména u dětí. Druhá ochutnávka sestávala z mixu naklíčených semen (hořčice, vojtěška, pískavice) servírovaných na chlebu s lehkou pomazánkou. Vzhledem k počtu návštěvníků a jejich chuti a zvídavosti byla v odpoledních hodinách doplněna ještě jedna ochutnávka, a to plodiny cizrna, která byla ukázána v podobě alternativní přílohy k pokrmům - byla naložena po uvaření ve sladkokyselém nálevu. V prezentaci naklíčených semen jako doplňku k pokrmům se pokračovalo i v dalších dnech. K velmi populárním mungo výhonkům a naklíčené vojtěšce přibyly vynikající kozí výrobky z farmy Kalivody. Vojtěšková semena naklíčená do růstové fáze výhonků nepřestávají konzumenty udivovat a vzhledem ke své sladké chuti a snadnosti zisku výhonků si snad najdou cestu do jejich jídelníčku a možná vzbudí i touhu po zjištění původu plodiny a vztahu k zemědělské činnosti. Výrobky z farmy čerstvý měkký sýr, halloumi, ricotta, tvaroh, tvarohový dezert s ovocem se skvěle doplňovaly s klíčky. Kromě jiného bylo návštěvníkům veletrhu ukázáno, že kozí výrobky rozhodně „nesmrdí“. Stánek Společnosti mladých agrárníků ČR (SMA ČR) prezentoval také další mladé zemědělce, členy i nečleny organizace, prostřednictvím jejich vynikajících produktů. Návštěvníci stánku si mohli prohlédnout víno Hibernal z Vinných sklepů Kutná Hora, zavařeniny, chutney a sirupy ze Statku Vlkaneč od Diany Benšové a zavařeniny a sušené ovoce z farmy Ochsen v Hrušovanech nad Jeviškovkou. Podle organizátorů se výstavy zúčastnilo více než 100 000 lidí. Návštěvníci zaplňovali pavilon T, kde se prezentovaly kvalitní české potraviny, avšak co se týče obecných znalostí o zemědělství, společnost výrazně pokulhává. Bylo leckdy úsměvné, jak děti u vzdělávacích materiálů SMA ČR pojmenovávaly mláďata významných hospodářských zvířat. Odpovědi typu malá kravička, malé prasátko či „kozátko“ na místo kůzlete sice vyvolají úsměv na tváři, avšak tyto obecné znalosti, respektive neznalosti, jsou alarmujícím stavem. Měla by se zvýšit snaha o rozšíření povědomí alespoň o základním zemědělském vzdělání. Mladá generace sice například zná různé plodiny vyskytující se na jejich talíři, ale vůbec nedokážou poznat jednotlivá semena ukázaná v reálném stavu. Stejně tak tomu bylo i u mnoha dospělých návštěvníků. To bude motivací k přípravě dalších vzdělávacích a propagačních materiálů zaměřených na zemědělskou tematiku a podporu zemědělské činnosti a snahy co nejvíce lákat mladou generaci k hospodaření v zemědělském sektoru. Jihomoravské dožínky V neděli 30. srpna se v Brně konaly tradiční Jihomoravské dožínky, které byly součástí Mezinárodního folklórního festivalu. Akce probíhala na rozsáhlé ploše náměstí Svobody, Moravském a Mendlově náměstí. Expozice stánku Společnosti mladých agrárníků ČR byla umístěna přímo na náměstí Svobody. Součástí tohoto prostoru byla i expozice různého zboží, potravin a programu

zajištěného Jihomoravským krajem, Regionální agrární komorou Jihomoravského kraje, městem Brnem a mnoha dalšími. Tato akce je ukázkou tradičních zvyklostí, kdy se oslavovala sklizeň a zároveň probíhalo požehnání a poděkování za sklizeň. Vzhledem k předpokládané masivní účasti veřejnosti si Společnost mladých agrárníků ČR připravila k prezentaci vlastní činnosti bohatý doprovodný program zaměřený na ukázku a poznávání semínek významných kulturních plodin, ale i nejdůležitějších plodin a surovin pro výživu hospodářských zvířat, dále „trenažér dojení mléka“, vzdělávací hry pro děti a mládež a samozřejmě také nezbytnou prezentaci vybraných plodin formou připravených ochutnávek pokrmů. První z ochutnávek byla sladká kaše uvařená z jáhel doplněná jablky, medem a máslem, neboť tento pokrm má velkou úspěšnost u veřejnosti a není vůbec znám tak, jak by se dalo předpokládat, protože je připraven podle klasického starého receptu. Druhou prezentovanou plodinou byla naše významná pícnina, vojtěška. Pro mnoho návštěvníků je velmi udivující, když zjistí, jakou plodinu konzumují výhonky semen vojtěšky. Vzhledem ke své chuti dosahují servírované výhonky na chlebu s lehkou pomazánkou velké obliby. Spousta konzumentů se dožaduje receptů a návodů na přípravu. Vzdělávací materiály pro děti jsou vhodné zejména pro pracovnice ve školkách a pro nižší stupně základních škol, neboť alespoň škola musí nahrazovat neznalost související se zemědělskou činností. Další akce Bohatá fotodokumentace je volně k dispozici na webových stránkách http://www.smacr.cz/fotogalerie/. Další akce, na které se můžete setkat s našimi zástupci, je 20. ročník národní výstavy hospodářských zvířat a drobných zvířat, potřeb pro chovatele, krmení, technologií pro chov a veterinárních pomůcek Náš chov 2015 na výstavišti v Lysé nad Labem ve dnech 8. až 11. října 2015. Foto popis| Stánek Společnosti mladých agrárníků ČR navštívili (zleva) předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a ministr zemědělství Marian Jurečka. Ochutnali marmeládu z rajčat a jablek i čočkovou paštiku Foto autor| Foto Marie Balabánová

Tři dny věnované ochraně rostlin 21.9.2015 Zemědělec str. 21 David Bouma Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká a slovenská konference o ochraně rostlin, kterou uspořádala Česká zemědělská univerzita v Praze, má za sebou letos dvacátý ročník. Třídenní akce byla věnována všem oblastem ochrany rostlin a končila odborným seminářem Pesticidy v životním prostředí, kde se hovořilo například o legislativě v této oblasti, reziduích pesticidů, ale také o jejich vlivu na včely, výskytu v potravinách a podobně. Před začátkem semináře předal Ing. Vladimír Řehák, CSc., předseda České společnosti rostlinolékařské cenu akademika Blattného významným českým entomologům manželům Skuhravým. RNDr. Marcela Skuhravá, CSc., se ve své práci věnovala především bejlomorkám. RNDr. Václav Skuhravý, CSc., se kromě jiného zasloužil o ukončení paušálního používání insekticidů proti mandelince bramborové, zabýval se výzkumem polních entomocenóz, střevlíkovitých brouků či květilky řepné. Studoval také lesní škůdce a jako první použil feromonové lapače ke kontrole bekyně mnišky v lesích České republiky. Roste zájem o ochranu rostlin Ing. Michal Hnízdil z Ministerstva zemědělství konstatoval, že o tematiku přípravků na ochranu rostlin je v poslední době zvýšený zájem i mezi nezemědělskou veřejností, dotazy se týkají také důvodů, proč se vlastně pesticidy aplikují vzhledem k jejich rizikům. Možná je to podle něj způsobeno také tím, že dochází k velké osvětě nechemických metod, které jsou proveditelné a rozšiřují se, byť je

otázka, při jakých nákladech na produkci. „V pozadí této atmosféry stojí také vývoj analytických metod, které se zlepšují natolik, že lze stanovit metabolit, o němž jsme před pěti lety vůbec nevěděli,“ uvedl s tím, že koktejlové používání přípravků vede k výskytu kombinací reziduí, u kterých se neví, jak toxicky reagují. „Pokud něco nevíme, vzbuzuje to strach - logicky také u spotřebitele a ten se pak samozřejmě ptá, proč už konečně používání přípravků nezastavíme. Zároveň to vede k přísnějšímu přístupu při povolování účinných látek a výsledkem je, že účinnost nově vyvinutých a komerčně povolených látek se snižuje,“ konstatoval Ing. Hnízdil. Zároveň ale platí, že obchod s přípravky celosvětově stoupl o 4,5 % mezi lety 2013 a 2014, citoval údaje Evropské asociace ochrany rostlin. Vývoj účinných látek se ale přesouvá mimo Evropu do zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). „Evropa je na trhu s přípravky evidentně menšinovým hráčem, který ale uplatňuje vyšší standardy na bezpečnost účinných látek,“ uvedl Ing. Hnízdil. Dodal, že podle Evropské komise v roce 2001 bylo autorizováno zhruba 1000 účinných látek, v roce 2009 pouze 250. V roce 2000 bylo vyvíjeno 70 účinných látek a v roce 2012 je to jen 28. V České republice vzrostl od roku 2004 do 2014 počet povolených účinných látek z 237 na 251. U pomocných přípravků byl nárůst ze 100 na 187. Ing. Hnízdil upozornil, že bychom se měli snažit regulovat především neakceptovatelná rizika, což jsou nepovolené přípravky a padělky, a dbát na to, aby nebyl porušen dlouhodobě fungující sytém ochrany plodin. Uvedl také, že zákaz využívání některých neonikotinoidů v řepce od roku 2013 vedl meziročně k 30% nárůstu výskytu dřepčíka olejkového. Také výskyty škůdců v plodině jsou časnější. Meziročně stoupla i spotřeba insekticidů ze skupiny organofosfátů a pyretroidů včetně nebezpečných a zvláště nebezpečných pro včely. Mírně vzrostl také nárůst otrav včel insekticidy používanými v řepce, a to z 37 případů v roce 2013 na 52 v roce 2014. Pro spolehlivé závěry je nutné víceleté porovnání. Ing. Hnízdil dodal, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) počátkem září zveřejnil studii o vlivu neonikotinoidů na včely, která má potvrzovat předešlé výsledky a vyplývá z ní, že regulace byla správná. V dubnu také Expertní rada evropských akademií (EASAC) publikovala studii o významně větším vlivu neonikotinoidů na volně žijící opylovače než na chované včely. Evropská komise má letos rozhodnout o pokračování zákazu a dá se předpokládat, že bude vzhledem k těmto argumentům pokračovat. Evropská komise měla také již dávno rozhodnout, zda se budou zpřísňovat parametry pro hodnocení účinných látek působících jako endokrinní disruptory, nyní připravuje dopadovou analýzu. Ing. Hnízdil uvedl, že roste tlak na trvale udržitelné používání přípravků. Kromě toho nizozemský ministr zemědělství v červenci tohoto roku všem ministrům zemědělství předal výzvu, aby urychlili a soustředili se na zavádění ekologických alternativ v ochraně rostlin; podobný přístup má Francie. Další členské státy včetně ČR nesouhlasí s omezováním přípravků, pokud nebudou jednoznačně stanoveny a odsouhlaseny reálné funkční alternativy ochrany rostlin včetně ekonomických dopadů na zemědělce. Je také možné, že se integrovaná ochrana rostlin může dostat mezi prvky, které budou ovlivňovat pravidla pro poskytování zemědělských dotací, tedy systém cross compliance. Co se týče připravované legislativy, v ČR je snaha kontrolovat nelegální používání přípravků a padělky, regulace distribuce, přebalování přípravků, je vyjednáno rozšíření kompetence celní správy při kontrole dovezených přípravků, navrhuje se zvýšení horní hranice pokut zejména co se týká distribuce a uvádění na trh přípravků nepovolených. Jsou tam některé motivační prvky, například feromony se vylučují z povolovacího procesu, u bioagens se eliminují poplatky při povolení. Státní správa, profesní svazy zemědělců i zástupci chemických firem by se měli zaměřit na trpělivou práci a komunikaci s veřejností a zastavit démonizaci přípravků na ochranu rostlin, vyzval Ing. Hnízdil. Půdy je méně, lidí více Ing. Ladislav Niklíček, CSc., ze společnosti BASF poukázal na to, že od roku 1965 kleslo množství orné půdy na člověka na dvě pětiny a lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Třetí země bohatnou a mohou si dovolit více kvalitního jídla včetně masa, na jehož produkci je potřeba několikanásobek rostlinné produkce. Upozornil, že hnojení a chemická ochrana dokážou výnos až ztrojnásobit oproti neošetřené kontrole, díky čemuž dnes k produkci potravin využíváme mnohem méně orné půdy, než by bylo potřeba bez těchto technologií. Dodal, že 20-40 % se ztrácí kvůli škodlivým činitelům, existují také další rizika jako třeba výskyt mykotoxinů, například také při špatném skladování. Zdravé rostliny lépe využívají vstupy. Ing. Niklíček upozornil, že přípravky pro chemickou ochranu rostlin musí splnit asi 800 požadavků ve 200 studiích. Vedle léčiv jsou to jedny z nejlépe prozkoumaných chemikálií, které vstupují do

životního prostředí. Spotřebitel s nimi přichází do styku jen ve formě reziduí (pokud tam jsou). Splnit všechny požadavky na přípravky není jednoduché, protože mnohdy jdou proti sobě. U požadavku na selektivní účinnost je malý tržní potenciál. Sice se tak chrání necílové organismy, ale přípravků se musí používat více. Co se rychle odbourává, přináší nízká rezidua, ale aplikace se musí opakovat. Látka, která neproniká do spodních vod, zase zůstává v půdě a pomalu se odbourává. Systémově jsou látky rozpustné ve vodě, ale tím unikají do spodních vod. Pro antirezistentní postupy je potřeba nový mechanismus účinnosti, a to stojí hodně peněz. Výzkum a vývoj v plné míře dnes na světě dělají jen společnosti BASF, BAYER a Syngenta, uvedl Ing. Niklíček s tím, že z laboratoří vychází ročně asi 140 000 sloučenin. Z nich se po testech dostane 100 do polních pokusů a po deseti letech jedna k zemědělci. Z obchodního hlediska je zajímavý účinek v pšenici, rýži, bavlníku a kukuřici; pokud v těchto plodinách fungují, zjišťuje se použitelnost i jinde. „Nikdo si nemůže dovolit výzkum látky do málo významné plodiny, protože stojí kolem 220 milionů eur, minimálně třetinu pak věci spojené s bezpečností. Firmy investují do vypracování ekotoxikologického dossieru, který musíme předložit, aby se látka vůbec mohla dostat do zemědělství. Vždy přitom existuje riziko, že látka nebo metabolit se ukážou jako nebezpečné,“ uvedl Ing. Niklíček. Dodal, že investují více peněz do reregistrací starších účinných látek než do vývoje nových. Počet účinných látek ve vývoji klesl ze sedmdesáti na konci devadesátých let na současnou čtvrtinu až třetinu. „Je otázka, s čím bude zemědělec pracovat, aby pokryl svoje potřeby, a jakou mu nabídneme antirezistentní strategii,“ uvedl. Konstatoval, že kdyby získali opravdu fungující bioagens, budou ho intenzivně vyvíjet, protože z hlediska image firmy to bude daleko výhodnější než investovat do chemie. V současné době produkují dravé hlístice proti slimákům (Nemaslug), nicméně je to drahé a technologicky náročné. U dalších zkoušených projektů se podle Ing. Niklíčka ukázalo, že buď nefungují, nebo jsou ekonomicky neefektivní. Kontrolnímu systém bude měkčí Ing. Štěpánka Radová, Ph. D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského hovořila o kontrolním systému k aplikaci integrované ochrany rostlin. Uvedla, že v minulém roce zkontrolovali 107 subjektů a trvání kontroly se pohybovalo v rozmezí 10-50 hodin. Kontrolní systém z roku 2014 přepracovali, zjednoduší se získávání dat, nově prostřednictvím dotazníku. Pro bodový systém nebude ale stanovena hranice povinného plnění. Za důležité považuje do budoucna poradenství a demonstrační farmy, kde si zemědělci budou moci systém integrované ochrany prohlédnout v reálných podmínkách. Podrobnější informace k novému systému mají na stránkách ústavu, a to včetně kontrolního listu. K dotazníku vznikl průvodce, měl by zvýraznit nedostatky současných technologií a následky špatných rozhodnutí. Ukázalo se také, že prahy škodlivosti lze využít jen v některých kulturách, v letošním roce se oddalování aplikace v některých případech neosvědčilo. Direktivně přikazovat integrovanou ochranu by podle ní bylo bezvýznamné, půjdou cestou informování zemědělců. Sledují rezidua Ing. Petr Cuhra ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce hovořil o kontrolách zaměřených na rezidua pesticidů v potravinách. V roce 2014 testovali 1567 vzorků, 60 % z nich bylo pozitivních, ale obsah reziduí byl v limitu. Nevyhovělo zhruba 30 vzorků, v největší míře čaje a zelenina. Sledovali přibližně 400 účinných látek. Obvykle testují ročně kolem 1000 vzorků, vyšší množství bylo loni dáno tím, že testovali také produkci z farmářských trhů. Jak se ukázalo, z pohledu přítomnosti reziduí odpovídá běžně prodávané produkci. Pesticidům ve vodním prostředí se věnovala Ing. Alžběta Stará, Ph. D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Uvedla, že nejvíc akutních otrav se objevovalo v 60.-80. letech, nyní k nim téměř nedochází. Konstatovala také, že některé pesticidy se používají i v rybářství. Prof. Ing. Radka Kodešová, CSc., z České zemědělské univerzity hovořila o tom, jak se pesticidy chovají v půdním prostředí. Záleží to kromě jiného na jejich rozpustnosti, degradaci, adsorpci na půdní částice a hydraulických poměrech v půdě. Pro standardní pesticidy vypracovali mapu adsorpčních koeficientů půdy a také mapu, která popisuje, v jaké míře mohou pesticidy pronikat do podzemních vod. Prof. Kodešová rovněž upozornila, že v půdě může existovat preferenční proudění, v jehož důsledku se pesticidy mohou dostávat velmi hluboko. Ing. Dalibor Titěra, CSc., z Výzkumného ústavu včelařského, s. r. o., uvedl, že v nektaru je většinou koncentrace pesticidů nepatrná, větším problémem je pyl a prach z prostředí. Včela kontaminovaný

pyl uloží do plástu a postupně ho spotřebovává pro krmení další generace. Při sledování v něm našli 10-20 pesticidů v podkritických dávkách, jejichž vliv je těžké odhadnout. Je to v podstatě větší problém než akutní otrava konkrétních dospělců, z té se včelstvo zotaví. Věnoval se také zakázaným neonikotinoidům; jejich problémem je, že se pomaleji rozkládají, byť se výsledky prací dosti liší. Také se u nich předpokládá, že mohou u včel negativně působit na orientaci, paměť, a tedy na mozek, což je pro tento hmyz fatální. Ing. Titěra dodal, že akutních otrav včel ubylo, ale přibývá obav ze subletálních účinků. Vliv zákazu neonikotinoidů se podle něj ještě nedá zhodnotit, údajů je zatím málo. Zdůraznil také, že na přezimování včelstev má hlavní vliv správná chovatelská praxe, která zahrnuje také ochranu před varoózou. * * Klíčové informace * Zákaz využívání některých neonikotinoidů vedl meziročně k 30% nárůstu výskytu dřepčíka olejkového. * Lze předpokládat, že zákaz používání některých neonikotinoidů bude pokračovat. * Naprostá většina testovaných potravin má obsah reziduí v limitu. Foto popis| RNDr. Marcela Skuhravá, CSc., a RNDr. Václav Skuhravý, CSc., obdrželi cenu akademika Blattného Foto David Bouma Foto popis| Ing. Michal Hnízdil Foto David Bouma Foto popis| Ing. Titěra Dalibor, CSc. Foto David Bouma Foto popis| Ing. Ladislav Niklíček, CSc. Foto David Bouma

Poradí i prostřednictvím internetu 21.9.2015

Zemědělec str. 30 Živočišná výroba Jana Velechovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., patří do skupiny resortních výzkumných ústavů Ministerstva zemědělství. Je vědeckou a výzkumnou institucí, která se od svého založení v roce 1951 zabývá genetikou a šlechtěním, reprodukcí, výživou, krmením a technologiemi pro chov hospodářských zvířat, dále také kvalitou živočišných produktů, etologií a welfare, managementem stád a ekonomikou výroby. Na novinky spjaté s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., (VÚŽV) jsme se zeptali Ing. Stanislava Staňka, Ph. D., který pracuje na oddělení technologie a techniky chovu hospodářských zvířat. Můžete představit sebe a svoji činnost? Na jmenovaném oddělení jsem začínal pod vedením doc. Ing. Oldřicha Doležala, DrSc. Aktuálně se věnuji problematice ustájení všech kategorií dojeného skotu, zootechnické práci a managementu dojených stád skotu a problematice odchovu telat. Zájmově se zabývám problematikou chovu dojených koz. V současné době jsem řešitelem projektu, který má za cíl zlepšit úroveň mlezivové výživy v odchovu telat, kde se snažíme o co největší zapojení chovatelů v České republice do tohoto výzkumného úkolu. V mé gesci je i systém poradenské činnosti ve VÚŽV, v. v. i., kde kladu velký důraz na aktivní spolupráci přímo s chovateli, ale i pracovníky komerčních firem. Uveďte prosím příklady projektů využitelných v praxi … Výzkumný ústav provozuje vlastní farmu v Netlukách s chovem dojeného skotu, prasat, drůbeže, králíků a jelenovitých, která slouží také jako základna pro výzkumné účely. Kromě toho má velmi úzkou spolupráci s mnoha chovateli skotu, prasat, ovcí a koz, kde uskutečňujeme poloprovozní ověřování a sběr dat pro výzkum. Tradičně spolupracujeme také s profesními chovatelskými svazy a komerčními firmami, které se specializují na výživu hospodářských zvířat, vývoj technologií pro živočišnou výživu, ale věnují se například i veterinární problematice. Pro tyto firmy zajišťujeme také smluvní výzkum podle konkrétních zadání.

Ve výzkumném ústavu se mimo jiné řeší výzkumné projekty, například NAZV, TAČR, které spolufinancují buď na dané problematice zainteresovaní tuzemští chovatelé, nebo komerční subjekty. V současné době se ve velmi úzké spolupráci s chovateli řeší například projekty zaměřené na komplexní řízení mlezivové výživy v odchovu telat; plošný systém sběru dat o nemocech skotu a jeho využití v managementu stád, šlechtění a pro racionální užívání antimikrobik; podporu stimulace bachorové motoriky u dojnic s vysokou užitkovostí a na efektivnější využití krmiv s nižší hodnotou strukturální vlákniny. Další projekty se zaměřují na studium vlivu genetických faktorů na zdraví mléčné žlázy a kvalitu mléka ovcí a koz, včetně návrhů nových receptur a technologií zpracování kozího a ovčího mléka a kalkulace, modelování, hodnocení a optimalizaci nákladů a výnosů v chovech skotu a prasat s cílem zlepšit úroveň jejich řízení. Ve své práci se zabýváte také poradenstvím pro chovatele. Jakou formou? Jednou z možností pomoci VÚŽV, v. v. i., chovatelům je nedávno spuštěná on-line poradna; současně mají chovatelé možnost se na nás obrátit přímo buď telefonicky, nebo prostřednictvím emailu (pasivní forma poradenství). Jednoznačně nejlepší cestou je osobní setkání s chovatelem na jeho farmě a řešení problému přímo „na místě“ - zde máme nejlépe možnost posoudit úroveň chovu, zjistit potřebné údaje o chovu a informace i od faremního personálu, což nám pomáhá pochopit faremní filozofii každého chovu. Možná je návštěva chovatele také u nás ve výzkumném ústavu, kde máme možnost probrat specifická témata na naší farmě v Netlukách. Neméně významná je aktivní účast našich vědeckých a výzkumných pracovníků na chovatelských seminářích a výstavách TechAgro, Národní výstava hospodářských zvířat v Brně, Země živitelka, a jiných. Dále zajišťujeme přednáškovou činnost pro studenty středních a vysokých škol, profesní zemědělské organizace a komerční subjekty podnikající v zemědělství a školení poradců z oblasti živočišné výroby. Přednášky a školení jsou obvykle spojené s exkurzí na naší farmě v Netlukách. Jaká témata chovatele nejvíce zajímají? V naší poradenské činnosti se nejčastěji věnujeme chovu dojeného a masného skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže a králíků. V rámci dojeného skotu jde o ustájení všech věkových kategorií; legislativní požadavky na chov a ustájení skotu; výhody a nevýhody různých konstrukčních řešení boxových loží; konzervace krmiv; výběr přípravků pro silážování; technika pro přípravu mléčných nápojů pro telata; posouzení projektové dokumentace k rekonstrukcím a novostavbám stájí pro skot, zhodnocení ekonomiky chovu dojených krav a další. V rámci masného skotu se zaměřujeme především na založení stáda masného skotu; posouzení kvality ustájovacích objektů pro masný skot; požadavky na kvalitu pastvin; výpočty krmivové základny pro stáda masného skotu; specifika výkrmu masných býků do vyšší porážkové hmotnosti. V chovu prasat je důležité zhodnocení ekonomiky chovu prasat na farmách; vyhodnocení reprodukčních a růstových ukazatelů ve výkrmu prasat; inseminace prasat; využití netradičních krmiv ve výživě prasat; specifika pastevního výkrmu prasat; technologie ustájení všech věkových kategorií prasat. Tématem je také chov ovcí -například ekonomika chovu ovcí; zhodnocení úrovně produkce mléka v chovech; šlechtitelské postupy ve stádech dojených ovcí; přístřeškové ustájení ovcí; úživnost pastvin a výživa ovcí. V chovu koz jde o posouzení projektů výstavby produkčních stájí pro kozy; způsoby odchovu kůzlat ve stádech dojených koz a další. Poradenství se vztahuje i na drůbež, například na složení krmných směsí a jejich vliv na kvalitu masa a osvalení drůbeže; výživu nosnic a kvalitu vaječných skořápek; chov japonských křepelek masného typu; specifika chovu genetických zdrojů drůbeže. Dalším tématem jsou králíci -biostimulace reprodukce brojlerových králíků; výživa brojlerových králíků a jiné. Již jste zmínil, že novinkou ve vašem servisu pro chovatele je on-line poradenství. Jak funguje? Poradna byla ve VÚŽV, v. v. i., spuštěna 15. dubna letošního roku a je členěna do deseti tematických celků, které zahrnují komplexněji chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků a koní, jelenovitých, krmiv i zpeněžování masa (SEUROP). Spektrum témat je od výživy a krmení přes reprodukci, problematiku ustájení a technologií po legislativu upravující chov hospodářských zvířat. Velmi cenná je možnost bezplatného ekonomického poradenství chovatelům skotu, ovcí, koz a prasat, například

sledování výnosů a nákladů, zhodnocení ekonomické efektivity chovu. Poradna se věnuje i problematice SEUROP prasat a skotu, konzervace krmiv a sestavování krmných dávek. Kolegové z oddělení etologie zde mají sekci věnovanou farmovému chovu jelenovitých. Ten, kdo si není jistý zařazením svého dotazu do správné kategorie, může poslat e-mail s dotazem příslušnému garantovi, případně mne může kontaktovat telefonicky. Zadání dotazu do naší on-line poradny je velmi jednoduché, není nutné se registrovat. Stačí si vybrat příslušný druh hospodářského zvířete, zvolit příslušné odborné téma, ke kterému se dotaz váže, například výživa ovcí. Na stránkách poradny každý tazatel vyplní pouze své jméno a e-mailový kontakt (ten je pro ostatní neveřejný) a může psát svůj dotaz. Do on-line formuláře může chovatel (zájemce) vkládat i obrázky - fotografie, což nám v mnoha případech může pomoci ve formulování odpovědi. Poté, kdy je dotaz položen (uložení dotazu), je automaticky vygenerována zpráva e-mailem nejen tazateli, ale i příslušnému garantovi odborného tématu. Garant odborného tématu v co nejkratším možném čase na dotaz odpoví, případně se domluví s tazatelem na dalším postupu (telefonická či osobní konzultace, návštěva chovu a řešení problému přímo na místě). Konzultace přes on-line poradnu VÚŽV jsou zcela bezplatné a jsou určeny všem chovatelům bez ohledu na způsob hospodaření a velikost chovu. * Garanti jednotlivých témat Chov skotu * Legislativa chovu skotu; ustájení a technologie chovu; management chovu; zavádění progresivních prvků pro řízení stád; ostatní témata - Ing. Stanislav Staněk, Ph. D. * Ekonomika chovu skotu - Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc., Ing. Jan Syrůček. * Chov masného skotu; kvalita masa - Ing. Luděk Bartoň, Ph. D., Ing. Daniel Bureš, Ph. D. * Chování a welfare - Ing. Radka Šárová, Ph. D., Ing. Barbora Valníčková, Ph. D. Chov prasat * Šlechtění a ekonomika prasat - Ing. Emil Krupa, Ph. D. * Výživa a krmení prasat; reprodukce a inseminace prasat; ustájení a technologie v chovu prasat; ostatní témata (zootechnika, zoohygiena) - Ing. Miroslav Rozkot, CSc., Ing. Eva Václavková, Ph. D. * Chování a welfare prasat - RNDr. Gudrun Illmannová, CSc., doc. RNDr. Marek Špinka, CSc. Chov ovcí * Šlechtění ovcí; výživa a krmení ovcí; reprodukce a plemenitba ovcí - Ing. Michal Milerski, Ph. D. * Ustájení a technologie v chovu ovcí; ostatní témata (zootechnika, zoohygiena) - Ing. Michal Milerski, Ph. D., Ing. Gabriela Malá, Ph. D. * Ekonomika chovu ovcí - Ing. Zuzana Krupová, Ph. D. Chov koz * Výživa a krmení koz; reprodukce a plemenitba v chovu koz; šlechtění koz; ustájení a technologie v chovu koz; ostatní témata (zootechnika, zoohygiena) - Ing. Věra Mátlová, Ing. Stanislav Staněk, Ph. D. * Ekonomika chovu koz - Ing. Zuzana Krupová, Ph. D. Chov drůbeže * Výživa a krmení; systémy chovu drůbeže (intenzivní, volné) -prof. Ing. Miloš Skřivan, DrSc. * Ostatní témata (zootechnika, zoohygiena) - Ing. Michaela Englmaierová, Ph. D. * Chov japonských křepelek - Oldřich Mach. Chov králíků * Výživa a krmení; reprodukce, inseminace a biostimulace králíků; ustájení a technologie v chovu králíků; ostatní témata (zootechnika, zoohygiena) - Ing. Zdeněk Volek, Ph. D. Chov koní * Chování a welfare koní - Ing. Jitka Bartošová, Ph. D. Chov jelenovitých * Farmový chov jelenovitých - prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc., Ing. Radim Kotrba, Ph. D., Petr Janovský. Krmiva * Konzervace krmiv; ostatní témata (krmiva, krmné dávky) -Ing. Radko Loučka, CSc., Ing. Yvona Tyrolová. SEUROP * SEUROP prasat - Ing. David Libor, Ph. D. * SEUROP skot - Ing. Luděk Bartoň, Ph. D., Ing. Daniel Bureš, Ph. D. Foto popis| V Netlukách má VÚŽV vlastní farmu, která slouží také jako základna pro výzkumné účely Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Ing. Stanislav Staněk se ve své práci věnuje především chovu skotu, aktuálně řeší problematiku odchovu telat Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Odborníci ve výzkumném ústavu poradí i jak vybalancovat krmnou dávku v případě nedostatečné úrody pícnin Foto autor| Foto Jana Velechovská

Roste zájem o mléčná plemena ovcí 21.9.2015

Zemědělec str. 34 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ovce lacaune, které pocházejí z jižní části Centrálního masivu z oblastí Aveyron, Tarn, Lozére, Hérault, jsou s populací okolo 800 tisíc bahnic nejrozšířenějším mléčným plemenem ve Francii. V České republice se ovce tohoto plemene chovají od roku 2005, kdy se začali dovážet berani za účelem zušlechťování domácích plemen ovcí. Dnes se v čistokrevné plemenitbě chovají ve čtyřech pěti chovech. Podle výsledků kontroly užitkovosti za loňský rok se jedná o 500 čistokrevných lacaunských bahnic. Se započtením kříženek ze stejného počtu chovů je jejich populace bezmála dvaapůlkrát vyšší. Na vzniku ovcí plemene lacaune se podílely místní pyrenejské ovce a plemena lauraguais a částečně i rutcheinos a ségala. Dále bylo zušlechťováno merinovými plemeny a southdown a od roku 1870 se prováděla selekce na mléčnou užitkovost. Standard plemene byl schválen v roce 1902, v roce 1928 byla založena plemenná kniha a od roku 1945 se provádí kontrola mléčné užitkovosti. Charakteristika a využití plemene Plemeno se vyznačuje velmi dlouhým plodným obdobím (u masného rázu se používá trojí bahnění za dva roky), dále raností, vysokou mléčností a vynikajícími mateřskými schopnostmi. Průměrná délka laktace se pohybuje v rozmezí od šesti do osmi měsíců, přitom množství nadojeného mléka odpovídá průměru 250 až 300 litrů. Některé bahnice však dosahují mléčné užitkovosti 700 litrů za laktaci. Vzhledem k vysoké mléčné užitkovosti je plemeno lacaune vhodné do polointenzivních až intenzivních systémů chovu. „Rozvoj plemene v posledních deseti letech jasně ukazuje na zájem chovatelů, kteří našli alternativu východofríské ovci, jež byla jediným intenzivním dojeným plemenem ovcí chovaným u nás. Zpracování ovčího mléka a prodej mléčných výrobků je významný intenzifikační faktor v chovu ovcí. Přestože plemeno lacaune pochází z horských podmínek, jeho užitkovost je podmíněna vytvořením optimálních chovatelských podmínek a zajištěním kvalitní výživy. Podobně jako na Slovensku se také u nás používá při tvorbě syntetické dojné linie na bázi hlavně plemene šumavská ovce, ale také cigáji, zušlechtěné valašky nebo dojené romanovské ovce. V horských podmínkách se udržuje podíl krve plemene lacaune od 33 do 67 %, což umožňuje zachovat původní vlastnosti výchozích plemen. Další rozvoj chovu ovcí plemene lacaune u nás podporuje vedle výborných výsledků užitkovosti i možnost spolupráce se slovenskými chovateli a zájem o nákup plemenného materiálu,“ řekl na adresu u nás se rozšiřujícího francouzského plemene předseda Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., Ing. Vít Mareš. Založení klubu Zájem domácích chovatelů o plemeno lacaune vyústil v roce 2011 v založení klubu. Momentálně Klub chovatelů ovcí plemene lacaune sdružuje pět chovatelů. Jeho předsedou je Michal Hrdlička z Brníčka, který zmiňované mléčné plemeno chová již deset roků. „Lacaune mne zaujalo nejen velkým tělesným rámcem, ale i svou mléčnou užitkovostí. Pro prvního berana jsem spolu s kamarádem jel dva tisíce kilometrů. Díky tomuto výletu jsem získal osobní kontakty přímo v centru šlechtění, které dnes všichni v klubu hojně využíváme. Lacaune je velice univerzální plemeno, které se nechá chovat jak intenzivně v hale, tak i extenzivně na pastvině ve vyšších nadmořských výškách. Základní podmínkou je, že musí dostat pořádně nažrat. Jeho jemná merinová vlna není na závadu, pokud má ovce dostatek tukových zásob, které si v porovnání s východofrískou ovcí dovede snáze vyrobit. Další rozdíl mezi oběma plemeny je v tom, že stádo ovcí lacaune se při pastvě drží pohromadě. Bahní se lehce, problém bývá naučit vysoká jehňata najít nízko umístěný struk na velkém těžkém vemeni. Odchov 175 jehňat na 100 matek je běžný. Jehňata odstavuji v pěti týdnech při minimální hmotnosti 15 kg a zkrmuji jim jen jádro, slámu a trochu sena. Při dosažení 30 kg je vyháním na pastvu,“ podělil se o své zkušenosti Michal Hrdlička. Zpočátku se k nám dovezlo nejprve několik desítek jehnic ze Slovenska, z Francie se k nám vozil plemenný materiál až později. Dnes chovatelé, kteří se chtějí naplno věnovat čistokrevné plemenitbě, importují zvířata výhradně ze země původu. Ve Francii se šlechtěním ovcí plemene lacaune zabývají dvě organizace, a to Ovitest a Upra lacaune, jež si od příštího roku plánují prodej beranů, kteří vyšli v genomické testaci jako zlepšovatelé. „V litrech vyprodukovaného mléka je lacaune těsně za východofrískou ovcí, ale v absolutních číslech tuku a bílkovin toto u nás rozšířenější plemeno ovcí poráží. Bezproblémovým zdravím a odolností ji daleko předčí. Z toho důvodu jsou celosvětově nejoblíbenější kříženci s podílem krve obou plemen

ovcí, tj. LA/VF. Pro chov tohoto plemene u nás zatím nejsou vytvořeny odpovídající podmínky. A tak prakticky všechna u nás vyprodukovaná zvířata (95 %) se prodají na Slovensko. Stále častěji se ozývají také zájemci z Polska a Chorvatska,“ konstatoval na závěr předseda Klubu chovatelů ovcí plemene lacaune. Největší chov v republice Jedním z pěti členů Klubu chovatelů ovcí plemene lacaune je i Ing. Radek Dubový, který se svou manželkou provozují firmu Statek Horní Dvorce, s. r. o. V jednom ze dvou využívaných zemědělských dvorů v Palupíně momentálně chovají nejpočetnější stádo uvedeného francouzského mléčného plemene v republice. Konkrétně se jedná o více než 300 bahnic základního stáda a osm plemeníků reprezentujících sedm linií, což je polovina celkového počtu linií využívaných v České republice. „Prvních šedesát bahnic jsme dovezli ze Slovenska. Další nakoupená zvířata již reprezentovala francouzskou genetiku. Na základní stádo bahnic používáme výhradně plemeníky francouzské provenience, každoročně dovážíme nové linie beranů, letos to jsou zástupci čtyř linií. V chovu využíváme osm beranů reprezentujících sedm linií, a to Limex, Lunetic, Ludolf, Lupin, Libor, Libiny a Loreal. Pro letošní zapouštění k nim přibudou ještě čtyři dovezení berani. Naším cílem je v budoucnu zajistit dalším importem zvířat z Francie dostatečnou chovatelskou základnu, a to jak pro vlastní obrat stáda, tak pro ostatní chovatele,“ prozradil na úvod naší návštěvy Ing. Radek Dubový. Chov je pod stálým veterinárním dozorem. V rámci preventivních opatření se tak dospělá zvířata prakticky jen odčervují, na základě výsledků koprologických rozborů zpravidla dvakrát ročně. Jehňata, která ještě nemají vyvinutou odpovídající imunitu, samozřejmě častěji. Podle slov chovatele je lacaune odolné, vitální plemeno. K minimalizaci rizik zavlečení nákazy do chovu přispívá také karanténa dovezených zvířat, a to nad rámec příslušné legislativy po dobu čtyř měsíců. A jak probíhá vlastní nákup plemenných beranů? „Oslovená francouzská plemenářská firma nám vybere skupinu zvířat, z níž můžeme vybírat plemeníky. Přitom sledujeme nejen jejich exteriér, ale i produkční a reprodukční užitkovost jejich matek. Základním ukazatelem je však dojivost. Také ve svém stádu provádím selekci na užitkové vlastnosti a vybrané exteriérové znaky. Z hlediska užitkového zaměření je nejdůležitější vemeno, jehož tvar spolu s délkou a postavením struků je rozhodujícím parametrem pro strojní dojení. Dále upřednostňujeme zvířata odolnější k mastitidám stejně jako dlouhověké ovce. Snažíme se tomu napomoci i tím, že používáme stejnou technologii ustájení, ale i krmení a získávání mléka jako ve francouzských chovech,“ pokračoval Ing. Dubový. Jak jsem se dozvěděl, všichni chovatelé ovcí plemene lacaune (tedy alespoň ti, co jsou členy klubu chovatelů ovcí uvedeného mléčného plemene) mají svou sýrárnu, kde finalizují produkci ovčího mléka. Na statku v Palupíně začínají dojit ovce již začátkem dubna. Při průměrné dojivosti 300 litrů za laktaci zde ročně vyrobí více než dvacet tun ovčího sýra. „Naším cílem je produkovat čisté přírodní potraviny ze ‘statku‘ a nabídnout je přímo zákazníkovi nebo do maloobchodu. Sýrárnu provozujeme od roku 2012. Ve vlastní bourárně pak finalizujeme jehněčí maso a uzeniny. Výrobky prodáváme ve farmářské prodejně v hospodě Na statku. Široký sortiment produktů dodáváme také do farmářských obchodů, máme asi 80 odběratelů po celé republice,“ vyjmenoval na závěr spolumajitel rodinné firmy Statek Horní Dvorce s. r. o. (Poznámka: Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.) * Klíčové informace * Původní bezrohé plemeno středního až většího tělesného rámce s kombinovanou maso-mléčnou užitkovostí. * Vyznačuje se harmonickou tělesnou stavbou a korektním postojem končetin. Hlava je jemná, mírně klabonosá, porostlá je pouze krycí srstí. Uši jsou relativně dlouhé a polosvislé. Vlna je bílá, sortiment A/B-B/C (24-27m), spodní část končetin a břicho jsou porostlé jen krycí srstí. * Živá hmotnost dospělých beranů se pohybuje v rozmezí mezi 80 až 100 kg, bahnice jsou o 20 až 40 kg lehčí. Foto popis| Michal Hrdlička Foto autor| Foto archiv Klubu chovatelů ovcí plemene lacaune Foto popis| Díky dobře vyvinutému vemeni se mléko od bahnic získává strojním dojením Foto autor| Foto archiv Klubu chovatelů ovcí plemene lacaune

Foto popis| Radek Dubový Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Rodinná firma Statek Horní Dvorce, s. r. o., nabízí ze své sýrárny také zrající ovčí sýry Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Lacaune je jedním ze dvou u nás chovaných plemen ovcí s mléčnou užitkovostí Foto Martin Jedlička

* Kalendář akcí 21.9.2015

Zemědělec str. 40 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. * Do 21. 9. Agroshow 2015 - 16. ročník mezinárodní zemědělské výstavy - se koná v Bednarech, Polsko. Organizátorem je Polská hospodářská komora, Polska Izba Gospodarcza Maszyn i Urzldzeń Rolniczych, Poznańska 118, 87-100 Toruń. Info: tel.: +48 (56) 651 47 40, fax +48 (56) 651 47 44, mailto:[email protected]. * Do 26. 9. Festival Anděl Fest podpoří dobročinné aktivity se koná v Plzni. Organizátorem je Plzeň 2015. Info: http://www.andeleplzen.cz. * 22. 9. 8.30 hod. Podzimní seminář firmy Pawlica na téma Nové trendy v posklizňové úpravě zrnin se koná v Praze, na České zemědělské univerzitě, Kamýcká 129. Info: mailto:[email protected]. * 22. 9. 9.00 hod. Komentovaná přehlídka hybridů kukuřice Masadour a Selekta se koná v Bučině. Organizátorem je Souffl et agro. Info: mpolakova@souffl et-group.com, tel.: 724 762 609. * 23.9. 8.30 Podzimní seminář firmy Pawlica na téma Nové trendy v posklizňové úpravě zrnin se koná v Brně, na Mendelově univerzitě, Zemědělská 1. Info: mailto:[email protected]. * 24. 9. Seminář Znečištění podzemních a povrchových vod - riziko budoucí katastrofy se koná na Sokolovské 324/14, Praha. Organizátory jsou Český spolek pro péči o životní prostředí a úřad městské části Praha 9. Info: tel.: 221 082 365, 241 493 381, 724 911 879, mailto:[email protected]. * 24. 9. 8.30 hod. Polní den o bramborách se koná v Humpolci, 396 01 Dusilov, Dusilov 384. Organizátory jsou Medipo Agras H. B., 580 01 Havlíčkův Brod, Dobrovského 2366, Školní statek Humpolec, ČZA Humpolec. Info: tel.: 569 422 245. * 24. 9. 9.00 hod. Agrofóra: polní dny kukuřice komentovaná přehlídka hybridů kukuřice Masadour a Selekta, nové technologie pro vyšší výnos a zdraví půdy se konají v Ledčicích. Organizátorem je Souffl et agro. Info: Martina Poláková, mpolakova@souffl et-group.com. * 24. 9. 10.00 hod. Podzimní polní předvádění se koná v Nyklíčkově 106, 552 03 Česká Skalice. Organizátorem je Farmet, Jiřinková 276, 552 03 Česká Skalice. Info. http://www.farmet.cz. * 24. 9. 9.00 hod. 22. polní den cukrovky a kukuřice Sloveč 2015 se koná na pozemku ZS Sloveč. V programu je představení hybridů kukuřice, polní pokusy Řepařské komise TTD a Řepařského institutu, výzkum protierozních technologií, poloprovozní odrůdové pokusy cukrovky, ukázky strojů na zpracování půdy a ošetřování během vegetace, dále sklizňových strojů, strojů na čištění a nakládání cukrové řepy. Organizátorem je ZS Sloveč, Tereos TTD, VP Agro. Info. ZS Sloveč - Onřej Sobota, tel.: 728 058 664, mailto:[email protected]; Tereos TTD - Jakub Hradiský, tel.: 725 739 101, mailto:[email protected]; VP Agroo - Ludmila Paterová, tel.: 731 696 943, mailto:[email protected]. * 25. 9. 10.00 hod. Křest knihy: Vnímáme letošní sucho? se koná v Brně, Bělidla 4a. Organizátorem je CzechGlobe. Info: mailto:[email protected]. * 26. 9. Mezinárodní včelařská konference Medomet 150 LET se koná ve Středisku volného času Lužánky, Lidická 50, Brno. Organizátorem je Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ. Info: Ing. Petr Texl, ředitel kanceláře PSNV-CZ, tel.: 728 717 375, mailto:[email protected]. * 27. 9. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná ve Velké Bystřici, ve stánku

Regionální potravina na akci Hanácké selské trhy na Zámeckém náměstí. Organizátorem je Agrární komora Olomouckého kraje. Info: Ing. Miloš Porč, tel.: 603 718 171, mailto:[email protected], http://www.regionalnipotravina.cz. * 28. 9. 10.00 hod. Ovčácký den libereckého krajského sdružení Svazu chovatelů ovcí a koz (hodnocení vystavených ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí a zpracování vlny, práce ovčáckých psů, speciality z jehněčího a ovčího masa, nabídka sýrů a dalších výrobků z ovčího a kozího mléka) a Svatováclavský trh se koná v Pěnčíně u Jablonce nad Nisou, na farmě Josefa Pulíčka. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 30. 9. Seminář pro krmiváře (označování krmiv, doplňkové látky, HACCP, GMO a mykotoxiny, potřeby živin) se koná v Milíně, motorestu U Milína. Organizátorem je Spolek pro komodity a krmiva. Info: http://www.spkk.cz. * 1.-10. 10. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná v Olomouci v rámci výstavy Olima, na festivalu gastronomie a nápojů. Organizátorem je Agrární komora Olomouckého kraje. Info. Ing. Lucie Hošková, mailto:[email protected], tel.: 724 734 693, http://www.regionalnipotravina.cz. * 1. 10. Seminář pro krmiváře (označování krmiv, doplňkové látky, HACCP, GMO a mykotoxiny, potřeby živin) se koná v Hustopečích, Husova 8, hotel Centro. Organizátorem je Spolek pro komodity a krmiva. Info. http://www.spkk.cz. * 7. 10. 9.00 hod. Seminář Pastvou slepic a kuřat ke zvýšení kvality produktů chovu se koná ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, Praha-Uhříněves (VÚŽV), Přátelství 815. Organizátorem je VÚŽV. Info: Oldřich Mach, tel.: 602 190 385, mailto:[email protected]. * 8.-11. 10. Výstavy Zemědělec a Náš chov 2015 se konají na Masarykově 1727, 289 22 Lysá nad Labem. Organizátorem je Výstaviště Lysá nad Labem, Masarykova 1727, 289 22 Lysá nad Labem. Na výstavě Zemědělec 2015 bude pro návštěvníky připraveno mnoho okrasných i ovocných stromků, keřů, zahradnické potřeby i drobná zemědělská mechanizace, odborné přednášky, program Středočeské potraviny, Středočeské dožínky a vyhlášení výsledků soutěže Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Na výstavě Náš chov 2015 se budou prezentovat hospodářská zvířata, technologie pro chov a veterinární pomůcky, součástí bude celostátní výstava ovcí a koz.

zpravy.tiscali.cz Jezte více ryb, snížíte tím riziko vzniku depresí, tvrdí studie 16.9.2015

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Magazín pal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

U lidí, kteří jedí více ryb a mořských plodů, je menší riziko vzniku depresí. Vyplývá to z několika mezinárodních studií, kterých se zúčastnilo 150 tisíc lidí a které se zabývaly vztahem mezi pojídáním ryb a depresemi. Celkem jde o 26 studií, které se zabývaly vlivem stravy na vznik depresí. Deset z těchto studií bylo prováděno v Evropě, další sedm bylo provedeno v Severní Americe, zbytek v Asii, Oceánii a Jižní Americe. Při výzkumu v Evropě vědci zjistili, že lidé, kteří konzumují ryby a jiné mořské tvory, měli o sedmnáct procent nižší riziko vzniku deprese, než u těch, kteří ryby buď jedli málo anebo vůbec ne. „Vyšší spotřeba ryb tak může být prospěšná v prevenci proti vzniku deprese,“ komentovali výsledky výzkumu autoři studie Sedm způsobů, jak se deprese liší mezi muži a ženami. Navíc, když výzkumníci analyzovali veškerá data, zjistili, že u mužů, kteří jedli ryby, se riziko vzniku deprese snížilo o 20 procent, u žen to bylo o 16 procent. Většina ze studií byla pozorovací a vědci tedy přiznávají, že nebylo možné stanovit konkrétní vztah příčiny a následku mezi spotřebou ryb a vznikem depresí. Proto je podle nich potřeba dalšího výzkumu. Vědci se však domnívají, že existuje několik mechanismů, díky kterým lze vysvětlit vztah mezi vznikem depresí a spotřebou ryb. Omega 3 mastné kyseliny, které obsahuje rybí maso, mohou

určitým způsobem změnit strukturu mozkových buněčných membrán. Případně by některé další mastné kyseliny, které rybí maso obsahuje, mohou změnit účinek neurotransmiterů dopaminu a serotoninu, což jsou látky, které jsou zodpovědné za vznik depresí. Příčina malého rizika vzniku deprese u lidí, kteří jedí více ryb, ale může být docela prostá. Tito lidé zkrátka žijí zdravěji a vysoká spotřeba ryb může mít vliv na lepší nutriční stav a to může přispět k nižšímu riziku deprese.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/jezte-vice-ry...ziko-vzniku-depresi-tvrdi-studie-266551

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv Český svaz zpracovatelů masa - TOP. blesk.cz. businessinfo.cz

Recommend Documents