NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz. Blesk. blesk.cz. Dotyk

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 1.2.2016 - 10.2.2016 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Ředitel editel MP Krásno: Zájem je o výrobky s vysokým podílem masa 8.2.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Potraviná

1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

Denik.cz Týdeník Dotyk: Stát chce regulovat trh s jídlem. Přijdeme P ijdeme o milované slevy? 2 Český svaz zpracovatelů zpracovatel agris.cz str. 0 Potravinářství Potraviná 8.2.2016 masa - TOP Denik.cz

Blesk Co kupujete? Ryba, nebo HMOTA se zkaženým masem? 5.2.2016

Blesk str. 21 Test Blesku


Barbora Kabátová

blesk.cz Chovatelé prasat: Část vepřového řového se dováží nelegálně. nelegáln . Jak tomu máme konkurovat? 4 Český svaz zpracovatelů zpracovatel blesk.cz str. 0 Události 4.2.2016 masa - TOP Velký test rybích prstů:: Ryba, nebo hmota se zkaženým masem? 5.2.2016

blesk.cz str. 0 Rybí prsty


Dotyk Stát chce regulovat trh s jídlem 5.2.2016

Dotyk str. 0 Fokus


Táňa Králová

dTest Krycí jméno sardinky 4.2.2016

dTest str. 14 Test


idnes.cz - blog Konspirační ní teorie o nesvobodě č člověka? (petrfabian) 9.2.2016

idnes.cz - blog str. 0


Petr Fabián

Informatorium 3-8 Máme se cukru bát?

9

5.2.2016

Informatorium 3-8 str. 18 Chceme žít zdravě

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

PhDr. Helena Chvátalová

Lidové noviny Šetrně a beze zbytku 6.2.2016

Lidové noviny str. 1 Příloha - Relax

10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

IVA POSPÍŠILOVÁ

Magazín Mladé fronty DNES TO JE MASO! 4.2.2016

Magazín Mladé fronty DNES str. 20 Téma


SCARLETT WILKOVÁ

Retail info Plus Lze určit, kdo nejvíce profituje? 4.2.2016

Retail info Plus str. 28 obchod

Veronika Mokrejšová Absolutním vítězem se potřetí stala Ikea 4.2.2016


„Od vidlí po vidličku“ 4.2.2016


Eva Klánová Jiné chutě českých spotřebitelů? Hloupost, myslí si český zákazník 4.2.2016


12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 13 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 14 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 15 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

RNDr. Daniela Šebestová, CSc. a Mgr. Šárka Kolejková, SZPI

Rodina DNES LEPEK JAKO NEPŘÍTEL DĚTÍ PRAVDA, NEBO HYSTERIE? 5.2.2016

Rodina DNES str. 14 Zdraví


JANA SYSLOVÁ

vitalia.cz Snížená sazba DPH na potraviny? Buď všechno, nebo nic 5.2.2016

vitalia.cz str. 0


Petr Havel

ZBOŽÍ & PRODEJ JE POTŘEBA, ABY ZASÁHL STÁT 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 12 Rozhovor


Petr Hříbal

Zemědělec Výroba masa opět klesla

19

8.2.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství

Oldřich Přibík České potraviny musíme propagovat 8.2.2016

Zemědělec str. 6 Publicistika

Český svaz zpracovatelů masa - TOP 20 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Oldřich Přibík

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Emco dostane nového šéfa, Hanuše z Kosteleckých uzenin. Jahoda postupně předává 21 vedení Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 5.2.2016 masa - Ostatní iHNed.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 4.2. 2016 22 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Souhrny 5.2.2016 masa - Ostatní Agris Na Vysočině loni stoupla výroba hovězího masa kvůli porážkám krav 23 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 8.2.2016 masa - Ostatní FinančníNoviny.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 8. 2. 2016 24 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Souhrny 9.2.2016 masa - Ostatní Agris

aktualne.cz Žádné snižování daní z piva a potravin zatím nebude, lídři koalice se nedohodli 25 Český svaz zpracovatelů aktualne.cz str. 0 Politika 8.2.2016 masa - Ostatní

Blanenský deník Ledeko končí s chovem prasat 5.2.2016

Blanenský deník str. 1 Titulní strana

26 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

PETRA SRSTKOVÁ

Blesk Jíme je už přes 60 let! 4.2.2016

Blesk str. 3 Servis


Barbora Kabátová

Blesk Hobby KUCHYNĚ NOVINKY 3.2.2016

Blesk Hobby str. 52 Kuchyně/novinky


Olga Trešlová,

blesk.cz Tři kila za měsíc? To dokáže nový dietní hit MIND: Zároveň chrání srdce

29

3.2.2016

blesk.cz str. 0 Hubnutí

Velký test rybích prstů: Na začátku byla treska, co v nich jíme teď? 4.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5 diet, které doporučují i odborníci! Zkuste třeba severskou nebo dietu podle DNA 31 Český svaz zpracovatelů blesk.cz str. 0 Hubnutí 8.2.2016 masa - Ostatní

Brněnský deník Masa je stále méně. Hlavně vepřového 9.2.2016

Brněnský deník str. 1 Titulní strana

(dv) Domácí zabijačky: bez kontrol 10.2.2016

Brněnský deník str. 6 Téma

(zez) Mít doma prase a nesmět ho sníst? Nesmysl 10.2.2016


DALIBOR KRUTIŠ Tlačenku ze zabijačky dostanou i sousedé 10.2.2016


32 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 33 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 34 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 35 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

EMA ZEZULOVÁ, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Bydlení TECHNIKA PRO ZDRAVÍ 3.2.2016

Bydlení str. 78 Technika


KRISTÝNA LIŠKOVÁ

byznys.ihned.cz Potraviny jsou nejlevnější za sedm let. Klesají hlavně ceny mléčných produktů a cukru 37 Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz 4.2.2016 masa - Ostatní ČTK, jpr Schodek zahraničního zemědělského obchodu je nejnižší od vstupu do EU. Česko nejvíc 38 dováží maso Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz 9.2.2016 masa - Ostatní ČTK, jpr

cnews.cz Laboratorní maso: Biotechnologický startup ho chce mít na trhu do 5 let 39 Český svaz zpracovatelů cnews.cz str. 0 4.2.2016 masa - Ostatní

ct24.cz

Spory kolem EET nekončí. Politici se neshodnou ani na tom, kdy hlasovat 40 Český svaz zpracovatelů ct24.cz str. 0 Ekonomika 8.2.2016 masa - Ostatní reindlovan

ČRo - cb.cz Syrové maso ze psa agresivní bestii neudělá, říká odbornice na psí výživu 41 Český svaz zpracovatelů ČRo - cb.cz str. 0 / zvirata 9.2.2016 masa - Ostatní Jana Urbanová

ČRo - hradec.cz Kuřecí roláda, to je minimální množství kalorií s maximálním kulinářským efektem 42 Český svaz zpracovatelů ČRo - hradec.cz str. 0 / varime 5.2.2016 masa - Ostatní Zdeňka Kabourková

ČRo - sever.cz Zamezte plýtvání jídlem a pomozte lidem v nouzi - využijte lednici potravinové banky v 43 Litoměřicích Český svaz zpracovatelů ČRo - sever.cz str. 0 / informacezeseveru 5.2.2016 masa - Ostatní Lucie Valášková

ČRo Dvojka Jak to vidí Ilona Švihlíková 4.2.2016

ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí


denik.cz Jídlo v Argentině? Levné maso, drahé pečivo 3.2.2016

denik.cz str. 0 Cestování

Na krabičkách cigaret budou hrůzné obrázky 6.2.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika

45 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Development news Aktuality / news 4.2.2016

Development news str. 69 Kaleidoskop / kaleidoscope


dTest Informační servis Palmová odysea 4.2.2016

dTest str. 21 Test


E15 Marný byznys státních rezerv 4.2.2016

E15 str. 1 Titulní strana


Jemenci trpí za nezájmu světa 9.2.2016

E15 str. 12 Téma - Pět let Jemenské krize

Karolína Flaszová Agrární obchod po česku: mléko ven, jogurty zpět 10.2.2016

E15 str. 5 Byznys


/čtk/

e15.cz Emco povede Jan Hanuš, někdejší krizový manažer Kosteleckých uzenin 52 Český svaz zpracovatelů e15.cz str. 0 Personálie 5.2.2016 masa - Ostatní Jemen trpí za nezájmu světa, čtyři pětiny obyvatel potřebují humanitární pomoc 53 Český svaz zpracovatelů e15.cz str. 0 Zahraniční události 9.2.2016 masa - Ostatní

ekonomicky-denik.cz České e-shopy skupují miliardáři 3.2.2016

ekonomicky-denik.cz str. 0 Analýzy


Euro S Italem na ostrově 8.2.2016

Euro str. 58 light manú risto & lounge


Klára Donathová

finmag.cz Dělejte dobro lépe 4.2.2016

finmag.cz str. 0 Recenze

Michal Kašpárek Očima expertů: Nižší DPH na pivo v hospodách? 5.2.2016

finmag.cz str. 0 Očima expertů


Ondřej Tůma

franchising.cz Zisk díky uzeninám 8.2.2016

franchising.cz str. 0


Haló noviny Pomoc EU? Spíš podvod na Ukrajinu 5.2.2016

Haló noviny str. 8 Ze zahraničí

(pe) Rodinné stříbro. Garantované Bruselem

59 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 60

5.2.2016

Haló noviny str. 9 Téma

Jan STERN Palmový olej by měli zakázat! 6.2.2016

Haló noviny str. 1 Titulní strana

(ng) Zakázat rituální porážky? 6.2.2016

Haló noviny str. 2 Z domova

(ku) Vypěstuj si vlastní červy 6.2.2016

Haló noviny str. 8 Ze zahraničí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 61 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 62 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 63 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

(čtk)

Hodonínský deník Klobásy ochutnávali až do rána 8.2.2016

Hodonínský deník str. 3 Hodonínsko


(rod)

Hospodářské noviny Číňané nabízejí za Syngentu rekordních 43 miliard dolarů 4.2.2016

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy


Václav Lavička Řetězce a potravináři se znovu utkají o ceny a kvůli novele přepíší tisíce smluv 66 Český svaz zpracovatelů 10.2.2016 Hospodářské noviny str. 13 Podniky a trhy masa - Ostatní Lucie Hrdličková

chytrazena.cz 6 největších mýtů v krmení psů 3.2.2016

chytrazena.cz str. 0


Jihlavský deník UZENÉ MASO DOPLNILO PIVO I KOVÁRNA VONÍCÍ KOUŘEM 8.2.2016

Jihlavský deník str. 2 Zpravodajství


Katka ČÍČU krmte SPRÁVNĚ 4.2.2016

Katka str. 38 Ze světa zvířat


Zuzana Heralová

kurzy.cz ČR - maloobchod v prosinci rostl o 0,6% resp. o 5,5% meziročně 4.2.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika


Lidové noviny V Bystřici oslaví uzený masopust 5.2.2016

Lidové noviny str. 1 Příloha - LN+

Rybáři vědce neposlouchají 6.2.2016

Lidové noviny str. 8 Příloha - Orientace/Věda

MARTIN RYCHLÍK Sebevzdělávací roboti už přišli 6.2.2016

Lidové noviny str. 13 Česká pozice

71 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 72 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 73 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

LUKÁŠ KŘÍŽ

lidovky.cz Každý Čech vyhodí ročně 170 kg jídla. Jak s potravinami hospodařit beze zbytku? 74 Český svaz zpracovatelů lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť 6.2.2016 masa - Ostatní IVA POSPÍŠILOVÁ

lupa.cz Tomáš Wojcik (Atoto): Chceme být největším prodejcem potravin a drogerie 75 Český svaz zpracovatelů lupa.cz str. 0 5.2.2016 masa - Ostatní Jan Strouhal

Magazín Víkend DNES Británie na vidličce 6.2.2016

Magazín Víkend DNES str. 24 Gastronomie


PETRA POSPĚCHOVÁ

MARKETING SALES MEDIA Majitel Easyjet otevřel potraviny 8.2.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 4 News


Mladá fronta DNES Pro kvalitní potraviny? Jenom autem 4.2.2016

Mladá fronta DNES str. 8 Ekonomika

Jan Brož Masopust patří uzenářům 5.2.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Vysočina

(ilm) Výroba masa loni opět poklesla 8.2.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Brno a jižní Morava

(ČTK) Jarní detox: v hlavní roli je zelenina 8.2.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Hradecký


Lenka Brdková Jarní detox: v hlavní roli je zelenina. Doplnit ji může mořská řasa nebo zelený oves 82 Český svaz zpracovatelů Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Pardubický 8.2.2016 masa - Ostatní - Lenka Brdková Malý už senátorem nebude, strany vybírají jeho nástupce 83 Český svaz zpracovatelů Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Zlínský 9.2.2016 masa - Ostatní Milan Libiger

Moje zdraví Ryby ničím nenahradíte Superryba neexistuje, jezte je všechny! 4.2.2016

Moje zdraví str. 69 domov můj výživa


Dita Váchová

Naše rodina Semeleme všechno, co se dá 9.2.2016

Naše rodina str. 18 Příloha - Klub receptáře


(toj)

National Geographic Česko Krvavá hostina 5.2.2016

National Geographic Česko str. 72


nova.cz 21 překvapivých způsobů, jak snížit riziko rakoviny! 9.2.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Zdraví


DyA

novinky.cz Nižší daň na pivo nebo potraviny? Koalice se zatím neshodla 8.2.2016

novinky.cz str. 0 Domácí


zpe

Olomoucký deník Kobyla s medvědem zatančili seniorům 8.2.2016

Olomoucký deník str. 2 Reportáž


Ond ej Zuntych

parlamentnilisty.cz Zdrcující fakta o uprchlících: Dějí se věci, o kterých se nepíše, ale zasáhnou nás. Měli 90 bychom to vědět Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor 3.2.2016 masa - Ostatní pro

patriotmagazin.cz Muzeum uvede výstavu o zabíjačkách a po vernisáži na nádvoří zámku zabije prase 91 patriotmagazin.cz str. 0 8.2.2016 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní Jaroslav Baďura Nový Jičín představí na masopustu repliku unikátního Laudonova praporu 92 Český svaz zpracovatelů patriotmagazin.cz str. 0 8.2.2016 masa - Ostatní Jaroslav Baďura

Pestrý svět Telecí závitky se sušenými rajčaty 10.2.2016

Pestrý svět str. 31 Pestré vaření


Právo Přerovský magistrát chce zatraktivnit trhy v centru města 4.2.2016

Právo str. 12 Střední a východní Morava

Miloslav Hradil FRČÍ PÁRKY Z MASA. 9.2.2016

Právo str. 15 Trhy & ekonomika


prazsky.denik.cz Vesnickým obchodům vzaly zákazníky městské markety 7.2.2016

prazsky.denik.cz str. 0 Z regionu


prazskypatriot.cz Farmářské tržiště na vltavské náplavce začíná sedmou sezonu 5.2.2016

prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy


red

Prima Hovězí maso ze zkumavky 9.2.2016

Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima


Překvapení Lze správným skladováním potravin v chladničce prodloužit jejich trvanlivost? 99 Český svaz zpracovatelů Překvapení str. 42 1.2.2016 masa - Ostatní

Radio Praha Zprávy Radia Praha z 9.2.2016 9.2.2016

Radio Praha str. 0


Retail info Plus Hypermarkety upevňují svou dominantní pozici Retail info Plus str. 12 trendy a trhy 4.2.2016

101 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní Ke značce patří původ 4.2.2016

Retail info Plus str. 15 téma

ek Dobývat rozvojové trhy je stále těžší 4.2.2016

Retail info Plus str. 16 téma

ič Globus podporuje lokální pěstitele a výrobce 4.2.2016



Petr Chmelař

Rodina a škola ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIJE! 5.2.2016

Rodina a škola str. 12 Inspirace


Soňa Jelínková

Sokolovský deník Jak na imunitu? Vitamíny 10.2.2016

Sokolovský deník str. 8 U nás doma


(ahr, udo)

super.cz Tahle kráska má intoleranci na plno potravin: Co finalistka České Miss jedla během 107 soustředění v Thajsku? Český svaz zpracovatelů super.cz str. 0 Bulvár 9.2.2016 masa - Ostatní Jiří Čeladník

svobodnymonitor.cz V továrně na klony Číňané "pěstují" chutné hovězí maso. Plánují i superpsa 108 svobodnymonitor.cz str. 0 Zprávy, Doporučujeme, Český svaz zpracovatelů 4.2.2016 Tech & Věda, Fitch, kosmické lety, masa - Ostatní

Teplický deník Hlaste se do soutěží 5.2.2016

Teplický deník str. 8 U nás doma


(pod)

Test DNES Slevy loni nejvíc lákaly na pivo, kávu a džus 9.2.2016

Test DNES str. 14 Test / Spotřebitelský servis


(spi)

tn.cz Boj o nižší DPH vrcholí! Co všechno může zlevnit? PŘEHLED tn.cz str. 0 TN.CZ/default 8.2.2016

111 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní Jurečka: Šizení potravin pro východ Evropy musí skončit! 9.2.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/TV archív/Vaše téma

Ženu vyděsil krvavý banán! Koupila ho v českém supermarketu 9.2.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


tyden.cz České agrární saldo bylo v roce 2015 nejmenší od vstupu do EU 9.2.2016

tyden.cz str. 0 Česko


ČTK

Týdeník Televize Zdravé = čerstvé 9.2.2016

Týdeník Televize str. 22 Zdraví


vitalia.cz Jak posílit ledviny? Škodí jim strava i stres 8.2.2016

vitalia.cz str. 0


Michaela Michalcová

Vysočina - regionální týdeník Eden zve na pravou zabijačku 4.2.2016

Vysočina - regionální týdeník str. 5 Servis


ONDŘEJ ŠVÁRA

Vyškovský deník V Drysicích rozšíří chov drůbeže 5.2.2016

Vyškovský deník str. 1 Titulní strana


ZDENĚK KOUSAL

ZBOŽÍ & PRODEJ ČESKÁ POTRAVINA BUDE SKUTEČNĚ ČESKÁ 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 18 Informace

EU PODPORUJE REGIONALITU 4.2.2016


CENY KOMODIT VZALY ZASVÉ 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 26 Informace Kris Richard


PODPORA, SETKÁNÍ, INOVACE A POBOČKA 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 27 Obchod a zákazníci

Petr Hříbal Nejdůvěryhodnější značky českých spotřebitelů ZBOŽÍ & PRODEJ str. 29 Nejdůvěryhodnější značka 4.2.2016 2015 OBEC A OBCHOD, VÝHODNÉ SPOJENÍ 4.2.2016


Petr Hříbal TY, KTERÉ ŽIJÍ PODLE SVÉHO 4.2.2016


Lucie Bártová VELIKONOCE DODÁVAJÍ CHUŤ UTRÁCET 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 52 Produkty

Pavel Neumann 4 ROSTE ZÁJEM O PRÉMIOVÉ PRODUKTY 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 56 Produkty

Pavel Neumann REGÁLY MUSÍ PŘEDEVŠÍM NABÍZET ZBOŽÍ 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 64 Vybavení obchodu

122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 125 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 126 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 127 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Pavel Neumann

zdarsky.denik.cz Bystřický Eden zve na pravou zabijačku 3.2.2016

zdarsky.denik.cz str. 0 Moje Žďársko

Uzené maso doplnilo uzené pivo i kovárna vonící kouřem 7.2.2016



Zemědělec Neodpovídající údaje 8.2.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství

(fia) Červené maso je důležité 8.2.2016


(opr, čtk) Biofarma si postavila vlastní jatka 8.2.2016



Klima a zemědělství 8.2.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace

Ing. Jana Sixtová Potravinářský výzkum v praxi 8.2.2016

Zemědělec str. 14 Výzkum

Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., Ing. Milan Houška, CSc. Uvádí na trh dvojici pevných hnojiv 8.2.2016

Zemědělec str. 32 Rostlinná výroba

David Bouma ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 8.2.2016

Zemědělec str. 56 Zemědělský servis


Zemědělec (newsletter) Na Salimě se bude prezentovat kolem osmi stovek firem 9.2.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0


Zuzana Fialová

zena-in.cz Kolonial.cz představil své logistické centrum. Jeho sklad potravin má plochu 5300 m2, 139 obsluhuje z něj Prahu, střední Čechy i Plzeň. Český svaz zpracovatelů zena-in.cz str. 0 Společnost 3.2.2016 masa - Ostatní Komerční článek Lasagne - snadné a chutné jídlo 140 Český svaz zpracovatelů zena-in.cz str. 0 Těstoviny a rýže 9.2.2016 masa - Ostatní elly

zena.centrum.cz Automaty ve školách: Není lepší svačina z domova? 3.2.2016

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví

uzi Barfování: Je syrová strava pro psy zdravá? 5.2.2016

zena.centrum.cz str. 0 Bydlení - Žena


Ilona Víchová

zpravy.iDNES.cz Koalice se na snížení DPH u piva neshodla. Babiš připustil zlevnění potravin 143 Český svaz zpracovatelů zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Domácí 8.2.2016 masa - Ostatní iDNES.cz, Josef Kopecký

zpravy.rozhlas.cz Chystaná dohoda o volném obchodu mezi EU a USA má v Česku velkou řadu kritiků 144 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika 3.2.2016 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní Věra Masopustová V Rusku zvýší daň na nezdravé potraviny, lidé podle vlády jedí nezdravě 145 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa 5.2.2016 masa - Ostatní Martin Dorazín

zpravy.tiscali.cz Zákaz nedělního prodeje řeší ve Francii automaty. Na maso 9.2.2016

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Magazín


roj

Žďárský deník V Edenu zapíjeli speciality uzeným pivem 9.2.2016

Žďárský deník str. 10 U nás doma


Plné znění zpráv 1.2.2016 - 10.2.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Ředitel MP Krásno: Zájem je o výrobky s vysokým podílem masa 8.2.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Masokombinát MP Krásno ve Valašském Meziříčí, který patří ke čtyřem největším zpracovatelům masa v republice, prodá denně přes sto tun masných výrobků a 15 tun masa. Podle ředitele Karla Pilčíka mají lidé v posledních letech zájem zejména o výrobky s vysokým podílem masa. Masokombinát MP Krásno ve Valašském Meziříčí, který patří ke čtyřem největším zpracovatelům masa v republice, prodá denně přes sto tun masných výrobků a 15 tun masa. Podle ředitele Karla Pilčíka mají lidé v posledních letech zájem zejména o výrobky s vysokým podílem masa. Jsou poctivě udělané, s elegancí, je vidět, že část populace se dívá, kolik výrobek obsahuje masa a co v něm vůbec je, řekl ředitel. „Šunka možná může mít 94 nebo 95 procent masa, to je ale strop, který je zbytečné hnát. Pořád tam musí být část toho, co to dokáže slepit, sůl tam musí být, aby to bylo slané, bez soli to nejde," uvedl Pilčík. Podle něj se v budoucnu budou nejvíce prodávat párky, trvanlivé výrobky a šunky. „To jsou tři kategorie, které se pořád zvedají. Klobás stačí čtyři pět druhů, ale párků můžeme mít i víc," uvedl ředitel. Nejvíce se podle něj prodávají známé a zavedené výrobky. „Nové výrobky už není tak jednoduché vymyslet, jak bychom překvapili trh. Pořád vyhrávají klasické názvy, když se dělají poctivě, tak roste i prodej," uvedl Pilčík. MP Krásno získává maso ze zemí Evropské unie, hlavně ze Španělska a Německa, své zboží dodává zejména na český trh, asi 22 procent tvoří Slovensko, 12 procent Maďarsko.Nový informační systém Společnost každoročně investuje asi 45 milionů korun, loni zaváděla nový informační systém. Má

také unikátní zařízení, které se na světě vyskytuje jen v několika kusech. „Je to pás, na kterém bouráme masa, jednotlivé části. Dokáže zkontrolovat každého řezníka, kolik vytěžil, udělal, vykostil jednotlivých částí, je to motivace, aby dělal sám na sebe," uvedl Pilčík. Unikátní je také zařízení, které urychluje sušení trvanlivých salámů. Firma zaměstnává kolem tisíce lidí. „Spousta lidí však odešla do okolních fabrik, které vyrábí pro automotiv, přetáhly spoustu zaměstnanců," uvedl ředitel, podle kterého muselo Krásno zaměstnat také cizince. MP Krásno v roce 2014 prodalo přes 25.000 tun masných výrobků, utržilo 2,3 miliardy korun. Historie průmyslového zpracování masa ve Valašském Meziříčí započala v roce 1895, kdy řezníci založili Družstvo na postavení jatek. V roce 1955 byly do provozu uvedeny mrazírny. Nově vybudovaný masokombinát zahájil výrobu o devět let později. V roce 1993 byl privatizován a od ledna 1994 firma nesl název Masný průmysl – Krásno, spol. s r.o. Od počátku roku 2004 má společnost název MP Krásno, a.s. Autor: ČTK

URL| http://www.agris.cz/clanek/191137

Týdeník Dotyk: Stát chce regulovat trh s jídlem. Přijdeme o milované slevy? 8.2.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Státní úředníci popohánění potravinářskou lobby chtějí řídit trh. Napsali si zákon, s jehož pomocí chtějí sáhnout na akční ceny, za které Češi tak rádi kupují jídlo v obchodních řetězcích. A značka Česká potravina, na niž je zaděláno ve státní kuchyni? To je to poslední, co zákazníky zajímá. Státní úředníci popohánění potravinářskou lobby chtějí řídit trh. Napsali si zákon, s jehož pomocí chtějí sáhnout na akční ceny, za které Češi tak rádi kupují jídlo ?v obchodních řetězcích. ?A značka Česká potravina, na niž je zaděláno ve státní kuchyni? To je to poslední, co zákazníky zajímá. Za vším hledej lobby potravinářského průmyslu. V souladu s jejím přáním nasazuje stát do boje se zahraniční konkurencí různé zbraně. Třeba povinné cedule na dveřích hypermarketů a supermarketů, na kterých je psáno, jaký podíl českých potravin prodávají. Záhy se zjistí, že taková informace je k ničemu. Na oslnivých 93 procent se totiž dá podíl „českého" zboží nahnat tím, že polské kuřecí nebo německé sýry nakoupí řetězec přes českého překupníka. Snadná cesta, jak zákonnou povinnost obejít. A tak ministr zemědělství Marian Jurečka po roce správně usoudí, že byrokratické opatření, se kterým předtím přišel, je málo účinné. Tudíž skončí a nastoupí nástroj zvaný Česká potravina. Česká potravina Státní úředníci sepíší její definici, aby pak státní inspektoři mohli kontrolovat, jestli se nějaká klobása nevydává za českou, když je sice od zdejšího řezníka, ale z dovezeného masa. A bude nutné posílit kontrolní aparát, který to všechno zvládne. Aby se zase opatření neukázalo jako málo účinné. Už vůbec se nepovedl zákon přímo namířený proti zahraničním obchodním řetězcům, který začal platit před šesti lety – 1. února 2010. Měl to být bič na řetězce, jenže antimonopolní úřad, který ho hlídá, si upletl bič spíš na sebe. Za celou dobu zvládl za nekalé praktiky pokutovat jediný Kaufland, a ten se proti sankci brání u soudu.

Zahraniční řetězce rozhodně nejsou žádní svatoušci. Dodavatelé s nimi svádějí tvrdá jednání a nemají přitom moc na výběr. Jsou si navíc vědomi, že přes jiné prodejní kanály své zboží v takovém objemu neudají a že velký řetězec je dlouhodobě spolehlivý partner. Navíc není obchodník jako obchodník, i mezi řetězci je rozdíl. Stejně jako mezi dodavateli – od menších výrobců po nadnárodní koncerny, které jsou silnější než pronásledované řetězce. Česká republika umožnila cizím hypermarketům, supermarketům a diskontům mimořádnou expanzi. V podílu, jaký mají na maloobchodním trhu s rychloobrátkovým zbožím, jsme dostihli některé vyspělé evropské země. TOP 10 řetězců mělo na českém trhu už předloni 66 procent, odhadla společnost GfK. Zatímco u zákazníků jsou tyto obchody stále oblíbenější, politici a úředníci s tuzemskou agrární a potravinářskou lobby v zádech je pronásledují jako vyděrače. S kvalitou prodávaných potravin nemá jejich tažení nic společného. Magické cedulky Nejčerstvější studie agentury GfK z letošního ledna uvádí, že téměř polovina českých domácností nakupuje jídlo hlavně v hypermarketech a jen desetina upřednostňuje menší prodejny potravin. Příhodná poloha, široký sortiment, akční ceny či slevy. To jsou podle průzkumu hlavní důvody, proč v řetězcích nakupuje 9 z 10 českých domácností. „Pouze pro 6 procent domácností je při výběru nákupního místa důležitá přítomnost českého či regionálního zboží," komentoval výsledky Zdeněk Skála z GfK. Pro zákazníky je stále rozhodující cena. Podle cedulek sleva nebo zboží v akci nakupuje 68 procent Čechů. S nabídkou potravin za akční ceny ovšem otřese novelizovaný zákon o významné tržní síle, varují obchodníci. „Novela zcela zásadně omezuje možnost obchodníka vyjednat slevu a tu následně nabídnout zákazníkům. Zpřísnění regulace povede k tomu, že z pultů zmizí zboží v akcích," upozorňovala už při přípravě zákona prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Vše je na libovůli úředníků Že může dojít ke zvýšení cen potravin a omezení sortimentu, připouští i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který původní a obtížně vymahatelný zákon o významné tržní síle přepsal k obrazu svému. Koncem letošního ledna ho parafoval prezident Miloš Zeman. Antimonopolní úřad si tím zajistil mocnou zbraň. Míří na 9 terčů, jak přímo uvádí ve svém dokumentu. Z původního předpisu ale vypustil 6 příloh se seznamem asi 80 nedovolených praktik. Nyní tedy není nikde sepsáno, co se nesmí. „Otevírá se velký prostor pro ÚOHS. Úředníci si teď mohou sami stanovit, co se může, a co ne. Je otázka, jestli pak takový výklad ustojí u soudu," říká advokát Tomáš Čihula. „Riziko je přitom obrovské. Obchodníkům hrozí miliardové pokuty," dodává. Sankce může být podle zákona až 10 procent z obratu. Mezi sledovanými zahraničními hráči se poněkud překvapivě ocitla také tuzemská družstevní skupina Coop. Pro svou síť prodejen rozprostřenou hlavně na venkově totiž zajišťuje centrální nákup. „To je neslýchané. Zákon nakonec neublíží obchodním řetězcům, ale českému obchodu," zlobí se šéf Coopu Zdeněk Juračka, který stojí také ?v čele Asociace českého tradičního obchodu. „Zahraniční řetězce se na zákon dobře připravily. Omezené bonusy a výhody obejdou nižší cenou od dodavatelů. My takto vyjednávat nemůžeme, bez bonusů se neobejdeme," vysvětluje Juračka. Nyní na kontrole tržní síly, která za šest let vyústila v jedinou pokutu, pracuje sedm lidí. „V souvislosti s novelou zákona jsme požádali vládu o navýšení počtu zaměstnanců," uvádí mluvčí ÚOHS Martin

Švanda. Nechce říct o kolik, dokud ministři posílení úřednictva neschválí. A to úřad v doprovodné zprávě ?k upravenému zákonu tvrdí, že nevznikne žádný nový nárok na státní rozpočet. Řadu vágních formulací čerstvá novela napravila, jiné zavedla. Tak schválně. Kdy se začne mluvit o tom, že je nutné novelu novelizovat. TÁŇA KRÁLOVÁ Více se dozvíte v aktuálním vydání týdeníku Dotyk. Autor: Redakce


Blesk Co kupujete? Ryba, nebo HMOTA se zkaženým masem? 5.2.2016

Blesk str. 21 Test Blesku Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět PRAHA – Když si koupíte rybí prsty, očekáváte, že si koupíte kousek ryby obalený ve strouhance? Omyl! Pod tímto názvem si totiž domů můžete přinést i obalenou šedou hmotu, plnou hrachoviny, která neobsahuje maso ani ze čtvrtiny! Ba co hůř – to málo masa může být zkažené! Legislativa to zatím neřeší Limit pro veškeré biogenní L g aminy v mase ryb ale není schválený a není a nikde v legislativě uvedený. n d „Data ohledně toxicity x biogenních aminů a jejich součinnosti jsou nejednotná a je stále předmětem diskuzí, zda by neměly být nastaveny limity,“ upozorňuje Jan Pivoňka z laboratoře Eurofi . „Tedy ani výrobek s 50 mg/kg není považován za zdravotně závadný,“ dodává. Ryba, nebo hrách? U těch nejméně masových rybích prstů, které splňovaly deklaraci obsahu masa a ruku v ruce jdoucí i podíl bílkovin téměř jd přesně, se ve složení dočtete i takové ingredience jako hrachovou bílkovinu a vlákninu. mn gv Samozřejmě na těchto S složkách není nic špatného, pokud je ovšem výrobce nepřidává do mleté směsi, aby tak nahradil nedostatek masa! Bohužel laboratoř nedokáže tyto složky, které jsou stejně jako maso bohaté na bílkoviny, oddělit tak, abychom získali čistý podíl rybího masa. Šedá hmota ve strouhance prstu je především masová. U třech rybích prstů (Tiko Fish fingers, Rybí prsty obalované a Vici Fish fingers) ale byl obsah masa téměř 2,5x menší než naměřený podíl složky rybího masa. Co to znamená? Že kromě rybího masa, kterého je uvnitř rybího prstu tak zoufale málo, jsou tam i jiné ingredience, které chybějící maso nahrazují. Jsou to již zmíněné hrachové vlákniny nebo i bramborový škrob, mouka či bramborové vločky. Kromě obsahu masa laboratoř obsah také měřila, jaký podíl rybího prstu tvoří předsmažený obal a složka rybího masa, tedy to, co zbyde po oloupání strouhanky. Dobrou zprávou je, že u všech rybích prstů převažuje složka rybího masa. Jenže pokud očekáváte, že náplň rybího prstu je z většiny masová, jste na omylu. Čím víc se podíl složky rybího masa blíží obsahu masa, znamená to, že

náplň rybího Kolik masa obsahují? ují? Pro rybí prsty není stanovený limit obsahu masa. Výrobci jen musejí dodržet, co na obale slíbí. A kolik ryby někteří výrobci spotřebitelům skutečně „dopřejí“, nás zarazilo. Analyzované obsahy měly totiž hodně širokou – od 22 % do 69,1%! Nejmasovější rybí vější prsty Globus 10 Fischstäbchen 0 Fischbsahovay obsahovaly třikrát víc ryby než ve strouhance obalená ená šedá hmota Vici Fish fingers! Zkažené maso?! O čerstvosti rybího masa v době zpracování vypovídá hodnota veškerých biogenních aminů, které vznikají, když se maso kazí. Jejich nízké obsahy mohou být přirozené i v živém organismu. Vyšší koncentrace pak mohou znamenat nesprávné zacházení při zpracování vání rybího masa. Obvykle je to způsobené delším skladováním při vyšší teplotě a kontaminací cí kter bakteriemi, které maso rozkládají. Navíc mleté mleté rybí maso se kazí propadáky 3 V tabulce výsledků je uvedený celkový podíl biogenních aminů v rybím mase. U jedenácti výrobků ze 14 jsou koncentrace nízké. U trojice nejméně masových rybích prstů Tiko Fish fingers, Rybí prsty obalované a Vici Fish fingers jsou však hodnoty mnohem vyšší. Nejen laboratorní výsledky poukazují na to, že maso v těchto rybích prstech se mohlo před finálním zpracováním pravděpodobně kazit. Pachuť vnímali i laičtí hodnotitelé, které ji popisovali jako „chuť po rozkládající se rybě“. Laboratoř měřila celkem osm biogenních aminů včetně histaminu, pro nějž je limit stanovený, protože ve vyšších koncentracích způsobuje anafylaktický šok, ale námi testované výrobky byly absolutně bez nálezu. JAK ČÍST TEST? 1) První tabulka poskytuje informace o názvu a výrobci rybích prstů. Je zde uvedena cena za balení, a to v době, kdy jsme rybí prsty nakupovali. Tato cena je také přepočítaná na cenu za čisté rybí maso. 2) Druhá tabulka uvádí údaje uvedené na etiketách rybích prstů. 3) Ve třetí tabulce se dočtete výsledky testu, které nám předala laboratoř Eurofi ns. Potravinový Sherlock zeleně vyznačil nejlepší výsledky, oranžově pak ty, které jsou v porovnání s ostatními horší. 4) Další tabulka přináší známky laických senzorických hodnotitelů. 5) V páté tabulce se dočtete známky a verdikt Potravinového Sherlocka. 6) V poslední tabulce je celková známka, která představuje průměr ze známek udělených spotřebiteli a Potravinovým Sherlockem. Laičtí senzoričtí posuzovatelé a Potravinový Sherlock oznámkovali jednotlivé rybí prsty jako ve škole, a to podle škály od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Zelená barva označuje rybí prsty, u nichž je uveden druh ryby a které nejsou vyrobené Semaforová stupnice z mletého masa. Také zvýrazňuje nejnižší podíl soli a nejvyšší obsah masa a bílkovin. Označuje i ten výrobek, který se obejde bez škrobu, přidaných látek a zvýrazňovače chuti a vůně. Oranžová upozorňuje na mletá masa, u nichž není uvedený druh ryby, na ingredience ve složení rybích prstů, bez nichž se tyto výrobky mohou obejít, ale výrobci si jimi pomáhají k lepším analytickým výsledkům. Označuje i nejnižší podíly masa a složky rybího masa, bílkovin a vyšší koncentrace biogenních aminů, které signalizují podezření z porušení správné výrobní praxe při zpracování rybího masa. Červeně by byly vyznačené hodnoty, které nejsou v souladu s legislativou nebo neodpovídají deklaraci na etiketě ani s přihlédnutím k desetiprocentní odchylce. Protokol testu Blesk nechal otestovat celkem 14 výrobků označených jako rybí prsty, které jsou v obchodech běžně k dostání. Laboratoř Eurofi ns zjišťovala obsah rybího masa, bílkovin, vody a soli. Zjišťovala i přítomnost celkem osmi biogenních aminů (histamin, tyramin, spermin, spermidin, fenyethylamin, putrescin, kadaverin a tryptamin) v mase, jejichž celková suma je uvedená v tabulce. Dále dělala rozbor profilu mastných kyselin a zjišťovala přítomnost těžkých kovů. Senzorické vlastnosti rybích prstů posuzovalo dvanáct laických hodnotitelů v rámci slepého senzorického testu, který organizovalo

Senzorické centrum Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Potravinový Sherlock porovnával poky laboratorní výsledky s deklaracemi výrobců na obalech a stanovenými limity. Hodnotil, zda výrobci uváděli druh použité ryby a oblast odlovu. Ve výsledcích laboratorního testu, které se odlišují od informací uvedených na obale ale výrobku, je třeba přihlédnout out k odchylce při měření i při výrobě. Sliby plní s odřenýma ušima U analyzovaných podílů masa se vždy počítá s desetiprocentní odchylkou od deklarovaného obsahu masa. Menší než deklarované množství masa bylo naměřeno celkem u 7 rybích prstů, ale všechny se do desetiprocentní odchylky vešly. Avšak dvoje rybí prsty to měly s hodně odřenýma ušima! Byly to K-Classic 15 Fish fingers, které od spodní hranice dělilo víc než půl procento, a Ocean Sea Fish fingers, u nichž to byla pouhá setina procenta. Na druhou stranu se ukázalo, že čtyři výrobci dopřávají spotřebitelům rybího masa víc, než uvádějí na obale. Zatímco rybí prsty a Globus měly pár procent víc, a Nowaco měly obsah masa větší o víc než 12 %. Foto popis| Údaje uvedené na etiketě Foto popis| Senzorické hodnocení Foto popis| Výsledky laboratoře Eurofi ns Foto popis| Hodnocení Potravinového Sherlocka Foto popis| VÝSLEDNÁ ZNÁMKA Foto autor| Foto: scom, Dan Černovský

blesk.cz Chovatelé prasat: Část vepřového se dováží nelegálně. Jak tomu máme konkurovat? 4.2.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Část vepřového masa je do Česka nejspíše dovážena nelegálně. Jen tak je možné vysvětlit cenový rozdíl až o 15 korun na kilogram mezi zahraničním a českým vepřovým. V rozhovoru pro Blesk.cz to řekl Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat. Podle něj státní dotace zachraňují tuzemské chovatele před nejhorším, tedy zavíráním dalších chovů. Produkce vepřového masa v ČR, která obnáší více než polovinu celkové výroby masa v zemi, klesla loni o 3,5 procenta na 227 739 tun. Cena padá kvůli embargu na evropský dovoz do Ruska, ale české výrobce ničí i zahraniční konkurence a dotace jednotlivých evropských zemí. Část vepřového je ze zahraničí navíc pravděpodobně dovážena nelegálně. Pane Stibale, jaký měli čeští chovatelé prasat loňský rok? Na počátku týdne vydal Český statistický úřad informaci, že produkce vepřového masa se snížila o 3,5 % a zároveň stoupl jeho dovoz. Oboje je bezpochyby důsledkem vývoje cen jatečných prasat. Zatímco v roce 2014 prodávali chovatelé kilogram prasete v průměru za 43,20 Kč, v roce 2015 to bylo jen 37,90 Kč. Příjmy tedy klesly řádově o 14 procent a náklady zůstaly víceméně beze změny. Je samozřejmé, že tak nikdo nemůže delší dobu podnikat. Proto někteří chovatelé končí s chovem. Soběstačnost ČR ve výrobě vepřového je přibližně na úrovni 50 %, polovina je tedy z dovozu. Od loňska platí nové označování vepřového. Vedlo to ke zvýšené poptávce po českém vepřovém? Označování masa je věc, od které jsme si hodně slibovali. Češi jsou zvyklí vepřové maso kupovat a je základním pilířem jejich jídelníčku. Doufali jsme, že když si lidé budou moci vybrat, dají přednost tuzemskému masu – obzvlášť za situace, kdy ze všech stran zní požadavek na české potraviny. Nyní se zdá, že efekt označování není v podstatě žádný. Jak si to vysvětlujete?

Velkou roli určitě hraje fakt, že velká část spotřeby je ve výrobcích. U nich žádná povinnost označování není a ani by nebyla jednoduše proveditelná. Druhým důvodem je obchodní politika některých maloobchodních řetězců. Stává se, že na tuzemské produkty dávají vyšší marže. A podle ceny se rozhoduje velká část spotřebitelů. Proč je vepřové maso z dovozu levnější? Je těžko pochopitelné, že je mnohem levnější maso dovážené ze zemí, kde jsou ceny prasat stejné jako u nás nebo jen mírně nižší. Dovezené maso je přitom levnější třeba o 15 Kč na každém kilogramu. Je ekonomickou záhadou, jak se toho dá docílit, když navíc musíte počítat i s náklady na přepravu. Dá se předpokládat, že přinejmenším část tohoto masa přichází nelegální cestou. Nelegální cestou? Co to znamená? Že z takového masa z dovozu nejsou odváděny daně (především DPH). V této souvislosti je ale podle mého názoru mnohem horší, že se tak zároveň toto maso vyhýbá veterinárnímu dohledu, který má zajistit nezávadnost a kvalitu masa. Jakou roli hrají dotace jednotlivých zemí? Zatímco u ostatních potravin existuje takzvaná společná zemědělská politika, v případě vepřového a drůbeže to neplatí. Každá země si definuje a zajišťuje dotace z vlastních prostředků. Jde do určité míry o soutěž v dotacích a země, která v ní vyhraje, vyváží maso do ostatních zemí. Dotace ale získávají i čeští chovatelé… Je pravda, že v současnosti dosáhly dotace rekordních úrovní – to je výsledek celoevropské krize chovu prasat. Velká část dotací tak přitéká z rozpočtu společné zemědělské politiky. Navíc je třeba upřesnit toto: chovatelé dostali v loňském roce jen část prostředků, která byla přibližně stejná, jako bývá každoročně. Druhá část, která tvoří onu mimořádnou záchrannou částku, by měla přicházet v průběhu prvního pololetí roku 2016. Na začátku jsem mluvil o tom, že stavy prasat klesly. Je třeba říct, že pokud by dotace nebyly, byl by pokles mnohem větší. V podstatě by se jednalo o likvidaci chovu. Takhle sice došlo k poklesu produkce, dalšímu snížení soběstačnosti a nutnosti dovozu, ale rozhodující chovy prozatím fungují. Přesto k zastáncům dotací nepatříte… Osobně nejsem velkým přítelem dotací, jen pokřivují celý výrobní řetězec a zvýhodňují ty administrativně šikovné proti těm šikovným ve výrobě. Bohužel si neumím představit současnou Evropu, jak ruší dotace. Je to podobné jako kdysi se studenou válkou – protože oni to dělají, my musíme také – a víc. To míří ke spirále, která nevede k ničemu dobrému. Je ale velmi obtížné tento začarovaný kruh rozetnout. Odhadnete, jaký rok mají čeští chovatelé prasat před sebou? Na tuhle otázku je velmi složitá odpověď. Celý problém chovu prasat vlastně vznikl proto, že Evropa ztratila – v rámci sankcí a protisankcí – možnost vyvážet na ruský trh. Celá krize je tedy vlastně výsledkem politických rozhodnutí. Evropská komise se snaží celou situaci napravit – vyhlásila mimořádný záchranný balíček, otevřela dotované skladování a samozřejmě jedná s Ruskem. Nedá se však odhadnout, k jakým koncům tato jednání povedou a zda se otevře třeba alespoň část ruského trhu. Proto je nesnadné odhadnout, jaký bude letošní rok.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/371642/chov...vazi-nelegalne-jak-tomu-mame-konkurovat

Velký test rybích prstů: Ryba, nebo hmota se zkaženým masem? 5.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Když si koupíte rybí prsty, očekáváte, že si koupíte kousek ryby obalený ve strouhance? Omyl! Pod tímto názvem si totiž domů můžete přinést i obalenou šedou hmotu plnou hrachoviny, která neobsahuje maso ani ze čtvrtiny! Ba co hůř – to málo masa může být zkažené!

Kolik masa obsahují? Pro rybí prsty není stanovený limit obsahu masa. Výrobci jen musejí dodržet, co na obale slíbí. A kolik ryby někteří výrobci spotřebitelům skutečně „dopřejí“, nás zarazilo. Analyzované obsahy měly totiž hodně širokou škálu – od 22 % do 69,1 %! Nejmasovější rybí prsty Globus 10 Fischstäbchen obsahovaly třikrát víc ryby než ve strouhance obalená hmota Vici Fish fingers! Zkažené maso?! O čerstvosti rybího masa v době zpracování vypovídá hodnota veškerých biogenních aminů, které vznikají, když se maso kazí. Jejich nízké obsahy mohou být přirozené i v živém organismu. Vyšší koncentrace pak mohou znamenat nesprávné zacházení při zpracování masa. Obvykle je to způsobené delším skladováním při vyšší teplotě a kontaminací bakteriemi, které maso rozkládají. Navíc mleté rybí maso se kazí rychleji. Legislativa to zatím neřeší Limit pro veškeré biogenní aminy v mase ryb ale není schválený a není nikde v legislativě uvedený. „Data ohledně toxicity biogenních aminů a jejich součinnosti jsou nejednotná a je stále předmětem diskuzí, zda by neměly být nastaveny limity,“ upozorňuje Jan Pivoňka z laboratoře Eurofins. „Tedy ani výrobek s 50 mg/kg není považován za zdravotně závadný,“ dodává. Ryba, nebo hrách? U těch nejméně masových rybích prstů, které splňovaly deklaraci obsahu masa a ruku v ruce jdoucí i podíl bílkovin téměř přesně, se ve složení dočtete i takové ingredience jako hrachovou bílkovinu a vlákninu. Samozřejmě na těchto složkách není nic špatného, pokud je ovšem výrobce nepřidává do mleté směsi, aby tak nahradil nedostatek masa! Bohužel laboratoř nedokáže tyto složky, které jsou stejně jako maso bohaté na bílkoviny, oddělit tak, abychom získali čistý podíl rybího masa. Šedá hmota ve strouhance Kromě obsahu masa laboratoř také měřila, jaký podíl rybího prstu tvoří předsmažený obal a složka rybího masa, tedy to, co zbyde po oloupání strouhanky. Dobrou zprávou je, že u všech rybích prstů převažuje složka rybího masa. Jenže pokud očekáváte, že náplň rybího prstu je z většiny masová, jste na omylu. Čím víc se podíl složky rybího masa blíží obsahu masa, znamená to, že náplň rybího prstu je především masová. U třech rybích prstů (Tiko Fish fingers, Rybí prsty obalované a Vici Fish fingers) byl ale obsah masa téměř 2,5x menší než naměřený podíl složky rybího masa. Co to znamená? Že kromě rybího masa, kterého je uvnitř rybího prstu tak zoufale málo, jsou tam i jiné ingredience, které chybějící maso nahrazují. Jsou to již zmíněné hrachové vlákniny nebo i bramborový škrob, mouka či bramborové vločky. KTERÉ RYBÍ PRSTY DOPADLY NEJHŮŘE? KUPTE SI PÁTEČNÍ BLESK NEBO VÝSLEDEK TESTU PŘÍMO NA BLESK.CZ.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/371942/velk...prstu-ryba-nebo-hmota-se-zkazenym-masem

Dotyk Stát chce regulovat trh s jídlem 5.2.2016 Dotyk str. 0 Fokus Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Státní úředníci popohánění potravinářskou lobby chtějí řídit trh. Napsali si zákon, který nepřináší prospěch spotřebitelům. Chce jim sáhnout na akční ceny, za které Češi tak rádi kupují jídlo v obchodních řetězcích. A značka česká potravina, na niž je zaděláno ve státní kuchyni? To je to poslední, co zákazníky zajímá. Za vším hledej lobby potravinářského průmyslu. V souladu s jejím přáním nasazuje stát do boje se zahraniční konkurencí různé zbraně. Třeba povinné cedule na dveřích hypermarketů a supermarketů, na kterých je psáno, jaký podíl českých potravin prodávají. Záhy se zjistí, že taková informace je k ničemu. Na oslnivých 93 procent se dá podíl „českého“ zboží našlehat tím, že polské kuřecí nebo německé sýry nakoupí řetězec přes českého překupníka. Snadná cesta, jak zákonnou povinnost obejít. Šestiletá bilance Výsledek, s jakým antimonopolní úřad uplatňoval během 6 let zákon proti obchodním řetězcům: A tak ministr zemědělství Marian Jurečka po roce správně usoudí, že byrokratické opatření, se kterým předtím přišel, je málo účinné. Tudíž skončí a nastoupí nástroj zvaný česká potravina. Státní úředníci sepíší její definici, aby pak státní inspektoři mohli kontrolovat, jestli se nějaká klobása nevydává za českou, když je sice od zdejšího řezníka, ale z dovezeného masa. Bude nutné posílit kontrolní aparát, který to vše zvládne. Aby se zase opatření neukázalo jako málo účinné. Jediný Kaufland na pranýři Už vůbec se nepovedl zákon přímo namířený proti zahraničním obchodním řetězcům, který začal platit přesně před šesti lety – 1. února 2010. Měl to být bič na řetězce, jenže antimonopolní úřad, který to vše hlídá, si upletl bič spíš na sebe. Za celou dobu zvládl za nekalé praktiky pravomocně pokutovat jediný Kaufland, a ten se proti sankci brání u soudu (viz Šestiletá bilance). Pravomocná pokuta pro Kaufland z října 2013 za sjednávání platební lhůty delší než 30 dnů a další nekalé nákupní podmínky (řetězec se brání žalobou, případ řeší Krajský soud v Brně). pro Lidl za nedodržování 30denní lhůty splatnosti faktur (rozhodnutí bylo 2. stupněm zrušeno a případ se znovu projednává v 1. stupni). pro Globus za nedodržování 30denní lhůty splatnosti faktur (rozhodnutí bylo 2. stupněm zrušeno a případ se znovu projednává v 1. stupni). Ahold – správní řízení za možné porušení zákona bylo ukončeno bez pokuty. Kdo má významnou tržní sílu (Definice z aktuální novely příslušného zákona) jehož obrat za prodej potravin na území České republiky přesáhne 5 miliard korun za poslední ukončené účetní období. u které společný obrat jejích členů za prodej potravin na území ČR přesáhne 5 miliard korun za poslední ukončené účetní období. Zahraniční řetězce rozhodně nejsou žádní svatoušci. Dodavatelé s nimi svádějí tvrdá jednání a slabší strana, tlačená k leckdy neférovým podmínkám, přitom nemá moc na výběr. Potravináři jsou si ale vědomi, že přes jiné prodejní kanály své zboží v takovém objemu neudají. A dobře vědí, že i přes drsné praktiky je velký řetězec dlouhodobě spolehlivý partner. Navíc není obchodník jako obchodník, i mezi řetězci je rozdíl. Stejně jako mezi dodavateli – od menších výrobců po nadnárodní koncerny, které jsou silnější než pronásledované řetězce. Snahu nějak usměrňovat silné obchodní řetězce mají i jiné evropské státy. V době hospodářské krize kolem této myšlenky přešlapovala také Evropská komise, ale nějak ji vzdala. Není náhoda, že na Brusel apelují právě postkomunistické země včetně Česka. Dožadují se kroků, které ekonomické

síle řetězců zamezí. Rezidua státního dirigismu má postkomunistická sedmička (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko) stále zjevně v krvi. Zákazníkům navzdory Česká republika umožnila cizím hypermarketům, supermarketům a diskontům mimořádnou expanzi. 9 ostře sledovaných Na koho je šitý zákon o významné tržní síle a jejím zneužití V podílu, jaký mají na maloobchodním trhu s rychloobrátkovým zbožím, jsme dostihli některé vyspělé evropské země. TOP 10 řetězců mělo na českém trhu už předloni 66 procent, odhadla společnost GfK. Zatímco u zákazníků jsou tyto obchody stále oblíbenější, politici a potažmo úředníci s tuzemskou agrární a potravinářskou lobby v zádech je pronásledují jako vyděrače. S kvalitou prodávaných potravin nemá jejich tažení nic společného. Nejčerstvější studie agentury GfK z letošního ledna uvádí, že téměř polovina českých domácností nakupuje jídlo hlavně v hypermarketech. Naproti tomu jen desetina má za hlavní místo nákupů potravin menší prodejny (viz Kde nakupujeme). Nůžky se dál rozevírají. Ještě vloni preferovalo menší prodejny 13 procent Čechů a hypermarkety 47 procent. Příhodná poloha, široký sortiment, akční ceny či slevy. To jsou podle průzkumu GfK hlavní důvody, proč v řetězcích nakupuje 9 z 10 českých domácností. (skupina Schwarz) (Ahold) (Rewe) (Metro) (Svaz českých a moravských spotřebních družstev) „Překvapivě pouze pro 6 procent domácností je při výběru nákupního místa důležitá přítomnost českého či regionálního zboží,“ komentoval Zdeněk Skála z GfK výsledky šetření zveřejněné loni na podzim. Pro zákazníky je stále rozhodující cena. Podle cedulek sleva nebo zboží v akci nakupuje 68 procent Čechů (viz Akční nákupy). S nabídkou potravin za akční ceny ovšem otřese novelizovaný zákon o významné tržní síle, varují obchodníci. „Novela zcela zásadně omezuje možnost obchodníka vyjednat slevu, a tu následně nabídnout zákazníkům. Zpřísnění regulace povede k tomu, že z pultů zmizí zboží v akcích,“ upozorňovala už při přípravě zákona prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Vše je na libovůli úředníků Že může dojít ke zvýšení cen potravin a omezení sortimentu, připouští i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který původní a obtížně vymahatelný zákon o významné tržní síle přepsal k obrazu svému. Koncem letošního ledna ho parafoval prezident Miloš Zeman. Zákon jen zapadá do úsilí současné vládní garnitury razantně posílit roli státu. Antimonopolní úřad si tímto dal do ruky mocnou zbraň. Míří na 9 terčů, jak přímo uvádí ve svém dokumentu (viz 9 ostře sledovaných). Z původního předpisu vypustil 6 příloh se seznamem asi 80 nedovolených praktik. Nyní tedy není nikde sepsáno, co se nesmí. A úřad se ani nechystá vydat metodiku a dotyčným nejasnosti osvětlit. Snahu nějak usměrňovat silné obchodní řetězce mají i jiné evropské státy. menší prodejny (COOP, Hruška, Flosman/Flop) jinde

Kde nakupujeme Která jsou hlavní nákupní místa českých domácností supermarkety (Albert Supermarket, Billa, Tesco Supermarket) hypermarkety (Albert Hypermarket, Globus, Kaufland a Tesco Hypermarket) diskonty (Lidl a Penny Market) „Otevírá se velký prostor pro ÚOHS. Úředníci si teď mohou sami stanovit, co se může a co ne. Je otázka, jestli pak takový výklad obstojí u soudu,“ říká Tomáš Čihula z advokátní kanceláře Kinstellar, který se právnímu poradenství v této oblasti dlouhodobě věnuje. Jak Čihula poukazuje, namísto k transparentnosti a předvídatelnosti jde antimonopolní úřad opačným směrem. „Riziko je přitom obrovské. Obchodníkům hrozí miliardové pokuty,“ dodává advokát. Sankce může být podle zákona až 10 procent z obratu. Akční nákupy Jak se české domácnosti řídí letáky při nakupování 78 % je dostává 68 % se v obchodech řídí cedulkami „sleva“ nebo „zboží v akci“ 65 % je čte 34 % podle nich nakupuje Novému zákonu se často vytýká, že vůbec neřeší silnou pozici dodavatelů – nadnárodních koncernů. ÚOHS se krkolomně snaží prokazovat jen významnou tržní sílu obchodníků. Sám přitom v důvodové zprávě píše, že žádný ze řetězců – ani ten největší – nemá výrazně větší tržní podíl. Z Brna ochrání i německé sýraře Pikantní je, že proti zneužívání této síly chtějí čeští úředníci chránit nejen tuzemské, ale i zahraniční potravináře. „Budou postihovány též delikty spáchané v zahraničí, jejichž účinky se projeví v České republice. Například sjednání smlouvy s cizině se zahraničními dodavateli, kteří dodávají zboží do ČR pro další prodej,“ osvětluje antimonopolní úřad, jak se chce z Brna rozmáchnout i za hranice. Bude jistě zajímavé sledovat, na kolik deliktů si takto došlápne. Jak šel čas s bičem proti řetězcům Naopak bude-li kupříkladu Kaufland ždímat českou mlékárnu, která mu dodává jogurty pod obchodníkovou privátní značkou pro německou síť, to klidně může. Na vývoz se zákon nevztahuje. České mlékárně pak může řetězec zřejmě platit třeba za sto dnů. Jinak musí zboží uhradit do 30 dnů, aby neporušil zákon. Mezi zahraničními hráči, sledovanými speciálním zákonem, se poněkud překvapivě ocitla tuzemská družstevní skupina COOP. Pro svou síť prodejen rozprostřenou hlavně na venkově totiž zajišťuje centrální nákup. Tomu autoři zákona říkají nákupní aliance. „To je neslýchané. Zákon nakonec neublíží obchodním řetězcům, ale českému obchodu,“ zlobí se šéf COOP Zdeněk Juračka, který stojí také v čele Asociace českého tradičního obchodu. „Zahraniční řetězce se na zákon dobře připravily. Omezené bonusy a výhody obejdou nižší cenou od dodavatelů. My takto vyjednávat nemůžeme, bez bonusů se neobejdeme,“ vysvětluje Juračka. Za Fischerovy úřednické vlády se zrodil nový zákon o významné tržní síle a jejím zneužití. Od

počátku bylo jasné, že jde o paskvil, který se bude muset záhy novelizovat. Anebo zrušit. Vládne Nečasův kabinet a ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek mluví o zrušení kritizovaného zákona. Agrární ministr Ivan Fuksa chce některé jeho pasáže zamontovat do jiných zákonů. Místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom, který se na této agendě profiluje, mluví o novém pojmu – významném ekonomickém postavení. A počítá, že zákon zasáhne také dopravu, zdravotnictví a další obory. Jak šel čas s bičem proti řetězcům Nyní na kontrole tržní síly, která za šest let vyústila v jedinou pravomocnou pokutu, pracuje sedm lidí. „V souvislosti s novelou zákona jsme požádali vládu o navýšení počtu zaměstnanců,“ uvádí mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Nechce říct o kolik, dokud ministři posílení úřednictva neschválí. A to úřad v doprovodné zprávě k upravenému zákonu tvrdí, že nevznikne žádný nový nárok na státní rozpočet. Řadu vágních formulací čerstvá novela napravila, jiné zavedla. Tak schválně. Kdy se začne mluvit o tom, že je nutné novelu novelizovat... Martin Kocourek opouští kvůli odkloněným milionům vládu. Jeho nástupce, Jihočech Martin Kuba, hájí zákon jako potřebný. Zřejmě mu to vysvětlil vlivný Jihočech Pavel Dlouhý, proslulý jako kníže z Hluboké, mimo jiné velký šéf Regionální agrární komory. ÚOHS pod vedením místopředsedy Hynka Broma přepisuje nepovedený zákon. Sobotkova vláda předlohu z dílny ÚOHS schvaluje a posílá do parlamentu. Novelu zákona, který řeší pouze obchodní řetězce a nákup potravin, podepsal prezident Miloš Zeman.

dTest Krycí jméno sardinky 4.2.2016

dTest str. 14 Test

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Rybičky v konzervě patří mezi velké cestovatelky. Nejprve hromadně urazí cestu od moře do středu Evropy, pak nezřídka cestují v batozích po českých zemích. Nás zajímalo, jestli se například spolu se sardinkami neskrývá v plechovkách i překvapení v podobě nežádoucích látek. Poslali jsme proto 17 druhů rybiček do laboratoře k prozkoumání. Průšvihy se nekonaly, někteří výrobci však mají nedostatky v označování. Když už doma není vůbec nic k jídlu, přichází zpravidla na řadu konzerva se sardinkami. Někdy i dříve. Malé rybky napěchované v kovové krabičce (alias olejovky) patří ke spížovému inventáři mnoha domácností. A není divu. Pokrmy z nich jsou velmi nenáročné na přípravu, nutričně nabité a skvěle chutnají. Zřejmě také významně přispívají k více než pěti kilogramům ryb, které průměrně za rok sní každý Čech. Kdybychom je nejedli, těžko bychom chápali význam slov „mačkat se jako sardinky“. Sardinky často nakupujeme tak, že s vidinou pomazánky vhodíme do košíku konzervu s rybičkami, kterou nejspíše vybereme hlavně podle typu nálevu nebo podle toho, zda jde o tuňáka, sledě nebo sardinky. Druhů rybiček však existuje celá řada a pro spotřebitele není snadné se v nich orientovat. Příliš nápomocná není ani legislativa, která do výkladu rybiček vnáší spíše mlhu než světlo. Nařízení č. 2136/89 za pravé sardinky považuje pouze ryby s názvem Sardina pilchardus žijící v mořích obklopujících Evropu (vyjma Baltického moře), zároveň však povoluje „sardinkami“ nazývat i konzervy, ve kterých jsou naloženy jiné druhy ryb. Chcete-li mít při nakupování jistotu, že saháte po pravých sardinkách, hledejte na obalu jejich latinský název nebo pátrejte po legislativním označení „konzervované sardinky“, které bude uvedeno drobným písmem vedle složení. Konzerva s nápisem sardinky totiž smí podle zmiňovaného nařízení ukrývat také šproty nebo jiné ryby (jejich výčet

naleznete v boxu na straně 17). V takovém případě pak musí být uvedeno označení „konzervovaný výrobek typu sardinek“, čímž se od těch pravých legislativně odliší, ale z pohledu zákazníka to rozdíl představovat nemusí. Výsledkem benevolence legislativy může být konzerva s názvem Baltické sardinky, což by z pohledu zeměpisného a zoologického mohlo budit údiv vzhledem k tomu, že pravé sardinky v Baltu nežijí a v konzervě se nacházejí drobnější šproty (Sprattus sprattus). Jelikož však výrobce může v souladu s nařízením nazvat sardinkami i jiné ryby a zároveň musí označit místo jejich výlovu, nic nebrání šprotům vyloveným z Baltu nést název Baltické sardinky. Rybičky do nepohody Sardinky z plechovek často končí svoji pouť ve studené kuchyni, kde se používají do pomazánek, obkládají se jimi chlebíčky a jednohubky, vytvářejí se z nich pěny a náplně. Nezřídka najdou uplatnění i při vaření a pečení. Mohou být kdykoliv po ruce, protože dlouho vydrží a podle některých pramenů získávají s přibývajícím časem na chuti. Takové předpoklady z nich činí ideální potravinovou zálohu na horší časy nebo jídlo na cesty. Sardinky i všechny ryby, které se tak mohou podle evropského práva označovat, se nejčastěji nakládají do oleje nebo do nálevu z vlastní šťávy s olejem, popřípadě se ponechávají pouze ve vlastní šťávě, která se z masa uvolní během terdinky pelného zpracování. K dostání jsou však i ryby v oleji ochucené citrónem nebo chilli, v rajčatové omáčce či v jiných marinádách. My jsme se rozhodli poslat do laboratoře nejběžnější sardinky v oleji a ve vlastní šťávě s olejem. Podrobili jsme je zkouškám na nežádoucí látky, na dodržení deklarované hmotnosti i na senzorické kvality. S ploutvemi i bez Na největší rozdíly jsme narazili při hodnocení smyslovém. Testování rybiček se ujalo pět odborných hodnotitelů, kteří je ochutnávali a posuzovali chuť, vůni, celkový vzhled a konzistenci. Konzervy ukrývaly rybičky různých velikostí a v různém množství. Malé rybky mají nevýhodu, že jsou měkčí a jejich maso se více rozpadá, větší zase více odolávají tepelnému zpracování, jsou kompaktnější a někdy mohou být vláknité. Na druhou stranu vychutnávání menších rybiček nenarušují tvrdší šupinky, které se nezřídka vyskytují právě u větších kusů. Drobnější rybky obsahovaly výrobky Eva, Hamé a Adriatic Queen, po třech kusech větších ryb bylo v konzervách Isabel, Jadran a Tesco. Dvě větší sardinky sardinky jsme nalezli v konzervě Nixe z Lidlu. Všechny jmenované patřily k nejlahodnějším a vysloužily si za chuť velmi dobré nebo dobré známky. Důvodem nižších hodnocení byly nahořklá chuť, cizí pachutě, chuť příliš mdlá, slaná nebo jakkoliv netypická. Nahořkle mohou někdy chutnat ryby se zbytky jiker a mlíčí. Celková chuť výrobku je výsledkem použité receptury, vliv na ni má čerstvost ryby, použitý olej i například množství soli. Nejhůře z pohledu chuti vyšly šproty s názvem Baltické sardinky značky Big Fish, kterým hodnotitelé vytýkali právě nahořklou chuť a nepříjemnou žluklou pachuť. Stejný výrobek dopadl nejhůře rovněž v celkovém senzorickém hodnocení. Mohly za to také ocasní ploutve, které podle evropského nařízení konzervované sardinky mít nesmějí, a potrhaná kůže ryb. Nadšení nebudily ani drobné šproty s názvem Baltické sardinky značky King Oskar. Jejich jedinečné balení sice může evokovat lepší produkt, rozbředlé maso rybiček s potrhanou kůží, četnými ocasními ploutvemi a cizí pachutí však prvotní dojem nepotvrzují. Na chvost smyslového potěšení zařadili hodnotitelé i sardinky ve slaném nálevu a slunečnicovém oleji z Alberta s privátní značkou ah Basic. V tomto případě byly na vině vysrážené bílé vločky na povrchu ryb, sušší maso, netypická chuť a slabá vůně. Nutno dodat, že problém s přítomností ocasních ploutví měla třetina testovaných výrobků. Některé rybičky měly v okolí břišní dutiny načervenalé maso, což jsme však jako vadu na kráse nehodnotili. Žádná z konzerv nevykazovala známky zkažení. Kolik váží konzerva? Součástí laboratorních měření, která zakoupené sardinky podstoupily, bylo zjištění podílu rybího masa a jeho porovnání s údajem na obalu. Deset balení ryb od každého výrobku jsme otevřeli, nechali odkapat a rybí maso zvážili. Když jsme naměřené hodnoty zprůměrovali, vyšlo, že se skutečná váha ryb od gramáže uvedené na obalu konzervy významně neodchyluje. Protože však spotřebitele spíše zajímá, jestli je v každé konzervě stále stejné množství masa, nikoliv průměrná

hodnota vypočtená z deseti balení, podívali jsme se i na podíl masa u každé konzervy zvlášť. A tady jsme rozdíly našli. Známky za deklaraci jsme udělovali podle toho, kolik konzerv z deseti mělo masa méně alespoň o 10 %. A také podle toho, kolik z testovaných balení rybí podíl splnilo nebo dokonce překročilo. Se stoprocentním výsledkem z této zkoušky vyšly sardinky Jadran - všechny konzervy tohoto výrobku obsahovaly minimálně tolik masa, kolik slibuje obal. Na opačném konci skončily sardinky Lidl/Nixe. Pouhá čtyři balení této značky z deseti obsahovala slibovanou gramáž. V dalších čtyřech baleních chyběla více než desetina masa. Maso zbylých dvou balení bylo váhově pod limitem, avšak v naší desetiprocentní toleranci. Z pohledu spotřebitele je tedy koupě rybiček z Lidlu spíše sázkou do loterie. Vliv na známku za dodržení deklarace mělo také správné označení výrobku. Jak jsme zmiňovali v úvodu, indicií pro zákazníka, že si nekupuje pravé sardinky, je označení „konzervovaný výrobek typu sardinek“. Dvě balení baltických sardinek Big Fish a King Oscar však tuto legislativní povinnost nesplnila, na což jsme jejich výrobce písemně upozornili. Nedostatečné označení také limitovalo jejich známku za dodržení deklarace i celkové hodnocení kvality. Mírně sníženou známku jsme udělili i sardinkám Eva, které na obalu nedeklarovaly latinský název použité ryby. Sardinkám Hamé ocean jsme lehce snížili známku za to, že slovně nespecifikují oblast odlovu. Co od ryb nežádáme Ryby jsou poměrně citlivé na skladování a uchovávání. Neopatrné zacházení, vyšší teploty a nedostatečná rychlost zpracování po výlovu mohou mít za následek kažení masa. To se projevuje i rozkladem bílkovin a tvorbou histaminu a amoniaku. Histamin je organická sloučenina, která může způsobovat alergické reakce, pokud dojde k její konzumaci ve vysokém množství. V září 2011 Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila nadlimitní množství histaminu v rybičkách v oleji z Estonska. Limit pro histamin 100 mg/kg byl překročen více než patnáctinásobně (1522 mg/kg). V našem testu jsme histamin detekovali jen u čtyř výrobků, a to v řádu jednotek miligramů. Amoniak jako důkaz rozkladu ryby analýzy v alarmujícím množství nepotvrdily, čpavá látka by se v takovém případě potvrdila i senzoricky. Při zjišťování nežádoucích látek v rybičkách jsme se zaměřili také na těžké kovy, tedy na přítomnost rtuti, olova, kadmia a arzenu. Přestože jsme rozdíly v naměřených hodnotách našli, není třeba se obsahem těžkých kovů znepokojovat. Množství dosahovalo nanejvýše (a výjimečně) k polovině povoleného limitu. Mezi látky, kterých je žádoucí mít ve stravě co nejméně, jsme zařadili také sůl. Výživová doporučení jasně velí sůl omezovat, navíc obsah soli a hodnocení chuti spolu nekorelují, proto jsme hodnotili sůl podle klíče čím méně, tím lépe. V neposlední řadě jsme nechali sardinky otestovat na přítomnost látek označovaných jako dioxiny, furany a polychlorované bifenyly, což jsou škodliviny, které vznikají jako nežádoucí produkty při spalování fosilních paliv, respektive během průmyslové výroby. Dostávají se do životního prostředí, kde se usazují v živočišných tucích. V potravním řetězci se kumulují a mohou se dostat až do lidského organismu, kde nepříznivě ovlivňují imunitní, nervový i endokrinní systém. Sardinky, které jsme testovali, však stanovené limity pro tyto látky nepřesáhly. Konzervované sardinky konzervované sardinky sardinkv oleji Jadran Tesco Sardinky Sardinky v rostlinném ve slunečnicovém oleji oleji cena (Kč) 28,90 21,50 hmotnost balení (g) 125 120 cena za 100 g výrobku (Kč) 23,10 17,90 hmotnost pevného podílu (g) 90 84 cena za 100 g pevného podílu (Kč) 32,10 25,60 hodnocení kvality velmi dobře dobře 83 % 79 % senzorické hodnocení dobře dobře 76 % 77 %

celkový vzhled 2 2 konzistence 2 1 chuť a vůně 1 1 nežádoucí látky velmi dobře velmi dobře 88 % 89 % těžké kovy 1 1 dioxiny a polychlorované bifenyly 1 1 histamin 1 1 amoniak 1 1 sůl 1 1 dodržení deklarace velmi dobře dobře 90 % 75 % dodržení pevného podílu 1 2 označení 1 1 informace použitá ryba (latinský název) Sardina Sardina pilchardus pilchardus změřený obsah soli (g/100 g) 0,46 0,29 druh použitého oleje sojový slunečnicový země zpracování a výroby Maroko Maroko výrobce/prodejce Nekton- Tesco Stores Vrňata s.r.o., ČR a.s., Praha Praha datum minimální trvanlivosti 1/11/19 30/6/18 Ad Adriatic i ti Eva E Hamé ocean Lidl/Nixe Isabel Queen Sardinky Sardinky Sardines in Sardinky Sardinky v rastlinnom ve slunečnicovém sunfl ower oil v rostlinném v sojovém oleji oleji oleji oleji 32,90 26,30 23,90 22,90 34,90 105 115 125 125 125 31,30 22,90 19,10 18,30 27,90 73,50 81 90 90 90 44,80 32,50 26,60 25,40 38,80 dobře dobře dobře dobře dobře 68 % 68 % 67 % 61 % 60 % dobře uspokojivě dobře dobře dobře 68 % 58 % 70 % 70 % 62 % 44412 11111 12123 velmi dobře velmi dobře dobře velmi dobře velmi dobře 83 % 80 % 78 % 88 % 90 % 21211 23211 11111 11111 22311 dobře dobře uspokojivě dostatečně dostatečně 60 % 75 % 54 % 29 % 34 % 22344 12211 Sardina neuvedeno Engraulis Sardina Sardina pilchardus ringens pilchardus pilchardus 0,65 0,62 1,08 0,17 0,29 sojový neuvedeno slunečnicový slunečnicový sojový Chorvatsko Chorvatsko Peru Maroko Maroko Laska Podravka Hamé s.r.o., Lidl ČR v. o. s., Nekton-Vrňata

Dalboss d.d., Kunovice Praha s.r.o., Praha spol. s r. o., Chorvatsko Praha 12/8/20 31/12/18 19/12/17 8/7/15 21/12/18 King Oscar Big Fish Baltické Baltické sardinky sardinky v rostlinném v oleji oleji 32,90 19 110 110 29,90 17,30 77 77 42,70 24,70 dostatečně dostatečně 33 % 31 % dostatečně dostatečně 35 % 34 % 44 42 44 dobře dobře 77 % 70 % 11 44 11 11 24 nedostatečně nedostatečně 0%0% 42 55 Sprattus Sprattus sprattus sprattus 0,79 1,29 řepkový řepkový Polsko Polsko Hamé s.r.o., Hamé s.r.o., Kunovice Kunovice 1/6/18 1/6/19 Konzervované sardinky konzervované sardinky v nálevu a oleji Gran Mare Billa/Clever Giana Sardinky Sardinky Sardinky ve slaném ve slaném ve slaném nálevu nálevu nálevu a rostlinném a rostlinném a rostlinném oleji oleji oleji cena (Kč) 15,90 15,90 32,90 hmotnost balení (g) 125 125 125 cena za 100 g výrobku (Kč) 12,70 12,70 26,30 hmotnost pevného podílu (g) 90 90 90 cena za 100 g pevného podílu (Kč) 17,70 17,70 36,60 hodnocení kvality dobře dobře dobře 76 % 75 % 74 %

senzorické hodnocení velmi dobře velmi dobře dobře 84 % 88 % 77 % celkový vzhled 1 1 1 konzistence 1 1 1 chuť a vůně 1 1 2 nežádoucí látky velmi dobře dobře velmi dobře 80 % 78 % 87 % těžké kovy 1 1 1 dioxiny a polychlorované bifenyly 1 1 1 histamin 1 1 1 amoniak 1 1 1 sůl 4 4 1 dodržení deklarace dobře uspokojivě dobře 60 % 50 % 60 % dodržení pevného podílu 2 3 2 označení 1 1 1 informace použitá ryba (latinský název) Sardina Sardina Sardina pilchardus pilchardus pilchardus změřený obsah soli (g/100 g) 1,24 1,21 0,6 druh použitého oleje slunečnicový slunečnicový slunečnicový země zpracování a výroby Maroko Maroko Maroko výrobce/prodejce Gaston, Billa, spol. Gaston, s.r.o., Zlín s r.o., s.r.o., Zlín Modletice datum minimální trvanlivosti 1/1/18 1/6/19 21/3/18 Makro/Aro Five Star Albert/ Globus/korrekt Sardinky Sardinky ah Basic Sardinky ve slaném ve slaném Sardinky ve slaném nálevu nálevu ve slaném nálevu a rostlinném a rostlinném nálevu a slunečnicovém a rostlinném oleji oleji oleji oleji 15,80 22,90 14,90 12,90 125 125 125 125 12,60 18,30 11,90 10,30 90 88 90 90 17,60 26 16,60 14,30 dobře dobře dobře uspokojivě 70 % 67 % 63 % 59 % dobře dobře uspokojivě uspokojivě 62 % 62 % 45 % 44 % 3244 2131 2324 velmi dobře velmi dobře velmi dobře velmi dobře 85 % 90 % 92 % 82 % 1212 1111 1111 1111 2112 dobře dobře dobře dobře 75 % 60 % 75 % 70 % 2222 1111 Sardina Sardinella Sardina Engraulis pilchardus gibbosa pilchardus rigens

0,85 0,37 0,27 0,7 slunečnicový sojový slunečnicový slunečnicový Maroko Thajsko Maroko Peru Gaston, ND Impex, Albert Globus ČR k.s., s.r.o., Zlín spol. s r.o., Heijn B.V., Praha Praha Zaandam, Nizozemsko 10/10/18 1/6/19 7/7/20 1/12/18 SeaSide Sardinky ve slaném nálevu a rostlinném oleji 19,90 125 15,90 90 22,10 uspokojivě 58 % uspokojivě 53 % 4 2 2 velmi dobře 82 % 2 1 1 1 2 uspokojivě 49 % 3 1 Sardinella gibbosa 0,85 sojový Thajsko Gaston s.r.o., Zlín 1/2/19

dobrá rada Nápis „sardinky“ nezaručuje, že se v konzervě pravé sardinky skutečně nacházejí. Pro zjištění druhu ryby je zapotřebí lépe pročíst obal. Pravé nesou název Sardina pilchardus a označení „konzervované sardinky“. V našem testu zvítězily pravé Sardinky v rostlinném oleji Jadran (velmi dobře, 32,10 Kč/100 g pevného podílu), protože dobře chutnaly a nejlépe dopadly v dodržení deklarovaného obsahu masa. Výhodný nákup představují sardinky ve slaném nálevu a oleji značek Gran Mare, Billa/Clever (dobře, 17,70 Kč/100 g pevného podílu), které navíc nejlépe chutnaly, a Makro/Aro (dobře, 17,60 Kč/100 g pevného podílu). Nejhůře jsme ohodnotili výrobky Baltické sardinky Big Fish a King Oscar, které trpěly nedostatky ve většině provedených zkoušek. Sardinky i bez sardinek

Obchodní název „Sardinky“ smí být uveden na konzervách, které obsahují všechny níže uvedené druhy ryb. Legislativní označení „konzervované sardinky“ však smějí nést na obalu pouze výrobky připravené z pravých sardinek, tedy z ryb druhu Sardina pilchardus. Vedle obchodního názvu „Sardinky“ musí výrobce uvést ještě označení „konzervovaný výrobek typu sardinek“, pokud se v jeho konzervě nachází některé z těchto ryb: Sardinops melanostictus, S. neopilchardus, S. ocellatus, S. sagax, S. caeruleus, Sardinella aurita, S. brasiliensis, S. maderensis, S. longiceps, S. gibbosa, Clupea harengus (sleď obecný), Sprattus sprattus (šprot obecný), Hyperlophus vittatus (sleďovec pruhovaný), Nematalosa vlaminghi (dorosoma Vlaminghova), Etrumeus teres (etrumeus velkooký), Ethmidium maculatum (placka zdobená), Engraulis anchoita (sardel argentinská - ančovička), E. mordax, E. ringens, Opisthonema oglinum (herink vláknoploutvý), Strangomera bentincki. Ze sklenic do plechu Za otce konzervování potravin se považuje Francouz Nicolas Appert, který v roce 1795 experimentoval s uchováváním jídla. Jako první začal zavírat potraviny do sklenic, které vkládal do vroucí vody. Během napoleonských válek se nechala francouzská vláda slyšet, že nabídne 12 tisíc franků tomu, kdo přijde na levný a efektivní způsob, jak uchovat velké množství jídla. Rostoucí armáda totiž potřebovala stále vyšší a hlavně pravidelné zásobování. Nicolas Appert se přihlásil se svým nápadem potraviny zavařovat do sklenic a cenu vyhrál. S plechovou konzervou, jak ji známe dnes, však přišel krátce po něm Brit Peter Durand. Konzervování ryb v plechovkách se používalo už ve 30. letech 19. století ve Skotsku. O deset let později Američané začali konzervovat lososa. Konzerva plná zdraví Jedna konzerva sardinek dodá údajně člověku celou potřebnou denní dávku vitamínu B12, nadpoloviční doporučený denní příděl vitamínu D a čtvrtinu denní dávky vitamínu B3. Kosti v rybičkách zajišťují vedle lahodné chuti také skvělý zdroj vápníku. Zapomenout však nelze ani na selen, fosfor, železo, hořčík, měď a zinek, které může lidské tělo ze sardinek také získat. Sardinky patří mezi vynikající zdroje tuku s optimálním složením mastných kyselin. Foto popis|

idnes.cz - blog Konspirační teorie o nesvobodě člověka? (petrfabian) 9.2.2016

idnes.cz - blog str. 0 Petr Fabián Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Je režim demokracie o svobodě člověka? Můžeme tvrdit, že rozhodnutí jednotlivce je svobodným rozhodnutím jednotlivce? Je Česká republika svobodnou zemí? Česká republika, využívající REŽIM DEMOKRACIE, není a ani nemůže být svobodnou zemí a tudíž občané České republiky nejsou a ani nemohou být svobodní lidé. Svobodní lidé nemohou být ani v jiných zemích, kde se využívá režimu demokracie. Jak jsem k tomuto výsledku dospěl a jak mohu toto tvrdit? Kde mám důkazy o těchto tvrzeních? Důkazy jsou a není jich málo. Pojďme se na celou problematiku podívat jiným úhlem pohledu, kde snad pochopíte provázanost historických událostí s momentálním stavem. Vše si vysvětlíme postupně, abych Vám v hlavě nenadělal zmatek, a vše nasměrujeme na obchod, protože řízení státu je závisle na financích, tedy na obchodě. Upozorňuji, že článek bude delší. Osvětlit vše tak, abyste pochopili nejen provázanost historických událostí s dnešním zavedeným systémem, není vůbec jednoduché. Zabředneme do všech koutů lidství a problematik, protože všude jsou schované klíče, které Vám dají jasné odpovědi. Následně vše provážeme a uvidíte sami. Manipulace lidských hodnot ve světě svobody Jak všichni cítíte a vnímáte, tak mezilidské vztahy se stále zhoršují, stále se prohlubuje obrovská nedůvěra vůči ostatním. Opětovně jsme u nekalých věcí, jako jsou neseriózní obchody, podvody,

krádeže, loupeže, vraždy aj. Je potřeba najít zárodek tohoto protiprávního deficitu, aby se dalo nalézt řešení. Společnost v České a Slovenské republice byla řadu let vystavena působením komunistického režimu, který se na základě převratu (Sametová revoluce) v roce 1989 změnil v režim demokracie. Tato skutečnost měla za následek otevření trhu západoevropským technologiím, zvykům a plné otevření obchodního trhu. Samotný státní převrat z komunistického režimu na demokratický přinesl spoustu dalších prvků, kterým byly hlavně „informace“. Zatímco komunistický systém velmi dbal na ošetření informačních toků (cenzura), a to z nejednoho politického důvodu, tak Sametovou revolucí (přechodem na demokracii) se zrušila mediální cenzura a povolilo se všem psát a prezentovat osobní a společenský názor. Nicméně, úřadů a politických funkcí se ujali lidé, kteří žili minulým komunistickým režimem. Manuál na správnost a směr národa byl převzat z jiných západoevropských zemí, které svojí demokratickou politikou byly pro Československý stát prověřenou variantou pro vypracování nové Ústavy ČSFR a související Základní listiny práv a svobod. Naše Ústava ČR se do dnešního dne, tedy roku 2016, od roku 1992 nezměnila, kromě způsobu volby prezidenta republiky a jeho pravomocí. Nechci zde hodnotit správnost, či nesprávnost nastaveného systému demokracie, ale chci poukázat na fakt a skutečnost, kterou nikdo nepředvídal, nepředpokládal, ani do dnešního dne krom mě detailněji neřešil. Situace je tak vážná, že ohrožuje přinejmenším budoucnost lidské populace Čech a Slovenska. Jedná se o mezilidské vztahy, v nichž jsem našel onen kořen příčiny a definoval dopad neustále se zhoršujících mezilidských vztahů, což zasahuje do celé populace. Jistě chápete, že mezilidské vztahy jsou v obchodě velmi důležitým faktorem. Likvidace odpadů, farmaceutika, školství, to vše je druhořadé, pokud lidé nejsou schopni přijmout změny, a nemyslím změny dle představ EU. To, že Evropská Unie zafinancuje projekty na ekologii a ekonomický rozvoj, neznamená, že vytvořila ten správný krok do budoucna k blahobytu lidí, maximálně si našla další nástroj k řízení lidí a jejich poslušnosti, tak jako byla vymyšlena povinná školní docházka. Přestože jsem písemně oslovil několik lidí na těch nejvyšších pozicích, tak jsem do dnešního dne neobdržel žádnou odezvu. Na základě tohoto zjištění jsem pochopil, že pokud chci pomoci miliónům lidí, aby nebyli otroci nejen systému (společenská šablona), která má spousta nesmyslných směrů technologické evoluce, tak se musím vydat jinou cestou, která je pro nás pro všechny dostupná a bude společensky přijímána. Ale dál… Na základě vstupu demokracie do ČSR se zamezilo cenzuře a otevřel se trh s informacemi. Lidé, kteří žili pod taktovkou komunismu, byli po dlouhá léta (po celý život) zvyklí na informace, které každodenně dostávali a které byly pozitivní. Komunismus neměl zájem, aby veřejnost věděla o negativech ve společnosti a zároveň o západoevropských demokratických trendech. Takže lidé se přísunem informací z médií začali dozvídat i o tom, co se v Československé republice, posléze Československé Federativní republice a nynější České a Slovenské republice děje za lumpárny. Byly to informace, které občané většinou znali z doslechu. Něco tak fascinujícího a zároveň pohoršujícího, co občané znali pouze krátce z pirátských filmových videí americké produkce, a co sami nebyli schopni realizovat (jedná se o masu lidí). Jenže člověk upoutaný každodenně na média, která jsou a byla jeho jediným dostupným prostředkem načerpávání nových informací, a která dříve nic takového nevysílala, dostal strach. Onen strach je běžnou reakcí, protože strach je v systému společenské šablony implementován absolutně všude již od povinné školní docházky. Protože se většině lidí nic osobního v negativech nestalo, přešel onen strach do podvědomí (nevědomí) a byl brán v podobě obrovské nedůvěry vůči ostatním spoluobčanům, kde každý občan začal přijímat pouze: rodinu, rodinné známé, spolužáky ze škol a spolupracovníky v zaměstnaneckém poměru. Výjimkou, která potvrzuje toto pravidlo, jsou partnerské vztahy. Nicméně nedůvěra se každodenně prohlubuje ve všech sociálních vrstvách, což způsobují a zajišťují převážně televizní a jiné informační zprávy plné násilností a jiných kriminálních událostí. Existují dokonce specializované pořady s touto tematikou. (Mediální společnosti začaly parazitovat, vydělávat na mezilidských vztazích a přímo ovlivňují budoucnost lidí a prohlubují negativní přístup k ostatním

spoluobčanům). Jen pro představu: Známý od jedné televize z České republiky mi říkal, co TV do zpravodajství zajímá. Reportér volal šéfovi do Prahy, že se stala u Kolína řetězová dopravní nehoda, kde jsou i malé děti, zda to může natočit. Šéf pro zpravodajství se zeptal, zda jsou nějací mrtví, nebo zda je dítě mrtvé. Bylo mu odpovězeno, že nikoli. Z tohoto důvodu, nebyla reportáž k natáčení povolena. Od roku 1990 se mezilidské vztahy zhoršily o minimálně 3000%. Tyto skutečnosti se odrážejí na osobním životě každého člověka a na výchově další generace dětí, které jsou již automaticky vychovávány v občanské nedůvěře vlastními rodiči. Výchova dětí tak minimálně ve 40% odráží přístup rodičů ke zbytku společnosti. Celé vše opírám o faktor v obchodním světě, kde jedinec mající dobrý podnikatelský záměr nemá bez dobrých obchodních kontaktů žádnou možnost se na běžný trh dostat. Procento úspěšnosti je v celosvětovém měřítku 1:10.000. Veškerá velká a funkční průmyslová odvětví jsou velmi dobře provázána lidmi, kteří jsou dlouhodobými obchodními partnery. Aby Vás mezi sebe pustili je takřka nereálné, a nejde jen o finanční krytí celého projektu. Ano, opětovně jsou výjimky potvrzující toto pravidlo, ale to zde z důvodu nepodstatnosti uvádět nebudu. Od roku 1998 jsem se mimo jiné zabýval zprostředkovatelskou činností a zjistil jsem, že společnost na obchodním trhu má obrovské nedostatky, které jsou vázány na finanční zisk. Osobně dnes rozděluji obchody na tyto tři skupiny. : První skupinou jsou obchody parazitující, kde je spokojena pouze jedna strana. (Jedná se o nejrozšířenější obchodní model, který je schopen generovat nejvyšší zisky na úkor bezmoci druhého, pramenící z momentálního životního standardu. Tyto obchody se převážně opírají o zaběhnutý právní systém). Druhou skupinou jsou obchody zavádějící, které jsou vedeny schopností i neschopností dostát závazkům plynoucím ze smluv, nebo s kritérii, která jsou dostupná pouze konkrétním sociálním vrstvám. (Tyto obchody jsou taktéž velmi rozšířené u velkých společností poskytujících finanční a jiné služby, kde generování zisků je zajištěno velkou přidanou hodnotou, dále likviditou, pojištěním a následným vymáhacím instrumentem, jako jsou insolvence, exekuce a soudní pře. Tyto obchody mají největší oporu v systému, kde se selektuje osobní historie každého klienta). Poslední, třetí skupinou jsou obchody přímé. (Tyto obchody jsou ojedinělé, spíše dané u rodinných podniků s historií produktu. Jedná se o obchody, které jsou nejméně generující, ale všechny zúčastněné strany jsou spokojené. Spousta korporátních společností tvrdí, že toto jsou jejich obchodní praktiky, ale v reálu jsou jejich motivací finanční zisky z masy klientů. Samotná výše jejich přidané hodnoty se průběžně mění dle tržní politiky). Důležitým faktorem jsou samotné možnosti z vyvstávajících příležitostí, které přispívají ke změně dosavadních obchodních systémů, mentalit a samotné ekonomické stability, která by zajišťovala velmi vysoký počet pracovních míst, a to prostřednictvím rozvoje a diverzifikace ve všech průmyslových odvětví. Účelem by mělo být dosažení změny přístupu lidí k věcem samotným. Tím že budeme schopni si sami zajistit financování na jakýkoliv projekt, tak zbytek neaktivních lidí pochopí, že nikdo za ně nic neudělá a že se budou muset přizpůsobit většině. Na druhou stranu také pochopí, že na to vše již nejsou sami, neboť sami v sobě získají velmi velkou obchodní oporu. Oporu administrativní, právní, manažerskou a zároveň oporu proti úpadku, kterou budou kopírovat od těch úspěšných kolem sebe. Dnes se všichni spoléhají na druhé, ale představa, že by si vše dělal jeden subjekt, je pro dnešní společnost nepředstavitelná, ale není nereálná. Je to jen na nás a našich vědomostech. Mediální svět Protože i mezilidské vztahy mají evoluční proces, můžeme napsat, že se jedná o adaptaci (aklimatizaci) na momentální vlivy českých občanů a občanů okolních států. Největší mírou určování směru procesu je mediální svět, který v cca 90% ovlivňuje samotný mentální evoluční proces lidského smýšlení, přesněji lidské názorové oblasti. Mediální svět působí i na zákonodárce a ti v rámci

vlastních dispozic ovlivňují zbylých cca 10%. Podle společenské šablony společnost vnímá tuto skutečnost opačně, kde je společnost přesvědčena o tom, že zákonodárci ovlivňují cca 90% a média oněch cca 10%. Číselně tedy absolutně opačně. Mediální svět je určen pro masu lidí, kteří nemohou být v jeden moment na stejném místě, tam kde se dějí konkrétní události. Jedná se o plošné vizuální vnímání. Je potřeba si uvědomit, že média jsme hlavně my lidé sami o sobě, protože vše, s čím přijdeme do kontaktu, vizuálně vnímáme a bereme jako nesporný fakt. Jedná se o přímé vizuální vnímání. Otázkou zůstává, zda jsme všichni schopni pojmout prožité informace správně, tak jak byly myšleny, nebo se udály. Stačí chvilka nepozornosti nebo vidět jen část události a naše paměť vyhodnotí vizuální kontakt v absolutně jiném kontextu, než v jakém se ve skutečnosti ona událost udála. V ten moment by měl vyvstat existující deduktivní způsob vnímání, který by měl celou událost podle nejideálnější a nejpravděpodobnější logiky uvést na pravou míru a zařadit do osobní kartotéky správně. Jenže opět je zde otázka, kdo tyto schopnosti využívá a pokud je využívá, tak zda je využívá objektivně, tedy správně, protože existuje tolik mylných informací, že byť je dedukce správná, tak je pouze správná na základě společenské šablony a to může být jedna velká lež, kdy někdo jiný chce, abychom si mysleli, že se jedná o pravdu a fakt. Tím Vám chci sdělit, že několik lživých událostí, které se mediálně tváří jako pravda, bereme za pravdu a naše deduktivním vnímáním je tak ovlivněno na další lež, kterou vyhodnotíme opět jako pravdu. Tím se dostáváme do organizovaných lží, které nám mohou být servírovány jinak, než se doopravdy stali a díky našemu deduktivnímu vnímání se společensky dlouhodobě vystavujeme nepravdám, které nás od malička ovlivňují a udržují v jiném informačním gardu, o kterém se společensky vyjadřujeme, které společensky přijímáme a které jsou například ideální pro zákulisní politické hry. Nejhorší je, že těmto existujícím nepravdám jsme učeni již od svých rodičů, kteří ony lži mají taktéž za pravdy a proto se dnes vyjádřit o nějaké pravdě, že je to lež, je takřka nadlidský výkon, protože taková lež je vždy implementována na přijatelnou mez momentální společenské šablony veřejného mínění. Je potřeba si uvědomit, že řízení státu nespočívá jen v ekonomickém chodu a ekonomické pomoci občanům daného státu. Jde převážně o daleko silnější podtext tohoto celého, což je řízení lidí, tedy působení na občany aby činili co my, jako stát potřebujeme. Tedy, lidé spadající pod konkrétní stát nejsou svobodnými lidmi. Jsou v systému lidských farem, který je společenskou šablonou (zavedeným systémem politického režimu) nutí k tomu, aby byli pokorní a vykonávali své pracovní činnosti. Zároveň je systém nastaven tak, aby zajišťoval mentální souhlasný přístup všech občanů státu, kteří mají být přesvědčeni, že toto je normální a běžné, a toto zase není. Přesněji, toto musíte, můžete, a nemůžete, což je dnešním systémem dáno na rádoby svobodném rozhodnutí jednotlivce. Česká lidská farma soutěží s jinými lidskými farmami, které jsou součástí jiných států, kde slouží jako nástroje pro jiné organizace, ale k tomuto se postupně dostaneme. Všichni soutěží na základě jediného motivačního prvku, kterým jsou peníze a tím zajištěná moc. Nemohu opomenout vsuvku, která se přímo mezilidských vztahů dotýká, byť s obchodem jako takovým na první pohled nemá nic společného, ale ve výsledku zjistíte, že vše se vším souvisí a vše je na všem závislé. Uveďme si názorný příklad na společenské osnově, konkrétně na povinné školní docházce. Na YouTube jsem kdysi viděl velmi zdařile zpracovaný projekt s názvem „Zakázané vzdělávání,“ který mě donutil přemýšlet o hodnotě demokracie, společnosti a diktatuře moderního systému. Marie Terezie byla hlavní postavou povinné školní docházky. Byla přesvědčena o mocném strategickém kroku v řízení lidí již od útlého věku, byť celá akce školství vznikla v Prusku. A měla pravdu. Za několik let povinnou školní docházku převzal celý svět. Jenže my dnes máme demokracii. Nechceme, aby nás řídily dočasné systémy mocných politických stran, které nás mají jen jako lidské farmy pro své státní záležitosti, a to po dobu zákonem řízené obměny nástupnické politické strany. Jak řekl ministr financí Babiš, stát je firma, a tudíž jako firma se dá vést a řídit. Jenže pokud se bude vedení firmy neustále měnit, tak bude docházet k neustálému chaosu, bude neustále vyvstávat chaotické a nepřehledné prostředí. Druhým faktorem je, že bez pomoci vlastníků jednotlivých firem se to panu Babišovi podařit ani nemůže, protože firma je o symbióze, chcete-li, týmové hře. Celá věc má více faktorů a je potřeba se na problematiku podívat absolutně jiným úhlem pohledu, než je mediálně vedeno. Každá politická strana má volební program plný závazků zlepšení pro lidskou populaci v případě

zvolení. Jenže co člověk, to názor, proto i politické strany mají jasně daná pravidla ohledně nových členů, kteří musí být myšlenkami ztotožněni s politickou ideologií politické strany. Jenže se prokázalo, že všichni chtějí to nejlepší pro lidi. Každá politická strana chce vždy to nejlepší pro lidi. Představte si, že budete mít v jedné politické straně 80% podvodníků, kteří Vám naslibují modré z nebe, což celé podpoří před-kampaňovou medializací, která Vás díky dlouhodobému působení ve společenské šabloně přesvědčí o dobrém a správném úmyslu. Jenže jde o moc, zisk peněz a jiné zajišťovací instrumenty do budoucna, kdy aktivita politiků se dostane do pozadí. Pak je zde další faktor samotného výkazu práce. Tehdy zjistíte, že jste naletěli, protože z oněch slibů není nic, ale to jste zjistili až na konci volebního období, když oni jsou již dávno zvoleni. Ale i přesto přese všechno volíte své zástupce znovu a znovu a doufáte, že tato konkrétní politická strana bude zrodem zlepšení momentálního stavu. Bylo by moc pěkné, kdyby občané (voliči) zažalovali jimi volenou politickou stranu z podvodu (uvedení v omyl), protože na základě smyšlených informací a nedodržení závazků voliče uvedli v omyl, politici se obohatili o výhody aktivní politiky, což jsou výplaty, životní standard, právní moc apod., veškeré náklady na jejich chod šel z daní voličů. Bohužel lidé jsou v 90% zbabělci, a to je potřeba si uvědomit. (Zbabělci jsou na základě nedostatku informací, protože neplnohodnotné informace jim nenabízejí jiné východisko, než se stáhnout do ústraní). Lidé se drží v ústraní a o negativních faktorech pouze hovoří (polemizují). Žalovat se dá vše, i toto. Mně osobně by se líbilo, kdyby lidé z kandidátek nezvolili ani jednoho kandidáta, ani jednu jedinou politickou stranu. Páni, to by bylo něco. Politici by si uvědomili, že již nemohou ovlivňovat druhé tak, aby lidé činili, co oni momentálně chtějí. Lidi potřebují vůdce, ale jak ho mají skutečně rozpoznat na základě jednoho textu, který je podtrhnut mediální propagandou zkreslující informace o kvalitách osoby na kandidátce a vše se projeví až za pár let, kdy se jedná o nezvratný fakt? (Tento moment si udržte v paměti, protože takto funguje spousta věcí. Vše podstatné je nastaveno na nezvratné fakty, kdy už není cesty zpět). Anebo volba prezidenta. Proč já mám přijímat systém někoho jiného a volit toho, koho jiní lidé dodali? Mě osobně se nelíbil nikdo na kandidátce, tak proč nemohu náhodně vybrat alespoň 3 osoby z lidu, ať lidé posoudí kdo je ten správný zástupce státu, a ne pouze ten, který splnil 50.000 podpisů a je mediálně a finančně tlačen podnikateli a politickou stranou. V ten moment mně nezbývá nic jiného, než podlehnout veřejnému nátlaku (společenské šabloně, která mi říká, toto je v pořádku, běžné a normální, protože je vše podpořeno zákonem), a mohu vybírat pouze z těch, kteří se mi nelíbí. Avšak díky logice vyvstalé ze společenské šablony systému volit chci, protože mi není lhostejný můj osud a osud naší země, protože chci pro sebe a své nejbližší to nejlepší. Selektuji tedy z těch, co mi nevyhovují, alespoň tu nejideálnější variantu. Ono to má pokračování, ale pojďme zpět k hlavní myšlence. Co politik, to názor, což zajišťuje podle společenské šablony (momentální systém = zákon) objektivní demokracii při rozhodování a řízení státu. Jenže objektivita vůbec není zaručena, to je jen lidský omyl, o kterém málokdo přemýšlí. Já jsem za celý svůj život neviděl, že by nějaká politická strana chtěla pro své voliče to špatné a právě na tomto základě mě napadá otázka, čí názor je ten správný (mimo některých politických stran na počátku demokracie). Koalice, opozice, jde přeci jen o kvantitu hlasů, kde všichni chtějí pro lidi to nejlepší. Jeden chce regulační poplatky, druhý je nechce, a dokonce se objeví i takový názor, který je něco mezi tím. Čí názor je nejlepší pro náš pracující lid? Ten, nebo ten druhý… Systém je utvořen díky vývoji občanů a jejich reakcí na systémy jiných funkčních států, které na ně dlouhodobě působily. Jenže tento systém nás nikdy nikam neposune. Nehledě na fakt, že se politici mění jako na běžícím pásu, každý špiní každého, zbavují se nepohodlných apod. Netvrdím, že lidé, kteří jsou v politice, nic nevědí, ale na druhou stranu naučili se politiku za chodu. A pokud pomineme politologii, tak škola na politiku není. V prvopočátku jim šlo o dobré jméno a mediální řeči, které jim upevňovaly pozice pro následná volební období. Dnes? Dnes jim jde o politickou moc a provázání vlastních zájmů (mediálně: prosazování vlastního názoru). Sami jste schopni se podívat do archivu politiků a uvidíte styl oblékání, styl řeči, gest a jiných nedokonalostí. Přijde mi to jako rychlopodnikatelé, kteří nelegálně vydělali kapitál na nedokonalém a nezmapovaném systému demokracie, díky kterému jsou dnes váženými a předními podnikateli. Jenže jsou-li dnešní politici profesionálové, tak je potřeba vědět v čem. V chaotickém systému se spoustou přehmatů a kiksů? Nebo jsou profesionálové v již nastaveném procesu, který nastavili jiní, a oni sami nechápou pravou podstatu systému a význam, a tudíž vedou lidi k jasné diktatuře a nesvobodě končící úpadkem společnosti a možná i lidské populace? Nebo jsou profesionálové, kteří činí pro blaho občanů státu s plným uvědoměním? Já jsem za poslední řadu let z pozice občana nezaznamenal žádnou změnu k lepšímu. Všude okolo

sebe to slyším, ale na sobě jsem nic takového nezaznamenal. A ani moje máma, ani moji známí. Tak koho to volíme a proč? Jediné, co zaznamenávám, jsou samá negativa, a věřte, že jsem velmi objektivní. Jenže to není jen u nás, ale všude v Evropě a na celém Světě. Je pravda, že v politice je spousta lidí, kteří chtějí změnu pro běžný lid, ale proč se nic neděje? Panu ministrovi Babišovi jsem psal návrh, jak oddlužit náš Český stát do 7, 5 let. Ano, tomu pánovi, co je tak populární, v situaci, kdy každý je mediálně přesvědčen, že koná pro blaho lidí. Víte co mi na to odpověděl? Nic. Jediné jeho gesto bylo, že do fondu pana presidenta Zemana zřízeného za účelem oddlužení státního dluhu dal 500.000,- Kč. Nabídl jsem systém, který by oddlužil každého občana, a postavil Českou republiku do pozice absolutně nezávislé na komkoliv s možností daňového ráje, který by zajistil obrovský přísun peněz do státní kasy v podobě zřizování gigantických zahraničních firem s přísunem velkého množství investičních skupin. Vláda nemá zájem. Pan Babiš nemá zájem. Pan Babiš nesmí zapomenout, že lidem slíbil spoustu změn, ale zatím nic takového, co by všichni voliči pocítili na vlastní kůži, neučinil. Ale pravdou je, že pan Babiš je chytrý člověk, který by změny mohl učinit. Nevím jak Vy, ale i když to osobně nepociťuji, tak si uvědomuji jeden fakt, který beru velmi osobně. Před sedmi lety se mi narodila dcera. Jen tím, že se narodila, dlužila Českému státu 125.000,- Kč, protože státní dluh se rozpočítává na obyvatele. Státní dluh je dluhem občanů státu. Před dvěma lety se mi narodil syn, a ten dlužil již 145.000,- Kč. Celý náš systém je nastaven na ekonomice, která má vlastní pravidla. Jedním z pravidel je bankovní scoring (bonita klienta) a bankovní a nebankovní registry. Pokud jsem dlužník u státu, tak jsem dlužník a nedá se rozdělovat dluh a dluh. To je stejné jako ručení druhému. Taky jsem si dluh nezavinil a musím ho splatit. U státu jsem si zvolil politickou stranu, která dluh postupně vytvořila. Vždy budu dlužník já. Oddlužení občanů, je nejzákladnější věc. Jenže pan Babiš asi na to nemá myšlenky. A jak je vidět, tak když má možnost něco učinit, tak má spoustu jiné práce, která není hmatatelně vidět. Ego dokonalosti jen proto, že je jedním z nejbohatších lidí v České republice, je velmi velké, hlavně že na vlastní zájmy čas má. Mám takový pocit, že jedna politická strana měla sněm a pan Babiš byl pozván, ten ale dal přednost panu Jaromíru Jágrovi. Proč ne, taky si koupil média a našel se v absolutně jiném odvětví, které je mu bližší, než samotný Agrofert. Otázek je mnoho, ale o tom tato kniha není. Závěrem je, že by politici měli změnit Ústavu a režim, aby se lidé posunuli evolučně dál. Aby se tak stalo, je potřeba pro tyto účely zajistit demokratickou monarchii. Pak zavládne pořádek bez chaosu s jednou jedinou osobou v čele a týmem několika politických stran v pozici rádců a doporučovatelů. Demokracie je snůška myšlenek o svobodě vsunutá do zákonů a listin, které by měly každé osobě zajistit spravedlnost a jejich práva. Jenže jaká práva? Čí práva? Komu jsou ona práva určena? Konečně jsme u tématu, u kterého jsem chtěl být. Lež o pravdě I. Celá obchodní procedura se opírá o zákony, které určují (definují), co se může a co se nesmí. Nám nezbývá nic jiného, než tyto zákony dodržovat, ale opět vyvstávají otázky… Je v zákonech vše definováno správně? Co když chci vlastní pole a na něm hospodařit a být absolutně soběstačný? Jenže já se narodil v roce 2016 a mé demokratické myšlenky jsou nerealizovatelné. Příkladem: nemám vlastní bydlení (dříve za minulého režimu bych bydlení obdržel od firmy, pro kterou bych pracoval). Ani nemohu podnikat (nejsem bonitní klient pro firemní půjčku, jsem bez historie). Nemohu si dovolit ani tržně předražený pozemek koupit, nemohu tedy vůbec nic, kromě aktivity hlavního pracovního poměru, případě provizního systému. Co tedy mám udělat, abych měl privilegia jako naši starší spoluobčané, kteří nabyli pozemky a jiné nemovitosti za zlomek ceny, případě zdarma? Kdo mi pomůže v dnešní době nabýt majetek, nebo zajistit kapitál pro podnikání? Jak já k tomu přijdu, že jiný dostal něco zdarma a já dnes, abych si to zajistil, se musím na celý život k někomu, nebo k něčemu uvázat. Naše společenská šablona prostřednictvím zákonodárců se ubírá velmi špatným směrem a absolutně se zapomnělo na budoucnost mladých lidí. Ono se na ně nezapomnělo, ale není politická chuť to řešit. Spíše jednostopým evolučním rozmachem odsoudili naše děti k systému umělého zadlužování, chudoby a potlačeného životního standardu. To je jedna část demokracie. Já jsem Husákovo dítě, jako Husákovo dítě jsem prožil trošku komunismu, převratu a demokracie. Na byty existoval pořadník. Dnes je obálková metoda. Bez peněz není nikdo schopen něco vlastnit a z hlavního pracovního poměru si byt nekoupím, protože zaměstnavatelé svým zaměstnancům nedají takové výplaty, aby se nemuselo uměle zadlužovat s fixací úvazku na 20-30 let. Stačila by jedna až dvě celorepublikové stávky na 1 týden. Stačilo by, aby lidé přestali kupovat nemovitosti a brát si

hypotéky aj. Starší systém demokracie dříve lidi zvýhodňoval a pomáhal jim. Dnes musíte za vše neúměrně zaplatit, a pokud nemáte peníze, tak jste mimo hru. Politici Vám řeknou, když nemáte kde bydlet, tak jděte do azylového domu, ten je účelně zřízen na pomoc lidem. Politici vůbec nechápou pravou podstatu bytí. Jsou schopni nabídnout takové řešení, které Vás společensky nejen znemožní, ale vezme Vám Vaši osobnost, život, životní standard a Vaše sebevědomí. A vzít si ve třiceti letech hypotéku na 25-30 let? Jako, že bych v 55 letech, případně v důchodu byl zadlužený? Člověk pracuje celý život až do důchodového věku, a do té doby by měl být svázán nejen státem, ale i bankou? Kde je ta svoboda? Všichni jsou upřeni na celosvětové závody, kdo vydělá větší zisk s motorem otroků, no spíše na základě lidských farem, které jsou schopny vydělávat peníze jiným. (Jsem přesvědčen o tom, že pojem lidská farma, bude hodně diskutované téma všude ve Světě, protože jsme lidské farmy pro jiné). To mi připomnělo jeden fakt, že vše přírodní na této planetě nepotřebuje zásah člověka, protože veškeré rostliny (semínka rostlinek) v sobě obsahují genetickou informaci, jak ideálně růst. Růst bez zásahu člověka. Člověk ale do těchto vlivů zasahuje a to velmi zásadně, čímž mění genetické informace, které budou mít negativní dopady pro přežití našeho lidského druhu. To samé platí o zásahu člověka do přirozených životních potřeb člověka, jako jsou potraviny a voda. Zásahem se vytvořila závislost na penězích, nikoli na vodě a potravinách. Bez peněz si vodu ani potraviny nepořídíte. Pustíte si doma kohoutek a přijde Vám účet za vodu…, apod. Ale vraťme se k systému ovlivňujícímu mezilidské vztahy. Politici se zdokonalují (profesionalizují) v nesmyslně zavedeném systému, bez ambice inovovat. Inovace vytvářejí v represivních systémech, které jsou pro společnost ochranou. Inovace, které člověka jen připraví o svobodu. A co teprve malé děti? Povinná školní docházka. Co je svobodného na tom, že malé děti jsou nuceny navštěvovat každý všední den školu, kde se dozvídají od všeho trochu? Je to nesmyslný přežitek řízení lidské populace, kde opět člověk zasahuje a mění tím (potlačuje) rozvoj člověka. Sám jsem vytvořil systém školství implementačně vhodný do dnešního ekonomického systému, který by absolutně od základů převrátil společenskou šablonu, zavládla by účelnost a spokojenost všech stran. Dnešní škola není o dětech, ale o dospělých, kdy vrtící se dítě je usměrňováno, a kolikrát označeno například ADHD a jinými diagnózami. Toto téma je na dlouho, ale doporučím Vám vyhledat na YouTube dokument „Zakázané vzdělávání.“ To Vám osvětlí celou problematiku školství - a nejen školství. Představte si školku od 3 do 8 let věku dítěte. Jsou v ní včetně učitelů i psychologové, kteří mají za úkol rozpoznat u dětí jejich přednosti. Podle kreativity dítěte by bylo dítě dáno na speciální školu, která by se zaměřovala pouze na přednosti dítěte. Již žádné bezúčelné potlačování dětského potenciálu, kreativity a inteligence. Dítě by šlo přesně ve stopách vlastní volby, kterou ovládá nejlépe a která ho očividně baví. Ve výsledku dítě bude mít vždy na výběr koncový profesní obor v odvětvích, ve kterých bude moct uplatnit vlastní přednosti. Tyto školky a školy by nahradily dnešní systém školství. Střední a vysoké školy by byly vlastněny a řízeny firmami, jichž se výsledný obor dotýká. Tím se nabízí způsob individuálního studia, které by státní pokladně nejen ušetřilo náklady na studenty, ale zároveň by do státní pokladny tekly daleko větší proudy financí, a to ze studentů, kteří by na středních a vysokých školách pobírali platy od budoucích zaměstnavatelů. Jak je to možné? Pro jasné pochopení si uveďme příklad stavbyvedoucího. Stavbyvedoucí má vysokoškolské vzdělání, ale jedná se o teoretika. Praktik je až na stavbě při řízení stavby. Co kdyby budoucí stavbyvedoucí šel na střední odborné učiliště, kde by měl týden školy a týden praxe, tak jako je u oboru zedník? Po třech letech, kdyby úspěšně složil závěrečnou zkoušku ústní, písemnou a z praxe, by šel na přípravnou dvouletou školu (nástavba), která by vyústila v závěrečnou zkoušku písemnou a praktickou, a pak by byl mistr na stavbě. Následně by se posunul na vysokou školu… Od druhého ročníku učebního oboru je již na částečný úvazek u zaměstnavatele, který je jedním z vlastníků školy. Dále, při dvouleté nástavbě by byl u jiného z vlastníků, což podporuje i jiné faktoringy, které jsou spojené s jinou mentalitou a systémem řízení firmy. No, a vysoká škola, tam by byl stážistou u velké stavební firmy… atd., atd. Automaticky by tím vznikl systém firem, které by nejen spolupracovaly, ale podle velikosti by měly na starosti i stupně výuky. Nebo že bychom to byli schopni vytvořit i jinak? Pro dnešní nastavený systém by toto bylo nejideálnější, ale jedná se o jakousi přípravu, kterou by dnešní společnost nepřijala. Takto se dá velmi efektivně zajistit, aby studenti nechodili jen na TOP školy, které jim v budoucnu zajistí díky vysokým příjmům lepší životní standard. Kdo pak bude zajišťovat černá řemesla? Děti, které jsou z pomocných škol (zvláštní škola), nebo lidé z výkonu trestu, protože existují v rámci resocializačního programu odsouzených studijní obory, zedník, obráběč kovů, CNC obsluha a jiné rekvalifikační kurzy a programy, jako jsou vazač knih, základy na PC apod.

Ale proč Vám píšu o těchto věcech? Toto jsou výsledky změn v mezilidských vztazích, které působí na náš režim, tedy demokracii, což vše dotváří mediální svět. Obchod není jen o produktu, kterým se chcete zaobírat. Obchod je o názorech na odlišná odvětví, která se nás přímo i nepřímo dotýkají, protože ovlivňují přímo nebo nepřímo náš produkt, případě obchod, kterým se zabýváme. Ale co je obchod? Státní systém řízení lidí pro masivní výrobu peněz. Jak jsem Vám již psal, vše se vším souvisí a vše je provázané. No, a mentalita lidí je základem pro mezilidské vtahy. Uvědomovat si úskalí naší společnosti (nastaveného systému) je důležité pro Vaši orientaci v podnikání, nejen pro flexibilitu. Celá problematika mezilidských vztahů má daleko více úskalí, než jsem zde popsal. Nechme nyní na chvilku systém systémem a pojďme se podívat na mezilidské vztahy trošku jiným úhlem pohledu, a to z pohledu samotných lidí, abyste si nejen rozšířili objektivitu, ale i úhel pohledu na obchodní problematiku mezilidských vztahů při komunikaci (jednání). Přitom pochopíte, že jste v minulosti vytvářeli spoustu chyb, protože informovanost je základním pilířem komunikace a vyjednávání. (Již tolikrát jsem napsal, že je něco nejdůležitější, ale ono vše je hrozně důležité. Vše se vším souvisí a něco vynechat, v tom nespočívá funkční systém. Proto je vše stejně důležité, nejdůležitější). Ctihodný a spořádaný občan Jak již bylo řečeno (popsáno), tak zákonodárství je nástrojem řízení obchodu. Když vezmeme samotné zákonodárce, ale i profesionály z různých průmyslových odvětví - mám na mysli soudce, státní zástupce, administrativní pracovníky ve státní správě, ale i manažery ve vrcholovém řízení firem, ředitele divizí, politiky apod., tak všichni mají dvě negativa, která s mezilidskými vztahy plně korespondují a ovlivňují tak objektivní úhel pohledu na konkrétní obchodní věc. Vše je samozřejmě spojeno s obrovskou nedůvěrou vůči všem cizím celkům. Je potřeba definovat konkrétní modelové příklady pro správné pochopení tohoto tvrzení. První z negativ je delegovaná rozhodovací pravomoc na základě struktury firmy (lenosti člověka), což je pudová záležitost předávaná genetickým kódem, a to druhé negativum je profesionální deformace, což je opět lenost člověka a pudová záležitost, ale vyvstalá na základě společenské šablony. O pudech si řekneme v jindy, ale pro Vaše srovnání se nyní zaměřme na pouhý názor a jiný úhel pohledu. Tato dvě negativa jsou velmi častou problematikou při navazování nových obchodních vztahů, které vyvstaly na základě zásadní změny společenského systému, tedy režimu. Negativa se dotýkají i neobchodních činností, které mají na obchodní svět velmi těžký dopad. Zhoršování mezilidských vztahů má drtivý dopad na obchodní jednání cizích představitelů a jejich obchodních modelů, byť jsou obchodní modely cizích představitelů daleko lepší a účelnější, než osob, které o přijetí, či odmítnutí na základě delegované pravomoci rozhodují. Mimo jiné, společenská obchodní šablona akceptuje tato pravidla, která i pro Vás jsou základem obchodního vyjednávání. Pokud po někom něco požaduji, nebo někomu něco nabízím, tak vždy jdu za ním, a to i s předpokladem časové i finanční ztráty. (Časovou a finanční ztrátu jste schopni změnit na časovou a finanční investici ve formě úspěšného obchodu, kde nemusí k zamítavému rozhodnutí dojít. Důležitá je příprava, ale o tom opět až jindy). Pokud někdo něco po mně chce, tak ať si za mnou dojede. Pokud v obchodním světě ten, kdo po mě něco chce, navrhne setkání na půl cesty, nebo navrhne, ať přijedete za ním, tak obchod rovnou zahoďte. Nic se nedělá na půl a z Vašeho obchodu by byl nedokončený obchod, nebo byste vše museli dělat Vy s nulovým výsledkem, protože toho, kdo po Vás něco chce, postavíte podvědomě do vyšší pozice (rozhodovací pozice), než sami jste. Ale pokud ten, po kom něco požaduji, navrhne schůzku na půl cesty, jedná se o cca 80% úspěšnost realizace obchodu. Toto neplatí při pracovní cestě, kde ten, po kom něco požaduji, jede přes mé město, nebo navrhne setkání po jeho pracovní cestě, kam máte dojet, byť tato varianta zvyšuje šanci na úspěch. Jenže co dělat v případě, kdy po někom něco chcete, jedete za ním na základě jeho pravomocí, které jsou omezené, ale zároveň dostačující pro zamítnutí Vaší nabídky, nebo žádosti? Přesně s tímto jsem se několikrát v životě setkal. Ať to jsou mobilní operátoři, kdy se Vaše návrhy, případně žádosti nedostanou tam, kam by podle povahy měly, a zamítavé stanovisko obdržíte od osoby, která nemá rozhodovací pravomoc projekt schválit, ale pouze zamítnout. To samé platí u pojišťoven, bank apod.,

kde nejste schopni se bez doporučení dostat k hlavním řídícím orgánům firmy, které potřebujete pro svůj záměr a které jsou kryty vlastním managementem, jemuž předali rozhodovací pravomoc o přijetí, či zamítnutí. Jenže já výše napsal, že mají pravomoc pouze zamítnout. A víte proč? Protože management má nastavená jasná pravidla, systém a mantinely a jakékoli vybočení není akceptováno. Přestavte si, že jako obyčejný člověk a klient si půjdete do banky pro úvěr. Úroková sazba bude 5%, ale Vy potřebujete pro svůj podnikatelský záměr maximálně 2%, abyste byly schopni úvěr plně a řádně splatit. Jste přesvědčeni o tom, že vedení banky při předložení záměru a návrhu podnikatelského záměru by Vám vyšlo vstříc, ale bankovní úředník Vám projekt zamítne jen proto, že jeho kompetence jsou striktně řízeny pravidly vedení, a tedy úrokovou sazbou 5%. Bankovní úředník není oprávněn udělit procenta nižší. Variantou jsou tyto dvě možnosti. Buď se dostanete k vlastníkům banky, které musíte zaujmout výší úvěru, nebo všeobecně zaujmout do prvních 2 minut. Nebo onen bankovní úředník vybočí z běžného procesu nastaveného systému a postoupí Vaši žádost vedení společnosti s vlastním rozborem a doporučením. Riskuje přitom negaci své osoby díky drzosti a troufalosti, případně se kladně dosadí do hledáčků vedení, což by bylo zajímavé pro jeho kariérní postup. To samé je u pojišťoven. „My tento druh pojistek nejsme schopni zajistit.“ Ale…., vždyť by to bylo pro pojišťovnu terno…, nedá se nic dělat. Není onen problém někde jinde? Není náhodou naše osobní zkušenost, která je podpořena celkovou procedurou neměnného průběhu našeho snažení zástěrkou něčeho jiného? Jak je možné, že naše snaha vyvstalá z logického uvažování je předem zamítnuta? Proč nám systém dává jasně najevo nelogická zamítnutí, když máme vše potřebné pro doložení funkčního obchodního modelu? Kde je ona příčina onoho hlavního důvodu, která mě automaticky nechává bez pomoci? Takto fungují hlavně úřady, které se opírají o zákony. Tam nejste schopni nic udělat. Ale co když ano? Co když jsme schopni tento systém obejít a přimět každého, aby činil, co my potřebujeme? V tomto procesu hrají podstatnou roli tři hlavní negativní faktory. Masivní zisk peněz díky lidským farmám, obava změny, která by mohla způsobit ztrátu těchto masivních zisků, případně nefunkčnost, a poslední je deformace povolání, protože je člověk ovlivňován minulostí. Deformace povolání má spoustu podob, ale zaměřme se nyní pouze hlavně na profesionální deformaci, která v sobě nese i stereotypní jednání. Každý výše popsaný subjekt má v dané profesi nebo oboru několikaletou praxi, která je odvislá od funkčnosti řízené firmy nebo daných zákonů. Jedná se o stereotypní přístup, ve kterém se každý celek zdokonaluje. Každý se však bojí změn, které by mohly změnit výsledek funkčního systému, proto lidé nejsou schopni akceptovat změny. Lidé mají zásady, o kterých jsou přesvědčeni, že právě tento přístup a toto chování je klíčem obchodního úspěchu. Omyl, mají pravdu jen z části, ten hlavní faktor úspěchu je trošku jinde. Ale pojďme dál k názornému úhlu pohledu na mezilidské vztahy z pohledu samotných lidí. Pro tento případ si uveďme příklad na soudcích a státních zástupcích, kteří jsou pro mě nejideálnějším příkladovým materiálem, abyste co nejlépe pochopili, jak státní zástupci navrhují tresty a soudci rozhodují o vině a trestu. Opětovně účelově píši jen jednu variantu a neuvádím nic o nevině apod. Soudce by měl být nezávislý, což v překladu z právního pohledu znamená, že není vázán žádnými pokyny, jak má rozhodnout. Musí být také nestranný a nesmí být podjatý, to znamená, že nesmí mít žádný vztah k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Pro vyloučení konkrétního soudce z projednání a rozhodnutí věci stačí, je-li dána jen objektivní pochybnost o jeho nepodjatosti (Judex Suspectus). (Doslovná definice Judex Suspectus = soudce, který z nějakého cizího sporu učinil spor svůj vlastní) Soudce, který byl do funkce jmenován prezidentem republiky, je podle mě soudce v pohodě, který je opravdu objektivní a nezávislý. Jenže postupem času na něj působí ostatní soudci prostřednictvím jejich vlastního systému a hierarchie a soudcovská spravedlnost začne převyšovat nad objektivní spravedlností. Tento modelový příklad je postupně doplňován o samotný fakt řešených příkladů, kdy se soudce postupem času naučí rozpoznávat pravdu od lži, která je vyselektována z podkladových materiálů (soudní spis = výpovědi poškozených, svědků a obviněných; dále znaleckých posudků, žaloby apod.), a ze samotné zpovědi osob obsažené v soudním spisu. Verbální projevy buď korespondují, nebo nekorespondují s uvedenými fakty v soudním spise. Toto vše je pro rozhodnutí soudce důležité, aby získal sebevědomí a postupem času soudil jako na běžícím páse. Jenže nyní se

dostáváme ke kořenu věci. Představte si, že nějaký poškozený přijde na policii nahlásit, že nějaký jeho soused na jeho osobě spáchal trestný čin. Kriminalisté, nebo orgány činné v trestním řízení chcete-li, jsou přesvědčeni o vině obviněného, což opírají o získanou důkazní hodnotu. Tuto důkazní hodnotu si zajistili automaticky na základě vlastní velmi podrobné praxe, která v základu spočívá ve výpovědi poškozeného a předložených důkazů. (Může se jednat o finanční ztrátu, majetkovou ztrátu, nebo se může jednat o násilné napadení, což dokládá svým zevnějškem a lékařskou zprávou). Poškozený přijde (pokud přijít může) a podá trestní oznámení. Policie ihned ze své praxe je schopna zhodnotit, zda se jedná o trestný čin, nebo nikoli a poškozený je v tento moment brán jako hlavní důkazní hodnota. Nikdo již nezkoumá samotnou reálnost důkazní hodnoty, a proto dokazování viny nemůže ani existovat. Automaticky se celá procedura dokazování přenáší na soud, a to prostřednictvím státního zástupce, který zastupuje poškozeného a samozřejmě stát. Veškeré výpovědi a důkazní hodnoty jsou součástí soudního spisu a veškeré jednání je přeneseno k příslušnému soudu. Proč o tomto píšu? Představte si exekutora. Dlužíte peníze bance, nebo telekomunikační společnosti. Zároveň krátce žijete s přítelkyní v jejím bytě. Přijde k Vám exekutor a začne zabavovat majetek. Nikoli však Váš majetek, ale všechen majetek, který je v místě, kde bydlíte. Argumenty, že ani jedna věc není Vaše, kromě základních hygienických potřeb a ošacení, exekutory nezastaví. Započnou kroky ohledně zabavování majetku, a následně celé řízení exekuce přenesou na vyšší stupeň jednání, kde je povinností Vaší přítelkyně, aby podala vylučovací žalobu, kde uvede a doloží, že zabavený majetek je její, nikoli Váš. Pak vstupuje do hry vyšší moc, která rozhodne, zda zabavený majetek se vrátí oprávněnému, nebo nevrátí. Tento systém je implementovaný snad všude. Soudnictví je trošku specifičtější, kde samotná podstata dokazování neexistuje a je brána pouze od prvopočátečního impulzu, který dodal poškozený. Již obviněnému nemusí nic dokazovat, protože vše je dokázané předem a soud slouží jen k obhajobě obviněného. Tedy, obviněný musí prokázat svoji nevinu. Jenže soud dá na svůj osobní názor, který je taktéž podporován letitou praxí a proto i když obviněný hodnověrně prokáže svojí nevinu, tak to nic neznamená, protože se může jednat o velmi dobře vykonstruovanou tezi obviněného. A nyní k samotnému jádru věci. Slepá spravedlnost, slepá Demokracie I. Představte si, že máte velmi dobré know-how v oddlužování městských bytů u dlužníků na nájemném, což máte podpořeno i mandátní smlouvou posvěcenou magistrátem města, která Vás k tomuto opravňuje. Celá koncepce spočívá v problematice neplatičů nájemného v městských bytech, kde městu vznikají až mnohasettisícové škody na nezaplaceném nájemném. Město tento deficit řeší dlouhodobě a snaží se vyjít dlužníkům vstříc, jak splátkovým kalendářem, tak jinými alternativami. V případě, že dlužník nesrovná dlužnou částku, což je v 99%, tak město dlužníka zažaluje a soud vždy rozhodne ve prospěch oprávněného a dlužníka z bytu vystěhuje, s třídenním přístřeším. Celou proceduru s dlužníkem řešíte tak, že se s dlužníkem dohodnete o oddlužení jeho bytu, a protože byt je určen k privatizaci, tak domlouváte i následný prodej. Velmi dobré know-how, kde víte, že dlužné částky nepřesahují 200.000,- Kč, a tržní cena bytů je v minimech 950.000,- Kč. Nejprve vyhledáte kupce na byt prostřednictvím realitní kanceláře (realitní kancelář vyhledáte z důvodu důvěryhodnosti pro lidi, protože lidé jsou ovlivněni společenskou šablonou a sami akceptují realitní kancelář jakožto prostředek, který jim zajišťuje reálnost, existenčnost a právní čistotu obchodu. Proto jste strategicky přizpůsobili obchod společenské šabloně. Lidé by asi neakceptovali, nepřijali, chcete-li nabídku koupě bytu od osoby, která byt oddlužuje), která od kupce převezme zálohu určenou na oddlužení a privatizaci bytu. V momentě kdy je byt převeden na dlužníka ve formě osobního vlastnictví, tak dlužník (vlastník bytu) prodává byt kupujícímu, což se předem smluvně zajistilo a je určená doba na vystěhování. Vy jakožto osoba, která celou akci řídíte, máte neomezené množství bytů za velmi nízké ceny a nemáte ekonomický problém skoupit jiné byty z rozdílu prodejní ceny a nákladových položek na oddlužení a privatizaci. Přebytečné (bývalé) dlužníky umístíte do nájemného bytu. Nebo pořídíte bydlení jiné, a zajistíte stejné podmínky, lokalitu se stejnou občanskou vybaveností apod. Tímto systémem pomáháte dlužníkům, aby je město nevystěhovalo, protože by jim bez Vašeho zásahu zůstal dluh a život bez bydlení, a zároveň vyděláváte neuvěřitelné finance. Jenže co se stane v momentě, kdy jeden z dlužníků řekne, já nevím, co jsem podepisoval? (Možností vyústění jiných a stejně vážných situací je mnoho, ale buďme u tohoto příkladu). (Není vždy jasné, zda majitel / klient věděl o čem hovořím/hovoříte, i když souhlasil, ale pozor! ! ! - může to být i váš konec, jelikož jeho nevědomost je vždy Vaše protiprávnost. Lidé moc nerozumí a nechápou problematiku po právní a odborné stránce, jen chápou věc ze svého úhlu pohledu, a to selským

rozumem). Touto větou se do problému dostane absolutně každý, a je jedno, zda klient podepisoval u notáře vlastní rukou čestné prohlášení apod. Ve výsledku on nevěděl, co podepisoval a tím to pro Vás končí. Z čistě legálního obchodu, kdy Vaše myšlenky byly směřovány ku pomoci lidem, protože bez Vašeho zásahu by magistrát města ony dlužníky nechal soudně vystěhovat s třídenním přístřeším a dluhem na krku. Tento obchodní model se stal v Hradci Králové v roce 2002-2003 a víte, jak to celé dopadlo? Všichni účastníci byli nepodmíněně odsouzeni k šesti letům vězení a všichni se odvolali ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Onen soud nereagoval na tvrzení obžalovaných o cca 140 úspěšně realizovaných obchodech, kdy systém byl u všech stejný. Tudíž u jedné jediné osoby mohlo jít o výjimku a nejednalo se o vykonstruovanou tezi poškozeného. Krajský soud všem účastníkům přidal k trestu půl roku. A rádoby poškozený? Tak tam byly dvě varianty, jak celou věc zakončit. Jedna je zrušení smlouvy od počátku. V tom případě by se celá věc dostala na samotný začátek, dlužník by zůstal dlužníkem, kupci by se vrátily peníze atd., atd. A ta druhá varianta je, že dlužníkovi zůstane byt a obvinění, protože uvedli dlužníka v omyl, uvedli logicky v omyl i kupujícího, tudíž budou muset zaplatit kupujícímu dlužní částku. Tato varianta byla i soudem aplikována. Taková je realita dnešního systému. Proč by se vše mělo vracet na začátek, kde by se složitě od úřadů vracely peníze, privatizace, výmaz z katastru nemovitostí apod., když je jednodušší přehodit plnění na odsouzené, protože obě varianty jsou podle zákona podpořené? Tím se i vytvořil neexistující dluh? Tento případ jsem velmi bedlivě studoval a tím, že jsem byl na všech soudních jednání, měl jsem informace z první ruky, nehledě na to, že jsem všechny účastníky dlouhodobě osobně znal a nebudu se tajit i tím, že jsem jim jejich know-how ohledně oddlužování městských bytů tiše záviděl. Dospěl jsem k jednomu jedinému závěru, že soudci, kteří jsou ve funkci více jak 4 roky, trpí deformací vlastní práce a nemohou již být nikdy objektivní. Tito soudci za svoji minimálně čtyřletou praxi načerpali takové množství příkladových variant, které opravdu měly opodstatnění trestního činu, že veškeré podobné skutky, které vykazují totožné, podobné, nebo blížící se jednání obžalovaných, dále proceduru, případě styl provedení, soudce již přesvědčí o vině obžalovaných, což opírá o zákonem dané mantinely. Jenže soudcovská spravedlnost jako slovní obrat neexistuje, ale v těchto případech je realizována. Nehledě na fakt, že soudce není izolován od společnosti, v níž na soudce působí okolní vlivy. Třeba v rodině, kdy ve 20% jsou děti soudců na druhé straně zákona, a není rozhodující, zda jsou poživatelé drog apod. Objektivita soudců může být narušena i na pracovišti. Soudci většinou mají na celý den rozvrh soudů a stačí, aby při prvním jednání obžalovaný velmi hrubým verbálním projevem napadl soudce a soudce již není objektivní v následném případu. Nebo jiný příklad: soudce do práce havaroval a pak je osobně ovlivněn vedlejšími vlivy. Potom stačí, aby sám soudce o sobě prohlásil, že je objektivní, a pokračuje se dál. Soudce za dobu vykonávání své praxe nabyl dojmu a pocitu nedotknutelnosti, sebevědomí každého soudce je pak absolutně na maximu. Doživotní funkce a výše každoměsíčních příjmů, včetně bonusů za neúplatnost, dotvářejí celý proces profesionální deformace. Ego soudců je asi nejvyšší ze všech a obyčejný človíček si nemůže nic dovolit, což zase utváří soudní řád apod. Je to jako u politiků, kteří jako jediní mají místo, kde mohou beztrestně vyjádřit svůj názor, nikde jinde už to nejde, žádná beztrestnost svobodného projevu žádné osoby neexistuje, a už vůbec ne u soudu. Takovýchto případů je stále více a více. Státní zástupci zase žalují obviněné a kriminalisté, běžní policisté, všichni činí obrovské chyby. Na druhou stranu musím dodat, že byť jsou lidé od policie, státní zástupci a soudci profesionálně deformováni, tak v 90% soudci odsoudí spravedlivě, protože lidi opravdu trestnou činnost páchají, ale dospějí k onomu verdiktu o vině jinak, než se od objektivity soudců předpokládá. Myslím, že vhodné by bylo sdělit, že se jedná o špatnou právní kvalifikaci, která je vždy činěna ze strany státního zástupce. Nebo že by všichni vytvářeli chyby, a ti co jsou odsouzeni, tak jsou ve výsledku nevinní, protože byli takto vychováni nerovností společenské šablony? Jak to doopravdy je. Stále mi v hlavě tane názor, že pokud budu bohatý a budu vědět, že můj soused bude stejně bohatý, tak nebudu mít pocit, že by mě chtěl o můj majetek připravit. Ale pokud budu bohatý, a vedle mě budou bydlet extrémně chudí, tak se budu velmi bát jak o svůj majetek, tak život. Je to logické. Pouhé vědomí, že já mám peníze a oni nic, mě dostává do obrovské nerovnosti, která může při nějaké větší finanční překážce vyústit v násilí. Tedy rovnost lidí je svět bez zločinu. A pokud si uvědomuji, tak náš systém je o velkých nerovnostech. Ale zákon, je zákon. Lidem se líbí žít ve strachu. Nebo že bych se mýlil?

Představte si tu absurditu, kdy státní zástupce, který zastupuje stát a stranu poškozeného, v 99% navrhuje pro obviněného to nejhorší, co jde. Advokát zase navrhuje to nejlepší pro obviněného. Existuje však něco, co státní zastupitelé opomíjejí. Jednak prevence kriminality, ale spíše presumpce neviny. Pokud obžalovaný ve výpovědi tvrdí, že je nevinen, tak by státní zástupce měl být první, který by onu nevinu měl dokázat, protože pokud vyvstanou takové skutečnosti, které by hovořili ve prospěch obviněného, tak by státní zástupce měl prioritně celou obhajobu prověřit tím, že prověří výpověď obviněného, kterou konfrontuje s důkazní hodnotou, která může být dvojsmyslná a účelová. Jenže praxe státních zástupců je taková, že vezmou důkazní hodnotu jako fakt, který postaví proti obhajobě obviněného a obviněný musí prokázat pouze svoji nevinu. Představte si automat na parkovací lístek. Budeme brát v úvahu, že zaplacení parkovného je dáno zákonem a za jeho nezaplacení můžete jít až na 5 let do vězení. Vy si zastavíte autem na parkovišti a jdete k automatu zaplatit parkovné. Následně zjistíte, že nemáte dostatek drobných mincí. Proto si jdete naproti do obchodu rozměnit, ale v obchodě je fronta. Mezitím přijede policie a čeká na Vás. Vy, protože je v obchodě fronta, tak přijdete k vozidlu po 10 minutách a policie Vás obviní za to, že jste stáli bez zaplaceného parkovacího poplatku. Vy se hájíte tím, že jste chtěli zaplatit, ale neměli jste dostatečnou hotovost, a proto jste si šli rozměnit do obchodu. Sebou si nesete jedny žvýkačky, protože ze zkušeností víte, že v obchodě nemají rádi pouhé rozměňování. Vyřešili jste to tedy bezkonfliktně a zakoupili jste si na pokladně žvýkačky, byť by Vám možná samostatně rozměnili. A nyní ten paradox. Policie ihned jde a prověří Vaši obhajobu. Ptají se pokladní, zda jste žádali o rozměnění financí. Ta jim odpoví, že nikoli, že jste si pouze zakoupili žvýkačky. Na základě této informace jste zadrženi a předvedeni před soud, kde policista jako svědek uvede, že jste nebyli rozměňovat, ale nakupovat. Státní zástupce Vás žaluje za úmyslné nezaplacení parkovného. Vy se bráníte, že jste nevinní. Systémem a souhrou náhod byl vytvořen důkaz proti Vám, který jasně hovoří, že jste lháři a chtěli jste parkovat bez poplatku. Výpověď policisty je hodnocena výše než ta Vaše, takže je ihned prokázán i Váš úmysl trestný čin spáchat, což je doloženo tím, že jste nakupovali a jako každý obviněný se hájíte svou nevinností. Nemáte šanci se z tohoto dostat. Přesvědčit státního zástupce o své nevině a jiném úmyslu, který opřete o fakt, že jste koupili žvýkačky jen proto, že jste nechtěli napřímo žádat o rozměnění financí, je již bráno jako Vaše vykonstruovaná a účelová obhajoba, které soud neuvěří. Státní zástupce automaticky navrhne trest nepodmíněný a soudce Vás odsoudí podle Vaší historie občana. Pokud jste byli v minulosti za cokoli odsouzeni, tak automaticky jdete do výkonu trestu, nebo odejdete s podmínkou. Pokud se jedná o Vaše první protiprávní jednání, tak odejdete maximálně s podmínkou a třeba pokutou. A proč tomu tak je, když víte, že systém se k Vám zachoval nespravedlivě? Praxe, nic jiného než praxe. Spousta lidí, kteří stáli u soudu před Vámi se stejným porušením zákona, se vymlouvali na to samé a podobné co Vy. Takhle funguje systém zákonodárství, který nepřipouští jiné možnosti, než jsou důkazní hodnoty, zajištěné policií. Byl to příklad s parkovným, jen pro Vaše uvědomění, které Vás mělo naučit, jak absurdně funguje systém justice. Samozřejmě musíme brát v úvahu, že lidé trestnou činnost páchají a po zásluze jsou potrestáni, ale jsou mezi nimi i tací, kteří jsou opravdu nevinní nebo by zasluhovali jinou právní kvalifikaci, která by byla mírnější. To je deformace povolání naší justice. Absolutně každý soudce, který je objektivní, musí potvrdit fakt, že soudí na základě vlastní prožité praxe a tudíž by se mohlo jednat o neobjektivitu, protože každý případ je o něčem jiném, byť ve shodném jednání. Na tomto již nic svobodného nevidím, protože být spravedlivě odsouzen, beru za důkaz svobody. Slepá spravedlnost, slepá demokracie II. Jeden advokát mi vyprávěl krásný příběh o dvou zlodějích aut. Oba odcizili vozidlo, Škoda Octavia 1. 9 TDI. Stejný rok výroby, ve stejném roce, akorát s rozdílnou barvou. Rozdíl byl i v tom, že ten, co odcizil modré vozidlo, již byl za stejnou trestnou činnost 3x ve výkonu trestu a ten, co odcizil černé vozidlo, již byl za stejnou trestnou činnost 9x ve výkonu trestu. Oba shodně vypovídali, tak jak byli praxí naučeni, že se chtěli jen projet, a oba dokonce shodným způsobem vnikli do vozidla. Oba měli společnou soudkyni, která oba odsoudila, ale jednomu vyřkla 30 měsíců nepodmíněně a druhému pouhých 8 měsíců nepodmíněně. Každý by si řekl, že tomu co byl ve výkonu trestu 3x, soudkyně darovala 8 měsíců, a pachateli co byl ve výkonu trestu 9x, tak soudkyně přiřkla 30 měsíců. Ale ono to bylo opačně. Jenže problém je ještě jinde. Oba byli za identickou žalovanou věc od stejného soudce jinak odsouzeni. Jak je to možné? A ještě tak nesmyslně? Soudcům toto zákon umožňuje, ale důvod, proč k tomu soudce takto přistupoval, můžeme přisoudit dobré a špatné náladě, sympatiím a antipatiím apod. Ve výsledku odsoudil správně, protože vinni byli oba, ale objektivita při rozhodování

nejen o vině, ale i trestu, byla něčím narušena. Ale to je koloběh zapříčiněný špatným systémem a působením mezilidských vztahů, který nemá konce. Kdybychom udělali hloubkový audit u všech soudců a jejich výroků, asi bychom se hodně divili, že jeden soudce soudí tu samou věc pokaždé jinak, byť by vše mělo být stejné. Ekonomiku státu poznáte pouze podle soudnictví a důchodců. Oboje dvoje máme ve velmi špatném stavu. Justice jako taková přijímá obrovské finanční podpory, ale systém resocializace odsouzených není na takové úrovni, aby se odsouzení do výkonu trestu nevraceli. Motivace těchto lidí není žádná, krom pokusů o zajištění výučních listů, protože v rámci resocializace se předpokládá, že propuštěný vězeň na svobodu nalezne práci. Jenže propuštěný vězeň začne pracovat a opravdu chce změnit svůj život. Stát mu však klade takové překážky, že mu z platu, který má cca 15.000,- Kč, ihned vezme 2/3 na dluhy spojené s náklady výkonu trestu a případnou obhajobu. (Nutná obhajoba je aplikována u lidí, kteří jsou omezeni na svobodě, a jim je přidělen advokát ex offo, který má zákonem řízené náklady na obhajobu, které advokátovi ex offo zaplatí stát a následně je stát vymáhá po odsouzeném. Advokát ex offo je přidělen vždy z důvodu nutné obhajoby lidem, kteří nemají finance na pokrytí nákladů vlastního právního zástupce, obhájce, nebo advokáta, chcete-li). Takže propuštěný vězeň vyjde ven, najde si práci s čistým příjmem 15.000,- Kč, což je dobré, najde si bydlení v nájemním bytě za 10.000,- Kč, ale stát mu ponechá jen 5.000,- Kč. Co se očekává od takového jedince? Pokud nemá rodinné zázemí, tak začne opět páchat trestnou činnost a soud kvalifikuje jeho jednání jako recidivu (opakovanou trestnou činnost), což znamená, že je před zákonem znevýhodněn, protože bude výše trestu ukládána v horní polovině trestní sazby. Dnes dokonce i nad běžný zákonný limit. Tomu se říká umělé vytváření trestné činnosti. Ale zákonodárcům to nevysvětlíte, oni jsou u moci, a tudíž jejich názory jsou správné. Důležité je, abyste Vy správně pochopili systém, který je v koloběhu celé ekonomiky a HDP, které určují životní úroveň státu. Slepá spravedlnost, slepá Demokracie III. Proč ale o tomto píšu. Každý kdo chce podnikat, manažerovat lidi apod., tak musí brát v úvahu jeden ze základních faktorů České republiky, že každý cca třetí až čtvrtý muž ve věkové hranici 18-63 let měl co do činění s trestním řízením. Počítejte se mnou. V České republice je 10,5 miliónu lidí a každoročně se rodí cca 100 000 dětí, což je 1 800 000 dětí ve věkové hranici 0-18 let. Jenže důchodců je víc a podle vyjádření pana ministra Babiše do důchodového věku každoročně přijde na 20 000 lidí, počítejme 2 000 000 důchodců. Žen je více jak mužů, zbývá nám tedy 6 700 000 lidí na přerozdělení. Rozdělme to polovinou, byť je žen více, což je 3 350 000 mužů. A nyní k podstatnému. Ve výkonu trestu je kapacitně cca 22 000 odsouzených, cca 35 000 lidí čeká na výkon trestu, nebo na soud. Podle dlouhodobých průzkumů je za posledních 60 let průměrně cca 16 000 každoročně prvotrestaných ve věkové hranici 18-63 let, což vychází na 960 000 lidí. Což na muže v ČR (3 350 000) vychází 3,489, tedy každý 3-4 žijící muž v ČR ve věku 18-63 let měl co dočinění s výkonem trestu a nových lidí každoročně přibývá. Ten, kdo už byl v minulosti odsouzen, tak tento cejch už nikdy neodpáře, a lidí páchající trestnou činnost může pouze přibývat. Nyní vyvstává otázka, s kým to jednáme na obchodních schůzkách, kdo je náš soused, nebo kolega z práce? Přítel, kamarád, zaměstnavatel apod. Není rozhodující. Hlavní myšlenkou je uvědomovat si to, protože čím více budeme na druhé lidi tvrdší, tím se budeme společensky propadat do světa, který se svobodou nebude mít nic společného. Vše bude několikanásobně tvrdší, byť vše bude společností přijímáno, protože i tato zákonná ustanovení budou podle počtu páchajících trestních činností postupně přibývat, protože chudších lidí bude více a více. Co mají tyto názory společné se svobodou občanů v ČR? Se svobodou to má společné hrozně moc. Ale jak jsem psal, tak postupně, abychom ve Vašich hlavách nenadělali zmatek. Ještě pojďme trošku dále, abyste vše pochopili a začalo Vám vše dávat logiku, kterou byste v životě nespojovali, protože to dnešní systém ani takto nechce připouštět. Jen dodám, že jsme v 98% ovlivňováni společenskou šablonou a nemáme čas ani možnost se dívat na věci jiným úhlem pohledu, protože je nejen uspěchaná doba, ale i doba sociální nejistoty. Obojí nás nutí se zaměřovat jedním jediným směrem… na peníze, díky kterým si zvyšujeme životní standard. Životní úroveň Řekli jsme si o spoustě základních problémů dnešní společnosti. Do mezilidských vztahů spadají

nejen okolní vlivy působící na lidi, ale vše dotváří i systém, který je opětovně upravován díky lidem. Dalším faktorem je samotná momentální situace lidí, kdy každý chce mít lepší životní úroveň, proto děti chtějí takové profese, které jim tento životní standard zajistí. Po revoluci se nejen otevřel trh, ale vznikl i trend, který zvyšování životní úrovně zajišťoval, což byly různé půjčky a investiční příležitosti. Jedna z nich byla kupónová privatizace, kampeličky a také úvěry v bankách. Kdyby lidé byli poctiví a po revoluci by finance řádně bankám splatili, nebyly by žádné faktury, což si kauzy ohledně fakturantů a bílých koňů někteří živě představujete, dokonce by kampeličky vyplácely vysoké úrokové zhodnocení vkladů. Naše ekonomika a systém, včetně životní úrovně, by přesáhly Švýcarsko. Ale vše se zpřísňuje, společností se dokonce uzákonily a přijaly umělé společnosti generující zisk, což jsou i bankovní a nebankovní registry. Ty nám velmi stěžují celou situaci osobní ekonomické expanze. Protože se společnost výhodnými finančními produkty dodnes zadlužuje, aby si zvýšila životní standard, tak spousta mladých lidí a lidí ve středním věku se snaží vydělat velké finance formou zprostředkovatelské činnosti. Tyto obchody neřídí investoři, ani prodávající, ale v 95% rádoby obchodní zástupci sami. Existuje obrovský hierarchismus procedur a obchodních modelů každého zprostředkovatele. Tento fenomén existuje z důvodu špatné informovanosti (obchodní etiky) pramenící z občanské nedůvěry za účelem ošetření vlastních provizí, protože lidé jsou za mamonem vyšších zisků schopni jiné z obchodu odstranit (obejít v obchodě). V tuto chvíli není rozhodující, zda se jedná o realitní činnost, Multi Level Marketing, nebo obchody se zlatem, kávou, cukrem a olejem. Velkým spouštěcím mechanismem byl rok 2009 a 2010, kdy Česká i Slovenská republika podporovaly výstavbu FVE elektráren, protože byl garantován výkup elektrické energie. Řada zprostředkovatelů se snažila na zprostředkovatelství nepřiměřeně vydělat několik miliónů, a to za pouhé poskytnutí kontaktu na prodávajícího, nebo kupujícího. Investoři raději do takovýchto obchodů nevstupovali, a pokud to šlo, tak zprostředkovatele obcházeli. Vznikl určitý trend, který zapříčinil špatné renomé České republiky a částečně i Slovenské republiky, takže investoři se raději těmto zemím vyhýbají a investují jinde, i když pro některé investory je Česká republika ideální investicí, protože vyhledávají levnou pracovní sílu. (Vyhýbání investorů ČR je zapříčiněno i vedlejšími faktory, jako jsou daně a zákony, ale čeští investoři, např. PPF investují převážně v zahraničí, a to nejen z důvodu lepší investiční příležitosti, to mi věřte.) To se odráží i na českém a slovenském bankovnictví, které je sice na velmi vysoké úrovni, ale neumí pracovat s produkty zahraničních bank, jako jsou určité druhy bankovních garancí, PPP financování, Tradering, obchody mezi bankami apod. Proto žádná zahraniční banka nechce přes Českou a Slovenskou republiku pouštět vysoké peníze a tyto velké obchody se nám vyhýbají. Účelné zadlužování lidí, bankovní a nebankovní registry, a tím spojené vymáhací nároky věřitelů, neustále a systematicky dostávají běžné lidi do situací finanční tísně. Ti pak mají tendenci být motivováni rychlým nabytím financí a pokud možno, tak ve velikém objemu. Životní úroveň lidí automaticky klesne o několik stupňů níže. Každá cca čtyřicátá rodina v ČR není zadlužená a každá pátá rodina má hypotéku. Jenže je toto opravdu tou pravou podstatou? Je tento motor lidí, který je žene pouhou vidinou zisku, kvůli kterému jsou schopni jednat nezákonně, ten hlavní důvod proč se vše zhoršilo a přiostřilo? Mezilidské vztahy jsou bezesporu jednou ze základních platforem faktorů, majících vliv na realizaci obchodu a svobodu člověka. Do obchodního světa spadá i manažerování lidí, kteří jsou klíčoví k realizaci obchodů. Od spousty obchodníků a podnikatelů jsem slyšel názor, že práce s lidmi je ta nejhorší a nevděčná práce na Světě, a proto si raději vše dělají sami. V určitém slova smyslu mají pravdu. Celá problematika spočívá v momentálním životním standardu každého jedince a dále v jeho momentálním stavu nálady. Možná si říkáte, co to tady píšu za nesmysly, ale je tomu tak. Pozitivně naladěný člověk je pro obchod větším přínosem, než ten, který je negativní. Toto je jeden z kořenů správné motivace lidí. Nejsou to jen peníze, ale i tento samotný faktor. Samozřejmě, že je potřeba, aby Vaši hráči byli motivováni, ale k čemu jsou finance, když není osobní chuť, ať už na základě nedostatku momentálních financí, nemoci, nebo úmrtí v rodině, rozchodu s partnerem, případně jiných negativ, která z materiálního hlediska ovlivňují momentální chování (náladu) každého z nás? ••••• Závěrem k této kapitole je potřeba uvést konkrétní směr, abyste se lépe orientovali. Lidé, kteří jsou v našem společenském systému, se rozlišují na sociální vrstvy. Je velmi důležité, odkud kdo pochází (na každého působí okolí, kde žije), jaké zkušenosti má za sebou (praxi v oborech), kolik má financí (jaký má dosavadní příjem, případně našetřené finance, dluhy a závazky), jaký má věk, zda je v partnerském vztahu s dětmi, nebo bez dětí apod. Každý člověk je samouk, což

se odráží na slovní zásobě apod., ale i jako samouk čerpá ze stejného informačního zdroje, ze kterého čerpají všichni: ze společenské šablony. Lidé potřebují hromadné nakopnutí, nebo hromadný impulz chcete-li, protože práce s jednotlivci není efektivní pro obchod. Čím více lidí, tím větší obchod, ale také větší práce s lidmi. Existují zákonitosti dnešní doby, které jasně hovoří o tom, že čím větší obchod, tím větší zmatek, čím větší výroba, tím horší kvalita. Na druhou stranu obojí zvyšuje zisky, tudíž jsou vytvořeny větší finanční mantinely pro případné mimosoudní vyrovnání na základě selhání lidského faktoru. Při překročení určitého finančního limitu na mimosoudní vyrovnání, mohou být lidé nahrazeny automatizovanou výrobou. Zní to hloupě, ale je tomu tak. Automatizovaná výroba je několikanásobně přesnější a rychlejší, než ruční výroba, a pro zisk peněz je tou nejideálnější variantou, která je schopna generovat velmi vysoké zisky. Automatizovaná výroba je schopna vytvářet tisícinásobně rychleji a kvalitněji než je schopen vytvářet člověk manuálně. Tak proč je vše nastaveno na horší třídu kvality a obsazeno pracovními pozicemi lidmi, kteří vyrábějí pomaleji a s horší kvalitou? (Horší kvalitou je myšlena nepřesnost výrobků). Je to jednoduché. Celosvětová tržní ekonomika je nastavena na neuvěřitelné plýtvání našeho nerostného bohatství, a to díky řízené spotřební době trvanlivosti produktů. Toto Vám však nikdo veřejně nepřizná. Jsme v době, kdy se musí věci neustále rozbíjet a nahrazovat novými jen proto, aby se více vyrábělo, prodávalo a bylo více peněz v oběhu. Proto se plýtvání nerostného bohatství zatím mediálně neřeší. Naše moderní technologie dovedou plně nahradit lidi automatizovanou výrobou, která je schopna vytvářet tak kvalitní věci, že by člověku vydrželi po celý život. Jenže opět jde o zisky peněz. A lidé? Vše je o lidech. Komplexní řízení lidí je asi nejdůležitějším článkem. Celý systém je nastaven tak, aby se omezili možnosti pro běžné lidi, kteří si chtějí zvýšit životní standard prostřednictvím třetích stran. To znamená, že zvýšení životního standardu plně koresponduje s financemi, protože finance jsou nástrojem pro lepší životní úroveň. Finance jsou brány jako životně důležitá závislost. Například výplata, půjčka, hypotéka, úvěr apod. V případě zlepšení životního standardu formou hypotéky, je člověk automaticky uvázán na x let s vědomím, že musí neustále pracovat, aby on sám a hlavně jeho zbytek rodiny se neocitli na ulici. Zadlužený člověk je velmi levnou pracovní silou a velké korporace lidské zdroje zaměstnávají jen kvůli tomuto koloběhu snazšího řízení lidí, byť by automatizace byla snadnější a lepší variantou pro obchod. Jenže bez lidí a jejich výplat by nebyla tržní ekonomika, protože by neměl kdo utrácet peníze za nové a nové produkty. Proto musí být vše vyvážené tak, aby lidé měli výplatu a zároveň se stali zajatci systému. A automatizovaná výroba? Tak ta je dnes účelně využívána pouze pro uspokojení tržní poptávky. O této problematice se dá psát opravdu hodiny a hodiny, kde můžeme rozepisovat veškeré kroky, které na sebe navazují v detailech. Ale o tom tento článek není. Je rozdíl vzít lidi do hlavního pracovního poměru, nebo je zaměstnat na základě provizního systému. Lidé v hlavním pracovním poměru mají tendenci poslouchat na slovo, ale s tím, že existují rozdíly pracovního nasazení. Na druhou stranu, lidé pracující na provizi jsou velmi špatní na změny přístupu k práci, ale jejich výsledky jsou efektivnější, proto zaměstnavatelé u hlavního pracovního poměru nastavili normy. U obou příkladů jsou odpadlíci, kteří se časem vyselektují sami, cca do tří měsíců s tím rozdílem, že u hlavního pracovního poměru nás to stojí finance. Níže napsané bude důležité pro Vaši objektivitu. Bez tohoto nejste schopni si uvědomit a poskládat nic! Opětovně v této kapitole budeme rozšiřovat Váš myšlenkový záběr, který obohatíme již o nějaké naučné momenty, které budete do budoucna potřebovat a které oceníte. Opakování je matka moudrosti, takže i zde zabředneme (zamotáme se) do již psaných frází a momentů, ale trošku si je více rozebereme a jinak odůvodníme. Nezapomeňte věci zde napsané přiřazovat k názorům psaným již výše a odůvodňovat si je. Velmi vše spolu souvisí a jak jsem řekl, nemohu Vám napsat vše najednou v jediném odstavci, abyste se nezaměřili pouze na samotný odstavec. To, co bylo psané, platí, ale zároveň budeme vše rozšiřovat o další klíčové prvky. Pudy jako přetvářka a sebeklam Nejprve je potřeba začít vnímat čas a prostor, protože časový sled událostí je součást obchodního vzorce pro jasná nastavení (modelové situace) obchodního plánování. Když píši o času a prostoru, tak Vás nebudu zatěžovat momentálním časem, co bylo včera, co se musí učinit zítra a pozítří. Nebudu nyní popisovat plánování, byť to bude součástí jiné kapitoly. My se podíváme na vědomí a podvědomí a zde jsou pro nás důležité například pudy člověka. Můžeme začít tím, že si (neodborně) zopakujeme, jak se člověk asi vyvíjel a jak dlouho (několik tisíciletí), byť teorii Charlese Darwina

absolutně neuznávám a ani jí nijak nehovím. Ale na každém šprochu, pravdy trochu a pro naši nauku je to nezbytné. Posuňme se na úplný začátek éry člověka nebo pračlověka, chcete-li a jste detailisti. Čím se živil. Neměl žádné nástroje, neměl nic jen své tělo, což je přirozené pro člověka. Ulovit zajíce, nebo mamuta rukama nemohl, takže masožravec nebyl. Mrchožrout také ne, i když o tom bychom mohli polemizovat, tak jako u kanibalismu. V dnešní době je typické, že člověk může zabít člověka pouhou fackou. Je tedy možné, že ho tenkrát udeřil a pak snědl. Vždyť ještě do minulého století existovaly kmeny na Madagaskaru a v Jižní Americe, které se kanibalismem aktivně zabývaly. Nicméně posuňme myšlenky dál. Člověk se tedy živil kořínky, larvami, ovocem, a vším co mu neuteklo. Sám člověk byl na samé spodní hranici potravinového řetězce. To je důležité si zapamatovat. Malinko odbočím: Člověk podle mě využíval 100% svého mozku, tím že jedl a živil se přirozenou stravou určenou k jeho postavení v potravinovém řetězci, jenže nenechte se ovlivnit oněmi 100%. Člověk nebyl intelektuálně rozvinutý tvor, takže pro něho 100% je našich cca 10% dnes. Postupem času se člověk vypracoval na samou horní hranici potravinového řetězce a tím si evolučně zvyšoval kapacitu mozku a samozřejmě otvíral sektory, které do dnešního dne neumíme ovládat. Tím, že využíval nástroje (ulehčil si práci a zlenivěl), které někdo z tlupy vymyslel, začal pojídat maso, což není pro člověka typické a přirozené, a tímto vším a samozřejmě i jinými věcmi, narušil svůj budoucí vývoj, protože ztratil, nebo si zamezil možnost využívat cca 84% ovladatelnosti svého přirozeného mozkového využití, které se s přibývajícím informačním přílivem neustále zvyšovalo. Zároveň vše bylo umocněno přibývající leností a pohodlností, které zapříčinily omezené myšlení. Jednou větou, začal své činnosti zaměřovat jinam. (Jinak tato vlastnost ubírat se jiným směrem nám zůstala dodnes). Je pravdou, že člověk ke svému přežití více mozku nepotřeboval, a tak se dalo předpokládat, že se zaměří na lepší životní standard. Ale dál: Nejprve vymyslel pazourek. Jenže pazourek nebyl tím prvním nástrojem. Byl to třeba zub tygra šavlozubého. Tento tygr byl jeden z hlavních nepřátel lidí, kteří po generace věděli, že když onen tygr někoho chňapne, tak ho zuby roztrhá a sní. Někdo z těch tisíců lidí našel mršinu onoho tygra a dostal nápad. Vzal mu jeho zub a cítil se neohrožený. Vydal se proti tygru, který ho však opět zabil. Nicméně i člověk při šarvátce zasáhl tygra smrtelně. Ostatní, kteří to viděli, začali přemýšlet a zub převzali až do doby, kdy někdo vymyslel náhražku zubu za pazourek. Tady to stopnu, protože nechci dál pokračovat v teoretické historii člověka, která se rozchází se světem vědy, ale berme toto okénko do historie jako příkladný nástroj (známý všeobecnou společenskou šablonou), abyste pochopili, o co mi jde. Od této doby se stalo něco, co převzal profesionální podvodník a tedy i zákonodárci. Jsou to pocity. Když lidé neměli zub, tak měli pud schovat se, a když něco zabilo člena tlupy, tak nikomu neukápla (ironicky) ani slza, a byť žijící rodiče a sourozenci truchlili, tak za pochodu v boji o samotné „PŘEŽITÍ“. To znamená, že pudy byly stejné jako u zvířat. Extrém je smrt a pro ně byla smrt běžnou rutinou, která se neobešla bez citového výlevu, ale takového, že nikdo neřešil samotnou podstatu, že přišel o člena rodiny (tlupy). Pouze si uvědomoval, že už není. Jednou větou: jejich city byli otupělé a nerozvinuté. A právě tento stav si podvodník vybral a následně i autoři politických režimů. Někdo tomu říká bezohlednost, nebo bezpáteřnost, ale to jsou moderní přežitky systému, který si člověk vytvořil, a právě nejlepším podnikatelům a průměrným podvodníkům tento pud pomáhá realizovat jejich jednostranný obchod, který je nejefektivnější. Ale jde i o politiky: K tomuto se vrátíme v průběhu článku. Druhý moment je samotné „PŘEŽITÍ“. Tato vlastnost je pudově dochována u 99, 99% lidské populace. Pudy člověka jsou Vaším rozhodovacím momentem při řešení jakýchkoli situací a věřte, že nejde jen o obchodní záležitosti. Ale k tomuto tématu se také vrátíme v některé z kapitol článku. Třetí věc, co si podvodník a politik vzal, je „STRACH,“ který je úzce propojen s přežitím, což vše umocňuje třetí pud, kterým je „PRÁVO SILNĚJŠÍHO.“ Tři nejzákladnější klíče k úspěchu, které se schovávají pod jedním pojmem, přežití. Ale pojďme zatím k názorům, protože Vás musím lépe nasměrovat, abyste pochopili moc těchto tří pudových instrumentů i z pohledu dnešní moderní společenské šablony. Dalším důležitým faktorem k pochopení obchodního vzorce je samotná podstata, že nic na naší planetě není náhodou. Toto bude jedno z těch nejdiskutovanějších témat ve Světě, protože byť každý vnímá své okolí a uvědomuje si podstatu našeho bytí, tak zkresleným úhlem pohledu na základě působení společenské šablony a její nedokonalé mediální prezentace. To je důvod, proč člověk není schopen spojovat a logicky odůvodňovat samostatné celky, které spolu na první pohled nesouvisí,

byť mají společné absolutně vše, a to jen proto, že od útlého dětství jinou možnost ani neznáme, proto přijímáme pouze tu verzi, která nám byla dostupná. Větné spojení „nic není náhodou“ dá všem lidem nový rozměr. Doufám, že se změní nejen učební šablony, ale i přístup lidí ke zbytku společnosti. Uvědomme si, že zde popisuji věci, které se ve škole nikdy nenaučíte, nikdo vám je neřekne, a byť je podvědomě každodenně vnímáme, tak je nejsme schopni souvisle popsat, použít, ani využít v náš prospěch. Jak jeden moudrý muž řekl: „Každý člověk je chytrý sám před sebou a každý člověk je chytrý vtom svém.“ Rád bych to doplnil o další moudro: „Před společností je chytrý pouze ten člověk, který je schopen lidem myšlenku srozumitelně vysvětlit.“ O tomto byste měli dlouho přemýšlet a udělat si jasný názor a pohled na naši společnost, že opravdu nic není náhodou. Každý člověk na této planetě je začleněný v nastaveném systému společnosti, který každý člověk vnímá a učí se mu od svého narození. Každý člověk je mystifikován společenskými šablonami, které se odrážejí na vědomostní složce každého jedince a jeho kořeny byly rozvíjeny v době, která s demokracií nemá nic společného (demokracií, je zde myšleno systém demokracie, nikoli svoboda). Zároveň je každý člověk od svého narození podstatně ovlivňován svým okolím a sociálním postavením, ve kterém žije, což je opětovně negativní dopad a působením společenské šablony. Abyste pochopili, co a o čem zde píšu, tak je třeba podrobněji rozepsat každou část zvlášť. V tento moment nebude většina z Vás schopna jasně a přesně můj myšlenkový tok pochopit, ale budu se snažit, aby uvedené věty nesměřovaly k mediálnímu filmovému scénáři podobnému Matrixu, což nechceme nikdo. Jeden ze základních rozdílů společnosti a přírody je samotný rozvoj a podstata člověka. Nejprve musíme rozdělit naše vnímání na dvě základní skupiny. První skupinou je společenská šablona, do které spadají veškeré prvky vytvořené myšlením člověka. Tou druhou skupinou jsou přírodní evoluční procesy, do kterých spadají veškeré prvky se zabudovanou genetickou informací, které jsou schopny existovat a reprodukovat se bez myšlení a zásahu člověka, například pro tento moment to budou pudy člověka. Tyto dvě skupiny jsou nejzákladnější skupiny pro pochopení činností lidí, jejich vlivů ve společnosti, nastavených systémů, pro jasné selektování nesmyslných trendů, pro pochopení obchodních vzorců apod. Tyto dvě skupiny z Vás zároveň učiní nejen vědomostního guru, ale ve Vašem mozku nastaví i jasné vzorce pro komunikaci s lidmi, řešení různých problematik a také Vám stanoví směr Vašeho života, v němž budete nové přijímané informace ve své kartotéce správně přiřazovat, což je pro nás důležité. Podívejme se nejprve na rozdíly společenské šablony a nastavené systémy matky přírody. Pro názornost použiji některá témata, která jsem výše popsal, a to pro snadnější pochopení, abyste následně zjistili, že vše opravdu se vším souvisí. Předem se omlouvám za občasné kontroverzní přirovnání k intimitě, ale jedná se o jediný způsob, který každá sociální vrstva s jakoukoli intelektuální dispozicí bez problému pochopí v tom smyslu, jak je potřeba. Rozdíl mezi matkou přírodou a společenskou šablonou V České republice a nejen v ní společnost schvaluje a uznává plodnost (početí dítěte) od dovršení 18 let. Jenže matka příroda hovoří o menarche od cca 9 – 16 lety, což je u každé ženy (dívky) jinak. A proč tomu tak je? Společenská šablona se utvářela a stále se utváří. Největší zásahy do společenské šablony vždy zajišťuje kvantita (většina) lidí. Čím více lidí bude něčím vybočovat, tím se to společensky stane přijatelnějším, až běžným, což působí na změnu společenské šablony. To je stejné jako u úpravy intimních partií žen. Dříve se o tomto ani nedalo hovořit, protože to bylo společensky nepřípustné. Ale dnes? 90% dívek a žen ve věku 15-45 let berou úpravu a vyholování jako běžnou každodenní rutinu. Podpaží, nohy, intimní partie apod. Jenže vraťme se ke společenské šabloně. Kde se stala chyba, když naše reprodukce vznikala ihned, jak to bylo u dívek možné a kde jsme díky tomuto kroku vyspěli (dozráli) do dnešní podoby? Je to prosté a jednoduché. Člověk již v dávných dobách pochopil, že nemohou být lidé ve stejném postavení a na stejné pozici, protože vše řídila jedna osoba.

Toto musím zopakovat, protože to je pro Vás klíčové. „Vše řídila pouze jedna jediná osoba.“ Dříve se jednalo o „právo silnějšího,“ což byl vůdce tlupy, dnes se jedná o bohaté lidi, silnější koalici a silnější argumenty v politice, a tak to jde až do nižších vrstev. Právo silnějšího existuje i ve výkonech trestu, což někteří znají pod pojmem pěstní právo. Toto právo funguje snad všude. Nejsilnější a nejbohatší lidé mají moc. Jenže dnes se síla měří intelektem, což vytvořila opět společenská šablona a pudová přirozenost přežití člověka, protože fyzická síla, tedy právo silnějšího za použití fyzických sil, je společností odsuzováno a ve většině případů i zákonem trestáno. Již samotný pojem autorita by měla budit dojem respektu. Například prezident republiky je autorita, ale faktem je, že jsou lidé, kteří autority neuznávají a jsou schopni verbálně i fyzicky autoritu napadnout. Řízení lidí bylo vždy úzce spjato s důvěrou, protože každý byl v rámci holého přežití přesvědčen, že vůdce je předurčen k ochraně životních potřeb a práv všech podřízených. Vůdce vytváří taková rozhodnutí, která zajistí podřízeným ochranu, potravu a případně i oporu při řešení sporů, nebo jakékoli krize. Svěřili tedy vůdci vlastní život jen proto, aby sami přežili. Vůdce byl povinen být tím, kdo je všechny bude chránit, což ve světě práva silnějšího bylo automatickým jevem. Jenže naše společnost se utvářela do trošku jiné podoby, existuje v ní obrovská škála negativ, která jsou v rozporu s matkou přírodou a lidé ve vedoucích pozicích vše zneužívají. Společenská šablona dospěla do stádia řízení a ovládání lidí, kde moc nad lidmi (dnes pod pojmem politická moc a ekonomická moc) je jasným taktem udávaného směru. Místo základní složky chránit své poddané, nebo chcete-li dnes chránit svůj vlastní lid, se celá ideologie přenesla do systému zneužívání v podobě lidských farem se snůškou strachu. (O strachu si v jiné kapitole řekneme více, vymezíme konkrétní prostor, protože strach je opět jedním z nejdůležitějších klíčů k obchodnímu úspěchu při ovládání lidí). Strach vždy byl a je, akorát ten dnešní strach je hnán v podobě práva a její represe. (Odborný pojem právní represe: potrestání, společenský trest uložený právní cestou). V dnešním nastaveném systému si člověk nemůže dělat, co sám chce. Přesněji, je vymezeno, co může a nesmí člověk činit. Nemůže krást, i když má hlad, nemůže jezdit rychle autem, i když spěchá a nikoho neohrozí a spousta dalšího. Tato právní nařízení nás mají odradit od porušování nařízených zákonů pod pohrůžkou právní odpovědnosti, a mají za účel vytvářet poslušné občany. Bohužel tyto právní represe, kterým jsme dlouhodobě vystaveny, ovlivňují naší genetiku a mají za následek genetickou represi. (Odborný pojem genetická represe: potlačení tvorby genetické informace). V zárodku byly veřejné argumentace, proč lidem cokoli nařizovat, co musí, co mohou a nemohou dělat, opírány o mediálně propíraná negativa spojená například s kriminalitou. Lidé by se jinak nedali řídit a ovládat. Politici by argumentovali, že bez zákonů by zavládla obrovská anarchie, plná hierarchie atd., atd. Částečně souhlas, ale jsme svobodný stát a jako svobodný občané přeci máme práva. Jenže pojďme k tématu, co se vlastně u nás stalo, absolutně jiným úhlem pohledu, než doposud známe. Nyní využiji práva psát o čemkoli a sdělím Vám svůj osobní názor, který Vám možná otevře oči, a sice že jste byli ovlivněni společenskou šablonou, která Vás vede pouze jednosměrně, tak jak je potřeba v očích někoho jiného. Proběhla u nás Sametová revoluce, kdy jsme si narychlo zvolili nastrčené lidi do dočasné politiky jen proto, že o sobě prohlásili, nebo někdo prohlásil, že on nám pomůže a je schopen být dobrým demokratickým politikem na základě skutečnosti, že byl v Chartě 77, (Underground) a po revoluci zřídil stranu Občanského Fóra (OF). (Pravdou je, že tito lidé byli nefundovaní, ale zodpovědní. Jejich hodnoty byly svobodomyslné, nikoli politicky zaměřené, proto je dravci z politiky postupně vytlačili a hlavní motiv řízení se podstatně změnil. Za jejich politické působnosti nebyla žádná korupční aféra a lidé opravdu byli zodpovědní vůči ostatním). Organizátoři na Václavském náměstí zmanipulovali lid. Jeden vykřikl „Havel na hrad“ a bylo to zpečetěné. (Toto tvrzení se opírá o fakt, že kdyby místo pana Václava Havla stála jiná osoba, třeba pan Novák, tak prvním Českým prezidentem je pan Novák). Já nemám nic proti zesnulému

exprezidentovi panu Václavu Havlovi, jen definuji skutečnosti jiným úhlem pohledu, protože pod snůškou společenské šablony si nikdo neuvědomuje realitu, tedy zastřenou pravdu, která vyvstala na základě jiných aspektů. Při sametové revoluci nikdo ani nedutal díky informačnímu deficitu, díky kterému jsme o demokracii věděli všichni hrozně málo. (Spíše jsme papouškovali a přebírali definice demokracie od vysokoškoláků, učitelů a lidí z undergroundu v podobě: konec cenzury, svoboda slova, svoboda tisku, svoboda pohybu). Proto pouze ti zasvěcení a ambiciózní se postupně chopili moci (v dobrém slova smyslu). V momentě, kdy se situace ustálila, po státních prověrkách aj., založili se nové politické strany a vznikly jiné aktivity, v nichž zneužili a využili nás, obyčejné lidi, kteří byli x let informačně blokováni minulým režimem. Přizpůsobili si systém sami sobě na míru, a aby vše bylo demokratické, tak jsme Ústavu převzali z jiných zemí. A nyní se zamyslete, kdo z nás rozuměl demokracii jako takové, krom hesel, které jsem zde uvedl, a kdo přesně věděl, co vše je potřebné pro svobodu člověka a řízení demokratického státu? Jen jsme všichni hovořili o právech psát a hovořit o čemkoliv, jezdit kamkoliv a vlastnit cokoliv. Nikdo nebyl expert na demokracii, byť jsme věděli od lidí, kteří mohli cestovat, jak taková demokracie asi (přibližně) vypadá. Jenže vše dotvářel i onen pocit, že osoba, která mohla vycestovat, si uvědomovala, že může říct cokoliv, může si koupit cokoliv, ale to svoboda není. Jenže…, pánům, krátkodobým politikům ve funkci na počátku demokracie se podařilo vytvořit něco úžasného: Ústavu České republiky a související Listinu práv a svobod. Měli jsme tedy Ústavu, která se od roku 1992 (ČSFR) do roku 2016 změnila pouze ve volbě prezidenta a jeho pravomocech, a hned jsme tím pádem měli experty na demokracii, kteří se podepsali pod Ústavu. Zajímavé je, že běžné zákony, které jsou postaveny na základě Ústavy, jakožto základního pilíře nad všemi zákony, již takovou stálost a úspěšnost nemají. Jako bychom profesionály ztratili. Ale jak je to možné? Již jsem výše psal, že škola na politiku neexistuje a politici se učili politiku za chodu. Komunikaci, styl oblékání apod. Kdo tedy vlastně vytvořil onu Ústavu a související Listinu práv a svobod? Čí názory v oněch dokumentech vlastně jsou? Jsou to opravdu listiny zajišťující demokracii a svobodu každému občanovi? Nebo je tomu úplně jinak? Tímto jsem Vám chtěl demonstrovat, že jeden úhel, a to ten mediální nestačí. Že společenská šablona je utvářena lidmi, ale ne vždy pro lidi. V našem případě je utvořena za účelem zneužívání lidí (lidské farmy) a jejich řízení, protože co by ekonomika státu dělala, kdyby nebyly daně a produktivita v podobě HDP? Faktem je, že ti kdo cinkali, ani nedostali práci. Jak je to možné? Vždyť oni to celé řídili, nebo ne? Nebo vše bylo učiněno tak, aby si lidé mysleli, že k revoluci došlo přirozenou cestou, takovou, která bude kvantitou lidí přijímána (implementací do společenské šablony). Jak je možné, že vysokoškoláci práci neměli a místa na vysokých postech se rozdávala o sto šest papalášům a lidem provázaným s bývalým komunistickým režimem? A mohu pokračovat. Kdo byli ti, kteří po revoluci soudili? Kdo byli ti, kteří chytali zločince? Kdo byli ti, kteří byli na nejvyšších postech v naší demokratické zemi? Kdo byli ti, kteří stanovili tyto systémy? Přijde mi to jako vykonstruovaný scénář profesionálního podvodníka, který přesně takto nastavuje své aktivity. Pojďme nazpět k našemu tématu. Společenská šablona v samotných základech byla postavena na výkonné moci. Rozlišovalo se postavení člověka ve společnosti a tím započalo obrovské potlačení jeho rozvoje, úmyslně nebo neúmyslně se začalo zasahovat do rozvoje lidské osobnosti. Velmi dobrým příkladem je komunistický režim, který lidi řídil tak, že lidé ve své životní podstatě byli spokojeni. Co lidem vlastně chybělo? Menšina stála o to, aby byla svoboda projevu, protože byli myšlenkami jinde díky začleněnosti v systému. Jako naše rodina. Já jako kluk jsem se těšil na tábor, pak na prázdniny k babičce a průvod míru? Já se tak těšil, protože jsem věděl, že budou houpačky. Myslíte, že mě jako dítě napadlo, že by mě do těchto aktivit někdo nutil? A myslíte si, že rodiče přemýšleli o tom, že by je do toho někdo nutil? Věděli jsme, že musíme do průvodu, aby nás nějaký ten soused neudal, ale my jsme systém dodržovali a vytěžili jsme ho, jak nejlépe šlo. Naši se dokonce na to připravili, protože ten den byl i den otevřených dveří a houpačky. Většina lidí neřešila politiku, ale vlastní životy. Zda pojedou na chatu, zda půjdou do kina, zda…. Ale většina stála o to svobodně cestovat do zahraničí. Když vezmu rozdíl mezi demokracií a komunistickým režimem, tak vše má své výhody a nevýhody. Lidé k sobě byli milejší ve formě důvěřivosti a jednotné společenské vrstvě, zato dnes si díky obrovské informovanosti uvědomují obrovské rozdíly ve společenských vrstvách, lidé jeden druhému nevěří, byť se vidí poprvé. Já si pamatuji, že když si moje mamka šla za minulého režimu k sousedce půjčit 100 korun, ta jí je

bez problému půjčila. A taky si vzpomínám, že k té samé sousedce si šla po revoluci pro 500 korun a sousedka jí řekla, že jí půjčit nemůže, protože nemá, a přitom evidentně měla. Jak je možné, že se sousedka tak změnila, když vztahy byly stále stejné a velmi přátelské? Kdyby komunistický režim zůstal a upravila by se pouze některá omezení, tak jsme na tom podstatně lépe. Nejen ekonomicky, ale i mentálně. Normová výroba má své kouzlo, což se v demokracii realizovat nedá, i když dá, ale to je na hlubší rozbor, což není předmětem tohoto tématu. Faktem je, že normová výroba, spojená s neřízenou omezenou spotřebou data výroby, by neprospívala tržní ekonomice státu (HDP), ale blahobytu lidí, což nikdo nepotřebuje, aby člověku (spotřebiteli) například počítač vydržel na celý život, protože by tím klesly zisky, tím pádem by kleslo HDP, a tedy by klesla i životní úroveň člověka. Životní úroveň člověka by klesla vlastně tím, že by ušetřil za koupi nového počítače. Co to je zase za nesmysl! ? ! To jsme opravdu takoví hlupáci? Já se nedivím, že lidem nejde podnikání, protože takovéto mystifikace jasně blokují reálné myšlení, každého jednotlivce. Lež o pravdě II. Pojďme se podívat na náš systém detailněji, abychom si vytvořili názor a správný úhel pohledu pro odhalení klíčových rozdílů, které jsou ve finále důležité pro srovnání Vašich myšlenkových pochodů pro obchodní problematiku. Abychom byli schopni definovat, co je správné, co je špatné a hlavně, abychom si uvědomovali, že když vytváříme něco špatně, tak pro dobrou věc a naopak. Vezmeme si systém naší Demokracie a systém minulého Komunistického režimu. Jenom dodám, že asi změníte názor na politickou stranu KSČ, které já sice nehovím, ale uvidíte ji v jiném světle, alespoň stejně nebo o něco lepší, než je demokracie. Každý člověk porovnává, tak pojďme na to. Každý, nebo alespoň skoro každý, zná systém komunismu a každý zná systém demokracie. Do všeho zamícháme společenskou šablonu podvědomého vnímání lidí, kteří na základě špatné informovanosti zastávají názor, že komunismus byl horší díky omezení svobodných práv a demokracie je lepší díky svobodě. Já říkám, obojí je stejné v základech, a obojí má své klady a zápory, kde ani jeden systém není o svobodě člověka. Představte si systém, který je založen na řízení a manipulaci lidí, jako absolutní základ, tak jako tomu bylo kdysi, kdy jsme na základě přežití přijali toho nejsilnějšího člena jako vůdce, o kterém jsme byli všichni přesvědčeni, že on je ten pravý, díky jemu přežijeme a můžeme se na něj spolehnout, víme, že se o nás nejen postará, ale zároveň nás ubrání v případě nebezpečí. Nyní tento prvek přesuňme do evoluční složky, kdy si lidé na vedoucích pozicích uvědomili, že většina lidí je hloupá (naivní) tím, že je zahleděná do základních priorit. Tedy on je nejsilnější, on nás povede, on se o nás postará, já mám tady své pole. Samotný fakt uvědomění spočíval v povaze lidí, kteří si svého velitele rozmazlovali. On byl pro ně vše. (Uvědomte si, že v historii byl vždy jen jeden vůdce). Postupně tito vůdci pochopili, že je potřeba lidem říkat, co mají a nemají dělat (dávat lidem příkazy a nutnost činit rozhodnutí za druhé), aby všichni byly syti, a přežili, protože nechat vše na jednotlivcích by nemuselo dopadnout dobře, díky rozdílné názorové složce. Tento krok byl moment, kdy vůdci postupně zjistili, že by o svůj vůdcovský post mohli přijít, protože někteří členové společnosti intelektuálně převyšovali je samé. Ještě štěstí, že je to nenapadlo a byli mu oddaní. Takto si vedoucí na obranu (na pomoc) vytvořili své pravé a levé ruce, čímž se portfolio uznávaných (vůdců) rozšířilo. Hlavní faktor byla dostatečná kvantita na případnou obranu. Vedoucí pozice byla natolik důležitá, že se za každou cenu musela udržet, a aby si zajistili vedoucí post, tak bylo nutné zajistit, aby v myšlenkách oddanosti a respektu lidé zůstali, což nebylo těžké, protože po generace to byl zaběhlý systém, což utvářelo momentální společenskou šablonu, ale tímto krokem se vytvořila intelektuální složka vědění, která tyto jedince vyvyšovala a nahradila pud práva silnějšího. (Představte si, že jste král, nebo královna, jste zahrnuti v blahobytu a přepychu. Zároveň ovládáte lidi, kteří jsou Vám maximálně oddaní. A najednou byste měli vše dobrovolně a vědomě opustit a zařadit se mezi obyčejné lidi bez poznaného blahobytu a možnosti řídit lid a sami byste byli řízeni někým jiným. Pokud jste takové pozice nedosáhli, tak nemůžete hodnotit, ale Vaše objektivita v tomto příkladu je důležitá pro pochopení celého systému. Pokud budete u moci, tak logicky budete dělat vše proto, abyste se na čele udrželi za každou cenu. To samé je u Vašich momentálních životů.

Teď hned všeho nechte. Vlastní práci přenechejte někomu, kdo ji nemá, bydlení předejte tomu, kdo ho nemá, a to se všemi majetky, které máte a sami běžte na ulici a začněte znovu. Hloupost že? V politice je to to samé a Vy se dnes opíráte o zákony. Máte tedy důvěru v zákony, a politici - ti je vytvářejí? Jenže kdo chrání je a jejich koryta? …opět se nám to zde nelogicky tluče). V ten moment již nešlo o harmonický vztah mezi vůdcem a jeho lidmi, ale o moc lidi ovládat. Zachovala se však povinnost o své lidi se postarat, a to z důvodu, že bez oněch lidí, by nebyla ona moc, protože by nebyl blahobyt. Tento strategický krok se rozvinul do dnešní podoby, kdy lidé postupným utvářením společenské šablony dospěli k několika rozdílným metodám, jak ovládat lidi. Nejdůležitější bylo a je vytvořit takový systém, který zajistí, aby mezi lidmi byla zachována harmonie a soulad, které lidem dají pocit blahobytu, spokojenosti, jakási materiální vědomostní rovnoprávnost, která zajistí osobní blahobyt a štěstí. Systém, kde lidé budou uměle drženi ve stejné hladině sociální vrstvy. Zároveň bylo důležité, zajistit, aby lidé vytvářeli hmotné statky, které zajišťovaly neustálé koloběhy zisků a ztrát v podobě potravinové a následně průmyslové produkce. Dříve bez technologických vymožeností bylo řízení lidí jednodušší, protože zaměření lidí, bylo směřováno na životní potřeby přežití. Jenže už tam se stalo to, že někdo vyprodukoval více, protože měl například více synů, a jiný méně, protože byl na vše sám. Lidé si automaticky zvyšovali životní standard, který původní ideologickou myšlenku přežít předčil. Samotná podstata přežití se dostala do nedůležitých hodnot každého jedince a člověk se již nemusel obávat smrti, která by mu hrozila z toho, že je na nízké úrovni potravinového řetězce. Věděl, že umře přirozenou cestou, proto se pud o přežití stal z priority rutinním opatrným žitím. Člověk se snažil vyhýbat nebezpečí a jiným překážkám, které by znamenaly jistou a předčasnou smrt. Tyto překážky a nebezpečí se lidé naučili postupně obcházet, nebo řešit, a to na základě něčí smrti. Přežití postupně přešlo do podvědomí. Toto mělo za následek postupné zhoršování mezilidských vztahů, protože se lidé začali zaměřovat na jiné hodnoty, než je samotné přežití. Začali porovnávat. „Soused má kolečko a já vše musím tahat ručně.“ „Sousede, půjč mi kolečko, ať to netahám ručně.“ „Nepůjčím, sám ho potřebuju.“ (To je příklad, který byste si měli uvědomit). Podle takovýchto faktorů vůdcové, nebo vůdce zjistil, že se mu běžné řízení lidí vymyká kontrole a bude muset honem rychle něco vymyslet, protože by mu mohl někdo začít závidět i jeho vůdcovskou pozici. Šlo o materialismus a následně i o finanční bonitu zajišťující v té době vyšší životní standard. A když vůdce nebo král viděl první davovou vzpouru, tak bylo rozhodnuto, a není rozhodující, zda to bylo na základě chudoby, nebo hladu. Již nestačilo, že sám sebe dosadil do královské pozice a stanovil předávání vůdcovství ve své pokrevní linii, která byla jediným přijímaným argumentem pro všechny lidi, jediným argumentem, který lidé sami byli schopni akceptovat. Tento argument zněl, „Já jsem vůdce, a kdo jiný než můj syn, má krev, bude minimálně stejný jako já.“ A ve spojení s krví manželky už ani nehovořím. Ale v podstatě šlo o udržení moci, a tím i vlastního blahobytu, kterým se odlišoval od ostatních v podobě nadřízeného k podřízeným. Jednou z těchto map řízení lidí je i společenská školní učební šablona, která měla zajistit, že se lidé stanou intelektuální (uvědomělí). Šablona měla pod všeobecnými znalostmi výuky skrýt naučné prvky, které měly zajistit jasně daná pravidla, co se může a co se nesmí, a samozřejmě také poslušnost, oddanost apod. Toto lidé samozřejmě uvítali, protože učení bylo pouze pro bohaté, ale netušili, že byli podvedeni mocnými, kterým šlo pouze o co nejjednodušší a nejefektivnější řízení lidí. To mělo zajistit, aby si lidé uvědomili, že on je vládce a náš velitel, na toho se nedá útočit, a naše pozice je zde v lidské farmě, kterou když nebudete obhospodařovat, tak umřete a nikdo Vám nepomůže. A pokud na našeho vůdce dostane zálusk jiný vůdce z jiné země, tak je Vaší povinností našemu království pomoci, abychom nebyli zotročeni. (Jen opět uvedu příklad: Pokud se postaví blbec, který na Vás míří zbraní, jak ho chcete přesvědčit, aby nestřílel, když nerozumí Vašim nástrojům strategické komunikace? Pokud by tam stál inteligentní člověk, jehož hodnoty jsou předem upraveny, tak Vaše šance na úspěch je 80%. Blbce nepřesvědčíte skoro ničím. A masy hlupáků (neintelektuálně zaměřených lidí) nejste schopni zvládnout nikdy. To byl hlavní motiv zavedení povinné školní docházky, která sebou nese další pod-motivy v podobě znalosti struktury systému apod.). Děti byly prostřednictvím školy připravovány na práci, která nesla ovoce vůdcům, tedy dnes představitelům státu, ale zároveň byly připravováni na život. Dětem byla účelně předána intelektuální složka, aby byly schopny se orientovat v nastaveném systému režimu vlády. Lidé totiž natolik

zlenivěli, že je zajímalo jen to jejich živobytí a jim blízké okolí, se kterým se setkávali. Přesněji. Lidé bez základního vzdělání byli intelektuálně velmi omezeni, což představovalo velmi vysokou hrozbu při řízení lidí a ochraně vůdcovské pozice v podobě vzpour, puče apod. Proto byla odstraněna tato hrozba zavedením povinné školní docházky. To že hlavní motiv zavedení povinné školní docházky byl o pěstování poslušných lidí a umělého vytváření strachu, tak to nikoho nikdy nenapadlo, protože lidem zavedení povinné školní docházky bylo prezentováno absolutně jinak. Samotní lidé zavedení povinné školní docházky brali jako pozitivní krok pro vlastní děti. Pozitivní krok, který již není pouze pro bohaté. Pozitivní krok větším a lepším možnostem pro budoucnost jejich dětí a vnoučat. Jenže pro vůdce bylo hrozně důležité, aby si lidé uvědomovali svůj podřízený stav vůči nim. Aby věděli jak je nastavený systém, protože jen tak člověk mohl začít přemýšlet jiným úhlem pohledu, který zajišťoval vůdcům větší bezpečí, než u neintelektuálně rozvinutých spoluobčanů, kteří byli naladěni na absolutně jiné myšlenkové vlně. Tam se nedá nic předvídat ani předpokládat. Dále šlo o nový směr a smysl života, který děti ve škole načerpali a obdrželi. Tím se zatřel fakt pravé podstaty, proč tato privilegia možnosti učit se lidé dostali. Děti, které prošli povinnou školní docházkou, měli žít život, v němž by porodili své vlastní děti s předpokladem, že rodiče, kteří prošli povinnou školní docházkou, budou výchovu dětí směrovat na jimi dostupnou intelektuální složku, kterou načerpali ve škole, kam sami ve výsledku povinně půjdou. No a konečně jsme u našeho porovnání. Takto byl a je vytvořen každý režim, který vychází z již nastaveného stávajícího režimu. Náš komunistický režim, který se na základě dostupného vědění o negativních povahách člověka (materialismus, sobeckost, zvyšování životní úrovně) zaměřoval na řízení lidí. Režim byl směřován k blahobytu lidí, tak aby lidé měli všeho dostatek, na základě finančního instrumentu měli práci a zároveň ze všeho stát a státní příslušníci těžili. Zároveň potlačoval zvyšování životního standardu, aby lidé byli k sobě milejší tím, že si nebudou tolik závidět, a zároveň, aby se lidé nebouřili a vládu (zavedený režim) nesvrhli. Vznikly jakési dvě varianty hodnot: obyčejní lidé v jednom stejném standardu a ti bohatí, kteří to celé řídí, v jiném. To chtěli zajistit kontrolou médií, tisku, slova a pohybu, což zajišťovali speciální policejní složky apod. Vůdcové komunismu věděli, že lidé mají takové špatné vlastnosti, že v případě neregulování by docházelo ke katastrofám a úpadku lidské morálky a třeba i konci režimu. Málokdo ví, že ideologie komunismu spočívala pouze v politické moci, nikoli zisku peněz. Pokud někdo četl Leninovy spisy nebo Marxova díla, tak by věděl, že komunismus měl zajistit rovnoprávnost, blahobyt všech osob žijících v komunistickém režimu. Co to znamená? Ideologie komunismu spočívala ve světě bez peněz. Člověk sice pracuje, ale nemá žádný plat. Potřebuje jídlo, tak jde a vezme si ho. Potřebuje telefon, tak jde a má ho. Vše, za co se dnes platí, by bylo zadarmo. Žádný materialismus a osobní vlastnictví. Pouze jakýsi řád na přežití člověka. Například osobní vozidla. Nikdo by nevlastnil žádné auto, ale pouze by vyšel před barák a na parkovišti by bylo třeba 100 vozidel stejné značky a klíčky by byly v zapalování. Sedli byste si, vyřídili, co byste potřebovali, a auto zase vrátili, tam kde by bylo místo. Jiný den byste si vzali jiné auto, a tak podobně. Komunisté tuto ideologii měli vložit do systému asi ve třetí fázi, kde první fáze byla obsazení konkrétní země (jinak obsazení zemí až po Berlín, bylo předem domluveno na základě prohry ve II. Světové válce, to strategicky vyústilo v invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa (operace Dunaj) v roce 1969), druhá fáze byla zavedení režimu rovnoprávnosti a třetí fáze byla již výše zmíněný režim blahobytu. Jenže komunistům se tato ideologie nepodařila vnořit do systému, a proto to vše vedli blbě, tak jak to z historie známe. Zapříčinila to nastavená celosvětová ekonomika, přesněji zapříčinil to FED, který od roku 1913 vznikl v podobě soukromé organizace sloučením 7 nejbohatších a strategicky umístěných lidí Světa, kteří ovládali 1/4 celosvětových financí. FED, který vše plánoval od roku 1910, od doby založení soukromé federální banky USA takticky skoupil veškerá celosvětová strategická pole. Tím, že si tiskl peníze, jak chtěl, tedy z nuly, tak se z FED stala miliardová skupinka lidí ovládající celý finanční systém. Systém byl jednoduchý. USA potřebovaly 10 miliard dolarů, tak je FED vytiskl. Protože Federální banka je soukromá, tak stát musel dát státní dluhopisy na oněch 10 miliard dolarů a ještě úrok. Takže z nuly miliardáři. Krach na newyorské burze 1929 byl jimi vytvořen, (protože oni založili burzu) jen proto, aby velmi levně nakoupili strategické podniky apod. A hlavně šlo o skoupení bank. To samé bylo nyní při celosvětové krizi. Opět skoupili krachující banky, protože banky převzaly systém, který využívá v bankovnictví FED. No a to se odráží na státech a jejich ekonomikách a tady si komunisté naběhli. Nebyli schopni vyjmout peníze ze systému. Prostě to nešlo. O co si myslíte, že šlo Hitlerovi? Myslíte si, že mu šlo o genocidu? Ne. Adolf Hitler byl člověk, který zažil dny, kdy mýdlo stálo třeba 20.000 marek. Adolf Hitler po první světové válce pochopil, že

vše je uměle řízené. Války, finanční trh apod. Věděl, že židé vlastní banky, a tudíž jsou těmi, kdo musí být zlikvidováni. Jenže to pojal moc plošně a vše se mu vymklo kontrole. Problematika vznikla v momentě, kdy američtí občané, spoluvlastníci FED, nebo různě provázané škatulky, dodávali Hitlerovi jak pohonné hmoty, tak zbraně. A to není v dnešní době žádným tajemstvím. Proto jedna banka v USA byla zavřena, protože napomáhala nepříteli a ani nehovořím o finančních zdrojích Anglické banky apod… Možná pro Vás bude hodnověrný článek z portálu: soudek.blog. iDNES.cz s názvem: „Druhou světovou válku rozpoutali Anglosasové - Hitler byl pouze jejich loutka!“ Jen upozorňuji, že článek pan Soudek převzal od Valentina Katasonova, který je Světovou autoritou: Tímto článkem se Vám snažím sdělit, že komunisté měli obrovskou překážku, protože nebýt bohatých pánů, kteří vzrostli na základě FED (jen se podívejte, jak vznikl FED a za jakých okolností byl vytvořen), tak se jako lidé máme absolutně jinak, než dnes. Netvrdím, že dnes se máme špatně, ale to je o úhlu pohledu. Když Hovoříme o úhlech pohledu, tak jsem Vám připravil ještě jeden článek od jedné kapacity PhDr. Josefa Skály CSc., s názvem: „Hitler a „liberální elity“, který je opět v přímé korespondenci Valentina Katasonova. Valentin Katasonov: Hitler a „liberální elity“ Zdroj: 6.5.2015 / ?????-?????? ? ????? ??? ?????? ?????? ? ????? Valentin Katasonov Válka jako holport světové finanční oligarchie Hledat za tragédií, vrcholící před 70 lety, jen „šíleného führera“ – a souhru náhod, které ho vynesly až do čela – je zavádějící. Válka „byla projektem světové finanční oligarchie“. Té anglosaské v prvé řadě, připomíná profesor Valentin Katasonov. Do inscenace „nového ozbrojeného střetu globálních rozměrů“ se – s oporou v institucích typu Federálního rezervního systému či Bank of England – „pustila hned po skončení První světové války“. „Hrot mířil proti SSSR.“ Zlověstnou mozaiku zakládaly už „Dawesův a Youngův plány, založení Banky pro mezinárodní vypořádání, oznámení Německa, že přestane hradit reparace na základě versaillské mírové dohody a mlčenlivý souhlas s ním ze strany bývalých spojenců Ruska“. A tím spíš „masívní příliv zahraničních investic do ekonomiky ´Třetí říše´, militarizace německého hospodářství v rozporu s pařížskými mírovými dohodami“. „Klíčovými postavami zákulisní operace těch, komu anglo-americké peníze říkaly pane, byli rodiny Rockefellerů a Morganů, Montagu Norman (ředitel Bank of England) a Hjalmar Schacht (ředitel Říšské banky a ministr ekonomiky ´Třetí říše´). Strategickým záměrem Rockefellerů a Morganů bylo ekonomicky si podrobit Evropu a s pomocí Německa, napumpovaného zahraničními úvěry a investicemi, zasadit zdrcující úder sovětskému Rusku, vrátit je do lůna kapitalistického systému jako kolonii.“ Stěžejním prostředníkem mezi „americkým finančním kapitálem a politickými i podnikatelskými kruhy Německa byl Montagu Norman (1871 – 1950)“. „Hjalmaru Schachtovi připadla role organizátora válečné ekonomiky fašistického Německa. Funkce těch, kdo zákulisní operaci majitelů peněz kryli, plnili politikové typu Franklina Roosevelta, Nevilla Chamberlaina i Winstona Churchilla.“ A v Německu – vedle Hjalmara Schachta – Hitler sám. „Dawesův plán, přijatý na popud anglo-amerických bankéřů, předpokládal zmírnění německého reparačního břemene (což krajně bolestně přijala Francie, inkasující více než polovinu reparací) a finanční pomoc Německu ze strany Británie a USA formou úvěrů, určených jakoby na obnovu ekonomiky a následnou obnovu úhrady reparací v plném objemu. V letech 1924 – 1929 Německo obdrželo z USA 2,5 mld. a z Británie 1,5 miliardy dolarů. V dnešním kursu se to rovná zhruba astronomické sumě tisíce miliard dolarů.“

Hjalmar Schacht – spoluautor a člen řídícího grémia plánu – si to náramně pochvaloval: „Německo získalo za 5 let tolik zahraničních úvěrů, kolik Amerika za 40 let, předcházejících První světové válce.“ Německo, které zdevastovala, díky nim „už v roce 1929 zaujalo druhé místo na světě co do objemu průmyslové produkce, v němž předstihlo Anglii“. Příliv investic a úvěrů do Německa pokračoval i ve 30. letech. „V souladu s Youngovým plánem byla v roce 1930 ve švýcarské Basileji vytvořena Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS). Oficiálním posláním BIS bylo realizovat úhradu německých reparací ve prospěch vítězných zemí. Fakticky ovšem peníze proudily BIS opačným směrem – z USA a Anglie do Německa. Velká část německých strategicky významných korporací patřila na prahu 30. let americkému kapitálu anebo byla pod jeho částečnou kontrolou. Určitou část kapitálu vlastnili angličtí investoři. Tak třeba německý průmysl zpracování ropy a výroby syntetického benzínu z uhlí byl majetkem americké korporace ´Standard Oil´ (Rockefelleři). Jádrem německého chemického průmyslu byla společnost Í. G. Frabenindustrie´, převedená pod kontrolu bankovního domu Morganů. 40 % telefonní sítě a 30 % akcií firmy ´FockeWulf´, produkující leteckou techniku, patřilo americké korporaci ITT. Jádrem německého radio- a elektrotechnického průmyslu byly koncerny ÁEG´, ´Siemens´ a Ósram´; přešly pod kontrolu americké společnosti ´General Electric´. Jak ÍTT´, tak ´General Electric´ byly součástí Morganova finančního impéria. A konečně i 100 % akcií koncernu ´Volskwagen´ bylo pod kontrolou americké automobilky ´Ford´.“ Už k „momentu, kdy se Hitler chopil moci, tak byla pod plnou kontrolou amerického finančního kapitálu všechna strategicky důležitá odvětví německého průmyslu - zpracování ropy i výroby syntetických pohonných hmot, chemický, automobilový a elektrotechnický průmysl i radiofonie a také značná část strojírenství (celkem 278 firem a koncernů). Pod kontrolu amerického kapitálu se dostaly i vedoucí německé banky - ´Deutsche Bank´, ´Dresdner Bank´ i řada jiných.“ Než se „Hitler 30. ledna 1933 stal říšským kancléřem, prošla jeho kandidatura pedantickým screeningem amerických bankéřů. Předseda Říšské banky H. Schacht se na podzim roku 1930 vydal za oceán, aby tam se svými americkými kolegy probral detaily plánu, jak Hitlera přivést k moci. Jen co jak Hitlerova kandidatura, tak plán jeho politické katapultáže dostaly na tajné poradě bankéřů v USA definitivní zelenou, vrátil se Schacht do Německa. Po celý rok 1932 tu pracoval na podpoře Hitlerovi ze strany německých bankéřů a průmyslníků. A také jí dosáhl. V polovině listopadu 1932 zaslalo 17 největších bankéřů a průmyslníků prezidentu Hindenburgovi dopis, požadující Hitlerovo jmenování říšským kancléřem. Poslední pracovní schůzka německých finančníků, která mu předcházela, proběhla 4. ledna 1933 ve vile známého německého bankéře Schrödera poblíž Kolína nad Rýnem.“ „Jen co národní socialisté převzali moc, finančně-úvěrové a obchodně-ekonomické vztahy Německa s anglosaským světem nabyly kvalitativně nové úrovně. Hitler činí neprodleně halasné prohlášení, že reparace platit nebude. Nad tím, zda budou Anglie a Francie s to splácet úvěry, které jim USA poskytly ještě za První světové války, to přirozeně vzneslo otazník, za oceánem však Hitlerovo prohlášení žádné výhrady nevyvolalo. V květnu 1933 cestuje H. Schacht do USA znovu. Schází se s prezidentem F. Rooseveltem i největšími bankéři a podepisuje dohodou o amerických úvěrech ve výši 1 miliardy dolarů. V červnu téhož roku cestuje do Londýna a jedná tu s M. Normanem. Všechno běží jako v pohádce: Anglie kontrahuje ´Třetí říši´ úvěr ve výši 2 miliard dolarů a nic přitom nenamítá ani proti tomu, že splátky úroků a jistiny z půjček, ježe Německu poskytla už dřív, budou pozastaveny.“ Příčinu tak dramatického obratu od versaillského diktátu, starého jen pár let, spatřuje řada historiků v jiném zvratu: „SSSR završil v roce 1932 první pětiletku. Ekonomické pozice sovětské velmoci posílila měrou, jež Západ zaskočila. Provoz zahájilo několik tisíc podniků, hlavně v těžkém průmyslu. Závislost SSSR na dovozu strojů a zařízení tak dramaticky poklesla jen během pár let. Šance, že se Sovětský svaz podaří zardousit ekonomicky, se v podstatě rozplynula. Sázka tak padla na válku. Bezuzdná militarizace Německa dostala zelenou.“ Roosevelt nastoupil do Bílého domu téměř souběžně se změnou v říšském kancléřství. Vynesla ho tam „podpora týchž amerických bankéřů, kteří na podzim 1931 podpořili Hitlera. Novopečený prezident tak štědrá úvěrová gesta ve prospěch nové režimu v Berlíně nemohl nepodpořit.“ Projektanty jeho Ńového údělu´ byly vesměs tytéž mozky, inscenující jménem americké finanční

oligarchie i sponzoring „Třetí říše“. „Nový úděl“ však ztratil dech už za pár let. „V roce 1937 se Amerika propadla do krize znovu. Roku 1939 činilo vytížení průmyslových kapacit USA 33 % (v apogeu krize let 1929 – 1933 to bylo 19 %). Takto to viděl i blízký Rooseveltův poradce P. Tagwell: ´V roce 1939 už vláda na žádný úspěch neměla. Rozprostíralo se před ní moře volné až do dne, kdy Hitler vtrhnul do Polska. Rozehnat tu mlhu už bylo jen v silách mocných vichrů války. Cokoli jiného v Rooseveltově moci už žádný výsledek přinést nebylo s to.“ Teď „mohla americký kapitalismus spasit už jen světová válka. Ti, komu peníze říkaly pane, na Hitlera nasadili všechny páky, aby už s velkou válkou na Východě neotálel.“ Bance pro mezinárodní vypořádání (BIS), aktivní už v jejích přípravách, připadla neuralgická role i poté, co vypukla. Byla „evropským předmostím amerického kapitálu“. „Spojovacím článkem anglosaského a německého kapitálu.“ „Svérázným off-shorem kosmopolitního kapitálu, jistícím ho před politickými vichry všeho druhu, válkami i sankcemi.“ Ačkoli vznikla jako „veřejná komerční banka, mezinárodní smlouva, podepsaná roku 1930 v Haagu, jí garantovala imunitu vůči vládním intervencím a dokonce i zdanění, v míru i za války.“ V jejím vedení zasedali - spolu s představiteli amerického Fedu a Bank of England - i Hjalmar Schacht, Walter Funk (jenž Schachta později vystřídal v čele „Říšské banky“) a Emil Puhl. Zakládajícími členy BIS – a signatáři jejího konstitutivního dokumentu - byly centrální banky Británie, Francie, Itálie, Německa, Belgie i řada privátních bankovních domů. Výlučně jimi bylo zastoupeno Japonsko. V letech 1931 – 1932 se však k BIS připojily centrálních bank 19 dalších evropských zemí. V předvečer i po celou dobu Druhé světové války se v čele BIS střídali občané USA. Nominovala je dynastie Morganů. BIS „vypořádávala mezinárodní transakce nacistického režimu i se zeměmi, s nimiž bylo Německo ve válce“. „Newyorský Fed ji coby svou korespondenční banku uváděl ve všech oficiálních dokumentech i po celou dobu po Pearl Harboru.“ „Na frontách umírali vojáci, v Basileji se však na vedení BIS scházeli bankéři z Německa, Japonska, Itálie, Belgie, Anglie a USA. Tady, ve švýcarském bankovním óff-shoru´, táhli za jeden provaz s plným nasazením činitelé zemí, jež spolu byly ve válce.“ Právě sem se přitom „sbíhalo i zlato, nakradené Německem v různých zemích Evropy“. Počínaje už Rakouskem po anšlusu v březnu 1938 a Československem rok nato. Následovalo je „zlato, které nacistický reich hromadil z koncentračních táborů i různých razií, okrádajících civilní populaci okupovaných zemí“. „Ńacistické zlato´ všech proveniencí se napřed obvykle zpracovávalo do standardních slitků a odesílalo do BIS, jiných švýcarských bank i za hranice Evropy.“ „Zlato za 378 miliónů tehdejších dolarů nacisté do úschovy v Bance pro mezinárodní vypořádání expedovali dokonce i po Pearl Harboru, tedy vstupu USA do války.“ V případě československého zlata, připomíná Katasonov, to mělo zvlášť ostudný průběh. Když Hitler okupoval Prahu, bylo už totiž v úschově u BIS, která je navíc stačila předisponovat do Bank of England. Ta přesto – pouhé tři měsíce před vypuknutím války – s československým zlatem „naložila podle směrnic ´Říšské banky´“. I dřív jen tušené detaily obnažila naplno dokumentace, odtajněná Bank of England v roce 2012. „Na mezinárodní konferenci v Bretton-Woods (USA) v roce 1944, posuzující plány budoucího mezinárodního finančního uspořádání, vyvstala nečekaně i otázka neblahé role BIS za světové války a její činnosti ve prospěch fašistického Německa. Abstrahuje od mnohých detailů, jen poznamenám, že konferenci se až po velkém úsilí podařilo přijmout rezoluci o zrušení BIS (řada amerických delegátů a pozorovatelů se jejímu schválení pokoušela zabránit). Ti, komu peníze říkají pane, však verdikt konference ignorovali. Všechny kompromitující informace, týkající se činnosti BIS za války, byly převedeny do režimu utajení. I to napomáhá dnešní falzifikaci dějin Druhé světové války.“ „Úplně závěrem pár slov o finančníku Hjalmaru Schachtovi (1877 – 1970).“ Byl jak „klíčovou postavou, řídící ekonomickou mašinérii ´Třetí říše´“, tak „mimořádným a zplnomocněným velvyslancem anglo-amerického kapitálu v Německu“. V „roce 1945 byl pohnán před Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku, 1. října 1946 však obvinění zbaven.“ A tak „nejenže se ani neurousal“,

ale dokonce i „vrátil, jakoby se nechumelilo, do německé bankovní sféry“. „V Düsseldorfu si založil bankovní dům Schacht GmbH a postavil se mu do čela.“ Okrajová banalita je to jen zdánlivě. Červenou nit, o níž je řeč, totiž indikuje i Schachtův poválečný osud. „Ti, komu říkají peníze pane v anglo-americkém světě“ – a „jejich zmocněnci v Německu“ – „Druhou světovou válku připravovali“ a „zčásti měli prsty i v její závěrce“. Dnes to vše dospělo ještě dál: „Ti, komu říkají peníze pane, nechtějí přepsat jen dějiny Druhé světové války.“ Teď už „by rádi zvrátili i její výsledky.“ Zdroj: internet - PhDr. Josef Skála, CSc (http://www.parlamentnilisty.cz) A samozřejmě asi chápete, že od jisté doby je historie naší planety v podobě válek, terorismu, informací z geopolitického dění apod., snůškou uměle vytvořených a fiktivních informací, mající za účel zastřít pravou podstatu dění. Vesměs veškeré s těmito hodnotami.: 1) Masivní zisk peněz ze všech možných stran i za cenu lidských životů. To například znamená umělé vytváření válečných konfliktů, za účelem zajištění masivních zisků, převážně ze zbrojařského průmyslu, kde se profituje ze všech zúčastněných stran. 2) Vytváření negativního prostředí za účelem snadnějšího přesvědčení spřátelených stran (vlád, nebo států chcete-li). To znamená, že se uměle vytvoří globální obava a strach. Následně se diplomaticky působí na spřátelené strany, aby spřátelené strany nastavili ve svých zemích taková ochranná opatření, která v budoucnu zamezí jakýmkoli nekalostem, a to i za cenu omezení svobody člověka. U těchto nátlaků se využívají i společensky akceptovatelné páky v podobě masivních finančních podpor (MMF, EU, …). 3) Globální obhospodařování a sjednocení vlád, neboli řízení lidí chcete-li. To není jen o ovlivňování mysli nás obyčejných lidí… Spíše si klaďte otázky typu: Jak je možné, že přes 3.000 různých zdrojů se shodují v tomto výše popsaném, když učebnice ve školách hovoří o něčem jiném? A je toho mnohem víc, to mi věřte. Jenže vše se učíme za jedním účelem, naučit se…. Závěrem ke komunismu bych uvedl, že ideologie režimu komunismu nebyla špatná, ale jakým způsobem toho chtěli dosáhnout je katastrofální. Likvidace lidí, výhružky, persekuce apod. Faktem zůstává, že komunismus 90% lidí vnímá negativně jen z pohledu historie, ale nikdo si neuvědomuje systém a režim komunismu, který je (byl) absolutně stejný, jako jiné režimy, akorát s jinou strategií v řízení lidí a hlavně nebyl v přímé korespondenci s nastavenou ekonomickou ideologií společnosti FED, tedy demokratickým režimem tržní ekonomiky a proto se dá řadit komunistický režim jako svobodnější v závislosti na financích. Ale pojďme se posunout dál k demokracii. Demokratický režim, který nahradil komunistický režim, je koncipován absolutně stejně. Jde o řízení lidí, moc a obrovskou lidskou farmu, která má zajistit blahobyt těm nejvyšším, v podobě závislosti na systému ekonomiky a umělého zadlužování, které vždy zajistí podrobení každého dlužníka. Demokracie není o svobodě lidí, ale o jiné formě využívání a zneužívání obyčejných lidí, kteří za svoji oddanost vedení státu nikdy nemohou dostat nic, než co je potřebné a prioritní pro existenci samotného státu, což jsou opět lidi, které stát potřebuje. Dnešní demokratický režim kašle na lidi a jejich sociální vrstvy, jen jim nařizuje, co mohou a nemohou dělat. Využívá taktiku psychologického nátlaku, kterou vždy opírá o závislost člověka na nastaveném systému, tedy finanční a materialistické stránce potřebné k přežití člověka. Ano, stejně jako systémy před demokracií, má v povinnosti se o lidi postarat, ale jak postarat? Na úkor něčeho potřebnějšího? Například sociálním minimem, které opětovně nutí člověka zapojit se do koloběhu lidské farmy? Rozdíl mezi demokracií a komunismem je ten, že demokracie řídí lidi formou nátlaku, (takzvanou osobní volbou každého jednotlivce), kdežto komunismus všeobecným nařízením. Tedy, jak řekl náš pan prezident Zeman: Chceš pobírat sociální dávky, zapoj se do činností, které ti nabízíme. Nechceš se zapojovat do námi stanovených činností, nebudeš dávky pobírat, anebo budeš, ale minimálně. Však my tě donutíme demokraticky, abys začal přemýšlet, jak my potřebujeme, a zapojil ses do našeho blahobytu v produkci lidských farem. Ono je to trošku mnou přiostřené, ale to je úmyslně, abyste pochopili podstatu. Jinak to také vypadá, jakoby pan prezident Zeman přesně věděl, jak funguje řízení lidí, ale není tomu tak. Ani pan prezident

Zeman neví a neuvědomuje si, že demokracie je obdobný nástroj na řízení lidí ve formě nátlaku. Bylo by fantastické ho s tímto kompromitovat. Avšak mohu se mýlit. Pan prezident Zeman by mohl tyto informace vědět, ale jde mu pouze o sebe samého. U takto nastaveného systému řízení lidí je potřeba brát lidské přirozené pudy, které jsou jasně nastaveny na zvyšování životního standardu. Všichni chceme to lepší. A pokud jsme od narození vtaženi do systému řízení lidí, tak pro samotné přežití (pud člověka) musíme dodržovat nastavený systém režimu. Pokud bychom ho nedodržovali, tak naše šance na přežití je minimální. Systém demokracie je tedy postaven na mém osobním rozhodnutí, zda přežiji (sociální dávka - životní minimum, neboli dávka v hmotné nouzi), nebo zemřu. Smrt zvrátím pouze protizákonným chováním, nebo opětovným začleněním do systému s jasně danými příkazy, nepřebernou snůškou povinností a závislosti na omezených finančních produktech. Stát, který je povinen mi pomoci, se snaží moji mysl ovlivnit pouhou dvojí volbou. Třetí varianta neexistuje. Něco mezi tím není. Buď přijmu, nebo odmítnu. A jak by politici řekli, bylo to naše svobodné rozhodnutí a nikdo nás k negativnímu rozhodnutí nenutil. Jen si opět vezměte, kdo byl u moci po revoluci, kdo jak nabyl majetky, kdo řídil největší firmy, kdo soudil, kdo byl u policie atd. Ti samí lidé, kteří byli za minulého režimu. Ale ať je režim jakýkoli, tak noty pro určování pravidel pramení od bankéřů. Tedy na vytvořeném systému závislosti na penězích, umělého zadlužování apod. A nyní mi každý řekněte, že jste všechny tyto informace věděli. A že tento úhel pohledu na danou věc jste měli. Společenská šablona nás donutila svým vývojem přemýšlet jinak, naše názory na demokracii jsou postaveny jinak, osobní názor směřuje jinam. Ale toto uvědomění je klíčové pro nastavení obchodu v tomto systému demokracie, který je skoro všude na Světě. Ale pojďme dál, protože je potřeba vědět více informací, nejenom tento základ. Řízení lidí je v demokratickém režimu hnáno (vedeno chcete-li) tak, jak oni potřebovali (oni, není myšleno naši politici) a potřebují. Našim vnímáním bereme komunismus jako diktaturu, tedy jako něco, co je pro nás pro lidi špatné (nesvoboda), a demokracii bereme jako svobodu, tedy jako něco, co je pro nás pro lidi dobré (svoboda). Já osobně mám rád, a myslím si, že všichni máme rádi, když nám lidé na rovinu řeknou pravidla hry, než nás do jakýchkoli pravidel kdokoli tlačí silou. To nemáme rádi nikdo, ale zde to přijímáme, protože o tom až do dnešního dne nevíme. Od malička v tomto systému žijeme a jsme tímto systémem vychováni, proto nám ani nemůže dojít myšlenka o nesvobodě v rozhodování a nátlaku. Nemáme to ani s čímkoli porovnat (myslím tím ideální politický režim). Je to stejné, jakoby člověk uměl létat. Protože je od malička učen k chůzi, tak představa létání je brána jako sci-fi a fantasmagorie. Jenže on to třeba umět může, ale neví jak na to, protože ho to nikdo nikdy nenaučil a pouze létání zná z filmového prostředí, a tak bere chůzi jako běžnou a automatickou věc a létání jako nevěrohodnou informaci. Pokud by kdokoli přišel a ukázal nám jak na to, tak začneme brát přirozenost i létání. To samé je s režimem demokracie. Člověk má pud přežít, a proto vždy podlehne politickému tlaku zlepšení životní úrovně. Ale nerozhodl se sám, byl k tomu psychologicky donucen strategicky nastaveným společenským systémem řízení lidí využívajícím třech základních pudů, díky čemuž má člověk za to, že se svobodně rozhodl. Uveďme si příklad. Chceš peníze, tak pracuj. Chceš bydlet, tak splácej (zadluž se), nebo si to kup. Chceš cestovat, tak si to zaplať. Chceš jíst, nebo pít, tak si za to zaplať. Chceš být v nájmu, tak si za to zaplať. Chceš pro dítě hračku, tak si ji kup. Chceš porušovat zákony, tak si za to zaplať. Chceš něco zadarmo, tak si to vyhraj, ale nejprve si za to zaplať. Vše je o stejném mechanismu vzájemně provázaného dvojího výběru. To znamená, že kdyby člověk učinil rozhodnutí, které je systémem bráno jako negativní, tak je člověk společensky nepřizpůsobivý, asociální, amorální, a můžeme napsat, že je i takový malý disident se kterým nechce stát, ani žádná soukromá společnost obchodovat a poskytovat služby, protože je díky evidované historii nebonitní, tedy nespolehlivý. A hlavně, třetí možnost žádná není. Jsou pouze okolní faktory, jako závislost na systému, závislost na penězích, závislost na životním standardu apod. To vše je využíváno proti nám, protože to je naše přirozenost. Opomněl jsem jeden důležitý fakt, kterým jsou volby do parlamentu a poslanecké sněmovny, ale rozvádět se mi toto téma nechce, protože to není důležité, a bylo by to na další dvě strany. Ale uvedu a zopakuji, co již bylo napsáno.: Dnešní politici jsou ve stejné společenské šabloně, jako všichni ostatní. Ani oni sami nevědí, že jsou nástrojem této politické strategie v řízení lidí a směrech, které

lidstvo neúmyslně podněcují k ještě větší propasti, než je. Oni vědí, že jsou provázáni a tím i svázáni závazky státních kontraktů apod. Jsou profesionálové v řízení demokracie, ale nejsou profesionálové z jiného úhlu pohledu. Tento systém funguje skoro všude a všichni si myslí, jací profesionálové jsou. Čím větší profesionál, tím větší a účinnější nástroj na zdokonalení řízení lidí a lidských farem a potlačení svobody člověka. Takový ti poslušní pejsci, kteří ani nevědí, co činí, a reagují na mediální povely shora. Měl bych asi dodat, že ti nejvyšší politici o přesném chodu systému vědí, ale mají svázané ruce. Nemají mozkové buňky na to, aby vše změnili, protože žijí pouze tímto systémem. A přesto se nechávají úmyslně volit a jsou ve své pravé podstatě loutky druhých. Nejhorší je, že politici nejsou jediní. Bohužel, justice je další účinným nástrojem, který podporuje nesvobodu člověka, a upevňuje tak řízení lidí. A o vojsku ani nemluvím. Ale někdo to musel vymyslet a implementovat. A nemusí to být ani nikdo z EU. Někdo, kdo z toho všeho má největší blahobyt a zisk. Jedno je však jisté. Politici o těchto skutečnostech vědí. A nyní běžte a volte je do parlamentu, do senátu a do Evropy. Volte někoho, o kom již nyní víte, že tyto informace má, a přesto na svém postě zůstává, se stejným přístupem, kdy není schopen pro lidi, pro lidskou opravdovou svobodu nic udělat a jen z momentální pozice profitovat. Tedy chcete volit někoho, kdo Vám jasně dává najevo, že mu jde o pouhou moc a ne o Vás o voliče? Lidi volí jiné lidi do systému, který je samé připravuje o svobodu a v němž každý volič byl podveden společenskou demokratickou šablonou. ČSSD, ANO, ODS, KDUČSL, ale i na Slovensku, Úsvit a jiné politické strany, všichni voliči i představitelé oněch politických stran byli podvedeni, ale ne tak docela, protože někteří si tyto nátlaky již uvědomují. Pokud politici na svých postech zůstanou, tak jasně vědí, že jsou v řetězci řízení, kdy chtějí řídit Vás, ale kde sami jsou a budou řízeni. Jenže jejich postavení ve společnosti skoro nezasahuje do jejich pocitu svobody, protože jsou těmi, kdo budou mít moc nad námi a dostatek peněz. Ano, peníze jsou v dnešní době nástrojem svobody a zajištění jakési svobody. A běžní lidé si to také uvědomují. Bohužel, o pravé podstatě svobody člověka z důvodu neinformovanosti ani nevědí. Myšlenka svobody slova, svobody pohybu, a jiné, to jsou jen základní prvky svobody člověka. A pokud tomu tak bude i nadále, a budeme je i nadále volit za předpokladu stejného režimu, nejenže jsme hloupí, ale zajišťujeme tím změnu systému, který bude ještě horší než ten, který je, a to jen proto, že si lidé o tom jen řeknou a nic neudělají. Ta změna nebude jen u nás, ale všude jinde ve Světě, a my ani nebudeme pociťovat, že nějaká změna nastala, protože nám ji mocní prostřednictvím společenské šablony servírovali dávno předtím, než se vůbec změny zrealizovaly, jen proto, abychom tyto změny sami přijali jako běžný a logický postup. Veškeré věci vyplouvají na povrch pouze tehdy, když už není návratu. Nebo chcete být otroci lidských farem a to samé chcete pro vlastní děti a jejich děti? Dnes ještě jsme schopni rozhodovat o budoucnosti našich dětí. Zanedlouho to již možné nebude. Co je svobodného na tom, že jedni mohou vše a jiní nemohou nic, když ve výsledku pro lidi zbude jen ta jediná možnost a cesta, díky rádoby svobodnému donucovacímu prostředku s názvem nátlak? Co je svobodného na tom, že ti u moci si přerozdělují majetky od obyčejných lidí (finance) a jediné, co musí dodržet pro svá zastření, je veřejné mínění lidí pro případ medializace, protože ta převážně hovoří o vině a trestu. Co je svobodného na tom, že jsem nucen dodržovat uměle vytvářené postupy, které obohacují jiné jen proto, že sám něco nechápu, protože v mém životě nebyl nikdo, kdo by mě konkrétním věcem naučil? Třeba právním věcem, a proto jsem nucen si vzít právníka? Co je svobodného na tom, že jsou lidé nuceni dodržovat zákony, které nikdo nechápe, ani chápat nemůže, protože je nestudoval? Na práva existují školy, a pouhá slova „neznalost zákona neomlouvá“ jsou nejen protiústavní, neetická, ale i protispolečenská. Pokud je na právníka určena specializovaná škola, a právnickou praxi, tedy nauku o zákonech, je možné vykonávat pouze na základě řádně ukončeného studia, což je hlavně z důvodu jistoty správného výkladu zákonů, pochopení myšlenky zákonodárců, ale i samotné právní orientace, tak proč já, který právo nikdy nestudoval, mám zákon znát i bez studia, kdy podle demokracie „neznalost zákona neomlouvá,“ a to i bez skutečnosti, že by mě kdokoli zákony naučil a provedl mě jimi? O jaké spravedlnosti a objektivitě soudců se to bavíme? Není justice náhodu pouhý prostředek mocných na potírání těch, kdo nedodržují zákon a mohli by svým jednáním narušit lidské řízení farem, a tedy i jakási prevence ovlivnění druhých a svrhnutí momentálního režimu? Tedy těch, kdo svým chováním nabourávají rádoby svobodný systém pod názvem demokracie, vybočují ze společností přijatelné šablony režimu, což by vedlo k destabilizaci a rozvratu lidské morálky? Ale ti naši soudci toto nevědí, oni jsou objektivní profesionálové na základě platných zákonů, ale výsledek je jejich subjektivním závěrem, který momentálními zákony prezentují jako objektivní. Nebo vytvářejí výsledky pro někoho jiného? Nejsou ony soudy a celková justice nástrojem klidového režimu, protože v momentě nepokojů přichází na scénu vojsko, které má za povinnost neptat se na nic a plnit rozkazy? Stále nechápete? Dám Vám jasné a věcné přirovnání, abyste pochopili, co zde píšu.

Určitě si pamatujete datum 11. září, protože toto datum se zapsalo do dějin teroristickým útokem na USA a byla při něm letecky sestřelena dvojčata. USA ihned vrátily úder hledáním teroristů odpovědných za tento hrůzný čin. Na základě 11. Září bylo vytvořeno spoustu vládních opatření, která mají zajišťovat ochranu všem lidem USA. Tato opatření na základě lidského strachu Američané bez problému přijali, byť se týkala i jich samotných, protože nikdo nevěděl, kdo s teroristy spolupracuje a kdo ne, o čemž hovořila různá televizní témata v podobě debat aj. To se přeneslo i do Evropy na základě dobrých vztahů a ochrany v podobě NATO a jiných nástrojů, ze kterých vyplývají provázané vztahy a jakési ochrany. Faktem je, že jsem v televizi viděl, jak padají dvojčata a i já dostal strach, aby nás teroristi nenapadli. Určitě Vám něco řekne dokument ACTA, který naleznete na internetu pod klíčovým zadáním do vyhledávače „Fakta o ACTA.“ Tento dokument vznikl kvůli ochraně nás všech a hlavně USA. Jedná se o protiústavní, protispolečenský dokument, který Česká i Slovenská republika podepsaly tajně již v roce 2014. Musely to udělat na základě politického tlaku Německa a USA, no a samozřejmě vše dotvořila skutečnost takzvaných motivačních výhod, jako jsou dotace a jiné. Obava z terorismu je největším motorem celého Světa a tento dokument, který porušuje vše svobodné, by měl onen terorismus potlačit. Jinak to bohužel nejde. A lidé? Těm jde především o vlastní bezpečí a bezpečí vlastních dětí, protože všichni viděli běsnění teroristických šílenců z Asie. Někteří pocítili jejich běsnění i na vlastní kůži. Spousta lidí stačilo z padajících dvojčat utéct, ale ne všem se to podařilo. Četl jste někdo nějaké dílo od autora George Orwella (vlastním jménem Eric Arthur Blair)? Myslím, že je čas si místo televizních večerů přečíst nějakou tu knihu. George Orwell psal hodně o politice a režimu socialismu a podle Orwella je Demokracie socialistická. Některé autorovy výroky si nyní připomeňme.: („Dokud nebudou lidé uvědomělí, nebudou se bouřit, a dokud se nevzbouří, nemohou se stát uvědomělými.“ „Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum.“ „Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval.“ „Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je to právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.“ „Přináležitost někoho k menšině, i kdyby ji tvořila jedna osoba, nečiní z nikoho šílence.“ „Říkat pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin.“ „Každá revoluce končí tehdy, když se nová prasata dostanou ke korytům.“ „Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.“) Zdroj: George Orwell Takovýchto autorů je mnoho, ale lidé jsou líní přemýšlet o pravdě a nepravdě, raději knihu zahodí, nebo si řeknou, blázen, protože porovnávají vlastní vědomostní kvantitu informací a nepřemýšlí o tom, zda opravdu jsme zmanipulovaní lidé. Jak může člověk v dnešní době vytvářet dobrý obchod, když neví, že jeho vytvořený obchodní model není nastaven na základě správných informací podle společenské šablony, ale mylných informací té pravé a zastřené podstaty, a ve skutečném světě je tedy jeho obchodní model nerealizovatelný, protože nejbohatší lidé Světa řídí náš Svět přes politické mocnosti a ovládají ekonomiku, která v sobě nese i kvantitu zaměstnanců. Oni nastavili systém na řízení lidí, a pokud začínající podnikatel nebude znát pravou podstatu nastaveného systému a směr zákulisních her, tak nemůže být úspěšným podnikatelem, protože celý svůj obchodní model postavil na zkreslených informacích, které jsou nastaveny na kvantitu lidské populace. Tu kvantitu lidské populace, která není bohatá a je nucena být v zajetí systému bez ambice zjištění pravdy a expanze do vyšších sfér sociálních vrstev. Ta bohatá nastavený systém zákulisních her zná velice dobře, proto

se jedná o menšinu populace, ke které se každoročně přidávají nový a nový členové. A kam chcete patřit Vy? Zkusme zapřemýšlet alespoň nyní. Řekli jsme si, že režimy jsou hlavně o řízení lidí, což je logické a správné. Taktéž jsme si řekli, že strach je největším motorem lidstva, což je také pravda. Pojďme si dále říci, že vše drží pohromadě nastavená ekonomika. Nyní vezměme tyto faktory a přenesme je do hypotézy, že to co se stalo 11. září v USA, by byl velmi dobrý strategický krok k řízení lidí. To by znamenalo, že hlavouni, kteří řídí svět, dospěli k rozhodnutí, že je potřeba vytvořit nové nástroje na řízení lidí, protože lidstvo se evolučně posouvá dopředu a oni by za několik let nebyli schopni udržet stávající režim a přišli by o moc a o všechno, co k moci patří. To znamená, že je potřeba zajistit takové nástroje, na kterých budou lidé nejen závislí, ale bude se jednat o takové celky, které budou nerozbouratelné a bude na nich postavená celá ekonomika všech států, a tedy i pracujícího lidu. Moc nad lidmi, tedy nástrojem na řízení lidí, je absolutní kontrola pohybu každého člověka na této planetě, kontrola všech textů, a pokud to půjde, tak i soukromí. Nehledě na finance, protože ty hrají nejpodstatnější roli. Přesně takto je postaven dokument ACTA, který je na základě dost závažného argumentu teroristických útoků implementován snad všude. Lidé to přijímají, byť jsou tací, kteří to odsuzují. Ve finále, ti co přišli o své blízké, jsou v souhlasném stanovisku. Abychom byli schopni tento dokument dostat do systému tak, aby byl většinou obyvatelstva přijímán, musíme dát lidem důvod. Ten důvod by v tomto případě byl teroristický útok na dvojčata. (Prosím berte to jako názor, abyste pochopili systém řízení lidí.). Hodně lidí v minulosti říkalo, že útok si zajistili sami Američané, ale nikdo nebyl schopen to podpořit reálnými důvody, proč by to dělali. Proč by Američané zabíjeli své lidi? Ti, co přísahali chránit apod.? Nejvyšší bod politiky je řízení lidí, a pokud je Amerika velmi zalidněná, tak potřebujete něco, co automaticky lidi přesvědčí po masách. K tomu se využijí řetězové reakce cizích lidí a médií. Jak se říká, pokud se nás to netýká, nemáme tendenci se tím zabývat a kolikrát veškeré toto dění jde mimo nás. (To stejné je s rakovinou a AIDS. Dokud se nás to netýká, ve své podstatě to neřešíme). No jo, ale nejde jen o implementaci v USA, ale jde skoro o celý Svět, protože lidské farmy jsou všude na Světě, včetně České republiky, a i ta je na stejné platformě režimu jako USA, kde obchod nemá hranice, a nemá je tedy ani Světová ekonomika. Vymyslet teroristický útok na USA, tedy z pohledu Američana v prostředí, které nejlépe známe, by si žádalo již opravdovou náturu, ale na druhou stranu, nejlépe se plánuje tam, kde to sami dobře známe. Strach je hrozná věc, ale je nejvíce účinná, a pokud ještě viník není dopaden, tak se strach prohlubuje z důvodů možného opakování. Jenže co když žádný teroristický útok nebyl? Co když onen rádoby teroristický útok byl vykonstruovaný prostředek na implementování důležitých nástrojů na řízení lidí do budoucna a snad i každého jednotlivce? Vyvraťte lidem jejich načerpaný zkreslený úsudek a názor na celou věc, když na vlastní oči vidí padat dvojčata. Slyší odevšad, že teroristi. Slyší nářky rodin obětí, spoustu politických názorů činěných jednosměrně. A hlavně prezidenta USA, který byl v ten moment jediný vůdce, jenž měl za povinnost ochránit své ovečky a který zároveň rozpoutal odvetnou misi, která jasně dotvářela celý proces názoru, že se jedná o faktický teroristický útok. Při řízení lidí nejde o náklady, protože se jedná o takový krok, který je do budoucna potřebný. Tedy velmi se zvýšilo HDP, což je známé, že na zbrojení jsou USA TOP a jejich zbraňový průmysl vytváří neuvěřitelný podíl na HDP. Jak to správně říci. Vojáci zabíjeli lidi a životní úroveň rostla. Stát utrácel obrovské finance ve zbrojení a životní úroveň lidí rostla. Peníze, které byly ihned rozprášeny a neměly žádnou oporu v návratnosti, tak jak to ekonomika předpokládá a prezentuje, ale HDP se zvýšilo a tedy i životní úroveň lidí. A oběti? Lidské ztráty jsou vůči kvantitě zanedbatelné a vůči cíli, který je do budoucna potřebný, absolutně přijatelné. Jen aby v ten moment ve dvojčatech nebyli ti, kdo to vymysleli. Přijměme tedy hypotézu, že teroristický útok byl pouhým nástrojem na řízení co největšího počtu lidí, který se na základě několikaleté medializace faktu o dvojčatech dostal do podvědomí všech lidí, kteří využívají moderní technologie. Pak se využijí provázané vztahy s jednotlivými státy včetně České a Slovenské republiky, které pod tlakem již zaběhlých systémů, na kterých jsou závislí a svázaní vlastní zadlužeností (EU, Měnový fond apod.), podepíší dokument ACTA, který je klíčem a spouštěcím mechanismem pro absolutní kontrolu jednotlivců. Ale tím to nekončí. Veškeré nástroje musí korespondovat s již funkčními nástroji, které jsou zde implementovány. Třeba virtuální měny apod… Ještě jste to nepochopili úplně? Je to chaotické? Zkusme jen v krátkosti trochu jinak, protože pro mě je nesmírně důležité, abyste pochopili systém naší společnosti, byť se řídí daleko za hranicemi našeho státu. Pro Vaši objektivitu vše.

Severní Korea je diktátorský stát. Známe z té země několik dokumentů a pořadů, kde diktátor Kim Čong-un je ukázán jako velmi populární. Aby ho nesesadili z moci, tak zabíjí příbuzné. Moc je nejdůležitější. Lidé ho milují, ale fakt je, že oni ho opravdu milují. Oni totiž neznají pojem demokracie, ani neznají, co je svoboda v pravém slova smyslu. Jenže jejich smysl života je absolutně jinde, proto Kim Čong-una milují. Oni jsou jen obyčejní lidé, nikoho ani nenapadne, že by mohl být vůdcem on sám. Povinnou školní docházkou a ukázkou síly jim bylo vštěpeno, kam patří, což se přenáší výchovou rodičů na děti, což opětovně dotváří samotná škola, která děti naučí základních hodnot. A když takového Korejce vezmete na dva dny do České republiky, tak z něj ihned vytvoříte teroristu proti Kim Čong-unovi. Již nikdy se nebude chtít vrátit, protože toto nezná. Tak jak to neznáte Vy, byť jste o několik úrovní výše. A nyní si vezměme jen jako příklad onu teoretickou blbinu: Co když Kim Čong-un a americký prezident jsou kamarádi, co když existují vztahy mezi Severní Koreou a USA? USA zásobuje Severní Koreu zbraněmi a potravinami a Kim Čong-un je nástroj pro další šíření strachu v podobě jaderných zbraní, zbraní, které dodali Američané, nebo Rusko, které bylo s USA v harmonii do doby, než nastoupil do funkce Barack Obama, čehož využil Putin a tak se z područí mocných vymanil. Co když Kim Čong-un má mediálně šířit strach, aby se lidé báli a byli odváděni od myšlenek typu revoluce apod., a žili v přesvědčení, že vláda Spojených států amerických ochrání nás všechny díky NATO. Co když je vše krásná provázaná kamufláž, kvůli zbraňovému průmyslu a řízení lidí (zadluženosti), aby všichni měli oporu v USA a NATO, atd. Kim Čong-un nemůže být sám v ekonomické situaci, kde Severní Korea taktéž vyváží vlastní produkci. Jenže kdo by obchodoval s diktátorem? Ale hrozba atomového úderu je společenskou šablonou natolik vžitá, že když řeknu Severní Korea, tak se mi vybaví diktátor Kim Čong-un, který zabíjí rodinné příslušníky a vlastní atomové zbraně, a také obrovská chudoba lidí. Nic není náhodou, ale toto o Severní Koreji je pouhý příklad, ve kterém jsou zakomponovaná fakta, tak jako u hypotézy 11. září. Ohledně 11. září byste si měli uvědomovat jednu podstatnou skutečnost. Celá budova byla konstrukčně navržena tak, aby vydržela pád deseti letadel najednou. Dále byste si měli uvědomit, že žár byl okolo 1100 stupňů celsia, ale letecké palivo dosahuje o 250 stupňů méně. Třetí faktor, který byste si měli uvědomit, je fakt, že všichni teroristé, kteří byli dopadeni, jsou propuštěni na svobodě. Atd. atd. Velmi dobře o tom pojednává dokument z dílny režiséra Petera Josepha, který natočil velmi podařený snímek „Zeitgeist,“ který naleznete na „YouTube.“ Nesmíte být odrazeni od několikahodinové trilogie týkající se náboženství, terorismu, peněžní machinace a řízení lidí. Pokud chcete být nejlepší, tak si musíte pravdu zhodnotit sami ve své hlavě. Jedno je ale jisté: na Severní Koreji jsme schopni zřetelně vidět, o co v politice doopravdy jde. O moc a řízení lidí. Komunistický režim je mírnější než diktatura a přiklání se spíše k jinému druhu řízení lidí, a to v podobě tvrdých zákonů. No a demokracie, tak ta je o nastavených zákonech řízení lidí formou nátlaku, který je podle společenské šablony brán jako mé osobní svobodné rozhodnutí, kdy vybírám mezi dvěma opačnými možnostmi a kdy je využíváno základních povahových vlastností člověka, které není schopen nikdy odbourat, protože jde o přirozenost člověka. Přiznejme si fakt, že jsme byli všichni podvedeni tím, že jsme přijali demokratický režim, který byl zřízen dávno předtím, než jsme se narodili. Přiznejme si fakt, že nejsme svobodní lidé, že jsme pouhými nástroji v obohacování mocných, kteří ani nejsou členy našeho státu, ale kteří z nás profitují. Třeba i tím, že jsou u moci, nebo jim dlužíme peníze, nebo jim peníze vyděláváme. Přiznejme si, že jsme se stali vlastními zajatci v systému, který je daleko horší než komunismus, protože ten alespoň byl k nám všem o něco férovější, protože pro lidi něco viditelně dělal, a i když lidem lhal a snažil se o neinformovanost, čímž nám vytvořil jakousi rozvojovou brzdu a bariéru, tak nám bylo lidsky lépe, a to i za cenu pohrůžky strachem pro narušitele nastaveného režimu. Raději bych byl ten, kdo nic neví a měl se dobře, protože jde o mě a moji rodinu, abychom se měli všichni dobře. Jde o jistoty, jde o absolutně jiné hodnoty. Peníze? Pouhý nástroj a prostředek k lepšímu životnímu standardu a větší svobodě. Proč mít tolik, kolik ani sám nejsem schopen utratit, protože - svoboda? Jaká svoboda, když jde jen o sobecký pocit nadřazenosti, ale souhlasím, proč ne. Ať bohatí zůstanou bohatí, ale ne bohatí na základě útrap druhých. Na základě krachu jiného. Na základě systému, kde jedni si zvyšují

standard na základě snižování životního standardu druhých. Proč bych měl splácet hypotéku 30 let a živit jiné jen proto, že si sama banka půjčila peníze jinde, třeba od národní banky? Sice něco vlastním, ale jsem svázán na celý život, protože demokratické řízení lidí spočívá hlavně v nástrojích bankovních sektorů, které korespondují se systémem poslušnosti, oddanosti apod., hrozí snížením životního standardu, neboť jejich úrokové sazby jsou schopny dostat jednotlivé státy a jejich obyvatele na úroveň bídy. Protože co je demokracie? Svoboda tisku, svoboda slova a svoboda pohybu, svoboda podnikání? Lidé vstupují do hypoték jen proto, že jim nebylo nabídnuto nic jiného. Kdybyste věděli, že nemusíte být 30 let uvázaní a měli ten samý dům, kterým byste se nemuseli uvázat bance, díky čemuž byste nebyli levnou pracovní silou, uvázali byste se na oněch 30 let? Kdo vymyslel, že cena půdy stojí tolik? Kdo stanovil, že tenhle barák stojí tolik? Lidská chamtivost, nic jiného. Lidi, nesmí být líní a musí bojovat za vlastní svobodu, za svobodu našich dětí a jejich dětí. Systém se dá změnit, ale je to jen o nás a o vědomí potlačovaných a uměle řízených informací. Proti tomu se dá bojovat i tím, že nebudeme tolik chamtiví. Lež o pravdě III. Nyní si pojďme uvědomit další věc, která toto vše podtrhává, což jsou peníze. Málokdo si uvědomuje, co vše ovlivňují peníze. Když se podívám nalevo, napravo, tak vidím spoustu sociálních vrstev plných lidí, kteří jsou závislí na penězích. Bohatí i chudí. Když hovořím o penězích, tak hovořím o ekonomice a nastaveném režimu volného tržního hospodářství, neboli o raném počátku kapitalismu, kterým to vše začalo. No, ve své podstatě to začalo daleko dříve, ale onen spouštěcí mechanismus, který spustil lavinu lidského úpadku, vznikl v předminulém století a extrémně se rozrostl až v minulém století vznikem FED. Nejprve si uveďme význam slova ekonomika. Když kupuji pračku, ledničku, nebo jiné elektrické spotřebiče, tak se dívám na energetické štítky úspory energie, které jsou se štítkem Economy, neboli eco. Tento štítek mi zajišťuje informaci o konkrétní úspoře vody, energie apod. Economy je v překladu do Češtiny ekonomika, tedy nastavený obchodní systém úspor. A nyní se pojďme podívat na ekonomiku jiným úhlem pohledu, který asi neznáte. Pro obohacení Vašeho názorového rejstříku použiji některé převzaté fráze a citace z dílny režiséra Petera Josepha, který natočil velmi podařený snímek „Zeitgeist Moving Foward“, ve kterém vidím nejen svoji práci, ale daleko detailnější propracování. Podrobněji se v něm hovoří o celém úskalí naší společnosti, o lidských omylech a samotné komoditě, kterou jsou samotné peníze. Velmi si tohoto člověka Vážím, byť jsem neměl možnost se s ním nikdy setkat. Ale tento člověk hovoří absolutně o tom stejném jako já, byť ani on nemá vše poskládané tak, jak by mělo být, a tím mystifikuje občany. Peter Joseph, člověk z jiného konce světa, člověk, který dospěl ke stejnému výsledku pravé podstaty lidí na této planetě, podstaty založené na jiných, ale velmi podobných nástrojích vyprodukovaných naší společností. Snímek naleznete na „YouTube,“ popřípadě na oficiálních stránkách hnutí „zeitgeist.com“ (Děkujeme, Petere Josephe). Počátky raného kapitalismu byly o lidských potřebách lidí, takže se jednalo o tržní ekonomiku. Jenže celý proces generování peněz se přenesl do absolutně jiných hodnot, které dnes převyšují lidské potřeby jedince. Jedná se o zisky společností na produktech, které nejsou vůbec pro naše životy potřebné, protože parazitují na činnostech druhých. Tyto společnosti dnes vydělávají daleko více peněz, než samotné společnosti, které zajišťují základní potřeby lidí. Nejlepším příkladem je burza. Burza si bere od každé finanční transakce provizi. Na tom není podle veřejného mínění společenské šablony nic špatného, ale pojďme se na to podívat jiným úhlem pohledu. Představte si, že sedíme v restauraci. Vy i já máme na burze cenné papíry. Vy na ubrousek napíšete milión korun a já na ten svůj napíši také milión korun. Ani jeden z nás nevytvořil hmotné statky, jen jsme si prohodili stejné množství peněz. Burza z naší výměny má peníze, které neexistují, tedy jsou vytvářeny virtuálně a takhle se to dá točit neomezeně dlouho. A víte, proč jsou ony peníze virtuální? Všechny peníze, které jsou v oběhu, jsou vytvořeny z dluhu. Peníze jsou tedy zhmotněný dluh. Ať už je zhmotněný ve státních dluhopisech, spotřebitelských úvěrech, nebo kreditních kartách. Jinými slovy: pokud by nyní měly být všechny dluhy Světa splaceny, nezůstala by v oběhu jediná koruna, dolar, nebo euro. Pak je potřeba si ještě uvědomit druhou věc, že veškeré peníze, které ČNB (ČNB – Česká národní banka) půjčuje jiným bankám, které je následně půjčují běžným lidem na různé úvěry a hypotéky, jsou činěny s nějakou úrokovou sazbou. A peníze, které jsou potřebné na zaplacení těchto úroků, jednoduše neexistují v oběhu, ani nikde jinde. Půjčkami je tvořen jeden jediný mechanismus, a to množství peněz v oběhu. Takže kdyby nyní měl být celý dluh splacen, nejenže by v oběhu nezůstala jediná koruna, ale obrovské množství peněz by zůstalo nesplaceno. Doslova by je nešlo splatit, protože by

nebylo čím. Následkem takového virtuálního zadlužování jsou dva nevyhnutelné jevy: Inflace a bankrot. Pokud jde o inflaci, tak tu dnes vidíme jako dlouhodobý trend prakticky v každé zemi. Pevně spjatou se svou příčinnou, kterou je neustálý růst tisku nových peněz, jež jsou potřeba k pokrytí úroků a udržení celého systému v chodu. Pokud jde o bankrot, tak ten přichází v podobě zhroucení z předlužení. K tomuto kolapsu dojde nevyhnutelně u jedince, podniku nebo státu a typicky nastává v okamžiku, kdy úroky už jednoduše není z čeho zaplatit. Toto je Monetární systém, který udává pravidla pro Tržní ekonomiku. Tak takto vypadá náš systém a na tomto základě se zadlužují lidé, kteří díky osobní zadluženosti a splacení svého úvěru přijmou jakoukoli práci, která je i hůře ohodnocena. Jak je na všem vidět, tak našemu státu nejde o nás o lidi, ale o udržení tohoto špatného systému, protože politici přesně vědí, že není v jejich silách cokoli změnit, a proto se pod mediální omáčkou pomoci občanům snaží pro sebe utrhnout co největší balík peněz. Ve svém volném čase se snaží vylepšit tento systém zákony a jinými prvky, které tento systém pouze zadlužují, protože vše je postaveno na virtuálních úrokových sazbách, které nelze nijak splatit. Dluhy se dokonce ještě více prohlubují, protože burzovní trh je schopen obchodovat nejen s penězi, ale i s dluhy, na kterých má burza zase nějaký ten zisk… Ono samotné zadlužování států jsou otevřená vrátka pro giganty, které si pak s naší zemí mohou dělat, co chtějí. A nejen s naší zemí. Tato problematika se týká celého světa. Stát se zadluží, pak když není díky vysokým úrokům schopen dluh zaplatit, vtrhnou do země velké korporace, které zřídí manufaktury a odstraní z trhu malé a střední podniky, které nejsou schopny velkým celkům konkurovat, no a giganti ovládnou celou zemi. Následně stát konkrétní země, která je vytěžená a ponechaná v dezolátním stavu, opětovně žádá o další peníze, za které se stát postaví na nohy a pokračuje opět stejný proces do nekonečna až do doby, co nebude schopnost dluhy vůbec splatit. Tržní ekonomika je nastavena na obrovském plýtvání našich surovinových zásob, neboli surovinových polí chcete-li, které jsou nezbytné pro naše přežití. Surovinových zásob, které se ztenčují a ztenčují, takřka nám mizí pod rukama. Co budeme následně dělat? Jakože my se dneska nažerem, a co bude po naší smrti, to nás nezajímá? Nás možná už ne, ale v roce 2050 se to našich dětí týkat bude. A našich vnoučat tuplem. Umřeme tady všichni jen proto, že jsme hamižní sobci myslící jen na vlastní materiální hodnoty, do kterých nás nutí politické řízení lidských farem pro udržitelnost tržní ekonomiky vyvstalé z monetárního systému ekonomiky. Abychom ale neplýtvali jenom tak slovy, tak se pojďme na celý mechanismus podívat pěkně od základu, protože na těchto základech je vše postaveno. Podívejme se, co vše potřebujete k tomu, abyste drželi celý nastavený systém pohromadě. Jasně se podívejme na celé dění okem obyčejného občana, který chodí pravidelně do práce. Vezměme to tedy od konce. Nejprve si sdělme informaci, co k životu potřebujeme. Vodu, jídlo, ošacení a bydlení? Ano, ale to přeci není to hlavní, co potřebujeme. Potřebujeme peníze, za které si tyto komodity koupíme, nebo zajistíme. I když budeme mít vlastní vodu, vlastní produkci potravin, tak určitě nebudeme chtít chodit v ovčí kůži apod. A protože většina obyvatelstva tyto možnosti nemá, tak potřebují peníze na všechny čtyři komodity. Nejzákladnější čtyři potřeby člověka. Nic víc není potřeba, protože to ostatní je pouhý rozmar a požitkářství, které vlastně k našemu přežití ani nepotřebujeme. Co potřebujeme, je pravidelný přísun peněz, protože bez tohoto přísunu peněz nejsme schopni si zaplatit nájem, účty za energie, a opět potraviny. Moment, voda a potraviny. Proč bych měl platit za vodu a potraviny? Kdo kdy mohl vymyslet systém, ve kterém je člověk závislý na penězích více než na potravinách a vodě? Na nejzákladnějších potřebách přežití lidské populace? Jak se vůbec mohlo v naší společnosti stát, že jsme dopustili, abychom za jídlo a vodu platili? Ono to bude stejné jako s tabákovými výrobky. Výrobci, dodavatelé, ale i státy nejvíce profitují na dani z tabákových výrobků. Je to částečný díl každého státního rozpočtu hned za energetikou a ropou. Jenže na každé krabičce cigaret se píše, že kouření může zabíjet. Dokonce se každoročně zveřejňují čísla lidí, kteří umřeli díky kouření. Úmyslné zabití člověka, je v našem státě přísně trestáno vězením, tak jako jsou ochráněny zákonem další negativní aktivity v podobě omamných látek, které zdaleka nezabíjí v takovém měřítku jako cigarety, ale vážně poškozují zdraví. Určitě si pamatujete metylalkoholovou aféru, kde umřelo přes 50 lidí. Jak je možné, že se beztrestně prodává smrt ve formě tabákových výrobků, kde v jiných odvětvích jsou úmyslná úmrtí přísně trestána? Takto to funguje i u systému, kde se musí platit jak za vodu, tak potraviny. Ono totiž nejde o ochranu a blahobyt lidí. Ochrana člověka je pouhým mediálním nástrojem. Ve své pravé podstatě jsme pouhým nástrojem na generování peněz, do kterého se počítá koloběh života, což v praxi znamená cca 15-20 letý cyklus, který nahradí jiný cyklus, takže pokud v nějakém cyklu umře sto miliónů lidí na základě tabákových výrobků, tak za cca 15-20 let je

nahrazen další plnohodnotnou stovkou miliónů nových uživatelů. Stačí si uvědomit, kdy jste začali kouřit Vy, nebo v kolika letech začíná kouřit dnešní mladá generace. Lidský život je tedy cenný pouze po omezenou dobu, protože je velmi rychle nahrazen novým cenným životem. Je to kruté, ale pravdivé. Ale stalo se, tak pojďme dál. Abychom byli schopni v tomto nekonečném procesu přežít, budeme pracovat. Jenže tržní ekonomika je nastavena tak, aby se za co nejmenší náklady nakoupilo, vyrobilo a následně s co nejvyšším ziskem prodalo koncovým spotřebitelům. Takže se my, lidé budeme počítat do nákladů, které jsou přednastaveny ve výrobě produktu. Aby byly výrobní náklady co nejlevnější, tak se náš plat smrskne na minimum, které je ustanoveno zákonem, což dovoluje majitelům firem se držet u této státem nastavené hranice. Moment, takže to není zaměstnavatel, kdo rozhoduje o mém platu, ale stát? Proč ale? (Pravdou je, že stát nastavil minima, která některé společnosti využívají. Avšak jde o konkrétní profesi, díky čemuž se stanovují platové třídy, které mohou být i několika násobkem státem stanovené minimální mzdy). No nic, zaměstnavatel mi vyplatí výplatu za moji dobře odvedenou práci a já si nakoupím potraviny, jídlo ošacení a zaplatím nájem. Počkat, ale to bych musel vydělávat daleko více, než je minimum stanovené zákonem. A proč by mi zaměstnavatel dával více, než stát nařídil v minimech? Takže se rozhodnu, co je pro mě důležitější. Určitě nájem, voda a potraviny. No jo, ale co to ošacení, které potřebuji? Sám ho v práci vyrábím, protože musím vytvořit za celý měsíc 200 triček, což znamená při mém platu cca 15.000,- Kč 75,- Kč na 1 tričko, které se ve finále vyšplhá celkově na 100,- Kč. Ale to samé tričko v obchodě stojí 1.800,Kč. A tímto způsobem koncovým spotřebitelům všichni nabízejí své ceny. Výrobci energií, výrobci potravin, výrobci ošacení, ale i vlastníci nemovitostí apod.… Ještě že máme banku, která mi na základě mého příjmu poskytne osobní půjčku. Jdete do banky a banka Vám poskytne úvěr s úrokovou sazbou. Vy ho řádně splatíte a systém dál neřešíte, protože se jedná o zažitý obchodní model, něco za něco víc. Proč bych ti měl půjčovat a nic z toho nemít? Jenže jsme si řekli, že veškeré hotovostní peníze jsou z dluhu, a veškeré úvěry mohou být činěny pouze ve stejné výši, jakou tvoří finance v oběhu. Aha, já zapomněl, že se stále tisknou nové a nové peníze. Takže já si vzal úvěr, ale banka, která mi úvěr poskytla, nesáhla do své peněženky, protože to je nutná rezerva banky a i kdyby dostatek financí měla, tak si musí na můj úvěr půjčit v ČNB za úrok, což je systém bankovnictví nejen v ČR. ČNB samozřejmě peníze půjčí, protože z toho má úrok, který potřebuje do rozpočtu a na dotisk peněz, avšak nepočítá s tím, že zlatem má krytou pouze menší část peněz, které jsou v oběhu, protože první přebytky, které měla na pokladně díky získaným úrokovým sazbám, které byly nad rámec fyzických vydaných peněz, vzala a dotiskla, čímž vytvořila nekonečný proces inflace, která se neustále na základě nekrytí cennými kovy prohlubuje. Pravdou je, že bankovní systém má i druhou tvář. Banka pracuje s našimi penězi. To znamená, že mé finance jsou automaticky minimálním 100% ziskem banky. Čím více peněz budu na účtu mít, tím banka bude bohatší. Jednoduché. Do banky si uložím 1.000,- Kč a banka mé peníze půjčí jinému na úvěr. Nepůjčí mu celou částku, protože musí mi z mých peněz ponechat zákonem stanovenou rezervu, pro případ, že bych si potřeboval část peněz vybrat, ale například 900,- Kč půjčí jinému. Když připočteme úrok, tak jsou banky na tom stejném číslu, jako byl můj vklad a za nic. Ale o financích si povíme v jiné kapitole. Velmi dlouhé, ale pravdivé. Schválně jsem vsunul celý základní obchodní model do mnou vytvořeného dialogu organizací, které přesně takovýmto způsobem vydělávají peníze. Není důležité, zda Vám to přijde nepravděpodobné, protože sázím na to, že si vše ověříte, tak jak jste naučeni. Po celou dobu, co čtete tento článek, Vám dávám jasné odkazy a jiné Vámi známé vstupy, které jste schopni si sami ověřit. A ještě některé přibydou, ale jen v malé míře. Peníze jsou dnešní společností brány jako ten největší motor, který kdy mohl být. Nejsou to ony korporace, které se mají špatně, ale my obyčejní lidé, kteří jsou v tomto celém systému jejich finanční a mocenské motory. Otázkou zůstává, co s tím budeme dělat dál, protože tato kniha je určena k Vaší orientaci v obchodní nauce. Možná jsem Vám touto realitou a tímto uvědoměním shodil Vaše sebevědomí, ale jsou jen tři varianty. Buď se začleníte do nastaveného systému v podobě zaměstnance a budete sledovat postupný zánik, nebo půjdete podnikat s vědomím, že alespoň trochu těch peněz vyděláte, než se to celé zhroutí (předpoklad zhroucení je plánován na rok 2030 pro cca 68 států, které nebudou schopny splácet své dluhy), což je na druhou stranu krásně prožitých 15 let života, když pominu Vaše děti a jejich vnímání. Třetí varianta je postavit se proti tomuto systému. Jenže jak? Pravdou je, že postavit se proti tomuto systému nedá, pokud nebudete ze systému

profitovat, takže opět využijete tuto knihu, která Vám jasně nastaví manuál na to, jak podnikat a jak ovlivňovat druhé. Také vás postaví před rozhodnutí, co bude dál a jak to budete dělat dál. Ten, kdo tyto informace nemá, žije si docela pěkný život, o kterém si myslí, že je lepší než komunismus, ale ani neví, že vlastním přičiněním pomáhá ke krachu státu a tedy i sobě samému. V dobré víře chodí volit politiky, kteří mají svázané ruce, protože v nastaveném systému nelze dluhy splácet, pouze je prohlubovat, čemuž výrazně pomáhají i obyčejní lidé. Ostatní věci jsou pomíjivé. Silnice, dálnice, školy, no prostě vše, protože pokud dluh nesplatíme, tak jsme absolutně odvaření. Ale to není konec. Bylo jasně řečeno, že peníze jsou dluh, který kdyby se splatil, tak není v oběhu ani jedna jediná koruna. A jak z tohoto ven? Jsou opět 3 varianty. Tou první je, že by muselo dojít k tomu, aby lidé začali zprvu šířit tyto informace a přehodili výhybku v myšlení, uvědomili si, co je klam společenské šablony, jak se vše tváří podle společenské šablony a jak to doopravdy je. Lidé by museli veřejně zatlačit na politiky, kteří by se tímto dostali do úzkých, pak by hledali výmluvy a dělali vše proto, aby nám zavřeli pusu jen proto, aby nepřišli o svá koryta. Ale pusu všem zavřít nemohou. Pak by došlo k převratu, třeba i tím, že by nikdo nikoho nevolil, anebo by lidé založili hnutí, kterým by zajistili 100%, nebo alespoň 90% politické převahy, která by režim změnila na nový systém. Toto by se automaticky rozšířilo do 24 hodin po celém Světě, protože lidé by si začali uvědomovat, v jakém omylu a průseru žijí. Začal by se všude postupně vytvářet nový systém, kde by zpočátku vládly nepokoje, ale jen do doby, než se ustanoví nový vůdce. Vznikl by nový systém, kde se bohužel musí dodržet lidské farmy, vedení a zákony pro usměrnění lidí, protože lidé jsou ve své podstatě požitkáři, sobci myslící na uspokojování svých potřeb a libida, mají tendenci si zvyšovat vlastní standard, o čemž si ještě povíme. Ale jeden systém řešení by zde byl. Systém, který by postupně odstranil, nebo donutil ony bohaté celky ke snížení cen, které by byly sice stále nechutně vysoké, ale lidem by se zvýšil standard a nastal by všeobecný rozvoj. Tento režim by se jmenoval „DEMOKRATICKÁ MONARCHIE“, protože to je jediné přijatelné řešení budoucnosti našeho lidu, které pozvolna změní naše prostředí. Ekonomické virtuální propady by se musely nějakou dobu držet na uzdě, a to do doby, než by se státní dluh oddlužil. Když píši o oddlužení, tak tím myslím i občany státu. Přišel by jeden pán, který si podle veřejného mínění žije v jakémsi blahobytu a přepychu na úkor druhých, ale který bude schopen pomoci všem lidem nejen k lepší životní úrovni, ale i k tomu, aby lidé pochopili, že musí být k sobě milejší, protože si uvědomí svou vlastní zkaženost. Jeden pán, který má pod sebou všechny politické strany, jakožto rádce a vyslance představující názorové složky. Jeden pán, kterého přijmou všichni s důvěrou, že právě on bude ten, kdo lidem pomůže. Ten, kdo se orientuje, nebo je schopen se orientovat ve všech průmyslových odvětvích, ve všech sociálních vrstvách, ten, kdo nebude lidem lhát a v případě problému se za jejich věc postaví. Toto lze učinit velmi rychle, jen lidé musí tuto změnu sami chtít. A pokud by v Česku měl takovýto režim vzniknout, byl bych moc rád, protože bych věděl, že lid bude svobodnější, kde již nepůjde o řízení lidí za účelem možnosti svrhnutí mocných, tedy zisku peněz, protože lidé si budou uvědomovat vlastní negativa a své postavení ve společnosti, a tudíž i druhé budou brát jinak. Druhá možnost je daleko kultivovanější, než předchozí verze. Jedná se o variantu, kterou jsem nabízel na oddlužení celého státního dluhu. Vytvoří se společnost, která za běžného procesu bude vlastnit 40 -ti procentní obchodní podíl všech společností, které budou nově zřízené. To znamená, že tato společnost nemá státní hranice a díky financím z dotací EU se vytvoří portfolio firem působících nejen v Česku. To je podstatné, protože zahraniční měna v podobě zisku je jediným nástrojem na odstranění inflace, a tedy náplastí na ony úroky. Čím vyšší bude počet firem, tím větší bude samostatnost, a pokud tuto firmu bude vlastnit stát a bude své obchodní podíly sdílet s jinými obchodními celky, tak si do státního rozpočtu nejen zajistí obchodní kapitál na další investice, ale zhruba po pěti letech bude mít dostatek firem na to, aby byl schopen začít účelně oddlužovat státní dluh. Do dalších dvou a půl let by měl být celý dluh plně splacen, ve spolupráci s 30 -ti procentní spoluúčastí veškerých daní, které by se odčlenily ze státní kasy na umoření státního dluhu. Je to velmi dobrý nástroj, který bude popsán v jedné samostatné kapitole, abyste měli možnost načerpat kreativitu při nastavování Vašeho obchodního modelu. V případě realizace tohoto kroku lze kdykoli přistoupit k třetí variantě, protože se jedná o společnost absolutně nezávislou na monetárním systému, ale generující dost slušné zisky. Třetí možností je, aby se všichni místo všech obchodních aktivit vydali do ulic a protestovali proti

tomuto systému. Vítězstvím by bylo, jak uvádí ve svém filmu režisér Peter Joseph, odevzdání veškeré hotovosti, čímž by postupně došlo k odstranění materialismu. Něco jako byla ideologie komunismu, ale s obrovskou šancí na úspěch, protože závislost na financích by byla pryč. Jenže problém je s jídlem a všeobecně se základními potřebami. Jít do nového systému pouze s ideologií využití moderních technologií je nesmysl, byť je pravdou, že fosilní paliva nepotřebujeme a jen kvůli obrovským ziskům tyto netransparentní hodnoty udržujeme. Věřte, že dnešní technologie, které máme a které jsou schovány pečlivě v šuplíku, tak se objeví přinejmenším za 150 let. Například gravitační pohony, což je technologie alternativní energie, která vyrábí elektrickou energii na základě působení zemské gravitace. Znám osobně člověka ze Slovenské republiky, který na malý kufřík již několik měsíců dodává elektrickou energii do 3 rodinných domů. Jen tak. Ale může s tím na světlo? Nemůže. Takových projektů bylo již mnoho, on je jeden z mnoha. Kde bychom mohli být dnes, nebýt špatně nastavenému systému? Raději se podívejte na filmovou trilogii Petera Josepha, která opravdu není špatná. A když budete u shlížení videí na YouTube, tak se mrkněte na další krásné zpracování zákulisních machinací „Podraz jménem Obama (Obama Deception)“, a věřte, že takových pořadů je spousta a spousta a spousta. Žádné teorie, jen fakta. Teorii z toho vytvoří ten, kdo je líný si vše ověřit z jiných nezávislých zdrojů. Kdybych já byl v čele takového státu, kde by vládla demokratická monarchie, tak bych zajistil, aby lidé se měli daleko lépe, než se mají dnes. Zvýšil bych jim životní standard a zajistil budoucnost na několik generací, než by přišel někdo, kdo by to celé zničil. Možná by to zprvu vypadalo jako diktátorství, protože na nový systém si lidé musí zvyknout a musí pochopit, že sobeckost a materialismus vede k postupné záhubě. Ve výsledku by lidé pochopili, že se jednalo o nejlepší strategický tah ve vývoji lidstva, jaký kdy mohl být, který nejen zajistí blahobyt všem, ale zajistí hlavně nejbezpečnější místo pod sluncem. Bohatí zůstanou vždy bohatí, ale řídit lidi se dá i jinak. Víte, můj děda mi jednou řekl, že až umře, tak vše se sestrou podědíme, že si to do hrobu nevezme. Děda umřel a nic jsme nepodědili, protože systém demokracie nabídl jen dvě varianty rozhodnutí. Zaplaťte poplatky, nebo se toho vzdejte. Tenkrát jsme peníze neměli, takže jsme se dědictví vzdali. V novém systému by šlo o lidi samé, protože by se měnily dosavadní systémy, a nejen ve školství, aby byl využit dětský potenciál, který je nynějším režimem potlačován jen proto, aby byli lidé poslušní a dělali co je potřeba. Když už člověk má být součástí lidské farmy, tak ať dělá to, v čem je nejlepší a co ho to bude bavit. A pokud by se slovenský lid chtěl k takovému režimu připojit, proč ne. Jejich politická situace je v daleko větším propadlišti, než ta naše. Ať se připojí klidně i okolní státy, protože i těch se to týká. Ony nejsou výjimkou. Toto až se dozvědí naši polští sousedé, tak opět budou boje. Za Karla IV. byl asi největší rozmach. I Karel IV. měl své nedostatky, ale všichni ho vidíme v kladech. Jsme královský stát, tak ať je zvolen král, který bude náš lid ochraňovat a řídit. Lid oddaný svému králi, je spokojený lid, a pokud někdo nesouhlasí, tak ať jde tam, kde si myslí, že mu bude nejlépe. Nejde o to brát lidem majetky, nejde o to brát lidem svobodu, ani o to, aby se lidem činilo něco špatného. Jde pouze o to, aby lidé na sobě neparazitovali a pokud přijde nějaký dobrý nápad, aby se profesionálové na to podívali a řekli, to je fajn, mohli bychom to sem začlenit. Lidé musí dospět do jakési Harmonie všeobecné a vzájemné spokojenosti na základě osobního uvědomění. Pak se budou cítit bezpečně, což pochopí i jiní, kteří se budou snažit do České republiky dostat za každou cenu, což by zvýšilo populaci lidí o čtyřnásobek až šestinásobek z původní hodnoty obyvatelstva. Lidé vyhledávají bezpečí, svobodu a lepší životní standard. Fakt uvědomění I. Jenže, vše výše popsané je opět pouhým nástrojem pro Vaše momentální uvědomění. Co je nyní podstatné, byste nebyli schopni přijmout a pochopit bez výše popsaných textů. To, že jsem Vám rozklíčoval režim dnešní doby, je jen pro Váš intelektuální rozvoj pro obchod, protože pokud někdo chce být úspěšný v obchodu, tak musí mít nejen rozšířené informační složky o pravé podstatě režimu, ale musí i znát onen systém, aby byl schopen se v něm správně orientovat, případně se i bránit. Pokud znáte systém, tak přesně víte, co můžete a co nemůžete vytvářet, co bude účinné a co nebude účinné pro trh, nebo pro Váš život. Výše máte jasně definován základní systém a nastavenou podstatu člověka. Ale obchod a Svět není jen o tom špatném, proto máte

nastaveno i řešení, které je shodné se systémem nastavení ve firmě. Ale nenechte se zmást tím, že chci, abyste měnili systém, protože tato kniha je o orientaci v tomto systému. V tomto systému chcete být úspěšní a nejen úspěšní, ale ti nejlepší. Jen se musíte onen systém naučit správně používat, k čemuž dojde pouze tehdy, pokud ho správně pochopíte. A pokud si neuvědomíte informace, jaké jsou výše popsány, tak bez tohoto základního uvědomění, nemůžete nikdy uspět. Pravda bolí, ale to je jen část pravdy. Pravda má daleko větší a hlubší dopad, který je potřeba si uvědomovat. Ale nebojte se. Ať už je Svět a celý systém prohnilý a špatný, tento krok uvědomění Vás vystřelí intelektuálně tak vysoko, že Vám nejen veškeré nové věci budou do sebe zapadat jako puzzle, ale budete i přesně vědět jak reagovat, nebo čeho se držet. Proto pojďme dál, abychom o nastaveném systému věděli vše podstatné a mohli si utvořit svůj lepší Svět. Nyní se pustíme do samé podstaty a ideologii, co by bylo krásné, necháme být. Systém demokracie, není možné nikdy rozbourat, aniž by se zapojila masa obyčejných lidí, protože samotný převrat (Sametové revoluce) byl předem naplánován, ale nikoli komunisty. Představte si, že hnutí underground, začalo zostřovat své protikomunistické tlaky, které vyústily v samotný převrat. Vedení komunistické strany o tomto kroku vědělo, a protože byl u moci Michail Sergejevič Gorbačov, který od počátku hlásal, co hlásal, tak naši komunističtí představitelé byli velmi dezorientovaní, nechtěli udělat chybný krok, a proto raději nedělali nic. Jediný, kdo dělal svoji práci, byla policie na základě dávno daných příkazů. V momentě, kdy započala revoluce, tak do toho přišli mocní lidé ze západu (což bylo někdy v době mezi 10. listopadem 1989 až 14. listopadem 1989) a vytvořila se dohoda o převratu a plynoucích výhod pro vůdce komunistické strany Československa, což bylo pro vůdce strany v ten moment nejideálnější řešení. Proto policie ani vojsko 17. Listopadu 1989 neobdržely příkaz k potlačení davu. Nebo si myslíte, že v době, kdy existoval trest smrti, by po zaznění dávek z pušek na Václavském náměstí někdo stál? Komunistům šlo o klid a dodržování režimu a lidský život neměl hodnotu. Návštěvníci ze Západu také zajistili, aby 17. listopadu byli v Praze lidé, kteří byli komunistickým režimem několikanásobně odsouzeni k trestu smrti. Třeba lidé ze Svobodné Evropy, kteří přenášeli zprávy o revoluci pro Ameriku přímo z Prahy. (Jak se do Prahy dostali? Jak se dostali z exilu přes hranice? Jak mohli nabýt tolik sebedůvěry, když v den revoluce již byli v Praze a přitom věděli, že příchod do Prahy je jistá smrt? Jak mohli vědět, že vůdcové komunismu davy nerozpráší? To je vsuvka pro Vás, abyste si sami ověřili, že tito lidé opravdu v Praze byli). Proto v Českém rozhlase hrál Kryl. Tedy, představitelé komunistického režimu a mocní představitelé ovlivňující celosvětový demokratický režim vytvořili dohodu, kterou Rusko vyhodnotilo jako velmi výhodnou. Ne, ne, vše je o penězích. Až si projdete mnou navržená videa, tak se Vám bude chtít zvracet, minimálně tři dny budete absolutně bez života jako já. Zároveň budete plni energie, kde budete chtít vyjít do ulic a po týdnu si opět stoupnete na zem a budete přemýšlet co dál. Vše si pospojujete a pochopíte, jak vše funguje a jak má vše svůj politický řád, který je rozdělován na pravou podstatu a mlhu implementovanou do společenské šablony. Vše mělo svůj politický řád přeměny, se kterým přišly organizace a tajná společenství (tvůrců a zakladatelů demokracie), což nejsou ústřední postavy dnešního a minulého režimu. Proto jsme měli a máme Ústavu, která se nezměnila, ani nemůže změnit, protože politici vědí, že jakýkoli zásah ve změně momentálního režimu, by byl ihned potrestán ve formě ekonomické války, s nástroji našich vlastních státních dluhů. Víte, jak fungují státy, které nemají peníze na splacení? Zaberou se věřiteli a vytěží se jejich surovinové zdroje, to se ostatně děje v Africe a proto je uprchlická krize. Lidé jen tak hromadně nezačnou utíkat. Někdo musel strategicky vyvolat impulz, aby se zabrala strategicky Afrika. Afrika, která má největší naleziště snad úplně všeho na Světě. Války, boje o moc. Čína jde pomalu a jistě z druhé strany, tak je potřeba vše řešit, aby nakonec globální řízení lidí nepřipadlo Číně. Ostatně o tomto nerozhodli jako vždy politici, ale soukromníci. Najedou tam vojska, které vytvoří pořádek a následně gigantické korporace vše poničené opětovně postaví. Jako dárek budou moc těžit a podnikat, tím ovládnou a převálcují zbylý trh apod. Klíčoví lidé dnešní politiky moc dobře vědí, jak se celá věc v Africe má, a dokonce vědí, jak se měla naše politická situace při převratu u nás. Ostatně paní Havlová od zesnulého pana exprezidenta to jistě tuší také. Pan exprezident Havel byl jakožto disident ze všech těch lidí, kteří se převratu účastnili, vybrán a mediálně dosazen jako nejideálnější osobnost do funkce dočasného prezidenta republiky. Proto byly za Havla velmi dobré vztahy s USA. Využilo se již vzniklých nástrojů z roku 1977 jako je Charta 77 aj., proto se vše krásně tvářilo, jako že iniciativa je vedena z lidu a z této sorty lidí. Myslím, že pan exprezident Václav Havel byl osobou, která byla lidsky zaměřená na lidi, s tou vadou, že upřednostňoval a sdílel myšlenku globálního řízení lidí. Druhou osobou byl exprezident Václav Klaus, který sice již nebyl tak lidský, ale stále mu nikdy nešlo o parazitování na své funkci prezidenta.

Šlo mu spíše o posunutí českého státu do lepší ekonomické situace, kterou ale ještě více zadlužil, dluhem, který máme. (Jinak, málokdo si uvědomuje, že po revoluci našemu panu exprezidentovi Václavu Klausovi vykradli v Praze luxusně zařízený byt a oficiální škoda byla za mnoho miliónů korun, ale faktická byla o dost vyšší. A hádejte, kdo byla osoba z tria zlodějů? Napovím Vám, luxusní zloděj. Traduje se, že našel něco, co neměl… Nikdo se již neptá, protože pravé podstaty se zastírají naplánovanými machinacemi a větším zlem, než bylo a hlavně o takovýchto machinacích neví ani sám poškozený. To ovšem nehovořím o tom, že pan Klaus je zvíře. Vůbec ne. Pana exprezidenta si velice Vážím, i když některé jeho názory nesdílím.). Dnešní prezident Miloš Zeman je osoba, která zneužívá a využívá své postavení prezidenta pro uspokojení svých vlastních potřeb, a tím pádem nemá potřeby něco viditelného pro lidi činit. Jeho složka je čistě demokraticky založená za účelem dodržování pořádku a kázně, plynoucí z řízení lidí demokratického režimu, o čemž vypovídají i vsuvky, o kterých jsem již psal. Zároveň se jedná o osobu, která přesně zná systém zákonodárství a přesně ví, že prezidentem bude jen jedno období, což vyplývá z veřejného mínění lidí, ve kterém absolutně jako člověk prohrál. Miloš Zeman se do prezidentské funkce aklimatizoval pozdě, ale to je již minulost. Bez podpory Západu, bychom tohoto převratu nikdy nedosáhli. Proto byly a jsou dobré vztahy s USA apod. Disident byl vždy o papíru a tužce. Nebyla to osoba, která by postávala na ulici a skandovala proti režimu. Ale pojďme si to sdělit jinak. Česká republika je tak malinkatá země, že nemůže nyní nic jiného, než poslouchat. Její finanční prostředky a surovinové zdroje (nerostná bohatství) jsou velmi omezené, včetně počtu obyvatel. V tom jsme závislí na jiných státech díky systému, který je po ekonomické stránce nezvratný. Všichni si uvědomte, že celý náš Svět je řízen několika klíčovými lidmi, kteří ovládají strategické ekonomické zdroje po celém Světě. (Mimo Ruska, tam alespoň nějakou svobodu nyní mají, díky Putinovi, kterému jde jak o moc, tak o lidi. Rusko jako jediné nám nejblíže není ovládáno těmito mocnými, a proto započala ekonomická válka, v podobě snížení rublu…. Je ovlivněn ekonomikou, ale i tu z části vytváří on sám, díky velkému průmyslu. Jen si položte otázku, jak může Angela Dorothea Merkelová (Německo) udělit Rusku sankce? A když nelze Putina ovládat a nemají nad ním moc, tak ekonomicky sníží hodnotu rublu? Ty, ty, ty Putine… Zapomeňte na média, která šíří jiné, byť logické zprávy. Vstupem Obamy do úřadu se Putinovi podařilo vymanit z jejich područí, změnil politický systém vstupem do funkce hlavy státu). Tito soukromníci ze Západu jsou ti, kdo jsou díky finančnímu a strategickému vlivu v průmyslovém hospodářství schopni změnit politický režim. Oni jsou ty klíčové postavy našeho systému, byť nežijí ani nejsou v Česku. Vše začalo různými společenstvími, nebo tajnými spolky, chcete-li, jako jsou: Skulls, Bilderbergers, Rada pro zahraniční vztahy - CFR, Měnový Fond, Trojstranná komise. Veškerá tato společenství nebo organizace jsou velmi precizně rozděleny, nejen lidmi (členy), ale i strategickým politickým vlivem s ekonomickým podtextem. Pod ně teprve spadá Evropská Unie apod. Převzato z médií: („Tajná společenství - současnost“: Představte si systém, CFR, v němž by nejbohatší a nejmocnější lidé Světa, vlastníci největších korporátních společností Světa, ovládali celý Svět. Byl by ovládán soukromými společnostmi pod vedením CFR. Tyto korporace mají společný obrat ve výši dvojnásobku hrubého národního produktu celých Spojených států amerických. Zaměstnávají více jak 25.000.000 lidí jen ve Spojených Státech, kde je jejich moc určitě dostatečná na to, aby pohnula politickými pákami kdekoli na Světě. Jenže CFR tvrdí, že jsou jen nevinným výzkumným týmem, jak tvrdí její členové. Mezi členy patřili a patří nejvlivnější lidé světa. Jedna věc je jistá: jedná se o skupinu, kterou má v rukou několik vlivných lidí, přičemž jejich síla je tak mocná, že může sloužit jak k dobru, tak zlu). Zdroj: YouTube.com – Tajná společenství – současnost Pojďme si ty moje rozporuplné myšlenky, které na Vás určitě působí chaoticky a nejistě, místy až negativně, podpořit trochou ověřitelných faktů, abyste správně určili, kam tyto informace budou zařazeny a vymazali tak naučené myšlenky ze společenské šablony. Nyní uvedu článek zpracovaný na základě faktů, které se nepíší jen zde, ale všude ve Světě. Zdroj: pravda-tv.com, je relevantním nosičem prověřených informací, které Vám budu v překladu z Němčiny reprodukovat. Můžete si je sami prověřit různými odkazy.

(„Nikdo není beznadějněji zotročený než ten, kdo falešně věří, že je svobodný!“ – Goethe. Co ještě nedávno bylo označováno za podivnou, ,konspirační teorii,“ se nyní rýsuje konkrétně. Řeč je o odstranění hotovosti, jako to v současnosti požaduje ekonomický expert prof. Peter Bofinger. Spolková vláda se podle jeho návrhu má zasadit za zrušení hotovosti., , To by bylo jistě dobré téma na summit G-7 a jeho agendu na zámku Elmau“. Od 7. -8. června 2015 se koná každoroční show pro voliče a vystřelují se kouřové granáty, aby se odvrátila pozornost obyvatel od toho podstatného. Rozhodnutí zrušit hotovost s největší pravděpodobností padne o týden později, přesněji řečeno od 10-14. června 2015 ve 45 km vzdáleném Telfsu (Rakousko, oblast v Tyrolsku) na zasedání skupiny Bilderberg. Ta je považována za tajnou světovou vládu. Setká se tam 100 až 150 hostů, včetně šéfů vlád, velkých finančníků západní Evropy, USA a Kanady, stejně jako vedoucí průmyslníci a horní vrstva z největších a nejznámějších mediálních společností na světě (rovněž některé evropské šlechtické rody). Údajně se účastnili nejdůležitějších rozhodnutích v posledních desetiletích, jako je zavedení eura, jak to sám přiznal čestný prezident Bilderbergu Davignon. Jejich pomocníci v politice občanům prodávají požadavky Bilderbergu, jako by to byly jejich vlastní nápady. Proto není divu, že se o tom v oficiálních médiích neobjevují žádné zprávy. Jinak to vypadá ohledně summitu G 8-1 (G 7), o kterém se informuje do nejmenších detailů, aby se vyvolal dojem, že se jedná o významnou událost. Zrušení hotovosti bude vedle otázek ukrajinského konfliktu a podpory uprchlíků, kteří proudí do Evropy, vysoko na programu letošního setkání Bilderbergu. Nebezpečně blízko se blíží k jednomu z hlavních cílů agendy a tím je úplná kontrola každého jednotlivce. Celý finanční systém by se potom stal jen čistě virtuální a naprosto netransparentní, neboť nevyžaduje žádné fyzické peníze. Banky již potom nemusí mít ani 1-2% vlastního kapitálu jako dosud, kdy už nikdo není schopný vyzvednout skutečné peníze. Virtuální peníze se potom mohou zcela svévolně generovat úplně z ničeho. To znamená, že centrální banky budou mít možnost si své bilance nekonečně nafouknout, všechno virtuálně manipulovat a na věky držet úrokové sazby v mínusu. Cena, kterou občané zaplatí, nebude jen ztráta vlastních peněz, ale současně ztráta posledního kousku svobody. Takovým lidem, kteří nejsou v souladu se systémem (tedy neposlušní, disidenti), v každém okamžiku může zablokovat účet. A potom v pravém slova smyslu zhasne. Lidem bude odepřena jakákoliv možnost obživy. Jak se tak esenciální věci prosazují proti vůli obyvatel, je vidět na následujícím prohlášení stávajícího předsedy Evropské komise Junckera: „O něčem jsme rozhodli, pak to necháme v prostoru a chvíli vyčkáme, co se stane. V případě, že nedojde k velkému pokřiku a povstání, protože většina lidí nemá ponětí, co bylo rozhodnuto, budeme pokračovat krok za krokem, až nebude cesty zpět.“ Der Spiegel 52/1999 Aby k tomu nedošlo, je důležité, aby se stále více a více lidí dozvědělo o těchto machinacích.) Zdroj: pravda-tv.com Jen pro lepší objasnění celé problematiky si na YouTube vyhledejte pořad s názvem „Tajná Společenství - současnost“ a pochopíte systém řízení lidí. Myslím, že je pořad zpracovaný velmi slušnou a renomovanou společností, která na důvěryhodnosti hodně přidá. Pojďme tedy dál, abychom se posunuli tam, kam potřebujeme. Ano, můžeme toto celé řešit i tím, že si řeknete: „nyní peníze jsou“, ale je potřeba si uvědomit, že za pár let nebudou, a každý člověk nejenže bude kontrolován, ale i obchod bude totálně špatně řízen. Obchod už nebude to pravé obchodní prostředí. To kouzlo vymizí. Vymizí za pár let, až nebudou hotovostní finance a budeme díky virtuální měně každý kontrolován, protože hotovostní finance nám dávají alespoň trošku té svobody. (Virtuální měna byla těmito pány spuštěna v jakémsi testu Bitcoinu (Kryptoměna), jen proto, aby věděli, jak odstranit negativa a zároveň aby lidé tuto měnu začali vnímat, tedy implementovali vše do společenské šablony. Pak v určitém momentě přijdou na scénu s virtuální měnou a veřejné mínění lidí nebude proti a bude

snáze přijata). A naše politické strany? Myslíte, že když jim někdo nabídne, aby se výměnou za oddlužení zbavily měny, tak to neudělají? Ve filmu Petera Josepha je na konci filmu uveden záběr na absolutní změnu systému spočívající ve zřeknutí se měny v jeden moment na celém Světě. Fajn, to je taky jediná možnost, jak toho docílit, protože by se zrušení měny týkalo jiného systému myslícího pouze na naši budoucnost. Máte ale ten pocit, že by se všichni v jeden moment rozhodli změnit systém? Jako že by všichni lidé vyšli do ulic? Ti bohatí i ti chudí? Že by pak vše bylo zadarmo a všichni se dostali na stejnou úroveň? Nebyli by ani bohatí, ani chudí. Jasně, super myšlenka. Všichni máme všechno, nikdo nemá to lepší. Všichni všeho máme dost. Ale takhle lidé nepřemýšlejí, Petere. Lidé se ani pořádně k těmto informacím nedostanou jen proto, že jsou zapojeni v procesu honby za penězi. Řízení lidí je nejdůležitějším faktorem na Světě k tomu, aby byli lidé nejlépe ovladatelní, a to jen díky virtuální měně. Představte si svět, kde nebude žádná hotovost, ale pouze virtuální měna, za kterou budete nakupovat a hradit absolutně vše, tak jako doposud. Mediálně půjde o jednoduchost, protože využijí společenskou šablonu jen proto, abyste sami přijali, že virtuální měny existují. Takže první krok zajistili, a pak jde o ty argumenty pro lidi, které mají pro lidi určitou hodnotu: skoro nikdo Vás již neokrade a nepřepadne, skoro nikdo Vám neunese děti a nebude vyžadovat výkupné, vše bude rychlejší a transparentnější. Výplatu budete mít jedním kliknutím, úroková sazba bude nižší. Celosvětová krize již nehrozí, takže blahobyt a podobně… Ani nevidíte, jak se vše utváří, protože jste přesvědčeni o technologickém a kapitalistickém rozvoji, ale není tomu tak. Jak jsem již napsal, „To co se neustále opakuje, to co opakovaně prožíváme, nebo činíme, tak bude námi vhozeno do podvědomí a tudíž bude námi i odsouhlaseno (přijímáno).“ Absolutně stejný systém, jako je dnes, ale založený na platbě kartami, bez hotovosti. Nebudeme poslouchat a zablokují nám účet a pak budeme totálně mimo hru. Negativní rozhodnutí je pojímáno jako disidentství a pozitivní jako postoj spořádaného občana. Pro Vás se nic nezmění. Stejné nátlaky jako jsou sociální dávky, však mi tě demokraticky donutíme, abys poslouchal a dělal to, co mi chceme, disidente. Nebudeš poslouchat? Tak si umři, protože ti zablokujeme celý osobní účet na základě jiného tvého přestupku, my již nyní víme, jak jsi závislý na našem systému, takže víme předem, jak se rozhodneš. Jak můžeme vědět, že nám nenastaví příděly, které budou pro chudou a střední třídu? „Musíme šetřit, abychom nevyčerpali naše zdroje, proto budou zřízeny specializované obchody, kde si budete moct nakoupit potraviny, oděv a jiné základní potřeby, protože pokud vyčerpáme naši planetu, tak jsme jako lidi skončili.“ A oni? Specializovaná území, kde my jakožto izolovaný lid nebudeme schopni ani pomyslet na to, jak oni žijí. Nebudeme mít na kraviny čas, protože boje o holé přežití teprve přijdou. Nezapomeňte, že 1% celosvětové populace má v majetku 47% celosvětového bohatství, tedy vlastní skoro celou jeho polovinu. Exekutor nám již dnes v případě dluhu sáhne na celý účet, i když je dluh minimální. To je jen taktika působení na všeobecné vnímání člověka, což se po čase stane standardem, protože na této platformě se postaví zákony budoucna. Alespoň budeme poslouchat, nebo jsme všichni mimo hru. Věřte mi, že mé informace jsou velmi přesné, ale takový je život. Ať žije svoboda a dokument AKTA, nebo ať žijí společensky šťastní lidé, kteří nevnímají pocit křivdy, nebo nátlaku? Nebo ať žijí lidé, kteří si koupili novou Škodu Octavia do osobního rodinného majetku? Citace: („Dámy a pánové. Slovíčko „utajení“ se nelíbí nikomu ve svobodné a otevřené společnosti. A my, jako lidé jsme neodmyslitelně a historicky postaveni před tajné spolky, tajné přísahy a tajné činnosti. Celosvětově před námi stojí jednotné a nelítostné spiknutí, které v prvé řadě spoléhá při rozšiřování svého vlivu na skryté prostředky, na infiltraci místo invaze, na převrat místo voleb, na zastrašování místo svobodné volby. Je to systém, který odčerpal obrovské množství lidských a materiálních zdrojů na vybudování silného spojenectví, vysoce efektivní mašinérie kombinující vojenské, diplomatické výzvědné, ekonomické, vědecké a politické operace. Jejich přípravy jsou skryté, a nebudou nikdy zveřejněny. Jejich chyby jsou pohřbeny, a nejsou v titulcích novin. Odpůrci jsou umlčeni, a ne oceněni. Na náklady se nikdo neptá, žádné tajemství není odhaleno. To je důvod proč aténský zákonodárce Solon prohlásil za zločin jakéhokoli občana, když ustoupí takovým praktikám. Žádám vás při velkém a nesmírně těžkém úkolu informovat a upozornit americké občany, a jsem přesvědčený, že vaší pomocí bude moci být člověk tím, kým se narodil: svobodný a nezávislí.)

Začátek proslovu 38. prezidenta JFK - Johna Fitzgeralda Kennedyho - bývalého prezidenta Spojených států amerických pár týdnů před tím, než byl v Dallasu neznámým atentátníkem zastřelen). A věřte, že shodujících informací je daleko více, které jsou podrobně popsány v knize: Podnikatel Vs. Podvodník. Spousta konspiračních teorií je velmi úzce provázána za jedním jediným účelem. Nesvoboda člověka. Jenže mezi Vámi se najdou tací, kteří ihned pošpiní veškerou snahu těch, kteří se snaží o šíření pravd mase lidí. Nepřemýšlí o textech, o vazbách a tím vytvoří negativní reklamu článku. Pokud Však jste jiného názoru, a souhlasíte s výše napsaným, tak mi napište. Petr Fabián

URL| http://petrfabian.blog.idnes.cz/c/4946...teorie-o-nesvobode-cloveka.html?ref=rss

Informatorium 3-8 Máme se cukru bát? 5.2.2016

Informatorium 3-8 str. 18 Chceme žít zdravě PhDr. Helena Chvátalová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

V posledních desetiletích je u nás spotřeba cukru v porovnání s odbornými doporučeními téměř dvojnásobná. Jednou z příčin je vysoká spotřeba potravin, do kterých se cukr bohatě přidává, což jsou sladkosti, cukrářské i pekárenské výrobky a zapomenout nesmíme ani na slazené nápoje, které mají v oblibě hlavně děti. Sacharidy (též glycidy, nepřesně cukry) znamenají pro tělo především zdroj důležité energie. Abychom zvládali každodenní povinnosti a aktivity běžného života, jsou pro nás jednoduché sacharidy nezbytné (na příjmu cukru je závislý například mozek a červené krvinky). Sacharidy tvoří také energetickou rezervu ve formě glykogenu. Jsou nezbytné pro zajištění stálé hladiny cukru v krvi (glykemie) a jako zdroj pohotové energie. "Nadbytečná konzumace sacharidů však vede k nadbytku energie, a pokud není spotřebována, ukládá se v těle ve formě tuku," řekla vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze a členka Fóra zdravé výživy (FZV) Mgr. Tamara Starnovská. A uvedla dále, že z celkové energetické hodnoty v našem stravování by měly sacharidy tvořit asi 55 %. "Například z 2000 kcal (8400 kJ) to znamená 1100 kcal (4620 kJ) uhrazených sacharidy, což se rovná 275 g; 1 g sacharidů dodá 4 kcal (17 kJ) energie, tedy stejně jako 1 g bílkovin, ale méně než 1 g tuku (9 kcal/38 kJ). Pokud počítáme se třemi hlavními jídly, vyčerpáme jimi (chlebem, přílohami) ve standardních porcích asi 150 g sacharidů OE například 120 g žitného chleba obsahuje 55,2 g sacharidů, 250 g brambor 37,5 g sacharidů, 150 g vařené rýže 39 g sacharidů, 120 g houskových knedlíků 50,4 g sacharidů, 1 banán 27,6 g sacharidů, 150 g hroznového vína 32,4 g sacharidů atd.," uvedla Tamara Starnovská. A vysvětlila také, že důležité zdroje vlákniny jsou současně i zdroji sacharidů, musíme tedy při výběru potravin myslet i na to, že např. z ovoce a obilovin získáme kromě vlákniny často i nezanedbatelné množství sacharidů. Není tedy dobré sledovat při výběru potravin pouze jeden parametr, ale je třeba brát zřetel na celkové složení i další složky potravy. Ve vztahu k využitelnosti v tenkém střevě můžeme sacharidy dělit na stravitelné a nestravitelné. Nestravitelné jsou jak některé oligosacharidy, tak některé polysacharidy, které nazýváme vlákninou. Té by měl dospělý člověk konzumovat alespoň 25 g denně (z vyšší dávky vlákniny profi tují hlavně diabetici 2. typu). U dospělého člověka by měla být maximální dávka cukrů (jednoduchých sacharidů) 90 g na den (u diabetiků je maximální dávka stanovena na 50 g cukru na den), přidaného cukru (tj. cukru např. v nápojích, sladkých výrobcích) pouze 60 g na den OE ovšem je třeba si uvědomit, že k dosažení

tohoto množství stačí vypít něco přes půllitr (600 ml) slazeného nealkoholického nápoje. Tato doporučení odje povídají roční spotřebě 22 kg cukru na osobu, V roce 2012 však u nás byla spotřeba 34,5 kg na osobu Věnovat při hodnocení jídelníčku pozornost cukru je důležité. Cukr je nositelem oblíbené sladké chuti, jídla, která ho obsahují, jsou atraktivní a oblíbená, často hlavně u dětí . Jeho vyšší konzumace však vede k nadbytku energie a tím ke zvyšování tělesné hmotnosti. Nárůst obezity ve všech věkových kategoriích včetně dětí je alarmující a lékaři již dlouho "bijí na poplach". V souvislosti s příjmem cukru a jednoduchých sacharidů je třeba si uvědomit, že mnohé potraviny jsou nejen významným zdrojem cukru, ale i tuku, což je kombinace velmi nevhodná. V konzumaci potravin je také někdy nevhodně upřednostňována fruktóza, která má sice nízký glykemický index, ale ukazuje se, že negativně ovlivňuje lipidové parametry a je tedy velmi riziková. To bylo potvrzeno u diabetiků OE pokud nahradili klasický cukr fruktózou, měli sice lepší kontrolu glykemie, ale prudce jim vzrostla hladina triglyceridů a následně i hladina cholesterolu v krvi. V poslední době se v potravinách stále více užívá i kombinace fruktózy a glukózy jako glukózovofruktózový sirup, což ale z hlediska zdravotního nic pozitivního nepřináší. Podle klinické studie, která srovnávala množství zkonzumovaných nápojů a jejich vliv na zdraví, se neukázal rozdíl, pokud lidé konzumovali nápoje slazené cukrem nebo nápoje slazené glukózou a fruktózou, či vysokofruktózovým sirupem. Průzkum FZV Fórum zdravé výživy provedlo v říjnu 2015 při příležitosti celostátní odborné konference s názvem "Potraviny v hysterii" miniprůzkum zaměřený na potraviny, které jsou v současné době v centru laické i odborné pozornosti. Miniprůzkumu na http://www.fvz.cz se zúčastnilo celkem 152 respondentů, z toho 37 % tvořili nutriční terapeuti, 13 % poradci pro výživu, 20 % studentia 30 % "ostatní". Na otázku: "Doporučili byste zdravější varianty slazení, než je cukr?" odpovědělo více než 85 % respondentů, že ano a jako vhodné alternativy doporučili např. med, stévii, ovoce. Častá byla i odpověď, že nejlepší je nesladit vůbec Více než 40 % dotázaných zastává názor, že cukr je stejně škodlivý jako tuk, téměř 39 % respondentů vidí větší problém v cukru. Někdy přispívá ke zvyšování cukru v potravě i snaha za každou cenu omezit např. nasycené nebo transmastné kyseliny. U nízkotučných výrobků se totiž zvyšuje obsah sacharidů. Proto pozor na nízkotučnou, tím tedy vysokosacharidovou stravu. "Jedná se zejména o stravu bohatou na jednoduché sacharidy a potraviny obsahující škrob, které ale mají zároveň vyšší glykemický index," uvedl RNDr. Pavel Suchánek, výzkumný pracovník Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a člen Fóra zdravé výživy a dodal, že nasycené tuky je i nadále třeba omezovat, ale jejich místo v jídelníčku nesmíme nahrazovat jednoduchými sacharidy a potravinami s vysokým glykemickým indexem. Co bychom měli vědět, když nakupujeme a vaříme Měli bychom sledovat na obalech potravin informace o obsahu cukru i tuku. Měli bychom se vyhýbat výrobkům, které obsahují jak hodně cukru, tak nasycených mastných kyselin. Když už takové výrobky chceme koupit, měli bychom si vybrat ty, které obsahují jedno nebo druhé. V jídelníčku bychom měli dbát na zastoupení sacharidů a tuků nejlépe ve formě komplexních sacharidů a kvalitních rostlinných tuků s převahou nenasycených mastných kyselin. Sacharidové potraviny bychom měli konzumovat vždy jako součást pokrmu (přílohy, pečivo) a ne jako samostatné pokrmy (samotné piškoty, rohlík mezi jídly). Konzumaci sacharidů bychom si měli rozdělit na více porcí v průběhu celého dne. Cukr nebo jeho alternativy bychom měli používat jen málo, měli bychom se zvláště vyhýbat slazeným nápojům. Kromě nich je zdrojem cukrů také většina energetických nápojů, zrádné mohou být i ovocné džusy, které jsou považovány za zcela zdravé nápoje (většina z nich je poměrně hodně přislazována). Mezi zdroje cukru patří také kečupy, hořčice, dresinky. Nemalé množství cukru může být v jogurtech s ovocnými doplňky. Hodně cukru je také v ovoci, které má ovšem řadu velmi příznivých látek včetně vlákniny. Obecně se doporučuje konzumovat tři porce zeleniny a dvě porce ovoce denně. Pokud nezvládneme uhlídat množství cukru nebo tuku v potravinách, případně se rozhodneme si "zamlsat", měli bychom to kompenzovat přiměřenou pohybovou aktivitou. Je tedy dobré číst složení potravin a sledovat nejen obsah klasických cukrů, ale i

glukózovofruktózových sirupů (viz výše). Pokud se podíváme na glykemický index jednotlivých potravin, můžeme zjistit, že sladké potraviny a cukry mohou mít nižší glykemický index než potraviny bohaté na škroby (např. sladké ovoce versus chléb). Je tedy třeba sledovat nejen příjem cukrů, což je vzhledem k jeho sladké chuti jednoduché, ale možná daleko rizikovější z hlediska obezity i lipidových parametrů jsou potraviny bohaté na škroby s vysokým glykemickým indexem (např. extrudované křehké chleby). Škroby ovšem na rozdíl od cukrů nevyvolávají ihned pocit sladké chutia tedy se nám nerozsvítí"varovné světélko", které nás upozorní na rizikovost nadměrné konzumace dané potraviny. Na všechna tato "pravidla" bychom měli myslet i u dětí ! GLYKEMICKÝ INDEX (GI) bezrozměrná veličina, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Vychází se z toho, že glukóza má glykemický index 100. Například celozrnný chléb má GI 65, takže glukóza obsažená v celozrnném chlebu je tělem využita za cca 2x delší dobu než glukóza v čistém stavu. Glykemický index ovlivňuje mnoho faktorů, jako je obsah vlákniny, postup přípravy, délka vaření dané potraviny apod. Hodnotu GI potraviny nelze brát jako jediný faktor ovlivňující reakci glykemie. Protože rychlost vstřebávání glukózy do krve také ovlivňuje celkové množství tráveniny v žaludku (čím více potravy žaludek dostane, tím rychleji se tělo snaží potravu ze žaludku dostat pryč, takže trávení i vzestup glykemie je rychlejší). Pro praxi to znamená, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykemie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu 2. typu. Fórum zdravé výživy (FZV) Fórum zdravé výživy bylo založeno jako občanské sdružení v červnu 1994. Od samého počátku je cílem jeho činnosti vzdělávání a osvěta nejširší veřejnosti v oblasti zdravého životního stylu, poskytování poradenských služeb a usnadnění orientace v nabídce potravin a nápojů. Členy FZV jsou významní odborníci z oblasti výživy, technologie potravin, nutričního poradenství, interní medicíny, gastroenterologie a pediatrie se zaměřením na obezitu. OBSAH VLÁKNINY A SACHARIDŮ U NĚKTERÝCH POTRAVIN OBLÍBENÝCH ZVLÁŠTĚ DĚTMI * 100 g ořechů lískových: 10 g vlákniny (17 g sacharidů) * 100 g ořechů kešu: 3 g vlákniny (30 g sacharidů) * 100 g ořechů vlašských: 6,7 g vlákniny (16 g sacharidů) * 100 g fíků sušených: 10 g vlákniny (60 g sacharidů) * 100 g meruněk sušených: 7 g vlákniny (63 g sacharidů) * 100 g brusinek sušených: 10 g vlákniny (80 g sacharidů) * 100 g banánů sušených: 10 g vlákniny (88 g sacharidů) * 100 g ovesných vloček: 9 g vlákniny (70 g sacharidů) * 100 g cornflakes: 3 g vlákniny (83 g sacharidů) Foto popis|

Lidové noviny Šetrně a beze zbytku 6.2.2016

Lidové noviny str. 1 Příloha - Relax IVA POSPÍŠILOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Plýtváme jídlem. V koši zcela zbytečně končí až třetina veškerého vyprodukovaného jídla. Čerstvého, nezkaženého. Roste ale taky počet iniciativ a hnutí, které se na to snaží upozornit a nabízet aspoň dílčí řešení. Jedním z nich je Taste Waste aneb Ochutnejte, co obvykle končí v koši. Proč jíst „ošklivou“ zeleninu? A jak zužitkovat zbytky? Pihovatý banán, jablko tak nějak divně šišaté, mrkev křivá, malá, dvounohá nebo málo oranžová... Ještě na poli a nejpozději v supermarketu, pro který byly určeny, se tyhle potraviny zničí. Zaorají, zkompostují nebo rovnou vyhodí. Ne proto, že by se nedaly jíst. Chutnají stejně jako jejich

vymodelovaní „kolegové“. Jen nejsou dost hezké. Krása totiž prodává, což ví každý dobrý marketér. A netýká se to jen lidí, úplně stejně tahle poučka platí i pro potraviny. Stačí malá odchylka od normálu, aby je spotřebitel odmítl – nebo to aspoň tvrdí obchodní řetězce, a proto takové potraviny na své pulty raději ani nepouštějí. Křivá polévka „Požadavky na vzhled ovoce a zeleniny jsou nesmyslně přísné, pravidla nastavují obchodní řetězce,“ říká Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo, mezi jejíž nejviditelnější aktivity patřila Hostina pro tisíc pořádaná v roce 2013 či Křivá polévka z loňského září, prostřednictvím kterých se organizace snažila informovat veřejnost mimo jiné o množství kvalitního jídla, jež kvůli svému nedostatečnému vzhledu zůstává ležet na poli. „Od zemědělců jsme se během našich setkání dozvěděli šokující čísla. Například počítají s tím, že když vysadí 25 tisíc květáků, reálně jich prodají 15 až 16 tisíc. Zbytek nebude kvůli vzhledu vyhovující, a je tudíž neprodejný. Jen malá část ze zbytku se zamrazí, ostatní se vyhodí,“ dodává Podhola. Že velké množství produktů skončí v odpadkovém koši ještě dřív, než se vůbec dostanou k zákazníkovi, je ale jen menší část problému. Stejnou měrou se o plýtvání jídlem zasazujeme my, spotřebitelé. Zvykli jsme si na nekonečný výběr, řetězce tak od všeho objednávají raději trochu víc (jen aby nechybělo!) a své pulty plní k prasknutí až do pozdních zavíracích hodin. Jakmile má ovšem zboží nepatrně porušený obal či se blíží doba jeho spotřeby, už ho – logicky – nechceme. V restauratérství a cateringu je vcelku zaběhanou praxí servírovat jídla víc, než je možné sníst. Aby na rautovém stole došlo jídlo, byť by to bylo jen chvíli před koncem akce, je pro řadu firem nemyslitelné. Co se nesní, automaticky se vyhodí. Ani ty potraviny, které projdou náročným sítem výroby, distribuce a prodeje, však nemají vyhráno – úplně stejně jako na všech ostatních úrovních totiž jídlem plýtváme v domácnosti: vyhazujeme občas i takové, které je naprosto v pořádku, není ani prošlé, ani nijak zkažené. Do popelnice míří třeba jen proto, že už na ně nemáme chuť nebo že lednice nabízí spoustu dalších dobrot a my nevíme, po čem sáhnout dřív. Často totiž chybujeme už ve chvíli, kdy potraviny v obchodě dáváme do košíku – příliš neplánujeme a naopak podléháme výhodným akcím typu 1+1 zdarma, aniž bychom pak jídlo stačili zkonzumovat. Pro úplnost ale zbývá dodat ještě druhou stránku věci. K plýtvání nutí i samotný systém. Jako příklad mohou posloužit předpisy pro restaurace či závodní a školní jídelny. Dříve bývalo běžné, že u řeznictví stála hospoda a vzadu v chlívku choval majitel prasata. Co se neprodalo nebo co hosté nechali, zkrmilo se vepříkům, kteří, když dorostli do žádoucí váhy, skončili opět na pultech řeznictví či v žaludcích hostů v hospodě. A tak pořád dokola. Podobně to bylo se slepicemi, které – řečeno moderní terminologií – by měly být vyhlášeny vrchními recyklátorkami. Sezobou veškeré přebytky, a ještě za to snesou vajíčka. Dnes prakticky nic ze stravovacích zařízení do korýtek domácího zvířectva putovat nesmí. Odpad – byť jde zhusta o čerstvé, avšak nedojedené jídlo – je třeba likvidovat dle předpisů, zkrmovat jej je zakázáno. To, co bylo dříve osvědčené, praktické a šetrné, zapovídají normy Evropské unie. Po pravdě řečeno, zejména na venkově má spousta hostinských stejně „své odběratele“, jenže riskují vysoké pokuty a napřímo tuto praxi nikdy nepřiznají. Suma sumárum – vyhozené nebo jinak znehodnocené potravy je hromada: až třetina veškerého na světě vyprodukovaného jídla – alespoň to tvrdí FAO, Organizace pro výživu a zemědělství. Kdo má raději ilustrativní příměry, bude se mu líbit následující údaj od FAO: Jen potraviny vyhozené v Evropské unii – ročně je to 90 milionů tun jídla, tj. 180 kilogramů na osobu – by nakrmily všechny hladovějící na světě. Dvakrát. Domácnosti se přitom na vyhozeném jídle podílejí bezmála 40 procenty. Úplně nejvíc mrháme ovocem, zeleninou, chlebem a ostatním pečivem, v těsném závěsu jsou mléčné výrobky. Od jadérka po slupku Co se týče České republiky, „tvrdá data“, jež by prokazovala, jak moc a kterými potravinami přesně se u nás plýtvá, k dispozici – alespoň zatím – nejsou. Vůbec první analýzu v tomhle směru připravuje ministerstvo životního prostředí, její výsledky však budou známé až v průběhu letošního roku. Existuje tak jen pár průzkumů veřejného mínění a odhad, který v roce 2013 zveřejnili ekonomové. Ti spočetli, že cena potravin, jež průměrný Čech za rok vyhodí do koše, je asi 20 tisíc korun. To představuje až 170 kilogramů vyhozeného jídla na osobu a rok, jen o málo míň než zmíněný průměr EU. Mezi největší plýtvače podle průzkumů patří mladí mezi 19 a 29 lety – nebo se k tomu alespoň nebojí

přiznat. Starší generace si zřejmě umí jídla víc vážit či jej alespoň lépe skladovat. Pokračování na straně 33 Šetrně a beze zbytku Dokončení ze strany 31 „Mladší jako by k jídlu neměli takový vztah. O tom, proč tomu tak skutečně je, ale v tuhle chvíli můžeme jen spekulovat. Možná je to proto, že mladí nikdy nezažili opravdovou nouzi – anebo jen prostě nemají čas pravidelně kontrolovat ledničku a potraviny včas zpracovat,“myslí si Anna Strejcová z už zmíněné iniciativy Zachraň jídlo. Na druhou stranu: právě takzvaná generace Y, tedy lidé narození mezi začátkem 80. let a počátkem nového tisíciletí, kteří většinu života prožili po boku moderních technologií, jsou zvyklí vyhledávat si informace všeho druhu a chtějí pro sebe to nejlepší, nad mrháním čím dál častěji krabatí čelo – nemůže být přece tak těžké žít trochu hospodárněji! Právě oni často stojí za nejrůznějšími iniciativami, které se snaží na plýtvání upozornit, potažmo nabízet alespoň dílčí řešení. Michelinská šlacha Je jich spousta (totiž těch iniciativ, i když jejich stoupenců taky), snad každý týden se objeví nová; některé si řeknou o pozornost docela silně a taky si ji udrží. Vedle tuzemské Zachraň jídlo je to třeba celosvětový fenomén Taste Waste neboli Ochutnejte, co jste zvyklí vyhazovat. Že to nezní právě lákavě, spíš podezřele? Žádný strach – nejde o přehrabování pytlů s odpadky (i když i to má své stoupence: tzv. dumpster diving, v překladu potápění se do kontejneru, je zachraňování potravin z popelnic, většinou z těch u obchodních center a supermarketů). Každý, kdo se k vlajce TasteWaste hlásí, říká hlavně tohle: Vadí mi, že se ve všech fázích potravinového řetězce tak plýtvá, a chci s tím něco dělat – aspoň na svém „mikrolevelu“. Na internetu či u vlastní babičky se pídí po radách a tipech, jak potraviny správně skladovat, nakupuje s rozmyslem, a kudy chodí, tudy šíří myšlenku „od čumáčku po ocásek“ a také „od jadérka po slupku“ – tedy že jakákoli potravina se má využít pokud možno celá, včetně slupky, natě nebo odřezků. Bohulibý přístup kvitují i známí šéfkuchaři. Například Roman Paulus, šéfkuchař restaurace hotelu Alcron. Michelinskou hvězdičkou oceněná restaurace svým hostům nabízí nejen humří bisque či tatarák z mléčného telecího, ale také vyvařenou šlachu. Přesněji chips z hovězí šlachy. Restaurace jej svým hostům servíruje jako amuse-bouche, tedy malou pozornost, kterou dostanou hned po usednutí, ještě před začátkem samotného menu. „Hovězí šlachy všichni vyhazují, protože málokoho napadne, že by se daly ještě nějak využít,“ popisuje šéfkuchař Roman Paulus, „samozřejmě chips z hovězí šlachy je spíš taková zajímavost, co všechno je možné zpracovat. To úplně nejdůležitější, co jsme tím chtěli říct, ale je, že opravdu neexistuje nic jako dobrý a podřadnější kus zvířete – jen každému svědčí jiná úprava.“ Od kvantity ke kvalitě Taste Waste a další hnutí kladoucí si za cíl upozornit na etickou a ekologickou stránku výroby, ale i distribuce a prodeje potravin jsou svým způsobem dokladem toho, jakmoc se za poslední desetiletí změnil vztah člověka k potravě: ta hraje ústřední roli v lidské společnosti od nepaměti a nejde jen o samotný fakt, že je její příjem nutný pro přežití. Po éře okouzlení fast foodem a mnoha dalšími „foody“ se dnes nacházíme ve fázi, kdy se nosí zdravý životní styl a zodpovědný přístup. „Jako bychom se vraceli na začátek. Lidem už nejde jen o to, kolik jídla nakoupí či snědí, ale taky – a hlavně – o to, jaké bude. Záleží jim na tom, odkud jídlo pochází a z čeho se skládá. Pátrají po lokálních surovinách, netouží už po melounech v zimě... A taky už nechtějí – alespoň někteří – zažívat ten hloupý pocit, když z lednice vyhazují něco, co původně měli v úmyslu sníst, ale nestihli to,“ popisuje Anna Strejcová. Nákupy s rozmyslem Chipsy z hovězích šlach jsou zkrátka jen něco jako koncentrované demi-glace celé té polévky zvané Taste Waste: samo o sobě moc k jídlu není, ale ta polévka, ze které dlouhým varem vzniklo, by mohla zachutnat každému – nebo by si v ní aspoň měl každý nějaký ten svůj oblíbený kousek najít. Třeba ten, že bude nakupovat jen to, co opravdu potřebuje. Psát si nákupní seznamy a před nákupem plánovat, co bude v dalších dnech vařit. Pravidelně kontrolovat lednici a hlídat, co je třeba ihned zpracovat či spotřebovat. Pokud v restauraci nedojí jídlo, nechá si ho zabalit na později. Bude se snažit nakupovat lokální a sezonní potraviny – ve svém přirozeném období totiž mají delší

trvanlivost. Bude nakládat a zavařovat. A pokud bude opravdu nucen něco vyhodit, pak raději na kompost než do popelnice. Křivé a jinak „ošklivé“ potraviny napříště zkusí vzít na milost. O tom, že se nedokonalým potravinám možná opravdu blýská na lepší časy, svědčí i rostoucí počet firem a startupů, které stojí jen a pouze o ně – o ty ošklivé a nechtěné. Třeba americká Misfit Juicery lisuje ovocné šťávy výlučně z ovoce, které by u velkých řetězců nemělo šanci, společnost Fruitcycle zas z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády. Zvláštní pozornost esteticky nedokonalým kusům věnují už i první řetězce – například francouzský Intermarché prodává od března 2014Ošklivé pomeranče, Ošklivé brambory či Ošklivá jablka (velké O, protože se tak opravdu jmenují). Zákazník má možnost vybrat si dokonale tvarovanou petržel nebo sáhnout po té pokroucené, stejně dobré, zato o 30 procent levnější. Po roce na trhu? Koncept se očividně osvědčil, jen za první rok se údajně prodalo 10 000 tun nehezkých kusů, které by se jinak vyhodily. V prosinci řetězec uvedl na trh i Ošklivé sušenky roztodivných tvarů, které vznikly chybou při výrobě či se polámaly během přepravy. Ostatně ze všech těch nevzhledných potravin se pomalu, ale jistě stává docela výnosný byznys. V zahraničí vycházejí například i „ošklivé“ kuchařky, které radí, jak nevzhlednou zeleninu a ovoce zpracovávat. Popravdě, je to trochu postavené na hlavu, neboť se s ní zachází úplně stejně jako s kousky, které mají ty správné supermarketové míry. Potenciál celerové natě Možná se ale zrovna vy na těch závratných číslech oficiálních plýtvacích statistik nijak nepodílíte. Vážit si jídla vás naučili doma a ve víře Taste Waste dávno žijete – možná dokonce aniž jste o ní až do téhle chvíle kdy slyšeli. Anebo vám naopak hypertrofovaná láska k recyklování čehokoli leze krkem... Tak nebo tak, pořád můžeme být lepší kuchaři: v tom, že vždy budeme chtít získat víc – chuti, živin, barev na talíři. „Dobrý kuchař nemusí jen dokonale ovládat stovky receptů, důležité je taky krom jiného umět vytěžit z mála maximum,“ vysvětluje Roman Paulus. Může to být – když už nic jiného – i docela zábava. „Dužina z rajčat, která zbude třeba po přípravě guacamole, se dá použít například na omáčku, přezrálý banán zas do mléčného koktejlu či smoothie,“ přidává konkrétní tipy šéfkuchař. Vkoši (nebo spíš v odpadu u dřezu) nemusejí končit ani bílky, které vám zbudou, když recept předepisuje jen žloutek: pár se jich dá přidat do sekané, větší množství vyšlehejte s cukrem třeba na pusinky. Ještě lepší je objevovat skrytý potenciál na první pohled nejedlých surovin. Třeba slupek nebo nati cibule a kořenové zeleniny – hodí se do vývaru (slupky, nať), ale taky na pesto (nať). Vždy to má ale jednu důležitou podmínku – vše musí být perfektně očištěné od hlíny a dobře umyté. Anebo košťál z brokolice – taky vás štve, jak je obrovský, občas dokonce větší než samotná růžice, kvůli které brokolici kupujeme, ale automaticky míří rovnou do koše? Přitom chutná stejně dobře jako mnohem váženější růžičky, trochu jako mladá kedlubna, jen je potřeba zbavit se tuhých vláken v dolní části, což znamená větší kusy dobře oloupat, případně ho celý upéct/uvařit a pak rozříznout a vydlabat jako kiwi... Všechny tyhle a další věci, zbytky, které by normálně skončily v koši, přidají jídlu další hodnotu, a přitom nestojí ani halíř. Stačí je vzít – a použít. *** Úplně nejvíc mrháme ovocem, zeleninou, chlebem a ostatním pečivem, v těsném závěsu jsou mléčné výrobky. Mezi největší plýtvače podle průzkumů patří mladí mezi 19 a 29 lety – nebo se k tomu alespoň nebojí přiznat. Všechno je možné zpracovat. To úplně nejdůležitější, co jsme chtěli říct, ale je, že opravdu neexistuje nic jako dobrý a podřadnější kus zvířete – jen každému svědčí jiná úprava. Vycházejí už i „ošklivé“ kuchařky, které radí, jak nevzhlednou zeleninu a ovoce zpracovávat. Je to trochu postavené na hlavu, zachází se s ní stejně jako s kousky, které mají ty správné míry. Sýrovky a kružalky Spousta kuchařských knih z 19. a začátku 20. století obsahuje kromě receptů také kapitolu, jak naložit s přebytky v kuchyni. Mrazáky, které dříve nebyly a které dnes alespoň částečně zachraňují navařená jídla před odpadkovým košem, musela nahradit vynalézavost a fantazie. Přinášíme doslovné ukázky z Velké vzorné české kuchařky Bohumily Jermářové, vydané roku 1899. Odřezky masa a kosti Užíváme jich na jíchu (myšlen silný vývar určený k zesílení polévek a omáček, podlévání mas a k jejich dušení. V dnešním pojetí demi-glace. Pro jíšku, jak ji známe dnes, se dříve používal termín zápražka – pozn. aut.).

Jíchu děláme vyvařením kostí a odřezků mas. Kosti se odkrajují též od roštěnek a řízků všelijakých. Kořínky zelenin, cibule, zbytky z drůbeže, telecího či jiného masa se dají na rendlík, přidá se kus másla nebo sádla a dá se vařiti. Delším vařením jíchu vypařujeme a zahušťujeme. Sýrovky Ze zbytků sýra dělají se sýrovky. Jakýkoli sýr, třeba zbytky, svař se stejným množstvím čerstvého másla. Vymaž koflíčky olejem, naplň je svařeným sýrem, postav je do studena a nevyklopuj jich, dokud není zapotřebí. Namaž sýr na kružalky (viz níže) a můžeš podati k čaji nebo k pivu. Bavlněná polévka Zbylý hrách hodí se k přípravě takzvané bavlněné polévky. Rozkrájej jednu petržel, celer a mrkev, dej je na rendlík a dus je na másle; přidej k tomu vodu, koflíček hrachu a vař 1,5 hodiny. Přeceď. Dej do hrnečku mouku, rozmíchej ji se sladkou smetanou na způsob řídkého kapání, vraz do ní tři celá vejce, rozkloktej dobře a vlej do přecezené, osolené, vařící polévky. Rozmíchej ji náležitě u ohně. Kružalky Ostrouhej housky od minulého dne, rozkrájej je na lístky, rozpusť ve smetaně trochu cukru a soli, polij kružalky, nenech je však rozmočiti, aby se nerozpadly; pak je obal v rozklepaném vejci a v housce a usmaž je v přepuštěném másle. Dělaly se i slané kružalky – s lososem, sardelemi, ančovičkami, kaviárem – nebo existovaly kružalky s nádivkou z bílých mas: Vezmi dlouhou úzkou housku, vydlab ji, naplň nádivkou z usekané bílé pečeně, sardelového másla a rozkrájených olivek. Hodně ji do vnitřku stlač. Housky nakrájej. Čtvrtkilový dort Zbytky bílků hodí se například na čtvrtkilový dort: 1/4 kg cukru moučka, 1/4 kg strouhaných mandlí, 1/4 kg piniových oříšků a hrst strouhané mouky vmíchej do sněhu z osmi bílků. Dej těsto do uchystané formy a peč dort hodinu. Potři dort zavařeninou a citronovým ledem (vezmi naň z poloviny citronu šťávu a potřebný cukr). Foto popis| Když kedlubny srostou, mají zákaz vstupu do supermarketů a za normálních okolností se nechávají na poli k zaorání. Některé iniciativy (ale už i řetězce) se tuto praxi snaží změnit. Foto autor| FOTO ZACHRAŇ JÍDLO Foto popis| Za symbolickou cenu si odnášeli lidé domů „ošklivou zeleninu“ před rokem a půl z akce Tisíc kilo, kterou pořádalo sdružení Zachraň jídlo na piazzettě Národního divadla Foto autor| FOTO ANNA ŠOLCOVÁ Foto popis| Dřív se zužitkovalo vše, s blahobytem přišlo plýtvání Foto autor| FOTO SHUTTERSTOCK O autorovi| IVA POSPÍŠILOVÁ, redaktorka Připravila Kateřina Svobodová

Magazín Mladé fronty DNES TO JE MASO! 4.2.2016

Magazín Mladé fronty DNES str. 20 Téma SCARLETT WILKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Oponka, veverka, čumáček, kačenka, bryndáček... Do kterého oboru tyto výrazy patří? Správná odpověď: Jsme v řeznictví. Čím dál víc Čechů propadá kouzlu masa. A tak je třeba znát i ta pěkná milá slova. Vznikla nová komunita. Masožravci. Nakupují zásadně v malých řeznictvích, řezník je pro ně něco jako psycholog a blízký přítel v jednom a používají výrazy, jimž většina lidí nerozumí. Shlukují se například v řeznictví v centru Prahy s názvem Naše maso. Hlavní roli tam hraje František Kšána, první český řezník, který se stal tak trochu celebritou. Vycházejí s ním rozhovory v časopisech, vystupoval v televizním pořadu S Italem v kuchyni, byl v show Jana Krause. Připadám si tady poněkud nepatřičně. O mase se vedou dlouhé zasvěcené debaty, ústa zákazníků svítí mastnotou, protože se pořád něco ochutnává. Na tácku jsou právě plátky chleba, na nich se třesou průsvitné kousky: „Sulcíček! Máte v žaludku místečko?“ Můj výraz, který u mě vyvolává slovo sulc, mě rázem vyčleňuje z této společnosti, ale řezník Kšána evidentně ví, jak na takové případy: „Aha... Tak co kdybychom říkali třeba terinka, to zní líp, ne? To už byste mohla, ne?“

Po chvíli poznamenává: „Tuhle tady byl jeden vegetarián. Když odcházel, jedl tlačenku.“ S pravdou ven. Můj vztah k masu je pochybný. Ráda ho jím, ale nerada se s ním kontaktuju dřív, než je na talíři. Dosud jsem zásadně kupovala úhledně zabalené maso na tácku v igelitu, ideálně plátky, abych na ně musela co nejméně sahat a rovnou šly na pánev nebo do pekáče. Takže znám kuřecí prsa a pak ještě tak vepřovou kotletu, panenku a končím. Možná to jsou následky zážitků z dětství, kdy bylo nakupování masa vnímáno jako činnost značně ubíjející. Babička označovala řezníka zásadně výrazem zloděj, z fronty přicházela znavená a pak se doma dlouze nadávalo: „Co mi to zase dal? Máš to taky tak tvrdý? Vždyť jsem to vařila hodinu, ach jo...“ A já rodinné pohodě také nepřidávala, protože jsem prý vřískala: „Já to nechci, je to tlustý a průsvitný.“ Jenže dnes vidím ve svém okolí čím dál častěji, že nakupování masa a jeho příprava je radost, zábava. Zkouším se tedy infiltrovat do komunity masožravců: „Ráda bych něco na guláš.“ „Kolik vás na něj bude? Jaký máte hlad? Máte raději klasické klihové maso, které spustí želírování? Jestli ne, tak vybereme něco, co je na první pohled libové a přitom má v sobě kolagen, takže želírovat bude taky. Pak mi přijďte říct, jak vám chutnalo, a můžeme to příště vymyslet líp,“ chrlí ze sebe František Kšána. Odhaduju, že tohle všechno řekl za dvě vteřiny. Právě mi předvedl, čemu se v této komunitě říká šití masa na míru. JE LIBO VEVERKU? „Boom masa, co se výchovy týká, začal loni,“ vysvětluje Roman Vaněk, šéf Pražského kulinářského institutu, kde se zákazníci učí vařit. „Lidé se začali zajímat, proč se jim doma steak nepovedl takový, jaký ho měli v restauraci, začali pátrat, jaké maso je k čemu nejvhodnější.“ Hodně kurzů se věnuje právě úpravám masa. „Zájem je o všechno,“ tvrdí Vaněk. O grilování, o pečení, o dušení, ale nejvíc o přípravu steaků. Každý kurz, který má v názvu maso, je hned vyprodaný. Letos se poprvé za osm let vyprodal i kurz přípravy vegetariánských jídel, ale myslím, že to bylo proto, že jsem taky do jeho názvu dal maso. Nazval jsem ho: Jde to i bez masa.“ Kdo se někdy podíval na televizní pořad Prostřeno, v němž autoři nemilosrdně ukazují stav kuchyní ve zdejších domácnostech, podlehne nejspíš dojmu, že Češi snad neznají jiné maso než vepřovou panenku. Minimálně účastníci a diváci této reality show ji považují za vrchol kvality, jakéhosi luxusu. A zároveň jistotu, že ať z ní uděláme cokoli, je to zpravidla poživatelné. Ale tady, v komunitě lidí láskou k masu posedlých, je panenka nuda. Nadhazuju tedy: „Co kdybych chtěla veverku?“ „Super!“ rozzáří se František Kšána, i když odhaduju, že je mu všechno jasné. Tedy že nevím, co to je. „Veverka je jeden z nejprokrvenějších svalů. Je u hřbetní kosti, dřív se mu říkalo maso z teplého. Byl to první kus, který řezník vyřízl, když byl sval ještě teplý. Často si ho řezníci nechávali pro sebe. Ideální je hodit ho do hrnce se šalotkou. Je hodně šťavnatý. Pouští tolik šťávy, že to vypadá, jako by byl připravený na víně. Krásně se tak projeví kvalita masa,“ vypráví. „Aha. Takže když řeknu, že chci veverku, budu frajerka?“ „Budu z vás mít velkou radost. A ono se to stává čím dál častěji. Lidé chtějí veverku, oponku, bryndáček. Je to krásné. Vidím, že se o maso zajímají, že funguje to, co se je snažím naučit.“ „Co je to oponka?“ „Sval, který napíná bránici. Taková masová nudle, která není na první pohled moc hezká.“ „Takže vypadá hnusně?“ „No, možná si řeknete, že je divná, ale důležité je dostat ji do pusy. Je výborná. Dá se zamotat do malé ruličky, ta se udělá jako steak. Minutková věc, hodně šťavnatá. Nebojte se jí.“ Dostává se mi vysvětlení, že každý sval má z veterinárního hlediska svůj název. A že to, co vidím jako kus masa obaleného v bláně, je ve skutečnosti soubor svalů, ze kterého řezník umí vytáhnout jednotlivé specifické kousky masa, z nichž každé má odlišnou strukturu, chuť, a tudíž využití v kuchyni. Donedávna tohle všechno byly odborné záležitosti pouze řezníků, kuchařů a veterinářů. To se nyní mění. Například zhruba před pěti lety u nás neexistoval výraz bryndáček. Ve Francii přitom patří kousku, který se používá jako typické steakové maso. Když název doslovně přeložíme, vyjde nám výraz bryndáček od zad. V Česku se tomu kousku svalu po stranách pupku, propojeného se svíčkovou, říká bryndáček díky tomu, že výraz začal používat František Kšána. Do té doby se bral jako součást pupku a jen řezníci věděli, že takový skvělý kousek masa existuje a že je z něj výborný steak nebo

guláš. To je, co? Tohle všechno vím po hodině v řeznictví. Z ARGENTINY, NEBO Z BESKYD? Na vztahu k masu je vidět, jakými změnami česká společnost prošla. Kdo prožil totalitu, má zafixováno, že maso se bere takové, jaké právě je. Když už na ně člověk vystál frontu, sebeúcta stranou, odešlo se s tím, co zbylo. Paradoxně byl tehdy v Československu masa nadbytek, i když jsme slýchávali, že je ho málo. Nebylo ho málo, ale vyváželo se. Dělaly se takzvané regulace: řezníci dostávali přikázáno, že nemají na pult vyndat hned všechno, protože by se vyprodalo a pak by to vypadalo, že socialistické zásobování nefunguje. S tím souvisí historka Františka Kšány: „Jeden pán, který dělal za komunistů v řeznictví na Zličíně, vždycky vyšel ven, prohlédl frontu a řekl: Vážení hosté, maso máme. Kdo z vás tady je komunista? A lidi teď nevěděli. Přihlásit se? Nepřihlásit? Tak někteří zvedli ruku. A on na to: Maso sice máme, ale nemáme ho moc.“ Teď je to přesně naopak. Maso máme, máme ho moc, ale spousta se přivezla z jiných zemí. Dnes si můžeme dát v restauraci steak z Argentiny, stejně jako steak z Nového Zélandu. A to je jedna z dalších věcí, ve které nemám jasno. Jak může maso putovat z takové dálky? Je lepší než maso z krávy, která žila tady nedaleko? Nebo se jen lépe prodává, protože na jídelníčku působí hezky exoticky, když je steak až z Argentiny? „Na tom, že sem maso jede z Argentiny nebo Nového Zélandu, není nic špatného,“ vysvětluje Radek Chaloupka, odborník na maso z řetězce restaurací Ambiente. „Maso zraje klidně i sto dvacet dní ve vakuu. Je perfektně opracováno za přísných hygienických podmínek, zavakuováno do balíčků, ty balíčky jsou v krabicích a ty jsou naskládané v kontejnerech se stále hlídanou teplotou. Dojede v perfektním stavu.“ Radek Chaloupka je jeden z těch, kteří kouzlu masa propadli. Pro Ambiente nejdřív pracoval jako kuchař. „Pozastavovali jsme se nad tím, že devadesát procent hovězího se přiváží ze zahraničí, tak jsme se začali zabývat myšlenkou, jak ten poměr zvrátit. Co udělat, abychom mohli hostům nabídnout stejně kvalitní maso, ale z českého chovu,“ vypráví. A tak začal objíždět české chovatele. Rozjela se akce podobná tomu, co znají majitelé čistokrevných psů. Najít ty nejlepší jedince, vytvořit z nich chov, vychytat, jaké krmivo jim dělá nejlíp. A pak zkoušet, zkoušet, zkoušet maso. Společnost, která se původně zabývala jen provozováním restaurací, vytvořila pobočku Amaso – a ta přitáhla Františka Kšánu. Zvýšený zájem o maso zaznamenávají řezníci v celé republice. „Podnikám pátým rokem a ten rozdíl je velký,“ říká Milan Žabčík z Trojanovic v Beskydech. „Lidé se vyptávají, kolik procent masa výrobky obsahují, a jsou taky stále ochotnější si za kvalitní věci připlatit. Nedávno jsme otevřeli další prodejnu v Zubří. První zákazníci se hned zajímali, jestli děláme pouze z masa a kolik procent ho ve výrobcích je.“ Žabčík získal cenu Živnostník roku Zlínského kraje a zájemci o Žabčíkovy klobásy či tlačenku se začali ozývat i z jiných částí země. „Lidé přímo pátrají po kvalitních výrobcích, zajímají se o to, co které místní řeznictví vyrábí.“ ŠŤASTNÉ PRASE Obávám se, že nepoznám, jestli mám na talíři steak z Argentiny nebo z Jeseníků, ale hlavně mě zajímá výraz, který v poslední době často zní: Šťastná kráva. Nebo šťastné prase. Je to marketingový tah? Mnozí zákazníci přece mají chuť na maso, ale je jim žinantní si přiznat, že kvůli tomu umírají zvířata. Utěšují se tedy tím, že umírají šťastná? Nebo se opravdu dá poznat podle masa, v jaké psychické kondici kráva či prase bylo? Radek Chaloupka shrnuje: „Když se chovatel nechová ke zvířeti jako hovado, zvíře je zdravé a dostává dobře nažrat, nemá důvod být nešťastné. Tyhle tři věci potřebuje zvíře k životu, to je celé. My si nevybíráme chovatele, kteří se ke zvířatům chovají špatně, ale ty, kteří je mají rádi. To se projeví na kvalitě masa. Nevěřím ve šťastné zvíře, ale ve zvíře, které žije tak, jak žít má. Ale například u vepřového poznáte, jestli bylo prase před porážkou stresované, maso je pak gumové. Třese se, pustilo vodu, je jak žužu.“ Řezník Kšána mezitím nepolevuje ve snaze mě vzdělat a už zase slyším: „Je v žaludku ještě místečko?“ Nastává čas na praktické cvičení. Dostávám dva malé hamburgry, ale není v nich placka, jak je obvyklé. Maso vypadá jako natrhané na kousky. Správný výraz zní: maso je rozdušené. Mým úkolem je poznat, co je plec a co krkovička, a říct, co je lepší. „Je jemné, nebudete kousat, rozdíl je jen v tom,

že jedno budete jen mačkat a druhé trhat jazykem,“ je mi vysvětleno. Mačkám. Je to moc dobré. Právě jsem podstoupila slepou degustaci masa. Má mě zajímat, odkud je to zvíře, které jsem právě snědla, nebo má být pro mě podstatné, že mi chutnalo? „Podstatné je, jestli zvíře žilo v podmínkách, které potřebuje, a je jedno, jestli šlo o velký, či malý chov. Není pravda, že zvířata z velkochovu jsou vždycky trápená či týraná a ta z malého chovu se mají výborně. Ono to zní hezky, že se něco celý život páslo na trávě, ale ukažte mi, kde je u nás celý rok tráva,“ uklidňuje mě František Kšána. „Některé země, například jihoamerické, se chovem dobytka živí, vyvážejí ho do celého světa a mají ho opravdu velmi kvalitní. Ale stejně tak může udělat špičkové maso Čech. A tak chci jako Čech nechávat peníze za maso tady u nás. Chci být hrdý na to, co lidi umí udělat.“ Aha, takže si píšu, že ke správnému přístupu k masu patří i trochu vlastenectví. A družnost. Do ochutnávky se totiž zapojují další zákazníci, kteří se nachomýtli v mé blízkosti. Zavádějí se mnou řeč v domnění, že patřím do komunity, která o masu hodně ví. Vedle sedí u stolku pěkný mladý pár, dívka vypadá spíš na modelku, tipla bych ji na zeleninové saláty, ale jde do masa i do toho sulcu, kterého se zatím bojím. Pán vedle mi něco vypráví o jitrnicích, celý se leskne mastnotou i blahem. Mezi zákazníky je hodně mužů všeho věku, od těch v pracovním oblečení až po ty, kteří vypadají, že řídí banku. Je tu i hodně mladých žen. František Kšána má jasné vysvětlení: „To víte, láska je nádherná, ale jakmile se nenajíte, je po lásce.“ Odcházím a těším se, jak vejdu do nějakého řeznictví a budu všechny ohromovat. Požádám o vepřový ocásek. Vysvětlím, že ho chci rozvařit na polívku, jednoduchou, bílou, s hrachem nebo s kroupami, s česnekem, s troškou majoránky. Nebo poprosím o hrušku z vrchního šálu. Nebo o kačenku z malého ořechu. To budou všichni koukat. * *** KOLIK VÁS NA TEN GULÁŠ BUDE? JAKÝ MÁTE HLAD? MÁTE RADĚJI KLASICKÉ KLIHOVÉ MASO, KTERÉ SPUSTÍ ŽELÍROVÁNÍ? MASO V ČESKU Nejvíc masa v historii jsme jedli v roce 1989, průměrně přes 97 kilo na jednoho obyvatele za rok. Od té doby ho jíme méně, v roce 2014 to bylo přes 79 kilo na osobu. Do českých jídelníčků pronikly nové trendy, začali jsme mnohem víc jíst zeleninu, ovoce, těstoviny a potraviny dřív u nás nevídané. Prošli jsme vlnou, kdy se hovězí a vepřové maso považovalo za zdraví neprospívající, takže přibylo lidí, kteří se vrhli na kuřecí. Toho nyní jíme téměř dvojnásobné množství než před rokem 1989. Naopak hovězího se tehdy jedlo až třicet kilo na osobu, nyní jen osm kilo. Vysvětlení je prosté: podražilo a nemáme čas na jeho náročnější přípravu. Nejoblíbenějším masem v Česku zůstává vepřové, sní se ho přes čtyřicet kilo na jednoho obyvatele. NA TOM, ŽE SEM MASO JEDE Z ARGENTINY NEBO NOVÉHO ZÉLANDU, NENÍ NIC ŠPATNÉHO. DOJEDE V PERFEKTNÍM STAVU. MASO VE SVĚTĚ Celková spotřeba masa ve světě činí 42 kilo na osobu. Jenže tyto údaje jsou zavádějící, protože zahrnují jak země, kde se maso nejí téměř vůbec, tak například Spojené státy, kde se sní až 120 kilo masa na osobu za rok. K největším masožroutům patří i obyvatelé Nového Zélandu, jsou na tom podobně jako Američané. Naopak třeba v Japonsku se ročně konzumuje jen dvacet kilo masa na osobu. Co se týká hovězího, tam jasně vedou Argentinci, kteří ročně spořádají šedesát kilo hovězího na osobu. ŠKODÍ? NEBO NE? Velký rozruch nedávno vyvolala Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která zařadila výrobky z masa na seznam rakovinotvorných látek. Párky, slanina či šunka se tak dostaly na úroveň tabáku a azbestu, což vyvolalo zděšení. Pár dnů poté agentura své tvrzení zmírnila. Prý to neznamená, že by lidé měli přestat úplně jíst zpracované maso. Mělo jít pouze o upozornění, že pokud ho jedí hodně, můžou tím riziko rakoviny trávicího traktu zvýšit. Foto popis| MILOVANÉ MASO. Na stránkách Naše maso o Markétě Libánské čteme: Peče dorty, pije pivo, rozumí masu a zdobí řeznictví. Foto autor| FOTO TOMÁŠ KRIST, MAFRA Foto popis| ŘEZNÍK CELEBRITA. František Kšána se přes svoji profesi proslavil. Foto popis| 1 vnější krk 2 krční filet 3 podkrčí/štych 4 žebro vysoké 5 žebro holé 6 hrudí 7 kužel/kulatá plec 8 lopatka 9 loupaná plec/pérko 10 plecový štítek/plátek 11 plec velká 12 klín/husička 13 kližky 14 vysoký roštěnec 15 veverka 16 oponka 17 žebro nízké 18 nízký roštěnec 19 svíčková 20 pupek/bok 21 malý ořech 22 velký ořech 23 špička 24 vnější špalík/vrchní šál 25 vnitřní špalík/spodní šál 26 oháňka 27 karabáček

Foto popis| PŘI PRÁCI. Roman Lakový a Jiří Michal, mistři řezničtí. O autorovi| SCARLETT WILKOVÁ, mailto:[email protected]

Retail info Plus Lze určit, kdo nejvíce profituje? 4.2.2016

Retail info Plus str. 28 obchod Veronika Mokrejšová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

E4: Obchod a zemědělci Dodavatelé si stěžují, že nadnárodní obchodní řetězce si vynucují smluvní podmínky, které ohrožují samotnou existenci obchodních partnerů. V souvislosti s touto problematikou se objevuje požadavek „spravedlivého rozdělení cen“ mezi jednotlivé články dodavatelského řetězce. Tématu se věnuje panel Obchod a zemědělci, kde bude autorka článku prezentovat vybraná aktuální data a statistiky. Dodavatelé upozorňují, že jejich cena a cena odběratele (nebo častěji jeho marže) nejsou „spravedlivé“. „Spravedlnost“ ceny, kterou při prodeji zboží získají, stojí na konci většiny stížností na „nekalé“ praktiky obchodníků. V prvé řadě je třeba upozornit, že pojem „spravedlivé rozdělení cen“ bývá často ztotožňován s pojmem „spravedlivé rozdělení marží“. S tímto pojmem pracuje také Evropská komise. V českém názvosloví je stěžejním pojmem obchodní marže, která je definována v § 20 prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví, dle kterého „…obsahuje rozdíl z vyúčtovaných tržeb za prodej zboží a nákladů vynaložených na prodané zboží“, přičemž položka náklady vynaložené na prodané zboží „…obsahuje pořizovací cenu, popřípadě reprodukční pořizovací cenu prodaného zboží“. O obchodní marži má tedy smysl mluvit hlavně u obchodníků, kde ve výsledovce položky „tržby za prodej zboží“ a „náklady vynaložené na prodané zboží“, z kterých se počítá obchodní marže, představují podstatnou část nákladů a výnosů obchodu. Na rozdíl od maloobchodu jsou u výrobců potravin nejdůležitější částí výsledovky „výkony“ a „výkonová spotřeba“, které se váží k přepracování vstupů na finální produkty a které bývají u obchodníků zanedbatelné. Rozdíl plyne z různé náplně činnosti těchto článků řetězce. Dodejme ještě, že pokud k obchodní marži přičteme výkony a odečteme výkonovou spotřebu, získáme účetní přidanou hodnotu. Co se týče zemědělců, dostupné agregované statistické údaje pracují se zcela odlišnými pojmy, jako jsou produkce zemědělského odvětví, mezispotřeba, hrubá a čistá přidaná hodnota a další. Vztah marže a zisku V minulosti se používaly pojmy hrubá marže (dnešní marže) a čistá marže (dnešní zisk). Rozdíl mezi nimi často není veřejnosti znám, a proto dochází k nepochopení statistických dat a k jejich špatné interpretaci, kdy pojem marže bývá zaměňován s pojmem zisk, takže často užívaný údaj o 30% marži obchodníků v mnoha lidech evokuje představu 30% ziskovosti, kterou považují za nemorální. V praxi obchodní marži (dříve tzv. hrubou marži) získáme tak, že od prodejní ceny maloobchodníka odečteme nákupní cenu daného zboží (počítá se s cenami bez DPH). Zisk maloobchodníka (dříve tzv. čistou marži) získáme tak, že od celkové marže za všechny položky odečteme veškeré variabilní a fixní náklady maloobchodu. Pokud bychom chtěli vypočítat zisk na jednotku konkrétního druhu zboží, pak bychom od marže příslušné danému zboží odečetli variabilní náklady s tímto zbožím související (doprava, skladování, chlazení, …) a vhodným způsobem rozpočítané fixní náklady příslušné jednotce daného druhu zboží. Tři stupně cen Ceny mezi jednotlivými články dodavatelského řetězce jsou součástí obchodního tajemství, takže

subjekty je dobrovolně neposkytují. Nicméně v případech některých produktů je v rámci vyhlášky ČSÚ o Programu statistických zjišťování stanovena tzv. zpravodajská povinnost, takže vybraní reprezentanti z oblasti zemědělství a (potravinářského) průmyslu jsou povinni v měsíčních intervalech statistickému úřadu informace o cenách poskytovat v tzv. cenařských výkazech. Spotřebitelské ceny se zjišťují formou přímých zjišťování. Vezměme za příklad průměrnou cenu 1 kg hovězího masa zadního bez kosti (za měsíce 1–11/2015 dle ČSÚ). Průměrná prodejní cena zemědělců (mladý býk v JUT) byla 85,86 Kč, průměrná cena výrobce byla 148,19 Kč a průměrná maloobchodní cena bez DPH byla 176,63 Kč. Pokud bychom použili stejnou metodiku, kterou se počítá marže, pak rozdíl mezi cenou výrobce a zemědělce je 62,33 Kč (42,1 % z ceny výrobce) a rozdíl mezi cenou výrobce a maloobchodníka je 28,45 Kč (16,1 % z ceny maloobchodníka, tedy obchodní marže). Výše uvedený příklad ilustruje tři stupně cen pro jednotlivé výrobky, tedy ceny na úrovni prvovýrobce (zemědělce), výrobce (potravináře) a obchodníka. Lze to interpretovat i tak, že na výsledné maloobchodní ceně 176,63 Kč se podílí obchod zhruba 16 %, výrobce 35 % a prvovýrobce 49 %. Tento podíl je variabilní podle jednotlivých druhů potravin, zejména v závislosti na náročnosti zpracování potraviny, či případně nutnosti dalších činností před prodejem konečnému spotřebiteli (skladování, balení). Obecně lze říci, že čím náročnější je proces zpracování (maso, mléko), tím je podíl obchodu nižší, a naopak u potravin, jakými jsou brambory a jablka, je tento podíl relativně vysoký. Nicméně náročnost zpracování potraviny není jediným faktorem, který rozložení podílů na ceně ovlivňuje. Svoji roli hraje i vyjednávací síla jednotlivých článků v řetězci, míra konkurence mezi dodavateli, možnost substituce dovozem ze zahraničí a další faktory. Posuzovat tedy, zda jsou či nejsou ceny „spravedlivé“ a zda byla např. použita nátlaková taktika při vyjednávání, nelze jednoduše jen podle výše marží (či jejích finančních ekvivalentů), či procentuálního podílu na konečné ceně. Je nutné hodnotit i výši nákladů, které daný článek se zpracováním či prodejem potraviny má. Obchodní marže obchodníků U zemědělců ani producentů potravin nemá smysl sledovat položku „obchodní marže“ z výkazu zisku a ztráty. Proto ji budeme analyzovat pouze u obchodníků, a to pouze u obchodníků s významnou tržní silou (VTS), jejichž čistý obrat přesahuje 5 mld. Kč. Jedná se o následující subjekty: Ahold CR, Lidl Česká republika, Makro Cash & Carry ČR, Kaufl and Česká republika, Penny Market, Billa, Tesco Stores ČR, Globus ČR, Spar Česká obchodní společnost a Hruška. Průměrné procentuální zastoupení marže na tržbách se mezi lety 2005 až 2011 pohybovalo u všech řetězců v rozmezí 17,32 % v roce 2005 po 20,59 % v roce 2010. Maximální hodnoty 25,82 % dosáhla společnost Ahold v roce 2006 a minimální hodnoty Makro v roce 2005 (9,32 %). Průměrné procentuální zastoupení marže na výnosech se pohybuje od 16,24 % v roce 2005 po 19,24 % v roce 2010 s maximální hodnotou 24,93 % (Ahold 2006) a minimální hodnotou 8,85 % (Makro 2005). Celkově lze říci, že relativní marže řetězců se pohybují v posledních letech kolem 20 % a nejvyšší z nich nedosahují 30 %. Zda jsou či nejsou „spravedlivé“, je obtížné rozhodnout. Marže musejí krýt náklady související s prodejem zboží (personální náklady, skladování, mražení, osvětlení atd.), proto je mnohem lépe vypovídající kategorií pro porovnání rentabilita. Rentabilita článků potravinářského řetězce Podle výše cen či rozdělení přidané hodnoty v řetězci nelze určovat, zda se v dodavatelskoodběratelském vztahu jedná, či nejedná o cenu „spravedlivou“. Více ukazuje míra zisku, ani tu však není možno brát absolutně. Dle ekonomické teorie je ekonomický zisk v dlouhém období roven nule, což zjednodušeně řečeno znamená, že zisky ekonomických subjektů (i po odečtu nákladů na investice) se v podobných odvětvích vyrovnávají na stejnou úroveň. Ta je pak závislá na rizikovosti daného odvětví. Není tedy možno říci, že každý článek řetězce by měl inkasovat stejné procento zisku, protože činnosti jednotlivých článků jsou odlišně rizikové. Nicméně porovnání ziskovosti je mnohem smysluplnější než porovnání procentních hodnot podílu na cenách. V rizikovosti zemědělců, zpracovatelů potravin a obchodníků není takový rozdíl jako v nákladech souvisejících s daným zbožím. Nyní se tedy můžeme podívat na rentabilitu jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Aby byly údaje srovnatelné, budu porovnávat rentabilitu výnosů, tedy procentuální část, kterou zisk zaujímá na celkových výnosech, případně veličiny, které se tomuto blíží. • Rentabilita zemědělců Pro zjištění rentability zemědělců budu vycházet ze Souhrnného zemědělského účtu sestavovaného ČSÚ, a to ze semidefinitivních výsledků účtu výroby za rok 2012 v běžných cenách a z časové řady

za léta 1998–2012. Podle něj činil za rok 2012 tzv. podnikatelský důchod, což je veličina, která se „…blíží … koncepci běžného zisku před rozdělením a zdaněním“ přibližně 16,4 mld. Kč. Produkce zemědělského odvětví navýšená o dotace na výrobu a výnosové úroky, což je možno uvažovat za obdobu výnosů, činila 152,1 mld. Kč. Rentabilita výnosů, kterou z těchto dvou údajů můžeme vypočítat, činí 10,81 %. Toto procento je (v porovnání s dodavateli a obchodem) poměrně vysoké. Je však nutné si uvědomit následující skutečnost: podnikatelský důchod se uvádí včetně příjmů z dotací. Tento fakt nicméně není zásadní, protože dotace představují reálný příjem zemědělských podniků a do určité míry při vyhodnocování vstupu do odvětví a jeho případné ziskovosti je s nimi možno počítat. Podnikatelský důchod v sobě ale zahrnuje také odměnu za „neplacenou práci“, jejíž podíl je mnohem vyšší než v odvětví zpracovatelského průmyslu a obchodu. Zatímco management a jednotliví zaměstnanci výrobců potravin a obchodu jsou (kromě případů drobných podniků) placení a jejich platy jsou ze zisku odečteny, v zemědělství je mnohonásobně více samostatně hospodařících vlastníků či spoluvlastníků samostatných hospodářství, kteří jsou za svou práci odměňování až podílem z podnikatelského důchodu. Skutečnost „neplacené“ pracovní síly v zemědělství je tedy nutné brát v úvahu při porovnávání rentabilit. • Rentabilita potravinářů Celkový zisk potravinářského průmyslu dosáhl v roce 2011 částky 12,2 mld. Kč. Výnosy za sledované období byly 374,5 mld. Kč, rentabilita výnosů za rok 2011 tedy dosáhla 3,26 %. V rozmezí let 2005 až 2011 se rentabilita výnosů pohybovala od 2,60 % v roce 2008 až po 3,66 % dosažených v roce 2007. Nicméně mezi jednotlivými výrobci je poměrně značná variabilita, kdy existují výrobci jak s mnohem vyšší ziskovostí, tak ale i výrobci, jejichž ziskovost se blíží nule, případně realizují ztrátu. Dlouhodobě vyšší rentability dosahuje výroba nápojů (maximum za sledované období dosaženo v roce 2007 ve výši 10,32 %), zatímco rentabilita ve výrobě potravinářských výrobků se pohybuje v rozmezí 1,62 % v roce 2008 po maximální hodnotu 2,89 % v roce 2010. • Rentabilita řetězců Rentabilita výnosů (po zdanění zisku) se u obchodních řetězců s významnou tržní silou pohybuje v rozmezí 0,72 % v roce 2006 až po 1,97 % v roce 2008. Obchodní řetězce mohou tuto nižší ziskovost kompenzovat větším objemem tržeb, a dojít tak k poměrně vysokým ziskům v absolutním vyjádření. ... Chceme-li dojít k závěru ohledně spravedlnosti cen, pak ani zde není možno říci, že subjekty, které jsou dlouhodobě ziskovější, nasazují „nespravedlivé“ ceny. Míra zisku může samozřejmě souviset s „nekalými“ praktikami – v kterékoliv části řetězce a nejen vůči obchodním partnerům, ale i vůči spotřebitelům, zaměstnancům atd., ale může také znamenat pouze lepší využití podnikatelské příležitosti, vyšší efektivitu práce či vhodnější reakci na změny v ekonomice. Celkově lze říci, že posoudit „spravedlnost“ rozdělení cen v dodavatelsko-odběratelském řetězci je velice obtížné. Spravedlnost je pojem subjektivní a „spravedlivá“ cena může pro každého účastníka znamenat něco jiného. I pokud přijmeme předpoklad potřeby „spravedlnosti“ v rozdělení cen mezi dodavatele a odběratele, je nutné pečlivě zvažovat, jaké ukazatele pro porovnávání použít. Srovnávání absolutní výše cen, marží, podílů na cenách či přidaných hodnot se jeví jako problematické, protože v nárůstu ceny mezi jednotlivými články řetězce by se měly zrcadlit náklady, které s daným artiklem daný článek řetězce musí vynaložit. Posoudit, které náklady ještě jsou efektivní a které nikoliv, je rovněž složité, a proto je vhodnější porovnávat ziskovost jednotlivých subjektů či odvětví. Ani tato však nepřináší pouze informaci o „spravedlnosti“ nasazovaných cen, ale také o podnikatelských schopnostech, využití příležitostí atd. Lze říci, že maloobchod má rentabilitu celkově nižší než producenti potravin, což ale může vyplývat i z rozdílných objemů tržeb, kdy obchodníkům k dosažení uspokojivé absolutní výše zisku postačuje nižší procento rentability. Navíc silný konkurenční boj mezi obchodníky o tržní podíly na českém trhu neumožňuje příliš zvyšovat ceny pro spotřebitele. Co se týče dodavatelů a zemědělců, o nízkých dosahovaných cenách způsobených malou vyjednávací silou můžeme hovořit v případech nesdružených drobných producentů z řad potravinářů, ale i zemědělců, kteří však často nejednají přímo s maloobchodníky, ale s maloobchodníkům předcházejícími články řetězce. Otázkou tedy zůstává, zda problematika „nespravedlivého“ rozdělení cen by měla být diskutována jako „nekalá“ praktika maloobchodu, nebo spíše odběratelů obecně, mezi které můžeme řadit i zpracovatele potravin.

Odpověď by poskytlo rozklíčování jednotlivých cen, resp. nákladů konkrétních výrobků v průběhu potravinářského řetězce, což je velice složitý úkol, ke kterému pravděpodobně nebude nalezena vůle na všech stupních dodavatelsko-odběratelského řetězce. Co se týče srovnání postavení článků řetězce na základě agregovaných dat, pak rentabilita je v poslední době nejvyšší u primárních producentů, je to však způsobeno velkým podílem neplacené síly v odvětví, a proto není vhodné ji srovnávat s rentabilitou dalších článků. Zpracovatelé potravin dosahovali v posledních letech rentabilitu v rozmezí zhruba od tří do čtyř procent, zatímco maloobchodníci s významnou tržní silou od tří čtvrtin do dvou procent. Z těchto údajů tedy nelze vyvodit, že by postavení dodavatelů maloobchodu jako celku bylo znevýhodněno, bezesporu však existují jednotlivé podniky z odvětví zemědělství či zpracování potravin, které operují na hranici rentability. (Článek byl krácen a redakčně zpracován, originální text najdete na http://www.retailnews.cz) Klikněte pro více informací Foto autor| Foto: Fotolia.com / davizro photography O autorovi| Veronika Mokrejšová, VŠE v Praze

Absolutním vítězem se potřetí stala Ikea 4.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Výsledky soutěže MasterCard Obchodník roku 2015 Absolutním vítězem a držitelem titulu MasterCard Obchodník roku 2015 se potřetí v řadě stala Ikea Česká republika. Ikea Česká republika byla také oceněna v rámci oborových kategorií jako MasterCard Obchodník s nábytkem a bytovými doplňky 2015. Dalšími vítězi oborových kategorií jsou Lidl Česká republika, Teta drogerie, Deichmann-Obuv, Sportisimo, CZC.cz, OBI a Mall.cz. Ocenění GE Money Bank Věrnostní program roku 2015 získala Teta drogerie za svůj Teta klub. Vítězové jednotlivých kategorií soutěže byli určeni podle výsledků rozsáhlého reprezentativního internetového průzkumu společnosti GfK Czech, uskutečněného na vzorku 1 000 respondentů z celé České republiky. Hodnocenými parametry bylo spontánní jmenování prodejny („top of mind“), počet nakupujících, míra jejich loajality prodejně a důvěra v ni a spokojenost s vybranými parametry (sortiment, kvalita, orientace v nabídce). Vítěze v kategorii MasterCard Obchodník roku 2015 – GE Money Bank Cena veřejnosti vybrali zákazníci hlasováním na internetu a přes SMS. Nejvíc hlasů získal Lidl Česká republika. Do hlasování se letos zapojilo celkem 123 556 osob, což je téměř dvakrát více než loni. Absolutní vítěz Absolutním vítězem třináctého ročníku ocenění MasterCard Obchodník roku 2015 se stala společnost Ikea Česká republika, která zvítězila i v předchozích dvou ročnících soutěže. Lidé nejvíce oceňovali hlavně skladbu sortimentu společnosti, prodejna vykazuje i vysokou míru loajality a důvěry zákazníků. „Výherce jednotlivých kategorií určili sami zákazníci, jejich hlasování tak odráží dobré zkušenosti s jednotlivými prodejci a sortimentem i jejich oblíbenost. Již třináctým rokem oceňujeme prodejce na českém trhu na základě kvality jejich nabídky, dobrých vztahů se zákazníky a neustálou snahu obchodníků o zdokonalování služeb,“ říká Josef Machala, Loyalty & Acceptance Manager MasterCard. Oborové kategorie

• MasterCard Obchodník s potravinami 2015 První cenu (hypermarkety, supermarkety, potraviny) letos díky vysoké důvěře svých zákazníků vyhrál Lidl Česká republika, který se vloni umístil na třetí příčce. Druhé místo připadlo Kaufl andu a na třetím místě je Globus. • MasterCard Obchodník s drogerií a parfumerií 2015 Vítězem kategorie se stala společnost Teta drogerie, která se v předchozích ročnících umisťovala na druhé příčce. Na druhém místě je dm drogerie markt a třetím umístěným se stal Rossmann. • MasterCard Obchodník s oděvy a obuví 2015 Ocenění v kategorii (obuv, oblečení, doplňky) získal řetězec Deichmann-Obuv, který obhájil loňské vítězství. Na druhém místě se umístil Marks & Spencer a na třetím Baťa. • MasterCard Obchodník se sportovními oděvy a potřebami 2015 Vítězem kategorie (obuv, oblečení, sportovní potřeby) se stejně jako v předchozím ročníku stalo Sportisimo. To boduje zejména největším povědomím u zákazníků a jejich vysokou loajalitou. Na druhém místě stanul SportsDirect a na třetím Nike. • MasterCard Obchodník s elektronikou 2015 Toto ocenění opět získal e-shop CZC. cz, u kterého zákazníci pozitivně ocenili vedle kvality a šíře nabízeného sortimentu také přívětivé prostředí prodejen. Na druhém místě skončil T. S. Bohemia a na třetím místě je Datart. • MasterCard Obchodník pro dům, zahradu a chovatele 2015 Vítězem v kategorii (potřeby pro dům, zahradu a chovatele) se stalo OBI, druhý je Hornbach, který si v žebříčku o jedno místo polepšil, na třetím místě se umístilo Uni Hobby. OBI získalo toto ocenění zatím v každém ročníku soutěže, na svém kontě tak má celkem třináct titulů. To je jednoznačným důkazem oblíbenosti, spokojenosti a loajality jeho zákazníků. • MasterCard Obchodník s nábytkem a bytovými doplňky 2015 V kategorii zvítězila Ikea Česká republika, která ve své kategorii byla hodnocena nejlépe ve všech ohledech. Na druhém místě se umístil Jysk a na třetím místě je Sconto Nábytek. • MasterCard Internetový obchodník 2015 Cenu získal Mall.cz a obhájil tak loňské vítězství. Na druhém místě se umístila alza.cz, a na třetím místě je eva.cz. Toto pořadí je stejné jako v loňském ročníku soutěže. Zvláštní ceny V kategorii MasterCard Obchodník roku 2015 – GE Money Bank Cena veřejnosti zvítězil Lidl Česká republika a obhájil tak loňský titul. O jeho prvenství rozhodli sami zákazníci celkovým počtem 69 297 hlasů. Jen velmi těsně se na druhé příčce umístila Ikea Česká republika s 66 271 hlasy, na třetím místě je dm drogerie markt s 57 096 hlasy. Veřejné hlasování probíhalo prostřednictvím internetových stránek http://www.obchodnikroku.cz a SMS zpráv od 10. listopadu 2015 do 10. ledna 2016. Celkem hlasovalo 123 556 osob, z toho 119 536 lidí přes internet a 4 020 prostřednictvím SMS zpráv. Hlasující rozdělili mezi nejrůznější obchodníky 844 383 platných hlasů. To je více než dvojnásobek hlasů z loňského ročníku soutěže, kdy v soutěži hlasovalo 61 473 lidí a o výhercích ocenění rozhodovalo 388 844 hlasy. Ocenění MasterCard Obchodník roku – GE Money Bank Věrnostní program 2015 získala Teta drogerie za svůj program Teta klub, který letos zákazníci označili jako nejpřínosnější. „Věrnostní programy se již staly součástí každodenního života většiny lidí, a jsou tak pro obchodníky významným nástrojem komunikace se zákazníky. Aby byl ale takový program opravdu úspěšný a

vynikal mezi výraznou konkurencí, musí být pro zákazníky opravdovým přínosem. V současné době vítězí obchodník, který umí rychle a chytře cílit. Jen ten, který umí neobtěžující formou vtáhnout nenuceně do děje vždy toho správného zákazníka, bude ze svého věrnostního programu sklízet ovoce,“ říká Josef Jehlík, manažer věrnostního programu bene+ GE Money Bank. O vítězi v kategorii MasterCard Inovace v obchodě roku 2015 hlasují účastníci Retail Summitu 2016 na základě nominací odborné poroty. Nominovány byly společnosti Makro Cash & Carry ČR za projekt Makro Akademie, Globus ČR za zavedení mobilní platební aplikace MasterPass a společnost Tesco za projekt Spolupráce s Potravinovou bankou. (Výsledky najdete na http://www.retailnews.cz a v březnovém vydání časopisu Retail News.) Vyhlášení absolutního vítěze, vítězů všech oborových kategorií i zvláštních cen proběhlo 2. února 2016 v rámci galavečera konference Retail Summit 2016 v Clarion Congress Hotelu v Praze. Zdroj: MasterCard Obchodník roku 2015 PŘEHLED VÍTĚZŮ OCENĚNÍ MASTERCARD OBCHODNÍK ROKU 2015 Absolutní vítěz MasterCard Obchodník roku 2015 Ikea Česká republika Oborové kategorie Vítěz MasterCard Obchodník s potravinami 2015 Lidl Česká republika MasterCard Obchodník s drogerií a parfumerií 2015 Teta drogerie MasterCard Obchodník s oděvy a obuví 2015 Deichmann-Obuv MasterCard Obchodník se sportovními oděvy a potřebami 2015 Sportisimo MasterCard Obchodník s elektronikou 2015 CZC.cz MasterCard Obchodník pro dům, zahradu a chovatele 2015 OBI MasterCard Obchodník s nábytkem a bytovými doplňky 2015 Ikea Česká republika MasterCard Internetový obchodník roku 2015 Mall.cz Zvláštní kategorie Vítěz MasterCard Obchodník roku 2015 – GE Money Bank Cena veřejnosti Lidl Česká republika MasterCard Obchodník roku – GE Money Bank Věrnostní program roku 2015 Teta Klub MasterCard Inovace v obchodě 2015 Nominace: Makro Cash & Carry ČR – Makro Akademie Globus ČR – MasterPass Tesco – Spolupráce s Potravinovou bankou Zdroj: MasterCard Obchodník roku 2015 O ocenění MasterCard Obchodník roku Generálním partnerem ročníku 2015 se opět stala společnost MasterCard Europe a věrnostní program MasterCard Priceless Specials, hlavními partnery jsou GE Money Bank a věrnostní program bene+. V rámci ocenění byli vybíráni vítězové osmi oborových kategoriích, třech zvláštních cen (GE Money Bank Cena veřejnosti, MasterCard Inovace v obchodě 2015, GE Money Bank Věrnostní program roku 2015) a Absolutní vítěz. Více informací o soutěži naleznete na stránkách http://www.obchodnik-roku.cz. Foto popis| Absolutním vítězem a držitelem titulu MasterCard Obchodník roku 2015 se potřetí v řadě stala Ikea Česká republika, která získala prvenství také v kategorii MasterCard Obchodník s nábytkem a bytovými doplňky 2015. Foto autor| Foto: Ikea Foto popis| V kategorii MasterCard Obchodník roku 2015 – GE Money Bank Cena veřejnosti zvítězil Lidl Česká republika a obhájil tak loňský titul. O jeho prvenství rozhodli zákazníci celkovým počtem 69 297 hlasů. Foto autor| Foto: Lidl Foto popis| Ocenění MasterCard Obchodník roku – GE Money Bank Věrnostní program 2015 získala Teta drogerie za svůj program Teta klub, který letos zákazníci označili jako nejpřínosnější. Foto autor| Foto: PK Slovent

„Od vidlí po vidličku“ 4.2.2016


Eva Klánová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět E4: Obchod a zemědělci Postavení zemědělce, tedy klíčového producenta většiny ingrediencí pro další výrobu potravin, je těžké a nevyvážené v celém řetězci výrobce-zpracovatel-prodejce. O vztazích v dodavatelském řetězci jsme hovořili s Ing. Pavlem Šrámkem, místopředsedou představenstva farmy Milknatur a poslancem a místopředsedou Podvýboru pro potraviny a živočišnou výrobu Parlamentu ČR. * Jaké je současné postavení zemědělce v procesu „od vidlí po vidličku“? V mnoha případech se pohybuje na úrovni výrobních cen, v poslední době hlavně výrobci mléka a vepřového masa, jsou pod výrobní cenou. Zpracovatelům tato situace nevadí, nakupují levně a tím si zvyšují marži, o obchodnících ani nemluvě, ti si své vysoké marže udrží vždycky. Platí, čím dále od spotřebitele, tím nižší marže, u prvovýrobců jde dnes dokonce o přežití. * Jak posílit spolupráci mezi maloobchodníky a prvovýrobci-zemědělci? V posledních letech se zemědělci pouští i do výroby a zpracování potravin tzv. farmářským způsobem a snaží se dostat přímo ke spotřebiteli, buď formou farmářských trhů a prodejen, nebo přímo do maloobchodních řetězců. Problémem je často možnost dodávat jen do několika regionálních prodejen a ne do celého řetězce. Situace se však zlepšuje, všichni se učíme a řetězce farmářům vycházejí vstříc. Za mnohem problematičtější vidím postavení mezi prvovýrobci a zpracovateli. Dále pak naprosto odlišné podmínky podpory zemědělců v Česku a v okolních státech. * Můžete uvést příklady úspěšné spolupráce, a co byste naopak označil za největší problém? Například naše rodinná farma Milknatur je takovým průkopníkem v této oblasti. Vyrábíme asi 5 500 litrů mléka denně a postavili jsme malou mlékárnu, kde vyrábíme farmářské mléčné potraviny, které byly oceněny i značkou Klasa a Regionální potravina. Výrobky se snažíme prodat na regionálním trhu jednak prostřednictvím našich pěti mlékomatů, farmářských obchodů, ale v poslední době i v prodejnách obchodních řetězců v Plzeňském regionu. Právě zde se situace mění a řetězce pochopily důležitost regionálních výrobců. Problémy jsou dva: nekonkurenceschopná podpora prvovýrobců potravin u nás ve srovnání s okolními státy a spolupráce mezi prvovýrobci a zpracovateli. Postavení je nerovné a zemědělci nemají naprosto žádný vliv na cenu svých produktů. Zpracovatelé jim doslova diktují cenu a v mnoha případech se ohání tím, že na ně tlačí řetězce. Zemědělec se pak rozhoduje, zda potraviny vůbec vyrábět, či ne. Potravinová soběstačnost je ve všech rozvinutých zemích základním pilířem nejen bezpečnosti země, ale i její obranyschopnosti, nemluvě o udržení zaměstnanosti na venkově. O kvalitě dovážených potravin ani nemluvě. To má pak za následek i vysokou nemocnost obyvatelstva, obrovský výskyt alergií, ekzémů a nemocí, které se u nás nikdy nevyskytovaly. * Je marketing směřující k podpoře tuzemských zemědělských a potravinářských produktů dostatečný? Myšlenky a záměry jsou dobré, ale peníze na podporu například regionálních potravin často končí jen v kapsách marketingových agentur a k samotnému výrobci se nedostane vůbec nic. Dnešní doba je téměř výhradně o marketingu, ale on není samospasitelný. Malá pozornost se věnuje obsahu potravin. Chemicko-potravinářský průmysl je dnes tak „rozvinutý“ a má navíc obrovské lobby na úrovni hlavně EU, že není daleko doba umělých „amarounů“ jako ve známém filmu. Nikdo však neřeší jejich faktický vliv na zdraví člověka. Potravina nás často zasytí, ale imunitu neposílí. Je třeba se vrátit k živým a čerstvým potravinám, které posilují imunitní systém. * Jak funguje spolupráce českého zemědělce a českého výrobce potravin? Postavení zemědělců a zpracovatelů je naprosto nevyvážené. Z mé praxe, výrobce mléka, dám jeden příklad. Výkupní cena mléka v ČR je vždy o cca 15–20 % nižší než v sousedním Německu a Rakousku. Nemáte vůbec žádnou šanci to ovlivnit. Kdo tvoří tuto cenu? No přece naše mlékárny a

svého postavení náležitě využívají. Navíc podpora prvovýrobců mléka v Německu a v Rakousku je finančně mnohem vyšší než u nás. To by si mělo uvědomit naše ministerstvo zemědělství. Jsme jednotným trhem a nejsou hranice ani cla, co můžeme dělat? V roce 1989 jsme měli skoro 1,3 mil. dojných/mléčných krav, dnes jich máme 370 tisíc. Užitkovost sice stoupla, ale mléka vyrábíme asi polovinu než před 25 lety. Německo výrobu mléka zvýšilo za tuto dobu o 30 % a hlavně od roku 2004, po našem vstupu do EU, se otevřely nové trhy ve střední Evropě a stát tyto exporty navíc štědře podporuje. My si zde hrajeme na volný trh a „pseudoliberály“ s ekonomickým IQ 22 se to u nás jen hemží. * Sněmovna schválila novelu zákona o významné tržní síle. Opravdu potravinářským výrobcům pomůže? Pravda je, že řetězce mají u nás opravdu velkou sílu a o tom, co se bude prodávat, nerozhoduje spotřebitel, ale právě řetězec. Kdyby tomuto pomohl, pak bych to uvítal. Na druhé straně je třeba říct, že my v Česku jsme podlehli iluzi, že když je nějaký problém, vyřešíme ho zákonem. Zákon schválit můžete, někdy dobrý a někdy špatný. Mnohem důležitější je ale pak jeho naplňování a vymahatelnost. Uvidíme a doufejme, že zákon pomůže domácím výrobcům. * Obchod v České republice však netvoří jen velké řetězce. Jak funguje spolupráce zemědělců s nezávislým trhem? Nezávislý trh je už velmi malý. V mnoha případech je tvořen tzv. večerkami, otevírají i farmářské obchody. Ale koncentrace řetězců u nás je největší na obyvatele z celé EU. V poslední době se rozšiřují online e-shopy i na potraviny, převážně ve velkých městech, čemuž velmi fandím a osobně podporuji. * Na jedné straně hovoříme o kvalitních tuzemských zemědělských produktech a potravinách, na druhou stranu zákazník stále často nehledá hodnotu, ale cenu. Jak to dopadá na zemědělce? Spotřebitelů, kteří si uvědomují nezastupitelnou úlohu kvalitních potravin, přibývá. Uvědomují si, že zdraví je důležitější, než nový mobil, počítač či automobil. Fascinuje mě, že mnoho lidí se zajímá daleko více o nové mobily, auta, filmy, oblečení a pramálo ví o tom, co skoro 5x denně dává do úst. Navíc různé placené blogy a PR oddělení velkých firem doslova vpouští do veřejnosti různé lži a mýty právě o čerstvých a opravdových potravinách. Lži, že po nízkotučných potravinách se hubne nebo že mléko zahleňuje, a podobné nesmysly, vypouští denně do éteru. Je to masáž a vše jen proto, aby mohli prodávat nízkotučné potraviny s obrovskou marží a potlačili prodej mléka na úkor super osvěžujících a energetických nápojů obsahujících neúměrné množství cukru. Chybí osvěta a hlavně to, aby lidé začali používat zdravý selský rozum a vzpomněli si na to, co říkali naše babičky a dědečkové a co jedli. Foto popis|

Jiné chutě českých spotřebitelů? Hloupost, myslí si český zákazník 4.2.2016 Retail info Plus str. 40 obchod RNDr. Daniela Šebestová, CSc. a Mgr. Šárka Kolejková, SZPI Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Potraviny a český spotřebitel Na podzim loňského roku zadala Státní zemědělská a potravinářská inspekce šetření na téma Potraviny a český spotřebitel, které navázalo na několikaletou řadu obdobných výzkumů veřejného mínění. Výsledky představují zajímavou sondu do chování a názorů českých spotřebitelů. Hlavním cílem šetření bylo zjistit, kde konkrétně v oblasti bezpečnosti, kvality a falšování potravin čeští spotřebitelé vidí problém a jaké jsou jejich zkušenosti s těmito jevy. Výzkum se zabýval i vzorci chování typickými pro české konzumenty, část dotazníku byla dále věnována názorům spotřebitelů na aktuálně „živé“ kauzy i dalším souvisejícím oblastem.

Stejné produkty s jiným složením V několika posledních letech byla různými českými subjekty kriticky reflektována dlouhodobá praxe zahraničních producentů potravin vyrábět totožný produkt s odlišným složením pro český trh a pro trh „starých“ zemí EU. Jmenujme například projekt europoslankyně Olgy Sehnalové, která iniciovala testování několika desítek dvojic výrobků v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické, či společnou studii Potravinářské komory ČR, deníku MF Dnes a časopisu Svět potravin. Výsledky těchto projektů ukázaly, že složení potravin se mnohdy liší značně, obvykle na úkor českého spotřebitele. Typicky se jedná o použití méně hodnotných složek ve výrobcích (např. o 40 % méně extraktu čaje v nápoji „ledový čaj“ pro český trh), případně jsou některé suroviny v totožných výrobcích zcela nahrazeny (jako hlavní složka v lančmítu je v Německu maso, ve variantě pro Česko je to drůbeží separát). Výrobci se obvykle obhajují tím, že český spotřebitel má chutě odlišné od chutí konzumentů v jiných zemích, a proto jsou pro něj vyráběny potraviny s jiným složením. Vzhledem k tomu, že podle dostupných informací nebylo do této doby provedeno žádné seriózní šetření, které by ukázalo jaký je skutečný názor českých spotřebitelů, byla podstatná část sociologického výzkumu SZPI věnována právě této problematice. Argumenty výrobců jsou nehorázné, říkají spotřebitelé Výsledky prokázaly, že téma odlišného složení stejných výrobků určených pro český a zahraniční trh se dotýká tří čtvrtin respondentů: 36 % z nich deklarovalo, že jim tato situace velmi vadí, neboť ji považují za „manipulaci se spotřebitelem“. Dalších 36 % respondentů uvedlo, že jim situace vadí, protože „nevidí žádný důvod, proč by složení mělo být odlišné“. S argumentací potravinářských firem, které tvrdí, že složení výrobků se liší kvůli rozdílným požadavkům, resp. chutím spotřebitelů v různých zemích, nesouhlasily tři čtvrtiny dotázaných (77 %). Jak výzkum ukázal, je podle většiny jeho účastníků (nejméně 51 %, ve skupině VŠ a SŠ vzdělaní až 66 %) skutečným důvodem této praxe „snaha potravinářských společností ušetřit na českém trhu na dražších surovinách nebo na jejich množství“. Je zřejmé, že český spotřebitel takovou praxi vnímá velmi nelibě a je evidentní, že zdůvodňování výrobců potravin vnímá jako doslova „nehorázné“. Není bez zajímavostí i názor respondentů v rámci hodnocení popsaný jako „jiný“, podle něhož je skutečným důvodem této praxe i to, že se zahraniční výrobci domnívají, že český spotřebitel není schopen rozeznat skutečnou kvalitu a jiné složení stejně nepozná. Výsledek šetření prokázal, že český spotřebitel má stejné požadavky na složení potravin vyráběných i pro jiné trhy, že má shodné chutě jako spotřebitel v jiných zemích EU a že není natolik neinformovaný, aby se spokojil s argumentací výrobců, kterou považuje – mírně řečeno – za neseriózní. Nelze proto než souhlasit s oprávněným požadavkem, deklarovaným europoslankyní Olgou Sehnalovou, podle kterého se musí evropskému spotřebiteli dostat všude stejného zacházení. Kvalita českých potravin je vysoká – myslí si většina spotřebitelů Sociologický výzkum SZPI se mimo jiné týkal i problematiky vnímání kvality potravin. Respondenti měli především možnost vyjádřit se ke kvalitě potravin vyráběných v ČR a ohodnotit kvalitu potravin dovážených. V této oblasti nedošlo k žádnému překvapení. Produkci místních výrobců vidí dlouhodobě obyvatelé ČR pozitivně. Jejich kvalitu jako velmi vysokou nebo spíše vysokou hodnotilo 69 % dotázaných. V případě potravin z dovozu rovněž převažuje pozitivní názor, nicméně již poněkud méně: kvalitu potravin dovážených jako velmi vysokou nebo spíše vysokou hodnotilo 49 % respondentů. Pokud dotázaný viděl kvalitu potravin z dovozu negativně, pak uváděl původ těchto potravin zejména v Polsku, Německu a Číně. Jako negativní uvedlo vlastní zkušenost s kvalitou potravin 17 % dotázaných, což je číslo, které se v rámci předchozích výzkumů SZPI nijak nevymyká. O informace na obalech se zajímá polovina spotřebitelů Z hlediska dozorového orgánu v oblasti potravin je ideálním spotřebitelem ten občan, který se o potraviny zajímá, čte si údaje na obalech produktů a uvážlivě si potraviny vybírá. Z průzkumu vyplynulo, že obalům při nákupu potravin věnuje pozornost 49 % respondentů. Pouze výjimečně se o informace na obalech zabývá 36 % dotázaných. Zbývajících 14 % respondentů si pak nečte údaje vůbec.

Pokud spotřebitelé věnují pozornost informacím na obalech potravin, zajímají se nejčastěji o datum spotřeby či trvanlivosti výrobku (92 % respondentů), gramáž/objem (72 % osob), o zemi původu (65 %), o to, kdo je výrobcem (60 %) a jaké je složení produktu (57 % dotázaných). Falšování je okrádání zákazníka Výzkum SZPI se dotkl i tématu falšování potravin. Respondentům bylo vysvětleno, co mají výzkumníci pojmem „falšování“ na mysli (byl využit mimo jiné příklad: „když párky obsahují méně masa, než kolik je uvedeno na obalu“). Necelá polovina respondentů (48 %) se vyjádřila, že již o případech falšování potravin slyšela, ve srovnání s loňským rokem tento podíl výrazněji stoupl (+11 %). Drtivá většina respondentů (87 %) dále uvedla, že falšování potravin považuje za klamání a okrádání zákazníka. Menšina dotázaných je pak smířlivější. Podle 5 % z nich se nejedná o zásadní prohřešek a dle 8 % to pak vlastně ani nevadí, pokud je výrobek chutný. Ti, kteří o falšování potravin již slyšeli, dále vyjmenovávali komodity, které se podle nich nejčastěji falšují. Chybí informace o kvalitě potravin v gastro zařízeních SZPI získala v roce 2015 nově kompetenci týkající se dozoru nad pokrmy, resp. potravinami v provozovnách veřejného stravování. I proto značnou část výzkumu věnovala dotazům na toto téma. Jak se ukázalo, více než polovina dotázaných (53 %) uvedla, že nemá dostatek informací o kvalitě a bezpečnosti podávaných pokrmů. Na rozdíl od potravin, kde je možné se orientovat podle údajů povinně uváděných na jejich etiketách, není možné obdobné informace běžně získat ve stravovacích zařízeních. Je zajímavé, že pouze 13 % respondentů deklarovala osobní negativní zkušenost v některém gastro zařízení (špinavé nádobí, zkažené jídlo, falšování surovin, nízká kvalita pokrmů atd.). 56 % z nich tvrdilo, že problém vyřešilo na místě s obsluhou, 37 % přestalo dotčenou provozovnu navštěvovat a 37 % před takovou provozovnou varovalo své známé. Z výsledků je patrné, jak důležitou roli i v této oblasti sehrává a bude sehrávat dostatek veřejně dostupných informací. SZPI i proto zveřejňuje veškeré výsledky kontrol stravovacích zařízení na svých oficiálních webových stránkách www. szpi.gov.cz i na serveru http://www.potravinynapranyri. cz, kde se do konce roku 2015 ocitly stovky restaurací, bufetů, jídelen a podobných provozoven, které musela inspekce zejména kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám uzavřít. Alergici vítají nové povinnosti restauratérů Novinkou z konce roku 2014 bylo zavedení povinnosti informovat spotřebitele v provozovnách společného stravování o alergenních složkách v pokrmech. I této oblasti se průzkum SZPI dotkl. Bylo zjištěno, že 12 % dotázaných buď samo trpí potravinovou alergií, nebo jsou takto postiženi někteří jejich blízcí (děti, partner nebo rodiče). Předvídatelně podle 69 % osob z této skupiny je nově zavedená povinnost poskytovat informace o alergenech v pokrmech velmi důležitá nebo spíše důležitá. INFORMACE O PRŮZKUMU Potravinářské firmy tuto praxi (výroba produktu s odlišným složením pro český trh a pro trh v jiné zemi) zdůvodňují tím, že spotřebitelé mají v různých státech odlišné požadavky (zejména chutě). SOUHLASÍTE S TÍMTO VYSVĚTLENÍM? 54 % vůbec nesouhlasím 3 % zcela souhlasím 20 % spíše souhlasím 23 % spíše nesouhlasím N = 1019; repre ČR 18+ Zdroj: Potraviny a český spotřebitel, SZPI 2015

PROČ MYSLÍTE, ŽE NĚKTERÉ POTRAVINÁŘSKÉ FIRMY VYRÁBĚJÍ STEJNÝ VÝROBEK S JINÝM SLOŽENÍM PRO ČESKÝ TRH A S JINÝM SLOŽENÍM NAPŘ. PRO NĚMECKÝ TRH? JAKOU DŮLEŽITOST PŘIKLÁDÁTE PŘI NÁKUPU POTRAVIN NÁSLEDUJÍCÍM PARAMETRŮM A KRITÉRIÍM? KTERÉ TYPY POTRAVIN A NÁPOJŮ SE, PODLE VÁS, V SOUČASNÉ DOBĚ V ČR NEJVÍCE FALŠUJÍ? Klikněte pro více informací Foto autor| Foto: Fotolia.com / Minerva Studio

Rodina DNES LEPEK JAKO NEPŘÍTEL DĚTÍ PRAVDA, NEBO HYSTERIE? 5.2.2016

Rodina DNES str. 14 Zdraví JANA SYSLOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Chtějí vařit svým dětem co nejzdravěji, a tak z jídelníčku škrtli lepek. Jejich potomci tak drží bezlepkovou dietu, ačkoliv nemají celiakii. Zaručí jim tento módní trend lepší zdraví, nebo spíš uškodí? Když Simona Plavcová přemýšlí, co uvaří rodině k večeři, nemůže jen tak vběhnout do supermarketu a naskládat do košíku, co se jí namane. Její vaření potřebu je plán a předchází mu obcházení obchodů s méně dostupnými potravinami. Připravuje totiž bezlepková jídla - sobě, manželovi i dvěma synům ve věku 8 a 11 let. Nemyslí na to, kolik ji to stojí úsilí, dospěla totiž k rozhodnutí, že strava bez lepku bude pro všechny zdravější, ačkoliv nikdo v rodině celiakií, tedy nesnášenlivostí lepku, netrpí. „Od té doby, co nejíme jídla s lepkem, se cítíme lépe. Já jsem méně unavená, manželovi téměř zmizel atopický ekzém, se kterým se potýkal několik let. Mladší syn je astmatik a jeho obtíže jsou nyní menší,“ říká třiačtyřicetiletá Simona Plavcová. Zpočátku řešila problémy, kdy si nevěděla rady s nahrazením některých potravin a také nabídka v obchodech nebyla nijak valná. „V poslední době se to hodně zlepšilo, nedaleko našeho domu se otevřel nový obchod se zdravou výživou, kde pořídím spoustu věcí - mouku, obiloviny, těstoviny a podobně. Obstarala jsem si několik kuchařek, kde hledám inspiraci. A když pořádáme grilování pro přátele, všichni se diví, co všechno je možné přichystat bezlepkově,“ podotýká. NEVINNÝ NEPŘÍTEL Co to vlastně ten obávaný lepek je? Jedná se o směs bílkovin, která se vyskytuje v pšenici, žitu a ječmeni. Díky němu jsou výrobky z mouky pružné a po upečení drží tvar. Právě snaha získat mouku, která co nejlépe kyne, vedla k dlouhodobému šlechtění pšenice se stále vyšším obsahem lepku, jak ji známe dnes a kterou se často přejídáme. Lepek může způsobit alergii a také nevyléčitelnou nemoc zvanou celiakie, při níž problematická bílkovina působí na sliznici tenkého střeva a snižuje schopnost trávení a vstřebávání živin. Jedinou léčbou je bezlepková dieta. A co když celiakii nemáte, a na výrobky z obilí přesto zanevřete? Bezlepkový jídelníček bude pravděpodobně dietnější, protože z něj zmizí sušenky, uzeniny a také pečivo - tedy potraviny, které v nadměrném množství vedou k obezitě a problémům s trávením. Že by však strava bez lepku byla automaticky zdravější? Takhle jednoduché to není a už vůbec nelze říct, že je prospěšná pro dětský organismus. Pokud dítě nemá diagnostikovanou celiakii, bezlepková dieta je zbytečná. „Vynechání lepku z výživového hlediska neublíží, ale říkám si, jak bude takový jídelníček sestaven. Bezlepková je totiž i tyčinka Snickers a spousty jiných sladkostí a polotovarů. Otázkou také zůstává, jak bude dítě vnímat tuto dietu v rámci svého života mimo rodinu, kde zpravidla tráví většinu svého času a dietní rozhodnutí svých rodičů musí obhajovat před svými spolužáky, kamarády, na táborech,

oslavách nebo na hřišti,“ upozorňuje specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková. Podobně smýšlí pediatrička Marta Šimůnková: „Heslo „pšenice je jed“ považuji za hysterii. Dětem, které nemají prokázanou celiakii, bude toto opatření zbytečně komplikovat život. Na lepek by si měly zvyknout.“ Znamená to však, že lepek by měly dostávat v přiměřeném množství a také podobě, bagetu se salámem nelze považovat za zdravý oběd ani svačinu. PŠENICE JAKO JED? Ačkoliv mnoho lidí považuje lepek za strašáka a snaží se mu vyhnout, pranýřovaná bílkovina zdravým lidem neškodí a tělo ji zpracuje. Demagogické články o tom, jak lepek člověku zalepí střeva a bobtná tak, že břicho tvrdne až k prasknutí, jsou přehnané. Proč tedy tolik lidí přísahá, že se po vynechání lepku cítí lépe? Odborníci na výživu to vysvětlují tím, že jakákoliv změna jídelníčku s omezením bílé mouky a přechod na zdravější potraviny dokáže příznivě ovlivnit trávení a celkový zdravotní stav. Samotné vynechání lepku za to ale nemůže. „Ve vyspělých zemích je zcela běžně jídelníček založen na přejídání se pečivem, sušenkami a koláči z bílé mouky. Omezení či vynechání těchto potravin každému jen prospěje, ale neznamená to, že všichni musíme vyhazovat ze stravy lepek,“ vysvětluje Margit Slimáková. Jednotvárná strava založená na přejídání se výrobky z bílé mouky - takový býval jídelníček rodiny Simony Plavcové z úvodu článku, než začala vařit bezlepkově. Dříve každý víkend upekla sladký koláč, ke svačinám dětem pravidelně mazala chleby nebo rohlíky, nakupovala sušenky a vařila hodně knedlíky. „Když jsme pak přešli na bezlepkovou dietu, bylo znát, jak nám dospělým i dětem předchozí strava ubližovala. Najednou jsme měli více energie a všimla jsem si, že kluci se lépe soustředí na učení a nejsou tak roztěkaní, jako když se krmili sušenkami. Všem se nám zlepšilo trávení,“ zdůrazňuje Simona Plavcová. Správnost rozhodnutí vařit bezlepkově si prý potvrdila při čtení knihy Život bez pšenice amerického kardiologa Williama Davise. Ten tvrdí, že pšenice je příčinou mnoha civilizačních chorob a především obezity. „Když jsem si četla, co všechno způsobuje lepek v lidském těle, řekla jsem si, že to není nic dobrého a že ho nepotřebují ani moje děti,“ vysvětluje svoje pohnutky dvojnásobná matka. Davisova kniha ovlivnila mnoho dalších lidí, jeho kritici však upozorňují, že autorovy teze mají spoustu trhlin a především že nemá svoje teorie o škodlivosti pšenice potvrzené klinickými studiemi. Podle odborníků je navíc škodlivé zanevřít na lepkové potraviny a ničím je nenahradit. Moje kamarádka Petra se mi nedávno svěřila, že přestala dětem dávat pečivo a veškeré další přílohy, místo toho vaří k večeři obvykle jen maso a zeleninu. Jenže po takovém jídelníčku hrozí, že malí strávníci budou unavenější a roztěkaní, protože z jejich stravy vymizel zdroj energie v podobě sacharidů. Děti by měly jíst v rozumné míře všechno včetně pečiva a těstovin. Omezení bílé mouky jim neuškodí, ale musíte ji nahradit - jíst co nejvíce obilovin v jejich přirozené podobě, jako jsou kroupy nebo jahelné kaše, výborná je quinoa, amarant, bulgur. Dobré je zařadit do jídelníčku žitné kváskové chleby anebo třeba pohankové palačinky. „Nehledejte spásu ve speciálních bezlepkových potravinách, protože mnohé tyto polotovary jsou založeny na škrobech a cukrech. Mají vyšší glykemický obsah, méně bílkovin a více cukrů,“ upozorňuje Margit Slimáková. KOJENCI A PRVNÍ SOUSTO LEPKU Proč se vlastně pšenice stala v posledních letech takovým nepřítelem? Částečně je to marketingový tah, protože na doporučení jíst normální kvalitní potraviny, které si můžete koupit u nejbližšího farmáře, nebo dokonce vypěstovat doma, málokdo vydělá. „Naopak se vydělává na hubnoucích kurzech a knihách nebo speciálních dietních a zdravých potravinách. Pšenice vyšla z módy, protože je vždy po několika letech třeba najít výživového nepřítele a mnohaleté doporučování nejíst vejce nebo máslo nikam nevede,“ soudí výživová specialistka. A tak se na vás doporučení ohledně lepku valí už od té doby, co se vám narodí dítě a řešíte první příkrmy. Kdy zařadit lepek? „Oddalujte to, co nejdéle to půjde,“ zní jedno doporučení. „Dítě se s lepkem coby potenciálním alergenem musí potkat co nejdřív,“ dozvíte se v jiné knize. „Můj pediatr mi tvrdil, že na obilné kaše má moje dítě dost času, a tak jsem je začala dávat až někdy v osmém měsíci - poté, co dcera jedla masozeleninový příkrm i ovocný. Pak jsme se přestěhovali, změnila jsem dětského doktora a nová lékařka se vyděsila, že dcera měla „ochutnat“ lepek už někdy po čtvrtém měsíci a že jsem jí tím mohla ublížit,“ zlobí se Pavla Rychtová, matka osmnáctiměsíční dcery. Dětská lékařka Marta Šimůnková potvrzuje, že zařazení lepku mezi sedmým a devátým měsícem je pozdě. „Až do sedmého měsíce je takzvané okno imunotolerance, kdy si imunitní systém zvyká na alergeny - nejen lepek, ale i ryby, vajíčka, ořechy a další. Když si na ně zvykne, po celý život je

toleruje. Po tomto období jsou potenciální alergeny u disponovaného dítěte již rozpoznány jako „cizí“ a mohou spustit alergické (ale i autoimunitní) reakce,“ vysvětluje lékařka a doplňuje, že pokud je dítě plně kojené, lepek je dobré zařadit v šestém měsíci a mělo by se to dělat postupně. K bezlepkové kaši nejprve přidat lžičku kaše s lepkem a dávku zvyšovat. BEZLEPKOVĚ PROTI ADHD Kateřina Morávková má tři děti, nejmladší syn se narodil s diagnózou ADHD neboli hyperaktivitou. Jeho matka zkusila všechno možné, aby chlapcovy obtíže zmírnila. Nedokázal se soustředit, dělala mu potíže motorika, byl výbušný. „Zabrala až bezlepková dieta, kterou jsem začala vařit, když Davídkovi byly tři roky. Od té doby je klidnější a lépe spolupracuje,“ říká Kateřina Morávková. Bezlepkově vaří pro celou rodinu, ale neřeší, že starší děti jedí jinak ve škole a školce. Jen nejmladšímu Davidovi sehnali takovou školku, kde respektují jeho dietní omezení. Že by vysazení lepku mělo takové účinky na hyperaktivitu? Lékařka Marta Šimůnková to nevylučuje a říká, že zná i dospělé s diagnostikovanou ADHD, kteří tvrdí, že po pečivu se jim myšlenky rozběhnou a nejsou schopni se soustředit. Jiní zase reagují na cukr například v limonádách nebo alkoholu. „V mnoha případech jde o subjektivní hodnocení, které nemá žádný racionální podklad, a jde o naučenou reakci či placebo efekt, které opravdu fungují, a to i u zvířat. U ADHD pomáhá jakýkoliv řád, tedy i stravovací režim,“ vysvětluje pediatrička. V případě rodiny Kateřiny Morávkové vidí úkol bezlepkové diety ve formě rodinné psychoterapie: dělám něco pro to, aby se stav dítěte zlepšil, a pak je tak stav i subjektivně hodnocen. „Nejsem přesvědčena o tom, že bezlepková dieta vyléčí ADHD,“ dodává doktorka. ZELENINA, NEBO SALÁM? Prohlášení, že pšenice je jed a lepku je potřeba se vyhnout, jsou přehnaná. Stejně tak není dobré dítě bílou pšeničnou moukou přecpávat, a tak nejlépe uděláte, když zapojíte zdravý rozum. Dětský jídelníček bývá často odrazem jídelníčku dospělých, na to myslete, až jim budete jídlo dávat na talíř. Co jim vaříte v dětství, to si budou pamatovat celý život. Platí to o návyku na pravidelné porce ovoce a zeleniny, ale také o závislosti na sušenkách a salámech. Nehoňte domnělé nepřátele v podobě lepku a zamyslete se nad tím, jak jim jídelníček obohatit, ne seškrtat. Alergie NA JÍDLO U DĚTÍ * Potravinová alergie vzniká, když imunitní sytém nepřiměřeně reaguje na určitou složku potraviny. Tělo se brání a produkuje látky, které spustí alergické symptomy, což může být vyrážka, otok v ústech, bolest břicha, v krajním případě bezvědomí a zástava dechu. * Nejvíce potravinových alergiků je mezi dětmi, do tří let je alergických 8 % z nich, ve třech letech většinou alergie odezní. Pokud ne, potíže často přetrvají do dospělosti. * Děti bývají nejčastěji alergické na kravské mléko, vejce, sóju a mouku a platí to i u kojených dětí, protože většina potravinových alergenů se přes tělo matky dostane do mateřského mléka. * Alergie na kravské mléko u dětí znásobuje riziko, že se u nich v budoucnu rozvine reakce i na jiné potraviny. * U dětí se alergie na potraviny projeví nejčastěji kožními problémy v podobě ekzému, kopřivky nebo otoků, dále pak zvracením, průjmy a kolikami. Z dýchacích problémů to může být kašel, dušnost, zahlenění nebo rýma, na alergii může ukázat také chudokrevnost. * Zjistit, na co je dítě alergické, je zvlášť u nejmenších obtížné. Lékaři odmítají provádět klasické imunologické testy, protože miminka mají nevyzrálý imunitní sytém a výsledky bývají zavádějící. A tak je nutné spolehnout se na pozorování, jaké reakce vyvolává konkrétní jídlo. NEMOCI, KTERÉ ZPŮSOBUJE LEPEK Celiakie - autoimunitní onemocnění, při kterém vzniká imunitní reakce na lepek ve sliznici tenkého střeva. Důsledkem je zeslabená sliznice neschopná vstřebávat potraviny. Pacienti jsou odkázáni na celoživotní a důslednou bezlepkovou dietu. V populaci je 1 % celiaků, očekává se nárůst až na 3 %. Alergie - situace, kdy lepek u některých lidí vyvolává alergickou reakci s otokem sliznice tenkého střeva a následně projevy, mezi něž patří bolesti břicha, průjmy apod. Alergií na lepek trpí 1 až 3% obyvatel a měli by se také vyhýbat lepkovým potravinám, zejména ve formě pečiva. Intolerance - po požití lepku trpí pacient nadýmáním a střevními problémy, nemá přitom prokázanou celiakii. Dieta

nemusí být striktní, záleží na konkrétních obtížích. Foto autor| Foto: PROFIMEDIA. CZ, SHUTTERSTOCK O autorovi| JANA SYSLOVÁ, mailto:[email protected]

vitalia.cz Snížená sazba DPH na potraviny? Buď všechno, nebo nic 5.2.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Snížení DPH na potraviny a nápoje na deset procent by byl nepochybně předvolební „majstrštyk“. A je to dokonce dobrá myšlenka, která se dá ale neuvěřitelně zkazit. Pokud by se současné vládní koalici podařilo dotáhnout do konce záměr snížit DPH na potraviny a nápoje na deset procent, jednalo by se zcela nepochybně o předvolební „majstrštyk“, který by se setkal se značnou podporou zřejmě všech obyvatel naší země. Zejména ti starší jsou totiž zvyklí na – dnes by se řeklo, „sociálně únosné“ ceny potravin z předlistopadového období. Tehdy ovšem jejich ceny dotoval takzvanou zápornou daní z obratu stát – což ovšem občané většinou netušili. Populismus? Každopádně na ceny potravin jsou lidé u nás velmi citliví, což se projevuje zejména v tom, že přes všechny možné deklarace spotřebitelů o vůli preferovat při výběru zboží potraviny tuzemského původu, volí reálně značná část nakupujících výběr potravin podle jejich ceny. Přečtěte si: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je Snaha přesunout potraviny do snížené sazby DPH není nová, a to právě u hnutí ANO a přímo jejího šéfa. Stejný návrh již mimo jiné prezentovala v roce 2013 takzvaná Agrární iniciativa. Jejím cílem bylo napomoci odbytu českých zemědělských surovin a zlepšit odbyt a obraz našich potravin. I za ní stál Andrej Babiš. Jinými slovy, zrovna od něj to zas není takový populismus, jak by se mohlo na první pohled zdát – je to jeho dlouhodobý záměr. K tématu – Podnikatel.cz: Babiš chce nižší DPH i pro vodu a nealko. Populismus, říká opozice Které potraviny mají mít slevu? Neobratná realizace by ale mohla způsobit velké zmatky, protekcionismus, podnikatelské křivdy a diskriminace uvnitř tuzemského trhu s potravinami. To vše by totiž bylo důsledkem myšlenky, podle níž by se do snížené sazby potravin přeřadila jen část potravinářských výrobků. Například, jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka, takzvané základní potraviny, tedy maso, mléko, chléb či máslo. Bylo by velkým a neodůvodnitelným sociálním (potravinářským) inženýrstvím administrativně stanovovat, které potraviny jsou „základní“ a které „vedlejší“. Proč by navíc nemělo být parametrem výběru, aby byly daňově preferované potraviny „zdravé“, třeba zelenina, ovoce nebo ryby, což mimochodem kdysi prosazovaly Věci veřejné? K tématu: Řetězce ovlivňují, co lidé jedí. Měl by to dělat i stát Dalším parametrem výběru by mohly být ale třeba potraviny „dětské“, což by možná byla

systémovější podpora zdravých stravovacích návyků, než leckteré projekty typu mléko, ovoce nebo med do škol. Co jsou vlastně „potraviny pro děti“? Jsou vám tři roky? Pak jste podle potravinářské legislativy dospělí… Je prostě zřejmé, že stanovovat úřední hranici mezi rovnými a rovnějšími potravinami z pohledu rozdílného zdanění (ale i z jakéhokoli pohledu) je nesmyslné a v praxi efektivně nemožné. Stovky tisíc položek potravin, které jsou v současné době nabízené na našem trhu, se navíc doslova ze dne na den mění, některé zanikají, jiné vznikají, takže jde o kontinuální proces, který není schopen v konkrétním čase jakýkoli předpis reálně postihnout. Skutečně systémové řešení je tak zařadit do snížené sazby DPH veškeré potraviny, což by bylo také spravedlivé k výrobcům potravin, kteří by se nepochybně při selekci daňového zvýhodnění dostali vůči sobě do nerovnoprávného postavení. Nižší DPH by pomohlo českým potravinám Zařazení veškerých potravin by každopádně zlepšilo pozici našich potravin na trhu a především by zvýšilo jejich dostupnost pro spotřebitele, protože důsledkem takového opatření by měl být logicky pokles cen. Je možná vhodné připomenout, že DPH na potraviny je v ČR v současné době nejvyšší ve středoevropském regionu, a snížením DPH na deset procent by se dostalo zdanění potravin „pouze“ na úroveň Rakouska (deset procent), ale stále by ještě bylo nad úrovní v Německu (sedm procent). Snížené sazby DPH navíc uplatňuje většina starých členských zemí EU, v některých je sazba dokonce nulová (Velká Británie), naopak v nových členských zemích jsou sazby DPH na potraviny vyšší. Podle již několik let starého průzkumu Evropské komise je tomu tak zřejmě proto, že DPH představuje „bezpečný zdroj“ příjmů státních rozpočtů za situace, kdy mají právě nové členské země problémy s výběrem jiných daní. Faktem je, že při zatížení veškerých potravin sazbou DPH na úrovni deseti procent by byl propad daňových příjmů v ČR nemalý, zhruba na úrovni sta miliard korun ročně. Na druhou stranu ale takový propad není úplně fatální, a navíc by nevybrané finanční prostředky zůstaly v podnikatelské sféře, což by napomohlo růstu investic do inovací, nových technologií nebo marketingu na podporu vyššího odbytu našich potravin. Snížení DPH u potravin a nápojů tak není vůbec špatná myšlenka, která však může být naprosto znehodnocena úmysly zařadit do snížené sazby jen některé výrobky. Vzhledem k rozměru nabídky potravin na trhu tak v tomto případě platí více než kdy jindy: Buď všechno, nebo nic. K tématu: Levnější pivo? Babiš neví, co činí Podnikatel.cz: Nižší DPH na pivo a nápoje? První krok k jedné snížené sazbě 10 %, říká Babiš

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/snizena-s...-dph-na-potraviny-bud-vsechno-nebo-nic/

ZBOŽÍ & PRODEJ JE POTŘEBA, ABY ZASÁHL STÁT 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 12 Rozhovor Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Od 1. prosince 2015 je předsedou představenstva Svazu českých a moravských spotřebních

družstev (Skupiny Coop) dnešní předseda Jed -noty, spotřebního družstva v Rakovníku, Pavel Březina. Využili jsme této změny v čele organizace s největším počtem prodejen v tuzemsku k rozhovoru na téma současná situace maloobchodního trhu, jeho problémy a možnosti dalšího rozvoje. * Zboží&Prodej: Můžete úvodem shrnout svůj pohled na dosavadní působení Skupiny Coop a jejích prodejen na českém trhu? Pavel Březina: Za posledních 12 let, co jsem v českém spotřebním družstevnictví, udělala Skupina Coop velké pokroky, a to nejen ve znalosti značky Coop, ale i v kvalitě jednotlivých prodejen. Samo zřejmě ale nespala ani konkurence. Skupina Coop provozuje největší maloobchodní síť v České republice. Máme širokou škálu velikosti prodejen - od hypermarketů po prodejny s několika desítkami čtverečních metrů prodejní plochy, které v malých obcích často plní důležitou funkci jejich základní vybavenosti. V podílu českých výrobků na celkovém sortimentu zboží prodejen asi nemáme soupeře. Jsme čistě česká společnost vlastněná více než sto tisíci členy spotřebních družstev. Bylo by dobré, pokud by si stát, který se tváří, že chce propagovat prodej českých potravin, uvědomil, že ruku v ruce s podporou českých zemědělců a výrobců potravin by bylo dobré podpořit i tradiční český maloobchod. Není možné čekat, že se vše udělá samo. Role státu je zde právě od toho, aby se zastal českých prodejců a pomohl jim, jak je to běžné i v zahraničí. * Z&P: S jakými plány, včetně expanzních, vstupujete do roku 2016? P. B.: Nějaká masivní expanze je asi v současném vysoce konkurenčním prostředí maloobchodního trhu, kde se zákazníci tváří, že je zajímá především původ a kvalita potravin, ale při koupi zboží se rozhodují hlavně podle ceny, pro společnost orientující se především na kvalitní české výrobky, nepravděpodobná. Prostor pro navýšení počtu prodejen vidím eventuálně v malých obcích. Samosprávy menších sídel se samozřejmě bojí možnosti ztráty prodejny potravin ve svých obcích, která je s neustále se zvyšujícími náklady na provoz prodejen čím dále pravděpodobnější a bohužel i častější. Stát tomuto jevu příliš nepomáhá a navyšováním minimální mzdy naopak přispívá zavírání malých vesnických prodejen. Mluvím teď především o obcích, kde nechtějí působit už ani provozovatelé večerek. V minulosti bylo nutné kvůli tomuto přístupu uzavřít prodejny v mnoha obcích, a ty by je dnes rády znovu otevřely, jenže bez finanční podpory a ideálně i s nízkými cenami. To bohužel není možné. * Z&P: Co s tím? Musím v této souvislosti zdůraznit, že vlády v České republice stále nepodporují družstva tak, jak je to běžné v zemích západní Evropy. Tam jsou zvýhodňována, neboť se jedná o způsob podnikání, kde jsou vlastníci přímo obyvatelé dané země a nikoliv nadnárodní firmy. Podpora vlastních obyvatel a udržení domácího kapitálu by měly být cílem každé vlády. * Z&P: Jak si v těchto podmínkách stojí vaše prodejní formáty a privátní značky? P. B.: Dnešní typy formátů byly vytvořeny na základě dlouhodobé zkušenosti s provozem takové rozsáhlé sítě, jakou mají členská družstva Coop. Rozčlenění prodejen na jednotlivé typy je dáno jak velikostí prodejní plochy a umístěním prodejny, tak především i sortimentem. Zákazníci se tak dnes mohou setkat podle jednotlivých regionů s prodejnami pod názvy Tuty, Tip, Terno, Diskont, Stavebniny a další. Velký důraz nyní klademe hlavně na rozvoj privátních značek. Těch již nyní vyrábíme přes 600 druhů a jsou u zákazníků velice populární. Snažíme se nabízet kvalitu za dobrou cenu, neboť je důležité, co si zákazník odnese domů a co konzumuje. Hrdí jsme například na mléčné výrobky, které jsou od tuzemských producentů a již několikrát obdržely ocenění za kvalitu. Unikátní je také nejvyšší řada našich výrobků Coop Premium, kterou vyrábíme prostřednictvím nákupní aliance Coop Euro, kde jsou členy kromě českých spotřebních družstev i družstva Coop na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku. * Z&P: Na jaké marketingové aktivity sázíte? Co v této oblasti chystáte? P. B.: V rámci Skupiny Coop máme marketingové aktivity rozděleny na několik částí - od celostátních až po regionální, které jsou řízeny samotnými družstvy. Připravujeme několik plánů na efektivnější

marketingové kampaně, v nichž chceme zákazníkům vysvětlit priority naší značky - tradiční české výrobky od českého maloobchodního prodejce podporujícího zaměstnanost v regionech. V roce 2015 jsme také sponzorovali některé pořady a akce, v České televizi to byl například pořad Kluci v akci. Dlouhodobě také rozvíjíme produktovou reklamu a akční nabídky pro zákazníky. * Z&P: Velký konkurenční boj ale příliš nenahrává zákaznické loajalitě. P. B.: To je velice důležitá oblast. Máme jedny z nejvěrnějších zákazníků ze všech prodejců a chceme tento trend i nadále propagovat a rozšiřovat. Na regionálních úrovních se rozvíjejí věrnostní programy pro zákazníky a za poslední léta jsme pokročili i v kvalitě internetových prezentací a práce na sociálních sítích. Zákazníci zde mnohem rychleji najdou aktuální informace o otevíracích dobách, kontaktech a současné akční nabídce prodejen v jejich okolí. * Z&P: S rozvojem technologii se mění také chování nakupujících. P. B.: Jednotlivé preference se odvíjejí trendů i od aktuální ekonomické situace obyvatelstva. Jak jsem již zmínil, stále se mnoho zákazníků orientuje primárně cenou. Obecně ale sledujeme vzrůstající zájem o kvalitní české výrobky od místních producentů i o prověřené privátní značky s jasným udáním původu a rozumnou cenou. Je pro nás důležitá také otázka e-commerce a některá naše družstva v této oblasti pilotují možné aktivity nebo již e-shopy provozují. Jedná se ovšem stále spíše o doplněk k samotným prodejnám. * Z&P: Co podle vás charakterizuje současnou situaci na maloobchodním trhu? P. B.: Já doufám, že se nacházíme v jakémsi zlomovém bodu našeho maloobchodního trhu. Takovým signálem je pro mě změna obchodní politiky jednoho z tvrdých diskontů, který už je unaven vést cenovou válku se supermarkety a hypermarkety a rozhodl se prodávat kvalitnější výrobky, nebo spíše kvalitnější obaly produktů. Toto je jasný ukazatel toho, v jakém stavu, respektive v jaké cenové spirále se nachází náš maloobchodní trh. Když už i tvrdý diskont hledá jinou cestu než pouze cenu, mělo by to snad změnit celý trh a zákazníka. Věřím, že to je dobrá zpráva i pro poctivé tuzemské producenty potravin. * Z&P: A jak vidíte další vývoj na tuzemském trhu? P. B.: Tak silně konkurenčně zastoupený trh, jako je ten tuzemský, se velice těžko předpovídá. Očekávám další fúze a prodeje některých zahraničních řetězců. Ti, kteří zůstanou, se budou snažit upevnit svou pozici na trhu a dále cenový boj prohlubovat. Legislativa je bohužel těžko předvídatelná. Především doufám, že stát bude na příště pomáhat i tu zemským obchodníkům, ne jenom zahraničním, jak tomu bylo dosud. Role státu je ale i v přístupu k výrobcům, nikoliv pouze prodejcům. Stát by se měl více starat o kvalitu nabízených potravin, aby se přestaly prodávat potraviny „přizpůsobené chuti“ českých občanů. * Z&P: Co tím konkrétně myslíte? P. B.: Při výrobě potravin pro tuzemský a východoevropský trh jsou často používány jiné suroviny než pro trh západní, a tady hraje důležitou roli cena. Je pak vtipné, když je tato situace prezentována jako „přizpůsobení chuti českých spotřebitelů“, ale nejedná o nic jiného než o cenovou válku. Proto je potřeba, aby zasáhl stát, který by měl kvalitu výrobků a zdraví občanů hlídat. *** SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH SPOTŘEBNÍCH DRUŽSTEV (SKUPINA COOP) Skupina Coop sdružuje 48 spotřebních družstev, která provozují dohromady téměř 2900 prodejen s celkovou prodejní plochou okolo 350 000 m2 a zaměstnávají necelých 14 000 lidí. V roce 2014 vykázala česká a moravská spotřební družstva obrat v hodnotě 26,4 mld. Kč. Počet členů spotřebních družstev je zhruba 150 000. Členská družstva vystupují pod společnou značkou Coop, která je tak největší sítí prodejen potravin v České republice. Centrální nákup zajišťují dvě nákupní centrály - Coop Centrum družstvo Praha a Coop Morava Brno. Více než 400 prodejen potravin je

začleněno do maloobchodních řetězců Coop Tuty, Coop Tip, Coop Terno, Coop Diskont a Coop Stavebniny. Kromě obchodní činnosti provozuje SČMSD také deset středních odborných škol, manažerský institut, půjčovnu automobilů pod značkou Europcar, i vlastního mobilního virtuálního operátora Coop Mobil. Coop je mezinárodně používanou obchodní značkou družstev spotřebitelů (consumer cooperatives), která začala vznikat v polovině 19. století v okolí anglického Manchesteru a velmi rychle se rozšířila do mnoha zemí světa včetně území České republiky. Ve Švýcarsku, Itálii, Finsku i na Slovensku je Coop lídrem maloobchodního trhu prodeje potravin, silné postavení má rovněž ve Skandinávii, Velké Británii, Japonsku a dalších asijských zemích. PAVEL BŘEZINA Pavel Březina se narodil v roce 1980 na Kladně, kde i nadále žije. Ekonomické vzdělání získal na Univerzitě J. E. Purkyně a Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2004 nastoupil do Jednoty, spotřebního družstva v Rakovníku, na pozici vedoucího marketingu a odboru prodejen. Od roku 2005 pracoval v Coop Centru družstvo Praha jako koordinátor správy řetězce Coop Tuty. V roce 2011 se vrátil zpět do Jednoty, spotřebního družstva v Rakovníku, na pozici obchodního a provozního ředitele. Předsedou Jednoty, spotřebního družstva v Rakovníku, je od roku 2013. V minulosti byl členem správního výboru Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD). Od 31. října 2014 je členem představenstva SČMSD a od 1. prosince 2015 předsedou představenstva. Je šťastně ženatý, má dvě dcery. : REAGUJTE NA mailto:[email protected] Foto popis|

Zemědělec Výroba masa opět klesla 8.2.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od producentů přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Údaje zveřejnil minulý týden Český statistický úřad. Ze statistiky vyplývá, že produkce masa loni stoupla jen v prvním čtvrtletí, a to o 1,1 procenta. Ve druhém čtvrtletí klesla o 0,7 procenta, ve třetím o dvě procenta a v posledním o 1,5 procenta. Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa u nás, loni klesla o 3,5 procenta na 227 739 tun. Hlavním důvodem poklesu produkce vepřového je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o 12 procent. Cena padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. „Stejný vývoj má i Německo, tam je ten pokles 4,5 procenta,“ uvedl Stibal. Naopak se podle něj zvýšil export do jihovýchodní Asie. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že se tuzemské stavy zvířat snaží zvyšovat. „Současná situace v živočišné výrobě čelí v ČR i v dalších členských státech EU nepříznivým podmínkám. Na propadu výkupních cen vepřového masa a mléka se negativně podepsaly ruské sankce, zrušení mléčných kvót a nadměrná nabídka těchto komodit na světových trzích,“ řekl k tomu mluvčí resortu Hynek Jordán. „Kdyby nebylo kroků, které ministerstvo podniklo, tak by ve statistice nebyl pokles vepřového o 3,5 procenta, ale okolo sedmi až deseti procent,“ dodal Stibal. Ministerstvo například loni zvýšilo podporu na ozdravování chovů. V tzv. nákazovém fondu bylo 1,1 miliardy korun, z toho 720 milionů mohli využít chovatelé prasat. Chovatelé také poprvé mohli žádat o náhradu všech nákladů spojených například s dezinfekcí, deratizací, ošetřením vody nebo na laboratorní vyšetření. Navíc by měli chovatelé prasat a dojnic dostat mimořádně přes 600 milionů korun. Půlka bude z evropských peněz,

zbytek z českého rozpočtu. MZe předpokládá, že peníze proplatí do konce dubna, dodal Jordán. Bilance zahraničního obchodu s živými prasaty od prosince 2014 do loňského listopadu byla kladná. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska a vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa. Obchod s vepřovým masem loni prohloubil schodek, maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Dominantní postavení ve vývozu zaujímalo Slovensko. Výroba skopového byla nižší o pět procent, kozího o 4,9 procenta a koňského o 43,4 procenta. Naopak u hovězího a telecího byl nárůst 4,2 procenta a u drůbežího 1,3 procenta. „Zdánlivě pozitivní zprávu – meziroční nárůst produkce hovězího masa – si lze vysvětlit výkyvy na trhu s mlékem. Celá řada chovatelů totiž pod tlakem snižujících se plateb za mléko převedla chovy dojených krav na krávy masné,“ řekla mluvčí Agrární komory ČR Dana Večeřová. Podle ní hrála roli i poptávka po hovězím v EU i mimo unii. Pokud jde o mléko, jeho ceny se loni propadly o 17,2 procenta na průměrných 7,86 Kč za litr. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky od prosince 2014 do listopadu 2015 výrazně převyšoval vývoz nad dovozem. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie. Ceny jatečných kuřat zůstaly téměř stejné jako v předchozím roce a ceny jatečného skotu se zvýšily o 2,7 procenta. *** Klíčové informace * Produkce masa v ČR loni meziročně klesla o 0,8 % na 447 651 t. * Produkce vepřového, která představuje přes 50 % celkové výroby masa v ČR, byla v roce 2015 meziročně nižší o 3,5 % a činila 227 739 t. * Výroba skopového spadla meziročně o 5 %, kozího o 4,9 % a koňského o 43,4 %, naopak u hovězího a telecího byl nárůst 4,2 % a u drůbežího 1,3 %.

České potraviny musíme propagovat 8.2.2016

Zemědělec str. 6 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět České potraviny, jejich kvalita, podpora a také dostupnost na pultech maloobchodních řetězců to byla hlavní témata, o nichž v lednovém rozhovoru pro připravovanou TV Zemědělec hovořil prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podle jeho slov by většímu zájmu spotřebitelů o potraviny tuzemské provenience mohlo napomoci ustavení tzv. cechovních norem, které budou garantovat složení a původ daného výrobku. * Co soudíte o novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která mimo jiné také poprvé zavádí definici českého výrobku? Vzhledem k tomu, že novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích byla primárně připravena z důvodů transpozice tabákové směrnice a některých úprav, které se týkají provozu hotelů a potravinářských podniků, nelze ji z tohoto pohledu objektivně hodnotit. Zákon o potravinách však měl ve svém původním znění přinášet více informací pro spotřebitele, více údajů o složení výrobků, stejně tak jako o podílu prodávaných českých výrobků v maloobchodních řetězcích. To se bohužel nepovedlo, ale věřím, že v dalším legislativním procesu se nám to podaří vrátit. Pokud jde o definici českého výrobku, jsme jako Agrární komora ČR vděčni za každou podporu českých výrobků. Nicméně tato definice, i když jsme s ní nakonec souhlasili, nebo spíše respektovali její znění, vlastně nic neřeší. Například čokolády, které se v České republice vyrábějí, nebude kvůli ní možné označit vlajkou jako české výrobky. Myslíme si, že jakékoli obecné pokrytí, tedy vymezení množství suroviny českého původu, které musí obsahovat daný výrobek, tedy například u vícesložkových výrobků 75 procent, či u jednosložkových sto procent, není příliš šťastné. Byli bychom radši, kdyby ministerstvo zemědělství respektovalo podmínky, které jsme nastavili pro označení Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, kde byly podmínky pro udělení značky rozděleny podle jednotlivých

komodit. Což bylo podle našeho názoru pro spotřebitele srozumitelnější. Takže, jak už jsem uvedl, například česká čokoláda v tuto chvíli přestává existovat. * Komora se snaží tyto nedostatky nahradit zaváděním tzv. cechovních norem, jak budou utvářeny a čeho se budou týkat? Nejdříve bych uvedl důvod, proč jsme se vrhli na utváření tzv. českých cechovních norem (ČSN). Po jejich zrušení u nás totiž vzniklo určité vakuum, a právě cechovní normy, které vycházejí ze zmíněných českých státních norem, by je měly zaplnit. Stejně jako u značky Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR vycházíme z toho, že zákazník má zájem o kvalitní výrobky a naší snahou je přiblížit mu, jaké složení má mít kvalitní potravinářský výrobek. Chceme spotřebiteli garantovat nejen původ zboží, ale také jeho kvalitu. V tuto chvíli máme stanovené cechovní normy zhruba pro 120 výrobků. Postupně přibudou další a my se budeme věnovat jejich propagaci. * Uvedl jste, že cechovní normy vycházejí z bývalých ČSN, jak se na nich shodnete s výrobci a mají o ně vůbec zájem? Cechovní normy vycházejí z bývalých českých státních norem velmi volně a jsou přizpůsobeny současné úrovni a současnému poznání. Soustředí se na moderní postupy. Tyto normy tvoříme nejen ve spolupráci s výrobci, ale také s výzkumnými ústavy, inspekčními orgány a s dalšími včetně ministerstva zemědělství. To znamená, že jdeme výrobek po výrobku a hodnotíme, zda odpovídá jeho složení, zda je norma zdravotně nezávadná, a jestli přináší nějakou další kvalitu. V současné době máme cechovní normy vytvořené ve čtyřech kategoriích, jde o mléčné výrobky, masné produkty, pečivo a lahůdky. Ze strany producentů je o cechovní normy velký zájem, musíme je však zpracovávat postupně, abychom neudělali chybu. Ne všechny normy jsou schváleny podle navržených postupů, takže je třeba je přepracovávat. Jsem ale přesvědčen, že zájem bude narůstat, protože normy garantují kvalitu a časem se propojí s hodnocením výrobků se značkou Klasa a dalších, jako jsou například regionální potraviny a podobně. Jsem si jist, že spotřebiteli to přinese větší informovanost a hlavně garanci kvality, oproti zahraničním výrobkům. * Jaký ohlas měla vaše značku kvality Česká potravina – garantováno Potravinářskou komorou ČR? Ten ohlas byl velmi příznivý a o značku byl skutečně velký zájem. Dnes je jí na trhu takto označeno zhruba dva tisíce potravinářských výrobků. Složení každého z těchto výrobků je uvedeno na webových stránkách Potravinářské komory ČR spolu s informacemi o výrobci, takže zákazník má stoprocentní jistotu ohledně původu i složení dané potraviny. * Je dnes podle vás podíl českých výrobků na maloobchodních pultech dostatečný? Podle našeho názoru je toto zastoupení zatím velmi nízké a mělo by být podstatně vyšší. Současná situace je odrazem politiky minulých období, kdy se politici řídili heslem: „Co si nevypěstujeme, to si dovezeme“. Nechali jsme průchod volnému trhu. Došlo k velké rozpínavosti maloobchodních řetězců a potraviny tuzemské provenience se málo propagovaly. A to byla chyba. Stačí se podívat na vepřové maso, kterého dnes více než padesát procent dovážíme, a také dovoz některých mléčných výrobků již dosahuje čtyřiceti procent jejich tuzemské spotřeby. A to vůbec nemluvím o zelenině či ovoci mírného pásma, kde jsme dnes také závislí na dovozech. A to je velká škoda * Domníváte se že novela zákona o potravinách a zavedení cechovních norem pomohou zvýšit podíl tuzemských potravin na maloobchodním trhu? V prvé řadě jde o vlastní propagaci a my se snažíme přesvědčit ministerstvo zemědělství, aby věnovalo více peněz na propagaci tuzemských výrobků. Určitě označení Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou, značky Klasa či Regionální potravina těmto záměrům pomáhají, ale všechno mají v rukou řetězce, které dovážejí radši méně kvalitní, ale levnější zboží ze zahraničí, místo toho, aby upřednostňovaly české zboží, na kterém by nemohly mít tak velkou obchodní přirážku.

* Kromě samotné nabídky českých potravin je však také třeba spotřebitele přesvědčit, aby je skutečně kupoval. Jaké chystáte propagační akce na jejich podporu? Co se týká cechovních norem, chceme s nimi veřejnost seznámit na veletrhu Salima v Brně v průběhu února. Plánujeme uspořádat několik tiskových konferencí a chceme připravit propagační letáky i odborné články v médiích. V tom máme velké rezervy nejen jako výrobci, ale i jako stát. Vzpomeňte si například na loňskou kampaň Máme rádi polské jídlo, která proběhla naším mediálním prostorem a propagovala polské potraviny. U nás na podporu českých potravin nic takového neděláme a tvrdíme, že nám to Brusel zakazuje. Takže my o tom jednáme, zatímco Poláci to dělají. To bychom si měli vzít jako vzor. Foto popis|

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Emco dostane nového šéfa, Hanuše z Kosteleckých uzenin. Jahoda postupně předává vedení 5.2.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství iHNed.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Majitel a generální ředitel výrobce cereálií Emco Zdeněk Jahoda postupně předává vedení. Jeho "nástupcem" v čele firmy se nestane nikdo z rodiny. Vedení převezme Jan Hanuš, který uplynulé roky řídil Babišovy Kostelecké uzeniny. "Mohu potvrdit, že pan Hanuš se na konci roku stal ředitelem divize Emco, tedy té klíčové, která má na starosti výrobu, prodej a export," řekl HN Jahoda. Zdeněk Jahoda se přesune do role předsedy představenstva Emca.Jan Hanuš, který odešel na podzim z Kosteleckých uzenin, je zatím ředitelem divize Emco.Hanuš mezitím založil také svůj řetězec Vegg Go. Majitel a generální ředitel výrobce cereálií Emco Zdeněk Jahoda postupně předává vedení. Jeho "nástupcem" v čele firmy se nestane nikdo z rodiny. Vedení převezme Jan Hanuš, který uplynulé roky řídil Babišovy Kostelecké uzeniny. "Mohu potvrdit, že pan Hanuš se na konci roku stal ředitelem divize Emco, tedy té klíčové, která má na starosti výrobu, prodej a export," řekl HN Jahoda. Hanuš přitom opustil masokombinát na Vysočině teprve loni v říjnu a rozjel vlastní byznys. Spolu s gastro kritikem a kuchařem Romanem Vaňkem založil řetězec vegetariánského občerstvení Vegg Go. "Zhruba za dva měsíce se chystám přesunout do funkce předsedy představenstva, s panem Hanušem jsme domluvení, že se posune do funkce generálního ředitele celé firmy," uvedl Jahoda. Ve firmě působí také jeho syn. Zdeněk Jahoda začal firmu Emco zakládat prakticky hned po revoluci, v roce 1990. Dnes má čtyři výrobní závody a vyváží cereálie do celého světa. V posledních letech táhnou export Emca třeba Spojené státy. "Aktuálně letím domlouvat další velkou zakázku do Chicaga," uvedl Jahoda. V Severní Americe firma uspěla mimo jiné se zapečeným müsli zvaným granola. Celkový export tvoří zhruba třetinu tržeb Emca, konkrétně 350 milionů korun. Zajímavými trhy, kde se Emco prodává, je dále třeba Japonsko nebo sever Afriky. Vlastní značka Emco a její prodeje v Česku dělají 400 milionů korun. Dalších asi 300 milionů je za prodej importovaných značek, které podnik v

Česku distribuuje. To jsou třeba těstoviny Barilla. Hanuš, kterého si Jahoda zvolil jako svého nástupce ve funkci, dříve působil třeba ve Vitaně nebo ve firmě Douwe Egberts. Andrej Babiš ho povolal do ztrátových Kosteleckých uzenin v roce 2012 jako krizového manažera. Producent masa a uzenin se vrátil za jeho vedení do zisku v roce 2014. Vedení v Kosteleckých uzeninách po Hanušovi přebral Michal Jedlička, dosavadní výkonný ředitel výrobce uzenin, s nímž Jan Hanuš spolupracoval od začátku. Lucie Hrdličková - redaktorka


Souhrn událostí uplynulého dne – 4.2. 2016 5.2.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státu se nedaří nákupy do rezerv, pro firmy to prý není ekonomicky výhodné. Ministerstvo zemědělství: Zakázky umíme dělat s větší přidanou hodnotou. Světové ceny potravin klesly na téměř sedmileté minimum. Kofola koupila v Chorvatsku nápojové značky Voćko, Nara a Inka. Státu se nedaří nákupy do rezerv, pro firmy to prý není ekonomicky výhodné Ani dělení zakázek na stále menší nedokáže Správě státních hmotných rezerv přilákat zájemce do tendrů na dodávku potravin. Za celý loňský rok zrušila pět soutěží a nyní v lednu dalších pět. Podle správy je za nízkým zájmem nastavení přísnějších pravidel. Firmy tvrdí, že jsou prostě ekonomicky nevýhodné. Ministerstvo zemědělství: Zakázky umíme dělat s větší přidanou hodnotou Ministerstvo zemědělství prostřednictvím svých resortních organizací, jako jsou státní podniky Povodí a Lesy ČR, začalo uplatňovat principy společensky odpovědného zadávání. Tento způsob zadávání veřejných zakázek vnímáme jako příležitost ke zkvalitňování života v místech, kde mají problémy s nezaměstnaností a sociálním vyloučením. Světové ceny potravin klesly na téměř sedmileté minimum Světové ceny potravin v novém roce pokračují v poklesu, výrazně zlevňují zejména mléčné produkty a cukr. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Hodnota indexu FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v lednu snížila zhruba o dvě procenta na 150,4 bodu z prosincových 153,4 bodu. Kofola koupila v Chorvatsku nápojové značky Voćko, Nara a Inka Nápojářská. skupina Kofola ČeskoSlovensko koupila od předního chorvatského výrobce nápojů Badel 1862 tři tradiční značky nealkoholických nápojů Voćko, Nara a Inka. Jejich výrobu bude mít na starosti slovinská společnost Radenska, která do skupiny Kofola patří od loňska Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Na Vysočině loni stoupla výroba hovězího masa kvůli porážkám krav 8.2.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zemědělci na Vysočině zvýšili minulý rok dodávky hovězího masa, včetně telecího, o 8,5 procenta na 14.547 tun v jatečné hmotnosti. Po Pardubickém kraji to bylo druhé největší množství v Česku. Podle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), ale nárůst na Vysočině způsobily hlavně porážky krav a jalovic. Zemědělci na Vysočině zvýšili minulý rok dodávky hovězího masa, včetně telecího, o 8,5 procenta na 14.547 tun v jatečné hmotnosti. Po Pardubickém kraji to bylo druhé největší množství v Česku. Podle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), ale nárůst na Vysočině způsobily hlavně porážky krav a jalovic, jichž skončilo na jatkách v meziročním porovnání o 3294 více. Loňské počty poražených býků zůstaly na úrovni roku 2014. Chovatelé krav na Vysočině jsou dlouhodobě nejvýznamnějšími producenty mléka v Česku, proto více doplácejí na ztrátové výkupní ceny mléka. Ceny začaly klesat předloni. "Cena mléka má na současnou situaci velký vliv. Tím pádem se zvyšují porážky," řekl ČTK tajemník Zemědělského svazu ČR pro Kraj Vysočina Michal Bratršovský. V loňském suchém létě také narostlo méně kukuřice a dalších plodin na krmení dobytka, což se podle něj v chovech může projevit snížením užitkovosti, včetně produkce mléka. To by pro chovatele znamenalo další finanční ztráty a redukce stád by mohla pokračovat. Na Vysočině bylo podle ČSÚ minulý rok poraženo 49.618 kusů skotu. Oproti roku 2014 skončilo na jatkách o 4072 dobytčat více, což byl nárůst o 8,9 procenta. Býků bylo poraženo 16.731, zhruba stejně jako předloni. Porážky krav se však za uplynulý rok zvýšily o 2790 kusů na celkových 26.216 kusů. Jalovic bylo ze zemědělských podniků na jatka předáno 4318, o 504 kusů více než za rok 2014, v kraji rovněž stoupla porážka telat. Podle zemědělců oslovených ČTK některé podniky kvůli menším zásobám krmiva na zimu urychlily porážky zvířat, s nimiž dlouhodobě v chovech nepočítaly. V celém Česku se loni výroba hovězího a telecího masa zvýšila o 4,2 procenta na 68.286 tun v jatečné hmotnosti. Vysočina se na této republikové produkci podílela 21 procenty. Celkově skončilo loni v České republice na jatkách 231.196 kusů hovězího dobytka, o 3,7 procenta více než za rok 2014. Zemědělci na Vysočině se v polovině minulého roku starali o 217.468 kusů skotu, což byl v Česku druhý nejvyšší počet po Jihočeském kraji. Stáda krav na Vysočině čítala 87.334 kusů. Autor: ČTK http://www.ctk.cz


Souhrn událostí uplynulého dne – 8. 2. 2016 9.2.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Převaha jehličnatých lesů se prý podílí na globálním oteplování. Olivový olej zdražil o pětinu. Loňská

sklizeň v Itálii byla katastrofa. Ředitel MP Krásno: Zájem je o výrobky s vysokým podílem masa. Týdeník Dotyk: Stát chce regulovat trh s jídlem. Přijdeme o milované slevy? Převaha jehličnatých lesů se prý podílí na globálním oteplování Na globálním oteplování se podílí převaha výsadby jehličnatých lesů v Evropě. Uvádí to studie zveřejněná v novém čísle časopisu Science. Její výsledek odporuje dosavadnímu přesvědčení, podle něhož je vysazování stromů jednou z brzd zvyšování teplot. V případě jehličnanů, které mají temné koruny, to prý neplatí. Olivový olej zdražil o pětinu. Loňská sklizeň v Itálii byla katastrofa Špatné počasí a infekce se podepsaly na evropské sklizni oliv. Ceny olivového oleje se kvůli tomu zvýšily o pětinu. Podle analytické společnosti IRI stouply v prvních 11 měsících loňského maloobchodní ceny olivového oleje po celé Evropě o 19,8 procenta. Za celý loňský rok zákazníci za olivový olej vydali navíc 231 milionů eur. Ředitel MP Krásno: Zájem je o výrobky s vysokým podílem masa Masokombinát MP Krásno ve Valašském Meziříčí, který patří ke čtyřem největším zpracovatelům masa v republice, prodá denně přes sto tun masných výrobků a 15 tun masa. Podle ředitele Karla Pilčíka mají lidé v posledních letech zájem zejména o výrobky s vysokým podílem masa. Týdeník Dotyk: Stát chce regulovat trh s jídlem. Přijdeme o milované slevy? Státní úředníci popohánění potravinářskou lobby chtějí řídit trh. Napsali si zákon, s jehož pomocí chtějí sáhnout na akční ceny, za které Češi tak rádi kupují jídlo v obchodních řetězcích. A značka Česká potravina, na niž je zaděláno ve státní kuchyni? To je to poslední, co zákazníky zajímá. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


aktualne.cz Žádné snižování daní z piva a potravin zatím nebude, lídři koalice se nedohodli 8.2.2016

aktualne.cz str. 0 Politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na večerním koaličním jednání se zástupci vládních stran neshodli na tom, jak snížit daně. Praha Po pondělním večerním jednání vládní koalice ČSSD , ANO a KDUPraha - Po pondělním večerním jednání vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL je jasné, že daně se zatím nijak snižovat nebudou. "Koalice ke shodě nedošla," potvrdili po jednání koalice postupně zástupci všech tří stran s tím, že do konce měsíce budou o snižování daní opět jednat. ANO trvá na návrhu na snižování DPH u sudového piva a nealkoholických nápojů, ČSSD zvažuje snižování daní u některých základních potravin a KDU-ČSL je zatím jako jediná proti snižování daní v současném období. "Jsme proti tomu, aby se nyní DPH měnilo, snižovat ho u piva považujeme za krajně nešťastné, zvláště v situaci, kdy vláda přijala strategii boje s návykovými látkami," prohlásil po jednání předseda

lidoveckého klubu Jan Bartošek. Šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák sdělil, že jeho strana si vzala čas na to, aby si případné změny daní ještě na půdě ČSSD promyslela. "Předpokládám, že k jednání o daních se vrátíme do konce měsíce. Ve hře jsou varianty buď ponechat sazby DPH na současné úrovni nebo uvažovat o snížení DPH nikoliv jenom na pivo, ale i na základní potraviny jako je maso, mléko, pečivo, ryby, včetně piva," avizoval. Šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš zopakoval, že trvá na snížení DPH u sudového piva a nealkoholických nápojů. "Svým návrhem chceme podpořit hlavně hospodské, kteří provozují hospody, kde se neprodává jídlo. Proto jsme přišli s návrhem, který jsme měli velmi pečlivě propočítaný," řekl Babiš. Zároveň nevyloučil, že by podpořil i na návrh ČSSD na snížení DPH u základních potravin. "Navrhl jsem ale, aby k tomuto snížení u potravin došlo od 1. ledna 2018," upřesnil šéf ANO. Lidovci jsou proti dlouhodobě Už před jednáním bylo jasné, že KDU-ČSL bude nejvíce proti snižování daní. "Osobně se domnívám, že bychom s daněmi neměli hýbat, protože to je věc, která nepřispívá stabilizaci systému," řekl šéf lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že miliardy, které se díky elektronické evidenci tržeb vyberou navíc, by se mohly použít na něco jiného. "Na sanaci státního dluhu, investice, nebo důchodovou reformu," upřesnil. Podobná slova volil také místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marián Jurečka. "Budu navrhovat, abychom zchladili hlavy, aby skončil populismus a my si počkali minimálně na výsledky plnění rozpočtu po prvním kvartálu," řekl Jurečka. Andrej Babiš ale odmítá, že by byl populista a trvá na svém od konce ledna, kdy se v Poslanecké sněmovně objevil s cedulí, na které bylo napsáno: Levnější pivo. "Náš návrh má pomoci malým českým hospůdkám, kterých je v Česku přibližně 40 tisíc a zaměstnávají 167 tisíc lidí. Více než 50% z nich neprodává teplé jídlo, takže jejich hlavní příjem tvoří prodeji piva," prohlašuje Babiš.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/polit...ich/r~c67486b0ce9611e5aa720025900fea04/

Blanenský deník Ledeko končí s chovem prasat 5.2.2016

Blanenský deník str. 1 Titulní strana PETRA SRSTKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Evropa ztratila možnost vyvážet na ruský trh. Výkupní ceny prasat klesají. I to jsou důvody, proč vepříny na Blanensku bojují o přežití. Blanensko – Letovická zemědělská společnost Ledeko léta patřila mezi tradiční chovatele prasat na Blanensku. Letos ale své vepříny definitivně zavře. „Po zralé úvaze jsme se rozhodli, že končíme. Ačkoliv chov prasat měl v naší společnosti od osmdesátých let minulého století velkou tradici. Bohužel ale už pro nás není únosné chov nadále udržovat. Náklady na výrobu jsou daleko vyšší než prodejní ceny,“ zdůvodnil Kamil Vystavěl z Ledeka. Nyní už společnost chová jen několik stovek kusů prasat. Vystavěl je také předsedou představenstva okresní agrární komory. Odhaduje, že počet prasat klesl na Blanensku za posledních deset let o zhruba devadesát procent. „Češi patří v Evropě mezi největší konzumenty vepřového masa. Přitom až šedesát procent se ho dováží ze zahraničí. To považuji za skandální, když si jej dokážeme vyprodukovat sami. Je to chyba státu. Je potřeba změnit celkový pohled na produkci masa v naší republice, bez toho se nepohneme z místa,“ popsal

Vystavěl. Čeští zemědělci umějí podle něj chovat prasata stejně dobře jako ti v Polsku či Rakousku. „Jenže u nás k tomu nemají odpovídající podmínky, a tak to raději přestávají dělat. Pomeranče a banány musíme dovážet. Ale je obrovskou chybou, když něco můžeme vyrábět ve své zemi, ale přitom to likvidujeme,“ zhodnotil zemědělec. Kolem dvou tisíc šesti set prasat ve výkrmu, pěti set prasnic a dva tisíce pět set selat chovají na farmě v Újezdu u Černé Hory. Tu provozuje svitavská společnost Drupork. „Situace je hodně těžká. Kilogram vepřového masa prodáváme za zhruba 27,60 korun. Výrobní náklady se pohybují kolem 30,50 korun. A k tomu je odbyt ještě nižší než v předchozích letech. Pokud to takto bude pokračovat, menší chovy zaniknou. My se ale budeme ze všech sil snažit přežít. Protože je chov prasat naší hlavní podnikatelskou aktivitou, chceme se na trhu udržet,“ popsal ředitel společnosti Petr Hájek. Společnost Agrospol Knínice má vepříny ve Vanovicích a v Knínicích. „Na porážku prodáváme ročně šest set padesát až sedm set tun vepřového masa. O ziskovosti se ale letos vůbec nedá mluvit. Kromě toho je odbyt prasat problematický, protože na jatkách se zabíjí méně a české vepřové se méně prodává. Je to začarovaný kruh. Hlavní příčinou je to, že Evropa ztratila kvůli sankcím možnost vyvážet na ruský trh,“ sdělil ředitel společnosti Ladislav Menšík. Zatím si netroufá odhadovat, jak to bude dál, a doufá, že na podzim se situace s odbytem a cenou zlepší. Pokračování na straně 3 Ledeko končí s chovem prasat Dokončení ze strany 1 Společnost zatím chov neomezovala. „Pokud se situace nezlepší, budeme to nejspíš muset udělat,“ řekl Menšík. Na každém kilogramu masa proděláváme minimálně pět korun. To tvrdí ředitel zemědělské společnosti ZEAS Lysice Jiří Šafář. „Stáje pro výkrm prasat máme ve Štěchově a v Lomnici u Tišnova. Dříve jsme vykrmovali přes tisíckusůprasat několikrátdo roka, nyní kolem šest set padesáti. Prasnic jsme mívali přes sto šedesát kusů, teď jich máme přibližně sto třicet pět. Počet vepřů postupně snižujeme, jelikož výroba je těžce ztrátová. Zvažujeme, že ji bohužel budeme muset omezit ještě více,“ uvedl Šafář. Stát podle něj živočišnou výrobu dlouho dostatečně nepodporoval. „Týkalo se to nejen prasat, ale i krav. To se v posledních dvou letech zlepšilo, protože vláda určité prostředky pro zemědělce našla. Jenžeprospoustuchovatelůto bylo minutu po dvanácté a své podnikání vzdali,“ vysvětlil Šafář. Jatka provozuje na Blanensku například společnost Zepo Bořitov. Podle jejich vedoucího Jaromíra Horáka je pro chovatele problémem vůbec prasata na jatka dostat. „Navzdory tomu, že je tady chovatelů málo, je jatečních prasat přebytek. Je to způsobeno i masivním dovozem vepřového masa ze zahraničí,“ uvedl Horák. Maso z bořitovských jatek odebírá například Řeznictví a uzenářství BETAS z Lipovce. „Měli jsme hodně nabídek na prodej masa ze zahraničí. Bylo sice levnější, ale odmítli jsme to. Chceme podpořit regionální výrobce a udržet domácí trh,“ řekl spolumajitel společnosti Jiří Petlach. Podle Českého statistického úřadu produkce vepřového masa v Česku loni klesla o tři a půl procenta a zároveň stoupl jeho dovoz. „Zatímco v roce 2014 prodávali chovatelé kilogram prasete v průměru za 43,20 korun, loni to bylo jen 37,90 korun. Příjmy tedy klesly řádově o čtrnáct procent a náklady zůstaly víceméně beze změny. Je samozřejmé, že tak nikdo nemůže delší dobu podnikat. To je důvod, proč někteří končí s chovem,“ uvedl ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal. Chovy podle něj mohou zachránit dotace. „Ty nyní dosáhly rekordních úrovní. Značná část prostředků má přijít v prvním pololetí. Bez těchto dotací by se v podstatě jednalo o likvidaci chovů,“ upozornil Stibal. 90 procent. O tolik klesl podle předsedy Okresní agrární komory Kamila Vystavěla počet prasat na Blanensku za posledních deset let. Diskutujtenawww. blanenskydenik.cz Foto popis| Region| Jižní Morava

Blesk Jíme je už přes 60 let!

4.2.2016 Blesk str. 3 Servis Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Fenomén rybích prstů PRAHA – Dětem chutnají a pro rodiče představují rychlou a snadnou večeři. Rybí prsty patří v mražených potravinách mezi favority, a to už od roku 1955. Víte, kdo stojí za jejich vznikem? Obalované kousky ryby poprvé představil americký vědec a průzkumník Clarence Birdseye, který byl průkopníkem průmyslového mrazení potravin. V roce 1955 uvedl na trh novinku – rybí prsty, které se okamžitě ujaly a pronikly do obchodů na celém světě. Pro britský trh Ačkoli rybí prsty údajně vymyslel ve své domovině, tedy v USA, patentovat si je nechal ve Velké Británii, kde využil mezery v produkci levných jídel, která by byla zároveň dostačující pro celou rodinu. Postřeh se mu vyplatil, rybí prsty totiž patří v Británii dodnes k nejoblíbenějším pokrmům. Okoukal to u indiánů Clarenci Birdseyeovi dlouho vrtalo hlavou, jak správně zmrazit rybu, aby nevznikaly velké krystalky ledu. Když pracoval jako biolog v Kanadě, vypozoroval u indiánů, že s pomocí silného mrazu, větru a ledu mrazili nalovené ryby, které jim ve stejné kvalitě vydržely do další zimy. Když se vrátil do USA, nechal si patentovat technologii hlubokého zmrazování zeleniny, masa a ryb a založil vlastní mrazírenskou společnost. Mražené potraviny pak začal dodávat do prodejen pod značkou Birds Eye Frosted Foods. První mražené rybí prsty určené pro prodej byly vyrobeny 26. září 1955 v britském Norfolku v Birdseyeově fabrice. VELKÝ TEST rybích prstů Původně se rybí prsty testovaly s masem m ze sleďů a tresek. Víc ale chutnaly rybí prsty z treek, ctresek, vyrábět se takže se začalo vyrábět jen výhradně z nich. A jak jsou na tom rybí prsty dnes? Maso z ryb najdete pod strouhankou? A jedná se o 100% rybí maso? Nebo nás výrobci tahají za nos a používají náhražky? To vše se dočtete už zítra ve velkém testu Potravinového Sherlocka. Foto popis| První rybí prsty vyrobila Birdseyeova továrna v Británii. Foto autor| Foto: Profi media.cz

Blesk Hobby KUCHYNĚ NOVINKY 3.2.2016

Blesk Hobby str. 52 Kuchyně/novinky Olga Trešlová, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Co je malé, to je hezké, a co je české, to je dobré. Obliba českých výrobků stoupá a rozhodně nejen kvůli tomu, že mezi námi přibývá patriotů. ceskachutovka.cz A dobrot máme zase o něco víc, ty nejlepší teď byly vyhlášeny na 7. ročníku soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka a Dětská chuťovka. Titulem Rytíř chuti za tu

nejlepší chuťovku byl odměněn František Dolejší starší z Řeznictví a uzenářství Davle. Projekt Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka založila skupina nezávislých potravinářských odborníků v době, kdy sílila honba spotřebitelů za levnými potravinami, které ale často neměly dobrou chuť ani kvalitu. Dnes se do soutěže hlásí desítky výrobců. Projekt tak pomáhá proniknout na trh výrobkům i menších firem, které nemohou konkurovat velkovýrobcům a dostávat do povědomí kvalitní jídlo, na kterém si pochutnáme. Vítězné výrobky najdete na ceskachutovka.cz, kde se zároveň můžete inspirovat při nákupech neotřelých a hlavně zdravých chutí. PROTI ÚNAVĚ: SMOOTHIE KE SNÍDANI Připravte si 2 grapefruity, 3 pomeranče, 5 jahod, hrst měkkých semínek goji Himalayo a 1 lžíci chia semínek. Z citrusů vymačkejte šťávu, přidejte semínka a důkladně rozmixujte. Husté smoothie nejen dobře chutná, ale vyzbrojí vás vitaminy na celý den. Tip na Valentýna Dopřejte si zamilovanou dvojici velkého jahodového ho latté a jahoho cheesecaku v některé z kaváren sítě Costa Coffee. Sladké duo pořídíte ořídíte za 99 Kč. TO MUSÍTE MÍT! Dopřejte si teď v zimě pořádnou porci čerstvých vitaminů. V nové knize se dozvíte, jak si snadno a rychle připravit čerstvé džusy, smoothies, nápoje na hubnutí nebo malé ranní panáky, kterými si nastartujete nový den. Tipy na nákupy KÁVOVÁ HÁDANKA ÁDANKA Na první pohled možná nepoznáte, že před vámi stojí pressovač na kapsle Dolce Gusto, který umí za malou chvilku vykouzlit horké i studené nápoje. Za 3990 Kč v síti Datart PERMANENTNÍ ČISTOTA Jsou vaše ruce cítit rybinou nebo právě nasekanou cibulí? Umyjte si je teplou vodou s kapkou antibakteriálního mýdla Carex Kitchen a zápach je ten tam. Balení 250 ml za 69,90 Kč ZDRAVĚ A BEZ TUKU V pánvi Natura Ceramia s dvouvrstvým vnitřním keramickým povrchem a spirálovým dnem připravíte zdravé jídlo za chvilku a bez tuku. Za 269 Kč na decodoma.cz BYLINKY & ČESNEK Čerstvý zeleninový salát i vařenou zeleninu si můžete ochutit kapkou bylinkového - nebo česnekového - dresinku. Lahev 250 ml za 36,90 Kč SLADKÁ TEČKA Po obědě přichystejte sladké překvapení - čokoládové dortíčky Choco Lava plné horké čokoládové lávy. Za 15 minut máte hotové čtyři úžasné kousky. Balení 300 g za 69,90 Kč Foto popis| Sarah Cadji: Čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny, za 269 Kč seženete na metafora.cz Foto autor| foto: archiv redakce

blesk.cz Tři kila za měsíc? To dokáže nový dietní hit MIND: Zároveň chrání srdce 3.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Když zámořští odborníci vyhlašovali nejlepší diety loňského roku, díky kterým se skutečně dá hubnout, a to dlouhodobě a bezpečně, ocitla se mezi prvními. Řeč je o dietě MIND, která v sobě kombinuje to nejlepší z diety středomořské a z diety zaměřené na ochranu srdce a cév. Navíc se doporučuje jako dieta bránící rozvoji Alzheimerovy choroby. Výsledek? Několik kilo měsíčně dolů, lepší kondice a delší život. Nová dieta, kterou mají v oblibě i lékaři, se jmenuje MIND (podle anglického slova pro rozum, mysl, myšlení) a vznikla coby kombinace dvou jiných diet – diety DASH a středomořské. Jejím základem jsou potraviny, které mají kladný vliv na mozek. Její autoři ji původně tvořili s důrazem na to, aby fungovala jako prevence Alzheimerovy choroby, ale ukázalo se, že je tak nějak celkově zdravá, a že navíc může pomoci shodit kila navíc.

Základem MIND diety je desítka potravin, o kterých se ví, že jsou mimořádně zdravé pro mozek, protože obsahují důležité stopové prvky, vitaminy či prospěšné mastné kyseliny. Jde o následující potraviny: zelená listová zelenina (nejméně 6krát týdně) ostatní druhy zeleniny (denně) ořechy (pětkrát týdně) jahody a bobulové ovoce (nejméně dvakrát týdně) fazole a další luštěniny (třikrát týdně) celá zrna (denně) ryby (jednou týdně) drůbež (dvakrát týdně) olivový olej (používejte ho jako hlavní olej při vaření) víno (sklenka denně). Čemu se naopak vyhnout či to výrazně omezit? Vadí například tučné červené maso, příliš mnoho másla a sýrů, pečivo a sladkosti. Stejně tak fast food nebo smažená jídla. Kolik toho sníst? Červené maso (méně než čtyři porce týdně, žádné uzeniny) máslo a margarín (méně než lžíce denně) sýr (nejvýše jedna porce týdně) pečivo a sladkosti (méně než pět porcí týdně) smažená jídla a fast food (maximálně jedna porce týdně, raději jen jednou za dva týdny). Výzkumníci zjistili, že tato dieta snižuje riziko vzniku poruch paměti, které postihují zejména lidi starší 65 let. Patří sem například Alzheimerova choroba, neléčitelné degenerativní onemocnění mozku. "MIND dieta doporučuje potraviny, které svědčí mozku," potvrdila Martha Clare Morris z Rush University Medical Center pro web health.usnews.com. Dieta zrovna tak svědčí srdci a celkové kondici.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/371254/tri-...vy-dietni-hit-mind-zaroven-chrani-srdce

Velký test rybích prstů: Na začátku byla treska, co v nich jíme teď? 4.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dětem chutnají a pro rodiče představují rychlou a snadnou večeři. Rybí prsty patří v mražených potravinách mezi favority, a to už od roku 1955. Víte, kdo stojí za jejich vznikem? Obalované kousky ryby poprvé představil americký vědec a průzkumník Clarence Birdseye, který byl průkopníkem průmyslového mrazení potravin. V roce 1955 uvedl na trh novinku – rybí prsty, které se okamžitě ujaly a pronikly do obchodů na celém světě. Ačkoli rybí prsty údajně vymyslel ve své domovině, tedy v USA, patentovat si je nechal ve Velké Británii, kde využil mezery v produkci levných jídel, která by byla zároveň dostačující pro celou rodinu. Postřeh se mu vyplatil, rybí prsty totiž patří v Británii dodnes k nejoblíbenějším pokrmům. Clarenci Birdseyeovi dlouho vrtalo hlavou, jak správně zmrazit rybu, aby nevznikaly velké krystalky ledu. Když pracoval jako biolog v Kanadě, vypozoroval u indiánů, že s pomocí silného mrazu, větru a ledu mrazili nalovené ryby, které jim ve stejné kvalitě vydržely do další zimy. Když se vrátil do USA, nechal si patentovat technologii hlubokého zmrazování zeleniny, masa a ryb a založil vlastní mrazírenskou společnost. Mražené potraviny pak začal dodávat do prodejen pod značkou Birds Eye Frosted Foods. První mražené rybí prsty určené pro prodej byly vyrobeny 26. září

1955 v britském Norfolku v Birdseyeově fabrice. Strašné odhalení: Víte vůbec, co v nich je? Původně se rybí prsty testovaly s masem ze sleďů a tresek. Víc ale chutnaly rybí prsty z tresek, takže se začalo vyrábět jen výhradně z nich. A jak jsou na tom rybí prsty dnes? Maso z jakých ryb najdete pod strouhankou? A jedná se o 100% rybí maso? Nebo nás výrobci tahají za nos a používají náhražky? VELKÝ TEST RYBÍCH PRSTŮ VYCHÁZÍ V DENÍKU BLESK UŽ V PÁTEK. VÝSLEDEK TESTU SI BUDETE MOCI STÁHNOUT TAKÉ NA WEBU>>> Z minulých testů: JAKÉ KAFE VYHRÁLO? >>> JAKÝ EIDAM JE NEJLEPŠÍ? >>> KTERÁ ŠUNKA JE VHODNÁ PRO DĚTI? >>> A POZOR NA OŠIZENÉ MÁSLO >>>

URL| http://www.blesk.cz/clanek/371647/velk...-zacatku-byla-treska-co-v-nich-jime-ted

5 diet, které doporučují i odborníci! Zkuste třeba severskou nebo dietu podle DNA 8.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Chcete hubnout? Chcete nějakou dietu s jasně danými pravidly a chcete nějakou, která funguje a přitom vám neublíží? Pak vybírejte z těch následujících, které jsou v pořádku i podle lékařů. Patří sem třeba dieta podle DNA, dieta DASH či severská dieta. Hubnutí dle výsledků DNA analýzy je jedním z nových a velmi úspěšných směrů v rámci programů a postupů pro snižování množství tělesného tuku a tělesné hmotnosti. "Principem je vytipování vhodných genů, které ovlivňují metabolismus tuků a cukrů v těle nebo mají vliv na pokles hmotnosti při fyzické aktivitě. Ty jsou analyzovány a na základě výsledků analýzy jsou sestaveny vhodný jídelníček a doporučená vhodná pohybová aktivita. Výhodou je i to, že výsledek analýzy – a tedy i jídelníček – není ovlivněn aktuálním zdravotním stavem a je celoživotně platný," vysvětluje odborník na výživu Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy. DASH dieta vznikla coby stravování pro lidi, kteří trpí vysokým krevním tlakem. Na její vývoj finančně přispěla i vláda USA ze státního rozpočtu. DASH dieta částečně připomíná středomořskou dietu. Její název je zkratkou ze slovního spojení „Dietary Approaches to Stop Hypertension“ – neboli v překladu "doporučené dietní postupy při vysokém krevním tlaku". Jejím základem je omezení sladkostí, tuků a soli. A naopak doporučuje, aby lidé jedli hodně celozrnných výrobků, libového masa a ryb, stejně tak jako ovoce a zeleniny. Severská dieta, neboli Nordic Diet. Na rozdíl od populární paleo diety je v ní mnohem méně masa a mnohem více zeleniny a obilovin. Podle odborníků je zřejmě ještě zdravější než dieta středomořská. Vychází z tradiční skandinávské kuchyně. Zrodila se sice v Dánsku, ale jídelníček obyvatel ostatních severských zemí je hodně podobný. Jeho základem jsou ale nejen ryby, jak možná čekáte, ale i spousta zeleniny, včetně té kořenové, a zakázané není ani pečivo. Naopak – jídlo z obilovin má v dietě nezastupitelné místo. Kombinuje to nejlepší z DASH diety se středomořskou stravou. Původně vznikla coby prevence

degenerativních chorob mozku, zejména Alzheimerovy choroby. Sází na desatero zdravých potravin, které svědčí právě mozku. Jsou to následující: zelená listová zelenina, ostatní druhy zeleniny, ořechy, jahody, fazole, celá zrna, ryby, drůbež, olivový olej a víno. Naopak nedoporučuje pětici těchto potravin: tučné červené maso, máslo (margarín jen výjimečně), sýry, pečivo a sladkosti. Tabu je fast food a smažená jídla. Stále větší popularitě se těší Mayo Clinic Diet. Nese jméno renomovaného zdravotnického zařízení v USA, protože vychází z dietních doporučení tamních lékařů, ale ti nejsou jejími autory. Slibuje úbytek tří až pěti kil během prvních dvou týdnů a pak půl kila až kilo týdně během dalších týdnů, dokud člověk nedosáhne optimální váhy. Vyžaduje počítání přijatých kilojoulů a také doporučuje poměrně hodně pohybové aktivity.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/372133/5-di...te-treba-severskou-nebo-dietu-podle-dna

Brněnský deník Masa je stále méně. Hlavně vepřového 9.2.2016

Brněnský deník str. 1 Titulní strana (dv) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jižní Morava – Řezníci v Jihomoravském kraji zpracovávají stále méně masa z hospodářských zvířat. Zatímco hovězího loni vyrobili o sto tun víc než v roce 2014, produkce vepřového stále klesá. „Výroba vepřového masa v kraji se od roku 2008 postupně snižuje. Loňský meziroční pokles byl více než dva a půl tisíce tun,“ uvedla Markéta Fiedlerová z Českého statistického úřadu. Kraj je přitom druhý největší producent vepřového v České republice. Foto popis| Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Vyškovský deník; Titulní strana; 01 - 9 Publikováno| Břeclavský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Blanenský deník; Titulní strana; 01 - 9 Publikováno| Hodonínský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Znojemský deník; Titulní strana; 01 - 9 ID| b67a539c-328a-4ee6-b657-9d78738ef59d

Domácí zabijačky: bez kontrol 10.2.2016

Brněnský deník str. 6 Téma (zez) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brno– Domácích zabijaček na jižní Moravě je každoročně více. Vrací se především jako součást zábav nebo hodů. Například řezník Pavel Mráz z Lanžhota na Břeclavsku má porážkami prasat zaplněné všechny soboty až do půlky března. „Počet zabijaček v minulosti výrazně klesl, teď zájem o zabijačky opět trochu roste. Tam, kde jsou zvyklí, si ji jednou za rok udělají. Sejde se rodina, kamarádi, známí. Pořádně se nají, ochutnají vepřové speciality a napijí se kořalky,“ uvedl Mráz. I když Mráz poráží prasata každý víkend, kontrola ze Státní veterinární správy mu ještě nepřišla. Úředníci se totiž na zabijačky doma většinou vůbec nezaměřují. „Do terénu na kontrolu domácích zabijaček vycházejí inspektoři pouze, když evidujeme nebezpečí nákazy. V posledních letech jsme na

jižní Moravě žádné domácí zabijačky nekontrolovali. Spíše hlídáme porážky skotu a jelenovitých na farmách. Zde je riziko nešetrného a neodborného zacházení poměrně vysoké,“ potvrdil mluvčí veterinární správy Petr Pejchal. Podle zákona kontroloři dohlížejí pouze na maso zvířat porážených na jatkách. „Tam je kontrola velmi intenzivní. Maso a orgány se totiž dále zpracovávají a posílají do obchodů. Veterinární lékař je na jatkách přítomen vždy, když se zvířata poráží. Ještě před zabitím je důkladně prohlédne, jestli jsou v pořádku,“ doplnil Pejchal. U domácích zabijaček tak důkladná kontrola není potřeba. „Maso a orgány jsou určené pouze pro domácnost chovatele. Pro nás není důležité, jestli se konzumace účastní rodina, přátelé nebo sousedé. Hlavní je, zda nehrozí nákaza,“ přiblížil Pejchal. Dodal, že i způsob zabití zvířete záleží na majiteli a řezníkovi. Nejrizikovější je při úschově masa správné chlazení a zachování teploty po celou dobu práce s ním. „Teplota musí zůstat stejná i při přepravě. Maso by měli lidé uchovávat při teplotě sedmi stupňů Celsia, vnitřnosti při teplotě o čtyři stupně nižší. Díky tomu maso zůstane v dobrém stavu a nehrozí mu zkažení,“ poradil Pejchal. Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Téma; 06 Publikováno| Vyškovský deník; Téma; 06 Publikováno| Břeclavský deník; Téma; 06 Publikováno| Blanenský deník; Téma; 06 Publikováno| Hodonínský deník; Téma; 06 Publikováno| Znojemský deník; Téma; 06 ID| 54925e45-4f4a-46fd-8f22-a17f0f1fb780

Mít doma prase a nesmět ho sníst? Nesmysl 10.2.2016

Brněnský deník str. 6 Téma DALIBOR KRUTIŠ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řezník Tomáš Tóth vysvětluje, proč jsou dnes domácí zabíjačky na jihu Moravy vzácnost. K současné situace podotýká: Boskovštejn – Šestatřicetiletý Tomáš Tóth z Boskovštejna na Znojemsku se vyučil řezníkem. Na Slovensku, odkud pochází. Vzpomíná, že jeho rodina, podobně jako desítky dalších, běžně chovaly doma prase. A těšily se na zabíjačku. „Jako mladý jsem jich dělal až padesát ročně. Dnes? Jednu do roka,“ srovnává. * Proč téměř vymizel chov prasat v rodinách na venkově? Ze tří důvodů: současné legislativy, ekonomických příčin a také pohodlnosti lidí. Zákony jakoby nepočítaly s tím, že když někdo doma chová prase, tak si ho podobně jako králíky nebo slepice chce také doma zabít a maso sníst. Lidé se dnes navíc nechtějí točit denně kolem zvířat. Potřebují každodenní péči a odjezd na dovolenou prakticky nepřipadá v úvahu. Navíc jsou všude supermarkety plné naporcovaného relativně levného masa. Prostě chov prasat doma se přestal vyplácet. * Co by se tedy mělo změnit pro to, aby lidé začali chovat prasata znovu? Rozhodně zákony. Kolikrát se lidé, kteří mne na zabíjačku pozvou, ptají, jestli vůbec mohou prase doma legálně porazit. Pokud tedy zákony budou takové, že bude jasné, co a jak lze udělat, pak snad tradice chovu prasat na venkově nevymře. Ale nedokážu si představit, že by lidi chovali prase a nakonec si ho nesměli zabít a sníst. To nemá žádnou logiku. * Kolik prasat jste na zabíjačkách porážel dřív a jak je tomu dnes? Kdysi jsem dělal čtyřicet až padesát zabíjaček ročně. K tomu jsem porážel i nějaké ovce či býčky. V posledních deseti letech je to tak jedno zvíře ročně. Například u nás v Boskovštejně dnes prasata

chová jeden jediný člověk. Je to starší pán, mladí o chov prasat doma zájem nemají vůbec. * Je tedy pro vás dnes zabíjačka svátek? Je to tak. Jedna zabíjačka ročně, to si člověk zákonitě užívá. Už to není ta bývalá každotýdenní rutina. Také proto jsme u nás na vesnici obnovili tradici venkovské zabíjačky. * Uživí člověka řezničina? Pokud řezník nepracuje na jatkách nebo ve firmě, pak vůbec. Já dnes podnikám, provozuji hospodu. *** obvyklá zabíjačka b 6.00: vstává majitel prasete, zatápí pod kotlem, chystá pálenku, hospodyně čistí zeleninu a vaří kroupy do jelit. b 7.30: přichází řezník a pomocníci, porazí prase. b 7.45: začínají spařovat štětiny, zavěsí zvíře, odřežou hlavu, vyvrhnou vnitřnosti. b 9.00–11.30: vaření ovaru v kotli. b 9.15–11.30: bourání masa. b 9.30: svačina, mozeček s vejci. b 12.00: oběd, ovarové maso s křenem, zabijačková omáčka. b 13.00–15.00: výroba tlačenky, jitrnic, játrové paštiky, černé polévky. b 15.00: řezník končí práci. b po 15.00: roznáška výslužky. b 15.00–18.00: škvaření sádla, úklid b 18.00: večeře, pečené maso. Foto popis| Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Téma; 06 Publikováno| Vyškovský deník; Téma; 06 Publikováno| Břeclavský deník; Téma; 06 Publikováno| Blanenský deník; Téma; 06 Publikováno| Hodonínský deník; Téma; 06 Publikováno| Znojemský deník; Téma; 06 ID| 10195a2d-6f87-4a95-a409-e2183cf1dbb4

Tlačenku ze zabijačky dostanou i sousedé 10.2.2016 Brněnský deník str. 6 Téma EMA ZEZULOVÁ, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jižní Morava – Pochutnat si na jitrnicích a jelitech, zahřát se ovarovou polévkou a na závěr vše spláchnout domácí pálenkou. Zabijačka doma vypaseného pašíka je pro většinu rodin velká sláva. Mnohým ale příjemnou atmosféru narušují vyhlášky a omezení. Například produkty ze svého prasete nemohou nabízet svým sousedům a známým. Sníst je mohou pouze se svou rodinou. Ministerstvo zemědělství proto nyní plánuje uvolnění podmínek. Ministerstvo plánuje změnit pravidla takzvaných domácích zabijaček novelou veterinárního zákona. „Platit může začít v lednu příštího roku. Především chceme, aby lidé, kteří zabíjačku pořádají, mohli obdarovat také své známé a sousedy. Nynější pravidla jsou příliš přísná,“ shrnul mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Novinku má vláda projednat v nejbližších dnech. Podmínky neřeší Podle některých Jihomoravanů přísné podmínky už teď většina lidí příliš neřeší. „Sousedům a známým určitě nějakou tu jitrničku či jelítko lidé pořádající zabijačku věnují,“ domnívá se Petr Baláž z Hodonína. I kvůli silné tradici zabijaček v kraji se lidé na benevolentnější pravidla těší. „Kdo si doma prase vychová, proč by jej potom nemohl i zpracovat? Není správné, když si lidé musejí zvát na prohlídky prasete různé kontroly a platit za ně. To je pak stejné, jako by měli platit za prohlídky kytek, které si vypěstují. Ale veterinární prohlídky jsou správné,“ prohlásil řezník Lubomír Šipka z Lipůvky na Blanensku. Lidem, kteří prodají maso z domácích zabijaček bez veterinární kontroly, hrozí pokuta až

tři sta tisíc korun. Prodej zůstane zakázaný i po schválení novely. Z uvolnění pravidelmái tak strach Český svaz zpracovatelů masa. „Maso by mělo zůstat v domácnosti chovatele. Jenže jako blízkou osobu můžeme brát i celou vesnici. Maso bez prohlídky je rizikové a jeho šíření zhorší bezpečnost potravin,“ poukázal ředitel svazu Jan Katina. Podle něj hrozí také nárůst černého trhu s masem. Ministerstvo zemědělství se brání, že i nadále bude kontrolovat především maloobchodní prodejny nebo restaurace. „Maso z domácích porážek nemůže být do těchto provozů dodáno,“ doplnil Hýsek. S tím souhlasí i lipůvecký řezník Šipka. „Ani při rozvolnění pravidel se neobávám rozšíření černého trhu,“ řekl. Naopak etnografka Jana Poláková upozornila, že současné domácí zabijačky jsou až příliš svázané s hygienickými pravidly. „V minulosti každá domácnost chovala prase, které zabil ten, který to uměl. Nyní je potřeba potravinový lístek. Zabijačky se konaly před svátky, svatbami či hody. Nyní je to slavnostní chvíle, kdy se sejde rodina,“ doplnila etnografka Jana Poláková. Podle ní se prase zpracovává pořád stejným způsobem. Kromě velké palice se k usmrcení používá pistole. Veřejně ne Ani po schválení novely se ovšem nevrátí takzvané veřejné zabijačky. Ty byly oblíbená kratochvíle ve většině obcí na jižní Moravě. Nyní je nahradila zabijačková slavnost bez zabití prasete. „Prasata jsme si nechali zabít na jatkách a řezníci z nich vyrobili zabijačkové speciality. Ty jsme potom místním na zábavě prodávali. Podle současných pravidel jsme to nemohli vyřešit jinak,“ sdělil třeba starosta brněnských Černovic, kde pořádali zabijačku minulý týden, Pavel Blažík. Právě kvůli přísným hygienickým podmínkám před třemi lety přestali pořádat obecní zabijačky třeba v Šaraticích na Vyškovsku. „Všichni, kdo se na ní podíleli, museli mít zdravotnický průkaz. To jsme splňovali. Pak začalo platit, že s masem lze manipulovat jen na místech splňujících stanovené podmínky. Což u nás splňuje pouze školní kuchyně. Dělat zabijačku tam není vhodné,“ vysvětlil starosta obce Karel Kalouda. Obrázek Foto popis| Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Téma; 06 Publikováno| Vyškovský deník; Téma; 06 Publikováno| Břeclavský deník; Téma; 06 Publikováno| Blanenský deník; Téma; 06 Publikováno| Hodonínský deník; Téma; 06 Publikováno| Znojemský deník; Téma; 06 ID| e8c8b063-1387-4f1c-b6d6-f31a0ea4c48b

Bydlení TECHNIKA PRO ZDRAVÍ 3.2.2016 Bydlení str. 78 Technika KRISTÝNA LIŠKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Někdo si neumí vaření bez různých elektrických pomocníků představit, jiný se jim raději vyhýbá. Většina z nás ale vlastní alespoň jeden praktický kousek. FRITÉZY, ANO! Smažení potravin zcela ponořených v oleji? To zní opravdu nezdravě. Výrobci ale fritézy stále zdokonalují a věnují velkou pozornost právě tomu, aby se minimalizovaly nezdravé důsledky smažení. Obecně se fritézám vytýká velká spotřeba oleje a přílišná mastnota pokrmů. Je to ale naopak! Kvalitní fritéza ohřeje tuk na vhodnou teplotu. Pokrm tak nenasákne tolik tuku jako na pánvi s

kolísavou teplotou. Při správném nastavení a použití správného oleje se nic nepřepálí. Olej pak bez obav můžete použít znovu. Ještě větších úspor na oleji dosáhnete, pokud zvolíte fritézu s nakloněnou rotující nádobou. Pokud smažíte jen pár kousků, nemusíte plnit tak velký objem. Ušetříte peníze i zdraví. Současné fritézy se také snadno obsluhují a hlavně jednoduše čistí. Pro potřebu běžné rodiny postačí přístroje s kapacitou 1,2 nebo 1,5 kg zpracovávaných potravin. ŠETRNÉ PARNÍ HRNCE Nemusíte být zrovna kulturista, který před soutěží vaří pouze na vodě nebo v páře, aby se mu pěkně vyrýsovaly svaly. Například brokolice bude daleko chutnější a zůstane krásně zelená, pokud ji nebudete připravovat na vodě v hrnci, ale napaříte ji. Obecně všechny potraviny si díky páře zachovají daleko více nutrientů než při jiném způsobu přípravy. Samozřejmě nůžete využít parní hrnec i na klasické napaření knedlíků nebo uzeného masa. Je to jednoduché. Narovnáte suroviny do misek a zapnete. Technika ohlídá pokrm před převařením. Rozložení misek zabraňuje mísení vůní, takže můžete připravovat třeba ryby a zeleninu najednou. Problém může být s kořením, které pára v podstatě smyje. Řešit se to dá marinováním nebo přidáním bylinek a koření do speciální nádobky, která je součástí některých typů. Nádob má klasický parní hrnec několik. Podle potřeby použijete jednu nebo více. Dají se přidávat a odebírat i v průběhu vaření. NA VŠEMOŽNÉ ZRNÍ Mnoho lidí si nově oblíbilo rýžovary. Nemusíte vařit jen rýži, dají se použít i na pohanku, jáhly, fazole, čočku, zeleninu atd. (Rýžovar funguje tak, že po vyvaření vody, hrnec přepne do režimu, kdy si drží teplotu. Pro každý druh suroviny je třeba zvolit správné množství vody. I různé druhy rýže vyžadují rozdílné množství vody. Nespotřebované můžete druhý den snadno ohřát. MULTIFUNKČNÍ ZÁZRAKY V podstatě jde o přístroje, které umožňují dušení, vaření, smažení, opékání, vaření v páře, zapékání, fritování atd. Chybu určitě neuděláte, když zvolíte přístroj s funkci pomalého vaření při nízké teplotě. Výhodou multifunkčních přístrojů je úspora skladovacích prostor a možnost častého použití na různé druhy vaření. V tomto případě je ale opravdu nutné věnovat pozornost správnému výběru a raději si trochu připlatit. TIPY PRO SPRÁVNÉ PAŘENÍ * listovou zeleninu připravujte co nejkratší dobu * rozvařené brambory nebo těstoviny mají vyšší kalorickou hodnotu * rýže a brambory se v parním hrnci připraví za výrazně kratší dobu než ve vodě * není vhodné vkládat zmrazené potraviny * pokud použijete více nádob nad sebou, v nejspodnější se jídlo připraví nejrychleji. Doporučuje se tedy v tomto případě použít pro přípravu masa REDAKTORKA KRISTÝNA RADÍ Výběru multifunkčního hrnce věnujte pečlivou pozornost. Nezávisle na počtu funkcí daného přístroje platí, že některé zvládá lépe a některé mu tolik nejdou. Nejdříve si tedy ujasněte, jaké funkce jsou pro váš styl vaření důležité, a pak můžete začít pátrat v recenzích nebo se přímo obrátit na zkušeného prodejce. Foto popis| Ovládání fritézy Hyundai DF 203 je řešeno plynule regulovatelným termostatem až do 190 °C. Díky povrchu Cool touch se nepopálíte, cena 899 Kč, http://www.alza.cz Foto popis| Tefal ActiFry® XL připraví 1,5 kg hranolků s pouhými 3 % tuku, horký vzduch zajistí perfektní výsledky, cena 5 999 Kč, http://www.homeandcook.cz Foto popis| Fritéza Tefal FF 133 D 10 se zajímavým designem i řadou funkcí. Zabudovaný pachový filtr omezí výpary, cena 1 199 Kč, http://www.tefal.cz Foto popis| Teflonová nádoba fritézy Rohnson R-284 pojme 0,5 kg surovin. Fritéza má omyvatelný filtr. Víko a košík lze mýt v myčce, cena 699 Kč, http://www.alza.cz Foto popis| Všechny součásti fritézy De’Longhi F26237 jsou omyvatelné v myčce. Stěny zůstávají při

provozu chladné, cena 2 490 Kč, http://www.obchodni-dum.cz Foto popis| Fritéza Severin FR 2437 zvládne přípravu 300 g potravin. Správné smažení zajišťuje termostat a ochrana proti přehřátí, cena 982 Kč, http://www.smartelektro.cz Foto popis| Fritéza Philips HD9220/20 AirFryer frituje bez oleje díky cirkulaci horkého vzduchu a grilovacího prvku, cena 4 846 Kč, www. K24.cz Foto popis| Parní hrnec Gorenje 405657 v jednoduchém a funkčním designu s displejem a otočným ovladačem. Automatický vypínač s časovačem oznámí dokončení přípravy. Zajímavou funkcí je Aroma plus a Quick steam, cena 1 299 Kč, http://www.chefshop.cz Foto popis| Parní hrnec Gallet CUV 962 se skládá z hlavní základny a tří transparentních nádob o celkovém objemu 8,5 l. V balení najdete misku na vaření rýže nebo držák na vejce. Jednoduchá obsluha a časovač usnadní přípravu, cena 888 Kč, http://www.kasa.cz Foto popis| Snadnou obsluhu a nenáročnou přípravu jídel jistě ocení nejen maminky nebo nadšenci pro zdravou výživu. Parní hrnec Eta Calderon 1134, cena 2 499 Kč, http://www.eta.cz Foto popis| Parní hrnec Tefal VC 13001 Minicompact obsahuje 2-3 mísy s pevnými mřížkami. Obsahuje i nádobu na přípravu týže. Jakmile se vyvaří voda, hrnec se vypne. Víko lze použít i jako servírovací talíř, cena 1 399 Kč, http://www.tefal.cz Foto popis| Parní hrnec Eta Steampot je spolehlivý pomocník pro zdravé, úsporné a rychlé vaření. V páře uvaříte i rýži v misce o objemu 1,5 l. Příprava jídel v parním hrnci je bez zápachu a tichá, potraviny neztrácejí svou přirozenou chuť a vitaminy, cena 1 499 Kč, http://www.eta.cz Foto popis| V parním hrnci Philips HD 9140 lze připravit chutné jídlo díky speciální nádobce na bylinky a koření, cena 1 749 Kč, http://www.mall.cz Foto popis| Profesionální multicooker a fritéza De’Longhi Extra Chef FH1394 pro smažení na malém množství oleje, cena 6 990 Kč, http://www.bavimevarit.cz Foto popis| Rýžovar Gallet RC 701 je kromě přípravy rýže uživatelsky pohodlný pro uvaření luštěnin na přípravu příloh či luštěninových salátů, cena 699 Kč, http://www.elektroarena.cz Foto popis| Multifunkční hrnec Gorenje MCB 6BA EU, 8 programů včetně pomalého vaření, cena 2 699 Kč, http://www.euronics.cz Foto popis| Rýžovar Steba RK 2 slouží k přípravě rýže, zeleniny i ryb. Má nepřilnavý povrch, vyjímatelnou nádobu a snadno se čistí, cena 1 589 Kč, http://www.alza.cz Foto popis| Univerzální přístroj Tefal Cuisine Companion s funkcí vaření nahradí hned několik kuchyňských spotřebičů, cena 24 999 Kč, http://www.homeandcook.cz Foto popis| Rýžovar Sencor SRM 0600WH je určený pro přípravu všech druhů rýže včetně sushi rýže. Uchová rýži teplou až 6 hodin, cena 333 Kč, http://www.teshop.cz Foto popis| Multifunkční hrnec Concept CK 7070 lze použít jako fritézu, parní hrnec, kontaktní gril, pomalý hrnec a elektrickou pánev, cena 1 798 Kč, http://www.eleshop.cz Foto popis| Pomalý hrnec Bionaire CSC025X Crock Pot pro ohřívání a klasické i pomalé vaření, cena 1 390 Kč, http://www.bionaire.cz Foto autor| FOTO: ARCHIV

byznys.ihned.cz Potraviny jsou nejlevnější za sedm let. Klesají hlavně ceny mléčných produktů a cukru 4.2.2016

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, jpr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Světové ceny potravin nadále klesají, nejvíce zlevňují mléčné produkty a cukr. Hodnota indexu Organizace OSN pro výživu a zemědělství se v lednu snížila zhruba o dvě procenta na 150,4 bodu z prosincových 153,4 bodu. Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, je tak nejníže za sedm let. Světové ceny potravin v novém roce pokračují v poklesu, výrazně zlevňují zejména mléčné produkty a cukr. Uvedla to ve čtvrtek Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Hodnota indexu FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v lednu snížila zhruba o dvě procenta na 150,4 bodu z prosincových 153,4 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň téměř za sedm let. Čerstvé jídlo z e-shopu. On-line trh s potravinami čeká letos růst na dvojnásobek - čtěte ZDE Ceny potravin podle FAO tlačí dolů celkově příznivá situace v dodávkách zemědělských produktů a zpomalující tempo růstu světové ekonomiky. Za celý loňský rok se hodnota indexu propadla zhruba o 19 procent. Vykázala tak již čtvrtý roční pokles za sebou, upozornila agentura Reuters. Dílčí index cen cukru se v lednu meziměsíčně snížil o 4,1 procenta. Zaznamenal tak první pokles za čtyři měsíce, a to díky zlepšeným podmínkám pro sklizeň v Brazílii. Ta je největším producentem i exportérem cukru na světě. Index cen mléčných výrobků se v lednu díky vysokým dodávkám na trh snížil o tři procenta.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65149320-pot...i-hlavne-ceny-mlecnych-produktu-a-cukru

Schodek zahraničního zemědělského obchodu je nejnižší od vstupu do EU. Česko nejvíc dováží maso 9.2.2016

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, jpr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Saldo zahraničního agrárního obchodu činilo v loňském roce 18,4 miliardy korun. To je nejnižší hodnota od vstupu Česka do Evropské unie. Velké rozdíly jsou stále u masa, kterého se loni dovezlo za 26 miliard korun, naopak vývoz byl v hodnotě 6,3 miliardy korun. Schodek zahraničního agrárního obchodu byl loni nejnižší od vstupu do EU a činil 18,4 miliardy korun. Češi vyvezli zboží za 201 miliard korun a dovezli za 219,4 miliardy korun. Dovozy i vývozy se dlouhodobě zvyšují, loni například meziročně o 4,7 miliardy korun stoupl vývoz tabáku a tabákových výrobků. V úterý údaje poskytl Zemědělský svaz ČR s odkazem na předběžná data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Velké rozdíly jsou stále u masa. Do ČR se ho loni dovezlo za 26 miliard korun, naopak vývoz byl v hodnotě 6,3 miliardy korun. "Ve struktuře agrárních dovozů mají právě dovozy masa tu nejvyšší absolutní hodnotu," řekl předseda svazu Martin Pýcha. Maso má na dovozech 12procentní podíl. "Tento nepříznivý trend nejsme stále schopni změnit," dodal předseda. Ministr Jurečka chystá další podporu pro zemědělce. Při investicích jim mají pomoci úvěry s odloženou splatností - čtěte ZDE Podle svazu je stále aktuální trend, že se z ČR vyváží hlavně laciné suroviny, naopak dováží se výrobky s vyšší přidanou hodnotou. "Markantním případem je vedle masa komoditní skupina mléko a mléčné výrobky. Zde nám hlavně roste vývoz, respektive kladné saldo u mléka jako suroviny, přičemž dovoz, respektive záporné saldo u samostatných mléčných výrobků (bez syrového mléka) se zvyšuje," vysvětlil Pýcha. Vývozy tak podle něj zachraňují hlavně obiloviny a tabák s tabákovými výrobky. Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance v mínusu. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil více než 36 miliard korun v mínusu, od té doby se čtyři roky zlepšuje.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65155900-sch...i-od-vstupu-do-eu-nejvice-dovazime-maso

cnews.cz Laboratorní maso: Biotechnologický startup ho chce mít na trhu do 5 let 4.2.2016

cnews.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 4.2.2016 – Stanislav Mihulka Startup Memphis Meats hodlá vyrábět širokou škálu masných výrobků z biotechnologického masa Masová kulička Za pár let se možná v obchodech setkáme s masem vypěstovaným v laboratoři Biotechnologický startup Memphis Meats ze San Francisca se netají úmyslem prosadit maso pěstované v laboratoři. Podle nich výroba takového masa vytváří v porovnání s tradiční živočišnou výrobou o 90 procent méně emisí skleníkových plynů. Není to prý ale jejich jediná výhoda. Memphis Meats sehnali potřebné investice a doufají, že během pěti let dostanou na trh rozmanité produkty z biotechnologického masa. Prý můžeme čekat hot dogy, párky, burgery i masové kuličky. V dnešní době je pro výrobu jedné kalorie hovězího masa nutné dodat 23 kalorií potravy pro dobytek. Na jednu kalorii masa z laboratoře ale stačí pouhé tři kalorie energie. Pěstování masa v laboratoři je tedy mnohem energeticky úspornější. Nezanedbatelné plus představuje i to, že biotechnologické maso neobsahuje antibiotika, kontaminace z fekálií, patogeny, a další možné věci z klasického masa, o které příliš nestojíme. Tagy: maso biotechnologie jídlo Foto, ilustrace: Memphis Meats Zdroj: IFL Science

URL| http://www.cnews.cz/laboratorni-maso-b...ky-startup-ho-chce-mit-na-trhu-do-5-let

ct24.cz Spory kolem EET nekončí. Politici se neshodnou ani na tom, kdy hlasovat 8.2.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika reindlovan

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Závěrečné hlasování o elektronické evidenci tržeb (EET) nemusí být ve středu v jedenáct hodin, jak oznámila vláda. Místo toho by se mohlo dál diskutovat, a to až do večerních hodin – vláda tak chce dát šanci přihlášeným poslancům. Opozice ale tvrdí, že nebude souhlasit s prodloužením času diskuse. Podle jednacího řádu mají totiž třetí čtení probíhat jen mezi 9. a 14. hodinou. Na přijetí elektronické evidence tržeb je navázaná i debata o změnách v DPH. Celkem 35 poslanců je aktuálně přihlášeno do diskuze o elektronické evidenci tržeb, o které se má hlasovat tuto středu. Na hlasování samotné jsou pak vyčleněny tři hodiny. Je tedy zřejmé, že ke slovu se rozhodně nedostanou všichni, koalice proto přichází s nabídkou – pokud chce opozice ve středu po 14. hodině o EET ještě diskutovat, může se hlasování odložit. To by pak proběhlo pouze o dva dny později – tedy v pátek. „Já to nevylučuji, ale je to na koalici,“ uvedl ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO).

Odkaz Sněmovna má o EET hlasovat 10. února, ODS hrozí Ústavním soudem Podmínkou pro opoziční ODS a TOP 09 je pak to, že by strany umožnily diskuzi i v odpoledních a večerních hodinách. Na to ale ani jedna z nich přistoupit nehodlá. „Je to snaha o zakrytí priorit. Elektronická evidence tržeb má svůj vymezený čas a zbytek času musíme logicky věnovat daleko větším prioritám,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. A stejně to vidí i občanští demokraté. „Nebudeme hlasovat ani proto, abychom o těch věcech debatovali mimo hodiny, které jsou pro třetí čtení určeny,“ dodal jejich předseda Petr Fiala. ODS má navíc v plánu podat právě kvůli postupu koalice při hlasování o EET stížnost k ústavní soudu. „Nemělo se například hlasovat o tom, že bude hlasovat ve středu v 11 hodin, aniž by se ukončila diskuze. Těch důvodů proto, abychom se obrátili na ústavní soud, je více a my to uděláme,“ uvedl Fiala.Bude levnější pivo, nebo chleba? Fakta Sazby DPH v Česku Základní sazba DPH je 21 procent. Snížená sazba byla stanovena na 15 procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Druhá snížená sazba je 10 procent. Uplatňuje se na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. S elektronickou evidencí tržeb úzce souvisí také debata o změnách v DPH, které byly ostatně i tématem pondělní koaliční rady. Ministr financí Babiš zde oficiálně představil plán na přesunutí nealkoholických nápojů do snížené sazby DPH – tedy do kategorie 10 procent. „Celkově to vyjde rozpočet na 225 milionů korun,“ uvedl Babiš.

Odkaz

Babiš chce snížit DPH u piva a nealka v červenci, EET může být až v prosinci Problém je v tom, že s Babišem nesouhlasí jeho koaliční partneři, tedy ČSSD a lidovci. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) sice také požaduje snížení DPH, ale u základních potravin. „Podle našich propočtů by ten dopad na rozpočet byl zhruba 4 miliardy korun. Znamenalo by to, že by se do snížené sazby z 15 do 10 procent přesunulo maso, mléko, máslo a chleba,“ říká premiér. Plán sociální demokracie je takový, že by postupně měly přibývat i další potraviny. „Nejbližší termín, kdy může dojít ke snížení DPH, je 1. leden roku 2017. Je potřeba schválit příslušnou legislativu,“ dodává Sobotka. A lidovci se k tomu stavějí úplně jinak. Koalice by podle nich měla odložit diskusi o změnách DPH až do doby, kdy bude mít ministerstvo financí výsledky plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí. „Za KDU-ČSL mohu říci, že prosazujeme stabilitu daňového prostředí. Současně jsme zdůraznili, že snižovat DPH na pivu je krajně nešťastné, když vláda přijala strategii boje proti návykovým látkám.“ Jan Bartošek (KDU-ČSL) místopředseda strany Koalice se na snižování DPH tedy zatím neshodla, měla by se k němu vrátit na konci února. „Dohodli jsme se, že v diskusi budeme pokračovat. V podstatě jsou ve hře varianty nechat sazby DPH beze změny anebo uvažovat o snížení DPH nejen na pivo, ale i základní potraviny,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Opozice považuje Babišův záměr za populismus a začátek předvolební kampaně.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...ci-se-neshodnou-ani-na-tom-kdy-hlasovat

ČRo - cb.cz Syrové maso ze psa agresivní bestii neudělá, říká odbornice na psí výživu ČRo - cb.cz str. 0 / zvirata Jana Urbanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.2.2016

zpět Mezi pejskaři se šíří nová módní vlna, takzvané barfování. „Je to primárně krmení syrovou stravou, většinou se uvádí kosti a syrové maso,“ vysvětluje specialistka na psí výživu Pavlína Vazdová. Poslechněte si celý pořadNejčastějšími druhy masa, které barfaři svým psům dávají, jsou hovězí, kuřecí, krůtí nebo vepřové. Podle výživové specialistky se ale v poslední době dostávají do popředí i méně obvyklá masa. „Čím dál žádanější jsou lahůdky typu kozí, skopové, koňské. A dneska už jsou chovatelé ochotní shánět třeba i klokaní nebo žraločí maso,“ říká.Pavlína Vazdová dříve také krmila své psy granulemi jako většina majitelů. K barfování ji přivedla kamarádka, chovatelka československých vlčáků. „V podstatě neustále jsme řešili nějaké alergie, zažívací problémy a dostali jsme se do bodu, kdy jsme měli deset psů a deset různých druhů granulí,“ vypráví. Právě krmení syrovým masem tento problém vyřešilo.Barfování je podle Pavlíny Vazdové vhodné i pro štěňata. Ta by ale neměla konzumovat syrové maso vcelku. Sama jako první krmení pro malé psy používá mleté hovězí nebo kuřecí maso smíchané s tvarohem.Někteří pejskaři namítají, že barfování je poměrně drahé. Obzvlášť, pokud mají doma většího psa nebo menší smečku. Podle Pavlíny Vazdové je ale možné syrové maso sehnat za stejnou cenu jako kvalitní granule.Odpůrci barfování také argumentují, že ze syrového masa psům hrozí nákaza salmonelózou nebo různými parazity. Pavlína Vazdová reaguje tím, že maso, které jde do zpracoven pro zvířata, je prověřené a z jatek. To znamená kontrolované.Dodává, že někteří chovatelé si neuvědomují, že také granule s sebou nesou

rizika v podobě plísní nebo mykotoxinů, které nevidíme. „V Americe bylo několik afér, kdy spousta psů uhynula po požití velmi kvalitních granulí,“ připomíná.O syrovém masu často kolují nejrůznější pověry. Říká se například, že pes, který ho dostává jako krmení, je pak agresivní a prahne po krvi. Na to má Pavlína Vazdová jasnou odpověď: „Můj manžel má rád tatarák a je to jeden z neklidnějších lidí na světě.“A proč bychom své psy neměli krmit lidským jídlem? Jak odnaučit zvíře loudit? Které potraviny nesmí? Jaké složky obsahují psí konzervy? Jsou kosti pro psy vhodné? Odpovědi na tyto otázky si poslechněte v dalším díle pořadu Máme rádi zvířata v odkazu výše.Pes by neměl spát v posteli a jíst z talíře. Rozmazlování se vymstí, varuje majitel psí školyPortugalský vodní pes je společníkem pro všechny příležitosti, má ho i prezident Obama

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1582069

ČRo - hradec.cz Kuřecí roláda, to je minimální množství kalorií s maximálním kulinářským efektem ČRo - hradec.cz str. 0 / varime Zdeňka Kabourková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.2.2016

zpět Omrzel vás řízek nebo plátky? Prostě maso zarolujte a upečte. Nepodceňujte rolády nebo závitky nezaberou vám o moc víc času, zato spojení masa a dalších ingrediencí jako sýr, špenát nebo sušená rajčata posune váš chuťový zážitek do jiné dimenze. Uvařte si se Zdenou KabourkovouS povedenou roládou ohromíte všechny u stolu. A propadnete kouzlu rolád i díky jejich vůni. Jak ale na to, aby se ta vaše povedla a splnila náročné požadavky lahodné rolády - byla nadýchaná, jemná a vláčná?Minimální množství kalorií s maximálním kulinářským a estetickým efektem přináší kuřecí roláda.Pracujete se snadno dostupnými surovinami a výsledná chuť je skutečně vynikající.Vaříme s rozhlasem!Navíc náplň rolády můžete různě měnit podle momentálních chutí nebo zásob ve spižírně.Co budete dnes potřebovat:3 velká kuřecí prsa1 velké balení špenátu1 lžíce másladijonská hořčice 5 stroužků česneku1 balení sýra feta2 mozazarellysůlpepřgrilovací kořeníhrst sušených rajčatbazalkaolivový olejPostup přípravy:Kuřecí prsa naklepeme a z obou stran osolíme, opepříme a posypeme grilovacím kořením.Na vál položíme potravinářskou fólii a na ni položíme těsně vedle sebe kuřecí prsa, aby vytvořili velký plát. Musíme dát hlavně pozor, aby nám nikde nevznikla prázdná místa.Špenát spaříme horkou vodou a důkladně vymačkáme vodu.Na pánvi rozpustíme máslo, přidáme plátky česneku a po chvíli vložíme pařený špenát. Osolíme, opepříme, sejmeme z plotny a vmícháme jak fettu, tak i mozzarellu.Maso potřeme dijonskou hořčicí, pak rozložíme špenát, posypeme bazalkou a zarolujeme. Svážeme provázkem, potřeme olejem a v troubě vyhřáté ne 180 stupňů pečeme tři čtvrtě hodiny.Čekáte slavnostní návštěvu a chcete se před ní předvést v tom nejlepším světle? Tak určitě vyzkoušejte náš dnešní tip na kuřecí roládu!Kuřecí rolády se jeví jako skvělé zpracování kuřete. Jednak se při jídle netrápíte kostmi a pak si můžete také z kostí připravit skvělou polévku.Krůtí roláda s pórkemRolády z krkovičky se špenátem a parmazánemBramborová roláda s uzeným masem


ČRo - sever.cz Zamezte plýtvání jídlem a pomozte lidem v nouzi - využijte lednici potravinové banky v Litoměřicích 5.2.2016

ČRo - sever.cz str. 0 / informacezeseveru

Lucie Valášková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Raději dnes do lednice, než zítra do popelnice. Tak zní heslo nového projektu, který v Litoměřicích rozjela Potravinová banka. V obchodě se zdravou výživou ve Velké Dominikánské ulici umístila první lednici pro potřebné, která se hned začala plnit různými potravinami. „Přinesla jsem džem ze švestek, který bych doma neupotřebila, a vakuovanou kukuřici, která sice má prošlou minimální trvanlivost, ale je stále nezávadná,“ popisuje ředitelka Potravinové banky Ústeckého kraje Radka Brychtová to, co do lednice sama přinesla.Podle ní mohou lidé nechávat v lednici všechny potraviny, které tam patří – od mléčných výrobků po vakuované uzeniny nebo ovoce a zeleninu. „Mohou ale přinášet i potraviny trvanlivého charakteru,“ dodává Brychtová.Zachráněné potraviny budou podle ní nejdřív pomáhat v azylovém domu diakonie v Litoměřicích.„Mě už dlouho trápilo, že nám tady spousta věcí prochází, kolikrát jsme to museli i vyhodit, takže tohle je pro nás super nápad. Navíc mám příjemný pocit, že můžu někomu pomoci a neplýtvat potravinami,“ dodává Miroslava Nováková, vedoucí obchodu se zdravou výživou, kde je lednice umístěna.Potravinová banka Ústeckého kraje se chystá v případě úspěchu první ledničky nakoupit i další a rozmístit je na různá místa.Klienti děčínského "azyláku" dostali při potravinové sbírce míň jídla. Lidé si je pletou s uprchlíkyPotravinové banky omezují plýtvání kvalitním jídlem. Rozdělují ho chudýmOdpadky na talíři aneb Z popelnice do lednice - protest freeganů proti plýtváníČtvrtá potravinová banka vzniká v Liberci. Shromáždí jídlo pro chudéDesítky tun nezávadných potravin denně končí vyhozené na skládkách


ČRo Dvojka Jak to vidí Ilona Švihlíková 4.2.2016

ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Nerušený poslech i dobré ráno vám přeje Karolína Koubová. Hostem dnešního Jak to vidí je ekonomka Ilona Švihlíková. Vítejte. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Dobrý den. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A o čem bude řeč v následující půlhodině? Zhodnotíme návrh ministra financí na snížení DPH u točeného piva a nealkoholických nápojů. Jde o čirý populismus, jak říká opozice, nebo je to dobrý marketingový nástroj pro elektronickou evidenci tržeb? A neměla by se spíš snížit daň u základních potravin, jak navrhují ostatní koaliční partneři? A pro koho je výhodná Transatlantická dohoda volného obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy? A jak hodnotit závěry z ekonomického fóra v Davosu? Tak to budou naše náměty k diskusi. Tak tedy nejdříve se dotkněme, paní Švihlíková, právě toho takzvaného TTIPu, tedy Transatlantické dohody o volném obchodu a investicích. O tom se včera diskutovalo v Praze na půdě Poslanecké sněmovny. Vy jste se konference účastnila. Co zajímavé tam tedy padlo? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka --------------------

Myslím, že první věc, která byla zajímavá, že se tam sešli jak odpůrci, tak zastánci téhle dohody a zaznívalo tam velké množství různých argumentů, takže to plnilo tu osvětovou informační roli. Byli tam, jak říkáme, ta kritická veřejnost, zástupci těch neziskových organizací, ale byli tam i, řekněme, ty oficiální zastánci z ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zahraničních věcí, zástupci byznysu a samozřejmě také různých politických stran, takže to byl poměrně zajímavý výběr. Ta shoda asi panovala v tom, že ta informovanost stále není dostatečná, což je docela tristní, protože pokud by tahle, tahle dohoda byla schválena, bude se vlastně jednat o největší obchodní a investiční dohodu světa. To znamená, je potřeba o tom opravdu trochu víc vědět. Zaznívalo hodně obav a ty plynuly nejenom z té, řekněme, nižší informovanosti pro veřejnost, ale hlavně z toho, že už dnes ten obchod mezi Evropskou unií a Spojenými státy je skutečně velmi liberalizován. Já jsem tam přímo měla grafy, respektive tabulky, které ukazovaly, že vlastně pro Evropskou unii jsou Spojené státy hlavní obchodní partner a je tomu tak i v oblasti investic, takže už ta provázanost je skutečně velmi silná. No a potom se samozřejmě nabízí otázka, proč tedy se dojednává takto veliká komplexní dohoda s řadou témat, které vzbuzují obavy, to je otázka regulace, to se týká spotřebitelů, ta se týká sociálních práv, ekologie, no a tam přece jenom ty standardy evropské a ve Spojených státech jsou odlišné a to zkrátka vyvolává určitá rizika. No a zvláštní pozornost byla věnována té arbitrážní doložce investor stát, která umožňuje soukromým firmám žalovat státy, pokud vlastně provedou nějaké politické opatření, které může ohrožovat jejich budoucí zisky. Je to asi doložka, která vyvolává největší celosvětový odpor, ale ten počet těch procesů stoupá. Já jsem tam přímo uvedla jednu z těch statistik UNCTADu, Organizaci při OSN, která eviduje tyto případy, a už je jich 700 v celém světě, už je jich 700 a ty částky jsou často obrovské. Třeba případ Ekvádoru, který platil americké těžařské firmě Occidental nějaká 2 % HDP. Takže zaznívaly argumenty z mnoha stran. Bylo to, bylo to nesmírně přínosné. Já bych si velice přála, aby, aby TTIP se stalo jedním, jedním z velkých témat, ne těch marginálními, kterými se někdy zabýváme na té české politické scéně a jedním z velkých témat diskuse, protože skutečně to není technická dohoda, to je veliký projekt mezi Spojenými státy a Evropskou unií a je potřeba, aby občané byli dobře informováni. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Tady jste právě nastínila hned několik těch bodů, které vyvolávají spory. Ten mandát k tomu, aby vyjednávala Evropská komise má od členských států. Myslíte si, že mají dostatečně silnou pozici na to, aby právě mohly vyjednat takové podmínky pro Evropu, které by byly výhodné? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------To je právě také problém, který tam opakovaně zazníval, protože jednak tohle není samo o sobě jisté a samozřejmě to znepokojení veřejnosti se projevilo například tím, že proti téhle dohodě, řekněme proti tomu, co víme a přece jenom nějaké informace už málem bylo sebráno přes 3 miliony podpisů v celé Evropské unii, to je rekord, to se ještě nikdy nepovedlo u žádné jiné kauzy, a ukazuje to, že to znepokojení se netýká jedné země, ale skutečně plošné, velmi silné třeba v Německu, ale skutečně ve všech zemích tyhle obavy zaznívají, i z oficiálních míst. Řada německých politických představitelů vyjádřila jasně svůj odpor třeba vůči té arbitrážní doložce. No a určitou roli také hrálo to, že ty informace jsou a především byly do značné míry utajované a teprve pod tím obrovským veřejným tlakem se začaly jisté věci zveřejňovat, ale spíš máme informace tedy z té evropské strany, byť řekněme, že nejsou v úplně ideálním stavu, ale přece jenom víme už něco víc, ale třeba z a těch amerických pozic toho víme stále velmi málo. A taky ve Spojených státech je, je samozřejmě mnoho otazníků nad touto dohodou, takže ono se taky prolíná mnoho vlivů, zájmy jednotlivých členských zemí, obavy veřejnosti a do toho samozřejmě, i když zase víte, že tady jsou velké lobbistické tlaky. To znamená, my víme, že představitelé Evropské komise se prostě prioritně setkávají se zástupci velkého byznysu, ať je to agrobyznys, farmaceutie, chemický průmysl a tak dále, tak to samozřejmě jaksi důvěře veřejnosti moc neprospívá. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Každopádně ty odhady, které mluví nebo ty argumenty zastánců TTIPu jsou například, jak uvádí MPO, že by každá evropská domácnost díky této dohodě a tím i nárůstu vzájemného obchodu mohla ušetřit zhruba 545 eur, předpokládám tedy za rok, pak zlevní to americké zboží prodávané na evropském trhu a pak samozřejmě i to, že by došlo na zrušení cel, tak i to by samozřejmě naše exportéry potěšilo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------No byly tam tyto věci zmíněny, ano, ze strany ministerstva průmyslu a obchodu, ale zároveň k těm studiím. Víte, ono je jich hodně už v tuhle dobu a tím, že vy neznáte úplně detaily toho textu, tak ta predikce je obtížná. A ono hlavně i ty oficiální optimistické predikce jsou jako velice opatrné, velice opatrné a já bych byla ještě opatrnější, protože víte, on už ten obchod je liberalizovaný dneska. Jo, ta průměrná celní zátěž je někde okolo 4 %. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ale je tu prý řada výjimek, že třeba právě pro české skláře, kde je tam 28 %, že i proto by bylo výhodné tuto dohodu uzavřít. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Jsou /souzvuk hlasů/ ..., ano, celkově ta celní zátěž je minimální, to znamená tam už větší roli hrají pohyby kurzu, když to vezmu takhle dolar/euro. Ale jsou tam samozřejmě některé výjimky v těch zvláštních sektorech, ale otázka, jestli zrovna kvůli tomu budete dělat takhle obrovskou dohodu, jo. To je zase další věc, která znepokojuje, že prostě už teď je jasné, že ta dohoda bude mít několik tisíc stran. Jakým způsobem se můžete vyjádřit, prostě projít ten velmi obtížný právní jazyk, jo, jak můžete očekávat, že prostě vůbec někdo pochopí, že bude plně vnímat dopady dohody, která bude takhle extenzivní. Nebylo by jednodušší, pokud tedy je tu problém třeba v oblasti, kterou jste naznačila sklárny, jo, prostě věnovat se jenom jedné oblasti třeba specificky, ale jo, takové, tahle ta šíře prostě ono to vypadá, jako když vás zahltí někdo prostě obrovským balíkem, ve kterém ani ten politik, který by to vzal velmi svědomitě, prostě nebude schopen se plně orientovat a samozřejmě s plnou vážností a odpovědností rozhodnout. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Když si ale vezmeme analogickou dohodu, která byla nedávno uzavřena, tedy transpacifickou dohodu, tak tam to vypadá, že si dost těch států zúčastněných 12 tuto dohodu pochvalovalo. Nebo vidíte tam nějaké paralely? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Paralel tam je spousta a ta transpacifická je do značné míry mladší bratříček té TTIP. Ona byla dojednána, není ratifikována, bych zdůraznila. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Ten odpor vůči ní je, je samozřejmě taky, týká se hlavně velmi restriktivní povahy ochrany duševních práv ze strany Spojených států. Je třeba zajímavé, že zrovna teď ve Spojených státech, jak běží samozřejmě už volební kampaň, tak řada těch kandidátů se vyslovuje proti ní, což neznamená, že jí potom neschválí s plnou parádou, to bych nechtěla tvrdit, ale je zajímavé, že už to začíná jakoby trošku víc prolínat do té debaty. No jak říkám, tahle ta tendence těch všeobjímajících dohod, já jí považuju za takovou, když to není ten multilaterální systém, ve kterém pracují všichni za poměrně nebezpečnou, protože skutečně ten rozsah je takový, že si říkám a kdo se tomu potom může opravdu podrobně věnovat a se vší odpovědností rozhodnout, a tam může každý detail hrát velikou roli. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Měli by to být naši evropští zastupitelé. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka

-------------------No právě, ale představíte si, že budou prostě pročítat třeba 5 tisíc stránek velmi obtížného textu, ve kterém budou odvolávky na další a další a samozřejmě k tomu máte obrovské množství dalšího materiálu, prostě studií jednotlivých a velmi, velmi různých postojů právě třeba k té oblasti regulací, to jsou strašně citlivé otázky, protože to není ekonomická otázka. Regulace znamená, že je tady nějaký veřejný zájem něco upravit. Ne prostě to nechat právě toho nejsilnějšího regulovat ve veřejném zájmu, no. Tam už, to není technická otázka, to je, to je ryze politická otázka. Jestli si prostě přejete, aby třeba se u nás těžil nebo netěžil břidličný plyn. No to je otázka prostě velmi silně politická toho, co chcete udělat s naší krajinou, s naším životním prostředím a tak dále. Takže ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A byla byste tedy proto, promiňte, paní Švihlíková, aby se to tedy schválilo co nejrychleji ještě třeba právě za mandátu Baracka Obamy, jak Evropská komise by si přála, anebo opravdu rozpoutat tu diskusi, ujasnit si konkréta a třeba chvíli počkat ještě? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------No, já si myslím, že ta pravděpodobnost, že to bude schváleno rychle, je poměrně malá a to právě z důvodu toho velikého odporu občanského v rámci Evropské unie, který si myslím, že byl podstatně větší než představitelé EU sami očekávali. Ve Spojených státech teďko, řekněme, ten občanský tlak je proti TTIP, což je tam momentálně to aktuálnější téma a rozhodně je potřeba jakoby hodně vědět, protože dohody tohohle typu vám můžou změnit tu ekonomiku na skutečně mnoho, mnoho let dopředu a nejenom jakoby národní ekonomiku, ale koneckonců i tu světovou. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Teď budeme mít čistě domácí téma. Hodně se mluví o návrhu Andreje Babiše snížit sazbu DPH u točeného piva i nealkoholických nápojů, respektive tyto komodity přesunout do té snížené 10 % sazby. Následně se přidali koaliční partneři, kteří řekli, že by byli eventuálně, pokud pro nějaké snižování DPH, tak u těch základních potravin. Jak tyto návrhy hodnotíte? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Já si myslím, že je potřeba návrh ministerstva financí hodnotit v souvislosti s tou elektronickou evidencí tržeb. Respektive já tam tu souvislost naprosto jednoznačně vidím. Zase je to velké téma, ovšem já bych řekla, že když ho porovnám právě s tím TTIP, tak jaksi to TTIP je milionkrát důležitější než elektronická evidence tržeb. Ale dobře, věnujme se těm našim menším věcem. Ta EEET má několik hlavním účelů, jak je prezentuje ministerstvo financí. Prý z nich je otázka samozřejmě daňových úniků, které v oblasti DPH bezesporu jsou, to víme už dlouhou dobu. Moc nic se s tím nedělalo. Ale druhá věc je vlastně srovnat ty podmínky. Pokud hovoříme prostě o nějakém fungování trhu, tak by bylo vhodné, aby prostě ty podmínky byly pro ty subjekty stejné a ne že prostě někdo 25 let neplatí daně a už se v té pozici jaksi pohodlně uvelebil, to prostě nelze. Tomu myslím si, že většina asi lidí dobře rozumí, nicméně je tu obava, že třeba právě jaksi restaurace, hospody se dostanou do určitých problémů, protože tam to daňové inkaso nebývá úplně ideální, ale my často se tam u těch zaměstnanců jede na minimální mzdu a pak se to vykazuje různě, no vykazuje, nic se nevykazuje, dělá se to prostě různě bokem, jo, a tím pádem tedy pan ministr asi jako určitý taktický tah přišel s touto možností. No udělat to samozřejmě můžete, ono se jako dá čarovat ledasjak, ale mně to nepřijde asi jako, já takticky to chápu, ale z ekonomického hlediska bych to asi úplně nevítala, protože vám to v těch sazbách udělá jako ještě větší chaos. Není myslím nic špatného mít tři sazby. Proč ne. Řada zemí má různé výjimky a má vícero sazeb, to, to na tom jako, to není žádný velký šok, ale přece jenom vyčleňovat určitou velmi jako velmi úzký segment, jo, a specificky pro ně dávat ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A ta souvislost, promiňte, s elektronickou evidencí tržeb, to tedy ani ministr financí nepopírá. Říká, že to má být tedy jakýsi marketingový nástroj a má to podnikatelům pomoci vyrovnat se s těmi vyššími náklady. Je to vhodný nástroj, čili jedním jaksi zákonem dělat marketing druhému.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Já říkám, takticky to chápu. Já si nejsem úplně jistá, jestli jako z toho makroekonomického hlediska je to ideální to tímhle tím způsobem roztřišťovat a hlavně tam máte tu obrovskou nestabilitu, jo. U nás se prostě, ta daňová soustava se mění neustále, to znamená, pokud jste prostě v tom byznysu, vy nikdy nevíte, jako co na vás kde přiletí a co se kde změní, protože každou chvíli, jo, buď se vytváří nová sazba, pak se zase škrtne, pak se tam mezi nima přesouvá, jo. Říkám, není nic špatného na tom, mít více sazeb, jo, to je logický, je to i sociální nástroj, to je v pořádku, tak ale trošku víc té stability by neškodilo, takže já bych jako nebyla z tohohle úplně nadšená, říkám, chápu to takticky, pan ministr chce, aby to prošlo, chce prostě, je si vědom toho, že těch restauračních zařízení prostě bude problém, to bezesporu bude ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ta taktika může samozřejmě souviset i s nadcházejícími volbami. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------No jistě, to je logické. Prostě máme demokracii, máme volby, no tak to je, to se nemůžeme tomu divit. Ale já bych byla asi skutečně spíš radši, kdybychom to dělali malinko systematičtěji, jo, kdybychom se třeba dohodli, že prostě veškeré, jo, restaurační zařízení bude nějaké sazby se vším všudy, a bezesporu u těch potravin, jo, to bych byla radši. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A co ty další návrhy, s kterými potom přišli koaliční partneři, kteří řekli ano, pokud tedy snižovat DPH, tak především u základních potravin. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------To bych asi souhlasila. Otázka je, co je základní potravina, jo, to je úplně roztříštěný. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Maso, mléko, o tom mluvil premiér. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Jo, to se těžko jako tahle eviduje, že uděláte kategorizaci a teď budete jako hlídat, jestli tenhle jogurt už patří tam nebo tam. Joj. No ano, samozřejmě jako potraviny obecně by měly být podle mě ve snížené sazby, jo, jednoznačně. To jako myslím, že ta naše ekonomická úroveň jako není úplně taková, abychom měli podporovat jako vyšší zdanění potravin a tím pádem ještě větší jakoby zátěž vlastně na ty nejchudší skupiny, že jo, které samozřejmě právě za ty základní potraviny utrácí jaksi a za bydlení většinu, většinu svého příjmu, takže tomuhle rozumím, ale jako myslím, že by ta kategorie měla být jako širší, protože čím to uděláte specifičtější, tím zase víc umožňujete jako způsobů, jak to obcházet a ten daňový výběr se tím znesnadňuje. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Řekněte mi ale, jak se nakonec tyto návrhy skutečně mohou promítnout do ceny potravin nebo nápojů, protože automaticky se to tedy spotřebitele přece nemusí dotknout, pakliže se podnikatel rozhodne třeba mít větší zisk a ta cena potraviny zůstane stejná. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------No právě že nemusí, to, to je právě to, že ty pohyby nahoru a dolů u toho DPH se liší, jo. Většinou nahoru, tak tam se to projeví, záleží na tom, jaký je to trh, jak je konkurenční, ale obvykle se to projeví poměrně výrazně, zato u toho snížení DPH to nemusíte poznat vůbec jako spotřebitel.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Jako spotřebitel. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Jo a samozřejmě na inkasu to bude mít nějaký vliv, ale jako spotřebitel vůbec, jo, to znamená ta, ta představa jakože automaticky jako to pocítíme všichni nějak pozitivně, nemusí vůbec být správná. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Kalousek samozřejmě z těch opozičních pozic toto označil za populismus. Mluvil o tom, že to zvýšení DPH tehdy za vlády Petra Nečase bylo v souvislosti s penzijní reformou, kterou koalice ovšem zrušila a že by tedy tím pádem teď měla peníze lidem vrátit. Jak to vidíte? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------To je, to je zajímavá úvaha, že zrovna pan Kalousek ho obviňuje z populismu. No já bych jenom dodala, že tenkrát to DPH skutečně mělo sloužit jako penzijní reforma, ovšem bylo to provedeno tak amatérsky nebo jak to mám jinak říct, že to k tomu inkasu DPH jaksi vůbec nedošlo. Ono se mělo vybrat, jo, a potom to mělo posloužit, což teda už je zajímavá salátová metoda teda, jo já vyberu na DPH, dám to na penze, to no nic. Ale ono se jaksi nevybralo, jo, to DPH, to inkaso se jaksi nedostavilo, takže se nemohlo podpořit ničím ta penzijní reforma, o kterou stejně naštěstí nikdo téměř neměl zájem, takže jako v tomhle ohledu já myslím, že na jeho místě bych raději mlčela k tomuhle tématu. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A další? A další opoziční návrh ODS snížit daňové zatížení zrušením například daně z nemovitostí a silniční daně, je to rozumnější návrh než ten, který jsme slyšeli? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------To je zase, to prostě, ano, blíží se volby, je to vidět, prostě se pořád tady jako seká něco s daňovým systémem. Víte, ono je potřeba si podívat na ten náš daňový systém jako celek, jo, když se podíváte na to inkaso, na tu zátěž, tak zjistíte, že ty zátěžové pilíře jsou dva. První z nich zaměstnanci prostě, jo, zaměstnanci, to je to sociální, pojistný, který je obrovská vlastně dominantní položka rozpočtu, tam je jako velká, velká tíha, a druhá věc je to DPH, která je digresivní, to znamená dopadá na ty nejchudší, takže když to řeknu jednoduše, tak rozpočet stojí na zaměstnancích a spíš na těch chudších, jo, to samozřejmě není ideální systém. Já bych posílila ty progresivní prvky, takže žádné rušení daně z nemovitostí, ale naopak spíš prostě posílení těch majetkových daní. Ono i v evropském srovnání, když se podíváme, jo, máme naštěstí Eurostat a tabulky pěkný na to, tak zjistíme, že u nás ty majetkový daně jsou naprosto směšný, jo, to inkaso je prostě téměř, téměř neviditelní, takže tam je bezesporu spíš prostor pro nějaké narovnávání, aby prostě to daňové břemeno bylo rozloženo trošku spravedlivěji v té společnosti. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Kdybychom se měly ještě vrátit k závěrům Světového ekonomického fóra v Davosu, to skončilo před necelými 14 dny, a jeho hlavním tématem byla čtvrtá průmyslová revoluce. Které závěry považujete za zajímavé? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Tak to, to fórum je samozřejmě takové čím dál rozsáhlejší ve smyslu těch různých panelů a diskusí, takže tam najdete všechno od prostě brazilské ekonomiky po samozřejmě téma nerovnosti, to se tam prolínalo vlastně nějak tak celým tím fórem, ale to dominantní téma byla skutečně ta čtvrtá průmyslová revoluce a bylo to trošku depresivní to sledovat, protože tam byli lidé, kteří se, abych tak řekla zoufale snažili to prezentovat optimisticky a vůbec jim to nešlo. Ten první závěr je, že ta čtvrtá

průmyslová revoluce postupuje mnohem rychleji, než se čekalo. My to dneska vidíme, respektive ne dneska, už několik let to pozorujeme na tom, že řada výrob těch průmyslových odchází z Číny a z té oblasti jihovýchodní Asie a vrací se do Spojených států. Ale není to z důvodu patriotismu nebo něčeho takového, ale prostě přechází na plně automatizované výroby, kde levná čínská nebo nějaká jiná pracovní síla prostě už nehraje roli, protože to je trend, který už probíhá ve Spojených státech jako v té nejvyspělejší zemi, je to samozřejmě nejmarkantnější, ale vidíme to už i ve Švýcarsku, Německu. Zkrátka ten proces je rychlejší, než se čekalo. Což tam koneckonců i opakovaně zaznívalo. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Proč v tom nevidět výhody? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------No takhle, spousta výhod samozřejmě tam byla, byla zmíněná jednoznačně, ale ten základní problém se týkal práce. Dokonce jeden ten panel se přímo jmenoval Svět bez práce?, jo v tom, v tom Davosu, protože tyhle technologie jsou samozřejmě nesmírně pracovně úsporné, o tom jako nemůže být sporu, automatizace, robotizace, 3D tisk má ještě velmi silnou tu lokalizační roli, tu místní, no, místní výroby, a teď je tam ta zaznívala pořád ta otázka někdy přímo, někdy trošku skrytě, co s těmi lidmi, kteří, který budou uvolněni z toho průmyslovýho sektoru. Někdo říká nasaje sektor služeb. No jo, ale za prvé ty služby hodně závisí na té mzdě z toho průmyslu, oni jako nevlají nikde ve vzduchu, a my už dneska jsme svědky a zase se dívám na USA, ta je vždycky takovej předvoj těch trendů, tak ve Spojených státech vidíme, že ty služby jsou buď ve finančnictví, což je často velmi pofidérní obor, anebo třeba v maloobchodě a podobně, a to je, tam máte koncentrovanou tu pracující chudobu. To bylo taky téma, které tam docela rezignovalo, pracující chudoba, nerovnost. Vlastně to, že ti lidé vydělávají tak málo, že i ve Spojených státech, což není žádný úžasný sociální systém, mají nárok na potravinové poukázky. No a docela dost velké množství z nich. Takže tady se nám prostě vytváří veliká obava, co s těmi přebytečnými lidmi, kteří budou uvolněni z toho průmyslu. A byla tam i řada různých studií, vlastně teď minulý týden byla zveřejněna oxfordská, respektive Citigroup a Oxford, která velmi podrobně tyhle věci analyzuje a tam jsou i rozpisy u těch jednotlivých zemí a nevyznívá to vůbec dobře. Je tam určitá bezradnost jako. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------V souvislosti s tím, že se tam mluvilo také o tom prodlužujícím se věku a o tom, že budeme pracovat třeba podle toho, co jsem si všimla, až do třeba 82 let v budoucnu, tak jaká je vůbec vize, jak toto vyřešit, co se týče té přebytečné pracovní síly? Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Je to trochu absurdní, že jo, máme pracovat čím dále déle za situace, kdy ta lidská práce je čím dál méně potřeba, protože ji prostě budou přebírat stroje v měřítku, který jsme pravděpodobně nezažili od první průmyslové revoluce. Tenhle rozpor tam samozřejmě zazníval opakovaně. A někdo tam kladl optimistické nároky na vzdělávací soustavu, někdo to viděl v těch, v tom sektoru služeb, ale tam spíš těch veřejných služeb, že jo, vzdělávání, výzkum, zdravotnictví, které samozřejmě se stane asi jedním z velmi významných sektorů ekonomiky, ale zaznívaly tam i jiné názory. Stále populárnější je třeba myšlenka nepodmíněného základního příjmu, to znamená vyřešit ten problém, řekněme, s přebytečnými lidmi tak, že by zkrátka každý měl nárok na nějakou univerzální dávku, která by mu umožňovala žít a zároveň by se rozhodl, jestli se bude věnovat práci za peníze, řekněme, zaměstnání, anebo prostě se bude věnovat, já nevím, nějaké práci třeba pro obec. Jo, to jakoby těch, těch úvah je hrozně moc, ale shoda byla na jednom - prostě ta změna bude obrovská. Ta změna bude obrovská. A potěšilo mě, že tam byl trošku i ten filozofičtější přesah, dokonce tam byl citován můj oblíbený britský ekonom John Maynard Keynes, který se nad tímhle tím zamýšlet už ve 30. letech. On byl velký vizionář. A říkal prostě bude ta produktivita práce vysoká, možná budeme pracovat jenom třeba 3 hodiny denně, a teďko jak se, jak se změní ten člověk, jo, protože práce je pořád tak nějak dominance našich, našich životů a jak se změní ten člověk, jak bude zacházet s tím svým volným časem? Bude se chovat moudře? Bude se chovat ku prospěchu ostatních? Jo, to jsou takový, to jsou prvotní ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Důležité otázky, na které ale není tolik jasných odpovědí. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------No v tuhle chvíli ne, a ty obavy jsou, ty obavy jsou veliký, no, musím říct, že tam, tam skutečně najdete i právě názory, co s těmi přebytečnými lidmi, které jako rezonují trošku více s těmi Spojenými státy, jo, to znamená třeba, že jaksi alternativou k práci je vězení a podobně, takže no vyvolává to obrovské obavy. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ještě se dostaneme k dotazu emailovému od pana Březiny, i když jen ve stručnosti: "V pořadu Jak to vidíte, paní Švihlíková, ustavičně kritizujete odliv zahraničních firem z České republiky. Máte nějaký recept na to, jak tomu zabránit, kromě znárodnění ovšem? A opravdu si myslíte, že by k nám někdo přišel investovat, aniž by měl stoprocentní svobodu rozhodování o svých ziscích? A jakým vzkazem české veřejnosti bylo lobbování," jak píše Milan Březina, "prezidenta Zemana v Číně za lucemburskou firmu PPF, jejíž český majitel nejen vyvádí zisky ven z České republiky, ale díky registraci v Lucembursku zde ani neplatí daně?" Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Jo, to je hodně dotazů najednou od mého trvalého příznivce pana Březiny, kterého tímto srdečně zdravím a mávám na něj. Ten odliv zisků se nám neustále stupňuje, já bych jenom bych dodala to číslo, abychom si něco pod tím představili, je to téměř půl bilionu za rok 2014 byl ten odliv rezidentů. Český statistický úřad k nám tomu dal řadu pěkných materiálů. Co s tím můžeme dělat? Tak první věc je, že samozřejmě můžete uvažovat o nějakém speciálním zdanění, určité kroky tohohle, tohohle typu udělalo, udělalo Maďarsko. Samozřejmě, že investoři investují zejména, protože potom ty zisky chtějí vytahovat. To jako u nás se často jakoby to prezentovalo tak, že jako nám jdou pomoci a restrukturalizovat ekonomiku a ono je potřeba se na to dívat trošku méně naivně. Oni skutečně chtějí tu svoji libru masa a taky ji dostávají zpátky. Už si vytáhli 60 % toho, co tady investovali a ten, ta dynamika toho, těch odlivů neustále, neustále narůstá. A ono těch půl bilionu je dobrým znakem. No jedním z našich úkolů by asi určitě mělo být prostě podporovat to, co bude v českých národních rukou, to není nic nemožného. Řada zemí se o to pokouší, najdeme to, nemusíme rovnou do Číny, to je možná trošku exotičtější destinace, ale najdeme i řadu dalších příkladů evropských lokálních bank a podobně, protože právě u té finanční struktury tam je to poznat nejvíc. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A na zbylou část odpovědi kdyžtak můžeme odepsat emailem panu Březinovi, protože více času už nám pro naší diskusi bohužel nezbylo. Hostem byla ekonomika Ilona Švihlíková, děkuji vám za to. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Díky, na slyšenou. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

denik.cz Jídlo v Argentině? Levné maso, drahé pečivo 3.2.2016

denik.cz str. 0 Cestování

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Začátek nového roku v Patagonii jsme zahájili jak jinak než cestováním. Druhého ledna jsme se vydali z městečka Trevelin více na jih a směřovali jsme k Ushuaie nejjižnějšímu městu světa. " Přestože nám zpočátku přišlo velmi lákavé takové místo navštívit, změna krajiny, která přecházela v pustinu, nás odradila. Protože jsme cestovali stopem, projíždět přes začínající poušť tisíce kilometrů, kde se nám nelíbilo, jsme nechtěli. Rozhodli jsme se posunout se zpět více na sever a naplánovat novou trasu. Při stopování směrem k El Bolsonu jsme využili jinou cestu, a tak jsme viděli zas něco nového. Ještě jsme si nezvykli na obrovské vzdálenosti. V Patagonii je nepřeberné množství zajímavých míst, ale museli jsme se smířit s tím, že nemůžeme vidět vše. Při cestě na sever byli našimi řidiči dva Němci na dovolené, díky kterým jsme trasu dlouhou stovky kilometrů ujeli za jediný den. Když jsme šli navštívit po čtrnácti dnech naše přátele v hostelu Vamos al Bosque, ani jsme netušili, že se u nich zdržíme tak dlouho. Okamžitě nás zachvátila virová nákaza, kvůli které jsme nebyli schopni týden pozřít nic jiného než coca-colu. Další týden jsme si navykali na klasickou stravu, nabírali zpět kila a životní energii. Chtěli jsme dobrou vůli našich hostitelů oplatit prací, a tak jsme další dva týdny zůstali a opět pracovali jako dobrovolníci, protože se o nás téměř cizí lidé starali a dopřáli nám pohodlí k uzdravování. Podnikali jsme menší výlety po okolí, které jsme předtím nestihli navštívit, a opět si užívali atmosféru tohoto místa, kde jako by se zastavil čas. Rozhodli jsme se dopodrobna odhalit detaily našeho cestovatelského rozpočtu. Projektem S kávou na cestách jsme chtěli ukázat, že je možné i s malým množstvím peněz cestovat delší dobu a ve vzdálenějších oblastech. Nejen přežívat, ale také si užívat. projekt S kávou na cestáchTereza Mrvová a Lukáš Kopeček jsou dva čtyřiadvacetiletí milovníci kávy a cestování. Právě u ranní kávy se proto zrodil nápad, že by mohli obě své záliby spojit. Druhého listopadu se vydali na téměř roční cestu po Jižní a Severní Americe. Při putování chtějí ochutnávat místní druhy kávy a do některých míst si nechají poslat kávu z jejich oblíbené brněnské pražírny. Káva pro ně symbolizuje únik od všedního shonu a možnost užívat si okamžik. Jejich první zastávkou byly vodopády Foz do Iguacu na hranicích Brazílie a Argentiny. Pak chtějí pokračovat na sever a navštíví Kolumbii nebo Peru. Na jaře se dostanou do Spojených států amerických. Náš celkový rozpočet, který nezahrnuje předchozí náklady, tedy letenky do Jižní Ameriky a vybavení, činil pětašedesát tisíc korun. První měsíc na cestách jsme utratili většinu. Na vině bylo hlavně loupežné přepadení v Brazílii, ale zčásti i počáteční neznalost možností, jak ušetřit. Kvůli nepříjemnému zážitku v autobusu jsme přišli o věci v hodnotě minimálně šedesát tisíc korun. Nejdražší byla elektronika zahrnující notebook, mobily, zrcadlovku a dále outdoorové boty a oblečení. Lupiči vzali v přepočtu i dva tisíce korun v hotovosti. Některé věci jsme museli, ač neradi, nahradit. Protože jsme byli odříznutí od možnosti komunikace s rodinou a blízkými, hned jsme koupili nový mobil s ucházejícím foťákem v hodnotě čtyři tisíce korun. Pokud jsou v Brazílii i levné věci, elektronika k nim nepatří. Dále jsme chtěli vyřešit ztrátu bund, které byly kvůli teprve začínajícímu létu nezbytné. Našli jsme bundy požadované kvality celkem za tři tisíce korun. Doprava v Jižní Americe také nepatří k nejlevnějším. Jsou ale velké rozdíly mezi jednotlivými státy. V Brazílii nás „osudový" autobus stál šestnáct set korun pro oba dva. V Argentině jsme za dva tisíce kilometrů dlouhou trasu zaplatili jedenáct tisíc korun. To bylo naposledy, co jsme autobusovou dopravu v tomto státě využili. Přestože disponujeme vybavením pro kempování, zjistili jsme, že tam není tak jednoduché jako u nás rozložit stan a zadarmo přečkat noc. Soukromé pozemky jsou oplocené a na dalších místech platí zákaz kempování. V Brazílii a na severu Argentiny je obecně levněji. Hostely a kempy nás za tři měsíce cestování vyšly na 6750 korun. Podle typu ubytování se v Argentině pohybují ceny za noc v hostelech od čtyř set korun za jednoho v pokoji sdíleném s dalšími lidmi až po patnáct set korun za ubytování pro pár.

V ceně jsme měli většinou snídani, ale jinak je kvalita ubytování o dost nižší, než jsme zvyklí z České republiky. Na hygienu se tam moc nehledí, a když jsme měli štěstí, mohli jsme se vysprchovat v teplé vodě. Národní parky jsou v Brazílii i Argentině většinou zpoplatněné. Vodopády v brazilském Foz do Iguacu a národní park v Argentině nás přišly dohromady na 2150 korun. Za jeden týden v Brazílii jsme měli šanci zjistit, že ceny základních potravin jsou víceméně stejné jako u nás. Kvalita zejména ovoce a zeleniny byla ale mnohem vyšší a rádi jsme si místo klasického jídla dali třeba kokosový ořech. náklady na výpravu od 2. 11. do 2. 2.Doprava: 12 600 korun Loupež: 2000 korun (na hotovosti, celková škoda 60 000 korun) Nový mobil: 4000 korun Nové bundy: 3000 korun Ubytování: 6750 korun Vstupy do národního parku: 2150 korun Jídlo: 6000 korun Letenky do Evropy: 26 000 korun V Argentině jsme byli zpočátku překvapení, protože pečivo, sýry nebo luštěniny tam jsou o dost dražší. Například dvě bagety nás stály devadesát korun. Nakonec jsme si našli cestu jak na jídle moc neutrácet a máme při sobě neustále rýži s rajským protlakem a tamní specialitu Dulce de Leche. Je to sladká pomazánka, kterou mají všude velmi levnou. Novou položkou v rozpočtu se stala yerba, což je rostlina, ze které se připravuje tradiční nápoj maté a my jím nahrazujeme pití kávy. Naši kvalitní už nemáme a nedokážeme se donutit pít tamní hořké a přepálené. Typické je tam připravovat grilované maso, takzvané asado. Cena masa ve vysoké kvalitě je o dost nižší než u nás, a proto se tam konzumuje ve velkém množství. Když jsme pracovali v restauraci, žasli jsme nad tím, kolik masa dokážou místní sníst. U oběda strávili dvě hodiny a celou tuto dobu pomalu a v klidu jedli. Do práce je nic nehnalo díky siestám, které začínají právě v době oběda a trvají nejméně tři hodiny. Za jídlo jsme do dnešního dne utratili šest tisíc. Těsně před koncem třetího měsíce cestování jsme stanuli před důležitým rozhodnutím. Náš rozpočet činil dohromady necelých osmadvacet tisíc korun, což byla částka, kterou jsme zamýšleli utratit za zpáteční letenky. Když jsme se podívali orientačně na ceny letenek z Jižní Ameriky, vyděsili jsme se. Náš rozpočet nestačil ani k zakoupení standardní letenky pro jednoho. Po pár dnech pátrání jsme ale objevili levnější varianty, které jsme si mohli dovolit. Termín odletu je mnohem dříve, než jsme zprvu zamýšleli. Již v první polovině března opustíme Jižní Ameriku. Z chilského Santiaga poletíme přes Karibik do Evropy. Letenky jsme koupili za šestadvacet tisíc pro oba. Máme před sebou ještě necelé dva měsíce v Chile. Díky „pohledové akci", jejímž prostřednictvím si mohli fanoušci na facebooku objednat pohledy a zároveň podpořit projekt S kávou na cestách, máme šanci si to užít naplno. TEREZA MRVOVÁ, LUKÁŠ KOPEČEK"

URL| http://www.denik.cz/cestovani/jidlo-v-...ne-maso-drahe-pecivo-20160202-4s70.html

Na krabičkách cigaret budou hrůzné obrázky 6.2.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /INFOGRAFIKA/ – Nákup cigaret by mohl u slabších povah zanedlouho způsobit nevolnost. Od 20. května totiž budou muset být k dostání krabičky cigaret potištěné nejen známým varováním o škodlivosti kouření, ale i obrázky znázorňujícími, co se kuřákům také může přihodit. „Jde nám

především o větší informovanost lidí o škodlivých účincích kouření. Pomohou tomu i nová varování na cigaretách, kdy 65 procent přední a zadní strany krabičky bude obsahovat zdravotní varování před škodlivostí kouření," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). " Umístit obrázky na krabičky cigaret přikazuje novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Česko se zařadí mezi země, jako jsou například Austrálie, Brazílie nebo Thajsko, které obrázky s následky kouření na balení rovněž dávají. Motivy fotografií budou v Česku obdobné. Podle vyhlášky budou muset výrobci používat 42 obrázků, které budou rozděleny do tří souborů. Každý rok se pak bude používat jedna z těchto sad. Vyhláška bude také určovat, jak velké má být písmo, barva textu a podobně. Obrázek bude obsahovat i internetovou adresu, kam se kuřáci mohou obrátit v případě, že se rozhodnou dát tomuto zlozvyku vale. Současně začne platit i zákaz prodeje cigaret s příchutěmi. Ty jsou podle odborníků populární především mezi mladými lidmi. Jedinou výjimkou budou mentolové cigarety. Ty zůstanou v prodeji až do roku 2020, poté z pultů také zmizí. Tato výjimka vyplývá ze směrnic Evropské unie, podle níž budou moci být v prodeji do konce desetiletí ty druhy cigaret, které na trhu zabírají vyšší podíl než tři procenta, což mentolové cigarety splňují. Zákaz příchutí se ale nebude vztahovat například na doutníky, doutníčky nebo tabák do vodních dýmek. Také staré zásoby budou moci prodejci nabízet ještě tři měsíce po začátku platnosti zákona. Kromě změn týkajících se cigaret chystá ministerstvo i nové značení piv. (viz grafika) Jak chránit prales? Praha – Čím nahradit palmový olej? To je otázka, kterou si po loňských požárech pralesa v Indonésii klade řada lidí. Do Česka se loni přivezlo 16 tun palmového oleje, přičemž jen část se používá při výrobě potravin, zbytek nachází využití v kosmetickém průmyslu a při výrobě biopaliv. „Od roku 2014 musí být ve složení výrobku uvedeno, jestli byl použit palmový olej," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Jednou z možností je nakupovat výrobky s certifikátem RSPO. Tato značka by měla zaručovat, že použitý palmový olej při výrobě nezpůsobil škody na životním prostředí. Potravinářské firmy palmovým olejem nahradily ztužené tuky, které obsahují nezdravé trans-mastné kyseliny. Zástupci Potravinářské komory ČR ale upozornili, že po kampaních proti palmovému oleji se některé firmy ke ztuženým tukům vracejí."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/na-krabi...aret-budou-hruzne-obrazky-20160206.html

Development news Aktuality / news 4.2.2016

Development news str. 69 Kaleidoskop / kaleidoscope Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět NA POČÁTKU PROSINCE oznámila developerská skupina CRESTYL, že koupila od GE Real Estate 50% podíl ve svém rezidenčním portfoliu, a stala se tak majoritním akcionářem s 73,5% podílem. Zbylých 26,5 % vlastní dosavadní akcionář, londýnská investiční skupina Cheyne Capital. Účetní hodnota celého rezidenčního portfolia skupiny CRESTYL je přibližně 100 mil. eur; cena transakce nebyla zveřejněna. Skupina CRESTYL v posledních letech výrazně upevnila svou pozici v nadstandardním rezidenčním segmentu, zejména díky vznikající pražské čtvrti DOCK nebo projektu Zámecké zahrady u golfového hřiště Albatross. V prosinci CRESTYL zahájil stavbu nové administrativní budovy DOCK 02. Unikátní kaskádovitá budova ve tvaru „V“ pokrytá zelení a s

terasami směřujícími k vodní ploše navazuje na úspěšně dokončené kanceláře DOCK 01 a bude usilovat o získání prestižní certifikace dlouhodobě udržitelných projektů; 8 500 m2 pronajímatelné plochy ve vysokém standardu bude připraveno k nastěhování na jaře 2017. AT THE BEGINNING OF DECEMBER, the development company CRESTYL announced the purchase of a 50% share within its residential portfolio from GE Real Estate and has, therefore, become the majority shareholder with a 73.5% share. The remaining 26.5 % is owned by the existing shareholder, the London investment group Cheyne Capital. The accounting value of CRESTYL’s entire residential portfolio is approximately EUR 100 million; the price of the transaction was not published. CRESTYL Group has strengthened its position in the above standard residential market significantly over the past years, this being especially due to the emerging Prague neighbourhood district DOCK and the Zámecké zahrady project by the Albatross golf course. In December, CRESTYL commenced the construction of a new administrative building, the DOCK 02. The unique cascade building of a ‘V’ shape is covered in greenery and terraces facing the water area and follows the successfully completed offices DOCK 01 and will attempt for prestigious certification of the long term sustainable project; 8,500 sq m of rental area will be prepared to a high standard and allow its occupants to be ready to move in spring 2017. PRŮMYSLOVÝ DEVELOPER PANATTONI EUROPE a jeho partner Logistis, fond společnosti AEW Europe, zahájili přípravné práce k výstavbě haly pro logistickou společnost DSV, prvního nájemce v Panattoni Parku Prague Airport II. Nová průmyslová zóna leží u obce Pavlov nedaleko pražského letiště. Společnost DSV se do těchto prostor přestěhuje z dobrovízského Panattoni Parku Prague Airport I. Nová logistická hala bude zabírat celkem 23 301 m2. Panattoni Park Prague Airport II nabídne v několika fázích prostor pro celkem šest budov o souhrn né výměře až 123 000 m2. Developer umožní například i výstavbu budovy o ploše 3 000 m2. Další důležitou výhodou parku je, že klient si může vybrat, zda zvolí standardní tržní řešení a halu si pronajme, nebo se stane přímo jejím vlastníkem. THE INDUSTRIAL DEVELOPER PANATTONI EUROPE and its partner Logistis, the AEW Europe fund, have commen -ced preparation work for the construction of a hall for the logistics company DSV, the first tenant in Panattoni Park Prague Airport II. The new industrial zone is situated near the municipality of Pavlov, nearby Prague’s airport. DSV will be moving into these premises from the Panattoni Park Prague Airport I in Dobrovíz. The new logistics hall will cover a total of 23,301 sq m. Panattoni Park Prague Airport II will, in several stages, offer premises within a total of six buildings with an overall area of 123,000 sq m. The developer will also allow for the construction of a building with an area of 3,000 sq m, for example. Another important advantage of the park is that the client can choose whether he/she will go for a standard market solution and lease the hall or if he/she will become its owner. SKANDINÁVSKÝ REZIDENČNÍ DEVELOPER Skanska Reality získal mezinárodně platnou certifikaci ISO14001. Ta definuje požadavky na systém řízení firem tak, aby byly sníženy environmentální dopady související s fungováním společnosti. V České republice je Skanska prvním velkým rezidenčním developerem, který se v této oblasti certifikoval. Příprava na certifikaci začala ve společnosti loni na jaře výběrem certifikační agentury. Partnerem developera pro certifikaci systému environmentálního managementu se stala německá společnost Dekra Certification, která působí v České republice od roku 2001. Audit proběhl ve Skanska Reality v listopadu 2015. THE SCANDINAVIAN RESIDENTIAL DEVELOPER, Skanska Reality, received the internationally respected ISO14001 certification, which defines requirements for the system of companies’ management in order to reduce environmental impacts associated with the functioning of the company. Skanska is the first large residential developer in the Czech Republic who was certified in this area. Preparation for the certification commenced last spring via selection of the certification agency. The German company Dekra Certification, which has been operating in the Czech Republic since 2001, became partner of the developer for the certification of the system of environmental management. The audit was carried out at Skanska Reality in November 2015. DEVELOPERSKÁ SPOLEČNOST GES REAL získala pro administrativní budovu Crystal nové nájemce. Nová dominanta Vinohradské ulice u stanice metra Želivského se stala zázemím pro

Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra České republiky, která si pronajala přes 5 000 m2 kancelářských ploch a asi 315 m2 pro klientské centrum. Novým nájemcem se stává také Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, jejíž zaměstnanci se v blízké době nastěhují do kanceláří o celkové ploše 4 400 m2. Aktuální pronajatost budovy dosahuje 80 %. THE DEVELOPMENT COMPANY GES REAL acquired new tenants for the administrative building Crystal. The new dominant site of Vinohradská Street by the Želivského underground station has become the seat for Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, which leased more than 5,000 sq m of administrative area and about 315 sq m for a client centre. The new tenant is also to become Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, whose employees will soon move into 4,400 sq m area of offices. Currently, 80% of the building is leased. NOVÝ LUXUSNÍ BYTOVÝ PROJEKT v Praze 5 Rezidence Sky Barrandov získal nejvyšší ocenění developerské soutěže Realitní projekt roku. Shodli se na tom odborníci složení ze zástupců realitních kanceláří a architektů. Rezidence Sky Barrandov od světoznámé architektky Evy Jiřičné získala v soutěži hned dvě ocenění - Cenu odborné poroty a Cenu architektů. Rezidence Sky Barrandov nabídne výjimečné bydlení a jedinečné výhledy nejen na téměř celé město, ale i na nedaleké Prokopské údolí. THE NEW LUXURIOUS RESIDENTIAL BUILDING in Prague 5, Sky Barrandov Residence, received the highest award in the development competition of the Real Estate Project of the Year. This was decided on by specialists representing real estate offices and architects. The Sky Barrandov Residence, by the globally respected architect Eva Jiřičná, received two awards in the competition the Jury Award and the Architect Award. The Sky Barrandov will offer exceptional housing and unique views of the whole city as well as the nearby Prokopské Valley. SPOLEČNOST DARAMIS plánuje v Praze 9 v Horních Počernicích postavit 87 rodinných domů v dispozicích od 4+kk do 5+kk se zahradou, garáží, terasou a přípravou na krb. Moderní architektura projektu Beranka respektuje charakter lokality a nároky budoucích majitelů na osobité bydlení. Jeho součástí je i dětské hřiště. Výstavba Beranky odstartuje na jaře 2016 a předpokládaný termín dokončení první fáze je konec roku 2017. V projektu Beranka budou postaveny čtyři typy domů, které se liší dispozičním řešením a velikostí užitné plochy i zahrady. Prodej prvních 26 domů byl již zahájen. DARAMIS is planning to build 87 family houses with layouts ranging from three to four bedroom apartments with a garden, garage, terrace and fireplace preparation in Horní Počernice in Prague 9. The modern architecture of the Beranka project respects the character of the location and future tenants’ demands for distinctive housing. It also comes with a children’s playground. Construction of Beranka will be commenced in spring 2016 and the first phase is to be completed at the end of 2017. The Beranka project will comprise four types of houses that differ in their layout and size of usable area and garden. Sales of the first 26 houses have already been commenced. REALITNĚPORADENSKÁ SPOLEČNOST 108 AGENCY zpracovala průzkum zaměřený na aktuální situaci a vývoj na trhu moderních průmyslových nemovitostí třídy A v České republice. Prvenství z hlediska poptávky po průmyslových prostorech v roce 2016 přisuzuje průzkum odvětví e-commerce, které nyní zažívá na trhu velký rozkvět. Ceny základního nájemného moderních průmyslových nemovitostí se v České republice drží dlouhodobě na úrovni okolo 4 eur/m2/měsíc a na této úrovni by se měly pohybovat i v následujícím roce. Spekulativní výstavba průmyslových nemovitostí po útlumu posledních let opět ožila, i když méně než dříve. Některé developerské společnosti na bázi spekulativní výstavby již nějakou dobu pracují a plánují v tom pokračovat. Průzkum také zjišťoval, jak developeři vnímají roli realitních zprostředkovatelů a do jaké míry jejich služeb využívají. Průzkumu se zúčastnily společnosti CTP, Goodman, P3, Prologis a SEGRO. Pohledy jednotlivých developerů se v určitých otázkách lišily v závislosti na nabízeném produktu a lokalitě. THE REAL ESTATE CONSULTANCY COMPANY 108 AGENCY executed a survey that focused on the current situation and development in the market of modern A class industrial properties in the Czech Republic. From the point of view of demand for industrial premises in 2016, the survey assigns first place to the segment of e-commerce, which is now experiencing an extensive boom in the market. Prices for basic rents of modern industrial properties has been around 4 EUR/sq m/month in the Czech Republic over the long term and should remain at this level next year as well. Speculative development of industrial development revived again after the decline of the past years; however this

was less than before. Some development companies have already been working on the basis of speculative development for some time and intend to carry on that way. The survey was also discovering how developers see the role of real estate mediators and to what extent they utilise their services. The survey was participated in by CTP, Goodman, P3, Prologis and SEGRO. Individual developers’ views differed in certain issues regarding offered products and location. V ROCE 2015 SE V BRNĚ prodalo 954 bytů v novostavbách, což je nárůst 16 % proti roku 2014. Meziročně brněnské nové byty zdražily o 8 % a lidé za ně utratili 2,9 mld. Kč, zatímco v roce 2014 2,5 mld. Kč. Noví majitelé bytů zabydleli celkem 57 000 m2. Nejdražší byt roku 2015 stál zákazníka podle ceníku prodejce necelých 12 mil. Kč, nejlevnější jen 1,2 mil. Kč. Údaje vyplývají z pravidelné analýzy brněnského trhu novostaveb, kterou připravuje Trikaya. Podle očekávání rostla poptávka po nových bytech a spolu s ní se zvedaly také jejich ceny. Průměrná cena nabízeného bytu vzrostla meziročně o 8 % na 3,6 mil. Kč včetně DPH. Cena za 1 m2 narostla v průměru o 4 000 - na 54 000 Kč s DPH. Kromě rostoucí poptávky stojí za růstem cen také komplikovaná a finančně náročná příprava projektů spojená s nejasnou situací ohledně územního plánu města Brna. IN 2015, there were 954 apartments from new developments sold in Brno, which represented a 16% increase in comparison with 2014. New apartments in Brno increased in price by 8% on year-on-year prices and people spent CZK 2.9 billion for these, whilst in 2014, it was CZK 2.5 billion. New apartment owners therefore took a total of 57,000 sq m. According to the seller’s price list, the most expensive apartment in 2015 cost almost CZK 12 million and the cheapest one only CZK 1.2 million. The data stems from a regular analysis of new buildings in the Brno market, which is prepared by Trikaya. Not surprisingly, demand for new apartments was increasing and prices rose accordingly. Average price of an offered apartment increased, on a year-on-year basis, by 8%, taking it up to CZK 3.8 million, including VAT. The price per sq m increased on average by CZK 4,000 - to CZK 54,000 including VAT. Apart from growing demand, the price increase was also caused by complicated and financially demanding project preparation associated with an unclear situation regarding Brno’s outline plan. REGUS, globální poskytovatel flexibilních pracovišť, a JLL, přední konzultantská společnost z oblasti realitních služeb a správy investic, v lednu oznámili, že navázali partnerství v oblasti rozšiřování sítě nových business center Regus v České republice. Toto partnerství nabídne zákazníkům Regusu ještě více možností k flexibilní práci a dosahování podnikatelských a profesních úspěchů. Z průzkumu společnosti Regus mezi 44 000 podnikateli a manažery vyplývá, že mezi hlavní znaky úspěšné business lokality patří profesionálně vypadající kancelář (60 % vysoká poskytovaná hodnota za vydané náklady (52 %), a kreativní, moderní a živé pracovní prostředí (45 %). Proto stále více společností a profesí volí prostředí flexibilních pracovních prostor s vysokou úrovní služeb. Společnost Regus v současné době provozuje v České republice devět business center v prestižních lokalitách v Praze, Brně a v Ostravě. REGUS, the global provider of flexible working places, and JLL, a leading consultancy company from the area of real estate services and investment administration, announced in January that they have entered into partnership regarding the area of expanding their network of new business centres of Regus in the Czech Republic. This partnership will provide Regus’ clients with more options for flexible work and achieving entrepreneurial and professional success. Resulting from the survey carried out by Regus amongst 44,000 entrepreneurs and managers is the fact that the main features of a successful business location include a professional appearance (60 % respondents), highly offered value for invested costs (52 %), and a creative, modern and lively work environment (45 %). That is the reason why more and more companies and professions choose the environment of flexible work premises with a high level of services. Regus is currently operating nine business centres in the Czech Republic, these being situated in prestigious locations in Prague, Brno and Ostrava. SKLIZENO, prodejce kvalitních potravin od malých a středních výrobců, farmářských potravin a biopotravin, otevřelo v prosinci už svou 18. prodejnu. Při své expanzi přitom Sklizeno úspěšně spolupracuje s JLL. Během posledního roku oddělení maloobchodních nemovitostí JLL poskytlo poradenství a zprostředkovalo pronájem obchodních prostor pro Sklizeno ve třech lokalitách: v obchodních centrech Galerie Harfa a NC Fénix a také v nově vznikající rezidenční čtvrti Waltrovka v Praze Jinonicích.

SKLIZENO, a food retailer selling local and bio products from farmers and small to medium sized producers, opened its 18th shop in December. Sklizeno successfully cooperates with JLL on its expansion strategy. This year, JLL’s Retail Agency has provided consultation services and negotiated the lease of retail premises for Sklizeno in three locations: in shopping centres Galerie Harfa and NC Fénix and in Waltrovka, the newly constructed residential quarter in Jinonice, Prague 5. BUDOVU FORUM BUSINESS CENTER I v Bratislavě koupil začátkem prosince ČS nemovitostní fond, který obhospodařuje investiční společnosti REICO České spořitelny. Hodnota nové akvizice činí přibližně 1,25 mld. Kč (46,2 mil. eur). Objemem investice jde o jednu z nejvýznamnějších transakcí uplynulého roku na českém i slovenském realitním trhu. Budovu fond získal od slovenské developerské společnosti HB Reavis Group B. V. ČS NEMOVITOSTNÍ FOND, managed by the REICO Česká spořitelna investment company, purchased Forum Business Center I in Bratislava in early December. The value of the new acquisition is approximately CZK 1.25 billion (EUR 46.2 million.). In terms of volume, this investment is one of the last year’s most significant transactions on both the Czech and Slovak markets. The fund purchased the building from the Slovak development company HB Reavis Group B. V. TÝM INDUSTRIÁLNÍCH NEMOVITOSTÍ JLL oznámil další úspěšně dokončenou transakci: pronájem industriálních prostor pro zřízení nového distribučního centra společnosti Intersnack, výrobce a distributora Bohemia Chips. Společnost si pronajme reprezentativní prostory upravené pro skladování potravin v Business Parku Prague Chrášťany na západním okraji Prahy s přímým přístupem na dálnici D5, jehož vlastníkem je společnost Amesbury. Mezi jeho klíčové nájemce patří: TNT Express Worldwide, RR Donnelley Prague, INCOsystems a další. JLL’S INDUSTRIAL AGENCY announced another lease transaction: the lease of premises for a new distribution centre of the Czech company Intersnack, the producer and distributor of Bohemia Chips snacks. The company will lease representative premises adjusted for storing food in Business Park Prague Chrášťany, owned by Amesbury, in the west part of Prague with a direct access to D5 highway. Among the key tenants are TNT Express Worldwide, RR Donnelley Prague, INCOsystems and others. REALITNĚ-PORADENSKÁ SPOLEČNOST 108 AGENCY posílila své aktivity na Moravě a otevřela novou pobočku v Brně. Vede ji Lenka Mátlová (35), která nově rozšiřuje český tým společnosti a zaměří se na posílení služeb společnosti na brněnském trhu s komerčními nemovitosti, především na trhu kancelářských prostor. Do budoucna pak bude dále rozvíjet a rozšiřovat působnost společnosti v rámci Moravy. Lenka Mátlová se na trhu s nemovitostmi pohybuje přes 10 let. Působila v developerské skupině ABLON Group. 108 AGENCY has been strengthening its activities in Moravia and is opening a new branch in Brno. The branch will be led by Lenka Mátlová (35), a new member in the company’s Czech team. She will be focusing on reinforcement of the company’s services on the Brno commercial property market, at first on the office property market. In the future, she will continue to develop and expand a scope of the company further within Moravia. Lenka Mátlová has been working on the real estate market for more than 10 years, most of the time for the developer group ABLON. SPOLEČNOST PROLOGIS oznámila, že Ben Bannatyne byl jmenován prezidentem Prologis pro Evropu. Ve funkci nahradí Philipa Dunna, který na této pozici působil téměř sedm let. Ben Bannatyne nastoupil do nové funkce od ledna 2016. Nástupcem Bena Bannatyna v pozici regionálního ředitele pro střední a východní Evropu se stal senior viceprezident Martin Polák, který je v současné době ředitelem pro Českou republiku a Slovensko. Martin nastoupil do Prologis v roce 2008 jako manažer pronájmů. Od té doby zastával různé pozice a dohlížel na mnoho úspěšných projektů společnosti na českém a slovenském trhu. PROLOGIS announced that Ben Bannatyne has been appointed President of Prologis Europe, succeeding Philip Dunne, who has been in the role for almost seven years. Ben Bannatyne assumed his new role in January 2016. His successor as regional head for Central and Eastern Europe has been senior vice president, Martin Polák, who is currently country manager for the Czech Republic and Slovakia. Since joining Prologis in 2008 as leasing manager for Slovakia, he has held various

positions and overseen many of the company’s successful projects across the Czech and Slovak markets. SPOLEČNOST JLL oznámila jmenování Stuarta Jordana do funkce vedoucího investičního oddělení JLL pro střední a východní Evropu s platností od 1. ledna 2016. Kromě svých regionálních povinností zahrnujících koordinaci jednotlivých investičních teamů a rozvoj vztahů s klienty v regionu bude Stuart Jordan i nadále zastávat také svou současnou pozici vedoucího investičního oddělení pro Českou republiku. Stuart Jordan nastoupil do investičního týmu JLL v roce 2011 a má deset let zkušeností v oblasti realitního trhu ve střední a východní Evropě. V roce 2006 se stal členem asociace RICS, kde v roce 2013, jako v té době jeden z nejmladších na světě, získal status „fellow“. Stuart s vyznamenáním vystudoval Nottingham Trent University, kde získal bakalářský titul v oboru management nemovitostí. JLL announced that Stuart Jordan, head of capital markets Czech Republic, has been appointed to the role of head of capital markets for Central and Eastern Europe (CEE), effective from 1st January 2016. Stuart Jordan will continue his current role as head of capital markets for the Czech Republic alongside his new regional responsibilities, coordinating capital markets and client relationship activities in the region. Stuart joined JLL’s capital markets team in 2011, and has 10 years’ experience specialising in Central and Eastern European real estate. Stuart became a member of the RICS in 2006 and earned a Fellowship in 2013, becoming, at that time, one of the youngest fellows in the world. Stuart graduated with a Bachelor of Science degree with honours in Real Estate Management from Nottingham Trent University. NOVÝM ZÁSTUPCEM finančního ředitele ve společnosti CTP se stal Julius Aleva. Zodpovídá za udržení finančního zdraví společnosti a podporu jejího růstu. Do CTP přišel z české Raiffeisenbank, kde působil 8 let na vedoucí pozici. Julius Aleva studoval ekonomiku a finance na Slovensku v Bratislavě a v belgickém Gentu. JULIUS ALEVA has become deputy to the finance manager at CTP. He is responsible for sustaining the company’s financial health and support of its growth. He came to CTP from Czech Raiffeisenbank, where he worked for 8 years in a leading post. Julius Aleva studied economics and finance in Bratislava, Slovakia, and also in Gent, Belgium. GIJS KLOMP se od 1. ledna stal head of Investment Properties, Central & Eastern Europe v CBRE. Převzal kompetence od Mika Atwella, který přešel do CBRE Francie jako head of international investment. Gijs Klomp bude i nadále souběžně vykonávat svou stávající pozici head of CBRE Investment Properties v Rumunsku. Do společnosti CBRE nastoupil v prosinci 2014, dříve vykonával funkci managing director ve společnosti JLL v Rumunsku nebo pracoval jako head of transactions CEE ve společnosti CBRE Global Investors. GIJS KLOMP is, as from 1st January, the Head of Investment Properties, Central & Eastern Europe in CBRE. He took over from Mike Atwell, who moved to CBRE France as Head of International Investment. Gijs Klomp will continue working, alongside his post, in his existing position as Head of CBRE Investment Properties in Romania. He came to CBRE in December 2014. Previously, he held the post of Managing Director at JLL in Romania and was Head of Transactions CEE at CBRE Global Investors. OD POLOVINY LEDNA došlo ke změnám v orgánech společnosti OHL ŽS, a.s., která je součástí mezinárodní stavební skupiny OHL. Předsedou představenstva a generálním ředitelem se stal Ing. José Emílio Pont Pérez, který vystřídal po téměř 22 letech Ing. Michala Štefla. Ten postoupil na pozici místopředsedy dozorčí rady OHL ŽS, a.s. CHANGES WERE MADE IN THE MIDDLE OF JANUARY within the bodies of OHL ŽS, a.s., which is part of the international building group OHL. Ing. José Emílio Pont Pérez has become Chairman of the Board and Managing Director, replacing after almost 22 years Ing. Michal Štefl who advanced to the post of Vice-chairman of the Supervisory Board at OHL ŽS, a.s. SKUPINA HB REAVIS jmenovala ředitelem pro Českou republiku Petra Hermana, jenž dosud ve společnosti působil jako business development director a v posledních šesti měsících byl pověřen řízením celé české pobočky. Zkušenosti ve vysokých manažerských funkcích získal již dříve ve

společnostech Stival Holding, Passerinvest Group a K. P. A. R. consulting. HB REAVIS GROUP appointed Petr Herman, who has so far worked as Business Development Director and was, in the past six months, authorised with managing the whole branch, to the position of the director for the Czech Republic. He has gained significant experience in high managerial posts before in Stival Holding, Passerinvest Group and K. P. A. R. consulting. Foto popis|

dTest Informační servis Palmová odysea 4.2.2016

dTest str. 21 Test

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Málokterá potravinářská surovina k sobě poutá tolik pozornosti jako palmový olej. Výrobci si jej cení pro jeho technologické vlastnosti a nízkou cenu. Tyto výhody jsou však vykoupeny drastickými ekologickými dopady, které rozšiřující se pěstování palmy olejné způsobuje. Při jen letmém pohledu na etikety výrobků se může zdát, že palmový olej je všudypřítomný. Od poloviny prosince 2014 získali spotřebitelé výhodu, že výrobci musí na obalech potravin uvádět konkrétní druhy použitých olejů. Od ledna 2015 je tato povinnost v České republice rozšířena i pro prodej nebalených potravin. Prodejce by tedy měl být schopen na dotaz zákazníka odhalit složení výrobku, včetně použitých druhů rostlinných olejů. Vyzkoušet si realitu můžete například, až si půjdete koupit smaženou koblihu s kakaovou polevou a nugátovou náplní. Pokud prodejce vaši otázku zodpoví, zřejmě na chvíli získáte dojem, že koblihy na palmě rovnou rostou. Výkonnost na jedničku V současné době je palmový olej suverénně nejpoužívanějším rostlinným olejem na světě a jeho produkce stále roste. Palma olejná, ze které se palmový a palmojádrový olej získává, je jednou z nejvýnosnějších olejnin, proto je její pěstování výhodné. Z jednoho hektaru plantáže lze vytěžit až pět tun palmového oleje. To z Elaeis guineensis, jak se palma jmenuje latinsky, dělá skutečného šampiona. Například z jednoho hektaru řepkového lánu se získá tuna oleje a z hektaru slunečnicového pole ještě méně, asi 750 kilogramů oleje. Na výrobu jiných olejů jsou tedy nutné daleko větší zemědělské plochy. Naprostá většina produkce palmového oleje (85 %) pochází z Indonésie a Malajsie, kde jeho výroba představuje nezanedbatelnou část místní ekonomiky. Palma olejná se zde pěstuje na plantážích, které se zakládají na místě bývalých pralesů. Se vzrůstající poptávkou po oleji se zvětšuje i plocha vykácené džungle. V praxi tak dochází k neustálému vypalování původních pralesních porostů, čímž jejich obyvatelům ubývá životní prostor. Situace došla tak daleko, že některým druhům zvířat, například orangutanům, tygrům sumaterským či slonům, hrozí kvůli honbě za penězi vyhynutí v jejich vlastní domovině. Globální dopad má extrémní množství skleníkových plynů uvolňujících se z hořících lesů a rašelinišť. Některé zdroje uvádějí, že v září a říjnu roku 2015 se uvolnilo z indonéských požárů do ovzduší tolik oxidu uhličitého, kolik vyprodukuje Německo za celý rok. Vedle ohrožení globálního klimatu mají navíc rozsáhlé požáry a emise bezprostřední dopad na zdraví desítek tisíc místních obyvatel a zvířat. Palmě neunikneš Chemické složení dodává palmovému oleji specifické vlastnosti, hojně využívané v potravinářském průmyslu. Výrobci oceňují jeho tepelnou stabilitu, která z něj dělá vhodný tuk na smažení. Další výhodou je, že má polotuhou konzistenci i při pokojové teplotě. Tyto vlastnosti jsou klíčové pro výrobu margarínů, tukových náplní a pomazánek, kde palmový olej může tvořit jednu ze základních

složek. Výčet konkrétních výrobků, kde se můžete s palmovým olejem setkat, je obsáhlý. Výrobci jej přidávají do čokolád i čokoládových bonbonů. Neobejdou se bez něj dehydratované výrobky (bujóny, sáčkové polévky) ani práškové směsi pro malé děti (mléčné kaše, sušené mléčné výživy). Bez palmového oleje se většinou neopbejdou ani smažené výrobky všeho druhu, jako jsou bramborové lupínky, koblihy nebo třeba předsmažené hranolky. Široké uplatnění nachází v pekařských výrobcích, zejména v tak zvaném jemném pečivu (výrobky z listového těsta, koláče). Sázkou „na jistotu“ by pak mohla být zmiňovaná kobliha s kakaovou náplní a polevou, kde může být palmový olej použit ve všech částech výrobku. Samostatnou kapitolu tvoří plněné sušenky a oplatky, kde se palmový tuk významně podílí na obsahu náplní a kakaových či jogurtových polev. Při průzkumu trhu jsme zjistili, že použití palmového oleje není pouze záležitostí levnějších výrobků. Naopak jej naleznete jak v potravinách vyráběných pod vlastními značkami obchodních řetězců, tak ve výrobcích renomovaných firem. Nejen do žaludku Potravinářství je však pouze jedním odvětvím z mnoha, kde se palmový olej používá. Velká část oleje se spotřebuje při výrobě biopaliv. Sice se jedná o obnovitelný zdroj, který šetří zásoby ropy, avšak s ohledem na dopady produkce palmového oleje se dá jen stěží označit jako ekologický. V domácnostech se s palmovým olejem setkáváme v celé řadě kosmetických prostředků a přípravků domácí chemie. V kosmetice se opět uplatňuje polotuhá konzistence palmového oleje a jeho neutrální chuť a vůně (významné například u rtěnek). V šampónech funguje i jako kondicionér, v mýdlech pomáhá zvlhčovat pokožku. V široké míře se palmový olej používá na výrobu tak zvaných tenzidů, což jsou hlavní aktivní látky čisticích a pracích prostředků nebo mýdel. Ve srovnání s potravinami není pro spotřebitele vůbec snadné odhalit, zda jeho oblíbený kosmetický přípravek palmový olej obsahuje. Složení se totiž uvádí v předepsaných odborných názvech, které odkazují spíše na chemické látky. Mezinárodní fond ochrany přírody (WWF) proto vydal seznam kosmetických ingrediencí, které mohou pocházet z palmového oleje (viz box na této straně). Co s ním? Řadě spotřebitelů není otázka palmového oleje lhostejná, proto se snaží výrobkům s ním vyhýbat. Ekologický dopad by měl uvědomělé spotřebitele a výrobce motivovat k omezování jeho spotřeby. Pravdou je, že v určitém ohledu je tento tuk technologicky obtížně nahraditelný a jeho produkce dává práci mnoha lidem na opačném konci zeměkoule. Avšak potraviny, které nejčastěji obsahují palmový olej, patří na samotný vrchol výživové pyramidy. Většinou totiž obsahují zároveň i nežádoucí cukr nebo vysoký obsah soli. A už jen z toho důvodu by konzumace takových výrobků měla být střídmá. I vysoký podíl nasycených mastných kyselin v palmovém oleji vyvolává otázku ohledně jeho výživové vhodnosti. V současné době se provádí studie o zdravotních důsledcích jeho konzumace a ukazuje se, že se příliš neliší od jiných tuků s podobným chemickým složením. Nicméně podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) není vysoký příjem nasycených mastných kyselin žádoucí. Současná výživová doporučení hovoří o nepříliš představitelné maximální míře pro nasycené mastné kyseliny - 10 % z denního energetického příjmu, tedy asi 20 g nasycených mastných kyselin denně. Stejné výživové doporučení pro nasycené mastné kyseliny, přidaný cukr a sůl vydalo na sklonku loňského roku také americké ministerstvo zemědělství (USDA). Podle dostupných údajů tento limit obyvatelé EU překračují - průměrně jde o více než 13 % energetického příjmu. Jedním dechem je však třeba dodat, že palmový tuk neobsahuje prokazatelně škodlivé transmastné kyseliny, a proto je vhodnou náhradou částečně ztužených rostlinných tuků, ve kterých se tyto látky vyskytovat mohou. Olej s respektem k přírodě Východiskem, které by nepředstavovalo pohromu pro místní zemědělce ani pro západní trh, může být palmový olej vyrobený šetrným způsobem z udržitelných zdrojů a omezení jeho výroby, použití i konzumace. Pomůckou při výběru vhodného výrobku může být certifikát o použití palmového oleje z produkce udržitelného zemědělství. Uděluje jej organizace RSPO - Roundtable on Sustainable Palm Oil, která zaručuje, že certifikovaný palmový olej byl získán v souladu s environmentálními a sociálními standardy. V roce 2015 bylo však certifikováno pouze 20 % světové produkce palmového oleje a pěstovalo se

na více než 2,6 miliónech hektarů certifikovaných plantáží. Výrobky s logem hlásajícím používání certifikovaného oleje zatím nejsou v České republice příliš rozšířené. 6 Kde se nejčastěji používá a proč? Margaríny Umožňuje vytvoření tuhé konzistence a oproti ztuženým tukům neobsahuje trans nenasycené mastné kyseliny. Pečivo Zlepšuje texturu pečiva a pomáhá vytvářet krémovou chuť. U výrobků z listového těsta se používá v margarínech, které zajišťují listování. Tukové náplně a polevy Vytváří tuhou konzistenci polev a náplní. Umožňuje, že náplně a polevy při pokojové teplotě netají. Čokolády Přídavek palmového oleje do čokolády je povolen, zlepšuje odolnost proti tání čokolády a pomáhá vytvářet lesklý povrch výrobků. Instantní nudle Používá se při předváření instantních nudlí. Dehydratované výrobky (včetně V bujónech, polévkách v sáčku apod. se používá pro vytvoření tuhé konzistence a sypkosti sypkých směsí pro malé děti) práškových směsí. Kakaové pomazánky Vytváří krémovou konzistenci pomazánek, která je stabilní i při pokojové teplotě. Smažené výrobky Palmový olej má dobrou tepelnou stabilitu při smažení a nepřepaluje se.

Olejová čísla Výroční zpráva amerického ministerstva zemědělství uvádí, že v sezóně 2014/2015 se na celém světě vyprodukovalo přes 61 miliónů tun palmového oleje. Jeho průměrná cena v témže období byla 626 dolarů za 1 tunu, což z něj činí nejlevnější rostlinný olej. Druhým nejrozšířenějším byl sójový olej s roční produkcí 49 miliónů tun a průměrnou cenou od 697 až 778 dolarů za 1 tunu. Nejvíce palmového oleje spotřebují v Indii, Indonésii a Číně. Podobnou spotřebu vykazuje i Evropská unie jako celek. Rostoucí trend můžeme sledovat v Indii, kde se od roku 2011 postupně zvýšila spotřeba ze 7,5 na 9 miliónů tun ročně. V Evropské unii můžeme sledovat, že po skokovém nárůstu spotřeby v období 2012/2013 se nyní udržuje na přibližně stejné úrovni 6,7 miliónů tun za rok, což pokrývá zhruba čtvrtinu unijní spotřeby hlavních rostlinných olejů. p Palma v kosmetice Palmový olej se může ukrývat pod názvy: Vegetable Oil, Vegetable Fat, Palm Kernel, Palm Kernel Oil, Palm Fruit Oil, Palmate, Palmitate, Palmolein, Glyceryl, Stearate, Stearic Acid, Elaeis Guineensis, Palmitic Acid, Palm Stearine, Palmitoyl Oxostearamide, Palmitoyl Tetrapeptide-3, Sodium Laureth Sulfate, Sodium Lauryl Sulfate, Sodium Kernelate, Sodium Palm Kernelate, Sodium Lauryl Lactylate/ Sulphate, Hydrated Palm Glycerides, Etyl Palmitate, Octyl Palmitate, Palmityl Alcohol Zdroj http://www.worldwildlife.org p Jak se k tomu postavit Zajímejte se o složení výrobků. Pokud je to možné, čtěte etiky a volte výrobky bez palmového oleje. Upřednostňujte výrobky s certifikovaným palmovým olejem. Pokuste se omezit spotřebu potravin s palmovým olejem - většina výrobků s palmovým olejem má i vysoký obsah cukru nebo soli. p Mastné kyseliny a rostlinné tuky Oproti jiným rostlinným olejům má ten palmový vysoký (50 %) podíl nasycených mastných kyselin, proto je za pokojové teploty polotuhý. V řepkovém oleji nalezneme 6,8 %, ve slunečnicovém 10,2 % a v olivovém 12,3 % nasycených mastných kyselin. Množstvím nasycených mastných kyselin se tedy palmový olej podobá spíše živočišným tukům, například vepřové sádlo jich obsahuje okolo 41 %. Z hlediska výroby palmového oleje se rozlišují dva typy - jednak existuje „palmový olej“ získávaný z dužniny plodů a pak existuje „palmojádrový tuk“, který se lisuje z jader plodů. Oba produkty se liší i složením mastných kyselin, palmojádrový tuk těch nasycených obsahuje dokonce přes 80 %. Foto popis| Produkce nejvýznamnějších olejů (milióny tun) v období 2014/2015 Foto popis| Podíl států na produkci palmového oleje v období 2014/2015 Foto popis| Vývoj spotřeby palmového oleje ve vybraných státech (v mil. tun) Foto popis| Průměrné ceny vybraných olejů 2014/2015 (v $/t) Foto popis| Podíl nasycených mastných kyselin v rostlinných tucích Foto popis| Vývoj produkce palmového oleje (v mil. tun)

E15 Marný byznys státních rezerv 4.2.2016

E15 str. 1 Titulní strana

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Objem a předběžná cena potravin, které stát v posledních měsících nedokázal nakoupit do svých rezerv Plán zvýšit zásoby potravin pro případ humanitární krize se státu nedaří naplňovat. Na rozdíl od rezerv ropy na tři měsíce má potraviny jen na pár dnů a některé položky chybí úplně. Podle Správy státních hmotných rezerv jsou důvodem nezájmu firem o tendry přísnější pravidla, podle potravinářů jejich ekonomická nevýhodnost. Zklamány jsou zejména mlékárenské firmy, které si slibovaly pomoc s loňskou mléčnou krizí a klesajícími cenami. Byznys / str. 4 *** 3000 tun sušeného mléka 1902 tun cukru 390 tun řepkového oleje 200 tun trvanlivého salámu 60 tun konzerv s lunchmeatem 188 milionů 23,4 milionu 9,1 milionu 20,3 milionu 5,8 milionu SSHR Pramen Potraviny celkem za téměř 250 milionů korun. Foto popis|

Jemenci trpí za nezájmu světa 9.2.2016

E15 str. 12 Téma - Pět let Jemenské krize Karolína Flaszová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět n V Jemenu před pěti lety odstartovala jedna z revolucí arabského jara, hlavní cíl protestujících byl splněn. Režim padl, v zemi ale panuje válka a větší bída než před počátkem povstání. Světová pozornost je soustředěná na Sýrii a dění na výspě Arabského poloostrova téměř nikoho nezajímá.

Od loňské eskalace konfliktu mezi vládou a šíitskými povstalci přitom v zemi padlo přinejmenším tři tisíce civilistů. OSN odhaduje, že čtyři pětiny populace země, tedy více než dvacet milionů lidí, potřebují humanitární asistenci. To je o pět milionů více než před rokem. Za posledních deset měsíců prchlo před boji na 170 tisíc lidí, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy a hledá útočiště jinde v zemi. „Jemen po pěti měsících vypadá jako Sýrie po pěti letech,“ poznamenal už po letní návštěvě rozvaleného státu šéf Mezinárodního výboru Červeného kříže Peter Maurer. Humanitární potíže zhoršuje námořní embargo, které na jemenské přístavy uvalila koalice vedená Saúdskou Arábií ve snaze odstřihnout povstalce od přívodu zbraní. Země přitom dovážela více než 90 procent potravin, nyní se tak potýká s vážnými výpadky základního zboží a růstem cen. Distribuci navíc komplikuje nedostatek pohonných hmot a boji poničená infrastruktura. Nafta je potřebná i k provozu pump čerpajících pitnou vodu z velké hloubky, část obyvatel je tak nyní odkázaná na rizikové zdroje. „Nedostatek potravin a podvýživa dosáhly vysoce kritického bodu,“ uvedl koncem ledna zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Saláh Elhadž Hasan. Podle organizace je nezbytné poskytnout Jemencům pomoc s produkcí vlastních potravin, aby klesla jejich závislost na importu. Obyvatelé přitom nemají příliš nadějné vyhlídky na mír. Země je rozdělená historicky, kmenově i nábožensky, urovnání konfliktu tak bude velmi obtížné. Vše navíc komplikuje fakt, že Jemen je jedno z bojišť ve válce mezi ústředními regionálními rivaly. „Aby bylo možné dosáhnout v Jemenu míru, muselo by být dosaženo konsenzu alespoň mezi Saúdskou Arábií a Íránem,“ citoval časopis Time jemenského analytika Fareu al-Muslímího. Rijád v zemi loni v březnu intervenoval, jelikož ji považuje za součást své sféry vlivu. Nechce, aby v ní rostl vliv Teheránu, který je spojován s pomocí povstalcům. Tato podpora je přitom podle expertů omezená a existují spekulace, že Peršané byli téměř připraveni se své role v Jemenu zcela vzdát. Nové napětí ve vztazích s rivalem je ale přimělo tento úmysl přehodnotit. Podle některých zdrojů považuje Írán válku v Jemenu za levný způsob, jak držet Saúdskou Arábii zabředlou v konfliktu, který se pro ni nevyvíjí jednoznačně úspěšně. Experti podotýkají, že angažmá je pro její rozpočet obzvlášť velkou zátěží v době nízkých světových cen ropy. „Je to velice drahá válka a nikdo samozřejmě neví, co se letos stane. Saúdové budou možná nuceni volit mezi válkou a dovozem zbraní,“ řekl serveru Vice News Anthony Cordesman ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. Válka v Jemenu však není jen regionální problém, představuje bezpečnostní riziko celosvětového významu. V zemi byla už před vyhrocením situace etablovaná al-Káida, kolaps státního aparátu jí ještě nahrává. Ze stejného důvodu je stát snadným terčem pro Islámský stát. *** Od demonstrací k válce Na konci ledna 2011 začaly tisíce lidí inspirovaných děním v Tunisku požadovat odstoupení prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Politik vládnoucí 32 let nabízel ústupky, ale opakovaně si na poslední chvíli rozmyslel rezignaci. Situace se postupně dramatizovala, přibývali mrtví, v červnu byl prezident zraněn při útoku na jeho palác v San’á. Sálih nakonec dohodu o předání moci podepsal v listopadu. Definitivně skončil až v únoru následujícího roku, kdy předal pravomoci nově zvolenému Abdar Rabbúovi Mansúrovi Hádímu. Ten byl jediným kandidátem a měl zem přechodně vést dva roky, v lednu 2014 mu však byl mandát o rok prodloužen. V zemi se mezitím stupňoval chaos, šíitští povstalci postupovali ze severu na jih. Hádí před nimi loni v březnu prchl do Saúdské Arábie, která v zemi od té doby proti povstalcům zasahuje. V září se vrátil do Adenu, který má vláda od léta pod kontrolou, San’á ale dosud drží povstalci. Foto popis| Strach. Za deset měsíců prchlo před boji na 170 tisíc lidí, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy a hledá útočiště jinde v zemi. Foto popis| Hlad. Jemencům kvůli válce a blokádě chybějí základní potraviny.

Agrární obchod po česku: mléko ven, jogurty zpět 10.2.2016

E15 str. 5 Byznys /čtk/ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

n Schodek zahraničního agrárního obchodu byl loni nejnižší od vstupu do EU. Češi loni vyvezli potravinářské a zemědělské zboží za 201 miliard a dovezli ho za 219,4 miliardy korun. Schodek tak dosáhl 18,4 miliardy, což je nejméně od roku 2004. Dovozy i vývozy přitom podle Zemědělského svazu ČR dlouhodobě rostou. Velké rozdíly jsou stále u masa. Do Česka se ho loni dovezlo za 26 miliard korun, naopak vývoz byl pouze 6,3 miliardy. „Ve struktuře agrárních dovozů mají právě dovozy masa tu nejvyšší absolutní hodnotu,“ řekl ČTK předseda svazu Martin Pýcha. Maso má na dovozech dvanáctiprocentní podíl. Podle svazu stále platí, že se vyvážejí hlavně laciné suroviny, naopak dovážejí se výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Markantním případem je vedle masa mléko. Jeho vývoz roste, ale zvyšuje se také dovoz mléčných výrobků. Vývozy tak zachraňují hlavně obiloviny a tabák s tabákovými výrobky. Saldo agrárního zahraničního obchodu bylo naposledy kladné v roce 1993. Foto popis|

e15.cz Emco povede Jan Hanuš, někdejší krizový manažer Kosteleckých uzenin 5.2.2016

e15.cz str. 0 Personálie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ředitelem předního českého výrobce cereálních produktů Emco bude od dubna Jan Hanuš, který v uplynulých letech řídil Kostelecké uzeniny. Hanuš se už koncem roku stal v Emku ředitelem klíčové divize, která má na starosti výrobu, prodej a export. Zakladatel a generální ředitel Emka Zdeněk Jahoda se přesune do funkce předsedy představenstva. Informace dnes zveřejnil server ihned.cz. „Zhruba za dva měsíce se chystám přesunout do funkce předsedy představenstva, s panem Hanušem jsme domluvení, že se posune do funkce generálního ředitele celé firmy,“ uvedl Jahoda. Nástupcem v čele firmy se tedy nestane nikdo z rodiny, uvádí server s tím, že v Emku působí Jahodův syn. Hanuš, kterého si Jahoda zvolil jako svého nástupce ve funkci, dříve působil třeba ve Vitaně nebo ve firmě Douwe Egberts. Andrej Babiš ho povolal do ztrátových Kosteleckých uzenin v roce 2012 jako krizového manažera. Producent masa a uzenin se vrátil za jeho vedení do zisku v roce 2014, píše ihned.cz. Z masokombinátu odešel Hanuš loni v říjnu a založil spolu s gastro kritikem a kuchařem Romanem Vaňkem řetězec vegetariánského občerstvení Vegg Go. Zdeněk Jahoda začal Emco zakládat v roce 1990. Společnost má čtyři výrobní závody a vyváží cereálie do celého světa, v posledních letech zejména do USA. Celkový export činí 350 milionů korun a tvoří třetinu tržeb Emka. Prodeje značky Emco v Česku představují 400 milionů korun. Dalších asi 300 milionů je za prodej importovaných značek, které podnik v Česku distribuuje. Jde například o těstoviny Barilla. Čtěte také: Babišovy Kostelecké uzeniny jsou v zisku 34 milionů Emco loni opět překročilo miliardu v tržbách

URL| http://zpravy.e15.cz/kancelar/personal...ovy-manazer-kosteleckych-uzenin-1268434

Jemen trpí za nezájmu světa, čtyři pětiny obyvatel potřebují humanitární pomoc 9.2.2016

e15.cz str. 0 Zahraniční události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V Jemenu před pěti lety odstartovala jedna z revolucí arabského jara, hlavní cíl protestujících byl splněn. Režim padl, v zemi ale panuje válka a větší bída než před počátkem povstání. Světová pozornost je soustředěná na Sýrii a dění na výspě Arabského poloostrova téměř nikoho nezajímá. Od loňské eskalace konfliktu mezi vládou a šíitskými povstalci přitom v zemi padlo přinejmenším tři tisíce civilistů. OSN odhaduje, že čtyři pětiny populace země, tedy více než dvacet milionů lidí, potřebují humanitární asistenci. To je o pět milionů více než před rokem. Za posledních deset měsíců prchlo před boji na 170 tisíc lidí, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy a hledá útočiště jinde v zemi. „Jemen po pěti měsících vypadá jako Sýrie po pěti letech,“ poznamenal už po letní návštěvě rozvaleného státu šéf Mezinárodního výboru Červeného kříže Peter Maurer. Strach. Za deset měsíců prchlo před boji na 170 tisíc lidí, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy a hledá útočiště jinde v zemi. Humanitární potíže zhoršuje námořní embargo, které na jemenské přístavy uvalila koalice vedená Saúdskou Arábií ve snaze odstřihnout povstalce od přívodu zbraní. Země přitom dovážela více než 90 procent potravin, nyní se tak potýká s vážnými výpadky základního zboží a růstem cen. Distribuci navíc komplikuje nedostatek pohonných hmot a boji poničená infrastruktura. Nafta je potřebná i k provozu pump čerpajících pitnou vodu z velké hloubky, část obyvatel je tak nyní odkázaná na rizikové zdroje. „Nedostatek potravin a podvýživa dosáhly vysoce kritického bodu,“ uvedl koncem ledna zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Saláh Elhadž Hasan. Podle organizace je nezbytné poskytnout Jemencům pomoc s produkcí vlastních potravin, aby klesla jejich závislost na importu. Od demonstrací k válce Na konci ledna 2011 začaly tisíce lidí inspirovaných děním v Tunisku požadovat odstoupení prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Politik vládnoucí 32 let nabízel ústupky, ale opakovaně si na poslední chvíli rozmyslel rezignaci. Situace se postupně dramatizovala, přibývali mrtví, v červnu byl prezident zraněn při útoku na jeho palác v San’á. Sálih nakonec dohodu o předání moci podepsal v listopadu. Definitivně skončil až v únoru následujícího roku, kdy předal pravomoci nově zvolenému Abdar Rabbúovi Mansúrovi Hádímu. Ten byl jediným kandidátem a měl zem přechodně vést dva roky, v lednu 2014 mu však byl mandát o rok prodloužen. V zemi se mezitím stupňoval chaos, šíitští povstalci postupovali ze severu na jih. Hádí před nimi loni v březnu prchl do Saúdské Arábie, která v zemi od té doby proti povstalcům zasahuje. V září se vrátil do Adenu, který má vláda od léta pod kontrolou, San’á ale dosud drží povstalci. Obyvatelé přitom nemají příliš nadějné vyhlídky na mír. Země je rozdělená historicky, kmenově i nábožensky, urovnání konfliktu tak bude velmi obtížné. Vše navíc komplikuje fakt, že Jemen je jedno z bojišť ve válce mezi ústředními regionálními rivaly. „Aby bylo možné dosáhnout v Jemenu míru, muselo by být dosaženo konsenzu alespoň mezi Saúdskou Arábií a Íránem,“ citoval časopis Time jemenského analytika Fareu al-Muslímího. Rijád v zemi loni v březnu intervenoval, jelikož ji považuje za součást své sféry vlivu. Nechce, aby v ní rostl vliv Teheránu, který je spojován s pomocí povstalcům. Tato podpora je přitom podle expertů omezená a existují spekulace, že Peršané byli téměř připraveni se své role v Jemenu zcela vzdát. Nové napětí ve vztazích s rivalem je ale přimělo tento úmysl přehodnotit. Podle některých zdrojů považuje Írán válku v Jemenu za levný způsob, jak držet Saúdskou Arábii zabředlou v konfliktu, který

se pro ni nevyvíjí jednoznačně úspěšně. Nálety. Saúdská Arábie ničí v Jemenu i civilní cíle. Experti podotýkají, že angažmá je pro její rozpočet obzvlášť velkou zátěží v době nízkých světových cen ropy. „Je to velice drahá válka a nikdo samozřejmě neví, co se letos stane. Saúdové budou možná nuceni volit mezi válkou a dovozem zbraní,“ řekl serveru Vice News Anthony Cordesman ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. Válka v Jemenu však není jen regionální problém, představuje bezpečnostní riziko celosvětového významu. V zemi byla už před vyhrocením situace etablovaná al-Káida, kolaps státního aparátu jí ještě nahrává. Ze stejného důvodu je stát snadným terčem pro Islámský stát. Rijád čelí nařčením z válečných zločinů Saúdská Arábie kvůli svému angažmá v Jemenu dostává stále častěji výtky nejen za námořní blokádu zhoršující humanitární situaci. Kritici tvrdí, že se v zemi v poměrně rozsáhlém měřítku dopouští násilí na civilistech. Podle některých názorů může její počínání zahrnovat i válečné zločiny. OSN ve zprávě zveřejněné na konci ledna uvedla, že koalice vedená ropnou velmocí podniká na civilní cíle rozsáhlé a systematické letecké útoky, které porušují mezinárodní právo. Její panel expertů mimo jiné dospěl k závěru, že šedesát procent obětí z řad nevojáků usmrtily zbraně vypuštěné ze vzduchu. Podle něj Rijád během svého angažmá mimo jiné bombardoval veřejná shromáždění včetně svateb, osobní vozidla i autobusy, zdravotnická zařízení, školy, mešity, trhy i tábory pro uprchlíky. „Panel v souvislosti s porušováním mezinárodního humanitárního práva zdokumentoval 119 koaličních výpadů,“ píše se ve zprávě. Z rozsáhlého násilí na civilistech jsou obviňováni i povstalci. Podle dokumentu ničí domy i nemocnice, používají uprchlíky jako živé štíty a systematicky upírají lidem přístup k potravinám a vodě. Organizace Human Rights Watch viní Saúdskou Arábii z užívání kazetových bomb. Kritickou zprávu vydalo i sdružení Amnesty International, které na podzim vyzvalo ke zrušení dodávek určitých zbraní členům koalice. V Británii se v tomto směru po publikaci materiálu OSN angažuje i parlamentní výbor pro mezinárodní rozvoj. „Potřebujeme nezávislou mezinárodní vyšetřovací misi, která odhalí pravdu. Do té doby bychom měli přestat prodávat zbraně Saúdské Arábii,“ uvedl podle listu The Guardian šéf výboru, labouristický zákonodárce Stephen Twigg. Londýn podle něj v posledním půlroce udělil licence na vývoz zbraní do této země v hodnotě zhruba tří miliard liber. Rijád před pár dny pod vzrůstajícím tlakem informoval, že úmrtí civilistů prošetří, což organizace na ochranu lidských práv nepovažují za dostatečné řešení. Arabská koalice také tvrdí, že chce s pomocí Západu vylepšit zaměřování cílů útoků a snížit tak počet obětí. Čtěte také: V Jemenu se navzdory příměří bojuje. Konflikt jen tak neskončí Al-Káida obsadila dvě města na jihu Jemenu

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalos...tel-potrebuji-humanitarni-pomoc-1269408

ekonomicky-denik.cz České e-shopy skupují miliardáři 3.2.2016

ekonomicky-denik.cz str. 0 Analýzy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zatímco celý maloobchod roste jen o několik málo procent každým rokem, tak prodeje prostřednictvím internetu zaznamenávají růst o desítky procent. A miliardáři na růstu e-shopů chtějí vydělat. V loňském roce vzrostl českým e-shopům obrat přibližně o 26 % s tím, že obdobný trend se také očekává letos. "V celém průběhu roku 2015 se zdálo, že bude [...] Zatímco celý maloobchod roste jen o několik málo procent každým rokem, tak prodeje prostřednictvím internetu zaznamenávají růst o desítky procent. A miliardáři na růstu e-shopů chtějí vydělat. V loňském roce vzrostl českým e-shopům obrat přibližně o 26 % s tím, že obdobný trend se také očekává letos. "V celém průběhu roku 2015 se zdálo, že bude růst výjimečný. To se potvrdilo, rekordních hodnot dosahovaly všechny zásadní ukazatele výkonnosti e-shopů, tedy nejen obrat, ale i návštěvnost, počet objednávek nebo konverzní poměr," vysvětluje Jan Penkala, CEO Acomware. Eshopy dobývají miliardáři Miliardáři si až nyní uvědomují, jaké obrovské příležitosti může svět e-commerce nabízet s tím, jak se valuace jednotlivých projektů může během několika let zvýšit o stovky procent. Ztracený čas z minulosti se miliardáři snaží dohnat hromadnými akvizicemi. Příkladem je chování skupiny Ecommerce Holding, která je spoluvlastněna finanční skupinou Rockaway Jakuba Havrlanta a firmou Czech Media Invest Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Včera se potvrdilo, že ovládla prodejce zájezdů Invia.cz. Spekuluje se, že za web zaplatili přibližně 2 miliardy korun. Růst valuace během let byl obrovský, v roce 2008 totiž Inviu koupil polský fond MCI, který za majoritní podíl zaplatil 73 milionů korun. Investice Rockaway však může mít při růstu ecommerce zajímavou návratnost. V roce 2014 přitom server vygeneroval obrat ve výši přibližně 3,4 miliardy Kč a měl zisk 81 milionů korun. Nákup Invie nepatří ale mezi nejvýznamnější investice miliardářského holdingu E-commerce Holding. V říjnu minulého roku totiž skupina koupila e-shop Mall a srovnávač cen zboží Heureka.cz, na oba servery přispěla PPF s tím, že vyšly na více než 200 milionů euro (přibližně 5,4 miliardy korun). Jednou z dalších významných akvizicí tohoto holdingu byl také nákup internetového e-shopu Czc.cz, který se specializuje na výpočetní techniku. Obchodní centra na polích budou mít problémy Internet tak mění svět obchodu, na který začínají doplácet například obchodní centra. Zatímco na internetu najdeme i zboží, které se běžně prodává v zahraniční, tak skladba českých obchodních center je většinou unifikovaná. Budoucnost můžou mít podle analytiků jen specifická outletová centra, která nabídnou zboží dražších značek za přijatelnou cenu. Ukazuje se totiž, že model založený na postavení obrovského obchodního centra na poli není nadále udržitelný. Přesvědčil se například o tom řetězec Tesco, který začal prodávat některé své obchodní domy. Zatímco dnes je pozice obchodních řetězců stále neotřesitelná, tak za pár let vše může být jinak. Stále více se rozmáhá trend rozvážky potravin domů, tedy takzvaných on-line supermarketů. Na tento trh jako jeden z prvních vstoupilo právě Tesco. Zatímco vám však Tesco často doručí potraviny až následující den či později, tak Čuprův projekt Rohlik.cz slibuje dovoz potravin do 90 minut. A mohutnými investicemi na tento trh také vstoupil Křetínského a Havrlantův E-commerce Holding, který založil e-shop s potravinami Kolonial.cz. A znovu na to šli buldozersky: Angažovali Petra Vyhnálka, dlouholetého a úspěšného šéfa tuzemského řetězce Globus. Jak Rohlik.cz tak Kolonial.cz očekávají, že v tomto roce dosáhnou obratu ve výši 1 miliardy korun. Stále se však jedná, vzhledem k celkovému obratu v oblasti prodeji potravin o drobné. Trh ale roste velmi dynamicky: Rohlik.cz však v minulém roce měl obrat jen 300 milionů Kč. Arsen Lazarevič

URL| http://ekonomicky-denik.cz/ceske-e-shopy-skupuji-miliardari/

Euro S Italem na ostrově 8.2.2016

Euro str. 58 light manú risto & lounge Klára Donathová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nová restaurace Emanuela Ridiho na Vltavě je samozřejmě zaměřená na italskou kuchyni, ještě lepší než těstoviny tu ale dělají pistáciový dort Zpravidla dávám každé restauraci alespoň šest týdnů od otevření čas na to, aby ze záběhu přešla na „ostrý“ provoz, aby se kuchyně i obsluha stabilizovala a aby se ukázalo, jestli zkrátka umí, nebo ne. Hodnotit podnik, sotva otevře dveře hostům, mi nepřijde úplně fér. Jsou ale takové restaurace, které dobu hájení ani nepotřebují. Manú Risto & Lounge je jednou z nich, tenhle podnik je totiž dobrý od začátku. Vlastně to však vyšlo až na druhý pokus. Informace o otevření se objevila doslova pár dní před koncem loňského roku na facebookovém profilu restaurace s tím, že otevírací doba je poměrně velkorysá, každý den od poledne do půlnoci. Zrovna když jsem se do Manú vypravila já, byla branka na ostrůvek, na kterém se restaurace nachází, zamčena na zámek a restaurace rozhodně otevřená nebyla, přestože jsem se trefila do avizované otevírací doby. Na druhý pokus už byla branka odemčená a po ochutnání prvních jídel jsem počáteční zklamání ze zavřených dveří Manú odpustila. Ve stopách tapas Podnik najdete na ostrůvku hned vedle Dětského ostrova. Možná si vzpomenete na tapas restauraci La Terrassa, která tohle místo zabydlela, i když ne na dlouho. Zatím odhaduji, že Manú bude mít světlejší budoucnost. Restaurace je veliká, rozdělená do tří vnitřních částí, které se od sebe vizuálně liší. Venku, ve špičce ostrova, je ještě zahrádka. První část je velmi útulná, vyvedená ve světlém dřevě, s otevřenou kuchyní a krbem, ideální na romantickou večeři s výhledem na druhý břeh. Druhá část je naopak spíše do tmava s výraznými svítidly a dlouhým stolem plným nezbytností, které obsluze usnadní servis, digestivů a skla. V době mé poslední návštěvy v ní probíhalo setkání Akademie italské kuchyně, takže tu jednak byly k vidění známé tváře a jednak jsem se utvrdila v tom, že tu vaří opravdu dobře. Třetí část na mě působí jako zimní zahrada, pokud si dobře pamatuju právě z La Terrassy, byla v létě otevřená. Když jsem se podivovala, jak by mohla tak malá kuchyně, jaká v Manú je, zvládnout plný podnik, prozradil mi člen obsluhy, že třetí část bude v provozu především v letní sezoně a bude na ní gril, který vypomůže kuchyni. Docela mě ta představa letního posezení na Vltavě s místním jídlem a skleničkou prosecca láká. Než se léta dočkám, bude mým nejoblíbenějším místem stůl u krbu, který nabízí příjemné teplo, výhled na kuchyň a celou místnost a samozřejmě na řeku a druhý břeh. Menu je stručné a jednoduché, vždy je ale k mání i něco navíc, co na lístku chybí. Zejména u předkrmů radím vyslechnout si obsluhu, protože právě ty nejzajímavější v nabídce napsané nejsou. Skvělé je trio z ryb a plodů moře podávané na černé břidlicové desce, na které svítí bílý tataráček z mušlí svatého Jakuba se sušeným rajčaty, dvě vyloupané fantasticky dobré krevety s prachem z pistácií a kostičkami želé z červeného pomeranče a sashimi z tuňáka, které sice není uříznuté jako od sushimastera, ale je výborně dochucené po asijsku sójovou omáčkou, sezamovým olejem a černým a bílým sezamem (alespoň tak jsem to identifikovala). Připravte se však, že za tento mimořádný předkrm zaplatíte stejně jako za hlavní jídlo, tedy bezmála 500 korun. Obdobný předkrm byl v nabídce i z hovězího masa. Tvořil ho tatarák „di fassona“, tedy z hovězího dobytka chovaného výhradně v oblasti Piemontu, s křepelčím vejcem. Maso bylo ochucené jen pepřem, solí a trochou olivového oleje, takže dobře vynikla jeho chuť. Dlužno říct, že hovězí Fassona je v lepších pražských „italských“ restauracích docela populární a Manú není jediné místo, kde ho můžete ochutnat. K tataráku se podávalo carpaccio s hoblinkami parmazánu, které mě

zaujalo o něco více než zmiňovaný tatarák, a do trojice všeho dobrého ještě hovězí salsiccia podélně rozkrojená a opečená pouze z vnější strany. Jakkoli ani tomuto triu nemám prakticky co vytknout, v rybím provedení mi přišlo ještě o stupínek lepší. Naopak mě nenadchl tataráček z tuňáka se salátem z mořských řas goma wakame. Přestože tatarák z tuňáka i goma wakame mám velmi ráda, mám za to, že se k sobě příliš nehodí, protože lehce nasládlý salát z řas a sezamu je natolik výrazný, že spolehlivě přehluší chuť ryby, která by měla v tataráku dominovat. Jen si naporoučejte Mimo těstoviny a hlavní jídla uvedené v jídelním lístku je v nabídce vždycky nějaká ryba navíc a obsluha rovnou navrhne, jakým způsobem ji upravit. Já doporučuji ještě nahlédnout do prosklené lednice na konci místnosti, ve které je vystaveno stařené maso, a můžete si vybrat, na co byste zrovna měli chuť. Dvakrát jsem vyzkoušela květovou špičku neboli picanhu s výrazným tukovým krytím, které masu dodávalo křehkost i fantastickou chuť. Je ovšem třeba říct, že až na zmiňované hovězí Fassona se v lednici většinou ukrývá maso australské. Sto gramů květové špičky je tu k mání za 140 korun, což je o pět korun víc než cena ryby, kterou jsme si vybrali z nabídky (štítníka) a nechali si ji připravit s těstovinami v omáčce guazzetto. Vybrané maso vám tu připraví dle přání a i příloha je věcí domluvy. Grilovaná zelenina nebo třeba trocha brokolice, fenyklu či špenátu, to vše si můžete naporoučet. Hranolky jsem nezkoušela, i když jsem na ně měla chuť. Otázka je, jak by si s takovým přáním poradili. Omáčku guazzetto z rybího vývaru, rajčat a mořských plodů mají zřejmě v kuchyni rádi. Najdete ji ve stálé nabídce s filátkem pražmy doplněným o opečený bílý chléb i v nabídce denní se zmiňovaným štítníkem a těstovinami. Vyzkoušela jsem obojí, v prvním případě se jednalo o celé filátko ukryté pod vrstvou řidší, leč výrazné omáčky s rajčaty, kapary a srdcovkami v lastuře. Výborné a lehké jídlo plné chuti, které se rozhodně nemusíte bát vyzkoušet. Štítník s guazzettem a těstovinami mě nadchl maličko méně, protože porce těstovin byla obrovská a výrazná chuť guazzetta se v nich trochu ztrácela. Bavilo mě ale servírování dvojité porce na tácu rozděleném vyfiletovanou rybou, jejíž maso bylo součástí pokrmu. Budu se i nadále raději držet prvně zmiňované verze, aby mi zbylo místo na dezert, ten tady totiž nevynechám nikdy. Alespoň dokud budou mít v nabídce krémový dort z pistácií z Bronte. Pistácie z Bronte, nazývané v Itálii také zeleným zlatem, jsou jedinečné. Pěstují se na západním úpatí Etny a ve své domovině se považují za nejlepší pistácie světa. To bohužel nedokážu posoudit, ale může zcela vážně říct, že lepší pistáciový dort, než servírují v Manú, jsem nikdy nejedla a že je to nyní můj nejoblíbenější dezert. Ostatně pokud bude v nabídce i za teplejšího počasí, sklenička na zahrádce a kousek pistáciového dortu budou jistě důstojnou součástí procházky podél Vltavy. Dort obsahuje minimum těsta, jen tenoučkou vrstvu vespod a zboku, jinak jej tvoří zelenkavý lahodný pistáciový krém s bílou čokoládou, který neumím věrohodně popsat slovy. Nepředstavujte si jasně zelenou chemicky chutnající hmotu, která má cokoli společného s u nás běžně prodávanou pistáciovou zmrzlinou. Barva je spíše mdlá, leč v tomto případě v pozitivním smyslu, a chuť výrazně pistáciová, a nikoli zbytečně sladká. Zkrátka už jen kvůli tomuhle dortu vám doporučuji Manú Risto & Lounge navštívit. *** Manú Risto & Lounge Dětský ostrov 25, Praha 5 tel.: 725 16 16 16 e-mail: mailto:[email protected] Otvírací doba: Po–Pá 12.00–24.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Trio rybích předkrmů (crudité a pesce) • 495 Kč • Kalamára plněná bůvolí mozzarellou, mortadelou a divokou brokolicí • 280 Kč • Tatarák z tuňáka „Punta di coltello“ a řasy wakame • 320 Kč • Filátko z pražmy v omáčce

„Guazzetto“ • 495 Kč • Roláda z králíka „Porchettato“, mrkvové pyré s divokou kapustou • 360 Kč • Výběr z lednice na staření masa cca • 140 Kč/ 100 g masa • Dort ze sicilských pistácií „Bronte DOP“ s bílou čokoládou • 165 Kč • Čokoládová pěna Valhrona s marinovanými višněmi • 165 Kč Výběr z nápojového lístku • Gavi del Comune Di Gavi, Ascheri (Piemonte) 2014 • 1,5 dc 145 Kč • Chianti Classico, Castello di Cacchiano (Toscana) 2011 • 1,5 dc 175 Kč • Franciacorta cuveé prestige, Ca’Del Bosco • 1390 Kč (0,7 l) • Pinot Grigio, Köfererhof 2014 • 910 Kč (0,7 l) • Soave classico „Montecarbonare“ 2013 • 890 Kč (0,7 l) • Valpolicella Superiore Ripasso Morandina, Prá 2013 • 950 Kč (0,7 l) • Barolo Dagromis, Gaja 2011 • 2795 Kč (0,7 l) • Brunello di Montalcino DOCG, Abbadia Ardegna 2009 • 1495 Kč Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace hodnocení Foto popis| TRIS GAMBERO. Tartar gambero rosso, uzená mazan cole, carpaccio gambero rosso. Foto popis| Pečené filátko ze smuhy, pyré z římského květáku a celeru, zkaramelizovaná čekanka, houby pioppini. Foto autor| FOTO • Hynek Glos O autorovi| Klára Donathová, spolupracovnice redakce

finmag.cz Dělejte dobro lépe 4.2.2016

finmag.cz str. 0 Recenze Michal Kašpárek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Filozof William MacAskill kritizuje hnutí Fair trade nebo farmářské trhy a doporučuje efektivnější způsoby ochrany lidské důstojnosti a kvality životního prostředí. Drásá vás, v jakých podmínkách žijí a umírají jateční zvířata? Rada se nabízí sama: přestaňte jíst maso. Je to ale dostatečněefektivnízpůsob, jak předejít utrpení? Ne tak docela, zamýšlí se William MacAskill v knizeDoing Good Better: How Effective Altruism Can Help You Make a Difference(Dělejte dobro lépe: jak s pomocí efektivního altruismu změnit svět). Když totiž přispějete těm správným neziskovkám na tisk propagačních materiálů, „za zhruba sto dolarů zvládnete přesvědčit jednoho člověka, aby se na rok zdržel konzumace masa. Pokud můžete věnovat ještě vyšší částku, pak bude mít vaše rozhodnutí, zda přispívat, či ne, větší dopad na životy zvířat, než to, jestli si maso odpustíte vy sami.“ Dobrá zpráva pro všechny, kteří nejsou lhostejní k neštěstí kuřat, ale zároveň milují pikantní křidýlka. Dá se z toho vykoupit. A to jeefektivní altruismusv kostce: nejde o to co nejvíc si odepřít, ale dosáhnout co největšího dopadu s co nejmenšími prostředky. Princip stonásobku: vaše peníze prospějí jiným stokrát víc než vám

William MacAskill, najdete ho na titulní fotografii u článku, je osmadvacetiletý filozof, což sice může znít úsměvně, ale nesmějte se. V přímém srovnání s loni vydanou azde recenzovanou knihouThe Most Good Can Dojednoho z nejznámějších propagátorů efektivního altruismu, o 41 let staršího Petera Singera, vítězíDoing Good Better. MacAskill častěji překvapuje nečekanými a silnými argumenty. Chudobu a jiné katastrofy na rozdíl od Singera nepovažuje za neměnnou danost, kterou by šlo přinejlepším mírnit nějakým tím milodarem, a mezi vhodnými způsoby pomoci zmiňuje politickou činnost. Navíc nepíše pro roboty, ale pro lidi, kteří kromě přesvědčivých výpočtů potřebují taky to, aby je dobročinnost bavila. Ve shodě se Singerem MacAskill radí pomáhat především v chudých zemích: „Říkám tomu ,princip stonásobku’. My, kteří žijeme v bohatých zemích, můžeme svými penězi prospět přinejmenším stokrát víc těm nejchudším než sobě samotným.“ Pro vás je čtyřicet korun jedna točená plzeň, bez které se patrně obejdete; pro africké dítě je to roční ochrana před komáry šířícími malárii. Což je patrně dokonce ještě větší terno, než by bylo sto plzní. Obě knihy doporučují nepospíchat s almužnou tam, kde jsou davy novinářů, ale zaměřit se na málo známé, podfinancované a přitom velmi efektivní způsoby pomoci. MacAskill velebí odčervování dětí, které například v Keni o čtvrtinu zvýšilo školní docházku: „[K]aždých sto dolarů vložených do programu vyneslo deset člověkolet strávených ve škole.“ Není to jediné varování před módními trendy. Když budete kupovat fairtradové zboží, vaše peníze půjdou k relativně bohatým farmářům v relativně bohatých zemích, protože ti opravdu chudí si certifikaci nemůžou dovolit, píše MacAskill. Střízlivě připomíná, že práce v robotárnách jsou těmi nejlepšími, které dotčení lidé mohou dělat. Anebo že jen deset procent uhlíkové stopy potravin pochází z přepravy, takže efektivnější než jíst lokální výpěstky je například vzdát se hovězího masa a mléčných výrobků. Pracuj pro charitu. Ale v korporátu MacAskillovo přesvědčení, že když společensky nepříliš přínosnou pracovní pozici nevezmete vy, pak ji stejně bude dělat někdo jiný, zhořkne při vzpomínce na přežívání v totalitním Československu. Přesto je ale nejcennější částí knihy právě ta, ve které uděluje kariérní rady. Ve zkratce: nezáleží ani tak na tom, jakou práci děláte vy sami. Důležitější je, kolik vyděláte peněz, kterými pak umožníte konat dobro jiným. MacAskill tomu principu říká „earning to give“ („vydělávat pro ostatní“) a ilustruje jej příkladem lékaře Grega, který se rozhodl prospět pacientům v chudých zemích tím, že je léčitnebude, a že místo toho bude na jejich léčbu štědře přispívat charitě: „Tím, že Greg vydělává pro ostatní, koná dobro, které by jinak nevzešlo. Kdyby nepracoval jako lékař [v Británii], na jeho místo by nastoupil někdo jiný, kdo by na dobročinné účely pravděpodobně věnoval jen málo (průměr jsou dvě procenta z příjmů). Pokud by odcestoval do chudé země pracovat v nějaké nevládní organizaci, vyplácela by mu peníze, které by jinak mohla vydat za jiného doktora anebo za materiál.“ A tak si Greg užívá pohodlí domova a nemajetní pacienti péče, kterou by bez něj nedostali. Win-win. A ještě jednou vlastností se efektivní altruisté vyznačují: šíří myšlenku efektivního altruismu dál. Takže siDoing Good Betterpřečtěte, prosím vás. ============================================ -------------------------------------------Doing Good Better: How Effective Altruism Can Help You Make a Difference– vyšlo v nakladatelství Avery v červenci 2015. 272 stran, 19,40 dolaru (verze pro Kindle). ============================================ ============================================ Další čtení

-------------------------------------------Knižní reportáž z Latinské Ameriky ukazuje, že namísto grandiózní výstavby nových čtvrtí někdy stačí přestat ignorovat ty staré. * Justin McGuirk: Radical Cities: Across Latin America in Search of a New Architecture ============================================

URL| http://finmag.penize.cz/recenze/308366-delejte-dobro-lepe

Očima expertů: Nižší DPH na pivo v hospodách? 5.2.2016

finmag.cz str. 0 Očima expertů Ondřej Tůma Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Pro sudové pivo a nealkoholické nápoje by měla podle ministra financí Andreje Babiše platit desetiprocentní sazba DPH. Co si o tomto nápadu myslí ekonomové, politici, zástupci podnikatelů a daňoví odborníci? Minulý čtvrtek oznámil Andrej Babiš v pořadu České televize Máte slovo, že se pokusí prosadit snížení daně z přidané hodnoty u sudového piva na deset procent. Prý tím chce restauračním zařízením kompenzovat nepříjemnosti spojené se zavedením elektronické evidence tržeb. Jeho nápad okamžitě vyvolal velký rozruch. Jedni mluvili o vstřícném gestu, druzí o populistickém kroku případně o totálně nekoncepčním řešení, které by v našem už tak nepřehledném daňovém systému udělalo ještě větší zmatek. Ministerstvo financí proto na úterní dopoledne svolalo tiskovou konferenci, kde své záměry voblasti snižování DPH dovysvětlilo. Snížení DPH na deset procent by se prý nemělo týkat jen sudového piva, ale i vody a dalších nealkoholických nápojů. „Chtěli bychom podpořit hospodské a je na nich, jak se podělí při tvorbě ceny se svými zákazníky. Průměrné restauraci by se jen snížením sazby DPH na pivo zvýšila marže o 250 korun denně. Což je právě tolik, kolik by museli platit za měsíční paušál internetu kvůli EET,“ vysvětlil na konferenci Andrej Babiš stím, že návrh je prý jen prvním krokem kpostupnému sjednocení snížené sazby DPH na deseti procentech. Snížená sazba na hranici patnácti procent je podle něj aktuálně třetí nejvyšší v celéEvropské unii. Podle odhadu náměstkyně ministra financí pro daně a cla Aleny Schillerové by stát snížením DPH na sudové pivo a nealkoholické nápoje vrestauracích přišel zhruba o 225 milionů korun ročně. Náměstkyně ale dodala, že výpadek by se mohl alespoň částečně kompenzovat vyšším výběrem na daních zpříjmu od restauračních zařízení, kterým by se zvýšil obrat. Zástupci ostatních koaličních stran jsou ale znávrhu zatím rozpačití. Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL Andreje Babiše kritizuje za to, že sjeho stranou tento záměr dopředu nekonzultoval. Premiér Bohuslav Sobotka zase poznamenal, že nevidí důvod, proč by se snížená daň neměla týkat i masa, mléka, másla či chleba. Otázkou ale je, jak velký příjmový výpadek by to pro státní kasu znamenalo. Co si o návrhu ministra financí Andreje Babiše myslí oslovení odborníci? Měla by se DPH na sudové pivo a nealkoholické nápoje vrestauracích snižovat na deset procent? Co by to znamenalo pro státní pokladnu? Co pro podnikatele vpohostinství? A co pro koncové spotřebitele? Je dobré snižování DPH využívat jako marketingový nástroj kpropagaci elektronické evidence tržeb? Karel Havlíček předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Jsem hluboce přesvědčen, že daně je třeba průběžně snižovat, současně ale systematicky vybírat. A platí to jak pro malé, tak velké firmy. Pro slušné plátce je to výhodné, a pokud se to důsledně dodrží,

pro státní kasu je to efektivnější. Snížení DPH pro točené pivo a nealko nápoje na 10 procent má logiku a vůbec si nemyslím, že je vytržené zkontextu. Malé výčepy jsou jedny ztěch provozoven, které mají s EET problém a tato kompenzace na jejich hlavní sortiment jim nepochybně pomůže. Dlouhodobě usilujeme o to, aby 10% DPH byla u celého sortimentu vrestauracích, to bych považoval za úplně nejlepší řešení. Pro malé provozovny má ale i toto řešení smysl. Václav Votava předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za ČSSD Byla to ČSSD, která do koaličních jednání vnášela myšlenky snižování daní, zejména u potřebných a sociálně citlivých komodit. Prosadili jsme a vládní koalice zavedla sníženou 10 procentní sazbu na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu či suroviny k výrobě potravin určené pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Podle rozpočtových možností se nebráníme ani přesunu dalších komodit do této snížené sazby DPH, ale podporujeme, aby se tak stalo především u základních potravin, jako je maso, mléko a mléčné výrobky, máslo, chleba atp. Zařadit do těchto komodit točené pivo se mi ale zdá značně nekoncepční. Pan ministr Babiš s tím přichází, a to bez projednání v koalici, jako s marketingovým tahem na podporu EET. Nechci spekulovat, zda je to spíše o populismu v souvislosti s blížícími se krajskými volbami. Je také otázkou, zda by se vůbec snížení sazby DPH promítlo do snížení ceny piva pro zákazníka. Řada dotázaných provozovatelů restaurací se vyjádřila, že by tím kompenzovala spíše své náklady se zavedením EET. Také vyjádření pana ministra o podpoře především venkovských hospod pokulhává, protože řada živnostníků, kteří je provozují, nejsou plátci DPH nebo neposkytují stravovací služby. Aleš Michl ekonom, poradce ministra financí Ano, snávrhem souhlasím. Beru to jakokrok směrem k postupnému ustavení jedné snížené sazby DPH ve výši deset procent.Pivo a nealko z 21 na 10 procent je první odměna téhle ekonomice za to, že přijme drsné ale spravedlivé kontrolní hlášení a elektronickou evidenci tržeb.Pokud se ukáže, že kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb mají výsledky a že se opravdu vybere mnohem víc, aniž by se zvyšovaly daně, pak bych udělal druhou odměnu – snížil DPH z 15 na 10 procent. Dál by tak už zůstaly sazby DPH jen na 21 a 10 procentech. Pavel Sobíšek hlavní ekonomUniCredit Bank Jakkoliv se snažím dívat surčitou shovívavostí na mírně populistické nápady ministra financí, stímto návrhem nemohu souhlasit. Alkoholické nápoje jsou vEvropě bez výjimky zdaňovány základní sazbou DPH. Argument, že pivo kobědu je součástí služby a má tedy nárok na nižší sazbu, je podobný, jako bychom řekli, že lze sníženou sazbu uplatnit na veškeré kuchyňské spotřebiče a nádobí, protože bezpochyby slouží kpřípravě a konzumaci jídla, na nějž se uplatňuje snížená sazba. Jinými slovy, ministr Babiš tím dává návod kobcházení zákona, přičemž správce daní je ten poslední, od koho bych to čekal. Ve srovnání stouto principiální výhradou vypadají další výhrady podružně, přesto je ale zmíním. Bude nám ministerstvo poskytovat výklad, kolik piv snižší sazbou si můžeme dát kobědu? A co když si koupím soudek piva pro vlastní potřebu nebo jako podnikatel přímo od výrobce? Každá výjimka zákon znepřehlední a vyvolá zvýšené nároky na administrativu ze strany podnikatelů i správce daně. Petr Mach europoslanec a ekonom Uvidíme, kam až ministr Babiš ve svých návrzích pokročí. Kdyby došel k tomu, že na vše bude sazba 10 procent, a kdyby k tomu uměl ušetřit výdaje v rozpočtu, bylo by to skvělé! Původně mluvil o

snížené DPH ve výši 10 procent jen na točené pivo. Po kritice k tomu přidal i nealkoholické nápoje. Měl by k tomu přidat ještě lahvové pivo a víno, aby neexistoval rozdíl ve zdanění nápojů. A měl by zdanit desetiprocentní sazbou i pivo pivovarům, protože jinak bude existovat jiná sazba pro hospody na vstupu (21 procent) a na výstupu (10 procent). To by pak finanční úřady musely hospodám DPH platit, místo aby od nich daň získávaly. A hlavně by mělo jít do desetiprocentní sazby i jídlo, protože není fér, aby bylo pivo zatíženo nižší sazbou než rohlík. Pokud zůstane jen u piva a limonád, jde o populistické, nekoncepční a hlavně nespravedlivé gesto. Lukáš Kovanda hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Je to krok správným směrem, pokud výsledným stavem bude eliminace patnáctiprocentní sazby DPH, tj. pokud se vrátíme ksystému dvou sazeb DPH, přičemž podnikatelé vpohostinství budou čelit právě sazbě nižší, desetiprocentní. Vtakovém případě by opatření do značné míry eliminovalo nepříznivý efekt na ekonomickou aktivitu a zaměstnanost, který zavedení elektronické evidence tržeb způsobí. Zdá se, že to došlo i ministrovi financí. Uvědomil si, že evidencí tržeb může opravdu přijít o řadu svých voličů, kteří buď přímo podnikají vpohostinství, nebo si rádi dopřejí polední „meníčko“ za 89 korun (nebo za jinou nízkou cenu, která bude při současné existenci evidence tržeb a vysokého daňového zatížení pohostinství prakticky nedosažitelná). Došlo mu, že by jej lidé vinili ztoho, že jídlo vrestauracích zdražilo, nebo že je ještě více šizené než dřív. A protože nejlepší obranou je útok, ofenzivně vyrukoval skampaní, že to je vlastně on, kdo zlevňuje… kdo zlevňuje pivo, přece základní stavební kámen nabídky takřka všech českých restaurací. Marketingově je to opět zářez, protože zároveň nemusí ustupovat od zavedení evidence tržeb. I když principiálně sevidencí tržeb nesouhlasím, uznávám, že pokud její zavedení povede kvýše uvedenému zjednodušení daňového systému a snížení daní, je to vlastně celkem vítaný výsledek. A svým způsobem i vítězství kritiků evidence tržeb. Ondřej Lichnovský advokát Ministerstvo financí má v plánu zvýhodnit čepované pivo stejně tak jako věci, které mají v rámci DPH tu největší ochranu. Ke zvýhodnění je navíc přistupováno za situace, kdy u nás Ministerstvo zdravotnictví považuje spotřebu piva za tak nevhodnou, že po restauracích požaduje podávání některých nealkoholických nápojů za nižší cenu, než kolik činí cena čepovaného piva. Vtomto ohledu je proto nutno návrh označit za nelogický a dále zaplevelující již i tak nepřehledné daňové právo. Zpohledu daňového práva by tím navíc vznikla zjevná alkoholová nerovnost. Proč jen čepované pivo? Proč ne jakékoliv pivo? A proč ne jakýkoliv alkohol? Tato diskriminace může zpohledu evropského a ústavního práva vyvolat důsledky, na které dosud nikdo nepomyslel. Je tak možné, že zčepovaného piva budeme mít pěknou daňovou kocovinu. Jak někdo vmédiích trefně poznamenal, doteď se naši politici žinýrovali překročit nejzazší hranice populismu. Nicméně i tento krok je plně vintencích řízení státu jako firmy. I firmu totiž zpravidla vychází uspořádání vánočního večírku levněji, než rozdělení prémií korespondujících sdosaženými hospodářskými výsledky. ============================================ Chcete vědět víc? -------------------------------------------Je nižší daň z piva populistický předvolební tah? * Vláda, která zdraží pivo, padne. A vláda, která ho zlevní? ============================================

URL| http://finmag.penize.cz/ekonomika/3084...a-expertu-nizsi-dph-na-pivo-v-hospodach

franchising.cz Zisk díky uzeninám 8.2.2016

franchising.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Uzenářství Chodura působí na trhu téměř 100 let. Nyní se značka pustila do franšízingu. Je novinkou v Katalogu franšíz. Při tvorbě franšízového projektu, která probíhala od roku 2013, uvažovala tato česká značka o zhruba 50 pobočkách, které by na našem trhu fungovaly pod jednotným konceptem. A s naplňováním tohoto cíle je na dobré cestě. V současné době má značka na našem území 28 prodejen Uzenářství Chodura. Polovina je vlastních, polovinu jich pak provozují franšízanti. „Poslední otevřenou franšízovou pobočkou je obchod ve Frýdku-Místku, v sídle společnosti Beskydské uzeniny. Prodejna prošla kompletní rekonstrukcí a oblékla se do vzhledu a barev jednotných pro Uzenářství Chodura,“ říká Hana Zapletalová ze společnosti Beskyd Gastro, která za franšízovým konceptem stojí. Foto Uzenářství Chodura Za franšízovou licenci Uzenářství Chodura zájemce zaplatí 300 tisíc korun. Vybudování prodejny v závislosti na místě a tedy i možné dispozici ho pak vyjde zhruba na 1 až 2,5 milionu korun. V letošním roce chce značka svou síť rozšířit minimálně o dvě vlastní prodejny a dvě franšízové. S nimi míří nejen do velkých měst, ale nevynechává ani ta menší. Rozhodující jsou totiž jiná kritéria. „V daném regionu se posoudí koupěschopnost obyvatelstva podle dostupných dat a samozřejmě i případný konkurence v okolí vybraného místa,“ popisuje mechanismus rozhodování o umístění obchodu Hana Zapletalová. Stejně pečlivě jako k výběru lokality přistupuje společnost i k výběru franšízového partnera. Vzhledem k tomu, že jde o práci v potravinářství, která s sebou nese určitá specifika, je třeba s případným zájemcem probrat veškerá úskalí podnikání v této oblasti a představit mu, co vše taková práce obnáší. „U našich franšízantů si ceníme pracovního nadšení. Samozřejmě, výhodou je vzdělání v oboru, ale rozhodně to není podmínkou pro zahájení možné spolupráce,“ říká Hana Zapletalová s tím, že určitým předpokladem pro získání franšízové licence Uzenářství Chodura jsou finanční možnosti zájemce, které jsou předpokladem vybudování maloobchodní prodejny dle předepsaného vzoru. O rozšiřování konceptu do zahraničí Uzenářství Chodura zatím neuvažuje, a to zejména vzhledem k logistickým možnostem zásobování prodejen sítě. „Dovedu si ale představit franšízovou pobočku na Slovensku,“ poznamenává Hana Zapletalová.

URL| http://franchising.cz/clanek/2605/zisk-diky-uzeninam/

Haló noviny Pomoc EU? Spíš podvod na Ukrajinu 5.2.2016

Haló noviny str. 8 Ze zahraničí (pe) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Prvního ledna letošního roku vstoupila v platnost dohoda mezi EU a Ukrajinou o zóně volného obchodu.

Ukrajinská média ji už předem označovala za přelomovou. »Kvůli tomu jsme museli udělat Majdan, abychom mohli svobodně obchodovat s EU,« prohlašoval prezident Petro Porošenko. Po měsíci se bývalý zástupce šéfa prezidentské aministrativy Juryj Kosjuk vyjádřil, že »celá zóna svobodného obchodu je podvod na Ukrajinu«. Kosjuk přitom patří k největším ukrajinským podnikatelům v agrárním sektoru. Ztráta východních trhů Už k 1. lednu Ukrajina přišla o východní trhy, Rusko a další státy celní unie odebraly Ukrajině celní výhody, jimž se do té doby těšila. Krok byl ze strany Moskvy logický - uzavřela kanál, kterým by do Ruska mohlo proudit bezcelní zboží z Unie i z Ukrajiny. Mimochodem Kyjev tím přišel o obchod v hodnotě téměř pět miliard dolarů ročně. Porošenko se vloni v prosinci obrátil na Brusel, žádal peněžní kompenzaci za »ruskou nepřátelskou akci«. Unie odpověděla jediným slovem: NE! Takže zbývaly naděje, že se ukrajinskému zboží otevře západní hranice. Otevřela, ale jedním směrem. Na 70 % zboží z EU nyní nepodléhá clu. Konkrétně se jedná o největší vývozní položky průmyslovou produkci a potraviny. Zbylých 30% představují méně významné položky, například hnojiva a obuv, které se budou liberalizovat za tři nebo pět let. Vývoz vaty a ořechů Ukrajina sice tvrdí, že se jí podařilo dohodnout podobné podmínky, ale Kosjuk tvrdě kritizuje podstatnou věc, o níž oficiální Kyjev vůbec nemluví. Kvóty. Ukrajinské zboží je sice osvobozeno od cla, ale jen do určitého množství, na každé zboží je uvalena kvóta, ve většině případů ve výši asi měsíčního objemu vývozu. Vše další už zatěžují cla jako v minulosti. Takže ukrajinský vývoz do zemí EU propadl o 35 %, dařilo se jen exportu ořechů, výrobků ze slámy a vaty. Nadějně vypadal vývoz medu, než v něm čeští kontroloři objevili penicilin... Jednosměrka Kosjuk pracoval u Porošenka vloni od července do prosince, letos se vrátil ke svému »impériu«, tedy k řadě pekáren a drůbežáren. Hlavní část svého bohatství, Forbes ho odhaduje na 1,1 miliardy dolarů, získal obchodem s kuřecím masem. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky si nebral servítky, už 17. ledna prohlásil: »Jde o jednosměrku, sem se vozí, tam ne.« Později přidal výrok: »Máme co dělat s podvodem na Ukrajinu.« Podnikatel prohlásil, že Ukrajina ročně vyrobí 1,2 milionu tun kuřecího masa. Bezcelní kvóta poskytnutá Unií činí 16 000 tun chlazeného a 20 000 tun mraženého masa. Na zbytek masa stále platí clo ve výši 1000 eur za tunu. Maso se clem je v EU prakticky neprodejné. Kdo s čím zachází... Ke Kosjukovi se přidali další podnikatelé, ztráty ruského trhu a přivřené dveře Unie je rozčarovaly. Přitom kvóty budou platit pět až deset let. Co si počne ukrajinský průmysl a agrární sektor po tu dobu, není jasné. Podle politologa Viktora Medvedčuka letos ztráty mohou dosáhnout několik miliard dolarů a nejspíš se ještě prohloubí. Nejde jen o kvóty, ale také o certifikaci. Do EU nesmí zahraniční zboží bez certifikace, bez uznání potřebné kvality, což je proces, který se může táhnout až pět let a musí se hradit, přičemž kyjevská vláda nemá peníze a Brusel nic platit nebude... Foto popis| Ani po majdanském puči se tahle milá ukrajinská babička zlepšení životní úrovně nedočká. Brusel hodil Kyjev přes palubu – i když mu Porošenkova vláda podlézala sebevíc! Inu, byznys je byznys. A v kapitalismu dvojnásob... (rj) Foto autor| FOTO – ČTK/AP

Rodinné stříbro. Garantované Bruselem 5.2.2016

Haló noviny str. 9 Téma Jan STERN Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Evropská unie má spoustu chyb. Ale jedna věc je na ní pěkná – snaha chránit kulturní a průmyslové dědictví. U potravin kupříkladu uděluje tři druhy ochranných známek: Chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručená specialita (TSG). První dvě zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. Česká republika, jako země s bohatou kulturou a rozvinutým potravinářským průmyslem, je při získávání těchto ochranných známek mimořádně úspěšná. Můžeme se hlásit již k více jak třiceti druhům takových potravin. Není od věci si připomenout, co vlastně patří do tohoto Bruselem posvěceného rodinného stříbra, už proto, že některé položky nejsou pro českého spotřebitele zdaleka běžně známé. Chráněné označení původu Žatecký chmel – jemný poloraný aromatický chmel pěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti, který je díky svým výjimečným vlastnostem používán pivovary na celém světě. Může tak být označen pouze Žatecký poloraný červeňák vypěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti. Pěstování jemného aromatického chmele má v České republice tisíciletou tradici. Pohořelický kapr - kapr chovaný na jižní Moravě. Vyznačuje se výbornými růstovými schopnostmi a jatečnou výtěžností minimálně 58 %. Té je dosaženo velmi dobrou zmasilostí ryby, vysokohřbetostí a malou hlavou. Živé ryby se vyznačují vitalitou, odolností a výborným zdravotním stavem. Svalovina pevné konzistence má růžovou barvu, čerstvou rybí vůni a jemnou typickou rybí chuť. Nošovické kysané zelí – vyrábí se z hlávkového zelí mléčným kvašením. Hlávkové zelí je pěstováno v obcích Nižní Lhoty, Nošovice, Dobrá a Pazderná. Výrobek je výjimečný svou chutí a barvou. Základní surovina – bílé zelí – se pěstuje v podhůří Beskyd, v oblasti s tradičně středně dlouhým létem, výraznými celoročními srážkami, mírně chladným a vlhkým klimatem a v hlinité půdě. Právě tyto podmínky dávají surovině osobitou chuť a barvu. Český kmín – jeden z nejkvalitnějších kmínů v Evropě. Vysoký obsah silic, díky kterému se koření využívá ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu mastí a léků, odlišuje český kmín od ostatních druhů nejvíce. Chamomilla bohemica - unikátní odrůda heřmánku pravého, který je pěstován výhradně v oblastech Čech. Podnebí a půda Čech spolu s tradičními způsoby pěstování zaručují vysokou kvalitu. Tento druh heřmánku obsahuje mnoho účinných látek a k jeho jedinečným vlastnostem patří vyšší množství silice i vyšší obsah chamazulenu, jenž má silný protizánětlivý účinek. Všestarská cibule - pěstuje se ve Všestarech a dalších jedenácti obcích na Královéhradecku. Musí mít žlutozlatou slupku (nikoli hnědou) a bílou až nazelenalou barvu dužiny. Je velmi bohatá na železo (přibližně o 25 % více než obvyklé druhy) a především na vitamin B3 (přibližně dvojnásobné množství než u obvyklých druhů). Historie velkoplošného pěstování Všestarské cibule začalo v roce 1964 z podnětu vedení tehdejšího družstva, s přihlédnutím k vysoké úrodnosti zdejší půdy a plně vyhovující nadmořské výšce. Chráněné zeměpisné označení Českobudějovické pivo, Budějovický měšťanský var a Budějovické pivo -první zeměpisná označení, která si ČR zajistila už v přístupové dohodě s Evropskou unií. Budějovické pivo má unikátní způsob výroby. Voda se čerpá výlučně z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů a zasahují až do třetihorního podloží Českobudějovické pánve. Slad může pocházet pouze z ječmene vypěstovaného v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy a pochází výhradně ze tří českých odrůd sladovnického ječmene. Chmel se používá jen žatecký. Ke kvašení se smí užít jen kmen kvasinek spodního kvašení (Saccharomyces pastorianus). Štramberské uši - cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, který se tradičně peče v moravském městě Štramberku a v okolí. Podle místní legendy se původ cukrovinky váže k tatarskému tažení v roce 1241, kdy si nepřátelské vojsko rozložilo tábor na úpatí blízkého kopce Kotouč. Podle pověsti místní obyvatelé po noční bouři prokopali hráz rybníka a ležení vytopili. Když voda opadla, našli prý na místě vaky s nasolenýma lidskýma ušima, které Tataři utínali křesťanům a posílali svému chánovi. Na památku se každoročně začalo péct cukroví slazené medem a ochucené tajnou směsí koření. Karlovarský suchar - tradiční pečivo, které je často součástí dietních jídelníčků. Má typickou a nezaměnitelnou chuť, protože součástí těsta je karlovarská vřídelní voda. Suchar se vyrábí tři dny za velkého podílu ruční práce. Hořické trubičky - cukrovinka pojmenovaná podle města Hořice v Podkrkonoší. Je ručně stočená ze dvou tenkých křehkých upečených oplatek, potřených rozpuštěným máslem se včelím medem a

prosypaných pikantním sypán í m . Plní se speciálními krémy či šlehačkou a vyrábí se též v máčené a polomáčené formě s čokoládovou polevou. Podle legendy recept na výrobu trubiček v tuzemsku zanechal raněný osobní kuchař císaře Napoleona při návratu z tažení v Rusku roku 1812 jako odměnu za své ošetřování. Lomnické suchary - cukrářský výrobek pojmenovaný podle Lomnice nad Popelkou. Pravděpodobně prvním výrobcem těchto sucharů byl pekař Antonín Kynčl, vytvořil je někdy před rokem 1800. Základem je sucharové těsto ochucené směsí koření, do kterého se mohou přidávat lískové ořechy, mandle nebo arašídy. Dobře vykynuté těsto se vyválí na dlouhé šišky, které se pečou v pecích s vlhčeným pečicím prostorem. Zvláčnělé šišky se krájí na krajíčky, které se obalují v moučkovém cukru a poté se suší v peci. Třeboňský kapr - nejznámější produkt třeboňského rybníkářství, které se může pochlubit historií chovu kaprů sahající až do 14. století. Vysoká kvalita třeboňského kapra je dána především chovem v čistém prostředí Třeboňské pánve a používáním tradičních technologií chovu ryb, založených na přirozené rybniční potravě. Pardubický perník - sladké pečivo tmavě hnědé barvy, jehož původní receptura se skládala z medu, mouky a pepře. Současný recept je tajen. Výroba perníku v Pardubicích začala již v 15. století. Cech perníkářů existoval již v době Viléma z Pernštejna. Chodské pivo – ne tak známý, ale odborníky velmi ceněný druh piva, k jehož výrobním specifikům patří používání vody s mimořádně nízkou mineralizací danou geologickou situací na Chodsku. Pro chmelení Chodského piva se používají výlučně české aromatické chmelové odrůdy (Žatecký poloraný červeňák, Sládek) a hořké odrůdy chmele (např. Premiant). České pivo – pivo vyrobené na území ČR. Slad světlého typu použitý na várku piva musí být z 80 % vyroben ze schválených odrůd jarního dvouřadého ječmene a minimálně 50 % z celkového sypání sladu musí pocházet z ječmene vypěstovaného z těchto odrůd na vymezeném teritoriálním území. Minimální podíl českého hlávkového chmele schválených odrůd pěstovaného v žatecké, úštěcké nebo tršické oblasti musí tvořit u světlého ležáku nejméně 30 %, u ostatních skupin minimálně 15 %. K výrobě musí být použita měkká či středně tvrdá voda z místních zdrojů a kmeny kvasinek tzv. spodního kvašení. Znojemské pivo – takřka zapomenutý druh unikátního piva, k jehož výrobě se používala voda z přírodního zdroje s nízkým obsahem dusičnanů a příznivou tvrdostí. K výrobě byl dále používán slad ze sladovny v Hodonicích a chmel dodávaný ze žatecké oblasti. Výsledkem bylo lehčí pivo s nízkou hodnotou využitelné energie. Mariánskolázeňské oplatky – cukrovinka podobná známějším karlovarským oplatkám. Legenda praví, že vznikly v premonstrátském klášteře v Teplé, když si místní pekař, při nedostatku jiných surovin, vzal tamní hostie, posypal je oříšky a cukrem, a nabídl je premonstrátům. Jistější je, že průmyslovou výrobu oplatek v roce 1856 rozjel Karel Reitenberger. Ten byl však synovcem opata z kláštera v Teplé Karla Kašpara Reitenbergera, takže jakési racionální jádro legenda mít může. Brněnské pivo, Starobrněnské pivo – specifický brněnský druh piva. Právo vařit pivo udělil Brnu Král Václav I. roku 1243. Pivovar při klášteru cisterciaček – takřečený starobrněnský - existuje od roku 1325. Výroba se omezuje na okres Brno-venkov. Březnický ležák - pivo mírně až středně prokvašené, které se vyznačuje jemnou, avšak výrazně hořkou chutí, silnou plností, plnou zlatavou barvou, vysokou řízností s čistým chmelovým aromatem bez cizích příchutí. Obsah alkoholu je 11,00–12,99 %. Výroba se omezuje na obec Březnice ve Středních Čechách. Černá Hora - pivo vyráběné ve stejnojmenném pivovaru v Černé Hoře na Blanensku. Pivo se v Černé Hoře vaří od roku 1298. Třináct tradičních piv se nazývá: Tas, Sklepní, Páter - i nefiltrovaný, Kern, Ležák, Granát, Velen, Borůvka, Forman světlý, Forman polotmavý a Matouš. Jihočeská Niva a Jihočeská Zlatá Niva – kravský sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Původně byl napodobeninou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Kdysi zrál ve skalních štolách, ale nyní se pro tyto účely využívají moderní nadzemní sklepy. Olomoucké tvarůžky - moravský zrající sýr, který se vyrábí z odtučněného mléka. Výroba se tradičně soustředila do regionu Haná, a to již od 15. století. Označení »olomoucké tvarůžky« vzniklo díky trhům v Olomouci, kde se tvarůžky prodávaly. Dnes je s výrobou olomouckých tvarůžků spojeno především město Loštice, kde tvarůžky vyrábí od roku 1876 firma A. W. Výrobu v Lošticích zahájil Josef Wessels se svým synem Aloisem v roce 1876. Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky - druh sladkého pokrmu, který se vyrábí ze dvou křupavých oplatek, mezi nimiž se nachází sladké sypání. Oplatky byly vyráběny již někdy v 18. století. Z této doby pocházejí první zdokumentované formy na jejich pečení, ale o původu tohoto pokrmu není mnoho známo. Od roku 1856 dochází ke vzniku prvních průmyslových oplatkáren, které zahájily

masovou výrobu oplatek. Trojhránky jsou vyráběny z kulatých Karlovarských oplatek spékaných různými prosypy. Vrství se do počtu osmi kusů, jsou spojeny kakaovou nebo čokoládovou náplní a posléze děleny na řezačkách do finálního tvaru na osm kusů. Chelčicko-lhenické ovoce – jablka, třešně, višně, švestky a rybíz z chelčicko–lhenické oblasti. Vyniká přirozeně vyváženým poměrem mezi cukry a kyselinami, jenž je způsoben hlavně rozdílem mezi denními a nočními teplotami v době zrání a také ranními mlhami v oblasti pěstování. Tento ideální poměr pak tvoří takzvané čisté tóny ovoce. Valašský frgál - druh sladkého pečiva tradičně vyráběný na Valašsku. Na rozdíl od většiny koláčů má frgál obvykle průměr kolem 30 cm, je vyroben z kynutého těsta a je posypán sladkou drobenkou. Pro frgál je typické, že na jeden koláč se používá jen jeden druh náplně - různé náplně se nikdy nekombinují. Dříve se pekly také slané druhy frgálů s náplní z kysaného zelí nebo řepy, ty už se v současnosti příliš nevyskytují. První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826. Zaručená tradiční specialita Špekáčky - druh uzeniny připravovaný z jemně kutrované směsi vepřového a hovězího masa s vložkou z uzeného špeku, která dala výrobku název. Pravý špekáček by se měl skládat z 50 % hovězího zadního masa z mladých kusů, z 20 % vepřového výřezu bez kůže a 30 % na kostičky nakrájeného špeku a měl by být kořeněn česnekem, pepřem, případně i trochou muškátového oříšku. Špekáček se poprvé objevil na Jubilejní zemské výstavě v Praze roku 1891. Spišské párky - druh párků, které pocházejí ze slovenského městečka Spišské Podhradí, kde se vyráběly od počátku 20. století. Dělaly se z hovězího a vepřového masa a jejich specifikum byly zvláštní sladké a pálivé papriky. Tuto značku sdílí ČR se Slovenskem. Lovecký salám - fermentovaný a tepelně neopracovaný masný výrobek. Při výrobě se používá též uzení studeným kouřem. Charakteristický je plochý hranatý tvar, který usnadňuje sušení. Vyrábět se začal na počátku 20. století, receptura byla standardizována roku 1955. Liptovský salám – masný výrobek s jemným homogenním vzhledem na řezu výrobku. Na výrobu se používá hovězí maso s obsahem tuku do 10 % a hovězí maso s obsahem tuku do 30 %, vepřové maso s obsahem tuku do 10 %, vepřový výřez – vepřové maso s obsahem tuku maximálně do 50 %. I tuto značku sdílí ČR se Slovenskem. Foto popis| Olomoucké tvarůžky Foto popis| Heřmánek pravý Foto popis| Valašský frgál Foto popis| Štramberské uši Foto autor| FOTO - wikipedia

Palmový olej by měli zakázat! 6.2.2016

Haló noviny str. 1 Titulní strana (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevidí zdravotní problém v konzumaci palmového oleje. Používání palmového oleje ale považuje za problém etický kvůli ničení deštných pralesů. »Jsem ráda, že pan ministr Jurečka po tom tlaku vůči používání palmového oleje, který jsme začali my, KSČM, to vzal jako nosné téma na tiskovou konferenci,« řekla včera Haló novinám europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), stínová ministryně životního prostředí. »Palmový olej není přímo zdraví škodlivý, ale z hlediska životního prostředí je velmi špatný. Jsme svědky kácení statisíců hektarů deštných pralesů nejen v Indonésii, ale i v Jižní Americe a jinde, aby tam mohly vznikat palmové plantáže. Myslím, že jsme natolik civilizovaná společnost, že takhle ničit životní prostředí nechceme, že si uvědomujeme, co to pro nás může znamenat do budoucna. Díky mé iniciativě bude v EP zhruba za měsíc obrovské slyšení na toto téma. Přijedou zástupci z Indonésie, ale i z EU i z jiných částí světa, jichž se to týká. Pevně věřím, že se

pokusíme najít nějakou iniciativu přímo Evropského parlamentu, kterou bychom výrobce donutili, aby palmový olej nepoužívali. Je to natolik závažný problém, že si toto téma beru za své a budu se snažit, aby to neskončilo pouze slyšením, ale konkrétními kroky, které výrobcům používání palmového oleje zakážou.« Na celkové spotřebě rostlinných olejů pro potravinářské využití v EU27 se palmový olej podílí 21,3 %, zatímco slunečnicový je zastoupen pouze 15,4 %, ačkoli se slunečnice v Evropě běžně pěstuje, na rozdíl od tropické palmy olejné. Z řepky pochází 39,16 % potravinářských olejů v členských státech EU27. Palmový olej obsahuje velké množství vitamínu E, přírodních karotenů a nasycených mastných kyselin, jež jsou spojovány se vznikem aterosklerózy. Množství těchto kyselin je dokonce vyšší než ve vepřovém sádle. Těžko se mu vyhnout Podle odhadů tento olej obsahují nejméně dvě třetiny průmyslově vyráběných potravin, které denně sníme. Palmový olej se totiž v posledních třiceti letech stal jedním z nejpoužívanějších produktů rostlinné výroby. Potravinářské firmy musejí značit výrobky s palmovým olejem od roku 2014. Do Česka se vloni dovezlo 16 000 tun palmového oleje. Podle ministra se palmový olej objevuje hlavně v margarínech. Dodejme, že téměř není dortíku, sušenky či tyčinky bez palmového oleje. Především se to týká trvanlivých výrobků. »Používá se nejenom v potravinářství, ale i v kosmetice a pro výrobu biopaliv,« dodala ředitelka ministerského odboru bezpečnosti potravin Jitka Götzová. Podle ní všichni velcí výrobci v Česku používají palmový olej z produkce, která je certifikovaná. Tedy jde o olej, který nesmí pocházet z původních pralesních oblastí nebo oblastí s vysokou chráněnou hodnotou. Někteří výrobci od palmového oleje přecházejí k jiným rostlinným olejům. Konečná: Díky mé iniciativě bude v EP zhruba za měsíc slyšení na toto téma. Foto popis|

Zakázat rituální porážky? 6.2.2016

Haló noviny str. 2 Z domova (ku) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákaz veškerých rituálních porážek je cílem novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. Poslanci hnutí Úsvit navrhují zakázat v ČR nejen halál, a také košer, ale i další rituální porážky, aby nedocházelo k diskriminaci na základě náboženství. »Použít k porážce zvířat zvláštní metody stanovené náboženskými obřady se zakazuje,« říká stručná novela. Už vydaná povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností podle novely pozbudou platnosti po uplynutí dvou měsíců od nabytí účinnosti novely. »Rozhodně tento návrh podrobíme diskusi, především diskusi věcné, odborné se Státní veterinární správou. Především na zemědělském výboru a na podvýboru pro potravinářství a živočišnou výrobu tak, aby pak závěrečné rozhodnutí o hlasování bylo věcně správně nikoli pouze ideologicky podbarvené,« reagoval pro Haló noviny místopředseda zemědělského výboru sněmovny, stínový ministr zemědělství KSČM Pavel Kováčik. Nicméně kvitoval, že norma nezakazuje třeba jen jeden způsob porážky, že se netýká jen halál, ale i košer a všech rituálních porážek. V současné době umožňuje halál porážky zákon na ochranu zvířat proti týrání. »Přikázaným způsobem halál porážky je dhabíhah, při kterém musí být zvíře podříznuto monoteistou, přičemž však řada islámských učenců zpochybňuje monoteistický status křesťanství, za recitace modlitby bez předchozího omráčení, aby tu modlitbu slyšelo. Při podříznutí musí zůstat nervový systém zvířete nepoškozen, jinak by zvíře zemřelo, aniž by vykrvácelo. Dále při podříznutí hrdla tělo přirozeně reaguje tím, že se pokouší uzavřít ránu a enormním poklesem krevního tlaku, takže krvácení trvá mnohem déle, než by tak bylo bez tohoto procesu. Výsledkem je, že zvíře při plném vědomí někdy umírá i několik minut,« odůvodňují předkladatelé svou

iniciativu. Jako další důvod pro zákaz uvádějí, že halál porážky jsou certifikované. Za certifikaci se platí poplatek, který je často příjmem islámských teroristů. Zmiňují rovněž, že tyto porážky jsou hygienicky nevyhovující, během krvácení zvířete může dojít ke kontaminaci masa žaludečním a střevním obsahem zvířete. Ministerstvo zemědělství podle předkladatelů z neznámého důvodu pojem »rituální« porážka odmítá. Podle odpovědi ministerstva zemědělství na poslaneckou interpelaci byla loni povolena halál porážka 10 420 ks ovcí, 1630 ks skotu a 352 500 ks drůbeže. Dále byla povolena košer porážka 500 ks skutu, 500 ks ovcí a 17 400 ks drůbeže.

Vypěstuj si vlastní červy 6.2.2016

Haló noviny str. 8 Ze zahraničí (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Koho by napadlo pěstovat si vlastní červy v kuchyni a pak je sníst? Asi nikoho, kromě dvou mladých Rakušanek, jež chtějí zachránit svět s přístrojem, který samy vynalezly a který umožňuje vyrábět si doma tyto »ekologické« proteiny. Přístroj v bílé barvě a s propracovaným designem, který pojmenovaly Stolní úl, může týdně vyrobit až půl kilogramu moučných červů, které můžete konzumovat smažené nebo si z nich udělat mouku. Červi v podobě larvy se umístí do horní části přístroje, kde rostou a rozmnožují se. Jakmile dosáhnou velikosti tří centimetrů, proklouznou automaticky do dolní zásuvky, odkud se odeberou. »Pak je dáte do ledničky a můžete je jíst jako každé jiné maso, vařené, smažené, v hamburgeru nebo v omáčce na těstoviny,« vysvětluje pětadvacetiletá Katharina Ungerová, která přístroj vymyslela spolu s osmadvacetiletou Julií Kaisingerovou. Obě mladé ženy, které přesídlily do Číny, aby tam dohlížely na výrobu svých přístrojů, jich prodaly už 200 kusů, každý za 459 eur (asi 12 400 Kč). Podporuje je Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která v tom vidí příspěvek ke světové potravinové bezpečnosti. Hmyz denně pojídají více než dvě miliardy lidí, zejména pak v Asii, Africe a v Jižní Americe. V Evropě mívali červy v oblibě ve starověkém Řecku a Římě: například Aristoteles se ve svých spisech přiznává, že mu velice chutnaly larvy cikád. Entomofagie, tedy pojídání hmyzu, je nyní v Evropě a Severní Americe opět na vzestupu. Některá lahůdkářství a luxusní restaurace nabízejí červy sušené či smažené, ale i jiné pochoutky z hmyzu. Nikdo však až dosud nepomyslel na to, že by si mohl vyrábět červy doma v kuchyni, zdůrazňuje Ungerová. »Vyrostla jsem na farmě, kde byla produkce potravy pro domácí spotřebu naprosto běžná. Když jsem přišla do města, zajímalo mě, jak si ekologicky vyrábět zdravé potraviny,« citovala ji agentura AFP. Mouční červi se živí organickým odpadem, takže by se díky nim snížilo množství odpadků, které domácnost produkuje. Ale podle Kathariny Ungerové nabízejí především velmi ekologickou alternativu masa. »Ve srovnání se stejným množstvím hovězího vyžaduje produkce červů jen čtvrtinu potravy a deset procent plochy, « poznamenává mladá žena. Zdůrazňuje přitom, že mouční červi obsahují stejně proteinů jako hovězí maso, ale více vitaminu B12 než vejce a více vlákniny než brokolice. Tyto vlastnosti neunikly FAO, která ve zprávě z roku 2013 zdůraznila »obrovský potenciál« hmyzu jako potraviny, a to nejen pro lidi, ale potenciálně i pro dobytek. Mnozí lidé však teprve musí překonat odpor proti chovu a pojídání masitých červů. »Prvním krokem je zapomenout, že jíte hmyz. Pak si uvědomíte, že to není tak špatné,« píše gastronomická kritička Alexandra Pallová, jejíž blog má v Rakousku mnoho příznivců. Při degustaci řeckého salátu s červy, masových kuliček s červy a čokoládového koláče s červy expertka konstatovala, že »chuť není nijak zvláštní a podobá se ořechům nebo houbám«. »V budoucnu budou hmyz jíst všichni, nebo téměř všichni. Už dnes lidé v průměru snědí půl kilogramu hmyzu ročně, aniž to vědí - ať už v čokoládě nebo v ovocném džusu,« tvrdí Julie Kaisingerová.

Hodonínský deník

Klobásy ochutnávali až do rána 8.2.2016

Hodonínský deník str. 3 Hodonínsko (rod) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Žarošice – Uzeniny v sobotu provoněly Žarošice. Sto padesát návštěvníků na tradičním koštu klobásek ochutnávalo celkem dvaasedmdesát vzorků. Rozdělené byly do dvou skupin – od živnostníků a od amatérů. Porota u každé vyhodnotila šampiona. Klobásy na soutěž přišly z celé České republiky. „Vzorky pocházejí z Chomutova, z Ústí nad Labem, z Jihlavy i Hodonína a nejbližšího okolí. Klobásy jsou převážně vepřové, ale jsou tady i ty z kanců, králíků či hovězí,“ řekl ředitel soutěže Valdemar Sedláček, který se soutěže zúčastnil jako amatérský výrobce. Nabídl pochoutky s ovčím a vepřovým masem. V šest hodin večer začalo vyhlašování šampionů. V kategorii domácích výrobců vyhrály klobásy z Duban od lahůdkářství Šlepr s šestatřiceti body. Z Hodonínska se nejlépe umístil na pátém místě Jiří Krist z Ratíškovic se čtyřiatřiceti body. Ze živnostníků dopadlo nejlépe zemědělské družstvo Rostěnice, kterému hodnotitelé přisoudili šestatřicet a půl bodu. Poslední vzorky zmizely ve dvě ráno. Fotogalerie na http://www.hodoninskydenik.cz Foto popis| Region| Jižní Morava

Hospodářské noviny Číňané nabízejí za Syngentu rekordních 43 miliard dolarů 4.2.2016

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy Václav Lavička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Státní čínské firmy pokračují v razantním tažení Evropou. Společnost ChemChina oznámila, že za 43 miliard dolarů, v přepočtu zhruba bilion korun, převezme švýcarskou firmu Syngenta, jednoho z hlavních výrobců agrochemikálií a osiv. Historicky jde o vůbec největší čínskou akvizici v zahraničí. Čína, usilující o vyšší míru potravinové soběstačnosti, získá přístup ke špičkové technologii nejen pro výrobu chemických přípravků na ochranu rostlin, ale i pro šlechtění osiva a sadby. Zvýší podíl na globálním trhu s agrochemikáliemi a bude moci využívat rozsáhlou distribuční síť švýcarské firmy. ChemChina za každou akcii Syngenty nabídla v přepočtu 465 dolarů (11 500 korun). Zavázala se rovněž, že švýcarský koncern bude mít „privilegovaný“ přístup na rozsáhlý čínský trh. „Čínský partner předložil velice ambiciózní vizi. Přirozeně má velký zájem na tom, aby zabezpečil dostatek potravin pro půldruhé miliardy obyvatel. Dospěl k závěru, že ke splnění tohoto úkolu vedou jenom moderní technologie,“ komentuje Michel Demaré, šéf představenstva Syngenty. Čína modernizuje zemědělství Pro Čínu, kde rychle stoupá podíl městského obyvatelstva a roste spotřeba masa i dalších potravin, představuje modernizace zemědělství zásadní úkol. Dohoda s firmou Syngenta by k jeho splnění měla významně přispět. „Pouhá desetina zemědělské půdy se v Číně obdělává efektivně. Dohoda se Švýcary není běžné převzetí. Vyjadřuje snahu čínské vlády řešit reálný problém – snížit závislost na dovozu potravin,“ vyjádřil se včera pro agenturu Reuters zdroj obeznámený s ohlášenou transakcí. Ale ještě není celá ruka v rukávě. „Stále máme možnost posoudit několik dalších nabídek na převzetí,“ sděluje John Ramsay, generální ředitel Syngenty. Ale ChemChina je favorit. Tím spíše, že se zavázala zaplatit tři miliardy dolarů v případě, že nebude schopna vyhovět požadavkům partnera. „Naše diskuse byla přátelská, vstřícná a konstruktivní,“ pochvaluje si šéf společnosti ChemChina Žen Ťien-sin. Číňané souhlasí s tím, aby Syngenta měla i nadále sídlo v Basileji. Její strukturu ani topmanagement

v nejbližších letech měnit nehodlají. Na 28 tisíc zaměstnanců koncernu, jenž dosahuje ročního obratu 13,5 miliardy dolarů, se o svá místa strachovat nemusí. Alespoň v nejbližších letech. Není vše zlato, co se třpytí… Transakce však má také své zápory. Syngenta bude pod kontrolou státního podniku, který z Pekingu dirigují komunističtí funkcionáři. Z toho vyplývá riziko, že veřejnost již nebude o jeho hospodaření informována tak zevrubně jako dosud. Jinak řečeno, podnik může zmizet z investorského radaru. Čínský expert I Sun z poradenské firmy EY ale tvrdí, že takové obavy jsou zbytečné. „Ano, politika Číny je komunistická, avšak její obchodní praktiky kapitalistické,“ tvrdí v listu Neue Zürcher Zeitung. Ten ve svém komentáři poznamenává, že „čínský drak válcuje Evropu“. To, co se ještě před několika lety jevilo jako těžká exotika, se stalo běžnou realitou. Nejlepším „úlovkem“ firmy ChemChina v Evropě dosud byl italský výrobce pneumatik Pirelli. Nedávno pak koupila 12procentní podíl ženevského obchodníka s komoditami Mercuria nebo německou strojírenskou firmu Krauss-Maffei (v rámci konsorcia). Číňané mají s Evropou velké plány. Dokazuje to i poslední studie společnosti EY, podle které čínští investoři loni v Evropě uzavřeli 179 dohod o převzetí či kapitálové účasti, to je o 10 procent více než v roce 2014. Nejvíce čínského kapitálu nyní přitéká do Německa a Velké Británie. *** NEJVĚTŠÍ ČÍNSKÉ AKVIZICE VE SVĚTĚ Rok Kupovaná firma (země, odvětví či obor) Čínský kupec Hodnota (mld. USD) 2016 Syngenta (Švýcarsko, agrochemie) ChemChina 43 2012 Nexen (Kanada, ropa) CNOOC 18,2 2008 Rio Tinto, 12 % (Austrálie, důlní průmysl) Chinalco, Alcoa 14,3 2009 Addax Petroleum (Kanada, ropa) China Petrochemical 9 2015 Pirelli (Itálie, automob. průmysl) ChemChina 9 2015 Nanyang Bank (Hongkong, fin. služby) China Cinda 8,8 2010 Repsol, 40 % (Španělsko, ropa) China Petrochemical 7,1 2013 Smithfield Foods (USA, potravinářství) Shuanghui Internat. 7,1 2014 Xstrata Las Bambas (Peru, důlní průmysl) China Minmetals aj. 7 2013 SP, 60 % (Austrálie, elektroenergetika)* China State Grid 6,7 * Majetek společnosti Singapore Power v Austrálii Zdroj: Dealogic/The Wall Street Journal Dohodu v Basileji stvrdili Žen Ťien-sin, šéf ChemChina, a prezident Syngenty Michel Demaré. Foto autor| Foto: Reuters O autorovi| Václav Lavička, mailto:[email protected]

Řetězce a potravináři se znovu utkají o ceny a kvůli novele přepíší tisíce smluv 10.2.2016

Hospodářské noviny str. 13 Podniky a trhy Lucie Hrdličková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Přichází to v netypickou roční dobu. Potravinářské firmy si začínají podávat dveře u velkých obchodníků – čeká je vyjednávání o cenách potravin a podpis nových smluv. Běžně tento proces obě strany zaměstnává od listopadu do konce roku. Důvodem, proč se teď potkávají k jednání znovu, je v lednu schválená novela zákona o významné tržní síle, která vstoupí v platnost na začátku března.

Ta přináší významné změny v obchodování a fakturování za zboží. Nově ukládá obchodníkům, aby svým partnerům garantovali podmínky, ceny i slevy dopředu na celé smluvní období, většinou na celý rok. Cílem novely je zlepšit pozici dodavatelů při vyjednávání s nadnárodními řetězci i domácími nákupními aliancemi a sítěmi, jejichž obrat přesahuje pět miliard ročně. „Obchodní praxe byla dosud jiná,“ upozorňuje Jaroslav Hroza, advokát a partner advokátní kanceláře CHS partners. Obě strany většinou uzavíraly na další rok rámcové dohody o takzvaných fakturačních cenách zboží. Obchodníci pak v průběhu roku uplatňovali u dodavatele různé množstevní slevy, slevy za vlastní dopravu či za propagaci jeho výrobků u již dříve vyúčtovaných obchodů. Ty ve finále spěly k tomu, že dodavatel postupně slevil až desítky procent z původní nasmlouvané částky. Zákon teď takové slevy podle Hrozy omezuje. Nově musí být předem zakotveny ve smlouvě a zapsány rovnou ve faktuře za zboží. Ve smlouvě musí také přímo jasně zaznít případný poplatek, který má dodavatel zaplatit řetězci za propagaci či marketing. Jak se to promítne do cen potravin na pultech, je nejisté. Výsledek se projeví zřejmě až po třech měsících, které budou mít řetězce a dodavatelé od března na to, aby se potkali při jednání a upravili smlouvy. Například řetězec Kaufland, který byl v minulosti jako jediný trestán za zneužití svého významného postavení na trhu, tvrdí, že opatření vše prodraží. „Roste obava, že dodavatelé budou požadovat nárůst takzvaných čistých cen,“ uvedl mluvčí řetězce Michael Šperl. Oslovení právníci zastávají názor, že obchodníci budou mít automaticky snahu stlačit ceny od dodavatelů rovnou na nejnižší úroveň. Toho se obávají i někteří menší dodavatelé, kteří by podle svých slov mohli vlivem snížení cen přijít o úvěry od bank. Kvůli citlivosti situace ale nechtějí být jmenováni. Velcí potravináři ale od novely dramatické změny nečekají. „Našemu oboru to lepší vyjednávací pozici nepřinese,“ uvedl šéf pekáren United Bakeries Ivan Flek. Řetězcům právní úpravy způsobují neplánované náklady do současného finančního roku. Úpravu smluv, kterých jsou až tisíce, podle svých slov jejich právní oddělení sama nezvládají. Najímají si proto externí právníky včetně těch největších advokátních kanceláří, jako je Havel, Holásek & Partners. „Tak velký objem změn v požadovaném termínu bychom neměli šanci zvládnout,“ uvedla Lucie Borovičková, mluvčí řetězce Billa, který musí předělat zhruba tisíc smluv s dodavateli včetně smluv pro vlastní značky. Podle Borovičkové se náklady Billy s tím spojené pohybují v řádu statisíců korun. Není to navíc poprvé v posledních letech, kdy obchodníci museli zasahovat kvůli nové legislativě do svého účetnictví. Řetězce upravovaly smlouvy s dodavateli naposledy například před dvěma lety s novým občanským zákoníkem. Chování velkých obchodníků dozoruje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten loni neudělil v této oblasti žádnou pravomocnou sankci. Teď by ale mohl řešit více stížností, protože novela nově říká, že na „nátlak“ obchodníka lze upozornit i po jedné negativní zkušenosti. Dosud byla v zákoně podmínka, že dodavatel takovou zkušenost musel zažívat opakovaně. *** 5 mld. Kč Když řetězec či nákupní aliance více firem dosahuje tohoto ročního obratu, má podle zákona významnou tržní sílu. Ta mu může být v očích zákona výhodou při nákupu potravin. ZÁKON O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE V Česku začal platit v roce 2010 a postupně se zpřísňoval. Původní myšlenkou bylo chránit dodavatele před velkými nadnárodními řetězci, dnes dopadá i na menší tuzemské sítě typu Coop či Hruška. V zahraničí existuje podobný zákon na Slovensku či v Maďarsku, v západní Evropě nikoliv. Zákon upravuje pouze vztahy, které se týkají odběru a prodeje potravin tak, jak je definuje předpis EU. Vedle úpravy cenových podmínek novela nově dává dodavateli možnost stěžovat si u ÚOHS při jediném podezření, že řetězec vůči němu zneužil své silné pozice. Dříve byla v zákoně zmíněna takzvaná „soustavnost“. Obchodníkům za porušení zákona hrozí pokuta ve výši až 10 procent z obratu řetězce, nebo dokonce z obratu jeho zahraniční matky. Foto popis| Jediný s pokutou Jako jediný zatím dostal v roce 2013 pokutu za zneužití významné tržní síly Kaufland. Pozdní platby faktur ho stály 22 milionů korun.

Foto autor| Foto: ČTK O autorovi| Lucie Hrdličková, mailto:[email protected]

chytrazena.cz 6 největších mýtů v krmení psů 3.2.2016

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 3. 02. 2016 / Zvířátka Češi patří k největším milovníkům domácích zvířat v Evropě. Skoro každá druhá domácnost u nás má kočku nebo psa. I když patříme k velkým pejskařům, tak často nemáme jasno v základních stravovacích zvyklostech psů. Například spousta chovatelů si stále myslí, že je nejlepší krmit psa pouze 1x denně a že krmení vepřovým masem je pro psa nevhodné. Přinášíme vám souhrn těch nejčastějších „stravovacích mýtů“. 1. Psi nesmí jíst vepřové maso Velmi frekventovaný mýtus většiny pejskařů je tabu v podávání vepřového masa psovi. Přitom dříve se vepřové maso používalo ke krmení celkem často. Ano, z určitého hlediska není vepřové ideální pro všechny psy. Je tučné, proto pro psy seniory nebo psy s nadváhou není příliš vhodné. V rozumné míře je ale ideální pro psy s velkou fyzickou zátěží, kteří potřebují dodat energii. 2. Pes má jíst jednou denně Častá pověra je, že kromě štěňat, která samozřejmě musíme krmit několikrát za den, je dobré dávat dospělým psům krmení pouze jednou denně. Samozřejmě záleží na tom, jak máte pejska naučeného. Z hlediska dobrého zažívání, a předcházení tzv. torzi (přetočení) žaludku, je ale ideální krmnou dávku rozdělit na dvě – ranní a večerní. 3. Psovi, který žere omítku, chybí vápník Psi i štěňata často žerou nebo olizují omítku. Jejich chovatelé si pak mnohdy myslí, že to musí být špatnou stravou a nedostatkem vápníku. Pak rychle mění granule nebo přidávají vitamíny a minerály do krmiva. V kvalitních krmivech ale bývá vápníku dostatek. Psi tuto činnost dělají většinou z nudy. Pořiďte jim dostatek hraček na kousání. Může se to dít i z důvodu „pálení žáhy“ a pes se tak snaží zmírnit překyselení žaludku. 4. Domácí strava je lepší než kupovaná Tímto heslem se řídí mnoho pejskařů a psům vyváří stejně jako svým dětem. Je to nejen finančně náročné, ale zabere to i mnoho času. Navíc je to i trochu zbytečné, protože odpovídající granule obsahují vyvážené množství vitamínů a minerálů, které pes potřebuje. Dnes mají granule velmi kvalitní složení s velkým množstvím masa. Pokud již psovi chcete přilepšit například kostí, tak mu nedávejte vařené, ale syrové. Vařené kosti mohou snadno uvíznout v tlamě nebo žaludku. Ideální jsou masité kosti z hovězího. 5. Pes potřebuje rozmanitý jídelníček jako člověk Častou a velmi zažitou stravovací pověrou je také, že zvířata, především pak psi, potřebuji pestrý jídelníček. To ale často způsobí, že jsou v jídle více vybíraví a chybí jím určitý řád. Důležitá je kompletní a vyvážená strava. Více než na pestrost dbejte na kvalitní složení granulí, konkrétní typ ale vyměňujte jednou za 3-4 měsíce, abyste předešli možným alergickým reakcím. Nemusíte měnit konkrétní značku, stačí pouze obměnit recepturu výrobce. Např. kuřecí za hovězí.

6. Pes je alergický na granule Velký a nesmírně rozšířený mýtus je, že psí alergie vznikají z granulí jako takových. Lidé se velmi často mylně domnívají, že psi mají alergii na granule jako celek. Ve skutečnosti se ale jedná o alergii na určitou složku, která je v granulích obsažená. Statistka ukazuje, že touto alergii trpí každý sedmý pes. Projevuje se svěděním, padáním srsti a citlivějším zažíváním. Důležité je také vědět, že alergie se někdy mohou objevit i do dvou let od konzumace nevhodných granulí. Zdroj, foto: Krmiva Pučálka

URL| http://www.chytrazena.cz/rodina/zvirat...-nejvetsich-mytu-vkrmeni-psu-34022.html

Jihlavský deník UZENÉ MASO DOPLNILO PIVO I KOVÁRNA VONÍCÍ KOUŘEM 8.2.2016

Jihlavský deník str. 2 Zpravodajství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Foto popis| VŠECHNO UZENÉ. Na uzené (nejenom) maso a také na masopustní veselí byla zaměřena víkendová akce v turistickém centru Eden v Bystřici nad Pernštejnem na Žďársku. Součástí programu byla například řeznická a uzenářská škola, kuchařská show, ale i soutěž jedlíků, kteří se neohroženě pustili do kilogramu ovaru. V Edenu nechyběly řemeslné trhy, prodej uzenářských specialit, masopustní průvod, program pro nejmenší či posezení u speciálního uzeného piva z edenského minipivovaru za doprovodu cimbálové muziky. Kdyby náhodou kouř z udíren nestačil, návštěvníci mohli zavítat také do kovárny sledovat práci kováře, případně si pod jeho dohledem zkusit vyrobit nějakou drobnost na památku. Foto autor| Foto: Deník/Lenka Mašová Region| Vysočina

Katka ČÍČU krmte SPRÁVNĚ 4.2.2016

Katka str. 38 Ze světa zvířat Zuzana Heralová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na kočičích miláčcích se při krmení kolikrát dopouštíme nevědomých chyb. Mají za následek nejen zdravotní, ale i výchovné problémy. Kočky procházejí během svého života rozdílnými fázemi. Jinou stravu musí dostávat kotě, dospělá kočka, březí nebo kojící samice. Potřeba minerálních látek a vitaminů se u ní postupem času mění, krmivo by se proto mělo přizpůsobovat a tím zajistit, že kočka bude v dobré kondici. * O vhodné skladbě jídelníčku se poraďte s veterinářem nebo pracovníkem zverimexu. Pokud jde o správnou výživu, snažte se dodržovat tyto zásady: STOP zbytečnému rozmazlování! Kočky bývají hodně mlsné. Na rozpoznání chuti mají až 500 chuťových pohárků. Je proto důležité již od kočičího věku jim nepodstrojovat, ale již od mládí je zvykat na granule bez zbytečných pamlsků. „Může se to zdát na první pohled kruté, ale kočka se tak naučí v dospělosti neloudit a nebude v jídle tolik vybíravá. Vzpomínám na rozmazlenou sousedovic kočku, která nechtěla jíst ani den starou

šunku,“ říká Martin Pučálka, odborník na výživu psů a koček. ŽÁDNÉ psí konzervy! Mnozí majitelé psů a koček žijících pod jednou střechou dávají kočkám – kvůli praktičnosti a snaze ušetřit – psí granule či konzervy. Psi ale ke svému zdravému životu nepotřebují tolik bílkovin jako kočky. V kočičí stravě je přibližně o 20 % více bílkovin než v krmivu pro psa a to je již velký rozdíl. DŮLEŽITÁ je pravidelnost! Kočku je lepší krmit několikrát denně. Na rozdíl od psa, kdy z výchovných důvodů není dobré nechávat misku dlouho prázdnou, u kočky to nevadí klidně celou noc. Je to zvíře, které je zvyklé chodit lovit v noci. Ideální jsou 2–3 porce denně v pravidelných intervalech. Kočka je schopná ke své misce přijít za den i dvacetkrát, Jídlo si umí sama dobře rozvrhnout. Neznamená to však, že když má kočka prázdnou misku, má hlad. Překrmované kočky tloustnou, což neprospívá ani jejich zdraví, ani jejich vzhledu. * *** VYVARUJTE SE CHYB! * Pamatujte, že kočku není možné krmit tím, co jíte vy. Zbytky od stolu jsou špatné, spoustu potravin nedokáže zvíře strávit. Příkladem nevhodné stravy jsou drůbeží kosti, kterými se může kočka zadusit. Časté krmení játry může způsobit onemocnění obratlů, syrové rybí maso zase obsahuje látku, jež ničí vitamin B, proto ho podávejte pouze po tepelné úpravě. Syrové vepřové maso, uzeniny a sladkosti jsou pro kočku naprosto nevhodné. SYROVÉ MASO nechte před podáváním pár dní v mrazničce. Foto autor| Foto: Fotolia (1) a archiv O autorovi| Připravila: Zuzana Heralová

kurzy.cz ČR - maloobchod v prosinci rostl o 0,6% resp. o 5,5% meziročně 4.2.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy vzrostly v prosinci reálně meziměsíčně o 0,6 %. Meziročně se tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní zvýšily o 5,5 %, bez očištění o 6,7 %. Za celý rok 2015 tržby v maloobchodě meziročně vzrostly o.. Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy vzrostly v prosinci reálně meziměsíčně o 0,6 %. Meziročně se tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní zvýšily o 5,5 %, bez očištění o 6,7 %. Za celý rok 2015 tržby v maloobchodě meziročně vzrostly o 5,9 %, což byl nejvyšší růst od roku 2008. V maloobchodě kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) se sezónně očištěné tržby zvýšily v prosinci reálně meziměsíčně o 0,6 %. Tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně vzrostly o 5,5 %, neočištěné se zvýšily o 6,7 % (v prosinci 2015 bylo o jeden pracovní den více než v prosinci 2014). Neočištěné tržby za prodej pohonných hmot vzrostly meziročně o 12,5 %, za prodej nepotravinářského zboží o 6,5 % a potravin o 5,5 %. Stejně jako v předchozích měsících nejvíce rostly tržby za zboží prodávané přes internet nebo

prostřednictvím zásilkové služby (o 16,7 %). Zvýšení tržeb vykázaly všechny sortimentní skupiny specializovaných nepotravinářských prodejen, a to s farmaceutickým, zdravotnickým a kosmetickým zbožím (o 7,0 %), s výrobky pro domácnost (o 5,8 %), s oděvy a obuví (o 5,3 %), s počítačovým a komunikačním zařízením (o 3,8 %) a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 2,0 %). Na růstu tržeb v maloobchodě se podílel rovněž zvýšený prodej potravin v nespecializovaných i specializovaných prodejnách (o 5,6 %, resp. o 3,6 %). Cenový deflátor (CZ-NACE 47) ke stejnému období předcházejícího roku (bez vlivu DPH) činil 97,5 % a byl ovlivněn zejména nižšími cenami pohonných hmot, potravin a počítačového a komunikačního zařízení. Naopak ceny vzrostly v prodejnách s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci, s oděvy a obuví a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. Sezónně očištěné tržby za prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45) vzrostly reálně meziměsíčně o 0,2 % a očištěné o kalendářní vlivy se zvýšily meziročně o 10,8 %. Neočištěné tržby se zvýšily meziročně o 14,3 %, přitom za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) vzrostly o 15,7 %, za opravy motorových vozidel o 9,5 %. Mezinárodní srovnání vývoje maloobchodních tržeb v zemích EU je k dispozici na: (http://ec.europa.eu/eurostat/web/short...s-statistics/publications/news-releases). Za celé 4. čtvrtletí 2015 se tržby v maloobchodě (CZ-NACE 47) zvýšily reálně meziročně o 6,4 % (ve 4. čtvrtletí 2015 bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o jeden pracovní den více). Tržby za pohonné hmoty vzrostly o 10,6 %, za nepotravinářské zboží o 7,1 % a za potraviny o 4,1 %. V motoristickém segmentu (CZ-NACE 45) se tržby zvýšily o 12,7 %, v tom za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) vzrostly o 13,6 % a za opravy motorových vozidel o 9,0 %.

Vývoj v roce 2015 Za celý rok 2015 v maloobchodě kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) vzrostly tržby reálně meziročně o 5,9 %, přičemž ve všech měsících roku 2015 tržby překročily úroveň srovnatelného období 2014. Prodej pohonných hmot se celoročně zvýšil o 8,0 %. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly o 6,8 %, za potraviny o 3,9 %. Nejvyšší růst zaznamenaly tržby za zboží prodávané přes internet či prostřednictvím zásilkové služby (o 19,7 %). Ve specializovaných prodejnách nepotravinářského zboží se tržby zvýšily za počítačová a komunikační zařízení (o 10,0 %), za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 8,1 %), za výrobky pro domácnost (o 5,9 %), za farmaceutické, zdravotnické a kosmetické zboží (o 5,6 %) a za oděvy a obuv (o 1,8 %). Průměrný cenový deflátor za rok 2015 činil 97,6 %. V motoristickém segmentu (CZ-NACE 45) se tržby reálně meziročně zvýšily o 11,5 %, v tom za prodej motorových vozidel o 12,3 % a za opravy motorových vozidel o 8,3 %.

Poznámky: Data za měsíc prosinec 2015 jsou předběžná; definitivní údaje za všechny měsíce roku 2015 budou známy nejpozději v červnu 2016. Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Marie Boušková, tel. 274052935, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Jana Gotvaldová, tel. 274052691, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: přímé zjišťování ČSÚ SP1-12 Termín ukončení sběru dat: 27. 1. 2016

Termín ukončení zpracování: 1. 2. 2016 Navazující výstupy: Bazické a meziroční indexy od roku 2000, resp. od r. 2001 jsou k dispozici v časových řadách (https://www.czso.cz/csu/czso/mesicni_i...chod_pohostinstvi_ubytovani_casove_rady). Termín zveřejnění další RI: 14. 3. 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/394416-cr-m...sinci-rostl-o-0-6-resp-o-5-5-mezirocne/

Lidové noviny V Bystřici oslaví uzený masopust 5.2.2016

Lidové noviny str. 1 Příloha - LN+

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM Ve znamení uzenářských a zabijačkových specialit se letos ponese masopustní veselice v centru Eden v Bystřici nad Pernštejnem. Uzený masopust se uskuteční o víkendu 6. a 7. února. Vybraní uzenáři představí na akci své uzené, klobásy, šunky, zabijačkové speciality a další dobroty. Kromě masitých pokrmů se příchozí dočkají doprovodného programu, který ocení zejména děti a gurmáni. Díky řezníkům návštěvníci zjistí, jak správně porcovat maso a zpracovat celého čuníka, jak maso nakládat a na jakém dřevě nejlépe udit. Nebude chybět ani kuchařská show. Masopust v centru Eden Centrum Eden, Bystřice nad Pernštejnem 6. a 7. února KRAJ VYSOČINA Foto popis| Vůně uzeného masa doprovodí masopust v Bystřici Foto autor| FOTO TOMÁŠ FRAIT

Rybáři vědce neposlouchají 6.2.2016

Lidové noviny str. 8 Příloha - Orientace/Věda MARTIN RYCHLÍK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V mořích se ztrácí pestrost. Druhy vymírají. A například velmi chutný tuňák modroploutvý už je na seznamu ohrožených druhů. Nová studie z časopisu Marine Policy dokládá, že ani státy Evropské unie se neřídí vědeckými doporučeními, kolik ryb je bezpečné a hlavně udržitelné lovit. Je to maso. Rybí jatka. Místo, kde se každé ráno (krom nedělí) válejí stovky mrtvých těl po podlaze: tokijský rybí trh Cukidži. Zmražená těla obřích tuňáků se tu dražila celá léta a draží se dodnes. O ty nejlepší kousky ryb – zvané po japonsku maguro – se licituje od časného rána. Dodavatelé a restauratéři si vybírají, jaké rudé fláky prodají klientům. Existují totiž specialisté, kteří z naříznuté ocasní části určí kvalitu i tučnost masa ještě před aukcí. Na zemi jsou vedle sebe vyrovnány stovky stále cennějších (a dražších) zmrzlých tuňáků. Jako bomby s plynem. Mezi nimi kmitají muži s háky, nabodávají rybí torza a tahají je po mokré podlaze.

Šup na vozíky – a karmínové maso se po rozporcování pilami a metrovými noži vydává za tokijskými strávníky. Den co den, týden co týden, měsíc co měsíc... A nejde jen o ohrožené tuňáky modroploutvé čili obecné, jichž se v Japonsku zkonzumuje asi osmdesát procent světové produkce. Denně se tu prodá přes 2000 tun potravin a více než 400 druhů mořských potvor z celého světa: od sardinek, chobotniček, sépií přes makrely, sledě, lososy až po ježky uni a kaviár. Nikde jinde nezískáte lepší představu o vytěžování oceánů nežli zde, na největším rybím trhu světa. Funguje od roku 1923a měl by se v listopadu po dlouhých letech debat přestěhovat z Cukidži na jiné místo – kvůli olympiádě 2020. Evropa už taky ráda suši Tuňák je asi nejznámějším případem nadměrně lovené ryby. Během pár dekád se z běžného makrelovitého druhu stal ohroženou spécií, varují vědci. Až příliš chutné maso na suši, v němž našli po Japoncích zálibu i Američané a Evropané, jej možná bude stát holou existenci. Druh thunnus thynnus, který žije v Atlantiku i Středozemním moři, se již leckde ocitl na pokraji vyhubení. Od roku 2011 je evidován na červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). „Populace těchto ryb se snížila nejméně o 51 procent za poslední tři své generace, což je zhruba 39 let,“ uvádí organizace. Důvodem rapidního snižování globálních stavů je „masivní přelovení“, jak doložily několikeré vědecké studie, pod nimiž jsou podepsáni četní ekologové a biologové – od Fromentina přes Majkowského až po MacKenzieho. Rekordní výlov těchto tuňáků činil 52 785 tun v roce 1996, ale další údaje už nejsou příliš spolehlivé, neboť rybáři i státy zkreslují vylovené počty ryb a nerespektují expertní doporučení. Upozorňuje na to nejnovější studie, jež právě vyšla v časopise Marine Policy. „Mezi lety 2001 a 2015 byly v Evropské unii hodnoty celkového povoleného výlovu překračovány v průměru o dvacet procent oproti vědeckým doporučením,“ píše kolektiv, vedený Griffinem Carpenterema Bethan O’Learyovou, z University of York. Vědci porovnávali unijní kvóty s tím, co daným zemím doporučuje Mezinárodní rada pro výzkum moře (ICES), aby byla zajištěna udržitelnost a přežití rybích populací. A je to značný rozdíl. V celkovém výlovu vedou Dánové, kteří o sedmnáct procent překračují daná vědecká doporučení. Druzí jsou ve vylovených tunách Britové, kteří překračují „rozumnou“ míru o pětinu. Vyjádřeno procentuálně jsou ale největšími hříšníky Španělé, kteří ve svých vodách nadloví onu bezpečnou míru o 37 procent. Stejně se chová i Portugalsko. „Kvóty členských států pro rybolov by měly být vyjednávány transparentněji, nikoliv za zavřenými dveřmi a s větším ohledem na udržitelnost,“ píší vědci, kteří upozorňují, že ani představitelé Evropské komise nedají na doporučení předních mořských biologů a ichtyologů. Varování za varováním Není to zdaleka ojedinělý případ. Loni v červnu zveřejnil prestižní časopis Science zprávu, která varuje před vymřením více než devadesáti druhů živočichů v okolních mořích Evropy. Neohroženější jsou prý žraloci a rejnoci. Důvod? Opět nadměrný lov. Evropské rybářství patří k nejefektivnějším na světě, zaměstnává na pět milionů lidí a má roční obrat zhruba 500 miliard eur (13,5 bilionu korun), shrnuje magazín. Hejna jsou ohrožována znečištěním vod, pobřežní výstavbou i těžbou ropy, leč hlavní hrozbou je stále rybolov. Výzkumníci proto prověřili aktuální stav asi 1200 druhů ryb, které žijí ve Středozemním, Černém, Baltském a Severním moři, potažmo v příevropské části Atlantského oceánu. Ač některým druhům zavedené kvóty mírně pomohly – například tresce a zmíněnému tuňákovi –, další ryby jako losos, kambala či platýsi si prý zaslouží o dost větší ohledy. Vyhynutí sice hrozí nejméně devadesáti druhům, ale situace může být ještě horší. Vědci totiž nemají dostatek informací a dat k přesné analýze pětiny druhů žijících v evropských slaných vodách. „Bojím se, že i část z nich je v ohrožení. Nemáme ale vodítka k určení toho, jak je která populace početná: jestli se zmenšuje, o kolik procent... Prostě nevíme,“ říká profesor Rainer Froese, mořský ekolog z Helmholtzova střediska pro oceánský výzkum v německém Kielu. Na některé ryby, respektive paryby se ani žádné kvóty nevztahují. Hlavní obětí v okolí starého kontinentu je tak žralok modravý. Stále bývá komerčně loven, přestože na seznamu IUCN je již veden jako „téměř ohrožený“. Největším evropským vývozcem žraločího masa a ploutví, po nichž panuje dosti iracionální poptávka (hlavně v Číně), je španělské království, jež si může lovit, jak chce. To by se ale mělo změnit. Nová evropská politika počítá s tím, že na všechny komerčně lovené mořské

tvory budou do roku 2020 postupně zavedeny přesné kvóty. To kapitán Caboto l. P. 1497... Ryby v současnosti dodávají lidem celého světa pětinu živočišných proteinů. Je to strava zdravá a pestrá. Ovšem pestrá čím dál méně. Zato lidí přibývá. Jak moc se situace změnila, naznačí jediná zpráva z historického lodního deníku. Když se roku 1497 plavil mořeplavec Giovanni Caboto kolem kanadského Newfoundlandu, poznamenal si, že hejna tresek byla tak velká a hustá, až zabraňovala lodi v plavbě, a dokonce ji zastavila! A dnes? Jen od roku 1950 údajně vyhynulo přes sedm procent druhů mořských živočichů. Druhovým vyčerpáním jsou v kanadských vodách ohroženy kupříkladu treska obecná, tmavá a skvrnitá, losos atlantský, rejnok mnoho skvrnný, huňáček severní či – opět – tuňák obecný. Už v roce 2006 vydala čtrnáctka ekologů a ekonomů studii v Science, která varovala, že nezmění-li se lidský přístup, nebude kvůli znečištění, infekcím, hluku a „přerybaření“ kolem roku 2050 co k chytání. Vytratí se biodiverzita. „Skutečně vidíme na samé dno. Může to trvat jen jediný lidský život. Pakliže něco nezměníme, naše děti již spatří svět bez plodů moře,“ řekl deníku The Washington Post hlavní autor Boris Worm, jenž s kolegy čtyři roky analyzoval světové rybí populace. Tempo, jímž kolabují lovené druhy, se zrychluje. „Je to jako mít stále sešlápnutý plynový pedál. Stále akcelerujete,“ doplnil tehdy Worm. S odpovědností do budoucna Jen některé části světa vzaly varování vážně. Evropa se snaží, ale na expertní doporučení slyší stále málo. Třeba v úžině Kattegat, mezi Dánskem a Švédskem, se loví tresek třikrát více, než státům doporučila Mezinárodní rada pro výzkum moře. Přísnější limity doporučují vědci i na lov tresky a kambal v Keltském moři, více času na obnovu svých populací by potřebovali hejkové, mořské štiky a další. Přestože zmíněná studie v Marine Policy hovoří o pětinovém překračování vědeckých doporučení, přináší i hrst pozitivních zpráv. Například tam, kde byly v roce 2001 překračovány hodnoty o 33 procent, kleslo v roce 2015 přelovení na sedm procent. Trend je zjevný. Rybářství je pochopitelně velké politikum a byznys. Politici, nejen ti unijní, jsou pod tlakem zájmových skupin, zaměstnavatelů, lobbistů, korporací i celých států, které profitují z rybolovu. Studie za studií ovšem ukazují, že dlouhodobě prosperovat mohou jen tehdy, když najdou rovnováhu s mořskými zdroji. „Příliš nízké kvóty by přinesly sociální a ekonomické dopady na tento zranitelný sektor i občany, kteří v něm pracují. Je přirozené, že politici chtějí chránit pracovní místa a udržet lidem živobytí. To ale chtějí vědci a ochránci přírody rovněž. Myslí ovšem do budoucnosti. Koneckonců: právě udržitelný rybolov nabízí bezpečnější výhledy nežli každoroční dojednávání riskantních politických kšeftů za zavřenými dveřmi,“ komentoval závažné téma časopis Nature. *** Nadměrný rybolov v Evropě Dánsko a Velká Británie nejvíce překračují v absolutních počtech doporučení, která dávají zemím vědci a Mezinárodní rada pro výzkum moře (ICES). Jde o průměrné hodnoty z let 2001 až 2015. Dánsko 17 % Británie 20 % Francie 18 % Švédsko 18 % Nizozemsko 26 % Španělsko 37 % Irsko 24 % Německo 22 % Polsko 14 %

Finsko 10 % Lotyšsko 14 % Estonsko 12 % Portugalsko 37 % Litva 14 % Belgie 16 % Skutečně vidíme na samé dno. Může to trvat jen jediný lidský život. Jestliže něco nezměníme, naše děti již spatří svět bez plodů moře. Boris Worm Přelovené ryby světa * Loni v září World Wildlife Fund (WWF) oznámil, že mezi lety 1970 a 2010 klesly na světě počty makrelovitých ryb (včetně makrel a různých druhů tuňáků) o neuvěřitelných 74 procent. * Jedním z rybolovem nejohroženějších druhů je tuňák modroploutvý čili obecný. Do Japonska, kde se prodává i na největším rybím trhu světa Cukidži (na snímcích), míří asi 80 procent planetární produkce. Téměř ohroženi jsou již také tuňáci žlutoploutví, kteří žijí nikoliv v Atlantském, ale v Tichém a Indickém oceánu. * V Evropě je z 1200 zkoumaných druhů ryb ohroženo vyhynutím přes 90 druhů, uvedl loni časopis Science. * Například přelovením žraloků zmizelo z moří asi 80 procent dřívějších stavů, což ovlivňuje celé ekosystémy. * Aktuální vědecká studie z časopisu Marine Policy ukazuje, které země Evropské unie a jak nedodržují vědecká doporučení daná Mezinárodní radou pro výzkum moře (ICES). Také Unií přiřazené kvóty jsou totiž nadměrné. Pramen: Griffin Carpenter et al. in Marine Policy 2016 Foto autor| FOTO: MARTIN RYCHLÍK, LN // KOLÁŽ ŠIMON / LN O autorovi| MARTIN RYCHLÍK, redaktor LN

Sebevzdělávací roboti už přišli Lidové noviny str. 13 Česká pozice LUKÁŠ KŘÍŽ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.2.2016

zpět Postupy a přínosy umělé inteligence přestaly být zábavou pro privilegované, mohou oslovit i masy, a proto je firmy rozvíjejí Nastává éra umělé inteligence. Roboty, kteří jsou jí vybaveni, a chytré počítačové systémy, vlajkonoše čtvrté průmyslové revoluce, nemusí lidstvo považovat za hrozbu. Mělo by jen včas zareagovat na jejich příchod transformací sociálních a ekonomických vztahů. V současnosti aplikace umělé inteligence zjednodušují práci s velkými objemy informací, transakcí a uživatelů a využívají je například firmy Spotify, Netflix nebo Amazon při obsluze svých klientů. Tématu čtvrté průmyslové revoluce se média věnují přibližně rok. K jejímu rostoucímu věhlasu přispělo i Světové ekonomické fórum (WEF). Letos v lednu vedle vlastního davoského zasedání vydalo zprávu The Future of Jobs (Budoucnost práce). Experti předpokládají, že do čtyř let připraví čtvrtá průmyslová revoluce o práci více než sedm milionů lidí. Nahradí je stroje a ve větší míře počítačové programy. Dvě třetiny zrušených pracovních míst připadají podle predikce na takzvané bílé límečky neboli kancelářské síly. Ty bývaly v předchozích průmyslových revolucích většinou ušetřeny. Zjednodušeně řečeno, rolníci se transformovali v dělníky, dělníci posléze v úředníky. Kam ale přesunout potenciálně nepotřebné administrativní síly všeho druhu? Řeč není jen o intelektuálně nenáročných profesích, ale i o postech s poměrně vysokými požadavky na kvalifikaci. Stroje, jež je nahradí, totiž vykazují větší či menší schopnost učit se a rozhodovat. Dříve byly spíše jen rychlé a přesné.

Technologická změna Čtvrtá průmyslová revoluce, některými komentátory označovaná jako robotická, dá zároveň vzniknout omezenému počtu nových postů–má jít o zhruba dva miliony. Ty budou většinou úzce souviset s obory počítačových věd, matematiky a inženýrství. Mrak nejistoty se ale objevil také nad řadou profesí úzce spojených s informačními technologiemi. Pokud stroje dokážou nahradit finanční, obsahové, reklamní analytiky nebo novináře, zvládnou stejný úkol i v informačních architekturách. Analogicky lze odvodit, že programování nebo testování aplikací už lidskou sílu v mnoha situacích a v poměrně blízkém časovém horizontu rovněž nemusí potřebovat. Profese takzvaných datových vědců a inženýrů sice dnes patří k velmi žádaným a respondenti studie WEF je považují za velmi cenné aktivum, ale minimálně v některých oborech si odbudou pionýrskou práci, kterou následně, a dost možná nedobrovolně, předají strojům. Co se vlastně v technologické oblasti změnilo? Zpráva Světového ekonomického fóra hovoří o vzájemném propojení a provázání dříve samostatných oblastí vědy. K nim patří například umělá inteligence (Artificial Intelligence, AI), strojové učení, robotika, nanotechnologie, trojrozměrný tisk, genetika a biotechnologie. V současnosti se tyto obory vzájemně prolínají a akcelerují nejen vlastní rozvoj, ale mnohem rychleji i generují prakticky použitelné výsledky, nebo aspoň velmi konkrétní vize nasazení. Situace ale nemusí být natolik dramatická už jen proto, že sedm zrušených milionů pracovních míst celosvětově nepředstavuje nijak veliké číslo. Autoři zprávy WEF mají za to, že se spíše změní nabídka a náplň pracovních pozic. Do pěti let budou redefinovány kvalifikační požadavky pro zhruba třetinu profesí. Část z nich se zjednoduší a usnadní, což experti považují za pozitivní krok. Objeví se rovněž požadavky na schopnosti, které dnes buď neexistují, nebo jim není přikládán velký význam. Radovat by se v tomto směru mohly generace mladších lidí, které vyrostly s prstem na klávesnici nebo dotykové obrazovce. Dnes hojně preferované a vyzdvihované technické schopnosti díky robotické revoluci mírně ztratí na významu, rozhodně v oblasti zajištění běžného provozu. Ke slovu se opět dostanou měkké dovednosti, především komunikace, přesvědčování, spolupráce nebo učení druhých. V této oblasti si humanitní obory opět najdou část svých dost možná ztracených perspektiv. Superinteligence Obecně lze umělou inteligenci definovat jako schopnost inteligentního chování stroje nebo programu. Poněkud úžeji lze hovořit o strojích, které umějí myslet a neomezují se pouze na přeměnu dat v informace. Generují znalosti, jež rozšiřují lidské možnosti rozhodování, případně zařízením v jakékoli podobě umožňují zcela nezávislé chování. Podobně zjednodušené vysvětlení umělé inteligence používá ve svých populárně-vědeckých pracích Nick Bostrom, profesor Oxfordské univerzity a autor knihy Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies (Superinteligence. Cesty, hrozby, strategie). Někdy může být náročné odlišit umělou inteligenci a chytrý kód nebo zařízení. Marketingová terminologie tímto přívlastkem opatřila nejeden předmět denní potřeby. Rozdíl spočívá v tom, že umělá inteligence představuje technologii, jež se umí sama učit, případně může být vzdělávána. Díky tomu se průběžně zdokonaluje a v jistých ohledech přibližuje člověku. V současnosti již ve světě funguje řada aplikací umělé inteligence. Jak podotýká Bostrom, zatím jde převážně o jednoúčelové systémy, jež člověka překonávají především rychlostí a schopností pracovat s obrovskými objemy dat. Za příklad dává systém vyhledávání na internetu firmy Google. Jde o kontinuálně se zlepšující mechanismus, jenž zvládá protřídit, kategorizovat a provázat miliony vyhledávání denně a nabídnout uživatelům „lepší“ výsledky. Připsání uvozovek naznačuje, že uživatelé s výstupy nemusejí být vždy spokojeni. A zatímco v internetovém byznysu podobný empirický nedostatek v podstatě nikoho neohrožuje, v jiných odvětvích by mohl mít fatální důsledky. Google svým vyhledávačem ovšem obsluhuje obrovské množství jednotlivců a jejich značně těkavých dotazů. Průběžně se zdokonaluje a v logice reklamního byznysu zlepšuje. Profesor Bostrom v jednom ze svých popularizačních rozhovorů naznačuje, že existuje velmi široká škála oborů, v nichž by se raná umělá inteligence potýkala s podstatně nižší variabilitou proměnných a dosahovala tak výrazně lepších výsledků. Tentokrát na přidání uvozovek nedošlo. Efektivnější rozhodování Nasazení umělé inteligence může výrazně a všestranně zefektivnit rozhodování téměř v každém oboru lidské činnosti. Její aktuální rozvoj sice bývá dáván do souvislosti s obrovskými nárůsty dat, ale

mnohem dříve se pravděpodobně masově prosadí v několika vybraných odvětvích s užším záběrem. Analytici poradenských firem v této souvislosti rozlišují uplatnění umělé inteligence pro obory s kvalifikovanými zaměstnanci (programátoři, inženýři), kvalifikovanými zprostředkovateli (farmaceuti, opraváři) a s kvalifikovanými uživateli (řidiči, zemědělci) – v závorkách jsou uvedeny pouze příklady profesí či rolí. Mnohým z nich už umělá inteligence v jednodušších i složitějších praktických případech pomáhá při rozhodování. Samostatnou kapitolu tématu umělé inteligence tvoří spřízněný obor robotiky. Sebevzdělávající se roboti fungují ve výrobě, dopravě, zdravotnictví nebo v domácnostech. Zatím jde většinou o stroje s omezeným účelem. Jsou ale rychlejší a přesnější než lidé, často vykazují nesrovnatelně nižší chybovost a jejich ceny se průběžně snižují. V současnosti se díky konceptu internetu věcí začínají propojovat, což dále rozšiřuje jejich intelektuální a operační záběr. První drony patřily spíše do kategorie vznášedel na dálkové ovládání. Dnes jde o stroje, které umějí plnit náročné úkoly i v neznámém prostředí, což znamená, že reagují na situace a vyhodnocují další postup. Majitelé robotických vysavačů před deseti lety obestavovali místnosti senzory a mechanickými překážkami. Dnes umějí špičkové modely chodit po schodech a vyhýbat se pohybujícím se objektům. V těchto případech však nemusí jít o aplikaci umělé inteligence. Poměrně nový koncept Umělá inteligence představuje i v dnešním světě poměrně nový koncept. Ještě před deseti lety by naplnění jeho vizí bylo posouváno do daleké budoucnosti. Ačkoli lze její náznaky a prvky najít v řeckých mýtech (obr Talos, automatony boha Hefaista), v novověku (golem) nebo ve vědeckofantastické literatuře 19. a 20. století (Frankenstein, R. U. R.), formálně byl její výzkum zahájen v roce 1956 na univerzitě Dartmouth College v americkém státě New Hampshire. Otcové zakladatelé byli ohledně nového oboru velmi optimističtí. Například americký počítačový vědec Herbert Simon (1916–2001) předpověděl, že stroje budou do 20 let schopné vykonávat jakoukoli lidskou práci. Dosahovaný pokrok ale nebyl natolik přesvědčivý, aby po necelých 20 letech americká a britská vláda podporu výzkumu umělé inteligence značně neomezily. Nastalo období zvané „zima umělé inteligence“. Změnu přístupu přinesl komerční úspěch takzvaných expertních systémů v 80. letech 20. století. Ty simulují znalosti a expertní schopnosti jednoho nebo několika lidských odborníků. USA mimo jiné obnovily výdaje na akademický výzkum také kvůli obavám z pokroku jiných zemí v oblasti umělé inteligence. Pokračování na straně 14 Sebevzdělávací roboti už přišli Dokončení ze strany 13 Navzdory tomu se opakovalo několik období „zim umělé inteligence“, kdy veřejné výdaje na výzkum značně poklesly. Řada komentátorů proměnlivý přístup vlád a firem k AI přisuzuje někdejším velkým a do značné míry nenaplněným vizím jejích novodobých zakladatelů. Od 90. let se obor rozvíjel paralelně s rostoucí dostupností výpočetní techniky a internetové konektivity. Vědci a inženýři si přestali klást velké cíle a zaměřili se na aplikaci teoretických poznatků AI ve specifických a funkčně omezených úlohách, například v logistice nebo kontrole kvality. Využívali cenově dostupný a stále výkonnější hardware a postupně zjišťovali problémy, jež je efektivnější řešit nejen automatizovaně, ale i s pomocí průběžného učení systémů. Velký zvrat pro umělou inteligenci přinesl rozvoj služeb internetu (zmíněné vyhledávání), mobilních zařízení (zejména digitální asistenti), cloudových služeb a konceptu Big Data (velkých dat). Nástroje, postupy a přínosy umělé inteligence přestaly být zábavou pro privilegované, mohou oslovit masy (podnikové i lidské), a tudíž jejich rozvoj získal všeobecnou podporu zainteresovaných firem. Současné komerční nasazení prvků umělé inteligence doprovází jev, jejž oboroví komentátoři nazývají „paradoxním efektem AI“. Laická veřejnost dle jejich mínění stále žije v historicky daném očekávání, že opravdová umělá inteligence dorazí v daleké budoucnosti. Dnes se proto její dílčí aplikace označují pojmy „skutečně chytrý program“ nebo „chytré zařízení“. A téměř všichni čekáme, že nám AI v daleké budoucnosti vyrazí dech. Vhodná konstelace

Zmíněný rozvoj mobilních zařízení, velkých dat, internetových a cloudových služeb a dnes všude zmiňovaného internetu věcí postupně vytvořil a stále vytváří vhodné podmínky pro rozvoj inteligentních řešení, jež by narůstající masy transakcí, dat, informací a propojení zvládaly nejen zpracovávat, ale i spravovat. Samoučící se systémy představují v podstatě jediné dnes viditelné východisko. Další výhodu v rozvoji AI tvoří nedávné pokroky v paralelním zpracování dat nebo v neuronových sítích. Díky nim mají aplikace umělé inteligence k dispozici mnohem vyšší kapacity výpočetní síly než dříve a nové algoritmy pro takzvané hluboké učení. Tímto termínem se označuje zhruba deset let stará disciplína strojového učení, jež operuje s vysokou mírou abstrakce nad zdrojovými daty, mnoha procesními vrstvami v komplexních strukturách a nelineární transformací. Manoj Saxena, exmanažer společnosti IBM, vedle technologického pokroku řadí k významným faktorům rozvoje AI rostoucí ekonomickou dostupnost moderních prostředků a služeb ICT. Argumentuje především vysokou mírou adopce cloud computingu. Díky němu se dříve finančně nedostupná řešení stala dosažitelná i pro menší podniky. Síťový efekt by tedy mohl akcelerovat zájem o aplikace umělé inteligence v masovém měřítku. Stejně jako v případě každé přínosné technologie budou z jejího nasazení nejvíce těžit ti první, pionýři. A Saxena nejspíše ví, o čem mluví, neboť se umělou inteligencí zabýval v několika firmách a v IBM vedl divizi Watson Solutions. Jde o superpočítač, jenž se v roce 2011 proslavil vítězstvím v kvízové soutěži Jeopardy. Nyní jeho technologie tvoří v IBM základ takzvaného kognitivního byznysu. Pronikání do hlavního proudu V současnosti se aplikace AI nejvíce objevují v datově náročných oblastech. Zjednodušují práci s velkými objemy informací, transakcí a uživatelů. Využívají je například firmy Spotify, Netflix nebo Amazon při obsluze svých zákazníků, uživatelů a návštěvníků. Účel nasazení AI je v těchto službách jasný. Zvýšit zájem zákazníků prostřednictvím co možná nejvyšší míry přizpůsobení relevantních nabídek. A očekávané i skutečné zvyšování tržeb nedoprovází enormní zvýšení nákladů na obsluhu klientely. Chytré algoritmy představují základ mnoha dalších internetových služeb. Například jde o systémy zaměřené na automatické dražby reklamního prostoru, jako jsou Rocket Fuel, The Rubicon Project či Criterio. Velké uplatnění v uplynulých letech našla umělá inteligence i v investování a burzovních obchodech. Příslušné algoritmy se v této oblasti rychle vyvíjejí a zdokonalují. Výhoda investičních systémů spočívá v jejich užším zaměření a dostupnosti historických dat. Běžní smrtelníci si mohou aplikace AI vyzkoušet ve svých chytrých mobilních telefonech. Jejich označení je, jak bylo naznačeno, poněkud zavádějící. Historicky reflektuje pouze přítomnost otevřeného operačního systému, v němž si uživatel může poměrně libovolně měnit funkcionality v podobě aplikací. Před několika lety se v nich ale objevily nástroje, jež na AI sázejí jednoznačně. Jde o slavné digitální asistenty, například Siri, Cortana, Alexa nebo Now. Jejich výskyt se ovšem neomezuje pouze na mobilní telefony. Digitální asistenti postupně získávají přehled o aktivitách svého uživatele a dokážou je aktivně predikovat. Při dnešním celodenním zapojení mobilního telefonu do života mnoha jedinců mají nástroje umělé inteligence dostatek impulzů pro průběžné sebezdokonalování. Textové ovládání je nahrazováno pohodlnějším hlasovým, reaktivní výsledky hledání ustupují do pozadí před preemptivními. Ty nereagují na impulz uživatele, podbízejí se samy. Ráno se například není třeba dívat z okna, asistent svého humanoida sám upozorní na potřebu deštníku. Podobných situací vzniká bezpočet a část z nich lze úspěšně zpeněžit. Například společnost Amazon si zažádala o patent na „anticipované zásilky“. Obchodník připraví zboží ještě před samotnou realizací nákupu. Vychází pouze ze znalosti chování zákazníka v prostředí internetového obchodu a nejspíše i z jeho dostupné digitální stopy. Od nástrojů k asistentům Nasazování robotů místo lidí se děje v řadě průmyslových oborů od druhé poloviny 20. století. Dlouhou dobu nešlo hovořit o robotické, ale spíše o automatizační revoluci. Změnu přináší rozvoj a zavádění umělé inteligence. Ta může představovat mozek robota, jeho fyzická schránka pak tělo ovládané pomocí AI. Obě entity mohou fungovat nezávisle. Z robota se ale v podobném případě stává „bezduchý“ stroj, automat. A umělá inteligence se zase nedokáže bezprostředně realizovat ve fyzickém světě. Tradiční průmysloví roboti postupně nahrazovali lidské síly v automatizovatelných provozech,

například při výrobě automobilů. Dnes na ně sázejí i výrobci spotřební elektroniky nebo potravin, tedy obory s dosud intenzivním zapojením lidské práce. Strojová síla se ale stává levnější než lidská, vytváří méně chyb a díky mnoha senzorům zaznamená případné nedostatky, jež by pracovníkům unikly. Své automatizačně-robotizační vize musela loni mírnit například společnost Foxconn, jeden z největších světových výrobců elektroniky a výpočetní techniky. Původní plán na více než dvoutřetinovou náhradu lidské síly roboty do pěti let snížila na třetinovou. Obor robotiky se z hlediska své finální produkce dlouhou dobu zaměřoval spíše na tvorbu nástrojů, často velmi pokročilých. Od svých prvopočátků ale měl mnohem větší ambice, jež se postupně začaly naplňovat prostřednictvím AI. Roboti jí vybavení se totiž dokážou obejít i bez lidských pokynů a kontroly. Zvládnou nezávislé jednání. V prvních etapách by podle Rodneyho Brookse, australského odborníka na robotiku, mohli nahradit lidskou sílu v běžných, jednoduchých a časově náročných činnostech, jako je úklid, třídění a likvidace odpadu nebo logistika. Dvě základní kategorie Organizace International Federation of Robotics (IFR) ve svých statistikách rozlišuje dvě kategorie robotů. První označuje za průmyslovou a druhou za servisní. Ve druhém případě jde o systémy poskytující různé služby. Nejspíše nepřekvapí, že nejvíce robotů ze servisní kategorie v současnosti odebírají bezpečnostní a obranné složky. Před třemi lety šlo o téměř deset tisíc kusů. Druhá pozice ve statistikách organizace IFR patří robotům na dojení. Ti úspěšně pronikli už i k nám. Třetí místo s výrazným odstupem, necelé dva tisíce kusů, obsadili roboti pro logistiku, čtvrté připadlo automatickým vozidlům pro průvodcovské služby. Střední a dolní příčky žebříčku prodejů servisních robotů obsazují typy, jež dle mnoha expertů čekají zářné zítřky. Průvodce v muzeích nahradí takzvaní PR roboti. Ti se mohou etablovat také v maloobchodě. V médiích se již objevily zmínky o medicínských robotech. Jejich roční odbyt se má podle IFR v následujících letech přiblížit dvěma tisícům. Velký potenciál si vlády zemí s rychle stárnoucí populací slibují od asistenčních robotů pro staré a handicapované lidi. Zdravotnictví a sociální péče tvoří největší odbytové segmenty pro kategorii „spolupracujících“ robotů. Ti jsou mimo jiné navrženi k efektivní interakci s člověkem. Rozumí konverzaci, dokážou zabránit kolizím, převezou těžké náklady včetně člověka. Japonská vláda v roce 2013 představila program podpory vývoje robotů pro sociální služby. Průkopníky se v této oblasti staly firmy Toyota a Panasonic. Za volantem Umělá inteligence se rychle uplatňuje v oborech, které patřily k atraktivním tržním segmentům i bez její přítomnosti. Jedním z příkladů jsou automobily. Jejich výrobci do nich průběžně integrují nejnovější technologické výdobytky a oba světy – automotive a ICT – se v mnoha ohledech přizpůsobují. Palubní počítač a zábavní systém ve vozidlech tvoří jen nejviditelnější prvky spolupráce. Současným tématem se staly takzvané propojené automobily. Díky dostupným senzorům, čipům a přenosovým technologiím si vozidla dokážou vyměňovat důležité informace, případně komunikovat s třetí stranou. Praktickou aplikaci letos schválil Evropský parlament. Nová vozidla od 31. března 2018 budou muset disponovat dlouhé roky diskutovaným systémem eCall. Jeho centrální jednotka v případě havárie vyhodnotí s pomocí dat z různých senzorů závažnost situace a informaci odešle na dispečink. Jeho pracovníci se s posádkou spojí, případně na místo hned vyšlou zásahové jednotky. Příznivci nařízení očekávají 10procentní snížení úmrtnosti při silničních nehodách. Namísto dnešních asistenčních programů a funkcí nastoupí jejich plná samořiditelnost. Raj Rajkumar, profesor na Carnegie Mellon University, očekává, že se to stane do roku 2020. Autonomní vozidla představují další evoluční fázi automobilismu, která navazuje na dnešní etapu propojených automobilů. Veškeré potřebné technologie podle Rajkumara lidstvo v podstatě již má. Jen je musí náležitě sestavit, otestovat a standardizovat. O průkopnících v oblasti autonomních vozů se není třeba šířit. Dnes k nim patří v podstatě všechny velké světové automobilky – a nejeden hráč technologického byznysu. Asi nejvíce mediální pozornosti poutají projekty firmy Google, jejíž samořiditelná auta se již v některých částech světa ve zkušebním režimu prohánějí. Odborníci si od autonomních vozidel v prvé řadě slibují zvýšení bezpečnosti provozu, a to i v situaci, kdy jeho další účastníci nebudou sedět v samořiditelném – a dodejme inteligentním– automobilu. Dalším prospěchem je nižší spotřeba paliv a energií v dopravě. Pro výrobce a prodejce je dobrou zprávou, že se samořiditelné vozy stanou dostupné i pro lidi, kteří nemohou sami řídit. Špatnou pak to, že může nastat snížení agregátní poptávky po automobilech.

Inteligentní systémy totiž dokážou využití automobilu optimalizovat a pro mnoho lidí, kteří si umějí vypočítat celkové náklady vlastnictví, se stane jejich koupě zbytečná. Služby sdílení automobilů díky autonomním vozům velmi pravděpodobně zažijí zlatý věk. Zákazníci si objednají přepravní prostředek, který k nim sám dorazí ve stanovený čas. Konec asymetrií Zrod a masový rozvoj internetu zásadně změnily hospodářská odvětví, jež spoléhala na takzvanou informační asymetrii – například cestovní agentury či realitní kanceláře. Poskytovatelé příslušných služeb vlastnili informace, k nimž se klienti mohli jen obtížně dostat bez jejich pomoci. Umělá inteligence ruší další asymetrii, tentokrát znalostní. Přístup k informacím již nepředstavuje problém ani konkurenční výhodu. Tou zůstávají expertní znalosti a jejich flexibilní tvorba. Umělá inteligence dokáže nabídnout obojí, penzum vědomostí a rychlou diagnostiku nebo analýzu problému, čímž ohrožuje i profese s vysokými kvalifikačními požadavky. Asi není namístě hovořit přímo o hrozbě, rýsuje se teprve na horizontu a hrozí svým potenciálem spíše obrazně. Stejně jako v případě předchozích průmyslových revolucí lze i u nastupující čtvrté věřit, že se sociální a ekonomické systémy technologickým promě nám světa dříve či později přizpůsobí. *** Pokud stroje dokážou nahradit finanční, obsahové, reklamní analytiky nebo novináře, zvládnou stejný úkol i v informačních architekturách. A tudíž se to odehraje například v programování. Umělá inteligence ruší znalostní asymetrii. Přístup k informacím již nepředstavuje problém ani konkurenční výhodu. Tou zůstávají expertní znalosti a jejich flexibilní tvorba. Stejně jako u předchozích průmyslových revolucí lze i u nakročující čtvrté předpokládat, že se sociální a ekonomické systémy technologickým proměnám světa dříve či později přizpůsobí Při současném obvyklém celodenním zapojení mobilního telefonu do života mnoha jedinců mají nástroje umělé inteligence dostatek impulzů pro průběžné vlastní sebezdokonalování Foto autor| ILUSTRACE RICHARD CORTÉS Foto popis| Myslící letouny. Dnešní drony umějí plnit náročné úkoly i v neznámém prostředí – reagují na situace a určují samy postup. Foto autor| FOTO SHUTTERSTOCK O autorovi| LUKÁŠ KŘÍŽ, spolupracovník LN Autor je IT odborník a publicista

lidovky.cz Každý Čech vyhodí ročně 170 kg jídla. Jak s potravinami hospodařit beze zbytku? 6.2.2016

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť IVA POSPÍŠILOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Plýtváme jídlem. V koši zcela zbytečně končí až třetina veškerého vyprodukovaného jídla. Čerstvého, nezkaženého. Roste ale taky počet iniciativ a hnutí, které se na to snaží upozornit a nabízet aspoň dílčí řešení. Jedním z nich je Taste Waste aneb Ochutnejte, co obvykle končí v koši. Proč jíst „ošklivou“ zeleninu? A jak zužitkovat zbytky? Pihovatý banán, jablko tak nějak divně šišaté, mrkev křivá, malá, dvounohá nebo málo oranžová... Ještě na poli a nejpozději v supermarketu, pro který byly určeny, se tyhle potraviny zničí. Zaorají, zkompostují nebo rovnou vyhodí. Ne proto, že by se nedaly jíst. Chutnají stejně jako jejich vymodelovaní „kolegové“. Jen nejsou dost hezké.

Krása totiž prodává, což ví každý dobrý marketér. A netýká se to jen lidí, úplně stejně tahle poučka platí i pro potraviny. Stačí malá odchylka od normálu, aby je spotřebitel odmítl – nebo to aspoň tvrdí obchodní řetězce, a proto takové potraviny na své pulty raději ani nepouštějí. Křivá polévka „Požadavky na vzhled ovoce a zeleniny jsou nesmyslně přísné, pravidla nastavují obchodní řetězce,“ říká Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo, mezi jejíž nejviditelnější aktivity patřila Hostina pro tisíc pořádaná v roce 2013 či Křivá polévka z loňského září, prostřednictvím kterých se organizace snažila informovat veřejnost mimo jiné o množství kvalitního jídla, jež kvůli svému nedostatečnému vzhledu zůstává ležet na poli. Akce skupiny Zachraň jídlo upozornila na plýtvání potravinami a legislativu, která ztěžuje darování jídla potřebným „Od zemědělců jsme se během našich setkání dozvěděli šokující čísla. Například počítají s tím, že když vysadí 25 tisíc květáků, reálně jich prodají 15 až 16 tisíc. Zbytek nebude kvůli vzhledu vyhovující, a je tudíž neprodejný. Jen malá část ze zbytku se zamrazí, ostatní se vyhodí,“ dodává Podhola. Že velké množství produktů skončí v odpadkovém koši ještě dřív, než se vůbec dostanou k zákazníkovi, je ale jen menší část problému. Stejnou měrou se o plýtvání jídlem zasazujeme my, spotřebitelé. Zvykli jsme si na nekonečný výběr, řetězce tak od všeho objednávají raději trochu víc (jen aby nechybělo!) a své pulty plní k prasknutí až do pozdních zavíracích hodin. Jakmile má ovšem zboží nepatrně porušený obal či se blíží doba jeho spotřeby, už ho – logicky – nechceme. V restauratérství a cateringu je vcelku zaběhanou praxí servírovat jídla víc, než je možné sníst. Aby na rautovém stole došlo jídlo, byť by to bylo jen chvíli před koncem akce, je pro řadu firem nemyslitelné. Co se nesní, automaticky se vyhodí. Ani ty potraviny, které projdou náročným sítem výroby, distribuce a prodeje, však nemají vyhráno – úplně stejně jako na všech ostatních úrovních totiž jídlem plýtváme v domácnosti: vyhazujeme občas i takové, které je naprosto v pořádku, není ani prošlé, ani nijak zkažené. Do popelnice míří třeba jen proto, že už na ně nemáme chuť nebo že lednice nabízí spoustu dalších dobrot a my nevíme, po čem sáhnout dřív. Často totiž chybujeme už ve chvíli, kdy potraviny v obchodě dáváme do košíku – příliš neplánujeme a naopak podléháme výhodným akcím typu 1+1 zdarma, aniž bychom pak jídlo stačili zkonzumovat. Pro úplnost ale zbývá dodat ještě druhou stránku věci. K plýtvání nutí i samotný systém. Jako příklad mohou posloužit předpisy pro restaurace či závodní a školní jídelny. Dříve bývalo běžné, že u řeznictví stála hospoda a vzadu v chlívku choval majitel prasata. Co se neprodalo nebo co hosté nechali, zkrmilo se vepříkům, kteří, když dorostli do žádoucí váhy, skončili opět na pultech řeznictví či v žaludcích hostů v hospodě. A tak pořád dokola. Podobně to bylo se slepicemi, které – řečeno moderní terminologií – by měly být vyhlášeny vrchními recyklátorkami. Sezobou veškeré přebytky, a ještě za to snesou vajíčka. Dnes prakticky nic ze stravovacích zařízení do korýtek domácího zvířectva putovat nesmí. Odpad – byť jde zhusta o čerstvé, avšak nedojedené jídlo – je třeba likvidovat dle předpisů, zkrmovat jej je zakázáno. To, co bylo dříve osvědčené, praktické a šetrné, zapovídají normy Evropské unie. Po pravdě řečeno, zejména na venkově má spousta hostinských stejně „své odběratele“, jenže riskují vysoké pokuty a napřímo tuto praxi nikdy nepřiznají. Suma sumárum – vyhozené nebo jinak znehodnocené potravy je hromada: až třetina veškerého na světě vyprodukovaného jídla – alespoň to tvrdí FAO, Organizace pro výživu a zemědělství. Kdo má raději ilustrativní příměry, bude se mu líbit následující údaj od FAO: Jen potraviny vyhozené v Evropské unii – ročně je to 90 milionů tun jídla, tj. 180 kilogramů na osobu – by nakrmily všechny hladovějící na světě. Dvakrát. Domácnosti se přitom na vyhozeném jídle podílejí bezmála 40 procenty. Úplně nejvíc mrháme ovocem, zeleninou, chlebem a ostatním pečivem, v těsném závěsu jsou mléčné výrobky. Od jadérka po slupku

Co se týče České republiky, „tvrdá data“, jež by prokazovala, jak moc a kterými potravinami přesně se u nás plýtvá, k dispozici – alespoň zatím – nejsou. Vůbec první analýzu v tomhle směru připravuje ministerstvo životního prostředí, její výsledky však budou známé až v průběhu letošního roku. Existuje tak jen pár průzkumů veřejného mínění a odhad, který v roce 2013 zveřejnili ekonomové. Ti spočetli, že cena potravin, jež průměrný Čech za rok vyhodí do koše, je asi 20 tisíc korun. To představuje až 170 kilogramů vyhozeného jídla na osobu a rok, jen o málo míň než zmíněný průměr EU. Mezi největší plýtvače podle průzkumů patří mladí mezi 19 a 29 lety – nebo se k tomu alespoň nebojí přiznat. Starší generace si zřejmě umí jídla víc vážit či jej alespoň lépe skladovat.

URL| http://www.lidovky.cz/kazdy-cech-vyhod...ut.aspx?c=A160206_123007_dobra-chut_ELE

lupa.cz Tomáš Wojcik (Atoto): Chceme být největším prodejcem potravin a drogerie 5.2.2016 lupa.cz str. 0 Jan Strouhal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Startup Atoto.cz porovnává ceny šesti prodejců potravin a drogerie, do budoucna se ale chce stát širší platformou, říká spoluzakladatel projektu Tomáš Wojcik. Nový srovnávač cen zboží on-line prodejců potravin a drogerie Atoto.cz vznikl v polovině ledna a do dvou týdnů od spuštění už ohlásil šestimilionovou investici od skupiny WASA. Jak v rozhovoru pro Lupa.cz říká spoluzakladatel služby Tomáš Wojcik z agentury 2Fresh, která za celým projektem stojí, o investici se vyjednávalo už během příprav projektu. „Nicméně podpisy se potkaly až v době spuštění,“ říká Wojcik. Zároveň dodává, že získaných šest milionů korun vystačí na pár měsíců a v tomto roce tedy očekává další kolo investice. Atoto.cz má vysoké ambice. Chce být největším on-line prodejcem potravin na českém internetu. Respektive zprostředkovatelem po vzoru Airb'n'b či Uberu. „Chceme být největší prodejce, ale nechceme vlastnit žádné sklady, nechceme řešit logistiku,“ vysvětluje Wojcik. Začněme od názvu. Proč zrovna Atoto? Název jsme hledali docela dlouho. Chtěli jsme, aby evokoval nákup, respektive určité porovnání. Na druhé straně jsme se ale nechtěli škatulkovat do názvu typu „porovnejsi.to“ a podobně. To jsme rovnou vyškrtli. Jednou pak odjel kolega Lukáš na jižní Moravu a tam všude – i když šli na nákup – říkali: „a ještě toto, a toto“. A nám se to zalíbilo. A co bylo impulsem založit tuto službu? Když se podíváme zpátky do minulosti, kdy jsme si nedokázali přes internet objednat ledničku nebo si zařídit bankovní účet, tak to nyní vše jde. A v poslední době tu ve velkém vznikají prodejci potravin jako Rohlík, Koloniál nebo Košík. Lidi chtějí šetřit svůj čas, a proto budou objednávat potraviny přes internet tak, jako si dnes objednáváme televizi.

Z dlouhodobého horizontu nám to tedy dávalo velký smysl, a proto jsme se do toho rozhodli naplno jít. Kdy vás napadlo rozjet tento projekt? A jak dlouho trvala doba mezi prvotní myšlenkou a realizací? Bylo to poměrně rychlé. Osobně, když vidím příležitost, tak po ní hned skočím. Pokud jde o dobu, tak na celém projektu jsme začali pracovat před více jak osmi měsíci. Tehdy jsme se o všem teprve začali bavit. Na Atoto.cz zatím pokrýváte šest subjektů… A od spuštění služby v polovině ledna se nám ozvalo již několik dalších firem. O ně samozřejmě máme zájem, protože čím více subjektů budeme pod sebou mít, tím to bude lepší pro uživatele, pro které službu primárně děláme. Takže v blízké době se na Atoto objeví nové subjekty? Ano. Jak moc se vůbec liší ceny v segmentu potravin a kosmetiky? Zatím jsme na trhu opravdu jen chvíli, tak na nějaké velké závěry je stále příliš brzy. Ale pokud se podíváme například na ceny značkových pracích prášků, které stojí 450 korun, a zrovna jej mají v akci za 220 korun, tak to máte najednou úsporu 230 korun na jednom prášku. A vezměte si, že prací prášky existují na bílé, barevné nebo tmavé prádlo. Většinou tedy kupujete dva najednou. To se ta úspora pak jednoduše sčítá. Pak si vezměte třeba lahev vína nebo i tvrdšího alkoholu, kde může být rozdíl mezi 50 až 100 korunami, tak to už ušetříte opravdu stokoruny, což je pro uživatele hodně motivující. Srovnávač vám stále běží v betaverzi. Kdy plánujete přechod do standardního provozu? Podle mě to bude zhruba ještě dva týdny trvat. Pracujeme s hodně položkami, tedy s hodně daty. A udržet je v počátku konzistentní je vcelku velká výzva. Myslím, že jsme ji zvládli, ale vždy se může stát, že vše nebude fungovat tak, jak má. Chceme po všech směrech naplnit očekávání uživatelů. Takže vše ladíme a jedním z důvodů betaverze je i to, že nám lidé sami mohou dávat vědět, co vylepšit. A lidi píší relativně hodně, chtějí například hlídacího psa na produkt, chtějí možnost opakování týdenních či víkendových nákupů a podobné věci. Chcete se Atoto stát takovou Heurekou v segmentech potravin a kosmetiky? Naší ambicí je být největším on-line prodejcem potravin a drogerie v České republice. Prodejcem? Když se podíváte třeba na Airb'n'b, tak ten je největším pronajímatelem nemovitostí na světě, aniž by nějakou vlastnil. To samé Uber, který je největším přepravcem a nemá žádná auta. A ten samý princip chceme uplatnit i my. Chceme být největší prodejce, ale nechceme vlastnit žádné sklady, nechceme řešit logistiku… Na druhou stranu chceme být dobrým partnerem pro všechny on-line prodejce, kteří na tomto trhu jsou a budou. Jaký je váš obchodní model? V tuto chvíli je jeden z kanálů reklama, úvaha se pak do budoucna točí kolem určitého transakčního poplatku. Jistě se objeví i další možnosti. Ale nejdříve musíme vytvořit a vyladit službu, aby byla

perfektní pro zákazníka. Na to máme peníze a za to je nyní hodláme utratit. A nebojíte se, že si tohoto v poslední době hodně dynamického segmentu začnou všímat další srovnávače? Na trhu se nám v tomto směru podařilo být první, z čehož mám obrovskou radost. Na druhou stranu zabránit krokům konkurence nemůžete. Ale každým dnem získáváme náskok a ti ostatní nás budou muset určitým způsobem kopírovat. Vždy je lepší přijít na bojiště první a poté si na chvíli odpočinout, než tam přijít jako druhý a být udýchaný a snažit se stále někoho dotahovat. Nástup konkurence tedy předpokládáme, ale na druhou stranu máme nyní mnoho finančních prostředků, které můžeme investovat ve velmi krátkém čase. A předpokládám, že letos přijde další kolo investice. Když jsme u těch investic, prostředky a důvěru do vás vložila skupina W.A.S.A. – Group. Ta do vás investovala necelé dva týdny po spuštění. Byli jste už dříve v kontaktu, nebo to bylo opravdu tak rychlé rozhodnutí? O investici jako takové jsme jednali už v průběhu vývoje projektu, nicméně podpisy se potkaly až v době spuštění projektu. Proto jsme ji hned vzápětí oznámili. A chceme tím také našim současným i budoucím partnerům ukázat, že jsme silní a stabilní. Takže bylo více zájemců? Samozřejmě jsme se bavili s více subjekty. Některé z nich ale měly nesmyslné požadavky, které jsme nemohli akceptovat. Ale zájem určitě byl, a poměrně velký. Většina ze získaných šesti milionů korun tedy zřejmě půjde na marketing a vývoj služby? Bude to asi půl na půl. Půlka půjde do vývoje, půlka na reklamu. Ale tyto peníze máme opravdu jen na pár měsíců. Po oznámení investice se nám už ozvali další investoři, kteří vyjádřili zájem o vstup. Tento druh byznysu je totiž velmi atraktivní, ale zároveň to opravdu není žádná sranda. Je v něm enormní množství dat, se kterými pracujete. Takže vymyslet celou logiku a strukturu všeho je velmi náročné. Technologii chceme posouvat dopředu a stavět ji nad těmi daty. Algoritmus, který využíváme, se každým nákupem neustále učí. Aby například nabízel alternativy k vyprodaným produktům, které co nejvíce sedí k preferencím každého zákazníka. Kolik lidí na službě nyní dělá? V současnosti tu interně je osm lidí, s externisty je nás zhruba 12. Tým ale chceme posilovat o vývojáře i designéry. Snažíme se nabírat, ale dnes je opravdu komplikované sehnat kvalitní lidi. Nechci se nikoho dotknout, ale je hodně kuchařů, z kterých umí jen málokdo kvalitně vařit. A to samé platí i z hlediska vývoje. A zároveň chceme lidi, kteří budou projektem žít, a ne jen, že budou chodit do práce plnit nějaké povinnosti. Je to i o vlastní invenci.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/tomas-wojcik...-on-line-prodejcem-potravin-a-drogerie/

Magazín Víkend DNES Británie na vidličce 6.2.2016

Magazín Víkend DNES str. 24 Gastronomie PETRA POSPĚCHOVÁ

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět S málokterou kuchyní je spojeno TOLIK PŘEDSUDKŮ jako s tou britskou. Nenechte se odradit. Nahlédněte do světa hovězích pečínek, ušlechtilých sýrů, slaných koláčů s masem i sladkých scones. Kuchyně každé země odráží do jisté míry její geografické podmínky. Odlišně se jí v horách a v nížině, jídelníček přímořské země se bude vždycky lišit od vnitrozemského. Výjimkou není ani vaření britské. Počasí oceánské a spíš nevlídné vyžaduje jídla bytelná, která dají strávníkům sílu v lijácích, lezavé zimě i husté mlze. Synonymem britské kuchyně se pro ty, kteří ji vnímají optikou negativních stereotypů, logicky stala hlavně dušená masa, respektive jejich poněkud jednolitá konzistence a často i nepříliš přitažlivá barva. Můžete si je představit jako takový guláš bez papriky. Mohou být velmi lahodná, ovšem v žádném případě nejsou sexy – což je jeden z nároků, který dnes na jídlo klademe. Anglické poklady Jenže: jsou tyhle nepříliš vzhledné pokrmy skutečně synonymem ostrovní kuchyně? Dovolte mi prostřít pro vás stůl, kde vytanou barvy mnohem lákavější: kupříkladu růžový střed plátků roastbeefu, zlatavá kůrka masového koláče nebo půvabné modré žilkování sýra Stilton. I v případě, že si z britské kuchyně odmyslíme bohatství, které do ní přimíchali imigranti (třeba indická tikka masala je dnes snad nejpopulárnějším britským pokrmem), rozestírá se před námi pestrá škála zajímavých jídel. Do globálního gastronomického světa prorazila nejspíš jako první sada zvaná „Full English Breakfast“, tedy kompletní anglická snídaně. Lahodná kombinace dozlatova opečené slaniny, volských ok, pečených rajčat a hub, fazolí, bramborových placiček a masového pudinku vás zasytí tak, že na oběd budete mít pomyšlení nejdřív pozdě odpoledne. A pak tu máme již zmíněná masa. Roastbeef pečený tak, že uvnitř maso zůstane růžové, se dá podávat buď teplý, s masovou omáčkou a pečenými bramborami, nebo studený – pak k němu nejlépe ladí smetanový křen a rozličná nakládaná zelenina. Absolutní klasikou, již najdete na mnohých mezinárodních menu, je též Beef Wellington, tedy svíčková obalená v paté z jater či hub, zamotaná do těsta a posléze upečená. Pokud jde o maso, stále větší popularitu si i mimo ostrovní království získávají slané koláče plněné skopovým, vepřovým, ale také hovězím masem s ledvinkami nebo drůbežím. Slavný Shepherd’s Pie, tedy pastýřský koláč, je kromě masa a těsta tvořen ještě vrstvou bramborové kaše, která maso shora kryje. A pak je tu rybí koláč, v němž se potkávají maso tresky a hrášek. V sezoně je můžete ochutnat i na pražských farmářských trzích. V kamenných bistrech českého hlavního města máme dnes už i solidní nabídku Fish and Chips, tedy smažených ryb s hranolky. Tahle nezdravá chuťovka se dá s trochou nadsázky považovat za ostrovního příbuzného našeho smaženého sýra. Klobásky versus sýry Mezi nejzajímavější místa, kam při zkoumání britského kulinárního svérázu zabrousit, jsou lahůdkářství a řeznictví. Klobásek existuje na ostrovech několik set druhů, valná většina se připravuje z čerstvého masa, a jsou tedy vhodné na pečení či grilování. Je jen na vás, zda zkusíte zvěřinové či hovězí s čerstvými bylinkami. Přidejte k nim skvělé místní hořčice: hrubozrnná s medem je absolutní klasikou. A potom jsou tu samozřejmě sýry: je fascinující, jaké chuťové odstíny může mít podle doby zrání takový čedar. Vyzrálý má oříškově sametovou chuť, mladší může být trochu štiplavý. Výrazně se od sebe liší i čedary vyrobené v různých částech Spojeného království. Impozantní je také rodina plísňových sýrů, které z Británie pocházejí. Kromě nejznámějšího sýra Stilton je namístě zmínit kozí Harbourne Blue z Devonu nebo ovčí Lanark Blue, který je skotského původu. Obstojně dlouhý seznam tvoří i další zrající sýry: za ty skutečně aromatické jmenujme třeba Stinking Bishop čili „smradlavého biskupa“. Možná jej znáte z kresleného filmu Wallace & Gromit, kde přivede zpět k životu jednu z hlavních postav. Sladká tečka

Kdo se chce zahloubat do půvabů britských receptů, neměl by zapomenout ani na sladké. Mezi dezerty najdete leccos od koláče s malinovou zavařeninou, který je typický pro Manchester, přes hutný vánoční pudink s hromadou sušeného ovoce a vůní brandy až po nenápadné, ale výjimečně chutné bochánky scones, které se s máslem (či smetanou) a jahodovým džemem servírují při čaji o páté. O všech možných britských pivech a ušlechtilých whisky, jimiž lze zapíjet vydatný oběd či večeři na ostrovech, zase někdy jindy. Ostrovní nápoje totiž vydají na samostatnou kapitolu. ** Roastbeef rozpis pro 4-6 osob 1 kg vysokého roštěnce 4 stroužky česneku 3 lžíce hrubozrnné hořčice 1 lžíce sušeného tymiánu olivový olej pepř, sůl Maso důkladně odblaníme a očistíme od tuku. Pak ho svážeme do válečku pomocí kuchyňského provázku tak, aby mělo ve výsledku pěkný tvar a též se rovnoměrněji peklo. Do misky vlijeme 5 či 6 lžic oleje, tymián rozetřeme mezi dlaněmi a přidáme do misky. Přimícháme hořčici, utřený česnek a také pepř a sůl, které jsme rozdrtili v moždíři. Takto připravenou marinádou maso potřeme a necháme je přes noc na chladném místě. Rozehřejeme na větší pánvi olej a maso zprudka opečeme ze všech stran, aby se zatáhlo. Pak přeložíme do pekáčku a dáme do trouby vyhřáté na 190 °C. Pečeme 40 minut, výsledkem je výrazný růžový střed. Upečené maso dáme na 20 minut odpočívat při pokojové teplotě. Necháme vychladnout a krájíme na tenké plátky. Podáváme s hořčicí, nakládanou zeleninou, smetanovým křenem a tmavším chlebem. Scones rozpis na 10-12 kusů 400 g hladké mouky 50 g cukru moučky 20 g prášku do pečiva 125 g studeného másla 175 g mléka 1 vejce 50 g rozinek Mouku, cukr a prášek do pečiva smícháme v míse, pak k nim přidáme na kousky nakrájené máslo. Zpracujeme, jako bychom připravovali drobenku. Vejce rozkvedláme v mléce a obojí vlijeme do směsi mouky a másla. Zpracujeme na vláčné těsto, do něhož v poslední fázi zapracujeme rozinky. Na pomoučněném plechu těsto rozválíme do výšky asi 2 cm a vykrajujeme z něj kolečka. Ta klademe na plech s pečicím papírem a dáme péct na 20 minut do trouby předehřáté na 160 °C. Podáváme teplé se zavařeninou a mlékem. Foto autor| Foto: Shutterstock, Profimedia.cz O autorovi| PETRA POSPĚCHOVÁ, mailto:[email protected]

MARKETING SALES MEDIA Majitel Easyjet otevřel potraviny 8.2.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 4 News

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět FMCG Zakladatel levných aerolinek Easyjet Stelios Haji-Ioannou se rozhodl vedle levných letenek prodávat levné potraviny. V severozápadním Londýně otevřel svůj první EasyFoodstore, kde mohou zákazníci nakoupit za 25

pencí (cca 9 korun). Jedná se o pilotní projekt a vstup je v oranžových barvách, jak jsme u Easy značky zvyklí. Zatím tam nekoupíte úplně vše, v nabídce jsou těstoviny, konzervy, koření nebo sušenky, chybí čerstvé maso, ovoce a zelenina. Britský trh potravin je hodně konkurenční. Kromě tradičních maloobchodníků, jako je Tesco, Asda, Sainsbury's a Morrisons, se dopředu tlačí diskonty Lidl a Aldi. Právě diskontům chce obchod konkurovat a do budoucna mají EasyFoodstory fungovat jako franšíza.

Mladá fronta DNES Pro kvalitní potraviny? Jenom autem 4.2.2016

Mladá fronta DNES str. 8 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Zápisník Jan Brož redaktor MF DNES Na první pohled by se mohlo zdát, že české stravování prošlo v uplynulých pěti letech radikální proměnou. Tuzemský původ, přímo od farmáře, kvalitní suroviny, bez konzervantů – tak znějí hesla, kterými se zdaleka už neřídí jen malí obchodníci v centrech velkých měst cílící na specifickou klientelu, ale i nadnárodní řetězce a velké potravinářské korporace. Výrazy jako sleva, akce, nejlevnější jako by patřily do dávno zapomenutého minulého desetiletí. Situace je však složitější, což dosvědčuje i nedávný konec prodejny Nowaco market v Havlíčkově ulici naproti Masarykovu nádraží v Praze, tedy v ekonomicky nejsilnějším regionu republiky. Až do začátku roku ji provozovala společnost Bidvest, největší výrobce a distributor potravin do restaurací. Ta chtěla suroviny běžně dostupné jen šéfkuchařům nabídnout všem lidem. „Lidé zde seženou suroviny, ze kterých my profesionálové vaříme, a mohou si vyzkoušet vařit jako my,“ uvedl při slavnostním otevření známý kuchař Zdeněk Pohlreich, jenž trend popsaný na začátku článku pomáhal uvést do pohybu. Tak trochu pokrytci? Šéf Bidvestu Bohumil Volf dnes otevřeně přiznává, že společnost byla až příliš naivní. „Lidé hodně mluví o tom, jak by chtěli nakupovat kvalitní potraviny a podporovat české zemědělce. Něco jiného ale dělají, chodí do řetězců, kde ceny jsou úplně jiné,“ říká Volf. Chybou podle něj bylo, že v blízkosti prodejny, která podstatnou část sortimentu nabízela ve větších baleních než běžné obchody, neměli zákazníci možnost zaparkovat. Firma také podcenila náklady na personál nutný k obsluze 300 metrů čtverečních velkého marketu, především ji však sužoval vysoký nájem za lokalitu v centru. Když po roce a půl provozu Bidvest prodejnu s úlevou zavíral, byl Volf rád, že skončila na nule. Změna vnímání toho, co nakupujeme a jíme, u části společnosti bezesporu nastala a kvalitní potraviny i přes výrazně vyšší ceny své zákazníky mají. Apetit většiny Čechů však zdaleka není nekonečný a jeho limity nenastavuje jen vlastní peněženka, ale třeba právě i takové maličkosti jako dostupnost parkování. U obchoďáků na okrajích měst se místo pro auto vždy najde. Foto popis|

Masopust patří uzenářům 5.2.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Vysočina (ilm) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tip na 2 dny

Ve znamení uzenářských a zabijačkových specialit se letos ponese masopustní veselice v Centru Eden v Bystřici nad Pernštejnem. Akce, která se uskuteční o víkendu 6. a 7. února, nese název Uzený masopust. Vybraní uzenáři představí na akci své uzené maso, klobásy, šunky, zabijačkové speciality a další uzené dobroty. Kromě masitých pokrmů se příchozí dočkají doprovodného programu, který ocení zejména děti a milovníci jídla. Nebude chybět ani kuchařská show, speciální uzené pivo či klání jedlíků, kteří tentokrát budou soutěžit v pojídání jednoho kila ovaru. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina

Výroba masa loni opět poklesla 8.2.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Brno a jižní Morava (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jižní Morava Osmým rokem po sobě loni na jižní Moravě klesala výroba masa kromě drůbežího. Meziročně to bylo o 7 procent. Nadále se propadá především výroba vepřového masa v souvislosti s tím, jak se zmenšují chovy prasat. V plánu je však výrazné rozšíření chovu prasat v Dolenicích na Znojemsku. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Jarní detox: v hlavní roli je zelenina 8.2.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Hradecký Lenka Brdková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Očistná kúra pro váš organismus - tedy detox - nemusí být trápením a odříkáním. Jak na to? Zima je v plném proudu a i když venku sluníčko nesměle vystrkuje své paprsky, vy máte podmračenou náladu a do ničeho se vám nechce? Připadáte si unavení a pohled do zrcadla, odkud se na vás dívá pobledlá tvář s popelavou pletí a kruhy pod očima, vám na náladě taky nepřidá. Dost možná zaviňuje to fakt, že váš organismus je zamořený toxiny a odpadními látkami, které nestačí dostávat z těla ven. Tak mu pomozte a dopřejte si detox. Pokud si marně lámete hlavu, kde se všechny ty problémové látky ve vašem organismu berou, vězte, že za to může váš blahobytný život. Příliš častá konzumace (u někoho i každodenní) masa a uzenin, málo zeleniny a dalších potravin bohatých na vlákninu, pečivo výhradně z bílé pšeničné mouky - to jsou ti hlavní viníci. Zákaz bílé Detox by měl trvat minimálně týden až 14 dní, hodně záleží na tom, jak (ne)zdravě se stravujete v běžném životě. Co vás při něm čeká? Především úplný zákaz masa, uzenin a smažených jídel. Vypustit byste měli i vajíčka, mléko, tučné sýry, všechny předvařené a průmyslově zpracované potraviny. Pečivo z bílé mouky nahraďte žitným, ječným anebo alespoň celozrnným, které obsahuje více vlákniny. Stejně tak vynechte rafinovaný cukr a výrazně omezte sůl. Při vaření místo ní používejte bylinky a koření. Zapomeňte na alkohol, černý čaj a jiné nápoje s kofeinem i na limonády s bublinkami. Místo nich pijte vodu, nejlépe s citronovou nebo grepovou šťávou, a ředěné džusy. Vhodné jsou také čerstvé zeleninové a ovocné šťávy, například mrkvovo pomerančová nebo z jablek a červené řepy. Zařaďte i očistné bylinné čaje, třeba z máty, kopřivy, zázvoru, pampelišky nebo ostropestřece mariánského.

Na čem si smlsnout Hlavní položkou jídelníčku by měla být zelenina. Dopřávejte si ji vařenou, pečenou, ve formě polévek i salátů. Čerstvá je nejvhodnější, protože dodá tělu nejvíce enzymů a živin a také obsahuje nejvíce vlákniny. Zeleninu, kterou můžete jíst kdykoli během dne, doplňte luštěninami, rýží a dalšími obilovinami (pohanka, jáhly), ovesnými vločkami, čerstvým ovocem, semínky, ořechy, klíčky a bylinkami. Nezapomeňte na ryby a občas si můžete dopřát i kysané mléčné výrobky. Nejlehčím jídlem by měla být večeře, ideálně by mělo jít o tekutou či kašovitou stravu, aby se tělo během noci nemuselo „trápit“ trávením. Přidat můžete i některé „speciality“ jako třeba mořskou řasu spirulinu či zelený oves. *** Fakta Co dalšího dělat při detoxu * jezte, jen když budete mít hlad, a jídlo důkladně žvýkejte * choďte na procházky a hýbejte se - vhodný je běh, plavání, jízda na kole nebo na in-linech * nezapomínejte na dostatek světla, zlepšuje náladu * snažte se eliminovat stres doma i v práci * relaxujte - v sauně, v olejové koupeli, na masáži, při józe * spěte pravidelně minimálně osm hodin Foto popis| Zdraví Hlavní položkou jídelníčku by při detoxu měla být zelenina. Dopřávejte si ji vařenou, pečenou, ve formě polévek, salátů. Foto popis| Vitamíny především Detox by měl trvat minimálně týden až 14 dní, hodně záleží na tom, jak (ne)zdravě se stravujete. Foto autor| Foto: MAFRA Foto autor| Foto: MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Jarní detox: v hlavní roli je zelenina. Doplnit ji může mořská řasa nebo zelený oves 8.2.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Pardubický - Lenka Brdková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zima je v plném proudu, a i když venku sluníčko nesměle vystrkuje své paprsky, vy máte podmračenou náladu a do ničeho se vám nechce? Dost možná je na vině fakt, že váš organismus je „zamořený“ toxiny a odpadními látkami, které nestačí dostávat z těla ven. Připadáte si unavení a pohled do zrcadla, odkud se na vás dívá pobledlá tvář s popelavou pletí a kruhy pod očima, vám na náladě taky nepřidá. Tak pomozte svému tělu a dopřejte si detox. Pokud si marně lámete hlavu, kde se všechny ty problémové látky ve vašem organismu berou, tak vězte, že za to může váš blahobytný život. Příliš častá konzumace (u někoho i každodenní) masa a uzenin, málo zeleniny a dalších potravin bohatých na vlákninu, pečivo výhradně z bílé pšeničné mouky - to jsou ti hlavní viníci. Zákaz bílé Detox by měl trvat minimálně týden až 14 dní, hodně záleží na tom, jak (ne)zdravě se stravujete v běžném životě. Co vás při něm čeká? Především úplný zákaz masa, uzenin a smažených jídel. Vypustit byste měli i vajíčka, mléko, tučné sýry, všechny předvařené a průmyslově zpracované potraviny. Pečivo z bílé mouky nahraďte

žitným, ječným anebo alespoň celozrnným, které obsahuje více vlákniny. Stejně tak vynechejte rafinovaný cukr a výrazně omezte sůl. Při vaření místo ní používejte bylinky a koření. Zapomeňte na alkohol, černý čaj a jiné nápoje s kofeinem i na limonády s bublinkami. Místo nich pijte vodu, nejlépe s citronovou nebo grepovou šťávou, a ředěné džusy. Vhodné jsou také čerstvé zeleninové a ovocné šťávy, například mrkvovopomerančová nebo šťáva z jablek a červené řepy. Zařaďte i očistné bylinné čaje, třeba z máty, kopřivy, zázvoru, pampelišky nebo ostropestřce mariánského. Co si smlsnout Hlavní položkou jídelníčku by měla být zelenina. Dopřávejte si ji vařenou, pečenou, ve formě polévek i salátů. Čerstvá je nejvhodnější, protože dodá tělu nejvíce enzymů a živin a také obsahuje nejvíce vlákniny. Zeleninu, kterou můžete jíst kdykoli během dne, doplňte luštěninami, rýží a dalšími obilovinami (pohanka, jáhly), ovesnými vločkami, čerstvým ovocem, semínky, ořechy, klíčky a bylinkami. Nezapomeňte na ryby a občas si můžete dopřát i kysané mléčné výrobky. Nejlehčím jídlem by měla být večeře, ideálně by mělo jít o tekutou či kašovitou stravu, aby se tělo během noci nemuselo „trápit“ trávením. Přidat můžete i některé „speciality“ jako třeba mořskou řasu spirulinu či zelený oves. Co dalšího dělat při detoxu * Jezte, jen když budete mít hlad, a jídlo důkladně žvýkejte * Choďte na procházky a hýbejte se - běh, plavání, jízda na kole nebo na in-linech * Nezapomínejte na dostatek světla, zlepšuje náladu * Snažte se eliminovat stres doma i v práci * Relaxujte - v sauně, v olejové koupeli, na masáži, při józe * Spěte pravidelně minimálně osm hodin Foto popis| Široký výběr Vhodnou zeleninu pro jarní detox lze obstarat například na trzích nebo přímo u pěstitelů. Foto autor| Ilustrační foto: archiv MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Malý už senátorem nebude, strany vybírají jeho nástupce 9.2.2016

Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Zlínský Milan Libiger Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Do senátních voleb na Kroměřížsku se chystají Pánek, Chmelař či Hebnarová ZLÍNSKÝ KRAJ Před šesti lety překvapivě porazil bývalého starostu Holešova Zdeňka Janalíka z ODS a stal se senátorem na Kroměřížsku. Předloni ale Miloš Malý jako lídr sociální demokracie neuspěl v komunálních volbách a dokonce se ani nedostal do zastupitelstva. I proto Malý nebude v podzimních volbách znovu kandidovat na senátorské křeslo za Kroměřížsko. ČSSD místo něho zřejmě nasadí holešovského místostarostu Jaroslava Chmelaře. „Obhájil svoji pozici v posledních komunálních volbách, to už o něčem svědčí. Nejsou za ním žádné aféry a je spolehlivý,“ řekla na adresu Chmelaře krajská šéfka sociální demokracie Milena Kovaříková. Jeho kandidaturu bude do dvou týdnů schvalovat kroměřížská ČSSD a pak i její vedení.

Vyberou lidovci bystřického starostu a nestraníka Pánka? Také další strany finišují s výběrem kandidátů, kteří se pokusí obsadit post po Malém. Jejich jména budou většinou jasná během pár dní. O Senát se bude možná opět ucházet starosta Bystřice pod Hostýnem a krajský zastupitel Zdeněk Pánek. Je nestraník, ale o jeho nominaci uvažuje KDU–ČSL. „Jednáme o tom,“ potvrdil regionální šéf lidovců Jiří Stodůlka. Rozhodnutí padne o víkendu. Ve hře jsou i méně známá jména – zastupitel Holešova Pavel Karhan a bystřická zastupitelka Šárka Jelínková. Ti můžou mít při výběru větší podporu spolustraníků, protože jsou členy KDU-ČSL. O Pánkově podpoře uvažují také TOP 09 a hnutí STAN. Za Starosty už kandidoval v loňských komunálních volbách a suverénně obhájil pozici starosty. „Nabídku jsem dostal, neprošla ale ještě žádnými primárkami. Nicméně bych do toho šel,“ naznačil Pánek, který kandidoval v senátních volbách už před šesti lety a skončil až třetí za Malým a Janalíkem. „Myslím si, že je to skvělý starosta a je za ním vidět práce,“ řekl o Pánkovi místopředseda STAN a poslanec Petr Gazdík. „Když se nedohodneme, jsme schopni postavit vlastního kandidáta. Rozhodne se v příštích čtrnácti dnech až měsíci,“ doplnil. TOP 09 se rozhodne zřejmě dnes. Její krajský předseda Vlastislav Navrátil sdělil, že Pánek je „jedna z variant, i když ne ta nejpravděpodobnější“. ANO má dvě varianty Hnutí ANO vybere starostu Kroměříže Jaroslava Němce nebo předsedu okresní agrární komory Jana Haška. Jasno bude na konci tohoto týdne. Kandidáty, kteří budou bojovat o pozici senátora, mají naproti tomu už vybrané v ODS i KSČM. Občanské demokraty povede Daniela Hebnarová, která byla do roku 2014 starostkou Kroměříže, ale po neúspěchu strany ve volbách se stala ředitelkou tamního domu kultury. „Doufám, že jsem lidem úplně nesešla z mysli. Bylo by příjemnější být v centru politického dění, ale neberu to jako handicap,“ naznačila Hebnarová. Komunisté nasadí členku komise při zastupitelstvu v Holešově Evu Badinkovou. O autorovi| redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Moje zdraví Ryby ničím nenahradíte Superryba neexistuje, jezte je všechny! 4.2.2016

Moje zdraví str. 69 domov můj výživa Dita Váchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Srdeční infarkt, arytmie ani kornatění tepen si na vás nepřijdou. Případná poranění se snáze zahojí a imunitní štít zpevní. Mozek pojede na plné obrátky, budete nabití energií, vitální, aktivní, se zářivou pletí bez vrásek. Stačí málo – jíst ryby alespoň dvakrát týdně. Neptun se rozhodl zvolit královnu ryb. „Mám nejvíc jodu!“ překřikovali se treska s platýsem. „A já bílkovin a vitaminů,“ pyšnil se tuňák, zatímco sardinky významně chřestily kostičkami plnými vápníku a fosforu. „Nejvyšší obsah mastných kyselin omega-3 favorizuje moji maličkost,“ připomněl naoko skromně losos a celý z toho zrůžověl, „mimoto na talíři dobře vypadám a lidi mě mají rádi.“ „Jednou pochopí, že nejlepší poměr vícenenasycených mastných kyselin mám já, a budete mít, kolego, po slávě,“ zabručel s trochou závisti sleď a makrela, která chlubivého lososa nemohla vystát a sama se ostýchala upozornit na impozantní obsah vitaminu B2 – riboflavinu ve svém těle, bouřlivě přikývla. Vládci moří z toho šla hlava kolem. „Ať si lidi vyberou sami,“ máchl trojzubcem. „Ať si pro mě za mě jedí třeba samé úhoře a tloustnou, nebo štiky, líny a okouny, když chtějí být hubení. Ať si chodí na

sádky pro čerstvé pstruhy a candáty, pokud na to mají. A nemyslete si,“ pohrozil sardinkám, „znám svět a vím, že takový cejn sice není žádný krasavec a klidně se ubytuje i v bahnité tůni, když ho kapr vyštípe z rybníka, ale vápníku má stejně jako vy!“ Význam omega-3 nikdo nezpochybňuje Na rybách si asi nejvíce ceníme obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin, jejichž prospěšnost pro lidské zdraví potvrzují nové a nové vědecké studie. V mnoha z nich se prokázalo, že tyto kyseliny snižují hladinu triglyceridů a cholesterolu v krvi, zpomalují rozvoj aterosklerózy, udržují cévy pružné, mírně snižují krevní tlak a riziko arytmie (nepravidelného srdečního rytmu) a brání tvorbě krevních sraženin (trombů). Omega-3 kyseliny také pravděpodobně chrání před vznikem rakoviny, a to tím, že potlačují enzym stimulující růst rakovinných buněk, snižují tvorbu volných radikálů poškozujících buňky a regulují hladinu estrogenů (vyšší hladina estrogenů podněcuje růst nádorů prsu a děložní sliznice). Prospívají i lidem trpícím artrózou – oslabují účinek enzymů ničících kloubní chrupavku a podporují produkci protizánětlivých látek, což se projeví snížením bolestivosti, ztuhlosti a zlepšením pohyblivosti postižených kloubů. V Grónsku, jehož obyvatelé konzumují velké množství ryb, je také nízký výskyt diabetu 2. typu, kterým naopak v Česku trpí každý 10.–12. člověk; vysoký příjem omega-3 kyselin totiž také příznivě ovlivňuje hladinu krevního cukru. Rybí tuk (nebo suplementy s rybím tukem) pomáhá podle výsledků některých studií ulevit i od příznaků nespecifi ckých zánětlivých onemocnění tlustého střeva – Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Počítejte i s omega-6 Ryby jsou nejdůležitějším živočišným zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin, rybí tuk jich obsahuje přes 30 %. Nejvíce jsou zastoupeny v oleji z tresčích jater a tučných rybách, jako jsou sleď, makrela, losos, šproty, tuňák, úhoř, sumec, ančovičky nebo sardinky. K dalším živočišným zdrojům patří mořské plody, z rostlinných stojí za zmínku hlavně avokádo a lněný olej. Nejvíce vám ovšem prospějí, když je budete konzumovat ve vyváženém poměru s omega-6 mastnými kyselinami; poměr by měl činit ideálně 1 : 1 nebo 1 : 2, ale maximálně 1 : 5 ve prospěch omega-6 (omega-3 a omega-6 na sebe totiž navzájem působí a jejich rovnováha je předpokladem dobrého zdraví). Zdrojem omega-6 jsou především rostlinné oleje (hlavně slunečnicový, světlicový a olivový), některé ořechy a sója. Jod je klíčem k vitalitě Jestliže trpíte nevysvětlitelnou únavou a apatií, je vám pořád zima, jste jakoby zpomalení v pohybu i myšlení, zapomínáte, míváte zácpu, tloustnete, bolí vás svaly, vaše kůže a vlasy hrubnou a ke vší té mizérii se (vcelku logicky) přidají deprese, možná nemáte dostatek jodu. Ten je totiž nezbytnou stavební součástí hormonů štítné žlázy thyroxinu a trijodthyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolismu (látkové přeměny). Dobře fungující metabolismus se navenek projeví správnou mírou životní energie. Máte-li dostatek (tedy ani málo, ani moc) jodu, budete přiměřeně aktivní, vitální, myslící. Jod má dále vliv na aktivitu alfa-amylázy (jeden z enzymů slinivky břišní), která se podílí na trávení tuků. Doplňme, že nedostatek jodu v těhotenství se může vymstít poruchami ve vývoji plodu a dítěte v raných obdobích života. Nedostatek jodu nejspíš není v České republice u normálně se stravujícího člověka takovou hrozbou, za jakou ho vydávají výrobci příslušných potravinových doplňků. Jeho potřebu pokryje již konzumace 5 g jodidované kuchyňské soli denně. Sníst denně 5 g soli přitom není vůbec těžké, Češi jí v potravě spolykají průměrně 15 g. Ovšem lidé s poruchami výživy a těhotné by měli do jídelníčku přidat i další zdroje jodu – tedy hlavně ryby. Jod je přítomen rovněž v dalších darech moře – řasách a mořských plodech. Domácími zdroji jsou vejce, dále mléko a maso pasoucího se skotu a v různé míře ovoce a zelenina (tady vždy záleží na obsahu jodu v půdě, kde tráva, ovoce a zelenina rostly). Proč čerpat bílkoviny z ryb

Ne že by neexistovaly bohatší zdroje bílkovin, než je rybí svalovina; namátkou uveďme tvrdé sýry a syrečky, tvaroh, syrovátku, čočku, sójové nebo krůtí maso. Jenže potraviny je třeba posuzovat komplexně, nikoli podle jedné izolované složky, a uvedené potraviny vám rozhodně neposkytnou tolik těch báječných omega-3 nenasycených mastných kyselin, natož jodu. Kromě toho se v případě ryb jedná o bílkoviny velice hodnotné, to znamená se zastoupením všech potřebných esenciálních aminokyselin, které si tělo neumí vytvořit samo, a snadno stravitelné, neboť rybí maso vzhledem k absenci kolagenu (tužšího vaziva) nevyžaduje vysoké teploty a dlouhou dobu kuchyňské přípravy, při níž mohou vznikat různé škodlivé látky nebo se ty prospěšné rychle ztrácejí. Rybí maso jako zdroj bílkovin by si měli dopřát hlavně lidé držící redukční dietu, protože bílkoviny mají sytivý efekt a snižují chuť k jídlu a kromě toho je při omezení příjmu potravy třeba zvýšit jejich přísun, aby tělo nestrádalo. Dalšími zákazníky rybáren by měli být senioři, jelikož s přibývajícím věkem se snižuje i proteosyntéza, tedy obnova a novotvorba tělu vlastních bílkovin; senioři nezbytně potřebují kvalitní a lehce stravitelné bílkoviny, jinak budou chátrat před očima! Nedostatek bílkovin totiž vede k oslabení imunity, otokům, komplikovanějšímu hojení ran a odbourávání svalové tkáně. Naproti tomu jejich stabilní přísun pomáhá svaly udržet, zvlášť pokud přidáte mírnou fyzickou aktivitu a lehké posilovací cvičení. Zdravé kosti, hladká kůže Co především potřebuje lidské tělo, aby mohlo v dětství a mládí vybudovat a v dospělosti a stáří udržet zdravé, pevné, silné a odolné kosti a ubránit se osteoporóze? Na prvním místě vápník a vitamin D, bez něhož se vápník nemůže vstřebat. Rovnováhu trvalého, celoživotního procesu přestavby kosti (tj. odbourávání staré kosti a jejího nahrazování nově tvořenou kostní tkání) podporují i vitaminy B6 (pyridoxin) a K. V rybách je vápníku i zmíněných vitaminů dostatek, i když množství se u jednotlivých druhů liší. Kostem prospívá rovněž vitamin C, ale ten získáte nejlépe tím, když si k rybám dáte přílohu v podobě čerstvé nebo v páře krátce povařené zeleniny. Rybí tuk, především olej z tresčích jater, je však jedním z hlavních zdrojů vitaminu A, jehož nedostatek způsobuje poškození očních spojivek, sítnice a šeroslepost, ale i rohovatění a šupinatění kůže, snížení imunity a naopak vyšší tendenci k zánětům. Přijde doba sleďová? K snídani pomazánku ze sardinek, tvarohu a cibule, k obědu pečenou tresku nebo lososa připraveného v páře se zeleninou a divokou rýží a k večeři třeba uzenou makrelu, salát s kousky pstruha či těstoviny s tuňákem. Ne že byste museli jíst ryby denně a od rána do večera, smyslem je střídat různé druhy v rozmanitých úpravách. A zařadit ryby do celkově pestré stravy, neboť všeho moc – i ryb – škodí, už jen vytlačováním dalších druhů masa z jídelníčku. Jako minimum pro udržení zdraví lékaři doporučují dvě až tři porce (1 porce = cca 150 g) rybího masa týdně, ale žádoucí je spíše přidat. Dbejte na zastoupení jak ryb tučných, tak těch chudších na tuk, protože ty druhé, pocházejí-li z moře, vám dodají hodně jodu. Každá ryba obsahuje trochu jiné spektrum prospěšných látek, takže skutečně nelze vybrat jednu nejlepší – univerzální. I když je pravda, že když chcete hubnout, je lepší se soustředit na méně tučné ryby, neboť ta nejtučnější (úhoř) vám dodá čtyřikrát více energie než treska či štika. Na druhou stranu, prohlédnete-li si infobox „Rybí nej“, jeden rybí druh se tam nápadně často opakuje – ano, je to neprávem opomíjený sleď, kterého však pro hubnoucí část populace diskvalifi kuje vyšší obsah tuku. Ale jednou začas si ho určitě dopřát můžete. Ve studii, jíž se zúčastnilo 44 tisíc mužů, bylo během 12 let trvání riziko cévní mozkové příhody (mrtvice) významně nižší u mužů, kteří jedli ryby jednou až třikrát týdně, oproti těm, kteří je nekonzumovali vůbec. Ryby vs. vejce Bílkovinou superpotravinou z hlediska rovnoměrného a vysokého zastoupení všech potřebných esenciálních aminokyselin je vejce. Jenže vajíčka v oblíbené úpravě vařením natvrdo či smažením jsou hůře stravitelná než rybí maso. Ryby podle obsahu tuku

lIBOVÉ (méně než 2% tuku): většina treskovitých, štika, candát, okoun, lín. Středně tučné (2-10% tuku): platýsovité, sardinky, pstruh, kapr, cejn. Tučné (nad 10% tuku) sleď, makrela, losos, šproty, tuňák, úhoř, sumec. Obsah tuku závisí kromě druhu ryby i na jejím věku a ročním období. U lososů před vytřením je mnohonásobně vyšší než po něm; lososi z farem jsou tučnější než ti z volného moře. Maso makrel má na jaře asi 3 % tuku, ale na podzim až desetkrát více. Rybí „nej“ nejvíce omega-3 mastných kyselin? losos šproty, sleď, sardinky, makrela. Nejvíce bílkovin: podle tabulek tuňák v závěsu s lososem, nicméně všechny ryby včetně sladkovodních ve 100g obsahují 15-20g bílkovin trochu méně jich má jen nejtučnější ryba – úhoř, z jehož masa jsou bílkoviny částečně vytěsněny tukem. Sledi se na pultech supermarketů často vyskytují v konzervě s nejrůznějšími omáčkami nebo jako základ rybích salátů v plastikových kelímcích. I když základ je trochu silné slovo – je jich tam obvykle něco přes 30 % celkového objemu výrobku. Minimálně stejný podíl zaujímá majonéza, v lepším případě jogurt, a zbytek připadá na nakládanou zeleninu, koření, zahušťovadla, konzervanty apod. Určitě dávejte přednost čerstvým sleďovým filetům! Naopak konzervované sardinky nezavrhujte, jejich kostičky v plechovce změknou a poskytnou vám spoustu vápníku a fosforu. A protože sardinky jako středně tučné ryby obsahují i dost vitaminu D, s jehož podporou se vápník snáze vstřebá, je konzerva v tomto případě dobrou volbou. Kvůli kontrole poměru omega-3 a omega-6 kyselin a v zájmu štíhlé linie sáhněte spíše po rybách naložených ve vlastní šťávě, nikoli v rostlinném (olivovém) oleji. Foto popis| O autorovi| Dita Váchová, odborná spolupráce: RNDr. Pavel Suchánek, Laboratoř pro výzkum aterosklerózy IKEM, Fórum zdravé výživy, http://www.fzv.cz

Naše rodina Semeleme všechno, co se dá 9.2.2016

Naše rodina str. 18 Příloha - Klub receptáře (toj) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět VZÁJEMNÉ SI RADIME K Vánocům jsem dostala opravdu „osobní" dárek, mlýnek na maso, který díky obtížné údržbě nenávidím už od mládí. Pochopitelně mě ani nenapadne se s ním babrat kvůli každému jídlu zvlášť, což ovšem nikomu neříkám. Mletého připravím najednou mnohem víc a neokořeněné uložím naporcované do mrazničky. Mám tak možnost je pokaždé ochutit jinak a tvářit se, že čerstvé maso putovalo na talíř rovnou od řezníka... Jarmila R., Nový Bor * Kvalita pokrmu z mletého masa závisí na mnoha okolnostech, kromě jiného na poměru hovězího a vepřového, s nimiž pracujeme nejčastěji. Klasické karbanátky a sekanou se doporučuje dělat z třetiny prvního a dvou třetin druhého. * Na jeden kilogram masové směsi činí obvyklá dávka soli 17 až 20g. * Při spojování všech přísad používáme jen studenou vodu, je zárukou větší šťavnatosti. * Většina profesionálních kuchařů tvrdí, že míšení vlastní rukou přináší nejlepší výsledky. Pokud je nám to „proti srsti", nepříjemné pocity odstraní rukavice na jedno použití. (Zároveň však ztrácíme možnost účinného promaštění pokožky.) * Sekaná se při pečení podlévá rovněž vodou. Do šišky je dobré udělat mělký žlábek, ve kterém se drží šťáva. Vyhneme se tím nebezpečí, že bude pokrm vysušený. * Správná doba pečení je 20 minut při 150 °C a dalších 30 minut při 90 °C. * Spěcháme-li, ze sekaniny utvoříme placku na plech, která je hotov; mnohem dřív. * Maso lze pro obměnu i s cíler,, hospodárně zužitkovat zbytky různě nastavovat vším možným -

rozemletou zeleninou, sýrem, luštěninami, hodí se i zapomenutý plátek knedlíku, který nahradí strouhanku. * Jako výborné pojidlo se osvědčuje trochu měkkého tvarohu. Foto autor| Foto: archiv

National Geographic Česko Krvavá hostina 5.2.2016

National Geographic Česko str. 72

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Supi dělají špinavou práci: uklízejí to, co po sobě zanechala smrt. Je jich stále méně a my zjišťujeme, co všechno potřebujeme k tomu, abychom je udrželi naživu. Na pláních Serengeti v Tanzanii zapadá slunce a zdá se, že pakůň žíhaný je odsouzen k smrti: je nemocný nebo raněný a potuluje se daleko od svého stáda. Při východu slunce je samotář mrtev a obklopen vířícím klubkem supů. O jeho ostatky soupeří asi čtyřicet ptáků. Někteří mrchožrouti trpělivě vyčkávají. Ale většina z nich se zapojila do nelítostné bitvy. S vystrčenými pařáty se vzpínají a sklánějí, zápolí a předstírají útoky. Jeden se vrhá na druhého a usedá své se oběti na záda. Nad mršinou se dme černohnědá změť krků, klovajících zobáků a tlukoucích křídel. Ze všech stran se slétají noví strávníci. Se skloněnými hlavami se chvatně a dychtivě připojují k rozvášněnému hejnu. Proč tolik povyku kvůli mršině, která je tak velká? Protože pakůň má tuhou kůži a nezabil ho masožravec. V jeho těle tedy není dost velká díra, která by všem umožnila pohodlný přístup. Ti nejsmělejší ptáci zuřivě soupeří o cestu ke kořisti. Zatímco horda mrchožroutů skřehotá a krákorá, jeden sup africký zaboří hlavu hluboko do pakoňova očního důlku a žlábkovaným jazykem chvatně vysrkne všechno, co zvládne, než ho někdo jiný připraví o místo u stolu. Jiný sup africký si prorazí cestu do nozder, zatímco sup krahujový začíná na opačném konci. Už se propracoval dvacet centimetrů hluboko do pakoňova řitního otvoru, když vtom ho odstrčí jiný pták, který zasune hlavu do pakoňových střev. A tak to jde pořád dokola: čtyřicet hladových ptáků u pěti otvorů velkých jako golfový míček. Nakonec se dali do práce dva supi královští. Tito velkolepě vyhlížející ptáci s třímetrovým rozpětím křídel jsou vysocí více než metr. Mají růžovou hlavu, ostře zahnutý mohutný zobák a silný krk obalený růžovou svrasklou kůží a límcem z hnědého peří. Zatímco jeden sup dělá zobákem otvor na plecích pakoně, druhý se noří do míst kolem nosní dutiny s nadějí, že najde šťavnaté larvy střečků. Kůže a šlachy praskají. Jeden ze supů afrických nacpe hlavu do pakoňova hrdla a vyškubne asi dvaceticentimetrový kus průdušnice, žebrované jako trubice od vysavače. Ale dříve než ji stačí pozřít, vytrhne mu ji marabu africký, 120 centimetrů vysoký pták, který číhal opodál. Nadhodí si ji do vzduchu, aby se pěkně srovnala, a potom ji celou polkne. Díky usilovné činnosti supů královských, kteří mají raději šlachy než svaly, je pakůň v tuto chvíli otevřený jako konzerva. Vzduchem poletují kapky krve a slizu, ze supích zobáků visí kusy vnitřností, dva ptáci se přetahují o třímetrové střevo. Mršina pakoně se zmenšuje a kruh ptáků posedávajících v krátké trávě se zvětšuje. Supi s vybouleným voletem si uloží hlavu na složená křídla a zavřou mžurky. Už žádný hluk, žádná zuřivost. Supi odpočívají a jsou smíření se světem. supi jsou možná ptáci s nejhorší pověstí, jsou symbolem hamižnosti a chamtivosti. Charles Darwin si v roce 1835 zapsal do deníku, že supi jsou „odporní“ a jejich lysé hlavy jsou „uzpůsobeny válení v hnilobě“. Supi jsou dokonale přizpůsobeni své úloze a svému nečistému prostředí: v ohrožení dokážou okamžitě zvrátit celý obsah žaludku a díky tomu rychleji vzlétnout. Nechutné? Možná. Ale supům rozhodně nechybějí kladné stránky. Nezabíjejí (většinou) jiné živočichy a pravděpodobně tvoří monogamní páry. Víme, že o mláďata pečují oba rodiče stejným dílem a že se sdružují do početných přátelských skupin. Nejdůležitější ze všeho je, že v ekosystému vykonávají zásadní, ale nesmírně podceňovanou službu: starají se o rychlé odklizení a recyklaci mrtvých zvířat. Supi, kteří sídlí v oblasti Serengeti nebo kteří tam přilétají v době každoroční migrace - kdy mezi Keňou a Tanzanií putuje přibližně 1,3 milionu pakoňů žíhaných -, podle jednoho odhadu spotřebují více masa než všichni masožraví savci dohromady. A dělají to rychle. Sup dokáže za minutu zhltnout asi kilogram masa a početné hejno zvládne obrat zebru od čumáku po ocas během třiceti minut. Bez supů by páchnoucí mršiny hnily déle, hmyzí populace vzkvétaly a choroby by se šířily rychleji.

Ale toto báječné uspořádání vybroušené věky není neměnné. Pravda je taková, že v některých klíčových oblastech je na pokraji zhroucení. Afrika už přišla o jeden z jedenácti druhů supa - supa hnědého - a sedm dalších je zařazeno mezi kriticky ohrožené nebo ohrožené druhy. Někteří supi, například supi královští, žijí převážně v chráněných oblastech, jiné regionální populace supa mrchožravého a orlosupa bradatého jsou téměř vymřelé. Supi a další mrchožraví ptáci, říká Darcy Ogadaová, zástupkyně ředitele afrických programů při neziskové organizaci Peregrine Fund, „jsou nejohroženější skupinou ptáků na světě“. Jednoho slunečného březnového dne přijíždí Darcy Ogadaová se svým kolegou Munirem Viranim do oblasti Masai Mara v Keni. Virani je zde proto, aby mluvil s pastevci o jejich kravách. Ukazuje se, že chov dobytka je pro blaho supů podstatný. Vysvětlil mi, že Masajové v uplynulých letech pronajali svou půdu hraničící se severní částí národní rezervace Masai Mara ochranářským organizacím. Jejich cílem je vytlačit pastevce a jejich dobytek a podpořit tak volně žijící zvířata. Někteří Masajové tvrdí, že to přilákalo do oblasti více lvů a dalších masožravců - chráněná území jsou souvislá a nejsou oplocená. Populace pakoňů a dalších kopytnatců v oblasti Masai Mara jsou ohroženy pytláky, dlouhotrvajícím suchem a přeměnou savany v zemědělskou půdu. Samo o sobě dost špatné pro supy... ale je to ještě horší. Virani se ptá každého Masaje, kterého potkáme: „Připravily vás šelmy v poslední době o nějaký dobytek?“ Odpověď bývá stejná: „Ano, a sousedi přišli taky o dva kusy.“ Lvi obvykle útočí v noci, kdy je dobytek uvnitř ohrad zvaných boma s trnitým plotem. Lvi zařvou, vyděšený dobytek se dá na úprk, rozrazí vrata ohrady a rozprchne se. Usmrcení jedné krávy znamená ztrátu 30 000 šilinků (asi 8 000 korun), a to je citelný úder pro rodiny, které používají dobytek jako měnu (býk může mít hodnotu až 100 000 šilinků). Následuje odplata: muži přivážou psy, seberou všechno, co zbylo z mrtvého zvířete, a postříkají to furadanem, levným a rychle působícím pesticidem, který se dá snadno opatřit na černém trhu. Lev se vrátí, aby se nažral. Velmi pravděpodobně přichází i s rodinou, a celá smečka zahyne. (Keňa každoročně ztrácí v takových konfliktech až stovku lvů. V celé zemi jich zbývá asi 1 600.) Mršiny hospodářských zvířat nebo otrávených lvů požírají i supi. Ať už je nositelem otravy cokoli, supi, kteří se k mršinám slétají v hejnech čítajících více než stovku jedinců, uhynou také. Je těžké uvěřit tomu, že několik granulí přípravku určeného k hubení larev a bezobratlých živočichů může skolit zvíře, jehož žaludeční šťávy jsou tak kyselé, že neutralizují původce vztekliny, cholery a sněti slezinné. Darcy Ogadaovou vlastně ani nenapadlo, že by furadan mohl znamenat hrozbu. Změnilo se to až v roce 2007, kdy začala od kolegů dostávat e-mailové zprávy o otrávených lvech. „Vyvolalo to určité překvapení,“ říká Darcy Ogadaová. Turistika je pro Keňu druhým největším zdrojem příjmů ze zahraničí a lvi jsou hlavní hvězdou mezi turistickými atrakcemi. V roce 2008 se v Nairobi sešli vědci, zástupci ochránců přírody a představitelé vládních orgánů, aby si vyměnili informace o otravách a naplánovali odezvu. „Spadla nám čelist,“ vzpomíná Darcy Ogadaová. „Problém byl mnohem větší, než kdokoli z nás, kteří pracujeme na místní úrovni, tušil.“ Jakmile Ogadaová a ostatní začali problém zkoumat, dospěli k odhadu, že otravy stojí v pozadí asi 60 % z celkového počtu uhynulých supů v celé Africe. Situaci nijak nezjednodušuje složitá reprodukční biologie supů: pohlavní dospělosti dosahují teprve v pěti až sedmi letech, odchovají jediné mládě jednou za rok nebo jednou za dva roky a devět z deseti mláďat hyne v průběhu prvního roku života. Odhaduje se, že počet supů na africkém kontinentu v příštích padesáti letech klesne o 70 až 97 %. situace jinde je ještě tíživější. V Indii se během pouhých deseti let snížil počet nejběžnějších supů supa bengálského, supa indického a supa tenkozobého - o více než 96 %. Badatelé z Peregrine Fund v roce 2003 jednoznačně potvrdili souvislost mezi uhynulými supy a hovězím dobytkem, který byl léčen protizánětlivým lékem zvaným diclofenac. Původně jej lékaři předepisovali lidem trpícím artritidou a dalšími bolestmi, ale v roce 1993 byl schválen pro veterinární využití. U supů vyvolává selhání ledvin: pitvy odhalily orgány pokryté bílými krystaly. Vymírání supů v Indii vyvolalo značný zájem, protože mělo znepokojivé důsledky. V Indii žije obrovské množství hovězího dobytka, ale většina Indů hovězí maso nejí. Jakmile se miliony supů staly obětí otravy, začaly se v Indii hromadit kravské mršiny. Následně prudce vzrostl počet psů, kteří už se nemuseli přetahovat se supy o kořist. Během jedenácti let jich přibylo sedm milionů a celkový počet se vyšplhal na 29 milionů. Výsledkem bylo 38,5 milionu dalších psích kousnutí. Prudce vzrostl počet krys. Na vzteklinu zemřelo o 50 000 lidí více. Zvýšená úmrtnost, náklady na léčení a ušlé výdělky stály indickou společnost přibližně 34 miliard dolarů. Indičtí Pársové v Bombaji si se znepokojením všimli ještě jedné změny. Těla nebožtíků rituálně umístěná na vyvýšených kamenných plošinách při „nebeském pohřbu“ - kdy supi vysvobodí duše zemřelých, aby mohly vystoupit na nebesa -setrvávala na plošinách o několik měsíců déle, protože nebyli žádní supi, kteří by se jimi živili. Jakmile vědci prokázali, že za vymírání supů může diclofenac, v roce 2006 bylo v Indii, Nepálu

a Pákistánu zakázáno jeho veterinární užití. V roce 2010 následoval zákaz v Bangladéši a v polovině června roku 2015 vyzvali ochranáři Evropskou komisi, aby zakázala podávání tohoto léku zvířatům. Na reakci se dosud čeká. V kombinaci s programy rozmnožování v zajetí a supími „restauracemi“, které volně žijícím ptákům nabízejí bezpečné maso z farem a jatek, se kampaň projevila příznivě. Po devíti letech se vymírání indických supů zpomalilo, a v některých oblastech začali supi dokonce přibývat. Ale populace tří nejhůře zasažených druhů je dnes jen zlomkem původních milionů. darcy ogadaová se nedomnívá, že Afrika bude následovat indického příkladu při reakci na supí krizi. „Vláda pro záchranu supů v Keni neudělala prakticky nic,“ říká, „a neexistuje politická vůle omezit užití karbofuranů,“ skupiny sloučenin, k nimž patří i přípravek furadan. Indičtí supi totiž čelí jen jedné zásadní hrozbě - neúmyslnému otrávení -, ale supům v Africe toho hrozí více. V červenci roku 2012 uhynulo v jednom zimbabwském národním parku 191 supů, když požírali mršinu slona, kterého zabili pytláci a potom ho postříkali jedem. O rok později v Namibii uhynulo asi 500 supů, když požírali mršinu slona opět postříkanou jedem. Proč se pytláci, kteří stojí hlavně o slonovinu, zaměřují i na supy? „Protože jakmile začnou kroužit nad mrtvým slonem nebo nosorožcem, upozorní tím strážce parku,“ říká Ogadaová. Pytláci slonů mají dnes na svědomí třetinu otrávených supů v Africe. Supy ohrožují také některé tradice a zvyklosti. André Botha z Mezinárodního svazu ochrany přírody říká, že mnoha mrtvým ptákům nalezeným poblíž upytlačených mršin chybějí hlavy a pařáty, a to je neklamná známka toho, že části těla byly prodány jako muti, součást tradičního léčitelství. Zákazníci jihoafrických tržnic si mohou jednoduše opatřit části zvířecích těl, které údajně léčí mnoho chorob nebo propůjčují sílu, rychlost a vytrvalost. Oblíbený je také usušený supí mozek: kdo jej smíchá s blátem a vykouří, získá pomoc nadpřirozených sil. Největší hrozbou pro africké supy však zůstávají snadno dostupné a všudypřítomné jedy. Výrobce furadanu, filadelfská společnost FMC, začala vykupovat svůj přípravek od distribučních kanálů v Keni, Ugandě a Tanzanii a pozastavila prodej v Jižní Africe. Jenže jedovatá látka se nadále prodává v generické formě. Zemědělství je v Keni druhým nejvýznamnějším odvětvím a v zemi se vždy používaly toxiny v boji proti škůdcům a chorobám. V Keni může kdokoli přijít do obchodu s potřebami pro zemědělce a v přepočtu za necelých padesát korun si může volně nakoupit vysoce jedovaté pesticidy. „V tropech nemůžete provozovat zemědělskou činnost bez pesticidů,“ říká Charles Musyoki z Keňské správy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (Kenya Wildlife Service - KWS). „Musíme tedy informovat veřejnost, jak pesticidy správně a bezpečně používat.“ Veřejnost to dnes vnímá tak, že karbofurany jsou levné, spolehlivé a - ve srovnání s plížením za šelmou a lovem pomocí oštěpu - bez rizika. Vláda dodnes nepotrestala ani jednoho traviče supů. „Trávení predátorů je prostě součástí kultury,“ krčí rameny Ogadaová. Původní obyvatelé vždy chránili svoje stáda a potomci Evropanů -právě oni sem přinesli levné jedy - zabíjejí africké masožravce už déle než 300 let. Po dlouhém dni naplněném hovory s masajskými pastevci se Munir Virani a Darcy Ogadaová nemohou dočkat západu slunce. Nikoli proto, že chtějí uniknout horku, ale protože chtějí na vlastní oči vidět elektrický vypínač v akci. Za soumraku zaparkuje Munir svůj džíp před ohrazenou plochou, která se nachází v prašné kotlině. Na východ od ní se na rozloze 20 000 hektarů rozkládá chráněné území Mara Naibosho, západním směrem leží rezervace Masai Mara zaujímající 150 000 hektarů. Munir Virani stojí a zírá na ohradu boma. Jakmile se rozzáří asi deset žárovek pověšených mezi kůly plotu, Munir se široce usměje. Provozovatelé safari v horkovzdušných balonech, kteří vzlétají před svítáním, si na toto noční světelné znečištění stěžovali. Ale pro Viraniho jsou blikající žárovky napojené na solární baterii malým zázrakem - je to nejbezpečnější a nejlevnější způsob, jak udržet šelmy v bezpečné vzdálenosti od dobytčích ohrad a jak se vyhnout odvetným otravám. „Osvětlení stojí něco mezi 25 000 a 35 000 šilinků na jednu boma,“ říká Munir Virani. Je to částka odpovídající 5 300 a 6 800 korunám a polovinu z ní uhradí Peregrine Fund. „Pokud zabrání ztrátě jednoho kusu dobytka, investice je zpátky.“ Během prvních šesti měsíců, kdy se světla v Masai Mara začala používat, počet útoků lvů na osady klesl o 90 procent. Masožravci a sloni - kteří se volně přesouvají mezi rezervací a chráněnými oblastmi a často přitom pošlapou masajská políčka - se světlům dosud vyhýbají, ale nedostatečná údržba a špatné hospodaření (například odčerpávání elektřiny kvůli nabíjení mobilních telefonů) snižují jejich účinnost. Poptávka po elektrických soustavách přesto mnohonásobně převyšuje nabídku. na pláních serengeti asi 250 kilometrů jižně od Masai Mara svítí vycházející slunce na tři hyeny, které jsou až po plece ponořeny do mršiny pakoně. Opeřené obecenstvo, které se shromáždilo v amfi teátru, se tu a tam odváží vykročit k jevišti, ale herci v hlavních rolích je zaženou vyceněnými zuby a nepřátelským vrčením. Supi se dovtípí. Mezi čtyřnohými a dvounohými tvory panuje dobře patrný

respekt: hyeny spoléhají na to, že jim supové vyhledají kořist, a supi zase spoléhají na to, že hyeny kořist rychle otevřou. Jakmile se hyeny nasytí a vzdálí se, začnou se na mrtvé zvíře slétat ptáci. Mršina se kolébá sem a tam, jak ji dvě desítky supů trhají, škubou, klovají a požírají. Najednou se z oblohy snese sup královský a prudkými údery hlavou zahání dva další supy královské, kteří stojí opodál. Útočník se otáčí kolem dokola, skloní hlavu, zvedne mohutná křídla a potom triumfálně vyskočí na mrtvého pakoně. „Jsou ohromně zábavní,“ říká Simon Thomsett, odborník na supy z keňského Národního muzea. „Lva byste určitě tak dlouho nepozorovali,“ říká s dalekohledem na očích. Hodiny plynou a zakrvácení herci přicházejí a odcházejí: šakali, hyeny, čápi, mrchožraví orli a čtyři druhy supů. Přes zdánlivou hysterii dostávají příležitost všichni. Simon Thomsett i Darcy Ogadaová strávili mnoho času úvahami, co by se stalo, kdyby z obsazení tohoto dramatu vypadli supi. Při dvouletých terénních pokusech Darcy zjistila, že v nepřítomnosti supů se mršina rozkládá téměř třikrát déle a přichází k ní třikrát více savců, kteří u ní prodlévají třikrát delší dobu. Proč jsou tyto údaje důležité? Protože čím déle jsou šakalové, levharti, lvi, hyeny, ženetky, mangusty a psi ve vzájemném kontaktu nad mršinou, tím pravděpodobnější je šíření patogenů - které za běžných okolností hynou v žaludku supů - na další živočichy. Thomsett sedí v džípu a vysvětluje mi, že supové požírají placentu pakoňů a chrání tím hovězí dobytek před zhoubným katarem a často smrtícím herpetickým virem. Protože během několika málo hodin promění mršinu zvířete v hromádku kostí, omezují také výskyt hmyzu, který souvisí s očními chorobami lidí i hospodářských zvířat. „Pro lidstvo jsou supové důležitější než celá ’velká pětka’, kterou chce vidět každý,“ říká Thomsett. Vědci varují, že vyhynutí supů by patrně vedlo k ekonomické i ekologické katastrofě. Přestože otravy jsou hlavní příčinou úbytku afrických supů, Thomson hovoří bez příkras a zdůrazňuje základní příčinu tohoto stavu: příliš mnoho lidí. Dnes má Keňa 44 milionů obyvatel, ale očekává se, že do roku 2050 jich bude mít 81 milionů. Masajové patří mezi nejrychleji rostoucí skupinu obyvatel. Simon Thomsett spustí dalekohled a rozhovoří se o dalších okolnostech, jimiž člověk ohrožuje supy v Keni. „Farmáři na polích kolem chráněných oblastí pěstují kukuřici a pšenici, aby nakrmili stále početnější obyvatelstvo,“ říká Thomsett. Méně travnatých plání znamená méně kopytnatců, jejichž mršiny supové požírají. „Vláda nedokázala zastavit vrtání geotermálních vrtů v okruhu 300 metrů od hnízdišť ohroženého supa krahujového,“ pokračuje Thomsett. Supi hynou také při střetech s dráty vysokého napětí. Keňská správa planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (Kenya Wildlife Service - KWS) musí teprve sepsat strategický plán ochrany zranitelných supích druhů, a to ještě nemluvíme o jeho dodržování. (Charles Musyoki z KWS mi řekl, že plán je už téměř připraven.) V prosinci 2013 byl v Keni schválen zákon, který stanoví pokutu 20 milionů šilinků (5 000 000 korun) nebo doživotní vězení každému, kdo se podílí na zabíjení ohrožených druhů. KWS plánuje kampaň, jejímž cílem je změnit obraz supů v očích veřejnosti. Ogadaová a Thomsett se shodují, že kampaň ptáky nezachrání, pokud nebudou důsledně vymáhány zákony a vyšetřovány případy otrávených zvířat. Mnohem účinnější by bylo, kdyby vláda přijala nabídku jistého velkostatkáře z jihozápadní Keni, který chce prodat území, na němž se nachází jedno z nejvýznamnějších hnízdišť supů krahujových. Simon Thomsett pozoruje supy rochnící se v mršině a kreslí si podrobné náčrtky jejich hlav a nohou. Ve chvíli, kdy se ptáci konečně nasytí, pakůň připomíná zmuchlaný modrošedý hadr s kopyty. O všechny pozůstatky kůže a šlach se v příštích dnech postarají živly, hmyz, houby a mikroorganismy. Větší kosti přetrvají ještě několik let, ale základní stavební složky zvířete se vrátí do přírodního koloběhu - ocitnou se v půdě, v rostlinách a v každém nádherném supovi, který se nasytil na dnešní bohaté hostině. *** POŽÍRAČ MRTVÝCH Supi jsou jediní suchozemští obratlovci, kteří se mohou živit výhradně mršinami. Jsou nezbytní pro rovnováhu celého ekosystému. Dokážou rychle pozřít velké množství masa a jejich žaludeční kyseliny neutralizují choroboplodné zárodky. Díky tomu omezují šíření bakterií a chorob, jako je sněť slezinná a vzteklina. Na celém světě jich rychle ubývá a některé populace supů jsou na pokraji zhroucení. Specializace na mršiny Mohutné tělo supům umožňuje přežívat z tělesných rezerv do té doby, než objeví další mršinu. Díky anatomickým přizpůsobením vynakládají nejmenší možné množství energie při plachtění ve

stoupavých vzdušných proudech - nad areálem o rozloze až 480 000 kilometrů čtverečních - při hledání potravy. Postupný úbytek Na celém světě žije 23 druhů supů sdružených do dvou čeledí. Každá čeleď se vyskytuje na jiné polokouli, ale obě čelí hrozbám. ZLEPŠENÍ Na počátku 20. století, kdy začalo sčítání kondorů kalifornských, byla jejich hejna už značně prořídlá. Po desítkách let úsilí o jejich záchranu jejich počty rostou, ale stále je ohrožuje otrava olovemz použitého střeliva, které zůstává vmršinách. ÚBYTEK Pastevci chránící dobytek a pytláci obávající se, že je kroužící supi prozradí, používají proti supůmjedy. Některé populace supů se během deseti let zmenší o polovinu. Lidoví léčitelé věří, že supí mozek člověku propůjčuje schopnost předvídat budoucnost. KATASTROFA V Indii nastal obrovský úbytek supů v polovině 90. let. Hinduismus nedovoluje pojídat hovězímaso a uhynulé krávy zůstávají bez povšimnutí. Supi požírali mršiny krav, kterým byl podáván lék diclofenac, a hynuli na selhání ledvin. V roce 2003 byl lék v Indii zakázán. * Použil jste nějaké neobvyklé metody? „Upravil jsem malý fotoaparát a umístil jej do mrtvé zebry. Spoušť jsem mačkal ze vzdálenosti sto metrů. O kompozici snímků se postarali supi, když se klovali a přetahovali o potravu a postrkovali fotoaparát uvnitř hrudního koše zebry.“ Foto popis| Dokonce i Darwin o nich napsal, že jsou „odporní“. Jenže supi jsou spíše nepostradatelní než hnusní, protože odklízejí mršiny, které by jinak hnily a šířily smrtící nákazy. Sup krahujový (Gyps rueppelli) na snímku trhá tkáň průdušnice mrtvého pakoně. Foto popis| Sup krahujový si dělá nárok na mrtvou zebru v tanzanském Národním parku Serengeti, zatímco další supi krahujoví a supi afričtí (Gyps africanus) se přibližují, protože i oni chtějí dostat svůj díl. K hostině se pravděpodobně připojí ještě další supi. Mršinu dokážou uklidit během několika minut. Foto popis| Obchodník v jihoafrickém Durbanu nabízí supí hlavy jako muti - tradiční lék. Někteří lidé také kouří vysušený supí mozek, protože věří, že díky němu spatří budoucnost. Budoucnost supů je však pochmurná. Šest z osmi druhů žijících v Jižní Africe patří mezi ohrožené. Foto popis| Napsala Elizabeth Royteová Foto popis| Sup krahujový se na okamžik zastavil uprostřed hodování a ze zobáku mu odkapává krev. Hlava a krk jsou porostlé jen řídkým peřím, na němž neulpívá sražená krev, vnitřnosti a výkaly, když se sup zanoří hluboko do mršiny. Foto popis| Supi jsou milovníci i bojovníci. Jejich partnerské svazky jsou pravděpodobně celoživotní. Ve volné přírodě se dožívají asi třiceti let a ke svým partnerům se chovají pozorně. Při šarvátkách nad mršinou (vpravo) bojovně soupeří se svými soukmenovci i s příslušníky jiných druhů. Supi královští (Torgos trachelitos, nahoře) jsou proslulí svou něžností a láskyplností. Foto popis| Šakal obecný v Národním parku Serengeti vztekle zahání mladého supa afrického, který se vetřel k mršině pakoně. Šelmy pohybující se výhradně po zemi, například šakali a hyeny, hledají potravu na omezeném území. Supi mají ze vzduchu mnohem lepší přehled o tom, co je kde k snědku. Mršinu zpozorují na vzdálenost až 35 kilometrů. Foto popis| Lysá hlava Lysina u mnoha druhů supů souvisí s tepelnou regulací a hygienou. V peří na hlavě by ulpívala sražená krev a vnitřnosti. Foto popis| Prostor mezi letkami snižuje aerodynamický odpor, udržuje vztlak a snižuje minimální rychlost, při níž dochází k poklesu vztlaku pod křídlem. Foto popis| Křídla Široká křídla a dlouhé letky umožňují supům energeticky úsporné plachtění i v těch nejslabších vzdušných proudech. Foto popis| Zobák Zahnutý zobák pomáhá při trhání masa, ale jen ti největší supi dokážou otevřít mršinu a umožnit tak menším supům přístup k vnitřnostem. Foto popis| Oči Přestože ve srovnání s dravci mají supi méně bystrý zrak, umí na dálku najít mršiny i mrchožrouty, kteří se k nim slétají. Foto popis| Vole Někteří supi dokážou v této rozšířené části jícnu uložit takové množství masa, které se rovná až pětině hmotnosti jejich těla. Foto popis| Střevo Žíravé žaludeční šťávy hubí bakterie a propůjčují supům vysokou toleranci vůči

toxinům, které se vyskytují v hnijícím mase. Foto popis| Nozdry Kondor krocanovitý a kondor větší mají vynikající čich, což je u ptáků vzácnost. Nozdry navíc nemají rozdělené přepážkou. Foto popis| Jazyk Supi mají na jazyku hluboké žlábky a zpětné háčky, které jim umožňují rychle zhltnout velké kusy Foto popis| Nohy Supi tráví na zemi více času než ostatní draví ptáci, proto mají plošší nohy a kratší a méně zakřivené drápy. Foto popis| Mladý sup krahujový se chystá uchvátit kus zebry v Serengeti. Starší a rvavější ptáci už se nasytili nejlepšího masa a kůži a kosti přenechali mladším soukmenovcům a menším supům africkým. Videozáznam supí hostiny můžete sledovat na ngm.com/more. Foto popis| * Grant NGS Vaše členství v National Geographic Society pomáhá chránit ohrožené supy v Indii a Keni. Foto popis| Ochránci přírody v Namibii nahlížejí pomocí zpětného automobilového zrcátka připevněného na tyč do hnízda supa královského na stromě. Pokud najdou mládě, které je dostatečně staré, vyndají je z hnízda, označí je na křídle a vrátí zpátky do hnízda. Samice kladou jen jedno vejce za jeden či dva roky a každé mládě je pro budoucnost populace nesmírně důležité. Foto popis| Supi kapští (Gyps coprotheres) shlížející z umělé hnízdní skalní stěny nedaleko Magaliesburgu v Jižní Africe vypadají jako chrliče vytesané z kamene. O zařízení určené pro rozmnožování, výzkum a obnovu supí populace se stará nezisková organizace VulPro, která se snaží vrátit počty supů v Africe na původní hodnoty. Foto popis| Zakladatelka neziskové organizace VulPro Kerri Wolterová přináší do veterinární ordinace nedaleko Pretorie supa kapského, který si poranil křídlo o dráty elektrického vedení. Největší hrozbou pro africké supy jsou jedy nastražené pytláky, ale nebezpečné jsou i střety s dráty elektrického vedení. Ochránci přírody nabádají africké energetické společnosti, aby se snažily omezit riziko, jež pro supy a další ptáky elektrická vedení představují. Foto popis| Charlie Hamilton James se zaměřuje na volně žijící zvířata a na ochranu přírody. Při fotografování pro tento článek utekl před útočícím nosorožcem a projížděl mezi supy hltajícími maso mršin. Foto popis| Sto gramů insekticidu karbofuranu (nahoře) rozsypaného na zvířecí mršině dokáže zabít sto supů. Otrávení ptáci, kteří nepozřeli příliš mnoho jedu nebo byli odchyceni krátce poté, mohou být zachráněni, pokud dostanou dávku atropinu a živočišného uhlí, které absorbuje jed. Na snímku vpravo je sup africký zotavující se v zařízení neziskové organizace VulPro. Tento pták byl později vypuštěn na svobodu. Foto autor| Fotografie Charlie Hamilton James

nova.cz 21 překvapivých způsobů, jak snížit riziko rakoviny! 9.2.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Zdraví DyA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nejnovější výzkumy ukazují, že je rakovina na vzestupu. Přitom můžeme rakovině předejít pouze tím, že zlepšíme náš životní styl. Nadbytek alkoholu, kouření, obezita či nadměrné opalování nám akorát k rakovině dopomáhá. Existuje pár jednoduchých způsobů, díky kterým se nám rakovina vyhne obloukem. 1) Najděte svou ideální váhu Zařaďte do svého jídelníčku zdravé potraviny a dostatečné množství zeleniny a ovoce. Opravdu si dejte na svou váhu pozor, protože tuková tkáň u lidí s nadváhou zvyšuje hladinu hormonů, včetně estrogenu a inzulínu, který zvyšuje riziko vzniku některých druhů rakoviny, jako je rakovina prsu, tlustého střeva a slinivky břišní. 2) Zasmějte se každý den

Smích posiluje imunitní systém a prudce snižuje stresové hormony. Kupte si knížku vtipů nebo zajděte s přáteli do divadla na komedii. Skvěle se uvolníte a načerpáte novou energii. 3) Nezapomínejte na pokrývku hlavy Pokud chcete zabránit vzniku melanomu kůže, pak nestačí se pouze natřít opalovacím krémem. Podle vědců z Manchester University je důležité si zakrýt tělo oblečením. V první řadě nikdy nezapomeňte na klobouk nebo čepici. I když se melanom může objevit kdekoliv na těle, vědci zjistili, že lidé s kožními nádory na pokožce hlavy nebo krku umírají dvojnásobně rychleji, než lidé se stejnou rakovinou na jiných částech těla. Slunce u nás je rok od roku nebezpečnější a je potřeba začít se chránit již před prvními jarními paprsky. 4) Běžte na jednou (ale opravdu jen na jedno pivo)! Pivo přispívá k ochraně před bakterií Helicobacter pylori, která způsobuje vředy a je spojována se vznikem rakoviny žaludku. Takže konzumace piva v malém množství může mít pozitivní dopad na vaše zdraví. Dejte si ale opravdu pozor na množství! Pití více než dvou alkoholických nápojů denně zvyšuje riziko rakoviny úst, hrdla, jícnu a jater. Odborníci doporučují, abyste alespoň dva dny v týdnu nic alkoholického nepili. 5) Neseďte dlouho na jednom místě Vědci z univerzity v Regensburgu nedávno odhalili, že bychom měli sedět co nejméně. Každé dvě hodiny sezení navíc stoupá riziko rakoviny dělohy, tlustého střeva a plic o 10 %. Dopřejte si vždy malou přestávku, kdy si protáhnete tělo a vyvarujete se rakoviny. 6) Nebojte se pít kávu Lidé, kteří pijí pět nebo i více šálků kávy denně si snižují riziko vzniku rakoviny mozku až o 40 % oproti lidem, kteří nepijí nic. Podobný příjem kávy také snižuje riziko vzniku rakoviny dutiny úst a krku. 7) Žádné čistírny oblečení Některé chemické prostředky, které používají především čistírny oblečení, obsahují chemické látky, které nejsou pro naše tělo vhodné. Mohou způsobit rakovinu ledvin nebo poškození jater. Proto je nejlepší si pořizovat oblečení, které můžeme prát doma v pračce a nemusíme ho dávat do čistíren. 8) Marinujte maso Grilování nebo smažení při vysokých teplotách vytváří celou řadu chemických látek, které jsou spojovány se vznikem rakoviny. Američtí vědci zjistili, že pokud maso před smažením namarinujeme, pak riziko vzniku rakovinotvorných látek snížíme. Marináda zabraňuje přímému kontaktu mezi masem a plamenem. 9) Pijte hodně vody Pití hodně vody a jiných nápojů (kromě alkoholu) snižuje riziko vzniku rakoviny močového měchýře. Nejjednodušší způsob, jak zjistit, zda pijete dostatečné množství vody, je, že si budete všímat, zda na záchod chodíte pravidelně celý den a vaše moč je spíše světlá než tmavá. 10) Pohyb je důležitý Postačí vám 30 minut zdravého pohybu denně a vaše tělo bude ochráněno před vznikem rakoviny. Nemusí se vyloženě jednat o cvičení v tělocvičně. Postačí, když si vyjdete na procházku nebo budete pracovat na zahrádce. Vše se počítá! ČTĚTE TAKÉ:

Rakovina hrozí téměř každému, která je nejhorší a jak ji poznat? Rakovina tlustého střeva: pomáhá i víno! Jaké máte riziko rakoviny čípku? TEST Top 10 mýtů o rakovině 11) Jak je to s červeným masem? Aby se snížilo riziko vzniku rakoviny střev, pak je zapotřebí snížit příjem červeného masa. Jezte ho méně jak 500 g za týden. Nejnovější výzkumy také naznačují, že je lepší se vyhnout zpracovanému masu, jako je šunka, slanina a párky. 12) Para ořechy Para ořechy jsou nejlepším zdrojem selenu, antioxidantů a výrazně snižují riziko rakoviny močového měchýře. Jiné studie zjistily, že lidé s vysokou krevní hladinou selenu mají nižší míru úmrtnosti na rakovinu plic a rakoviny tlustého střeva. 13) Zvyšte hladinu vitamínu D Nejnovější výzkumy naznačují, že malé množství vitamínu D zvyšuje riziko rakoviny prsu, tlustého střeva, prostaty a vaječníků. S opalováním to ale nepřehánějte! Sluňte se maximálně 15 minut denně, pak se zakryjte oblečením a pokrývkou hlavy. 14) Jezte více ovoce, luštěnin a zrn Zelenina, ovoce, luštěniny i obilí přispívají k ochraně těla před rakovinou úst, žaludku a tlustého střeva. Zakomponujte do své stravy hnědou rýži, čočku, fazole či celozrnné pečivo. 15) Zelenina a mikrovlnka nejde dohromady Španělská studie ukazuje, že mikrovlnka dokáže z brokolice odstranit až 97 % flavonoidů, které ochraňují lidské tělo před rakovinou. Proto bude lepší, když zeleninu budete ohřívat ve vroucí vodě než v mikrovlnce. 16) Čím zelenější, tím lepší Když si vybíráte salát, najděte si ten s nejtmavšími listy. Chlorofyl, který je obsažen v nejtmavších částech snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. 17) Zahoďte vaši vonnou svíčku Věřte tomu nebo ne, vzduch v domácnosti může být někdy více znečištěný než vzduch venku. Ale zatímco tabákový kouř je zdaleka nejhorší, odborníci říkají, že velkými škodiči jsou těkavé organické sloučeniny, které jsou uvolňované určitými čistící prostředky, osvěžovači vzduchu a některými vonnými svíčkami. Mohou být také silně karcinogenní. 18) Jezte česnek Česnek obsahuje sloučeniny síry, které mohou stimulovat imunitní systém k obraně proti rakovině. Studie naznačují, že pokud konzumujete česnek, pak pravděpodobnost rakoviny žaludku je až 12krát menší. Přidejte česnek do polévky, těstovin nebo pomazánky. 19) Omezte sůl Sůl je spojena s 14 % případů rakoviny žaludku ve Velké Británii. Náš denní příjem by měl být nižší než 6 g (2,4 g sodíku). Zbytečně jídla nepřisolujte.

20) Spěte v úplné tmě Dlouhodobé působení umělého světla v noci vede k vyššímu riziku vzniku rakoviny prsu nebo prostaty. Odborníci tvrdí, že je to kvůli vyšší úrovni stresového hormonu kortizolu, který potlačuje imunitní systém. Na druhou stranu vědci zjistili, že pokud spíme v úplné tmě, vzniká v našem těle hormon melatonin, který zabraňuje vzniku některých druhů rakoviny. 21) Udržujte ovoce a zeleninu mimo lednici Studie ukazují, že chlazené ovoce obsahuje méně živin než ovoce uchovávat při pokojové teplotě. Například zelenina uložená v misce osahuje až dvojité množství beta karotenu než zelenina z lednice. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jan2015/1721255.jpg?4f59

URL| http://doma.nova.cz/ext/zdravi/21-prek...zpusobu-jak-snizit-riziko-rakoviny.html

novinky.cz Nižší daň na pivo nebo potraviny? Koalice se zatím neshodla 8.2.2016

novinky.cz str. 0 Domácí zpe Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vládní koalice se v pondělí neshodla, zda by se měla snížit daň z přidané hodnoty u točeného piva a nealkoholických nápojů, jak navrhuje ministr financí Andrej Babiš (ANO), nebo také u základních potravin, jak chtějí sociální demokraté. Projednávání návrhu bylo odloženo, sdělil Novinkám Babiš. „Je to odloženo, ČSSD si vzala čas na rozmyšlenou, KDU-ČSL je proti,“ napsal Babiš Novinkám v sms zprávě. Ve hře zůstává podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) varianta buď DPH vůbec neměnit, nebo ji snížit na základní potraviny a točené pivo i nealkoholické nápoje v restauracích a dalších podobných zařízeních. „Nyní budou o těchto variantách jednat vedení koaličních stran a k možnému snížení DPH se vrátíme na příští koaliční radě,” sdělil Novinkám předseda vlády. Lidovci se kloní k tomu, aby se DPH neměnilo vůbec. „Jsme pro daňovou stabilitu,” řekl místopředseda strany Jan Bartošek.Návrh má podpořit EET Babiš přišel s návrhem nižší daně na točené pivo před dvěma týdny. Uvedl, že tímto krokem chce podpořit svůj klíčový zákon o elektronické evidenci tržeb (EET), který ve Sněmovně blokuje opozice. Minulý týden také řekl, že do budoucna by měly platit dvě sazby, a to 21 a 10 procent. [celá zpráva] ČSSD poté navrhla snížit sazbu i na základní potraviny, například maso, mléko, máslo a chleba z 15 na 10 procent. Rozpočtový dopad by byl podle Sobotky asi čtyři miliardy ročně. V současnosti v ČR platí tři sazby DPH. Základní 21 procent, snížená 15 procent a druhá snížená 10 procent na knihy a léky.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/394193-ni...otraviny-koalice-se-zatim-neshodla.html

Olomoucký deník Kobyla s medvědem zatančili seniorům 8.2.2016

Olomoucký deník str. 2 Reportáž Ond ej Zuntych Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Masopust slaví ve Velké Bystřici nedaleko Olomouce nejméně posledních osmdesát let. Součástí tradice je i zabijačka, v současné době pojatá jako ukázka práce řezníka pro veřejnost. Ve městě se třemi tisíci obyvateli je o lidové zvyky velký zájem, což potvrzuje i sobotní událost. Velká Bystřice – Pepo, můžeme ochutnat?, přerušuje moje povídání s vedoucím folklorního souboru Haná Josefem Langerem asi pětadvacetiletý kluk. V ruce drží masku, hlavu medvěda. Dnes má těžkou úlohu, v teplém kostýmu si musí při zastaveních masopustního průvodu zatančit s každou paní domácí a „vydupat z ní blechy“. Jeden z pořadatelů Josef Langer, oblečený v černém hanáckém kroji pantáty, chápavě nalévá meruňkovici. „Medvěd, to je za trest. Hrozná sauna.“ První dochovaná fotka velkobystřického masopustu je z roku 1932. Na jeho letošním sobotním pokračování se podílejí desítky lidí, hlavně členové souboru. Je potřeba nakrájet maso od řezníka připravené v bednách, zabalit dary do tomboly, postarat se o hosty. Naráží se pivo, až bude potřeba spláchnout mastné. Od rána dost práce, nikdo ale nestresuje. Kdyby náhodou, dostane na zklidnění meruňku. Cítím, že všechny jejich dobrovolničení baví. Je po deváté hodině, teplota pomalu začíná mířit k deseti stupňům a ukázalo se slunce. Historická fotografie je nalepená v kronice souboru. Jeho vedoucí právě podle ní vyrobil masku medvěda.„Bylo to snad v roce 1987. Hlavu jsem uplácal ze sněhu, potom jsem použil mokrý papír, škrob a sádru. S několika generálními opravami nám slouží dodnes,“ říká, když nalévá. Voňavá jelita, jitrnice i prdelačka Řezník vstával ve čtvrtek ve tři ráno, v pátek v půl šesté. Připraveno je tři sta jitrnic, dvě stě jelit. Do deseti musí být všechno hotové, Zámecké náměstí se ostatně už před začátkem plní lidmi. Nosí si zavařovačky na zabijačkovou polévku a na prejt, těší se na zabijačku. Tedy její úřady povolenou verzi, kdy prase s růžově vysprejovaným pruhem na zádech o život přišlo mimo zraky přihlížejících. „Dívej, už se koupe,“ ukazuje tatínek svému malému synkovi zabitého čuníka v neckách, kterého právě řezník v zelené mikině spařuje vroucí vodou. „Chceme ukázat domácí zabijačku a je to určitě i oživení dnešní akce. Ať se děti podívají na to, co znají ze školy. Jak vypadají ledviny nebo střeva. Zároveň se snažíme, aby žily i tradice venku,“vysvětluje mi a později i návštěvníkům na náměstí do mikrofonu Josef Langer. Když krojovaní městští radní uznají, že členové bystřické chasy sice „chlaščó, ale né tolik“, propůjčují jim na tři dny městské právo. Kobyla, husar, vodník a další postavy výskají, hudba hraje Za tó našó stodolenkó a průvod se vydává k Domu pokojného stáří svaté Anny potěšit pamětníky. Krátká a intenzivní návštěva zařízení, kde čas plyne o dost pomaleji, je mimo jiné symbolickým gestem. Už proto, že někteří obyvatelé domova pomáhali tradici masopustu před lety udržet. „Jsme moc rádi, že za námi přišli. Jako mladší jsme se masopustní tradici také věnovali,“ pochvaluje si obyvatelka sedící v kolečkovém křesle, které chasa dala na chvíli pohlídat medvěda na špagátě. Dvě mladé sestřičky se chtějí schovat, ale nakonec jsou první, koho dnes medvěd provádí v kole. Ještě delší než fronta ke stánku s lístky do tomboly je ta k řezníkovi. Naporcoval, uvařil, usmažil a teď prodává. Zabijačka měla úspěch. „Ve dvanáct padla, to už tu nikdo nebude. Všechno se sní a lidé jedou dom,“ seznamoval mě ráno s programem organizátor. Bylo to tak. Začátek fašanku proběhl, jak se patří, tak teď ještě zvládnout ten čtyřicetidenní půst. *** Co je masopust? j Masopust neboli fašank, voračky či karneval je třídenní svátek, po kterém následuje čtyřicet dní trvající půst končící Velikonocemi. Je to tedy svátek pohyblivý.

j Průvod masek, taneční zábavy a zvyky jsou součástí posledních tří dní od masopustní neděle. j K masopustu patří zabijačka, šibřinky, vodění medvěda a také pochovávání basy. Foto popis| MASOPUSTNÍ VESELÍ. Ve Velké Bystřici nedaleko Olomouce pořádali v sobotu masopust se zabijačkou. O bohatý doprovodný program pro širokou veřejnost se postaral místní folklorní soubor Haná. Foto autor| Snímky: Deník/Ondřej Zuntych O autorovi| Ond ej Zuntych, redaktor mailto:[email protected] Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Reportáž; 02 Publikováno| Prostějovský deník; Reportáž; 02 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Reportáž; 02 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Reportáž; 02 ID| bbef7dcb-7153-4d5d-8436-9175f0633dbc

parlamentnilisty.cz Zdrcující fakta o uprchlících: Dějí se věci, o kterých se nepíše, ale zasáhnou nás. Měli bychom to vědět 3.2.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor pro Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Podle humanitární organizace World Food Programme, působící v rámci OSN, čelí jižní Afrika v letošním roce vážné hrozbě neúrody obilí v důsledku historicky nízkých srážek. Devětadvacet milionů lidí žijících v oblasti údajně nemá přístup k dostatečnému množství potravin v odpovídající kalorické hodnotě. Podrobnější informace přináší server Irinnews. “V mnoha oblastech jižní Afriky nepršelo vůbec nebo málo a v mnoha zemích již pomalu končí či skončilo období vhodné pro výsadbu obilí. Výhled je skutečně alarmující. Celý region je navíc na problémy takového rozsahu špatně připraven. Zásoby jsou vyčerpány, ceny potravin stouply a podstatně se také zvýšil počet lidí se ztíženým přístupem k základním potravinám,“ varovala největší humanitární organizace ve svém nedávném prohlášení. Jak uvádí server Irinnews, jižní Afrika nyní pociťuje dopady působení El Niña, které se objevily v loňském roce. “Podle Famine Early Warning Systems Network se bude celý nadcházející rok vyznačovat podprůměrnými srážkami a vysokými teplotami. Následná potravinová krize potom patrně přetrvá do příští roku.“ Za největší oběť nízkých srážek je dle serveru Irinnews pokládána Jihoafrická republika, která je hlavním producentem kukuřice v regionu. “V loňském roce ovšem klesla produkce kukuřice v porovnání s rokem 2014 o 30 % a země musela naopak šest milionů tun kukuřice dovézt. Výsadba obilí navíc kvůli zpožděným dešťům začala později než obvykle. Sucho tvrdě dopadá na drobné zemědělce, z nichž někteří z důvodu bezvýchodné situace již spáchali sebevraždu. Stav nouze byl vyhlášen v pěti z devíti provincií,“ uvádí Irinnews a informuje rovněž o zhoršující se situaci v Malawi, kde úroda kukuřice ve srovnání s pětiletým průměrem poklesla o 24 % a více než pětina zdejšího obyvatelstva nemá dostatečný přístup k potravinám v odpovídající kalorické hodnotě. Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE. O mnoho lepší není situace ani v Zimbabwe, kde poklesl objem úrody kukuřice dokonce o 42 % a v přímém ohrožení v souvislosti s nedostatkem výživných potravin se nachází 1,5 milionu obyvatel. Zničující sucha se ze sousední Namibie šíří také do Angoly, kde je nejvíce zasažena provincie Cunene, kde žije 800 000 lidí, což představuje 72 % populace. V přímém ohrožení se však dle OSN nachází přibližně dalších 450 000 Angolanů. V zemi hromadně umírají hospodářská zvířata a

podvýživa u dětí již dosáhla alarmující hranice 15 %. Paradoxní situaci způsobil El Niño v Mosambiku, kde jednu část země ochromily záplavy a druhou zase sucho. V nejistotě z nedostatku potravin v současné chvíli žije tři čtvrtě milionu obyvatel. “Na Madagaskaru se nacházely v loňském roce v přímém ohrožení z nedostatku potravin téměř dva miliony lidí, tedy přibližně polovina populace. Současná sucha nejvíce ohrožují čtyři sta tisíc obyvatel žijících v jižních provinciích. Stejně tíživě doléhá zhoršující se situace na Zambii, kde poklesla produkce kukuřice o celou pětinu ve srovnání s rokem 2014. Země má sice dostatek zásob, což jí umožnilo i přes pokles produkce vyvážet kukuřici do Zimbabwe, ale přesto i v této zemi čelí nejméně 800 000 obyvatel hrozbě hladu,“ uvádí Irinnews a zmiňuje se dále o Lesothu, Svazijsku, Namibii a Demokratické republice Kongo. “Nejdramatičtější situace panuje v Kongu, kde čelí nedostatku potravin téměř 7 milionů lidí. Svazijsko zase trpí prudkým zvýšením cen kukuřice o 66 %, v Namibii došlo ke snížení produkce kukuřice o 44 % a v Lesothu je ohrožena celá třetina populace,“ uzavírá svůj neradostný přehled server Irinnews.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=420128

patriotmagazin.cz Muzeum uvede výstavu o zabíjačkách a po vernisáži na nádvoří zámku zabije prase 8.2.2016

patriotmagazin.cz str. 0 Jaroslav Baďura Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Muzeum Beskyd Frýdek-Místek doprovodí svou novou výstavu o tradičních zabíjačkách opravdovou ukázkou zabití prasete a výrobou masných výrobků. Vernisáž výstavy se koná na zámku ve FrýdkuMístku 11. února, zabíjačka na nádvoří 13. února. "Máme domluveného řezníka, který má s těmito akcemi zkušenosti a bude svou práci předvádět návštěvníkům," uvedla náměstkyně ředitele muzea Dominika Grygarová. "Výstavy zaměřujeme mimo jiná témata i na tradiční řemesla letos přišel na řadu řezník. Návštěvníci se budou moci těšit právě na ukázku výroby zabijačkových specialit a samozřejmě si budou moci výrobky i zakoupit." Den doprovodíme i komentovanými prohlídkami výstav, které budou věnovány klasickému řeznickému řemeslu a cukrářům, protože když skončila zabijačka, pekly se koláče, takže ani ty nebudou chybět," dodala Dominika Grygarová. Zabíjačka čili domácí porážka spojená se zpracováním prasete se udržuje v českém prostředí dodnes. Tradičně se dělala před Vánocemi a v masopustě a domácnosti zajišťovala přísun masa po celou zimu. V dnešní době se zabíjačky staly spíše příležitostí k přátelským či rodinným setkáním a i v konkurenci nejrůznějších světových kuchyní jsou české zabíjačkové speciality velice oblíbené.

URL| http://www.patriotmagazin.cz/muzeum-uv...ernisazi-na-nadvori-zamku-zabije-prase/

Nový Jičín představí na masopustu repliku unikátního Laudonova praporu 8.2.2016

patriotmagazin.cz str. 0

Jaroslav Baďura Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V úterý 9. února bude patřit novojičínské Masarykovo náměstí masopustnímu veselí. Jeho součástí bude představení a posvěcení Laudonova praporu, repliky vlajky, s níž slavný vojevůdce vyrážel do bitev. "Prapor doplní stálou expozici generála Laudona v návštěvnickém centru," uvedl tisková mluvčí novojičínské radnice Marie Machková. „Laudonův prapor jsme nechali vyrobit u příležitosti 299. výročí jeho narození. Bude umístěn v naší expozici, v domě, ve kterém v roce 1790 generál zemřel,“ uvedla Hana Rolná z pořádajícího návštěvnického centra. K masopustu patří nejen veselí, ale i hodování. Na jarmarku bude na pět desítek prodejců nabízet pečivo, trdelníky, perníčky, koření a bylinky, mléčné, masné a uzenářské výrobky, teplé nápoje a další občerstvení. Ke koupi budou i rukodělné výrobky, košíky, dekorace, ručně vyráběné šperky, keramika. Už třetím rokem se uskuteční soutěž o nejlepší regionální pochutinu. Letos se mezi sebou utkají řezníci. Veřejnost bude hlasovat pro nejchutnější klobásu. Nový Jičín se snaží už čtvrtým rokem oživit tradici lidové zábavy s průvodem masek v čele s medvědem. „Průvod masek projde náměstím v 10 a v 15 hodin. Jarmark ale poběží už od 8 hodin a potrvá do 17. hodiny,“ uvedla Hana Rolná. V průběhu jarmarku budou jeho návštěvníci ochutnávat a hodnotit klobásy z řeznictví z Nového Jičína a okolí, která se do soutěže přihlásila. Výsledek hlasování bude vyhlášen v 16,30 hodin.

URL| http://www.patriotmagazin.cz/novy-jici...u-repliku-unikatniho-laudonova-praporu/

Pestrý svět Telecí závitky se sušenými rajčaty 10.2.2016

Pestrý svět str. 31 Pestré vaření

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rozpis na 4 porce: * 600 g telecí kýty * sůl * mletý černý pepř * 6 snítek oregana * 16 plátků anglické slaniny * 100 sušených rajčat v oleji * 50 g černých oliv * olivový olej na opečení a zakápnutí * 600 g brambor * 100 g mrkve * 100 g celeru * 100 g růžičkové kapusty * 6 snítek tymiánu 1. Maso nakrájíme na osm stejných plátků, které naklepeme z obou stran. Osolíme je, opepříme a posypeme oreganem. 2. Na každý plátek masa dáme dva plátky slaniny tak, aby dvěma třetinami přesahovaly. Sušená rajčata a olivy překrájíme na menší kousky. Poklademe je na maso, stočíme do závitků a upevníme potravinovým provázkem. V pánvi rozehřejeme olej a závitky zprudka opečeme ze všech stran. Pak je přendáme do pekáčku. 3. Omyté brambory a podélně přepůlíme. Přidáme je společně s očištěnou a na kousky pokrájenou zeleninou k masu. Posypeme solí, tymiánem a zakápneme olejem. Pečeme v troubě při 190 °C asi 20 minut. Hotové telecí závitky podáváme s bramborami a zeleninou. Doba přípravy: 60 minut 2451 kJ/586 kcal, 210 Kč* Foto popis|

Právo Přerovský magistrát chce zatraktivnit trhy v centru města 4.2.2016

Právo str. 12 Střední a východní Morava Miloslav Hradil Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Přerovský magistrát chce zvýšit kvalitu městských trhů, které se zpravidla od března do listopadu, a to buď v pátek, nebo v sobotu, konají na Masarykově náměstí v centu města. Organizuje je občanské sdružení a v průměru na nich nabízí své produkty třicítka obchodníků. Zástupci města požádali v závěru loňského roku občany zapojené do projektu Přerovský rádce, aby jim prostřednictvím ankety sdělili svůj názor na kvalitu trhů a sortimentu. „Chceme trhy pro občany města zatraktivnit, máme v plánu upravit tržní řád a zapracovat do něj postřehy a názory našich rádců. Rovněž hodláme vypsat výběrové řízení na provozovatele,“ řekl k tomu náměstek primátora Petr Měřínský (ANO). Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu respondentů jich 85 procent chodí na trhy pokaždé, nebo alespoň občas. „Valná většina, tedy 72 procent, kvituje to, že jsou trhy na Masarykově náměstí přímo v centru Přerova,“ uvedla Lenka Tomečková z oddělení marketingu přerovského magistrátu. Rozdílný pohled pak poskytly odpovědi na otázku, zda jsou rádcové spokojeni s kvalitou nabízeného sortimentu. Políčko „ano“ zatrhlo 44 procent respondentů. Z šetření vyplynulo například to, že lidé jsou spokojeni nejvíce s masem a uzeninami, pečivem a cukrovím, třetí příčku obsadily sýry. Nespokojenost se projevila s ovocem. „Trhy by se měly více zaměřit na regionální, farmářské a rukodělné výrobky. Stánky typu oblečení, záclony a podobně by měly vymizet,“ uvedl jeden z respondentů. V anketě se řešil i vzhled stánků, který vyhovuje 41 procentům dotázaných. „Nelíbí se mi, když se prodává přímo z dodávky,“ napsal účastník ankety. Téměř 71 procent respondentů by přivítalo, kdyby se v Přerově konaly čistě farmářské trhy, protože chtějí podpořit regionální prodejce a lákají je kvalitní produkty. Jejich konání odmítlo 16 procent dotázaných, mj. s argumentem, že ne všechny takzvané farmářské potraviny jsou podle nich vysoké kvality. A jak často by se měly trhy v centru Přerova konat? Jedenkrát za měsíc zvolilo 45 procent rádců, každý týden by chtělo chodit na trhy 25 procent, jedenkrát za čtvrt roku by trhy stačily 12 procentům. Nejvíce dotázaných, téměř 63 procent, by přivítalo sobotní trhy. Foto popis| Zatím poslední městský trh se konal v Přerově loni v listopadu. Foto autor| Foto Magistrát města Přerova Regionální mutace| Právo - střední a východní Morava

FRČÍ PÁRKY Z MASA. 9.2.2016

Právo str. 15 Trhy & ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Masokombinát MP Krásno ve Valašském Meziříčí patří ke čtyřem největším zpracovatelům masa v ČR. Denně zpracuje a prodá přes sto tun masných výrobků a 15 tun masa. Podle ředitele Karla Pilčíka se dlouhodobě nejlépe prodávají párky, šunky a trvanlivé výrobky. V posledních letech roste zájem zákazníků zejména o výrobky s vysokým podílem masa. Foto autor| Foto ČTK - Dalibor Glück

prazsky.denik.cz Vesnickým obchodům vzaly zákazníky městské markety 7.2.2016

prazsky.denik.cz str. 0 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mladoboleslavsko - Před desítkami let byste jen těžko hledali obec, která by neměla svůj malý obchod. Zpravidla za pultem stála jedna z místních žen, k níž chodili lidé nejen pro rohlíky a máslo. Jenže poté se začaly rozvíjet hyper a supermarkety a o vesnické prodejny, kde byly ceny často o něco vyšší, přestal být zájem. " Obyvatelé, kteří jezdili denně do zaměstnání do měst, změnu takřka nepocítili. Naopak. Ale senioři, kterým dělala problém i obyčejná chůze, vesnickou prodejnu více než ocenili. Navíc prodavač byl člověk, který měl přehled. Jak je to s malými prodejnami například na Mladoboleslavsku nyní? Fungují? A co v nich lze nakoupit? Hrušov Ještě do konce loňského října fungoval obchod v Hrušově, v obci, kde žije kolem dvou set obyvatel. Kromě základních potravin nabízel nápoje i drogérii. „Prodejna měla velkou historii. K úpadku využívání došlo ale poté, co byl v devadesátých letech zrušen zdejší kravín. Lidé si našli zaměstnání mimo Hrušov a tím odpadl i počet zákazníků," nastínila místostarostka Hrušova Zuzana Vopravilová Hamplová. Obchod se nacházel v samostatné budově, v bývalé Jednotě. Nyní je prostor prázdný a obec ho na své náklady musí přes zimu temperovat. „Pochopitelně, prodejna na vesnici není příliš výdělečným businessem, ale lidé na ní byli zvyklí, a tak jsme ji museli dotovat z rozpočtu částkou přibližně sto tisíc. Když jsme ale po letech sečetli náklady a výnosy, s místními obyvateli jsme uznali, že provoz obchodu je prostě nehospodárný a v roce 2014 došlo k jeho prvnímu uzavření," sdělila místostarostka Hrušova. Jenže minulý rok v létě se podařilo najít soukromého nájemce, který si prodejnu pronajal za symbolický nájem a chvíli se zdálo, že komfort pro obyvatele zůstane zachovaný. I když si z výdělků hradil energie, za několik měsíců došel k závěru, že obchod nelze udržet a v říjnu se dveře prodejny zavřely úplně. Přesto místní neztratili možnost nakoupit si v obci. „V pondělí a ve středu dopoledne přijíždí do Hrušova pojízdná prodejna se základními potravinami, které platíme 500 korun, a v úterý po obědě je k dispozici prodejce s masem. Ten jezdí zdarma," dodala Zuzana Vopravilová Hamplová s tím, že několik občanů si zajede nakoupit i do sousedních Horek nad Jizerou, do Brodců a samozřejmě do Benátek nad Jizerou, případně do Mladé Boleslavi. Josefův Důl Stejný problém nastal i v Josefově Dole. Zdejším obchod s potravinami vzkvétal do doby, než byl zrušen textilní závod Tiba, kde v té době pracovalo kolem pěti set zaměstnanců. Jelikož obchod nespadal pod správu obecního úřadu (dříve místní národní výbor), nijak do provozu nezasahoval. „Zdejší obyvatelé ale svou kupní silou nemohli zajistit, aby byl jeho provoz rentabilní a společnost obchod uzavřela," vysvětlil starosta Otomar Pohl. Navíc, jak potvrdil, je převážná většina obyvatel zaměstnaná v Mladé Boleslavi. „Nejbližší kamenná prodejna potravin je asi v kilometr vzdálené Debři, což někteří lidé využívají. Navíc mají obyvatelé možnost využít speciální městský autobus, který je jednou v týdnu doveze přímo k hypermarketu Na Radouči," řekl Otomar Pohl. Obec zkoušela také zavést pojízdné prodejny potravin i masa. Provoz obou byl ale kvůli malému

zájmu ukončen. Navíc v zimních měsících řidiči jen těžko dodržovali dobu příjezdu a místní tak na ně mnohdy čekali poměrně dlouho. „V současné době v obci není žádný obchod. Funguje u nás ale pekárna, která se specializuje na výrobu chleba a preclíků, a nechybí u nás ani restaurace, kterou místní rádi využívají," dodal starosta Otomar Pohl. Boseň To v Bosni prodejna funguje. I když také měla namále. Už jsou to dva roky, co se budovu bývalé Jednoty odhodlala prodat původní majitelka, která zdejší obchod vedla patnáct let. Koupil ji od ní vietnamský obchodník a díky němu se obyvatelé mohou zásobit. „S fungováním jsme velmi spokojeni, a to nejen proto, že je obchod otevřený denně. Ve všední dny od sedmi do šesti večer, o víkendu do čtyř hodin odpoledne," konstatovala starostka Bosně Hana Maudrová. Vyzdvihla i kvalitní zásobování potravinami, masem, drogérií, krmivem pro zvířata i drobným textilem a domácími potřebami. „Pokud něco jeden den není, další den už to v polici najdeme. Kromě toho majitel ví, o jakou značku konkrétního zboží mají zákazníci největší zájem," dodala starostka s tím, že pravidelnými zákazníky jsou mimo jiné řidiči kamionů. Vinařice Také ve Vinařicích dosud obchod drží. „Fungovat začal v osmdesátých letech, kdy byl postavený se sousedícím pohostinstvím. Pochopitelně se zde vystřídalo několik provozovatelů, ale v současné době zde prodává už skoro dvacet let jeden manželský pár," vysvětlil starosta Jiří Kohout. Náklady za provoz nejsou pro obec nijak likvidační. Vinařice jsou majiteli obchodu a každý měsíc inkasují nájemné, které během roku investují do drobných oprav i vybavení. „V současnosti máme vypracovanou studii na zateplení fasády, výměnu oken a výloh, a tak se zdá, že budova v nejbližší době už nebude svým vzhledem připomínat doby minulé," věří Jiří Kohout. Čtěte také: Češi si za kvalitní potraviny rádi připlatí, roste obliba zážitkových boxů"

URL| http://prazsky.denik.cz/z-regionu/vesn...niky-mestske-markety-20160207-a3pr.html

prazskypatriot.cz Farmářské tržiště na vltavské náplavce začíná sedmou sezonu 5.2.2016

prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V sobotu 6. února začne další sezona pražského farmářského tržiště Náplavka. Zahájení bude v duchu masopustního veselí. Můžete se těšit na tradiční zimní opékání špekáčků na ohni, které vám osobně a umělecky nakrojí mistr řezu, výtvarník a animátor Petr Friedl. O muziku se postará kapela The Brownies a pro všechny děti do 15 let se bude konat masopustní karneval. Trhy budou otevřeny od 8 do 14 hodin. Ke špekáčkům vám zdarma půjčí pruty na opékání, ale pokud máte nějaké doma, určitě si je přineste, alespoň nebudete muset čekat frontu. Soutěž kostýmů a masek Soutěž je určena pro děti do 15 let. Defilé masek bude mezi 10 a 11:20 hodin blízko sjezdu u Výtoně, blíže železničnímu mostu. V soutěži půjde o nejoriginálnější masku.

Připraveni budou všichni sedláci a prodejci se „zimní“ zeleninou, jablky, hruškami, medem, vajíčky, masem, klobáskami, sýry, pečivem pivem nebo vínem. Kromě špekáčků opékaných na ohni si můžete dát i těstoviny, burgery, halušky, pečené brambory, horký mošt nebo skvělou kávu. Náplavka, v sobotu 6. února od 8 do 14 hodin.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/farmarske...vltavske-naplavce-zacina-sedmou-sezonu/

Prima Hovězí maso ze zkumavky 9.2.2016

Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Karel VOŘÍŠEK, moderátor -------------------Tak a teď pojďme na to jídlo. Hovězí masové kuličky, kvůli kterým nebyla zabita žádná kráva. Z čeho tedy jsou? Říkal jsem to před chvílí, ze zkumavky. Maso, pozor, je vypěstováno ze zvířecích kmenových buněk. No, asi vás nepřekvapí, že to vymysleli v Americe, tak dobrou chuť. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Na výrobě biotechnologického masa, tedy masa ze zkumavky, pracují vědci už několik let. Pár pokusů už tady bylo, až teď se ale v americkém San Franciscu podařilo vypěstovat produkt, který odpovídá všem normám. Na trh se tak brzy dostanou hovězí masové kuličky vypěstované v laboratoři a ne na pastvě. Uma VALETI, ředitel společnosti s masem ze zkumavky -------------------Toto je poprvé v historii, co jsme si mohli uvěřit masové kuličky, aniž by musela být poražena nějaká kráva. Je to velký moment a vážně chutnají jako pravé hovězí. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Maso vypěstovali vědci ze zvířecích kmenových buněk. V laboratoři nejprve extrahovali tkáň z kravského svalu, poté dodali potřebné živiny a látky podporující buněčné dělení. O 3 později už jich měli miliony. degustátorka -------------------Chutná to jako masová kulička, je to opravdu dobré. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Výroba laboratorního masa navíc vytváří v porovnání s tradiční živočišnou výrobou o 90 % méně emisí skleníkových plynů. Podle našeho malého průzkumu by takovým produktem nepohrdli ani Češi. osoba -------------------Kdyby k nám došlo, tak asi není důvod, proč neochutnat. Zvířata by nemusely umírat a bylo by to asi jedině dobře. osoba

-------------------Nevím, jestli bych ho jedla, ale určitě bych ho třeba ochutnala minimálně. osoba -------------------Já myslím, že asi záleží, jestli je to chemický, jestli je tam nějaká chemie v tom, pak třeba asi možná jo, uvidíme. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Podle výrobců je maso ze zkumavky naprosto nezávadné a na rozdíl od pravého masa neobsahuje žádná antibiotika, ani jiné patogeny. Výrobci plánují v nadcházejících 5 letech sortiment rozšířit o další produkty, zákazníci se mohou těšit například na klobásy, párky nebo maso do hamburgerů. Kristýna Vedralová, Prima FTV.

Překvapení Lze správným skladováním potravin v chladničce prodloužit jejich trvanlivost? 1.2.2016

Překvapení str. 42

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Slyšela jsem, že způsobem, jakým uskladníme potraviny v chladničce, můžeme ovlivnit jejich trvanlivost. Poslední dobou mám však pocit, že vyhazujeme spoustu jídla, a tím i peníze. Dá se jídlo uchovávat lépe? Kamila Vacková, Mladá Boleslav Teplota uvnitř chladničky se na různých místech liší. I proto velmi záleží, kde jsou jednotlivé potraviny uložené. Díky správnému systému dobře uvidíte každou potravinu a nenecháte je zkazit, výrazně tedy snížíte objem vyhazovaných potravin. Boxy vespodu chladničky jsou určené pro zeleninu, spodní přihrádka nad boxy dobře poslouží syrovému masu, drůbeži a rybám. Střední část se hodí pro otevřené paštiky, uvařené maso, šunku, uzeniny, máslo, margaríny, plátkové a tavené sýry, jogurty a mléko. Pro uskladnění hotových jídel je nejvhodnější horní část chladničky. Nejteplejším místem jsou dveře. Jejich dolní část přímo vybízí k uskladňování nápojů, horní část dvířek může být alternativním prostorem pro uložení másla či margarínů. Mrazák je ideálním místem pro potraviny, které budete potřebovat za dobu delší než 2–3 dny. Může se jednat kupříkladu o maso, ale i o rohlíky nebo třeba chléb. Důležité také je, abyste chladničku potravinami nepřeplňovala a rozmisťovala je rovnoměrně. Když mezi potravinami neproudí vzduch, kazí se; když jsou nalepené na stěně, plýtváte energií; navíc přeplněná chladnička málo chladí. Nepatří do ní brambory, cibule, česnek, ovoce (banány, melouny, citrony, jablka, ananas), rajčata, neotevřené paštiky a plechovky, kečup, hořčice, červené víno nebo alkohol. Foto popis| Mgr. Zuzana Douchová, nutriční poradkyně, psycholožka, somatická koučka Foto popis| Dbejte na správné rozmístění potravin, vyhnete se plýtvání a ušetříte i peníze

Radio Praha Zprávy Radia Praha z 9.2.2016 9.2.2016

Radio Praha str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Možný únik informací z Bezpečnostní rady státu prošetří NBÚ Možnými úniky informací z Bezpečnostní rady státu a jejího předsednictva se bude zabývat Národní bezpečnostní úřad. Informaci serveru Echo24.cz potvrdil ČTK mluvčí úřadu Radek Holý. K prošetření

dal podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) podnět Úřad vlády kvůli možným únikům v souvislosti s vyjednáváním o propuštění Čechů unesených v Libanonu a Pákistánu. Úniky kritizoval například šéf ODS Petr Fiala, podle něhož ohrožují do budoucna tisíce českých občanů. Reagoval tak na informace týdeníku Respekt o výši výkupného, které Praha zaplatila za dvojici Češek unesených v Pákistánu. Hana Humpálová a Antonie Chrástecká se do vlasti vrátily loni v březnu po dvou letech v zajetí. O tom, že za ně Česko zaplatilo výkupné, se dlouho spekulovalo, i když to politici popírali. Na veřejnost se v posledních dnech dostaly i podrobnosti o vyjednávání, které se týkalo propuštění pěti mužů zadržovaných donedávna v Libanonu. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v rozhovoru potvrdil, že podmínkou propuštění pětice Čechů bylo, aby Česká republika nevydala v Praze zadržovaného Libanonce Alího Fajáda do Spojených států. ODS chce odchod Stropnického, další strany vyšetřovací komisi Občanská demokratická strana požaduje odchod ministra obrany Martina Stropnického (ANO) kvůli úniku utajovaných informací týkajících se Čechů unesených v Libanonu. Podle TOP 09 vláda svým chováním v této kauze selhala v boji s terorismem a na dlouhá léta nenávratně ohrozila bezpečnost českých občanů. Opozice tak dnes vystupňovala svou kritiku vlády. "Vyzýváme už teď pana premiéra Sobotku, aby odvolal ministra obrany Martina Stropnického, protože byl to právě ministr obrany, který veřejně připustil to, že naši občané byli vyměněni za lidi, kteří jsou podezřelí z terorismu," prohlásil dnes šéf ODS Petr Fiala. Podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska vláda chováním v kauze propuštění pětice Čechů na dlouhá léta nenávratně ohrozila bezpečnost dalších občanů. "Vláda nejenže jedná s teroristy, ale bohužel není schopná tuto skutečnost udržet v tajnosti," řekl Kalousek novinářům v Poslanecké sněmovně. Lidovecký předseda Pavel Bělobrádek dnes uvedl, že informace týdeníku Respekt o výkupném, které údajně Česká republika zaplatila za dvojici Češek unesených v Pákistánu, není správná. Je to spekulace, řekl novinářům ve Sněmovně. Opozice podle očekávání neprosadila žádost, aby Sněmovna na nynější schůzi projednala kauzu výměny Libanonce Alího Fajáda za pět zadržovaných Čechů. Požadovala, aby se dolní komora zabývala možnými úniky informací o tomto případu z Bezpečnostní rady státu. Představitelé koalice připustili pouze to, aby se záležitostí neveřejně zabývaly příslušné sněmovní výbory a komise. Proud uprchlíků z Turecka nezastavíme úplně, uznal ministr Zaorálek Příliv uprchlíků z Turecka se zřejmě nepovede úplně zastavit, většina z nich je totiž ochotná vydat se do Evropy téměř za každou cenu. Dnes to po jednání s představiteli turecké provincie Izmir prohlásil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Šéf české diplomacie se přesto domnívá, že je možné vytvořit v Turecku takové podmínky, které by běžence od riskantní cesty přes Egejské moře spíše odrazovaly. Pomoci by měl i příspěvek od české vlády ve výši deseti milionů korun. Zaorálek připustil, že podle informací, které mu sdělili starosta města Aziz Kocaoglu a guvernér provincie Mustafa Toprak, bere většina běženců Turecko pouze jako přestupní stanici na cestě do Evropy. "Ta představa, že by se podařilo vytvořit podmínky takové, aby tu zůstali, to pokládali za iluzorní. Nicméně můžeme zvýšit počet těch, kteří tu zůstanou," míní ministr. Desetimilionový příspěvek, který na pomoc Turecku vyčlenila česká vláda, by se měl podle Zaorálka využít ve prospěch turecké pobřežní stráže nebo projektů humanitární pomoci. Turecká strana by se podle Zaorálka měla pokusit zajistit vzdělání pro děti uprchlíků a dostat běžence na pracovní trh. Ve čtyř a půl milionovém přístavu Izmir je registrováno přibližně 80.000 běženců, převážně ze Sýrie. Kromě Syřanů jsou mezi nimi i Afghánci nebo Iráčané. Starosta Kocaoglu řekl Zaorálkovi, že ve skutečnosti počet běženců sahá ke 120.000 lidí, podle některých odhadů se jich ve městě pohybuje až 200.000. Policie odmítá Pelikánovu kritiku, přístup byl profesionální Policie odmítla kritiku od ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) za víkendová opatření při demonstracích v Praze. Podle policejního prezidia byl přístup policistů profesionální. Podezření na pochybení jednotlivců policie prošetří. Hodnocení celého bezpečnostního opatření na základě nepodložených a neprověřených podezření na pochybení jednotlivců ale prezidium považuje za exces. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí policejního prezidia ČR Jozef Bocán. Podle ministra Pelikána policie selhala, když v sobotu nezakročila proti maskovaným výtržníkům napadajícím průvod levicových aktivistů mířících k Pražskému hradu. Proti velitelům zásahů by podle něj měla být vyvozena odpovědnost. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) chce nechat čas na prošetření policejní aktivity, odmítl "politické procesy".

Koalice se shodla na rychlejších pracovních vízech pro Ukrajince Vládní koalice nalezla shodu na udělování rychlejších pracovních víz pro Ukrajince. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) v minulosti kritizoval, že některé firmy čekají měsíce na udělení víz pro své pracovníky z Ukrajiny. Kvůli tomu nejsou schopny obsadit volná pracovní místa. Místopředseda lidovců Jan Bartošek uvedl, že koalice by chtěla, aby udělování víz bylo flexibilní, rychlé a současně, aby se pracovníci v případě, že přijdou o práci, vraceli zpět na Ukrajinu. ČR loni získala z EU o 152 miliard Kč více, než zaplatila Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 151,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Takzvaná čistá pozice je tak nejvyšší od vstupu Česka do EU v roce 2004. Informovalo o tom ministerstvo financí. Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR zaplatila do rozpočtu EU 429,2 miliardy korun a získala z něj 990,4 miliardy korun. Poskytovatelům služeb loni stouply tržby o 2,6 procenta Poskytovatelům služeb loni vzrostly tržby meziročně o 2,6 procenta. Je to nejrychlejší růst od roku 2008. Růstu nejvíce pomohli informační a komunikační činnosti, dařilo se také pozemní přepravě. Naopak skladům po předchozích třech letech růstu tržby klesly, nižší tržby měli i letečtí přepravci. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Lidé loni více utráceli také za ubytování a stravování. Tržby ubytovacích zařízení loni rostly každý měsíc a celkem stouply meziročně o 7,5 procenta. Nejvyšší meziroční růst zaznamenal filmový a hudební průmysl, který stoupl meziročně o 26,1 procenta. Koalice se na snížení DPH u piva nebo potravin nedohodla Představitelé koaličních stran se neshodli na přeřazení točeného piva nebo potravin do snížené desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). ČTK to sdělil předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Rada by se k tématu podle něj měla vrátit do konce února. Proti změnám v sazbách DPH se vyslovila KDU-ČSL. "Za KDU-ČSL mohu říci, že prosazujeme stabilitu daňového prostředí. Současně jsme zdůraznili, že snižovat DPH na pivu je krajně nešťastné, když vláda přijala strategii boje proti návykovým látkám," uvedl místopředseda strany Jan Bartošek. ČR má v současnosti tři sazby DPH - základní sazbu 21 procent, sníženou sazbu 15 procent a druhou sníženou sazbu deset procent. ČSSD by chtěla do desetiprocentní sazby převést základní potraviny. Návrhům ČSSD se ministr financí Andrej Babiš (ANO) nebrání, ale až po zavedení elektronické evidence tržeb. Návrhy ČSSD by podle něj připravily státní pokladnu o více než čtyři miliardy korun. U piva a nealkoholických nápojů se odhady pohybují ve stovkách milionů korun. Ministr financí rovněž zopakoval, že snahou je do budoucna mít opět jen dvě sazby DPH. České agrární saldo bylo loni nejmenší od vstupu do EU Schodek zahraničního agrárního obchodu byl loni nejnižší od vstupu do EU a činil 18,4 miliardy korun. Češi vyvezli v roce 2015 potravinářské a zemědělské zboží za 201 miliard korun a dovezli za 219,4 miliardy Kč. Dovozy i vývozy se přitom dlouhodobě zvyšují. Velké rozdíly jsou stále u masa. Do ČR se ho loni dovezlo za 26 miliard korun, naopak vývoz byl v hodnotě 6,3 miliardy Kč. Maso má na dovozech 12procentní podíl. "Tento nepříznivý trend nejsme stále schopni změnit," řekl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Podle svazu je stále aktuální trend, že se z ČR vyváží hlavně laciné suroviny, naopak dováží se výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Při srážce vlaků v Bavorsku zahynulo devět lidí, mezi cestujícími Češi zřejmě nebyli Nejméně devět mrtvých a 80 zraněných si vyžádala ranní čelní srážka vlaků v Bavorsku nedaleko Mnichova. Stav více než 50 lidí je vážný. Český generální konzulát v Mnichově ČTK sdělil, že nemá informace o tom, že ve vlacích cestovali Češi. Koalice se neshoduje v otázce domácí vzdělávání na druhém stupni Vládní koalice se neshoduje v otázce domácího vzdělávání na druhém stupni základních škol. Po jednání koaliční rady to novinářům řekl předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Domácí vzdělávání na druhém stupni základních škol minulý týden získalo podporu sněmovního školského výboru. A to i přes nesouhlas ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD), které se nelíbí jeho plošné zavedení. V režimu pokusného ověřování se mohou děti na druhém stupni vzdělávat doma od září 2007. V aktuálním školním roce se počet škol, kde je to povolené, zvýšil ze šesti na 19. V tomto školním roce je do pilotního ověřování zapojeno 328 žáků. Pokud by bylo uzákoněno, mohlo by se uskutečňovat

na všech asi 4000 základních škol v zemi. Na prvním stupni je domácí vzdělávání umožněno plošně od roku 2005. Prezident na debatě se studenty předem odmítl dotazy z papíru Prezident Miloš Zeman dnes na setkání se středoškoláky z Klatov předem odmítl připravené a na papíru sepsané dotazy. Ve Střední zemědělské a potravinářské škole se sešel s dvěma stovkami studentů tří středních škol. Po zkušenostech ze střední vinařské školy ve Valticích na Břeclavsku, kde mu koncem ledna studenti předčítali předem připravené a učitelkou rozdané otázky, dnes řekl, že poprvé v životě odmítne odpovědět na jakoukoliv otázku, kterou tazatel přečte z papíru. Ve Valticích si prý při pohledu na studenty s lístečky nejdřív myslel, že mají trému. Studenti ale mají podle Zemana dostatek sebevědomí a odvahy, aby dokázali klást provokativní, nepříjemné, ale vlastní otázky. Špidla leží v IKEM, nemá prý infarkt, těší se dobrému zdraví Šéf poradců předsedy vlády a bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) leží v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Informaci deníku Blesk potvrdil ČTK přednosta kardiocentra IKEM profesor Jan Pirk. "Neleží na kardiochirurgii a nemá infarkt. Těší se dobrému zdraví," řekl ČTK Pirk ke spekulacím o tom, že Špidla prodělal infarkt. O možné srdeční slabosti expremiéra se ve Sněmovně bavili i někteří jeho straničtí kolegové. Úřad vlády uvedl, že Špidla je na nemocenské. Jiné informace prý není oprávněn poskytovat. Čtyřiašedesátiletý Špidla, mimo jiné náruživý vytrvalostní běžec, měl zdravotní problémy už v minulosti. V roce 2004 dokonce zkolaboval v Poslanecké sněmovně. Lékaři ho tehdy vyšetřili, žádné problémy se srdcem ale neobjevili. Kolaps podle odborníků tehdy způsobil stres z přepracování. V Brně porodila žena v kómatu zdravého chlapečka V brněnské fakultní nemocnici porodila žena v kómatu. Lékaři přivedli na svět chlapečka císařským řezem v půli ledna. Žena se dostala do bezvědomí před čtyřmi měsíci při dopravní nehodě. Zákrok byl náročný a jeho výsledek nejistý. Porod pacientky v kómatu je ojedinělou událostí, řekla ČTK primářka II. anesteziologicko-resuscitačního oddělení nemocnice Dagmar Seidlová. "S podobným zákrokem jsme se zatím setkali v odborné literatuře. Něco takového se děje, a to myslím zcela bez nadsázky, tak jednou za deset let," řekla primářka. Třiatřicetiletá žena podle ní utrpěla při dopravní nehodě poranění mozku a krční páteře, z něhož se pomalu zotavuje. Celníci našli v autě 14 tun nelegálního tabáku, škoda 31 mil. Kč Ústečtí celníci ve středu objevili v jednom kontrolovaném kamionu přes 14 tun neznačeného tabáku, stát by tak na dani podle nich přišel o téměř 31 milionů korun. ČTK to sdělil mluvčí Celního úřadu pro Ústecký kraj Jiří Nejedlý. Auto směřovalo z Itálie do Polska a podle dokladů mělo převážet chmel. Celníci a policisté auto zastavili kvůli rychlé jízdě. Policisté, kteří s celníky na případu spolupracovali, navíc zjistili, že nákladní auto je evidováno v mezinárodní policejní databázi jako kradené, respektive zpronevěřené. České hotely a penziony loni ubytovaly o desetinu lidí více V českých hotelech se loni ubytovalo o 10,2 procenta hostů více než v roce 2014. Také počet přenocování se meziročně zvýšil, a to o 9,6 procenta. Do hotelů, penzionů či kempů loni zamířilo více domácích i zahraničních hostů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zahraničních návštěvníků přijelo do Česka v roce 2015 více než v roce předchozím. Výrazně však poklesl počet ruských turistů, a to o 37,4 procenta, a hostů z Ukrajiny, kterých bylo o 10,7 procenta méně. Tento propad byl kompenzován vyšší návštěvností z jiných zemí. Němců se loni v Česku ubytovalo o 12,6 procenta více než v roce 2014 a počet ubytovaných Slováků narostl o 14,6 procenta. Skoro o 15 procent vzrostlo také množství návštěvníků ze Spojených států. Ještě výraznější byl nárůst počtu návštěvníků z asijských zemí. Čínských turistů se v Česku loni ubytovalo o 35,3 procenta více a podobně na to bylo i s hosty z Jižní Koreje, u kterých byl zaznamenán meziroční nárůst počtu cest o 31,8 procenta. Partnerskou zemí letošního veletrhu Holiday World bude Čína Partnerskou zemí letošního 25. ročník veletrhu cestovního ruchu Holiday World bude Čína. Celkem se bude prezentovat 652 vystavovatelů z řad domácích cestovních kanceláří, tuzemským regionů a zahraničních turistických centrál. Na veletrhu se představí 46 zemí. Uskuteční se 18. až 21. února na holešovickém výstavišti v Praze. Čínský stánek bude mít 180 metrů čtverečních a bude největším na

veletrhu. Připraven je kulturní program, prezentace řady čínských cestovních kanceláří, tří tamních provincií či aerolinek Hainan Airlines. Na Salimě se bude letos prezentovat 36 zemí, nově Kambodža Na mezinárodních potravinářských veletrzích Salima se letos bude prezentovat 36 zemí, proti minulému ročníku o dvě více. Nové jsou Kambodža a Bulharsko. Celkově by mělo vystavovat 794 firem. Jubilejní 30. ročník akce se uskuteční od středy 17. února do soboty 20. února na brněnském výstavišti. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) doplnil, že ministerstvo bude na akci prezentovat novinky ohledně vinařského zákona či v označování potravin. Novinkou bude festival minipivovarů. O Literu soutěží 347 knih, loňský vítěz má 10.000 prodaných kusů Tuzemskou bestsellerovou hranici, tedy 10.000 prodaných výtisků, překonal loňský vítěz výročních cen Magnesia Litera, kniha Martina Reinera o básníkovi Ivanu Blatném. Do letošního ročníku je přihlášeno 347 knih, o dvě méně než loni. Nejpočetněji je s 80 tituly obeslána kategorie prózy. Kdo zvítězí v 15. ročníku soutěže, která chce propagovat kvalitní domácí i překladovou tvorbu, bude známo 5. dubna. Mongolská komunita v Chebu oslavila příchod roku Ohnivé Opice Mongolská komunita v Chebu dnes oslavila příchod nového lunárního roku ve znamená Ohnivé Opice. V klubu kulturního centra Svoboda se představili v tradičních oděvech a zasedli ke slavnostní tabuli. Návštěvníkům z řad veřejnosti předvedli hudební a taneční vystoupení. Povinností všech Mongolů je vzdát v novém roce úctu starším lidem, slavnost má ale také připomenout zvyky mladé generaci narozené v Česku, řekl ČTK Sanchir Gansum. V Chebu má mongolská komunita asi stovku členů. Často jsou to celé rodiny s již dospělými dětmi, které se v Česku narodily. Na oslavy příchodu nového roku dorazili také Mongolové z okolních měst, například z Aše. V Praze na čtyři dny představí nejdražší vydraženou minci Národní pokladnice spolu s Národním muzeem představuje ode dneška do 12. února v jeho nové budově v Praze unikátní minci Flowing Hair Liberty Dollar. Jedinečná stříbrná mince z roku 1794 v hodnotě přesahující deset milionů dolarů (zhruba 247 milionů korun) je nejdražší mincí na světě, která se kdy objevila na světových aukcích. Mince je vystavena spolu s kopií Deklarace nezávislosti USA z roku 1776. Novináře o tom dnes informoval generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Mince Flowing Hair Liberty Dollar se do Evropy dostala vůbec poprvé. Její představení je součástí turné, během něhož bude mince po Praze vystavena i ve Varšavě, Tallinu, Helsinkách, Stockholmu, Osĺu, Dublinu a v Londýně. Odhaduje se, že do dnešní doby se zachovalo přibližně jen 120 mincí, nalezeno ovšem bylo pouhých deset kusů. Vzhledem k problémům při jejich výrobě v roce 1794 bylo nalezení exempláře vyraženého bez závad do dnešní doby téměř nemožné. Z toho také vyplývá cena, které tato mince dosáhla. V Praze dnes zahájí výstavu artefaktů z Titaniku Na výstavišti v Praze-Letňanech dnes zahájí výstavu, která nabídne originální artefakty z potopené lodi a rekonstruovaný interiér parníku Titanic. Na pražské části putovní světové výstavy bude i část věnovaná českým pasažérům. Expozice mapující historii nejslavnější lodě světa bude na ploše více než 3500 metrů čtverečních a potrvá do konce června. Návštěvníci budou moci nahlédnout do věrných rekonstrukcí kajut, jídelního oddílu, chodeb, můstku a dalších částí parníku. Na zájemce čeká více než 200 exponátů vylovených přímo z vraku Titaniku. Výstavu už vidělo po celém světě více než deset milionů návštěvníků. Je postavena na konkrétních příbězích a osudech pasažérů. Olomoučtí biologové si dovezli z expedice největšího brouka světa Olomoučtí biologové společně s kolegy z Ostravské univerzity přivezli ze své expedice v Amazonii živého největšího brouka světa, titána obrovského. Samec je dlouhý přes 15 centimetrů a váží 35 gramů. Podle vědců je možnost spatřit takového živého brouka naprosto výjimečná, exemplář se zřejmě nevyskytuje ani ve sbírkách tuzemských muzeí. Odborníci jej chytili v deštných pralesích ve Francouzské Guyaně, v těchto dnech jej zkoumají na půdě olomoucké přírodovědecké fakulty. ČTK to řekla mluvčí fakulty Martina Šaradínová. Odborníci museli při odchytu použít silný zdroj světla a na lov vyrážet vždy až po půlnoci. Tmavě hnědý brouk s dlouhými tykadly je totiž aktivní jen pozdě v noci. Ke světlu přilétá neslyšně pouze na

zhruba deset až 15 metrů a pak doslova spadne na zem. V ten okamžik jej musí entomolog na zemi najít a pohotově odchytit, než se opět ztratí v pralesní tmě. Světlem lze přilákat pouze samečky, samičky aktivně patrně vůbec nelétají. Počasí V Čechách oblačno, přechodně až polojasno. Na Moravě a ve Slezsku zataženo až oblačno s deštěm, postupně nad 400 m se sněžením. Nejvyšší teploty 3 až 7 °C, na východě během dne ochlazování, v 1000 m na horách kolem 0 °C.

Retail info Plus Hypermarkety upevňují svou dominantní pozici 4.2.2016

Retail info Plus str. 12 trendy a trhy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle výsledků aktuální studie GfK Shopping Monitor si hypermarkety opět upevňují svou dominantní pozici na trhu. Jako hlavní nákupní místo (tj. jako prodejnu, ve které utratí největší podíl svých výdajů za potraviny a základní nepotravinářské zboží) je uvádí rekordních 48 % domácností. Diskonty si udržují druhou pozici, nejvíce v nich utrácí 24 % domácností. Obliba supermarketů je také dlouhodobě více méně stabilní; přednost jim dává 17 % domácností. Menší prodejny si svou pozici zhoršily, preferuje je 10 % českých domácností. Distribuce čerstvých potravin (maso, uzeniny, pečivo, ovoce/zelenina) je celkově charakteristická relativně vysokými preferencemi pro menší specializovanou prodejnu. Zejména u masa a masných výrobků je situace specifi cká. V posledních letech lze ovšem sledovat u čerstvých kategorií výraznou změnu trendu. Zákazníci se vrací zpět do velkoplošných prodejen. Na významu vzrostly hypermarkety u všech sledovaných sortimentních kategorií čerstvých potravin. S tím může také souviset skutečnost, že už druhý rok za sebou výrazně posílil význam šíře nabízeného sortimentu při rozhodování zákazníků o výběru hlavního nákupního místa potravin a základního nepotravinářského zboží. Pokračování článku Klikněte pro více informací

Ke značce patří původ 4.2.2016

Retail info Plus str. 15 téma ek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obliba značky přechází z generace na generaci Jaké má výrobek složení, kdo a kde ho vyrobil? Odpovídá cena tomu, kolik jsem ochoten za daný produkt zaplatit? Představuje značka to, co mi slibuje? Podobné úvahy rozhodují o tom, co skončí v zákazníkově nákupním košíku. Budování a péče o značku patří k základům marketingové terminologie, která používá termín posiotioning značky. Pod jedno slůvko se vejde řada aktivit, činností a výkladů. Zákazníka ovšem při nákupním rozhodování neovlivňují odborné termíny, ale vlastní zkušenost, zkušenost přenesenou z rodiny, od přátel nebo ze sociálních sítí, obsah peněženky a také emoce. V nepotravinářském sortimentu vyjadřuje značka pro někoho především status, pro jiného samozřejmou nutnost. Módní retro vlna Na hodnotě vnímání značky napříč generacemi je v poslední době postavena řada marketingových kampaní. Řada obchodníků se obrací k tradičním a oblíbeným značkám z doby před rokem 1989. Na vlně nostalgie připravil kampaň např. Lidl a počátkem letošního roku také Tesco. Zákazník tak

zpravidla v regálech najde výrobky, které zná ze současnosti, ale v jiných „archivních“ obalech. V lednové kampani Tesco to byla paštika Májka, dezert Metro, nanukový dort Sněžík, Kofola, Lučina, Maggi, sušenky Disco, bonbony Hašlerky, dezert Termix, Granko, Pigi čaj a další. Retro nabídku zpravidla doplňuje ještě zástupce alkoholických nápojů a z kosmetiky krém na ruce Indulona, prací prášek nebo saponát na nádobí. Kromě obalů připomínajících grafi -kou jedné části zákazníků jejich mládí a druhé pohled do historie, lákají výrobci a obchodníci zákazníky také na „originální receptury“. Tento jistě dobře myšlený nápad si ovšem může zákazník vyložit všelijak. Znamená to, že byly tyto výrobky lepší než dnes? Místo původu potravin Místo původu potravin je při nákupu jedním z rozhodujících faktorů pro řadu Čechů. Tři čtvrtiny zákazníků (77 %) v obchodě zjišťují místo výroby daného produktu, primárně tuto informaci sledují u čerstvých výrobků. Nejvíce je zajímá původ ovoce a zeleniny, masa a mléčných výrobků. Čeští zákazníci se také poměrně často vyhýbají polským výrobkům, podle průzkumu společnosti MasterCard je více než třetina z nich (37 %) obvykle nekupuje. Význam původu a podporu značky nejen v národním, ale i evropském měřítku razí u potravin již řadu let Evropská unie prostřednictvím tří typů produktů chráněných na celoevropské úrovni označených jako „Zaručená tradiční specialita“, „Chráněné zeměpisné označení“ a „Chráněné označení původu.“ V České republice probíhá již několik kampaň na podporu evropských značek kvality. Znalost mezi spotřebiteli se postupně zvyšuje, ale jejich potenciál pro výrobce ani obchod není zdaleka využitý. V rámci EU jsou držiteli těchto označení stovky potravinářských specialit, v Česku je jich momentálně přes třicet. „Ať už produkt nese značku, označení původu nebo jakoukoliv jinou, zákazník by měl pod obalem najít produkt, který ho potěší nejen chuťově, ale po všech stránkách. Označení by měla v ideálním případě pomoci i výrobci s podporou prodeje či zvýšit povědomí o značce,“ říká Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR a dodává: „Usilujeme o to, aby počet získaných označení pro potravinářské speciality u nás vzrůstal. V zájmu všech je, aby tradiční místní speciality byly zárukou pro všechny, nejen u nás, ale i ve světě.“ *** Oficiální výsledky ankety Český výrobek roku 2015 Soutěžilo se ve 3 kategoriích: potraviny; nepotravinářské výrobky a anketa na Facebooku. Potravinářské výrobky hodnotila komise 22 zástupců českých výrobců v parametrech chuť, vůně a vzhled. V každé kategorii se soutěžilo o zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili. Vítězem kategorie potraviny se stala Žabčíkova klobása – Řeznictví Milan Žabčík. V kategorii nepotravinářské výrobky zvítězila Houpací síť ruční – Kv. Řezáč. V kategorii Facebook zvítězila Mléčná čokoláda 51% s levandulí – Čokoládovna Troubelice. Foto popis|

Dobývat rozvojové trhy je stále těžší 4.2.2016

Retail info Plus str. 16 téma ič Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nadnárodní výrobci rychloobrátkového zboží Stagnující či dokonce klesající prodej potravin, chemických přípravků pro domácnosti a dalšího zboží ve vyspělých zemích přiměl západní koncerny, aby po roce 2009 hledaly nové odbytové možnosti v rozvojových zemích. Hlavně těch největších, tedy v Číně, Indii, Indonésii, Brazílii, ale také v Nigérii. Po počáteční euforii přišlo vystřízlivění, neboť na těchto trzích se jim ve většině případů nedaří tak, jak si představovaly. Na vině jsou někdy nevhodná obchodní strategie daná nedostatečnou znalostí lokálních potřeb a zvyklostí. Nadnárodní společnosti také podcenily schopnosti lokálních výrobců, kteří představují stále palčivější konkurenci. Poslední dva – tři roky se na jejich prodeji projevuje také výrazně zvolňující tempo hospodářského růstu (Čína, Indonésie) či dokonce hluboký hospodářský

propad (v Brazílii se letos čeká už druhý rok). Nestlé potíže v Indii ustála Švýcarská Nestlé, největší potravinářská společnost světa, za leden – září 2015 utržila 64,9 mld. franků, meziročně o 2 % méně. Zisk uvede až za celý rok 2015. Ale když se vyloučí dopad měnových kurzů a vliv akvizic, pak analytiky bedlivě sledovaný „organický růst“ činil za prvních devět měsíců 4,7 %. Je ale vysoce pravděpodobné, že společnost ani loni (už třetí rok po sobě) nedosáhne plánovaného organického růstu 5–6 %. Ale tento cíl „změkčit“ nehodlá. „Náš model opírající se o neustálý růst, měnit nebudeme,“ prohlašuje šéf Nestlé Paul Bulcke. To ale znamená, že se musí více prosadit na rozvíjejících se trzích, kde nyní realizuje více než dvě pětiny (43 %) tržeb. Hospodářské výsledky Nestlé byly negativně ovlivněny nejen silným švýcarským frankem, ale také pozastavením prodeje instantních nudlí Maggi v Indii. Úřady státu Uttarpradéš, nejlidnatějšího v Indii (na severu země v úrodné Ganžské nížině) loni v květnu zakázaly jejich výrobu a prodej s odůvodněním, že obsahují nebezpečné množství olova. Nestlé trvala na tom, že produkt je naprosto v pořádku. Ale regulátora uposlechla, produkt stáhla z prodeje a v pecích skončilo na 400 mil. balení nudlí, které jsou v Indii velice oblíbené. Centrála Nestlé narychlo z Filipín povolala svého indického manažera Sureshe Narayanana, aby společnosti pomohl. Narayanan v rozhovoru pro britský server BBC News uvedl, že úřední testy byly „krajně nespolehlivé“, neboť je prováděly neatestované laboratoře. Takže je otázka, zda použily náležité přístroje a zda mají také kvalifikovaný personál. Švýcaři se proti rozhodnutí regulátora odvolali a Nejvyšší soud v Bombaji jim dal v srpnu – i na základě opakovaných testů – za pravdu. Nestlé proto mohla v první listopadové dekádě 2015 výrobu a prodej nudlí Maggi obnovit. Na indickém trhu mají ve své kategorie dominantní podíl – odhaduje se až na 80 %. Nestlé v Indii podle listu AFP live provozuje osm továren, z nichž pět vyrábí nudle Maggi. Společnost Nestlé zasáhl také silný kurz švýcarského franku, který snižuje hodnotu prodeje na zahraničních trzích přepočtenou zpět na CHF. Tento měnový efekt pro firmu během loňského ledna – září znamenal snížení prodeje o 6,7 %. Jinak se koncernu docela daří. „Jeho model funguje. V posledních letech sice měl problémy na rozvíjejících se trzích, ale zato si polepšil v Severní Americe. Nemyslím, že by měl svoji obchodní strategii nějak zásadně měnit,“ uvedl v britském listu Financial Times Jon Cox, analytik investičního domu Kepler Chevreux. Procter & Gamble: úkoly pro nového ředitele S potížemi už delší dobu zápolí americký koncern Procter & Gamble. Podle listu Financial Time začaly v roce 2009, kdy svět zasáhl hluboký hospodářský útlum. Akcionáři kritizovali tehdejšího šéfa Roberta McDonalda za to, že společnost ztrácí tržní podíly v jednotlivých kategoriích FMCG, a že není schopna dát dohromady potřebný úsporný plán. Společnost si podle analytiků neuvědomila, že na trhu přibývá spotřební zboží, které se chová jako komodita se všemi důsledky. Ale P&G to tehdy pokládala za dočasný jev a pokračovala v cenové politice přednostně zaměřené na prémiový segment. V USA, kde P&G realizuje zhruba 40 % prodeje a 60 % zisku, jsou jeho ceny v průměru o 30 % vyšší než u jeho rivalů, tvrdí Stephen Powers, analytik švýcarské banky UBS. Ale podle kritiků to není jenom o cenách. Koncern doplácí na to, že rozhodování je stále silně koncentrováno v centrále v Cincinnati (stát Ohio) a současně se na něm podílí příliš mnoho lidí. Společnosti v posledním obchodním roce (do 30. června 2015) klesl čistý prodej meziročně o 5 % na 70,8 mld. USD a čistý zisk náležející akcionořům dokonce o 40 % na 7 mld. dolarů. Během prvního kvartálu (červenec – září 2015) obrat spadl dokonce o 12 % na 16,5 mld. USD. Na tom se podepsal jak nižší objem prodeje, tak silnější americký dolar. Ale ziskové marže se díky prováděnému úspornému programu zlepšily. Hlavním úkolem nového generálního ředitele Davida Taylora, bývalého šéfa divize Global Beauty, který se ujal funkce prvního listopadu 2015, bude dotáhnout restrukturalizaci firmy. Ta rozprodává skoro 100 značek a hodlá se soustředit na zhruba 60 nejvýnosnějších. Jak to vidí největší výrobce cereálií Americký potravinářský koncern Kellogg, největší světový výrobce cereálií, před několika lety zjistil,

že jeho značka Corn Flakes má velké problémy v Jižní Africe. Mnozí spotřebitelé, kteří rádi snídají vločkovou kaši, je prostě neuměli vařit. Kellogg rychle zareagoval a v roce 2012 jim nabídl instantní kaši (Corn Flakes Instant Porridge). Od té doby přidal několik příchutí, naposledy jahodovou. Právě schopnost chuťově i jinak „vyladit“ produkty tak, aby byly v souladu s tradicemi dané země a očekáváním spotřebitelů, je podle listu Th e Wall Street Journal klíčová nejen pro Kellogg, ale i ostatní nadnárodní potravinářské koncerny. Jinak neuspějí nejenom v Africe či Asii, ale kdekoli jinde. Rozvíjející se trhy jsou pro výrobce cereálií stále důležitější. V Jižní Africe, Indonésii, Thajsku a mnoha dalších zemích se stále více lidí stěhuje do měst. Jejich příjmy stoupají a současně mají méně volného času. „Projevuje se to i v tom, že požadují pestřejší nabídku potravin,“ uvádí v listu Th e Wall Street Journal Dave Homer, výkonný šéf společnosti Cereal Partners Worldwide SA. To je společný podnik zřízený švýcarskou Nestlé a americkou firmou General Mills Inc. Prodej cereálií globálně stagnuje. Z celkové jeho hodnoty 32,5 mld. USD (v roce 2014) připadá na USA zhruba třetina. Prodej cereálií tam podle britské analytické společnosti Euromonitor během následujících pěti let poroste v průměru jenom o 0,6 % ročně, kdežto v Číně a Indii bude růst dvouciferný. Nejenom v posledně uvedených zemích, ale také v Indonésii, Thajsku, či na Filipínách se na hlavu a rok spotřebovává méně než 100 gramů cereálií. Kdyby si každá domácnost navíc koupila dvě balení ročně, byl by to pro nadnárodní společnosti obrovský prodejní úspěch. Proto se snaží tamní spotřebitele pomocí promočních akcí přesvědčit, že právě snídaňové cereálie představují hlavně pro děti cenný zdroj vlákniny, vitamínů a minerálů. Pro výrobce cereálií ale nebude snadné zvyšovat prodej na rozvíjejících se trzích. Důvodem je mléko, které tam lidé většinou nejsou zvyklí pít. Týká se to hlavně zemí s vysokou spotřebou rýže. Číňané preferují lokální značky Pro nadnárodní koncerny vyrábějící rychloobrátkové zboží nadále představuje velikou výzvu Čína. Tím spíše, že její ekonomika výrazně zpomalila tempo růstu. Letos by mělo podle lednové předpovědi Světové banky klesnout na 6,7 %. Nový „růstový model“, který prosazuje vláda v Pekingu, se má opírat nikoli o investice a export jako dosud, nýbrž o spotřebu. Zatím se však tento záměr příliš nedaří, o čemž svědčí politika Čínské lidové banky cíleně oslabující jüan, což nahrává hlavně vývozu. Objem zboží, který čínský trh absorbuje, je obrovský. Zahraniční firmy to ale na něm mají stále těžší, hlavně v menších městech ve vnitrozemí. Právě tam jim zákazníky přebírají levnější lokální značky. Číňané do svých nákupních vozíků stále častěji ukládají lokální značky pracích přípravků, např. aviváž od firmy Liby Enterprise nebo ovocné šťávy od největšího domácího výrobce Tian Di. Zahraniční značky během uplynulého roku ztrácely na nejlidnatějším trhu světa podíly už čtvrtý rok za sebou, a to ve většině z 24 sledovaných zbožových kategorií, včetně nápojů a balených potravin U těch posledně uvedených čínským výrobcům patří kolem 70 % trhu. Lokální značky podle společnosti Nielsen pružněji než jejich západní konkurenti reagují na měnící se požadavky čínských spotřebitelů. „Lokální giganti jsou pružní v inovacích a rychlí v distribuci,“ uvádí Pat Dodd z firmy Nielsen. Jako příklad uvádí trh s ovocnými šťávami, kde suverénně vede hruškový džus, do kterého začali lokální výrobci přidávat cukr. „Čínští spotřebitelé jsou totiž přesvědčeni, že jedině domácí cukr je to pravé,“ dodává Dodd. Zahraniční výrobci to ale v Číně rozhodně nemusejí vzdávat. Stále lépe se jim daří např. na trhu s pivem, žvýkaček nebo vysoušečů vlasů, kde naopak lokální konkurenci zatlačují. Desítku nejoblíbenějších zahraničních značek v Číně vede americký Apple následovaný švýcarskou Nestlé. Dále do ní patří mj. Chanel, Sony, Samsung nebo Nike. „Značky nadnárodních společností se v Číně určitě neztratí,“ poznamenává Torsten Stocker, partner poradenské společnosti AT Kearney pro Čínu, Hongkong a Tchaj-wan. Nesouhlasí s názorem, že lokální značky automaticky mají přednost plynoucí z jejich vnitřní podstaty. „Názor, že lokální výrobci čínským spotřebitelům lépe rozumějí, je mýtus,“ tvrdí v britském listu Financial Times Stocker. Zkušenosti z Afriky Již zmíněný americký výrobce cereálií Kellogg loni na podzim ohlásil, že se singapurskou Tolaram Group zřídí v Nigérii společný podnik v hodnotě 450 mil. dolarů, který bude vyrábět snídaňové cereálie a snacky pro západoafrický trh. Produkty vyráběné Kelloggem bude v Nigérii nabízet tamní distributor Multipro, mající silnou pozici na trhu. Američané cílí hlavně na spotřebitele s nízkými příjmy, kteří nejvíce nakupují v tržnicích pod širým nebem. Postupují tedy jinak než švýcarská Nestlé, jež se před lety v Africe podle listu Financial Times

zaměřila na „elitní menšinu“, což nebyla zrovna nejšťastnější volba. Na nižší příjmové vrstvy se v Nigérii a dalších afrických zemích zaměřuje také britsko-nizozemský Unilever, nabízející např. pokrmové tuky, které není nutno uchovávat v ledničce. Nová realita v Latinské Americe Nadnárodním společnostem se v Latinské Americe dařilo během uplynulého desetiletí. Jejich prodej tam rychle rostl, což platí skoro pro všechny hlavní globální "hráče" (Unilever, Nestlé, Procter & Gamble, Colgate-Palmolive, Nike, Apple a další). Obzvlášť mladá generace si potrpí na chytrou elektroniku, elegantní sportovní oblečení a obuv, luxusní kosmetiku. „Latinská Amerika nabyla extrémně na svém významu,“ míní Laurent Freixe, výkonný viceprezident Nestlé odpovědný za její obchody v Americe a Karibské oblasti. Klíčová je přirozeně Brazílie (203 mil. obyvatel). Její spotřebitelé jsou proslulí sklonem k utrácení. To je dáno i tím, že během 80. a 90. let, kdy v jejich zemi řádila vysoká inflace až hyperinflace, vyráželi na velké plánované nákupy velice zřídka, třeba jednou za měsíc, zato nakupovali opravdu ve velkém. Brazilská ekonomika, která v roce 2014 stagnovala, loni podle Světové banky klesla o 3,7 %, a ani letos se nevyhne propadu. Slabý real podněcuje inflaci, jejíž meziroční tempo zrychlilo ze 7 % loňského ledna na skoro 11 % v prosinci 2015. „Vše nasvědčuje tomu, že se trend velkých plánovaných nákupů vrací,“ míní Marcel Motta, který v Sao Paulu pracuje pro britský Euromonitor. Jak dodává, z tohoto důvodu v Brazílii vidí malý prostor pro tzv. impulzivní nákupy. S tím by měly nadnárodní společnosti počítat. Pokračování článku *** Klikněte pro více informací MEZIROČNÍ TEMPO RŮSTU HDP (vybrané regiony a země, reálně v %) Region 2013 2014 2015 2016 (země) Eurozóna -0,2 0,9 1,5 1,7 Rusko 1,3 0,6 -3,8 -0,7 USA 1,5 2,4 2,5 2,7 Čína 7,7 7,3 6,9 6,7 Indie 6,9 7,3 7,3 7,8 Indonésie 5,6 5,0 4,7 5,3 Brazílie 3,0 0,1 -3,7 -2,5 Nigérie 5,4 6,3 3,3 4,6 Rok 2015 Je předběžný odhad, rok 2016 předpověď Zdroj: Světová banka (Global Economic Prospect, leden 2016) Foto popis| Globální výrobci potravin hledají nové tržní možnosti v Číně, Indii, Indonésii, Brazílii, ale také v Nigérii, nejlidnatější africké zemi. Foto autor| Foto: Nestlé

Globus podporuje lokální pěstitele a výrobce 4.2.2016

Retail info Plus str. 24 obchod Petr Chmelař Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Trendy na českém trhu s potravinami a nákupní chování spotřebitelů prochází velkými změnami. Potvrzuje nám to nejenom C: Obchod a výrobci

řada nejrůznějších průzkumů, ale v posledních několika letech velmi dobře vnímáme tyto tendence od našich zákazníků. Zájem o české a lokální produkty se probouzí a čím dál více lidí hledá na regálech potraviny, které jsou vypěstované nebo vyrobené v jejich regionu. Pokud chceme být i nadále na českém trhu úspěšní, nesmíme tyto změny ignorovat a musíme na tuto poptávku reagovat. Pokud tak neučiníme a zákazníkům tyto produkty nebudeme schopni nabídnout, rády nás zastoupí specializované prodejny s regionálními potravinami. Systém zjednodušených obchodních podmínek Tuto výzvu jsme přijali a rozhodli jsme se soustředit na podporu a rozšíření spolupráce s místními pěstiteli a prvovýrobci. Všichni výrobci kvalitních potravin mají u nás otevřené dveře a my jsme připraveni zařadit jejich výrobky na regály hypermarketů. Naším cílem je spokojený zákazník a oboustranně úspěšná spolupráce, proto se těmto dodavatelům snažíme vycházet vstříc. Aktivně hledáme řešení pro výrobce a pěstitele, kteří se chtějí stát našimi dodavateli, splňují veškerá kvalitativní kritéria, nicméně řeší například určité kapacitní a logistické problémy při zásobování. Zajistili jsme pro ně např. systém zjednodušených obchodních podmínek, kdy nemusejí jednat se sortimentními manažery v Praze, ale ve zjednodušené formě se mohou domluvit přímo s kolegy na jednotlivých hypermarketech. Lokální pěstitelé a výrobci u nás také mají možnost prezentovat svoje výrobky formou ochutnávek, a to bez jakéhokoli poplatku. Zákazníci tak mohou výrobky nejenom vyzkoušet, ale dozvědět se i řadu informací přímo od dodavatele. Z tuzemských zdrojů Rostoucí spolupráce se projevila i v komunikaci s našimi zákazníky. V letácích a na propagačních materiálech umístěných v hypermarketech dlouhodobě a propagujeme ryzí pěstitele a výrobce a nikoliv zprostředkovatele, kteří zboží cizího původu pouze finálně zabalí do plastové bedny. Naším dlouhodobým cílem je podpora lokálních zemědělců a zpracovatelů a tato snaha je patrná napříč sortimenty. Jako jediný z řetězců provozujeme v každém hypermarketu vlastní řeznictví a výrobu uzenin. Každý kus hovězího masa, který u nás prodáváme, pochází výhradně z českých chovů. Také vepřové maso pochází pouze od českých a moravských chovatelů. Vzhledem k tomu, že maso zbytečně nepřevážíme, přispíváme také k ochraně životního prostředí. Podobný přístup jako u masa a uzenin platí pro pečivo. V každém hypermarketu funguje vlastní pekařství. Mouku, kterou používáme při výrobě pečiva, kupujeme od mlynářů v regionu, ve kterém se nachází daný hypermarket s pekárnou. Spolupráce s lokálními výrobci Velmi dobře funguje spolupráce v rámci sortimentu ovoce a zeleniny, kde nyní spolupracujeme již s 25 lokálními dodavateli. Tito pěstitelé jsou schopni dobře reagovat na naši aktuální potřebu. V praxi to znamená, že když vidíme, že zákazníci mají o něco zvýšený zájem, objednáme u pěstitele další dodávku. A ten nám ji přímo do skladu nebo hypermarketu přiveze během několika hodin. Pro tyto lokální dodavatele jsme často jedním z hlavních odběratelů. Veškeré zboží je označeno nejenom speciální omotávkou a logem „Z našeho regionu“, ale také plakátem, aby zákazník vždy poznal, že si vybral produkt z vlastního kraje. Díky intenzivní spolupráci s lokálními dodavateli, kteří jsou schopni zboží do hypermarketů navážet napřímo, dochází ke zkracování dodavatelského řetězce a zlepšuje se čerstvost a zásobení pultů. Od roku 2011 jsme začali rozšiřovat spolupráci s menšími výrobci čerstvých i trvanlivých produktů v jednotlivých krajích. V současné době spolupracujeme s více než 60 regionálními dodavateli. Díky vzájemné blízkosti můžeme hypermarkety zásobovat každý den čerstvým zbožím, v případě potřeby i dvakrát denně. I přesto, že je stále velká část zákazníků citlivá na cenu a svůj nákup uskutečňuje na základě promocí, které se objevují v letácích, roste počet těch, pro které je důležitý právě původ a složení potravin. Důvěřují více potravinám, které jsou vyrobeny přímo v jejich regionu. Máme radost, že portfolio našich lokálních dodavatelů a partnerů roste. Naším společným cílem je vyjít vstříc potřebám a přáním zákazníků a nabízet jim kvalitní a široký sortiment. Uvědomujeme si, že podporou místních

pěstitelů a výrobců pomůžeme nejen jim, ale celému regionu a zatraktivníme také nabídku pro naše zákazníky. Lokální dodavatelé se výrazně podílejí na našem celkovém obratu a tento trend chceme i v budoucnu nadále rozvíjet. Foto popis| O autorovi| Petr Chmelař, vedoucí Category managementu čerstvých potravin, Globus ČR

Rodina a škola ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIJE! 5.2.2016

Rodina a škola str. 12 Inspirace Soňa Jelínková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zemědělství je tu odpradávna. Udělalo z nás „člověka moudrého“ a je oborem, bez něhož bychom se neobešli. Přesto, ruku na srdce, kdo z vás má o něm alespoň pramalé povědomí? Komu nejsou zemědělci trnem v oku, když hnojí pole, ačkoliv hnůj udržuje půdu úrodnou a nic jej nenahradí? Nezájem o tento obor došel až tak daleko, že střední zemědělské školy v lepším případě mění studijní obory, v horším případě zavírají. Kdo ale bude v budoucnosti dělat tuto nepostradatelnou práci? Velká část pracovníků v zemědělství je v předdůchodovém věku. Stroje všechnu práci nenahradí a jejich obsluha vyžaduje kvalifikované zaměstnance. Ze zemědělství se tak stává velmi perspektivní obor, který na mnoha pracovních pozicích nepatří k těm podprůměrně placeným. Naopak. Přijďte do stáje Zvýšit prestiž zemědělství a poukázat na jeho nepostradatelnost pro společnost se snaží Zemědělský svaz ČR pomocí osvětového projektu s názvem Zemědělství žije! Projekt podpořila ministerstva zemědělství i školství. Tým projektu ve spolupráci s členskými podniky Zemědělského svazu pořádá od roku 2013 pro školy i laickou veřejnost dny otevřených dveří s bohatým naučným i zábavným programem. Součástí jsou prohlídky moderních zemědělských strojů, které lákají především děti a jejich tatínky do vybavených kabin, jež by mohli závidět mnozí řidiči. Nechybí ani komentovaná prohlídka stájí, dojírny či teletníku. „Základem dnešního chovu je pohodlí zvířat,“ slyší návštěvníci ve všech stájích, které zdaleka nejsou těmi, co kdysi bývaly. Vzdušné a světlé prostory, postýlky pro krávy, větráky, ale i drbadla jsou součástí naprosté většiny z nich. Ukázat dnešní formu zemědělství a vymýtit zastaralé předsudky je jedním z nejdůležitějších úkolů projektu. Proto k aktivitám přibyla také účast naučného stánku Zemědělství žije! na mnoha výstavách, dožínkách či na chovatelských dnech, kde soutěží třeba dojnice o šampionku výstavy. Zvaní bývají samozřejmě i laikové a především mateřské, základní či střední školy, pro něž je nachystán bohatý doprovodný program v podobě naučné zemědělské stezky, poznávacích soutěží a ukázek zemědělského oboru. Děti si například mohou vyzkoušet dojení z umělého vemene či si pohrát na dřevěné farmě s traktůrky a zvířaty. Nechybí zde ani ukázky sušených zemědělských plodin či semínek kulturních plodin, ale i krmiv. Divili byste se, kolik dětí, a dokonce i dospělých neví kupříkladu, jaký je rozdíl mezi senem a slámou. A pro poukázání na nepostradatelnost zemědělství ve vztahu k produkci potravin si každý může vyzkoušet poznat, z čeho se potraviny vyrábějí. V zimě pak přichází na řadu osvěta na základních školách. Tentokrát tým Zemědělství žije! jezdí na školy s dvouhodinovým programem, jehož součástí jsou poznávací soutěže i beseda na téma zemědělství s odkazem na produkci potravin a další důležité funkce, či pěstování plodin, práce v průběhu roku či chov zvířat a péče o ně. Skutečně zdravá škola A jaký je výsledek této osvětové činnosti? Z besed máme velmi dobrý pocit. I když někteří z žáků nás

přivítají se skepsí v očích, během vyprávění poslouchají, mnozí z nich se i zapojí do hovoru a během poznávacích soutěží často se zájmem nakukují do lahviček se semínky. Není ten nezájem přece jen spíše dílem nás dospělých? Proto také vzniklo pod projektem Zemědělství žije! hned několik naučných materiálů. Jsou to například školní pracovní sešity Učíme se o zemědělství a životě na venkově, určené pro žáky a pedagogy od prvních až po deváté třídy. Sešity obsahují průřezová témata nejen ze zemědělství, ale i ze samotné přírody. Sešity vhodně navazují a rozšiřují environmentální výchovu dětí. Tyto materiály i další včetně interaktivních her jsou k volnému stažení na webu Zemědělství žije! Další součástí projektu od letošního školního roku jsou také agroenvironmentální kroužky určené pro žáky základních škol, které probíhají v devíti okresech převážně ve spolupráci se středními zemědělskými školami a zemědělskými podniky. Mají za cíl nejen vyprávět a hravou formou předat informace ze zemědělské výroby, ale hlavně ukázat každodenní praxi na farmách a v zemědělských provozech. O podobnou iniciativu se snaží také občanská iniciativa Skutečně zdravá škola, do tohoto projektu se doposud zapojila stovka škol v republice. Cílem jejich programu je, aby děti věděly, co jedí, aby měly v jídelnách zdravé potraviny nejlépe z místních zdrojů a aby si jídla vážily. Proto také se Skutečně zdravou školou projekt Zemědělství žije! navázal spolupráci. Máme tak možnost zavítat i na další školy, třeba i k vám. *** Divili byste se, kolik dětí, a dokonce i dospělých neví, jaký je rozdíl mezi senem a slámou. Foto popis|

Sokolovský deník Jak na imunitu? Vitamíny 10.2.2016

Sokolovský deník str. 8 U nás doma (ahr, udo) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Zdraví Pokračování z minulého týdne V zimním období je třeba doplnit zejména vitamín C. Navzdory očekávání ho mají nejméně již vzpomínané citrusy – a to proto, že se obírají ještě nedozrálé, aby cestou ke spotřebiteli neshnily. Pro dostatek céčka začněte konzumovat zelí! Přesně tak, naše obyčejné červené nebo zelené zelí. Skvělé je čerstvé i vařené, ale nakládané zelí má ještě extra bonus. „Kyselé zelí obsahuje i baktérie mléčného kvašení, které se označují jako probiotika. Jsou to kmeny buněk, které v žaludku a střevech ´vyrábějí´ přírodní antibiotika,“ vysvětluje Dušan Hríb. Právě ty umí zatočit s viry a bakteriemi, produkují sloučeniny omezující množení kvasinek a syntetizují vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro tvorbu některých protilátek. Mezi další významné domácí zdroje vitamínu C patří rakytník a šípky. Stopoví bojovníci na straně imunity Kromě vitamínů potřebujeme po zimě i minerály a stopové prvky. A to především následující trojici. ŽELEZO: Pomáhá fagocytům, jejichž úlohou v těle je poznat a zničit cizorodé látky. Nedostatek železa zvyšuje náchylnost na infekce. Větší množství železa najdeme v čočce, cizrně, beraních rozích, v bílých fazolích, mase, prosu, rybách a v celozrnných výrobcích. ZINEK: Také přispívá k aktivaci fagocytů, čímž podporuje produkci protilátek. Potraviny bohaté na zinek jsou čočka, bílé fazole, maso a celozrnné výrobky. SELEN: Podporuje enzymy, které jsou důležité k odbourávání škodlivých látek, například těžkých kovů. Přirozeným a sezonním zdrojem jsou houby, maso a ryby.

Foto popis| Region| Západní Čechy

super.cz Tahle kráska má intoleranci na plno potravin: Co finalistka České Miss jedla během soustředění v Thajsku? 9.2.2016

super.cz str. 0 Bulvár Jiří Čeladník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Během dvoutýdenního soustředění v Thajsku měly finalistky České Miss šanci poznat tuto zemi ze všech úhlů. A co by to bylo za pobyt v zemi úsměvů, kdyby se nesetkaly s vyhlášenou thajskou kuchyní. Po krátkém přeletu z Phuketu do Bangkoku, který byl zároveň poslední destinací, dívky netrpělivě vyhlíželi odborníci na thajskou kuchyni. Během jednoho odpoledne se dívky doslova vyřádily v přípravě místních specialit. Ze spousty čerstvého ovoce, zeleniny, rýže, masa a darů moře připravily několik jednoduchých a tradičních jídel. Mezi přípravou pálivého salátu s krevetami, polévky Tom Yam Goong a zeleného kari s kuřetem jsme využili příležitosti a vyzpovídali finalistku Natálii Kotkovou. Ta měla totiž v průběhu soustředění se stravou největší problém. „Nemám alergii, ale dalo by se to nazvat jako intolerance, když to nejím, tak se cítím lépe. Nesmím kravské mléko, vajíčka, arašídy, mandle, kešu a lepek,” vyjmenovala finalistka s číslem 3 seznam potravin, kterým se vyhýbá. Na to, že její tělo špatně zpracovává některé potraviny, přišla Natálie během svého zahraničního pobytu v Kalifornii. Po návratu z Ameriky se u ní projevily zdravotní komplikace, únava, oteklé tváře, vyrážka a problémy se štítnou žlázou. „Paní doktorka mi doporučila, abych si udělala základní test intolerance. Objednala jsem si ho přes internet a zmodralo mi skoro všechno,” směje se Natálie, která všem doporučuje, aby si podobný test také udělali a pomohli tak svému tělu.

URL| http://www.super.cz/406823-tahle-krask...-jedla-behem-soustredeni-v-thajsku.html

svobodnymonitor.cz V továrně na klony Číňané "pěstují" chutné hovězí maso. Plánují i superpsa 4.2.2016

svobodnymonitor.cz str. 0 Zprávy, Doporučujeme, Tech & Věda, Fitch, kosmické lety, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Továrna na klonování zvířat vzniká V Číně. Společný čínsko-jihokorejský projekt je důsledkem obliby kvalitního hovězího masa v Číně. Cílem je ale i "výroba" mikroprasete jako domácího mazlíčka, či psa s výjimečným čichem. Zařízení za 31 milionů dolarů bude stát v průmyslovém městě Tchien-ťinu. Stavba asi 160 kilometrů od Pekingu by měla být hotová již letos. Klonovací továrna by zpočátku měla produkovat asi tak 100 tisíc embryí špičkového skotu ročně. Postupem času Číňané prý hodlají klonovat až milion embryí ročně, a měli by se tímto způsobem podílet 5 % na celkové produkci hovězího masa v zemi.

Po dlouhé debatě a mnoha testech již v roce 2008 například americký úřad Food and Drug Administration (FDA) uznal geneticky modifikované maso a maso z klonovaných embryí jako nezávadné pro konzumaci. Většina klonovaného skotu je však v USA používána pouze k chovným účelům, pro vylepšení kvality stáda. Továrna v Číně ale nebude vyrábět jen maso. Kromě výtečného hovězího chtějí v Tchien-ťinu naklonovat i psy s výjimečným čichem, které by podle nich poté mohla využít při své práci policie i celníci. V Británii je maso z klonovaných embryií považováno za "novou potravinu" a pro jeho prodej je tak zatím třeba zvláštní povolení. Evropský úřad pro bezpečnost potravin stejně tak uvádí, že klonované maso nevykazuje žádné rozdíly oproti masu běžnému. Důraz ovšem klade na obavy ze špatných životních podmínek zvířat a jejich možného týrání. "Zdraví a dobré životní podmínky zvířat jsou i nadále důvodem pro znepokojení, zejména kvůli zvýšené úmrtnosti ve všech fázích života hospodářských zvířat," uvedl úřad ve svém posledním prohlášení ohledně klonování zvířat a jejich chovu. Továrna v Číně ale nebude vyrábět jen maso. Kromě prvotřídního hovězího chtějí v Tchien-ťinu naklonovat i psy s výjimečným čichem, které by podle nich poté mohla využít při své práci policie i celníci. "Vydali jsme se cestou, kterou nikdo před námi ani nezkusil vykročit. Budujeme něco, co v minulosti nikdy neexistovalo," uvedl šéf společnosti BoyaLife, která za projektem stojí. Stejně tak si v Tchien-ťinu dělají zálusk na klonování úspěšných dostihových koní a zvířecích miláčků. Mezi jejich plánované "výrobky" patří třeba geneticky modifikované mikroprase za asi 1500 eur (asi 40 tisíc). "Vydali jsme se cestou, kterou nikdo před námi ani nezkusil vykročit. Budujeme něco, co v minulosti nikdy neexistovalo," uvedl pro The Guardian šéf společnosti BoyaLife, která za projektem stojí. Ve futuristické klonovací továrně by si měli přijít na své vědci, ale i veřejnost. Mezi její cíle má patřit údajně i ochrana životního prostředí, včetně záchrany ohrožených živočišných druhů. (kat)

URL| http://www.svobodnymonitor.cz/zpravy/c...a-klony-vyrobi-i-mikroprase-a-superpsa/

Teplický deník Hlaste se do soutěží 5.2.2016

Teplický deník str. 8 U nás doma (pod) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ústecký kraj – Prestižní značku kvality, která je zárukou místních surovin a tradiční receptury, mohou zemědělci a potravináři pro svůj výrobek získat i letos. Koná se totiž už 7. ročník soutěže Regionální potravina a 9. ročník soutěže O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče. „Cílem soutěží je podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců,“ vysvětlila Ludmila Holadová, ředitelka Okresní agrární komory Most, která soutěž pořádá. Do soutěží se mohou

přihlásit všichni potravináři, zpracovatelé a zemědělci z Ústeckého kraje se svými zemědělskými nebo potravinářskými výrobky, které musí být v regionu i zcela vyrobeny. Soutěž Regionální potravina má 9 kategorií, Nejlepší potravinářský výrobek jich má o 5 víc. „Počet výrobků přihlášených do soutěže od jednoho výrobce je neomezený,“ upozornila Holadová. Přihlášky do obou soutěží je možné podávat až do 29. února, přijímá je Okresní agrární komora Most. Slavnostní vyhodnocení potravinářů a zemědělcůproběhnetradičněna Zahradě Čech 9. září. Region| Severní Čechy

Test DNES Slevy loni nejvíc lákaly na pivo, kávu a džus 9.2.2016

Test DNES str. 14 Test / Spotřebitelský servis (spi) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Obchodníci každý týden přemýšlejí, jaké zboží zlevní, aby přitáhli co nejvíce kupujících. Nejčastěji se ceny snižují u nápojů, pracích prášků, aviváže a dětských plen. C o mají společného dětské pleny, tuzemák a káva? Jsou to tři z patnácti nejatraktivnějších výrobků, které loni řetězce nejčastěji obsazovaly do svých akčních letáků. Jedenatřicet supermarketů nebo hypermarketů a osm drogistických sítí se snažilo různě velikými slevami na toto zboží přesvědčovat lidi o tom, aby šli nakupovat právě k nim. Vyplývá to z údajů portálu AkcniCeny. cz za rok 2015. Z potravin byly největšími oblíbenci řetězců džusy, kávy, piva, coly, slunečnicové i olivové oleje, jogurty, másla, mléka a tuzemák, z drogistického zboží prací prášky, aviváž, pleny, tablety do myčky a toaletní papíry. Kdo chce nakupovat tyto výrobky ve slevě, nemusí na akční kampaně čekat dlouho. Loni je za nižší cenu každý týden nabídl alespoň jeden řetězec. Průměrné slevy na tyto výrobky dosahovaly 20 až 50 procent. „Celkem loni řetězce vydaly 11 500 různých letáků, potravinám a drogerii bylo věnováno 9 800 z nich,“ říká Petr Švec, manažer slevového portálu AkcniCeny.cz. Celkově podle něj bylo loni v akcích nabízeno přes dvě stě tisíc výrobků. Pokud se z nich vyčlení nábytek, elektro a hobby zboží, zbude na potraviny a drogerii téměř 100 000 položek. Nejvyšší slevu měly tablety do myčky Vůbec nejvyšší průměrné slevy (50 procent) poskytovaly řetězce na džusy. Konkrétní značky z této kategorie potravin se však daly pořídit i s většími slevami. Například ovocný džus Relax, prodávaný bez slevy za 39,90 Kč, šel v říjnu v Penny Marketu sehnat i s 63procentní slevou, tedy za 14,90 Kč. Káva, která byla v průměru v obchodních sítích zlevňována o 45 procent, šla v případě značky Jihlavanka Espresso nakoupit v dubnu až o 67 procent levněji – za 24,90 Kč. Kdo si ji tak nakoupil v této době, ušetřil na jednom balení celých padesát korun. Vůbec nejvíce peněz šlo loni ušetřit na nákupu tablet do myčky Somat. Pokud nejsou v akci, prodávají je obchody za 369,90 Kč, loni v dubnu však šly koupit i za 109,90 Kč. Lidé, kteří loni zareagovali na leták Billy, mohli na takovém nákupu ušetřit sedmdesát procent, konkrétně 260 korun. Ceny se nehýbaly Samotná výše slev neříká nic o tom, kolik peněz lidé ušetří, ani to, zda se kvůli inflaci útraty za stejné zboží nezvyšují. Analýza portálu však ukázala, že loni se ceny potravin a drogistického zboží příliš neměnily. Nejjasněji je to vidět na plenách Pampers, maxi balení těchto plen stálo každý měsíc stejně, ve slevě pak šly pořídit o čtvrtinu levněji. „Ceny obecně stagnují, u těch hlavních kategorií jsme nenašli žádnou, která by klesala. Pokud něco rostlo, tak třeba o dvacet haléřů u věci, která stojí přes 100 korun,“ komentoval vývoj cen Švec. Každý z řetězců má podle něj při vydávání letáků odlišnou strategii. Zatímco Tesco vydává týdně šest různých letáků a Globus patnáct, Kaufland jich do tisku pošle i 120. Pro každou prodejnu má totiž jinou nabídku, která reflektuje místní zvyklosti. Například na Ostravsku je nabízeno více uzenin než v

Praze. Nejvyšší slevy v letácích Somat tablety do myčky 70 % Jihlavanka Espresso, mletá káva 67 % Vegetol Gold 64 % Jacobs Velvet 62 % Ovocný džus Relax 62 % Colgate ústní voda 63 % Tatarka Hellmans 61 % Zmrzlina Manhattan 61 % Lanza prací prášek 61 % Pepsi 60 % Nejčastější výrobky v akci Potraviny průměrná sleva džus 50 % káva 45 % cola 40 % slunečnicový olej 40 % olivový olej 35 % pivo 30 % jogurt 30 % máslo 30 % mléko 25 % tuzemák 25 % Drogerie průměrná sleva Tablety do myčky 40 % Prací prášek 40 % Toaletní papír 40 % Aviváž 35 % Pleny 20 % Zdroj: AkcniCeny.cz Foto autor| 2x foto: Shutterstock

tn.cz Boj o nižší DPH vrcholí! Co všechno může zlevnit? PŘEHLED 8.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pivo, nealko, základní potraviny, to vše by mělo podle ministra financí Andreje Babiše 'spadnout' do nejnižší sazby DPH. Dnes bude o jeho návrhu jednat koaliční rada. Všechny milovníky piva potěšil před několika dny ministr financí Andrej Babiš. Ten oznámil, že bude prosazovat snížení sazby u točeného piva ze současných 21 % na 10 %. Později také slíbil zařadit do této sazby i nealkoholické nápoje v restauracích. Na co by se měla v budoucnu 10% sazba DPH skutečně vztahovat zatím není jasné. ČSSD podporuje snížení DPH zejména u potravin. "Navrhujeme co nejdřív snížit DPH na maso, mléko,

máslo a chleba," uvedl šéf strany Bohuslav Sobotka. Podobný názor zastávají také lidovci. "Měli bychom snížit DPH na všechny potraviny, obzvláště ty základní," řekl předseda vládních lidovců Pavel Bělobrádek. Podle předsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska je postupné zavádění snížené sazby populismus. "Sníženou sazbu deseti procent by měl ministr zavést hned a najednou na všechny komodity, kde je to možné. Nehrát s lidmi hru, jednou pivo, zítra mrkev a pozítří kedluben," uvedl. Ve snížené sazbě mají podle něj být "sociální položky", a nikoliv například točené pivo. Komunisté považují Babišovy návrhy za součást předvolební kampaně. "Z ministerstva financí chodí různé signály, nejdřív pivo, pak limonáda, teď už jsou úvahy o jednotné sazbě. Vypadá to, že jednotlivé koaliční strany zahájily předvolební kampaň, a to i proti sobě, protože se tak trošku předvádějí, která vymyslí nějaký zlepšovák," řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Politici se při svých výrocích často opírají o situaci na Slovensku, kde snížená sazba na některé potraviny začala platit už letos. Vztahuje se například na chléb, maso, mléko a vybrané druhy masa a ryb. Neplatí ale na zdravé nebo běžné (pro Slovensko typické) potraviny. Spory se vedou především o to, podle jakých kritérií se mají potraviny do snížené sazby zařazovat. Někdo totiž prosazuje základní potraviny, další zdravé (tohle v minulosti navrhovaly Věci veřejné), jiní zase prospěšné pro děti. Ať tak či tak, snížení DPH českým potravinám na trhu pomůže, v současné době je totiž DPH na potraviny v Česku nejvyšší ve střední Evropě. NEPŘEHLÉDNĚTE: TO JE NÁPAD! Žena na rodinných nákupech ušetřila za dva roky třičtvrtě milionu korun. Jak??? Povánoční slevy jsou jeden velký podvod! Obchodníci nám lžou Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Feb2016/1834081.jpg?14d7

URL| http://tn.nova.cz/clanek/boj-o-nizsi-d...li-co-vsechno-muze-zlevnit-prehled.html

Jurečka: Šizení potravin pro východ Evropy musí skončit! 9.2.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/TV archív/Vaše téma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr Jurečka byl hostem pořadu Vaše téma. Zpovídala ho Michaela Šmídová, ale otázky jste posílali i vy. Na jaká témata došlo? Rok 2015 byl v Česku společně s rokem předchozím nejteplejší od roku 1775, od kdy se průměry sledují. S vysokými teplotami je spojené i sucho, které Česko zasáhlo. Meteorologové ho přirovnávají k hydrologickému suchu v letech 1904 a 1947. Kvůli změnám klimatu reálně hrozí, že vody bude v ČR v brzké době nedostatek. To vše může mít negativní vliv nejen za zemědělce. Ministerstvo zemědělství před časem představilo plán boje proti suchu. Prioritou vlády jsou aktivity, které umožní zadržování vody v krajině, a také na výstavba vodních nádrží. Za loňské sucho chce ministr Jurečka na vládě vymoci odškodnění. "Odhady škod jsou vyčísleny okolo 1,5 miliardy korun. Budu vládu žádat o kompenzaci škod pro zemědělce. Uvidíme, kolik se podaří vyjednat," oznámil v pořadu Vaše téma. Jurečka ovšem zmínil i další problémy, které společnost i jeho resort trápí - plýtvání potravinami, upřednostňování regionálních výrobků nebo snižování DPH u piva a základních potravin.

Hovořilo se i tom, zda jsou dotace pro zemědělce nutné. "My platíme zemědělcům za to, že mají jasná omezení jak hospodařit a mají třeba přísné kontroly. Platíme jim v mnoha ohledech za to, že se chovají ekologicky. To je daň za to, že naše krajina vypadá tak jak vypadá," uvedl Jurečka. Zmínil i to, že oslovil dalších dvanáct ministrů zemědělství EU a chce iniciovat jednání o tom, aby výrobci potravin neposílali do střední a východní Evropy zboží plné náhražek, zatímco na západě si je lidé koupí zdravější a levněji. Čeho chce docílit? "Výsledek by byl ten, že výrobek, který vypadá stejně v Česku i v Německu, by vypadat stejně nesměl. A pak by bylo na výrobcích potravin, jestli chtějí jít touhle cestou a přiznat, že lidem nabízejí horší výrobky nebo jestli sjednotí jejich obsah," navrhuje Jurečka. Marian Jurečka se narodil v Přerově. Celý život farmaří rodinném statku. Od roku 2013 je poslancem, od roku 2014 ministrem. Je ženatý, má čtyři děti. K jeho koníčkům patří florbal a hra na tubu. NEPŘEHLÉDNĚTE: Je libo šťavnatý burger nebo steak? Neuvěříte, z čeho vyrábí potraviny pro tenhle obchod! Žena našla v lednici šest let starý Happy Meal od McDonald's. Neuvěříte, jak vypadal! Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jan2016/1829222.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/jsou-ceske-po...-a-co-ceka-zemedelstvi-v-roce-2016.html

Ženu vyděsil krvavý banán! Koupila ho v českém supermarketu 9.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Příprava svačiny by rozhodně neměla vyděsit, ale přesně to zažila žena, když nakoupila v obchodě v Brandýse nad Labem. Po rozkrájení banánu ji čekalo velice nepříjemné překvapení,uvnitř banánu byla podivná červená hmota. Žena si koupila v Tesku v Brandýse nad Labem banány. Když ho načala, pořádně ji to vyděsilo. Uvnitř plodu byla nechutná červená hmota. Žena se ihned začala bát o své zdraví. "Možná jsou u nás infikované banány, ale potravinářská inspekce od toho dala ruce pryč. Vypadá to jako krev, posuďte sami. Takové banány se prodávají v Tesku, v Brandýse nad Labem," napsala žena do redakce TN.cz. "Místně příslušný inspektorát SZPI v Praze takový podnět spotřebitele - sdělený standardně emailem, on-line formulářem, nebo telefonicky - neeviduje. Inspekce nicméně situaci na místě prověří kontrolou," uvedl k nálezu tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Odborníci varují, že by se lidé takovým banánům měli raději vyhnout. Banány trpí napadením houby, která žije po celou dobu nebo část svého života v rostlině, a to jak v buňkách, tak v mezibuněčném prostoru. Proto se mohou "krvavé" skvrny táhnout přes celou délku banánu. Ačkoliv houba pro člověka není smrtelná ani by neměla představovat nebezpečí, může v lidech požití takovýchto potravin vyvolat pocit nevolnosti, který je ale podle expertů spíše psychosomatického původu. V loňském roce proběhla na sociálních sítích panická zpráva, že neznámý jedinec nebo skupina vstřikuje do banánů krev infikovanou virem HIV, která se ale ukázala jako nepravdivá. "Je nemožné nakazit se virem HIV po konzumaci jídla od nakaženého člověka. I kdyby jídlo

obsahovalo menší množství krve nebo semene infikovaného virem HIV, působení vzduchu, teplo při vaření a žaludeční kyseliny virus zničí. Ve velice vzácných případech může být virus přenesen, pokud jídlo nakažená osoba předžvýká. Ke kontaminaci dojde smícháním krve v puse a jídla při žvýkání. Tyto případy se objevily pouze u kojenců," uvádí se na stránkách Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Obchodníci v boji s tímto druhem hub nemohou nic dělat, protože se může vyskytnout zcela přirozeně a není možné ovoce kontrolovat zevnitř, proto je důležitá finální kontrola před spotřebou potravin. ČTĚTE TAKÉ: NECHUTNÉ! Jablka v amerických obchodech jsou rok (a více) stará! Jak je to u nás? Banány léčí deprese, tlak, bradavice i anémii REVOLUČNÍ VÝZKUM: Některé potraviny je možné jíst, i když mají plíseň! Které to jsou? Do konce týdne dvě kila dole? Vsaď na banány NEUVĚŘITELNÝ OBJEV: Víte, co se stane s banány, když je vysušíte fénem? V banánech se zase našlo něco šíleného! A je to ještě horší než kokain Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Feb2016/1834549.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/zenu-po-nakup...-supermarketu-vydesil-krvavy-banan.html

tyden.cz České agrární saldo bylo v roce 2015 nejmenší od vstupu do EU tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.2.2016

zpět Schodek zahraničního agrárního obchodu byl loni nejnižší od vstupu do EU a činil 18,4 miliardy korun. Češi vyvezli v roce 2015 potravinářské a zemědělské zboží za 201 miliard korun a dovezli za 219,4 miliardy Kč. Schodek zahraničního agrárního obchodu byl loni nejnižší od vstupu do EU a činil 18,4 miliardy korun. Češi vyvezli v roce 2015 potravinářské a zemědělské zboží za 201 miliard korun a dovezli za 219,4 miliardy Kč. Dovozy i vývozy se přitom dlouhodobě zvyšují, například loni meziročně o 4,7 miliardy korun stoupl vývoz tabáku a tabákových výrobků. Údaje poskytl Zemědělský svaz ČR s odkazem na předběžná data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Velké rozdíly jsou stále u masa. Do ČR se ho loni dovezlo za 26 miliard korun, naopak vývoz byl v hodnotě 6,3 miliardy Kč. "Ve struktuře agrárních dovozů mají právě dovozy masa tu nejvyšší absolutní hodnotu," řekl předseda svazu Martin Pýcha. Maso má na dovozech 12procentní podíl. "Tento nepříznivý trend nejsme stále schopni změnit," dodal předseda. Podle svazu je stále aktuální trend, že se z ČR vyváží hlavně laciné suroviny, naopak dováží se výrobky s vyšší přidanou hodnotou. "Markantním případem je vedle masa komoditní skupina mléko a mléčné výrobky. Zde nám hlavně roste vývoz, respektive kladné saldo u mléka jako suroviny, přičemž dovoz, respektive záporné saldo u samostatných mléčných výrobků (bez syrového mléka) se zvyšuje," vysvětlil Pýcha. Vývozy tak podle něj zachraňují hlavně obiloviny a tabák s tabákovými výrobky.

"Kvartální výsledky v průběhu loňského roku ukazovaly, že bude historicky nejúspěšnější," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je třeba postupem času snižovat import do ČR a zvyšovat vývoz meziproduktů s přidanou hodnotou nebo finálních výrobků. "Český potravinářský trh stále nabízí obrovské nevyužité možnosti pro české výrobce potravin," uvedl ministr. Podle něj nyní ministerstvo nově oslovuje zahraniční partnery, kterým následně ukazuje českou prvovýrobu i potravinářské provozy. Podle něj se tak daří uzavírat zajímavé kontrakty. Na podporu exportu pak do vybraných světových oblastí přicházejí čeští zemědělští diplomaté. První z nich, Pavel Svoboda, nastoupil na konci ledna do Bělehradu. Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance v mínusu. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil více než 36 miliard korun v mínusu, od té doby se čtyři roky zlepšuje.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...15-nejmensi-od-vstupu-do-eu_371887.html

Týdeník Televize Zdravé = čerstvé 9.2.2016

Týdeník Televize str. 22 Zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vybírejte všemi smysly Jen čerstvé potraviny jsou opravdu zdravé. Víte, jak je poznat? My to víme. OVOCE Pomeranče: důležitá je váha Jednoduché pravidlo zní: Čím těžší, tím čerstvější! Čerstvé pomeranče jsou plné sladké, lahodné šťávy a mají pevnou slupku. Starší jsou lehčí, protože svou vláhu už ztratily. Jablka: poklepejte a poslouchejte Test je v případě jablek sázkou na jistotu. Jemně poklepejte na jablko poblíž stopky, pokud se ozve tlumený, sytý tón, je plod v nejlepší kondici! Mandarinky: zkontrolujte slupku Zralé, čerstvé mandarinky mají volnou, pevnou slupku, takže ji od dužiny snadno odloupnete. A ještě poznámka — zelené skvrnky na slupce nejsou znakem nezralosti! ZELENINA Kedlubna: čím menší, tím lahodnější Čerstvé kedlubny mají pevné, neovadlé listy a ohlídejte i to, aby byly bez trhlinek. A ještě jedna věc — věděli jste, že menší kedlubny jsou šťavnatější než ty větší? Rajčata: pevná slupka to jistí Čerstvá rajčata mají pevnou slupku a jsou kolem stopky zelená. Je-li rajče rovnoměrně červené, bylo pravděpodobně sklizeno nezralé... Brokolice: čerstvá je modrozelená Ideální brokolice má modrozelenou barvu a uzavřené růžice. Jsouli otevřené nebo zbarvené dožluta, leží v regálu už dost dlouho. Polníček: proveďte test prsty Listy by měly být pevné, vzpřímené a vlhké. Stav polníčku nejlépe poznáte, když pár lístků rozemnete mezi prsty. Česnek: leskne se dorůžova Česnek je čerstvý, pokud jsou slupky mezi stroužky růžové. Když jsou bílé, nekupujte ho, je starý. RYBY Mořské ryby obecně: mají čisté žábry Žábry by se měly lesknout dočervena, maso musí být cítit mořem. Kůže/šupiny čerstvých ryb jsou lesklé a jejich oči nezakalené s dobře ohraničenou zornicí. Rybí filet: čerstvý vypadá šťavnatě Čerstvý rybí filet se leskne a má jasnou barvu. Je-li matný a světlý,

je příliš starý. Mušle: pevně uzavřené Během výlovu si mušle do lastury uzavřou mořskou vodu, a díky tomu mohou ještě několik dní přežívat. Bez ní zemřou. Proto kupujte pouze mušle, které jsou pevně zavřené, ty jsou živé a tedy i čerstvé. MASO Hovězí: středně až jasně červené Kvalitní hovězí maso má jasně červenou barvu, nežádoucí jsou odlesky dozelena, šedava nebo tmavě červena. Vepřové: sytě růžové bez odlesků Čerstvé vepřové maso by mělo být jasně růžové, bez odlesků dotmava. Voní výrazně masově, jakákoli pachová příměs je znakem nečerstvosti. Maso nesmí být okoralé. Jehněčí: růžové až cihlově růžové U jehněčího masa se dobrá kvalita pozná podle světle až cihlově růžové barvy. Čím výraznější tuková vrstva, tím starší bylo zabité zvíře. Drůbež: světlounce růžové Čerstvé drůbeží maso má velmi světle růžovou barvu. Našedlé nebo sytěji růžové maso není čerstvé. Kůže by měla být nepotrhaná a bez flíčků. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK A ČT

vitalia.cz Jak posílit ledviny? Škodí jim strava i stres 8.2.2016 vitalia.cz str. 0 Michaela Michalcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ledviny jsou naše čistička, která filtruje krev a pomáhá nás zbavovat toxinů a jedů. Podle tradiční čínské medicíny jsou v únoru nejvíce oslabené. Jak se tedy k ledvinám správně chovat? Nejčastějším projevem oslabených ledvin je časté močení, hlavně v noci, bolesti a tlaky v bederní oblasti nebo problémy s klouby. Párovým orgánem ledvin jsou uši, pískání v nich a celkové problémy se sluchem mohou také ukazovat potíže s ledvinami. Protože tento orgán reguluje vodu v našem těle, jeho nerovnováha se může projevit otoky nebo tmavými kruhy pod očima. Klid a nohy v teple Známé pořekadlo, které používaly už naše babičky, má v sobě v únoru velkou sílu. Ledvinám nesvědčí stres ani zima, proto ještě na pár měsíců zapomeneme na bokové kalhoty a trička do pasu a ledviny ochráníme dlouhým svetrem. Naši předkové své ledviny pravidelně posilovali tím, že po bujarých oslavách masopustu nastolili čtyřicetidenní půst, kdy se přirozeně vzdávali všeho, co jim odebíralo energii, tedy tučného jídla, cukru, kávy či alkoholu. Přečtěte si: Má dáti – dal. Přijímáme víc energie než vydáváme Podle východní medicíny je v ledvinách skrytá naše životní síla, kterou bychom měli čerpat z obnovitelných zdrojů – spánkem, dostatkem tekutin, správným jídlem a meditací nebo pobytem v přírodě. Pokud si totiž při vyčerpání, které provází oslabení ledvin, dáme místo odpočinku nápoj plný kofeinu a cukru, sáhneme si do rezerv a čeká nás ještě větší energetický propad. Léčba čajem nebo fazolemi „Nejsilnější energie ledvin je každý den odpoledne mezi sedmnáctou a devatenáctou hodinou. V tuto dobu jsou ve své maximální aktivitě. Naopak nejslabší je energie ledvin každý den ráno mezi pátou a sedmou hodinou, tehdy jsou v útlumu,“ říká specialistka na tradiční čínskou medicínu (TCM) Zuzana Komůrková. Odpoledne je tedy vhodné ledviny propláchnout bylinnými čaji, které je očistí a posílí.

Zvýšení příjmu tekutin by mělo být v únoru samozřejmostí, nejvíce bychom měli vypít čisté vody, ideálně teplé nebo alespoň o pokojové teplotě. Vhodné jsou i bylinky. Můžeme zkusit čaj z kopřivy nebo zlatobýlu, nebo koupit některou z „ledvinových“ čajových směsí. Ty nabízí každá lékárna nebo obchody se zdravou výživou. Pokud dáváte přednost koncentrovanějším přípravkům, můžete zkusit i bylinné tinktury, například z vřesu či lichořeřišnice, nebo přípravky s brusinkami. Pomoc z lékárny Různé bylinné čaje (cca 40 Kč, dle výrobce), různé možnosti najdete zde Bylinné tinktury (99 – 250 Kč, dle výrobce) Rowatinex kapky či tobolky (135 – 155 Kč) – bez porady s lékařem je možné užívat k rozpouštění močových nebo ledvinových kamenů, vhodné pouze pro akutní problémy, ne k preventivnímu posilování ledvin. V únoru bychom se měli vyhnout všemu, co ledviny zatěžuje. „V jídelníčku je potřeba omezit sůl, ochucovadla typu worchestrové omáčky a podobně. Je důležité vynechat vše, co obsahuje glutamát, všechno dráždivé a ostré, omezte koření, čokoládu a kakao, sladkosti, tavené sýry, bílý cukr, uzeniny, chipsy a další pochutiny,“ radí Zuzana Komůrková. Přirozenou posilovací potravinou jsou podle ní fazole, které můžeme konzumovat ve větším množství a nahradit jimi tučné živočišné bílkoviny. Některé druhy fazolí (například adzuki) svým tvarem ledviny dokonce připomínají. TIP: Profesor Vladimír Teplan je specialista v oboru nefrologie, tedy „machr přes ledviny“. Usiluje o to, aby lidem ledviny správně fungovaly a aby nekončili předčasně na dialýzách a transplantacích. Jaký je pohled „západní medicíny“ na správnou péči o ledviny? „Nesprávná hydratace, ale třeba i běžné chyby v pitném režimu při redukčních dietách mohou vést k onemocnění ledvin,“ říká prof. Teplan. Přečtěte si rozhovor: Všechny velké objemy sladkých nápojů jsou škodlivé Pozor na emoce Ledvinám můžeme ublížit nejen nevhodnou stravou, ale také stresem a zbytečnou uspěchaností. Protože jsou párový orgán, podle TCM souvisejí s našimi vztahy, ať už partnerskými, přátelskými, či vztahem, který máme sami k sobě. „Emocí ledvin je strach a narušená energie ledvin přináší do naší psychiky opatrnost, potřebu opory, nejistotu, poruchy sexuální oblasti, ale také sebepodceňování, úzkost až deprese,“ říká Zuzana Komůrková. Co ledvinám prospívá luštěniny, kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, fenykl, červená řepa), kysané zelí, jáhly, pohanka, rýže, sezamové a lněné semínko vařené, pečené a dušené potraviny bylinné čaje – jednodruhové bylinky (kopřiva, celík zlatobýl, jalovec, vřes, bříza) nebo speciální bylinné směsi na posílení ledvin (Jančův ledvinový čaj a jiné) teplo, klidné a nestresující prostředí, mírný pohyb, procházky na čerstvém vzduchu Co ledviny oslabuje? tučné živočišné bílkoviny – maso, sádlo, tučné ryby smažené potraviny a pokrmy z fast foodu sůl, sójová omáčka, glutaman, bílý cukr, kakao, čokoláda sycené nápoje, káva, zelený čaj, kofeinové a slazené nápoje

sušené ovoce, banány, ořechy (ve velkém množství) Odborná spolupráce: Zuzana Komůrková poradkyně pražského studia Výživou ke změně, http://www.vyzivoukezmene.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/jak-posilit-ledviny/

Vysočina - regionální týdeník Eden zve na pravou zabijačku 4.2.2016

Vysočina - regionální týdeník str. 5 Servis ONDŘEJ ŠVÁRA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V bystřickém centru se o prvním únorovém víkendu bude slavit takzvaný Uzený masopust Bystřice nad Pernštejnem – Vůně uzeného masa a dalších zabijačkových pochoutek prosytí o víkendu centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem. V Edenu se o prvním únorovém víkendu bude slavit takzvaný Uzený masopust. V sobotu od 13 hodin bude zahájen průvodem na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem. Ten dovede masky až do Edenu, kde bude bohatý program pro gurmány i pro rodiny s dětmi. Připravena bude desítka druhů uzeného masa od čtyř různých uzenářů, kteří své produkty zpracovávají podle tradičních rodinných receptur. „Hosté se mohou těšit na uzenářskou show řezníka, který loni v Bystřici vyhrál soutěž o nejlepší moravské uzené. Nebude chybět ani kuchařská show. Ta bývá pro diváky nejoblíbenějším bodem programu, na jejím konci vždy následuje degustace,“ říká jeden z pořadatelů akce Pavel Pichler. Návštěvníci se při masopustu budou moci také naučit porcovat maso od profesionálních řezníků a soutěživé povahy změří své síly v klání jedlíků. Ti budou mít za úkol sníst v co nejkratším čase kilo ovaru. Pro děti je připraveno divadlo, šifrovací hra, malování na obličej a výroba soutěžních masek. Prohlédnout si budou moci také hospodářská zvířata z edenské farmy. Pro milovníky piva bude připraven speciální pivní mok, který vyrobil sládek minipivovaru Eden. Tentokrát bude naražena uzená dvanáctka z nakouřeného sladu. „Základem pro toto uzené – nakuřované, pivo je slad, který se suší nad kouřem ze dřeva, především bukového, či rašeliny,“ vysvětluje sládek minipivovaru Eden Vladimír Vecheta. Uzené pivo z Bystřice se inspirovalo recepturami vzešlými z letitých zkušeností německých pivovarů, ale doplněných zkušenostmi českých pivních domovarníků, kteří umí recepturu velkého pivovaru přizpůsobit malé dávce. „Základním fíglem je vhodná kombinace sladů, které dovolí vyniknout kouřovému aroma nakuřovaného ječmene,“ konstatuje sládek. Uzené pivo po uvaření a vykvašení zraje stejným způsobem jako pivo klasické, tedy nejméně sedm týdnů. Celý masopustní program v bystřickém Edenu bude trvat v sobotu a v neděli od 9.30 do 17 hodin. Foto popis| GURMÁNSKÉ HODY. Bohatý doprovodný program v Edenu bude určený pro gurmány i pro rodiny s dětmi. Lidé ochutnají spoustu masa i kouřové pivo. Foto autor| Foto: Centrum Eden

Vyškovský deník V Drysicích rozšíří chov drůbeže 5.2.2016

Vyškovský deník str. 1 Titulní strana

ZDENĚK KOUSAL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zemědělci na Vyškovsku dál ruší živočišnou výrobu. Nedokáží obstát v konkurenci. V Drysicích bude naopak o tisíce kuřat víc. Vyškovsko – Rozhoduje možnost získání dotací i vysoká poptávka po drůbežím mase. V Drysicích se díky tomu chystá rozšíření chovu kuřat. Vareálu se chce majitel dostat v horizontu několika let až na kapacitu sta tisíce kusů. Do června letošního roku hodlá počet navýšit na 40 tisíc kuřat. „A to ze současných zhruba čtyřiadvaceti tisíc. Chov by vůbec nešel dělat bez dotací. Pokud se budeme chtít dostat na sto tisíc, musíme rozšířit objekt, a to bez dotací nepůjde. I tak je chov drůbeže stále nejrychlejším způsobem, jak můžu vydělat,“ poznamenal majitel firmy Lucidum Millenio Piotr Krzysztof Sowa. Přesto podle něj podmínky v Česku nejsou pro tento druh podnikání zdaleka ideální. „V zahraničí je to něco jiného. V Česku mám dotaci dvě koruny na kuře. V Polsku bych dostal deset korun. Snad se v budoucnu podmínky pro všechny zemědělce alespoň trochu vyrovnají,“ doufal Sowa. Původní prostory pro dobytek byly několik let prázdné, před čtyřmi roky je začal podnikatel využívat pro chov drůbeže. „Záměr vítáme. Návrh nemá na vesnici negativní dopady, což je pro nás nejdůležitější. Naopak je možné, že vzniknou nějaká nová pracovní místa,“ prohlásila starostka Drysic Iva Marková. Práce bez lidí Podle majitele však stálé pracovní uplatnění nepřibude. „Na padesát tisíc kuřat stačí stále jeden člověk, protože se používají moderní technologie, které nám usnadní práci. Na druhou stranu budeme potřebovat víc lidí na dohodu o provedení práce, které využijeme hlavně při naskladňování a při drobných pracích, jako jsou sečení trávy a úklid sněhu,“ naznačil Sowa. Zatímco chovu drůbeže se v Drysicích daří, jinde v regionu živočišná výroba výrazně upadá. Největší rány zaznamenal v posledních letech chov prasat a skotu na maso. Podle předsedy okresní organizace Českého svazu chovatelů ve Vyškově Františka Vlčka se to v následujících letech nezmění. „Návratnost je nejdůležitější. U chovu drůbeže, konkrétně brojlerů, můžeme mít jatečně zralá zvířata po pětatřiceti až dvaačtyřiceti dnech. Krávy nebo prasata se vykrmí za podstatně delší dobu. U prasat je to minimálně půl roku. Navíc krmení je poměrně nákladné. Drůbež jde lépe na odbyt,“ shrnul Vlček, který se o problematiku živočišné výroby na Vyškovsku dlouhodobě zajímá. Družstvo Agros Vyškov Dědice se řadu let specializuje na prodej mléka a vajíček. Společnost má téměř třináct tisíc slepic a 580 kusů skotu. „Na prodej masa už nejsme zařízení. S prasaty jsme skončili před několika lety. Současný chov rozšiřovat určitě nebudeme, protože je mnoho let problém s odbytem mléka a vajíček. Není vůbec jisté, zda by se nám taková investice v budoucnu vrátila. V regionu je málo zemědělců, kteří by své chovy rozšiřovali,“ řekl předseda představenstva společnosti Cyril Sigmund. Pokračování na straně 3 Drysičtí rozšíří chov drůbeže Dokončení ze strany 1 Chovem prasat se dlouhodobě zabývá pustiměřská farma Ladislava Bureše. Ta podle Jany Burešové neuvažuje o navýšení kapacity. Chov se nevyplácí. „Nevím, jak to může některým zemědělcům v zahraničí přinášet zisk. Máme dvě haly na prasata, která si nakoupíme. Starou s kapacitou dvě stě míst jsme před dvěmalety zavřeli. Stálijsmepřed rozhodnutím, co dál,“ uvedla. Od té doby mají zrekonstruovanou halunaplněnouze dvou třetin. „Dohromady tak máme přes čtyři sta padesát prasat. Jenže právě před dvěma lety jsme chovali devět set kusů. Vzhledem k tomu, že jsme se dostali do záporných čísel, museli jsme počty snížit,“ sdělila Burešová. Podle Vlčka je podnikání spojené s chovem prasat závislé na mnoha faktorech. „Ve chvíli, kdy zemědělec dostane deset korun za kilogram živého prasete, je to pro něj katastrofa,“ je přesvědčený Vlček. Burešová souhlasí. Kdyby byla podle ní cena za kilo 35 korun, podnikalo by se lépe. „Nyní jsme

strašně závislí na trhu, jenže ten je plný nejistot. Většinou skončíme tak nějak na nule. Letos chceme začít maso z prasat zpracovávat a otevřít si vlastní výrobnu a obchod s masnými produkty. Jedině tehdy, když se dostaneme na konec řetězce, si můžeme alespoň nějak polepšit,“ uzavřela Burešová. Podle Vyškovana Radima Zenkla je škoda, že chov prasat nebo krav v regionu skomírá. „Souvisí s tím pak ztráta pracovních míst. Třeba se to jednou obrátí, ale jak sleduji dění v tuzemském zemědělství, moc tomu nevěřím,“ poznamenal Zenkl. Region| Jižní Morava

ZBOŽÍ & PRODEJ ČESKÁ POTRAVINA BUDE SKUTEČNĚ ČESKÁ 4.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podmínky pro to, kdy smí výrobce označit potravinu za opravdu českou, přesně stanoví novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou koncem prosince schválila vláda. Ministerstvo zemědělství v zákoně navrhlo i další změny, které zejména zlepší informovanost spotřebitelů. Novela také přejímá evropskou legislativu do české. „V zákoně o potravinách jsme měnili paragrafy tam, kde bylo dosavadní znění pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí všechny informace, které o potravinách chtěla mít. To jsme změnili, takže jsme například sjednotili způsob informování o původu nebalených potravin v případech, kdy to je to povinné. Tento údaj spotřebitel najde vždy těsně u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového nebo drůbežího masa,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. Nápis Česká potravina, Vyrobeno v České republice, českou vlajku, mapu České republiky a podobná loga a texty odkazující na český původ výrobku už budou moci výrobci použít, jen když splní jasně dané podmínky. U jednosložkových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, budou muset být suroviny ze 100 % z ČR. U vícesložkových, například salámů, budou suroviny nejméně ze 75 % českého původu. Ministerstvo zemědělství také zákonem umožnilo, aby výrobci a prodejci mohli charitativním a humanitárním organizacím dávat zdarma jídlo, které není zcela v souladu s potravinovým právem, přesto je stále bezpečné. „Jsou to například potraviny, které mají deformovaný obal, nebo u nich prošla doba trvanlivosti, ale nejsou zkažené nebo jinak nevhodné pro lidskou spotřebu. Charitativní organizace budou moci dále distribuovat bezplatně jídlo potřebným lidem,“ uvádí Marian Jurečka. Nově zákon upravuje také podmínky pro označování tabákových výrobků. Tyto požadavky vycházejí z evropské směrnice, kterou musely všechny členské státy zapracovat do svých národních zákonů. „Směrnice sjednotí podmínky prodeje tabákových výrobků v EU a zajistí lepší informovanost a ochranu spotřebitele. Konkrétně budou na obalech varování s obrázky, které realisticky zobrazují negativní účinky kouření,“ specifikuje ministr zemědělství. Novela vypočítává požadavky na složení elektronických cigaret, uvádí, jaké mohou obsahovat maximální množství nikotinu (tj. max. 22 miligramů na jeden mililitr tekutiny v elektronické cigaretě). Určuje také, že informační text u cigarety musí obsahovat zdravotní varování, údaje o návykovosti a možných nepříznivých účincích. Foto popis|

EU PODPORUJE REGIONALITU 4.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potravinářské výrobky, které jsou vyjádřením nějaké národní potravinářské tradice a odrážejí specifika výrobních technologií, receptur a regionalisty, mají podporu i ze strany EU. Jedná se o tři typy produktů chráněných na celoevropské úrovni: Zaručená tradiční specialita (ZTS), Chráněné

zeměpisné označení (CHZO) a Chráněné označení původu (CHOP). V rámci EU mají toto označení stovky potravinářských specialit (v ČR více než 30). „Ať už produkt nese značku, označení původu nebo jakoukoliv jinou, zákazník by měl pod obalem najít produkt, který ho potěší nejen chuťově, ale po všech stránkách. Označení by měla v ideálním případě pomoci i výrobci s podporou prodeje či zvýšit povědomí o značce,“ informuje Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR, a dodává, že je již podána žádost o zápis CHZO Český mák. Budou následovat tuzemští pěstitelé česneku a výrobci konzervovaných masných produktů, ovoce či zeleniny.

CENY KOMODIT VZALY ZASVÉ 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 26 Informace Kris Richard Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pod vlivem vysokých sklizní a snížení čínské poptávky se propadají ceny potravinářských komodit. Obrazně řečeno, anglická snídaně je ve slevě. Jde o jasný vzkaz ekonomického deníku Financial Times, který definoval tzv. breakfast index jako ukazatel sledování cen potravin. Se snížením ceny za obilí o 23 %, ceny vepřového o 16 %, cukru a pomerančového džusu o 10 % a závratného propadu kurzu kávy o 28 % od začátku roku 2015 neúprosně klesá tzv. breakfast index. Je nejnižší za posledních pět let. SDÍLENÉ POZOROVÁNÍ NA SVĚTOVÉ ÚROVNI Pod vlivem bohatých sklizní neustále klesají ceny potravin a tento trend ještě zesílil v loňském srpnu. Důkazem je Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněný index, který zahrnuje vývoj spotřebního koše od cukru po mléčné výrobky přes cereálie, olej a maso. S propadem o 5,2 bodu se v listopadu 2015 dostal na 156,7 bodu. Takový vývoj nebyl k vidění od prosince 2008. Po erozi v posledních deseti měsících se světové ceny potravin nacházejí na úrovni šest let nevídané. Ničemu ze sortimentu spotřebního koše FAO se prudký pokles nevyhne. Cena obilí se během jednoho roku propadla o 15 %, z toho za jeden měsíc o 7 %. Po celém světě jsou sýpky plné. Organizace nyní ostatně revidovala své prognózy světových sklizní obilnin směrem nahoru. Odhaduje, že sdružené produkce pšenice, kukuřice, ječmene, obilí, čiroku a rýže by měly dosáhnout 2540 mil. tun, o necelých 0,8 % více proti historickému rekordu z roku 2014. Sucho v Kanadě nemělo na sklizeň obilí vliv díky vynikajícímu výnosu zrn na evropských, ruských nebo ukrajinských polích. Dnes by celosvětová sklizeň obilí dosáhla vrcholu 728 mil. tun. Podle zářijového odhadu France Agrimer (zemědělská agentura, která ve Francii uplatňuje opatření obsažená ve společné zemědělské politice EU) uložila Francie na sýpky historický rekord pšenice seté odhadovaný na 40,7 mil. tun. Jestliže kukuřice v Evropě trpěla nedostatkem vody, z dobrých klimatických podmínek těžila v USA, Brazílii a v Argentině. Výsledek: FAO zvýšila své prognózy světových obilninových zásob na nynějších 643 mil. tun. PŘETÉKÁ OLEJ I MLÉKO Nadbytek nabídky se netýká pouze obilnin. Neúprosně stoupá hladina palmového oleje. V Malajsii, jednom z hlavních producentů, by zásoby měly dosáhnout rekordních tří milionů tun, byť i jeho příští produkce, stejně jako ta v Indonésii, by měla být také historická. Palmový olej se stal nepostradatelným pro zemědělsko-potravinářský průmysl i kosmetiku a stahuje s sebou ostatní rostlinné oleje. Mléko také přetéká. Spojené státy a Nový Zéland stejně jako Evropa, kde bylo ukončení mléčných kvót stanoveno na konec března 2015, otevřely kohoutky. Nemluvě o cukru, který se také hromadí. I když sklizně v Thajsku, druhém největším světovém vývozci, klesají, Indie, druhý největší světový producent, by měla stejně jako vloni být i letos schopna exportu. „Již tři roky nebyla žádná vážná meteorologická pohroma, ne stalo se žádné větší přírodní neštěstí,“ dodává Michel Portier z firmy Agritel na vysvětlení třetího po sobě jdoucího roku bohatých celosvětových zemědělských sklizní a opětovného doplňování zásob. Tváří v tvář této vrcholné zemědělské mašinerii přicházejí obavy o zdraví čínské ekonomiky a tlak na snížení cen.

Srpnový propad uspíšily právě informace z Číny. Dvojitá devalvace jüanu, o níž rozhodla vláda v Pekingu, doprovodila náhlou deflaci hodnot na burze v Šanghaji. Následné zveřejnění revidované růstové prognózy se spolupodílelo na propadu celku prvotních surovin, kovů, hodnoty energií a prvotních potravinářských surovin. RÁNA PRO ZEMĚDĚLCE I OBCHODNÍKY Čína se stala jedním z předních dovozců potravinářských komodit a v posledních letech podporovala zvyšování produkce. Každý počítá se zlepšováním životní úrovně Číňanů. Producenti cukru, palmového oleje, sóje, masa nebo obilnin se požitkářsky dívají na předávkovanou míru růstu této země. Náhlé zpomalení tohoto vývoje blokuje dynamiku. Stejně tak se pokles dovozu sušeného mléka o 50 % na začátku roku 2015 podílel na destabilizaci trhu a propadu kurzů. Tato náhlá devalvace ceny mléka způsobila, že chovatelé ve Francii, Španělsku a Německu vyšli do ulic. Hněv dosáhl vrcholu na začátku září v Bruselu, kde producenti mléka i vepřového a hovězího masa demonstrovali a požadovali lepší ceny. Také upozorňovali na vliv ruského embarga na potraviny ze západu, vyhlášeného Vladimirem Putinem v srpnu 2014, které přispělo k nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou. Zemědělci jsou ve skutečnosti první, kdo je postižen snížením kurzů. Nejslabším či nejzadluženějším z nich hrozí konec, ostatním se sníží zisky. Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že zisky tamních farmářů by se měly snížit o 36 % na 58,3 mld. dolarů. Oslabení zemědělských cen otřásá také ekonomikami zemí, které jsou závislé na svých produkcích. Například v Brazílii má svůj podíl na krizi, která potápí těžké váhy Latinské Ameriky. Země, která vstoupila do recese, trpí poklesem kurzu sóje, ale zejména rozpouštěním ceny cukru, který ztratil od roku 2011 téměř polovinu své hodnoty a nachází se na úrovních roku 2008, což je velká rána pro největšího producenta a největšího světového vývozce této komodity. Tato situace znevýhodňuje velké obchodní společnosti i velká družstva. ZRAKY SE UPÍRAJÍ NA METEOROLOGY Ve druhém kvartálu roku 2015 vykázala americká společnost Cargill svou první čtvrtletní ztrátu za posledních 14 let. Pokud jde o jeho rivala Bunge, ten viděl ve stejném období čistý zisk dělený třemi na 86 mil. dolarů a jeho obrat poklesl o třetinu. Trpí také francouzská cukrárenská firma Tereos, která je velice orientovaná na brazilský trh. A sdružení družstev In Vivo s obratem 5,7 mld. eur v roce 2014 by podle svého generálního ředitele Thierryho Blandiniérese mělo díky svým akvizicím obrat stabilizovat, ale jeho obchodní aktivity budou klesat o pět až sedm procent. Dojde v dohlednu k obratu? Všichni sledují meteorology: příchod El Niňa by mohl ovlivnit budoucí sklizně. Jiní zkoumají cenu ropy za barel, která zůstává jedním z tržních kompasů. Cena ropy Brent v loňském srpnu klesla na nejnižší úroveň, v září stoupla na 48 dolarů. *** ČÍSLA: Indexy cen potravinářských komodit (2002-2004 Z 100) Zdroj: FAO, 2015 I ZACHRÁNCE EL NIŇO? Ceny potravinářských komodit jsou na nejnižší úrovni. Možná ne na dlouho. Klimatický fenomén El Niňo by je mohl protlačit směrem vzhůru. Dne 1. září 2015 Světová meteorologická organizace varovala, že by měl dosáhnout svého vrcholu mezi říjnem a lednem a mohl by zlomit rekord z let 1997-1998, kdy způsobil smrt tisícům lidí a ekonomické škody v miliardách dolarů. Toto abnormální oteplení povrchových vod, které lze pozorovat podél pobřeží Peru a Ekvádoru, způsobuje sucho v jihovýchodní Asii, Austrálii a v některých oblastech Afriky, zatímco v rovníkové oblasti Jižní Ameriky vyvolává záplavy a jeho průchod doprovázejí další přírodní katastrofy. V Chile a Peru existují obavy z povodní, které by paralyzovaly doly na měď a zinek. Fenomén sucha vyvolaný El Niňem v jihovýchodní Asii a Austrálii bude podle Jacquesa Richona z ředitelství klimatologie a klimatických služeb Météo France posilovat. Pokud se tyto předpoklady potvrdí, hrozí, že silně ovlivní sklizně rýže,

cukru, palmového oleje, kávy a sóje. : REAGUJTE NA mailto:[email protected] Foto popis|

PODPORA, SETKÁNÍ, INOVACE A POBOČKA 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 27 Obchod a zákazníci Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

1 Zavedení cechovních norem pro české potraviny, které připravila a nově zavádí Potravinářská komora ČR, plně podporuje Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Obnovují a posilují se tak pevné standardy kvality, které pro výrobu potravin naposledy zajišťovaly československé státní normy. Je to vstřícný a smysluplný krok nejen vůči spotřebiteli, ale i poctivému obchodníkovi a výrobci. AČTO věří, že cechovní normy mohou vrátit českým potravinám dobré jméno a dostat ze hry nepoctivé výrobce i dovozce. Vzniká tak nová šance pro ty české výrobce, kteří odolali tlaku některých obchodníků a odmítli snížit kvalitu svých výrobků na úkor požadované nižší ceny. Tradiční čeští obchodníci v této souvislosti vítají i potřebnou podporu tohoto opatření ze strany Ministerstva zemědělství ČR. Cechovní normy představují přidanou hodnotu pro zákazníka a AČTO je připraveno tento krok plně podpořit nejen svým prohlášením, ale zejména v souvislosti s přípravou certifikace svých obchodů. 2 Zasedání organizace EuroCoop proběhlo v listopadu v Evropském městě kultury roku 2015 - Plzni - a zabývalo se otázkami podpory spotřebních družstev (vystupujících většinou pod značkou Coop) jako férového způsobu podnikání. Spotřební družstva, nejčastější regionální maloobchodní prodejci v Evropě, jsou majetkem občanů jednotlivých států, nikoliv mezinárodních korporací. Díky zcela demokratickému řízení prostřednictvím volených orgánů představují způsob podnikání umožňující zapojení běžných obyvatel do fungování družstev. Cílem je také větší tlak na Evropskou unii při podpoře spotřebních družstev, která patří obyvatelům jednotlivých států a lokálně působí vůči nadnárodním řetězcům. EuroCoop se ve své činnosti soustředí na podporu spotřebních družstev i v rámci Evropské unie a ve státech, kde působí, bude prosazovat větší podporu. Pro rok 2016 jsou klíčové i otázky trvale udržitelného rozvoje a ekologického nakládání s odpady. Významné projekty budou i v oblastech e-commerce, logistiky, centrálního nákupu a důkladnější práce se členy družstev. Ta se budou muset více soustředit na efektivní způsob řízení a vylepšení své organizační struktury. 3 Supermarket Terno Olomouc připravil pro své zákazníky v závěru roku 2015 několik novinek. V průběhu října byla realizována kompletní rekonstrukce pekárny a úseku prodeje čerstvého i baleného pečiva. Vedle kompletní modernizace technologií, podlahy a vybavení bylo také upraveno dispoziční uspořádání integrující nově jídelní koutek, který se proměnil ve stylovou kavárnu. Součástí inovace bylo rozšíření nabídky pečiva a služeb pro zákazníky. Souběžně probíhala úprava navigačního systému, image prvků a ostatních součástí in-store komunikace, jež dotvářejí design a atmosféru supermarketu. Inovován byl také exteriér, který nyní zdobí nový motiv s hanáckou šohajkou symbolizující širokou nabídkou od místních a regionálních výrobců a pěstitelů. „Těmito inovacemi a rozšířením nabídky nových regionálních produktů se snažíme uspokojit potřeby našich zákazníků. Prioritou je, aby se u nás cítili dobře. Příjemnou atmosféru podtrhuje i nová stylová kavárna, kde je možné vychutnat kávu espresso ze stoprocentní arabiky, a tím si zpestřit nakupování. Inovace jsou zároveň naší hybnou silou, která nás vzájemně propojuje a vede k systému zlepšující se kvality všech našich činností; tím dosahujeme výsledků, které nám umožní obstát v tvrdém konkurenčním prostředí,“ říká David Hoffman, ředitel Terna Olomouc.

4 V Nekoři byla 1. prosince 2015 otevřena v prostorách nově zrekonstruovaného obchodu Konzum již čtrnáctá partnerská provozovna České pošty v okrese Ústí nad Orlicí. Obyvatelé si tak mohou v příjemném a moderním prostředí zároveň nakoupit potraviny a vyřídit veškeré poštovní služby. Nová pobočka je úspěšným příkladem trojstranné spolupráce obce, České pošty a místního prodejce potravin při zajišťování kvalitní potravinové a poštovní obslužnosti. V tomto případě obec poskytla finanční příspěvek na stavební rekonstrukci původní prodejny. Konzum vybavil obchod zcela novým zařízením supermarketového typu a zajistil personální obsazení. Česká pošta poskytla franchisu Pošta Partner včetně nové moderní přepážky a technického vybavení. „Ke spolupráci s Konzumem, obchodním družstvem v Ústí nad Orlicí, vedl naši obec jediný cíl - zachování poštovních služeb pro obyvatele obce Nekoř, a to minimálně v rozsahu, v jakém byly poskytovány doposud. To se zcela podařilo,“ uvádí Jiří Pomikálek, starosta Nekoře. „Vše šlo realizovat jen za předpokladu celkové rekonstrukce prodejny, na niž obec poskytla finanční příspěvek. „Bonusem pro občany je výrazně širší nabídka sortimentu potravin a delší otevírací doba přepážky pošty včetně možnosti vyzvednout si zásilku v sobotu nebo v neděli dopoledne,“ dodává. Lidé, kteří přicházejí do konzumu kvůli poštovním službám, nemusejí mít obavy, že přijdou o soukromí. Pošta Partner je řešena formou menší místnosti oddělené od samoobsluhy. : REAGUJTE NA mailto:[email protected] Foto popis|

Nejdůvěryhodnější značky českých spotřebitelů 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 29 Nejdůvěryhodnější značka 2015 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ohlédnutí za slavnostním galavečerem, kde bylo vůbec poprvé oceněno 46 nejdůvěryhodnějších značek roku 2015 Důvěryhodné značky jako záruka důvěryhodného obchodu Už je to tady! Známe nejdůvěryhodnější značky českých spotřebitelů. Jak tvrdí můj oblíbený autor Stephen Covey ml.: „Důvěra a rychlost, s níž ji dokážeme vytvořit, jsou stavebními kameny fungování značky a jedním z nejvýznamnějších faktorů jejího úspěchu.“ Naše společnost již 16 let zkoumá trh rychloobrátkového zboží a spotřebitelské chování v rámci marketingového programu Volba spotřebitelů - Nejlepší novinka. Víme tedy, že spotřebitelskou důvěru je velmi náročné vybudovat, ale velmi snadno ji lze ztratit (i když ne vždy je tomu nutně vlastní vinou). Pokud výrobce uvede na trh novinku pod značkou, která se těší spotřebitelské důvěře, většinou jí tak výrazně usnadní listing a prodlouží životnost. Naopak obchod, kde spotřebitelé mohou zakoupit produkty jejich oblíbených značek, bude sám vnímám coby důvěryhodný. To vše jsou důvody, proč jsme se rozhodli hodnotit značky na českém trhu z pohledu spotřebitelů, a to díky úzké spolupráci se společností Nielsen a jednomu dosud největšímu průzkumu zaměřenému na spotřebitelskou důvěru ve značky, který kdy v České republice vznikl. Lukáš Matějka . marketing group manager . ATOZ Marketing Services <mailto:[email protected]> V číslech Průzkum zaměřený na 1zemi: Českou republiku 4000 spotřebitelů hodnotilo 750značek bylo hodnoceno

46 kategorií 180 manažerů se účastnilo galavečera Partnerství Atoz / Nielsen V tradičních značkách leží mnoho potenciálu! Karel Týra . Commercial Director . Nielsen Proč se společnost Nielsen rozhodla spolupracovat na tomto projektu? České maloobchodní prostředí zažilo v roce 2015 ve srovnání s předchozími léty velmi úspěšné období. Celkové tržby rostou, a proti minulosti nejen díky rostoucí cenové hladině, ale opět i díky rostoucímu objemu prodejů. V Nielsenu máme díky globálnímu působení informace o tom, co se děje v maloobchodu ve více než 100 zemích celém světě. Podíváme-li se tak na Českou republiku v kontextu celé Evropy, pak vidíme, že náš trh patří mezi nejzávislejší na promocích. V mnoha kategoriích překračuje podíl zboží prodaného v akcích 50 % a u nejprodávanějších značek není výjimkou setkat se s hodnotami okolo 80 %! To vše dohromady utváří velmi zajímavé podmínky pro výrobce i maloobchodníky, a proto jsme se rozhodli na tomto projektu participovat. Byli jsme jednoduše zvědaví, jak úspěšné jsou jednotlivé značky v budování toho základního, na čem musí každá úspěšná značka stát - tedy v budování důvěry u svých spotřebitelů. Jak probíhalo sestavování klíče pro získání vstupních dat? Klíčovým prvkem bylo správně formulovat a definovat „samu důvěryhodnost“. Tento proces koordinovali experti spotřebitelského výzkumu společnosti Nielsen s partnerem projektu, společností Atoz. Nakonec jsme pak i přikročili k lehce odlišné definici důvěryhodnosti ve skupině produktových kategorií a ve skupině maloobchodních řetězců -s akcentem na maximální srozumitelnost pro spotřebitele a nakupující. Tato definice pak sloužila jako základ pro sestavení celého dotazníku. Jakým způsobem probíhal samotný průzkum? Výzkum probíhal on-line dotazováním, přičemž bylo definováno 46 kategorií. Z toho bylo 40 produktových a šest podle skupin maloobchodních řetězců. Celkem tak bylo hodnoceno téměř 750 značek. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku populace, kdy jsme využili Českého národního panelu, kde participujeme jako Nielsen Admosphere. Tohoto výzkumu se účastnily celkem čtyři tisíce respondentů, přičemž ti, kteří hodnotili, byli uživateli dané značky. Respondenti pak odpovídali, jak daným značkám důvěřují na sedmistupňové škále. Jako důvěru pak bereme pozitivní hodnocení - tedy horní tři stupně škály. Byl již v minulosti někdy podobný projekt realizován, nebo je Nejdůvěryhodnější značka ve své kategorii unikátem? Existují samozřejmě i další projekty, které se pokoušejí řadit značky podle různých kritérií. Ale co se rozsahu, komplexnosti a nezávislosti týká, nevím o žádném podobně velkém projektu. Co je podle vás nejdůležitější výstup, který průzkum ukázal? Asi tou nejdůležitější zprávou pro všechny marketéry působící na našem trhu je informace o síle

tradičních značek. Ta, je-li dobře uchopena, dokáže přetrvat celá desítiletí. To je i výzva pro hráče působící na globální úrovni, kteří vlastní tradiční české značky. V těchto značkách leží mnoho potenciálu, ale je potřeba s ním citlivě pracovat. Čistě nákladově orientovaný globální přístup sice může přinést řadu úspor a synergií v krátkodobém horizontu, ale z dlouhodobého pohledu hrozí znehodnocení samotných základů a důvěryhodnosti dané značky. Byly výsledky v některé z kategorií překvapivé? Pro někoho mohlo být překvapením například pořadí jednotlivých řetězců. To však pro nás v Nielsenu jen potvrdilo výsledky pravidelných výzkumů na toto téma, jako jsou Nielsen Shopper Trends, které každoročně realizujeme ve více než 50 zemích. Pro mne osobně bylo překvapující, jak dobře z hlediska důvěry skórovaly maloobchodní značky jako celek. Čeští spotřebitelé platí za spíše více kritické, avšak ve většině kategorií se nadpoloviční část značek pohybovala nad 60 % úrovní důvěry - a to je rozhodně více, než jsem očekával. Kde je příčina faktu, že čeští spotřebitelé upřednostňují sice české zboží, ale spíše zahraniční obchodní řetězce? To, že čeští spotřebitelé preferují v mnoha kategoriích české produkty, bylo očekávané - možná intenzita, s jakou převážily nad zahraničními, byla silnější než naše očekávání. Ovšem při pohledu na maloobchodní prostředí řetězců je vidět, že máme jen velmi málo českých a z nich ještě méně takových, které by měly celorepublikové pokrytí. Takže se dá říci, že mezi řetězci neměli nakupující vlastně ani moc na výběr, takže vyšší důvěra u velkých mezinárodních subjektů je logické vyústění. Ve kterých kategoriích byly výsledky průzkumu nejtěsnější? V produktových kategoriích byl velmi těsný boj zejména u Alkoholu, Koření, Kávy nebo v kategorii Ústní hygieny -v těchto kategoriích mají nejdůvěryhodnější značky silné konkurenty, které jsou jim v důvěře velmi blízko. Mezi řetězci pak byl velmi napínavý souboj mezi drogeriemi - ale ani zde nebyly rozdíly nijak výrazné. Naopak celkem s náskokem zvítězily nejdůvěryhodnější značky v kategoriích Pivo, Dětské pleny, Másla nebo Přípravky na mytí nádobí. U maloobchodních řetězců pak byl výrazný rozdíl mezi prvním a druhým například u Lékáren. Ale je potřeba připomenout, že důvěra je něco, co se buduje dlouho, avšak v dnešních podmínkách snadné dostupnosti jakýchkoliv informací se dá ztratit rychleji než kdy dříve. Proto ani tito vítězové nemají náskok automaticky garantovaný i v budoucnosti. Proč by měli zákazníci (ale i obchodníci) akcentovat při výběru zboží produkty označené právě vítězným logem Nejdůvěryhodnější značky? To, čím se tento projekt odlišuje od mnohých dalších, je robustnost samotného výzkumu a tím i relevance výsledků. Značky, které se umístily ve svých kategoriích nejvýše, tak přinášejí nakupujícím vysokou úroveň jistoty, že velké procento spotřebitelů má na základě vlastních zkušeností v tyto produkty důvěru. To pak má i obdobný benefit i pro maloobchodníky, kteří se rozhodují o skladbě sortimentu, který na svých prodejnách nabízejí. Spotřebitelé rozhodli: Známe 46 nejdůvěryhodnějších značek! Listopad loňského roku se nesl ve slavnostním duchu, kdy bylo 5. listopadu na galavečeru skupiny Atoz Marketing oceněno 46 nejdůvěryhodnějších značek v ČR. Ty získaly toto hodnocení na základě výsledků nejrozsáhlejšího průzkumu, který byl zaměřen na spotřebitelskou důvěru ve značky rychloobrátkového zboží, doplňků stravy a obchodních sítí. Kdo se může pochlubit úspěchem a jaké výhody ho čekají?

Průzkum ve spolupráci se společností Nielsen probíhal v období od léta do podzimu roku 2015. Poté, co byly v listopadu vyhlášeny výsledky průzkumu a jednotlivé značky oceněny, mají vítězné společnosti možnost používat až do října příštího roku na svých produktech vítězné logo Nejdůvěryhodnější značka. Nejdůvěryhodnější značky se také objeví v rádiích, v tisku, na internetu a sociálních sítích, na reklamních obrazovkách v MHD a v čekárnách lékařských ordinací. Všechny značky, které byly v průzkumu zahrnuty, mohou v rámci svého marketingu po dobu jednoho roku komunikovat logo, které v procentech uvádí výši spotřebitelské důvěry. Podle zahraničních i tuzemských průzkumů je spotřebitelská důvěra jedna z nejdůležitějších hodnot každé značky, a dosud zde chyběl program, který by v České republice ocenil značky na základě spotřebitelské důvěry. Proto jsme se rozhodli, že takový program spustíme. Důvěryhodné značky mají navíc jednoduchou a transparentní metodologii, kde výsledek závisí pouze na názoru spotřebitelů,“ říká Jeffrey Osterroth, generální ředitel společnosti Atoz Group, jejíž součástí je i skupina Atoz Marketing, organizátor programu. České zboží, zahraniční řetězce Jak ukázal průzkum, čeští spotřebitelé preferují jako důvěryhodné především zboží od českých výrobců, zcela opačný postoj ale mají k obchodním řetězcům. Z celkem 40 produktových kategorií zvítězilo 23 tuzemských výrobců. Například tuzemská Kofola porazila jednu z nejsilnějších světových značek Coca-Colu, lídrem kategorií dehydratovaných výrobků a koření je Vitana. U čisticích prostředků mají čeští spotřebitelé nejvyšší důvěru v tradiční značku Savo, v ostatních drogistických kategoriích však stále vedou spíše zahraniční značky. V oblasti tělové a koupelové kosmetiky i vlasové péče je nejdůvěryhodnější Nivea, v pracích prostředcích Ariel, v ústní hygieně vede Colgate. „Na výsledcích průzkumu je dobře vidět, že spotřebitelé nejvíce důvěřují tradičním českým značkám rychloobrátkového zboží,“ řekl Lukáš Matějka, manažer skupiny Atoz Marketing. Pokud zaostříme na značky obchodníků, hlasovalo se v šesti kategoriích, pouze ve dvou však zvítězily značky české - v kategorii e-shopů získal nejvíce hlasů portál Alza.cz a mezi lékárnami dostáhl nejvyššího počtu hlasů Dr. Max. Ostatní kategorie již zcela neohroženě ovládly zahraniční řetězce. Jako nejdůvěryhodnější maloobchodní řetězec dopadl v průzkumu Lidl Česká republika, mezi drogeriemi neměl soupeře dm drogerie markt. Kategorii hobbymarketů v očích spotřebitelů vládne Obi Česká republika a cenu Nejdůvěryhodnější síť čerpacích stanic získala Shell Czech Republic. Průzkum, který nemá obdoby Nejdůvěryhodnější značky roku 2015 se mohou opírat o průzkum renomované agentury Nielsen, který svým objemem a provedením dosud nemá v České republice obdoby. Celkem se do něj zapojily na čtyři tisíce respondentů, kteří hodnotili téměř 750 značek. Ty byly vybrány do hlasování na základě prodejů ve svých kategoriích. Jednotlivé kategorie průměrně zahrnovaly 20 top značek, v hodně diverzifikovaných kategoriích, jako je například alkohol, jich však bylo až 40. Samo hodnocení už poté záleželo jen na českých spotřebitelích. Lucie Bártová Podpora Jak využít spotřebitelskou důvěru Nejdůvěryhodnější značka na trhu ocenění, jež je uděleno pouze jediné značce v celém průzkumu - značce, která má nejvyšší procento důvěry na trhu, oceněná značka může využít: * logo nejdůvěryhodnější značka na trhu * logo nejdůvěryhodnější značka v kategorii * B2B a B2C marketingovou podporu * logo s procenty vyjadřujícími spotřebitelskou důvěru * data z průzkumu Nejdůvěryhodnější značka v kategorii

ocenění, jež je uděleno nejdůvěryhodnější značce v dané kategorii, oceněná značka může využít: * logo nejdůvěryhodnější značka v kategorii * B2B a B2C marketingovou podporu * logo s procenty vyjadřujícími spotřebitelskou důvěru * data z průzkumu Důvěra ve značku Všechny značky nominované do průzkumu mohou komunikovat komunikovat logo s procenty spotřebitelské důvěry a získat data z průzkumu. Zaměřeno na... Balené vody historický vývoj produktu 1890 1940 1950 1970 1980 1990 2000 2005 DATA: Založeno: 1873 Exportní trhy: 21 Výrobní závod Mattoni: 1 Mattoni v roce 2015 na bězích RunCzech: 150 464 l Shlédnutí videí Mattoni na youtube v roce 2015: 16,2 mil. O značce Mattoni je nejprodávanější značkou balené vody v české republice, jejíž historie se začala psát již od roku 1873. Panenská príroda u Karlových Varu a jejich jedinečná poloha na rozhraní Krušných a Doupovských hor dávají prírodní minerální vode Mattoni její nezaměnitelnou chut a vyvážený obsah minerálu. Pro svoji unikátnost si získala popularitu již v 19. století na císařském dvoře ve Vídni a na prelomu století získala ocenění Grand Prix v Paríži. Mattoni je skvelým doplňkem k jídlu ci káve a pro svoji vyváženou chut se stala také vybranou vodou Mezinárodní barmanské asociace IBA. V roce 2015 byla oficiální vodou české ho pavilónu na mezinárodní výstave Expo 2015 v Miláne. Jan KOLAFA Senior Brand Manager Mattoni Co pro Vás znamená, že Mattoni ve své kategorii zvítězila jako Nejduveryhodnejší značka? ocenění Nejduveryhodnejší značka pro Mattoni si samozrejme velmi ceníme, hodnotíme ho jako

potvrzení vysoké kvality našich výrobku a dlouhodobé spokojenosti spotrebitelu. Zároven ale toto ocenění vnímáme jako velmi zavazující. Veríme, že si přízeň spotrebitelu udržíme. Jak vnímáte vztah mezi tradicí a inovacemi? V prípade značky Mattoni se tradice a inovace přirozeně propojují a vzájemně doplňují. Historie Mattoni sahá do roku 1873 a tradice je tak nedílnou součástí image a komunikace značky. Spotřebitelé v české republice ji vnímají jako součást národního bohatství. Inovace pro nás představují posun do budoucnosti, který ale zustává verný naší tradici, tedy kvalite a vysokému standardu, který od nás Spotřebitelé ocekávají. Z mého pohledu je důležité, že inovace nevnímáme jen jako nové produkty, ale snažíme se přicházet s novými trendy napríklad i v desingu a funkčnosti obalu nebo v komunikaci. Facebook: Mattoni Instagram: MattoniCZ <mailto:[email protected]> <+420 800 11 10 11> Zaměřeno na... pivo a pivní nápoje vývoj etiket 1896 1908 1921 1960 1998 2006 2015 DATA: 1842 V tomto roce sládek Josef Groll uvařil první várku spodně kvašeného ležáku. 70 % Pilsner Urquell začal postupně dobývat další země a název pils od té doby označuje celou pivní kategorii, která dnes tvoří 70 % veškeré světové produkce piva. 173 let Tak dlouho si tajemství unikátního postupu vaření piva Pilsner Urquell předáváme z generace na generaci. 1 103 012 Kc Částka, za kterou se v roce 2015 vydražilo 10 unikátních lahví Pilsner Urquell, které navrhla designérka Lenka Husárková s pomocí známého umělce Bořka Šípka. Výtěžek jako vždy putuje na konto Centra Paraple. Světová legenda -plzeňský ležák Pilsner Urquell Legendární plzeňský ležák Pilsner Urquell je celosvetove uznávané pivo, které v 19. století prekreslilo tehdejší svetovou pivní mapu. Pivovary zacaly brzy výrobu plzenského napodobovat, až vznikla celá pivní kategorie nazvaná podle puvodního originálu - pils. Ta dnes tvorí pres dve tretiny veškerého piva vypitého ve svete. Co za svetovým úspechem stojí? Když sládek Josef Groll uvaril v roce 1842 v tehdy zbrusu novém Meštanském pivovaru první várku spodne kvašeného ležáku, použil mekkou

plzenskou vodu, slad z české ho jecmene, žatecký chmel poloraný cervenák, zvolil nový, dukladný varní postup s trojím rmutováním a tehdy zřídka užívaný zpusob spodního kvašení. Hned první várka se povedla a dala vzniknout pivu pruzracne zlaté barvy s krémovou penou, vynikající chuti a prvotrídní kvality, což dokládá záznam soudobého kronikáre: „Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek.“ Pilsner Urquell byl vzorem a zůstává proslulým neustále. Od zahraničních piv stejného typu se totiž odlišuje svou výraznou a plnou chutí. Za neměnnou a stálou kvalitou stojí celé generace plzeňských sládku, kteří si toto umění predávají z generace na generaci. Navzdory všem technickým novinkám, které dnes výrobu piva usnadňují, nezmizel z plzeňského pivovaru důraz na tradice a na lidský faktor. Cást každé várky stále dozrává v dubových sudech v historických sklepích, aby sládci mohli porovnávat chuť piva Pilsner Urquell z moderní výroby. Zároveň na posuzování stálé chuti dohlíží emeritní sládkové a sladovníci, kterí své umění prevzali od svých předchůdců a následně předali dnešním varičům, spílecným i sklepákum. Kdo navštívil plzeňský pivovar, jistě potvrdí výjimečně lahodnou chuť piva Pilsner Urquell v jeho sklepích nebo reprezentačních prostorách. Snahou všech je, aby i pivo v obchodech a restauracích chutnalo stejně dobře jako v pivovaru. Proto všichni neustále pracují na zkrácení transportu, spolupracují s restauratéry na zlepšení podmínek skladování a cepování, aby hosté v hospodách a restauracích dostali svuj oblíbený Pilsner Urquell správne vychlazený, nacepovaný a náležite naservírovaný. <mailto:[email protected]> <+420 222 710 159> Zaměřeno na... mléčné dezerty a pudinky historický vývoj produktu 1958 1990 1993 1996 2000 2006 DATA: založeno: 1954 počet SKU: 22 Výrobní závod: Hesov - Pribyslav Výrobce: Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a.s. Pribináček - česká legenda Pribináček je česká legenda již od roku 1954, kdy spatril svetlo sveta v závode Pribina Pribyslav, v němž se vyrábí dosud. Krátce na to, v roce 1958 vznikl také reklamní slogan „Pramen zdraví z Posázaví“. Základem původní receptury je spojení cerstvého tvarohu a smetany. Je vyroben

výhradně z české ho mléka, které pochází od regionálních dodavatelu, z farem v Posázaví. Je symbolem celé kategorie, Spotřebitelé ocenují jeho typickou chut a hustou konzistenci. Zatímco si každý spontánne vybaví jeho základní typickou príchut - vanilkovou, Pribinácek je značka, zastrešující širokou škálu dezertu na bázi tvarohu a smetany. Pribináčky se vyrábejí v řadě příchutí základní, sezónní ci Mixík, v kelímcích o gramáži 80 g a 125 g. Znacku Pribináček také nese rada Piškotík (100 g), spojující lahodný krém s nadýchaným piškotem a také rada Pribinácek Tycinky (35 g), ideální jako svacinka do ruky. Tato pestrost nabídky vychází vstríc rozmanitým chutím a potrebám nových a nových generací predevším detských spotrebitelu. Pribinácek uvádí na trh spolecnost Savencia Fromage & Dairy, která (tehdy ješte pod názvem Bongrain) získala závod Pribina Pribyslav již v roce 1993. Michaela Volbrechtová Brand Manager Pribináček * Co pro Vás znamená, že Pribináček ve své kategorii zvítězil jako Nejdůvěryhodnější značka? Že značka muže být relevantní pro spotrebitele po více než šest desítek let. Oslovuje generace. Zatímco první dětští Spotřebitelé našeho výrobku jsou již v důchodu, značka oslovuje i jejich vnoučata či pravnoucata. Takový úspech nepřichází sám od sebe. Soustavne se snažíme vycházet vstríc potrebám našich spotřebitelů, držet špickovou kvalitu, výrobek inovovat a zároveň stavět na jeho tradici. * Pribináček tedy podle Vás patří do regálu i v 21. století? Obchodníci oprávnene ocekávají, že značky, které nabízejí, budou pro spotrebitele atraktivní. Že se výrobky na pultech neohrejí. Pribináček mezi takové značky dlouhodobě patrí. Je to tradicní česká značka, vyrobená z kvalitního českého mléka. Splnuje ocekávání, která si Spotřebitelé i obchod spojují se soucasnými trendy ceskosti, čerstvosti a nároky na kvalitu. * Jak vnímáte vztah mezi tradicí a inovacemi? Pribináček je s námi od roku 1954. Ani v době svých zacátku nebyl Pribináček jen vanilkový, nabízel až 16 příchutí. Spotrebitelské nároky, konkurence, zpusob prodeje - to vše je dnes s dobou pred šedesáti lety nesrovnatelné. Hledání optimálního mixu mezi tradicí a inovacemi nikdy nekoncí. Spotřebitelé ocekávají, že „starý dobrý Pribinácek“ bude zároven moderní, pokud jde o trvanlivost, cerstvost, varianty příchutí, gramáží nebo formátu. Ale také, že bude jako značka zábavný, interaktivní, bude své spotrebitele znát, naslouchat jim. Nákupní rozhodnutí našich spotrebitelu potvrzují, že se nám to darí. Zaměřeno na... Bujóny a dehydratované potraviny nejprodávanější výrobky vítězných kategorií polévky masox koření Vitana - odborník na chuť Vitana je moderní potravinářskou firmou, která v současné době zamestnává kolem 600 pracovníku. Její aktuální portfolio se vyrábí v Byšicích, Varnsdorfu a Roudnici nad Labem. Vitana se specializuje predevším na dehydratované potraviny a ochucovadla. Její současné široké portfolio zahrnuje více než 300 výrobku, které pomáhají nejen s varením, ale i s pecením. Svoji vedoucí pozici na trhu si Vitana drží predevším díky vysoké kvalite svých výrobku a prubežnému uvádení inovovaných a nových produktu s „českou “ chutí. K zajímavým novinkám z poslední doby patrí

napríklad polévky ve vanickách Grunt, pyramidky korení nebo práve uvádené príchutové bujóny. Prioritou je kvalita Oblibu tradicního tuzemského výrobce potravin potvrzuje rovnež vedoucí pozice na trhu v jeho klícových kategoriích (polévky, bujóny a korení). Toto výsadní postavení potvrdil i nedávný spotrebitelský výzkum spolecnosti Nielsen, díky kterému Vitana získala ocenění „Nejduveryhodnejší značka roku 2015“. Vysokou kvalitu vitanských produktu ocenuje také odborná verejnost, která nekterým z nich udelila titul Nejlepší novinka nebo Obal roku. Péce o kvalitu stojí rovnež za úspechem korení a kořenicích směsí značky Vitana, protože splňují prísné požadavky české legislativy platné pro tuzemské výrobce. „Jsme presvedceni, že Spotřebitelé vysokou a stálou kvalitu našeho korení vnímají a ocenují. Tento prístup a duveryhodnost naší značky z nás delá jasnou jednicku v kategorii korení na české m trhu,“ ríká marketingový reditel Vitany Michal Panocha. Spolecnost Vitana se systematicky zabývá nejen kvalitou výroby, ale samozrejme i vztahem ke svému okolí. Svedcí o tom opakovane získané certifikace systému bezpecnosti potravin ISO 22000 a FSSC 22000 a certifikace systému rízení životního prostredí ISO 14001. BUJÓNY Vitana, a.s. 50 % Ostatní 50 % POLÉVKY Vitana, a.s. 54 % Ostatní 44 % KOŘENÍ Vitana, a.s. 40 % Ostatní 60 % Zdroj: Nielsen, Total Retail Audit Market CR; MAT ON 15, Vitana. a.s., Value share <mailto:[email protected]> Co bude následovat: * Komunikace loga Nejdůvěryhodnější značka vítězi * B2B podpora nejdůvěryhodnějších značek v časopise Zboží&Prodej * B2C podpora s mediálními partnery projektu * rozšíření programu na slovenský trh * vyhlášení nejdůvěryhodnějších značek roku 2016 v ČR a na Slovensku: Těšte se i na další slavnostní vyhlášení programů zaměřených na nejlepší novinky na trhu: 19. května 2016 ocenění nejlepších novinek na ČESKÉM trhu v Paláci Lucerna, PRAHA 9. června 2016 ocenění nejlepších novinek na SLOVENSKÉM trhu v HOTELU Double Tree by Hilton, Bratislava Foto popis| Zajímavé momenty galavečera Foto popis| 1. Za společnost Atoz Marketing Services přivítal hosty na slavnostním galavečeru marketing group manager Lukáš Matějka. 2. Během večera vystoupila skupina Inflagranti. 3. Premiérové vyhlašování je za námi, již v listopadu 2016 se však můžete těšit na druhý ročník. 4. Celým slavnostním večerem provedla hosty populární moderátorka České televize Jolana Voldánová. 5. V kategoriích vlasová kosmetika, koupelová a tělová kosmetika, ústní hygiena a dámská hygiena

bodovaly značky Nivea, Colgate a Always. Ocenění převzali (zleva) Tereza Sehnalová, brand manager společnosti Beiersdorf, marketingový manažer společnosti Colgate-Palmolive Pavel Vyčichlo a Milan Macků, senior key account manager ze společnosti Procter & Gamble Czech Republic. 6. Speciální výhru ve formě certifikátu na měsíční reklamní kampaň v síti vysílání Mediapharma z rukou Petra Železného, ředitele společnosti, převzala Jana Macková, category manager ze společnosti Zentiva. 7. V rámci premiérového ročníku byly značky oceňovány celkem ve 46 kategoriích. 8. Nejdůvěryhodnější značkou se v roce 2015 stal Jar. 9. Na oficiální část slavnostního večera navázal neformální večírek v krásných prostorách Pražské křižovatky. 10. Milan Macků, senior key account manager společnosti Procter & Gamble Czech Republic, přebírá certifikát pro vítěze na využití služeb poradenské společnosti SPA4BIZ, která byla odborným partnerem programu.

OBEC A OBCHOD, VÝHODNÉ SPOJENÍ 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 47 Obchod a zákazníci Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Beroun, 30 kilometrů od Prahy vzdálené město, patří k sídlům s největší koncentrací a konkurencí retailových formátů. Nedávno zde dokonce začal jeden z největších diskontů testovat nový prodejní koncept. Přesto se v nedaleké obci Svatá daří nově otevřenému obchodu, který velkým hráčům kromě jiného konkuruje regionální nabídkou a osobním přístupem. Pro zákazníky je tak první volbou pro nákup, ke které se rádi vracejí. Vobci Svatá u Berouna byl řadu let soukromý obchod, který se manželé Grobovi rozhodli vloni v červnu zavřít a odejít do důchodu. „Do té doby jsme jako zastupitelstvo podporovali soukromého prodejce a daný objekt, který je v našem vlastnictví, jsme pronajímali různým podnikatelským subjektům neprovozujícím prodejnu potravin. Museli jsme na vzniklou situaci reagovat a hledat jiné možnosti jeho využití,“ vysvětluje starosta Milan Anýž. Obrátili se tedy na Jednotu, spotřební družstvo v Rakovníku ze Skupiny Coop. Ta příležitost uchopila a po zhruba třech měsících, kdy se vedle drobných stavebních úprav musela řešit energetická náročnost a opatření z hlediska hygieny, uvedla 20. července 2015 do provozu novou prodejnu Coop. „Tým Coopu mě příjemně překvapil tím, s ja kým zájmem a aktivitou k realizaci přistupoval. Od začátku je to pro nás spolehlivý partner, který má jisté zázemí, stabilitu a je zárukou rozumného jednání,“ pochvaluje si Milan Anýž. VSTŘÍC POŽADAVKŮM ZÁKAZNÍKŮ Každá změna přináší něco, co se každému úplně nelíbí. Ale místní si na novou prodejnu zvykli rychle a jsou s ní spokojeni. „Byl problém třeba s pečivem, kdy lidé byli zvyklí na místního dodavatele, Pekařství - Johan ze Zdic. Coop, i když s ním neměla smlouvu, vše vyřešila tak, aby jeho zboží bylo v nabídce,“ specifikuje Milan Anýž. Věkový průměr obce je kolem 40 let, ovšem je zde poměrně významně zastoupena starší generace. Občas si autem zajedou do města pro větší nákup, ale jsou zvyklí si každý den dojít pro základní sortiment. A místní obchod, který láká i svou polohou u silnice, je tak pro ně podle Milana Anýže ideální. OBRAT JE PŘÍJEMNÝM PŘEKVAPENÍM Obratem, který obchod vykazuje, je překvapen i provozovatel. „Je to hlavně zásluha šikovné paní vedoucí. Prodejna přitom zatím nevyužívá celý prostor objektu. S ohledem na úspěšný prodej ale počítáme v létě s rozšířením prodejní plochy a sortimentu právě o letní nabídku, protože se jedná o rekreační oblast,“ prozrazuje Pavel Březina, předseda Jednoty, spotřebního družstva v Rakovníku. Připomíná také, že v blízkém Berouně, místě s velkou konkurencí, se nedávno řetězec Lidl rozhodl testovat nový koncept prodejny a že v obci bydlí hodně lidí v produktivním věku, kteří pracují v Berouně nebo v Praze, kde si mohou nakoupit. Ale přesto zde nový obchod dokáže fungovat velice dobře. „To vše za přispění obce, která nám vyšla při rekonstrukci objektu maximálně vstříc. Díky vzájemné spolupráci s obecním úřadem tak prodejna může nabídnout příjemné prostředí k nakupování. Vezměte si například nezbytné stavební úpravy, vybavení prodejny, šíři kvalitního

sortimentu nebo doplňkové služby u pokladny,“ specifikuje Pavel Březina. Týdenní nákupy se v tomto případě odehrávají jinde a tato malá prodejna na ně není ani cílena. Nenabízí například čerstvé maso nebo velký výběr kosmetiky a drogerie. Jde o místo pro doplňkový nákup, vhodné k pořízení něčeho ke snídani, svačině či večeři nebo toho, co doma zrovna chybí, a to za ceny, které nabízejí řetězce. A obyvatelé toho evidentně rádi využívají. BODUJE RODINNÝ PŘÍSTUP A OSOBNÍ KONTAKT Vedoucí prodejny Iveta Holečková je z blízkých Hudlic, předtím prodávala v dm drogerii a k této práci se dostala na základě informací z místního rozhlasu. V obchodě s prodejní plochou zhruba 80 m2 pracuje společně s kolegyní, která pracuje na poloviční úvazek, většinou dopoledne. Otevírací doba mimo letní sezonu je dostačující, v pondělí, středu a pátek od 7 do 16 hodin, v úterý a čtvrtek od 7 do 12 hodin a v sobotu od 7 do 10 hodin. Nej pro -dávanější je zde pečivo, o které je největší zájem hlavně v sobotu. Oblíbené jsou také výrobky regionálních pekařů, cukrářů, lahůdkářů nebo uzenářů. Denně sem přijde na nákup kolem 120 až 150 lidí, tedy významná část místních 500 obyvatel. S letní sezonou pravděpodobně stoupne počet nakupujících o 30 % přede -vším díky chalupářům a dětem na prázdninách u prarodičů. Podle zkušeností Ivety Holečkové má na její prodej vliv berounský Lidl, ale i Kaufland, a to hlavně ve čtvrtek, kdy zahajuje akční nabídku. I proto, že se v obci roznášejí jeho letáky. „V náš prospěch ale hraje rodinný přístup a osobní kontakt se zákazníkem, který tak od nás odchází spokojený. A to nejenom proto, že starším zákazníkům odneseme nebo odvezeme nákup, někdy také je samotné, domů. Pozorujeme také, že i důchodci už běžně platí kartou a vybírají si například uzeniny s vyšším obsahem masa za odpovídající cenu. Ty kvůli maximální čerstvosti zavážíme třikrát nebo čtyřikrát týdně,“ shrnuje prodejní atributy svého obchodu Iveta Holečková. : REAGUJTE NA mailto:[email protected] Foto popis| Tři hlavní aktéři otevření nové prodejny Coop (zleva): Milan Anýž, starosta obce Svatá, Iveta Holečková, vedoucí obchodu, a Pavel Březina, předseda Jednoty, spotřebního družstva v Rakovníku

TY, KTERÉ ŽIJÍ PODLE SVÉHO 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 48 Obchod a zákazníci Lucie Bártová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět S vývojem společnosti dochází k výrazným změnám tradičně vnímaných rolí žen a mužů. A to jak v sektoru práce, tak v soukromí. Postmoderní společenské struktury tyto role redefinují a přizpůsobují celkovým potřebám populace. Padají stereotypy a ženy už dávno nejsou jen zodpovědnými vůdkyněmi domácností a vychovatelkami svých dětí. Mají také snahu prosadit se v pracovním životě a více se soustředit na vlastní potřeby. Postmoderní ženy dokáží být nejen dobrými manželkami a matkami, ale také úspěšnými a nezávislými osobnostmi. A proto boří postupně jeden stereotyp za druhým. Téma postmoderních žen přitáhlo nejen pozornost agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění Ipsos, ale i jejích klientů. ADÉLA: ZAJÍMÁ MĚ KVALITA Adéla žije se svým přítelem v malé obci nedaleko Prahy, kam se odstěhovala teprve nedávno z ruchu velkoměsta. Nákupům ve velkých řetězcích se snaží vyhýbat, upřednostňuje nakupování v malých obchodech a jednou týdně si objednává bedýnkový nákup domů. Ve vesnických obchůdcích kartu příliš neužije, ale často ji používá při nákupech přes internet. Upřednostňuje kvalitu před kvantitou, má ráda produkty lokálních farmářů a biopotraviny. Proto nelituje utrácet vyšší částky za osvědčené potraviny a zboží denní spotřeby. Každý měsíc její domácnost za tyto produkty utratí přibližně 15 tisíc korun. „Postmoderní ženy mají život více ve svých rukou. Vědí, že nemusí všechno zvládat na

jedničku, a více si vybírají, čemu se v životě chtějí věnovat. Méně podléhají stereotypům a tradice obracejí ve svůj prospěch - vytěžují z nich to, co je jim příjemné. Život každé z nich pak může vypadat úplně jinak, protože každá postmoderní žena je jedinečná a realizuje se v jiných oblastech. Zároveň to stále nemají jednoduché; přes všechny změny k lepšímu jsou na ně i dnes kladeny vysoké nároky ohledně do zvládání všech životních rolí. A stále se bohužel setkáváme s genderovými nerovnostmi a nejen na pracovním trhu,“ popisuje Eva Záleská z agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění Ipsos. I když se společnost za poslední desetiletí posunula v ženské otázce výrazně kupředu, některé genderové stereotypy stále významně přetrvávají. Hlavní problémy žen v postmoderní společnosti spočívají například v rovných příležitostech v profesním světě vzhledem k mužům. Také ženy již apelují - stejně jako muži - na výši platu a jistotu zaměstnání. Jak však vyplývá z výzkumu Češi a zaměstnání, až 94 % žen (versus 86 % mužů) řeší také náplň práce a 70 % i flexibilní pracovní dobu (versus 56 % mužů). DOPORUČUJÍ A DAJÍ NA DOPORUČENÍ Zatímco pro muže je nakupování nutným zlem a zajištěním potřeb pro rodinu, ženy jsou v tomto ohledu poněkud větší hračičkové. Například mnohem více reagují na obchodnické slevy a věrnostní programy, mají také rády různé vzorečky. Vyzkoušet si nějakou službu nanečisto nebo případně navštívit nějaký showroom bylo všeobecně považováno za spíše mužskou zálibu. Ovšem pozor, pro ženy jsou tyto činnosti neméně atraktivní. Jedním z typických znaků žen je doporučování - ať už vyzkoušených služeb nebo produktů či případně osvědčených podniků a prodejen. Ovšem co se týká opačného úhlu pohledu, ženy doporučovatelky dají na doporučení druhých stejně jako muži. Jedna z výrazných spotřebitelských vlastností se však ženám upřít nedá. A tou je loajalita. Prakticky v každé peněžence postmoderní ženy se najde alespoň jedna věrnostní kartička do oblíbeného obchodu nebo podniku. Výzkumy Ipsos ukazují, že ženy jsou v celkovém srovnání mnohem loajálnější zákazníci než pánové. A osvícení obchodníci si jsou tohoto faktu vědomi a dokáží s ním správně nakládat. PŘEŽITKY STÁLE ZAZNÍVAJÍ I když by se mohlo zdát, že ženy již na pracovních pozicích neevokují žádné odlišné specifikace vzhledem k mužům, protože je to přežitek, několik zásadních bodů ve společnosti stále zaznívá. Tak například v souvislosti s nimi často slyšíme, případně čteme v médiích: málo žen na řídicích pozicích, work - life balance, slaďování pracovního a rodinného života, mateřské povinnosti, mateřská dovolená, kvóty, loajalita, spolehlivost, nižší platy žen, diverzita, rovné příležitosti a mnoho dalších. Postmoderní ženy již ale příliš na tyto předsudky neslyší a raději si jdou striktně za svými cíli. Jedním z nich se v posledních letech stalo rozvíjení vlastního byznysu. Velmi zajímavá data o vývoji počtu podnikatelů a podnikatelek v naší republice poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Statistiky ukazují, že dramaticky přibývá žen, které se rozhodly se osamostatnit a začít praktikovat vlastní byznys. Zatímco k poslednímu dni loňského roku přibylo mezi podnikateli 680 mužů, žen bylo přesně 10 662! I když celkové počty ještě nadále vykazují v podnikatelském prostředí mužskou převahu, ženy se rozhodně nepohybují se svou účastí na nízkých počtech. K 31. 12. 2014 totiž bylo registrováno celkem 1 274 557 podnikatelů a 700 368 podnikatelek. PORTRÉT ADÉLA ŽENA 33 LET ROZVEDENÁ VYSOKOŠKOLAČKA V SOUČASNOSTI LEKTORKOU HORMONÁLNÍ JÓGOVÉ TERA -PIE PODLE DINAH RODRIGUES A PROVOZOVATELKOU CENTRA HORMONÁLNÍ JÓGY V PRAZE ŽIJE VE VESNICI U PRAHY

PŘÍJEM DOMÁCNOSTI -TAKOVÝ, ABYCHOM SI HEZKY ŽILI ZPŮSOB SPOTŘEBY S přítelem se Adéla snaží žít zdravě, proto do jejího života neodmyslitelně patří kvalitní potraviny. Pokud má příležitost, nakupuje biopotraviny, farmářské produkty nebo produkty od lokálních zemědělců a pěstitelů. Občas se nevyhne nákupům ve velkých řetězcích, ale rozhodně je nevyhledává. Nemá problém utratit za kvalitní potraviny nebo zboží denní spotřeby vyšší sumu peněz, rozhodně si nevybírá primárně podle ceny. Ovšem zároveň očekává kvalitu. Drží se zásady neplýtvat jídlem, proto nekupuje zbytečně velké množství věcí, ale raději pro chybějící produkty zajde do malého obchodu. Pravidelně jednou týdně realizuje velký nákup (objednává si ho nejčastěji domů u firmy Svět bedýnek) a třikrát týdně navštěvuje místní malé obchůdky. Někdy se nechá zlákat slevou, ale je opatrná a vždy si kontroluje informace na obalu výrobku. Přípravky do domácnosti používá od ekologické značky Ecover. Mýdla nakupuje buď přírodní, nebo značky Dove a Nivea. Už několik let je věrná jedné kosmetické značce. Používá kosmetiku Institut Esthederm a je nadmíru spokojená; často ji nakupuje v lékárně. Za zboží denní spotřeby a potraviny utratí spolu s přítelem přibližně 15 tisíc Kč měsíčně. DOCHUCOVADLA Dochucovadla v její domácnosti nechybějí, ale stejně jako u ostatních potravin i v tomto případě se snaží dopřát si co možná nejzdravější variantu. Z dochucovadel si pořizuje vše od značky Nahrin, obzvlášť jí chutná Hovězí bujon bez tuku. PEČIVO Pečivo nenakupuje příliš dopředu, ale téměř denně chodí do obchůdku pro čerstvé. Vybírá si podle momentální chuti a nejčastěji se jedná o pečivo celozrnné, případně tmavé. Zvažuje koupi domácí pekárny. OVOCE A ZELENINA Ovoce a zeleninu objednává z různých farem přes službu Svět bedýnek. Snaží se o maximální pestrost, ale dbá na osvědčené pravidlo konzumace sezonní zeleniny. MASO A UZENINY Adéla nepatří mezi vegetariány, ale maso s přítelem konzumují zhruba dvakrát týdně. A když už, tak si dopřejí kvalitu. Pokud nakupují ve větších obchodech, snaží se pořídit kuřecí maso v biokvalitě, ostatní druhy nakupují u místního řezníka na vesnici. Uzeniny rovněž nakupují u místního řezníka, v řetězcích upřednostňují výrobky společnosti Le & Co -Ing. Jiří Lenc. ALKOHOLICKÉ NÁPOJE Alkoholu jako jogínka příliš neholduje. Když už si ale nějaký jednou za čas dopřeje, jedná se nejčastěji o pivo, které kupuje její přítel. Mají rádi značku Bernard, jinou prakticky nekupují. Pokud navštíví restauraci, pijí kvalitní víno snoubící se obvykle s tím, co si objednají k jídlu. MLÉČNÉ VÝROBKY Mléčné výrobky patří mezi její oblíbené potraviny. Proto v lednici nikdy nechybí mléko, máslo, smetana a jogurty z farmy BioVavřinec (mají podle ní vynikající produkty) a miluje tvarohový krém s čokoládou z Farmy rodiny Němcovy. Když není vyhnutí a je nutné nakoupit ve větším řetězci, kupují produkty značky Kunín, především jogurty a mléko. NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Doma má filtrační konvici na vodu značky Brita. Pije buď šťávu (značka Yo), mošt v krabici (Bohemia

mošt), nebo ochucenou minerální vodu Magnesia. Také má ráda limonády značky Fentimans. Z teplých nápojů jí chutnají čaje značky Organic India (např. Tulsi Chai). I JAKÁ JE POSTMODERNÍ ŽENA? Představte si ženu, která je sebevědomá, úspěšná, věnuje se podnikání, a poslední, na co by se ohlížela, je snaha vyrovnat se úspěchu mužů. Taková osoba nepodléhá stereotypům a předepsaným pravidlům, která určují to pravé „ženství“. To si ona dokáže určit bezpečně sama a spíše se zaměřuje na hledání své rovnováhy. Dokázala se zorientovat na trhu a přinést něco, čím oslovila nezanedbatelnou část veřejnosti. Postmoderní ženy-podnikatelky jsou se svou prací a způsobem života spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli. Čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Přibližně třetina v současné době nepodnikajících žen plánuje začít s podnikáním do tří let a téměř polovina o tom uvažuje výhledově. To je neobvykle vysoké množství, které zcela nekoresponduje s muži. Zatímco muži více touží po jistém zaměstnání a určité míře pohodlí, ženy jsou připraveny více bojovat (zdroj: Ipsos). : REAGUJTE NA mailto:[email protected] Foto popis|

VELIKONOCE DODÁVAJÍ CHUŤ UTRÁCET 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 52 Produkty Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Velikonoce jsou v kalendáři výrobců i řetězců první velká příležitost, jak zhodnotit ochotu českých domácností utrácet v kategorii potravin, nápojů a drogerie. „Je možné, že někdy v budoucnu tuto roli přebere svátek svatého Valentýna, ale prozatím je jeho vliv na obrat maloobchodníků výrazně menší,“ predikuje Vladimíra Šebková, client relationship manager oddělení consumer panel services společnosti GfK Czech. „Období Velikonoc je pro nás důležitou sezónou, při které narůstají prodeje jak masa, tak i masných výrobků. Spotřebitelé si v tomto období rádi připlatí za kvalitní výrobky,“ potvrzuje Karel Hanzelka, tiskový mluvčí holdingu Agrofert, kam spadají například Kostelecké uzeniny. „V prosinci 2014 jsme byli při odhadování výsledků vývoje maloobchodního obratu v rámci Velikonoc 2015 velmi opatrní a po poklesech v letech 2014 a 2013 jsme očekávali poprvé mírný ná růst. Tento odhad se potvrdil, obrat v rámci nákupů v období Velikonoc se meziročně zvýšil o více než pět procent,“ říká Vladimíra Šebková. Vezmeme-li v úvahu, že v roce 2015 se vliv Velikonoc rozdělil do dvou období (březen/duben 2015), je porovnání se stejným obdobím roku 2014 ve výsledku téměř totožné. Výrazně nadprůměrně se zvý -šily nákupy alkoholických nápojů a čerstvého ovoce, nadprůměrně rostla také kategorie nealkoholických nápojů, vajec a sladkostí. „Prodeje vajec v před velikonočním období oproti předcházejícím týdnům velmi rostou. Během velikonočních svátků zákazníci nakoupí přibližně trojnásobek vajíček,“ dokládá Lucie Vašíčková Kobiánová, ředitelka společnosti Česká vej ce CZ. Velikonoce také podpořily jarní úklid, čemuž odpovídají rostoucí výdaje do kategorií domácí péče. Růstové tempo české ekonomiky je stále vysoké stejně jako nárůst spotřeby domácností. Na ekonomická očekávání domácností negativně působí fakta, která ne jsou pří -mo spjata s eko no mi kou a jejich finanční situací, jako je například migrační krize. Je proto možné očekávat, že i Velikonoce 2016 budou pro maloobchodníky pozitivní a domácnosti utratí za potraviny a nápoje více než v roce 2015. O Velikonocích Češi rádi konzumují pro toto období typické pečivo, jako jsou beránci, mazance či jidáše. Podle aktuálního průzkumu společnosti IBRS připravuje toto pečivo 55 % domácností vlastními silami a téměř 22 % je nakupuje nebo si je nechává péci na zakázku. V porovnání s loňskými hodnotami je patrné, že domácích pekařů mírně ubylo (o 3 %), naopak přibylo (o 2 %) těch, kteří je raději nakoupí nebo si je nechají upéct.

V době Velikonoc obvykle v České republice ve srovnání s průměrem celého roku stoupá trh majonéz. V meziročním srovnání období od Velikonoc 2014 do Velikonoc 2015 se však trh majonéz podle dat agentury Nielsen v objemu nezměnil a o 7 % klesla jeho hodnota. V objemu zaznamenaly mírný růst plnotučné majonézy, zatímco light verze klesly až o 43 %. Ke svátkům jara v Česku obvykle patří i tvrdý alkohol. Vedle rumu a vodky, které jsou již stálicemi, zaznamenala v objemu prodejů značný růst borovička (53 %) a regionální destiláty (48 %). Další spotřebitele si získává také slivovice, která v meziročním srovnání v objemu prodejů vzrostla o 18 %. Pro mnoho Čechů představuje čas pomlázky příležitost dopřát si po novoroční dietě pořádné pohoštění. Na talířích se tak ocitají obložené chlebíčky či jednohubky, na které je zapotřebí máslo či jiný tuk. Z meziročního srovnání dat agentury Nielsen však vyplývá, že o 2 % vzrostl pouze trh s máslem, a to v objemu, zatímco v hodnotě o 4 % klesl. Margaríny i směsi margarínů s máslem vykázaly záporné hodnoty v objemu i hodnotě. Zdroj: IBRS, Nielsen Některá zajímavá zjištění přinesl výzkum, který před loňskými Velikonocemi provedla agentura STEM/MARK. Od oslavy Velikonoc si Češi nejvíce slibují udržování lidových tradic a zvyků, připomenutí atmosféry vlastního dětství nebo příjemné chvilky s rodinou. Oslavu významného křesťanského svátku však vidí ve Velikonocích jen nepatrná část společnosti. Mohlo by se tedy zdát, že přestáváme být Evropany, chápeme-li Evropu jako potomka judeo-křesťanské tradice. Výzkum však odhalil, že se Evropany teprve stáváme. Identifikoval totiž novou velikonoční tradici - většina Čechů se o Velikonocích chystá na jarní úklid! I VÍTANÝ JE PŘEDEVŠÍM DEN VOLNA NAVÍC Velikonoce pro skoro dvě třetiny Čechů symbolizují příchod jara a nejvýznamnější křesťanský svátek. Vyplývá to z loňského průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Lidé podle něj také méně posílají velikonoční přání poštou a využívají spíš elektronickou komunikaci. Pro 25 % dotázaných představují jarní svátky především vítaný den volna navíc. Z průzkumu také plyne, že jen pětina lidí chodí o Velikonocích do kostela. Mezi nimi převažuje hlavně starší generace. Ta se také zaměřuje na tradiční činnosti, jako je úklid nebo příprava velikonočních pokrmů. Mladí lidé vnímají jarní svátky zejména jako prodloužený víkend. Skoro 80 % Čechů si na Velikonoce zdobí byt. Mezi dlouhodobě nejoblíbenější zvyky patří šlehání děvčat, které dodržuje skoro 70 % oslovených. J SVÁTKY JSOU PRO MNOHÉ KLÍČOVÉ „Velikonoce jsou pro nás klíčovým obdobím roku a rovněž ideálním časem pro uvádění novinek na trh. Na příklad ob jem prodeje produktů o Velikonocích se výrazně podílí na ročních prodejích našeho čokoládového segmentu. U sa mostatné kategorie čokoládových bonbonů se navíc prodejně jedná o úplně nejvýznamnější období z celého roku.“ Jaroslava Kapitánová, brand manažerka značek M&M’s a Twix, Wrigley CZ * ČÍSLA: 55,0 % českých domácností uvádí, že tradiční velikonoční pečivo peče doma. Vztah českých domácností k velikonočnímu pečivu 44,0 % českých domácností deklaruje, že před Velikonocemi nakupuje více vajec než po zbytek roku, a to 10 až 30 ks. Zvýšený nákup vajec před velikonočními svátky 37,7 % českých domácností uvádí, že o Velikonocích nalévá starším koledníkům panáčky tvrdého alkoholu. Spotřeba tvrdého alkoholu o Velikonocích

Zdroj: IBRS 2016 Foto popis|

4 ROSTE ZÁJEM O PRÉMIOVÉ PRODUKTY 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 56 Produkty Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V období velikonočních svátků si spotřebitelé rádi dopřávají. Roste proto zájem o produkty, které by si běžně v průběhu roku nekoupili. Pro domácí pečení tradičního pečiva pak požadují kvalitní pomocníky. Jedním z nejvíce dodržovaných velikonočních zvyků je v České republice barvení vajec. Není proto divu, že jejich prodej v tomto období několikanásobně roste. „Během velikonočních svátků zákazníci nakoupí přibližně trojnásobek vajíček proti běžným prodejům,“ potvrzuje Lucie Vašíčková Kobiánová, ředitelka společnosti Česká vejce CZ, která spadá do holdingu Agrofert. Za velmi pozitivní pak považuje skutečnost, že Češi začínají preferovat tuzemská vejce. Přesto neustále probíhá je -jich razantní dovoz ze zahraničí, především z Polska. „Z tohoto důvodu si dovoluji upozornit na fakt, že vejce patří k potravinám, na nichž se povinně uvádí země původu. Avšak je nutné mít na paměti, že klíčová informace o původu vajec je uvedena přímo na skořápce, nikoliv na krabičce. Ačkoliv jsou na krabičce písmena CZ, můžete si domů nést vejce zahraničního původu. Vždy je tedy rozhodující informace uvedená přímo na vejci,“ dodává. DO BAREV PRONIKÁ GEL I když jsou spotřebitelé v období jarních svátků pod palbou čokoládových cukrovinek, barvení vajec si v drtivě většině neodpustí, přičemž pro tuto činnost používají především tradiční práškové barvy, zejména červenou. „Poslední dobou ale dochází k posilování tekutých barev, které zaručují kvalitnější přilnutí. Dobře si také stojí barvy s efektem, které umožňují širokou škálu fantazijních variací, jež se dají na vajíčku vytvořit,“ komentuje vývoj Daniel Hartl, marketingový manažer firmy Druchema, družstva pro chemickou výrobu a služby. Protože firma na trh loni uvedla hned několik novinek, hodlá je letos opět podpořit, a to zejména v tištěných titulech zaměřených na ženy a maminky. „Komunikovat budeme také zvyky a souvislosti se zdobením vajíček i nové produkty a nabídky z minulého období,“ dodává Daniel Hartl. OBLÍBENÝ JE MAZANEC K pomlázce zcela neodmyslitelně patří tradiční pečivo. „Trendem poslední doby je zrychlený životní styl. Prodeje tohoto sortimentu rostou, meziročně dokonce o desítky procent, ovšem vstupuje do toho samozřejmě více faktorů. Spotřebitelé nicméně čím dál tím častěji využívají možnosti ušetřit čas. Proto vítají možnost zakoupit kvalitní hotové výrobky, na které se mohou spolehnout,“ konstatuje Martin Dolský, marketing manager společnosti Penam. Podle Jaroslava Pompa, mediálního zástupce firmy United Bakeries, vnímají Češi Velikonoce jako tradiční svátky a spojují si je s tradičními produkty. Největší oblibě se proto stále těší velikonoční beránci, jidáše či mazance. „Zájem je o klasické pečivo, zejména mazanec, ať už ten s rozinkami s přírodním sladidlem nebo sypaný mandlemi. Ze slaného pečiva je pro spotřebitele zajímavým výrobkem nadýchaná Farmářská veka. Ta obsahuje speciální složku, tak zvanou záparu, jejímž základem jsou vařené cereálie, luštěniny a olejniny,“ doplňuje Martin Dolský. PEČE SE KONZERVATIVNĚ Pro mnohé spotřebitele jsou ovšem svátky jara ideální příležitostí k domácímu pečení. Jak potvrzuje Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu firmy Madeta, rostou v této souvislosti prodeje másla. To se používá také do pomazánek, kam spolu s ním míří také tvarohy a tavené sýry. Protože

se po Vánocích spotřebitelé ve značné míře drží svých předsevzetí a konzumují odlehčené produkty, přichází počátkem jara také řada na ochucené a sladké výrobky. Pro gurmány letos firma připravuje velikonoční edici prémiového sýra Kamadet v přírodní variantě a s výběrovým zeleným pepřem a vlašskými ořechy. Co se týká pečení, jde o poměrně tradiční, konzervativní činnost, a proto je největší zájem o tradiční přísady, jako je kypřicí prášek do pečiva, vanilínový cukr, droždí a podobné. „Neustále také roste význam dekorací. Spotřebitel při této příležitosti očekává kvalitní výrobek, který mu při pečení zaručeně pomůže, a spoléhá na vyzkoušenou značku,“ konstatuje Zdeněk Kvinta, ředitel marketingu společnosti Dr. Oetker. NASTOUPÍ SPECIÁLNÍ EDICE Také producenti masných výrobků potvrzují, že si o svátcích spotřebitelé více dopřávají a roste zájem o prémiovější produkty. „S poptávkou po kvalitnějších masech a dražších výrobcích se setkáváme především v našich firemních prodejnách. Každoročně také zařazujeme do velikonoční nabídky uzená masa s kostí, například uzený bok nebo kotletu. Tradičním výrobkem Velikonoc se stala také klobása k zapékání,“ konstatuje Šárka Víchová, ředitelka společnosti Beskydské uzeniny. „Narůstají prodeje jak masa, tak i masných výrobků. Spotřebitelé si v tomto období rádi připlatí za kvalitní výrobky typu Poctivá šunka nebo salám Křemešník,“ dokládá Karel Hanzelka, tiskový mluvčí Agrofertu. Právě křemešník budou moci spotřebitelé vychutnat ve speciální edici, a to na prkénku a v luxusní plechové dóze. „Zvláštní podporu v období Velikonoc budeme také věnovat naší nové řadě Snadné vaření, a to speciálně roládám, které jsou v tomto období populární,“ uzavírá Karel Hanzelka. : REAGUJTE NA mailto:[email protected]

REGÁLY MUSÍ PŘEDEVŠÍM NABÍZET ZBOŽÍ 4.2.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 64 Vybavení obchodu Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pulty a regály jsou relativně trvanlivými částmi prodejny a vzhledem k jejich funkci příliš nepodléhají módním trendům. Přesto i u nich můžeme zaznamenat jisté vlivy. Trendem jsou produkty imitující přírodní materiály, případně nejrůznější kombinace. Hlavním trendem v oblasti vybavení prodejen je v současnosti změna. Obchod a to, jak zákazníci nakupují, se vyvíjí a mění výrazně rychleji než v minulosti. Zcela určitě k tomu přispívá rozvoj informačních technologií, a hlavně internetu, doplněný o mobilní technologie. Život kolem nás se zrychluje, nároky a očekávání nakupujících jsou stále vyšší. Dostupných - ať už potřebných či naprosto zbytných - informací o produktech přibývá, přičemž jejich přemíra nutí spotřebitele vybírat si, čemu věnují pozornost a čemu ne. Obchodníci pak na tuto realitu musí reagovat, a to nejenom skladbou nabídky nebo cenovou politikou, ale také funkčním a pro nákup příjemným interiérem své obchodní jednotky. JDE O ZVÝRAZNĚNÍ, NE ZASTÍNĚNÍ ZBOŽÍ Pulty a regály by měly být součástí promyšleného a pečlivě naplánovaného interiéru prodejny, jehož hlavním úkolem je intenzivní komunikace se zákazníkem na základě optimální prezentace zboží. „Vzhledem k tomuto trendu jsou upřednostňovány drátěné regály, které dostávají zboží do popředí a potlačují konstrukci regálu. To u nás často používané plechové regály neumožňují. Co se týče tvarů, v poslední době jsou upřednostňovány hranaté pulty a regály před oválnými. Prostorové regály mohou být umístěny v přímé linii, ale i v oblouku nebo vlnovce,“ vysvětluje Marie Urbášková, vedoucí marketingu společnosti Wanzl. Postupem času se stále větší oblibě těší větší barevnost regálů, a hlavně jejich nasvícení LED svítidly. „Stále ale platí, že důležité je zboží, a proto je má prezentační zařízení zvýraznit, ne zastínit. To vhodné nasvícení dokáže výborně,“ podotýká jednatel společnosti S&K Kontakt Josef Vala. VÝSLEDEK UKÁŽE VIZUALIZACE Regály nemají takové možnosti úprav jako jiný nábytek, a proto u nich nemůžeme hovořit o

výrazných módních trendech. Běžný zákazník si dokonce ani nevšimne, že se dnes používají odlišné typy. Jednotlivé systémy si bývají navíc v mnohém podobné, a dokonce se dají i vzájemně kombinovat. „Regály je ale možné vícero způsoby opláštit a osvětlit, a zvýraznit tak jednotlivé úseky, části, případně zboží. Dokonce se využívá osvětlení, které mění barvy podle potřeby a právě vystaveného sortimentu,“ konstatuje Hana Jelínková z obchodního oddělení společnosti Z O K system. Jak dále dodává, u pultů jsou tyto možnosti větší. Obvykle se vychází z představy obchodníka, který se pak rozhodne podle 3D vizualizace. Pulty se v současnosti vyrábějí ze všemožných materiálů - od dřeva a kovu až po umělý kámen u výdejních desek. I zde je velmi důležité osvětlení na správných místech. DESIGN VYTVÁŘÍ ATMOSFÉRU Podstatnou roli hraje v současnosti design, který pomáhá vytvářet celkovou atmosféru provozovny a navozovat pocit příjemného, čistého prostoru. To vyvolává důvěru v kvalitu zboží, přičemž nesmí být opomenuta kvalita služeb. Design obvykle vychází z obchodníkových požadavků. „Pokud chce ušetřit, vystačí si u regálů obvykle se standardním provedením. U pultů je vše -obecně možné pohrát si s designem a barevnou sladěností, jelikož se vyrábějí jak z levnějšího lamina, které má obrovskou škálu barev, tak pro náročnější obchodníky i z dražších materiálů. Zde jde často i o kombinace materiálů a barev a k tomu různých způsobů zpracování. Je ale třeba podotknout, že je nutné vše pečlivě připravit, nakreslit, případně zasadit do 3D plánku, aby se doladily detaily,“ upozorňuje Hana Jelínková. MÓDNÍ JE ANTRACIT A ČERNÁ Regály jsou typ nábytku, který se vyznačuje relativně dlouhou životností, a proto z hlediska barev módním trendům příliš nepodléhají. Nicméně jisté vlivy zde zaznamenat lze. „Nedávno se u regálů razila šedivá, teď se hodně rozšiřuje antracitová až černá. Rozhodně to ale není standard a běžně se používá celé spektrum barev, vybavuji si teď žlutou, zelenou, červenou, modrou,“ popisuje situaci Hana Jelínková. Jak v této souvislosti upozorňuje Martin Parák, product manager space solutions firmy Eden Europe, přestože je regálový systém jedna z hlavních součástí designu obchodu, takže ho zákazníci budou, třeba i podvědomě, vnímat, neměl by být v obchodě prakticky vůbec vidět. Barvy pultů se zase řídí barvami prodejce, nejčastěji barvami jeho loga. Zde ale dochází k výjimkám u různých sortimentů. Například v potravinách i u moderních jedno- a dvoubarevných obchodů je možné se u pečiva setkat s přírodním dřevem, případně jeho napodobeninou. Tento úsek se tím proti ostatnímu vybavení zvýrazní. S ODLIŠENÍM POMOHOU DOPLŇKY Výběr materiálů pro výrobu regálů souvisí spíše s image a strategií obchodníka a jeho požadavkem na poměr jedinečnosti designu proti funkčnosti a proti ceně. „V dnešní době lze udělat kovové regály, které vypadají na pohled i na dotek jako dřevo, a naopak dřevěné regály, které vypadaní jako z kovu,“ říká Martin Parák. S rostoucí hodnotou prodávaného zboží většinou roste i požadavek na dražší materiály, které by tuto hodnotu podtrhly. Nabízí se sklo, nerez, hliník, umělý kámen, nebo dokonce i beton. Vše záleží pouze na zadavateli. „V poslední době se začínají stále více prosazovat vedle plechových regálových systémů naše drátěné regálové systémy wire tech a wire tech 100, které je možné vidět například v designu konceptu Delmart. Ty jsou velmi často dovybavovány řadou doplňků, například mohou být opláštěny masivním dřevem nebo OSB deskami tak, jako je to v prodejnách Sklizeno. Častá je kombinace se sklem, dekorovaným laminem nebo například přírodními materiály. Použitý materiál vychází ze sortimentu, který prodejna nabízí, a samozřejmě z celkového konceptu daného interiéru,“ přidává se Marie Urbášková. FUNKČNOST USTUPUJE EMOCÍM Příjemné prostředí a ještě pořád velice oblíbený zážitek z nákupu je jeden ze způsobů, jak mohou kamenné prodejny bojovat s konkurencí internetu. Mnoho obchodníků proto ustupuje od dříve tak preferovaného funkčního designu svých míst prodeje, kdy se hlavní důraz kladl na množství nabízeného zboží, a snaží se svým zákazníkům nabídnout více emocí při nákupu. „Toho lze dosáhnout i sníženou výškou regálů, která umožní nejenom lepší přehled po prodejně, a tím pádem znamená větší šanci na prodej dalších produktů, které třeba zákazník dříve neviděl, ale i větší

interakci mezi nakupujícími,“ naznačuje Martin Parák. Velikost regálů a pultů se samozřejmě přizpůsobuje formátu prodejny. Všeobecně však platí, že v poslední době došlo ke snížení výšky regálů tak, aby bylo zboží vždy pohodlně zákazníkovi na dosah. „Běžně se přístěnné regály pohybují kolem výšky dvou metrů, prostorové regály a gondoly jsou ještě nižší, neboť vystavené zboží by mělo vždy být v zorném poli zákazníka, který se musí v prostoru prodejny dobře orientovat a mít přehled o celé prodejní ploše,“ vysvětluje Marie Urbášková. Pokud bychom se podívali na prodejny jiných typů, než jsou supermarkety či malé obchody s potravinami, je viditelným trendem snaha o vzdušnost a otevřenost prostoru. Bohužel zde existuje neustálý rozpor mezi přehledností a pokusy vměstnat na prodejní plochu co nejvíce zboží, na kterou upozorňuje Josef Vala, a to zejména u menších prodejen. KAŽDÝ PRODUKT SI ŽÁDÁ SVÉ Standardní výrobky jsou cenově výhodnější, a proto obchodníci objednávají především sériově vyráběné regálové systémy, displeje a jiné obchodní vybavení. „Individuálně vyrobené obchodní vybavení volí především tehdy, když jim prostorové možnosti prodejny neumožňují použití výrobků standardizovaných nebo když se chtějí designem prodejny výrazně odlišit od konkurence. Takových prodejen ovšem není mnoho,“ konstatuje Marie Urbášková. Volba standardních rozměrů nebo individuální přístup také velmi záleží na prodejním sortimentu provozovny. „Běžná prodejna potravin si velmi dobře vystačí s běžným vybavením, pokud je dobře nasvícena a barevně domyšlena. Velmi efektivní ale je zvýraznit zde úseky pečiva, zeleniny, lahůdek a vína. U prodejen, jako jsou například delikatesy, značkové oblečení, klenoty a podobně, je nezbytné individuální řešení a použití dražších materiálů,“ dodává Josef Vala. Na danou problematiku je možné ovšem nahlédnout také z jiného úhlu, a to z hlediska počtu provozoven. „Podle mého názoru platí přímá úměra v tom, že čím větší ambice na multiplikaci obchodník má, tím větší má i potřebu standardizovat. V případě, že má v plánu mít jednu nebo dvě prodejny, pak může být každá originál a na fungování to nebude mít vliv. Jakmile všade bude mít prodejen padesát nebo sto, bylo by pro něj sto originálů již dost omezujících,“ vysvětluje Martin Parák. POZORNOST CÍLÍ NA ČERSTVÉ ZBOŽÍ Největší pozornost je v současné době věnována prodeji čerstvých potravin. „Na tyto požadavky reaguje i naše firma, která pro úseky ovoce a zeleniny nabízí nový prodejní stojan s hygienickou výklopnou spodní plochou. Ta umožňuje čištění podlahy pod stojanem. Navíc tento prostor může sloužit i jako příruční sklad. Přizpůsobení stojanu sezonnímu zboží či ročnímu období umožňují snímatelné magnetické fólie s různými dekory. V souvislosti s novými hygienickými normami pro prodej pečiva jsme vyvinuli také prodejní stojan Bake Off. Konstrukce prodejních modulů zabraňuje přímému kontaktu rukou s prodávaným zbožím i vracení již odebraného pečiva zpět do regálu,“ informuje Marie Urbášková. Co se týče pultového prodeje, velká pozornost je v současnosti zaměřena především na prodej lahůdek, zákusků a samozřejmě masa a uzenin. U zboží, které nevyžaduje asistenci prodavače, se obchodníci soustřeďují na artikly, které přinášejí větší marži. Typicky jde o víno či tvrdý alkohol. PŘESTAVBA ZÁVISÍ NA SORTIMENTU Vzhledem k dynamice změn v chování a preferencích zákazníků dnes vlastně není možné si představit, že by někdo postavil obchodní jednotku s plánem nechat ji tak napořád. V praxi nejsou výjimečné případy, kdy se plány na další úpravy a předělávky prodejny začnou tvořit již v průběhu první realizace. Segment retailu je prostě příliš dynamický na to, aby se v prodejně pět nebo deset let nic neměnilo. U velkých regálových sestav je jistá míra variability běžná. Podle sortimentu se běžně upravují police na výšku, ale není neobvyklé ani dodatečné vybavení dalším příslušenstvím, jako jsou dělítka či posunovače. Obvykle lze vyměnit police za jiné, například skleněné, drátěné, dřevěné, případně atypické, a výjimkou není ani přesunutí regálu na jinou pozici obchodu. Nutnost variability regálů a četnost přestaveb mimo jiné závisí také na nabízeném sortimentu. Prodejny potravin větších formátů, sportu a podobně variabilitu vyžadují pro realizaci sezonních akcí i kvůli snadné přestavbě při změně dispozičního řešení. Prodejny luxusnějšího zboží většinou přistupují k celkové obměně interiéru při jeho opotřebení či morálním zestárnutí.

VYBAVENÍ ZASTARÁVÁ MORÁLNĚ Opravy, případně výměna regálů či pultů, přímo korespondují s náročností provozu. Co se týká designu, nedochází u drátěných a plechových regálů k výrazným změnám jejich vzhledu, jedná se tedy o dlouhodobou investici. „Ze zkušeností můžeme potvrdit, že kvalitní drátěný regál je ještě odolnější než plechový. Ani po mnoha letech nedochází při běžném používání k oděru barvy a není třeba řešit usazování prachu, což zákazník zvláště ocení v době trendu tmavších regálů,“ dokládá Marie Urbášková. Obecně je pak možné říci, že nové trendy, požadavky zákazníků nebo tlak konkurence přimějí valnou většinu obchodníků ke změnám v regálovém vybavení podstatně dříve, než by se tyto regály vůbec mohly přiblížit konci své životnosti. Důležitá je u tohoto ty -pu nábytků zejména možnost rychlé a jednoduché údržby. Dalším faktorem je praktičnost a v případě nové instalace je třeba znát přesně požadavky na nábytek, případně i zatížení, jaké ponese. Vizuálně by měl být přitažlivý, v provozu odolný, umožňující vhodnou prezentaci zboží a obsluhu zákazníků. Ovšem nejen regály, pulty, ale i celý interiér prodejny by měl být koncipován tak, aby prezentoval především vystavené zboží a vyvolával u zákazníků chuť k nákupu. NÁVRH SVĚŘTE RADĚJI ODBORNÍKŮM Ve snaze co nejvíc ušetřit se majitelé obchodů často snaží navrhnout si prodejnu sami, případně řeší její přestavbu po částech bez koncepční návaznosti. Ne vždy se to podaří tak dobře, jak by mohlo. „Pokud sdělí své základní požadavky dodavateli regálů a nechají si prostor navrhnout kompletně, ušetří minimálně za nápravu chyb. Také je dobře známý fakt, že v dobře uspořádané prodejně zákazník více utratí, a tím urychlí návratnost investice,“ konstatuje Marie Urbášková. Značných úspor lze dosáhnout také detailně promyšleným rozmístěním optimálního množství zboží a vyčleněním potřebného prostoru na policích pro jeho prezentaci. „Pořízení použitého či nekvalitního zařízení vede v konečném součtu k vyšším nákladům,“ přidává se Josef Vala. Finanční rezervy je možné také najít ve zjednodušování a standardizaci, ovšem pouze u obchodníků, u nichž tato opatření dávají smysl. Nejdůležitější je celkově dobře vyřešené fungování tak, aby se po uvedení jednotky do provozu dosáhlo maximální efektivity. REGÁLY LZE OZVLÁŠTNIT DOPLŇKY „Pokud se obchodník rozhodne investovat do interiéru prodejny, chce, aby se design jeho prodejny co nejvíce odlišil od konkurence. Speciální regály na míru si obchodníci nechají vyrábět spíše ojediněle. Z finančních důvodů nejčastěji sáhnou po sériově vyráběných regálech plechových či drátěných, které mohou ozvláštnit širokou škálou doplňků či barvou. Ta se řídí rovněž daným interiérem prodejny - od přírodních tónů až po barvy velmi výrazné. V barevnosti se odráží jednak firemní styl, ale i druh pro dávaného sortimentu. Barvy musí korespondovat s použitými materiály a musí být součástí harmonizujícího celku.“ Marie Urbášková, vedoucí marketingu, Wanzl Foto popis| O autorovi| Pavel Neumann : REAGUJTE NA mailto:[email protected]

zdarsky.denik.cz Bystřický Eden zve na pravou zabijačku 3.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bystřice nad Pernštejnem - Vůně uzeného masa a dalších zabijačkových pochoutek prosytí o víkendu centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem.

" V Edenu se o prvním únorovém víkendu bude slavit takzvaný Uzený masopust. V sobotu od třinácti hodin bude zahájen průvodem na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem. Ten dovede masky až do Edenu, kde bude bohatý program pro gurmány i pro rodiny s dětmi. Připravena bude desítka druhů uzeného masa od čtyř různých uzenářů, kteří své produkty zpracovávají podle tradičních rodinných receptur. „Hosté se mohou těšit na uzenářskou show řezníka, který loni v Bystřici vyhrál soutěž o nejlepší moravské uzené. Nebude chybět ani kuchařská show. Ta bývá pro diváky nejoblíbenějším bodem programu, na jejím konci vždy následuje degustace," říká jeden z pořadatelů akce Pavel Pichler. Návštěvníci se při masopustu budou moci také naučit porcovat maso od profesionálních řezníků a soutěživé povahy změří své síly v klání jedlíků. Ti budou mít za úkol sníst v co nejkratším čase kilo ovaru. Pro děti je připraveno divadlo, šifrovací hra, malování na obličej a výroba soutěžních masek. Prohlédnout si budou moci také hospodářská zvířata z edenské farmy. Pro milovníky piva bude připraven speciální pivní mok, který vyrobil sládek minipivovaru Eden. Tentokrát bude naražena uzená dvanáctka z nakouřeného sladu. „Základem pro toto uzené nakuřované, pivo je slad, který se suší nad kouřem ze dřeva, především bukového, či rašeliny," vysvětluje sládek minipivovaru Eden Vladimír Vecheta. Uzené pivo z Bystřice se inspirovalo recepturami vzešlými z letitých zkušeností německých pivovarů, ale doplněných zkušenostmi českých pivních domovarníků, kteří umí recepturu velkého pivovaru přizpůsobit malé dávce. „Základním fíglem je vhodná kombinace sladů, které dovolí vyniknout kouřovému aroma nakuřovaného ječmene," konstatuje sládek. Uzené pivo po uvaření a vykvašení zraje stejným způsobem jako pivo klasické, tedy nejméně sedm týdnů. Celý masopustní program v bystřickém centru Eden bude trvat v sobotu a v neděli od půl desáté do sedmnácti hodin."

URL| http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/...n-zve-na-pravou-zabijacku-20160203.html

Uzené maso doplnilo uzené pivo i kovárna vonící kouřem 7.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bystřice nad Pernštejnem - Na uzené (nejenom) maso a také na masopustní veselí byla zaměřena víkendová akce v bystřickém turistickém centru Eden. " Součástí programu byla například řeznická a uzenářská škola, kuchařská show, ale i soutěž jedlíků, kteří se neohroženě pustili do kilogramu ovaru. V Edenu nechyběly řemeslné trhy, prodej uzenářských specialit, masopustní průvod, program pro nejmenší či posezení u speciálního uzeného piva z edenského minipivovaru za doprovodu cimbálové muziky. Kdyby náhodou kouř z udíren nestačil, návštěvníci mohli zavítat také například do kovárny, sledovat práci kováře, anebo si pod jeho dohledem vyrobit nějakou drobnost na památku."

URL| http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/...o-i-kovarna-vonici-kourem-20160207.html

Zemědělec Neodpovídající údaje 8.2.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Laboratorní vyšetření mražených ryb ukázala, že u téměř čtvrtiny odebraných vzorků mražených ryb neodpovídá údaj o čisté hmotnosti uváděný na obale skutečnosti. Z pohledu obsahu masa byla nevyhovující téměř pětina vzorků. Informoval o tom tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR Petr Pejchal. V rámci mimořádné kontrolní akce, kterou SVS realizovala v minulém roce, bylo odebráno a následně vyšetřeno ve Státním veterinárním ústavu Jihlava 52 vzorků mražených rybích produktů na stanovení čisté hmotnosti. U 12 vzorků byla čistá hmotnost, tedy hmotnost po odkapání tzv. glazury nižší, než bylo deklarováno na obale. Na obsah masa bylo vyšetřeno také 52 vzorků, nevyhovujících bylo deset, tedy 19 procent. „Zákazníci by si měli dát pozor na to, aby u mražených ryb místo za maso neplatili zbytečně za vodu. Pokud jsou ryby tzv. glazované, což má chránit rybí maso před vysušením chladem, musí být na obale uveden údaj o čisté hmotnosti, to je hmotnosti bez glazury. Jestliže byla do ryby přidaná voda, musí být tento údaj uveden v informacích o složení na obale výrobku. Pokud ovšem množství přidané vody přesáhne pět procent hmotnosti, musí být údaj o vodě přidané do výrobku uveden v jeho názvu,“ upozornil mluvčí. Produktů rybolovu se týká také jeden čerstvý případ, kterým se Státní veterinární správa v těchto dnech zabývala. Zakázala totiž uvést na trh zhruba 800 kilogramů mražených loupaných garnel původem z Indie. Laboratorní vyšetření provedené na základě obdrženého podnětu prokázalo, že obsahují polyfosfáty, to jsou látky, které pomáhají do svaloviny (masa) navázat vodu. Jejich množství nepřesahovalo povolený limit a nejedná se ze zdravotního hlediska o nebezpečnou potravinu. Obsah polyfosfátů však nebyl vůbec deklarován na obale, což je v rozporu s předpisy a jedná se o klamání zákazníka. Výrobek bude neškodně odstraněn, nebo vrácen výrobci k přeznačení. S prodejcem bylo zahájeno správní řízení o udělení pokuty.

Červené maso je důležité 8.2.2016

Zemědělec str. 6 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Červené maso je podle nutriční terapeutky odborné garantky společnosti Zdravé stravování Kateřiny Šimkové důležitou součástí výživy a do zdravého jídelníčku patří. V České republice sní podle statistiků každý v průměru 50 kilogramů červeného masa ročně, nejvíc muži od 18 do 59 let. Světová zdravotnická organizace doporučila jíst červené maso jen dvakrát týdně, poukazuje na zdravotní rizika nadměrné konzumace. Červené maso řadí do skupiny tzv. lehčích rakovinotvorných látek. „Pokud budeme předcházet rizikům plynoucím ze špatné manipulace, nešetrné úpravy a budeme jíst doporučené množství, nemusíme se červeného masa bát. Jídelníček zdravého životního stylu musí být pestrý a vyřazení takto hodnotné potraviny je velká škoda,“ řekla Šimková. Červeným masem se myslí vepřové, hovězí, skopové, telecí a jehněčí. Energetická hodnota 100 gramů svaloviny je zhruba 450 kilojoulů, tukové tkáně 3500 kilojoulů. Vepřové maso obsahuje méně bílkovin a více tuku, proto bývá hůř stravitelné. „Vysoký příjem tuků je jedním z rizikových faktorů vzniku nemocí srdce a cév, obezity a některých typů rakoviny. Do jídelníčku bychom proto měli zařazovat pouze maso libové a před kuchyňskou úpravou přebytečný tuk odstranit,“ doporučila odbornice. Syrové červené maso obsahuje 20 až 24 gramů bílkovin na 100 gramů. „Bílkoviny jsou stavebními kameny organismu, jsou součástí svalové bílkoviny, ale také enzymů, hormonů či protilátek. Bílkoviny přijímáme, abychom nahradili jejich ztráty, protože tělesné tkáně se neustále obměňují,“ vysvětlila Šimková. V červeném mase jsou nenasycené mastné kyseliny snižující riziko nemocí srdce a cév, železo, které je lépe využitelné než z rostlinné stravy, zinek podporující imunitu a vitamín B12 pro silné nervy a duševní zdraví.

V průměru sní každý v Česku 140 gramů červeného masa denně, muži od 18 do 59 let 232 gramů, to ale včetně drůbeže a ryb, průměr pro muže celkem vychází na 50 gramů za den, pro ženy na 30 gramů. K tomu snědí muži v průměru denně 100 gramů masných výrobků, ženy polovinu. „Do jídelníčku bychom měli zařazovat různé zdroje bílkovin. Vedle masa červeného i maso bílé a především ryby. Z ostatních zdrojů bychom se měli zaměřit na luštěniny, obiloviny a ořechy,“ uvedla odbornice na zdravou výživu. Doporučila naopak z jídelníčku zcela vyřadit masné výrobky, protože v nich je hodně tuku, soli a přídatných látek.

Biofarma si postavila vlastní jatka 8.2.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podpory z Programu rozvoje venkova pomáhají rozvoji zemědělských a potravinářských společností Ministerstvo zemědělství představuje v seriálu článků úspěšné projekty z Programu rozvoje venkova, které byly realizovány v letech 2007 až 2013. Tyto příklady dobré praxe ukazují, jak mohou dotace pomoci při rozvoji zemědělských či potravinářských společností. Biofarma Sasov na vysočině je v mnoha ohledech výjimečná. Už od roku 1999 hospodaří jako uznaný ekologický podnik a zaměřuje se především na chov prasat. Na farmě je chovají unikátním způsobem v tzv. rodinkách, který zvířatům, spolu s pobytem na čerstvém vzduchu ve výbězích, zajišťuje maximální pohodu. Ta je nezbytným předpokladem pro následnou výrobu produktů v biokvalitě. Rostoucí poptávka donutila majitele biofarmy Josefa Sklenáře začít řešit možnost výrobní a zpracovatelské nezávislosti. Proto se rozhodl postavit přímo na farmě vlastní jatka, která by minimalizovala i stres zvířat při přepravě k porážce. Na projekt výstavby faremních jatek získali v Sasově dotaci z Programu rozvoje venkova přesahující sedm milionů korun. V rámci projektu se objekt bývalé mléčnice proměnil na jatka. Instalovali zde odpovídající technologie na porážku zvířat a rovněž zařízení na balení chlazeného masa. Po spuštění jatek se na farmě uzavřel výrobní cyklus od vstupního materiálu po výrobek, a to bez nutnosti významných přesunů materiálu, surovin i zvířat. Nejde však o jediný projekt, podpořený z Programu rozvoje venkova, který v Sasově v poslední době realizovali. Téměř 2,5 milionu korun získali rovněž na modernizaci stáje pro biochov prasnic. Ta nyní lépe vyhovuje požadavkům na moderní chov, díky čemuž se zlepšil i zdravotní stav ustájených zvířat. Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto autor| Foto archiv MZe O autorovi| Odbor Řídící orgán PRV Ministerstva zemědělství

Klima a zemědělství 8.2.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Ing. Jana Sixtová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rychlé oteplování planety je jeden z vážných problémů, kterému lidstvo čelí. Na Konferenci OSN o klimatických změnách v Paříži se sešlo nejvíce státníků v historii. Výsledkem summitu je vůbec první univerzální, právně závazná dohoda o klimatu. Celkem 188 států již předložilo své plány, jak do budoucna snižovat globální emise. Ovšem, je to dobr ý krok k ochraně životního prostředí, ale jaké to může mít dopady do zemědělské výroby, která má svůj podíl na produkci škodlivých emisí?

Zástupci 195 zemí podepsali dokument, který předpokládá, že ve druhé polovině století bude dosaženo rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou. Účastníci klimatické konference OSN našli po dlouhých jednáních shodu, že budou přijímat taková opatření, která udrží růst globální teploty pod dvěma stupni Celsia. Dohoda má nabýt účinnosti v roce 2020. Toto je ale jakýsi rámec pro další kroky. Vliv zemědělství na klima Zemědělství ovlivňuje klima zejména produkcí metanu, oxidu uhličitého a oxidů dusíku. Podle dostupných zdrojů přispívá zemědělství k celkovým emisím skleníkových plynů zhruba 9 %, nejvíce v rozvojových zemích, kde nejsou rozvinuty ostatní průmyslové zdroje emisí a tedy relativní vyjádření je vysoké. Pařížská dohoda ovšem zemědělství výslovně neuvádí, obsahuje ale specifickou zmínku o potřebě ochrany potravinové bezpečnosti, potírání hladu a zranitelnosti produkce potravin v souvislosti se změnou klimatu. V evropském teritoriu při zemědělské činnosti vzniká ze skleníkových plynů především metan a oxid dusný. Nejvýznamnějšími zdroji emisí ze zemědělské výroby jsou živočišná výroba, hlavně v kategorii hospodářských zvířat, skladování a manipulace s hnojivy (včetně statkových). Podíl na celkových emisích Hlavním úkolem zemědělství byla, je a bude produkce potravin. V současné době je ale zemědělství vnímáno v širším slova smyslu. Čelit klimatickým změnám a zároveň udržet produkci potravin, která je spolu s péčí o krajinu a vytvářením pracovních míst na venkově hlavním úkolem zemědělství, znamená nutnost přizpůsobit zemědělství očekávaným dopadům změny klimatu a podle vědeckých doporučení zároveň snížit měrné emise skleníkových plynů ze zemědělství, zpracování a dopravy, připadající na množstevní jednotku zemědělské produkce. Podle údajů z Českého statistického úřadu z roku 2012 se zemědělství podílí na celkových emisích skleníkových plynů 6,1 %, oproti tomu energetika je zastoupena 81,5 %. Metan se na celkových emisích České republiky podílí přibližně 10 %, zde je hlavním emitorem právě zemědělství a živočišná výroba. Stropy pro metan mohou být fatální Jakkoli vnímáme nutnost zamezení neúměrného zvyšování globální teploty, je třeba se vážně zabývat i dopady zvolených politik do hospodářských sektorů. Není od věci zmínit, že dlouhodobé prosazování redukčních stropů pro metan v řádu desítek procent (ze strany Evropské komise) do roku 2030 může mít v Evropské unii fatální důsledky pro vývoj evropského agrárního sektoru. V tomto směru je právě nejvíce ohrožena živočišná výroba. Podle scénářů Generálního ředitelství Společného výzkumného střediska Evropské komise (DG JRC) může být prosazování výše uvedených ambiciózních cílů v segmentu metanu doprovázeno dramatickým poklesem stavů přežvýkavců v Evropské unii až o 28 % z celkových stavů evidovaných v roce 2015, což by mohlo v České republice eliminovat snahu ministerstva zemědělství zvýšit stavy zvířat, což deklaruje ve své strategii. Ve světle výše uvedeného zemědělci vnímají s určitou nedůvěrou signály z ministerstva životního prostředí, které tvrdí, že by pro ČR nemělo být problematické dosáhnout potřebného snížení emisí do roku 2030 i bez výrazného dopadu do zemědělství. Věřme, že hlavní těžiště snižováním emisí metanu v souvislosti s pařížským summitem bude směrováno zejména na sektory energetiky a odpadů, jak ministerstvo životního prostředí avizuje. S ohledem na sektor zemědělství bude důležité nastavení cíle ČR pro snižování emisí v sektorech nespadajících do systému emisního obchodování v návaznosti na přijatý rámec EU pro politiky v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Příslušný legislativní návrh by měla Evropská komise zveřejnit v polovině roku 2016. O autorovi| Ing. Jana Sixtová, Zemědělský svaz ČR

Potravinářský výzkum v praxi 8.2.2016

Zemědělec str. 14 Výzkum

Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., Ing. Milan Houška, CSc. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tento článek je pokračováním seriálu o uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Svými texty jej naplnili členové Odboru výživy obyvatel a jakosti potravin a Odboru potravinářské technologie a techniky. V rámci projektu NAZV č. QI111B053 s názvem Nové postupy pro využití zemědělských surovin a produkci hlavních druhů potravin zvyšujících jejich kvalitu, bezpečnost, konkurenceschopnost a výživový benefit spotřebitelů byl řešen vývoj nových výrobků s využitím naklíčených luštěnin. Ne nepodstatnou součástí řešení bylo také studium využití vedlejších produktů zpracování luštěnin. Luštěniny patří k potravinám, které se konzumují již po tisíciletí. Spotřeba luštěnin v Evropě je nižší než v ostatních částech světa, přičemž existují velké rozdíly mezi jednotlivými evropskými státy – nejvyšší spotřeba je v jižních státech Evropy. V České republice byla v roce 2012 průměrná spotřeba 2,6 kg/osobu/rok a od roku 1954, kdy byla poprvé zveřejněna, se stále pohybuje nepatrně nad 2 kg/osobu/rok. Nejvíce je konzumován hrách 0,9 kg/osobu/rok, čočka a fazole se konzumují po 0,6 kg/ osobu/rok. Výrazně méně se konzumuje cizrna, vigna (fazole mungo) a některé další luštěniny, které lze získat ve speciálních prodejnách. Sója se u nás konzumuje především ve formě různých výrobků. Kvalitní potravina Luštěniny jsou z pohledu výživového velmi kvalitní potravina. Jsou dobrým zdrojem bílkovin (20 až 25 %), arašídy až 32 % a sója až 40 %. Jejich výživová hodnota je vyšší než u obilovin, i když také patří mezi neplnohodnotné bílkoviny. Ve směsi s obilovinami se výrazně zvyšuje a může i dosáhnout kvality plnohodnotných bílkovin. Z hlediska výživového jsou proto hodnotnější pokrmy, kde jsou v receptuře kombinovány luštěniny s obilovinami, např. hrách a kroupy, nebo přidána luštěninová, zejména sójová mouka. Sacharidy (60 %) jsou tvořeny převážně škrobem. Sója a arašídy mají obsah sacharidů výrazně nižší a neobsahují škrob. Na rozdíl od obilovin obsahují luštěniny ve větším množství (až 10 %) nestravitelné galaktosidy (oligosacharidy), které způsobují flatulenci (nadýmání). Částečně lze galaktosidy odstranit klíčením, namáčením a tepelnými postupy. Obsah tuku je, s výjimkou sóji (20 %) a arašídů (až 58 %), nízký (1–3 %). Složení mastných kyselin je příznivé. Významný je vysoký obsah fosfolipidů (především u sóji). Pozitivní význam ve výživě mají i lipidy doprovázející rostlinné steroly. Luštěniny jsou také dobrým zdrojem vitamínů skupiny B, sója i vitamínu E, a vlákniny. Obsah minerálních látek je vysoký, ale jsou většinou špatně využitelné v důsledku vazby na kyselinu fytovou, oxalovou (šťavelovou) a jiné látky. Pozitivem je i nízký glykemický index luštěnin, který je způsoben především přítomností vlákniny, rezistentního škrobu a zastoupením frakcí škrobu. Konzumace potravin s nízkým glykemickým indexem je doporučována z více důvodů, zejména proto, že významně prodlužují pocit sytosti po konzumaci potraviny nebo pokrmu. Zvýšit spotřebu Spotřebu luštěnin je žádoucí zvýšit a doporučení ke zvýšení spotřeby luštěnin je součástí výživových doporučení WHO i Výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR, které vydala Společnost pro výživu. Hlavními důvody nízké spotřeby luštěnin jsou pro většinu obyvatel ne příliš lákavé senzorické vlastnosti pokrmů z luštěnin, trávicí problémy po jejich požití a časově náročná příprava pokrmů. Tyto důvody byly zjištěny i v anketě provedené v rámci diplomové práce na VŠCHT. V rámci projektu jsme proto hledali možnosti, jak spotřebu luštěnin zvýšit, a to hledáním postupu, jak snížit v luštěninách obsah látek způsobujících trávicí potíže a vypracováním receptur atraktivních pokrmů obsahujících luštěniny, které trávicí potíže nezpůsobují a jež se budou moci průmyslově vyrábět. Trávicí potíže po požití luštěnin jsou způsobeny hlavně nestravitelnými oligosacharidy – ?-galaktosidy a dále vlákninou a rezistentním škrobem. Obsah nestravitelných sacharidů lze velmi účinně, a to na méně než 20 % původní hodnoty, snížit klíčením. Při klíčení dochází ke zvýšení obsahu vitamínů (především C a B2) a vzniku látek ochranných, např. glyceolinů. Během klíčení se však velmi zvyšuje obsah mikroorganismů, z nichž některé mohou způsobit alimentární onemocnění. Pro prodloužení skladovatelnosti naklíčených luštěnin jsme zvolili metodu ošetření vysokým tlakem (paskalizaci). Metoda ošetření vysokým tlakem má výhodu v tom, že se při ní téměř nemění senzorické vlastnosti ošetřené potraviny a u luštěnin navíc dochází k dalšímu snížení obsahu ?-galaktosidů. Klíčením,

působením vysokého tlaku a skladováním takto ošetřených semen došlo v našich experimentech ke snížení obsahu galaktosidů u hrachu na 8 %, u cizrny na 5 % a u čočky na 8 % původního obsahu v suchých semenech. Pro obohacení naklíčenými luštěninami jsou vhodné následující pokrmy: Většina zeleninových salátů, zeleninové polévky, přílohy jako bramboráčky či různé placičky, bramborák, míchaná vejce, alternativy pokrmů z masa, např. karbanátky, slané i sladké pomazánky a jemné pečivo ze šlehaných hmot, perníky. Naklíčená sója ošetřená vysokým tlakem byla použita pro obohacení čerstvých salátů. Jako příklad uvádíme fazolovo-rajčatový salát s přídavkem naklíčené sóji a salát s kuskusem a houbami s přídavkem naklíčené sóji. Dále jsme použili naklíčené luštěniny pro přípravu karbanátků. Příprava karbanátků z naklíčené cizrny je chráněna užitným vzorem UV 26205 Karbanátek z naklíčené cizrny. Pro ilustraci uvádíme část textu užitného vzoru. Podstata technického řešení: – Uvedené nedostatky nejsou u nového výrobku, který je vyroben z naklíčených semen cizrny a má důsledkem naklíčení snížený obsah alfa-galaktosidů až na 20 %. – Tento výrobek je vytvořen z naklíčené cizrny 50–80 %, loupaných slunečnicových semen 25–35 %, přibližně 20 % pak tvoří pojící vejce s moukou a zbytek doplní ochucující přídavky zeleniny a bylinek. – Výslednou podobou výrobku je opečený karbanátek, který neobsahuje kromě vejce žádnou živočišnou bílkovinu a má přitom velmi příjemnou masitou chuť. Pachuť vznikající při klíčení, která některým konzumentům vadí, je ochucením dokonale potlačena. Podobně by se dalo citovat z užitného vzoru UV 26207 Výrobek z naklíčeného hrachu. V tomto případě je ze základu připraveného z mléka z naklíčeného hrachu za přidání sušeného bílku, česnekového prášku a soli vytvořen polotovar, který lze použít jako přílohu – hrachový knedlík, nebo plátky k dalšímu zpracování. Další možností využití luštěnin je použití okary, která odpadá při výrobě sójových nápojů a pro své složení je vhodná jako přídavek zejména do pokrmů pro redukční diety. Senzoricky hodnoceny velice pozitivně byly zejména pomazánky. Například pomazánka z okary s tuňákem a cibulí, pomazánka s celerem a vejci či pomazánka se skořicí a ananasem. Závěrem Zvýšit spotřebu luštěnin lze přídavkem luštěnin k různým pokrmům. Tím se zmenší trávicí potíže po konzumaci luštěninových pokrmů a zároveň se pokrm obohatí důležitými živinami. Obzvláště výhodný je přídavek naklíčených luštěnin, které mají snížený obsah nadýmavých látek a obsahují více pozitivně působících živin. Pokrmy s přídavkem luštěnin lze použít i pro redukční diety. Pro redukční diety se obzvlášť hodí přídavek okary – suroviny odpadající při výrobě sójových nápojů. *** Nutriční hodnocení zeleninových salátů bez přídavku a s přídavkem naklíčené sóji (údaje jsou v g/100 g) Fazolovo-rajčatový salát EH B T S Bez sóji 138 kJ 1,2 g 0,6 g 5,5 g S přídavkem sóji 238 kJ 3,8 g 2,0 g 5,9 g Salát s kuskusem a houbami EH B T S Bez sóji 276 kJ 2,5 g 1,1 g 11,2 g S přídavkem sóji 320 kJ 3,9 g 1,8 g 10,8 g Graf 1 – Fazolovo-rajčatový salát s přídavkem naklíčené sóji Graf 2 – Salát s kuskusem a houbami s přídavkem naklíčené sóji Foto popis| Fazolovo-rajčatový salát s přídavkem naklíčené sóji Foto popis| Salát s kuskusem a houbami s přídavkem naklíčené sóji Foto Jana Dostálová

Foto popis| Plátek z naklíčeného hrachu Foto popis| Hrachový knedlík Foto autor| Foto Jana Dostálová O autorovi| Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha Ing. Milan Houška, CSc. Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.

Uvádí na trh dvojici pevných hnojiv 8.2.2016

Zemědělec str. 32 Rostlinná výroba David Bouma Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dvojici nových hnojiv uvádí na tuzemský trh společnost YARA Agri Czech Republic, s. r. o. Informoval o tom v Senohrabech na vyhlášení soutěže Vyhrajte s hnojivy YaraVita obchodní ředitel společnosti Ing. Tomáš Mayer. Popsal také historii společnosti a upozornil pěstitele na to, že by měli důkladně studovat parametry nakupovaných hnojiv. První novinkou je močovina se síranem amonným prodávaná pod názvem YaraVera UreaS s obsahem 38 % N + 7 % S. Určena je k základnímu hnojení před setím nebo výsadbou a k přihnojování během vegetace. Druhým novým hnojivem je YaraMila NPK 18/8/16 + 3S + 0,02 B. Používá se k jarnímu hnojení ozimů - řepky a pšenice, které nebyly na podzim hnojeny fosforem a draslíkem, a jarních plodin na půdách s nižší zásobou fosforu a draslíku, hlavně u řepky, cukrovky, jarního ječmene, kukuřice, máku a zeleniny. Určena je i k základnímu hnojení ozimů na podzim. Nejen výrobce Ing. Mayer v úvodním příspěvku připomněl, že Yara působí nejen jako výrobce, ale také distributor i prodejce hnojiv, který inovuje a hledá optimální řešení, aby se s jejich menší spotřebou vyrobilo více komodit. Dosáhnout toho lze lepší plodinovou výživou, řízením aplikace dusíku s pomocí nástrojů na měření jeho potřeby a také například dělenou výživou dusíkem v nitrátové formě. Jak dodal, začátky společnosti Yara se datují k roku 1905, kdy ještě pod názvem Norsk Hydro začala vyrábět dusíkatá hnojiva. Později pak přišla na trh s granulovaným NPK. V současné době společnost zaměstnává 12 000 lidí, má zastoupení v padesáti zemích a prodává do sto padesáti. Podle Ing. Mayera se s pomocí jejich hnojiv produkují potraviny pro 240 milionů obyvatel. V roce 2014 vzrostly tržby společnosti Yara na 95,3 mld. NOK, tedy zhruba 276 mld. Kč. Portfolio společnosti nezahrnuje jen hnojiva, kromě jiného vyrábí také AdBlue pod obchodní značkou Air1, tedy močovinu pro motory, která slouží ke snižování emisí NOx v automobilové a lodní dopravě. Podílejí se také na projektu ozelenění Sahary, který má v budoucnu vést k produkci potravin, čisté vody a energie. Ing. Mayer připomněl, že vzhledem k předpokládanému růstu populace na devět miliard lidí k roku 2050 bude potřeba 60% zvýšení produkce potravin a doprovázet ho bude 50% zvýšení emisí. Hnojiva se liší Na tuzemském trhu je sice široká nabídka hnojiv, včetně dovozů ze zahraničí, ale není u nich vždy jasné, kdo je výrobcem, upozornil Ing. Mayer. Hnojiva dovážená například z Polska mohou podle něj pocházet i z jiných zemí a není vždy známo jejich přesné složení. Co se týče fosforečných hnojiv, záleží na tom, kde výrobce koupil surový fosfát. Pokud ho získal ze severní Afriky, pak bude hnojivo levnější, ale může obsahovat těžké kovy. Dodal, že surovina pro jejich fosforečná hnojiva pochází z poloostrova Kola a neobsahují tedy tyto nežádoucí příměsi. Ing. Mayer uvedl, že podle zákona se nesmí dávat do půdy hnojiva obsahující nebezpečné látky, zatímco distributor je prodat může, protože obchoduje s hnojivem, které je registrováno podle evropských norem. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, nicméně připouští uvést do oběhu hnojivo, u kterého obsah rizikových prvků nebo rizikových látek není vyšší než stanoví vyhláška. Konkrétně jde o vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, a její novelizace, která řeší právě těžké kovy.

Ing. Mayer upozornil na to, že by pěstitelé při nákupu fosforečných hnojiv neměli hledět jen na cenu, ale také na parametry hnojiva. Rozdíly ve vlastnostech mohou způsobit, že hnojiva budou v půdě fungovat odlišně. Jako příklad uvedl hnojivo Fosdar 40. To podle údajů výrobce obsahuje obohacený superfosfát, přičemž celkový obsah P2O5 je 40 %. Fosfosforečnan rozpustný v neutrálním citranu amonném pak tvoří 25 % a z této hodnoty je alespoň 93 % ve vodě rozpustných fosfátů. To tedy podle Ing. Mayera může znamenat, že zhruba 15 % P2O5 může být velmi obtížně přijatelných. Výrobce deklaruje, že hnojivo obsahuje 10 % oxidu vápenatého rozpustného ve vodě a obsah těžkých kovů nepřekračuje povolené normy stanovené pro tento typ výrobku. Obdobný produkt, TSP trojitý superfosfát granulovaný, obsahuje podle údajů výrobce (Yara) 45 % celkového fosforu (jako P2O5). Fosforečnan rozpustný v neutrálním citranu amonném tvoří minimálně 45 % (P2O5) a současně fosforečnan vodorozpustný minimálně 43,5 % (P2O5). Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na dotaz sdělil, že úřední analýzy vzorků výše vedených hnojiv nemá k dispozici. Hnojiva se neanalyzovala ani pro účely registrace, ani pro účely úředních kontrol. Ing. Tomáš Sláma ze společnosti Yara připomněl, že fosfor se dělí na vodorozpustný, rozpustný v citrátu amonném a rozpustný v silných kyselinách. Pro rostlinu jsou snadno přijatelné především první dva, třetí forma je přijatelná obtížně. Hnojení podle potřeby Yara soustavně pracuje na inovacích, připomněl Ing. Mayer s tím, že v roce 1996 dovezli do České republiky první N-tester a jeho nástupcem je N-senzor. V minulých letech spustili trojici aplikací pro chytré telefony. TankmixIT poskytuje výsledky testů mísitelnosti speciálních hnojiv YaraVita s jinými postřikovými látkami. CheckIT je databáze, která usnadňuje stanovení nedostatku živin u jednotlivých plodin. ImageIT byl vyvinut pro zjištění odběru dusíku plodinami a následnému doporučení dusíkatého hnojení, v současné době funguje pro řepku a pšenici. Při hnojení podle skutečné potřeby reagujete na výživný stav porostu a je větší šance, že bude dusík spotřebován a nedostane se do vod, uvedl Ing. Mayer. Dodal, že se v rámci Evropské unie uvažuje o nutnosti zapravovat DAM nebo močovinu. Vyhráli studijní pobyt Hlavní cenou soutěže Vyhrajte s hnojivy YaraVita byl studijní pobyt v továrně společnosti Yara v Pocklintonu ve Velké Británii. V kategorii Zákazník s největším objemem nákupu listových hnojiv YaraVita v korunách bez DPH ji získalo ZD Luštěnice a Agrospol Mladá Vožice a. s. V kategorii Zákazník s největším objemem nákupu listových hnojiv YaraVita v korunách bez DPH k poměru k obhospodařované orné půdě cenu vyhráli Milan Brzák z Městce Králové a Jaroslav Ložek z Úmonína. Jak uvedl Ing. František Dobeš, agronom a ředitel podniku Agrospol Mladá Vožice, a. s., který si přišel převzít cenu, od společnosti Yara používají především speciální hnojiva – živinové komplexy i jednosložková hnojiva. Vyhovují mu obsažené poměry živin a také to, že se hnojiva nesrážejí. Ing. Sláma připomněl, že deficience se zpravidla u plodin neobjevují jen u jednotlivých živin. Sledování společnosti Yara ukázalo, že 79 % odebraných vzorků plodin vykazovalo alespoň jeden deficit živiny a 48 % procent bylo deficitních u dvou a více živin. Podnik obhospodařuje 3500 ha, z toho 3300 ha orné půdy. V podniku pěstují 1300 ha ozimé potravinářské pšenice (s výnosem 7–10 t), 400 ha sladovnických ječmenů (výnos 7–8 t), 800 ha řepky, žito, kukuřici. Chovají také 330 krav. Foto popis| Ing. Tomáš Mayer hovořil kromě jiného o historii společnosti Yara Foto popis| Čtveřice oceněných vyrazí na studijní pobyt do továrny společnosti Yara v Pocklintonu ve Velké Británii Foto popis| Nové hnojivo YaraVera UreaS Foto autor| Foto David Bouma

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 8.2.2016

Zemědělec str. 56 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Agroodbyt Ceny odbytových organizací v 5. týdnu 2016 Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA, sklizeň 2015 Pšenice potravinářská 3 500–3 700 Pšenice krmná 3 400–3 600 Ječmen sladovnický 3 700–3 900 Ječmen krmný 3 200–3 400 Řepka ozimá 10 100–10 200 Kukuřice 3 600–3 800 Mák 40 000 Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 27. 1. 28. 1. 29. 1. 1. 2. 2. 2. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 35,17 35,56 35,12 34,88 35,29 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 27,37 27,67 27,33 27,14 27,46 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 87,36 87,02 87,52 88,46 87,54 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 48,00 47,81 48,09 48,60 48,10 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková, TISČRSZIF Plodinová burza Brno Ceny vybraných komodit – obchody promptní za období od 19. 1. do 2. 2. 2016 (www. pbb. cz) Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA změna (%) parita DDP změna (%) Pšenice potravinářská 3 829 –2,51 3 907 –2,39 Pšenice krmná 3 511 –4,64 3 557 –4,14 Ječmen sladovnický 4 098 0,03 4 169 0,21 Ječmen krmný 3 327 –2,16 3 379 –1,84 Žito 3 509 –2,37 3 582 –1,15 Kukuřice 3 986 –4,13 4 014 –4,98 Hrách krmný 4 402 –2,33 4 417 –3,77 Řepka olejka 9 594 –1,41 9 661 –1,83 Jde o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejde o kotované ceny. Obchody promptní – s dodávkou do 30 dnů. Parita FCA – místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující. Parita DDP – místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo určení – dopravu hradí prodávající. Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 3. týden 2016) Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 132,02 328,7 254,7 262,4 Dánsko 121,80 380,5 314,9 369,7 Německo 134,98 396,3 301,3 370,1 Irsko 135,18 365,8 326,4 399,0 Španělsko 116,76 375,7 252,6 371,8

Francie 119,00 374,0 376,0 394,0 Itálie 144,00 385,5 264,1 397,9 Litva 133,11 274,1 237,8 251,3 Maďarsko 135,84 – 209,1 – Nizozemsko 116,09 314,8 298,0 273,1 Rakousko 128,70 399,0 281,2 359,8 Polsko 122,96 309,3 248,6 287,3 Slovensko 136,50 340,1 222,5 244,7 Velká Británie 150,12 416,0 319,2 437,8 Průměr EU-28 128,45 378,8 340,4 385,7 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí ve 4. týdnu 2016 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice Pšenice Ječmen Řepka potravinářská krmná krmný Průměrná 3 968 3 518 3 193 9 996 Maximální 4 454 4 000 3 300 10 000 Minimální 3 729 3 200 3 100 9 994 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČRSZIF Světové trhy Vývoj termínových cen vepřového masa na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 27. 12. 3. 1. 10. 1. 17. 1. 24. 1. 31. 1. Únor 2016 31,83 32,29 32,82 33,85 34,73 35,92 Duben 2016 35,52 36,09 35,77 36,81 38,03 38,59 Květen 2016 40,12 40,31 40,08 40,61 41,55 41,95 Poznámka: Vepřové maso – Lean Hogs Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen hovězího skotu na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 27. 12. 3. 1. 10. 1. 17. 1. 24. 1. 31. 1. Leden 2016 89,24 91,34 87,42 84,21 87,87 88,01 Březen 2016 87,41 89,56 86,27 82,02 87,03 85,84 Duben 2016 87,70 89,49 86,30 82,33 86,99 85,52 Poznámka: Cena skotu pro výkrm (voli 650– 849 lb) – Feeder Cattle Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Zahraniční ceny Vývoj cen zemědělských výrobců vajec ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 20. 12. 27. 12. 3. 1. 10. 1. 17. 1. 24. 1. Česká republika 3 079 3 186 3 108 – – – Evropská unie 3 499 3 511 3 478 3 491 3 422 3 371 Německo 3 377 3 264 3 161 3 107 3 091 3 189 Polsko 3 252 3 638 3 786 3 439 3 444 3 315

Slovensko 3 263 3 267 3 083 3 072 2 958 2 917 Maďarsko 3 558 3 579 3 424 3 207 3 390 3 276 Poznámka: Ceny zemědělských výrobků na reprezentativních trzích u vajec M & L. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných býků ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 20. 12. 27. 12. 3. 1. 10. 1. 17. 1. 24. 1. Česká republika 8 810 8 825 8 832 8 750 8 876 8 887 Evropská unie 10 340 10 398 10 375 10 342 10 303 10 242 Německo 10 929 10 995 10 991 10 928 10 819 10 715 Polsko 8 592 8 927 8 964 8 742 8 487 8 363 Rakousko 10 870 10 911 10 837 10 896 10 916 10 788 Španělsko 9 970 9 976 9 959 9 974 10 000 10 158 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u mladých býků tř. R. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců krmného ječmene (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) týdny v letech 2011 až 2016 Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců semene ozimé řepky (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) týdny v letech 2011 až 2016 Foto popis|

Zemědělec (newsletter) Na Salimě se bude prezentovat kolem osmi stovek firem 9.2.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Na mezinárodních potravinářských veletrzích Salima se letos bude prezentovat 36 zemí, proti minulému ročníku o dvě více. Nové jsou Kambodža a Bulharsko. Celkově by mělo vystavovat 794 firem, přibližně stejně jako před dvěma lety. Jubilejní 30. ročník akce se uskuteční od středy 17. února do soboty 20. února na brněnském výstavišti. Informovali o tom na tiskové konferenci v Praze představitelé společnosti Brněnské veletrhy a výstavy. Podle organizátorů je letos mimořádně velké zastoupení zahraničních firem, které budou tvořit více než 41 procent vystavovatelů. Nejvíce by mělo být společností z Itálie, Polska, Slovenska a Maďarska. Ministr zemědělství Marian Jurečka doplnil, že ministerstvo bude na akci prezentovat novinky ohledně vinařského zákona či v označování potravin. Potravinářská komora chce představit cechovní normy kvality potravin. Novinkou bude festival minipivovarů. Podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece půjde o první degustační pivní festival na Moravě. Představit by se mělo přes 35 minipivovarů s více než stovkou druhů piv. I letos Salimu tradičně doplní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství MBK a veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování Inteco, či přehlídka obalů a tiskových technologií Embaxprint.* URL| http://zemedelec.cz/na-salime-se-bude-prezentovat-kolem-osmi-stovek-firem/

zena-in.cz Kolonial.cz představil své logistické centrum. Jeho sklad potravin má plochu 5300 m2, obsluhuje z něj Prahu, střední Čechy i Plzeň. 3.2.2016

zena-in.cz str. 0 Společnost Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět E-shop s potravinami Kolonial.cz sice funguje na českém trhu teprve osm měsíců, jeho závozová oblast však již nyní pokrývá zhruba 1,7 milionu obyvatel a kromě Prahy a velké části středních Čech zahrnuje také Plzeňsko a Rokycansko. Velký podíl na úspěchu má moderní logistické centrum Ecommerce Holdingu v Rudné u Prahy, kde má Kolonial svůj sklad. Právě odtud denně vyjíždí příručí s nákupy ke svým zákazníkům. E-shop s potravinami Kolonial.cz sice funguje na českém trhu teprve osm měsíců, jeho závozová oblast však již nyní pokrývá zhruba 1,7 milionu obyvatel a kromě Prahy a velké části středních Čech zahrnuje také Plzeňsko a Rokycansko. Velký podíl na úspěchu má moderní logistické centrum Ecommerce Holdingu v Rudné u Prahy, kde má Kolonial svůj sklad. Právě odtud denně vyjíždí příručí s nákupy ke svým zákazníkům. Sklad Kolonialu vyniká užitnou plochou 5300 metrů čtverečních a je tak největším skladem mezi českými potravinovými e-shopy. Je v něm běžně uskladněno zboží pro 6000 - 6300 e-shopem nabízených položek, jeho kapacita je však výrazně vyšší a připravena na plánované rozšíření závozových oblastí. Zboží pro dalších dva tisíce položek pak přiváží dodavatelé formou „just in time“ dodávek. „Sklad Kolonial.cz se nijak neliší od nejmodernějších skladů velkých prodejců potravin,“ uvádí Petr Vyhnálek, šéf Kolonial.cz. „Řízen je platformou SAP, má takzvané chaotické uspořádání, které šetří čas a minimalizuje náklady. Čím je sklad plnější a objednávek více, tím je paradoxně rychlejší a méně nákladné vyskladnění jednotlivých nákupů. Zatěžkávací zkoušku, kterou nachystaly letošní Vánoce, zvládl skvěle, sklad byl vytížen z 95 % a další navyšování kapacity nebude problém.“ Čerstvé zboží je opravdu čerstvé Systém bez problému ohlídá počet a umístnění jednotlivých artiklů, v dostatečném předstihu samozřejmě upozorní také na blížící se expiraci anebo datum doporučené spotřeby. Potraviny které již nesplňují nastavený expirační limit v předstihu vyřadí. Nákup zákazníka dokáže zkompletovat ze všech tří teplotních zón (suchého skladu, chlazeného skladu a mrazák) tak, aby nebyl porušen teplotní řetězec. Zároveň umožňuje řídit objednávky a příjem čerstvých potravin u subdodavatelů, kteří je sami zaváží několikrát denně ve chvíli, kdy se na svou cestu s nákupy chystají jednotliví příručí. Právě tento systém „just-in-time“ dodávek je jednou z hlavních předností Kolonialu. Díky tomu nemusí čerstvé potraviny, zejména pečivo, ovoce, zelenina a některé druhy masa držet skladem. Po převzetí od dodavatele tedy ihned putují k zákazníkovi. Takto dodávaných potravin není málo - tvoří asi jednu třetinu všech objednávaných položek. „Tento systém zajišťuje vyšší čerstvost zboží, než je běžné nejen u e-shopů s potravinami, ale také u supermarketů a hypermarketů,“ vysvětluje Petr Vyhnálek. „K zákazníkovi se čerstvé potraviny dostanou v řádech hodin od chvíle, kdy je dodavatel přiveze.“ Nákup je bezpečně uskladněn i cestou k zákazníkovi Potraviny jsou bezpečně uchované i při cestě dodávkou, se kterou příručí rozváží nákupy jednotlivým zákazníkům. Vozy mají tři oddělené teplotní zóny a nákup se definitivně zkompletuje

teprve ve chvíli, kdy ho příručí odnáší na práh kuchyně zákazníka. Přestože kapacita jedné dodávky činí asi 75 bedýnek (cca 1,5 bedýnky na nákup) v suché části a 45 bedýnek v chlazené a mražené části, chystá Koloniál již druhé navýšení počtu automobilů. Mimochodem - dodávky jsou Kolonialu navržené na míru a díky pohonu na CNG splňují nejpřísnější ekologické normy. Již dnes příručí denně obslouží stovky zákazníků, každý z nich průměrně najezdí několik stovek kilometrů denně. Díky pokročilému plánování cest, které počítá například s dopravními komplikacemi, však tráví na cestě pouze nezbytné minimum času i kilometrů. Není tedy výjimkou ani to, že závozová trasa jedné dodávky denně nepřekročí 60 kilometrů. „Chceme, aby zákazník čerpal veškeré výhody plynoucí z doručení nákupu do druhého dne,“ zakončuje Petr Vyhnálek. „Dokážeme se zbožím nakládat co nejefektivněji a s rozvahou a našim zákazníkům ho doručit vždy v nejvyšší možné kvalitě. Logistické centrum, které využíváme, nám umožňuje tento cíl plnit takřka stoprocentně.“ O Kolonial.cz Kolonial.cz je služba pro online nákup potravin, drogerie a zboží pro domácnost. Její závozová oblast pokrývá Prahu, velkou část středních Čech a Plzeňsko, celkově asi 1,7 milionu obyvatel. Díky systému „just-in-time“ Nákupy doručí až za práh kuchyně nehledě na to, v kolikátém patře zákazník bydlí a jak velký a těžký nákup si objednal. Platit lze kartou a zákazník může využít také možnost odvozu a výkupu vratných obalů. Kolonial.cz řídí Petr Vyhnálek, který 14 let vedl síť Globus, mimo jiné otevřel 14 nových provozoven a podílel se na expanzi Globusu na ruský trh.

URL| http://zena-in.cz/clanek/kolonial-cz-p...edni-cechy-i-plzen/kategorie/spolecnost

Lasagne - snadné a chutné jídlo 9.2.2016

zena-in.cz str. 0 Těstoviny a rýže elly Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Italská klasika, která zdomácněla i v českých domácnostech. Plátky těstovin můžete mít po ruce ve spíži a vytáhnout je kdykoliv vás přepadne chuť na poctivé jídlo z temperamentní Itálie. Není to nic složitého, ani časově náročného. Jako většina italských jídel, i v případě lasagní platí, že méně je někdy více. Italská klasika, která zdomácněla i v českých domácnostech. Plátky těstovin můžete mít po ruce ve spíži a vytáhnout je kdykoliv vás přepadne chuť na poctivé jídlo z temperamentní Itálie. Není to nic složitého, ani časově náročného. Jako většina italských jídel, i v případě lasagní platí, že méně je někdy více. Různých způsobů jak připravit lasagne je více než dost. Liší se masem, které použijete, jeho přípravou, omáčkou a také zpracováním plátků těstovin. Někdo je totiž před přípravou zaleje vřelou vodou, nechá v ní pár minut a potom zchladí vodou studenou. Já mám vyzkoušenou přípravu lasagní ze suchých plátků, které předem nenamáčím. Na ragú používám směs vepřového a hovězího masa, zkusila jsem ale také mleté krůtí maso a lasagne byly výborné. Když mám čas a chuť, připravím i domácí těstoviny. Jinak mám vyzkoušenou značku Barilla a Lidl lasagne Combino a Italiamo. Všechny tři druhy jsou perfektní. Z italských dnů v Lidlu mám do zásoby nakoupenou také neochucenou rajčatovou omáčku, kterou používám nejraději. Mnohem raději než různé protlaky. Suroviny 1 balení lasagní (cca 400 g)

MASOVÉ RAGÚ 500 g mletého masa (ideální je směs vepřového a hovězího) 500 g rajčatového protlaku (používám najemno drcenou rajčatovou omáčku) 1 cibule 3 stroužky česneku olivový olej sůl a pepř oregano BEŠAMEL 600 ml polotučného mléka 50 g másla 50 g hladké mouky muškátový oříšek sůl a pepř 100 g strouhaného sýra (parmezán, gouda, ementál) Postup Hranatou zapékací mísu si vymažte lehce máslem. Ideální rozměr je takový, aby se vám do ní vešly krásně plátky lasagní a vy jste je zbytečně nemuseli lámat na menší kousky. Já jsem použila rozměr 35 * 25 cm. Připravte si jednotlivé části lasagní - masové ragú, bešamel a nastrouhaný sýr. Masové ragú Cibuli nakrájejte najemno a osmahněte na trošce olivového oleje. Až začne zlátnout, přidejte mleté maso. Promíchejte, osolte a ochuťte pepřem. Přidejte prolisovaný česnek. Maso zalijte rajčatovou omáčkou. Opět promíchejte a nechejte spolu dusit asi pět minut. Ochutnejte a dolaďte podle vlastní chuti. Můžete přidat oregano, ale také tymián, ještě trochu pepře, dosolit. Kdo nemá rád nakyslou chuť rajčatové omáčky, může omáčku i lehce dosladit. V některých receptech se do ragú přidává i najemno nastrouhaná mrkev. Masové ragú duste pod pokličkou, asi 15 minut. Záleží i na masu, které máte. Mělo by být měkké. Bešamel V hrnci si rozpusťte máslo. Vsypejte hladkou mouku a umíchejte hladkou jíšku. Zalijte mlékem a rozmíchejte. Ideální je použít metličku, kterou spolehlivě rozšleháte i případné hrudky. Ochuťte solí, pepřem a muškátovým oříškem. Vařte přibližně 20 minut a často míchejte. Sýr Nastrouhejte si sýr, kterým v závěru posypete povrch lasagní. Používám nejčastěji goudu. Parmezán mi pro tyto účely moc nechutná, i když vím, že tam prostě patří :-) Přišel čas všechny části zkombinovat dohromady. Na dno pekáčku dávám velice tenkou vrstvu bešamelu. Na něj naskládám plátky těstovin. Na těstoviny masové ragú. Opět těstoviny. Vrstvu bešamelu, opět těstoviny, ragú, těstoviny... Skončit by se mělo vrstvou bešamelu. Na něj se nasype ještě sýr, ten ale sypu až pět minut před koncem pečení. Pečte asi 45 minut, na 180 °C. Po vytažení z trouby nechejte asi deset minut odpočinout. Lasagne se

budou mnohem lépe krájet. Podávejte samotné nebo s lehkým zeleninovým salátem. Dobrou chuť přeje Elly. Čtěte také Pasta fresca - jednoduché domácí těstoviny Lasagne s krůtím masem Americké těstoviny se sýrem

URL| http://zena-in.cz/clanek/lasagne-snadn...chutne-jidlo/kategorie/testoviny-a-ryze

zena.centrum.cz Automaty ve školách: Není lepší svačina z domova? 3.2.2016

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví uzi Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

SAtát chce dětem zajisti zdravější jídlo ve škole. Neměli by se starat ale spíš rodiče? Cola a sladká tyčinka ke svačině ze školního automatu, zlý sen odborníků na správné stravování, už bude minulostí. Je to jedině dobře. Ale co si vlastně děti budou moci koupit? Zákon o zákazu prodeje nezdravých potravin a nápojů ve školách platí od loňského září, ale teprve teď v únoru má být schválena vyhláška, která by vyjmenovala povolený sortiment. Pak bude následovat několikaměsíční přechodné období, aby se školy i dodavatelé mohli podmínkám přizpůsobit. Poptávka určuje nabídku. Nebo ne? Podle návrhu by měla být zakázána umělá sladidla a kofeinové, iontové a energetické nápoje. Obložené bagety se budou muset obejít bez majonézy, dresinků, hořčice i kečupu. Zádrhel ale představují mléčné výrobky. Chystanou vyhlášku totiž napadají jejich výrobci. Nelíbí se jim, jak vymezuje maximální možné množství tuků a cukrů, které v nich smějí být obsaženy. Tvrdí, že vyrobit dobré potraviny podle této vyhlášky je někdy téměř nemožné. Doporučujeme: Proč je v roce 2015 těžší zhubnout než před 30 lety Přitom návrh neomezuje jogurty a mléko, ale přeslazené potraviny, které se snaží jejich výrobci vydávat za zdravé, ale přitom evidentně nejsou. Často jsou označeny za ovocné, i když je tam ovoce pouze stopové množství, ale zato obsahují barviva, éčka, cukry na dohnání chuti apod. Cukry do škol! Výrobci totiž dobře vědí, kolik jejich produktů by už dál neobstálo. I když je navrhovaná hranice dost velkorysá - 7 g přidaných cukrů na 100 g/100 ml výrobku - v praxi to znamená, že neprojde třeba tvarohový Pribináček nebo smetanové krémy typu Bobík a Lipánek. Paradoxně ne kvůli obsahu tuků (ty nejsou u těchto výrobků limitovány), ale právě pro vyšší obsah přidaných cukrů. Takové výrobky jsou ovšem zařazené i do programu Mléko do škol - právě i včetně těch nadměrně tučných. Jeden nápoj obsahuje třeba až sedm kostek cukru! Při nedávném testu z 20 ochucených a jogurtových mlék vyhovělo požadavkům správné výživy pouhých pět výrobků. Výsledky testu najdete ZDE. Buď - a nebo

Zástupcům potravinářské komory se návrh nelíbí. Tvrdí, že pokud dojde k omezení, bude mít snaha o zdravější jídelníček dětí ve školách opačné důsledky. "Zároveň se domníváme, že u mléčných výrobků v důsledku navrhovaných opatření by mohlo dojít k opačnému efektu, než jaký požaduje předkladatel, tedy ke zhoršení stavu výživy u dětí, protože většina výrobků navrhované limity nesplní," uvádí mluvčí komory Dana Večeřová. Jinými slovy, že děti mléčné výrobky oželí. "Myslíme si, že prospěšnost mléka a mléčných výrobků nemůže být prezentována za cenu takto vysokého obsahu přidaných cukrů," argumentuje však občanská iniciativa Skutečně zdravá škola. Kde je pravda? Na tuto otázku odpovídá fakt, že děti si mohou nesprávné potraviny snadno obstarat jinde. Zvlášť ty starší - vyhláška se totiž bude vztahovat i na střední a vyšší odborné školy. Je tedy lepší, aby automaty nabízely jen omezený sortiment skutečně zdravých věcí, které malí zákazníci ani nebudou kupovat, nebo je něco lepší než nic? Přečtěte si: Test: Mléko do škol se pro děti nehodí. Ani pro dospělé Obdobné problémy existují i ve školních jídelnách. Děti na zdravé jídlo moc neslyší, buď na oběd vůbec nejdou, nebo ho půlka putuje do koše. Vaří se tedy spíš hezky postaru. I to by se mělo v dohledné době změnit. Slouží k tomu vznik Rádce školní jídelny. Odpovědnost leží na rodičích Z něho školy vyčtou, že je lepší vepřové maso na jídelníček dávat jen čtyřikrát do měsíce. Místo toho mají více vařit z hovězího, které dětem pomůže od nedostatku železa. Omezení vepřového je kvůli jeho tučnosti. Drůbeží maso s kůží ale může být tučnější než libové vepřové, uvádí se v něm například. Odborníci ze Státního zdravotního ústavu, který je autorem příručky, navíc vyhlásili nulovou toleranci uzeninám. Jsou prostě příliš slané. "Příjem soli je u českých dětí o 400 až 600 procent vyšší, než by měl být dle doporučení Světové zdravotnické organizace," stojí v rádci. Jenže české děti dostávají v mateřských školách 60 procent denní stravy, v základních už jen 30 procent. Důležité tedy je, aby se pestře a zdravě naučily děti jíst hlavně doma. A to už je odpovědnost, kterou z rodičů nikdo nesejme. Už vůbec to nemůže být školní automat. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co se děje s tělem, když přestanete jíst maso? 6 věcí o mozku, které vědci zjistili v roce 2015 Hrůzami opředená prohlídka: Co se děje při koloskopii?

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/hubnuti/clanek.phtml?id=810915

Barfování: Je syrová strava pro psy zdravá? 5.2.2016

zena.centrum.cz str. 0 Bydlení - Žena Ilona Víchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Je syrová strava pro psy vhodná? Ano, musíte ale vědět, jak správně BARFovat! Zdravé stravování je téma nejen pro lidi, ale také pro naše domácí mazlíčky. Zatímco lidé nejčastěji vynechávají mouku a cukr, krmení psů se točí kolem syrové stravy, neboli BARFování. O co jde?

Slovem BARF se zkracuje anglické "Bone and Raw Food", tedy "kosti a syrová potrava". Skutečně má návrat ke krmení psa čerstvou a pro ně typickou stravou pouze pozitivní účinky?Nedávejte zbytky od stolu Nejprve si pojďme ujasnit jednu věc. Nepleťte si syrové jídlo se zbytky od večeře, které jsou přesolené, kořeněné a mohou obsahovat pro psy nevhodné suroviny.Doporučujeme: Je váš pes smutný? Možná za to může vaše chování Zda si zvolíte granule, nebo BARFování, je jen na vás. Veterináři vás obvykle nasměrují na granule, protože obsahují dostatek živin a potrava je tak pro vašeho mazlíčka zcela vyvážená. Syrovou potravu upřednostňují ti majitelé psů, kteří chtějí mít obsah misky pod kontrolou a bez komerčně vyráběných krmiv. Jedno je jisté. Ať si zvolíte jakoukoliv variantu, vždy dopřejte psům kvalitní a vyváženou potravu.Pes je masožravec, ale... Pokud si vyberete BARFování, pak se připravte na to, že krmení bude časově náročnější. Musíte jídlo vážit a přemýšlet nad jeho skladbou. Množství se odvíjí od věku, hmotnosti, zdravotního stavu a zátěže psa. Denní dávka činní 2-3 procenta ideální tělesné hmotnosti psa. Příklad: Pes o váze 10 kg, bude dostávat denní dávku 200-300 g. Maso a kosti by měly tvořit 70 procent celkového objemu. U zeleniny, ovoce a obilovin hovoříme o 30 procentech z celkového objemu, kdy vždy převažuje zelenina. Skládáme syrový jídelníček Na BARFové krmení může přijít jakkoliv starý pes, jen štěňata po přinesení domů nechte na stravě, na kterou jsou zvyklá z chovu ještě pár týdnů kvůli adaptaci. Na začátku volte čistou svalovinu drůbeží maso. Kosti přidávejte opatrně, ideálně vybírejte měkké a masité kosti. Počítejte s tím, že u starších jedinců mohou nastat zažívací potíže. Každopádně se vždy poraďte s veterinářem, zda je strava vhodná vzhledem ke kondici vašeho psa. Někteří mazlíčci syrové maso ihned nechtějí, proto jej chvíli povařte a postupně dobu tepelné úpravy zkracujte. Syrové maso: Vždy by mělo být 48 hodin v mrazáku, abyste odstranili možné parazity. Vnitřnosti: Dávkujte maximálně dvakrát do týdne. Vybírejte srdce, žaludky, játra. Dodáte jim dostatek fosforu a vápníku. Kosti: Obalené masem. Vhodné jsou kuřecí skelety, hovězí morkové kosti, žebra, králičí stehna a drůbeží krky. Nevařte je. Po tepelné úpravě se kost láme a může poranit trávicí ústrojí zvířete.Náš tip: Olizování od psa. Škodí nebo léčí? Zelenina: Nejvhodnější je listová čerstvá zelenina (polníček, špenát, hlávkový salát). Nedávejte cibuli, syrové brambory. Fantastickým zdrojem vitaminů je mrkev, cuketa, květák, brokolice, okurka, kedlubna. Zeleninu nevařte. Maximálně ji ochuťte lžičkou oleje či másla. Ovoce: Skvělá jsou jablka, pročišťují organismus. Dále jsou vhodné banány, broskve, meruňky. Nedávejte nikdy kiwi. Obiloviny: Pouze pro hubené psy a ty, kteří nepřibývají na váze. Přidávejte vařené obiloviny jako kuskus, rýži, pohanku, ovesné vločky. Výhody a nevýhody Každá změna by měla být projednána s veterinářem. BARFování není výjimkou. Co dodržovat:Raději vařte podle přesných receptů pro BARFování, kde je jídelníček vyvážený.Omezte rizika bakteriální kontaminace.BARF není doporučen, pokud v domácnosti se zvířetem žijí děti, těhotné ženy, senioři či chronicky nemocní lidé. Při dlouhodobějších zažívacích potížích kontaktujte veterináře. Zvíře může stravu hůře snášet.Pokud volíte špatnou skladbu jídelníčku, hrozí psovi nutriční nerovnováha.Možné riziko nákazy parazity. Proto se zcela nedoporučuje vepřové maso.

Výhody BARFování:Lepší stav zubů kvůli vyšší intenzitě kousání masa a kostí.Lesklejší srst kvůli dostatečnému množství mastných kyselin. Krmení si oblíbí i ti nejmlsnější jedinci.Víte, co váš pes dostává do misky. Máte zkušenosti s BARFováním? Napište nám v diskuzi pod článkem.MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Smažák, jídlo pro gurmány? Jen když víte, jak na to Manuál pro rozvedené. Co dětem nikdy nedělat S Evou o anorexii. Nejedla jsem, abych si ublížila

URL| http://zena.centrum.cz/bydleni/clanek.phtml?id=811181

zpravy.iDNES.cz Koalice se na snížení DPH u piva neshodla. Babiš připustil zlevnění potravin 8.2.2016

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Domácí iDNES.cz, Josef Kopecký Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Lidé, kteří se těšili na zlevnění točeného piva nebo základních potravin snížením daně z přidané hodnoty, si na to zatím budou muset počkat. Vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL se na tom v pondělí domluvit nedokázaly. Budou pouze v rámci svých poslaneckých klubů diskutovat o jednotlivých variantách. „K tomu jednání se vrátíme do konce února,“ řekl po jednání koalice šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák. To potvrdili i zástupci ANO a lidovci Bude se dál diskutovat o pivu a nealko nápojích, ale i o čerstvých potravinách - mléku, máslu, masu, chlebu. Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš je ochoten sociální demokracii kývnout na snížení daně z přidané hodnoty u potravin - ale až od roku 2018, zatímco DPH na točené pivo by se podle něj měla snížit už od roku příštího. Jenže daňové změny naráží na nesouhlas lidovců. Po jednání to potvrdil místopředseda KDU-ČSL a Sněmovny Jan Bartošek. Lidovci koaličním partnerům řekli, že by se nemělo hýbat ani se zdaněním piva, ani potravin. Už ráno to avizoval ministr zemědělství Marian Jurečka. „Budu navrhovat, abychom zchladili hlavy, aby skončil populismus a abychom si počkali minimálně na výsledky plnění rozpočtu po prvním kvartálu,“ řekl. A potvrdil to i šéf strany, vicepremiér Pavel Bělobrádek. Nápad sociálních demokratů snížit DPH u potravin by znamenal výpadek přijmu na DPH asi 4 miliardy korun. „Dlouhodobě v této zemi zápasíme s tím, aby v restauracích nealkoholické nápoje stály méně než alkoholické, a já opravdu to, aby pivo přešlo do nižší sazby, považuji za velmi zvláštní,“ prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová ze sociální demokracie. Jenže Sobotka tak striktní není. Když projde nižší DPH na potraviny, na čemž záleží sociální demokracii, kývne i na zlevnění piva. Babiš svůj návrh snížit DPH na pivo točené v restauracích a přesunout ho do zvýhodněné nižší sazby k lékům, knihám a nenahraditelné dětské výživě hájí tím, že to pomůže provozovatelům kompenzovat zavedení elektronické evidence tržeb. K původnímu návrhu zlevnit točené pivo později ministr financí navrhl přidat i nealkoholické nápoje. Babiš: Nepodporuji alkoholismus. Navrhuji to kvůli hospodám „Nižší DPH na točené pivo v restauracích není populistický předvolební slib. Ani tím nepodporuji

alkoholismus, jak mě někteří napadají, protože zřejmě neumí počítat, nebo jen chtějí kritizovat za každou cenu. Snížení sazby DPH navrhuji právě kvůli hospodám, které nebudou mít po zavedení elektronické evidence tržeb slevu na jídlo. Je bláhové si myslet, že snížením DPH na točené pivo výrazně stoupne konzumace alkoholu a zvýší se počet závislých na něm,“ napsal Babiš do svého blogu na iDNES.cz. ( najdete ho zde ) Bez ohledu na protesty opozice se vládní strany dohodly na tom, že ukončí obstrukce TOP 09 a ODS a nařídí hlasovat ve středu v konkrétní hodinu. A lídři vládních stran se na tom v pondělí znovu ujistili. Kromě evidence tržeb vládní návrh počítá s tím, že se sníží DPH na jídlo při konzumování v restauracích z 21 na 15 procent, což je nyní sazba platná na jídlo, které si člověk z restaurace bere s sebou - například z fastfoodů. S návrhem, že zlevní i pivo a nealko nápoje, Babiš přišel, aby otupil část protestů proti elektronické evidenci tržeb. „Vyjde to na 225 milionů korun,“ řekl v pondělí. Tedy pokud o tom koaliční partnery nakonec přece jen přesvědčí a vládní strany to také společně prosadí. Babiš to znovu zkusí do konce února.

URL| http://zpravy.idnes.cz/jednani-vladni-...domaci.aspx?c=A160208_125906_domaci_kop

zpravy.rozhlas.cz Chystaná dohoda o volném obchodu mezi EU a USA má v Česku velkou řadu kritiků 3.2.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Věra Masopustová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Plán na obchodní a investiční partnerství mezi Evropou a Spojenými státy stále vyvolává emoce v řadě unijních zemí. Problémy s dohodou má i Česko. Transatlantická obchodní a investiční úmluva TTIP - nastartuje podle Evropské komise ekonomiku a přinese nová pracovní místa. Podle kritiků naopak poslouží pouze velkým korporacím a zničí domácí trh. Smlouva by měla odstranit bariéry při podnikání na obou stranách Atlantiku. Například snížit cla při dovozu aut, skla, masa nebo textilu. Pro Česko by to bylo zajímavé hlavně v případě automobilového průmyslu, říká náměstek ministra obchodu Vladimír Bärtll.„Je to třeba v podstatě hloupý detail – barva blinkrů. Na obou stranách Atlantiku máme zájem, aby ty prvky aktivní i pasivní bezpečnosti v automobilech byly bezpečné. Jenom si je ti regulátoři na obou stranách Atlantiku vyhodnotili v detailech jinak. Pokud nemusí mít firma vyrábějící automobily dva pásy, aby na jednom vyráběla evropský typ a na druhém americký, tak i z toho hlediska je to velká úspora,“ vysvětluje Bärtll.Přesto má TTIP řadu kritiků. Mezi nimi je i například makroekonomka Ilona Švihlíková.„Ten základní problém je, že se nám tady střetává síla korporací, které – a to jednoznačně víme – lobbují za pravidla na míru, a mezi tím veřejným zájmem, mezi vůbec legitimitou našeho politického systému, mezi tím, čemu říkáme demokracie. To znamená prosazení veřejného zájmu, možnost regulovat určité sektory tak, aby to chránilo spotřebitele, pracující i životní prostředí,“ říká Švihlíková.To, že by smlouva například umožnila otevřít trh ve Spojených státech pro malé a střední podniky z Česka, odmítá makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman.Dohoda TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership) je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi USA a EU. Má být obdobou již existující Dohody o pacifickém partnerství, kterou má USA s asijskými zeměmi. Jednat se o TTIP začalo už v roce 2013.„Jeden náš výrobce to nedávno zkusil, myslím, že je to výrobce ultralightů, a dneska má na americkém trhu veliké problémy, protože ho obvinili z toho, že tam dodává nějaký špatný výrobek. A jestli to pro něho dopadne špatně, tak bude platit ohromné reparace. Stejným způsobem, jako je to dneska s Volkswagenem v Americe,“ uvádí Ungerman a dodává:„Čili já bych řekl, že tady musím být mimořádně opatrný - nevylučuji to, ale masa těch malých a středních podniků to v žádném případě nebude.“EU a USA dohodly novou

smlouvu o výměně dat, má chránit občany i firmyPodle Evropské komise TTIP rozhodně neumožní, aby se do Evropy z USA dovážely geneticky upravené plodiny nebo chlorem čištěná kuřata. V Evropě se nadále nebudou smět používat v zemědělství hormony a uchová se i označování výrobků.Země EU opět podpořily dojednání dohody o volném obchodu s USA do ledna 2017 Chystaná dohoda o volném obchodu mezi EU a USA nesníží ochranu pracujících, slibuje Brusel EK slíbila, že chystaná dohoda o volném obchodu s USA nepovede ke snížení ochrany spotřebitelů Čeští europoslanci diskutovali o plusech a mínusech smlouvy TTIP URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1580468

V Rusku zvýší daň na nezdravé potraviny, lidé podle vlády jedí nezdravě 5.2.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa Martin Dorazín Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rusové si za potraviny budou muset připlatit. Zdražení ale tentokrát nebude důsledkem ruského embarga na západní potraviny, ale starostmi vlády o zdraví národa, který prý jí hodně nezdravě. Vláda se chystá zvýšit spotřební daň na potraviny a nápoje, které neprospívají zdraví. Vláda v současné době připravuje seznam nezdravých potravin, které zatíží vysokou spotřební daní. Uvažuje se o 30procentní dani, která se promítne do téměř všech potravin. Především by mělo jít o palmový olej, cukr, sycené nealkoholické nápoje a chipsy.Palmový olej začali ruští potravináři ve velkém používat po zavedení evropského embarga, aby zamezili rychlému růstu cen v důsledku nákupu drahého oleje a také po propadu rublu.„Důsledkem je, že se tvrdé sýry nedají jíst, protože z nich vytéká palmový olej, který navíc není ani moc chutný,“ říká moskevský zpravodaj Martin Dorazín.Zvýšení spotřební daně není motivováno pouze obezitou. Ruský spotřebitelský trh je ve velké krizi. Za poslední dva roky klesla koupěschopnost Rusů nejméně o polovinu.Návrh, který podporuje prezident Vladimír Putin, zřejmě bude schválen a začne platit za několik týdnů.Takhle vypadá sebevražda vidličkou a nožem. Nejzakuklenějším teroristou je dnes palmový olej, tvrdí Pavel MaurerRuský rubl spadl na nová historická minima. Zasáhne to i české exportéryPečivo, ryby a alkohol. Ukrajina schválila seznam zakázaného zboží z RuskaRusko nařídilo přísné kontroly tureckých potravin, oficiálně kvůli špatné kvalitěZabrání certifikace palmového oleje dalším ekologickým katastrofám?Kokos jak ho neznáte aneb Kokosová mouka, olej a cukr v kuchyniKterý olej používat v kuchyni a proč je nutné se protahovat? Zkuste také cvičení s naším videem


zpravy.tiscali.cz Zákaz nedělního prodeje řeší ve Francii automaty. Na maso 9.2.2016

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Magazín roj Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Francouzské zákony jsou striktní, v neděli se dají koupit potraviny jen ve velkých městech a turistických oblastech, a to jen dopoledne. Hlad po čerstvých surovinách i v den pracovního klidu se místní podnikatelé snaží uspokojit prodejními automaty. Třeba takovými, které nabízejí syrové maso. Znát svého řezníka se sice při nákupu masa a uzenin vyplatí, ale co když je neděle? V Česku, které je díky noční otevírací době supermarketů rájem pro zákazníky, žádný problém. Ve Francii musí lidé počkat až do pondělí, odbory si na volno nenechají sáhnout.

Prodejny ale kvůli zákonům přicházejí o část zisku, proto hledají způsoby, jak nařízení obejít a vyjít zákazníkům vstříc. Řeznictví L’Ami Txulette otevřelo první prodejní automat se syrovým masem v Paříži. "Nabízí výběr z našich produktů, které si sami připravujeme a vakuově balíme. Chtěli jsme našim zákazníkům nabídnout další službu, když je obchod zavřený," říká majitel řeznictví Florence Pouzol. Za 250gramový hovězí steak lidé zaplatí 8,50 euro (230 korun), za dvě vepřové kotlety pak pět euro (140 korun), nabízí ale třeba i hovězí carpaccio, šunku, kuřecí maso či dokonce vejce. Zaplatit lze hotově, ale i kartou. Krok, který v módním 11. pařížském okrsku vzbudil zájem, ale není ničím novým. V Německu, odkud vynález přišel, je podobných automatů kolem pěti set. A v samotné Francii fungují na dalších čtyřech místech, pravda, nikoli v Paříži, ale v regionech. První automat na maso instaloval před dvěma roky majitel řeznictví Laëtitia Lafaye ve městě SainteCatherine na jihozápadě Francie. Minulý měsíc například vznikl ve městě Mennetou-sur-Cher prodejní automat na vyhlášenou aromatickou uzeninu andouillette vyrobenou z vepřových vnitřností, aby si ji mohli zakoupit i nedělní turisté. Doby, kdy se v prodejním automatu daly koupit jen sušenky, žvýkačky nebo bagety, zřejmě pomalu končí. Byť to tak v Česku, které nemá problém s otevírací dobou obchodů, a v němž mají lidé přehled o nejbližší večerce, nevypadá. Například ve zmíněné Francii masu vyklestil cestu automat na bagety, který si vedle svého obchodu instaloval pekař Jean-Louis Hecht v roce 2011. Od té doby jich v zemi fungují stovky.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/zakaz-nedelni...resi-ve-francii-automaty-na-maso-271364

Žďárský deník V Edenu zapíjeli speciality uzeným pivem 9.2.2016

Žďárský deník str. 10 U nás doma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět K poslechu hrála cimbálovka, jedlíci zápolili s kilogramem ovaru a návštěvníci se mimo jiné naučili, jak se správně porcuje a udí maso Na maso, a to nejenom uzené, ale také na masopustní veselí byla zaměřena víkendová akce v turistickém centruEdenv Bystřici nad Pernštejnem. Součástí programu byla například řeznická a uzenářská škola, kuchařská show, ochutnávka uzeného masa přímo z udírny i soutěž jedlíků, kteří se tentokrát odvážně pustili do konzumace kilogramu ovaru. V Edenu o víkendu nechyběly ani řemeslné trhy, prodej uzenářských a zabijačkových specialit, sobotní masopustní průvod, pestrý program pro nejmenší návštěvníky či posezení pro dospělé u speciálního uzeného piva z edenského minipivovaru za doprovodu cimbálové muziky. Návštěvníci bystřického Edenu rovněž mohli zavítat například do kovárny, sledovat při práci kováře, anebo si pod jeho dohledem zkusit vyrobit nějakou drobnost na památku. Foto autor| Foto: Deník/Lenka Mašová Region| Vysočina

© 2016 NEWTON Media, a.s.

www.newtonmedia.cz | [email protected]

NEWTON MEDIA MONITORING. Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz. Blesk. blesk.cz. Dotyk

Recommend Documents