NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. aktualne.cz. Apetit. ct24.cz

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 15.12.2015 - 23.12.2015 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP aktualne.cz Konec českých eských potravin z Polska. Pravidla pro ozna označení původu se zpřísní, řísní, rozhodla vláda 1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel 21.12.2015 aktualne.cz str. 0 Nakupování masa - TOP

Apetit Upečte si maso! 16.12.2015

Apetit str. 40 na víkend pečeme pe

2 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

KATEŘINA INA ŠVEJDOVÁ

ct24.cz Plná obchodní centra i parkoviště a nervózní řidiči v kolonách – nákupní horečka horeč vrcholí 3 Český svaz zpracovatelů zpracovatel 19.12.2015 ct24.cz str. 0 Domácí masa - TOP benesp

ČRo Dvojka Tuky - významná součást ást naší výživy, ale také jejich škodlivost 16.12.2015

ČRo Dvojka str. 1 10:04 Poradna


ČRo Radiožurnál Palmový olej - surovina, která vzbuzuje silné kontroverze ČRo Ro Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka 18.12.2015 Radiožurnálu


Projednávání novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích ČRo Ro Radiožurnál str. 1 12:08 Ozvěny dne 21.12.2015 publicistika


ČT 1 Nákupy na Vánoce 19.12.2015

ČT 1 str. 5 19:00 Události


Hospodářské noviny Konec českých eských potravin z Polska. Ozna Označení původu se zpřísní, ísní, rozhodla vláda 8 Český svaz zpracovatelů zpracovatel řské noviny str. 15 Podniky a trhy 22.12.2015 Hospodářské masa - TOP Petr Kučera

Právo Kvalitu zaručí české cechovní normy 19.12.2015

Právo str. 24 Firma

Dana Večeřová Nové oceněné potravinářské výrobky míří ke spotřebitelům 19.12.2015


Česká potravina má být ze tří čtvrtin z domácích surovin 22.12.2015

Právo str. 15 Trhy & ekonomika

9 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Stanislav Ptáčník

psp.cz Stenografický zápis 36. schůze, 17. prosince 2015 17.12.2015

psp.cz str. 0

12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

STYL Lednička 22.12.2015

STYL str. 28 Jak na to


VENDULA PRESSEROVÁ

svobodnymonitor.cz Českou vlajku budou moci mít na obalu jen potraviny ze 75 % vyrobené v ČR 14 svobodnymonitor.cz str. 0 Byznys, Zprávy, Fitch, Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 AlejandroDeffell, masa - TOP

tyden.cz Hygienici budou nadále kontrolovat restaurace, rozhodla vláda 21.12.2015

tyden.cz str. 0 Česko


ČTK

vitalia.cz Vláda posvětila definici české potraviny. A cigarety budou s obrázky 22.12.2015

vitalia.cz str. 0


Redakce

Zdraví Potraviny skladujte chytře 18.12.2015

Zdraví str. 56 Zdravý domov


Kateřina Grimmová

Zemědělec Novela ve třetím čtení 21.12.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Ing. Dana Večeřová


zena-in.cz Specialita v duchu vánočních tradic: Vinná klobása 17.12.2015

zena-in.cz str. 0 Vaření

Komerční článek Všechny dárky na jednom místě - hypermarket Globus 18.12.2015

zena-in.cz str. 0 Dárky

19 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 20 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Komerční článek

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní A2 Řádně dochucený příběh 16.12.2015

A2 str. 7 Literatura

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

EVA MARKOVÁ

agris.cz Inspektoři kontrolovali vánoční trhy. Chybovali dva prodejci z osmi 16.12.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství


ČT 24 Levnější potraviny i elektro. Slovákům se nákupy v ČR, Maďarsku i Polsku vyplatí 23 Český svaz zpracovatelů 16.12.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní Denik.cz Nechcete mléko? V Česku už je 68 milionů litrů navíc, farmáři dostanou „bolestné“ 24 Český svaz zpracovatelů 16.12.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní Aktuálně.cz NOVÝ OBJEKT ČZU POTVRZUJE DYNAMICKÝ ROZVOJ TÉTO UNIVERZITY 25 Český svaz zpracovatelů 16.12.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní Agris Prodejci před Vánoci zlevňují potraviny o desítky procent, spočítal distributor letáků 26 Český svaz zpracovatelů 16.12.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní Aktuálně.cz Jednání o proexportních aktivitách a možnostech v sektoru maso, masné výrobky (včetně 27 konzervovaných), genetika a živá zvířata Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR Kolik zaplatíte za vánoční hody? Zdražily brambory, vajíčka zlevňují v Česku více než jinde 28 Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní Aktuálně.cz Odkud je jídlo v řetězcích? Vláda ruší matoucí seznamy u vchodu do prodejen 29 Český svaz zpracovatelů 22.12.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní Aktuálně.cz

Souhrn událostí uplynulého dne – 21. 12. 2015 22.12.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

Agris Souhrn událostí uplynulého dne – 22. 12. 2015 22.12.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 31 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Agris

Aha! Novela: Budeme jíst hezky česky! 22.12.2015

Aha! str. 2 Aktuálně


(kol, ČTK)

ahaonline.cz Vláda se pochlapila: Budeme jíst hezky česky! 22.12.2015

ahaonline.cz str. 0 Musíte vědět!


aktualne.cz Místo posílení imunity zažívací potíže. Lidem bylo špatně z doplňků stravy 34 Český svaz zpracovatelů 19.12.2015 aktualne.cz str. 0 Domácí masa - Ostatní

AM Review NutriCHEQ identifikuje výživová rizika dětí 21.12.2015

AM Review str. 54 Medicínská Review


hech

Apetit TASTE WASTE ANEB ZBYTKY JAKO KREATIVNÍ SUROVINA 16.12.2015

Apetit str. 122 pro lepší život


AUTOservis Alternativní pohony 22.12.2015

AUTOservis str. 86 Autosalon


Be the Best POSVÍCENI KAŽDÝ DEN 21.12.2015

Be the Best str. 118 Sorbet


Redakce

Benešovský deník Ke kádím s kapry míří nejen zákazníci, ale také veterináři 22.12.2015

Benešovský deník str. 1 Titulní strana ZDENĚK KELLNER


blesk.cz Pozor na triky prodejců s akčním zbožím: Není sleva jako sleva 16.12.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl


Domácí jitrnice bez strachu z pokuty. Na zabijačku legálně pozvete i souseda 41 Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 blesk.cz str. 0 Události masa - Ostatní Vláda rozhodla: „České potraviny“ budou muset být ryze české, cigarety děsivé 42 Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 blesk.cz str. 0 Politika masa - Ostatní

byznys.ihned.cz Zlatý víkend zaznamenal rekordní tržby. Lidé nakupovali hlavně dárky a potraviny 43 Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - Ostatní ČTK, bar

ct24.cz Rusko si díky embargu vypěstuje potravinovou soběstačnost, míní agrární komora 44 Český svaz zpracovatelů 17.12.2015 ct24.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní ginterovam

Českobudějovický deník Omega3 kapři na vánoční stůl patří 19.12.2015

Českobudějovický deník str. 5 Jižní čechy


(gab)

ČRo - hradec.cz Zabít a vykuchat? A chcete hlavu a vnitřnosti? Prodejci kaprů mají plné ruce práce 46 Český svaz zpracovatelů 22.12.2015 ČRo - hradec.cz str. 0 / zpravy masa - Ostatní Josef Ženatý

ČRo - pardubice.cz Jsme přesolený národ. Zkracujeme si tím život 22.12.2015

ČRo - pardubice.cz str. 0 / radioporadna


Kateřina Prouzová

ČRo - plzen.cz Zajíc na pivu 16.12.2015

ČRo - plzen.cz str. 0 / receptar


David Vavroch

ČRo České Budějovice Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj povolila export zaběhlých býků 49 ČRo České Budějovice str. 2 17:00 Události Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 regionu masa - Ostatní

ČRo Pardubice Zboží označené jako 'česká potravina' se bude muset skládat z českých surovin 50 Český svaz zpracovatelů 22.12.2015 ČRo Pardubice str. 4 17:00 Události regionu masa - Ostatní

ČRo Region, Vysočina Přísná pravidla pro označení zboží ČRo Region, Vysočina str. 4 13:00 Události 22.12.2015 regionu


ČT 1 Kontroly stánků na trzích 18.12.2015



denik.cz Tržby farmářským trhům letos nejspíš vzrostou až o 15 procent 17.12.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika

V obývácích lidem zavoní smrky i jedličky 18.12.2015

denik.cz str. 0 Pardubický kraj

Ke kádím s kapry míří nejen zákazníci, ale také veterináři 21.12.2015

denik.cz str. 0 Středočeský kraj

České potraviny mají být opravdu české 22.12.2015


53 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 54 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 55 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 56 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Dieta Novoroční předsevzetí PRO SEXY KŘIVKY 21.12.2015

Dieta str. 42 Téma

KONEC diet 21.12.2015

Dieta str. 48 Téma


Hana Soukupová

Dotyk Kapr Čechům nejede 18.12.2015

Dotyk str. 0 Téma

Táňa Králová Kapříny přinášejí zkázu 18.12.2015

Dotyk str. 0 Téma


Martin Mařík Kdo ovládá české rybníky 18.12.2015

Dotyk str. 0 Téma


Táňa Králová

Dotyk BYZNYS Když sultán rozzlobí cara 21.12.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Rusko-turecké vztahy


Jakub Kučera

e15.cz Tvarůžky jsou zase v kurzu, výrobce překonal vleklé potíže a roste 22.12.2015

e15.cz str. 0 Průmysl a energetika


ekolist.cz Je salát ekologičtější než slanina? Ne, když jde o klima 22.12.2015

ekolist.cz str. 0 Zpravodajství


Radomír Dohnal

ekonomicky-denik.cz OECD: Ruská ekonomika je příliš závislá na přírodních zdrojích 18.12.2015

ekonomicky-denik.cz str. 0 Ekonomika


ekonomika.iDNES.cz Čeští ovocnáři likvidují sady. Ničí je levná konkurence ze zahraničí 18.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika

Tomáš Lemešani Jurečka chce uvolnit pravidla zabijaček. Výslužka bude i pro sousedy 21.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel

MF DNES, Jan Brož Konec vlaječek v obchodech? České jídlo musí být ze tří čtvrtin zdejší 21.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel

66 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 67 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 68 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

MF DNES, Jan Brož

extra.cz Bizarní smrt v McDonaldu! Muž se dusil kouskem masa a nikdo mu nepomohl! 69 Český svaz zpracovatelů 16.12.2015 extra.cz str. 0 News masa - Ostatní btr

F.O.O.D. Škola vaření Kuřecí vývar krok za krokem 22.12.2015

F.O.O.D. str. 88 jak na to Štěpán Vašák,


Za kolik se napijeme? 22.12.2015

F.O.O.D. str. 108 bedekr


TEREZA KRAJČÍKOVÁ

finance.iDNES.cz Ve dvaceti koupila zdevastovaný statek, dnes má obrat 10 milionů ročně 72 Český svaz zpracovatelů 19.12.2015 finance.iDNES.cz str. 0 Finance / Podnikání masa - Ostatní pro iDNES.cz, Marie Stypková

Frekvence 1 Tržby obchodníků překonaly stříbrný advent 20.12.2015

Frekvence 1 str. 2 18:00 Rozhlasové noviny


Haló noviny Univerzita přispívá ke sbližování lidí v obcích a městech 22.12.2015

Haló noviny str. 11 Píšete nám


Jan REJFEK

Havlíčkobrodský deník Vánoční ryba? Lidé chtějí hlavně málo kostí 18.12.2015

Havlíčkobrodský deník str. 8 Publicistika


MICHAELA ŘÍMANOVÁ

Hospodářské noviny Pavla Hobíková mluvčí řetězce Globus k tržbám v posledních dnech 21.12.2015

Hospodářské noviny str. 8 Názory


chytrazena.cz Dietní potraviny s překvapivě vysokým obsahem bílkovin 16.12.2015

chytrazena.cz str. 0


idnes.cz - blog Zemědělští bolševici znovu útočí na vlastníky! Zabijí venkov úplně? (martinprochazka) 78 Český svaz zpracovatelů 16.12.2015 idnes.cz - blog str. 0 masa - Ostatní Martin Procházka Jak to vnímám já: Asi se naučím chlastat. (stastna) 79 Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 idnes.cz - blog str. 0 masa - Ostatní Maroko - na kole přes Střední a Velký Atlas, díl 2 (petrhavranek1) 21.12.2015

idnes.cz - blog str. 0 Petr Havránek

Kuchyně.CZ


VEČÍREK v mexickém rytmu 15.12.2015

Kuchyně.CZ str. 30 Chuť dálek

BLANKA KARDOVÁ SILVESTR na chalupě 15.12.2015

Kuchyně.CZ str. 40 Chuť sezony

TEREZIE TKÁČIKOVÁ A BARBORA ŠTĚTINOVÁ Co znamená značka Regionální POTRAVINA? 15.12.2015


Nejmasitější věnec 15.12.2015

Kuchyně.CZ str. 81 Vyšší dívčí

DARINA KŘIVÁNKOVÁ 24 hodin ve Špindlerově Mlýně 15.12.2015

Kuchyně.CZ str. 86 Na cestách

81 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 82 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 83 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 84 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 85 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

kurzy.cz ČR - ceny průmyslových výrobců v listopadu poklesly o 0,4% 16.12.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Indexy cen vývozu a dovozu - říjen 2015 16.12.2015



Liberecký deník Klobása je stále nejoblíbenější alternativou za kapra 17.12.2015

Liberecký deník str. 1 Titulní strana

Jediná rybárna a zpracovna ryb v Liberci nabízí kvalitu 19.12.2015



(red)

Lidové noviny Genově upravený losos na talíři 23.12.2015

Lidové noviny str. 16 Medicína & věda


JAROSLAV PETR

lidovky.cz Alergie odrážejí životní styl, varuje alergolog 18.12.2015

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Zdraví

life.ihned.cz


Největší zdravotní hrozbou pro ženy je obezita. Změňme výrobu potravin a zaveďme daň z 92 cukru, vyzývá lékařka Český svaz zpracovatelů 17.12.2015 life.ihned.cz str. 0 life.ihned.cz masa - Ostatní bbp

Magazín Práva Méně masa o svátcích 23.12.2015

Magazín Práva str. 34 Zaujalo nás


Zuzana Musálková

Maminka JAK NEMÍT DOMA OTESÁNKA 22.12.2015

Maminka str. 72 děti


DANA PACKOVÁ

MARKETING SALES MEDIA KOŇSKÉ MEMENTO 21.12.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 11 Komentáře


Mladá fronta DNES Skandinávská kultura je pro mě klad, říká ředitel Hamé 17.12.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Zlínský

Milan Libiger Růst ekonomiky přinesl nejbohatší Vánoce všech dob 21.12.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Titulní strana

Zabijačky: jitrnice budou i pro sousedy 21.12.2015

Mladá fronta DNES str. 10 Ekonomika

Jan Brož Vánoce 2015: nákupní horečka na internetu 22.12.2015



Jitka Vlková

Moravskoslezský deník Kapr chybět nebude. Jen ho potrápilo sucho 18.12.2015

Moravskoslezský deník str. 11 Události


VILÉM JANOUŠ

my89.cz Blíží se svátky, tak pozor na alkohol. Hlavně u dětí! 18.12.2015

my89.cz str. 0 Petra Horáková

Naše Valašsko - regionální týdeník


Milan Žabčík je třetí nejlepší živnostník v České republice Naše Valašsko - regionální týdeník str. 4 Zprávy z 21.12.2015 měst (mib)


neviditelnypes.cz KLIMA: Konference byla triumf... vlastně debakl 21.12.2015

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Klima


Neviditelný pes, Vítězslav Kremlík

nova.cz BACHA NA NĚ! 6 potravin, které mohou způsobit rakovinu 21.12.2015

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Štíhlá a fit


novinky.cz „Česká potravina“ má být z tuzemských surovin, schválila vláda 21.12.2015

novinky.cz str. 0 Ekonomika


Nový život - zpravodajský týdeník I na Břeclavsku. Zavřít muselo osmdesát provozoven s jídlem Nový život - zpravodajský týdeník str. 17.12.2015 3 Události/Inzerce ADAM HAVEL


Orlický deník V obývácích jsou smrky i jedličky 18.12.2015

Orlický deník str. 1 Titulní strana


(jan, zr)

parlamentnilisty.cz Zemědělství pod Jurečkou? Vše pro velké firmy. Babiš, Toman... Farmář otevřeně odkrývá, 108 jak to dnes chodí v branži Český svaz zpracovatelů 20.12.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory masa - Ostatní Libuše Frantová Váhalová (ČSSD): České zemědělství chytá druhý dech 109 Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV A až lidem dojde, že přichází katastrofa, začnou se dít děsivé věci... Václav Cílek o tom, co 110 čeká naší planetu Český svaz zpracovatelů 22.12.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory masa - Ostatní Jiří Hroník

Pátek Lidových novin zlá a hodná čokoláda 18.12.2015

Pátek Lidových novin str. 12 Téma Marie Frajtová


podnikatel.cz Chce prodávat domácí koláče a těstoviny. Odborník radí, co je k tomu třeba 112 Český svaz zpracovatelů 16.12.2015 podnikatel.cz str. 0 masa - Ostatní Petr Čížek

Prachatický deník Jednohubka na talíři ještě nemusí znamenat, že se pohne ručička na váze směrem nahoru 113 Český svaz zpracovatelů 22.12.2015 Prachatický deník str. 2 Prachaticko masa - Ostatní LEONA FRÖHLICHOVÁ

Právo Sladké máme rádi – až moc 17.12.2015

Právo str. 17 Zdraví

Václav Pergl Zlatý víkend: útraty byly rekordní 21.12.2015

Právo str. 8 Zpravodajství

(sp, ČTK) Mléčné výrobky oceněné v soutěži o nejlepší inovativní potraviny 23.12.2015


Dana Večeřová Přestaňme se strašit mlékem 23.12.2015



Prima Kontrola prodeje ryb 22.12.2015

Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima


Prosperita AČTO vítá a podporuje zavedení českých cechovních norem 21.12.2015

Prosperita str. 16 Pro český maloobchod


(tz) Čeští obchodníci, potravináři a Hospodářská komora ČR deklarovali spolupráci 120 Český svaz zpracovatelů 21.12.2015 Prosperita str. 16 Pro český maloobchod masa - Ostatní (tz)

roklen24.cz Zlatý víkend přinesl v tuzemském maloobchodě rekordní tržby roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Domov, Zprávy 20.12.2015 Express čtk


scienceworld.cz Jídlo ve středověku: půsty, ryby, koření

122

18.12.2015

scienceworld.cz str. 0

Pavel Houser Bezlepková dieta je móda k ničemu 21.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Svět ženy Sbohem, lepku! 17.12.2015

Svět ženy str. 64 Leden nás baví: Ze světa chutí


Téma Co na Vánoce místo kapra? 18.12.2015

Téma str. 8 Téma


Milan Eisenhammer

time4men.cz Dnešní zabijačka? time4men.cz str. 0 Food a drink, Fiskars, 19.12.2015 Amazonka, zabíjačka,


Tina Pečeně na čtyři způsoby 23.12.2015

Tina str. 34 Inspirace pro vás


Helena Lukasová

tnbiz.cz Výslužka ze zabíjačky bude i pro sousedy. Chystá se nový zákon 21.12.2015

tnbiz.cz str. 0


tn.cz / gar

TRADE NEWS TURECKÉ VÁBENÍ 17.12.2015

TRADE NEWS str. 36 Do světa za obchodem


LENKA ŠVIHLOVÁ

tribune.cz Snížení kompetencí hygieniků projedná vláda. MZ nesouhlasí 21.12.2015

tribune.cz str. 0


TV Nova Inspektoři ČOI na kontrolách prodeje kaprů 22.12.2015

TV Nova str. 6 17:00 Odpolední Televizní noviny

Inspektoři ČOI na kontrolách prodeje kaprů

131 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 132

22.12.2015

TV Nova str. 19 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

tyden.cz Obliba kvalitních potravin v Česku roste, nabízejí je i zážitkové boxy 16.12.2015

tyden.cz str. 0 Dieta a krása

- red Letošní sucho způsobilo škody za 2,6 miliardy, míní zemědělci 17.12.2015

tyden.cz str. 0 Domácí

ČTK Ázerbájdžán po devalvaci měny ovládla nákupní horečka 22.12.2015

tyden.cz str. 0 Svět


ČTK

Týdeník Květy POUTÁ VÁNOČKA SLUNCE A ZAHLEŇUJE MLÉKO? 17.12.2015

Týdeník Květy str. 43 Trendy zdraví


Ústecký deník Vánoční ryba? Lidé chtějí málo kostí 17.12.2015

Ústecký deník str. 10 Zajímavosti

MICHAELA ŘÍMANOVÁ Kapři! Bacha! Máte namále 22.12.2015

Ústecký deník str. 3 Ústecko

KAREL ROUČ Vánoce v čase nouze 23.12.2015

Ústecký deník str. 4 Černá kronika


(ro)

vitalia.cz Kapr má jediné místo bez kostí 17.12.2015

vitalia.cz str. 0

Kateřina Čepelíková McDonald´s: Maso i hranolky máme z Polska 21.12.2015

vitalia.cz str. 0


Kateřina Čepelíková

Vlasta HODUJTE bez následků 23.12.2015

Vlasta str. 43 Zdarví KARLA PELIKÁNOVÁ

Zdraví


Co dělat, když máme vysoký cholesterol 18.12.2015

Zdraví str. 36 Zdraví


Irena Bečvářová

Zemědělec Peníze pro chovatele 21.12.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Oldřich Přibík Farmáři prodali více 21.12.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství

(opr, čtk) Rozhovor týdne s 21.12.2015


Zuzana Fialová Schválili dotační programy 21.12.2015


(opr) Vážení čtenáři, 21.12.2015


Oldřich Přibík Zákony by neměly být politikum 21.12.2015


Zdeněk Juračka Pozitivní vliv rybího masa 21.12.2015

Zemědělec str. 8 Publicistika

(fia) Přínosem pro snižování emisí? 21.12.2015


(fia, čtk) Zapojení do rozvojové spolupráce 21.12.2015


Zuzana Fialová O změnách klimatu a zemědělství v Paříži 21.12.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace

Jan Doležal K minulosti i budoucnosti 21.12.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Ing. Martin Pýcha

144 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 145 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 146 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 147 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 148 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 149 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 150 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 151 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 152 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 153 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 154 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zena.centrum.cz Proč je v roce 2015 těžší zhubnout než před 30 lety 21.12.2015

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví


uzi

zpravy.rozhlas.cz Značky označující kvalitu potravin 22.12.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika


Plné znění zpráv 15.12.2015 - 23.12.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP aktualne.cz Konec českých potravin z Polska. Pravidla pro označení původu se zpřísní, rozhodla vláda 21.12.2015

aktualne.cz str. 0 Nakupování

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické, říká ministr zemědělství. Praha – Potraviny , které byly v Česku třeba jenom zabaleny, Praha - Potraviny, které byly v Česku třeba jenom zabaleny, už nebudou moci být označeny vlajkou, logem nebo nápisem vzbuzujícími dojem, že jsou českého původu. Zpřísnění pravidel přináší novela, kterou v pondělí schválila vláda. Jednotná definice má platit od roku 2017, nyní ji projednají poslanci. "Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Některé firmy toho zneužívají,“ říká ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), který změnu prosazuje. Označování původu je sice u většiny potravin dobrovolným údajem, přesto by pro něj měla platit srozumitelnější pravidla. Mléko, víno a nezpracované potraviny, jako je maso, ovoce či zelenina, budou moci výrobci označit jako "české" jen tehdy, když jsou nejen vyrobeny v České republice, ale současně stoprocentně pocházejí z českých surovin. U zpracovaných potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska pochází 75 procent použitých složek - má jít hlavně o případy, kdy se některé suroviny v Česku ani nevyskytují. Pouze v těchto případech může být zboží prodáváno se slovy nebo logem "česká potravina". Ministerstvo samo připravilo i podobu loga s českou vlajkou, vlastnímu řešení dalo nakonec přednost před návrhy z veřejné soutěže. Zákon myslí i na varianty typu "potravina z Česka“ nebo "česká kvalita", přestože dopředu nemůže vyjmenovat všechny. Kdo nesplní podmínky, neměl by používat ani "jinou informaci - zejména slovní, obrazovou nebo grafickou - naznačující, že země původu potraviny je Česká republika". Jestli v konkrétním případě půjde o obcházení zákona, by nejprve hodnotila Státní zemědělská a potravinářská inspekce - obecně hrozí pokuta až 10 milionů korun. Případný spor by pak musel vyřešit soud. Zřejmě nejznámějším příkladem jsou nápisy Česká kvalita v řetězci Penny Market, označující i

zahraniční výrobky. Na začátku roku 2012 řetězec ani přes opakované výtky inspektorů neodstranil visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Od státu za to pak dostal pokutu ve výši 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů. Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, inspekcí napadená označení však později stáhl. Na konci loňského roku ale kontrola ve dvou prodejnách znovu našla chybné označení, mimo jiné u bramborových chipsů z Polska. Novela myslí i na potraviny, které vyššího podílu českých surovin dosáhnout nemohou - typicky čokoládové výrobky. Pro ně počítá s dobrovolným označením Vyrobeno v České republice (nebo variantami s podobným významem), pokud v tuzemsku proběhla alespoň výroba. Současně má od poloviny roku 2016 skončit povinnost obchodních řetězců, aby u vchodu zveřejňovaly seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Kritici upozorňovali, že tento seznam běžným spotřebitelům v praxi nepomůže. Rozhodující je pro něj totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...odu/r~c77ea654a7d511e5bfa90025900fea04/

Apetit Upečte si maso! 16.12.2015

Apetit str. 40 na víkend pečeme KATEŘINA ŠVEJDOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Dokonalá záležitost pro zimní čas a sváteční stůl! Nabízíme vám luxusní pečeně, jejichž kouzlo spočívá v tom, že se dělají skoro samy. Dejte je do trouby, běžte si klidně zalyžovat a přitom se těšte jejich fantastickou chuť. Krůtí prso pečené v podmáslí s rybízovou omáčkou PŘÍPRAVA 30 MINUT + MARINOVÁNÍ * PEČENÍ 50 MINUT * PRO 6–8 OSOB * VELMI SNADNÉ 1 krůtí prso, v celku (cca 1,7 kg) 1 lžíce olivového oleje 50 g másla 8 malých šalotek, oloupaných a přepůlených 1 lžíce nasekaných lístků šalvěje 80 g rybízového želé nebo džemu 2 lžíce dijonské hořčice + k podávání 4 lžíce (cca 60 ml) worcesterské omáčky ciabatta k podávání NA MARINÁDU 1 lžička drcených jalovčinek 1/4 hrnku (cca 60 g) soli 1 svazek šalvěje 4 (čerstvé) bobkové listy 1/4 hrnku (cca 55 g) krupicového cukru 6 stroužků česneku, rozmáčknutých plochou stranou nože 1 lžička kuliček černého pepře 1 litr podmáslí NA ŠALVĚJOVÉ MÁSLO 150 g másla, změklého 1 stroužek česneku, drcený 1/4 hrnku jemně nasekané čerstvé šalvěje mořská sůl a čerstvě mletý pepř podle chuti * Na marinádu v rendlíku přiveďte k varu 1 litr vody se všemi surovinami kromě podmáslí. Když se cukr rozpustí, vypněte a nechte zchladnout. Vmíchejte podmáslí a v porcelánové nebo skleněné nádobě marinádou zalijte maso. Zakryjte a nechte v chladu 2–3 hodiny marinovat (ne déle!). * Promíchejte přísady na šalvějové máslo. Vyjměte maso z marinády a osušte je. Udělejte doprostřed podélný zářez a vytvořte kapsu. Naplňte ji připraveným máslem a uzavřete. Troubu předehřejte na

180 °C. * V pekáčku nebo kastrolu vhodném do trouby rozehřejte směs oleje a másla a maso opečte ze všech stran dozlatova, při obracení přihoďte šalotku a opékejte ji spolu s masem. Posypte šalvějí, podlijte 300 ml přecezené marinády, přiklopte a pečte zhruba 50 minut doměkka. Přelévejte vypečenou šťávou a podlévejte další marinádou. * Maso vyjměte na prkénko a šťávu sceďte do rendlíku. Rozmíchejte v ní rybízový džem, hořčici, worcesterskou omáčku a vařte a šlehejte 10 minut do zhoustnutí. Dochuťte a podávejte s plátky krůtího masa, pečenými šalotkami, hořčicí a ciabattou. Vepřová roláda se slaninou a jablky PŘÍPRAVA 45 MINUT * PEČENÍ 1 HODINA 45 MINUT * PRO 6–8 OSOB * PRO ZKUŠENÉ Příprava masa na roládu není tak těžká, jak by se zdálo. Snažte se koupit užší a delší kousek masa. cca 1,5 kg vepřové pečeně, v celku a bez kosti mořská sůl a čerstvě mletý pepř 4 lžíce meruňkového džemu 1 lžíce hrubozrnné hořčice NA NÁDIVKU 80 g plátků anglické slaniny 2 šalotky, nakrájené nadrobno 3 stroužky česneku, na plátky 1–2 červená jablka (např. Gala či Empire), oloupaná, zbavená jádřinců a na 1cm kostky 1 lžíce nasekaných lístků šalvěje 2 lžičky nasekaných lístků tymiánu 2 hrnky nakrájených kostiček z ciabatty 75 ml drůbežího vývaru * Na nádivku na pánvi opečte plátky slaniny nasucho, vyjměte je a dejte okapat na papírové utěrky. Potom je nasekejte nahrubo. Na tuku vypečeném ze slaniny opékejte šalotku a česnek 2 minuty, až změknou. Přidejte jablka, šalvěj, tymián, osolte, opepřete a míchejte další 4 minuty, až jablka změknou, ale nerozpadají se. Vmíchejte chleba, pokapejte vývarem a půl minuty míchejte. Přendejte do mísy, vmíchejte slaninu a nechte vychladnout. (Nádivku lze připravit den předem a zakrytou uchovat v chladu.) * Troubu předehřejte na 190 °C. Pečeni položte na pracovní plochu. Položte nůž vodorovně z boku asi 2 cm nad spodek a veďte řez 3 cm hluboko. Maso odrolujte a řežte stejným způsobem pořád kolem dokola hlouběji do masa (jako byste dělali spirálu), abyste za sebou nechávali postupně se odvíjející asi 2 cm silný plát. Výsledkem je obdélníkový plát masa, jehož výšku můžete upravit mírným naklepáním. Osolte a opepřete ho. * Nádivku rozložte podélně doprostřed a zase zabalte (tučná strana bude zvenku). Po 5 cm svažte kuchyňským provázkem. Pečte přiklopené zhruba 1,5 hodiny dozlatova. Občas podlijte vodou. * V rendlíku zahřejte džem a promíchejte ho s hořčicí. Potřete upečenou roládu, odklopte ji a dopékejte 10 minut, až vznikne kůrčička. Roládu zakrytou alobalem nechte na prkénku 10 minut odpočívat, potom krájejte na plátky a podávejte s oblíbenou přílohou a zbytkem meruňkového glazé. Bůček na koriandru se zeleninou PŘÍPRAVA 25 MINUT + MARINOVÁNÍ * PEČENÍ 2 HODINY * PRO 6 OSOB * VELMI SNADNÉ 1,25 kg bůčku, vykostěného 2 lžíce mletých semínek koriandru 2 lžíce třtinového cukru 100 ml olivového oleje + 2 lžíce 6 mrkví, oloupaných a nakrájených na kostky 6 jarních cibulek, pokrájených nahrubo 3 pórky, nakrájené na plátky nebo špalíky 1 litr bílého vína * Na marinádu den předem smíchejte koriandr s třtinovým cukrem a pak rozmíchejte s olejem. Vmasírujte do masa. Těsně zabalte do potravinářské fólie a nechte v chladničce 24 hodin marinovat. * Další den předehřejte troubu na 160 °C. V pekáčku rozehřejte 2 lžíce oleje a opečte na něm zprudka bůček ze všech stran dohněda. Přidejte zeleninu a nechte ji také opéct. Zalijte vínem a pečte ve vyhřáté troubě 2 hodiny. Každých 30 minut maso otáčejte a přelévejte vypečenou šťávou. Podle potřeby podlijte vodou. * Na posledních 15 minut pečení zvyšte teplotu na 200 °C, aby byla kůrčička zlatavá. * Maso přendejte na prkénko, zeleninu na servírovací talíř. Šťávu zprudka vařte a zredukujte a pak proceďte na maso při podávání. Pomalu pečené hovězí na balzamiku PŘÍPRAVA 15 MINUT * PEČENÍ 4 HODINY * PRO 6–8 OSOB * VELMI SNADNÉ 2 kg hovězího masa na pečení (loupaná plec, vrchní šál, podplečí neboli péro či vysoký roštěnec)

3/4 lžičky soli sůl a čerstvě mletý pepř 2 lžíce olivového oleje 1 cibule, nakrájená na tenké plátky 4 stroužky česneku, na tenké plátky 1 bobkový list 250 ml hovězího vývaru + na podlévání 125 ml balzamikového octa 2 lžíce rajčatové pasty (nebo zahuštěného protlaku doppio concentrato či rozmixovaných sušených rajčat) po 1 lžíci dijonské hořčice, medu a worcesterské omáčky 1 lžička nasekaných lístků čerstvého rozmarýnu nebo 1/2 lžičky sušeného 40 g hladké mouky 2 lžíce nasekané hladkolisté petrželky bramborová kaše a hrášek na másle k podávání * Troubu předehřejte na 160 °C. Maso posypte 1/2 lžičkou soli a 1/4 lžičkou pepře a vmasírujte. (Pokud nemá maso pěkný tvar, svažte ho do válečku.) V litinovém kastrolu vhodném i do trouby ho opečte na 1 lžíci oleje ze všech stran, aby se zatáhlo. Vyjměte ho a odložte. * Do uvolněného kastrolu dejte zbylou lžíci oleje a opékejte na něm bobkový list a cibuli i česnek dosklovita. Zalijte vývarem, octem, rajčatovou pastou, hořčicí, medem, worcesterem a přiveďte k varu. Vraťte maso, přisypte rozmarýn, přiklopte a vložte do trouby. Pečte zhruba 4 hodiny, až se maso bude téměř rozpadat (podle potřeby podlijte dalším vývarem). * Maso vyjměte, položte na prkénko a uchovejte horké zabalené v alobalu, případně sejměte provázek, pokud jste je na začátku svázali. * Ze šťávy odstraňte bobkový list a seberte tuk. Důkladně prošlehejte mouku se 60 ml vody a vmíchejte do šťávy. Vařte 15 minut do zhoustnutí, případně dochuťte. Vmíchejte petrželku. Podávejte s plátky masa, bramborovou kaší a hráškem prohřátým na másle. * NĚCO NAVÍC Jestli se vám omáčka zdá kyselá, dotáhněte ji špetkou cukru. Pečeni lze také připravit za 8–10 hodin při nízké teplotě v pomalém hrnci. Jehněčí plec s cizrnou PŘÍPRAVA 20 MINUT * PEČENÍ 5,5 HODINY * PRO 6 OSOB * VELMI SNADNÉ Cizrnu namočte den předem – jídlo s ní bude lepší než s tou z konzervy. 1 lžíce olivového oleje jehněčí plec s kostí (cca 2 kg) 1 červená chilli paprička, nasekaná nadrobno 1 cibule, nakrájená nadrobno 1 řapík celeru, nakrájený nadrobno 6 stroužků česneku, nadrobno 2 čerstvé bobkové listy 2 lžíce mleté sladké papriky 1 lžíce mleté uzené papriky 1 lžíce mletého římského kmínu 400g konzerva krájených rajčat 500 ml suchého sherry nebo kvalitního polosuchého bílého vína 250 g suché cizrny, namočené přes noc bageta k podávání NA PASTU PICADA 100 g loupaných mandlí, nasucho opražených 1 stroužek česneku, nakrájený nahrubo 1 lžička mleté sladké papriky * Troubu předehřejte na 160 °C. V kastrolu na oleji opečte maso ze všech stran dozlatova, aby se zatáhlo (trvá to 3–5 minut), vyjměte a odložte. * Do uvolněného pekáčku vložte chilli, cibuli, celer, česnek, bobkový list, obě papriky a římský kmín a na mírném plameni opékejte 3–5 minut. Pak přidejte rajčata a vařte 20 minut. Maso vraťte do pekáčku, přelijte sherry, přiklopte a pečte 2 hodiny. Přidejte namočenou a scezenou cizrnu, 500 ml vody a pečte další 2,5 hodiny, až maso bude odpadávat od kosti a cizrna bude měkká. * Mezitím rozmělněte všechny přísady na pastu picada v hmoždíři a pastu podávejte k jehněčímu s cizrnou. Servírujte s čerstvou bagetou. 3x vhodný doprovod KŘUPAVÉ GRATINOVANÉ KAPUSTIČKY SE HODÍ K MASU NEBO JAKO VEGETARIÁNSKÉ JÍDLO, RÝŽI SI MŮŽETE DÁT ZATEPLA I ZASTUDENA A ZELENÝ SALÁT NA ODLEHČENOU, JAKO KDYŽ NAJDETE. Gratinovaná růžičková kapusta PŘÍPRAVA 20 MINUT * PEČENÍ 10 MINUT * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ Troubu předehřejte na 200 °C. 800 g růžičkové kapusty opékejte v pekáčku na 1 lžíci olivového oleje asi 20 minut, osolte a opepřete. Mezitím v pánvi opečte dokřupava 85 g slaniny, nakrájené, vyjměte ji a odložte. Do

uvolněné pánve vsypte 85 g čerstvé strouhanky a na tuku ze slaniny ji opečte dozlatova. Odložte. V rendlíku rozpusťte 1 lžíci másla se 2 lžícemi mléka, zašlehejte 50 g hladké mouky, 1 lžičku dijonské hořčice a postupně přimíchávejte ještě 360 ml mléka a vařte, až omáčka zhoustne. Odstavte, vmíchejte 100 g nastrouhaného sýra Gruyere. Kapustičky v pekáčku stejnoměrně rozhrňte, posypte je slaninou, naneste mezi ně omáčku a nakonec vše posypte opečenou strouhankou. Zapékejte 10 minut a podávejte k pečením. Pečená rýže s mandlemi PŘÍPRAVA 10 MIN. * PEČENÍ 40 MINUT * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ V hrnci vhodném do trouby rozehřejte 2 lžíce olivového oleje a při mírné teplotě na něm opékejte 1 velkou cibuli, nadrobno, asi 15 minut dozlatova. Přidejte 500 g rýže basmati, propláchnuté, a 100 g sušených brusinek, propláchnutých, osolte, opepřete, promíchejte a zalijte 1 litrem zeleninového vývaru. Přihoďte 2 bobkové listy a 2 snítky tymiánu, přiklopte a dejte do vyhřáté trouby na 40 minut, nebo dokud nebude rýže měkká. Potom vmíchejte malý svazek petržele, nasekané, 50 g nasekaných mandlí, opražených, a strouhanou kůru z 1/2 biopomeranče. Podávejte k pečenému masu zatepla nebo jako studený salát pokapaný panenským olivovým olejem a citronovou šťávou. Zimní zelený salát PŘÍPRAVA 10 MINUT * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ Smíchejte 175 g směsi zelených salátových listů se 2 bulvami fenyklu, na plátky, tenkými plátky z 1 jablka a 2 lžícemi nasekaného kopru. Na zálivku prošlehejte 3 lžíce panenského olivového oleje, nastrouhanou kůru a šťávu z 1/2 biopomeranče, 1–2 lžičky medu, 1 lžičku dijonské hořčice, 1 lžíci bílého vinného octa, 2 lžičky máku, nemletého, sůl a pepř. Těsně před podáváním promíchejte salát se zálivkou. NÁDIVKA S JABLKY A GLAZÉ POVÝŠÍ OBYČEJNÉ VEPŘOVÉ NA SPECIALITU BŮČKU SI POVAŽUJÍ KUCHAŘI U NÁS I V ASII. MRKEV A CIBULE PODPOŘÍ SLADKOU CHUŤ, KTERÁ V KONTRASTU S VÍNEM A KORIANDREM PŘIPOMÍNÁ ASIJSKÉ SPECIALITY. Hovězí maso PŘI VÝBĚRU MASA DBEJTE NA PĚKNÉ TUKOVÉ MRAMOROVÁNÍ – ČÍM BUDE MASO PROROSTLEJŠÍ, TÍM BUDE PEČÍNKA ŠŤAVNATĚJŠÍ Jehněčí GENIÁLNÍ ZPŮSOB, JAK DOSTAT MASO I PŘÍLOHU DO JEDNOHO PEKÁČE – PAK UŽ STAČÍ JEN MASO NAKRÁJET A SERVÍROVAT S BAGETKOU Foto popis| * Vepřová roláda se slaninou a jablky Foto popis| * Perfektní i do baget ve vietnamském stylu Foto popis| * Dokonale vyladěné chutě Foto popis| * Jehněčí plec s cizrnou Foto autor| Foto MAREK KUČERA

ct24.cz Plná obchodní centra i parkoviště a nervózní řidiči v kolonách – nákupní horečka vrcholí 19.12.2015

ct24.cz str. 0 Domácí benesp Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Předvánoční nákupní horečka vrcholí. Poslední adventní víkend je jednou z posledních příležitostí, kdy pořídit dárky. Plná jsou tak nejen nákupní centra, ale i parkoviště kolem nich. Jet na nákup vyžaduje pevné nervy i trpělivost – a pro řidiče to platí dvojnásob.

Například u nákupního centra v Praze na Zličíně bylo parkoviště celý den obsazené do posledního místa. Podobně to vypadalo v celém Česku. V Brně byla v sobotu podle reportéra ČT Ondřeje Schneidera doprava výrazně klidnější než v pátek. Parkoviště u nákupních center tam sice byla většinou zaplněná, ale doprava v okolí bezproblémová. V pátek v podvečer ale v centru Brna čekali řidiči v kolonách až hodinu a půl a cestující v tramvajích a autobusech asi 70 minut.

přehrát

video Události: Předvánoční nákupní horečka vrcholí

Jak v Událostech informovala z Ostravy reportérka ČT Iva Kubanková, parkovací místa u obchodního centra ve středu města už byla kolem 19:00 volná, největší nápor tam ale zažili dopoledne. Zatímco běžně obchodním centrem uprostřed Ostravy projde 20 až 25 tisíc lidí, o víkendu před Vánocemi je to dvojnásobek. Obchodníci očekávají, že budou mít tržby vyšší o zhruba 15 až 20 procent. Mnohem lépe na tom byli v sobotu třeba ve Zlíně. Parkovat se tam odpoledne dalo bez problémů. Lidé ze Zlína totiž jezdí za nákupy do Brna nebo Olomouce.Lidé kupují elektroniku i knihy Letošní adventní víkendy trhaly rekordy v prodejích. O minulém víkendu utráceli lidé víc ve srovnání s předchozím rokem i s letošním druhým adventním víkendem. Oproti běžné sobotě a neděli byly tržby prodejců vyšší o desítky procent.

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: ČTK Autor: Švancara Petr

Jak v Událostech uvedla z pražského Zličína reportérka Michaela Vašinová, největší zájem tam nakupující měli o potraviny, hračky, elektroniku a drobné elektrospotřebiče.

„Elektronika je tradiční vánoční zboží – je to segment, který hýbe výdaji. Hračky jsou stálice. Ale hodně se kupují i knihy. Pro Čechy je typické, že u většiny rodin se najde pod stromečkem velké

množství knih.“ Tomáš Drtina ředitel společnosti INCOMA GfK Největší nápor budou mít tržnice i nákupní centra v Česku hlavně v neděli. Některé obchody hlásí, že budou otevřené i nonstop.Pro dárky do Německa nebo Polska Češi mnohdy neváhají pro zboží vyrazit i za hranice republiky, například do Německa nebo do Polska. Lákají je nejrůznější slevy i větší výběr zboží. Například do německé Žitavy trvá cesta z Liberce asi dvacet minut. U nákupních center tam bylo v sobotu už od rána parkoviště plné českých zákazníků. Říkají, že v Německu se dají koupit lepší potraviny a je tam i větší výběr. V Německu se těsně před Vánocemi vyplatí koupit například mléčné výrobky, uzeniny, alkohol, drogerii, kosmetiku, a dokonce i vánoční stromky. Pro ten si tam stejně jako v přechozích letech přijel i Vlastimil Havránek z Nymburka. Zatímco v Česku by ho koupil za pět až osm set korun, v Německu stromek pořídí za 20 eur. Do Žitavy ale Češi přijíždějí také za vánoční atmosférou. Třeba na svařené víno, medovinu a klobásy. A pokud jedou ještě dalších pět minut, jsou rázem v Polsku. Tamní tržnice je tak dalším místem, kde Češi ve velkém nakupují. A jak je v Polsku běžné, o cenách je možné i smlouvat. Platit se dá zlotými, eurem i korunami.Lidé nakupují nejen dárky, ale i maso Doslova na roztrhání jsou v předvánočním období taky řezníci. Například v prodejně v Karlových Varech, kde během roku zákazníky obsluhuje jedna prodavačka, musí teď vypomáhat posily. Maso ve skladech musí řezníci začít připravovat už v jednu hodinu ráno. „Zvedlo se to tak o sto procent oproti normálnímu měsíci,“ říká vedoucí expedice výrobny masa a uzenin z Karlových Varů Jan Šnajdr. Nejvíc práce mají teď u nich s masem na řízky. Do prodejen i z malé výrobny putuje v prosinci 30 tun vepřového. Na svátky se ale lidé zásobují vším, co jim chutná. Zájem je o klobásky na silvestrovskou oslavu, na odbyt jdou i jelita a jitrnice.

přehrát

video Speciál ČT24: Nákupní horečka vrcholí

Podle průzkumů mají Češi radši vepřové řízky než ryby. Projevuje se to i ve statistikách. Spotřeba vepřového od roku 1948 vzrostla zhruba třikrát. Populární je i drůbeží maso. Fakta Spotřeba masa v Česku (v kg na osobu) Vepřové – 40,7 Drůbeží – 24,9 Rybí – 5,34

Zdroj: ČSÚ Přesto ale drobným řezníkům vánoční tržby od roku 2005 klesají, hlavně kvůli konkurenci nadnárodních řetězců a levnému masu z dovozu. Jak říká vedoucí masokombinátu v Karlových Varech František Bauer, pamatují daleko lepší doby. Pozor na zloděje i nepoctivé obchodníky Policie v předvánočním období tradičně varuje před zloději a kapsáři. Velmi riziková jsou nákupní centra i parkoviště kolem nich. Mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán upozornil zejména na situace, kdy lidé na parkovišti nakládají do auta velký nákup a nestřeží si osobní věci. Velmi rizikové je také nechávat cennosti v autě – ať už vědomě, či nevědomě – a jít nakupovat.


Zdroj: ČTK/DPA/Paul Zinken Autor: Paul Zinken

V pohotovosti je v předvánočním období taky Česká obchodní inspekce. Její mluvčí Jiří Fröhlich připomněl, že i na adventních trzích musí být u zboží viditelně umístěna cenovka. „ČOI se setkává i s tím, že při prodeji kaprů spotřebitel není seznámen se službou, jako je například zabití a vykuchání kapra. Prodejce službu automaticky nabízí, ale už nemá vystaven ceník. A pak se divíte, kolik to ve finále stojí,“ řekl Fröhlich.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...vozni-ridici-v-kolonach-nakupni-horecka

ČRo Dvojka Tuky - významná součást naší výživy, ale také jejich škodlivost 16.12.2015

ČRo Dvojka str. 1 10:04 Poradna

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tuky ke svému životu nutně potřebujeme, teď jde o to kolik a jaké tuky používáme. Jasno nám udělá paní profesorka inženýrka Jana Dostálová, kandidátka věd z CSc. Vysoké školy chemickotechnologické v Praze a Ústavu analýzy potravin a výživy. Já vás vítám v dnešní Spotřebitelské poradně.

Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Dobrý den. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak, kolik těch tuků vůbec potřebujeme, jaká je ta správná denní dávka? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak, já bych jenom úvodem ještě jednu větu řekla, že tuky patří mezi tři základní živiny, to jsou bílkoviny, cukry a ty tuky, a tuky jsou z těch tří hlavních živin takovou nejdiskutovanější živinou. Jednak z hlediska výživového a pak i z hlediska stability, k tomu se také dostaneme, až budeme mluvit o tucích vhodných na smažení. A nyní k té otázce. Tak podle výživových doporučení my bychom měli konzumovat asi 30 % energie z tuků. Když to takto řekneme, tak si málo kdo udělá představu, ale vyjádřeno v gramech je to pro průměrného spotřebitele, to znamená, že někdo může víc, někdo méně, ale v průměru je to 70 gramů, což je poměrně málo, a proto my také překračujeme tuto doporučenou spotřebu, protože tuky, ony mají takovou vlastnost, že zlepšují pocity při žvýkání a polykání a také z nich vznikají při vyšší teplotě látky, které jsou pro nás příjemné. Takže tučné pokrmy a potraviny nám obecně chutnají. A teď bych trochu ještě přiblížila těch 70 gramů. Já velice ráda uvádím příklad, jednak trvanlivé salámy, ty mají přes 50 % tuku, takže když zkonzumujeme 100 gramů, lidově tedy 10 deka trvanlivého salámu, tak už máme přes 50 gramů z těch 70, to znamená, že už jsme vyčerpali tedy téměř vše. A kde je ten zbytek, kdy teda si mastíme pokrmy, mažeme si chléb, pečivo a podobně. A ještě jeden příklad, třeba teď plněné oplatky, ty jsou velice oblíbené, i když z hlediska výživy hodnoceny dobře nejsou, a ty plněné oplatky ony mají přes 30 gramů, 30 gramů tuku ve 100 gramech. Ona je většinou 50gramová, takže když sníme dvě, tak si vyčerpáme přes těch 30 gramů, což je zase téměř polovina toho doporučeného příjmu. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak, asi každý ví, že si ty tuky můžeme dělit na ty rostlinné a živočišné. Pokud jde o ty rostlinné, tak se na ně výživoví poradci dívají trošku s despektem, že máslo a sádlo ne. Co vy si o tom myslíte? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak, má se, mají se preferovat tuky rostlinné, vzhledem k svému složení takzvaných mastných kyselin, které tvoří hlavní složku tuků a od nich se teda odvíjí jak ten vliv na naše zdraví, tak i tedy stabilita při vysokých teplotách. Takže my bychom měli preferovat rostlinné tuky vůči, proti živočišným, protože tam to složení není tak příznivé. No, a mělo by to být tak asi v průměru 2:1 ve prospěch těch rostlinných. Ale mezi těmi rostlinnými tuky v poslední době nacházíme tuky, které nejsou příliš vhodné pro naše zdraví, to jsou ty tuky z tropických palem, které se tady dříve téměř vůbec nekonzumovaly, ale v současné době, jak jistě všichni dobře víte z médií, se používají hodně. Je to tedy tuk palmový, palmojádrový a tuk kokosový. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Právě u toho kokosového bychom se i mohly zastavit, protože já jsem četla celou řadu článků právě o tom kokosovém oleji, jak je úžasný nejenom tedy na použití v kosmetice, ale také, že se na něm třeba dá smažit, že se dá vůbec používat i v kuchyni, samé opěvné ódy se tam pěly na to.. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak, já teda tyto opěvné ódy znám a ono občas se vždycky vybere taková nějaká super potravina, která by nás jakoby mohla spasit, ale to je prostě omyl. Žádné takové potraviny, které by byly super

zdravé, neexistují a jisté je, abychom měli tu stravu správně sestavenou. Čili tu vyváženou stravu. Čili ničeho ani moc ani málo. Ale zpátky k tomu kokosovému tuky, kokosový tuk, já bych začala tím pozitivem. On je poměrně stabilní při vysokých teplotách, to je dáno právě jeho složením mastných kyselin, ale z hlediska výživového, to složení příznivé není, protože on převážně obsahuje takzvané nasycené mastné kyseliny a téměř neobsahuje ty nenasycené, které jsou por náš organismus esenciální, česky bychom řekli nezbytné. Takže z hlediska složení ten kokosový tuk příliš pozitivní není. Z hlediska té tepelné stability jako je vhodný, ale když si třeba na něm usmažíme ten řízek, tak my hodně toho tuku také zkonzumujeme prostřednictvím toho řízku nebo obecně smaženého pokrmu. Takže já bych s tím kokosovým tukem byla trochu opatrná. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Pokud jde o ten palmový olej, problém je v tom, že on je právě skrytý v mnoha různých potravinách, pochutinách, takže my se mu třeba chceme vyhnout, ale nečteme velice podrobně právě i to složení různých potravin. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Já už jsem tady o tom palmové oleji před měsícem hovořila. A ono záleží na tom, kolik toho palmového oleje nebo tuku, protože ony jsou vlastně dva ty tuky, palmový a palmojádrový, v té potravině je, a to už jsem tady minule říkala, že my bychom měli sledovat jednak složení surovinové a pak ještě teda tabulku nutričních hodnot, a právě takový signál o vyšším obsahu toho palmového, kokosového samozřejmě také, nám dá údaj o nasycených mastných kyselinách. Takže když se podíváme na tu tabulku a je tam velké číslo pro ty nasycené tak, jako je to z hlediska zdraví ne příliš dobré. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Olivový, řepkový, slunečnicový, ten se hodně objevuje v naší kuchyni, ne každý z nich je vhodný pro určitý typ úpravy jídla. Tak, když bychom si teď brali vánoční období, kdy hodně smažíme, tak vy byste vybrala jaký tuk pro smažení? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak, já bych pro smažení vybrala buď ten řepkový a nebo olivový, protože ony jsou poměrně dobře tepelně stabilní, i když vůči tomu kokosovému tuku trochu méně, ale ta stabilita je dostačující. My jsme i dělali řadu experimentů, čili my to máme i doloženo laboratorně, a navíc tyto dva tuky z hlediska výživového mají vhodné složení. Takže buď teda řepkový nebo olivový, a tam bychom si měli vybrat ten olivový, odborně se říká rafinovaný, čili ne ten panenský, protože panenský olivový olej může ovlivnit chuťově ty vlastnosti toho pokrmu. Takže řízek na panenském olivovém oleji, já myslím, že by nám pak moc nechutnal. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Jsem také zvědavá na otázky, které přijdou od posluchačů. 221552525 je číslo pro vás, milí posluchači, pokud máte otázky, máte možnost volat právě teď. / Písnička / Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ve Spotřebitelské poradně jsme se dnes zaměřily na tuky, naším hostem je profesorka inženýrka Jana Dostálová, kandidátka věd. A teď už k vašim otázkám, dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, prosím vás, posluchačka z Břeclavi. Já bych se paní profesorky zeptat, když ona říkala,

že v těch potravinách, kde je ten palmový olej, se má sledovat jak moc tam těch nasycených mastných kyselin je, tak co to je, prosím vás, moc, jaké číslo už je teda jako hodně, jo. Děkuju moc, na shledanou. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ano, děkujeme. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak, já bych to řekla tak nějak jako stručně. Když tam třeba máte obsah tuku 36, protože v té tabulce nutričního složení je tuky, a z toho nasycené, tak když tam máte třeba u tuků 36, což je 36 % tuku v té potravině. A pak tam budete mít u těch nasycených číslo třeba 25, 28, 30, tak to už je moc. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, tak to je odpověď na tuto otázku, kdo je další v Poradně. Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady je posluchačka z Kladna. Já bych se chtěla zeptat na jednu věc, když jsem teďko studovala obaly, tak jsem zjistila, že v oplatkách, který jako vždycky jsem považovala za luxusní, což jsou fidorky, lázeňské oplatky. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Nebudeme jmenovat. osoba -------------------No, tak všude je palmový olej i v čokoládách, je to prostě nutné, anebo je to otázka ceny? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak, já bych k tomu se vyjádřila tedy velice stručně. Samozřejmě nutné to úplně není. Dal by se ten palmový olej nahradit, ono nakonec dříve se také nepoužíval. Ale problém je v tom, že dříve se používaly takzvaně částečně ztužené tuky, které obsahovaly transmastné kyseliny, které pro naše zdraví jsou velice nevýhodné, a právě tyto částečně ztužené tuky se nahrazují tím palmovým olejem. I když existují tukářské technologie, které dokážou vyrobit ztužené tuky bez těch transmastných kyselin, tak je to takové daleko složitější a použití toho palmového tuku, buď teda palmového nebo palmojádrového, je daleko jednodušší a je teda i daleko levnější. Čili není to jenom otázka peněz, ale samozřejmě ty peníze tam roli hrají. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Omezit spotřebu právě jako třeba těch oplatek, tak může znít i vaše doporučení? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Ano, to bych doporučila omezit, a oplatky ještě obsahují velké množství cukru, což je teda také velké negativum pro naši výživu. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Další otázka, dobrý den.

osoba -------------------Dobrý den. Pavel, Karlovy Vary. Chtěl jsem se zeptat na možnosti použití a kvality přepuštěného másla? Děkuji, na shledanou. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak, děkujeme za tu otázku, protože o másle se také hodně mluví i v souvislosti s cholesterolem, teď je otázka, jak působí právě nebo co se s ním děje při tepelném zpracování? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak máslo, já bych teda začala zase tím pozitivem. Má nezaměnitelné senzorické vlastnosti, ale z hlediska složení není až příliš optimální. Ono obsahuje velké množství cholesterolu, ale v současné době ten cholesterol už se nehodnotí tak negativně jako se hodnotil dříve, ale právě při vysokých teplotách dochází k oxidaci cholesterolu i dalších složek toho másla, a to je poměrně negativní, proto, to je jedna, to bychom na másle neměli smažit, to je jeden z důvodů. Druhý důvod je, že máslo obsahuje zbytky bílkovin, ale vy jste se ptal na přepuštěné máslo, to teda ty zbytky bílkovin neobsahuje, takže z tohoto pohledu na smažení by bylo vhodné, ale obsahuje ten cholesterol, který se oxiduje, to znamená, že určité riziko tady je. Ale ve srovnání s máslem standardním, je to přepuštěné máslo na smažení výhodnější. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Tak, další otázka do Poradny, dobrý den, míří. Kdopak je tam? osoba -------------------Dobrý den, tady posluchačka z Vysočiny. Já bych se chtěla zeptat na řepkový olej, když je na něm tady na něm vidím na etiketě, že je napsáno nízkoerukový, co to znamená to, že je řepkový olej nízkoerukový? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak řepkový olej dříve obsahoval takzvanou kyselinu erukovou, která pro naši výživu nebyla vhodná, a proto se ten řepkový olej dříve ani nepoužíval. Ale byly vyšlechtěny odrůdy, takzvané ty nízkoerukové, které již tu negativně působící erukovou kyselinu nepoužívají, takže vlastně všechen olej řepkový, který je na trhu, je ten nízkoerukový, který můžeme bez obav konzumovat. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ještě jedna otázka, dobrý den i vám přejeme. osoba -------------------Dobrý den, tady je Alena ze Zábřeha. Prosím pěkně, dostala jsem lahvičku sezamového oleje, jaký je jeho použití? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak, já sezamový olej bych používala asi hlavně za studena, ale samozřejmě můžete ho použít i na omaštění pokrmů a podobně. Složení sezamového oleje je z hlediska výživy výhodné. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Ještě také ořechový olej se třeba například také prodává.

Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Tak, ono těhle těch olejů, které jsou z takových ne typických olejnin, je celá řada, a to složení, které ony mají, je z hlediska výživového výhodné. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Takže to byla dnešní Poradna. My jsme se dnes věnovali tukům, tak všem posluchačům přejeme šťastné pečení. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------A smažení. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------A smažení, aby to všechno dobře dopadlo. Tak všeho s mírou, to je možná takové základní doporučení asi pro všechny, pokud se týká těch oplatek a cukroví. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Já teda také velice ráda používám všeho s mírou a střídmě z bohatého stolu. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka -------------------Profesorka inženýrka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické z Ústavu analýzy potravin a výživy byla v dnešní Spotřebitelské poradně. Děkuji za návštěvu. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav analýzy potravin a výživy -------------------Na shledanou.

ČRo Radiožurnál Palmový olej - surovina, která vzbuzuje silné kontroverze 18.12.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Palmový olej - surovina, která vzbuzuje silné kontroverze. Proč je tak rozšířený nejen v potravinářských výrobcích? Jaký vliv má na lidské zdraví? V čem je těžba palmy olejné nebezpečná pro planetu? A jaká surovina může palmový olej v potravinách nahradit? Hosty speciálního vysílání Radiožurnálu jsou europoslanec a biolog Pavel Poc z ČSSD. Dobrý den. Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Dobrý večer. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka --------------------

Také Jiří Brát z výboru Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku, který do roku 2014 působil jako manažer v potravinářském koncernu Unilever. Dobrý den. Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Dobrý den. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A třetím hostem je Jan Maryška z časopisu dTest. Dobrý den. Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Dobrý den. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Pane europoslanče, jak téma, když porovnáte tu evropskou půdu a třeba Českou republiku jak to téma palmového oleje resonuje na půdě Evropy a u nás? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Já si myslím, že je to docela srovnatelné v tom pochopení, že nějaký problém existuje. Už jsme dospěli, myslím si, na stejnou úroveň, co se týká Evropského parlamentu. Jednak to téma odlesňování a nepřímého užití půdy resonuje docela silně zejména v souvislosti s biopalivy první generace, že jo, protože to je, to je, v zásadě jsou to spojené nádoby ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------A ten problém tam někde má do jisté míry své kořeny a samozřejmě to vyústilo také v legislativě týkající se informací pro spotřebitele o potravinách, kde se nám podařilo prosadit to, že konečně už musí být od roku 2014 uváděny na potravinách nejenom obsah "rostlinný olej", ale jaký konkrétní rostlinný olej, takže tohle to ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A tuto informaci, promiňte, pane europoslanče, mohli využít právě v dTestu, kdy udělali průzkum, v kolika výrobcích na našem trhu se palmový olej užívá. Už tedy tam nebyl pouze rostlinný olej, byl tam přímo palmový olej. Tak jak to dopadlo, pane Maryško? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------No, relevantní výsledky můžeme brát pouze z testů proběhlých v letošním roce. Na jaře jsme v dubnu provedli test roztíratelných tuků a musím říct, že margarín, to je taková doména využití palmového oleje. Zkontrolovali jsme 22 výrobků napříč celým sortimentem, který se dá v České republice sehnat. Byly tam jak výrobky renomovaných značek, tak i výrobky pod takzvanými vlastními značkami obchodních řetězců a musím říct, že palmový tuk jsme našli ve všech výrobcích. Kdybychom zkusili nějaký odhad, tak průměrný margarín s tučností okolo 70 % obsahuje zhruba tak polovinu palmového oleje. Je to tedy odhad vycházející z toho, jaký celkový obsah nasycených tuků se nachází ve finálním výrobku. Odhad nám dovoluje udělat to, že od roku 2016 bude povinností uvádět na obalech výrobků i výživové údaje, kde je informace o energetické hodnotě, obsahu tuku a mimo jiné i o obsahu nasycených mastných kyselin a na výrobcích, kde jsou tyto údaje již s předstihem uvedeny v současné době, jsme mohli vyčíst právě tento údaj. Dále jsme se pak zabývali testem müsli tyčinek. Kontrolovali jsme müsli tyčinky, které jsou potaženy buďto jogurtovou nebo kakaovou polevou a tam je potřeba říct, že i u těchto výrobků, respektive u těch polev tvoří tuk, palmový tuk majoritní složku.

Je to vlastně nosič, který vytváří texturu té polevy a vlastně umožňuje její údržnost na tom výrobku. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Pane docenta Bráte, to, že v tak velkém množství se palmový olej používá v potravinářském průmyslu, je proto, že je především tak levný. Jaké dopady to ale z hlediska nutričního tedy má na naše zdraví? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Tak já si nemyslím, že cena palmového oleje je ten hlavní důvod, proč je palmový olej používán. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Není to proto, že je nejlevnější? Na to firmy potravinářské nehledí? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------No, tak samozřejmě, firmy na to svým způsobem hledí, ale vlastně důvod, proč je palmový olej používán právě, jak tady kolega zmínil v některých výrobcích, tak je právě pro jeho fyzikální vlastnosti. Palmový olej v těchto výrobcích plní funkci strukturního tuku. Palmový olej je za normální teploty pevný a vlastně vytváří tu strukturu těchto výrobků. Když se bavíme o margarínech, tak v margarínech, to se dá jednoduše spočítat bilancí, tak výrobci margarínů ho tam nepřidávají proto, že je levný, ale vlastně margarín je vícedruhový výrobek. Je to směs palmového oleje, který dává tu strukturu a kapalných olejů, který zase zlepšuje tu výživovou hodnotu výrobku. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ano a teď právě k tomu, jaký vliv má palmový olej na naše zdraví, protože nutriční specialisté hodně varují před tím, že to je rostlinný tuk. Všichni si myslíme, rostlinné oleje, mají se používat proto, že jsou zdravé, ale tady je ten paradox, že tedy palmový olej má především nasycené mastné kyseliny. Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Tak on nemá především nasycené mastné kyseliny, palmový olej má přesně půl napůl nasycené a nenasycené - má 50 % nasycených, 50 % nenasycených ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ale nemá žádné prospěšné nenasycené, pokud se nepletu? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Tak má 10 kyseliny linolové, kterou můžeme považovat za prospěšnou. Je to esenciální mastná kyselina, ale palmový olej, jak správně říkáte, tak není právě úplně z těch výživových hledisek nejlepší, ale bohužel, tak jak se to prezentuje v médiích, tak ne vždy jsou uváděny ty informace na pravou míru. Například, pokud srovnáme některé jiné oleje, řepkový, který z mého pohledu má tu nutriční hodnotu nejlepší, tak ten je samozřejmě lepší než palmový olej, ale už většinou ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ale ten je také poměrně levný, pane docente? Promiňte. Proč myslíte, že potravinářské firmy nesahají spíše po tom řepkovém oleji? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------No, to je další takový trošku mýtus, který není bohužel spotřebitelům vysvětlen, protože samozřejmě řepkový olej ten palmový v řadě případů může nahradit. Například vánočního kapra si můžete usmažit na řepkovém oleji, na to palmový olej nepotřebujete.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Já zase neznám, promiňte, pane docente, nikoho, kdo by smažil vánočního kapra na palmovém oleji? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------No, jenom říkám prostě důvod, že jeden z důvodů, k čemu se používá palmový olej, tak je na účely smažení a tam je samozřejmě náhrada za měkké oleje na místě. Tam, kde potřebujete tu strukturu, tak tam ta náhrada je obtížnější a někdy v podstatě neexistuje. Proto je také ten důvod, proč teda ten palmový olej najdete na výrobcích v tom složení v podstatě v těchto skupinách, které potřebují ten strukturní tuk. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Říká Jiří Brát z výboru Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku. A hosty speciálu Radiožurnálu, dnes s tématem používání palmového oleje, jsou také europoslanec a biolog Pavel Poc a Jan Maryška z dTestu. Když mluvíme o tom, jaké dopady má používání palmového oleje na zdraví spotřebitelů, tak samozřejmě ale dalším důležitým a velmi významným aspektem je, že výroba a těžba palmového oleje je příčinou kritického odlesňování deštných pralesů v Indonésii. Také se tím zvyšují emise oxidu uhličitého, zkrátka proto, že deštné pralesy jsou vypalovány proto, aby mohly být jaksi expandovány plantáže palmy olejné. Jak tuto problematiku řešíte na půdě Evropského parlamentu, pane Poci? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Tak velmi těžko, to si řekněme otevřeně, protože tady vždycky narazíte na, řekněme, politickou setrvačnost. Ten největší problém je přímo v zemích, kde se ta produkce realizuje pochopitelně, protože vymahatelnost práva v těch zemích je poměrně obtížná. Takže, i když se, i když se prezident Indonésie zaváže, že nebude, dejme tomu, se vydávat půda, která je obsazená deštnými pralesy, a tam je to specifické, protože mají rašelinný podklad, no, tak ta vymahatelnost je těžká a potom přijde nějaká nelegální činnost a najednou tam hoří prostě 130 tisíc požárů jednotlivých a ... a za tři měsíce shoří milion hektarů pralesa. Takže to je prostě hodně obtížné a pro nás taky, protože politická setrvačnost bohužel existuje i v zemích Evropské unie a když například v loňském roce Evropská komise poté, co se tak nějak zjistilo, že biopaliva první generace nejsou příliš šťastní, protože si mimo jiné právě konkurují s potravinovými plodinami a pak se stává to, že mi řepkový olej v Evropě používáme pro výrobu biopaliv a na náš trh proudí levný, relativně levný palmový olej jako do jisté míry náhrada nebo komplement toho, toho potřebného objemu, no, tak Evropská komise řekla: "Pojďme to zastavit na té míře, kterou teď máme." My jsme řekli jako parlament: "Pojďme naopak na tu brzdu šlápnout a pojďme vůbec jít pryč od biopaliv první generace a vlády členských států řekly: "Ne, ne, ne! Naši průmyslníci, naši investoři do toho mají nainvestováno, takže my to nezastavíme a budeme v tom ještě pokračovat. Takže já bych řekl, že ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Co tedy dělat, promiňte, pane europoslanče v případě této fatální situace ohledně palmy olejné? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Bych bych, byl bych to dokončil. Těch, těch šancí je celá řada. Podle mě největší, největší šance je rozšířit povědomí do té míry, aby v zásadě sám trh a sami spotřebitelé tu regulaci vyžadovali, aby vyžadovali informace o tom, že, dejme tomu, v dané potravině je, když už je tam palmový olej, takže je aspoň z nějakého typu udržitelné produkce, aby v zásadě si uvědomili, že tam existuje nějaká globální souvislost a ona je hrozná. Vy jste ji pojmenovala velmi dobře. To skutečně prostě v této chvíli hoří jedna část plic planety v té Indonésii. Takže ten lék je jako, jako u většiny věcí skutečně informace spotřebitelům, informace lidem a spotřebitelské preference. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka --------------------

Tak a informace spotřebitelům, to je doména dTestu. Můžete pro to něco udělat, o čem mluví pan Poc? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Já za naši organizaci můžu říct pouze to, že my můžeme spotřebitelům říct, jak poznají přítomnost palmového oleje na výrobcích, to je velká výhoda od 13. prosince loňského roku, kdy se na obalech balených potravin musí uvádět konkrétní druh použitého tuku. Pak bych ještě pro prostředí České republiky rozšířil, že od 1. ledna 2015 platí povinnost pro zabalené potraviny, to znamená, takové, které se prodávají na pultech supermarketů, uvádět taktéž kompletní složení s taktéž uvedeným konkrétním původem rostlinných olejů a také od 1. ledna 2015 platí povinnost u nebalených výrobků v místě prodeje poskytnout na dotaz spotřebitele informaci o kompletním složení. Takže, když si to vezmeme do důsledků, tak spotřebitel v dnešní době má šanci a má prostředky, jak se dozvědět, která z potravin, kterou si kupuje, obsahuje palmový olej. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Je český spotřebitel zvyklý tyto informace hledat, využívat? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Podle našich dostupných informací zatím těch možností příliš nevyužívá. V současné době se spotřebitelé nejvíce spoléhají na informace, které najdou na obalech balených potravin, ale to je velká výhoda pro ni, že tam se již dnes informace o použití palmového oleje dá najít. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Pane docente Bráte, řekněte mi, potravinářské firmy nějakým způsobem, proč by se měly zajímat také o to, že třeba kvůli palmovému oleji dochází k takto masivnímu odlesňování a z vaší zkušenosti právě z tohoto oboru dochází tam na toto, řekněme, chování už udržitelné, že by samy zohledňovaly tuto problematiku? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Tak já bych chtěl tu informaci trošku uvést na pravou míru. Tady pan europoslanec ..., v podstatě já s ním souhlasím až na jednu věc a tady kolega také v podstatě zmínil, že spotřebitel je informován o tom, že jsou tam v tom výrobku některé produkty na bázi palmového oleje. Ale bohužel poslední dobou a já jsem nikde neviděl, nikde v médiích, že prostě není problém potravinářský průmysl takový nebo ani výroba kosmetiky, kde ten palmový olej se také objevuje. Já jsem tady přinesl takový gráfek, bohužel samozřejmě jsme v rozhlase ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ten nám v rádiu ... Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Tak nám to tady nikdo nevidí, ale tady vidíte vývoj spotřeby palmového oleje od roku 2006 do roku 2012 a jsou tady tři takové sektory, kde se ten palmový olej používá. Vidíte, že výroba potravin je naprosto vyrovnaná. Není tam žádný výkyv. Takže, když si vezmeme, že prostě někdo se snaží tady nějakým způsobem narušovat ekologickou rovnováhu, tak to rozhodně není za účelem výroby potravin, protože zvyšování kapacity výrobní produkční palmového oleje není potřeba. Vidíte, že prostě toho palmového oleje v těch posledních letech se používá stále stejně, ale ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A co snižování, pane docente? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku

-------------------Prosím? Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A co snižování třeba právě v těch potravinářských produktech? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------No, já jsem vám vysvětlil a v úvodu, že v podstatě v těchto komoditách, kde ten palmový olej je používán jako strukturní tuk, tak to snižování je velice obtížní a ty alternativy neexistují, ale tady na tom grafu zároveň vidíte, a pan europoslanec to už i řekl, že v podstatě ten nárůst v Evropě, a to je graf vlastně celé EU, sedmadvacítky, tak spotřeba bionafty právě na bázi palmového oleje, tak se zvýšila třikrát. Čili, pokud někdo potřebuje navyšovat plantáže, rozšiřovat ty kapacity, tak se to neděje na úkor nebo za účelem výroby potravin, ani za účelem výroby kosmetických přípravků. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Pane europoslanče, vy pokyvujete hlavou. Tak jak to vnímáte? Měl by přece jen potravinářský průmysl se, co se týká spotřeby palmového oleje, jakkoli je stále vyrovnaná, jak říká pan docent Brát, uskrovnit v tomto smyslu a nějakým způsobem nahradit? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Já myslím, že asi tady dlužím doplnění. Jednak ten úkol z hlediska informací o potravinách, ten domácí úkol my jsme jako Evropský parlament, nebo legislativci, splnili a myslím, že potravináři ho, ty uložená, ta uložená opatření plní také. Co se týká těch dalších dovozů a podobně, no, to je samozřejmě pravda. Ta, ta procenta rostou. Ona to nejsou jenom biopaliva, to jsou různé svíčky, šampony, čistící prostředky, všechno možné. Ono je toho strašná spousta. My jsme tam udělali jedno opatření právě v rámci legislativy týkající se biopaliv a není možné v podstatě do těch uhlíkových šetření vůbec započítat biopaliva, která byla vyprodukována na úkor odlesňování. To prostě nejde, takže pakliže ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Nejde to monitorovat vůbec? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Jde, jde to monitorovat, ale pokud by to někdo započítal, tak se dopustí prostě porušení zákona de facto. To znamená, tohle to, pokud to, pokud to někde vzniká ten nárůst, nebo vznikal v těch, v těch kritických letech, ten graf, myslím, byl do roku 2013 nebo ..., jo, takže tohle to už by neměla být pravda, protože jsme tam učinili legislativní opatření tak, aby ti, kdo by chtěli používat biopaliva z palmového oleje, který pochází z odlesňování, tak jim to k ničemu nebude, protože s tím nesplní žádné, žádné podmínky pro obnovitelné zdroje a podobně. Prostě to není pokládáno za obnovitelný zdroj. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Dá se ale vůbec dohledat ta informace, že ... Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Samozřejmě. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------... to byl palmový olej z odlesňování, přímo na tom místě, kde jste říkal, jak je tam problematická situace?

Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Dá se, dá se dohledat, pakliže, pakliže existuje spolupráce s těmi vládami, pakliže existuje esenciální odpovědnost v těch řetězcích, tak se dohledat dá. Pochopitelně, že ale tam bohužel nastává problém až úplně dole a to je v té situaci, kdy, dejme tomu, ten, kdo vykupuje ty, ty produkty, ten, ten nákupčí v té dané zemi se prostě bude chovat nelegálně, bude se chovat prostě špatně a bude nakupovat, dejme tomu, od malých producentů, od malých zemědělců, který, který mohou používat ty nelegální metody, které vedou k odlesňování. To se může stát. Proto je tady to, co jsem říkal, a to je v zásadě ten kritický požadavek na vymahatelnost práva v těch cílových zemích. To si myslím, že je skutečně kritická záležitost. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Upozorňuje europoslanec a biolog Pavel Poc, který je hostem speciálního vysílání Radiožurnálu dnes s tématem palmového oleje a diskutujeme i s Jiřím Brátem z výboru Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku a také s Janem Maryškou z dTestu. Pan europoslanec už o tom mluvil, že je tu i takový certifikovaný palmový olej, který by měl pocházet z takzvaných udržitelných plantáží, které nenarušují životní prostředí. Pane europoslanče, jak je to významné, že je to udržitelný palmový olej? Je to skutečně tak, nebo je to pouze slovo? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Má to zase dva aspekty. Ta certifikace není zákonná. V tuhle tu chvíli je to v zásadě dobrovolné sdružení, je to nějaký kulatý stůl, který stanovil určitá pravidla pro to, jak má vypadat udržitelné pěstování téhle té, téhle té plodiny. Bohužel se jedná o pěstování. To znamená tam, tam je, je už obtížně dohledatelné, odkud vlastně přišla, na jak, na jaké půdě je to pěstováno, kde vůbec původně, jak původně tam ta plantáž vznikla, to za prvé a za druhé, já mám osobně tady na tohle to velmi jaksi rozpačitý pohled prostě z toho důvodu, že to není legislativa. To znamená, opět vymáhání je obtížné až nemožné. Pakliže prostě nemáte něco zakotvené přímo v legislativě, těžko to můžete vymáhat. Takže já osobně vnímám tady tohle to RSPO, nebo to správně ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------RSPO. Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Jo, RSPO. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Roundtable on Sustainable Palm Oil. Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Já to vnímám tak trochu, snad pánové kolegové prominou, já to vnímám tak trochu jako marketingový tah. Jako jaksi veřejnost se dovídá, že není, není dobré používat, nebo, že, že jaksi je problém s palmovým olejem, tak na to nalepíme nějakou cedulku, která řekne, že to tak není. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A není to prostor pro iniciativu europoslance, když říkáte, že není tu ta legislativní vymahatelnost? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Určitě, ale ne v těch zemích cílových. Já přece jsem poslancem Evropského parlamentu. To znamená, kompetence naše není přímo v zemích, jako je Indonésie, tam my nedosáhneme, nicméně Evropská komise na základě našeho tlaku se velmi intenzivně snaží dosáhnout politickým tlakem

toho, aby ty země se zavázaly k tomu, že budou lépe dodržovat, že budou lépe vymáhat příslušnou legislativu a k tomu, aby ji vytvořily. A Indonésie třeba v tom dělá v tuhle tu chvíli pokroky. Skutečně existuje závazek prezidenta a myslím, že i zákon v tuhle tu chvíli, na to, že je v zásadě zakázáno zakládat ty plantáže odlesňováním, protože té půdy, která je použitelná pro pěstování té palmy, je tam relativně dost, i té, kterou, kterou lze normálně použít bez ničení těch deštných, těch deštných pralesů, takže ty, ty pokroky jsou, ale jsou prostě strašlivě pomalé, to za prvé a za druhý, víte, žádnou legislativou nedokážete zabránit kriminálníkovi, aby spáchal kriminální čin. To znamená, jestliže se někdo prostě rozhodne zapálit někde nějaký kus pralesa a zničit ho s tím, že pak tam prostě udělá plantáž té palmy, no, tak on to prostě udělá. To znamená, tam skutečně je to o režimech v těch, v těch zemích. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Tomu rozumím, pane europoslanče, o tom už jsme mluvili. Je tu ta vymahatelnost, respektive nevymahatelnost zase v tomto případě práva. Pana Maryško, co se týká certifikovaného palmového oleje. Předpokládám, že na těch obalech asi nelze zjistit, jestli jde o tento certifikovaný palmový olej, nebo je tam zkrátka palmový olej? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Společnost RSPO propůjčuje certifikovaným výrobnám a certifikovaným společnostem vyrábějícím potraviny jisté logo, které potom lze na obaly umisťovat. Podle současných dat přístupných na webových stránkách společnosti RSPO je v jejích řadách certifikováno již 12 českých výrobků a zajímavé je, že čtyři firmy z toho byly certifikovány v letošním roce. Takže ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A setkali jste se i v tom vašem průzkumu právě s takovýmto logem na těch obalech? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Bohužel, zatím jsme se nesetkali s tím, že by nějaký z námi testovaných výrobků logo této společnosti nesl. Ale je vidět, že české společnosti o téhle iniciativě ví a že jsou přístupné k tomu se k ní připojit. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Pane Bráte, váš pohled na certifikovaný palmový olej a na to, že by tím potravinářské firmy mohly tedy jaksi ukázat jistou zodpovědnost vůči planetě? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Tak v podstatě to je i moje vize. Tady, myslím, že nejsme v žádné neshodě. Na rozdíl od pana europoslance, tak si myslím, že legislativa není jenom jediné řešení, jak vlastně získávat nebo dostávat na trh palmový olej z těch udržitelných zdrojů. Shodou okolností teď proběhla taková iniciativa, kterou jsem ještě neviděl, že by se dostala do médií. Je to takzvaný Amsterodamská deklarace, která v podstatě, nebo kterou podepsaly ministři 5 zemí - Dánska, Francie, Německa, Holandska a Velké Británie. Velká Británie je vůbec takový velký tahoun zpracování na svém území palmového oleje z těch certifikovaných zdrojů nebo udržitelných zdrojů a tahlec ta Amsterodamská deklarace říká, že do roku 2020 by v těch zemích měl být 100% certifikovaný palmový olej. Čili je to i o nějakých vládních programech, nemusí to být cesta legislativy a zároveň i ta Amsterodamská deklarace, tak vyzývá jiné státy, ať už členské státy Evropské unie, tak i mimo Evropskou unii, aby se k ní připojily. Čili je to otázka i zařazení prostě palmového oleje třeba do priorit České republiky. Mohla by v tom pomoci i třeba potravinářská komora, nebo technologická platforma, kde vlastně ten enviromentální aspekt by se takto dostal na nějakou větší prioritu. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Budete to třeba za potravinářskou komoru takto iniciovat?

Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Já osobně se budu snažit, protože vnímám, že bohužel Česká republika, tady bych asi úplně tak nesouhlasil, že jsme na tom stejně jako zbytek Evropy právě proto, že takové ty diskusi, jestli je palmový olej v tom, nebo v kterým výrobku, tak v té západní Evropě už šli dál, jsou tam i iniciativy, které se snaží právě todlec to nějakým způsobem vysvětlovat a dostat do povědomí spotřebitele, právě ten udržitelný rozvoj. To, že dneska nejsou ty loga na výrobcích, tak to je mimo jiné také proto, že vlastně spotřebitel na to není připraven, spotřebitel to nevyžaduje a bohužel to, co se tady teď děje, že se takovým nějakým způsobem vytváří hysterie proti palmovému oleji a že prostě lidi se dívají na to složení, místo, aby prostě nějakým způsobem se zvedla podpora na ten palmový olej z udržitelných zdrojů, tak to je krok, který už v té západní Evropě je překonaný a tam jsou v podstatě, o dva, o tři roky dál, než Česká republika. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Když pan docent Brát mluvil o té Amsterodamské deklaraci, tak europoslanec Pavel Poc připojil se ní? Může se k ní připojit? Bude ji podporovat? Jak je to? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------To jsou, to je, to je mezivládní dohoda. To, to je prostě mezivládní dohoda, s tím my jako legislativci i jako parlament nemáme mnoho co do činění, pakliže, byť jsem tady zaslechl takové to, tu vibraci, že radši zákon ne, jako, no, tak já dávám přednost tomu, když prostě jsou na věci zákony. Takže jestliže bude Amsterodamská dohoda jednoho dne základem nějaké společné legislativy, tak to bude určitě krásné. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ale, kdybyste třeba působil na českou vládou nějakým způsobem? Protože sám jste říkal, že v té otázce palmového oleje europoslanci nebo Evropský parlament nemůže tolik udělat jako samotné členské státy? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Já si nemyslím to ..., to jsem se možná vyjádřil špatně, jestli, jestli jste to takhle pochopila. Já si myslím, že, jak říkám, my jsme v mnoha ohledech tu legislativní práci odvedli a teď je otázka vlád, jakým způsobem ji budou naplňovat, jak ji budou, jak ji budou respektovat a co se týká tady té, těch mezivládních aktivit, pakliže to nezůstane u, u proklamativních akcí, pakliže se to přesune někam do reálného života, tak my budeme určitě nesmírně nešťastní všichni. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Česká vláda zachází jak s tím, co jste tedy vy zvládli ohledně palmového oleje na poli Europarlamentu? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Česká vláda bohužel byla jednou z těch národních vlád, ale ona jich byla převaha, která teď mluvím o ... O, teď nebudu mluvit o palmovém oleji, ale budu mluvit o biopalivech první generace, což, což je samozřejmě také ten problém, která seznala, že investici v České republice je do biopaliv první generace tak mnoho, že je potřeba ještě krátce pokračovat s jejich rozvojem až na nějakých těch 7,5 % podílu. Takže to byla prostě vládní pozice, ale já chápu a rozumím tomu, že vláda musí samozřejmě zohledňovat nejenom otázky, řekněme, environmentální, ale i otázky ekonomické, byť na to mohu mít jiný názor a mám na to jiný názor, protože si myslím, že tady je, je přeci jenom už, už trošku potřeba být rychlejší, ale takový je reálný život. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka --------------------

Pane Maryško, když jsme mluvili o tom palmovém oleji certifikovaném, není to pouze marketing právě, nebo má to opravdu efekt? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Já se k tomu úplně neumím vyjádřit, protože vlastně v současné době existuje pouze jedna organizace RSPO, která jakousi certifikaci o palmovém oleji provádí. Ta organizace není dokonalá. Objevilo se několik skandálů. Greenpeace upozornilo, že jejich auditní zprávy nejsou zcela v pořádku, ukázalo se, že docházelo k upravování výsledků, skutečně nedalo se dohledat, jestli olej pochází u plantáží, které nebyly vytvořeny odlesňováním pralesů, ale faktem je, že v současné době tuto organizaci RSPO podporuje i Mezinárodní fond ochrany přírody a v podstatě se zdá, že tady zatím není alternativa, která by dala spotřebiteli nějakou jinou záruku, že se jedná o udržitelný palmový olej, než toto RSPO. Takže já si myslím, že pokud se RSPO pod tlakem Greenpeace a celosvětové veřejnosti zlepší, bylo by to pěkné, tak potom by spotřebitelé mohli samozřejmě mít ty záruky vyšší. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Často se mluví o tom, že jediná cesta tedy, jak zabránit těm efektům negativním, které palmový olej způsobuje, je zkrátka z pozice spotřebitele nekupovat výrobky, kde je palmový olej obsažen? Co by ten bojkot ..., tedy je to opravdu cesta, pane Poci? Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Podívejte, v tuhle tu chvíli, jistě, že je to cesta k zvýšení povědomí a k tomu, aby ti, kdo jsou v tom řetězci, v celém tom obchodním řetězci zúčastnění, aby v tom byly velmi, velmi aktivní a prostě si jenom nehráli na to, že, že se něco řeší. To znamená, ano, spotřebitel tu sílu, tu obrovskou sílu samozřejmě má. Takže ano, je to cesta. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Co by bojkot palmového oleje znamenat pro potravinářský či kosmetický průmysl, pane docente? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Tak já jsem říkal, že v podstatě já tu cestu takto nevidím a ukazoval jsem to právě na tom grafu, že spotřeba potravy, nebo i kosmetiky, tak se nepodílí na tom, že se zvyšujme poptávka po palmovém oleji. Ta poptávka se zvyšuje z jiných důvodů, mimo jiné i o těch biopaliv. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Přesto, co by ten bojkot znamenal pro průmysl potravinářský jako takový? Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Nol, samozřejmě, tak jako pokud se budou dělat takovéto v podstatě z mého pohledu trochu nátlakové akce, tak to bude znamenat, že některý sektor potravinářského průmyslu bude takto zatlačen do kouta a znevýhodněn, protože v některých těch výrobcích, a ty výrobky mají určitou nějakou i nutriční hodnotu, i pozitivní nutriční hodnotu, tak vlastně to může být krok zpátky. Čili z mého pohledu ta cesta je tou certifikací, zvyšováním toho podílu plně certifikovaného oleje. Není to proces úplně jednoduchý, protože vlastně ten proces certifikace, to není jenom koloběh nějakých papírů, ale pokud má být nepřerušen ten tok od plantáže přes ty prvozpracovatele, to znamená lisovny, potom po nějaké ty výrobní závody až po koncového uživatele, tak vlastně tady musí být i vybudovány určité výrobní kapacity. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Upozorňuje Jiří Brát z výboru Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku a hosty speciálu Radiožurnálu byli také europoslanec a biolog Pavel Poc a Jan Maryška z dTestu. Pánové, všem vám děkuji, na shledanou.

Jiří BRÁT, výbor Potravinářské komory pro zdravotní a sociální politiku -------------------Na shledanou. Pavel POC, europoslanec, biolog /ČSSD/ -------------------Na shledanou. Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Na shledanou. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Navštivte i náš web radiozurnal.cz.

Projednávání novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích 21.12.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 12:08 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vláda dnes projednává mimo jiné novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kvůli kterým jsou ve sporu ministerstva zemědělství a zdravotnictví. Například hlavní republikový hygienik varuje, že převedení kontrol potravin ve restauracích z pracovníků hygieny na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci může ohrozit veřejné zdraví. Šéf resortu zemědělství naopak předpokládá, že zmíněná legislativa by líp než dosud chránila spotřebitele. Naším hostem je ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství Jindřich Fialka, dobrý den. Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------Přeji krásný dobrý den vám i posluchačům. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane řediteli, proč se tedy ministerstvo zemědělství snaží prosadit převedení kompetencí při kontrolách potravin v restauracích z hygieniků na zemědělskou a potravinářskou inspekci? Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------Tak já bych chtěl v úvodu zmínit posluchačům, že v žádném případě nechci předjímat rozhodnutí Vlády České republiky. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To ani my ne. Teď spíš se ptáme na záměr ministerstva zemědělství, ano. Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------A ten záměr náš byl ten, nikoliv brát nějaké kompetence kolegům z orgánů ochrany veřejného zdraví, ale spíše zpřesnit v praxi vymáhání potravinového práva. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak zpřesnit konkrétně?

Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------Tam nám šlo o to, aby v podstatě pokrmy, které jsou podle evropského potravinového práva potravinami, měly stejný režim i z hlediska úředních kontrol, co se týče sledovatelnosti označování a tak dále. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Neomezí ale opravdu příliš nebo nebude příliš omezena role hygieniků v tomto případě v dohledu na dodržování zdravotních podmínek ve stravovacích zařízeních? Nemají se jejich hosté obávat? Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------Tak opět, zase, zase se bavíme o něčem, co vláda v současné chvíli projednává, takže to znovu nechci, nechci předjímat, ale i kdyby, i kdyby vláda schválila ten materiál tak, jak ho ministerstvo zemědělství předložilo, tak v žádném případě se nemusí spotřebitelé bát něčeho takového. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Protože hlavní republikový hygienik Vladimír Valenta varuje, že by hygiena nemusela posuzovat zdravotní způsobilost zaměstnanců, a to zní jako poměrně závažný problém. Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------Zase, bavíme se o nějaké hypotetické situaci, ale pan hlavní hygienik velice, velice dobře ví, že tato oblast je upravena přímo použitelnými evropskými právními nařízeními, konkrétně nařízením o hygieně potravin, a v žádném, v žádném případě tady nehrozí cokoliv našim spotřebitelům. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Teď abychom to převedli z toho právnického jazyka do jazyka laiků, tedy lidí, kteří poslouchají teď velmi pravděpodobně Český rozhlas a nerozumí tomu, co jste řekl úplně dobře. Znamená to, že by tedy ty pracovníky v restauracích měli nadále kontrolovat hygienici, nebo se toho zhostí tedy Státní potravinářská zemědělská inspekce? Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------Opět, nedovolím si, nedovolím si... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak to dopadne, já tomu rozumím, to nemusíme opakovat. Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------Zde, zde bych nerad podsouval cokoliv, cokoliv našim posluchačům, počkejme si skutečně až na jednání vlády. Ale jak už jsem, jak už jsem zmiňoval, ta praxe je taková, že v rámci celého potravinového řetězce výjimkou takzvaných provozoven společného stravování ta kompetence je na stranách dozorových orgánů v gesci ministerstva zemědělství, to znamená, přímo ve výrobě u produktů potravin živočišného původu, Státní veterinární správy v rámci maloobchodů a dalších subjektů v rámci zemědělské a potravinářské inspekce a v provozovnách společného stravování je to v současné době v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví, samozřejmě ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a tato právní úprava už je účinná od 1. ledna roku 2015, takže nic nového, co bychom měli čekat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství Jindřich Fialka, díky, na shledanou.

Jindřich FIALKA, ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství -------------------Děkuji, hezké odpoledne.

ČT 1 Nákupy na Vánoce 19.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------A ještě jednou nákupy a doprava živě z Ostravy. V tamním obchodním centru je Ivan Kubanková. Ivo, je obchodní dům stále plný jako přes den a mají lidé kde zaparkovat? Iva KUBANKOVÁ, redaktorka ČT -------------------Parkovací místa jsou teď volná. Největší nápor byl tady dopoledne. Lidé ale stále chodí, stále nakupují. Běžně v tomto obchodním centru v Ostravě projde 20 až 25 tisíc lidí. O víkendu před Vánocemi je to dvakrát tolik. Kvůli očekávané vysoké návštěvnosti vedení centra posílilo ochranku a sílí i tržby zdejším obchodníkům. Odhadují, že budou vyšší o 15 až 20 %. Teď před Vánocemi lidé nejčastěji nakupují dárkové balíčky a drobnou elektroniku. A velký zájem je také o masné výrobky a uzeniny. Antonín BRUŠTÍK, redaktor -------------------Můžu se zeptat. Už nakupujete na Vánoce? osoba -------------------No, tak trošku. Antonín BRUŠTÍK, redaktor -------------------A co jste kupovala? osoba -------------------Maso na šunku, my si děláme svoji, rybí polívka, kachní polívka, všechno možný. Antonín BRUŠTÍK, redaktor -------------------V prodejně, kde během roku zákazníky obsluhuje jedna prodavačka, musí teď vypomáhat posily. Martina MUŽILOVÁ, řeznice, Karlovy Vary -------------------Aspoň ve dvou a máme řezníka k ruce. Antonín BRUŠTÍK, redaktor -------------------Víc práce než během roku je i v místech, kam se zákazníci běžně nedostanou. Už v jednu hodinu ráno musejí řezníci začít připravovat maso ve skladech. Jan ŠNAJDR, vedoucí expedice výroby masa a uzenin, Karlovy Vary --------------------

Zvedlo se to tak o sto procent než, než normální měsíc. Antonín BRUŠTÍK, redaktor -------------------Příjmový sklad, tady řezníci maso na vánoční stůl začínají připravovat. Nejvíc práce mají teď s masem na řízky. Do prodejen jich z malé výrobny putuje v prosinci 30 tun vepřového. František BAUER, vedoucí provozu masokombinátu, Karlovy Vary -------------------Takže na řízečky je velice dobrá krkovička, jako jo, a pak trochu tu kejtu. Když se takhle na to podíváte, tohle je ta krkovice s kostí, jedno z nejlepších mas na řízečky. Antonín BRUŠTÍK, redaktor -------------------Nejen řízky, na svátky se lidé zásobují vším, co jim chutná. Zájem je o klobásky na silvestrovskou oslavu, na odbyt jdou ale i jelita a jitrnice. Podle průzkumů mají Češi radši vepřové řízky než ryby, a to se projevuje i ve statistikách. Spotřeba vepřového od roku 1948 vzrostla zhruba třikrát. Populární je i drůbeží maso. Přesto ale drobným řezníkům vánoční tržby od roku 2005 klesají hlavně kvůli konkurenci nadnárodních řetězců a levnému masu z dovozu. František BAUER, vedoucí provozu masokombinátu, Karlovy Vary -------------------Pamatujeme si daleko lepší doby. Antonín BRUŠTÍK, redaktor -------------------Antonín Bruštík, Česká televize.

Hospodářské noviny Konec českých potravin z Polska. Označení původu se zpřísní, rozhodla vláda 22.12.2015

Hospodářské noviny str. 15 Podniky a trhy Petr Kučera Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Potraviny, které byly v Česku třeba jenom zabaleny, už nebude možné označit vlajkou, logem nebo nápisem vzbuzujícím dojem, že jsou českého původu. Opakovat by se tak neměl případ z Penny Marketu, který českou vlaječku umístil k zahraničním výrobkům s tvrzením, že jsou vyrobeny podle tuzemské receptury. Teprve více než půlmilionová pokuta přiměla řetězec klamavé označení stáhnout. Na zpřísnění pravidel se včera dohodla vláda. Jednotná definice má platit od roku 2017, nyní ji projednají poslanci. „Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné, až chaotické. Některé firmy toho zneužívají,“ říká ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), který změnu prosazuje. Označování původu je u většiny potravin dobrovolné, přesto by pro něj měla platit srozumitelnější pravidla. Mléko, víno a nezpracované potraviny, jako je maso, ovoce či zelenina, budou moct výrobci označit jako „české“ jedině tehdy, když jsou v Česku vyrobeny a současně stoprocentně pocházejí z českých surovin. U potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska pochází 75 procent použitých surovin - hlavně tehdy, když se některé z nich v Česku ani nevyskytují. Pouze v těchto případech se může zboží prodávat s označením „česká potravina“. Ministerstvo připravilo i podobu loga, vlastnímu řešení dalo přednost před návrhy z veřejné soutěže. Kdo nesplní podmínky, neměl by používat ani „jinou informaci naznačující, že země původu potraviny je Česká republika“. Nesrovnalosti má hodnotit Státní zemědělská a potravinářská inspekce, za pochybení hrozí pokuta až 10 milionů korun. Zřejmě nejznámějším příkladem jsou nápisy Česká kvalita v řetězci Penny Market, označující i

zahraniční výrobky. Na začátku roku 2012 řetězec ani přes opakované výtky inspektorů neodstranil visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Od státu za to dostal pokutu 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů. Penny Market se bránil, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, označení však stáhl. Loni ale kontrola ve dvou prodejnách znovu našla chybné označení, mimo jiné u bramborových chipsů z Polska. Novela myslí i na potraviny, které vyššího podílu českých surovin dosáhnout nemohou - typicky čokoládové výrobky. Pro ně počítá s dobrovolným označením Vyrobeno v České republice (nebo variantami s podobným významem), pokud v tuzemsku proběhla alespoň výroba. Současně má od poloviny roku 2016 skončit povinnost obchodních řetězců, aby u vchodu zveřejňovaly seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách řetězce. Dané opatření prosadilo od začátku letošního roku ministerstvo zemědělství nad rámec unijních předpisů. Spotřebitelům mělo pomoct k lepšímu přehledu o dodavatelích jednotlivých obchodů a snadnějšímu rozhodování, kde nakoupí. Kritici upozorňovali, že spotřebitelům moc nepomůže. Pokud například polské maso zabalí firma sídlící v Česku a dodá ho do řetězce pod svým jménem, počítá se taková potravina jako česká. Podle očekávání proto v seznamech s výrazným náskokem vede Česká republika. „Tabulka reálně nezobrazuje původ sortimentu, jak bylo původně zamýšleno,“ upozorňovala například mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová. Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné, až chaotické. Některé firmy toho zneužívají. Marian Jurečka ministr zemědělství Foto popis| Opravdu české Zákazníky by značení potravin nemělo mást, žádá vláda. Foto autor| Foto: HN - Jiří Koťátko O autorovi| Petr Kučera, mailto:[email protected]

Právo Kvalitu zaručí české cechovní normy 19.12.2015 Právo str. 24 Firma Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Zájem o kvalitu a identifikaci původu potravinářských výrobků mezi spotřebiteli v poslední době enormně roste. Dílem k tomu přispěly skandály a falšování u dovážených potravin, dílem osvěta a edukace spotřebitele. Ten pomalu opouští zejména mezi obchodníky zažitý názor, že ideální je nákup podle ceny, zatímco kvalita a původ výrobku jsou vedlejší. Otázku původu potravinářských výrobků Potravinářská komora ČR vyřešila udělováním značky Český výrobek – garantováno PK ČR, který je udělován výrobkům s určitým, podle jednotlivých komodit stanoveným podílem české suroviny (například u mléka a mléčných výrobků je to 100 %). Nově budou otázku kvality řešit tzv. české cechovní normy. Standard kvality Systém českých cechovních norem je tedy odpovědí výrobců potravin a nápojů a subjektů, v nichž se sdružují, na dlouhodobé připomínky odborné i spotřebitelské veřejnosti k neexistenci standardů kvality. Po zrušení závaznosti československých státních norem vzniklo faktické legislativní vakuum a došlo k situaci, kdy byly dříve standardizované výrobky vyráběny různými výrobci podle různých receptur a s původním výrobkem často neměly kromě názvu už mnoho společného. Docházelo ke klamání spotřebitele, který si opakovaně stěžoval na kvalitu zakoupených výrobků. V souvislosti s tlakem

obchodních řetězců na snižování ceny pak začaly být hromadně používány náhražky, od levnějších druhů masa, přes drůbeží separát, rostlinné bílkoviny až po nástřik vody do masa. Vytvářel se i prostor pro nepoctivé výrobce a zejména dovozce nebo prostě jen pro ty, kteří nevydrželi trvalý tlak obchodních řetězců na snižování ceny a začali pomalu měnit složení potravin tak, že nakonec zdevastovali pojem kvality potravin. Jak se normy tvoří Česká cechovní norma má být základní normou, která stanoví kvalitativní parametry potraviny, pro niž byla zpracována a z níž vyplývají nadstandardní parametry, kterými se daná potravina liší od jiných srovnatelných potravin uváděných na trh. Normy vycházejí velice volně z původních ČSN, ale jsou přizpůsobeny současné úrovni výroby a modernímu složení produktů. Pomíjejí podrobné popisy výrobních postupů a soustřeďují se daleko více na výrobek samotný. Jejich základem je jednoduchost a srozumitelnost nejen pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Normy navrhuje buď profesní svaz, nebo jednotliví výrobci a mohou být navrženy pro skupinu výrobků nebo také pro jeden konkrétní výrobek jednoho výrobce. Vše se odehrává elektronickou komunikací na portálu http://www.cechovninormy.cz, kde si žadatel po registraci vyplní návrh normy. Návrh je poté po formální kontrole ze strany správce stránek vyvěšen k veřejné diskusi a každý registrovaný uživatel se tak k němu může vyjádřit a jeho návrhy nebo dotazy budou poté vypořádány, resp. vzaty v potaz. Po ukončení veřejné diskuse se návrhem zabývá hodnotící komise složená z odborníků z výzkumu, dozorových orgánů i zástupců praxe. Ta návrh buď schválí, nechá dopracovat, nebo zamítne. V případě schválení dostane norma své číslo a je možno si k ní registrovat konkrétní výrobky. Žádosti o registraci jsou rovněž vyplňovány na webu a procházejí kontrolou správce. V případě pochybností se jimi opět zabývá hodnotící komise. Podrobnosti lze nalézt na uvedených stránkách. Česká cechovní norma může být zpracována buď pro skupinu potravin vyráběných několika výrobci na území ČR, nebo i pro jednu konkrétní potravinu vyráběnou jedním konkrétním výrobcem, a to bez ohledu na velikost trhu, na který je potravina uváděna. České cechovní normy jsou tedy vytvářeny ve spolupráci výrobců, zájmových nebo profesních sdružení, úřadů státní správy a vědecko-výzkumných institucí. Správcem českých cechovních norem je Potravinářská komora ČR. České cechovní normy jsou veřejně dostupné právě na zmíněných oficiálních webových stránkách. Dodržování norem se kontroluje A jak spotřebitel pozná, že je potravinářský výrobek vyroben podle českých cechovních norem? Jsou dvě možnosti. Buď výrobce použije slovní označení „Vyrobeno podle České cechovní normy“ a uvede její číslo, nebo použije logo „Vyrobeno podle České cechovní normy“. Dodržování norem bude rovněž kontrolováno. Kromě namátkové kontroly, prováděné přímo správcem norem, má PK ČR uzavřenu třístrannou smlouvu s dozorovými orgány, tedy se Státní veterinární správou a se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí na kontrolu Českého výrobku. Tato smlouva bude rozšířena i na kontrolu dodržování cechovních norem, protože případné nepravdivé údaje nebo neoprávněné užití loga představují klamání spotřebitele. V současnosti už je schváleno kolem 50 norem, další budou zveřejněny do konce roku. V současnosti již probíhá schvalovací proces na zařazení konkrétních výrobků na seznam. Představení a uvedení cechovních norem bude předmětem samostatné tiskové konference počátkem příštího roku. Protože je proces jejich schvalování kontinuální, budou výrobcům předávány certifikáty při různých slavnostních příležitostech. První předávání certifikátů České cechovní normy proběhne v únoru 2016 v průběhu výstavy SALIMA v Brně. V současnosti už je schváleno kolem padesáti těchto norem Normy vycházejí velice volně z původních ČSN, ale jsou přizpůsobeny současné úrovni výroby a složení produktů Foto autor| Ilustrační foto archív O autorovi| Stranu připravila Dana Večeřová

Nové oceněné potravinářské výrobky míří ke spotřebitelům 19.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlásily v roce 2015 druhý ročník soutěže „Cena prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Cílem této aktivity České technologické platformy pro potraviny je podpořit transfer výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací s důrazem na kvalitní české potraviny. Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny dlouhodobě usilují o zvýšení kvality českých potravin a posílení konkurenceschopnosti tradičních potravinářských výrobců. Tato soutěž je plně v souladu s prioritami zvýšení podílu kvalitních českých výrobků na tuzemském trhu a růstu vývozu produktů s vysokou přidanou hodnotou. Soutěž probíhala v termínu od 31. března do 31. srpna 2015 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, resp. jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních třech letech. Ve stanoveném termínu se přihlásilo 20 společností s celkem 38 výrobky. Hodnotící komise složená z odborníků Potravinářské komory ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Výzkumného ústavu mlékárenského, Výzkumného ústavu potravinářského Praha, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Mendelovy univerzity v Brně neměla při hodnocení 35 výrobků nikterak jednoduchou pozici. Kritéria pro hodnocení soutěže byla již od počátku jasně nastavena. Inovativnost výrobku tvořila 30 %, výživová hodnota výrobku ve smyslu celkového profilu potraviny dalších 30 %, senzorické vlastnosti taktéž 30 % a celkový dojem hodnotitele zbylých 10 %. Hubertská štola od uzenářů Písku Jedním z oceněných masných výrobků je Hubertská štola – ručně tvarovaná lahůdka s jemnou a zároveň pikantní chutí, kterou tvoří kombinace drceného pepře, v němž je výrobek obalen, a „fermentovaného salámu“. Výrobek se hodí do housky, na chlebíčky, pěkně vyniká rovněž na slavnostních rautech. Novinka jihočeských řezníků ze společnosti Maso Uzeniny Písek, a. s., zachutnala i na výstavě Země živitelka, kde získala kromě Ceny prezidenta za inovativní potravinářský výrobek také ocenění Klasa a Zlatý klas. Není náhodou, že cena za inovace míří právě do Písku. Historie řeznictví a uzenářství na Písecku je velmi rozsáhlá, pestrá a bohatá. Písečtí řezníci měli podobně jako ostatní v jiných krajích svůj cech, a jak je doloženo, používali cechovní pečeť jako známku kvality. Na pečeti byl vyobrazen český lev se sekerkou, což je mimochodem symbol používaný v řeznictví od roku 1641 dodnes. Možná právě proto byl v padesátých letech minulého století v Písku postaven podle nové koncepce první moderní masokombinát v tehdejší ČSSR. Řeznická tradice i masokombinát v Písku zůstaly i po roce 1990 a novodobá historie podniku Maso Uzeniny Písek se píše od roku 1993, přičemž ale původní koncept podniku zůstal zachován. To znamená, že v jednom areálu se nachází kompletní technologie zpracování masa od porážky přes skladování, bourání masa, výrobu masných výrobků až po jejich expedici. Ostatně podle tohoto konceptu byly později postaveny další masokombináty v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Netradiční jerky z třeboňského kapra Téměř každý zná jerky, tedy sušené maso, ať už hovězí, vepřové, nebo třena krůtí. Cenu prezidenta PK ČR za inovace ovšem dostaly poněkud netradiční jerky, a to Jihočeské jerky z třeboňského kapra, lahodné plátky sušeného, zauzeného masa z kaprů chovaných v třeboňských rybnících. Výrobek vyniká dlouhou trvanlivostí, přitom vydrží bez úhony skladování i při vyšších teplotách a vyznačuje se výbornými výživovými hodnotami. Jerky jsou vyráběny ve dvou chuťových variantách – natur a kořeněné. Jejich výrobce, společnost CORAX Trading, s. r. o., vznikla v roce 1998 jako obchodní společnost s potravinářským zbožím. V roce 2011 pak zahájila vlastní výrobu masa a masných výrobků v Mostkách u Kaplice. V současné době patří tato společnost mezi významné regionální výrobce

masných výrobků a masa. Foto autor| Ilustrační foto archív

Česká potravina má být ze tří čtvrtin z domácích surovin 22.12.2015

Právo str. 15 Trhy & ekonomika Stanislav Ptáčník Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Ministři včera schválili novelu zákona o potravinách, která vymezuje, za jakých podmínek se bude moci potravina označit za českou. Zároveň zamítli převod kompetencí od hygieniků pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI). V rámci novely vláda schválila i evropskou tabákovou směrnici. Méně vlajek a odkazů na český původ Novela zákona výrobcům zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud taková potravina nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset obsah českých částí činit minimálně 75procentní podíl. „V zákoně jsme měnili paragrafy tam, kde bylo dosavadní znění pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít. Například jsme sjednotili způsob informování o původu nebalených potravin v případech, kdy je to povinné,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj tak nyní bude tato informace u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Novela také umožňuje, aby výrobci a prodejci mohli charitativním organizacím zdarma dávat jídlo, které je bezpečné. „Jsou to například potraviny, které mají deformovaný obal, nebo u kterých prošla doba trvanlivosti, ale nejsou zkažené nebo jinak nevhodné pro lidskou spotřebu. Charitativní organizace je budou moci dál bezplatně nabízet potřebným lidem,“ řekl Jurečka. Ve stravování vše při starém Dlouhodobě nejcitlivějším bodem novely je přesun části kompetencí z orgánů hygienického dohledu, spadajících pod ministerstvo zdravotnictví, na státní potravinářskou inspekci, která je řízena ministerstvem zemědělství. Podle dlouho a složitě sjednávaného kompromisního návrhu měly hygienikům zůstat kontroly potravin ve školních a nemocničních vývařovnách, zatímco SZPI by měla začít kontrolovat všechny ostatní otevřené provozovny veřejného stravování, jako jsou restaurace, bufety, závodní jídelny či kavárny. Ministerstvo zemědělství v návrhu argumentovalo tím, že podle evropské legislativy jsou pokrmy připravované ve veřejném stravování potravinami, a jaké takové by měly podléhat jednotnému dohledu. Potraviny živočišného původu v ČR dozoruje Státní veterinární správa (SVS), ostatní pak SZPI. Právě pokrmy připravované v restauracích, včetně třeba těch ze zvěřiny, a suroviny k tomu používané, zůstávají podle řady odborníků dlouhodobě nejméně kontrolovanou částí celého potravinového řetězce. Proti přesunu kompetencí se od počátku ostře postavili hygienici, ministerstvo zdravotnictví i zdravotnické odbory. „Kdyby změna prošla, tak by to reálně znamenalo ohrožení veřejného zdraví. Ve většině stravovacích zařízení bychom nemohli vykonávat část dozoru, který nyní provádíme, a to zejména posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců. V restauracích bychom si mohli všímat tak možná pracovních podmínek, kontrolovat pitnou vodu, či jestli se tam kouří,“ řekl dříve hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Vláda včera odhlasovala, že kompetence hygienikům zůstanou. Nyní bude záležet na poslancích a senátorech, jak se k této záležitosti postaví. SZPI i SVS přitom od letošního ledna po dohodě obou resortů do stravovacích zařízení chodí. K faktickému rozdělení pravomocí tak podle ministra Jurečky již došlo. Pochůzky hygieniků a inspektorů

prý ale nedaří koordinovat. Nynější „dublování kontrol“ je podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu neefektivní. Tabákovou novelu začíná tlačit čas Poslední velkou změnou je převedení evropské tabákové směrnice do českých zákonů. Na cigaretových krabičkách by tak varování před škodlivostí kouření mělo zabírat nejméně 65 procent obalu. Novela zakáže i prodej jakýchkoliv cigaret s příchutí, kromě mentolu. Výrobci cigaret upozorňují, že na přijetí novely parlamentem není v ČR příliš času. „Než z výrobní linky sjedou krabičky podle nových požadavků, trvá přibližně šest měsíců. Do 20. května příštího roku, odkdy je směrnice EU účinná, už tak moc času nezbývá,“ uvedla mluvčí JT International Danica Siváková. V případě pozdního schválení hrozí podle ní výpadky v zásobování trhu. *** Ministři včera odhlasovali, že kompetence hygienikům zůstanou

psp.cz Stenografický zápis 36. schůze, 17. prosince 2015 17.12.2015

psp.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět (Jednání bylo zahájeno v 9.00 hodin.) Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 36. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Než pokročím k pořadu schůze, tak vás chci informovat, že po 8. hodině jsem dostal informaci od ochranné služby policie, že existuje výhrůžka možnosti uložení výbušniny v Poslanecké sněmovně. Byl jsem informován, že policie přijímá všechna potřebná opatření, nicméně to riziko nebylo vyhodnoceno tak, že by mělo mít vliv na chod Poslanecké sněmovny, takže pokud nedojde ke změně, budeme pokračovat v jednání. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Já hlasuji s kartou číslo 3. Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Adamec bez udání důvodu, paní poslankyně Aulická Jírovcová - pracovní důvody, pan poslanec Bartošek z odpoledního jednání - pracovní důvody, pan poslanec Běhounek - osobní důvody, pan poslanec Benešík do 10.30 - pracovní důvody, pan poslanec Birke - bez udání důvodu, paní poslankyně Bohdalová - osobní důvody, pan poslanec Gabal do 10.30 - pracovní důvody, pan poslanec Gabrhel pracovní důvody, paní poslankyně Hnyková od 10 do 14.30 - pracovní důvody, pan poslanec Jakubčík - pracovní důvody, paní místopředsedkyně Jermanová od 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kott do 10 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kučera - pracovní důvody, pan poslanec Luzar od 14.30 hodin - osobní důvody, pan poslanec Mihola - pracovní důvody, pan poslanec Nekl od 14.30 hodin - pracovní důvody, paní poslankyně Němcová do 18 hodin bez udání důvodu, paní poslankyně Nohavová - pracovní důvody, pan poslanec Nykl - zdravotní důvody, pan poslanec Ondráček - zahraniční cesta, paní poslankyně Pěnčíková - pracovní důvody, pan poslanec Pfléger - pracovní důvody, pan poslanec Pilný - pracovní důvody, pan poslanec Pleticha do 14.30 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Rykala - osobní důvody, pan poslanec Sedláček - osobní důvody, paní poslankyně Semelová - pracovní důvody, pan poslanec Schwarz do 15 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Snopek - osobní důvody, pan poslanec Soukup do 10 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Svoboda - bez udání důvodu, pan poslanec Vácha - pracovní důvody, paní poslankyně Válková do 10 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Votava - pracovní důvody, pan poslanec

Vozka - pracovní důvody, pan poslanec Vyzula - pracovní důvody, paní poslankyně Wernerová pracovní důvody, pan poslanec Zemánek - pracovní důvody. Z členů vlády se omlouvají: pan předseda vlády - pracovní důvody, zahraniční cesta, pan ministr Babiš - zahraniční cesta, pan vicepremiér Bělobrádek - zahraniční cesta, pan ministr Dienstbier pracovní důvody, pan ministr Chovanec - pracovní důvody, pan ministr Jurečka od 14.30 - pracovní důvody, pan ministr Němeček z pracovních důvodů, pan ministr Pelikán do 14.30 - pracovní důvody, paní ministryně Valachová z pracovních důvodů a pan ministr Zaorálek do 14.30 rovněž z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy. Dnešní jednání zahájíme bodem 211, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 hodin proběhne jejich losování. Přistoupíme tedy k bodu 211. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace Na pořad jednání této schůze Sněmovny bylo předloženo celkem 7 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni a z tohoto důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Dnes nám zbývají tři. Já upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Sněmovny, které zní, že není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. Přistoupíme tedy k první interpelaci, což je interpelace pana poslance Vojtěcha Filipa, na kterou odpověděl pan ministr financí Andrej Babiš a týká se to postupu Ministerstva financí při objasňování případů manipulace při odprodeji státních pohledávek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 605. Projednávání bylo přerušeno a pan kolega Filip si přeje vystoupit. Prosím. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře, já trvám na tom, aby dál zůstalo přerušeno projednání této písemné interpelace na ministra financí Andreje Babiše. Jde totiž o postup Ministerstva financí ve správě pohledávek, které tam zůstaly za nezaplacené privatizační věci. A nejde o nějakou drobnost. Jde o to, co bylo postoupeno postupně z konsolidační banky na konsolidační agenturu a z konsolidační agentury na Ministerstvo financí, a ve správě Ministerstva financí jsou poměrně velké majetky. Jako jeden z největších je to samozřejmě otázka papírny v Kršku ve Slovinsku, který (která?) je v majetku Ministerstva financí, není ani ve správě Úřadu pro zastupování majetkových práv státu, což je podivné, ale budiž, to je věcí ministra financí, vůbec to nezpochybňuji, ale jsou tam samozřejmě další záležitosti, které procházely trestním řízením u některých majitelů. Nebudu tady vysvětlovat otázky kolem některých firem ať už na Ústecku nebo na Opavsku apod. Já jsem přesvědčen, že je důležité, aby Sněmovna byla seznámena, jak se s těmito pohledávkami dále nakládá, jak se evidují a jak se vymáhají. Proto trvám na tom, aby do doby, než bude při bodu odpovědi na písemné interpelace přítomen ministr financí Andrej Babiš, byla tato odpověď na písemnou interpelaci přerušena. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Já mám za to, že jsme při minulém projednávání hlasovali o přerušení do doby přítomnosti ministra financí. Mám zde poznámku od legislativy, že i když jsme to odhlasovali minule, tak bychom to měli odhlasovat znovu. Předpokládám, že navrhujete, pane místopředsedo, abychom projednávání této interpelace přerušili do přítomnosti ministra financí. Já vidím, jaká je situace na tabuli. (59 přítomných.) Ještě chvíli vyčkám, zda se nezvýší kvorum. Kolega Koníček. Prosím.

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, já bych chtěl vyjasnit legislativně, jaký je postup, protože ta situace je tady opakovaně. Přeruší se do přítomnosti ministra, ta interpelace se i bez přítomnosti ministra otevře a co teď, když jsme přerušili do přítomnosti ministra? Já si myslím, že takový postup je nešťastný. Není v souladu s usnesením, které už jsme přijali. Prosím o vysvětlení, jak i v jiných - protože obdobných interpelací je tam několik - případech budeme postupovat. Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je samozřejmě legitimní dotaz. Mě sice přesvědčuje legislativa o tom, že se minule o přerušení nehlasovalo, ale to bychom museli asi konzultovat se stenozáznamem. Každopádně, já nemohu bránit kolegovi Filipovi vystoupit, nota bene ve chvíli, kdy má přednostní právo, ale asi nejčistší řešení bude, pokud zde bude 67 poslanců, abychom o přerušení hlasovali. (Poslanec Fiedler říká předsedovi mimo mikrofon, že se určitě minule hlasovalo.) Kolega Kováčik. Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, dámy a pánové, přeji hezký dobrý den. Já si myslím, že pan kolega Koníček se zápalem sobě vlastním vysvětloval věc, která je přirozená. My si s tím samozřejmě poradíme jako Poslanecká sněmovna. Je škoda, že to říká v převážné většině pouze komunistickým poslancům, protože kolegové a kolegyně z ostatních politických stran asi zatím ještě jsou na cestě do práce. Já nevím, jak si s tím teď poradíme. Dokud nebude kvorum, nemůžeme hlasovat. Přestávku na klub se mi zrovna brát nechce, plýtvat se svojí přestávkou nebudu, takže holt budeme čekat, až při intenzivním zvonění pana předsedy se přece jenom dostaví dostatečný počet poslanců a poslankyň do zaměstnání, pardon, do práce. *** (9.10 hodin) Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já si myslím, že tím nejjednodušším řešením bude, pokud teď na pět minut přeruším jednání Sněmovny, to znamená budeme pokračovat v 9.14 hodin a prosím, aby do té doby předsedové poslaneckých klubů zajistili přítomnost poslanců ve Sněmovně. Děkuji. (Jednání bylo přerušeno v 9.10 hodin.) (Jednání pokračovalo v 9.14 hodin.) Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, je 9.14 hodin, to znamená uplynula doba, na kterou bylo přerušeno jednání Poslanecké sněmovny. Prosím všechny přítomné, aby se usadili a zaregistrovali. Ještě vás budu informovat o tom, k čemu jsme dospěli v rámci porady ve věci přerušených interpelací a sděluji následující. Shodli jsme se na tom, že je plně v kompetenci toho, kdo interpeluje, žádat přerušení projednávání interpelace ve chvíli, kdy není přítomen ministr. Nicméně má dvě možnosti - buď chce přerušit pouze projednávání té interpelace bez podmínky a v takovém případě při dalším projednávání bodu 211 ta interpelace může být otevřena i bez přítomnosti ministra, nicméně pokud interpelující bude požadovat přerušení do přítomnosti ministra, tak to je jasně stanovená podmínka, bez jejíhož naplnění není možné interpelaci projednávat. Myslím, že to je postup, který je v pořádku a budeme se ho nadále držet. Stále na tabuli není dostatek poslanců, jakkoliv pohledem do sálu mám pocit, že je přihlášeno méně, než je přítomných. Je tu žádost o odhlášení, pane poslanče? Dobrá, v tom případě vás všechny odhlásím a prosím o novou registraci. Kolegyně a kolegové, mně nezbývá nic jiného, než přistoupit ke stejnému kroku, který zvolil kolega Filip minule a vzhledem k tomu, že zde není kvórum a navíc u interpelací pana poslance Fiedlera není přítomen ministr, to znamená není naplněna podmínka, končím projednávání bodu 211. Nikoli do 11 hodin, protože jsme si odsouhlasili, že budeme pokračovat po písemných interpelacích řádně podle programu, takže... Dobrá, já dám prostor kolegům, aby se mohli dostavit i přes zvýšená bezpečnostní opatření a přeruším Sněmovnu do 9.30. Prosím předsedy poslaneckých klubů, aby informovali své kolegy, že budeme v 9.30 projednávat bod 220, což je návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu. Přerušuji jednání do 9.30 hodin.

(Předseda PSP J. Hamáček po chvíli na žádost předsedů některých poslaneckých klubů prodloužil přestávku do 10.00 hodin.) (Jednání bylo přerušeno v 9.17 hodin.)*** (Jednání pokračovalo v 10.00 hodin.) Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat. Ještě než otevřu bod 221, přečtu další omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Dobešová od 9 do 12 z pracovních důvodů, paní poslankyně Válková od 9 do 10 z pracovních důvodů, pan ministr životního prostředí Richard Brabec z dopolední části jednání ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Benešová zdravotní důvody, omluva do 10.45, pan poslanec Zavadil 10 až 13 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Šincl od 10. do 11. z pracovních důvodů, pan ministr obrany se omlouvá od 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Kasal se omlouvá od 9 do 11 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Karamazov se omlouvá z osobních důvodů z celého dne a pan poslanec Kaňkovský od 9 do 11.30 a pan poslanec Šarapatka do 10. hodiny z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy. A budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Prvním bodem nebude bod 221, ale bod 220. Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016 /sněmovní tisk 661/ Předložený materiál uvede pan ministr zemědělství Marián Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Vážený pane předsedo, milé poslankyně, vážení poslanci. Předložený materiál, Návrh státního zemědělského intervenční fondu, je zpracováván na základě § 6 zákona 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu. Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu vychází a respektuje tento zmiňovaný zákon a celkové dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství pro rok 2016 jsou ve výši 37 169 109 tisíc korun, z toho na společnou zemědělskou politiku je určeno 36 269 109 tisíc korun, na marketingovou činnost 100 mil. korun a na správní výdaje 800 mil. korun. Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016 vychází z dotací z kapitoly Ministerstva zemědělství pro Státní zemědělský intervenční fond ze státního rozpočtu oznámený správcem kapitoly dne 22. července 2015, z rozpočtu Evropské unie dne 20. srpna 2015 a dodatečně oznámené dotace na národní spolufinancování Programu rozvoje venkova zvýšené o 1,5 mld. korun dne 30. září 2015 z důvodu změny míry kofinancování Programu rozvoje venkova z 25 na 35 %. Základní příjmy v návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016 představují dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství již zmiňovaných 37 169 109 tisíc korun, z toho dotace ze státního rozpočtu je ve výši 5 926 985 tisíc a dotace z rozpočtu Evropské unie ve výši 31 242 124 tisíc korun. Ostatní příjmy, které byly použity k sestavení návrhu pro rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu na příští rok, činí celkem 162 553 tisíc korun. Z toho finanční dávka z výroby cukru včetně podílu na dávkách cukru je 147 493 tisíc korun, příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova 15 mil.,a ostatní příjmy z vlastní činnosti, například za pronájem kancelářského vybavení, 60 tisíc. Výdaje společné zemědělské politiky představují finanční prostředky ve výši již zmiňovaných 36 392 020 tisíc, z toho na přímé platby jde 24 045 972 tisíc. Program rozvoje venkova je ve výši 11 500 013 tisíc a opatření společné organizace trhu ve výši 846 035 tisíc korun. Předpokládané intervenční nákupy v roce 2016 jsou ve výši 249 275 tisíc korun. Budou financovány zápůjčkou Ministerstva financí, která bude do rozpočtu na rok 2016 zahrnuta v rámci jeho první změny. V roce 2016 předpokládá Státní zemědělský intervenční fond správní výdaje ve výši 1 652 272 tisíc korun. Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na tyto výdaje dotaci (Prosba o klid od předsedy Sněmovny.) ve výši 800 mil. Tento rozdíl bude krýt nespotřebovanými nároky z let minulých. Tyto finanční prostředky, navýšené o podíl na dávkách cukru, příjmy na technickou pomoc Programu

rozvoje venkova a příjmy z vlastní činnosti umožňují pokrýt správní výdaje pouze ve výši 839 642 tisíc korun. Chybějící finanční prostředky v návrhu rozpočtu na pokrytí správních výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu v roce 2016 ve výši 812 630 tisíc korun bude nezbytné dořešit v rámci první změny rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu v prvním čtvrtletí 2016. To je to, o čem jsem hovořil, že tyto výdaje budou kryty z nespotřebovaných nároků let minulých. Výdaje na marketingovou činnost v roce 2016 předpokládá Státní zemědělský intervenční fond ve výši 200 mil. korun. Tyto výdaje jsou pokryty objemem finančních prostředků v tomto rozpočtu pouze ve výši 100 mil. korun. Obdobně bude nezbytné chybějící finanční prostředky v návrhu rozpočtu na pokrytí marketingové činnosti v roce 2016 ve výši 100 mil. korun dořešit také v rámci první změny rozpočtu v prvním čtvrtletí roku 2016. Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu byl dne 20. listopadu 2015 schválen vládou České republiky. Předložený návrh rozpočtu byl sestaven v souladu s příslušnými nařízeními Evropské komise vydanými pro společnou zemědělskou politiku a současně respektuje podmínky stanovené Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám. Znovu prosím sněmovnu o klid. Děkuji. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Díky, pane předsedající. Já chápu, že je to jenom necelých 40 mld. korun, že to nejsou tak velké finanční prostředky, tudíž asi mé kolegyně a kolegy to tolik nezajímá. Končím do finále. Ten rozpočet je sestaven i podle parametrů společné zemědělské politiky a všech právních předpisů, které byly pro jeho realizaci v České republice schváleny. Děkuji vám za vaši nepozornost, ale některým i za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento tisk projednal zemědělský výbor. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 661/1. prosím pana zpravodaje výboru, pana poslance Zdenka Syblíka, aby nás informoval o jednání výboru, a také přednesl návrh usnesení. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové. Vzhledem k tomu, že zde pan ministr celkem podrobně přednesl návrh rozpočtu, tak já ta čísla ani ta fakta nebudu opakovat. Seznámím vás s usnesením číslo 100 zemědělského výboru z 26. schůze ze dne 10. prosince 2015 k návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodních slovech ministra zemědělství Mariána Jurečky a ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestiána, zpravodajské zprávě poslance Zdenka Syblíka a po rozpravě zaprvé doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661, schválit bez připomínek. Zadruhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny. A zatřetí zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím dvě přihlášky. První je pan poslanec Pavera, a připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče. *** (10.10 hodin) Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s postojem TOP 09 a Starostové k tomuto návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016. Pan ministr zemědělství Jurečka už tady řekl a zdůvodnil některé věci, které jsme i připomínkovali na zemědělském výboru, takže na spoustu věcí už odpověděl i dnes. My jsme tam vlastně rozporovali peníze, které ještě chyběli v rozpočtu, ale to už pan ministr říkal, že ze zůstatku letošního roku se dofinancují chybějící částky v určitých kapitolách.

Na co jsme upozorňoval ještě a s čím bych chtěl seznámit i vás, je, že u přímých platech, na které jde přes 23 milionů Kč, tak jsem požádal pana ministra, aby v příštích letech byly rozděleny aspoň procentuálně platby na plochy, na greening pro mladé zemědělce, navázané na produkci atd., abychom věděli, jaká částka z toho velkého množství peněz jde na určitou podporu. Samozřejmě bavili jsme se i o podpoře školního mléka a ovoce a zeleniny do škol, což pan ministr, když jsem se ho ptal, jestli mají zpětnou vazbu od škol na tyto věci, na tuto podporu, tak bylo nám sděleno, že ano, že školy a školská zařízení si vyžadují další podporu tohoto školního mléka a ovoce a zeleniny. Další věci, které jsem rozporoval a které jsou trošku takové zvláštní a každý den na ně upozorňuji, to je marketing, podpora značky Klasa, spíše se přikláním já i ostatní kolegové a kolegyně k tomu, že bychom měli podporovat regionální potraviny, farmářské trhy a další takové věci. Přece jen ta Klasa je sice už známá značka podle některých, ale většinou pro normálního spotřebitele nic neříkající a regionální potravina je pro obyčejné lidi mnohem příjemnější. Může se zdá to, že podpora spotřeby řepkového oleje může být kontroverzní. Já jenom připomenu, že řepkový olej byl v minulosti, před druhou světovou válkou i za druhé světové války, významnou potravinou a že v tom nevidíme nic špatného, i když víme, že největším výrobcem řepkového oleje je tady Agrofert pana Babiše, nebo firmy pana Babiše. A na co bych chtěl ještě upozornit, že opět, jak tady upozorňujeme vždycky u všech kapitol rozpočtu, tak samozřejmě u ZIFu dochází k navýšení počtu zaměstnanců, což si myslíme, že zas není až tak zdůvodněné, že o 6 %, o 62 zaměstnanců vzroste počet lidí v příštím roce. I vzhledem k těmto věcem - i když pan ministr Jurečka některé věci objasnil a vysvětlil - tak náš postoj k návrhu rozpočtu bude negativní. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Petra Bendla. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, dovolte i mně říct pár vět k tomuto, v podstatě k jakému finančnímu srdci fungování zemědělského sektoru, protože sem jdou, jak už bylo řečeno, řády desítek miliard Kč. A jenom na dotacích je ta částka vyšší než 37 miliard Kč. 37 miliard Kč na dotacích! Já myslím, že první věta, která tady má zaznít, je, že dotace jsou jedem, nebo drogou, na kterou si zemědělský sektor dobře zvyká, ale kdyby nebyly, neuměl by už pomalu bez ní žít. Já rozumím tomu, že musíme ty dotace organizovat směrem k zemědělskému sektoru, neboť tak činí i ostatní okolo nás. Činí tak bohužel i Evropská unie, která masivně subvencuje jednotlivé zemědělské sektory. A abychom vůbec byli trochu konkurenceschopní, musíme přistoupit k tomu, aby Česká republika masivně dotovala zemědělský sektor. Přestože, a toho - předpokládám - jsou si vědomi levicoví poslanci, to vytváří výraznou nerovnováhu uvnitř konkurenčního boje v zemědělském a potravinářském sektoru. Protože prostě rozhodovat o dotacích znamená, někomu poskytnou nějakou výhodu, jakkoli se budeme vždycky snažit dělat maximálně rovná pravidla. Proto by i ta maximálně rovná pravidla, nebo takové ty nárokové dotační složky měly být aspoň z mého pohledu co největší a plošné, mělo by se v tom systému objevit, a to tam významně je, to, co začaly dělat už minulé vlády - podpora živočišné produkce, ale je potřeba vidět i to, že vznikají nové dotační tituly, případně rostou finanční prostředky na některých fondech, a bude třeba se začít i zpětně dívat na to, kam ty prostředky tečou a jaká je vlastně jejich efektivita. Jestli není efektivnější využít prostředky, které nám Evropa dává, případně někde jinde. Pan ministr tady mluvil o tom, že ten rozpočet není vlastně předložený jako úplně vyrovnaný, neboť počítá s tím, že část finančních prostředků bude dokryta z nespotřebovaných výdajů roku letošního. Ono se tak dělo i v minulosti. Ale je to nešvar, kterého se máme postupně zbavovat. Protože to znamená, že poměrně významné finanční prostředky jsme nebyli schopni utratit na to, na co jsme si v tom daném roce předsevzali. To znamená, napsali jsme si ten rozpočet tak, že jsme nebyli schopni některé prostředky vyčerpat. A já za ten fakt, že se tak děje, nechci kritizovat ministra, ale za to, že musíme dělat maximum pro to, aby se ty částky, které se přelévají z roku na rok, zmenšovaly. Protože bychom si měli opravdu do rozpočtu psát věci a projekty, případně nápady, na něž peníz utratíme. A ne že neutratíme. A tady se pohybujeme v řádech miliard Kč z nepotřebovaných výdajů

kapitoly Ministerstva zemědělství - případně, a v tom Státního zemědělského intervenčního fondu, a to už je potom hra vyššího kalibru, když už si říkáme, že na marketing nám chybějí 100 milionů Kč, a 100 milionů Kč tudíž dodáme z nepotřebovaných výdajů roku 2015. Myslím si, že bychom měli dělat maximum v tom, aby peníze, které si naplánujeme utratit, na projekty, o kterých předpokládám všichni - nebo ministr je přesvědčen, že jsou potřebné a že takto tam mají být, že mají být utraceny na to, na co jsme si předsevzali. A pokud ne, tak je otázkou, jestli tam vůbec měli v té minulosti být. Pan ministra už tady říkal správně, že by bylo dobře, abyste se té částce věnovali, 40 miliard Kč není málo, zvlášť když z toho je 37 miliard na dotacích. A jsou tam věci, že například jenom v oblasti intervenčních nákupů bude Česká republika nakupovat ze státního rozpočtu za 35 milionů Kč. Možná si někdo řekne - je to potřeba?, není to potřeba? Jsou to stovky milionů korun, které jdou do intervenčních nákupů. Myslím si, že by bylo dobře vědět, jaká efektivita takovýchto opatření je, zdali je ten systém absolutně průhledný, jestli ho nemůžeme nějak vylepšit apod. Myslím si, že opravdu je nutné, a já to zmíním znovu, i v tom bodu, který bude následující, věnovat se efektivitě vynaložených prostředků a popisovat priority, které ten rozpočet má. K fungování Státního zemědělského intervenčního fondu a jeho běžných výdajů mohu říct, a doufám, že to nebude polibek smrti lidem, kteří tam fungují, že dlouhodobě se snaží vedení Státního zemědělského intervenčního fondu udržet své provozní výdaje, a je to doložitelné, na rozumných částkách.*** (10.20 hodin) (pokračuje Bendl) Že v zásadě zůstávají buď menší nebo stejné, přecházejí z roku na rok, přestože na Státní zemědělský intervenční fond přechází řada nových kompetencí, že si vždycky ten systém dokáže poradit. V tomto ohledu bych pochválil vedení Státního zemědělského intervenčního fondu. Co ale opravdu je nutné do budoucna sledovat, je efektivita toho obrovského množství dotací, které do zemědělství jdou. Ještě jedna poznámka. Ten systém čím dál tím více směřuje k podpoře, nebo systém využívání dotací čím dál tím více směřuje k podpoře velkých projektů, projektů nad deset milionů korun. Já bych moc prosil pana ministra zemědělství, aby se snažili podporovat zejména malé a střední podnikatele v oblasti zemědělství, protože v okamžiku, kdy ta podpora bude nerovnoměrná, a když se podíváte na podporu velkých investičních celků a množství peněz, které do této oblasti jdou v řádu stovek milionů korun, pak prostě ten nárůst je značný a uvnitř zemědělského sektoru to může do budoucna přinášet velkou nerovnováhu. Já se budu určitě ptát v budoucnu pana ministra na efektivitu vynaložených prostředků, zejména v těch dotačních titulech, což je bod, který bude následovat po návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, zda se - do obecné rozpravy? Ano, prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já s dovolením zareaguji teď, ač samozřejmě máme prostor ještě o těch věcech, které tady zazněly, diskutovat. K tomu, co říkal pan poslanec Pavera, prostřednictvím pana předsedajícího, bych chtěl říct, že - já jsem to říkal na zemědělském výboru my máme alokovanou nějakou celkovou částku, kterou můžeme v prvním pilíři na platbu na plochu, na greeningová opatření, na citlivé komodity, kterou můžeme rozdělit, a my nemůžeme přesně říct, kolik tam dáme finančních prostředků na ten hektar, protože každý rok to ovlivní to, kolik té výměry nebo kolik dobytčích jednotek zemědělci aktuálně nahlásí. Ale slíbil jsem, že dáme ty procentické podíly, ale opravdu nejsme schopni říct úplně přesně, jaká alokace na ten hektar nebo na tu dobytčí jednotku bude. Pokud jde o zvýšení počtu zaměstnanců, chtěl bych říct, že - a navazuje to částečně na to, co říkal pan poslanec Bendl - my ty zaměstnance musíme zvýšit s ohledem na rozsah toho, co dneska musíme umět zabezpečit v rámci kontroly. My tím, že jsme první pilíř víc zacílili na takzvané citlivé komodity, jsou tam naprosto nová opatření, opatření, která se týkají pěstitelů ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy, chovatelů masného skotu a mléčného, tak pro nás to znamená

daleko větší množství kontrol, které musíme provést. Ano, jde to řekněme správným směrem, protože podporujeme v zemědělství tyto citlivé komodity, sektory, které dávají přidanou hodnotu našemu sektoru, vytvářejí finální produkty, posilují zaměstnanost na venkově, ale "holt" to bohužel, ať se nám to líbí nebo ne, musíme umět odkontrolovat. Na druhou stranu také to souvisí i s tím, že program rozvoje venkova je jeden z nejlepších operačních programů, které Česká republika má. My vyčerpáme zhruba 100,2 % celkové alokace, kterou jsme měli. A je to díky tomu, že tady máme ty lidi. A pokud jde o finanční nároky na provozní výdaje naší platební agentury Státního zemědělského intervenčního fondu, tak já jsem si nechal vytáhnout celoevropské srovnání. Ty provozní výdaje se pohybují mezi třemi až pěti procenty toho rozpočtu, se kterým ta daná platební agentura hospodaří. Státní zemědělský intervenční fond má tyto provozní výdaje na úrovni tři a půl procenta z celkového objemu spravovaných finančních prostředků. Takže tady bych chtěl říct, že patříme mezi zhruba sedm nejlepších států Evropské unie, pokud jde o efektivitu a fungování této platební agentury. Proto musím říct, že mě mrzí, jestliže rozhodnutí klubu TOP 09 a Starostů a nezávislých je odmítnout a nepodpořit návrh tohoto rozpočtu, protože ten rozpočet je sestaven zodpovědně, jde správnými cestami, které chceme, to znamená důraz na finální zpracování produktů na území České republiky, podpora těch sektorů, které jsme tady roky zanedbávali, jako je ovoce, zelenina, jak už jsem zmiňoval ty citlivé komodity, živočišná výroba apod. Dotace jsou jedem, řekl pan poslanec Bendl. (Ministr Jurečka se odmlčel a zahleděl se do levé části jednací síně.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, zejména v levé části sálu, prosím o klid. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Samozřejmě s dotační politikou Evropské unie, tak jak je nastavená, by člověk k ní mohl mít spoustu výhrad, ale bohužel dneska tady máme nějaký systém, který na příštích let nezměníme a v rámci možného se musíme snažit pro Českou republiku a v agrárním sektoru umět nastavit to nejlepší, co je možné. Pan poslanec Bendl tady zmiňoval, že nemáme pokryté některé výdaje na příští rok, že to budeme krýt z nespotřebovaných nároků a že jsme asi něco v minulosti dobře nenaplnili, pokud jde o investice a o minulé rozpočty. No, já musím říct, že nám bohužel nebo bohudík ty finanční prostředky se vygenerovaly hlavně díky tomu, že za rok 2014 a 2015 máme skoro půlmiliardovou úsporu v oblasti IT na Státním zemědělském intervenčním fondu, a to za situace, že to IT nám plní stejné funkce. My jsme nic nezmenšili, jenom jsme některé věci přesoutěžili, u některých stávajících jsme snížili platbu za man-day a prostě dostali jsme se na tuto úsporu. Ale my už tu úsporu nechceme už další rok, druhý nebo třetí rok přetahovat. My jsme se prostě rozhodli, že ty finanční prostředky spotřebujeme v tom roce příštím, a proto nerozpočtujeme víc. Zaznělo tady, že systém směřuje k podpoře jen velkých podniků. Prosím pěkně, dávejte pozor. Takzvaná degresivita, krácení plateb podle velikosti podniků je zakotvena již v prvním pilíři, kdy podniky zhruba nad 1 200 hektarů jsou kráceny na přímých platbách, a i v druhém pilíři v rámci plateb LFA jsou podniky, které když se dostanou nad výměru nad 2 000 hektarů, tak jsou kráceny skoro třiceti procenty tou platbou. To je i první aspekt, na který se zapomíná. Druhý aspekt je, že opravdu třeba v prvním kole Programu rozvoje venkova se významně posílily dotační možnosti pro malé a střední podniky. Byla vytvořena speciální obálka pro projekty do jednoho milionu korun, kde mohou čerpat zemědělci jen do 150 hektarů. V projektech do pěti milionů korun malé a střední farmy byly zvýhodněny bodovacím kritériem pro projekty, které jsou za dva, za tři, za čtyři miliony korun. Takže naopak si myslím, že na rozdíl od nastavení Programu rozvoje venkova v letech 2007 až 2013 teď pro malé a střední podniky se vytvořil docela velký prostor, aby měly svoje specifické kategorie a mohly je využívat a mohly z nich čerpat. Myslím si, že většina normálních zemědělců pozoruje tento trend, a tady to ve Sněmovně zdůrazňuji proto, abyste i vy tu informaci ode mě měli. Takže asi tolik to podstatné. Ještě třeba řeknu jenom pro malé podniky: snížili jsme vstupní hranice do Programu rozvoje venkova z půl milionu na dvě stě tisíc korun. Malým zemědělcům jsme řekli: zaplatíme vám jako uznatelný náklad i projektovou dokumentaci na projekt. Takže zemědělec nemusí sám něco někde platit, ale jenom ukáže na toho projektového manažera, ten přijde, napíše mu projekt a Státní zemědělský intervenční fond mu to zaplatí. To tady nikdy v minulosti nebylo, to jsou věci, kterými jsme opravdu

vyšli vstříc požadavkům i malých a středních zemědělců a jsme samozřejmě připraveni pro příští rok diskutovat, jak ty systémy zefektivnit a jak to ještě zjednodušit. Ale máme tady nějaké problémy, které se týkají metodických pokynů Ministerstva pro místní rozvoj. Nemůžeme úplně vybočit z řady a třeba říct, že nebudeme chtít výběrová řízení a tak dále. Přece jenom jsou to finanční prostředky veřejné a musí tady být zachována určitá míra transparentnosti. Takže asi tolik a opravdu byl bych rád, kdybyste se na ten dokument uměli podívat nejenom politickým pohledem, ale tou racionalitou toho, kam to dneska se snažíme směřovat, že jsme efektivní, peníze šetříme. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Ještě faktická poznámka pana poslance Bendla? Řádná přihláška, dobrá, tak řádná přihláška. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za pochopení, pane předsedo. Není mým úmyslem zdržovat, ale nebudu určitě významně delší než ty dvě minuty, ale přece jenom uznejte, že ten materiál a množství peněz, které jde do zemědělského sektoru formou dotací, stojí za pár minut diskuse i na tomto fóru. Řada těch nových projektů, anebo podpor, které tam jsou, jsou dílem toho, co se připravilo v minulosti a bylo by fér, kdyby to tady ministr zemědělství řekl.*** (10.30 hodin) (pokračuje Bendl) Jestliže jsme nasměrovali evropskou podporu nejen do oblasti vyšší podpory živočišné produkce v České republice, ale také do oblasti ovoce a zeleniny, sadařství atd., tak k tomu se vytvářely podmínky několik let zpátky. Myslím, že by bylo férové, aby to tady ministr zemědělství řekl, že to nevzniklo ze dne na den, protože ty dotační tituly mohou takto existovat, jsou dojednány v Evropě a musí být s Evropou konzultovány tak, aby nedocházelo k nějakému řeknu střetu právě s Evropskou komisí v této věci, nebo případně s komisařem. My jsme - a to pan ministr přece také musí dobře vědět - absolutní řeknu výjimkou nebo významnou výjimkou co do velikosti farem v Evropě, protože Evropa je nasměrovaná zejména na podporu právě malého a středního podnikání v oblasti zemědělství, ty farmy - tam když už je 300 ha farma, tak to je obrovská farma, když se budeme bavit o Polsku nebo Francii, což jsou dvě země asi nejvýznamnější co se týká podpory zemědělství, samozřejmě bychom se mohli bavit ještě o Holandsku, Belgii a dalších, ale těmi nositeli řeknu západního vidění světa jsou zejména spíše Francouzi a těmi, kteří do zemědělské politiky hodně zasahují, jsou Poláci. Když se podíváte na velikost farem v těchto dvou významných zemědělských zemích, tak Česká republika je významně převyšuje a Evropa nás nutí k tomu, abychom podporovali malé a střední. Myslím si, že - koneckonců jste to říkali před volbami - je třeba podpořit zejména farmy malé a střední, regionální potraviny, producenty, kteří potraviny vyrábějí doma, a ty vstupy co možná nejméně řeknu zatížit byrokracií, protože s sebou finanční prostředky, alokované z Evropské unie a z České republiky, nesou mraky byrokracie, kterou lépe zvládají velké firmy, ale ti malí na to nemají čas, zjednodušeně řečeno. A jsou neustále zatěžováni větším a větším množstvím byrokracie, a na to by mělo Ministerstvo zemědělství myslet opravdu dnes a denně. Tohle je kontinuální proces. Nebudeme chtít výběrové řízení. No, to je přece logické a správné. Škoda, že v jiných oblastech resort Ministerstva zemědělství nedělá výběrová řízení. Mám teď na mysli Lesy České republiky, ale to je jiná otázka a asi jiný bod, který - doufám - se také dostane na jednání Poslanecké sněmovny, neboť stojí za vysvětlení, proč Lesy České republiky nedělají výběrové řízení na nákup uniforem za více jak - nebo za dvě desítky miliónů korun. Ale to je jiná otázka na někdy jindy a věřím, že ji pan ministr odpovídajícím způsobem vysvětlí. Na závěr chci říci jenom tolik - částky jsou tak obrovské a dopady zejména na malé zemědělce tak velké, že je nutné se dívat na efektivitu a případně na to, jak mohutně může masivní investice do dotací velkých projektů likvidovat ty malé. O tom jste se nezmínil, pane ministře. Poprosil bych, zdali byste ještě mohl formulovat, jak se tam najdou ti malí, jestli dotační programy, které vypisujete, zejména k podpoře investic, případně nákupu strojů a podobně, jaké tam jsou, jestli si mohou malí a střední zemědělci také sáhnout na něco v oblasti této podpory.

Děkuji vám. (Výměna předsedajících.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím - pan ministr vystoupí ještě v obecné rozpravě. Prosím. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak já bych chtěl navázat na to, co říkal pan poslanec Bendl, a některé věci zodpovědět. Ano, v minulosti Ministerstvo zemědělství podporovalo pěstitele ovoce a zeleniny, ale takzvaným dotačním titulem na integrovanou produkci. To znamená, vyplácely se peníze zemědělcům, kteří na základě jasně definovaných podmínek museli dodržovat pravidla pro využívání pesticidů. To znamená, to nebyla přímá podpora, ale to byla řekněme kompenzace za to, že se nějakým způsobem více ekologicky chovají. To byla ta podpora. Dnes tato podpora zůstala zachována, ale nad rámec toho jde pro pěstitele například zeleniny zhruba platba 10 tisíc korun na hektar za to, že tu zeleninu pěstuje. On dneska dostane 3500 korun ......... platbu, kterou dostává jako každý zemědělec na plochu, a dostane ještě navíc tuto částku, která je právě v tom balíčku těch citlivých komodit, která tady v minulosti nebyla. To je, řekněme, ta dynamika navíc, která od letošního roku přišla. Když mluvíme o tom mraku byrokracie, ano, té byrokracie je poměrně hodně, ale moje zkušenost zemědělce je, přijdu na platební agenturu, kde mi pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu nachystali předtisky žádostí, tu žádost mám předchystanou, já ji odkontroluji a za třicet minut mám hotovou komplexní žádost, kterou mi víceméně z 90 % udělá zaměstnanec Státního zemědělského intervenčního fondu, já ji pouze podepíšu, zkontroluji a mám zhruba dvě třetiny dotací, na které si jako zemědělec mohu sáhnout, prakticky vyadministrovány. Proto se říká jednotná žádost. My ji uděláme opravdu z 80% % za toho zemědělce, my ji předchystáváme. Zemědělec s tím má naprosto minimum administrativy. Pokud mluvíme o té složitější administrativě, ano, to je otázka výkaznictví, využívání pesticidů, využívání hnojiv, využívání dalších věcí přímo v zemědělské prvovýrobě. Uznávám, že tam je to trošku složitější. Pokud jde ještě o finanční prostředky a jejich administrativu, tak musím říci, v rámci programu rozvoje venkova, kde se ti malí mají najít? No, to je právě v tom, co jsem tady zmiňoval. Ten malý ukáže a řekne: Tady je přímo člověk, který to projektově dělá, přijďte ke mně domů, já vám řeknu, co asi chci, ten člověk mu ten projekt napíše, podá to na SZIF, on to samozřejmě ten zemědělec musí ještě podepsat, tedy zkontrolovat a podepsat, a SZIF toho člověka, který to externě udělal, kompletně zaplatí. To je zase to nové, co jsme letos dali do toho prvního kola, co v minulosti nebylo. Proto se zase snažíme hledat nástroje, jak těm malým ulehčit administrativu, jak jim pomoci, protože já chápu, že většinou jsou to sedláci, kteří dělají fyzicky rukama ať už v rostlinné nebo v živočišné výrobě. Jednoduchá žádost. Když se podíváte, PGRLF, když jste tady mluvil, kde si mohou jít žádat o zemědělskou techniku, PGRLF, jedna žádost na jednu A4. Sám jsem ji vyplňoval dvakrát. Za půl hodiny mám hotovo, za 20 minut k tomu napíši podnikatelský záměr. Myslím si, že to není nic složitého. Osobně jsem to dělal, vím, o čem mluvím. To je asi k tomu, co jste zmiňoval, ke složitosti administrativy. Ti malí - vy jste říkal, kde se mají najít no, to je ten projekt, který jsem popisoval, ta obálka projektu do 1 mil. korun pro zemědělce do 150 ha, která je zcela nově a která tyto možnosti právě jednoduššího administrování zemědělcům nabízí. A to, co jste zmiňoval v těch narážkách k lesům, velice rád si o tom s vámi v interpelaci zase pohovořím. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Josef Kott a další pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, myslím si, že to, co tady říká pan ministr, je stoprocentní pravda. Jen mě zaráží, že zástupci zemědělského výboru vystupují na plénu s takovýmito otázkami, protože jako člen monitorovacího výboru jsem jim tyto záležitosti předal. Je to skutečně tak, že jak malí, tak střední a velcí zemědělci mají jednotlivé obálky, ve kterých se určitě najdou. To, co tady řekl pan ministr, rozdělili jsme to tak, že je to podle velikosti produkce a pak je to ještě rozdělené na rostlinnou a živočišnou výrobu. Myslím si a jsem o tom zcela přesvědčen, že tyto záležitosti, které zde padly z úst pana kolegy Bendla, nejsou zcela relevantní. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy řádná přihláška pana poslance Bendla. Prosím. Poslanec Petr Bendl: Chci poděkovat panu ministrovi, že nezneužil možnosti vystoupit jen v závěrečném slově, abych nemohl reagovat na to, co říkal. To oceňuji, protože tato praxe tady ve Sněmovně bohužel je. K tomu konkrétnímu, co tady padlo. Ano, v minulosti byla nastavena podpora ovoce a zeleniny cestou integrované podpory, jak jste říkal, pane ministře. *** (10.40 hodin) (pokračuje Bendl) Ale minulost byla nastavovaná v roce 2003, 2004, 2005, 2006, protože to bylo finanční období 2007 2013, kdy Česká republika nebo zástupci České republiky, česká vláda tehdy a zejména jednotlivá ministerstva, domlouvali podmínky podpory anebo nepodpory, protože to je jedna z věcí, která mě udivovala v minulosti, že jsme si nenastavili v roce 2004, 2005, 2006 v debatě s Evropskou unií jako prioritu podporu živočišné produkce. A už nebylo možné v závěru toho finančního období ji měnit, to se nastavilo až v letech, kdy se připravovalo finanční období 2014 - 2020. (Hluk v sále.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, abyste své diskuse a debaty přenesli do předsálí a byl tady klid. Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Je mylné se domnívat, že to, co teď funguje, se domluvilo včera. Tyhle dotační tituly, které jsou domluveny v oblasti zemědělství, se domlouvaly při debatě na téma finanční období 2014 - 2020, to znamená v letech 2012, 2013. To byl dlouhodobý proces, několik let, rok a půl, možná dva roky a víte sám, že došlo ještě ke zpoždění nikoli vinou České republiky v tomto případě, ale vinou neschopnosti Evropy se dohodnout, aby se čerpalo opravdu v roce 2014. Proto na konci roku 2015 v podstatě ještě opakujeme stejnou chybu nebo opakuje se stejná situace čerpání evropských peněz z let 2007 - 2013, kdy se nečerpá v tom prvním roce skoro nic a pak ti, co přijdou v roce 2020 stejně jako vy teď budou říkat: lumpové před námi nevyčerpali žádné peníze a Česká republika přišla o tolik či o tolik. Ale už se zapomíná na to, že např. z toho finančního období 2007 - 2013 plus dva, protože tam ty dva roky vždycky k tomu jsou, ale už není možné začínat nové projekty k tomu dočerpání, že začalo vlastně později vinou těch tehdy, vinou těch, kteří domlouvali finanční období roku 2007 - 2013. Takže moc prosím, ty dotační tituly, které jsou dnes nastaveny a jsou jasnou deklarovanou podporou v oblasti živočišné produkce, ovoce a zeleniny, citlivých komodit, tak jsou produktem debaty roku 2012 a 2013. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan předseda Faltýnek. Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně a kolegové. Já jsem nechtěl vystupovat, ale nerozumím moc této přestřelce mezi stávajícím a minulým ministrem zemědělství. Ta debata, úplně stejná, proběhla na půdě zemědělského výboru, kdy jsme konstatovali, že právě Petr Bendl nastavil v době, kdy byl ministrem zemědělství, ty základní procesy, kdy se do budoucna budou více

podporovat ti, kteří něco opravdu dělají, kteří zaměstnávají lidi, vytvářejí přidanou hodnotu ať už v oblasti živočišné výroby nebo ostatních výrob. Takže já nechápu, kde je ten spor, protože to jsme si přece řekli na půdě zemědělského výboru, že se pokračuje v tom, co bylo nastaveno, prostřednictvím pana předsedajícího, za tebe, pane bývalý ministře. Takže já bych chtěl jenom podpořit, abychom dneska tento zákon schválili, protože má zásadní vliv na čerpání vlastně zejména evropských peněz do našeho českého zemědělství a potravinářství. Ale protože cítím určitý konflikt zájmů, tak tady nechci vystupovat odborně. Toto jsem chtěl pouze konstatovat, že tato debata proběhla několikrát za sebou na úrovni zemědělského výboru a zemědělský výbor jasně uznal všemi hlasy, že ty procesy nastavil Ivan Fuksa a po něm Petr Bendl. Tak to prostě je. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil do všeobecné rozpravy. Jestli je tomu tak, končím všeobecnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje a pana ministra, zda si chtějí vzít závěrečná slova v této fázi. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Myslím, že by bylo dobré, pane zpravodaji, kdybyste se přihlásil a načetl návrh usnesení. Děkuji. Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo. Přečtu tedy návrh na usnesení zemědělského výboru: "Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny 1. doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661, schválit bez připomínek; 2. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny a 3. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky." Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže tomu tak není, končím podrobnou rozpravu a i zde se táži na závěrečná slova před hlasováním pana ministra a pana zpravodaje, jestli si je chcete vzít. Není tomu tak, dobře. Návrh usnesení byl přečten. Mám zde žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Tedy návrh usnesení byl přečten a já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl přečten. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 333, přihlášeno je 111 poslankyň a poslanců, pro návrh 94, proti 9. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Podle schváleného programu otevřu další bod a tím je 221. Dotační programy zemědělství pro rok 2016 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 663/ I tento předložený materiál uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé poslankyně, poslanci, dotační programy na rok 2016 vycházejí z dikce § 1 a § 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, které stanovují, že stát přispívá k zachování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. Zároveň podporou vytváří předpoklady k udržování osídlené a kulturní krajiny a rozvoji mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí. Dotační programy, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, jsou podle § 2 odst. 2 výše uvedeného zákona prováděny Ministerstvem zemědělství a jsou administrovány na základě jím vydaných zásad.

Předkládaný materiál obsahuje dotační programy pro rok 2016, jejichž účel včetně rozsahu finančních prostředků podle § 2d zmiňovaného zákona schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky současně se státním rozpočtem. Dotační programy navazují na již osvědčené programy, které byly založené předešlými vládami. Programy byly analyzovány a shledány efektivními a byly případně doplněny. Programy jsou výslovně účelové, sloužící k podpoře restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrárního sektoru. V předloženém návrhu je výší přidělených prostředků preferovaná živočišná výroba. Důvodem je snaha bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby, jež je nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově a která v současnosti ztrácí pozice, především v oblastech chovu prasat a drůbeže, přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách České republiky existují. Opětovně je zařazen již pro rok 2015 schválený program 16 - Udržování a obnova kulturního dědictví venkova, jehož účelem je údržba a obnova kulturních prvků venkovské krajiny, které neslouží osobnímu užívání, ani nejsou předmětem podnikání. Tento program nebyl v roce 2015 spuštěn z důvodu nefunkčního IT systému pro administraci a jeho nevyužité prostředky ve výši 200 mil. korun budou použity k posílení schválených finančních prostředků pro rok 2016. Cílem programu je zvýšit turistickou atraktivnost venkovského prostoru a tím přispět k jeho oživení. Mezi dotační programy jsou poprvé nově zařazeny program 2D, který slouží pro nákup plemenných zvířat, jehož cílem je zlepšit genetickou hodnotu stáda skotu, ovcí a koz.*** (10.50 hodin) (pokračuje Jurečka) Dále program 17 podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů, jehož cílem je zlepšení biologické diverzity rybích populací v povrchových vodách určená pro uživatele rybářských revírů. Tento program byl schválen samostatně nedávno pro rok 2015 jako program K2015. Program 18 podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením, jehož cílem je přispět ke snížení plýtvání potravinami a podpořit distribuci potravin lidem na hranici hmotné nouze. Dále program 19 podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti pro zlepšení tržních příležitostí a dosažení přidané hodnoty u mléka a mléčných výrobků. A dále program 20 podpora nadstandardní pohody zvířat na zlepšení životních podmínek dojnic zaváděný k eliminaci zdravotních rizik dojnic a zabezpečení produkce kvalitní mléčné suroviny. (Hluk v sále.) Posledně jmenované dva programy budou realizovány až po jejich schválení Evropskou komisí, kde po pracovní úrovní máme tyto programy víceméně projednané, čekáme na oficiální notifikaci. V souladu se zněním § 2d odst. 1 zákona č. 250/1997 Sb. je u každého programu uveden účel a navrhovaný rozsah finančních prostředků. Dále je uvedena forma dotace a zdůvodnění podpory. Tyto dotační programy neodporují mezinárodním dohodám a smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Podmínky pro podávání žádostí, rozhodování a přiznání dotací budou upraveny zásadami Ministerstva zemědělství a budou zveřejněny v příštím roce. Návrh finančních prostředků určených na dotační programy pro rok 2016 je státním rozpočtem stanoven ve výši 2,25 mld. Kč. S ohledem na tuto skutečnost návrh rozpočtu dotačních programů zemědělství pro rok 2016 odpovídá možnostem rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství... (Ministr se odmlčel pro velký hluk v sále.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegyně a kolegové, opětovně o klid a požádám vás, abyste jestliže máte potřebu diskutovat, tak činili v předsálí. Děkuji. Prosím, pane ministře, pokračujte. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Programu zemědělství, programu Ministerstva

zemědělství to odpovídá našim finančním možnostem. Pardon. Rozdělení finančních prostředků na jednotlivé dotační programy směřuje do odvětví živočišné výroby celkem 1,64 miliardy korun, do odvětví rostlinné výroby 240 milionů, do odvětví potravinářství 159 milionů korun a na ostatní aktivity 203 milionů korun. Návrh dotačních programů byl schválen 2. listopadu vládou České republiky a byl projednán také 10. prosince na zemědělském výboru. Vážený pane předsedo, milé poslankyně, vážení poslanci, prosím o schválení těchto dotačních titulů pro rok 2016. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuju, pane ministře, a poprosím nyní zpravodaje výboru poslance Ladislava Velebného, aby nás o jednání výboru informoval a také přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím. Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zemědělský výbor se sešel a projednal dne 10. prosince na své 26. schůzi sněmovní tisk 663 a přijal usnesení k dotačním programům zemědělství pro rok 2016 v tomto znění: Po úvodním slově ministra zemědělství Mariana Jurečky, zpravodajské zprávě poslance Ladislava Velebného a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby dotační programy zemědělství pro rok 2016 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 663, schválila; pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuju. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám všeobecnou rozpravu a nejprve přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes od 14 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Volný. Dnes od 10 do 13 hodin z důvodu návštěvy lékaře se omlouvá pan poslanec Daniel Korte. A dne 17. 12. a 18. 12. se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Schwarzenberg. A nyní již řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Herbert Pavera. Poslanec Herbert Pavera: Hezké a dobré dopoledne ještě jednou. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám ještě sdělil několik věcí k předcházejícímu bodu, který jsme tady měli - návrh rozpočtu SZIF. My jsme ho nepodpořili z důvodů, které jsem už tady říkal. Jenom to shrnu. Určitě když se ty důvody pro příští rozpočet odstraní, tak samozřejmě budeme určitě nakloněni podpoře SZIFu. A ty věci, které nám vadily a které jsem zmiňoval, je jednak to navýšení počtu zaměstnanců. Věřím, že v příštím roce k tomu nedojde. Potom pořad ta podpora Klasy. Spíš říkám a zdůrazňuji to, že tam je, že chceme podporovat regionální potraviny a farmáře a prodej farmářů, což musím kvitovat, že pan ministr už dělá. Takže poté přímé platby a rozdělení, pokud taky aspoň procentuálně budeme vědět dopředu, jaké peníze půjdou na určité věci v přímých platbách, tak si myslím, že tam se potom můžeme klidně i v příštím roce domluvit na podpoře, protože dotace pro zemědělství, už to tady bylo řečeno, jsou nutné, protože jsou v celé Evropě. Já vystupuji vždy, když se vyslovuje dotace, tak vystupuji proti dotacím. Víte dobře, že jako starosta obce se s tím setkávám dnes a denně, že musím žádat o dotace, a vždycky říkám, že dotace jsou špatná věc, křivý trh a vůbec by neměly být. Takže uvidíme časem, jak to Evropská unie bude řešit. Pokud Evropská unie zruší dotace, tak samozřejmě i u nás budeme určitě k tomu přistupovat stejně podobně. Ale nyní budeme mluvit o dotačních programech zemědělství. A tady si myslím, že se s panem ministrem shodneme a podpoříme vlastně tady tento program, a to z několika důvodů: jednak je tam podpora včelařství, zahrádkářství i rybářství, což si myslím, že je velice pozitivní. Za pozitivní můžu říct, že je i podpora venkova a kulturních památek. Pan ministr si vzal pod svou gesci podporu památek na venkově, protože už není v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ani Ministerstva kultury. A pokud se mluví o programu rozvoje venkova, tak do rozvoje venkova patří i obnova kulturních památek, a to jsou takové ty sakrální stavby a podobně, které jsou většinou v okolí těch obcí nebo možná i v samotných obcích. Určitě podporujeme i to, že je tady podpora činnosti potravinových bank. Vlastně v době migrace i v

době nemigrace je nutné mít nějakou potravinovou banku, protože je řada sociálně slabých lidí, kteří potřebují naši podporu, takže si myslím, že to není špatný nápad. A když to srovnám, navýšení tohoto programu je zhruba o 700 tisíc oproti loňskému roku a většina těchto peněz jde na podporu nákazového fondu, je to podpora chovu prasat, drůbeže a samozřejmě i skotu a dalších věcí, což si myslíme, že je dobré živočišnou výrobu podpořit, a samozřejmě i chov prasat, protože víme všichni, že chov prasat v České republice šel v našem zemědělství radikálně dolů. V roce 2015 bylo celkem 14 dotačních titulů. V letošním roce je 18. Pan ministr to zdůvodnil proč. Myslím si, že jsou dobře navržené. A my TOP 09 a Starostové vlastně tento dotační program zemědělství na rok 2016 podpoříme. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní požádám řádně přihlášeného pana poslance Petra Bendla o jeho příspěvek. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. 2,25 miliardy korun na dotacích. To je předložený tento materiál, kde skoro všechny nadpisy zní fantasticky a skvěle. A člověk, kdyby se podíval na nadpisy těch dotačních titulů, tak by si říkal no hurá, konečně se děje něco pozitivního. Ale čert tkví často v detailech. Já chci říct, že je tam řada věcí, které podporu potřebují, protože se například včelaři, i když sečtete-li podporu včelařů, teď si uvědomuji, že sečtete-li podporu včelařů, která jde ze SZIFu, to je asi 61 milionů korun, 80 milionů korun, které jdou tady, to už jsme na 140 milionech, to už není málo. *** (11.00 hodin) (pokračuje Bendl) A myslím si, že bychom měli hlídat zase efektivitu vynaložených prostředků. Dostanou se opravdu ty peníze až k tomu včelaři, abychom znali celou tu proceduru? Tím nezpochybňuji tu výšku. Já byl vždycky ten a Středočeský kraj za našeho působení na kraji patřil vlastně k průkopníkům hledání systému podpory včelařství a včelařů. Protože tenhle sektor má řadu problémů, které není schopen sám vyřešit, a potřebuje státní podporu. Nicméně už to je 140 mil. korun a měli bychom chránit případné tendence ke zneužití. Tím neříkám, že jsou. Ale lidi jsou často jenom lidi. Když jsme projednávali tenhle materiál na výboru, tak jsem kritizoval několik věcí. A několik věcí chválil včetně toho včelařství. Ale kritizoval jsem míru podpory jdoucí na poradenství a poradenské firmy a podobně, protože těch zhruba tuším 60 mil. korun, které mají jít do poradenství, myslím, že by tyhle finanční prostředky spíše zasloužily jiné oblasti, a byl jsem odmítnut na výboru, že to je potřeba a že těch 60 mil. je málo a že Ministerstvo zemědělství šetří jinde na poradenství. Ano, ono se v těch dotačních titulech využívaných z Evropské unie už to poradenství tolik nenosí, zaplať pánbůh, to myslím, že je dobře. V tom se ztrácela spousta peněz a často neefektivně. Raději bych viděl ty peníze v řešení problematiky sucha, odbahňování rybníků, to, o čem se dlouhodobě bavíme, že má patřit mezi priority České republiky v oblasti zemědělství. A tam bych ty finance viděl opravdu radši než že budeme 60 mil. dávat do poradenství. Zmínili jsme oblast, která je mi blízká, a to je chov koní, kde tady jsou dané prostředky na nákup plemenných zvířat, kde chce stát podpořit zlepšení genetické hodnoty stád skotu, ovcí a koz. Ale vzhledem k tomu, že máme i organizace, které se věnují genetickému fondu v oblasti chovu koní, tak jsem říkal, že mi vadí, že se to na ně nevztahuje. Protože znám finanční situaci těch našich organizací, v tuhle chvíli příspěvkových, a vím, že si nemohou dovolit významně zlepšovat genetický fond. A když se bavíte s lidmi, kteří v téhle oblasti pracují, tak v zásadě si spíš než aby využívali opravdu toho potenciálu, který máme tady, tak ti nejlepší vozí genetický materiál ze zahraničí. A je to škoda. Když už tedy se pohybujeme v téhle oblasti a vytváříme na to dotační fond, tak si myslím, že by koně rozhodně zasloužili, aby mezi vyjmenovaná hospodářská zvířata patřili. Pan ministr tady říkal, že v příštím roce budou jasná pravidla. Já bych se zeptal, protože to je strašně široký pojem, to je 12 měsíců, tak jestli by uměl říct, kdy budou vydána ...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale opět vás požádám, kolegové, zvlášť ve středu sálu, abyste si témata, která potřebujete diskutovat, šli řešit do předsálí. A nerušili v průběhu projevu. Prosím, pokračujte. Poslanec Petr Bendl: ... kdy budou vydány a zveřejněny podmínky a pravidla možnosti čerpání. To myslím, že každého, kdo ty tituly vidí, bude zajímat. Tak jestli to jde zpřesnit, aby všichni věděli, kdy se něco v tomto ohledu stane. Zároveň mně dlouhodobě vadí, a možná, že tady je příležitost to říct, kdy vznikají nové dotační tituly. A mně dlouhodobě vadí, že nemá stát vypracovaný systém na řešení problematiky týrání velkých hospodářských zvířat. Protože situace je dneska taková, že veterináři v okamžiku, kdy identifikují týrané ovce, kozy, krávy, koně, tak protože nemají kam ta týraná zvířata dát, není vybudován systém, tak jsme svědky toho, že dlouhodobě veterináři musejí přihlížet neřešitelné situaci. My jsme na to upozorňovali na zemědělském výboru. S paní kolegyní Balaštíkovou jsme byli výborem delegováni do pracovní skupiny, která vznikla na Ministerstvu zemědělství v oblasti podpory chovu koní a systémového řešení podpory chovu koní v České republice, což s touhle tematikou souvisí. Já z tohoto pohledu při projednávání tohoto bodu vyzývám pana ministra zemědělství, aby po dvou letech už konečně něco v téhle oblasti udělali, protože je nutné situaci řešit. Není možné, aby veterináři nebyli schopni ve finále odebrat to zvíře, zachránit týrané zvíře tak, aby se mohly zajistit kultivované dobré životní podmínky pro zvířata, která jsou prokazatelně týraná a musí zůstávat v těch oblastech a zařízeních, ve kterých živoří. Možná že to je jedna z oblastí, kde by se nějaký titul, nemyslím dotační, prostě to má být systémové opatření, které by pomohlo dát šanci veterináři týrané zvíře odebrat, dát šanci státu objednat si případně u jiných hospodářství, farem apod. možnost tam to zvíře ustájit a pak řešit jeho budoucnost. Tuhle situaci v České republice dlouhodobě řešenu nemáme a možná, že zrovna tahle oblast nebo tahle parketa by mohla přispět k nějakému řešení. Moc prosím, pane ministře, abyste se tím zabýval. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr, prosím. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Pokusím se být hodně stručný a konstruktivní. Jsou tady ještě další body, které by bylo dobré projednat. Já jenom k tomu poradenství, protože opravdu v evropských finančních prostředcích programu rozvoje venkova tato kapitola byla výrazně zeštíhlena. A máme k tomu spoustu nespokojených podnětů z praxe, tak tady jsme se rozhodli to nezeštíhlovat, protože také mimo jiné z této kapitoly financujeme od podzimu výrazně posílené možnosti podpory českých firem na zahraničních veletrzích. Takže proto k tomu nechci tady tuto obálku krátit, protože tady jsme rozšířili a už na podzim se nám to projevilo - obrovsky zvýšený zájem firem, které šly na německou Anugu, a počítáme s tím i do příštího roku. Takže to jenom možná tam je jenom název poradenství, ale i v tom alokována i tato podpora. Nepodpora koním. Já musím říct, že ten dotační titul 2D je nový titul, my jej zkoušíme, jak se v příštím roce rozeběhne. Portfolio toho, co bychom všechno mohli podporovat, je tak široké, že ho nikdy nebudeme schopni uspokojit. Já jenom k těm koním řeknu, ano, můžeme se nad tím zamyslet pro příští rok. Jenom bych chtěl říct tady na plénu Sněmovny, že koně, ovce a kozy, to jsou tři kategorie zvířat, které nám rostou. Jejich stavy v České republice rostou. U všech ostatních klesají. Takže proto my se teď snažíme především mířit tuto podporu na stavy skotu. A poslední věc, odnáším si podnět od pana poslance Bendla, děkuji za něj, podívat se na to, jak systémově je vyřešeno nejenom to, že odebereme zvířata, ale jak potom ta zvířata můžeme zabezpečit. Máme tady nějaké řekněme naše kapacity, pokud jde o hřebčíny a hřebčince. Ale samozřejmě pro jiné kategorie hospodářských zvířat my jako resort nemáme kapacitu, takže se na to podíváme, co by tady šlo v té věci nějakým způsobem dál dělat. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho nevidím. jestli je tomu tak, končím všeobecnou rozpravu a táži se pana zpravodaje, pana ministra, zda v této fázi chcete závěrečná slova. Není tomu tak. Přistoupíme k podrobné rozpravě. Vidím, že pan zpravodaj se do ní hlásí. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, seznámím vás s usnesením zemědělského výboru, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby Dotační programy zemědělství pro rok 2016 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 663, schválila. Děkuju. *** (11.10 hodin) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda někdo další se chce přihlásit do podrobné rozpravy. Není tomu tak, v tom případě končím podrobnou rozpravu, přivolám ještě kolegy z předsálí, aby přišli hlasovat. Mám zde žádost o vaše odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. Pro pořádek říkám, že končím podrobnou rozpravu a táži se pana zpravodaje a pana ministra, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak, v tom případě návrh usnesení byl přednesen. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak byl zde načten. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 334, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro návrh 122, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Děkuji jak panu ministru tak panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k dalšímu bodu podle schváleného programu a tím je 222. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. září 2014 /sněmovní tisk 343/ - druhé čtení Prosím, aby se ujal slova ministr kultury Daniel Herman. Prosím. Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, v zastoupení pana ministra financí vám předkládám k projednání smluvní dokument z oblasti mezinárodních daňových vztahů, a sice historicky první Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Lichtenštejnským knížectvím. Tato smlouva byla podepsána dne 25. září 2014 v Praze. Jde o standardní komplexní bilaterální smlouvu, která upravuje zdaňování a zároveň i vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. Tato smlouva jistě napomůže rozvoji vzájemných hospodářských aktivit. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem se v současné době neaplikuje žádná smlouva a může tedy vznikat nežádoucí mezinárodní dvojí zdanění. V případě Lichtenštejnska se jedná o poslední členský stát evropského hospodářského prostoru, se kterým doposud smlouva o zamezení dvojímu zdanění nebyla uzavřena. Důvodem je i ta skutečnost, že Česká republika navázala s touto zemí diplomatické styky až v září roku 2009. Tato smlouva upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady České republiky a Lichtenštejnska. Stanoví zásadu rovného nakládání se subjekty obou smluvních stran, umožňuje neformální řešení sporů vzniklých při jejím výkladu a provádění a umožňuje rovněž výměnu informací v kontextu daní všeho druhu a pojmenování mezi příslušnými úřady smluvních stran, a to v souladu s existujícím mezinárodním standardem, včetně výměny bankovních informací. Smlouva aplikuje jako hlavní metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů českých daňových rezidentů, metodu prostého zápočtu zahraniční daně. Přímý dopad na státní rozpočet České republiky tato mezinárodní daňová smlouva mít nebude. Celkový přínos plynoucí z uzavření smlouvy bude záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce. Tato smlouva zajisté nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy a nemůže tak založit novou daňovou povinnost.

Pro vaši informaci dodávám, že Senát Parlamentu České republiky již vyslovil s ratifikací smlouvy svůj souhlas. Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vzala v úvahu zmíněné skutečnosti při projednávání této smlouvy a vyslovila souhlas s její ratifikací. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Usnesení zahraničního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 343/2. Návrh iniciativně projednal rozpočtový výbor. Usnesení rozpočtového výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 343/1. A nyní prosím, aby se ujal zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec René Číp. Prosím, máte slovo. Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, zahraniční výbor na své 22. schůzi smlouvu projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku a Protokolu k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. září 2014. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní prosím zpravodajku rozpočtového výboru, poslankyni Miloslavu Vostrou, aby se ujala slova. Prosím. Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru, který tento vládní návrh projednal na svém jednání již 28. ledna 2015, a po úvodním slově náměstka ministra financí a po zpravodajské zprávě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku a Protokolu k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. září 2014. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, rozpravu končím. Táži se na případná závěrečná slova pana ministra nebo zpravodajů. Nevidím zájem, dobře. Přikročíme nyní tedy k hlasování o navrženém usnesení. Pro pořádek konstatuji, že přečtená usnesení jsou shodná. Návrh usnesení byl přečten, víme, o čem hlasujeme. Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 335, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro návrh 119, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas a já děkuji jak panu ministrovi tak oběma zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. Otevírám další bod dnešního jednání a tím je 195. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 /sněmovní tisk 446/ Nejdřív mi dovolte, abych mezi námi přivítal veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou. Prosím, zaujměte místo a požádám vás, abyste předloženou zprávu, kterou budeme projednávat, uvedla. Poprosím vás, uveďte zprávu, kterou budeme projednávat. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych vás stručně seznámila se souhrnnou zprávou veřejné ochránkyně práv za rok 2014.

Vzhledem k obsáhlosti a hodnosti zprávy o mé činnosti za rok, neočekávám, že by ji kdokoli přečetl celou, jsem však přesvědčena, že v ní lze konkrétní informace dobře vyhledat, stejně jako v evidenci stanovisek ochránce, které jsme před nedávnem zavedli na stránkách veřejného ochránce práv. *** (11.20 hodin) (pokračuje Šabatová) Zpráva se postupně věnuje legislativním doporučením Poslanecké sněmovně, uplatněným zvláštním oprávněním, statistice a poznatkům z jednotlivých oblastí státní správy, což je tradičně nejobsáhlejší část, systematickým návštěvám zařízení, kde je omezena lidská svoboda, ochraně před diskriminací a činnosti na poli takzvané návratové směrnice. A kapitolou poslední je hospodaření kanceláře a ostatní aktivity. Pokud bych měla shrnout minulý rok, ráda bych vás vyrozuměla o tom, že byla vyslyšena většina legislativních doporučení ochránce za roky 2012 a 2013. Jedná se tedy o práci mého předchůdce, ale všechno má svůj čas a věci se realizovaly právě v roce 2014 a 67 % doporučení bylo nějakým rozumným způsobem vyslyšeno. Dovolila bych si vás seznámit s novými doporučeními za rok 2014. Požádala jsem o zákonné vymezení podmínek takzvané sociální detence, mohu prozradit, že i toto je docela na dobré cestě, apelovala jsem na Sněmovnu, aby podpořila přijetí zákona o opatrovnictví, tam je vývoj trošku složitější, ale byla přijata podrobná metodika Ministerstva vnitra. Poprosila jsem, zda by bylo možno zakotvit odvozenou diskriminaci do antidiskriminačního zákona. A také jsem prosila, aby bylo možno zakotvit kritéria pro zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi, to znamená, aby pravidla byla alespoň v nařízení vlády a nebo v zákoně. Zatím je to pouze otázka metodiky. Požádala jsem a vysvětlila, proč považuji za rozumné, aby byly některé kategorie cizinců zahrnuty do systému veřejného zdravotního pojištění. Chtěla bych vás také seznámit se svými vstupy do řízení před Ústavním soudem. Vstoupila jsem pětkrát do řízení před Ústavním soudem. Oslovena jsem byla devatenáctkrát a pětkrát jsem se rozhodla pro to vstoupit, dvakrát jsem byla úspěšná, dvakrát neúspěšná a jednou ještě soud nerozhodoval. Za rok jsme přijali 8 202 podnětů a z toho 58 jich bylo v působnosti. Vyřídili jsme 7 637 podnětů a ukončila jsem 658 šetření a z toho ve dvou třetinách jsem zjistila pochybení šetřeného úřadu. Je třeba říct, a to je také potěšivé, že úřad většinou, a to z 80 %, pochybení sám napravil již po vydání zprávy o šetření. V ostatních případech jsem musela vydat stanovisko s návrhem opatření k nápravě. Pouze v sedmi případech úřad trval na svém původním stanovisku a svá pochybení nenapravil ani po vydání závěrečného stanoviska. Proto jsem vyrozuměla nadřízený úřad nebo informovala veřejnost. Pokud mám hovořit o hospodaření kanceláře, konečný rozpočet i s projektem, který byl zaměřen na školení zejména osob ve státní správě, projekt se nazýval Společně k dobré zprávě, byl 109 mil. 864 korun. Vyčerpali jsme 101 mil. 544 korun, tedy na 92,43 % konečného rozpočtu. Úspora vznikla především v čerpání běžných prostředků, a to zejména na provozních výdajích. Skutečný průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců na rok 2014 činil 122,5 zaměstnanců a z toho 97 zaměstnanců se přímo zabývalo vyřizováním podnětů a výkonem věcné působnosti Kanceláře veřejného ochránce práv. To znamená, že jsou to právníci a spisová služba. Já bych řekla, že to jsou ty nejobecnější informace. Já bych si dovolila v tuto chvíli přerušit a ráda zodpovím jakoukoliv otázku, kterou mi položíte. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ombudsmanko. Prosím, zaujměte místo u stolku předkladatelů. Tento sněmovní tisk projednal petiční výbor a ústavněprávní výbor a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 446/1 a 2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj petičního výboru pan poslanec Jiří Junek a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Jiří Junek: Dobrý den, děkuji za slovo.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, petiční výbor projednal souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 na své 19. schůzi dne 21. dubna 2015. Ke zprávě se nejdříve vyjádřila veřejná ochránkyně práv paní Anna Šabatová, ta výbor podrobně seznámila s obsahem své zprávy. A tak jako zde na plénu popsala všech osm hlavních kapitol, přičemž z pohledu Sněmovny bezesporu nejpodstatnější je hned první kapitola s názvem Zobecnění poznatků za uplynulý rok - doporučení Poslanecké sněmovně. Zopakuji ještě jednou pět hlavních doporučení, o kterých už tady paní ombudsmanka hovořila. Jedná se o doporučení v oblasti sociální detence, zákona o opatrovnictví, zakotvení odvozené diskriminace do antidiskriminačního zákona, dále úprava postupu při zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi a zdravotní pojištění cizinců. Samozřejmě významné a důležité byly a jsou i ostatní kapitoly souhrnné zprávy, jako například kapitola 5, Ochránkyně a diskriminace, kde jsou mimo jiné popsány dnes již velmi dobře mediálně známé případy, jako byl zákaz nošení jakýchkoliv pokrývek hlav na střední zdravotnické škole, který se nelíbil žákyním, muslimským azylantkám ze Somálska, nebo to byl případ nepronajmutí bytu z důvodu příslušnosti k romské národnosti - ve zprávě je to označeno jako diskriminace spotřebitelů realitními kancelářemi, kde bylo mimo jiné prováděno takzvané situační testování. Na výboru po zprávě veřejné ochránkyně práv a vystoupení zpravodaje následovala diskuse, do níž se přihlásili čtyři poslanci, kteří se zajímali o problematiku zdravotního pojištění cizinců, o problematiku odvozené diskriminace, o problematiku zařízení pro seniory a v neposlední řadě o problematiku k situaci ohledně takzvaných VISAPOINTů. Na závěr jednání výbor přijal následující usnesení. Petiční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu: 1. bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014, dle sněmovního tisku 446, 2. žádá vládu, aby se zabývala legislativními podněty uvedenými v úvodu souhrnné zprávy v části první zobecnění poznatků doporučení Poslanecké sněmovně a aby předložila Poslanecké sněmovně zprávu o využití těchto podnětů v termínu do 30. září 2015 a odůvodnila, z jakých důvodů některé legislativní podněty veřejného ochránce práv nezařadila do svého legislativního plánu. Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že je dnes již 17. prosince, v podrobné rozpravě načtu jen první část usnesení petičního výboru. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám vás, pane poslanče, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Lukáš Pleticha. Jest přítomen? Nebo v případě zastoupení poslankyně Markéta Wernerová. Žádám tedy zástupce ústavněprávního výboru, kterým je pan poslanec Tejc, aby přečetl návrh usnesení. Prosím. *** (11.30 hodin) Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, takový je úděl předsedů výborů v případě nepřítomnosti poslankyň a poslanců. Za to se omlouvám, a proto si dovolím tedy velmi krátce odkázat na písemné usnesení z 32. schůze ústavně právního výboru, které se konalo 6. května tohoto roku s tím, že jsme uvedenou zprávu vzali na vědomí a opětovně jsme požádali Ministerstvo spravedlnosti a financí, aby zpracovaly legislativní návrh, který by vyhověl doporučení veřejného ochránce práv a které se týká transparentnosti hospodaření podnikatelských subjektů. To je tedy obsah tohoto usnesení, se kterým se můžete případně seznámit v rámci tisku 446. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám moc děkuji, pane poslanče, a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První s přednostním právem se hlásí pan poslanec Marek Černoch. Prosím.

Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já bych jenom velmi rád, protože se s paní ombudsmankou potkáváme v ústavně právním výboru, v podvýboru a myslím si, že její úřad má hodnotu a má smysl pouze v případě, kdy bude plnit svou úlohu, a to je ochrana práv českých občanů. Myslím si, že i z toho pohledu, že jste placena nebo že tento úřad je placen z daní daňových poplatníků, tak je potřeba hájit práva našich občanů, a proto bych se velmi rád zeptal, paní ombudsmanko, na dvě takové zásadní věci. Jedna je váš výrok o tom, že bychom měli přijímat imigranty, nebo že bychom neměli vyhostit imigranty v případě, že přicházejí s falešným pasem, tak jak se tato zpráva objevila, protože jsou to lidé, kteří překračují zákon tím, že vstupují do ČR nebo že přicházejí do ČR s padělanými doklady nelegálně, a v té chvíli tady nemají na našem území, co dělat. A druhá otázka je na vaši kritiku zařízení Bělá-Jezová, kdy my jsme se tam byli podívat s kolegy, a z našeho pohledu tam rozhodně nedochází k žádnému porušování lidských práv kohokoliv, protože lidé, kteří jsou v tomto zařízení, tak mají výběr ze tří jídel, mají výběr z dalších dietních jídel, mají zdarma lékařskou péči, zdarma školku, kinosál, tělocvičnu a policie, která tento objekt hlídá, postupuje naprosto podle zákona a s naprostou profesionalitou. Proto mě velmi překvapila vaše kritika tohoto zařízení a opravdu si myslím, že z vašeho úřadu vyplývá, že byste měla hájit zájmy lidí tady u nás v ČR, našich občanů, protože těch problémů, které jsou, ať už se to týká seniorů, ať se to týká dětí, ať se to týká týrání žen, máme spoustu a to jsou lidé, které byste měla hájit. Tyto lidi byste měla hájit a ne kritizovat český stát za to, jakým způsobem se chová k imigrantům, když se k nim chová naprosto profesionálně a žádná lidská práva tam porušována nejsou. Děkuji. (Potlesk zejména poslanců klubu Úsvit, ale i některých dalších.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Paní ombudsmanko, vážení kolegové, vážené kolegyně, jenom jsem se chtěl zeptat kolegy Černocha vaším prostřednictvím, jestli si uvědomuje, že většina našich pilotů a vojáků v roce 1939 a většina židovských spoluobčanů utíkala na falešné doklady do Polska a jiným směrem, takže bylo potřeba, aby Poláci jak naše vojáky, tak židovské spoluobčany vydali zpátky do druhé republiky, nebo případně už do protektorátu, podle jeho názoru. (Potlesk některých poslanců.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče. Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, s paní ombudsmankou vedeme na petičním výboru řadu disputací, abych to tak řekl. Jenom ke kolegovi Gabalovi. Oni, myslím si, utíkali na falešné doklady, aby se dostali z té země, ne aby někam na ty falešné doklady přijeli. A já jsem se chtěl zeptat, jestli se bude nějak zabývat paní ombudsmanka tím, jestli některé věci, které jsou v Koránu a v náboženství, nekolidují s naším zákonodárstvím, konkrétně s antidiskriminačním zákonem. Tím konkrétně mám na mysli to, jestli to, že Korán nepovažuje ženu rovnoprávnou muži - to je problém Koránu, ať si to řeší, jak chce, ale jestli to nekoliduje s naším antidiskriminačním zákonem. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se obávám, že tím, jak byly vzneseny tyto věty, které tady zazněly, že asi se trošku odchýlíme od tématu zpráva za rok 2014, už to k tomu spěje, nicméně musím zareagovat na slova kolegy Gabala. To byla přece naprosto jiná situace a už to řekl přede mnou kolega pan poslanec Pavel Plzák. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Reagujte na něj pouze mým prostřednictvím, jestli můžu požádat. Poslanec Karel Fiedler: Omlouvám se. Vaším prostřednictvím, pane předsedající. Přece pokud od

nás utíkali ti lidé a piloti na falešný doklad, tak utíkali pouze do první země a nikoliv přes půl Evropy. Pokud pokračovali do dalších zemí, tak se obávám, že už to na falešné doklady nebo bez dokladů nešlo. A teď záleží na tom, jestli debata se stočí k tomuto tématu, anebo jestli budeme projednávat zprávu za rok 2014. V každém případě si však myslím, že stojí za to zmínit, že svá práva, která potřebují hájit, má i ta většina, nejenom ta minorita. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a plně vás podporuji v tom, že je důležité držet se projednávaného bodu, což je zpráva za rok 2014. Další faktickou poznámku má pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já patřím do generace, která ještě pamatuje emigraci našich občanů po roce 1948, dokonce ve své rodině, která žije ve Spojených státech, mám ještě starší lidi, než jsem já. Nechtěl jsem hovořit, protože se domnívám, že tady je naprosto jasná věc, to znamená projednávání zprávy ombudsmanky, ale když jsme se dostali na toto pole, tak bych jenom chtěl připomenout, že naši lidé, kteří utíkali, i dost možná, že utíkali bez dokumentů nebo na cizí dokumenty, ale jakmile přišli do Rakouska nebo do Německa, tak byli okamžitě identifikováni a podle toho, aspoň podle vyjádření mých příbuzných, což byli Češi, dnes jsou to tedy Američané, tak se museli naprosto přesně identifikovat. A pro mě jako pro občana této republiky je naprosto zásadní: kdo přijde k nám, musím vědět, kdo to je. A ne, aby někdo neměl doklady, nebo aby někdo si ještě diktoval, co je k tomu potřeba mít. My máme zákony, které jsou podle všech občanských práv platné pro všechny - jak pro nás, tak samozřejmě i pro cizince. A rozhodne nepatřím do skupiny xenofobů nebo fašistů atd., ale myslím si, že pořádek v této zemi je potřeba mít a pro všechny, tedy hlavně pro naše občany. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím. Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych panu kolegovi Štětinovi chtěl říct, že není pravda to s tou identifikací, zejména ne v souvislosti se Spojenými státy. Mám velice dobrého rodinného známého, který když mně líčil, jak ještě v 80. letech prchal přes Jugoslávii do Rakouska, tak samozřejmě z preventivních důvodů si ničil doklady proto, aby v okamžiku, kdy bude chycen, nedošlo k tomu, že bude vydáván. Dokonce se mu podařilo to, že když z Rakouska telefonoval domů, tak jeho maminka byla velice nešťastná, že jí to neřekl předem, a on se bez těch dokladů potom vrátil zpátky, ještě rok tady byl a pak si zopakoval tu emigraci ještě jednou. I takovéhle případy byly. Říkat, že běženci od nás z komunismu prchali s cestovními doklady, je opravdu iluzorní. Nebylo tomu tak a není tomu tak stejně ani dnes. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Marek Černoch. Prosím. *** (11.40 hodin) Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já jenom... Takové krátké vyjádření k invektivám pana kolegy Gabala, vaším prostřednictvím. A k tomu, co řekl, také vaším prostřednictvím, pan kolega Zlatuška. Já respektuji to, že pan kolega Gabal je zastáncem přijímání imigrantů. Zastávám jeho názor, nenapadám ho kvůli jeho názoru. Myslím si, že člověk, který je zde, nebo který přichází nelegálně, s falešným pasem, s falešnými doklady, tak nemá na území České republiky co dělat. Ta doba je dnes opravdu jiná, dnes se nacházíme v úplně jiné době. A srovnávat to s historií, která si myslím, že byla daleko, daleko složitější, tak je nemístné. V létě jsme se tady bavili o možnostech příchodu radikálů s imigrační vlnou. Pan kolega Gabal říkal opět velmi vášnivě a prudce, že zbytečně strašíme a lžeme, že v Evropě žádní radikálové nejsou. Já si myslím, že jsme to viděli před nedávnem, že to není pravda i podle oficiálních statistik, že to je úplně jinak. Takže ta invektiva, která přišla, si myslím, že nebyla na místě. A to, co říkal pan kolega Zlatuška, srovnávání s jinými státy. Já si myslím, že když se na to člověk podívá naprosto selským

rozumem, tak například Spojené státy mají velmi tvrdou imigrační politiku. Ve chvíli, kdy někdo přilétne nebo přijede do Spojených států, tak je podrobován opravdu velkému zkoumání, s jakými záměry přichází, proč do Spojených států přichází. A v případě, že se cokoliv jen malého nezdá, tak je prostě vrácen zpátky stejně tak, jakým způsobem Spojené státy postupují v rámci jejich migrační krize nebo problémů na mexických hranicích. Myslím si, že každý stát hájí své hranice, a že není na místě, aby ombudsman ... (Upozornění na čas.), omlouvám se, ombudsman říkal, že zde mají právo zůstat i lidé, kteří mají falešné pasy. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První pan poslanec Karel Fiedler, po něm paní poslankyně Olga Havlová, potom pan poslanec Jiří Zlatuška. Máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych zareagoval na předřečníka kolegu Marka Černocha o tom překračování těch hranic. Protože jsem členem petičního výboru, my jsme to na petičním výboru debatovali, a já si myslím, že by bylo dobré, aby to zaznělo i na plénu Sněmovny, aby to slyšeli i ostatní poslanci. A byl bych rád, kdyby to i potom prezentovala média i novináři, to co tam zaznělo od ředitele odboru pro imigraci Tomáše Haišmana z Ministerstva vnitra na ten dotaz, který jsem vznesl. Pokud by ti současní migranti, kteří překračují naše hranice, postupovali tak, jak mají, že přijdou na náš hraniční přechod, prokáží se svým dokladem nebo ho nemají, potom by nějakým způsobem dokladovali svou totožnost, požádali by o azyl ať už u nás nebo v Evropské unii. Bylo by s nimi postupováno úplně jinak než když nelegálně překračují naši hranici mimo hraniční přechody, častokrát přes zelené čáry, a vyhýbají se tomu, aby přešli náš hraniční přechod, kde je nikdo nebude pronásledovat, nikdo je nebude kontrolovat, mají plné a svaté právo, aby přišli na naši hranici a překročili naši hranici způsobem, jakým se to očekává. Pokud to dělají nelegálně, na nelegálních místech bez dokladů, tak naopak vyzývám, aby byla hájena práva občanů této republiky, a byly hájeny jejich zájmy a jejich bezpečnost. To je dost zásadní rozdíl. Proč překračují nelegálně naši hranici, když ji mohou překročit naprosto normálním legálním způsobem. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou paní poslankyně Havlová, připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Já bych využila toho, že tady je dnes paní ombudsmanka mezi námi a chtěla bych se jí zeptat: Paní ombudsmanko, právě vy, která tak bojujete na rovná práva mužů a žen, za povinné kvóty pro ženy v dozorčích a správních radách, se tak vehementně zastáváte politického islámu. Ten nejen že nepřiznává ženám rovná práva, ale popírá rovnost lidí obecně. Nepřiznává ženám svobodnou volbu partnera, u soudu má svědectví muslimské ženy jen poloviční váhu, a svědectví křesťanky nebo židovky nemá u muslimských soudů váhu vůbec. Ve všech muslimských zemích jsou dnes a denně porušována práva všech káfirů, tedy lidí, vyznávajících jinou víru než muslimskou. Muslimové, kteří přicházejí nyní nelegálně do Evropy, si sebou přinášení také svoje pojetí práva šaría, které zde chtějí uplatňovat. Za dobu vašeho působení jsem zaznamenala, že jste spíše ochráncem práv uprchlíků, a chtěla byste více pravomocí ve svém úřadu. A já se vás ptám, proč se nezasazujete i o dodržování práv lidí nemuslimské víry a práv ateistů? Vždyť právě proto jste snad byla zvolena. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Já vás mám v pořadí, paní poslankyně. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, a po něm paní poslankyně Bebarová. Prosím. Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych panu poslanci Černochovi, v okamžiku, kdy mě jmenoval v souvislosti s tím kontextem toho, jak přijímají nebo nepřijímají Spojené státy, připomněl, Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze mým prostřednictvím, pane ... Poslanec Jiří Zlatuška: Ne, já jsem ho neoslovoval, já o něm mluvil ve třetí osobě. To je naprosto podle jednacího řádu. Tak bych připomněl, že v době před 50 lety, v době, kdy byla v Evropě řada lidí v utečeneckých táborech, tak to byl prezidenta Harry Truman, který ve své adrese americkému Kongresu dokonce dvakrát apeloval na otevírání hranic a přijímání těchto lidí s poukazem na to, že je

nemožné je držet v těch nehumánních podmínkách. Zasazoval se o zvyšování kvót, které byly tehdy jenom národní. Tehdejší československý velvyslanec Papánek u Spojených národů poté inicioval dokonce speciální zřízení fondu pro pomoc uprchlíkům. Jsem shodou okolností viceprezidentem této organizace, byť už se staráme o talentované děti. Pomohli jsme za tu historii 140 tisícům běženců nejen z Československa, ale i z Ugandy nebo i z jihovýchodní Asie. A ta situace není taková, jak se nám tady kolegové snaží líčit. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Bebarová. Připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Dobrý den. Pane místopředsedo, já bych ráda kolegyně a kolegy vyzvala, aby neodváděli diskusi od tématu. Projednáváme zprávu veřejné ochránkyně práv za rok 2014. Podtrhuji 2014. Zpráva obsahuje celou řadu podnětů i ve směru k nám, jako k Poslanecké sněmovně a k naší legislativní činnosti. Ale pokud jste ji četli, a já se bojím, že většina z vás tak neučinila, tak v roce 2014 se ještě nemohla vyjadřovat k těm tématům, která se zde pokoušíte otvírat. A chtěla bych požádat vás, pane řídící, abyste nepřipustil diskusi, která jde mimo téma. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, a jak jistě víte, tak jsem i v průběhu rozpravy upozorňoval na to, aby se poslanci a poslankyně drželi předkládaného tématu a bodu jednání. Nyní prosím paní poslankyni Válkovou s faktickou poznámkou. Prosím. Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Část mého příspěvku řekla již moje předřečnice, takže se omezím jenom na informaci, že jsme byli, já jsem byla jako členka jiného výboru, bezpečnostního, ale součástí delegace petičního výboru, která navštívila Bělou Jezovou. *** (11.50 hodin) (pokračuje Válková) Myslím si, že to byla taková jedna z kapiček zpracování zprávy a informace a i někteří mí kolegové poslanci, kteří byli členy té skupinky, která navštívila Bělou Jezovou, zde hovořili, která přispěla k tomu, že se některé poměry zlepšily. Takže není pravda, že by bylo zbytečné monitorovat tu situaci a dávat podněty ke zlepšení. Myslím si, že vláda v současné době dělá maximum a jsem velmi přesvědčena o tom, že tam platí ten princip, že se snažíme co nejvíce dodržovat základní práva a lidské svobody bez ohledu na to, o koho jde. A myslím si, že jako právní stát a stále země Evropské unie to udělat musíme. Zcela v závěru bych jenom chtěla říct, abychom nepoužívali termíny, které jsou nesmyslné, jako politický islám. Asi šlo o politizaci islámu, protože musíme rozlišovat zneužití islámu v oblasti politického boje a terorizmu, a proti tomu budeme vždycky bojovat jako právní stát, a vláda tak činí, a řekněme islám, jako určitý duchovní směr, určité náboženství. Takže bych prosila, když budeme hovořit, abychom se vyjadřovali přesně a nové pojmy pro ostatní posluchače definovali. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Paní předřečnice Válková přesně udělala opak, než řekla, že nemluvila k tématu nakonec. Já už jsem to zmínil, pak to zmínila předsedkyně Bebarová, že máme bod - téma Zpráva za rok 2014. Já bych chtěl jenom říct a navrhnout, že k tomuto tématu by asi měl být opět zařazen na pořad schůze Sněmovny bod informace vlády. My jsme to navrhovali minulý týden, teď to samozřejmě řešit nebudeme a nebudeme navrhovat, protože tradičně je přítomen pouze pan ministr pro přítomnost, ať to nebere nějak špatně, já to říkám v nadsázce a v legraci, který tady zajišťuje přítomnost vlády. Vraťme se k tomu tématu a doufám, že Poslanecká sněmovna tohle téma bude řešit na řádné schůzi v lednu jako řádně zařazený bod. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan

poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče. Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, pokud chceme diskutovat zprávu paní ombudsmanky Šabatové, musíme si v prvé řadě říct, k čemu vlastně úřad ombudsmanky slouží. Ideou bylo bezesporu založit instituci ochránce svobod a práv občanů naší země. A troufám si tvrdit, že tou nejvyšší metou by mělo být prosazování spravedlnosti pro každého. Ombudsman by měl být tím, ke komu se odvolá i ten nejchudší a nejprostší člověk. Dnes a denně se v celé republice dějí křivdy lidem, kteří se neumějí bránit státní mašinerii. Kdo má pocit, že přeháním, ať teď hned zapátrá v paměti, a věřím, že každý ve svém okolí nebo dokonce u sebe najde případ, kdy zažil bezpráví. Je mi jasné, že primárně a principiálně by tohle měla řešit právě naše Sněmovna. Ale součástí tohoto řešení je také úřad paní ombudsmanky. Jak se toho úřad ombudsmana zhostil? Nad bojem o spravedlnost a pomoct lidem před nespravedlností kraluje formalizmus. Dovolte mi citovat nádherný titulek - V uvozovkách nádherný - z kapitoly z práce Úřadu veřejného ochránce práv. Cituji: Úprava postupu při zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi. Úprava postupu znamená boj o nějakou spravedlnost nebo o nějaké lidské právo? Nechci být jen negativní. Paní ombudsmanka se zabývá třeba i zdravotním pojištěním cizinců. Za a) řekněme, že tato problematika je všeobecně sakra důležitá věc z toho pohledu, aby u nás cizinci nedlužili za péči, čímž trpí naše nemocnice a třeba to řešit určitě je. A je to průšvih Ministerstva zdravotnictví. Ale bod b) - je to práce pro ombudsmana, ochránce práv občanů? V prvé řadě by měl ombudsman hájit práva slušných občanů České republiky žijících řádným životem, jelikož z jejich daní je úřad ombudsmana placen. Na to by neměl ombudsman někdy zapomínat. Kde je ve zprávě například návrh na systémové řešení justičních zločinů? Kde je ochrana nevinných lidí, kteří jsou právě teď a zítra ve vězení, a jen díky tomu, že u nás není šance dovolat se skutečné spravedlnosti? Kde je kauza paní, která byla nevinně odsouzena zaplatit statisíce za to, že někdo na její ukradený občanský průkaz dva roky jezdil v Praze? Kde je spravedlnost ochránce práv, když soud řekne: Víme, že jste nevinná, ale prošvihla jste odvolací lhůty, a tak prostě musíte zaplatit. Jinak vám sebereme byt. Vážená paní ombudsmanko, podívejte se do očí lidem, které naše státní nespravedlnost denně drtí a ničí a řekněte, co pro ně děláte. To, že někomu vymůžete vyšší dávky na bydlení je fajn, ale tohle není hlavní poslání vaší práce. Od toho má vláda celé ministerstvo a síť regionálních úřadů. Úřad ochránce práv má obrovský význam, ovšem jen v případě, že někdo musí být schopen a ochoten tohle poslání naplnit. A znovu zdůrazňuji, že byste měla mít při své práci vždy na paměti, že vás i váš úřad platí ze svých daní občané České republiky žijící řádným životem, nikoliv nezákonní migranti či celoživotně nepracující skupiny zdravých obyvatel. Občas mi bohužel připadá, že na tento nesporný fakt zapomínáte. Dnes a denně mám v kanceláři prosby lidí o pomoc proti nespravedlnosti a vím, že stejně na tom je většina mých kolegů zde ve Sněmovně. Co to znamená? ŽE něco nefunguje. Že nefunguje nejen stát, ale také Úřad ochránce práv. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Kořenek prosím, máte slovo. Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobrý den, já se omlouvám, já jsem využil faktické, ale já myslím, že můj dotaz bude velmi rychlý. Je to spíše dotaz. Týká se to strany 63: Ředitelé nejčastěji chybují v situacích, kdy rozhodnutí o přestupu žáka do jiné školy, případně rozhodnutí o přeřazení žáka do jiného vzdělávacího programu písemně oznamují pouze jednomu z rodičů. O klíčových otázkách ve vzdělávání dítěte, kam spadají oba uvedené typy rozhodnutí, však podle názoru ochránkyně, musí být informováni oba zákonní zástupci. Pokud není druhý rodič účastníkem řízení, vydané rozhodnutí je nezákonné. Já se ptám, jestli je to domněnka, nebo jestli je to jistota. Jestli na to existuje nějaký judikát. Ptám se proto, že v souvislosti se společným vzděláváním a s připravovanou přihláškou v podstatě v mnoha případech nebudeme schopni rozhodnout vůbec o ničem. Ani o podpůrných opatřeních. Množí rodiče nežijí spolu, školy nemají kontakty apod. Proto bych si chtěl ujasnit, zda to

je právní jistota, zda to tak skutečně je, nebo je to jenom názor. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes se omlouvá ze zdravotních důvodů ministra životního prostředí Richard Brabec i z odpolední části jednání. Dále od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Pastuchová. Dále od 9.00 do 11.00 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec David Kasal. Po celý den se dnes omlouvá pan poslanec Vítězslav Jandák. Od 15.00 do 18.00 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Volčík. A dále dne 17. prosince od 12.00 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Čihák. Já se táži, dámy a pánové, kdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. V případě, že nikdo další se nehlásí, končím všeobecnou rozpravu. Táži se paní ombudsmanky, zda si vezme závěrečné slovo. Prosím. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Děkuji. Já jenom velmi stručně se pokusím na některé - na většinu z těch podnětů zareagovat. Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá se zabývat podněty všech, kteří se na mně obrátí, ať jsou to fyzické nebo právnické osoby a nerozlišuje mezi občany a neobčany.*** (12.00 hodin) (pokračuje Šabatová) Je mojí zákonnou povinností se zabývat podněty všech. Na to bych chtěla upozornit. Pokud jsem dramaticky tázána, zda se také zabývám právy českých občanů, tak bych opravdu poprosila, abyste prolistovali tu zprávu a podívali se. Devadesát devět podnětů přichází od občanů a já se jimi samozřejmě zabývám a řeším je s nejlepším vědomím a svědomím. Další zákonný úkol: mám dohlížet nad místy, kde je omezena lidská svoboda. V tomto bodě bylo mojí povinností v létě navštívit Bělou-Jezovou, protože jsem měla celou řadu znepokojujících signálů, že podmínky tam nejsou v pořádku, což i moje návštěva potvrdila. Nevím, kdy tam byl pan poslanec Černoch, ale rozhodně, když jsem tam byla já, tak tělocvična nebyla využívána ke cvičení, ale bylo v ní ubytováno sto lidí. To, že někdo má tři jídla, to jsem nikdy nekritizovala, pouze jsem kritizovala, že část lidí nedostává vůbec teplé jídlo, protože Bělá-Jezová byla prostě přeplněná. Byl tam nejméně trojnásobek běžného počtu lidí, než na který je dimenzována, a někteří prostě teplé jídlo nedostávali vůbec. A já jsem samozřejmě kritizovala vždy konkrétně, v kterém místě se co dělo. Bylo tam 147 dětí a naprostá většina z nich se nedostala ani do společenské místnosti, ani neměly žádnou aktivitu za den. Takže já jsem vycházela ze situace, jaká byla, když jsem Bělou-Jezovou navštívila, a kritizovala jsem situaci, tak jak jsem se s ní seznámila. Součástí mého oprávnění je také hovořit s těmi lidmi. A to já při všech těchto návštěvách dělám a dostávám tedy i informace, které poslanec, který tam přijede a nechá se provádět personálem, prostě nikdy nedostane. To je můj zákonný úkol a já jsem ho pouze splnila. K dalším bodům - falešný pas. Zřejmě je naráženo na moji připomínku, kdy jsem připomínkovala novelu azylového zákona, možná, že to bylo v roce 2014, to teď nejsem z hlavy s to přesně říct, a upozornila jsem na určitý nesoulad s mezinárodní úmluvou, kdy existuje princip, který vychází z Ženevských úmluv. Je to zákaz kriminalizace vlastně toho, že ten člověk vstoupí na území, tak že to není v souladu s právem. A já jsem pouze požadovala, aby k některým situacím, které jsou už dnes upraveny v tom azylovém zákoně, například to, že vstoupí bez dokladu, to už je dnes upraveno, že vlastně se nestíhá, tak aby tam byla zohledněna i ta další situace, která bývá prostě běžná. Je to v celém světě sdílené, je to součástí mezinárodního práva a já jsem se pouze chtěla zasloužit o to, aby to bylo implementováno do českého právního řádu. O nic jiného nejde. Dostala jsem otázku, zda se budu zabývat tím, zda korán nekoliduje s nějakými základními právy. Prosím vás, nebudu. Není to mým zákonným úkolem, abych se zabývala koránem nebo biblí svatou. Prostě nebudu. A dostala jsem jako otázku, proč se zastávám pouze politického islámu. Prosím vás, já se nezastávám žádného náboženství automaticky, ani toho, že je někdo ateista, já se pouze zabývám tím, aby práva všech lidí byla zajištěna tak, jak jsou v zákoně. A nevěnuji se analýzám náboženských předpisů, ať těch či oněch. Pochopte, že já mám nějaké zákonné úkoly a ty já prostě plním. A nezabývám se širším kontextem, nebo respektive já se jím zabývám, ale nejsou to mé

zákonné úkoly. Pak tady bylo namítáno - dostala jsem otázku, kterou jsem chtěla zodpovědět, s tím souhlasem... Jo, ještě jsem byla tak dramaticky dotázána, jak se zabývám justičními zločiny. No nijak, prosím vás. Jednak tedy mám určitou pochybnost, jako že jde o justiční zločiny. To bych si dovolila tak poznamenat. Ale já mám zcela vyňatou otázku trestního řízení. Prostě se tím nesmím zabývat. Prostě já se zabývám tím, co mi zákon ukládá a ne vším možným. A souhlas obou rodičů, to byla vlastně jediná otázka. Ano, já jsem přesvědčena, a tento názor jsem vyjádřila, že oba dva rodiče by měli být informováni. V běžných situacích se to řeší tak, že třeba ten jeden zmocní toho druhého, v těch nekonfliktních situacích. Ale to je - děti mají rodiče dva a mohou nastat situace, jsou naštěstí velmi zřídkavé, kdy druhý rodič neví třeba o tom, že bylo jeho dítě přeřazeno do jiné školy. A je samozřejmě otázkou, jestli je to správně. Já se domnívám, že nikoliv. Samozřejmě tato konfliktní situace nastane jenom někdy, když je problém. A já jsem vyslovila názor, že to nebylo zákonné rozhodnutí, a Krajský úřad to uznal. Nevím, jestli je to potvrzeno také soudní judikaturou. Krajský úřad uznal námitku, kterou jsem vznesla, a poučuje ředitele škol, že prostě, když tam třeba přihlašují dítě, že by mělo být zřejmé, že s tím souhlasí oba rodiče, protože děti mají dva rodiče. A když není možné třeba toho rodiče dostihnout, existují soudy, na které je třeba se obrátit. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní veřejné ochránkyni práv. Dobré poledne, paní poslankyně, páni poslanci, ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Jiří Junek: Pane předsedající, já bych si pouze dovolil zopakovat usnesení petičního výboru, které zní ve smyslu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 dle sněmovního tisku číslo 446. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, tak pokud máme jasno, jenom vás všechny odhlásím. O tomto návrhu na usnesení budeme hlasovat v hlasování číslo 336, které jsem právě zahájil a ptám se, kdo je pro usnesení navržené petičním výborem. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 336 z přítomných 117 pro 85, proti 3. Návrh byl přijat. Usnesení bylo schváleno, a proto končím bod číslo 195. Děkuji paní veřejné ochránkyni práv, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat. Podle schváleného pořadu schůze byl zařazen bod číslo 223. K problematice označování zboží z izraelských osad Prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pan místopředsedo. Dámy a pánové, začnu poděkováním, že byl akceptován můj návrh napříč politickým spektrem na zařazení tohoto bodu. Krátce se pokusím vysvětlit, a když tak mě další kolegové doplní, o co běží. V Úředním věstníku Evropské unie v české mutaci vydaném 12. listopadu 2015 je takzvané výkladové oznámení k označování původu zboží pocházejícího z území okupovaných Izraelem od června 1967, pod spisovou značkou 2015/C375/05. Hned v prvním bodě se píše: Evropská unie v souladu s mezinárodním právem neuznává svrchovanost Izraele na územích okupovaných Izraelem od června roku 1967, tedy na Golanských výšinách, Pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu včetně východního Jeruzaléma a nepovažuje za součást izraelského území bez ohledu na jejich právní status podle domácího izraelského práva.*** (12.10 hodin)

(pokračuje Laudát) Unie jasně konstatovala, že neuzná žádné změny hranic stanovených před rokem 1967 kromě změn, na nichž se dohodly strany mírového procesu na Blízkém východě. Následují další body. Za důležitý považuji i bod číslo 7: Vzhledem k tomu, že Golanské výšiny a západní břeh Jordánu včetně východního Jeruzaléma nejsou podle mezinárodního práva součástí izraelského území, považuje se ve smyslu uvedených právních předpisů označení "produkt z Izraele" za nesprávné a klamavé. Existují tady ještě další výklady, s tím vás ovšem nechci zdržovat. V zásadě tedy jde o to, že unie, byť se nejedná - výkladové oznámení není závaznou právní normou, nicméně odkazuje na závazné právní normy, které platí například u potravin, kde někde je povinně uváděna země původu, tak není to tak nevinné, jak by se zdálo. Já osobně a předpokládám, že i další, považuji tento přístup Evropské unie za krajně nešťastný, když použiji mírná slova. Pokud bych použil silnější slova, tak za nehorázný. Je to smutné zejména s ohledem na to, že toto se týká Izraele, týká se to židovského národa, kde Evropa i přes dlouhý časový odstup nese velkou morální zodpovědnost za to, co se stalo, a nejenom v Německu či Itálii, kde se zrodil fašismus, ale ve většině evropských zemí, kde se našlo během druhé světové války dostatečné množství různých přisluhovačů, kteří z důvodů velmi nízkých a podlých pomáhali největšímu zlu, které v minulém století bezpochyby v Evropě v koncentrované podobě ve 40. letech existovalo. Pokusili jsme se - samozřejmě bych vám tady mohl navrhnout nějaké usnesení, nicméně se domnívám, že bude vhodné, pokud se většina Sněmovny shodne na nějakém konsensuálním usnesení, které podpoří většina demokratických politiků. Určitě odmítám jakékoliv snahy, abychom šli nad rámec - i při diskusi vás o to prosím - toho, čeho se týká daná problematika. Znovu zopakuji, že tedy je pro mě toto výkladové oznámení krajně nepřijatelné, nešťastné a nevhodné. Od výkladového oznámení už je jenom krok ke značení výrobků. Pokud vím z veřejných zdrojů, tak snad toto v nějaké míře provozuje Velká Británie, Belgie a byl jsem upozorněn, že údajně i Švédsko. Velmi ostře na toto oznámení reagovalo Maďarsko. Já se domnívám, že minimálně na úrovni naší Sněmovny bychom měli dát jasný signál, že toto je pro nás nepřijatelné a že od značení výrobků je už potom krok k sankcím a že toto oznámení ve vazbě na Izrael může evokovat velmi nepříjemné vzpomínky na značkování příslušníků židovského národa během druhé světové války. Někdo může říci, že události vzdálené 70 roků jsou už zapomenuty, resp. jsou s velkým odstupem. Byla by to pravda, ale v případě, že by se v různých podobách a reminiscencích nevracely jako bumerang prakticky ve většině evropských společností. Domnívám se, že Evropská komise nebo unie v tomto postupuje velmi nešťastně ve velmi rozjitřené době, kdy má řádově jiné problémy než dále přilévat olej do ohně. Domnívám se, že Izrael je jedna z mála nadějí, jeden z mála spojenců, se kterými co se dohodne, tak také /v arabském světě, nebo v obklopeném arabském světě/ platí. Bohužel, v dnešní době arabský svět propadl krvi, násilí, pomstychtivosti a fanatismu a myslím si, že bychom se v tomto měli postavit jednoznačně za našeho spojence. Robin Böhnisch připravil nějaký návrh usnesení, které - předpokládám - je konsensuální. Bude férové, když vám ho tady přednese. Pokoušeli jsme se, a on zejména, se tady domluvit napříč politickým spektrem, aby toto usnesení bylo přijatelné, takže já se domnívám, že by tady měl vystoupit a s tím usnesením vás seznámit. Tolik tedy z mé strany. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nyní žádám pověřeného člena vlády, jestli se chce vyjádřit k té materii. Chcete se vyjádřit, pane ministře? Vím, že k tomu vláda zaujala nějaké stanovisko. Pan ministr Daniel Herman. Prosím, pane ministře. Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ano, vláda se tímto tématem zabývala a v podstatě je v plné rezonanci s tím, co zde zaznělo. Je třeba naprosto odmítnout tyto snahy, které se snaží diskriminovat jedinou demokracii na Blízké východě, a je třeba se skutečně postavit za našeho spojence. Tradičně dobré vztahy mezi Českou republikou i bývalým Československem a státem Izrael mají hluboké kořeny a být s českým pasem hostem v Izraeli je přidanou hodnotou. Myslím, že je to věc spravedlnosti a cti a já velmi vítám tuto iniciativu, která - jak věřím - bude přijata pozitivně. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Danielu Hermanovi. Otevírám všeobecnou rozpravu. Prvním přihlášeným je pan poslanec Jiří Valenta, připraví se pan kolega Antonín Seďa. Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych k tomuto tématu říci pouze pár slov. Mnozí z vás to již samozřejmě ví od mých dvou předřečníků, ale asi vás nepřekvapí, že já budu mít k tomuto tématu trošku odlišnější názor. Bylo zde řečeno, že v minulých dnech vyvolalo bouřlivé diskuse rozhodnutí Evropské unie o průkazném označování zboží, pocházejícího z izraelských osad na palestinském západním břehu. Ze strany proizraelských politiků je z nich cítit zjevná snaha vyvolat dojem, že jde o pokus vyvolat bojkot Izraele, a to státu jako celku, což je tedy zřejmý nesmysl. Jenže ono v tomto případě skutečně o žádný bojkot nejde, jen jde o to, aby mohl mít každý spotřebitel právo být informován, jaké zboží odkud pochází, z jakého státu Evropské unie je, nebo jestli je z Izraele, měl by mít informace, kdo za ně nese zodpovědnost. Informace by měly tvořit jednolitý celek. Označování země původu u výrobků je v Evropské unii povinné, to samozřejmě jistě víte, a já nevidím důvod, proč by zrovna Izrael jako stát měl mít v tomto ohledu výjimku. A jestliže Evropská unie dlouhodobě nepovažuje přítomnost Izraele na Golanských výšinách či ve východním Jeruzalémě na legální, pak jde zcela jistě o logický krok. Evropská komise k němu navíc přistoupila potom, co ji o to požádalo 16 unijních zemí. A nebude pro vás asi žádným tajemstvím, že mezi nimi Česká republika nebyla. Ta je totiž evidentně stále zcela jednostranně a zcela nekriticky proizraelská. A v tomto duchu se projevila i mnohá česká média. Zatímco ta západní informovala o označování izraelského zboží, ta naše česká psala o židovských výrobcích. A hned se těm nejagresivnějším komentátorům nabídla analogie - a nejen těm komentátorům, ale i některým mým předřečníkům - zbytečná a nesmyslná analogie, nepřípadná analogie, s označováním Židů během holokaustu. To je samozřejmě nesmysl. O žádný bojkot se nejedná. Jde pouze o to, aby na pravidla v Evropské unii neplatil dvojí metr. Pokyn Evropské komise ale pochopitelně vyvolal diskusi o způsobu ukončení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Opět se objevila řada zaručených receptů, jak se s tímto konfliktem vypořádat. Téměř 70 let po vzniku Izraele, téměř 70 let oboustranných křivd /zdůrazňuji oboustranných křivd/ i krveprolití je více než jasné, že bez dohod uznaných oběma stranami to již do budoucna dále nepůjde. *** (12.20 hodin) (pokračuje Valenta) Je třeba dál posouvat mírový proces, jehož cílem by měla být existence dvou suverénních států, jejichž obyvatelé se nebojí ani sebevražedných atentátníků, ani v noci dopadajících raket. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Soukup, připraví se pan kolega Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické

poznámce. Poslanec Zdeněk Soukup: Děkuji. Já bych se chtěl obrátit vaším prostřednictvím, pane předsedající, na pana Valentu. Jaké jiné zboží by vyprodukovali Palestinci, kdyby v podstatě tam neprodukovali zboží osadníci z izraelských osad? Já jsem byl v Izraeli několikrát, navštívil jsem Izrael cestou z Egypta. Přejedete egyptské hranice, jedete v Jordánsku - úhor, kamení, písek, nic. Přejedete do Izraele - vzkvétající země. A to přitom Izrael, když vznikal Stát Izrael, tak dostal tu nejhorší část pouště, tu nejhorší část svého území. Chtěl bych vyslovit určité pochopení pro to, že Izraelci obsadili část Golanských výšin. Oni si v podstatě vytvořili nárazníkové pásmo. Když Izraelci přišli po roce 1945, po té zkušenosti s holocaustem, se světovými pogromy a podobně, do Izraele, tak co jim zbývalo, těm několika šťastným, kteří se zachránili z těch miliónů obětí holocaustu. Zbývalo jim jediné - chopit se pušky a bránit holou existenci. Vždyť přece víme, že v podstatě ten živel, který tam byl, Palestinci apod., je chtěli zahnat do moře. Chtěl bych říci a zopakovat to, co tady zaznělo, že v podstatě Izraelský stát je jedinou výspou západní demokracie v téhle oblasti a my ještě do budoucna oceníme, já doufám, že oceníme, ten přínos, jaký mají pro udržení určité stability v této oblasti a řekl bych i stability v souvislosti s migrační krizí, stability u nás v Evropě. Děkuji za pozornost. (Potlesk.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Ivan Gabal také k faktické poznámce. Ne, vzdává se, dobře. Tak pan poslanec Janulík také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane místopředsedo. Jen opravdu velice krátce položím řečnickou otázku předpředřečníkovi. Když by tedy nemohlo být označováno to zboží z osad jako izraelské nebo musí být označováno jinak, tak jaka bude označováno zboží z Krymu? Bude to ukrajinské, ruské nebo krymské? Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Antonín Seďa, potom pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, Evropská unie schválila nová pravidla pro označování zboží vyrobeného v židovských obcích v Judei, Samaří a na Golanských výšinách, ale i v části Jeruzaléma, tedy za tzv. zelenou linií, která byla hranicí příměří mezi Izraelem a Jordánskem v letech 1949 - 1967 a kterou Evropská unie uznává za východní hranici Izraele. Zatímco Brusel považuje nová pravidla za čistě technické rozhodnutí, které nijak nemění postoj Unie, izraelské ministerstvo zahraničí je považuje za nepřijatelnou diskriminaci. Evropská unie tvrdí, že jediným důvodem pro zvláštní označování izraelského zboží z těchto území jsou dovozní cla. Unie má s Izraelem dohodu o preferenčních clech, kterou však chce vztahovat i na území Izraele před rokem 1967. Zboží z území, která byla Izraelem osvobozena v roce 1967 a je vyráběno v tamních izraelských obcích, má podle představy EU být zdaňováno standardně a nemá být označováno jako vyrobené v Izraeli. Výrobky z Judeje, Samaří a Gazy, které nepocházejí od izraelských výrobců, by měly být označovány jako výrobek z Palestiny, byť žádný takový suverénní stát neexistuje. Osobně si myslím, že Evropská komise ukazuje, a to ve světle neřešených problémů s nelegální migrací, že není schopna řešit základní problémy Evropské unie a namísto toho vymýšlí rozhodnutí, kterým ohrožuje svoji mezinárodní reputaci. Namísto toho, aby evropská diplomacie přiměla Palestince, aby se vrátili k jednacímu stolu o dosažení míru, skrývá se Evropská komise za byrokracii a za politické deklarace. Zároveň podobně jako Izraelci jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí je ve světle dalších 200 konfliktů po celém světě pokrytecké a nic neřešící a naopak může přinést růst antisemitismu v Evropě. Děkuji za pozornost. (Potlesk.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Nyní pan poslanec Robin Böhnisch, připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych tu asi nerad navazoval

nebo uváděl ten dojem, že osadnické hnutí není problém. Osadnické hnutí v Izraeli je problém, rezonuje ve vnitřní politice toho státu, rezonuje samozřejmě i navenek a je terčem kritiky. Upřímně přiznávám, že já považuji osadnické hnutí a osadníky za velké riziko pro Izrael, tak jak ho dneska známe a máme rádi. Nicméně to, co předstírá Evropská komise, to, co tvrdí, totiž že tento krok je určitou službou pro evropské spotřebitele, to je opravdu zcela absurdní argumentace, protože je zřejmé, že jde o tlak na Stát Izrael. Tlak v době, kdy je asi daleko více potřeba mravenčí politické práce než neohrabaného aktivismu, kterým právě tenhle krok Evropské komise jednoznačně zavání. My jsme jako skupina přátel Izraele v Meziparlamentní unii tady v Poslanecké sněmovně vytvořili a před nedávnem podepsali - nakonec je tam podepsáno 27 poslanců - prohlášení, které považuji za poměrně ostré, na druhou stranu docela popisné. Ale abych dnes zvýšil šanci, abychom přijali nějaký materiál směrem k vládě, dovolil jsem si připravit usnesení trochu jiného znění. Já bych si dovolil vás s ním nyní seznámit a potom možná na konci před hlasováním ho ještě jednou připomenout. Návrh toho usnesení zní: "Poslanecká sněmovna lituje vydání výkladového sdělení Evropské komise o označování původu zboží z území okupovaných Izraelem od června 1967 (pak následuje anglické znění toho dokumentu nebo názvu dokumentu), které je zjevně motivováno politickým vymezením se vůči Státu Izrael než skutečnou potřebou jednotného výkladu pravidel pro označování výrobků pocházejících z Golanských výšin či Západního břehu Jordánu. Za druhé. Poslanecká sněmovna chápe výkladové sdělení jako pouhé vyjádření názoru Evropské komise na možný výklad dotčených ustanovení unijního práva, jehož nezávazný charakter žádným způsobem nezasahuje do jednání vnitrostátních orgánů, ani takové jednání nepředurčuje. Za třetí. Poslanecká sněmovna s ohledem na výše uvedené vyzývá vládu, aby odmítla podle výkladového sdělení postupovat." Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Robinu Böhnischovi. Omlouvám se kolegu Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Marek Ženíšek s faktickou poznámkou, poté s přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom ve stručnosti podpořit a vlastně doplnit to, co tady řekl pan poslanec Böhnisch. Ono to skutečně na první pohled vypadá, jako kdyby to výkladové opatření nemělo žádný politický dopad nebo nemělo nějaký právní dopad na členské země Evropské unie. Ono totiž existuje již delší dobu hnutí, které nese název BBS movement, což je hnutí, které má jediný cíl a tím cílem je bojkotovat Izrael na všech úrovních. A jedna z těch činností, které právě se snaží na půdě Evropské unie, ale stejně tak i v členských zemích Evropské unie prosadit, je to opatření, o kterém zde mluvíme. Je to to hnutí, které právě vylobovalo, aby vůbec k tomu výkladovému opatření došlo, aby některé státy požádaly výklad Evropské komise a i s tou náležitou publicitou. Takže já myslím, že je velmi na místě, abychom o tom tady diskutovali a abychom pak přijali právě takové usnesení, které dá jasný signál jak směrem k naší veřejnosti, tak i Státu Izrael a Evropské unii. Děkuji. (Potlesk.)*** (12.30 hodin) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ženíškovi i za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Pane místopředsedo, máte slovo. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna zařadila tento bod na jednání. A velmi děkuji i za přednesené usnesení kolegovi Böhnischovi a za jeho předchozí aktivitu, kterou jsem podpořil. Chci říct, že s návrhem Evropské komise označovat zboží pocházející z židovských osad v Izraeli přichází do soudobé demokratické doby nepříjemný proces negativního labelingu, negativního označování. A víceméně tu zkušenost s označováním židovských obchodů, zboží a všeho dalšího tu už historicky máme. Tohleto je prostě salámová metoda, jak postupně zase začít někoho označovat,

ať už se to týká kohokoli. V tomto případě židovských osad. Do budoucna to může být kdokoli jiný. Jsem přesvědčen, že jakákoli negativní stigmatizace nemá žádné opodstatnění a nepřináší žádný pozitivní efekt. Proto ani v případě navrhovaného označování zboží nenacházím jediný logický argument a podobné myšlenkové pochody považuji za absolutně nebezpečné a nepřípustné. V tuto chvíli nevíme, zda se nakonec společnými silami a logickými argumenty podaří nějakým způsobem vykomunikovat změnu směrem k Evropské komisi. Ale rozhodně bychom neměli k této zrůdné myšlence zůstat laxní, protože označováním židovského zboží to začne, a já se ptám, jak to může skončit. Takže vás žádám o podporu navrhovaného usnesení. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vaším prostřednictvím ke kolegovi Böhnischovi, myslím, že naší ambicí by mělo být také nejenom nepřipustit uplatnění té směrnice na našem území, ale zároveň ovlivnit a směrovat náš názor vůči Evropské unii a formování její politiky vůči Izraeli. Evropský parlament má stálou komisi EP Kneset a velmi bych se přimlouval za to, abychom pokud to stanovisko schválíme, tak aby ho ti, kteří ho designovali, poslali tomuto výboru a zároveň požádali vládu, aby tlumočila naše stanovisko Evropské komisi, protože nám nejde o to se šprajcovat, jde nám o to ovlivňovat evropskou politiku v tomto tématu, nebo přinejmenším měli bychom mít tu ambici. Děkuji. (Potlesk zprava.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Ivan Gabal. Nyní pan poslanec Marek Benda s řádnou přihláškou do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, moc nás tady není na to, jak je to poměrně zásadní téma, ale přesto dovolte pár slov. Já jsem byl možná ten, kdo vyprovokoval celou tuhle debatu jak zde v české skupině přátel Česká republika - Izrael, tak i v rámci této Sněmovny, kde jsem už vystupoval jednou k úplně jiné izraelské smlouvě o školství a říkal jsem: co se to děje v Evropské unii? Kladl jsem vládě tehdy otázku, jestli nám může sdělit, jak o tomto návrhu paní Morgherini, u které se vůbec nedivím, že takový návrh předkládá, protože v mládí byla členkou nějaké maoistické odnože komunistické strany a je proslavená svými fotkami s Jásirem Arafatem. Takže tam bych to snad ještě pochopil. Zajímalo by mě, jak hlasovala naše česká eurokomisařka paní Věra Jourová v této věci, jestli tento postup posvětila, nebo neposvětila. O čem se fakticky bavíme? Bavíme se o tom, že moderní evropský antisemitismus, nebo alespoň ta jeho vyhrocená část, se prezentuje jako takzvaný antisionismus. Už se netváří, že jsou proti Židům jako takovým, ale jsou přece tomu militantnímu Státu Izrael, který je tak zlý, že okupuje své okolí. Jaksi se k tomu zapomíná dodat, že Stát Izrael okupoval části svého okolí jenom za situací, kdy byl napaden, a jenom proto, aby chránil svoje hranice, a vždy po útočných válkách, že dělá všechno proto, aby uzavřel mírové dohody se svými sousedy, že na rozdíl od mnoha svých sousedů nemá ve státní politice zničení svých sousedů tak, jak to mají jeho sousedé ve svých státních politikách. A této jediné demokracii na Blízkém východě, která se snaží bránit svoje hranice, a jak jednou někdo hezky definoval, říkal: tato demokracie se pokouší svými zbraněmi chránit své lidi proti teroristům, kteří se snaží svými lidmi, které tam vystavují, chránit své zbraně. A pak všichni vždycky strašně pláčeme nad tím, když je zasaženo odstřelovačské hnízdo, tak že tam občas někdo umře. To jsou přece problémy, které tady skutečně jsou. Tady vůbec nejde o žádný původ zboží, ale jde o tento novodobý projev antisemitismu části evropských elit, který mě neuvěřitelně rozčiluje, a proti kterému si myslím, že my musíme zásadním způsobem protestovat, musíme říct: Takto ne, neschovávejte svůj antisemitismus za takzvaný antisionismus, za útoky na Stát Izrael. Stát Izrael je náš spojenec, je náš jediný potenciální demokratický spojenec v této oblasti. A já vás ujišťuji, že jestli padne Stát Izrael, tak nakonec padne i Evropa. Děkuju. (Bouřlivě tleská celá pravá část sálu, několik poslanců hnutí ANO a několik poslanců ČSSD.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Marek Benda. Předsedovi Poslanecké sněmovny došla omluva od pana ministra dopravy Dana Ťoka z jednání od 17 hodin do konce jednacího dne. Dál je přihlášen pan poslanec Petr Fiala. Ne. Děkuji. V tom případě jsme vyčerpali rozpravu. A přistoupíme k rozpravě podrobné. Do ní nemám žádnou přihlášku, ale eviduji přihlášku už od vystoupení ve všeobecné rozpravě pana poslance Böhnische. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě na úvod, než přečtu znova návrh usnesení, tak musím ohlásit střet zájmů, protože moje obchodní společnost dováží vína z Golanských výšin. Abych byl zcela korektní, tak musím také ohlásit, že dodání do Vánoc už nemohu zaručit. Dovolím si přečíst návrh usnesení: "(1.) Poslanecká sněmovna lituje vydání výkladového sdělení Evropské komise o označování původu zboží z území okupovaných Izraelem od června 1967 - tedy Interpretative Notice on indication of origin of goods from the territories occupied by Israel since June 1967, Brussels, 11 November 2015 - které je zjevně motivováno politickým vymezením se vůči Státu Izrael, než skutečnou potřebou jednotného výkladu pravidel pro označování výrobků pocházejících z Golanských výšin či Západního břehu Jordánu. 2. Poslanecká sněmovna chápe výkladové sdělení jako pouhé vyjádření názoru Evropské komise na možný výklad dotčených ustanovení unijního práva, jehož nezávazný charakter žádným způsobem nezasahuje dojednání vnitrostátních orgánů, ani takové jednání nepředurčuje. 3. Poslanecká sněmovna s ohledem na výše uvedené vyzývá vládu, aby odmítla podle výkladového sdělení postupovat." Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádám kolegu Bartoška o vystřídání. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte slovo, pane místopředsedo. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, já jenom drobnost k podrobné rozpravě, nechci se vracet ke všeobecné rozpravě, jen považuji za nešťastné celou politizaci problému. A pokud tady hovořili někteří o tom, jak se kdo označuje, tak si vzpomeňte, jakým nesmyslným způsobem někdy zaútočíte na některé členy naší strany, přestože se narodili po roce 1989. To je jeden moment. Druhý moment je ten, proč jsem se přihlásil do podrobné rozpravy. Já nepovažuji za vhodné, abychom hlasovali o bodu tři, protože to je velmi složitá věc. V tom případě riskujeme, že se Evropský parlament vymezí vůči jakémukoli usnesení Parlamentu České republiky a budeme si tady přehazovat, promiňte mi, víc než horký brambor. *** (12.40 hodin) (pokračuje Filip) Takže já nic nenamítám proti tomu usnesení kromě bodu 3 a žádám, abychom o něm hlasovali zvlášť. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo, beru to jako návrh na proceduru, to znamená, aby v rámci usnesení se společně hlasovaly body 1, 2 a bod 3 potom samostatně. Dobře. Předám vám řízení schůze. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Pan kolega František Laudát, který sledoval rozpravu, protože byl první vystupující v rozpravě a je tedy zpravodajem pro tento bod, může pomoci s hlasováním. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec František Laudát: Děkuji. Zaznělo tady pouze jediné usnesení, které navrhl Robin Böhnisch. A teď jde o to se domluvit na proceduře. Zazněl tady požadavek, že bude hlasováno o prvních dvou bodech dohromady a třetí bod zvlášť. Já s tím nemám problém, jestli má někdo výhrady, můžeme hlasovat o proceduře. Pokud tomu tak není, tak bychom hlasovali. Já ještě pro jistotu přečtu usnesení, jestli na tom trváte, aby zazněl i ten třetí bod. Takže nejdříve bychom

hlasovali o prvních dvou bodech s tím, že: 1. Poslanecká sněmovna lituje vydání výkladového sdělení Evropské komise o označování původu zboží z území okupovaných Izraelem od června 1968 - teď následuje ten anglický název - které je zjevně motivováno politickým vymezením se vůči Státu Izrael, než skutečnou potřebou jednotného výkladu pravidel pro označování výrobků pocházejících z Golanských výšin či Západního břehu Jordánu. 2. Poslanecká sněmovna chápe výkladové sdělení jako pouhé vyjádření názoru Evropské komise na možný výklad dotčených ustanovení unijního práva, jehož nezávazný charakter žádným způsobem nezasahuje do jednání vnitrostátních orgánů ani takové jednání nepředurčuje. Takže o tom bychom hlasovali nyní. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. O navrženém bodu 1 a 2 budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 337, které jsem zahájil a ptám se kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 337, z přítomných 118 pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Nyní ten třetí bod. Poslanec František Laudát: Děkuji. Třetí bod samostatně. 3. Poslanecká sněmovna s ohledem na výše uvedené vyzývá vládu, aby odmítla podle výkladového sdělení postupovat. Stanovisko je samozřejmě kladné. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 338 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 338, z přítomných 121 poslance pro 95, proti 17. Návrh byl přijat. Návrh usnesení byl schválen. (Potlesk z lavic napravo.) Poslanec František Laudát: Děkuji vám za hlasování i korektní diskusi. Děkuji moc. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S přednostním právem pan ministr kultury a procedurálně... Prosím, pane ministře. Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vám jako zástupce vlády poděkoval za toto hlasování, které nás posouvá skutečně mezi demokratické země, které plně respektují lidská práva a odmítají jakoukoli diskriminaci. Ještě jednou vám děkuji a budu i osobně tlumočit na vládě toto rozhodnutí, které bude i oficiální cestou zasláno. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Hlásil se pan kolega Koníček s procedurální připomínkou. prosím, pane poslanče. Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, protože o jednotlivých bodech bylo hlasováno zvlášť, tak podle mě je potřeba hlasovat o usnesení jako celku, pokud je to jedno usnesení. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, pane předseda klubu ODS. Nejjednodušší vidím to nechat odhlasovat. Ale proto jsme dal přednostní právo panu ministrovi, abychom si vyjasnili pozice. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že tu debatu už máme za sebou. Bylo to naposledy, co jsme hlasovali k migraci. Nakonec jsme se rozhodli, že se nemusí hlasovat o celku. Tehdy bylo nevím, 15

návrhů usnesení, prošlo asi sedm. A domluvili jsme se po nějaké delší procedurální debatě, že tím pádem je to vyřízeno. Tak já navrhuji, abychom už dále nehlasovali a brali to, že o všech návrzích bylo hlasováno, byly přijaty všechny návrhy, tak je úplně zbytečné hlasovat znova ještě jednou. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vzhledem k počtu těch, kteří hlasovali pro obě části usnesení, vyhovím panu předsedovi klubu ODS a nebudeme dál hlasovat. A končím bod č. 223. Načtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Do 14 hodin se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Klaška a od 12 do 15 hodin pan poslanec Milan Šarapatka. Podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny po tomto bodě 223 se máme věnovat neprojednaným bodům z bloku zpráv a dalších návrhů. V tomto ohledu máme bod 191. Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2014 /sněmovní tisk 441/ Zpravodaj volebního výboru pan poslanec Miroslav Grebeníček, prosím ho, aby se posadil u stolku zpravodajů. Bod byl přerušen po úvodním slově pana zpravodaje a já mohu zahájit všeobecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Jiřího Valenty. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, není to tak dávno, co jsem z tohoto místa kritizoval Výroční zprávu o hospodaření České televize za rok 2013. A jestli jsem v té době byl s efektivitou a způsobem hospodaření České televize nespokojen, tak totéž, ale ještě v daleko větší míře platí i pro tuto výroční zprávu. Dovolte mi tedy alespoň pár připomínek, abych jimi mohl svoji znepokojenost před vámi řádně odůvodnit. Nebudu hodnotit ani jednotlivé pořady ani extendovat individuální kritické názory nespokojených diváků či rozličných zájmových skupin, což bych přirozeně také mohl. Ale zaměřím se především na tvrdá data, která lze z předkládané zprávy vyčíst. Na počátku bych si ale hned rád zapolemizoval s hodnotiteli plnění závazku veřejné služby, o kterých se hovoří v úvodním slově zprávy a hovoří tam o nich generální ředitel České televize pan Petr Dvořák. Tedy s pány, mezinárodními auditory z EBU. Ti ve svém posudku s neskrývanou lítostí konstatovali, že "kdokoliv může podat Radě České televize nebo Radě pro rozhlasové a televizní vysílání stížnost na činnost či pořady České televize a tam jsou potom řešeny tak podrobné otázky, které by zde neměly být vůbec projednávány". Takový systém - a teď vás prosím o zvýšenou pozornost - prý otevírá dveře pro vměšování a vnější tlak. Lidé z EBU a také pan ředitel Dvořák si asi nezávislý a svobodný prostor předurčený k činnosti veřejnoprávního média představují nejspíše jako volné pole své vlastní působnosti, tedy bezbřehé panství jakési autonomní mocensko-mediální entity. A do tohoto prostoru by potom naše veřejnost neměla mít možnost, a to ani prostřednictvím svých volených zástupců či orgánů, stávajícím způsobem podávání adresných stížností či podnětů zasahovat. Považme v této souvislosti, že by koncesionáři na jedné straně umožňovali České televizi inkaso televizních poplatků, které jsou hlavním zdrojem příjmů České televize, a to ve výši 5,67 mld. korun, ale současně by na straně druhé měly omezenou snad až nepřijatelně zredukovanou možnost promítat a zohledňovat do činnosti veřejnoprávního média a obsahu jeho vysílání své oprávněné zájmy a požadavky. *** (12.50 hodin) (pokračuje Valenta) A nyní již k některým faktům ze zprávy, jež si já dovoluji interpretovat hodně odlišně od toho, jak to činí jejich předkladatel.

Dámy a pánové, co říkáte konkrétně např. na fakta, že ve věkové struktuře České televize došlo v kategorii osob mezi 20 až 30 lety k významnému meziročnímu poklesu, a to o 30 %. Co říkáte na to, že zatímco se počet zaměstnanců České televize meziročně snížil o 37 osob, což snad lze pochvalně i kvitovat, tak z tohoto počtu bylo 21 vysokoškoláků. Nelze se tedy v tomto ohledu oprávněně ptát. Nejedná se o zbytečný hazard s tolik potřebnou vysoce kvalifikovanou silou? A za třetí. Nebo co říkáte na to, že co se týče samotného vysílání, takže došlo k meziročnímu poklesu diváků u hlavního kanálu ČT1. Ještě předtím, než připojím několik dalších, obdobně nelichotivých statistických údajů obsažených ve zprávě, musím pro úplnost podotknout, že podle kodexu České televize,článek 5.8, je Česká televize plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti. Obdobně hovoří o tomto i zákon o České televizi, který v § 2 odst. 2 stanoví České televizi povinnost poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Já se v tomto ohledu domnívám, a nejsou rozhodně v této zemi sám, dokonce si myslím, že obhájců odpovídající kvality činnosti České televize je výrazná menšina, že bohužel ne vždy tomu tak je. Zkusme ale vzít na vědomí následující informace: Podle elektronického měření sledovanosti TNS Aisa klesla meziročně o 2 % vnímaná schopnost České televize předávat pravdivý obraz skutečnosti, a to na 65 %. O 2 % vnímaná rozmanitost názorů prezentovaných ve vysílání, a to na 69 %. O 2 % vnímaná objektivita, všestrannost a vyváženost informací - na 68 %. O 2 % vnímaný přínos České televize k právnímu vědomí občanů České republiky na 63 %. O 3 % podle denního kontinuálního výzkumu České televize spokojenost se zpravodajskými, aktuálně publicistickými a diskusními pořady, a to dokonce již jen na 79 %. Nepřipadá vám tedy, kolegyně a kolegové, že takto nastoupený trend spojený s výpovědní hodnotou relevantních čísel naznačuje v mnoha podstatných kritériích spíše něco jiného, než je deklarovaná kvalita vysílání a její progress? Myslíte si opravdu, že si musí Česká televize začít najímat za značné prostředky, aby si udržela své publikum, soukromé firmy? Ty by k vylepšení PR České televize měly být nyní, alespoň podle mých informací, povolány tři. A je zcela lhostejné, že by měly být vybrány ve veřejném tendru, když poté konají veřejnosti službu medvědí. A mohu pokračovat dále. Například zajímavou se mi jeví informace, že se meziročně snížil počet publikovaných příspěvků z domácí politiky o celých 9 %. Rozhodně si v tomto ohledu nemyslím, že by měl být předcházející rok 2013 nějak více politicky turbulentnější tak, jak se tento iracionálně uskutečněný propad v informační činnosti v roce 2014 snaží neobratně vysvětlit autoři této zprávy. Zajímavým faktem může být také statisticky změřená odpověď obecné populace ve věku plus 18, a to na otázku, zda je zastoupení odborníků s rozdílnými názory na jednotlivá témata ve vysílání České televize vyvážené. 66 % z nich prý sdělilo, že ano, což ale také současně znamená, že celé třetině se stávající stav vyváženosti, resp. nevyváženosti, nelíbí. A nelíbí se tedy, přirozeně, ani mně. A jestliže se alespoň částečně orientujeme ve způsobu získávání respondentů např. ve stylu pokládání a obsahu výzkumných otázek, musí nám být potom jasné, že ani ta přiznaná jedna třetina nespokojenců není rozhodně zanedbatelným podílem. Nyní, protože jsme jako Poslanecká sněmovna nejen již etablovaným zákonodárným sborem, ale také uskupením s pestrou politickou skladbou politicky i morálně zodpovědní svým voličům, dovolím si pohovořit o prostoru věnovaném ve vysílání České televize jednotlivým politickým subjektům. Podotýkám, že opět čerpám pouze z předložené výroční zprávy. Začnu tak, jak byste mohli samozřejmě očekávat, u Komunistické strany Čech a Moravy. Počet televizních zmínek o tomto politickém subjektu poklesl meziročně o celých 32 % a když dám tento údaj do kontextu např. s velkým nárůstem počtu zmínek o KDU-ČSL, a to o 80 %, jeví se mi to podezřelým a fakticky nevyváženým, a to i přes možný argument aktuálního lidoveckého exekutivního zapojení. To, že Babišovu podnikatelskému projektu ANO narostl loni počet televizních zmínek o gigantických 345 %, ponechávám také k volné úvaze. Kontrast s dvanáctkrát menším nárůstem, a to o pouhých 28 % v tomto srovnání u České strany sociálně demokratické, volebně vítězné a disponující navíc funkcí

premiéra, může také v tomto ohledu působit jistě podivně a může také osvědčovat jakousi tendenční politickou orientaci České televize. Úvahu, jakými směrem by se tato orientace mohla ubírat, ponechávám již samozřejmě na vaší ctěné úvaze. Mnozí občané a současně koncesionáři si ale těchto zjevných nepoměrů velice dobře všímají a kvalita vysílání tak, nechci říkat způsobená přímo neobjektivitou a nestranností, vytrvale klesá. Validizovaný pokles objektivity České televize o 2 % jsem popisoval již v úvahu mého vystoupení. Nevyváženost vysílání České televize dále spatřuje i v podílu politických stran a politickém zpravodajství. Zatímco komunisté disponují 4% podílem, tedy skoro stejně vysokým procentem jako hnutí Úsvit, to má 3 %, tak např. ODS a TOP 09 v politickém zpravodajství České televize excelují vždy po 10 %. Řečnicky se tedy ptám: Jak Česká televize zohledňuje výsledky posledních svobodných voleb? Nepřevládá spíš u ní tendenční orientace či snad jakási subjektivní dojmologie? Neexistuje snad tedy nějaká latentní forma jakého si synergického efektu mezi Českou televizí a českou pravicí? Obdobný efekt nevyváženosti vyznívá i ze statistiky 20 nejčastěji prezentovaných politiků v pořadu Události. Je velice zvláštní, že se mezi nimi nevyskytuje ani jeden komunistický zástupce, i když pro jisté odlehčení musím uznat, že bývalými komunisty či členy Národní fronty se tato elitní dvacítka přece jen hemží. Jsem zvědavý, jak se s takto pojímanou nestranností konečně a také řádně popasuje Rada České televize, pro jejíhož nového předsedu Jana Bednáře je tento aspekt vyváženosti ve veřejné službě, údajně alespoň podle jeho vyjádření, naprosto klíčovým, a to především v tom zpravodajství a v té publicistice. A není proto divu, že Rada České televize byla nucena se v loňském roce zabývat, a teď dobře poslouchejte, 239 stížnostmi a reakcemi. Velká část z nich se týkala zmíněné vyváženosti a objektivity zpravodajství ve vysílání a podávaných informací České televize v případu konfliktu na Ukrajině. Koncesionáři se ale často ptali a dále ptají mj. i na informace o výši platů a odměn některých členů managementu České televize. A ne vždy se jim dostává požadované odpovědi. Přitom již v roce 2013, pro vaši informaci, byl znám rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2010, který stanovil, že příjemci veřejných prostředků mají sdělovat takovouto informaci i s konkrétními jmény. Tento fakt ještě více ozřejmil výrok Nejvyššího správního soudu z roku 2014, z nějž by mělo, alespoň podle mě, tedy vyplývat, že management České televize postupuje způsobem, který nemá oporu v zákoně. Nerozumím tomu, proč se toto de demokratickém právním státě nyní toleruje. *** (13.00 hodin) (pokračuje Valenta) Zákony platí tedy nejspíše selektivně, bohužel. Pro všechny ty, kteří by snad chtěli tvrdit, že jsem se při svém hodnocení činnosti České televize ideologicky či jinak přes míru subjektivně odchýlil, ještě jednou opakuji, že veškeré nyní vám poskytované informace pochází především od zpracovatele této výroční zprávy a mnou přidaná hodnota spočítá zejména v mém komentáři zasazení těchto informací do jiného kontextu, než by asi zpracovatel měl původně v úmyslu. Poté, co jsem v nedávné době hodnotil hospodaření České televize a v konečném důsledku jej označil za neprůhledné a do jisté míry rozhazovačné, bylo následně některými lidmi spjatými s touto institucí mé vystoupení onálepkováno jako účelový útok komunisty a v podstatě zjednodušeno jakýmsi oslím můstkem na mou údajnou nechuť k pořadu Historie.cs, který jsem však uvedl ve zcela jiné souvislosti, a to velice okrajově. Takové zásadní nepochopení mě zamrzelo, ovšem s odstupem doby jsem vše dobře pochopil. Nejlépe mé pocity mohou vyjádřit slova bývalé radní České televize Jany Dědečkové, která pro média uvedla, že Česká televize bude považovat za účelový útok na sebe a všechny nezávislé skupiny od interních a externích spolupracovníků až po uklízečku jakoukoliv kritiku. A dodává, aby v tomto ohledu veřejnost také nezapomněla, že Česká televize distribuuje naprosto neprůhledným způsobem 7 mld. korun koncesionářských poplatků mezi soukromé subjekty. A proto snad místo tolik potřebné sebereflexe jeden halasný poplach a mobilizace proti kritikům. A na samotný závěr, dámy a pánové, si dovolím jednu, nyní již zcela subjektivně konstruovanou otázku spojenou s povzdechem. Vytváří tedy Česká televize skutečně svými pořady orientační bod pro všechny členy společnosti? A podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství? A podle toho, jak si každý z nás na tuto otázku přímo vyňatou z preambule Kodexu České televize sám sobě odpoví, by měl také hlasovat.

Já jsem se rozhodl hlasovat pro nepřijetí předloženého materiálu, a to oficiálně navrhuji i vám. V této zprávě totiž postrádám nutný progres činnosti České televize, plně průkaznou kvalitu vysílání, ale také nezbytnou transparentnost a objektivitu zejména potom objektivitu politickou. A v rámci těchto kategorií, tedy transparentnosti, objektivity a vyváženosti by se měla každá veřejnoprávní instituce ve vztahu ke svým koncesionářům setrvale a konzistentně pohybovat s jistým odlehčením. Nezapomeňme ale při objektivně kritickém přístupu k činnosti České televize na dva aspekty, a to, že i špatné věci jsou do budoucna schopny pozitivního vývoje a současně se, prosím, nenechme uchlácholit některými, a nyní poctivě podotýkám, že i občas nespornými přínosy plynoucími z činnosti České televize, a to z jednoduchého důvodu: i porouchané hodiny ukazují správný čas, bohužel ale jen dvakrát denně. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. Než přeruším jednání Poslanecké sněmovny, nechám ještě faktickou poznámku pana poslance Martina Komárka. Přihlášený pan poslanec Kolovratník a pan poslanec Bendl budou pokračovat, až znovu zařadíme tento bod programu. Pane kolego, ještě přečtu změnu omluvy pana poslance Ivana Pilného, který se omlouval jenom do 11 hodin a také jsem ho tady viděl. Nyní faktická poznámka pana poslance Martina Komárka. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se, že zdržuji od oběda. Ale chtěl jsem zareagovat posledně už i na pana Grebeníčka, který mě dlouze citoval, za což mu děkuji ale jen částečně, protože by mohl vzniknout dojem, že i já a volební výbor jako takový kritizuje činnost a hospodaření České televize. Prosím vás, to my neděláme, my to nemůžeme dělat, my to nechceme dělat. To ať si dělá každý jednotlivě, pokud chce. Neberu nikomu ve Sněmovně právo plácnout si co chce, tady se plácá hodně, ale ve skutečnosti se Sněmovna zabývá prací Rady České televize, případně Rady Českého rozhlasu, které se Sněmovně zodpovídají. Já mohu kritizovat a jsem kritický ke kontrolní činnosti Rady České televize a pevně doufám, že Sněmovna bude mít lepší možnost posuzovat zprávu, pokud Sněmovna přijme návrh jednoduché novely, kterou jsme zpracovali ve volebním výboru a která navrhuje sloučení těchto zpráv o činnosti a o hospodaření do jedné. Myslím, že je to jedině logické, jedině správné. Já si v tomto entrée dovoluji poprosit přítomné poslance o podporu tohoto návrhu, který budeme navrhovat na grémiu, zdůrazňuji, že jsme to samozřejmě projednali s patřičnými radami i s patřičnými managementy, takže nikdo není proti. Prosím o konsenzus a prosím o to, aby Sněmovna vystupovala kvalifikovaně, to znamená posuzovala práci Rady České televize, případně Rady Českého rozhlasu, nikoliv těchto médií jako takových. To považuji za nešťastné, a to jsem řekl teď hodně mírné slovo. Děkuji vám. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Komárkovi za dodržení času k faktické poznámce. Přerušuji bod 191. Zároveň konstatuji omluvu z odpoledního jednání, z pracovních důvodů zasedání Správy horské služby se omlouvá Stanislav Berkovec. Přerušuji naše jednání do 14.30 do doby zahájení ústních interpelací. Dobrou chuť k obědu. (Jednání přerušeno ve 13.05 hodin.) *** (Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dalším bodem našeho pořadu jsou interpelace ústní, které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dříve než přikročíme k jejich projednávání, dovolte mi načíst omluvy. Z pracovních důvodů se z

dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 14.30 omlouvá pan poslanec Miloš Babiš, pan poslanec Martin Kolovratník se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 do 18 hodin, pan ministr Stropnický se omlouvá dnes z odpoledního jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Martina Berdychová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů, pan poslanec Martin Sedlář se omlouvá z pracovních důvodů z dnešního jednání mezi 14.30 a 18. hodinou a paní poslankyně Válková se z pracovních důvodů omlouvá z dnešního jednání od 14.30 do konce pracovního dne. Ještě pro jistotu načtu omluvy členů vlády, aby naši poslanci, kteří interpelují, věděli, kdo bude a nebude přítomen. Pan premiér se z dnešního jednání omlouvá z pracovních důvodů, je na zahraniční cestě. Pan Andrej Babiš se omlouvá z dnešního jednání, důvodem je zahraniční cesta. Taktéž vicepremiér vlády pan Pavel Bělobrádek. Pan ministr Jiří Dienstbier se omlouvá z pracovních důvodů, pan ministr Milan Chovanec z pracovních důvodů, pan ministr Marián Jurečka od 14.30 z pracovních důvodů, pan ministr Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, pan Robert Pelikán do 14.30 z pracovních důvodů, takže ten by měl být přítomen, pan ministr Dan Ťok se omlouvá od 17 hodin, jinak je zde přítomen, paní ministryně Valachová z pracovních důvodů a pan ministr Zaorálek do 14.30, takže ten by měl být také přítomen. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku, či na vládu České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek k interpelacím na nepřítomného předsedu vlády. Nyní dávám slovo poslanci Radimu Fialovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se paní poslankyně Pavlína Nytrová. Jenom vás informuji, že předseda vlády Bohuslav Sobotka je omluven a zodpoví interpelace písemně v souladu s jednacím řádem. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený nepřítomný pane premiére. Vaše vláda vystoupila s nesouhlasným stanoviskem ke stavbě plynovodu Severní potok II. Tento plynovod by měl zvýšit kapacitu plynu dopravovaného přes Baltské moře z Ruska do Německa. Vzhledem k našemu propojení s Německem to zvýší i naše možnosti zajistit si touto cestou plyn. Chci vás požádat o vysvětlení nesouhlasu a nepodpory tohoto projektu, který zvyšuje energetickou bezpečnost naší země, a chci vás požádat vysvětlení názoru vaší vlády, prezentovaného panem ministrem Mládkem, že nejefektivnější cesta plynu do České republiky vede přes Ukrajinu. To je moje otázka, a protože mi na to nemůžete bezprostředně odpovědět, doplním ještě doplňující otázkou a mou reakcí. Pane premiére, nevím, z jakých zdrojů vy a vaše vláda čerpáte informace o Ukrajině. Navštívil jsem tuto zemi a mohu říct, že neexistuje nebezpečnější tranzitní země v Evropě. To je chaos rozkradený mafiemi, a spoléhat se na efektivitu je buď naivita nebo záměrné ignorování našich zájmů. Mám na mysli zájmy České republiky, a nikoliv zájmy těch, kteří se nás snaží izolovat od Ruska, aby nás předali do energetické závislosti na Kataru a dalších islámských zemích. Doufám, že mi na mou interpelaci odpovíte. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A poprosím paní poslankyni Nytrovou, připraví se pan poslanec Valenta. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane premiére. Má interpelace se týká nesplněných slibů daných důvěřivým horníkům podnikavcem Bakalou. Opravdu je v našem státě možné, aby někdo něco mimo jiné i veřejně prohlásil a nemusel to splnit? Opravdu budeme jen mlčky krčit rameny, a to bude začátek a zároveň i konec naší veškeré aktivity k donucení podnikavce Bakaly, aby splnil to, co tisícům horníků a jejich rodinám sliboval? I já jsem účastníkem této podlosti, zrady, bezradnosti, neschopnosti. Od sedmdesátých let minulého století jsem bydlela se svými rodiči a sourozenci v bytě OKD. Tuším, že v 90. letech bylo přislíbeno nájemníkům těchto bytů, že si je budou moci odkoupit. Čekali jsme do roku 2009. To jsem byla posledním nájemníkem už já se svou rodinou. Čekali jsme tak dlouho, protože naše rodina nechtěla o

možnost odkupu tohoto bytu přijít. Na konci roku 2008 mi přišel výměr na nájem, byl opravdu velmi vysoký. A to byla poslední kapka, kdy jsem se rozhodla z bytu odejít a pořídit si vlastní bydlení. Pachuť podvodu na mně a ostatních rodinách, které čekaly na možnost si své bydlení odkoupit, je ve mně dodnes. Proto se znovu ptám: Dopustíme, aby se sliby dávaly a neplnily? Dopustíme, aby se veřejně prohlášené sliby dané tisícům těžce pracujících lidí nemusely plnit? Dopustíme, aby se tato zvrácenost stala v naší zemi normou? Děkuji za vaši odpověď. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Valentu, připraví se paní poslankyně Kovářová. Poslanec Jiří Valenta: Vážený nepřítomný pane premiére. Významnou část české veřejnosti pobouřily skandální výroky předsedy maďarského parlamentu László Kövéra o tom, že Česká republika neměla být kvůli stále platným dekretům prezidenta Beneše vůbec přijata do Evropské unie. Je trestuhodné, že vrcholný představitel země, která se historicky v období druhé světové války silně orientovala nejprve na Mussoliniho Itálii a později na Hitlerovo Německo, země takzvaných šípových křížů, v listopadu 1940 přidávajících se ke státům Osy, si dnes dovolí tímto způsobem vyjevovat snahu o přepis výsledků druhé světové války a celého poválečného uspořádání a vypořádání se s agresory tak, jak to bylo schváleno vítěznými mocnostmi. Ano, Maďarsko patřilo tehdy po válce k poraženým zemím, a jeho dnešní politická elita by si tento fakt po více než 70 letech uvědomovat. Možná bych ojedinělý krok kohokoliv nechal bez povšimnutí, ale v dnešním Maďarsku nejsou takovéto pokusy zase až tak ojedinělým jevem, jak se nám snaží někteří naši představitelé a mainstreamová média nyní podsouvat a situaci uklidňovat. Frontální útoky na dekrety a potažmo tak na zřízení obou spřátelených zemí, České republiky a Slovenské republiky, započaly již v roce 2002. Maďarský premiér Viktor Orbán, který v nich ani dnes, a to ze stejné nejvyšší exekutivní funkce, nepřestal. Pane premiére, nemyslíte si, že pozvání k vysvětlení maďarského velvyslance k ministru zahraničí či plané hudrování v televizi jsou tou pravou a dostatečnou reakcí na pokus o přímý´zásah do právní suverenity naší země? Necítíte, že tento způsob přepisování výsledků nejděsivějšího válečného konfliktu v dějinách planety by mohl být dalším z pokusů o renesanci národně socialistických a fašistických hodnot a současně také pokusem o plivnutí do tváře miliónům válečných obětí, na kterých se, ať již přímo či nepřímo podílelo také Maďarské království? Prosím vás v této souvislosti nejen o vaši písemnou odpověď, ale především o mnohem tvrdší reakci než jste vy a pan ministr zahraničních věcí doposud v této nešťastné kauze bohužel převedli. Děkuji. *** (14.40 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Holík. Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: Za prvé současný uživatel pozemku, za druhé zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází, za třetí zemědělec ze sousední obce, popřípadě z okresu, ostatní bez ohledu na místo podnikání. Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje je podle Deníku Agrofert Andreje Babiše. Přímo v jejím vedení jsou čtyři zaměstnanci Agrofertu. Do loňského roku byl členem představenstva komory Jaroslav Faltýnek, nyní předseda sněmovního zemědělského výboru, kde má zákon namířený proti vlastníkům téměř jistou šanci na schválení. Alespoň to píše Deník v článku zvaném Vrací se 50. léta, Agrární komora chce předkupní práva pro nájemce půdy ze 7. prosince letošního roku. Vážený pane premiére, sdílíte můj názor, že tento záměr, respektive pozměňovací návrh je velmi pochybný, nebo jej naopak podporujete? Pokud jej podporujete, jste si jistý tím, že není proti

protiústavní? Děkuji za odpověď. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. Prosím k mikrofonu pana poslance Holíka. Připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jaroslav Holík: Vážený nepřítomný pane premiére. Včera jsem na ČT 2 sledoval dojemný dokument o smutném údělu křesťanů o Iráku. Ano, jejich osud je zlý. Stejně tak zlý je osud dětí občanů Československa, kteří žijí v podkarpatském oblouku na západě Ukrajiny. Na podporu muslimským imigrantů jsou vyčleněny miliardy. Naši lidé nezajímají nikoho. Co je příčinou jejich prokletí? Dané území patřilo Československu a proti vůli místních obyvatel, místních Čechů bylo v roce 1945 hanebně převedeno do Sovětského svazu. Před deseti dny jsem s kolegy navštívil města Užgorod, Mukačevo a Svaljanu. Hovořili jsme ne s papírovými, ale skutečnými doktory přírodních věd, spisovateli, básníky, lékaři. Téměř všichni lidé tady rozumí česky a velká část česky hovoří. Vyučování jejich jazyka ale je tam zakázáno. Mladí, kteří chtějí svůj jazyk zachovat, musí studovat v Prešově. Na období, kdy byli součástí Československa, vzpomínají jako na dobu největšího rozkvětu. Jejich přáním, které nám se slzami v očích sdělovali, bylo: Nezapomínejte na nás. Současné vedení nás neuznává. Kyjev uznal tatarskou národnost, cigánskou národnost a národnost rusínských Čechů ne. Mladým zakazují hlásit se k naší národnosti a čekají, až my staří zemřeme a Ukrajina se stane etnicky čistou. Nepožadujeme peníze, chceme jenom najít oporu, kterou v současném vedení Ukrajiny nevidíme. Pane premiére, tito lidé doufají v naši pomoc. Oni nestojí s napřaženou rukou. Nevyžadují návrat a ubytování v bývalé domovině. Nepožadují peníze. Potřebují pouze mezinárodní uznání. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, když tak položte otázku, jestli ji tam máte na konci. Poslanec Jaroslav Holík: Dobře, může být otázka na dvě věty. (Souhlas.) Pane premiére, jak mi vysvětlíte překotný zájem a pomoc zemím se zcela odlišnou kulturou? Proč není našim bývalým spoluobčanům věnován aspoň zlomek této pozornosti?. Namítnete, že Arabové utíkají před válkou. Pak si vzpomeňte na zabíjení pravého sektoru v Mukačevu. Mám to snad chápat, že osud bývalých občanů České republiky není módní? Že bývalí Čechoslováci jsou méněcenný? Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou. Připraví se pana poslanec Okamura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Obracím se na vás, vážený pane premiére, s touto otázkou. Vím, že v současné době řešíte závažné problémy, které se týkají vnitrostátní situace i mezinárodní, ale jsem si jista, že všechny vaše kroky směřují k budoucnosti. Proto, doufám, pochopíte i dotaz, který je zaměřený na budoucnost, protože nejenom země, ale i města a firmy potřebují budoucnost plánovat. V roce 2018 si budeme připomínat 100 let od založení samostatného Československého státu. V této souvislosti se nabízí možnost, abychom si tuto významnou událost připomněli důstojně, tak jak jeden ze scénářů tak zvaného CS EXPO navrhuje. Jedná se o výstavu, která by ukázala sto let Česka a Slovenska, toho nejlepšího, co v těchto zemích za tuto dobu vzniklo. Předpokládám, že jste seznámen s těmi základními mantinely a prvky této výstavy, která by se měla uspořádat v Brně na Brněnském výstavišti. Není to náhodou, protože desetileté výročí si Češi a Slováci připomínali právě tady, na výstavě, kterou otevíral Tomáš Garrgue Masaryk. Zajímal by mě proto, jak se k tomuto tématu postaví vláda České republiky a vy osobně. S ohledem na to, že se dnes jedná o mezinárodní akci česko-slovenskou a bude to muset řešit i slovenská vláda, není můj dotaz předčasný. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Připraví se pan poslanec Andrle. Prosím, máte slovo. Poslanec Tomio Okamura: Vážený nepřítomný pane premiére. Už třetí interpelace třetí týden po sobě

nejste přítomen, přesto že se jedná o interpelace na premiéra, a neodpovídáte na otázky zástupců občanů. Víme, že vy a vaše oposmluvní partaje, ČSSD, TOP 09, ODS a KDU-ČSL, odmítáte demokracii, v níž by vládly občané. Odmítáte přijmout demokracii, tedy změny, které prosazuje naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD. To, že ale ignorujete i parlamentní instituty, znamená, že jste se rozhodl opovrhovat i současným stranickým systémem. Hodláte tedy vládnout čistě autokraticky? Pokud budete chtít zalhat a říct, že ne, prosím o konkrétní termín, kdy se "laskavě" dostavíte do Sněmovny a budete přímo odpovídat na apely zástupců občanů, tedy poslanců. Odmítl jste jít do názorového veřejného duelu se mnou na téma imigrace, aby veřejnost nemohla v přímém přenosu posoudit vaše a moje argumenty. A nyní nechodíte ani do Sněmovny, abychom se vás nemohli zeptat ani tady. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Andrleho. Pak se znovu připraví pan poslanec Okamura. Prosím, máte slovo. Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane premiére. V úterý tohoto týdne jsem se dostavil na syrskou ambasádu v Praze, kde jsem se snažil zajistit humanitární pomoc, a osobně jsem hovořil s Jeho Excelencí syrským velvyslancem Basharem Akbikem. Nechal jsem se od něho informovat o stávající situaci, která v Sýrii nyní panuje. Pan velvyslanec mi během rozhovoru několikrát zdůraznil, že exodus syrský obyvatel, kteří z poloviny tvoří počet všech uprchlíků, mizících do České republiky, se děje kvůli ropnému embargu. To na Sýrii uvalila Evropská unie na konci srpna roku 2011. Země už tak trpce zkoušená válkou na několika frontách je navíc poškozována touto ekonomickou sankcí, připravující stát o podstatnou část příjmů. Vážený pane premiére, chci vás požádat, abyste učinil potřebné kroky v Evropské unii, aby se dosáhlo zrušení tohoto embarga a tím pádem i zastavení podstatné části imigrantů, kteří zaplavují Evropu. Věřím, že mě vyslyšíte a děkuji.*** (14.50 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo. Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, podle průzkumu americké organizace PU Registrated Center (?) 82 % Egypťanů podporuje kamenování lidí, kteří se dopustí cizoložství. Za krádež či loupež by bičovalo či usekávalo ruce 71 % obyvatel Egypta. A 84 % by dalo dokonce trest smrti muslimům, kteří opustí islámské náboženství. A to je tato země považována v muslimském světě za společensky vyspělou. Považujete hodnoty, které islám vyznává, za slučitelné s demokracií a hodnotami, které vyznává drtivá většina občanů naší země? Co vás vede k tomu, že vaše vláda již odsouhlasila přijetí tisíců muslimských nepřátelských vetřelců do České republiky proti vůli většiny národa? A jen dodávám, že první imigranti budou kvůli rozhodnutí vaší vlády ČSSD, Hnutí ANO a KDU-ČSL přicházet do České republiky již příští rok. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Radim Fiala. Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, v první řadě bych vám chtěla poděkovat za vaši odpověď na mou starší interpelaci, ve které jsem vás žádala, abyste zajistil zlepšení docházky pana ministra Babiše na ústní interpelace. K tomuto dotazu mě vedla nepříjemná zkušenost, kdy pana ministra neúspěšně interpeluji už od konce dubna letošního roku. Vzhledem k tomu, že také dnes je pan ministr Babiš omluven, znamená to, že jeho absence se protáhne na celých osm měsíců, tedy dvě třetiny roku. Promiňte, takové zanedbávání parlamentních povinností je nepřijatelné. A za nepřijatelnou proto považuji i vaši odpověď, která dává najevo, že je vlastně vše v pořádku. Není. Já jsem si dovolila, inspirována články, které řeší docházku a další statistiky členů Poslanecké sněmovny, požádat o statistiku docházky členů vlády na její jednání. Říkala jsem si, že když pan ministr Babiš nedochází do Sněmovny, tak je určitě vzorný v docházce na vládu. A není tomu tak. Je na čtvrtém místě, když na šestině všech dosavadních zasedáních vlády nebyl. Vážený pane premiére, jak jsem z přehledu zpracovaného Úřadem vlády zjistila, naopak vaše statistika je vynikající. Máte stoprocentní docházku.

Píši vám za jedna. Nechápu, jak s vaším vzorným přístupem můžete nečinně přihlížet zanedbávání ústavních povinností ze strany místopředsedy vlády, ať už na vládě či v Parlamentu. Prosím, udělejte s tím něco. Opravdu s tím něco udělejte. Potlačování principů parlamentní demokracie nemůžeme tolerovat. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu pana poslance Radima Fialu. Připraví se pan poslanec Okamura. Prosím, máte slovo. Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, poté, co se na nás obrátili představitelé rusínské menšiny na Ukrajině s tím, že jsou jejich národnostní práva potlačována současným režimem v Kyjevě, obrátili jsme se na vás jako poslanci Svobody a přímé demokracie (SPD) s žádostí o vysvětlení, zda a popřípadě proč jsou práva těchto bývalých občanů Československé první republiky potlačována státem, s nímž právě uzavíráme asociační dohodu. Společně s Tomiem Okamurou a Jaroslavem Holíkem jsme Rusíny na Ukrajině navštívili. Lidé, se kterými jsme měli možnost mluvit, neměli pro vládu v Kyjevě jemnější výraz než fašistická junta, mající za cíl rozprášit jejich národnostní svébytnost. Když jsme chtěli získat objektivní informace z obou stran, odmítly s námi ukrajinské úřady komunikovat. Na rozloučenou nás pak ukrajinská média označila za podpůrce rusínského separatismu. Vážený pane předsedo vlády, ptám se, jaké konkrétní a prokazatelné kroky vaše vláda podnikla pro to, aby si získala objektivní informace o skutečném postavení našich bývalých občanů na Ukrajině, protože když už jsme se vás jednou ptali, tak jste odpověděl, že žádnými informacemi o utlačování Rusínů na Ukrajině nedisponujete. A za druhé, jaké konkrétní a prokazatelné kroky vaše vláda podnikla pro to, aby pomohla našim bývalým občanům rusínské národnosti v udržení jejich tradičních, historických, kulturních a společenských vazeb s naší zemí? Nebo jsme lidově řečeno hodili naši nedávnou historii společné státnosti za hlavu a nemáme již s Rusíny nic společného? Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, při pohledu na zahraniční politiku vaší vlády se vás musím zeptat. Řekněte upřímně, kdo a proč je pro vás a vaši vládu spojenec - muslimové včetně brutálních diktatur, jako je Saúdská Arábie, nebo protiislamistické Rusko s demokraticky zvoleným Parlamentem a vládou? Pokud odpovíte pravdu, prosím o vysvětlení, co je vám tak sympatické na islamistické diktatuře, že jí dáváte přednost před hodnotami, které nás pojí s křesťanským evropským Ruskem. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, která načte po sobě dvě interpelace na pana premiéra. Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, nemám v úmyslu opakovat vše, co jsem včera uvedla v rámci projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní. A ostatně formát interpelací to ani neumožňuje. Stručně proto shrnuji, že za zásadní nedostatek schválené předlohy, kterou vláda protlačila Poslaneckou sněmovnou, považuji to, že kolegyně a kolegové neměli k dispozici vyčíslení dopadů tohoto návrhu. Jediný, kdo jím disponoval, byl pan ministr financí, který z něj četl až poté, co byla ukončena rozprava. Tudíž valná většina poslanců a poslankyň na něj ani nemohla reagovat. Už v tuto chvíli se ukazuje, že některé obce utrpí zásadní ztráty, například středočeské Černošice by měly přijít přibližně o 5 až 6 milionů korun. Když jsem pana ministra o toto vyčíslení požádala po skončení včerejšího jednání, odmítl mi ho poskytnout. Nerozumím tomu, proč tak učinil. Jde o údaje, které by měly znát všichni poslanci a poslankyně, ideálně ještě před hlasováním, ale také a především představitelé dotčených obcí, aby s výpadkem mohli počítat při sestavování svých rozpočtů na rok 2017. Vážený pane premiére, žádám vás tedy ještě jednou, abyste se zasadil o to, aby tyto údaje byly co nejdříve zveřejněny, a pokud možno ještě dnes, na webové stránce Ministerstva financí.

Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji, paní poslankyně, a služba už vám nastavila čas, můžete načítat svou druhou interpelaci. Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Tak ještě jednou, vážený pane premiére, v této záležitosti už jsem interpelovala víckrát pana ministra zdravotnictví a také paní ministryni školství. Z jejich odpovědí vyplynulo, že jde o problém, který si zaslouží pozornost na úrovni předsedy vlády. Prosím vás proto, abyste řešení nedostatků koordinoval. Připomínám, že jde v zásadě o dva okruhy. Za prvé nedostatek zubních lékařů na venkově, kde již podle mých informací určité kroky byly podniknuty, a za druhé vzhledem k věkové skladbě zubních lékařů, kdy převažují starší ročníky blížící se důchodovému věku, jejich nedostatek obecně.*** (15.00 hodin) (pokračuje Kovářová) Myslím, že je potřebné se těmito tématy zabývat a nespoléhat se na to, že jde o problém, který na vaši vládu nedopadne, nebo alespoň nedopadne v celé své závažnosti. Děkuji vám za odpověď, ve které načrtnete, prosím, kroky, které vláda v této věci podnikne. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Dříve než budeme pokračovat interpelacemi na ostatní členy vlády, dovolte mi načíst omluvu paní poslankyně Šánové, která se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Nyní upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky na ústní interpelace, určené předsedovi vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Ludvíka Hovorku, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, máte slovo. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jak dlouho ještě budete tolerovat zdravotnický Opencard v podobě zakázek pro zajištění funkčního centrálního úložiště elektronických receptů? Už při uzákonění centrálního úložiště od roku 2007 jsem upozorňoval na problematické zadávání softwarových zakázek, pro které nebylo zákonné zmocnění. Například místo centrálního úložiště elektronických receptů zadal SÚKL zakázku na centrální úložiště veškerých dat z elektronických i papírových receptů. Došlo to tak daleko, že SÚKL svou databází porušoval zákon a Úřad na ochranu osobních údajů mu nařídil zlikvidovat data shromažďovaná protiprávně. Zřetelně se ukazuje, že od samého počátku byly zakázky zadávány špatně, SÚKL za ně zaplatil stamilióny korun a po osmi letech nemá v rukou vůbec nic. Po několika letech je zřejmé, že speciálně v oboru zdravotnictví se zadávají zakázky externím dodavatelům s takovým možná záměrným pochybením, že dodavatelské firmy si ve smlouvách ponechávají vlastnictví autorských práv a zdrojových kódů k navrhovaným softwarovým řešením. Je to stejné v případě receptů, v případě IZIPu, v případě dodávek softwaru pro VZP od společnosti Hewlett Packard. Na začátku byla půlmiliardová zakázka pro Aquasoft, později IT Solutions, nyní pro společnost Tronevia. Vážený pane ministře, můžete objasnit, kdo konkrétně je majitelem těchto firem a kdo už osm let úspěšně ždímá veřejné prostředky a drží SÚKL pod krkem, a kolik to až dosud stálo peněz? Vláda před měsícem schválila další desítky miliónů pro společnost Tronevia na zakázku bez

výběrového řízení. Nyní v důsledku zastavení výše uvedených aplikací došlo k nefunkčnosti centrálního úložiště receptů a registru pro léčivé přípravky s omezením. Ústav prohlásil /cituji/, že respektuje výše uvedené předběžné opatření městského soudu a bude činit další právní kroky tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost českých pacientů. Ústav využije veškerých zákonných možností k řešení nastalé situace a realizace předběžného opatření nebude mít dopad na bezpečnost léčiv používaných v České republice. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas. Poslanec Ludvík Hovorka: Jak chce toto prohlášení SÚKL naplnit? Nenastal čas, aby SÚKL vybudoval potřebný software sám a nenechal se vydírat podivnými firmami? Nenastal čas, aby orgány činné v trestním řízení prověřily podivné zakázky a odpovědnost konkrétních osob za vzniklou situaci? Žádám vás, protože veřejný zájem na zdraví lidí jasně přesahuje jakékoliv spory Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, ale už přesahujete opravdu hodně. Poslanec Ludvík Hovorka: - dodavatelů softwaru, abyste zajistil funkčnost centrálního úložiště. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a omlouvám se. Jednací řád je neúprosný. Prosím další v pořadí, a to je paní poslankyně Putnová. Připraví se pan poslanec Beznoska. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré odpoledne. Vážená nepřítomná paní ministryně školství, na podzim tohoto roku se dostaly do médií informace o tom, že Ministerstvo školství připravuje program, který bude vychovávat a vzdělávat děti v programování, a to už od první třídy. Přicházím z technického prostředí a sama myšlenka mi nepřipadne scestná, ale velmi odvážná. S ohledem na to, že jsme nebyli schopni jako Česká republika zajistit a připravit maturitu z informačních technologií pro rozdílnou znalost studentů, by mě zajímalo, zda tento koncept byl myšlen opravdu vážně a pokud ano, o co se bude opírat, s jakým programovacím jazykem a nástroji budete počítat. Pokud by mi byly tyto informace dodány, jak předpokládám, budu je ráda šířit v Jihomoravském kraji, protože právě z této oblasti se na mě snášejí dotazy. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Dalším vylosovaným je pan poslanec Beznoska, který není přítomen v sále, tudíž jeho přihláška propadá. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Zlatuška, ten tu také není, tudíž jeho přihláška propadá. Dalším přihlášeným je pan poslanec Borka. Ten je zde přítomen, dokonce má přítomného pana ministra. Prosím, můžete přednést svoji interpelaci. Poslanec Jaroslav Borka: Vážený pane ministře, chtěl bych upozornit na vážný problém naší společnosti, který plíživě přerůstá do neřešitelnosti. Tím horkým kamenem je české vězeňství. Bez naplňování práva s jeho mantinely nemůže fungovat žádná společnost. Úroveň vězeňství je tedy odrazem vyspělé společnosti. Věznice v České republice mají nastavenou vlastní ubytovací ne zcela ideální normu 4 metry čtvereční na osobu. Před amnestií v roce 2013 už se tato norma porušovala a byla stanovena na 3 metry čtvereční. Blíží se velmi rychle doba, že tato situace se bude opakovat. V České republice jsou tak porušována evropská vězeňská pravidla už v základních principech.

V červenci 2015 byl stav 2150 odsouzených. Není skutečně žádoucí, aby v běžné denní směně byli na nějakých 200 odsouzených jen dva dozorci. A to se běžně děje. Vychovatel má pak takových třeba i 40 místo předpokládaných 20. Při takovémto stavu vězeňství dnešní doby můžeme zapomenout na veškeré ideje a principy vedoucí k tomu, že se do společnosti vrátí alespoň část odsouzených s relativně změněným náhledem na svoji vinu, trest a život před výkonem trestu. Máme přeplněné věznice a nemáme na počet vězňů tabulkově /zdůrazňuji tabulkově/ ani personál. Pro vězeňskou službu tedy musí být prioritním cílem posílení odborného speciálního zázemí s odsouzenými, a odborné zacházení musí mít pak přesah do následné péče, což už není jenom kompetence vězeňské služby. Vracím se na závěr tedy k tomu základnímu. Na počet vězňů je nutné mít počet personálu, počínaje dozorcem. Obracím se na vás, pane ministře, s dotazem perspektivy řešení tohoto problému. Děkuji za odpověď. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já děkuji za tu otázku a pokusím se v tom krátkém čase tento komplexní problém popsat co nejlépe. Počet vězňů nám začal prudce stoupat po zavedení nového trestního zákoníku v roce 2010, který zpřísnil sankce za většinu trestných činů. To bych jenom chtěl zdůraznit, abyste měli na paměti - až sem zase přijde nějaký návrh, občas o nich čtu v novinách, na další zpřísňování trestní politiky. Bohužel, kam dostoupá ten počet vězňů, jsme se dodnes nedozvěděli, protože ten trend byl přerušen amnestií, ke které došlo na konci funkčního období pana prezidenta Klause, a teď nám tedy přesně podle očekávání ty počty zase narůstají. My ovšem zatím nevíme, kde bude ten počet kulminovat. Máme na to nějaké matematické modely, které vypracovává jedno vědecké pracoviště, stále se zpřesňují a zatím jsou poměrně pozitivní, protože v podstatě říkají, že ten kulminační bod je již velmi blízko. Bohužel každého půl roku to zase zpřesní a řeknou, že je zase blízko. Takže v tuto chvíli ještě nevíme, jak velký problém máme, a tudíž jaká opatření máme přijmout zejména právě z hlediska toho, zda budovat jen ubytovny v dosavadních věznicích, což stojí pro představu jedna ubytovna odhadem 60 mil. Kč a provozně pak 30 mil. Kč ročně, nebo zda musíme vybudovat zcela nové věznice, kde už se bohužel pohybujeme v částkách kolem miliardy za jednu takovou novou věznici, o provozních výdajích nemluvě. *** (15.10 hodin) (pokračuje Pelikán) Nicméně problému jsme si vědomi a z hlediska ubytovacích kapacit to řešit budeme. Chtěl bych zdůraznit, že ten problém ovšem není v rovině lidských práv, protože podle konstantní judikatury stačí i tři metry čtvereční, pokud jsou tam nějaká režimová opatření, která máme zavedeny, ale problém to je. Je nám jasné, že to nepřispívá k nápravě. Takže jednak se snažíme skutečně posilovat ten odborný personál, jednak jsme připravili novou koncepci vězeňství vůbec, která bude prezentována počátkem příštího roku a kde se zaměřujeme právě na práci s těmi odsouzenými tak, aby se do věznic nevraceli a zaměřujeme se také na další rozvoj alternativních trestů. Jednak chci od nového roku nebo brzy v novém roce zřídit více či méně stálou komisi pro trvalé úsilí o snižování počtu vězněných osob, protože pro vaši představu u nás připadá více než 200 vězněných osob na sto tisíc obyvatel, zatímco např. v Německu jich je 80. Takže jsem přesvědčen o tom, že musíme najít, v čem je zakopaný pes a konstantně hledat způsoby, jak se blížit k té osmdesátce z těch dvou set, což mi

připadá jako lepší řešení než budování dalších věznic. Takže sestavím na to komisi odborníků a věřím, že budou ta řešení nacházet a potom vás budu také prosit o podporu těchto řešení. Tolik, myslím si, takto stručně k téhle otázce. Řešíme ji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak, děkuji panu ministrovi a prosím k mikrofonu paní poslankyni Maxovou, aby přednesla svoji interpelaci na paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo. Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Paní ministryně, já bych měla asi tři dotazy. V médiích samozřejmě už proběhly jakési zprávy o poskytování služeb správní ekonomiky Ministerstva práce a sociálních věcí do budoucna a já mám tedy dotazy, kde se vlastně vzaly licence Sapu na Ministerstvu práce a sociálních věcí a na základě čeho si Ministerstvo práce a sociálních věcí tyto licence pořídilo, kdy proběhlo výběrové řízení a v podstatě další otázka je, zdali už probíhají nějaké platby ohledně poskytování služeb se Sapem a jaké jsou předpokládané náklady tohoto systému. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem ráda, že tady máme stále více odborníků a odbornic na informační systémy. Já bych ráda trošku vysvětlila celou tu historii. Předchozí vedení Ministerstva práce a sociálních věcí uzavřelo smlouvu se společností Gordic na dodávku správní ekonomiky, a to v roce 2013 v režimu jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž to bylo uděláno takovým způsobem, že za tento postup byla ministerstvu už současnému za to, co se stalo v minulosti, udělena pokuta ze strany ÚOHS ve výši 300 000 korun. Tato pokuta byla takto nízká jenom proto, že my jsme vlastně to, co jsme tam našli, sami nahlásili, jinak by byla určitě mnohem vyšší. Takže jako nové vedení resortu jsme museli na tuto situaci reagovat, protože opravdu to, abychom užívali nějaký informační systém, který byl zadán v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách bez otevřené soutěže, považujeme přinejmenším za nešťastné. Takže z tohoto důvodu jsme se rozhodli znovu obnovit původní resortní informační systém správní ekonomiky, založený na ekonomické platformě České správy sociálního zabezpečení, a to na technologii Sap, jejíž licence, a to je také to důležité, už Ministerstvo práce a sociálních věcí vlastní, přičemž pro podporu provozu tohoto informačního systému jsme vypsali otevřené zadávací řízení - přesně ty časy, ty měsíce, si já nepamatuji, to bylo nepochybně v letošním roce. A vítěz této otevřené soutěže je společnost Atos, se kterou už jsme uzavřeli smlouvu na plnění veřejné zakázky a předpokládáme náběh toho systému od 1. ledna 2016. To znamená, že ještě nenaběhl, takže jsme tam nepochybně nic neplatili, pokud vím. Jinak tady je ještě odkaz k té staré smlouvě, ale na to jste se už vysloveně neptala, tak to je možná zbytečné, ale co se týče těch sporů se společností Gordic, tak my jsme vlastně tam intenzivně s nimi téměř dva roky jednali a myslím, že se už teď podařilo skutečně ukončit všechny spory a očekáváme to v nejbližších dnech. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Radka Maxová: Paní ministryně, vy jste mi neodpověděla na otázku, kdy proběhlo výběrové řízení a jaké jsou předpokládané náklady toho nového systému. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím o reakci paní ministryni. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Co se týče výběrového řízení, já jsem řekla, že to nevím přesně, že to proběhlo v letošním roce. Tady je podstatné, že byla uzavřena smlouva a ten náběh je od 1. ledna. Co se týče těch nákladů, tak protože jste to nespecifikovala dopředu, tak já je v tuto chvíli nevím, ale mohu vám samozřejmě odpovědět písemně. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího vylosovaného a tím je paní poslankyně Fischerová, aby přednesla svoji interpelaci. Připraví se pan poslanec Kostřica. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Já jsem přihlášena k interpelaci kontrolní hlášení DPH na pana ministra Babiše. Přiznám se, že jsem váhala, jestli mám v tomto interpelovat či nemám, ale přiznám se, že jeho přítomnost, vlastně nepřítomnost mě dovedla k tomu, že mi nepřipadá adekvátní, abych v tuto chvíli se ptala na to, co jsem měla připraveno. Hlavně mě zajímalo to, jak nejsou připraveni živnostníci na to od 1. ledna příštího roku řešit měsíční přiznávání DPH. Čili já tu interpelaci stahuji, bohužel se tedy budu ptát až příští týden. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu pana poslance Kostřicu, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo. Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dobré odpoledne. Já bych si dovolil panu ministrovi Ťokovi přednést dva nebo tři krátké dotazy. Jde mi o to, jaký bude harmonogram prací na dálnici D1, až se sezóna otevře, protože si myslím, že se to zdá být předčasné, že v současné době se plánují tyto opravy a jejich harmonogram. Tak bych chtěl vznést tyto tři následující dotazy. Za prvé. Pane ministře, v současné době to probíhá - mám zkušenosti jako častý uživatel dálnice D1 - tak, že ty opravované úseky byly velmi dlouhé, dvanáctikilometrové úseky nebyly žádnou výjimkou, a je logické, že na podkladě pravděpodobnosti už v takových dlouhých úsecích dojde mnohem pravděpodobněji k nějaké buďto havárii nebo poruše nějakého velkého vozidla a ty kolony se potom zúží díky průjezdnému jenom jednomu pruhu na enormní dobu. Čili je to jistě výhodnější pro ty firmy, které se oprav účastní, ale myslím si, že účastníci provozu to odnášejí velmi bolestivě - čekáním, případně haváriemi, zhoršením životního prostředí apod. Za druhé. Pokud k tomu už dojde, zažil jsem to několikrát, že v místě, kde jsou prováděny opravy, jsou objízdné trasy současně rovněž neprůjezdné na podkladě oprav či něčeho, nějakých jiných neobvyklých okolností a pak už opravdu nezbývá nic než očekávat dvouhodinové zdržení, než dojde ke zprůjezdnění té komunikace. To je věc, kterou by bylo, si myslím, možné nějakým způsobem koordinovat a už kdysi, kdysi jsem to konzultoval s jedním z prvních ředitelů silnic a dálnic panem Davidem Čermákem a domluvili jsme se, že takovéto uzavírky by musely být provedeny v harmonogramu. (?) A poslední dotaz je ten, že se opravuje, ty dálnice a úseky se opravují pouze v době denní. Já si myslím, že na rozdíl od jiných zemí, kde jsou tyto opravy prováděny i v noci, je ten argument, že tyto jsou mnohem delší, neobstojí. Myslím si, že naše republika je dostatečně bohatá, aby si mohla dovolit... (Předsedající: Pane poslanče!) Ano, poslední větu. ... aby tyto úseky byly opravovány i v průběhu nočních hodin. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo. *** (15.20 hodin) Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád panu poslanci odpověděl na ty tři otázky co možná nejvyčerpávajícím způsobem. Máte pravdu, prostě my jsme v situaci, kdy dálnice D1 je dálnice, která už je ve většině svých úseků za dobou své životnosti a modernizace proběhnout musí. Principem té opravy je, že jsou vždycky samozřejmě ty úseky koncipovány tak, že musí být mezi sjezdy. Tím je určena optimální délka. Na to, abychom dělali i opravy v kratších délkách, to ekonomicky nevychází. A tahle délka byla určena nějakým výpočtem. Co se týče příštího roku, my bychom rádi těch úseků, abychom celou modernizaci urychlili, uzavřeli a opravovali více než v tomto roce, to znamená, rádi bychom, aby se celá oprava urychlila. Co se týče toho provozu tak, jak jsme ho vyhodnocovali s Policií České republiky, ten zásadní problém je chování řidičů v těch uzavírkách. Zejména je to vždycky na začátku, když tam má být souběžná jízda nebo jízda ve dvou pruzích vedle sebe, ve zúžených pruzích. Většina řidičů nedodržuje povolenou rychlost. My jsme se dohodli s Policií České republiky, že na ty opravované úseky dáme úsekové měření, abychom zabezpečili tyhle kroky. Dále probíráme s Ředitelstvím silnic a dálnic možnost

zavést tam telematiku, tzn. takovou komunikační dálnici, která by s velmi velkým předstihem správně informovala o tom, co se v těch uzavřených úsecích děje. Já bych tady s dovolením hned skočil na ten dotaz práce v noci. Od doby, kdy jsem vstoupil, tak jsem říkal, že je potřeba, aby se denní světlo zejména, ale na kritické cestě využívala práce v noci. Celou věc jsem probíral s Ředitelstvím silnic a dálnic a s odborníky. Jeden problém je v tom, že v rámci vydávaných stavebních povolení dneska obce nejsou ochotny povolovat práci v noci, protože jsou dotčeny ty obce, které jsou vlastně poměrně blízko těch opravovaných úseků. A my bohužel podmínky stavebního povolení musíme respektovat. Na druhé straně trvám na tom, že v nových smlouvách bude využití práce během celého denního cyklu, ale to ne tak, že by to bylo, že budou prodlouženy pracovní směny z osmi nebo z deseti hodin na 12 až 14. Ale chci, aby tam byly dvě pracovní směny, aby se ta práce zintenzivnila, aby se pracovalo i o víkendech. Ten důvod, proč se dneska nepracuje tímto způsobem, je jednoduchý. Všechny úseky, které jsou dneska ve výstavbě nebo které byly, tak byly vysoutěženy za starých podmínek, kdy se soutěžilo především na cenu a stavební firmy prostě optimalizovaly své fungování tak, aby tu stavbu postavili s minimálním počtem pracovníků a bohužel to bylo mnohdy vidět. Situace se mírně zlepšila po mých apelech, ale byly možné jenom apely a do podmínek soutěží se to dostane v nových stavbách. Takže doufám, že to uvidíte. Další záležitost, na dálnici D1 bohužel na všech úsecích nejsme schopni z důvodu chybějících komunikací nebo z důvodu nedohody s kraji udělat objízdné trasy, takže všude vyznačeny nejsou. Samozřejmě, řidiči si objízdnou trasu najdou. A letošní rok byl specifický v tom, že jsme dali krajům 4,4 mld. na dodatečné opravy silnic II. a III. třídy. A ve snaze ty peníze vyčerpat byla uzavřena opravdu spousta úseků. Takže situace byla v tomto roce mimořádná. Dokonce to vedlo k tomu, že samozřejmě jsme našli problém, který je. Ten problém je, že kraje jako samosprávné celky nemají povinnost koordinovat práce s Ředitelstvím silnic a dálnic. My jsme se shodli s panem hejtmanem Haškem jako předsedou Asociace krajů, že se sejdeme a pro příští rok se budeme snažit nastavit lepší pravidla, abychom byli schopni koordinovat uzavírky a abychom zlepšili cestu řidičům. Takže tolik ode mě. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak. Dalším vylosovaným je pan poslanec Vilímec, který ovšem pro nepřítomnost pana ministra financí stahuje svoji interpelaci. Tudíž dalším v pořadí je pan poslanec Petr Fiala, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já jsem se chtěl pana ministra financí zeptat na věci, které se týkají kontrolního hlášení, což je mimořádně aktuální záležitost. Mně nepomůže, když mně nepřítomný pan ministr odpoví do 30 dnů, protože to už bude pozdě a všichni ti podnikatelé, kteří jsou teď znejistěni postupem státu ve věci kontrolního hlášení, tak by se odpovědi dočkali pozdě. Já mám spoustu dotazů na ministra Babiše, mám spoustu dotazů na pana premiéra. Musím konstatovat, že tu nebyli minulý týden, nejsou tu ani teď. Chápu, že třeba v Bruselu zasedá Evropská rada, ale ta nezasedá určitě pořád. Jednací řád v § 110 říká, že poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech působnosti. Já v této souvislosti jenom konstatuji, že právo možná máme, ale možnost nám Sobotkova vláda k tomu tedy určitě neposkytuje. S tímto stahuji svoji interpelaci. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji pane poslanče. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Valenta, který chtěl interpelovat teď přítomného ministra zahraničních věcí, ale mezitím svoji interpelaci stáhl. Tudíž poprosím k mikrofonu pana poslance Holečka. Prosím, máte slovo. Poslanec Radim Holeček: Vážená paní předsedající, já jsem měl připravenu krásnou interpelaci na pana ministra Babiše. Ta odpověď by určitě udělala radost hlavně aktivistům z Ústí nad Labem, kteří vážili takovou cestu, aby se podívali na to, jak pan ministr Babiš maká. A já musím bohužel konstatovat, že pan ministr nemaká a nemaká soustavně na těch interpelacích. Takže svou

interpelaci stahuji a jsem z toho velice smutný. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže stahujete svoji interpelaci? Ano, děkuji. Prosím další v pořadí a tou je paní ministryně Kovářová, která bude taktéž interpelovat omluveného ministra financí. Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, nemám v úmyslu opakovat vše, co jsem včera uvedla v rámci projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní. A ostatně, formát interpelací to ani neumožňuje. Stručně proto shrnuji, že za zásadní nedostatek schválené předlohy, kterou vláda protlačila Poslaneckou sněmovnou, považuji to, že kolegyně a kolegové neměli k dispozici vyčíslení dopadů tohoto návrhu. Jediný, kdo jím disponoval, jste byl vy a četl jste z něj až poté, co byla ukončena rozprava. Tudíž valná většina poslanců a poslankyň na něj ani nemohla reagovat. Už v tuto chvíli se ukazuje, že některé obce utrpí zásadní ztráty; například středočeské Černošice by měly přijít přibližně o pět až šest milionů korun. Když jsem vás o toto vyčíslení požádala po skončení včerejšího jednání, odmítl jste mi ho poskytnout. Nerozumím tomu, proč jste tak učinil. Jde o údaje, které by měli znát všichni poslanci a poslankyně, ale také především představitelé dotčených obcí, aby s výpadkem mohli počítat při sestavování svých rozpočtů na rok 2017. Vážený pane ministře, žádám vás tedy ještě jednou, abyste tyto údaje ještě dnes zveřejnil na webové stránce Ministerstva financí. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dalším vylosovaným je pan poslanec Zbyněk Stanjura, který zde není přítomen, tudíž jeho... no ale není tady. (Reaguje na poslankyni Fischerovou v lavici.) Já potřebuji, když stahuji interpelaci, aby mi to kolegové řekli osobně. Nicméně automaticky z jednacího řádu proto, že tady není přítomen, jeho interpelace propadá. *** (15.30 hodin) (pokračuje Jermanová) Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Šincla, který bude interpelovat paní ministryně Marksovou. Prosím, máte slovo. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Paní ministryně zrovna přichází, tak je to výborné, takže nebude mít moje interpelace osud jako na pana ministra Babiše. Takže vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci vážné situace ve společnosti OKD, která na Ostravsku a Karvinsku zaměstnává téměř 11 tisíc lidí. Týká se to samozřejmě i dalších subdodavatelů, podnikatelů, živnostníků zabezpečujících a navazující doprovodné činnosti. Jde zhruba o dalších tři tisíce pracovníků dodavatelských organizací. Jde tedy celkem o více než 14 tisíc živitelů rodin. V současné době těmto lidem hrozí ztráta obživy, a tedy zásadní snížení životní úrovně. Přímo nebo zprostředkovaně se tento problém týká v podstatě každé druhé rodiny v daném místě. Tito lidé jen celý život těžce dřeli a současnou situaci nezavinili. Když jsem doma ve svém regionu, tak se na mě obrací téměř každý s dotazem, jak stát těmto lidem pomůže. Jak pomůže těmto rodinám, až nastane to, o čem informují každý den v tomto regionu média. Obracím se na vás, protože vy jste tento těžce zkoušený region již několikrát navštívila a jako jeden z mála ministrů jste se nebála např. sfárat rovnou mezi havíře. Oni vám dnes věří a spoléhají na vás, že jim pomůžete. Prosím proto odpověď na otázku: Co jste připravena pro tento kraj udělat, pro tyto bezradné lidi, a jestli jste ochotna do tohoto regionu v co nejbližší době přijet a zodpovědět otázky těchto lití přímo. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím paní ministryně o reakci.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, já i kolega Mládek a pan náměstek ministra financí jedeme do Moravskoslezského kraje z tohoto důvodu dokonce hned zítra. Samozřejmě tam pořád, čím déle bude ta společnost fungovat, čím déle bude schopna zaměstnávat alespoň nějaký počet lidí, i když třeba méně než dnes, tak tím lépe. Nicméně my připravujeme z pohledu mého resortu plán pro situaci, kdy by tedy došlo k hromadnému propouštění, zjišťujeme přesně, jací tam jsou lidé, jakých kvalifikací, jaké věkové struktury. Jedno z těch opatření jsou hornické důchody, o kterých by tady již v lednu měla jednat Poslanecká sněmovna, což by vyřešilo problémy části těch lidí, kteří tam strávili většinu svého života a odpracovali příslušný počet směn. Co se týče ostatních, tak tam počítáme s posílením úřadů práce, aby opravdu, pokud by tedy došlo k hromadnému propouštění, aby ti horníci měli své kontakty přímo na úřadu práce, abychom maximálnímu počtu z nich zajistili nové zaměstnání, buď rovnou nebo rekvalifikací. Počítáme s tím, že třeba budeme nějakým způsobem dotovat dopravu, jestli budou potřebovat dojet třeba do jiného okresu atd. Takže my vlastně dáváme dohromady už takový krizový plán, jehož základní obrysy již máme. Také v neposlední řadě počítáme se zapojením tzv. evropského globalizačního fondu, což je fond právě pro tyto situace, kdy se někde najednou propustí více než 500 lidí. V České republice byl zatím použit jen jednou. A přesně ty finanční prostředky jdou na podporu těch jednotlivých propuštěných lidí. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím. Poslanec Ladislav Šincl: Já bych chtěl hlavně paní ministryni poděkovat. Poděkovat za akčnost, že zítra pojede přímo do tohoto regionu, mezi tyto lidi a odpoví jim na jejich otázky, že se setká pravděpodobně i s hornickými odbory. Chtěl bych poděkovat taky za prosazení zákona o předčasném odchodu horníků do důchodu. Já si myslím, že to je dobrá věc. Vidím, že jste splnila svůj slib, který jste dala těmto lidem, kteří na to dlouho čekali. Na rozdíl od jiného pana ministra, ministra financí Andreje Babiše, který to třikrát slíbil hornickým odborům, a ani jednou jim tento slib nedokázal splnit a dokonce na vládě, podle mých informací, se zdržel u hlasování u tohoto zákona. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně nebude reagovat. Děkuji a prosím tedy další v pořadí, a tou je paní poslankyně Nytrová, která svou interpelaci stahuje. Dalším v pořadí je pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat omluveného nepřítomného ministra financí. Prosím, máte slovo. Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, ano, já jsem také chtěl interpelovat pana ministra Babiše ve věci kontrolního hlášení daně z přidané hodnoty, což je opatření, které významně ztíží fungování zejména těm podnikatelům, kteří patří do okruhu těch menších subjektů. Bohužel, pan ministr tady není a jak zmínil pan předseda Fiala, to, že vlastně ten zákon nabývá platnosti k 1. lednu 2016, tak už nějaké písemné odpovědi pozbývají smyslu, spíš by bylo dobře, aby se ministerstvo, aspoň, věnovalo nějaké edukační činnosti a těm lidem to řádně vysvětlovalo, namísto toho, že bude přísně tyto podnikatele trestat. Čili svoji interpelaci stahuji. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, pane poslanče. Dalším v pořadí je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat omluveného ministra obrany. Prosím, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, výbor pro obranu přijal 12. listopadu usnesení číslo 123, kterým doporučuje ukončit využívání bojových a podpůrných jednotek Armády České republiky k ochraně civilního perimetru ve Vrběticích a žádá ukončení účasti vojáků nejpozději do 31. ledna příštího roku. Opravdu nechápu, proč namísto střežení stovkami příslušníků armády, což je značně finančně i logisticky náročné, se neopraví plot. Protože po této opravě bude stačit k ostraze několik mužů se psy. A oprava plotu je odpovědností vlastníka muničního areálu ve Vrběticích- Vlachovicích, a tím je Vojenský technický ústav, jehož zřizovatelem je Ministerstvo obrany. A také, pane ministře, není, podle vás, ostudou naší armády, že k ostraze jsou povoláváni letečtí mechanici, a to bez potřebného

logistického vybavení? Druhým problémem je také postoj Ministerstva obrany k odškodnění občanů, kteří utrpěli materiální i psychologickou újmu. Podle mých informací dosahují požadavky na odškodnění částky do 160 tisíc korun. Proto se ptám, pane ministře, proč Ministerstvo obrany tyto oprávněné požadavky občanů nesanuje a stále odkládá. Ono totiž platí: Kdo rychle dává, dvakrát dává. A je to opět odpovědností vlastníka areálu, který jej pronajímal soukromým společnostem. Ptám se, pane ministře: Dostanou, či nedostanou tito občané odškodnění do konce tohoto roku? Rozumím tomu, pane ministře, že probíhá vyšetřování a je zřejmé, že bude ještě dlouhou dobu probíhat. Ale to přece neznamená, že ministerstvo má stále dělat pštrosí politiku. Chápu, že vy jste nájemní smlouvy nepodepisoval, ale politickou i osobní odpovědnost za vyřešení této kauzy leží na vás, pane ministře. Děkuji za vaše odpovědi. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším vylosovaným je pan poslanec Novotný, který také stahuje svou interpelaci pro nepřítomnost pana ministra. Dalším v pořadí je pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Šlechtovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já po dohodě s paní ministryní Šlechtovou svou interpelaci dneska stahuji a předložím ji v příštím interpelačním termínu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, já děkuji. Další v pořadí vylosovanou je paní poslankyně Kovářová, kterou zde nevidím. A, už ji vidím. Tak paní poslankyně bude interpelovat pana ministra zemědělství, který je také nepřítomen. Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: *** (15.40 hodin) (pokračuje Kovářová) 1. Současný uživatel pozemku. 2. Zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází. 3. Zemědělec ze sousední obce, popřípadě z okresu. 4. Ostatní bez ohledu na místo podnikání. Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje, je Agrofert, který patří vám. Přímo ve vedení jsou čtyři zaměstnanci Agrofertu. Do loňského roku byl členem představenstva komory Jaroslav Faltýnek, nyní předseda sněmovního zemědělského výboru, kde má zákon namířený proti vlastníkům téměř jistou šanci na schválení. Alespoň to píše deník v článku nazvaném "Vrací se 50. léta". Agrární komora chce předkupní právo pro nájemce půdy. Podotýkám, že je to ze 7. prosince letošního roku. Vážený pane ministře, sdílíte můj názor, že tento záměr, respektive pozměňovací návrh, je velmi pochybný, nebo jej naopak podporujete. Pokud jej podporujete, jste si jistý tím, že není protiústavní. A nejde v celé této záležitosti o kolosální střet zájmů? Děkuji za odpověď. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Hovorka, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Valachovou. Připraví se pan poslanec Seďa. Prosím, máte slovo. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo.

Vážená paní ministryně, obrátil se na mě pan starosta Vávra, starosta obce Tupesy, který je předsedou školské komise Sdružení místních samospráv. Starostové obcí zaslali na ministerstvo zásadní připomínky k návrhu vyhlášky k provedení § 19 nového školského zákona. Starostové považují za zásadní, aby se především respektovala vůle zákonného zástupce dítěte a posílilo jeho postavení. Navržené řešení vyhlášky považují celkově za nevhodné a vytvářené pod časovým tlakem. Požadují, aby se změnila některá ustanovení vyhlášky, například aby se přihlédlo k úrovni rozumových a mentálních schopností dítěte, aby se vyškrtla věta, že podpůrná opatření prvního stupně nemají normovanou finanční náročnost a aby tato podpůrná opatření byla doprovázena nárokovou finanční kompenzací, aby každý žák vyžadující podpůrná opatření byl doprovázen nárokem na úvazek školního psychologa a dalších specialistů s tím spojených, aby individuální vzdělávací plán byl vypracován v dostatečném předstihu, aby za zpracování a realizaci individuálního vzdělávacího plánu odpovídal speciální pedagog a ředitel školy, aby vzor individuálního vzdělávacího plánu byl závaznou přílohou vyhlášky. Současně upozorňují, že vyhláška neřeší situaci, kdy zákonný zástupce nebo škola sama není spokojena se způsobem poskytované podpory ze strany poradenského zařízení. Výstupy školského poradenského zařízení jsou zcela formální nebo nerealizovatelná opatření. Starostové požadují doplnění finančních nákladů na finanční náklady spojené s realizací nezbytných technických opatření spojených se stavebními a jinými úpravami budov a interiérů. Požadují bezodkladný příspěvek na jejich realizaci. Starostové důrazně upozorňují, že všechna technická opatření si vyžádají zvýšené náklady údržby a provozu a zásadně nesouhlasí s tím, aby tyto nové náklady šly pouze k tíži zřizovatelů, tedy obcí. Paní ředitelka odboru legislativy Jana Přibylová svolala vypořádací poradu na pátek 18.12. v 9.00, ani ne dva dny předem. (Předsedající upozorňuje na čas.) Starostové považují za nepřijatelné, aby takové důležité porady byly svolávány v takovém krátkém, navíc předvánočním termínu, a žádají, aby s nimi ministerstvo a jeho úředníci jednali jako rovní s rovnými. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Seďu, aby přednesl svoji interpelaci na omluveného ministra obrany. Máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane ministře, Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole hospodaření s financemi na ostrahu muničních skladů, stravování a chodu ubytoven zjistil řadu pochybení. Při nákupu služeb za 4,7 miliardy korun zjistil úřad porušení rozpočtové kázně u 2,2 miliardy korun. Rozumím tomu, že smlouvy o nákupu služeb byly podepsány v minulosti a já dlouhodobě kritizuji outsortcing, protože se v mnoha oblastech ukazuje jako neefektivní. Nejedná se pouze o ostrahu muničních skladů, ale i o stravovací služby a veřejné zakázky na provoz a zabezpečení armádních ubytoven. Proto se chci zeptat, pane ministře, jaká konkrétní opatření vaše ministerstvo přijalo či přijme, aby se zvýšila efektivita vynakládaných finančních prostředků. Zároveň bych se chtěl zeptat, pane ministře, na jednu záležitost související se zajištěním ostrahy vojenských objektů. Všiml jsem si totiž, že tuto ostrahu zajišťují zaměstnanci Vojenských lesů. Nevím, zda jedna uniforma nahradí druhou. Ale co vím, je skutečnost, že v době zvýšených bezpečnostních hrozeb by ostraha vojenských objektů měla být spíše posilována a ne snižována, ne vše lze řešit pohledem účetního.

Takže se ptám, pane ministře, jaký je váš postoj a názor k takto vedené ostraze. Děkuji za vaše odpovědi. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím dalšího vylosovaného, a tou je paní poslankyně Nytrová, která přednese interpelaci na pana ministra Mládka. Prosím, máte slovo. Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane ministře, situace v Moravskoslezském kraji, konkrétně i na Ostravsku, je, jak víme, velmi vážná. Nejasný osud obyvatel, kteří jsou jakkoliv napojeni na existenci OKD, je napjatý. Je třeba zdůraznit, že ukončení činnosti OKD se netýká jen samotných zaměstnanců a jejich rodin. Týká se to samozřejmě i dalších subdodavatelů, podnikatelů, živnostníků zabezpečujících navazující doprovodné činnosti. Pokud dojde ke snížení koupěschopnosti ostravských obyvatel, dotkne se to i poklesu zisku podnikatelů působících na daném území. Uvědomme si, prosím, že někteří z těchto lidí mají uzavřené úvěry, hypotéky a jejich pravidelné nesplácení je může dostat až k exekucím. Uvědomme si, prosím, že mají rodiny, děti, které potřebují jíst každý den a ne čekat, až se v našem regionu někdy najde řešení a bude možnost pracovat. Jedná se o lidi přímé, otevřené, tvrdě pracující, kteří pracovat opravdu chtějí a za svá práva se postavit umí, a to beze strachu a s odvahou jim vlastní. Uvedená fakta mohou vést k vážným osobním, rodinným a bezpečnostním tragédiím, které už budou ohrožovat nás všechny. Co jsme připraveni pro tento kraj a tyto bezradné lidi konkrétně udělat? Jaké jsou možné způsoby řešení? A kdy bude s konečnou platností vybráno to řešení, které bude označeno za nejlepší? Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní poslankyně, vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi na začátek především sdělit, že jak já osobně, tak celá vláda je si vědoma vážné situace v moravskoslezském regionu, která je spojena se situací OKD. Jedná se primárně o okres Karviná, který i v dnešní situaci má již dvanáctiprocentní nezaměstnanost i bez toho, že by došlo k nějakému propouštění na OKD. Vláda k tomu přistupuje s plnou vážností a budeme hledat řešení stávající nejednoduché situace. Protože pravděpodobně došlo u soukromé firmy OKD k některým manažerským pochybením a možná neefektivnímu nakládání s prostředky, tak hlavní důvod toho, že OKD jsou ve složité situaci, je vývoj na světovém trhu s uhlím, protože ceny energetického uhlí i ceny koksovatelného uhlí permanentně klesají. Jak jistě všichni víte, vláda před necelými dvěma roky uzavřela smlouvu s OKD o tom, že za to, že Důl Paskov bude fungovat do konce roku 2017, je vláda připraveno vložit 600 mil. korun na sociální programy, především na odstupné, které by jinak měla platit firma po skončení roku 2017. Chtěl bych dodat, že to nebyl nápad státu, ale byl to požadavek firmy. Do smlouvy byla vložena podmínka, že pokud světová cena koksovatelného uhlí klesne pod 110 dolarů za tunu po tři čtvrtletí za sebou, tak smlouva padá, je prostě neplatná. Tento fakt nastane 31. prosince tohoto roku, protože cena koksovatelného uhlí, světový benchmark, se určuje vždy dopředu před každým čtvrtletím a my již víme, že ve čtvrtém čtvrtletí je to hluboko pod 110 dolarů za tunu a stejně tak to bylo ve druhém a třetím čtvrtletí. *** (15.50 hodin) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Čili ta smlouva spadla pod stůl. Od té doby jednáme s OKD o tom, co dál. První reakce OKD byla o tom, že bychom tu smlouvu prodloužili, že už na té klauzuli netrvají. Byla o tom, že by event. prodali státu Paskov. Jenomže pak přišel jiný nápad. Pak přišlo sdělení, že ten problém už není o Paskovu, že ten problém už je o celém OKD. A to je opravdu vážný problém, protože tam je zhruba 13,5 tisíce lidí zaměstnaných a plus samozřejmě zaměstnanost v takovém velkém podniku generuje druhotnou zaměstnanost ve službách, ať již přímo, nebo

nepřímo navazujících na tento podnik. My se dohadujeme, kolik je ta vyvolaná zaměstnanost. Někteří říkají, že na jednoho horníka připadají dva zaměstnanci. My máme posudky, že je to někde mezi 0,5 až 1,5 zaměstnancem, ale i podle velmi realistického a skeptického předpokladu na jednoho horníka připadá jeden další zaměstnanec. Čili krize OKD bezprostředně ohrožuje 26 tisíc lidí. Bohužel není úplně jednoduchý také fakt, že je to složité s partnerem, se kterým jednáme. Management firmy předložil návrh, který jsme museli odmítnout, protože ten nerovnoměrně rozděloval náklady a rizika - všechnu zodpovědnost chtěl přehodit na stát bez toho, že by se významným způsobem podíleli majitelé firmy. To je jeden z velkých problémů, že bezpečně nevíme, kdo je majitel firmy v tuto chvíli, protože majitelé, kteří tam byli dosud, přišli o třetinu svého vlastnictví již při restrukturalizaci, která probíhala dříve v tomto roce, a již jednu třetinu OKD nepřímo vlastní finanční fondy z Londýna. Je reálným předpokladem, že tyto fondy budou většinovým majitelem, a pak snad bude partner, se kterým bude možné jednat, protože teď je tam sice nějaký majitel, ale ten s velkou mírou pravděpodobnosti majitelem do budoucna nebude. Nicméně vláda pověřila mne, paní ministryni Marksovou a pana ministra Babiše, abychom jednali jednak s těžební společností, a jednak udělali maximum pro lidi, pro kraj. A to je to, co bych chtěl tady zopakovat, že vláda udělá maximum pro to, aby lidé, pokud dojde na propouštění, strádali co nejméně, aby se našla alternativní práce, abychom hledali možnosti zaměstnání, a v neposlední řadě jsou to také předčasné odchody do důchodů. Návrh zákona již leží ve Sněmovně. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám. Váš čas vypršel již před chvílí. Nechtěla jsem vás přerušovat. Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo. Poslankyně Pavlína Nytrová: Má otázka, kterou mám, souvisí právě s těmi majiteli. Existuje nějaká reálná možnost donutit majitele, aby nesli za tuto situaci také zodpovědnost? A jsou vůbec nějaké možnosti, jak zjistit, kdo je skutečně majitelem? Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, prosím o vaši odpověď. Prosím, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Zjistit, kdo je majitelem, kdo je tzv. beneficial owner, ultimate owner, tedy ten, kdo je skutečně na konci toho řetězce, musím říci, že není úplně jednoduché díky té komplikované struktuře, která tam byla vytvořena. Nicméně z toho, co víme, tak se zdá, že dosud těmi konečnými majiteli jsou pánové Bakala a Kadáš. Nicméně dá se také velmi realisticky předpokládat, že novými majiteli se stanou finanční fondy z Londýna, které si koupily obligace a které již částečně byly přeměněny na akcie a v budoucnu jich bude pravděpodobně přeměněno na akcie ještě více, protože společnosti, kterých je tam několik, mluvíme o NWR, ale ve skutečnosti NWR jsou dokonce tři - dvě v Holandsku a jedno NWR je v Londýně a ta struktura je docela nepřehledná. A do toho londýnského PLC, veřejně obchodovatelného, vstoupí ty fondy. Donutit majitele, aby se podíleli, je krajně obtížné, protože to, že má někdo akcie, tak ještě nemá povinnost hradit nějaké škody, kromě tedy povinnosti morální, a to bohužel se nedá od stávajících majitelů po všem, co udělali, očekávat, a jak to bude u těch dalších, o tom bych si také nedělal iluze, protože ti to berou jako čistě finanční investici, že překoupili levně obligace s vysokou nominální hodnotou a ty teď vymění za akcie. První jednání s nimi svědčila spíše o tom, že v tom vidí poslední příležitost na OKD vydělat. Já si myslím ale to, o co se budeme snažit, a to bude jediný důvod, proč s nimi vůbec jednat, je požadavek moravskoslezské tripartity, že by bylo žádoucí, aby útlum probíhal postupně. Kdyby se útlum podařilo udělat postupný Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se. Opět čas vypršel. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Končím. Děkuji. Samozřejmě budeme se snažit o nějakou dohodu s těmi majiteli. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Prosím dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat ministra financí. Prosím, máte slovo.

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane místopředsedo vlády, podle veřejných informací budou orgány činné v trestním řízení prověřovat udělení dotace ve výši 50 milionů korun pro vaši farmu Čapí hnízdo. Podvod s dotací měl zakrýt skutečného vlastníka areálu, protože podle pravidel EU měly nárok na dotace pouze malé a střední firmy a nikoliv koncern Agrofert. Připomenu, že farma Čapí hnízdo, a.s., neměla v letech 2007 až 2008 žádný obrat, ani zaměstnance. Na dotaci neměla údajně nárok ani po oddělení od koncertu Agrofert. Pane místopředsedo vlády, já osobně podporuji boj proti korupci, šedé ekonomice a proti daňovým únikům, ale tento boj musí vést lidé čistí a morálně zralí. Podle trestního oznámení šlo údajně o podvodnou akci velmi dobře organizovanou a připravenou. Zároveň společnost Čapí hnízdo vznikla těsně před udělením dotace přejmenováním z původní firmy ZNN Agro Pelhřimov. A v té době mělo Čapí hnízdo neprůhlednou vlastnickou strukturu. O pět let později, když vypršela požadovaná doba udržitelnosti projektu, koupila tuto farmu společnost Imoba, jejímž vlastníkem je akciová společnost SynBiol. A tu vlastníte, pane ministře, vy sám. Přiznám se, že jsem nesledoval dokument režiséra Klusáka s názvem Matrix AB, ale údajně jste v něm potvrdil autorství celého projektu farmy Čapí hnízdo. Podle trestního oznámení se nehovoří pouze o vás, ale i o vašem kolegovi a předsedovi poslaneckého klubu ANO 2011, o členech vedení farmy či o bývalém vedení Středočeského kraje, tehdy pod vedením pravicové ODS. Vážený pane ministře, pokud by orgány činné v trestním řízení potvrdily trestný čin podvodu, přijmete svoji osobní i politickou odpovědnost? Děkuji za vaše odpovědi. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím další v pořadí, a to je paní poslankyně Kovářová, která bude také interpelovat pana ministra financí. (Hlasité hovory v sále.) A já poprosím kolegy v pravé části sálu... Děkuji. Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: 1. současný uživatel pozemku, 2. zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází, 3. zemědělec ze sousední obce, popř. z okresu, a 4. ostatní bez ohledu na místo podnikání. Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje, je Agrofert, který patří vám. *** (16.00 hodin) (pokračuje Kovářová) Přímo v jejím vedení jsou čtyři zaměstnanci Agrofertu. Do loňského roku byl členem představenstva komory i Jaroslav Faltýnek, nyní předseda sněmovního zemědělského výboru, kde má zákon namířený proti vlastníkům téměř jistou šanci na schválení. Alespoň to píše Deník 7. prosince letošního roku v článku nazvaném "Vrací se padesátá léta?" Agrární komora chce předkupní právo pro nájemce půdy. Vážený pane ministře. Sdílíte můj názor, že tento záměr, respektive pozměňovací návrh je velmi pochybný, nebo jej naopak podporujete? Pokud jej podporujete, jste si jistý tím, že není protiústavní? A nejde v celé této záležitosti o kolosální střet zájmů? Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Přeji hezké dobré odpoledne. Paní poslankyni bude odpovězeno písemně. A nyní poprosím 27. interpelaci. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zajištění provozu nádražních budov Českých drah. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře. V roce 2002 transformačním zákonem přešly nádražní budovy ze státního podniku České dráhy na akciovou společnost České dráhy, a to bezúplatně. Tehdy se rozdělovaly České dráhy, státní podnik, na České dráhy, akciovou společnost, a Správu železniční dopravní cesty. Nyní se jedná o převod za miliardové částky zpátky

na stát, respektive na Správu železniční dopravní cesty. České dráhy se o svoje nádraží příliš nestarají. V řadě případů tyto budovy uzavírají celodenně, někdy již v odpoledních hodinách, například ve stanici Újezdec u Luhačovic již v 16 hodin, ve Starém Městě již ve 22.10, a to ještě před příjezdem posledních vlaků. Mnohdy starostové chtěli zajistit pracovní sílu, například v Hlinsku pod Hostýnem, ale ani na to České dráhy nepřistoupily. Cestující jsou často naštvaní, a ptají se, jak to může stát dovolit. Například v Bojkovicích se nedávno nákladem přes 100 mil. korun zrekonstruovalo nádraží, a také tato budova je brzo uzavírána. Já se ptám, co s tím, pane ministře, uděláte, jakým způsobem zajistíte, aby přiměřenou dobu tyto nádražní budovy byly otevřeny cestujícím? A chtěl bych se zeptat, jak se bude postupovat v těch případech, kdy například ty budovy byly pronajaty dlouhodobě třetí osobě, například Hlavní nádraží v Praze společnosti Grande Stationy, jak to bude v případě převodu těch nádraží na Správu železniční dopravní cesty v těchto případech. A chtěl bych také vědět, jak se na to máme dívat, že v tom transformačním zákoně byly budovy převedeny bezúplatně, a nyní se jedná o převod za miliardy korun. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře. Ještě než pan ministr přijde, dnes se z pracovních důvodů omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová. Prosím, pane ministře. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Hovorko. Prodejem nádraží za tržní cenu nedojde k porušení podmínek daných peněžními ústavy při již dnes poskytnutých úvěrech. Já bych jenom rád zdůraznil, že my neprodáváme souhrn nádraží, ale je to prodej části podniků, ve kterých jsou ta nádraží umístěna a v současné době je na vládě materiál, který by měl tento převod nádraží potvrdit, a je vypočítaná cena výnosovou metodou, tudíž není to souhrn zůstatkových hodnot těch nádraží. Co se týká té vaší otázky ceny, že byly předány Českým drahám bezúplatně a teď by se mělo platit? No tak České dráhy musí fungovat s péčí řádného hospodáře. Majetek, který mají, převádějí. Na ocenění toho podniku by to nemělo mít žádný vliv, naopak, investoři a držitelé bondů Českých drah tuto změnu vítají. Co se týče dnešní otvírací doby a proč se České dráhy nestarají o budovy, to je samozřejmě dáno tím, že České dráhy mají těch problémů poměrně hodně. I to je důvod, proč chceme, aby se dokončila transformace Českých drah, a nádraží, na která České dráhy ne úplně stačí, a není to jejich hlavní priorita, aby přešla potenciálně na všechny ostatní účastníky, kteří by na liberalizovaném trhu byli, do vlastnictví SŽDC, a aby v tomto případě i SŽDC mohlo pro jejich opravy využít evropských peněz. A máme předpoklad, že by se o ta nádraží mohli lépe starat. Co se týče konkrétně železniční stanice Hulín a železniční stanice Újezdec u Luhačovic, tak samozřejmě nádražní budova v Hulíně je otevřena od 4 hodin do 23 hodin v rámci provozu osobních pokladen, takže pokrývá maximum spojů. A co se týče Újezdce u Luhačovic, v nedávné době tam došlo ze strany SŽDC ke zrušení výpravčích a převodu celé této trati na dálkové řízení, to je trať číslo 341. Mohlo to znamenat úplné uzavření této stanice. České dráhy zajistily otevření čekárny, odbavení cestujících v období ranní špičky v době od pěti do osmi hodin. A tato změna byla projednána Českými drahami se Zlínským krajem, starosty příslušných obcí, a bylo to odsouhlaseno. Takže tolik moje informace. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ludvík Hovorka: Takže se ukázalo, že v podstatě ta akciová společnost není schopná se efektivně postarat o svůj majetek, který jí byl dán do vínku bezúplatně. Ten majetek celou dobu většinou chátral, protože České dráhy na to neměly peníze, respektive do toho peníze nedávaly. Teď stát si ten majetek koupí zpátky, aby se o něj mohl lépe starat, aby mohl lépe sloužit cestujícím. Je předpoklad, když se to převede na Správu železniční dopravní cesty, tak že ty nádražní budovy budou otevřené řekněme v nějaké normální době, v době provozu dopravy na těchto tratích, to znamená v delší době než v současné době? Můžete pane ministře, prosím, říct, jestli toto bude

zárukou a garancí přitom, jak se převedou ty nádražní budovy na Správu železniční dopravní cesty? Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, ano. Já nechci úplně hodnotit minulost. Minulost prostě nějakým způsobem byla, já mám na ni vliv poslední rok, ale nechci se tím způsobem vymlouvat. Myšlenka, aby České dráhy dokončily transformaci, a převedly i nádraží na dnešní Správu dopravní železniční cesty, je podle mého názoru myšlenka dobrá. Já mohu garantovat, že na SŽDC je už dneska vytvořen odbor, který je připraven se o nádraží starat. Jsme připraveni investovat mnohem vyšším způsobem do nádraží tak, abychom zvýšili kulturu cestování, zlepšili jejich využití, a určitě součástí toho bude, abychom i zabezpečili obslužnost těch nádraží na delší dobu. Takže nevím, jestli vám to můžu garantovat, ale naše snaha určitě půjde tímto směrem. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Přikročíme k 28. interpelaci. Pan poslanec Jan Zahradník bude interpelovat taktéž pana ministra DanaŤoka ve věci významné dopravní stavby a EIA. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře. Minulý týden zde pan poslanec Petrůj interpeloval pana ministra Brabce ve věci potíží dopravních staveb s posudky EIA. Mám na mysli ty posudky, které byly vydány podle starých zákonů 244/1992 Sb., případně 100/2001 Sb., které mají podléhat novému posouzení podle nového zákona. Pan ministr Brabec mu odpověděl celkem optimisticky, když zhruba řekl: Děláme všechno proto, aby nemusely být opakovány EIA na tyto projekty, nebo jednáme, naším cílem je, aby k opakování nedošlo, abychom tyto věci zhojili v rámci navazujících řízení. *** (16.10 hodin) (pokračuje Zahradník) Ministerstvo životního prostředí připravilo na jednání vlády na 12. 10. materiál, který informoval o 23 významných dopravních projektech, u kterých má být vydáno ověřující závazné stanovisko. Podle mých informací si u většiny z nich Evropská komise buď vyžádala další podkladové materiály nebo o nich Ministerstvo dopravy zatím nedostalo žádnou reakci. Mezi nimi jsou i významné dopravní stavby v Jihočeské kraji. Na jednání meziresortní skupiny na DG ENVI byli údajně zástupci České republiky upozorněni na nedostatečnost postupu a požadavky Evropské komise byly stupňovány. Existuje údajně dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí, podle které by polovina projektů měla být schválena a druhá polovina by měla podstoupit nové posouzení vlivu na životní prostředí podle nového zákona 39/2015. Pane ministře, v jaké jsme nyní fázi, ptám se. Není zpoždění, které EIA vyvolala, ohrožením realizace těchto staveb a také nejsou tyto potíže ohrožením čerpání naplánovaných prostředků z Operačního programu Doprava? Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Zahradníku. Musím říct, že jedna věc je opravdu pravda. Zákon o EIA, který byl schválen víceméně pod tlakem, protože to byl dluh České republiky už pětiletý a hrozil infreegement a zastavení financování všech projektů, určitě není úplně ideální. Nicméně tady si nemohu odpustit povzdech, kdyby to bylo vyřešeno před těmi pěti lety, tak si myslím, že jsme se do toho problému nedostali a měli jsme víc času na vyjednávání a pravděpodobně by ten problém s projekty, které získaly EIA před vstupem do EU tak velký nebyl. Já bych nicméně svou odpověď rozdělil do dvou věcí. Vy jste zmiňoval 23 projektů u kterých se dělal rescreening. Dvacet tři projektů - to se jedná o projekty, které byly postaveny, už jsou v provozu, jsou to projekty, které měly EIA podle zákona 244 před vstupem do EU. U těchto projektů jsme tím rescreenigem v podstatě u všech prošli. Zbývá jenom jeden, což je Pražský okruh, úsek 512, kde

děláme ještě nějaké další kompenzační opatření a předpokládám, že nám Evropská komise financování a profinancování těchto projektů schválí, včetně té pět set dvanáctky. Nicméně co se týče těch dalších projektů, které ještě nebyly postaveny a mají EIA podle 244, tak těch projektů je zhruba 96. Je to problém. My se ten problém snažíme řešit ve smyslu toho, co říkal pan ministr Brabec tady z tohoto místa minulý týden. Já bych nechtěl úplně mluvit o veškerých podrobnostech, protože ta jednání zatím probíhají. Já jsem měl sám jednání s paní komisařkou Bulc za dopravu, kdy jsem ji upozorňoval, že tento problém má potenciálně velký dopad na stavby zejména projektů v oblasti TEN-T, což jsou ty páteřní sítě, které ji zajímají. Paní komisařka mi přislíbila veškerou podporu. Nicméně úplně všechno udělat nemůže. Probíhají zejména jednání v současné době. Včera bylo jednání v rámci jednání ministrů za životní prostředí, kde měla být tato věc projednávána i s panem komisařem Vellou. Máte pravdu, že se rýsuje nějaká dohoda, ve které Evropská komise některé méně problémové projekty nechá projít s tím, že se věci, které je potřeba uvést do souladu se stávající směrnicí, zahojí v následujícím řízení. Ty stavby, které jsou velmi problematické, pravděpodobně budou muset projít možná novou EIA, ale moje představa je, že 50 na 50 je nepřijatelný poměr, že ten poměr by měl být v zásadě výhodnější pro nás. Já bych dokonce chtěl, abychom získali dohodu s Evropskou unií, že budou i projekty, které jsou pro ně problematické, kde my řekneme "dobře, my si je profinancujeme z národních zdrojů, abychom mohli pokračovat", protože to jsou ty důležité. Jsem přesvědčen, že přijdeme s návrhem, jakým způsobem se z té věci dostat. Protože pokud by tam byl rigidní přístup Evropské komise, tak máte pravdu, že by to mohlo mít zcela zásadní vliv i na ty stavby, o kterých jste mluvil, v Jihočeském kraji, což jsou D3. Pokud máte zájem, můžu vám předat seznam všech těch staveb, které jsou - ať už akce před vydáním územního rozhodnutí, které mají územní rozhodnutí, dokonce které mají i stavební povolení a potřebují jenom nějakou změnu. Máme tam i stavby, které jsou vysoutěženy, kde se čeká jenom na to, aby se mohly posunout dál. Takže pokud máte zájem, tak vám takovýto materiál můžu předat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Zahradník: Pane ministře, za prvé zájem mám, budu moc rád, když ten materiál od vás dostanu. Za druhé - nedivte se, že znova toto téma nastoluji. Já jsem tedy významně osobně bojoval za to, aby zákon o EIA nebyl v té podobě, aby ta retroaktivita nebyla tak hluboká, a dále aby nebylo dáno neekologickým aktivistům tak významné slovo při realizaci posouzení vlivu na životní prostředí. Tím vysvětluji své obavy z toho, že když by ty významné projekty šly znovu do EIA, tak to může znamenat obrovské problémy, opět ekologové zavětří a začnou dělat velké potíže. Vy jste tak trochu nepřímo mi odpověděl, že to může mít problémy na čerpání fondů, ale budete se snažit, aby dopad byl minimální. Já vás v tom podporuji a držím vám palce, samozřejmě nám všem, abychom se s tím problémem, který jsme si sami způsobili vypořádali. Předem děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, já samozřejmě děkuji za tu podporu. Říkal jsem, kdyby se nám nepodařilo dosáhnout toho, co už se rýsuje, že se dosáhne, tak by ten problém byl velký. Já jsem přesvědčen, že se nám ho podaří udržet v rozumných mezích a že stavět budeme. Protože ono je to navíc i trošku i politické hledisko. Já bych jenom možná tady z toho místa vyzval samosprávy, města a ty, kteří chtějí pomoci, aby se v té věci ozvali. Protože upřímně řečeno, na tom DG ENVI mají pouze stížnosti od ekologických aktivistů a podporovatelé tam moc slyšet nejsou, takže ono to vypadá jednostranně, jako by ten problém byl v tom, že ta zlá Česká republika ty ekology tady utiskuje, což není pravda. My se s nimi snažíme zcela férově debatovat. Na druhé straně by se mělo nějakým způsobem akceptovat, že je tady veřejný zájem, a ten veřejný zájem by měl ten stát a jeho většina být schopna projevit. Pokud se dá, tak ti, co mají zájem, když budou přímo intervenovat písemně DG ENVI, tak by to mělo pomoci, protože to vyváží jednostranný pohled tohoto úřadu na to, že spíš tady nedáváme sluchu ekologům. Dneska jsme třeba jednali s Přerovem. V Přerově se lidi dusí, životní prostředí je tam pro ně šíleným způsobem poškozováno a máme šanci tu

dopravu převést dálnicí. A tam nám to visí na té 244. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Antonín Seďa bude interpelovat přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci odškodnění za chybná rozhodnutí. Prosím, pane poslanče. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já děkuji, že jste přišel na ústní interpelace a že jste setrval až na moji interpelaci, takže já budu velmi stručný. Podle zveřejněných informací ministerstvech a dalších centrálních institucí, tyto vyplatily za posledních pět let za chyby státních úředníků či soudců téměř 880 milionů Kč.*** (16.20 hodin) (pokračuje Seďa) Přitom se do státní pokladny vrátily necelé dva miliony. Vaše Ministerstvo spravedlnosti je v čele výplat odškodnění, a to ve výši 502 miliony korun. Přitom ministerstva vyplácejí každý rok více a více odškodnění. Ptám se, pane ministře, zda si myslíte, že takto zavedený postup je správný či nikoliv, a zda přijatý služební zákon tuto zavedenou praxi nezodpovědnosti úředníků či soudců změní. Také se chci zeptat, zda přijmete, pane ministře, nějaká konkrétní opatření, která by tuto zavedenou praxi změnila. Děkuji za vaši odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře o vaši odpověď. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, je potřeba opravit jedno zjednodušení. Jestliže zejména na našem resortu platíme náhradu škody, zdaleka to není vždy za něčí pochybení. My z 95 % vyplácíme náhradu škody v případech soudních řízení. Buď jde o případy trestních řízení, které skončily osvobozujícím rozhodnutím, nebo jde o případy zejména průtahů v řízení civilním. Já poté, co jsem přišel na úřad, tak jsem tedy zavedl nebo vyžadoval a vyžaduji stále, aby se pokaždé systematicky přezkoumalo, zda došlo k pochybení nějaké konkrétní osoby, a pokud ano, abychom tedy vymáhali tu náhradu. Ale jsou to skutečně vcelku výjimečné případy, protože pro vaši představu důvodem pro ten osvobozující rozsudek může být například to, že nějaký svědek změní výpověď, odvolá svou výpověď u soudu. Také ty průtahy mohou být způsobeny objektivní přetížeností některých soudů a tak dále a tak podobně. Zjišťoval jsem také například, zda státní zástupci příliš často tedy nežalují a nezpůsobí to tím, ale oni mají úspěšnost obžalob asi 90 %, což se mi zdá, že kdyby byla vyšší, tak už mě to zneklidní, protože by to mohlo znamenat, že ten soud nefunguje tak, jak má. Takže jakkoliv to může znít podivně, domnívám se, že v téhle oblasti - na našem ministerstvu alespoň - vlastně žádný problém není, že prostě to, co platíme, je cena za to, že stát, když hledá spravedlnost, tak čas od času musí zasáhnout do života občanů, a čas od času, protože ta spravedlnost je slepá, tak se splete a v takovém případě musí samozřejmě za to také zaplatit. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Tomu rozumím, co jste tady říkal. Děkuji za ty odpovědi, ale nicméně nesouhlasím s tím, že na Ministerstvu spravedlnosti nejsou problémy, určitě jsou. Ale chtěl jsem se zeptat na jinou věc. Na pořadu jednání Poslanecké sněmovny byl také sněmovní tisk 335, který má řešit odpovědnost veřejné moci. Chtěl jsem se zeptat na váš názor na tento tisk, zda pomůže právě v tom zvýšit odpovědnost úředníků. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji za tu doplňující otázku. Jednak tedy musím říct, že

nechci říkat, že na Ministerstvu spravedlnosti nemáme problémy, těch tam máme plný pytel, ale tady zrovna tedy je nemáme. Já se domnívám, že ten tisk k ničemu, aspoň u nás, z našeho pohledu, nepomůže, že skutečně ty regresy tam, kde můžeme, tak se o to snažíme, je uplatnit. U nás je to ještě komplikováno tím, že to je vždycky zásah do nezávislosti soudce, takže my to máme navázané na kárné řízené. Je to skutečně dost složité. To, co by nám pomohlo, když už o tom hovoříme, je to, co se bohužel nedaří prosadit, a to je, aby žaloba proti odmítavému rozhodnutí státního úřadu, pokud jde o vyplacení náhrady škody, byla zpoplatněna. Pro vaši představu - v současné době nebo letos se zatím u nás domáhali lidé celkem 1,8 miliard korun. A to, co hradíme, bývá každý rok tak 100 milionů. Takže my ztrácíme strašnou spoustu času tím, že chodíme k soudům, kde ti lidé tak trochu ze sportu, protože to prostě není zpoplatněno, to zkouší a žalují nesmyslné částky. A tím se také - já jsem teď třeba to oddělení musel posílit poměrně podstatně, ale pořád ono se nemůže pak dostatečně věnovat právě třeba těm regresům, protože prostě nestíhá. Takže kdyby se podařilo zpoplatnit tyhle žaloby, tak jak jsou jinak zpoplatněny všechny žaloby, tak by to pomohlo. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Předposlední interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci kartelu řetězců. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, ráda bych navázala na svoji předchozí interpelaci z předchozího týdne, kdy jsem se na vás obrátila ve věci významné tržní síly. To téma je aktuální, svědčí o tom i skutečnost, že mu byl věnován právě minulý čtvrtek v pořadu Máte slovo. V jeho průběhu jsem si uvědomila, zda problém, o kterém jsme na půdě Poslanecké sněmovny dlouze hovořili, nemůže být někde jinde, než kde spatřuje vládní koalice. Konkrétně chci říci, zda nemůže být problémem, se kterým jsou konfrontováni zemědělci a potravináři, kartel mezi jednotlivými řetězci. Jeho existence by vysvětlovala, proč konkurenční vztahy mezi těmito řetězci, jak někteří tvrdí, nefungují tak, jak by měly. V tomto případě se ale musím ptát, zda a jak dobře funguje Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Nezaspal trochu v minulosti? A nedřímá ještě? Jak se na tuto záležitost dívá Ministerstvo zemědělství? Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, zda Úřad nedřímá, se paní poslankyně dozví z písemné odpovědi a přikročíme k poslední interpelaci, kterou přiblíží taktéž paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat přítomného pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci snížení administrativní zátěže. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Věra Kovářová: Ano, děkuji za slovo. Musím říct, že nakonec mám štěstí a pan ministr je zde přítomen, tudíž děkuji, že se dostavil. Vážený pane ministře, současná vláda podnikla řadu kroků, které hlavně k malým a středním podnikatelům nejsou příliš vstřícné. Asi nemá smysl rozebírat, které to jsou. Přemýšlela jsem nad tím, zdali tato zpřísnění zejména v daňové oblasti vláda nebude chtít kompenzovat určitými úlevami, snahou omezit byrokratickou a administrativní zátěž. A já bych to považovala za více než žádoucí. Ráda bych se proto zeptala pana ministra, zda se jeho hlavou honí podobné myšlenky jako tou mou a k jakým závěrům v uvedeném směru zatím dospěl. Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak děkuji paní poslankyni. Pane ministře, pojďte nám prosím sdělit, jaké myšlenky se vám honí hlavou. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuji za tuto interpelaci a chtěl bych říci několik věcí. Především Ministerstvo průmyslu a obchodu se velmi vážně zabývá snižováním administrativní zátěže podnikatelů, a to děláme jakým způsobem, že pokračuje antibyrokratická komise ve svém

sisyfovském úsilí odstraňovat administrativní zátěž, protože upřímně řečeno to funguje tak, že nějaká zátěž se odstraní a ona vznikne někde jinde další. Nicméně přesto, anebo právě proto je zapotřebí v tomto úsilí pokračovat. Jsme v kontaktu s podnikatelskými svazy v České republice a v poslední době jsme zintenzivnili spolupráci i s mezinárodními institucemi, protože podnikatelské prostředí nehodnotí jenom domácí podnikatelé, ale především Světová banka ve Washingtonu a Světové ekonomické fórum v Davosu, respektive v Ženevě dělají vyhodnocení, jak si stojí Česká republika z hlediska podmínek pro podnikání.*** (16.30 hodin) (pokračuje Mládek) Jsem velmi rád, že včera na konferenci, které se účastnila i zástupkyně Světové banky, bylo konstatováno, že Česká republika se posunula ze 44. místa na 36. místo mezi rokem minulým a rokem současným, jsem rád, že ten pozitivní posun nastal především v těch oblastech, které jsou přímo v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. My jsme se posunuli v oblasti abych tak řekl lehkosti zahraničního obchodu z místa 58. na místo první a z hlediska získávání zavádění elektřiny z místa 123. na místo 42., přičemž se vyhodnocuje v těchto oblastech přesně to, na co jste se dotazovala, to je administrativní zátěž v těchto dvou oblastech. Jsem rád, že jsme se v těchto oblastech posunuli. Tím se zlepšilo celkové postavení České republiky, ale zároveň také platí, že v některých oblastech naše postavení je neuspokojivé. Já jsem předložil materiál do vlády, který už byl na vládě tento týden, pevně doufám, že bude projednán v pondělí, kde bych chtěl apelovat na kolegy, aby se pohnuly i ty tři další oblasti, kde dosud ta administrativní zátěž je neúměrná. Nejhorší oblast je asi vyřizování stavebního povolení, 127. místo ze 189 zemí. Další oblastí, úzkým místem, je placení daní, kde je Česká republika na 122. místě. Podotýkám, Světová banky nehodnotí politicko-ideologickou otázku výše daňové zátěže. Ona hodnotí, kolik to stojí úsilí, jak je to velká administrativní překážka pro firmu řádně vyplnit všechna daňová přiznání, přičemž chápání daní v anglosaském slova smyslu nejsou jen naše daně v úzkém slova smyslu, ale i takzvaný parafiskál, sociální a zdravotní pojištění. To se všechno do toho balíku počítá. V neposlední řadě je to 93. místo v zakládání firem. Čili to první je odpovědnost Ministerstva pro místní rozvoj. Já pevně věřím, že až tady bude stavební zákon, přispějeme k tomu, abychom se posunuli v tomto místě. To druhé je Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí. To třetí je Ministerstvo spravedlnosti. Tolik k mezinárodnímu postavení. Z hlediska toho, co jste tak trochu zmiňovala, elektronické evidence tržeb, bych chtěl zdůraznit, že pokud se nám tedy podaří ji zavést a překonat obstrukce některých opozičních stran - tam budou některé úlevy pro podnikatele. Já si myslím, že je to důležité, protože vedle administrativní zátěže je také velmi důležité sledovat férovost v daňové zátěži, aby to nebylo tak, že někteří daně platí, jiní je neplatí, a potom přijdou s nastavenou rukou. Tam, kde to asi bude nejvíce aktuální v nejbližší době, je ten jeden segment, a to je sociální pojištění, resp. penzijní systém. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Čas! Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Lidé, kteří si dlouhodobě platí málo, pak najednou zjistí, že jejich důchod se pohybuje na úrovni 4500 Kč a budou překvapeni. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Děkuji, pane ministře, za odpověď. Myslím, že byrokratická komise je určitě zajímavým orgánem a ráda bych někdy viděla nějaké konkrétní výsledky, co se jí podařilo odstranit.

Co se týče těch tří záležitostí, o kterých jste se zmiňoval, stavební povolení, daňové přiznání a zakládání firem, to je zcela jasná věc. Já se ptám - dost často se setkáváme s tím, že ministerstva mezi sebou nekomunikují. Báječný příklad - e-Government a elektronická identita. Tak se ptám, zda pokud víte, jak jsme na tom v těchto třech oblastech - zda komunikujete navzájem mezi ministerstvy, jestli komunikujete s Ministerstvem financí, protože všichni víme, jak úřednice na finančních úřadech klepají daňová přiznání ručně do počítače, a zda skutečně vzájemně komunikujete, abyste co nejrychleji dospěli k nějaké změně. Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. A dnes již poslední odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já jsem možná ne úplně přesně vysvětlil tu činnost pracovní skupiny, která se jmenuje expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů a je složená ze zástupců podnikatelských svazů a asociací, vedle toho, že je složená samozřejmě z úředníků nejrůznějších resortů, nejen Ministerstva průmyslu a obchodu, protože my v této věci máme koordinační roli a mnoho těch věcí dělají jiná ministerstva. Komunikovat se snažíme právě za účelem toho, aby bylo zlepšování podnikatelské prostředí. Podrobné zprávy o této činnosti jsou ve zprávách, které podává Ministerstvo průmyslu a obchodu o stavu malého a středního podnikání a které - tuším - bude projednávat i tato ctěná Sněmovna někdy v nejbližších asi týdnech /dnech už asi ne/. Co se týká dalších věcí, to znamená fungování finančních úřadů, tam musím přiznat, jsou naše možnosti omezené, protože to je ve výlučné kompetenci Ministerstva financí a vždy tomu tak bylo. My se samozřejmě budeme snažit o to, aby i tam dorazila elektronizace a i tam to bylo s minimální administrativní zátěží, protože v Čechách jsme přejali historicky rakouský systém referátíčků a do dneška bojujeme s tím, abychom se přesunuli do elektronického věku. Já myslím, že to stačí. Teď bych si dovolil popřát šťastné a veselé vánoce a úspěšný nový rok. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkujeme, pane ministře. I vám pokojné vánoce a šťastný nový rok. Tím jsme vyčerpali poslední interpelaci a já přerušuji 36. schůzi Poslanecké sněmovny do zítřka 18. 12. deset minut po přerušení 37. schůze. Děkuji a přeji vám hezký večer. (Jednání skončilo v 16.37 hodin.) *** URL| http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/036schuz/36-11.html

STYL Lednička 22.12.2015 STYL str. 28 Jak na to VENDULA PRESSEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Čas velkých předvánočních nákupů je tu. A s ním i mohutné vaření a chystání pohoštění pro široké příbuzenstvo i přátele. Co na to lednice? Syrové maso na talíři se tulí ke zbytku dortu, hned vedle čekají už měsíc na svou chvíli vajíčka, o kousek dál skrývá krabice s rajčatovým džusem slušně se rozrůstající plíseň. Tak takhle rozhodně vnitřek lednice vypadat nemá!

Potraviny v ledničce by měly být skladovány přehledně, bezpečně, v čistotě. Jen tak se vyhneme zdravotním problémům! DOBRÉ RADY NAD ZLATO 1. Udržujte chladničku čistou a pravidelně (alespoň jednou za měsíc) ji odmrazujte – nejlépe před velkým nákupem. Vnitřek vymývejte teplou vodou se saponátem a jednou za čas i s dezinfekčním prostředkem. Zanechaly v ledničce svůj podpis tvarůžky? Babičky by nám poradily vymýt police octovou vodou, ocet polapí nechtěné pachy. Rozlilo se mléko? Nečekejte, až vyschne na škraloup. Vždy setřete potřísněné povrchy dřív, než ztuhnou. 2. Přete se s partnerem, zda nastavit termostat na dvojku, nebo pětku? Průměrná teplota v chladničce má být nejvýš 5 °C. Kuchyňský teploměr vás objektivně rozsoudí. Teplota v nejchladnější části má doporučené rozmezí 0–4 °C. V mrazáku se považuje za optimální minus 18 °C. 3. Tohle se tam už nevejde, stojíte bezradně před otevřenými dvířky se štanglí salámu v ruce… Nikdy nepřeplňujte lednici, neboť pak nelze udržet doporučenou bezpečnou teplotu. Uložíte-li velký nákup, otočte kolečko termostatu na vyšší výkon. Až se potraviny zchladí, můžete zase ubrat. Mimochodem, pokud jde o trvanlivý salám, bude mu lépe v chladné spíži. 4. Nenechávejte u chladničky dlouho otevřené dveře. 5. Chlazené potraviny vraťte do lednice ihned po použití (např. mléko, máslo, majonézu). 6. Horké hrnce tam nemají co dělat. Hotovky uložte do uzavíratelných dóz a teprve vychladlé dejte do lednice. Výborně se osvědčují nejen plastové krabičky, ale také zavařovací sklenice. Pokud do zavařovačky nalijete vařící polévku, ihned ji zavřete a poté vystydlou uložte do lednice, vydrží mnohem déle než v kastrůlku. 7. Vyhoďte všechny nespotřebované zbytky jídla, které v lednici straší déle než tři dny. I když na pohled vypadají v pořádku, můžou v nich už vznikat plísně a množit se nechtěné mikroorganismy. Zvlášť pozor dávejte na potraviny v neprůhledných obalech. Otevřenému tetra packu se smetanou či tomatovým pyré pro jistotu odstřihněte vršek a prohlédněte obsah, zda uvnitř nevyrostla plíseň. 8. Potraviny určené k rozmrazování uložte do spodní části lednice v miskách či plastových krabicích. Tak šťáva z masa nebude kapat do šlehačkového dor -tu. Nikdy znovu nezmrazujte již rozmrazené potraviny. 9. Vejce uchovávejte v lednici odděleně od ostatních potravin (nejlépe v samo -statné zásuvce) a po manipulaci s vajíčky si vždy umyjte ruce. Snížíte tak riziko onemocnění salmonelou. 10. Potraviny do lednice neukládejte těsně vedle sebe, mezery umožní lepší cirkulaci chladného vzduchu. 11. Neskladujte potraviny v otevřených konzervách. Zbytek rybiček či leča s klobásou přendejte do nekovových obalů, uzavřete a spotřebujte do dvou dnů. 12. Co se rychle kazí (maso, salámy, majonézové saláty ap.) patří nahoru, do nejchladnější části lednice. Naopak zelenina má své místo ve spodním šuplíku. 13. Uchovávejte čerstvé maso odděleně od tepelně upravených potravin, např. vařeného masa, šunky nebo potravin určených k přímé spotřebě bez tepelné úpravy. Omezíte tak riziko kontaminace. 14. Většina zásob by měla být v zakrytých nádobách (plastové krabičky s víčky, porcelánové misky překryté potravinovou fólií). Zdroj informací: http://www.bezpecnostpotravin. cz Informační centrum bezpečnosti potravin, ministerstvo zemědělství Foto autor| Foto Profimedia.cz

svobodnymonitor.cz Českou vlajku budou moci mít na obalu jen potraviny ze 75 % vyrobené v ČR 21.12.2015

svobodnymonitor.cz str. 0 Byznys, Zprávy, Fitch, AlejandroDeffell, Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Označení potravin za české vymezuje novela zákona o potravinách, kterou schválila vláda. Zároveň zamítla převod kompetencí od hygieniků pod Státní zemědělskou a potravinářskou

inspekci (SZPI). Uvedl to mluvčí předkládajícího ministerstva zemědělství Hynek Jordán. V rámci novely byla schválená i evropská tabáková směrnice. Hygienikům měly zůstat kontroly potravin ve školách a v nemocnicích, SZPI měla kontrolovat otevřené provozy jako jsou restaurace nebo kavárny. Proti se ostře stavělo ministerstvo zdravotnictví, lékaři i zdravotnické odbory. "Kdyby změna prošla, tak by to reálně znamenalo ohrožení veřejného zdraví. Nemohli bychom ve většině stravovacích zařízení vykonávat část dozoru, který nyní provádíme, a to zejména posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců. V restauracích bychom si mohli všímat tak možná pracovních podmínek, kontrolovat pitnou vodu či jestli se tam kouří," řekl dříve hlavní hygienik Vladimír Valenta. Novela výrobcům zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. Nakonec vláda odhlasovala, že kompetence hygienikům zůstanou. Novela dále výrobcům zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75%. "V zákoně o potravinách jsme měnili paragrafy tam, kde bylo dosavadní znění pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít. To jsme změnili, takže jsme například sjednotili způsob informování o původu nebalených potravin v případech, kdy to je to povinné," dodal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj tak nyní bude tato informace u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Ministerstvo zemědělství podle Jordána také novelou umožnilo, aby výrobci a prodejci mohli charitativním organizacím zdarma dávat jídlo, které je stále bezpečné. Ministerstvo zemědělství podle Jordána také novelou umožnilo, aby výrobci a prodejci mohli charitativním organizacím zdarma dávat jídlo, které je stále bezpečné. Mělo by jít například o potraviny s deformovaným obalem nebo o nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. Poslední velkou změnou je převedení evropské tabákové směrnice do českých zákonů. Na cigaretových krabičkách by tak varování před škodlivostí kouření mělo zabírat minimálně 65 % obalu. Zavedení většího varování před škodlivostí kouření by mělo podle důvodové zprávy snížit počet kuřáků v Česku o 2 % a počet kuřáků snažících se o odvyknutí by se měl zvýšit o 4 %. Pokud by ČR normu nepřijala, hrozily by jí sankce. https://www.youtube.com/watch?v=O8kux2rQlak (čtk)

URL| http://www.svobodnymonitor.cz/byznys/c...en-potraviny-ze-75-vyrobene-v-tuzemsku/

tyden.cz Hygienici budou nadále kontrolovat restaurace, rozhodla vláda

tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - TOP 21.12.2015

zpět Vláda schválila novelu zákona o potravinách, která vymezuje, kdy se smí potravina označit za českou. Zároveň zamítla převod kompetencí od hygieniků pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Vláda schválila novelu zákona o potravinách, která vymezuje, kdy se smí potravina označit za českou. Zároveň zamítla převod kompetencí od hygieniků pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), řekl mluvčí předkládajícího ministerstva zemědělství Hynek Jordán. V rámci novely byla schválená i evropská tabáková směrnice. "Dneska jsem s panem ministrem (zdravotnictví Svatoplukem) Němečkem dohodli, že to těchto záležitostí nebudeme vstupovat," řekl po jednání vlády ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL). Hygienikům měly zůstat kontroly potravin ve školách a v nemocnicích, SZPI měla kontrolovat otevřené provozy jako jsou restaurace nebo kavárny. Proti se ostře stavělo ministerstvo zdravotnictví, lékaři i zdravotnické odbory. "Kdyby změna prošla, tak by to reálně znamenalo ohrožení veřejného zdraví. Nemohli bychom ve většině stravovacích zařízení vykonávat část dozoru, který nyní provádíme, a to zejména posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců. V restauracích bychom si mohli všímat tak možná pracovních podmínek, kontrolovat pitnou vodu či jestli se tam kouří," řekl dříve hlavní hygienik Vladimír Valenta. Nakonec vláda odhlasovala, že kompetence hygienikům zůstanou. Ministerstvo zemědělství chtělo podle dřívějších Jurečkových slov dát do zákona "gentlemanskou dohodu", na které se vedení institucí stejně již dohodla. Od letošního ledna již totiž SZPI do stravovacích zařízení chodí, a to společně se Státní veterinární správou. K faktickému rozdělení tak podle něj již došlo. Podle důvodové zprávy k novele není možné koordinovat pochůzky hygieniků a inspektorů, aby nechodili do stejných restaurací. Dublování kontrol je pak podle zprávy neefektivní. Novela dále výrobcům zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Jídlo pro charitu "V zákoně o potravinách jsme měnili paragrafy tam, kde bylo dosavadní znění pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít. To jsme změnili, takže jsme například sjednotili způsob informování o původu nebalených potravin v případech, kdy to je to povinné," dodal Jurečka. Podle něj tak nyní bude tato informace u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Ministerstvo zemědělství podle Jordána také novelou umožnilo, aby výrobci a prodejci mohli charitativním organizacím zdarma dávat jídlo, které je stále bezpečné. Mělo by jít například o potraviny s deformovaným obalem nebo o nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. Poslední velkou změnou je převedení evropské tabákové směrnice do českých zákonů. Na cigaretových krabičkách by tak varování před škodlivostí kouření mělo zabírat minimálně 65 procent obalu. Novela navíc zakáže i prodej jakýchkoliv cigaret s příchutí, kromě mentolu. Výrobci cigaret upozorňují, že na přijetí novely parlamentem není v ČR příliš času. "Cesta k tomu, než z výrobní linky sjedou krabičky podle nových požadavků, trvá přibližně šest měsíců, a tedy do 20. května budoucího roku, od kdy je směrnice EU účinná, už moc času nezbývá," uvedla mluvčí JT International Danica Siváková. Podle ní v případě pozdního schválení hrozí výpadky v zásobování. Zavedení většího varování před škodlivostí kouření by mělo podle důvodové zprávy snížit počet

kuřáků v Česku o dvě procenta a počet kuřáků snažících se o odvyknutí by se měl zvýšit o čtyři procenta. Pokud by ČR normu nepřijala, hrozily by jí sankce.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...t-restaurace-rozhodla-vlada_366499.html

vitalia.cz Vláda posvětila definici české potraviny. A cigarety budou s obrázky 22.12.2015 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Vláda včera schválila novelu zákona, která jednoznačně vymezuje pojem „česká potravina“. Dozvíme se, co bude opravdu české, ale i proč budou cigarety s ošklivými obrázky. Podmínky pro to, kdy smí výrobce označit potravinu za opravdu českou, přesně stanoví novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou včera schválila vláda. Ministerstvo zemědělství v zákoně navrhlo i další změny, které zejména zlepší informovanost spotřebitelů. Jde o možnost darovat deformované jídlo potřebným či nové značení cigaret. Novela také přejímá evropskou legislativu do české. České už nebude kde co, jako doposud „V zákoně o potravinách jsme měnili paragrafy tam, kde bylo dosavadní znění pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít. To jsme změnili, takže jsme například sjednotili způsob informování o původu nebalených potravin v případech, kdy to je to povinné. Tento údaj spotřebitel najde vždy těsně u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového nebo drůbežího masa,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Nápis „česká potravina“, „vyrobeno v České republice“, českou vlajku, mapu České republiky a podobná loga a texty odkazující na český původ výrobku už budou moci výrobci dobrovolně použít, jen když splní jasně dané podmínky. U jednosložkových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, budou muset být suroviny ze 100 % z České republiky. U vícesložkových, například salámu, budou suroviny nejméně ze 75 % českého původu. Deformované potraviny už se nemusí vyhazovat Ministerstvo zemědělství také zákonem umožnilo, aby výrobci a prodejci mohli charitativním a humanitárním organizacím zdarma dávat jídlo, které není zcela v souladu s potravinovým právem, přesto je stále bezpečné. „Jsou to například potraviny, které mají deformovaný obal, nebo u kterých prošla doba trvanlivosti, ale nejsou zkažené nebo jinak nevhodné pro lidskou spotřebu. Charitativní organizace budou moci dál distribuovat bezplatně jídlo potřebným lidem,“ uvedl Marian Jurečka. Cigarety budou s obrázky Nově zákon upravuje také podmínky pro označování tabákových výrobků. Tyto požadavky vycházejí z evropské směrnice, kterou musely všechny členské státy zapracovat do svých národních zákonů. „Směrnice sjednotí podmínky prodeje tabákových výrobků v EU a zajistí lepší informovanost a ochranu spotřebitele. Konkrétně budou na obalech zdravotní varování s obrázky, které realisticky zobrazují negativní účinky kouření,“ řekl ministr zemědělství. Novela vypočítává požadavky na složení elektronických cigaret, uvádí, jaké mohou obsahovat maximální množství nikotinu (tj. max. dvacet dva miligramů na jeden mililitr tekutiny v elektronické cigaretě). Určuje také, že informační text u cigarety musí obsahovat zdravotní varování, údaje o návykovosti a možných nepříznivých účincích. Zdroj: eagri.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/vlada-pos...e-potraviny-a-cigarety-budou-s-obrazky/

Zdraví Potraviny skladujte chytře 18.12.2015

Zdraví str. 56 Zdravý domov Kateřina Grimmová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět VÍTE, JAK SPRÁVNĚ SKLADOVAT POTRAVINY, JAK S JÍDLEM LÉPE HOSPODAŘIT A OMEZIT TAK VYHAZOVÁNÍ? Plýtvání potravinami je jedním z nejsmutnějších paradoxů naší doby. Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství při OSN se v celosvětovém měřítku vyhodí více než jedna třetina veškeré produkce. VŠE ZAČÍNÁ NÁKUPEM Jedním ze základních pravidel racionálního nakupování je nechodit do obchodu hladový a vyhýbat se impulzivním nákupům. Před odchodem z domova se proto podívejte, co všechno v chladničce máte, a ujasněte si, co přesně potřebujete dokoupit. Napsat si seznam není projev sklerózy, ale zodpovědného přístupu. Kromě supermarketů se snažte nakupovat i na místních farmářských trzích nebo si najděte v okolí bydliště farmu, která prodává zákazníkům přímo. Další možností je využívat stále rostoucí nabídku internetových obchodů, které vám přivezou vybrané potraviny až ke dveřím, a to i sedm dní v týdnu! Doma potraviny co nejdříve roztřiďte a uložte na správná místa. Tipy na vhodné uskladnění najdete také na některých obalech. TIPY PRO EFEKTIVNÍ UCHOVÁNÍ V CHLADNIČCE Správným skladováním potravin je možné udržet je co nejdéle čerstvé. Důležité je zachovat konstantní teplotu (přibližně 4 °C) a vhodnou úroveň vlhkosti (70 až 85 %) v celém prostoru chladničky, ideálně pak s možností umístit suroviny, které vyžadují odlišnou teplotu, do separátní části. Abyste zabránili poklesu úrovně vlhkosti, nemyjte ovoce a zeleninu před uložením do chladničky. Zabalte je do přilnavé fólie nebo plastového sáčku – nikoli vzduchotěsného – a poté je skladujte v přihrádce pro ovoce, která se nachází ve spodní části spotřebiče. Mléčné výrobky a vejce se zpravidla ukládají do přihrádek ve dveřích, kde snadno zkontrolujete data spotřeby. Nezapomeňte, že mléčné výrobky byste neměli skladovat v blízkosti masa nebo ryb, protože snadno přejímají jejich aroma. Maso, ryby a drůbež umístěte do nejnižší přihrádky, a to na misce obalené přilnavou fólií nebo ve vzduchotěsném obalu. Čerstvé ryby je vhodné očistit, vykuchat, vykostit, nakrájet, a teprve poté uchovat v chladu. Důležitá je také rotace potravin. Dbejte na to, abyste nově zakoupené produkty ukládali za jídlo, které máte již delší dobu. Zbytky patří vždy dopředu, ideálně umístěné ve vzduchotěsných nádobách. Vyplatí se jídlo označovat, například jasně popsat, co bude již brzy prošlé a mělo by se co nejdříve spotřebovat. Nikdy do chladničky neukládejte nic horkého! Tím zvýšíte teplotu v celém prostoru, vystupňujete kondenzaci a můžete způsobit vznik plísní. Nakonec pamatujte i na to, abyste chladničku nepřeplňovali: produkty by neměly být skladovány přímo u stěn, aby chladný vzduch mohl kolem jídla lépe cirkulovat. JAK NA MRAZENÍ Důležitou roli v boji proti plýtvání potravinami hraje i mraznička: můžete ji využít ke zmrazení přebývajícího pečiva, ovoce, zeleniny či masa, ale i uvařeného jídla. Dodržujte při tom několik

základních pravidel: * Zmrazujte pouze ty nejkvalitnější potraviny, které jsou čerstvé. *Jídlo nejprve vložte na několik hodin do chladničky, aby se snížila jeho teplota, a teprve poté jej přesuňte do mrazničky. Voda přirozeně obsažená v potravinách se přemění v ledové krystalky, a tím se zamezí působení bakterií. Čím rychleji se jídlo zmrazí, tím lepšího výsledku dosáhnete. * Zmrazujte potraviny při teplotě minus 18 °C a nižší. * Uspořádejte obsah mrazničky podle kategorií potravin, abyste vše snadno nalezli. * Balíčky s jídlem srovnejte v mrazničce tak, abyste nejdéle skladované kusy spotřebovali jako první. * Na každý balíček nebo obal dejte štítek s datem zmrazení a popisem toho, co obsahuje. Snadno tak zkontrolujete maximální datum spotřeby a ihned zjistíte, co v něm je, bez nutnosti ho otevírat. * Balíčky určené ke zmrazení nikdy nestohujte na sebe. Rozložte je do jedné vrstvy v různých přihrádkách a na sebe je ukládejte až poté, co zmrznou. *Snažte se zamezit výraznějšímu kolísání teplot, aby nedocházelo k rozmrazování potravin a jejich opětovnému zmrazování. VÍTE, JAK SPRÁVNĚ ULOŽIT MOUKU, KOŘENÍ NEBO KÁVU? Koření: Koření ze sáčků přesypte do kořenek, aby nevyčichlo. „Nejvhodnější jsou skleněné nádobky se zabroušenou zátkou nebo klasické kořenky s dobře těsnícím uzávěrem. Nádoby s kořením pak skladujte v suché, dobře větrané místnosti,“ radí Martin Noha z firmy Brabantia. Káva: Měla by být uložena ve skleněné či porcelánové nádobě bez přístupu vzduchu a odděleně od ostatních potravin, protože snadno přejímá jejich pachy. Nádobu s kávou pak přechováváme v chladné suché místnosti, nejlépe bez přístupu světla; nikdy ji nedáváme do ledničky. Ořechy a mandle: Prospívá jim skladování na tmavém suchém místě, protože olej obsažený v jádrech oxiduje amůže žluknout. Je vhodné uložit je do uzavřených nádob, aby je nenapadli moli nebo jiní škůdci. Mouka: První zásada je nakupovat jen tolik mouky, kolik jste schopni spotřebovat do půl roku; to je totiž maximální doba, po kterou se doporučuje mouku skladovat doma. Po půl roce může dojít ke změně chuti a zvyšuje se riziko napadení moučnými červy. Existuje však řada tipů, jak před škůdci zásoby uchránit. Stačí mouku po přinesení z obchodu nechat pár hodin v mrazničce, kde nízká teplota zlikviduje všechny případné zárodky a vajíčka. Mouku pak přesypte do nádoby s těsnícím uzávěrem. Cukr a sUl: Pro jejich uskladnění jsou vhodné plastové, skleněné či kovové dózy s pevným uzávěrem, které uchovávejte na chladném, suchém a tmavém místě. Nádobu otevírejte jen v případě potřeby a nenechávejte ji otevřenou dlouho, aby tato dochucovadla nenavlhla a nenačichla například vonným kořením. Těstoviny: Nevařené suché těstoviny můžete skladovat na chladném suchém místě asi jeden rok. Vhodnou nádobou k jejich uchovávání jsou plechové nebo skleněné dózy s dobře těsnícím víkem. *** Doma potraviny co nejdříve roztřiďte a uložte na správná místa. Tipy na vhodné uskladnění najdete také na některých obalech. CO SI PAMATOVAT Jedním z chytrých řešení, jak uchovat jídlo v mrazáku, ledničce i spíži déle čerstvé, jsou vakuové svářečky. Ty z igelitového pytlíku, ve kterém potraviny skladujeme, odsají všechen vzduch a současně igelit bezpečné zataví. Mráz pak nemá šanci jídlo spálit či jinak poškodit. Vakuové balení je navíc možné využít i pro potraviny, které není potřeba zmrazit, ale chcete, déle čerstvé. aby ve spíži nebo v ledničce vydržely PAVLA TRKY, produktového specialisty značky Whirlpool PTÁME SE ODBORNÍKA Jak správně číst informace uvedené na obalu potravin? Značení potravin může být někdy matoucí, ale když se je naučíte správně číst, můžete se vyhnout zbytečnému vyhazování jídla. Kromě informací o složení produktu se na obalech uvádí konečné datum spotřeby, které je dvojího druhu: spotřebujte do … a minimální trvanlivost do …. V prvním případě jde o skutečné datum konce trvanlivosti, které odkazuje na konec uchovatelnosti daného produktu. Po tomto datu zboží nekupujte ani nekonzumujte. Takové značení bylo zákonem určeno pro vybrané kategorie produktů, například pro mléko nebo maso. Ve druhém případě, tedy minimální trvanlivost

do …, jde o ideální období spotřeby, přičemž datum není konečné, ale obecně informuje o tom, v jaké lhůtě byste měli daný výrobek spotřebovat. Potravina v tomto obalu může být i po datu minimální trvanlivosti stále v pořádku, a proto byste se při rozhodování o tom, zda ji vyhodit, měli přesvědčit o jejím skutečném stavu. Jídlo je dobré označovat, například jasně popsat, co bude již brzy prošlé a mulo by se co nejdříve spotřebovat. Ideální skladovací aas pro uchování čerstvých potravin v chladničce SYROVÉ MASO A RYBY Ryby 12 hodin Drůbeží / syrové naporcované maso dva dny Větší kusy masa / párky tři dny VAŘENÉ MASO Šunka / plátky masa / dušené maso / dušené potraviny dva dny OVOCE A ZELENINA Drobné ovoce jeden až dva dny Salátové listy dva až tři dny Listová zelenina tři až čtyři dny Tvrdé ovoce tři až sedm dní MLÉČNÉ VÝROBKY Měkké sýry dva až tři dny Mléko čtyři až pět dní Tvrdé sýry jeden týden Foto autor| foto: Shutterstock a archiv firem Foto popis| NĚKOLIK TIPŮ NAVÍC Foto popis| 1Kombinovaná chladnička Whirlpool WBA34983 DFC IX – disponuje nejmodernějšími funkcemi včetně šestého smyslu FreshControl, díky němuž zůstanou potraviny čerstvé až čtyřikrát déle. Energetická třída A+++. 21 990 Kč 2Dózy na potraviny Clar Top Brabantia – 1,2 l, cena za jeden kus 400 Kč 3Vakuová svářečka fólií Bionaire FoodSaver FFS001X černá, 2200 Kč 4Zapékací mísa obdélníková Tefal Glasslock K2011414 – skleněná nádoba pro zapékání v troubě nebo v mikrovlnné troubě a pro optimální uložení potravin nebo servírování přímo na stůl. 599 Kč 5Nádoba na brambory – cínová dóza s dřevěnými uchy, víkem a větracími otvory na dně – samozřejmě vhodná i na jiné potraviny. Butlers.cz 699 Kč 6Plastové dózy s víčky ve veselých barvách – vhodné na ukládání potravin do lednice či mrazáku, na omáčky, piknik, dětské poklady, cukrovinky apod. Bellarose.cz 229 Kč 7Vařte chytře jako Jamie. Nakupujte rozumně. Jezte dobře. Plýtvejte méně. Kromě receptů v knize najdete i spoustu rad, jak nakupovat tak, aby ve vaší kuchyni bylo vše potřebné, jak suroviny co nejlépe využít, jak je vtipně zpracovat a nemít zbytky. Na mldpublishing.cz 519 Kč

Zemědělec Novela ve třetím čtení 21.12.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Ing. Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Není to tak dávno, kdy zemědělci a potravináři upozorňovali prostřednictvím svých komor na nepravdivá tvrzení, která se šířila ve velmi široké diskusi k zákonu o významné tržní síle a která převzali i někteří poslanci. Nyní Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR přichází s dalšími tvrzeními, která by v souvislosti s jednáním o novele tohoto zákona měla otřást veřejností a zamezit její přijetí v Senátu. Je to především hysterická reakce na to, že 9. prosince 2015 prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR třetím čtením vládní návrh novely zákona o významné tržní síle. Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR vždy veřejně deklarovaly, že předložený koncept plně podporují, včetně pozměňovacího návrhu doporučeného Zemědělským výborem a přijatého sněmovnou. Ten obsahuje mimo jiné maximální výši všech obchodních přirážek v jednom roce pro jednoho dodavatele, a to ve výši tři procenta. Je tak evidentní, že v poslaneckých řadách zvítězil zdravý rozum a že je nezastrašily ani výhružky obchodníků, že dojde ke zdražování potravin a přílivu zboží z okolních zemí. Poslanci tak dali zelenou novele, která výrazně zrychlí řízení vedená Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a zamezí obstrukcím, které dosud při šetření obchodní řetězce před úřadem praktikovaly. Komory tak vnímají novelu jako nezbytný krok k dalšímu narovnávání vztahů mezi odběrateli a dodavateli. Následně jsou uvedeny na pravou míru mýty, ke kterým se nyní Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR uchýlil a straší jimi politiky, stejně jako širokou veřejnost.

Jednostranná regulace a zdražení potravin Tvrzení, že jednostranná regulace zvýhodňuje dodavatele a povede ke zdražení potravin, je nesmysl, který obchodníci šíří již několik let od doby, kdy se projednávala první verze zákona o významné tržní síle. Praxe jasně ukázala, že nárůst cen potravin nesouvisí s existencí a aplikací zákona a má objektivní vnější příčiny. Příčinou zvýšení cen totiž obvykle bývá zejména nárůst cen potravin a zemědělských komodit na světových trzích, růst ceny ropy nebo energií. O zvýhodňování dodavatelů přitom nemůže být žádná řeč. V případě zákona totiž platí, že je zvýhodněn kdokoli, kdo se chová férově a poctivě. Vládní novela zákona nezavádí jakoukoli dominanci na straně dodavatelů potravin a tvrzení, že obchodník je chudák, protože se například bez některých nápojů v regálu neobejde a výrobce tak zneužívá svého postavení na trhu, je více než úsměvné. Navíc, komory několikrát v minulosti poukázaly přes konkrétní případy na zbytečně vysoké obchodní přirážky, které nesmyslně zdražují českým spotřebitelům potraviny. Kam až tedy chtějí obchodníci potraviny zdražovat, pokud se tyto přirážky šplhají u potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou až ke stovkám procent? Sníží se podíl českých potravin a zúží nabídka Další tvrzení je, že novela představuje hrozbu snížení podílu nabízených českých potravin a zúžení nabídky. Spotřebitel by se měl skutečně zamyslet, jaké potraviny v regálech vidí už teď. Snadno si každý udělá obrázek sám, protože v některých řetězcích jsou české potraviny již v současné době v menšině. Navíc, zákon se vztahuje na všechny dodavatele, nejenom na dodavatele z České republiky. Je tedy nepodstatné, odkud dodavatel pochází, podstatné je, že uzavírá smlouvu s obchodníkem v České republice. Omezí se předvídatelnost Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR poslanci podpořili omezení předvídatelnosti podnikatelského prostředí. Za stávající situace je jednoznačné, že ve vztazích mezi odběrateli a dodavateli žádná předvídatelnost již léta neexistuje. Smluvní ujednání probíhají formou nátlaku, telefonátů a výhružek ze strany řetězců. O tom svědčí i výsledky nezávislého průzkumu, který provedla Ekumenická akademie. Ten je pro zájemce k dispozici na odkazu http://aa.ecn.cz/img_upload/b397cb5367c764a2f19867d8032c9d0c/podklady_vyzkum. pdf Navíc, navzdory proklamacím Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR nikdy nepředložil byť jediný důkaz o tom, že by k takovému chování došlo na straně dodavatele. Zákon totiž není o předvídatelnosti, ale o právní jistotě obou smluvních stran a je evidentní, že právě to obchodníkům tak vadí. Spotřebitel v pozici rukojmí Za stávající situace již nemá smysl spekulovat nad tím, zda si náhodou obchodníci pod pohrůžkou zvyšování cen potravin „nepřipravují půdu“ pro jejich plošné zdražení. Spotřebitel by se však měl ptát, kam mizí zisky z prodeje potravin v řetězcích, proč se regály plní jinými než českými potravinami již nyní a proč kvalita potravin stále klesá. Protože spotřebitel je právě ten, koho si řetězce berou jako své rukojmí. Seminář Regionální potravina 2016 Termín a místo konání semináře Termín Místo Adresa 27. 1. Zlín hotel Moskva, náměstí Práce 2512, 760 01 Zlín 28. 1. Brno hotel International, Husova 16, 659 21 Brno 3. 2. Ústí nad Labem hotel Vladimír, Masarykova 36, 400 01 Ústí nad Labem 4. 2. Praha hotel Olšanka, Táboritská 1000/23,

130 00 Praha 3 24. 2. České Budějovice hotel Budweis, Mlýnská 6, 370 01 České Budějovice 25. 2. Liberec Grandhotel Zlatý Lev, Gutenbergova 126/3, 460 01 Liberec 2. 3. Jihlava hotel Gustav Mahler, Křížová 4, 596 01 Jihlava 3. 3. Hradec Králové hotel Černigov, Riegrovo náměstí 1494/4, 500 02 Hradec Králové 9. 3. Pardubice hotel Euro, Jiráskova 2781, 530 02 Pardubice 10. 3. Plzeň hotel Gondola, Pallova 44/12, 301 00 Plzeň 16. 3. Olomouc hotel Clarion, Jeremenkova 36, 779 00 Olomouc 17. 3. Ostrava hotel Clarion, Zkrácená 2703/84, 700 30 Ostrava 23. 3. Karlovy Vary hotel Thermal, I. P. Pavlova 11, 360 01 Karlovy Vary Foto popis| O autorovi| Ing. Dana Večeřová, ředitelka marketingu a komunikace Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR

zena-in.cz Specialita v duchu vánočních tradic: Vinná klobása 17.12.2015 zena-in.cz str. 0 Vaření Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Stejně jako má Štědrý den a večer své typické tradice, tak i vánoční tabule se bez nich neobejde. Jednou z takových je i servírování vinné klobásy. Víte ale, proč si ji dopřáváme právě o Vánocích, a víte, kam pro kvalitní vinnou klobásku zajít? Stejně jako má Štědrý den a večer své typické tradice, tak i vánoční tabule se bez nich neobejde. Jednou z takových je i servírování vinné klobásy. Víte ale, proč si ji dopřáváme právě o Vánocích, a víte, kam pro kvalitní vinnou klobásku zajít? Historie říká, že vinná klobása je součástí vánoční tabule již více než dvě století. A její přítomnost byla původně čistě symbolická – díky typickému zakroucenému tvaru do spirály a postupnému červenání od středu při ohřívání připomínala Slunce. Stala se tak pomyslným pokrmem oslavy zimního slunovratu, a postupem času se přesunula na vánoční stůl. Proto při její koupi nic nepodceňte a nenechte si zkazit jeden z nejkouzelnějších večerů z celého roku. Výroba tradiční vinné klobásy začíná brzy ráno, kdy zkušené ruce řezníků v Globusu denně bourají čerstvé vepřové maso. Z masa, koření a bílého vína se vymíchá hladká směs, která se pak ručně naráží do přírodních skopových střívek. Ta jsou tenká a dávají této klobáse typicky úzký vzhled. I to je jedním z vodítek, jak poznat kvalitní vinnou klobásu. Hned po naražení se dostává do pultů v hypermarketech Globus jako polotovar a k zákazníkům se dostává tepelně neopracovaná. To jí zaručuje autentickou chuť a naprostou čerstvost při prodeji. Díky tradiční receptuře bez zbytečných náhražek je bezlepková a neobsahuje ani laktózu nebo sóju. Už je jen na vás, jak si tuto vánoční specialitu vychutnáte. Její chuť je sama o sobě poměrně dost výrazná, nejsou tedy třeba žádné dochucující prostředky. Klasickým způsobem přípravy klobásy se

stalo její smažení na pánvi. Lze ji připravit i bez smažení pod grilem v troubě. Nebo obalit v trojobalu. Podle vaší chuti. Vinná klobása je k dostání v každém řeznictví hypermarketů Globus jak u obslužných, tak i samoobslužných pultů. [***1566ada89defc88.33275778;;thumb_;;left;default;;1***] Testováno, vyzkoušeno! My jsme vánoční menu s vinnou klobásou vyzkoušeli na vařící akci se čtenářkami, kdy jsme klobásy z Globusu smažily na pánvi. Udělaly jsme je obalené jen v mouce a bez obalení. Byly výborné. Podívejte se na naše fotky z přípravy a ochutnávky. Více na http://www.globus.cz.

URL| http://zena-in.cz/clanek/specialita-v-...h-tradic-vinna-klobasa/kategorie/vareni

Všechny dárky na jednom místě - hypermarket Globus 18.12.2015 zena-in.cz str. 0 Dárky Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Pro dárky do hračkářství, maso koupit u řezníka, v pekařství objednat Vánočku, zajít pro připravené linecké těsto do cukrárny a nakoupit jídlo a pití v supermarketu a po cestě domů se ještě zastavit pro kapra. Toto věčné pobíhání a shon zná před Vánoci každý. Proč tomu pro tento rok neudělat přítrž a nenakoupit vše na jednom místě? Ověřte si sami, že v hypermarketech Globus je to možné. Pro dárky do hračkářství, maso koupit u řezníka, v pekařství objednat Vánočku, zajít pro připravené linecké těsto do cukrárny a nakoupit jídlo a pití v supermarketu a po cestě domů se ještě zastavit pro kapra. Toto věčné pobíhání a shon zná před Vánoci každý. Proč tomu pro tento rok neudělat přítrž a nenakoupit vše na jednom místě? Ověřte si sami, že v hypermarketech Globus je to možné. Pobíhat z obchodu do obchodu a stát dlouhé fronty u pokladen či na poště bývá před Vánoci typickým obrázkem. Díky Globusu to ale můžete změnit. Tak například vánoční výzdobu můžete pojmout ve velkém a vyzdobit si domov slavnostně, aby se na svátky těšila nejen celá rodina, ale i sousedé ze širokého okolí. V regálech hypermarketu totiž najdete více než 3000 vánočních dekorací včetně 200 druhů osvětlení. Pokud si na blikání a třpytky moc nepotrpíte a raději sáhnete po klasice, tak i na vás v Globusu myslí. Najdete zde totiž i tradiční české ručně vyráběné ozdoby z foukaného skla. Abyste dětem čekání na Vánoce urychlili, pořiďte jim adventní kalendář. V Globusu bude z čeho vybírat. Mají zde totiž nejširší nabídku adventních kalendářů ze všech hypermarketů. Mezi více než dvaceti druhy s motivy pro děti i dospělé určitě zvolíte ten správný. O tom, že si na čokoládě děti nepochutnají, se nemusíte bát, všechny nabízené vánoční, ale i mikulášské čokoládové výrobky jsou z opravdové čokolády a ne z pouhých náhražek. Po výzdobě a cukrovinkách přicházejí na řadu dárky. O Vánocích je rozmazlování povoleno, a proto v hypermarketu seženete nejen hračky pro děti, ale i široký sortiment praktických dárků pro vaši drahou polovičku, rodiče či tchyni. Nákupní košík se vám už hezky naplnil dárky, které je ale nutné zabalit. Ani to zde není problém. S krásným balicím papírem, mašlemi i stužkami to půjde skoro samo. Vlastní výroba zaručí kvalitu A jaké by to byly svátky bez dobrého jídla a pití. Pro Globus je kvalita a z ní vyplývající spokojenost zákazníka velmi důležité. Proto hypermarket sází na vlastní pekařskou a řeznickou výrobu. Podle

tradiční ověřené receptury za vás cukrářky připraví těsto na cukroví, které si pak doma můžete upéct. Vlastníma rukama také v pekárně upletou tisíce vánoček, které skvěle chutnají, protože jsou vyrobené z těch nejkvalitnějších surovin, jako je vydatná dávka másla a rozinek. Nejpopulárnějšími výrobky řeznictví Globus jsou o Vánocích vinná klobása a brusinková paštika. Zárukou toho, že vinnou klobásu koupíte vždy čerstvou, je to, že ji řezníci vyrábí několikrát za den výhradně z kvalitního masa, koření a bílého vína. Stejně tak i brusinková paštika obsahuje kvalitní vepřové a telecí maso, játra, vývar, koření a samozřejmě brusinky. Více informací získáte na http://www.globus.cz.

URL| http://zena-in.cz/clanek/vsechny-darky...iste-hypermarket-globus/kategorie/darky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní A2 Řádně dochucený příběh 16.12.2015 A2 str. 7 Literatura EVA MARKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nad Stavaričovým románem Království stínů Rakousko-český spisovatel Michael Stavarič vydal sedm románů. Čeští čtenáři se doposud mohli seznámit s jedním z nich. Nyní vyšla mnohovrstevnatá próza Království stínů. Potkávají se v ní témata řeznictví, masa, války, emigrace, apokalypsy a střední Evropy. Pokud opravdu existuje Rolandem Barthesem proklamovaná rozkoš z textu, pak bychom ji patrně měli prožít nad Královstvím stínů (Königreich der Schatten, 2013) rakousko-českého prozaika Michaela Stavariče. Protože je však takový zážitek povýtce individuální, musí se kritik spokojit s pozicí voyeura, který se snaží svému čtenáři rozkoš převyprávět. Poetika krve Román má jen jednu dějovou linii, ale dva vypravěče. Jedním z nich je Rózi Schmiegová, mladá Rakúšanka, která odešla z Vídně do Lipska, aby se tam vyučila řeznicí. Druhým vypravěčem je Danny Loket, potomek československých emigrantů, kteří během druhé světové války odešli do Spojených států. Loket se vydává hledat kořeny své rodiny do Evropy a v lipském řeznictví se jeho život osudovým způsobem protne s životem druhé vypravěčky. Jak se ukáže, příběhy obou protagonistů byly skrze jejich dědečky řezníky propojené vlastně už za války. Stavarič si pro svůj román vybírá témata, která nejsou v rakouské, potažmo středoevropské literatuře nijak výjimečná: nacismus, válku, kritiku konzumního způsobu života, podivné rodinné vztahy. Překvapivé jsou však motivy, skrze něž je čtenáři vyprávění zprostředkováno. Valná část příběhu se točí kolem masa. Způsoby porážky zvířat, úpravy masa a jeho prodeje jsou otázkou stavovské cti. Malá řeznictví představují mikrokosmos, kde ještě vládne řád. Vzpomíná-li Rózi, která vypráví první část příběhu, na dětství, pak se vždycky zmíní o řeznictví pana Schlinga. Když opustí Rakousko, zavede nás na lipský řeznický veletrh, který j e ve Stavaričově podání parodií na tamní knižní veletrh. Setkáváme se tu s volbou Miss Maso, prezentací rozmanitých jatečních zvyklostí, uměleckými instalacemi sponzorovanými potravinářskými koncerny a samozřejmě se spoustou jídla. Vyprávění je zaplněno množstvím zdánlivě nedůležitých detailů, ale právě ty pomáhají dotvářet atmosféru textu, stejně jako ilustrace Mari Otbergové či písňové citace namísto motta. Je to apoteóza smyslovosti, i když ze stránek občas stříká krev po litrech. Důležité jsou popisy chutí a pachů: „Cítila jsem pot, výpeky, různá koření, syrové maso (...) a čerstvou moč." Důraz je ale kladen také na dojmy taktilní - neboť všechno zásadní se v Rozině dětství odehrálo ve chvíli, kdy ji maminka vzala za ruku. Psychoanalýzou poučený čtenář se bezpochyby zarazí u zmínky o penisu, který Rózi jako malá

vytvarovala z mletého masa, anebo u vzpomínky na první menstruaci, která sejí vybaví při každé návštěvě řeznictví: „Se skvrnami jsem měla své zkušenosti, bílé prostěradlo v posteli, na kterém jednoho rána byla červená skvrna, velmi trapné." A dál? Nic. Příběh je zahuštěn, jemně dochucen. Útěk před apokalypsou Druhá část románu je situována do Spojených států a sledujeme v ní Dannyho život od narození až po jeho rozhodnutí odjet do Evropy. Barvitých popisů neubývá, ale jsou zaměřeny odlišně, mají spíše mýtotvorný charakter: „Vítr rozbíjel skleněné tabule oken a odnášel popelnice, nefungovala elektřina, praskaly fasády (...) Doma se neustále vyprávěly pohádky, že děti, které se narodí za takových nocí, bývají obdařeny obzvlášť bystrými smysly..." Zatímco Rózi svého dědečka nikdy nepoznala, ale ráda si o něm nechávala vyprávět, Danny svého dědečka znal a právě kvůli němu se nakonec vydal do Evropy. Po kořenech své rodiny však začal pátrat už daleko dříve, a to prostřednictvím jazyka a lidové slovesnosti. Čtenář se tak setkává s variacemi na pohádky Erbenovy a bratří Grimmů, ale i s různými jazykovými hříčkami na úrovni lidové etymologie, v nichž se mísí čeština, němčina a angličtina. Říká-li Barthes, že mateřský jazyk je pro spisovatele zdrojem rozkoše, pak se zde jedná o rozkoš znásobenou tím, že autor je rozkročen mezi dvěma kulturami. Dannyho ovšem k cestě do Evropy nedohnala ani tak zvědavost, jako spíš životní nutnost - ve Spojených státech se totiž stalo cosi, co velice připomíná biblickou apokalypsu. Americká média přicházela s různými vysvětleními nastalé „katastrofy", ale nakonec se shodla, že se vlastně nic neděje - interpretace zůstává na čtenáři, stejně jako rozhodnutí, jestli Dannyho setkání s postavou Obersturmführerin bylo pouhou halucinací, anebo prolnutím s jinou časovou rovinou. Než se Danny dostane do Německa, kde se setká s Rózi, prochází dystopickou krajinou francouzských atomových elektráren, v jejichž odpadních vodách vznikají krokodýlí farmy a rekreační oblasti. Království snů Stavarič si pohrává se spoustou žánrů, jako jsou sci-fi, cestopis, pohádka, groteska nebo parodie, a také vyprávěcích postupů - součástí vyprávění jsou různé seznamy, výčty, vzpomínky, klepy a tak dále. A přestože svět románu sestává ze spousty drobných epizod a fragmentů, podařilo se mu vytvořit sevřený a důkladně propracovaný text se svéráznou kauzalitou. Vraťme se ještě k Barthesovi. Podle něj rozkoš z textu rozbíjí morální jednotu, protože nedává přednost jedné ideologii před druhou. A to je pro interpretaci tohoto románu zásadní: píše se tu bez skrupulí o pragmatickém postoji Roziny matky k nacistickým válečným zločinům C,Otce jí podle ní nezabil Hitler, ale Američani. A on, Hitler, hodně prestrelil, ale vlastně si přál, abychom všichni byli šťastní a žili v bezpečné zemi"), zpochybněna je klasická definice národa, rozpadá se také obraz Ameriky jako země zaslíbené. V poslední části knihy čteme dopisy německých vojáků z fronty. Užití epistolárního žánru jako dokumentární metody umožňuje zanechat mezi řádky, bez patosu, jednoduché sdělení: to jediné, co přetrvá, je láska. Království stínů se stává královstvím snů, ve kterém vládne nepředvídatelný a absurdní osud, jemuž se lze bránit jedině smíchem. Michael Stavarič: Království stínů. Přeložila Tereza Semotamová. Archa. Zlín 2015. 216 stran. Foto popis| Annibale Carracci: Řeznictví (výřez), 1580 O autorovi| EVA MARKOVÁ, Autorka je komparatistka.

agris.cz Inspektoři kontrolovali vánoční trhy. Chybovali dva prodejci z osmi 16.12.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství ČT 24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jako běžní zákazníci se pracovníci České obchodní inspekce zaměřili na prodej na vánočních trzích.

V Brně inspektoři zkoumali, zda prodejci nešidí zákazníky, neúčtují jiné ceny nebo jakou kvalitu mají prodávané potraviny. Minulý týden vyrazili také na olomoucká náměstí. Jako běžní zákazníci se pracovníci České obchodní inspekce zaměřili na prodej na vánočních trzích. V Brně inspektoři zkoumali, zda prodejci nešidí zákazníky, neúčtují jiné ceny nebo jakou kvalitu mají prodávané potraviny. Minulý týden vyrazili také na olomoucká náměstí. Jitrnice na náměstí Svobody u jednoho z brněnských stánků s občerstvení vyjde zákazníka na třicet korun. Majitele stánku ale dnes stála několik tisíc. V době kontroly totiž tato položka chyběla na ceníku. „Prodávající řádně neseznámil spotřebitele s cenou, chybělo tam poměrně dost cen,“ vysvětlil ředitel ČOI Brno Karel Havlíček. Celkově ale kontrolu osmi stánků hodnotil kladně. Z rychlé kontroly našli inspektoři pochybení pouze u dvou. „V dalším případě účtoval prodávající tácek za cenu pokrmu. To je ale, myslím, pochybení menšího rázu," pokračoval Havlíček.Inspekce zkoumala potraviny a hygienu Obchodní inspekci zajímalo značení, veterinární správu zase kvalita - masa, sýrů, jejich skladování a zacházení. Patrik Gruber má letos za sebou takových kontrol už několik. „Musíme tady mít ubrousky, dezinfekční prostředky, teplou vodu, rukavice, ale hlavně potravinářský průkaz,“ shrnul Gruber. Ředitel ČOI dodal, že pro textilní výrobky platí povinné značení. Mělo by být označeno, jakým způsobem je prát a jak je ošetřovat. „U balených výrobků musí být aspoň minimální ochrana před kontaminací, nakupující se nesmí dotknout třeba taškou nebo kabátem nebalených výrobků,“ potvrdila vedoucí Oddělení veterinární hygieny Brno Hana Řezníčková.Loni chyboval každý sedmý prodejce Kontroly trhů letos teprve začínají, ale třeba loni Státní zemědělská a potravinářská inspekce zkontrolovala 252 stánků. Pochybení našla takřka u každého sedmého prodejce. Nejčastěji se jednalo o chybějící doklady, označování potravin a jejich skladování. Monitorování vánočních trhů zahájil i sousední inspektorát ČOI ze severní Moravy. Tamní inspektoři se na trhy do Olomouce vydali už první prosincový víkend. Kromě stánků s nápoji a občerstvením kontrolovali i značení oblečení, dekorací, kosmetiky a podobně. „V průběhu kontrol 21 prodejních míst jsme kromě běžných nedostatků nezjistili žádné závažné porušení ani nenalezli výrobky, u nichž by vzniklo podezření, že jsou nebezpečné,“ uvedl ředitel inspektorátu ČOI se sídlem v Ostravě Boris Stabryn.

URL| http://www.agris.cz/clanek/190586

Levnější potraviny i elektro. Slovákům se nákupy v ČR, Maďarsku i Polsku vyplatí 16.12.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Slovákům se vyplatí jezdit na nákupy do okolních zemí visegrádské čtyřky (V4) včetně Česka, kde jsou ceny zboží často nižší než v zemi pod Tatrami. Vyplývá to z nejnovější analýzy bankovního domu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Slovákům se vyplatí jezdit na nákupy do okolních zemí visegrádské čtyřky (V4) včetně Česka, kde jsou ceny zboží často nižší než v zemi pod Tatrami. Vyplývá to z nejnovější analýzy bankovního domu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

Slováci nakoupí v Česku podle banky v průměru o čtyři až osm procent levněji než ve vlasti. Z potravin má ČR nižší ceny zejména pečiva, mléčných výrobků, jakož i ovoce a zeleniny. Asi osm procent mohou slovenští spotřebitelé ušetřit při nákupech domácích spotřebičů a elektroniky v Česku a podobnou úsporu dosáhnou u oděvů. Naopak, například obuv po zdražení v letošním roce je v ČR již prý dražší než na Slovenku. Výhodnost nákupů v Česku podle banky ale mírně snížila silnější koruna, která posílila oproti loňsku vůči euru, jež Slovensko zavedlo na začátku roku 2009. Vůbec nejvýhodnější z okolních zemí V4 je pro Slováky podle analýzy nakupování v Polsku, kde jsou spotřebitelské ceny v průměru o pětinu nižší než na Slovensku. Výrazně levnější má Polsko ceny potravin, asi desetinu mohou slovenští spotřebitelé ušetřit při nákupu elektroniky. Právě Polsko pro Slováky za poslední rok nejvýrazněji zlevnilo, k čemuž přispělo i oslabení polského zlotého. Mírně slabší forint zase zvýhodnil nákupy také v Maďarsku, kde se Slovákům vyplatí nakupovat hlavně oděvy, obuv a domácí spotřebiče. Mnoho Slováků zejména po propuknutí globální ekonomické krize začalo pravidelně jezdit na nákupy do sousedních zemí, jejichž měny vůči euru tehdy oslabily. Na začátku příštího roku by ceny vybraných potravin na Slovensku měly klesnout. Slovenský parlament v letošním roce schválil snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na chléb, máslo, mléko a na vybrané druhy masa a ryb na deset procent ze současných 20 procent. Pokud obchodníci promítnou tuto změnu do cen, zmiňované produkty zlevní o více než osm procent. Slovensko v současnosti zdaňuje potraviny vyšší sazbou DPH než jeho sousedé ČR, Maďarsko, Polsko a Rakousko. Autor: ČTK


Nechcete mléko? V Česku už je 68 milionů litrů navíc, farmáři dostanou „bolestné“ 16.12.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství Aktuálně.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Výkupní ceny jsou nejnižší od ledna 2014, přebytek hlásí i další země. Vedle zrušení kvót za to mohou ruské sankce, nevyšla ani sázka na Čínu jako nejvýznamnějšího dovozce. Ministr zemědělství Marian Jurečka slibuje farmářům i mlékárnám stamiliony korun jako podporu. Výkupní ceny jsou nejnižší od ledna 2014, přebytek hlásí i další země. Vedle zrušení kvót za to mohou ruské sankce, nevyšla ani sázka na Čínu jako nejvýznamnějšího dovozce. Ministr zemědělství Marian Jurečka slibuje farmářům i mlékárnám stamiliony korun jako podporu. Kolem 68 milionů litrů mléka nyní přebývá v Česku, v celé Evropské unii je to podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a národních statistik 1,3 miliardy litrů. Mlékaři řeší otřepanou nerudovskou otázku: kam s ním? Kde se ho tolik vzalo? Část evropských zemědělců zvedala už v roce 2014 produkci svých krav, protože na trhu byly příznivé ceny. Další dojicí vlna pak propukla letos na jaře, kdy Evropská unie zrušila limity pro jednotlivé státy. O deset procent tak zvedli dojivost Irové, zhruba o pět procent Belgičané či Nizozemci. "Současný rok je pro mlékaře zkrátka naprosto nepodařený," hodnotí Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Přitom velké české mlékárny závisejí mnohdy až z poloviny

na exportu. Vývoz srazilo také ruské embargo na dovoz unijních potravin. "Spoléhalo se hlavně na Čínu jakožto nejvýznamnějšího dovozce mléka. Jenže prožívá recesi a už nebere tolik mléčných produktů," říká Kopáček. Na dodávkách do Číny se loni dohodly třeba Mlékárny Hlinsko ze skupiny Agrofert. Jenže i největším zahraničním dodavatelům pak za jediný rok klesl počet zakázek do Číny až o desítky procent. Pokles poptávky se projevuje nízkou cenou mléka. V Česku se vykupuje kolem sedmi korun za litr, což je o tři koruny méně než na začátku roku 2014. Cena krabicového mléka v obchodech klesla od letošního dubna zhruba o 15 procent na průměrných 16 korun za litr, uvádí Svaz obchodu. V akci se dá nyní sehnat i kolem deseti korun. Českým a unijním farmářům i zpracovatelům slibují vlády podporu. Mlékaři mezitím tekutinu zpracovávají do sušené podoby a do různých sýrů, které se dají skladovat. V některých státech EU zaplatí třeba právě náklady spojené se skladováním nadbytečných výrobků. Český ministr zemědělství Marian Jurečka tento týden slíbil, že firmy z oboru dosáhnou až na stamiliony korun podpory jak z tuzemských, tak z unijních peněz. Až tři tisíce eur za rok může farmář čerpat za to, že "zkvalitní" mléko, aby mělo lepší parametry, pokud jde třeba o obsah bílkovin. To by mělo zvýšit jeho konkurenceschopnost vůči západním mlékům a také jeho výkupní cenu – minimálně o několik eurocentů. O peníze mohou žádat i mlékárny. Například pokud zpracují alespoň 60 procent zmíněného "kvalitnějšího" mléka, mohou čerpat podporu na marketing. Krach farem se zatím neočekává. Například na Novém Zélandu ale už farmáři omezují stáda; banky jim nechtějí kvůli mléčné kalamitě půjčovat peníze. autor: Lucie Hrdličková


NOVÝ OBJEKT ČZU POTVRZUJE DYNAMICKÝ ROZVOJ TÉTO UNIVERZITY 16.12.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Za účasti předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha, ministra zemědělství Mariana Jurečky a náměstka ministra školství Stanislava Štecha, náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského a dalších vrcholných zástupců ministerstev, primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové, předsedy České konference rektorů a rektora Karlovy univerzity prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA, a vedení České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bylo dnes 16. prosince ve 12.00 slavnostně otevřeno Mezifakultní centrum environmentálních věd II (MCEV II). Praha, Česká republika – 16. prosince 2015 – Za účasti předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha, ministra zemědělství Mariana Jurečky a náměstka ministra školství Stanislava Štecha, náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského a dalších vrcholných zástupců ministerstev, primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové, předsedy České konference rektorů a rektora Karlovy univerzity prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA, a vedení České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bylo dnes 16. prosince ve 12.00 slavnostně otevřeno Mezifakultní centrum environmentálních věd II (MCEV II). Objekt bude sloužit především Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a Fakultě životního prostředí ČZU. Nové učebny, studovny, knihovny, laboratoře, přípravny, sbírky, ateliéry, sklady, pracoviště pedagogů se rozprostírají na ploše přes 5 500 m2. Nový objekt zahrnuje i

podzemní garáže, zasedací místnosti a odpočinkové a komunikační koridory včetně zelené střechy. Realizace trvala 13 měsíců a stála přibližně 320 milionů Kč. Dotací ve výši 260 milionů Kč se na projektu podílelo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Jde o největší investiční akci od vybudování univerzitního areálu v šedesátých letech minulého století,“ vyzdvihl přínos sedmipatrového objektu rektor prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c. Předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch ve svém vystoupení vyzdvihl úlohu vzdělávání a výzkumu při úsilí o udržitelné hospodaření a rozvoj venkova. Ministr zemědělství Marian Jurečka pak poukázal na zásadní význam dobrého vzdělávání, neboť právě na lidech z praxe leží nároky zabezpečení zdravé výživy obyvatelstva naší země a v kontextu globalizace též výzva přispět k eliminaci hladu a podvýživy. Mj. zde bude umístěná laboratoř pokročilé analýzy zemědělských produktů, kde budou na přístrojích pořízených z OP VaVpI prováděny špičkové analýzy různých typů zemědělských komodit. Vybavení pro pokročilé metody analýzy zemědělských produktů a potravin umožňuje provádět metabolomické studie a určovat chemické struktury látek zodpovědných za pozitivní, ale i negativní, vliv na lidské zdraví nebo životní prostředí. Dále bude možné provádět výzkum vlivu primární produkce na finální výrobek, např. odrůdy obilovin na kvalitu pekařských výrobků, či ekologického způsobu hospodaření na nutriční a senzorickou kvalitu ovoce, mléčných nebo masných výrobků. Nové výukové prostory a laboratoře významně přispějí k zvýšení komfortu vzdělávání studentů a přispějí k rozvoji vědeckovýzkumných aktivit v oblastech hydrobiologie, protipovodňové ochrany, hydrochemie a ekofyziologie a lichenologie. Odpovídající zázemí zde získá i Katedra zahradnictví, především pro výuku předmětů z oborů ovocnictví, zelinářství, květinářství, vinohradnictví a vinařství, školkařství, pěstování jedlých a léčivých hub, a také pro výzkum v těchto oblastech za pomoci sofistikovanějších metodik a zařízení. V střešním prostoru budovy MCEV II byly vytvořeny prostory pro pořádání workshopů, které jsou nedílnou součástí výuky zahradní a krajinné architektury. Těchto workshopů se pravidelně účastní studenti zahradní architektury vysokých škol jak z České republiky, tak i zahraničí. Ve střešním prostoru budovy bude probíhat rovněž praktická výuka studentů a je předpokládán výzkum užití vertikální zeleně v městském prostředí, na kterém se budou spolupodílet rovněž studenti formou zpracovávání bakalářských a magisterských prací. ČZU je třetí největší univerzitou v Praze. Spojuje v sobě stoletou tradici s nejmodernějšími technologiemi, progresivní vědou a výzkumem v oblasti zemědělství a lesnictví, ekologie a životního prostředí, technologií a techniky, ekonomie a managementu. Moderně vybavené laboratoře se špičkovým zázemím, včetně školních podniků, umožňují vynikající vzdělávání s možností osobního růstu, včetně zapojení do vědeckých projektů doma i v zahraničí. ČZU zajišťuje kompletní vysokoškolské studium, letní školy, speciální kurzy, univerzitu třetího věku. V roce 2015 ČZU po druhé uspěla v soutěži Českých 100 nejlepších. Je držitelem prestižního ocenění ECTS Label. Kontakt pro novináře: Mgr. Josef Beránek, tiskový mluvčí ČZU, +420 774 557 699; mailto:[email protected]; http://www.czu.cz


Prodejci před Vánoci zlevňují potraviny o desítky procent, spočítal distributor letáků 16.12.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství Aktuálně.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V průměru se dá na štědrovečerním a silvestrovském menu ušetřit 23 procent ceny, vyplývá z analýzy společnosti Česká distribuční. Předvánoční slevy se týkají například lahůdek, masa, přísad do bramborového salátu, ale také ovoce a zeleniny. Nejvíce akčních cen pak letos nacházíme u vín a sýrů. V průměru se dá na štědrovečerním a silvestrovském menu ušetřit 23 procent ceny, vyplývá z analýzy společnosti Česká distribuční. Předvánoční slevy se týkají například lahůdek, masa, přísad do bramborového salátu, ale také ovoce a zeleniny. Nejvíce akčních cen pak letos nacházíme u vín a sýrů. Prodejci těsně před Vánoci zlevňují potraviny o desítky procent. V průměru se dá na štědrovečerním a silvestrovském menu ušetřit 23 procent ceny. Vyplývá to z analýzy společnosti Česká distribuční, ve které studovala aktuální letákové slevové akce řetězců. Loni dosahovaly slevy v průměru 35 procent."Řada lidí před Štědrým dnem vyráží do obchodů, aby se na Vánoce zásobili za co nejpříznivější ceny. Obchodníci se proto snaží nalákat zákazníky právě do své prodejny na zajímavé slevy a další akce. U některých produktů může výše slevy dosáhnout až 50 procent," uvedl ředitel České distribuční Petr Sikora. Za základní potraviny pro štědrovečerní menu čtyřčlenné rodiny se dá ušetřit až 352 korun, tedy nakoupit o přibližně třetinu levněji. "Předvánoční slevy se netýkají pouze lahůdek, masa a přísad do bramborového salátu, ale také ovoce a zeleniny. Nejvíce akčních cen pak letos nacházíme u vín a sýrů," dodal Sikora. U silvestrovského menu pro šest lidí dosahuje sleva 29 procent, lidé tak mohou ušetřit necelých 750 korun oproti běžným cenám. Zlevňuje také alkohol nebo šampaňské. Mezi zlevněné zboží patří před Vánoci také hračky pro děti, příslušenství do domácnosti nebo kosmetika. Analýzu cen potravin provedla společnost Česká distribuční, která je největším distributorem reklamních letáků v Česku. Zkoumala letáky řetězců Tesco, Billa, Penny Market, Lidl, Kaufland, Globus a hypermarket Albert. autor: ČTK


Jednání o proexportních aktivitách a možnostech v sektoru maso, masné výrobky (včetně konzervovaných), genetika a živá zvířata 21.12.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dne 11. prosince 2015 se na Ministerstvu zemědělství (MZe) konala další ze série sektorově zaměřených schůzek pro zástupce firem a profesních organizací, tentokrát v oboru maso, masné výrobky (včetně konzervovaných), genetika a živá zvířata. Akce probíhala pod vedením paní náměstkyně pro řízení sekce zahraničních vztahů Jaroslavy Beneš Špalkové. Dne 11. prosince 2015 se na Ministerstvu zemědělství (MZe) konala další ze série sektorově zaměřených schůzek pro zástupce firem a profesních organizací, tentokrát v oboru maso, masné výrobky (včetně konzervovaných), genetika a živá zvířata. Akce probíhala pod vedením paní náměstkyně pro řízení sekce zahraničních vztahů Jaroslavy Beneš Špalkové. Při zahájení semináře byl přítomen také ministr zemědělství Marian Jurečka, který úvodním slovem otevřel toto setkání a shrnul aktuální situaci na trhu.

Účastníkům byl představen nový nástroj proexportní politiky MZe – tzv. zemědělští diplomaté, kteří budou působit ve čtyřech teritoriích ve světě, a to v Číně (p. V. Randáček), Srbsku (p. P. Svoboda), Rusku (sl. N. Hrušková) a Saúdské Arábii (p. E. Řeháček). Diplomaté představili nejen obchodní příležitosti svých teritorií, ale také překážky či kulturní zvyklosti a nároky tamních obyvatel. Dále hosty seznámili s možnostmi svých služeb, které budou moci exportérům nabídnout po výjezdu do daného teritoria, který je plánován na leden 2016. Stručný vhled do současného agrárního zahraničního obchodu zprostředkoval podnikatelům R. Černohorský, který mimo jiné shrnul i veškeré proexportní aktivity MZe, jež je možné využít. Paní M. Borkovcová informovala o aktualizovaném dotačním titulu 9Ha a 9Hb, který se týká podpory účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách. O podrobnější situaci a novinkách v daném sektoru hovořil ředitel odboru živočišných komodit J. Hojer. Aktuální potravinářskou legislativu v České republice a její nejnovější změny prezentovala P. Čáslavková. O příležitostech na globálním trhu se zvířaty a produkty živočišného původu, z pohledu Státní veterinární správy (SVS), informoval J. Vitásek. Zároveň také poukázal na možnost využití služeb SVS ve smyslu podpory exportu. Doposud méně využívané možnosti exportního financování s podporou státu představil zástupce pojišťovny EGAP pan J. Dubec.


Kolik zaplatíte za vánoční hody? Zdražily brambory, vajíčka zlevňují v Česku více než jinde 21.12.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství Aktuálně.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Podle údajů o cenách, které zveřejnil Český statistický úřad, stojí štědrovečerní večeře pro čtyři osoby v průměru 317 korun. To je zhruba o 14 korun více než loni. Nákup surovin na vánoční cukroví naopak letos díky klesajícím cenám mléka a vajec vyšel levněji. Podle údajů o cenách, které zveřejnil Český statistický úřad, stojí štědrovečerní večeře pro čtyři osoby v průměru 317 korun. To je zhruba o 14 korun více než loni. Nákup surovin na vánoční cukroví naopak letos díky klesajícím cenám mléka a vajec vyšel levněji. Za tradiční štědrovečerní večeři si české domácnosti připlatí v porovnání s minulým rokem jen minimálně. Za nákup kapraa surovin na bramborový salát dá čtyřčlenná rodina zhruba o 14 korun více než loni. Vyplývá to ze srovnání průměrných spotřebitelských cen, které sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), a z modelového výpočtu Aktuálně.cz. V porovnání s loňským rokem stojí více hlavně brambory. Zatímco loni stálo kilo brambor v průměru 9,8 koruny, letos je to 14,9 koruny. Za zdražení brambor může špatná úroda, kvůli které je jich nedostatek. Z podobného důvodu stojí více i mrkev - půl kila zdražilo z loňských sedmi korun na 9,2 koruny. Dráž vyjde podle Státního zemědělského intervenčního fondu i například celer. Kapr stojí podobně jako loni. Za kilogram dají letos spotřebitelé v průměru 87,2 koruny, tedy zhruba o korunu více než loni. Nejdráž vyjde tato ryba v Ústeckém kraji, kde za něj Češi jako v jediném českém kraji zaplatí v průměru více než stovku, konkrétně 102 korun. Nejlevnější je naopak v Jihočeském kraji, kde stojí 70,1 koruny. Zde může být nízká cena daná bohatou nabídkou - ve velkém se kapři loví právě v rybnících na Třeboňsku. Na kolik zhruba vyjde štědrovečerní večeře pro čtyři lidi:Položka 2014 2015 Kapr (3 kg) 259,1 Kč 261,5 Kč

2 vejce 6,6 Kč 5,9 Kč Brambory (2 kg) 19,6 Kč 29,8 Kč Mrkev (0,5 kg) 7 Kč 9,2 Kč Cibule (1 - 2 ks) 2 Kč 2 Kč Bílý jogurt (150 g) 8,5 8,6 Celkem 302,8 Kč 317 Kč Pozn.: Cenu majonézy ČSÚ nesleduje. Celková cena se zároveň mění v závislosti na výběru surovin a jejich množství. Češi, kteří si chtějí dát na Štědrý den vepřový řízek, zaplatí za maso méně než loni. Kilogramová kýta v prosinci roku 2015 stála v průměru 107 korun, zatímco před rokem to bylo 114 korun. Vepřové dlouhodobě zlevňuje kvůli přebytku tohoto masa na evropském trhu. Na český trh se ale kvůli tomu tlačí levné maso z ostatních zemí Evropské unie, hlavně z Německa, Španělska, Polska a Belgie. "Ceny masa klesají v celé Evropě. V průměru se snížily za poslední rok o osm procent. Za poslední měsíc poklesly ceny o pět procent," uvádí analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak. Cukroví letos vyjde levněji Méně letos Češi dali za suroviny na pečení cukroví. Například deset kusů vajec zlevnilo z 33,1 korun na 29,7 koruny. "Česká republika patří mezi země s nejvýraznější změnou směrem dolů. Dá se tedy říct, že se jedná o regionální anomálii," tvrdí Tomčiak. V celé Unii vejce meziročně zlevnila o pět procent (zatímco v Česku o 10 %), v Německu a Polsku jejich ceny naopak dokonce mírně stouply. Podle agrárního analytika Petra Havla mohou být vejce levnější právě díky předvánočním akcím. "Domnívám se, že nižší spotřebitelská cena vajec je spíš dílem řetězců, které mezi sebou bojují o zákazníky. Nižší cena znamená více se prosadit na trhu," vysvětluje. Cena za kilo čerstvého másla klesla ze 160 korun na 145 korun za kilo. Důvodem je v tomto případě levnější mléko, kterého je na evropském trhu letos přebytek. Za ten mohou hlavně sankce, které platí od léta 2014. V rámci nich ruská vláda zakázala dovoz celé řady potravin z EU, včetně masa a mléčných výrobků. Podle Evropské komise sankce zasáhly 1,5 procenta evropské produkce mléčných výrobků a devět procent mléčných výrobků určených na vývoz. Kromě toho došlo na jaře ke zrušení mléčných kvót. Ty platily v EU déle než třicet let a každá členská země podle nich směla vyprodukovat jen určité množství mléka. "V průměru jsou ceny mléka v EU meziročně nižší o 14 procent, ale v ČR jsou ceny nižší až o 18 procent. Na druhé straně je nutné uvést, že v letech 2012 a 2013 bylo mléko velmi drahé. Teď se ceny dostaly na dlouhodobý průměr," shrnuje Tomčiak.Levnější ovoce a dražší víno Exotické ovoce stojí letos v zimě podobně jako loni. Ve srovnání s koncem letošního léta ale zlevnilo, například pomeranče za 40 korun na 28,8 koruny za kilo. Podle Tomčiaka je to díky většímu dovozu ze zahraničí. "Ceny ovoce i zeleniny jsou vždy ošidné, velmi rychle se mění, často o desítky procent třeba jen v průběhu jediného týdne," dodává navíc Havel. Podle něj záleží na tom, z jakých zemí se ovoce zrovna doveze. Stejně tak se oproti roku 2014 prakticky nezměnila cena piva. Půl litru světlé lahvové desítky stojí v průměru 10,6 koruny. Víno je ale meziročně dražší. Cena za tři čtvrtě litru bílého vína se podle ČSÚ meziročně zvýšila ze 72 na 93 korun. autor: Tereza Holanová


Odkud je jídlo v řetězcích? Vláda ruší matoucí seznamy u vchodu do prodejen 22.12.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství Aktuálně.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Povinný seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách, zmizí od vchodů do prodejen. Novelu navrženou ministerstvem zemědělství schválila vláda. Seznam měl spotřebitelům pomoci získat přehled o původu zboží, ale kladl důraz na sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Povinný seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách, zmizí od vchodů do prodejen. Novelu navrženou ministerstvem zemědělství schválila vláda. Seznam měl spotřebitelům pomoci získat přehled o původu zboží, ale kladl důraz na sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Obchodní řetězce už nebudou muset u vchodu zveřejňovat seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Rozhodla o tom vláda, když schválila novelu navrženou ministerstvem zemědělství. Novou povinnost prosadilo ministerstvo zemědělství nad rámec unijních předpisů. Měla spotřebitelům pomoci získat přehled o dodavatelích jednotlivých obchodů a lépe se rozhodnout, kde nakoupí. Povinnost platí teprve od letošního ledna a vztahuje se na řetězce s ročními tržbami přesahujícími pět miliard korun. Kritici této povinnosti upozorňovali, že běžným spotřebitelům v praxi nepomůže. Rozhodující je totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Pokud například polské maso zabalí firma sídlící v Česku a ta jej do řetězce dodá pod svým jménem, počítá se taková potravina jako česká. A to paradoxně i tehdy, pokud na obalu samotného výrobku je země původu uvedena "správně". Podle očekávání proto v seznamech s výrazným náskokem vede Česká republika. "Tabulka reálně nezobrazuje původ sortimentu, jak bylo původně zamýšleno, ale jen podíl firem se sídlem v daném státě. Tato informace je pro zákazníky zcela nepotřebná, a zrušení je proto namístě," upozorňovala například mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová. Povinnost byla součástí širší novely, která sice vznikala ještě před nástupem současné vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, definitivně ji pak ale schvalovala už nynější Sněmovna a podpořilo ji ministerstvo v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Ten ale už na začátku letošního roku uznal, že povinnost je zbytečná, a slíbil její brzké zrušení. "Tak, jak je pravidlo nyní definováno, je naprosto nesmyslné. Nesplnilo cíl, který se od toho očekával,“ uvedl. Lepší orientaci v původu potravin má přinést zpřísnění, které je součástí dnes schválené novely. Výrobci a prodejci budou moci používat označení Česká potravina a podobně působící sdělení jen v případě, že je skutečně vyrobena v Česku a z českých surovin (pokud se potravina skládá z více složek, musí podíl těch českých dosahovat alespoň 75 procent). autor: Petr Kučera



agris.cz str. 0 Souhrny Agris

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Proti zabíjení ryb na Vánoce protestovalo v Praze 30 lidí. Jurečka chce uvolnit pravidla zabijaček. Výslužka bude i pro sousedy. Země WTO se dohodly na ukončení dotací zemědělského vývozu. „Česká potravina“ bude skutečně česká. Ministerstvo zemědělství prosadilo na vládě změnu zákona. Proti zabíjení ryb na Vánoce protestovalo v Praze 30 lidí Proti krutému zabíjení ryb o vánočních svátcích protestovalo na pražském Andělu zhruba 30 aktivistů z mezinárodního hnutí 269 Life. Oblečení v bílých ochranných oděvech polepených hesly drželi v rukou kapří vnitřnosti a kolemjdoucím nabízeli podpis petice proti tradici zabíjení kaprů. Vybízeli také k návštěvě veganské restaurace. Jurečka chce uvolnit pravidla zabijaček. Výslužka bude i pro sousedy Ministerstvo zemědělství chce změnit podmínky domácích zabíjaček. Nově by chovatel mohl jitrnicemi, jelity či ovarem podarovat i sousedy a další blízké, nejen členy své domácnosti. Podle provozovatelů jatek to povede ke vzniku černého trhu s nekontrolovaným masem. Změna je součástí novely veterinárního zákona, kterou by podle mistra zemědělství Mariana Jurečky (KDU - ČSL) mohla vláda projednat do konce ledna 2016. Země WTO se dohodly na ukončení dotací zemědělského vývozu Světová obchodní organizace (WTO) se dohodla na zrušení dotací pro vývoz zemědělského zboží. Organizace sdružující 162 států uvedla, že opatření má pomoci především zemědělcům v nejchudších členských zemích. Usnadní toti „Česká potravina“ bude skutečně česká. Ministerstvo zemědělství prosadilo na vládě změnu zákona Podmínky pro to, kdy smí výrobce označit potravinu za opravdu českou, přesně stanoví novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou dnes schválila vláda. Ministerstvo zemědělství v zákoně navrhlo i další změny, které zejména zlepší informovanost spotřebitelů. Novela také přejímá evropskou legislativu do české. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.



agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět United Bakeries změní majitele, prodej povolil antimonopolní úřad. Počet prodejních míst kaprů se meziročně zvýšil o 362. Odkud je jídlo v řetězcích? Vláda ruší matoucí seznamy u vchodu do prodejen. Kapr se salátem vyjde letos podle statistiků na necelé dvě stovky. United Bakeries změní majitele, prodej povolil antimonopolní úřad Největší tuzemská pekárenská skupina United Bakeries mění většinového majitele. Bude jím lucemburská Moulins de Kleinbettingen. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) změnu schválil, rozhodnutí zatím není pravomocné, řekl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Dosud pekárny ovládal

podnikatel Marek Pařík. Společnost vlastní 13 výroben po celém Česku, jejím největším konkurentem je Penam z Babišovy skupiny Agrofert. Počet prodejních míst kaprů se meziročně zvýšil o 362 Počet předvánočních prodejních míst, kde se prodávají kapři, se letos meziročně zvýšil o více než 360 a veterinářům se zaregistrovalo téměř 2600 prodejců. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytla Státní veterinární správa (SVS). Ceny kaprů by měly být letos podobné jako loni, mezi 80 a 90 korunami za kilogram. Odkud je jídlo v řetězcích? Vláda ruší matoucí seznamy u vchodu do prodejen Povinný seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách, zmizí od vchodů do prodejen. Novelu navrženou ministerstvem zemědělství schválila vláda. Seznam měl spotřebitelům pomoci získat přehled o původu zboží, ale kladl důraz na sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Kapr se salátem vyjde letos podle statistiků na necelé dvě stovky Tradiční štědrovečerní večeře, tedy kapr s bramborovým salátem, letos vyjde v průměru na 195 korun. K takové ceně dospěl Český statistický úřad na základě zkoumání spotřebitelských cen vybraných potravin. Kilogram živého kapra stojí v průměru 87 korun. Statistici však upozorňují, že ceny se kraj od kraje značně liší. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Aha! Novela: Budeme jíst hezky česky! 22.12.2015

Aha! str. 2 Aktuálně (kol, ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PRAHA - Novelu zákona o potravinách, která vymezuje, kdy se smí označit za české, schválila včera vláda. Pravidla pro českou vlajku na obalu by tak nadále měla být jasná všem výrobcům. Návrh zákona zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procent. Zpřesňující informace se objeví také u nebalených potravin, jako jsou ovoce, zelenina, hovězí, vepřové a drůbeží maso. Dosavadní znění bylo pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít. Foto popis| Tak, co tu máme českého... Foto autor| Foto Aha! - Zbyněk Pecák

ahaonline.cz Vláda se pochlapila: Budeme jíst hezky česky! 22.12.2015

ahaonline.cz str. 0 Musíte vědět!


zpět Novelu zákona o potravinách, která vymezuje, kdy se smí označit za českou, schválila včera vláda. Pravidla pro českou vlajku na obalu by tak nadále měla být jasná všem výrobcům. Návrh zákona zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procent. Zpřesňující informace se objeví také u nebalených potravin, jako jsou ovoce, zelenina, hovězí, vepřové a drůbeží maso. Dosavadní znění bylo pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít.

URL| http://www.ahaonline.cz/clanek/115234/...a-se-pochlapila-budeme-jist-hezky-cesky

aktualne.cz Místo posílení imunity zažívací potíže. Lidem bylo špatně z doplňků stravy 19.12.2015

aktualne.cz str. 0 Domácí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle Státního zdravotního ústavu nebyl výrobce schopen doložit složení tablety a původ suroviny. Lidé by si měli na potravinové doplňky dávat pozor. Praha Praha - Státní zdravotní ústav řešil v listopadu několik případů, kdy se lidem udělalo špatně po požití potravinových doplňků. Ty si koupili proto, aby si pročistili organismus. Místo toho jim tablety se sladkovodní řasou chlorela a vláknitou sinicí spirulina způsobily zdravotní problémy. Státní zdravotní ústav proto nyní varuje: polykejte jen takové doplňky stravy, jejichž výrobce je schopen doložit úplné složení tablety a původ suroviny. Zdravotníci zaznamenali nežádoucí účinky u několika lidí. Ve všech případech šlo o dospělé, kteří se potýkali se zažívacími potížemi. Problémy po vysazení přípravku u pacientů většinou vymizely. “V jednom případě byl ale vzhledem k závažnějšímu efektu kontaktován i výrobce doplňku stravy,“ uvádí ve své zprávě Státní zdravotní ústav. Hlášení obdrželi také hygienici. Kdo tablety do Česka dovezl, ale hlášení úřadů nezmiňuje. Sladkovodní řasa chlorela je obvykle spojována s celou řadou pozitivních účinků na lidský organismus - podle Státního zdravotního ústavu je zdrojem bílkovin, tuků, sacharidů, minerálních látek i stopových prvků. Spirulina se zase řadí mezi sinice a díky svému vysokému obsahu bílkovin se označuje za “superpotravinu“. Kontaminované řasy “Jde o takzvané zelené potraviny, které mají výrazně pozitivní vliv na lidské zdraví. A to nejen z hlediska prevence, tedy předcházení nemocím, ale i jako víc než podpůrná součást léčebných postupů,“ potvrdil také praktický lékař Miloslav Lacina. Pokud se ale tyto rostliny vypěstují v nevhodném prostředí, mohou být kontaminované. Podle zdravotníků pak mají na organismus zcela opačný efekt. Výrobce by proto měl jednoznačně uvádět původ suroviny. “Užití těchto doplňků je navíc dobré konzultovat s lékařem či lékárníkem v případech, kdy jsou pacienty těhotné ženy, děti nebo lidé užívající léky na snížení srážlivosti krve,“ dodává Jiří Ruprich vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu. Těmto lidem totiž může doplněk stravy uškodit. Potravinové doplňky ale nepotrápily pacienty poprvé. V říjnu loňského roku musely úřady některé

přípravky dokonce stahovat z trhu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce totiž jistila, že jsou lidskému zdraví nebezpečné. Nebezpečné steroidy a psychotropní látky Šlo tehdy třeba o balení tobolek s výtažkem z rostliny Tribulus terrestris, které obsahovaly anabolický androgenní steroid a psychotropní látku tetrahydrocanabinol. V dalším přípravku - Amix Per4max booster - prokázala laboratorní analýza látku progesteron. Ta se přitom při výrobě potravin používat nesmí. “Inspekce nařídila neprodlené stažení závadných šarží z tržní sítě včetně internetového prodeje. S dodavatelem zahájí správní řízení o uložení pokuty,“ uvedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce na svém webu. Z pultů obchodů musely o měsíc později zmizet i tablety s látkami sildenafil a tadalafil. “Jde o látky, které se využívají zejména v léčivech na podporu mužské erekce, jejichž použití není příslušnou legislativou v potravinách - tedy i v doplňcích stravy - povoleno,“ vysvětlili inspektoři. Nevědomé požití těchto látek totiž podle nich může způsobit lidem závažné zdravotní komplikace. S problémy se mohou potýkat hlavně kardiaci a pacienti s vysokým krevním tlakem.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/misto...z-d/r~53b76c00a5ab11e590ec0025900fea04/

AM Review NutriCHEQ identifikuje výživová rizika dětí 21.12.2015

AM Review str. 54 Medicínská Review hech Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

pro lékařské praxe „Výživa patří k nejvýznamnějším faktorům zevního prostředí, které ovlivňují zdravotní stav člověka. Nutriční návyky se formují v časném věku a příjem živin ovlivňuje metabolické reakce v rámci nutričního programování. Nutriční potřeby se v časném věku dítěte rychle mění. Nedostatečný nebo nadbytečný příjem energie či jednotlivých živin se fixují do metabolických procesů nejen k možným bezprostředním změnám stavu zdraví, ale i ke změnám dlouhodobým, jež se projeví později se rozvinuvším onemocněním.“ Výrok, kterým je uveden tento článek, patří MUDr. Petru Tláskalovi, CSc., který jím 26. listopadu zahájil tiskovou konferenci k projektu NutriCHEQ. MUDr. Tláskal je předsedou Společnosti pro výživu, vedoucím studie Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku. Klinické ověření v Irsku Program NutriCHEQ pomáhá pediatrům i rodičům zjistit, zda je výživa dítěte v pořádku, je to nástroj, který pomůže praktickým pediatrům rychle rozeznat rizikové dítě. NutriCHEQ byl vytvořen ve Velké Británii a Irsku. Tento program identifikuje výživově rizikové oblasti. Byl klinicky ověřován na 370 irských batolatech, v České republice na 130 batolatech a plně se osvědčil. Vzhledem k tomu, že česká studie Stav výživy a nutriční návyky dětí časného věku odhalila nedostatky ve stravě nejmenších dětí, rozhodli se odborníci uvést NutriCHEQ i do ČR. Co odhalila česká studie Na přelomu let 2013 a 2014 proběhla studie Stav výživy a nutriční návyky dětí časného věku, jejímž cílem bylo zhodnotit nutriční návyky a stav výživy zdravých dětí kojeneckého a batolecího věku se zaměřením na prevenci rozvoje nemocí vznikajících na podkladě neadekvátních způsobů výživy.

Děti do studie byly vybrány ze čtyř oblastí České republiky, a to Praha, Kutná Hora, Ostrava a Plzeň, ve čtyřech věkových skupinách (A 6–11, B 12–17, C 18–23, D 24–35 měsíců). Děti byly sledovány od listopadu 2013 do února 2014. Kritériem výběru byl dobrý zdravotní stav a fyziologický vývoj dítěte. Hodnoceny byly obecné údaje, stravovací zvyklosti, kompletní třídenní jídelníček dětí, ve skupině A a D bylo provedeno vyšetření krve a moči. Celkem bylo vyšetřeno 823 dětí, z toho 214 ve skupině A (u 100 dětí byl proveden odběr krve), 198 ve skupině B, 195 ve skupině C a 216 ve skupině D (103 odběrů krve). „Prvních 1000 dní života dítěte je klíčových pro jeho dobré zdraví v dospělém věku. V rámci studie jsme zjistili, že v důsledku nevhodné stravy přijímají česká batolata nedostatek nebo nadbytek některých živin,“ upozornil MUDr. Tláskal. Konstatoval, že ve všech věkových skupinách byl zjišťován vyšší příjem sodíku, v přepočtu byl zaznamenán vyšší příjem kuchyňské soli (výjimkou byly kojené děti). „U 10 % dětí ve skupině A byl příjem železa ve stravě nižší než 36 % doporučené dávky. Nižšímu příjmu železa odpovídaly i laboratorní nálezy. Ve skupině A jsme nalezli 10,6 % chudokrevných dětí. Nejčastější příčinou anémie je opožděné zařazování nemléčné stravy do jídelníčku kojených dětí,“ uvedl MUDr. Tláskal. Se zvyšujícím se věkem dětí se snižovala konzumace mléka a mléčných výrobků a ve skupině D bylo zaznamenáno 36 % dětí s nižším příjmem vápníku, než odpovídá doporučením. „U 62 % batolat byl také zjištěn nedostatečný příjem vitaminu D. Odpovídala tomu i laboratorní vyšetření. U 45 % dětí skupiny D byl zjišťován nižší příjem vitaminu E, u 50 % dětí v této skupině byl nižší příjem vitaminu B1 (thiaminu). Dále se vyskytovaly často deficity u vitaminu A a zvláště kyseliny listové. Přibližně 15 % dětí ve všech věkových skupinách mělo nižší konzumaci vitaminu C,“ řekl MUDr. Tláskal. Hodnocené děti byly v průměru kojeny 10,4 měsíce. V jednom roce života bylo kojeno 38 % dětí, čtvrtina dětí byla kojena ve věku 12–17 měsíců, 10 % dětí bylo kojeno ve věku 18–23 měsíců, ve dvou letech to bylo 7,4 %, po druhém roce života bylo kojeno ještě 2,8 % dětí. Mateřské mléko ani jeho náhrady nedostávalo ve skupině D (24–36 měsíců) 26 % dětí. Průměrná konzumace mléčných výrobků tvořila ve skupině A 33g/dítě/den, ve skupině D 56 g/dítě/den. Ve skupině A tvoří 81 % těchto výrobků jogurt, ve skupině D to bylo 50 %. „Ze zatím zhodnocených výsledků vyplývá, že až na snižující se konzumaci mléka, zvláště významnou v batolecím věku, je příjem mléka relativně vyvážený. Dále se ukazuje, že konzumace zeleniny ani ovoce se se zvyšujícím věkem prakticky nezvyšuje,“ uvedl MUDr. Tláskal. Obiloviny konzumovaly děti ve věku 6–11 měsíců v množství 89 g/dítě/den, z toho kaše tvořily 64 %, druhou nejčastější kategorií bylo sladké pečivo a sušenky. U dětí 24–35 měsíců konzumovaly děti průměrně 118 g/dítě/den, kaše tvořily 68 %. Druhou nejčastější kategorií bylo rovněž sladké pečivo a sušenky (14 %). Chléb i ostatní pečivo tvořilo jen 4 % objemu. Co se týče masa, konzumovaly děti ze skupiny A z 67 % maso kuřecí, 13 % králičí, 1,8 % ryby. Ve skupině čtvrté (D) kuřecí maso konzumovalo 44 % dětí, králičí 10 %, ryby 7 %. V této skupině však tvořily 19 % z celkového příjmu masa uzeniny (párky, salámy)! Jak NutriCHEQ pomáhá „Výsledky české studie prokázaly, že časné výživě je nutné se trvale věnovat. Nutriční návyky se časem fixují nejen do psychiky, ale i do metabolických procesů dítěte. Ukazuje se, že některá doporučení k výživě dětí časného věku by se měla více prosazovat do praktického způsobu života,“ zdůraznil MUDr. Tláskal. Proto se k nám čeští odborníci rozhodli adaptovat program NutriCHEQ. „Díky tomuto novému nástroji praktičtí pediatři zjistí, na které oblasti ve výživě se u určitého dítěte musejí zaměřit, a rodiče získají individuálně přizpůsobená doporučení a informace, které se týkají rizik u jejich dětí,“ uvedla MUDr. Natálie Szitányi, praktická pediatrička a dětská gastroenteroložka. Vysvětlila, jak se NutriCHEQ používá – rodiče vyplní jednoduchý dotazník, který pediatr vyhodnotí. Uvedla také, že informace jsou rozděleny do 16 okruhů. Patnáct z nich je zaměřeno na nejčastější potíže ve stravování batolat, šestnáctý okruh nazvaný Jak stravovat moje batole dostává rodič automaticky v podobě brožury. Rodič si tedy od pediatra odnáší brožuru a v ní vyznačené okruhy, které se týkají právě jeho dítěte. Podrobnosti si pak může nastudovat on-line na webu http://www.1000dni.cz/nutricheq. Lékaři, kteří program NutriCHEQ v České republice připravovali, doporučují jeho zařazení do standardní 18měsíční prohlídky. Lze ho však využít kdykoli mezi 1. a 3. rokem dítěte. Do praxe byl program uveden v září 2015 a školením na jeho použití prošlo dosud cca 250 lékařů. Do konce letošního roku bude s NutriCHEQ seznámeno 450 pediatrů, což je přibližně čtvrtina všech českých praktických lékařů pro děti a dorost.

Program byl v ČR zaveden díky iniciativě 1000 dní, grantu MZ ČR a za podpory Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP a Společnosti pro výživu. Foto autor| Foto: Profimedia

Apetit TASTE WASTE ANEB ZBYTKY JAKO KREATIVNÍ SUROVINA 16.12.2015

Apetit str. 122 pro lepší život

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Až třetina světové produkce potravin se vyhodí a zkazí. Na tento fakt reagují šéfkuchaři špičkových restaurací, kteří hledají cesty, jak zpracovat i to, co by se jinak vyhodilo – slupky od brambor, rostlinné zbytky, odřezky z masa, kosti… Samozřejmě při zachování skvělé chuti a vyladěné prezentace! Důvody jsou především ekonomické a ekologické, ale pro šéfkuchaře je to také tak trochu výzva a možnost objevovat zcela nové chutě. „Bezmála polovina celkového potravinového odpadu vzniká už při přípravě jídla,“ uvedla pro blog Jidloaradost. cz šéfkuchařka Jana Bilíková, která má na starosti rozvoj šéfkuchařů v síti Ambiente. Osvícení a kreativní kuchaři proto mnohem víc přemýšlejí o tom, jak efektivně nakupovat potraviny a jak jimi neplýtvat. Jednou z cest, která vychází z trendu/ filozofie nazvané ‚taste waste‘, je využívat suroviny beze zbytku. Kuchaři restaurací sítě Ambiente jdou v tomhle směru příkladem. Tak třeba v Café Savoy. Dámičky by se asi divily, kdyby zjistily, že se v jejich menu objevuje tlusté od šunky, rybí břicha nebo stonky z květáku. „Objednejte si například marinovaný jelení hřbet. Omáčku k němu připravujeme z vnějších listů červeného zelí, které bychom jinak vyhodili, a z okrájeného tuku z pražské šunky. Tuk, kůže a kost z pražské šunky opečeme, přidáme ogrilované vnější listy zelí, celé to povaříme, necháme odležet, přecedíme a zredukujeme. Není potřeba žádné koření ani sůl,“ popisuje postup kolega Jany Bilíkové, kreativní šéfkuchař Ambiente Honza Všetečka. Anebo si v Savoji dejte pošírovanou tresku, která je ozdobená vyškvařenými a vyuzenými rybími břichy, a květákové pyré. „Košťály z růžiček květáku se pak použijí na ozdobu i v jiném chodu. „A uplatnění najdou i květákové listy – ochucuje se jimi olej,“ dodává Honza Všetečka. Pokrm ve stylu taste waste Co všechno se dá ze zbytků a z odpadu připravit, předvedou šéfkuchaři špičkových restaurací po celé ČR. V rámci Grand Restaurant Festivalu (koná se od 15. 1. do 15. 2. 2016) budete mít šanci ochutnat speciální tříchodová menu, přičemž tématem jednoho z nich bude pokrm ve stylu taste waste. Pořadatelé festivalu tím chtějí upozornit na fakt, že se v Evropě promrhá 50 % všech surovin a potravin! Tak třeba v Chateau Mcely připraví ze surovin ‚na vyhození‘ kostní polévku se žilkami z foie gras (kosti na vývar se vyudí v udírně, vloží do studené vody, přidají se slupky z cibulí, hřebíček a žilky z foie gras – výsledkem je pak luxusní krém). V restauraci V Zátiší se chystají nabízet arancini ze zbytkové zeleniny a telecích odřezků, v olomoucké Atmosphere zase krém z bramborových slupek & chips z lososové kůže. Grand Restaurant Festival zahájí 15. ledna speciální degustace ve stylu taste waste připravená třemi michelinskými šéfkuchaři v restauraci Bellevue. Můžete tak být svědky unikátní ochutnávky vysoké gastronomie, ale také si budete mezi sebou moci tipovat, který chod je od jakého kuchaře. Francouze? Inda? Nebo Čecha? Výzva pro každého z nás Stejně, jako uvažují šéfkuchaři, by měl uvažovat, a hlavně se chovat každý z nás. Začít s tím je přitom snadné. Stačí si vzpomenout na praktiky našich babiček a kreativně využít nových technologií či nečekaně zajímavých produktů. Pokud máte námět, doporučení, recept či jakoukoli myšlenku podporující filozofii neplýtvání, pošlete nám ji na mailto:[email protected] a my ji předáme organizátorům Grand Restaurant Festivalu, kteří plánují vydat ‚Kuchařku o neplýtvání‘.

Zkuste to jinak: „Kreativní šéfkuchaři dokážou i ze surovin ‚na vyhození‘ připravit luxusní menu!“ Foto popis| V menu restaurace Čestr s názvem Z lesa na talíř byla i kulajda s bramborami v popelu Foto popis| Marinovaný jelení hřbet, pečená cibule, jablka, omáčka z vnějších listů červeného zelí – nabízejí v Café Savoy

AUTOservis Alternativní pohony 22.12.2015

AUTOservis str. 86 Autosalon

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zaměstnanci ČEZ ujeli s elektromobily 15 000 km Za první čtyři měsíce fungování nové interní půjčovny elektrických vozů ujeli pražští zaměstnanci společnosti ČEZ při cestách za svými povinnostmi za volantem služebního elektromobilu Volkswagen e-Golf dohromady 14 343 km. Novinka společnosti ČEZ Korporátní služby a útvaru čistých technologií ČEZ by měla být v brzké budoucnosti k dispozici i zaměstnancům Skupiny ČEZ v dalších městech. Každý zaměstnanec Skupiny ČEZ v Praze si může vybrat v rezervačním systému elektromobil, který je pro něj připraven s plně dobitou baterií. Zájemcům o zápůjčku nahrává i ekonomické hledisko. Díky nízkým provozním nákladům se e-Golf ve srovnání se Škodou Octavia vyplatí už při cestě přesahující 70 km za den, v porovnání se Škodou Fabia při cestách delších než 150 km za den. „Jsme rádi, že o tuto službu je hned od jejího startu velký zájem. Zaměstnanci Skupiny ČEZ jsou díky své stavovské loajalitě i touze zkoušet stále nové věci pro projekt Elektromobility ČEZ jednou z přirozených cílových skupin,“ přibližuje detaily nové služby Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ČEZ. Nová plnicí stanice na CNG v Písku U areálu společnosti Maso Uzeniny Písek na adrese Samoty 1533 byla veřejnosti zpřístupněna plnicí stanici CNG. Jedná se o první veřejnou CNG stanici, kterou v Písku zprovoznila společnost E.on. „Plnicí stanice společnosti E.on v Písku má otevřeno nonstop. Výdejní stojany jsou nyní už mimo vlastní areál společnosti Maso Uzeniny Písek. Lidé ale mohou na místě po tankování využít i místní prodejny, kde jsou k dispozici nejen čerstvé masné výrobky, ale třeba i sušené maso pro psy,“ říká manažer CNG společnosti E.on Petr Hrubý. Stanice dosud stála v areálu masné firmy, ale nyní se z ní stala stanice veřejná. „Věříme, že změnu k lepšímu ocení CNG řidiči v Písku, kteří nyní mají možnost využívat dvě veřejné CNG plnicí stanice,“ dodává Petr Hrubý za společnost E.on.“ Plnicí stanice je určená pro osobní i nákladní vozy. Tankovat se zde dá za pomoci CNG karty. „Možnost placení běžnější službou za pomoci CCS karty bude v provozu co nevidět,“ uvedl Hrubý. Nový Prius s radikálním vzhledem Čtvrtá generace nejprodávanějšího hybridu světa těží z předností svých předchůdců a nadále je rozvíjí, včetně ještě hospodárnějšího provozu. Každá generace Toyoty Prius přinášela v těchto oblastech zlepšení, ale ta čtvrtá znamená doposud nejvýraznější posun. Zlepšení těží z výhod první globální platformy Toyoty TNGA. Prius má díky ní nižší těžiště, což přináší lepší ovladatelnost a vyšší stabilitu. Nová generace má shodný rozvor jako předchůdce 2700 mm, avšak celková délka narostla o 60 mm na 4540 mm. Plně hybridní pohonná jednotka byla modernizována s cílem snížit spotřebu, zmenšit hmotnost a zlepšit jízdní dynamiku. Akcelerace je nyní plynulejší a ve vyšší rychlosti je vůz tišší. Konstrukční změny přinesly tepelnou účinnost na úrovni přes 40 %, což je nejlepší výsledek mezi zážehovými motory. Nový akumulátor typu NiMH je nejen kompaktnější, ale i výrazně odolnější a má lepší parametry pro dobíjení.

Hyundai Tucson Fuel Cell rekordmanem Hyundai Tucson ve verzi Fuel Cell vytvořil první neoficiální rychlostní rekord pro vozy SUV s pohonem palivovými články. Tucson Fuel Cell se stal prvním sériově vyráběným automobilem poháněným pomocí palivových článků na světě - dodávky prvních vozů zákazníkům začaly v červnu 2014. Jiné automobilky (Honda FCX Clarity, GM HydroGen 4) tento typ vozidel sice také poskytovaly tento typ vozidel soukromým motoristům, ale vždy se jednalo jen o zkušební prototypy, byť vyrobené v sériích několika desítek kusů. Tucson Fuel Cell má na jedno doplnění vodíku dojezd 426 km, přičemž tankování trvá méně než pět minut. Na vyschlém dně jezera Soggy v jižní Kalifornii Hyundai Tucson Fuel Cell dosáhl nejvyšší rychlost 152,2 km/h. Na rekordním vozidle nebyly udělány žádné úpravy proti sériové podobě. Rekordní pokusy s měřením na 1 míli (1,6 km) dlouhém měřeném úseku se mnohokrát opakovaly, ale dosažená rychlost se ale neměřila oficiální časomírou, pouze se vypočetla podle GPS a podle radaru. PR manager Hyundaie Derek Joyce k tomu řekl: „Tucson Fuel Cell je jediným sériově vyráběným vozidlem s palivovými články na světě, takže jsme jako první ustanovili světový rekord.“ Vzhledem k absenci oficiálních časoměřičů nicméně tento výkon samozřejmě světovým rekordem není. Centra ČEZ Point vstupují do služeb elektromobility Po vybraných Zákaznických centrech Skupiny ČEZ rozšiřují spektrum svých služeb pro zákazníky projektu Elektromobilita ČEZ také klientská kontaktní centra ČEZ Point. Jedná se o lokality ČEZ Point umístěné v OC Fórum Liberec a OC Futurum Hradec Králové, která rozšiřují síť míst poskytujících servis pro zákazníky projektu Elektromobilita ČEZ. Nově budou klientům k dispozici mj. při vyplňování smluv a vydávání čipových klíčenek k aktivaci dobíjecích stanic Skupiny ČEZ. Specialisté na ČEZ Point navíc elektromobilistům zajistí poradenství a celkový servis také při žádostech o poskytnutí nové služby. Identické služby poskytuje od března letošního roku i pětice Zákaznických center Skupiny ČEZ - v Praze, Plzni, Mladé Boleslavi, Hradci Králové a Ostravě. Služba Elektromobilita ČEZ standardně umožňuje dobíjení v celé síti veřejných dobíjecích stanic ČEZ. Ty jsou zpřístupněny prostřednictvím čipové klíčenky všem zákazníkům, kteří mají uzavřenou platnou zákaznickou smlouvu se Skupinou ČEZ na službu Elektromobilita ČEZ. Pro rok 2015 je tato služba k dispozici za paušální měsíční cenu 150 Kč. Elektromobilita ČEZ, provozovatel nejkomplexnější sítě veřejných dobíjecích stanic v České republice, v současnosti disponuje 52 dobíjecími zařízeními, z toho je devět je rychlodobíjecích stanic. Německo nehodlá podporovat prodej elektromobilů Německé ministerstvo dopravy popřelo informace, že spolková vláda plánuje zavedení pobídkové dotace pro kupující ve výši až 5000 € (135 000 Kč) na auta s elektrickým pohonem s cílem podpořit jejich prodej. Zpráva v magazínu Der Spiegel, kterou posléze převzala i česká média, uváděla, že vláda uvažuje o zvyšování daní na ropné produkty nebo zvýšení daně z motorových vozidel pro větší automobily, které produkují větší množství CO2, a takto získané prostředky využít pro financování dotací na elektromobily. Vláda údajně chtěla získat až 800 milionů eur aby pomohla k dosažení cíle, jímž je milion elektromobilů na německých silnicích do roku 2020. V Německu je registrováno okolo 40 000 těchto vozidel (se spalovacím motorem jich je 44,4 milionu). „Tato zpráva je nepravdivá,“ uvedlo ministerstvo s tím, že neplánuje ani pobídky, ani zvýšení daní na ropné produkty nebo zvýšení silniční daně pro větší automobily. Podle ministerstva dopravy se počítá s podporou elektromobility formou parkování zdarma nebo vytvářením zvláštních jízdních pruhů. Na prohlášení ministerstva zareagovalo 16 ministrů životního prostředí spolkových zemí, kteří požadují, aby vláda co nejrychleji nějakou formu podpory pro rozvoj elektromobility přijala. Pochyby nad smyslem nízkoemisních zón Německá města jsou při vyhodnocování smyslu zavádění nízkoemsiních zón opatrná. Znečištění ovzduší, způsobené výfukovými plyny z aut, totiž je ve většině z nich i nadále vysoko nad povolenými limity. Zavedení nízkoemsiních zón, omezující vjezd do center měst starším vozidlům, na tom nic nezměnilo. Přitom při zavádění těchto zón v roce 2008 se předpokládalo snížení emisí o pětinu. Skandál s uváděním nepravdivých údajů emisí CO2 u vozů Volkswagen, stejně jako všeobecně známý fakt, že hodnoty spotřeby (emisí CO2), zjišťované pomocí měřicího cyklu EU NEDC, jsou

značně vzdálené reálnému provozu, zpochybňují smysluplnost těchto zón. Limity emisí jsou dány předpisy EU, ale města je mohou využívat k různým omezením. Města samotná mohou přímo ovlivňovat emise tím, že zabezpečí plynulejší provoz například zelenými vlnami, zrušením často nesmyslných omezení provozu ale také omezením vjezdu těžších nákladních aut do měst. Významným přínosem pro snížení emisí má i striktní dodržování omezení rychlostních limitů a snížení maximální rychlosti ve stoupání na 40 km/h. Pomohlo by i nahrazení spalování nafty za zemní plyn u městských autobusů a komunálních vozidel. Foto popis|

Be the Best POSVÍCENI KAŽDÝ DEN 21.12.2015

Be the Best str. 118 Sorbet Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět 7 otázek pro Čestmíra Motejzíka, předsedu představenstva společnosti MASO UZENINY PÍSEK * Písecké řeznické řemeslo má tradici velmi pestrou a bohatou. Jak na ni navazujete? Řeznické řemeslo má velkou tradici obecně, nejen v Písku, a my se k ní samozřejmě hrdě hlásíme. Přesto, že používáme moderní technologie, stále platí, že staré osvědčené postupy a pravidla vyzkoušená generacemi jsou nejlepší. Na nich stavíme, dáváme přednost selskému rozumu a logice před momentálními módními trendy. V našich výrobcích označených MÚÚÚ je jen to, co do nich patří a vždycky patřilo. * Kvalita masa začíná na pastvě, to alespoň tvrdila moje babička. Osvědčuje se vám těsný kontakt s farmami? Babičky měly většinou vždycky pravdu. Pokud chceme produkovat kvalitní maso a výrobky, nejde to jinak, než že musíme mít kvalitní zvířata na porážku. Většina našich zvířat (jak hovězího dobytka, tak vepřů) pochází právě z malebných jižních Čech. Už region sám o sobě je zárukou dobrého zdraví a chovu, jihočeští sedláci se vždy dokázali o svá zvířata vzorně postarat. Jde o dlouhodobou, soustavnou práci našich sedláků, kteří tak na kvalitě a chuti naší produkce mají nesporný, velký podíl. * Je špekáček bez špeku a špetky masa stále hit českých spotřebitelů? Předně, žádný špekáček není bez špeku a bez masa, takový výrobek se nemůže jmenovat špekáček, nebo někdo klame spotřebitele. Český spotřebitel hodně o kvalitě mluví a vyžaduje ji před vstupem do supermarketu, ale při pohledu do košíku jeho nákup proklamovaným preferencím příliš neodpovídá. Obecně tvrdím, že v každém obchodě jsou v nabídce nejen levné výrobky, ale i kvalitní, dobré výrobky, které snesou vysoké hodnocení chuťových a obsahových parametrů. Záleží jen na zákazníkovi, čemu dá přednost. Nikdo neumí udělat šunku za 60 Kč, když jen jatečné prase stojí 48 Kč. Naším cílem je přesvědčit konečného zákazníka, že pokud si koupí produkty s označením MÚÚÚ, nikdy neudělá chybu. Chceme, aby měl důvěru, že nemusí studovat složení, a přesto vždy dostane dobrou kvalitu za dobrou cenu, výrobky výborné chuti. * Jaké mýty o mase existují? Když pominu různá zdravotní tvrzení různě kompetentních institucí, nebo zájmových skupin, dále senzační, cíleně negativní a diletantské mediální zprávy, zbude mi stará, generacemi prověřená pravda, že všeho moc škodí. Maso vždy patřilo k základní složce lidské stravy, jen my lidé jsme za posledních 100 let zpohodlněli. Přestali jsme těžce fyzicky pracovat, nepohybujeme se, ale příjem potravy jsme neomezili, naopak jsme jej ještě zvýšili. Z toho podle mého názoru pramení nejvíce problémů. Stejně tak to platí i pro složení a úpravy. Čím více přísad přidáme, tím více potlačujeme

přirozené chutě a vlastnosti jak masa, tak výrobků. Základem dobrého výrobku je kvalitní surovina, přiměřené kořenění a solení, jednoduchá úprava. Co je navíc, je jen ekonomika a marketing. * Postavil byste se za slogan DOBRÉ JÍDLO SPOJUJE? Momentálně vnímám jídlo jako módní záležitost. Kdekdo vaří, vydává kuchařky, každá televize má minimálně jeden pořad o vaření. A také kdekdo testuje, doporučuje a radí druhým, co a jak mají dělat. Nás to nechává chladnými, děláme si dál po našem a jsme přesvědčeni, že jdeme správnou cestou. Ale absolutně souhlasím s tím, že dobré jídlo je pojítkem s dobrou náladou, pohodou, spokojeností, jak u rodinného krbu, tak s přáteli i partnery. A zvlášť, když přijdete domúúú a máte na stole MÚÚÚ. Foto autor| Archiv

Benešovský deník Ke kádím s kapry míří nejen zákazníci, ale také veterináři 22.12.2015

Benešovský deník str. 1 Titulní strana ZDENĚK KELLNER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Benešovsko – Zacházejí prodejci kaprů s rybami, které se už ve čtvrtek ocitnou na slavnostní tabuli,podle zákonů?Jak nakládají s biologickým odpadem, který při zpracování ryb na prodejním místě vzniká? Právě to jsou základní otázky, kvůli kterým se každoročně před Vánocemi vydávají do ulic inspektoři středočeské Krajské veterinární správy. „V celém kraji evidujeme 259 prodejců ryb,“ uvedl ředitel KVS Zdeněk Císař s tím, že na Benešovsku lze ryby před Vánoci koupit na 24 místech. O tom, kde a jak budou inspektoři KVS prodejce kontrolovat, rozhoduje plán, který však státní úředníci sestavují na několik let dopředu. „Podle plánu kontrolujeme zhruba deset procent prodejců, další pak namátkově a také na základě stížností občanů,“ připomněl ještě ředitel. Nejčastěji si lidé stěžují na to, že nabízené ryby jsou potlučené, nebo s nimi prodejci nezacházejí tak, jak by měli. Prodej letošních vánočních kaprů začal minulý týden a skončí, jak jinak, na Štědrý den. Kolik bude tentokrát stížností občanů, není proto zatím jasné. Loni byly v celém kraji čtyři. Jedna z nich i na Benešovsku. Při této příležitosti je třeba také zmínit jiný druh stížností – na předražení či nedodržení oznámené a započítané váhy. Tyhle prohřešky ovšem neřeší veterináři, nýbrž pracovníci ČOI. V Benešově v pondělí 21. prosince veterináři zkontrolovali dvě prodejní místa v centru města. „Kromě dodržování veterinárních zákonů jsme kontrolovali i osvědčení opravňující k prodeji. Při tom jsme nezjistili žádné porušení předpisů,“ potvrdil ředitel KVS Zdeněk Císař, který obchodování s rybami prověřoval společně s kolegyní Alicí Heřmánkovou. ...3 Ke kádím s kapry míří nejen zákazníci... Dokončení ze strany 1 Během loňských kontrol středočeských veterinářů jejich inspektoři odhalili pět prohřešků proti veterinárním normám a prodejcům pak za to uložili v příkazním řízení také pokuty. Na rozdíl od členů České obchodní inspekce se inspektoři veterinární správy vydávají do terénu bez asistence policistů. „Za celou dobu, kdy tyhle vánoční prověrky prodejců ryb provádíme, jsme nemuseli řešit nějaké napadení nebo slovní útoky,“ uvedl ředitel KVS Zdeněk Císař a připomněl ještě, že kontroly prodejců ryb mají svá pevně daná pravidla. Prověrka začíná naprosto běžně. Inspektoři pozorují, tak, jako kterýkoliv nakupující, jak se prodejci ryb při obchodování k živým tvorům chovají, jaké ryby mají podmínky. Pak se samozřejmě inspektoři

prokáží platnými doklady a sepíší s prodejcem protokol o kontrole. *** Kromě dodržování veterinárních zákonů KVS prověřuje i doklady opravňující k prodeji. Foto popis| PRODEJ ryb v benešovské tržnici. Veterináři tam včera žádné nesrovnalosti neobjevili. Na snímku rybu prohlíží ředitel KVS Středočeského kraje Zdeněk Císař. Foto autor| Foto:Deník/Zdeněk Kellner Region| Střední Čechy

blesk.cz Pozor na triky prodejců s akčním zbožím: Není sleva jako sleva 16.12.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Také rádi nakupujete výhodně se slevou, a to nejen dárky, ale také věci každodenní spotřeby, jako jsou potraviny, oděvy, nářadí a podobně? Není sleva jako sleva, a tak buďte obezřetní, zejména nyní před vánočními svátky, kdy je méně času na srovnávání cen či hledání té nejvýhodnější nabídky. Ne vždy se pod nápisem „sleva“ nebo „akce“ musí nutně skrývat ta nejnižší cena. Poradíme, jak opravdu ušetřit. Zažili jsme to všichni. Běžně se stává, že prodejce vyvěsí u regálu s určitým sortimentem plakát “AKCE“. Nabízené zboží je přitom i v akci dražší než v jiném obchodě, kde například ve slevě vůbec není. Slevu totiž prodejci obvykle poskytují z výrobcem doporučené ceny zboží. Uveďme si modelový příklad: Pokud výrobce zahradní techniky uvede na trh motorovou pilu s doporučenou cenou 8 000 korun, tak ta zahrnuje nejen zisk pro samotného výrobce, ale také provizi pro prodejce. A to, za kolik nakonec koncovému zákazníkovi konkrétní obchodník zboží prodá, záleží jen na tom, jaký na něm chce mít zisk. Proto můžou být ceny v jednotlivých prodejnách rozdílné, a to i o několik řádů, v závislosti na hodnotě konkrétního zboží. Malí versus velcí prodejci Významně snižovat svou tzv. marži na zboží (tedy jít hluboko pod doporučenou prodejní cenu) si mohou častěji dovolit větší prodejci a obchodní řetězce, kterým se zisk vykompenzuje díky většímu množství prodaných kusů. Ti tak často prodávají zboží trvale levněji, aniž by ho museli prodávat ve slevách či akcích. Proto se můžete setkat i s nabídkou garance cen. Co to v praxi znamená? „Najde-li zákazník dané zboží levněji jinde, a to i poté, co již nakoupil, získá rozdíl zpět, a navíc obvykle ještě odměnu. Nakonec tedy nakoupí produkt ještě o několik procent levněji v porovnání s původní konkurenční krátkodobou cenou. To znamená, že vždy vydělá. Garance se může týkat i internetových cen a akčních cen konkurence,“ vysvětluje David Kolář ze společnosti Hornbach. Jak opravdu ušetřit Výhodnost nabídky si ověřte u konkurence – dnes není nic složitého ještě u regálu v mobilu srovnat ceny různých prodejců. Pokud objevíte nejlevnější zboží na druhé straně republiky, konečný účet navyšte ještě o cestu nebo dopravu, a pak teprve srovnávejte s tím, co stojí před vámi. U elektroniky, zahradní techniky apod. posuďte, zda za vyšší cenu nezískáte také lepší servis a záruční podmínky. Pozor na extrémně nízké ceny! – to je velmi důležité, výrazně nižší cena v porovnání s konkurencí je podezřelá, nakupujte výhradně jen u důvěryhodných prodejců. Pokud vyrážíte na velký nákup a nemáte na srovnávání všech položek čas, pak zamiřte tam, kde nabízejí trvale nízké ceny i bez slev či akcí, a garantují tak výhodný nákup kdykoliv.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/361955/pozo...u-s-akcnim-zbozim-neni-sleva-jako-sleva

Domácí jitrnice bez strachu z pokuty. Na zabijačku legálně pozvete i souseda 21.12.2015

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pravidla pro domácí zabijačky prasat, slovy prezidenta Miloše Zemana „krásné slavnosti“, se nejspíš zmírní. V současnosti se musí jitrnice, jelita či ovar spotřebovat v rámci domácnosti. Nově by mohlo být možné obdarovat i sousedy a další osoby blízké. Navrhuje to ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), uvedl v pondělí deník MF Dnes. Za rok 2014 zaplatili Češi za nelegální zabijačky 120 tisíc korun. Nelegální proto, že i když zabíjíte prase z vlastního chovu, musíte podle platného znění zákona spotřebovat jitrnice a jelita pouze v úzkém rodinném kruhu. Rozšířit okruh osob chce ministr zemědělství. Změna je součástí novely veterinárního zákona. Tu by podle listu mohla vláda projednat do konce ledna 2016. „Nově bude možné obdarovat těmito produkty i osoby blízké,“ řekl Jurečka pro MF Dnes. // Na domácí zabíjačky nám Brusel nesahá!Stále se mě lidé ptají, jestli je pravda, že EU zakázala domácí zabíjačky... Zveřejnil(a) Marian Jurečka dne 2. prosinec 2015 Jurečka: Zabijačky nám nezakázala EU „Stále se mě lidé ptají, jestli je pravda, že EU zakázala domácí zabijačky prasat. Nezakázala, je to mýtus. Domácí zabijačky jsou povoleny. Tuto oblast upravují předpisy, které mají chránit lidské zdraví a současně zabránit zbytečnému utrpení zvířete,“ uvedl ministr zemědělství nedávno na svém Facebooku. Po letech chci vyřešit legislativně nevhodné řešení zabijačkových výslužek. Současný stav je mimo zdravý selský rozum. — Marian Jurečka (@MJureka) 21. Prosinec 2015 Přísná pravidla ohledně porážek zvířat mimo jatka nařizuje česká legislativa již více než 50 let. Domácí zabijačky však měly výjimku, pokud se maso zkonzumuje v rámci rodiny. „Pokud někdo pořádá veřejné vepřové hody nebo podobné akce, musí se také řídit zákony na ochranu zdraví a zajištění bezpečnosti potravin. Prase musí porazit na jatkách, kde ho zkontrolují veterináři. Pak je možné zabijačkové pochoutky nabídnout lidem na veřejné akci,“ dodal ministr. Proti navrhované novele se podle MF Dnes postavil Český svaz zpracovatelů masa. „Jsme proti rozšíření na osoby blízké, chceme, aby maso zůstalo v domácnosti chovatele. Osoba blízká by mohla znamenat klidně celou obec i přilehlé vesnice. Maso, které není podrobeno prohlídce, je z veterinárněhygienického hlediska rizikové a jeho šíření by zhoršovalo situaci bezpečnosti potravin,“ cituje list výkonného ředitele svazu Jana Katinu.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/363052/doma...-na-zabijacku-legalne-pozvete-i-souseda

Vláda rozhodla: „České potraviny“ budou muset být ryze české, cigarety

děsivé 21.12.2015

blesk.cz str. 0 Politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Maso, mléko nebo třeba zelenina označené jako české potraviny, českou vlajkou nebo mapou Česka, budou muset být stoprocentně české. U potravin složených z několika surovin chce ministerstvo zemědělství min. 75% podíl z tuzemska. Vláda dnes tento návrh rezortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) posvětila a novela se tak objeví začátkem příštího roku v parlamentu. „Nápis ‚česká potravina‘, ‚vyrobeno v České republice‘, českou vlajku, mapu České republiky a podobná loga a texty odkazující na český původ výrobku už budou moci výrobci dobrovolně použít, jen když splní jasně dané podmínky,“ píše ministerstvo ve své tiskové zprávě. „U jednosložkových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, budou muset být suroviny ze 100 % z České republiky. U vícesložkových, například salámu, budou suroviny nejméně ze 75 % českého původu,“ dodává rezort. Novela má také zlepšit informovanost o tom, co si lidé skutečně kupují. „Sjednotili jsme například způsob informování o původu nebalených potravin v případech, kdy je to povinné. Tento údaj spotřebitel najde vždy těsně u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového nebo drůbežího masa,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Výrobci i obchodní řetězce budou moci také začít dávat nezávadné, ale jinak neprodejné jídlo na charitativní účely. „Jsou to například potraviny, které mají deformovaný obal, nebo u kterých prošla doba trvanlivosti, ale nejsou zkažené nebo jinak nevhodné pro lidskou spotřebu,“ vysvětluje Jurečka. Odstrašující obrázky na cigaretách Součástí návrhu je také povinné sjednocení označování u cigaret, na jejichž krabičky přibydou fotografie reálných důsledků kouření. Ty musejí být na krabičkách podle Bruselu už od 20. května 2016 a Česko je se zákonem pozadu přesto, že dnes udělalo první krok. Firmy se bouří. Krabičky nestihnou v předstihu vyrobit v dostatečném množství. Zákon se totiž může během legislativního procesu ještě v mnohém změnit a projednat ho v parlamentu zabere minimálně několik měsíců. Výrobci cigaret ale chtějí půl roku na přípravu.„Stále neznáme spoustu informací, které potřebujeme k zahájení výroby podle nových pravidel. Legislativní proces potřebuje urychlit, jinak nám hrozí výpadky produkce,“ komentuje zdržování Kamil Provazník, jednatel jednoho z nejvýznamnějších výrobců. Obrázek má podle evropské směrnice zabírat minimálně 65 % plochy krabičky. Pokud ji Česko nezačlení do svých zákonů včas, hrozí mu sankce.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/363185/vlad...ou-muset-byt-ryze-ceske-cigarety-desive

byznys.ihned.cz Zlatý víkend zaznamenal rekordní tržby. Lidé nakupovali hlavně dárky a potraviny 21.12.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, bar Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nákup vánočních dárků na poslední chvíli zapříčinil rekordní tržby obchodníků během posledního předvánočního víkendu. Zájem nebyl pouze o dárky, ale také o potraviny na štědrovečerní stůl a následující sváteční dny. Vrcholil i prodej vánočních stromků a rostl zájem o kapry.

Tržby obchodníků během poslední soboty a neděle před Vánoci překonaly předchozí stříbrný adventní víkend. Proti běžným víkendům byly prodeje vyšší o desítky procent. Prodejci elektroniky zároveň zaznamenali meziroční nárůst až o třetinu. Vyplývá to z informací obchodníků. Lidé nakupovali nejen vánoční dárky, ale zároveň rostl zájem o potraviny na štědrovečerní stůl a následující sváteční dny. Vrcholil také prodej vánočních stromků a rostl zájem o kapry. Řetězec Globus zaznamenal podle mluvčí Pavly Hobíkové ve srovnání s běžným víkendem tržby vyšší o několik desítek procent. "Zvýšené prodeje jsou patrné především u potravin na sváteční tabuli, a sice ryb, sýrů, masa, alkoholu nebo exotických plodů a sušeného ovoce. Tržby většiny živnostníků nepřesahují půl milionu. Se zaměstnanci tvoří pětinu ekonomicky aktivních čtěte ZDE Několikanásobně rostou prodeje vinných klobás a našich ručně pletených vánoček a věnců," řekla novinářům. Lidé využívali i předvánoční výprodeje. Několikanásobně vzrostly prodeje balicích papírů a dárkových tašek. Podobný nápor zažil i řetězec Tesco. "Poslední adventní víkend bývá už tradičně obchodně nejsilnější v celém roce," uvedl mluvčí společnosti Václav Koukolíček. Trendem letošního roku jsou podle něj postavy z animovaných filmů pro děti - Ledové království a Mimoni. V obchodech s elektronikou Datart nejvíce rostla poptávka po chytrých hodinkách a automatických kávovarech. Nejvíce se prodávaly velké televize, herní konzole, mobilní telefony, notebooky, malé kuchyňské spotřebiče a výrobky k péči o tělo. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. "Tento víkend šla především návštěvnost kamenných prodejen prudce nahoru. Očekáváme, že bude vysoká až do Štědrého dne, kdy máme všechny prodejny otevřené. Zatím máme v prodejnách všeho zboží dostatek a jsme na nápor zákazníků připraveni, máme posílenou jak logistiku, tak personál prodejen," dodala mluvčí Iva Pavlousková. Do Vánoc podle mluvčího Euronicsu Marka Ingra zbývají stále ještě čtyři dny a je vidět, že mnoho zákazníků nechalo nákup vánočních dárků skutečně na poslední chvíli. "Tržby za tento víkend dosáhly prosincového rekordu. Ve srovnání s uplynulým víkendem vzrostly tržby na prodejnách o deset procent a oproti loňskému čtvrtému adventnímu víkendu dokonce o 30 procent." Již tradičně silnou kategorií v předvánočním období jsou prodeje malých domácích spotřebičů, z nichž je zájem zejména o kuchyňské roboty. Klasicky se na špici vánočních prodejů drží telefony a notebooky. U mobilních telefonů se objevil nový trend, kdy se zákazníci od klasických mobilních značek odklánějí k novým značkám v tomto segmentu, a to především k Lenovu, Aceru a Asusu. Meziroční nárůst celé kategorie mobilních telefonů byl za poslední týden 40 procent. Kdo všechno nese odpovědnost vůči zákazníkovi? Kromě prodejce ji má i výrobce či servis - čtěte ZDE "Oproti průměrnému nákupnímu dni jsou tržby i více než dvojnásobné," uvedl marketingový ředitel řetězce Expert Elektro Ladislav Pospíšil s tím, že další výrazná vlna nákupů přijde s povánočními výprodeji. "Očekáváme, že celkové prodeje elektro zboží v meziročním srovnání za prosinec pak narostou až o dvacet procent," uvedl. Nákupní centrum Freeport Hatě eviduje více než desetiprocentní růst tržeb, zároveň v řádu jednotek procent narůstá i útrata na návštěvníka. "Nejčastěji si lidé pořizují tradiční oblečení na zimu jako bundy, svetry, boty nebo termoprádlo. S tím, jak se blíží Vánoce, přibývá také nákupů módních doplňků, jejichž výběr nemusí být časově příliš náročný," uvedl ředitel centra s módním oblečením Freeport Hatě Jan Procházka.

Návštěvnost i tržby obchodů s nábytkem a bytovými doplňky Ikea jsou srovnatelné s předchozími adventními víkendy. V porovnání s loňským rokem jde podle mluvčího Tomáše Kubíka o nárůst počtu návštěvníků o tři procenta a tržeb o téměř desetinu. Největšími hity tohoto víkendu jsou švédská vánoční šunka, losos, šetrné LED svíčky a osvětlení, dárkové karty a plyšové hračky, které zákazníci mohou koupit pro neziskové organizace.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65003780-zla...ide-nakupovali-hlavne-darky-a-potraviny

ct24.cz Rusko si díky embargu vypěstuje potravinovou soběstačnost, míní agrární komora 17.12.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika ginterovam Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přímé škody na českém agrárním vývozu kvůli ruskému embargu na dovoz potravin budou letos činit přibližně 600 milionů korun, nepřímé škody, způsobené propadem cen na evropském trhu, půjdou do miliard, potvrdila mluvčí agrární komory Dana Večeřová. Rusko ale podle ní nakonec může ze sankcí i profitovat, protože si zvýší vlastní potravinovou soběstačnost. Podle Českého statistického úřadu hodnota agrárního vývozu do Ruska za letošních devět měsíců meziročně klesla skoro o čtvrtinu na 1,72 miliardy korun. Největší škody hodnotí komora na přebytcích mléka, vepřového masa, ovoce a zeleniny, které snižují prodejní ceny na trhu. „Tyto škody dosahují úrovně jednotek miliard a jsou obtížně vyčíslitelné, neboť zasažen je celý evropský trh a tlakem na umístění přebytků se deformují i světové ceny,“ řekla Večeřová. Ještě závažnější jsou ale podle ní dlouhodobé dopady, které vedou ke zvyšování potravinové soběstačnosti Ruska, případně dalších zemí, které do východního státu potraviny dovážejí. „Jedná se pravděpodobně o nevratný proces, který si v Bruselu neuvědomují a který vede k trvalému poškození evropské ekonomiky,“ uvedla mluvčí, podle níž tak budou ze situace ve finále profitovat země mimo EU. „A pravděpodobně i Rusko,“ uzavřela. Loni přes embargo ještě český agrární zahraniční obchod do Ruska vzrostl, na 2,96 miliardy korun. Ceny mléka v ČR klesají dlouhodobě, kromě vlivu embarga převis na trhu způsobilo i zrušení mléčných kvót a snížení poptávky v Číně.

Rusko je stále největším mimounijním českým agrárním exportním trhem, následuje Japonsko a Irák. Evropská unie v současnosti přemýšlí o prodloužení protiruských sankcí, které jsou uplatňovány kvůli postoji Moskvy k východoukrajinskému konfliktu. Sankce, které pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl, byly zavedeny v červenci 2014 a jejich platnost vyprší koncem ledna.


Zdroj: ČTK/AP Autor: Alexander Zemlianichenko

Rusko na oplátku zakázalo dovozy potravin ze západních zemí, letos v srpnu se následně zákaz rozšířil i na Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na sestřelení ruského letounu nařídil koncem listopadu sankce proti Turecku, které kromě zákazu dovozu potravin například pozastavují vládní programy spolupráce a omezují zaměstnávání tureckých občanů v Rusku. Od ledna by se potravinové embargo mělo týkat i Ukrajiny.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...inovou-sobestacnost-mini-agrarni-komora

Českobudějovický deník Omega3 kapři na vánoční stůl patří Českobudějovický deník str. 5 Jižní čechy (gab) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.12.2015

zpět Vodňany – Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích letos před Vánoci uvede do prodeje více než 10 tun svého unikátního produktu, takzvaného omega3kapra. Tato ryba má díky fakultou vyvinuté speciální výživě ve svém mase zvýšený a zároveň garantovaný obsah pro lidský organismus příznivých omega 3 mastných kyselin. Fakulta nabídne ryby na vlastních stáncích v Praze a v Říčanech, a také ve své prodejně v Českých Budějovicích. Velkou část produkce odebere velkoobchodní řetězec MAKRO. Ten má od začátku prosince v pražských prodejnách živé omega 3 kapry v nabídce na úseku ryb, před svátky je bude prodávat z kádí u prodejen v Praze, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem. Všechna prodejní místa označí speciální registrovaná známka omega3kapra ve tvaru srdce a ryby. Ceny produktu stanovují obchodníci, obecně je ale zhruba o 10 až 20 korun za kilo dražší než běžný kapr. „Omega3 kapr se díky významně vyššímu množství látek, které mají prokázaný příznivý efekt na lidské zdraví, řadí mezi takzvané funkční potraviny,“ řekl Otomar Linhart, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod. „Omega3 mastnékyseliny,okteré je maso kaprů obohaceno, jsou uznávané jako unikátní nástroje pro prevenci a léčbu mnoha civilizačních onemocnění, především však kardiovaskulárního aparátu,“ dodal Otomar Linhart. Pozitivní vliv konzumace tohoto masa prokázal výzkumný projekt, na kterém se kromě fakulty podílel pražský Institut klinické a experimentální medicíny. Funkční potraviny jsou potraviny obohacené o přirozeně se vyskytující složky tak, aby měly kromě vlastní výživové hodnoty také příznivý dopad na zdraví spotřebitelů. Tyto potraviny dnes neodmyslitelně patří ke zdravému životnímu stylu. Přirozená potrava Ke zvýšení omega 3 mastných kyselin v kapřím mase dochází kvalitní výživou s dostatkem přirozené potravy. Do obilovin se přidávají přírodní oleje, především řepkový a lněný. Kapři se přitom chovají standardním způsobem na vybraných produkčních rybnících a bez jakýchkoliv zásahů do vodního prostředí. Technologický postup produkce ryb, kterým se fakulta zabývá od roku 2008, má patentově chráněn stejně jako název „omega3kapr“. Chov omega3kapra v jihočeských rybnících přitom také splňuje charakteristiky lokální potraviny.

Dobře stravitelné „Kapří maso stejně jako maso většiny ryb je velmi dobře stravitelné. Je samo o sobě nízkoenergetické a je přímo doporučováno u řady zdravotních diet včetně těch redukčních,“ řekla Sabine Sampels, docentka Fakulty rybářství a ochrany vod, která zkoumá kvalitu a nutriční hodnotu rybího masa. „Právě unikátnost rybího tuku, především zastoupení omega 3 mastných kyselin a jejich pozitivní dopady na lidské zdraví, dělají z ryb potravinu, kterou bychom měli zařazovat do našeho jídelníčku pravidelně, nejenom o Vánocích.“ Evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučuje pro běžnou populaci konzumovat ryby v 200gramové porci alespoň dvakrát týdně. Foto popis| FAKULTA nabídne omega3kapry i v Č. Budějovicích. Foto autor| Foto: Deník Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní čechy; 05 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní čechy; 05 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní čechy; 05 Publikováno| Písecký deník; Jižní čechy; 05 Publikováno| Prachatický deník; Jižní čechy; 05 Publikováno| Strakonický deník; Jižní čechy; 05 Publikováno| Táborský deník; Jižní čechy; 05 ID| 73835814-d73a-4c6e-8b9c-606cf1ae42ab

ČRo - hradec.cz Zabít a vykuchat? A chcete hlavu a vnitřnosti? Prodejci kaprů mají plné ruce práce ČRo - hradec.cz str. 0 / zpravy Josef Ženatý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.12.2015

zpět Jak to na takovém stánku na náměstí nebo před obchodním centrem, kde prodávají vánoční kapry, vypadá? Za den prodají několik desítek kaprů. A práce to není vůbec jednoduchá. Musí se totiž poprat se zimou, mokrem, ale i samotnými rybami. Prodej kaprů. Poslechněte si!"Nechám si ho zabít. Už nemáme malé děti abychom ho pouštěli do vany. Je to snažší a vždy když měl manžel zabíjet, tak byl problém," říká paní Irena, jedna ze zákaznic, která si před obchodní dům v Hradci Králové přišla pro vánočního kapra.Po vykrvení následuje samotné porcování. Prodejce Božetěch Zdražil si na pomoc bere i zahradnické nůžky."Je to jednodušší, není možnost se pořezat. Ještě se mi to nestalo," říká Božetěch Zdražil, jednoho kapra vykuchá a naporcuje zhruba za tři minuty.Projeví se letní vedra na cenách ryb a hlavně kaprů?Přestože prodejci pracují v zimě s vodou, která má podobnou teplotu, jako okolní vzduch, tak při práci jim prý zima není."Horší je to když sedíme, tak nám opravdu mrznou ruce. Když něco dělám, tak je to dobré," dodává Božetěch Zdražil.Jeho kolega Petr Šopík říká, že teplá zima kaprům nesvědčí. Kapři jsou totiž až moc živí: "nedělá jim to dobře. Protože pak méně vydrží v té vodě, která má větší teplotu. Když je zima, tak oni jsou v takovém skoro by se dalo říct spánku a déle vydrží živí. Kdežto v té chlorované a teplé vodě vydrží menší dobu."Před obchodním centrem mají připravených zhruba 300 kilo živých ryb, do Štědrého dne to prý ale stačit nebude.Podle Petra Šopíka si prý zhruba polovina lidí nechá kapra zabít a naporcovat ještě u stánku."Ty první dny, když začneme s prodejem, tak si lidé chodí pro živé kapry. To je pro děti, aby věděly, že mají doma ve vaně kapra. No a ty poslední dny už většinou lidé chtějí kapra zabít. Aby s tím neměli žádnou práci," dodává Petr Šopík.Ryby, které se na Vánoce neprodají, putují zpátky do sádek.Rybáři je pak buď prodají na jaře, nebo je pošlou k dalšímu zpracování.Poradíme jak si vybrat toho pravého vánočního kapraHorko dělá problémy i rybám a rybářům. Ti uvažují i o předčasných výlovechKolowratské rybářství trápí pytláci...Pytláci v Královéhradeckém kraji loví ryby harpunami

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1566927

ČRo - pardubice.cz Jsme přesolený národ. Zkracujeme si tím život ČRo - pardubice.cz str. 0 / radioporadna Kateřina Prouzová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.12.2015

zpět Nadbytek soli ohrožuje naše zdraví. Možná namítnete, že vy přece příliš nesolíte. Jenomže kvůli skrytým solím dostáváme do svého těla nadměrné dávky, které nám škodí. Tvrdí to MUDr. Marian Šenkeřík, primář dětského oddělení Pardubické krajské nemocnice. Sůl nad bronz. Tak by se dalo upravit známé české přísloví. Češi jsou totiž v Evropě na třetím místě v množství soli, které denně sní. Hůř už na tom je jen Maďarsko a Makedonie. Množství doporučené Světovou zdravotnickou organizací ročně činí necelé dva kilogramy. Čeští muži ale za stejnou dobu průměrně sní přes pět kilo soli a ženy tři a půl. V této statistice jsou zahrnutí i kojenci a lidé, kteří drží diety.Bílý zabijákSůl zvyšuje krevní tlak a ten má vliv na onemocnění srdce a cév. Kdo hodně solí koleduje si o infarkt nebo mozkovou mrtvici. Dnes se v ČR odhaduje příjem soli okolo 14-15g soli/osobu a den. Přitom Světová zdravotnická organizace – WHO- doporučuje příjem okolo 5g soli/den!„Sůl na sebe váže vodu, urychluje aterosklerózu. Ano, jsou to nemoci dospělých. Ale děti si na sůl odmalička zvykají, chtějí ji a má to vážný dopad na jejich zdraví," vysvětluje Marian Šenkeřík. Naprostá většina dětské populace tedy dostává více soli, než je doporučeno. Zvýšená dodávka soli vyvolává pocit žízně a u dětí při dnešní oblibě různých nápojů s vysokým obsahem cukru vede ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě.Skryté soliSůl konzumujeme, aniž o tom víme. Skrytá sůl je doslova všude, i v jídle, které považujete za celkem nezávadné, nebo dokonce zdravé - v pečivu, cereálních sušenkách, uzených rybách, nakládané zelenině nebo v pivu.„Je jednoznačně prokázáno, že 80% soli, kterou přijímáme, pochází z polotovarů a konzervovaných potravin. Ale i z potravin, u kterých netušíme, že obsahují sůl jako je třeba pečivo. Pět rohlíků by naplnilo celou naši denní dávku," dává příklad Marian Šenkeřík.Sůl je drogaOsmdesát procent miminek mezi šesti a dvanácti měsíci má ve stravě nadbytek soli. Ve dvou letech už překračují doporučené množství sodíku všechny děti, některé až čtyřnásobně. Nadbytky byly zjištěny i u dětí, které byly kojeny a dokrmovány pečlivě připravovanou domácí stravou. Nejčastější chybou je, když dáte dítěti rohlík. Ten sám o sobě obsahuje dost soli. Když na něj namažete tavený sýr a dáte na něj šunku, děláte z něj solnou bombu.Příklady potravin se zvýšeným obsahem soli: šunka, uzeniny, polévky v prášku, čipsy, rohlíky a housky (zvláště posypané ještě navíc solí!), slané tyčinky, mandle, kukuřice, lupínky, řada sýrů (např. balkánský typ, niva, atd.). Také většina nabídek tzv. fast-foodů, které jsou tak oblíbené nejen u dospělých, ale i u dětí, nabízí produkty s vysokým obsahem soli. Náš tip: dochuťte si raději jídlo čerstvými bylinkami než solí. Divili byste se, jak dobře dokáže toto voňavé koření ochutit i ty nejobyčejnější pokrmy.Co je slané, to nám více chutná. A sůl je návyková. Navíc mění i naše chuťové vnímání. Normálně dochucené jídlo se nám pak zdá mdlé a bez chuti. Slané navíc zvyšuje žízeň i chuť k jídlu. Při konzumaci vysokých dávek soli se v našem mozku tvoří bílkovin, které vznikají při užívání drog a tvorbě závislosti.Jak se vyhnout soli Jak se tedy vyvarovat skrytého solení? Existuje obecná rada, která pomůže pohlídat příjem soli do našeho těla. „Vařte z čerstvých potravin. Když si vytáhnu mrkev ze záhonu na zahradě nebo si ji koupím na farmářském trhu, je čerstvá a má pouze tolik minerálů, kolik si jich vzala z přírody. Neměli bychom používat žádné konzervanty a dochucovadla typu sójové omáčky, kečupy," říká Marian Šenkeřík. Hodně soli může být i v minerálních vodách. To si ale můžeme zkontrolovat na etiketě.Dobrá zpráva Nadměrný příjem sodíku (natria), který tvoří 40% složení kuchyňské soli, je do určité míry vyvažován zvýšeným příjmem draslíku (kalia). Draslík je obsažen především v zelenině a ovoci, tedy diety typu DASH zvyšují jeho dodávku a současně vedou k nižší kalorické dodávce, snižuje se tak i riziko obezity.Například ve Finsku se od roku 1970 vedla celostátní kampaň za snížení solení. Během třiceti let se podařilo spotřebu soli srazit na třetinu původní hodnoty. Díky tomu se v celé zemi snížila úmrtnost na cévní a mozkové příhody o 75 %.


ČRo - plzen.cz Zajíc na pivu ČRo - plzen.cz str. 0 / receptar David Vavroch Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.12.2015

zpět podle Davida Vavrocha, šéfkuchaře z restaurace Zajíc na pivu v Plzni. Suroviny na zpracování masa: 250 g zaječí kýty nebo jakákoli zvěřiny40 g slaniny2 lžíce sádlakořenová zelenina: mrkev, cibule, celersměs divokého kořenísůl2 dcl piva na každou porci10 g máslaSuroviny na krokety: 500 g brambor 1 vejce30 g loupaných mandlí sůlsnítka petržele, tymián, mletý muškátpolohrubá moukaolej na smaženístrouhankaSuroviny na glazovanou mrkev: 300 g mrkvesůl30 g cukru10 g máslaPostup přípravy masa: Kýtu našpikujeme slaninou a nasolíme, na pánvi zlehka orestujeme ze všech stran.Do pekáče dáme kořenovou zeleninu, slaninu a vše na sádle orestujeme.Následně vložíme maso, které podlijeme pivem a pod pokličkou dusíme 40 minut; v průběhu pečení maso podléváme pivem.Na závěr odklopíme a dopečeme. Netřeba zahušťovat.Postup přípravy kroket:Oloupané brambory semeleme, přidáme polohrubou mouku a vejce, osolíme, přidáme tymián, nasekanou petrželku a oloupané a nasekané mandle. Z této směsi vytvoříme těsto, ze kterého uválíme válečky.Válečky obalíme ve strouhance, usmažíme v rozpáleném oleji nebo ve fritéze do zlatova.Postup přípravy glazované mrkve:Mrkev oloupeme a pocukrujeme. Rozpálíme máslo na pánvi a mrkev orestujeme. Poté přiléváme po lžičkách vodu a dusíme jí. Po změknutí vodu zredukujeme.


ČRo České Budějovice Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj povolila export zaběhlých býků 21.12.2015

ČRo České Budějovice str. 2 17:00 Události regionu Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Pavlína FENDEKOVÁ, moderátorka -------------------Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj povolila export býků, kteří uřekli chovateli z Borotína na Táborsku. Téměř 200 zvířat minulý týden odchytávali jihočeští hasiči. Ředitel krajské veterinární správy František Kouba dodává. František KOUBA, ředitel Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj -------------------Dva kamiony už byly vyexpedovaný, to je ta větší část. Teď v podstatě jich ještě 60 bude kompletováno do toho Turecka a v nejbližší době bude naložen kamion, který už tam údajně čeká. Není tam žádný problém, že by došlo k přenosu jakékoliv nákazy. Pavlína FENDEKOVÁ, moderátorka -------------------V přírodě je v tuto chvíli ještě 13 býků, ti po odchytu poputují na Slovensko.

ČRo Pardubice Zboží označené jako 'česká potravina' se bude muset skládat z českých surovin 22.12.2015

ČRo Pardubice str. 4 17:00 Události regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ivana FREMUTHOVÁ, moderátorka -------------------Zboží označené jako "česká potravina" bude muset splňovat přísnější pravidla. Rozhodla o tom vláda. Na pultech obchodů by se tak neměly objevit potraviny, které jsou v Česku jenom zabalené. Potravinářská komora novelu vítá, má k ní ale taky výhrady. Podle ní totiž norma například nerozděluje potraviny podle jednotlivých druhů.

ČRo Region, Vysočina Přísná pravidla pro označení zboží 22.12.2015

ČRo Region, Vysočina str. 4 13:00 Události regionu Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Karel PĚŠKA, moderátor -------------------Zboží označené jako Česká potravina bude muset splňovat přísnější pravidla. Rozhodla o tom vláda. Na pultech by se tak neměly objevit potraviny, které jsou v Česku jenom zabalené. Potravinářská komora novinku vítá, má k ní ale výhrady. Podle mluvčí komory Dany Večeřové například nerozděluje potraviny podle jednotlivých druhů. Dana VEČEŘOVÁ, mluvčí Potravinářské komory -------------------Třeba jsme to měli u mléčných výrobků, kdy je potřeba, aby to bylo stoprocentně české, kdy si myslíme, že je úplně zbytečné tam dávat jen těch 75 %. Naopak třeba u čokolády, tam prostě asi kakaové boby nevypěstujete, takže tam si zase myslíme, že nic se nemůže označovat český výrobek, když je to čokoláda. Karel PĚŠKA, moderátor -------------------Mléko, maso nebo ovoce ponesou označení české, jen pokud jsou v Česku vyrobené a stoprocentně pocházení z tuzemských surovin. Potraviny vyrobené z více složek, se budou muset z českých surovin skládat ze tří čtvrtin.

ČT 1 Kontroly stánků na trzích 18.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------Advent vrcholí a s ním i vánoční trhy. Pořádá je až dvě stě českých, moravských a slezských měst. Podrobným pohledem s plusy i minusy je teď prozkoumá Jakub Železný, který je v centru Prahy 2.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------Ano, Marcelo, dobrý večer tobě i všem divákům Událostí. Sem na náměstí Míru pořád chodí lidé. Některé stánky jsou zavřené, některé mají pořád otevřeno. Ale jak už jsme naznačovali, kromě příjemných věcí na adventních trzích mohou návštěvníky čekat i věci, na které se určitě netěší. Na prvním místě kapsáři, k těm se dostaneme v Událostech za chvíli. Ale také třeba i nepoctiví prodejci. Právě na ně se dnes v Brně zaměřila Česká obchodní inspekce. Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Pro zákazníka jitrnice za třicet korun, pro majitele tohoto stánku za několik tisíc. Ještě dnes v poledne totiž tato položka na ceníku chyběla. Karel HAVLÍČEK, ředitel, Česká obchodní inspekce, Brno -------------------Ten prodávající vlastně řádně neseznámil toho spotřebitele s cenou, to znamená, chybělo tam poměrně dost cen. osoba -------------------Celý to máte nějaký ... osoba -------------------Celý to mám blbě napsaný úplně, no. To jsem si vůbec neuvědomila, no. prodejkyně -------------------To jsme měli špatně cenu. prodejkyně -------------------Spletla jsem si studenou jitrnici s teplou jitrnicí. prodejkyně -------------------A že tam je napsáno místo za dvě stě padesát kilo, je tam za tři sta kilo. Karel HAVLÍČEK, ředitel, Česká obchodní inspekce, Brno -------------------Samozřejmě vidím nějaké textilní výrobky, takže tady i pro tyto textilní výrobky platí takzvané povinné značení, to znamená, i tyto výrobky by měly být nějakým způsobem označeny pro toho uživatele, jakým způsobem je prát, jak je ošetřovat, a tak dále. Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Obchodní inspekci zajímá značení. Veterinární správu zase kvalita. Masa, sýrů, jejich skladování a zacházení. Patrik Gruber má letos za sebou takových kontrol už několik. Patrik GRUBER, prodejce -------------------Nějakou hygienu tady máme, máme tady samozřejmě mýdlo, nějakou teplou vodu, rukavice prostě, jo, strašně moc rukavic. Hana ŘEZNÍČKOVÁ, vedoucí oddělení veterinární hygieny SVS, Brno -------------------U těchto nebalených výrobků musí být aspoň minimální ochrana před kontaminací, jak to vidíme tady v tomhle případě, že nakupující se nemůžou dotknout třeba kabátem nebo taškou.

prodejce -------------------No, nesmíme to chytat do rukou. prodejce -------------------Sáčky nebo rukavice. Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------A peníze potom zase berete rukou? prodejce -------------------A peníze už rukou můžu brát, jasný. Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Kontroly trhů letos teprve začínají, ale třeba vloni Státní zemědělská a potravinářská inspekce zkontrolovala dvě stě padesát dva stánků. Pochybení našla takřka u každého sedmého prodejce. Nejčastěji se jednalo o chybějící doklady, označování potravin a jejich skladování. Barbora Žítková, Česká televize, Brno.

denik.cz Tržby farmářským trhům letos nejspíš vzrostou až o 15 procent 17.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha – Asociaci farmářských tržišť, která sdružuje trhy na řadě míst Prahy a v dalších městech, letos vzrostou tržby o deset až 15 procent, řekl předseda asociace Jiří Sedláček. Další údaje ohledně celkových tržeb však neuvedl. Příkladem je podle něho tržiště v Plzni, kde se meziročně zvýšil obrat o 15 procent, tedy asi o dva miliony korun. Zájem podle něj roste i o pražská tržiště. " „Asociace přitom sleduje čtyři základní kategorie potravin prodávaných na tržištích – maso a uzeniny, ovoce, zeleninu a pekárenské výrobky. Nárůst pozorujeme u všech čtyř kategorií," řekl Sedláček. Podle pravidel asociace členské trhy musí prodávat minimálně 90 procent potravinářského zboží či zemědělských produktů, zbylých deset procent však musí být také nějak spojeno s potravinami. Organizátoři umožňují například řemeslníkům prodávat dřevěné nádobí. Prodávat potraviny ze zahraničí je na trzích, které pod asociaci patří, možné jenom v případě, že se stejný produkt v Česku nevyrábí. Asociace měla na začátku prosince výtky k novému pražskému tržnímu řádu. Podle ní by měli mít například zelináři levnější platby za zábor veřejného prostoru než ostatní prodejci. Jinak se podle ní na tržištích vyplatí spíše prodávat dražší zboží jako jsou cukrovinky. Podle webu asociace jsou v současnosti členové provozující farmářské tržiště například na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad a na „Náplavce", na Rajské zahradě či na Černém mostě. Mimopražští členové jsou z Plzně, Roudnice nad Labem a Karlových varů. Většinu farmářských trhů v ČR si však organizují jednotlivá města nebo podnikatelé. Podle loňského vyjádření Lenky Krbcové, šéfredaktorky serveru Vitalia.cz, který farmářské trhy dlouhodobě sleduje,

se tehdy s různou pravidelností trhy konaly na zhruba 180 místech ČR."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/trzby-fa...-vzrostou-az-o-15-procent-20151217.html

V obývácích lidem zavoní smrky i jedličky 18.12.2015

denik.cz str. 0 Pardubický kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Orlickoústecko – Do Štědrého dne zbývá necelý týden a k Vánocům neodmyslitelně patří nazdobený vánoční stromeček. Variant je mnoho, stromeček může být malý či velký, umělý či živý. Řada lidí dává ale přednost nefalšované vůni jehličí stromku živého. Prodejců smrků, jedlí a dalších druhů je mnoho, jedním z vyhlášených je na Orlickoústecku prodej stromků v Oucmanicích. " V rodinné firmě se o Vánocích zapojí do jejího chodu všichni členové. „Lidé pro stromky jezdí hlavně hodně o víkendech," popisuje majitelka Jana Motlová. „Řekla bych, že lidé chodí v takových vlnách. Chvíli je klid a pak se sem nahrnou všichni najednou," směje se. Pak ale zvážní – letos se i na vánočních stromech podepsalo velké sucho. „Je to bez záruky, nevíme, jak budou vypadat. Možná budou lidé volat, že jsou stromky opadané, ale s tím nic neuděláme. Je to příroda," krčí rameny Jana Motlová. I letos ale nejvíc frčí smrky. „Máme i jedle, ty v loňských letech příliš k dostání nebyly. Teď se poptávka po obou druzích začíná pomalu vyrovnávat," doplňuje. Účtenky i značení Předvánoční shon vyžaduje i kontrolu, například Česká obchodní inspekce má plné ruce práce. Pyrotechnika, hračky, dekorace, ale i již zmíněné vánoční stromky jsou tím, co inspektory nyní zajímá. Prodejci musí dodržet povinné značení výrobků a na požádání vystavit účtenku. Právě ta pak zákazníkovi může ušetřit opletačky s policií, pokud by měla podezření, že je strom kradený z lesa. „Mezi povinnosti prodávajícího patří výrobek spotřebiteli na jeho žádost předvést. Spotřebitelé by tedy měli trvat na vybalení řezaných stromků ze sítí a jejich předvedení. Obal totiž není zábranou, která by znemožňovala předvedení výrobku, jen při vybalení z něj spotřebitelé zjistí, zdali kupují opravdu čerstvý, rovný stromeček podle svých představ," varovalo před časem Sdružení ochrany spotřebitelů. Tomu v Oucmanicích předcházejí snadno – stromky balí až po výběru zákazníka. Ne každý si ale stromek obstarává poctivě, někoho možná láká si stromeček uříznout někde v lese. Pravidelnou kontrolu například v lanš-krounských lesích mají na starosti i zaměstnanci z místního městského úřadu, kteří před Vánoci zjišťují, zda někdo nepáchá nepravosti. „Lesy chodíme pravidelně kontrolovat, v jedličkových oplocenkách vystříháváme větvičky. Problémy před Vánocemi jsme žádné nezaznamenali," uvedl Roman Bureš z oddělení majetku. Alternativy Ačkoli vůně čerstvého jehličnanu má své nesporné výhody, stále je spousta lidí, kteří dají přednost stromku umělému, který neopadá a zůstane stejný po celé svátky. V nabídce je mnoho druhů a velikostí a pořizovací cena není nikterak závratná. Ale nevoní. „My to řešíme tak, že máme stromek umělý a ve váze pak máme několik větviček, které nám domácnost provoní," nabízí řešení například jedna z účastnic internetových diskuzí. Dobré rady Deník vám přináší souhrn rad, na co si při výběru a následné koupi dát nejen před Vánoci pozor. Vánoční stromky -?zveřejnění ceníku, seznámení s cenou -?vydání dokladu o zaplacení (na vyžádání) – policie může kontrolovat, zda není stromek kradený

-?povolení prodejce k prodeji stromků Adventní věnce a dekorace -?informace o způsobu použití -?informace o rizicích při nesprávném použití -?uvedení ceny -?vydání dokladu o zaplacení (na vyžádání) Kapři -?použití měřidel -?zveřejnění ceníku (kromě ceny ryb také ceny doplňkové služby, například zabití, vykuchání, a podobně) -?správné účtování služeb Světelné ozdoby a dekorační elektrické řetězy -?požadavky elektrické bezpečnosti -?návod k použití v českém jazyce -?bezpečnostní upozornění -?řádné označení výrobce Ať už kupujete cokoli, nikdy neodcházejte s nezodpovězenými otázkami. Prodejce by vám měl odpovědět na vše, co vás zajímá. (jan, zr) "

URL| http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/v-...oni-smrky-i-jedlicky-20151217-zj6l.html

Ke kádím s kapry míří nejen zákazníci, ale také veterináři 21.12.2015

denik.cz str. 0 Středočeský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Benešovsko /VIDEO, FOTOGALERIE/ - Zacházejí prodejci kaprů s rybami, které se už ve čtvrtek ocitnou na slavnostní tabuli podle zákonů? Jak nakládají s biologickým odpadem, který při zpracování ryb na prodejním místě vzniká? Právě to jsou základní otázky, kvůli kterým se každoročně před Vánocemi vydávají do ulic inspektoři středočeské Krajské veterinární správy (KVS). " „V celém kraji evidujeme 259 prodejců ryb," uvedl ředitel KVS Zdeněk Císař s tím, že na Benešovsku lze ryby na konci roku koupit na 24 místech. O tom, kde a jak budou inspektoři KVS prodejce kontrolovat, rozhoduje plán kontrol, který však státní úředníci sestavují na několik let dopředu. „Podle plánu kontrolujeme zhruba deset procent prodejců, další pak namátkově a také na základě stížností občanů," připomněl ještě ředitel. Nejčastěji si lidé stěžují na to, že nabízené ryby jsou potlučené, nebo s nimi prodejci nezacházejí tak, jak by měli. Práce pro Českou obchodní inspekci Prodej letošních vánočních kaprů začal minulý týden a skončí, jak jinak, na Štědrý den. Kolik bude tentokrát stížností občanů, není proto zatím jasné. Loni byly v celém kraji čtyři, jedna z nich i na Benešovsku. Při té příležitosti je ale třeba také zmínit jiný druh stížností – na předražení či nedodržení oznámené a započítané váhy. Tyhle prohřešky ale neřeší veterináři, nýbrž pracovníci České obchodní inspekce.

V Benešově v pondělí 21. prosince veterináři zkontrolovali dvě prodejní místa v centru města. „Kromě dodržování veterinárních zákonů jsme kontrolovali i osvědčení opravňující k prodeji. Při tom jsme nezjistili žádné porušení předpisů," potvrdil ředitel KVS Zdeněk Císař, který obchodování s rybami prověřovat společně s kolegyní Alicí Heřmánkovou. V rámci loňských kontrol středočeských veterinářů jejich inspektoři odhalili pět prohřešků proti veterinárním normám a prodejcům pak za to uložili v příkazním řízení také pokuty. Kontroly bez policejní asistence Na rozdíl od členů České obchodní inspekce se inspektoři veterinární správy vydávají do terénu bez asistence policistů. „Za celou dobu, kdy tyhle vánoční prověrky prodejců ryb provádíme, jsme nemuseli řešit nějaké napadení nebo slovní útoky," uvedl ředitel KVS Zdeněk Císař a připomněl ještě, že kontroly prodejců ryb mají svá pevně daná pravidla. Prověrka začíná naprosto běžně. Inspektoři pozorují, tak, jako kterýkoliv nakupující, jak se prodejci ryb při obchodování k živým tvorům chovají, jaké ryby mají podmínky. Pak se samozřejmě inspektoři prokáží platnými doklady a sepíší s prodejcem protokol o kontrole. Čtěte také: Proti zabíjení ryb na Vánoce protestovalo na Andělu 30 lidí"

URL| http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/k...znici-ale-take-veterinari-20151221.html

České potraviny mají být opravdu české 22.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha – Při koupi českých potravin bychom již neměli naletět. Vláda totiž včera schválila zákon o potravinách, který jasně vymezuje, kdy se smí potravina označit za českou. Novela výrobcům zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena ?v Česku a z českých surovin. ?U potravin, které se skládají ?z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procentní. " Materiál umožňuje výrobcům a prodejcům dávat charitativním organizacím zdarma jídlo, které je stále bezpečné. Jde hlavně o nezkažené potraviny s prošlou dobou trvanlivosti či s poškozenými obaly. Novela mimo jiné navrhuje sjednotit způsob informování ?o původu nebalených potravin v případech, kdy je to povinné. Jde o ovoce, zeleninu, hovězí, vepřové a drůbeží maso. V rámci novely o potravinách byla schválena i evropská tabáková směrnice. Na cigaretových krabičkách by mělo varování před škodlivostí kouření zabírat minimálně 65 procent obalu. Navíc dojde ?k zákazu prodeje jakýchkoliv cigaret s příchutí, kromě mentolu. Od zvětšeného varování před škodlivostí kouření si navrhovatelé slibují snížení počtu kuřáků v Česku o dvě procenta a počet kuřáků snažících se přestat o čtyři procenta. Pokud by ČR normu nepřijala, hrozily by jí sankce. Hygienici budou i nadále kontrolovat restaurace. Vláda totiž zamítla navrhovaný převod kompetencí od hygieniků pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), kdy hygienikům měly zůstat kontroly potravin ve školách a v nemocnicích. SZPI by kontrolovala otevřené provozy, jako jsou restaurace či kavárny. Proti se ostře postavilo ministerstvo zdravotnictví, lékaři i zdravotnické odbory. „Kdyby změna prošla, tak by to reálně znamenalo ohrožení veřejného zdraví. Nemohli bychom ve většině stravovacích zařízení vykonávat část dozoru, který nyní provádíme," řekl hlavní hygienik Vladimír Valenta. (kol, čtk)"

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/ceske-po...ny-maji-byt-opravdu-ceske-20151222.html

Dieta Novoroční předsevzetí PRO SEXY KŘIVKY 21.12.2015

Dieta str. 42 Téma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MÁME PRO VÁS NÁVOD, JAK LETOS DODRŽET, CO JSTE SI NA ZAČÁTKU ROKU SLÍBILI, A PROPRACOVAT SE KE ŠTÍHLEJŠÍ POSTAVĚ. DŮLEŽITÉ JE NEPODCEŇOVAT ANI SPRÁVNÝ PITNÝ REŽIM. Zhubnu z velikosti XXL na XS. Třikrát týdně budu chodit do fitka. Do měsíce uběhnu půlmaraton. Novoroční předsevzetí (obzvlášť ta, která se týkají zdravého životního stylu) si podle statistik dává 40 až 50 % lidí. Jenže podle studie provedené na University of Scranton na ně už po dvou týdnech 29 % z nás rezignuje. Přemrštěný start totiž často způsobí, že nám v polovině cesty dojdou síly a do cíle už se nemáme šanci dostat. Po pár dnech, týdnech a v lepším případě i měsících tak házíme permanentky na cvičení do koše a místo salátu se večer naprosto demotivovaní ládujeme zmrzlinou u televize. Jak na to, aby to letos dopadlo jinak? PLÁN NADE VŠE Hubnoucí předsevzetí bývají předurčena k neúspěchu hlavně proto, že si dáváme nereálné cíle. Psychologové tento jev nazývají „syndrom falešné naděje“. V honbě za dokonalou postavou si naplánujeme váhový úbytek pět či více kil za týden, přičemž odborníci se shodují na tom, že maximální zdravý pokles váhy v takto krátkém časovém horizontu se pohybuje kolem 0,5 až 1 kila. Správné hubnutí totiž není o drastických dietách, ale o pozvolné a pozitivní změně životního stylu. Sestavit si na začátku plán se může zdát jako ztráta času, ale opravdu to funguje. Sepište si všechno, čeho byste chtěli dosáhnout, jakými prostředky a dokdy. Ale pozor, stanovte si jen takové cíle, které jsou v daném termínu dosažitelné. Pokud si nejste jisti, raději se poraďte s odborníkem, který se podívá na váš plán, jídelníček i milníky vašich úspěchů. S každou další splněnou položkou se vám bude plán plnit lépe a s větší radostí. A kdyby na vás někdy přišly chutě na zmrzlinu či čokoládu, vždy si můžete plán znovu prohlédnout a podívat se, čeho už jste dosáhli a co vás to stálo. Věřte, že díky tomu vaše pokušení časem zeslábnou. POMALÝ ZAČÁTEK Pokud jste dlouhou dobu trávili večery s miskou chipsů nebo čokoládou při sledování televize, určitě není dobrý nápad ze dne na den začít najednou jíst jen zeleninu a každé ráno uběhnout dvacet kilometrů. Lepší bude, když změny ve svém životním stlyu odstartujete volným tempem. Zpočátku se snažte do jídelníčku zařadit o něco více zeleniny a ubrat pečivo, uzeniny a průmyslově zpracované potraviny. Co se pohybu týče, zatím zvolte delší svižné procházky. Postupně ubírejte z jídelníčku nezdravé potraviny, nahrazujte je ovocem, zeleninou, celozrnnými výrobky, libovým masem a také rybami. K procházkám si přidávejte vyšší zátěž – posilovací cvičení, běh nebo třeba míčové sporty. Postupné přidávání vitaminů a vlákniny do jídelníčku i navyšování času stráveného pohybem vám zajistí plynulý přechod ke zdravému životnímu stylu. PRVNÍ KROK – DETOX Velké množství odpadních látek odchází z těla s vodou – tedy v potu a moči. A pokud je vaše tělo „plné odpadu“, nechtěná kila budou ubývat jen velmi pomalu. Je proto důležité myslet na správný pitný režim. Pijte dostatečně a hlavně kvalitně. Ideální množství tekutin pro dospělého člověka je 2,5 až 3 litry denně. Při vysokých teplotách či fyzické zátěži je to dokonce až pět litrů za den. Ideální je pít čisté přírodní pramenité vody a podle potřeby je doplnit minerálkami.

Naopak nevhodné jsou různé limonády, kolové nápoje, kupované džusy a ledové čaje, které mimo různých chemických ochucovadel a konzervantů obsahují také mnoho cukru, a tedy i spoustu skrytých kalorií. STAREJTE SE O TĚLO Při cvičení má naše tělo mnohem větší spotřebu, a aby mu nic nechybělo, musíme mu věnovat dostatek pozornosti. Jednou z častých chyb je, že při námaze zadržujeme dech. Přitom právě v tu chvíli tělo potřebuje více kyslíku. Pokud si nejste jisti, kdy a jak přesně dýchat, nechte si poradit od trenéra. „Nejez a hýbej se“ je také častá rada okolí ve chvíli, kdy chceme zhubnout. To ale není pravda! Pokud cvičíme, tělo živiny potřebuje. Jestliže mu je nedodáme, tělo si ve stavu nouze začne dělat zásoby i z toho mála, co mu dáme. Jíst je tedy nutné, a to zdravou a vyváženou stravu v přiměřených porcích. Při sportu se také hodně potíme, čímž z těla vylučujeme vodu. Aby nedošlo k dehydrataci, musíme ji doplnit. Denní dávku tekutin si rozložte do celého dne – před sportem vypijte 300 až 500 ml vody. V průběhu cvičení je lepší pít po malých doušcích a tekutiny pořádně doplnit až po cvičení. POZOR NA DIETNÍ NÁSTRAHY Držení diet s sebou většinou nese i skutečnost, že do jídelníčku často zařadíme spoustu ovoce a zeleniny, takže vitaminů máme více než dost. Jenže tělo potřebuje i další látky, jako jsou minerály a další stopové prvky. Mezi nimi také vápník, který většinou získáváme hlavně z mléka a mléčných výrobků. Jenže při dietě často saháme po takzvaných light verzích těchto potravin. Výhody pro naši linii to jistě má, ale ve skutečnosti z nízkotučného jogurtu získáte méně vápníku než z klasického. Přitom právě vápník je důležitý pro pevnost a kvalitu kostí. Vyvážit to můžete, když sáhnete po minerální vodě, v níž jsou minerály obsaženy ve formě iontů, které dokáže organismus lépe zpracovat. Minerálka vám pomůže i po sportu, kdy s potem z těla odcházejí důležité minerály. Minerální voda je skvěle doplní. Pokud vás trápí křeče v lýtkách, zamezíte jim, když budete během pohybu pít minerálku s vyšším obsahem hořčíku. Foto autor| Foto: Shutterstock.com

KONEC diet 21.12.2015 Dieta str. 48 Téma Hana Soukupová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět GRAPEFRUITOVÁ, ZÓNOVÁ ČI HOLLYWOODSKÁ DIETA. CELÉ GENERACE ŽEN TÝRALY SVÉ TĚLO ASKETICKÝM POČÍTÁNÍM KALORIÍ. AKTUÁLNÍM TRENDEM JE JÍT ZCELA OPAČNÝM SMĚREM A ŘÍDIT SE HESLEM: NEJLEPŠÍ DIETA JE ŽÁDNÁ DIETA! Andrea s většími či menšími úspěchy bojovala s širokými boky a slovansky tvarovaným pozadím už od puberty. Jakmile ale nastoupila na svou první pracovní pozici, její každodenní režim nabral na obrátkách. Se stoupající hladinou stresu a narychlo zhltnutými obědy začala přibývat i nechtěná kila. Začala se trápit dietami, které jí vydržely do chvíle, kdy minula nejbližší stánek s rychlým občerstvením. Po několika měsících vyčerpávajícího kolotoče přejídání a hladovění se rozhodla vzít to z jiného konce. Přestala se týrat a drasticky omezovat a svou snahu o zdravější životní styl pojala pozitivně. Konečně zjistila, že jí dělá dobře užívat si jídlo, po kterém se cítí dobře, které je nabité blahodárnými látkami, zdravé a zároveň i výborně chutná. Podobnou strategii v současnosti sdílí čím dál víc bývalých dietářek. ODKLON OD HLADOVĚNÍ Stále se najdou lovkyně štíhlé linie, které se kvůli gramu shozeného tuku odhodlají k čemukoli, včetně

polykání „zázračných“ hubnoucích pilulek či riskování vlastního zdraví. Trend se ale už naštěstí vyvíjí jinak – počet žen, které drží dietu, se během posledních dvou let snížil zhruba o třetinu. Nejspíš za tím stojí „food revoluce“, která udělala z kvalitního jídla středobod našeho života a z šéfkuchařů celebrity první kategorie. Ve městech se zároveň vyrojily farmářské trhy, nabídka kurzů vaření se rozšířila o spoustu zajímavých položek a labužnický požitek z jídla se stal velmi oblíbeným tématem společenských konverzací. BIOSTYL Na druhé straně, nejslavnější americké programy diet, mezi něž patří Weight Watchers a Nutrisystem, zaznamenaly pokles tržeb. Snižuje se i prodejnost knih o instantních dietách typu „Zhubněte pět kilo za týden“, méně na odbyt jdou i některá nízkotučná či dietní jídla. Naopak konzumace másla v poslední době stoupla o 25 % a stále více strávníků má zájem o plnotučné mléčné výrobky. Zatímco dietáři dříve chodili do restaurace s kalkulačkou a horlivě počítali svůj denní kalorický příjem, dnešní milovníci zdravého stylu považují za samozřejmost zjistit si původ vajíček, z nichž jim kuchař připravil omeletu, a ověřit si, jestli zvířata, z nichž pochází šťavnatý steak, prožila šťastný a spokojený život. DIETNÍ POSEDLOSTI Držení drastických diet má jednu velkou nevýhodu – jakmile omezíte příjem kalorií, metabolismus se zpomalí, a tím vzroste riziko, že se shozená kila rychle vrátí díky jojo efektu. Vylučování kalorických bomb z jídelníčku navíc vede k tomu, že si k nim vytvoříte nezdravý vztah připomínající posedlost. Během diety se pak stačí podívat na obrázek tučného a nezdravého jídla, aby došlo k vyplavení dopaminu, tedy látky, která je zodpovědná za pocit blaha. Potrava se tak stává modlou, které nevědomky propadáme. Řešením je proto stravovat se zdravě, aniž bychom cokoli razantně z jídelníčku vyloučili. Navíc pokud budete celý den žít na smetanové pizze a smažených hranolcích, je jasné, že těžko pak předvedete omračující výkon v posilovně nebo při běhání v parku. Takže ke stravitelnému a rozumnému jídelníčku vás zcela přirozeně dovede i snaha zazářit při sportování. Co se týká formování postavy, dnes už platí heslo „strong is the new thin“ (síla je nová verze štíhlosti). SÍLA SDÍLENÍ Dalším trendem je sdílení pozitivního přístupu k jídlu na sociálních sítích. Studie dokazují, že máte-li přátele, kteří se stravují zdravě, je mnohem pravděpodobnější, že je budete následovat. Pokud tedy vaše kamarádka sdílí fotku avokádového salátu, zatímco jiná se podělí o nový recept na zeleninové ratatouille, vy sama pak automaticky ztratíte chuť na svíčkovou s pěti knedlíky. Této filozofie se drží i světoznámá fitness trenérka Kayla Itsines, jejíž obrázky smoothie korunované čerstvým ovocem dostávají na Facebooku přes neuvěřitelných 50 000 lajků, podobně jako selfie její vysportované postavy. „Jím pestrou stravu, protože potřebuju svému tělu dodat palivo, aby mělo dostatek energie, a tak si neodpírám žádnou skupinu potravin,“ hlásá Kayla svůj pozitivní přístup k jídlu. NOVÉ CESTY Dřívější klasické diety často ztroskotávaly na chybějící motivaci, nebo spíše sebemotivaci. Najít smysl hubnutí jen ve shozených kilech či v menších objemech totiž není vůbec jednoduché. Strategie dnešních žen je proto jiná a ve výsledku mnohem úspěšnější. Chtějí dělat vlastní rozhodnutí kolem jídla, vařit si a vychutnávat každé sousto, a to jim umožňuje elegantně vyhrávat válku s nadbytečnými kily a zároveň si užívat života plnými doušky. * ČASOVÁ DIETNÍ OSA 1829 GRAHAMOVA DIETA Reverend Sylvester Graham se svými grahamovými krekry propagoval dietu založenou na vysokém příjmu vlákniny, omezení mléčných výrobků a bez masa. Cílem bylo mimo jiné zbavit se „hříšných myšlenek“. 1920 GRAPEFRUITOVÁ DIETA Stravovací režim známý také jako hollywoodská dieta byl založený

na půlce grapefruitu ke každému jídlu, což mělo nastartovat spalování. V 70. letech minulého století dieta zažila svůj comeback. 1950 TUKOŽROUTSKÁ DIETA Tato dieta byla založena na sedmidenním jídelníčku obsahujícím velké množství polévky z hlávkového zelí. I ta se několikrát vrátila zpátky do módy a slibovala úbytek až pěti kilogramů. 1970 SCARSDALSKÁ DIETA Za své jméno vděčí americkému městu Scarsdale, v němž působil její duchovní otec, lékař Herman Tarnower. Spočívala ve svačinkách na bázi kořenové zeleniny a popíjení nápojů s obsahem kofeinu. 1977 DIETA SLIM FAST Heslem „tekuté diety“ pro podporu redukce tělesné hmotnosti, která měla rychlé výsledky, bylo dát si šejk ke snídani i k obědu a svůj jídelníček nakonec korunovat střídmou večeří. 1981 DIETA Z BEVERLY HILLS Kontroverzní plán, který sliboval za 35 dní až o sedm kilo méně, začínal desetidenním jídelníčkem založeným pouze na ovocné stravě a měl obrovský úspěch mezi hollywoodskými celebritami. 1990 NÍZKOTUČNÉ DIETY Dietní bible této doby hlásaly omezení nasycených tuků ve prospěch nízkotučných výrobků, které byly ale nabité tukem a v konečném efektu spíš posílily vlnu obezity. 1992 ATKINSOVA DIETA Velmi kontroverzní způsob snižování váhy proslavila vydatná snídaně na bázi vajíček se slaninou. Nízkosacharidová dieta povolovala i velmi tučné uzeniny a sýry, které jsou v jiných režimech naprosté tabu. 1995 ZÓNOVÁ DIETA Biochemik Barry Sears zavedl poměr sacharidů, bílkovin a tuků 40–30–30, což stabilizovalo hladinu krevního cukru. Ne každého dietáře však bavilo propočítávat procenta. 2000 OČISTNÁ KÚRA MASTER CLEANSE Nápoj z vody, citronu, javorového sirupu a kajenského pepře vznikl už v roce 1940. Do módy se ale vrátil hlavně na začátku milénia, kdy ho proslavila populární zpěvačka Beyoncé. 2010 PALEO DIETA Podle příznivců této diety jde spíše o životní styl, který nás vrací ke kořenům. V praxi to znamená spoustu ořechů, masa a hlavně žádné pečivo nebo průmyslově zpracované potraviny. 2013 DIETA 5 : 2 Princip diety, mezi jejíž fanoušky patřila i modelka Heidi Klum, je jednoduchý – pět dní jíte, na co máte chuť, a dva dny počítáte kalorie. Pro „hladové“ dny je stanoven počet kilokalorií: 500 pro ženy a 600 pro muže. Foto autor| Foto: Shutterstock.com

Dotyk Kapr Čechům nejede 18.12.2015 Dotyk str. 0 Téma Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kapr Čechům nejede … přestože stát na propagaci dává stamiliony Samá kost a chutná jako bláto. Důvod, proč někteří odmítají jíst maso z kapra. Nepřesvědčí je ani kampaně placené ze státní a evropské pokladny, které měly zvýšit konzumaci sladkovodních ryb. Nezvýšily, spíš naopak.

en logo na kampaň Ryba domácí přišlo na 1,2 milionu korun. Na speciální infolinku skoro nikdo nevolal, její provoz tak v roce 2008 vyšel v přepočtu na jeden dotaz na 8742 korun. I takto kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nepovedený projekt ministerstva zemědělství za 150 milionů korun. Čtyřletá „masáž“ českých spotřebitelů ve prospěch kapra, amura a tolstolobika skončila v roce 2011. Očekávaný efekt nepřinesla. Po nepatrném oživení zájem o maso z ryb, chovaných v českých a moravských rybnících, zase opadl. Zvýšit spotřebu sladkovodních ryb je jedním z cílů operačního programu Rybářství, přes který Evropská unie nalévá do tohoto oboru stamiliony korun. Ve finále minulé sedmiletky, naplánované na období 2007 až 2013, měl každý Čech sníst 1,55 kilogramu za rok. Když bylo jasné, že cíl je nedosažitelný, na ministerstvu zemědělství ho zredukovali na 1,48 kilogramu. Ale ani to se nenaplnilo. Čísla na vodě To vše navíc doprovází podivná hra s čísly, kterou kritizoval i NKÚ. Upozorňoval, že ministerstvo mělo při hodnocení účinnosti programu používat údaje z oficiální statistiky. Jenže ta sleduje ryby jako celek. I v době, kdy Český statistický úřad rozlišoval mořské a sladkovodní ryby, si ministerstvo vybíralo čísla dodaná Rybářským sdružením. Jejich správnost si ovšem nijak neověřovalo, vytýká NKÚ. Údaje z obou zdrojů se přitom značně liší. Profesní organizace, která lobbuje za co největší dotace a vítá reklamní kampaně hrazené z veřejných peněz, nabízí zhruba poloviční hodnoty (viz Nevíme, kolik sníme). Česká republika je s roční produkcí kapra 17 až 18 tisíc tun čtvrtým největším producentem v Evropě. První je Rusko, za ním Ukrajina a Polsko. Sladkovodní ryby, mezi nimiž dominuje kapr, nám ale nejedou. Zhruba polovina jich končí v zahraničí.

Kapříny přinášejí zkázu 18.12.2015 Dotyk str. 0 Téma Martin Mařík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kapříny přinášejí zkázu Vánoční kapr už není jen symbolem nejdůležitějších svátků v roce – ale stává se také ikonou devastace přírody. Kvůli příliš intenzivnímu chovu ryb se znečištěné jihočeské rybníky změnily v gigantickou ekologickou hrozbu. Pro mnohé z nás to bude šok. Kapra přece spojujeme jen s těmi veskrze pozitivními věcmi – nejen na talíři jako štědrovečerní pokrm o hlavních svátcích roku, ale symbolizuje i zdravou přírodu, nádhernou jihočeskou krajinu obdařenou malebnými rybníky. Jenže pravý opak se stává pravdou. Nebohá ryba dnes z pohledu ochrany přírody zosobňuje opravdovou hrozbu. Přesněji řečeno kritický je způsob, jímž podnikatelé ryby produkují velkovýrobně v rybnících, bez respektování ochrany vod. Nejde přitom o maličkost nebo názor nějaké úzké skupinky „ekologických extremistů“. Na závažnosti problému se shodují všichni experti oslovení týdeníkem Dotyk. David Storch, šéf Centra pro teoretická studia (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd) doslova říká, že „jde o největší ekologickou katastrofu na našem území“. Jak k tomu došlo, že se z idylky představované tradiční jihočeskou rybou stal naopak velký problém? A existuje cesta k nápravě? Pohnojený klenot „Rybníky byly náš klenot – a zničili jsme si ho jen během posledních pětadvaceti let. Přílišným zarybněním, zčásti v kombinaci s množstvím živin. Splachy hnojiv a záměrným hnojením rybníků. Přežívá jen kapr, který navíc ostatním rybám vše sežere,“ vystihuje David Storch lapidárně příčiny devastace rybníků (viz také Člověk spotřebuje tolik energie jako King Kong, Dotyk 17/2015).

Kriticky vidí situaci také renomovaný ekolog Václav Cílek. Kde se vzal vánoční kapr Původní kapr obecný pochází z Asie a východní části Evropy, nejblíže našemu území z povodí Dunaje. Je zřejmě první domestikovanou rybou, chovanou dnes už po celém světě. Kořeny tradice kapra jako vánoční ryby sahají nejasně už do středověku. V 18. století je již jako vánoční pokrm připomínán pravidelně, ale stále jen jako jedno z mnoha štědrovečerních jídel, nejčastěji upravený „načerno“, tedy s povidly. Smaženého kapra údajně zavedla do receptářů Magdalena Dobromila Rettigová roku 1895, ale ještě ne jako typický vánoční pokrm; tak je uveden až v jednom z receptářů roku 1924. Masově se smažený kapr coby tradice začal prosazovat až od 50. let. „V posledních letech se ocitáme na hranici možnosti, jak hospodařit v našich rybnících. Může za to celková eutrofizace (znečištění zejména fosforem a dusíkem – pozn. red.) prostředí a teplejší dny. Dusičnany se do vodotečí a nádrží dostávají z atmosféry, ze splachu hnojiv z polí a samotné chovné rybníky jsou pochopitelně hnojené. Když k tomu přičtete několik teplých dní či týdnů na jaře a teplé letní noci, výsledkem je přemnožení řas a sinic,“ uvedl Cílek pro Dotyk. Zajímavé přitom je, že znečištění rybníků splachem hnojiv z okolních polí se po roce 1990 nejprve zmírnilo. Zemědělci k redukci hnojení přistoupili spíše z donucení, protože na moderní hnojiva neměli dost peněz. Postupem let se však zase finanční možnosti agrárníků výrazně zlepšily, hnojiva i herbicidy sypou na pozemky velmi vydatně. Hlavní „zásluhu“ na neblahém stavu rybníků ovšem mají sami jejich majitelé a provozovatelé. Ti překrmují své kapříky bez ohledu na to, že se krásné krajinné prvky mění de facto v rybí velkovýkrmny. „Rybníky a i chov ryb mohou být přínosem pro životní prostředí. Pokud ale dochází k příliš intenzivnímu chovu zejména kaprů a jejich krmení spoustou organické hmoty, stávají se z rybníků ‚kapříny?, velkokochovy na kapry, kde téměř nic jiného nežije, neboť je ve vodě příliš živin. Je to problém i pro vodní ptactvo, protože voda je kalná a ptáci pod hladinou nevidí potravu. Kromě toho klesá kvalita vody i z hlediska koupání a některé rybníky jsou pak přímo nebezpečné,“ dodává programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Nebohá ryba dnes z pohledu ochrany přírody zosobňuje opravdovou hrozbu. Skutečnost, že rybníky s intenzivním chovem ryb jsou už často pro rekreaci nevhodné, dokládá nejen náš subjektivní pocit z návštěvy druhdy příjemné lokality, kde jsme dříve trávili dovolenou. Průkazná jsou také čísla o tom, jak se zvyšuje množství živin v chovných nádržích ruku v ruce s množstvím ryb. Odborníci z českobudějovické Jihočeské univerzity Jan Potužák a Libor Pechar před časem publikovali tabulku, porovnávající mj. množství živin v chovných rybnících a takzvanou rybí obsádku, podle zdrojů, zveřejněných v uplynulých více než sto letech. Pokud jde o množství živin, ještě koncem 19. století se vyznačovalo stupněm „nízké“, ale vytrvale rostlo a od roku 1990 jde o stupeň „velmi vysoké“. Obdobně počet ryb na hektar plochy rybníka byl na sklonku předminulého století „velmi nízký“ – šlo o průměrně třicet ryb na hektar. Po roce 1990 autoři uvádějí stupeň „vysoké“, s počtem ryb na stejnou plochu už v rozmezí 700 až 2000 jedinců. Třetinu rybníků tvoří bahno Výše popsaný průšvih – přesycení rybníků živinami čili takzvaná eutrofizace – je tím hlavním ekologickým problémem. Vedle funkce rekreační tak „kapříny“ ztrácejí i svůj význam v celém ekosystému. Mizí z nich živočichové (i rostliny), kteří ve znečištěné vodě nemohou žít. A to nejen obojživelníci, ptáci či savci, ale také spousta druhů hmyzu. Ještě před pár desítkami let bylo při podzimních výlovech možné ve strouhách a kalužích běžně najít několik centimetrů velké vodní brouky, potápníka širokého či vodomila černého. Jde o pozoruhodné živočichy, největší vodní brouky na světě. Ti jsou dnes v celých Čechách vyhynulí, nebo jen obrovskou raritou. Jasnou příčinou jejich vymizení je právě eutrofizace vod a intenzivní velkochov ryb. Další velice důležitou funkcí rybníků je však také jejich schopnost zadržet vodu při záplavách a

netřeba zdůrazňovat, jak významné to je právě v posledních letech. Jenže často nedostatečná péče o rybníky, kdy je jedinou motivací k jejich využívání produkce rybího masa a snižování nákladů, vede k nadměrnému ukládání bahna na dně vodních ploch. Údaje ministerstva zemědělství hovoří o tom, že třetinu (!) objemu rybníků tvoří místo vody bahno. Vztaženo k povodním, rybníky by teoreticky mohly zadržet při zátopách o třetinu vody více. Rybníky s intenzivním chovem ryb jsou už často nevhodné pro rekreaci. Je třeba přiznat, že na odbahňování stát dává výrazné dotace. Ale i tady z pohledu ochrany životního prostředí platí, že ďáblík se často skrývá v detailu. Nešetrně prováděné odbahňování, bezohledné k živočichům a rostlinám, může z rybníka dělat jen nádrž na chov ryb a ničit jeho výše uvedené „mimoprodukční“ funkce. Izraelský impulz Co může mít společného suchá krajina Blízkého východu a dosud – aspoň na vnější pohled – malebná jihočeská rybniční pánev? Možná víc, než se zdá. Třeba právě na nehostinné pouštní výspě spočívá recept k ochraně jihočeské krajiny. Když před čtyřmi lety navštívil tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa Izrael, označil za jeden z nejpodnětnějších poznatků tamní intenzivní akvakulturu. Dříve se tak označoval rybník, kam se ryby nasazovaly k výtěru. Dnes se ale používá hlavně umělý výtěr. ? Když ryby kvůli nedostatku vzduchu ve vodě lapají na hladině po vzduchu. Lidé, kteří se snaží po dokončení výlovu „čapnout“ v lovišti rybu. ? Podběrák ? Příprava na výlov – upouštění vody, kontrola a hlídání ryb před pytláky ? Rybník zásobovaný převážně dešťovou vodou, s žádným nebo nepatrným přítokem vody ? Třídění ryb při výlovu ? Velká síť opatřená na dolním kraji závažím a na horním plováky. Na okrajích má silná dřeva – žezla, na kterých je přivázáno tažné lano – provázek. Nevod se používá při výlovech. ? Vodní nádrže k přechovávání ryb se stálým přítokem čerstvé vody ? Vypouštění rybníků přes léto, sloužící k ozdravění dna. Dnes se používá jen výjimečně. ? rybářský slovníček Rybář bydlící na rybářské baště, který měl na starost k ní náležející rybníky. Dnes tento termín nahrazuje označení mistr. ? R O L U J V nehostinné suché lokalitě staví Izraelci umělé chovné nádrže, v nichž produkují sladkovodní ryby. Jsou to podniky bez dopadu na okolní prostředí, čistě výroba ryb. Co je v tamních podmínkách přírodou vynucené, může být ovšem v Česku návodem k tomu, jak nemocné české rybníky aspoň zčásti vyléčit. Princip je lapidární: akvakultury „pod střechou“ mohou nahradit chovy v rybnících či pro naše podmínky rybníkům aspoň trochu ulevit. Intenzivní akvakultury pomohou řešit rozpor, že zájem o ryby u nás roste – a zároveň už rybníky tuto produkci „neutáhnou“, pokud mají aspoň trochu zohledňovat

ekologické požadavky. Vždyť experti oslovení týdeníkem Dotyk zdůrazňují právě nezbytnost s rozvojem „kapřínů“ skoncovat. „Myslím, že jediná možná cesta do budoucnosti se bude týkat toho, že rybníky přísně rozdělíme na chovné a ostatní, kde záměrně nebudeme hnojit vůbec,“ navrhuje ekolog Václav Cílek. „Cestou k nápravě je zejména regulovat chov ryb tak, aby rybníky nedevastoval a mohly tak sloužit i pro další druhy zvířat a rostlin,“ dodává Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Intenzivní akvakultury „pod střechou“ rozvíjí v Česku průkopnicky například společnost Fish Farm Bohemia v Rokytně u Hradce Králové, funguje už od roku 2011. Inspirovat návštěvou Izraele se zjevně nechal i Ivan Fuksa. Poté, co opustil ministerské křeslo a vrcholnou politiku, začal uvažovat o byznysu – a jak už týdeník Dotyk informoval, spřádá plány na rybí farmu spojenou ještě s využíváním tepla z bioplynové stanice (viz 10 kauz, které (ne)zamávaly Českem, Dotyk 26/2015). Z rybníků mizí živočichové a rostliny, kteří ve znečištěné vodě nemohou žít. Jiné záměry má v Česku zase Američan Mark Chavez: na Rakovnicku by chtěl zřídit dokonce podnik s chovem krevet, s roční plánovanou produkcí 36 tun (viz Za Prahou vyroste farma na krevety, Dotyk 37/2015). Zatímco u nás jsou rybí farmy pod střechou v plenkách, ve světě zažívají boom. „Například ve Švédsku s chovem ryb v rybnících skončili právě z ekologických důvodů. Jsem přesvědčen, že i pro nás to je jediná cesta, chceme-li zachovat aspoň stávající spotřebu sladkovodních ryb a přitom si rybníky neničit,“ zdůrazňuje agrární analytik a šéfeditor serveru Naše voda Petr Havel (viz také Mořské ryby v českých vodách, Dotyk 44/2014). Intenzivní akvakultury jsou čím dál tím atraktivnější i proto, že mohou v globálním měřítku řešit také problém s drasticky nadměrným lovem ryb v mořích a oceánech. Využívání tohoto pro planetu klíčového biotopu totiž v posledních desetiletích raketově stoupalo. Zatímco v roce 1980 se mořským rybolovem získalo kolem 20 milionů tun ryb, v současné době je to nejméně čtyřikrát tolik. Však také třetina světových oceánů a dvě třetiny šelfových („mělčích“) moří jsou nadměrným rybolovem ohroženy. Proto se akvakultury prosazují i v globálním měřítku. Bitva o slovíčko Vraťme se ale od moře do zákoutí českých rybníků. Možnost více využívat akvakultury „pod střechou“ je jen částečným řešením problému přehnojených a přerybněných vodních ploch. Zásadní zodpovědnost za neutěšený stav nese většina současných majitelů „kapřínů“ včetně státu – zejména ministerstva zemědělství a institucí ochrany životního prostředí (viz Kdo ovládá české rybníky). Samotná náprava přitom teoreticky nemusí být nijak složitá. „Například u řek, které jsou znečištěny takzvanými disruptory – hormony a léčivy –, si řešení moc představit neumím. Ale u rybníků stačí dodržovat zákony o čistotě vody a nepodporovat dotacemi přehnanou produkci,“ konstatuje ekolog David Storch. Jenže v Česku jde máloco jednoduše. Jednak je zvykem, že odpovědnost si přehazují příslušní politici a úředníci z jednoho na druhého. „Sledování stavu vodních nádrží je v gesci ministerstva zemědělství,“ odsunulo například ministerstvo životního prostředí (MŽP) dotaz týdeníku Dotyk na řešení tohoto ekologického průšvihu. Obdobně si horký brambor oba resorty přehazují třeba v zodpovědnosti za opatření vůči suchu a povodním (viz Sucho pouští státu žilou, Dotyk 30/2015). Údaje ministerstva zemědělství hovoří o tom, že třetinu objemu rybníků tvoří místo vody bahno. Agrární resort pod současným vedením Mariana Jurečky je ovšem pověstný tím, že jde na ruku velkopodnikatelům, velkovýrobě, a na ekologické aspekty nehledí. Zatímco MŽP přece jen nějaké limity pro nadměrné využívání rybníků uplatňuje – a kupříkladu nejvýznamnější moravské rybářství v Pohořelicích kvůli tomu přišlo v posledních letech o možnost využívat určitou plochu svých rybníků jako produkční –, ministerstvo zemědělství se dalšímu požadovanému zpřísnění ekologických limitů zatím úspěšně brání. Dost zajímavý spor navíc čeká oba resorty zřejmě hned po Vánocích. Do konce příštího roku má totiž stát dokončit evidenci všech mokřadů v Česku. Ochrana mokřadů má naprosto rozhodující dopad jak na dostatek vodních zdrojů, tak zároveň na mírnění následků velkých zátop, což jsou záležitosti pro Českou republiku životně důležité. ministerstvo problém nevidí

Vyjádření mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána k problému devastace rybníků nadměrným chovem ryb. R ybníkářství v ČR je založeno na tradičním chovu kapra obecného v rybnících. Čeští rybníkáři každoročně vyprodukují zhruba 20 000 tun ryb, z čehož kapr obecný tvoří 17 až 18 tisíc tun. Pro chov kapra obecného je využívána přirozená produkce rybníka (extenzivní nebo polointenzivní metoda chovu kapra). Přikrmování (zejména obilovinami) slouží pouze jako doplňkový zdroj energie. Tato polointenzivní metoda chovu kapra obecného na bázi přikrmování je v rybářské praxi dlouhodobě prověřená a staví na dokonalém využití přirozené potravy v rybnících. Díky této metodě chovu kapra obecného je „český kapr“ pověstný (a zvláště ceněný v zahraničí) vysokou kvalitou masa. Intenzivní metody chovu kapra obecného (metoda založená na umělém krmení bez využití přirozené potravy) se v Česku, na rozdíl například od Polska, nepoužívají. Podle dostupných vědeckých publikací lze konstatovat, že systém hospodaření na rybnících nelze v žádném případě považovat za zdroj znečištění fosforem (tzv. eutrofizaci). Naopak, orgány ochrany přírody by se primárně měly zaměřit na největší a rozhodující znečišťovatele vodního prostředí, tj. komunální čistírny odpadních vod, systém obdělávání zemědělských ploch (hnojení, splachy, eroze atd.), vypouštění odpadních vod z různých průmyslových zařízení (výrobny hnojiv atd.) a na mnohé jiné znečišťovatele vodního prostředí. Tito znečišťovatelé mají nejvýznamnější vliv na kvalitu vod v ČR a všeobecně jsou tyto zdroje znečištění značně podhodnoceny. V této souvislosti se zdá být neopodstatněné tvrzení orgánů ochrany přírody, které zastávají názor, že největšími znečišťovateli jsou právě rybníkáři, a snaží se lidově řečeno „všechny tyto problémy na ně svést“, místo toho, aby se snažily řešit vliv primárních a rozhodujících znečišťovatelů vodního prostředí. Rybníkáři jsou při chovu ryb v rybnících navíc limitováni § 39 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona a z něho vyplývajícího metodického pokynu pro aplikaci krmiv. Příslušná ustanovení vodního zákona limitují rybníkáře používat nadměrné množství krmení, které by mohlo mít negativní vliv na kvalitu vod. Analytik Petr Havel ovšem zjistil, že zatímco MŽP zahrnuje pod pojem „mokřady“ i rybníky (tak to totiž vyplývá z tzv. Ramsarské úmluvy, klíčového dokumentu Evropské unie), ministerstvo zemědělství jde opačným směrem. Rybníky pod mokřady nezahrnuje. Lze už odhadnout, že MŽP vyjde v Česku plocha kolem 140 tisíc hektarů mokřadů (včetně oněch rybníků, rašelinišť apod.), zatímco MZe vyčísluje jen asi 37 tisíc hektarů. Nejde přitom zdaleka jen o slovíčkaření kvůli statistice, ale o vyhrocení bitvy o to, zda se k rybníkům musíme chovat i ekologicky šetrně – tedy jako k důležitému typu mokřadů –, nebo zda je mohou podnikatelé dál exploatovat coby kapří velkovýkrmny, se všemi důsledky pro životní prostředí... Agrárníci: problém neexistuje Nabízelo by se zrovna nyní, před svátky „pokoje a míru“, provázenými v mnoha domácnostech právě oním štědrovečerním kaprem dle reklamních sloganů „z lůna neporušené jihočeské přírody“, zakončit téma přece jen s jistým optimismem. Zkuste si ovšem raději sami zatipovat, která koncepce při současné politické konstelaci a úrovni „ekologického povědomí“ české společnosti zvítězí. Nápovědou pro tipující může být vyjádření ministerstva zemědělství pro týdeník Dotyk, v němž mluvčí Hynek Jordán zcela jasně a nekompromisně konstatuje, že žádný problém neexistuje (viz Ministerstvo problém nevidí). V nehostinné suché lokalitě staví Izraelci umělé chovné nádrže, v nichž produkují sladkovodní ryby. R O L U J Ministerstvo problém nevidí Celý systém hospodaření je podle resortu, který má rybářství na starost, naprosto v pořádku. Sami rybníkáři jsou naopak obětí orgánů ochrany přírody, které je jednak při chovu ryb příliš limitují, jednak na ně svádějí chyby, kterých se dopouštějí jiní znečišťovatelé.

„Současná metoda chovu kapra na bázi přikrmování je v rybářské praxi dlouhodobě prověřená a staví na dokonalém využití přirozené potravy v rybnících,“ zabetonoval ministerský mluvčí diskusi o tom, jak zachránit české rybníky.

Kdo ovládá české rybníky 18.12.2015 Dotyk str. 0 Téma Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rybáři mají právě vrchol sezony. Většinu kaprů na tuzemském trhu prodají na Vánoce. Během roku si pak Češi na zdravé rybí maso plné kostí většinou ani nevzpomenou. Ale nevadí, i tak je český kapr pro velkovýrobní rybářství výnosný byznys, přikrmovaný tučnými dotacemi. Týdeník Dotyk představuje lídry českomoravské rybářské bašty. Pokud se u vás ke slavnostní štědrovečerní večeři nepodává řízek nebo losos, ale držíte se tradice, pak není těžké uhodnout, odkud kapr na talíři pochází. Tuzemské produkční rybářství ovládá několik málo firem, od dob privatizace pevně sevřených v českých rukou. Zpravidla ve stále stejných. Klidné vody ustáleného byznysu, který se veřejně moc nepropírá, se neopouštějí. V podnikání s němými kapřími „brojlery“ se nekrachuje, krize ho nepotápí. Největší rybářské firmy v tuzemsku a jejich příděl dotací od roku 2000 vodní plocha rybníků firma dotace – Rybářství Třeboň – Rybářství Třeboň Holding – Rybářství Hluboká – Rybářství Mariánské Lázně – Fish Market Tuzemské produkční rybářství ovládá několik málo firem, od dob privatizace pevně sevřených v českých rukou. Oboru s naprostou převahou vládnou Češi. Jak vyplývá z databáze Bisnode, vlastní 43 z celkem 45 rybářských firem. Zahraniční majitelé včetně menšinových vlastníků pocházejí ve třech případech z Nizozemska, jeden ze Švýcarska a jeden z Belgie. Z národohospodářského hlediska je to okrajové odvětví – na tvorbě hrubého domácího produktu se podílí zhruba 1,1 miliardy korun, což je 0,04 procenta. Český kapr v českých rukou Řada zdejších rybníků pochází z 15. a 16. století, zlatého věku českého a moravského rybníkářství. Jde o historické dědictví, chráněné někdy jako kulturní či technická památka. Při restitucích se část rybničního majetku vrátila potomkům šlechtických rodů, kterým patřila po staletí. Bývalá státní rybářství z větší části zprivatizovali v první polovině 90. let podnikatelé, pro něž jsou rybníky především výrobním prostředkem. Rybářství jako byznys provozuje v Česku 45 firem. Jejich počet se takřka nemění, žádná firma

zaměřená na chov a lov ryb letos nevznikla ani nezanikla. Během uplynulých pěti let skončila v této branži pouze jediná. Vyplývá to z analýzy, kterou týdeníku Dotyk poskytla poradenská společnost Bisnode. Přestože toto podnikání stojí na vodě a slyšíme, jak mu škodí sucha a povodně, rozhodně nepatří k rizikovým. Tři čtvrtiny společností, které se živí chovem ryb, mají v ratingovém hodnocení agentury Bisnode vynikající nebo dobré skóre. Jsou tedy stabilní a nehrozí, že by zkrachovaly. Asi nejznámější tuzemskou rybářskou celebritou je Jakub Vágner, držitel několika světových rekordů v lovu sladkovodních ryb. Společně s finančníkem Robertem Schönfeldem se před pár lety pustil do podnikání a jejich cílem je „renesance tuzemského rybářství a rybníkářství“. Impérium, které Vágnerovi hned při rozjezdu jeho rybářského byznysu připisovala média, ale už dávno předtím vybudovaly na rybnících jiné velké ryby. Nejdravější mezi nimi byl „kníže z Hluboké“. Třeboňské úlovky Pavel Dlouhý, známý jihočeský podnikatel, stále člen ODS, místostarosta Hluboké nad Vltavou, kmotr čtyř kmotřenců a jedné kmotřenky, jak uvádí ve svém životopise, má hodně blízko k tuzemské jedničce v oboru, k Rybářství Třeboň. Přes rybníků a vodních nádrží je celkem na území České republiky. hektarů je jejich celková vodní plocha. Téměř hektarů využito k chovu ryb. Z toho je více než Zhruba m3 je teoretický objem vody v rybnících. Kolem m3 je skutečné množství vody v rybnících. Odha-dem m3 je totiž bahno. Jmenuje se tak mateřská firma i její dcera, která má pod sebou 488 rybníků na více než 8 tisících hektarů. Z nich každý rok vyloví kolem 3,2 tisíce tun ryb, v 90 procentech je to kapr. V holdingu Rybářství Třeboň figuruje Pavel Dlouhý oficiálně jen jako člen představenstva. Největší individuální akcionářkou je jeho manželka Jana, která vlastní 36,77procentní balík. Její angažmá firma odhalila na podzim roku 2012, tedy až několik měsíců poté, co deníku MF Dnes přišlo divné, že Janě Dlouhé, ženě v domácnosti, přistálo v letech 2007 až 2011 na účtu 45 milionů korun zejména od Rybářství Třeboň. Společnost ovšem nepředstavila své oficiální vlastníky jenom proto, aby uchlácholila novináře, kteří na tok desítek milionů na konto manželky Dlouhého upozornili. „Zprůhlednit“ se firma musela kvůli evropským dotacím, pokud je chtěla nadále dostávat. Brusel totiž odmítl posílat dotace do rybářských akciovek s anonymními vlastníky. Na přítok unijních peněz má rybářství svůj vlastní operační program. Knížecí družina Kdo jsou podle oficiálních zdrojů další spoluvlastníci třeboňské firmy? Necelý 26procentní podíl drží Táborská investiční a. s., za kterou stojí bratři Jan a Josef Šindelkovi. Oba jsou také v představenstvu táborské firmy Jivis, která má v Rybářství Třeboň podíl 15,15 procenta. Dalších 20,06 procenta vlastní Ivo Pastrňák přes firmu Odeon, která poskytuje ekonomické a

internetové služby a podniká v cestovním ruchu. Při restitucích se část rybničního majetku vrátila potomkům šlechtických rodů, kterým patřila po staletí. Že jde o partnery blízké Pavlu Dlouhému, napovídá i jejich dřívější společné angažmá kupříkladu v táborské firmě Česká ryba. Vliv pětinásobného kmotra Dlouhého na největší tuzemskou rybářskou skupinu bude nejspíš větší než jen jako řadového člena představenstva. Stejnou pozici má Dlouhý ve firmě Fish Market, další dceřiné společnosti třeboňského holdingu, která dodává úlovky na trh. Jak Fish Market uvádí, přibližně tři čtvrtiny produkce ryb vyváží do řady evropských zemí. Čtvrtinu prodá doma, převážně před Vánocemi. Součástí třeboňského panství jsou také rybářství Hluboká a Mariánské Lázně. Obě „střediska“ jsou v dlouhodobém pronájmu. Hlubocké rybníky o ploše větší než 2,5 tisíce hektarů si od třeboňské matky pronajal dlouholetý zaměstnanec firmy Vladimír Kaiser. Mariánskolázeňskému rybářství, které spravuje 283 rybníků na 1,5 tisíce hektarů, šéfuje Jihočech Zdeněk Mašek. Cíl velkorybářství? Zisk Když letos na jaře mluvil ministr životního prostředí Richard Brabec o tom, že by mohla vzniknout krajinná památková zóna Třeboňská rybniční krajina, a pak by Česko mohlo usilovat o její zapsání na seznam UNESCO, místní rybářská společnost zrovna nejásala. vývoz živých ryb prodej živých ryb v tuzemsku zpracované ryby Zhodnocení tržních ryb v Česku v roce 2014 Proč takto nechránit historické dědictví vysvětloval šéf představenstva holdingu Rybářství Třeboň Jan Hůda. „Smyslem podnikání je zisk. Ten umožňuje rozvoj, investice, slušnou mzdu pro zaměstnance. Obávám se, že další omezení by nás citelně poškodilo. Už teď máme řadu rybníků ve státem chráněných přírodních rezervacích, a tedy horší podmínky k podnikání. Kdo by nám platil náhrady za ušlé zisky,“ ohradil se Hůda proti záměru ve stavovském časopise. Se zisky největšího tuzemského a zřejmě i evropského producenta sladkovodních ryb to ale není nijak zlé. Celý třeboňský holding, včetně dcer Rybářství Třeboň a Fish Market, skončil uplynulý rok se souhrnným ziskem téměř 122 milionů korun při celkových tržbách 272 milionů. Pravidelným přilepšením jsou evropské i národní dotace. Na nich třeboňská skupina včetně pronajímaných rybářství v Hluboké a Mariánských lázních získala od roku 2000 bezmála 1,3 miliardy korun. V průměru na rok vychází dotační porce na 93 milionů korun. Postprivatizační šlechta Tuzemskou dvojkou co do plochy rybníků i objemu dotací jsou rybářské bašty českobudějovického podnikatele Zbyňka Zajíce. Za 62 milionů zprivatizoval rybářské středisko v Kardašově Řečici na Jindřichohradecku, které v současnosti soustřeďuje 350 rybníků na 3 tisících hektarů. Rybářství Nové Hrady s 330 rybníky na 1,2 tisíce hektarů, původně Petrův zdar, koupil Zajíc od státu poté, co soudy zamítly restituci šlechtickému rodu Buquoyů. Ročně obě společnosti dohromady vyloví kolem 2,6 tisíce ryb, z 90 procent je to kapr. Převážně míří do zahraničí – do Německa, Rakouska, Belgie, Itálie, Polska a na Slovensko. Za loňský rok obě Zajícova rybářství utržila celkem přes 120 milionů korun a vydělala více než 21 milionů korun. Na dotacích jim podle centrální databáze připlulo 392 milionů korun od roku 2000. Klatovské rybářství, co do vodní plochy tuzemskou trojku, kontroluje z dozorčí rady jako její jediný člen západočeský podnikatel Josef Velíšek. Rybářství nejsou jediné vody, ve kterých tento byznysmen pluje. Je aktivní také v lázeňství (Konstantinovy Lázně), potravinářství (Drůbežářský závod Klatovy), textilní výrobě (Hedva, Perla, Velveta) či kovohutnictví (Keramost).

Pravidelným přilepšením producentů sladkovodních ryb jsou evropské i národní dotace. V minulém roce vyprodukovalo Klatovské rybářství 1,1 tisíce tun ryb a 2,3 milionu korun zisku. Podniká na více než 400 rybnících na celkové ploše 2 tisíce hektarů. Daňoví poplatníci firmě přispěli od roku 2000 téměř 200 miliony korun. Kapr na dotacích Jihomoravské Rybníkářství Pohořelice je sice co do počtu a velikosti rybníků – 145 na 1,4 tisíce hektarů – o dost menší než Klatovské rybářství, čilejší je ovšem v čerpání dotací. Na nich přijalo podle centrální evidence dotací více než 290 milionů korun. Rybářské firmy si pomocí dotací pořizují různé vybavení a zařízení pro chov a výlov ryb. Často nakupují dopravní prostředky včetně osobních terénních aut. Nebo zásobníky na obilí pro přikrmování kaprů či bedny na přepravu ryb. Druhy tržních ryb vyprodukovaných chovem v Česku v roce 2014 Přes speciální operační program, jehož cílem bylo mimo jiné zvýšit podíl žen zaměstnaných v rybářském odvětví z 264 na 280, přitekla v uplynulém programovém období do českého rybářství zhruba miliarda korun. Pro probíhající sedmiletku je ještě asi o sto milionů korun víc. K tomu stát dotuje takzvané mimoprodukční funkce rybníků. Plošnou platbu – až tisíc korun na hektar – vysvětluje jako částečnou kompenzaci újmy, která vzniká rybářům tím, že zajišťují takovou samozřejmost, jakou jsou u rybníků vodohospodářské a celospolečenské funkce. Takto stát zaplatil na „odškodném“ za posledních pět let 333 milionů korun. Další balík – 1,8 miliardy korun – vyplatilo ministerstvo zemědělství od roku 2010 na takzvaný program obnovy a odbahňování zanešených rybníků. Dotační injekce od státu má zlepšit technický stav přírodních nádrží a posílit jejich retenční schopnosti. Podporu využívají velká produkční rybářství, Český rybářský svaz i jednotliví majitelé rybníků. K čemu je dobrá štědrá dotační politika, na kterou si vlastníci a správci rybníků navykli podobně jako zemědělci? Podporuje intenzivní chov kaprů, kterým se zaneřáďují rybníky a koupat se v nich nedá, pokud nestojíte o bahenní koupele. Místo čisté vody tu máme nadprodukci kaprů, o které Češi moc nestojí. A tak se živé ryby vyvážejí do ciziny. I v rybníkářství vládne tvrdý byznys. Rybářské firmy si pomocí dotací pořizují různé vybavení a zařízení pro chov a výlov ryb.

Dotyk BYZNYS Když sultán rozzlobí cara 21.12.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Rusko-turecké vztahy Jakub Kučera Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Sestřelení ruského bojového letounu Tureckem proti sobě postavilo Moskvu a Ankaru, do té doby v mnohých oblastech úzké spojence. Místo zklidnění situace přišla ze strany Moskvy mohutná odveta zejména na poli hospodářské spolupráce. Jak zasáhnout Turecko co nejefektivněji, ale současně si nepodrazit vlastní židli? A jak se prudké zhoršení rusko-tureckých vztahů může dotknout nás? Koncem listopadu Turecko sestřelilo ruský bojový letoun Su-24, který podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Turci si přitom na porušení svých výsostných práv stěžovali už několikrát před tím a zdá se, že jejich pohár trpělivosti nakonec přetekl (k tomu nepochybně přispělo, že země mají v syrském konfliktu protichůdné zájmy). 1 Rusko situaci označilo za „plánovanou provokaci“, ale vojenskou odvetu vyloučilo. Rusko situaci označilo za „plánovanou provokaci“, ale vojenskou odvetu vyloučilo. Mnozí odborníci na mezinárodní vztahy očekávali, že se situaci podaří rychle uklidnit – zejména v ekonomice a energetice země již řadu let prohlubují svou spolupráci.

Západem izolované Moskvě se hodí každý spojenec a Turecko například odmítlo na Rusko uvalit sankce kvůli angažmá v ukrajinské krizi. Turecký prezident Erdo?an rovněž nemá nejlepší vztahy se Západem a rozhodně mu „není proti srsti“ spojenectví s jeho protějškem Putinem – „car“ a „sultán“ sdílejí například odpor vůči svobodným médiím, zálibu v excesivních palácích a mají i mnoho společných přátel, například jiného „velkého demokrata“ Silvia Berlusconiho. * Ruské tahy na ekonomické šachovnici Pro mnohé překvapivě nakonec Rusko odpovědělo značně tvrdě. V rétorické rovině vypukla až hysterie (viz box). Turecko se stalo novým terčem ruské mediální mašinérie a ruských politiků na místo prohnilého Západu a Ukrajiny (možná šlo o vítanou změnu). Nejdále zašel ruský nacionalista Žirinovský, který vyzval vládu, aby Ankaře pohrozila jaderným úderem, pokud by Turci chtěli zablokovat bosporskou úžinu. Tím připomněl dlouholetou ruskou snahu ovládnout toto spojení se Středozemním mořem a vůbec četné rusko-turecké konflikty minulosti (hádejte, komu patřil Krym, než ho získalo carské Rusko). Poradce premiéra Medveděva, Onišenko, zase varoval, že „každé koupené turecké rajče je příspěvek na rakety, kterými Turci střílí na ruské chlapce“. Na internetu si ruští nacionalisté připomínají dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453. Například k obrázku Hagie Sofii jeden z nich napsal: „Vzpomínáme, truchlíme, nikdy nepromineme a osvobodíme!“ Rusko-turecký rétorický souboj V reakci na sestřelení ruského letadla Turky se rozjela i „rétorická mašinérie“, především ze strany Rusů: Sám prezident Putin obvinil přímo Erdo?anovu rodinu z podílu na ropném obchodu s Islámským státem. V severoruském Salechardu se měl objevit plakát varující, že „kdo tráví dovolenou v Turecku, bude považován za komplice teroristů“ a na Krymu spálili figurínu s Erdo?anovými rysy. Slova jsou ovšem jen slova, což v Kremlu vědí velmi dobře, a tak se Rusové snaží Turecko zasáhnout i citelněji, v ekonomice. Konkrétně na třech frontách – v turismu, pohybu pracovní síly a obchodu se zemědělskými produkty. Už v den incidentu ruské ministerstvo zahraničí varovalo před terorismem v Turecku a postavilo ho na úroveň Egypta, kde teroristé velmi pravděpodobně vyhodili do vzduchu letadlo plné ruských turistů. Ruská vláda posléze zašla ještě dál a zakázala domácím cestovním kancelářím nabízet jakékoli zájezdy do Turecka a vysílat tam charterové lety. To není pro turecký turistický průmysl dobrá zpráva, protože tam v průměru ročně vycestovaly přibližně tři miliony Rusů. Ruské národnosti byl také každý desátý zahraniční turista trávící v zemi půlměsíce dovolenou. 1 Ruská vláda zašla ještě dál a zakázala domácím cestovním kancelářím nabízet jakékoli zájezdy do Turecka a vysílat tam charterové lety. Turecko patří k nejoblíbenějším destinacím u ruských turistů, zejména po zhoršení vztahů se Západem a propadu rublu vůči euru (vůči turecké liře se rubl nepropadl tak výrazně). Jenom do Turecka a Egypta vycestovaly v první polovině letošního roku dvě pětiny ruských turistů. V dubnu 2011 Rusko a Turecko zavedly bezvízový režim, ten využívali zejména turisté. S tím bude od začátku nového roku konec. Od prvního ledna také nemohou ruské firmy zaměstnávat turecké zaměstnance bez speciálního vládního povolení. Drahá Evropa, relativně levnější Turecko Změna kurzu turecké liry (TRY), respektive eura (EUR) k ruskému rublu (RUB) od roku 2013 do současnosti – pohyb nahoru znamená oslabení rublu (100 = kurz 2. 1. 2013) Zdroj: Bloomberg TRY/RUB EUR/RUB Nařízení se týká i sportovních klubů, takže nelze očekávat žádné hráčské transfery z turecké do

ruské fotbalové ligy, jak upozornila četná média. O práci se také mohou strachovat turecké stavební firmy, kterých v Rusku působí okolo stovky a například při přípravě olympijských her v Soči získaly řadu lukrativních zakázek. Dále jdou k ledu jednání o společném turecko-ruském investičním fondu a vytvoření zóny volného obchodu. * Zákeřné turecké rajče Poměrně masivní opatření Rusko nakonec přijalo i v obchodní výměně. V roce 2013, pro který máme kompletní statistiky, Turecko vyvezlo do Ruska zboží v hodnotě sedmi miliard USD (4,6 procenta celkových vývozů). Potraviny z toho představují podle statistiky BACI International Trade Database přibližně jednu pětinu, tedy jeden a půl miliardy dolarů, přičemž mezi hlavní komodity patří rajčata a citrusy. A právě na ty se Moskva vedle drůbeže zaměřila (turecké ryby jí ale například nevadí). 1 Embargo zasáhne především turecké pěstitele rajčat a citrusů, kteří do Ruska vyvezli v roce 2013 tři čtvrtiny, respektive třetinu své produkce. Po tradičním oznámení, že turecká produkce nevyhovuje hygienickým standardům, což je oblíbený důvod pro zablokování dovozu z nepohodlných zemí (například Gruzie a Ukrajiny), udělala Moskva další krok a na turecké ovoce a zeleninu uvalila embargo s platností od roku 2016. To zasáhne především pěstitele rajčat a citrusů, kteří do Ruska vyvezli v roce 2013 tři čtvrtiny, respektive třetinu své produkce (celkem za 700 milionů USD). Embargo na turecké potraviny pocítí ale i ruští koncoví spotřebitelé. V roce 2014 se Turecko na dovozu potravin do Ruska podílelo sice jen čtyřmi procenty, při trvajícím zákazu dovozu některých potravin z EU ale není vůbec jasné, jestli se tureckou zeleninu a ovoce podaří rychle nahradit. Kam jezdí Rusové Do kterých zemí vyjeli v roce 2014 ruští turisté (prvních 15 destinací), v procentech. Zdroj: Federální agentura turismu Pestrý turecký bazar Turecké exporty do Ruska v roce 2013 (v mld. USD) – celkem Turecko vyvezlo zboží za 7,07 mld. USD Zdroj: BACI International Trade Database (Observatory of Economic Complexity) Z Turecka v roce 2013 pocházelo každé třetí rajče dovezené do Ruska a vloni dokonce každé druhé. Nemluvě také o 250 tisících tun tureckých citrusů. A podle moskevského listu Kommersant mohou Turci v sezóně pokrývat až polovinu ruské spotřeby citrusů. 1 Celkově by ruská inflace mohla kvůli protitureckým sankcím stoupnout o 1,5 procenta. Celkově by ruská inflace mohla kvůli protitureckým sankcím stoupnout o 1,5 procenta, což není potěšující, protože inflace je v Rusku problém. I bez protitureckých sankcí ruský ministr ekonomiky Uljukajev letošní inflaci nedávno odhadoval na 13 procent. Válka vedená rajčaty a citrusy (v mil. USD) Turecký vývoz, respektive ruský dovoz citrusů a rajčat podle destinací v roce 2013 – v roce 2014 uvalilo Rusko embargo na dovoz ze zemí EU, včetně Španělska a Nizozemí Zdroj: BACI International Trade Database (Observatory of Economic Complexity) Kam citrusy vyváží Turecko (1050 mil.) Kam rajčata vyváží Turecko (480 mil.) Odkud citrusy dováží Rusko (1 450 mil.) Odkud rajčata dováží Rusko (993 mil.) dotykem přepni

Některé přepravní firmy měly ruským prodejcům nabídnout dovoz zboží přes Bělorusko. Touto cestou se do letošního léta poměrně dařilo obcházet ruské protizápadní potravinové sankce. Otázkou je, jak to bude nyní. * Na tahu je Cařihrad Turecká odpověď je zatím značně umírněná. Ve svých prohlášeních turečtí představitelé vyzývají Moskvu, aby se „vztahy nekazily ekonomickými sankcemi,“ a odvetné kroky Ankara zatím jen zvažuje. Turecký premiér Davuto?lu především ujistil krajany, že ztráty v důsledku ruských sankcí jim budou kompenzovány. Rusové se ale odvety obávají, a to zejména na dvou frontách. Jednak by Turci mohli přestat dovážet do Ruska díly do automobilů. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto vyzvalo ruské odběratele, aby se v rámci „hedgingu rizik“ porozhlédli po alternativních dodavatelích. Že by sami Rusové bojkotovali turecké průmyslové výrobky, všichni popírají, stalo by se tak maximálně v případě, že by situace eskalovala. 1 Druhým cílem tureckých odvetných opatření by mohlo být ruské obilí dovážené do Turecka. Není se čemu divit, vždyť automobilové součástky z Turecka nelze rychle nahradit. To se týká zejména ruských výrobců bez globálních dodavatelských řetězů, takže by podle Kommersantu vedle ruských závodů Renault-Nissan utrpěli zejména ruští výrobci AvtoVAZ a KamAZ. * Po autech obilí Druhým cílem tureckých odvetných opatření by mohlo být ruské obilí dovážené do Turecka. Podle informací z odvětví se zde s tureckou odvetnou akcí počítá dokonce více než u automobilových součástek a obchodníci pozastavili uzavírání kontraktů na příští rok. Ruští obchodníci dokonce začali snižovat výkupní ceny pro ruské producenty, protože narostlo riziko, že část obilí nakonec neprodají. Turecko je pro ruské vývozy pšenice, kukuřice a slunečnicového oleje destinace číslo jedna (celkem 1,5 mld. USD v letech 2014–2015). Země by podle odhadů tento rok z Ruska mohla dovézt 2,8 milionu tun pšenice a přes půl milionu tun dalších obilovin. Ruský export do Turecka Ruský export do Turecka v roce 2013 (v mld. USD) – celkem Rusko vyvezlo zboží za 14,5 mld. USD, vedou nerosty. Zdroj: BACI International Trade Database (Observatory of Economic Complexity) Jak již bylo zmíněno, Turci zatím žádná odvetná opatření neoznámili – ruské obchodníky ale určitě nepotěšila zpráva, že Ankara zahájila prodej státních obilných rezerv. To lze hodnotit jako přípravu na embargo. Ruské dodávky by případně mohla nahradit Ukrajina, která bude od příštího roku pro změnu čelit zákazu vývozu potravin do Ruska. * Zchladí ruské hlavy energetika? Nejzajímavější oblastí rusko-turecké spolupráce jsou dodávky zemního plynu. Právě Ankara měla Moskvě pomoci obejít z ruského pohledu problematickou Ukrajinu pomocí alternativního plynovodu. Proti Kyjevu vede Moskva hybridní válku zahrnující nasazení jednotek regulérní armády a závislost na ukrajinském tranzitním koridoru musí ležet kremelským stratégům v žaludku (60 procent zemního plynu do Evropy prodává Rusko přes Ukrajinu). Navíc poté, co před rokem kvůli odporu Evropské komise Rusko odpískalo plynovod South Stream. Měl vést po dně Černého moře do Bulharska s roční kapacitou 63 miliard metrů krychlových. Objevil se ale náhradní projekt Turkish Stream lišící se jen cílovou destinací, evropskou částí Turecka. Odtud si podle ruských plánů měli Evropané potřebný plyn do srdce kontinentu dopravit sami. Pokud by se ruský plán povedl (jen položení trubek by ale nestačilo) a současně se podařilo rozšířit baltický plynovod Nord Stream, obešla by se Moskva při prodeji plynu do Evropy bez Kyjeva. 1 Plánovaný plynovod Turkish Stream neměl vyhráno ani před sestřelením ruského letounu. Moskva si kolaps projektu nepřeje a žádné sankce na energetickou spolupráci neuvalila, současný konflikt ale celý projekt „zmrazil“. Ostatně plynovod Turkish Stream neměl vyhráno ani před sestřelením ruského letounu. Turecko chtělo získat ústupky a s podepsáním konečné dohody nikterak nespěchalo. Rok dokončení se proto postupně odsouval a plánovaná kapacita plynovodu poklesla na polovinu. * Energetika na prvním místě

V ohrožení je i jiný energetický projekt – výstavba atomové elektrárny v Turecku ruským Rosatomem. Do projektu ruská firma investovala už 3,5 miliardy dolarů a celkově se hodnota projektu odhaduje na 20 miliard dolarů. Zatím není nic definitivně rozhodnuto, ale Turci se už začali poohlížet po alternativních dodavatelích. Podobně jako ukrajinsko-ruské plynárenské konflikty upozornily Evropany na nežádoucí přílišnou závislost na energetických dodávkách z Ruska, zvyšuje také Ankara úsilí diverzifikovat svůj dovoz. Turecko netěží téměř žádný plyn a ze dvou třetin je závislé na dovozech z Ruska. Rádo by proto zvýšilo podíl Ázerbájdžánu, výhledově i Kurdistánu, a chtělo by také rozšířit dovoz zemního plynu po moři ve zkapalnělé formě (LNG), kde se nabízí Katar a USA. Navzdory vysokým nákladům je právě rozšíření terminálů na tureckém pobřeží asi nejjednodušší cestou, jak snížit tuto závislost. Částečná ztráta tureckého trhu bude Rusko mrzet – Turecko je posledním trhem Gazpromu, který roste (od roku 2009 přibližně o 3 procenta ročně). V Evropě spotřeba klesá a ruský plynárenský kolos zde čelí řadě žalob, které mohou dále snížit jeho zisky. Pomyslné plynové okno do Číny se rovněž nedaří otevřít. ?? Odkud proudí do Turecka plyn Jakým způsobem a z jaké destinace Turecko pokrylo svou spotřebu zemního plynu v roce 2013 – celkem Turecko spotřebovalo 45,6 miliard metrů krychlových plynu. Zdroj: Cedigaz (EIA) Jakub Kučera působí ve společnosti RSJ na pozici ekonomického analytika se zaměřením na energetické a finanční trhy. Vystudoval VŠE v Praze, kde se věnoval zejména ruské energetické politice.

e15.cz Tvarůžky jsou zase v kurzu, výrobce překonal vleklé potíže a roste 22.12.2015

e15.cz str. 0 Průmysl a energetika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jediný výrobce Olomouckých tvarůžků, firma A.W. z Loštic na Šumpersku, překonala vleklé potíže s výrazným poklesem prodeje a od loňska opět vykazuje rostoucí odbyt tohoto pikantního sýra s nezaměnitelným aroma. V roce 2014 se díky tomu tržby A.W. zvýšily meziročně o čtvrtinu na 269 milionů korun. Podobné tempo růstu vykázala loštická výrobna tvarůžků i na začátku letošního roku. Společnost A.W. loni zvýšila prodej tvarůžků bezmála o desetinu na 1784 tun. Za první čtyři letošní měsíce se odbyt tvarůžků zvýšil o 12 procent na 648 tun. „Výsledky za první čtyři měsíce ukazují, že překonání problému s jakostí výrobků je počínaje zářím 2014 dlouhodobě potvrzeno,“ komentovali hospodaření společnosti A.W. její jednatelé. > Anketa Jíte Olomoucké tvarůžky? Často

16% Občas

52% Výjimečně

19% Nikdy

13% V anketě hlasovalo 1139 čtenářů.

další ankety Předloni v létě musela firma pozastavit výrobu, protože Státní zemědělská a potravinářská inspekce zaznamenala v maloobchodní síti zvýšené množství plesnivých Olomouckých tvarůžků. Společnost A.W. proto ihned zpřísnila kontroly všech vstupních surovin, avšak odborníci zdroj kontaminace nezjistili. Stejně dopadly kontroly zaměřené na celý výrobní proces. V roce 2013 prodej loštických tvarůžků klesl meziročně bezmála o 15 procent a za první čtyři měsíce loňského roku společnost A.W. zaznamenala dokonce třetinové snížení odbytu. Firma měla v roce 2013 o pětinu nižší tržby a její zisk tehdy prudce klesl. Loni hospodaření společnosti A.W. navzdory rostoucí poptávce sklouzlo do červených čísel, když po zisku 2,5 milionu korun v roce 2013 vykázala ztrátu 8,5 milionu korun. „Zhoršení hospodářského výsledku bylo způsobeno především dlouhodobým problémem s jakostí výrobků, který se podařilo vyřešit až od září 2014,“ stojí ve výroční zprávě. Letos by se hospodaření společnosti A.W. již mělo zlepšit. Německá konkurence Ceny tvarůžků v posledních letech vzrostly, jelikož zdražil tvaroh, který je základní surovinou pro jejich výrobu. Zároveň se zvyšují i náklady na energie či dopravu. V Česku se přitom společnost A.W. musí vypořádat s konkurencí tvarůžků dovážených z Německa a Rakouska, které prodávají například obchodní řetězce Albert či Kaufland. Firma A.W. chce v Lošticích postavit nový závod, aby mohla až ztrojnásobit výrobu tvarůžků. Historickou výrobnu v centru města už nelze rozšířit. V Lošticích má ale společnost zatím problémy se zajištěním vhodných pozemků. Volné parcely jí před časem nabídl Hněvotín na Olomoucku. Vedení obce tvrdí, že v Hněvotíně se tvarůžky vyráběly dřív než v Lošticích. Jediný původní český sýr Olomoucké tvarůžky jsou jediným původním českým sýrem. Jejich historie na Hané spadá do 15.

století. Tvarůžky z Loštic získaly v roce 2010 chráněné zeměpisné označení EU. Češi o jejich zařazení na unijní seznam usilovali šest let. Problém byl v tom, že Němci a Rakušané chtěli, aby právo vyrábět tyto potraviny měli i potomci sudetských Němců, kteří žijí v Německu a Rakousku. Čtěte také: Zanevřeli Češi na tvarůžky? Poptávka opět roste, reagují řetězce Češi přestávají jíst Olomoucké tvarůžky, prodej klesl o třetinu Loštice bojují o výrobu tvarůžků, chtějí kvůli nim přesunout průmyslovou zónu

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-...-prekonal-vlekle-potize-a-roste-1257395

ekolist.cz Je salát ekologičtější než slanina? Ne, když jde o klima 22.12.2015

ekolist.cz str. 0 Zpravodajství Radomír Dohnal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čas novoročních předsevzetí nám znovu klepe na dveře a možná i vy si nějaké připravujete. Třeba, že budete jíst zdravěji, více zeleniny a méně masa, čímž pomůžete nejen sobě, ale i přírodě. Autoři studie uveřejněné v žurnálu Environment Systems and Decisions by s vámi ale rozhodně nesouhlasili. Jíst více ovoce a zeleniny možná prospěje vašemu zdraví, ale přírodě moc nepolepšíte. Průmyslově pěstovaná zelenina má totiž často větší ekologickou stopu, než pořádný steak. Proti studii se ohradili vegetariáni a vegani, podle nichž srovnává dvě potraviny, které netvoří ani na jedné straně hlavní složku jídelníčku a jejich hodnotu přepočítává pouze na kalorie. Zelenina a ovoce jsou jistě základem pestré a vyvážené stravy a pomohou vám v boji s nadváhou. Ale vaše vegetariánství rozhodně nepomůže boji s globálním oteplením a klimatickými změnami. Navzdory proklamovanému ekologickému přínosu vegetariánství to tvrdí výzkumníci z Univerzity Carnegie Mellon (CMU) ve Spojených státech. Ti se rozhodli podívat na zoubek aktuálním doporučením amerického Ministerstva zemědělství a vyhodnotit jejich skutečné dopady na životní prostředí. Jistě, ve Státech už pár desetiletí svůj boj s obezitou úspěšně prohrávají, tak je doporučení o začlenění více ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a mořských plodů asi na místě. „Možná pokud jde o boj s obezitou, ale nikoliv s klimatickými změnami,“ pohotově doplňuje profesor Paul Fishbeck, vedoucí autor studie. „Stačí se jen podívat na srovnání emisí připadajících na jednu vyprodukovanou kalorii potravy.“ Ve skutečnosti jsou zmíněná ministerská doporučení pro životní prostředí ničivější, než by se vůbec na první pohled zdálo. Produkce těchto potravin je totiž spojena s intenzivním čerpáním zdrojů energie a produkcí skleníkových plynů. Výzkumníci z CMU se soustředili na měřitelné změny ve využití energie, „modré“ vodní stopy (blue water footprint), tedy vody určené pro závlahu a nakonec emise skleníkových plynů spojené se vzorci spotřeby. A co zjistili? Že dát si ve Státech k obědu salát je pro životní prostředí horší, než spořádat porci slaniny. -----------------------------------------------var sklikData = { elm: "sklikReklama_35509", zoneId: 35509, w: 600, h: 190 }; -----------------------------------------------„Velká množství druhů běžně konzumované zeleniny vyžaduje intenzivní příkon energie pro svůj růst,“ říká Fischbeck. „Lilek, celer nebo okurky rázem vypadají o poznání hůř, když je srovnáme s vepřovým nebo kuřecím masem.“ Boj s obezitou pomocí zdravé stravy a ekologický přínos

zemědělství stojí proti sobě na miskách vah, a vyvažovacím jazýčkem je zde složení diety. Jak to celé funguje? Snaha dostat do sebe méně kalorií má pozitivní dopad na životní prostředí (menší spotřeba energie, závlahové vody i emisí – zhruba o 9 %). Ale tendence jíst zdravě, tedy méně masa a více ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a mořských plodů zvyšuje spotřebu energie o 38 %, spotřebu vody o 10 % a emise skleníkových plynů o 6 %. Spoluautorka studie Michelle S. Tomová k tomu dodává: „Je to komplexní vztah mezi složením potravy a životním prostředí. To, co je z hlediska zdraví rozumné a správné pro nás, jednoduše není vždycky to nejlepší pro životní prostředí. To by si příště měli autoři podobných doporučení uvědomit.“ Zastánci vegetariánské a veganské stravy připouští, že výroba některých jejich oblíbených potravin, především sójových polotovarů, může být náročná na energii. S publikovanou studií ale nesouhlasí. Podle nich nesrovnává dopady skutečných jídelníčků lidí, kteří mají rádi maso a těch, kteří se mu vyhýbají.

URL| http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr...ictejsi-nez-slanina-ne-kdyz-jde-o-klima

ekonomicky-denik.cz OECD: Ruská ekonomika je příliš závislá na přírodních zdrojích 18.12.2015

ekonomicky-denik.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Organizace OECD v listopadu zveřejnila ekonomický výhled ruské ekonomiky. Je příliš závislá na přírodních zdrojích. Světová banka to vidí stejně. Ačkoli se ruský prezident Putin na své včerejší velkolepé tiskové konferenci věnoval více jiným, než hospodářským otázkám, publikum ujistil, že Rusko má v této oblasti to nejhorší za sebou. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) spolu [...] Organizace OECD v listopadu zveřejnila ekonomický výhled ruské ekonomiky. Je příliš závislá na přírodních zdrojích. Světová banka to vidí stejně. Ačkoli se ruský prezident Putin na své včerejší velkolepé tiskové konferenci věnoval více jiným, než hospodářským otázkám, publikum ujistil, že Rusko má v této oblasti to nejhorší za sebou. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) spolu se Světovou bankou (WB) však vydaly ekonomický výhled, který s Putinovými proklamacemi příliš souhlasně nevyznívá. OECD: Ruská ekonomika je závislá na příjmech z nerostných surovin Podle OCED je nutné zlepšit podnikatelské prostředí k zajištění většího růstu potenciálního produktu a větší odolnosti ruské ekonomiky. S tím, jak se ceny energií ustálily na nízké úrovni, pracovní síla a kapitál jsou prakticky plně využity a protiruské ekonomické sankce zůstávají, hospodářství se dostalo do hluboké recese. Sankce podle OECD mohou za to, že kapitálový odliv způsobil razantní pokles investic, domácí poptávky i dovozů. Ruku v ruce s tím došlo k depreciaci rublu, což vedlo k nárůstu inflace na dvouciferné hodnoty a následnému poklesu reálných příjmů obyvatelstva, zejména toho nejchudšího. Roční míra inflace se aktuálně pohybuje nad 15% úrovní, což je o několik procentních bodů více, než je inflační cíl ruské centrální banky (11 %). OECD předpovídá ruské ekonomice je n velmi postupné oživení, podmíněné především vnějšími vlivy. Nezaměstnanost se prý vydá vzhůru ze současných poměrně nízkých hodnot. „Hospodářský růst by se měl do Ruska vrátit v roce 2017 s tím, jak dojde k posílení exportu a oživení domácí poptávky,“ říká OECD.

Největším úkolem pro tvůrce hospodářské politiky bude učinit ruskou ekonomiku silnější, vyváženější a méně závislou na volatilních příjmech z těžby přírodních zdrojů. To bude vyžadovat větší růst produktivity práce a zvýšení energetické efektivnosti tvorby HDP, k čemuž bude zapotřebí silnější konkurenční prostředí na ruských trzích, více investic a efektivnější fungování pracovního trhu. Tam se totiž mnohdy nesetkává struktura poptávky po pracovní síle s její nabídkou. Vše má být podle OECD doprovázeno zavedením strukturálních reforem, které výše uvedené podmiňují. Světová banka má více scénářů ekonomické predikce pro Rusko Světová banka své výhledy pro ruskou ekonomiku neustále zhoršuje. Zatímco ještě letos v červnu Světová banka podle Wall Street Journal očekávala, že ruský HDP se v letošním roce sníží o 2,7 %, v září svůj odhad opravila na propad o 3,8 %. Tento revidovaný odhad zatím přetrvává i v listopadu. Dá se však očekávat, že hospodářská recese se v Rusku ještě prohloubí, neboť propad HDP o 3,8 % je odhadován za předpokladu, že se ceny ropy udrží kolem 50 dolarů za barel. Problematický vývoj ruské ekonomiky však Světová banka předpovídá i v příštím roce. Vypracovala dva scénáře, podle toho, jak se budou vyvíjet světové ceny ropy a zemního plynu. Podle pesimistického scénáře by se měl ruský HDP letos propadnout o 4,3 % a v roce 2016 o dalších 2,8 %. Pro rok 2017 se pak očekává nulový hospodářský růst. Optimističtější scénář předpovídá letošní pokles HDP ve výši 3,1 % a pro rok 2016 naopak růst o 1,3 %. Vzhledem k tomu, že ceny ropy stále nenašly své dno, doporučujeme si vsadit spíše na první variantu s tím, že i nulový růst v roce 2017 lze chápat jako velmi nejistý. Putin a J.B. Colbert: najděte rozdíl Jak již zmiňovala OECD, západní ekonomické sankce proti Rusku mají na ruský ekonomický vývoj nemalý vliv. Ruský prezident Putin na tyto sankce pochopitelně reagoval. Ovšem nikoli tak, jak by se od státníka, jemuž záleží na blahu svých občanů, slušelo. Vladimir Vladimirovič nabyl přesvědčení, že jedinou správnou odpovědí je zavést reciproční opatření. Taková politika je ovšem velmi krátkozraká. Jistě může Putinovi přinést nějaké politické body, neboť voliči v něm mohou vidět nebojácného bohatýra, který se umí Západu postavit. Obyvatelstvo však záhy účinky těchto protisankcí pocítilo. Jestliže došlo k zákazu dovozu vybraných druhů západních potravin, pak nemohlo nastat nic jiného, než zdražení potravin na celém ruském trhu. A to i těch domácích, protože celková nabídka potravin na trhu klesla. A zdá se, že bude ještě hůř. Nedávný incident na turecko-syrských hranicích vedl k tomu, že Rusko bude bránit dovozu vybraných tureckých potravin. Rusové se tak mohou „těšit“ na další zdražování a zhoršování jejich životního standardu. Letos se podle Světové banky zvýšil podíl ruských občanů, žijících v chudobě, na více než 14 %. V roce 2014 jich přitom bylo o tři procentní body méně. -usi-

URL| http://ekonomicky-denik.cz/oecd-ruska-...-prilis-zavisla-na-prirodnich-zdrojich/

ekonomika.iDNES.cz Čeští ovocnáři likvidují sady. Ničí je levná konkurence ze zahraničí 18.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika Tomáš Lemešani Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Z mapy Česka hromadně mizí ovocné sady. Ovocnáři tak reagují na ruské embargo a následně vyvolaný dumping ze strany levných evropských producentů. Ovocnáři mluví o beznaději a nedoufají

ve zlepšení. Podle údajů Potravinářské komory České republiky letos ubylo více sadů než v předchozích letech: meziročně zmizelo 1 700 hektarů, tedy téměř deset procent. Za poslední čtyři roky se jejich rozloha zmenšila o více než dvacet procent. „Likvidovány jsou staré sady, což by sice nebyl problém, ale problém je to, že nejsou nahrazovány novými. Pěstitelé jsou zejména obchodními řetězci tlačeni do stále nižších cen a tím jsou nuceni zvyšovat výnosy a intenzifikovat výrobu, aby obstáli,“ říká předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvik. Ceny jsou dle pěstitelů tak nízké, že se běžně nevyplatí ani sběr již vypěstované úrody. „Z našeho pohledu jde o úbytek hlavně malých sadů. Ceny, za které se prodávají jablka, neuvěřitelně létají a mnohdy spadnou pod výrobní náklady. V loňském roce se prodávalo průmyslové jablko průměrně za 1,3 koruny za kilogram a nikdo to nechtěl sbírat, protože nákladově vychází jeden kilogram tohoto jablka na dvě koruny. V letošním roce vyskočila cena na 3,5 koruny a ke konci roku sletěla opět na dvě koruny za kilogram,“ říká ředitel společnosti Severofrukt z Terezína František Šiška. Udržování sadů a jejich obnova dle Šišky vyžaduje spoustu nákladů a „nejsou to rychlé peníze“, což odrazuje hlavně mladé podnikatele. Kromě jabloní klesá také množství meruňkových, rybízových nebo broskvových sadů. Největší cenový propad přišel v polovině roku 2014, kdy Rusko embargem zakázalo dovoz potravinářských výrobků z Evropské unie. Jak ovocnáři vysvětlují, problém nebyl v samotném zákazu vývozu do Ruska. Ten zasáhl spíše jiné evropské země. Třeba pro Polsko, jakožto zemi, ve které tvoří zemědělství takřka polovinu HDP, bylo Rusko třetím největším potravinářským odbytištěm. Po jeho ztrátě pak výpadek nahradili exportem zejména do sousedních zemí. Paradox: o odškodnění není zájem Pro české zemědělce je větším problémem než samotné embargo skutečnost, že musí konkurovat levným dotovaným potravinám ze zahraničí. A je zřejmé, že kvůli štědřejší podpoře zahraničních zemědělců po ruském embargu musejí někdy čelit podnákladovým cenám u konkurenčního zboží. V minulosti upozorňovali nejen na příliš levné dovozy ovoce, ale také vepřového masa. Zemědělci však paradoxně nemají zájem ani o odškodnění. Zatímco loni se o odškodnění za ruské embargo zasazovali hodně aktivně, v současnosti již na svou situaci rezignovali. „Finanční náhrada za ztráty vlivem ruského embarga je pro letošní rok řešena podporou ze strany EU do celkové výše 3 000 tun pro Českou republiku a bude vyhodnocena až během roku 2016. Podle podaných žádostí pěstitelů k současnému datu lze předpokládat, že určená kvóta pro Českou republiku nebude ani vyčerpána,“ dodává mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/ceske-sady-l...ika.aspx?c=A151217_144318_ekonomika_fih

Jurečka chce uvolnit pravidla zabijaček. Výslužka bude i pro sousedy 21.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ministerstvo zemědělství chce změnit podmínky domácích zabíjaček. Nově by chovatel mohl jitrnicemi, jelity či ovarem podarovat i sousedy a další blízké, nejen členy své domácnosti. Podle provozovatelů jatek to povede ke vzniku černého trhu s nekontrolovaným masem. Změna je součástí novely veterinárního zákona, kterou by podle mistra zemědělství Mariana Jurečky (KDU - ČSL) mohla vláda projednat do konce ledna 2016. Klíčová novinka spočívá v tom, že

rozšiřuje okruh osob, které bude možné obdarovat výslužkou. „Pokud dnes někdo dělá zabíjačku, tak by ji sousedům neměl dávat. Je to určeno pouze pro spotřebu v domácnosti. Nově však bude možné obdarovat těmi produkty i osoby blízké,“ vysvětluje ministr. Podle platného znění zákona je možné jitrnice a jelita z domácí zabíjačky spotřebovat pouze v úzkém okruhu rodiny. Ten, kdo by masnými produkty obdarovával jiné lidi nebo s nimi dokonce obchodoval, riskuje vysoké pokuty. Prodej zabijačkových pochoutek však bude zakázán i v budoucnu, stejně jako takzvané veřejné zabijačky pořádané obcemi nebo různými spolky. Oblíbený mýtus: zabíjačky zakázala EU V posledních letech se rozšířil mýtus, že domácí zabijačky zakázala Evropská unie. Ve skutečnosti však porážky zvířat kdekoliv mimo jatka zakazuje česká legislativa a to už přes padesát let. Výjimku měly právě jen domácí zabíjačky za předpokladu, že se maso spotřebuje v rodině. Ministerstvo musí často fámu vyvracet, naposledy to dementoval Jurečka na svém facebookovém profilu. „Stále se mě lidé ptají, jestli je pravda, že EU zakázala domácí zabíjačky prasat. Nezakázala, je to mýtus,“ napsal ministr. Uvolnění pravidel lze tak chápat také jako reakci na přetrvávající kritiku. Vedle rozšíření rodinného kruhu na „osoby blízké“, plánuje resort zjemnit také ustanovení pro domácí porážky skotu. Ty byly kvůli nemoci BSE dříve zakázány úplně, před třemi lety stát povolil aspoň porážení telat mladších 24 měsíců. Nově by podle Jurečky mohl chovatel porazit až pět kusů skotu ročně bez omezení věku. Provozovatelé jatek: hrozí rozmach černého trhu Proti uvolnění pravidel se staví Český svaz zpracovatelů masa. „Jsme proti rozšíření na osoby blízké, chceme, aby maso zůstalo v domácnosti chovatele. Osoba blízká by mohla znamenat klidně celou obec i přilehlé vesnice. Maso, které není podrobeno prohlídce je z veterinárně hygienického hlediska rizikové a jeho šíření by zhoršovalo situaci bezpečnosti potravin,“ říká výkonný ředitel svazu Jan Katina. Podle něj hrozí, že se do oběhu dostane ve velkém množství nekontrolované maso a vznikne černý trh, který úřady nebudou schopny ohlídat. Katina argumentuje čísly. „Z jednoho mladého býka je i 550 kilogramů masa. V České republice se hovězího spotřebuje v průměru osm kilo na osobu a rok. I když je spotřeba v rodinách chovatelů vyšší, tak to v žádném případě nejsou stovky kilo a chovatelé nedokáží maso zkonzumovat sami. To se dostane na černý trh,“ varuje Katina. Provozovatelé jatek proto prosazují aspoň nastavení maximálního limitu domácích porážek na farmu a rok.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/pravidla-pro...xp-/test.aspx?c=A151218_182428_test_ozr

Konec vlaječek v obchodech? České jídlo musí být ze tří čtvrtin zdejší 21.12.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vláda v pondělí schválila vyhlášku ministerstva zemědělství, která přesně definuje, jaká potravina je a jaká není česká. Musí pocházet od českého výrobce a obsahovat minimálně 75 procent české suroviny. Mělo by tak skončit léta sporů, jaké jídlo lze považovat české. Rozhoduje původ masa, místo zpracování, sídlo výrobce nebo stačí jen tradiční česká receptura? Tyto otázky řešilo v minulosti ministerstvo zemědělství v hádce s výrobci i obchodníky. Ti hojně reagovali na rostoucí upřednostňování tuzemských potravin ze strany spotřebitelů a obaly svých výrobků i regály v prodejnách vybavili státními vlajkami. Jednotná definice české potraviny však dosud neexistovala a potravinoví kontroloři museli řešit

nekončící spory, zda nedochází ke klamání spotřebitele. Lidl tak například prodával německé produkty pod označení Pravá česká zabijačka. Když na to Státní zemědělská a potravinářská inspekce přišla, argumentoval, že jde pouze o název marketingové akce produktů, které jsou v Česku známé jako tradiční. S tím by měl být konec. Vláda v pondělí schválila vyhlášku ministerstva zemědělství, které českou potravinu jasně definuje. „V zákoně o potravinách jsme měnili paragrafy tam, kde bylo dosavadní znění pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít,“ komentovat ministr zemědělství Marian Jurečka. Použít českou vlajku či mapu, nebo využít označení jako „vyrobeno v České republice“ či „Česká potravina“ tak budou moci použít výrobci dobrovolně za splnění určitých podmínek. Suroviny jednosložkových potravin jako je mléko, maso, ovoce či zelenina musí ze sta procent české. U vícesložkových výrobků je limit nastaven minimálně na 75 procent. Podle odůvodnění k návrhu vyhlášky je tříčtvrtinový podíl jednoduchým pravidlem, které nikomu nebrání, aby potravina obsahovala víc české suroviny. Zároveň však neomezuje výrobce, kteří pro své produkty používají například koření, jež v Česku neroste. Změněná vyhláška o potravinách a tabákových výrobcích se však netýká jen jídla. Mění také pravidla pro krabičky cigaret. Nově na nich budou muset být obrázky znázorňující negativní dopady kouření. Novela také vypočítává požadavky na složení elektronických cigaret, uvádí, jaké mohou obsahovat maximální množství nikotinu.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/vlada-schval...cr-/test.aspx?c=A151221_152115_test_ozr

extra.cz Bizarní smrt v McDonaldu! Muž se dusil kouskem masa a nikdo mu nepomohl! 16.12.2015

extra.cz str. 0 News btr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákazník známého řetězce fastfoodů Mike Ore měl opravdu smůlu. Zrovna si pochutnával na svém oblíbeném hamburgeru, když se začal dusit. Poměrně velký kus masa se mu zasekl v krku a on nemohl popadnout dech. Než mu někdo přišel na pomoc, zemřel. V jednom anglickém McDonaldu se odehrála opravdu děsivá scéna. Absurdní smrt muže na vozíčku způsobil kus masa. Pravděpodobně ukousl větší část, kterou vdechl do dýchací trubice. Zarážející je, že nikdo ze zákazníků, kteří v té době byli v restauraci, muži nepomohl. Někteří ho dokonce překračovali, když ležel na zemi a dusil se. Trvalo neuvěřitelné tři minuty, než mu někdo přišel na pomoc. Ostatní ho radši přešli, aby se dostali blíž k pultu. Očitý svědek popsal incident v McDonaldu: „Stál jsem v řadě se svou rodinou. V tom jsem uviděl muže na vozíčku, který nemohl popadnout dech. Já a dvě ženy jsme se rozhodli mu pomoct. Bylo ale příliš pozdě. Muž celý zmodral a kus masa nešel za žádnou cenu ven. Došlo mi, že umírá. Bylo strašné to pozorovat. Doteď z toho mám husí kůži,“ uzavřel zákazník Johny Langden. Tato kauza šokovala svět! Nevšímavost lidí může opravdu vygradovat ve smrt. Není to poprvé, co kolemjdoucí nepomohl někomu, kdo to potřeboval.

Souvislost s úmrtím muže má podle lékaře i alkohol. Mrtvý Mike Ore byl údajně těžký alkoholik a kuřák. Kromě toho trpěl dnou a rozštěpem páteře. Podle toxikologických výsledků mohl udušení způsobit špatný polykací reflex. Muž byl totiž podle dalších svědků namol. Vozíčkář musel pít ještě před návštěvou McDonaldu a pořádně se zřídit. Bohužel měl obrovskou smůlu, že si ho nikdo nevšiml včas a nezabránil udušení.

URL| http://www.extra.cz/bizarni-smrt-v-mcd...-dusil-kouskem-masa-a-nikdo-mu-nepomohl

F.O.O.D. Škola vaření Kuřecí vývar krok za krokem 22.12.2015

F.O.O.D. str. 88 jak na to Štěpán Vašák, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět JAK NAPORCOVAT KUŘE, PŘIPRAVIT Z NĚJ SILNÝ VÝVAR A KAM VŠUDE MŮŽETE V RÁMCI „ŠETŘENÍ“ DRŮBEŽÍ MASO JEŠTĚ POUŽÍT, VÁM UKÁŽE NÁŠ FOOD STYLISTA ŠTĚPÁN VAŠÁK. Kuřecí vývar jako od babičky 4 porce příprava: 3 hodiny skelet, křídla a krk z 1 kuřete 1 celeru 2 mrkve 1 petržel 1 cibule 2 stroužky česneku 1 pórku 3 bobkové listy 6 kuliček pepře 3 kuličky nového koření 2 lžičky soli hrst tymiánu 1 Štěpán si připravil omyté a osušené kuře zbavené drobů. Ostrým nožem s kratší čepelí odřízl stehno podél svalu. Čepelí našel kyčelní kloub, zatlačil mezi kosti a stehno snadno oddělil. 2Pak Štěpán stejným způsobem odřízl i druhé stehno. 3 Prsty lehce odstranil kůži z prsou a schoval ji na vývar. 4–5Trup kuřete uprostřed Štěpán nařízl tak, aby se prsní svaly oddělily. Podél hrudní kosti oba odkrojil. 6 Podobným způsobem oddělil i kuřecí křídla. Do vývaru je můžete ponechat celá. Pokud je budete péct, raději odstraňte špičky, které se snadno připálí. 7 Jednotlivé části kuřete si Štěpán připravil podle receptů na následujících stranách. Křídla, skelet, krk, odřezky a kůži použil k vaření drůbežího vývaru. Prsa se hodí například do omáček či rizota. Můžete z nich samozřejmě připravit i přírodní steak nebo smažený řízek. Stehenní maso je mnohem šťavnatější, a proto se hodí k pečení či dušení. 8 Odřezky z kuřecího masa vložil Štěpán do pekáče a pekl je v předehřáté troubě při 200 °C asi 10 minut. Pak maso opláchl, vložil do hrnce a zalil 1,5 l vody. Vše přivedl k varu a asi po 10 minutách sebral sraženou pěnu, která se vytvořila na povrchu. Přidal na větší kousky omytou a nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a česnek i se slupkou, koření a sůl. Cibuli rozpůlil, vnitřní část nasucho orestoval na pánvi a potom ji přidal do hrnce. Vývar Štěpán vařil (nebo přesněji táhl) alespoň 3 hodiny na mírném plameni. Pokud chcete vývar redukovat a uchovat si ho do zásoby, vařte ho o dvě hodiny déle. Čím méně zůstane tekutiny, tím lépe. Po vychladnutí vznikne želatina. Kuřecí krémová polévka 4 porce příprava: 30 minut 2 mrkve 2 petržele 50 g másla 3 jarní cibulky 2 stroužky česneku 100 g žampionů 4 stonky řapíkatého celeru 2 lžíce hladké mouky 1 l kuřecího vývaru obrané maso z vývaru sůl a pepř 100 ml plnotučného mléka 100 ml smetany 33% tymián a rozmarýn plocholistá petržel Mrkev a petržel očistěte a nakrájejte nadrobno. Orestujte je na másle, přidejte nasekané jarní cibulky a česnek, nakrájené žampiony a řapíkatý celer, zaprašte hladkou moukou, krátce orestujte a zalijte kuřecím vývarem. Přidejte obrané maso a asi 10

minut povařte. Osolte, opepřete a zalijte směsí mléka a smetany. Na poslední 2 minuty varu přidejte nasekané bylinky. DOBRÁ CENA Kuřecí rizoto 4 porce příprava: 40 minut 2 kuřecí prsa 50 g másla + 150 g na dokončení 100 g žampionů sůl a pepř 4 šalotky 400 g rýže arborio 150 ml bílého suchého vína 800 ml kuřecího vývaru 2 hrsti plocholisté petrželky 100 g parmazánu Prsa nakrájejte na malé kousky a orestujte na másle, přidejte na plátky pokrájené žampiony, orestujte, dochuťte solí a pepřem, přidejte nadrobno nasekané šalotky. Do vzniklé směsi přidejte rýži a krátce orestujte. Zalijte vínem a pozvolna redukujte. Poté přidávejte po částech horký kuřecí vývar, pokaždé nechte pomalu zredukovat. Rýže by měla být jen „al dente“. Odstavte a přidejte zbylé máslo a nastrouhaný parmazán. Dochuťte solí a pepřem, ozdobte nasekanou petrželkou. Pečená kuřecí stehna s kuskusem 4 porce příprava: 90 minut 4 kuřecí stehna sůl a pepř sladká paprika kurkuma 50 g másla 700 ml kuřecího vývaru 500 g kuskusu 4 mrkve 4 jarní cibulky 2 stroužky česneku 200 g mraženého hrášku Kuřecí stehna osolte, opepřete, posypte paprikou a kurkumou, vložte do pekáčku, přidejte máslo a pečte přiklopené při 180 °C do změknutí. Podle potřeby podlévejte vývarem. Kuskus připravte podle návodu, místo vody můžete použít i kuřecí vývar. Mezitím na pánvi na másle orestujte nadrobno nakrájenou mrkev dozlatova, poté přidejte nasekanou jarní cibulku a česnek. Orestujte, podlijte vývarem a poduste. Na závěr přidejte hrášek, osolte, opepřete a duste ještě 5 minut. Směs smíchejte s připraveným kuskusem. Náš TIP: Upečená kuřecí stehna vyndejte z pekáčku na talíř a kuskus se zeleninou smíchejte s výpekem. Foto popis| Štěpán Vašák Foto popis| ŠTĚPÁN VAŠÁK pro náš časopis připravuje jako food stylista řadu nejen „mužských” specialit. Má rád hlavně českou kuchyni, protože ctí určité zásady, kterých je třeba se držet a výsledek je vždy dokonalý. My v redakci máme nejraději Štěpánovy polévky, na které je mistr. A tak jsme ho poprosili, ať pro nás naporcuje kuře a vykouzlí z něj dlouho tažený vývar a poradí nám, co s jednotlivými kousky kuřecího masa. Nechte se taky inspirovat! Foto autor| foto: David Turecký, dekor styling: Markéta Pavlovič Foto autor| ZA ZAPŮJČENÍ NÁDOBÍ A DEKORU DĚKUJEME: PODOLSKÉ VETEŠNICTVÍ, P& J BAZAR

Za kolik se napijeme? 22.12.2015 F.O.O.D. str. 108 bedekr TEREZA KRAJČÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět JAK JE MOŽNÉ, ŽE V SUPERMARKETU KOUPÍTE VÍNO ZA 30 KORUN A JINDE SE PRODÁVAJÍ VÍNA ZA STATISÍCE? PROZRADÍME VÁM, JAK VZNIKÁ CENA VAŠÍ LAHVINKY. Cena vína většinu z nás zajímá, ať už se pohybujeme v jakýchkoli částkách. Někdo je ochoten zaplatit za láhev 120 Kč, když je oslava, tak výjimečně 300 Kč. Někdo zase dá za láhev 2000 Kč, protože si to může nejen dovolit, ale dokáže v daném víně najít i jeho hodnotu. Někdo si kupuje jen značku či medaile na láhvi. Kdo a co vlastně určuje cenu vína? Kdy je poměr ceny a opravdové hodnoty vína v rovnováze? Cena vína se začíná počítat již na vinici. Hodnotu hroznů určuje už jejich původ, složení půdy, nadmořská výška, sklon ke slunci, stáří vinice a mnoho dalšího. Hledejte kvalitu Dalším faktorem ceny hroznů je kvalita suroviny a práce na vinici.

Ta je samozřejmě rok od roku jiná. Podle přízně přírody v daném roce. Je velmi důležitý i záměr vinaře. Jestli nechá zkoncentrovat veškerou sílu rostliny do dvou i méně špičkových hroznů, nebo chce získat větší množství suroviny. Kvalita na úkor množství samozřejmě ovlivňuje cenu významně. Vinici lze přihnojovat chemicky nebo biologickými hnojivy, náklady jsou spojené i s bojem proti škůdcům. Hrozny se sklízí mechanicky, nebo se sklizeň provádí ručně, což je šetrnější, ale i dražší. Náklady jsou spojené navíc ještě s neplodícími mladými vinicemi. Nemluvě o nepřízni počasí, jako je mráz, kroupy, silné deště nebo naopak velká vedra. S tím vším si vinař musí poradit a zahrnout do nákladů. Nemluvě o „Akci Z“, kdy než aby prodával špatné víno, a zničil by tak dobré jméno vinařství, raději všechny hrozny prodá, anebo z nich vyrobí „béčkové víno“, které prodává pod druhým názvem vinařství. Jak se rodí cena Orientační náklady na vypěstování jednoho kilogramu hroznů jsou u moravských hroznů zhruba od 21 Kč. Na láhev o objemu 0,75 l je potřeba asi dva kilogramy hroznů, což dělá minimálně 42 Kč. Cena je samozřejmě proměnlivá podle ročníku, polohy vinic a práce vinaře. Dále musíme započítat technologii zpracování. Ne každý vinař si může dovolit moderní zařízení jako šetrný lis, počítačem řízené kvašení, moderní laboratoř, sudy, filtry nebo lahvovací a etiketovací linku. Vínu může vinař předepsat další doškolování, zrání v dubovém sudu (barrique), což zvedne jeho cenu o 100 až 150 Kč, nebo nechat dále zrát na láhvi. Před uvedením vína na trh musí každé projít řadou analýz, zkoušek a degustačních testů. Což také není zadarmo. Nesmíme zapomínat i na odvody vinařskému fondu za každý litr vína. Další fixní náklady jsou na láhve (6–10 Kč), korky (4–15 Kč), kapsle (2–6 Kč), etikety (3–12 Kč), krabice (2–5 Kč). Pokud je vinař dobrý a dokáže si pravidelně poradit s každým ročníkem, získává samozřejmě i více zákazníků a domácí i mezinárodní ocenění, což vede k popularizaci značky. Vína takového vinařství jsou logicky dražší než od vinaře neznámého. Známější vinaři nemají vína vždy lepší než jiní, ale dobré jméno nám dává jakousi záruku dobré koupě. Ovšem zákon nabídky a poptávky je nemilosrdný. Stejně tak i pověst ročníku. Za lepší ročník musíme zaplatit více než za horší, samozřejmě v závislosti na životnosti vína a zbývajícího počtu láhví, které má vinař v nabídce. Volte s rozvahou Zákazník si tedy může vybrat ze dvou možností. Buď budeme pít víno z hroznů, které bylo vypěstováno v obrovském množství a mechanicky sklizené, které prošlo v rychlosti továrnou, aby bylo do dvou měsíců v regálech obchodů. Nebo můžeme pít víno, se kterým bylo zacházeno s láskou a péčí, do kterého byl vložen veškerý um vinaře a byl tak maximálně využit jeho potenciál, charakter odrůdy a odráželo region a originalitu místa odkud pochází. Jeho výrobní cena se ale bohužel nemůže dostat pod hranici 100 Kč. Pokud připočítáme marži vinaře a obchodníků, dostaneme se na cenu 150 až 200 Kč. Myslím si, že až od této hranice koupíte vína, která budou stát za to, abyste v nich smočili své rty. Nemůžeme brát ale v potaz obchodní strategie prodejců, kteří víno prodávají hluboko pod cenou, aby tak nalákali zákazníky pro návštěvu obchodu a prodeje jiných produktů. Lepší, než kupovat láhvové víno pod 100 Kč, je koupě dobrého sudového vína, u něhož máme započtené nižší náklady s balením, dopravou, distribucí, reklamou atd. Je ale nutné vědět, odkud víno pochází a jakou cestou prošlo. Dají se sehnat jak vína absolutně nepitelná, tak i velmi dobrá. Některé vinotéky si nechávají od vinaře dělat speciální šarže vín. Mají tak zaručenou kvalitu vína po celý rok. I za cenu od 150 Kč lze tedy pořídit vína kvalitní, lahodná a příjemně pitelná. Vždy, když ale uvažujete nad cenou, si uvědomte, že za každou láhví stojí obrovské úsilí a odhodlání vinaře lopotícího se za každého počasí na vinici. Jeho puntičkářská práce ve sklepě, obhajoba jeho díla u prodejců a distribuce často do noci. Dlouhá je cesta z vinice na náš stůl. A i ta cesta má svoji hodnotu. ** Víno měsíce Tereza Krajčíková sommelierka vinoték Bohemia Wine Když si jen přičichnu k tomuto vínu a zavřu oči, ocitnu se na lavičce před vraty tohoto známého moravského vinařství a teplé letní slunce mě hřeje do tváří. Pak

mě ze zamyšlení vytrhnou slova pana Mádla, který mi nabízí další „sklinku“ s upozorněním: „Pozor, opilý řidič, veselý vrah!“ Ano, jistě jste poznali, že je to věta z filmu Bobule, kde pan Stanislav Mádl působil jako konzultant a mnoho z jeho bodrých „hlášek“ se tak díky tomuto snímku dostalo do širokého povědomí. Část natáčení filmu probíhala i v Mádlových vinohradech. Sám vinař svá vína nevnucuje, a přesto si docela samozřejmě získala mnoho mlsných jazýčků nejen z domova. Pije se například až na české ambasádě ve Velké Británii, kam pan Mádl dojíždí pravidelně s cimbálovou muzikou. RULANDSKÉ ŠEDÉ, POZDNÍ SBĚR, 2014, Stanislav Mádl Víno krásné zlatožluté barvy. Ve vůni cítíme jemný pomeranč a medovou nasládlost. V chuti je plné, harmonické s příjemnou kyselinkou a dlouhotrvající dochutí. Doporučená cena: 269 Kč Foto autor| FOTO: ARCHIV FIREM A SHUTTERSTOCK. COM Foto popis| DORNFELDER, ZEMSKÉ, 2014, Vinařství Štěpánek Víno krásné syté granátové barvy, s výrazným ovocným aroma. Ve vůni naleznete lesní plody a ořechy. V chuti je toto víno velmi extraktivní, plné s dlouhou dochutí. Hodí se k těžším úpravám masa, grilovaným pokrmům, zvěřině a sýrům. Doporučená cena: 199 Kč Foto popis| FRANKOVKA, ZEMSKÉ, 2013, Bohemia Wine Víno intenzivní rubínové barvy, příjemné kořenité vůně s tóny ovoce a jader peckovin. V chuti plné, extraktivní s jemnou tříslovinkou. Doporučujeme k tmavým masům, kořenité úpravě masa, steakům, k různým druhům sýrů a uzenin. Doporučená cena: 219 Kč Foto popis| VELTLÍNSKÉ ZELENÉ, POZDNÍ SBĚR, 2013, Štěpán Maňák Víno světlé žlutozelenkavé barvy s jemnou kořenitou vůní. V ústech je plné, harmonické s jemnou kyselinkou doplňující mandlovou chuť. Doporučená cena: 239 Kč Foto popis| RYZLINK VLAŠSKÝ, ZEMSKÉ, 2014, Vinařství Kořínek Víno s vyobrazením ledňáčka říčního je příjemně ovocné. Můžeme v něm cítit zelená jablka, doplněná šťavnatou kyselinkou. Dochuť je lehká s minerálními tóny. V aktuálním Průvodci nejlepších vín České republiky 2015–2016 toto víno získalo nejvyšší možný počet hvězdiček. Doporučená cena: 219 Kč

finance.iDNES.cz Ve dvaceti koupila zdevastovaný statek, dnes má obrat 10 milionů ročně 19.12.2015

finance.iDNES.cz str. 0 Finance / Podnikání pro iDNES.cz, Marie Stypková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Iveta Svobodová pochází z rodiny zemědělských inženýrů. Po revoluci přišel její otec s nápadem, že by bylo dobré začít podnikat v zemědělství. Tušil, že po vstupu do Evropské unie bude toto odvětví podporováno a dotováno. A měl pravdu. Dnes jeho dcera vlastní prosperující ekofarmu v Jeseníkách. Iveta Svobodová žila v Praze, a když se rozhodla podnikat v zemědělství, začala hledat vhodnou lokalitu. Původně měla políčeno na dva statky u Prahy, nakonec koupila v dražbě státní statek Heřmanovice, který byl určen k privatizaci. Za farmu na Jesenicku tehdy dala necelé čtyři miliony korun a stejnou částku musela postupně vydat za závazky po bývalém statku. „Vybílila jsem tehdy všechny účty, finančně mi pomohli i rodiče a jejich kamarádi,“ vzpomíná na dobu před dvaceti lety farmářka. Krávy, které převzala, byly prý nejhorší v celém okrese, stroje a budovy pomalu dosluhovaly. „A když si vzpomenu, že první úvěr na nákup krav, který se mi povedlo získat u tehdejší Investiční banky, byl úročený čtyřiadvaceti procenty, je mi špatně ještě dnes,“ dodává Iveta. Hospodaří na 565 hektarech

Krátce poté, co si statek v Heřmanovicích pořídila, seznámila se se svým nynějším mužem Tomášem. I on pochází z rodiny dvou zemědělských expertů, a přestože vystudoval tělesnou výchovu a speciální pedagogiku, dal se na podnikání také. Když se pak v roce 2002 vzali, společně se pustili do oprav statku, vyřizování potřebných dokumentů, studovali zákony a pídili se po možnostech, jak svou farmu udržet při životě. Farma Bovine, jak se statek jmenuje, dnes hospodaří na 565 hektarech trvalých travních porostů, chová 270 krav - matek a průběžně 200 telat a dorostu. Kromě masných plemen skotu se pyšní také stádem tibetských jaků, oslíky, miniponíky a prasátky mangalica. Znovu bych už do toho asi nešla Iveta si už na podnikání v náročných horských podmínkách zvykla, ale váhá s odpovědí na dotaz, zda by do toho šla po všech peripetiích znovu. „Začátky byly kruté, a kdybych tehdy věděla to, co vím dnes, hodně bych se rozmýšlela, jestli se do toho pustit znovu. Rodiče mi zpočátku hodně pomáhali, ale časem jsem zjistila, že zemědělství prochází tak rychlým vývojem, že to, co platilo ještě před pěti lety, je dnes úplně jinak. A přesvědčovat vlastní rodiče, že jejich nápady a zkušenosti už dnes nejsou ekonomické, bylo někdy hodně těžké,“ vypráví o generačním problému, kterému se nevyhnula ani ona. Krávy nežerou nic jiného než trávu a seno Certifikát ekologické farmy získali Svobodovi v roce 1999. Důvodů, proč jsou „eko“, je prý hned několik. Iveta nemá ráda chemii, která je dnes téměř všude a ve všem. Vadí jí také, když se zvířata chovají bez možnosti pobytu venku. „Naše krávy žijí venku celoročně. Plemenné býky dáváme do stáda na tři měsíce v roce, aby se krávy telily v období, kdy je to pro ně, telata, ale i pro nás nejvhodnější. Po zbytek roku odpočívají na vyčleněné pastvině,“ přibližuje. Pro svá zvířata si Svobodovi vyrábějí také veškeré krmivo. „Za celý svůj život nesežerou nic jiného než trávu nebo z naší trávy vyrobené seno a senáž. A na kvalitě masa je to znát,“ zdůrazňuje. Zaměstnávají multifunkční chlapy Farma leží v hornaté části Jeseníků, kde, jak říkají místní, je dva měsíce zima a deset měsíců chladno. „I proto jsme začali na farmě postupně přecházet z dojnic, které jsme vydražili, na krávy masné. Dalším důvodem bylo i to, že mlékárna, která od nás mléko brala, platila i s ročním zpožděním, pokud vůbec zaplatila,“ vysvětluje důvod změny chovu Iveta. Svobodovi zaměstnávají šest lidí v provozu a paní účetní, která je na farmě už dvacet let. Kromě zootechničky, která se stará hlavně o zvířata, je zde i pět takzvaně multifunkčních chlapů. „V létě sekají a suší seno, v zimě krmí a celoročně pomáhají se zvířaty. Kromě toho staví a udržují ohrady, třídí telata, prohánějí stáda při odběrech, odčervování, vyšetřování březosti, prostě všichni dělají to, co je zrovna potřeba, “ vyjmenovává Iveta. Na farmě pomáhají také tři děti Svobodových. „Syn Jakub umí ve svých dvanácti letech řídit traktor i řezat motorovou pilou, o dva roky mladší dcery Karolína a Veronika zvládnou samy nakrmit telata nebo se postarat o miniponíky,“ konstatuje hrdá maminka. Vlastní jatka budou nutností Svobodovi mají v plánu, že si vybudují vlastní jatka. „Zatím je nemáme, takže v současné době řešíme poptávku po kvalitním hovězím tak, že si náš kus necháme porazit a vyzrát na běžných komerčních jatkách, a potom maso rozprodáme. Poptávka je ale větší než naše nabídka, takže vlastní jatka budou časem nutností,“ plánuje Iveta. Zatím se odstavená telata prodávají do dalšího výkrmu, bohužel ne ekologického, a kolem dvou let pak končí na jatkách. „Tím, že je jalovice poražena na konvenčních jatkách, její maso se jako bio prodávat nesmí,“ vysvětluje Iveta. Jsme závislí na tom, kdy přijdou dotace Farma Svobodových si už žije svým zaběhaným životem a okruh odběratelů se neustále rozrůstá. Jejich zisky se však odvíjejí především od toho, kdy dostanou dotace, bez kterých se české zemědělství neobejde. Roční obrat se pohybuje kolem deseti milionů korun.

„Jsou roky, kdy první peníze daného roku přijdou v prosinci, a zbytek až další rok. A když v tom dalším roce si to tam nahoře rozmyslí, a pošlou peníze dříve, tak jsme rázem ve velkém zisku. Odvedeme spoustu peněz na daních, sociálním a zdravotním pojištění a další rok je to třeba zase naopak,“ líčí žena plná energie. I přesto, že nikdy neví, kdy potřebné dotace dorazí, snaží se postupně celou farmu opravovat a modernizovat. „Investice do strojů i stájí jsou docela velké, takže to jde pomalu. I díky tomu, že se cena telat drží poměrně vysoko jsme loni mohli zrekonstruovat bývalý ovčín, postavili jsme také novou střechu na krásné historické stáji, kde máme ustájena telátka a krávy s různými problémy. Je to taková naše nemocnice a kojenecký ústav dohromady. V příštím roce bychom chtěli kompletně zrekonstruovat další kravín a pořídit si nový traktor,“ vypočítává Iveta. Závist, naschvály i úřednická nabubřelost Za dvacet let, co Svobodovi hospodaří, se už setkali s ledasčím – se závistí, s naschvály nebo s úředníky, kteří hledají chyby za každou cenu i tam, kde nejsou. „Stále nemůžu pochopit ty, kteří se baví tím, že nám přestřihnou ohradníky a pak se radují, když celá farma nahání krávy zpět. Nebo lesáci, kteří si bez našeho svolení suverénně tahají dřevo z lesa přes naše pastviny, a navíc nechají otevřenou ohradu. A potom si jdou stěžovat, že po ‚jejich‘ lese běhají naše krávy.“ „Taky tady byl kontrolor z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, díky kterému nám zkrátili dotace jenom proto, že bláto a rez na nádrži na naftu považoval za naftu. A nikdo mu nedokázal vysvětlit, že v těch místech žádná nafta být nemůže. Nepomohla nám ani revizní správa odborné firmy. Odvolali jsme se proti tomu, ale napsali nám, že když to napsal do záznamu pan kontrolor, tak to bude asi pravda. My od té doby čekáme, jestli se tím bude někdo zabývat, jak slíbili,“ popisuje rub podnikání Svobodová. A aby toho nebylo málo, Svobodovi se momentálně soudí s církví. Ta si totiž nárokuje pozemky, které si Iveta Svobodová řádně koupila od státu v rozmezí let 2006 až 2009. Jedno soudní jednání se už konalo, další je stanoveno na únor.

URL| http://finance.idnes.cz/podnikani-zeme...ani.aspx?c=A151213_001338_podnikani_mrs

Frekvence 1 Tržby obchodníků překonaly stříbrný advent 20.12.2015

Frekvence 1 str. 2 18:00 Rozhlasové noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět moderátorka -------------------Tržby obchodníků během poslední soboty a neděle před Vánoci překonaly předchozí stříbrný adventní víkend. Proti běžným víkendům byly prodeje vyšší o desítky procent. Prodejci elektroniky zároveň zaznamenali meziroční nárůst až o třetinu. Mluvčí obchodního řetězce Globus Pavla Hobíková k tomu dodává. Pavla HOBÍKOVÁ, mluvčí obchodního řetězce Globus -------------------Zlatý adventní víkend pro nás znamená jeden z nejdůležitějších víkendů v roce, což se potvrdilo i letos. Na odprodejích i návštěvnosti hypermarketu vidíme, že svátky už jsou opravdu za dveřmi a přípravy Čechů vrcholí. Ve srovnání s běžným víkendem v roce jsou tržby vyšší o několik desítek procent. Oproti předchozím adventním víkendům se také změnil obsah nákupních košíků, zákazníci nakupují nejenom poslední dárky, ale čím dál více jich také odjíždí s vánočními stromky a kapry. Prodeje rostou především u potravin na sváteční tabuli a sice ryb, masa, sýrů, nebo alkoholu.

Několikanásobně také rostou odprodeje vinných klobás a našich ručně pletených vánoček.

Haló noviny Univerzita přispívá ke sbližování lidí v obcích a městech 22.12.2015

Haló noviny str. 11 Píšete nám Jan REJFEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Poslední šestou lekcí pod názvem Nové trendy ve spotřebě potravin ukončili senioři Virtuální univerzity třetího věku (VU3V) v Dešenicích další semestr studia, který organizuje Česká zemědělská univerzita v Praze. Pod vedením Heleny Boučkové a lektorky Petry Šánové se senioři postupně seznámili v úvodní lekci s bezpečností potravin, která je přímo zakódována v politickém systému EU i ČR. Jsou zde příslušné kontrolní orgány, které na to dohlížejí, a navíc je zde systém rychlého varování pro potraviny i krmiva. V následující oblasti se studující seznámili s kvalitou potravin, oblastí velice nejednoduchou, neboť spotřebitel má možnost sledovat jen etikety a web Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Důvěřovat, že voda, kterou zákazník drží, je správný a dobrý nápoj, nikoli jen surovina k falšování potravin může být mnohdy zcestná. Zajímavou lekcí bylo označování potravin. Informací, které může zákazník získávat z obalů je velmi mnoho. Správně se v nich orientovat je již složitější. Lekce o potravinách živočišného původu byla neméně zajímavá, když si uvědomíme, jak zde jednotliví výrobci mohou doslova »čarovat« a »klamat« spotřebitele. Podobně tomu bylo s potravinami rostlinného původu, kde se studenti seznámili především s pekařskými výrobky a těstovinami, přednáška i test byly zaměřeny k mouce, cukru, bramborám, ovoci i zelenině. V poslední, již výše vzpomínané lekci si senioři prohloubili znalosti v oblasti biopotravin, vysvětlili si pojem FAIRTRADE a seznámili se s novým stylem LOHAS. Neopomněli nakouknout do tajů farmářských trhů a prošli také nové styly konzumace potravin. Senioři se z úst erudované lektorky dozvěděli, že »žádná z potravin není stoprocentně zdravá. Ale základem je přeci, aby naše strava byla pestrá, abychom od všeho, i trochu nezdravého, jedli trošku, ale tak, aby vše tvořilo jeden vyvážený celek. Takže trochu alkoholu neuškodí, stejně tak jako přebytek i přemíra mrkve by našemu organismu uškodila«, jak zdůraznila závěrem P. Šánová. Všichni studující ukončili studium šestým testem a testem závěrečným z celého semestru. Pochopitelně, že úspěšně. Pozitivní bylo, že drtivá většina z nich chodila na jednotlivé lekce pravidelně. Po ukončení se scházeli ještě v místní klubovně, kde se probírala i další témata, politická nevyjímaje. Univerzita tak zcela jistě přispívá ke sbližování občanů v obcích a městech. Je to jedna z možných forem nejen v rámci vzdělávání seniorů, ale i forem společenského soužití. Neboť mnohých dalších se senioři nemohou z různých důvodů zúčastňovat. Studenti - senioři touto cestou také děkují H. Boučkové, která třídu v Dešenicích vedla velmi obětavě v rámci svého volného času. Další semestr bude zahájen počátkem února a tématem bude opět oděvnictví, i když z jiného pohledu, neboť třída již oděvnictví studovala. Byla to celá problematika dějin oděvní kultury II., kterou všichni také úspěšně zvládli a ukončili. Články vyjadřují pouze názory a poznatky autorů, mohou být redakčně kráceny Foto popis| Účastníci studia v Dešenicích společně po ukončení semestru a při závěrečných testech Foto autor| FOTO – archiv autora (2) O autorovi| Jan REJFEK, účastník VU3V, zastupitel městyse

Havlíčkobrodský deník Vánoční ryba? Lidé chtějí hlavně málo kostí 18.12.2015

Havlíčkobrodský deník str. 8 Publicistika MICHAELA ŘÍMANOVÁ

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brno – Vánoční koledy, dárky pod stromkem a na talíři bramborový salát a smažený kapr. Bez toho si ještě před pár lety nedokázal téměř nikdo v České republice představit Štědrý večer. Tradice se ale pomalu mění. Kapří místo na stole ohrožují ryby z dalekých moří. Největší konkurent je losos. Růžové lososí maso servíruje na štědrovečerní stůl například Milan Ševčík z Vyškova. „Hlavně proto, že nemá tolik kostí,“ vysvětlil Ševčík. Mnoha lidem vadí kromě kostí také chuť kapra. „Připadá mi bahnitý. Když mám možnost si vybrat, dám si raději lososa nebo jinou rybu, která má masitější chuť. Dnes už je jednoduché si vybrat, co kdo má rád,“ poukázala Klára Tomanová. Stále větší oblibu mořských ryb podporují také nově vznikající firmy, které vozí čerstvé zahraniční ryby do svých prodejen. „Zájem o mořské druhy se zvyšuje. Oblíbená je u nás kromě lososa také treska,“ říká majitel firmy Delimax, prodávající plody moře, Petr Grabec. Kromě lososa a mořských ryb jsou ale oblíbené i české sladkovodní ryby. „Málo kostí mánapříklad candát,“ poradil brněnský kuchař Jiří Dlapka. Pro mnoho dalších lidí jsou ale Vánoce bez kapra stále nepředstavitelné. „Je to tradice, stejně jako zdobení stromku. Z kapra smažím řízky. Ty servíruji s bramborovým salátem. Neměnili bychom,“ popsal rodinný zvyk Andrej Dzuba z Blanenska. Lidé, kteří se nechtějí vzdát kapra, podle obchodníků stále víc využívají nabídek specializovaných prodejen, kde jim rybu rovnou vykostí a naporcují. „Rok od roku pozorujeme větší zájem o filety než o živé ryby,“ potvrdil jeden z majitelů firmy Ocean 48 Martin Baráček. Ztrácí se tak tradice, kdy děti před Vánocemi chodily za kaprem plavajícím doma ve vaně. „Nedivím se, že lidé využívají podobné služby. V době, kdy nikdo nemá čas, se jim moc nechce zdržovat se zabíjením a kucháním kapra. Také bych si raději koupil předpřipravený filet,“ přiznal kuchař zabývající se přípravou ryb Martin Čech. Za naporcované maso si ale zákazníci připlatí. „Cena za kilogram vykostěných filetů z kapra se pohybuje okolo tří set korun,“ uvedl Baráček z Ocean 48. Dodal, že cena za ryby zůstává ve srovnání s minulým rokem téměř stejná. Většina lidí, které nákup kapra čeká, si tak letos příliš nepřiplatí. „Za kilo živého kapra lidé platí okolo pětadevadesáti korun. Těsně před Vánocemi může cena kvůli velkému zájmu stoupnout,“ upozornil majitel brněnské Rybárny Šopík Josef Šopík. Zda si lidé o Vánocích dají kapra, nebo jinou rybu, není podle kuchaře Dlapky důležité. „Hlavní je, aby zůstala zachovaná tradice a rybu nenahradil například vepřový řízek,“ je přesvědčený kuchař. Jenže právě to se v mnoha rodinách už stalo. „Ryby vůbec nejíme. Štědrovečerní večeři pro mě od malička představuje řízek plněný šunkou a sýrem s bramborovým salátem,“ přiznal Jakub Netek. Foto popis| Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Jihlavský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Třebíčský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Žďárský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Pelhřimovský deník; Publicistika; 08 ID| f12a4f4b-6a56-41ad-b133-7451aa13f3e9

Hospodářské noviny Pavla Hobíková mluvčí řetězce Globus k tržbám v posledních dnech 21.12.2015

Hospodářské noviny str. 8 Názory

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zvýšené prodeje jsou patrné především u potravin na sváteční tabuli, ryb, sýrů, masa, alkoholu nebo exotických plodů a sušeného ovoce. Rostou prodeje vinných klobás, pletených vánoček a věnců.

chytrazena.cz Dietní potraviny s překvapivě vysokým obsahem bílkovin 16.12.2015

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 16. 12. 2015 / Diety Pokud jde o potraviny s vysokým obsahem bílkovin, jedničkou mezi nimi jsou vejce a kuřecí maso. Je jim věnována velká pozornost a existuje pro to důvod. Abyste měli ploché bříško, potřebujete protein. Právě on je základním stavebním kamenem pro tvorbu svalové hmoty. A podporuje spalování tuků. Celá řada potravin má stejný nebo dokonce vyšší obsah bílkovin než má třeba vejce, ve kterém je obsaženo 6 g bílkovin. Potřebné množství proteinu dodá vašemu tělu například také ovoce a zelenina. HRÁŠEK Množství bílkovin: 8 g v 1 hrnku (14 % doporučené denní dávky). Ač se to může zdát divné, hrášek má v sobě 8krát více bílkovin než špenát. Zároveň je v něm vysoká hodnota vitamínu C, která pokryje téměř ze 100 % jeho denní potřebu. Pokud máte dostatek bílkovin a vitamínu C, bude váš imunitní systém fungovat výborně. Konzumace: Přidávejte hrášek do salátu nebo k vajíčkům – zvýšíte tím jejich výživnost. ČOČKA Množství bílkovin: 18 g v 1 hrnku (36 % doporučené denní dávky). Věděli jste, že jeden hrníček čočky má stejný obsah bílkovin jako tři vejce a přitom méně než 1 g tuku? Díky vysokému obsahu vlákniny má také velkou sytící schopnost a studie prokázaly, že urychluje spalování tuků. Španělští vědci zjistili, že lidé, kteří jedí čočku 4krát týdně, ztrácejí rychleji váhu a hodnota cholesterolu v jejich těle je nižší. Konzumace: Jezte ji jako přílohu nebo si z ní udělejte polévku. GUAVA Množství bílkovin: 4,2 g v 1 hrnku (8 % doporučené denní dávky). Guava je ovoce s nejvyšším obsahem proteinu – hrnek guavy ho obsahuje více než 4 gramy a spolu s 9 g vlákniny má celkem jen 112 kalorií. Zároveň má 6krát více vitamínu C než je jeho denní potřeba – 1 hrnek guavy vydá za 7 středně velkých pomerančů! Toto tropické ovoce by od teď mělo mít své stále místo ve vašem nákupním košíku. Konzumace: Jediné, co je potřeba, je ovoce oloupat a sníst. Také ho můžete přidat do jakéhokoliv salátu nebo nakrájet na plátky a ponořit do vody – tím vytvoříte speciální nápoj, který detoxikuje vaše tělo. Nebo si z něj udělejte mražený krém a přidejte do něj jen nezbytně nutné množství cukru. KONOPNÁ SEMENA Množství bílkovin: 6 g na polévkovou lžíci (11 % doporučené denní dávky). Tato semena se chuťově podobají slunečnicovým semínkům. Při stejné hmotnosti mají konopná semena vyšší obsah bílkovin než například hovězího maso anebo ryby. Zároveň obsahují nenasycenou mastnou kyselinu, která je velmi dobrá pro fungování srdce. Tyto ořechy najdete v obchodě se zdravou výživou nebo v sekci přírodních produktů v klasickém supermarketu.

Konzumace: Samotné rovnou z pytlíku, v salátu nebo v ovesné kaši na snídani. KOZÍ SÝR Množství bílkovin: 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky). Všechny mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, ale tento sýr je skutečnou proteinovou jedničkou. Z jedné porce získáte skoro 10 % svého denního příjmu bílkovin a tělu dodáte 76 kalorií. Konzumace: Přidejte kozí sýr do salátu a zalijte jej octovou zálivkou. Pro zvýšení rychlosti spalování tuků jej jezte spolu s melounem nebo cizrnou. Také ho můžete použít spolu se sýrem feta, rukolou a rajčaty při výrobě domácí pizzy. DÝŇOVÁ SEMÍNKA Množství bílkovin: 8 g v 1/2 hrnku (14 % doporučené denní dávky). Pokud chceme zdravě mlsat, většinou sáhneme po mandlích a vlašských ořeších, i když právě dýňová semínka jsou v této oblasti nedoceněným vítězem. Polovina hrnečku semínek má o 20 % více bílkovin než vejce. Obsahují i vysoké množství železa, draslíku, fosforu, hořčíku a zinku – ten je výborný pro posílení imunitního systému. Konzumace: Přidejte dýňová semínka do salátů, do vločkové kaše, jogurtu nebo si jich hrst dejte ke svačině. SUŠENÁ RAJČATA Množství bílkovin: 6 g v 1 hrnku (12 % doporučené denní dávky). Rajčata jsou plná antioxidantu lykopenu a jak prokázaly studie, mohou snížit riziko rakoviny močového měchýře, plic, prostaty, kůže, žaludku a onemocnění koronárních tepen. Jen jeden šálek rajčat sušených na slunci vám dodá 7 gramů vlákniny a pokryje 3 doporučeného denního příjmu draslíku, který ten je zásadní pro zdravé srdce a posílení vazivových tkání. Šálek sušených rajčat dále obsahuje 50 % denní dávky vitamínu C, který je zase výborným antioxidantem a chrání před poškozením DNA. Rajčata obsahují také velké množství vitamínu A a K. Konzumace: Použijte je na pizzu, zpestřete si jimi salát nebo je jezte samotné přímo ze sáčku. CIZRNA Množství bílkovin: 11 g v 1 hrnku (20 % doporučené denní dávky). Možná jste tyto malé béžové kuličky nikdy nepovažovali za něco zázračného, ale je na čase s tím začít. Cizrna má vysoký obsah živin a rozpustné vlákniny. Dokáže napomoci snížení váhy tím, že uvolňuje hormon cholecystokinin, který potlačuje chuť k jídlu a vyvolává ve vašem žaludku pocit sytosti. Konzumace: Cizrnu můžete přidat do salátu k rajčatům a sýru nebo si z ní doma udělejte humus s citronem a olivovým olejem. Také ji můžete upéct a získáte tak velmi zdravou alternativu chipsů. Pokud máte rádi koláče, použijte při pečení cizrnovou mouku – obsahuje 2krát více bílkovin než mouka klasická. OSTRUŽINY Množství bílkovin: 2 g v 1 hrnku (3,5 % doporučené denní dávky). Z ostružin je obrovský užitek. Je to ovoce, které se, co se množství bílkovin týče, nachází na pomyslném žebříčku hned za guavou. Ostružiny obsahují fytonutrienty, které pomáhají vytvářet

krevní sraženinu a udržují zdravé kosti. Mají také velké množství antioxidantu luteinu, který je dobrý na oči, a jeden hrnek ostružin navíc obsahuje 8 gramů vlákniny (skoro stejně jako sójové boby). Ostružiny se řadí mezi 11 potravin, které jsou díky vysokému obsahu vlákniny nejlepší na hubnutí. Konzumace: Dejte si jich hrst, potřete jimi celozrnné palačinky anebo je přidejte do řeckého jogurtu (bez přidání cukru). CHIA SEMÍNKA Množství bílkovin: 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky). Jedním z charakteristických znaků vyvážené stravy je dobrý poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin. Ideální poměr je 4:1 (i když dle moderní americké diety by to mělo být 20:1). Jejich nesprávný poměr vede k zánětům, které mohou vyvolat opětovné zvýšení tělesné hmotnosti. Pokud si každý den dáte porci lososa, není to tedy zrovna ideální. Zatímco semínka chia, která patří mezi jeden z nejkoncentrovanějších zdrojů omega-3 mastných kyselin ze všech potravin vůbec, můžete každý den přidávat do salátů, kaší, palačinek nebo dezertů. Je to ten nejjednodušší způsob diety, jaký existuje. Konzumace: Vezměte si do práce svačinku vyrobenou z chia semínek (bez lepku). Udělejte si pudink z 1/2 hrnků chia semínek, 2 hrnků neslazeného mandlového mléka a dle chuti přidejte vanilkový extrakt. Nemáte v práci čas na jídlo? Mějte u sebe vždy zásobu malých svačinek vyrobených z těchto semínek. Zdroj: FitLif

URL| http://www.chytrazena.cz/zdravi/diety/...ive-vysokym-obsahem-bilkovin-33446.html

idnes.cz - blog Zemědělští bolševici znovu útočí na vlastníky! Zabijí venkov úplně? (martinprochazka) 16.12.2015 idnes.cz - blog str. 0 Martin Procházka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Enormní drzost předvádí Agrární komora pod vedením soudruha Tomana. Návrh potichu natlačený do poslanecké sněmovny se pokouší zlikvidovat volný trh s půdou a zakonzervovat zemědělský sektor na současných pozicích. Navrhovaná povinnost vlastníka prodat půdu přednostně zemědělci, který na ní provozuje činnost či jinému zemědělci v okolí, je kromě detailu své protiústavnosti extrémní ochranou stávajících velkých podniků, pozůstatků JZD. Tyto podniky, které se dokázaly dosud bránit svému rozpadu, jsou i příčinou odlivu obyvatel venkova do měst. Venkov umírá. Zdravé jádro obyvatelstva, které by mohli tvořit farmáři se vztahem ke své vlastní půdě, bylo úplně zdevastováno komunismem. Komunismus jednak zpřetrhal vztah k půdě, jednak zlikvidoval majetkovou základnu. Nástupci JZD přežily fakticky proto, že se jim podařilo dostatečně marginalizovat restituční nároky a systematicky odrazovat od návratu k farmaření vlastníky půdy, kteří po převratu neměli zdroje, aby si nový začátek na venkově mohli dovolit. Svou velikostí a organizovaností v Agrární komoře se tito zemědělci stali jednou z nejmocnějších lobbistických organizací v zemi, která velice úspěšně dobývá státní kasu. Ne evropskými dotacemi, které jsou zaměřeny na neprodukční funkce zemědělství, ale zejména dotacemi českými, každoročně jinými podle aktuálního křiku tu mlékařů, tu prasečkářů, ale pokud zemědělci volají, že potřebují

dotace na mokro, sucho, příliš mírnou nebo příliš krutou zimu, neúrodu či nadúrodu, vláda vyhoví a veřejnost akceptuje. Nový zákon by stávající velké podniky ochránil ještě více od reality okolního světa a prakticky úplně znemožnil založení nové farmy s penězi zvenčí. Potenciálu nové konkurence se právě soudruzi z Agrární komory třesou. Stávající růst cen půdy povede nevyhnutelně i k tlaku na růst cen nájmů. Obrovské podniky, jejichž model se od převratu nezměnil, nedokáží takovému tlaku čelit. Bude platit, že přežije zemědělec platící vyšší nájem či takový, který dokáže získat dostatečné plochy do vlastnictví. Dokáže to pouze tehdy, pokud bude efektivní. A nejefektivnější není největší. Dotace jsou dnes tak vysoké, že zemědělský podnik nespadne do ztráty ani kdyby ho řídila ta nejhloupější dojnice, ale to neznamená, že funguje efektivně. Velké nepružné podniky s minimem vlastní půdy budou čelit zániku. Úspory z rozsahu se nikdy nemohou vyrovnat s "human action and motivation", kterou má stále se zvyšující počet drobnějších farmářů. Kapitalizmus venkov opět udělá zdravější. Za žádnou cenu nesmí být soudruhům z Agrární komory dovoleno opevnit se pomocí omezování vlastnických práv k půdě na stávajících pozicích, jinak venkov umře a my se na kompenzacích za sucho, mokro a jiné obvyklé počasí nebudeme moci doplatit. Pouze důsledná ochrana práv vlastníků dokáže venkovu vrátit život a zemědělskému sektoru konkurenceschopnost. Návrh Agrární komory musí být jednoznačně odmítnut. A ostatně soudím, že Zeman by měl abdikovat! --------------------------Sledujte mne! http://www.facebook.com/martinprochazka007 Martin Procházka

URL| http://martinprochazka.blog.idnes.cz/c...stniky-zabiji-venkov-uplne.html?ref=rss

Jak to vnímám já: Asi se naučím chlastat. (stastna) 21.12.2015

idnes.cz - blog str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak to vnímám já: Asi se naučím chlastat. Tak jsem po dlouhé době dostala chuť na vinnou klobásu. Včera jsem šla okouknout vánoční trhy a došla jsem až do jednouho z marketů jen tak na čumízu. A ejhle u pultu s masem a salámy jí měly... ...vinou klobásku. Zvažovala jsem kolik jí je asi tak na kilo, které jsem si napřed poručila. Slečna za pultem kus odřízla a hodila na váhu. Bylo toho dost, ač váha nedosahovala ani třičtvrtě kila. Kilo za 114,- Kč nebyla sice nejnižší částka, ale jako jídlo pro tři osoby, proč do toho nejít, že? " To stačí..." pronesla jsem, aniž bych si nechala dovážit do kila a domů jsem šla s pocitem dobře vymyšlené večeře nebo následujícího oběda. No, nakonec vyšla dneska k večeři. Svinula jsem jí za pomocí špejlí do šneků, obalila 4 šneky v hladké mouce a dala péci. Ta bílá zamotaná potvora prskala na celou kuchyň a já za chvilku hledala v dýmu sporák. Šla jsem otevřít dveře od balkónu, protože kuchyňské okno odvětrávat nestíhalo... odér, který se linul bytem byl cítit možná až v přízemí paneláku.Pekla jsem už třetího šneka (plyn jsem ani neměla zprudka) a najednou mi úplně zčernal olej. Vypla jsem plyn a stále větrala.

Nandala jsem na talíř brambory a sobě i synátorovi jsem rozpůlila prvního opečeného šneka. Dala jsem sousto do úst. No, když jí kupuji v jiném marketu chutná jinak. Má i jinou měkčí konzistenci i za syrova a taky není tak "umělohmotná" po upečení. Inu jiný kraj - jiný mrav, pomyslela jsem si. Synátor zatím testoval brambory a já si zvykala na zcela jinou chuť vinné klobásy (nechutnala vlastně nijak) a polkla jsem druhé sousto jakési hmoty. Synátor vložil do úst klobásu a v tu ránu jí vyplivl a zaječel: "No fuj, co to je za hnusnej blivajz?" "Taky ti to nechutná, co? Tak já ti přidám brambory..." pronesla jsem s pocitem viny, že to nebohé dítě má k večeři jen obyčejné vařené brambory. Jsem to ale matka. Napřed ho vyháním, že větrám a pak mu dám na talíř takový humus. Když se později vrátil partner a viděl nedojedenou klobásu ochutnal ji a v tu ránu jí vyplivl: "Tedy Ladu, ty taková vynikající kuchařka, která vaří tak vynikající jídla a koupíš takovej megamarketovej sráč! Se ti divím!" "Já vím je to hnusný, co?" "Hnusný? To je slabý slovo." procedil a sápal se pro slívovici, že si musí vydesinfikovat ústa. Kouknul na kamna na pánev... "Co to je?" "No, takhle se přepálil olej! " "Cože? To vypadá hůř než vyjetý olej!" kopnul do sebe odlivku slivovice z malého značkového lihovaru. Vylila jsem zchladlý olej do dřezu a ani deci jaru nedokázalo tu mastnotu z pánve a dřezu za pomoci vařící vody dostat. Vzteky a se slzami v očích jsem lupla do dřezu celou pánev a vyndala jsem druhou odlivku a poručila jsem si nalít slivovici, kterou jinak nepiji a vyhýbám se jí obloukem jako čert kříži. Kopla jsem to do sebe a raději ani nechtěla přemýšlet, co předtím prošlo mým zažívacím traktem pod názvem vinná klobása. Vzápětí jsem měla nalitou další odlivku. "Neříkala jsi, že jsi polkla dvě sousta?" "Jo!" "Tak do toho!" Já se kvůli megamartetovým sajrajtům ještě naučím chlastat - blesklo se mi hlavou. Stoprocentně ale už vím, že vinou klobásu už nikdy nepozřu. Zbytky z talířů stejně jako dva osmažení šneci a jeden ještě obalený šnek skončili v koši s odpadem a já pro příště budu zvažovat, zda v tom řeznictví, které náleží k jednomu obchodními řetězci vůbec někdy něco nakoupím. A co víc, přemýšlím, čím vším nás rádoby výrobci potravin krmí...

URL| http://stastna.blog.idnes.cz/c/488618/...-ja-asi-se-naucim-chlastat.html?ref=rss

Maroko - na kole přes Střední a Velký Atlas, díl 2 (petrhavranek1) 21.12.2015 idnes.cz - blog str. 0 Petr Havránek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jsme první den na kolech, máme za sebou první pády, spánek uprostřed pustiny a všichni se těšíme

do hor. Díl 1: http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/c/4...e-pres-stredni-a-velka-atlas-dil-1.html 5. Den 29.4., středa 63 km, tři sedla 1.695m - 1.820m - 1.805m, denní převýšení 1.250m V noci se teplota přiblížila odhadem k 5°C, takže bylo chladno, proto i teď ráno, vyčkáváme ve stanech a spacácích, až na nás zasvítí slunce. Ale hned od rána je na jeho síle poznat, že nás moc šetřit nebude. Dnes pokračujeme v přejezdu Středního Atlasu, pohoří, kde místní berbeři, živící se chovem ovcí, mluví dialektem tamazigt, kterému téměř nikdo nerozumí. Jsou to hrdí horalové, ale prý pohostinní, tak uvidíme. I dnes nás čeká hned na začátku dlouhý kopec na úvod, ale jsme po právu odměněni. Přijíždíme k nádhernému jezeru Azigza a při pohledu na něj mě napadá slovo Ráj. Modré oko uprostřed zelených kopců, zkrátka idyla. Nad jezerem jsou postavené berberské stany pro odpočinek a u nich se krčící chatky. Polorozpadlé, slepené z plechů a kartonů, s ohništěm, sloužící jako hospody. Míříme hned k té první a usměvavý Berber nám všem podává ruku a zve nás do stanu. Objednáváme si čaj, kafe a vychutnáváme si sílu okamžiku. V té chvíli Michal řekl moudro, které sem a k Berberům neskutečně pasuje a vystihuje vše, co se nedá slovy popsat – „ Vy máte hodinky, my máme čas.“ Majiteli stánku jsme udělali neskutečnou útratu a vyvedli ho tím z jeho klidu. Nebyl schopen sečíst tři položky. Až později jsme zjistili, že tento hendikep má většina lidí z venkova. Situaci zachraňuje náš Omar a chlápkovi pomáhá s kasírováním. Zdá se, že si Omar k nám již hledá cestu a jsme za to rádi. Posíleni na duchu i těle stoupáme po šotolině do prvního ze tří dnešních sedel (1.695 m), které nás čekají. Postupně se před námi otvírá zcela jiná krajina než včera. Díky vodě z hor mohou místní zemědělci důmyslnými kanály zavlažovat svá políčka, a tím mají možnost zde pěstovat obilí. Předchází tomu úmorná práce s odklízením kamene, aby na políčko vůbec mohli zasít. A při pohledu na nekončící množství kamenů tu práci odhaduji na roky. A tím práce nekončí, na pole se musí navést půda a jediným přepravním prostředkem, který usnadní tuto práci, je osel. My jsme tu v období, kdy se políčka zelenají a tvoří spolu s barevnými skálami pestrý obraz, takže často sesedáme a fotíme. Před druhým sedlem projíždíme vesničkou, kde si opravujeme názor na místní děti. Jsou milé, postávají u silnice a mávají. Ty si určitě zaslouží malé dárky, kterými je obdarováváme. Je vidět, že jsme již opustili kraje navštěvované turisty a místní nás neberou jako snadný zdroj příjmu, ale jako vítanou návštěvu. Blížíme se k cíli dnešní etapy, kotlině u potoka, kde kempujeme a nestačíme se divit. Přejeli jsme přes sedlo a před námi se ukazuje charakteristická barva Maroka, rudá. Skály i půda, vše je v temně rudé barvě a ve světle zapadajícího slunce, cedrovými háji na pozadí, je to jako obraz z galerie. K řece sjíždíme po serpentinách, klikatících se na úbočí kopce. Mezi prvními je Pavel, který má za sebou zkušenosti z down hill a umí zvládat měkké a kluzké podloží. Né tak Tomáš, který podlehl pokušení rychlé jízdy a v jedné ze zatáček upadl. Zprvu se zdálo, že to odnesla jen řídítka na kole, ale v průběhu rozbalování stanů se ukazuje, že to je horší, než jsme všichni mysleli. Tomášovi se na boku lýtka udělal krevní výron velikosti velkého grepu. Je jasné, že pro další etapy má místo v doprovodném autě. Stany jsou postaveny a my se postupně ponořujeme do chladných peřejí řeky smýt všudypřítomný červený prach. Je to báječné osvěžení a jsme jak znovuzrození. S o to větší chutí se pouštíme do vaření večeře. Byť jsme na úplné samotě, našli si nás dvě malé děti, které trpělivě stály celou dobu, než jsme postavili stany, a pozorovaly pro ně nevídaný cvrkot. Jsou šťastné za blok a pastelky, které ukazují nejen našemu Omarovi, ale i pastevcům ženoucím okolo nás stáda ovcí a koz do chlévů. Jsme na krásném místě, o samotě, takže batohy mohou být na noc venku a my se můžeme královsky vyspat. A je to i tím, že jsme si dali karimatky na delší stranu stanu a nespíme skrčeni jako mumie.

6. Den 30.4. čtvrtek 53 km, n.m.v. 1.540m, denní převýšení 1.000m Pro dnešek zůstáváme dál uprostřed hor, budeme šplhat přes dvě sedla na náhorní plošinu 2.050m a klesat do civilizace. Relativně oddechová etapa s cílem ve městečku Boumia. Zde nás čeká hotel se sprchou (snad), odpočinek a prohlídka městečka. Tomášovi se hematom ještě více nalil, takže nám dnes kryje záda z auta. Asi nemusím psát, jak začínáme. Ano hned zostra, stoupáme po šotolině 15 km do sedla 2.050m. Už tradičně jede naše šestka, tedy my tři a budějovická trojka Michal, Lucie a Radek, který je díky tomu, že má GPS navigaci, zvolen naším trasérem. Další skupinka je ostravsko-domažlická a kromě jiného je sympatická tím, že má téměř nekonečné zásoby slivovice. A v neposlední řadě s námi šlapou dvojice Petra s Vláďou a dva doyeni Martin a Roman. Překonáváme první sedlo a opět nové kulisy. Ty tam jsou rudé skály, jsme na náhorní plošině plné polí s obilím, stromů a také poprvé vidíme cíl druhé části expedice, Velký Atlas. Jeho zasněžené vrcholky jsou v úžasném kontrastu s okolní zelení a v horku, které dnes panuje, to spíše vypadá na fata morganu. Projíždíme krajinou, zdravíme místní pozdravem salám alejkum (mír s vámi) a vždy je nám vřele odpovězeno wa alejkum salam (i s vámi). Vládne pohoda. Díky Radkově GPS můžeme trať alternovat, takže se uhýbáme na prašnou cestu a k Boumii se blížíme lehkou oklikou. Je to vlastně naše první setkání s větším městem, zde, v místech turisty nenavštěvovanými. Bránou do města je obrovská tržnice, kde se Berbeři sjíždějí, aby prodali svoje výpěstky a výrobky. Vlastě celé městečko je taková jedna velká tržnice. To zjišťujeme velmi brzo, když se proplétáme mumrajem lidí do centra, k hotelu, který je ve městě jen jeden. Takže si naivně myslíme, že nemůžeme netrefit. Tomáš nám popsal cestu takto: Po vjezdu do města bude benzinka, potom kruháč a za ním 100m prodejna mobilů. A za ní je náš hotel. A skutečnost? Zmatek, křik, vedro a zápach. Oči nám létají vlevo i vpravo, hledáme benzinovou pumpu a bingo! Vidíme jeden krčící se stojan a za ním, uprostřed silnice, malý asfaltový ostrůvek. Je tam téměž zbytečný, stejně ho nikdo nerespektuje, a proud aut, lidí i motorek ho obtéká všemi směry. Tak teď tu prodejnu, říkám si. Ale marnost, nemáme šanci. Nebýt Omarova auta, tak hotel nenajdeme. Je to jak v nějaké bondovce. Úzký průchod do dvora a teprve tam je špinavé okénko s obsluhou. Jako by vše skryto před vnějším mumrajem. Kola i náklad z auta skládáme do opuštěného krámku vedle hotelu a jdeme se ubytovat. První pohled na otevřené átrium v nás budí optimismus. . Ten však končí, když vstupujeme na ochoz k pokojům. Nevím, zda slovo pokoje, je správný výraz, hodilo by se spíše slovo cela. Vidíme před sebou dveře, zamřížované okno a takto je to po celém obvodu. Na konci je jeden turecký záchod. A právě u něj, máme celu. Místnost 4x4m , jedno umývátko s odpadem protékajícím na podlahu a dvě železné pryčny. Dost drsné! Když se jdu porozhlédnout po sprše, vidím ve tvářích spolunocležníků velké rozpaky. Ale to nebylo vše. Sprcha byla uzamčena za dveřmi s rozbitým okénkem, připomínající spíše dveře do chlívku. Chlápek, který se v té době pohyboval po hotelu, těžko říci v jaké funkci, si přistrkuje plynovou bombu od karmy pod nohy, prostrkuje ruku okénkem, odjišťuje západku a slavnostně otvírá lázeň. V tu chvíli se mi honí hlavou, zda jsem opravdu špinavý a zpocený, jestli by mi nestačily jen vlhké ubrousky…… Špinavá kobka, jeden kohoutek na vodu a pozor i turecký záchod. Takové „dva v jednom“. No nic, nejsme z cukru. Postupně se sprchujeme a začínáme si pomalu zvykat na africkou reálii. Ale i přes odvahu dát sprchu jsou Michal s Lucií odsouzeni ke špíně. Rozbilo se čerpadlo. Jdou tedy s námi do města v dresech. U Michala by to snad prošlo, ale u Lucie ne. Boumia je dost ortodoxní město a žena v přiléhavých kraťasech a triku, to není to pravé ořechové. Vracejí se tedy zpět do hotelu a my jdeme dál sami. První, co vidíme, je auto plné melounů. Tak do toho jdeme. Vybírám znaleckým poklepem ten pravý, platím a žádám prodavače o naporcování. Jsme spolu s Radkem jen čtyři, takže za okamžik máme plné ruce a chlapec krájí dál. Očima a gesty se ptá, co se zbytkem. „ Nabídni ostatním,“ říkám mu nahlas, zřetelně a česky. Funguje to.

V tom okamžiku nás obklopuje hlouček lidí a společně jíme náš meloun. Poděkováním nám jsou úsměvy a poplácání po ramenech. Atmosféra nás pohlcuje, pomalu procházíme mezi krámky a nejde si nedat čaj. Vcházíme do bistra, usměvavý chlápek nás usazuje na galerii a pomalu, s rozvahou nám nese čaj. K našemu překvapení si k nám přisedá a chce si povídat. To jen dosvědčuje můj dosavadní pocit z této oblasti. Jsou zde vstřícní, milí a usměvaví lidé, bez špetky agrese, a cítíme se tu zatím zcela bezpečně a vítáni. V konverzaci nám brání naše neznalost francouzštiny, takže přicházejí na řadu posunky a prohlížení fotek na mobilu, jako vizuální doklad toho, odkud jsme a jak jsme sem přijeli. Při prohlížení se navzájem ubezpečujeme o tom, že jeden druhému rozumíme. Když dojdou posunky a jsme u konce prohlížení, je čas odejít. Loučíme se podáním ruky a přáním bon voyage. Přes nos nás praští vůně grilovaného masa. Kontrolujeme hodinky. Je čas večeře, takže neváháme a jdeme za vůní. Zde to funguje tak, že v řadě je několik okének, na jejichž portálu visí hovězí maso, kuře nebo skopové. A ty si můžeš koupit maso, odnést si ho domů, nebo si ho nechat nakrájet a opéct u chlapů, kteří před krámkem mají dlouhý plechový gril. Volíme druhou variantu a jsme odváděni za roh, do jídelny. Ale pozor, když zde píšu o bistru, jídelně, krámu, je třeba mít na paměti, že jsme v Africe, takže je potřeba to vidět touto optikou. Po chvíli, co usedáme, nám na stole přistály tři porce. A pozor, na talíři a s příborem. To je zde zcela výjimečné, místní jedí rukama.Je to skvělé a já se sám sobě divím, jak jsem odvážný. Kdyby mi někdo před týdnem řekl, že budu jíst maso, které visí na slunci a je parkovištěm mnoha much, tak se mu vysměju. Ale zážitkům není konec. Při placení si opékači berou na pomoc anglicky mluvícího mladíka. Ten říká, že útrata je sixteen, šestnáct DH, ale vrací Pavlovi na 100DH je 40DH. Víme, že je zde běžné smlouvání a určitá početní negramotnost, takže se chlapce ptáme, zda opravdu sixteen nebo myslel sixty, šedesát. „ Sixteen“ trvá na svém a opět nám bere stovku a vrací čtyřicet. Navíc nám ukazuje, že těch 40DH musíme dát ještě řezníkovi. Aha, už tomu rozumím. Pavel vyndal z peněženky stovku, tak se o ni rozdělili. Kdyby viděli padesát dirhamů, stálo by to těch padesát. Vůbec nám to nekazí dobrou náladu, jsme nadšeni, tohle je to pravé Maroko. Jsme sice po jídle, ale před sebou máme ještě společnou večeři. Jdeme tedy do bistra, podobného tomu, co jsme navštívili před hodinkou, kde Tomáš s Petrou odpoledne zamluvili jídlo pro všechny. Ejhle, informace nebyla předána a nová obsluha jen zírá a tápe. Dělíme se na dvě party, protože patnáct lidí je na jedno bistro mnoho. Jdeme hned do toho naproti nám. Majitel nám na papír píše, kolik stojí kilo hovězího a čaj. Odkýváme mu dvě kila masa, několik čajů a coca-colu. Sedíme uvnitř a začíná se okolo nás točit několik mladíků. Ale vše v klidu, bez stresu a s rychlostí unaveného hlemýždě před nás postupně snášejí naše objednávky. Před odchodem si ještě fotím pyšného majitele s masem, a když vidí, jak mě to baví, přidává ještě skopovou hlavu. Při cestě do hotelu si kupujeme sladkosti, takže si musíme dát kafe noir. Co jsem ještě nezmínil, je fakt, že v každém malém bistru mají wi-fi připojení zdarma. V kontextu s okolím a životní úrovní je to malý zázrak. Na spaní vytahujeme spacáky, protože na lůžkoviny nemáme odvahu. Převaluji se na posteli a pozoruji, co udělá můj žaludek po dnešním testu odolnosti. Každé malé žbluňknutí v žaludku ve mně budí poplach, a když to samé slyším u spícího Jendy, podvědomě sahám do lékárničky pro prášky. Zátěžová zkouška oproti očekávání dopadla dobře! Teď už přežiji vše. 7. Den 1.5. pátek 68 km, n.m.v. 2.023m, denní převýšení 1.055m Ráno se od pár lidí dozvídám, že odjíždějí z Bomie s pasažéry. Malými a štípajícími. Chytili prý blechy. Nám se naštěstí vyhnuli.Pro dnešek máme jediný úkol: přemístit se přes náhorní planinu pod patu Velkého Atlasu , který tvoří rozhraní mezi klimaticky mírnou středomořskou oblastí a pouštní oblastí začínající Sahary. Z Boumia šlapeme po asfaltu, a to nás moc nebaví, proto odbočujeme na šotolinu a cestu do Tounfite

si trochu zpestřujeme. Jedeme sice po rovině, ale s výhledem na zasněžený Velký Atlas. Do Tounfite se sjíždíme téměř společně s ostatními, ale je to boj. Posledních 10 km fouká opravdu silný protivítr a je to očistec, nepomáhá ani vláček, takže každý jede za svoje. Ve městečku poobědváme a opět je to vaječná omeleta. Nic jiného tu snad v poledne nevaří, už je to dost monotónní. Také doplňujeme vodu, je 38°C , takže voda z bidonů rychle mizí. Cestou do vesnice Tagoudite, kde dnes přespáváme v auberge jedné berberské rodiny, se nám cesta doslova mění pod koly. Jedeme podél řeky, která zde při velkých vodách způsobila své, takže rozbitý asfalt mizí, místo něj je chvílemi šotolina a i ta mizí společně s cestou a jedeme vyschlým říčním korytem. No vida, jak rychle se z nudné stane cesta zábavnou. Asi 5km před cílem se k nám připojuje mladík na malé motorce, popojíždí s námi i před námi. Trochu nervózně na něj gestikuluji, aby jel, že nám smrdí a práší pod nos, ale on nic, stále si vede svou. Nakonec se z něj vyklubal syn našeho hostitele, který měl za úkol bezpečně nás doprovodit a ochránit před dětmi. Hostitel je ve vsi váženým a majetným mužem s velkou autoritou, takže když od Tomáše, který dnes opět jede v autě, zjistil, že se blížíme, vyslal syna, zahnal vesnické děti, aby nás neobtěžovaly, a k vjezdu do vsi postavil několik vesničanů, aby nás přivítali. Takže u prvních domů sesedáme z kol a vřele se vítáme s místními. Pomalu pokračujeme vsí, kde na nás všichni mávají a zdraví. Tohle jsem ještě nezažil! Pan domácí má na místní poměry velký dům na konci vsi, kde nás na verandě, na kterou je náležitě pyšný, vítá čajem a oříšky. V domě panuje skvělá atmosféra, hostitel vaří čaj, jeho žena a dcery tajim k večeři a Farid, tak se jmenuje syn, odhání děti. Těm dáváme téměř všechny naše zásoby dárků a máme z toho radost my i ony. Domácí nás rozděluje do třech místností a sám se z celou rodinou stěhuje do jedné malé. Osprchujeme se a jdeme ve Faridově doprovodu na prohlídku vsi. I na něm je vidět, že má autoritu, očima i gesty odhání děti, které okolo nás, v uctivé vzdálenosti krouží. A ty, kterým se podaří proniknout blíže, obdarováváme drobnostmi. Když jsme na konci vsi, chceme rozdat zbytky dárků, ale to jsme neměli dělat. Během pár sekund se z poza domů sbíhá asi třicet dětí s nataženou rukou a začíná vřava. Farid se pokouší zvládnout situaci, ale tohle je nad jeho síly. Jdeme dál a děti za námi v houfu. Chceme udělat místním i nějakou tržbu, takže si kupujeme šest coca-col a obchodník nám na kalkulačce namačká cenu 450 DH. Náramně nás to pobavilo a nesouhlasně kroutíme hlavou. Pavel, který platil, mu jako protinávrh nabízí 49 DH, byť víme, že na každé lahvi ve cena 6,5 DH. Patovou situaci zachraňuje jeden z mužů, který nás vítal při příjezdu, a stanovuje cenu na 39DH. I takový tu je svět. Mezitím je hotova večeře a vůně, která ji doprovází, nasvědčuje tomu, že si pochutnáme. Cizrnová polévka, kuřecí tajim, pomeranče a pochopitelně čaj, kterému hostitel říká berber whisky. Zítra nás čeká těžká etapa, takže si jdeme včas lehnout. Máme sice velký pokoj pro šest lidí, ale postele, přisazené ke zdi pokoje do tvaru písmene U, jsou sotva šedesát centimetrů široké. Takže co otočka na bok či zpět na břicho, znamená balancování na hraně postele. Petr Havránek

URL| http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/c/4...tredni-a-velky-atlas-dil-2.html?ref=rss

Kuchyně.CZ VEČÍREK v mexickém rytmu 15.12.2015

Kuchyně.CZ str. 30 Chuť dálek BLANKA KARDOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jaké jídlo je ideální na večírek s přáteli? Kuba a Blanka Kardovi mají jasnou odpověď: mexické.

Všechny dobroty naskládejte na stůl a každý si nabere tolik, kolik zvládne pokořit. Foodbloggerský objev roku, známý jako Kublanka, připravil hostinu, na kterou hned tak nezapomenete. Takže: nakupte chilli papričky, limety, koriandr, avokádo, rajčata a… Olé! MEXICKÁ RAJČATOVÁ POLÉVKA 4 PORCE, PŘÍPRAVA 45 MINUT Je pikantní a plná chutí, nezahřeje vás, ale rovnou rozpálí! • střední rajčata 5 ks • kuřecí vývar 750 ml • česnek 2 stroužky • střední cibule 1 ks • tymián 6 snítek • černý pepř 3 kuličky • olivový olej 2 lžíce • sůl K PODÁVÁNÍ: • kuřecí prsa 2 ks • avokádo 1 ks • limeta 1 ks • koriandr 1 svazek • chilli vločky chipotle 1 lžička • kukuřičné tortilly nakrájené na proužky 3 ks • slunečnicový olej na smažení 1. Kuřecí prsa bez kůže dejte do osolené vroucí vody a nechte vařit. Tortilly nakrájejte na proužky asi centimetr silné, ve středně velké pánvi rozpalte asi centimetrovou vrstvu oleje a po částech osmažte tortillové proužky. Přebytečného oleje je zbavte na papírové utěrce. Vařená kuřecí prsa nechte vychladnout. 2. Rajčata a cibuli nakrájejte na čtvrtiny a spolu s česnekem, pepřem a otrhanými lístky tymiánu rozmixujte dohladka. Ve středně velkém hrnci rozehřejte 2 lžíce olivového oleje, přilijte rajčatovou směs a nechte ji na mírném ohni za stálého míchání zhruba 10 minut probublávat. Poté ke zredukované rajčatové směsi přilijete kuřecí vývar, 15 minut provařte a dochuťte solí. 3. Těsně před podáváním nakrájejte avokádo na plátky. Do polévkových misek rozdělte kuřecí maso natrhané na kousky, osmažené tortillové proužky, plátky avokáda a posypte chilli vločkami chipotle. Vše zalijte horkou rajčatovou polévkou a posypte nasekaným koriandrem. Podávejte s nakrájenou limetou, kterou si už každý stolovník dochutí polévku sám. VEPŘOVÉ CARNITAS 4–6 PORCÍ, PŘÍPRAVA 50 MINUT, PEČENÍ MASA 2–2,5 HODINY Tohle je ideální mejdanové jídlo: všechny dobroty dejte na stůl a pak už jen vršte na tortilly maso, salát a salsy. Každý si naloží tolik, na kolik se cítí, a není třeba nikam spěchat. Hodovat můžete celý večer. ?? vepřová plec bez kosti 1–1,5 kg ?? cibule 1 ks ?? mletý pepř 1 lžičky ?? mletý římský kmín 1 lžička ?? sušené oregano 1 lžička ?? bobkový list 2 ks ?? limetová šťáva 2 lžíce ?? pomeranč (nejlépe bio) 1 ks ?? sůl 1 lžička K PODÁVÁNÍ: ?? malé kukuřičné tortilly 12–16 ks 1. Maso zbavte velkých kusů tuku a nakrájejte je na kostky o hraně 5–10 cm. Troubu předehřejte na 150 °C. 2. Do litinového hrnce dejte pokrájené maso, sůl, pepř, římský kmín, oregano, přepůlenou cibuli, bobkový list, limetovou šťávu a šťávu z pomeranče. Pokud máte pomeranč v biokvalitě, přidejte do hrnce i slupku z vymačkaného pomeranče. Vše promíchejte a zalijte vodou tak, aby maso bylo zcela zakryté. Přiveďte k varu, přiklopte poklicí a na 2–2,5 hodiny dejte péct do předehřáté trouby. V polovině pečení maso promíchejte. 3. Jakmile se maso začne rozpadat, vyndejte je děrovanou naběračkou a zabalte do alobalu. Z výpeku odstraňte cibuli, bobkové listy a slupky pomeranče. Hrnec dejte na sporák a šťávu přiveďte k varu. Za stálého míchání šťávu redukujte asi na 250 ml, trvá to 10–12 minut. 4. Teplotu v troubě zvyšte na 250 °C. Odpočinuté maso pomocí dvou vidliček natrhejte na kousky. Ponechte pouze libové kusy, tuk odstraňte. Natrhané maso rozložte na plech vyložený alobalem, zalijte zredukovanou šťávou a promíchejte. Dejte péct do předehřáté trouby na 10–15 minut. V polovině pečení maso promíchejte. Má být dozlatova opečené a tekutina téměř vypařená. 5. Těsně před podáváním zabalte kukuřičné tortilly do alobalu a nechte je prohřát v rozpálené troubě. Natrhané vepřové maso podávejte s tortillami, zelným salátem a salsami. LOSOSOVÉ CEVICHE 4 PORCE, PŘÍPRAVA 30 MINUT Ceviche jsou v Jižní a Latinské Americe doma, syrová ryba se „uvaří“ díky šťávě z citrusů. Chce to samozřejmě kvalitní a čerstvý kus. ?? čerstvý losos bez kůže 300 g ?? limeta 1 ks ?? avokádo 1 ks ?? sójová omáčka 2 lžičky ?? sezamový olej 1 lžička ?? paprička jalapeno 1 ks ?? jarní cibulka, jen bílá část 2 ks ?? čerstvý koriandr 1 hrst K PODÁVÁNÍ: ?? kukuřičné tortilly 3 ks ?? slunečnicový olej na smažení 1. Tortilly pokrájejte na osminky, ve středně velké pánvi rozehřejte asi centimetrovou vrstvu slunečnicového oleje a postupně osmažte tortillové klínky. Přebytečného oleje je zbavte na papírové utěrce. 2. Lososa nakrájejte velmi ostrým nožem na co nejtenčí plátky, rozložte je na servírovací talíř, pokapejte šťávou z poloviny limety a nechte 10 minut odpočinout v lednici. Mezitím zbavte avokádo pecky i slupky a nakrájejte je na tenké plátky. 3. Na odpočinutého lososa rozložte plátky avokáda a zasypte najemno pokrájenou papričkou jalapeno a jarní cibulkou. 4. V misce smíchejte šťávu z poloviny limety, sójovou omáčku a sezamový olej. Dresinkem přelijte

lososa, posypejte ho nasekaným koriandrem a podávejte s osmaženými tortillami. ZELNÝ SALÁT 4 PORCE, PŘÍPRAVA 15 MINUT, ODLEŽENÍ ALESPOŇ 30 MINUT Obyčejné zelí, a tolik radosti – takhle mexická variace má hodně do sebe. ?? červené zelí 1 hlávky ?? červená cibule 1 ks ?? menší mrkev 2 ks ?? paprička jalapeno 2 ks ?? čerstvý koriandr hrst ?? olivový olej 3 lžíce ?? vinný ocet 2 lžíce ?? třtinový cukr 1 lžička ?? sůl a pepř 1. Zelí zbavte košťálu a nakrájejte najemno. Cibuli pokrájejte na půlkolečka, mrkev na tenké nudličky, papričky jalapenos na tenké plátky. V malé misce smíchejte olivový olej s vinným octem a cukrem. 2. Vše dejte do větší mísy, přidejte nasekaný koriandr a promíchejte. Ochuťte solí a pepřem. Salát zakryjte potravinářskou fólií a dejte minimálně na 30 minut uležet do lednice. ANANASOVÁ SALSA 4 PORCE, PŘÍPRAVA 20 MINUT Tuhle salsu určitě nevynechejte. Blanka s Kubou doporučují rovnou připravit dvojitou dávku a zbytek zabalit kamarádům domů. Určitě si o ni řeknou. ?? menší zralý ananas 1 ks ?? červená chilli paprička 1–2 ks ?? větší rajče 1 ks ?? malá cibule 1 ks ?? limeta 1 ks ?? čerstvý koriandr 1 hrst ?? olivový olej ?? sůl 1. Ananas zbavte listové růžice, ostrým nožem odkrájejte kůru se všemi trny a vykrojte střední tvrdou část. Takto očištěný ananas nakrájejte na malé kostičky. 2. Chilli papričky zbavte semínek a spolu s cibulí je nakrájejte najemno. Z rajčete odstraňte semínka, nakrájejte ho najemno a s cibulí přidejte hrst nasekaného koriandru, zakápněte limetovou šťávou, olivovým olejem a důkladně promíchejte. Podle chuti eventuálně osolte. RAJČATOVÁ SALSA PICO DE GALLO 4 PORCE, PŘÍPRAVA 15 MINUT Povinná disciplína: vepřové si žádá odlehčit svěží, šťavnatou zeleninou. • střední rajčata 5 ks • paprička jalapeno 1 ks • střední cibule 1 ks • limeta 1 ks • sůl a pepř Rajčata přepulte, zbavte semínek a nakrájejte nadrobno. Cibuli nasekejte najemno, papričku pokrájejte na plátky, smíchejte s rajčaty, osolte, opepřete a dochuťte limetovou šťávou. GUACAMOLE 4 PORCE, PŘÍPRAVA 10 MINUT Tohle je Mexiko v misce! Krémové avokádo příjemně tlumí pikantnost chilli papriček – ideální kombinace. • avokádo 2 ks • datlová rajčata 125 g • červená chilli paprička 1 ks • limeta 1 ks • česnek 1 stroužek • čerstvý koriandr 1 lžíce • sůl 1. Avokádo rozkrojte, čepel velkého nože zasekněte do pecky a vytáhněte ji, lžící vydloubněte dužinu, pokapejte ji limetovou šťávou a vidličkou ji rozmačkejte. 2. Datlová rajčata přepulte, odstraňte semínka a nakrájejte na drobné kostičky. Chilli papričku nakrájejte na plátky, česnek utřete, koriandr nasekejte a vše smíchejte s avokádem a rajčaty. Podle potřeby osolte. MICHELADA 4 PORCE, PŘÍPRAVA 5 MINUT Pálivé pivo je trochu odlehčená verze bloody Mary… Ačkoli záleží na tom, kolik ho vypijete. • rajčatová šťáva 240 ml • limetová šťáva 120 ml • worcestrová omáčka 4 lžičky • tabasco 1 lžička • pivo mexického typu 4x0,33 l • mleté chilli 1 lžička • sůl 1 lžička • limeta 1 ks • led k podávání Ve větším džbánu smíchejte rajčatovou a limetovou šťávu, worcestr a tabasco. Sůl smíchejte na talířku s chilli. Okraj sklenic potřete klínkem limety a obalte chilli solí. Sklenice zčásti naplňte ledem. K rajčatové šťávě přilijte pivo, opatrně promíchejte a rozlijte do sklenic. VIRGIN MANGO MARGARITA 4 PORCE, PŘÍPRAVA 10 MINUT + MRAŽENÍ MANGA Po invazi cukroví a vánoček přijde k chuti lehký, osvěžující dezert.

Mango můžete zmrazit s předstihem, třeba když bude u vás v sámošce v akci. Pak už jen stačí sáhnout do mrazáku a za chvilku máte hotovo. • mango 300–400 g • pomerančová šťáva 120 ml • limetová šťáva 60 ml • cukr krupice 60 g • mleté chilli 1 lžička • sůl 1 lžička • limeta 1. Dužinu manga pokrájejte na kostičky a dejte zmrazit. Cukr zalijte 60 ml vody a přiveďte k varu. Jakmile se cukr rozpustí, sundejte sirup z ohně a nechte zcela vychladit. 2. Zmrzlé mango rozmixujte spolu s cukrovým sirupem, 120 ml vody, pomerančovou a limetovou šťávou dohladka. Sůl smíchejte s chilli a nasypte na talířek. Okraj vychlazených skleniček potřete klínkem limety a obalte chilli se solí. Mangovou margaritu rozlijte do sklenic a podávejte s klínkem limety. g Vydatná mexická polévka s rajčaty vás postaví na nohy, i kdybyste nechtěli. 2016 Virgin mango margarita je nevinná jen tak, jak nevinné je vaše chilli. Foto popis| MEXICKÁ RAJČATOVÁ POLÉVKA Foto popis| LOSOSOVÉ CEVICHE Foto popis| ZELNÝ SALÁT Foto popis| MICHELADA Foto popis| ANANASOVÁ SALSA Foto popis| GUACAMOLE Foto popis| RAJČATOVÁ SALSA PICO DE GALLO Foto popis| VEPŘOVÉ CARNITAS Foto popis| VIRGIN MANGO MARGARITA Foto autor| FOTO A DEKOR STYLING ŠÁRKA BABICKÁ

SILVESTR na chalupě 15.12.2015 Kuchyně.CZ str. 40 Chuť sezony TEREZIE TKÁČIKOVÁ A BARBORA ŠTĚTINOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ať už bude konec roku zasněžený, nebo na blátě, vždycky je fajn vyrazit s přáteli na chalupu. Odstřihnout se od civilizace, zatopit v kamnech a připravit si poctivá jídla, která zahřejí a povzbudí mysl. Poohlédněte se po surovinách od místních farmářů, bude vám pak chutnat dvojnásob. POMAZÁNKA Z KOZÍHO SÝRA, CELERU A OŘECHŮ 4 PORCE, PŘÍPRAVA 10 MINUT Celer si bezvadně rozumí s vlašskými ořechy, to je známá věc. Pokud ale přidáte k osvědčené kombinaci ještě kozí sýr, vytvoříte božskou pomazánku s dalším chuťovým akcentem. ?? kozí žervé 200 g ?? menší celer 1 bulvy ?? vlašské ořechy 100 g ?? sušené brusinky 50 g ?? sůl a pepř Celer oloupejte a nastrouhejte najemno. Ořechy a brusinky nasekejte, smíchejte s celerem a kozím sýrem. Dochuťte solí a pepřem. BUDAPEŠŤSKÁ POMAZÁNKA 4 PORCE, PŘÍPRAVA 40 MINUT Pokud chcete zavzpomínat na chuť z dětství, je tahle pomazánka z pečených paprik trefou do černého. ?? měkký tvaroh 250 g ?? malá červená cibule 1 ks ?? červená paprika 1 ks ?? sladká paprika 1 lžíce ?? sůl a pepř 1. Papriku upečte v troubě nebo přímo nad plamenem plynového hořáku, slupka může klidně zčernat. Dejte ji do igelitového sáčku a nechte zapařit. Pak odstraňte slupku i semínka a papriku nasekejte nadrobno. 2. V míse ji promíchejte s tvarohem a přidejte nadrobno nakrájenou cibuli. Dochuťte mletou paprikou, solí, pepřem a promíchejte. POMAZÁNKA Z UZENÉ RYBY 4 PORCE, PŘÍPRAVA 15 MINUT Rybičková pomazánka je klasika. Zkuste tentokrát vyměnit sardinky

za uzenou rybu, je to skvělá volba. ?? uzený sumec bez kostí a kůže 200 g ?? majonéza 150 g ?? kyselé okurky 50 g ?? vejce 2 ks ?? jarní cibulka 2 ks ?? plnotučná hořčice 1 lžíce ?? sůl a pepř Vejce uvařte natvrdo a nasekejte na kostičky. Rybu nakrájejte nebo natrhejte na menší kousky, přidejte nadrobno nakrájenou jarní cibulku a kyselé okurky. Vše spojte s majonézou, dochuťte hořčicí, solí a pepřem. TYČINKY Z TVAROHOVÉHO TĚSTA 50 KS, PŘÍPRAVA 35 MINUT, ODPOČINUTÍ TĚSTA 60 MINUT, PEČENÍ 15 MINUT Z tohoto univerzálního těsta vykouzlíte nejen slané tyčinky, ale i malé zatočené rohlíčky, sypané sýrem, nebo vykrajované tvary. Skvěle funguje i nasladko, zkuste ho na šátečky či závin. ?? hladká mouka 250 g ?? máslo 250 g ?? měkký tvaroh 250 g ?? sůl špetka ?? vejce na potření NA POSYPÁNÍ: ?? hrubozrnná sůl ?? sezamové semínko ?? mletá sladká paprika ?? nastrouhaný sýr ?? mák ?? kmín 1. Z másla, mouky, tvarohu a špetky soli vypracujte hladké těsto. Zabalte je do potravinářské fólie a nechte v lednici hodinu odpočinout. Pracovní plochu poprašte moukou a z těsta vyválejte plát silný asi 3 mm. Troubu předehřejte na 190 °C. 2. Ostrým nožem, kráječem na pizzu či rádýlkem nakrájejte tyčinky, podeberte je nožem a přeneste na plech vyložený pečicím papírem. Potřete je rozšlehaným vejcem a posypte podle libosti solí, sezamovým semínkem, paprikou, sýrem, mákem či kmínem. Pečte je dorůžova, trvá to asi 15 minut. ŠNECI Z LISTOVÉHO TĚSTA SE ZELÍM A SLANINOU 20 KS, PŘÍPRAVA 30 MINUT + CHLAZENÍ NÁPLNĚ, PEČENÍ 15 MINUT Bleskovka, která nikdy nezklame a chutná za tepla i za studena. Třeba jako svačina na výlet zimní krajinou. ?? listové těsto 600 g ?? kysané zelí 500 g ?? anglická slanina 100 g ?? cibule 1 ks ?? máslo 1 lžíce ?? kmín 1 lžičky ?? vejce na potření ?? hladká mouka na podsypání ?? sůl a pepř 1. Slaninu nakrájejte na kostičky, cibuli nadrobno. V hrnci rozpalte máslo a orestujte na něm slaninu, přidejte cibuli a krátce ji opečte. Zelí sceďte, a pokud je třeba, pokrájejte. Přidejte je do hrnce, přisypte kmín, osolte, opepřete a zalijte trochou vody. Nechte chvilku podusit, stačí pár minut, zelí nemusí úplně změknout, bude se ještě péct. Stáhněte z plotny a nechte zchladnout. 2. Listové těsto rozdělte na 2 díly. Vyválejte je na pomoučněném válu do tenkého obdélníkového plátu. Naneste na něj polovinu zelné směsi a zarolujte. Stejným způsobem připravte i druhou část těsta. Opatrně nakrájejte na kolečka a přeneste je na plech vyložený pečicím papírem. Boky šneků potřete rozšlehaným vejcem a pečte v troubě předehřáté na 200 °C asi 15 minut, dokud nezezlátnou. PIVNÍ GULÁŠ 6 PORCÍ, PŘÍPRAVA 2,5 HODINY Guláš je ideální chalupářské jídlo pro větší společnost – uvaříte ho v jednom hrnci, na kamnech nebo dvouplotýnce. S knedlíky se tentokrát nezdržujte, raději si kupte bochník dobrého kváskového chleba. ????hovězí kližka 1 kg ????světlé pivo 500 ml ????cibule 2 ks ????rajčatový protlak 100 g ????sádlo 2 lžíce ????sladká paprika 2 lžíce ????kmín 2 lžičky ????majoránka 2 lžíce ????chleba na zahuštění 2 krajíce ????sůl a pepř ????cibule k podávání 1. Maso nakrájejte na kostičky, „tlustého“ se nezbavujte, postará se o vydatnost a hustotu omáčky. Ve větším hrnci rozpalte sádlo a na mírném plamenu na něm pomalu opečte cibuli dozlatova. Přidejte maso a opečte je ze všech stran, aby se zatáhlo. 2. Zaprašte paprikou a chvilku ji restujte, aby se rozvoněla. Pak přidejte protlak, promíchejte, zalijte pivem a dolijte vodou tak, aby maso bylo ponořené. Přisypte kmín a majoránku, přiklopte poklicí a velmi pomalu duste, dokud maso není měkké, trvá to 2–3 hodiny. Pokud je třeba, zahustěte omáčku rozdrobenou chlebovou střídkou. Podávejte s cibulí, dobrým chlebem a půllitrem vychlazeného piva. UZENÁ HRSTKOVÁ POLÉVKA 6 PORCÍ, PŘÍPRAVA 50 MINUT, NAMOČENÍ LUŠTĚNIN PŘES NOC, VAŘENÍ UZENÉHO 60 MINUT Tuhle polévku si chcete dát, když se vrátíte vymrzlí z procházky nebo ze sjezdovky. A k chuti přijde i den po oslavách, kdy se nebudete cítit tak docela v kondici, takže ji klidně připravte v hodně velkém hrnci z dvojnásobného množství. ????uzené maso 500 g ????menší mrkev 3 ks ????celer 1 bulvy ????petržel 2 ks ????kroupy 3 hrsti ????směs bílých a červených fazolí

3 hrsti ????hrách 3 hrsti ????cizrna 3 hrsti ????brambory 4 ks ????máslo 40 g ????cibule 2 ks ????česnek 2 stroužky ????majoránka 2 lžíce ?? sůl a pepř 1. Den předem namočte zvlášť cizrnu, fazole, hrách a ječné kroupy. Předem si také můžete připravit vývar z uzeného: maso zalijte studenou vodou a vařte hodinu na mírném plamenu, pak je vyndejte a nechte vychladnout. 2. Cibuli nakrájejte na klínky a na másle nechte zesklovatět. Přidejte nakrájenou kořenovou zeleninu a orestujte dozlatova, poté zalijte vývarem, budete ho potřebovat asi 1,5 l, a přiveďte k varu. Luštěniny i kroupy slijte, přidejte do polévky a vařte do změknutí. Přidejte brambory pokrájené na kostičky, ty budou potřebovat tak deset minut povařit. 3. Těsně před dokončením přidejte pokrájené maso a rozetřený česnek, polévku dochuťte solí, pepřem a majoránkou, tu je dobré v dlani trochu promnout, a minutu dvě provařte. UZLÍKY 20 KS, PŘÍPRAVA 35 MINUT, KYNUTÍ 60 + 20 MINUT Nadýchané uzlíky k polévce nejlépe chutnají ještě vlažné. Z těsta se dají uplést i housky nebo vyválet rohlíky ??????????????????????????????500 g ?????????????????????????????????? 250 ml ????čerstvé????????????????20 g ?????????????? 2 lžíce ????????????1 lžička ??????????????????????????????1 špetka ????????????????na potření ????sůl, ????????a ???????? na posypání 1. V menší misce rozetřete droždí s cukrem do hladké pasty, přidejte špetku mouky a smíchejte s vlažným mlékem. Přikryjte utěrkou a nechte na teplém místě vzejít kvásek. Do mísy prosejte mouku se solí, přidejte sádlo a kvásek. Vařečkou vypracujte hladké nelepivé těsto, posypte je trochou mouky a přikryté nechte hodinu kynout. Můžete si pomoci robotem s hákovým nástavcem, který přípravu urychlí. 2. Troubu předehřejte na 230 °C. Z vykynutého těsta lžící odkrajujte kousky o velikosti golfového míčku. Z každého vyválejte váleček, udělejte uzel a odložte na plech vyložený pečicím papírem. Opět přikryjte utěrkou a nechte ještě 20 minut dokynout. Uzlíky potřete vejcem rozšlehaným se lžičkou studené vody a posypte kmínem, solí nebo mákem. Dejte do vyhřáté trouby a pečte 12 minut. g Tip ze středních Čech TUČNÝ TVAROH OD MARTINA HOMOLY Zkuste na pomazánku nebo do těsta na tyčinky použít tučný tvaroh z malé rodinné farmy Martina Homoly v Bělči. Zpracovávají tu mléko od vlastních krav, které se pasou na břehu Berounky nedaleko Karlštejna. Martin Homola navázal na rodinnou tradici a obnovil hospodářství, které budovali jeho předci. Mléko českých stračen se tu ručně zpracovává na jogurty, čerstvé i pařené sýry nebo právě tvarohy. Ty zdejší mají díky podílu tuku plnou, mléčně nakyslou chuť, seženete je ve farmářských obchodech ve zdejším kraji nebo přímo na statku. http://www.syryodkarlstejna.cz Tip z jižních Čech UZENÝ SUMEC Z BLATNÉ Poohlédněte se v obchodech nebo na farmářských trzích po uzených rybách z Blatné. Zdejší sumec má díky složení podloží a nezatíženému prostředí Prácheňska výjimečnou chuť. Ta je zvýrazněna uzením na bukových a olšových štěpkách. Společnost Blatenská ryba už sbírala ocenění za uzeného kapra nebo tolstolobika, sumec je náš tip. http://www.blatenskaryba.cz Tip z Ústeckého kraje KOCOUR SVĚTLÝ LEŽÁK Na pivu záleží. I na tom, jaké nalijete do guláše. Doporučujeme sáhnout po tradičním českém ležáku z varnsdorfského pivovaru Kocour. Má zlatavou barvu s vyváženou hořkou a plnou chutí. Mezi znalci má značka Kocour skvělý zvuk, právě tady se snaží snoubit pivo s gastronomií a vyrábět pestrou škálu pivních speciálů – od silných ležáků po svrchně kvašená piva. Návštěva pivovaru je i dobrý tip na výlet. http://www.pivovar-kocour.cz Tip z Pardubicka SLOUPNICKÁ UZENÁ KRKOVIČKA V řeznictví Sloupnice dělají uzené maso tradičním, staročeským způsobem, tedy s kořenicím lákem. Zpracovávají maso vepřů vykrmených a poražených výhradně v místním regionu. Jejich uzené je šťavnaté, má pevnou texturu, krásnou, světle růžovou barvu na řezu a delikátní chuť. Určitě ho koupíte v některé z osmi firemních prodejen, ale i u regionálních odběratelů, vyplatí se po něm zapátrat. http://www.zd-sloupnice.cz Foto popis| Tyčinky z tvarohového těsta Foto popis| Pomazánka z uzené ryby Foto popis| Budapešťská pomazánka Foto popis| Šneci z listového těsta se zelím a slaninou Foto popis| Pomazánka z kozího sýra, celeru a ořechů Foto popis| Pivní guláš

Foto popis| Uzená hrstková polévka Foto autor| FOTO A DEKOR STYLING ŠÁRKA BABICKÁ O autorovi| FOOD STYLING KLÁRA ZÍKOVÁ

Co znamená značka Regionální POTRAVINA? 15.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět » K sousedům zaskočit pro vajíčka, do statku pro mléko, k místnímu řezníkovi pro maso... Tak se nakupovalo po generace a bralo se to nejlepší, co se v kraji urodilo a vyrostlo. Naštěstí je to trend, který se vrací. Jíst lokálně nám pomáhá znovuobjevit čisté chutě původních potravin a žít zdravěji a udržitelněji. Jíst lokálně také znamená plně si vychutnat specifi ka daného regionu – někde se daří česneku, jinde zase bramborám nebo křenu, o kus dál umějí zase skvělý tvaroh a sýry. » Na kvalitu místních potravin upozorňuje soutěž Regionální potravina. Jde o projekt ministerstva zemědělství, určený na podporu malých a středních farmářů a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu. V současné době značku nosí 575 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Podmínky jsou důsledné – do soutěže se může zapojit jen ten produkt, který nejenže pochází z daného regionu, ale vyrábí se také z místních surovin. » Značka tak může při nákupu sloužit jako spolehlivý kompas: jejím hlavním cílem je představit spotřebitelům to nejlepší z potravinářské produkce v jednotlivých krajích České republiky. Projekt vychází vstříc sílícímu zájmu veřejnosti o kvalitní potraviny od tradičních regionálních výrobců. Znát svého farmáře, sýraře nebo sadaře se zkrátka vyplatí. V ČEM JSOU REGIONÁLNÍ POTRAVINY LEPŠÍ? 1 Výrobky oceněné značkou Regionální potravina jsou kvalitní, chutné, tradiční či speciální. Proti masově dováženým levným produktům z celého světa jsou zárukou kvality a původu z místních zdrojů. 2 Regionální potraviny mají jasný původ. Spotřebitelé jednoznačně vědí, kde a od koho si výrobek kupují. Protože svého výrobce znají, mohou vytvářet pomyslný tlak na udržení kvality. 3 Regionální potraviny jsou čerstvější a díky tomu mají lepší chuť. Jsou výživově hodnotnější než ty dovážené. Zde platí jasná rovnice – čím delší trasa dopravy, tím víc ztrácejí na čerstvosti. 4 Regionální potraviny jsou ekologičtější. Čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím víc klesá zátěž na životní prostředí při jejich dopravě a distribuci. 5 Nákupem regionální potraviny spotřebitel podporuje zaměstnanost a rozvoj v krajích. Prosperující lokální zemědělci, výrobci i prodejci znamenají udržení či růst počtu pracovních míst. Foto popis|

Nejmasitější věnec 15.12.2015 Kuchyně.CZ str. 81 Vyšší dívčí DARINA KŘIVÁNKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vypadá efektně a chutná nebesky. Tohle je jídlo stvořené na silvestrovskou party nebo k návštěvě během svátků. Ale upéct si je můžete klidně jen tak. Ačkoli v tomhle případě by byla škoda připravit se o slova obdivu a chvály. Minimálně jednou za rok si je určitě zasloužíte. VĚNEC S VEPŘOVÝM MASEM

1 KS, PŘÍPRAVA 40 MINUT, PEČENÍ 50 MINUT Prorostlejší vepřové maso je krásně šťavnaté. Raději si kupte kvalitní kusy a sami si je namelte, případně nechte připravit od řezníka. V chuti pečínky pak ucítíte víno, pikantní chilli i směs bylin. Rozinky a ořechy se zase postarají o strukturu. • vepřový bůček 300 g • vepřová krkovice 300 g • vlašské ořechy 1 hrst • rozinky 1 hrst • čerstvý rozmarýn 2 snítky • čerstvý tymián 3–4 snítky • chilli vločky 1–2 lžičky • červené víno 150 ml • sůl a pepř • listové těsto 1 balení • slanina 9–10 plátků • vejce na potření • mouka na podsypání 1. Začněte přípravou masové směsi. Rozinky namočte do červeného vína, maso namelte, ořechy nasekejte nahrubo, lístky rozmarýnu a tymiánu otrhejte z větviček a jemně nasekejte. Nasáklé rozinky slijte (víno si schovejte) a pokrájejte na větší kousky. Všechny připravené ingredience přidejte k namletému masu a důkladně promíchejte. Můžete použít robot s protínacím hákem, maso by se mělo se všemi ostatními surovinami dobře spojit. Masovou směs osolte, opepřete a dochuťte chilli vločkami, měla by být nepatrně přesolená a výrazně ochucená, slaná a pikantní chuť se během pečení totiž trochu vstřebají. Vmíchejte ještě 6–8 lžic vína z namočených rozinek a naposledy promíchejte. 2. Listové těsto rozválejte přímo na pečicím papíře na plát 25x40 centimetrů. Vzhledem k tomu, že s těstem budete na podložce hodně manipulovat, raději je podsypte trochou hladké mouky. Na plát těsta vyskládejte plátky slaniny tak, aby na okrajích zůstaly asi 2 centimetry volné. Na slaninové lůžko naneste masovou směs, rozložte ji po celé délce, ale pouze do necelé poloviny šířky těsta, maso by mělo tvořit kompaktní válec. 3. Volné okraje těsta potřete rozšlehaným vejcem, volnou část těsta se slaninou opatrně překlopte přes maso a na delší straně přitiskněte k sobě. Kratší konce můžete nechat nespojené. Ostrým nožem naplněnou „nohavici“ rozdělte na 8–10 dílů o síle asi 4 centimetry. Každý díl důkladně nakrojte, ale směrem k ohybu těsta, kde posléze vznikne střed věnce, nechte pár centimetrů nedokrojených. 4. Z „nohavice“ vytvořte věnec. Od krajů posouvejte dílek po dílku tak, aby se postupně celé dílo stáčelo do kruhu. Chce to trochu trpělivosti a raději víc menších pohybů. Spoj slepte rozšlehaným vejcem, případně si můžete pomoci kouskem těsta. 5. Teď přijde fáze pokládání. Každý díl vezměte do ruky a pootočte o 90 stupňů. Pomáhejte si volnou rukou a pracujte zase postupně: nejprve pootočte všechny dílky o kousek a pak dotočte do požadované polohy. 6. Volné kusy těsta na jednotlivých dílech věnce je třeba připevnit, aby se dílo začistilo a jednotlivé „okvětní lístky“ byly úhledné. Přečnívající části přilepte rozšlehaným vejcem a pomašlujte celý věnec. 7. Věnec dejte do trouby vyhřáté na 200 °C a pečte 45–50 minut. Těsto musí zezlátnout a maso být propečené. Na stůl ho přineste vcelku, hosté si mohou odlamovat jednotlivé porce. Věnec můžete podávat teplý i studený, teplá verze je ale chuťově bohatší. Foto popis| Darina Křivánková Foto popis| PŘIPRAVTE Foto popis| PŘELOŽTE Foto popis| STOČTE Foto popis| VYVÁLEJTE Foto popis| NAŘEŽTE Foto popis| ZAČISTĚTE Foto popis| VYTVARUJTE Foto popis| DOKONČETE Foto autor| FOTO A DEKOR STYLING ŠÁRKA BABICKÁ

24 hodin ve Špindlerově Mlýně 15.12.2015

Kuchyně.CZ str. 86 Na cestách

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Naše nejslavnější horské středisko nikdy nemělo příliš valnou gastronomickou pověst. Krkonošská kuchyně byla příliš obyčejná a chudá, navíc restauratéři se léta drželi hesla, že nejlepším kuchařem je hlad, protože když se někdo celý den souží po hřebenech hor, večer si pochutná úplně na všem. Ale časy se mění a kvalita kulinární scény „českého Aspenu“ letí vzhůru téměř raketovou rychlostí.

Libor Budinský ví, který podnik stojí za to objevit. 9:00 Snídaně nad mraky Jeden z nejromantičtějších zážitků nabízí Moravská bouda, jež se jako jedna z mála dochovala v původním stavu a dokonale ilustruje, jak tyto tradiční stavby vypadaly před sto lety. Součástí interiéru je i krásný vyřezávaný lustr z roku 1932, ozdobený motivy z venkovského života. Moravská bouda je unikátní také tím, že stojí velmi vysoko na hřebenech – ve výšce 1220 metrů –, a navíc tu skvěle vaří tradiční krkonošská jídla, z velké části připravená z lokálních surovin. Začínat den nad mraky má své kouzlo, zvlášť když jste si předešlý večer dopřáli saunu v dřevěném srubu s přírodním jezírkem. 11:00 Lahůdky z regionu Vizitkou regionálních potravin je restaurace hotelu Praha, která odebírá suroviny od místních farmářů: maso a uzeniny od rodiny Vaníčků z Dolní Branné, čerstvé sýry a jogurty od Aloise Mejsnara z Kunčic nad Labem, med od farmářky z obce Poniklá a čerstvé ryby ze pstruhařství Jizerka. Skvělý je třeba úhoř pečený na másle a soli. A přímo z Vrchlabí pocházejí také daňci a jeleni, jejichž maso obohatilo současné zimní menu. Takže za krkonošským kyselem či nejlepšími tvarohovými knedlíky s borůvkami a skořicí zamiřte do podniku, kde před 150 lety fungovala vůbec první špindlerovská cukrárna a odkud je nádherný výhled na město. 13:00 Hned vedle Krakonoše Že vám na pořádný hlad stačilo vyběhnout z města na Kozí hřbety a seběhnout kolem Bílého Labe zase dolů? Tak teď už se můžete celé odpoledne cpát jak dřevorubci, kteří tu po staletí pracovali na panství hraběte Harracha či jeho sousedů – Czerninů. A kam že se chodí na českou kuchyni? Jednou z nejtradičnějších „hospod“ ve Špindlu byl vždycky Hubertus založený roku 1849. Jeho předností je poloha v centru města, u malého mostu přes Labe, na němž často potkáte Krakonoše. Nikoli skutečného, ale „herce“, kterého platí radnice. Ale zpátky ke stolu. Po revoluci Hubertus vizuálně prokoukl a zapracoval na své nabídce, byť je škoda, že se rozkročil spíše mezinárodním směrem. Přesto se sem chodí na pár tradičních jídel, třeba na knedlíky plněné uzeným masem, které tu servírují s kyselým zelím, na vepřový sulc či panenku plněnou sušenými švestkami a podávanou se švestkovou omáčkou a kroupovým risottem ochuceným špekem. 15:00 Kuba, kyselo či peciválky U tradiční kuchyně ještě zůstaneme, byť musíme v diáři nalistovat pár stránek dopředu. Pokud máte rádi plánování s notným předstihem, máme pro vás jeden tip na konec léta. Poslední prázdninový víkend se ve Špindlerově Mlýně bude konat druhý ročník gastronomického festivalu Jak se vaří v Krkonoších, během něhož řada podniků připravuje typická krkonošská jídla, třeba placky zelníky ze sádla a kyselého zelí či makové peciválky podávané s pampeliškovým medem. Milovníky bezmasých jídel potěší tradiční škubánky z bramborového těsta či houbový kuba. A samozřejmě v téměř každé restauraci šéfkuchař připraví kyselo, slavnou krkonošskou polévku z hub a chlebového kvasu. Pokud nemáte diář po ruce, můžete se zatím svézt na oblíbené bobové dráze nebo si jít zabruslit na zamrzlou přehradu. 16:00 Pivo nejen pro sportovce Řada zdejších restaurací má velmi slušný výběr vín, ale mnoho hostů dává přednost místnímu pivu Hendrych. To vaří několik let v malém rodinném pivovaru ve Vrchlabí, jenž stojí těsně u silnice vedoucí do Špindlerova Mlýna. Je výrazně hořké a řízné, zvlášť vyhlášená jedenáctka. V nabídce jsou také pivní speciály, třeba „osmička“ připravená pro sportovce (hlavně cyklisty) či lahodný šestnáctistupňový ale. Pokud zajedete piva ochutnat přímo do pivovarské hospody, můžete si k nim poručit farmářskou klobásu s křenem nebo obligátní vepřové koleno. 17:00 Úleva před večeří Před večeří se zastavte v Saunovém světě hotelu Harmony Club, jenž nabízí příjemný odpočinek v nádherném designovém prostředí. Vedle klasické velké finské sauny, v níž se mění barvy osvětlení,

si můžete vyzkoušet tropickou, bylinnou či eukalyptovou, ale také Kneippův chodník, jenž uleví unaveným nohám, hlavně chodidlům. 19:00 Krkonošský fine dining Ve Špindlerově Mlýně je také několik restaurací zaměřených na fine dining. Za zkoušku stojí především ORANGE le MOON v Bedřichově, která je součástí hotelu Bedřiška, postaveného v roce 1928 jako letní sídlo továrníka Fuchse. Šéfkuchař podniku rád pracuje s netradičními surovinami, jako je cizrna, polenta, kuskus či fenykl, takže ochutnejte třeba candáta s hummusem či jehněčí s polentou a rajčatovou marmeládou. A pozor, vyhlášené jsou také zdejší skořicové placičky s výtečným vanilkovým krémem a ovocem. 21:00 Sklenka na terase… Sklenička bublinek přijde vždycky k chuti, zvlášť v místě, kde se lahve šampaňského houpají pod stropem jako zvláštní kolekce oběšenců. Stylový Elan Bar Caffé zaujme příjemným rustikálním designem, kombinujícím kámen se dřevem, bohatou nabídkou jídel i nápojů a také působivou terasou, která je v provozu i během zimních měsíců. 22:00 … nebo něco míchaného? Pokud nepatříte mezi urputné vyznavače ranního lyžování na zmrzlém a upraveném „manšestru“, zakončete dlouhý den v klubu Dolská, kde se tradičně odehrávají velkolepé soukromé večírky i veřejné party se skvělou muzikou a výtečnými drinky. Barmani umějí zpaměti namíchat pět tuctů koktejlů a taneční parket je na dosah. Nechte si nalít sklenku frozen Jacka či Jack’s honeymoonu. Při troše štěstí potkáte v centru živého Krakonoše najatého místní radnicí. Foto autor| ILUSTRACE IVONA KNECHTLOVÁ

kurzy.cz ČR - ceny průmyslových výrobců v listopadu poklesly o 0,4% 16.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziměsíčně klesly ceny průmyslových výrobců o 0,4 %, ceny zemědělských výrobců o 1,5 %. Ceny stavebních prací a tržních služeb se shodně zvýšily o 0,1 %. Meziročně byly nižší ceny průmyslových výrobců o 3,7 %, ceny tržních služeb se nezměnily. Ceny. Meziměsíčně klesly ceny průmyslových výrobců o 0,4 %, ceny zemědělských výrobců o 1,5 %. Ceny stavebních prací a tržních služeb se shodně zvýšily o 0,1 %. Meziročně byly nižší ceny průmyslových výrobců o 3,7 %, ceny tržních služeb se nezměnily. Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 1,1 %, stavebních prací o 1,3 %. Meziměsíční srovnání: Ceny zemědělských výrobců se snížily o 1,5 %. Klesly ceny zeleniny o 8,9 %, ovoce o 3,3 %, drůbeže o 2,9 % a prasat jatečných o 1,6 %. Ceny brambor vzrostly o 2,5 %, mléka a vajec shodně o 2,4 %, olejnin o 1,7 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 0,4 %. Nižší byly především ceny obecných kovů a kovodělných výrobků, a to o 1,0 %, a také ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se snížily o 0,3 %, z toho ceny zpracovaného masa a masných výrobků o 1,1 % a pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků o 1,0 %. Naopak

vzrostly ceny mléčných výrobků o 0,9 %. Zvýšily se ceny v oddílu chemických látek a výrobků a v oddílu těžby a dobývání shodně o 0,3 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 0,1 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví stagnovaly. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se zvýšily o 0,1 %. Vzrostly ceny za architektonické a inženýrské služby o 0,8 %, klesly ceny za služby v oblasti pronájmu a operativního leasingu o 0,3 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby vzrostly o 0,1 %.

Meziroční srovnání: Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 1,1 % (v říjnu o 3,2 %). V rostlinné výrobě se ceny zvýšily o 9,4 % v důsledku růstu cen zeleniny o 80,4 %, brambor o 34,8 % a ovoce o 28,9 %. Ceny olejnin vzrostly o 12,0 % a obilovin o 4,0 %. V živočišné výrobě klesly ceny o 9,9 %. Ceny mléka byly nižší o 19,5 %, vajec o 5,2 % a jatečných prasat o 4,1 %. Ceny skotu vzrostly o 3,0 %. Ceny průmyslových výrobců se snížily o 3,7 % (v říjnu o 3,9 %). Klesly zejména ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly nižší o 12,3 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 4,3 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se snížily o 1,5 %, z toho ceny mléčných výrobků o 7,7 %, zpracovaného masa a masných výrobků o 2,7 % a ostatních potravinářských výrobků o 2,2 %. Vzrostly ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 %. Ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu byly vyšší o 1,7 %, z toho ceny instalace průmyslových strojů a zařízení o 3,5 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce snížily ceny energií o 7,9 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,3 % (stejně jako v říjnu). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly nižší o 1,2 % (v říjnu o 0,8 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly na úrovni listopadu minulého roku (v říjnu byly nižší o 0,1 %). Klesly ceny za informační služby o 2,5 % a za služby v pozemní dopravě o 1,7 %, dále za služby v oblasti nemovitostí o 1,2 % a za pojištění, zajištění a penzijní financování o 0,9 %. Vyšší byly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,9 %, za reklamní služby a průzkum trhu o 3,7 % a za vydavatelské služby o 2,9 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby byly nižší o 0,4 % (stejně jako v říjnu).

Ceny průmyslových výrobců v EU – v říjnu 2015* V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových výrobců v říjnu meziměsíčně snížily o 0,2 % (v září o 0,3 %). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, nejvíce klesly ceny v Irsku o 1,1 % a ve Španělsku a v Maďarsku shodně o 0,7 %. V Německu a v Rakousku se ceny snížily o 0,4 %, v České republice o 0,2 %. V Polsku a na Slovensku zůstaly ceny beze změny. Nejvíce vzrostly ceny ve Švédsku o 0,7 % a v Dánsku o 0,5 %. Meziročně se ceny v EU28 v říjnu snížily o 3,5 % (v září o 3,8 %). Ceny klesly ve všech zemích EU, nejvíce v Litvě o 10,4 %, v Řecku o 8,0 % a v Nizozemsku o 7,9 %. Na Slovensku byly ceny nižší o 5,1 %, v České republice o 3,9 %, v Rakousku o 2,7 %, v Polsku o 2,4 % a v Německu o 2,2 %.

* předběžná data _______________________________

Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274 052 533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Jiří Šulc, vedoucí oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb, tel. 274 052 148, e-mail: mailto:[email protected] Ing. Miloslav Beránek, oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu, tel. 274 052 665, email: mailto:[email protected] Metoda získání dat: výkaznictví ČSÚ Termín ukončení sběru dat / termín ukončení zpracování: Indexy cen zemědělských výrobců - 24. k. d. sledovaného měsíce / 8. k. d. následujícího měsíce Indexy cen průmyslových výrobců - 20. k. d. sledovaného měsíce / 9. k. d. následujícího měsíce Indexy cen tržních služeb - 15. k. d. sledovaného měsíce / 7. k. d. následujícího měsíce Publikované údaje, mimo indexů cen stavebních prací, jsou definitivní. Odhady Indexu cen stavebních prací se provádějí do 9. k. d. následujícího měsíce, dále se zpřesňují na základě ukončeného čtvrtletního šetření a definitivní data se zveřejňují 45. k. d. následujícího čtvrtletí. Navazující publikace: 011041 - 15 Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby 011039 - 15 Indexy cen výrobců - základní informace 011044 - 15 Indexy cen průmyslových výrobců 011045 - 15 Indexy cen zemědělských výrobců 011046 - 15 Indexy cen tržních služeb v produkční sféře Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/1-ep-7 Termín zveřejnění další RI: 18. 1. 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/391998-cr-c...ych-vyrobcu-v-listopadu-poklesly-o-0-4/

Indexy cen vývozu a dovozu - říjen 2015 16.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V říjnu 2015 vývozní ceny meziměsíčně klesly o 0,1 %, dovozní ceny o 0,3 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,2 %. Meziročně se vývozní ceny snížily o 3,0 %, dovozní ceny o 3,7 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,7 %. Meziměsíční srovnání: Vývozní.. V říjnu 2015 vývozní ceny meziměsíčně klesly o 0,1 %, dovozní ceny o 0,3 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,2 %. Meziročně se vývozní ceny snížily o 3,0 %, dovozní ceny o 3,7 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,7 %.

Meziměsíční srovnání: Vývozní ceny klesly v říjnu o 0,1 % (v září o 0,3 %). Největší vliv na pokles celkového meziměsíčního indexu mělo snížení cen chemikálií o 2,2 %. Významněji klesly ceny ostatních surovin o 3,4 % a ceny polotovarů o 0,4 %. Ceny potravin vzrostly o 0,7 %, průmyslového spotřebního zboží o 0,5 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 0,2 %. Dovozní ceny se v říjnu snížily o 0,3 % (v září o 0,7 %). Největší vliv na pokles celkového meziměsíčního indexu mělo snížení cen chemikálií o 1,6 %. Ceny minerálních paliv klesly o 1,3 %, polotovarů o 0,7 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 0,3 %. Z významnějších skupin rostly ceny strojů a dopravních prostředků o 0,3 % a ceny potravin o 0,2 %. Směnné relace se snížily na hodnotu 100,2 % (v září hodnota 100,4 %). Pozitivních hodnot směnných relací dosáhla zejména minerální paliva (102,4 %), průmyslové spotřební zboží (100,8 %) a potraviny (100,5 %). Významnějších negativních hodnot směnných relací dosáhly ostatní suroviny (97,1 %), chemikálie (99,4 %) a stroje a dopravní prostředky (99,9 %).

Meziroční srovnání: Ceny vývozu se snížily o 3,0 % (v září o 3,1 %). Největší vliv na vývoj celkového meziročního indexu měl pokles cen strojů a dopravních prostředků o 1,3 %. Nejvíce klesaly ceny minerálních paliv o 13,9 % (zejména ropné výrobky), ostatních surovin o 13,3 %, chemikálií o 7,7 %, potravin o 4,5 % a ceny polotovarů o 3,2 %. Rostly pouze ceny nápojů a tabáku o 2,1 %. Dovozní ceny klesly o 3,7 % (v září o 3,5 %). Největší vliv na vývoj celkového meziročního indexu měl pokles cen minerálních paliv o 26,3 %. Ceny ostatních surovin se snížily o 8,1 % a ceny chemikálií o 6,2 %. Rostly zejména ceny potravin o 1,4 %, strojů a dopravních prostředků o 1,3 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 1,0 %. Směnné relace se zvýšily na hodnotu 100,7 % (v září hodnota 100,4 %) a druhý měsíc setrvaly v pozitivních hodnotách. Pozitivních hodnot směnných relací však dosáhla pouze minerální paliva (116,8 %) a nápoje a tabák (105,3 %). Z významnějších skupin zaznamenaly negativní hodnoty směnných relací potraviny (94,2 %), ostatní suroviny (94,3 %), stroje a dopravní prostředky (97,4 %) a průmyslové spotřební zboží (97,9 %). ________________________________ Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274 052 533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu, tel. 274 054 102, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Výběrové zjišťování ČSÚ Termín ukončení sběru dat: 16. kalendářní den po sledovaném měsíci Navazující datová sada: 013012-15 Indexy cen vývozu a dovozu v ČR (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/indexy-cen-vyvozu-a-dovozu Specifické metodické poznámky: Publikované údaje jsou definitivní.

Termín zveřejnění další RI: 18. 1. 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/391999-indexy-cen-vyvozu-a-dovozu-rijen-2015/

Liberecký deník Klobása je stále nejoblíbenější alternativou za kapra 17.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Liberec – Klobása stále vyhrává v žebříčku pokrmů, které se objevují na vánočním menu místo kapra. Vinná nebo smetanová, s bramborem nebo kaší, klobásu si oblíbili Češi, kterým ryba na štědrovečerním stole nevoní. Upéct nebo usmažit „Záleží, kdo je jaký jedlík, ale většinou se připravuje klobása jako alternativa ke kaprovi. Málokdo sní kapra, klobásu a ještě řízek se salátem,“ říká Petr Šmídl z obchodu Náš grunt a dodává: „Nejjednodušší je klobásu upéct nebo osmažit. Oblíbeným receptem je klobása na tmavém pivu se slaninou a cibulí. Smetanová i vinná klobása mají úplně stejné složení, liší se jenom tím, že do vinné klobásy je přidáváno jedno procento vína, které ji ochutí.“ Uzeniny ze Studence Liberecký obchod částečně zásobují i místní farmáři z Libereckého kraje. Uzeniny včetně smetanové a vinné klobásy sem dodává řezník Miroslav Nosek ze Studenceu Semil. Ten ve svém řeznictví zastává tradiční způsob výroby bez éček, buničiny, vepřové kůže nebo masové tresti, které se objevují ve složení levných výrobků v supermarketech. Na kvalitu upozorňuje i Petr Śmídl z Našeho gruntu. Podle něj je lepší koupit čerstvou klobásu a hned ji spotřebovat, než nakupovat klobásy balené, jejichž trvanlivost je sice delší, ale zase se to odrazí na chuti. Foto popis| Region| Severní Čechy

Jediná rybárna a zpracovna ryb v Liberci nabízí kvalitu 19.12.2015

Liberecký deník str. 1 Titulní strana (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Liberec – Doba, kdy fungovaly ve městech rybárny, je dávno pryč. V současnosti ucítíte typickou vůni rybiny pouze v předvánočním čase, kdy se náměstí a ulice plní káděmi s kapry. Většina cedulí pak tvrdí, že jde o ryby z jižních Čech. Těžko se to ale ověřuje. Tento trend se snaží nabourat rybárna LiPR, která v Liberci funguje něco málo přes rok a nabízí čerstvé sladkovodní ryby celý rok, nejen o Vánocích. Rybu tady koupíte nejen o Vánocích „Je pravda, že největší odbyt máme teď před Vánocemi, kdy lidé nakupují ryby na štědrovečerní večeři. Ale jinak garantujeme, že z naší stálé nabídky dostanete čerstvou živou nebo zpracovanou rybu prakticky kdykoli,“ říká Tomáš Rejnart, jeden z majitelů jediné rybárny a zpracovny

sladkovodních ryb v Liberci. Podle Rejnarta Češi nejraději kupují a jedí kapra.„Kapr obecný a Keříčkovec jihoafrický, kterého čeští obchodníci překřtili na sumečka afrického, i když nemá se sumcem nic společného, jsou nejprodávanější ryby,“ dodal Rejnart z rybárny, kde se ryby okamžitě po dovozu zpracovávají. Koupit tak můžete kapra živého, vykuchaného nebo vám rovnou připraví filety nebo podkovy, které snadno upravíte. Letos se v rybárně na Volgogradské třídě nezastaví, objednávekmajítolik, žebymohlijet nonstop. Možnáto je i tím, žena vánočního kapra nabízejí 30% slevu. Podle Rejnarta jde ale především o kvalitu a fakt, že cena je finální bez dalšího placení za zpracování ryby. Objednávky přijímají v rybárně Li PR do dnešních 17 hodin. Foto popis| KEŘÍČKOVEC JIHOAFRICKÝ patří k nejoblíbenějším a nejkupovanějším rybám, protože v mase nezůstávají kosti. Foto autor| Foto: LiPR Region| Severní Čechy

Lidové noviny Genově upravený losos na talíři 23.12.2015

Lidové noviny str. 16 Medicína & věda JAROSLAV PETR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Dvacet let trvalo americkému Úřadu pro potraviny a léčiva, než posvětil vstup rychle rostoucí geneticky upravené ryby na americký trh s potravinami. Losos AquAdvantage roste doslova jako z vody. Ve srovnání s lososy žijícími ve volné přírodě dosáhne konzumní hmotnosti v polovičním čase. Vděčí za to dědičné informaci upravené genovými inženýry. Ti vnesli atlantickému lososu obecnému do DNA gen pro růstový hormon vypůjčený od pacifického lososa čavyči. To by samo o sobě nestačilo. U obyčejných lososů se růstový hormon vytváří v malé žláze – podvěsku mozkovém. Odtud pak putuje krví do zbytku těla. Vědci z americké biotechnologické firmy AquaBounty Technologies však zajistili, aby si jejich losos vyráběl malé množství cizího růstového hormonu v každé buňce svého těla. Vkrvi této rybě nekoluje více růstového hormonu než divokým lososům z volné přírody. Její růst je ale výrazně urychlený. Otesánek Geneticky modifikovaný losos také důkladněji tráví a efektivněji využívá krmivo. To všechno má za následek, že maso lososa AquAdvantage je levnější. A protože se k výrobě krmiva pro lososy používá maso jiných ryb, pojí se nižší spotřeba krmiva a kratší doba výkrmu lososa AquAdvantage i s menší zátěží pro životní prostředí. Společnost AquaBounty Technologies požádala o povolení dodávat maso geneticky modifikovaného rychle rostoucího lososa na americký trh už v roce 1995. Úřadu pro potraviny a léčiva dodala s žádostí všechny potřebné podkladové materiály. Patřily k nim výsledky testů prokazujících, že genetická modifikace je stabilní a že se ryba v následujících generacích nebude významně měnit. Firma také doložila, že semaso geneticky modifikovaného lososa nijak neliší od masa běžně chovaných lososů. Velkou část dokumentace tvořily i materiály dokazující neškodnost lososa pro životní prostředí. Pojistky proti úniku Chov lososů provázejí úniky ryb do volné přírody. Co by se stalo, kdyby uprchl rychle rostoucí losos AquAdvantage? Některé divoce žijící ryby by se v konkurenci tohoto obra mohly ocitnout v ohrožení. Svou žravostí by mohl poznamenat i populace živočichů, jimiž by se živil. Společnost AquAdvantage zahnala tyto obavy důmyslným systémem „pojistek“. Lososi budou chováni v důkladně

zabezpečených sádkách v povodí řek, které ústí do Pacifiku. Uprchlí jedinci atlantického lososa obecného by se tedy v přírodě nepotkali s divokými příslušníky svého druhu a nemohli by s nimi plodit potomstvo. Odchovny lososího plůdku zřídila firma na kanadském ostrově Prince Edwarda. Pobřežní vody tu v zimě zamrzají až půl metru silným ledem a uprchlý plůdek by pod ním nepřežil. Vlastní výkrm lososa AquAdvantage bude probíhat v Panamě. Voda v tamějších řekách je tak teplá, že se v ní neudrží dost vysoká koncentrace kyslíku. Uprchlí lososi by se zadusili. Navíc se v sádkách vykrmují jen neplodné samice. Vznik životaschopné populace rychle rostoucího lososa z uprchlých ryb je tak prakticky vyloučen. Dlouhé čekání Už v roce 2010 oznámil Úřad pro potraviny a léčiva, že proti masu z geneticky modifikovaného lososa AquAdvantage nemá žádné věcné výhrady. Odva roky později úřad potvrdil, že neshledal slabiny ani v „pojistkách“ proti škodám na životním prostředí. Firma AquaBounty Technologies proto očekávala, že její geneticky modifikovaná ryba dostane v dohledné době schválení. Stejně netrpělivě vyhlížel tohoto lososa celý svět, protože to měl být první geneticky modifikovaný živočich oficiálně povolený k přímé konzumaci. Geneticky modifikované plodiny konzumuje lidstvo dvě desítky let. Živočichové s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství se však doposud používali jen pro výzkumné účely nebo pro produkci léků. Losos AquAdvantage čekal na definitivní povolení až do konce roku 2015. V kuloárech se hodně hovořilo o silném tlaku lobby amerických chovatelů lososů, kteří se geneticky modifikované konkurence obávají. I když za více než dvě desetiletí, která uplynula od vytvoření lososa AquAdvantage, chovatelé tradičních lososů nezaháleli a intenzivním šlechtěním bez využití metod genového inženýrství popohnali své ryby rovněž k intenzivnějšímu růstu. Náskok lososa AquAdvantage tak zčásti „stáhli“. Chovatelé lososů jsou nervózní z reakce zákazníků. Ve Spojených státech nemusí být potraviny z geneticky modifikovaných organismů označené tak, jako je tomu v Evropě. Úřad pro potraviny a léčiva je toho názoru, že jím schválené potraviny jsou bezpečné, a není proto zapotřebí mezi nimi dále rozlišovat s ohledem na metody, které byly použity k jejich produkci. Chovatelé ryb se obávají, že se odpůrci geneticky modifikovaného lososa budou preventivně vyhýbat všem lososům americké provenience. Některé velké obchodní řetězce už proto ohlásily, že lososy z produkce firmy AquaBounty Technologies prodávat nebudou. Nástup dalších se čeká Schválení geneticky modifikovaného lososa vítají biotechnologické firmy jako předzvěst obratu v genetických modifikacích. Například výkonný ředitel firmy Recombinetics Scott Frankenkrug slibuje skot, jehož dědičná informace je upravena tak, aby mu nerostly rohy. Telata nebude nutné podrobovat bolestivé proceduře, která budoucí roh poškodí a jeho růstu zabrání. Podobně má prý firma Recombinatics ve svém portfoliu prase, jejichž kanci nezískávají typický nepříjemný pach. Dnes je nelibý odér potlačován kastrací, kterou ochránci zvířat silně kritizují, nebo vakcínou pozměňující kancům produkci pohlavních hormonů. Tu zase odmítají v řadě zemí spotřebitelé. „Vidím to optimisticky,“ hodnotí Frankenkrug vyhlídky geneticky modifikovaných zvířat na brzké uvedení na americký trh. S ohledem na dosavadní odmítavý vztah obyvatel Evropy ke genetickému inženýrství je jisté, že Evropská unie lososa AquAdvantage ani jiné geneticky modifikované zvíře na svůj potravinový trh nevpustí. *** Jak byla na svět přivedena ryba, kterou odpůrci genetických manipulací přezdívají obluda či Frankenfish podle stejnojmenného „béčkového“ filmového hororu. losos čavyča žije v Tichém oceáně oplozené vajíčko atlantického lososa

geneticky upravený losos AquAdventage gen pro vytváření růstového hormonu je odebrán a přenesen do oplozeného vajíčka atlantického lososa část DNA slimule, která pak pomáhá aktivovat gen z čavyči, je přenesena do oplozeného vajíčka atlantického lososa úhořovitá ryba slimule americká atlantický losos 61 cm 3 kg geneticky upravený losos 18 měsíců 33 cm 1,3 kg běžný losos 18 měsíců Foto autor| FOTO: REUTERS, ARCHIV S, // KOLÁŽ ŠIMON / LN O autorovi| JAROSLAV PETR, Autor je spolupracovník redakce

lidovky.cz Alergie odrážejí životní styl, varuje alergolog 18.12.2015

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Astmatiků je dnes čtyřikrát více než před padesáti lety. Nejtěžším případům pomáhá biologická terapie. Alergologové by ji rádi využili i v léčbě dalších typů alergií. Je tu však problém – peníze, říká alergolog Jaromír Bystroň. LN Poslední dobou to vypadá, že snad každý druhý je alergický na lepek nebo mléko. Nejčastější alergií však zůstává ta na pyl, je to tak? Ano, trpí jí každý pátý Čech. Vmédiích se teď často píše o různých potravinových alergiích a nesnášenlivosti, ale je to přehnané. Spousta lidí dnes o sobě tvrdí, že mají alergii, většinou se však jedná jen o potíže v zažívacím traktu v důsledku špatného trávení nebo špatně sestaveného jídelníčku. Ne všechny zažívací problémy po jídle jsou příznakem alergie. LN Kolik lidí tedy trpí potravinovou alergií? V České republice přesná statistická čísla nemáme. Ve vyspělých zemích se potravinová alergie udává v dětské populaci kolem šesti až osmi procent, u dospělých kolem jednoho až tří procent. LN Přibývá alergiků? Alergie se řadí mezi civilizační choroby a jejich výskyt poslední desetiletí stoupá s tím, jak v našem jídelníčku přibývá exotických potravin i chemických sloučenin, jako jsou konzervanty, stabilizátory a další. Náš střevní imunitní systém se na ně nestačí adaptovat. Skutečně významný přírůstek pak vidíme u astmatiků, jejichž počet se za posledních 50 let zčtyřnásobil. LN Čím si takový nárůst alergií vysvětlovat? Skutečně za ně může jen znečištěné životní prostředí a průmyslově vyráběné potraviny? To rozhodně také. Ale nejen to. Změnil se způsob života, který se zrychlil a přesunul z vesnic do měst. Žijeme pohromadě, jezdíme hromadnou dopravou, předáváme si infekce, které nemáme čas léčit, žijeme ve stresu. Studie, které zjišťovaly výskyt alergií v odloučených horských oblastech, na vesnicích a ve městech, došly ke zjištění, že na vesnici je alergií třikrát více, a ve městech dokonce devětkrát více než v horách. LN Vědci zkoumali i vliv genetiky. K jakým došli závěrům?

Díky studii lidského genomu víme, že téměř 60 procent lidské populace nese vlohy pro vznik alergií. Zevní prostředí a lidské aktivity pak určují, zda se alergie vyvine, či ne. Proto nemá klinické projevy alergie všech šedesát, ale jen zhruba 25 procent lidí. Jde tedy o interakci genetiky a vnějšího prostředí. V posledních letech se také rozvíjí obor epigenetiky, který zkoumá vliv prostředí na genofond. Díky lékařské péči přežívá a dál se množí i naše generace zahlcená nemocemi. Kvůli degradaci genofondu jsou pak i další generace náchylnější k nemocem. LN Jak dnes probíhají alergologická vyšetření? Stále se pacientům píchne několik alergenů a sledují se kožní reakce? Ano, hlavní vyšetřovací metodou zůstává pečlivá anamnéza a kožní expoziční testy. Poslední dobou přibývají nové diagnostické metody, tzv.multiplexy, které umožní pomocí jediného vyšetření z malého množství krve určit několik desítek alergenů. Samozřejmě tyto metody nejsou levnou záležitostí, takže se nedají provádět jako vyhledávací, screeningové, ale pouze v odůvodněných případech, kde nemáme jednoznačnou diagnózu. Základní vyšetřovací metodou alergologa je a vždy asi bude anamnéza. Je to v podstatě detektivní vyšetřovací činnost. Laboratorní testy jsou jen na podporu lékařova závěru. LN Na trhu se objevují stále nové léky proti alergiím. Jaká bude nová generace léků, které jsou zatím v testovací fázi? Výzkum se snaží o stále účinnější preparáty s nižším rizikem nežádoucích účinků. Tedy o takové, kdy lék působí přímo v místě, kde dochází k nejvýznamnější alergické reakci. Na alergickou rýmu nosní spreje či kapky, na astma léky vdechované přímo do průdušek a podobně. Když podáme lék v tabletě, tak prochází zažívacím traktem a zbytečně ho zatěžuje, navíc trvá, než se účinná látka dostane tam, kde je potřeba. A také to samozřejmě může mít vedlejší účinky na další orgány. Proto je teď hitem biologická léčba, v rámci které se snažíme zapůsobit na konkrétní buňku, její receptory, na konkrétní cytokiny a bílkoviny. LN Co přesně si pod tímpředstavit? Je to cílená léčba ušitá na míru. Podáváme tzv. monoklonální protilátky, které působí jen přímo proti té alergizující molekule. Nositeli alergické reakce jsou bílkoviny – specifické imunoglobuliny. Když se pacientovi aplikuje monoklonální protilátka proti této bílkovinové molekule, tak potlačíme alergickou reakci a on pak nemá potíže i několik týdnů. Podobným způsobem můžeme vyblokovat aktivitu určitého druhu bílých krvinek, které se v konečné fázi významně podílejí na klinických potížích astmatiků. LN Říkáte léčba ušitá na míru. I proto je dost drahá. Ano, biologická léčba těžkého astmatika stojí mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci měsíčně, proto se předepisuje jen vybraným pacientům s těžkým průduškovým astmatem a u těžkých, běžnou léčbou nezvladatelných kopřivek. My bychom to rádi využívali i u jiných alergických onemocnění, jako jsou ekzémy, alergie na hmyz nebo potravinové alergie, ale zde nás čeká ještě mnoho jednání se zdravotními pojišťovnami. Je to těžké rozhodování, komu takovou léčbu předepsat, ve které fázi onemocnění, kdy se to vyplatí pro pacienta, pro celou společnost. LN Podle jakých kritérií se pacient vhodný pro biologickou léčbu vybírá? Samozřejmě pohled na potřebnost a indikovanost takové léčby je u lékařů a zástupců pojišťoven poněkud odlišný. Především jde o pacienty, kterým původní protiastmatické léky působily nežádoucí účinky, aniž by plně dokázaly zabránit opakování těžkých exacerbací, tedy zhoršení nebo nové vzplanutí nemoci, u astmatiků konkrétně těžké dušnosti s potřebou hospitalizací, návštěv pohotovostí, pracovní neschopnosti či invalidizace.

URL| http://relax.lidovky.cz/alergie-odraze...avi.aspx?c=A151215_153248_ln-zdravi_ape

life.ihned.cz Největší zdravotní hrozbou pro ženy je obezita. Změňme výrobu potravin a zaveďme daň z cukru, vyzývá lékařka

17.12.2015

life.ihned.cz str. 0 life.ihned.cz bbp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Nadváha postihuje nejčastěji ženy a může způsobit i vážné zdravotní komplikace. Mezi nejčastější příčiny obezity patří neadekvátní příjem potravy. Potravinářský průmysl by měl radikálně změnit své metody. Ačkoli by se mohlo zdát, že téma obezity se poslední dobou dostává do pozadí, opak je pravdou. Podle přední britské lékařky Sally Daviesové nadváha trápí hlavně ženy a představuje pro ně zároveň i největší zdravotní hrozbu, informoval zpravodajský server BBC. Obezita znamená zkrátka přemíru tuku v těle. Jaká by měla být jeho ideální hodnota, nám napovídá body mass index (BMI). Jeho výpočet je jednoduchý: BMI = tělesná váha (kg) / tělesná výška2 (m). Optimální je hodnota mezi 18,5 a 24,99. Čím jsou pak čísla vyšší, tím vyšší je i riziko zdravotních komplikací. Čísla hovoří jasně - podle výroční zprávy pro rok 2013 se v Anglii obezita či nadváha dotkla necelých 57 % žen mezi 34 a 44 lety, 62 % žen bylo obézních ve věku 45 až 54 let. Lékaři zdůrazňují, že obezita je spojena především s dalšími možnými nemocemi, jako je například cukrovka, rakovina prsu, různá onemocnění srdce či vysoký krevní tlak. Tloustnutí hrozí i sportujícím lidem: Za skrytou obezitu může nesprávný jídelníček - čtěte ZDE Lidé tloustnou z různých důvodů a mnohdy spolu různé faktory souvisí. Mezi hlavní příčiny nadváhy patří genetické předpoklady, fyziologické vlivy, nesprávný příjem potravy a celkový životní styl. Určitou roli zde hraje i potravinářský průmysl. "Je nevyhnutelné, aby se změnily výrobní postupy. Supermarkety by měly výrazně zredukovat propagaci nezdravých potravin," uvádí Daviesová. Pokud průmysl nezmění svůj přístup k produkci a distribuci potravin, navrhuje zavést takzvanou "daň z cukru". Studie zaměřená na ženskou populaci se věnuje také tématu obezity v těhotenství. Lékařka Sally Daviesová vyzdvihuje skutečnost, že během těhotenství by žena měla obzvlášť dbát na svou fyzickou i psychickou kondici. Je prokázáno, že pokud je žena obézní během těhotenství, existuje zde spojitost s rizikem potratu nebo předčasného porodu. Nadváha v těhotenství má také často efekt na celkové zdraví dítěte.

URL| http://life.ihned.cz/lide/c1-64977610-...in-a-zavedme-dan-z-cukru-vyzyva-lekarka

Magazín Práva Méně masa o svátcích 23.12.2015

Magazín Práva str. 34 Zaujalo nás Zuzana Musálková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Hlíva ústřičná zabalená do mořské řasy je obvyklou štědrovečerní večeří veganů. Foto archív Soucitne.cz (2) „Asi největším hitem štědrovečerní večeře bude hlíva ústřičná obalená v mořské řase,“ říká Tereza Vandrovcová k tomu, jak v některých českých domácnostech vypadají Vánoce bez živočišných produktů. „Já si ji dám s bramborovým salátem, místo majonézy v něm bude sojanéza a vejce nahradím tofu

naloženým v černé soli,“ vyjmenovává socioložka a vysokoškolská učitelka Animal Studies a sociální psychologie. „Další veganská možnost je nekapr z celeru a ovesných vloček. K bramborovému salátu jde skvěle,“ tvrdí s tím, že recepty se dají najít na webovém serveru Soucitne.cz, který vede. „Populární blog s recepty je Veganotic.cz. Tam jsou luxusní gurmánské pokrmy. Levné varianty jídel najdete zase na stránkách Chudý Vegosaurus.“ Vánoční svátky si těžko dokážeme představit bez kapra a později kachny. Maso patří do většiny pokrmů, které dnes považujeme za tradiční. Na druhou stranu spotřeba masných výrobků u nás pomalu klesá a poslední dobou naopak roste počet reduktariánů – lidí, kteří se stávají na určitou část týdne vegetariány a vegany. V roce 1989 jsme spotřebovali průměrně 97 kilogramů masa na osobu, letos už je to okolo 76 kil. Popularizace zdravé výživy „Někdo drží bezmasé pondělky nebo víc dnů v týdnu, jiní zase nejedí živočišné produkty od čtyř hodin odpoledne. Jindy si dají místo dvou steaků jen jeden,“ vypočítává Tereza. Nebo se během svátků právě snaží protlačit na stůl co nejvíce pokrmů ze zeleniny. Reduktariáni se chtějí chovat eticky, ale také dbají na štíhlou linii. „Je vidět, že se u nás popularizují zásady zdravé výživy.“ Přechází se z červeného masa na bílé a na rostlinné zdroje bílkovin. Ty jsou nejvíc obsažené v sóji a luštěninách. U českých odborníků převládá názor, že maso a živočišné bílkoviny jsou potřeba. „Podle mě je to ale přežitek,“ myslí si socioložka Tereza Vandrovcová, která už několik let nejí žádné živočišné produkty. „Navíc sortiment veganských výrobků je u nás široký. Být vegankou v Praze je pro mě dneska už procházka růžovým sadem,“ dodává s tím, že obdobná situace je i v Brně, nicméně čím je město menší, tím jsou produkty nedostupnější. „Na vesnici máte často jen jednu restauraci, kde dostanete buď smažák, anebo guláš.“ Na závěr upozorňuje na to, že Praha má z celé Evropy nejvíc veganských restaurací na počet obyvatel a ve většině z nich si můžete vyzvednout recepty na vánoční bezmasé menu. * Foto popis| Nekapr ovesný z celeru a ovesných vloček. Foto popis| Těsto na cukroví se dá udělat i bez žloutku. Foto autor| Foto Profimedia.cz

Maminka JAK NEMÍT DOMA OTESÁNKA 22.12.2015 Maminka str. 72 děti DANA PACKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Málo pohybu, a naopak přemíra energeticky bohatých potravin „zadělávají“ u dětí už v předškolním věku na rozvoj nadváhy a obezity. Ovšem tloušťka dětem přináší nejen zdravotní problémy, ale i spoustu trápení mezi vrstevníky. Co vůbec mohou rodiče dělat pro to, aby jejich děti byly zdravé, štíhlé a spokojené? Ty máš ale roztomilé faldíčky…“ rozněžňuje se nejedna maminka nad svým děťátkem a má radost, jak jí krásně prospívá. Pokud se posléze batole nepřejídá jako Otesánek nebo nemá jiný zdravotní problém, obvykle ze své „kulatosti“ vyroste. Váha dítěte se v tomto věku ještě příliš neřeší. Na druhé straně lékaři upozorňují, že zhruba od tří let by se měli rodiče snažit, aby u dětí nepěstovali špatné návyky spojené s jídlem, které je budou později jen těžko odnaučovat. Dítě se má v tomto věku naučit jíst pravidelně, ale ne kdykoli. Velmi často se setkáváme s tím, že mu okolí dává sladkosti za odměnu či jako útěchu, ale málokdy se nad tím pozastavujeme. „Pro dítě bývá jídlo odměnou. Když překoná nějaké útrapy, rozbije si koleno, nekřičí při injekci u pana doktora, často dostane sladkost. Nenaučí se odlišovat hlad od ostatních tělesných pocitů a potřeb, zato se naučí řešit zátěžové situace jídlem. Není divu, že to potom dělá i v dospělosti,“ vysvětluje psycholožka Iva Málková. Pokud se tedy dítě, bohužel vinou nás dospělých, naučí automaticky řešit stres jídlem nebo si jím „jen“ vyvolává pohodu, může si tím v budoucnu způsobit mnoho trápení. NO FUJ, ZELENINA!

V naší společnosti se tloušťka obecně vnímá spíše jako problém estetický než zdravotní. Přesto je to chronické onemocnění, které může vést k velmi závažným chorobám. Ne nadarmo se obezita označuje za epidemii 21. století. Jenom v Česku trpí obezitou více než pět procent dívek a chlapců v batolecím a předškolním věku. A v období dospívání trápí nadváha téměř 30 procent dětí! Sklon k nadváze (BMI 25,0–29,9) nebo obezitě (3 stupně, BMI od 30,0) může být dán genetickou (vrozenou) dispozicí nebo nemocí, ale neměli bychom se na to vymlouvat. „Genetické předpoklady ještě neznamenají, že dítě musí být obézní. A právě tohle rodiče mohou ovlivnit,“ říká dětská lékařka Lucie Honková. Po rodičích totiž dědíme nejen geny, ale přebíráme i jejich postoj ke způsobu života, tedy také k jídlu a pohybovým aktivitám. „Koho dítě napodobuje nejvíc? Samozřejmě lidi, které miluje, kteří jsou mu nejbližší, a tím jsou rodiče, prarodiče a sourozenci. Nedivte se, když vám odmítá zeleninové jídlo slovy:,No fuj, zelenina!‘ Doma totiž slyší, že stejně vás častuje manžel při podávání nepříliš oblíbené krmě,“ přibližuje Iva Málková. „Když je dítě odmalička vystaveno nevhodným potravinám, velkým porcím nebo pravidelnému stravování ve fastfoodech, ovlivní to jeho přístup k jídlu v pozdějším věku,“ dodává psycholožka. STRAVOVACÍ NÁVYKY? SPÍŠE ZLOZVYKY A v čem nejčastěji jdou rodiče špatným příkladem? Jsou v zásadě tři chybné stravovací návyky, které „zadělávají“ na obezitu u dospělých i u dětí: příjem nepřiměřeného množství jídla, dále výběr nevhodného, energeticky bohatého jídla neboli nadměrný příjem sladkostí, tučného masa, mléčných produktů, potravin z bílé mouky, a naopak nedostatek zeleniny a ovoce. Nesprávná skladba potravy se projevuje nadměrným příjmem nevhodných tuků, přílišného množství přidaných cukrů, velmi slaných jídel apod. Konečně mezi zlozvyky, které po nás přebírají i děti, patří i nevhodný režim jídla: jíme jen jednou nebo dvakrát denně, nesnídáme, neobědváme, přesouváme jídlo do druhé poloviny dne, anebo po celý den jen něco „uzobáváme“. „Správný stravovací režim přitom naopak znamená dostatek bílkovin, zdravých tuků a omezení sacharidů a vyvážený podíl jednotlivých živin,“ vysvětluje doktorka Honková. KDYŽ RODIČE TLOUŠŤKU NEVIDÍ… Psycholožka Iva Málková uvádí také zajímavý jev v souvislosti s tím, jak rodiče vnímají své děti. „Kulaťoučká maminka s ještě kulatější dcerkou v pásmu těžké obezity přišla na doporučení dětské lékařky na endokrinologické vyšetření. Lékařka zaměřila hovor na obezitu dítěte a maminka se jí udiveně zeptala: ‚Vám se zdá Andulka tlustá?‘ Ano, obézní rodič, obklopený širokou rodinou s kily navíc, buď obezitu svého dítěte nevidí, nebo vidět ani nechce. Nechce měnit zažité stereotypy, které jsou pohodlné do doby, než přijdou závažné zdravotní problémy.“ NEHUBNĚTE. JEZTE ZDRAVĚ Možnosti léčby nadváhy či obezity jsou v dětském věku poměrně omezené. Klíčem není dieta, ale vždy změna životního stylu celé rodiny. „Dítěti raději zmenšíme porce, nevhodné potraviny zaměníme za vhodnější a především omezíme sladkosti a sladké nápoje. Můžeme také přidat energeticky chudé potraviny,na dojedení‘. Pokud má dítě po večeři ještě hlad, je povolena téměř všechna zelenina. A stejně důležitý je pohyb, zejména aktivity, které děti mohou dělat společně s rodiči, protože to je většinou baví,“ říká dětská lékařka. Jestliže má dítě navíc jen pár kil, po takové úpravě životosprávy se nejspíš za pár týdnů či měsíců jeho hmotnost upraví. Na rodičích zkrátka je, aby pomohli dětem vytvořit si zdravý vztah k jídlu. TLUSTÉ DÍTĚ = OŠKLIVÝ LÍNÝ SLABOCH Tloušťka ztrpčuje život dítěti odmalička. Už v mateřské škole se ukazuje, že obézní děti nejsou příliš oblíbené a někdy se setkávají i s šikanou od svých vrstevníků. Vžijme se do toho, jak se poté cítí! Je pro ně pak mnohem obtížnější navazovat vztahy a začlenit se do kolektivu. To se s nimi může táhnout po celé dětství a ve škole to nebývá lepší. „Dostávají nálepku,tlustý‘, což se blíží pojmům ošklivý, líný a slaboch. Často jsou tyto děti méně obratné, mají horší známky z tělocviku, nemohou nosit módní oděvy... To vše vede ke vzniku komplexu méněcennosti,“ říká otevřeně psycholožka. O jídle a tloušťce bychom proto měli s dítětem mluvit diplomaticky, nic mu nevytýkat, protože v předškolním věku za svůj stav nemůže, ale o to víc usilovat o změnu. ŽIVÉ JÍDLO Mnozí lidé teprve až po narození dětí začnou nad jídlem více přemýšlet a uvědomují si, jak důležité je čerstvé jídlo. „Připravujme pokrmy, které dětem chutnají. Nabízejme jim ovoce, zeleninu, semínka a ořechy, které už teď mají rády, a postupně přidávejme další,“ radí odbornice na dětskou raw stravu Zdenka Malotová. Odmala dávejte dětem ke svačině pravidelně ovoce a trochu oříšků. Ke svačině nebo ke každému společnému jídlu nabídněte „sladkou“ zeleninu: mrkev, okurku, v sezoně zelený hrášek. V mnoha rodinách je také zvykem dát doprostřed stolu k jídlu talířek s nakrájenou čerstvou zeleninou a dítě si vezme aspoň kousek... Možná bychom si mohli dát zlepšení rodinné životosprávy jako novoroční předsevzetí, co říkáte? „Přála bych všem rodičům i jejich dětem hodně společných chvil v přírodě, s úsměvem na tváři, bez elektroniky v ruce, s láhví čisté vody a jablkem v batůžku,“ uzavírá pediatrička Lucie Honková.

Desatero pro rodiče, aby jejich děti byly zdravé a štíhlé Dohlédněte, aby jedly pravidelně a vyváženě 5x až 6x denně. Přimějte je, aby snídaly. Kontrolujte, zda vypijí dostatek (nejlépe neslazených) tekutin. Nenuťte děti sníst vše, co mají na talíři. Polévka nemusí být ke každému obědu. Dbejte na to, aby měly u sebe vždy malou zdravou svačinku. Nejezte u televize a nemějte televizi puštěnou ani jako kulisu. Snažte se, aby děti měly každý den dostatečný pohyb, doporučuje se minimálně hodina denně. Sladkosti mají děti dostat výjimečně, ale nezakazujte je. Prevence je jednodušší než léčba obezity; zásadní je v rodině vytvořit zdravé stravovací návyky a motivovat k pohybu. 14 % dětí sportuje jen při školních hodinách tělesné výchovy 50 % dětí dává přednost slazeným nápojům 20 % dětí jí častěji než jednou týdně ve fastfoodu 30 % dětí v Česku trápí nadváha, nebo dokonce obezita Foto autor| FOTO: PROFIMEDIA. CZ Foto popis| naše tipy Foto popis| Čím ještě můžete zpestřit stravu malých dětí? Foto popis| ZDRAVÁ SVAČINKA Na procházku, k doktorce... Dávejme dětem odmala vhodné sladkosti, nejlépe celozrnné s vysokým obsahem vlákniny, Fit POPCORN, 9,90 Kč, http://www.tycinkafi t.cz Foto popis| PRO ZDRAVÝ VÝVOJ Kojenecké mléko od jednoho roku dítěte zajistí přísun správných živin, vitaminů a minerálů, HiPP 3 JUNIOR Combiotik, 286 Kč, http://www.hipp.cz Foto popis| PRO HEZKÉ STOLOVÁNÍ Jíst sám je přece zábava! Jídelní set z lehkého melaminu pro děti od 1 roku, jednotlivé díly dítě snadno uchopí do ruky, Lässig, 550 Kč, http://www.lassig-fashion.cz

MARKETING SALES MEDIA KOŇSKÉ MEMENTO 21.12.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 11 Komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět O desítky procent roste zájem obchodníků o certifikáty bezpečných potravin. Řetězce tak reagují na potravinářské skandály a zpřísňují požadavky na dodavatele. Nejen u nás, ale i v Polsku a dalších středoevropských zemích výrazně roste zájem o mezinárodní certifikáty IFS FOOD, kterými obchodníci, výrobci i dodavatelé garantují bezpečnost potravin. Rostoucí zájem o certifikát IFS FOOD souvisí s řadou potravinářských afér v posledních letech. Můžeme vzpomenout například na nebezpečné dioxiny v německém mase nebo přítomnost nedeklarovaného koňského masa v různých masných výrobcích. Obchodní řetězce začínají být v tomto kontextu stále přísnější a vyžadují certifikaci i po svých dodavatelích, potažmo výrobcích. Subjektů, které potřebují certifikát, tedy přibývá. Vedle standardních rozborů řetězce požadují i rozbory se specifickými parametry, které prokazují falšování či klamání. Naše společnost eviduje největší nárůst poptávky po certifikaci v Polsku, odkud pocházela značná část problematických potravin určených pro český trh. Za poslední čtyři roky zájem vyskočil o 66 %. Na druhém místě je Maďarsko se Slovenskem, kde se poptávka mezi lety 2010 až 2014 zvýšila zhruba o 40 %. Česko s nárůstem 28 % skončilo na třetím místě. I přes přísnější kontroly a obezřetnější zájem o kvalitu potravin se stále najdou výrobci, kteří zákazníky cíleně klamou. Na tuzemském trhu se nedávno objevily medy obsahující antibiotika, jak dokládají výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy.

Foto popis| Martina Jurčová vedoucí auditorka Bureau Veritas

Mladá fronta DNES Skandinávská kultura je pro mě klad, říká ředitel Hamé 17.12.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Zlínský Milan Libiger Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ředitel potravinářské firmy Hamé Martin Štrupl v rozhovoru pro MF DNES popisuje, co pro podnik znamená, že jej koupil norský holding Orkla. BABICE Když včera firma Hamé v Babicích otvírala svoji druhou podnikovou prodejnu ve Zlínském kraji, bylo to poprvé už za nového vlastníka. Podnik totiž koupila nadnárodní společnost Orkla se sídlem v Norsku. V Česku už vlastní Vitanu a působí také v mnoha dalších zemích. Podle ředitele Hamé Martina Štrupla přinese firmě jistotu a perspektivu, kterou by mělo ocenit i 1 200 pracovníků v kraji. „Pro zaměstnance je to pozitivní zpráva. Nový vlastník klade velký důraz na lidský faktor,“ je přesvědčen Štrupl. * Letos v dubnu jste říkal, že „Hamé potřebuje nový impulz, protože už nejsme regionální hráč, ale ještě ne globální. A pokud máme růst, potřebujeme podporu silného stabilního vlastníka“. Je jím nový majitel, norský holding Orkla? Určitě. Je to strategický, dlouhodobý a finančně silný investor, který působí především v potravinářství. Velkým kladem je skandinávská kultura a kvalita. * Troufnete si už dnes říci, jak by se mohlo Hamé s novým vlastníkem rozvíjet? Za první pololetí letošního roku vám tržby stouply o 14 procent. Může to být ještě lepší? Hamé se snažilo růst i za současného vlastníka, ale teď budou cíle určitě dlouhodobější. Čtrnáct procent v naší branži je úžasné číslo. Růst se ve druhém pololetí trochu zmírní, i tak však na konci roku zřejmě ohlásíme rekordní výsledky. Myslím si, že jsme schopní tempo udržet i příští rok. Nicméně neočekávám, že by křivka tržeb šla dramaticky nahoru. * Můžou s novým majitelem přijít nákupy jiných firem, jako byl před časem nákup slovenského výrobce majonézy? Prodej Hamé musejí ještě schválit antimonopolní úřady v sedmi zemích. Očekáváme, že bude čtyři až šest měsíců trvat, než si nový vlastník podnik převezme. Pak se můžeme bavit o případných nákupech. Management Hamé plány má, musí je ale projednat s vlastníkem. * Může vám Orkla pomoci například na ruském trhu? Norsko není v Evropské unii, která vůči Rusku schválila sankce. Bude to spíš naopak. V Rusku jsme silnější my než nový vlastník. Jsme ale rádi, že tam nebude žádný konflikt zájmů. Orkla nemá nikde negativní image. Na jiných trzích, kde je silnější, bude pomáhat zase ona nám. * O Hamé měl zájem i ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš. Co by jeho úspěch znamenal pro společnost? Všichni zájemci byli přijatelní a chovali by se k firmě dobře, protože má slušnou hodnotu. Norsko je pro mě ale kulturně zajímavé. Už dříve jsem pracoval pro norský holding. A spojuje nás i biatlon (Hamé je sponzorem české reprezentace v biatlonu – pozn. red.).

* Nemáte strach, že si majitel přivede nového ředitele? Necítím nervozitu. Jsem v Hamé dvanáct let. Tuto misi jsem splnil a jsem spokojený. * Orkla vlastní Vitanu. Budou oba podniky blíž spolupracovat? Určitou spolupráci předpokládáme. Vitana působí hlavně v Česku a částečně na Slovensku, jinde není. Takže bych to zásadně nevyzdvihoval. Působíme i v jiných zemích, jako je Rumunsko či Rakousko, kde má Orkla své podniky. * Hamé je distributorem výrobků firmy Panzani. Přibudou další? V Rusku, Maďarsku či na Slovensku, kde jsme silnější než Orkla, se asi staneme distributory jejích výrobků. * Otevíráte v Babicích druhou podnikovou prodejnu, první máte v Kunovicích. Uvažujete o rozsáhlejší maloobchodní síti? Ne. Jde o vzorkové prodejny, což je určitá forma marketingu. Obě jsou v místech, kde máme své závody. Cílíme tím i na naše zaměstnance. Je to úspěšný koncept. Nějakou prodejnu ještě možná otevřeme, ale nebudeme je mít po celé republice. *** Fakta Prodej Hamé Potravinářskou společnost se sídlem v Kunovicích kupuje norská firma Orkla, která podepsala smlouvu o převzetí Hamé za 175 milionů eur (4,7 miliardy Kč). Transakci posoudí antimonopolní úřady. Orkla už vlastní výrobce potravin Vitana. Hamé se snažilo růst i za současného vlastníka, ale teď budou cíle dlouhodobější. Foto popis| Šéf Hamé „Pro zaměstnance je to pozitivní zpráva,“ říká o změně vlastníka generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Foto autor| Foto: Archiv MAFRA O autorovi| Milan Libiger, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Růst ekonomiky přinesl nejbohatší Vánoce všech dob 21.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PRAHA Češi zažijí nejbohatší Vánoce v historii. Alespoň podle tržeb, jež o zlaté neděli inkasovali obchodníci. Hlásí meziroční nárůsty o desítky procent. Není divu - nezaměstnanost je nejníže za posledních sedm let, inflace je nízká a úvěry levné. Ekonomové podle predikce ministerstva financí pro letošek očekávají růst ekonomiky o 4,4 procenta, tedy nejrychlejší od roku 2007. Obchodníci se na poslední adventní neděli pokaždé těší, mají totiž největší žně v roce. Lidé za jediný den nechají v obchodech jednotky miliard korun. „Oproti loňské zlaté neděli nám prodej vzrostl v řádu desítek procent. Zákazníci letos nakupují kvalitnější zboží, za které jsou připraveni i více zaplatit,“ říká Iva Pavlousková z řetězce s elektronikou Datart. IKEA odhaduje, že letošní zlatá neděle znamená meziročně nárůst počtu návštěvníků o tři procenta a tržeb téměř o desetinu. „Nárůst tržeb je meziročně nejméně o deset procent vyšší,“ říká Jan Procházka, ředitel centra s módním oblečením Freeport Hatě. Cestování za nákupy letos nahrává i teplé počasí s malým množstvím srážek. „Počasí je letos příznivé a lidé nemají problém k nám na nákupy dojet,“ všímá si mluvčí Globusu Petra Hobíková.

Rekord zaznamenaly letos i e-shopy. Podle odhadu Asociace pro elektronickou komerci Češi utratí na internetu za dárky v předvánočním období více než 25 miliard korun, nejméně o pětinu víc než loni. Nepotvrdila se však teorie, že když lidé více peněz nechají před Vánocemi v e-shopech, nebudou mít takovou potřebu mačkat se v obchodních centrech. „Parkoviště před obchody Tesco byla často zaplněna do posledního místa,“ říká Václav Koukolíček, mluvčí řetězce Tesco. Nakupují se potraviny na sváteční stůl - vánočky, sýry, maso, alkohol, exotické ovoce... a samozřejmě kapr a stromky. Pokračování na str. 2 Nejbohatší Vánoce všech dob Dokončení ze str. 1 Vánoční růst tržeb mohou každoročně nejvíce slavit obchodníci s elektronikou - letos rostly meziročně o třetinu. „Zlatá neděle přivedla do našich prodejen rekordní množství zákazníků. Očekáváme, že letošní vánoční sezona překoná v tržbách tu loňskou o 40 procent,“ říká Šárka Jakoubková, mluvčí jednoho z největších internetových obchodů Alza s více než 30 výdejními místy, jež byla otevřena i včera. Nákupní horečka zlatou nedělí nekončí. Obchodní řetězce a obchodní centra se chystají mít otevřeno i na Štědrý den - například mezi realitami nejdražší obchodní centrum v republice pražské Palladium, zavře až před večeří - v 17 hodin. To může být už za rok minulost. Ve Sněmovně je teď před druhým čtením senátorský návrh zákona na omezení prodejní doby o svátcích. Na Štědrý den nařizuje větším prodejnám zavřít už v poledne. Někde mají ještě „vánoční žně“ před sebou. To se týká on-line prodeje pobytových a zážitkových poukázek na různých slevových serverech. „Zájem lidí o vouchery vrcholí rok od roku později. I letos očekáváme, že významná část těchto nákupů bude ještě na Štědrý den dopoledne,“ uvedl Petr Kováčik ze serveru Skrz.cz. Poukázky totiž stačí pod stromeček vytisknout, nakupují se nejvíc mezi 21. a 24. prosincem. Letošní předvánoční čas odhalil posilování některých nákupních trendů, například objednávání dárků on-line přes mobily. Meziročně se přístup na weby obchodníků z mobilů zvýšil o 17 procent, vyplývá ze statistiky společnosti trucenneXion. Nakupuje se hodně v pracovní době - lidé v prosinci strávili soukromými aktivitami na internetu 92 minut pracovního času denně, ve zbytku roku je to jen 40 minut denně. Maloobchodní nákupy přes internet však stále tvoří jen zlomek útrat v Česku - přes sedm procent. Kamenný obchod je před Vánocemi jistota. „V případě osobního nákupu zboží nehrozí riziko pozdního dodání zboží pod stromeček. Nakupovat můžete i na poslední chvíli,“ připomíná Ladislav Pospíšil, ředitel řetězce s elektronikou Expert Elektro. Foto popis| Předvánoční idyla Parkoviště nákupního areálu na pražském Zličíně je plné skoro vždycky, ale tento víkend praskalo ve švech. Foto autor| Foto: Petr Topič, MAFRA

Zabijačky: jitrnice budou i pro sousedy 21.12.2015

Mladá fronta DNES str. 10 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět PRAHA Chovatel už nebude muset všechno maso ze zabijačky sníst pouze se svými nejbližšími. Ministerstvo zemědělství hodlá změnit podmínky domácích zabijaček tak, aby mohl jelity či ovarem podarovat také sousedy a další blízké, nejen členy své rodiny. „Pokud dnes někdo dělá zabijačku, tak by ji sousedům neměl dávat. Je to určeno pouze pro spotřebu v domácnosti. Nově však bude možné obdarovat produkty i osoby blízké,“ vysvětluje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změna je součástí novely veterinárního zákona, kterou by vláda podle ministra mohla projednat do konce ledna 2016. Ten, kdo pochoutkami z domácí zabijačky obdarovává jiné lidi už nyní, nebo s nimi dokonce obchoduje, riskuje vysoké pokuty. Prodej těchto masných produktů nicméně bude zakázán i v budoucnu, stejně jako takzvané veřejné zabijačky pořádané obcemi nebo různými spolky.

Novela by měla zjemnit rovněž ustanovení týkající se domácích porážek skotu. Ty byly kvůli takzvané nemoci šílených krav dříve zakázány úplně, před třemi lety stát povolil aspoň porážení telat mladších 24 měsíců. Nově by podle Jurečky mohl chovatel porazit až pět kusů dobytka ročně bez omezení věku. Mýtus: zabijačky zakazuje EU Mezi lidmi se v posledních letech rozšířila nepravdivá informace, že domácí zabijačky zakázala Evropská unie. Ve skutečnosti však porážky zvířat kdekoliv mimo jatka zakazuje česká legislativa už přes padesát let. Výjimku měly pouze domácí zabijačky právě za předpokladu, že se maso spotřebuje v rodině. Ministerstvo musí fámu často vyvracet, naposledy ji dementoval Jurečka na svém facebookovém profilu. „Stále se mě lidé ptají, jestli je pravda, že EU zakázala domácí zabijačky prasat. Nezakázala, je to mýtus,“ napsal ministr. Uvolnění pravidel tak lze chápat i jako reakci na to, že lidé zákon v tomto ohledu trvale kritizují. S uvolněním pravidel naopak nesouhlasí Český svaz zpracovatelů masa. „Jsme proti rozšíření na osoby blízké. Chceme, aby maso zůstalo v domácnosti chovatele. Osoba blízká by mohla znamenat klidně celou obec i přilehlé vesnice. Maso, které není podrobeno prohlídce, je z veterinárně hygienického hlediska rizikové a jeho šíření by zhoršovalo situaci bezpečnosti potravin,“ prohlašuje výkonný ředitel svazu Jan Katina. Podle něj hrozí, že se do oběhu dostane velké množství nikým nekontrolovaných produktů a vznikne černý trh, který úřady nebudou schopny ohlídat. Katina argumentuje čísly. „Z jednoho mladého býka je až 550 kilogramů masa. V Česku se hovězího spotřebuje v průměru osm kilo na osobu a rok. I když je spotřeba v rodinách chovatelů vyšší, v žádném případě nedosahuje stovek kilogramů. Chovatelé nedokážou maso zkonzumovat sami, to se pak dostane na černý trh,“ varuje Katina. Provozovatelé jatek proto prosazují aspoň nastavení maximálního limitu domácích porážek na farmu a rok. *** Veřejné zabijačky pořádané obcemi či různými spolky zůstanou zakázané i v budoucnu. O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

Vánoce 2015: nákupní horečka na internetu 22.12.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Titulní strana Jitka Vlková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Češi výrazně mění zvyklosti. V e-shopech běžně nakupují už i potraviny PRAHA Nakupování v internetových obchodech se v Česku rozjelo jako nikdy předtím. Letošní Vánoce jasně ukazují, že způsob, jakým Češi nakupují, se výrazně a rychle mění. Na prahu největšího boomu teď stojí nakupování potravin přes internet. „Většinu vánočních dárků máme letos z e–shopu. Znám řadu rodin, které už dlouho v kamenném obchodě nebyly,“ říká třicátník Jan S. ze severních Čech. Češi se naučili přes internet nakupovat zboží, poukázky na služby či zájezdy, více důvěřují on-line placení a i způsobu dopravy. „Tržby internetových obchodů by mohly být dokonce o více než 10 procent vyšší ve srovnání s loňskem,“ domnívá se David Marek, hlavní ekonom poradenské firmy Deloitte. Je to střízlivý odhad, lidé z branže vidí čísla meziročně i ke třiceti procentům. Faktem je, že běžné nakupování se přesouvá na internet. „Je možné, že do dvou tří let bude poměr nákupů elektroniky v e-shopu a kamenných prodejnách 1:1,“ myslí si Jan Penkala, šéf konzultační společnosti Acomware. Češi jako internetoví zákazníci mají několik zvláštností. Velká skupina platí na dobírku. Dále zboží rádi vyzvedávají osobně. A mají ve zvyku si nejprve zboží osahat v obchodě a pak objednat přes internet – zejména pokud je rozdíl ceny velký.

Letošní Vánoce Češi objevují nový segment – přes internet začínají víc nakupovat potraviny. Nemusí trávit čas v tlačenicích v obchodech. Navíc, kdo to jednou zkusil, obvykle se vrací, tvrdí online prodejci. „Běžných e-shopů je nyní na trhu přes 37 tisíc a ty se dělí o 80miliardový trh, prodejců on-line potravin je pár, ale ti mají potenciál se dělit o několikanásobně větší trh,“ říká Michal Šmída, šéf firmy Twisto Payments, která nabízí odložené platby v e–shopech. Zatím je to obvyklé hlavně v Praze a ve středních Čechách. „Jen letos podle odhadů vyzkoušelo nákup potravin on-line padesát procent Pražanů a Středočechů, trh on-line potravin roste o desítku procent meziměsíčně,“ říká Petr Vyhnálek, ředitel Kolonial.cz a bývalý dlouholetý šéf řetězce Globus. Naproti tomu obrat v kamenných obchodech s potravinami podle něj roste nanejvýš o dvě procenta ročně. Potenciál je tedy obrovský. Pokračování na str. 8 Pokračování ze str. 1 „Hodnota nákupního košíku na internetu je několikanásobně vyšší než v kamenném obchodě,“ říká Peter Koubek, manažer e-commerce společnosti Tesco, největšího on-line obchodu s potravinami. Například průměrný nákup potravin přes internet na webu Kolonial.cz je dva až tři tisíce, o Vánocích bývá o pětinu vyšší. Lidé toho na Vánoce kupují víc a také objednávají luxusnější produkty. „Dražší alkohol, kvalitní sýry, uzeniny a další delikatesy, steakové maso, ryby a samozřejmě dárky,“ říká Tomáš Čupr, spolumajitel e-shopu Rohlik.cz. Stále více lidí podle něj požaduje expresní doručení do 90 minut. Podle studie Asociace pro elektronickou komerci zákazníci nakupují potraviny v průměru 9,5krát do roka. Kdo jednou vyzkouší a nespálí se, rychle si zvykne, tvrdí obchodníci. Cena za dopravu se odvíjí od ceny nákupu, závisí také na tom, jak rychle chce mít zákazník zboží doma. Podle Vyhnálka nyní začíná nakupovat potraviny střední třída. Petr Vyhnálek z Kolonialu nečeká, že se do tohoto podnikání budou pouštět investoři masově. „Logistická náročnost a výše vstupní investice je pro mnohé menší projekty zásadní bariérou,“ říká. E-shopy s potravinami budou letos patřit k nejdéle zavážejícím obchodům. Kolonial.cz i Rohlik.cz plánují rozvážet štědrodenní objednávky ještě ten den. Většina ostatních e-shopů dodání na Štědrý den nezaručuje, pokud objednávka neproběhla nejpozději v pondělí. Rostoucí zájem o nakupování přes internet nahrává i rozšiřování chytrých telefonů. „Dnes mobily tvoří kolem sedmi až osmi procent, v některých segmentech dokonce i 15 procent celkového obratu eshopu,“ říká Jan Penkala, šéf konzultační společnosti Acomware. Mobily mají ostatně brzy zastoupit platební karty v kamenných obchodech. Díky novým technologiím se s nimi stále častěji platí bezkontaktně. „Odhadujeme, že do roku 2020 bude přes 60 procent všech Visa plateb probíhat prostřednictvím mobilu,“ říká Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe. Naopak na ústupu je dobírka. I kvůli tomu, že si za ni e-shopy účtují i několik desetikorun. „Dobírka není dobrou platební metodou ani pro obchody, protože řada zákazníků si zboží na dobírku nikdy nevyzvedne, takže e-shopy mají zboží několik týdnů na poště a nemohou je prodat nikomu jinému,“ říká Michal Šmída z Twisto. *** Obrat tuzemských e-shopů (v mld. Kč) Jak Češi platí na internetu (v %) digitální peněženky a ostatní způsoby platby 7 převod z účtu na účet 25 hotově při vyzvednutí zboží v kamenné pobočce 14 kartou 29 dobírka 25 Pramen: Master Card Foto popis| O autorovi| Jitka Vlková, redaktorka MF DNES

Moravskoslezský deník Kapr chybět nebude. Jen ho potrápilo sucho 18.12.2015

Moravskoslezský deník str. 11 Události VILÉM JANOUŠ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha – Bez kapra to o Vánocích v mnoha domácnostech asi nejde. Dobrá zpráva je, že rybáři letos nezdražují a lidé si mohou tradiční sváteční pokrm pořídit za zhruba stejnou cenu jako loni. Samotní rybáři mají ale ke spokojenosti daleko, a nejde přitom o to, že ponechali cenu kaprů na stejné úrovni jako loni. Letos se na jejich hospodaření podepsalo sucho. Už nyní vědí, že na to budou doplácet. „Producenti ryb se zavázali, že upřednostní tuzemský trh a omezí export. Je to určitá dobrovolná, interní dohoda v rámci sdružení, aby tuzemský spotřebitel nepoznal rozdíl,“ uvedl nedávno ČTK viceprezident Rybářského sdružení ČR Ladislav Vacek. Například největší producent sladkovodních ryb v Evropě Rybářství Třeboň tak nabízí kilogram kapra první třídy na sádkách za 77 korun, tedy stejně jako v roce 2014. Za výběrovou rybu si zájemci připlatí deset korun. Někde jsou kapři k sehnání ještě za nižší ceny. Třeba Rybářství Nové Hrady nabízí ryby za bezkonkurenčních 50 korun. Úsměv na tváři ovšem rybářům letos kazí počasí. „Velké sucho ovlivnilo náš přírůstek, což by se mohlo negativně projevit v roce 2016 a 2017. Tomu se budeme muset přizpůsobit, více krmit, tím by se mohly zvýšit náklady a následně i ceny,“ přiblížil šéf Rybářství Třeboň Josef Malecha. Škody způsobené suchem mohou podle Vacka snížit tržní produkci ryb o deset až patnáct procent. O případné kompenzaci jednají rybáři s ministerstvem zemědělství. Už na konci listopadu vláda rybářům přiklepla kompenzaci za vražedné nálety kormoránů. „Kormoráni jsou dlouhodobě přemnožení na území celého Česka. V rybářských revírech způsobují škody na všech druzích ryb. Proto budeme letos vyplácet rybářům až 500 korun na hektar vodní plochy, abychom jim nahradili ztráty,“ uvedl tehdy ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL). Nedobrý osud může kapra čekat i v případě, že lidé chtějí Štědrý den korunovat dobrým skutkem. Kapry vypouštějí zpátky do rybníků. Jenže většina kaprů takovou „záchranu“ nepřežije kvůli teplotnímu šoku, protože ryby jsou po výlovu dlouho drženy v teplejší vodě. Kapři navíc pocházejí z intenzivního rybničního chovu, který má s přírodou máloco společného. Odborníci proto před zápalem takové dobročinnosti varují. „Z naší přírody jsou na tom skoro nejhůře stojaté vody, zejména rybníky. Je v nich přebytek živin a intenzivní rybářské hospodaření to ještě zhoršuje,“ dodal David Štorch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. *** TRADICE A MÝTY SYMBOL KŘESŤANSTVÍ V historii byly ryby považovány za božské bytosti, kterým byla přisuzována síla a moc. Od Číny po Evropu byly ryby symbolem plodnosti a obnovitelnosti života. Ve starém Egyptě byly některé druhy ryb považovány za posvátné, a dokonce je nechávali mumifikovat. Z těchto důvodů byly například pro egyptské kněží ryby ze stravy zcela vyloučeny. Ryba také patří k nejstarším křesťanským symbolům. To proto, že narození Ježíše Krista se datuje k přelomu věku ryb a začátku věku skopce. Také z těchto důvodů byl sám Kristus v mnoha spisech i na stěnách křesťanských katakomb označován jako ryba. Ryby jsou také spojovány s celou řadou křesťanských legend. Podle jedné z nich Kristus potkal rybáře s prázdnými sítěmi, právě když na břehu jezera hlásal o své víře. Pochybující rybáře poslal, aby znovu vyrazili na lov. V údivu všech se vrátili s plnými sítěmi ryb až k prasknutí. Jeden z rybářů Apoštol Petr se následně stal jejich ochráncem. ODKUD K NÁM KAPR PŘIPLAVAL Nejpravděpodobnější hypotéza o původu kapra pochází ze 60. let minulého století. Vyslovil ji slovenský ichtyolog Dr. E. Balon a podle ní má kapr chovaný v uměle vybudovaných rybnících

pravděpodobně souvislost s divokým dunajským kaprem (sazanem), kterého bylo možno v té době pozorovat v odstavných ramenech řeky Dunaj. Podle jiné a mnohem starší úvahy k nám kapr „připlaval“ až z daleké Číny, ve které byl jeho chov rozvinut již v čase před Kristem. Nikdy však nebylo doloženo, kdy a jakým způsobem byl do Evropy kapr přivezen. Navíc při tehdejším způsobu cestování by kapr musel přežít útrapy spojené s vedrem na pouštích či mrazem na vrcholcích hor. Pozdější průzkumy také naznačují, že historicky doložená ryba chovaná v Číně nebyla kaprem, ale jinou blízkou kaprovitou rybou. A že kapr obecný se do Číny dostal zřejmě mnohem později z Japonska, kam jej poprvé dovezli Holanďané ve 13. století při svých námořních expedicích. NA KOLIK VYŠEL V 16. století se cena ryb pohybovala kolem 2 grošů za kus a dala se připodobnit ceně za kopu vajec (60 kusů). KAPR NA VÁNOCE Vůbec nejstarší zmínka o kaprovi pojídaném v období Vánoc se váže k roku 1253, kdy si na něm údajně pochutnal vlámský mnich Vilém z Rubruku na dvoře mongolského chána Möngkeho. Ten nechal rybu připravit kvůli své manželce hlásící se ke křesťanské víře. Na staročeském vánočním stole byla ryba nejprve zastoupena symbolicky pečivem ve tvaru ryby. Těsto ve tvaru kapra se peklo ve zvláštních hliněných formičkách, v některých oblastech se dělaly podlouhlé bochníčky z pšeničné mouky ve tvaru piskořů nebo mřenek (takzvané pískorky). Tato tradice přetrvávala především u chudšího obyvatelstva. Pravé kapří menu se na vánočním stole objevilo až v 19. století, zprvu běžně jen mezi bohatší měšťanskou společností. Tradiční úpravou byly nejprve recepty podle vyhlášené kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové – kapr na modro vařený ve zředěném octě nebo bílém víně s kořenovou zeleninou a také na černo, vařený ve sladké omáčce z povidel a perníku. Smažený kapr v trojobalu, převzatý z rakouské kuchyně, získal oblibu až po druhé světové válce. ZAJÍMAVOST První tištěná česká kuchařská kniha z počátku 16. století obsahuje padesát způsobů úpravy ryb. ZVYKY KAPŘÍ ŠUPINY Podle dávné tradice jejich uchování značí nabytí bohatství. RYBÍ KOSTI Dříve se zahrabávaly do země k ovocným stromům, aby byly příští rok úrodnější. PRODEJ ŽIVÝCH KAPRŮ V duchu křesťanství je ryba formou oběti, a proto je potřeba ji „podříznout“ (usmrtit). VYPOUŠTĚNÍ KAPRA Jde o symbolické naplnění dobrého skutku, za který má být člověk odměněn. RECEPTY Pro účely půstu, který pro období Vánoc nařizovala víra, byl kapr ideálním řešením. Jeho výsadní postavení mu dávalo i to, že rychle rostl, byl velice plodný a snášel i tvrdší zimy. Z dnešního pohledu je kapří maso kromě zachování vánočních tradic také zdravou variantou masitého jídla. Oproti teplokrevným zvířatům má jeho maso jednodušší strukturu takřka bez vazivových bílkovin. Díky tomu je lépe stravitelné a také se lépe (rychleji) tepelně upravuje. Z hlediska zdravé výživy je rybí maso ceněné díky nízkému podílu tuků, který se u kapra pohybuje pouze kolem několika procent. Složení rybího tuku je však pro organismus velmi prospěšné. Kvalita kapřího masa je vyšší také v porovnání s jinými uměle odkrmovanými rybami. Díky přirozené potravě v rybníce se kapr považuje za cenný bioprodukt. VÍDEŇSKÝ BRAMBOROVÝ SALÁT 500–600 g malých brambor typu A, 150 ml teplého hovězího vývaru, 3 lžíce bílého vinného octa, 2 lžíce rostlinného oleje, 1 lžíce cukru moučka, 1 lžička hořčice, sůl a čerstvě mletý pepř, 3 lžíce jemně nasekané červené, cibule, 3 lžíce nasekané pažitky Uvařené brambory oloupeme a nakrájíme na tenké plátky. Smícháme ocet, olej, cukr, hořčici, sůl a pepř, šleháme, aby se vše spojilo. Vzniklou zálivkou přelijeme ještě teplé brambory. Přilijeme teplý vývar, zamícháme. Přidáme většinu cibule a pažitky, znovu zamícháme. Marinujeme 30 minut. Servírujeme posypané zbylou cibulí a pažitkou.

KAPR PO PLZEŇSKU 4 porce kapra, sůl, citronová šťáva, 4 lžíce oleje, 4 plátky slaniny, 1 cibule, bobkový list, 12 zrnek pepře, 0,5 l světlého piva, 80 g perníku, 30 g másla Porce kapra osolte, pokapejte citronovou šťávou a postavte do chladu. Na oleji opečte plátky slaniny, na ni položte porce kapra, přidejte nakrájenou cibuli a koření, do poloviny porcí zalijte pivem, zakryjte a zvolna duste do měkka. Pak kapra vyjměte. Vývar zahustěte nastrouhaným perníkem, povařte, prolisujte a podle chuti přisolte, přikořeňte a nakonec zjemněte máslem. Touto šťávou kapra přelijte a posypte mandlemi. KAPR PEČENÝ S JABLKY 4 porce kapra, sůl, citronová šťáva, 60 g slaniny, 4 menší jablka, celý pepř, bobkový list, nové koření, 4 nepálivé papriky, 80 g másla Porce kapra osolte, pokapejte citronovou šťávou, položte do pekáčku na plátky slaniny, pokryjte oloupanými a na plátky nakrájenými jablky a na nudličky pokrájenými paprikami, přidejte celé koření a poklaďte plátky másla. Kapra pečte v přikrytém pekáčku asi 30 minut. Při pečení polévejte vypečenou šťávou, případně horkou vodou. Podávejte s brambory. KAPR NA MODRO 600 g kapra, 30 ml octa, 60 g kořenové zeleniny, 15 g cibule, divoké koření, 60 g másla, sůl Naporcujte kapra (nejvhodnější je kapr lysec) a snažte se nesetřít hlen z povrchu kůže. Porce narovnejte do pánvičky kůží nahoru a pokapejte polovinou vařícího octa. Do osolené a zbylým octem okyselené vody dejte kolečka zeleniny a cibule, divoké koření a uveďte do varu. Vložte připravené porce ryby a vařte asi 15 minut. Po uvaření rybu vyjměte, dejte na mísu a polijte rozpuštěným máslem. TIP „ŠÉFA” ? Zdeněk Pohlreich preferuje lehčí variantu salátu. PŘIPRAVILA: LENKA VAŠKOVÁ; ZDROJ: RYBÁŘSKÉ SDRUŽENÍ ČR, WIKIPEDIE GRAFICKÁ ÚPRAVA: DITA LAHOVSKÁ; Foto autor| FOTO: THINKSTOCK. COM, ČESKÝ KAPR, DENÍK Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Události; 11 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Události; 11 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Události; 11 Publikováno| Havířovský deník; Události; 11 Publikováno| Karvinský deník; Události; 11 Publikováno| Novojičínský deník; Události; 11 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Události; 11 ID| 1c9f0e22-33cb-4f4b-a06c-d55f561bc0bc

my89.cz Blíží se svátky, tak pozor na alkohol. Hlavně u dětí! 18.12.2015 my89.cz str. 0 Petra Horáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ačkoliv čeští rodiče tvrdí, že doma s dětmi o nástrahách pití alkoholu mluví, přiznávají, že nedokážou zabránit tomu, aby se jejich potomek poprvé napil až po osmnáctinách. A pětina rodičů by dokonce svolila, aby se věková hranice snížila. Odborníci, kteří pracují na preventivních programech přitom ukazují, že ne málo děti poprvé alkohol ochutná už v předškolním věku a že prevence v každém případě udělá větší službu než zákazy a tresty. Centrum prevence v Brně - společnost Podané ruce ve spolupráci se společností Heineken už několik let ve školách na jihu Moravy v projektech Na zdraví? a Do dna? ukazuje mladým lidem, jak nebezpečné je koketovat s alkoholem. Z testování v letošním roce vyplývá, že žáci a studenti, kteří už měli zkušenost s alkoholem, měli výrazně nižší znalosti o rizicích, než ti, kteří zkušenost neměli.

ČTĚTE: VIDEOREPORTÁŽ: PROČ DOBRÝ HOSTINSKÝ DĚTEM PIVO NIKDY NENALEJE „Při větším povědomí o alkoholu si děti dokáží mnohem více uvědomit škodlivost alkoholu pro zdraví. Naopak nižší uvědomění o škodlivosti alkoholu vede k vyšší zkušenosti s alkoholem,“ uvedl Jan Veselý, vedoucí Centra prevence v Brně. Děti, které neměly zkušenost s alkoholem, prokázaly podle Veselého jednoznačně vyšší znalosti (83 % správně zodpovězených otázek) o škodlivosti alkoholu, než žáci, kteří tuto zkušenosti měli, ti dosahovali jen 77procentní úspěšnosti. Ochutnávají už předškoláci Preventivní program Na zdraví? má formu divadla a cílí na žáky 7. až 9. tříd. Nejčerstvější výsledky za období leden až říjen 2015 dokazují, že první zkušenost s alkoholem získávají děti zpravidla již mezi desátým až třináctým rokem. Z dotazovaných žáků se k předchozí zkušenosti s alkoholem přiznalo 19 %. Do dna? je alternativní verzi projektu Na Zdraví?. Tentokrát se ale žáci zapojují a zážitkově pracují nad tématy, která jim nabízejí krátké filmy. Děti si zkoušejí, jak odolat tlaku vrstevníků, jak jednat při setkání s opilým člověkem, jak související problémy řešit. V Jihomoravském kraji a svou zkušenost přiznalo 37 % dotazovaných, z toho 17,3 % dětí mělo svou zkušenost s alkoholem v předškolním věku. Příklady táhnou? Mohou vaše děti pod dohledem ochutnávat alkohol? Nebo jste striktně proti? Ilustrační snímek: Shutterstock „Dopady prevence jsou ale dlouhodobé. Myslíme si, že když budeme okolí stále více informovat a vzdělávat o rizicích spojených s alkoholem, bude i pro děti samotné snazší takové situace správně vyhodnotit a bude jednodušší odolat i tlaku okolí,“ je přesvědčen ředitel korporátních vztahů a koordinátor udržitelného rozvoje Jiří Hauptmann z Heinekenu. „Pro zlepšení situace je ale také nutné žádat o zodpovědnost ty, v jejichž kompetenci je situaci změnit,“ dodává. Jenže rodiče jsou podle posledního průzkumu společnosti Ipsos tolerantnější k pití svých dětí více, než se zdá. Více než 60 % českých rodičů je se stávající věkovou hranicí konzumace alkoholických nápojů spokojeno. A pětina by dokonce byla pro její snížení. Rodiče podle průzkumu zajímá vztah jejich dětí k alkoholu a budou raději, pokud jejich dítě poprvé vyzkouší alkohol v bezpečí domova. Agentura Ipsos dělala průzkum Konzumace alkoholu u dětí z pohledu rodičů pro platformu Alkohol zodpovědně Potravinářské komory České republiky podle vzoru studie z Velké Británie. Čeští rodiče dětí ve věku mezi 10 až 17 lety v něm sice uvedli, že pití alkoholu u mladistvých představuje závažný problém, a je klíčové, aby se o něm s dětmi mluvilo. Zároveň ale 78 % z nich přiznalo, že se nedá zabránit tomu, aby se děti dostaly k pití alkoholu dříve, než dovrší 18 let. Matky jsou důslednější Čeští rodiče jsou ve srovnání s výsledky výzkumu z Velké Británie konzervativnější, co se týče samotného pití alkoholu mezi dětmi. Zatímco v britském výzkumu tvořil nesouhlasný názor 33 %, v Česku převládá negativní stanovisko u 65 % lidí. S pitím alkoholu zde souhlasí jen 11 % rodičů. ČTĚTE: VÍNO VERSUS PIVO – KDO VÍTĚZÍ NA KALORIE? Ti se však poněkud odlišně staví k ochutnání alkoholu. Téměř polovina českých rodičů považuje za ideální, kdyby dítě vyzkoušelo alkohol doma. 16 % rodičů by dokonce ochutnání alkoholického nápoje považovalo za vhodnou část osvěty, aby dítě zjistilo, o co jde. Dalších 22 % uvádí, že „ochutnat“ alkohol je v pořádku, ale pít nikoliv. V rámci rizik pití alkoholu řadí čeští rodiče na první místo obavy o zdraví a možné zdravotní následky, které by konzumace pro jejich děti mohla znamenat. Jako hlavní důvod, proč by děti neměly pít

alkohol před plnoletostí, to uvádí 42 % respondentů. Riziko, že by tato konzumace mohla následně vést i k závislosti na alkoholu, řeší pouze 27 % rodičů. Dvě třetiny lidí uvádí, že během posledního roku měli se svým dítětem rozhovor na téma alkoholu. V této aktivitě jsou mnohem činorodější ženy – učinilo tak 74 % z nich. Ženy rovněž více omezují konzumaci alkoholických nápojů, pokud jsou ve společnosti svých dětí. A matky také častěji diskutují o rizicích tohoto problému s rodiči jiných dětí. Dodatečné informace o komunikaci s dítětem z jiných zdrojů, například z webových stránek či z příruček však hledá pouze hrstka dotazovaných. Více než polovina (64 %) rodičů má totiž za to, že jsou o problematice dostatečně informováni. Zároveň ale téměř 80 % lidí souhlasí s tím, že by se o alkoholu mělo více diskutovat. Prostě nesmí dětem prodat Konzumace alkoholu mezi náctiletými představuje v Česku dlouhodobý problém, který se většinou řeší policejními raziemi v místech, kde mladiství popíjejí. Český svaz pivovarů a sladoven spolu s obchodním řetězcem Kaufland a dalšími partnery se prostřednictvím projektu Člověče, nezlob se rozhodl řešit tuto situaci hned u samého počátku – tedy školením pokladních v obchodech o efektivní kontrole věku nakupujících. Prodávající se díky školení v rámci projektu dozvědí, jak správně postupovat v případech, kdy se náctiletí pokoušejí alkohol koupit. Ve filmu na výukovém DVD, které je hlavní součástí školení, předvádějí skuteční zaměstnanci prodejen vhodné reakce v situacích, kdy se mladiství pokoušejí alkohol zakoupit. Ukázky vedou k přátelskému, ale důraznému odmítnutí prodeje. Film se stal součástí vstupního i průběžného školení pokladních ve všech prodejnách Kaufland. Těchto výukových aktivit se dodnes zúčastnilo víc než 7 000 pracovníků maloobchodu a pohostinství, už od roku 2013 se do projektu zapojují také zaměstnanci prodejen COOP. O faktu, že je tento systém prevence efektivní, svědčí také výsledky průběžného výzkumu v prodejnách Kauflandu, takzvaného mystery shoppingu. Ten prokázal postupné snížení rizika prodeje alkoholu mladistvým o 45 %. ČTĚTE: ALKOHOL MIKULÁŠOVI NENALÉVEJTE A ČERTOVI UŽ VŮBEC NE. OPILÝ ČERT MŮŽE DÍTĚTI ZPŮSOBIT TRAUMA Také Plzeňský Prazdroj se intenzivně zaměřuje na tuto osvětu. Projekt Respektuj 18 ve spolupráci s plzeňským magistrátem a Centrem protidrogové prevence a terapie se snaží změnit tolerantní postoj veřejnosti ke konzumaci alkoholu mladistvými a podpořit omezení prodeje a podávání alkoholu nezletilým.

URL| http://my89.cz/blizi-se-svatky-tak-pozor-na-alkohol-hlavne-u-deti/

Naše Valašsko - regionální týdeník Milan Žabčík je třetí nejlepší živnostník v České republice 21.12.2015

Naše Valašsko - regionální týdeník str. 4 Zprávy z měst (mib) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kateřinice – Vyhlášený řezník Milan Žabčík z Kateřinic si připsal další významný úspěch. V celostátním finále ankety Živnostník roku 2015, kam postoupil jako vítěz krajského kola, získal třetí místo. Ocenění pro třetího nejlepšího živnostníka v zemi si převzal v přímém televizním přenosu. „Jsem nesmírně rád, že jsem toto ocenění získal. Největší dík patří mým zaměstnancům, bez kterých bych tady dneska nestál,“ řekl řezník, kterého do ankety přihlásila jeho přítelkyně.

Milan Žabčík se specializujena výrobu masných a uzenářských výrobků, které připravuje tradičním způsobem, bez konzervantů a se správným podílem masa. Třetí místo v anketě Živnostník roku 2015 je dalším z řady jeho úspěchů.

neviditelnypes.cz KLIMA: Konference byla triumf... vlastně debakl 21.12.2015

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Klima Neviditelný pes, Vítězslav Kremlík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Na klimatické konferenci COP21 v Paříži v prosinci 2015 byl asi nejpozoruhodnější výkon novinářů. Investigativní žurnalistika si asi vzala před vánoci dovolenou. Média totiž jen otrocky bez přemýšlení přetiskují reklamní marketingové slogany organizátorů konference. Jak jinak si vysvětlit, že tento debakl označují za „historický mezník“? Klimatická smlouva jen recykluje fráze staré čtvrt století. Žádné konkrétní závazky podepsány nebyly. Přesto se smlouva prohlašuje za „historický úspěch“. Na klimatické konferenci COP21 v Paříži v prosinci 2015 byl asi nejpozoruhodnější výkon novinářů. Investigativní žurnalistika si asi vzala před vánoci dovolenou. Média totiž jen otrocky bez přemýšlení přetiskují reklamní marketingové slogany organizátorů konference. Jak jinak si vysvětlit, že tento debakl označují za „historický mezník“? EU: Historická dohoda v Paříži: EU jde světu příkladem National Geographic: Historický klimatický nový úděl NBC News: Světoví vůdci se v Paříži dohodli na „historické“ smlouvě o změně klimatu ThinkProgress: Dvě stě předních národů světa jednomyslně přijalo plán, který doslova změní svět a který by ještě před rokem byl nepředstavitelný Konference ve skutečnosti pouze zopakovala stanovisko z roku 1992, kdy v Rio de Janeiro vznikla Mezinárodní úmluva o změnách klimatu a vlády se zavázaly, že budou bojovat – nějak neznámo jak proti oteplování. To je recyklace frází starých 23 let. Konference také zopakovala stanovisko EU ke Kjótskému protokolu, že by se oteplování mělo zarazit na hranici 2 °C. Což je hranice, která neplyne z vědy, ale je to náhodné číslo, které si vylosovali politici. To je recyklace řečí starých 18 let. V Paříži nebyly dohodnuty žádné konkrétní postupy, jak cíle dosáhnout. Žádné konkrétní závazky tentokrát – na rozdíl od Kjóta – přijaty nebyly. Ani mechanismy sledování, zda se tyto závazky plní. Ani žádné sankce za neplnění. Prostě nic. Jen řeči, že státy by „měly“ někdy v budoucnu začít „něco“ dělat. Přesto noviny píší: „Toto je ohromné vítězství pro všechny naše občany,“ řekl americký ministr zahraničí John Kerry po přijetí přelomové smlouvy. „Učinili jsme tak zásadní krok kupředu.“... Z tohoto novinářského souvětí není pravda vůbec nic. Nebo se v tisku dočítáme: Bývalý vicepresident USA Al Gore řekl: „Naše vnoučata se jednou ohlédnou a ocení, že jsme měli morální odvahu čelit klimatické krizi. Budou si připomínat 15. prosinec 2015 jako den, kdy se světové společenství konečně rozhodlo začít konat.“ Novináři jako by rezignovali na úlohu „hlídacích psů demokracie“, kteří kriticky posuzují každý výrok politika. Stali se jen hlásnou troubou mocných. Jako Rudé právo v éře Klementa Gottwalda. Za komunismu se také pětiletý plán vždy plnil – na papíře - na 120 %, i když obchody zely prázdnotou a byly fronty na toaletní papír. Autor tohoto článku o klimatické konferenci v Paříži mluvil i v DVTV v interview s Danielou Drtinovou. (18.12.2015)

Skutečným problémům se konference obloukem vyhnula. Proč? Protože je sama jejich viníkem. Prosadila se privilegia pro solární a větrné elektrárny, která zdražují energie. Kvůli tomu v Británii 2,3 milionu domácností žije v energetické chudobě . Nemají na to, aby si mohly v zimě dostatečně zatopit. V rozvojových zemích je to ještě horší. Zatímco v letech 1975-2005, v době nejprudšího globálního oteplování, cena potravin klesla o 75 %, kvůli klimatickým konferencím přišel hlad. Jako způsob boje proti skleníkovým emisím se prosadila biopaliva. Pověřenec OSN pro potravinovou bezpečnost Jan Ziegler je označuje za zločin proti lidskosti. Kvůli nim totiž index cen potravin vzrostl v první dekádě století na nejvyšší úroveň od doby ropného šoku v 70. letech. Abyste si naplnili nádrž auta biopalivy, spotřebujete na to tolik kukuřice, že by z toho dítě v rozvojových zemích mohlo žít celý rok. V zemích, jako je Honduras nebo Brazílie, se půda na plantáže biopaliv získává tak, že komanda „ochránců planety“ vyženou domorodce, vypálí jejich vesnici a vykácejí prales široko daleko. Za tato zvěrstva pak ještě dostávají bonusy z programů OSN na ochranu klimatu. Nárůst cen potravin krom toho destabilizoval i Blízký východ a podílel se na vzniku „arabského jara“. Migrační vlna, kterou nyní zažíváme, je nepřímým důsledkem. Tato zkušenost ukazuje, že pro potravinovou bezpečnost není nebezpečné oteplování, ale spíše pomýlené experimenty lidí, kteří se oteplování snaží zastavit. Skutečným problémem tedy není klima, ale konference o klimatu. Ty opravdu ohrožují lidské životy. Jestliže se tedy na konferenci v Paříži nic nového konkrétně nedohodlo, je to důvod k mírnému optimismu. K další četbě: http://kremlik.blog.idnes.cz/c/213855/...ni-si-vyzadala-dalsi-lidske-zivoty.html http://neviditelnypes.lidovky.cz/migra...klima.aspx?c=A151121_103145_p_klima_wag http://www.theguardian.com/global-deve...ning-food-crops-biofuels-crime-humanity http://www.euractiv.com/energy/soaring-energy-costs-europeans-p-analysis-519884 http://www.theguardian.com/society/201...rty-rising-energy-bills-policy-exchange ****************************************************** http://www.klimaskeptik.cz

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/klima...klima.aspx?c=A151220_214722_p_klima_wag

nova.cz BACHA NA NĚ! 6 potravin, které mohou způsobit rakovinu 21.12.2015

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Štíhlá a fit

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jste si jisti, že to, co jíte, je zdravé? Těmto potravinám se radši vyhněte! Některé potraviny obsahují nebezpečné látky, které mohou stát za vznikem rakoviny. Jejich seznam zveřejnil americký web Bulletindailynews.com. Bílá mouka. Mouka přijde po zpracování o všechny živiny a je bělena chemickou látkou, tzv. plynným chlorelem. Chlorel je velice nebezpečný a může být dokonce až smrtelný. Popcorn z mikrovlnky. Většina z nás popcorn miluje a je velmi pohodlné připravit si ho doma v mikrovlnné troubě. Ale pozor! Pytel, ve kterém je popcorn uchován, obsahuje kyselinu perfluoroktanovou a ta rozhodně není zdravá. Způsobuje prý třeba neplodnost. ČTĚTE TAKÉ: Obavy z rakoviny rostou, Češi více chodí na preventivní vyšetření. Jste zodpovědná i vy?

Rakovina hrozí téměř každému, která je nejhorší a jak ji poznat? Rakovina tlustého střeva: pomáhá i víno! Umělá sladidla. Jste na dietě nebo vás trápí cukrovka? Na umělá sladidla dejte pozor, zvyšují cukr v těle a obsahují chemické látky, které způsobují mozkové nádory. Rafinované cukry. Sladké cukrovinky, limonády a šťávy přispívají k růstu rakovinných buněk. Dejte si raději ovoce. Smažené, nakládané a solené. Tyto potraviny obsahují dusičnany. A tak například uzené maso, které má navíc i vysoký obsah tuku, může vést k rakovině žaludku či tlustého střeva. Losos. V syrovém stavu obsahuje chemikálie, antibiotika, pesticidy a jiné karcinogenní látky, které se ukládají v jeho tuku. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Aug2012/1253038.jpg?d41d

URL| http://doma.nova.cz/ext/agrrr/tohle-ne...-potravin-ktere-zpusobuji-rakovinu.html

novinky.cz „Česká potravina“ má být z tuzemských surovin, schválila vláda 21.12.2015

novinky.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podmínky pro to, kdy smí výrobce označit potravinu za opravdu českou, přesně stanoví novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou v pondělí schválila vláda. U jednosložkových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, budou muset být suroviny ze 100 procent z ČR. U vícesložkových, například salámu, budou suroviny nejméně ze 75 procent českého původu. „V zákoně o potravinách jsme měnili paragrafy tam, kde bylo dosavadní znění pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít. To jsme změnili, takže jsme například sjednotili způsob informování o původu nebalených potravin v případech, kdy to je to povinné. Tento údaj spotřebitel najde vždy těsně u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového nebo drůbežího masa,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Nápis „česká potravina“, „vyrobeno v České republice“, českou vlajku, mapu České republiky a podobná loga a texty odkazující na český původ výrobku už budou moci výrobci použít, jen když splní uvedené podmínky.Kontroly zůstanou i hygieně Vláda v pondělí zároveň zamítla převod kompetencí od hygieniků pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), řekl mluvčí předkládajícího ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Hygienikům měly zůstat kontroly potravin ve školách a v nemocnicích, SZPI měla kontrolovat otevřené provozy jako jsou restaurace nebo kavárny. Proti se ostře stavělo ministerstvo zdravotnictví, lékaři i zdravotnické odbory.Větší varování na cigaretách Poslední velkou změnou je převedení evropské tabákové směrnice do českých zákonů. Na cigaretových krabičkách by tak varování před škodlivostí kouření mělo zabírat minimálně 65 procent obalu. Novela navíc zakáže i prodej jakýchkoliv cigaret s příchutí, kromě mentolu. Výrobci cigaret upozorňují, že na přijetí novely parlamentem není v ČR příliš času. "Cesta k tomu, než z výrobní linky sjedou krabičky podle nových požadavků, trvá přibližně šest měsíců, a tedy do 20. května budoucího roku, od kdy je směrnice EU účinná, už moc času nezbývá," uvedla mluvčí JT

International Danica Siváková. Podle ní v případě pozdního schválení hrozí výpadky v zásobování. Zavedení většího varování před škodlivostí kouření by mělo podle důvodové zprávy snížit počet kuřáků v Česku o dvě procenta a počet kuřáků snažících se o odvyknutí by se měl zvýšit o čtyři procenta. Pokud by ČR normu nepřijala, hrozily by jí sankce.

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/389979...tuzemskych-surovin-schvalila-vlada.html

Nový život - zpravodajský týdeník I na Břeclavsku. Zavřít muselo osmdesát provozoven s jídlem 17.12.2015

Nový život - zpravodajský týdeník str. 3 Události/Inzerce ADAM HAVEL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jižní Morava – Prošlé potraviny, jejich špatné skladování, zanedbaný úklid. Ani to ještě nejsou nejhorší problémy, kvůli kterým hygienici nařizují uzavřít provozovny s jídlem. Leckdy totiž musí řešit třeba i myší trus nebo výskyt nejrůznějších škůdců. Od začátku roku inspektoři zavřeli na jižní Moravě přes osmdesát podniků. „Nejčastěji jsou mimo provoz tři dny, jelikož se majitel snaží všechno rychle napravit a zase vydělávat,“ informovala vedoucí odboru hygieny výživy krajské hygienické stanice Jana Laštovičková. Seznam prodejen a restaurací s přestupky proti hygieně zveřejňují krajská hygienická stanice i Státní zemědělská a potravinářská inspekce na svých webových stránkách. Lidé si tak můžou zkontrolovat, jestli se znovu najedí v jejich oblíbené restauraci, nebo raději zvolí jinou. Od letoška nově kontroluje stav provozoven kromě hygieniků také Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Doposud jich na jižní Moravě uzavřela třicet. „Většinou prodejny a restaurace zavíráme kvůli zanedbání úklidu a nedostatečné likvidaci odpadů z provozu daného podniku. Další kategorií jsou pak nedostatky fatální, například neodpovídající zásobování teplou vodou nebo výskyt škůdců, spočívající třeba ve zjištěných exkrementech,“ upozornil ředitel brněnského inspektorátu Vít Obenrauch. Dodal, že o zjištěných nedostatcích následně informuje prostřednictvím portálu Potraviny na pranýři. Jedním z těch, který musel letos v listopadu na tři dny svůj podnik zavřít, je Zdeněk Kosmačka. V Šakvicích provozuje Vinárnu U Kosmačků, kde také vaří. „Největší problém bylo zamražené maso, které jsem měl uskladněné bez popisků. Vyhlášky se rychle mění, skoro se to nedá ani sledovat. Nicméně příště si dám větší pozor,“ uvedl majitel šakvické vinárny.

Orlický deník V obývácích jsou smrky i jedličky 18.12.2015

Orlický deník str. 1 Titulní strana (jan, zr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Prodejci vánočních stromů mají napilno. Kupujícím se ale vyplatí dodržovat pár rad. Orlickoústecko – Do Štědrého dne zbývá necelý týden a k Vánocům neodmyslitelně patří nazdobený vánoční stromeček. Variant je mnoho, stromeček může být malý či velký, umělý či živý. Řada lidí dává ale přednost nefalšované vůni jehličí stromku živého. Prodejců smrků, jedlí a dalších druhů je mnoho, jedním z vyhlášených je na Orlickoústecku prodej stromků v Oucmanicích. Ve vlnách

Vrodinné firmě se o Vánocích zapojí do jejího chodu všichni členové. „Lidé pro stromky jezdí hlavně hodně o víkendech,“ popisuje majitelka Jana Motlová. „Řekla bych, že lidé chodí v takových vlnách. Chvíli je klid a pak se sem nahrnou všichni najednou,“ směje se. Pak ale zvážní – letos se i na vánočních stromech podepsalo velké sucho. „Je to bez záruky, nevíme, jak budou vypadat. Možná budou lidé volat, že jsou stromky opadané, ale s tím nic neuděláme. Je to příroda,“ krčí rameny Jana Motlová. I letos ale nejvíc frčí smrky. „Máme i jedle, ty v loňských letech příliš k dostání nebyly. Teď se poptávka po obou druzích začíná pomalu vyrovnávat,“ doplňuje. Účtenky i značení Předvánoční shon vyžaduje i kontrolu, například Česká obchodní inspekce má plné ruce práce. Pyrotechnika, hračky, dekorace, ale i již zmíněné vánoční stromky jsou tím, co inspektory nyní zajímá. Prodejci musí dodržet povinné značení výrobků a na požádání vystavit účtenku. Právě ta pak zákazníkovi může ušetřit opletačky s policií, pokud by měla podezření, že je strom kradený z lesa. ...2 V obývácích jsou smrky i jedle Při nákupu nejen stromků je nutné si vyžádat účtenku. Ušetří čas a mnohdy i peníze dokončení ze str. 1 „Mezi povinnosti prodávajícího patří výrobek spotřebiteli na jeho žádost předvést. Spotřebitelé by tedy měli trvat na vybalení řezaných stromků ze sítí a jejich předvedení. Obal totiž není zábranou, která by znemožňovala předvedení výrobku, jen při vybalení z něj spotřebitelé zjistí, zdali kupují opravdu čerstvý, rovný stromeček podle svých představ,“ varovalo před časem Sdružení ochrany spotřebitelů. Tomu v Oucmanicích předcházejí snadno – stromky balí až po výběru zákazníka. Ne každý si ale stromek obstarává poctivě, někoho možná láká si stromeček uříznout někde v lese. Pravidelnou kontrolu například v lanškrounských lesích mají na starosti i zaměstnanci z místního městského úřadu, kteří před Vánoci zjišťují, zda někdo nepáchá nepravosti. „Lesy chodíme pravidelně kontrolovat, v jedličkových oplocenkách vystříháváme větvičky. Problémy před Vánocemi jsme žádné nezaznamenali,“ uvedl Roman Bureš z oddělení majetku. Alternativy Ačkoli vůně čerstvého jehličnanu má své nesporné výhody, stále je spousta lidí, kteří dají přednost stromku umělému, který neopadá a zůstane stejný po celé svátky. V nabídce je mnoho druhů a velikostí a pořizovací cena není nikterak závratná. Ale nevoní. „My to řešíme tak, že máme stromek umělý a ve váze pak máme několik větviček, které nám domácnost provoní,“ nabízí řešení například jedna z účastnic internetových diskuzí. *** Dobré rady Deník vám přináší souhrn rad, na co si při výběru a následné koupi dát nejen před Vánoci pozor. Vánoční stromky P zveřejnění ceníku, seznámení s cenou P vydání dokladu o zaplacení (na vyžádání) – policie může kontrolovat, zda není stromek kradený P povolení prodejce k prodeji stromků Adventní věnce a dekorace P informace o způsobu použití P informace o rizicích při nesprávném použití P uvedení ceny P vydání dokladu o zaplacení (na vyžádání) Kapři P použití měřidel P zveřejnění ceníku (kromě ceny ryb také ceny doplňkové služby, například zabití, vykuchání, a podobně) P správné účtování služeb Světelné ozdoby a dekorační elektrické řetězy P požadavky elektrické bezpečnosti P návod k použití v českém jazyce P bezpečnostníupozornění P řádné označení výrobce Ať už kupujete cokoli, nikdy neodcházejte s nezodpovězenými otázkami. Prodejce by vám měl odpovědět na vše, co vás zajímá. Foto popis| V Oucmanicích prodávají vánoční stromky už devatenáct let. Letos otevřeli 1. prosince a mají napilno. Foto autor| Foto: Deník/Iva Janoušková Region| Východní Čechy

parlamentnilisty.cz Zemědělství pod Jurečkou? Vše pro velké firmy. Babiš, Toman... Farmář otevřeně odkrývá, jak to dnes chodí v branži 20.12.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Libuše Frantová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ROZHOVOR Soukromí zemědělci jsou nespokojeni s lidoveckým ministrem Mariánem Jurečkou, protože podle nich nadržuje velkým firmám, jako je Agrofert, na úkol malých rodinných farem. A vidí jako vrchol drzosti, když Agrární komora přichází s návrhy zákonů, jako je zákon o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům, kdy by vlastník musel při prodeji nejprve nabídnout půdu nájemci. “To má čistě jediný význam - ohlídat si, aby o půdu, kterou dnes drží a o kterou postupně posledních sedm let přicházeli, už v budoucnu přijít nemohli a tímto způsobem si to chtějí posichrovat. Že vlastník na tom bude bit? Co je jim do něj,“ prohlásil předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Byli jste vyšachováni z poradního výboru ministra zemědělství za KDU-ČSL Mariána Jurečky. Proč k tomu došlo a co to bude znamenat pro české zemědělství? My si to vysvětlujeme tak, že to bylo kvůli vzájemným problémům, které jsme s ministrem řešili. Asociace soukromého zemědělství ministrovi Jurečkovi vyčítala jeho účast na 60. výročí založení JZD v Oprostovicích na Přerovsku (podle Asociace šlo o oslavu násilné kolektivizace - pozn. red.) a kritizovali jsme ho za Program rozvoje venkova, protože jsme nesouhlasili se způsobem rozdělení dotací. V Programu byl velký finanční prostor na velké projekty. A pak tedy došlo k tomu, že ministr zástupcům Asociace, vyjma jednoho, ale ten už tam nereprezentuje Asociaci soukromého zemědělství, ukončil jejich angažmá v poradním sboru. Co z toho plyne? V současné době jsou v poradním sboru ministra hlavním názorovým proudem informace a názory Agrární komory a velkých zemědělských podniků. Ministrovi jsme vyčítali neodůvodněný příklon k velkým firmám, jejich požadavky na zemědělskou politiku nejsme ochotni považovat za potřebné pro Českou republiku. A vidíme to přímo jako škodlivý trend, protože jsme hluboce přesvědčeni, že pro zdárný rozvoj českého zemědělství a venkova je nutná podpora rodinných farem. A my ji již delší dobu necítíme. Už se někdy v poslední době stalo, že zástupci soukromých zemědělců nebyli v poradním sboru ministra zemědělství? Od roku 2006 ne, v poradním sboru byly vždy zastoupení hlavní nevládní organizace, ať to byla Agrární komora, Asociace a další. Nepočítám do toho prozatímní ministry, jako byli ministr Šebesta nebo Toman. Nepřekvapuje vás takový postoj od ministra, který byl sám soukromým zemědělcem a jehož rodina soukromě hospodaří? Já si to dost dobře nedovedu vysvětlit. Překvapuje mne to. Jestli to není kvůli tomu, aby panu ministrovi nebylo vytýkáno, že moc nadržuje rodinným farmám právě proto, že z nich pochází. To by bylo jediné vysvětlení, ale myslím, že to nemá opodstatnění. To není postaveno jako boj pravice proti levici. Jsme přesvědčeni a ukazuje se to, že rozvoj rodinných farem je pro rozvoj venkova a krajiny mnohem výraznější, než se doposud přiznávalo, a že právě to je důvod, že zástupci velkých firem nechtějí, aby se rodinné farmy dál rozvíjely. Je trend, aby se současný stav zakonzervoval a nepustil se ani o hektar dál. Pokud se totiž od roku 2003 do roku 2013 nějaké farmy a typy podnikání rozvíjely a zvětšoval se prostor, jak kdo hospodaří, tak to byly právě rodinné farmy, farmy fyzických osob nebo společnosti s ručením omezeným, které jsou na bázi rodinných farem. V tom není žádná ideologie, to je konstatování stavu věci. Tvrdíme, že tyto podniky lépe hospodaří s půdou, tím, že přísluší k nějaké

obci, mají přímý vliv na život na venkově, mnohem operativněji jsou schopny reagovat na různé potřeby trhu, což se také projevuje. Dnes mohu naprosto jasně říci, že rodinné farmy a velké zemědělské podniky jsou dva odlišné rozdílné světy, které nikdy, ani v minulosti, ani teď, ani v budoucnu, nebudou mít stejný způsob uvažování. A to je prostě realita. Nemají i zákazníci čím dál větší zájem o výrobky z rodinných farem nebo malých podniků? Svědčí o tom zvyšující se obliba farmářských trhů. Řeknu to jednoduše, každá firma, která chce dneska uspět s potravinářským výrobkem a chce mu dát dobrou image, uvede, že byl vyroben na rodinné farmě. Tak to chce zákazník. To znamená, že je tady objektivní potřeba po malých farmách. A je také potřeba zlepšit image zemědělství. Velké akciové společnosti, bývalá jednotná zemědělská družstva, image zemědělství nezlepší. Není tato politika současného ministerstva zemědělství i v rozporu s ideou zemědělské politiky Evropské unie? Společná zemědělská dotační politika Evropské unie je jednoznačně zaměřena na rodinné farmy. Pravicová opozice ve Sněmovně podezírá ministra zemědělství za KDU-ČSL Mariána Jurečku, že nadržuje velkým firmám, zejména Agrofertu ministra financí Andreje Babiše. Myslíte si to také? Nejsem schopen rozlišit, jestli je to spojení přímé nebo vychází z nějakých koaličních dohod. Do toho nevidím. Ale když to posuzuji z hlediska kroků, které jsou v Programu rozvoje venkova a programů, které se nastavují, jsou samozřejmě prospěšné především pro firmy typu Agrofert. Neříkám, že všechny stopadesátimilionové projekty jsou šité na míru přímo Agrofertu, dosáhnou na to ještě nějaké další firmy. Ale moc jich nebude, tak do deseti. Takže se ta myšlenka sama nabízí, protože ten prostor v Programu rozvoje venkova i dalších programech se vytváří pro lepší realizaci takovýchto velkých firem. Naopak cítíme, že je obava z toho, aby malé firmy a rodinné farmy nekonkurovaly v rozdělování peněz těmto velkým firmám. Co s tím můžete dělat, když nemáte přímý vliv na rozhodování ministra zemědělství? Snažíme se hledat spojeneckou koalici s nevládními organizacemi, které věci vidí stejně. Asociace není jediným rebelem, která to vidí jinak než ostatní. My jsme v létě, když se Program rozvoje venkova sektoroval do jednotlivých obálek, udělali koalici desíti nevládních organizací, které měly stejný požadavek, aby se věci organizovaly, jak nám připadalo logické a jak to vycházelo z reality zemědělství a venkova. Bohužel se věci rozhodly podle toho, jak to chtěla Agrární komora a Zemědělský svaz, tyto dvě organizace, které ale nemají většinu, ale měly právo mít hlavní slovo při tom, jak to bude nastaveno. Nám se to nelíbilo a nelíbí, budeme dál spolupracovat, aby se vytvořil větší prostor pro malé a vznikající firmy, aby způsob podnikání, který nám přijde pro venkov mnohem prospěšnější, dostal větší prostor, aby mohl ukrajovat z prostoru velkých firem. To je náš hlavní cíl. Nejde o to, že to je prospěšnější pro tisíce soukromníků, jde o to, že je to prospěšnější pro celý venkov. My upozorňujeme na to, že způsob, který nahrává velkým firmám, přímé platby na hektar, se zužitkovávají v jednom velkém městě, sídle velké firmy, místo aby se zužitkovávaly v těch obcích, katastrech, kde je půda, na níž se hospodaří, což je pro venkov škodlivé. Ono to ve skutečnosti venkov tuneluje. Peníze, které jsou určeny pro venkov, skončí v nějaké firmě, která má sídlo třeba v Praze. Nemají velké zemědělské firmy také negativní vliv na životní prostředí, na tvář krajiny, když se pěstuje na velkých plochách jedna plodina, ať už je to řepka nebo kukuřice? Sedlák, který hospodaří na jednom nebo na dvou nebo třech katastrech, když má třeba tři sta hektarů, žije přímo v místě, kde se jeho činnost odehrává. Firma, která má deset, patnáct tisíc hektarů, obhospodařuje třicet katastrů. Při nejlepší vůli to organizuje ze dvou, tří středisek. Dalších víc než dvacet sedm katastrů je bezprizorních ve vztahu k zemědělství, protože tam není nic, co se přímo v tom místě odehrává. Jen to, že tam třikrát, čtyřikrát do roka přijede nějaká technika, oseje, ošetří, sklidí a pak zorá pomalu celý katastr a znovu zaseje pomalu nejlépe jednou plodinou, takže se samozřejmě vytváří přesně to, co nechceme. Jeden rok na celém katastru řepka, druhý rok obilí, třetí rok kukuřice, to je naprosto neudržitelný stav, který chceme změnit. Jeden z těch kroků je, že se bude

administrativně nařizovat, že velké podniky nemohou tímto způsobem osívat, což je sice možné, ale je ta nejhorší a nejkrajnější varianta. Nebo další možnost: že se budou vytvářet podmínky, aby se do tohoto prostředí etablovali noví farmáři, kteří obhospodařování půdy budou rozdrobovat přirozeným způsobem. A to se za posledních sedm let dělo. Sedmnáct procent půdy převzaly znovu fyzické osoby. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že zhruba deset procent půdní držby se vytáhlo z velkých zemědělských podniků. A bylo to dobře. To postupně vede k tomu, že by se trend monokulturně osetých několik katastrů vedle sebe přestal tolik objevovat. A to nemluvíme o dalších problémech, o nedostatku remízek, o erozi půdy, o špatném udržování vody v krajině, které jsou také spojeny s velikostí zemědělských podniků. Všechna rizika české krajiny jsou spojena s velikostí půdních bloků. To je alfa a omega. Někdo musí mít odvahu do toho šlápnout, aby dal větší podporu malým firmám. Na tom není nic, co by někoho mohlo urážet. To je běžné po celém světě, že se dává podpora malým firmám, které jsou oproti velkým znevýhodněny v mnoha oblastech, ať už jde o bankovní sektor až po komunikaci se státní správou, aby se etablovaly na trhu. Vždycky má malá firma víc handicapů než velký hráč. A velký hráč musí dokázat zužitkovat svoje přednosti a pozitiva, které má díky své velikosti. A jestli to v konkurenci s malou firmou nedokáže zužitkovat, pak není opodstatněné, aby byl velký. Agrární komora dokonce přišla s návrhem zákona o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům, kdy by majitel musel při prodeji půdy nejprve nabídnout půdu nájemci. Co tomu říkáte? To je vrchol drzosti, když velcí nájemci, kteří na této půdě dvacet let hospodařili, platili mizerné nájmy, až v poslední době se nájmy trochu zvedají, dneska naprosto drze přicházejí s tím, že těm malým majitelům, kteří jsou v mnoha případech z donucení v uživatelském vztahu s velkou firmou, řeknou, že kdyby našli nějakého kupce, kterému by chtěli půdu prodat, musí nejdřív přijít za nimi. A oni samozřejmě nedovolí, aby někdo jiný půdu koupil. Chtějí jediné: my si tu půdu, na které hospodaříme, ohlídáme, aby nám řádově každý rok sto hektarů neodešlo. To je celé, o tom je ten návrh. O žádném obecném blahu pro společnost v podobě pozitivního dopadu na veřejný sektor nemůže být řeč. To má čistě jediný význam - ohlídat si, aby o půdu, kterou dnes drží a o kterou postupně posledních sedm let přicházeli, už v budoucnu přijít nemohli a tímto způsobem si to chtějí posichrovat. Že vlastník na tom bude bit? Co je jim do něj. V mnoha případech mu znehodnocovali půdu erozí a teď od něj tu znehodnocenou půdu koupí za zbytkovou cenu, protož vlastník jim ji bude muset nabídnout. Kdyby tento zákon skutečně prošel, jste připraveni ho napadnout u Ústavního soudu kvůli omezování vlastnických práv? Určitě. To je věc, o které u nás v Asociaci není žádná debata. To má jednoznačně stoprocentní podporu, kdyby návrh byl legislativně přijat. Nemrzí vás, že tím, jak se začínají opět podporovat velké zemědělské podniky, se vracíme zase o třicet let zpět? A že i politici, nejen lidovec Marian Jurečka, ale třeba i prezident Miloš Zeman tím, že vyznamenává jednou bývalého předsedu JZD Slušovice, podruhé komunistického místopředsedu vlády a ministra zemědělství Miroslava Tomana, jako kdyby legitimizovali socialistické zemědělství, které vzniklo násilnou kolektivizací, okradením a terorizováním sedláků a jejich rodin? Pro nás je to nepřijatelné. My považujeme vývoj socialistického zemědělství za naprosto vychýlený, v civilizovaném světě nemá obdoby. Samozřejmě akceptujeme, že určitá část zemědělských pozemků bude tímto způsobem obhospodařovaná, ale bereme to jako poslední možnost. Pokud někde je prostor, aby tam vznikaly nové rodinné farmy třeba na úrovni několika set hektarů, což už je na západ od nás považované za velké farmy, vidíme to jako přínosné a stát by takové kroky měl jednoznačně podpořit. Ale teď jsou snahy relativizovat, co se tady od roku 1989 dělo, začínají se objevovat názory, že za socialismu vlastně nebyly potraviny tak špatné. Ne, je třeba jasně říci, že potraviny byly špatné, že podmínky, za kterých se vyrábělo, ať to bylo na poli nebo ve stáji, byly strašné, že technika, která se tady používala, byla na nízké úrovni. Abychom to přiblížili běžným lidem, měli jsme v zemědělství techniku, která byla jako stará škodovka 105 ve srovnání s Golfem Volkswagen. Je paradox, že pohrobci socialistického velkozemědělství dnes maximálně využívají nejmodernější západní technologie, o kterých se jim za socialismu ani nesnilo, ale zároveň říkají, že před rokem 1989 to bylo perfektní.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1337&clanek=413781

Váhalová (ČSSD): České zemědělství chytá druhý dech 21.12.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala zvýšit potravinovou soběstačnost České republiky. Nakolik se jí to daří ukazuje vývoj obratu českého agrárního zahraničního obchodu, který se v prvních třech čtvrtletích roku 2015 ve srovnání se stejným období roku 2014 zvýšil o 9,3 % . Český agrární vývoz vzrostl o 10,8 % a dovoz se zvýšil jen o 7,9 % a schodek českého zahraničního obchodu se tak snížil o 26% a činní zhruba 11 miliard Kč (například v r. 2011 byl schodek 28 miliard Kč).V roce 2011 byl stupeň krytí dovozu vývozem 76% a v roce 2015 se zlepšil na 93%. Z těchto údajů je zřejmé, že se daří zlepšovat potravinovou soběstačnost ČR, bohužel některé negativní trendy se nedaří eliminovat tak rychle jak bychom potřebovali. V roce 1989 zaměstnávalo české zemědělství 567 tisíc lidí, loni už to bylo asi 100 tisíc. Přetrvává rozdíl mezi platy v zemědělství a průměrnou mzdou. Jednou z hlavních příčin je subvenční politika, která preferuje rostlinou výrobu před živočišnou výrobou. V současnosti je vývoj českého zemědělství ohrožen nízkými výkupními cenami mléka a vepřového masa, které vyvolalo především zrušení mléčných kvót a ruské embargo na dovoz těchto komodit. Z tohoto důvodu se Evropská komise rozhodla poskytnout kompenzací nejvíce postiženým odvětvím. U českých chovatelů krav na mléko dosáhly ztráty na tržbách v první polovině roku 2015 přibližně 1,5 miliardy korun a chovatelé prasat přišli o 1,3 miliardy. Na základě tohoto rozhodnutí Evropské komise česká vláda schválila návrh poskytnutí mimořádné podpory pro zemědělce, kteří podnikají v živočišné výrobě. Naši zemědělci mají dostat 604 milionů korun, z poloviny hrazených z rozpočtu EU a z poloviny z finančních rezerv Ministerstva zemědělství. Tuto podporu mají dostat chovatelé dojných krav a chovatelé prasat, jako kompenzaci za ztráty způsobené celoevropskou krizí v mléčném sektoru a nízkými výkupními cenami vepřového masa. I poskytnutí této podpory ukazuje, že současná vláda považuje potravinovou soběstačnost a kvalitu potravin za důležité cíle české zemědělské politiky a věřím, že se pozitivní obrat ve vývoji českého zemědělství podaří zajistit i na další období.


A až lidem dojde, že přichází katastrofa, začnou se dít děsivé věci... Václav Cílek o tom, co čeká naší planetu 22.12.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Jiří Hroník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

ROZHOVOR K nedávné klimatické konferenci v Paříži a jejím závěrům říká geolog a klimatolog Václav Cílek, že je mnohem zajímavější pozorovat samotné počasí než se zabývat rokováním politiků

o něm. Pokud by se měly podniknout skutečné kroky, tak by se musela nejdříve omezit populace, protože to, co každý člověk spotřebovává, stojí energii a její většina je závislá na oxidu uhličitém. Ve chvíli, kdy lidstvo začne brát vážně klimatickou změnu, bude mít pocit viny a dostaví se dokonalá morální bouře. Médii jste označován za popularizátora vědy. Jak byste populárně, tedy co nejsrozumitelněji, vysvětlil čtenářům, co mohou znamenat závěry nedávné klimatické konference v Paříži? Především bych řekl, že sledovat počasí je zajímavější než sledovat konference o počasí. Když mluvíme o klimatu, tak se tím rozumí většinou třicetiletý průměr všech stavů počasí za tu uplynulou dobu. Takže když je konference tohoto měřítka a účastní se jí tolik a tolik politiků, kolem dvou set, tak je to vždy do určité míry politická záležitost. A já jsem si všiml už i dřív, že je docela velký rozdíl mezi lidmi, kteří sledují politiku ohledně klimatu, a těmi, kteří sledují klima. Bývá to tak, že ti lidé, co sledují politiku okolo klimatu, jsou často chyceni mocenskou atmosférou v dané věci. Takže jsem už před několika lety říkal, že ani nemá cenu se vyjadřovat k tomu, co říká profesor Klaus o klimatu, ale má cenu se vyjadřovat k počasí, k tomu, jak se mění, co se s tím dá dělat, nebo jaká je perspektiva. Liší se nějak významně diskuse o klimatu v České republice a ve světě? Především mimo Českou republiku, v zemích, jako je Dánsko, Německo nebo USA, probíhá mnohem delší a mnohem dospělejší diskuse o klimatických změnách, než probíhá u nás. U nás vypadá situace tak, že - dejme tomu - dvě třetiny lidí věří tomu, že člověk může za změnu klimatu, a třetina nevěří. Na Západě je situace jiná v tom smyslu, že prakticky všichni vědci, doopravdy nějakých 95-98 procent vědců, se domnívají, že klimatická změna probíhá a že za ni, nebo za její podstatnou část, může člověk a že hlavní působení člověka na klima se odehrává skrze skleníkový jev. Ale skleníkový jev asi není předmětem sporů? Skleníkový jev je záležitost fyzikálního principu. Neexistuje diskuse o tom, jestli je, nebo není, existuje stejně jako gravitace. Ale můžeme diskutovat o tom, na kolik obsah skleníkových plynů skutečně klima ovlivňuje. Skleníkový jev, jenom abychom si to ujasnili, je to, že na povrch Země dopadá sluneční záření, projde atmosférou jako nůž máslem a dopadne na povrch, známe to všichni z léta, ohřeje ten povrch. Představte si asfaltovou vozovku a ta začne navečer vychládat. To vychládání znamená to, že vypouští, odráží teplo. Ale to teplo, které odráží, už má jinou vlnovou délku. To teplo se různě rozptyluje na vegetaci a na prachu v prostředí, ale má tendenci z planety uniknout ven. Ale v tomhle okamžiku to odražené teplo narazí na molekulu vodní páry, oxidu uhličitého, metanu, nebo některých dalších plynů a tahle molekula třeba toho oxidu uhličitého část tepla vrátí zpátky na Zemi. Takže skleníkový jev je to, že sluneční záření snadno projde na povrch Země, tam se změní na záření o jiné vlnové délce, a to už narazí na ty molekuly skleníkového plynu. Jakými hlavními faktory je tedy klima ovlivňováno? Je jich několik a skoro nejdůležitější je vliv oceánů. Ten si můžeme představit, že horní dva metry oceánu obsahují v sobě zhruba tolik tepla jako celá atmosféra. Tedy na oteplování, nebo naopak vyzařování tepla z pouhých dvou metrů horní vrstvy oceánu musíme získat obrovské množství tepla, a ty oceány jsou hluboké dva a více kilometrů. Je to tedy obrovská brzda, takový homogenizační činitel, bez toho zpomalování, bez toho světového oceánu by Země byla mnohem víc extrémní. Zároveň je Země v takové zázračné pozici, což je hrozně málo planet, že jsou tu pohromadě všechna skupenství vody - led, vodní pára a voda. A právě trojice těchto vodních skupenství způsobuje to, že se počasí na Zemi vlastně nemění. V noci je o pět, osm stupňů chladněji než ve dne, ale nejsou to rozdíly třeba padesát nebo sto stupňů jako na jiných planetách. Pojďme k tomu, jak klima ovlivňuje člověk. Je dopad jím uvolňovaného oxidu uhličitého do atmosféry tak zásadní? Lidé ho uvolňují proto, že nejčastěji spalují fosilní paliva, aby měli energii, elektřinu, teplou vodu, aby se vůbec zahřáli. Uvádí se, že každým rokem spálíme zhruba tolik fosilních paliv, jako se kdysi vytvořilo za milion let. Problém je hodně v té rychlosti, ani ne tak v množství, protože byly doby, kdy na Zemi bylo víc oxidu uhličitého, než je dnes. To, co se děje, si můžeme představit tak, že existuje

nějaké pole stability, nějaký stav stabilního počasí, jako je třeba pozdní jaro, a to tady bylo dlouhou dobu. Pak se změní podmínky a počasí se rozkmitá. Představte si to jako počasí třeba v březnu, v dubnu, kdy vlastně ten měsíc ještě neví, jestli je zima, nebo už je léto, tedy aprílové počasí. Takže je pravděpodobné, že se ocitáme v nějakém delším období, mezidobí mezi dvěma póly stability. A že to, co nás čeká za čas, za padesát, za sto let, bude nějaké nové pole stability a tam se zase nějakým způsobem naučíme žít. A teď jsme v nějakém jakoby přechodném období mezi tím. Jak tenhle přechod od jednoho pólu stability k druhému může probíhat? To vůbec není jasné, protože na počasí má vliv třeba i vulkanismus nebo intenzita slunečního záření. Dokonce existují studie, které říkají, že se bude mírně ochlazovat, protože se ocitáme v podobné situaci, co se týče slunečního záření, jako v malé době ledové, dejme tomu, jako v sedmnáctém a osmnáctém století, kdy bylo výrazně vlhčeji a chladněji. Takže předpokládám, že během několika dalších let, pěti nebo deseti, budeme mnohem lépe vědět, jak na tom jsme. Řada lidí si myslí, že už to ví teď, protože těch posledních deset, patnáct let bylo extrémně teplých. Ale také už může být za těch deset let pozdě. Jak mohou na hrozbu klimatických změn reagovat lidé nebo jednotlivé státy? Jako vždy se státům především vyplácí klimatické kroky předstírat. Tedy jet na konferenci do Paříže a něco, co je víceméně nezávazné, podepsat, mluvit o tom a nejít proti tomu konsensu, aby se politici vyhnuli kritice. Více CO2 rovná se zvýšená teplota. Není to úplně přesné, ale rámcově to pravda je. Kdyby šlo o to udělat skutečné kroky, tak by se musela nejdříve omezit populace. Málo platné, každý člověk spotřebovává určité množství výrobků, jídla i domů, a to všechno stojí energii a většina té energie je závislá na CO2, na oxidu uhličitém, na fosilních palivech. Druhá věc, kterou by bylo zapotřebí udělat, by byla naprostá změna energetiky, a to je záležitost velice drahá. Víte dobře, že dostavění Temelína je investice, na kterou stát téměř nemá a zřejmě by se na to musela najít nějaká privátní firma. Prostě energetika je moc drahá. Můj odhad je takový, že během nějaké doby, kterou těžko umím odhadnout, může dojít ke dvěma situacím. Buď se ukáže, že skleníkové plyny a oxid uhličitý nehrají ve změně klimatu tak velkou roli, jak jsme si mysleli, anebo, a to je mnohem pravděpodobnější, poznáme na vlastní kůži, že se něco děje. V čem konkrétně to budeme na vlastní kůži pociťovat? Za prvé to asi budou velké bouře. Protože v tom teplém světě, jak se vypaří víc vody, tak se na odpar vody spotřebuje hodně energie. A když voda kondenzuje zpátky na vodní páru, tak se to teplo uvolňuje. Tím vlastně vznikají obrovské hurikány. Další jev, podle něhož uvidíme, co se děje, je velké rozmrzání okolo severního pólu. Tam už jsou doopravdy teploty o tři, o čtyři stupně vyšší, než by měly být. A to větší oteplení, které se pravděpodobně bude šířit do České republiky, překvapivě přichází od severu než od jihu. Jak zimní, tak letní. To je nečekaná záležitost. Existuje o tom celá řada publikací, autorem jedné z nich je profesor Gardiner, vyšla v nakladatelství Oxfordské univerzity, a on v ní používá termín dokonalá morální bouře. Dokonalá morální bouře znamená, že se lidstvo začne stydět za to, jak svým počínáním negativně působí na klima? Pod pojmem dokonalá bouře se většinou rozumí souběh dvou nebo tří faktorů. A Gardiner říká, že v okamžiku, kdy začneme brát vážně klimatickou změnu, třeba že ji vůbec zpozorujeme, tak budeme mít pocit viny. A ten bude trojí. Bude to pocit, že jsme zničili planetu našim potomkům. Druhý, že jsme zničili životní prostředí korálům, rybám, nosorožcům, prostě mnoha druhům zvířat. A třetí pocit viny bude za to, že jsme zničili životní prostředí přírodním nebo chudým národům. A v tomhle okamžiku očekávám, že veškeré konference, jako byla ta pařížská, budou víceméně zapomenuté, a že lidé změní svoje vnímání světa. Ale aby to neznělo moc idealisticky, tak pokud to vnímání světa opravdu změní, tak ho změní doopravdy až pod tlakem velmi silné evidence. Tou může být zaplavování států jako Bangladéš. Může to být lokální vymírání, kdy lidé v mnoha místech světa nebudou mít dost jídla, ale ani nebudou mít energii někam migrovat. Teď to není strašení těmi migranty, protože musíte být aspoň trošku bohatý, abyste se mohl někam vydat. Ale tihle hodně chudí lidé nemohou odjet, ti mohou buďto žít, nebo umřít. Takže je docela pravděpodobné, že uvidíme jako v přímém přenosu několik humanitárních katastrof. A ty vytvoří tu morální bouři.

Pokud dojde k té zmiňované dokonaé morální bouři, co především se změní? Bude následovat to, že začne být nemoderní nebo zpátečnické jezdit příliš daleko na dovolenou, jezdit si pro radost. Tedy že byste jenom z důvodu, abyste si něco málo užili, spotřebovávali více fosilních paliv, víc energie. Pokud ovšem už mezitím nebude existovat způsob, jak se dostat k té tzv. čisté energii, třeba k fotovoltaické. Čekal bych tedy, že nějaký hypotetický pocit viny, o kterém nevíme, jestli a kdy se dostaví, způsobí změnu spotřebních návyků. To může otřást ekonomikou, a to směrem k lokálnímu měřítku věcí - nejezdit daleko, jezdit na kole, být hospodárný. Řekl bych, že teď není ve hře politické vyhlášení, ale v té potenciální hře je pravděpodobný nebo možný neobvykle velký problém s klimatem, jehož důsledkem bude změna ekonomických a kulturních návyků. K výsledkům klimatické konference v Paříži se pohrdlivě vyjádřil bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj byla zbytečná a mířila na falešné cíle připomínající komunistické poroučení větru a dešti. Co si o podílu člověka na globálním oteplování myslíte vy? Můj osobní postoj je takový, že člověk může za většinu klimatických změn, ale pořád si ještě nechávám určitý prostor pro mechanismy, které nebudou objevené. Třeba se málo mluví o kombinaci magnetického pole Země, které se proměňuje a slábne a do určité míry stíní kosmické a sluneční záření a zároveň kosmické záření je stíněné slunečním větrem. To znamená, je-li víc Slunce a je-li víc magnetického pole Země, méně záření dopadá na povrch planety nebo do nízkých vrstev atmosféry. Ale když máte nějakou kosmickou událost a je puls většího kosmického záření, který pronikne do nižší vrstvy atmosféry, tak to za sebou zanechá mlžnou stopu. Jako se kdysi dělaly pokusy ve Wilsonově mlžné komoře, že se tam nechala proletět nějaká nabitá částice. Tyhle události kosmického dopadu mohou mít poměrně velký vliv. A tenhle mechanismus není dodnes dobře prozkoumaný a většina klimatologů ho odmítá a nezahrnuje do výpočtů. Jak klima na Zemi ovlivní hydrometeorologický jev známý jako El Niňo, jenž má dosáhnout až dvakrát větší intenzity než v roce 1997, kdy způsobil katastrofální záplavy na západě USA a následné sesuvy půdy, stejně jako i sucha v Indonésii či rozsáhlé požáry v Austrálii? Když se podíváte na historii toho El Niňa, tak je to takové nepravidelně periodické, jednou za čtyři nebo pět roků, takže to spíš vypadá jako rozkmitané počasí, jako když máte harmonické kmity související s oceánickým prouděním. Ale některé epizody El Niňa souvisejí s vyšší zemětřesnou aktivitou. Vypadá to tak, že v Tichém oceánu, když je víc zemětřesení, tak dochází k lepšímu ohřevu vody ve spodních částech oceánu, a to omezuje oceánské proudění. Takže existuje mechanismus, který se uplatňuje ne vždy, ale jenom někdy, že děje, které probíhají hluboko v plášti, několik set kilometrů pod našima nohama, mají najednou vliv na okamžité počasí na povrchu. Takže to je další mechanismus, který je zatím málo rozebraný. Pořád mám představu, že v modelu počasí, jak ho používáme, je nějaké zjednodušení. Ale řekl bych, že v každém případě vypouštět méně oxidu uhličitého nebo obecně plynů do atmosféry je dobrá věc. Ať už to víme přesně, nebo ať už je situace složitější než si myslíme, tak to omezení spalování fosilních paliv je v každém případě krok dobrým směrem. Často varujete před suchem jako nebezpečím pro velké části světa. Souvisí s jeho výskytem činnost člověka, nebo je na ní naprosto nezávislé? Je to jeden z faktorů, o kterém se mluví. Ale poslední dva roky to vypadá pro severní polokouli spíš tak, že tím, když přišlo El Niňo na jižní polokouli, tak má takový dopad, že “vrazí“ do systému na severní polokouli a je silnější proudění směrem od Atlantiku. A to způsobuje větší činnost vody. El Niňo znamená v našich podmínkách, i když ne vždy, jeden až dva vlhké roky, kdy se k nám dostává víc vzduchu, dejme tomu, ze subtropického Atlantiku, který přináší silnější deště. A když se podíváte na aktuální mapu jednak teplot a jednak vlhkosti, tak je anomální vlhkost u Britských ostrovů. Nedávno tam byly poměrně velké záplavy. Také je anomálně teplé Středozemní moře, takže blížící se rok a ten následující bychom měli zažívat spíš vlhké počasí. Ve kterých částech světa je reálné, že by sucha mohla přivodit katastrofu a třeba i hromadnou migraci, pokud by udeřila? Je takto ohrožena i Čína, kterou před lety sucha postihla?

Čínská vláda je kupodivu poměrně efektivní při humanitárních katastrofách nebo při katastrofách ze zemětřesení, nebo ze zátop. Je to země, která si vypěstovala v tomto případě až západní návyky. A ti lidé mají zkušenost z hladu a všech nepřízní počasí. Už před deseti lety to bylo tak, že čínská vláda tehdy musela dovézt potraviny pro nějakých dvě stě milionů lidí. To, že se doveze deset procent spotřeby pro dvě stě milionů lidí, dá nakonec tak velké množství potravin, že se zvýší ceny potravin. A pokud se zvýší ceny potravin, třeba ve Venezuele, nebo v těch hodně chudých zemích, tak dochází k lidovým povstáním. Takže vazba je spíš ten sociální neklid způsobený vysokými cenami potravin a ty jsou iniciované klimatickými proměnami, které mohou a nemusí být přírodní, nebo mít umělý základ. Z opačného soudku než sucha jsou hrozby, které se čas od času objevují v souvislosti s Londýnem a jeho možným zaplavením. Sofistikované protipovodňové bariéry na Temži, vystavěné v 70. letech, by prý byly se zvyšující se intenzitou bouří snadno překonatelné. Je to reálná hrozba nebo to je spíše námět z šuplíku tvůrců katastrofických filmů, jako je třeba film Potopa? Rozhodně částem Londýna, ne tedy celému Londýnu, to nebezpečí hrozí. A může to být způsobeno souběhem několika faktorů. První faktor jsou ty skoční přílivy, tedy ty extrémně vysoké přílivy. Druhý je ten, že když máte příliv a zároveň ve směru toho přílivu fouká silný vítr, tak dochází k dalšímu navýšení hladiny. Při tomhle souběhu je to doopravdy nebezpečná situace a někdy do osmnáctého století byly v některých hrabstvích těmito přílivy ničeny celé vesnice, celá městečka, než potom bylo rozhodnuto přemístit ta sídla dál od moře, což se povedlo. Ale přemístit Londýn dál od Temže je rozhodně větší problém a dražší záležitost. A další věc je ta, že když je teplejší klima dlouhodoběji, tak se zvedá hladina oceánu. Jednak proto, že teplejší voda má o trošku větší objem, takže to naroste. A jednak něco přidají tající ledovce, zejména na severu. Když máte kombinaci toho, že vody na světě může být o dvacet, třicet centimetrů víc, tak to se hodně těžko odhaduje. Ty mechanismy nejsou lineární, do toho přijde silná bouře, která bude mít svůj původ v teplejším Atlantiku, v subtropickém, nebo tropickém, a celé se to zkombinuje s vysokým přílivem, tak to doopravdy může být pro část Londýna velmi nebezpečné. Ale jenom pro část Londýna. Takhle podobně dopadal hurikán Sandy v New Yorku a podobné nebezpečí hrozí většině míst ležících u mořského pobřeží. Kde jsou z vašeho pohledu na planetě nejcitlivější místa, na nichž by se klimatické vlivy mohly projevit způsobem dopadajícím na významnou část lidstva? Rizika z globálního hlediska jsou dvojí, sucho a vysoká voda. Sucho hrozí tam, kde už teď sucho je, tam vždy hrozí zesílení. První věc jsou suché oblasti a druhá, o čemž se mluví nejvíc, jsou právě ty nízko ležící přímořské oblasti. Z hlediska zemědělské produkce je to delta Nilu a Bangladéš. A z hlediska obyvatel jsou to prakticky všechna nízko ležící přímořská města. A jak lidé mohou těmto nebezpečím čelit, jak se na ně mohou připravit? Ono toho zase není tak moc, ale zase ani tak málo. První věc je dívat se na činnosti, které vykonáváme z hlediska toho, kolik uvolňují oxidu uhličitého. Já třeba nemám rád obaly v samoobsluhách nebo příliš mnoho papíru, protože mám pocit, že naprosto zbytečně utrácím za něco, co už je teď odpadem a recyklování i výroba bude stát oxid uhličitý. Druhá věc je, že by neškodilo o něco málo omezit cestování. Nemyslím nějak radikálně, ale třeba o pět nebo deset procent. Doopravdy pomáhají stromy, takže má cenu je sázet. V půdách je hodně uhlík. Půdní zásobník uhlíku je mnohonásobně větší než cokoli v atmosféře, takže má cenu vracet organické látky do půdy. Humus, co tam uložíte, ten uhlík se zpočátku chemicky váže nebo jeho část jenom velice volně a později poměrně pevně. Takže pečovat o půdu. Hodně organického uhlíku ukládají mokřady. Když se podíváte na rybník, který přechází do močálu, to je optimální. Máte něco, co dává vodu nebo vyrovnává klima a zároveň ukládá uhlík. Takže v rámci našich malých možností je šance něco dělat. Ono to, o čem všem mluvím, nebude mít pravděpodobně velký vliv na globální klima, ale je to dobrá příprava té nové mentality zacházení s klimatem, na kterou si tak jako tak budeme muset zvyknout.


Pátek Lidových novin

zlá a hodná čokoláda 18.12.2015

Pátek Lidových novin str. 12 Téma Marie Frajtová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět každý čech ročně spořádá pět kilo čokolády, to je skoro tabulka týdně. a čokoládové orgie obvykle vrcholí ve vánočním čase. ale jak poznat kvalitu a jaké čokoládě se vyhnout? Rozbalte si náš návod. I když se spotřeba čokolády v Česku rok od roku zvyšuje, pořád se svými pěti kily patříme mezi průměrně mlsající národy. V konzumaci pochoutky s přehledem vedou obyvatelé tradiční čokoládové velmoci Švýcarska, ti spořádají dokonce 12 kilo čokolády na hlavu ročně. V Česku, kde se dá koupit banánek v čokoládě bez banánu a bez čokolády nebo rumové pralinky bez rumu, je výběr kvalitního pamlsku o něco složitější, nicméně k orientaci úplně postačí zdravý rozum a alespoň minimální snaha vyčíst z etikety, z čeho se cukrovinka skládá. Zejména o Vánocích, kdy se ve velkém kupují adventní kalendáře, figurky a kolekce, je dobré se mravenčím písmem etiket prokousat. Sezonní sladkosti totiž slibují především rychlý zisk potravinářským koncernům, ale to, že si na nich děti i dospělí u stromečku pochutnají, rozhodně nezaručují. Všechny výrobky z čokolády i z levnější polevy na českém trhu musejí být v první řadě bezpečné, musejí splňovat přísná zdravotní a hygienická kritéria a uvádět pravdivé informace na etiketách. Senzorické rozdíly jako chuť, vůně či vzhled se ale mohou diametrálně lišit. „Na českém trhu se čokoláda nefalšuje a nešidí, to ale neznamená, že se nedají koupit výrobky kvalitní i méně kvalitní. Potravinová legislativa se logicky soustřeďuje na bezpečnost potravin, z tohoto pohledu je český trh velice pečlivě hlídaný,“ říká profesorka Jana Čopíková z Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Požadavky na jakost čokolády v Česku zákon neřeší, spotřebitel se musí na základě dostupných informací při výběru cukrovinky rozhodnout sám. „Nabídka tuzemských i zahraničních čokolád je velice široká a ne vždycky nejdražší znamená nejlepší, to je stejné jako u kosmetiky. Navíc, chuť je velice relativní pojem, každý ji vnímá subjektivně a dává přednost něčemu jinému,“ vysvětluje Čopíková, podle které je důležité si všímat složení a neorientovat se jen podle ceny, lákavého obalu nebo výhodných sezonních nabídek. „Čokoláda musí být vyrobena výhradně z kakaových součástí a přírodních sladidel a nesmí obsahovat škroby ani aromatické látky. Na etiketě musí být: Vyrobeno z kakaové hmoty a z kakaového másla. Pak je jasné, že je to čokoláda. Jakmile tam bude uveden kakaový prášek a rostlinné tuky, bude to poleva – a ta pravděpodobně nebude tak chutná.“ Čokoláda má být lesklá, při ulomení musí křupnout, na zlomu vypadat lákavě. Má být pevná a po vložení do úst se začít okamžitě rozpouštět. A nejsnazší rada, jak se orientovat při nákupu čokolády v supermarketu? „Nekupovala bych sortiment za neobvykle nízkou cenu, od toho logicky nemůžu očekávat špičkovou kvalitu. Minulý rok jsem si ale dala tu práci a prohlížela v obchodech vánoční figurky. Musím říct, že jsem natrefila jen na ty vyrobené z čokolády, nikoli z polevy. Ale sortiment se v různých regionech může lišit, takže bych vždycky doporučovala číst etikety,“ říká profesorka. Když chce sama někoho obdarovat čokoládou, zajde do svého oblíbeného obchodu v centru Prahy, kde prodávají ručně vyráběnou čokoládu. „Je pochopitelně dražší než ta průmyslově vyráběná, ale můžu posoudit, jak vypadá, zda se leskne, voní, je čerstvá. Jeden den ji koupím a druhý daruji,“ dodává Čopíková. Vyhnout se supermarketu Cestou ruční výroby se v posledních letech vydalo několik malovýrobců i v Česku. Obvykle je jejich příběh stejný: průmyslově vyráběná čokoláda ze supermarketů jim přestala chutnat, a tak se rozhodli, že začnou metodou pokus-omyl vyrábět čokoládu podle sebe. Začínala tak i značka Jordi’s Chocolate z Hradce Králové, která funguje od roku 2012 a patří mezi pár českých manufaktur, kde kakaové boby sami zpracovávají. Výrobky se značkou Jordi’s jsou dražší, za padesátigramovou tabulku zaplatíte od sedmdesáti korun výš, ale můžete si dopřát třeba čokoládu s třtinovou šťávou a kousky vanilky, s kávovými zrny, s mořskou solí, čokoládu z kozího či ovčího mléka anebo úplnou raritu – stoprocentní čokoládu bez cukru. „Vysoká cena není z důvodů malovýroby, ale spíš jde o to, že je to ruční práce – a ta něco stojí. A hlavně jde o ingredience, kvalitní kakaové boby jsou drahá záležitost,“ říká ředitel firmy Jiří Stejskal.

„Máme i čokoládu, která je dvakrát dražší než ostatní se stejným obsahem kakaa a není s ní víc práce. Ale kakaové boby ze kterých je vyrobená, jsou unikátní a velmi drahé.“ Když firmu rozjížděl, bylo prý složité zákazníky přesvědčit, že si mají koupit výrobek za dvojnásobnou cenu, než jak to znají z obchodu. „Ale čím víc jsme lidem vysvětlovali, jak čokoládu vyrábíme a kde všude sháníme prvotřídní suroviny, tím víc je to zajímalo, a když se někdo odhodlal, zaplatil a následně ochutnal, už se většinou nepustil. Nejvíc nám asi pomohlo zapálení, výdrž a žádné ústupky,“ vysvětluje Stejskal, který dnes se svou čokoládou sbírá ceny na prestižních světových soutěžích. Na otázku, jak se zorientovat v předvánoční nabídce cukrovinek, říká: „Supermarkety bych úplně vypustil. U výběru bychom se měli držet hlavně osvědčených značek, a pokud je nemáme, doporučoval bych nákup ve speciálních obchodech. Také je dobré sledovat zemi původu, tradičně nejlepší čokoládu dělají Francouzi. A je nutné se připravit na vyšší cenu, špičkovou čokoládu nekoupíte pod sto korun za sto gramů.“ Procenta kakaa udávaná na obalu podle Stejskala o kvalitě čokolády nic neříkají, pouze naznačují, jak bude čokoláda sladká. „Například osmdesátiprocentní čokoláda obsahuje dvacet procent cukru, ale automaticky to neznamená, že bude chutná. Pokud je vyrobena z nekvalitních bobů, nebude chutná a nic s tím nenaděláte. Můj názor je, že tmavá čokoláda by neměla mít pod 60 procent kakaa a mléčná pod pětačtyřicet. A rozhodně bych do sebe necpal věci, které jako čokoláda vypadají, ale slovo,čokoláda‘ na obalu nemají.“ Zapomenu na složenky Cestou experimentování a testování čokolády na sobě a kamarádech se vydala i dnes známá chocolatiérka Lucie Glaister, která rozjela podnikání ve vesničce Radeč u Sedlčan. Když před lety poprvé ochutnala stoprocentní kakao od známého, který vlastnil plantáže v Jižní Americe, byl její osud zpečetěn. „Žila jsem tehdy v Anglii a udělala jsem si chocolatier diploma, což je certifikát pro výrobce. Ale musím přiznat, že mé první čokoprodukty byly opravdu vtipné,“ říká Lucie Glaister. Po přesunu do Česka testovala místní trh a poprvé své výrobky nabídla na farmářském trhu v Klánovicích v roce 2010. A ačkoli stojí její bonbony od 25 korun za kus, okamžitě se po nich zaprášilo. „Používám převážně čokoládu Callebaut, experimentuji i s Michel Cluizel, Valrhonou a jinými.“ Pro ingredience si jezdí do Anglie, ale nachází je i na rozkvetlých loukách za vsí. Základem jejích lanýžů je vysokoprocentní kakao a k tomu Glaister přidává svoji fantazii: „Miluju chuť čokolády s vínem a ovocem, především bublinky růžového šampaňského, maliny, jahody, kakaové boby. Můj nejbláznivější vynález ve své době byl slaný karamel, dnes ho dělá každý. Vytvořila jsem i levandulové bonbony pro Château Radíč, ale ty mě příliš neuchvátily, je to, jako když kousnete do mýdla. Přesto mají spousty fanoušků.“ Za svůj největší chuťový úlet považuje lanýž s bezinkovým květem s citronovou kůrou v mléčné čokoládě anebo s panenským olivovým olejem a rozmarýnem obalený v pražených lískových oříšcích. Sama prý však nejraději mlsá tu „obyčejnou“, hořkou. „Čím větší podíl kakaové masy, tím lépe, nejradši mám tu od sedmdesáti procent výše. Když jím čokoládu, dokážu zapomenout na každodenní průšvihy a složenky, je to pro mě zkrátka únik z reality,“ říká. Výrobců, kteří se podobně jako Lucie Glaister anebo Jordi’s orientují na kvalitní ruční práci a originální chutě, v Česku každoročně utěšeně přibývá. Luxusní čokoládu nabízí i designová značka Rozbíjím se, která funguje od roku 2009. Začala jako projekt dvou spolužaček z pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, dnes pod její hlavičkou vyrábí čokoládu cukrářka Lucie Průšová, bývalá Chef Patissier v restauraci La Degustation Boheme Bourgeoise. Vytváří malé série designových čokolád s exotickými ingrediencemi, jako je třeba růžový pepř, olej z bílých lanýžů, čerstvé chilli papričky, thajské curry, dehydrované mango, zázvor, thajská skořice... Zodpovědné mlsání Když se však vrátíme ze světa prvotřídních ručně vyráběných čokolád na zem, je třeba připomenout téma, které se týká průmyslově vyráběných čokolád, tedy naprosto běžné produkce, na kterou zákazník narazí v supermarketech. Většina velkých výrobců jako Mondelez, Nestlé, Ferrero, Lindt, Mars či Kellogg’s pro výrobu plněných čokolád a čokoládových cukrovinek používá palmový olej. Z výživového hlediska to sice pro organismus žádné riziko nepředstavuje, palmový tuk je však surovina získávaná mimořádně neekologickým způsobem. Ve jménu potravinářského byznysu se v Indonésii již několik let systematicky vypalují deštné pralesy

a na vypálených územích farmáři sázejí palmu olejnou určenou pro export. Palmový tuk je levný, a tak se stává běžnou součástí řady potravinářských výrobků. „Většinou se jedná o čokolády s náplněmi, tyčinky, sušenky, instantní výrobky, smažené brambůrky a další průmyslově vyráběné potraviny a pochutiny. Bohužel palmový olej často najdeme i v pečivu typu bílý tukový rohlík, croissant, doughnut s náplní či polevou,“ vyjmenovává bioložka Kateřina Holubová, která byla v Indonésii dvakrát: v létě 2013 a o rok později. Projížděla a procházela palmovými plantážemi a viděla na vlastní oči následky drastických zásahů do ekosystému. „Když jsem si uvědomila, že před pár lety ta vyschlá, tichá a nekonečná záplava monokultury palmy olejné, sahající až za horizont, bývala deštný prales plný života, byl to naprosto otřesný zážitek,“ říká. Podle světového fondu na ochranu přírody došlo na ostrově Sumatra v průběhu minulých desetiletí ke ztrátě asi 85 procent původního deštného pralesa – především kvůli přeměně na plantáže na produkci palmového oleje a papíru a celulózy. Podobná míra destrukce je i na Borneu. V požárech umírají zvířata, odhaduje se, že je ohrožena asi třetina celkové populace orangutanů. Některé zdroje dokonce uvádějí, že se jedná o největší ekologickou katastrofu 21. století. Na alarmující zprávy z Indonésie však reagují spotřebitelé, řada lidí se začala výrobkům s palmovým olejem vyhýbat. Ale jak to provést prakticky? „Koupit sladkosti a další potraviny bez palmového oleje není nemožné, ale vyžaduje to detektivní práci, primárně je nutné prohlížet složení jednotlivých výrobků,“ říká Holubová. „V případě čokolád je vhodné nakupovat bio a fair trade certifikovanou čokoládu, jejíž výroba by měla mít zcela minimální environmentální a sociální dopady. Tyto čokolády jsou k dostání jak ve všech obchodech se zdravou výživou, tak například v drogeriích DM a některých supermarketech. I v necertifikované, tedy levnější kategorii čokolád lze však poměrně snadno vybrat velkou řadu značek bez palmového oleje, především jedná-li se o čokolády bez náplní,“ radí Holubová. Vyřadit palmový olej z jídelníčku se rozhodla také Kateřina Kočičková, která vyrábí domácí zmrzlinu s názvem Tři kopečky a svoje zkušenosti sdílí se čtenáři na svém blogu. „Pokládám se za celkem uvědomělého spotřebitele a pilného čtenáře obalů,“ říká matka šestileté Míny a tříletého Bena. „Nejsem s to při nakupování hlídat všechny aspekty, které by si asi po všech stránkách uvědomělý spotřebitel kontrolovat měl – tedy kvalitu, férovost, lokálnost... Nicméně čokoláda je docela křiklavý příklad. Vždycky jsem dávala přednost té s vysokým obsahem kakaa, ale nad obsahem rostlinných olejů třeba v čokoládových bonbonech jsem byla schopná zamhouřit oči. Což se teď v souvislosti s bojkotem palmového oleje změnilo. Potravinu s palmovým olejem už do košíku prostě nedám,“ říká rezolutně. Kočičková si teď vybírá buď „čisté“ čokolády z kakaové hmoty a cukru, anebo pátrá po certifikovaných výrobcích: „To jsou třeba čokolády Vivani nebo Rapunzel, mívají je v obchodech s zdravou výživou a jsou celkem rozšířené.“ A protože je velice zdatná v kuchyni, rozhodla se, že dá před průmyslově vyráběnými cukrovinkami přednost vlastní výrobě z kvalitních ingrediencí. Její děti letos nedostanou žádné vánoční figurky, ale domácí čokoládová lízátka a pralinky ze špičkové čokolády Valrhona, se kterou pracují cukráři. „Nakoupila jsem čokoládové pecky, jsou sice velmi drahé, ale taky kvalitní, a co je pro mě důležité, jsou v pořádku i z etického hlediska,“ říká. U Kočičků se prý letos bude vůbec o Vánocích mlsat méně než obvykle. „Už k Mikuláši děti dostaly méně čokolád a o to víc sušeného ovoce nebo drobných hraček jako samolepky nebo plastelínu – a byly úplně spokojené,“ přináší úplně jednoduché řešení, jak na sladké odměny pro děti. Bez rizika „Na českém trhu se čokoláda nefalšuje, to ale neznamená, že se nedají koupit výrobky kvalitní i méně kvalitní. Potravinová legislativa se logicky soustřeďuje na bezpečnost potravin, z tohoto pohledu je český trh velice pečlivě hlídaný,“ říká Jana Čopíková z VŠCHT. Ve jménu potravinářského byznysu se v Indonésii systematicky vypalují deštné pralesy a na vypálených územích farmáři sázejí palmu olejnou určenou pro export. Foto autor| Foto Profimedia Foto popis| LUCIE LAISTER Chocolatiérka z Radče u Sedlčan: „Když jím čokoládu, dokážu zapomenout na každodenní průšvihy a složenky, je to pro mě zkrátka únik z reality.“ Foto popis| KATEŘINA KOČIČKOVÁ Zakladatelka blogu Tři kopečky: „Už k Mikuláši děti dostaly méně čokolád a o to víc sušeného ovoce nebo drobných hraček jako samolepky nebo plastelínu – a byly úplně spokojené.“

podnikatel.cz Chce prodávat domácí koláče a těstoviny. Odborník radí, co je k tomu třeba 16.12.2015

podnikatel.cz str. 0 Petr Čížek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Touží rozjet byznys s domácími výrobky z kuchyně k okamžité spotřebě. Jaká lejstra a potvrzení potřebuje? Radí odborník v poradnách serveru Podnikatel.cz. Server Podnikatel.cz nabízí svým čtenářům v rámci odborných poraden také služby odborníka, který poskytuje rady ohledně začátku podnikání, a to v jakémkoli oboru. Jeden z dalších dotazů se týkal prodeje v domácí kuchyni vznikajících produktů. Chtěla bych prodávat domácí výrobky z kuchyně, asi tedy k okamžité spotřebě. Šlo by například o domácí koláče, těstoviny, masové speciality na gril, prostě cokoli jako např. v restauraci, ale v malém množství jako z kuchyně a možná s přívlastkem domácí. Jednoduše bych ráda podnikala jako živnostnice podnikající doma. Co vše bych k tomu potřebovala? Autor: http://www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed Uvedený obor podnikání může kombinovat několik samostatných živnostenských oborů, např. „Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků“ (pro výrobu těstovin), „Pekařství, cukrářství“ (koláče) nebo i „Hostinská činnost“ (prodej jídel k okamžité spotřebě). První z nich je živnost volná, pro jejíž udělení se nevyžaduje splnění žádné zvláštní kvalifikace, druhá a třetí je živnost řemeslná, pro jejíž udělení je nutné prokázání následující kvalifikace: a) střední vzdělání s výučním listem v oboru nebo střední vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru a 1 rok praxe, nebo b) střední vzdělání s maturitou v oboru nebo střední vzdělání s maturitou v příbuzném oboru a 1 rok praxe, nebo c) vyšší odborné vzdělání v oboru nebo vyšší odborné vzdělání v příbuzném oboru a 1 rok praxe, nebo d) vysokoškolské vzdělání v příslušném nebo příbuzném oboru, nebo e) uznání odborné kvalifikace podle zákona 18/2004 Sb. nebo ověření/uznání úplné kvalifikace podle zákona 179/2006 Sb., nebo f) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci v oboru vydaný akreditovaným zařízením a 1 rok praxe v oboru, nebo g) vykonání šestileté praxe v oboru, nebo h) v případě kvalifikace získané činností v jiném státě EU doklady podle § 7 živnostenského zákona Pokud požadovanou kvalifikaci nemáte, lze ustanovit odpovědného zástupce (garanta) pro dohled nad řádným výkonem živnosti. Čtěte také: Potřebujete k živnosti odpovědného zástupce? Čtěte, jak s ním uzavřít smlouvu Vlastní výrobu musíte oznámit Před zahájením vlastní výroby je třeba dále provést oznámení na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Oznámení se provádí na předepsaném formuláři.

Samotná výroba nepodléhá schvalovacímu procesu ze strany státní správy, máte však povinnost dodržovat veškeré právní předpisy týkající se výroby potravin. Mezi nejdůležitější předpisy patří: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin (jedná se o předpis EU, který je přímo závazný i na území ČR); zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a jejich prováděcími předpisy; a vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků (stanoví, jakým způsobem musíte výrobky označovat při uvádění na trh); a vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin (stanoví, jakým způsobem musíte označovat výrobky z hlediska jejich výživové hodnoty). Ministerstvo zemědělství zpracovalo v této souvislosti určitý souhrn pravidel, kterými by se měli výrobci jednotlivých typů potravin řídit. Mohlo by vás zaujmout: Kdy postačí místo podnikání a kdy už je nutná provozovna? Z hlediska hygieny prostor, kde bude výroba vykonávána a výrobky skladovány, je nezbytné schválení těchto prostor pro daný typ užívání příslušným stavebním úřadem. Pokud prostory pro tento účel schváleny nejsou, je nutné provést jejich rekolaudaci. O rekolaudaci se žádá na příslušném stavebním úřadě. Pro účely stavebního řízení je nutné obstarat závazné stanovisko hygienické stanice, která musí obsahovat dané náležitosti. Dále je nutné obstarat souhlas hasičského záchranného sboru příslušného kraje. Hasičský sbor provede kontrolu prostor za účelem jejich schválení z hlediska požární bezpečnosti. O nadšencích, kteří se do prodeje domácích těstovin už pustili, jsme vás na serveru Podnikatel.cz už informovali. Jejich příběh si můžete připomenout v článku: Domácí těstoviny jim nahradily nejisté uplatnění. Honza s Matějem už by neměnili Čerství absolventi škol se vrhli na výrobu čerstvých těstovin.

URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/chce-p...oviny-odbornik-radi-co-je-k-tomu-treba/

Prachatický deník Jednohubka na talíři ještě nemusí znamenat, že se pohne ručička na váze směrem nahoru 22.12.2015

Prachatický deník str. 2 Prachaticko LEONA FRÖHLICHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Téma: Jak se ubránit vánočním kilogramům ROZHOVOR: „Váhový přírůstek může být u lidí, kteří v běžném režimu nejsou zvyklí dostatečně nebo pravidelně jíst,“ říká výživová poradkyně Michaela Koblencová Prachatice – Vánoční svátky a silvestrovské oslavy jsou tradičně obdobím, kdy se doslova podbízí kalorické bomby. Po Vánocích se tak plní fitness centra těmi, kteří se po svátcích nevejdou do kalhot nebo si naopak dali jako novoroční předsevzetí, že v dalším roce chtějí zhubnout. Podle prachatické výživové poradkyně Michaely Koblencové není řešením držet radikální diety bez pohybu a vyvážené stravy, stejně, jako se ale na druhé straně dostávat do stresu z toho, že si zakážeme úplnou konzumaci vánočního cukroví nebo silvestrovských jednohubek. „Vždy je nutné jíst s rozvahou. Ochutnat, ale jen v malém množství a dodržovat několik jednoduchých pravidel,“ upřesnila.

* Období vánočních svátků je tradičně dobou, kdy se na stolech objevují doslova kalorické bomby. Jak jim odolat? Období Vánoc je časem, který si chceme doma v poklidu užít, a máme s ním přirozeně spojený i dostatek dobrého jídla a pití, který navodí tu správnou atmosféru. Problém potom může přijít v lednu, když si stoupneme na váhu. Abychom se při pohledu na ni nezhrozili, je dobré dodržet několik pravidel, mezi nimi například konzumace dostatečného množství zeleniny, dodržování pitného režimu, ale i to, že si nebudeme nechávat dobroty tak zvaně na očích. * Jak vysoký může být váhový přírůstek poté, co si týden opravdu dopřáváme? Váhový přírůstek může být u lidí, kteří v běžném režimu nejsou zvyklí dostatečně nebo pravidelně jíst, kvůli zvýšení příjmu energie i 2 kg za 2 dny (během víkendu). Jejich tělo jim říká, aby se „dojedli“. Každý má samozřejmě jinak výkonné spalování, ale ze zkušenosti vím, že pro někoho není problém přibrat 8 kilo během vánočního volna. * Jak těžké je pak váhový přírůstek opět shodit? Vše, a tedy i hubnutí, začíná v hlavě. Pokud jsme zcela rozhodnutí přibraná kila shodit, nemusí to být těžké. Rozhodně bychom ale po Vánocích neměli držet „zaručené“ a často i drastické diety. Naším cílem by mělo být celkové zlepšení životního stylu. Strava je totiž nejlepší prevencí vzniku civilizačních chorob (kardiovaskulárních nemocí, diabetu, nádorových onemocnění trávicího traktu) a v žebříčku faktorů vedoucích k jejich vzniku předbíhá i často zmiňované kouření. Pomáhá nám také zlepšovat imunitu a odrazí se i na vzhledu pokožky a kvalitě vlasů. * Kdo je k přibývání na váze náchylnější? Ženy nebo muži? V„náchylnosti“ spolupůsobí několik faktorů, významným je míra péče o zdravotní stav, tudíž také o stravu, a v této oblasti jsou pečlivější ženy. Prevalence nadváhy a obezity v ČR je velmi vysoká, polovina obyvatelmánadměrnou váhu, z toho cca 46 procent žen a cca 60 procent mužů. Ti jsou na tom tedy v porovnání s ženami hůře. * Jak jsou na tom děti? Ty zřejmě neřeší, že by si zkazily postavu, ale jak je to s držením různých diet u nich? Udětí více než u kohokoliv jiného platí důraz kvalitní a správně sestavenou stravu. Pro dnešní děti je na trhu bohužel stále více lákadel v podobě různých sladkých, slaných a většinou i tučných pochoutek. Leckdy se k tomu přidá i nevyvážená domácí strava spolu s nedostatkem pohybu. Když chceme řešit váhu dítěte, musíme řešit životní styl a jídelníček celé rodiny a edukaci nejen dítěte, ale především rodičů. * Jak vypadá optimální dieta? Nepoužívám slovo dieta. Pro naše zdraví je totiž nejdůležitější naučit se zdravému stravování, vaření a kombinování živin v jídelníčku. Správným stravovacím zvyklostem se většinou musíme učit, protože z rodiny tato pravidla často neznáme. Ve vyvážené stravě je dostatek základních surovin: zeleniny a ovoce, obilovin, luštěnin, správné podíly kvalitního masa, vajec, mléčných výrobků, ořechů, semen a ryb, na ty spolu s luštěninami často zapomínáme. * Pokud přiberu přes Vánoce pět kilogramů, co s tím? Hlavní je neztratit hlavu a nepustit se do první „diety z časopisu“, která většinou přinese víc škody než užitku ve formě zpomaleného metabolismu nebo zhoršení zdravotního stavu v důsledku porušení rovnováhy příjmu živin apod. Prvním krokem je se rozhodnout, že s tím něco udělám a že se naučím zdravě jíst. Když ale budu dodržovat základní zásady, pět kilo navíc mě po Vánocích trápit nebude. * Opravdu je nejlepší, když budu celý týden jen odolávat a do úst nic z chlebíčků, cukroví a dalších dobrot nedám?

Ideální to není, protože se uvádím do stresu a kazím si čas, ve kterém mám regenerovat a příjemně ho trávit se svými blízkými. Nakonec to může také dopadnout tak, že tyto striktní zásady vezmou za své a já se úplně přejím nezdravým jídlem. Pak budu mít výčitky a mohu zapadnout do bludného kruhu askeze, přejídání a výčitek. Východiskem je ochutnat trošku od všeho a dodržovat již zmíněná pravidla. * Pokud začnu dietu, jde hubnout i bez toho, abych se musela zvednout z gauče? Hubnutí půjde bez pohybu velmi ztuha, neli vůbec. Jsme většinou zvyklí držet diety, kdy se na konci díváme jen na zhubnuté kilogramy. Při hladovce většinou zhubneme pouze vodu, která se pojí se zásobami glykogenu (zásobní zdroj energie ve svalech a játrech), o které při hladovění přijdeme spolu s částí svalové hmoty. Co je pro nás ale nejdůležitější – snížit množství tukové tkáně a udržet nebo i navýšit množství svalové (aktivní) hmoty. To se nám podaří pouze při zdravém jídelníčku ve spojení s pohybem. * A naopak, budu shazovat jen tím, když budu sportovat, ale neupravím jídelníček? Samozřejmě to platí i naopak. Ideální je kombinace zdravé stravy a pohybu. Jedno bez druhého má mnohem menší efekt. * Existuje i chutná dieta? Existuje. I chutná česká klasika jde připravit v odlehčené verzi, která neubere jídlu na chuti. Jídlo může být zdravé a může chutnat, když víme, jak na to . * Jaké potraviny jsou opravdovými strašáky, to znamená, že se po nich nabírá? Přibírat na váze můžeme po čemkoli, jímeli to v nadměrné míře. Hlavním problémem naší stravy jsou nasycené tuky v uzeninách a masných výrobcích, skryté tuky př. v pečivu, nadměrné doslazování a příjem jednoduchých cukrů celkově, vysoká konzumace bílé mouky a slazených nápojů. Našemu zdraví by velmi pomohla nižší konzumace vysoce průmyslových a trvanlivých potravin. * Jak vypadá optimální jídelníček člověka, který nechce hubnout, ale ani přibírat? Optimální jídelníček má vyvážené poměry všech hlavních živin: sacharidů, tuků, bílkovin i vitaminů a minerálů. Je vždy potřeba přihlédnout k individuálním preferencím, případně intolerancím, alergiím a také k výdeji pohybovou aktivitou. Jídelníček může vypadat například takto: Snídaně: celozrnné pečivo s tvarohovou pomazánkou, plátek šunky, paprika Svačina: ovoce s jogurtem a chia semínky Oběd: celozrnná rýže s přírodním plátkem kuřecího masa a pečená zelenina, kousek hořké čokolády jako zákusek Svačina: cottage s knäckbrotem a kedlubnou Večeře: pečený losos s bramborami vařenými ve slupce a dušenou zeleninou Eventuálně může být zařazena I. večeře Porce se určují individuálně podle pohlaví, věku, pohybové zátěži, onemocnění apod. * Co když budu celý den hladovět a večer si dopřeji? I tak můžu přibrat? Ano, s touto situací se setkávám velmi často. Vpřípadě, že celý den nejíme a dělámeto dlouhodobě, tělu zjednodušeně dáváme signál, že si musí začít dělat zásoby. To znamená navyšovat tukové zásoby – zásobárny energie. Tělo se může dostat do svalového katabolismu, začne ubývat svalová hmota a dochází ke zpomalení metabolismu. Následně můžeme přibrat i jak se říká „ze vzduchu“. Nejhorší na celé situaci je, že zpomalení metabolismu je proces někdy i nevratný. Náprava každopádně zpravidla trvá delší dobu a je nutné vždy rozpohybovat naše spalování tělesnou aktivitou. * Co je pravdy na tom, že když budu držet dietu a přestanu, zase všechno naberu? Jednáli se o držení diety, je téměř jasné, že jojo efekt po jejím skončení nastane. Během diety se totiž nenaučíme, jak jíst zdravě a pak se vrátíme k oběžným návykům, kdy opět navýšíme svůj kalorický příjem. Což je při současném zpomalení metabolismu během diety jasná záruka toho, že se

kilogramy nejenom vrátí, ale přibudou nám další jako nepříjemný bonus. Recept na zdravou pomazánku Guacamole: pro 6 osob 2 zralá avokáda 2 rajčata 1 cibule 1 chilli paprička nebo špetka sušeného chili 2 stroužky česneku 50 g čerstvé natě koriandru mořská sůl a citronová šťáva podle chuti Avokáda rozpulte a vyjměte pecku. Oloupejte je a dejte do mísy. Rozmačkejte je vidličkou nebo šťouchadlem na brambory. Rajčata nakrájejte na kostičky, cibuli a česnek nadrobno, z chilli papriček odstraňte semena a nasekejte je najemno a koriandr rozsekejte nahrubo. Vše přidejte k avokádu. Michaela Koblencová výživová poradkyně Prachatice „Jsme většinou zvyklí držet diety, kdy se na konci díváme jen na zhubnuté kilogramy na váze.“ Tucet rad 1. Nic si nezakazujte, ale konzumujte vše v malých porcích. O Vánocích víc než kdy jindy platí pravidlo „všeho s mírou“. Cukroví si dejte v symbolickém množství. 2. Na jídlo se soustřeďte, plánujte si ho dopředu. 3. Dodržujte pitný režim. 4. Jezte pravidelně 5 – 6 jídel denně a vyhněte se uzobávání mezi nimi. Cukroví, vánočku apod. zařaďte jako dopolední svačinu, jednohubky a slané pochutiny jako odpolední svačinu. 5. Ke každému dennímu jídlu konzumovat dostatek zeleniny – alespoň 100 gramů. 6. Před tím, než jdete na návštěvu, se alespoň trochu najezte a přineste s sebou zdravější alternativu občerstvení. Doma můžete mít na stole také zeleninové jednohubky, zdravé druhy cukroví i dobré neslazené pití (př. čaje, domácí limonády, čajový svařák ovoněný rumem). 7. Cukroví a jiné dobroty nemějte stále na očích, přineste si ho těsně před konzumací a na stole mějte stále připravené ovoce a zeleninu. 8. Cukroví i jiné pochutiny lze udělat ve zdravější alternativě: vyměnit lze obyčejnou hladkou mouku za celozrnnou, bramborový salát odlehčit jogurtem, jednohubky lze připravit z celozrnného pečiva s lehčí pomazánkou (př. avokádovou, tvarohovou). 9. Nenakupujte velké množství dobrot typu: uzeniny, tyčinky, sladkosti a dejte přednost př. ořechům, sušenému ovoci, čerstvým sýrům, uzenému lososovi, olivám, místo uzenin si dejte kvalitní šunku nebo prosciutto a zeleninu. 10. Dejte si pozor na alkohol, pijte ho méně a zapíjejte ho vodou, vyhněte se likérům, tvrdému alkoholu a koktejlům. 11. Nezapomínejte na pohyb. Denně si s rodinou alespoň vyjděte na procházku, i díky tomu pak bude návrat do běžného režimu jednodušší. 12. Regenerujte, protože stres není v udržování vysněné postavy moc velkým pomocníkem, a hlavně Vánoce jsou svátky klidu. Foto popis| VÁNOCE jsou svátky klidu. I když jsou spojené i s dobrým jídlem, stačí se držet jednoduchých pravidel, aby se člověk v lednu nezhrozil při pohledu na váhu, radí Michaela Koblencová. Foto autor| Foto: Deník/Miroslav Fuchs Region| Jižní Čechy

Právo Sladké máme rádi – až moc 17.12.2015 Právo str. 17 Zdraví Václav Pergl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřeba cukru je v ČR v posledních desetiletích v porovnání s odbornými doporučeními téměř dvojnásobná. Ročně ho spotřebujeme na hlavu asi 40 kg, ale měli bychom podle doporučení lékařů asi 20 kg. A o Vánocích sladkého bude jistě hodně. „Cukru jíme dvakrát víc, než je třeba. Jedním z viníků toho, že jíme tolik cukru, je i vysoká spotřeba potravin, do kterých se cukr přidává – vedou sladkosti, cukrářské i pekárenské výrobky a slazené

nápoje. Lidé často ve víře ve zdravotní prospěšnost používají různé alternativy slazení a místo cukru volí med, sirupy, aj. V mnoha případech je to ale jen řešení z bláta do louže,“ říká doktor Pavel Suchánek, člen Fóra zdravé výživy Tvrdí, že sacharidy ale potřebujeme. Znamenají totiž pro tělo především zdroj důležité energie. Na příjmu cukru je závislý například mozek a červené krvinky. Abychom zvládali každodenní povinnosti a aktivity, jsou pro nás jednoduché sacharidy nezbytné. Jejich množství by však mělo být limitováno zhruba deseti procenty celkového denního energetického příjmu, tj. 200– 300 kcal, kterým odpovídá přibližně 50–60 g cukru na den. Riziková dieta Mnohé ženy za své tukové polštářky v břiše a na hýždích viní právě cukry. „Vysokosacharidová dieta se ukazuje jako velmi riziková, a to i u onemocnění, která jsou spojována zejména s konzumací nevhodných tuků,“ uvádí doktor Suchánek. „Jedná se zejména o stravu bohatou na jednoduché sacharidy a potraviny obsahující škrob, ale zároveň mající i vyšší glykemický index.“ Taková strava zvyšuje riziko obezity a s ní spojené kardiovaskulární komplikace. Neznamená to však, že by tuky byly očištěny a rizikovost nadměrné konzumace tuků s převahou nasycených mastných kyselin se stávala nedůležitou. Je tomu naopak. „Nasycené tuky je i nadále třeba omezovat, ale jejich místo v jídelníčku nesmíme nahrazovat jednoduchými sacharidy a potravinami s vysokým glykemickým indexem,“ shodují se odborníci z Fóra zdravé výživy. Cukr vnímán hůř než tuk Cukr je v dnešní době vnímán více negativně než tuky. Vyplývá to i z miniprůzkumu Fóra zdravé výživy. Respondenti, ať už se jedná o odborníky na výživu či laickou veřejnost, vnímají v necelých 39 procentech cukr jako škodlivější, ve více než 40 procentech cukr a tuk za stejně škodlivý a pouhých pět procent vnímá jako škodlivější tuk. O výběru potravin, které obsahují sacharidy, je potřeba přemýšlet v širších souvislostech a nezaměřovat se jen na jeden parametr, kterým je například právě cukr. „Nízký obsah cukru v potravině ještě nemusí znamenat pro zdraví výhodné složení,“ upozorňuje Tamara Starnovská, členka Fóra zdravé výživy. Podle ní z hlediska vhodnosti v rámci dané potravinové skupiny je třeba vnímat mimo jiné i celkové složení, tedy například vedle obsahu cukru současně i množství tuku, případně soli. Sacharidy slouží téměř výlučně jako zdroj energie. Obliba sladké chuti je v populaci velmi rozšířená, a proto je velká spotřeba výrobků s vysokým obsahem cukru. Ke snížení výskytu onemocnění, k nimž přispívá vysoká spotřeba cukru, bychom měli výrazně snížit spotřebu sladkého pečiva, cukrářských výrobků, cukrovinek, zmrzlin, sladkých nápojů aj. Ročně každý 40 kg cukru Roční spotřeba cukru vychází na jednoho člověka v ČR zhruba na 40 kg. Většina je ve slazených nápojích. Před 100 lety byla průměrná spotřeba cukru v ČR pod 2 kg/rok. V Rakousku činí spotřeba 40,4 kg na osobu a rok, v USA 70 kg na osobu. Většina cukru je také konzumována v nealkoholických nápojích. Cukr je velmi dobře stravitelná potravina s vysokým obsahem energie (16,8 kJ/g) a téměř žádných dalších živin. Při pokojové teplotě se v litru vody rozpustí přes 2 kg cukru. Nadměrná spotřeba cukru, sladkých nápojů a cukrovinek působí řadu zdravotních potíží: přispívá k růstu obezity, zejména dětí, narušuje zubní sklovinu, zrychluje stárnutí a může způsobit cukrovku. Sacharidy ale potřebujeme. Znamenají pro tělo především zdroj důležité energie Foto popis|

Zlatý víkend: útraty byly rekordní 21.12.2015

Právo str. 8 Zpravodajství

(sp, ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodníci mají v závěru letošního roku mnohem více důvodů k spokojenosti než v letech minulých. Tržby obchodů s blížícími se vánočními svátky neustále rostou. Během uplynulé zlaté soboty a neděle překonaly nejen předchozí stříbrný adventní víkend, ale i loňský zlatý víkend. Proti běžným víkendům jsou nyní prodeje vyšší o desítky procent, v porovnání s loňskem některé řetězce odhadují až o desetinu větší tržby. Prodejci elektroniky dokonce tvrdí, že se jim prodeje proti loňsku zvedly až o třetinu. Lidé nakupovali hlavně dárky. Bylo vidět, že mnohé už tlačil čas. Z obchodů s elektronikou, hračkami či spotřebním zbožím totiž málokdo odcházel s prázdnou. Lidé přišli buď pro již vyhlédnutou věc, nebo se pro koupi rozhodli na místě. Na rozdíl od minulého týdne, kdy se nejvíc kupovaly hračky, elektronika, ale také věci sloužící k vánoční výzdobě domů a bytů. Kvalitní potraviny pro sváteční stůl Vrcholil také prodej vánočních stromků, svícnů či jmelí, u většiny obchodních center patřily k největším atrakcím pro děti hlavně kádě se živými kapry. Zatěžkávací zkouškou procházejí v těchto dnech také internetové obchody. Na některých místech v Praze se nárazově tvořily fronty ve výdejnách zboží společností Alza.cz a Mall.cz. Až o několik dnů proti běžnému režimu se v některých zahlcených e-shopech protáhlo také vyřizování elektronických objednávek zboží. Hypermarkety Globus zaznamenaly podle jejich mluvčí Pavly Hobíkové ve srovnání s běžným víkendem o několik desítek procent větší tržby. „Vyšší prodeje jsou především u tradičních potravin a pochutin pro sváteční tabuli, zejména ryb, masa, uzenin, sýrů, piva, značkového alkoholu, jižního a exotického ovoce. Několikanásobně vzrostl prodej vinných klobás a našich ručně pletených vánoček či věnců,“ řekla ČTK. Velký nápor kupujících zažil rovněž řetězec Tesco. „Poslední adventní víkend bývá už tradičně obchodně nejsilnější v celém roce,“ uvedl mluvčí společnosti Václav Koukolíček. Ze zboží určeného pro děti jsou podle něj letošním hitem postavy z animovaných filmů Ledové království a Mimoni. Hojně se prodávaly také různé kosmetické výrobky a dárkové balíčky s potřebami k osobní hygieně. Návštěvnost i tržby obchodů s nábytkem a bytovými doplňky IKEA byly srovnatelné s předchozími adventními víkendy. V porovnání s loňskem se podle mluvčího Tomáše Kubíka počet návštěvníků zvýšil o tři procenta a tržby o téměř desetinu. Hity víkendu tu podle něho byly švédská vánoční šunka, losos, LED svíčky a osvětlení, dárkové karty a plyšové hračky, které zákazníci mohou nakoupit pro neziskové organizace. V obchodech s elektronikou Datart se nejvíce se prodávaly velké televize, herní konzole, mobilní telefony, notebooky, malé kuchyňské spotřebiče a výrobky k péči o tělo. Lidé měli zájem i o chytré hodinky či automatické kávovary. „Všechny naše prodejny mají otevřeno až do Štědrého dne. Všeho zboží máme zatím dostatek a jsme na nápor zákazníků připraveni,“ sdělila Právu mluvčí řetězce Iva Pavlousková. Nová vlna zájmu o chytré mobily Podle mluvčího obchodů Euronics Marka Ingra je vidět, že mnoho zákazníků nechalo nákup dárků opět na poslední chvíli. „O tomto víkendu dosáhly tržby v našich prodejnách prosincového rekordu. Ve srovnání s uplynulým víkendem vzrostly o deset procent a proti loňskému zlatému víkendu až o 30 procent,“ řekl. Na špici vánočních prodejů se stále drží chytré mobilní telefony a notebooky. U obou skupin se objevil nový trend, kdy více zákazníků od tradičních značek přechází ke značkám novým, jako jsou například Microsoft, Huawei, Lenovo, Acer či Asus. U mobilních telefonů odhadují prodejci růst prodejů za uplynulý týden v porovnání s loňskem o 30 až 40 procent. „Proti průměrnému nákupnímu dni jsou teď tržby i více než dvojnásobné,“ uvedl marketingový ředitel řetězce Expert Elektro Ladislav Pospíšil. Další výrazná nákupní vlna podle něj přijde s povánočními výprodeji. Zatěžkávací zkouškou procházejí v těchto dnech také internetové obchody

Foto popis| Na vánočních trzích v Českých Budějovicích byla v sobotu tlačenice hlavně u stánků s ozdobami. Foto autor| Foto PRÁVO – Vladimír Vácha

Mléčné výrobky oceněné v soutěži o nejlepší inovativní potraviny 23.12.2015 Právo str. 20 Firma Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Před několika málo dny jsme se na stránce připravované ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR a Agrární komorou ČR (v sobotním vydání Práva 19.–20. prosince, strana 24) zmiňovali o výsledcích druhého ročníku soutěže „Cena prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Cílem této aktivity České technologické platformy pro potraviny je podpořit transfer výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací s důrazem na kvalitní české potraviny. Zatímco tématem minulého článku byly vítězné masné výrobky, tématem dnešního článku je první část oceněných mléčných výrobků. V Madetě jsou fit České Budějovice jsou nejen centrem Jihočeského kraje, ale zároveň také sídlem jedné z největších mlékáren v České republice – akciové společnosti Madeta. Jak uvádějí webové stránky společnosti, Madeta vznikla kolem roku 1902 v Táboře. Tehdy ještě jako Mlékárenské družstvo táborské. A byla to právě počáteční písmena tohoto původního názvu, z nichž vznikla v roce 1906 značka MADETA. Za rok zpracuje Madeta ve svých provozech přes půl miliardy litrů mléka, což je pětina jeho celkové produkce v České republice. Společnost se specializuje na celou řadu mlékárenských výrobků od másla, jogurtů, tvarohových dezertů, zákysů přes špičkové sýry až po různé speciality – smetanové krémy, tradiční pomazánky apod. Cenu za inovace si letos odnesl Syrovátkový nápoj Fitness brusinka. Chutná jako džus a je připravován bez umělých aromat, barviv a konzervantů. Díky snadno stravitelným bílkovinám, které obsahuje, dokáže člověka nasytit, a potlačí tak pocit hladu na dlouhou dobu. Základ nápoje tvoří kyselá syrovátka vznikající při výrobě tvarohu. Obsahuje až 50procentní podíl mléčné sušiny tvořený důležitými látkami z hlediska výživy. Jsou to syrovátkové bílkoviny, které jsou snadno stravitelné, s optimálním poměrem všech esenciálních aminokyselin. Dále pak laktóza, což je mléčný cukr, a mléčné kyseliny, které zlepšují příjem vápníku. Nápoj kromě toho splňuje i požadavky bezlepkové diety. Mléko a jogurty opětovně ve skle Historie opočenské mlékárny se píše od roku 1936. Byla postavena v srdci východních Čech na území dnešního Královéhradeckého kraje. Zpracovává nejkvalitnější mléko z podhůří Orlických hor, jedné z nejméně ekologicky znečištěných oblastí. A ekologie se promítá i do celé výroby. Česká mlékárna BOHEMILK, a. s., totiž před nedávnem přišla na trh s novinkou – čerstvým českým mlékem baleným ve skleněné láhvi. Proč ve skle v době, kdy v obalech vedou plasty nebo tetrapaky? Z několika dobrých důvodů. Za prvé je sklo tradiční obal vyrobený z přírodních surovin, jehož jedinečnou vlastností je, že vůči obsahu je vždy neutrální. Za druhé je skleněný obal plně recyklovatelný. A za třetí – díky sklu vidíte, co si kupujete. Aktuálně se mlékárna Opočno rozhodla rozšířit řadu svých výrobků ve skleněných obalech, a to o jogurty zrající ve skle. Opočenský jogurt je kromě dalších ocenění od letošního srpna také držitelem Ceny za inovace. Jogurt je vyroben pouze z mléka a jogurtové kultury, takže je vhodný i pro bezlepkovou dietu. Obsahuje 20 % ovocné složky a k dostání je ve čtyřech variantách – čokoláda–višeň, borůvka– ostružina, broskev– meruňka, jahoda. Lahodný sýr z Vysočiny

Jihlavská společnost Moravia Lacto, a. s., se na domácím trhu profiluje jako dodavatel základních čerstvých mléčných výrobků, polotvrdých a tvrdých sýrů. Roční objem 100 miliónů litrů vykoupeného kravského syrového mléka řadí mlékárnu mezi šest největších zpracovatelů mléka v České republice. Filozofií společnosti Moravia Lacto je dodávat na trh mléko a výrobky z něj v jejich nejčistší podobě. Tedy nezatížené chemickými konzervanty, bez použití stabilizátorů a dalších nepřirozených látek. Za plněním náročných kvalitativních parametrů stojí především pečlivý výběr dodavatelů mléčné suroviny a její zpracování moderními technologiemi. Impulsem zrození dalšího z oceněných výrobků – tvrdého sýra Herold – byl sen našich sýrařských mistrů dát naší zemi pravý český sýr s originální chutí. Od první myšlenky k realizaci uběhly dva perné roky hledání a zkoušek. Na jejich konci se spotřebitelům představuje výborný český sýr lahodné chuti a vůně, s typickou kavernovou strukturou na řezu i unikátním reliéfem na povrchu sýru. Foto autor| Foto archiv

Přestaňme se strašit mlékem 23.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět O mléku a jeho prospěšnosti pro výživu dětí i dospělých byly již popsány tuny papíru. Vše se přitom zdá být jasné – mléko a mléčné výrobky jsou zdraví prospěšné a měli bychom je konzumovat v hojné míře. Pokud ovšem nemáme alergii na bílkovinu kravského mléka nebo pokud netrpíme nesnášenlivostí mléčného cukru – laktózy. Nicméně ani tito spotřebitelé se nemusejí mléčných výrobků zcela vzdávat, protože na trhu se stále více objevují například sýry, které laktózu neobsahují. O tom, že mléko není bezvýznamnou potravinou, dokonce nevhodnou pro konzumaci dospělými jedinci, o čemž se nás čas od času snaží přesvědčit někteří rádoby výživoví poradci, výmluvně vypovídá i ta skutečnost, že již v 50. letech minulého století byla zahájena a dodnes trvá tradice oslav Světového dne mléka. Tento den je pak příležitostí připomenout si význam mléka a mléčných výrobků ve výživě lidí. Bohužel, pokud se podíváme na situaci v České republice, musíme konstatovat, že konzumace mléka a mléčných výrobků od roku 1989 dlouhodobě klesala. Například konzumního mléka se v České republice spotřebuje kolem 60 litrů na osobu a rok, zatímco průměrná spotřeba téhož mléka v zemích EU činí více než 65 litrů. Co je na mléku tak zvláštního? Mléko a mléčné výrobky jsou nepostradatelnou součástí zdravého jídelníčku pro svůj vysoký obsah bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Mléko obsahuje především tyto základní živiny: vápník, vitamín D, vitamín A, bílkoviny, draslík, fosfor, dále i vitamíny B2, B3 či B12. Mléko obsahuje nejen živiny nezbytné pro zdravý vývoj dětí, ale i látky potřebné pro výživu dospělých. Odborné lékařské studie prokázaly, že v zemích, které dlouhodobě podporují konzumaci mléka a mléčných výrobků dětí, je výrazně nižší výskyt osteoporózy nebo menší kazivost zubů v pozdějším věku. Obsah mléčných bílkovin má zvláštní význam v případech, kdy v jídelníčku z různých důvodů vynecháváme maso. Pokud jde o obsah vitamínů, podle studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pouhé tři sklenice mléka, tedy 0,6 litru, se rovnají 25 % doporučené denní dávky vitamínu A. Vitamín A obsažený v mléce je důležitý zejména pro silný imunitní systém, zachování zdravé a pružné pokožky, zdravý zrak, dobře fungující metabolismus a podporuje růst a obnovu buněk. Nezastupitelný význam mléka spočívá také v obsahu bílkovin. Mléko dále obsahuje fosfor, hořčík, sodík, chlór, síru a řadu stopových prvků. Další významnou složkou je mléčný cukr, který má nejen energetickou hodnotu, ale také příznivě podporuje činnost střevních mikroorganismů a tím i vstřebávání živin do těla. Další významnou složkou mléka je vápník, který je klíčovým prvkem stavby kostí a pomáhá k jejich

zachování v dobrém stavu. Jestliže v dětství a dospívání je vápník nutný pro růst kostí, pak v dospělém věku může dostatek vápníku zabránit osteoporotickým zlomeninám. V kostech je uloženo až 99 % tělesného vápníku. Zbylé procento je potřebné pro řadu životně důležitý funkcí organismu: srážlivost krve a krevní tlak, srdeční a svalovou činnost nebo fungování enzymů. I nepatrné změny vápníku v krvi mohou vyvolat zvýšenou dráždivost nervového systému, a dokonce srdeční zástavu. Proto obsah vápníku v krvi musí zůstat stálý. Z těla je ale průběžně vylučován, a pokud není dostatečně doplňován, začne organismus jako zásobní zdroj využívat vápník z kostí. Dle publikace Ministerstva zdravotnictví ČR Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR je doporučeno v rámci správných stravovacích návyků denně konzumovat mléko a mléčné výrobky. Jenom projekt Bílé plus nestačí Statistika ale ukazuje, že domácí spotřeba mléka a mléčných produktů klesá a stále více se tak vzdalujeme od jeho průměrné spotřeby v Evropské unii. Řada odborníků vidí stěžejní příčinu klesající spotřeby mléka v nedostatečné komunikaci pozitivních a zdravotně prospěšných vlastností mléka a mléčných výrobků, která by spotřebitele přesvědčila o nutnosti jejich vyšší konzumace. Bez propagace mléka a mléčných výrobků na domácím trhu se ani do budoucna rozhodně neobejdeme. Agrární komora ČR již druhé tříleté období zajišťuje projekt Bílé plus, jehož cílem je představit mléko a mléčné výrobky v celé šíři jako moderní, ale zároveň tradiční potravinu vhodnou pro každodenní spotřebu a přínosnou pro každého z nás. Ukazuje se však, že jen tento jeden program nestačí. Je nanejvýš žádoucí, aby se v budoucím období propagace mléka pozvedla na celkově vyšší úroveň. K propagaci spotřeby tuzemských mléčných produktů by mohly být využity také jednotlivé systémy hodnocení původu a kvality potravin (Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, BIO, ochranné známky EU). S propagací tuzemské spotřeby ale také velmi úzce souvisí nastavení důsledného systému kontroly dovozů těchto výrobků a tlak proti náhražkám a rostlinným tukům, spojený se zdůrazňováním pozitivních zdravotních aspektů konzumace mléka a mléčných výrobků. Nezdravé školní mléko? Z tohoto pohledu je nepochybně velmi záslužným program Školní mléko, který vytváří u dětí správné stravovací návyky. Je dokázáno, že podporou konzumace mléka u dětí lze pozitivně ovlivnit i stravovací návyky a životní styl celých rodin. Před pár týdny se ale v různých mediích objevila velmi negativní kampaň, která si vzala na mušku právě tento program. Objevily se titulky jako: Mléko do škol nebo přeslazené výrobky pro školáky z evropských peněz, Mléčné výrobky pro školáky přispívají k obezitě, Výrobky programu Mléko do škol mají příliš cukru atd. V textu se může čtenář dozvědět (kromě snůšky dalších polopravd a nesmyslů), že… výsledkem je realizace programu, který nemá se zdravou výživou pro děti nic společného. Jako by najednou nebyla pravda to, co jsme uvedli na začátku. Jako by najednou přestalo platit, že mléko a mléčné výrobky jsou zdraví prospěšné. Že například mléčné bílkoviny, obsahující esenciální aminokyseliny, podporují růst svalové hmoty, růst tkání, pohyb svalů, řídící funkce v případě enzymů, mají obrannou funkci (vytváření protilátek) například při srážení krve. A že mléčný tuk má významnou energetickou funkci, obsahuje také 1/3 nenasycených mastných kyselin, z nichž některé jsou esenciální a blahodárně působí na cévní systém. Všechny tyto a mnohé další benefity jako by z mléka zmizely. Řeší se jen obsah cukru a ještě zmateně, protože se argumentuje celkovým obsahem cukrů, včetně přirozené mléčné laktózy, zatímco výživová doporučení používají většinou hodnoty přidaných cukrů. Co na to skuteční odborníci Státní zdravotní ústav ČR ve svém materiálu „Zdravá školní svačina“ nezastupitelnou úlohu mléka a výrobků z něj potvrzuje a dodává, že „ve stravě školních dětí a dospívajících, především v období intenzivního růstu, mají být mléko a mléčné výrobky zastoupeny denně v množství alespoň dvou až tří porcí“. Co se týče ochuceného mléka a ochucených mléčných nápojů, tento materiál doporučuje, „aby bylo součástí nabídky jak neochucené neslazené mléko, tak i ochucené mléčné nápoje a kysané mléčné

nápoje“. K otázce zvýšeného příjmu cukru v ochuceném mléku výživoví odborníci ve „Zdravé školní svačině“ píšou: „Celkový nutriční přínos ochucených mléčných nápojů předčí negativa plynoucí z mírně vyššího příjmu cukru. Kromě toho některé děti jiné než ochucené mléčné nápoje nekonzumují.“ Všechny poplašné zprávy o škodlivosti slazených mléčných výrobků ve výživě dětí i jiné, například o škodlivosti mléka pro dospělou populaci, bychom tedy měli brát se značnou rezervou a měli bychom se řídit především zdravým rozumem a ověřenými fakty. K tomu přemýšlení si můžete dát třeba sklenici mléka. Nebo jogurt – a klidně ochucený. *** Statistika ukazuje, že domácí spotřeba mléka a mléčných produktů dlouhodobě klesá Foto autor| Ilustrační foto archiv

Prima Kontrola prodeje ryb 22.12.2015

Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka -------------------Pokud se pro svého štědrovečerního kapra teprve chystáte, buďte při nákupu opatrní. Doporučuje to Česká obchodní inspekce. Její pracovníci vyrazili na kontroly a byli nemile překvapení. Někteří prodejci šidí své zákazníky a ryby předražují o desítky korun. S inspektory natáčela v ulicích Lucie Chytilová. osoba -------------------Tak nějakýho toho středního kolem těch dvou kil taky. Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka -------------------Inspektoři České obchodní inspekce vybírají kapra, kterého po nákupu znovu zváží. Dostat váhu na nulu je u obou prodejců, které v rozmezí několika minut kontrolují, trochu problém. Nedaří se. osoba -------------------Na nulu, je tam o tři deka víc. Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka -------------------Nakonec se inspektoři musí spokojit s tím, že tři deka, která váha ukazuje navíc, musí z hmotnosti kapra odečíst, ukazuje se, že kapr je přesně na hranici váhové kategorie a byl tedy účtován zřejmě za vyšší cenu. inspektor -------------------Takže pokud má kilo šedesát, tak jste ho měli počítat do hmotnosti kilo šedesáti za 67 korun, jo. prodejce -------------------Je to plus minus deka. Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka

-------------------V tomto případě nakonec inspektoři nebyli tak přísní a tři deka navíc nebrali jako velký prohřešek. Celkově ale letos kontroly prodeje kaprů nedopadají zrovna nejlépe. František ŠVIHLÍK, ředitel Inspektorátu ČOI pro Královéhradecký a Pardubický kraj -------------------To v podstatě předražování, to znamená, že hmotnost ryby neodpovídá skutečné hmotnosti. Potom je to samozřejmě nevystavování dokladů. Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka -------------------Předražování je nejčastěji v řádu desetikorun. Největší odhalený prohřešek východočeských inspektorů je už ale na ceně jedné ryby pořádně znát. František ŠVIHLÍK, ředitel Inspektorátu ČOI pro Královéhradecký a Pardubický kraj -------------------Ten je tristní, je to otázka předražení o 114 korun. Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka -------------------Zákazníci většinou ochotně zaplatí to, co jim prodejce řekne, váhu příliš nekontrolují. zákazník -------------------Já si myslím, že to k tomu patří. Oni tam mrznou, tak ať si taky trošku vydělaj. zákazník -------------------No jo, no, tak, tak si dám o jedno pivo míň. Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka -------------------Samostatnou kapitolou jsou pak váhy, které nebývají vždycky kalibrované a nesplňují potřebné předpisy. V minulých letech za to byli ale prodejci málokdo potrestáni. Letos by to prý mělo být přísnější. Lucie Chytilová, Prima FTV.

Prosperita AČTO vítá a podporuje zavedení českých cechovních norem Prosperita str. 16 Pro český maloobchod (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

21.12.2015

zpět Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) plně podporuje zavedení cechovních norem pro české potraviny, které připravila a nově zavádí Potravinářská komora ČR. České cechovní normy obnovují a posilují pevné standardy kvality, které pro výrobu potravin naposledy zajišťovaly československé státní normy. Je to vstřícný a smysluplný krok nejen vůči spotřebiteli, ale i poctivému obchodníkovi a výrobci. AČTO věří, že cechovní normy mohou vrátit českým potravinám dobré jméno a dostat ze hry nepoctivé výrobce i dovozce. Vzniká tak nová šance pro ty české výrobce, kteří odolali tlaku některých obchodníků a odmítli snížit kvalitu svých výrobků na úkor požadované nižší ceny. Tradiční čeští obchodníci v této souvislosti vítají i potřebnou podporu tohoto opatření ze strany Ministerstva zemědělství ČR. Cechovní normy představují přidanou hodnotu pro zákazníka a AČTO je připraveno tento krok plně podpořit nejen svým prohlášením, ale zejména v souvislosti s přípravou certifikace svých obchodů.

Čeští obchodníci, potravináři a Hospodářská komora ČR deklarovali spolupráci Prosperita str. 16 Pro český maloobchod (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

21.12.2015

zpět Společné vize ke zlepšení situace malého a středního podnikání v oblasti českého maloobchodu i obecně a zároveň zvýšení prodeje českých potravinářských produktů prezentovali na společné tiskové konferenci Vladimír Dlouhý, prezident HK ČR, Zdeněk Juračka, předseda AČTO, a Miroslav Toman, prezident PK ČR. České malé a střední obchodní subjekty se v posledním desetiletí potýkají s mnoha negativními dopady, ať už domácí, či evropské legislativy, sílícího vlivu nekalé konkurence či tlaku na ceny ze strany zahraničních řetězců. Proto Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) poslední rok jednala s partnery, kteří jsou ochotni v rámci vzájemně výhodné spolupráce hledat východiska, a zmírnit tak problémy současného stavu. Společný zájem AČTO nalezlo s Potravinářskou komorou ČR a Hospodářskou komorou ČR. „Vzhledem k tlaku, kterému je ryze český obchod vystaven, se dostáváme do velmi složité situace a nebývale tvrdého konkurenčního soupeření,“ osvětlil důvody společného úsilí Zdeněk Juračka a zdůraznil: „AČTO je připraveno s oběma partnery hledat legislativní i politické možnosti potlačení trvale negativně působící nekalé konkurence v maloobchodě na českém trhu a podporovat veškeré nástroje, které pomohou tohoto cíle dosáhnout.“ Předseda AČTO dále upozornil, že za velmi důležité považuje spolupráci s Potravinářskou komorou k podpoře českých produktům v síti asociace a také avizoval dokončení certifikace prodejen patřících k AČTO, kde „mimo kvalitativní ukazatele bude k udělení tohoto ocenění prodejny rozhodující i podíl prodeje českých potravin. Ten by měl dosáhnout alespoň dvou třetin obratu.“ „Potravinářská komora i AČTO jsou členy Hospodářské komory České republiky,“ připomněl Vladimír Dlouhý. „Máme společná témata, ať již v oblasti legislativní, nebo z hlediska hledání cest jak usnadnit a zlepšit postavení českého malého a středního podnikání. Je jistě správné vyvinout společnou snahu o narovnání podmínek pro podnikání na českém trhu, kde poctivý podnikatel řádně plnící své povinnosti vůči státu i svým zákazníkům, je v tržní nevýhodě proti těm, kteří tak nečiní,“ dodal. Podporu společnému postupu ve prospěch prodeje českých potravin zcela přirozeně deklaroval také Miroslav Toman, jenž připomněl: „Mezi hlavní priority PK ČR patří podpora konkurenceschopnosti českého potravinářského a nápojového průmyslu.“ A dále zdůraznil: „Spolupráce mezi PK ČR, HK ČR a AČTO se jeví jako důležitá pro posilování postavení kvalitních českých výrobků v českém maloobchodě.“ Foto popis| Zleva: Vladimír Dlouhý, prezident HK ČR, Zdeněk Juračka, předseda AČTO, a Miroslav Toman, prezident PK ČR

roklen24.cz Zlatý víkend přinesl v tuzemském maloobchodě rekordní tržby 20.12.2015

roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Domov, Zprávy Express čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tržby obchodníků během poslední soboty a neděle před Vánoci překonaly předchozí stříbrný adventní víkend. Proti běžným víkendům byly prodeje vyšší o desítky procent. Prodejci elektroniky zároveň zaznamenali meziroční nárůst až o třetinu. Vyplývá to z informací obchodníků.

Lidé nakupovali nejen vánoční dárky, ale zároveň rostl zájem o potraviny na štědrovečerní stůl a následující sváteční dny. Vrcholil také prodej vánočních stromků a rostl zájem o kapry. Řetězec Globus zaznamenal podle mluvčí Pavly Hobíkové ve srovnání s běžným víkendem vyšší tržby o několik desítek procent. „Zvýšené prodeje jsou patrné především u potravin na sváteční tabuli, a sice ryb, sýrů, masa, alkoholu nebo exotických plodů a sušeného ovoce. Několikanásobně rostou prodeje vinných klobás a našich ručně pletených vánoček a věnců,“ řekla ČTK. Lidé využívali i předvánoční výprodeje. Několikanásobně vzrostly prodeje balicích papírů a dárkových tašek. Podobný nápor zažil i řetězec Tesco. „Poslední adventní víkend bývá už tradičně obchodně nejsilnější v celém roce,“ uvedl mluvčí společnosti Václav Koukolíček. Trendem letošního roku jsou podle něj postavy z animovaných filmů pro děti – Ledové království a Mimoni. V obchodech s elektronikou Datart nejvíce rostla poptávka po chytrých hodinkách a automatických kávovarech. Nejvíce se prodávaly velké televize, herní konzole, mobilní telefony, notebooky, malé kuchyňské spotřebiče a výrobky k péči o tělo. „Tento víkend šla především návštěvnost kamenných prodejen prudce nahoru. Očekáváme, že bude vysoká až do Štědrého dne, kdy máme všechny prodejny otevřené. Zatím máme v prodejnách všeho zboží dostatek a jsme na nápor zákazníků připraveni, máme posílenou jak logistiku, tak personál prodejen,“ dodala mluvčí Iva Pavlousková. Do Vánoc podle mluvčího Euronicsu Marka Ingra zbývají stále ještě čtyři dny a je vidět, že mnoho zákazníků nechalo nákup vánočních dárků skutečně na poslední chvíli. „Tržby za tento víkend dosáhly prosincového rekordu. Ve srovnání s uplynulým víkendem vzrostly tržby na prodejnách o deset procent a oproti loňskému čtvrtému adventnímu víkendu dokonce o 30 procent,“ řekl ČTK.

URL| http://roklen24.cz/a/wrFZV

scienceworld.cz Jídlo ve středověku: půsty, ryby, koření 18.12.2015

scienceworld.cz str. 0 Pavel Houser Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 18.12.2015 Hlad po koření ve středověku je někdy vysvětlován tím, že se měla překrýt odporná chuť nekvalitního masa nebo rovnou nějaké hnilobné procesy. To ale téměř jistě není pravda. pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku Vztah k jídlu ve středověku se začal utvářet jako výsledek složité situace na konci antiky, jak jsme ji popsali v minulém článku ( Protiklady v evropské kuchyni mají původ na konci Říma ). Ještě několik zajímavostí z dějin jídla, abychom mohli o to lépe vychutnat sváteční obžerství… Ve většině Evropy se na konci antiky hlavní obilninou stalo žito, chléb z pšenice byl výsadou vyšších vrstev. Bílý, kynutý (z ječmene kyne špatně) a navíc ještě čerstvý chléb byl přímo symbolem sociálního statutu. Taktéž upečený v peci; chléb připravovaný na kameni nebo v popelu už spíše připomínal placky. Ještě nižší společenský statut pak měly obilné kaše. Sociální dělení platilo i pro maso. V raném středověku bylo ještě maso dostupné (mimo Středomoří) širokým vrstvám, byť postupně docházelo k omezování práva honitby v lesích. Především bukové lesy se ale tehdy využívaly pro pastvu prasat, která tehdy pobíhala volně. Ba dokonce, když se les charakterizoval (například v kupní či darovací smlouvě), používaly se nikoliv jeho rozměry, ale počet prasat, které dokáže uživit.

Vepřové tedy nechybělo ani na stolech prostých lidí, jenže zabijačka bývala přece jen 1-2krát do roka. Maso bylo třeba nějak uchovat, např. nasolením či uzením. Symbolem bohatství tedy nebylo ani tak maso jako takové, ale spíše jeho některé typy (zvěřina) a především skutečnost, že bylo čerstvé. Z toho mimochodem vyplývá další věc. Hlad po koření ve středověku je někdy vysvětlován tím, že se měla překrýt odporná chuť nekvalitního masa nebo rovnou nějaké hnilobné procesy. To ale téměř jistě není pravda, kdo měl na koření, měl jistě i na kvalitní maso. Kromě faktu, že kořeněná jídla jsou prostě chutná (ostatně proto kořeníme i dnes), a s tím spojeného sociálního statutu/módy zřejmě do hry vstupoval i nějaký nevědomý faktor – fascinace exotikou, Orientem, kde se nacházel Ráj. Konzumace koření zřejmě živila i tyto asociace. Jak rostl počet obyvatel, bylo ale třeba lesy mýtit – na jednotku plochy přece jen uživí pole i při tehdejších směšných výnosech více lidí. Les jako pastvina pro vepře postupně mizel, vepřového masa na stolech ubývalo. Populační boom pro lidi rozhodně neznamenal zvýšení kvality života (Poznámka: Tohle ostatní platí i pro samotný počátek neolitu). Získávat obživu výhradně zemědělstvím bylo nadto i mnohem namáhavější. Obilnářství bylo také mnohem náchylnější k občasným neúrodám. Hladomory existovaly pořád, teď jich ale přibývalo. K dočasnému obratu paradoxně přispěla až morová epidemie ve 14. století (které předcházely neúrody, podvyživení lidé byli tedy k chorobě náchylnější). Pole mohla opět ustoupit loukám, demografická krize tlačila na zvyšování reálných mezd. Nastalo období velké masožravosti. V 15. století se v říši údajně spotřebovalo průměrně 100 kg masa na hlavu. Když k tomu připočteme postní dny, znamená to po větší část roku skoro půl kila masa denně na hlavu. Půsty a vegetariánství byly v raném středověku více vyžadovány v zaalpských řeholích – zřejmě právě proto, že zde představovaly nutné odříkání; jinak by místní kulturní zvyklosti masu a přejídání přály. Naopak ve Středomoří spíše než na askezi sázely i mnišské skupiny na pokračování antického ideálu uměřenosti. Současně ale existoval i opačný pohled: Abélard například argumentuje, že maso je prosté jídlo, naopak jíst dovážené ryby nebo ovoce je mnohem větším příkladem nestřídmosti. Nemá cenu zakázat si slaninu a přecpat se cukrovinkami. Ryby jako ideální postní jídlo se prosazovaly jen zvolna; někdy dokonce byly povolené ryby, nikoliv ale mléčné výrobky. (Mimochodem: zajímavé je, že podobě jako mají Židé tabu na kombinaci masa a mléčných výrobků, jakoby podobně u nás fungují ryby. Postní jídlo, téměř protiklad ostatního masa nebo i mléčných výrobků. Ještě dnes: např. kuřecí kapsa se zapéká se sýrem nebo šunkou, připravuje se tak ale kapr?) Zdroj: Massimo Montanari: Hlad a hojnost: Dějiny stravování v Evropě, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003 Poznámka: České vydání/překlad je ovšem ne zrovna důvěryhodné. Např. opakovaně psát, že v raném středověku se v Evropě jedly kukuřičné kaše… Pavel Houser

URL| http://www.scienceworld.cz/clovek/jidlo-ve-stredoveku-pusty-ryby-koreni-5293/

Bezlepková dieta je móda k ničemu 21.12.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 21.12.2015

Vánoce jsou svátky obžerství, čili něco o jídle... V rámci programu Potraviny pro budoucnost, který je součástí Strategie AV21, se za velkého zájmu odborné veřejnosti konala konference s názvem Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje. „Až 20 % Američanů dodržuje bezlepkovou dietu, ačkoliv nejsou vědecké důkazy, že by byla zdravější než běžná strava,“ uvedla na semináři prof. Helena TlaskalováHogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Že jde o nezdravou módní vlnu, potvrdila i MUDr. Iva Hoffmanová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Pro pacienty s celiakií je ovšem právě bezlepková dieta v současnosti jediným lékem,“ zdůraznil prof. Jiří Nevoral z 2. lékařské fakulty UK. Seminář zahájil prof. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, koordinátor programu Potraviny pro budoucnost. Krátce zmínil historii pšenice, vysvětlil, proč má šestinásobně více genů než člověk, a představil současný výzkum jejího genomu, což je oblast, které se prof. Doležel se svým týmem věnuje a dosáhl v ní světového věhlasu. „Úplná dědičná informace pšenice seté bude přečtena v roce 2018,“ zmínil ve své přednášce. Význam pšenice, která je jako jediná obilnina pěstována na pěti kontinentech a v širokém rozpětí nadmořských výšek, vyzdvihl i dr. Pavel Horčička, který se jejím šlechtěním zabývá. „ Pšenice poskytuje obživu jako žádná jiná plodina,“ zmínil ve své přednášce, přičemž vyvrátil i některé mýty uváděné na internetu. „Není pravda, že současná pšenice má násobně více lepku než původní odrůdy. Naopak v důsledku tlaku na zvýšení produkce současná pšenice obsahuje více jiných bílkovin a méně lepku,“ uvedl. Lékařské souvislosti objasnil prof. Jiří Nevoral, který se celiakií (zejména u dětí) dlouhodobě zabývá. Uvedl, že současná prevalence je asi desetkrát větší, než se soudilo v minulosti, chorobou trpí přibližně jeden člověk ze sta až tří set. Celiakie nemusí způsobovat pouze potíže trávicího traktu, ale také opoždění růstu a sexuálního zrání, nebo dokonce deprese. „Pouze jeden ze tří až sedmi pacientů s celiakií má ovšem klinické příznaky,“ vysvětlil. Uvedl také podstatné zjištění, že „dietním opatřením v kojeneckém věku se [případná budoucí] celiakie ovlivnit nedá, což potvrzuje i randomizovaná studie z roku 2014“. Pacienty s celiakií trápí mj. poněkud nešťastné předpisy, kterými se mnohdy nevhodně řídí výrobci potravin. Ti se totiž snaží chránit proti případným sporům, a tak na svých obalech mnohdy pouze „pro jistotu“ uvádí, že výrobek může obsahovat/obsahuje stopy lepku. „Přitom 94 % potravin, které mají na obalu deklarované stopy lepku, jej ve skutečnosti neobsahuje,“ uvedla Ing. Dana Gabrovská z Potravinářské komory ČR. V závěrečné diskusi padly dotazy na souvislost rakoviny s celiakií. „Jediná prokázaná [rakovina] ve vztahu s celiakií je T-lymfom tenkého střeva, což je velmi vzácné onemocnění,“ uvedla MUDr. Iva Hoffmanová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Dodala, že některé práce uvádí dvou- až pětinásobné riziko malignit trávicího traktu v souvislosti s celiakií, ale jiné výzkumy to naopak popírají. Stejně jako v úvodu prof. Helena Tlaskalová-Hogenová varovala i MUDr. Hoffmanová před neodůvodněným držením bezlepkové diety, zejména u dětí. Taková dieta totiž mj. mírně ochuzuje o zdroj vápníku, vlákniny, vitaminů a dalších látek. V souvislosti se zmíněnou rakovinou pak na závěr dodala: „Nelze říci, že by bezlepková dieta vedla k prevenci jakékoliv malignity.“

URL| http://www.scienceworld.cz/aktuality/bezlepkova-dieta-je-moda-k-nicemu/

Svět ženy Sbohem, lepku! 17.12.2015

Svět ženy str. 64 Leden nás baví: Ze světa chutí


zpět Gluten free neboli bezlepková dieta se stala životním stylem, který chtějí zkusit, již k tomu nemají zdravotní důvod. Proč se vlastně dobrovolně vzdát potěšení z koláčů, čerstvého chleba či křupavých rohlíků? Pomineme-li alergii na lepek a zdravotní problémy (potíže s trávením, křeče v břiše, nadýmání, pálení žáhy), které se čím dál častěji objevují i u zdravých lidí, patří k nejčastějším důvodům bezlepkového životního stylu touha po štíhlejší linii. A protože lepek je obsažen hlavně v obilninách(zásobárně sacharidů), ruku v ruce s vyloučením lepku jde pokles hmotnosti. Mezi nutričními specialisty je dokonce znám pojem „moučné břicho“, v této partii se totiž lepek nejvíce ukládá. Všichni, kdo omezili přísun lepku, se shodují, že bez něj se cítí jakoby lehčí. Přemýšlíte-li, že byste také omezili lepek v jídelníčku, raději se poraďte o svém záměru s lékařem či nutričním specialistou. „Bezlepková strava je chudší o vlákninu a vápník. Člověku, který se ji rozhodne držet, tak mohou chybět některé důležité živiny,“ varuje MUDr. Iva Hoff manová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Tento nedostatek je třeba vyvážit přísunem ovoce a zeleniny. „Co pak budu jíst?“ napadne vás možná, když se rozhodnete vyřadit (či omezit) lepek z jídelníčku. Máte utrum s pečivem k snídani a sušenku si ke kávičce už také nedáte. Lepek najdete i v potravinách, kde byste to ani nečekali – třeba v jogurtu, uzeninách či sójové omáčce, kam ho výrobci používají jako zahušťovadlo. Stále ovšem máte na výběr dost „náhradních“ surovin a hlady neumřete. KDE NAKUPOVAT Výrobci se snaží zákazníkům vyhledávajícím z dávajícím bezlepkové varianty vyjít vstříc. Velký výběr bezlepkových kových produktů najdete v obchodech se zdravou obc výživou či na webech nominal.cz, bezgluten. cz nebo obchodbezlepku.cz. Nabízejí je řetězce Albert, Globus, Billa nebo dm drogerie ge markt. Existují též přirozeně bezlepkové potraviny, jako jsou rýže, brambory či kukuřičné výrobky, a pokrmy v bezlepkové úpravě. Chcete-li si pochutnat na hotovém jídle, na webu LunchTime.cz naleznete praktickou službu, která vyhledá restaurace, jež bezlepková polední menu nabízejí. Chutné bezlepkové menu nabízí např. italská restaurace Al riso (al-riso.cz) v Praze nebo brněnská Bohéma (restauracebohema.cz). * *** Nikita, gurmet redaktorka Kdo miluje jídlo jako já, nesmí si nechat ujít festival šéfkuchařů Chef Time Fest, který startuje 7. ledna (cheftimefest.cz). BIBLE PRO CELIAKY Na vaření bez lepku nepotřebujete jen správné ingredience. Chce to i nápad! S tím vám pomůže kuchařka Život bez lepku (Slovart, 299 Kč). RECEPT: BEZLEPKOVÉ NOKY S TOMATOVOU OMÁČKOU PRO 4 OSOBY: NA NOKY 200 g směsi na jáhlové těsto Nominal, 300 ml vody OSTATNÍ SUROVINY: 1 plechovka loupaných rajčat, 100 g šunky či prosciutta, 50 g mladého sýra, např. pecorina, 2–3 stroužky česneku, 1 polévková lžíce sekané čerstvé bazalky, 1 čajové lžíce sušeného oregana, pepř, sůl ?? Na lžíci olivového oleje osmahněte na plátky nakrájený česnek, šunku na kostičky a nakonec i sušené oregano. ?? Pak přidejte rajčata a vše poduste, aby se omáčka zredukovala. Asi po 10 minutách osolte a opepřete a ještě chvíli duste. Nakonec přidejte sekané lístky bazalky. Omáčku smíchejte s noky a bohatě posypejte strouhaným pecorinem. Foto popis| Toužíte po zdravé snídani? Müsli bez lepku nabízí Mixit. Více na mixit.cz/bezlepku. Foto popis| I „obyčejné“ suroviny do kuchyně lze sehnat v bezlepkové variantě. Úplnou novinkou je bezlepková sójová omáčka od Vitany (44,90 Kč). Foto autor| FOTO: PROFIMEDIA. CZ (2), ARCHIV BURDY A UVEDENÝCH FIREM

Téma

Co na Vánoce místo kapra? 18.12.2015 Téma str. 8 Téma Milan Eisenhammer Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Že jsou ryby zdravé, ví každé malé dítě. Přesto je skoro nejíme. Průměrně jich zkonzumujeme pět kilogramů ročně. Přitom se k nám ryby z celého světa dostanou vlastně rychleji než do přímořských států. Paradox? Díky tomu, že je Česko ve středu Evropy, máme tu centrální sklad, odkud ryby míří do okolních zemí. Vítejte v moderní hale v Jažlovicích u Prahy, které se říká rybí platforma. Co sem vozí nejčastěji? Jak dlouho vydrží ryba čerstvá a jak ji poznáme? Právě dorazil kamion ze Skandinávie, místnost zhruba o velikosti házenkářského hřiště, která byla ještě před chvílí prázdná, je během pár minut vyskládaná paletami. Na první pohled jsou rozestavěné chaoticky, ale má to řád. Nejblíž hlavním vratům je zásilka do Maďarska, protože tam je to nejdál. Na jih Evropy pokračuje zhruba pětina zboží podobně jako na Slovensko. Zbylá většina zůstane v tuzemsku, putuje hlavně do prodejen společnosti Makro. Měsíčně se tu protočí 250 tun ryb, korýšů a hlavonožců. V období před Vánoci je to i dvojnásobné množství. Trochu se tu s fotografem motáme. Jak se tu vrší nové a nové přepravky, místa je stále méně. Vypadáme trochu jako kosmonauti a zároveň jako doktoři. Na sobě bílou kombinézu. Do té se musíme vměstnat i s péřovou bundou, protože tu je kolem dvou stupňů. Na hlavě a přes ústa máme bílou roušku. A zepředu na botách podivná kopýtka vyztužená ocelí, aby nám případně padající bedna nerozdrtila prsty. Bezpečnostní opatření jako v jaderné elektrárně a hygienické jako na sále JIP. Před vstupem do zpracovatelské místnosti jsme si navíc museli pečlivě umýt ruce a pak si je nechat postříkat dezinfekčním roztokem. Ale zpátky do hlavního skladu. Losos voní jako meLoun V patách dělníkům s vozíky se pohybuje Pavel Kadaně, hlavní kontrolor čerstvých ryb společnosti Makro. Na kontrolu má tři až čtyři hodiny. Teď zrovna nahlíží do sítěk s mušlemi. Ty přijely z Dánska, odkud pocházejí i tresky nebo kambaly. Z Norska vozí hlavně lososa, který je v tuzemsku jasně nejoblíbenější čerstvou rybou, tvoří více než polovinu všech nákupů. Vozí se v bílých polystyrenových krabicích zasypaný šupinkami ledu, aby měl po celou dobu přepravy pro něj komfortní teplotu 0–2 stupně. Pavel Kadaně, dvoumetrový pořízek s postavou basketbalisty, vezme do ruky tříkilového lososa, přivoní k němu a spokojeně se usměje. „Voní jako meloun, čichněte si taky,“ vybízí nás. Neměl by spíš vonět rybou? „Čerstvá ryba rybinou nikdy nepáchne, stejně tak k ní patří sliz na povrchu kůže, který ji chrání před zkažením. Když ho nemá, bývá to indicie, že něco není v pořádku,“ vysvětluje. Pokud ryby neplánujeme zpracovat hned, doporučuje je kupovat už vykuchané. Existuje sice pravidlo, že čím méně je ryba zpracovaná, tím déle vydrží, ale v tomto případě to neplatí. Ve vnitřnostech se drží krev, a ta se kazí nejrychleji. „Někteří lidé si myslí, že žábry odstraňujeme, abychom jim znesnadnili posuzování, zda je ryba čerstvá, ale tak to není. Je to plus pro zákazníka, protože ryba má pak lepší výtěžnost. Navíc mají řadu dalších znaků, podle kterých to bezpečně poznají,“ dodává. Jedná se například o celkový vzhled, barvu či pevnost těla. Když do svaloviny zatlačíme prstem, měla by se záhy vrátit do původního tvaru. Anebo třeba oko. Mělo by být vypouklé a čiré. Ale pozor! K jeho zakalení může dojít nejen stářím ryby, ale také mechanickým poškozením při odlovu nebo změnou tlaku při výlovu z velké hloubky. „Znaky čerstvosti je třeba posuzovat komplexně. Nekvalita jednoho znaku nemusí znamenat, že je ryba hned na vyhození. Mně leckdy stačí k rybě přičichnout a vím, jestli ji pustím na krám, nebo půjde do kafilérie,“ tvrdí Pavel Kadaně. Ostré nOže v akci Zhruba půl tuny ryb měsíčně vyřadí. Buď kvůli tomu, že pozbyly znaky čerstvosti, anebo kvůli parazitům. Například filety tresky tmavé se musí položit na prosvěcovací stůl, aby se přítomnost parazitů vyloučila. Parazité se zahubí buď tepelnou úpravou, nebo hlubokým zamražením, ale i tak můžou u konzumentů způsobit alergickou reakci. „Prosvěcovačku“ má v místnosti na zpracování ryb, která sousedí hned se skladem, ale volný pohyb mezi těmito dvěma světy má jedině on. Kvůli hygienickým předpisům.

Tady mezitím kralují dámy s ostrými noži. Polovina z nich má krátké nože na kuchání, ty druhé pomocí dlouhých filetují. Na jednom stole se ani neohřeje vlk mořský neboli morčák. Vmžiku je zbaven žaber a vnitřností. A 400gramová ryba má najednou 250–350 gramů. Ty nejlepší zaměstnankyně zvládnou opracovat box o zhruba sedmnácti kusech za dvě a půl minuty! Pak se teprve ryby sprchují. Cestu od vyklopení ryb z přepravek až po zaledování již opracovaných kusů je třeba zvládnout do půl hodiny, aby nebyl narušen teplotní řetězec a ryba vydržela co nejdéle čerstvá. Co to znamená? Konkrétně mořský vlk se ještě před 48 hodinami proháněl v moři. Což je přesně doba, po kterou je jeho maso znehodnoceno posmrtnou ztuhlostí. Ideální je proto rybu připravovat buď do dvou hodin od zabití, anebo až po této delší době… Zítra ráno bude mořský vlk vystaven v obchodě zasypaný ledem. A v top formě podle dodavatelů vydrží až šest dní. „My jsme tu dobu o den zkrátili, abychom zákazníkům umožnili zpracování ryby i druhý den po nákupu,“ říká Petr Doxanský, který má ve společnosti Makro na starosti školení a propagaci. „Kuchačky“ a „filetovačky“ jsou tu už od pěti od rána. „Těšíme se, až si doma dáme teplou vanu,“ zasní se a my s fotografem souhlasně pokyvujeme hlavou. A to jsme tu jen půl hodiny, ony v teplotě maximálně sedm stupňů tráví celý pracovní den. Jak zabít humra Ve vedlejší potemnělé místnosti jsou akvária s mořskou vodou o teplotě 4–6 stupňů, kterým se říká vivária. Líně se tu pohybují humři. Z Ameriky sem putují dvakrát týdně letecky uskladněni v papírových boxech, bez ledu a bez vody samozřejmě! Jak přežijí? Jejich žábry umí částečně přijímat i vzdušný kyslík. Je třeba je jen přikrýt vlhkým papírem, aby neodumřely, pak vydrží i tři dny. Jen se do vivária musí vkládat pomalu a hlavou nahoru, aby z nich vybublal všechen vzduch a oni pak mohli dýchat pod vodou. „Tady by vydrželi i čtyři měsíce, ale snažíme se, aby byli do týdne na krámu,“ říká Doxanský. Humři tady sice nevydávají moc energie, ale i tak každým dnem ztrácejí na váze. Potravu již nedostávají, aby si výkaly neznečistili vodu. Nejvíc masa mají na ocasu a na klepetech. Ta mají svázaná, aby spolu nebojovali. Takto znehybnění se při vaření ponoří do vroucí vody, což není zrovna humánní způsob popravy. „Milosrdnější varianta je předtím jim propíchnout centrum nervové soustavy, které se neodborně říká mozeček, ale kdo by se trefil do něčeho, co je menší než jeho oko?“ dodává Doxanský. Kilogram humra stojí zhruba 850 korun. Je to delikatesa zdaleka. Navíc, i když má po cestě tu nejlepší péči, jeho úmrtnost je poměrně velká. Ještě hůře jsou na tom krabi, zhruba pětina z nich transport nepřežije. Plachetník – válečný hrdina Ale vraťme se opět do skladu, právě dorazila zásilka z Francie. A s ní i speciální objednávka na Slovensko. Asi dva metry dlouhá úzká krabice vypadá jako rakev. Uvnitř leží třicetikilový plachetník – majestátní ryba s podlouhlým rypcem a obrovskou hřbetní ploutví připomínající plachtu, nejrychlejší ryba na světě. Podle značení FAO 34 byla ulovená ve středovýchodním Atlantiku. Hlavní „kvalitář“ Pavel Kadaně se zatváří zasmušile. Plachetník vypadá jak válečný veterán – ocasní ploutev má useknutou stejně jako přední meč, který teď leží vedle jeho těla. „Prostě se jim tam nevešel, tak to vyřešili takhle,“ říká Kadaně a uleví si nadávkou. Ryba se zřejmě měla vyjímat někde na rautu, takhle moc parády neudělá, myslím si. Vše se prý dá zachránit vhodnou aranží. Horší je, že ryba není úplně v ideální kondici. K tomu, aby to Kadaně poznal, mu stačí jediný hmat. Zajede rukou do míst, kde kdysi byly vnitřnosti, a pak si k rukavici, na níž ulpěl šlem, přičichne. Rybina je velmi výrazná a nevoní zrovna příjemně. Teď je na něm, aby rozhodl, zda rybu pošle dál, nebo vyhodí. Těžké dilema – ryba sem putovala z takové dálky, někdo ji předtím musel ulovit a teď by měla zemřít zbytečně? Z Kadaně rozčilení pomalu vyprchává a bere si plachetníka do vedlejší zpracovatelské místnosti, kde ho podrobí podrobnějšímu průzkumu. Prim hraje losos Největší ryba, která sem zatím dorazila, byl stoosmdesátikilový halibut atlantický neboli platýs obecný. Ten většinou pochází ze Skandinávie. Velcí tuňáci k nám létají z Malediv nebo Srí Lanky. Obří ryby se většinou prezentují v rámci Big Fish Day, což je speciální akce, která jednou za měsíc probíhá na každé prodejně společnosti Makro. Před zákazníky se ryba zpracovává a filetuje. Na pultech tu celoročně mají zhruba padesát druhů ryb. Které jsou vhodné pro začátečníky? „Češi

jednoznačně upřednostňují filety, a to navíc bez kostí, ideální je pro ně losos,“ říká šéf rybího oddělení v průhonické pobočce, v níž Makro prodá nejvíc ryb. Denně si tu zákazníci koupí 150 kilogramů filetů z lososa a 60–70 kilogramů celých ryb. Kdysi mu konkuroval pangasius chovaný ve Vietnamu a v Číně, ale ten tu teď v čerstvé variantě nenajdete. Po sérii článků, že tato ryba sežere cokoli a přežije i ve velmi znečištěné vodě, poptávka po ní polevila… „U nás byl trochu jiný důvod. Jednoduše řečeno jsme nechtěli prodávat rybu, která nechutná jako ryba. Máme ji jen mraženou. Informace o chovech v kanálech je fáma. Žádný náš dodavatel by si nedovolil přivézt něco s takovým původem,“ tvrdí Doxanský. Losos pochází většinou z Norska a je farmovaný – chová se ve fjordech, v obřích sítích o průměru 40 metrů ponořených do hloubky dvaceti metrů. Je krmen granulemi a do hmotnosti šesti kilogramů dorůstá zhruba za čtyři roky. Pokud má na sobě filet šedou tečku, není to kaz, ale stopa po očkování, ke kterému dochází, když má ryba 200–300 gramů. Je to opatření, aby pak v dospělosti nemusela dostávat antibiotika. Jaký je rozdíl mezi chovaným a volně žijícím lososem, který se vytře ve sladké vodě, dorůstá v moři a pak se vrací zase domů, přesně na místo, kde se narodil? „Ten první je tučnější, světlejší a levnější,“ říká prodavač lakonicky. Filet z farmovaného lososa přijde na 319 korun za kilo, z toho druhého na 699 korun. A jaký je rozdíl v chuti? „Ten dražší je mnohem jemnější,“ dodává. Tučná ryba bývá vždycky výraznější, výjimkou je treska tmavá, která je velmi aromatická, přitom obsahuje jen 0,3 procenta tuku. Takový losos má šest až deset procent. „Treska tmavá je jedna z nejchutnějších ryb na trhu a Češi ji ještě moc neobjevili. Když ji pečete, ten odér připomíná špinavé ponožky, ale je lahodná. Výborný poměr cena a výkon, kilogram stojí dvě stě korun. A nemá skoro žádné kosti,“ jmenuje přednosti této ryby. Jemnou chuť má například i siven (200 korun za kilogram filetu), okoun nilský (269), sumeček africký (330) nebo candát (573). „Za kilo zmraženého filé v supermarketu zaplatíte sto korun, když si tady něco přidáte, máte kvalitní čerstvou rybu. Tak proč to nevyzkoušet?“ dodává prodavač. Jak zachránit kapra? Pro náročnější a hlavně movitější zákazníky je v nabídce například ploskozubec (kvůli výraznému zbarvení se mu říká papouščí ryba), kambala, ryba Svatého Petra, kanic nebo tuňák žlutoploutvý, který patří mezi nejzdravější ryby vůbec, protože má vysoký obsah tuku, a tedy i velké množství nenasycených mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na náš organismus. Kilový filet vyjde na 600 korun, v sashimi kvalitě (vhodný pro přípravu sushi a tedy konzumaci zasyrova) stojí dokonce dvojnásobně. Skvělou chuť má prý i halibut, celá ryba vyjde na 649 korun za kilo, filet na 999 korun. „Má pevné maso, naprosto exkluzivní,“ rozplývá se šéf rybího oddělení. V akváriu se tu hned vedle jesetera a humrů prohánějí kapři z Chlumce nad Cidlinou, kilogram stojí devadesát korun. „To je taky výborná ryba. Pokud vám nechutná, jen jste ho špatně připravili,“ tvrdí Petr Doxanský. Před Vánoci jde samozřejmě kapr na odbyt, ale přes rok se prodává vlastně jen díky vietnamským zákazníkům, kteří si pro něj rádi chodí. „Musí mít aspoň tři čtyři kila a musí mít šupiny. Lysec jim přijde divný,“ říká a přidává ještě jednu radu na závěr. Pokud chcete udělat dobrý skutek a živého kapra pustit zpátky do přírody, nepřechovávejte ho předtím v chlorované vodě, protože ta mu spálí žaberní aparát a v rybníce se pak postupně utrápí k smrti. Pokud ho dřív nezabije teplotní šok, protože voda ve vaně určitě neměla kolem nuly jako ta v rybníce. Kapra je prostě lepší sníst… *** RYBY PODLE TUČNOSTI (VE 100 G) treska obecná ..........................0,3 % candát obecný ..........................0,7 % pstruh duhový ............................2 % kapr obecný .................................7 % makrela atlantická .................. 12 % úhoř říční ..................................26 % „Čerstvá ryba je slizká a rybinou nikdy nepáchne.“ „Ryba vydrží od výlovu v top formě déle než šest dní.“ PROČ JSOU RYBY ZDRAVÉ

Maso ryb je dobře stravitelná bílkovina. Především mořské ryby mají vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, které jsou prevencí proti nemocem srdce a oběhové soustavy, mají pozitivní vliv i na kvalitu naší pokožky. Nejvíce jich obsahují tuňák a makrela, ze sladkovodních pak úhoř. Mezi méně tučné ryby patří: pstruh, candát, štika nebo amur. Ryby navíc obsahují velké množství minerálních látek (vápník, jód, zinek, selen) a vitaminů (D a B). Doporučená konzumace ryb je dvakrát týdně. „Češi upřednostňují filety, navíc bez kostí.“ Foto autor| Foto: Shutterstock.com Foto popis| Tato exotická kráska se jmenuje ploskozubec a kvůli pestrému zbarvení se jí říká papouščí ryba. Kilogram vyjde na 690 korun. má jemné bílé vláčné maso, které trochu připomíná kuřecí. Foto popis| Humři pocházejí z východního pobřeží ameriky nebo kanady. Klepeta mají svázaná, aby spolu nebojovali. Kilogram stojí 850 korun. Foto popis| Opracování mořského vlka. Zručná ruka ho zvládne vykuchat za necelých deset sekund. Pak se musí pečlivě osprchovat. na spodním snímku se prosvěcují filety z tresky, aby se vyloučila přítomnost parazitů. Foto popis| Jsou tři hodiny odpoledne. Na rybí platformu do Jažlovic dorazila zásilka ze Skandinávie, konkrétně mušle z Dánska a lososi z Norska. Zboží je třeba řádně zkontrolovat. Foto autor| Foto: Petr Topič / MAFRA

time4men.cz Dnešní zabijačka? 19.12.2015

time4men.cz str. 0 Food a drink, Fiskars, Amazonka, zabíjačka, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zatímco v minulosti stačila řezníkům při zabijačkách jedna ostrá dýka, kterou dokázali zpracovat kompletní tělo dobytka, díky neuvěřitelně rychlému pokroku dnes využívají celou sadu nástrojů. Díky ledničkám a mrazákům se také neomezuje termín zabijačky na zimní měsíce. Jaké jsou největší proměny? První zabijačky se podle historických dokumentů konaly už v 10. století našeho letopočtu, kdy se tvořilo řemeslo řezníka. Aby bylo možné velké množství sádla, masa či výrobků z vnitřností dobře uchovat, patřily jim zimní měsíce. Období mezi prosincem až do masopustního úterý tak patřilo právě zástupcům tehdy jednoho z nejváženějších řemesel. [gallery ids="8114,8115,8116,8117,8118,8119,8120,8121"] Dnes se kromě drobností tradice a zvyky příliš nedodržují. Jednak se konají celoročně a vepřovi už se například nečte ortel, poslední vůle a podobně. Není problém si v řeznictví koupit očištěnou půlku prasete a zabijačku si udělat pouze z ní, aniž byste si museli svého pašíka vykrmovat. O ty největší dobroty jako jelita, jitrnice, tlačenku nebo jatýrka ale přijdete. S dobou jde i vybavení řezníků. Aby maso dlouho vydrželo, muselo se v minulosti krájet, konzervovat uzením, solit nebo zavařovat do konzerv. K tomu všemu dnes přibylo mražení. Porcování je také mnohem jednoduší. Jedna dýka se rozrostla na několikadílnou sadu. Na každou proceduru má dnešní řezník jiné náčiní. Nůž vykrvovací, vykošťovací, na krupování a stahování sádla, na krájení syrového masa, plátkování... Řezníci tak dnes nemusejí spoléhat jen na své neoddiskutovatelné umění, ale mohou se spolehnout i na novinky. Technologie jim umožňují mít stále nabroušené ostří všech nástrojů, které používají, a značně se jim tak ulehčuje práce.

Zabijačkové dobroty si můžete hravě připravit sami doma. Pokud navíc použijete při přípravě kuchyňské pomocníky od finského výrobce Fiskars, práce vám půjde skvěle od ruky. Fiskars má 366 let zkušeností s výrobou nožů a oceli a jeho výrobky jsou dokonalé. Dokonale vyvážené nože z řady Functional Form perfektně zastoupí profesionální nože řezníků. Mají nerezové ostří z vysoce kvalitní japonské oceli o tvrdosti HCR 53 (minimum pro kvalitní kuchyňský nůž stanovuje norma na 52 HRC). Kvalita ostří je dána speciální japonskou metodou tepelného zpracování, kdy je jádro z měkčí oceli obaleno ocelí tvrdou. Díky ergonomické rukojeti vám nůž nebude z ruky klouzat. Všechny nože z této řady navíc lze mýt v myčce. Nože budou díky ostřiči Fiskars Xsharp vždy připravené k použití a nakrájení i toho nejtužšího kousku. Skládá se z vodící drážky a keramických kotoučků. Ostřič je uživatelsky velmi jednoduchý. Stačí cca desetkrát projet ostří nože či sekerky otvorem k tomu určeným. Lze jej ovládat jak levou, tak i pravou rukou. Neklouzavá podložka poté zajistí vaší bezpečnost při ostření. Snadno se rozebírá i skládá pro snadné čištění. Nůž FunctionalForm porcovací se na porcování poraženého prasete přímo vybízí. Vynikající je i pro porcování pečeně nebo plátkování salámu díky tenké, skvěle řezající čepeli s ostrou špičkou. Na porážku prasete a jeho následné vykošťování skvěle poslouží kuchařský nůž FunctionalForm. Jedná se o velký nůž s vysokou čepelí. Všestranný také pro krájení masa, zeleniny a sekání bylinek Kuchyňský nůž FunctionalForm pomůže naporcované maso očistit. Nápomocný bude i při přípravě ovaru, odříznutí vepřové hlavy a vyndání mozečku. Je to také všestranný nůž pro krájení většiny potravin při vaření. Na krájení vyjmutých střev použijte plátkovací nůž FunctionalForm. Vynikající je i pro plátkování šunky a lososa díky dlouhé, tenké pružné čepeli. Den před zabijačkou je potřeba nachystat zeleninu, která se poté použije při přípravě vývaru. Skvělým pomocníkem při přípravě zeleniny je menší okrajovací nůž FunctionalForm, speciálně navržen k loupání a krájení zeleniny, oceníte ho i při přípravě ovoce. Vidlice FunctionalForm vám budou nápomocné při zpracování ovaru a porcování masa, jitrnic i tlačenky. http://www.fiskars.cz

URL| http://www.time4men.cz/food-a-drink/dnesni-zabijacka/

Tina Pečeně na čtyři způsoby 23.12.2015

Tina str. 34 Inspirace pro vás Helena Lukasová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Oblíbená úprava masa chutná všem. Obměňte náplně a budete za hvězdu. Filet Wellington 1 Očistíme 450 g žampionů a nakrájíme je, 4 šalotky nasekáme. Obojí 10–15 minut opékáme na 2 lžících oleje, dokud se neodpaří všechna tekutina. Svazek petrželky nasekáme a se 2 lžícemi

protlaku přidáme k houbám. Osolíme, opepříme. 2 Hovězí či vepřovou panenku (800 g) osušíme, na 1–2 lžících rozpáleného oleje ji ze všech stran opečeme a okořeníme. Výpek dáme stranou, třeba na přípravu omáčky. Na pečicí plech rozbalíme roli chlazeného listového těsta (270 g). 3 Z kratší strany těsta odkrojíme dva asi 1 cm silné proužky. Polovinu těsta posypeme 2–3 lžícemi strouhanky. Na ni rozetřeme asi polovinu připravené houbové směsi, přičemž ze všech stran necháme 2–3 cm široký volný okraj. 4 Kraje těsta potřeme bílkem. Maso položíme na houbovou vrstvu a pokryjeme ho zbylými houbami. Přiložíme druhou polovinu těsta a okraje přitiskneme k sobě. Žloutek rozkvedláme s jednou lžící mléka a těsto jím potřeme. 5 Proužky těsta položíme přes roládu jako zdobení. Pečeme ji v předehřáté troubě (elektrický sporák 200 °C/horkovzdušná trouba 175 °C/plyn stupeň 3) zhruba 25–30 minut. Před nakrájením necháme roládu asi 10 minut odpočinout. S krustou z mletého masa 1 Čtyři cibule a 2 stroužky česneku oloupeme. Jednu cibuli a česnek nakrájíme na kostičky, zbylé cibule na klínky. Jednu celou hlavičku česneku příčně rozkrojíme. Dvě střední rajčata opláchneme, osušíme a rozkrájíme na čtvrtky. 2 Svazeček tymiánu opereme a vytřepeme. Z poloviny svazku odložíme 3 snítky stranou, ze zbytku otrháme lístky. Přibližně 300 g mletého vepřového masa prohněteme s kostičkami cibule a česnekem. Do masa zapracujeme i polovinu tymiánu. 3 Vepřovou kotletu bez kosti (o váze přibližně 1,2 kg) očistíme, okrájíme zbytky méně libového masa, omyjeme a osušíme papírovou utěrkou. Položíme na pekáč. Do masa ze všech stran vetřeme sůl, pepř a mletou sladkou papriku. 4 Takto připravenou a okořeněnou pečeni potom potřeme zhruba 1–2 lžícemi ostré hořčice, nejlépe dijonské (nebo jiné, podle chuti). Kolem masa v pekáči rozložíme rozpůlenou hlavičku česneku, rajčata, klínky cibule a zbylý tymián. 5 Na pečeni přitiskneme mleté maso. Navrch položíme snítky tymiánu a 2–3 bobkové listy. Pečeme v troubě při 175 °C (horkovzdušná trouba 150 °C/plyn stupeň 2) zhruba 1 a půl hodiny, 45 minut před koncem pečení maso podlijeme vodou. Krůtí roláda s cibulkou

1 Svazek naťové cibulky nakrájíme na kolečka. Svazek majoránky nasekáme nadrobno, dvě třetiny přitom smícháme s cibulkou a 3 lžícemi hořčice. Zhruba 1,2–1,5 kg krůtích prsou (od řezníka v úpravě na roládu) osolíme a opepříme. 2 Plát masa položíme na prkénko, na vál nebo na jinou pracovní plochu. Potřeme ho připravenou pastou z naťových cibulek, majoránky a hořčice, přičemž ze všech stran necháme asi 3 cm široký volný okraj. Maso pevně stočíme. 3 Roládu svážeme, aby držela tvar: nejdříve stáhneme nití konec masa a zavážeme ji. Asi 2–3 cm od toho nit znovu omotáme kolem masa, její konec provlečeme smyčkou a utáhneme. V odstupu 2–3 cm tak roládu po celé délce „sešněrujeme“. 4 Roládu opečeme na 2 lžících másla nebo oleje. Potom ji vložíme do trouby a při 200 °C (horkovzdušná trouba 175 °C/ plyn stupeň 3) pečeme asi hodinu. Postupně ji podléváme, asi po 50 minutách ji potřeme 2 lžícemi medu s majoránkou. 5 Pečeni vyndáme. Vypečenou šťávu přecedíme přes sítko a přivedeme k varu. Lžičku škrobové moučky rozmícháme ve 2 lžících vody, omáčku jí zahustíme a dochutíme solí a pepřem. Před podáváním z pečeně odstraníme nit. Vepřová s ovčím sýrem 1 Přibližně 3–4 naťové cibulky nakrájíme na kolečka. Přibližně 50 g malých černých oliv vypeckujeme a nasekáme najemno. Asi 200 g ovčího sýra rozdrolíme. Všechny přísady nakonec prohněteme se dvěma lžičkami sušeného oregana. 2 Připravíme si vepřovou kotletu bez kosti vcelku (pro čtyři až šest osob počítáme s 1,5 kg), kterou omyjeme a osušíme. Potřeme ji solí a mletým pepřem. Seshora uprostřed, asi 3 cm od obou krajů, kus masa do hloubky nařízneme. 3 Potom si předehřejeme troubu (elektrický sporák 200 °C/ horkovzdušná trouba 175 °C/ plyn stupeň 3 nebo podle toho, jak to máme vyzkoušené). Masovou kapsu naplníme sýrovou směsí a nádivku do ní dobře přitiskneme lžící. 4 Otvor v mase sepneme párátky nebo kousky špejlí, případně kovovými špízy. Kolem nich ho převážeme šňůrkou (jako šněrovací boty – foto dole). Vložíme ho do pekáče a podlijeme 375 ml zeleninového vývaru. Pečeme kolem 45 minut. 5

Potom teplotu snížíme zhruba na 175 °C (horkovzdušná trouba 150 °C/plyn stupeň 2) a maso pečeme dalších 30 minut. Občas ho přelijeme vypečenou šťávou. Před podáváním z něj vytáhneme párátka (špejle, špízy), nit se pak uvolní sama. Foto autor| ilustrační foto: RCFF

tnbiz.cz Výslužka ze zabíjačky bude i pro sousedy. Chystá se nový zákon 21.12.2015 tnbiz.cz str. 0 tn.cz / gar Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jitrnice, tlačenky, jelita nebo třeba ovar z domácí zabíjačky - to vše byste podle zákona měli spotřebovat ve své domácnosti. Jak ale informuje MF Dnes, chystá se změna zákona. Brzy byste už mohli obdarovat produkty domácích zabíjaček i sousedy a známé. Už před několika lety se v Česku uchytila fáma o tom, že Evropská unie zakazuje domácí zabíjačky. Pravda je jinde - domácí zabíjačky zakázané nejsou. A už vůbec ne nařízením z Bruselu. Porážky zvířat mimo jatka zakazuje česká legislativa už více než padesát let. Výjimku mají právě domácí zabíjačky - tedy pokud se maso ze zvířete spotřebuje v rodině. Zákaz zabíjaček je nesmysl. Českou tradici milují i Francouzi Tohle pravidlo by chtělo ministerstvo zemědělství ještě rozvolnit. Maso z domácí zabíjačky by pak majitel zvířete mohl darovat i známým, sousedům a dalším blízkým lidem. Počítá s tím návrh, který ministr zemědělství Marian Jurečka přinesl do vlády. Vláda by o něm mohla hlasovat do konce ledna. Tím by se odstartovala schvalovací procedura - vláda, Sněmovna, Senát. Stejně jako dosud by stále platilo, že s produkty z domácích porážek se nesmí obchodovat. Ale zatímco dnes vás může talíř s jitrnicemi, který podáte sousedovi přes plot, vyjít na tučnou pokutu, po novele zákona by to bylo možné beztrestně. PODÍVEJTE SE: Tradiční česká zabijačka Není zcela jasné, jestli zákon projde. Proti změně protestuje Český svaz chovatelů masa. Ten se obává, že toto volnější nakládání s masem a produkty zabíjaček, by mohlo ohrozit zdraví veřejnosti. Zamýšlená změna, podle které budou moci "výslužku" dostat i osoby blízké, podle zpracovatelů masa může znamenat klidně celou vesnici a přilehlé další obce. Namítají, že je takové šíření "rizikového masa" z domácích zabíječek nebezpečné. tn.cz / gar

URL| http://tn.nova.cz/ext/vysluzka-ze-zabi...i-pro-sousedy-chysta-se-novy-zakon.html

TRADE NEWS TURECKÉ VÁBENÍ 17.12.2015

TRADE NEWS str. 36 Do světa za obchodem LENKA ŠVIHLOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět TURECKO, BRÁNA ORIENTU, ZEMĚ ROZPROSTÍRAJÍCÍ SE NA DVOU KONTINENTECH, KDE SE MÍSÍ CHARAKTERISTICKÝM ZPŮSOBEM SILNÝ EVROPSKÝ VLIV V ASIJSKÉM POJETÍ A VŠE JE PODTRHNUTÉ PŘÍCHUTÍ ISLÁMU. VELKÝ OTEC TURKŮ MUSTAFA KEMAL (ATATÜRK) VÝRAZNĚ PŘIBLÍŽIL TURECKO EVROPĚ, POEVROPŠTIL JAZYK, JEHOŽ PÍSMO BYLO PŘEVEDENO DO LATINKY, SPOLEČNOST PODSTATNĚ SEKULARIZOVAL A ZALOŽIL SEKULÁRNÍ TURECKOU REPUBLIKU. TA NYNÍ ZAŽÍVÁ OBROVSKÝ POPULAČNÍ BOOM, NEJRYCHLEJŠÍ RŮST V EVROPĚ, PŘIČEMŽ VĚTŠINĚ TURKŮ NENÍ VÍC NEŽ TŘICET LET. POSLEDNÍ LÉTA SE TATO ZEMĚ OPODSTATNĚNĚ ŘADÍ TAKÉ MEZI NEJRYCHLEJI ROSTOUCÍ TRHY NA SVĚTĚ A TERITORIÁLNÍ BLÍZKOST K EVROPĚ A S TÍM SPOJENÁ SNADNÁ DOSTUPNOST SE STALY PRO EXPORTÉRY Z EVROPSKÉ UNIE VELKÝM LÁKADLEM. OSMANSKÁ SÍLA Již historicky Osmanská říše představovala velmoc s obrovským vlivem přesahujícím široko daleko své hranice. Pod taktovkou prezidenta Erdogana, ztělesňujícího svým chováním a ambicemi obrazně řečeno novodobého osmanského sultána, má Turecko obrovské vize a cíle nebývalého růstu a velkého ekonomického a průmyslového rozmachu snad ve všech odvětvích. Státní i zahraniční investice putují do celé řady rozvíjejících se sektorů, jako je stavebnictví, infrastruktura, stavba železnic, energetika, elektronika, ale také potravinářský průmysl. „Infrastrukturální rozvoj spojený s růstem populace je motorem ekonomiky. Dá se říct, že díky silnému vnitřnímu trhu zde vyrostlo mnoho silných firem, které jsou schopné uspět také za hranicemi Turecké republiky. Platí to především o stavebních firmách, které se umístily na druhém místě v úspěšnosti exportu stavebních prací na světě, a to nejenom v oblasti výstavby infrastruktury, ale také technologických dodávek. Další tažnou silou tureckého trhu jsou výrobci elektroniky, vždyť například většina praček na evropském trhu byla vyrobena v Turecku. A takto bych mohl pokračovat ve výčtu dalších firem,“ uvedl Michal Koščo, který působí v Turecku jako ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu. PŘIPRAVTE SE NA ČASTÉ PRACOVNÍ CESTY Turecký trh rozhodně nepatří k těm snadným, exportéři na počátku narážejí na spoustu překážek. Mezi ně patří jazyková bariéra, vysoký tlak na cenu, pro Evropany nepřehledné právní a tržní prostředí a také špatná vymahatelnost práva. To dokáže řadu firem odradit už v samotném počátku. Vzdát to by však byla velká škoda, protože když se dobře připravíte a obrníte trpělivostí, můžete získat trh velikostí srovnatelný s Německem, navíc s velkým potenciálem expanze do dalších zemí Blízkého a Dálného východu a zemí MENA. „Obecně platí nutnost být na obchod dobře připraven v každé zemi, nicméně pro Turecko to platí dvojnásobně. Turecké společnosti jsou náročnými obchodními partnery a na své dodavatele kladou vysoké požadavky. Nestačí jim nízká cena, vyžadují také pohotové reakce na dotazy a marketingovou podporu na místním trhu. České firmy musí počítat s tím, že je nutné turecké partnery často navštěvovat, podporovat je přímo v Turecku a účastnit se jednání s koncovými zákazníky. Je to jeden z osvědčených receptů, jak zde uspět. Tímto přístupem svému tureckému partnerovi potvrdíte, že o obchod máte opravdu zájem, své turecké zástupce motivujete k větší aktivitě a navíc jim můžete pomoct v odbornosti. Turci nebývají vždy dobří po stránce technologické, zatímco obchodně je tomu naopak,“ doplnil své zkušenosti Michal Koščo. VÝZVY POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU Velké možnosti pro řadu českých exportérů nabízí třeba trh s potravinami, který v Turecku zdaleka nepatří ve srovnání s evropskými trhy k přesycenému. Turci bohatnou, jsou vzdělanější a jejich spotřeba potravin a alkoholu výrazně roste. Zároveň je tento trh hladový po nových technologiích, které procesně zefektivní a zjednoduší výrobu a navýší její kapacity. V letech 2007 až 2012 rostla poptávka po potravinách ročně o 14 procent. Zahraniční investice, které sem proudí, se neustále zvyšují. Mezi největší investory se řadí Ferrero, které vložilo do výroby čokolády a cukrovinek více než 95 milionů EUR. Nestlé investovalo za poslední čtyři roky přes 140 milionů USD. Dalším velkým globalizovaným investorem do tureckého potravinářského trhu je OLAM Group, která koupila tureckou společnost zabývající se produkcí a zpracováním lískových oříšků, jež bude produkovat 75 % světové spotřeby. Vložila dalších 37 milionů USD do produkce a

zpracování vlašských ořechů a mandlí a plánuje investovat také do výroby těstovin. Turecko má v Evropě nejnižší spotřebu alkoholických nápojů na obyvatele. Vláda se značně angažuje ve snižování spotřeby alkoholu různými opatřeními, například absolutním zákazem jeho propagace. Navzdory snahám vládnoucí strany o postupnou prohibici alkoholu však spotřeba každým rokem stoupá. Jen prodej piva ročně roste průměrně o 8 procent. Rozvoj společnosti, vyšší vzdělanost a růst příjmů s sebou také nesou větší touhu po zdravém životním stylu, a tedy i poptávku po moderních potravinových produktech, tzv. ready to eat. „Zvyšuje se poptávka po biopotravinách, snídaňových cereáliích, kojenecké a dětské výživě, dietních potravinách. Ve velkých městech vznikají obchody se zdravou výživou, nabídka produktů je však prozatím ještě velmi omezená,“ hodnotí změny na potravinářském trhu ředitel kanceláře CzechTrade v Turecku. Je tedy zřejmé, že přes různé překážky, jimiž se Turecko snaží ochránit svůj trh, se nabízí široké pole možností, kde české firmy mohou uspět. Narůstá poptávka po potravinářských technologiích - pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny, mražené potraviny. V zemědělském sektoru se nabízí dodávky opět v oblasti technologií, a sice zemědělské stroje, v oblasti pěstování ovoce a zeleniny ve sklenících chybí odvětrávací či zavlažovací technika, speciální systémy hnojení apod. Například v pěstování ovoce a zeleniny patří Turecko k deseti největším světovým producentům. „Turecký trh je obrovský, začíná se šplhat k 80 milionům obyvatel, a dohání tak nejlidnatější zemi Evropské unie, průmyslového německého tahouna. Bojovat o trh s potravinami představuje obrovskou výzvu jak pro velké světové hráče, tak pro české výrobce,“ potvrzuje Michal Koščo. ENERGETIKA VEDE Z pohledu zahraniční kanceláře CzechTrade je dlouhodobě nejúspěšnějším oborem České republiky energetika. Nejvýznamněji v Turecku investoval ČEZ, který zprivatizoval jednu z distribučních sítí nedaleko Istanbulu se svým tureckým partnerem AK Enerji. Společně rozvíjejí řadu dalších projektů, jako jsou výstavby nových elektráren. Vítkovice Heavy Machinery v Turecku dokončují uhelnou elektrárnu o výkonu 2x 145 megawattů. Ovšem v rámci subdodávek slaví úspěchy řada dalších tuzemských firem stejně jako v dobývání energetických surovin. Populační růst, ale i rozvoj průmyslové výroby neustále navyšují poptávku po elektřině, přičemž produkce a distribuce elektřiny kapacitně není schopná poptávku vykrývat. Turecká ekonomika vkládá obrovské investice a úsilí do výstavby elektráren a rozvodů distribučních sítí. Energetická výroba roste v zemi napříč odvětvími, můžeme tak pozorovat nárůst energetiky jak klasické, tak jaderné, ale i zelené energie. Pro české energetické strojírenství je z tohoto pohledu určitě nejzajímavější rozvoj a výstavba uhelných a jaderných elektráren. V Turecku se nyní chystá stavba první jaderné elektrárny, kterou bude stavět Rosatom, a již nyní je vidět mezi českými subjekty značný zájem se do tohoto projektu zapojit. Česká energetika má velké šance zde úspěšně „přiložit ruku k dílu“. MISE ENERGETIKŮ DO TURECKA POČTVRTÉ Kancelář CzechTrade v Istanbulu společně se Zastupitelským úřadem ČR v Turecku realizovala letos v listopadu již čtvrtou misi energetiků do Turecka; ty se staly mezi českými energetickými dodavateli velmi populární. „Turecko je jedním z mála trhů, které spojuje lokální energetické požadavky s kompetencemi českého průmyslu. Účast na misi je deklarací seriózního zajmu MPower o vytvoření dlouhodobého partnerství s lokálním klientem. Zároveň je Turecko branou na další trhy. Prosazením na konkurenčním tureckém armaturářském trhu je perfektním začátkem pro úspěch v okolních zemích,“ shrnul svou účast na misi Peter Szenasy, zástupce společnosti MPower. Mise energetiků pomáhá propagovat české podniky před místními společnostmi a lépe a snadněji se ucházet o turecké zakázky. Letos navštívilo jedenáct českých společností řadu klíčových tureckých hráčů. V Ankaře to byly salik Enerji, Celikler Enerji, Gama Enerji a Enpro Enerji. Dalším místem bylo město Konya, kde se firmy účastnily jednání u Konyaseker, která zprivatizovala elektrárnu Soma, vybudovanou československým EPC kontraktorem Škodaexportem. Poslední jednání probíhala na jihu Turecka se společností Bereket Enerji na elektrárně Yatagan, odkud se všichni účastníci přesunuli do hlavního města Egejského moře Izmiru, kde svůj jednací týdenní maraton zakončili. „Výběr představených tureckých partnerů byl velmi kvalitní. Akce předčila naše očekávání. Jednalo se jak o majitele a provozovatele jednotlivých elektráren, tak o technologické firmy a silné EPC kontraktory,“ pochvaloval si Jan Homut, zástupce společnosti ZAT Příbram. Řada firem se mise účastní opakovaně. Například plzeňský výrobce generátorů Brush SEM se zúčastnil již potřetí a jeho

představitel Jiří Soudek svůj opakovaný zájem komentoval: „S výsledky mise jsme byli vždy spokojeni, a tak bylo logické se této akce znovu účastnit. Musím říct, že z mého pohledu byla poslední mise víceméně perfektní.“ „Energetický trh je v Turecku naší jasnou prioritou. Nejvíce českých firem se v této zemi zajímá právě o tento obor,“ uvádí ředitel zastoupení CzechTrade v Istanbulu a dodává: „Organizování misí pro české firmy je naší pravidelnou aktivitou. Je příjemné zjistit, že přináší ovoce, a to nejenom v oblasti úspěšných obchodních případů českých firem do Turecka, ale také ve formě vzájemné a užší spolupráce českých firem na zahraničních trzích obecně. To je podle mého názoru něco, co v posledních letech českým exportérům chybí.“ PESTRÉ SPEKTRUM ŠANCÍ Jedním z velmi perspektivních oborů v Turecku může být například kolejová doprava. Škoda Transportation nedávno realizovala dodávku 70 tramvají pro město Konya. Společnost Borcad dodává sedačky výrobcům kolejových vozidel, daří se však i dalším menším společnostem. Vhodnou podpůrnou akcí v dopravní technice je bezesporu největší veletrh kolejových vozidel Eurasia Rail, který se koná každoročně v Istanbulu. Za Českou republiku se ho pravidelně účastní téměř dvě desítky firem. Většina z nich má v Turecku již partnera a na trh dodávají. Podstatnou část obchodu mezi Českou republikou a Tureckem představují subdodávky do automobilového průmyslu. Výroba počtu kusů vozidel včetně zemědělské techniky je mezi našimi zeměmi prakticky vyrovnaná. V Turecku má svůj závod osm automobilek. Dalšími zajímavými obory jsou zdravotnictví, farmacie, dodávky do strojírenství, zemědělského sektoru, obranného průmyslu, ale rozvíjí se i IT a další obory. Kancelář CzechTrade v Turecku pomohla za dobu své existence českým společnostem k více než stovce úspěšných obchodů a mnoho dalších je rozpracovaných. „V kanceláři CzechTrade v Istanbulu pracují dva turečtí zaměstnanci. Díky této skutečnosti dokážeme přiblížit českým firmám turecký trh česko-tureckýma očima a připravit je lépe na nesnáze, které je mohou čekat,“ shrnuje Michal Koščo. SPOJENÉ NÁDOBY: EKONOMIKA A POLITIKA Turecká ekonomika je silně provázána se státní mocí, její rozvoj a směr proto určuje politický vývoj. Potvrdily to výsledky letošních červnových voleb do parlamentu, které skončily patovou situací, a tak se volby musely opakovat. Ještě před samotnými volbami bylo na tureckých společnostech jasně vidět, že se svými investicemi čekají nejdříve na jejich výsledky. Dané období se kvůli opakování voleb ještě protáhlo a mělo citelný neblahý dopad na stav turecké ekonomiky. Nestabilita ve vnitřním politickém vývoji společně s událostmi v sousední Sýrii, do nichž se Turecko aktivně zapojuje, přinesly propad turecké měny. Například kurz TRY vůči CZK šel v období mezi lednem až zářím 2015 dolů o více než 20 %, což mělo negativní dopad na nákup zahraničního zboží. Většina investic státních i soukromých firem byla proto pozastavena. Tento trend se však začal v září postupně obracet, aby v listopadu mohl prudce stoupat. Hlavním důvodem posílení turecké liry se staly výsledky listopadových voleb, kdy vyhrála Erdoganova vládní AKP a s ní spojená stabilizace politického klimatu v zemi. Turecký národ si zvolil již počtvrté po sobě vládu AKP, která řídí vývoj země již více než 12 let. V listopadových volbách dostala tato strana od voličů skoro 50 procent, a drží tedy akceptovatelnou většinu. V 55členném parlamentu jí patří více než 55 procent křesel. „Nejen pro Turecko, ale i pro zahraničí je to signál kontinuálního vývoje. Lze předpokládat, že se kurz turecké liry ještě více přiblíží hodnotám, kterých dosahovala na začátku tohoto roku. Dále se dá očekávat uvolnění a nastartování investic, které byly odsouvány. S určitou nadsázkou můžeme říct, že se blýská na lepší časy, a můžeme jen doufat, že se českým firmám bude dařit pokračovat v nastoleném trendu z let minulých, kdy jsme oproti roku 2011 zvýšili náš vývoz takřka dvojnásobně,“ zhodnotil situaci Michal Koščo. Top položky českého vývozu do Turecka (2014) ( v CZK) Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob 9 038 786 000 Části a součásti vozidel motor., osob. aj., traktorů 3 857 803 000 Stroje automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 3 079 046 000 Vozy motorové železniční aj., dopravy kolejové 2 221 151 000

Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů 1 172 767 000 Čerpadla i se zař. měřicím, zdviže na kapaliny 1 134 662 000 Čerpadla, vývěvy, vzduchové kompresory ap. 886 382 000 Stroje, přístroje klimatizační 652 359 000 Části přístr. k ochraně ap. obvodů rozvaděčů aj. 624 702 000 Stříbro surové i ve formě polotovarů, prachu 620 437 000 Ostatní 21 401 988 000 Region HDP/obyv. v USD Východomarmarský region 20 270 Istanbul 12 404 Egejský region 10 544 Západomarmarský region 10 410 Středomořský region 9 887 Západní Anatolie 9 752 Západočernomořský region 9 229 Jihovýchodní Anatolie 8 385 Střední Anatolie 8 366 Východočernomořský region 8 092 Středovýchodní Anatolie 5 876 Severovýchodní Anatolie 5 039 Zdroj dat: Wikipedia STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ TURECKA PODÍL NA HDP (v %) 8,2 zemědělství 26,9 průmysl 64,9 služby PODÍL NA ZAMĚSTNANOSTI (v %) 24,7 25,3 50 Zdroj dat: Wikipedia, CIA Foto popis| Účastníci již čtvrté mise českých energetiků do Turecka, kterou v listopadu zorganizovala kancelář CzechTrade společně se Zastupitelským úřadem ČR Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK, ARCHIV CZECHTRADE A JANA PEŠAVOVÁ Foto autor| Infografika: cANTECOM O autorovi| TEXT: LENKA ŠVIHLOVÁ, LENKA ŠVIHLOVÁ JE PRACOVNICÍ ZAHRANIČNÍ KANCELÁŘE CZECHTRADE V TURECKU

tribune.cz Snížení kompetencí hygieniků projedná vláda. MZ nesouhlasí 21.12.2015

tribune.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět foto: archív vláda ČR Snížení kompetencí hygieniků projedná vláda. MZ nesouhlasí 21.12.2015 07:12 Zdroj: ČTK Převod kompetencí při kontrole potravin v restauracích z hygieniků na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci projedná v pondělí vláda. Hygienikům by měly zůstat kontroly ve školách a nemocnicích. Změnu navrhlo ministerstvo zemědělství v novele zákona o potravinách. založit diskusi >> diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek Upozornění: Následující článek vybírá redakce http://www.tribune.cz v rámci monitoringu médií. Není redakčním textem. Zdroj média tohoto článku najdete v záhlaví nebo na konci textu. Ministerstvo zdravotnictví s návrhem nesouhlasí. Norma dále nově definuje, jaké potraviny budou moci být označeny českou vlajku nebo jinými znaky ČR. Zavádí i větší výstražné značení na tabákových výrobcích, které vyžaduje Evropská unie. Ministerstvo zdravotnictví je proti změně kompetencí při kontrolách restaurací. "Text předkládaný na jednání vlády by po jeho případném schválení zavedl dvojí režim pro provozovatele stravovacích služeb, a navíc je z právního hlediska zmatečnou a obtížně srozumitelnou právní normou," řekla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. Před novelou již dříve varovali hlavní hygienik Vladimír Valenta i zdravotnické odbory. "Kdyby změna prošla, tak by to reálně znamenalo ohrožení veřejného zdraví. Nemohli bychom ve většině stravovacích zařízení vykonávat část dozoru, který nyní provádíme, a to zejména posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců. V restauracích bychom si mohli všímat tak možná pracovních podmínek, kontrolovat pitnou vodu či jestli se tam kouří," uvedl Valenta. Ministerstvo zemědělství si za změnami stojí, odvolává se na programové prohlášení vlády. Kompetence by se měly podle novely převést k roku 2017. Původně na to ministerstvo chtělo i 109 milionů korun ze zdravotnického rozpočtu, to již nyní nevyžaduje. Novela dále výrobcům zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Poslední velkou změnou je převedení evropské tabákové směrnice do českých zákonů. Na cigaretových krabičkách by tak varování před škodlivostí kouření mělo zabírat minimálně 65 procent obalu. Novela navíc zakáže i prodej jakýchkoliv cigaret s příchutí, kromě mentolu. Výrobci cigaret upozorňují, že na přijetí novely není v ČR příliš času. "Cesta k tomu, než z výrobní linky sjedou krabičky podle nových požadavků, trvá přibližně šest měsíců, a tedy do 20. května budoucího roku, od kdy je směrnice EU účinná, už moc času nezbývá," uvedla mluvčí JT International Danica Siváková. Podle ní v případě pozdního schválení hrozí výpadky v zásobování. Zavedení většího varování před škodlivostí kouření by mělo podle důvodové zprávy snížit počet

kuřáků v Česku o dvě procenta a počet kuřáků snažících se o odvyknutí by se měl zvýšit o čtyři procenta. Pokud by ČR normu nepřijala, hrozily by jí sankce. ČTK

URL| http://www.tribune.cz/clanek/38138

TV Nova Inspektoři ČOI na kontrolách prodeje kaprů 22.12.2015

TV Nova str. 6 17:00 Odpolední Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petra SVOBODA, moderátorka -------------------Inspektoři České obchodní inspekce stejně jako každý rok vyrazili na kontrolu stánkařů. Zajímal je hlavně prodej vánočních ryb. Jen v Českých Budějovicích během dne zkontrolovali devět prodejců. Pochybil ale pouze jeden. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor -------------------Dvě inspektorky České obchodní inspekce mají před sebou práce víc než dost. Úkol jediný zkontrolovat co nejvíce prodejců ryb. osoba -------------------Živýho? A jak velkýho? osoba -------------------Tak kolem třech kil. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor -------------------První stánek s rybami na českobudějovickém náměstí a první prohřešek. Martina STŘIHAVKOVÁ, Česká obchodní inspekce České Budějovice -------------------Prodejce nedodržel deklarovanou hmotnost kapra. prodejce -------------------Asi byla problém v tom, že jsme měli na váze trošku vody, takže malinko to převáželo o čtyři koruny a nezapomněl jsem napsat na paragon datum teda. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor -------------------Následují další kontroly a světe div se, žádný nedostatek. V tomto stánku dokonce rybáři ošidili sami sebe o čtyři koruny. prodejce -------------------Taška zdarma a nějaký ošizení ve prospěch zákazníka se prostě nepočítá. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor

-------------------Poctivým prodejcům letos přeje počasí. Je nad nulou a váhy nenamrzají. Ukazují tak skutečnou váhu ryb. Na každém stánku musí být uvedena cena za kilogram ryby, ale také cena za další služby, které prodejci nabízejí. Například usmrcení kapra, anebo jeho čištění. Česká obchodní inspekce ale dnes kontrolovala prodej ryb i v Plzni a výsledek byl mnohem horší. Ze tří prodejců dva šidili své zákazníky. Inspektoři zjistili, že na tříkilovém kaprovi vydělali až 15 korun. Neměli už od samého začátku prodeje správně nastavenou váhu.

Inspektoři ČOI na kontrolách prodeje kaprů 22.12.2015

TV Nova str. 19 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petr SUCHOŇ, moderátor -------------------Inspektoři České obchodní inspekce stejně jako každý rok vyrazili na kontrolu stánkařů. Teď je zajímá hlavně prodej vánočních ryb. Třeba v Českých Budějovicích dopadla kontrola docela dobře. Zato v Plzni podle všeho brali prodejci zákazníky občas na hůl. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor -------------------Váha, nejdůležitější pomůcka při prodeji ryb. Každý, kdo ji požívá, musí zkontrolovat, aby nevykazovala odchylky. Jenže tihle prodejci kaprů v Plzni si s tím hlavu nelámali. prodejce -------------------Tady jsme, špatně jsme odpočítali tu váhu. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor -------------------Ta inspektorům spočítala, že kapr má více než ve skutečnosti a to se odrazilo i na ceně. Soňa VACHOVÁ, redaktorka -------------------Třeba u tohohle stánku v centru Plzně prodejci Českou obchodní inspekci ošidili o téměř 20 korun na dvou kaprech. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor -------------------V Plzni dnes inspektoři v naší přítomnosti zkontrolovali tři prodejce. Dva z nich pochybili. Lépe dopadli ti v Českých Budějovicích. Z devíti neobstál jediný. Martina STŘIHAVKOVÁ, ČOI České Budějovice -------------------Prodejce nedodržel deklarovanou hmotnost kapra. prodejce -------------------Asi byla problém v tom, že jsme měli na váze trošku vody, takže malinko to převáželo o čtyři koruny a zapomněl jsem napsat na paragon datum teda. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor -------------------V tomto stánku dokonce rybáři ošidili sami sebe, o čtyři koruny. prodejce --------------------

Ošizení ve prospěch zákazníka se prostě nepočítá. Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor -------------------Na každém stánku musí být uvedena cena za kilogram ryby, ale také cena za další služby, které prodejci nabízejí. Inspektoři letos stejně jako loni udělili zatím prodejcům minimum pokut. Soňa Vachová a Jiří Bydžovský, televize Nova.

tyden.cz Obliba kvalitních potravin v Česku roste, nabízejí je i zážitkové boxy 16.12.2015

tyden.cz str. 0 Dieta a krása - red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Češi při nakupování stále více podporují drobné tuzemské výrobce, jejichž potraviny nabízejí vysokou kvalitu a jejichž výrobky jsou dělané s opravdovou láskou. Tento zájem dokazuje například obliba farmářských trhů nebo rozmach specializovaných e-shopů. Češi při nakupování stále více podporují drobné tuzemské výrobce, jejichž potraviny nabízejí vysokou kvalitu a jejichž výrobky jsou dělané s opravdovou láskou. Tento zájem dokazuje například obliba farmářských trhů nebo rozmach specializovaných e-shopů. Potraviny špičkové kvality lze získat i formou zážitkových boxů. Zážitkové boxy jsou totiž jednou z možností, jak dostat na svůj stůl vybrané speciality, které nejsou běžně k sehnání. "Vyhledáváme a podporujeme výjimečné produkty tuzemských malovýrobců. Zaměřujeme se na špičkovou kvalitu, dokonalou chuť, unikátní provedení, původ a příběh produktů. Kromě Česka vyhledáváme i menší zahraniční výrobce. Vybrané lahůdky pak představuje formou netradiční zážitkové služby svým zákazníkům, kteří mohou objevovat nové chutě a zažívat kulinářskou senzaci každý měsíc prostřednictvím boxu s překvapením," uvedl Daniel Dufek, spoluzakladatel Šmakujto. Cílem projektu je primárně vzdělávat zákazníka v kvalitě produktů a aktivně se podílet na změnách a vývoji sortimentní nabídky na českém, potažmo i slovenském trhu. "Chceme plošně přispět k osvětě o tom, že se za kvalitu vyplatí zaplatit, že je důležité vědět, kdo, kde a z čeho produkt vyrobil. Snažíme se také o to, aby zákazník kvalitu a chuť produktu dokázal ocenit, zhodnotit a v neposlední řadě, aby si produkt užil také díky jeho příběhu či příběhu výrobce," uvedl dále Dufek. Pečlivý výběr jednotlivých produktů tak zaručuje, že si vychutnáte opravdovou lahůdku. Veškeré výrobky musí být vždy bez zbytečných aditiv nebo zcela bez nich. Výrobek musí skvěle chutnat, být v chuti či provedení unikátní a měl by být v ceně, kterou je český zákazník ochoten za něj zaplatit. "Veškeré produkty a jejich složení konzultujeme přímo s výrobci a také naším odborným garantempotravinářským technologem)," vysvětlila spoluzakladatelka Lenka Pražanová. Výběr produktů či jejich variant je také přizpůsoben ročnímu období, resp. konkrétním měsícům roku. Pro zakladatele této služby je také důležitá zpětná vazba od zákazníků. Na jejím základě mohou výrobci zdokonalovat své produkty, ať už jde o změnu či vylepšení složení, velikost balení, typ a design obalu aj. "Ve Šmakujto si myslíme, že je důležité pro tuzemský trh s potravinami, aby se český zákazník aktivně zapojit, zajímat se a podílet se svým nákupním rozhodování na tom, jaké výrobky budou na trhu. Zpětná vazba našich zákazníků na kvalitu a typ produktů z boxů je pro nás důležitým vodítkem," řekla Pražanová s tím, že veškeré zpětné vazby a přání předává svým obchodním partnerům. Trend zasílání balíčků, většinou v měsíčních cyklech, se do Česka dostal ze zahraničí, kde je už několik let velmi populární. Obsah balíčků bývá do poslední chvíle utajen. V Česku se objevily balíčky

s potravinami, drogérií, knihami a právě také potravinami. "V USA jsou zážitkové balíčky s potravinami velmi populární. Lidé tak ochutnají potraviny, na které by normálně nenarazili, neplatí dopravu a dostanou více, než kolik obsah ve skutečnosti stojí, " dodal Dufek. Lidé tyto balíčky využívají buď pro sebe, nebo jako dárky k narozeninám, Vánocům, jako dárky pro zaměstnance nebo jako svatební dárek.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/die...abizeji-je-i-zazitkove-boxy_365942.html

Letošní sucho způsobilo škody za 2,6 miliardy, míní zemědělci 17.12.2015

tyden.cz str. 0 Domácí ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zájmové svazy v zemědělství odhadly škody způsobené letošním suchem na 2,6 miliardy korun, zatímco ministerstvo zemědělství vyčíslilo škody zatím na 1,2 miliardy korun, řekl ve čtvrtek prezident Agrární komory Miroslav Toman. Zájmové svazy v zemědělství odhadly škody způsobené letošním suchem na 2,6 miliardy korun, zatímco ministerstvo zemědělství vyčíslilo škody zatím na 1,2 miliardy korun, řekl ve čtvrtek prezident Agrární komory Miroslav Toman. Podle ministerstva není ale sčítání škod ještě hotové. "Ministerstvo zemědělství připravilo balíček 600 milionů korun, který bude na základě předem stanoveného klíče rozdělen mezi postižené producenty," uvedl dále Toman, podle něhož má jít o mimořádnou pomoc. "V tuto chvíli není stanovena přesná částka, ani procenta, proto to nemůžeme zatím potvrdit," reagoval mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Sucho mělo podle komory největší dopady na letošní sklizeň kukuřice na zrno, cukrovou řepu, brambory, ale také na krmné plodiny jako kukuřici na siláž či pícniny, dále pak na chmel, ovoce a zeleninu. Naopak dobře se letos dařilo obilninám. Stát má možnost podpořit zemědělce kvůli suchu z již notifikovaného programu, do roku 2020 jim může vyplatit až 12,25 miliardy korun. O využití těchto peněz by ale musela rozhodnout vláda. Ministerstvo nyní připravuje spuštění fondu těžko pojistitelných rizik, do kterého by přispívali zemědělci a stát. Pokud by se jim úroda zmenšila kvůli suchu nebo povodním o více než 30 procent, stát by škody zapojeným zemědělcům proplatil. Podle rozhodnutí vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by měla vzniknout státní strategie na boj se suchem do poloviny roku 2017. Sám premiér se ale vyjádřil, že by chtěl, aby základní strategické dokumenty vznikly již do konce roku 2016. Dlouhotrvající sucho a horko letos způsobovalo komplikace po celé zemi. Vědci očekávají, že podobně teplých a suchých let bude přibývat.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/let...2-6-miliardy-mini-zemedelci_366024.html

Ázerbájdžán po devalvaci měny ovládla nákupní horečka 22.12.2015

tyden.cz str. 0 Svět ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ázerbájdžán ovládla nákupní horečka vyvolaná pondělním oznámením o zrušení kontroly nad kurzem národní měny. Platidlo manat vůči dolaru ztratilo polovinu své hodnoty a zemi odkázané z velké části na dovoz hrozí skokové zdražování. Ázerbájdžán ovládla nákupní horečka vyvolaná pondělním oznámením o zrušení kontroly nad kurzem národní měny. Platidlo manat vůči dolaru ztratilo polovinu své hodnoty a zemi odkázané z velké části na dovoz hrozí skokové zdražování. V obchodech zavládl zmatek, lidé už v pondělí večer skupovali potraviny i spotřební zboží. Centrální banka v pondělí rozhodnutí vysvětlila snahou ochránit prudce klesající devizové rezervy a zajistit konkurenceschopnost ekonomiky. Manat se po tomto rozhodnutí vůči dolaru propadl o 32 procent, v úterý propad pokračoval. Krize je důsledkem dlouhodobého poklesu cen ropy na světových trzích. Export ropy a zemního plynu tvoří 95 procent ázerbájdžánského vývozu a 75 procent vládních příjmů. Ázerbájdžánská média kontrolovaná státem o chaosu v obchodní síti neinformovala, podle ruských médií ale prakticky všechny obchody v hlavním městě Baku byly už v pondělí vystaveny útokům kupujících. Ze supermarketů mizely potraviny, hygienické prostředky a spotřební zboží. Mnoho obchodů dnes ráno neotevřelo s tím, že obchodníci zboží přeceňují. Devalvace manatu podle místních ekonomů nevyhnutelně vyvolá prudké zdražení, které se nevyhne ani potravinám, oděvům nebo lékům. V obchodech se už zvýšily ceny dovážené elektroniky či automobilů. "Mnoho potravin se do Ázerbájdžánu dováží, včetně masa, mléka, ovoce, zeleniny nebo surovin pro pekárny chleba," řekl agentuře Salam News ekonom Vahíd Magerramov. "O kolik se sníží kurz manatu, o tolik se toto zboží zdraží a rozdíl zaplatí kupující. Příjmy státu se snižují a zvýšení platů nelze z rozpočtu zajistit," dodal.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/sve...eny-ovladla-nakupni-horecka_366570.html

Týdeník Květy POUTÁ VÁNOČKA SLUNCE A ZAHLEŇUJE MLÉKO? 17.12.2015

Týdeník Květy str. 43 Trendy zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jídlo, které jíme o Vánocích, je spojené s řadou mýtů, často pocházejících už z pohanských dob. Například pletení vánočky prý symbolizuje spoutání slunce o zimním slunovratu, aby nadobro nezmizelo. Ikdyž naše poznání o kosmu i o světě je od dob, kdy druidové sekali zlatým srpem jmelí, nesrovnatelné, mýty o potravinách existují stále. Jeden z těch nejrozšířenějších je o mléce. Odpůrci jeho konzumace hovoří o jeho škodlivosti, což může být pravda u lidí trpících laktózovou intolerancí nebo alergií na mléko. Pro zdravé je naopak nejlépe zužitkovatelným zdrojem vápníku i dalších výživově důležitých látek. Mnozí tomuto mýtu uvěřili a vyřadili mléko a mléčné výrobky ze svého jídelníčku, což zvláště u dětí a seniorů je velmi nepříznivé pro jejich zdraví. Podobné mýty existují také o tucích, o éčkách atd. Proto se odborníci zabývající se výživou, technologií výroby potravin, výzkumem v potravinářství a nezávadností potravin spojili v novém projektu Výživa a potraviny – mýty a realita neboli jak odborně vysvětlovat mýty o potravinách, které mohou vést až k poškození zdraví. Na pováženou je, že mnohé polopravdy šíří i dnes módní výživoví poradci. Odborníci sdružení v projektu jsou proto přesvědčení, že živnost nutriční poradce by měla být převedena z volné, kdy radit může kdokoli, na živnost vázanou. Další informace na webu: http://www.nadacevyziva.cz

Foto popis| Výživa ovlivňuje zdraví až ze 40 procent

Ústecký deník Vánoční ryba? Lidé chtějí málo kostí 17.12.2015

Ústecký deník str. 10 Zajímavosti MICHAELA ŘÍMANOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Česká republika – Vánoční koledy, dárky pod stromkem a na talíři bramborový salát a smažený kapr. Bez toho si ještě před pár lety nedokázal téměř nikdo v České republice představit Štědrý večer. Tradice se ale pomalu mění. Kapří místo na stole začínají ovládat ryby z dalekých moří. Největší konkurent je losos. Růžové lososí maso servíruje na štědrovečerní stůl například Milan Ševčík z Ústí nad Labem. „Hlavně proto, že nemá tolik kostí,“ vysvětlil Ševčík. Kláře Tomanové z Teplic vadí kromě kostí také chuť kapra. „Připadá mi bahnitý. Když mám možnost si vybrat, dám si raději lososa nebo jinou rybu, která má masitější chuť. Dnes už je jednoduché si vybrat, co kdo má rád,“ poukázala Tomanová. Stále větší oblibu mořských ryb podporují také nově vznikající firmy, které vozí čerstvé zahraniční ryby do svých prodejen. „Zájem o mořské druhy se zvyšuje. Oblíbená je u nás kromě lososa také treska,“ uvedl majitel firmy Delimax, prodávající plody moře, Petr Grabec. Kromě lososa a mořských ryb jsou ale oblíbené i české sladkovodní ryby. „Málo kostí mánapříklad candát,“ poradil kuchař Jiří Dlapka. Pro mnoho dalších lidí jsou ale Vánoce bez kapra stále nepředstavitelné. „Je to tradice, stejně jako zdobení stromku. Z kapra smažím řízky. Ty servíruji s bramborovým salátem. Neměnili bychom,“ popsal rodinný zvyk Andrej Zuba ze Šluknovska. Lidé, kteří se nechtějí vzdát Treska tmavá Treska je vhodná i na obalování. Místo klasického trojobalu je vhodné obalit ji v t stí ku z brambor, mouky a perlivé vody. Uva ené brambory se rozmíchají s moukou a vodou na ídké t sto. Pak se v n m ryba obalí. Je to velmi rychle usma ené a nesaje to tolik tuk. kapra, podle obchodníků stále víc využívají nabídek specializovaných prodejen, kde jim rybu rovnou vykostí a naporcují. „Rok od roku pozorujeme větší zájem o filety než o živé ryby,“ potvrdil jeden z majitelů firmy Ocean 48 Martin Baráček. Ztrácí se tak tradice, kdy děti před Vánocemi chodily za kaprem plavajícím doma ve vaně. „Nedivím se, že lidé využívají podobné služby. V době, kdy všichni spěchají a nikdonemáčas, se jimmocnechce špinit si kuchyni a zdržovat se zabíjením a kucháním kapra. Také bych si raději koupil předpřipravený filet,“ přiznal kuchař zabývající se přípravou ryb Martin Čech. Za naporcované maso si ale zákazníci připlatí. „Cena za kilogram vykostěných kapřích filetů se pohybuje okolo tří set korun,“ uvedl Baráček z Ocean 48. Dodal, že cena za ryby zůstává ve srovnání s minulým rokem téměř stejná. „Rozdíl může být pouze pár korun,“ řekl Baráček. Kilo živého kapra je třikrát nižší. „Za kilo živého kapra lidé platí okolo pětadevadesáti korun. Těsně před Vánocemi může cena kvůli velkému zájmu stoupnout,“ upozornil majitel Rybárny Šopík Josef Šopík. Zda si lidé o Vánocích dají kapra, nebo jinou rybu, není podle kuchaře Dlapky důležité. „Hlavní je, aby zůstala zachovaná tradice a rybu nenahradil například vepřový řízek,“ je přesvědčený kuchař. Jenže právě to se v mnoha rodinách už stalo. „Ryby vůbec nejíme. Štědrovečerní večeři pro mě od malička představuje řízek plněný šunkou a sýrem s bramborovým salátem,“ přiznal Mostečan Jakub Netek. *** CANDÁTA STAČÍ ZPRUDKA ORESTOVAT Kapr Kdo má rád lehčí jídla na štědrovečerním stole, ocení tatarák z kapra. Syrový kapr se nakrájí na drobné kostičky. Ty se pak ochutí trochou octa, dijonskou hořčicí a limetkou. Směs se dokoření solí, pepřem a koriandrem. V jednoduchosti je síla.

Losos Nakrájí se na větší kostky nebo plátky rajčata, brambory, olivy, cappari. Nakrájené suroviny se poskládají na pečicí papír. Zakápnou se vínem, osolí, opepří a na směs se položí filet z lososa. Vše se zabalí do pečicího papíru. Peče se na dvě stě stupňů asi dvanáct minut. Jídlo tak nepřijde o žádnou chuť ani šťávu. Hlavně nestahovat kůži. Je nositelem chuti. Candát obecný Tuto chutnou rybu stačí pouze zprudka orestovat na pánvi. Podle přílohy se může přidat bazalka, ta se hodí k bramborám. Nebo ke grilované zelenině se do ryby výborně hodí rozmarýna. Důležité je nesundávat z ryby kůži. Ta je totiž nositelem chuti. Pstruh říční Celá vykuchaná ryba se naplní hladkolistou petrželkou. Přidá se pár stroužků česneku ve slupce a máslo. Tím se ryba provoní. Zprudka se opeče na pánvi. Pak se dá na pár minut dopéct do trouby. Tuňák sashimi Nejlepší je zprudka pečený jako steak asi minutu z každé strany. Musí být asi centimetr a půl vysoký, aby zůstal uvnitř prohřátý, ale syrový jako rare steak. Stačí dochutit jen solí a pepřem a lehce pocukrovat. Cukr udělá krustu při pečení. Tradice se miní. Kapří místo na stole zaeínají ovládat ryby z dalekých moří. Nejvitiím konkurentem je losos. Oblíbená je u nás také treska, málo kostí má candát. Ti, kteoí se nechtějí vzdát kapra, podle obchodníku stále víc využívají nabídek specializovaných prodejen, kde jim rybu rovnou vykostí a naporcují. Candát s houbovou polentou a kuřecím džusem Candát se ochutí pouze solí a pepřem. Zprudka se opeče. Houbová polenta se vytvoří tak, že se nejprve opečou žampiony na pánvi nebo grilu. Ve vedlejší nádobě se polenta zalije vývarem a nechá se odpočinout. Do polenty se přimíchají houby. Směs se dá zapéct do trouby na pár minut. Poté se krájí na plátky a servírují se s opečeným candátem. Vše se zalije silným kuřecím vývarem, který se zahustí máslem. Vznikne tak kuřecí džus. Foto popis| Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Děčínský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Chomutovský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Litoměřický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Mostecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Teplický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Liberecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Jablonecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Českolipský deník; Zajímavosti; 10 ID| d8af9148-740a-454b-af2e-60b696cd4945

Kapři! Bacha! Máte namále 22.12.2015

Ústecký deník str. 3 Ústecko KAREL ROUČ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Prodej kaprů se soustředí u obchodních center, rybu zabijí, vykuchají, stáhnou i vykostí Ústí n. L. – Poslední hodiny života před závěrečnou exhibicí na štědrovečerním stole tráví kapři v

řadě kádí na různých místech města. Prodejci tvrdí, že jich je dost a za dobrou cenu. Zákazníkům slibují nejen to, že rybu zbaví života, ale vykuchají, stáhnou, nafiletují a naporcují. „Já kapra stáhnu úplně – sundám celé šupinové lůžko, to dělá málokdo a pak ho i vykostím. Základem je pořádně ostrý nůž, ale hlavně se to musí umět,“ uvedl Jaroslav Hubka, který u Kauflandu prodává kapry od Chlumce nad Cidlinou. Obchod podle něj zatím moc nejde. „Lidi se spíše jenom dívají a ptají, než aby nakupovali,“ posteskl si. Kapři se prodávají zejména u velkých obchodních center. Například u Alberta nabízejí ryby z Třeboňska za 89 a 95 korun kilogram. Ve středu města je kádí méně. U Hraničáře prodávají kapry z Doks, ve stánku u obchodního domu Labe mají kapry z Kostomlat pod Řípem. „Máme i amury a prodáváme také živé pstruhy. Ceny jsou podobné jako kdekoli jinde, ale když chce někdo kapra jen zabít a vykuchat, tak mu ho rozpůlím zdarma,“ uvedl prodejce. Amury prodávají i v řeznictví pod poštou na Masarykově třídě, koupit se tu dají i porce kapra nebo kapří ořez. Pro ryby lze dojet i na sádky do Chabařovic, kde kromě kapra za 79 korun kilo mají také amury za 89 Kč/kg, zákazníkům ryby usmrtí zdarma a vykuchají za dvacku. Kolik to stojí Ceny živých ryb Kapr od 69,90 Kč/kg malý až 95 Kč/kg výběr Amur 89 Kč/kg až 110 Kč/kg Pstruh živý 155 Kč/kg Další služby Zbavení života od 10 Kč Kuchání od 15 Kč Škrabání od 20 Kč Uříznutí hlavy od 5 Kč Půlení 20 Kč Porcování 25 Kč Stahování kůže 40 Kč Filetování 40 Kč Foto popis| VÁNOČNÍ KAPŘI už jsou připraveni v kádích, výběr je bohatý a ceny mírné. Ryby se prodávají zejména u obchodních center. Foto autor| Foto: Deník/K. Pech Region| Severní Čechy

Vánoce v čase nouze Ústecký deník str. 4 Černá kronika (ro) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.12.2015

zpět Ústí nad Labem – Dnes je všedností otevřít dveře a ocitnout se v obchodě plném masa, klobás, špekáčků a uzeného. Vpoválečné době tomu bylo úplně jinak. Po válce zůstal v platnosti přídělový systém. Vánoce tedy v roce 1945, ale i v roce 1946, byly otázkou jak vyjít s příděly, co se dá kde vyšmelit či potají zrekvírovat (ukrást). Ještě hůře na tom byli ti, kteří prohráli válku – čeští Němci. Měli příděly v takové velikosti, jaké dávali za války Židům. Tedy velice hubené, k živoření ale postačující. Internační Vánoce Ještě hůře se měli Němci v internačních táborech – tedy nacisté, a také ti, kteří skončili v táborech, protože byli podezřelí, že udělali něco, co bylo v rozporu s československými zákony a nařízeními poválečné doby. Proto Vánoce v internačním táboře pro Němce v Ústí na Skřivánku a v táboře v tehdejší samostatné obci Všebořice, představovaly velmi chudé jídlo bez masa. Obecně lze říci, že tehdy Češi i Němci, kteří skončili z nějakého důvodu za mřížemi, měli nárok na jídlo v podstatě ve stejné míře, jako lidé, kteří nebyli zamřížovaní. Protože všeho bylo málo, lidé na svobodě měli stejně málo jako lidé ve věznicích, vazbách a internacích. Okresní správní komise v Ústí nad Labem, jeho zásobovací oddělení, vydalo oběžník ze 17. 7. 1945 o dávkách potravin pro vězně a zajištěné osoby (Oběžník č. 2309/45). Z oběžníku vyplývá, že základní potraviny dostávají Češi zadržení v jakémkoliv typu zadržovacích zařízení tak, jako každý Čech. Jenom Češi nad 18 let místo másla dostali umělý jedlý tuk. Pokud vykonávají těžkou nebo velmi těžkou práci, dostávali také odpovídající přídavkové lístky. Němci dostali lístky stejně jako ostatní Němci, ale pokud vykonávali těžkou práci, dostali „přídavek jako vězňové české národnosti“. V archivním fondu internačních táborů v Ústí je opis Oběžníku č. 3 Ústřední rady odborů určený

závodním a táborovým kuchyním. Zde se uvádí: „Velikost porcí, jakož i hodnota jídla, se rovná normálním obědům mimo masa, které zajatci nedostávají.“ Slovem zajatec se míní v podstatě kterýkoliv zadržený Němec vykonávající práci, tedy nejen německý válečný zajatec, ale i Němec z internačního tábora. S masem se tedy mohli setkat v kuchyni internačního tábora v podstatě jenom stráže a úředníci. Rok 1946 Neutěšená situace byla i v roce 1946. S příchodem podzimu a zimy v internačních táborech (jako v Ústí n. L. na Skřivánku) vnitrotáborové hospodářství začalo ve větší míře uvolňovat maso z domácích – táborových porážek. Proto začaly porážky prasat. Občas se do kuchyně stráží dostal i králík z vlastního chovu. Ve velkém byli dodáváni králíci do kuchyně stráží koncem roku. Aby si poněkud přilepšily i rodiny strážných, bylo z místního chovu v prosinci 1946 prodáno 38 králíků strážným za celkovou sumu 1 230 Kčs a v druhé vlně o několik dnů později ještě dalších 13 kusů za 450 Kčs. Čas ozdob V internačním táboře na Skřivánku se jistě nacházel i nějaký vánoční stromeček. Možná některé ozdoby byly i nově zakoupené, protože vyhláškou v Úředním listu č. 40 z 3. července 1945 zrušilo ministerstvo průmyslu vyhlášku bývalého ministerstva hospodářství a práce, kterou byla výroba hraček, vánočních ozdob, plnících per a jejich součástí, za války zakázána, aby bylo dost materiálu pro válku. Foto popis| DALŠÍ DETAILY, nejen o poválečných Vánocích v příhraniční oblasti na severu Čech, najdete v knihách „Ústecké vítězství“ a „Ústecké lágry“ vydané ve spolupráci s Deníkem. Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Děčínský deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Chomutovský deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Litoměřický deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Mostecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Teplický deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Liberecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Jablonecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Českolipský deník; Černá kronika; 04 ID| a5950b9e-fa24-42bb-a82f-1c661108d5c0

vitalia.cz Kapr má jediné místo bez kostí 17.12.2015 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Smrdí vám ryba? Svlékněte ji z kůže. Vadí vám kosti? Víme o jediném místě na kaprovi, kde kosti nejsou. Ryby zrovna nepatří mezi jídla, která bychom rádi a často do jídelníčku zařazovali. Byť víme, že obsahují málo tuků a jsou zdrojem lehce stravitelných bílkovin, i omega–3 nenasycených mastných kyselin, stejně si většina lidí koupí raději kližku na guláš nebo kuřecí prsa na řízky. Někomu v rybách vadí kosti, někomu jejich zápach a dalšímu všechno dohromady. Jak se zbavit zábran a letos po letech zas ochutnat pravé české Vánoce s bramborovým salátem a kaprem? Zkuste s námi kapra naporcovat, zbavit kůže i připravit dle receptu šéfkuchaře během deseti minut.

Galerie: Kapr bez kostí? Jak na porcování kapra a stahování z kůže Kapr bez kostí? Jde to Nejlepší maso má ryba živená přirozeně Ač letošní suché léto nesužovalo jen zemědělce, ale i porybné, nestěžují si. Na kvalitě ani množství kaprů na předvánočních trzích se to prý nijak výrazně neodrazí. „Produkce ryb bude prakticky totožná s roky předchozími, půjde o maximálně desetiprocentní úbytek. Producenti ryb se ale zavázali, že upřednostní tuzemský trh a omezí export. Je to určitá dobrovolná dohoda v rámci rybářského sdružení, aby tuzemský spotřebitel nepoznal žádný rozdíl,“ říká Ladislav Vacek, viceprezident Rybářského sdružení ČR. Na trhu tedy bude dost kaprů i pro ty, kteří tradičně kapra nekupují. Odborníci doporučují vsadit na tradiční české ryby, které si drží ochrannou známku, tedy na Třeboňského kapra či Pohořelického kapra. To jsou ryby, které jsou sádkovány ve svých tradičních oblastech a krmeny vysokým podílem přirozené potravy, což příznivě ovlivňuje kvalitu jejich masa. Bez pořádného nože se do kapra ani nepouštějte Dva takové Pepíky z jihočeského rybníka jsme si naporcovali s Radkem Šubrtem, šéfkuchařem restaurace Amade a jedním z někdejších porotců soutěže Chefparade. I kůže jsme je zbavili a nakonec snědli. A věřte, je to hračka (zejména to pojídání kapra bez kostí). Předpokládejme, že si vyberete ideálního kapra, třeba s pomocí našeho článku Kapr musí být slizký. Jak poznat zdravou rybu?, necháte si ho vykuchat (vnitřnosti dnes neřešíme) a přinesete si ho domů. Nenechávejte ho dlouho okounět v lednici, vydrží v ní maximálně dva dny. Jinak ho dejte do mrazáku. Základním předpokladem ke správnému naporcování kapra je velký ostrý nůž. „Kapr má v sobě silné žeberní kosti, kterými byste nějakými malými nožíky nic nesvedli,“ radí Radek Šubrt. Rozhodně se vám bude hodit utěrka, mísa na odkládání odřezků a případně i nůž zvaný pila. V první řadě si kapra položte před sebe tak, aby jeho břicho směřoval k tomu vašemu. První řez veďte za skřelemi a prsními ploutvemi, jděte na páku. Teď si kapra otočte hlavou k sobě a řežte podél celé jeho páteře. Odřízněte hlavu a vraťte se k páteři. Máte dlouhý ostrý nůž, tak s ním zajeďte k žebrům, a snažte se řezem kopírovat jejich tvar. Postupujte ve směru od přední části k ocasní ploutvi. Až budete zhruba v polovině, nechte nůž na žebrech, přiklopte filet zpátky k žebrům, přidržte si kapra přitlačením ruky na kůži a pokračujte v odřezávání filetu v těsném kontaktu s žebry. „Nevadí, že vám na žebrech nějaké maso zůstalo, vezměte si lžíci a odškrábněte ho. Jde o nejlepší maso. Ideální do pelmení, na tatarák, peču z něj i takové malé houstičky s kaprem. To je jízda. Je to jen o tom, jak maso dokážete ochutit,“ radí Radek Šubrt. Bylinky vhodné na rybu: Tymián, šalvěj, rozmarýn, petržel plochá Když vám kůže nevoní, odstraňte ji A protože tu máme návod pro ty, kteří kapra neradi, ale z úcty k tradici letos hodlají podlehnout, odstraníme z kapra kůži. Ono se sice doporučuje kůži na kaprovi nechat, aby maso zůstalo šťavnaté, ale na druhou stranu je to obvykle to, co lidem nejvíc vadí. „Všechno, co na kaprovi smrdí, je kůže, proto ji všichni sundáváme,“ říká šéfkuchař. Ryba leží kůží na stole, chyťte ji za ocas a nožem v místech, kde začíná maso, ji nařízněte až ke kůži. Neprořízněte! Nůž lehce sklopte a postupným pohupováním ocasu zprava doleva a za současného řezu nožem, který je v těsném kontaktu se stolem, máme během pár okamžiků čistý filet bez kůže. Teď už ho můžete nakrájet. Radek Šubrt rybu překrojil podélně na dvě poloviny, které

následně rozdělil na zhruba dvanáct kousků. Kde kapr nemá kosti? Zdá se to jako zázrak, ale i na kaprovi se najde místečko, které je kostí prosté, proto je ideální jak pro děti, tak i pro našeho odpůrce ryb. Jde o obdélník, tzv. volný bok bez kosti, což je část pupku blíže ku hlavě. Smažený kapr, kapr na divoko, na modro, v troubě i horkovzduchu, to není nic převratného ani vhodného pro odpůrce ryb. Ale takový kapr v pečícím papíru na bylinkách, to už je jiná. „Vezměte si asi dvacet centimetrů pečicího papíru, přeložte jej na půl. Položte na něj dvě porce kapra, přidejte olivový olej, trochu másla, sůl, pepř, tymián, kousek rajčete, trochu vína… překlopte druhou polovinou papíru a zabalte po krajích jako psaníčko,“ radí Radek Šubrt a dodává: „Tohle psaníčko můžete dělat v troubě, na pánvi nebo v páře. Třeba v troubě je taková ryba hotová při 180 °C po deseti minutách.“

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/kapr-ma-jedine-misto-bez-kosti/

McDonald´s: Maso i hranolky máme z Polska 21.12.2015 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět McDonald´s prý nic netají, všechno řekne pěkně na rovinu a odtajní i své dodavatele. Dozvíte se, odkud berou mléko, hranolky, i proč si nechávají ze Slovenska vozit umytou balenou zeleninu. Těžko na světě hledat podnik, který by byl tak populární, nenáviděný a zároveň opředen tolika (údajnými) mýty… Podíváme se na ně. Jak to chodí v McDonald´s, nám osvětlí člověk nejpovolanější, kvalitář Vít Grec, který pro světového giganta pracuje už od roku 1992. Vysvětlí, odkud je zelenina i jak se míchá maso na hamburgery. Jak to vypadá v zázemí McDonald´s? McDonald´s se postupem doby dost změnil Hamburger, Double Hamburger, Cheeseburger, Double Cheeseburger, Big Mac, hranolky, taštička, shake, zmrzlina, Coca Cola, Fanta, Sprite, káva – to byl McDonald´s v samém začátku. Za těch třiadvacet let se ale spoustu věcí změnilo, sortiment se značně rozšířil, přibyly sezonní nabídky hamburgerů a McDonald´s se více otevřel svým zákazníkům. Chce být zdravějším trendy fast foodem. Proto nás pozval do restaurace na Václavském náměstí, aby nám prozradil něco ze zákulisí, o kterém se dlouho nic nevědělo. McDonald´s, takový ten kdysi rozjuchaný americký šašek, který všude hrnul žlutou a červenou barvu, asi zestárnul a zmoudřel. Má kavárnu, baristy, saláty, v interiéru teplé barvy, tuny dřeva… jenže není to jen nějaká zástěrka, snaha vypadat lepším, než ve skutečnosti je? „Opustili jsme chemii v našich shacích, už žádné syntetické barvičky, používáme přírodní aromata a extrakty z jahod. Dříve takové možnosti nebyly, bylo naprosto běžné, že všichni všechno syntetizovali. Ale jak sílí tlak zákazníků, tak i výrobci od chemie více a více upouštějí, byť se stále jedná o schválená barviva,“ komentuje změny v McDonald´s Vít Grec. Podobně se staví i k palmovému oleji, který už z jejich výrobků prakticky vymizel. Aktuálně ho najdete jen v některých dezertech prodávaných v koutku McCafé, které dodává externí dodavatel. McDonald´s staví na lokálních podnicích? Jak kdy Ročně české McDonaldy spotřebují na přípravu snídaňových nabídek čtyři miliony čerstvých vajec.

Vajec od českých slepic, které běhají na podestýlce v halách. Do fast foodů je dodává Schubert partners. „Chtěli bychom vejce z volného chovu, ale ty nám žádný producent v České republice neumí na celý rok slíbit v takovém objemu, který bychom potřebovali,“ říká Vít Grec. Mezi lokální dodavatele patří i firma LE&CO, která dodává uzenářské výrobky, a mlékárenská skupina Meggle. Tím ale McDonald´s s tuzemskými dodavateli prakticky končí, zbytek surovin se sváží z různých blízkých států. Ze Slovenského Rajo se do českých fast foodů dostávají základy z kravského mléka určené na výrobu shaků, zmrzliny a na přípravu kávových specialit v McCafé. Od našich východních sousedů přichází i veškerá čerstvá zelenina a již namíchané a připravené saláty, které se do McDonaldů dostávají třikrát týdně. „My používáme zeleninu v kuchyňské úpravě, čili celá rajčata a okurky, vše umyté a zabalené už od výrobce. Protože na to, abychom mohli připravovat zeleninu, to bychom museli mít přípravnu zeleniny,“ upřesňuje kvalitář. Rakouské pekárny AHB Bakery do Česka vozí zamražené housky – ty samé se tam vyrábí i pro Maďary, Slovensko, Slovinsko i Rakousko. Maso i hranolky jsou polské. Ale prý kvalitní V Polsku se pak zpracovává veškeré maso pro výrobu tzv. tablet – hotových mas, přičemž dodavatelé hovězího jsou jak z České republiky, tak ze Slovenska, Polska i Litvy. Vykostěné partie čerstvého, ale někdy i zamraženého masa se dovezou do Polska, kde se pomíchají, semelou, zformují, zamrazí a zabalí. Do českých McDonald´s se pak hamburgerová masa dostanou ve formě šokem zmrazených masových tablet. „Není třeba žádných pojiv a fosfátů, jde jen o pomleté maso,“ upřesňuje kvalitář McDonald´s a dodává: „Říká se, že polské potraviny jsou špatné a kdesi cosi, já vždycky říkám, že my takovou zkušenost nemáme. Když byla aféra s koňským masem, tak my jsme se k ní ani nepřiblížili. Máme naprosto přesnou dohledatelnost masa,“ hájí polskou výrobu mas do hamburgerů Vít Grec. V Polsku se také pěstují a zpracovávají brambory pro hranolky. Prý to jsou ty nejlepší hranolky na světě. Skutečně? Příště se podíváme, jak a z čeho se přesně vyrábí.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/mcdonald-s-maso-i-hranolky-mame-z-polska/

Vlasta HODUJTE bez následků 23.12.2015 Vlasta str. 43 Zdarví KARLA PELIKÁNOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Těšíte se už od začátku prosince na bramborový salát, kapra, cukroví, vaječný koňak a božíhodovou kachničku s knedlíkem a zelím? Myslete také na to, že nezvyklé kombinace jídel, přemíra sladkého, slaného a tučného jídla i alkoholu může vyvolat pořádnou bouři. I lidé, kteří se v průběhu roku drží zkrátka a snaží se jíst víceméně zdravě, ztratí často během vánočních svátků a silvestrovských oslav nad chutěmi kontrolu. Asi mezi námi není nikdo, kdo by odolal perníčkům, vanilkovým rohlíčkům, vosím hnízdům a dalším druhům cukroví. A co teprve vánočka, bramborový salát, smažený kapr a spousta chuťovek a chlebíčků. Když navíc tyto pokrmy spláchneme sektem, proložíme vaječným koňakem nebo okořeníme pálenkou, může mít vánoční hodování i odvrácenou stranu. Jaké zdravotní obtíže si můžeme přivodit? Pálení žáhy Neboli odborně pyróza se projevuje tlakem či nepříjemným pocitem v nadbřišku, který se šíří směrem nahoru za hrudní kostí. „Mezi další příznaky, které pacienti často uvádějí, patří suchost a hořkost v ústech, zápach z úst a suchý dráždivý kašel. Pálení žáhy může být, zejména když si lehnete, i tak

silné, že svými projevy připomíná srdeční infarkt,“ uvádí praktický lékař a předseda Mladých praktiků Norbert Král. K potížím většinou dochází po konzumaci těžkých, mastných a kořeněných jídel, alkoholu, kávy, čokolády či kynutých potravin. PRVNÍ POMOC: „Běžnou první pomocí jsou antacida, například jedlá soda. Někdy také pomůže sníst jedno oloupané jablko,“ radí doktor Král. „Z dlouhodobého hlediska pak je třeba vyhýbat se těžko stravitelným jídlům. Omezit alkohol a vynechat cigarety.“ Žaludeční nevolnost Největšími viníky jsou velké porce, kořeněná, tučná a masitá jídla, sladkosti a alkohol. Potíže umocňuje i stres, který na konci roku zažívá každý druhý. Když se tohle všechno sečte, výsledkem je žaludeční nevolnost. Ta se projevuje bolestí a křečemi v žaludku, říháním a někdy také zvracením, které přinese úlevu a nebývá opakované. PRVNÍ POMOC: Uklidnit žaludek pomohou bylinky – tradičními a spolehlivými pomocníky jsou máta, heřmánek, meduňka, zázvor nebo mateřídouška. Dodržovat musíte také dietu, která je založená na lehkých vývarech, rýži, vařené zelenině a bílém pečivu. Nadýmání Pocit plnosti, urputné bolesti břicha a (zaražené) větry jsou klasickými příznaky nahromadění plynu ve střevech. Plynatost je často způsobena přísunem většího množství těžce stravitelného jídla (luštěniny, syrová zelenina), hltáním potravy, nedostatečným příjmem tekutin, narušenou střevní mikroflórou nebo pomalým pohybem střev. PRVNÍ POMOC: Ke zmírnění bolesti pomůže fenyklový čaj, teplé obklady na břicho, jemné masírování ve směru hodinových ručiček a okolo pupíku a pohyb (například svižnější chůze). To všechno zlepší práci střev. Sáhnout můžete i po volně prodejných přípravcích snižujících plynatost a napětí střev. Zácpa U někoho může přejídání vyvolat průjem, u jiného zcela opačný problém, tedy zácpu. „O zácpě mluvíme tehdy, pokud je počet stolic za týden tři a méně. Jedná se o obtížné vyprazdňování tuhé stolice, které je doprovázené nepříjemnými pocity, například nevolností nebo bolestmi a vzedmutím břicha,“ říká lékařka Anna Jungwirthová. Ke vzniku zácpy přispívá stres, nedostatek pohybu a špatná životospráva. PRVNÍ POMOC: Podpořit funkci střev pomůže pohyb, dostatek tekutin a vláknina. Sáhnout můžete i po kompotovaných švestkách, jablcích a celozrnných cereáliích, které fungují jako přírodní projímadla. V lékárnách jsou k dostání také speciální projímavé čajové směsi a čípky nebo kapky. Průjem Na velké množství jídla neobvyklé kombinace střeva často reagují rychlejší činností. Pokud se jedná o jednorázový krátkodobý stav, není to úplně na škodu. Tělo se zbaví toxických látek a přeplněnému trávicímu traktu se uleví. Pokud však průjem trvá déle než dva dny a provází ho zvýšená teplota, je třeba nasadit dietu, případně navštívit lékaře. PRVNÍ POMOC: Přejít na klasickou dietu, která se skládá ze suchých rohlíků, vařené rýže s mrkví, dietních vývarů a černého čaje. Zmírnit průjem pomohou také volně prodejná léčiva, která střeva dezinfikují a zpomalují jejich příliš rychlou činnost. Žlučníkové obtíže Mezi obvyklé projevy žlučníkových problémů patří pocity plnosti, zvýšené slinění, nepravidelnost stolice a nadýmání. „Pacienti si často stěžují na silnou bolest na pravé straně žeber. Bolest může mít různý charakter, od tupé po bodavou, většinou je způsobena požitím nadměrného množství mastných potravin,“ tvrdí praktický lékař Norbert Král. „Pokud se jedná o zánět žlučníku, bolest provází ještě horečka, zimnice a třesavka. Žlučníkový záchvat poznáte podle silné bolesti v oblasti žlučníku. Většinou je vyvolaný kameny ve žlučníku nebo ve žlučových cestách.“ PRVNÍ POMOC: U žlučníkových obtíží je důležité okamžitě nasadit přísnou dietu, která spočívá v dostatečném pitném režimu (hořký čaj) a ve vyloučení tučných, smažených a dráždivých potravin z jídelníčku. Vhodnými potravinami jsou naopak libové maso a ryby, obiloviny a nízkotučné mléčné výrobky.

Kocovina Klasický novoroční bolehlav způsobuje přemíra a kombinace různých druhů alkoholu spojená zpravidla s nedostatečným přísunem vody a s nevyváženým a nepravidelným jídlem. K typickým příznakům kocoviny patří bolesti hlavy, sucho v ústech, třes, únava, přecitlivělost na světlo a hluk, žaludeční nevolnost či zvracení. PRVNÍ POMOC: Receptů a rad na kocovinu je celá řada, efekt je však individuální. Důležité je zavodnění organismu a doplnění vitaminů a minerálních látek. Lékař Bohumil Ždichynec doporučuje svým pacientům tuto nápojovou bombu: „Do skleničky nalijte minerálku a rozpusťte v ní tabletu šumivého acylpyrinu a dvě tablety šumivého vitaminu C. Když vás pobolívá hlava, například po přemíře vypitého šampaňského, působí to opravdu spolehlivě.“ Vhod přijde i klasická česnečka, pohyb na čerstvém vzduchu a samozřejmě spánek. *** Při přejedení a pocitech těžkosti pomůže čerstvý vzduch a pohyb. Třeba svižná procházka. Vyvarujte se kofeinových a energetických nápojů. Foto autor| FOTO ČTK A ARCHIV

Zdraví Co dělat, když máme vysoký cholesterol 18.12.2015 Zdraví str. 36 Zdraví Irena Bečvářová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ŠKODÍ TUK TĚLU, NEBO NE? MĚLI NAŠI PŘEDKOVÉ PRAVDU, KDYŽ TVRDILI: OBALTE SI NERVY TUKEM, NEBO SE MÝLILI? ZKUSÍME SI NA TO ODPOVĚDĚT. Tuk není jen ten viditelný, spojený na první pohled s nadváhou a obezitou. Obsahuje ho i vaše krev, a to dokonce tři druhy: fosfolipidy, triglyceridy, a také proklínaný i blahořečený cholesterol. Proklínaný proto, že máme-li ho nadbytek, riskujeme onemocnění aterosklerózou (kornatění tepen – na jejich stěnách se ukládá tuk a tepna se zužuje či zcela uzavře) či chorobami srdečně-cévními. Blahořečený z toho důvodu, že bez něj by žádný život nemohl existovat. Cholesterol je totiž součástí živočišných buněk a základní stavební jednotkou pro některé důležité hormony v nadledvinách a pohlavních žlázách, pomáhá tělu zpracovávat vitamin D a tuky, které přijímáme potravou. Organismus si ho určité množství vytváří sám v jaterních buňkách a zčásti ho přijímá ve stravě. Je-li jeho hladina normální, nikoho neohrožuje. Jenže špatným jídelníčkem a způsobem života vůbec si do těla přinášíte další, nadbytečné zásoby. A právě ty mohou představovat vážné zdravotní riziko. Na první pohled to tedy vypadá, že jediným kouzlem je dávat si pozor na to, kolik tuku svému tělu dodáváme. Na druhý podhled je však vše složitější: tuky se totiž v krvi vážou na bílkoviny a dohromady vytvářejí tzv. lipoproteinové částice. Ty se pak podle hustoty dělí na HDL – lipoproteiny s vysokou hustotou, LDL – lipoproteiny s nízkou hustotou a VLDL – lipoproteiny s velmi nízkou hustotou. První skupina je hodná. Odstraňuje totiž nadbytečný cholesterol z krve a přivádí ho zpět do jater, kde se metabolizuje. Tím chrání celý srdečně-cévní systém. Druhé skupině se říká zlý cholesterol. Právě LDL se usazuje v cévách a je příčinou aterosklerózy. O VLDL se moc nemluví, ale přenáší tuky v krvi a rovněž přispívá k onemocnění srdce a cév. Nejde tedy o to hlídat si příjem cholesterolu jako takového ve stravě. Podstatné je zaměřit se na složení tuků v jídelníčku a vše doplnit vhodnou pohybovou aktivitou. NAUČTE SE ROZLIŠIT ŠPATNÉ JÍDLO OD DOBRÉHO Říká se, že špatná jídla jsou ta tučná. Jenže tak přesně to není. Jde spíše o poměr tzv. nenasycených a nasycených mastných kyselin v potravě. Že je to složité? Ne zasepříliš, stačí se

naučit umět rozlišovat dobré jídlo od špatného. Obecně se tvrdí, že k hlavním zásobárnám cholesterolu patří vaječný žloutek, máslo, mléčný tuk obsažený ve šlehačce, smetaně a tučných, především tavených sýrech, vnitřnosti (mozeček, játra, ledvinky), vepřové maso a sádlo. Stačí si tedy dávat pozor na tyto potraviny? „Cholesterol se vyskytuje výhradně v potravinách živočišného původu, proto je stěžejní je omezit. Na hladinu cholesterolu nepříznivě působí i potraviny obsahující transnenasycené mastné kyseliny. Jejich zdrojem jsou především potraviny obsahující částečně ztužené tuky, které najdeme v řadě cukrovinek, levných náhražkách čokolády, čokoládových polevách, trvanlivém pečivu a v instantních potravinách,“ říká MUDr. Petra Šrámková, primářka centra pro léčbu obezity a metabolických poruch OB kliniky v Praze a portálu LékařiOnline. CZ. Proti tomu je podle ní třeba posílit v jídelníčku potraviny obsahující vlákninu, tedy zařadit více zeleniny, celozrnných obilovin a luštěnin. „Proti cholesterolu bojují více nenasycené mastné kyseliny, zejména řady n-3, jejichž nejvydatnějším zdrojem jsou ryby a mořské plody,“ dodává lékařka. Možná vás teď napadne: Jak je tedy možné, že naše předky nekosila ateroskleróza a jeden infarkt za druhým? Vždyť stará česká kuchyně téměř rostlinné oleje nepoužívala, zato přímo hýřila máslem a smetanou! Vysvětlení je podle primářky Šrámkové jednoduché: Množství zkonzumované stravy, a tedy i tuků, bylo tehdy mnohem menší a běžná fyzická aktivita nesrovnatelně vyšší. Lidé neměli auta, domácí spotřebiče, stroje. Nepřejídali se a jejich strava obsahovala i dostatek vlákniny. STAREJTE SE PEČLIVĚ O SVÉ ZDRAVÍ Příčina vysoké hladiny špatného cholesterolu v krvi nepochází vždy jen z nevyvážené stravy. Nezřídka je zvýšená hladina nežádoucího cholesterolu dána geneticky. Náchylnější k problémům jsou lidé s vysokým krevním tlakem, dyslipidémií (poruchou normálního složení krevních tuků), cukrovkou, kuřáci, obézní a ti, kteří se neradi pohybují více, než je skutečně nezbytně nutné. Tady nemusí stačit ani zavedení diety a fyzické aktivity a musí nastoupit léky. Nejefektivnějšími léky současnosti jsou nepopiratelně statiny, které snižují nejen cholesterol, ale na základě vědeckých studií prokazatelně i vznik kardiovaskulárních onemocnění a počet úmrtí na ně. Již v příštím roce by měla přijít nová generace léků snižujících cholesterol, tzv. inhibitory PCSK9. „Tato injekční léčba však bude vhodná pouze pro omezenou skupinu pacientů, které doporučí dispenzarizující kardiolog či lipidolog. Je možné, že tato léčba bude účinná pro ty, jimž dnes statiny či ezetimib nestačí,“ říká MUDr. Petra Šrámková. Pokud se ptáte, jak vůbec můžete přijít na to, že máte vysoký cholesterol, je to velmi jednoduché. Zdravotní pojišťovny totiž hradí rozbory lipidů v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře v 18, 30, 40, 50 a 60 letech. *** Cholesterol se vyskytuje výhradně v potravinách živočišného původu, proto je stěžejní je omezit! ZEPTALI JSME SE ZA VÁS MUDr. PETRA SRÁMKOVÁ, primářka centra pro léčbu obezity a metabolických poruch, OB klinika v Praze Co je pravdy na tom, že tuk má blahodárné účinky na pocuchané nervy? Je pravda, že nervy mají tukový obal - myelinovou pochvu. Myelin pomáhá přenášet nervové signály podél neuronu, degenerace pochvy proto může vést k narušení signálu a poruše správné funkce. Nicméně pojídání jakéhokoliv tuku již narušenou myelinovou pochvu nespraví, proto je rčení našich babiček - obalte si nervy tukem - nesprávné; není to prostě možné. Přiměřené množství tukových zásob je však pro člověka nezbytné. Hodnoty tělesného tuku by u žen neměly převýšit 30, resp. 35 procent, u mužů pak 25 procent. Je třeba si také uvědomit, že množství tělesného tuku stoupá s věkem. U žen nad 50 let je proto přijatelnou mezí hodnota tělesného tuku 35 procent. Tuková tkáň produkuje řadu látek s hormonálním působením včetně estrogenu, který chrání ženy po menopauze před osteoporózou. Rozložení tuku v těle je do značné míry dáno geneticky. Platí, že tuk v oblasti hýždí a stehen je méně meta-bolicky aktivní a jde v podstatě o problém nepadnoucích kalhot nebo sukně. Tuk uložený v oblasti břicha, zejména tuk nitrobřišní, je naopak rizikový a souvisí s celou řadou nemocí, jako jsou například vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu apod. Pokud jde o vztah jídlo - nervy, je prokazatelné, že jídlo uklidňuje. Hladovění bývá spojeno i s psychickými problémy, nicméně psychické potíže mohou způsobovat i nežádoucí změny v příjmu potravy. Příkladem je záchvatovité

přejídání, bulimické epizody apod. Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce

Zemědělec Peníze pro chovatele 21.12.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vláda minulý týden schválila návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky na poskytnutí mimořádné podpory pro zemědělce, kteří podnikají v živočišné výrobě. Dostanou celkem 604 milionů korun. Z poloviny půjdou peníze z unijního rozpočtu a z poloviny z finančních rezerv ministerstva zemědělství. Podpora je určená chovatelům dojných krav a prasnic a je kompenzací za ztráty způsobené celoevropskou krizí v mléčném sektoru a nízkými výkupními cenami vepřového masa. Uvedl to tiskový mluvčí MZe Hynek Jordán. „Mléčná krize zasáhla celou Evropu. V rámci možností se snažíme dělat vše, co pomůže našim zemědělcům a chovatelům. Evropská komise připravila mimořádné opatření pro chovatele dojnic a prasnic ve výši přibližně 420 milionů eur. Česká republika dostane v přepočtu více než tři sta milionů korun, z našeho rozpočtu přidáme stejnou částku, takže mezi chovatele rozdělíme asi 604 milionů korun,“ uvedl Jurečka. Dotace by podle rozhodnutí vlády měli dostat chovatelé, kteří na konci letošního srpna chovali alespoň tři dojnice nebo tři prasnice. Žádost o dotaci musí zemědělci doručit na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) do konce ledna. Fond pak bude muset do konce února zveřejnit výši podpory, která bude záviset na tom, kolik oprávněných žadatelů se o peníze přihlásí. Zatím tak není známý přesný obnos, podle odhadu ministerstva by mohlo jít o 1676 korun na prasnici, 1172 korun na dojnici a 1407 korun na dojnici v menším chovu. Dříve ministerstvo odhadovalo o něco nižší částky na zvíře. Podpora má být vyplacena nejpozději do 30. června letošního roku, předpokládá se však vyplacení rychlejší, nejpozději do konce dubna. (Pokračování na str. 2) Peníze pro ... (Dokončení ze str. 1) „Peníze zemědělci dostávají jako pomoc ve chvíli, kdy klesla cena vepřového a mléka v důsledku menší poptávky z Číny, zrušení mléčných kvót, ale i ruského embarga na dovoz potravin,“ uvedl Jordán. Podle důvodové zprávy nařízení činily ztráty na tržbách meziročně za letošní první pololetí 1,5 miliardy u chovatelů dojnic, u chovatelů prasnic pak přibližně 1,3 miliardy korun. Chovatelé prasat by měli dostat přibližně čtvrtinu z celkové výše dotace, zbytek pak farmáři starající se o dojnice. Pokud měl chovatel maximálně 50 krav a méně, dostane dotaci o pětinu vyšší. „Tito chovatelé jsou v době krize na trhu s mlékem postiženi daleko více. Zpracovatelé mléka malým subjektům vypovídali smlouvy na dodávky mléka a chovatelé byli nuceni ve velmi krátkém období hledat náhradní odbyt pro svou produkci mléka. V době převisu nabídky je hledání náhradního odbytu velmi složité a velmi často ekonomicky likvidační,“ vysvětlilo v důvodové zprávě ministerstvo. Kabinet minulý týden také rozhodl o tom, že státní podniky Lesy České republiky a Budějovický Budvar v letošním roce převedou do státní kasy 8,7 miliardy korun, přičemž v loňském roce poslaly tyto firmy do státního rozpočtu o 1,4 miliardy korun méně. Z pivovaru má jít do rozpočtu půl miliardy korun, loni poslal podnik o 300 milionů korun víc, Lesy ČR letos odvedou do státního rozpočtu 8,2 miliardy korun. „Příspěvek pivovaru je nižší kvůli investicím. V součtu s roky 2014 a 2013, kdy začala platit novela zákona o státním podniku umožňující převody peněz ze státních firem do rozpočtu, je to 22 miliard korun na konto českého hospodářství,“ řekl k tomu ministr zemědělství. Lesy ČR letos za prvních

devět měsíců zvýšily hrubý zisk o 4,5 procenta na dosud nejvyšších 5,46 miliardy korun a Budvar loni prodal nejvíce piva ve své stodevatenáctileté historii, a to téměř 1,46 milionu hektolitrů. Foto popis| Mimořádnou podporu mohou získat chovatelé, kteří na konci letošního srpna chovali alespoň tři prasnice nebo tři dojnice Foto autor| Foto David Bouma

Farmáři prodali více 21.12.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Asociaci farmářských tržišť, která sdružuje trhy na řadě míst Prahy a v dalších městech, letos vzrostou tržby o deset až 15 procent. Řekl předseda asociace Jiří Sedláček. Další údaje ohledně celkových tržeb však neuvedl. Příkladem je podle něho tržiště v Plzni, kde se meziročně zvýšil obrat o 15 procent, tedy asi o dva miliony korun. Zájem podle něj roste i o pražská tržiště. „Asociace přitom sleduje čtyři základní kategorie potravin prodávaných na tržištích – maso a uzeniny, ovoce, zeleninu a pekárenské výrobky. Nárůst pozorujeme u všech čtyř kategorií,“ řekl Sedláček. Podle pravidel asociace členské trhy musí prodávat minimálně 90 procent potravinářského zboží či zemědělských produktů, zbylých deset procent však musí být také nějak spojeno s potravinami. Organizátoři umožňují například řemeslníkům prodávat dřevěné nádobí. V současnosti členové asociace provozují farmářské tržiště například na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad a na „Náplavce“, v Rajské zahradě či na Černém mostě. Mimopražští členové jsou z Plzně, Roudnice nad Labem a Karlových Varů.

Rozhovor týdne s 21.12.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Věrou Doušovou, předsedkyní Potravinové banky Praha * Jaký počet klientů zásobuje Potravinová banka Praha? Potravinová banka Praha, která v březnu oslaví desáté výročí otevření skladu v PrazeHostivaři, zásobuje zhruba z poloviny klienty z Prahy a z poloviny ze Středočeského kraje. V souvislosti s tím, jak stoupá množství potravin, které dostáváme, roste i počet klientů, potřebujících naši pomoc. V tuto chvíli jich máme asi 11 tisíc. Jednak to jsou velké organizace, jako je Naděje, charita, Armáda spásy, Červený kříž, ale i malé organizace, kterých jsou desítky. Jde o azylové domy, domovy na půl cesty, domy pro matky s dětmi, klokánky, všelijaké komunity či farní charity. Je to nepřeberné množství organizací, které se starají o různé skupiny obyvatel v materiální nouzi. Na druhou stranu nám přibývá i množství darovaných potravin. I když stále ještě nestačí uspokojit naše klienty, je to lepší a lepší a doufám, že tento trend se nezmění. * Mohla byste odhadnout, kolik potravin banka přerozdělí? Odhaduji, že je to několik tun denně. Alespoň v posledním měsíci roku, kdy přijede každý den kamion, což představuje zhruba 15 až 20 palet. Obávám se toho, že v lednu to nebude již tak dobré. Měsíc prosinec je, co se týká množství darovaných potravin, ve srovnání s ostatním obdobím, nejlepší. Přála bych si, aby nám alespoň polovina těchto dodavatelů vydržela, a čím víc nám darují potravin, tím to bude pro naše klienty lepší.

* S jakými dodavateli a z kterých odvětví máte navázanou nejlepší spolupráci? Jsou to téměř všechny hypermarkety, z nichž opravdu nejlepší je Tesco, to se nedá srovnat s žádným jiným. Pomáhá nám nejen tím, že denně od jeho hypermarketů můžeme brát čerstvé ovoce a zeleninu, ale i finančně. Dokonce je aktivním partnerem i v šíření naší myšlenky, aby lidé neplýtvali potravinami a šetřili životní prostředí. Jinak to jsou samozřejmě výrobci, a to i firmy, které nejsou vůbec zaměřené na potravinovou pomoc. Tato myšlenka se jim však zalíbila a pravidelně pořádají sbírky. Máme opravdu pestrou škálu dárců. * Od jedné společnosti jste dostali příspěvek i nové auto? Ano. Novou dodávku nám darovaly právě společnost Tesco a Atoz Marketing Services. Je to náhrada za naše starší auto, které bylo již poruchové, museli jsme ho často odstavovat a dávat opravovat, což ztěžovalo náš provoz. Proto jsme sháněli peníze na nové auto. Dodávka nám usnadní pravidelný svoz darovaných potravin a umožní nám pohotověji reagovat na nabídky dárců. * Zmínila jste se i o spolupráci s iniciativou Zachraň jídlo? S touto iniciativou spolupracujeme asi tři roky, je to úžasná parta mladých lidí. Udělali několik happeningů, které nám pomohly se zviditelnit. Oslovili farmáře, takže od té doby můžeme jezdit k jednotlivým zemědělským producentům například pro brambory, cibuli, česnek, květák, pro sezónní zeleninu. Letos ještě začali paběrkovat, takže pravidelně dostáváme zeleninu, která by normálně buď zůstala na polích, nebo by shnila. * Navázali jste tedy i spolupráci s konkrétními farmáři? Ano, to se stalo již vloni. Je to velmi přínosné, protože získáváme čerstvé potraviny, které jsou velmi žádané. Naši klienti ještě před dvěma lety dostávali pouze trvanlivé potraviny, a to samozřejmě není ono. * Co vám tedy ještě chybí v sortimentu? Teď nám chybí například vejce. Ta nám zatím nikdo nenabídl, jen jednou jsme je získali z televizní kulinářské soutěže. Stále vítáme mléčné výrobky, nyní je dostáváme od dvou mlékáren, tak jsme velice rádi. Zeleninu, ovoce i pečivo dostáváme od hypermarketů Tesco, ale nemáme vůbec například chleba. Jeden čas jsme ho měli od Globusu, poslední rok však disponujeme pouze bílým pečivem. Jinak zásadní nedostatky v sortimentu nejsou. Fakt je, že třeba by se nám hodily ryby, maso, uzeniny, ale to je již složitější. * Dá se říci, o kolik vám rostou dodávky potravin? Velkým pozitivním zásahem byl loňský listopad, kdy byla zrušena povinnost odvádět z těchto darů daň z přidané hodnoty. To jsme zaznamenali zvýšení dodávek o takových 30 procent. Letos v druhé polovině roku činil jejich nárůst asi 50 procent a doufám, že to vydrží dále. Někdy jsou taková období, kdy máme méně potravin, což bývá o prázdninách. Tehdy dostáváme úplně nejnižší objem potravin. Foto popis|

Schválili dotační programy 21.12.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Sněmovna minulý týden schválila národní dotační programy pro zemědělce na příští rok. Půjde na ně 2,25 miliardy korun, což je proti letošním schváleným programům o 680 milionů korun víc. Největší

část národních dotací v posledních letech směřuje na nákazový fond pro chovatele hospodářských zvířat, v příštím roce by mělo jít o 1,1 miliardy korun. V závěru roku vždy rovněž bývají do programů přesouvány nevyčerpané prostředky z některých jiných programů. Letos tak nakonec v národních programech bylo 2,18 miliardy korun. MZe do dotačních programů opět zařadilo program Udržování a obnova kulturního dědictví venkova. Měl být spuštěn už letos, ale nestalo se tak. Nevyužitých 200 milionů korun proto ministerstvo přesunulo do příštího roku a kromě toho na tento účel vyčlenilo dalších 40 milionů. Dotace zamíří i na podporu potravinových bank a obdobné humanitární účely, které mají za cíl omezit plýtvání potravinami. Je na ně vyčleněno 40 milionů korun. Na zlepšení životních podmínek dojnic se počítá s částkou 70 milionů korun, na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků se navrhuje dát 70 milionů. Poslanci schválili také rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu na příští rok. Fond by měl hospodařit s rozpočtem 37,2 miliardy korun, což je meziročně o 2,5 miliardy Kč méně. Z toho 31,3 miliardy bude pocházet z peněz EU, zbytek ze státního rozpočtu. Fond zajišťuje především vyplácení agrárních dotací, z jeho rozpočtu se ale například podporuje i značka Klasa, či dotovaný projekt Mléko do škol. V příštím roce bude určeno na přímé platby 24 miliard korun, z toho více než 23,2 miliardy z unijních peněz. Na program podpory školního mléka bude 61 milionů Kč, na ovoce a zeleninu pro školáky plánuje stát dát 194 milionů, z toho 134 milionů korun by mělo jít z EU. Pro podporu včelařů ministerstvo zemědělství chystá příští rok 64 milionů Kč, dalších 50 milionů by mělo podle materiálu dát na podporu značky kvality Klasa a stejnou částku na projekt Regionální potravina. MZe také plánuje v příštím roce intervenční nákupy v hodnotě téměř 250 milionů korun, peníze na ně vezme zápůjčkou od ministerstva financí. Správní výdaje fondu budou podle materiálu činit 1,65 miliardy korun, ministerstvo na ně ale zatím vyčlenilo jen přibližně polovinu této částky. Na marketingovou činnost by měl fond vynaložit 200 milionů korun, pokryto má jen 100 milionů, řešit to chce změnou rozpočtu v příštím roce. ?

Vážení čtenáři, 21.12.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět rok 2015 končí a ve srovnání s těmi dvěma předchozími byl pro zemědělce určitě o něco složitější. Skončily mléčné kvóty, cena mléka klesla, což zkomplikovalo život chovatelům, a k tomu se přidalo dlouhotrvající sucho, které na mnoha místech omezilo krmivovou základnu, a také pěstitelům způsobilo značné problémy. K tomu všemu začala platit nová pravidla společné zemědělské politiky Evropské unie, s nimiž se museli zemědělci popasovat, takže snaha o snížení administrativy v resortu vzala de facto za své. Ani v letošním roce to nebude z tohoto pohledu o mnoho lepší. Chystá se totiž řada dalších legislativních změn a měnit se budou i některé podmínky vyplácení dotací, jak jste si nakonec mohli všimnout i v posledních číslech našeho týdeníku, kdy jsme o nich informovali. Na druhou stranu však příští rok slibuje i některé pozitiva. Chovatelům postiženým poklesem cen mléka a vepřového masa by měly pomoci některé dotační programy, ekonomickou bilanci by jim měla vylepšit i možnost využívat tzv. zelenou naftu a také možná snadnější přístup k investicím. Potravinářům, ale i zelinářům a ovocnářům, kteří dodávají obchodním řetězcům, by mohla výrazně prospět ještě letos schválená novela zákona o významné tržní síle. Všem ostatním pak větší důraz na ochranu zemědělské půdy a krajiny, který deklarují státní orgány. Navíc se zdá, že ministerstvo zemědělství nejen vidí aktuální problémy resortu, ale také se na ně snaží smysluplně reagovat, o čemž svědčí jak připravovaná opatření, tak i postoj většiny nevládních agrárních organizací. Věřím, že i v příštím roce vám týdeník Zemědělec přinese mnoho příznivých zpráv a že na jeho stránkách najdete kromě aktuálních informací i pár pozitivních příkladů ze zemědělské praxe. Za sebe i za celý redakční tým vám přeji do nového roku pevné zdraví, nezlomný optimismus a hodně pracovních a i osobních úspěchů. Foto popis| O autorovi| Oldřich Přibík, šéfredaktor

Zákony by neměly být politikum 21.12.2015

Zemědělec str. 4 Zpravodajství Zdeněk Juračka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

(fia) – V poslední době se hojně diskutovalo o nové legislativě týkající se zejména elektronické evidence tržeb a novely zákona o významné tržní síle. Své stanovisko vyjádřil i předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Politická scéna v naší zemi je rušná a značně nepřehledná. Orientovat se v ní je pro většinu lidí složité a často nepochopitelné, a to nejen pro ně, ale i pro takového „postaršího politického kozáka“, jako jsem já. Stačí uvést dva příklady, které se nás, tedy členy a přátele Asociace českého tradičního obchodu, jako protagonisty všeho českého, v současné době bezprostředně dotýkají. Prvním z nich jsou obstrukce pravice s přijetím zákona o elektronické evidenci tržeb. Jsem odjakživa pravicovým voličem a vždy jsem měl představu, která v určité době byla dokonce realitou, že pravice skutečně podporuje podnikání a podnikatele. V této době to však zřejmě neplatí. Ve sněmovně se preferují osobní půtky pro zviditelnění vyvolených, byť někdy alespoň zábavné, než diskuse s podnikateli na téma dopadu nové či novelizované legislativy do podnikatelské sféry. A tak my, ne zrovna malý vzorek českých podnikatelů, s úžasem pozorujeme, jak se potápí tento zákon, který sice není dokonalý, ale jako jediný v současné době z větší části řeší narovnání podmínek pro podnikání v maloobchodě. Asociace českého tradičního obchodu, sdružující více než sedm tisíc tradičních prodejen potravin a reprezentující přibližně 25 procent maloobchodního obratu potravin, zákon o elektronické evidenci tržeb podporuje. Důvodem je právě to, že si od tohoto vládního kroku slibujeme alespoň částečné narovnání tržního prostředí v České republice, kdy nejvíce prosperujícími obchodníky jsou ti, kteří neodvádějí daně a parazitují na těch, kteří se ke společnosti i státu chovají mravně. Druhým příkladem je dlouhodobě připravovaná a diskutovaná novela zákona o významné tržní síle. Že se z tohoto zákona stalo politikum, je škoda, neboť národ, v tomto případě reprezentovaný malým a středním podnikáním, již na rozdíl od politiků pochopil, že je skutečně nezbytné částečně regulovat trvale narůstající významnou tržní sílu zahraničních obchodních řetězců, které za dobu své expanze překročily nečekaných 60 procent podílu na prodeji potravin u nás. Když po všech patáliích projde zákon prvním čtením, najde se iniciativní poslanec, kterému se zákon zdál „málo tvrdý“, a tak těsně před druhým čtením, aby nebyla šance narušit jeho snahu vyniknout oponenturou ze strany odborné veřejnosti, tam doplní odstavce, které z tohoto zákona, jemuž se říká bič na řetězce, udělal bič na české nákupní aliance. Znám několik podobných zákonů takto poslanci „vylepšených“. Co se s tím dá dělat? Snad trochu krotit nadměrné sebevědomí těchto našich zastupitelů a možná je i požádat o trochu pokory snížit se k tomu, abych svůj možná i dobrý záměr napřed konzultoval s profesionály. My jsme tuto službu nabízeli a nabízíme. Asociace českého tradičního obchodu také plně podporuje zavedení cechovních norem pro české potraviny, které připravila a nově zavádí Potravinářská komora ČR. České cechovní normy obnovují a posilují pevné standardy kvality, které pro výrobu potravin naposledy zajišťovaly československé státní normy. Je to vstřícný a smysluplný krok nejen vůči spotřebiteli, ale i poctivému obchodníkovi a výrobci. Asociace věří, že cechovní normy mohou vrátit českým potravinám dobré jméno a dostat ze hry nepoctivé výrobce i dovozce. Vzniká tak nová šance pro ty české výrobce, kteří odolali tlaku některých obchodníků a odmítli snížit kvalitu svých výrobků na úkor požadované nižší ceny. Tradiční čeští obchodníci v této souvislosti vítají i potřebnou podporu tohoto opatření ze strany ministerstva zemědělství. Cechovní normy představují přidanou hodnotu pro zákazníka a Asociace českého tradičního obchodu je připravena tento krok plně podpořit nejen svým prohlášením, ale zejména v souvislosti s přípravou certifikace svých obchodů. Tak tedy, vážení přátelé, přejme si do nového roku, kromě obchodních úspěchů v našich prodejnách, zdraví, pohodu i uvážlivější poslance, kteří budou dvakrát měřit, než jednou nerozumně říznou. ? Jak to vidí … ... Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu

Foto popis| O autorovi| Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu

Pozitivní vliv rybího masa 21.12.2015

Zemědělec str. 8 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích letos před Vánoci uvedla do prodeje více než deset tun svého unikátního produktu, takzvaného omega3kapra. Tato ryba má díky fakultou vyvinuté speciální výživě ve svém mase zvýšený a zároveň garantovaný obsah pro lidský organismus příznivých omega-3 mastných kyselin. Ceny produktu stanovují obchodníci, obecně je ale zhruba o deset až 20 korun za kilogram dražší než běžný kapr. Informovala o tom Gabriela Bechyňská z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Omega3kapr se díky významně vyššímu množství látek, které mají prokázaný příznivý efekt na lidské zdraví, řadí mezi takzvané funkční potraviny,“ řekl Otomar Linhart, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod. „Omega-3 mastné kyseliny, o které je maso kaprů přirozeně obohaceno, jsou uznávané jako unikátní nástroje pro prevenci a léčbu mnoha civilizačních onemocnění, především však kardiovaskulárního aparátu,“ dodal s tím, že pozitivní vliv konzumace tohoto masa prokázal výzkumný projekt, na kterém se kromě fakulty podílel pražský Institut klinické a experimentální medicíny. Funkční potraviny jsou potraviny obohacené o přirozeně se vyskytující složky tak, aby měly kromě vlastní výživové hodnoty také příznivý dopad na zdraví spotřebitelů. Tyto potraviny dnes neodmyslitelně patří ke zdravému životnímu stylu. Ke zvýšení omega3 mastných kyselin v kapřím mase dochází kvalitní výživou s dostatkem přirozené potravy. Do obilovin se přidávají přírodní oleje, především řepkový a lněný. Kapři se přitom chovají standardním způsobem na vybraných produkčních rybnících a bez jakýchkoliv zásahů do vodního prostředí. Technologický postup produkce ryb, kterým se fakulta zabývá od roku 2008, má patentově chráněn stejně jako samotný název „omega3kapr“. Chov omega3kapra v jihočeských rybnících přitom také splňuje charakteristiky lokální potraviny. „Kapří maso stejně jako maso většiny ryb je velmi dobře stravitelné. Je samo o sobě nízkoenergetické a je přímo doporučováno u řady zdravotních diet včetně těch redukčních,“ uvedla Sabine Sampels, docentka Fakulty rybářství a ochrany vod, která zkoumá kvalitu a nutriční hodnotu rybího masa. Evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučuje pro běžnou populaci konzumovat ryby v 200gramové porci alespoň dvakrát týdně. ?

Přínosem pro snižování emisí? 21.12.2015

Zemědělec str. 9 Publicistika (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

? Kaleidoskop Potravinový řetězec, od vidlí k vidličce, má ve Francii na svědomí kolem 30 procent emisí plynů se skleníkovým efektem. To je poněkud více, než tvoří emise celého sektoru dopravy. Více než polovina těchto emisí je spojena se zemědělskou produkcí, zejména v podobě metanu pocházejícího z chovu dobytka. Zbytek emisí souvisí se zpracováním, distribucí a také s přesunem zákazníků směrem k obchodům. Citelné snížení emisí v celém řetězci je významnou výzvou, kterou nestačí řešit pouze zlepšením efektivnosti výrobního řetězce, píše francouzský list Le Monde. Jistý počet nevládních organizací bojuje za radikální změnu našich stravovacích návyků, zejména za drastické snížení spotřeby masa. Při produkci jednoho kilogramu masa se uvolňuje zhruba desetkrát více skleníkových plynů než při produkci kilogramu ovoce nebo zeleniny. Ze zdravotního

hlediska konzumují lidé ve vyspělých zemích příliš živočišných produktů, zejména masa, málo rostlinné stravy a příliš mnoho mastných či sladkých jídel. Zdá se tedy, že změna našich stravovacích návyků by byla přínosem jak pro naše zdraví, tak pro životní prostředí. Bohužel to není tak jednoduché. Jestliže je poměr emisí skleníkových plynů mezi kilogramem masa a kilogramem ovoce a zeleniny jedna ku deseti, pak poměr emisí v případě 100 kalorií z masa a 100 kalorií z ovoce a zeleniny jen jedna ku dvěma. Jestliže tedy přijmeme doporučení nutričních poradců, neznamená to automaticky, že lépe chráníme životní prostředí. Není tomu tak ani v případě konzumace lokálních potravin. Všechno závisí na podmínkách produkce. Jestliže Bretonec sní jedno marocké rajče, přispívá tím méně k emisím, než kdyby snědl v Bretani vyprodukované rajče ze skleníku! Nicméně zdravá výživa může prospívat zdraví i životnímu prostředí. Takové diety obsahují méně mastných a sladkých výrobků, trochu méně masa a o trochu více rostlinných produktů. Jestliže se rozhodneme pro tyto režimy, můžeme snížit emise v průměru o 20 procent. To však zdaleka neřeší globální cíle snížení emisí skleníkových plynů pro západní země (snížit emise do roku 2050 o 75 procent). Stravovací návyky je však obtížné výrazně změnit. Informační kampaň doporučující sníst denně pět kusů ovoce a zeleniny zvýšila spotřebu těchto potravin jen o pět procent. Řešením je dosahovat méně radikálních změn. Například pokud jde o maso: nahradit konzumaci červeného masa spotřebou bílého masa. K tomu by stačila daň z emisí skleníkových plynů, jak to doporučují četní ekonomové. Simulace naznačují, že se potravinové režimy ubírají správným směrem, jak pokud jde o životní prostředí, tak pokud jde o lidské zdraví, za té podmínky, kdy je daň vyšší, minimálně 100 eur (2700 korun) za jednu tunu oxidu uhličitého. Ještě by bylo třeba, aby politika týkající se výživy byla koherentní. Zdaleka tak tomu není: společná zemědělská politika Evropské unie není pojímána ani s ohledem na zdraví, ani s ohledem na klimatické změny. ?

Zapojení do rozvojové spolupráce 21.12.2015

Zemědělec str. 9 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ministerstvo zemědělství se chce více angažovat v zahraničně rozvojové spolupráci. V nynější složité geopolitické situaci ovlivněné konflikty a migrační krizí se snaží do ní zapojovat ve větší míře. Uvedla to náměstkyně ministra zemědělství pro řízení sekce zahraničních vztahů Jaroslava Beneš Špalková na semináři Možnosti propojení českých subjektů s projekty zahraniční rozvojové spolupráce, kter ý se uskutečnil před několika dny v Praze. Jeho cílem bylo podpořit zejména soukromý sektor v aktivní účasti na projektech v této oblasti financovaných nejen z českých prostředků, ale i ze zdrojů EU a mezinárodních organizací. Seminář měl podle náměstkyně informovat české subjekty zejména z oblasti zemědělství o procedurálních otázkách spojených se zapojením do rozvojové problematiky. „Jsme si vědomi toho, že je to dost komplikovaná materie,“ řekla Beneš Špalková a zdůraznila, že ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí má zájem na podpoře úspěšnosti českých firem a institucí při získávání zakázek v rozvojových institucích a aktivitách Organizace pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů (FAO) a aktivitách potravinového programu. „Rozvinutý svět se stále více zamýšlí nad tím, jak může pomoci v tomto rozvojovém světě,“ podotkla. K tomu může Česká republika, respektive její firmy přispět a napomoci by měly rovněž nové nástroje proexportní politiky ministerstva zemědělství, zejména působení zemědělských diplomatů ve vybraných teritoriích. Stálý představitel ČR při FAO Josef Špánik přiblížil možnosti českých podniků zapojit se do aktivit FAO. Připomněl, že jde o organizaci, která vznikla v říjnu 1945 a sdružuje 194 států. Jejím hlavním posláním je odstranění hladu a chudoby ve světě. V praxi to znamená, že tato instituce realizuje projekty trvale udržitelného rozvoje v zemědělství, lesnictví, akvakultury s důrazem na rozvoj

venkovských oblastí. FAO poskytuje rozvojovou pomoc formou technické asistence, poradenství v oblasti strategií a plánování. Zvláštní programy FAO pomáhají státům čelit potravinovým krizím a poskytují pomoc v nouzových situacích, vysvětlil. Šance je na Balkánu a Střední Asii České subjekty mají podle Špánika v rámci rozvojových projektů největší šanci uspět v rámci výběrových řízení na dodávky zboží a služeb v zemích, kde ČR může poskytnout určitou specifickou přidanou hodnotu a je možné vhodně navázat na předchozí české bilaterární rozvojové nebo komerční projekty. Jde především o oblast západního Balkánu a postsovětské země ve východní Evropě a ve Střední Asii. Kromě zkušeností z bilaterárních projektů mohou české subjekty nabídnout v těchto oblastech například znalost místního teritoria a jeho specifických podmínek a mentality. V těchto geografických oblastech mohou rovněž vhodně využít české transformační zkušenosti z období po roce 1990 v oblasti zemědělství, lesnictví, rybolovu a potravinářského průmyslu. České know-how se rovněž může vhodně uplatnit v rámci poradenství, zaměřeného na přípravu vstupu partnerských zemí do EU nebo v oblasti zapojování místních farmářů a zpracovatelů potravin do globálních hodnotových řetězců a s ním spojeného posilování exportních kapacit. České firmy se mohou zapojit i do dodávek potravin pro humanitární operace v rámci Světového potravinového programu (WFP), který je v současnosti největším poskytovatelem humanitární pomoci, jeho operace v současnosti probíhají v 82 zemích světa, postižených válečnými konflikty, přírodními katastrofami, epidemiemi nebo jinými negativními faktory, ohrožujícími potravinové zabezpečení. S ohledem na současný nárůst humanitárních krizí lze v nejbližší době očekávat další nárůst objemu nákupů pro humanitární operace. Nyní jde zhruba o 80 milionů příjemců této pomoci. Evropští dodavatelé mají úspěch zejména v tendrech v oblastech trvanlivých potravin, cukru a rostlinných olejů. V rámci WFP Česká republika letos uspěla v programech pomoci Barmě, Sýrii a Etiopii. Podle Špánika FAO v současné době nakupuje pro své projekty v regionu například veterinární přípravky a očkovací látky, hnojiva, zemědělské nářadí techniku vhodnou pro rodinné farmy, skleníky, osiva a laboratorní zařízení. Mezi české sektorové priority v rámci projektů FAO obecně pak patří například dodávky zboží a služeb pro projekty na pomezí zemědělství, ekologie, geologie a technologií úpravy vody, pro projekty v oblasti lesnictví, zalesňování, ekologické energetiky (lesní biomasa) a sladkovodního rybolovu a rybníkářství. V zahraniční rozvojové spolupráci byly úspěšné například firmy Dekonta, která se zaměřuje na odstranění rizik plynoucích z bývalých skladů pesticidů v Moldavsku, nebo Geotest. Ta se zabývala průzkumem zdrojů a dodávkami technologie úpravy pitné vody v Srbsku, nebo zajišťovala dodávku vodohospodářských zařízení pro oblasti s nedostatkem pitné vody v Mongolsku. Nerozhoduje pouze nejnižší cena Špánik připomněl, že subjekty, které mají zájem o dodávky v rámci výběrových řízení, musí být řádně registrovány jak na webu FAO, tak na centrálním webu organizací systému OSN pro registraci dodavatelů – United Nations Global Marketplace. O vítězi ve výběrovém řízení FAO obvykle nerozhoduje jen nejnižší nabídnutá cena, ale souhrn faktorů, které zaručují nejlepší poměr „cena – kvalita“. Zájemci o tendr by měli mít kvalitní předchozí reference, dostatečné odborné know-how zaměřené na příslušnou specializaci. Řada větších projektů, realizovaných za spoluúčasti FAO, je z větší části financována ze zdrojů EU a jiných multiraterálních organizací. Registraci vhodných českých firem, akademických i výzkumných institucí a nevládních organizací pro dodávky FAO na regionální a místní úrovni je vhodné provést prostřednictvím stálého představitele ČR při FAO a ministerstva zemědělství na úrovni regionální a subregionální kanceláře FAO, především Budapešť a Ankara. Lukáš Svatek z České rozvojové agentury přiblížil možnost zapojení jednotlivých subjektů do projektů ČRA. Spolupráce se soukromým sektorem a související finanční nástroje jsou novinkou v činnosti ČRA a pomáhají tvořit rozvojově ekonomická partnerství. Rozpočet na bilaterární projekty činí 374 milionů eur ročně na léta 2015 až 2017. Z toho na sektor zemědělství bylo letos určeno 74,5 milionu korun a objem těchto peněz se zvyšuje přes 80 milionu korun na 87,5 milionů korun. V sektoru lesnictví však klesá z letošních 8,5 milionů korun přes sedm milionu korun v příštím roce na 3,5 milionu korun v roce 2017. V příštím roce se přitom plánují zakázky v Moldavsku na chladicí a třídicí technologie a v Bosně a Hercegovině na fóliovníky, cisterny na přepravu mléka a chladicí tanky.

Svatek poukázal na to, že FAO organizuje některé projekty, které jsou na pomezí mezi humanitárními projekty a rozvojovou spoluprací. Trendem, který s tím souvisí, je například zvýšená potřeba veterinárních přípravků, která souvisí i s migrační krizí, protože si berou i svoje stáda, podotkl. ČRA podle platné koncepce realizuje rozvojové projekty v Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Kosovu, Moldavsku, Mongolsku, Palestinských autonomních území, Srbsku, Ukrajině a Zambii. Zástupkyně Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci Věra Venclíková upozornila na specifika působení v rozvojových zemích a nabídla firmám poradenské služby platformy. „Nemáme však dostatečnou ochranu know-how,“ upozornila. Technologické centrum Akademie věd ČR pak prezentovalo své aktivity v České republice i v zahraničí, které podporují především technologický transfer a inovace v podnikání. ? ? Klíčové informace ? ? Ministerstvo zemědělství se chce více angažovat v zahraničně rozvojové spolupráci. ? České subjekty mají v rámci rozvojových projektů největší šanci uspět v rámci výběrových řízení na dodávky v oblasti západního Balkánu a postsovětských zemí ve východní Evropě a ve Střední Asii. ? České subjekty mohou v těchto oblastech nabídnout například znalost místního teritoria a jeho specifických podmínek a mentality. Foto popis| Náměstkyně ministra Jaroslava Beneš Špalková přiblížila význam rozvojové spolupráce Foto autor| Foto Zuzana Fialová

O změnách klimatu a zemědělství v Paříži 21.12.2015

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Na konferenci o klimatu v Paříži, kde byla přijata nová Mezinárodní dohoda o boji proti projevům změn klimatu, vystoupil nový prezident COPA Martin Merrid s projevem na téma Klimatická změna jako hrozba pro zemědělství a potravinovou bezpečnost. Ve svém projevu vyzval k přijetí celosvětově závazné dohody, kterou budou dodržovat především ti největší znečišťovatelé. Martin Merrid uvedl, že celosvětově klimatická změna představuje velké ohrožení pro zemědělskou výrobu a potravinovou bezpečnost. Každé zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň Celsia znamená zhruba 17% propad průměrných výnosů kukuřice a sóji. Také zemědělci v Evropě čelí nové realitě, tedy potřebě vyrobit více potravin při menším množství srážek a vyšších teplotách. V extrémním případě totiž hrozí snížení potravinové bezpečnosti a s tím spojená politická a sociální nestabilita. Zemědělství a lesnictví přitom může významným způsobem přispět k řešení problému změny klimatu, ať už se jedná o schopnost půdy pohlcovat uhlík či alternativní využití zemědělské produkce pro výrobu obnovitelných zdrojů energie. Důležitá je i práce se spotřebitelem Na organizaci pařížské konference o změnách klimatu se podílely také Francouzské zemědělské nevládní organizace (FNSEA, APCA a CNMCCA) a Světová organizace zemědělců (WFO). Ve svém vystoupení Martin Merrid vyzval k další debatě na toto téma a poděkoval francouzskému premiérovi Manuelu Vallsovi, který ve své řeči několikrát zmínil podporu francouzské vlády, jíž by se mělo v příštích letech dostat francouzským zemědělcům v boji se změnou klimatu. Podle Merrida je nutné v současné době do problému zainteresovat také spotřebitele, aby lépe pochopili a ocenili dobrou práci zemědělců, kteří produkují potraviny udržitelným způsobem a zároveň se potýkají se změnou klimatu. Omezování produkce v Evropě není řešení Některé hlasy na pařížské konferenci hovořily také o negativním vlivu zemědělské výroby na produkci

skleníkových plynů a vysokou spotřebu vody v odvětví. „Evropa již v boji proti klimatickým změnám udělala velký kus práce. Nemá smysl řešit problém klimatické změny snížením produkce v Evropě a zvýšením v ostatních částech světa. Evropská unie učinila již poměrně ambiciózní závazek v podobě snížení emisí o 40 % v porovnání s rokem 1990 a podobně by se měli zachovat i naši partneři jinde na světě. Zároveň je třeba myslet na to, že vzrůstající světové populaci bude třeba zajistit dostatek potravin. Do roku 2050 by se přitom počet lidí na planetě měl zvýšit až o 60 %,“ reagoval na toto téma Martin Merrid. Evropa má co nabídnout Zemědělství v Evropě přitom má podle Merrida co nabídnout. Mimo jiné totiž řekl, že: „je třeba využít technologických kapacit Evropy a uvést do praxe inovativní technologie a postupy, které povedou k snížení klimatické stopy zemědělství a zároveň zvýší současnou produkci potravin, krmiv a dalších produktů zemědělství. Modelová řešení a modelové farmy by potom měly sloužit jako inspirace pro ostatní.“ Již nyní může podle Merrida Evropa ostatním částem světa nabídnou svoje know-how. Technologický náskok Evropy je podle něj patrný především v rostlinné výrobě, krmivech pro hospodářská zvířata a využití vedlejších produktů, jako je sláma nebo kejda. Dobrým výsledkem konference by podle prezidenta COPA měla být především dohoda, která se místo restrikce v podobě omezování výroby soustředí na řešení situace, a to za pomoci výzkumu zaměřeného na přizpůsobení výroby novým podmínkám a zmírňování rizik. Evropské zemědělství bude muset v budoucnu podle Merrida zapracovat na lepším zacházení s vodou včetně zajištění její nepřerušované dostupnosti a využití produkčního potenciálu pastvin a luk v návaznosti na živočišnou výrobu. Školení ke změnám klimatu Adaptace zemědělské výroby změnám klimatu a zmírňování rizik jejich projevů patří také mezi stěžejní témata Agrární komory České republiky. V roce 2016 chystá pro zemědělskou veřejnost sérii školení, na kterých vystoupí přední tuzemští odborníci na změnu klimatu a budou prezentovat první výsledky svého výzkumu zaměřeného na úzkou spolupráci se zemědělskou praxí. (Poznámky: Více se dozvíte na webu Agrární komory ČR) Zdroj: Agri.eu O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

K minulosti i budoucnosti 21.12.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Ing. Martin Pýcha Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Rok 2015 se zařadí mezi rozporuplné roky pro české zemědělce. Byl velmi suchý a pro většinu zemědělců znamenal celkem úspěšné žně s relativně vysokým výnosem, u některých plodin dokonce vyšším než v roce 2014. Některé citlivé plodiny a také pícniny sucho významně poznamenalo. A přestože se Ministerstvo zemědělství snaží spustit pomoc zemědělcům postiženým suchem, projeví se to v jejich ekonomice. Klima se mění a jako zemědělci se mu musíme přizpůsobit. Teplejší zimy, delší období sucha a přívalové, intenzivní deště budou častější než v minulosti, což klade na zemědělce mnohem větší nároky. Vždy ale budou rozdíly mezi jednotlivými komoditami, a tím i různě zaměřenými zemědělci, a o to větší význam v budoucnosti bude mít kvalitní poradenství a také efektivní činnost zemědělského výzkumu. Rok 2015 se navíc také nesl ve znamení mléčné krize. Na jaře po 31 letech skončily kvóty, které omezovaly evropské zemědělce v produkci mléka. To by samo o sobě nebyl takový problém, ale spolu se zákazem dovozu potravin do Ruska a dopadem sucha na produkci pícnin to spustilo krizi, která pravděpodobně zvrátí pozitivní vývoj ve stavu dojených krav z roku 2014. Situace na trhu s mlékem

Cena mléka se dostala hluboko pod náklady a vše vyústilo v nadnárodní demonstraci v srdci Bruselu při jednání ministrů zemědělství. Evropská komise díky tomu rozhodla o finanční pomoci zemědělcům a také Ministerstvo zemědělství se snaží hledat cesty, jak pomoci českým chovatelům. Současný stav na trhu mléka je alarmující a cena českého mléka je jedna z nejnižších v Evropské unii. Zde se opět ukazuje, že i přes existenci velkých efektivních chovů nedokážou čeští zemědělci udržet cenu mléka srovnatelnou s chovateli v okolních zemích. V České republice chybí silná odbytová družstva a propojení se zpracováním. Velmi těžká situace je také v sektoru vepřového masa, kde je cena dlouhodobě velmi nízká a další propad v posledních týdnech dostává chovatele do záporné rentability. I přes nižší tržby zůstane odvětví v černých číslech Vývoj v tržbách v roce 2015 nebude pro zemědělce tak příznivý, jako tomu bylo v letech 2014 a 2013. Nižší tržby samozřejmě sníží i ziskovost odvětví zemědělství za rok 2015. Tržby zemědělců za rozhodující agrární komodity v roce 2014 i 2013 překonaly rekordní hranici 93 miliard korun. Tržby roku 2015 za rozhodující komodity budou podle odhadu Zemědělského svazu ČR hodně pod touto hranicí, konkrétně pod úrovní 82 miliard korun. Je to obdobné, jako tomu bylo v roce vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, kdy v našem zemědělství bylo dosaženo za rozhodující komodity tržeb asi 81,5 miliardy korun. Meziroční propad (2015/2014) činí více než jedenáct miliard korun a 30 % z toho činí propad tržeb u mléka. Veškeré meziroční poklesy jsou až na výjimky způsobeny poklesem cen. Podle Českého statistického úřadu ceny zemědělských výrobců za období leden až září 2015 meziročně poklesly o 9 %, z toho ceny živočišných výrobků o 11 % a ceny rostlinných výrobků o 7 %. Přitom inflace se nesnížila a zachovala si svůj slabý nárůst. Přesto všechno ale české zemědělství jako celek zůstane ziskovým sektorem, což ukazuje jeho konkurenceschopnost. Přispěje tomu i nové nastavení zemědělské politiky, které více akcentuje živočišnou výrobu. Také snaha Ministerstva zemědělství pomoci zemědělcům ustát toto obtížné období je důležitá a děkujeme za ni. Bohužel, většinu podpor dostanou zemědělci až v roce 2016 a také vyplacení greeningové části přímých plateb na jaře roku 2016 vytváří silný tlak na cash-flow zemědělců. Jaký bude příští rok A jaký bude příští rok? Věřme, že se podmínky v cenové úhradě zemědělcům zlepší a že současná složitá situace naše zemědělce více semkne a povede k posílení odbytových družstev. A nejenom družstev. I v rámci Zemědělského svazu ČR vnímáme, že roste zájem o členství v této organizaci. Jenom v letošním roce vstoupili do svazu zemědělci, kteří hospodaří na více než 50 tisících hektarech, což svaz hodnotí jako ocenění své práce. Příští rok také dojde k některým úpravám pravidel zemědělské politiky. Věřme, že tyto změny realizované Ministerstvem zemědělství a vycházející ze zkušenosti letošního roku budou ku prospěchu našich zemědělců. Svaz bude pokračovat a rozvíjet svou činnost Zemědělský svaz ČR bude nadále pokračovat ve své činnosti. Bude dále prosazovat zájmy českých zemědělců jak u nás, tak i v evropské rovině. Členům stále bude přinášet aktuální informace z oblasti zemědělství, především ty, které se týkají legislativy či právních záležitostí, a členům bude stále nabízet kvalitní servis, na který jsou zvyklí. A nejen to, svaz chce služby pro členy neustále zlepšovat v souladu se svou dlouhodobou strategií. V nadcházejícím roce bude pokračovat a dále se rozvíjet úspěšný osvětový projekt „Zemědělství žije!“, který funguje pod hlavičkou Zemědělského svazu ČR již čtvrtým rokem, a nadále tak bude seznamovat zejména naši mládež se zemědělstvím jako progresivním a atraktivním oborem. Poděkování a přání Na závěr tohoto příspěvku děkuji jménem celého kolektivu Zemědělského svazu ČR za spolupráci v uplynulém roce. Obzvlášť děkuji členům svazu za aktivní přístup a podporu, kterých si velmi vážíme. Přejeme pohodové prožití vánočních svátků a zdárný start do nového roku, štěstí, zdraví a mnoho úspěchů jak v životě pracovním, tak i osobním.

O autorovi| Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR

zena.centrum.cz Proč je v roce 2015 těžší zhubnout než před 30 lety 21.12.2015

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví uzi Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vědci potvrzují: Dnes je těžší zhubnout nebo si udržet váhu, než tomu bylo dřív. Příčina je zřejmě v samotných potravinách. Kuchařské show na nás utočí ze všech stran, jídlo se stalo módním zbožím a je všude dostupné. Taky se změnila velikost běžné porce - samozřejmě směrem nahoru. Ale to lidem, kteří se hlídají, nevysvětluje záhadu, proč je stále těžší zhubnout. Je to tak - dnes se musíme více hýbat a méně jíst, abychom měli stejný BMI jako lidé v osmdesátých letech. "Pokud je vám dnes 25 let, pak musíte jíst mnohem méně a přitom cvičit více než vaši rodiče, abyste nepřibírali na váze," potvrzuje profesorka Jennifer Kuk z Toronto York University. Studie, kterou s týmem uskutečnila, prokázala, že i když lidé jedí stejně a stejně se hýbou, jsou dnes o 10 procent těžší než v roce 1980. Dějinná nespravedlnost Výzkum, zveřejněný v odborném časopise Obesity Research & Clinical Practice, porovnával údaje nabrané v rámci velkých zdravotních studií od téměř 36 tisíc lidí v letech 1971 a 2008 a od jiného patnáctitisícového vzorku z let 1988 a 2006. Výsledkem bylo pořádné překvapení. Doporučujeme: Proč řešit každé kilo. Tuk se nesmí usadit Ačkoliv jedna osoba snědla v roce 2006 stejné množství kalorií v podobě nutričně velmi podobných jídel a přitom vykonávala shodné aktivity jako v roce 1988, její BMI bylo o 2,3 bodu vyšší. To je dost podstatný rozdíl - místo 50 kg tak budeme mít 55 kg, místo 80 kg už bez dvou 90 kg. Příčinou je samotné jídlo I přes stejné množství a složení stravy a shodný každodenní výdej energie (stejná práce, pohyb) jsou dnes lidé tlustší a těžší. Udržet si tak váhu je dnes mnohem těžší než před 20 až 30 lety. A nejen to: v osmdesátých letech bylo také mnohem snazší přebytečná kila shodit. Prostě dnes daleko rychleji a snáze tloustneme. Čím to ale je? Vědci se domnívají, že jde o důsledek stále vyššího podílu průmyslově vyráběných potravin a polotovarů s konzervačními látkami. Ty totiž ovlivňují fungování našeho metabolismu. Vždyť už ani u masa si nemůžeme být jistí, zda jde skutečně jen o čisté maso, a tak raději kontrolujeme složení, jaké přídavné látky balíček v supermarketu obsahuje. Zblázněné hormony Průmyslově dodávané látky v jídle se podepisují na tom, jak se chovají různé hormony v našem těle. Včetně těch, které mají vliv na ukládání tuků. K tomu se přičítá působení chemikálií, obsažených v potravinách a jejich obalech, jako jsou pesticidy, zpomalovače hoření, hormonální disruptory a další. Konec konců, i voda z vodovodu bývá plná hormonů. Například studie publikovaná v roce 2012 v časopise Journal of American Medical Association potvrdila, že zvýšená hladina bisfenolu přímo souvisí s mírou obezity u dětí a dospívajících. Bisfenol najdeme nejčastěji na vnitřku plechovek, konzerv či víček od lahví. Vinu má i chřipka Také často používaná umělá sladidla - třeba i v light potravinách a nápojích, které by nám měla

"ušetřit" zbytečné kalorie - ovlivňují způsob, jak tělo nakládá s přijatou energií. Mimo jiné totiž nedokáží tělo ošálit naopak vzbuzují chuť na další sladkosti. Váha pak jde samozřejmě nahoru. Přečtěte si: Po kterých dietách se tloustne? Překvapí vás to! Lidem se také za posledních 20 - 30 let změnilo složení střevní mikroflóry. Zřejmě jde o důsledek rostoucí konzumace cukru a masa. Hospodářská zvířata jsou často krmená hormony a antibiotiky, takže u lidí se narušila střevní mikroflóra a zřejmě v ní začaly převažovat druhy bakterie, které podporují tloustnutí. Ukazuje se také, že úlohu hrají i běžné viry, které způsobují nemoci dýchacích cest a střevní chřipky. Podle výzkumu Pennington Biomedical Research Center v americké Louisianě se běžným přenosem dostávají do tukových buněk a "naočkují" je, aby ukládaly ještě více tuku než obvykle. Zároveň také způsobí, že se i další buňky v těle začnou přeměňovat na tukové. Je vůbec řešení? Roli podle nich hraje i stoupající míra stresu, který lidé často řeší léky na psychiku, a také fakt, že méně spíme. Prokázáno přitom bylo, že nedostatek spánku zvyšuje chuť k jídlu, a to zejména na kalorické potraviny. Navíc lidé, kteří ponocují, spálí méně kalorií - jejich metabolismus se zpomaluje. Řešení? Pořád existuje, ale přes svou zdánlivou jednoduchost vůbec jednoduché není. Jíst více čerstvých původních potravin, méně masa, a samozřejmě je třeba se trochu hýbat. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Alkohol? Horší než tuk! Přestaňte pít a zhubnete V ČR vymřelo celé okresní město. Může za to kouř Zhubněte úklidem: Kolik kalorií spálíte při mytí oken?

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/hubnuti/clanek.phtml?id=810073

zpravy.rozhlas.cz Značky označující kvalitu potravin 22.12.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět - Nejznámější je Klasa pro nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky, - Regionální potravina je vázaná na daný kraj, - Logo Vím, co jím by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty - Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv, - Český výrobek vyžaduje nejen výrobu v ČR, ale i podíl tuzemské suroviny


© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. aktualne.cz. Apetit. ct24.cz

Recommend Documents